358001   Úpalný Svazek: 4 Strana: 0380
Úpalný, versengend. Šm. Ú. oběť, Brand- opfer, n. Tč.

358002   Upalovací Svazek: 4 Strana: 0380
Upalovací, Verbrennungs-. Rozesílání mandatův upalovacích. Pal. V. 2. 61.

358003   Upalovák Svazek: 4 Strana: 0380
Upalovák, u, m. = široký klobouk, ein breitkrämpiger Hut. U Jižné. Vrů.

358004   Upalování Svazek: 4 Strana: 0380
Upalování, n., vz Upálení, wiederholte Verbrennung. Stíhal jej stát prostředky po- licejními, u-ním a utápěním. Ddk. VI. 7.

358005   Upalovati Svazek: 4 Strana: 0380
Upalovati, vz Upáliti.

358006   Upaludovati se Svazek: 4 Strana: 0380
Upaludovati se po světě, genug herum- streichen. Slov. Tč.

358007   Upamatování Svazek: 4 Strana: 0380
Upamatování, n., die Erinnerung. Aby mu jakoby místopis svaté země sepsal a k u. na pobyt v Jerusalemě odevzdal. Ddk. III. 73.

358008   Upamatovati Svazek: 4 Strana: 0380
Upamatovati, upamatovávati = ku pa- měti, k rozumu přivésti, erinnern, zum Nach- denken bringen, nachdenken machen; se = v paměť si uvésti, zpomenouti, sich erinnern, sich be-, entsinnen; k sobě přijíti, sich fas- sen, zu sich kommen, zur Besinnung kom- men. Jg. — koho v čem. Ros. — se, koho nač. Ros., Kram., D., Sych. Také měl Bo- huta krále českého u. na staré přátelství. Ddk. III. 255. Na něčí snahu se u. lb. IV. 288. — čím. Ďábel vida, an Jidáš ani slovy Páně zjevnými u. se nedá. BR. II. 355. a. — se v čem. Ráčili jste se v tom u. Kat. Žer. — se, koho čeho. Že král je jakožto po- ctivé lidi jejich podpisů, pečetí atd. u. mohl. Skl. I. 274. I také upamatovavše se páni toho, kterak.... Půh. II. 627. — se při čem. Při čemž že stavové mohou se dobře u. Skl. I. 301. — kde. Přišedši na zajtří u-la se lépe před p. Petrem. Půh. I. 391.

358009   Upamatovati Svazek: 7 Strana: 1395
Upamatovati. Ježto by jeho o to rčení mohli u. Půh. III. 331. Úpan, a, m., pister, zastr. Pršp. 17. 403.

358010   Upamatovati se Svazek: 7 Strana: 0971
Upamatovati se. Št. Kn. š. 4.

358011   Upantati Svazek: 7 Strana: 0971
Upantati = ušiti, uplésti. Mor. Brt. D. 246. U. něco (pletku), intriguiren. Val. Vck. Ú. = zavěsiti, omotati, umwickeln. Val. Vck.

358012   Upantiti co Svazek: 4 Strana: 0380
Upantiti co, irgendwie etwas machen.

358013   Upapati Svazek: 4 Strana: 0380
Upapati = ujísti (v dětské řeči). Tč.

358014   Upaplaný Svazek: 4 Strana: 0380
Upaplaný; -án, a, o = zapaplaný, upi- planý. Nu již. Mor. Šd.

358015   Upaplati Svazek: 4 Strana: 0380
Upaplati = upiplati. Na již. Mor. Šd.

358016   Upaprati Svazek: 4 Strana: 0380
Upaprati = ubabrati, beschmutzen. Na Slov. Bern.

358017   Upaprykovati co Svazek: 4 Strana: 0380
Upaprykovati co, mit Paprika gut ein- machen. Us. Tč.

358018   Uparáditi Svazek: 4 Strana: 0380
Uparáditi, il, ěn, ění, aufputzen. Šm. — se v čem, stolz thun. Us. Tč.

358019   Upárati Svazek: 4 Strana: 0380
Upárati = rozpárati, abtrennen; z ne- náhla udělati, langsam zu Ende machen. — co. Ros.

358020   Uparkaniti Svazek: 4 Strana: 0380
Uparkaniti, il, ěn, ění, umzäunen. — co čím: novým plotem. Na Ostrav. Tč.

358021   Upařiti Svazek: 4 Strana: 0380
Upařiti, il, en, ení. — co: tělo, in Dunst bringen, abbrühen. — se. Us.

358022   Upařiti se Svazek: 10 Strana: 0463
Upařiti se = vpeřti se, vniknouti. Baw. Ar. v. 1387.

358023   Upářiti se Svazek: 10 Strana: 0463
Upářiti se = přitovaryšiti se ke komu. Baw. Ar. 1387.

358024   Upas Svazek: 7 Strana: 0971
Upas, u, tu., v lučbě. Vz Rm. II. 358.

358025   Upásání, n Svazek: 4 Strana: 0380
Upásání, n. Vzali jemu pět koni a dva samostříly s upásáními, das Band (?). Půh. brn. 1406. — U., das Abweiden.

358026   Upásati Svazek: 4 Strana: 0380
Upásati, pásám a páši = pasem uvázati, podvázati, gürten. — co komu: meč. Troj. U. = ujistiti, utvrditi, assekuriren. Ros. — U., nach und nach abweiden. Vz Upásti.

358027   Úpasek Svazek: 10 Strana: 0675
Úpasek, sku, m. = opasek. 1561. Arch. XXII. 187.

358028   Upaskuditi co kde Svazek: 4 Strana: 0380
Upaskuditi co kde, Schaden anrichten. Mor. Tč.

358029   Upasovati Svazek: 4 Strana: 0380
Upasovati, umgürten. Na Ostrav. Tč.

358030   Upasový Svazek: 7 Strana: 0971
Upasový strom = ančar, antiaris toxi- caria. Ott. II. 446.

358031   Úpasť Svazek: 4 Strana: 0380
Úpasť, i, f. = průtrž, kýla, der Bruch. Leg. Muze (muži) v třěslech ú. trpěti budú Pass. 887. Ú. v ledviech a v třieslech trpěli. Pass. 132. — Ú., die Falle. Rk. — Ú. = propasť. S věže sezřenie veliké úpasti dól bieše (prospectum habebat in praeceps). BO.

358032   1. Upásti Svazek: 4 Strana: 0381
1. Upásti, upasu, upásl, sen, ení; upá- sati = díl spásti, abweiden; vykrmiti, aus- füttern, ausmästen; vyzvěděti, ausspähen (Bern. ); se = napásti se, sich satt weiden. (Bern. ). — koho: vepře (pasením vykrmiti). Bern. On ty volky sám upase (nepotřebuje pomocníka). Us. Šd. Těch krav sám neupa- seš. Vz U (u sloves). Us. Brt. — se kde. Bravy tvé tuť sě upasú. BO. Na té louce se vám krávy neupasou (= nenapasou). — co čím. Kus louky upas (upásl) kravami. Na Ostrav. Tč. — komu čeho. Dobytek ten upásá mně jetele.

358033   2. Upásti Svazek: 4 Strana: 0381
2. Upásti = upadnouti, Půh. II. 79. — kde: na ledě. Us. na Ostrav. Tč. Vz Upad- nouti.

358034   2. Upásti Svazek: 7 Strana: 0971
2. Upásti v hřiech, Pass. 3 , v nemoc 14. stol. Mus. 1855. 125. Vz Upadnouti.

358035   Upásti Svazek: 8 Strana: 0447
Upásti. Páni s mečem lépe uprisou tu cier- kev příliš drsnou. Chč. S. 143.

358036   Upaščekovati koho Svazek: 4 Strana: 0381
Upaščekovati koho = uhubovati, aus- maulen. — se s kým. Na Ostrav. Tč.

358037   Upäť Svazek: 7 Strana: 0971
Upäť = upíti, upnouti. Slov. Loos.

358038   Upatentovati co Svazek: 4 Strana: 0381
Upatentovati co, patentiren. Tč.

358039   Upaťhati se Svazek: 4 Strana: 0381
Upaťhati se, sich gehend abmüden. Us. Dch. — čím: cestou.

358040   Upati Svazek: 4 Strana: 0381
Upati = upnouti.

358041   Úpatí Svazek: 4 Strana: 0381
Úpatí, n. V ú. za kým běžeti (blízko), Einem auf der Ferse nachfolgen. Us. Jg. — Ú. = nejdolejší třetina pohoří, pata, pod- noží hory, der Fuss. Blř. Město Efesus le- želo na ú. hory Koressa. Sš. II. 75. (Hý. ). Vz Hora, Pohoří.

