330001   Škrk Svazek: 3 Strana: 0897
Škrk, u, m. = jedno škrknutí (vz Škr- kati), der Ritz. Jedním škrkem plátno roz- trhl. Jg. Hop, škrk! černó pantlo pod krk. Sš. P. 733. Šaty škrk! už byla díra. Mor. Šd. Plátno dělá škrk (škrčí), roztrlme-li se. Mor. Šd. — Š. == škrknutí, krknutí žaludku, der Rülps. Ros.— Š. = jistý tanec na Mor.

330002   Škrk Svazek: 9 Strana: 0328
Škrk. Škrky háky na vojáky (o špatném písmě). Mus. ol. 1898. 117. — Na Škrku, po- zemek. Pck. Hol. 167.

330003   Škrk sem, škrk tam Svazek: 10 Strana: 0423
Škrk sem, škrk tam, tanec. Vz Brt. P. n. 883.

330004   Škrkač Svazek: 3 Strana: 0897
Škrkač, e, m. = kdo škrká, der Scharrer, Rülpser. Jg.

330005   Škrkačka Svazek: 3 Strana: 0897
Škrkačka, y, f. = která škrká, die Schar- rerin, Rülsperin; řehtačka, die Schnarre, Ratel. Reš. — S. = čím se škrká, sirka. das Streich-, Zündhölzchen. Na Mor. a Slov. Tč., Šd.

330006   Škrkajcový Svazek: 9 Strana: 0328
Škrkajcový. Š. semínko (pro škrkavky). Jihozáp. Čech. Dšk Vok. 16.

330007   Škrkan Svazek: 3 Strana: 0897
Škrkan, a, m. - trhan, der Haderlump. Slov. Bern.

330008   Škrkanec Svazek: 3 Strana: 0897
Škrkanec, nce, m., vz Škraka. U Olom. Sd.

330009   Škrkanofský Svazek: 9 Strana: 0328
Škrkanofský hory = Krkonoše. Hoš. 110.

330010   Škrkaný Svazek: 3 Strana: 0898
Škrkaný; -án, a, o, zerfleischt, zerrissen. Bern.

330011   Škŕkať sa Svazek: 8 Strana: 0407
Škŕkať sa = zlobiti se, hašteřiti se. Mo- hou sa ženy š. Phľd. 1893. 652. Nech sa škrká, kolko chce. Ib. 390.

330012   Škrkati Svazek: 3 Strana: 0898
Škrkati; skrčeti, el, ení; škrknouti, knul a kl, utí; škrkávati = škrky dělati, schnarren, gurren, knarren, quacken, rasseln; krkati, rülpsen, schlucken; špetnouti, muchsen; tr- hati, drápati, reissen. zerfleischen. Jg. — abs. Žaludek, žába škrká. Jen to škrklo, už držel dva kusy plátna v ruce. Vz Škrk. Sd. Škrkal (krkal). Ani neškrkni (nešpetni). Ros. Z houští škrčíc vyskočí tu vlci dva. Svo- boda Václ. — (komu) kde. Škrkačku po stěně škrkati, streichen. Mor. Tč. Ty husov- ské žáby pod mostem škrkajó, židenský panenky vesele zpívajó. Sš. P. 769. Voda v ohni škrkne. Kom. Škrká mi v břiše (pře- lévá se). Ros. — čím. Ani pérem neškrknu. Mor. Šd. Š. sirkou, streichen. Us. Šd., Sd. — na čem: na houslech. Zlob. — jak. Na nohy škrknouti (hbitě na nohy se postaviti). U Olom. Sd. — kudy. A já škrk přes tu hrázu = skočil, sprang. Mor. Kch. — odkud kam. A tu on škrkl (== skočil) na něho ze síně, ze dvora, se stromu atd. Mor. Hý.

330013   Škrkátko Svazek: 9 Strana: 0328
Škrkátko, a, n. Š. u sirníku. Mus. ol. 1898. 117.

330014   Škrkavě Svazek: 3 Strana: 0898
Škrkavě = škrkem, knarrend, zischend, pfeifend.

330015   Škrkavec Svazek: 3 Strana: 0898
Škrkavec, vce, m., amomum zedoaria, der Zitwer. Bern.

330016   Škrkavečník Svazek: 3 Strana: 0898
Škrkavečník = škrkavičník.

330017   Škrkavice Svazek: 3 Strana: 0898
Škrkavice, e, f. = škrkavka.

330018   Škrkavičně Svazek: 3 Strana: 0898
Škrkavičně = škrkavě.

330019   Škrkavičník Svazek: 3 Strana: 0898
Škrkavičník, u, tu., škrkavečník, u, m. = škrkavičný n. římský hrách, lupinus, die Feigenbohne. Rstp. 413. Š. žlutý, luteus, gelbe F., bílý, albus, weisse F., strakatý, varius, bunte F., úzkolistý, angustifolius, schmalblättrige F., hořký. — Š. = škrka- kavičná bylina n. semeno, das Wurmkraut, absinthium marinum. Rostl., Ros.

330020   Škrkavičník Svazek: 9 Strana: 0328
Škrkavičník, u, m. = vlčí bob, lupinus, ro-stl. Ott. XVI. 468.

330021   Škrkavičný Svazek: 3 Strana: 0898
Škrkavičný, na Slov. škrkavý = praska- jící, vrzající, rasselnd, knarrend. Bern. — Š. = od škrkavek, Wurm-, Spulwurm-. Š. zi- mnice. — S. bylina, koření, das Wurmkraut; semeno (škrkavičník). V. — Š. n. římský hrách (== škrkavičník). Kom. J. 128., D.

330022   Škrkavka Svazek: 7 Strana: 0854
Škrkavka. Cf. Čs. lk., Brm. IV. 2. 115.—119. Proti š-kám dávají dětem česnek rozetřený a v mléce vařený. Us. Zaříkávání š-vek, vz Kv. 1855. 339., Zbrt. 240, Mtc. XV. 289.

330023   Škrkavka Svazek: 7 Strana: 1390
Škrkavka. Odhánění jich Vz Mtc. 1893 146.

330024   Škrkavka Svazek: 8 Strana: 0407
Škrkavka. Zaříkávání š-vek. Vz Duf. 27.

330025   Škrkavka Svazek: 9 Strana: 0328
Škrkavka. Zařikávání škrkavek. Vz Mus. 1859. 58., 55

330026   Škrkavka Svazek: 10 Strana: 0423
Škrkavka, y, f., oxyuris vermicularis, Spring-, Madenwurm, Pfriemenschwanz. Ktt.

330027   Škrkavka Svazek: 10 Strana: 0668
Škrkavka, y, f. Vz Ott.

330028   Škrkavka, y, škrkavice Svazek: 3 Strana: 0898
Škrkavka, y, škrkavice, e, f. = Místa, červ srdeční, kouka (Kts.), ascaris, der Spul-, Bauch-, Leib-, Herz-, Darmwurm. V. Š-ky, nematodes, die Fadenwürmer, jsou oblí hlí- stové, těla velmi dlouhého, brkovitého až i nitkového. Všecky mají ústa, mnohé mají též dokonalou řití opatřenou rouru zažívací. 1. Š-ky pravé a) škrkavky v užším smyslu jsou hlístové střevní, mají tělo táhlé, na zad zašpičatělé, ústy i řití opatřené. Š-ka obecná, ascaris lumbricoides, obrovská, a. megalocephala, roup či srnice, oxyuris ver- micularis, škrkavka kočičí, ascaris mystax. — b) Měchová, strongyloidea, mají ústa opatřená rohovitou schránkou aneb háčky. Měchovec obrovský, eustrongylus gigas, koňský, scle- rostomum armatum, ovčí, dochmius filaria, okouní, cucculanus elegans. — c) Tenko- hlavci, trichotrachelidae, jsou hlístové těla oblého, velmi tenkého a na hlavě bičíkovité prodlouženého. Tenkohlavec bičíkový, tri- chocephalus dispar, svalovec či trichina (tri- ehina spiralis). — d) Vlasová, filaridae, mají j velmi dlouhé nitkovité tělo, ústa neozbro- jená. Vlasovec koňský, filaria papillosa, krevní, f. immitis, medinský, f. medinensis. — e) Hádátka, anguillulida, malincí oblí červi. Haďátko pšeničné, anguillula scandens, octové, ang. aceti. — 2. Strunová, gordi- acea, mají tělo strunovité, tuhé, jsou opa- třeny ústy, avšak na místě zažívací roury mají jen zvláštní buňkovité těleso. Stru- novec obecný či živý vlas, gordius aqua- ticus, bílý, mermis albicans. Vz Frč. 69.-74. Cf. Schd. II. 531. Vz Hlísta, S. N. — S-ky mořiti a ven vyháněti. Byl. Proti š-ám vezmi zvonček s vlášením jako na vrbě roste, vaře dávej s vínem píti. Jád. — Š. široká = kalounice, tasemnice, taenia, der Bandwurm. Bráti lék proti tasemnici, škrkavkám. — Š. na Mor. = srdnice, roup, ascaris vermicularis, der Maden-, Springwurm. D. — Š., druh dešťovek dlouhých a bělejších než obyčejně jsou. Ros.

330029   Škrkavkovec Svazek: 3 Strana: 0898
Škrkavkovec, vce, m. = kdo škrkavky má, der Würmer hat. Ros.

330030   Škrkavkovitý Svazek: 3 Strana: 0898
Škrkavkovitý — škrkavkovec. Ros.

330031   Škrkavý Svazek: 3 Strana: 0898
Škrkavý = kdo škrká, knarrend, knir- rend, rasselnd. Slov. Bern.

330032   Škrkly Svazek: 7 Strana: 0854
Škrkly. Ve Š-klách, pole v Prlově na Mor. MzO. 1890. 177.

330033   Škrknouti Svazek: 3 Strana: 0898
Škrknouti, vz Škrkati.

330034   Škrknouti Svazek: 9 Strana: 0328
Škrknouti, vz Skuknouti.

330035   Škŕknúť po kom Svazek: 10 Strana: 0423
Škŕknúť po kom = skočiti, hnáti se. Val. Čes. 1. XI. 485. Vz Škrkati. A vono se blesklo a škrklo do ty slámy (sjelo). Hoš, Pol. II. 92. Sr. Škrkati.

330036   Škrkútati Svazek: 7 Strana: 0854
Škrkútati = škrkati. Slov. Sl. spv. IV. 149.

330037   Škrla Svazek: 7 Strana: 0854
Škrla, y, f. = škrhla. Val. Brt.

330038   Škrlá Svazek: 9 Strana: 0328
Škrlá, é, f., jm. místa u Pržna na Mor. Vck.

330039   Škrlacko Svazek: 7 Strana: 0854
Škrlacko, a, n. = škrhla. Val. Brt.

330040   Škrlák Svazek: 10 Strana: 0423
Škrlák, u, m = kverlovačka, moulvička? Kuchařka nese několik polámaných vařeček a š-ků. Kld. II. 329.

330041   Škrle Svazek: 9 Strana: 0328
Škrle, ete, škrlacko, a, n. = prasátko. Mus. ol. 1898. 117.

330042   Škrliak Svazek: 3 Strana: 0898
Škrliak, a, m., der Knicker, Knauser. Toho za skupářa a š-ka (= škrtila) pokla- dajú, kdo svoj chlieb odkladá před domá- cími. Slov. Dbš. 36.

330043   Škrlup Svazek: 7 Strana: 1390
Škrlup, u, m. = škraloup. Strč Mz v List. fil. 1893. 19.

330044   Škrn Svazek: 7 Strana: 0854
Škrn, u, m. = úsměv. Š. na rtíku (dítěte). Slov. Phl'd. VI. 269. Vz Škrnouti se.

330045   Škrně Svazek: 7 Strana: 0854
Škrně, ěte, n = škvrně. Nov.

330046   Škrně Svazek: 8 Strana: 0407
Škrně m. škvrně, v odsuto. Dik. Jihč. I. 27.

330047   Škrněti Svazek: 7 Strana: 0854
Škrněti = vrnkati, plakati. Děťo š-lo. Slez. Šd.

330048   Škrniti Svazek: 3 Strana: 0898
Škrniti, il, ční, karg zurückhalten, skrbliti. Dch. — se = hubeněti. Čuně se škrní. Us. Rgl.

330049   Škrniti Svazek: 10 Strana: 0423
Škrniti = skrbliti. Strn. Poh. 77.

330050   Škrniti sa Svazek: 7 Strana: 0854
Škrniti sa = zubiti se, usmívati se. A sestry — tie sa len škrnily cez zuby. Slov. Orl. III. 44.

330051   Škrnouti se Svazek: 3 Strana: 0898
Škrnouti se, jen složeného užíváme: uškrnouti se = maličko se usmáti, lächeln. Ros.

330052   Škrob Svazek: 3 Strana: 0388
Škrob, u, m., scabo (homo), zastr. Rozk.

330053   Škrob Svazek: 3 Strana: 0898
Škrob (zastr. škrob), u, škrobek, bku, škrobeček, ečku, m., z němec. Kraftmehl (s-krob); das Stärkmehl: C12 H10 O12. Šfk., D. Š. lep z mouky ku stužování prádla atd. D., V. Š-bem něco škrobiti. Kom. J. 581. Š. modrý, Tabl. lid., bramborový, pšeničný, Us., bílý, jodovaný, lazulkový n. s lazulkou, Kh., palmový, škrob rostlin složnokvětých (inulin), lichenový, euglenový, Šfk. 553., lišejníkový, obecný, omanový. Rst. 8., 9., 30. Škrob lesklý, Dch., knihařský, rýžový, z divokých kaštanů. Us. Škrob dělati, vy- ráběti. Škrob, vaří-li se na husto, bleptá. Dch. Vz S. N. a v Šfk. 550. a násl.,Kk. 10., 113., 135., Prm. III. čís. 15. - S. = země suchoparná, břidličná a kamenitá, dürrer, steinichter Ort. Cf. Škrobot, Skro- botina. Má pole na škrobu. Ros. — Š., a, rn. = lakomec, der Geizhals, Schmutzhammel. Ty škrobe! To je škrob! — Š. = nehoda, škoda, (hlavně se tak říká, když se něco zláme). To je škrob! U Rychn. a Žamber. Dbv.

330054   Škrob Svazek: 7 Strana: 0854
Škrob. Cf. Mkl. Etym. 304, Rm. I. 578., Schd. I. 397., 399., Kram. Slov., MS. 330., Slov. zdrav. 362., KP. V. 552. nn.

330055   Škrob Svazek: 7 Strana: 1390
Škrob = štěrk. Š. na opravování břehů rybničných. Wtr. Obr. II. 525., Mz. v List fil. 1893. 23

330056   Škrob Svazek: 8 Strana: 0407
Škrob není z Kraftmehl. Vz Kotk. 64. Cf. o pův. Jage. Arch. XVI. 3. 4. Heft. 412.

330057   Škrob Svazek: 9 Strana: 0328
Škrob. O pův. sr. Zub. 412.

330058   Škrob Svazek: 10 Strana: 0423
Škrob, u, m., scabo. Rozk. P. 1070., R. 80. Sr. Ott. XXIV. 656.

330059   Škroba Svazek: 3 Strana: 0898
Škroba, y, m., osob. jm. Mor. Šd.

330060   Škrobac Svazek: 8 Strana: 0407
Škrobac = škrábati. Šarišsko. Phľd. 1894. 307.

330061   Škrobačisko Svazek: 3 Strana: 0898
Škrobačisko, a, n. == škrobaňa. Mor. Šd.

330062   Škrobačka Svazek: 3 Strana: 0898
Škrobačka, y, f. = lžíce na škrabání zemáků, ein Löffel zum Schaben der Erd- äpfel. U Místka. Mtl.

330063   Škrobailý Svazek: 8 Strana: 0407
Škrobailý = oškrábaný, oloupaný. Slez. NZ. IV. 497.

330064   Škrobák Svazek: 7 Strana: 0854
Škrobák = brouk vůbec. Hra na š-báka. Km. 1887. 313., Brt. Dt. 194.

330065   Škrobák Svazek: 9 Strana: 0328
Škrobák, u, m. Š. na kobzole. Slez. Čes 1. VIII. 56. Sr. Škrabák.

330066   Škrobák, a, škrobáček Svazek: 3 Strana: 0899
Škrobák, a, škrobáček, čka, m. = chrobák, z lat. scarabeus. Bdl. Na morav. Zlínsku brouk vůbec. Brt. — Přenes, o li- dech. Aj jdi ty škrobáku! Co chceš ty škro- báku? Us. v již. Mor. Šd. Škroban, u, m., amylas. Rst. 30.

330067   Škrobana Svazek: 3 Strana: 0899
Škrobana, chrobaňa, ě, m. = škaredý, nehezký chrobák (brouk). Na Mor. Brt., Šd.

330068   Škrobánek Svazek: 3 Strana: 0899
Škrobánek, nka, m. = skřivan, die Lerche. Vz Skovránek. Slez. Pk., Šd. — Š., osob. jm.

330069   Škrobánek Svazek: 7 Strana: 0854
Škrobánek. Mkl. Etym. 305.

330070   Škrobánek Svazek: 9 Strana: 0328
Škrobánek, nka, m. S. blatní. Vz Cho- eholouš.

330071   Škrobánek Svazek: 10 Strana: 0423
Škrobánek. Hra na š-ka ve Slez. Vz Vyhl. II. 244. Choditi na š-nka = dětská slavnost' velikonoční. Děti chodí hledat do polí, co jim š-nci shodili. Vz Vlasť. L 170.

330072   Škrobanka Svazek: 7 Strana: 0854
Škrobanka, y, f. = polévka strouhaná. Slez. Šd. Škrobařsky žíti (lakomě). Us.

330073   Škrobárnictví Svazek: 9 Strana: 0328
Škrobárnictví, n. Nár. polit. 1898. 207.

330074   Škrobař Svazek: 3 Strana: 0899
Škrobař, e, m., der Stärkemacher, Stärke- verkäufer. D.

330075   Škrobař Svazek: 9 Strana: 0328
Škrobař, e, m. 1615. Mtc. 1899. 283.

330076   Škrobařiti Svazek: 3 Strana: 0899
Škrobařiti, íl, ení, Stärkemacherei trei- ben. D.

330077   Škrobařka Svazek: 3 Strana: 0899
Škrobařka, y, f., die Stärkemacherin, -händlerin, die Frau des Stärkemachers. Us. Jg.

330078   Škrobařský Svazek: 3 Strana: 0899
Škrobařský, Stärkemachers-. Jg.

330079   Škrobařství Svazek: 3 Strana: 0899
Škrobařství, n., die Stärkemacherei. Jg.

330080   Škrobat koho Svazek: 7 Strana: 0854
Škrobat koho = pomlouvati. Laš. Brt. D. 274.

330081   Škrobati Svazek: 3 Strana: 0899
Škrobati = škrabati, kratzen. — co: kobzole. Slez. Šd., Tč.

330082   Škrobati Svazek: 9 Strana: 0328
Škrobati = pěti. Škovránek už škrobe. Mus. ol. III. 77.

330083   Škrobatý Svazek: 3 Strana: 0899
Škrobatý = škrob obsahující, Stärke ent- haltend. Š. látky. Svět.

330084   Škrobena Svazek: 3 Strana: 0899
Škrobena, y. f, die Haubenputzerin. Us. Dch. Škrobeně mluviti, steif. Us. Dch. Cf. Škrobený.

330085   Škrobenáč Svazek: 8 Strana: 0407
Škrobenáč, e, m. (o nehybném). Zbrt. Tan. 288.

330086   Škrobenec Svazek: 3 Strana: 0899
Škrobenec, nce, m., ein steifer Patron. Us. Dch.

330087   Škrobení Svazek: 3 Strana: 0899
Škrobení, n., das Stärken. Us. Prádlo ku š. Šm.

330088   Škrobenica Svazek: 8 Strana: 0407
Škrobenica, e, f. = škrobená sukně. Také mor. Duf. 164., Brt. D. II. 464. — Š., appretura, Pappe, f. Sterz. II. 494.

330089   Škrobenice Svazek: 3 Strana: 0899
Škrobenice, e, f. = silne škrobená spod- nička, gestärkter Unterrock. V Policku. Kšá.

330090   Škrobenka Svazek: 7 Strana: 0854
Škrobenka, y, f. = škrobenice. U Brna. Rgl.

330091   Škrobenosť Svazek: 3 Strana: 0899
Škrobenosť, i, f., das Gestärktsein; die Steifheit der Manieren. Dch., Kos. Ol. I. 98.

330092   Škrobený Svazek: 3 Strana: 0899
Škrobený; -en, a, o, gestärkt. S. košile, sukně a pod. — Š., steif, steifleinen, ge- zwungen, affektirt, pedantisch. Jg., Dch. Š. moudrosť, způsoby, počínání. Us. Dch, S. Mojžíš, steif lederner Gesell. Dch. — Š. = skoupý, der Geizhals, Filz. Jg., Dch.

330093   Škrobící Svazek: 3 Strana: 0899
Škrobící, zum Stärken dienend, Stärke-. S. stroj. Techn. Vz -ici.

330094   Škrobička Svazek: 7 Strana: 0854
Škrobička, y, f. = ženská, která škrobí prádlo. Nár. list.

330095   Škrobička Svazek: 8 Strana: 0407
Škrobička. Nár. list. 1895. č. 157.

330096   Škrobidlo Svazek: 7 Strana: 0854
Škrobidlo, a, n., Stärkemaschine. Hrvát Šd.

330097   Škrobík Svazek: 8 Strana: 0407
Škrobík. U Š-ků (poněvadž tam škrobili holubinky). NZ. IV. 146.

330098   Škrobiti Svazek: 3 Strana: 0899
Škrobiti, il, en, ení; škrobívati (mit Kraft- mehl) stärken, steifen. — co čím: košile pšeničným škrobem š. Us. — Kom. J. 581.

330099   Škrobiti Svazek: 9 Strana: 0328
Škrobiti. O pův. sr. Zub. 412.

330100   Škrobivý Svazek: 7 Strana: 0854
Škrobivý, geizig. Cf. Škrob. Nár. list. 1889.

330101   Škrôbka Svazek: 8 Strana: 0407
Škrôbka, y, f. = škrobená tenká šatka až po kolena sahající s pěkným vyšíváním a s krásnými krajkami. V Bošácku na Slov. na Trenč. NZ. IV. 442., 157. nn.

330102   Škróbkový Svazek: 8 Strana: 0578
Škróbkový fiertoch. Sbor. slov. I. 45. Cf. Škróbka

330103   Škroble Svazek: 3 Strana: 0899
Škroble, e, f. — prohnutý tupý nůž na obou koncích s krňkami (střenkami). Na Ostrav. Mtl.

330104   Škroblička Svazek: 3 Strana: 0899
Škroblička, y, f., na Mor. = šorna ko- minická, das Scharreisen. MM. 268. — Jg.

330105   Škroblina Svazek: 3 Strana: 0899
Škroblina, y, f., der Kloben, Kloben- ring. Vys.

330106   Škrobnatěti Svazek: 7 Strana: 0854
Škrobnatěti, ěl, ění, stärkemehlartig werden. Us. Šd.

330107   Škrobnatosť Svazek: 7 Strana: 0854
Škrobnatosť, i, f., Stärkehältigkeit, f. Us.

330108   Škrobnatý Svazek: 3 Strana: 0899
Škrobnatý = skrobatý, Stärke enthal- tend. Rostl. Š., amylaceus, stärkemehlartig, složený ze zrnek drobných kyprých bela- vých, jakoby ze škrobu. Š. stélka některých lišejníků. Rst. 502.

330109   Škrobnica Svazek: 10 Strana: 0668
Škrobnica, e, f. = škrobená zástěra. Slov. Nár. sbor. XI. 15.

330110   Škrobnouti Svazek: 7 Strana: 0854
Škrobnouti (škrábnouti) = bičem, prutem šlehnouti, mit der Peitsche hauen. Mor. Vck.

330111   Škrobný, škrobový Svazek: 3 Strana: 0899
Škrobný, škrobový = ze škrobu, Stärk-. Š. kaše, mouka, D., Jdi (gummi), moučka, cukr, Nz.. maz, obsah, Šp., lesk, lep (Kleister), Dch., cukrovarství. S. N.

330112   Škrobochlorofyll Svazek: 7 Strana: 0854
Škrobochlorofyll, u, m., v lučbě. SP. II. 114.

330113   Škrobochlorofyllový Svazek: 7 Strana: 0854
Škrobochlorofyllový. Š. zrnko. SP. II. 114.

330114   Škrobot Svazek: 3 Strana: 0899
Škrobot, u, m. = kamének, das Steinchen. Cf. Škrob (konec). D. — Š. = škrob, pole bez země dürrer, steinichter Ort. Vz Škrob (konec), Škrobotina. Us. u Petrovic. Dch. U N. Kdyně. Rgl.

330115   Škrobot Svazek: 7 Strana: 1390
Škrobot. Vz List. fil. 1893. 23. (Mz.).

330116   Škrobot Svazek: 10 Strana: 0668
Škrobot, a, m., vz Krobot. Šum. Rgl.

330117   Škrobotati Svazek: 7 Strana: 0854
Škrobotati = škrabotati. Slov. Rr. Sb.

330118   Škrobotina Svazek: 3 Strana: 0899
Škrobotina, y, f = tvrdá země, mageres, steinichtes Land. D. Cf. Škrob (konec), Škrobot.

330119   Škrobotnice Svazek: 10 Strana: 0423
Škrobotnice = hlísty. Vz Roupy.

