426001   Zrasovati Svazek: 5 Strana: 0652
Zrasovati, abschinden. — co komu dobytek, koně (utahati). Us. Šd.

426002   Zrast Svazek: 5 Strana: 0652
Zrast, u, m., der Wuchs. Slov. Vz Zrůst.

426003   Zrásť Svazek: 5 Strana: 0652
Zrásť = zrůsti. Slov. Vz Zrůsti.

426004   Zrastlina Svazek: 5 Strana: 0652
Zrastlina, y, f. = zrostlina. Slov.

426005   Zrastlinstvo Svazek: 7 Strana: 1156
Zrastlinstvo, a, n. = rostlinstvo. Slov. Dbš. Úv. 15.

426006   Zrátati Svazek: 5 Strana: 0652
Zrátati = spočítati, zusammenrechnen. — co. Zrátaj to všetko. Slov. Cf. Zrachovati.

426007   Zrátěnica Svazek: 5 Strana: 0653
Zrátěnica, e, f. = božec. Slov. Bern.

426008   Zráti Svazek: 5 Strana: 0653
Zráti, zraji a zrám, zraj, zraje (íc), zrál a zral, zralý, ání; zrávati, reifen, zeitigen, reif o. zeitig werden. Cf. Gb. v List. filog. X. 454., XI. 100.; Bž. 186., 197. — abs. Obilí, ovoce již zraje. Us. Nežit zraje (pod- bírá se) Ja. Ovoce zrá Mill. 19. b., Št. Opat. 219. Kašel zraje. Dch. Zrálo jabko, zrálo, jak uzrálo, spadlo. Čes. mor. ps. 143. Rozum zraje. Hlas., Jd. Co brzy zra, brzy dozrá. Č. Když hrušky zrají, tehda se česati mají. D. — kdy kde. Časem zraje obilí na poli. Ml. Či to dakto slýchal, žeby v zimě jablká zrely ? Dbš. Sl. pov. II. 45. Než věc ta nej- prve v plném sněmu zraj. Ráj. Jichž soud nám zraje v mysli. Hlk. Záměr zdá se v duši zráť. Kká. K sl. j. 171. Mezi dvěma za- hrádkami petruželka zrá. Sš. P. 330. Za tím naším háječkem zraje pěkný žito. Er. P. 117. Na slunci tam pomeranče zrají. Osv. V. 762. Kde jim zrály klasy; V čele jeho záměr velký zrál. Čch. L. k. 63., Petrk. 24. Po poli žitko zraje, už sa ľud chlebu raduje. Zátur. Kakby zrálo žitko v poli? Rkk. 64 Zrají-li jahody na letnice, bude mnoho vína. Tč. — jak dlouho. Tři leta to kvete, tři leta to zraje (jalovec). Slez. Šd. — čím Víno etc. teplem zraje. Us. Svou správou blahé obce vidí zráti. Hlas.

426009   Zráti Svazek: 7 Strana: 1156
Zráti, zraji (zrám). Cf. Mkl. Etym. 402. a aL, 270., List. fil. 1892. 125 , 378. Sýr zraje. Us. — jak. Čas rychlo běží a devy rychlo zrejú. Slov. HVaj. BD. II. 19. Obilé zraje na útěky (= rychle). Val. Brt. D.

426010   Zráti Svazek: 8 Strana: 0518
Zráti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 40., 80. O tvarech: zraji, zrej; zrám, zrej cf. ib. 135. — abs. Již zrá ubohý starec (nebude dlouho žíti). Bl. Gr. 225.

426011   Zráti Svazek: 9 Strana: 0412
Zráti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 390.

426012   Zratkyňa Svazek: 5 Strana: 0653
Zratkyňa, ě, f. = božec. Slov.

426013   Zratolestěti Svazek: 5 Strana: 0653
Zratolestěti, vz Zratolestněti.

426014   Zratolestilý Svazek: 5 Strana: 0653
Zratolestilý = ratolesti mající, verzweigt, Ja.

426015   Zratolestiti Svazek: 5 Strana: 0653
Zratolestiti, zratolestniti, bezweigen. — se = zratolestněti. Ros., Ben. V. — se jak. A háj zas se milo zratolestil. Sš. Bs. 180.

426016   Zratolestněný Svazek: 10 Strana: 0539
Zratolestněný, verzweigt. Krok I. a. 80.

426017   Zratolestněti Svazek: 5 Strana: 0653
Zratolestněti, zratolestěti, ěl, ění = ra- tolesti dostati, Zweige bekommen. Ten strom pěkně zratolestněl, Ros., čím: rozumným obřezáváním.

426018   Zratolestniti Svazek: 5 Strana: 0653
Zratolestniti, vz Zratolestiti.

426019   Zratovať něco Svazek: 7 Strana: 1156
Zratovať něco = dáti na účet. Slov. Němc. IV. 451.

426020   Zravičký Svazek: 5 Strana: 0653
Zravičký = zdravičký, hübsch gesund. Ostrav. Tč.

426021   Zrávník Svazek: 10 Strana: 0540
Zrávník. Takoví pitelové a z-ci ďáblovi oslepeni bývají svú libostí. Gest. B. 80b. Sr. I. Přisp 519.

426022   Zraz Svazek: 5 Strana: 0653
Zraz, u, m = řízek masa ze zrzazy = zřezy, pol. Kká. Td. 374.

426023   Zráze Svazek: 8 Strana: 0518
Zráze = strmá místa v hore. Phľd. 1894. 547. Cf. Sráze.

426024   Zrázeľeč Svazek: 8 Strana: 0518
Zrázeľeč, ľče, m. = rozpustilý hoch. Val. Brt. D. II. 429.

426025   Zrázely Svazek: 8 Strana: 0518
Zrázely = rozpustilý, nekázaný. Val. Brt. I). II. 429.

426026   Zrazenec Svazek: 10 Strana: 0539
Zrazenec, nce, m. = zrazený člověk. Tbz. XVI. 183.

426027   Zrazení Svazek: 5 Strana: 0653
Zrazení, n., die Abrathung. Vz Zraditi. — Z. = zrada, die Verrätherei. V.

426028   Zrazený Svazek: 5 Strana: 0653
Zrazený; -en, a, o. Z. zvíře, které z pasti vyvázlo a do ní potom už nejde, verprellt. Šp. — Z. pes = který k myslivci nejde boje se, že bude opět bit. Šp. — Z., ver- rathen. Vz Zraditi. — Z. = sražený. Cf. Sraziti. A v letku z-ní jastrabi cupli mu před nohy. Slov. Dbš. Sl. pov. VII. 40.

426029   Zrazík Svazek: 5 Strana: 0653
Zrazík, a, m., osob. jm. Mor. Šd.

426030   1. Zraziti Svazek: 5 Strana: 0653
1. Zraziti = sraziti. Slov. Vz Sraziti.

426031   2. Zraziti Svazek: 5 Strana: 0653
2. Zraziti = zraditi. Přemlouval mne, až mne z toho zrazil (lépe: srazil). Vz Zraditi. U Rychn. Ntk. — se komu. Jen aby se ti nezrazil; mohla bys ho kopnout a on by se zas narazil (o děvčeti, které se o hocha bojí). Us. Dbv.

426032   Zraziti Svazek: 8 Strana: 0518
Zraziti. Ten (ovčák), který sloužiti chtěl, že již se zase zrazil. Kat. z Žer. I. 156.

426033   Zraziti Svazek: 9 Strana: 0412
Zraziti. Kdo by se chtěl v trhu z. (trhu nedostáti). 1512. Arch. XVII. 166. Sr. Sraziti.

426034   Zrazky Svazek: 5 Strana: 0653
Zrazky, adv. = odrazu, nenadále, flugs, unerwartet. Z. prikvitol (tam přišel). Slov. Mr. S. I. 113.

426035   Zrázněti Svazek: 9 Strana: 0412
Zrázněti = rázným se státi. Flš. Písm. I 213.

426036   Zrazou Svazek: 5 Strana: 0653
Zrazou = zrazky. Slov. nař. čiernohron. Z. z jam sa vykrútili. Šd.

426037   Zrazování Svazek: 5 Strana: 0653
Zrazování, n., das Widerrathen. Ludvík VII. dal své slovo přes z. papeže Alexandra. Ddk. III. 250.

426038   Zrazovatel Svazek: 5 Strana: 0653
Zrazovatel, e, m. = zrazující. BR. II. 122. b.

426039   Zrazovati Svazek: 5 Strana: 0653
Zrazovati, vz Zraditi.

426040   Zrazovati Svazek: 10 Strana: 0539
Zrazovati, abrathen, chybně m. srazovati, odraditi Prk. v Kroku 1887. 95.

426041   Zrazu Svazek: 5 Strana: 0653
Zrazu = náhle, zaraz, hned, plötzlich, auf einmal. Na Slov. a Ostrav. Tč., Němc. VII. 219. Také ve Slez. Šd. Kdo z. sa hodí v prúdy. Vaj. Tat. a mor. Z. zastala (sta- nula); V prsách mi chrčí a nedá mi dýchať. Bojím sa, aby som z. neusnula na veky. Phld. IV. 415., V. 133. Z. zaľúbenie nikdá dobre nenie. Sl. ps. 117. Ale ten z. vyskočie a povie hostinskému. Ale povedzte, čo vás ku mne prihnalo? Obrátila sa z. k hosťom ; Tu z. mu svitlo v hlave. Dbš. Sl. pov. I. 6., 23., 137. Najprv voľným skokom chodí; z. sa uhne, hor' sa vyšvihne ... Č. Čt. I. 285. Kdyby to dohnané prase tak z. chtělo žráť, nedávejte mu. Slez. Šd.

426042   Zrážení Svazek: 5 Strana: 0653
Zrážení, n. = zrazování. Přes všecko z. odjeli. Us.

426043   Zrážka Svazek: 5 Strana: 0653
Zrážka, y, f., das Abwendigmachen.

426044   Zrážka Svazek: 7 Strana: 1156
Zrážka, y, f. = srážka, Abzug. Let. Mt sl. V. 1. 15.

426045   Zrážlivosť Svazek: 7 Strana: 1156
Zrážlivosť, i, f., nemoc koňská. Dmk. Č. 306.

426046   Zrážlivý Svazek: 5 Strana: 0653
Zrážlivý = kdo rád zráží, sráží, shozuje, gern abwertend. Kůň. z. Vaň.

426047   Zrcadélko Svazek: 5 Strana: 0653
Zrcadélko, a, n., vz Zrcadlo.

426048   Zrcadelna Svazek: 5 Strana: 0653
Zrcadelna, y, f = továrna na výrobu zrcadel, die Spiegelfabrik. Cimrh. Vz Zrca- dlárna.

426049   Zrcadelní, -ný Svazek: 5 Strana: 0653
Zrcadelní, -ný, zrcadlní, Spiegel-. Z. svícen. Kram. Z. železo, sklo, kruh, kov, drobnohled, sextant, dalekohled (teleskop). Nz. Z. obraz. Vz KP. II. 134. Z-né nástroje, Reflexionsinstrumente. Nz. Z. kaple (zrcadly po stěnách vykládaná), die Spiegelkapelle (v Klementinu v Praze, kde studující aka- dem. gymnasia a kandidátky učitelství v roz- ličných dobách k službám božím se schá- zejí). Us. Z. pokoj, Dch., skříně, der Spie- gelkasten, Šp., voda (spiegelklar), mor. Tč., koule, rovina, plocha. Mj. Podaj mně, má milá, šablu zrcadelnú (spiegelhell), nech sa já podívám, jak mně líčka blednú. Sš. P. 122. Z-né ženy (zlíčené). Reš.

426050   Zrcadelnictví Svazek: 5 Strana: 0653
Zrcadelnictví, n., die Spiegelfabrikation. Dk. Poet. 68

426051   Zrcadelník Svazek: 8 Strana: 0518
Zrcadelník, a, m. = zrcadlník. Mrš. 9., 10., 47.

426052   Zrcadla Svazek: 7 Strana: 1401
Zrcadla skleněná v Čechách od polov 16. stol. Vz Mus. 1893. 82.

426053   Zrcadlárna Svazek: 5 Strana: 0653
Zrcadlárna, zrcadlna, y, f. = zrcadelna.

426054   Zrcadlář Svazek: 7 Strana: 1156
Zrcadlář, e, m., Spiegelhändler, m. Rk.

426055   Zrcadlářství Svazek: 5 Strana: 0653
Zrcadlářství, n., die Spiegelfabrikation. Šm.

426056   Zrcadlení Svazek: 5 Strana: 0653
Zrcadlení, n., die Abspiegelung. Z. vzdu- chové, fata morgana. Vz KP. II. 138., Mj. 262., ZČ. III. 86.

426057   Zrcadlený Svazek: 9 Strana: 0412
Zrcadlený. Š. šabľa. Brt. P. n. 108. Vz Zrcadeľný.

426058   Zrcadlený kde Svazek: 10 Strana: 0539
Zrcadlený kde. Nebe z-né v hladinách vodních. Zl. Pr. XXII. 126.

426059   Zrcadlina Svazek: 7 Strana: 1156
Zrcadlina, y, f. Z lemovaná, Grau- spiegeleisen, Saumspiegel, Roheisen mit grauem Saum. Hř.

426060   Zrcadliti Svazek: 5 Strana: 0653
Zrcadliti, il, en, ení, abspiegeln; se, sich abspiegeln. — co. Kká. K sl. j. 202. (Jezerní pláň) jen chatu zrcadlila rybářskou. Čch. Dg- Kv. 1884. 111. — se kde. Celý život. Římanů se všemi jejich mravy a obyčeji zrcadlí se v tomto chrámě. Koll. IV. 58. V slovech a činech muže zrcadlí se jeho duch. Us. Tč. Strach a naděje se na její tváři zrcadlily. Němc. I. 76. V moři se slunce, hvězdy a celá obloha z-dlí. Lipa 269. Ve výrobě či fysické kultuře se hlavně zrcadlí blahobyt státu. Kř. Stat. 2.

426061   Zrcadlivý Svazek: 5 Strana: 0653
Zrcadlivý, spiegelnd. Z. řeka. Koll. Zn. 30.

426062   Zrcadlko Svazek: 8 Strana: 0518
Zrcadlko, I odsuto = zrcádko a z toho zrcátko. Gb. II. ml. I. 367.

426063   Zrcadlko Svazek: 9 Strana: 0412
Zrcadlko, a, n. = zrcadlo. Hus. III. 141. Vz -dlko.

426064   Zrcadlna Svazek: 5 Strana: 0653
Zrcadlna, y, f., vz Zrcadlárna.

426065   Zrcadlní Svazek: 5 Strana: 0653
Zrcadlní, vz Zrcadelní.

426066   Zrcadlnický Svazek: 5 Strana: 0653
Zrcadlnický, Spiegelmacher-. Jg.

426067   Zrcadlnictví Svazek: 5 Strana: 0653
Zrcadlnictví, n., die Spiegelfabrikation, Spiegelmacherei.

426068   Zrcadlník Svazek: 5 Strana: 0654
Zrcadlník, a, m., der Spiegelmacher. V., Tk. II. 377., 382.

426069   Zrcadlník Svazek: 7 Strana: 1156
Zrcadlník. Pršp. 93.

426070   Zrcadlo Svazek: 5 Strana: 0654
Zrcadlo (na Slov. zrkadlo, ve Slez. zir- cadlo, Šd.), zrcadélko, zrcátko, a, n., der Spiegel. Zrcadlo m. zrkadlo od zrkati (hle- děti) a toto od zrak jako mrkati od mrak. Š. a Ż. Dle Mkl. a L. 250. ze zercalo a to ze zr?ti. Z. jest vůbec každá hladká plocha odrážející světlo tak dokonale, že vznikají tím obrazy předmětů buď skutečné buď zdanlivé. S. N. Z. = hladká plocha, která světlo pravidelné odráží. ZČ. III. 35. Z. jest plocha paprsky tak odrážející, že rozličné předměty, od kterých paprsky přicházejí, v ní dobře rozeznáváme. Sedl. Vz KP. II. 128., IV. 574., 578. Z. kovové, skleněné (vz KP. II. 130.); z. v lékařství: oční, hr- tánové, ušní, řitní, poševní či děložné (cf. Kžk. Por. 465), ústní. Vz S. N., Čs. lk. II. 203. Z. ploché, D., nadduté, zapalovací, Sedl., kolové (sfaerické), duté (Hohl-), podduté (Konkav-), vypuklé, Nz., oční Liebreichovo s lupou a sedmi čočkami, oční Hamerovo (vz Nástroje k operacím očním); ústní s klo- boučkem ořechovým, ústní z nového stříbra (vz Nástroje k operacím v ústech); řitní dvojlisté Weisseovo, trojlisté Weisseovo, řitní skleněné a potažené pružcem, řitní cínové (vz Nástroje k operacím na konečníku); ušní trojdílné Kramerovo, dvojdílné Bona- fondovo, Tröltschovo, Politzerovo z tvrdého pružce, ušní osvětlovací (vz Nástroje k uším); hrtánové ze skla, osvětlovací s protizrcadlem, osvětlovací ve vidlici s držadlem pohy- blivým, s držadlem ústním Čermákovo, hrtánové Čermákovo z hlazeného ocele, hrtánové skleněné (kulaté, podlouhlé; vz Nástroje k prohledávání hrtanu); poševní (z mléčného skla, cínové, kaučukové, dvou- listé, čtyrlisté, Jobertovo, Boremannovo, skleněné, potažené pružcem, dírkované; vz Nástroje porodnické), žlábkovité Simonovo, Jobertovo (vz Nástroje k operacím pištěli pochvo-měchýřové). Cn. Z. rovné, z. sta- rých, vz KP. II. 129., uhelné, ib. 131., za- křivené, duté, kulové, ib. 133., vypuklé, ib. 134., elliptické, parabolické, ib. 135., Lieber- kuhnské u drobnohledu, ib. 178. Z. římská a řecká. Vz Vlšk. 98.. 189. Z. antimonové, arsenové. Vz Šfk. Poč. 205., 193. Z. ma- gické, vz Kv. 1885. 498., válcové, kuželové, vz ZČ. III. 77., 78. Z. prohybací, der Schwung- spiegel, Dch., bronzové. NA. 1. 27. Zrcadlo v rámci, válcové, kuželové, Ck., skloněné a úhlové, stříbrné, dokonalé, přesné, za- křivené, válcovité, ZČ. III. 35., 38., 58., 59., osvětlovací s pásem na čelo k ohledávání hltánu, trubicové, měchýřové, lžícové, zubní ocelové, pohyblivé, Us., nosové, der Rhino- skop. Nz. lk, Z-dlem oko atd. vyšetřovati. Nz. lk. Metlu za z. dáti na výstrahu dětem; V z-dle někomu něco ukázati; v z-dle se odrážeti; sklad zrcadel z továrny N. Dch. Z. vod. Vrch. Průměr, hlavní n. optická osa, otvor zrcadla. ZČ. III. 59. Poslal mu z., aby se podíval dříve na krásu svoji, než druhého pomlouvá. Němc. II. 29. Sloh je z-dlem, sloh je však i závojem mysli lidské. Hš. Sl. 169. Vlastní zrcátko mu drží (jeho vlastními chybami ho tepe). Šml. v Osv. 1880. 136. Je jako z. (čistý). Us. Dhn. Z., ve kterém se nám ty věci boží odrážejí a odbíjejí. Sš. I. .27. Už sme rozerváni! avšak mosty Nitra staví: nech sa střetají na nich aspoň naše obraznosti! Nitra nám zrcadlo odekrývá, v němž se duše všech nás shlédají, když se jim o lepších časích snívá. Ntr. I. 4. Aj dosti hrozné jest toto divadlo, ale jest nám velmi užitečné z-dlo. Hus III. 136. Z. zhotovuje se ze skla tabu- lového broušeného, jež se na jedné straně amalgamem rtuti a cínu pokrývá. Pt. Zří- telnice oka z. jest. Kom. Jasný jako z. Z. zašlo (der S. ist angelaufen). D. Boty se mi lesknou jako z. Sych. V z-dle se vzhled- nouti, vzhlédati. V. Patř jen do z-dla, což jsi ty krásný (posměvači). Č. Kdo se dívá večer do zrcadla, dostane žloutenku. Na mor. Val. Vck. Dívá-li se nemocný do zr- cadla, zhorší se nemoc. Mus. 1853. 476. Kdo vidí v z-dle dva obličeje, brzy umře. Us. Kdo chce čerta viděť, ať se v noci do z-dla podívá. Mus. 1883. 471. Kdo rozbije z., nemá po sedm let štěstí. U Nov. Bydž. Kšť. Nemá to očí, ani rukou, ani rozumu, ani srdce: maluje to hbitě přece všecko nad malířské štětce (= zrcadlo). Sb. uč. Když se dítě rádo do z-dla dívá, dlouho nemluví. Sk. Tvář mysli z.; vydá hned, co tam padlo. Hkš. Lysému hřeben a slepému z. podávati. Hkš. Ošklivá tvář z-dla nemiluje. Šd. Víno je z. mysli. Bž., Tč. Oko, obličej jest z. duše. Š. a Ž.— Z. = příklad. V. Za z. ně- koho si postaviti. Kram. Z. slavných činů, slávy české. D. Dělati ze sebe z. (divadlo). D. — Z. = bílé skvrny na prvním kloubu křídla zvěři tetřevovité a zelená péra v kříd- lech divokých kachen, der Spiegel. Šp. -- Z. u zvěři = bílé místo vzadu na kýtách srnčích, der Spiegel, D., dle Šp. také: hvězda, obřitek, ubrousek. Zadním kozám snáze než přední, any mají zrcadlka před sebou. č. M. 218,. — Z., mlýn u Janovic. — Z., jm. pole u Čer. Janovic. Pk.

426071   Zrcadlo Svazek: 7 Strana: 1156
Zrcadlo. Cf. Mkl. Etym. 402. a., Sv. ruk. 8 , Mách. 178. Zrcátko foneticky, zr- cádko etymologicky, obé dobré Gb. Km. 1890. 90. Z. rovinné, MS. 140., vyduté, Schd. I. 124., zápalné, ib. 113., cíbelové, jícnové, nosové (Fränklovo, Duplajovo, Zoufalovo) — Cf. Slov. zdrav. — Zrca- délka = skvrny průhledné na křídlech mo- týlích. Kk. — Z. zpovědní, Beichtspiegel = seznam hříchův. Us. Pdl.

426072   Zrcadlo Svazek: 8 Strana: 0518
Zrcadlo. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 65., 80. Z-dla byla až do XIV. stol. kovová, potom sklenná; z. ohnivé = vyduté (že jakožto kon- kavní nástroj ťysikalní zapalovalo); z. kovová a sklenná v XVI. stol. Vz Wtr. Krj. I. 110., 391. Z. lité, vz Mrš. 55., 58., 132., židovské 59., 61., 63., bílé 62., zelené 61., 62. Hádání ze z-dla, Vz Zbrt. Pov. 87., 89., 90. Hádanka o z-dle. Vz NZ. III. 37. Které děvče roztluče z., nevdá se do sedmi let. Us.

426073   Zrcadlo Svazek: 10 Strana: 0539
Zrcadlo. Úprava z-dla. Vz KP. XI. 178. nn.

426074   Zrcadlovina Svazek: 5 Strana: 0654
Zrcadlovina, y, f. = kov zrcadelný, das Spiegelmetall. Z. drží 100 dílů mědi a 50 dílů cínu. Vys. Cf Šfk. 332., KP. IV. 104., Šfk. Poč. 278.

426075   Zrcadlovina Svazek: 10 Strana: 0539
Zrcadlovina v V. 654. polož před: Zrcadlo- vitý.

426076   Zrcadlovitý Svazek: 5 Strana: 0654
Zrcadlovitý = jasný jako zrcadlo, spie- gellicht. D.

426077   Zrcadlovka Svazek: 5 Strana: 0654
Zrcadlovka, y, f., specularia, der Frauen- spiegel, rostl. Z. obecná, s. speculum. Vz Rstp. 975.

426078   Zrcadlový Svazek: 5 Strana: 0654
Zrcadlový = zrcadelní, Spiegel-. Z. okno, kolečko, D., dalekohled. Sedl., sklo, Šp., obraz, Mj. 8., síň. Kká. Td. 55.

426079   Zrcadýlkový Svazek: 9 Strana: 0412
Zrcadýlkový. Z. vonička. Šeb. 180.

426080   Zrcátko Svazek: 5 Strana: 0654
Zrcátko, a, n. = malé zrcadlo. Vz Zr- cadlo.

426081   Zrcek Svazek: 5 Strana: 0654
Zrcek, cka, m., turdus italicus, die Wein- drossel, pták. Ryb.

426082   Zŕdka Svazek: 9 Strana: 0412
Zŕdka, y, f., vz Žebř.

426083   Zrdz Svazek: 5 Strana: 0654
Zrdz, e, f. = rez, der Rost. Slov. Z. na železe, na mědi. — Z., der Brand im Ge- treide, der Bäume. Slov. Bern. Vz Zrdza.

426084   Zrdza Svazek: 5 Strana: 0654
Zrdza, e, f. = zrdz. Slov. Lenosť ta jako zrdza železo zežere. Slov. Tč. Jak peňáze budeš chovať, z. jich pohryze. V Beskyd. Tč.

426085   Zrdzavení Svazek: 5 Strana: 0654
Zrdzavení, n. = rezavění, das Rostig- werden. Slov.

426086   Zrdzavený Svazek: 5 Strana: 0655
Zrdzavený; -en, a, o = rezavý. Slov. Nevyžiaduj si na cestu nič, iba ten z-ný paloš z komory. Dbš. Sl. pov. VI. 32.

426087   Zrdzaveť Svazek: 5 Strana: 0655
Zrdzaveť = rezavěti. Slov. Bern.

426088   Zrdzavina Svazek: 5 Strana: 0655
Zrdzavina, y, f. = zrzavina, die Ver- rostung, der Rost. Slov. Ssk.

426089   Zrdzavý Svazek: 5 Strana: 0655
Zrdzavý, = rezavý. Slov. Bern

426090   Zreb Svazek: 8 Strana: 0518
Zreb, u, m. = klk. Liptov. Phľd. 1894. 312.

426091   Zrebati Svazek: 5 Strana: 0655
Zrebati = hrabati? Slov. — kde. Vra- bce lačné letia do stodoly, šuhaj senom krmí tučné voly, nevesta ľan (len) pradie (přede) a svokruša zrebe kolo pece. Mt. S. I. 39., Koll. Zp. II. 360., Č. Čt. I. 132.

426092   Zrebe Svazek: 5 Strana: 0655
Zrebe, ov, pl. = vlákno, kúdel, pazdeří z ĺanu (ze lnu), das Werg. Slov. Č. Čt. II. 314. Ďuro pekne rúče celú pracháreň vte- perí do pušky, na to pustí dve podlhovasté kule, vreže na to celú kúdel zrebov. Syt. Táb. 249. — Vz Zrebí.

426093   Zrebí Svazek: 5 Strana: 0655
Zrebí, n. = zrebe. Slov. Šd. Ľanu (lnu), konuop, pačies a zrebí celie kopy. Dbš. Sl. pov. L 351. Nakrúti na triesku trochu zrebí. Dbš. Obyč. 177. — Vz Zrebe.

426094   Zrebnateť Svazek: 7 Strana: 1156
Zrebnateť = zpazdernatěti, zdřevnatěti. Retkev z-tí. Slov. Rr. Sb., ZObz. XXI. 64.

426095   Zrebnina Svazek: 7 Strana: 1156
Zrebnina, y, f. = koudelovina, koude- lové plátno. Slov. Phl'd. XI 535.

426096   Zrebný Svazek: 5 Strana: 0655
Zrebný = koudelový, Werg-. Slov. Vz Zrebe, Zrebí. Golier (límec) je hrubý, na rube i líci hrubá vrstva masti. Z neho kus hrubého z-ho plátna sa opáľa. Phld. IV. 338. — Vz Zrebový.

426097   Zrebový Svazek: 5 Strana: 0655
Zrebový = zrebný. Slov. Z. motúz. Dbš. Obyč. 177.

426098   Zrecť sa Svazek: 5 Strana: 0655
Zrecť sa = zříci se.

426099   Zrečení Svazek: 5 Strana: 0655
Zrečení, n., die Verabredung, der Ver- gleich, das Uebereinkommen. Slov. Bern. — Z. = spiknutí, die Verschwörung. Slov. Bern.

426100   Zrečený Svazek: 5 Strana: 0655
Zrečený; -en, a, o = smluvený, verab- redet. Slov. Než ako už z-ná sa ku výprave blížila chvíľa, všetci sa v nezmerném počte na kráľa sypú. Hol. 377.

426101   Zréčisko Svazek: 5 Strana: 0655
Zréčisko, a, n. = zástěra, zámínka, atd., der Vorwand. Slov. Bern.

426102   Zrečne Svazek: 5 Strana: 0655
Zrečne = zrekle. Slov. Bern.

426103   Zrečník Svazek: 5 Strana: 0655
Zrečník, a, m. = spiklenec, der Ver- schwörer. Slov. Bern.

426104   Zrečný Svazek: 5 Strana: 0655
Zrečný = zreklý. Slov. Bern.

426105   Zredigovati Svazek: 5 Strana: 0655
Zredigovati, zu Ende redigiren. — co proč: spis k tisku z. Us. Pdl.

426106   Zrédka Svazek: 5 Strana: 0655
Zrédka = zřídka. Slov. Bern.

426107   Zredukovati Svazek: 5 Strana: 0655
Zredukovati, z lat. = uvésti, přivésti, zvésti na jinou měnu, na jiný počet; zjedno- dušiti, reduciren, vereinfachen. Rk. — co, Us., stříbro (chem.). Vys.

426108   Zreformovaný Svazek: 5 Strana: 0655
Zreformovaný; -án, a, o, reformirt. Z. klášter. Šmb. S. II. 286.

426109   Zreformovati Svazek: 5 Strana: 0655
Zreformovati, reformiren.

426110   Zregestovati co Svazek: 5 Strana: 0655
Zregestovati co: listiny, Auszüge aus ihnen machen. Vz Regesta. Mus. 1880. 388.

426111   Zregisirovati Svazek: 7 Strana: 1156
Zregisirovati, registriren. Privilegie zemské z. Výb. II. 1372.

426112   Zregistrovati Svazek: 8 Strana: 0518
Zregistrovati = do rejstříku zapsati. Ott. VIII. 631. b.

426113   Zrejditi Svazek: 5 Strana: 0655
Zrejditi, il, děn, ění = sběhati, durch- ziehen, durchlaufen. — co (jak). Krajanové naši kraj světa zrejdí hudbou. Sych. Všecky kraje z. Dch. Tulák mnoho světa zrejdí, a bratra nikde nenajde. Poř. Šd. Až jen zrejdí svět. Tyl. Říši mou zrejděte v mladickém plesu. Hlk. S. I. 10.

426114   Zrejditi Svazek: 7 Strana: 1156
Zrejditi. Vojín svět zrejdí na vše strany. Č. Kn. š. 364.

426115   Zrejdovati Svazek: 5 Strana: 0655
Zrejdovati = zříditi vůz, napraviti, dobře postaviti, drehen, richten, einlenken. — co: vůz. — proti komu. Proti nepříteli dobře zrejdoval (změřil). Ros. — co kam. Zmýlili se ti, kteří stavili naději, že by lze bylo národ český z. do starých kolejí. Pal. Děj. III. 2. 274.