358042   Upaťkati Svazek: 4 Strana: 0381
Upaťkati, vz Upackati. U. koho dlaní po tváři, máslo lžicí. Tč.

358043   Upatlání Svazek: 4 Strana: 0381
Upatlání, n, die Beschmutzung.

358044   Upatlaný Svazek: 4 Strana: 0381
Upatlaný; -án, a, o, beschmutzt.

358045   Upatlati Svazek: 4 Strana: 0381
Upatlati = ušpiniti, beschmutzen. Korunk.

358046   Upatlati něco Svazek: 7 Strana: 0971
Upatlati něco = špatně udělati. Us. Kšť.

358047   Upatlati se Svazek: 9 Strana: 0358
Upatlati se. Jak jsi se tu u-la? Rty máš jako mouřenín (jedla ostružiny)! Osv 1897. 526.

358048   Úpatní Svazek: 7 Strana: 0971
Úpatní krajina, Basisregion, f. Nz.

358049   Úpatnice Svazek: 7 Strana: 0971
Úpatnice, e, f, vz Průmetnice (dod.).

358050   Upatosť Svazek: 4 Strana: 0381
Upatosť = upiatosť. Upatřiti, il, en, ení = spatřiti, erblicken. Upatřie všichni. Ž. wit. 52. 5. — koho. Č.

358051   Upatřiti. Z Svazek: 7 Strana: 0971
Upatřiti. Z daleka očima něco u.; To by v něm upatřil. Št. Kn. š.

358052   Upatý Svazek: 4 Strana: 0381
Upatý, vz Upiatý.

358053   Upauzovati Svazek: 4 Strana: 0381
Upauzovati seno na voze = pavuzon při- pevniti. Us. V Kunv. Msk. Na Ostrav. Tč.

358054   Upavéziti Svazek: 4 Strana: 0381
Upavéziti, il, en, ení = pavézou ozbro- jiti, beschilden. L.

358055   Upažení Svazek: 10 Strana: 0463
Upažení, n., v tělocv.

358056   Upažiti Svazek: 4 Strana: 0381
Upažiti, il, en, ení, der Länge nach durch- schneiden. — co: okurku. Na Ostrav. Tč.

358057   Upažiti Svazek: 7 Strana: 0971
Upažiti v tělocv. Vz Pažiti.

358058   Upažititi se Svazek: 4 Strana: 0381
Upažititi se, il, ění = travou porůsti (nové), mit Gras bewachsen, ergrünen. Us.

358059   Upéci Svazek: 4 Strana: 0381
Upéci, upeku, upec, peka (ouc), pekl, čen, ení; v ob. mluvě: upect, upíct, braten, backen, ab-. — co: chléb, maso. Jg. Co srpen neupeče, září nedovaří (vinařské pří- sloví). Dch. U. hus. Hus I. 227. — co, se komu. Upekl jí dvě krávy, ostalo jen kus hlavy; Namluvil ju súsedů pacholek, ona mu upekla nadívaný vdolek; Spadl s pece holóbek, roztrhl si žalódek; fuk s holóbkem do pece, ať se nám tam upeče. Sš. P. 710., 399., 728. (Tč. ). — co kde: maso na rožni. Jg. U. maso v troubě na pekáči. Upečechu beranec na ohni. BO. U. něco při volném ohni. Us. — se. Maso se již upeklo. Us. Mohl by se zde jeden upéci (horkem). Ros. — čeho jak. Upekla chleba po měřici (z měřice mouky). Us. Brt. — koho jak. Upekli ho brzo officírem (= udělali). Us. Msk. — co čím. Že jest vrah a kat mateře jich a že ji tieni naříkáním upekl, uvařil i mučil. NB. Tč. 115. — koho za koho. Dal by se za tebe u. Vz Přímý.

358060   Upéci Svazek: 7 Strana: 0971
Upéci. Puol se ho upeklo. Št. Kn. š. 31. — koho jak. Juž's mne jednú stranú upekl. Pass. mus. 432.

358061   Upéci koho z čeho Svazek: 10 Strana: 0463
Upéci koho z čeho. P. Bůh tě upekl jako nás všechny z hodně temné mouky. Sá. XXI. 47.

358062   Úpeček Svazek: 4 Strana: 0381
Úpeček, čku, m. = něco upečeného, etwas Gebratenes, Gebackenes. Na Slov. Bern.

358063   Upečení Svazek: 4 Strana: 0381
Upečení, n., das Backen, Ausbacken, das Braten, Ausbraten. U. chleba, masa. Us.

358064   Upečený Svazek: 4 Strana: 0381
Upečený; -en, a, o, gebacken, gebraten, abgebraten, ausgebacken. U. chléb, maso. Us.

358065   Upečený Svazek: 9 Strana: 0358
Upečený. Přišel ? u-nému (k hotovému). Hoř. 95.

358066   Upečetěný Svazek: 4 Strana: 0381
Upečetěný; -en, a, o, ge-, besiegelt. Dch.

358067   Upečetěný Svazek: 8 Strana: 0447
Upečetěný. U. list. 1624. Hrš. Nách. I. 586.

358068   Upečetiti Svazek: 4 Strana: 0381
Upečetiti, il, těn, ění = zapečetiti, ver- siegeln. V. — co čím: list pečetí. Faukn.

358069   Upečetiti Svazek: 8 Strana: 0447
Upečetiti. Své svědomí (svědectví) pečetí vlastní u-til. 1641. Mus. 1894. 152.

358070   Upěcháč Svazek: 4 Strana: 0381
Upěcháč, e, m. (u kožel. ), die Plattstoss- kugel. Šm.

358071   Upěchati Svazek: 4 Strana: 0381
Upěchati, zastr. = utíkati. Jir.

358072   Upěchovati Svazek: 4 Strana: 0381
Upěchovati, ein-, feststampfen. — co čím: dlažbu beranem (zatlouci). D., Techn.

358073   Upěchovati co kam: do Svazek: 7 Strana: 0971
Upěchovati co kam: do hrnce. NA.

358074   Upejpáček Svazek: 4 Strana: 0381
Upejpáček, čka, upejpal, a, upejpá- lek, lka, m., der Zierling, Spröde.

358075   Upejpačka, upejpalka Svazek: 4 Strana: 0381
Upejpačka, upejpalka, y, f., die Spröde. D.

358076   Upejpání Svazek: 4 Strana: 0381
Upejpání, n., die Ziererei. Us.

358077   Upejpati se Svazek: 4 Strana: 0381
Upejpati se = zdráhati se, sich zieren, sich spreizen, spröde sein. — se kde. Upejpá se jako nevěsta za stolem, Sk., jako sedlská nevěsta, jako panna. Us. — kdy: při jídle, při pití (nechtíc jísti atd. ).

358078   Upejpati se jak Svazek: 10 Strana: 0463
Upejpati se jak. U-la se jako nevěsta, když jde pro ni ženich, aby ji vedl k oltáři. Tbz. V. 6. 429.

358079   Upejpavě Svazek: 7 Strana: 0971
Upejpavě, spröde. U. mluviti. Us.

358080   Upejpavka Svazek: 4 Strana: 0381
Upejpavka, y, f. = upejpačka. Koll. Zn. 53.

358081   Upejpavosť Svazek: 4 Strana: 0381
Upejpavosť, i, f., die Ziererei, Sprödig- keit.

358082   Upejpavý Svazek: 4 Strana: 0381
Upejpavý = upejpající se, der sich zieret, spröde. U. děvče, holka. D. Vz Nevěsta, Upejpati se.

358083   Upejznouti Svazek: 4 Strana: 0381
Upejznouti, znul a zl, upejzati = ukrad- nouti, stehlen, wegstippizen. Jg. — co komu. Jg. Vz Upajznouti.

358084   Úpek Svazek: 4 Strana: 0381
Úpek, u, m., na Slov. = vedro, die Hitze. Kd., Hol. Slunéčko hřálo u-kem. Hlč. — Ú. = výsluní, sonniger Ort. Plk.

358085   Upěk Svazek: 7 Strana: 0971
Upěk, vz Úpek. Brt. D. 282.

358086   Upekařiti Svazek: 4 Strana: 0381
Upekařiti, il, en, ení = upéci; jako pekař si vydělati. Mor. Tč.

358087   Upěkniti Svazek: 4 Strana: 0381
Upěkniti, il, en, ění, upěkňovati, ver- schönern, zieren, schmücken. — co (čím). Obrana čas. duch. Učenosť ducha otupuje a společnosť ho upěkňuje. Kmp. — se. U-kni sě. BO.

358088   Upěkniti co čím Svazek: 8 Strana: 0447
Upěkniti co čím. Upěknivše je okrasú víry. Chč. S. 217.

358089   Upeku Svazek: 4 Strana: 0381
Upeku, vz Upéci.

358090   Upelešiti se Svazek: 4 Strana: 0381
Upelešiti se, il, ení, sich in eine Wild- höhle einnisten, einlagern. Šm.

358091   Úpělivý Svazek: 4 Strana: 0381
Úpělivý = úpěnlivý, úpivý, vz -avý, Úpěnlivý.

358092   Úpělivý Svazek: 10 Strana: 0463
Úpělivý (nářek). Msn. II. 14., Kká. Sion. I. 130.

358093   Úpelný Svazek: 10 Strana: 0463
Úpelný = úplný. Ů. vydání. Vlč. Lit. II. 2. 62.