330120   Škrobotvorec Svazek: 7 Strana: 0854
Škrobotvorec, rce, m. = leukoplast. Š-ci, Stärkebildner, zvláštní plásmová tělesa, v nichž škrob v nezelenýcb dílech rostliny vzniká. SP. II. 115., Ott. IV. 934.

330121   Škrobotvorný Svazek: 7 Strana: 0854
Škrobotvorný, stärkebildend. Š. zrnka plásmová. SP. II. 115.

330122   Škrobovatina Svazek: 3 Strana: 0899
Škrobovatina, y, f., amyloidum. Rst, 40.

330123   Škrobovatosť, škrobovitosť Svazek: 3 Strana: 0899
Škrobovatosť, škrobovitosť, i, f., die Kraftmehljgkeit; Magerkeit des Landes. Ros. Cf. Škrob, Skrobot.

330124   Škrobovatý, -vitý Svazek: 3 Strana: 0899
Škrobovatý, -vitý = škrob mající v sobě, kraftraehlig; 2. kamenitý, mager, steinig. Cf. Škrob (konec), Škrobot. Ros.

330125   Škrobovina Svazek: 3 Strana: 0899
Škrobovina, y, f. = prvek ve škrobu jsoucí, der Dextrin, dextrinnm, das Stärke- gummi. Jg., Rst. 502., 31.

330126   Škrobovinný Svazek: 3 Strana: 0899
Škrobovinný, od škroboviny. S-né mě- chýřky. Čas. techn. I. 58.

330127   Škrobovka Svazek: 7 Strana: 0854
Škrobovka, y, f. = tuhá sukně, Steif- rock, m. Šp.

330128   Škrobovna Svazek: 8 Strana: 0407
Škrobovna, y, f. = škrobárna. Světz. 1895. 436.

330129   Škrobový Svazek: 3 Strana: 0899
Škrobový, vz Škrobný.

330130   Škrobový. Š Svazek: 7 Strana: 0854
Škrobový. Š. chlorofyll, SP. II. 114., běl, modř, Ktzr., klovatina (dextrin), Kk., mléko. Zpr. arch.

330131   Škrobránek Svazek: 3 Strana: 0899
Škrobránek, nka, m. = skřivánek. U Fren- štátu. Dřk. Vz Škrovánek.

330132   Škrofule, škrofle Svazek: 3 Strana: 0899
Škrofule, škrofle, pl., f. = krtice. Sal. 27. 27.

330133   Škrofulosní Svazek: 7 Strana: 0854
Škrofulosní, scrophulös. Us. Pdl.

330134   Škrohlať Svazek: 7 Strana: 0854
Škrohlať = škrabati. Slov. Ssk.

330135   Škrohniť Svazek: 7 Strana: 0854
Škrohniť škřéhniť. Brt. D. 274., Ssk.

330136   Škrohotati Svazek: 9 Strana: 0328
Škrohotati. Sr. křehtati, křehotati. Gb. H. ml. III. 2. 369.

330137   Škrochovice Svazek: 3 Strana: 0899
Škrochovice, dle Budějovice, ves v Opav- sku. Šd.

330138   Škrokniti Svazek: 3 Strana: 0899
Škrokniti, na vých. Mor. — stonati.

330139   Škromacha Svazek: 9 Strana: 0328
Škromacha, y, f. = škrobák (brouk). Mtc. 1901. 180.

330140   Škrompy Svazek: 9 Strana: 0328
Škrompy, pl., m. = noční staré střevíce. Již. Čechy. Kub. L. f. 1900. 363.

330141   Škroňa Svazek: 10 Strana: 0668
Škroňa, ě, f. = kdo škroní. Brt. Sl. Vz násl.

330142   Škrončiti Svazek: 7 Strana: 0854
Škrončiti, il, ení = brečeti, plakati (o dětech), greinen. Mor. Vck.

330143   Škronda Svazek: 7 Strana: 0854
Škronda, y, f. = žbronda, brynda. Káva š. ČT. Tkč. — Š., y, m. = klevetář Ib.

330144   Škrondačka Svazek: 7 Strana: 0854
Škrondačka, y, f. = škrondanina (dod.)

330145   Škrondanina Svazek: 7 Strana: 0854
Škrondanina, škrondačka, y, f., škron- dání, n. = bryndání; klevety. CT. Tkč.

330146   Škrondati Svazek: 7 Strana: 0854
Škrondati = bryndati; klevetiti. ČT. Tkč. — Š = kručeti. To mně škrondá v břiše. Us. Hk. Vz Škroukati.

330147   Škrondil Svazek: 7 Strana: 0854
Škrondil, a, m. = škronda (dod.).

330148   Škrondoň Svazek: 7 Strana: 0854
Škrondoň, ě, m = škronda. ČT. Tkč.

330149   Škronět Svazek: 10 Strana: 0668
Škronět, ěl, ění = šklebiti se, natahovati moldánky. Brt. Sl.

330150   Škroňhati Svazek: 3 Strana: 0899
Škroňhati, raunzen. Šm.

330151   Škrontati Svazek: 9 Strana: 0328
Škrontati — skřípati. S. zuby. Dšk. Vok. 15.

330152   Škrontati se Svazek: 7 Strana: 0854
Škrontati se = obuví nemotorně hřmotiti. Mor. Knrz.

330153   Škroptať Svazek: 7 Strana: 0854
Škroptať = šoustati nohou po zemi. Val. Brt. D. 274.

330154   Škrošna Svazek: 3 Strana: 0899
Škrošna, y, f. = skříň, kterou nosí ku- řenčáři na zádech, ein Geflügelkorb. Mor. Bkř., Brt. Cf. Krosna. — Š. = ženská, která nosí mnoho sukní a proto široka jest; potom ženská, která lenošně posedává. Mor. Brt., Šd.

330155   Škrošňa Svazek: 7 Strana: 1390
Škrošňa. Když Lišňákovi š. na zádech praští, bude míti dobrý trh. Mor. Mtc. 1892. 195.

330156   Škrošňačka Svazek: 10 Strana: 0423
Škrošňačka, y, f. = drůbežnice. Mtc. 1902 14.

330157   Škrošňář Svazek: 9 Strana: 0328
Škrošňář, e, m. = kdo nosí krosnu, ku- řencář. Seb 86.

330158   Škroufati Svazek: 3 Strana: 0899
Škroufati = štípati, zwicken. — koho kde, Škroufá mě v břiše. U N. Kdyně. Rgl. Vz Škrouhati.

330159   Škrouhati Svazek: 3 Strana: 0899
Škrouhati = kuňkati, omrzele naříkati, raunzen, zimpern. Ten pořád škroňhá. Us. Pta.

330160   Škrouhati Svazek: 3 Strana: 0899
Škrouhati, škrouchati, škroukati, škrou- pati, škroutati; škručeti, el, ení; škrouká- vati — broukali, bručeti, buráceti, kručeti, knurren, rumpeln, rummeln; láti, hubovati, schelten, mit Worten anfahren; nelíbiti se, nicht gefallen. — abs. Co pak škroukáš? Ros. — komu kde. Něco mi v břiše škrouká, Ros., škroupá a škroutá, D., škrticí. Us. — na koho = hubovati. Us. — komu. Něco mu škrouhá = nelíbí se. Ros. — Jg.

330161   Škrouhnouti si Svazek: 8 Strana: 0407
Škrouhnouti si = zatančiti si. Dšk. Jihč. I. 39.

330162   Škrouchati Svazek: 3 Strana: 0899
Škrouchati, vz Škrouhati.

330163   Škroukadla Svazek: 9 Strana: 0328
Škroukadla, pl., n. = místo, kde žáby škroukají. Čes. 1. IX. 421.

330164   Škroukání Svazek: 3 Strana: 0899
Škroukání, n. = kručení, broukání, das Gurren, Kollern. Cf. Škrouhati. Š. v břiše. Nz. lk.

330165   Škroukati Svazek: 3 Strana: 0899
Škroukati. Žába škrouká, gurret. Us. u Polič. Divně se bude sápati, láti, škrou- kati, hrochovati. Dh. 27. — komu kde. Škrojuká mi v břiše, mám hlad. Us. Vru. Vz Škrouhati.

330166   Škroup Svazek: 3 Strana: 0899
Škroup, a, m., osob. jm. Sd. Vz S. N.

330167   Škroup Svazek: 7 Strana: 0854
Škroup, a, m. Š. Ir. Jan Jg. H. 1.634., Rk. Sl., Srb 172., 117. (nar. 1811.). - Š. Jan N. Ukaz. 111.— Š. Fr., skladatel hud., 1801.—1862. Cf. Srb. 117.

330168   Škroup Svazek: 9 Strana: 0328
Škroup Fr. Sr. Jub. XXXI., Flš. Písm. 566.

330169   Škroup Svazek: 10 Strana: 0668
Škroup Frt. Jan, hud. sklad. 1801. — 1862.; Š. Jan, hud. sklad. 1811. -1865. Vz Ott.

330170   Škroutať Svazek: 7 Strana: 0854
Škroutať, vz Škrouhati.

330171   Škroutek Svazek: 3 Strana: 0899
Škroutek, tku, m. = přékroucená niť, überdrehter Faden. Mor. D. exc.

330172   Škrovad Svazek: 3 Strana: 0899
Škrovad, a, m., Skrowad, ves u Chru- dimi. PL.

330173   Škrovad Svazek: 7 Strana: 0854
Škrovad, a, m., os. jm. Mus. 1880. 493.

330174   Škrovada Svazek: 3 Strana: 0900
Škrovada, vz Škravada. BO. Škrovránek, nka, m. = skřivánek. Vz Škrobránek, Škrvánek, Skovránek. Sš. P. 546.

330175   Škrovaditi Svazek: 10 Strana: 0423
Škrovaditi = škravaditi. Müll. Conf. 718.

330176   Škrováň Svazek: 7 Strana: 0854
Škrováň, ě, m. = skřivan. Slov. Č. Čt. I. 332.

330177   Škrovan Svazek: 8 Strana: 0407
Škrovan, a, m. = skřivan. List. fil. 1898. 18.

330178   Škrovánek Svazek: 7 Strana: 0854
Škrovánek, nka, m. = skřivánek. Slov. Bern.

330179   Škrovánky Svazek: 9 Strana: 0328
Škrovánky = drobné pletence. Slov. Čes. 1, X. 362.

330180   Škrovanúvať Svazek: 9 Strana: 0328
Škrovanúvať = chodiť žebrotou po ško- vránkách. Slez. Čes. 1. X. 362.

330181   Škrpál, u Svazek: 3 Strana: 0900
Škrpál, u, m. = krpec, bačkora; jinde starý rozšmaťhaný střevíc. U Kostelce n. O. Ktk.

330182   Škrpala Svazek: 7 Strana: 0854
Škrpala, y, m. = škrampala, glajda, krpčák (kdo nohy vleče, smýká). Slez. Šd. Vz Škrpati.

330183   Škrpály Svazek: 8 Strana: 0407
Škrpály = škarpetle (křampetle), ze scar- pa střevíc a scarpetta střevíček. Cern.Př. 66.

330184   Škrpaný Svazek: 3 Strana: 0900
Škrpaný (tanec) = šoupaný tanec, valčík, der Walzer. U Opav. Klš.

330185   Škrpať Svazek: 8 Strana: 0407
Škrpať = obuv silně o zemi tříti. Laš. Brt. D. II. 396. Cf. násl. Škrutať.

330186   Škrpát Svazek: 10 Strana: 0423
Škrpát, u, m. = rádlo. V zloděj. mluvě, Čes. 1. XI. 141.

330187   Škrpati Svazek: 3 Strana: 0900
Škrpati nohama = nohy za sebou smý- kati, šoupati, schleifen, die Füsse nach- schleppen. U Opav. Klš.

330188   Škrpec Svazek: 3 Strana: 0900
Škrpec, pce, m. = škrpál.

330189   Škrpoň Svazek: 7 Strana: 0854
Škrpoň, ě. m. = škrpala (dod.). Mor. Vhl.

330190   Škrt Svazek: 3 Strana: 0900
Škrt, u, m. = škrtnutí, der Ritz, Ros.; jedno bodnutí, der Stich. Dal mu š. Ros.

330191   Škrt Svazek: 7 Strana: 0855
Škrt, a, m. = rozpustilý kluk. Na, Hané. Bkř.

330192   Škrt Svazek: 10 Strana: 0423
Škrt, u, m. Písmo těžko čitelné pro ne- malý počet oprav i škrtů. Arch. XXVII. XVII.

330193   Škrtač Svazek: 3 Strana: 0900
Škrtač, e, m. = kdo škrtá, der Kratzer; 2. kdo špatně píše, der Kritzler, Schmierer.

330194   Škrtačiti Svazek: 3 Strana: 0900
Škrtačiti, il, en, ení = škrtiti. Mor. Sd.

330195   Škrtačka Svazek: 3 Strana: 0900
Škrtačka, y, f. = odrhlé koště, ein ab- genutzter Besen. Slez. Šd., Klš. — Š. = která škrtá, die Kratzerin; která špatně píše, die Kritzlerin, Schmiererin. Jg.

330196   Škrtadlo Svazek: 3 Strana: 0900
Škrtadlo, a, n. Š. na sirky, das Reib- zeug. Us.

330197   Škrták Svazek: 3 Strana: 0900
Škrták, a, m., vz Škrtač.

330198   Škrták Svazek: 7 Strana: 1390
Škrták, u, m. = mlýn na lodních člu- nech. 1384. Wtr. Obr. II. 270, 276., 506 Vz násl.

330199   Škrťák Svazek: 8 Strana: 0407
Škrťák, u, m. = záškrt. Val. Brt. D. II. 490.

330200   Škrták Svazek: 10 Strana: 0668
Škrták, u, m., škrtnice, e, f. = mlýnec na dvou lodích, mezi nimi otáčí se kolo, ne jedné (menší) je lůžko pro hřídel kola, na druhé větší jest druhý a mlýnice. Wtr. Řem. 126.

330201   Škrtal Svazek: 3 Strana: 0900
Škrtal, a, m. == škrtač. Us. Hý.

330202   Škrtál Svazek: 10 Strana: 0423
Škrtál, u, m. = chřtán, hlavně ptačí. Volyně. Čes. 1. XIII. 125.

330203   Škrtán Svazek: 7 Strana: 0855
Škrtán, u, m. = chřtán. Aby měl pořád plný š. V Roušíně u Č. Kruml. Plsk.

330204   Škrtanec Svazek: 7 Strana: 0855
Škrtanec, nce, m. = místo škrtané. Mor. Brt. D. 146.

330205   Škrtání Svazek: 3 Strana: 0900
Škrtání, n., vz Škrtati.

330206   Škrtanina Svazek: 3 Strana: 0900
Škrtanina, y, f. — škrtání, škrábanina, mazanina, die Schreiberei, Schmiererei, das Gekritzel. Jg.

330207   Škrtaný Svazek: 3 Strana: 0900
Škrtaný; -án, a, o, gestochen, gekritzelt, geschmiert, ausgestrichen. Us. Vz Škrtati.

330208   Škrtati Svazek: 3 Strana: 0900
Škrtati; škrtnouti, tnul a tl, ut, utí; škrtávati, einen knirschenden Ton von sich geben, knarren, scharren; píchati, bodati, stechen, ritzen; špatně psáti, schlecht schrei- ben, schmieren, kratzen, kritzeln, sudeln; přetrhnouti, durchstreichen, ausstreichen. — abs. Škrtal (špatně psal). Br. — koho — bodati. Ros. — čím: pérem. D. — na co: na housle. Ros. — co kde: na papíře (špatně psáti). Jel. Chybná místa v úloze š. (pře- trhováti). Us.

330209   Škrtati Svazek: 10 Strana: 0423
Škrtati. Slepice š-la. Rais. Lid. 218.

330210   Škrtati čím Svazek: 7 Strana: 0855
Škrtati čím: zuby = skřípati. U Rychn. Vk. — Š. někoho z listiny. Us. — S. = šťourati. Po zemi (něčím) š. Sš. P. 763. — Mkl. Etym. 303.

330211   Škrtavka Svazek: 3 Strana: 0900
Škrtavka, y, f. = škrkavka. Ros.

330212   Škrtec Svazek: 7 Strana: 0855
Škrtec, tce, m., kukučina, cuscuta. Slov. ZObz. XXII. 34.

330213   Škrtel Svazek: 7 Strana: 0855
Škrtel, e, m., vz Orčík (dod.).

330214   Škrtevka Svazek: 7 Strana: 0855
Škrtevka, y, f. = druh hrušek. Sá. (Kv. 1869. 3.).

330215   Škrticí Svazek: 10 Strana: 0423
Škrticí stroj parní, KP. IX. 51., klapka. Ott. XXI. 413a.

330216   Škrtič Svazek: 3 Strana: 0900
Škrtič, e, m. = davič, der Würger. D.

330217   Škrtič Svazek: 10 Strana: 0423
Škrtič, e, m. Š. malých děvčat v Praze. Vz Nár. list. 1902. č. 90.

330218   Škrtidlo Svazek: 3 Strana: 0900
Škrtidlo, a, n. = nástroj ku skrčeni, das Würgzeug, Würgeisen. Bur. Š. na snopy, die Wurstzwinge. Ib.

330219   Škrtigroš Svazek: 7 Strana: 0855
Škrtigroš, e, m. = lakomec. Us. Kšť.

330220   Škrtil Svazek: 3 Strana: 0900
Škrtil, a, m. = skrblík, lakomec, der Geiz- hals, Knicker, Knauser. Us. Šd.

330221   Škrtílek Svazek: 3 Strana: 0900
Škrtílek, lka, m. = škrtil. Us. šd.

330222   Škrtilka Svazek: 3 Strana: 0900
Škrtilka, y, f. S-ky, druh hrušek trp- kých, přesedalky, eine Art Birnen. Us. Jg.

330223   Škrtilky Svazek: 7 Strana: 0855
Škrtilky, pl., f. = slejšky. Č. T. Tkč.

330224   Škrtiště Svazek: 7 Strana: 0855
Škrtiště, ě, n. = kde se fašíny škrtidlem škrtí. NA. III. 160.

330225   Škrtitel Svazek: 3 Strana: 0900
Škrtitel, e, m., der Würger. Šm.

330226   Škrtiti Svazek: 3 Strana: 0900
Škrtiti, škrť, tě (íc), il, cen, ení; na Slov. -těn, ění; škrtívati = rdousiti, drosseln, wür- gen, auf-, festhalten; trápiti, soužiti, äng- stigen, quälen, drängen, bedrängen, anstren- gen. Jg. — co, koho, se. Škrtí krejcar, groš (lakomec, drží nechtě ho vydatij. Š. někoho. Š. mlýn, stroj, vlak (běh jeho tak menšiti, že vše v něm škvíká). Jg. Mlýn se škrtí (volněji běží, když jest přesypán). Vys. Pila se Škrtí. Vys. Lakomec, má-li pe- níze dávati, škrtí se (= zdráhá se). Us. To mne škrtí (trápí). Ros. Co bych se pořád škrtil (namáhal). Mor. Brt., Šm., Č. — koho, co čím. Někoho rukama, Us., mlýn váhou (staviti trámem, ne zaražením vody. Mlýn zaškrtiti, uškrtiti, přiškrtiti. Když chtějí mlýn škrtiti, pustí se váha na iíční kolo). Vys. Š. koho čím. Kom. — se, koho kde. Kuroptva škrtí se v oku (osidle. Us. — se od čeho: od hub. Plk. Kabát mne š-tí pod páždi, Ml., pod ramenem. Šp. — se na koho — namáhati se. Nač bych se š-il na cizí lidi? Na Mor. Brt. — se jak: až do krve = dříti se. Us. Hý.

330227   Škrtiti. — abs Svazek: 7 Strana: 0855
Škrtiti. — abs. Ta košile škrtí. Us. — koho čím (kde). Pavouk škrtí mouchy dlouhou nohou. Kká. Td. 248. Fašiny škr- tidlem na škrtišti š. NA. III. 160.

330228   Škrtiti co komu Svazek: 10 Strana: 0423
Škrtiti co komu. Jejich smích škrtil mu hrdlo. Zvon IV. 205.

330229   Škrtle Svazek: 3 Strana: 0900
Škrtle, pl., f. = dřevo na studních, na němž žerdi visí a na žerdi vědro. Slov, Jg. Škrtnice, e, f. — mlýn lodní, eine Schiff- raühle, die durch Bremsen stillgehalten wird. Ms., Vys. — Š. = zarážka, brzda, die Bremse. S u vozu, die Wagenbremse. Šp,., Suk. S. šroubová, die Schraubenbremse. Šp.

330230   Škrtmo Svazek: 10 Strana: 0423
Škrtmo. Hrot š. kožku porouchal (škrábl). Msn. Od. 333.

330231   Škrtnice Svazek: 7 Strana: 1390
Škrtnice, e, f. = škrták. Vz předcház.

330232   Škrtnice Svazek: 8 Strana: 0407
Škrtnice na lodních člunech. XVI. stol. Čel. Pr. m. I. 173.

330233   Škrtník Svazek: 3 Strana: 0900
Škrtník, u, m., u klobouč., das Knebel- holz. Sm.

330234   Škrtnouti Svazek: 3 Strana: 0900
Škrtnouti, vz Škrtati.

330235   Škrtnutí Svazek: 7 Strana: 0855
Škrtnutí někoho ze seznamu. Us. Pdl. Š. sirkou. Šml.

330236   Škrtný Svazek: 3 Strana: 0900
Škrtný. Š. žila, die Drosselader. Tab. lidu löO.

330237   Škrtný Svazek: 10 Strana: 0423
Škrtný = mlsný. Val. Čes. 1. XIII. 208.

330238   Škrtoň Svazek: 3 Strana: 0900
Škrtoň, ě, m. = škrtil, lakomec. Vz Škrtil. Na Mor. Zlínsku. Brt.

330239   Škrtoun Svazek: 3 Strana: 0900
Škrtoun, a, m., vz Škrtač. — Š., u, m. = nástroj, jímž se škrtá, das Kratzwerkzeug. — Š. = meč, kord, das Schwert, der Degen (žertem). Ros.

330240   Škrtula Svazek: 10 Strana: 0423
Škrtula, y, f. = metla, koště. Hauer 15.

330241   Škrtúsiť Svazek: 8 Strana: 0407
Škrtúsiť, intens. ku škrtiti. Slov. Brt. D. II. 396.

330242   Škrtúšiti koho Svazek: 7 Strana: 0855
Škrtúšiti koho = škrtiti. Na již. Mor Šd.

330243   Škrůbek Svazek: 3 Strana: 0900
Škrůbek, bku, m. = škrob. U Opavy. Klš.

330244   Škrubenica Svazek: 7 Strana: 0855
Škrubenica, e, f. = škrobenice. Slez. Šd.

330245   Škrůbiti Svazek: 3 Strana: 0900
Škrůbiti = škrobiti. U Opavy. Klš.

330246   Škrůbka Svazek: 7 Strana: 0855
Škrůbka, y, f. = škrobená tenká košilka ženská, rukávce. Vz toto. Večeřa. Pov. I. 56.

330247   Škrubka Svazek: 8 Strana: 0407
Škrubka, y, f., organtin. Brněn. Brt. D. II. 396.

330248   Škrúbka Svazek: 10 Strana: 0668
Škrúbka, y, f. = tlačená, červená stuha. Vz Brt. SI.

330249   Škrůbkový Svazek: 7 Strana: 0855
Škrůbkový, vz Škrůbka (dod.). Š. pan- tlička. Mor. a slov Hrb.

330250   Škrubky Svazek: 7 Strana: 0855
Škrubky, pl. m. = mlýnský prach, škrabky. Uher. Brod. Brt. D. 274.

330251   Škruček Svazek: 7 Strana: 1390
Škruček. Š-čky = delší vlasy na spán- cích a nad čelem. Mor. a slov. NZ. II. 24.

330252   Škruček Svazek: 9 Strana: 0328
Škruček, čku, m. = skroucená nit. Val. Čes. 1. X. 135.

330253   Škručeti Svazek: 3 Strana: 0900
Škručeti, vz Škrouhati, Kručeti.

330254   Škručkovaťi Svazek: 9 Strana: 0328
Škručkovaťi = skrucovati. — co: niť. Val. Čes. 1. X. 135.

330255   Škruhco Svazek: 7 Strana: 0855
Škruhco, a, n. = kruh na hřebíku, na který se něco zavěšuje. Val. Brt. D. 274.

330256   Škrucha Svazek: 3 Strana: 0391
Škrucha = skroucha. Krok.

330257   Škruk Svazek: 3 Strana: 0900
Škruk, u, m. = láni, potrhování se slovy, harte Worte, das Schelten. Odbyl mne se škrukem. Us. Jg., Bzd.

330258   Škrúkati Svazek: 3 Strana: 0900
Škrúkati, knurren. Bzd. Vz Škroukati.

330259   Škruklivý Svazek: 3 Strana: 0900
Škruklivý = který škrouká, vadí se. laje, scheltend, mit Worten anfahrend. Us. Jg.

330260   Škrůna Svazek: 7 Strana: 0855
Škrůna, y, f. = pot a p. usazující se na povrchu hlavy zvl. z předu. Nov.

330261   Škruna Svazek: 8 Strana: 0407
Škruna = lupy. Dšk. Jihč. I. 36.

