41001   Dívčence Svazek: 7 Strana: 1230
Dívčence, vz Dievče (2. dod.).

41002   Dívčenský Svazek: 6 Strana: 0053
Dívčenský = dívčí. Slov. Ssk. D. učitel, Č. Čt. I. 321., ňádra, Sldk. 299., líca. Ppk. II. 40. Dľa tehdajších zákonov patrila kaž- dej zemanskej dcére istá čiastka majetku, ktorú zvali dievčenskou štvrtou (quarta puel- lans), sťa dedictvo po otcovi, túto čiastku však mali mužskí členovia pRávo peniazmi odmeniť, v čom sa jim patričná dedička nesmela protiviť. Podobne bolo i s venom, ktoré dostala v pozemkach dcéra inej ro- diny, keď sa vydala (dos nuptialis) a vecmi so sebou donesenými (res parafernales). I veno neprešlo s ňou na jej deti, ale muselo po smrti mužovej vrátiť sa ku tomuže majetku, z ktorého bolo vzaté a patričnej vdove boly dané zaň peniaze. Podobne sa malo i s vecmi do manželstva donesenými, ktoré musely byť tiež peniazmi odmenené. Phld. IV. 542.

41003   Dívčí Svazek: 6 Strana: 0053
Dívčí válka v Čech. Vz Dal. 15.—29., Sbtk. Výkl. 48. D. věk. pubertas. BO. D., virginis; (zhubí je) dětského spolu diev- čieho, juvenem simul et virginem. Ž. vvit. Ambr. 260. b , Deut. 25. Ostavši v dievčej celosti. Hr. ruk. 193. D. pupek (říkají ho- chovi, který rád u děvčat bývá a s nimi hrává). Ú Olom. Sd. Dívčí Hrady = plocha mezi Zlíchovem a Butovicemi u Prahy. Krč., Dch. D. Hora u Pálavy na Mor. Km. D. Skály = zříceniny hradu, Mädchenstein v Krumlovsku. Bauer. D. Kopy, Dietschkop, ves u Jindř. Hradce. Vz Dížkopy, Sdl. Hr. IV. 369. — D., n. = děvče. To je malé d. U Domažlic. Jrsk., Smakal. U Přibislavy. Holk. — D., zaniklé místo. D. ol. V1I1., 24., 26.

41004   Dívčí Svazek: 8 Strana: 0056
Dívčí dřevo, rostl. Vz Stračí ocas (3. dod.). Léčení d. láskou (lychnis chalcedonia). Vz Vek. Val. I. 155.

41005   Dívčí Svazek: 9 Strana: 0038
Dívčí. D. kolo, rostl. Mor. Mus. ol. V. 14.

41006   Dívčí, n Svazek: 10 Strana: 0049
Dívčí, n. = děvče, dívka. Domažl. Čes. 1. XII. 301., Dšk. Km. 9.

41007   Dívčí věk Svazek: 1 Strana: 0241
Dívčí věk, únos, boj, D., ruka, válka, Rk., hrad a) Děvín v Čechách; b) Maidenburg na Mor.; škola (obecná, hlavní, měšťanská, vyšší). Mächen-.

41008   Dívčice Svazek: 1 Strana: 0241
Dívčice, e, f., dívčina, D., dívčička, y, f. L. Vz Děva.

41009   Dívčice Svazek: 6 Strana: 0053
Dívčice, dle Budějovice, Diwschitz, ves u Hluboké. Vz Blk. Kfsk. 351., Sdl. Hr. III. 228.

41010   Dívčický Svazek: 1 Strana: 0241
Dívčický, mädchenhaft. D.

41011   Dívčička Svazek: 6 Strana: 0053
Dívčička, y, f. = malé děvče. Št. Kn. š. 65.

41012   Dívčin Svazek: 6 Strana: 0053
Dívčin, a, o = dívčatin. D. líčko. Sš. P. 94. Sobota dívčina (dievkina) robota. Slov. Zátur.

41013   Dívčina Svazek: 6 Strana: 0053
Dívčina, dívčinka, y, f., vz Děva. Vlč. Zl. v ohni I. 63., Čch. Bs. 10. Ja bidná dzivčina. Sl. sp. 37. Kolik je lístečků v lese na dřevině, tolik nestálostí v každé máš dívčině. Sš. P. Dívčina tam pleje len, srdečko ji bolí. Jir. Anth. III. 208.

41014   Dívčinec Svazek: 6 Strana: 0053
Dívčinec, nce, m., das Mädchenzimmer. Ssk.

41015   Dívčinnosť Svazek: 1 Strana: 0241
Dívčinnosť, i, f., Mädchenhaftigkeit. Rk.

41016   Dívčinný Svazek: 6 Strana: 0053
Dívčinný = dívčí, mädchenhaft. Ssk- Trápi ho d. krása. Sb. sl. ps. I. 189.

41017   Divčinozírný Svazek: 6 Strana: 0053
Divčinozírný, taQd-evo7iÍ7triq. Lpř. má: j po pannách pokukující, očima házející, děvkář.

41018   Dívčisko Svazek: 6 Strana: 0053
Dívčisko, a, n. = veliké n. nehezké děvče.

41019   Dívčiti Svazek: 6 Strana: 0053
Dívčiti, il, ení = býti dívkou, pannou. Rr. Sb. — D. = býti dívkou ve službě, slou- žiti, als Magd dienen. Mor. Šd.

41020   Dívčka Svazek: 1 Strana: 0241
Dívčka, y, f. = děvče. Na Plz. a Pláště. Prk.

41021   Divčka Svazek: 7 Strana: 1230
Divčka, y, f. = děvče. U Žink. Fč.

41022   Divě Svazek: 1 Strana: 0241
Divě = divoce, wild, muthig; ukrutně, grausam. Kat. 3208.

41023   Dívečka Svazek: 6 Strana: 0053
Dívečka, y, f. = dívka. — D., y, m., os. jm. D. ol. XI. 255.

41024   Dívečský. D Svazek: 10 Strana: 0049
Dívečský. D. střely, Dal. V. 10., plod. Marg. 474. (Mš. ).

41025   Diven Svazek: 10 Strana: 0049
Diven, vna, vno, vz Divný.

41026   Dívenčí Svazek: 6 Strana: 0053
Dívenčí = dívčí. Osv. V. 640.

41027   Divení Svazek: 6 Strana: 0053
Divení. Reptání pokládá za d. Hus II. 68.

41028   Divenice Svazek: 6 Strana: 0053
Divenice, e, f., lagenaria, der Flaschen- kürbis, rostl. D. obecná, 1. vulgaris; láhvo- vitá. Vz Rstp. 615., Mllr. 38.

41029   Divenice Svazek: 7 Strana: 1230
Divenice, lagenaria. Cf. Brm. II. 2. 553.

41030   Dívenka Svazek: 1 Strana: 0241
Dívenka, y, f., dívka, Mädchen. Chm.

41031   Dívenka Svazek: 6 Strana: 0053
Dívenka. Stojí s mečem v ňádřích d. Koll. 1. 243.

41032   Divergence Svazek: 6 Strana: 0053
Divergence, e, f. = rozbíhavosť čar (které tím více od sebe se vzdalují, čím dále jdou). S. N.

41033   Divergentní Svazek: 1 Strana: 0241
Divergentní, z lat., rozbíhací se. Čáry divergující, které, čím dále se táhnou, tím více od sebe se vzdalují. S. N. Aus einander laufend. Vz násl.

41034   Divergirend Svazek: 1 Strana: 0241
Divergirend, v mathm. rozbíhavý, aus- einanderlaufend. Stč.

41035   Diversa Svazek: 1 Strana: 0242
Diversa, pl., n., lat., rozličné věci. Psává se na balíky, které se dávají na poštu a věci rozličného druhu obsahují. Verschiedene Sachen.

41036   Diverse Svazek: 6 Strana: 0053
Diverse, e, f., z lat., ve vojenství = útok, jímž má buď zástup nepřítelem tísněný osvo- bozen aneb útok nepřátelský odvrácen býti. NA. III. 79.

41037   Divertissement Svazek: 1 Strana: 0242
Divertissement (fr., dyvertysman), zábava, zábavní kousek, Rk.; při tanečních zábavách jedno skupení tanců; v hudbě skupení z úryvků z rozličných kusů sestavené. S. N. Ergötzung, Belustigung, Zeitvertreib; ein Bühnentanz, kleines Ballet; Potpourri (pópurrý).

41038   Divěti Svazek: 6 Strana: 0053
Divěti, ěl, ění, wild werden. Ssk.

41039   Diví Svazek: 10 Strana: 0049
Diví = divoký, divý. D. maso. Rozk. P. 1598, Rhas. E. 60., Baw. E. v. 2017.

41040   Diviacka Svazek: 8 Strana: 0056
Diviacka Nováves, míst. jm. na Slov. Phľd. XII. 376.

41041   Diviak Svazek: 6 Strana: 0053
Diviak, a, m. = divoký kanec. Slov. Němc. IV. 419., Pokr. Pot. II. 136. Vz Divják. — D., der Staunende. Ssk.

41042   Divice Svazek: 1 Strana: 0242
Divice, e, f., divá osoba. Eine Wilde. Mus.

41043   Divice Svazek: 6 Strana: 0053
Divice, e, f. = panna. Pass. mus. 332.— D., Diwitz, ves u Ročova; Maidelberg, ves u Albrechtic ve Slez. PL., D. ol. 1. 991., II. 406., III. 522.

41044   Divide Svazek: 1 Strana: 0242
Divide et irnpera, lat., rozděl a panuj; hleď rozbroj rozšířiti, bys mohl nad nesvor- nými protivníky snáze vítěziti.

41045   Dividend Svazek: 1 Strana: 0242
Dividend, u, m., dělenec, die zu theilende oder die theilbare Zahl; divisor, u, m. = dě- litel, dělič; z lat.

41046   Dividenda Svazek: 1 Strana: 0242
Dividenda, y, f., z lat., podíl (akcionářův) na zisku, podělek (ze společného užitku). Rk. D. řádná, mimořádná (Sopradividende). Dividende, der zu theilende Gewinn; der Antheil, welchen jeder Theilhaber einer Handlungsgesellschaft hat.

41047   Dividenda Svazek: 6 Strana: 0053
Dividenda mimořádná, co akcie nad 5 % zaručených vynáší. Skř. Cf. S. N.

41048   Dividendoplodný Svazek: 7 Strana: 1230
Dividendoplodný výrobek. Stč. Luň. 31.

41049   Dividendový Svazek: 10 Strana: 0050
Dividendový. D. hodnoty, odhad, taxace, papír, kupon. Nár. list. 1903. č. 161. 13., č. 177. 5., č. 161. 13.

41050   Dividivi Svazek: 7 Strana: 1230
Dividivi = lusky stromu cesalpina co- riaria na Antillách. KP. VI. 633.

41051   Dividovati Svazek: 1 Strana: 0242
Dividovati, děliti, dividiren, theilen.

41052   Divín Svazek: 6 Strana: 0053
Divín, a, m., Diwja, hospoda u Petrovic. — D , místo v Uhřích. Č. Čt. II. 364.

41053   Divina Svazek: 1 Strana: 0242
Divina, y, f., divoké maso, wildes Fleisch; divokosť, Wildheit. Bern.

41054   Divina Svazek: 6 Strana: 0053
Divina, y, f. = ves na Slov. Šd. — D., y, m.= podivín. Mor. Brt.

41055   Divina Svazek: 8 Strana: 0056
Divina, y, ť. = maso z divoké zveri. D. s jeleniciami (Trüffel). Slov. Phľd. 1894. 612. — D. = potok v Trenčíusku. Ib. XII. 249. — D., vz Divizna (3. dod.).

41056   Divinace Svazek: 1 Strana: 0242
Divinace, e, f., z lat., tušení, předvídání. Rk. Divination, Ahnung, Weissagung.

41057   Divinka Svazek: 6 Strana: 0053
Divinka, y, f., potok na pravém břehu Váha. Ć. Čt. II. 349.

41058   Divise Svazek: 1 Strana: 0242
Divise, e, f., z lat., dělení, Division, Thei- lung; 2. oddíl vojska, skládá se z dvou brigád, divisního dělostřelectva, a někdy i z části jezdectva. Vz Brigáda. Rf. Division (Abthei- lung eines Kriegsheeres).

41059   Divise Svazek: 8 Strana: 0056
Divise vojenská. Vz Ott. VII. 665.

41060   Divisijní Svazek: 6 Strana: 0053
Divisijní, Divisions-. D. delostřelectvo, trubač. Čsk.

41061   Divisio Svazek: 8 Strana: 0056
Divisio. Jak se v logice překládalo. Vz Krok. 1896. 83.

41062   Divisionář Svazek: 6 Strana: 0053
Divisionář, e, m. = velitel divise, u nás podmaršál. S. N.

41063   Divisor Svazek: 1 Strana: 0242
Divisor, vz Dividend. Theiler.

41064   Divisoriuni Svazek: 8 Strana: 0056
Divisoriuni, -ria, n., v tiskárnách náčiní, kterým se v rukopisech řádky do odstavcův oddělují za příčinou snazšího přehledu. Nár. list. 1894. č. 84. odp. feuill.

41065   Diviš Svazek: 1 Strana: 0242
Diviš, e, m., z Dionysius. Hil.

41066   Diviš Svazek: 6 Strana: 0053
Diviš. Jsi jako sv. D. na jesličkách (o tom, kdo se něčemu velmi diví) U Solnice. — D., os. jm. Blk. Kfsk. 1297., S. N., D. ol. II. 441.; III. 355. Cf. Tk. I. 604., VI. 244., Tf. H. 1. 3. v. 193. — D. = podivín, di- vous, kdo pro nepatrnou příčinu hned křik a hlomoz dělá, der Sonderling. U N. Kdyně. Rgl. Mor. Mtl., Šd.

41067   Diviš Svazek: 7 Strana: 1230
Diviš, e, m. D F. A. Vz Bačk. . 167 , Ott. V.

41068   Diviš Svazek: 8 Strana: 0056
Diviš. Odvozeniny vz v Kotk. 16. — D. Prokop, vynálezce hromosvodu. Vz Osv. 1880., Ott. VII. 666. nn., KP. VIII. 7. — D. = kaše s krupek a hub. Dšk. Jihč. I. 21. — D., houba, vz Tanečnice (3. dod.).

41069   Diviš Svazek: 10 Strana: 0571
Diviš Jan, spis.

41070   Divíšek Svazek: 6 Strana: 0053
Divíšek, ška, m. = dítě nechápající hned, ale divící se. V již. Čech. Ndk.

41071   Diviška Svazek: 7 Strana: 1230
Diviška, y, f., Dionysia. Kld. Rok. I 109.

41072   Divíškový Svazek: 6 Strana: 0053
Divíškový rejnok, roja mirabilis, der Augenroche. Sl. les.

41073   Divišov, a Svazek: 6 Strana: 0053
Divišov, a, m. (od Diviše, Pal. Rdh. I. 133.), Diwischau, městečko u Benešova; Di- wischow, ves u Bystřice v Brněnsku, osada u Sušice. — Tk. III. 421., IV. 115., Tk. Ž. 102., Sdl. Hr. I. 167., S. N.

41074   Divišová Svazek: 6 Strana: 0053
Divišová, é, f. D. Kateř. Vz Blk. Kfsk. 1200.

41075   Divišovice Svazek: 6 Strana: 0054
Divišovice, dle Budějovice, Diwischowitz, vsi u Sedlce a u Dešenic. PL. Vz Blk. Kfsk. 493.

41076   Divišovský Svazek: 6 Strana: 0054
Divišovský, vz Divišov. D-ští řípaři. Vz o nich v Sbtk. Krat. h. 28. D. Mart. Tf. Odp. 266. D. T., 1836. Vz Jg. H. 1. 2. v. 546.

41077   Divitel Svazek: 1 Strana: 0242
Divitel, e, m. Bewunderer, Verwunderer. L.

41078   Divitelnosť Svazek: 6 Strana: 0054
Divitelnosť, i, f., die Bewnnderlichkeit. J. Váňa.

41079   Diviti koho Svazek: 7 Strana: 1230
Diviti koho. V plnosti svatej diven bude. Ev. ol. 195.

41080   Diviti se Svazek: 1 Strana: 0242
Diviti se, div, divě (íc), il, ení; divívati se, sich verwundern, staunen, mirari. — abs. Divichu se Němci. Rkk. I divili se všichni náramně. Br. To se divím. Jg. — čemu, komu. Divím se tomu. Troj. Jest se čemu d. Us. Poče tomu sě d. Kat. 249. Diviechu sě Němci kráse také. Rkk. 46. Není se tomu d. Šm. — Br., Háj., Solf., St. skl., Alx. — koho: To mne diví (das wundert mich), šp. m.: Tomu se divím. Mus., Jg. — nad čím. Jg., Šm., ale neuvádějí žádného dokladu a Rk. praví, že jest tato vazba špatná; s ním souhlasí Os.; avšak šp. právě není, možnáť jí analogií chrániti: Užasnout' se nad tím upřímí. Br. Užasl jsem se nad tím. Ros. — jak. Diviti se se strachem. V. — do koho. Divím se do starých lidí, kterak na tom jich smysl blúdí. Cat. bib. Divi (divím) sě do tebe. Pass. 625. — komu nad koho. Že se jim nad jiné divíval. V. — z čeho. A když jí z toho divíc se mluvila, odpověděla. Han., Výb. — kde. Nepřestávať se v sobě vždy d. Pís. Br. — přes co. Divím se přes to, — šp. m.: čemu. Šm., Jv. — Vz Dívati se, 1.

41081   Diviti se Svazek: 8 Strana: 0056
Diviti se. O pův. cf. Jag. Arch. XVI. 3. 4. Heft. str. 389., 390. — Z čehož se velice divíme. Arch. XII. 57.

41082   Diviti se. — abs Svazek: 6 Strana: 0054
Diviti se. — abs. Divijó se, divijó, nač kováři pijó, a jak pak be nepili, dež lidi šidijó. Sš. P. 683. — čemu. Neuí se čemu d. V., Kn. D. se něčí kráse. Dal. 70., BO. Nenie se co d. tomu. Št. Kn. š. 11. Tornu se d. jechu. Alx. Já se tomu velmi divi. Zk. 175. Divieše se tomu velmi. Pass. 14. st. Viece divie se pěknosti. Hus I. 79. Pakli se kto diví tomu. Št. Kn. š. li. (29.). — do koho. Divím se do tebe. Pass. mus. 392. — z čeho. Diviece sě z prodlenie svobody, jako reptali sú. Hus II. 68. — v čem. Ď. se musím v tej věci, že jste sem s křikem přišli. Us. BRt.

41083   Diviti se nad čím Svazek: 10 Strana: 0050
Diviti se nad čím. Hus II. 24. — čemu. Chč. Post. 26a. — o čem = proč. Bratří divili se o umění Josefovu. Joz. F. 18. (Mš. ). — z čeho. Baw. Ar. v. 4266.

41084   Divizna Svazek: 1 Strana: 0242
Divizna, y, f. Königskerze. D. obecná, končitá, sapovitá, stěsněná, hajní, chlumní, rezavá, kuctovkovitá, černá, brunatná, čer- víková. Jg. — Diviznolistý. — Diviznovitý. Rostl. — Diviznový. D. kořen. Čern. Königs- kerzen-.

41085   Divizna Svazek: 6 Strana: 0054
Divizna, verbascum, das Wolfskraut, die Feld-, Königskerze, das Kerzenkraut. V MV. nepravá glossa. Pa. Koř. div = svítiti se, lesknouti se Mz. v List. filolog. VII. 42., Mkl. Etym. 46. D. drobnokvětá, v. Schra- deri; velikokvětá či obecná, v. thapsus; sapovitá, v. phlomoides; knotovkovitá, v. lychnitis; černá, v. nigrum; červíková, v. blattaria, das Goldnägelein. Vz Rstp. 1137. Sapě d., phlomis fructicosa, das Filzkraut. Vz Rstp 1191. D., herba lucernalis vel cauda lu- pina vel cereus prostollonis vel taxus vel bar- bassus. 14. stol. D. obrovská, v. giganteum. Dlj. 61. Cf. Schd. II. 291., FB. 56, ČI. 83., Čl. Kv. 232., Kk. 188., Rosc. 135., Mllr. 110., S. N., Slb. Rostl 352. D. ohlašuje v zemi poklad. Sk. Kořen d-ny zahání černé m)ši. Mus.

41086   Divizna Svazek: 8 Strana: 0056
Divizna, divina, děvina, červík, kruželica (laš.), oběračka, verbascum. Brt. I). II. 508. Léčení diviznou. Vz Vek. Val. I. 155.

41087   Divizna Svazek: 9 Strana: 0433
Divizna je dvojí, mužská je vysoká s málo květy, ženská je košatá a květy osypaná. Nár. sbor. 1901. 170.

41088   Divizna Svazek: 10 Strana: 0050
Divizna. Kořen d-ny čistí krev, květ mozek alistí kůži; Proti křečím jest odvar d-ny ve víně prý lékem neklamným; Kořen dny zapuzuje černé myši. Nár. list. 1903. č. 285. 3. Sušený květ d-ny pomáhá při plicních nemocech, nakuřování d-nou a ou- ročníkem nebo solníkem jest nejlepším pro- středkem. Ib. Sr. Rozk. P. 776., Petrův.

41089   Diviznáček Svazek: 6 Strana: 0054
Diviznáček, čka, m., cionus, brouk. D. krtičníkový, c. scrophulariae; lemovaný, c. verbasci; zelenochlupý, c. thapsus; zahradní, c. hortulanus. Kk. Br. 324., Brm. IV. 171. až 172.

41090   Diviznáček Svazek: 9 Strana: 0038
Diviznáček, brouk. D. bělotečký, čer- venonohý, jasanový, krtičníkový, lemovaný, lilkový, smrdutý, temnošedý, zahradní. Klim. 604.

41091   Diviznolistý Svazek: 6 Strana: 0054
Diviznolistý, vz Divizna.

41092   Diviznovina Svazek: 6 Strana: 0054
Diviznovina, y, f., das Verbascin. Rk.

41093   Diviznovitý Svazek: 6 Strana: 0054
Diviznovitý. D. rostliny, revbasceae; di- vizna, marnucha, poluška, krtičník. vz Rstp. 1137., Slb. 352.

41094   Divižák Svazek: 9 Strana: 0038
Divižák, a, m. = muž divé ženy. Vz Mus. ol. 1897. 150., Věšták. Vz násl.

41095   Divižena Svazek: 6 Strana: 0054
Divižena, y, f. = lesní žena,

41096   Divižena Svazek: 8 Strana: 0056
Divižena. Cf. Mtc. 1894.105., NZ. IV. 523.

41097   Divižena Svazek: 9 Strana: 0038
Divižena, y, f. Vz předcház. a Mus. ol. 1897. 149., Věštkyně

41098   Divižena Svazek: 9 Strana: 0433
Divižena, y, f. Vz Mus. ol. 1897. 149. nn.

41099   Divižena Svazek: 10 Strana: 0571
Divižena, y, f.: divoženka, zvěščka, věščica, koruženka. Brt. Sl. 57.

41100   Diviženský Svazek: 9 Strana: 0038
Diviženský. D. studánka. ?ck. Hol. 108.

41101   Divják Svazek: 6 Strana: 0054
Divják, a, m. = divoký kanec, der Wild- eber. Vz Diviak. Dch., Šd.

41102   Divjasel Svazek: 6 Strana: 0054
Divjasel, carlina acaulis, rostl. Bartol. Göm.

41103   Dívka Svazek: 1 Strana: 0242
Dívka, vz Děva,

41104   Dívka Svazek: 6 Strana: 0054
Dívka. Dívka dospělá slove na Zlínsku roba, dívka je tam = děvečka služebná. Brt. Také na Val., Ostrav. Vck., Tč. Také v Št. Kn. š. 116., 157. Cf. Děva, Děvče. — D., y, m. = panic. Čistý dívka. Hr. ruk. Pl. 428., R. 29. (Hr. ruk. 173. a j.). Cf. Panna a: Jo- sefu otdána bieše, děvka za děvku čistého. St. skl. III. 2. a Rod. (III. 80. a. 8. ř. zd.) — D. = čajka (malá, rychlá loď), zastr. Od- jel na dívce do Uher. (Pomateno s čajka = čejka, která u lidu slove i děvka, stará děvka). Bdl.

41105   Dívka Svazek: 7 Strana: 1230
Dívka = čejka, snad že se nezachovalé dívky v čejky proměňují. Mtc. XVI. 86

41106   Dívka Svazek: 8 Strana: 0056
Dívka. Dívky vypovídají se ze Strojetic přes Libějiee.do Milenky. NZ. III. 230. — D. stará, vz Čejka (3. dod.).

41107   Dívka Svazek: 9 Strana: 0038
Dívka. Její vlastnosti vz v Zát. Př. 65. a.

41108   Dívka Svazek: 10 Strana: 0050
Dívka. Dievky jedna ako druhá samí anjeli — pred sobašom. Rizn. 168.

41109   Dívkin Svazek: 6 Strana: 0054
Dívkin, vz Dívčin.

41110   Divkona Svazek: 7 Strana: 1230
Divkona, y. f. = Panna (souhvězdí). 15. stol. D. Gesch. 286.

41111   Divlíček Svazek: 6 Strana: 0054
Divlíček, čka, m. = malý divlík.

41112   Divlík Svazek: 6 Strana: 0054
Divlík, a, m. = dáblík. Slov. Ssk.

41113   Divně Svazek: 1 Strana: 0242
Divně, wunderlich, wunderbar. D. si vede, si počíná. Us. D. se to stalo. Us. D. a jináč se vymlouval, zaklínal (vším možným způ- sobem). Us. na Mor., Brt. V kolo d. se točiti. Kom.