426116   Zrejz Svazek: 5 Strana: 0656
Zrejz, a, m. = kůň zrzavý, ryzka. Klat. 56.

426117   Zrek Svazek: 10 Strana: 0539
Zrek, u, m. To bude len pre zrek (jen tak na oko). Slov. Phľd. XXII. 38.

426118   Zrékání Svazek: 5 Strana: 0656
Zrékání, n., vz Zřečení. Slov. Bern.

426119   Zrékať sa Svazek: 5 Strana: 0656
Zrékať sa = spiknouti se. Slov. Bern.

426120   Zrekle Svazek: 5 Strana: 0656
Zrekle, verabredeter Massen, der Ver- abredung gemäss. Slov. Bern.

426121   Zreklosť, i Svazek: 5 Strana: 0656
Zreklosť, i, f. = zrečení. Slov. Bern.

426122   Zreklý Svazek: 5 Strana: 0656
Zreklý, verabredet, verschworen. Slov. Bern.

426123   Zrektifikovati Svazek: 5 Strana: 0656
Zrektifikovati, rektificiren. — co: křivku. Jrl. 314.

426124   Zrele Svazek: 5 Strana: 0656
Zrele = zrale. Slov. Bern.

426125   Zreleť Svazek: 5 Strana: 0656
Zreleť, el, ení = zráti, reifen. — kdy. Ku jeseni slivky oronejú a zrelejú. Slov. Hdž. Šlb. 56.

426126   Zreliště Svazek: 5 Strana: 0656
Zreliště, ě, n., das Schauspiel. Slov. To z. pro otcovské oko! Zbr. Hry 253. O z. hrozné! Ib. 253.

426127   Zrelnica Svazek: 5 Strana: 0656
Zrelnica, e, f. = zřítelnice. Poblíž krbu, z nehož prvá hviezda nám hupla v oka z-cu. Phld. III. 310. Vlásky vanutím ak sbehly v čelo a z čela stín po smavých z-ciách. Ib. III. 3. 113.

426128   Zrelosť, i Svazek: 5 Strana: 0656
Zrelosť, i, f. = zralosť, die Reife, Zeiti- gung. Slov. Bern., Phld. I. 2. 15.

426129   Zrelý Svazek: 5 Strana: 0656
Zrelý = zralý, reif, zeitig. Slov. Bern. Z. hrozno. Tč. Ja som teba doma hľadal, teba doma nebolo; ty si žitko dožínala, ktoré zrelé nebolo. Sl. spv. 3. 39. Z. klas. Č. Čt. I. 312. Videl na stromiech krásno zrelo ovocia visieť. Hdž. Čít. 113. Zrelô jadro. Hdž. Čít. 193. Veď je už zrelá, už je po Jane. Zátur. — čím. Už zrelšého vekom porazí též Sigmara vešťca. Hol. 119.

426130   Zremeslený Svazek: 5 Strana: 0656
Zremeslený; -en, a, o = zbudovaný, auf- gebaut? Slov. Sklepy jaskyň tajomstvených, rájov, bájov skamenených, svätýň Bohom zremeslených. Hrbň. Rkp

426131   Zrendlovati Svazek: 9 Strana: 0412
Zrendlovati. Jan Rendl práva zrendloval (po svém způsobu upravil). Flš Písm. L 266.

426132   Zreno, a Svazek: 5 Strana: 0657
Zreno, a, n. = zrno. Ev.

426133   Zrenovírovaný Svazek: 9 Strana: 0412
Zrenovírovaný, z lat. = učesaný a oho- lený. Us. fiakristů. Kukla. 134,

426134   Zreorganisovati Svazek: 5 Strana: 0657
Zreorganisovati, reorganisiren. — co: školu. Us. Tč.

426135   Zrepený Svazek: 5 Strana: 0657
Zrepený; -en, a, o = srostlý, spletený ? Slov. Nech vaše vám šťastné učiní manžel- stvo to Láda a s tuhším než dva z-né duby svazkom ho spojčí. Hol. 342.

426136   Zreptati Svazek: 9 Strana: 0412
Zreptati, murmurare. Ž. pod. LVIII. 16.

426137   Zreť Svazek: 5 Strana: 0657
Zreť = zráti, reifen, zeitigen. Slov. Vz Zráti.

426138   Zretovať Svazek: 7 Strana: 1156
Zretovať sa se schodů = spadnouti. Mor. Brt. D. 260.

426139   Zrevať Svazek: 5 Strana: 0658
Zrevať — zařvati, aufbrüllen. Na Slov. Němc. III. 136. — jak. Tak ti zrevala, až sa hora lámala. Chlpk. Sp. 126. Tu zreve vrah svobody vo vzteku divokém. Btt. Sp. 142. — proč. Od veľkého žialu zrevali strašne. Dbš. Sl. pov. I. 5. — kde. Zrevalo chlapisko ešte vo dverách. Er. Sl. čít. 52.

426140   Zrevať Svazek: 8 Strana: 0518
Zrevať, vz násl. Zručať.

426141   Zrevidovati Svazek: 5 Strana: 0658
Zrevidovati, revidiren. — co: knihovnu. Us. Nl.

426142   Zrevírovati Svazek: 5 Strana: 0658
Zrevírovati, die Gegend durchsuchen, den Wald durchforschen. — co jak. Les po všech stranách z. Us. Tč.

426143   Zrevolucionovať koho Svazek: 8 Strana: 0518
Zrevolucionovať koho. Osv. 1896. 370.

426144   Zrévovatěti Svazek: 5 Strana: 0658
Zrévovatěti, ěl, ění = rozvětviti se, sich verzweigen. Vojtěška z-tí. Na mor. Val. Vck.

426145   Zrezatěti Svazek: 5 Strana: 0658
Zrezatěti = zrezovatěti. Šm.

426146   Zrezavělý Svazek: 5 Strana: 0658
Zrezavělý, etwas rostig. Čch. Petr. 47. Z. šavle. Koll. IV. 117. Z. písmo. Mus. 1880. 110. — čím. Sponka věkem z. Čch., Koll. IV. 259.

426147   Zrezavěti Svazek: 5 Strana: 0658
Zrezavěti, ěl, ění, rostig werden. Železo, žito z-lo. Us. Tč. — komu. Ať mi perlík třeba z-ví. Čch. L. k. 31. — Cf. Zrezovatěti.

426148   Zrezek Svazek: 5 Strana: 0658
Zrezek, zku, m. = sřízek. Slov. Bern.

426149   Zrezka Svazek: 5 Strana: 0658
Zrezka = vesele, čerstvě, zhurta, munter, irisch, flink. Slov. Z. do roboty. Dbš. Sl. pov. III. 25. Trebas aká stará baba suchá ako trieska zazpieva si, zahaláka a vyskočí z. Jir. Ves. čt. 143.

426150   Zrezovač Svazek: 5 Strana: 0658
Zrezovač, e, m., der Auf-, Zusammen- schneider. Slov. Bern.

426151   Zrezovatěti Svazek: 5 Strana: 0658
Zrezovatěti, ěl, ění, rostig werden, ver- rosten. Ros. — čím. Č. — kde. Železo na vzduchu, v dešti z-lo. Us.

426152   Zrezovati Svazek: 5 Strana: 0658
Zrezovati, vz Sřezati. Slov. Bern.

426153   Zriadenosť Svazek: 5 Strana: 0658
Zriadenosť, i, f. = zřízenosť. Slov. Šd.

426154   Zriadiť Svazek: 5 Strana: 0658
Zriadiť = zříditi. Slov.

426155   Zriasiť sa Svazek: 5 Strana: 0658
Zriasiť sa = zřásiti se. Slov. Phld. IV. 21.

426156   Zriasť Svazek: 5 Strana: 0658
Zriasť = zrůsti. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 291., Ppk. II. 185. atd. Vz Zrůsti.

426157   Zrídení Svazek: 5 Strana: 0658
Zrídení, n. = zřízení. Slov. Bern.

426158   Zrídenosť Svazek: 5 Strana: 0658
Zrídenosť, i, f., die Organisation. Pri vnútornej z-sti Tatrína. Phld. III. 1. 81.

426159   Zrídený Svazek: 5 Strana: 0658
Zrídený = zřízený. Slov. Bern.

426160   Zriedka Svazek: 7 Strana: 1156
Zriedka = zřídka. Slov. Ht., Zátur.

426161   Zriedkavo Svazek: 5 Strana: 0660
Zriedkavo, vz Zřídkavo. Slov.

426162   Zriedkavosť Svazek: 5 Strana: 0660
Zriedkavosť, i, f., vz Zřídkavosť. Slov.

426163   Zriedkavosť Svazek: 10 Strana: 0539
Zriedkavosť, i, f. = zrídkavosť. Phľd. XXII. 575., XXIV. 434.

426164   Zriedkavý Svazek: 5 Strana: 0660
Zriedkavý, vz Zřídkavý. Slov.

426165   Zrieť Svazek: 5 Strana: 0660
Zrieť = zráti, reifen, zeitigen. Slov. Keď jahody z. začínajú. Slov. Frsc. Zor. I. 20. — Z. = zříti. Slov.

426166   Zrín Svazek: 5 Strana: 0660
Zrín, a, m , hrad. R. 1347. nazváni boli Zríni od hradu Zrín. Č. Čt. I. 145.

426167   Zrinský Svazek: 5 Strana: 0660
Zrinský, ého, m., Chorvat. Vz S. N. Zrinští ze Seryna vz Sdl. Hrd. III. 308., IV. 46.

426168   Zriny Svazek: 5 Strana: 0660
Zriny, hrabě. Vz Blk. Kfsk. 656., 866.

426169   Zrk Svazek: 7 Strana: 1156
Zrk, u, m, pilula, zastr. Pršp. 34. 23.

426170   Zrkadelko Svazek: 5 Strana: 0662
Zrkadelko, a, n. = zrcátko, das Spiegel- eben. Slov. Bern.

426171   Zrkadelník Svazek: 5 Strana: 0662
Zrkadelník, a, m. = zrcadelník, der Spiegelmacher. Slov. Bern.

426172   Zrkadeľný Svazek: 9 Strana: 0412
Zrkadeľný. Z. šabľa (jako zrcadlo se lesknoucí). Brt. P. n. 107. Sr. Zrcadlený.

426173   Zrkadielce Svazek: 5 Strana: 0662
Zrkadielce, e, n. = zrcadlo. Slov. To z. jej ukradol; Pred týmto zrkadielcom sa če- sávala. Dbš. Sl. pov. I. 170.

426174   Zrkadliti se Svazek: 5 Strana: 0662
Zrkadliti se = zrcadliti se, sich abspie- geln. Slov. — kde. V tej listině zrkadlí sa tehdejší stav krajiny. Lipa 168.

426175   Zrkadlo Svazek: 5 Strana: 0662
Zrkadlo, a, n. = zrcadlo, der Spiegel. Do z-dla sa divať, hleděť, pozírati, pozreť V z-dle sa pohlédať. Bern. Sláva bratia, hor tri prsty, plece k plecu, hrsť do hrsti, vzájom, ponad otcov hroby velie hlas dávnej siroby, v čary, v hŕdle a v hromady, i v jedno telo, v tuhé rady! Zrkadlá naše i vzory, hľaďte, to české tábory! Sldk. Syt. Táb. 5. Ne jednaké sú zrkadla, nejednaké ludě, čo je v tém dobré, to v tém zlé aneb k zlému idě. Slov. Tč. Neuzeraj sa v cudzom zr- kadle, každý svet má svoju koľaj. Sldk. 25.

426176   Zrkadlový Svazek: 5 Strana: 0662
Zrkadlový, Spiegel-. Slov. Ssk.

426177   Zrkalce Svazek: 5 Strana: 0662
Zrkalce, e, n. = zrkadielce. Slov. A zr- kalce zpät ukryl zas. Phld. IV. 9.

426178   Zrkalistý Svazek: 5 Strana: 0662
Zrkalistý =jako zrcadlo. Slov. Čistá voda je priezračná a z-stá. Hdž. Šlb. 50.

426179   Zrkalko Svazek: 5 Strana: 0662
Zrkalko, a, n. = zrkadelko. Slov. V tom čosi vyňal zo schovánky — z. bolo. Phld. IV. 9.

426180   Zrkalo Svazek: 5 Strana: 0662
Zrkalo, a, n. = zrcadlo. Slov. Pozri do z-la. Hrbň. Kolko máte zrkalov? Dbš. Obyč. 179.

426181   Zrna Svazek: 8 Strana: 0530
Zrna, pl. = žernov. Na žrnách se šrotuje. Jicko. Brt. D. II. 431. Ž. = větší mlýnek na mletí obilí, uvádí se v pohyb nohami. Val. NZ. II. 597.

426182   Zrňačky Svazek: 10 Strana: 0539
Zrňačky, pl., f. (shrňačky) = shrnovací boty. Slov. Nár. sbor. XI. 8.

426183   Zrnakocz Svazek: 7 Strana: 1156
Zrnakocz, e, m., granatus, kámen, zastr. Pršp. 5. 89.

426184   Zrnakoč Svazek: 5 Strana: 0662
Zrnakoč, e, m., granates, zastr. Rozk.

426185   Zrnárna Svazek: 5 Strana: 0662
Zrnárna, y, f., das Granulirwerk. Techn. I. 205.

426186   Zrnař Svazek: 5 Strana: 0662
Zrnař, e, m., granarius, zastr. Rozk.

426187   Zrnařský Svazek: 7 Strana: 1156
Zrnařský, Körner-, Z. hospodaření Dmk. Č. 333.

426188   Zrnařství Svazek: 7 Strana: 1156
Zrnařství, n. = obilnictví, setí obili, Körnerbau. Sl. les. Z. = pěstování rostlin na zrno. Dmk. C. 331.

426189   Zrnastý Svazek: 5 Strana: 0662
Zrnastý = zrnatý, vollkörnig. Slov. Bern.

426190   Zrnatěnka Svazek: 8 Strana: 0518
Zrnatěnka, y, f., melicerta, živočichotvar. Am. Orb. 103.

426191   Zŕnatěti Svazek: 5 Strana: 0662
Zŕnatěti = zrnati. Us.

426192   Zrnati Svazek: 5 Strana: 0662
Zrnati, Körner bekommen, körnig wer- den, körnen. Obilí už zrná. Na Ostrav. Tč.

426193   Zrnatka Svazek: 8 Strana: 0518
Zrnatka, y, f. = zrnatěnka (3. dod.). Am. Orb. 75.

426194   Zrnatnění Svazek: 5 Strana: 0662
Zrnatnění, n., granulatio. Z. jater a led- vin. Čs. lk. IV. 319.

426195   Zrnatněti Svazek: 5 Strana: 0662
Zrnatněti, ěl, ění = zrnati. Us.

426196   Zrnatný Svazek: 5 Strana: 0662
Zrnatný, vz Zrnatý. Ros.

426197   Zrnatolupenný Svazek: 9 Strana: 0412
Zrnatolupenný. Z. rula. Pís. 23.

426198   Zrnatosť Svazek: 5 Strana: 0662
Zrnatosť, i, f., die Körnigkeit.

426199   Zrnatosť Svazek: 7 Strana: 1157
Zrnatosť jater, granulirte Leber. Šv. 164.

426200   Zrnatý Svazek: 5 Strana: 0662
Zrnatý (zmatný, Ros.) = zrna v sobě mající, jaderný, körnig, reich an Körnern. Z. klas, Us., hrozen, Kom., jablko (také granátové). Jg. Z. stélka dutohlavky sobí; z. lomikamen. Rst. 526. Z. šňupací tabák, grosskörnig. Dch. Z. tekutina, granulirt. Šp. Víno pak zrnaté bieše. Jir. Ves. čt. 30. Z. oves. Er. P. 110. A mest zrnatých jablek tvých; Jablko zrnaté má kuoru červenú a vnitř mnohými zrny naplněno jest, protož i slove jablko zrnaté, že v sobé mnoho má zrn; Jablko zrnaté, když bude rozlomeno, tehdy zevnitř červené a vnitř lesknaté neb stkvělé jest. Hus III. 94., 45.

426201   Zrnatý Svazek: 7 Strana: 1157
Zrnatý, ergiebig. Z. výnos, skoumání. Šf. Strž. I. 581.

426202   Zrnce Svazek: 5 Strana: 0662
Zrnce, e, n. = malá zrno, ein Körnchen. Z pepře, soli. Jád. Dvaja vrabci hrabali na hnoji, dokiaľ zrnce nenašli, v pokoji; potom však, že hladní boli oba, začala sa medzi nima zloba. Zbr. Boj. 3. Johanka, po čom u vás pohanka? Jedno zrnce za zlatý. Sl. spv. II. 55. Ľudkovia opustili ubohé vtá- čatko, tam si trochu zrnca sbieralo chuďatko. Zátur. A pak (obilné zrno) v trávu vzroste, ež nikdež znamenie podobného neostane k tomu zrnci. Št. Kn. š. 28.

426203   Zrnce Svazek: 7 Strana: 1157
Zrnce. Ezp. 1732.

426204   Zrnce Svazek: 8 Strana: 0518
Zrnce. O skloň. v r. 1440. vz Mus. fil. 1896. 442.

426205   Zrnce Svazek: 9 Strana: 0412
Zrnce, e, n. Hus I. 285.

426206   Zrnec Svazek: 5 Strana: 0662
Zrnec, nce, m., der Syenit, kámen. Rostl. I. 292. a. Dle Jg. lépe; zrnovec.

426207   Zrnečko Svazek: 5 Strana: 0662
Zrnečko, a, n. = malé zrno. Vz Zrno.

426208   Zrnečkový Svazek: 5 Strana: 0662
Zrnečkový. Z. buňky, Körnchenkugeln. Nz. lk.

426209   Zrnečný Svazek: 5 Strana: 0662
Zrnečný, Korn-, Körner-. Z. kraj, das Kornland, die Getreidegegend. MM.

426210   Zrnek Svazek: 7 Strana: 1400
Zrnek. Cf. Mtc. XVI. 123. a. Z , od J. Soukupa v Rozpravách Společnosti přátel starožitností čes. v Praze. 1892.

426211   Zrnek Svazek: 8 Strana: 0514
Zrnek = čert, satan, adhuc est in usu. Bl. Gr. 175. — Z. na Val. — veliký, asi stře- víc tlustý a dva až tři sáhy dlouhý had s dračí hlavou. Vck. Val. I. 104.

426212   Zrněnec Svazek: 9 Strana: 0412
Zrněnec, nce, m, stephanopachys, brouk. Z. řádkový, s. substriatus. Klim. 481.

426213   Zrnění Svazek: 5 Strana: 0662
Zrnění, n., die Körnung. Vz Zrniti. O z. prachu vz KP. IV. 468., NA. III. 152. Z. litiny. NA. IV. 174. Z. zbytné (bujné, živé maso), caro luxurians. Nz. lk.

426214   Zrnění Svazek: 7 Strana: 1157
Zrnění zbytné. Vz Slov. zdrav.

426215   Zrnění Svazek: 8 Strana: 0518
Zrnění, granulace = měnění se kovu roz- taveného při chladnutí v zrna. Vz Ott. X. 423.

426216   Zrnění Svazek: 10 Strana: 0539
Zrnění, n. Přílišné z., hypersarcosis (svalové zbytnění). Ktt.

426217   Zrněný Svazek: 7 Strana: 1157
Zrněný. Z. mýdlo. Vz Mýdlo (dod.).

426218   Zrněný Svazek: 8 Strana: 0518
Zrněný uťatokrovec, brouk. Vz Klim. 379.

426219   Zrněný Svazek: 10 Strana: 0539
Zrněný cín, der Kornzinn. Jindr. 16.

426220   Zrněti Svazek: 5 Strana: 0662
Zrněti, ěl, ění = v zrno se obraceti, kör- nen, granuliren. Nenáhlým chladnutím v pánvi chladicí vylučují se ze syrobu krystaly cu- kru, syrob zrní. KP. V. 111. — Z. = zrno tratiti, Körner verlieren. Obilí zrní. Zlob.

426221   Zrnětín Svazek: 5 Strana: 0662
Zrnětín, a, m., Zernetin, ves u Litomyšle. PL. Cf. Sdl. Hr. 1. 5.

426222   Zrní Svazek: 5 Strana: 0662
Zrní, n. = mnoho zrn, die Körnerfrucht. Nz. Z. snopů prší. Br. — V. V hroznu z. shnilé. BR. II. 485. b. Chudé z. Vz Podří- čičné. Brt. Ten ani z. nedočká (nedožije žní). Us. Ženichů jako zrní. Ud. Přátel u bo- háčů jako plev okolo zrní. Prov. Šd. Zralé z. samo se z klasu sype. Č. — Z. = po- trava ptákův a dobytka, das Futterkorn, Futter fürs Geflügel. Holub se zrním živí. Us. Nasypali mu olověného zrní, olověných krup (postřelili ho). U Žamb. Dbv.

426223   Zrní Svazek: 7 Strana: 1157
Zrní = obilí. To z. málo platí. Us. Rais.

426224   Zrnič Svazek: 9 Strana: 0412
Zrnič, e, m., Mattpunzen, náčiní zámeč- nické k cizelování kovů. KP. VII. 614.

426225   Zrničí Svazek: 10 Strana: 0681
Zrničí, n. = drobné semeno plevele, se- mýší. Brt. Sl.

426226   Zrníčko Svazek: 5 Strana: 0662
Zrníčko, a, n., das Körnchen, Körnlein. Vz Zrno.

426227   Zrnidio Svazek: 5 Strana: 0662
Zrnidio, a, n.= stroj na zrněni střel- ného prachu, die Körnmaschine. Čsk.

426228   Zrnidlo Svazek: 7 Strana: 1157
Zrnidlo, Granulirvorrichtung. Z. na měď Hř.

426229   Zrník Svazek: 5 Strana: 0662
Zrník, a, m., osob. jm. Mor. Vck., Šd.

426230   Zrnina Svazek: 5 Strana: 0662
Zrnina, y, f. = hroznová zrna. KP. V. 172.

426231   Zrnistý Svazek: 7 Strana: 1157
Zrnistý = zrnitý. Mor. Brt. D. 154.

426232   Zrnití Svazek: 5 Strana: 0663
Zrnití, il, ěn, ění = v zrno obraceti, kör- nen, granuliren, in Körner verwandeln; obra- ceti rozpouštěné kovy v drobná zrna, kulichy, vyléváním jich do vody, kterou se pořád míchá. Vys.— co: olovo, prach, Ms. alch., měď. Pam. kut. — se. Stříbro se zrní. Vys.

426233   Zrnítko Svazek: 7 Strana: 1401
Zrnítko, a, n , pták. Vz Zvonohlík (2. dod ).

426234   Zrnitobradavičný Svazek: 7 Strana: 1157
Zrnitobradavičný. Z. strupina lišejníků. Nk. J.

426235   Zrnitošupinatý Svazek: 7 Strana: 1157
Zrnitošupinatý. Stélka lišejníku z-tá. Nk. J.

426236   Zrnitozubatý Svazek: 7 Strana: 1157
Zrnitozubatý. Z. plody lišejníků. Nk. J.

426237   Zrnitý Svazek: 5 Strana: 0663
Zrnitý = zrnatý, körnicht. Rostl. III. a. 29. Z. kal, körniger Schlamm, uhlí, pozla- cení, gekörnte Vergoldung, Šp., cín, gra- nulirtes Zinn, stannum granulatum, Nz. lk., sloh (v geol.), körnige Struktur, Dch., Krč. G. 183., vrstva (v oku), Osv. I. 146., klas, obilí, Tč.; jemně z. látka, Frč.; z. hmota, sníh, Stč. Zemp. 654., 655., lom (nerostu), Us. Pdl., krovky, šíjový štít vráskovitě z-tý. Kk. Br. 6. 23.

426238   Zrnitý Svazek: 7 Strana: 1157
Zrnitý. Z. blána, buňka, bujení, kraj, myšlénky, nádor, plocha, tkaň, úbytě, uzlík, vápenec, zvrhlosť.

426239   Zrnivec Svazek: 7 Strana: 1157
Zrnivec, vce, m., granuloma. Z. duhovky, g. iridis, houbovitý, g. fungoides, obyčejný, g. simplex, spojivky, g. conjunctivae, od- stranění z-vce, ablatio granulomatis. Ktt. exc.

426240   Zrnivec Svazek: 10 Strana: 0539
Zrnivec, vce, m. Z. duhovky mízní, granulom a iridis lymphomatosum, příjičný z. duhovky, g. iridis specificum, prostý z. duhovky (jednoduchý zrnitý nádor duhovky, g. simplex seu tuberculosum iridis, z. du- hovky úrazový, g. iridis simplex) Ktt.

426241   Zrnivo Svazek: 5 Strana: 0663
Zrnivo, a, n. — obilí. Moje z. šest mlat- cov mláti. Slov. Zbr. Hry 112.

426242   Zrnkatý Svazek: 7 Strana: 1157
Zrnkatý, körnig. Lom kriedy je drobno- zrnkatý. Ev. šk. III. 162.

426243   Zrnko Svazek: 5 Strana: 0663
Zrnko, a, n., vz Zrno.

426244   Zrnkovaný Svazek: 5 Strana: 0663
Zrnkovaný; -án, a, o = zrnatý. Rst. 526. —jak. Kaftan stříbrně z-ný, mit Silber- körnchen besetzt. Čes. včel. II. 155.

426245   Zrnkovatěti Svazek: 5 Strana: 0663
Zrnkovatěti, ěl, ění, körnig werden. — kdy. Po smrti rosolina nervová z-tí. Dk. P. 3.

426246   Zrnkovati Svazek: 5 Strana: 0663
Zrnkovati, mit Körnchen besetzen. Čes. vč.

426247   Zrnkovatý Svazek: 5 Strana: 0663
Zrnkovatý. Z. zlato, Gold in Goldkör- nern. Hdž. Čít. 209.

426248   Zrnkový Svazek: 5 Strana: 0663
Zrnkový. Z. protoplasmová hmota. SP. II. 100.

426249   Zrnný Svazek: 5 Strana: 0663
Zrnný = zrna mající, körnig. Z. víno. Jád., Byl. Kde sa vlnia zrnným hlasom pláne . . . Slov. Syt. Táb. 354.

426250   Zrno Svazek: 5 Strana: 0663
Zrno, zrnko, zrnečko, zrníčko, a, zrnce, e, n. Z., zrbno n. zn>no, granum, lit. žirnis, goth. kauern, skr. ´gîrna (m. ´garńa), tritus, conterere. Schl. — Z. = malé, kulovaté, tvrdé tělo, das Korn, Körnchen, Körnlein. Cf. Kk. 49., 85., KP. IV. 289. Z. písečné, Jg., zlata, železa, soli, Us., prachu, kadidla; zrna z ně- čeho dělati. D. Z. krystalinické, krystalli- nisch, solné, das Salzkorn, spodiové, Spo- diumkorn. Šp. Vaření na zrno, das Korn- kochen. Šp. Zlaté zrnko. Dch. Z. chloro- fyllové. SP. II. 100. Zrna škrobová. Vz Schd. II. 164. — Z. = kulovaté semeno ro- stlin zvl. obilí, das Korn, der Getreidesame. Z. pšeničné, žitné, ječné, prosné, máku, olivy, bobku, granátového jablka, Us., hrachu, vinné, D., pepře, fíkové, Ros., jalovcové, Kom., balšánové, citronové, šípkové, Kh., bobu, klokoče, Š. a Ž., hluché, zamrklé, zunavé, Šp., sčedodějné (u lišejníků), das Brutkorn. Vz Rst. 526. Z. jedovaté. Ž. wit. Deut. 32. Z. zárodkové, nucleolus.. Ves. IV. 89. Z. v plevě, bespelztes Korn. Šp. Nalité zrno vinné, quellende Weinbeere; kávová zrnka, Kaffeebohnen. Dch. Zrno obilné. Št. Kn. š. 28. Z. hroznu. Kká. Částky obalu zrna (sladového): plucha, oplodí a osemení. Dch. Zrna z plev klobati; zrnka s hroznů obírati. Dch. Z malého zrna velký strom, z malé příčiny velký následek vyrůstá. Tč. exc. Vybral si ho jako zrnko z plev (do- brého ze špatného rodu). Jnda. Ječmen je už do zrna vymlácen (= všecek). Tlamicho- vic zvou přes zrno (vždy někoho opomíje- jíce). U Chocer. Vk. Husi zaskočilo zrnko turkyňové, ein Kukurutzkörnlein. V již. Mor. Šd. Budeme živi, kerak zrnka v klásku (svorně). U Domažl. Jrsk. Tu máš, povedá, toto mi do jednoho zrnka povyberáš. Dbš. Sl. pov. I. 78. To sa mu len tak poťapilo ako slepej kure zrno. Mt. S. I. 110. Žita na holém zrně nachází se hotového luken 378, Sl. let. III. 79. Zrno v mene božom siato šíre diale poschodilo a zeleným rúchom polia prerozkošne ozdobilo; Zrno nedobre usušené potuchlo (zatuchlo). Zátur. Bola taká suchota, že sa na poli šíre diale temer nic zrna neurodilo. Zátur. Priat. I. 7. Sle- pička po zrnečku klove. Brt. S. 81. Viatno, siatno zrno budú mať (na vití, na setbu). Slov. Hdž. Šlb. 32. Na zrnko se rozdělili. Hdk. C. 337. Pod podobenstvím zrna obil- ného. BR. II. 58. (Kněz dobrý) sv. slovo, jenž jest siemě, v zemi, t. j. v srdci zaorává a z plev zrno vytiskuje, to věz, že pravdu od nálezkóv lidských a ode lží děli. Hus II. 199. Jáť se musím oženiti, byť můj otec zrna neosel. Dh. 130. Zrno čisté, akoby ho holub naoberal. Slov. Zátur. Slepý holub našel zrno; Slepá slepice našla zrno = ná- hodou se něco podařilo. Us. Kšť. Mnoho zrn hromadu činí (o spořivých). Proch. To pole nese desáté zrno (deset zrn z jednoho). Jg. Plat na zruč odváděti (obilí). Jg. Z. nalévá jádro; vytloukati z klasů pražmu (zrna); výtěžek zrní, v zrnu. Šp. Nezda- řilo-li se jednou, zdaří se podruhé, však jest ještě panen i hochů dosti jako zrnek na jalovci. Brt. L. N. II. 249. Vrece sa pre jedno zrno neroztvorí (o viacedetných ženách); Sejúc zrno a berúc ho do pre- hrštia hovor: Toto vtáčkom, toto bobáč- kom (chrobáčkom), toto žobráčkom a toto mne; Každý je to blázon, co vdovicu berie: vrabce zrnko zobajú, vietor plevu berie. Sb. sl. pies. I. 126., 203., II. 1. 119. Zrno tone, pleva pluje, proto přece plevou sluje. Šd. Mnoho ryb, málo zrna. Tč. Zrnko po zrnku, nasbíráš míru. Proch. I slepá slepice zrnko najde. Bž. Zrnkem po zrnku kuřátko naplní svoje volátko. Šd. Niťka k niťce, karnáček, zrnko k zrnku, koláček, Tč. Pléva zrna nepotlačí. Jg. Zdali pléva z. potlačí (pravda zvítězí)? Lb. Teď holube zrno! Prov. Mus. — Z. = dobrota něčeho, nejlepší čásť, der Kern. Z. vojska (jádro). Vrat. 167, Z. v mincovství = poměr ryzího kovu ku přísadě. Kaizl 149. Z. mince = čisté zlato nebo stříbro v minci (bez mědi), das Korn, der Gehalt. Kázal nový groš na dobré z. zaraziti; Dukáti na zrnu zlata po- rušeni byli, zlehčeni. V. Z. zlata = dobrota, čistota zlata. D. Stříž a z. Vz Stříž. Schrott und Korn. Peníz na českou stříž a z. bíti (rázu a čísla českého). Zlob. Z. hřivny, du- kátové. Nz. Z. zlata, železa, olova; stříbra (atd.) mince = množství čistého zlata n. stříbra v minci; mince dobrého zrna; stříbro na minci českého zrna mincovati; na českou stříž a z. mincovati. Vys. Z. a přísada mince, die Hältigkeit der Münže. Šp. Časopisy stej- ného zrna, gleichen Gehaltes; Je v tom zrnko pravdy. Dch. Poznal, jakého jest zrna soupeř váš (co v něm vězí). Kos. Ol. I. 12. Řeč nej- hrubšího zrna (hrubá). Us. Muž lepšího zrna. Sš. Sk. 259. Úředník dobrého zrna. Us. Dř. (Mince) naše srovnává se zrnem se všemi zeměmi okolními. Pal. Děj. IV. 2. 305., Arch. IV. 108. — Z. šarlatové = červec, das Scharlachkorn, der Körnerschild, getrocknete Schildlaus. Kom. — Z. = míra, tolik co zrno ječné v šíři obnáší, 1/12 palce, 0•22 centim., das Korn. Kom. — Z. = váha, tolik, co ječné zrno váží, 1/60 kvintlíku (kv. = 4 gr.), das Korn, der Gran. Jg. Z. váhy lékárnické. Nz. — Z. ječné = 1. otok u oka, das Ger- stenkorn, V.; 2. neštovice, housenky na spodní straně jazyku dobytčího, die Maulseuche, der Zungenkrebs. Ja. — Z. vlčí = zatvrd- losť po ječném srně, das Hagelkorn. Ja. — Z. zkažené — kaz obilí, ostí, kraví pšenice, secale cornutum. Ja. — Z. rajské, carda- momum, D , amomum grana Paradisi. Linn. — Z. rajské, semeno amomu rajského zrna (rostliny), grana paradisii. Vz Rstp. 1496.-97., Kk. 135. — Z. Vzíti něhoho na srno, germ., aufs Korn nehmen, m : vzíti koho na cíl, na mušku, lik., na někoho dobře zamířiti.