330262   Škrunda Svazek: 3 Strana: 0900
Škrunda, y, f. = nadávka ženským, sr. něm. die Schrunde, střněm. schrunde, rima, fissura. Mz. 326.

330263   Škrunda Svazek: 10 Strana: 0423
Škrunda, y, m. = lakomec Dšk. Km. 22.

330264   Škrundál Svazek: 10 Strana: 0423
Škrundál, a, m. = lakomec. Dšk. Km. 13.

330265   Škrundati Svazek: 9 Strana: 0328
Škrundati se = čuchtati se. U Jilemn. Bes. 1871. 592.

330266   Škrundati Svazek: 10 Strana: 0423
Škrundati = vláčeti nohy při chůzi. Litom. 53.

330267   Škrundy Svazek: 7 Strana: 0855
Škrundy, pl., f. = střevíce zvl. staré, škrpále. U Kr. Hrad. Kšť. Škrupina. Cf. Osúdenec.

330268   Škruňhati Svazek: 3 Strana: 0900
Škruňhati = škroňhati. Rk.

330269   Škrunkati Svazek: 3 Strana: 0900
Škrunkati, křičeti jako žáby, gurren, quaken. Žába proto škruňká, vodu jen že žuňká, zpěv neumí. Šír.

330270   Škrunty Svazek: 8 Strana: 0407
Škrunty = veliké roztrhané boty. Jevíčko. Vz Škrundy.

330271   Škrup Svazek: 10 Strana: 0423
Škrup, u, m. = řeřicha. Vyhl. II. 221. Sr. Reřišnice rostl.

330272   Škrupadla Svazek: 10 Strana: 0423
Škrupadla, pl., n., trať u Kolína. 1519. Opatrný v Kolín, progr. za r. 1889. 25.

330273   Škrúpati Svazek: 3 Strana: 0900
Škrúpati, zerbeissen. — co čím: tvrdý chléb zuby. Mor. Kch., Tč.

330274   Škrupelina Svazek: 8 Strana: 0407
Škrupelina, y, f. = skořápka. Ořechová š., z vejce. Mtc. '1894. 105., 333., 1895. 159.

330275   Škrupina Svazek: 3 Strana: 0900
Škrupina, y, f., na Slov. = skořepina, die Kruste, Schale. Koll., Šd., Dch., Bzd.

330276   Škrupinka Svazek: 7 Strana: 0855
Škrupinka, vz Škrupina. Dbš.

330277   Škrupinkář Svazek: 3 Strana: 0900
Škrupinkář, e, m., der Krustenfresser, Geizhals. Plk.

330278   Škrupinový Svazek: 7 Strana: 0855
Škrupinový = skořápkový. Š. zámok Dbš. Sl. pov. I. 344.

330279   Škrúpkovaný Svazek: 7 Strana: 0855
Škrúpkovaný = pruhovaný. Mor. Brt., Mtc. 1891. 294.

330280   Škrupl, škrupul Svazek: 3 Strana: 0900
Škrupl, škrupul, e, m. = míra, 20 zrn ječných, třetina kvintlíku, der Skrupel, z lat. Kom. J. 765. — Š. = rozpak, die Bedenk- lichkeit, der Skrupel. Jg.

330281   Škrupulant, a Svazek: 3 Strana: 0900
Škrupulant, a, m., z lat. = plný pochyb- ností, vrtošivý, der Skrupulant. Jg. Cf. Svě- domí (v theol.).

330282   Škrut Svazek: 7 Strana: 0855
Škrut, u, m. = skroucené větvičky bře- zové (metlička). Val. Vck., Brt. D. 274.

330283   Škrut Svazek: 8 Strana: 0407
Škrut, u, m. = ledová kra. Han. Brt. D. II. 396.

330284   Škruta Svazek: 3 Strana: 0900
Škruta, y, f., na Mor. == kra ledu, kruch, celina, celizna, die Eisscholle. Jg. Hornoluž. wo — škrot, náledí, holot', němec. Schrot, kroupa ledová, Hagelkorn, střněm. schrôt, úkrojek, šved. skrot, ledové kroupy. Mz. 326. — Š. Vzal si takovou starou š-tu (za ženu = hebli, šeredu). V Kunv. Msk.

330285   Škrutala Svazek: 10 Strana: 0668
Škrutala, y, m. = umouněnec Brt. Sl.

330286   Škrutať se Svazek: 8 Strana: 0407
Škrutať se = při chůzi z lenosti obuv o zem tříti. Co pak se tak škrótáš? Han. Brt. D. II. 396. Cf. předcház. Škrpať.

330287   Škrutina Svazek: 10 Strana: 0668
Škrutina, y, f = křuť, drobet. Vz Brt. Sl.

330288   Škrvacník Svazek: 9 Strana: 0328
Škrvacník, a, m. = lakomec. Zát. Př. 177a.

330289   Škrváčiť Svazek: 7 Strana: 0855
Škrváčiť = skrbliti. Slov. Orl. VIII. 164.

330290   Škrváne Svazek: 3 Strana: 0901
Škrvánek, nka, m., na Slov. = skřivan. Plk. Cf. Škrovránek.

330291   Škrvútanie Svazek: 10 Strana: 0423
Škrvútanie, n. = kručení v břiše. Slov. Phľd. XXIV. 543.

330292   Škrvútať Svazek: 10 Strana: 0423
Škrvútať = kručeti v břiše. Phľd. XXIV. 543.

330293   Škrybačka Svazek: 7 Strana: 0855
Škrybačka, y, f. = sirka. Mor. Brt.

330294   Škrybati Svazek: 7 Strana: 0855
Škrybati, kratzen. Nožem po kameni š. — Š. = špatně psáti. Laš. Tč.

330295   Škrydélka Svazek: 8 Strana: 0407
Škrydélka, y, f. = hliněná puklička. Mor. Mtc. 1894. 332.

330296   Škrych Svazek: 7 Strana: 0855
Škrych, u, m. Malá myš sa aj pod veľký š. bere. Slov. Rr. MBš.

330297   Škrych Svazek: 9 Strana: 0328
Škrych, U, m. = velká žigla na obilí neb mouku. Slov. Mus. 1848. II. 328. Š. = prkenná příhrada na obilí, zrobená na zp. ůsob truhel. Mor. Mus. ol. IX. 63.

330298   Škryňa Svazek: 9 Strana: 0328
Škryňa, ě, f. = šatná truhla. Sbor. slov. III. 29. Sr. Skříň.

330299   Škrýpati Svazek: 3 Strana: 0901
Škrýpati — stříkati, spritzen. — co kam. Labutě vodu na sebe škrýpají. Světz. Vz Škrejpati.

330300   Škrypta Svazek: 7 Strana: 0855
Škrypta, y, f. = písmo, ruka. Má pěknou škryptu. Mor. Vck.

330301   Škryptorál Svazek: 9 Strana: 0328
Škryptorál, u, m., vz Škriptorálek. Bible Jer. 36. 23.

330302   Škřamp Svazek: 7 Strana: 0853
Škřamp, u, m. = škrampál. Us Dch.

330303   Škřaňeć Svazek: 9 Strana: 0327
Škřaňeć = Kňourati. Slez. Lor. 79.

330304   Škřeček Svazek: 9 Strana: 0327
Škřeček = křeček. Val. Ces. 1. X. 37.

330305   Škřečeti Svazek: 3 Strana: 0896
Škřečeti, vz Skřečeti. Kom. J. 160.

330306   Škřečnice Svazek: 10 Strana: 0423
Škřečnice, e, f., cemina. Rozk. R. 59.

330307   Škřeháň Svazek: 7 Strana: 0853
Škřeháň, ě, m. = křikloun. Val. Brt. D. 273

330308   Škřéhniti Svazek: 3 Strana: 0896
Škřéhniti = vřeštěti. Na mor. Zlínsku. Brt.

330309   Škřehniti Svazek: 7 Strana: 0853
Škřehniti= vřeštěti, stonati. Brt. D. 274. — se = vaditi se. Val. Vck. Slavč. 83.

330310   Škřehot, škřehotati, škřehotný, škřeh- tati Svazek: 3 Strana: 0896
Škřehot, škřehotati, škřehotný, škřeh- tati, vz Skřehot atd.

330311   Škřek Svazek: 3 Strana: 0896
Škřek, u, m., vz Skřek. Škrek vypustiti. Št. N. 263. Podobnými škřeky i němá tvár sa ozývá. Ht. Sl. ml. 156. — Š. na Mor. == křeč, der Krampf. D. — Š = vejce pod slepicí nepodařilé, sáprtek, stinkendes Ei. Puch. — Š. — rod supí, falco aesalon, der Schmerl. D., Jg.

330312   Škřékať na koho Svazek: 7 Strana: 0853
Škřékať na koho = sápati se. Mor. Brt. D. 274.

330313   Škřekati Svazek: 3 Strana: 0896
Škřekati = skřečeti. — kde. V mém bílém životě žaběnky škřekajú. Sš. P. 793.

330314   Škřeklačka, škřeklák, škřeklavosť Svazek: 3 Strana: 0896
Škřeklačka, škřeklák, škřeklavosť, vz Skřekačka atd.

330315   Škřeklavý Svazek: 3 Strana: 0896
Škřeklavý = skřehotavý, křiklavý. Er. Sl. čít. 66. Vz Skřeklavý.

330316   Škřeklivě Svazek: 3 Strana: 0385
Škřeklivě, vz Skřeklavě.

330317   Škřeklivě Svazek: 10 Strana: 0423
Škřeklivě = škřeklavě. Vz Škřeklavý.

330318   Škřeklivosť Svazek: 3 Strana: 0897
Škřeklivosť, vz Skřeklavosť.

330319   Škřeklivý Svazek: 3 Strana: 0897
Škřeklivý, vz Skřeklavý. Jg.

330320   Škřeklún Svazek: 7 Strana: 0853
Škřeklún, a, m. = křikloun. Slov. Phľd. II. 221.

330321   Škřéknút Svazek: 10 Strana: 0423
Škřéknút = křiknouti na někoho. Škřéče jak soják (sojka). Val. Čes. 1. XI. 132.

330322   Škřekoň Svazek: 7 Strana: 0853
Škřekoň, ě, m. = děcko plačtivé. Mor. Brt. D.

330323   Škřemel, škřemen, škřemenáč, škře- menatý, křemének, škřemeněti, škře- meniti Svazek: 3 Strana: 0897
Škřemel, škřemen, škřemenáč, škře- menatý, křemének, škřemeněti, škře- meniti atd., vz Skřemen. Kom. J. 85., 743.

330324   Škřemenice Svazek: 10 Strana: 0423
Škřemenice, silex. Vít. Voc. I. 44. (křemen).

330325   Škřen Svazek: 10 Strana: 0423
Škřen = křemen. Mš.

330326   Škřence, pl Svazek: 3 Strana: 0386
Škřence, pl., ledové kry, Eisschollen, f. Mor. Šd.

330327   Škřepeněti Svazek: 3 Strana: 0386
Škřepeněti, ěl, ění == zimou ztuhnouti, vor Kälte erstarren. — komu. Ruce mi skřepeněly. Koll. — Bern.

330328   Škřepka Svazek: 7 Strana: 0853
Škřepka, y, f. Muž učený, ale ku š-kám a hádkám velmi náchylný. Koll. IV. 175.

330329   Škřeta Svazek: 3 Strana: 0897
Škřeta, y, m., osob. jm. Mor. Šd. Vz S. N.

330330   Škříb Svazek: 3 Strana: 0897
Škříb, u, m. = přeslička, equisetum ar- vense, das Fegekraut. Slov. Jg.

330331   Škříbice Svazek: 8 Strana: 0407
Škříbice, e, f. = přeslička (rostl.). Am. Orb. 74.

330332   Škřiček Svazek: 7 Strana: 0853
Škřiček, čku, m. = kříček, keř. V Podl. Brt. D. 274.

330333   Škříčeka Svazek: 7 Strana: 0853
Škříčeka, y, f. = křik, oštěra. Bude s tím měť š-ku! Val. Vck, Brt. D. 273., Slavč. 59., 84.

330334   Škřičeť sa oč Svazek: 7 Strana: 0853
Škřičeť sa oč = hádati se. V Podl. Brt. D..274.

330335   Škřída Svazek: 7 Strana: 0853
Škřída, y, f. = křída. Val. Brt. D. 65

330336   Škřidla Svazek: 7 Strana: 0853
Škřidla. Mkl. Etym. 304.

330337   Škřidlař Svazek: 3 Strana: 0897
Škřidlař, e, m., der Schieferdecker. Vz Škřidlí. Tk. II. 379., 382., Ždk.

330338   Škřidlář Svazek: 10 Strana: 0423
Škřidlář, e, m. 1477. Arch. XXI. 198.

330339   Škřidlí Svazek: 3 Strana: 0897
Škřidlí, m. = pokryvač, který skřidlou pokrývá, der Schieferdecker. Us. Vz Škřidlař.

330340   Škřidlice Svazek: 3 Strana: 0897
Škřidlice, e, f. = skřidla. Kom. J. 545. — Š. dutá — prejz, kůrka, na Slov. zlabovice, žlabice, na Mor. korýtko (Hý.), der Hohl- ziegel. Háj., Bern. — Š.= plech, der Blech. Jg. — Pod š-cí = dům č. 550. na rynku pražském. Vz Tk. II. 139.

330341   Škřidlice Svazek: 8 Strana: 0407
Škřidlice m. skřidlice a vedle toho i kři- dlice. Gb. H. ml. I. 514.

330342   Škřidlicový Svazek: 3 Strana: 0897
Škřidlicový kámen, der Schieferstein. Koll.

330343   Škřidličář Svazek: 3 Strana: 0897
Škřidličář, e, m. = škřidlař. Škřidličářka, y, f., die Schieferdeckerin.

330344   Škřidličářský Svazek: 3 Strana: 0897
Škřidličářský, Schieferdecker-.

330345   Škřidličářství Svazek: 3 Strana: 0897
Škřidličářství, n., die Schieferdeckerei. Jg;

330346   Škřidličník Svazek: 3 Strana: 0897
Škřidličník, a, m. = škřidlář, — Š., u, m. = hřebík ku přibití křidlice, der Schiefer- nagel.

330347   Škřidličný Svazek: 3 Strana: 0897
Škřidličný, na Mor. šletový, Schiefer-, schieferig. Š. krov, V., kamení, lom, Us., kamenec. D.

330348   Škřidlovitý Svazek: 3 Strana: 0897
Škřidlovitý, schiefericht. D.

330349   Škřidlovnice Svazek: 3 Strana: 0897
Škřidlovnice, e, f. = škřidličný lom, der Schieferbruch. D.

330350   Škřiekati Svazek: 10 Strana: 0423
Škřiekati, vz Skřiekati. Tak mnoho škřiekáše. Drk. dram. 186.

330351   Škřih Svazek: 3 Strana: 0897
Škřih, u, m. = veliká truhla, vlastně pr- kenná ohrada na obilí, die Getreidetruhe. Mor. Brt., Vck., Mřk.

330352   Škřih Svazek: 7 Strana: 0854
Škřih, u, m., škřicha, y, f., vz Špižírna (dod.). Osv. 1884. 48.

330353   Škřiňa Svazek: 7 Strana: 0854
Škřiňa, ě, f. = lapačka na ptáky. Brt D.274.

330354   Škřína Svazek: 10 Strana: 0423
Škřína, y, f. = skříň. Š-nu vylámal. NB. č. 210.

330355   Škřinař Svazek: 3 Strana: 0897
Škřinař, e, m., der Schreiner. Slov.

330356   Škřinařka Svazek: 3 Strana: 0897
Škřinařka, y, f., die Schreinerin. Jg.

330357   Škříně Svazek: 3 Strana: 0897
Škříně, vz Skříně.

330358   Škříně Svazek: 10 Strana: 0423
Škříně, rybník. Arch. XX. 387.

330359   Škříp Svazek: 7 Strana: 0854
Škříp, u, m. = husí křídlo, kosinka. Val. Vck., Slavč. 17.

330360   Škříp Svazek: 10 Strana: 0423
Škříp, u, m. = skřípání, stridor. Rozk. P. 1393.

330361   Škříp, u Svazek: 3 Strana: 0897
Škříp, u, m., přeslička zimní, equisetum hiemale, der Schachtelhalm. Slb. 94. Vz Skříp.

330362   Škřipák Svazek: 3 Strana: 0897
Škřipák, u, m., skřipec, der Zwicker, Nasen- zwicker (druh brejlí). Dch.

330363   Škřipeň Svazek: 3 Strana: 0897
Škřipeň, pně, m., osob. jm. Slov. Šd.

330364   Škřípění Svazek: 7 Strana: 0854
Škřípění, n. = skřípění. Pláč a s. zubů. BR. II. 351. a.

330365   Škřípěti Svazek: 3 Strana: 0897
Škřípěti, vz Skřípěti. Lex., Kom. J. 543.

330366   Škřípěti Svazek: 7 Strana: 0854
Škřípěti na někoho zuby. Pass., Št. N. 4. 1., BR. II. 408. a.

330367   Škřípina Svazek: 8 Strana: 0407
Škřípina, z lat. scirpina.

330368   Škřípinovitý Svazek: 3 Strana: 0897
Škřípinovitý. Š. rostliny, scirpinae, květy obojaké, klasaté, jakož i šupiny nedvojřadé: suchopeř, palach, skřípina, mařice. Rstp. 1694., 1698.

330369   Škřipně Svazek: 7 Strana: 0854
Škřipně = skřipně. Slov. Koll.

330370   Škřipotati Svazek: 3 Strana: 0897
Škřipotati = na housle skřípati, auf der Geige schnarren. Bern.

330371   Škřípovská Svazek: 7 Strana: 0854
Škřípovská, é, f. = pole na Vsacku. Vck.

330372   Škřítek Svazek: 7 Strana: 0854
Škřítek také = ušpiněný kluk, Brt.; zlostný člověk, škut. Val. Vck. Vz Skřítek.

330373   Škřítkový Svazek: 7 Strana: 0854
Škřítkový. Š. nohy. Cf. Mách. 178.

330374   Škřivánčí Svazek: 3 Strana: 0897
Škřivánčí, vz Skřivánčí.

330375   Škřivánek Svazek: 8 Strana: 0407
Škřivánek, vz Skřivánek.

330376   Škřivánkov Svazek: 3 Strana: 0897
Škřivánkov, a, m., Lerchenfeld, ves u Plumlova. PL.

330377   Škřižla Svazek: 7 Strana: 0854
Škřižla, y, f. = šléda, ploský kámen. Brt. D. 274.

330378   Škřižlový Svazek: 7 Strana: 0854
Škřižlový kameň. Slov. ZObz. XXI. 250.

330379   Škřuť Svazek: 7 Strana: 0855
Škřuť, i, f. = věc bezcenná, maličkosť, werthlose Sache, Kleinigkeit. Nedostaneš ani škřuti (nic). Val. Vck., Brt. D. 274. Na Val. také = drobounké kůstky ve vařeném mase. Vck., Sbavč. 17.

330380   Škřutí Svazek: 3 Strana: 0901
Škřutí, n., die Scholle, Erdscholle. Jak pak já mám státi (matka z hrobu) ? Mám na sobě š. Sš. P. 161.

330381   Škřvíti se Svazek: 9 Strana: 0328
Škřvíti se. Škvaříc a škřvijc se od prud- kého uhlé. Ezop. 188. 17. Sr. Škvířiti se, fervere.

330382   Škub Svazek: 3 Strana: 0901
Škub, u, m. = škubnutí, der Riss, Zug. Vezměte provaz škubem a pak upevněte. Us. Dch.

330383   Škubač Svazek: 3 Strana: 0901
Škubač, e, m., vz Šklubač.

330384   Škubač Svazek: 10 Strana: 0423
Škubač, e, m. Patentní š. drůbeže. Nár. list. 1904. 138. 10.

330385   Škubáček Svazek: 10 Strana: 0423
Škubáček, čku, m. = hák, jímž se šku- bají, trhají v lese suché větve. Us. Rgl.

330386   Škubačka Svazek: 7 Strana: 0855
Škubačka, y, f. = trhačka, kůstka prsní mladých kuřat n. ptáků vůbec, kterou se stanoví, kdo bude déle živ; kdo totiž menší kousek utrhne, dříve zemře. Us. Kšť.

330387   Škubadlo Svazek: 3 Strana: 0901
Škubadlo, a, n. = čím se škube, das Rupfzeug. — Š. — knot šarpie, die Charpie. Ja., Sal. 220. 5., 14.

330388   Škubak Svazek: 7 Strana: 0855
Škubak, u, m. = draní peří. Mor. Brt. D.

330389   Škubal, a, Škubálek Svazek: 3 Strana: 0901
Škubal, a, Škubálek, lka, m., osob. jm. Mor. Šd.

330390   Škubán Svazek: 3 Strana: 0901
Škubán, a, m. — kdo mnoho šatstva trhá, der Kleiderhunzer. U Jižné. Vrů. — Š. = oškubanec, otrhanec, der Lump, Vaga- bund. Mor. Brt., Šd. — Š. = dělník na dráze, der Eisenbahnarbeiter. Us. Prm. Vz Škluban, Trhan.

330391   Škubanda Svazek: 7 Strana: 0855
Škubanda, y, m. = škuban. Mor. Brt.

330392   Škubanec Svazek: 3 Strana: 0901
Škubanec, nce, m., pl. škubance — šku- bánek. Mor. Brt., Šd. Ke koncu záhonku, ke koncu navaří hospodyň škubanců. Sš. P. 555.

330393   Škubanec Svazek: 8 Strana: 0407
Škubanec, nce, m. Š. za ucho, za vlasy = škubnutí, zakrákání. CT. Tkč. — S-ce = noky. Cf. Šiška (3. dod.).

330394   Škubánek Svazek: 7 Strana: 0855
Škubánek, nka, m. = otrhánek. Brt.

330395   Škubání Svazek: 3 Strana: 0901
Škubání, u., das Rupfen. Vz Škubačka. Š. chmele, die Hopfenpflücke. Š. ve tváři, die Gesichtzuckung, v boláku atd. Dch.

330396   Škubání Svazek: 10 Strana: 0423
Škubání, n. Smrtelné š., trhání prstů, floccilegium, crocidismus. Ktt.

330397   Škubánkový. Š Svazek: 10 Strana: 0423
Škubánkový. Š. polévka (žmolková). U Kr. Městce. Čeč. 177.

330398   Škubánky Svazek: 3 Strana: 0901
Škubánky, vz Šklubánek.

330399   Škubánky Svazek: 7 Strana: 0855
Škubánky. Cf. Šimany (dod.), Škubetle (dod.), Šustka.

330400   Škubanosť Svazek: 7 Strana: 0855
Škubanosť, i, f. = roztrhanosť. Nrd.

330401   Škubaný Svazek: 3 Strana: 0901
Škubaný; -án, a, o, gerupft. Šp.

330402   Škubatelný Svazek: 3 Strana: 0901
Škubatelný, rupfbar. Us. Dch.

330403   Škubati Svazek: 3 Strana: 0901
Škubati, vz Sklubati.

330404   Škubati Svazek: 7 Strana: 0855
Škubati Časování v dialektech. Vz List. fil. 1892. 112.

330405   Škubati Svazek: 9 Strana: 0294
Škubati. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2. 351.

330406   Škubavě Svazek: 10 Strana: 0423
Škubavě mluviti (trhavě). Rais. Lop. 285.

330407   Škubávka Svazek: 8 Strana: 0407
Škubávka, y, f. = ovčí nemoc, prašivka. Brt. D. II. 492.

330408   Škubavý Svazek: 3 Strana: 0901
Škubavý = trhavý, zuckend, reissend, klonisch. Š. křeč, convulsio. Nz. lk.

330409   Škubavý Svazek: 7 Strana: 0855
Škubavý. Š. křeč lícní, klonischer Fa- cialiskrampf, m. Š. ret. Čch. Mch. 71.

330410   Škubec Svazek: 3 Strana: 0901
Škubec, bce, m. = ptačí pysk, der Schna- bel. Ros.

330411   Škubenda Svazek: 10 Strana: 0668
Škubenda, y, f. = Škubání. — Š., y, m. = trhan. Brt. SI.

330412   Škubetle Svazek: 7 Strana: 0855
Škubetle, pl., f. = škubánky. U Nepomuk. Rgl.

330413   Škubka Svazek: 7 Strana: 0855
Škubka, y, f. = škubání husí atd U Úboče. Rgl.

330414   Škubkati Svazek: 7 Strana: 0855
Škubkati = škubati Laš. Šd., Tč.

330415   Škubnouti něčím Svazek: 10 Strana: 0423
Škubnouti něčím. Rais. Sir. 122. Sr. Škubati.

330416   Škubnutí Svazek: 7 Strana: 0855
Škubnutí, n. = škub. Ibz.

330417   Škubsť Svazek: 7 Strana: 0855
Škubsť = škubati. Bern. Hank. Sb. 286., 371.

330418   Škuć Svazek: 7 Strana: 1390
Škuć, škućina = štětina Laš. Šb. D. 60.

330419   Škucina Svazek: 9 Strana: 0328
Škucina, škuta, y, f. = štětina. Slez. 79.

330420   Škucký Svazek: 3 Strana: 0901
Škucký = škutský. Ty škute škucký. Mor. Sd.

330421   Škuček Svazek: 7 Strana: 0855
Škuček, čka, m. = skrček. Di, š-ku! Mor. Brt. D. 274.