358094   Upěnění Svazek: 4 Strana: 0381
Upěnění, n., das Beschaumtsein.

358095   Upěněný Svazek: 4 Strana: 0381
Upěněný; -ěn, a, o, beschaumt. U. tlama. Hlas. III. 352.

358096   Upeněžiti Svazek: 4 Strana: 0381
Upeněžiti, zu Geld machen. Cf. Upení- žiti.

358097   Úpění Svazek: 4 Strana: 0381
Úpění, n. = hořekování, die Wehklage, das Klaggeschrei, Geheul, Wehgeschrei. V., Br. Na modlitbách a v úpění k Bohu noc stráviť. Kom. Ú. pokorné. BR. II. 674. a.

358098   Upěniti Svazek: 4 Strana: 0381
Upěniti, il, ěn, ění; upěňovati, beschäu- men, aufschäumen, mit Schaum bedecken. — co: smetanu (míchaje v pěnu obrátiti).

358099   Upenížiti Svazek: 4 Strana: 0381
Upenížiti, il, en, ení, zu Geld machen. — co. Žid i hnůj upeníží. Mor. Tč.

358100   Úpěnlivě Svazek: 4 Strana: 0381
Úpěnlivě, kläglich, seufzend. U. někoho prositi, Us., naříkati, plakati. Zlob.

358101   Úpěnlivosť Svazek: 4 Strana: 0381
Úpěnlivosť, i, f., klägliche Beschaffen- heit. Bern.

358102   Úpěnlivý Svazek: 4 Strana: 0382
Úpěnlivý, úpělivý = úpějící, hořekující, s úpěním spojený, klagend, wehklagend, kläglich. Ros. Jg. má v dokladech jen úpěn- livý, ale praví: úpěnlivý m. úpělivý z úpěti. U. hlas, Us., žádosť, Kram., pláč, modlitba, das Stossgebet. Dch.

358103   Upepřiti co Svazek: 4 Strana: 0382
Upepřiti co, pfeffern. Us. Tč.

358104   Úper Svazek: 7 Strana: 0971
Úper, u, m,, fladus, zastr. Bhm.

358105   Úpěr Svazek: 7 Strana: 0971
Úpěr, u, m. Dyby přišlo na úpěr = kdyby si na ně upřel, kdyby byli nuceni. Val. Brt. D. 282.

358106   Uperditi Svazek: 4 Strana: 0382
Uperditi, vz Perditi. Ros.

358107   Uperlený čím Svazek: 4 Strana: 0382
Uperlený čím. List rosou u., beperlet. L.

358108   Uperliti Svazek: 4 Strana: 0382
Uperliti, il, en, ení, beperlen. L.

358109   Úpeř Svazek: 10 Strana: 0463
Úpeř, flopus. Rozk. P. 690. Sr. Úper.

358110   Upeřený Svazek: 4 Strana: 0382
Upeřený; -en, a, o, befiedert, mit Federn versehen. U. ptactvo, přílbice. Jg.

358111   Upěřice Svazek: 4 Strana: 0382
Upěřice, e, f., samice upírova.

358112   Upěřice Svazek: 7 Strana: 0972
Upěřice. Koll. St. 642.

358113   Úpeřiny Svazek: 4 Strana: 0382
Úpeřiny, dle Dolany, něm. Auperschin, ves u Teplice. PL.

358114   Upeřiti Svazek: 4 Strana: 0382
Upeřiti, il, en, ení; upeřovati = peřím pokryti, befiedern, mit Federn versehen, be- decken. Jg. Kabát na posteli se ti upeří. Us. Tč.

358115   Upeřiti co Svazek: 10 Strana: 0463
Upeřiti co: sukni. Frant. 23. 23.

358116   Upeskovati koho Svazek: 10 Strana: 0463
Upeskovati koho. Rokyc. Post. 54b.

358117   Upěsťování Svazek: 4 Strana: 0382
Upěsťování, n., das Abprügeln mit Fäu- sten. — Upěstování, n., die Erziehung.

358118   Upěstovaný Svazek: 4 Strana: 0382
Upěstovaný; -án, a, o, vz Upěstovati.

358119   Upěstovati Svazek: 4 Strana: 0382
Upěstovati = na rukou nositi, auf den Armen herumtragen; vychovati, abwarten. — koho. Bern. — co kde: květiny v hrncích. Us.

358120   Upěstovati Svazek: 4 Strana: 0382
Upěstovati = pěstmi ubiti, mit Fäusten abschlagen, abprügeln. — koho kde: po břichu. Bern.

358121   Upestřiti Svazek: 4 Strana: 0382
Upestřiti, il, en, ení, bunt machen.

358122   1. Upěti Svazek: 4 Strana: 0382
1. Upěti (zastr. ), upěji, ěl, ění = uspěti, spěti, pospíchati, utéci, davoneilen, davon- laufen. I by u. vrahom. Rkk. 13. — kam. Upěchu na stráň. Rkk. 23.

358123   2. Úpěti Svazek: 4 Strana: 0382
2. Úpěti, úpím (zastar. úpěji), 3. os. pl. úpějí, úpěje(íc), ěl, ění, úpívati = úp činiti, lkáti, hořekovati, žalostně kvíliti, heulen, wehklagen, jammern, kläglich schreien. Jg. Strany původu vz Mz. 91. — abs. Trpělivá lká, slzí, úpí, ale hrubě nepláče. Kom. Ho- lub úpí; ú. jako holub. D. Úpějte, úpěj. BO. Děvečka proto že jest neúpěla (clamare, quum sit a viro oppressa) BO. — jak: hla- sem žalostivým. Troj. — na koho, na co: na své hříchy. Boč. A že najviece bohatec na jazyk úpí, nebo skrze jazyk Hřešil. Chč. 633. Když se jí bude násilé dieti, má ú. na súsedy. Arch. II. 126. Vz Úp. — Tkad. — ke komu. Velikými prosbami k němu upě- jíce. Kom. Ana úpí k živu Bohu. Hr. rk. 377. — kdy: v neštěstí, Us., při modlitbě. Br. Mluví o modlitbách obzvláštních, při nichž člověk úpí, vzdychá. BR. II. 26. b. — kde. Dva roky v tuhém žaláři úpěl. Ml. — oč. Soužení soužením umenšuj, když o to úpějí. Kom. — nad kým. Vz Naříkati. Mus., Žer. L. I. 29. Počechu nad ním u. Hr. rk. 437. — za kým, na Slov. = mrtvého opla- kávati, einen Todten beweinen. Bern.

358124   Upětí Svazek: 4 Strana: 0382
Upětí, n., das feste Zuknüpfen. Bern.

358125   Upěti Svazek: 7 Strana: 0972
Upěti, upěji, ěl, ěn, ění. Někoho v sen u. = zpěvem uspati, singend einschläfern. Čch. Bs. 150.

358126   1. Upěti Svazek: 7 Strana: 0972
1. Upěti chybně m. úpěti, polož tedy do: Úpěti.

358127   Úpěti Svazek: 7 Strana: 0972
Úpěti. Cf. Mkl. Etym. 396. b., Dobrov. Lehrgebäude der böhm. Sprache. 131. Ú., strč. úpěju, nyní úpím, wehklagen. Vz Šf. III. 489. Ú., lamentari, vlastně vae clamare, weh-klagen, složeno s -ou, strč. ú a slovesa pěja, pěti, přehlasované piją, piti (canere). Šf. 111. 530. Ú. od úp clamor. Vz List. fil. 1884. 444. a 1883. 453. — abs. Volal a úpěl. Sv. ruk. 187. Panna jide preč upieci. Výb. I. 832. I by úpěti ( = bědovati) vra- hom. Rkk. 13. Ulekú sě u Vlaslava súcí Úpěchu: Vzhoru! na stráň otsud. Rkk. 23. Tak dle konjektury Zákrejsovy v Osv. 1886. 471. — jak (ke komu). Já úpěl v slzách k tobě. Vrch. Vršky osyk stonem ú-ly. Osv. V. 639. Ú-jíce hlasy potvornými. Mark. Na tržišti prostřed města velikým hlasem upieše. BO. — nač. Sama na se poče ú. Ezp. 2314. — kdy Ú. v bídách. Hořek. 2. Pod panovníky pohanskými úpěli. Sf. Strž. II. 490. — kde: pod břemenem. Šml. — nad čím. Nad tim ú-me a naří- káme. Dik. II. 112. — ke komu proti komu. Aby neúpěl proti tobě ku Pánu. Dik. II. 97. — kam. Úpěj na pole Jení- kova = úpěnlivě volej. OBz. 190.—192. — proč. Kdež nemóž sílú prospěti, než sprostně svú škodú úpěti. Exp. 1222. — Vz Úpiti (dod.).