426251   Zrno Svazek: 7 Strana: 1157
Zrno. Cf. Mkl. Etym. 402. a aL. 270., Šf. III. 547. Hrách ten se vaří ob zrno (nestejně). Us. Rgl. — Z. = dobrota. Měla úředníka dobrého zrna za muže. Šml. St. f, — Z. paškálové. Hnoj. 260. — Z. ječné víček, acne hordeolaris palpebrarum. Cf Slov. zdrav.

426252   Zrno Svazek: 8 Strana: 0518
Zrno. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 65. Vláčí pole bez zrna (o tlachalovi). Bl. Gr. 305. Do- hrabala se zrna = pomohla si. 1581. Wtr. Krj. I. 411. Dovede udělati ze zrnka písku celou skálu (lhář); Někdy zastaví zrnko pí- sku vůz (malá překážka má veliké účinky); Po zrnku i skála se rozdrobí (utrpení nenáhle ubývá). Nár. list. 1894. č. 182. odp. feuill. — Z. ječné, hordeolum (nemoc oční). Vz Ott. XI. 571.

426253   Zrnojed Svazek: 7 Strana: 1157
Zrnojed, a, m., spermestes, pták. Cf. Brm. II. 2. 385.—387., 747.

426254   Zrnojed Svazek: 7 Strana: 1401
Zrnojed, a, m , Komfresser, m. Nár. list.

426255   Zrnokaz Svazek: 5 Strana: 0664
Zrnokaz, a, m., sitones, der Graurüssler, brouk. Z. čárkovaný, s. lineatus, rýhočelný, s. 8ulcifrons, drsnatý, s. hispidulus, červeno- nohý, s. tibialis, čárečkovaný, s. lineellus. Kk. Br. 290., 291., Prm. Ž. zv. IV. 148.

426256   Zrnokaz Svazek: 7 Strana: 1157
Zrnokaz. Cf. Šír II. 63.

426257   Zrnokaz Svazek: 9 Strana: 0412
Zrnokaz, a, m., sitona, brouk. Z. bělo- lemý, s. lateralis, běloševý, suturalis, hně- davý, flavescens, hnědochlupý, languidus, hnědonohý, tibialis, chloupkovaný, crinitus, krátkostitý, brevicollis, kropenatý, longulus, malý, inops, největší, gressorius, nestejno- pnihý, Waterhousei, polní, campestris, prouž- kovaný, lincellus, řemenopruhý, humeralis, šedošupý, tibiellus, šedý, griseus, šírokrový, regensteinensis, štítový, discoideus, tečko- štítý, puncticollis, válcoštítý, cylindricollis, žlutonohý, ambiguus. Vz Klim. 541.

426258   Zrnokaz Svazek: 10 Strana: 0539
Zrnokaz, a, m., sitones, nosatec. Sr. Ott. XXIIÍ. 229.

426259   Zrnoklasný Svazek: 7 Strana: 1157
Zrnoklasný, kornährig. Pl. I. 84.

426260   Zrnonosný Svazek: 5 Strana: 0664
Zrnonosný, korn-, körnertragend. Z. lu- peny větší okvětové mnohých šťovíků. Rst. 256.

426261   Zrnoš Svazek: 5 Strana: 0664
Zrnoš, e, m., nelocira, kývoš beruško- vitý. Krok II. 246.

426262   Zrnoštítec Svazek: 8 Strana: 0518
Zrnoštítec, tce, m., rhyssemus, brouk. Vz Klim. 394.

426263   Zrnoštítý Svazek: 8 Strana: 0518
Zrnoštítý vruboun, brouk. Vz Klim. 382.

426264   Zrnov Svazek: 5 Strana: 0664
Zrnov, a, m., Zrnow, dvůr u Kojetína. PL.

426265   Zrnovací Svazek: 5 Strana: 0664
Zrnovací, Korn-. Z. válec, die Korn- walze. Šp.

426266   Zrnovadlo Svazek: 5 Strana: 0664
Zrnovadlo, a, n., die Körnermaschine.

426267   Zrnovák Svazek: 8 Strana: 0518
Zrnovák, u, m., kámen, Krönel, m. Sterz. II. 128.

426268   Zrnoval Svazek: 7 Strana: 1157
Zrnoval, a, m., granius, ryba, zastr. Pršp. 16.

426269   Zrnovaný Svazek: 8 Strana: 0518
Zrnovaný. Z. práce, Krönelarbeit. Sterz. II. 128.

426270   Zrnovatěti Svazek: 5 Strana: 0664
Zrnovatěti, ěl, ění, sich körnen, körnig werden. Sůl zrnovatí. D

426271   Zrnovatiti Svazek: 5 Strana: 0664
Zrnovatiti, il, ěn, ění, körnen, körnig machen. Us.

426272   Zrnovatosť Svazek: 5 Strana: 0664
Zrnovatosť, i, f., die Körnigkeit. Um. les. I. 38.

426273   Zrnovatý Svazek: 5 Strana: 0664
Zrnovatý = zrnatý, körnig. D., Posp.

426274   Zrnovec Svazek: 5 Strana: 0664
Zrnovec, vce, m., vz Zrnec.

426275   Zrnovek Svazek: 7 Strana: 1157
Zrnovek, vku, m., žula. Chdt. 30.

426276   Zrnovel Svazek: 5 Strana: 0664
Zrnovel, e, m., granius (ryba), zastr. Bozk.

426277   Zrnovel Svazek: 10 Strana: 0539
Zrnovel. Rozk. R. 65. Sr. Zrnoval v VIL 1157.

426278   Zrnověnka Svazek: 5 Strana: 0664
Zrnověnka, y, f., aegerita, houba. Rostl. I. 274. b.

426279   Zrnovice Svazek: 5 Strana: 0664
Zrnovice, e, f., Chagrin. Z. rybí, Fisch- chagrin, Fischhautchagrin, kozí, Chagrin- ziegenleder; továrna na z., die Chagrin- fabrik. Šp. Výroba z-vic. Šp.

426280   Zrnovicový Svazek: 5 Strana: 0664
Zrnovicový, Chagrin-. Z. kůže, das Cha- grinleder. Šp.

426281   Zrnovitý Svazek: 5 Strana: 0664
Zrnovitý = zrnatý, kernförmig. Rst. 526.

426282   Zrnovka Svazek: 5 Strana: 0664
Zrnovka, y, f., břichonožec, pupa, měk- kýš. Z. válcovitá, pupa muscorum. Vz Frč. 251. Z. žitná, pupa frumentum, soudkovitá, p. doliolum, drobnounká, p. minutissima, bezzubá, p. inornata. Vz Dud. 21.—22.

426283   Zrnovka Svazek: 7 Strana: 1157
Zrnovka, Cf. Brm. IV. 2. 237.

426284   Zrnovka Svazek: 9 Strana: 0412
Zrnovka, y, f, pupa, měkkýš, Z. dro- bounká p. minutissima, horská, alpestris, mechová, muscorum, ovesná, avenacea, ma- linká, pygmaea, rýhovaná, substriata, sedmi- zubá, antivertigo, útlá, anguetior, zakrslá, pusilla. Vz Ulic. 69. - 77.

426285   Zrnovna Svazek: 8 Strana: 0518
Zrnovna prachovny. Nár. list. 1891. č. 197. 4.

426286   Zrnový Svazek: 5 Strana: 0664
Zrnový, Korn-. Z. mouka žitná (špat- nější než vyrážka). Us. na Mor.

426287   Zrnožravec Svazek: 5 Strana: 0664
Zrnožravec, vce, m Z-ci, granivora, die Körnerfresser. N z.

426288   Zrnožrout Svazek: 5 Strana: 0664
Zrnožrout, a, m. = zrnožravec. Ssk.

426289   Zrnrkávati se Svazek: 5 Strana: 0569
Zrnrkávati se, vz Zmrknouti.

426290   Zrnule Svazek: 5 Strana: 0664
Zrnule, e, f., haloragis, das Meerträub- lein, rostl. Z. přeslenatá, h. cercodia. Vz Rstp. 553.

426291   Zrnule Svazek: 8 Strana: 0518
Zrnule, holorhagia. Cť. Ott. X. 808.

426292   Zrnulínko Svazek: 10 Strana: 0681
Zrnulínko, a, n. = malé zrníčko. Brt. Slov.

426293   Zrnulovitý Svazek: 5 Strana: 0664
Zrnulovitý. Z. rostliny, halorageae: zr- nule, trojuška, kroceň, žabívlas. Rstp. 552., Kk. 245.

426294   Zrobařený Svazek: 5 Strana: 0664
Zrobařený; -en, a, o = kdo se stal ro- bařem. Vz Zrobařiti se.

426295   Zrobařiti se Svazek: 5 Strana: 0664
Zrobařiti se, il, en, ení = robařem se státi, ein Weiberliebhaber, Hurenjäger wer- den. Mor. Šd.

426296   Zrobení Svazek: 5 Strana: 0664
Zrobení, n. = vyrobení, die Verarbei- tung, Aufarbeitung; sdělání, die Bestellung des Ackers. Bern.

426297   Zrobený Svazek: 5 Strana: 0664
Zrobený; -en, a, o = vyrobený, verar- beitet, aufgearbeitet, verfertigt, geschaffen. — odkud. Z něčeho z-ný. Dch. Roh ze slo- nové kosti z-ný. — nač. Jedla (jedle) na máry z-ná. Mt. S. I. 135. — jak. Marsův štít pro večnosť z. — Z. kůň = upracovaný, utahaný, seslabený, zbědovaný, abgerackert. Slez. Šd. Ja som bača veľmi starý, aj vše- cek z-ný. Mt. S. I 30. — čím: prací (uta- haný). — Z. = vzdělaný, bestellt, angebaut, kultivirt. Půda z-ná. Ntr. VI. 149. A zro- bené hroznej pustotě krajiny vydať. Hol. 374.

426298   Zrobisko Svazek: 5 Strana: 0664
Zrobisko, a, n., ein verrammelter Ort. Slov. Ssk.

426299   Zrobiti Svazek: 5 Strana: 0664
Zrobiti, il, en, ení (zastr. zráběti), zro- bovati = spracovati, verarbeiten, verrichten. Plk. — co (komu). Mísu z. Kká. Td. 337. Z. si náhled. Dk. Já to zrobím a ty budeš mět za to výtyk (a tobě to budou vytýkati). Slez. Šd. Jak předepse jeden (prah), dam ji robić druhy a tobě ji nědam, šelmo, na ty dluhy. Sš. P. 360. Kázal mu. aby skočil a aby si nic nezrobil. Slez. Šd. Jde domov, pomaly, ale dák z nechuti, čo krok zrobi, to stane, to hlavou pokrúti. Btt. Sp. 34. Kto zrobí konec krutému boju? Btt. Sp 59. Ty tam, čo plačeš? kto zrobil ti čo? Phld. V. 71. Král zrobí poriadok; My zro- bíme si poriadok sami. Zbr. Hry 39. Svaty Matej lame led; dy ho něni, to ho zrobi hneď. Poř. slez. Šd. — co z čeho: Z dříví lůžko. Rostl. Střevíce z juchty. Ddk. IV. 252. Dá z. jednu veľkú sieť z medených tenkých nití. Btt. Sp. 53. — proč. Idem na zamok ticho, nesmelo, prejdem na pr- stoch dvanásť chýz; tu sa v trinástej dač zabelelo, ja v strachu zrobím triráz kríž. Btt. Sp. 62. — co jak. Znať, že to zrobil povedome. Phld. IV. 9. Ja tú nosím v duši povedomosť, že som dobre zrobil, čo som zrobil. Zbr. Hry 131. Judáš predal za tricat strieborných Krista, u nás by sa našli mnohí, ktorí by to zrobili lacnejšie. Zbr. Lžd. 163. — kdy. Ach sami dvaja čo v boji zrobíme? Č. Čt. II. 94.

426300   Zrobovati Svazek: 5 Strana: 0664
Zrobovati, vz Zrobiti.

426301   Zroby Svazek: 10 Strana: 0539
Zroby = vybrané báně. Slov. Sb. sl. VIII. 101. Sr. Zrobisko V. 664.

426302   Zrocenec Svazek: 5 Strana: 0664
Zrocenec, nce, m., der Aufgewiegelte. Jg.

426303   Zrocení Svazek: 5 Strana: 0664
Zrocení, vz Srocení.

426304   Zrocený Svazek: 5 Strana: 0664
Zrocený; -en, a, o, aufgewiegelt. Syr. 77.

426305   Zročení Svazek: 5 Strana: 0664
Zročení, n, förmliche Einleitung des Pro- cesses durch Anrufung und Herbeischaffung der Zeugen. Bern.

426306   Zročený Svazek: 5 Strana: 0664
Zročený; -en, a, o, förmlich eingeleitet, bewiesen, dargethan, mit Zeugnissen ver- sehen. Bern.

426307   Zročiti Svazek: 5 Strana: 0665
Zročiti, il, en, ení = rokem uloženým k soudu povolati, den Process förmlich ein- leiten, bezeugen, darthun, erweisen, durch Zeugen bestätigen, gerichtlich befestigen, vors Gericht rufen. Zříz. Tešín. — se = rok čemu býti, sich jähren. Zročila se dnes ta příhoda. Jg.

426308   Zročný Svazek: 5 Strana: 0665
Zročný = k určitému roku n. času zvě- stovaný. A to zročné dietě bude jmenováno Emanuel. Kat. 1931.

426309   Zrod Svazek: 5 Strana: 0665
Zrod, u, m., die Geburt. Šm.

426310   Zrod Svazek: 9 Strana: 0412
Zrod, u, m Kde našli z. i smrť (kde se zrodili). Žeran. 135.

426311   Zrodek Svazek: 5 Strana: 0665
Zrodek, dku, m. = zárodek. Slov. U zrodku zdrtiac každú lož (lež). Phld. V. 51.

426312   Zrodení Svazek: 5 Strana: 0665
Zrodení, n. = zrozeni. Slov.

426313   Zrodený Svazek: 5 Strana: 0665
Zrodený; -en, a, o = zrozený. Slov. Pod lipkou, nad lipkou iskerečka, zkadeže si, moja milá frajerečka? Zkadial som, zta- dial som, Slovenka zrodená som, duša moja. Sl. spv. V. 176. — kdy. Ej ten je na no- vom mesiaci z-ný (má štěstí). Mt. S. I. 100. — jak. K obrazu božiemu z. stvor. Č. Čt. I. 125. — kde Akžeby to bolo, syn môj premilený, žeby si neprišiel sem, kde si z-ný? Sb. sl. pies. II. 1. 84.

426314   Zrodilosť Svazek: 5 Strana: 0665
Zrodilosť, i, f., die Abkunft. Rostl. I. 108. a.

426315   Zrodilý Svazek: 5 Strana: 0665
Zrodilý = zrozený, geboren. Kom. — kde. Měšťané v městě zrodilí. Apol. Člověk v městě z-lý naproti tomu, který se tam odjinud usadil. Vz Zchovalý. Bart. 319. 25. — jak. Dědicuom jeho k letóm přišlým a v tom erbu z-lým. Arch. V. 468. Z jednoho otce a jedním porodem z-lí blíženci. Sš. I. 99.

426316   Zrodím Svazek: 7 Strana: 1157
Zrodím, m., embrio, zastr. Rozk., Pršp. 63. 49.

426317   Zroditi Svazek: 5 Strana: 0665
Zroditi, il, zen, ení; zrozovati = poroditi, gebaren. — se, geboren werden. Malučká som byla, keď som sa zrodzila. Sl. spv. IV. 153. Žita se nezrodily (neuvedla). Čes. mor. ps. 240. Když se hřiby zrodí (urodí), málo chleba. Tč. — co, koho. Never, že ľud ten, co ovce pasie, pred budúcnosťou svo- jou sa trasie, moc zrodí čas, čas moc zmorí. Ntr. V. 24, Č. Čt. II. 155., Sldk. 28. Hej ! Slovenka som ja, Tatry ma zrodily, ony ma na rukách materských nosily. Slav. 52. Mějme se rádi, vždyť nás jedna vlasť zro- dila. Kmp. Č. 130. Rodička dítě z. namá- hati se musí. Sš. II. 49. I z toho velku radosť maji, že maš z. Jesu pana Krista, po porodu maš byť panna čista. Sš. P. 5. Nezrodila nás jedna matka. Bž. — se proč. Zrodili se k tomu, aby jiné spravovali. V. Církev křesťana z-la pro sebe. Sš. II. 52. — se odkud. Z toho válka se zrodila. Plac, Sych. Z půdy se z-li. Kká. Td. 355. Z Marie panny se zrodil. Er. P. 40. Z. se ze ženy. Št. N. 215. Lipa! tichým šumom zvestuj otcov deje, že z vekov zapadlých zrodia sa ná- deje. Č. Čt. I. 115. Co se z kočky zrodí, myši lapá. Har. II. 245. — odkud k čemu, jak. Čo za osoch ku životu z matky sa zrodiť a bez všeckého umení jak hovádko chodiť. Slov. Tč. Ne všickni jsou vlastní synové Abrahamovi, kteří se podlé těla z něho zrodili. BR. II. 13. a. Nechtěj žíti pro sebe, nezrodil jsi se sám od sebe. Tč. exc. — kde. Z-li se v něm červi. Ros. Z-la se v něm idea. Pka. Kde se člověk zrodí, tam se dobře hodí. Vz Nahoře. Sk. Kde se kdo zrodí, nejlép se tam hodí. Jg., Lb. Kde se kdo zrodí, tam se i hodí. Č., Hrš. V čí hlavě se to z-lo? Us. Šd. Ilena nežala, bremä neviazala, leč pod jedným kríčkom pacholä z-la. Sb. sl. ps. II. 1. 100. V hlave jeho z-la se myšlénka . . . Us. Pdl. Půtka s papežskou stolicí z-la veliký černý mrak na politickém obzoru země české. Ddk. V. 86. Zrodil se v selskej stáji u prostičkých židů. Kká. Td. 356. A keď si človek : vtedy ešte čo si? Som občan vlasti, v kterej som sa zrodil. Phld. IV. 365. Mať zrodil t v poli syna, trávovú plachtu porozvíjala, z buka na buk ju pripína. Sldk. 3., Ntr. V. 3. Pod Hradem Nitry dítě to zrozeno, slovenská Tatra vlastní jeho máti, tamť se učilo s ro- dom plesať, lkáti. Ntr. VI. 5. (I. 130.). Ještě se v něm (Soluně) z-li apoštolé naši svatý Cyrill a Method; Apoštolé nové pokolení v lidstvu skrze ducha sv. z. měli; Bez nich na tomto světě nic se nemůže z. Sš. II. 235., J. 256., Sk. 79. Rozdvojení a uži- tečného od slušného rozvedenie dary, pocty a spolky v přech hanebné jest v zemi zro- dilo. Vš. Jir. 390. Nedaj, Bože, nedaj nikdy to dopustiť, abych mala svoju dedinku opu- stiť. Tu som sa zrodila, tu život chcem tráviť, tu v krásnej prírode meno božie sláviť. Slav. 44. — v čem. V jakom (otroctvu) som sa zrodil. Kyt. 1876. 26. Každý nech len pri tom sotrváva, v čom sa zrodil. Zbr. Lžd. 66. Zle si se zrodil v planetě. Ostrav. Tč. Však ta mamka země, z-la tě v žele. Hdk. C. 44. V rozkoši jsi vychována, v bo- hactví jsi zrozena. Pís. V čem se kdo zrodí, do toho se i hodí. Němc. Drob. pov. 170. V otroctve zrodila ma mať a preto som otrokom. Sldk. 435. Jazyk, v němž jsme se z-li. Sš. Sk. 17. Z-li jste se v kletbě. BO. — jak. On sa znovu zrodí. P. Tóth. Trenč. M. 117. Kdo je na bídě zrozen, psotě neuteče. Sk. Z naš. 1. 90. Na zlé pla- netě jsi se zrodil. Us. Tč. Mnoho môžte, bratia moji, všade vás Bóh v láske vodí; len ten zhynie v Našom siati, kdo sa jako kúkol zrodí. Čjk. 66. Tím způsobem se z-la církev; Ismael zrodil se po pleti. Sš. Sk. 31., II. 33. — se čím (jak). Když jsi se zrodil kuchařem, nechtěj býti rezbářem. Lpř. Základ veškerého představování zro- zuje se prostorně rozprostřenými nervy. Hš. Sloh. 138. — kdy. Na letnice zrodila se církev k bytu; Zrodil on (Pavel) se znova (obrodil se) ve třech dnech. Sš. Sk. 32., 110. Mládenci, jenž té hodiny sě z-li. Hus I. 57.

426318   Zroditi koho Svazek: 7 Strana: 1157
Zroditi koho. Keď si ho z-la, tak si ho kolembaj! Orl. III. 273. — kde. Som ob- čan vlasti, v ktorej som sa zrodil. Slov. Orl. X. 2. V čem se kdo zrodí, do toho se hodí. Němc. D. Č.

426319   Zroditi se Svazek: 9 Strana: 0412
Zroditi se. I červíku ten koren milý, v ktorom sa zrodil; Kde som sa zrodil, tam chcem i zomreť. Zát. Př. 105b.

426320   Zroditi se Svazek: 10 Strana: 0539
Zroditi se. De sa zrodí, tam sa hodí. Val. Čes. 1. XII. 44.

426321   Zrodnosť, i, f Svazek: 5 Strana: 0665
Zrodnosť, i, f., die Missbildung. Slov. Ssk.

426322   Zrodny Svazek: 7 Strana: 1157
Zrodny, pres, zastr. Veleš.

426323   Zrodzeňátko Svazek: 5 Strana: 0665
Zrodzeňátko, a, n., vz Zrozeně. Slov. Hol. 360.

426324   Zrodzenie Svazek: 10 Strana: 0539
Zrodzenie, n. = zrození. Svého plození a z. 1666. List. fil. XIII. 288.

426325   Zrodzenosť Svazek: 5 Strana: 0665
Zrodzenosť, i, f., vz Zrozenosť. Slov. Let. sl.

426326   Zrohatěti Svazek: 5 Strana: 0665
Zrohatěti, ěl, ění = rohy dostali, Hörner bekommen; zpupněti, stolz werden. Býk již zrohatěl. Jg. — kde. Jaksi již u nás zro- hatěl (zpyšněl, zbujněl, najedl se chleba. Č.). Mus.

426327   Zrohatiti Svazek: 5 Strana: 0665
Zrohatiti, il, cen, ení, Hörner ansetzen, wachsen lassen. — co čím: pilkou (roha- tým učiniti), eckig machen. Us.

426328   Zrohatiti se proti komu Svazek: 9 Strana: 0412
Zrohatiti se proti komu. Ale všechen světi s ďábly zrohatí se proti nám (postaví se). Chč. S. I. 83.

426329   Zrohovatění Svazek: 5 Strana: 0666
Zrohovatění, n., die Verhornung, Kera- tose. Z. kůže. Šp , Nz. lk.

426330   Zrohovatěti Svazek: 5 Strana: 0666
Zrohovatěti, ěl, ění = v roh se obrátiti, zu Horn werden. D. — komu. Nos jí zro- hovatěl. Pk.

426331   Zrohovatěti Svazek: 7 Strana: 1157
Zrohovatěti, ěl, ění, verhornen.

426332   Zrohovati Svazek: 5 Strana: 0666
Zrohovati = vyprášiti. V zlodějské řeči. Šd. — Jir. Ves. čt. 219.

426333   Zróchnúť Svazek: 5 Strana: 0666
Zróchnúť, vz Sróchnúť. Šd.

426334   Zrojiti Svazek: 5 Strana: 0666
Zrojiti, vz Srojiti.

426335   Zrojtkovaný Svazek: 8 Strana: 0518
Zrojtkovaný. Z. listí. Am. Orb. 99.

426336   1. Zrok Svazek: 5 Strana: 0666
1. Zrok, u, m., der Schein, Vorwand, záminka. Slov. Vyhlásili nás pod zrokom panslavismu za zradcov vlasti našej. Hdž. Větín. 130. Zmak a zmok je len zrok. Hdž. Šlb. 36.

426337   2. Zrok Svazek: 5 Strana: 0666
2. Zrok, adv. = z roka do roka, von Jahr zu Jahr. Slov. Bern.

426338   Zrokotati Svazek: 5 Strana: 0666
Zrokotati = zvolati? Slov. A zrastúc v jeden Slavostrom a v jeden boží sväto- dôm, zrokotajte v duchu Pána: Svätý Řím, svätá Moskva nám. Hrbň. Jsk.

426339   Zrokovánky Svazek: 5 Strana: 0666
Zrokovánky, pl., f. = námluvy. Slov. Mk.

426340   Zromoneť Svazek: 7 Strana: 1157
Zromoneť = zarachotiti. Slov. Phľd. IX. 361.

426341   Zroněnosť Svazek: 8 Strana: 0518
Zroněnosť, i, f. Z. matky. Phľd. 1896. 3. Vz násl.

426342   Zronenosť Svazek: 10 Strana: 0539
Zronenosť, i, f. = zármutek a p. Slov. Sbor. čes. 62.

426343   Zroněný Svazek: 5 Strana: 0666
Zroněný, vz Sroniti.

426344   Zroněný Svazek: 8 Strana: 0518
Zroněný. Bola akási zronená = zarmou- cená. Phľd. XII. 681., 1896. 71.

426345   Zroněný Svazek: 9 Strana: 0412
Zroněný. Byli z-ni = zarmouceni. Phľd. 1897. 346.

426346   Zroniť Svazek: 10 Strana: 0539
Zroniť někoho s koňa = schoditi. Sbor. slov. VII. 124.

426347   Zroniti Svazek: 5 Strana: 0666
Zroniti, vz Sroniti.

426348   Zroniti Svazek: 8 Strana: 0518
Zroniti. To ho zroňuje (zarmucuje, leká a p.). Phľd. XII. 687.

426349   Zrósati Svazek: 5 Strana: 0666
Zrósati — zrousati. — co. Kdes, holu- binko, lítala, že's své peřičko zrósala? Sš. P. 250.

426350   Zrosený; -en Svazek: 5 Strana: 0666
Zrosený; -en, a, o, bethaut. Z. pole, tráva. Vrch., Hdk. Z-ným jedlím na splátku svou vypravují pohádku. Ntr. VI. 100. — čím. Poupě jitrem z-né. Vrch.

426351   Zrositi Svazek: 5 Strana: 0666
Zrositi, il, en, ení a šen, ení; zrosovati, zrosovati, bethauen. — co (čím). Bůh zemi zrosuje. Ráj. Něco octem z. Reg. zdr. Duše, již tvá sladkosť zrosí, nebe věčné v sobě nosí. Sš. Bs. 11. Kterou (ruku) slzí hojným deštěm každý zrosil. Vrch. Z. co čím. Kká. K sl. j. 126. — co komu. Jediná mi zrosíš půdu. Pokr. Z hor 16. Slza ruku mu z-la. Us., Kká. K sl. j. 129. — jak. Nepršelo mnoho, jen trochu z-lo. Us.

426352   Zrosolovatělý Svazek: 5 Strana: 0666
Zrosolovatělý, vz násl. Kaizl 332.

426353   Zrosolovatění Svazek: 10 Strana: 0539
Zrosolovatění, vz Zeskelnatění.

426354   Zrosolovatěti Svazek: 5 Strana: 0666
Zrosolovatěti, ěl, ění = v rosol se obrá- titi, sulzig, gallertartig werden. Ros., Ler. Víno zrosolovatělo = zplesnivělo, wurde kamigt. Us.

426355   Zrosolovati Svazek: 5 Strana: 0666
Zrosolovati = zoctiti, sulzen. Jg. — se, sulzig werden. Jg.

426356   Zrosovati Svazek: 5 Strana: 0666
Zrosovati, vz Zrositi.

426357   Zrost Svazek: 5 Strana: 0666
Zrost, vz Zrůst.

426358   Zrosť Svazek: 5 Strana: 0666
Zrosť = vzrůsti. Slov. Bern.

426359   Zrost Svazek: 7 Strana: 1157
Zrost bráti v něčem ; Z. dobrých mra- vův. Pož. 6, 122., 200.

426360   Zrost Svazek: 8 Strana: 0518
Zrost, u, m. = zrůst. Ze by ty zrosty ne- postihli (zvýšených platů). 1561. Wtr. Živ. c. II. 559.

426361   Zrost Svazek: 9 Strana: 0412
Zrost, u, m. Z moře = příliv. Rozb. II. 149. Sr. Ujma.

426362   Zrostati Svazek: 5 Strana: 0666
Zrostati, vz Zrůsti.

426363   Zrostec Svazek: 5 Strana: 0666
Zrostec, stce, m., zrostlica, e, f., gera- nium pusillum, rostl. Let. Mtc. sl. X. 1. 52.