330422   Škůdce Svazek: 3 Strana: 0901
Škůdce, e, m. a f. O rodu a skloňování vz -ce. Der Schädiger, Schädling. V. Š-ce lesní. Dch. Š. zemský (zločinec, loupežník, der Uibelthäter, Landesschädiger, Srrassen- räuber), V., Pč. 21., noční. Ér. Dobrých heroických lidí synové bývají nepodařilí, zlí škůdcové. Prov. Jg. Tajný chůdce tajný škůdce. Vz Úskok. Lb.

330423   Škůdce Svazek: 7 Strana: 0855
Škůdce. Gb. Ml. I. 94, Cor. jur. IV. 3. 2. 446. Š. zemský. Pal Dj. III. 3. 143., 145. Nemyslí lidským škůdci býti. Mus. 1880. 490.

330424   Škůdce Svazek: 7 Strana: 1390
Škůdce. O š-cích veřejné bezpečnosti v Čech. v 16. stol. Wtr. Obr. II. 135. nn.

330425   Škudici Svazek: 7 Strana: 0855
Škudici = Chutici.

330426   Škůdka, vz Svazek: 3 Strana: 0901
Škůdka, vz Škoda.

330427   Škůdkyně Svazek: 3 Strana: 0901
Škůdkyně, ě, f., die Uibelthäterin. Šm. Vz Škůdnice.

330428   Škudla Svazek: 3 Strana: 0901
Škudla, y, f. = skřidla, plech, deštička, das Blech. Š. souvisí s lat. scandula, scin- dula. Vz Mz. 76. Zlatými škudlami něco opažiti. Troj., Výb. II. 93. Š-ly železné; š. olova. Jg. Zaušnice jeho jako š-dly že- lezné (laminae), BO. S-dly zlaté; Ztepe je v škudly (roztáhne na plechy). BO. Šest
set zlata dal váh k š-dlám jednoho štítu:
Bj. Š. (Blechschiene) na holeň, na stehno.
Cn. — Š. = skřidla, Schiefer, m. Vus. —

330429   Škudla Svazek: 7 Strana: 0855
Škudla, y, m. = skupec. Us. Pdl.

330430   Škudlán Svazek: 7 Strana: 0855
Škudlán, a, n. = vrabec. Opočensko. Kšť.

330431   Škudle Svazek: 10 Strana: 0423
Škudle, ete, n. = nedospělé děvče. Hádal, kdo takovému škudleti postavil máji. Sá. Prost. II. 68.

330432   Škudlení Svazek: 10 Strana: 0423
Škudlení, n., vz Škudliti. Osv. 1896. 645.

330433   Škudlíček Svazek: 3 Strana: 0901
Škudlíček, čka, m. = skoupý, der Knicker, Filz. Us. Dch.

330434   Škudlička Svazek: 3 Strana: 0901
Škudlička, y, f., die Knickerin, Knau- serin. Jg.

330435   Škudlička Svazek: 8 Strana: 0578
Škudlička. Arch. XV. 134.

330436   Škudlík Svazek: 10 Strana: 0423
Škudlík, a, m. = vrabec. Litom. 76. Sr. Šprlec.

330437   Škudlilství Svazek: 10 Strana: 0423
Škudlilství, n. = skrblictví. Zvon V. 131.

330438   Škudlina Svazek: 3 Strana: 0901
Škudlina, y, f., lépe: skulina. Jg.

330439   Škudlinky Svazek: 3 Strana: 0901
Škudlinky, dle Dolany, samota u Neve- klova. PL.

330440   Škudliti Svazek: 7 Strana: 0855
Škudliti = kudliti, za vlasy tahati, zausen.

330441   Škudliti se Svazek: 3 Strana: 0901
Škudliti se, il, ení = skrbliti. — se s čím, geizen. — Š. = robiti, thun. Co tam pořád škudlíš? Us. u Rychn.

330442   Škudlivec Svazek: 3 Strana: 0901
Škudlivec, vce, m. = škudlíček. U Rychn. Msk.

330443   Škudlivec Svazek: 7 Strana: 0855
Škudlivec = kazisvět. U Kr. Hrad. Kšť.

330444   Škuďlivec Svazek: 9 Strana: 0328
Škuďlivec, vce, m., vz Vrabec

330445   Škůdná Svazek: 3 Strana: 0901
Škůdná, é, f., lépe škodná. Vz toto.

330446   Škůdně Svazek: 10 Strana: 0423
Škůdně v něco se klásti. Slád. Cor. 87.

330447   Škůdnice Svazek: 3 Strana: 0901
Škůdnice, e, f., die Schadenverursacherin. Us.

330448   Škůdnický. Š Svazek: 10 Strana: 0423
Škůdnický. Š. činnosť Schulvereinu. Pokr. 1885. 340.

330449   Škůdnictví Svazek: 10 Strana: 0423
Škůdnictví, n. = škodné působení. Pokr. 1886. č. 10.

330450   Škůdnictvo Svazek: 7 Strana: 0855
Škůdnictvo, a, n., die Schädiger. Msn. Or. 74., Mus.

330451   Škůdník Svazek: 3 Strana: 0901
Škůdník. a, ra. = škůdce. Sá.

330452   Škůdnolibý Svazek: 3 Strana: 0901
Škůdnolibý, schadenfroh, lépe: škodo- libý.

330453   Škůdnosť Svazek: 10 Strana: 0423
Škůdnosť, Schadenfreude. Odpověděl s úsměšnou š-stí. F. Tomsa.

330454   Škůdný Svazek: 3 Strana: 0901
Škůdný, lépe: škodný, vz -ný.

330455   Škudra Svazek: 3 Strana: 0901
Škudra, y, ť., ves u Strakonic. PL., Tf. 288.

330456   Škudrlinky Svazek: 7 Strana: 1390
Škudrlinky. To jsou š. (= kudrlinky). 16. stol. Wtr. Obr. II. 730.

330457   Škůdství Svazek: 3 Strana: 0901
Škůdství, n. škození, loupež, die Schaden- verursachung, Landesschädigung, Plünde- rung, Räuberei.

330458   Škuhačka Svazek: 3 Strana: 0901
Škuhačka, y, f. = drání peří, das Schleis- sen. Mor. Tč. — Š., vz Šklubačka.

330459   Škuhlavec Svazek: 7 Strana: 0855
Škuhlavec, škuhlavosť atd., vz Škulavec atd.

330460   Škula Svazek: 3 Strana: 0901
Škula, y, f. skula, die Spalte. — Š., y, m., škulaň, č, m. = šilhavý, der Schieler. Na Slov. Koll.

330461   Škula Svazek: 7 Strana: 0855
Škula. Mkl. Etym. 304

330462   Škuláň Svazek: 7 Strana: 0855
Škuláň, ě, m. = škulavec. Slov. Ssk.

330463   Škulať nač Svazek: 10 Strana: 0423
Škulať nač = pošilhávati. Slov. Czam. Slov. 267.

330464   Škulavě Svazek: 3 Strana: 0901
Škulavě, na Slov. ----- šilhavě, schielend.

330465   Škulavec, škuhlavec Svazek: 3 Strana: 0901
Škulavec, škuhlavec, vce, m., na Slov. = šilhavý, der Schieler.

330466   Škuľavo Svazek: 7 Strana: 0855
Škuľavo = škulavě. Slov. Phľd. II. 46

330467   Škulavosť, škuhlavosť Svazek: 3 Strana: 0901
Škulavosť, škuhlavosť, i, ť. = šilhavosf, das Schielen.

330468   Škulavý Svazek: 8 Strana: 0407
Škulavý = šilhavý. Slov. Mtc XVIII. 212.

330469   Škulavý, škuhlavý Svazek: 3 Strana: 0901
Škulavý, škuhlavý - šilhavý, schielend. Bern.

330470   Škulec Svazek: 3 Strana: 0901
Škulec, lce, m., na Slov. = škulavec.

330471   Škúlení Svazek: 3 Strana: 0901
Škúlení, n. šilhání, das Schielen. Bern.

330472   Škulenka Svazek: 3 Strana: 0901
Škulenka, y, f. Š. řecká, fissurella graeca, plž šírojazyčný, má miskovitou netočenou ulitu na temeni, kterou vniká voda do du- tiny žaberní, v nížto jsou dvě hřebenovité žábry. Vz Frč. 233.

330473   Škulenka Svazek: 7 Strana: 0855
Škulenka. Brm. IV. 2. 294.

330474   Škulenka Svazek: 8 Strana: 0407
Škulenka, y, f., fissurella, plž. Vz Ott. IX. 272.

330475   Škulhavec Svazek: 7 Strana: 0855
Škulhavec = škulavec.

330476   Škulhavosť Svazek: 7 Strana: 0855
Škulhavosť = škulavosť.

330477   Škulhavý Svazek: 7 Strana: 0855
Škulhavý = škulavý.

330478   Škulibanda Svazek: 7 Strana: 0855
Škulibanda, y, f. = nezdoba, neplecha. Dělal š-du. Mor. Rgl.

330479   Škulibander Svazek: 9 Strana: 0328
Škulibander, dra, m. = sprosťák. Zát. Př. 41.

330480   Škulík Svazek: 3 Strana: 0901
Škulík, a, m, dynamene, kývoš. Krok. II. 246.

330481   Škulina Svazek: 3 Strana: 0901
Škulina, y, f., lépe: skulina, vz Skula. Kom. J. 469.

330482   Škulinatý Svazek: 3 Strana: 0901
Škulinatý, lépe skulinatý.

330483   Škulinýš Svazek: 3 Strana: 0901
Škulinýš, e, m., carcinus, korýš. Krok. II. 246.

330484   Škuliperda Svazek: 9 Strana: 0328
Škuliperda, y, m. = sprosťák. Zát. Př. 41. — Š, = Člověk škaredý, nehezký. Slov. Zát. Př. 65b

330485   Škúlit Svazek: 9 Strana: 0328
Škúlit = spáti. Na ucho š. Phľd. 1897. 314.

330486   Škuliti Svazek: 3 Strana: 0901
Škuliti, lépe: školiti, skučeti, winseln. — kde. Pes škulí za dveřmi. Us. Dch.

330487   Škúliti Svazek: 3 Strana: 0901
Škúliti = škouliti, schielen. Slov. Jg.

330488   Škulka Svazek: 3 Strana: 0901
Škulka, y, f. = škulina. U Berouna.

330489   Škulo Svazek: 7 Strana: 0855
Škulo, a, m. = škulavec. Slov. Ssk.

330490   Škulovec Svazek: 3 Strana: 0901
Škulovec, vce, m. Š-ci. bothriocephalidae, jsou červi podobající se tasemnicím, mají však na Hlavě dvě podélné skuliny a obyč. žádných háčků. S. široký, bothriocephalus latus, lososí, b. proboscideus, dvojitý, schisto- cephalus dimorphus, štiči, triaenophorus no- dulosus: řemenatka prostá, ligula simpli- cissima. Vz Frč. 62.

330491   Škulovec Svazek: 7 Strana: 0855
Škulovec. Cf. Odb. path. III. 32., Ott. IV. 464.

330492   Škultét Svazek: 7 Strana: 0855
Škultét, a, m. Š. Bartol. 1588. Vz Pal. Rdh. I. 112.

330493   Škultéty Svazek: 3 Strana: 0902
Škultéty, ho, m., osob. jm. Š. Aug. Vz Tf. H. 1. 125.

330494   Škultéty Svazek: 7 Strana: 0855
Škultéty Aug. Horislav, farář a spis. na Slov. 1819.- 21/51892. Cf. Jg. H. 1. 634., Šb. Dj. ř. 293., Pyp. K. II. 486.

330495   Škultéty Svazek: 8 Strana: 0408
Škultéty Aug. Cf. Phľd. 1895. 354.

330496   Škultéty Svazek: 9 Strana: 0328
Škultéty Aug. Horislav, básn., nar. 1819. Vz Vlč. Lit. slov. I. 125, 277. — Š. Jos. Ib. 277.

330497   Škultéty Svazek: 10 Strana: 0668
Škultéty Aug. Horislav; Š. Jos., žurn. a novellista. Vz Ott.

330498   Škumáty Svazek: 3 Strana: 0902
Škumáty = skuty, pl., na Slov. = vlasy, die Haare, der Schopf. Cf. Škrandy. Koll.

330499   1. Škumpa Svazek: 3 Strana: 0902
1. Škumpa, y, f. = domluva, der Ver- weis; úštipka, hana, der Stich (mit Worten). Ros. Sr. něm. Schimpf, ignominia, probrum, hanba, holland. schimp, irrisio, convicium, posměch, nadávka. Mz. 326.

330500   2. Škumpa Svazek: 3 Strana: 0902
2. Škumpa, y, f., rhus, der Sumach, rostl. Škumpa ruj, r. cotinus, pnula, r. radicans, jedovatá, r. toxicodendrum. koželužská, r. coriaria, ocetná, r. typhina, lysá, r. glabra, pokostová, r. vernicifera, smradlavá, r. ve- nenata, kopálová, r. copallina, korálková, r. metopium. Rstp. 327. Cf. Kk. 238., FB. 87., Schd. II. 306., Čl. Kv. 326., Slb. 645.

330501   Škumpa Svazek: 8 Strana: 0408
Škumpa, škumpina, y, f. S. koželužská, Schmack. Sterz. II. 841.

330502   Škumpa Svazek: 10 Strana: 0423
Škumpa, y, f., rhus, rostl. Vz Ott. XXI. 675

330503   Škumpina Svazek: 3 Strana: 0902
Škumpina, y, f. = škumpa koželužská, rhus coriaria, der Gerbersumach. Rstp. 329.

330504   Škumpinový Svazek: 3 Strana: 0902
Škumpinový, Sumach-. Š-nová břečka, Sumachbrühe, prášek, Sumachpulver. Šp. Š. list, kořen.

330505   Škumpovitý Svazek: 3 Strana: 0902
Škumpovitý. Š. rostliny, sumachineae, dělohy listovité: škumpa, lítřík, čichoň. Rstp. 319., 327. Cf. Slb. 645.

330506   Škundry Svazek: 7 Strana: 0855
Škundry, pl. = kudly. Drží sa ho za š. Slov. Orl. VII. 131. (IX. 39.).

330507   Škuner Svazek: 3 Strana: 0902
Škuner, u, m., angl. Schooner, rychle plovoucí loď o třech stežních, úzká a dlouhá, 8—12 děly ozbrojená. S. N. 11. 214.

330508   Škunerový Svazek: 9 Strana: 0294
Škunerový. S. briga. Ott. XVI. 246.

330509   Škůnník Svazek: 8 Strana: 0408
Škůnník, a, m. = škůdník. Podkrkonš. Nár. list. 1896. č. 72. feuill.

330510   Škuoda Svazek: 7 Strana: 0855
Škuoda = škoda. Št. Kn. š. 275., 280.

330511   Škuplíř Svazek: 9 Strana: 0328
Škuplíř, e, m. Aby bolavé oči protírali škuplířem (= škapulířem). Tům Ml. 75.

330512   Škurák Svazek: 3 Strana: 0902
Škurák, u, m., na Slov. = vemeno ovčí, das Schafeuter. Koll.

330513   Škuravka Svazek: 3 Strana: 0902
Škuravka, y, f. = škrkavka. Berg.

330514   Škůrek Svazek: 3 Strana: 0902
Škůrek, rka, m., osob. jm. Mor. Šd.

330515   Škuť Svazek: 3 Strana: 0902
Škuť, i, f. = štětina, die Borste. Na Ostrav. Té.

330516   Škut Svazek: 7 Strana: 0855
Škut, u, m, collect. = škuty, srsť pra- sečí. Mor. Brt. D. 274. — S. = koltún? Měl celou hlavu samý š. spletený. Mtc. XV. 190.

330517   Škuť Svazek: 7 Strana: 0856
Škuť. Cf. Pelech (dod).

330518   Škuť Svazek: 8 Strana: 0408
Škuť, i, f. = pľch, kudly. Brt. D. II. 364.

330519   Škuta Svazek: 3 Strana: 0902
Škuta, y, m., osob. jm Mor. Šd. — Š. = škutina, y, m. Škd.

330520   Škuta Svazek: 8 Strana: 0408
Škuta, nardus stricta, tráva. Slov. Phľd. 1896. 532. Cf. Psica (3. dod.). — S. = široká, plochá, říční lodice, Schuti. Sterz. II. 834.

330521   Škutař Svazek: 7 Strana: 0856
Škutař, e, m. = kdo škutí. Š. nic do- brého neudělá, zaškuti všecko. Slez. Šd.

330522   Škutatý Svazek: 7 Strana: 0856
Škutatý = chlupatý. Val. Brt. D. 274

330523   Škutina Svazek: 9 Strana: 0328
Škutina, y, f. Neukazuj jinému na slámu, keď máš š-nu. Mus. slov. III. 26.

330524   Škutina Svazek: 10 Strana: 0423
Škutina na bradě. Slez. Vlasť. L 96.

330525   Škutinář Svazek: 7 Strana: 0856
Škutinář, e, m. = kdo škutiny skupuje (štětiny), der Pinkeljude. Slez. a laš. Tč.

330526   Škutiti Svazek: 7 Strana: 0856
Škutiti, trotzen. Cf. Škut Slez. Šd., Brt. — se = nevrlým, oškňúřeným býti, gräm- lich, weinerlich sein. Val Vck. Škvarek. Šf. III. 560., Ž. kl. 101. 4. — Š. = strup. Má š-rky na bradě. Us. Rgl.

330527   Škutlati co Svazek: 10 Strana: 0423
Škutlati co = nedobře spásti, trávu po- vyžúvať. Liptov. Sbor. slov. IX. 44.

330528   Škuty Svazek: 3 Strana: 0902
Škuty, vz Skumáty.

330529   škv Svazek: 8 Strana: 0408
škv m. ske: škvařiti, skvrně. Dšk. Jihč. Škvár. O pův. slova cf. Gb. H. ml. II. 78.

330530   Škvára Svazek: 3 Strana: 0902
Škvára, y, f. — škvar, die Schwarte, Schlacke. — Škváry = věci n. řeči na nic nepotřebné, unnütze Sachen o. Reden. To jsou jen š-y. D., Ros. Staré š-y — haraburdí, alte Schriften, Sachen. Jg., Rk., Pam. kut. Staré š-y připomíná. Us. Lary fary, staré škváry. Us. Jg. — Š. = poskvrna, der Fleck, die Makel. Čert ví, jaká škvára z toho ještě bude. Us. v Kunv. Msk. — Š., y, m., os. jm.

330531   Škvara Svazek: 8 Strana: 0408
Škvara, y, f. = škvařená vejce. Dšk. Jihč. I. 39.

330532   Škvarek Svazek: 3 Strana: 0399
Škvarek, vz Škvarek.

330533   Škvarek Svazek: 3 Strana: 0902
Škvarek, rku, škvareček, čku, m., demin. slova škvar. Š. = kus tuku po škvaření zů- stalého, die Schwarte, Griefe, Griebe. S. od slanin, die Speckschwarte. D. Š-y s chlebem jísti. Vz Skvarek. — Š. = kousek usmaže- ného chleba, usmaženek, Ros., topinka. Us. Hrách, telecí hlava se š-ami se jídá. Ros. — Š. = truska, die Schlacke. Ros. — S. z dýmky. Um. les. — Š. Leží ve š-ku (skrčen, shrben jsa; hlav. o dětech). Cf. Leží ve vačku (skr- čený jako vaček). Us.

330534   Škvarek Svazek: 8 Strana: 0408
Škvarek. Mlsal š-ky a ony mu zůstaly (kdo má strap na ústech, tomu tak říkají). CT. Tkč.

330535   Škvarelina Svazek: 8 Strana: 0408
Škvarelina, y, f. = míchanina. Slov. Mtc. XVIII. 205.

330536   Škvarelina Svazek: 9 Strana: 0328
Škvarelina, y, t. = praženice z vajec (sma- žená vejce). Sbor. slov. III. 26. Vz Skvařenina.

330537   Škvarenina Svazek: 8 Strana: 0408
Škvarenina, y, f., vz násl. Škvarka.

330538   Škvarka Svazek: 3 Strana: 0902
Škvarka, vz Škvarek.

330539   Škvarka Svazek: 7 Strana: 0856
Škvarka, y, f. = políčko (žertem n. po- hrdlivě). Slov. Tá má predsa domček aj pár škvaročiek. Zátur. Nápr. 12. Mať ne- jakú š-ku poľa. Rl. Pr. II. 6.

330540   Škvarka Svazek: 8 Strana: 0408
Škvarka, y, f. = škvarenina, vaječina, vejce na másle. Slov. Kal. S. 177.

330541   Škvarka Svazek: 10 Strana: 0423
Škvarka, y, f. Ako sa máte? Ako š. na saláte. Mus. slov. IV. 29.

330542   Škvarkový Svazek: 7 Strana: 0856
Škvarkový = oškvarkový, Schwarten-. Š. polévka, kaše. Šd.

330543   Škvárnik Svazek: 7 Strana: 0856
Škvárnik, a, m. = držgrešle. Ňaňo (otec) š., Jano (syn) márnik. Slov. Zátur.

330544   Škvárný Svazek: 3 Strana: 0902
Škvárný = co lze škvařiti, schmorbar. To byla š. husa (mnoho sádla se z ní vy- škvařilo); To sádlo je neškvárné. Us. u Do- brušky. Vk. Š. houba = měděná (v hutn.), der Schlackenkienstock. Šm.

330545   Škvaroví Svazek: 3 Strana: 0903
Škvaroví, n., vz Škváří.

330546   Škvárovitý Svazek: 3 Strana: 0903
Škvárovitý = plný škvárů, voll Schlacken. Š. lava. Mus.

330547   Škvárovka Svazek: 3 Strana: 0903
Škvárovka, y, f. = cesta ze škvárů uhel- ných. Us. Byl.

330548   Škvárovna Svazek: 7 Strana: 0856
Škvárovna, y, f. = místnosť, kde se velrybí tuk škvaří.

330549   Škvárový Svazek: 3 Strana: 0903
Škvárový, Schund-. Š. zboží. Vz Škvár. Us. Dch.

330550   Škvaruha Svazek: 3 Strana: 0903
Škvaruha, y, f. = krevná sůl. Vz S. N.

330551   Škvaření Svazek: 3 Strana: 0902
Škvaření, n., das Schmelzen, Schmoren. S. sádla. Prm.

330552   Škvařenice Svazek: 3 Strana: 0902
Škvařenice, e, f. = škvaŕenina.

330553   Škvařenina Svazek: 3 Strana: 0902
Škvařenina, y, f. = něco škvařeného. Vz Škvařiti. Ros. — Š — jídlo, vejce uškcařené na rozpuštěné slanině n. másle a posypané pažítkou, eine Eierspeise, gerührte Eier. Mor. Šd. Š. = vaječnice, ku snídaní. Mor. Brt. Vz násl., Škvařiti.

330554   Škvařenina Svazek: 10 Strana: 0423
Škvařenina, y, f., frixorium. Rozk. P. 1692., R. 89., Bhm. hex 504.

330555   Škvařeninkář Svazek: 3 Strana: 0902
Škvařeninkář, e, m. = milovník škva- řenin, ein Liebhaber von Eierschmalz. Bern.

330556   Škvařený Svazek: 3 Strana: 0902
Škvařený; -en, a, o. geröstet, gerührt. S-né vejce = míchané, gerührte Eier.

330557   Škvařešina Svazek: 7 Strana: 0856
Škvařešina, y, f. = škvařenina (jídlo). Mor. u Bzence. Sd.

330558   Škvaří, škvároví Svazek: 3 Strana: 0902
Škvaří, škvároví, n., das Schlacken- klein, v hutn. Šm.

330559   Škvařidlo Svazek: 3 Strana: 0902
Škvařidlo, a, n., die Kröschpfanne. Boč. exc.

330560   Škvařidlo Svazek: 7 Strana: 0856
Škvařidlo = rozbrečené dítě. Kr. Hrad. Kšť.

330561   Škvařidlo Svazek: 10 Strana: 0423
Škvařidlo, a, n., Vz Ochle.

330562   Škvařinka Svazek: 3 Strana: 0902
Škvařinka, y, f. = škvaŕenina. Mor. Mtl.

330563   Škvařitel Svazek: 3 Strana: 0902
Škvařitel, e, m., der Kröscher, Kreischer, Prägeier. Jg.

330564   Škvařitelka Svazek: 3 Strana: 0902
Škvařitelka, y, f., die Kröscherin, Krei- scherin. Jg.

330565   Škvařiti Svazek: 3 Strana: 0399
Škvařiti, il, en, ení = ztráviti, zmrhati, verzehren, verschleudern. Bern. Řeč naše československá nemohla býti škvařena aneb v geniu svém pomýlena. Nitra VI. 359.

330566   Škvařiti Svazek: 3 Strana: 0902
Škvařiti, il, en, ení; škvařívati = něco mastného rozpouštěti, kröschen, kreischen, prägein, über dem Feuer zergehen lassen; péci, rösten, schmoren. — se = rozpouštěti se, schmelzen. Jg. — co: sádlo, lůj, Ros., vejce, na Mor. (= míchati; škvařená vejce = míchaná). D. — Kom. — kde: na rošti. Kom. Š. něco v ohni. BO. — se od čeho. Škvaříce se od prudkého uhlé (hlemýždi). Aesop. - se také = vřeštěti, raunzen, gar- stig weinen. Co se dycky škvaříš ? Na Ostrav. Tč. — se také — škvířiti se, skrbiti, kargen, knicken. U Olom. Sd.