358128   Upěti Svazek: 7 Strana: 1395
Upěti = uzpívati. U-li jste jej do roz- koší. Vrch. F. I. 68.

358129   Úpěti Svazek: 7 Strana: 1395
Úpěti. Jak po něm úpěla. Vrch. Rol. VII.-XI. 27. Úpie v núzi své; Aby tu úpěl v bolestech svých. Chč. m. s. III 29., 22., 14.

358130   Úpěti Svazek: 8 Strana: 0447
Úpěti. Prudké větry ú-ly. Vrch. Rol. XXXIX. 101. Nad něčím ú. 1623/Kntn. šk. 163. L/pěti v Rkk. Vz Mus. 1896. 270., 377., List. fil. 1896. 354.

358131   Úpěti Svazek: 9 Strana: 0358
Úpěti, úpěju, nč úpím. Gb. H. ml. III. 2. 271. V pekle mnoho let trpíce muky těžké úpějí. Chč. (List. fil. 1898. 387. ).

358132   Úpěti co Svazek: 10 Strana: 0463
Úpěti co = želeti, oplakati, na něco na- říkati. Nemóž sílú prospěti, než sprostně svú škodu ú. Baw. E v. 1222.

358133   Upevnění Svazek: 4 Strana: 0382
Upevnění, n., die Befestigung. U. práv a povinností. J. tr.

358134   Upevněný Svazek: 4 Strana: 0382
Upevněný; -ěn, a, o, befestigt, — čím kde: ve zdi hřebíkem. Us.

358135   Upevněný jak Svazek: 7 Strana: 0972
Upevněný jak. Drát jedním koncem ne- hybně u-ný. Kk.

358136   Upevnitel Svazek: 4 Strana: 0382
Upevnitel, e, m., der Befestiger, Bestär- ker.

358137   Upevnitelka, y, upevnitelkyně Svazek: 4 Strana: 0382
Upevnitelka, y, upevnitelkyně, ě. f., die Befestigerin. Us. Jg.

358138   Upevniti Svazek: 4 Strana: 0382
Upevniti, il, ěn, ění; upevnívati, upevňo- vati = pevným činiti, učiniti, fest machen, befestigen; utvrditi, posiliti, befestigen, be- stärken. — co: město, brány. Flav. Učení pravidla upevňují. Kom. Slavně se osvěd- čiv upevňuje výnos o sobě. Sš. J. 86. U. smlouvu, práva a povinnosti. J. tr. Dobrý život vždy ví každé slovo upevňovati. Kdo sa ponižuje, hodnosť upevňuje. Na Slov. Tč. Práce pokoj upevňuje, aby byl bezpeč- nější. Na Mor. Tč. — co, se čím kde: prkno ve zdi hřebíky, Us., něco listem svým utvrditi a upevniti. Zříz. Ferd. U. se přísadami. Háj. — Kom. Dskami n. listem něco u. Vš. Jir. 267. Něco na stole sko- bami u. Šp. Upevněn byl mezi nimi svazek přátelství tím, že...; R. 1221. konkorda- tem byl mír u-něn. Ddk. III. 203., 244., V. 266. (Tč. ). U. někoho obdarováním v něčem. Dač. I. 127. — co, koho, se v čem (kde): dům v úhlech dobře u., Kom.; někoho, se u víře, Us., se v mysli (ustanoviti se). Ros. Boháča prátelé ve všem upevňujú. Na Slov. Tč. Jevil na sobě péči u. se v dobré vůli se stranou Rosenberkovou. Pal. IV. 1. 159. Sotva se Vladislav II. ve vládě upevnil, jevil ducha samostatného. Ddk. III. 91. — od- kud v čem. Chtějice se (žena ta) z úsudku měšťanů v úsudku svém u. Sš. J. 73. — co kdy jak. Jenž (Ježíš) upevní vás až do konce bez úhony v den příchodu Pána na- šeho. Sš. I. 158. Ošklivosť jest věc neznámú za známú s křikem upevňovať. Na Mor. Tč. — co kam: prkno ke zdi. Us. — se při čem: při víře. Háj.

358139   Upevniti co Svazek: 7 Strana: 0972
Upevniti co: svou moc, Šmb.., svazky přátelské, Osv., jednotu říše. J. Lpř. — co se kde (čím). U. se v panství, J. Lpř., na trůně. Šmb. U. si něco v paměti. Ndr. Říše se uvnitř u-la. J. Lpř. Něco šroubem v libovolné, v jisté poloze u. ZČ. III. 51.— co jak : nehybně. Ves. U. rouru svisle ve svěráku. ZČ.

358140   Upevňovací Svazek: 7 Strana: 0972
Upevňovací, zum Befestigen dienend. U. hřebík. NA. IV. 197.

358141   Upevňovač, e Svazek: 9 Strana: 0358
Upevňovač, e, m. U. soustružnický (ná- stroj). Vz KP. VII. 239.

358142   Upevňovadlo Svazek: 4 Strana: 0382
Upevňovadlo, a. n., der Befestigungs- apparat. Šp.

358143   Upevňování Svazek: 4 Strana: 0382
Upevňování, n., die allmählige Befesti- ung. Nyní zaměstnával se ještě příliš u-ním pořádku ve vlastní zemi. Ddk. IV. 53.

358144   Upchati Svazek: 7 Strana: 0972
Upchati, upchnouti koho = uraziti, be- leidigen. Us. Šd., Brt. D. 282.

358145   Upchati se Svazek: 4 Strana: 0382
Upchati se, upchávati se = píchnouti se, sich stechen. — čím kam: jehlou do prstu. Na Mor. — U. = zastrčiti rukama. Na Slov. Nitra VI. 287.

358146   Upiati Svazek: 4 Strana: 0382
Upiati, vz Upnonti.

358147   Upiatosť Svazek: 4 Strana: 0382
Upiatosť, i, f., die Festigkeit. — U., das Zugeknöpftsein, die Unzugänglichkeit. — U., gespannte Aufmerksamkeit.

358148   Upiatý Svazek: 4 Strana: 0382
Upiatý; upiat, a, o, zugeknöpft. Vz Upnouti, Upjatý. — v čem. Voják v ka- bátě celý upiatý. Us. Šd. — čím: travou, berast. Zlob. — U. = upiatě pozorný, auf- merksam.

358149   Upiatý Svazek: 7 Strana: 0972
Upiatý, vz Upjatý.

358150   Úpice Svazek: 7 Strana: 0972
Úpice. Úpičtí slují voláči (že byli volatí). Vz Shtk. Krat. h. 122.

358151   Úpice, Oupice, e Svazek: 4 Strana: 0382
Úpice, Oupice, e, f., něm. Eipel, městečko v Trutnovsku. Pal. Dj. III. 3. 103.

358152   Upičkati, vz Svazek: 4 Strana: 0382
Upičkati, vz Upikati.

358153   Upiglovati Svazek: 4 Strana: 0382
Upiglovati, lépe: užehliti.

358154   Úpich Svazek: 4 Strana: 0382
Úpich, u, m. = upichnutí, der Stich. Duch ú-chu. Sš. I. 114. Cf. Úbod. (Hý. ).

358155   Upíchati Svazek: 4 Strana: 0382
Upíchati, vz Upěchovati. — co čím: zemi palicí. Zlob.

358156   Upíchnouti Svazek: 4 Strana: 0382
Upíchnouti a upichnouti (V. ), chnul a chl, ut, utí; upíchati, upichovati = píchnouti, uhodnouti, stechen, anstechen, einen Stich geben; pícháním usmrtiti, todt stechen; kus odpíchnouti, ab-, wegstechen, durch Stechen absondern. Jg. — koho, se kam: v nohu. Ros. — koho, se čím: žahadlem, ostnem, V., trnem, Ros., jehlou. Bern. — čeho jak. Upichuje po málu toho kamene. Ros. — se oč: o trn. Ros. — co: kus kamene (odpích- nouti). Us. — kde: myš klackem v díře u. Us.

358157   Upíchnouti co Svazek: 7 Strana: 0972
Upíchnouti co. Neb ji (duši) silná strasť upichá Výb. I. 359. — se nač = doufati v něco. U Kr. Hrad. Kšť. — koho k čemu = usaditi. U. k práci. Us Rgl.

358158   Upichovač Svazek: 10 Strana: 0463
Upichovač, e, m. Nár. list 1905. 131. 23.

358159   Upíječ Svazek: 4 Strana: 0383
Upíječ, e, m., der Abtrinker.

358160   Upíječka Svazek: 4 Strana: 0383
Upíječka, y, f., die Abtrinkerin.

358161   Upíjení Svazek: 4 Strana: 0383
Upíjení, n., das allmählige Austrinken.

358162   Upíjenka Svazek: 10 Strana: 0463
Upíjenka, y, f. = syrové vejce, opak: vařené. Šb. Vys. Mýto 1845. 23.

358163   Upíjený Svazek: 4 Strana: 0383
Upíjený; -en, a, o, allmählig ausgetrun- ken. Běhal jako u-né vejce (= rychle, jako vejce rychle vytéká, když se narazí). U Ry- chnova. Dbv., Hsp.