426364   Zrostění Svazek: 5 Strana: 0666
Zrostění, vz Zrůsti, Zrostnutí.

426365   Zrostík Svazek: 7 Strana: 1157
Zrostík = zrostlík. Brt. D. 302.

426366   Zrostina, šp Svazek: 5 Strana: 0666
Zrostina, šp. m.: zrostlina. Jg.

426367   Zrostl Svazek: 9 Strana: 0412
Zrostl, u, m., rostl. Mor. Mus. ol. V. 114.

426368   Zrostle Svazek: 5 Strana: 0666
Zrostle = srostle.

426369   Zrostlice Svazek: 5 Strana: 0666
Zrostlice, vz Zrostec.

426370   Zrostlice Svazek: 8 Strana: 0518
Zrostlice, geranium pusillum, hojí zlá- mané údy. Mtc. 1894. 19.

426371   Zrostlík Svazek: 5 Strana: 0666
Zrostlík, vz Srostlík.

426372   Zrostlina Svazek: 5 Strana: 0666
Zrostlina, zrostlinka, y, f. = cokoli roste, zvláště věc ze země rostoucí, zelina, bylina, strom, der Auswuchs, das Gewächs, die Pflanze. Jg., Ler., Msn. Or. 150. Aby umí- rala semena a z jejich smrti život braly nové z-ny. Kom. Z. dobře vzešla, vzrostla, Us., se ujala. D. Což pochodí od zrostlin vůkol ní rostoucích. Koll. III. 155. Léky strojí z zelin, bylin a ledojakýchs zrostlin. 1609. Jir. Ves. čt. 376. Hmyz škodlivý ho- spodárským z-nám. Č. Čt. I. 131. (Po búrke) . opadlé zrastliny sa zotavujú. Hdž. Čít. 140.

426373   Zrostlina Svazek: 7 Strana: 1157
Zrostlina. Šf. III. 85.

426374   Zrostlinka Svazek: 5 Strana: 0666
Zrostlinka, vz Zrostlina.

426375   Zrostlinný Svazek: 5 Strana: 0666
Zrostlinný, Gewächs-. Z. zvířata, phy- tozoa, Pflanzengewächse. Um. les. I. 19.

426376   Zrostlinstvo Svazek: 5 Strana: 0666
Zrostlinstvo, a, n. = bylinstvo, das Pflan- zenreich. Puch.

426377   Zrostlosť Svazek: 5 Strana: 0666
Zrostlosť, i, f., der Wuchs. Z. obočí. Troj.

426378   Zrostlý Svazek: 5 Strana: 0666
Zrostlý, aufgewachsen, erwachsen. Z. Člo- věk, D., jedle, Kom., obilí, V., seno, tráva. Z. děva, hübsch gewachsen. Tč. Má už z-lé děti, erwachsen. Us. Šd. Toho, jestli kdo zrostlejší nad něho, nic nesoudil. BR. II. 612. a. — kde. Mech na dřevě zrostlý. Aqu. Chmel při městě zrostlý. 1602. Wtr. V těch krajinách strom rozmarinový velmi jest z-lý. BR. II. 379. b. — jak. Člověk pěkně z-lý. Us. — Z. = přirozený, natür- lich, nicht künstlich gemacht. Zrostlé kvítí. V Poduží na Mor. Brt.

426379   Zrostnosť Svazek: 5 Strana: 0666
Zrostnosť, i, f. = vzrostnosť, gutes Wachs- thum. Ros.

426380   Zrostnutí Svazek: 5 Strana: 0666
Zrostnutí, n. = zrostění, das Aufwach- sen, Zunehmen. Slov. Bern.

426381   Zrostnutý Svazek: 5 Strana: 0666
Zrostnutý = zrostlý. Slov. Bern.

426382   Zrostný Svazek: 5 Strana: 0666
Zrostný, vzrostný = co rádo rychle roste, was schnell wächst. Ros. Nezrostná pšenice. V.

426383   Zrostonárodnění Svazek: 10 Strana: 0538
Zrostonárodnění, n. Nár. list. 1903. 257. 13.

426384   Zrostonárodňovatel Svazek: 10 Strana: 0538
Zrostonárodňovatel hvězdářství. Nár. list. 1903. 66. 13

426385   Zrostředkovatel Svazek: 10 Strana: 0538
Zrostředkovatel služeb. Us.

426386   Zroš Svazek: 5 Strana: 0666
Zroš, e, m., strapedo (volatile), zastr. Rozk.

426387   Zroškošniti Svazek: 5 Strana: 0667
Zroškošniti, il, ěn, ění = rozkošným učiniti, weichlich, wollüstig machen; roz- veseliti, lustig machen, erheitern. Jg.

426388   Zrošovati Svazek: 5 Strana: 0666
Zrošovati, vz Zrositi.

426389   Zrotálka Svazek: 7 Strana: 1157
Zrotálka, y, f. = veliká jáma na Vy- zovsku. MzO. 1890. 181.

426390   Zrotály Svazek: 5 Strana: 0666
Zrotály, ů, pl., m., jm. paseky na Vsacku. U Zrotálů. Vck.

426391   Zrotiti Svazek: 5 Strana: 0666
Zrotiti, vz Srotiti.

426392   Zroubaný Svazek: 5 Strana: 0666
Zroubaný, vz Sroubaný.

426393   Zroubati Svazek: 5 Strana: 0666
Zroubati, vz Sroubati.

426394   Zroubek Svazek: 5 Strana: 0666
Zroubek, bku, m. Vz Sroubek.

426395   Zroubený Svazek: 5 Strana: 0666
Zroubený, vz Sroubený.

426396   Zroubiti Svazek: 5 Strana: 0666
Zroubiti, vz Sroubiti.

426397   Zroucati Svazek: 5 Strana: 0666
Zroucati, vz Zrúcati.

426398   Zroucení Svazek: 5 Strana: 0666
Zroucení, n., vz Zroutiti.

426399   Zroucený Svazek: 5 Strana: 0666
Zroucený, vz Zroutiti.

426400   Zrouhati co Svazek: 10 Strana: 0539
Zrouhati co = zporouhati. Chč. S. I. 28a.

426401   Zrouhavěti Svazek: 5 Strana: 0666
Zrouhavěti, ěl, ění = rouhavým se státi, lästerlich, lästernd werden. Us. Tč.

426402   Zroule Svazek: 7 Strana: 1157
Zroule, vz Sroule.

426403   Zrouna Svazek: 5 Strana: 0666
Zrouna = zrovna. Šel z. do kostela. U Rychn. a j. Dšk.

426404   Zroupnatělý Svazek: 5 Strana: 0666
Zroupnatělý = v roup, puchor obrácený. Z. švestka, die Tasche. Us.

426405   Zroupnatěti Svazek: 5 Strana: 0666
Zroupnatěti, ěl, ění = roupnatým se státi, verderben (von Pflaumen). Vz Zroup- natělý. — čím. Častým deštěm švestky zroupnatějí. Us.

426406   Zrousati Svazek: 5 Strana: 0666
Zrousati, bethauen. Vz Rousati se. — co. Kde ses, holuběnko, toulala, že jsi sivá pírka zrousala? Mor. ps. Šd. — se, sich bethauen.

426407   Zrousnatěti Svazek: 5 Strana: 0666
Zrousnatěti, zrosněti = orousněti, rauch- füssig werden. Jg.

426408   Zrousněti Svazek: 5 Strana: 0666
Zrousněti, vz Zrousnatěti.

426409   Zroušeti Svazek: 5 Strana: 0666
Zroušeti, vz Zrušiti.

426410   Zroutění Svazek: 5 Strana: 0666
Zroutění, n., die Niederreissung, Zerstö- rung, der Zusammensturz. Slov. Vz Zroutiti.

426411   Zroutěný Svazek: 5 Strana: 0666
Zroutěný; -ěn, a, o = zroucený. Slov. Vz Zroutiti.

426412   Zrouti Svazek: 5 Strana: 0666
Zrouti, zruji, zrul, ut, utí. — co = něco škubati, trhati, zausen, raufen. Rk. — se = seprati se, sich gegenseitig ab-, durchprü- geln. Ale když oni koho tepúce kostel zkrvaví, to neškodí a když se sami zrují. Hus II. 124, — se s kým. Mus.

426413   Zroutiti Svazek: 5 Strana: 0667
Zroutiti, il, cen, ení = sřítiti, einreissen. Mor. — co: plot. Sych. — se, einstürzen. Pokoje se zroutily. Žer.

426414   Zroutiti Svazek: 7 Strana: 1157
Zroutiti. Cf. List. fil. 1890. 198.

426415   Zroutiti Svazek: 8 Strana: 0518
Zroutiti. Hlavu někomu sroutiti (zroutiti, štíti). Rokyc. (Wtr. Živ. c. II. 888.).

426416   Zrovna Svazek: 5 Strana: 0667
Zrovna, z rovna = přímo, ne křivě, ge- rade, in gerader Linie, schnurgerade, eben. Z. jíti! Us. Já na něm pojedu zrovna do Štimberka. Sš P. 579. Jdi z. cestou. Us. Tč. Šli ešte len a šli, až přišli ku jednej diere, ktorá do hlbočiny viedla, z. na ten druhý svět. Dbš. Sl. pov. VIII. 23. Rozháňá kopiou a z. ju do brady pichne. Hol. 99. — Z. = přímo, zhůru, aufrecht. Postavil se z. Zrovna státi. Us. Má Nanynka chodí z. Čes. mor. ps. 84. — Z. = přímo, bez okolku, schlechtweg, ohne Umschweife, gerade her- aus. Z. říci, mluviti. D. Řekněme si to zrovna! Us. Dch. — Z. = bezprostředně, unmittelbar. Vyjednával z. s ním. — Z. = právě, just, eben. Mám tě rád z. dosť! Až z. na kraj, bis zum Aeussersten; Přišli jsme z. před sedmou (hodinou); Vrátil se z. v čas; Jsou tomu zrovna dvě léta; Z. tak! Justament!; Učinil z. jako nic; Kdybys byl ty na tom místě, byl bys z. takový; Lid je tam z. jako ne- zastoupen; Z. Ne! just nicht!; Inu, to z. ne, nun, das eben nicht; Z. jediný svého způsobu. Us. Dch. Do půl sedma roka, z. sedum roků, až by ti padali červi z tvého boku. Sš. P. 343. Byl prý šikovný zrovna dosť. Němc. Drob. pov. 114. Je mi z. dosť zle. Us. Kv. 1884. 566. — Z., förmlich. Člo- věku je z toho z. blaze, es thut Einem förmlich (ordentlich) wohl; Člověk se tomu musí z. diviti, man muss billig staunen; Jeho zuby z. se lesknou, seine Zähne glän- zen förmlich. Us. Dch. Ten se naň z. roz- hněval! Sá. Štěstí si naň z. počkalo. Tbz. — Z. = téměř, skoro, fast, beinahe. Měl z. strach. V Bělohradsku. Bf. — Z. = stejně, gleich. Obidva sú z. dluhí. Slov. Bern.

426417   Zrovnale Svazek: 5 Strana: 0667
Zrovnale = srovnale.

426418   Zrovnalosť Svazek: 5 Strana: 0667
Zrovnalosť = srovnalosť.

426419   Zrovnalý Svazek: 5 Strana: 0667
Zrovnalý = srovnalý.

426420   Zrovnání Svazek: 5 Strana: 0667
Zrovnání = srovnání.

426421   Zrovnaný Svazek: 5 Strana: 0667
Zrovnaný = srovnaný.

426422   Zrovnati Svazek: 5 Strana: 0667
Zrovnati = srovnati, zrovna postaviti, aufrecht stellen. —se. Moře, když je ticho, pěkně sě zrovná. Št. N. 197. 17. — Ostatně vz Srovnati.

426423   Zrovnávati Svazek: 5 Strana: 0667
Zrovnávati, vz Srovnati.

426424   Zrovnička Svazek: 7 Strana: 1157
Zrovnička, demin. slova zrovna. Z. při- šel. Gb.

426425   Zrovninko Svazek: 10 Strana: 0539
Zrovninko, zrovinka = právě. P. farář z. přijížděli Klouzara zaopatřit. Zvon III. 10., Ďšk. Km. 33.

426426   Zrovnovážiti Svazek: 7 Strana: 1157
Zrovnovážiti něco, gleich abwägen; in gerade Lage bringen.

426427   Zrozeňátko Svazek: 5 Strana: 0667
Zrozeňátko, vz Zrozeně.

426428   Zrozenče Svazek: 5 Strana: 0667
Zrozenče, ete, zrozeně, ěte, n., das neu- geborene Kind. Rk.

426429   Zrozenče Svazek: 7 Strana: 1157
Zrozenče, ete, n. = zrozeně. Rk.

426430   Zrozeně Svazek: 5 Strana: 0667
Zrozeně, ěte, obyč. zrozeňátko, a, n. = narozené dítě, neugeborenes Kind, Wochen- kind. D., Pal. Děj. V. 2. 108. Nemohli sme dověděti se, co stalo se napotom s jeho paní a s jejím zrozeňátkem. Pal. Děj. II. 1. 258. Rád pojdem tomu tam zrodzeňátkovi poklonu dávať. Hol. 360.

426431   Zrozenec Svazek: 5 Strana: 0667
Zrozenec, nce, m. = zrozený, der Ge- borene, Sohn. Z. palaestinský. Sš. Sk. 25. Poslední z., der Letztnachgeborene. J. tr. Odkázala statek jedinému z-ci svému. Pal. Děj. II. 2. 250.

426432   Zrozenec Svazek: 7 Strana: 1157
Zrozenec. Šf. Strž. II. 266., Čch. Sl. 51.

426433   Zrození Svazek: 5 Strana: 0667
Zrození, n. = narození, porození, das Gebären, die Geburt. Jg. Od svého zrození, od dětinských let, od kolébky. Pk. Z. man- želské, die eheliche Abstammung. J. tr. Vz Abstrakta.

426434   Zrozeniny Svazek: 5 Strana: 0667
Zrozeniny, pl., f. = den narození, na- rozeniny, der Geburtstag. Mus.

426435   Zrozenka Svazek: 5 Strana: 0667
Zrozenka, y, f. = dcera, die Tochter. Msn. Or. 58.; země. Msn. Or. 119.

426436   Zrozenosť Svazek: 5 Strana: 0667
Zrozenosť, i, f. = narozenosť, stav zro- zeného, das Geborensein, die Geburt. — Z. = přirozenosť, die Natur. Berl. kr. 35. — Z. = urozenosť. Slov. Jeho zrodzenosť pana Jiříka. Sl. let. V. 159.

426437   Zrozený Svazek: 5 Strana: 0667
Zrozený; -zen, a, o = narozený, porozený, geboren, entsprossen. Z. sluhové (děti slu- hovy). Kom. — kdy. Ej ten je na novom mesiaci zrodený (mladý, mocný). Mt. S. Na nový rok z. Us. Nápodobně synům císařů za císařství z-ným. Sš. II. 7. — odkud: ze země z. V. Z Miletína jsem z-ný. Er. P. 433. — kým. Co z-no Kristem, bude messiášem. Hdk. — kde. Z. v zemi, der Eingeborene. J. tr. V moři z-ná, áloóvávr], Lpř. Slov. Písně v mladé duši z-né. Kká. Druhdy co synové jeho v Kristu zrozeni věčné slávy dojdeme. Sš. I. 60. — jak. Dítě v slzách z-né. Vrch. Pro věčnosť z-ný, átiyevrjq. Lpř. Slov. 17. Na velkého pána z-ný. Us. Z novu z-ný. D. Dítě mrtvě z-né. Us. Pdl. — Cf. Zrodený.

426438   Zrozkošnělý Svazek: 5 Strana: 0667
Zrozkošnělý, weichlich, wollüstig ge- worden. Jg.

426439   Zrozkošněti Svazek: 5 Strana: 0667
Zrozkošněti, ěl, ění = rozkošným se státi, weichlich, wollüstig werden. Jg.

426440   Zrozovací Svazek: 5 Strana: 0667
Zrozovací = rodicí, zum Gebären dienend. Z. ústroje. Ssav.

426441   Zrozovati Svazek: 5 Strana: 0667
Zrozovati, vz Zroditi.

426442   Zrozpoltovati Svazek: 5 Strana: 0667
Zrozpoltovati, alles entzweihauen.

426443   Zrozpustitelněti Svazek: 5 Strana: 0667
Zrozpustitelněti, ěl, ění = rozpustitel- ným se státi, auflösbar werden. Rostl. III. a. 117.

426444   Zrozrážeti Svazek: 5 Strana: 0667
Zrozrážeti, el, en, ení = vše rozraziti, alles zerschlagen. — co čím.

426445   Zrozsaditi Svazek: 5 Strana: 0667
Zrozsaditi, zrozsázeti, auseinander setzen. Plác.

426446   Zrozsypać Svazek: 9 Strana: 0412
Zrozsypać = rozsypati. Slez. Lor. 81.

426447   Zroztínati Svazek: 5 Strana: 0667
Zroztínati = vše roztíti, alles o. nach- einander zerhauen. — co jak k čemu. Zroztínal prase na kusy k uzení. Sych., Br.

426448   Zrozuměti Svazek: 5 Strana: 0667
Zrozuměti, ěl, ěn, ění = porozuměti, verstehen, begreifen, einsehen. Vz Srozuměti. Dřieve než z-lo. Ž. wit. 57. 10. — čemu. A ja sa ožením a ty nezvíš, ty mojim ohláškam nezrozumíš. Sb. sl. ps. II. 1. 63.

426449   Zrozumitelně Svazek: 5 Strana: 0667
Zrozumitelně, vz Srozumitelně. Bern.

426450   Zrozumitelnosť Svazek: 5 Strana: 0667
Zrozumitelnosť, vz Srozumitelnosť. Bern.

426451   Zrozumitelný Svazek: 5 Strana: 0667
Zrozumitelný, vz Srozumitelný. Bern.

426452   Zrozutíkati se Svazek: 5 Strana: 0667
Zrozutíkati se = rozprchnouti se, aus- einander laufen, sich versprengen. Plác.

426453   Zrožilý Svazek: 5 Strana: 0667
Zrožilý = rohy mající, gehörnt. Z. vůl, Us., skot. Jg.

426454   1. Zrub Svazek: 5 Strana: 0667
1. Zrub, vz Srub.

426455   2. Zrub Svazek: 5 Strana: 0667
2. Zrub, adv. = vzrub, auf die verkehrte, unechte Seite. Vše zrub v líc obrátiti. Us.

426456   Zrub Svazek: 9 Strana: 0412
Zrub, u, m. Zruby mají zuby (dřevěný důru mnoho stojí). Zát. Př 200a. Sr. Sruk.

426457   Zrúbání Svazek: 5 Strana: 0667
Zrúbání = sroubení.

426458   Zrúbaný Svazek: 5 Strana: 0667
Zrúbaný, vz Sroubený.

426459   Zrúbati Svazek: 5 Strana: 0667
Zrúbati, vz Sroubiti.

426460   Zrúbati co Svazek: 9 Strana: 0412
Zrúbati co. Chč. S. I. 88.

426461   Zrubdří Svazek: 9 Strana: 0412
Zrubdří, n. asi = srub, roubení ze dříví, na Hané: žudro. Jest to asi naše podloubí před domy. Sbor. č. 3. 20.

426462   Zrubec Svazek: 5 Strana: 0667
Zrubec, bce, m., der Stamm eines Baumes, Block, Klotz, Stock. Slov. Bern.

426463   Zrubec Svazek: 7 Strana: 1157
Zrubec = výlupek (ořechu). Slov. Rr. Sb. Cf. Škerec (dod.).

426464   Zrubec Svazek: 8 Strana: 0518
Zrubec = jízva. Ve Spiši. Sbor. slov. I.86.

426465   Zrubec Svazek: 9 Strana: 0412
Zrubec, bce, m. Zdravý jako z. Zát. Př. 63a.

426466   Zrubek Svazek: 5 Strana: 0667
Zrubek, bku, m. = zástěra, die Schürze. Slov. D. — Z., hospoda u Sedlčan. PL., Sdl. Hrd. III. 26., 273., IV. 86.

426467   Zrubení Svazek: 5 Strana: 0668
Zrubení, n., die Befestigung. Slov. — Z., die Abschälung der Rinde. Bern. Pri z. orechov. Let. Mt. S. X. 1. 52.

426468   Zrubený Svazek: 5 Strana: 0668
Zrubený; -en, a, o = na rub obrácený, umgestülpt. Z. prašníky pížmovky. Rst. 526. — Z. = ohrazený, befestigt. Slov. Bern. — Z. = oloupaný, abgeschält. Slov. Bern.

426469   Zrubí Svazek: 9 Strana: 0412
Zrubí. Tu je všecko na z. Blatná, Kub. 159.

426470   Zrubieti Svazek: 9 Strana: 0412
Zrubieti. Tělo jeho zrubielo, corpus ejus infectum est. Stará glossa. Vz List. fil. 1901. 272.

426471   Zrubiti Svazek: 5 Strana: 0668
Zrubiti, il, en, ení, srubovati = ohraditi, befestigen. Slov. Bern. — Z. = oloupati, abschälen. Slov. Bern.

426472   Zrubnica Svazek: 5 Strana: 0668
Zrubnica, e, f., eine Art Geschütz. Bern. Vz Srubnice.

426473   Zrubnouti Svazek: 5 Strana: 0668
Zrubnouti, vz Sroubnouti.

426474   Zrubnutý Svazek: 5 Strana: 0668
Zrubnutý, vz Srubnutý.

426475   Zrubovati Svazek: 5 Strana: 0668
Zrubovati, vz Zrubiti.

426476   Zrubský háj Svazek: 5 Strana: 0668
Zrubský háj. Pokr. Pot. 309.

426477   Zrúcaní Svazek: 5 Strana: 0668
Zrúcaní, n. = zroucení. Vz Zroutiti. Slov. Bern.

426478   Zrúcanina Svazek: 5 Strana: 0668
Zrúcanina, y, f. = rum, zřícenina, der Schutt, die Ruine. Bern., Sl. let, I. 2. Starý hrad je teraz pravda len z., ale za dávnych časov bývalo to mak. Klčk. Zb. III. 15. Spievam na z-nách hymnu slávy. Sldk. 112.

426479   Zrúcanisko Svazek: 5 Strana: 0668
Zrúcanisko, a, n. = zrúcanina, die Ruine. Starý Hrad je teraz už len smutné z. Slov. Klčk. Zb. III. 15.

426480   Zrúcati Svazek: 5 Strana: 0668
Zrúcati, vz Zrútiti, Sřítiti (v dod.).

426481   Zrucký Svazek: 5 Strana: 0668
Zrucký, ého, m. Z. z Chřenovic. Vz S. N.

426482   Zrucovatel Svazek: 5 Strana: 0668
Zrucovatel, e, m., der Niederreisser. Slov. Bern.

426483   Zruč Svazek: 7 Strana: 1157
Zruč, e, f., manea, zastr. Pršp. 49. 36.

426484   Zruča Svazek: 7 Strana: 1157
Zruča, e, f., Nilus, zastr. Pršp. 14. 25.

426485   Zručať Svazek: 8 Strana: 0518
Zručať, zrevať = zařičeti, zařváti, zabu- četi. Slov. Kal. S. 218.

426486   Zruče Svazek: 5 Strana: 0668
Zruče, Zrutsch, a) městečko u Zbraslavic; b) ves u Plzně. PL. Cf. Tk. L 432., Tk. III. 119., 167., V. 200., Blk. Kfsk. 225., S. N., Sdl. Hrd. I. 177., IV. 376., Arch. m. 477. Z. slují breptavými a soudnými. Vz Sbtk. Krat. h. 138.

426487   Zručený Svazek: 5 Strana: 0668
Zručený; -en, a, o = poručený, svěřený, anempfohlen, anvertraut. On z-ný sebe (sobě) ľud ze klepet záhubca vydíral. Hol. 403.

426488   Zručeť jak Svazek: 10 Strana: 0539
Zručeť jak. Zloduch zručal hnevom velikým. Sbor. slov. 1901. 37.

426489   Zručiti Svazek: 5 Strana: 0668
Zručiti, il, en, ení = poručiti, svěřiti, anempfehlen, anvertrauen, sicherstellen. — co. Rvaček a bitev abyste nerovnali, než takové zručíc před ouředníka postavili. Smil. Osov. Zříz. sel. panství třebíč. — co komu. A tu jie fojt zručí (zaručí). NB. Tč. 118. Celý Egypt mu zničuje a dává ku vládě. Na Slov. Tč.

426490   Zrůčka Svazek: 7 Strana: 1157
Zrůčka, y, f. = bičiště. U Star. Jič. Vhl.

426491   Zručmo Svazek: 7 Strana: 1157
Zručmo. Uhodil ho z. tou ručnicí (oběma rukama ji drže). Wtr. exc.

426492   Zručně Svazek: 5 Strana: 0668
Zručně, vz Zručný. Ktorým práca z. ide. Dbš. Obyč. 63.

426493   Zručnosť Svazek: 5 Strana: 0668
Zručnosť, i, f., die Handfertigkeit, Ge- wandtheit, Fertigkeit, Routine, Geschäfts- erfahrung. Dch., Šd., Jg. Z. v robotě. Us.

426494   Zručnota Svazek: 5 Strana: 0668
Zručnota, y, f. = zručnosť. Dch.

426495   Zručný Svazek: 5 Strana: 0662
Zručný; -ěn, a, o. Z. vá]ec (válec k zr- nování), die Chagrinwalze. Šp.

426496   Zručný Svazek: 5 Strana: 0668
Zručný = jemuž vše, co dělá, od ruky jde, flink, behend. — v čem: v práci své. — Z. = co k ruce jest, zur Hand seiend. Smrž.

426497   Zrůda Svazek: 7 Strana: 1157
Zrůda, y, f., Missgeburt, Missbildung, Missgestalt, f., Monstrum, n. Rk.

426498   Zrůda Svazek: 10 Strana: 0539
Zrůda podvojná o jednom pupku a slou- čení stranou pupku, ectopagus, monstrum duplex, Doppelmissbildung. Ktt.

426499   Zrůdče Svazek: 7 Strana: 1157
Zrůdče, ete, n., missgestaltetes Geschöpf.

426500   Zrudič Svazek: 5 Strana: 0668
Zrudič, e, m , ochus, zastr. Rozk.

426501   Zruditi Svazek: 5 Strana: 0668
Zruditi, il, ěn, ění = v rudu obrátiti, vererzen. — Z. = vzruditi, trüben, rötben. Výb. I. 949., 1115. — se. Když se tak po- větří zrudi (skalilo, zachmúřilo se). Žk. 201.

426502   Zrúditi Svazek: 8 Strana: 0518
Zrúditi = zastrašiti, bázně a úcty nahnati, zkrotiti. Každého po pravdě súdil, protož byl jest všecky zrúdil, (tak) že jeho všichni po- slúchali. Arn. 789.-796. (Krok 1892. 438.).

426503   Zruditi Svazek: 10 Strana: 0539
Zruditi = zastrašiti. Baw. Ar. v. 795.

426504   Zrudivec Svazek: 5 Strana: 0668
Zrudivec, vce, m., der Rhodicit, nerost. Miner. 355.

426505   Zrudlý Svazek: 5 Strana: 0668
Zrudlý, röthlich. Čch. L. k. 79.

426506   Zrudnělý Svazek: 5 Strana: 0668
Zrudnělý = do červena, röthlich. Z. voda (od dešťův). Krok.

426507   Zrudněný Svazek: 5 Strana: 0668
Zrudněný = zbarvený, gefärbt. — čím. Tak je (mučedlníky) korunovav korunú, jich krví slavně zrudněnú. Št. N. 108. 31.

426508   Zrudněti Svazek: 9 Strana: 0412
Zrudněti. Země z-la jak růže. Vrch Rol. 74.

426509   Zrůdník Svazek: 5 Strana: 0668
Zrůdník, a, m. = odrodilec, nepotatilý, ein Entarteter. Nz.

426510   Zrůdnina Svazek: 7 Strana: 1157
Zrůdnina, y, f. = vada, jež plod na svět přináší vzniklá během života vnitro- děložního. Slov. zdrav. Cf. Ott. II. 312.

426511   Zrudniti Svazek: 7 Strana: 1157
Zrudniti m. vzruditi = rudým učiniti, roth färben. Št. Kn. š. 305. 45. — čím: krví. Kruml. 463. b.

426512   Zrůdnosloví Svazek: 5 Strana: 0668
Zrůdnosloví, n., teratologia. Nz.

426513   Zrůdnosť Svazek: 5 Strana: 0668
Zrůdnosť, i, f. = odrodilosť, die Ent- artung. Nz. Smíšením dvou protivných živlů v ruské azbuce povstala z., proti níž . . . oko Nerusa se vzpouzí. Šf. III. 195. 6. zd. — Z., die Missbildung, monstrum. Nz. lk., S. N. Z. podvojná, die Deppelmissbildung. Nz. lk., Kžk. Por. 318.

426514   Zrůdnosť Svazek: 7 Strana: 1157
Zrůdnosť, monstrum. S. N. X. 179. Z. halová, atheromatöse Entartung, jedno- tlivce, Einzelnmissbildung, kože, Haut-, rakovinná, krebsige E., sklenná, hyaline, vaziva, E. des Bindegewebes, z klamného uložení částí, Irrungsmissb., z nedostatku, Deffectmissb. Ktt. exc.

426515   Zrudnouti Svazek: 5 Strana: 0668
Zrudnouti, dnul a dl, utí = vyrudnouti, barvu ztratiti, fuchsig werden, die Farbe verlieren. Us. Chmela. — Z. = rudým se státi, zčervenati, röthlich werden, erröthen. — čím. Ó, moja tvár mi hanbou zrudla. Phld. III. 1. 46.

426516   Zrudnouti kde Svazek: 8 Strana: 0518
Zrudnouti kde: v tváři. Vrch. Rol. XXX. 20.

426517   Zrůdný Svazek: 5 Strana: 0668
Zrůdný, entartet, o živočichu, o rostlině, o ovoci. Dch. Z. (míšená) forma, tvar. Zná íorma věty, die Afterform eines Satzes; z. slovo, die Afterform eines Wortes, ein Mischlingswort. Nz.

426518   Zrudný Svazek: 7 Strana: 1157
Zrudný, tristis, moestus. List. fil. 1890 185.

426519   Zrůdný Svazek: 9 Strana: 0412
Zrůdný sňatek = nerovný. Ton. 109.

426520   Zrůdný Svazek: 10 Strana: 0539
Zrůdný. Dvojčata, z nichž jedno jest úplně normalní, druhé zrůdné, acephalus acardiacus; Z. zub, odontoma (nádor zubní), monströser Zahn. Ktt.

426521   Zrudoba Svazek: 7 Strana: 1157
Zrudoba, y, f., tristitia. List. fil. 1890. 185.

426522   Zrudosloví Svazek: 7 Strana: 1157
Zrudosloví, zrudnosloví, n., Teratologie.

426523   Zrufianěti Svazek: 5 Strana: 0668
Zrufianěti, ěl, ění = rufianem se státi, ein Kuppler werden. Ros.

426524   Zrúchaný Svazek: 5 Strana: 0668
Zrúchaný; -án, a, o, zerstört, vernichtet. Na mori sinom pláva loď zrúchaná. Slov. Č. Čt. I. 89. Vz Zrúchati.

426525   Zrúchati Svazek: 5 Strana: 0668
Zrúchati, zerstören, vernichten. Slov. a Ostrav. — co: chalupu, stavení, loď. Tč.