330567   Škvařiti Svazek: 7 Strana: 0856
Škvařiti. Šf. III. 560.

330568   Škvařiti Svazek: 8 Strana: 0408
Škvařiti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. L 78.

330569   Škvařivý Svazek: 7 Strana: 0856
Škvařivý. Š. uhlí, Sinteikohle, f. Hř.

330570   Škvařivý Svazek: 10 Strana: 0423
Škvařivý zvuk (v kuchyni). Rais. Lid. 142.

330571   Škvěčeti Svazek: 3 Strana: 0903
Škvěčeti, vz Škvíkati.

330572   Škvěčivý Svazek: 3 Strana: 0903
Škvěčivý = škvíkavý.

330573   Škvěk, u, m Svazek: 3 Strana: 0903
Škvěk, u, m. = křik detí, ženštin, mla- dých zvířat, das Quicken. Jg.

330574   Škvěkati Svazek: 3 Strana: 0903
Škvěkati, vz Škvíkati.

330575   Škvěkna Svazek: 3 Strana: 0903
Škvěkna, y, f., die Quitscherin. Šm.

330576   Škvěkot Svazek: 3 Strana: 0903
Škvěkot, u, m. = škvek. Rk.

330577   Škvěkot Svazek: 9 Strana: 0328
Škvěkot, u, m. = skřek. Proch. 117.

330578   Škvění Svazek: 8 Strana: 0408
Škvění. Š. kulicha, Nár. list. 1893.

330579   Škverkati Svazek: 7 Strana: 0856
Škverkati, schwirren. Škverká cosi ve vzduchu. Dch.

330580   Škvěti Svazek: 8 Strana: 0408
Škvěti. Sádlo škví, když se škvaří, pská. Jevíčko. Brt. D. II. 396.

330581   Škvik Svazek: 7 Strana: 0856
Škvik, u, m. = škvěk. Us. Tkč.

330582   Škvíkati Svazek: 3 Strana: 0903
Škvíkati, škvěkati, škviknouti, knul a kl, utí; škvěčeti, el, ení — tence křičeti, jako děti, prasata, quicken, quitschen. Jg. — abs. Prase, dítě škvíká, pes škvěčí. Škvíká, jako by ho za hrdlo bral. — kde. Když mlýn škrtí, všecko v něm škvíká. Vz Škrtiti. Us. - Jg. Škvíkavý, kreischend, quitschend. Šm.

330583   Škvíkati Svazek: 7 Strana: 0856
Škvíkati. Nemyslil jsem tím nic zlého, co jsem o Cíliji škvíkl (pověděl). Sá. Cf. Mkl. Etym. 305.

330584   Škvíkati se od čeho Svazek: 10 Strana: 0423
Škvíkati se od čeho. Slívy od deště se š-jí (pukají). Jičín. List fil. 1902. 252.

330585   Škvíkotati Svazek: 3 Strana: 0903
Škvíkotati == škvičeti. Vký.

330586   Škvinda Svazek: 3 Strana: 0903
Škvinda, y, f., ženský úd plodící, die weibliche Scham. Us.

330587   Škvíra Svazek: 10 Strana: 0668
Škvíra dveřní (skulina). Zl. Pr. XXIII. 331.

330588   Škvíra, škvirda Svazek: 3 Strana: 0903
Škvíra, škvirda, y, f. = co se škvíří, co jest rozškvířené, otevřené na př. rozparek u nohavic, je-li otevřený. Mor., slov. Šd.

330589   Škvírati Svazek: 3 Strana: 0903
Škvírati, rösten. Bzd.

330590   Škvířička Svazek: 10 Strana: 0668
Škvířička, y, f. Tenké š-ky očí jeho široce se naň rozemkly; Lékař rozevřel š-čku oka nebožtíkova. Zl. Pr. XXIII., 66., 182.

330591   Škvířiti Svazek: 3 Strana: 0903
Škvířiti, il, en, ení = škvařiti, kröschen, rösten. — se od čeho: od prudkého uhlé. Aesop. — čím. Od moře, kde život zimou se škvíří, až . . . Sš. Bs. 168. — Š. = skou- pěti, knicken, sich Abbruch thun. U Olom. Sd., D. — se také = rozčeřovati se, otví- rati se, sich aufthun. Mor. Šd.

330592   Škvor Svazek: 3 Strana: 0903
Škvor, a, m. Škvorové, forficulina, mají tělo táhlé, velikou vyniklou hlavu s dlou- hými čárkovitými tykadly. Vz Frč. 142. Š. tečkovaný, forficula bipunctata, malý, f. minor. Frč. 143. Cf. Schd. II. 521. Š.obecný č. ušní (ucháč, ucholák, ucholář, Sp., na Mor. piskavka), f. auricularia, der Ohrwurm; dlouhý (stonožka), scolopendra, der Ohrling. Kom. J. 223. — Š. = malé děcko, malý člo- věk, der Knirps. Ty škvore! Us. Skd. — Š., osob. jrn.

330593   Škvor Svazek: 7 Strana: 0856
Škvor. Brm. IV. 601., Rk. Sl. Nasaditi někomu š-a do ucha (popuditi ho). Us. Kmk. — Š. = slunéčko (brouk) Mor. Brt. 1. Škvorec. Šf. III. 558.

330594   Škvor Svazek: 10 Strana: 0423
Škvor, vz Ucholák, Chucholák, Uchatec, Uchavec. Sr. Ott. XXIV. 660.

330595   1. Škvorec Svazek: 3 Strana: 0903
1. Škvorec (zastr.), na Slov. škorec, rce, rn. = špaček (pták), sturnus vulgaris, der Staar. D.

330596   2. Škvorec Svazek: 3 Strana: 0903
2. Škvorec, Skworetz, městys u Úval. PL. Vz Tk. I. 343., 344., II. 550., III. 660., IV. 742., V. 260., S. N.

330597   3. Škvorec Svazek: 3 Strana: 0903
3. Škvorec, rce, m. = druh hlíst, eine Art Spulwürmer. Jad.

330598   Škvorec Svazek: 8 Strana: 0408
Škvorec m. škvorec. Gb. H. ml. I. 484.

330599   Škvorec Svazek: 10 Strana: 0423
Škvorec, rce, m., zdrobn. škvor. Volyně. Čes. 1. XIII. 125.

330600   Škvorně Svazek: 3 Strana: 0903
Škvorně = skvrně. Slov. Plk

330601   Škvorovitý Svazek: 3 Strana: 0903
Škvorovitý = ku škvoru podobný, ohr- wurmartig, Krok, II. 257.

330602   Škvořatina Svazek: 9 Strana: 0328
Škvořatina, pozemek. Pck. Hol. 196.

330603   Škvořetín Svazek: 3 Strana: 0903
Škvořetín, a, m., něm. Skořetin, dvůr u Něm. Brodu. PL.

330604   Škvořiti Svazek: 3 Strana: 0903
Škvořiti, il, en, ení = skrbiti, geizen. U Nách. Hrš. U Ronova. Rgl.

330605   Škvračeti Svazek: 3 Strana: 0903
Škvračeti, el, ení = jako rozpálené máslo syčeti, zischen. Bude dobrý oběd, cosi už ram v troubě škvračí. Mor. Šd. Vz Škvrčeti.

330606   Škvračka Svazek: 3 Strana: 0903
Škvračka, y, f. = škvařenice. Olom. Sd.

330607   Škvrak Svazek: 7 Strana: 0856
Škvrak, u, m. = škvračení; nadávka. Na již. Mor. Šd.

330608   Škvraka Svazek: 3 Strana: 0903
Škvraka, y, f. = škvařenice. Us. u Olom. Sd. U Uhers. Hradiště. Hý. — Š. = pokrm připravený obyč. z mladých ptáčat. U Ne- zamyslic na Mor. Bkř.

330609   Škvrančeť Svazek: 9 Strana: 0328
Škvrančeť = škvařiti se. Lisic.

330610   Škvrančiti Svazek: 7 Strana: 0856
Škvrančiti = nepříjemný hlas vydávati. Na Hané. Bkř.

330611   Škvrčanie Svazek: 10 Strana: 0423
Škvrčanie, n. = zvuk škvařícího se másla. Slov. Phľd. XXIV. 543.

330612   Škvrček Svazek: 7 Strana: 0856
Škvrček, čku, m. = překroucená věc (niť atd.). Zlinsky. Brt. D. 274.

330613   Škvrčeti Svazek: 3 Strana: 0903
Škvrčeti, el, ení; škvrkati, škvrkávati a škvrčívati; škvrknouti, knul a kl, utí = škvrk vydávati, prasseln, zischen, knirschen, kreischen, schwirren, knarren, pfeifen; spá- liti se škvrkem, anbrennen, prasseln; se = smrštiti se, scvrknouti se, zusammenschrum- pfen, einschrumpfen. Jg. — abs. Dlouho to škvrčelo. Ros. Máslo škvařené škvrčí, když do něho vody nalije. Cf. Škvračeti. Us. Škvrklo (hrom uhodil), Vlaštovice škvrči, zwitschert, girrt. Stěně škvrčí, wimmert, winselt. Střeva škvrči. Br. Žáby škvrkají. Us. — na čem: na houslech, schnarren. Us. — kde. Moucha v pavučině škvrči. Puch. — komu proč. Dršťka hladem mi škvrči, quarrt. Kom., Dh. 118. — se proč. Škvrkla se zármutkem tvář má. Br.

330614   Škvrčeti Svazek: 8 Strana: 0408
Škvrčeti. Žeravý uhlík vo vode škvrká. Phľd. 1895. 494.

330615   Škvrčeti kde Svazek: 7 Strana: 0856
Škvrčeti kde. Už rybka v masti škvrčí. Kyt.

330616   Škvrčkovatět Svazek: 7 Strana: 0856
Škvrčkovatět = škrčkovati.

330617   Škvrčky Svazek: 3 Strana: 0903
Škvrčky, pl., f., die Augenzähren. Vy- hrkly mu z očí škvrčky. V již. Mor. Šd. Vz Švrčky.

330618   Škvrčlivý Svazek: 3 Strana: 0903
Škvrčlivý = co škvrči, was prasselt, rasselt. Slov. Bern. Vz Škvrklivý.

330619   Škvrk Svazek: 3 Strana: 0903
Škvrk, u, m. — hlas něčeho ohněm sehl- ceného, škvrčení, das Knarren, Kreischen, Gezisch, Geknirsch. Cf. Skvrk. — Š. = smrk, strom, pinus abies picea, die Roth- tanne. D.

330620   Škvrkání Svazek: 3 Strana: 0903
Škvrkání, n.= silné rachocení hromu. Kb. Ostatně vz Škvrčeti.

330621   Škvrkať Svazek: 8 Strana: 0408
Škvrkať se = scvrkati se. N. Mésto. Brt. D. II. 396. Cf. Škvrčeti.

330622   Škvrkati Svazek: 3 Strana: 0903
Škvrkati, vz Škvrčeti.

330623   Škvrkati Svazek: 7 Strana: 0856
Škvrkati. Co se trhá, škvrká, masné na ohni škvrčí. Brt. D. 160.

330624   Škvrkati Svazek: 7 Strana: 1390
Škvrkati = silně hřmíti. V Krkonš. Šb. D. 33.

330625   Škvrklivý Svazek: 3 Strana: 0903
Škvrklivý == skvrklivý. Šm.

330626   Škvrklý Svazek: 3 Strana: 0903
Škvrklý = scvrklý, zusammengeschrumpft. Us. Š. tvár.'Us. Hý.

330627   Škvrknutí Svazek: 3 Strana: 0903
Škvrknutí, n., vz Škvrčeti. Š. mázder žaludka. Ms. bib.

330628   Škvŕla Svazek: 7 Strana: 0856
Škvŕla, y, m. = mrňavý. Š. je, škriadi sä to dieťa. Slov. Hdž. Šlb. 40.

330629   Škvŕla Svazek: 10 Strana: 0423
Škvŕla, y, f. = malá věc, malé zvíře. Nekvič, ty škvŕlo (o praseti)! Slov. Phľd. XXIV. 543.

330630   Škvrľač Svazek: 7 Strana: 0856
Škvrľač, e, f. = močál. Celý ten po- zemok bol samá š. Slov. ZObz. XXL 234.

330631   Škvrlánek Svazek: 8 Strana: 0408
Škvrlánek, nka, m. = skřivánek. Brt. D. II. 492.

330632   Škvrlikač Svazek: 7 Strana: 0856
Škvrlikač, e, m. = kdo škvrliká. Slov. Ssk.

330633   Škvrlikati Svazek: 7 Strana: 0856
Škvrlikati = vrzati, skřípati Na housle š. Na již. Mor. Sd.

330634   Škvrliti Svazek: 3 Strana: 0903
Škvrliti, il, en, ení — páliti, sengen. Plk. — co: vlasy = připáliti, absengen. Rk.

330635   Škvrna, skvrna, škvrnka, škvrnička (lépe Svazek: 3 Strana: 0903
Škvrna, skvrna, škvrnka, škvrnička (lépe: skvrna atd.), y, f. == poskvrna, ma- cula, labes, der Fleck, die Makel. Jg. Š., strsl. skvr?na, ze skvr a přípony -na. Mkl. B. 117. Udělal jsi si mastnou s-u do kabátu. Š-u vyčistiti, vymyti, vydrhnouti. Us. Od š-ny někoho očistiti. Hanka. Š-y po vrchu slunce. Krok. Vz Skvrna.

330636   Škvrňany Svazek: 7 Strana: 0856
Škvrňany, dle Dolany, ves. Arch. III. 535.

330637   Škvrňany Svazek: 7 Strana: 0856
Škvrňany = potok v pohoří karpat. Škd.

330638   Škvrnatěti Svazek: 3 Strana: 0903
Škvrnatěti, ěl, ění, fleckig werden. Rk.

330639   Škvrnatý, škvrnitý Svazek: 3 Strana: 0903
Škvrnatý, škvrnitý, lépe: skvrnatý atd., fleckig, Fleck. Rostl., Krok. S. tyfus — pitomíce. Šm. Cf. Peteče.

330640   Škvrnavka Svazek: 7 Strana: 0856
Škvrnavka, y, f., Fleckfieber, n. Rk

330641   Škvrně Svazek: 3 Strana: 0903
Škvrně, ěte, škvrňátko, a, n. = pra- sátko, das Ferkel. Zaplatil, když nově š. koupil (dostal napřed zaplaceno a utekl). Vz Uprchlý. Lb. Cf. Mrně. — Š. (s příha- nou) = dítě, der Fratz. Ros. — Š. — člověk zakrnělý. Ros., D.

330642   Škvrně Svazek: 7 Strana: 0856
Škvrně = čurna, čuna, čunče. Šf. III. 557.

330643   Škvrnění Svazek: 3 Strana: 0903
Škvrnění, lépe: skvrmění, n., das Sudeln, Makeln, Beflecken. Us. Jg.

330644   Škvrněný Svazek: 3 Strana: 0904
Škvrněný, lépe: skvrněný, besudelt, be- fleckt. Rostl. III. a. 5.

330645   Škvrněti Svazek: 7 Strana: 0856
Škvrněti. Žena škvrní. Hus I. 273.

330646   Škvrníček Svazek: 3 Strana: 0904
Škvrníček, čka, m., osob. jm. Šd.

330647   Škvrnka Svazek: 7 Strana: 0856
Škvrnka, vz Škvrna. Š-ku na sobě míti. BR. II. 31.

330648   Škvrnočistivý, škvrnočistný Svazek: 3 Strana: 0904
Škvrnočistivý, škvrnočistný, Fleck- putz-. Šm.

330649   Škvrnouti Svazek: 3 Strana: 0904
Škvrnouti, ul, utí = do hromady se tisknouti, vinouti, einschrumpfen, eingehen. Ros. Cf. Skvrnouti.

330650   Škvrnovka Svazek: 3 Strana: 0904
Škvrnovka, y, f., samota u Kolína PL.

330651   Škvruočistitel Svazek: 3 Strana: 0904
Škvruočistitel, e, m., der Fleckputzer. Šm.

330652   Škvrzať Svazek: 8 Strana: 0408
Škvrzať. Zmrzlý sníh škvrzá pod nohami. Jevíčko. Brt. D. II. 396.

330653   Škvřieti Svazek: 7 Strana: 0856
Škvřieti, liquefieri, škvařiti se. Duse má rozeškvřěla se. B. mik. Cant. 5.

330654   Škvřieti Svazek: 10 Strana: 0423
Škvřieti, vz Skvřieti.

330655   Škyba Svazek: 7 Strana: 0856
Škyba, vz Skyva. Rk.

330656   Škyba Svazek: 8 Strana: 0408
Škyba m. skyva. Dšk. Jihč. 1. 39.

330657   Škybka Svazek: 3 Strana: 0904
Škybka, y, f., vz Skyva.

330658   Škybrník Svazek: 7 Strana: 0856
Škybrník, a, m. = spořil. Rais. 31.

330659   Škybrný Svazek: 3 Strana: 0904
Škybrný = spořivý, sparsam. V Krkonš. Kb.

330660   Škybřiti Svazek: 3 Strana: 0904
Škybřiti, il, en, ení = spořiti, sparen. Us. Cf. Škebrati, Škemrati.

330661   Škýmati Svazek: 3 Strana: 0904
Škýmati = nelíbě zpívati n. hráti, schlecht spielen o. singen. Kb.

330662   Škymrať Svazek: 8 Strana: 0408
Škymrať = škemrat, žebroniti. N. Město. Brt. D. II. 396.

330663   Škýra Svazek: 3 Strana: 0904
Škýra, y, f. — záští, nevole, svár, mrzu- tosť, der Verdruss, Zwist. Vzal si na mne š-ru. Sš. — Š. = díra v hradbách. Sš. Ob. 231.

330664   Škýra Svazek: 7 Strana: 0856
Škýra = črta. Laš. Brt. D. 274.

330665   Škýrať Svazek: 7 Strana: 0856
Škýrať = črtati, čmárati. Laš. Brt. D. 274.

330666   Škyrkač Svazek: 9 Strana: 0328
Škyrkač = škrtati (sirkou). Slez. Lor. 79.

330667   Škýřiť sa komu Svazek: 9 Strana: 0328
Škýřiť sa komu = posmívati se. Val. Tůna. 25.

330668   Škýřiti se Svazek: 7 Strana: 0856
Škýřiti se, vz Škejřiti se (dod.).

330669   Škyt Svazek: 3 Strana: 0904
Škyt, u, m.. škytek, tku, m. = jedno škytnutí, einmaliges Schlucken, Schluchzen. Ros.

330670   Škyta Svazek: 3 Strana: 0904
Škyta, y, m., osob. jm. Šd.

330671   Škytačka Svazek: 3 Strana: 0904
Škytačka, y, f. = zlykačka (zimnice), febris lyngades, das Schluckfieber. D.

330672   Škytalka Svazek: 7 Strana: 0856
Škytalka, y, f. = škytavka. Sá.

330673   Škytání Svazek: 7 Strana: 0856
Škytání, n. Cf. Čs. lk., Slov. zdrav. 362.

330674   Škytání Svazek: 7 Strana: 1390
Škytání. Vz Ščukání (2. dod.).

330675   Škytání Svazek: 10 Strana: 0668
Škytání, n. Vz Ott.

330676   Škytati Svazek: 7 Strana: 0856
Škytati. Mkl. Etym. 300., Šrc. 156. Kdo škytá, na toho si někdo zpomíná. A lid dodává: Ja, zpomíná, vytrča řiť z komína a nohy z pece, zpomíná přece. Val. Vck.

330677   Škytati Svazek: 8 Strana: 0408
Škytati m. štikati, ščikati, přesmykn. k a t. Gb. H. ml. I. 550., Slov.: ščukať, ščikať, čkáť. Phľd. 1894. 376. Zlostný pláč skytal z hrdla. Světz. 1894. 613.

330678   Škytavka Svazek: 7 Strana: 0856
Škytavka. V Bolesl. šlukavka. Cf. Ott. IV. 576. Jak se š. zarikáva? Vz Kv. 1885. 341., NZ. I. 84.

330679   Škytavka Svazek: 8 Strana: 0408
Škytavka. Léčení jí vz v Mtc. XVIII. 211. Slov.: ščikávka, šcukávka, čkanie, štikutka, štikutačka. Phľd. 1894. 376.

330680   Škytavka, škytka, šťkavka Svazek: 3 Strana: 0904
Škytavka, škytka, šťkavka, y, f. = skytání, stkáni, zlykačka, das Schluchzen, Schlucksen, die Schlucke. Š-u míti. Us. Šla Škytka do moře, potkala tam Řehoře, Řehoř ji vrátil, Škytku tam zkrátil. Lb.

330681   Škytavý Svazek: 7 Strana: 0856
Škytavý vzdech. J. J. Kolár.

330682   Škytavý Svazek: 8 Strana: 0408
Škytavý pláč. Osv. 1896. 38.

330683   Škytka Svazek: 7 Strana: 0856
Škytka, vz Škytavka. V Tábor.

330684   Škytot Svazek: 7 Strana: 0856
Škytot, u, m. = škytání. Nrd. Blld. 15.

330685   Škyvár Svazek: 3 Strana: 0904
Škyvár, u, m. = škraloup. Mor. Kdo jí škyváry z kaše aneb shořénky (pečené zemáky), toho nic nepostraší. Kda.

330686   Škyvarka Svazek: 9 Strana: 0328
Škyvarka, y, f., jm. místa u Pržna na Mor. Vck.

330687   Škývražiť Svazek: 7 Strana: 0856
Škývražiť = skúpo žíti. Keď vám re- meslo zle ide, hladujete a š-te Slov. N. Hlsk. I. 88.

330688   Škývraživý Svazek: 7 Strana: 0856
Škývraživý = skoupý. Cf. předcház. Slov. Phľd. VIII 171.

330689   Škývražník Svazek: 9 Strana: 0328
Škývražník, a, m. = škrvačník. Zit. Př. 177a.

330690   Škýz Svazek: 3 Strana: 0904
Škýz, e, m. = nejvyšší karta v tarokové hře, der Skiz. Zkr. Vz Taroky.

330691   šl Svazek: 8 Strana: 0408
šl z sl: papršlek z paprslek, Gb. H. ml. I 481., šlinec, slupka. Dák. Jihč. I. 38.

330692   1. Šla Svazek: 3 Strana: 0904
1. Šla. Šel, šla, šlo. Va Jíti

330693   2. Šla Svazek: 3 Strana: 0904
2. Šla, e, f., das Zugseil, der Zugriemen. Na Ostrav. Tč.

330694   Šľa Svazek: 7 Strana: 0856
Šľa, e, f. = čľa, Epidemie. Slov. Hdž. Šlb. 88.

330695   Šlabikarista Svazek: 10 Strana: 0424
Šlabikarista, y, m. = kdo se učí slabi- kovati. Slov. Phľd. XXIV. 429.

330696   Šlabikovať Svazek: 7 Strana: 0856
Šlabikovať = slabikovať. Slov.

330697   Šlabot Svazek: 7 Strana: 0856
Šlabot, u, m. = šlehot. Š. biča. Phľd. III. 1. 37.

330698   Šláč Svazek: 3 Strana: 0404
Šláč, e, m., posylatel, Schicker, m. V.

330699   Šlačeti Svazek: 7 Strana: 0856
Šlačeti = očekávati (dar). Val. Džl.

330700   Šladec Svazek: 3 Strana: 0404
Šladec, dce, m., opak: hořec. Vz Chuť.

330701   Šladkastý Svazek: 8 Strana: 0576
Šladkastý = nasládlý. Slov. Kal. S. 160.

330702   Šlaehotina Svazek: 3 Strana: 0905
Šlaehotina, y, f. Š. slanin = kus slanin, ein Stück Speck. Mor. D. — S. — mnoho šlach, viele Flachsen. Maso samá š-a. Us. — Š., das Gepantsch. Pořád jí jen tu š-tinu (nedobré ovoce a p.). Us. Prk.

330703   Šlaftruňk Svazek: 10 Strana: 0424
Šlaftruňk, u, m., z něm. = poslední truňk před spaním. Faust. 130.

330704   Šlag Svazek: 3 Strana: 0904
Šlag, u, m. Uvolili se jemu dávati daň t. po šlagu či malém penízku od pluhu. Šf. II. 86.

330705   Šlah Svazek: 3 Strana: 0904
Šlah, u, m., zastr., ale dosud na morav. Drahan. (Hý.) = šleh, mrsknutí, der Schlag. Dostal jsem dva šlahy po zádech. Mor. Hý.

330706   Šlahač Svazek: 7 Strana: 0856
Šlahač atd., vz Šlehač atd.

330707   Šlahačka Svazek: 3 Strana: 0904
Šlahačka, y, f. = pomláska, mrskut, šmer- kus, Schmeckostern. O veliké noci chodívají děti na š-čku, po šlahačce. Mor. Šd. Cf. Po- mláska, Šlehačka.

330708   Šlahačka Svazek: 10 Strana: 0424
Šlahačka, y, f. Š. o velikonocích. Š. chlapecká, děvčacká. Vz Čes. 1. XIV. 343. nn.

330709   Šľahačník Svazek: 10 Strana: 0668
Šľahačník, a, m. = kdo chodí po šla- hačce. Vz Brt Sl

330710   Šlaháky Svazek: 10 Strana: 0424
Šlaháky, vz Mrskačka.

330711   Šlahan Svazek: 3 Strana: 0904
Šlahan, vz Šlahoun.

330712   Šlahaný Svazek: 10 Strana: 0668
Šlahaný šátek. Vz Mrskaný.