41114   Divně Svazek: 6 Strana: 0054
Divně. Musilo by to d. státi, es miisste mit wunderbaren Dingen zugehen; Bude mu to d. přicházeti; To mě d. dojalo. Dch. I mohl jest sobě rovného syna všemohú- cieho kromě času z sebe d. poroditi; V té jednotě jest d. trojice a jednostajně. Št. Kn. š. 17., 24.

41115   Divněř Svazek: 7 Strana: 1230
Divněř, e, m., mirius, zastr. Rozk.

41116   Divnice Svazek: 6 Strana: 0054
Divnice, dle Budějovice, Divnitz, ves u Bojkovic na Mor. PL.

41117   Divnieř Svazek: 10 Strana: 0050
Divnieř, e, m, nejaká ryba.

41118   Divník Svazek: 1 Strana: 0242
Divník, u, m., divokvět. Wunderblume, Nachtschön. Berg.

41119   Divník Svazek: 8 Strana: 0056
Divník, a, m. = divák, homo monstrosus. Rajlir. si. 496. (Krok 1894. 97.).

41120   Divník Svazek: 10 Strana: 0050
Divník, a, m. = skřítek, diblík. Baw. Ar. v. 5449.

41121   Divniti Svazek: 1 Strana: 0242
Divniti = divným činiti, wunderbar machen. — co. Ps. ms.

41122   Divniti Svazek: 7 Strana: 1230
Divniti, mirificare. Ž. kl 30. 22.

41123   Divno Svazek: 1 Strana: 0242
Divno, komp. divněji, wunderbar. Jest nám to d. Tkadl. Bylo nám velmi d. Har. Divno mi toho do těch lidí. Kom. Jest mi d. ku podivu. D. Ale toho mi nejdivněji, že... Kom. Divno mi do sestry naší. Ctib. Had. 10.

41124   Divno Svazek: 6 Strana: 0054
Divno k víře. Čch. Bs. 23.

41125   Divnobarevný Svazek: 1 Strana: 0242
Divnobarevný, wunderbar gefärbt. Sych.

41126   Divnoděj Svazek: 6 Strana: 0054
Divnoděj, e, m. = divný děj, wunder- bare Begebenheit. Trojí o tom d-ji vypra- vování. Sš. Sk. 109.

41127   Divnohlučný Svazek: 6 Strana: 0054
Divnohlučný, wunderbar rauschend. Vký.

41128   Divnojazyěný Svazek: 10 Strana: 0050
Divnojazyěný. D. Karové. Msn. II. 43.

41129   Divnomocný Svazek: 6 Strana: 0054
Divnomocný, wunderbar mächtig. Dk.

41130   Divnoplod Svazek: 6 Strana: 0054
Divnoplod, u, m., die Malakkanuss. Šm.

41131   Divnorozenec Svazek: 10 Strana: 0050
Divnorozenec, nce, m., ??????????. Msn. II. 49.

41132   Divnorozličný Svazek: 1 Strana: 0242
Divnorozličný, zum Verwundern man- nigfaltig. Fil. Zám.

41133   Divnořeč Svazek: 6 Strana: 0054
Divnořeč, i, f. = oxymoron. Sš. I. 106.

41134   Divnořekosť Svazek: 6 Strana: 0054
Divnořekosť, i, f. = oxymoron. Je to d. nějaká: Hledaje nenalezl a nehledaje nalezl. Sš. I. 112.

41135   Divnosť Svazek: 1 Strana: 0242
Divnosť, i, f. Hil. Wunderbarkeit. — D., divná povaha, Seltsamkeit.

41136   Divnosť Svazek: 7 Strana: 1230
Divnosť, i, f., mirabil e. Ž. kl. 88 b. a j.

41137   Divnosť Svazek: 9 Strana: 0038
Divnosť, i, f. Znamenaje d. v tom skutku. Št. Bes. 33.

41138   Divnota Svazek: 9 Strana: 0038
Divnota, y, f. U starýho člověka máte všecku d-tu. Jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 35.

41139   Divnotvarný. D Svazek: 10 Strana: 0571
Divnotvarný. D. orchydeje. Čch. I. Pov. 180.

41140   Divný Svazek: 1 Strana: 0242
Divný; diven, vna, vno; komp. divnější. — D. = podivný, ku podivu, wunderbar, Verwunderung erregend. Jg. D. řezba, pří- hoda, smrť, věc, skutek. Jg., V. Ale do vás jest nám to divné a těžké, že... Br. Divné se zdáti. V. Divné věci zima působí. Toms. Žena věrná, milá, jest divná co vrána bílá. L. — v čem. Divný jest Bůh v svých sou- dech. Chč. 631. — D. = nadpřirozený, zá- zračný, potvorný, übernatürlich, wunderbar, Wunder-. Jg. Divná znamení na nebi. Jg. D. úkaz. V. D. moc. Nt. — D., Br. — čím. Dennice jsú svým bleskem divny. Št. N. 205. — D. = neobyčejný ve způsobu, v povaze, v přirození, wunderlich, grillenhaft, seltsam, sonderbar. Jg. Staří jsou obyčejně divní (syroví, svémyslní, nevrlí). D. člověk, hlava, rozum; d. zvíře jest on. Ros. Byl divný svatý. Us. V tom obleku všem divný byl. Har. — do koho. Tato jest věc přieliš divná do našeho Boha. Chč. 615. — Jsem divný, jak to vypadne = rád bych věděl. Us. v jiho- vých. Čechách. Šb.

41141   Divný Svazek: 6 Strana: 0054
Divný = podivný, ku podivu, mirabilis, admirabilis. Ž. wit. 44. 5., 41. 5. a j. To je d. osud, náhoda. Us. Lpř. D. pocit. Us. Pdl. Div divný, divoucí. Km. D. milosť boží. Výb. II. 27. Byl tak divný jako jelen s zlatými rohy na mostě pražském. Štr. Divné krásy bieše. Alx , GR. Snad to ně- komu bude za divné, jestliže já .... Št. N. 180. Když jest tak divné věci a rozličné z ničehož stvořil; D chuť; Neb ani dennice ani zvieřennice jsú tak svým blskem divné, jakoj' spravedlnost ... Št. Kn. š. 17., 132., 186. (7., 34.). — D. = wunderlich, grillen- haft. Je jako z těch divných lidí U Olom. Sd.

41142   Divo, a Svazek: 6 Strana: 0054
Divo, a, n., das Ungeheuer. Slov. Ssk. — D. = teskno. Šsk.

41143   Divobujný Svazek: 6 Strana: 0054
Divobujný, wildüppig, wildwuchernd. Dch., Šm.

41144   Divobýl Svazek: 1 Strana: 0242
Divobýl, e, m. Wunderbaum. Rk.

41145   Divoce Svazek: 1 Strana: 0242
Divoce, plaše, vztekle, bláznivě, wild, muthig. V.

41146   Divoce Svazek: 6 Strana: 0054
Divoce. Rostlina ta u nás d. roste. Us. Pdl.

41147   Divocství, n Svazek: 6 Strana: 0054
Divocství, n., die Wildheit. GR.

41148   Divoctví Svazek: 8 Strana: 0056
Divoctví = divokosť. GR. Nov. 55.

41149   Divoč Svazek: 6 Strana: 0054
Divoč, e, m., das Wild; wiide Gegend. Slov. Ssk.

41150   Divočák Svazek: 6 Strana: 0054
Divočák, a, m. = divočec. Slov. Hol. 75., Ssk.

41151   Divočec Svazek: 1 Strana: 0242
Divočec, čce, m., divoček, čka, m., ein wilder Mensch, Wildfang. Aqu.

41152   Divoček Svazek: 6 Strana: 0054
Divoček, vz Divočec.

41153   Divoček Svazek: 7 Strana: 1230
Divoček, čka, m., dicipulus, pták? zastr. Pršp. 8. 76. Rj.: divočec.

41154   Divočenec Svazek: 10 Strana: 0050
Divočenec, nce, m. On je d Hoch. 134.

41155   Divočení Svazek: 6 Strana: 0054
Divočení, n., das Wildwerden. Ssk.

41156   Divočeti Svazek: 1 Strana: 0242
Divočeti, 3. pl. -čejí, el, ení; zdivočeti, divočívati, divokým se stávati, wild werden, wildern, verwildern. D. — abs. Všechen zdivočel. Ros. — čím: ustavičným běháním, zdržováním se v samotě.

41157   Divočí Svazek: 6 Strana: 0054
Divočí, wild. Ssk.

41158   Divočiák Svazek: 10 Strana: 0571
Divočiák, a, m. = divoký kinec. Brt. Sl. 57.

41159   Divočice Svazek: 1 Strana: 0242
Divočice, e, f., divoká osoba, eine Wilde. Jg.

41160   Divočíce Svazek: 6 Strana: 0054
Divočíce, e, f., die Wilde.

41161   Divočina Svazek: 1 Strana: 0242
Divočina, y, f. = divoká zvěř, ptactvo, wilde Thiere, Wild. V. — 2. Maso divoké zvěři, divokých ptákův, Wildpret. V. — 3. černá zvěřina, divoká vepřovina, Wildschwein- fleisch. V. — 4. Syrovosť v rudách jedovatá, tedy utrejch atd. Am., D. Wilderz. — 5. D. v mravích. Wildheit, wilde Sitten. Kom. Za- páchá divočinou. Ros.

41162   Divočina Svazek: 7 Strana: 1230
Divočina, y, f. Divoká d., Wildheit. Krnd. 199

41163   Divočina Svazek: 8 Strana: 0056
Divočina = krajina porostlá vysokými travinami, krovinami a stromy beze všeho skladu. Vz Ott. VIL 671.

41164   Divočina Svazek: 9 Strana: 0038
Divočina. Sviňská d. (maso divoké svině). Har. L 113.

41165   Divočina Svazek: 10 Strana: 0050
Divočina, y, f. = divoký, nevycepovaný život. Kom. Did. 237.

41166   Divočina. - D Svazek: 6 Strana: 0054
Divočina. - D. = maso divoké zvěři. Neb k dobrému truňku vína náleží též d. Db. 14. — D. = divoká krajina, eine wilde Ge- gend. Kká. Td. 123., Dch., Čechy I. 90. — D. = divná, vykřičená věc. Povím vám tu d-nu. Světz. 1875. — D. ořechová (koře- nice), Maser-, Augenflader. Prm. IV. 262. — D. To je d. člověk (= divoký), ein Wild- ling. Us. Tč., Las. Brt. D. 206.

41167   Divočiti Svazek: 1 Strana: 0242
Divočiti, 3. pl. -čí, -voč, -voče (íc), il, en, ení; zdivočiti, divočívati, divokým činiti, wild machen. — koho čím: dobytek hřmotem. — se. Dobytek se divočí (wird wild, scheu). Us.

41168   Divočiti Svazek: 8 Strana: 0056
Divočiti. Kdybych věděla, že se nebudou d. (zvířata). Kld. III. 195.

41169   Divočka Svazek: 6 Strana: 0054
Divočka, y, f. = ovčí jméno. Val. Brt. — D., wilde Kuh. Slov. Ssk.

41170   Dívočka Svazek: 6 Strana: 0054
Dívočka, y, f. = dívečka, dívka. Slov. Koll. Zp. I 72.

41171   Divočnosť Svazek: 1 Strana: 0242
Divočnosť. Lex. vet. Divočný = divoký, vzteklý, wüthend.

41172   Divočný Svazek: 6 Strana: 0054
Divočný, wüthend. Ssk.

41173   Divočství Svazek: 10 Strana: 0050
Divočství, n. = divokost. Gest. Rom. 49a. (Mš. )

41174   Divoděsný Svazek: 10 Strana: 0050
Divoděsný. D. krása. Kká. Sion. II. 225.

41175   Divodruh Svazek: 6 Strana: 0054
Divodruh, a, m., der Abeuteuerer. Šm., Loos.

41176   Divodružný Svazek: 6 Strana: 0054
Divodružný, abenteuerlich. Šm., Lpos.

41177   Divodružství Svazek: 6 Strana: 0054
Divodružství, n., das Abenteuer. Šm., Loos.

41178   Divodvorec Svazek: 6 Strana: 0055
Divodvorec, rce, m., der Wildfang. Šm.

41179   Divohlasý Svazek: 6 Strana: 0055
Divohlasý, áyQotóqxovo?, mit wilder Stim- me Lpř.

41180   Divohledný Svazek: 10 Strana: 0050
Divohledný lev (divoce hledící). Msn. Hym. 37.

41181   Divohlučný Svazek: 10 Strana: 0050
Divohlučný břeh, Zefyr. Msn. II. 365., 417.

41182   Divohrůzný Svazek: 6 Strana: 0055
Divohrůzný, wundergrässlich, monströs. Dch., Kká. K sl. j. 183. D. moc. Hdk. L. kv. 91.

41183   Divohřmotný Svazek: 10 Strana: 0050
Divohřmotný. D. bitva, Man. II. 199. vojna. 1b. 126.

41184   Divohučný Svazek: 6 Strana: 0055
Divohučný, wildbrausend. Šm.

41185   Divoch Svazek: 1 Strana: 0242
Divoch, a, m.; pl. -chové, -ši, divoký člověk, ein Wilder; nevzdělanec, roher Mensch; rozpustilý, frecher Mensch; ukrutník, ein Grausamer. D., Jg.

41186   Divocharý Svazek: 9 Strana: 0038
Divocharý. D. píseň. Louk. 44. Vz Charý.

41187   Divochyně Svazek: 6 Strana: 0055
Divochyně, é, f., die Wilde. Šm.

41188   Divojaký Svazek: 8 Strana: 0056
Divojaký. Strašlivé podoby d-kých zvířat se přihnaly. Kld. III. 214.

41189   Divojasný Svazek: 10 Strana: 0050
Divojasný. D. tvář. Kká. Sion I. 191.

41190   Divoječný Svazek: 6 Strana: 0055
Divoječný, grausigtosend. D. vichr. Koll. I. 99.

41191   Divok Svazek: 1 Strana: 0243
Divok, a, m. = divoký člověk, Wildfang, na Slov.; nevycvičený pták. Šp.

41192   Divok Svazek: 6 Strana: 0055
Divok. Na mysli d., mente effrenatus. BO.

41193   Divok Svazek: 9 Strana: 0038
Divok, a, m. = divoká zvěř, lev atd. Slov. Phľd. 1897. 103.

41194   Divoko Svazek: 6 Strana: 0055
Divoko Holub na d., Taube ? la Wild. Dch.

41195   Divokoromantický Svazek: 10 Strana: 0050
Divokoromantický skalní útvar. Vzáj. I. 70.

41196   Divokosť Svazek: 1 Strana: 0243
Divokosť, i, f., plachosť. Jel. Wildheit, Frechheit, Grausamkeit. Jg.

41197   Divokozel Svazek: 7 Strana: 1230
Divokozel, zla, m., onager Pršp. 20 67.

41198   Divokrásně Svazek: 10 Strana: 0050
Divokrásně. Zr. Čer. 26.

41199   Divokrásný Svazek: 1 Strana: 0243
Divokrásný, wunderschön. Mus.

41200   Divokrásný Svazek: 6 Strana: 0055
Divokrásný. Dch., Osv. V. 640. D. oči. Šml., pohoří. Kká,

41201   Divokrásný Svazek: 8 Strana: 0056
Divokrásný. Čch. Drob. pov. 13. I). dle něm. wunderschön, lépe: divně krásný. Vz Vést. I. 37.

41202   Divokřik Svazek: 6 Strana: 0055
Divokřik, u, m., wildes Geschrei. Trokan 77.

41203   Divokvět Svazek: 1 Strana: 0243
Divokvět, u, m., vz Divník.

41204   Divokvice Svazek: 7 Strana: 1230
Divokvice, omes, zastr. Pršp. 20. 80.

41205   Divoký Svazek: 1 Strana: 0243
Divoký, komp. divočejší, divočí (divočší); divoce. — D. = nekrotký, plachý, lesní, wild, nicht zahm; planý, wild wachsend. Jg. D. zvěř, zvíře, ptactvo, vůl, bůvol, kanec, svině, vepř, osel, kozel, husa, kachna, kaštan, třešně, dítě (které před lidmi utíká), voda z přívalů. Jg. — D = bez občanského, společenského vzdělání, wild, nicht gesittet. Jg. D. národ, lidé. Troj. — D. = syrový, krutý, nevlídný, lítý; plachý, živý, rozpustilý; wild, ungestüm, frech, grausam, muthig. Jg. D. člověk, řeč, mravy, radosť, vyraženi, mysl. Jg., Kat. 2736., 2823., 2877. — Divoké, divé, vojské, vo- jenské maso v ráně (nečitelné, zlé), wildes Fleisch. — D. křik (nepořádný). Nt. — D. oheň n. svatý, neduh ovčí, das hl. Feuer; Hitzblatter. — D. strana (zevnější, äussere Seite; domácí strana — vnitřní). J.

41206   Divoky Svazek: 6 Strana: 0055
Divoky, dle Dolany, Diwok, ves u Zdou- nek.

41207   Divoký Svazek: 6 Strana: 0055
Divoký, vz Mkl. Edym. 46. — D. — ne- krotký; planý atd. D. kočka, felis catus, der Heinz, die Wildkatze; kocour, der Baum- reiter; holub (skalní), columba livia, die Felsentaube; kachna, anas boschas fera, die Grossente, Stock-, Wildente; prase, sus scropha, das Wildschwein; pepř, daphne mesereum, der Kellerhals; kaštan (koňský), die wilde Kastanie; chmel (planý), wilder Hopfen. Sl. les. D. konopě, balšan, Slb. 436., 345., víno, ampelopsis quinquefulia. Pdl. D. let, Vrch., kámen (břidlice křemencová), Zpr. arch. VIII. 93., krajina, Lpř. J., Dk., tanec, vášeň, myšlénky, Pdl, křik, výkřik, posuňky, smích, Vrch., Sá., Kká., ryk, Šmb., povaha, Šb. F., lítosť, Šml., směsice. Hrts. Běží jako z divokých vajec (jako vyjevený, potrhlý). U N. Brodu. Holk. Přelecela (pře- letěla) přes ňú (věž) huska dzivoká. Sš. P. 475. D., jak by ho v lese urust (laš.). Brt. V d-kém manželství žíti (na půl kola). Us. Ptř. — na čem. Na mysli divoký. Ol. 2. Mach. 11. 4. — D. maso (na ráně), chybně m.: živé. Brt. S. 3. vyd. 179. — D. chuť = nepříjemná. U Rychn. — D. fiala, psí fiala, viola canina, das Hundsveilchen; D. víno (plané), ampelopsis hederacea, wilder Wein; D. mák (planý), papaver erraticum, der Klatschmohn. Mllr. 111.; 12., 112.; 76. — D. (poslanec) = který není členem žádného klubu. — D., os. jm. Tk. III. 644., IV. 724., Tk. Ž. 220.

41208   Divoký Svazek: 7 Strana: 1230
Divoký muž, vz Zbrt. 215., 216., lovec. Mách. 128., Divý (dod.).

41209   Divoký Svazek: 9 Strana: 0038
Divoký. O původu vz Zub. 389. — jak. D. jak zvěř, jak rarach, jak by ho čert z řetězu pustil, brzy by z kože vyskočil, sedl mu skřeček na ocas. Mus. ol. 1898. 103.

41210   Divoký Svazek: 10 Strana: 0050
Divoký. D. dřevo = harmonika. Us. Je d-ká jako kůň šílený a hned kope. Zvon III. 225. — D. lovec. Vz Kšť. Poh. 119.

41211   Divoký. D Svazek: 10 Strana: 0571
Divoký. D. koření = kopretina. Kšť. Poh. 85. D. ženy. Sr. Hoš. Pol. II. 10.

41212   Divoletmo Svazek: 6 Strana: 0055
Divoletmo, in wildfliegender Weise, im wilden Fluge. Dch., Šm.

41213   Divolovný Svazek: 6 Strana: 0055
Divolovný, wildjagend. Dch., Šm.

41214   Divoluzný Svazek: 9 Strana: 0038
Divoluzný. D. dithyramba. Šml. IV. 39.

41215   Divomilství Svazek: 6 Strana: 0055
Divomilství, n., wunderbare, wilde (?) Liebe. Vj. exc.

41216   Divomilý Svazek: 6 Strana: 0055
Divomilý, wunderlieb. Rk.

41217   Divomoc Svazek: 6 Strana: 0055
Divomoc, i, f., die Wunderkraft. Pl. I. 157.

41218   Divomocný Svazek: 1 Strana: 0243
Divomocný, wunderkräftig. Krok.

41219   Divomocný Svazek: 6 Strana: 0055
Divomocný. Vlč., Posp. D. voda, léči- vosť, Osv. I. 381., 280., síla. Kká. K sl. j 51.

41220   Divonadutosť Svazek: 6 Strana: 0055
Divonadutosť, i, f., die Wildheit. Šm., Bern.

41221   Divonadutý Svazek: 6 Strana: 0055
Divonadutý = ukrutný, wild, grausam. Bern.

41222   Divoobrazný Svazek: 1 Strana: 0243
Divoobrazný, wildgestaltet. Jg.

41223   Divoobrazný Svazek: 6 Strana: 0055
Divoobrazný, grotesk. Nz., Posp.

41224   Divoočko Svazek: 6 Strana: 0055
Divoočko, a, n. D. průhledné, thaumops pellucida. Brm. IV. 2. 38.

41225   Divoplod Svazek: 6 Strana: 0055
Divoplod, u, m., semecarpus, der Dinten- baum, rostl. D. dlouholistý, s. longifolium; širolistý, s. latifolium. Vz Rstp. 320., Rk. 238.

41226   Divoplod Svazek: 10 Strana: 0050
Divoplod, u, m., semecarpus, Tintenbaum Vz Ott XXII. 826.

41227   Divoplodný Svazek: 6 Strana: 0055
Divoplodný, wunderwirkend. D. bylina. Ves. I. 23.

41228   Divoplodný Svazek: 7 Strana: 1230
Divoplodný, wunderschaffond. D. obraz- nosť. Šf. Strž. II. 377.

41229   Divopustý Svazek: 6 Strana: 0055
Divopustý, wüst, wildöd. Dch., Kká. K sl. j. 69. — D. bodec. Msn Or. 151.

41230   Divorec Svazek: 6 Strana: 0055
Divorec, rce, m. = olešník, planý pastr- ňák, daucus, die Bärwurz, wilde Pastinake. Beru.

41231   Divorod Svazek: 7 Strana: 1230
Divorod, a, m., das Wunderthier. Jordan.

41232   Divorodný Svazek: 6 Strana: 0055
Divorodný, zauberisch. Šm.

41233   Divorůzný Svazek: 6 Strana: 0055
Divorůzný, wild zerstreut, wild gemengt. Dch., Šm.

41234   Divorůzný Svazek: 10 Strana: 0050
Divorůzný. D. výzdoba. Kká. Sion I. 70.

41235   Divoryb Svazek: 6 Strana: 0055
Divoryb, u, m., der Goldfisch. Šm.

41236   Divoryčný Svazek: 10 Strana: 0050
Divoryčný. D. válka. Msn. Od. 169.

41237   Divořečina Svazek: 7 Strana: 1230
Divořečina, y, f., dialectica, zastr. Rozk.

41238   Divořevný Svazek: 10 Strana: 0050
Divořevný (divoce řvoucí). D. lev. Msn. Hym. 39.

41239   Divosíla Svazek: 6 Strana: 0055
Divosíla, y, f. = divotvorná síla. Sš. Mr. 27.

41240   Divosír Svazek: 8 Strana: 0056
Divosír, a, m. = divoch. Jicko. Brt. D. II. 305.

41241   Divoskřekotný Svazek: 6 Strana: 0055
Divoskřekotný, wildknarrend. D. rána. Msn. Or. 90.

41242   Divosmělý Svazek: 6 Strana: 0055
Divosmělý, wundenbar dreist, keck. Kv. 1881. D. slova. Čch. Mch. 76.

41243   Divosť Svazek: 1 Strana: 0243
Divosť, i, f., divota, Wildheit. Jg.

41244   Divosť Svazek: 6 Strana: 0055
Divosť. Koll. I. 360.

41245   Divosť Svazek: 9 Strana: 0038
Divosť, i, f. = divný skutek. Libost budu míti dívajíc se divostem jeho. St. Bes. 58. D. v VI. 55. za divostvorný polož před DivostvoR.

41246   Divostrašný Svazek: 10 Strana: 0050
Divostrašný. Msn. II. 142.

41247   Divostvor Svazek: 6 Strana: 0055
Divostvor, u, m., das Wunderding. Ssk.

41248   Divostvorný Svazek: 6 Strana: 0055
Divostvorný = podivný, wunderlich. Na Ostrav. Tč.

41249   Divostvorný Svazek: 8 Strana: 0056
Divostvorný lovec. Dbš.

41250   Divosvatě Svazek: 9 Strana: 0038
Divosvatě. Ta kniha d. se otvírá slunci Hanš. Neb. 35.

41251   Divoš Svazek: 6 Strana: 0055
Divoš, e, m. = divoch.

41252   Divošák Svazek: 9 Strana: 0038
Divošák, a, m. = divoký kanec. Mus. ol. 1898. 103.

41253   Divošerý Svazek: 1 Strana: 0243
Divošerý, tmavý, wildgrau, schauerlich dunkel. Mus.

41254   Divoška Svazek: 1 Strana: 0243
Divoška, y, f., eine Wilde. Plk.

41255   Divošklebný Svazek: 6 Strana: 0055
Divošklebný, wildlacheud. D. tvář dae- monova. Čch. Bs 30.

41256   Divošský Svazek: 6 Strana: 0055
Divošský = divochu příslušící. D. život, Pdl., stav. Jir. Anth. III. 80.

41257   Divošství Svazek: 9 Strana: 0433
Divošství, ?., Wildheit. Jrsk. I. 12.

41258   Divošství Svazek: 10 Strana: 0571
Divošství, n. Samo d. ho litovalo. Slád. Rich. II. 114.

41259   Divota Svazek: 6 Strana: 0055
Divota, y, f. = divná věc. Slov. Šd. — D., y, m. = divoký, divoch. Tento podsebný (vůl) nie d. Phld. VI. 1.