426526   Zruinovati Svazek: 5 Strana: 0668
Zruinovati, ruiniren, zu Grunde richten. Kron. hrad.

426527   Zrúknouti Svazek: 8 Strana: 0518
Zrúknouti = zařvati. — proč. Obor (obr) od boľasti zrúkol. Phľd. 1895. 325.

426528   Zrúknúť Svazek: 5 Strana: 0668
Zrúknúť = zařvati, aufbrüllen. — jak. A zrúkol tak, že krajina zatriasla sa. Sldk. 231. — jak na koho. Ten velikým hřmotem na ne zrúkol, až celá hora ukrutno zhučala. Dbš. Sl. pov. VIII. 70.

426529   Zrukypuška Svazek: 9 Strana: 0412
Zrukypuška, y, f. = polévka z vody a zasypaná moukou. Táb. Kub. 159.

426530   Zrum Svazek: 7 Strana: 1157
Zrum, u, m. = Ruine ? Putovať k zru- mom Babylona Slov. Dbš. Úv. 3. Cf. Zru- miti (dod.).

426531   Zrumělý Svazek: 7 Strana: 1157
Zrumělý = zruměnělý. Slád.

426532   Zruměnělý Svazek: 5 Strana: 0668
Zruměnělý = zčervenalý, geröthet. Kká. K sl. j. 23.

426533   Zruměněný od Svazek: 10 Strana: 0539
Zruměněný od zruměniti, geröthet, roth gemacht. Mš.

426534   Zruměněti Svazek: 5 Strana: 0668
Zruměněti, ěl, ění = zčervenati, roth werden. — čím: červánky, studem. Us. — kde jak: ve tváři až po uši. Kos. Ol I. 251.

426535   Zruměniti Svazek: 5 Strana: 0668
Zruměniti, il, ěn, ění = zčerveniti, roth machen, röthen. — co (čím): obličej září. Div. z ochot. Sluníčko zapadalo krvavě, zacházelo za mrak a z-lo celý západ. Tč. exc.

426536   Zrumený Svazek: 7 Strana: 1157
Zrumený = v rum obrácený. Z kraj. J. V. Sládek

426537   Zrumiti Svazek: 7 Strana: 1157
Zrumiti, vz předcház a Rumovati. Phľd. II. 5., IX. 269.

426538   Zrumiti Svazek: 8 Strana: 0518
Zrumiti. Blaho dnes z-lo sa jej na veky. Phľd. 1894. 148.

426539   Zrumoliti Svazek: 5 Strana: 0668
Zrumoliti, il, en, ení = v rum obrátiti, zkaziti, ruiniren. Koll.

426540   Zrumovati Svazek: 5 Strana: 0668
Zrumovati = rozházeti, rozcuchati. — co. Všecko to zruinuješ. U Kr. Hrad. Kšť.

426541   Zrumpľovat Svazek: 10 Strana: 0681
Zrumpľovat. Ovce všecko zrumpľujú = sežerou. Brt. Sl.

426542   Zrunditi Svazek: 5 Strana: 0668
Zrunditi, il, ěn, ění = zmuchlati, ver- ranzen. — co: postel. Us.

426543   Zrunditi Svazek: 7 Strana: 1157
Zrunditi. Z-lo se to = když se nějaká práce pokazí n. př. oračka deštěm. Zlin. Brt. D. 302. Cf. List. fil. 1890. 190.

426544   Zrůněk Svazek: 5 Strana: 0668
Zrůněk, ňka, m., osob. jm. Šd.

426545   Zrunt Svazek: 5 Strana: 0668
Zrunt, u, m. Základ domu je grunt, zrú- canina sä volá rum i zrunt. Slov. Hdž. Slb. 39. Dediny a mesta spálili a zrúcali, by. i samô hlavnie a stoličnô mesto Velehrad na rum a zrunt obrátili. Hdž. Čít. 266.

426546   Zruntovati koho Svazek: 5 Strana: 0668
Zruntovati koho, auflärmen, durchs Lär- men aufwecken. Ostrav. Tč.

426547   Zrupiti Svazek: 5 Strana: 0668
Zrupiti, il, en, ení = něco chřestivého splupnouti. Na mor. Val. Vck. — co.

426548   Zrusiti Svazek: 5 Strana: 0668
Zrusiti, il, en, ení = učiniti Rusem, — se. Tak je Slavian, jak sa voľne zrusil. Phld. IV. 154.

426549   Zrůst Svazek: 5 Strana: 0668
Zrůst, u, zrost, u, m. (m. vzrost; vzrůst od vz- rostu). D. Na Slov. zrost, zrast. — Z. = onen stav věci, když roste, der Wuchs, das Wachsthum. Vše květe v nejlepším zrůstu. Jg. Z. rostlin jest trojí: koncoobvodní, kon- cový a obvodní. Rst. 526., 67. Bujarý z. Dch. Z. listu, die Blattvegetation, rostlin, das Pflanzenwachsthum. Šp. Ve z-stu býti, im Wachsen begriffen sein. Bůh dal obilí z. Dch. Koukol má rychlý z. Tč. Do zoranej role zasievajú zbožia. Potom zasiato zbožia zabránia Pak ho nechajú na zrast a dorast pod božím nebom v pôde (v zemi). Hdž. Čít. 138. Z. obvodný, der Umfangswuchs, do výšky, der Höhenwuchs; tabulky zrůstu, die Wachsthumstafeln. Škd. exc. Země ta příliš brzo obilí k zrostu pudí. Ler. Spolkne-li dítě kočičí chlup, zarazí prý se mu zrůst. Mus. — Z. = rozmáhání se, přibývání, pro- spěch, der Wuchs, Anwuchs, das Wachsthum, Zunehmen, Gedeihen, Aufkommen. Z. nemoci; z. bráti (růsti); na věku i postavě z. brati, v zrostu se rozmáhati. V. Něčemu k pro- spěchu a zrůstu napomáhati. Br. Osud božský malým věcem veliký zrost dává a veliké mimo naději znižuje. Kn. Kteráž náchylnosť tím větší zrůst přijme, jestliže tato má žádost' oslyšena nebude. Žer. 23. Z. toho mu při- pisovali. Štr. Z. a prospěch v ctnostech bráti. Ros. Bůh z. dává. Toms. Z. bráti z pokrmu. Lk. Děje se skrze ctnosť v dobrém zrost. Skrze ctnosť mnozí mívají zrost. Lom. Čím více ctnosť při lidech chválena bývá, tím větší v nich z. a posilu mívá. D. Přísloví stran vzrůstu těla, vz Tělo. — Z. = výrost, dokonalosť těla, zletilost, vollendeter Wuchs, die Volljährigkeit, das Grosswerden. Až do zrostu dětí. Zlob. Dobrota, že ho slepého do zrostu jeho i dále potom živil. BR. II. 336. a. — Z. = způsob, jakým co roste n. vyrostlo, der Wuchs, der Gewächs. Ona má pěkný z., jest pěkného zrůstu. Us. Muž zrosta velikého, malého. Háj. — Kom., Br., Ben. V. Malý menom i malý zrostom lež rostúci mohutne k menu veľkému i duchu. Sldk. 214. Búrka nedopustila dalšieho ba- venia sa a obzerania zrastu mochov. Let. Mt. S. VIII. 2. 16. Ale nad všetek úžitok je jej zrastu veleba tak, ak krásnu obec chceš mať, lipy sadiť ti treba. Zátur. Tu vzpriamila svoj lepý zrost; Ej dievča zrastu pekného! Phld. IV. 21., 462. Choroba veku nemilá, ku zemi z. tvoj sklonila; zapadly oči i Hlava sivá. Ppk. I. 56. Hore povstane Radbod, veľmi na rod slavný a na vojnu i raddu nezadní; prespanilý k tomu zrast a vzácná postavy krása; Ty prespanilou máš dceru, milostným zrastem krásnú; Všetko na ňom krásné, zrast, líca i rucho je krásné. Hol. 11., 14., 59. Císař Maximilian zrostu krásného a spanilého. Dač. I. 151. Zrůstem sloup a rozumem troup. Lpř. exc. — Z. = co rostlo, der Wuchs, Schuss. To jest letošní zrůst. Us. — Z. = plod, die Frucht. Z. zemský. Rad. zv., Har.

426550   Zrůst Svazek: 9 Strana: 0412
Zrůst těla vysoký, pěkný, malý, útlý, chybný. Vz Zát. Př. 63. O chybném zrůstu vz Chybný.

426551   Zrůstati Svazek: 5 Strana: 0669
Zrůstati, vz Zrůsti.

426552   Zrůstavý Svazek: 5 Strana: 0669
Zrůstavý, wachsend. Šm.

426553   Zrůstek Svazek: 5 Strana: 0669
Zrůstek, stku, m., os. jm. Mor. Šd.

426554   Zrůsti Svazek: 5 Strana: 0669
Zrůsti, zrostu, zrostl (zastr. zrostění), zrostati a zrůstati = vzrůsti, vyrůsti, in die Höhe wachsen, gross wachsen, erwachsen; povstati, entstehen, erwachsen. -- abs. By- liny zrostly; zrostlo to zlé; zrostla hrdosť. Jel. Úroky zrostly. J. tr. Obilí zrostlo. Dch. Pořád prší, obilí bude zrůstati. Dch. Oni praví, když jsme byli malí, že nás nikde nebylo a když jsme zrostli, že nás plná jizba. Na Mor. Šd. Z dubečka bude dub a větrem nepadne, naša mladá láska zroste a nezvadne. Slov. ps. Tč. — jak. Ten synek pěkné zrostl. Us. Šd. Pal slnka vždy viac zrasta. Phld. III. 1. 50. Malý plačko rástol až zrástol na krásného mládencá. Dbš. Sl. pov. I. 21. Teliatko pravda rástlo, až zrástlo na vola. Zátur. Otčina je tvoja vlasť, tam ti na člo- věka zrásť, do srdca ti musí vrásť. Hdž. Šlb. 39. Když město na nejvyšší (stupeň) zrostlo. V. Děti bez vychování co dobytek zrostou. Us. — proč kde. Obilí pro mnohý déšť na poli zrostlo. Us. U pažravců chuť prý zrůstá při žrádle. Ntr. VI. 154. Přišel k nám host. co v lese vzrost. Er. P. 16. V Ger- manii nějakému pacholeti zrostl v dásních zub mezi jinými zuby zlatý. Dač. I. 178. Zrástol jako hríb pod ploty. Čjk. 72. Ubijú tých, čo sekerou do lipy nám zatli, čo vyťať chcú naše lipy, čo na Tatrách zriastly. Ppk. II. 185. — kdy. Po deštích, za dešťů obilí zrostlo. Us. Pásla som ja v tej doline krávy, kde nebolo sedem ročkov trávy. A na osmý ďatelinka zrástla, moja milá kravičky na- pásla. Sb. sl. ps. II. 1. 54. — kam. Medzi plotmi možno sadiť, čo má zrastať do výše. Phld. III. 3. 279. — s kým. Tohoto verného koníka, ktorý so mnou spolu zriastol. Dbš. Sl. pov. I. 291. — k čemu. K velké moci zrostl. Lpř. Sl. I. 104. — komu. Zasej, čo chceš, na ten kameň, čo ti zrastie? Bodliak planý. Phld. III. 458. A nasbírala mu desa- tere mascě, mazać jeho koscě, co mo (má) porubane, ać se mu to zroscě. Sš. P. 151. — več (komu kde). Vojsko u větší počet zroste. Kram. U velikou moc z. Sych. Jak proud žití nový v šíř i dál zrůstá. Hurban. Ratolesť vzrostla jest u veliké dřevo. Výb. II. 497. Až mu pod rukama to v osm knih zrostlo. Kom. — v čem. Sjednotili se a tím v počtu zrostli. Sych. — odkud. Z této nesnáze povstaly a zrostly války, vraždy a nepokoje. V. Z toho právo mu zrostlo. Us. Z hlavy jedné zrostlo sedm. Vrch.

426555   Zrůstlý Svazek: 5 Strana: 0669
Zrůstlý = zrostlý. Z. osoba, děvče, vlasy. Mor. Sedí pod ňú má milá, češe své zrůstlé vlasy. Sš. P. 436.

426556   Zrustný Svazek: 5 Strana: 0669
Zrustný = vzrostný. Šm.

426557   Zrůstný Svazek: 8 Strana: 0518
Zrůstný. Z. obilí = které na poli násled- kem dešťů vzrostlo (z klasů). 1748. NZ. III. 406.

426558   Zrůstosloví Svazek: 5 Strana: 0669
Zrůstosloví, n., die Morphologie. Rst. 3., 526.

426559   Zrušaný Svazek: 5 Strana: 0669
Zrušaný; -án, a, o = zkynulý. Vz Rušati, Zrušati. Z. chléb, těsto, Slez. Šd.

426560   Zrušati Svazek: 5 Strana: 0669
Zrušati, aufrühren. — koho. Tak spal, že sme ho nemohli zrušať. — se = zky- nouti, aufgehen. Přikryj těsto, až se zrušá. Na Ostrav. Tě. Ve Slez. Šd.

426561   Zrušebník Svazek: 5 Strana: 0669
Zrušebník, a, m., der Verderber, Ver- nichter. Šm.

426562   Zrušení Svazek: 5 Strana: 0669
Zrušení, n., die Zerstörung, Kassirung, Aufhebung. Z. kostela, Us., přísahy, Vlč., rovnováhy. Mj. 76. Pro z. víry manželské ji propustil. BR. II. 84. a. Z. nákazy, die Desinfektion. Čsk. Vz Zrušiti. — Z., die Entheiligung, Befleckung. Bern.

426563   Zrušený Svazek: 5 Strana: 0670
Zrušený; -en, a, o, zerstört, kassirt, aufgehoben, ungiltig gemacht. Z. jednání o pokoj. Jel. Z. svátek, kostel, Us., man- želství, aufgelöste Ehe. Dch. Já se znám, že jest byla kopa platu, ale mój nebožčík muž jest ji splatil a teď mám ten list zrušený. Arch. IV. 371. Vidlice, že nám z toho mlý- niště mlýna zrušeného požitkové nejidú. List z r. 1467. Tě. Vz Zrušiti. — Z., entheiligt, befleckt. Bern.

426564   Zrušitel Svazek: 5 Strana: 0670
Zrušitel, e, m., der Zerstörer, Abschaffer, Aufheber. Vz Zrušiti.

426565   Zrušitelnosť Svazek: 5 Strana: 0670
Zrušitelnosť, i, f., die Zerstörbarkeit. D.

426566   Zrušitelný Svazek: 5 Strana: 0670
Zrušitelný, zerstörbar, auflösbar. D. Z. svazek, smlouva.

426567   Zrušiti Svazek: 5 Strana: 0670
Zrušiti, il, en, ení; zroušeti, el, en, ení (nedobře: rušeti, Č.) zrušovati = zkaziti, sbo- řiti, vyvrátiti, neplatným učiniti, umstossen, zerstören, verderben, zu Grunde richten, aufheben, kassiren; na Slov. také: enthei- ligen, beflecken. — abs. Co odloženo, ještě nezrušeno, aufgeschoben ist nicht aufgeho- ben. Dch. — co: smlouvu, přísahu, man- želství, přátelství, V., pokoj, Jel., uctivosť, vážnosť, poslušenství, uložený půst, Br., zdraví, D., právo, zákon, kšaft, Aqu., něčí úmysl, Pulk., své váhání, Troj., škodlivý obyčej, Berg., klášter. Us. Ten jest císař (Karel) ten obyčej zrušil. O. z D. Z. třídu (v horn.), die Strecke abwerfen. Hř. 108. Z. mír, Us., nařízení, Šp., svátek, Šd., růz- nice, Dač. I. 282., dom. BO. Nevzala bych celý svět, bych panenství zrušila a tvú královnu byla; Velké sliby máme, kerý jich zrušíme, počet z něho dáme. Sš. P. 8., 343. Z-li bychom sliby slavně učiněné. Pal. Děj. III. 3. 174. Ten základ propadli zru- šivše příměří. Půh. I. 372. Ani jest té kra- jiny zrušil, ale v súdný den zrušena bude. St. Kn. š. 21. — co komu: víru, D., Jel., naději, Jel., sen. Tč. Jestli její manžel ten slib jí zruší, tedy ji ztratí. Tč. exc. Neráda bych ho zbudila, neráda mu snu zrušila, by ho hlava nebolela. Sš. P. 237. A vám list váš zrušil a vrátil. NB. Tč. 263. Zrušil mi můj list a z toho listu jiný list učinil svým děťóm. Půh. II. 200. — (co) čím: smlouvu úmluvou. Nl. Snad tím zrúšejí, co prvé jsú ustavili. Trakt. 15. Tímto listem zrušuje se všecko, co bylo mírem ustanoveno. Ddk. VI. 170. Složka l' zrušuje se složkou l. Mj. 63. Smrtí svou smrť naši jest zrušil. Hus I. 166. — co kde. Zrušil v zemi podda- nosť. Us. — jak. Kdyby slib svůj, nechť jest na krátce aneb na dlouze, zase zrušil. Pam. Val. Meziříčí. 190. Z-la jsem jí (lásku) ne o své vině. Er. P. 186. Zruší puosť bez potřeby. Hus III. 186. — kdy. Za živobytí svého milenci svému věrnost z-la. Kld. II. 267. Sliboval mně na duši, že sa naša věrná láska nikdá nezruší. Čes. mor. ps. 92. Zrušil jim to potom král Ferdinand. Dač. I. 112. — proč. Z. své sliby pro lidské řeči. Er. P. 171. (187.). Byla by má veliká hanba, bych já ten zákon pro svého syna zrušil. GR. — koho z čeho: ze spaní. Tč. — co nad kým. Pravý mír zrušil nade mnou. Půh. I. 377. --. Z., entheiligen, entehren, beflecken. Bern.

426568   Zrušiti Svazek: 7 Strana: 1157
Zrušiti. List. filol. 1890. 196., 197. Z. studnice. Ž. kl. 73. 15. a j. Právo české na svém řádu zrušeno jest. Výb. I. 965.

426569   Zrušný Svazek: 10 Strana: 0539
Zrušný = zrušiteluý. Z pouta. Škod. II 2. II. 2.

426570   Zrušovací Svazek: 5 Strana: 0670
Zrušovací, Kassations-. Z. soud, der Kassationshof, rekurs. J. tr. Vz S. N.

426571   Zrušování Svazek: 5 Strana: 0670
Zrušování, n., vz Zrušení. Z. chlorofyllu. SP. II. 120.

426572   Zrušovati Svazek: 5 Strana: 0670
Zrušovati, vz Zrašiti.

426573   Zrut Svazek: 7 Strana: 1157
Zrut, a, m. = monstrum. Šf. Strž. II. 588. Cf Zruta.

426574   Zrúť Svazek: 7 Strana: 1157
Zrúť, vz Zrouti.

426575   Zruta Svazek: 5 Strana: 0670
Zruta, y, m. = veliký, vysoký, zrostlý člo- věk, velikán, obr, ein hoher Mensch, ein Un- geheuer (Nz.). Slov. Chlap jako zruta. Slov. Bern. Ľud náš báji, že hradby Tatier oby- dlené sú zrutmi pokolenia obrovského. Phld. IV. 249. Zruta detský hrdý domov kráča. Sldk. 555. Chlap zruta (jako obr). Poř. Zátur. Vz Zruták. — Z., y, f. = nesmírné množství, eine ungeheuere Menge. KB., Dch., Loos. Leč ta pravda kosmo na ně hledí, na zlou se jim mění na zrutu (moles). Sš. Snt. 53. Jaký to rozdíl mezi chrámy benátskými a mezi touto gothickou zrutou. Koll. III. 211.

426576   Zruták Svazek: 5 Strana: 0670
Zruták, a, m. = zruta, obr. Slov. Dobre, že ideš, sto hrmených páralo sa ces tvoju dušu! zareval zruták. Dbš. Sl. pov. II. 16., Sb. sl. ps. II. 1. 141.

426577   Zrútění Svazek: 5 Strana: 0670
Zrútění, n. = zřícení, der Einsturz. Slov.

426578   Zrútěnina Svazek: 5 Strana: 0670
Zrútěnina, y, f. = zrúcanina. Slov. Bern.

426579   Zrútěný Svazek: 5 Strana: 0670
Zrútěný; -ěn, a, o = zřícený, eingeris- sen, zerstört. Slov. Bern.

426580   Zrútina Svazek: 5 Strana: 0670
Zrútina, y, f., zrútiny, pl. = zříceniny, die Ruine. Khyn. Káz. 99. Slavný římský amfitheatr v Pole, z něhož již jen z-ny vi- děti. Koll. Cestop. Neobydlené budovy a zrútiny; Staré forum dle zrútin přestavěti hleděl. Koll. III. 22., 426.

426581   Zrútiti Svazek: 5 Strana: 0670
Zrútiti, il, ěn, ění = zřítiti, herab-, nie- der-, einreissen, zu Grunde richten. — co, koho. Zavolajme tam toho meďveďa, aby zrútil to strašilo (strašidlo). Zátur. Šd. Co ti je k chuti, to ťa zrúti. Na Slov. Tč. Z. základy žití národů. Sb. vel. I. 29. — se. Zrútil sa i tretí strom. Dbš. Sl. pov. I. 77. Stěna se zrútila. Mor. Šd. Zrútil sa, len tak zem zadunčala. Sb. sl. ps. I 112. — odkud kam jak. Hrozným lomotom ze pahorka do úvala zrútil (skaly). Hol. 21. Zruťme ho na dno pekla, by sa mu tam reč odsekla. Sl. ps. Tak povedá. Oni v tom sa na zem y dolu ustami zrúťá! Hol. 68. I to nejlepší jídlo bez chuti do nemoci tě zřútí. Na Mor. Tč. Jak zase náramná sa na mú hlavu zrú- tila bída! Hol. 4. Člověk zlý prátelov k ne- svornosti nutí a pokojných ľudí k nepokoji zrúti. Slov. Tč. S nebe. Koll. Zp. II. 376. — co komu. Len mi piecku nezrúcaj. Vz Zima. Sl. spv. IV. 133. — Vz Zřítiti.

426582   Zrutný Svazek: 5 Strana: 0670
Zrutný = náramný, veliký, nesmírný, ohromný, nehorázný, ungeheuer gross, über- gross. Nz., KB., Dch. Z. Tatra. Hrbn. Rkp. Náramným zrutné udeřá v seba oštěpy tre- skom; A zrutnými ženú rychlejší od vetra oštípmi; Zrutnú do hroznej zapopádáš ten- čicu pästi; Bok si opáše mečom, na ľavú potom hádže zorácí štít ruku a pravicou zrutné zachmatne dubisko. Hol. 21., 22., 62., 113. Predo dvermi stál zrutný, ako medveď obrastený, strašný chlap. Sb. sl. ps. II. 1. 140.

426583   Zruto Svazek: 5 Strana: 0670
Zruto, a, n. = nesmírnozť, die Unermess- lichkeit. Z. tůně. Vký.

426584   Zruty Svazek: 10 Strana: 0539
Zruty, vz Ozruty.

426585   Zruvati Svazek: 5 Strana: 0671
Zruvati, vz Ruvať, Zrouti.

426586   Zrůvna Svazek: 10 Strana: 0539
Zrůvna, vz Zdrovna.

426587   Zrůznělý Svazek: 5 Strana: 0671
Zrůznělý, strittig, aus einander gehend. Dch.

426588   Zrůzněnosť Svazek: 7 Strana: 1157
Zrůzněnosť, i, f., Verschiedenheit. Z. pletiva. Hg. 13.

426589   Zrůzniti Svazek: 5 Strana: 0671
Zrůzniti, il, ěn, ění; zrůzňovati = růz- ným činiti, vereinzeln, trennen. Krok. — koho = odděliti. Rk. — se, sich entzweien, von einander trennen. Mor. Tč.

426590   Zrůzňovací Svazek: 7 Strana: 1157
Zrůzňovací, trennend, scheidend. NA. V. od. II. 24.

426591   Zrůzňování Svazek: 7 Strana: 1157
Zrůzňování, n., vz Zrůzniti. NA. V. od. II. 24.

426592   Zrůzňovati Svazek: 5 Strana: 0671
Zrůzňovati, vz Zrůzniti.

426593   Zrůžiti Svazek: 5 Strana: 0671
Zrůžiti, il, en, ení, zrůžovati = růžemi ozdobiti, růžovou barvou okrášliti. — čím. Cožkoli uzřím, by se mi vše zdálo zrůženo tvú barvú svatú. Ms. 14. stol.

426594   Zrůžiti se Svazek: 7 Strana: 1157
Zrůžiti se, rosenfarbig werden. Z-ly se jim tváře. Šd.

426595   Zrůžovatělý Svazek: 5 Strana: 0671
Zrůžovatělý, rosettenförmig; ve způsob růže směstnaný. Z. listy. Rst. 526.

426596   Zrůžovatěti Svazek: 5 Strana: 0671
Zrůžovatěti, ěl, ění, rosenroth werden. Us. Tč.

426597   Zrůžovělý Svazek: 7 Strana: 1157
Zrůžovělý. Z. dlaň. Pušk. 132.

426598   Zrůžověti Svazek: 8 Strana: 0519
Zrůžověti. Všetko vôkol mňa z-lo. Phľd. XII. 49. (Rais. Rod. 122.)

426599   Zrůžověti Svazek: 10 Strana: 0539
Zrůžověti, ěl, ění. Východ z-věl. Zvon IV. 626.

426600   Zrvati koho Svazek: 8 Strana: 0519
Zrvati koho zač: za uši. Žalm 40 131. Gr. 326.

426601   Zryčeti Svazek: 5 Strana: 0671
Zryčeti, el, ení = zaryčeti, zařvati, auf- schreien, aufbrüllen, anfahren. — na koho. Na Ostrav. Tč. — proč. Ona bôľom (bolem) zryčí, sebou vrhne (do hlbky). Č. Čt. I. 125.

426602   Zrýdati Svazek: 10 Strana: 0539
Zrýdati = zvlýkati. Mark. (rus. ).

426603   Zrydati se Svazek: 5 Strana: 0671
Zrydati se = vstáti, sich aufmachen, auf- stehen. Zrydej se. Koll. Na Slov.

426604   Zrýhati Svazek: 5 Strana: 0671
Zrýhati, furchen. — co čím. Mor. Tč.

426605   Zryhotati Svazek: 5 Strana: 0671
Zryhotati = zařehtati, aufwiehern. Slov. Smiech, akoby tritisíce koňov z-lo. Mt. S. I. 103. — kde. Na svoj dom sa obzeral, ťažko sa mu vzdychlo, koník pod ním zry- hotal. Sl. spv. IV. 148.

426606   Zryhovaný Svazek: 5 Strana: 0671
Zryhovaný; -án, a, o, gefurcht. — čím. Čelo vráskami z-né. Šml.

426607   Zryhovati Svazek: 5 Strana: 0671
Zryhovati = rýhy učiniti, riolen, riefen, kanelliren. — co. Um. les.

426608   Zrychla, z rychla Svazek: 5 Strana: 0671
Zrychla, z rychla, schnell. Us.

426609   Zrychleně Svazek: 5 Strana: 0671
Zrychleně, beschleunigt, accelerando, v hudbě. Rk.

426610   Zrychlení Svazek: 5 Strana: 0671
Zrychlení, n. = akcelerace, příbytek ry- chlosti, die Beschleunigung. Vz více v S. N. Z. pohybu. Vz KP. II. 43., Mj. 153., ZČ. I. 101. Nepřetržitým účinkováním síly stálé přibývá rychlosti o stejnou veličinu, která slove z.; Z. úhlové. ZČ. I. 67., 120.

426611   Zrychlený Svazek: 5 Strana: 0671
Zrychlený; -en, a, o, beschleunigt, for- cirt. Z. dech. Mj. Z. krok, der Schnellschritt. Čsk. Hnul se z-mi kroky. Kká. Td. 267. Z-ným pochodem. Pal. Děj. Z. pohyb; po- hyb rovnoměrně z-ný. Mj. 153. Stejnoměrně n. nestejnoměrně z-ný pohyb. ZČ. I. 101. Po z-né třídenní cestě dojel Soběslav ve středu do Prahy. Ddk. III. 30. Z-né dělání kalů, das Forciren der Schlammverarbeitung. Šp. Stejně, nestejně z-ný. Nz.

426612   Zrychlič Svazek: 10 Strana: 0539
Zrychlič, e, m., čásť opakovačky. Ott. XVIII. 782.

426613   Zrychliti Svazek: 5 Strana: 0671
Zrychliti, il, en, ení; zrychlovati, be- schleunigen. — co: své kroky. Č., Bes. ml. Tam teda náhľací povetrnú zrychluje plavbu; Beh začatý zrychlá a třikrát vatšími sa naňho skokmi ženu. Hol. 7., 154. Tam teda po- spíchá a prudkú zrychluje chódzu. Hol. 36. — jak. To zrychlíť se skutkem. Msn. Or. 44. — co proč. Zrychlil strachem své kroky. — čím. Z. pohyb kola puštěním vody.

426614   Zrychlovací Svazek: 5 Strana: 0671
Zrychlovací = zrychlující, beschleuni- gend. Z. síla. Nz., ZČ. I. 103.

426615   Zrychlování Svazek: 5 Strana: 0671
Zrychlování, n., das Beschleunigen. ZČ.

426616   Zrychlovaný Svazek: 5 Strana: 0671
Zrychlovaný; -án, a, o, beschleunigt, akcelerirt. Nz.

426617   Zrychlovati Svazek: 5 Strana: 0671
Zrychlovati, vz Zrychliti.

426618   Zrychtovati Svazek: 5 Strana: 0671
Zrychtovati, z něm. = srovnati, spra- viti. — Z. = vyplatiti, auszahlen, herrichten, abprügeln. — koho kde jak. Pěkně ho tam z-li! Us. Kšť.

426619   Zrymovati Svazek: 5 Strana: 0671
Zrymovati = v rýmech napsati, reimend aufschreiben. — co. Mus. 1880. 357.

426620   Zrýpaný Svazek: 5 Strana: 0671
Zrýpaný; -án, a, o, vz Zrýpati. Z. třeň hubný = nepravidelně, nerovnoběžně a často přetrženě brázdovaný, bachrinnig. Rst. 526.

426621   Zrýpati Svazek: 5 Strana: 0671
Zrýpati, zrýpnouti, pnul a pl, ut, utí = zrýti, durchwühlen. — co (čím): záhon rýčem. Vz Srýpati. Z. strup prstem (srýpati). Tč. Stezky mé zrýpal, subvertit. BO. — co komu. Ospice (neštovice) mu celou tvař zrýpaly. Oa Ostrav. Tč.

426622   Zrýpati Svazek: 8 Strana: 0519
Zrýpati. Které z-ly jsú hřebóv ostrosti, íbderunt. 1418. List, fil. 1895. 216.

426623   Zryšavělý Svazek: 5 Strana: 0671
Zryšavělý, röthlich geworden. Z. víno. Ros.

426624   Zryšavěti Svazek: 5 Strana: 0671
Zryšavěti, zryšlavěti = ryšavým se státi, röthlich werden. — abs. Zryšavělo víno. Ros. — komu. Zryšavělo mi kadeří. Sych. To sukno mně z-lo. Us. Šd. — kde. Čer- vena barva na sluncu z-ví. Na Ostrav. Tč.