358164   Upíjeti Svazek: 4 Strana: 0383
Upíjeti, 3. os. pl. -ejí, upíjej, el, en, ení; upiti, upiji a upím, upij, upije(íc), il, it, ití; upívati, upívávati = odpiti, ab-, wegtrinken; opiti, betrinken, berauschen; pitím přemoci, Jemanden übertrinkeu. Jg. — co = zne- náhla vypiti. Rk. — čeho: vína., Ros. Sv. Lucie noci upije (od 13/12. dne již neubývá), an Lutze thut der Tag stutze. Dch. — od- kud. Upij z té sklenice. Us. — koho, se = opiti; pitím přemoci. D., Ros. — se kde: v hospodě. Rad. zv. — sobě: připíjeti si, hodně píti, einen Trunk nach dem andern behaglich thun. Jg. — se čím: bídami. Vz Ochmeliti. Č. M. 181.

358165   Upikati Svazek: 4 Strana: 0383
Upikati, upičkati = poscati, beseichen. — se kam: na stůl. Aesop.

358166   Upikati se nač Svazek: 9 Strana: 0358
Upikati se nač = vyscati se. Ezop. 299. Sr. Pikati.

358167   Upiliti Svazek: 4 Strana: 0383
Upiliti, il, en, ení = upilovati. Na Slov.

358168   Upíliti Svazek: 4 Strana: 0383
Upíliti, il, en, ení, upilovati (s měkkým l), sich beeilen, sich befleissen. — si čeho: času, durch Fleiss Zeit gewinnen. Mor. Tč.

358169   Upilniti Svazek: 7 Strana: 0972
Upilniti, upilňovati něco, beschleunigen Laš. Wrch.

358170   Upilovati Svazek: 4 Strana: 0383
Upilovati = pilou odníti, ab-, wegfeilen, ab-, wegsägen. — co komu: rohy (poko- řiti ho). Mus. — co čím: pilníkem. — U., vz Upíliti.

358171   Upilý Svazek: 7 Strana: 0972
Upilý, berauscht. Štulc I. 48.

358172   Upínací Svazek: 9 Strana: 0358
Upínací čelisť ohybadla klempířského. Ott. XIV. 346b.

358173   Upínadlo Svazek: 9 Strana: 0358
Upínadlo, a, n. = náčiní klempířské, jež připíná plech ? lůnu. Ott. XIV. 347b.

358174   Upínadlo, a Svazek: 7 Strana: 0972
Upínadlo, a, n., Spange, f. Hg. 116., Np. I. 141.

358175   Upínaný Svazek: 7 Strana: 0972
Upínaný. U. dítě (jídlem umazané). Slez. Šd.

358176   Upínati Svazek: 4 Strana: 0383
Upínati, vz Upnouti.

358177   Upínavý Svazek: 7 Strana: 0972
Upínavý, Ranken habend. U. rostlina. Exc.

358178   Upínka Svazek: 10 Strana: 0463
Upínka, y, f. U. u soustruhu. Ott. XXIII. 739b.

358179   Upípaný Svazek: 8 Strana: 0447
Upípaný = ušpiněný. Wtr. Krj. I. 640. Cf. Upípati.

358180   Upípati Svazek: 4 Strana: 0383
Upípati, upiplati = ušpiniti, beschmut- zen. Ros.

358181   Upipati Svazek: 7 Strana: 0972
Upipati = usnouti. Dítě u-lo. U Král. Hrad Kšť.

358182   Upiplaný Svazek: 4 Strana: 0383
Upiplaný; -án, a, o, beschmutzt. U. dítě. Ros.

358183   Upiplati Svazek: 4 Strana: 0383
Upiplati, beschmutzen, besudeln. — co, se čím: blátem. — U. něco, tändelnd, lang- sam zu Stande bringen. Us.

358184   Upiprati Svazek: 4 Strana: 0383
Upiprati = upaprati. Na Ostrav. Tč.

358185   Upír Svazek: 4 Strana: 0383
Upír, a, m., upěřice, e, f., der Vampyr, Blutsauger, pteropus. O původu vz Mz. 86. Vz více v S. N. U., ssavec z řádu letounův upírovitých. U-ři, istiophora, mají na nose blánité výrůstky buď v podobě listu neb řas: vrápenec podkovní, řasonos upír. Vz Frč. 394., Schd. II. 393., Sbtk. 84. —85., 100., 123., 186., 269. U. jedlý, pteropus edulis, černolícní, phaiops, šerohlavý, poliocepha- lus, obecný, vulgaris, červenokrký, rubri- collis, hnědý, Dussumieri, larevnatý, larva- tus, bledý, stramineus, aegyptský, aegyptia- cus, objímavý, amplexicaudatus, opláštěný, palliatus. Ssav. 180. — U. = příšera noční, která v rozličných podobách z hrobu vy- cházejíc z lidí spících krev vyssává S. N.

358186   Upír Svazek: 7 Strana: 0972
Upír. Cf. Zbrt. 210., Ukaz. 75., Mách. 54., 182., 187., Mus. 1840. 232. Žal hubí upírem (jako upír) svůj plen. Hdk. Zav. —- U., psí jm. Škd.

358187   Upír Svazek: 8 Strana: 0447
Upír. Pověry o něm vz v Zbrt. Pov. 163.

358188   Upírač Svazek: 4 Strana: 0383
Upírač, e, upíratel, e, m., der Leugner. Mach., Měst. bož. I. 254.

358189   Upírání Svazek: 4 Strana: 0383
Upírání, n, das Leugnen, die Ableug- nung. Dch. Upíraný; -án, a, o, geleugnet.

358190   Upíratel Svazek: 7 Strana: 0972
Upíratel, e, m. = upírač. Rk.

358191   Upírati Svazek: 4 Strana: 0383
Upírati, vz Upříti, Uprati.

358192   Upíravosť Svazek: 4 Strana: 0383
Upíravosť, i, f., die Leugnungssucht.

358193   Upíravý Svazek: 4 Strana: 0383
Upíravý, leugnungssüchtig.

358194   Upírovitě Svazek: 10 Strana: 0463
Upírovitě někam se tísniti. Nár. list. 1905 15. 13.

358195   Upírovitý Svazek: 4 Strana: 0383
Upírovitý = k upíru podobný, vampyr- artig. Krok.

358196   Upířice Svazek: 4 Strana: 0383
Upířice, e, f., das Weibchen eines Vam- pyrs. Kln. Bs. 207. Cf. Upěřice, Upír.

358197   Úpis Svazek: 4 Strana: 0383
Úpis, u, m., upsání, die Verschreibung, der Revers. Us. Ú. od sebe dáti; ú. vydati; ú. na sboření, Demolirungsrevers, m., J. tr. Ú. dlužní (stavovský, městský, vídeňské banky), die Schuldverschreibung, Obliga- tion, Nz.; kniha státních ú-sů; účet z ú-sů; výpravna úpisů. Šp. Ú. zástavní, pokladní. Šm. Ú. peněžný (bankové upsání), Bank- obligation, f., ú. dvorské komory (dluhový), Hofkammerobligation, Nz.; ú. na obdržení, Empfangsbestätigung. Dch. Úpis prioritní, Prioritätsobligation. Ú-sy prioritní = úpisy akciové, jejichžto vlastníci či věřitelé akci- ové společnosti mají přednosť na zaplacení jich před akcionáři, kdyby společnosť na- dělala dluhů. Skř. Obé beze všeho úpisu bylo ve skutečném užívání. Ddk. IV. 314. — U. = odpis, odtažení od dluhu, die Ab- schreibung. Us. Berg.

358198   Úpis Svazek: 7 Strana: 0972
Úpis na 100 zl. Šim. 92. Hrubý ú. = dlužní list, malý ú. = směnka. Us. Rjšk.

358199   Úpis Svazek: 9 Strana: 0463
Úpis. Tento ú. do knih. 1450. Mšín. 13.

358200   Upísařiti Svazek: 4 Strana: 0383
Upísařiti, il, en, ení, durch Schreiberei sich verdienen. — si co. Mor. Tč.

358201   Upísati Svazek: 4 Strana: 0383
Upísati = upsati. Mor. Tč.

358202   Upiscal Svazek: 10 Strana: 0463
Upiscal, vz Upizdal

358203   Upískaný Svazek: 4 Strana: 0383
Upískaný. U-ná ako sviňa, schmutzig. Slov. Mt. S. Vz Upískati.

358204   Upískati Svazek: 4 Strana: 0383
Upískati, upištěti, upískotati = pískaje unaviti, müde pfeifen. Kuřata se upískají. Us. Šd. — se na čem: se na píščalce. Mor. Tč. — U. m.: uplískati, bespritzen, beschmut- zen. Na Slov.

358205   Úpisnice Svazek: 10 Strana: 0463
Úpisnice, e, f. Subscriptionsliste. Vin. I. 129.

358206   Úpisný Svazek: 7 Strana: 0972
Úpisný, Subscriptions-. Ú. arch. Mour.