330713   Šlaháreň Svazek: 3 Strana: 0904
Šlaháreň, rně, f. = místnost, kde vlna se připravuje. Cf. Šlahař. Má se platiti od dobrého vlasu na šlahárni od bití dvou vah 1/2 groše. Sedl. Rychn. 39.

330714   Šlaháreň Svazek: 10 Strana: 0424
Šlaháreň, rně, f. Š. soukennická. Arch. XX. 413.

330715   Šlahař Svazek: 3 Strana: 0904
Šlahař, e,m. — tlouk v olejně, der Stam- pfer. D. — Š. = kdo připravuje vlnu. Šla- hařové nemají bíti vlny proti mistróm bez jich povolenie. Sedl. Rycím. 7. — Š., e, m., osob. jm. Mor. Šd.

330716   Šlahař Svazek: 7 Strana: 0856
Šlahař (v olejně) dostával služby třetí peníz . . . Pk. Ppj. 87.

330717   Šlahati Svazek: 3 Strana: 0904
Šlahati, vz Šlehati.

330718   Šlahati Svazek: 7 Strana: 0856
Šlahati = sahati. Kr. Hrad. Kšť.

330719   Šlahati Svazek: 8 Strana: 0408
Šlahati v. šahati m. sahati. Mus. 1864. 336. V severových. Čech.

330720   Šlaher Svazek: 3 Strana: 0904
Šlaher, hra, m., osob.jm. Žer. Záp. I. 216.

330721   Šlahorka Svazek: 3 Strana: 0904
Šlahorka, y, f., revír u V. Karlovic na Mor. Tč.

330722   Šlahoun Svazek: 3 Strana: 0904
Šlahoun, u, šlahounek, nku, m., na Slov. šlahaň = prut jednoroční, dlouhý, výběžek, stolo, sarmentum, der Ausläufer, die Ruthe. Slb., Jg. Š. = výhonek n. odnož ze spodu lodyhy rovnovážně rostoucí, poléhající, kon- cem obyčejně v novou lodyhu vzrůstající. Čl. Kv. XXVIII. Š. kozího listu, vinný. Vz Víno. V. — Š. ve stavitelství, die Wurst. Š. krajní, die Randwurst, potápěcí, die Senk- wurst; kolík ke š-nům, der Spickpfahl. Nz. — Š. u plavců veliká snětev, jíž vory k břehu uvazují, das Flossband. Š-ny v lese z měk- kého dříví sekají. Um. les, — Š. = chmelná pružina, Hopfenreis, n. — Š. = řemínek po- hřbetníku a chomoutu volského. Š. = řemen od chomoutu ku řemeni příčnímu. Us. Hk. — Š., a, m., = dlouhý, štíhlý člověk, ein langer, magerer Mensch. Us.

330723   Šlahoun Svazek: 7 Strana: 0856
Šlahoun (na Vltavě), těhel (na Labi) = tyčka, jejíž tenký konec činí oko a slouží plavcům k uvazování pramene místo pro- vazu, Pangwiede, f. Špd. — Š. = u jízdy, der Schleppriemen. Čsk. — Š. = kus nevzdě- lané půdy. Us. Rgl.

330724   Šlahoun Svazek: 8 Strana: 0408
Šlahoun = řemen atd., vz Spinka (3. dod.). — Š., šiahounek v mluvě plavců vltav- ských = dřevěná část plaveckého a přívoz- nickelio sochoru opatřená na konci železným kováním; někdy i celý sochor; také tenký dlouhý kmen (obyč. z vyběhlé borovice), jenž provléká se na příč kladami u vor (pramen) spojenými. List. fil. 1893. 406. — Slahúnek = dřívko u pilky v šňůře zastrčené, jímž se pilka natahuje n. uvolňuje. Brt. D. II. 453

330725   Šlahoun Svazek: 9 Strana: 0328
Šlahoun, u, m. = část vrat spojující lokte (svlaky). Čes. 1. VIII. 205. — Š. = Šikmé dřevo spojující ve stodole krov. Hoř. 287. — S. = vyoraná brázda v poli, po niž voda stéká. U Křenovic. Vchř. — S., nadávka. Ty šla- houne neostřižený. Nár. list. 1900. 163. odp.

330726   Šlahoun Svazek: 10 Strana: 0424
Šlahoun, u, m. = dělo. Kká. Sion I. 103., II. 36.

330727   Šlahounatý, šlahounovitý Svazek: 3 Strana: 0904
Šlahounatý, šlahounovitý — jako šla- houn. Š. kmen. Rostl. III. b. 4.

330728   Šlahounek Svazek: 3 Strana: 0904
Šlahounek, nku, m. = malý šlahoun. Vz Šlahoun. — Š., nka, m., osob. jm. Šd.

330729   Šlahounek Svazek: 10 Strana: 0424
Šlahounek, nku, m. Š-ky = řemeny od chomoutu k pohřbetnici, aby koni nepadal chomout přes hlavu. Litom. 64.

330730   Šlahouny Svazek: 10 Strana: 0424
Šlahouny = svisle křížem na sebe po- ložené (vestavení) jinak: lemezy). Litom. 61. Šlahoun svazuje 5—7 krovů. čes. 1. XV.

330731   Šlahoviny Svazek: 10 Strana: 0668
Šlahoviny = úzká pole. Čes. I. XV. 279.

330732   Šlahy Svazek: 3 Strana: 0904
Šlahy, ů, pl., m. = šlehy.

330733   Šlach Svazek: 3 Strana: 0904
Šlach, a, m., osob. jm. Žer. Záp. I. 55., 71., 116.

330734   Šľach Svazek: 7 Strana: 0856
Šľach, u, m., Spur, f. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 472.

330735   Šlacha Svazek: 3 Strana: 0904
Šlacha, y, f. = suchá, svazová žíla, die Sehne, Flachse. Rostl., Krok. Každý sval jeví se jakožto tělo prodloužené, uprostřed tlustší n. širší, na obou koncích pak vybí- hající v tenké šlachy. Schd. II. 331. Š-chy jsou části svalů skládajíce se z vláken pev- ných, houževnatých, jako stříbro bílých, obyč. stejnoběžných, slepených sklípkova- tinou a spojených pevně s vlákny svalo- vými. S. N. Vz tam více. Š-chy jsou části svalů složené v provázky nebo blány z vlá- ken pevných houževnatých jako stříbro bí- lých. Brt. Menší šlacha svalu dvouhlavého, lacertus fibrosus; proříznutí šlachy, teno- tomia. Nz. lk. Do šlach srdce. Sš. Hráni n. hravosť šlach, subultus tendinum, das Sehnen- hüpfen. Šm. Šlachu namrštiti. Srn. Roztr- žení š-chy. Nz. lk. — Vz Mz. 326.

330736   Šlacha Svazek: 7 Strana: 0856
Šlacha Achillova, tendo Achillis (od lýtka k patě), Slov. zdrav., Ott. I. 512, chlopňová. Slov. zdrav. Nůž k proříznutí šlachy, Tendotom, zánět šlachy, tendosy- novitia (hnisavý, purulenta, náhlý, acuta, suchý, sicca, tuberkulosní, tuberculosa). Ktt. exc.

330737   Šlacha Svazek: 10 Strana: 0424
Šlacha Achillova Achillsehne, tendo Achillis; protnutí šlachy, tenotomia, Sehnen- durchschneidung; poskakování šlach, sub- sultus tendinum, Sehnenhüpfen. Ktt.

330738   Šlachetnoduchý Svazek: 10 Strana: 0424
Šlachetnoduchý = šlechetnoduchý. Š. člověk. Slov. Sbor. čes. 41.

330739   Šlachna Svazek: 8 Strana: 0408
Šlachna, y, f., šlachovice, e, f., Aponeuro- sis. Sterz. I. 233.

330740   Šlachopis Svazek: 3 Strana: 0905
Šlachopis, u, m., die Sehnenbeschreibung, Aponeurographie. Šm.

330741   Šlachopochvový Svazek: 7 Strana: 0856
Šlachopochvový, tendovaginalis.

330742   Šlachořec Svazek: 3 Strana: 0905
Šlachořec, řce, m., u souken., verberale, zastr. Ždk.

330743   Šlachořez Svazek: 3 Strana: 0905
Šlachořez, u, m., die Tenotomie. S. N. Vz Šlacha.

330744   Šlachosloví Svazek: 7 Strana: 0856
Šlachosloví, n., Tendologie, f.

330745   Šlachota Svazek: 7 Strana: 0856
Šlachota = šlachotina. Rgl.

330746   Šláchota. Š Svazek: 10 Strana: 0424
Šláchota. Š-ty loje byly na skopcích na tři prsty zšířa. Vck. Vset. 363. Sr. Šlácho- tina.

330747   Šlachov Svazek: 3 Strana: 0905
Šlachov, a, m. S. les u Veleslavína. Vz Tk. I. 32., 415.

330748   Šlachovatý Svazek: 3 Strana: 0905
Šlachovatý, tendinosus, sehnig. Nz. lk.

330749   Šlachovice Svazek: 3 Strana: 0905
Šlachovice, e, f., aponeurosis, die fibröse Haut, tunica fibrosa, die Sehnenhaut. Nz.

330750   Šlachovice Svazek: 8 Strana: 0408
Šlachovice, vz předcház. Šlachna.

330751   Šlachovice, e, f Svazek: 10 Strana: 0424
Šlachovice, e, f. Vodnatelnosť š-ce (po- švice šlachové), tendovaginitis hydropica, hydrops tendovaginalis; hnisavý zánět š-ce, tendovaginitis acuta, Sehnenscheidenent- zündung. Ktt.

330752   Šlachovitosť Svazek: 3 Strana: 0905
Šlachovitosť, i, f. = tenkosť, die Dünne. Ros.

330753   Šlachovitý Svazek: 3 Strana: 0905
Šlachovitý, Sehnen-, tendineus. — Š. = tenký a, dlouhý, dünn und lang, schlank, subtil. Š. kůň. Ros., chrt. Br.

330754   Šlachový Svazek: 3 Strana: 0905
Šlachový, Sehnen-. Š. nitky na chlop- ních, die Sehnenfäden, nádor, die Sehnen- geschwulst, šev, die Sehnennaht, pochva, die Sehnenscheide, přílbice, galea aponeu- rotica. Nz. lk.

330755   Šlachový Svazek: 7 Strana: 0856
Šlachový, Flachsen-. Zánět pochvy š-vé, tendosynovitis, tendovaginitis (náhlý hni- savý, acuta purulenta, suchý, prudký, acuta sicca, tuberculosní, tuberculosa). Ktt. exc.

330756   Šlachový Svazek: 10 Strana: 0424
Šlachový šev, tenoraphia. Ktt.

330757   1. Šlachta Svazek: 3 Strana: 0905
1. Šlachta, y, f., zastr. .= šlechta, der Adel. — Š. = pokolení, das Geschlecht, die Gattung. Bern. Psí šlachta. Slov. Bern. — Š., y, m. = šlechtic, der Adelige. Polský š. kořalku chlastá. Slez. Tč.

330758   2. Šlachta Svazek: 3 Strana: 0905
2. Šlachta, y, f. = šlachtata, šp. z něm. = jatka, die Schlachtbank, das Schlachthaus. Kom. J. 420.

330759   2. Šlachtácký Svazek: 3 Strana: 0905
2. Šlachtácký, ého, m., der Schlachter- meister. Us.

330760   1. Šlachtácký dům Svazek: 3 Strana: 0905
1. Šlachtácký dům, der Kuttelhof, das Schlachthaus. Cf. Šlachta.

330761   Šlachtát Svazek: 3 Strana: 0905
Šlachtát, u, m. = jatky. Tk. II. 149., 225. Cf. Šlachta, 2.

330762   Šlachtata Svazek: 3 Strana: 0905
Šlachtata, y, f. = jatky. Vz Šlachta, 2. V. - Š. = zabíjení lidu, die Niedermetze- lung, Niederlage. Plk.

330763   Šlachtati Svazek: 3 Strana: 0905
Šlachtati = bíti dobytek, šp. z něm. schlachten. Zlob.

330764   Šlächtiť Svazek: 7 Strana: 0857
Šlächtiť. To dobre šlächtí, das nimmt sich gut aus, das passt gut. Slov. Zátur. Marienka by veru bola š-la k nemu (by se hodila). Zátur. Napr. 12.

330765   Šlachtovati Svazek: 8 Strana: 0408
Šlachtovati. 1571. Čel. Pr. m. L 447.

330766   Šlaif Svazek: 10 Strana: 0424
Šlaif, u, m., z něm. = brzda; vyzděná díra pod silnicí, aby mohla voda odtékati. Litom. 53.

330767   Šlajerový Svazek: 9 Strana: 0328
Šlajerový. Š. sukně. Čes. 1. X. 244.

330768   Šlajferník Svazek: 9 Strana: 0328
Šlajferník, a, m. Arch. XVIII. 497.

330769   Šlajka Svazek: 7 Strana: 0857
Šlajka, y, f. = oblázek, Kies, m. Sl. les.

330770   Šlajkýř Svazek: 10 Strana: 0424
Šlajkýř, e, m., z něm. Schläger. 1605. Li stář. 74.

330771   Šlak Svazek: 3 Strana: 0905
Šlak, u, m., z něm. Schlag, vz více v Mz. 326. — Š. = udeření hromu, hrom, der Donner- schlag. — Š. = způsob, der Schlag, die Art. Br. — Š., mrtvice, porazení údu, der Schlag- fluss, Schlag. Š-em raněný, poražený. V. Š. ho trefil. D. Voda pro šlak. D. Šlakem poražen jsa stonati počal. V. Mrtvice a šlaku předchůdcem praví býti křeč. Kom. J. 313. — Š. = šlaky, šlakové — okuje, der Eisen schlag. Š. hutnické (pěna od kovů). V. — Š. — stopa šlapěje, die Spur, der Fussstapfen. Na š. otce svého nastoupiti; Nekráčeti š-em otce svého. V. Po š-u jíti. Bylo v sněhu š-y znáti. Jel. Ani š-u po něm nezůstalo. Plk. Kamž i Čechové táhli šlakem jejich až do předměstí. Pal. III. 2. 105. A když Ce- chové vtrhli na jich šlak, táhli jich šlakem až blíž k Lipsku. Let. 79. — Š. — okolek, die Rennbahn. Š. žentouru. Šp. — Š. der Steppenweg. Nz. — Š. = jméno, účty, dobré n. zlé, der Name, die Rechnung. On tam šel na svůj š. Obchod na syůj š. vésti. Us. Něco na cizí š. dělati. Us. C. Udělal to na jeho šlak. Us. Sk. A že se nadějí, že by to žádný jiný neučinil než Blažková na jich šlak. NB. Tč. 86. — Š. = výmol v cestě, prohlubeň cesty, die Schlucht. Úvazl v š-u. Více než rokle a š-u najhoršieho se vy- střiehaj. Vš. Knihy božských písem, chval božích a jiné znamenité do bláta, do šlaků pod kola vozů metali, sekali, pálili. Bls. 55. — Š. = okrajek, konec sukna, das Tuch- ende, die Leiste, die Sohlleiste, der Rand- streif, das Sohlband. Jg. Chlupy k š-ům. Us. Kdož by učinil na postavě šlak lepší vlny než vešken postav? Sedl. Rychn. 7. — Š. = svlačec, rostl. Us. u Strážnice. Jaku- bíček. — Š., a, m. = kozel, ďas, běs, der Geier, Teucker, Henker. Jg. Jdi k š-u! Jdi ke všem š-kům! Toť jest v tom šlak! Toť by v tom byl š. zašitý. Plk. Kýho šlaka! Us. Dch. Šlak tě poraz! U Jilemnice. Ktk. U všech šlaků! Je to, že by člověka šlak vzal. Dch. To by musil š. v tom býti. Us. Kal. Snědl šlaka opeřeného. Vz Chlubivý. Lb.

330772   Šlak Svazek: 7 Strana: 0857
Šlak nemoc. Š. ji vzal na mozek. U Chrou- stova. Tbnk. Upadl v š. Výb. II. 772. Ve- likým hořem š. jej těžký popadl. Výb. II. 1514. — S. = stopa. Mkl. Etym. 306. Nenie po nich ani šľaku. Rr. Sb. Poslali své lidi po šlaku. Arch. IV. 276. — Š. = ďas atd. Ať tě š. přetrhne! Us. Wtr. Bodejž ji vzal sobě černý š. Er. P. 355. — Š. = způsob. On lúpie lidi vaše na nepřátelský š. Arch. IX 197.

330773   Šlak Svazek: 8 Strana: 0408
Šlak. Který súkenník zatykuje na šlaku lepším. Arch. XIV. 457. — S. = ranění mrtvicí. Lidové léčení šlaku. Vz NZ. V. 569., 570

330774   Šlak Svazek: 9 Strana: 0328
Šlak = konec. Už je v šlaky (v koncích, utekl)! Horen. 325.

330775   Šlaka Svazek: 3 Strana: 0905
Šlaka, y, f., stoupa, pich, der Schlägel. S. puchovní n. puchýřská. Ros. Hluž. šlaha, kůl plotový, pol. szlaga, palice ku štípání dříví, der Schlägel, střněm. slage, stněm. slaga, kladivo, palice, kyj, Mz. 328. — Š = šlak, okuje, der Schlag. Š. od železa. Ros.

330776   Šlakhamry Svazek: 3 Strana: 0905
Šlakhamry, pl., m., osada u Žďáru na Mor. Tč.

330777   Šlakol Svazek: 3 Strana: 0905
Šlakol, a, m., dasyurus, der Schweif- beutler, ssavec z vačicovitých. Š. medvě- dový, dasyurus ursinus, hruboocasý, macru- rus, zelenavý, Maugei, promykový, viver- rinus, nejmenší, minimus. Ssav. 243., Jg. Vz Frč. 373.

330778   Šlakol Svazek: 7 Strana: 0857
Šlakol. Cf. Brm. I. 2. 562.-567.

330779   Šlakotina Svazek: 10 Strana: 0424
Šlakotina = šlachotina. Hlk. I. 91.

330780   Šlakování, n Svazek: 3 Strana: 0905
Šlakování, n. = stopování, das Nach- spüren. Do dalšího š. původu jména dnes se pouštěti nechci. Šf. III 77.

330781   Šlakovaný Svazek: 3 Strana: 0905
Šlakovaný; -án, a, o = ušlapaný, sto- povaný, festgetreten. Od kostela do mlýna š-ná cesta, kto mlynářku miloval, ten tu cestu šlakoval. Sl. ps. 266.

330782   Šlakovati Svazek: 3 Strana: 0905
Šlakovati, šlakovávati = po šlaku jíti, slíditi, stopovati, spüren, nachspüren, nach- gehen. — co, koho. Šlakují kroky naše. Br. Něčí schůzi š. (stopovati). Sych. Vysti- hal, šlakoval, pilně stopoval všechny věci. Sš. L. 6. Pes šlakuje zvěř. Orb. p. — co čím po čem. Myslivec zvěř po šlepějích šlakuje čenicháním slídných psů. Kom. J. 423. Někoho po sněhu š. Ros. —jak dlouho. Z mladosti své šlakoval jsem ji. Br. — co jak. S pokorou vždy šlakuj Páně stopy, kdo směr dějů světa probírá. Sš. Bs. 170. (Hý.). — koho v čem. Boha ve věcích stvořených š. Br,

330783   Šlakovati Svazek: 10 Strana: 0424
Šlakovati. Po někom š., po sněhu. 1513. Arch. XIX. 209.

330784   Šlakovati koho Svazek: 7 Strana: 0857
Šlakovati koho. BR. II. 445. b. Š. do- bytek. Arch. IV. 276.

330785   Šlakovatý Svazek: 3 Strana: 0906
Šlakovatý — šlakovitý.

330786   Šlakovec Svazek: 3 Strana: 0906
Šlakovec, vce, m. šlak, šlakovitý člověk, vertrakter Mensch, der Geiersmensch, der Blirzkerl. Jg.

330787   Šlakovec Svazek: 7 Strana: 0857
Šlakovec = punčocha bez chodidla. Slav kovic. Kurz.

330788   Šlakovec Svazek: 10 Strana: 0424
Šlakovec, vce, m. = bačkora. Hoš. Pol. I 144.

330789   Šlakoví Svazek: 3 Strana: 0906
Šlakoví, n. = mnoho šlaku, Schlag, m.

330790   Šlakovitý Svazek: 3 Strana: 0906
Šlakovitý šlakem poražený, vom Schlag gerührt, V. — Š. — plný šlaků (výmolů), voll Schluchten, Gruben. S. cesta. Res. — Š. = hromský, zlý, vertrakt. Blitz-, des Geiers-. Š. chlapec, holka, práce. Us. — Jg.

330791   Šlakovitý. Š Svazek: 10 Strana: 0424
Šlakovitý. Š-té dílo (zlé). Us.

330792   Šlakovní, -vný Svazek: 3 Strana: 0906
Šlakovní, -vný = ku šlaku se vztahující, Schlag-. Š- bylina, primula veris (bukvice bílá, podlešťka); koření, radix arnicae bo- heraicae, das Schlagkraut. Us. Jg. — Š. = fatal, verflüchst. S. hoch, Blitzjunge, dévče, Blitzmädel, člověk, věc, Dch., dílo. Šd. Je tam do šlakovej chvíle (do čertovej = dlouho). Na Mor. Zlínsku. Brt.

330793   Šlakový Svazek: 7 Strana: 0857
Šlakový. Š. voda, aq. aromat. U Nách. Guth. Je tam do š-vej chvíle (dlouho). Mor. Brt.

330794   Šlakový Svazek: 8 Strana: 0408
Šlakový. Š. ocet, Mtc. 1894. 23.

330795   Šlakový Svazek: 9 Strana: 0328
Šlakový. Š. koření = čemeřice zelená. Hoř. 108., prcha chlumní. Us. S. bačkory. Kukla 3.

330796   Šlamař Svazek: 7 Strana: 1390
Šlamař, e, m., v dolech, Schlemmer. Nár. listy. Šlapati v dialekt Vz List. fil. 1892. 359.

330797   Šlamastika Svazek: 3 Strana: 0906
Šlamastika, y, f. = malheur, nehoda, schlimme Sache, Lage. To byla š.! To je pěkná šlamastika! Us. Ktk.

330798   Šlamhák Svazek: 9 Strana: 0328
Šlamhák, a, m., jm. koně. Čep. 1. IX. 174.

330799   Šlamničina Svazek: 3 Strana: 0408
Šlamničina, y, f., die Strohsackleiwand. Šm.

330800   Šlampa Svazek: 8 Strana: 0408
Šlampa, y, f, = řídká, špatná polévka, brynda. Kotk. 72.

330801   Šlampa, šlampita Svazek: 3 Strana: 0906
Šlampa, šlampita, y, f. — žena nepo- řádně, nedbale oblečená, die Schlampe, Schmu- del. Us. Rgl.

330802   Šlampať Svazek: 10 Strana: 0424
Šlampať, šlompať, šlamptať, šlomptuť = choditi; vléci. Po dome sa š.; Kytla sa jej šlampe po zemi. Slov. Phľd. XXIV. 543.

330803   Šlamtati Svazek: 3 Strana: 0906
Šlamtati, schlampen. — se komu kde. Sukně se jí šlamce po zemi. Na Ostrav. Tč.

330804   Šlandor Svazek: 7 Strana: 0857
Šlandor Imrich, františkán. Jir. Ruk. II. 258.

330805   1. Šlap Svazek: 3 Strana: 0906
1. Šlap, u, m., šlápě, ě, f. = jedno šlap- nuti, der Tritt. Ros. -- Š. = chod, der Gang. Ten kůň má dobrý šlap, jde dobře šlapem. Ros. Š-u tvrdého. — Š. = šlapěje, die Spur. Jíti po šlapu (po stopě). Ros. — Š. = šlak, učet, die Rechnung. Udělal to na jeho šlap. Mor. Sk. (Km. 1880. 620.).

330806   2. Šlap Svazek: 3 Strana: 0906
2. Šlap, u, m. (zastr.) = klobouk, cassida. Rozk., Mz. 326. Přijal jest od nich dva š-y a brně. Pč. 3.

330807   Šlap Svazek: 7 Strana: 0857
Šlap. Mkl. Etym. 341. a. Š. (2.) = vá- lečná pokryvka hlavy hl. při oděních spro- stých, přílbice, helm. Zbrt. Krj. I. 163.

330808   Šlap Svazek: 8 Strana: 0408
Šlap, galea. Naplniv š. svůj (vodou). 1487. Krok. 1895. 285.

330809   1. Šlap Svazek: 10 Strana: 0424
1. Šlap, u, m. = cesta. Dnes je pěkný š. Volesník. List. fil. 1902. 252.

330810   Šlapa Svazek: 8 Strana: 0408
Šlapa, y,f. = země, na niž bylo nohou vstoupeno. Šlapu rylem převrátiti. Mtc. 1895. 349.

330811   Šlapa Svazek: 9 Strana: 0328
Šlapa, y, f. = spodní pražec na okně. Slez. Lor. 79.

330812   Šlapa, šlapka Svazek: 3 Strana: 0906
Šlapa, šlapka, y, ť. = šlap, šlapej, die Fährte. Kmk. — Š., spodek nohy, die Fuss- sohle. Mor.