426625   Zryšaviti Svazek: 5 Strana: 0671
Zryšaviti, il, en, ení = ryšavým učiniti, röthlich machen. -- co: vlasy. Pk.

426626   Zryšlavěti Svazek: 5 Strana: 0671
Zryšlavěti, vz Zryšavěti.

426627   Zrýti Svazek: 5 Strana: 0671
Zrýti, zryji, zryj, zryje (íc), yl, yt, ytí; zrývati, durch-, zerwühlen. — co. Sych. Voda sobě zavzdychla, jakoby ji zrýval člun. Hlk. S. I. 14. — co čím: bezbožnými rukami. Ráj. Svině trávník zryla rypákem. Us. Tč. — koho z čeho. Spiace deti zrý- valy sa zo sna — probouzely se, wachten auf. Slov. Zbr. Hry. 247.

426628   Zrytiti Svazek: 7 Strana: 1401
Zrytiti = zkaziti, zastr Flš. v List. fil. 1893 328.

426629   Zrytus Svazek: 7 Strana: 1157
Zrytus, u, m., subtelia, zastr. Bhm..

426630   Zrytvo, a Svazek: 7 Strana: 1157
Zrytvo, a, n., orlogiatoria, zastr. Pršp. 60 46.

426631   Zrytý Svazek: 5 Strana: 0671
Zrytý; -yt, a, o, gespatet, gefurcht. Šp., Kká. K sl. j. 215. Z. čelo. Hlk. — čím. Plán zrytá struhami. Vrch. Tvář vráskami z-tá. Kká. Td. 52.

426632   Zrývati Svazek: 5 Strana: 0671
Zrývati, vz Zrýti.

426633   Zryzovatěti Svazek: 5 Strana: 0671
Zryzovatěti, ěl, ění, eckig, kantig wer- den. Na Ostrav. Tč.

426634   Zrza Svazek: 5 Strana: 0671
Zrza, y, f. = rez, der Rost. Slov. D.

426635   Zrza Svazek: 7 Strana: 1157
Zrza. Cf. Mkl. Etym. 284. a.

426636   Zrzaň Svazek: 5 Strana: 0671
Zrzaň, ě, m. = zrzán. U Uh. Hrad. Tč.

426637   Zrzán, zrzoun, a, zrzek Svazek: 5 Strana: 0671
Zrzán, zrzoun, a, zrzek, zka, zrzá- nek, nka, zrzavec, vce, m. = rezek, ryšán, zrzavý, ryšavý, der Rothkopf, Rothschädel. Jg. Vz Zrzoch, Zrzaň.

426638   Zrzánek Svazek: 5 Strana: 0671
Zrzánek, vz Zrzán.

426639   Zŕzať Svazek: 7 Strana: 1157
Zŕzať = zníti? Slov. Zapískal, až okolo stojacim v ušiach zŕzalo. Rr. Sb.

426640   Zrzava Svazek: 5 Strana: 0671
Zrzava, y, f., Zrzavé, ého, n., Zrzawa, ves u Sudoměřic. PL.

426641   Zrzavé Svazek: 5 Strana: 0671
Zrzavé, vz Zrzava.

426642   Zrzavec Svazek: 5 Strana: 0671
Zrzavec, vz Zrzán.

426643   Zrzavecký Svazek: 5 Strana: 0671
Zrzavecký, ého, m., os. jm. Šd.

426644   Zrzavělý Svazek: 5 Strana: 0671
Zrzavělý, zrzavý, vz Zerzavý.

426645   Zrzavěti Svazek: 5 Strana: 0671
Zrzavěti, ěl, ění, rostig werden, rosten, roth werden. D. Stará láska nezrzaví. Vz Zarzavěti. — komu. Zrzaví-li komu prsty, kdosi mu z rodiny zemře. Kld. II. 308.

426646   Zrzavěti Svazek: 7 Strana: 1157
Zrzavěti. Št. Kn. š. 96.

426647   Zrzavěti Svazek: 8 Strana: 0519
Zrzavěti ze rzavý. Cf. List. fil. 1896.159.

426648   Zrzavina Svazek: 5 Strana: 0671
Zrzavina, y, f., der Rost. Šm.

426649   Zrzavka Svazek: 5 Strana: 0671
Zrzavka, y, f. = zarzavka. Slez. Šd.

426650   Zrzavka Svazek: 7 Strana: 1157
Zrzavka = zrzavá ženská. Rgl. — Z. = potok u Čtenic na Mor. Brt. D. 350.

426651   Zrzavka Svazek: 8 Strana: 0519
Zrzavka, y, f., studánka u Zvoleněvse. NZ. V. 521.

426652   Zrzavobrádek Svazek: 5 Strana: 0671
Zrzavobrádek, dka, m., der Rothbart Jg.

426653   Zrzavobradý Svazek: 5 Strana: 0671
Zrzavobradý, rothbärtig.

426654   Zrzavosť Svazek: 5 Strana: 0671
Zrzavosť, i, f., die Rostfärbigkeit, Röth- lichkeit. Bern.

426655   Zrzavovlasý Svazek: 5 Strana: 0671
Zrzavovlasý, rothhaarig. Z. ostrované. Koll. III. 192.

426656   Zrzavožlutý Svazek: 5 Strana: 0671
Zrzavožlutý, röthlich gelb.

426657   1. Zrzavý Svazek: 5 Strana: 0671
1. Zrzavý, samota u Vorlíka. PL. Ze Zr- zavého. Vz Blk. Kfsk. 1461.

426658   2. Zrzavý Svazek: 5 Strana: 0671
2. Zrzavý, zerzavý = rzí pošlý, rzivý, rostig. Z. železo. Us. — D. — Z. = ryšavý, rostfarbig, röthlich. Z. člověk, vlasy. Us. — Pozn. Z., novějších věků nestvůra místo rzavý; slovo zrzavý jest starým neznámé. Č. Zrzavý, s v násluví jest vsuto a jest no- vějšího data nepřesahujíc o mnoho 16. sto- letí. Jir. Na Zlínsku: zerzavý. Brt. Z. len. pochybilo-li se při močení. Hk. Vrzi, vrzi, co tě mrzí? Ta zrzavá palice! Kšá. Zrzi, zrzi, co tě mrzí? Ta zrzavá palice, utopila zajíce, nemohla ho utopiť, musila ho uškrtiť. Us. Tak pokřikují kluci na zrzavého. Svatá horo, matko boží, zrzavému hlava hoří! Us. Člověk zrzavý nepožívá důvěry lidu. Mus. 1853. 471. Z. na hlavě i na tváři (kdo má ryšavé vlasy a pihovaté tváře). Mor. Tč.

426659   3. Zrzavý Svazek: 5 Strana: 0672
3. Zrzavý, ého, m., os. jm. Z. Tom. Jarosl. Vz S. N.

426660   Zrzavý Svazek: 7 Strana: 1157
Zrzavý. Cf. Mkl. Etym. 284., Rzavý (dod.) Nechoď do stodoly, na půdu, zapá- líš. Brt. Dt. 104 Na červené půdě dobré dříví roste (z. člověk je taškář); Kdo má z-vé vlasy, je prý od p. Boha zvláště mi- lován. U N. Bydž. Kšť.

426661   Zrzavý Svazek: 10 Strana: 0539
Zrzavý. Zerzivá pase vola, zerzavej na ni volá: Zerzivá, požeň domů. Zerzavej, nepoženu. Chrud. Čes. 1. XIV. 477.

426662   Zrze Svazek: 7 Strana: 1157
Zrze, pl., f., cedria, zastr. Rozk.

426663   Zrzek Svazek: 5 Strana: 0672
Zrzek, vz Zrzán.

426664   Zrzek Svazek: 9 Strana: 0412
Zrzek. Zrzku, zrzku, vylízal jsi čertu misku. Nár. list. 1900. č. 163. odp.

426665   Zrzi Svazek: 5 Strana: 0672
Zrzi, vz Zrzavý, 2.

426666   Zrzienka Svazek: 7 Strana: 1157
Zrzienka, y, f., angula, zastr. Pršp. 49. 34.

426667   Zrziet Svazek: 7 Strana: 1158
Zrziet, dora, zastr. Pršp. 52.

426668   Zrzka Svazek: 5 Strana: 0672
Zrzka, y, f. = zrzavá osoba, rothaarige Person. Us. Č.

426669   Zrzobrádek Svazek: 5 Strana: 0672
Zrzobrádek = zrzavobrádek. Zrzobradý = zrzavobradý. Zrzohlavý, rothköpfig. Bendl. I. 45.

426670   Zrzoch Svazek: 5 Strana: 0672
Zrzoch, a, m. = zrzán. Mor. Šd. Nevím, kde se ten náš z. (zerzavý kocour) poděl, už není od včerejška doma. Mor. Šd. Vz Zrzán.

426671   Zrzoun Svazek: 5 Strana: 0672
Zrzoun, vz Zrzán.

426672   Zrzounek Svazek: 10 Strana: 0539
Zrzounek, nka, m. = zrzoun. Sá. Kř. 8.

426673   Zrža Svazek: 5 Strana: 0672
Zrža, e, m., dle Báča, os. jm. Šd.

426674   Zržení Svazek: 5 Strana: 0672
Zržení, n. Z. v životě = žření, das Knei- pen, Bauchgrimmen. Rk., Kd.

426675   Zř Svazek: 5 Strana: 0648
Zř. Touto skupeninou počíná se málo slov, kromě zlíti a příbuzných složených, zříkati. Ht.

426676   Zřádaný Svazek: 5 Strana: 0649
Zřádaný; -án, a, o = seřaděný, geordnet, gestellt. Vz Zřádati. — jak. V kolo z-ní skákají. Ler.

426677   Zřádati Svazek: 5 Strana: 0649
Zřádati = v řad uvésti, reihen, stellen V. — koho, co, se. Cyr. Hrnce, mísy, talíře, rożny, lžíce a což v kuchyni potře- buješ více, umyté skliď, tu, kdež náleží, zřádaj. 1591. Jir. Ves. čt. 14.

426678   Zřaditi Svazek: 5 Strana: 0650
Zřaditi, il, ěn, ění = do řady postaviti, ordnen, reihen. — co. Rk. — se k čemu: k tanci. Sych.

426679   Zřáditi Svazek: 5 Strana: 0650
Zřáditi, il, ěn, ění = zříditi, dodělati, dopraviti. Mor. a Slov. Vz Bern. — co jak. No, ten to tam pěkně zřádil. Mor. Šd.

426680   Zřadliti se Svazek: 5 Strana: 0650
Zřadliti se, il, en = zrcadliti se, sich spiegeln. — kde. Ve vodě se celý protějšek zřadlí. Na Ostrav. Tč.

426681   Zřadlo Svazek: 5 Strana: 0650
Zřadlo, a, n. = zrcadlo, der Spiegel. Na Slov. zrkadlo. — Ostrav. Tč.

426682   Zřání Svazek: 5 Strana: 0652
Zřání, u. = hryzení, bolení. Z. břicha. Rgl. zdr.

426683   Zřasiti Svazek: 5 Strana: 0652
Zřasiti, il, en, ení, falten.

426684   Zřásnatělý. Z Svazek: 10 Strana: 0539
Zřásnatělý. Z. roucho. Kká. Sion I. 70.

426685   Zřásněný. Z Svazek: 10 Strana: 0539
Zřásněný. Z. líce. Krs. Ten. III. 27.

426686   Zřásněti Svazek: 5 Strana: 0652
Zřásněti, ěl, ění, faltig werden. Jg. Slov.

426687   Zřásniti Svazek: 5 Strana: 0652
Zřásniti = řásným učiniti, faltig machen. — co: sukni. Ros.

426688   Zře Svazek: 10 Strana: 0539
Zře, cedria (plod cedru). Rozk. P. 625., R. 71.

426689   Zřebřiti se Svazek: 5 Strana: 0655
Zřebřiti se, il, ení = šikmo se svézti, Schwank nehmen. Plk.

426690   Zřec Svazek: 8 Strana: 0518
Zřec = zřec. Słow. 165.

426691   Zřecí Svazek: 5 Strana: 0655
Zřecí, Seh-, Gesichts-. Z. žilna (nerv), D., punkt, lépe; hlediště, Jg., pole (prostor, který dalekohledem na jednou se přehledne). Sedl. Z. ústrojí, nerv, ZČ. III. 1., úhel, der Sehwinkel, Jrl. 426., bod, der Gesichtspunkt. Kká. Td. 99. Z. paprsky na tuto rovinu by dopadaly kolmo. Šnd.

426692   Zřeč Svazek: 5 Strana: 0655
Zřeč, e, m. = hadač, der Seher, zastr. S. N.

426693   Zřeček Svazek: 5 Strana: 0655
Zřeček, čka, m., der Basilisk. Ž. wit. ms. 90.

426694   Zřečiti se s kým Svazek: 7 Strana: 1156
Zřečiti se s kým = smluviti se. Jrsk.

426695   Zřečtěný Svazek: 7 Strana: 1156
Zřečtěný, gräcisirt. Z. forma. Šf. Strž. I. 233.

426696   Zřečtilý Svazek: 5 Strana: 0655
Zřečtilý, gräcisirt. Pal. Děj. I. 2. 58.

426697   Zřed Svazek: 10 Strana: 0539
Zřed, u, m. Když tento váš úmysl neb zřed oznámíte. Linda. 1814. Lit. I. 669.

426698   Zředění Svazek: 5 Strana: 0655
Zředění, n., die Verdünnung. Z. vína. Sk. Z. vzduchu. Vz KP. II. 91., Mj. 119. Voda k z. Šp.

426699   Zředěnosť Svazek: 5 Strana: 0655
Zředěnosť, i, f. = zředění. Z. vzduchu. Us. Zředěný; -ěn, a, o, verdünnt. Z. vzduch, Šp., Mj., kyselina. Šp. — čím: vzduch vý- věvou z-ný. Mj. 133.

426700   Zředič Svazek: 5 Strana: 0655
Zředič, e, m., ordinator, zastr. Rozk.

426701   1. Zřediti Svazek: 5 Strana: 0655
1. Zřediti = zříditi, zastr. Ssázejte je tam a zřeďte (sestavte). BR. II. 233. b.

426702   2. Zřediti Svazek: 5 Strana: 0655
2. Zřediti, il, ěn, ění; zřeďovati = říd- kým učiniti, verdünnen. — co: víno, D., hustosti. Byl. — co čím: víno vodou. Sych. — kde: vzduch v recipientu. — jak. Z. v něčem vzduch na určitou expansi. Mj. 125.

426703   Zřediti Svazek: 7 Strana: 1156
Zřediti, medullare. Ž. kl. 65. 15.

426704   Zředlna Svazek: 5 Strana: 0655
Zředlna, y, f. = zřítelnice, zastr. Rozk.

426705   Zředlně Svazek: 5 Strana: 0655
Zředlně, vz Zřídlně.

426706   Zředlnosť Svazek: 5 Strana: 0655
Zředlnosť, i, f. = zřetelnosť. Král aby měl krásnú postavu a z. Kšch. 11. — Vz Zřídlnosť.

426707   Zředlný Svazek: 5 Strana: 0655
Zředlný m. zřelný (= zřetelný). Rozb. 139., Prk. Přisp. 31. Ten šach zřědlen mimo všecky jiné; Král má zřědlen býti mimo všecky jiné v své osobě. Kšch. 10., 11. Král spatř svú královu mimo jiné zřědlenú pří- pravu a podlé toho také zřědlen buď v šle- chetnostech a dobrých mraviech. Ib. 11. Nenie tak zřědlna v své kráse. Št. Kn. š. 7. 9. Vidíme, kak jest slunce v svém světlu zřědlno. Št. N. 52. 19. Hospodář má v svém domu v bázni božie zřědlen býti. Ib. 51. 21. Čím je kto zřědlnějí mimo jiné a vyš- šieho stavu. St. N. 52. 26. — Vz Zřídlný.

426708   Zředlný Svazek: 7 Strana: 1156
Zředlný. Z. barvy. Pass. 399.

426709   Zředlný Svazek: 8 Strana: 0518
Zředlný. Hospodář má býti zředlen, smě- ren, rozšafen. Št. N. 52., 53.

426710   Zředlo Svazek: 5 Strana: 0655
Zředlo = zřídlo, zastr.

426711   Zředlý Svazek: 5 Strana: 0655
Zředlý = řídký, dünn, verdünnt. Z. po- větří. Hlas. Strúčky vlasov biele, zredlé. Phld. IV. 8.

426712   Zředno, a, m Svazek: 5 Strana: 0655
Zředno, a, m. Vítěz Jan ze Zředna. Vz Tk. Vl. 357.

426713   Zřednouti Svazek: 5 Strana: 0655
Zřednouti, dl, utí = řídkým se státi, dünn, rar werden. — abs. Milovníci toho zředli. Jg. — kde kdy. Bláto na ulici po dešti zředlo, Us. — čím: deštěm.

426714   Zřednutí Svazek: 5 Strana: 0655
Zřednutí, n., das Dünn-, Lockerwerden. Us.

426715   Zřeďovací Svazek: 5 Strana: 0655
Zřeďovací, Verdünnungs-. Z. stroj, Mj. 122., vývěva. ZČ.

426716   Zřeďování Svazek: 5 Strana: 0655
Zřeďování, n., das Verdünnen, die Ver- dünnung. Z. vzduchu. Mj. 119.

426717   Zřeďovati Svazek: 5 Strana: 0655
Zřeďovati, vz Zřediti.

426718   Zřehotati Svazek: 5 Strana: 0655
Zřehotati, vz Řehotati. Iba čo ťa pýtam, vieš ? Na nohy mi nepozreš! Zrehoce sa a zaškúli a Milicu k sebe túli. Lipa III. 364.

426719   Zřejemně Svazek: 7 Strana: 1156
Zřejemně = zřejmě. Krnd. 171.

426720   Zřejemnosť Svazek: 5 Strana: 0656
Zřejemnosť, i, f., zastr. = zřetel, pozor- nost na sebe, das Aufsehen.

426721   Zřejemnosť Svazek: 7 Strana: 1156
Zřejemnosť = věhlasnosť. Čechové svými vtipy jiné sú přehádali a přemáhali a z. tudy velikú sú učinili. Arch. VIII. 337.

426722   Zřejemný Svazek: 5 Strana: 0656
Zřejemný = zřejmý, patrný, sichtbar, offenbar, kund. Z-mnú učinil vyvolených trpedlivosť. Roterod. Otčen. Z. potřeba, evidens necessitas. Arch. III. 85.

426723   Zřejemný Svazek: 7 Strana: 1156
Zřejemný. Krnd. 28. a., 38 a. a j.

426724   Zřejmě Svazek: 5 Strana: 0656
Zřejmě (zastr. zreyemie, zřiemie, zřemě) = patrně, zřetelně, očitě, deutlich, hell, klar, klarlich, zusehends. V. Podobenství řeč z. okrašlují. Kom. Z.okázati, Troj., něco vi- děti, Us., se postiti. Ps. 1529. Z. vyslovená vůle; Z. se vyjádřiti. Us. Pdl.

426725   Zřejmík Svazek: 5 Strana: 0656
Zřejmík, u, m. = obzor, der Horizont. D.

426726   Zřejmo Svazek: 5 Strana: 0656
Zřejmo = zřejmě. Leg., Měst. bož. Z vidíte. Ps. Jako to z. do opilcův, že paměť i rozum tratí. Št. N. 133.

426727   Zřejmo Svazek: 8 Strana: 0518
Zřejmo = zřejmě. Z. nespě viděl. Pass. 410.

426728   Zřejmoretník Svazek: 7 Strana: 1156
Zřejmoretník, a, m., exochomus, brouk. Kk.

426729   Zřejmoretník Svazek: 9 Strana: 0412
Zřejmoretník, a, m., brouk, exochomus. Z. červenokrový, e. florialis, čtveroskvrnný, quadripustulatus, dvojskvrnný, bilunulatus, šestiskvrnný, sexpustulatus, širokoskvrnný, distinetus, žlntonohý, flavipes. Vz Klim. 731.

426730   Zřejmosť, i Svazek: 5 Strana: 0656
Zřejmosť, i, f. = zřetelnosť, patrnosť, die Deutlichkeit, Klarheit. Ros. Z., die Evidenz- haltung. Zachování z-sti něčeho; zachování něčeho v z-sti; péče o z. něčeho. Nz. Z pojmu (v log.). DJ. 18. Držení dovolenců v z-sti. Čsk. Je vždy dobře, když i řeč nicka z. či evidencí stává se předmětní či věcní. Hš. Sl. 175.

426731   Zřejmý Svazek: 5 Strana: 0656
Zřejmý = patrný, zřetelný, sichtbarlich, klar, deutlich, offenbar. V. Cf. Prk. Přísp. 34. Z. pravda, tvář (upřímná), D., svědectví. Skryté věci zřejmé činiti. Br. A poněvadž to zřejmé a vědomé jest. Nar. o h. ak. Toť jest zřejmé. D. Z. stvoření (viditelné). Št. Z. skutek (viditelné znamení) té svátosti sv. oleje jest, že kněz pomaže olejem nemocného. Št. N 340. Dějiny podávají toho z. důkaz. Pdl. Jistota její byla z-má či evidentní. Hš. Sl. 169. Z. doklad. Mus. 1880. 470. Z. protivník říše. Ddk. V. 272. Zde máme tedy z. prů- kaz, že i naše dějiny znaly chrámové tvrze. Ddk. IV. 262. Třetí odpověď jest z. dóvod, že by kněžie měli dosti na tom; Král zem- ský jest přítomně z-mý, kdež všechna obec rnóž ho viděti. Hus I. 181., 318. — kde. Zázrak na chromci zřejmý. Sš. Sk. 40. — čím jak. Literaturou básnickou po před- nosti povaha národa zřejmou se stava. KB. 2. vyd. 1. Stran vazby vz Jisté jest. — komu. Odkudž všechněm zřejmé bylo. Ros. — odkud. Jakž z božských i lidských práv to zřejmé jest. Br. — v čem. Krtice jsou hrbovatá tvrdosť zřejmá v makáni. Lk. — D.

426732   Zřejmý Svazek: 7 Strana: 1156
Zřejmý. Pass. 485., Modl. 56. a, Št. Kn. š. 170., Mkl. Etym. 401. b.

426733   Zřek Svazek: 5 Strana: 0656
Zřek, vz Sřek.

426734   Zřek Svazek: 8 Strana: 0518
Zřek, u, m. = syllaba. Bl. Gr. 147., 148.

426735   Zřeklý Svazek: 7 Strana: 1156
Zřeklý. Val. Vck.

426736   Zřeknouti Svazek: 5 Strana: 0656
Zřeknouti, vz Sřeknouti.

426737   Zřeknutí Svazek: 5 Strana: 0656
Zřeknutí, n., vz Sřeknutí.

426738   Zřelný Svazek: 5 Strana: 0656
Zřelný, vz Zředlný.

426739   Zřelý Svazek: 5 Strana: 0656
Zřelý = hledivý, neslepý, sehend. Z. len. Na mor. D. Vz Hledivý.

426740   Zřemě Svazek: 5 Strana: 0656
Zřemě = zřejmě, zastr. Bž 46.

426741   Zřemeňovati Svazek: 5 Strana: 0510
Zřemeňovati, verkieseln.

426742   Zřemý Svazek: 5 Strana: 0656
Zřemý, sichtbar. Cf. Zřejmý.

426743   Zřeň Svazek: 5 Strana: 0656
Zřeň, ě, m. = střen, das Mark der Pflan- zen.

426744   Zřen Svazek: 7 Strana: 1156
Zřen, vz Dřeň.

426745   Zření Svazek: 5 Strana: 0656
Zření, n., das Sehen, vz Zříti. Ž. wit. 17. 7. Abych viděti mohl tebe ustavičným zřením. V. Z. jedním okem, dvěma očima. Vz KP. II. 157., 162. — Z. = pozornosť, das Augenmerk, die Aufmerksamkeit. Z. míti, obrátiti k něčemu, na něco. J. tr., Mus. 1880. 452., Nz., Luk. z Pr., Nrd. Z. (a pozor) k něčemu míti. V., Dh. Jir. Z. o něco míti. Ojíř. Všecko z. k němu obrací. Jel. Má naň z. (oko). Sych. Z. k užitku svému míti. S. a Ž. — Z, s vedlejším vý- znamem a) naděje, útočiště. K samému to- liko Bohu z. míti. V. K nimž o pomoc své z. měli. Br. Z. své k němu jako k modle obraceli. Br. — b) Vážnosti, šetrnosti, ohledu. K němu veliké z. měli; větší z. míti. V. Jest ve vážnosti a z. u lidu. Plác. Na ty, kteříž pobiti bývají, žádného není z. Jel. Enc. m. 24. K nim (mocným lidem) z. vším srdcem mají. Chč. 377., 378. V mnohých krajinách souce mezi sebou rozděleni a ne- majíce z. k řadu a právu v nic téméř obrá- ceni jsou. Zř. F. I. A. I. Hejtman hradu pražského nemá míti z. než k nejvyššímu purkrabí pražskému. Zř. F. I. K tomu be- dlivému zpytateli městských práv má sou- sedstvo zvláštní zření. Sych. Na čas z. (ohled) míti. V. — c) Péče, starosti. Na nás z. má. Žal. Nemám na to z. (nemám do toho chuti, ani sem si na to nepomyslil). Us. Zb. — Z. = vztažení, vztah, die Bezie- hung, der Bezug. Poddaní k pánu z. mají. Har. Ani to k sobě z. nemá, es hat gar keinen Zusammenhang. Berg. — Vz Zřetel.

426746   Zření Svazek: 8 Strana: 0518
Zření, n. = žřeni. Třebíč. Brt. D. II. 429.

426747   Zřenice Svazek: 5 Strana: 0656
Zřenice, e, f. = zřítelnice, pupilla, die Pupille, der Augenstern. S. N., Nz. Oko malé, ale menšá ešče zrenica v oku. Slov. Tč Vo zreniciach slzavých zahral blysk spasenia. Lipa II. 261. Dľa Cicerona naj- skôr urečie (uřkne) taká žena, ktorá má v oku dve zrenice. Phld. III. 3. 288. Chráni si ho ako zrenicu (ako svoje dve oči). Poř. Zátur. Duch, čo čelí ku všespáse, z každé plane z-ce. Štulc. I. 209.

426748   Zřenička Svazek: 5 Strana: 0657
Zřenička, y, f., zdrobnělé: zřenice. Preto si obraňoval ten punkt ako zřeničku v oku svojom orličom. Slov. Phld. III. 1. 79.

426749   Zřeníčko Svazek: 5 Strana: 0657
Zřeníčko, a, n., eine kleine Rücksicht. Vz Zření. J. Aug.

426750   Zřepiti Svazek: 9 Strana: 0412
Zřepiti, vz Zdurditi.

426751   Zřésta Svazek: 5 Strana: 0657
Zřésta (dual), zastr. = zřeli. Kat. 750.

426752   Zřetedlně Svazek: 5 Strana: 0657
Zřetedlně, vz Zřetelně.

426753   Zřetedlnosť Svazek: 5 Strana: 0657
Zřetedlnosť, vz Zřetelnosť.

426754   Zřetedlný Svazek: 5 Strana: 0657
Zřetedlný, vz Zřetelný.

426755   Zřetedlný Svazek: 10 Strana: 0539
Zřetedlný = znamenitý. Byli tam mnozí z-ní muži. Kar. 61.

426756   Zřetel Svazek: 5 Strana: 0657
Zřetel, e, m., od zříti. Vz Zření. — Z. = zření, zrak, pozornosť, die Beobachtung, das Augenmerk, die Aufmerksamkeit. Všech z. na sebe obrátil. Sych. Na z-li podržeti, im Auge behalten; se z-le, mimo z. něco pustiti, ausser Sicht lassen. Dch. Z. královský nej- více naň obrácen byl. Zb. Tyto všecky věci na z-li maje. Kká. Td. 321. Pustí-li se se z-le Bořivoj. Ddk. II. 413. Avšak z. jeho (Pavlův) především k lidem zákonu starému podčiněným směřuje. Sš. II. 36. Čímž ona příbuznosť před z. náš se vystaví. Šf. Z. jich jinam obrací. V. Aby k němu z. obra- celi. Br. Mus. 1880. 459., J. tr. — Z. s ved- lejším významem naděje, vážnosti. K sa- mému Bohu z. míti. V. Vaše vášeň má sice lepší z., jest však stejné záhubná. Sych.— Br., Kom. Povinný z. k něčemu míti. Šp. Jejich z. na Boha otce a jeho milostnou pomoc obraceti ráčí. BR. II. 370. b. — Z. = vážnosť, hodnosť. Malý z. míti. In geringem Ansehen stehen. V. Ač mladý pán, však rozumný, správný a vážný, veliký z. u všech stavů jměl. Břez. 87. Míníc tudy témuž svému spisu větší z. učiniti (evangelickým titulem). Apol. Pro větší z. Th. — Z. = pohled, forma, způsoba, äusseres Ansehen, die Form, Gestalt. Formu, z. dáti, udělati. V. Pro z. zevnitřní nikoho neveleb. Syr. Pro z. něco něčím ozdobiti. Trip. A ta všecka práva nesla jakýž takýž z. spravedlnosti. V. On nic na z. nečiní, zum Schein. Lom. — Z. = ohled, vzhled, zření, die Rücksicht. D. Jest nám z. míti také k údolí Odry. Ddk. IV. 129. Politici, kteří nemají zřetel' k rozdielu národnosti, matajú vo tmách. Ppk. II. 7. An na touž věc pod jiným a jiným z-lem nazíráno a hledíno býti může; Otázka, zda skutečně Matouše a Marka aneb jednoho z nich při spisování evangelia svého na z-li měl, od nás již výše přetřásána byla. Sš. II. 143., L. 3. Zřetel, ohled, na něco bráti, vzíti, Rücksicht auf etwas nehmen. Jest to frase nové doby. Jg. jí ve Slovníku neuvádí, ale táž v užívání obecném tak zdomácněla, že její nesprávnosti ani necí- tíme, ano že i ve spisech výborných jinak stilistů ji, ač po řídku, najdeš, ku př. u Šf., Pal. (vz příklady v Mtc. 1873. str. 173). Jsou pak rozmanití způsobové, jak něm. Rücksicht nehmen auf etwas dobře česky pronášeti, jako: hleděti, prohlédati k čemu, ohlédati se na něco, pozor míti k čemu, zřetel k ně- čemu obrátiti n. míti, něco na zřeteli míti, jichž dokladů v Jg. se dotčeš. Mš. Keine Rücksicht auf Jemanden nehmen: nedbati čeho (koho), nač (na koho); něčeho (ně- koho) na péči, na starosti nemíti. Aus Rück- sicht gegen Jemanden: někomu k vůli něco odpustiti atd. In Rücksicht einer Sache: a) přestupníkem: vzhlédaje, hledě, patře k ně- čemu; b) větou: jestli souditi po čem, z čeho (soudě po čem n. z čeho). Byla mu čeleď, jest-li souditi po prospěchu (soudě po pro- spěchu, z užitku), dobrá; c) pády s před- ložkami: h, na, o, od, v, aneb i bez nich. To k mravům našim chatrné jest. Jest to muž slávou proslulý. V příčině vlasti bojím se velice. Jezdectvem, v jezdectvě, od jez- dectva, na jezdectvo silni jsme. Bs. — ,Ohled míti na něco? jest sice frase nová, ale jako slovo ohled má podporu ve slovese ohlédati se na něco — tak i trase ohled míti nalezá obdobu v nepochybném rčení ,oko míti, pozor míti, zření míti na někoho.' Totéž platí o frasi: zřetel míti na něco. Mš. Zřetel míti náleží na vzdělanosť jazyka. Jg.