358207   Upisovač Svazek: 10 Strana: 0463
Upisovač, e, m. U. koncertní. Nár. list. 1905. 15. 17.

358208   Upisování Svazek: 7 Strana: 0972
Upisování, n., vz Upsání, Upsati.

358209   Upisovati Svazek: 7 Strana: 0972
Upisovati, vz Upsati.

358210   Upistal Svazek: 7 Strana: 0972
Upistal, u, m., magog, zastr. Rozk.

358211   Upíšati Svazek: 4 Strana: 0383
Upíšati = poscati. Na Slov. Bern.

358212   Upiščený Svazek: 10 Strana: 0675
Upiščený zz kdo mnoho piščí (ku př. kuře) Brt. Sl.

358213   Upištěný Svazek: 7 Strana: 0972
Upištěný. U. kuře = které mnoho piští. Mor. Brt.

358214   Upiti Svazek: 4 Strana: 0383
Upiti, vz Upíjeti.

358215   Upíti Svazek: 4 Strana: 0383
Upíti, vz Upnouti.

358216   Úpiti Svazek: 4 Strana: 0383
Úpiti = úpěti. Hr. rk. 437.

358217   Upití Svazek: 4 Strana: 0383
Upití, n., das Abtrinken. — U. = napití, opilosť, die Trunkenheit. Bern.

358218   Úpiti Svazek: 7 Strana: 0972
Úpiti vedlé Úpěti. Vz toto i v dod. Cf. List. fil. 1883. 453, 1886. 293. An úpí a křičí. Št. Poče na ni velmi úpiti. Umuč. sv. Jiří v. 604. Budeš úpiti. Hr. rk. 130. a. Na kralove tuhu upil. Jgč. XIV. 1. 4.

358219   Upiti Svazek: 9 Strana: 0358
Upiti, úpu. Zaniklo. Udrželo se vedle něho úpěti. Gb H. ml. III. 2. 317.

358220   Úpiti Svazek: 10 Strana: 0463
Úpiti. Protož ú. bude Moab, ululabit. Pror. ol. 19. Isa. 16. 7. Sr. Úpěti.

358221   Upitvořiti Svazek: 4 Strana: 0383
Upitvořiti, il, en, ení, schlecht ausführen. — co. Na Ostrav. Tč.

358222   Upitý Svazek: 4 Strana: 0383
Upitý; -it, a, o = odpitý, abgetrunken; opilý, betrunken. Bern.

358223   Upizdal Svazek: 10 Strana: 0463
Upizdal, Magog, monstrum hominum, Rozk. P. 269.; v Rozk. R. 61. upistal; Menšík čte: upiscal.

358224   Upizgřený Svazek: 4 Strana: 0383
Upizgřený; -en, a, o =uslintaný, ušmou- raný, uskřítaný. Je celý u. Mor. Šd.

358225   Upiznúti koho Svazek: 4 Strana: 0383
Upiznúti koho pjasťú po hlavě, ihm einen Schlag geben. Mor. Tč.

358226   Upižlati Svazek: 4 Strana: 0383
Upižlati, mit einem stumpfen Messer schlecht abschneiden. Vz Pižlati. — co čím: kudlou.

358227   Upjantiti Svazek: 4 Strana: 0383
Upjantiti, upjantati, verfitzen. Mor. Tč.

358228   Upjatě Svazek: 7 Strana: 0972
Upjatě, gespannt. U. na něco se dívati. Vlč., Osv., Šml.

358229   Upjati Svazek: 4 Strana: 0383
Upjati = upnouti.

358230   Upjatý Svazek: 4 Strana: 0383
Upjatý; -at, a, o, zugeknöpft; gespannt. Činila-li sem já s tebú, u-ta sem byla tebú, jak to dřevo tvrdú kůrú. Sš. P. 17. Jeho slova naslouchal vždy s u-tou pozorností. Ddk. IV. 48. (Tč. ). Vz Upiatý.

358231   Upjatý jak Svazek: 7 Strana: 0972
Upjatý jak. Kabát až po krk u-tý. Us. — kam Oko k zemi u-té, gespannt. Šbr.

358232   Úpl Svazek: 7 Strana: 0972
Úpl, a, m. = orel říční. U Nach. Šír Pt.

358233   Uplácaný Svazek: 4 Strana: 0383
Uplácaný; -án, a, o, vz Uplácati. Ten kůň je jako u-ný = tlustý. Us. u Litomš. Bda.

358234   Uplácati Svazek: 4 Strana: 0383
Uplácati, upláskati, uplískati, upleskati, plätschen. — co: mlat. Jg. Sobě chalupu u., zusammenpatzen. Ros. — co čím: mlat palicí. — co z čeho.

358235   Upláceč Svazek: 10 Strana: 0463
Upláceč, e, m. Nár. list. 1903. 206. 4.

358236   Uplacenec Svazek: 10 Strana: 0463
Uplacenec, nce, m. = uplacený člověk. Tbz. III. 2 64., XVI. 347.

358237   Uplacení Svazek: 4 Strana: 0383
Uplacení, uplácení = odplácení, die Ab- zahlung. Hned po korunování všecky ty země i zápisy navráceny buďte beze všeho uplacení svrchupsaných peněz. Arch. IV. 492. — čeho: dluhu. Kram. — U. = po- rušení platem, die Bestechung. D. Vždyť to neděláme z uplácení (um zu bestechen). Us. Vk.

358238   Uplacený Svazek: 4 Strana: 0384
Uplacený; uplacen, a, o; uplácený, uplá- cen, a, o = odplacený, bezalt, abgezalt. U. dluh. — U. = penězi porušený, bestochen, bezalt. U. obhájce, Sych., hlídač, Us., soudce. J. tr.

358239   Upláceti Svazek: 4 Strana: 0384
Upláceti, vz Uplatiti.

358240   Uplackaný Svazek: 10 Strana: 0463
Uplackaný = uplácaný. Kolečka z múky u-né. Slov. Phľd. XXIV. 427.

358241   Uplacování Svazek: 4 Strana: 0384
Uplacování, n., vz Uplacení.

358242   Uplacovaný Svazek: 4 Strana: 0384
Uplacovaný, vz Uplacený.

358243   Uplacovati Svazek: 4 Strana: 0384
Uplacovati, vz Uplatiti.

358244   Uplagať Svazek: 7 Strana: 0972
Uplagať. Kebys vedzela pagač uplagač. Slov. Rr. MBš. Cf. Plagať.

358245   Uplahočený Svazek: 10 Strana: 0463
Uplahočený = unavený. Zl. Pr. XXII. 38.

358246   Uplahočiti Svazek: 4 Strana: 0384
Uplahočiti, il, en, ení = plahočením uma- zati, nach sich ziehend beschmutzen. — se = plahočením se unaviti. — se kde. Dobytek v blátě, na špatné pastvě se upla- hočí. Puch.

358247   Úplach Svazek: 4 Strana: 0384
Úplach, a, m., ein Verscheuchter. L.

358248   Upláchnouti Svazek: 4 Strana: 0384
Upláchnouti, vz Upláknouti.

358249   Upláchnutí Svazek: 4 Strana: 0384
Upláchnutí, n., das Durchgehen. Us. Dch.

358250   Uplakalý Svazek: 7 Strana: 0972
Uplakalý = uplakaný. U. oči. Pravn. 2311.

358251   Uplakanec Svazek: 9 Strana: 0358
Uplakanec, n??, m. = uplakaný člověk. Tbz. V. 76.

358252   Uplakánek Svazek: 10 Strana: 0463
Uplakánek, nka, m. = uplakané dítě. Lud. Tesařová.

358253   Uplakaný Svazek: 4 Strana: 0384
Uplakaný; -án, a, o, abgeweint, ver- weint. U. oči. Dch. Milá Hanka pri mladom zaťovi u-ná, smutná sedí, akoby jej boly kury chlieb pojedly. Er. Sl. čít. 68. Hybaj dcero u-ná, néseš (nejsi) mýho doma hodná; Pod březinú miuá upuakaná byua; A já stojím sama všecka u-ná; Vysedla si do okénka, viděla Míšenku, měl on očka u-né jak zralú višenku; K fojtovi je cesta dolo- vaná, sedí tam má milá u-ná; Za našimi humny vika nesečena, stoji tam děvucha cela u-na. Sš. P. 113., 201., 202, 216., 264., 355. (Tč. ). — jak: oči u-né do krvava. Us.

358254   Uplakaný Svazek: 7 Strana: 0972
Uplakaný. U. okna (od rosy). Brt. D. 282.

358255   Uplakati Svazek: 4 Strana: 0384
Uplakati, uplači, al, án, ání, müde wei- nen, aus-, verweinen. — se. D. — se jak: do krvava. Us.

358256   Uplakati co Svazek: 7 Strana: 0972
Uplakati co : své oči, svú tvár. Slov. Koll. Zp. I. 50. — se kdy: v smutku. Us. (Výb. II. 6.).