330813   Šlapací Svazek: 3 Strana: 0906
Šlapací, Tritt-, Tret-. S. kolo (řeřabí, samotížné), das Trittrad, Gang-, Laufrad, Šp., die Tretscheibe, Nz., páka n. podnožka, kruh (otáčený šlapáním volů). Sedl. Š. pilka. Prm. IV. 181. Vz více v S. N.

330814   Šlapací Svazek: 8 Strana: 0578
Šlapací dotek, Trittkontakt. KP. VIII. 288.

330815   Šlapací Svazek: 10 Strana: 0668
Šlapací mlýn, vz předcház. Stupní.

330816   Šlapač Svazek: 3 Strana: 0906
Šlapač, e, m., der Treter. Š měchů, der Bälgetreter, Kalkant. Dch. S. vina, der Kel- terer. D.

330817   Šlapačka Svazek: 3 Strana: 0906
Šlapačka, y, f. = podnožka u stavu tkadlcovského, der Tritt. D. — Š. — prkénko v pasti, jehož dotknutím se past spouští, das Trittbrett. Šp. — Š., die Treterin.

330818   Šlapačka Svazek: 9 Strana: 0328
Šlapačka u soustruhu, vz Stupátko.

330819   Šlapadlo Svazek: 3 Strana: 0906
Šlapadlo, a, n. = spodek nohy, tlačidlo, podešev, die Fusssohle, das Fussblatt; cho- didlo u punčochy, der Strumpffuss. — Š. = co se šlape, podnožka, trnož, der Fusstritt, das Fussbrett; stupátko, der Tritt; š. u sou- struhu, Tritt, m. Jg. Š., der Kalkantenklavis.

330820   Šlapaj Svazek: 7 Strana: 0857
Šlapaj = šlapej. Slov. Phľd. I. 1. 16., Lipa.

330821   Šlapák Svazek: 3 Strana: 0906
Šlapák, a, m. = kůň šlápí chodící, dlouhé kroky dělající, der Passgänger, Zelter. Klusák jezdce hmoždí, š. lehce se nese. Kom. J. 453. Zachovej nás, pane, od vlka šlapáka, od mandy racochaté, na holi sukovaté. 0. M. 335. — Š. = kůň n. vůl, který šlapáním kolo žene, v pivováre atd., das Tretross, der Tretochs. —Š. = šlapač, tlačitel mstu, Kelterer, m. D. Š. měchů. Vz Šlapač.

330822   Šlapák Svazek: 7 Strana: 0857
Šlapák, u, m. = šlapadlo. Pdl.

330823   Šlapák Svazek: 8 Strana: 0408
Šlapák, a, m. = turista. Nár. list. 1894. č. 280.

330824   Šlapák Svazek: 9 Strana: 0328
Šlapák, a, m., Bicyklista. Us.

330825   Šlapák Svazek: 10 Strana: 0424
Šlapák, a, m. = statný chodec Dšk. Km. 27. Š. = kalkant. Pacov. Čes. 1. XIV. 5l. — Š, u, m. = tanec Praha. 232.

330826   Šlapákový Svazek: 9 Strana: 0328
Šlapákový soustruh klempířský. Ott. XIV.

330827   Šlapaňa Svazek: 7 Strana: 0857
Šlapaňa (šlepaňa), ě, f. = sukně valašská. Vz Šupaňa (kasanka). Vck.

330828   Šlapání, n Svazek: 3 Strana: 0906
Šlapání, n., das Treten. Us.

330829   Šlápanica Svazek: 7 Strana: 0857
Šlápanica, e, f. = deštivé počasí, déšť se sněhem. Slov. Rr. Sb.

330830   Šlapanice Svazek: 3 Strana: 0906
Šlapanice, e, f., v hrnčířství = hlína z truple šlapaná. Us. Dch. — Š., němec. Schlapanitz, ves u Zlonic; něm. Schlappa- nitz, městys u Brna; něm. Schlappenz, ves u Polné. PL. Vz S. N.

330831   Šlapanka Svazek: 7 Strana: 0857
Šlapanka, y, f., potok u Janovic. Ott. VI. 67. b.

330832   Šlapanov Svazek: 3 Strana: 0906
Šlapanov, a, m., něm. Schlappens, ves u Polné (také: Šlapanice), něm. Schlapanow, ves u Votic. PL.

330833   Šlapaný Svazek: 3 Strana: 0906
Šlapaný; -án, a, o, getreten. Není cesta šlapaná. Er. P. 181. Byla je stežčička šla- paná, šla po ní panenka, plakala. Sš. P. 398. Červ šlapaný se svíjí. Č. M. 181.

330834   Šlapaný Svazek: 7 Strana: 0857
Šlapaný. Lid do prachu š-ný. Hrts.

330835   Šlapati Svazek: 3 Strana: 0906
Šlapati, šlapám a šlapu; šlapiti, il, en, ení; šlapnouti, šlápnouti, pnul a pl, ut, uti; šlapávati = slapem jíti, den Schritt treten, treten; hnáti, stíhati, einem zusetzen, ihn verfolgen; nohama tisknouti, treten, nieder- treten. Jg. — abs. Dej pozor, kam Š-neš. Kams to šlápl? — co: víno, hlínu, zelí, D., dlažku š-ti. Kom. Než bych Němcu věnec dala, radši bych ho roztrhala, vraným ko- ňům šlapat dala; S Bohem buďte rajno- chovské kopce, už vás šlapat nebudu; Je ce3tička ušlapaná pod našem oknem; kdo ju šlapal než můj milé, dyž mě volal ven. Sš. P. 305., 455., 245. (Tč.). Že můj milej šlape cestu za jinou. Er. P. 219. Svou česť š. Us. Dch. Š-ti měchy, die Bälge treten. Dch. Ten už nebude dlouho š. trám (brzo umře). Us. Rgl. Jak pak nemám přežalostná plakati, když tě vidím husté bláto šlapati. Sl. ps. 249. — (komu) kam: někomu na paty, Br., na nohu š. Ml. Šlapati na červa, D., na hada. Někomu nohou na krk š., vz Nevděčný. Země, na nižto šlapí noha tvá; Miesto, na kteréž šlapí stopa vašie nohy. BO. Šlap si na své (nohy). Us. Dch. Vždyť mně jinej š-pe zas na paty; Tam jí na krk šloupil. Er. P. 228., 488. Š-pati si na rozum (nemoudře mluviti n. jednati).Us. Šd., Šg., Mg. Šlápni mu na krk! Us. Šd. Š-ti ševci na krk (šmaťhati). Us. Mg. — (se) po čem. V. Po ovoci. Us. Před svině nemáš perel metati; rovně po nich, co po blátě, budou šlapati. Rým. Šlapali po cestě. BO. Šlapati ševci po krku (šmaťhati). Us. Vrů. Šlapati se po lúce, po trávě, schlendern. Na Ostrav. Tč. Kdo se šlape po mém hrobě, nedá mne v hrobě pokoje? Sš. P. 95. Kdo to šlape po mém hrobě? Er. P. 469. Přindi sa po- dívat, až sa bude šlapat po mně vraný kůň. Sš. P. 593. Šlape ji po ni (sukni) syneček švarny; nešlap mi po ni, nezjednals mi ji. Sš. P. 752. (Tč.). Jakoby mi šlapal po mém srdci. Er. P. 199. — čím co, kam. Šlapati něco nohou. V. Nevšímavou stopou šlapou tě a kopou; Vítězové šlapali nohama na hlavu přemožencovu. Sš. Bs. 2., 1.148. (Hý.). Mám k tomu mlčet, když vidím, že má slova nohama šlapeš? Us. — kde. Šlapati u hrn- číře, v dílně hlínu. „Dch. Š-e trávu na mém hrobě. Er. P. 468. Š. kůže v kádi nohama. Us. Šp. Šlape rychtáři po mezi (šmaťhá). Us. Bdl. Čo si nám šlapával pod okénkom blato. Sl. ps. 110. —jak dlouho. Mám dobře š-pat tři hodiny domů. Us. Šd. — jak. Z ticha š. (kráčeti), leise treten. D. — se. Já se šlapu, moja milá, jsi-li ty ke mně upřímná. Sš. P. 95. Vz Šlapati (se) po čem. — (co) kam: zboží do sudu š. D. Šlápl do bláta jednou nohou. Šlápl přes mez za hada, mezi ovoce. Us. Ej Nežerte mu nožiček, co k nám šlapaly chodníček. Sš. P. 92. Můj věrný syneček, nesmí on šlapávat k našemu (domu) chodníček. Sš. P. 236. (Tč.). Š-pati bláto do čepice. Er. P. 60. Šlapátko, a, n., vz Šlapadlo.

330836   Šlapati Svazek: 7 Strana: 0857
Šlapati. V 17. ř. tohoto článku oprav tram v : trávu. Cf. Mkl. Etym. 341. a. — co. Vždy š-val rád jiné cesty nežli jiní lidé. Šml. — kam. Š. perle v prach. Zr. Šlape si na jazyk (šišlá). Us. Fč. — co čím zač. Za peníze šlapou nohama vše svaté. Osv. I. 43. — co za kým. Nestojí mně za to, bych za ní šlapal bláto. Pís. — po čem. BR. II. 247. a.

330837   Šlapati Svazek: 8 Strana: 0366
Šlapati m. šlapati. Dšk. Jihč. I. 43.

330838   Šlapátko Svazek: 10 Strana: 0424
Šlapátko, a, n. = stopa. Čerstvé š. Poč. XVIII. stol. Čes. 1. II. 462.

330839   Šlapatý Svazek: 7 Strana: 0857
Šlapatý = pleskatý. Slov. Ssk. Š. nos. Zátur.

330840   Šlapavý Svazek: 7 Strana: 0857
Šlapavý. Idze cesta š-vá z mesta do mlýnice. Sb sl. ps. II. 1. 93.

330841   1. Šlápě Svazek: 3 Strana: 0907
1. Šlápě, ě, f. = šlap, der Tritt. Ten kůň jde dobře šlápí. Reš. Vz Slap.

330842   2. Šlápě Svazek: 3 Strana: 0907
2. Šlápě, ě, n. = spodní díl punčochy, die Strumpfsohle. Us. — Šlápata = malé (dětské) šlápěje. Us. u Plzně. Prk.

330843   Šlápě Svazek: 7 Strana: 0857
Šlápě. Mkl. Etym. 341. a.

330844   2. Šlápě Svazek: 10 Strana: 0424
2. Šlápě, ěte, n., pl. šlápata = šlepěj, chodidlo. Dšk. Km. 21. Hermes uvázal si pod nohy šlápě. Msn. Od. 75.

330845   Šlapec Svazek: 10 Strana: 0424
Šlapec, pce, m. = nízký cylindr (klobouk).

330846   Šlapěj Svazek: 7 Strana: 0857
Šlapěj. Mkl. Etym. 341. a., Zrcd. 8. a.

330847   Šlapěje, šlepěje, e, šlapej, šlepěj Svazek: 3 Strana: 0907
Šlapěje, šlepěje, e, šlapej, šlepěj, e (šlápěj, šlápěje, Ros.), šlapějka, šle- pějka, šlapějička, šlepějička, y, f. = stopa, šlápota, šlak, der Fussstapfen, der Fusstritt, die Spur. Příp. -ěji. Mkl. B. 83. Následovali šlapějí jeho. ZN. Šlapěj nohy tvé. BO. I poručeli sme jemu, aby ohle- dal, poznal-liby šlapěje po blátě. NB. Té. 85. Šlápěje Kristovy následovati. Hus I. 332., II. 224. Nejíti po š-jích otcovských; Ne- kráčeti po š-jích svých předkův; Nekráčeti š-jemi otcovskými (vz Podobnosť. C); Otce svého a š-jí jeho následovati; Na š-je otce svého nastoupiti. V. Do š-jí druhého vstou- piti. Kram., Br. Nekročiti na š-e otce svého. Sych. Myslivec zvěř čenicháním psů po šle- pějích šlakuje. Kom. J. 423. Něčí š-je spa- třiti, najíti. Vyndi a otejdi po šlepějiech stád tvých a pas kozly své. (Ps. Šal. V. 8.) Hus III. 17. Jdi po šlepějích stád; Neb čiem viece svatí cností činie, jako tolik šlepějmi se k Bohu přiblížie. Hus III. 18., 49. — Š. lidská = míra nohy, noha, der Fuss (Mass). Pr. M.

330848   Šlapějka Svazek: 3 Strana: 0907
Šlapějka, y, f., vz Šlapěje.

330849   Šlapek Svazek: 10 Strana: 0424
Šlapek, pku, m. = šlápnutí, stopa. Šu- mava. Rgl.

330850   Šlapeta Svazek: 3 Strana: 0907
Šlapeta, y, f. = šlapadlo, spodek nohy, die Fusssohle; š. = stopa, die Fussstapfe. Mor. Šd. — Š., y, m., osob. jm. Hý.

330851   Šlapička Svazek: 7 Strana: 0857
Šlapička, y, f. = šlapka, Fussstapfe. Lpř.

330852   Šlapiti Svazek: 3 Strana: 0907
Šlapiti, vz Šlapati.

330853   1. Šlapka Svazek: 3 Strana: 0907
1. Šlapka, y, f., dlapka, tlapka — cho- didlo. V Policku. Kšá.

330854   2. Šlapka Svazek: 3 Strana: 0907
2. Šlapka, y, f. == ježatka, proso kuří- noha, panicum crus galii. Slb. 164.

330855   3. Šlapka Svazek: 3 Strana: 0907
3. Šlapka, y, f. = podnožka u kolovratu, der Tritt beim Spinnrade. Us.

330856   Šlapka Svazek: 7 Strana: 0857
Šlapka. Š-ky, Pantoffeln. Šd.

330857   Šlapka Svazek: 8 Strana: 0408
Šlapka, y, f. Husí š., husí čapka, husí nožka, přívratník, alchemilla vulgar., rostl. Brt. D. II. 499.

330858   Šľapkať Svazek: 10 Strana: 0668
Šľapkať = pomalu jíti. Brt. Sl.

330859   Šlaple Svazek: 3 Strana: 0907
Šlaple, e, f., knot závěsný k lití svíčky. Ktk.

330860   Šlapnice Svazek: 3 Strana: 0907
Šlapnice, e, í. = šlepěje, chodidlo. Lex. vet.

330861   Šlapnouti Svazek: 3 Strana: 0907
Šlapnouti, vz Šlapati.

330862   Šlapnutí, šlápnutí Svazek: 3 Strana: 0907
Šlapnutí, šlápnutí, n., der Tritt. Š-tí křivé, chybné, der Fehltritt. Dch. — Š. = stopa, der Fusstritt. D.

330863   Šlapoliti Svazek: 3 Strana: 0907
Šlapoliti, il, ení, leise, misstrauisch gehen, treten. Šm.

330864   Šlapot Svazek: 3 Strana: 0907
Šlapot, u, m., šlápota, y, f. = šlapání, häufiges Auftreten, das Geräusch der Füsse, die Trappe. Jg. Š. koňská, der Hufschlag. D. — Š. = stopa, šlapej, der Fussstapfen. D. V Policku. Kšá. Šlapoty panny Marie, leontopodium, rostl. Jrsk. Čertova šlápota. Slav. Poh. 101.

330865   Šlapot Svazek: 7 Strana: 0857
Šlapot, vz Rozťapati (dod.). Vstoupiti do šlepějí něčích. Vlč. Jenž š-jemi víry jeho kráčejí; Nožná š; Na jeho šlepěje na- stupují. BR. II. 13. a., 489. a., 490. a.

330866   Šlapoun Svazek: 3 Strana: 0907
Šlapoun, a, m.— silně našlapující, hřmotný člověk, ein vierschrötiger Mensch. Jg:

330867   Šlár, u, šlojíŕ Svazek: 3 Strana: 0907
Šlár, u, šlojíŕ, e, m., z něm. Schleier závoj. Ma. 327. Škoda toho šláru a kmentu. Berl. král. II. 57.

330868   Šlarafie Svazek: 10 Strana: 0668
Šlarafie, e, f., z něm. Schlaraffenland = vymyšlená země směšné dokonalosti, kde dostává se člověku beze vši práce všech hmotných požitků. Ott.

330869   Šlarák Svazek: 3 Strana: 0943
Šlarák, u, m. drátek ku šiárání v dýmce. Mor. Sd.

330870   Šláral Svazek: 3 Strana: 0943
Šláral, a, m. = hašteřil, der Stänker, Stirler, Störer. Jg., Šp., Sd.

330871   Šlárový Svazek: 3 Strana: 0907
Šlárový = ze šláru, schleiern. Vz Šlár. Bern.

330872   Šlář Svazek: 10 Strana: 0424
Šlář, e, m. = šlár. Mína v bílém šláře. Koll. III. 88.

330873   Šlašitý Svazek: 7 Strana: 0857
Šlašitý střed bránice, centrum tendineum s. spectrum Helmontii. Vz Ott. IV. 575.

330874   Šlašitý. Š Svazek: 10 Strana: 0424
Šlašitý. Š. strunka u srdce, chorda tendi- neae. Vz Ott. XXIII. 992b.

330875   Šlašna Svazek: 7 Strana: 0857
Šlašna, y, f., aponeurosis, velmi široká, blánitá šlacha. Vz Povázka, Ott. II. 530.

330876   Šlatec Svazek: 3 Strana: 0907
Šlatec, tce, m., lépe: svlak, svlačec. Vz Svlak.

330877   Šlatec Svazek: 8 Strana: 0408
Šlatec, vz Sladec (3. dod.).

330878   Šlatec Svazek: 9 Strana: 0328
Šlatec m. svlačec. Svlačec, gt. svlačce, z toho šlatce ? ? tomu nom. šlatec. Gb. H. ml. III. 1. 123. Sr. Šmytec.

330879   Šlatera Svazek: 3 Strana: 0907
Šlatera, y, f., das Windenharz. Am.

330880   Šlatice Svazek: 3 Strana: 0907
Šlatice, e, f., hydrolea, der Kleber. Šm.

330881   Šlatuch, šlejtuch Svazek: 3 Strana: 0907
Šlatuch, šlejtuch, u, m., z něm. Schla - tuch. Klat, 79.

330882   Šlauch Svazek: 3 Strana: 0907
Šlauch, u, m., z něm. Schlauch = měch. Vinný š., Weinschlauch. D.

330883   Šlavenec Svazek: 3 Strana: 0410
Šlavenec, nce, m., der Gefeierte, Jubi- lant. Dch.

330884   Šlažiti Svazek: 3 Strana: 0907
Šlažiti, il, en, ení = šlehati, šlehnouti, schlagen, peitschen. — koho. Půjč, for- mánku, biče svého, já ti šlažím koňa švor- telného. Sš. P. 7.

330885   Šle Svazek: 7 Strana: 0857
Šle, slov. tráky. Mkl. Etym. 306. Bráti hrubé š. na sebe (býti hrubým) Us Dvor.

330886   Šle Svazek: 9 Strana: 0328
Šle = chomout s prostraňky. Abyste dvacet vozníků do Brodu se šlemi poslali. Arch. XVIII. 471. Šledka. Mus. ol. 1898. 117.

330887   Šle, e selka Svazek: 3 Strana: 0907
Šle, e selka, y, f.; šle, pl. — chomout s prostraňky, das Kummet nebst dem Ge- schirre, das Hinterzeug am Kummet, die Geschirrriemen, das Pferdegeschirr. V., Kom. V jedněch šlech býti (v stejných poměrech). Závisť se lstí v jedněch šlech jede, in Ge- meinschaft. Plk. Vzali mu šle. Pč. 51. Vz Mz. 327. - Š.= kázeň, řád, die Zucht, Ord- nung. Nechce se mu do šlí; nerád ve šlech kráčí. Ros. — Š. = kšandy, die Hosenträger. Us. Jg. Husar, který na místo koně má dvě říčice, z předu jednu, ze zadu zdruhú, šlema k tělu připevněné. Sš, P. 732. — Š. = oděv, die Kleidung. Š., jež biskup na sobě, kdy mši slúží, mievá. Hus I. 420.

330888   Šleboda Svazek: 10 Strana: 0424
Šleboda = svoboda. Slov. Šb. D. 79.

330889   Šlebodný Svazek: 10 Strana: 0424
Šlebodný = svobodný. Slov. Šb. D. 79.

330890   Šlečník Svazek: 3 Strana: 0907
Šlečník, a, m., lépe: šlechtic, der Edel- mann, Freiherr. Ros.

330891   Šled Svazek: 7 Strana: 0857
Šled, u, m. = ploský kámen, oblázek. Mor. Vck.

330892   Šléda Svazek: 7 Strana: 0857
Šléda, y, f. = škřižla (dod.). Val. Brt. D. 275. Vz Břila.

330893   Šledovitý Svazek: 9 Strana: 0328
Šledovitý. S. kámen. Mus. ol. 1898. 117.

330894   Šlefta Svazek: 7 Strana: 0857
Šlefta, y, f. = šled (dod.). Val. Vck.

330895   Šlegl Svazek: 10 Strana: 0668
Šlegl Adolf, spis., nar. 1855. Vz O; t.

330896   Šleglov Svazek: 3 Strana: 0907
Šleglov, a, m., Schlögelsdorf, ves u Kold- štýna na Mor. PL.

330897   Šleglovský Svazek: 3 Strana: 0907
Šleglovský, ého, m., osob. jm. Žer. Záp. I. 84., 223. Vz S. N.

330898   Šleh Svazek: 3 Strana: 0907
Šleh, u, m. = šlehnutí, der Hieb. Šleh bičem, der Peitschenhieb. Šleh osudu, des Schicksals Schmerzensschrei. Dch. — Šleh blesku, der Blitzstrahl. Dch.

330899   Šleh Svazek: 7 Strana: 0857
Šleh vlny, vichru, Čch., křídel, Zr , vánku, vodstva. Kká.

330900   Šleha Svazek: 3 Strana: 0907
Šleha, y, f. = kšanda. Vz Šle. Ve vých. Čech. Zkr.

330901   Šleha Svazek: 9 Strana: 0328
Šleha, y, f. = šleh. Hoř. 84.

330902   Šlehací Svazek: 10 Strana: 0424
Šlehací vlk = nástroj k čištění bavlny. Ott. XX. 598.

330903   Šlehač Svazek: 3 Strana: 0907
Šlehač, e, m., mor. šlahač = kdo šlehá, der Schlager, Peitscher.

330904   Šlehač Svazek: 10 Strana: 0373
Šlehač, e, m. Mat. Lyr. la. sl. 2. (Mš. ).

330905   Šlehačka Svazek: 3 Strana: 0907
Šlehačka, y, f., zastraralé šlahačka, die Schlägorin, Peitscherin. Jg. — Š., šlahačka = pruty neb řemínky spletené, jimiž místy mládež o velikonocích potkávající žertem šlehá, jinde slove: pomláska, mrskačka, mrskous, mrskouska, šmerkus, šmerkous, žíla (mor.), der Schmerkoster, Schmeckostern. Zlob. Vz Šlahačka. Š., též samo šlehání, das Osterpeitschen. Plk. Jíti na š-ku; do- stati š-ky. Us. Hý.

330906   Šlehačka Svazek: 10 Strana: 0424
Šlehačka, y, f. Š. na sníh, na šlehání sněhu, Schneeschläger. Jeřb. 9.

330907   Šlehák Svazek: 7 Strana: 0857
Šlehák, u, m. = druh štětce. Ktzr.

330908   Šlehání Svazek: 3 Strana: 0908
Šlehání, šlohání, mor. šlahání, n., das Peitschen, Geisseln. Lom.

330909   Šlehání Svazek: 7 Strana: 0857
Šlehání. Cf. Sbtk. Rostl. 134.—135., 173., 203

330910   Šlehanice Svazek: 3 Strana: 0908
Šlehanice, e, ť. = šlehání. Ros.

330911   Šlehaný Svazek: 3 Strana: 0908
Šlehaný; -án, a, o, gepeitscht, gegeis- selt, — čím: prutem. Us.

330912   Šlehati Svazek: 3 Strana: 0908
Šlehati (zastar. šlahati; posud na Mor. Brt.), šlohati (cf. šlažiti); šlehávati; šleh- nouti, hnul a hl, ut, utí = bíti, mrukati, bi- čovati, geisseln, ficken, peitschen, hauen, staupen, mit der Ruthe streichen. Jg. Z něm. schlagen, střněm. slaben, schlahen, schlaehen, strněm. slahan. Mz. 327. — Šlohati ku př. v jižních a východ. Čechách. Kts. — abs. Oheň šlehá. Us. Plamen šlehá. Us. Dch. — co, koho. Šlehati sníh, pěnu. Us. Dch. — co, koho čím: metlou, Ros., biči, žilami. Lom. Š. někoho bičem. Er. P. 76. — jak. A hrom šlehá dolů ukrutnými třesky. Sš. Bs. 73. — co s čím: cukr s bílkem š-ati. Us. — kam. Oheň šlehal do výše. Rk. Šlehal sedlák do valachů. Er. P. 13. Na to by mohl jazykem šláhnouti (o studeném). U Rychn. Dbv. Š-ne do nich na raz žhavým bičem (bleskem). Hdk. C. 39. Déšť se sně- hem šlehá mi do tváře. Us. Hý. — odkud. Oheň z peci šlehá. — kudy. Oheň přes sousední střechu šlehá. — čím po kom. Šlehá po něm očima. Mor. Šd.