41260   Divotajný Svazek: 9 Strana: 0038
Divotajný, I), shoda. Šml. IV. 179.

41261   Divotajný Svazek: 10 Strana: 0050
Divotajný. D. sklepení. Kká. Sion. II. 98.

41262   Divotec Svazek: 1 Strana: 0243
Divotec, tce, m., nerost, Helvin. Jg.

41263   Divotvárný Svazek: 6 Strana: 0055
Divotvárný, wunderlichgestaltet. D. po- stavy. Čch. Bs. 42., Osv. V. 766.

41264   Divotvárný Svazek: 8 Strana: 0056
Divotvárný los se dovršil. Kká. Puš. 21.

41265   Divotvor Svazek: 1 Strana: 0243
Divotvor, a, m., potvora, Scheusal. L.

41266   Divotvorce Svazek: 1 Strana: 0243
Divotvorce, e, divotvorec, rce, m., divy činící, der Wunderthäter. D. — D. = brou- kavý, divný člověk, Murrkopf. Sych.

41267   Divotvorce Svazek: 6 Strana: 0055
Divotvorce. Diouhov. Zdor. 133., Koll. I. 134., IV. 45., 161. Bůh je starý d. Bž. exc.

41268   Divotvorka Svazek: 1 Strana: 0243
Divotvorka, y, f., eine Wunderthäterin.

41269   Divotvorkyně Svazek: 6 Strana: 0055
Divotvorkyně, é, f. = divotvorka. Dk. Aesth. 90., Koll. IV. 256.

41270   Divotvornice Svazek: 9 Strana: 0038
Divotvornice, e, f. = divotvorkyně. Mus. ol. ??. 110.

41271   Divotvorník Svazek: 1 Strana: 0243
Divotvorník, a, m. = divotvorce, 1.

41272   Divotvorník Svazek: 6 Strana: 0055
Divotvorník, a, m. = divotvorce. Ziak.

41273   Divotvornosť Svazek: 1 Strana: 0243
Divotvornosť, i, f. Wunderthätigkeit. D., Krok.

41274   Divotvorný Svazek: 1 Strana: 0243
Divotvorný, divy činící, zázračný, wun- derthätig. D.

41275   Divotvorný Svazek: 6 Strana: 0055
Divotvorný. D. studne. Koll. I. 84.

41276   Divotvorný Svazek: 7 Strana: 1230
Divotvorný = podivný. D. hrušky. Mor. Vhl.

41277   Divotvoření Svazek: 6 Strana: 0055
Divotvoření, n., das Schaffen der Wun- der. Sš. J. 191. D. apoštolův. Ib. J. 145.

41278   Divotvůrce Svazek: 6 Strana: 0055
Divotvůrce, e, m. = divotvorce. Pdl.

41279   Divotvůrce Svazek: 8 Strana: 0056
Divotvůrce, o, m. Kká. Puš. 80.

41280   Divotvůrce Svazek: 10 Strana: 0050
Divotvůrce, e, m. Tbz. V. 9. 115. Vz Divotvorce.

41281   Divotvůrčí Svazek: 10 Strana: 0050
Divotvůrčí pověsť. Tbz. V. 9. 73.

41282   Divotvůrkyně Svazek: 6 Strana: 0055
Divotvůrkyně, é, f. = divotvorka.

41283   Divoucí Svazek: 1 Strana: 0243
Divoucí. Div divoucí, stará forma. Cf.: činiúc, Ev., plieniúcím, Rkk. Odtud: horoucí, vroucí, běhoucí. Jir.

41284   Divoukrutnosť Svazek: 6 Strana: 0055
Divoukrutnosť, i, f., die Wildheit, Grau- samkeit. Šm.

41285   Divoukrutný Svazek: 6 Strana: 0055
Divoukrutný, wild, grausam. Šm.

41286   Divous Svazek: 1 Strana: 0243
Divous, a, m., od div (divý, divoký). Ein wilder Mensch.

41287   Divous Svazek: 7 Strana: 1230
Divous. Cf. Mách. 127.

41288   Divous Svazek: 8 Strana: 0056
Divous. Čch. L. kov. 61. — D. = dítě od divoženky matce podvržené. Jrsk.

41289   DivOUS Svazek: 10 Strana: 0050
DivOUS, a, m. — dítě divoké ženky. Jrsk. XIII. 3. 135. Také: věstík, podvrženec. Vz Kšť. Poh 93, I. Přisp. 56.

41290   Divouseti Svazek: 7 Strana: 1230
Divouseti, el, ení = divým se stávati, wunderlich werden. Světz. 1893. 231.

41291   Divousovitý Svazek: 10 Strana: 0571
Divousovitý = divnej. Rais. Koř. 99.

41292   Divouujně Svazek: 8 Strana: 0056
Divouujně. D. se rozehnala. Lerm. II. 108.

41293   Divovat se Svazek: 10 Strana: 0571
Divovat se = diviti se. Brt Sl. 57.

41294   Divovichr Svazek: 10 Strana: 0050
Divovichr, u, m. = divý vítr. Msn. Od. 346.

41295   Divovrat Svazek: 6 Strana: 0055
Divovrat, u, m., ve fys., das Thaumatrop. Nz., Schd. I. 132., S. N.

41296   Divozářný Svazek: 10 Strana: 0050
Divozářný oheň. Msn. II. 221., 388., 390.

41297   Divozboží Svazek: 6 Strana: 0055
Divozboží, n., die Wildwaare.

41298   Divozvuký Svazek: 8 Strana: 0056
Divozvuký. D, písnička. Len. 53.

41299   Divožárný Svazek: 6 Strana: 0055
Divožárný, wildbrennend. D. nenávisť. Msn. Or. 87.

41300   Divožárný Svazek: 10 Strana: 0050
Divožárný oheň. Msn. II. 418.

41301   Divoženka Svazek: 6 Strana: 0055
Divoženka, y, f. = divá žena. Aby vás d. neulektala. Ehr.

41302   Divoženka Svazek: 7 Strana: 1230
Divoženka, y, f. Cf. Mách. 113., NZ I. 452., Mtc XVI. 125.

41303   Divoženka Svazek: 8 Strana: 0056
Divoženka. Vz Vek. Poh. 135., Vek. Val. I. 97.

41304   Divoženky Svazek: 10 Strana: 0050
Divoženky. Vz Čes. 1. XI. 119., 397. 422., XII. 39., XIII. 31.

41305   Dívský Svazek: 1 Strana: 0243
Dívský, dívce náležitý, Mädchen-. D. ne- vinnosť. Tabl.

41306   Dívský Svazek: 6 Strana: 0055
Dívský (dievský), mädchenhaft. Ssk. D. dřevo = lýskovec vlčí, daphne mesereum. Slov. Rr. Sb.

41307   Divůček Svazek: 6 Strana: 0055
Divůček, čka, m. = divoček. Rk. — D., os. jm. Pal. Děj. III. 1. 173., 351., Tk. IV. 724., V. 45., 222., Tk. Ž. 220.

41308   Divuhodný Svazek: 6 Strana: 0055
Divuhodný, wunderbar. D. zázrak. Vrch.

41309   Divuchtivosť Svazek: 6 Strana: 0055
Divuchtivosť, i, f., die Wundersucht. S. N. I. 26.

41310   Divuchtivý Svazek: 6 Strana: 0055
Divuchtivý, wundersüchtig.

41311   Divujemný Svazek: 6 Strana: 0055
Divujemný, wunderzart. D. pleť. Čch. Dg.

41312   Divukrásně Svazek: 6 Strana: 0055
Divukrásně, wunderschöu. Čch. Bs. 73.

41313   Divukrásný Svazek: 6 Strana: 0055
Divukrásný, wunderschön. D. píseň, Hrb., zjev, Čch. Mch. 103., květ, sen. Čch. Bs. 10., 61. (134., 143.).

41314   Divukrásný Svazek: 8 Strana: 0056
Divukrásný. Váňa. 46.1). báj. Čch. Otr. 57.

41315   Divukrutnosť Svazek: 6 Strana: 0056
Divukrutnosť, i, f. = ukrutnosť. Slov. Bern.

41316   Divukrutný Svazek: 6 Strana: 0056
Divukrutný = ukrutný. Slov. Bern.

41317   Divulgace Svazek: 1 Strana: 0243
Divulgace, e, f., z lat., rozhlášení. Rk. Divulgation, Aus-, Verbreitung.

41318   Divuněžný Svazek: 6 Strana: 0056
Divuněžný, wunderzart. D. vděk. Čch. Mch. 104.

41319   Divuples Svazek: 7 Strana: 1230
Divuples, u, m. Živly své d-sy prová- děly. Šmil.

41320   Divuplně Svazek: 8 Strana: 0056
Divuplně. Zdí obehnán d. Vrch. Rol. I.—VI. 47.

41321   Divuplný Svazek: 6 Strana: 0056
Divuplný, wundervoll. Hdk. Dětské víry d-ná říš. Čch. Bs. 59.

41322   Divúr Svazek: 6 Strana: 0056
Divúr, a, m. = člověk divoký, der Wild- fang. Mor. Brt., Vck.

41323   Divúr Svazek: 7 Strana: 1230
Divúr, a, m., mirius, ryba? zastr. Pršp.

41324   Divusmělý Svazek: 6 Strana: 0056
Divusmělý, wunderdreiss. D. odvážnosť. Kutn.

41325   Dívvíěko Svazek: 6 Strana: 0140
Dívvíěko, a, n. = malé dřívko. — D. = hromádka malých dřívek. Když to d. v témž hrnci srovnáš. Db. Vz Dřevo.

41326   Divý Svazek: 1 Strana: 0243
Divý, diví = divoký, ne krotký, ne domácí, wild. D. tur, včely (lesní), labuť, holub, med, šafrán (planý, žlutice). Jg. — Divý muž, divá žena, ve východní Moravě plural: divy ženy (Brt. ), smyšlená potvora k lidem podobná. Waldmensch. Kom. Vz víc v Jg., S. N. — Divé maso, vz Divoký. — D. = prudký, silný, wild, heftig. Hučie divá řeka. Rkk. D. vášeň. — D. = neobyčejný, seltsam, wun- derbar. D. neumělosť. Kom. D. jedenie (po- krmy). Rkk. 40. — D. člověk = divoký, vyjevený, wild, unschlachtig. — Divý vzta- huje se obyč. k zevnější podobě, tvárnosti; divoký k mravům, k jednáni. Berg.

41327   Divy Svazek: 6 Strana: 0056
Divy, pl., m. = dívání, divadlo. Poslat někoho na d. = na odiv. Val. Brt. D. 206.

41328   Divý Svazek: 6 Strana: 0056
Divý, vz Mkl. Etym. 46. — D. = divoký. D. lomoz, žár vášně, hněv, rej citů, boj, vášeň, Vrch., čardáš, Hdk., shon, hluk. Us. Pdl. Neběž jako divý, ostýchej se lidí. Bž. exc. -- D. muž. Vz Mus. 1855. 47., Sbtk. Rostl. 23. D. ženy. Vz Mus. 1853. 469., Sbtk. Rostl. 21., 177., 258., 291., 295. — D. maso, šp. m.: živé. Vz Divoký. — D. jedenie, jídla = divoká t. j. masa z divoké zvěři. Rkk. 76. (Prk.). — D. = prudký, silný. D. touha, Vrch., záchvat, Osv. I. 378., vztek, Kká., útěk, Šmb., sráz. Kká. K sl. j. 55. — D. = neobyčejný. Skal divé spousty, d. směs, ne- lad skal, zmatek. Vrch.

41329   Divý Svazek: 7 Strana: 1230
Divý. D. žena, cf. Mách. 74., 106., 130., 132., Nár. listy 1892. č. 347. feuill odpol. listu, muži Mách. 126 -132 , Světz. 1882. 207. Programm gymn. N. Bydžova za r. 1889.

41330   Divý Svazek: 8 Strana: 0056
Divý. O pův. cf. Jag. Arch. XVI. 3. 4. Heft. str. 389.

41331   Divý Svazek: 9 Strana: 0038
Divý. O původu vz Zub. 389., D. ženy. Vz Chorv. 140., Čes. J. VIII. 358.

41332   Divý Svazek: 10 Strana: 0050
Divý. D. ženy. Vz předcház. Divoženky, KSť. Poh. 80. D. muži lesní. Vz ib. 110.

41333   Divý Svazek: 10 Strana: 0571
Divý = sláma. V zlod. ml. Čes. 1. XV. 46.

41334   Div'ž Svazek: 6 Strana: 0056
Div'ž = diviž. Bž. 35.

41335   Dixi, lat Svazek: 1 Strana: 0243
Dixi, lat., řekl jsem, domluvil jsem! (ří- kávali římští řečníci, skončení řeči poslu- chačům naznačujíce). Dixi et salvavi animam meam, lat. = domluvil jsem a duši svou jsem spasil (svou povinnosť jsem vykonal). S. N.

41336   Dizňa Svazek: 6 Strana: 0056
Dizňa, i. f., Braeur-, Köhldöse. Slov. Ssk.

41337   1. Díž Svazek: 1 Strana: 0243
1. Díž, díže, e, na Moravě díža, f., dížka, dížečka, dížička, y, f = nádoba dřevěná k za- dělávání kvasu chlebového a k mísení těsta, stírka, der Backtrog, die Backdose. Těsto v díži kopisti (měsidlem) se mísí. Pt. D. k za- dělání těsta. V. Dal by i díži s těstem. Č., Pk. Často v díži husto a v moučnici pusto. Pk.

41338   1. Díž Svazek: 6 Strana: 0056
1. Díž. Kdo k poli přihlíží, má také v díži. Pk. Díža = tlustá žena. Brt.

41339   Diž Svazek: 9 Strana: 0433
Diž = dnes ve Vel. Belej. Mus. slov. II. 24.

41340   Dížčerpy Svazek: 6 Strana: 0056
Dížčerpy (Jištěrpy), ves v Litoměř. Blk. Kfsk. 506.

41341   Diždž Svazek: 8 Strana: 0056
Diždž, dižď = déšť. Phľd. 1895. 629.

41342   2. Díže Svazek: 1 Strana: 0243
2. Díže, e, f., dížka, dojačka, geleta, hrot, hrota, nádoba k dojení, der Melkkübel, die Gelte, Milchgelte, das Melkfass. Pt., Jg.

41343   2. Díže Svazek: 6 Strana: 0056
2. Díže, na Mor. hrotek. Brt. Strsl. d?ža. Vz Mkl. Etym. 45, Kráva jí dížku vykopla. Us. Nezmoha krávy, tedy dĺžkou o zem Lpř. Mám peňází dježku, sú do země za- kopané, nevím v kterém brježku. Glč. II. 158.

41344   Díže Svazek: 10 Strana: 0050
Díže. Je-li v díži zaděláno na chléb, ne- smí se ubrati z těsta a nésti někam přes pole, jinak by z té díže už nikdy chléb se nepovedl. Mtc. 1. 1897. 63.

41345   DÍžec Svazek: 6 Strana: 0065
DÍžec, žca, m., der Bienenkorbvorsatz; Falkenwurfriemen. Slov. Ssk.

41346   Dížečka Svazek: 6 Strana: 0056
Dížečka, vz Díž.

41347   Díženka Svazek: 1 Strana: 0243
Díženka, y, f., sporangium, tobolka nikdy nepukající (pořád otevřená nebo zavřená) u plocholistných rostl. Rostl. — Jg.

41348   Díženka Svazek: 6 Strana: 0056
Díženka, y, f., vz Výtrusnice.

41349   Dížice Svazek: 6 Strana: 0056
Dížice, e, f. = dížka. Slov. Ssk.

41350   Dížička Svazek: 6 Strana: 0056
Dížička, vz Díž.

41351   Dížka Svazek: 6 Strana: 0056
Dížka, vz Díž MV.

41352   Dížkopy Svazek: 6 Strana: 0056
Dížkopy (Dívčí Kopy), ves v Táborsku. Vz. Blk. Kfsk. 850.

41353   Dížný Svazek: 1 Strana: 0243
Dížný, od díže, Backtrog-; Melkkübel-. D. kvas. L.

41354   Dj Svazek: 1 Strana: 0243
Dj. Tato skupenina souhlásek směžďuje se v z: hraz m. hradja. Kt.

41355   Dj Svazek: 6 Strana: 0056
Dj. Vz Gb. Hl. 105, Dja. List. filolog. X. 464.

41356   Dj Svazek: 7 Strana: 1230
Dj rozlišuje se v z ve slovese: vizu, vizeš, vize, vizeme, vizete, vizó, viza. Dol. List. fil. 1891. 431.

41357   Dj Svazek: 8 Strana: 0056
Dj se mění v z (dz): medja, strč. meza, přehlas. novoč. meze; v nářečí slov. zacho- váno dz: medza, Vz Gb. H. ml. 1.400.-402. U Kroměř. ve si. vizu, Brt. D. II. 16., v Kunšt. v přičeš, a iter. slov. IV. tř.: vyhozené, vy- házet, ib. 233.; na Žďár. a Jemn. se nemění: hádět. Ib. 249., 269.

41358   dj Svazek: 8 Strana: 0540
dj měnilo se v z: sadlo nedwiezye (med- vědí). 1440. Mus. fil. 1896. 433.

41359   Dja Svazek: 6 Strana: 0056
Dja mění se ve strsl. v žda. Vz Mkl. aL. 215. A jak jinak? Vz ib. 222. V čest. v z. Vz Dj.

41360   Djabeł Svazek: 9 Strana: 0038
Djabeł = ďábel. Lor. Vz Dzabel.

41361   Djakovo Svazek: 6 Strana: 0056
Djakovo = Diakovár.

41362   Djamant Svazek: 6 Strana: 0056
Djamant, u, m. = diamant. Slov. Koll. I. 25.

41363   Dje Svazek: 8 Strana: 0056
Dje m. dvě (v v f). Zďár. Brt. D. II. 249.

41364   Ďješ Svazek: 8 Strana: 0056
Ďješ = dážď, déšť. Gemer. Phľd. 1895. 438.

41365   Djeťa Svazek: 10 Strana: 0050
Djeťa = dítě. Slov. Šb. D. 69.

41366   Dka Svazek: 6 Strana: 0056
Dka. = deka. Sd.

41367   Dkáti Svazek: 10 Strana: 0050
Dkáti = tkáti. Baw. J. v. 309.

41368   Dkg Svazek: 6 Strana: 0056
Dkg. = dekagramm.

41369   dklada Svazek: 10 Strana: 0223
dklada, y, m. Opis ho: Dej nám Pámbu. Dej to Pambu. Bydž. Kšť. Lid. 5.

41370   Dkm Svazek: 6 Strana: 0056
Dkm. = dekametr. -dko. Cf. také: Brs. 2. vyd. 101. 1. Dl. Z dl vysouvá se d: střč. klal m. kladl (Šf. Poc. 24.); nevyhnutelný, viditelný, smr- telný atd. Vz Gb. Hl. 155. — D se při- souvá: kadilo — kadidlo, divalo — divadlo, silo — šidlo atd. Vz více v Gb. Hl. 121., Vm. Mkl. Hl. 26.

41371   -dko či -tko Svazek: 1 Strana: 0243
-dko či -tko? Srovnáme-li držátko, no- sítka, měřítko, cedítko, zrcátko a podobné se slovy: držadlo, nosidla, měřidlo, cedidlo, zrcadlo, pozorujeme, že ona jsou zdrobněli- nami těchto, což se stalo připonou -tko (slůvko, děťátko, hříbátko, jablko). Ježto pak -dlo vzniklo z původního -tram (vz -dlo), mělo by se co do etymologie psáti -tlo, od čehož upuštěno jen z důvodů fonetických, ano l jest hláskou střední, k níž se u poho dlné výslovnosti hodí lépe d než t. Stojí tedy zdrobnělé -tko místo th>ko; přípona -dko tudíž jest nesprávná spočívajíc na fonetickém -dlo, sama nejsouc ni fonetická ni etymolo- gická: z obou příčin jest psáti -tko. Střední 1% pak v tltko u výslovnosti vypadlo, jako ve slově jabh-ko — jabko, čímž slovo přišlo o jednu slabiku, náhradou čehož se dlouží předchozí kmenová samohláska: hledítko, posýpátko, držátko atd.; dloužení jest tedy náhradným. To však se neděje, kde slovo nepřichází o slabiku, ano se 1í> nevysouvá, totiž v odvozeninách z prvotných kmenův: bidlo — bidelko z bidli-ka; křídlo — křidelko. Ježto e v slabice del jest vsuvným, není radno je dloužiti, ač to mluva obecná zhusta číní nahrazujíc je též hláskou ý = í, jež zúženo z é: bidýlko, křidýlko, pradýlko. U tohoto a jiných některých zvykl jazyk dloužiti kmenovou samohlásku, ve kteréžto příčině jest veliké kolísání, čímž vinna dvouslabič- nosť: křídlo, sídlo i šidlo, mýdlo, na Plašte vždy bidlo atd. Prk. v Km. 1876.

41372   Dl Svazek: 1 Strana: 0243
Dl. Z této skupeniny vysouvá se d: kú- zelník m. kúzedlník, jeł m. jedł, šel m. šedl, Vz Vysouvání souhlásek. Kt. — V skupenině této rozlišuje se d v s, ale jen v některých odvodech: húsle (housle) m. húdle od hud (hud-u). Vz Rozlišování. Kt.

41373   2. Dl Svazek: 6 Strana: 0056
2. Dl. = decilitr (skRácenina).

41374   dl Svazek: 8 Strana: 0056
dl změněno v gl. manglovat, žigle; v Tren- čansku v ll: jelli (jedli). Pastr. — Gb. H. ml. I. 406. — dl přisuto: učedlník, mučedlník. V. Kal. 24., 20. a j., List. fil. 1894. 295. Pí- šťadla m. píšťala atd. Vz Dšk. Jihč. L 16. — Z dl d odsuto. Vz rdl, ndl, zdl, dliv a Gb. H. ml. 409. Kalec m. kadlec atd. Vz Dšk. Jihč. I. 16. — dl přípona jm. os. (z něm.): Jandl, Šimandl, Tomandl. Kbrl. Sp. 13.

41375   dl Svazek: 8 Strana: 0063
dl" změněno v gr: mázgra (mázdra), nozgry (nozdry) atd. Vz Gb. H. ml. I. 406. — Ydr d přisuto: vobdrindky. Dšk. Jihč. 16.

41376   dl Svazek: 10 Strana: 0050
dl m. rl: Kadlík m. Karlík. Sb. D. 22. Místo l: škudlina m. skulina. Jir.

41377   Dla Svazek: 6 Strana: 0056
Dla předložka z akkus. = pro. Dyť to d. vás!; Juraš d. Ondraša přišel preč; Šel tam dla teho = proto. Laš. Brt. D. 189. Také ve Slez. Tč., Šd. Matka jeho jemu laje tacik mu něda, žech ja je d. něho dzěvucha
chudobna; Pan Ježiš je na nebě, ma bo-
hactvo dla mě. Sš. P. 388. — D. = dle. Slov.
Bern. — D. = deska sudu a p., duha, du-
žina, doužka, die Daube. V Ronova. Rgl. —

41378   Dl'a Svazek: 6 Strana: 0056
Dl'a = délka. Na dli tresť črnú položichu. Dle Kř. od nom. dl'a přehl. dle. Cf. Dlí.

41379   dla Svazek: 10 Strana: 0050
dla m. la: kvíčadla, píšťadla, cvrčadla. Us. místy. Mš.

41380   -dla Svazek: 10 Strana: 0050
-dla příp.: vidla (nad osnovou). DŠk. Km. 12.

41381   Dlab Svazek: 6 Strana: 0056
Dlab čepovní, das Zapfenloch, cevní, Spindelloch, na rameno, das Armloch. Šp.

41382   Dlaba Svazek: 6 Strana: 0056
Dlaba, vz Dlab.

41383   Dlaba Svazek: 8 Strana: 0056
Dlaba = pracka, tlapa. D. medvědova. Phľd. XII. 644. Zdrapil ju svojou dlahou pľu- havou. Ib. 1894. 295. Zacápal vás svojou dla- bou. Ib. 1894. 315. — D. = nástroj, jehož užívají při léčení úrazů. Vz Ott. VIL 676.

41384   Dlabací Svazek: 1 Strana: 0243
Dlabací dláto, Hohlmeissel. D.

41385   Dlabací Svazek: 8 Strana: 0056
Dlabací stroj. Vz Ott. VII 675.

41386   Dlabací Svazek: 10 Strana: 0571
Dlabací stroj. Vz KP. XI. 20. s vyobraz.

41387   Dlabač Svazek: 1 Strana: 0243
Dlabač (dloubač, dlubač), e, dlabal, a, m., dlabáček, dlabálek, dloubálek, lka = kdo dlabe, dloubá. Der Aushöhler; Petschierstecher, Bildschnitzer. — D. = dlabadlo. Us. Das Hohleisen. Dlabač anglický, německý, špa- nělský, tyrolský. Vz Dláto. Šp. — Dlabačka, y, f.. nástroj dlabací, Schnitzmesser. D. la- zebnická, dlabátko, Sucher, Wundeisen, Spatel; dlabátko zubní (paradlo, Zahnstocher). L.