358257   Uplakati se nač Svazek: 8 Strana: 0447
Uplakati se nač. Rokyc. (Vlč. Lit. 191.).

358258   Upláknouti Svazek: 4 Strana: 0384
Upláknouti, knul a kl, ut, utí; uplako- vati = pláknutím ubírati, vymílati, aus-, wegspülen. — co. Voda kameny uplakuje. Br. — U. = utéci, Reisaus nehmen, ent- schwinden, verschwinden, wegschleichen, davon-, weglaufen, durchbrennen, sich aus dem Staub machen, ausbrechen, durchgehen, das Weite suchen. Dch. Cf. Uplouchnouti. — komu s čím odkud. Zloděj jim upláchl z domu. Šd., Bkř.

358259   Upláknouti Svazek: 10 Strana: 0463
Upláknouti = utéci, chybně m. upláchnouti. Mš,

358260   Uplaněti Svazek: 4 Strana: 0384
Uplaněti, ěl, ění = zplaněti, zdivočeti, verwildern. D.

358261   Uplanetovati co komu odkud: z Svazek: 4 Strana: 0384
Uplanetovati co komu odkud: z ruky, prophezeien. Ostrav. Tč.

358262   Uplaniti Svazek: 4 Strana: 0384
Uplaniti, il, ěn, ění, uplaňovati, ebnen. — komu co: dráhu. Sš. Bs. 205.

358263   Upláskati Svazek: 4 Strana: 0384
Upláskati = uplácati, zuplätschen; zu- sammenpatzen. — co komu: sobě chalupu z bláta. Ros. — U., ersinnen, erplauschen. — co na koho; se s kým o čem. Us. Tč.

358264   Uplastati Svazek: 4 Strana: 0384
Uplastati, uplastovati = ukonati, una- viti, ermüden. Na Slov. Bern.

358265   Uplašený Svazek: 4 Strana: 0384
Uplašený; -en, a, o, ver-, aufgescheucht, scheu. U. kavky. Hdk.

358266   Uplašiti Svazek: 4 Strana: 0384
Uplašiti, il, en, ení, uplašovati, ver-, weg- scheuchen. Us. — koho: zvěř. — čím: střelbou.

358267   Úplat Svazek: 4 Strana: 0384
Úplat, u, m. = uplacení, mzda, die Zah- lung. Vus. — Ú., agio, das Aufgeld, die Zuzahlung. Kram.

358268   Úplata Svazek: 4 Strana: 0384
Úplata, y, f. = uplacení, die Belohnung. Berg. exc.

358269   Úplata Svazek: 7 Strana: 0972
Úplata. Dch., Kzl. 79.

358270   Uplátati Svazek: 4 Strana: 0384
Uplátati, flicken. — co čím: kalhoty novými latami. Mor. Tč.

358271   Úplatek Svazek: 4 Strana: 0384
Úplatek, tku, m. = uplacení, mzda, der Lohn, Preis, die Bezalung, das Handgeld. Budoucí věci bez ú-tku lidem oznamovala. V. Z ú-tku něco činiti. Us. Která z ú-tku každému svolí. V. Řečník jest osoba, která před soudem z jistého u-tku pře vede. Kol. 19. Že židé beze všeho ú-tku hned zase navracovati mají (věci) beze vší odpornosti. Zř. F. I. Chceme, aby svobodně ta přísaha byla činěna bez všelikého ú-tku, aby tím snáze pravda v soudích se prosvítila. CJB. 397. Pokudž by ten pán gruntu k verky dostatkem dříví ku potřebám horním pod zemí bez všelikého úplatku opatřiti mohl. Nar. o h. a k. Ú. někomu dáti. Zb. (1414. )., Har. Pakliby kúpil věda, že jest kradeno, tehda netoliko to aby zase bez ú-tku na- vrátil, ale aby své k tomu ztratil. Arch. IV. 423. Že nám chce beze všech peněz a beze všeho úplatku ty všecky vsi zápisné vrátiti. Ib. V. 548. (Šd. ). — Ú. = co se dává k po- rušení někoho, das Geschenk, die Bestechung, Spendung, Sporteln. Na ú-tky se neohlé- dati. V. Úplatky někoho porušiti. Kron. mos. Na ú-tky nedbati. Sych. Po ú-tcích dychtiti. Br. Za ú. něco učiniti. Us. I Míšně obléhal a zmocnil se jí skrze ú-ky; Věčina knížat, vzavši prý u-ky od knížete polského, usnesla se ho propustiti; Získaltě náklad- nými ú-ky knížete Bořivoje; Jindřich V., ú-kům velice přístupný. Ddk. II. 62., 80., 379., 395. (Tč. ). Za to ode všech lidí ú-tky berú. Vš. Jir. 161. Úředníci za to od lidí k živnosti své penieze a ú-tky berú. Ib. 162.

358272   Úplatek Svazek: 7 Strana: 0972
Úplatek = poplatek. Abychom mu ú. dali. Arch. VII. 301. a j. tam. Za robotu peněžitý ú. dáti. Pk. Npj. 49. Aby jim byli koníkové bez úplatku (náhrady) navráceni. Arch. IX. 230. — Ú., Bestechung. Cf. Cor. jur. IV. 3. 2. 402. Z úplatku něco učiniti, gegen B. J. tr.

358273   Úplatek Svazek: 10 Strana: 0463
Úplatek, tku, m. Z kopy ú-tky činiti = slevovati s kopy groš nebo dva (při pro- deji). 1488. Zvon V. 274.

358274   Uplatenství Svazek: 4 Strana: 0384
Uplatenství, n. = úplatnosť. Jg.

358275   Uplatený Svazek: 7 Strana: 0972
Uplatený = uplacený. Slov.

358276   Uplatitel Svazek: 4 Strana: 0384
Uplatitel, e, m., der Bestecher.

358277   Uplatitelnosť Svazek: 4 Strana: 0384
Uplatitelnosť, i, f., die Bestechlichkeit.

358278   Uplatitelný Svazek: 4 Strana: 0384
Uplatitelný, bestechlich.

358279   Uplatiti Svazek: 4 Strana: 0384
Uplatiti, il, cen, ení (na Slov. těn, ění); upláceti, plácej, el, en, ení (na. Slov. těn, ění); uplacovati = odplatiti, abzahlen, nach und nach bezahlen; placením dosíci, kou- piti, porušiti koho, erkaufen, bestechen, durch Zahlung gewinnen. Jg. — co, koho: dluh, Us., soudce. Ros. — Bart. 90. Židé to vždycky u-li Dač. I. 204. — čím: penězi, Us., stříbrem a zlatem. Reš. — komu. Br. Rozumějíce, že jim oni dobře u-tí a dobrý koláč dadí. BR. II. 133. a. — čeho: dluhů (částku). Us. Toho (dluhu) máme spolu uplacovati. Arch. II. 317. — oč. Kdoby o bezhrdlí druhého uplácel. Er.

358280   Úplatkářství Svazek: 9 Strana: 0358
Úplatkářství, n. = brání, dávání úplatku. Nár. list. 1900. č 213.

358281   Úplatlivosť Svazek: 4 Strana: 0384
Úplatlivosť, i, f. = úplatnosť.

358282   Úplatlivý Svazek: 4 Strana: 0384
Úplatlivý = úplatný.

358283   Úplatně Svazek: 9 Strana: 0358
Úplatně něco na sebe převésti. Ott. Říz. I 205.

358284   Úplatní Svazek: 4 Strana: 0384
Úplatní, Lohn-; Besteehungs-. Ú. peníz.

358285   Úplatnice Svazek: 4 Strana: 0384
Úplatnice, e, f., die Lohnarbeiterin. Jg.

358286   Úplatník Svazek: 4 Strana: 0384
Úplatník, a, m. = z úplatu pracující, der Lohnarbeiter, Miethling; 2. kdo úplatky dává, der Bestecher. D.

358287   Uplatniti Svazek: 7 Strana: 0972
Uplatniti, uplatňovati = platným uči- niti. — co. Bly.

358288   Uplatniti Svazek: 9 Strana: 0358
Uplatniti zásadu. Pal. Pam. 200. Lépe · ustáliti, utvrditi. Brs. 3. vyd 377.

358289   Uplatniti co Svazek: 8 Strana: 0447
Uplatniti co: nové řešení (věci). Dr. Pe- kař. Dějiny Waldštein. spiknutí. Předml.

358290   Uplatniti se čím Svazek: 10 Strana: 0463
Uplatniti se čím. Ve hmotné podstatě pepře jest živel ohně oproti živlům ostatním v převaze a uplatňuje se vysokou palčivou působností. Zach. Test. 41. — Toto slovo není dobré. Dříve se psávalo: platnosť si zjednati, což ovšem také bylo nečeské. Mus. fil. X. 137.

358291   Úplatnosť Svazek: 4 Strana: 0384
Úplatnosť, i, f., die Bestechlichkeit, Be- stecherei. Plk.

358292   Úplatný Svazek: 7 Strana: 0972
Úplatný. Ú. smlouva, oneroser Vertrag. Pr. tr. Úplav = čmýra. Cf. Mkl. Etym. 252. — Ú. (mrť) = stojací voda. U Roudn.