426757   Zřetel Svazek: 7 Strana: 1156
Zřetel. Pustiti něco ze z-le.. Dk. Rozb. fil. 146.

426758   Zřeteliště Svazek: 5 Strana: 0657
Zřeteliště, ě, n. = zřetelniště. Šm.

426759   Zřetelně Svazek: 5 Strana: 0657
Zřetelně = očitě, patrně, zřejmě, klar, deutlich, sichtbar. V. Nejprv tejně, potom z. hyne síla. Jel. Na dskách z. něco na- psati. Br. Přísloví z. řeč okrašlují. Kom. Seznají-li, že ten jistý tak z. a znamenitě nemocen byl. Zř. F. I. C. XXXV. Z. psáti, čísti, viděti, slyšeti, poznávati. Us. Pdl. A jest to rozdělení zřízené rozumně a zře- tedlně ohlášeno; Mrdačka neklade zřetedlně, čeho žádá; Abychom tu věc vám zřetedl- něji oznámili. NB. Tč. 194., 169., 286.

426760   Zřetelnice Svazek: 5 Strana: 0657
Zřetelnice, e, f. = zřítelnice, řenice, die Pupille, das Augenloch, der Augenstern. Nz,. Tč. Ani mžikem se z. k němu neobrá- tila. Němc. I. 165. Mamko moja, dajte že mi rady, volačô mi v pravej zretelničke vadí. Čjk. 43. Strehla som ta jako zretel- nicu oka svojho, ale neustrehla; Panna musí jako zretelnicu oka strážiť dobré svoje meno. Zbr. Lžd. 36., 62.

426761   Zřetelnicový Svazek: 7 Strana: 1156
Zřetelnicový. Z. blána. S. N. V. 436.

426762   Zřetelniště Svazek: 5 Strana: 0657
Zřetelniště, ě, n. = hlediště, der Ge- sichtspunkt. Čsk.

426763   Zřetelniti Svazek: 5 Strana: 0657
Zřetelniti, il, ěn, ění, verdeutlichen. Šm. — co.

426764   Zřetelnosť Svazek: 5 Strana: 0657
Zřetelnosť, i, f. = patrnosť, srozumitel- nosť, die Deutlichkeit, Verständlichkeit, Klar- heit. Z. v tom záleží, aby smysl mluvícího čistě a nesmíšeně z výrazu prohlédal, tak aby bez nesnadnosti mohl rozumín býti. Jg. Z. pojmu (v log.), DJ. 19., řeči, Mus. 1880. 339., slohu, optických obrazů. Nz. Jasnosť a z. slohu působí pospolu rozumnosť jeho; Prominou se mi smělejší přechody, jen když jimi neshřeším proti z-sti, ni proti líbez- nosti. HS. Sl. 135, 177.

426765   Zřetelný Svazek: 5 Strana: 0657
Zřetelný = mohoucí zřen býti, patrným viditelný, jasný, zřejmý, sichtbar, klar, deut- 331 lich. Z. světlo, Jel., hvězda, Krab., žíla. Sal. Na světle jest to zřetelnější. Jel. Duch sv. zřetedlným znamením osvědčil to. BR. II. 14. b. Velmi známá a zřetelná jest milosť a láska tvá. Br. Odkudž zřetelné jest, že . . Bž. Vz Jistý (Jisté jest). — k čemu. Dokud k přečtení zřetelnější byl. Pref. — Z. = znamenitý, výtečný, ausgezeichnet, ansehn- lich. Nic není na muži znamenitém zřetel- nějšího než štědrosť. Jel. — v čem. Muž v kráse z. Eus. — čím. Mužie velikú udat- ností zřetelní. Troj. — Z. = srozumitelný, světlý, klar, hell, verständlich. Zřetelným hlasem něco veleti. Jel. Z. naučení, NB. Tč. 236., výklad, Msn. Or. 25., pojmy. Nz. Mluvením zřetelným šíře vysvětluje. Br. Nezřetelný. V. — kde: v radách (vz Advo- kat). Pr. — Z. = prohledný, durchsichtig. Z., čistá krev. Krab.

426766   Zřetelový Svazek: 7 Strana: 1156
Zřetelový genitiv, Gb. Ml. II. §. 395, dativ. Gb. Ml. II. 119. 14.

426767   Zřéti Svazek: 5 Strana: 0658
Zřéti = zříti, patřiti. Kat. 780. Na Slov.

426768   Zřevní Svazek: 5 Strana: 0658
Zřevní, beschaulich, zastr. Z. život. Lak.

426769   Zřevu Svazek: 5 Strana: 0658
Zřevu, vz Řváti.

426770   Zřez Svazek: 5 Strana: 0658
Zřez, u, zřízek, zku, m. = zříznutí i co zříznuto n. co po řezání zůstane, der Schnitt. Ros. Z. vinné révy hlavní, podhlavní. KP. V. 163. Vz Sřez. — Z. = střez, zdřez, dřez, das Spühlschaf.f Ros. Na Zlinsku a j. na Mor. Brt., Mtl., Džl., Kd., Vck. Z. k umý- vání hlav. Mtc., 1882. 159. Cf. Škopek (v do- dat.).

426771   Zřezání Svazek: 5 Strana: 0658
Zřezání, n., das Abschneiden. Vz Sře- zati. BR. II. 671. b.

426772   Zřezaný Svazek: 5 Strana: 0658
Zřezaný; -án, a, o = sřezaný. Vz Sře- zati. — Z. = opilý. Ten je z-ný, že má dosť Mor. Šd.

426773   Zřezaný Svazek: 9 Strana: 0412
Zřezaný. Ztratil z-ný list. 1195. Arch. XVIII. 20.

426774   Zřezati Svazek: 5 Strana: 0658
Zřezati, vz Sřezati.

426775   Zřézeně Svazek: 8 Strana: 0518
Zřézeně = zřízeně, pořádně. Aby se z. dělalo a mlátilo. Arch. XV. 7.

426776   Zřezení Svazek: 5 Strana: 0658
Zřezení = zřízení, zastr. — Z. = zře- dění. Slov.

426777   Zřicadlo Svazek: 8 Strana: 0518
Zřicadlo, a, n. = zrcadlo. Brt. D. II. 210.

426778   Zřícátko Svazek: 10 Strana: 0539
Zřícátko, a, n., vz Řícátko.

426779   Zřícenina Svazek: 5 Strana: 0658
Zřícenina, y, f., a pl. zříceniny = sbo- řenina, der Schutthaufen, Ruin, die Trüm- mer. V. Město v z-nu obrátiti. Br. Stavení se ssuje a bývají z-ny. Kom. Domů v zří- ceninách po různu. Har. I. 200.

426780   Zříceninovitý Svazek: 7 Strana: 1156
Zříceninovitý, ruinenartig. NA. V. 474.

426781   Zříci Svazek: 5 Strana: 0658
Zříci, vz Sříci, Sřeknouti.

426782   Zříč Svazek: 5 Strana: 0658
Zříč, e, m. = zřeč. Šd.

426783   Zříček Svazek: 5 Strana: 0658
Zříček, čka, m. = basilišek. 13. stol. Mus. 1879. 417.

426784   Zřídčeti Svazek: 5 Strana: 0658
Zřídčeti, el, ení = řídkým se státi, rar, selten werden. Vz Zříděti.

426785   Zřídčiti Svazek: 5 Strana: 0658
Zřídčiti, il, en, ení = řídkým učiniti, verdünnen. — co čím: řepu trháním z. Vaň. — co kde: v nádobě.

426786   Zřídel Svazek: 5 Strana: 0658
Zřídel, e, m. = hřídel, der Wellbaum. Na mor. a ve Slez. Vck., Kd., Pk.

426787   Zřídel Svazek: 8 Strana: 0518
Zřídel = pohyblivá čásť řezačky pod ko- rytem. Brt. D. II. 454.

426788   Zřídelnice Svazek: 9 Strana: 0412
Zřídelnice. Amurská z. Mus. 1897. 414

426789   Zřídelný Svazek: 5 Strana: 0658
Zřídelný, Quell-. Z. voda. Zlob., Tč.

426790   Zřídelný Svazek: 10 Strana: 0539
Zřídelný. Z. Ida (odkud zřídla vytékala). Msn. II 190.

426791   Zříděti Svazek: 5 Strana: 0658
Zříděti, ěl, ění = zřídčeti. — kde. Ze- mané zříděli v zemi. Vš. 437., Pal. Děj. IV. 1. 463.

426792   Zřiditel Svazek: 5 Strana: 0658
Zřiditel, e, m., der Errichter, Veranstal- ter. Vz Zřizovatel. Šm.

426793   Zřiditelný Svazek: 5 Strana: 0658
Zřiditelný, ordnend. Z. moc. Hil. — Z., errichtbar.

426794   Zříditi Svazek: 5 Strana: 0658
Zříditi = zřediti, verdünnen. Ostrav. Tč.

426795   Zříditi Svazek: 5 Strana: 0658
Zříditi, zřídím, zřeď, zřídě (íc), il, zen, ení; zřizovati = spořádati, v pořádek, v řád uvésti, ordnen, in Ordnung bringen oder stellen; nastrojiti, spraviti, organisiren, ein- richten, Einrichtung treffen, ordnen, auf- richten ; ustanoviti koho, co, einsetzen, an- ordnen, an-, bestellen; pořízení a opatření učiniti o svém statku, testiren, letztwillige Anordnung treffen, vermachen; v skutek uvésti, ausrichten, ins Werk setzen. Jg. — co: vojsko (sestaviti), dům, registra, posel- ství (vykonati), poručení (vyříditi), pokoj (v skutek uvésti), V., své myšlení, svůj statek (odkázati), Vl. zř. 503., 460., Zř. F. I. T. XXV., Jel., své žádosti, Hus, obec, hospodářství, D., poručníka (jmenovati), Zř. F. I. D., XXII., minci, eine Münzstätte eröffnen, Nar. o h. a k., soud, Br., úřad. Har. Z. pluk, Čsk., školy, Us., most. Ddk. III. 234., Dch. Počkaj, veď ja teba zriadim (spořádám). Dbš. Sl. pov. I. 10. Avšak to pán Bůh všecko zřídí. Us. Šd. Zriadiť honbu na někoho. Zbr. Hry 4. I ptali jsme se jí, co by nás potřebovala? I řekla ona: Chci nětco z. NB. Tč. 200. Všecky pak lidi zřiediece (srovnajíce) tehdy ty najviece da- rován's od Boha svého. Smil v.301. Kněži zlú tresktal, od sebe hnal a jinú knězi zřie- dil. Hus I. 134. Vždy má člověk milováni tak z., aby najviece proto Boha miloval, že jest najlepšie dobré. Hus III. 129. — čeho, šp. m.: co. Jg. — co, se jak: vojsko v šiky. Us. Tys to krásně zřídil (ironicky)! Dch. V pravo (v levo) se zřiď! Rechts (links) richt euch! Čsk. Most na rychlo byl zřízen. Ddk. III. 234. Zriaď a sprav vôľu svoju podľa vôle božej. Zátur. Priat. II. 63. Smyslí někteří, že církve v Galatii znenáhla podlé dvanáctera žup politických se zřídily; Zakon zřízen byv skrze anjely v ruce pro- středníka. Sš. II. 7., 36. Pane Bože všemo- houcí, ty sám rač to mocí svou z. Dač. I. 100. Z slov tvých spravedliv budeš, roz- uměj, ač budú dobře zřízena. Hus I. 87. — odkud. Zřízeny jsou kommisse z údů sbo- rových. Pal. Děj. III. 3. 63. — proč. Zřídil Kozmu pro Prahu, investiren. Ddk. II. 336. Avšak místo aby stranu zřizoval pro Filippa, učinil tak pro sebe. Ddk. VI. 75. — koho kam: na místo pastýřské. Chč. 304. — co, koho, čím: město pevným ustanovením, vojsko svým řádem, Troj., něco právem z. Jel. — co, koho na co, za co: někoho na kněžstvo, za kněze. Zlob. Na místo zemřelých zřizují se jiní. Kom. Něco na památku z. Ojíř. Kdo jest kšaftem svým žádného za dědice nezřídil a neustanovil. Kol. 63. Někoho za poručníka, za plno- mocníka si z. Mus. 1880. 246. Propuštěni sice z obžaloby, ale měli z. záduší za ne- božtíka. Pal. Děj. V. 1. 402. — co s kým. Smlouvu s někým z. J. Lpř. Štelc. Se sou- sedem mlýn z. — co komu. Bůh zřídil manželu manželku. Štelc. Z. někomu byt. Th. Z. si tělesnou stráž, J. Lpř., stát Vlč. — co kde: v poslední vůli, v kšaftu. V. Na sněmu něco z. Zř. F. I. A. VII., V., Const. Pri salašoch zriaď si byty, chorým, pocestným úkryty. Hrbů. Rkp. Zřizovali v Čechách vládu, jakové národ potřeboval. Pal. Děj. IV. 1. 98. Pod jejíma nohama měsiec a na její hlavě koruna zřízena. ZN. Zřiedil jest ve mně lásku. Pís. Šal. 2. 4., Hus III. 26. Aby zřiedil život svůj ve všech skutciech svých. Hus III. 175. Medola zvláštní školu u nás zřídil v malířství. Koll. IV. 82. — se oč kam. O tu při nezřiedil se ku právu. NB. Tč. 53. — co kdy. Již před delší dobou dal pro sebe (= sobě) z. obydlí v klášteře strahovském. Ddk. III. 289. Kozma teprv r. 1099. byl na kněžství zřízen. Ddk. II. 354. Z. něco za zdraví, za života (poří- zení o statek svůj učiniti). D. Kdež prý kolem r. 600. př. Kristem první spořádanou vládu zřídil. Lpř. Děj. I. 17. — co po kom. Jestli po sobě nic nezřídím (poslední vůle nezůstavím). Rým. — co o kom. Kdyby otec o svých dětech nezřídil, není žádný bližší k řízení těch dětí nežli strýc vlastní. Nález. pr. — co proti komu. Ben. — koho k čemu (ustanoviti). Ten plat kníže Filipp k témuž klášteru zřídil. Pref. Někoho k něčemu náměstně zříditi. Er. Někoho na svém místě z. (ustanoviti, delegovati). Ros., J. tr. Já žalobám těm odpovídati nechci, nebo doufám Bohu, že nejsú zřiezeny ku právu. NB. Tč. 209. Kri- stus jako pravý prostředník mezi Bobem a lidmi k úřadu svému jest zřízen. BR. II. 1. — koho nad kým. Šmb. S. II. 32., J. Lpř. Poručníky nad dětmi. Pr. — aby. Bóh zřie- dil jest, aby otcové byli první .... Hus I. 147.

426796   Zříditi co Svazek: 7 Strana: 1156
Zříditi co. rovnici. Jd. Geom. — kde. Kněží v něm (v chrámu) zřídil. Pož. 3.

426797   Zřídka Svazek: 5 Strana: 0659
Zřídka = nečasto, málo kdy, po řídku, selten. Což se z. stává; z. psáti. V. Z. kdo, z. který. Us. Z. tam přicházím. Ku podivu z., wunderselten. Dch. C silnice je sliv z. Us. Přk. Na dobývané hříchem veci bývajú zriedka požehnané. Zbr. Baj. 6. Ľahké ná- bytky zriedka užívají dietky. Zátur. Priat. I. 32. Cf. Lehko nabyl, lehko pozbyl. Kdo se mnoho chlubí, zřídka co umí. Tč. exc. Hej čo nás farári aj zriedka vídate, predca dobrých chlapcov aj z nás vychováte. Sb. sl. pies. II. 1. 105. Kdo se střeže, z. se ožže. Šd. Kdes rád videň, z. bývej, kde nerad, nikdy. Šd. exc.

426798   Zřídkaveselý Svazek: 7 Strana: 1156
Zřídkaveselý, ého, m., os. jm. Mor. Rgl.

426799   Zřídkavo Svazek: 5 Strana: 0659
Zřídkavo = zřídka. Slov. Zriedkavo stre- táme sa s učiteľom, ktorý by mal (tolik) vôle. Phld. III. 481.

426800   Zřídkavosť Svazek: 5 Strana: 0659
Zřídkavosť, i, f., die Seltenheit, Rarität. Vz Zbrojový. Nech pozorlivým okom pre- zerá domy a komory, zdaližby tam nepadly mu pod oči dáke zaznané starožitné veci a zriedkavosti. Sl. let. L 2. — Ntr. VI. 351.

426801   Zřídkavý Svazek: 5 Strana: 0659
Zřídkavý = řídký. Ty si ešte riedka- vejším vtákom u nás; Zriedkavý zjav. Phld. III. 1. 13., IV. 278. Keď v tomto občasí dakde stävený bol kostol z kamenia, ne- zabudli to chronisti naznačiť ako zriedkavú a útratnú stavbu; Už prichodíme na jasnejšie, ačkoľvek zriedkavé stopy mechanických hodin; Vlci sú (tam) tiež veľmi zriedkaví. Sl. let. L 51., 269., VIII. 2. 46. Piesne v tomto taktu sú u nás veľmi z-vé. Sb. sl. pies. II. 1. 11. Vzory správnej Slovenčiny v literatúre sú zriedkavé. Zátur.

426802   Zřídlivosť Svazek: 5 Strana: 0659
Zřídlivosť, i, f. Pass. Vz Jg. Slov.

426803   Zřídlna Svazek: 10 Strana: 0539
Zřídlna, y, f., pupilla. Rozk. P. 1204., R. 82.

426804   Zřídlně Svazek: 5 Strana: 0659
Zřídlně, zřědlně, komp. zřídlněji = patrně, zřejmě, zřetelně, deutlich, klar. Zřiedlně to vidíme do opilcův (na opilcích). Št.

426805   Zřídlně Svazek: 7 Strana: 1156
Zřídlně. Št. Kn. š. 184.

426806   Zřídlnice Svazek: 5 Strana: 0659
Zřídlnice, e, f. = zřítelnice, panenka, der Augenstern, Augapfel. Jád., Aqu. Ostřie- hal jeho jako z. oka svého. Ž. wit. Deut. 10., 16. 8.

426807   Zřídlnice Svazek: 7 Strana: 1156
Zřídlnice Sv. ruk. 313.

426808   Zřídlnosť Svazek: 5 Strana: 0659
Zřídlnosť, zřědlnosť, i, f. = opatrnosť, zřetelnosť, die Klarheit, Deutlichkeit. Hus. Vz Zřědlnosť.

426809   Zřídlnosť Svazek: 7 Strana: 1156
Zřídlnosť. Výb. I. 352.

426810   Zřídlný Svazek: 5 Strana: 0659
Zřídlný, zřědlný = patrný, zřetelný, vi- ditelný, sichtbar, deutlich. Jak zřídlné světlo ství se. Boč. — proti čemu. Aby jakož jest dobré zřiedlno protiv zlému, takéž viece dobré bylo zřiedlno protiv méně dobrému. Št. — k čemu: k oku z. = k oku obráceno. Výb. 1. 665., Št. Kn. š. 83. — kde. Zředlen býti v čem. Výb. I. 753. Viera jest základ a kořen všeho dobrého, ač i nenie tak zřie- dlná v své kráse sama. Št. Kn. š. 7. Vi- díme, kak je slunce v svém světlu zředlno. Št. — mimo co. čím je kto zředlnějí mimo jiné a vyššieho stavu. Št. — Vz Zřědlný.

426811   Zřídlný Svazek: 8 Strana: 0518
Zřídlný, zřídlen. Gb. H ml. L 164.

426812   Zřídlo Svazek: 5 Strana: 0659
Zřídlo (zastr. zředlo), a, n. = vrchoviště, pramen; v již. Čech. temenec, die Quelle, der Spring, Brudel. Kts. Ze zřídel (z pra- menů) prýštící se vyskakují studnice. Kom. Z. slané = pramen solinosné vody. Vys. Z-dla Odry nalézají se několik mil na zá- pad od slunce. Ddk. IV. 129. Z. léčné (léčný pramen), der Gesundbrunnen. Nz. Z. zasta- viti, die Quelle hemmen, verstopfen. Dch. 331* Z. mineralní, die Mineralquelle. Nz. Z. Hero- novo. Mj. 128. Z. světelné, die Lichtquelle. ZČ. III. 18. Z. tepla pozemského. Stč. Zmp. 502. Z. věčné poesie. Mus. 1880. 269., Vrch. Zřídla (prameny) dějin (dějepisné). Nz. Pur- purné z. (krve). Dch. Vz Pramen. — Z. = ústa, hrdlo nádoby, kraj, labium, der Mund, Rand, die Mündung. BO. Z. hrnce, Ben., V., umyvadla. Ben. Br. — Z. = zření, ohled, zřetel. Nebo nenie zriedlo smrti jich. Ž. k. 72. 4. Prelaty kostela pražského při tom míti a ty, ktož k nim zřiedlo mají. Arch. IV. 100. Mně viec jiného zrcadla netřeba: neb mój choť dražší všeho světa i najkrašší jest, v němž já byť zřiedla mého chci mieti ustavičného. Kat. 1089. (Pozn. Dle Er. zna- mená zde z. = zrcadlo nesprávně; v Ž. kap. přeloženo slovem respectus. Gb.) — Z. = nástroj zření, zrak. Leg. o sv. Mat. Jir. Anth. I. 41.

426813   Zřídlo Svazek: 7 Strana: 1156
Zřídlo. Cf. Mkl. Etym. 401. b.

426814   Zřídlo Svazek: 8 Strana: 0518
Zřídlo v. zřídlo, strč. žriedlo, žř v zř. Gb. II. ml. I. 28., 517. Cf. 3. Víra (3. dod.). — Z. = otvor. Káď zřídlem obracel vždy k slunci (Diogenes). GR. Nov. 19.

426815   Zřídlo Svazek: 9 Strana: 0412
Zřídlo hrobu = otvor, kraj. Od zřídla krobu kámen odvaliti (ab ostio). Rozb. III. 707.

426816   Zřídloplný Svazek: 10 Strana: 0539
Zřídloplný. Z. Ida (vrch). Škd. F. 165. Sr. Zřídelný.

426817   Zřídlosloví Svazek: 5 Strana: 0660
Zřídlosloví, n. Z. dějepisné = Nauka o pramenech, die Quellenlehre. Nz. — Z., die Etymologie. Což však na libovolném z. toliko, vymykavém a zhola nedůvodném se zakládá. Sš. Sk. 36.

426818   Zřídlosloví Svazek: 7 Strana: 1156
Zřídlosloví. Cf. Jg. Slnosť. 60., Koll. St. 16.

426819   Zřídloznačný Svazek: 8 Strana: 0518
Zřídloznačný. Z. čáry Hoffovy. Stč. Kon. 27.

426820   Zřidlý Svazek: 5 Strana: 0660
Zřidlý, dünn, spärlich, schütter gewor- den, verdünnt. Zřidlé (prořidlé) bory. Čch. L. k. 51. Z. hrstka. Kká. K sl. j. 183. Je zřiedlý hlavy jeho sporý sníh. Kká. K sl. j. 238. Nad to byli kmenové slovanští mezi Odrou a Labem příliš zřidlí a schudli. Ddk. II. 87. — Cf. Zřidnouti.

426821   Zřidnouti Svazek: 5 Strana: 0660
Zřidnouti, dnul, utí, dünn, spärlich, schüt- ter werden. Cf. Řidnouti, Řednouti. — abs. Nalej vody do šlichty, aby zřidla. Us. Tč. — komu kde. Vlasy u čela, na hlavě mu už zřidly. Us. — kdy. Po mraze zboží (obilí) na poli zřidlo. Ostrav. Tč. — čím. Mléko přiléváním vody zřidlo. Us.

426822   Zřidnutí Svazek: 5 Strana: 0660
Zřidnutí, n., die Verdünnung. Z. vzduchu. Us.

426823   Zřiďoučka Svazek: 5 Strana: 0660
Zřiďoučka= po řídku. Z. něčeho k ně- čemu přičiniti. Proch.

426824   Zřidzati se Svazek: 5 Strana: 0660
Zřidzati se = řidnouti. Mlíko se už zřidzá. Na Ostrav. Tč.

426825   Zřídzení Svazek: 5 Strana: 0660
Zřídzení, n. = zřízení. Slov. Bern. Slez. Šd.

426826   Zřídzený Svazek: 5 Strana: 0660
Zřídzený; -en, a, o = zřízený. Slov. Bern. Oni radši majú peníze, ež (než) sta- vení zřídzené. Slez. Šd.

426827   Zřiece Svazek: 5 Strana: 0660
Zřiece = patříce. Kat. 508.

426828   Zřiedkavý Svazek: 10 Strana: 0539
Zřiedkavý = řídký. Slov. Sbor. čes. 35.

426829   Zřiedlna Svazek: 7 Strana: 1156
Zřiedlna, y, f., pupilla, zastr. Pršp. 48.

426830   Zřiedlně Svazek: 5 Strana: 0660
Zřiedlně, vz Zřídlně, Zředlně.

426831   Zřiedlně Svazek: 9 Strana: 0412
Zřiedlně, vz Zřídlně. Št. Bes. 51.

426832   Zřiedlnosť Svazek: 5 Strana: 0660
Zřiedlnosť, vz Zřídlnosť, Zřědlnosť.

426833   Zřiedlný Svazek: 5 Strana: 0660
Zřiedlný, vz Zřídlný, Zřědlný.

426834   Zřiedlo Svazek: 5 Strana: 0660
Zřiedlo, vz Zřídlo.

426835   Zřiemě Svazek: 7 Strana: 1156
Zřiemě = zřejmě. Výb. I. 321.

426836   Zřiemý Svazek: 7 Strana: 1156
Zřiemý = zřejmý. Výb. I. 320.

426837   Zřietel Svazek: 7 Strana: 1156
Zřietel, e, m., argus, pozorovatel, zastr. Pršp. 39.

426838   Zřieti Svazek: 5 Strana: 0660
Zřieti, vz Zříti.

426839   Zřiezenie Svazek: 10 Strana: 0539
Zřiezenie, n., vz Zřízení.

426840   Zříkati Svazek: 5 Strana: 0660
Zříkati, hersagen. — co. Dvakrát otče- náš z. Byl.— co jak: nazpaměť, aufsagen. Na Ostrav. Tč,

426841   Zřílo Svazek: 5 Strana: 0660
Zřílo, a, n. = šíje do sklepa, der Keller- hals. Slov.

426842   Zřímaněti Svazek: 7 Strana: 1156
Zřímaněti, ěl, ění, römisch werden. Pal Rdh. II. 15.

426843   Zřímaniti Svazek: 7 Strana: 1156
Zřímaniti, il, ěn, ění, römisch machen. Pal. Rdh. II. 15.

426844   Zřímštělý Svazek: 5 Strana: 0660
Zřímštělý, römisch geworden. Šm.

426845   Zřímštiti Svazek: 10 Strana: 0539
Zřímštiti kněze (udělati ho přísným katolíkem dle římského učení). List. fil. 1905. 355.

426846   Zřínati Svazek: 10 Strana: 0539
Zřínati = stírati. Žabku (ospici) z. Slez. Vlasť. I. 210.

426847   Zřinčeti Svazek: 7 Strana: 1156
Zřinčeti, el, ení, erklirren. Orl. I. 211

426848   Zříp Svazek: 5 Strana: 0660
Zříp, Zřít, lépe: Říp, a, m. vrch u Roud- nice, Georgsberg. Jg.

426849   Zříš Svazek: 5 Strana: 0660
Zříš, e, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 128.

426850   Zřít Svazek: 5 Strana: 0660
Zřít, vz Zříp.

426851   Zřít Svazek: 10 Strana: 0539
Zřít, ardalio. Rozk. P. 1052.

426852   Zříta Svazek: 7 Strana: 1156
Zříta, 2. os. dual. praes. = zříte. Št. Kn š. 100. 13.

426853   Zřítedlnice Svazek: 5 Strana: 0660
Zřítedlnice, vz Zřítelnice.

426854   Zřitel Svazek: 5 Strana: 0660
Zřitel, e, m. = divák, der Zuschauer. Krok, Prk. Přisp. 34. Som a chcem byť nečinným zriteľom. Zbr. Lžd. 88.

426855   Zřitelně Svazek: 7 Strana: 1156
Zřitelně = zřetelně. V té knize jest vše z. Šf. III. 196.

426856   Zřítelnice Svazek: 5 Strana: 0660
Zřítelnice, zřetelnice, e, f., zřídlnice, zře- nice, zřítedlnice, zrelnica, zřenička = zor- nice, zornička, panenka, okénko (kolečko na bělmě v oku sedící;, der Augenstern, das Schwarze im Auge. Jg. U prostřed jeví blána duhová kulatý otvor, zornici či zřítelnici (panenku), jevící se v oku co černá, okrouhlá štěrbina. Schd. II. 349. Cf. KP. II. 157., S. N. Zřítedlnice, zřitedlnice. V. Z. oka v bělmě sedící zrcadlo jest. Kom. Šetř. své věci, jako zřítedlnice v oku. Ros. Uzavření zřítelnice, die Pupillarsperre, der Pupillarversehluss. Nz. lk. Kterýžby, co se s námi děje, nevěděl a těžce, jakoby se zřítedlnice oka jeho dotýkalo, nenesl. BR. II. 750. b. Z. rodu. Msn. Or. 110. Cf. nahoře uvedená jednotlivá synonyma.