41388   Dlabač Svazek: 6 Strana: 0056
Dlabač. — Bohumír Jan D., dějepisec, 1758.—1820. Vz Bačk. Písm. I. 33., 174., 203., 201., Tf. H. 1. 2. v. 95., Jg. H. I. 2. v. 546., Šb.Děj. ř. 2. v. 235., S. N. — D. Jos., prof., +1826. Vz Jg. H. 1. 2. vyd. 546.

41389   Dlabač Svazek: 7 Strana: 1230
Dlabač Bohum. 1758.-1820. Srb. 89., 173. Cf. Mtc. 2., 3., Pyp. K II. 537 , Bačk. Písm. I. 926.

41390   Dlabač Svazek: 8 Strana: 0056
Dlabač Jan Bohům. 1758.—1820. Vz Ott. VII. 675. — D. Jan, čes. spis. 1809.—1873. Ott. VIL 676.

41391   Dlabač Svazek: 9 Strana: 0038
Dlabač Boh. Vz Flš. Písm. 495.

41392   Dlabač Svazek: 10 Strana: 0050
Dlabač Jan Vz Lit. I. 908.

41393   Dlabač Svazek: 10 Strana: 0571
Dlabač Bohum. Jan. Sr. Bílý. Obr. 147 nn.

41394   Dlabačka Svazek: 9 Strana: 0038
Dlabačka, y, f. druh sekery. Ott. XIV. 536. a.

41395   Dlabadlo Svazek: 1 Strana: 0244
Dlabadlo, dlabátko, a, n. Plk., Aqu. Stemm-, Hohleisen.

41396   Dlabadlo Svazek: 6 Strana: 0056
Dlabadlo = ostré železo, kterým dříví n. kámen dlabeme, das Stemmeisen (dláto). Kram. Slov.

41397   Dlabák Svazek: 6 Strana: 0056
Dlabák, u, m. = dlabadlo. — D. = dře- vák, dřevený střevíc. U J. Hrad Mtš. Vz Dlabanec. — D., a, m. = který vždy v hlavě dlabe, der Pedant. Na Ostrav. Tč.

41398   Dlabák Svazek: 9 Strana: 0038
Dlabák, u, m. D-ky = dřeváky. Netolice. Kub. 151.

41399   Dlabal, vz Svazek: 6 Strana: 0056
Dlabal, vz Dlabač.

41400   Dlabanec Svazek: 6 Strana: 0056
Dlabanec, nce, m. = dřevák, jest cele z dřeva dlabaný střevíc. Lg. Vz Dřevák, Dřevének, Trepek.

41401   Dlabanina Svazek: 1 Strana: 0244
Dlabanina, y, f. D. v dřevě, Rostl., vy- puklá. Presl. Holzstich. Vz Dlab.

41402   Dlabanka Svazek: 6 Strana: 0056
Dlabanka, y. f. = dlabanec. Vlšk. 185.

41403   Dlabaný Svazek: 6 Strana: 0056
Dlabaný; -án, a, o, gehöhlt. Lpř.

41404   Dlabati Svazek: 1 Strana: 0244
Dlabati, dlabám a dlabi (dlabu; dlubám, dloubám), dlabávati, dloubávati = vyrývati, höhlen, ausgraben, meisseln; worin herum- stochern; hloubati, grübeln, stochern. Jg. — abs. Ten člověk rád dloubá (přemýšlí). Us. — co: obraz (rýti), Kom., studni. Šm. — (se) kde: v zubech; pták v peří dlube, Jg.; se v hlavě, Jg.; v kapse (v ní hledati). Ros. — čím kde: prstem v nose. Jg. — komu kde: v měšku (oloupiti ho). Jg. — na čem — o něčem přemýšleti. D. — kam: proti díře d., podlé čáry. — co kam: do krovu díru.

41405   Dlabati Svazek: 9 Strana: 0038
Dlabati. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 351. — D. = pracovati. Co dlabeš? U Stu- dené. Vchř. — D. = škemrati. — koho oč. O túto polici mně dycky dlabe. Mor. Šeb. 78.

41406   Dlabati. — co Svazek: 6 Strana: 0056
Dlabati. — co, kůru, die Rinde schälen, Sl. les., dřevo. BO. — D. = jísti. Ten dlabe! U Košic. Brnt. — D. = ubírati se. Sotva bylo ráno, byla lísková v hrsti a já dlabal, k Břežnici. U Břežnice. Cf. Cachati. Mš.

41407   Dlabatka Svazek: 10 Strana: 0050
Dlabatka, y, f., die Stoss-, Stichaxt Jind. 36.

41408   Dlabátko Svazek: 1 Strana: 0244
Dlabátko, vz Dlabadlo.

41409   Dlabávati Svazek: 6 Strana: 0056
Dlabávati, vz Dlabati.

41410   Dlábco Svazek: 6 Strana: 0056
Dlábco, n. = dláto. Slov. Rr. Sb.

41411   Dlábco Svazek: 8 Strana: 0057
Dlábco. Phľd. XII. 56.

41412   Dlábeček Svazek: 6 Strana: 0056
Dlábeček, vz Dlab.

41413   Dlábek Svazek: 1 Strana: 0244
Dlábek, vz Dlab.

41414   Dlabina Svazek: 6 Strana: 0056
Dlabina, y, ť. = dlab. Ssk.

41415   Dlabina Svazek: 10 Strana: 0050
Dlabina, y, f., das Speichenloch. Jind. 36.

41416   Dlabinka Svazek: 6 Strana: 0056
Dlabinka, vz Dlab.

41417   Dlábiti Svazek: 1 Strana: 0244
Dlábiti, il, en, ení, dlábívati = tisknouti, tlačiti, mačkati, drücken, kneten. — co: hlínu (hněsti); člověka, zvíře, mouchu = dusiti; víno (vytlačovati), koně (na Mor. = léčiti). — Jg.

41418   Dlábiti Svazek: 6 Strana: 0056
Dlábiti, drücken. Mkl. Etym. 47. — na koho = naléhati naň, in Jem. dringen. U Olom. Sd. Na Val. a Slov. = škrtiti, dlá- viti. Brt. D. 66.

41419   Dlabka Svazek: 6 Strana: 0056
Dlabka = dlapka. Slov. Ssk.

41420   Dlábka Svazek: 10 Strana: 0571
Dlábka, y, f. = rvačka. Úbočí. Rgl.

41421   Dlabko Svazek: 6 Strana: 0056
Dlabko, a, n. = dlabadlo. Slov. Ssk.

41422   Dlábnout koho Svazek: 10 Strana: 0572
Dlábnout koho = udeřiti. Chod. Rgl.

41423   Dlábor Svazek: 1 Strana: 0244
Dlábor, u, m., dlabátko bez špičky. Us.

41424   Dlabozub Svazek: 1 Strana: 0244
Dlabozub, u, m., živočich vepřovitý. D. Gigantentapyr.

41425   Dlabozub Svazek: 9 Strana: 0038
Dlabozub, a, m., dinotherion, vyhynulý ssavec. Mus. 1849. IV. 70.

41426   Dlabožditi Svazek: 6 Strana: 0056
Dlabožditi, il, ěn, ění = dlábiti, würgen, drücken, prügeln. Na Ostrav. Tč.

41427   Dlabsati Svazek: 1 Strana: 0244
Dlabsati, vz Dlapsati.

41428   Dlabšení Svazek: 6 Strana: 0056
Dlabšení, n. D ním zvieřetcím a sypěním hadovým smutně trasúce sě hyniechu (tran- situ animalium). BO.

41429   Dlagoň Svazek: 8 Strana: 0057
Dlagoň, ě, ni., nadávka klukům. Již. Mor. Nár. list. 1896. č. 151. odp. lenili.

41430   Dláha Svazek: 1 Strana: 0244
Dláha, dlažka, dlažička, y, f. = deska k ob- kládání zlámaného údu, die Kompresse, Bein- schiene, Schiene, Sohle. D. gutaperčová, z dřeva lípového, z dřeva bukového, slamou obložená. Cn. Zlámanou nohu dáti do dla- žiček. D. Dlahy přiložiti, Ras., obložiti. Jád. — Dláhy = trámce n. břevna v podlaze, na něž se přibíjejí prkna, Polster, Unterlage. Us.

41431   Dláha Svazek: 6 Strana: 0056
Dláha, die Schiene, Eisenbahnschiene. Včř. Z. I. 33., Mkl. Etym. 47. — D. = deska, die Kompresse. D. z dalga, kořen by mohl býti dlbg, dtlg tegere pokryti. Mz. v List. filolog. VII. 43. D. na holeň, na ruční kloub, rozevírací. Us. Vz Slov. zdrav., Čs. lk. IX. 349. D. drátěná, dřevěná do sádrových ob- vazů, ramenní, rozpoltěná Goochova; d. k ob- vazkům a uložení končetin, d. k zavěšení končetin Volkmannova. Wld., S. N.

41432   Dlaha Svazek: 10 Strana: 0050
Dlaha, y, f. = dýmka červené hliněné hlavičky se zahnutou troubelí z měkkého dřeva. Jrsk. XIII. 3. 144, Zvon II. 75. (Jrsk. ).

41433   Dlachman Svazek: 6 Strana: 0056
Dlachman, a, m. = otrapa. Val. Vck.

41434   Dlachmati Svazek: 6 Strana: 0056
Dlachmati = dlábiti, mačkati. — co, koho: psa, obilí. Vz Udlachmaný. Mor. Šd., Brt. D. 206.

41435   Dlachna Svazek: 10 Strana: 0572
Dlachna, y, f. = hubička. Rgl.

41436   Dlachnil Svazek: 6 Strana: 0056
Dlachnil, a, m. = kdo nepořádně jí, něco kazí. Vz Dlachniti. U Kr. Hrad. Kšť.

41437   Dlachniti Svazek: 6 Strana: 0056
Dlachniti, il, ěn, ění = kaziti, verderben. — co: ovoce = nakousnouti a zahoditi. U Kr. Hrad. Kšť. — D. = nemotorně mlu- viti, žvástati. U Ronova. Rgl. — se v čem = korejniti se, dloubati se. D. se v jídle. U Kr. Hrad. Kšť. — D. = mačkati. Kočku d. Na Hané. Bkř.

41438   Dlacholisko Svazek: 10 Strana: 0572
Dlacholisko, a, n. = pošlapaná tráva n. obilí. Brt. Sl. 58.

41439   Dlák Svazek: 6 Strana: 0057
Dlák, u, m. = větev, konár. Us. u Blatné, u Strak. Rjšk.

41440   Dlaka Svazek: 1 Strana: 0244
Dlaka, y, f., srsť dlouhá, langes Haar. Ssav.

41441   Dlakanka Svazek: 1 Strana: 0244
Dlakanka, y, f., hmyz. Krok. Aretia.

41442   Dlakobytník Svazek: 1 Strana: 0244
Dlakobytník, a, n., hmyz. Krok. Pa- nurgus.

41443   Dlakočerv Svazek: 6 Strana: 0057
Dlakočerv, a, m., aphrodita, Rauhbunkel.

41444   Dlakokvět Svazek: 6 Strana: 0057
Dlakokvět, u, m., lachmanthes, die Woll- blüthe. D. barvířský, 1. tinctoria, rostl. Vz Rstp. 1549.

41445   Dlakonohý Svazek: 6 Strana: 0057
Dlakonohý. D. tetřev, tetrao lagopus, dus Morasthuhn. Sl. les.

41446   Dlakořit Svazek: 1 Strana: 0244
Dlakořit, a, m. Ssav. Lasiopyga.

41447   Dlakoš Svazek: 6 Strana: 0057
Dlakoš, e, m. = ondatra, fiber zibethi- cus. Brm. I. 392.

41448   Dlakoš Svazek: 10 Strana: 0050
Dlakoš, e, m., ondatra, hlodavec z Čeledi hrabošů. Vz Ott. XVIII. 768.

41449   Dlakoun, a Svazek: 1 Strana: 0244
Dlakoun, a, n., ssavec bobrovitý. Krok. Guillino.

41450   Dlakovatka Svazek: 6 Strana: 0057
Dlakovatka, y, f., nereis, das Tausend- bein. Sm.

41451   Dlakovatka Svazek: 9 Strana: 0038
Dlakovatka, y, f, nereis Meerscolopender, červ. Mus. 1849. III. 46.

41452   Dlakozubec Svazek: 6 Strana: 0057
Dlakozubec, bce, m. D-bci, dinotherida, byli mnohokopytníci velikosti slonů. Vz Frč. 375. D. olbřímský, dinotherium giganteum. Ib. 376.

41453   Dlakýš Svazek: 6 Strana: 0057
Dlakýš, e, m., trixis, Trixis, rostl. D. bra- silský, t. brasiliensis. Vz Rstp. 943.

41454   Dlal Svazek: 1 Strana: 0243
Dlal), u, dlábek, bku, dlábeček, čku, m., dlaba, dlabanina, dlabinka, y, f. = vydlabaná díra, do které se čep pouští n. spojené dřevo vkládá, der Falz, die Falze. Mat. verb. D. trámový. Dlabiny = díry v hřídeli na kolová ramena. Us. Dlaby v kole u kolářů, díry v náboji na špice. Us. — Jg.

41455   Dlaň Svazek: 1 Strana: 0244
Dlaň, ě, či dlaně, ě, f., ruka od zápěstí do konce prstův, die flache Hand, Handfläche, Palme. Jg. Ruka roztažená slove dlaň, stažená pěsť. Kom. D. spodní, V., svrchní; dlaní důlek. D. značí obyčejně vnitřní částku ruky, spodní dlaň. Jg. "(D. svrchní = hřbet. L. ). Co by mohl na dlani udržeti. Ros. Koupil zapět prstův, a za šestou dlaň (ukradl). Svědí (svrbí) ho dlaň (naděje se peněz). Svrbí-li někoho dopoledne levá dlaň, bude bráti pe- níze, pakli odpoledne, bude dávati peníze. Hrš. Svědí mne d. (dostanu peníze). Lb. Lavá d. nia svrbi (přijmu peníze); Pravá d. ma svrbi (vydám peníze). Mt. S. Stiská d. (je skoupým). Dávati celou dlaní. Jg., Č. Ob- kládati komu tvářičku dlaňmi (poličko- vati ho). Vz Trest. L., Č. Zamknouti dlaň (přestati dávati). Dlaní poliček dáti. V. Kdy na dlani chlupy (vlasy) narostou. Vz Nikdy. Č. Nedali si dlaň před ústa (mluvili pravdu). Ml. Hol na dlani (= vezmi, kde nic není). Vezmi si z dlaně chlup. C. Na holej dlani nevyžiješ. Mt. S. Čím já se živiti budu, snad d. lízati budu co medvěd. Vz Chudoba. Č. Věc je na dlani = patrná. Míti srdce jako na dlani (= otevřené). Šm. — D. — míra čtyř palcův. Míra čtyř dlaní = noha. V. — D., Schaufel, lopatka daňčích parohů. Sp.

41456   Dlaň Svazek: 6 Strana: 0057
Dlaň. MV., Mkl. Etym. 47. D. čtyry prsty z šíří. Cor. jur. IV. 3. K. XXXIX. Nemám polí ani za (s) dlaň. Us. Dbv. Nemá ani co by na d. položil, ani co obnáší d., ani co by se na d. vešlo. Us. Hnšk. To prase bylo hřbetem na dlaň (mělo na d. špeku). V Kunv. Msk. Na bělaso kvitne lan (len), daj mi dievča tvoju dlaň. Sl. spv. 190. Okolo Ho- dolan chodníček jako d. A kdo ho našlapal? Syneček choďa tam. Sš. P. 129. Lidé holých dlaní (řemeslníci). Čch. L. k. 23. Dříve mi vlasy na dlani vyrostou, než se to stane (nikdy). Mtc. 1. Bylo viděti městečko jako na dlani (dobře, patrně). Us. Je-li hořejší příční čára na dlani delší než prostřední, takový člověk brzy umře. Mus.

41457   Dlaň Svazek: 7 Strana: 1230
Dlaň. Plná d. dobrá zbraň. Slád, Brn. 65.

41458   Dlaň Svazek: 8 Strana: 0057
Dlaň. O strč. sklonění vz Cxi). Km. -i. 23. Na holej dlani ostal; Bude radšie vši pásť a holú dlaň lízať, jako by měl robiť. Slov. Phľd. 1894. 440.

41459   Dlaň Svazek: 8 Strana: 0540
Dlaň. Na holej dlani nevyžiješ. Slov. Nov. Př. 128.

41460   Dlaň Svazek: 9 Strana: 0039
Dlaň. O skloňování vz Gb. H. ml. III. 1. 216., 367. O příslovích vz Zát. Př. 306.

41461   Dlaň Svazek: 10 Strana: 0050
Dlaň = čtyry prsty vedle sebe položené, ta širokosť slula dlaň. Jir. Prove. 47.

41462   Dlaň Svazek: 10 Strana: 0572
Dlaň, ě, f. Zobrali sa ako na dlaň (vzali se jsouce chudobní). Phľd. XXIV. 343.

41463   Dlaňato- (dlanito-) -klaný Svazek: 1 Strana: 0244
Dlaňato- (dlanito-) -klaný (v bot. ), hand- spaltig; -laločný, handförmig gelappt; -nohý, schwimmfüssig, L.; -sečný (list); -znožený (list), -žebrý (list), Rostl.; -žilný, hand- nervig (v bot. ). Rk.

41464   Dlaňatý Svazek: 1 Strana: 0244
Dlaňatý, dlanitý, dlaňovatý, der flachen Hand ähnlich. D. žábry, listí.

41465   Dlanička Svazek: 6 Strana: 0057
Dlanička, y, f. = malá dlaň. Ssk.

41466   Dlanisko Svazek: 6 Strana: 0057
Dlanisko, a, n. = veliká n. nehezká dlaň. Ssk.

41467   Dlanistý Svazek: 6 Strana: 0057
Dlanistý = dlanitý. Ssk.

41468   Dlaniti Svazek: 6 Strana: 0057
Dlaniti, il, ěn, ění = mit der Handfläche messen. Loos.

41469   Dlanitodělený Svazek: 6 Strana: 0057
Dlanitodělený, handtheilig. Sl. les., Rst. 407.

41470   Dlanitodílný Svazek: 6 Strana: 0057
Dlanitodílný, handtheilig. S. N. III. 718.

41471   Dlanitoklaný Svazek: 6 Strana: 0057
Dlanitoklaný, palmatifiďus, handspaltig. Rst. 407.

41472   Dlanitolaločný Svazek: 6 Strana: 0057
Dlanitolaločný, palmatilobatus, palmati- lobus, handförmig gelappt. Rst. 407.

41473   Dlanitosečný Svazek: 6 Strana: 0057
Dlanitosečný, bandschnittig. Sl. les., Rst. 407.

41474   Dlanitožilný Svazek: 6 Strana: 0057
Dlanitožilný, handnervig, palminervius. D. list = lopatovitý, jehož žebra ze spodiny čepele jeho jako paprsky se rozcházejí a Rozšiřují, při čemž čepel může býti cela nebo Rozdělena. Rst. 407.

41475   Dlanitý Svazek: 6 Strana: 0057
Dlanitý, vz Dlaňatý, hahdförmig. Vz Čl. Kv. XIX. D. = všeobecný výRaz pro díly rozdělené tak, že jejich cípy či laloky jako prsty na ruce roztaženy jsou n. př. listy ja- voru mléčnatého. Rst. 407.

41476   Dlaňka Svazek: 6 Strana: 0057
Dlaňka, y, f. = dlanička. Bern.

41477   Dlanní Svazek: 6 Strana: 0057
Dlanní. Handfläche-, von einer Handbreite. Lpř. Sl. II. 59. Chmat v poloze d., der Kammgriff. Čsk.

41478   Dlaňový Svazek: 1 Strana: 0244
Dlaňový. D. proužka. Jg. Zur flachen Hand gehörig.

41479   Dlaňový Svazek: 10 Strana: 0050
Dlaňový. Dlouhý sval d-vý, musculus palmaris longus. Ktt.

41480   Dlaňožebrý Svazek: 1 Strana: 0244
Dlaňožebrý. D. listy, palminervia, jejichž žebra nedaleko vniku do listu se rozdělují, ku př. réva vinná. Rostl.

41481   Dlapa Svazek: 1 Strana: 0244
Dlapa = tlapa. D. medvědí. Pfote, Tappe.

41482   Dlapa Svazek: 7 Strana: 1231
Dlapa Na tři dlapy = forma dýnka u čepce. Mor. NZ. II. 166.

41483   Dlapati Svazek: 1 Strana: 0244
Dlapati = hmatati. Zlob.

41484   Dlapatý Svazek: 1 Strana: 0244
Dlapatý = dlapy mající. Jg.

41485   Dlapavý Svazek: 6 Strana: 0057
Dlapavý, pfotig. Slov. Ssk.

41486   Dlapčiti Svazek: 6 Strana: 0057
Dlapčiti = dlapěti.

41487   Dlapěti Svazek: 1 Strana: 0244
Dlapěti, lapěti, ějí, ěl. ění = dřepěti, hocken. Us. na Mor. — na čem. Kdybys ty rač na řiti lapěl. Us. na Mor.

41488   Dlapka Svazek: 6 Strana: 0057
Dlapka, y, f., vz Dlapa. Kld. I. 25.

41489   Dlapolisko Svazek: 6 Strana: 0057
Dlapolisko, a, n. = zlá cesta, bahnitá mláka. Val. Brt.

41490   Dlapsati Svazek: 1 Strana: 0244
Dlapsati, dlabsati, dlapsávati = šlapati, dáviti, treten, stampfen, drücken. — koho čím: pocholky koněm dlapsal. Star. let.

41491   Dlas Svazek: 6 Strana: 0057
Dlas, a, m., os. jm. 1557.

41492   Dlasek Svazek: 1 Strana: 0244
Dlasek, sku, dlašek, šku, m., dleska, dleška, tleštka, tleška, tlaška, dlaška, y, f. = malá luska, kleštice, klíšťata; luska dorostlá: strouk, stroucí, lusk, lusek, luska. Junge Schote. Tlešťka. V. Jako dlašek (o věci tenké, splesklé). Us. — D., bachor sliv, Pflaumentasche. Jg.

41493   1. Dlasek Svazek: 6 Strana: 0057
1. Dlasek, sku, m. = luska. Má břicho jako dlaška (hubený, je hladov). U Jižné. Vrů. Vz Lusk. — D. = bachor sliv. Vz Puchr.

41494   2. Dlasek Svazek: 6 Strana: 0057
2. Dlasek, ska, m., vz Dlask.

41495   Dlask Svazek: 1 Strana: 0244
Dlask, a, dlasek, ska, dlesk, a, m., pták vrabcovitý, Steinfink, D.; — 2. cvrčala, Schnepfe, Feigenfresser. V.

41496   Dlask Svazek: 6 Strana: 0057
Dlask, strsl. dlaski,. Vz Mkl. Etym. 47. D. obecný, loxia coccothraustes, fringilla coccothraustes, der Kirschfink, Kernbeisser, Klepper. Sl. les. D. růžohrudý, hedymeles ludovicianus, der Kreuzschnabel. Brm. Cf. Schd. II. 445., S. N. - D., os. jm. Tf. Odp. 52., 320.

41497   Dlask Svazek: 7 Strana: 1231
Dlask. Cf. Brm. II. 2., 349., 355.

41498   Dlask Svazek: 8 Strana: 0057
Dlask, coccothraustes vulgaris, místy na Mor.: ďtesk, dlesek, lesek, glezg, střešňdk, iřeshák, košíkář. VzMtc. 1893. 306., Ott. VIL 676. — D. Ant., čes. spis., nar. 1818.1b. 677.

41499   Dlask Svazek: 9 Strana: 0039
Dlask (dlesk). Sr. Šír. III. 100. Na Mor. u Zubří dlestek, u Hukv. łysek. Vz Mus. ol. III. 118.

41500   Dlaskatý Svazek: 7 Strana: 1231
Dlaskatý. D. větev. V Krkonš. Vac.

41501   Dlaskatý Svazek: 9 Strana: 0039
Dlaskatý = pleskatý Šle sú d-té. Mus. ol. 1898. 103.

41502   Dlasková Svazek: 6 Strana: 0057
Dlasková, samota u Milína.

41503   Dlasky Svazek: 6 Strana: 0057
Dlasky = kačky, mističky (plochým ka- menem na vodě). Vz Mistička.

41504   Dlasmati Svazek: 1 Strana: 0244
Dlasmati = tlačiti, drücken; — co kam: do země. Jg.

41505   Dlaščka Svazek: 6 Strana: 0057
Dlaščka, y, f. = dlasek, mladá luska. V Bohuslavsku. Neor.

41506   Dlašek Svazek: 6 Strana: 0057
Dlašek, vz Dlasek, 1.

41507   Dlaška Svazek: 1 Strana: 0244
Dlaška, vz Dlasek. — 2. Střenka u nože n. vidličky, Messer-, Gabelstiel.

41508   Dlaška Svazek: 10 Strana: 0050
Dlaška, y, f. = puchr. Čes. 1. XIII. 29.

41509   Dlašniť Svazek: 6 Strana: 0057
Dlašniť = dlaviti. Slov. Ssk.

41510   Dlaštěti Svazek: 9 Strana: 0039
Dlaštěti. Jen se mu (mlynáři) to bude d., cokoli mleti bude (nesemele to, maje uděláno). Uč. spol. 1897. XXII. 6.