330913   Šlehati Svazek: 7 Strana: 0857
Šlehati. — co komu: boky. Vrch. — kdy. Oko v zlosti šlehá blesky. — čím: verši rozbroj. Světz. Trikolora (na bidle) sebou šlehá. Osv. — kam. Vlas její jí šlehal v boky; Paprsek šlehl do tmy. Vrch. — odkud. Blesk z mračen šlehal, z oka. Vrch., Osv. — kudy. Myšlénka šlehla duší, Arb , nitrem mým. Zl. Praha. Plamen šlehá otvorem k místěji. NA. — kde. Plamen slunka šlehl nad západem. Kká. — oč. Déšť šlehá o skály. Č. Kn. š. 393. — jak. Požár plamenem živým vzhůru šlehá. Dk. V okno šlehal déšť v ručejích. Vrch.

330914   Šlehati Svazek: 10 Strana: 0424
Šlehati. Divoká žárlivosť š-la mu duší. Zvon V. 538.

330915   Šlehavý Svazek: 3 Strana: 0908
Šlehavý = šlehající, peitschend, schla- gend. Blesky křížem š-vé. Mus. II. d. 15. Š. plamen, aufzungelnde Flamme. Dch.

330916   Šleher, u Svazek: 3 Strana: 0908
Šleher, u, m. = pružina. Š. táhne ve mlýně pytlík. Us. Rgl.

330917   Šlehlý Svazek: 7 Strana: 0857
Šlehlý = štíhlý. Bulácky. Rgl

330918   Šlehorna Svazek: 7 Strana: 0857
Šlehorna, y, f. = běhna (?); vystrojené děvče. Rgl.

330919   Šlehot Svazek: 3 Strana: 0908
Šlehot, u, m. = šlehanice, das Peitschen. Š. ohně. Rk.

330920   Šlehotati Svazek: 3 Strana: 0908
Šlehotati šlehati, peitschen. Nrd.

330921   Šlehoun Svazek: 7 Strana: 0857
Šlehoun, u, m. = hadice, Schlauch, m. Zpr. arch. IX. 9., 46. — Š., a, m. = větší kapr. Orthův Nást. dějin jindřichohrad. II. 39.

330922   Šlehovaný Svazek: 7 Strana: 0857
Šlehovaný. Š. slova. Jir. Veselé čtení. 381. Vz Šlehovati.

330923   Šlehovati Svazek: 3 Strana: 0908
Šlehovati = šlehy obkládati, geschirren. Vz Šle, Šlehy. — Š. ozdobovati, zieren, putzen. Smrž.

330924   Šlehy Svazek: 3 Strana: 0908
Šlehy, ův, pl., m. = šleh, šlehnutí, Hiebe mit der Peitsche. — Š. = šle, das Pferde- geschirr. Ros.— Š.= vůbec řemeny, Riemen, Seile. Us. — Š. = kšandy. Sych. Zdá se býti téhož původu jako šle. Vz Mz. 327.

330925   Šlecheť Svazek: 3 Strana: 0908
Šlecheť, i, f. = šlechetnosť, spanilomy- slnosť, der Edelsinn, Edelmuth. I v té po- robenosti a v tom otroctví člověk tu š. podržuje. Sš. I. 80. (Hý.).

330926   Šlechetenství Svazek: 3 Strana: 0908
Šlechetenství, n. = šlechetnost, spani- losť, der Edelmuth, Geistesadel, die Vor- trefflichkeit. St. skl. I. 36. Dívky, šlechetné stvořenie, držte š. svého. Dal. k. 10.

330927   Šlechetenstvo Svazek: 7 Strana: 0857
Šlechetenstvo. Ve všem š-stvu. Sv. Mař. v. 157.

330928   Šlechetně Svazek: 3 Strana: 0908
Šlechetně = počestně, spanile, edel, edel- múthig. V. Š-ně se chovati, živu býti, V., smýšleti. D. Š. k někomu se míti. Dch.

330929   Šlechetnice, e, šlechetnička Svazek: 3 Strana: 0908
Šlechetnice, e, šlechetnička, y, f. = šlechetná ženská, eine Edle, Vortreffliche. Tkadl. I. 60., 81.

330930   Šlechetník Svazek: 3 Strana: 0908
Šlechetník, a, m. = šlechetný člověk, ein edler Mensch, der Biedermann. Johanit. 12., Kos. 01. I. 177. — Š. šlechtic, ein Edler. Nej.

330931   Šlechetnomyslnosť, i Svazek: 3 Strana: 0908
Šlechetnomyslnosť, i, ť. - šlechetnost mysli, der Edelmuth. Leška.

330932   Šlechetnomyslný Svazek: 3 Strana: 0908
Šlechetnomyslný šlechetné mysli člověk, edelmuthig (slovo nové). Jg. Š. občan. Dch.

330933   Šlechetnost Svazek: 3 Strana: 0908
Šlechetnost', i, f. = urozenost, přednost, der Adel, Vorzug der Geburt. Aqu., Ž. wit. — Š. = čest, počestnost, ctnost, der Edel-, Biedersinn, die Rechtschaffenheit, Ehrbar- keit, Redlichkeit. Kšch. Přísností se k ctnosti a š-sti nepřidržuje. V. Š. mysli, obyčejův. Jel. To činí š. duše lidské. Sš. I. 57. Ta- ková je š-ti moc, že ji i u nepřátel vysoko ceníme. Kmp. Š. dobývá přátel. Š. bývá brzo zapomenuta. Troj.

330934   Šlechetnosť Svazek: 7 Strana: 0857
Šlechetnosť = ctnosť. BR. II. 2., Ž. kl. 138., 17., Št. Kn. š. 33., 40., 130., 180. a j. Š. mravná. Vz Jg. Slnosť 47.

330935   Šlechetný Svazek: 3 Strana: 0908
Šlechetný; šlecheten, tna, o = ze šlechty, urozený, adelig. Že i jeden šlechetnější nenie druhého. Dal. k. 41. — Š. = ctný, počestný, mravný, ehrbar, edel, edelmuthig, recht- schaffen. Š-ná panna; š. srdce a mysl míti. V. Š. milost, edle Gute, šlechtic; z míry š-ný. Dch. Š-í obyčejové. Hus III. 165. Š-á mysl, člověk. D. — v čem: v dobrých oby- čejích. Pulk. Jan Hus byl v životě a v mra- vích š-ný. Žal. 110. Avšak Kristus byl jest najšlechetnější a David také šlechetný ve ctnostech a tak dóstojný. Hus I. 441. — Š. tvář (spanilá), edel V. — Š. = vzácný, drahý. Kat. 3034. Š. koření. O rozl. vod.

330936   Šlechetný Svazek: 7 Strana: 0857
Šlechetný = ctný atd. Št. Kn. š. 90., Ž. kl. 90. Š. lid. Výb. II. 7. Š. lži neschopný. Us. — Š. = vzácný. Š. ščep bývá z pľani, když se starý peň opľaní. Alx.

330937   Šlechetný Svazek: 9 Strana: 0328
Šlechetný. Vždvť slávu vždycky š-ný čin klidí. Vondr. Kiejs"t. 23.

330938   Šlechetný Svazek: 10 Strana: 0424
Šlechetný kámen = ušlechtilý, vzácný. Luc. 56., 57.

330939   Šlechetství Svazek: 3 Strana: 0908
Šlechetství, n. = hodnost šlechtice, der Adel, Adelstand. Š. a erby zač se dávají. Kom. Lb. 21.

330940   Šlecht Svazek: 9 Strana: 0329
Šlecht, u, m. = závoj. Strhnete jí ten ďáblův šlecht. Jrsk. XIX. 374.

330941   Šlechta Svazek: 7 Strana: 0857
Šlechta. Mkl. Etym. 341. a., Sl. sbor. 1884. 517., Šf. Strž. 413., 414. Š. = plémě. Chrt dobré š-ty. Dvor. — Š. = šlechetství. Š. sě vždy ke čsti lučí. Alx. V š-tě bude porušenie. Alx. V. v. 248. (HP. 6.). — Š. = vnitřní cena. Š. ducha. Dch. Krev Kristova kráse a šlechtě duše nedá hynouti. Sš. J. 115. — Št. Kn. š. 173.10. — Š = šlechtici. Š. úřednická, rodová. Šmb. Š. česká. Ukaz. 38. Š. v městech. Sdl. Hr. III. 277.-279. Měšťané a š. v 15. a 16. stol. Vz Wtr. Obr. 95. nn. — Š. = slichta, 2. Ta polévka je jako š. Mor. Bkř. — Š. = šléda, plochý kámen. Na mor. Slov. Brt. D. 275. — Š., y, m., os. jm. D. ol. IX 279. Š. Mik. z Valdšteina. Výb. II. 385. Jan Š. ze Vše- hrd. Mns. 1879. 441., Pyp. K. II. 338., 340., Sbn. 693. — Dr. Ant. S. Slavín. Seš. 28.

330942   Šlechta Svazek: 7 Strana: 1390
Šlechta starší doby v Čech. Vz Ott. VI. 484. b.

330943   Šlechta Svazek: 8 Strana: 0408
Šlechta. Neb š. ceny tratí bez jmění, ctnost s ním teprv něco platí. Vrch. Rol. XLIV. 84. — Š. Jan Křivoklátský, spis.

330944   Šlechta Svazek: 9 Strana: 0329
Šlechta ze Všehrd Jan. Vz Vlč. Lit. I. 351., 325. — Š. Křivoklátský, spis.

330945   Šlechta Svazek: 10 Strana: 0424
Šlechta, y, f. = ušlechtilosť, šlechetný duch. Tiemť každý svú chlechtu ukáže. Baw. Ar. v. 5305. — Š. = vzácnost, cena. Které šlechty to dřevo bylo. Luc. 56. — Š. česká v starší době. Vz Svobd. 151. — Sr. Ott. XXIV. 663. — Š. = kříž. V zloděj. mluvě. - Š. J. E., spis. Sr. Tob. 218.

330946   Šlechta Svazek: 10 Strana: 0668
Šlechta Jan (Křivoklátský), spis., nar. 1853.; Š. Jan Emil, spis., nar. 1859.; Š. ze Všehrd Jan, spis. 1466. -1525. Vz Ott.

330947   Šlechta, y Svazek: 3 Strana: 0908
Šlechta, y, f., ne od lech (Šf. Strž. 753. a H. Jir. Slov. pr. I. 73., ani z lécha = rolí, Pal. Dj. I. 1. 189.), nýbrž z něm.: das Ge- schlecht, der Adel. Mkl. Ze starněm. slahta, slachte (genus), strfris. slacht genus. Mz. 82. S Mz. shoduje se Bd. v Gl. 336. Aus lech wurde lechta und dann durch Wurzelvor- schlag šlechta gebildet; aber lechta ist nicht nachweisbar. Weil š. aus dem deutschen stammt, deshalb findet man es in allen Be- deutungen wie im Deutschen. — Š. = plémě, pokolení, ku kterému kdo rodem náleží, které udatností, bohatstvím atd. znamenité jest, das Geschlecht, die Familie, das Haus, ade- liges Geschlecht. St, skl. II. 211. Š-ta jest souhrn osob ve společnosti státní, povýše- ných tituly a výsadami nad ostatní lid. — Š.= pokolení, rod, způsob, das Geschlecht,
die Gattung. Zelina téhož pokolení n. š-ty.
Čern. Dřevo, které té š-ty jest. Gl. 336. — Š. = každé hovado, od něhož mladé chovají (plemenné, plemenice), das Zuchtthier. Reš. — Š = urozenosť, šlechetství, der Adel, Adelstand. V., BO. Staré zbožie činí novou šlechtu (vážnost rodičů na děti přechází). Vz Rodiče. Prov. Jg., Lb. Ostaralé stříbro šlechtu činí; chudoba šlechtu chlapstvem viní. Dal. Neb jest na tobě šlechtu znáti. Pass. mus. 319. Neb nejvěčšie šlechta tu je, kdež smysl nravy (mravy) okrašluje. Alx. 1097. Mus. — Š. = vnitřní cena, der innere Werth. Služte Bohu podlé šlechty vašich otcóv. BO. šlechtu jejie slaví. BO. Kúpě věci de š-ty její, dle váhy n. míry a dle dobroty. Št. — Š. = šlechtic, der Adelige, šlechtička, die Adelige. V. — Š = šlechtici, der Adel. Česká š. Us. Š. česká vyšší: páni (barones), nižší: rytíři a vládykoyé (milites et nobiles). Vz 8. N., Šlechtic. Š. národní, der Nationaladel. Šd. Š-ta buď šlechetná, noblesse oblige. Dch. Š-ta vojenská, nová, drobná (vz Šlechták. Kobylkář, Šlechtík). Dch. — Š., y, m., osob. jm. Pal. Vz Tk. V. 159., Tf. H. 1. 42., S. N. — Š. = ploský kámen, deska kamenná. Na mor. Zlínsku. Brt.

330948   Šlechták Svazek: 3 Strana: 0909
Šlechták, a, m., armseliger Edelmann. Šm. Cf. Šlechtoun.

330949   Šlechtati se Svazek: 3 Strana: 0909
Šlechtati se = šlechty jméno vésti, sich tituliren. Dali mu ten titul, že jest volený arcibiskup; a tak v tom volení šlechta! se až do smrti. Kron. o pozdv.

330950   Šlechtění Svazek: 3 Strana: 0909
Šlechtění, n., die Veredlung. Š. výrobku, die Appretur. Us. Dch. Vz Šlechtiti.

330951   Šlechtění Svazek: 7 Strana: 0857
Šlechtění surovin, stromů, KP., mravů, J. Lpř., citu, Šmb , železa, Tl. M. 87., srdce. Osv.

330952   Šlechtěný Svazek: 3 Strana: 0909
Šlechtěný; -ěn, a, o, veredelt. S. kve- tina. Dch.

330953   Šlechtic Svazek: 3 Strana: 0909
Šlechtic, e, m. = jeden ze šlechty, uro- zený, ein Adeliger, Edler. BO., Ž. wit. 149. 8. Od šlechta, vz -ic, Šlechta. Příp. -itj?,. Mkl. B. 200. Že v Benátkách toliko šlech- ticové a ti, jenž jsou ze stavu panského, rytířského... V. Pol. 541. Ten se š-em čte, jehož otec jměl střiebra mnoho. Dal. 70. Učiniti někoho š-ticem (propůjčiti někomu šlechtictví. Vz Stav.). Z chlapóv šlechtici bývajú a šlechtici syny chlapy jmievajú. Dal. 70., Rb. Strany jmen š-cův vz z. — Š. = pán, magnifice nobilis, baro, ein Mit- glied des Herrenstandes (ve starší době). Aby š-ci a páni nižší — quod barones? et nobiles inferiores. Arch. III. 88. Si autem minus nobilis sive vládyka alium magnifice nobilem i. e. šlechticonem citaverit (Ord. jur. t, §. 34., 44.). Gl. 336.

330954   Šlechtic Svazek: 7 Strana: 0857
Šlechtic. Mkl. Etym. 341. a, Ž. kl. 149. 8. Š-ci řádu vyššího: ciesař, král, knieže, markrabě, hrabě; řádu nižšího: šlechtilý šlechtic, rytieř, panoš, vládyka. Výb. I. 627. Své š-ce měj v své radě. Anth. I. 3. vd. 34.

330955   Šlechtic Svazek: 8 Strana: 0408
Šlechtic. O pův. cf. Dob. Dur. 421. O tomto slově praví B!., že ze zvyku velmi vyšlo, ale slova šlechtična prý se užívá. Bl. Gr. 179. Šlechtici nemohu ukázati, by oni proč lepšího rodu byli než jiní lidé. Chč. S. 225.

330956   Šlechtic Svazek: 9 Strana: 0329
Šlechtic. Původně š. = kdo vládl po- zemky tak hojnými, že k těžení jich držeti musil drahně služebníků; kdo jich pozbyl, přestal býti šlechticem. Vz Pal. Děj. V. 1. 356. Š. = statkář bohatý, který mohl na svůj náklad družinu chovati a s sebou do bojů voditi. Vz Pal. Děj. I. 1. 263. Sr. Vládyka. — Š. také = vyšší úředník, poněvadž byl nadán hojnými výsluhami. Který š. statků n. vyššího úřadu pozbyl, stal se zemanem, vládykou. Ib. 265.

330957   Šlechtice Svazek: 3 Strana: 0909
Šlechtice, e, f. = urozená paní, gnädige Frau, adelige Dame. Jg.

330958   Šlechtice Svazek: 9 Strana: 0329
Šlechtice, e, f = šlechtična. Citů jejích účastnily se také přední šlechtice v Čechách. Pal. Děj. III. 1. 207.

330959   Šlechtici Svazek: 3 Strana: 0909
Šlechtici líčení, das Appreturverfahren. Dch.

330960   Šlechtici Svazek: 3 Strana: 0909
Šlechtici = šlechtici náležející, adelig, Adel-, Edel-. Š. rod, Rad. zv., dědiny. Ms.

330961   Šlechtická Svazek: 3 Strana: 0909
Šlechtická, y, f., die Adelige. Us. Dch.

330962   Šlechtický Svazek: 3 Strana: 0909
Šlechtický = šlechtici přístojný, adelig. D. S. stav, Adelstand. Po šlechticku. Šm. — Š., ého, m., osob. jm. Žer. Záp. I. 35., 39.

330963   Šlechtictví Svazek: 3 Strana: 0909
Šlechtictví, n. = šlechetství, der Adel, das Vorrecht des Adels. Š. někomu propůj- čiti ; stupeň š. J. tr. Š. po meči, po přeslici. Š. dáti, D.; š. rodu. Vz S. N. — Š. = šle- chetnost'. Kom. Lb. 21.

330964   Šlechtictvo Svazek: 3 Strana: 0909
Šlechtictvo, a, n. = šlechtictví. — Š. = šlechticové, die Adeligen, der Adel. Mus.

330965   Šlechtičenský Svazek: 7 Strana: 0858
Šlechtičenský ústav, Damenstift, n. Dch.

330966   Šlechtična Svazek: 3 Strana: 0909
Šlechtična, y, f. = paní n. panna ze šlechty, eine Adelige. Přípona -?na. Ústav šlechtičen, adeliges Damenstift. Dch. — Š. = svobodná paní, baronka, die Baronesse, Baronin, Freifrau, Freiin. Res.

330967   Šlechtična Svazek: 7 Strana: 0858
Šlechtična. Chlapovna-lis čili š.? Marg. v. 118.

330968   Šlechtična Svazek: 10 Strana: 0424
Šlechtična, y, f. Baw. Ap. 220a.

330969   Šlechtičnosť Svazek: 3 Strana: 0909
Šlechtičnosť, i, f., der Adel (als Eigen- schaft). Šm. Šlechtičny = šlechtičí, adelig, Adels-. S. rod. Rad. zv.

330970   Šlechtík Svazek: 3 Strana: 0909
Šlechtík, a, m. = šlechtoun. Šm.

330971   Šlechtilosť Svazek: 3 Strana: 0909
Šlechtilosť, i, f., die Nobilität. Vus.

330972   Šlechtilý Svazek: 3 Strana: 0909
Šlechtilý = zlechtilý, ušlechtilý, edel, ge- adelt. Tkad. — Š. = zdařilý, spanilý, herr- lich, edel. Š. zrost. Tkad. II. 32., Veleš.

330973   Šlechtilý Svazek: 7 Strana: 0858
Šlechtilý, geadelt. Kar. 65.

330974   Šlechtilý Svazek: 9 Strana: 0329
Šlechtilý = úhledný. Chceš-li masť míti šlechtilejší a lepší, tedy přičiň jerepinum a budeť velmi š-lá. Maš. ruk. 222a. Š. město M. Polo. (Mus. 1897. 503).

330975   Šlechtín Svazek: 3 Strana: 0909
Šlechtín, a, m., něm. Schlechtin, ves u Bohdanče. Vz S. N.

330976   Šlechtitel Svazek: 3 Strana: 0909
Šlechtitel, e, m., der Veredler. Šm.

330977   Šlechtitelka, y, šlechtitelkyně Svazek: 3 Strana: 0909
Šlechtitelka, y, šlechtitelkyně, ě, f., die Veredlerin. Šm.

330978   Šlechtiti Svazek: 3 Strana: 0909
Šlechtiti, il, ěn, ění; šlechtívati = zda- řilým, mravným činiti, adeln, veredeln; ozdo- bovati, okrašlovati, zieren, schmücken. Jg. — co, koho. Láska šlechtí každého člověka. Ryt. kř. Roucho šlechtí člověka. V. Kapu- sta hlas šlechtí. Jád. Š. ovce. Na Slov. Úmysl šlechtí jednáni. Us. Ctnost! a stud šlechtí kaž- dou ženu. Reš. Srdce šlechtí člověka. Dch. — co čím. Š. řeči hnutím (mit Geberden). Kom. J. 751. Stromy štěpováním šlechtiti. — co z čeho. To oči šlechtí z horkosti (opra- vuje) D. — se. Dítky se šlechtí a daří. V. Komu se včely šlechtí (daří) a ženy mrou, bývá bohat (žertem se říká). Ros. Šlechtí se co řemen vůhni (v ohni = prospívá ze zlého v horší). Jg. Husy se šlechtily (da- řily). Klda. 179. — se, kde, čím. Zlato v ohni, ohněm se šlechtí. Us. (Ctnosti) po- korú se šlechtí. Hus. III. 78. — se po kom. Žena po muži se šlechtí (wird adelig), ale muž po ženě nic. Vš. Děti po otci se šlechtí a ne po mateři. Vš. V. 16., lib. — se komu. Jaksi se: mu to nešlechtí (nedaří). U Rychn. sk. Vře se mu šlechtí, nač se jen koukne. Us. Kšá.

330979   Šlechtopyšný Svazek: 3 Strana: 0909
Šlechtopyšný, rodopyšný, adelstolz. Tpl.

330980   Šlechtoun Svazek: 3 Strana: 0909
Šlechtoun, a, m. = šlechtic (s příhanou). Reš.

330981   Šlechtovláda Svazek: 3 Strana: 0909
Šlechtovláda, y, f. - takové zřízení státní, ve kterém hlavní moc politická při šlechtě jest, die Adelsherrschaft, Aristo- kratie. S. N.

330982   Šlechtovláda Svazek: 7 Strana: 0858
Šlechtovláda. Osv., Pal. Rdh. II. 353.

330983   Šleicherka Svazek: 3 Strana: 0909
Šleicherka, y, f., schleichen., rostl, ře- číkovitá. Rostl. I. 228. b.

330984   Šleinic Svazek: 3 Strana: 0909
Šleinic, e, m., osob. jm. Vz Žer. Záp. II. 190.

330985   Šlejdrovati Svazek: 7 Strana: 0858
Šlejdrovati = čistiti střeva (uvnitř), die Gedärme reinigen. Val. Vck.

330986   Šlejferka Svazek: 3 Strana: 0909
Šlejferka, y, f., něm. Schleiferka, mlýn u Pelhřimova.

330987   Šlejferna Svazek: 3 Strana: 0909
Šlejferna, y, f., Schleifermühle, mlýn u So- botky. PL. — Š. = hubačka, žena pomlou- vačná, die Plauscherin, Verleumderin. Jrsk., Kšá. To je šlejferna (má jazyk na pravém místě). V Kunv. Msk. Vz Šlejfíř. — Š. = huba, vyřídilka, loses Maul. Ta má š-nu! Us. Prk. — Š. = šlejfírna. Má hubu jako šlejférnu. U Jižné. Vrů.

330988   Šlejferna Svazek: 7 Strana: 0858
Šlejferna Voda mlýny a š-ny pokazila. Let. 257.

330989   Šlejferní Svazek: 3 Strana: 0909
Šlejferní, Schleif-. Š. mlýn. Boč. 1496.

330990   Šlejfírna Svazek: 3 Strana: 0909
Šlejfírna, šlejférna, y, f., z něm. = bru- sírna, die Schleife. Zlob. Vz Šlejferna.

330991   Šlejfírna Svazek: 7 Strana: 0858
Šlejfírna. Má hubu jako š-nu (jede mu). Us. Tkč.

330992   Šlejfíř Svazek: 7 Strana: 0858
Šlejfíř. Přišlo nařízení, že š. nesmí brousiť ani na cestě ani na chodníku. Tedy kde? Na brousku. Brt. Dt. 163.

330993   Šlejfíř, šlejféř Svazek: 3 Strana: 0909
Šlejfíř, šlejféř, e, m., = brusař, z něm. der Schleifer. D., Tk. II. 377. Jede mu huba jako šlejfíři. U Žirovn. Vlk.

330994   Šlejfířka, šlejféřka Svazek: 3 Strana: 0909
Šlejfířka, šlejféřka, y, f., die Schlei- ferin. Jg. Má hubu jako š.; Jede jí huba jako š-ce. Us. Hý.

330995   Šlejfovati Svazek: 3 Strana: 0909
Šlejfovati = brousiti, schleifen, wetzen.

330996   Šlejfovní Svazek: 3 Strana: 0909
Šlejfovní, z něm. Schleif-. Š. kámen = brus V.

330997   Šlejhar Svazek: 3 Strana: 0909
Šlejhar, a, m., osob. jm.

330998   Šlejhar Svazek: 8 Strana: 0408
Šlejhar, a, m., spisov.

330999   Šlejhar Svazek: 10 Strana: 0424
Šlejhar J. K., spis., nar. 1864. Sr. Ott. XXIV. 668.

331000   Šlejchéř Svazek: 3 Strana: 0909
Šlejchéř, e, m., der Schlicher, Wischer. Šlejchéři propírali v proutěných koších na drobno ztlučené rudy. Dač. I.146. Vz Šlichýř.