426857   Zřítelnice Svazek: 9 Strana: 0412
Zřítelnice — panenka. Nár. sbor. 1901. 169

426858   Zřítenice Svazek: 5 Strana: 0660
Zřítenice, e, f. = slepýš, die Blindschleiche. Na mor. Vck.

426859   Zřítěnina Svazek: 5 Strana: 0660
Zřítěnina, lépe: zřícenina. Jg.

426860   Zříti Svazek: 5 Strana: 0660
Zříti, zřu a zřím, zřeš a zříš, zři, zřite, odchylkou zřete, zře (íc), el, zřev, en, ení; zírati = hleděti, koukati, patřiti, schauen, sehen; někdy s vedlejším významem naděje, útrpnosti, ohledu, vztahu, trestu, pomsty. Ve Slez. obyč. místo hleděti, viděti, dívati se. Jděme pozříť do Skřípova (se podívati). Šd. — abs. Oči jeho zrzie. Ž. wit. 65. 7. — co, koho. Mŕtvi vstanú zrieť nový deň. Phld. III. 457. Ten, čo po zime jar dáva, mocen bude vzkriesiť telo, aby v nevýslov- nom svete krásu božiu zrelo. Zátur. Kdož dá mi zírať Velehrad, jak stával ondy v slávě. Sš. Srn. bs. 90. — kam (nač, k čemu, več, do čeho, nad co, pod co). Z. k pánu (jemu dověřovati); Ta věc zří k tomu. Jel. Nelze z. v jasnosť Boha; Jak jest rozkošno z. k tobě. Hš. exc. Když zříme k samé moudrosti boží; Kdyžkoli zříme jedno na samu moc boží (reflektiren). Hš. exc. Seděla nepohnutě zírajíc na protější skály. Us. Tč. Když tvé jasné oko zírá na bledotu pu- stých skal. Ntr. VI. 121. V prázdno zírá. Kká. K sl. j. 153. Z. v dál, v dálku. Kká., Mcha. Zírati v něčí líci. Kká. K sl. j. 179. Chceme-li k rozdílu zříti. Jrsk. Zřím nad sebe. Vrch. Už vychodí slnko, keď zrem na tú slávu, divný ma mráz prejme. Zátur. Slova zřela k synu (táhla se); Naděje k bu- doucnu zří; Další citat podobně k Israelitům do cizin odvedeným zří; Úřad, v jehož obor také obstarávání duchovních potřeb zřelo. Sš. I. 35., 59., 105., Sk. 69. Já vzhůru tam k hvězdám zírám. Tf. K nebi z. Výb. II. 10. Kdyžby zvěděl manželku dlužníka svého, aby k nie zřel. Arch. IV. 366. Zře Záboj na Slavojeva zapolena zraky. Rkk. 9. Ač najprve máme zřieti k božie chvále. Hus II. 287. Z. na onu i siu stranu, Alx. 1117., v pole. Alx. K osobám z. Žžk. 13. a j. Ku pomoci boží z. Št. Ř. 17. a. Na jeho veleb- nosť zříce. NRad. 152. Nezří k konci, co po- tom bude. Št. N. 80. 27. Někteří zřiece k velebnosti té svatosti. Ib. 325. 39. A na to zře pravil; Spravedlivý nemá z. ani na přízeň ani na nepřízeň. Ib. 5. 6., 205. 15. Z. k marnostem; K tomu jsem zřel. Chč. 454., 610. — kam oč. Řka, že k nižádnému o ten dluh nezří než k němu. Arch. IV. 366. — kam jak. Do oblak teskno zřiechu. Rkk. Zírati na někoho v němém úžasu; Za myšlénky stopou v tůň své duše zíral. Vrch. Dnmavě v dáli zří. Nrd. Do dialky tajno oko moje ziera; Jemu v tvář jsem zíral němě Kyt. 1876. 7., 78. Oko hněvně na mě zírá. Čch. Bs. 152. Na události objektivně zírati. Šmb. S. I. 479. Kdo hodlá směle z. v tuto tvář? Kká. Zírati k něčemu chtivě; Každá zří naň vážně cizou tváří; Zírati na někoho s pohrdáním, prázdně, dětinně. Kká. K sl. j. 17., 39., 177., 183. Z. bez záslona na něčí líce. Kat. 785, 800. Zřev všady dlí i na překy. Alx. Výb. I. 136. — odkud kam. Z. s hory do dálky. Us. Nekoneč- nosť, která zírá z nich (z hvězdných pro- stor). Vrch. Slunce zírá s nebes vlídněji. Osv. V. 635. Podobně ze zrádného políbení Jidášova to z. jest. Sš. I. 403. S té hory na zemiu zřechu. Dal. 7. Dub protiv dubu z. ze vsieho lesa; Ot země do oblak teskno zřechu. Rkk. 52.— co kde: ve stanu. Ráj. Po šírošíré krajině nic mimo promyk hvězd nezírá. Mcha. Před sebou vždy hrozný stín jsem zřel. Hdk. Na jich vrcholí vysokej zírá jasné slunéčko. Rkk. 18. — kam čím: v Bóh, v poklad očima z. St. skl. Na něco ostrým okem z. Hdk. Dumným okem v dáli zírá. Kyt. 1876. 90 — za kým. Dlouho za ním zíral. Vrch. — kdy kam. Při zápor- ném dovodění zří apoštol ku předsudku židů. Sv. Lukáš při svém po všem oboru rozhlídání-se k jednotě zří. Sš. J. 20., Sk. 117. — kudy. Když po okolí zíráme. Us. Tč. — proč Zlostí ho nemůže ani z. Us. Bkř. — s infinit. Zřie krváceti vrah svój. Rkk.

426861   Zříti Svazek: 7 Strana: 1156
Zříti. Cf. Mkl. Etym. 401. b., Krok. 1887. 32, List. filol. 1892. 123., 207. — kam (jak): na svět se stanoviska aesthetic- kého. Dk. — co jak: pravdu bezprostředně. Dk Dj f. 79. — komu odkud. Matce na- děj zírá z očí. Osv. 1882. — kde. Na jich vrcholi zírá atd. = září. plane, leskne se, od zBrěti = splendere. Rkk.

426862   Zříti Svazek: 8 Strana: 0518
Zříti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 80.

426863   Zříti Svazek: 9 Strana: 0412
Zříti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 297. — kam. Ktož zří na ženu v žádosti srdcem svým. Šť. Bes. 109.

426864   Zřítiti Svazek: 5 Strana: 0661
Zřítiti, vz Sřítiti.

426865   Zřítiti Svazek: 7 Strana: 1156
Zřítiti, vz Zrútiti.

426866   Zřívanice Svazek: 9 Strana: 0412
Zřívanice, e, f. = zhřívánice, hřiata. Phľd. 1898. 244.

426867   Zřivý Svazek: 10 Strana: 0539
Zřivý. Bych k libosti otce tvého byl jediné živ jinam nikdy nejsa zřiv (se ne- ohlížeje). Um. roudn. 1794.

426868   Zřízek Svazek: 5 Strana: 0661
Zřízek, vz Sřízek. — Z. = malý zřez, kleines Spühlschaff. Vck.

426869   Zřízelosť Svazek: 5 Strana: 0661
Zřízelosť, i, f. = zřízenosť, die Ordnung. Mirotický.

426870   Zřízelý Svazek: 5 Strana: 0661
Zřízelý = zřízený, geordnet. Z. město. Mirotický.

426871   Zřízeně Svazek: 5 Strana: 0661
Zřízeně = pořádně, ordentlich, legat. Z. něco činiti. Tkad. Právo sobě k užívání stolu Páně z. dané měli. Br. To všecko abychom vám z. a dostatečně oznámili. NB. Tč. 200. Aby chudých dvanádete, kteříž sú v tom špitále, lepší úpravu mohli mieti a z. chováni býti. Arch. IV. 255. Člověk z. viece móž milovati žádostí duchovní otcě, máteř, bratra, manželku svú neb známého, než miluje blíž- nieho jiného. Hus I. 156.

426872   Zřízenec Svazek: 5 Strana: 0661
Zřízenec, nce, m. = zřízený, ustanovený, der Bestellte, Gedungene, Verordnete, Offi- ciant, das Organ, der Kommissär, Funktionär, Angestellte. J. tr., Dch. Z. městský, úřední, ämtliches Organ, z. národní stráže, das Organ der Nationalgarde, z. ministerský, das dem Ministerium unterstehende Organ. J. tr. Z. policejní, das Polizeiorgan, Šp.. tajný z., ein Geheimer, Detektiv, poštovský z., Pd]., Dch.; z-ci dráhy, das Bahnpersonale; z. pro bezpečnosť, das Sicherheitsorgan. Čsk. Z. úřední, Mus. 1880. 431., Athenin. Msn. Or. 143. Z. ústřední stanice, telegrafu, v dílnách atd. Čerm — Z. = řezanec, der Ableger von Blumen. Us.

426873   Zřízenectvo Svazek: 5 Strana: 0661
Zřízenectvo, a, n., die Kommission. Šm.

426874   Zřízení Svazek: 5 Strana: 0661
Zřízení, n. = čin řídicího i co zřízeno, das Einrichten, Anordnen, die Einrichtung, Ordnung, Organisation. Z. vojáků neb šik. Troj. Z. berně, z. s strany dobrého řádu v městech, D., domu, obce, z. zemské. Us. Návrh nového z., der Reorganisationsplan; obecní z., die Gemeindeverfassung; zřízení kommisse, die Anstellung einer Kommission. J. tr. Z. cechovní, die Zunftinstitution; z. koželužny, die Gerbereieinrichtung, z. tope- niště, die Feuerungsanlage; z. topení. Šp. Z. vojenské, die Kriegsverfassung, die Militär- organisation. Čsk. Z. domácnosti, právní, das Rechtsinstitut. Us. Z. státní, das Staats- wesen, die Staatseinrichtung. Dch. Zřízení společenské, majetkové, rodové. Mus. 1880. 504., 515. Z. monarchické, říše. Lpř. Děj. I. 35., 144. Z. demokratické. Lpř. Z. hasického sboru. Čerm. Z. spásy, olxovofiia (tiję óo)t?]clac) = řád spasný, vše, co Pán na světě konal, čemu učil, co trpěl a p. Desold. sv. Jren. Práva a z-ní zemská. V. O z-ní zemském v Čechách vz Václ. VII, Žer. Záp. II. 192., Jir. Ruk. II. 361., Sbn. 726.—727., Pal. Děj., Rb. 274. a S. N. Podlé z. zemskéko schází se sněm každý rok; V tom domě bylo zvláštní z. Ml. Jakož pak každý pán gruntu vedlé z. zemského tím povinen jest. Nár. o h. a k. Z. správní, der Rechtszustand. Aby taž práva a z. zemská sobě k ruce tisknouti dáti mohl. Zř. F. I. A. II. — Z. = ustanovení, rozkaz, die Verordnung, Anordnung. Z. uči- niti. V. Z. umírajícího = poslední vůle. Umřel, kšaftu a z. neučině. V. Kdo z. o svém statku dskami učinil. Zř. F. I. — Z. boží = dopuštění boží, die Schickung, Fügung Gottes. V. — Z. mysli, die Gemüthsverfassung. Pont. o stat.

426875   Zřízení Svazek: 7 Strana: 1156
Zřízení zemské. Cf. Wtr. Obr. I. 637 , II. 638., Ott. VI. 459. nn. Z. hradské, vz Ott. VI. 480., místní, ib. 482., krajské, 510., 531., městské, 512., 534., vesnické. Ib. 516 , 535., Ukaz. 78. — Z. = ustanovení. Od Boha jest to z, abychom .... Št. Kn š. 42

426876   Zřízenosť Svazek: 5 Strana: 0661
Zřízenosť, i, f. = zřízení, řád, die Ordnung, Einrichtung. NB. Tč. 244. Při nich jak v žá- dostech tak v pečování z. jest. Kom. Obnovili z. domu svého. Mus. Kteráby z. po zemi státi měla (Einrichtung, Verfassung). Vl. zř. Úvod. Nad to sudce má býti pokojný a tak velikú na sobě z. míti, aby všecka jeho hnutí poslúchala rozumnosti. CJB. 259. Že nemají v městech žádné z-sti, ale každý prodává, zač kdo chce. Pal. Děj. V. 2. 32. K tomu neklade žaloby podlé zřiezenosti a řádu práva, jakož by v tejto při potřebie bylo; My v takových věcech podlé zvláštních privilejí a svobod moc máme z. učiniti a změniti, přičiniti a ujiti. NB. Tč. 243.. 257. Také jest to s pilností váženo od pánóv i od rytieřstva i od Pražanuov i od měst svoleno, kteráby z. po zemi státi měla, pokud by se při popravách jedni stavové druhým za- chovati měli. Arch. V. 10. Z. stupnic. Přír. kn. I. 10.

426877   Zřízenosť Svazek: 9 Strana: 0412
Zřízenosť, nezřízenosť. Vz Zát. Př. VIII. B. odst. 3.

426878   Zřízenstvo Svazek: 5 Strana: 0662
Zřízenstvo, vz Zřízenectvo.

426879   Zřízený Svazek: 5 Strana: 0662
Zřízený; -zen, a, o, eingerichtet, geordnet, organisirt, eingesefzt, bestellt, angestellt etc. Vz Zříditi. Z. řeč, vojsko, způsoba, Troj., žádosti, D., vrchnosť, soud, Br., úřad, úřed- ník, Har., město, Jel., zástupce, Zlob., posel, Us., moc (řádně daná). Us. Mysl v zřízených inezech držeti. Kom. Ten kabát je zřízený (utahaný, roztrhaný, umazaný a p.)! Us. Bkř. Svátosti od něho zřízené (ustanovené); Svá- tostmi v jiném smyslu a úmyslu, nežli jsou od Krista zřízeny a ustanoveny, vědomě slouží; Soudce zločinci řekl: Ne já tebe hrdla odsuzuji, ale zřízená práva. BR. II. 31. b., 33. a.,318. b. — jak. Místnosti nově z-né. Us. Stupník zkusmo z-ný. Mj. 136. — k čemu. Že řeč jest o osobách církevně k rozdávání almužny mezi chudé z-ných. Sš. I. 125. — čím. Poručník kšaftem z-ný. Kol — nač: na kněžstvo, na kněze z-ný. Zlob.

426880   Zříznouti Svazek: 5 Strana: 0662
Zříznouti, vz Sříznouti.

426881   Zřizovací Svazek: 5 Strana: 0662
Zřizovací, Organisirungs-, Organisations-, Eiariclitungs-. Z. dílo, kommisse, práce, zá- klady. J. tr. Z. stanovy, das Organisations- statut, Šp., listina, das Einrichtungsinstrument. J. tr.

426882   Zřizování Svazek: 5 Strana: 0662
Zřizování, n., die wiederholte Einrichtung, Organisirung. Z. rovnic. Jdč. IV. 8.

426883   Zřizovatel Svazek: 5 Strana: 0662
Zřizovatel, e, m., der Einrichter, Orga- nisator, Veranstalter. Šp.

426884   Zřizovati Svazek: 7 Strana: 1156
Zřizovati, vz Zříditi.

426885   Zřoť Svazek: 5 Strana: 0666
Zřoť, zřaju, eš, zřol, zřala, o, zřalý = zráti. Na Ostrav. Tč.

426886   Zřutosť Svazek: 5 Strana: 0670
Zřutosť, i, f. Vzteklými rty zapálená z. vnitřní vředy osutá. Vš. Jir. 441.

426887   Zřváti Svazek: 5 Strana: 0671
Zřváti, brüllen. — jak. Hovado nemo- torně zřeve. Trist. 278.

426888   Zs Svazek: 5 Strana: 0672
Zs. Této skupeniny se českoslovenčina varuje a mění ji v s: Razsocha — rasocha. Ht. Zsběhnu — sběhnu, zsjíti — sjíti. Jg. Vz Zsháněti, Zskanouti a násl. slova toho druhu. — Zs, předložka Rosou vymyšlená znamenající prý děj shůry dolů se beroucí (= s): zsňati, zsvrhnouti, zapustiti atd. Km. 1855. 21.

426889   Zs Svazek: 7 Strana: 1158
Zs vyslovuje se také na Dol. jako s: roz- socha — rossocha — rosocha. Vz List. fil. 1891. 438.

426890   Zsadi Svazek: 5 Strana: 0672
Zsadi, zastr. = zsadil, posadil. Vz Zsa- diti. Kat. 3167.

426891   Zsaditi Svazek: 5 Strana: 0672
Zsaditi = posaditi, setzen. — koho, co. Zsadil jsi je, plantare. Cf. Vsaditi. Ž. wit. 43. 3. Na zajtřie zsadi své sluhy, kdež ten súd konati chtieše. Kat. 3167. — koho kde (okolo čeho). Dal. — se čím. Často- krát hradové a města pevná se boří, země- třesením se zsadí. BR. II. 794. b. -- Ostatně vz Ssaditi.

426892   Zsápati Svazek: 5 Strana: 0672
Zsápati = roztrhati, potrhati, zerreissen, zerfleischen. — co: korúhve. Star. let. — koho čím: mukami, Scip., zuby. Boč. — V.

426893   Zsápati co kde Svazek: 9 Strana: 0412
Zsápati co kde. Rúcho na sobě zsápala. Pass. (Mus 1851. 141. )

426894   Zséci Svazek: 5 Strana: 0672
Zséci, vz Zsekati.

426895   Zsečení Svazek: 5 Strana: 0672
Zsečení, n., das Abmähen. Z. luk a obilí všelikého. Vš. Jir. 154.

426896   Zsečený Svazek: 5 Strana: 0672
Zsečený, vz Sesekati. Pakli by od těch z-ných ran umřel. Sob. 167.

426897   Zsed Svazek: 8 Strana: 0519
Zsed = sšed = umřev, zahynuv. AlxB. 157. (Krok 1898. 152.).

426898   Zsedalý Svazek: 5 Strana: 0672
Zsedalý = puklý, geborsten. Ben. V. Kamenie zsiedalé, praerupta. Bj. Z. ruce (rozpukané). Výb. I. 1152.

426899   Zsedání Svazek: 5 Strana: 0672
Zsedání, n. = pukáni, rozsedlina. Sal. 5. 7., 12. 29.

426900   Zsedati Svazek: 5 Strana: 0672
Zsedati, vz Ssedati. — Z. = rozpukati se, aufspringen, bersten. Skály sě zsiedachu, petrae scissäe sunt. ZN.

426901   Zsedati se Svazek: 10 Strana: 0539
Zsedati se. Vše zeď se zsedala od trub. Luc. 68.

426902   Zsedlačeti Svazek: 5 Strana: 0672
Zsedlačeti, el, ení = sedlákem se státi, Bauer werden, bäurische Sitten annehmen. D.

426903   Zsedlačiti Svazek: 5 Strana: 0672
Zsedlačiti, il, en, ení, zum Bauer ma- chen, bäurische Sitten Jemanden angewöh- nen. Jg.

426904   Zsedlina Svazek: 5 Strana: 0672
Zsedlina, vz Ssedlina. — Z. = rozpu- klina, etwas Aufgesprungenes. Z. rtův. Jád.

426905   Zsedlý Svazek: 10 Strana: 0539
Zsedlý = ssedlý. Mš.

426906   Zsednouti Svazek: 5 Strana: 0672
Zsednouti, vz Ssedati.

426907   Zsechnu Svazek: 5 Strana: 0672
Zsechnu, vz Seschnouti.

426908   Zsechnutý Svazek: 7 Strana: 1158
Zsechnutý = seschlý. 1424.

426909   Zsekání Svazek: 5 Strana: 0672
Zsekání, n. = sesekání, das Abmähen, Abhauen. Škodu činil z-ním trávy. Arch. Lesóv, luhóv, stromóv a štěpóv z. VŠ. Jir. 154. Vz Sesekati.

426910   Zsekaný Svazek: 5 Strana: 0672
Zsekaný; -án, a, o, verletzt (durchs Hauen); abgehauen, abgemäht. Z. tráva. Za zbitého a za z-ho též pôvod .... VŠ. Jir. 129.

426911   Zsekati Svazek: 5 Strana: 0672
Zsekati, vz Sesekati. Z., zraniti aneb někoho s koně doluov sraziti. Vz o tom Zř. zem. Jir. O. 16. Mnohými ranami jsa zsekán zůstal tam. Kn.

426912   Zsekati koho jak: do Svazek: 7 Strana: 1158
Zsekati koho jak: do smrti. Výb. I. 821.

426913   Zsestřiti Svazek: 5 Strana: 0672
Zsestřiti = sesestřiti, Schwestersehaft machen, sich vereinigen. Sesestřila se opět po svádě. Jg.

426914   Zsežínati Svazek: 5 Strana: 0672
Zsežínati = sežínati, nach einander ab- schneiden. — co: všecky klasy. Jg.

426915   Zsháněti Svazek: 5 Strana: 0672
Zsháněti, vz Sháněti.

426916   Zshladiti Svazek: 5 Strana: 0672
Zshladiti, vz Shladiti.

426917   Zshlednouti Svazek: 5 Strana: 0672
Zshlednouti, vz Shlednouti.

426918   Zshlízeti Svazek: 5 Strana: 0672
Zshlízeti, vz Shlízeti.

426919   Zshoditi Svazek: 5 Strana: 0672
Zshoditi, vz Shoditi.

426920   Zshrabati Svazek: 5 Strana: 0672
Zshrabati, vz Shrabati.

426921   Zshrbiti Svazek: 5 Strana: 0672
Zshrbiti. vz Shrbiti.

426922   Zshrnouti Svazek: 5 Strana: 0672
Zshrnouti, vz Shrnouti.

426923   Zscházeti Svazek: 5 Strana: 0672
Zscházeti, vz Scházeti.

426924   Zschlý Svazek: 7 Strana: 1158
Zschlý = seschlý. Výb. I. 1175.

426925   Zschlý Svazek: 10 Strana: 0539
Zschlý = zeschlý. Otc. A. — Výb. I. 1175. 34.

426926   Zschokk-e Svazek: 5 Strana: 0672
Zschokk-e, a, m., os. jm. Bž. 118.

426927   Zsieci Svazek: 10 Strana: 0539
Zsieci, zseku = sesekati, zbíti, posekati. Rostl. G. 183a. — Mill. 80a., Baw. T. v. 472., 743. Sr. Sséci.

426928   Zsiedalý Svazek: 7 Strana: 1158
Zsiedalý = sedraný, scissus. Nabrachu pokrma v pytle vetché i kožiené lahvicě vinné zsiedalé i zšité. BO.

426929   Zsilení Svazek: 5 Strana: 0672
Zsilení, vz Sesiliti.

426930   Zsílí Svazek: 5 Strana: 0672
Zsílí, stark. Stroj zsílí 330 koňů. Mus. XI. 351. Zsiliti, il, en, ení; zsilovati, vz Sesiliti.

426931   Zsíliti Svazek: 8 Strana: 0519
/síliti. První slabiku slova zsilovati. Pal. (List. fil. 1894. 11.).

426932   Zsilněti Svazek: 5 Strana: 0672
Zsilněti, ěl, ění, stark werden. — proti komu. Neb sú zsilněli proti mně. Vz Vy- svoboditi. Hus III. 120.

426933   Zsilovati Svazek: 5 Strana: 0672
Zsilovati, vz Zsiliti.

426934   Zsínala Svazek: 5 Strana: 0672
Zsínala, y, f., der Satanspilz. Šd.

426935   Zsinale Svazek: 5 Strana: 0672
Zsinale, vz Zsinalý. Z. bledý. Nrd.

426936   Zsinalec Svazek: 8 Strana: 0519
Zsinalec, lce, m. = zsinalý. Krs. Moor. 93.

426937   Zsinaleti Svazek: 5 Strana: 0672
Zsinaleti, el, ení = sinalým se státi, blan, fahl werden. V.

426938   Zsinalosť Svazek: 5 Strana: 0672
Zsinalosť, i, f. = zsinalá barva, die Todtenfarbe. — Z. = modřina, podlití krví, na Slov. vráž, das Blut-, Blaumahl, blaue Strieme, das Wundenmahl. Kom., Br. Že on jest tím pravým lékařem, jehož zsinalostmi lékařství jest nám způsobeno. BR. II. 140. b. Z-stí jeho uzdraveni jsme. Hus III. 217.

426939   Zsinalosť Svazek: 7 Strana: 1158
Zsinalosť. Vz Slov. zdrav., Ott. V. 805. a

426940   Zsinalý Svazek: 5 Strana: 0672
Zsinalý = zamodralý, jako mrtvý bývá, bläulich, -todtenfarbig, todtenfahl. Z. modřina. Kom. Z. (modrý od bití). V. Z. prouha, Sych., člověk (závistivý), Ctib., barva. Kram. Z. tvář mrtvoly, Němc. I. 281., líčka. Čch. Bs 88. — kde. Po všem těle z. Štelc. — čím: hněvivostí, Kram., zimou. Us.

426941   Zsinati Svazek: 5 Strana: 0672
Zsinati = zmodrati, blau, fahlgelb, todten- fahl werden. — Všechen zsinal. Ros. Zsinal jest jako kámen. Bj. — kde: na celém těle z. Rostl. — čím: hněvem. — od čeho: od modřin. Eus.

426942   Zsírati Svazek: 5 Strana: 0672
Zsírati, vz Zesrati.

426943   Zsirobilý Svazek: 10 Strana: 0539
Zsirobilý. Z. dítě (sirotek). Wtr. Str. 83., Min. 37.

426944   Zsirotiti Svazek: 10 Strana: 0539
Zsirotiti = sirotkem učiniti. — koho: syna. Msn. II. 112.

426945   Zsivělý Svazek: 5 Strana: 0672
Zsivělý. Z. jelen. Kká. Td. 225. Vz Zsivěti.

426946   Zsivěti Svazek: 5 Strana: 0672
Zsivěti = sivým se státi. Vz Sivý.

426947   Zsjínati Svazek: 5 Strana: 0672
Zsjínati, vz Sjínati.

426948   zsk Svazek: 8 Strana: 0519
zsk mění se jako sk: milobuzský — milo- buzští. Gb. H. ml. I. 448.

426949   Zskákati Svazek: 10 Strana: 0540
Zskákati, vz Seskákati. — odkud. S věže zskákati. Žižk. Fr. 46. — Mš.

426950   Zskanouti Svazek: 5 Strana: 0672
Zskanouti, vz Skanouti.

426951   Zskazovati Svazek: 5 Strana: 0673
Zskazovati, vz Skazovati.

426952   Zskládati Svazek: 5 Strana: 0673
Zskládati, vz Skládati.

426953   Zsklepati Svazek: 5 Strana: 0673
Zsklepati, vz Sklepati.

426954   Zskliditi Svazek: 5 Strana: 0673
Zskliditi, vz Skliditi.

426955   Zsklofati Svazek: 5 Strana: 0673
Zsklofati, vz Sklofati.

426956   Zskloniti Svazek: 5 Strana: 0673
Zskloniti, vz Skloniti.

426957   Zsklouzati Svazek: 5 Strana: 0673
Zsklouzati, vz Sklouzati.

426958   Zsklouznouti, vz Svazek: 5 Strana: 0673
Zsklouznouti, vz Sklouznouti.

426959   Zskočiti Svazek: 5 Strana: 0673
Zskočiti, vz Skočiti.

426960   Zskovati, vz Svazek: 5 Strana: 0673
Zskovati, vz Skovati.

426961   Zskrojiti Svazek: 5 Strana: 0673
Zskrojiti, vz Skrojiti.

426962   Zskropiti Svazek: 5 Strana: 0673
Zskropiti, vz Skropiti.

426963   Zskřekati Svazek: 10 Strana: 0540
Zskřekati. Šf. V. 122. 18.

426964   Zskutaliti Svazek: 5 Strana: 0673
Zskutaliti, vz Skutaliti.

426965   Zslabiti Svazek: 10 Strana: 0540
Zslabiti = oslabiti. — koko v čem: v dobrých skutcích. Chč. S. I. 30b.

426966   Zslamnateti Svazek: 5 Strana: 0673
Zslamnateti, ěl, ěn, ění = slamnatým se státi, zdřevnatěti, zu Stroh werden, ver- härten. Byliny zslamnatěly. Ms. ovc.

426967   Zslazovati Svazek: 5 Strana: 0673
Zslazovati = sladiti, versüssen. Ráj. I. 173. — co čím.

426968   Zslehnouti Svazek: 5 Strana: 0673
Zslehnouti, vz Slehnouti.

426969   Zslepnouti čím Svazek: 10 Strana: 0540
Zslepnouti čím: pitím. 1561. Frant. 34. 16.

426970   Zsletěti Svazek: 5 Strana: 0673
Zsletěti, vz Sletěti.

426971   Zslézti Svazek: 5 Strana: 0673
Zslézti, vz Slézti.

426972   Zslíti Svazek: 5 Strana: 0673
Zslíti, vz Slíti.

426973   Zslizovatěti Svazek: 5 Strana: 0673
Zslizovatěti, ěl, ění = slizovatým se státi, schleimig werden. Brambory zslizovatěly. Rostl. III. a. 88., 104.

426974   Zslnouti Svazek: 5 Strana: 0673
Zslnouti = oslnouti, geblendet werden. — čím: bleskem. Ráj II. 67.

426975   Zslopnouti Svazek: 5 Strana: 0673
Zslopnouti, pnul a pl, ut, utí = slopaje stráviti, wegschlabbern. — co. Ros.

426976   Zsloupení Svazek: 5 Strana: 0673
Zsloupení, n., die Säulenkuppelei. Us. Dundr.

426977   Zsložiti Svazek: 5 Strana: 0673
Zsložiti, vz Složiti.

426978   Zslzeti Svazek: 5 Strana: 0673
Zslzeti, el, ení = počíti slzeti, in Thrä- nen ausbrechen. Dvě kron. 550.

426979   Zsmeknouti Svazek: 5 Strana: 0673
Zsmeknouti, vz Smeknouti.

426980   Zsmrad Svazek: 10 Strana: 0540
Zsmrad, foetor. Bhm. hex. 445.

426981   Zsmradění Svazek: 5 Strana: 0673
Zsmradění, n., das Stinkendwerden. Od z. maso zachovávají. Ler.

426982   Zsmradilý Svazek: 5 Strana: 0673
Zsmradilý, stinkend. — v čem. Rozma- řilí, z-lí v svých činech. Kom.

426983   Zsmraditi Svazek: 5 Strana: 0673
Zsmraditi, zsmrděti se (zastr. zsmrditi se) = počíti smrděti, stinkend werden. Řeky se zsmradilý. V. — se kde. V řekách vody se zsmradily. Štelc. A chtie, aby mládec zsmraděl sě jako Lazar v hrobu. Hus II. 357. — se kdy. Čisterny slovú vody se- brané, jenž sě brzo zsmradie. Hus III. 55.

426984   Zsmraditi se Svazek: 8 Strana: 0519
Zsmraditi se. Aby; se máslo nepokazilo a nezsmradilo. Kat. z Žer. I. 190.

426985   Zsmraditi se Svazek: 9 Strana: 0412
Zsmraditi se. Kom. Ohláš. 180. Víno se z-lo. Har. I. 68.

426986   Zsmrděti se Svazek: 5 Strana: 0673
Zsmrděti se = zsmraditi se. Stojatá voda ráda se zsmrdí. Šd. exc.

426987   Zsmrděti se Svazek: 9 Strana: 0412
Zsmrděti se. Stojatá voda ráda se zsmrdí. Ruk. Krum. Husova traktata. List. fil. XXIII. 71.

426988   Zsmyslnění Svazek: 5 Strana: 0673
Zsmyslnění, n., die Versinnlichung. D.

426989   Zsmyslniti Svazek: 5 Strana: 0673
Zsmyslniti, il, ěn, ění, zsmyslňovati = smyslným učiniti, versinnlichen. D.

426990   Zsmyslňovati Svazek: 5 Strana: 0673
Zsmyslňovati, vz Zsmyslniti.

426991   Zsnabditi Svazek: 5 Strana: 0673
Zsnabditi, vz Snabděti.

426992   Zsnědati Svazek: 5 Strana: 0673
Zsnědati = snědým se státi, braun werden. — kdy. Při pohodlném povětří žito v osmi dnech zsnědá. Koubl. Hosp. kn. 90.

426993   Zsnětivělý Svazek: 5 Strana: 0673
Zsnětivělý = snětivý, brandig. Jg.

426994   Zsnětivěti Svazek: 5 Strana: 0673
Zsnětivěti, ěl, ění = snětivým se státi, brandig werden. Pšenice z-la. Us.

426995   Zsněťovatělý Svazek: 5 Strana: 0673
Zsněťovatělý = snětivý, brandig. Z. sle- zina. Rostl. III. a. 101.

426996   Zsnímati Svazek: 5 Strana: 0673
Zsnímati, vz Sjímati, Sejmouti.

426997   Zsnubovati Svazek: 5 Strana: 0673
Zsnubovati = snubovati, vermählen. Kor.

426998   Zsoupiti Svazek: 5 Strana: 0673
Zsoupiti se, il, en, ení = sepnouti se, po- staviti se, sich aufstellen, aufrichten. — se jak: na zadní nohy. Raď. zv. 11.

426999   Zsoustrovati Svazek: 5 Strana: 0673
Zsoustrovati = usoustrovati, abdrechseln. D.

427000   Zsouti Svazek: 5 Strana: 0673
Zsouti, vz Sesouti