41511   Dlašťok Svazek: 6 Strana: 0057
Dlašťok, šťka, m. = dlask. Slov. Ssk.

41512   Dlátce Svazek: 6 Strana: 0057
Dlátce, vz Dláto.

41513   Dlatebný Svazek: 10 Strana: 0050
Dlatebný - ryjecký, Ciseleur-. Gb Slov.

41514   Dlatec Svazek: 1 Strana: 0244
Dlatec, tce, m., hřeb u nákolesníku, der Fersennagel. Us.

41515   Dlatelisko Svazek: 6 Strana: 0057
Dlatelisko = dlatolisko. Rk.

41516   Dlátko Svazek: 6 Strana: 0057
Dlátko, vz Dláto.

41517   Dláto Svazek: 1 Strana: 0244
Dláto, a, n., dlátce, e, dlátko (dlabadlo). D. m. dlab-to od dlab (dlab-ati). Vz Dlabač. Hohleisen, Hohlmeissel, Meissel, Stemmeisen. D. D. na hlubinu (Hohlmeissel), koutové, široké (Stechbeutel), rovné, ramenné (ve mlýně, Flacheisen), pudní n. silné (Steinm., Setzmeissel), napažovací n. tenké, pupkové (na vyrážení zátek), kladní široké, ramenové široké, Jg., čepovní (Lochbeutel), pěstní (Balleisen), ušaté (Rundeisen), šikmé, duté, anglické, ně- mecké, španělské, tyrolské; u koláře: podbě- rač, podbírač, Šp., hladěcí (Poliereisen), Kh., rovné a ploché (žlábkované, vz Nástroje k pitvě, Nástroje resekční). Cn. Dlátem vy- dloubati, vyrývati, D., dlabati, něco hladiti. Us. Dlátem něco na něčem vyryti. Br.

41518   Dláto Svazek: 6 Strana: 0057
Dláto m.: dlabto (dlabati). Mkl. aL. 233. Cf. Mz. v List. filol. VII. 44., Mkl. Etym. 40. D. na kov a na dřevo; d. ploché (rovné, Flach-), krížové, Kreuz-, okrouhlé, halbrun- der M., měsíčkové (kruhové, Halbmond-); d. na kámen. Stein-, čepelové (menší dlouhé k dělání otvorů dlouhých a úzkých), koru- nové, Kron- (k dělání otvorů do tvrdých kamenů); d. na dřevo: ploché, Stechbeutel, obyčejné, Stemmeisen, pěstní či pěstník, Balleisen. Včř. Z. I. 29. D. zámečnické, Ruční, špičaté, utínkové, Schrotmeisel, sou- stružnické, Dreh-, Pdl. ; d. s násadou, krátké dřevěnkářské. Us. Bauer D. prohloubené (oční). Wld. — Vz Rydlo.

41519   Dláto Svazek: 7 Strana: 1231
Dláto. D. kolářská: kotčích (na kočáry), podbírací, přelabovací. Wtr. Obr. I. 588.

41520   Dláto Svazek: 8 Strana: 0057
Dláto, vz Ott. VII. 677. O pův. cf. Gb. II. ml. I. 77., 34.

41521   Dláto Svazek: 10 Strana: 0050
Dláto. Sr. Jind. 36.

41522   Dlatolisko Svazek: 1 Strana: 0244
Dlatolisko, a, n., ložisko (zaječí). Lager.

41523   Dlatoliště Svazek: 6 Strana: 0057
Dlatoliště, ě, n. = dlatolisko. Ssk.

41524   Dlatoliti Svazek: 1 Strana: 0244
Dlatoliti, zdlatoliti, Lager machen. — co: slepice obilí zdlatolily (= v něm peleše udě- laly). Kaub.

41525   Dlátovati Svazek: 1 Strana: 0244
Dlátovati, dlátem vyřezati, meisseln, aus- graben. — co: dlaby. Us., Dch. — co kde: Dlatuje na mramoře věčné jeho činy. L.

41526   Dlátovati Svazek: 6 Strana: 0057
Dlátovati, ne: dlatovati.

41527   Dlátovatý Svazek: 1 Strana: 0244
Dlátovatý, -vitý, meisselartig. D. zuby přední. Rostl.

41528   Dlátovec Svazek: 7 Strana: 1231
Dlátovec, vce, m. = dlátový nebozez, Meisselbohrer. Hrbk.

41529   Dlátovka Svazek: 6 Strana: 0057
Dlátovka, y, f. = sekera bez topůrka, die Stichaxt. Šp.

41530   Dlátový Svazek: 1 Strana: 0244
Dlátový, Meissel-. D. dílo. L.

41531   Dlátový Svazek: 6 Strana: 0057
Dlátový nebozez. NA. IV. 129.

41532   Dlatrlice Svazek: 6 Strana: 0057
Dlatrlice, e, f., der Grundmeisael. Slov. Ssk.

41533   Dlatrlík Svazek: 6 Strana: 0057
Dlatrlík, u, m. = dlatrlice. Slov. Ssk.

41534   Dlávenie Svazek: 9 Strana: 0039
Dlávenie, n. = mura, congestio, Blut- andrang. Sbor. slov. I. 74.

41535   Dlavimuška Svazek: 6 Strana: 0057
Dlavimuška, y, f., der Fliegenschnapper, pták. Slez. Tč.

41536   Dláviti Svazek: 1 Strana: 0244
Dláviti = dáviti. Na Slov. Quetschen, drücken.

41537   Dláviti Svazek: 8 Strana: 0057
Dláviti. Dláviac do seba (hltaje). Phľd. XII. 353.

41538   Dlaviti Svazek: 10 Strana: 0050
Dlaviti = tlačiti, škrtiti. V noci mě okovy dlaví. Baw. Ezop. 2608.

41539   Dlazek Svazek: 1 Strana: 0244
Dlazek, zka, m. = dlask. Us. v Bolesl.

41540   Dlaž Svazek: 1 Strana: 0244
Dlaž, e, f. = dlažba. Fabric.

41541   Dlažař Svazek: 6 Strana: 0057
Dlažař, e, m. = dlaždič. Mor. Šd. Dlažár. Slov. Bern.

41542   Dlažba Svazek: 1 Strana: 0245
Dlažba, y, f., dlážení, das Pflaster. D. kamenná; žlabová ve mlýně, u jezu, na před- praží (ve mlýně), Jg., hrubá, hladká, řadová n. řádková, vykládaná, Špalíčková. Dlažbu beraniti n. pěchovati, lámati, bourati, vytrhati. Vz Podlaha. Nz.

41543   Dlažba Svazek: 6 Strana: 0057
Dlažba cementová (vz S. N. X. 165.), asfaltová, dřevěná, železná, kaučuková nebo guttaperčová, S. N. X. 165., kostková, plo- tnová, taloudová, chodníková (chodníků), betonová, Zpr. arch., studená (která teplotu z hromádky sladu rychle odvádí), palčivá (která působí značnější odpařování vody a tím osýchání sladu). Zpr. arch. VII. 57. Dlažbu ulice upraviti, udržovati. Dch. Darmo nový květnou máj stele dlažbu nohoum. Koll. I. 370. Zde mě píchá d. (zde se mi nelíbí). U Jižné. Vrů. — Tk. II. 533., S. N. D. římská a řecká. Vlšk. 491.

41544   Dlažba Svazek: 7 Strana: 1231
Dlažba ulic a náměstí praž. v starší době. Vz Ott. VI. 406. Cf. Tk. VIII. 331, 342.

41545   Dlažba Svazek: 8 Strana: 0057
Dlažba. Vz Ott. VIL 678. im. — D. = slabší stavební dříví. NZ. II. 646.

41546   Dlažba Svazek: 10 Strana: 0050
Dlažba. Sr. Jind. 37. D. v domech: ka- menná (z lomeného kamene, z kamene kost- kového, z kamenných ploten), cihelná (le- žatá, stojatá), z cementových plotniček atd. Vz KP. IX. 293.

41547   Dlažbák Svazek: 6 Strana: 0057
Dlažbák, u, m. = kámen na dlažbu jme- novitě čtverhranný. Us. Hk.

41548   Dlažbář Svazek: 6 Strana: 0057
Dlažbář, e, m., der Pflasterer. Ssk.

41549   Dlažbina Svazek: 1 Strana: 0245
Dlažbina, y, f., čím se dláždí, Pflaster- material. Us.

41550   Dlažbokový Svazek: 10 Strana: 0050
Dlažbokový dům. Msn. Od. 192.

41551   Dlažbošlap Svazek: 1 Strana: 0245
Dlažbošlap, a, m. Pflastertreter. j

41552   Dláždění Svazek: 1 Strana: 0245
Dláždění, dlaždění, n. Us. Das Pflastern; Pflaster.

41553   Dláždění Svazek: 6 Strana: 0057
Dláždění. O městě bez d. říkají: Tam husy vyšlapaly d. Sbtk. Krat. h. 295. Tam je d. jakoby byl čert svou matku po něm vozit. Ib. 39. — Cf. Tk. IV. 63., 167.

41554   Dlážděnice Svazek: 6 Strana: 0058
Dlážděnice, e, f. — kláda tesaná do chlévní podlahy. U Chrud. Brv

41555   Dlážděný Svazek: 6 Strana: 0058
Dlážděný; -ěn, a, o, gepflastert. D. cesta, ulice (Tk. II. 251., 347.), chodník. Us. Dch., Sk. Na d-ném. Tk. II. 533.

41556   Dlaždice Svazek: 6 Strana: 0058
Dlaždice, e, f. = dlažice. Zpr. arch. VIII. 23.

41557   Dlaždice Svazek: 8 Strana: 0057
Dlaždice, dlažice = desky k dláždění. Vz Ott. VIL 681.

41558   Dlaždice Svazek: 10 Strana: 0050
Dlaždice, e, f D. šesti-, osmihranná, reliéfovala. Vz KP. IX. 148. D. pecní, sou- sedky, topinky. Vz KP. IX. 269.

41559   Dlaždicí Svazek: 1 Strana: 0245
Dlaždicí = dlažicí. D. kámen, cihla.

41560   Dlaždický Svazek: 6 Strana: 0058
Dlaždický, vz Dlaždičský.

41561   Dlaždictví Svazek: 6 Strana: 0058
Dlaždictví = dlaždičství.

41562   Dlaždič Svazek: 1 Strana: 0245
Dlaždič, e, m., dlažič. D. Pflasterer.

41563   Dlaždič Svazek: 6 Strana: 0058
Dlaždič dláždí ulice a náměstí kamenem. Sb. uč.

41564   Dlaždička Svazek: 1 Strana: 0245
Dlaždička, dlažička, y, f. = dlažice, e, f.

41565   Dlaždička Svazek: 6 Strana: 0058
Dlaždička, vz Dlažice. Dybych věděl, že má budeš, dal bych tobě stezku dláždiť, kady pudeš, stezku dláždiť d-kama, kady pudeš, má Aničko, nožičkama. Sš. P. 633. — D. — žena dlažičova.

41566   Dlaždičkový Svazek: 6 Strana: 0058
Dlaždičkový. D. poblanka, das Pflaster- epithel. Šv. 75.

41567   Dlaždičský Svazek: 6 Strana: 0058
Dlaždičský, dlaždický, Pflasterer-. D-é kladivo, mistr, tlukadlo, der Stössel. Zpr. arch., Pdl.

41568   Dlaždičství Svazek: 6 Strana: 0058
Dlaždičství, n., das Pflastererbandwerk. Us.

41569   Dlážditi Svazek: 1 Strana: 0245
Dlážditi, dlážiti, dlažiti, 3. pl. dlaží n. dláždí; dlaž, dlažď; dlážen, dlážděn; dláží- vati, dláždívati, pflastern. — co: cestu, Us., ulici. Kom. — co čím: mramorem, Preff., truhly penězi. Jg. Cestu dlažičkami. Er. P. 99.

41570   Dlážditi Svazek: 6 Strana: 0058
Dlážditi z dlažiti, d jest přisuto. Gb. Hl. 120. Vz Dlaždička.

41571   Dlaždivo Svazek: 6 Strana: 0058
Dlaždivo, a, n., das Pflastermaterial. Rk.

41572   Dlážďka Svazek: 6 Strana: 0058
Dlážďka, y, f. = dlážka. Ssk-

41573   Dlažďov Svazek: 6 Strana: 0058
Dlažďov, a, m., Glasau, ves u Plané; Glosau, ves u Klatov. PL. Cf. Blk. Kfsk. 272., 445.

41574   Dlažebné Svazek: 1 Strana: 0245
Dlažebné, ého, n. Pflastergeld, -mauth. Rk.

41575   Dlažebné Svazek: 6 Strana: 0058
Dlažebné, ého, n., der Pflasterlohn; die Pflastersteuer.

41576   Dlažebné Svazek: 8 Strana: 0057
Dlažebné = poplatek za užívání dlažby povozy. Vz Ott. VII. 681.

41577   Dlažební Svazek: 1 Strana: 0245
Dlažební kámen, Pflasterstein. Rk.

41578   Dlažební Svazek: 6 Strana: 0058
Dlažební kámen (dlažbák, dlažice, dla- žička).

41579   Dlažec Svazek: 6 Strana: 0058
Dlažec, žce, m. = dlažař. Slov. Bern.

41580   Dlažeň Svazek: 6 Strana: 0058
Dlažeň, žně, f. = dlažba. Slov. Ssk.

41581   Dlažené Svazek: 6 Strana: 0058
Dlažené, ého. n. = dlažení.

41582   Dlážení Svazek: 1 Strana: 0245
Dlážení, n. = dláždění. D. kamenné, kost- kové. V. D. cest. D. počítati (dolů k zemi hleděti. ) V. — Dlažený, gepflastert. D. cesta. Us.

41583   Dlažení Svazek: 6 Strana: 0058
Dlažení, n. = dláždění. Místo d. pískem chalupy nanesené mají. Ler. — Na d. Tk. II. 533. Z Dlažení (Dlaženého) Beneš a j. Tk. V. 238.

41584   Dlažení Svazek: 9 Strana: 0433
Dlažení, n. Má učiniti (vodní) trúbu pod d-ním. 1450. Mašín 16.

41585   Dlažený Svazek: 6 Strana: 0058
Dlažený, vz Dlážditi. Padše nicí na d. kamenie poklonichu se. Bj.

41586   Dlažice Svazek: 1 Strana: 0245
Dlažice, e, f., dlažička, cihla dlažicí Pflaster- ziegel. V.

41587   Dlažice Svazek: 6 Strana: 0058
Dlažice, vz KP. IV. 360. D. římské a řecké. Vz Vlšk. 99.

41588   Dlažicí Svazek: 1 Strana: 0245
Dlažicí, dlaždicí. D. kámen, cihla. Us., D. Pflaster-.

41589   Dlažický Svazek: 6 Strana: 0058
Dlažický, Pflasterer-. Šm.

41590   Dlažič Svazek: 1 Strana: 0245
Dlažič = dlaždič.

41591   Dlažič Svazek: 6 Strana: 0058
Dlažič, e, m. Tk. II. 379, 382., Bern.

41592   Dlažička Svazek: 6 Strana: 0058
Dlažička, y, f., vz Dlažice. — D., die Parquette. Slov. Ssk.

41593   Dlažičkář Svazek: 6 Strana: 0058
Dlažičkář, e, m. = kdo dělá dlažicky, Pflasterziegelbrenner, Vlšk. 274.; der Par- quettenmacher. Ssk.

41594   Dlažidlo Svazek: 6 Strana: 0058
Dlažidlo, a, n., das Pflasterzeug. Ssk.

41595   Dlažim Svazek: 6 Strana: 0058
Dlažim, ě, f., Dlaschín, Ploscha, ves u Postoloprt.

41596   Dlažina Svazek: 6 Strana: 0058
Dlažina, y, f. = dlažbina. Ssk

41597   Dlažinář Svazek: 6 Strana: 0058
Dlažinář, e, m.,der Parquettenmacher. Rk.

41598   Dlážiti Svazek: 1 Strana: 0245
Dlážiti, vz Dlážditi. 1. Dle = dlel (zastaralé), od dlíti.

41599   Dlažiti Svazek: 6 Strana: 0058
Dlažiti (ne : dlažiti), vz Dlážditi, Mkl. Etym. 47. Dybych ja byl věděl, že ty budeš moja, šibenko, byl bych tě dal dlažiť od vrchu ež do dna. Od spodku tolary, od vrchů dukaty atd. Sš. P. 150.

41600   Dlážiti Svazek: 7 Strana: 1231
Dlážiti polož před Dlaživo.

41601   Dlažiti Svazek: 10 Strana: 0050
Dlažiti. Rytíř svého vraha sečbú dlaže, uzře... Baw. Ezop. 3117 (Mš. ). — D. v L 245. za Dlažně polož před: Dlaživo.

41602   Dlaživo Svazek: 1 Strana: 0245
Dlaživo, a, n., Pflasterzeug.

41603   Dláživo Svazek: 8 Strana: 0057
Dláživo, a, n. Pfiastermaterial, a. Petrl. 19.

41604   Dlážka Svazek: 1 Strana: 0245
Dlážka, y, f., dlažba, Kom., podlaha. Tabl. Estrich, Boden.

41605   Dlážka Svazek: 6 Strana: 0058
Dlážka. Sl. ps. č. 204., Mkl. Etym. 47. D. = deštěná podlaha (= prkenná). Vz Po- dlaha, Tla. Mor. Brt., Šd., Kd. — D. = dla- žice, die Pflasterplatte. D. hliněná, Dch., žulová. Zpr. arch. IX. 37. — D. = dlažení.

41606   Dlažka Svazek: 7 Strana: 1231
Dlažka = střenka. Nůž s kostěnými d-mi. Arch. pam. 1877. 808.

41607   Dlažka Svazek: 8 Strana: 0057
Dlažka = podlalia. D. hliněná, cihlová. Slez. NZ. III. 197.

41608   Dlažkodělna Svazek: 7 Strana: 1231
Dlažkodělna, y, f = cihelna. Zavrhl Tomsa ve své Grammatice.

41609   Dlažkošlap Svazek: 1 Strana: 0245
Dlažkošlap = dlažbošlap.

41610   Dlažkovice Svazek: 6 Strana: 0058
Dlažkovice, dle Budějovice, Dlaschko- witz, ves u Třebenic. Vz Blk. Kfsk. CXLVIII, S. N.

41611   Dlážkový Svazek: 6 Strana: 0058
Dlážkový. D. cihla = na dlážku, na dla- žení. Sl. let. IV. 156.

41612   Dlážně Svazek: 1 Strana: 0245
Dlážně, ě, f = záhrobec, nápraží, Schwelle. Us.

41613   Dlážně Svazek: 6 Strana: 0058
Dlážně, pl., f. = nápraží. Mz. v List. filol. VII. 43.

41614   Dlažov Svazek: 6 Strana: 0058
Dlažov, a, m., Glosau = Dlažďov.

41615   Dlažů Svazek: 6 Strana: 0058
Dlažů Václ Vz Blk. Kfsk. 585.

41616   Dlbač Svazek: 6 Strana: 0058
Dlbač, e, m. = dlubač.

41617   Dlbati Svazek: 6 Strana: 0058
Dlbati = dlabati. Slov. Ssk.

41618   Dlbina Svazek: 6 Strana: 0058
Dlbina, y, f. = dlabina. Loos.

41619   Dlbnatý Svazek: 6 Strana: 0058
Dlbnatý, dlbný = dlabnatý. Loos.

41620   Dlbnúť Svazek: 6 Strana: 0058
Dlbnúť = drbnúť, šťouchnouti, stossen. — koho čím kam: lakťom do boka. Lipa I. 6.

41621   Dlbsti Svazek: 6 Strana: 0058
Dlbsti, strb. dlbbsti, dtaba, sculpere; inťt. slov. dľbsť; dlbea. Cf. Dlabati. Vz Listy filolog. 1883. 121. (Gb.).

41622   Dľd Svazek: 10 Strana: 0058
Dľd, u, m. = dráni, pračka. Dobyl te- sáku a dali se do drdy tak, že po sobě jezdili. Rakovn. kn. soud. XVI. stol. Wtr. Vz Drdati

41623   2. Dle Svazek: 1 Strana: 0245
2. Dle (z dlje, longitudo. Mkl. ), na Slov dla, předložka s genit., podlé, vedlé, neben; klade se před jménem svým i za ním. Klade se: 1. původně o místě = tam po straně, tam po boku. Dle moře se usadichu. Dal. Dle mého milého choti. Kat. I postavichu sebe dle dřevie. Rkk. — 2. Užíváme jí k vytčení přiměřenosti vytýkajíce, že se co příhodně, příslušně děje, jakž toho obsah jména, při kterémž jest, žádá, podlé, nach, vermöge, gemäss, secundum, juxta, Jezdec koně uzdou a otěží dle libosti ohýbá. Kom. Hotovi všici nohú v krok i rukú v braň Luděkova dle slova. Rkk. Co pán dle osoby své obzvláštně při tom utratil. Břez. Dle práva. Us. Zisku dle všady lécú. Alx. Darilo sa mu jeho reme- sielce dľa najlepšej vôle. Na Slov., Ht. — Vz Mkl. S. 526. — 3. K vytčení účelu a příčiny (z příčiny, za příčinou), wegen, ob, willen. Ne ot vzchoda v zemiech búřa vstáše, vstáše dceře dle taterska cháma. Rkk. — Kat. 2287., 2301., 2305., 2728. Ráčila jeti na Že- rovnici dle svatebního veselí. Břez. Odkázal každé po 30 kopách na zlatý řetízek dle jeho budoucí památky. Břez. Dle korunování k velikému oltáři ubírati se ráčil. Břez. Dle slovíčka jednoho pozbyla sem milého. Sš. P. 211. Že ptáci však se ho dle lakotnosti své nevarují, ale přece na humence dosedají. Br. Scházejí se tam dle souzení. Pr. měst. Plzně dle = pro užitek. Rkk. 69. (Sněm). — Pozn. 1. Sem patří: me dle, mne-dle = pro mne, za příčinou mou, z lásky ke umě, podlé soudu mého, já se strany své. Medle okažte mi to. Kom. Nemám nyní peněz, mnedle, máš-li, půjč mi. Svěd. — Pozn. 2. Poněvadž dle s genit. se váže, tedy chybně dle něj m. dle něho. — Pozn. 3. Zájmenům a příslovcím přiráží se v obec. mluvě: dle (hle, le): tendle, vocadle, tadydle, tudle, vocavádle. Vz Le. Zk.

41624   Dle Svazek: 6 Strana: 0058
Dle = vedle, prope. (ad 1.) Dle 'ho = něho. Bž. 45. — D. = podlé, secundum (ad 2.). Cf. Prk. v Osv. 1886. 571., Mz. v List. filol. VII. 45. Třída dle věku, die Altersklasse, dle množství (kvantitativně), dle míry (po- měrný, verhältnissmässig). Sl. les. Abyste rukojmě navrátili dle úmluv mezi námi. Arch. I. 379. (1442.). Věříme vám, dle těch úmluv i míru obecného, že rukojmě propustíte. 1441. Arch. I. 374. Ale dle svých dobrých skutků jeho pravej ruky dojdú. Kat. 2033. Dle mi- lého, dle jiných nadějí, dle ustavičnosti. Kat. 2305., 2326., 2344. — ad 3. D. = pro, za příčinou. A chci tebe-dle tělo i sbožie vá- žiti. Výb. I. 814. A kakžkoli nelzej' úplně vypraviti té radosti, však znamenaj Boha-dle každý z vás. Št. Převeliké nevěry-dle. Výb. II. 3. Podlé Boha, aniž mrzkého zisku dle. ZN. Rozenia-dlě, sebe-dlě, dceře-dlě. Jir. Anth. I. 3. v. XXXIV., Bž. 218. Dle toho (ideo) zpytovala jest duše má. Ž. wit. 118. 129. Ano mnohé věci dobré marné chvály dle dělá. Chč. P. 192. a. Dle vdovské od- platy. Št. Kn. š. 94. Činí-li spravedlnosti dlě, dějí, hněvivý jest; činí-li kto co po- kory-dlě, dějí, pokrytec jest. Anth. Jir. 1. 90. (Výb. I. 342., 343.). — Pozn. 1. Příčinné dle ze spisovné řeči vymizelo. — Pozn. 2. Dle řídí gt. a přece čte se: co — dle. Výb. I. 343. — Pozn. 3. Věty pod 2. Co pán dle osoby .. . Břez. Zisku dle všady lécú. Alx. (Výb. I. 156. 15.) patří pod 3. — Cf. Mtc. 1879. 151.—154., kde Bdl. proti Vaškovi význam dle = podlé, secundum dokládá.

41625   Dle Svazek: 7 Strana: 1231
Dle. Kratochvíle-dle na lov jela. Činí-li kto co pokory-dle; Tebe-dle. Výb. I. 288., 342, 600., 814. Kdo toliko sebe-dle jest dobrý. Výb. II. 896. A to učinichu smi- lovánie-dle. 14. stol. Mus. 1890.200. Boha- dle vyzdvihněte jej zase. Krnd. 6. Prosil aby to jeho-dle učinili. Mill. 6. Toho-dle. Kat. 3291. Cf. Mug. 1877. 113., Gb. Ml. II. 135., D. Lhrg 264. a osudy této předložky v Jir. Mor. 67. — Dle = pro, strč. Die Boha = pro Boha. Gb. Ml. II. 136.

41626   Dle Svazek: 8 Strana: 0057
Dle z dblja, gt. dle. Cf. Gb. II. ml. I. 169. Dle = propter, vedle, podlé = secundum. List. fil. 1894. 155. (Gb.), Gb. Ruk. 561., Mus. 1896. 228. I řečechu toho dle jemu; Toho dle ony sudce budú vaši; Toho dle po jich plodu po- znáte je. Ev. seit. 4. Joh. 1. 22., 18. Luc. 11. 19., 81. Mat. 7. 20. Bděte toho dle. Ev. vid. 134. Mat. 25. 13. Cf. Dob. Dur. 408. Dle člo- věka bůh člověk rodí se, hominis causa. 1418. Hyrnn. (List. fil. 1895. 214.). Psal mu dle bytu = o byt; Šel tam dle němčiny = aby se na- učil němčině. N. Město. Brt. D. II. 287.

41627   Dle Svazek: 8 Strana: 0540
Dle = propter, secundum. List. lil. 1896. 293. Dle v Rkk. Cf. Mus. 1896. 372. Tehdy práv; dle neodpovídala; Práva dle ty krávy jemu navráceny býti mají. Tov. kn. 13. a jinde

41628   Dle Svazek: 9 Strana: 0039
Dle, subst. z dolja, akkus. dlu, dli, na dli; lok. dli; instr. dlí; pl. lok. dléch n. dlech. Vz Gb. H. ml. III. 218., 223. — D. = podle. Rač bohadle mysliti na jinú cestu. 1444. Pal. Děj. IV. 1. 97. Protož bohadle učiň mi, co mi učiniti máš. 1457. Sedl. Hr. III. 69. Před- ložky dle užívají na Císařovsku na Mor. jen ve slož.: podle, podli (podle), vedle. Mtc. 1900. 138.

41629   -dle Svazek: 9 Strana: 0039
-dle přípona: pradle, pledle, švadle. Vz -dlice.

41630   Dle Svazek: 9 Strana: 0433
Dle u Palac. m. podle: dle starších, dle vzoru atd. Vz Mtc. 1901. 263.

41631   Dle Svazek: 10 Strana: 0050
Dle, e, f. = délka, longitudo. Mill. 119., 5a., 18a. a j.

41632   Dlé Svazek: 10 Strana: 0050
Dlé, é, n. = délka (ve vedle, podlé). Gb. Slov.

41633   Dledla Svazek: 1 Strana: 0245
Dledla, y, m., žvástal, Schwätzer. Jg.

41634   Dledlati Svazek: 1 Strana: 0245
Dledlati = žvástati, schwätzen. Us.

41635   Dlech Svazek: 9 Strana: 0039
Dlech. Ty věci mohly by nám na dlech ? hanbě býti. 1434. Věstn. uč. spol. 1899. 11.

41636   Dléji Svazek: 9 Strana: 0433
Dléji = déleji, déle. Kor. jes. 160.

41637   Dlelistný Svazek: 1 Strana: 0245
Dlelistný úd, když úd po bocích listu sedí, ku př. palisty, trní. Rostl.

41638   -dlena Svazek: 1 Strana: 0245
-dlena. Přípona jmen podstatných: pra- dlena, švadlena (pradlí, švadlí). Vz Tvoření slov.

41639   Dlení Svazek: 1 Strana: 0245
Dlení, n. (meškaní, průtah, odklad), der Verzug, die Verweilung. V., Troj. Bez d. Jg.

41640   Dlení Svazek: 6 Strana: 0058
Dlení pře. Št. Kn. š. 149. Něčiň d. Smil v. 84. D. jest škodlivé. CJB. 295.

41641   Dlesek Svazek: 8 Strana: 0057
Dlesek, ska, ni., vz předcház. Dlask.

41642   Dlesk Svazek: 1 Strana: 0245
Dlesk, vz Dlask.

41643   Dlesk Svazek: 8 Strana: 0057
Dlesk, a, m., vz předcház. Dlask.

41644   Dleska Svazek: 1 Strana: 0245
Dleska, vz Dlasek.

41645   Dlesko Svazek: 6 Strana: 0058
Dlesko, a, n., něm. Tlesko, ves u Jechnic.

41646   Dlestek Svazek: 9 Strana: 0039
Dlestek, stka, m. Vz předch. Dlask.

41647   Dlešč Svazek: 7 Strana: 1231
Dlešč, dlešť, ě, m., cinapus, ryba, zastr. Rozk., Pršp. 15. 41.

41648   Dleščkatý Svazek: 9 Strana: 0039
Dleščkatý. D. knoflík. Mus. ol. XIII. 111. Sr. předcház. Dlaskatý.

41649   Dlešec Svazek: 1 Strana: 0245
Dlešec, šce, m., ryba, Brachse, Brassen. Šp.

41650   Dleti Svazek: 6 Strana: 0058
Dleti, vz Dlíti. Bern.

41651   Dletkárna Svazek: 6 Strana: 0058
Dletkárna, y, f., die Hobeleisenwerkstatt. Šm.

41652   Dletko Svazek: 6 Strana: 0058
Dletko, a, n. = želízko do hoblíku, das Hobeleisen. Šm.

41653   Dležka Svazek: 1 Strana: 0245
Dležka, y, f., die Dille (u zámečníka). Rk.

41654   Dlh Svazek: 6 Strana: 0058
Dlh, u, m. = dluh. Slov. V MV. nepravá glossa. Pa.

41655   Dlh Svazek: 10 Strana: 0572
Dlh, u, m. = dluh. Slov.

41656   Dlha Svazek: 6 Strana: 0144
Dlha, os. jm. S Drhů z Dolan. Arch. III. 246.

41657   Dlhá Svazek: 8 Strana: 0057
Dlhá Lúka, míst. jm. na Slov. Phľd. XII. 376.

41658   Dlháň Svazek: 6 Strana: 0058
Dlháň = dlouháň. Slov. Ssk.

41659   Dlháň, dlhý Svazek: 1 Strana: 0245
Dlháň, dlhý, vz Dlouháň, Dlouhý.

41660   Dlhanec Svazek: 6 Strana: 0058
Dlhanec = dlouhanec. Slov. Ssk.

41661   Dlhaňský Svazek: 6 Strana: 0058
Dlhaňský = dlouhánský. Ssk.

41662   Dlhár Svazek: 6 Strana: 0058
Dlhár, a, m., der Schuldenmacher. Slov. Loos.

41663   Dlhatý Svazek: 6 Strana: 0058
Dlhatý = dlouhý. Slov. Loos.

41664   Dlhavosť Svazek: 6 Strana: 0058
Dlhavosť, i, f., die Länglichkeit; Lang- samkeit. Slov. Loos.

41665   Dlhavý Svazek: 6 Strana: 0058
Dlhavý = dlouhavý. Slov. Ssk.

41666   Dlho Svazek: 6 Strana: 0058
Dlho = dlouho. Slov.

41667   Dlho Svazek: 8 Strana: 0057
Dlho = dlouho. Pastr. li. 85.

41668   Dlhočizný Svazek: 6 Strana: 0059
Dlhočizný = velmi dlouhý. Slov. D. řeč, Phld. I. 1. 8., násyp. Lipa I. 261.

41669   Dlhokaputník Svazek: 8 Strana: 0057
Dlhokaputník, a, m. Phľd. 1896. 247.

41670   Dlhokosť Svazek: 6 Strana: 0059
Dlhokosť, i, f. = délka. Slov. Bern.

41671   Dlhoký Svazek: 6 Strana: 0059
Dlhoký = dlouhý, länglich. Slov. Pruh mile široký a d. míle. Hdk. 119. Na dlhokej stopce korunka se kmitá. Vaj. Tat. m. 47., Mt. S. I. 59.

41672   Dlhosť Svazek: 6 Strana: 0059
Dlhosť, i, f. = dlouhosť. Slov. Bern.

41673   Dlhoš Svazek: 9 Strana: 0039
Dlhoš, e, m. = člověk vysoký. Slov. Zát. Př. 63. b.

41674   Dlhovati Svazek: 6 Strana: 0059
Dlhovati = dluhovati. Slov. Ssk.

41675   Dlhučičký Svazek: 6 Strana: 0059
Dlhučičký = hodně dlouhý. A tá dolina d-ká dlhá bola. Dbš. Sl. pov. I. 468.

41676   Dlhula Svazek: 6 Strana: 0059
Dlhula, y, f., die Baumwanze. Slov. Ssk., Loos.

41677   Dlhý Svazek: 6 Strana: 0059
Dlhý = dlouhý. Slov. Ssk., Mkl. Etym. 40.

41678   Dľchna Svazek: 8 Strana: 0065
Dľchna = peřina. U Zleb. NZ. II. 614.

41679   Dli Svazek: 1 Strana: 0245
Dli (akkus. ) = na délku. Na dli tresť po- ložichu. Výb. I. Vz Dlí, Dél.

41680   Dlí Svazek: 1 Strana: 0245
Dlí. Dlí (instr. ) i napřeky = na dél i na příč. Alx. Na dlí trsť položichu. Rkk. Jest prý špatný pleonasmus, neboť o tenké dlouhé věci, jakou je třtina, nepřijde nikomu říci, že ji položil na délku, poněvadž na šířku ani na tloušťku jí položiti nelze. Gb. Vz víc v Listech filologických a paed. II. 112. Avšak netřeba to míti za pleonasmus, má to snad smysl ten, že nepoložili třtinu na příč atd., nýbrž od sebe na délku. Vz Dli, Dél. Cf. první větu. — 2. Přípona. Vz -dlena.

41681   Dlí Svazek: 6 Strana: 0059
Dlí = délka. Prk. Na dlí (Rkk. 48.) vy- kládá Jir. Anth. I. 3. vyd. XXXIV. = na podlahu. Cf. Blina, doleji Dla, Tla, Dlo, Podlaha (konec). Zřev všady dlí i na překy. Alx. V. v. 689 (HP. 17.). V 2. ř. článku za Rkk. přidej: 48.

41682   Dlí Svazek: 7 Strana: 1231
Dlí. V něm na dlí nemohli by býti. Wtr. exc. Přešli v jednu pušč cěstú sedmnácte dní dlí. Výb. II. 546. (561.).

41683   Dlí Svazek: 8 Strana: 0057
Dlí. Na d. tresť črnú položichu = po délce, ne napříč (v Rkk.). Mus. 1896. 275.

41684   Dli Svazek: 8 Strana: 0540
Dli. Na dlí v Rkk. Vz Mus. 1896. 378., List, fil. 1896. 363.

41685   Dlí Svazek: 9 Strana: 0039
Dlí = délka. A jest ta roveň dlí za dvanáct dní cesty; A ta vlasť jest dlí šestnáct dní; Ta země táhla se dlí za dvacet dní cesty; ?? řeka má na dlí více než sto dni cesty; Bažanti mají tam ocasy deset pídí dlí; Ta zeď má deset mil dlí; Ulice na dlí široká. M. Polo. Mus. 1897., 410., 412., 500., 504., 507., 509. Sr. Kterážto krajina má vzdélí čtyřicet dní cesty. M. Polo. Mus. 1897. 508. Pokud voda střechy spadá dlí a šíře od lisu až do polí ke zdi. 1494. Arch. XVIII. ?68.

41686   -dlí Svazek: 10 Strana: 0050
-dlí příp. zábradlí (sr. řebřadlo), tředlí. Dšk. Km. 12.

41687   Dľiak Svazek: 8 Strana: 0065
Dľiak = dryák. Gb. H. ml. I. 347.

41688   Dliatko Svazek: 6 Strana: 0059
Dliatko = dláto. Slov. Ssk.

41689   -dlice Svazek: 9 Strana: 0039
-dlice příp. v staré češt. vedle -dlí, v nové -dlena; v strč. i v ně. -dle: přadlice, pradlena, přadle, švadle. Gb. H. ml III. 1. 241.

41690   Dlidlena Svazek: 6 Strana: 0059
Dlidlena, y, f, lichotné jm. kachní. Mor. Brt.

41691   Dlidli Svazek: 6 Strana: 0059
Dlidli, dlidli! Volání na kachny. Vz Kachna. Brt., Kšá.

41692   Dlidlinka Svazek: 6 Strana: 0059
Dlidlinka, y, f. = dlidlena. Kšá.

41693   Dlidluška Svazek: 6 Strana: 0059
Dlidluška, y, f. = dlidlena. Brt.

41694   Dliek Svazek: 8 Strana: 0058
Dliek, dioľulii (dníček). 1438.'List, íil. 1895. 142.

41695   Dlijan Svazek: 6 Strana: 0059
Dlijan, a, n. Poslední truňk ve jméno sv. Jana D-na připíjeli (staří Čechové) Mus. 1864. 27.

41696   Dlijana Svazek: 8 Strana: 0057
Dlijana. Trunk na sv. D-nu (od dlíti) —prí- pitok na rozchodnou. NZ. III. 236.

41697   Dlina Svazek: 1 Strana: 0245
Dlina = skudlina, na Mor., Klinse. To prkno má samé dliny (rozpukliny). Bs., Boč.

41698   Dlina. — D Svazek: 6 Strana: 0059
Dlina. — D. = poledník, meridian. Kodym. — D. snad také = delina, poněvadž se na Ostrav. m. vydleti také vydliti říká = do- linou pokryti Na dli mohlo by potom zna- menati: na dlinu = na podlahu, na zem. Té.

41699   Dlinec Svazek: 1 Strana: 0245
Dlinec, nce, m., nerost. Krok. Harmotom.

41700   Dlinonoh Svazek: 1 Strana: 0245
Dlinonoh, a, m., tanipus, hmyz. Krok.

41701   1. Dlíti Svazek: 1 Strana: 0245
1. Dlíti (dříve a na Slov. dleti), dlím, 3. pl. dlejí, dlel, dlen, dlení = meškati, dlouho zůstávati, prodlévati, zdržovati se, zögern, ver- ziehen, verweilen, säumen. — abs. Není možná déle dlíti. V. My dlouho d. nemůžeme. D. — s čím: Čechové s tím d. nechtěli. V. Nelze mi s tou prací déle d. Ml. — v čem. Dlíti nemají v ničem. Zák. sv. Ben. — kde. U vy- hnanství d. Ráj. Na kamenu dlí starci po boku Ellena. Č. — s inft. Dlí dáti místo odpočinutí. Troj.

41702   2. Dlíti Svazek: 1 Strana: 0245
2. Dlíti, dlím, 3. pl. dlí, dli, dlil, dlen, dlení, prodliti = protahovati, odkládati, ver- ziehen, verschieben. V. — co: Když jedna strana tu při dlí. Výb. L — co pro co: pře pro svój zisk. Št. — čím. Ižádný přes rok nemá d. zpovědí; d. pokáním, dobrým. Št. — s čím. Nic s tím nedlil. Lom. -- s inft. Aby nedlil mi toho ukázati. Kom. — se. Pře má velmi se mi dlí. Bel. ruk. Zacelení rány se dlilo. Co se dlí, to se mdlí. Ros., Lb. Vz Práce. Častoť z toho nic ne- bývá, co sě dlí. Št. Že se s nebezpečenstvím jeho přes den měsíce března dlíti nebude. Smrž.

41703   1. Dlíti Svazek: 6 Strana: 0059
1. Dlíti = meškati. Cf. Mz. v List. filol. III. 45., Mkl. Etym. 55. - kde (jak kdy): v obejmutí. Kká. K sl. j. 135. On rekovně dlí v čele té hrstky. Ib. 154. Dokud dlel mezi námi tak přítulně. Osv. I. 57. Na hodinách dleli v noci mniši. Vrch., Hdk.

41704   2. Dlíti Svazek: 6 Strana: 0059
2. Dlíti = prodlévati, protahovati. — čím (jak). Dlil svým pokáním den ode dne. Št. Zlého's úmyslu, že tiem dlíš. Hr. ruk. 389. Tu oni mi tímž tak dlili, že časové minuli; A tím mi se to dlí. Půh. II. 290, 582. Teskní, že se tak dlí těmi penězi. 1496. Minst. — s inft. Jenž živě své cítí rány a léčiti dlí. Koll. 1. 376. — jak dlouho. To se dlilo do syna božího umučení. Pass. 14. stol. Mus. 1882. 519.

41705   Dlíti čím Svazek: 8 Strana: 0057
Dlíti čím. Aby jeho smrtí nedlila. GR. Nov. 51.

41706   -dliv Svazek: 8 Strana: 0057
-dliv- m. -liv-: mlčedlivý. Gb. H. ml. I. 409.

41707   -dlko Svazek: 8 Strana: 0057
-dlko, z toho odsutím l : -dleo a z toho -tko: zrcadlko, zrcádko, zrcátko. Gb. H. ml. L 367.

41708   -dlko Svazek: 9 Strana: 0039
-dlko přechází v -dko, -tko, délko: od počivadlko, Hus I. 289., večeřadlko, Hus Šal. 62a., zrcadlko. Hus III. 141.

41709   Dlltohlávka Svazek: 10 Strana: 0062
Dlltohlávka, y. m. = člověk duté, prázdné hlavy. Nár. list. 1885. Č. 151.

41710   -dlnice Svazek: 10 Strana: 0050
-dlnice, příp.: vražedlnice.

41711   -dlník Svazek: 10 Strana: 0050
-dlník, příp.: kouzedlník.

41712   -dlnosť Svazek: 10 Strana: 0050
-dlnosť, příp.: prozřetedlnosť, pohodlnost Mš.

41713   -dlný Svazek: 8 Strana: 0057
-dlný, l vsuto. Tato příp. se ujala: vra- žedlný, spravedlný. Gb. H. ml. I. 366.

41714   -dlný Svazek: 9 Strana: 0039
-dlný, -bilis lat., často u Husa. Vz Mus. 1898. 237., List. fil. 1899. 454., 458.

41715   -dlný Svazek: 10 Strana: 0050
-dlný, příp.: zřetedlný, spravedlný, po- hodlný. Mš. Ve spisech Husových vz List. fil. XXVI. 458.

41716   -dlo Svazek: 1 Strana: 0246
-dlo, přípona slovotvorná. V jihovýchod. řečech slovanských -lo; d m. t: skr. -tram, řec. -tqov, lat. -trum (ora-dlo, oralo, á^or^ov, aratrum). Schl. Znamená původně nástroj: nosi-dlo, radlo, kovadlo, cedidlo, kadidlo, udiďlo, bidlo, vodi-dlo. Hš., D., Klc, Mkl. Znamená také místo: bydlo, bělidlo, veče- řadlo, Napajedla (na Mor. ). Před ní se kme- nová samohláska krátí: rýpati — rypadlo, týkati — tykadlo, klátiti — klatidlo, číhati — čihadlo, brousiti — brusidlo, Pk.; ale dvouslabičná slova mívají dlouhou kmenovou samohlásku: mýdlo, rádlo, křídlo, sídlo (také: šidlo). Vz -dko. Na Mor. mydlo, šidlo; toliko rádlo a křídlo dlouží. Brt.

41717   Dlo Svazek: 6 Strana: 0059
Dlo, a, n. = délka. Ssk.

41718   -dlo Svazek: 6 Strana: 0059
-dlo Vz Gb. Hl. 121., Prk. v Arch. für slav. Philol. (Jagić) II., D (i dod ). — Pří- pona -dlo značí často i nomina agentis, na- dávku, anebo se jich aspoň se příhanou užívá: vrtidlo, slombidlo, motovidlo, zundidlo, kňou- radlo, strojidlo, tintidlo, létadlo (letoun, pták), třeštidlo, bručidlo, bečidlo, vrčidlo, fučidlo (fučík), zlobidlo (kdo zlobí), buřidlo (buřič), břechadlo (tlučhuba), panidlo, čánidlo, čuři- dlo, Bž. v Km. 1881. 39. (vz tam více pří- kladů), Prk. Přisp. 22., domrzadlo (kdo do- mrzá, dozírá), čučidlo (zamlklá, nedůvěřivá ženská). Brt. D. 142. Tato subst. rovnají se substantivnímu participiu perft. act.: vrtil, fučil, třeštil atd. anebo substantivům utvo- řeným příponou -tel: buřidlo — buřitel, mu- čidlo — mučitel. Bž. ib.—Jiná subst. touto příponou tvořená označují předmět, se kterým se děje, co kmen infinitivní znamená: jídlo (co se jí), prádlo, žrádlo, bradlo (zač se bere), madlo (zač se jímá). Bž. ib. — Jména pod- statná příponou -dlo tvořená skracují z pra- vidla dlouhou kmenovou samohlásku: lákati — lákadlo, napájeti— napajedlo, prostěradlo, stěnidlo lépe než stinidlo, šidlo, zapinadlo, bíti — bidlo, býti — bydlo, umyvadlo, stru- hadlo, kRužidlo, stupadlo; ale i: prádlo, šídlo, křídlo, mýdlo. Brs. 2. vyd. 225. — Jiného mínění jest Bž., jenž píše: Podstatných jmen utvořeno ode kmenův infinitivních pří- ponou -dlo jest asi 420. Kmeny infinitivní, od nichž jsou utvořena, dělí se dle tříd slo- vesných takto: do I. třídy jich náleží 13 bydlo, obydlo, bidlo, čidlo, přikrydlo, ple- jidlo, sídlo a osidlo, šidlo, rydlo, po-vi-dla, třídlo (nástroj na tření), žídlo (život, pokrm); do druhé: v-(ostydlo); do III. 13: brčadlo, bručadlo, břenčadlo, drnčidlo, fučidlo, hle- didlo, zpodřepadlo, držadlo, stojadlo, veče- řadlo, voňadlo, ozředlo, vrtidlo; ve tř. IV. jest jich 127, v V. 229, v VI. 14. Ostatních nelze vřaditi do tříd slovesných. Ve tř. IV. jest sem hledících kmenův infinitivních se samohláskou přirozeně krátkou 101, ostatní Jg. píše takto a: chranidlo. Krok, chvalidlo, Kon., Krab., palidlo, Us., trapidlo, Br., va- bidlo, L., vratidlo, Br.; ale á: bránidlo, Jg., dávidlo, Tys., Tabl. lid., dráždidlo, Ros., Krok, Presl, pářidlo, Us.; — e: ředidlo, D.; — i: líčidlo, V., Kom., stinidlo, D., Rohn., Bern., viřidlo, Mu3.; ale í:, cídidlo, Jg., mí- sidlo, Jg., svítidlo, Ros., Č., stínidlo, Kom., tříbidlo; — ě: bělidlo, V., Br., měsidlo, Reš., světidlo, Kn., Boč.; — u: brusidlo, Us., buřidlo, Jg., krutidlo, Kom., kupidlo, Hank. exc, lučidlo; ale ou: kroutidlo, L., blou- didlo. Jg. — Ve tř. V. jest sem náležejících kmenův infinitivních s dlouhou kmenovou samohláskou 140., Jg. pak píše takto a: vdavadlo, chapadlo, Krok, krajadlo, poka- zadlo, machadlo, Jg., napajedlo, V, pajadlo, paradlo, V., podpasadlo, Č., odtahadlo, Vaněk, třasadlo, Vacek, vahadlo, L, vazadlo, Sal., Ja., Krok, obvazadlo, Sal-, odvazadlo, na- vazadlo, přivazadlo, svazadlo, Sal., zavazadlo, Kom., vlačidlo, Reš.; ale á: přehánědlo, Techn., odhánidlo, shánidlo, D., Kram., há- zedlo, lákadlo, Č., Presl, vznášedlo, Bur., prádlo, rádlo, odvádědlo, Zlob., žrádlo, Jel., V., hřádlo; — e: prodlevadlo, lehadlo, Jg., letadlo, Ž. wit., Rkk., 1404., slevadlo, D., Techn., přelezadlo, pořekadlo, Br., Kom., vlekadlo, Svět., požeradlo; ale é: zalévadlo, V., prosévadlo, V.; — ě: sběradlo, Leg., zapěradlo, Jg., podpěradlo, opěradlo, Jg., posměvadlo, Štelc, odvěradlo, Jg., svěradlo, D., prostěradlo. V., vytěradlo, Jg , utěradlo. Kom., D.; — ale í: opíradlo, odvíradlo, svíradlo, Ja., Sedl., vytíradlo; — i: nabi- jedlo, Bur., čihadlo, V., Kom., divadlo, V., Troj., Kom., zahřivadlo, Ros, libadlo, Reš., spinadlo, Aqu., Reš., podřikadlo, Mark., zstinadlo, Jg., pisadlo, Ben., prosivadlo, Jg., střikadlo. Ros., štipadlo, D., vijadlo, Aqu., Reš., žahadlo, V., ždimadlo, D., poživadlo; ale í: cvíkadlo, jímadlo (i jimadlo), líhadlo, spočívadlo, Johan., podsívadlo, Jg., utíkadlo, Žer., přežívadlo; — y: obyvadlo, Troj., zdymadlo, Ms. pR. hor., hybadlo, Mus., pri- kryvadlo, V., Kom., kychadlo, umyvadlo, V., Vrat., pryskadlo, Presl, rypadlo, V., vy- ryvadlo, Jg., tykadlo, Krok, pryštidlo. Nej., Jg.; ale ý: dýchadlo, dýmadlo, Br., Pr. hor., nadýmadlo, ohýbadlo, hýkadlo, kývadlo, D., Krok, rýpadlo, kýchadlo, Presl, přikrývadlo. 1649. Gl. (Bdl.); — u: chrustadlo, Jg., na- fukadlo, Ros., kruhadlo, D., kupadlo, Pref., Ben. V., spušťadlo, sluchadlo, Mus., stru- hadlo, V., Kom., Aqu., stupadlo, V., D., šťuchadlo, D., potlukadlo, Ros., ťukadlo, D.; — ale ou: foukadlo, Ros., kňouradlo, D., kousadlo, spoušťadlo, Jg., soukadlo, D., Mus., zkoumadlo; — u i ou: zuvadlo, Ros., zou- vadlo, D., pušťadlo i pouštědlo, tlukadlo, Reš., D., tloukadlo, kukadlo, D., koukadlo. Z toho přehledu patrno, že ani ve psaní podstatných jmen není u Jg. vůbec šetřeno pravidla zkracovati dlouhou kmenovou sa- mohlásku. K tomu pravidlu dospěla doba novější asi týmiž úsudky, které naznačil jsem svrchu při substantivech příponou -tel utvořených (vz -tel, IV. díl 44. a ř. 28.—42.). Ale každé pravidlo má býti tak ustrojeno, aby i vyhovovalo požadavkům grammati- ckým, i s řečí živou pokud možná se srov- návalo. V naší příčině grammatika žádá délky, hlavně u kmenů sloves opětovacích a opakovacích (cf. IV. 43. b. ř. sh. 25. a násl.; III. 743. b. 8. ř. zd.), řeč obecná vy- slovuje samohlásky kmenů tu dlouze tu krátce, srovnávajíc se s grammatikou; nač tedy toho nepřirozeného pravidla, jehož ani nejslovutnější naši spisovatelé vždy nešetří. Pravidlo mělo by tedy zníti takto: Pod- statná jména utvořená ode kmenův infinitiv- ních příponou -dlo, ponechávají kvantity samohlásky kmenové, tedy; dýchadlo, tý- kadlo, kývadlo, lákadlo, jímadlo, létadlo atd. Vyjímají se 1. podstatná jm. utvořená od kmenův infinit, s kmenovým ou: fukadlo. kruhadlo, vyjmouc kňouradlo (a koupadlo); 2. utvořená od sloves pru, řku, stru, tru, vru přenesených do tř. V.: podpírám, po- říkám, prostírám, utírám, svírám a od opě- tovacích tř. V. utvořených od beru, šeru, směji se: sbírám, požírám, posmívám se, jež krátí í v ě (e).- podpěradlo, pořekadlo, pro- stěradlo, utěradlo, svěradlo, sběradlo, po- žeradlo, posměvadlo; 3. bělidlo a měsidlo; 4. odvozená od kmene: váza: vazadlo, za- vazadlo atd.; 5. napajedlo (sr. Napajedla). Pozn. 1. Podstatná jm. pod 2. a 3. uvedená opírají se o analogii substantiv jinou kon- covkou od týchž kmenův utvořených: pod- pěrák, svěrák, utěrák, směs atd. — Pozn. 2- Slovesa tř. III. a V. 2, buď příznaku tříd- ního (ě, e) ponechávají, anebo jej mění v a n. i: vznášedlo, povíjedlo, nabíjedlo, přehánědlo; vypušťadlo, věšadlo, povíjadlo, víjadlo; věšidlo atd. atd. — Poznam. 3. Za mnohá subst. jmenovaná užíváme raději sub- stantiv jinou příponou utvořených. — Pozn. 4. Některá subst, nemají za podklad kmenův infinitivních anebo se kmenů těchže již ne- užívá: zakřidlo, zeradlo, zřídlo, zubadlo, slombidlo, ředlo, motovidlo, pádlo, pách- nidlo, hlobidlo, kadeřadlo, kučeradlo, tá- radlo, štěrkadlo, syřidlo, ťažadlo, čuřidlo, zveredlo a j. Bž. v Km. 1881. 37.-39. Několik složenin Blažkem uvedených jsem vypustil. Z uvedených jmen asi 107. dlouhou kmenovou samohlásku krátilo, 58 však ne, tedy polovička! K uvedeným subst. připojil jsem z Jg. Slov. prameny a objevilo se, že se i v dobrých pramenech neskrácené kme- nové samohlásky nalézají: Ros., Krok, Presl, Jg., Č., Zlob., D., Kram., V., Jel., Johant., Kom., Ja., Sedl., Žer., Mus., Br., Pr. hor., Gl. Podotýkám ještě že Sš., Nz. a Us. často dlouhých kmenových samohlásek nekrátí. Z toho jde, že nelze stanoviti nezvratně za pravidlo, že se v uvedených případech dlouhá kmenová samohláska má krátiti; spíše jest správné Blažkovo pravidlo. Ve kterých slovech krátka kmenová samohl. místo dlouhé jest již všeobecné obvyklou, ta budiž ovšem zachována: bělidlo, struhadlo atd. Cř. -á, -č, -tel.

41719   -dlo Svazek: 7 Strana: 1231
-dlo. Někdy se před -dlo kmen základní zkracuje: struhadlo. Gb. Ml. I. 59.

41720   -dlo Svazek: 8 Strana: 0057
-dlo. Subst, v -dlo mívají slabiku kořeunou zkrácenu. Vz Gb. H. ml. L 594.

41721   -dlo Svazek: 9 Strana: 0039
-dlo u Husa. Vz List. fil. 1899. 450.

41722   -dlo Svazek: 10 Strana: 0050
-dlo, konc. ve spisech Husových. Vz List. fil. XXVI. 450.

41723   Dlo Svazek: 10 Strana: 0050
Dlo, a, n., ilium; ilia slabiny, vnitřnosti. Rozk. P. 1229.

41724   Dlóhajzilý Svazek: 8 Strana: 0057
Dlóhajzilý = velmi dlouhý. Brt. D. II. 78.

41725   Dloiihopřáný. D Svazek: 8 Strana: 0057
Dloiihopřáný. D. vláda. Zvič. Milt. 17.

41726   Dlokmoko Svazek: 6 Strana: 1021
Dlokmoko, a, n., kořen. Čs. lk.

41727   Dlomilov Svazek: 6 Strana: 0060
Dlomilov, a, m., Lomigsdorf, čes. také Dlouhomilov, ves u Zábřehu.

41728   Dlopa Svazek: 6 Strana: 0060
Dlopa, y, f. = kopka sena, babinec. U Vsetína. Brt., Vck.

41729   Dlopa Svazek: 8 Strana: 0057
Dlopa. Proschlé seno dává se v kabince, klapince n. v lapu, čapu, dlopu, dlopku t. j. kopu. Val. Vek. Val. I. 20.

41730   Dlopka Svazek: 8 Strana: 0057
Dlopka, y, f., vz předcház. dlopa.

41731   Dlotko Svazek: 6 Strana: 0060
Dlotko, a, n = dlátko. Na Ostrav. Tč.

41732   DlouBák Svazek: 9 Strana: 0039
DlouBák, u, m. = náčiní ku kypření půdy Kut. Hora. Kub. 151.

41733   Dloubal Svazek: 1 Strana: 0246
Dloubal, a, dloubálek, lka, m. Ein Stierler, Stecherer.

41734   Dloubálek Svazek: 6 Strana: 0060
Dloubálek, vz Dloubal.

41735   Dloubání Svazek: 6 Strana: 0060
Dloubání, n., vz Dloubati. — D., sculp- tura. Bj.

41736   Dloubanice Svazek: 1 Strana: 0246
Dloubanice, e, f., Wühlerei. Rk.

41737   Dloubati Svazek: 1 Strana: 0246
Dloubati, dloubávati, stochern, höhlen. Vz Dlabati. — co: věci (scrutari). Scip. — kde. Nedloubej v nose. — čím kde: drátem v nose. Lk. — se. D.

41738   Dloubati Svazek: 8 Strana: 0057
Dloubati. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 65., 77.

41739   Dloubati do koho Svazek: 7 Strana: 1231
Dloubati do koho = popichovati ho, hetzen, sticheln. Us. Vac.

41740   Dloubati do koho Svazek: 9 Strana: 0039
Dloubati do koho = škádliti ho. Jičín a j. Kub. L. f. 1900. 358.

41741   Dloubati se kde: v Svazek: 6 Strana: 0060
Dloubati se kde: v jídle. Dch. Cf. Mkl. Etym. 40.

41742   Dloubátko Svazek: 6 Strana: 0060
Dloubátko, a, n , der Excavateur. D. dvo- jaté. Us., Wld.

41743   Dloubávati Svazek: 6 Strana: 0060
Dloubávati, vz Dloubati.

41744   Dloubavý Svazek: 1 Strana: 0246
Dloubavý, grübelnd. Rk.

41745   Dloubokrový Svazek: 8 Strana: 0540
Dloubokrový svírač, brouk. Vz Svírač, Klim. 218.

41746   Dlouhá Svazek: 6 Strana: 0060
Dlouhá, é, f., vz Dlouhý.

41747   Dlouháč Svazek: 6 Strana: 0060
Dlouháč, e, m., tanymecus, brouk. D. kopřivový, t. palliatus. Kk. Br. 289., Šír II. 60.

41748   Dlouháč Svazek: 9 Strana: 0039
Dlouháč, e, m., tanymecus, brouk. D. ko- přivovy, t. palliatus. Vz Klim. 547.

41749   Dlouháň Svazek: 1 Strana: 0246
Dlouháň, ě, dlouhoš, e, m. = dlouhanec.

41750   Dlouhán Svazek: 6 Strana: 0060
Dlouhán, a, m = dlouháň. Prk. Přís. 26., Hol., Sd.

41751   Dlouhanec Svazek: 1 Strana: 0246
Dlouhanec, nce, m., dlouhoň, ě, m., dlouhý člověk, ein langer Mensch.

41752   Dlouhánský Svazek: 1 Strana: 0246
Dlouhánský, dlouhatánský = náramně dlouhý, übermässig lang. Cf. Velikánský. Č.

41753   Dlouhatán Svazek: 6 Strana: 0060
Dlouhatán, a, m. = dlouhanec.

41754   Dlouhatanancký Svazek: 10 Strana: 0050
Dlouhatanancký = velmi dlouhý. D. ne- moc. Dšk. Km. 38.

41755   Dlouhatec Svazek: 1 Strana: 0246
Dlouhatec, tce, m. Heilbolme. Presl.

41756   Dlouhatec Svazek: 6 Strana: 0060
Dlouhatec, tce, m., dolichos, die Heil- bohne, rostl. D. dřevnatý, d. lignosus, hlíz- natý, d. tuberosus, kosatý, d. falcatus, úzký, d. catjang, aegyptský, d. lubia, čínský, d. sinensis. Vz Rstp. 406.

41757   Dlouhatka Svazek: 1 Strana: 0246
Dlouhatka, y, f., slíva dlouhá. Us. — 2. Hmyz, colidium. Krok.

41758   Dlouhatý Svazek: 1 Strana: 0246
Dlouhatý. D. Rostl. Länglich.

41759   Dlouhavka Svazek: 6 Strana: 0060
Dlouhavka, y, f., längliche Birne. Rk.

41760   Dlouhavosť Svazek: 1 Strana: 0246
Dlouhavosť, i, f., podlouhlosť; zdlouha- vosť. —

41761   Dlouhavožalný Svazek: 10 Strana: 0050
Dlouhavožalný. D. smrť. Msn. Od. 165.

41762   Dlouhavý Svazek: 1 Strana: 0246
Dlouhavý, podlouhlý; zdlouhavý. Zlob.

41763   Dlouho Svazek: 6 Strana: 0060
Dlouho. Nedal se d. pobízeti. Us. Pdl. D. o něčem přemýšleti. Sá. Ach. Kdeže si mi tak dlouho? Ht. Sl. ml. 226. Z mladého jitra není d. ke dni. Hdk. A tak se s ním dlóho domlóvala. Sš. P. 185. Lebo by ma máti lála, že som s vámi dlho stála. Sl. sp. 69. Nebude d. dělati, trávu šlapati (brzo umře). Tkč., Č. Toho míru bude tak dlúho, jako smíření u Konopiště. Let. 63. Hněvaľs jej přieliš dlúho. Št. Kn. š. 17. Bylo toho na dlúze. Výb. II. 12. Nespletajte na tuze, šak nebude na dlúze. Sš. P. 436. Miloval mě, ale ne na dlúze. Ib. 320. Však to na dlouze nebude. Er. P. 310. Bude-li toho na dlúze (dlouho trvati). 15. stol.

41764   Dlouho, dlouze Svazek: 1 Strana: 0246
Dlouho, dlouze (zastarl. dluho, dluhy), komparativ: déle, dél (dýle, dýl). Lange. D. živu býti. Všichni chtějí dlouho živi býti. V. Dlouho čekati, někomu hověti, prodlévati. D., Dal., V. Málo zvídej, moc nejídej, budeš d. živ. Prov. Dl. na noc čísti. Us. Dobré se pomní dlouho a zlé ještě déle. Trvá-li co d., omrzí to. D. Dl. čekati omrzí. Us. Čím hrnec poprvu navře, tím potom dlouho zapáchá. V. Ne každému d. štěstí slouží. D. Dl. potom. Kdo svého ne- hledí, (ten) nedlouho dědí. Na dlouze toho nebylo (netrvalo to dl. ). V. Toho zlého na dlouze nebude. V. To vám poviem ne na dlúze. Kat. 1877. Protož z toho Bohu dekuji dlúze. Anth. I. 152. Nebyl tu na dlouze. Us. Na dlouze nebo na krátce. D. Pěknosť ne na dlouho platí. Ne za dlouho po ní přišli. L. — D. = pozdě, spät. Již je d. na noc, na den. D. — Dříví na dlouho štípati. D. — D. = obšírno, weitläufig. Nedlouze mluviti. V. — Z dlouha to půjde (zvolna, po málu, langsam). V. — Pozn. D. užívá se nyní často nesprávně za, dávno'. Už jsem tam dlouho (= dávno) nebyl. Brt. Dlouhobodlinný, langstachelig. Rostl.

41765   Dlouhoběh Svazek: 6 Strana: 0060
Dlouhoběh, u, m. Vlšk. 366.

41766   Dlouhobodlinný Svazek: 6 Strana: 0060
Dlouhobodlinný, langstachelig. Srn.

41767   Dlouhobodlý Svazek: 6 Strana: 0060
Dlouhobodlý = dlouhobodlinný. Šm.

41768   Dlouhobradý Svazek: 6 Strana: 0060
Dlouhobradý, langbärtig. D. derviš. Kká.

41769   Dlouhobřichý Svazek: 8 Strana: 0540
Dlouhobřichý úzkohrdlec, brouk. Vz Uzko- hrdlec.

41770   Dlouhobylosť Svazek: 1 Strana: 0246
Dlouhobylosť, i, f., Langwierigkeit, Jg.

41771   Dlouhobylý Svazek: 1 Strana: 0246
Dlouhobylý, dlouho trvalý, langwierig, lang bestehend. Jg.

41772   Dlouhocévka Svazek: 6 Strana: 0061
Dlouhocévka, y, f., mussaenda, die Mus- sende, rostl. D. listnatá, m. frondosa, huňatá, m. landia. Vz Rstp. 805.

41773   Dlouhočárý Svazek: 10 Strana: 0572
Dlouhočárý květ atd. Rgl.

41774   Dlouhočasí Svazek: 1 Strana: 0246
Dlouhočasí, n., eine lange Zeit. Vrat.

41775   Dlouhočasný Svazek: 1 Strana: 0246
Dlouhočasný, lange Zeit dauernd. D. paměť zůstaviti. Krok.

41776   Dlouhočekání Svazek: 6 Strana: 0061
Dlouhočekání, n., liší se poněkud od příbuzné sobě trpělivosti. D. jeví se ve sná- šení a podnikání zel a svízelů, d. je doko- nává, vytrvajíc všelijak i v trápeních i v či- nění dobra; jest tedy širšího objemu či ob- stihu. Sš. II. 63. Vz Dlúhočekánie.

41777   Dlouhočekanlivosť Svazek: 1 Strana: 0246
Dlouhočekanlivosť, i, f., shovívavosť, Langmuth. V.

41778   Dlouhočekanlivý Svazek: 1 Strana: 0246
Dlouhočekanlivý, shovívavý, lang- müthig. V.

41779   Dlouhočekanlivý Svazek: 6 Strana: 0061
Dlouhočekanlivý = dlouhočekavý. Šm.

41780   Dlouhočekavý Svazek: 6 Strana: 0061
Dlouhočekavý, langmüthig. Šm.

41781   Dlouhočlenný Svazek: 6 Strana: 0061
Dlouhočlenný oddenek. Vz Člen, Čl. Kv. XIX.

41782   Dlouhočluník Svazek: 1 Strana: 0246
Dlouhočluník, u, m., rostl. vikvovitá. Rostl.

41783   Dlouhočnělkatý. D Svazek: 6 Strana: 0061
Dlouhočnělkatý. D. květy. Hg. Z říše rostl. 56.

41784   Dlouhočnělník Svazek: 1 Strana: 0246
Dlouhočnělník, u, m., rostlina vikvovitá. Rostl.

41785   Dlouhodechý Svazek: 6 Strana: 0061
Dlouhodechý, langathmig. Dch.

41786   Dlouhodennosť Svazek: 6 Strana: 0061
Dlouhodennosť, i, f., die Tageslänge. Lpř. Sl.

41787   Dlouhodílný Svazek: 10 Strana: 0050
Dlouhodílný. D. noc. Zub. Még 43

41788   Dlouhodobý Svazek: 6 Strana: 0061
Dlouhodobý, langfristig. Dch., Lpř. D. úvěr. Kaizl. 216.

41789   Dlouhodrápec Svazek: 9 Strana: 0039
Dlouhodrápec, pce, m., octotemnus, brouk. D. hladký, žlutonohý. Vz Klim. 484.

41790   Dlouhodvorský Svazek: 6 Strana: 0061
Dlouhodvorský Bořek. Vz Blk. Kfsk. CXXXVII.

41791   Dlouhodvory Svazek: 6 Strana: 0061
Dlouhodvory = Dlouhé Dvory. Vz Dlouhý.

41792   Dlouhodychý Svazek: 6 Strana: 0061
Dlouhodychý = dlouhodechý. Šm.

41793   Dlouhohlavec Svazek: 1 Strana: 0246
Dlouhohlavec, vce, m., lixus, hmyz. Krok.

41794   Dlouhohlavec Svazek: 6 Strana: 0061
Dlouhohlavec, vce, m., dolichocephalus, čeleď s podlouhlou hlavou. Nz. lk.

41795   Dlouhohlavý Svazek: 6 Strana: 0061
Dlouhohlavý, doWchocephalisch. D. plé- mě. Nz. lk.

41796   Dlouhohnát Svazek: 1 Strana: 0246
Dlouhohnát, a, m., sisyphus, hmyz. Krok.

41797   Dlouhohněvý Svazek: 6 Strana: 0061
Dlouhohněvý, lange zürnend. Viching proti Methodovi šálené se vztekal srdcem d-vým. Koll. I. 296.

41798   Dlouhohomolitý Svazek: 1 Strana: 0246
Dlouhohomolitý zoban. Krok.

41799   Dlouhohrdlý Svazek: 6 Strana: 0061
Dlouhohrdlý, langhälsig. D. člověk. Koll. III. 94.

41800   Dlouhohrotý Svazek: 6 Strana: 0061
Dlouhohrotý, langspitzig, langspiessig. Lpř.

41801   Dlouhohroznový Svazek: 1 Strana: 0246
Dlouhohroznový, langtraubig. Rostl.

41802   Dlouhohrozný Svazek: 9 Strana: 0039
Dlouhohrozný = mající dlouhé hrozny. WJt. 4.

41803   Dlouhohřívný Svazek: 6 Strana: 0061
Dlouhohřívný, langmähnig. D. kůň. Bendi. I. 120.

41804   Dlouhohřívý Svazek: 8 Strana: 0057
Dlouhohřívý kůň. Lerm. II. 52.

41805   Dlouhohřívý Svazek: 10 Strana: 0050
Dlouhohřívý kůň. Jrsk. VI. 481., XXVI. 339.

41806   Dlouhohubý Svazek: 1 Strana: 0246
Dlouhohubý, langmäulig. V.

41807   Dlouhochvilnosť Svazek: 1 Strana: 0246
Dlouhochvilnosť, i, f., dlouhá chvíle, lange Weile.

41808   Dlouhochvilnosť Hš Svazek: 6 Strana: 0061
Dlouhochvilnosť Hš. Sl. 142.

41809   Dlouhochvilný Svazek: 1 Strana: 0246
Dlouhochvilný, langweilig. Um. les.

41810   Dlouhochvílný Svazek: 6 Strana: 0061
Dlouhochvílný, langweilig. D. krato- chvil, krása, poušť; Lady jsou lesnaté, jednotvárné, d-né roviny. Koll. III. 229., 269., IV. 186., 168.

41811   Dlouhochvostek Svazek: 7 Strana: 1231
Dlouhochvostek, stka, m. = sýkora mly- nářík. Brm. II. 2. 590.

41812   Dlouhochvostý Svazek: 1 Strana: 0246
Dlouhochvostý, langschwänzig. L.

41813   Dlouhojazyčný Svazek: 1 Strana: 0246
Dlouhojazyčný, langzüngig. L.

41814   Dlouhojazyčný. D Svazek: 10 Strana: 0050
Dlouhojazyčný. D. vrána. Škd Od 75.

41815   Dlouhojazyký Svazek: 6 Strana: 0061
Dlouhojazyký = dlouhojazyčný. Lpř. Sl. II. 285.

41816   Dlouhokadeřný. D Svazek: 10 Strana: 0050
Dlouhokadeřný. D. hlava, Škd. F. 127., muž, Ib 4., druh. Msn. Od. 33.

41817   Dlouhokalhotka Svazek: 6 Strana: 0061
Dlouhokalhotka, y, m , der Langhosige. Šm.

41818   Dlouhokalhotník Svazek: 6 Strana: 0061
Dlouhokalhotník, a, m. = dlouhokal- hotka. Šm.

41819   Dlouhokalíšek Svazek: 10 Strana: 0050
Dlouhokalíšek, šku, m., ptilidium, druh mechu. Vz Ott. XX. 948.

41820   Dlouhokalíškovitý Svazek: 9 Strana: 0039
Dlouhokalíškovitý. D. mechy. Vz Ott. XIII. 666. b.

41821   Dlouhoklasý Svazek: 10 Strana: 0051
Dlouhoklasý. D. skupina, scirpus ma- crotachys. Vz Ott. XXII. 723b.

41822   Dlouhoklešť Svazek: 1 Strana: 0246
Dlouhoklešť, ě, m., hmyz, mundia. Krok.

41823   Dlouhokmennosť Svazek: 6 Strana: 0061
Dlouhokmennosť, i, f., die Langschäftig- keit. Sl. les.

41824   Dlouhokmenný Svazek: 6 Strana: 0061
Dlouhokmenný, langstämmig. Tyl. D. strom, langschäftig. Sl. les.

41825   Dlouhokopí Svazek: 1 Strana: 0246
Dlouhokopí, n., dlouhé kopí, langer Speer. C.

41826   Dlouhokopinný Svazek: 6 Strana: 0061
Dlouhokopinný, mit langem SpeeRe be- waffnet. Lpř.

41827   Dlouhokový Svazek: 10 Strana: 0051
Dlouhokový meč Škd. Od. 55.

41828   Dlouhokrácení Svazek: 8 Strana: 0057
Dlouhokrácení, n. D, slabik. Vz List, fil. 1894, 20.

41829   Dlouhokratidvojka Svazek: 6 Strana: 0061
Dlouhokratidvojka (!), y, f. = daktyl: Utvořil. Ros.

41830   Dlouhokratilka Svazek: 6 Strana: 0061
Dlouhokratilka (!), y, f. = Systole. Gr.

41831   Dlouhokratka Svazek: 6 Strana: 0061
Dlouhokratka (!), y, f. = trochej. Utvořil Ros.

41832   Dlouhokrký Svazek: 1 Strana: 0246
Dlouhokrký, langhälsig. Ráj., D.

41833   Dlouhokroký Svazek: 6 Strana: 0061
Dlouhokroký, weitschreitend. Lpř. Sl- II. 285.

41834   Dlouhokrovec Svazek: 9 Strana: 0039
Dlouhokrovec, vce, m., brouk. D. bahní, černotlapý, čilý, dvojtečký, dlouhotlapý, hnědonohý, hrbolkový, klasový, šíroštítý, tenkotlapý, úzký, válcovitý, zrnoštítý. Vz Klim. 569.

41835   Dlouhokruh Svazek: 7 Strana: 1231
Dlouhokruh, u, m. = ellipsa. Pal. Rdh. 1. 391.

41836   Dlouhokřídlík Svazek: 9 Strana: 0039
Dlouhokřídlík, a, m., longipennis, pták vodní. Vz, Ot XVI. 332.

41837   Dlouhokřídlý Svazek: 6 Strana: 0061
Dlouhokřídlý, mit langen Flügeln, lang- geflügelt. D. papoušek vějířovitý či jestřá- bovitý, pionias accipitrinus. Brm II. 80. D. ptáci, longipennes, die Langflügler. Nz.

41838   Dlouhokřídlý Svazek: 7 Strana: 1231
Dlouhokřídlý. D-lí, macroptera. Brm. IV. 611.

41839   Dlouhokvětý Svazek: 1 Strana: 0246
Dlouhokvětý, dlouhého květu, lang- blütig. Rostl.

41840   Dlouhokyjec Svazek: 8 Strana: 0540
Dlouhokyjec, jce, m., henoticus, brouk. D. hnědý, h. serratus. Vz Klim. 318.

41841   Dlouhokyjovitý Svazek: 7 Strana: 1231
Dlouhokyjovitý. D výtrusy lišejníků. NK. J.

41842   Dlouholebec Svazek: 9 Strana: 0433
Dlouholebec, bce, m. = člověk dlouholebý. Vz Př. star. 4.

41843   Dlouholebec Svazek: 10 Strana: 0051
Dlouholebec, bce, m, dolichocephalus, der Langkopf Ktt.

41844   Dlouholebečný Svazek: 7 Strana: 1231
Dlouholebečný D. plemeno lidské. Vlach.

41845   Dlouholebost Svazek: 8 Strana: 0057
Dlouholebost. Vz NZ. III. 356.

41846   Dlouholebý Svazek: 6 Strana: 0061
Dlouholebý, langschädlich. Dch., Frč. D. tvar, Šv. 4., lidé. Stč. Zem. 841.

41847   Dlouholebý Svazek: 8 Strana: 0057
Dlouholebý. D. lid. NZ. III. 356.

41848   Dlouholenný Svazek: 6 Strana: 0061
Dlouholenný, langhanfig. Sv. Helena je dlouholenná, jakož patronka lnu. Tč.

41849   Dlouholetní Svazek: 1 Strana: 0246
Dlouholetní, -letný, -letý, viel-, lang- jährig. D.

41850   Dlouholetnosť Svazek: 1 Strana: 0246
Dlouholetnosť, i, f.. Langjährigkeit. L.

41851   Dlouholetos Svazek: 6 Strana: 0061
Dlouholetosť, i, f, die Vieljährigkeit. Šm.

41852   Dlouholetý Svazek: 6 Strana: 0061
Dlouholetý = dlouholetní. D. válka, boj, Lpř. J., Šmb., zkušenosť, Us. Pdl., příprava. J. Lpř.

41853   Dlouholhůtný Svazek: 10 Strana: 0051
Dlouholhůtný. D smlouva Nár list 1901. č. 306.

41854   Dlouholistnatý Svazek: 6 Strana: 0061
Dlouholistnatý, langeblätterig, langebe- laubt. Dlj.

41855   Dlouholistý Svazek: 6 Strana: 0061
Dlouholistý, langblätterig. Lpř.

41856   Dlouholoucký Svazek: 6 Strana: 0061
Dlouholoucký mlýn, u Litomyšle.

41857   Dlouhomečí Svazek: 6 Strana: 0061
Dlouhomečí, langschwertig. Šm.

41858   Dlouhomedník Svazek: 1 Strana: 0246
Dlouhomedník, u, m., rostl, omějovitá, coptis. Rostl.

41859   Dlouhoměrný Svazek: 9 Strana: 0039
Dlouhoměrný. D. kopí. Vym. Poh. 49.

41860   Dlouhomilov Svazek: 6 Strana: 0061
Dlouhomilov, a, m., Lomigsdorf = Dlo- milov.

41861   Dlouhomluvec Svazek: 6 Strana: 0061
Dlouhomluvec, vce, m., der Schwätzer. Šm.

41862   Dlouhomluvnost Svazek: 1 Strana: 0246
Dlouhomluvnost, i, f. Wortseligkeit. L.

41863   Dlouhomluvnosť Svazek: 6 Strana: 0061
Dlouhomluvnosť, i, f. Lpř,

41864   Dlouhomluvný Svazek: 1 Strana: 0246
Dlouhomluvný, weitschweifig. L.

41865   Dlouhomostský Svazek: 6 Strana: 0061
Dlouhomostský rybník.Vz Čechy I. 244., Dlouhý Most

41866   Dlouhomyslně Svazek: 10 Strana: 0051
Dlouhomyslně něco snášeti 1618 Hrubý 229

41867   Dlouhomyslnosť Svazek: 1 Strana: 0246
Dlouhomyslnosť, i, f., Langmuth. L.

41868   Dlouhomyslnosť Svazek: 6 Strana: 0061
Dlouhomyslnosť (dlúhom . . .) či setrvá- me. Exc.

41869   Dlouhomyslný Svazek: 1 Strana: 0246
Dlouhomyslný, shovívající, langmüthig. Reš.

41870   Dlouhoň Svazek: 1 Strana: 0246
Dlouhoň, ě, m. dlouhanec, ein langer Mensch. Us.

41871   Dlouhoničtí Svazek: 6 Strana: 0061
Dlouhoničtí. Vz Žer. Záp. I. 246, II. 2.

41872   Dlouhonitka Svazek: 1 Strana: 0246
Dlouhonitka, y, f., spio, červ. Krok.

41873   Dlouhonoh Svazek: 1 Strana: 0246
Dlouhonoh, a, m., macropodia, korýš. Krok.

41874   Dlouhonohý Svazek: 1 Strana: 0246
Dlouhonohý, langfüssig, -beinig. V.

41875   Dlouhonos Svazek: 6 Strana: 0061
Dlouhonos, a, m. D. lískový, balaninus nucum,der Haselnussbohrer, Nussrüsselkät'er. Sl. les., Frč. 185. Vz Dlouhonosec, Dlouho- nosík.

41876   Dlouhonosec Svazek: 6 Strana: 0061
Dlouhonosec, sce, m. = dlouhonos. D. lískový, vz Dlouhonos; žaludový, balaninus glnndium, groser Eichelbohrer; skvrnitý, b. turbatus, kleiner Eichelbohrer. Brm. IV. 167. — D., erichinus, brouk. D. dvouskvrnný, e. bimaculatus; drsnatý, e. acridulus. Kk. Br. 312., 313.

41877   Dlouhonosec Svazek: 7 Strana: 1231
Dlouhonosec. Cf. Ott. III. 135. a.

41878   Dlouhonosec Svazek: 8 Strana: 0057
Dlouhonosec Vz Ott, VIL 683.

41879   Dlouhonosec Svazek: 9 Strana: 0039
Dlouhonosec, sce, m., brouk. Též: čer- venohnědý, sloní, šedý. Vz Klim 592.

41880   Dlouhonosík Svazek: 1 Strana: 0246
Dlouhonosík, a, m., klikoroh, Rüssel- käfer. Jg.

41881   Dlouhonoska Svazek: 6 Strana: 0061
Dlouhonoska, y, m. a f. = kdo má dlouhý nos. Dch.

41882   Dlouhonosý Svazek: 1 Strana: 0246
Dlouhonosý, nosáč, nosál, nosán, lang- nasig. V.

41883   Dlouhoňovice Svazek: 6 Strana: 0061
Dlouhoňovice, dle Budějovice, Dloho- nowítz, ves u Žamberka.

41884   Dlouhonovský Svazek: 6 Strana: 0061
Dlouhonovský potok, přítok Tiché Orli- ce. Krč.

41885   Dlouhonožec Svazek: 1 Strana: 0246
Dlouhonožec, žce, m., Langfuss.

41886   Dlouhonožičnatý Svazek: 1 Strana: 0246
Dlouhonožičnatý. L. tobolky rostlinné, langstielig. Rostl.

41887   Dlouhoocaska Svazek: 6 Strana: 0061
Dlouhoocaska, y, f., der Langschwanz. Šm.

41888   Dlouhoocasý Svazek: 1 Strana: 0246
Dlouhoocasý, langschwänzig. Lom., Krok.

41889   Dlouhoocasý Svazek: 6 Strana: 0061
Dlouhoocasý. D. raci. Us. Pdl. D. pa- pouškové Brm. II 138., 147.

41890   Dlouhook Svazek: 1 Strana: 0246
Dlouhook, a, m., podophthalmus, korýš. Krok.

41891   Dlouhoosinec Svazek: 1 Strana: 0246
Dlouhoosinec, nce, m., rostl, z řádu trav Rostl.

41892   Dlouhoostrý Svazek: 6 Strana: 0061
Dlouhoostrý, mit langer Schärfe. Lpř. Sl. II. 284.

41893   Dlouhopamětný Svazek: 1 Strana: 0246
Dlouhopamětný, lang gedenkend, lang denkwürdig. L.

41894   Dlouhopatec Svazek: 9 Strana: 0039
Dlouhopatec, tce, m, longitarsus, brouk. D. běložlutý, bezkřídlý, černavý, černobřichý, černohlavý, černostehní, černý, červenohnědý, červenoskvrnný, čtveroskvrnný, čtveroznaký, diviznový, dlouhokrový, hadincový, hnědo- žlutý, hnědý, hrbolkočelý, lemovaný, luční, malý, menší, mizivý, pilatový, plavuňový, podlouhlý, potočníkový, průsvitný, skvrno- špičký, šedobílý, temnokový, temnoprsý, temnošedý, tmavohlavý, tmavý, zlatonohý, žlutavý, žlutoštítý. Vz Klim. 707.

41895   Dlouhopatník, a Svazek: 6 Strana: 0061
Dlouhopatník, a, m., longitarsus, brouk. D. luční, 1. pratensis; černavý, 1. atricilla; křenový, 1. nasturtii; červenoskvrnný, 1. hol- saticus; malý, 1. parvulus; pilátový, 1. an- chusae. Kk. Br. 393., 394.

41896   Dlouhopláštník Svazek: 6 Strana: 0061
Dlouhopláštník, a, m. = kdo nosí dlouhý plášť. Kos.

41897   Dlouhoplynný Svazek: 1 Strana: 0246
Dlouhoplynný, dlouho trvalý, lange strömend, lange dauernd. L.

41898   Dlouhopolsko Svazek: 6 Strana: 0061
Dlouhopolsko, a, n., Dlauhopolsko, ves u Králova Městce. PL.

41899   Dlouhopotomný Svazek: 6 Strana: 0061
Dlouhopotomný, lang nachher dauernd. Šm.

41900   Dlouhoprstácký Svazek: 9 Strana: 0039
Dlouhoprstácký = zlodějský. D. činnosť. Nár. list. 1899. č. 165.

41901   Dlouhoprsťácký Svazek: 10 Strana: 0051
Dlouhoprsťácký cech (zlodějský) Nár list. 1902 c 10

41902   Dlouhoprsťák Svazek: 6 Strana: 0061
Dlouhoprsťák, a, m. = zloděj, der Lang- finger. Us. Dch.

41903   Dlouhoprstka Svazek: 6 Strana: 0061
Dlouhoprstka, y, f., die Diebin. Ssk.

41904   Dlouhoprstý Svazek: 1 Strana: 0246
Dlouhoprstý, langfingerig.

41905   Dlouhoprstý Svazek: 6 Strana: 0061
Dlouhoprstý. D-stí, macrodactyli. Nz.

41906   Dlouhopustý Svazek: 1 Strana: 0246
Dlouhopustý, weitöd. D. les. Rkk.

41907   Dlouhoramenný Svazek: 6 Strana: 0061
Dlouhoramenný, langarmig. D. svícen. NA. I. 26.. 56.

41908   Dlouhoratištný Svazek: 6 Strana: 0061
Dlouhoratištný, áoh/ôôxto?, dlouhostin- ný, dalekostinný, langschattig, weithin schat- tend. Vký.

41909   Dlouhorepý Svazek: 6 Strana: 0061
Dlouhorepý. D-pí, macrura, korýší, ma- jící ocas silně ovinutý obyč. delší nežli krunýř a vždycky širokou pětiplátkovou ploutví zakončený: a) garnáti (garidiua), b) raci obyčejní (astacina), c) langusty (pa- linurida). Vz Frč. 105.-107.

41910   Dlouhorepý Svazek: 8 Strana: 0057
Dlouhorepý rak. Vz Ott. IX. 923.

41911   Dlouhoretka Svazek: 1 Strana: 0246
Dlouhoretka, y, f., bembex, hmyz. Krok.

41912   Dlouhoreťka Svazek: 6 Strana: 0062
Dlouhoreťka, die Wirbelwespe. D. obec- ná, bembex rostrata, gemeine W.; brvnatá, b. ciliata; znamenaná, monedula signata. Brm. IV. 318., 319. Dlouhořízný, mit langem Kleide. Lpř.

41913   Dlouhoretka Svazek: 8 Strana: 0057
Dlouhoretka. Vz Ott. VII. 683.

41914   Dlouhormutný Svazek: 10 Strana: 0051
Dlouhormutný. D smrť Msn. Od 286

41915   Dlouhormutný Svazek: 10 Strana: 0051
Dlouhormutný D smrť Škd Od 19, 37, 172, Msn II 403 Dlouhorukávý. D šuba Hall 261

41916   Dlouhorohatý Svazek: 1 Strana: 0246
Dlouhorohatý, langhornig. D. nažky. Rostl.

41917   Dlouhorohý Svazek: 6 Strana: 0062
Dlouhorohý, langhörnig. D zí (brouci), roháči, loNgicornia, die Langliörner, Bock- käfer. Nz.

41918   Dlouhorohý Svazek: 8 Strana: 0057
Dlouhorohý skot, Vz Ott. VIL 683.

41919   Dlouhoroký Svazek: 6 Strana: 0062
Dlouhoroký, langjährig. Šm.

41920   Dlouhorouchý Svazek: 6 Strana: 0062
Dlouhorouchý, langgtwardig. Lpř. Sl. II. 285.

41921   Dlouhorožec Svazek: 1 Strana: 0246
Dlouhorožec, žce, m. Langhörner.

41922   Dlouhorožec Svazek: 8 Strana: 0540
Dlouhorožec, žce, m., callicerus, brouk. D. černobřichý, c. rigidicornis, tmavý, obscu- rus. Vz Klim. 150.

41923   Dlouhorožka Svazek: 1 Strana: 0246
Dlouhorožka, y, f., eucera, hmyz. Krok.

41924   Dlouhorožka Svazek: 6 Strana: 0062
Dlouhorožka. Dlouhorožky, macrocera. D. obecná, eucera longicornis, gemeine Horn biene. Brm. IV. 255., 256.

41925   Dlouhorožka Svazek: 8 Strana: 0057
Dlouhorožka, eucera, z druhu včel. Vz Ott. VIII. 794.

41926   Dlouhoručka Svazek: 1 Strana: 0246
Dlouhoručka, y, f., langhändig, Lang- arm. D. — 2. Zloděj. L.

41927   Dlouhoruký Svazek: 6 Strana: 0062
Dlouhoruký, langhändig. Šm.

41928   Dlouhorypka Svazek: 1 Strana: 0246
Dlouhorypka, y, f., stylaria, červ. Krok.

41929   Dlouhoryzka Svazek: 1 Strana: 0246
Dlouhoryzka, y, f., galleria, hmyz. Krok.

41930   Dlouhořápnatý Svazek: 1 Strana: 0246
Dlouhořápnatý list, langstielig. Rostl.

41931   Dlouhořasý Svazek: 6 Strana: 0061
Dlouhořasý, langfaltig. Lpř.

41932   Dlouhořitka Svazek: 1 Strana: 0246
Dlouhořitka, y, f., remoura, hmyz. Krok.

41933   Dlouhořízý Svazek: 6 Strana: 0062
Dlouhořízý, langbekleidet. Lpř. Sl. II. 285.

41934   Dlouhoshovívající Svazek: 1 Strana: 0246
Dlouhoshovívající, langmüthig. Štelc.

41935   Dlouhoshovívajícnosť Svazek: 1 Strana: 0246
Dlouhoshovívajícnosť, i, f. Geduld. Plk.

41936   Dlouhoshovívání Svazek: 9 Strana: 0039
Dlouhoshovívání, n. Všeliké d. Kom. Kor. 2.

41937   Dlouhoshovívání, n. D Svazek: 6 Strana: 0062
Dlouhoshovívání, n. D. boží. Kom. Dlouhososka. y, f., moucha, bombilius venosus. D. vlnitá, b. medius Vz Frč. 158.

41938   Dlouhoskvrnný Svazek: 9 Strana: 0039
Dlouhoskvrnný. Vz Rýhonosec, Slu- néčko.

41939   Dlouhososákovitý Svazek: 8 Strana: 0057
Dlouhososákovitý hmyz. Nár. list. 1893. Vz násl.

41940   Dlouhososka Svazek: 7 Strana: 1231
Dlouhososka, y, f., bombylius. Cf. Ott. IV. 321., Brm. IV. 487.

41941   Dlouhososka Svazek: 8 Strana: 0057
Dlouhososka. Vz Ott. VII. (583.

41942   Dlouhospal Svazek: 6 Strana: 0062
Dlouhospal, a, dlouhospálek, lka, m., der Langschläfer. Šm.

41943   Dlouhospalka Svazek: 6 Strana: 0062
Dlouhospalka, y, f., die Langschläferin. Srn.

41944   Dlouhosrstnatý Svazek: 6 Strana: 0062
Dlouhosrstnatý = dlouhosrstý. Dk.

41945   Dlouhosrstý Svazek: 1 Strana: 0246
Dlouhosrstý, langhaarig. L.

41946   Dlouhosrstý Svazek: 6 Strana: 0062
Dlouhosrstý pes. Hvl.

41947   Dlouhosť Svazek: 1 Strana: 0247
Dlouhosť (zastar. dlúhosť), i, f., délka, die Länge: a) místa. D. mil ne všudy stejná. D. cesty, mostu. D. zeměpisná. D. rybníku. Břez. — b) Času. Dl. věku. V. Zaháněti d. času. Kom. Dl. chvíle, války, života, noci. V., Jg. — O místě v české řeči více uží- váno „délka", o čase „dlouhosť". Jg.

41948   Dlouhosť Svazek: 6 Strana: 0062
Dlouhosť, longitudo. Ž. wit. 22. 6., 90. 16.

41949   Dlouhostinný Svazek: 6 Strana: 0062
Dlouhostinný, vz Dlouhoratištný.

41950   Dlouhostopkovatý Svazek: 1 Strana: 0247
Dlouhostopkovatý, langstielig. D. květ. Um. les.

41951   Dlouhostopkový Svazek: 9 Strana: 0039
Dlouhostopkový. D. květ. Wlt. 22.

41952   Dlouhoš Svazek: 1 Strana: 0247
Dlouhoš, e, m., dlouhoň, slombidlo, sahán, kolohnát, ein langer Mensch, eine Standarte. D.

41953   Dlouhošatný Svazek: 1 Strana: 0247
Dlouhošatný, langröckig. L.

41954   Dlouhošatý Svazek: 6 Strana: 0062
Dlouhošatý, mit langem Kleide. Cf. Dlouhořízný. Lpř., Šm.

41955   Dlouhošíjka Svazek: 1 Strana: 0247
Dlouhošíjka, y, f., raphidia, hmyz. Krok.

41956   Dlouhošijka Svazek: 6 Strana: 0062
Dlouhošijka, y, f. D-ky, raphidiadae, členovci síťokřídlí, mají předohrudí v po- době krku protáhlé, delší nežli hlavu: je- hlice hadí, Klešťonožka obecná. Vz Frč. 151.

41957   Dlouhošijka Svazek: 7 Strana: 1231
Dlouhošijka, y, f. Cf. Brm. IV. 520.

41958   Dlouhošijka Svazek: 8 Strana: 0057
Dlouhošijka. Vz Ott. VII. 683.

41959   Dlouhošíjky Svazek: 10 Strana: 0051
Dlouhošíjky, rhaphidiidae, čeleď hmyzu síťokřidlého Vz Ott XXI 647

41960   Dlouhošíjný Svazek: 1 Strana: 0247
Dlouhošíjný, langhälsig. Presl.

41961   Dlouhošosatý Svazek: 9 Strana: 0039
Dlouhošosatý kabát. Tům. 307. Sr.

41962   Dlouhošosatý Svazek: 9 Strana: 0039
Dlouhošosatý.

41963   Dlouhošosový Svazek: 9 Strana: 0039
Dlouhošosový.

41964   Dlouhošosý Svazek: 9 Strana: 0039
Dlouhošosý. D. kabát Šml. X. 321. Vz

41965   Dlouhoště Svazek: 6 Strana: 0062
Dlouhoště, vz Dluhoště.

41966   Dlouhoštěpný Svazek: 6 Strana: 0062
Dlouhoštěpný, mit laNgem Speere be- waffnet. Lpř.

41967   Dlouhota Svazek: 6 Strana: 0062
Dlouhota, y, f., die Zeitdauer. To trvá d-Tu, das dauert lange! U Olom. Sd.

41968   Dlouhotáhlý Svazek: 1 Strana: 0247
Dlouhotáhlý, langwierig. L.

41969   Dlouhotáhlý Svazek: 6 Strana: 0062
Dlouhotáhlý pahrbek, Kř. 17., paprsek. Stč. Zem. 247.

41970   Dlouhotahový Svazek: 6 Strana: 0062
Dlouhotahový. D. úloha šachová. Světz. 1869. 76.

41971   Dlouhotečký Svazek: 8 Strana: 0540
Dlouhotečký točkokřídlec, brouk. Vz Klim. 35.

41972   Dlouhotlapý Svazek: 8 Strana: 0540
Dlouhotlapý úženec, brouk. Vz Klim. 228.

41973   Dlouhotlapý Svazek: 9 Strana: 0039
Dlouhotlapý vz Dlouhokrovec.

41974   Dlouhotobolný. D Svazek: 1 Strana: 0247
Dlouhotobolný. D. oměj. Rostl.

41975   Dlouhotrnný Svazek: 9 Strana: 0039
Dlouhotrnný. D. dřištál. Wlt.

41976   Dlouhotrpělivý Svazek: 1 Strana: 0247
Dlouhotrpělivý, langmüthig. L.

41977   Dlouhotrvající Svazek: 1 Strana: 0247
Dlouhotrvající, langwährend. V.

41978   Dlouhotrvalosť Svazek: 1 Strana: 0247
Dlouhotrvalosť, i, f. Langwierigkeit. V.

41979   Dlouhotrvalý Svazek: 1 Strana: 0247
Dlouhotrvalý, dlouhotrvanlivý, dlouho- trvající, langdauernd, -wierig. D. déšť, zdraví, zimnice, válka, bída, obcování, rostlina. Reš., V., Kom. — Jg.

41980   Dlouhotrvanlivý Svazek: 6 Strana: 0062
Dlouhotrvanlivý, langandauernd. Šm. Dlouhotvářný, langes Gesicht habend. D. Němec. Koll. I. 52.

41981   Dlouhotulejný Svazek: 10 Strana: 0051
Dlouhotulejný oštěp, langröhrig, ????- ?????? Škd Od 135.

41982   Dlouhotvářný Svazek: 1 Strana: 0247
Dlouhotvářný, langes Gesicht habend. Us.

41983   Dlouhouchý Svazek: 1 Strana: 0247
Dlouhouchý, -ušný, langöhrig. D. osel. L.

41984   Dlouhouchý Svazek: 7 Strana: 1231
Dlouhouchý, langohrig. D. (angl.) prase. Vz KP. VI. 446.

41985   Dlouhouchý Svazek: 10 Strana: 0051
Dlouhouchý oslík Škd F. 182

41986   Dlouhoústec Svazek: 9 Strana: 0039
Dlouhoústec, ústce, m, dictyoptera, brouk. D. červený, rudý. Vz Klim. 445.

41987   Dlouhoústka Svazek: 1 Strana: 0247
Dlouhoústka, y, f., succinea, plž. Krok.

41988   Dlouhoúzkolebec Svazek: 10 Strana: 0051
Dlouhoúzkolebec, bce, m = kdo má dlouhou, ale úzkou hlavu, dolicholeptocepha lus Ktt

41989   Dlouhovatý Svazek: 1 Strana: 0247
Dlouhovatý, dlouhatý, länglich. Lom.

41990   Dlouhovec Svazek: 1 Strana: 0247
Dlouhovec, vce, m., dolichos, rostl. vikvo- vitá. Rostl.

41991   Dlouhověctví Svazek: 6 Strana: 0062
Dlouhověctví, n. = dlouhověkost. Šm.

41992   Dlouhověčenství Svazek: 1 Strana: 0247
Dlouhověčenství, n., zastr. dlouho- věčnosť. Ms. pr. cís.

41993   Dlouhověčenství Svazek: 7 Strana: 1231
Dlouhověčenství, n. Výb. II. 931.

41994   Dlouhověčnosť Svazek: 1 Strana: 0247
Dlouhověčnosť, dlouhověkosť, i, f., dlouhé trvání, žití, letitosť, dlouhý věk. Lange Dauer, langes Leben. Ben. V., Kom., Dal., Jg.

41995   Dlouhověčnosť Svazek: 6 Strana: 0062
Dlouhověčnosť. 15. stol. Mnč. R. 76. Dá-li pán d. zde nad zemí t. j. nad tělem. Hus I. 146. D. dána jest za naplnění toho přikázánie. Hus I. 146.

41996   Dlouhověčný Svazek: 1 Strana: 0247
Dlouhověčný, dlouhověký, dlouho trva- jící, starý, letitý, langwährend, langlebend, langjährig, uralt. Jg. D. život, muž, V., símě, Ben. V., vojna, čas, svět. Jg. — kde: na zemi. Br.

41997   Dlouhověčný Svazek: 6 Strana: 0062
Dlouhověčný. V starých přebývá rozum a v d-čných moudrosť. BO. Bože d.! BO. D-čen budeš na zemi. Št. Kn. š. 109.

41998   Dlouhověčný Svazek: 7 Strana: 1231
Dlouhověčný, longanimis. Ž. kl. 102.8., Št. Kn. š. 109., 31.

41999   Dlouhověkosť Svazek: 6 Strana: 0062
Dlouhověkosť, i, f. = dlouhovéčnosť. Dlouhověký. ZN. Abys b) 1 d-věk na zemi. Sš. II. 137., Hus I. 136. D. křivdu ; snášeti. Koll. I. 212.

42000   Dlouhověkost, dlouhověký Svazek: 1 Strana: 0247
Dlouhověkost, dlouhověký, vz Dlouho- věčnosť, -čný.