358293   Úplatný, úplatlivý Svazek: 4 Strana: 0384
Úplatný, úplatlivý = dající se uplatiti, bestechlich; čím se uplácí, Besteehungs-. Ú. peníz. Jg. Úplav, u, m. = odtok, der Abfluss. — Ú. čmýry, der Monatsrfluss. — Ú., der Sa- menfluss. — Ú., der Ausguss. — Ú., der Kanal.

358294   Uplavati Svazek: 4 Strana: 0385
Uplavati, vz Uplouti. Mé peníze upla- valy. Er.

358295   Uplavení Svazek: 4 Strana: 0385
Uplavení, n., die Abschwemmung. Hdk. L. k. 55.

358296   Uplavený Svazek: 4 Strana: 0385
Uplavený; -en, a, o, abgeschwemmt. Us.

358297   Úplaví Svazek: 4 Strana: 0385
Úplaví, n. = úplavice. Na Slov.

358298   Úplavice Svazek: 4 Strana: 0385
Úplavice, e, f. = běhavka, červená nemoc, červenka, chvístačka, plynutosť, úplavka, der Durchfall, Bauchfluss, Durchlauf, die Ruhr, dysenteria. V. Ú. červená, černá, močová (scavka). Us. Ú. asijská (cholera), domácí, močová cukrová (močení cukru, die Zucker- ruhr, glycosuria), močová bezchutná, dia- betes insipidus. Nz. lék. Umřel na ú-ci. V. Cf. Nemoc, Průjem. V MV. nepravá glossa. Pa.

358299   Úplavice Svazek: 7 Strana: 0972
Úplavice bělavá, Milchruhr, bezchutná, diabetes insipidus (dědičná, hereditarius, náhodná, accidentalis, příznaková, sympto- maticus, získaná, aequisitus), cukrová, dia- betes mellitus (samostatná, idiopaticus), druhotná, dysenteria secundaria, fosforová, diab. phosphaticus, horečnatá, d. febricosus, hysterických, d. hysterieus, katarrhová, d. catarrhalis, klamná, d. decipiens, mízová, d. chylosus, močová, diabetes (anglická, anglicus, dnava, arthriticus, prostá, insipi- dus), nepravá, d. spurius, počasná, d. chro- nicus, pravá, d. verus, střídavá, d. inter- mittens, umělá, d. artificalis, Ktt. exc. Cf. Slov. zdrav. 386., 387., Kram. Slov.. Čs. lk. (rejstř.), Výb. I. 467.

358300   Úplavice Svazek: 10 Strana: 0463
Úplavice, Dysenterie, difficultas intesti- norum. Ú. červenka katarrhalní, katarrhali- sche Ruhr, snětivá, brandige Ruhr, mázdřiv- čitá, diphtherische Ruhr, ú. močová vrozená, prostá, diabetes insipidus congenitalis, ú. močová medová, Honingharnruhr, ú. po- časná, vleklá, protáhlá, chronische Ruhr, ú. zvláštní, specifická, dysenteria specifica, ú. původu čivového, diabetes neurogenes, ja- terní, dys. hepatica, katarrhalni, d. catar- rhalis, kurdějová, d. scorbutica, nakažlivá, sdělná, d. epidemica, původu střevního, diabetes gastroenterogenes. Ktt.

358301   Úplavicový Svazek: 7 Strana: 0972
Úplavicový, Ruhr-. Ú. úbytě, -tabescenz.

358302   Úplavičník Svazek: 4 Strana: 0385
Úplavičník, u, m. = plesnivec chlumný, filago montana. Slb. 437.

358303   Úplavičný Svazek: 4 Strana: 0385
Úplavičný, Ruhr-. Ú. nemoc. Pal. Dj. III. 1. 74.

358304   Úplavičný Svazek: 10 Strana: 0463
Úplavičný. Prudký hostec kloubní u-ný, polyarthritis dysenterica; ú. vřed, uleus dysentericum. Ktt.

358305   Uplaviti Svazek: 4 Strana: 0385
Uplaviti, il, en, ení = vyplaviti, ab- schwemmen. — koho: koně. Us. — U. = uplouti, wegschiffen, schiffend zurücklegen. — co kdy. U. v hodině tři míle. Ros. — U. = na moři unésti, zu Schiffe wegführen. — co komu. Kupci pannu mú mi uplavili. Biancof. 62. — jak: po vodě. Us. Tč.

358306   Úplavka Svazek: 4 Strana: 0385
Úplavka, y, f. = úplavice. — Ú. zimná, die Gallenruhr. Ja.

358307   Uplavnění Svazek: 10 Strana: 0463
Uplavnění, n. U. Vltavy. Nár. list. 1904. 23. 5.

358308   Úplavník Svazek: 7 Strana: 0972
Úplavník, u, m. = bolševník, stozrnko, herniaria glabra, Harnkraut, n. M.Hr. 54.

358309   Úplavník, u, m Svazek: 9 Strana: 0358
Úplavník, u, m, vz Průtržník.

358310   Uplavniti Svazek: 7 Strana: 0972
Uplavniti, schiffbar machen. U. řeku. Dch.

358311   Uplavňovací Svazek: 9 Strana: 0358
Uplavňovací práce, aby se řeka stala splavnou. Nár. list 1897. č. 293. 2.

358312   Úplaz Svazek: 4 Strana: 0385
Úplaz, u, m., na Slov. = oknu u stodoly, das Scheuerfenster. Plk. — Ú. = nesnadno dostupné místo v horách. Na Slov. S. N. — Ú. = úžina. Plk. Úplazy = při orání pře- skočené rýhy. Na Želivsku. Sř.

358313   Úplaz Svazek: 9 Strana: 0358
Úplaz, u, m. Aký ú. (plas), taký šmyk (smýkání). Slov. Zát. Př. 42a.

358314   Úplaz Svazek: 10 Strana: 0463
Úplaz, hora na Těšínsku. Slám. Put. 332.

358315   Uplaziti Svazek: 4 Strana: 0385
Uplaziti, il, ení = ulézti, erkriechen. — co: cestu kam. Us. Tč.

358316   Úplazka Svazek: 7 Strana: 0972
Úplazka, y, f. = rovina, nížina při úplazu. Šd.

358317   Uplemeniti se Svazek: 4 Strana: 0385
Uplemeniti se, il, ění = podařiti se, wohlgerathen. Brambory se u-ly. Us. — kde: v suché půdě. Us.

358318   Upleněný. U Svazek: 10 Strana: 0464
Upleněný. U. zástava (plenem získaná). Škd. F. 158.

358319   Upleniti Svazek: 4 Strana: 0385
Upleniti, il, ěn, ění, upleňovati = uko- řistiti, porobiti, zajati, erbeuten, unterwer- fen. — co kam. Mne ve službu svou u-nil. Sš. I. 81. (Hý. ).

358320   Upleskati Svazek: 4 Strana: 0385
Upleskati, uplesknouti, sknul a skl, ut, utí; upleštiti, il, ěn, ění = plesknouti, ab- klatschen; špatně udělati, zusammenpatzen; usaditi, wohin setzen. Jg. — co komu: sobě chalupu. Us. — koho jak. Ten kůň je, jakoby ho z másla u-kal. Ksm. Někoho po tváři u. Us. Tč. — co čím kde: prádlo pleskačem na pleskatém kameni. Mor. Tč. Máslo lžicí. Us.

358321   Upleskotati se kde: ve Svazek: 4 Strana: 0385
Upleskotati se kde: ve vodě, stark plätschern. Mor. Tč.

358322   Uplesněti Svazek: 4 Strana: 0385
Uplesněti = uplesnivěti. Na Ostrav. Tč.

358323   Uplesnivěti Svazek: 4 Strana: 0385
Uplesnivěti, ěl, ění, verschimmeln. Ros. — kde: ve sklepě.

358324   Uplésti Svazek: 4 Strana: 0385
Uplésti, upletu, upleť, -pleta (ouc), tl, ten, ení; uplétati, upletávati = pletením zho- toviti, flechten, stricken; zaplésti, ver-, um- stricken; zosnovati, abkarten, anzetteln, ver- abreden. — co komu: věnec, plot, košík, punčochy. Us. Upletl ho co pavouk mouchu (zapletl, přemluvil). Co s tém prótím dělati budem ? Upleteme si pěknó zahrádku. Sš. P. 674. — co na koho: na sebe metlu, na sebe bič. Dch., Kšá, — co kde. Upletli to mezi sebou (zosnovali). Us. — se v co. Lakomci v mnohé bolesti se upletli. Stav. svob. Mnozí upletli se v mnohé bolesti; Opustiv úřad kněžský upletl si se v úřad světský, jenž na kněze nesluší. Hus I. 437., III. 243. (Tč. ). — se s kým, gehörig plau- schen. Na Ostrav. Tč. — co z čeho: věnce z kvítí.

358325   Uplésti co Svazek: 7 Strana: 0973
Uplésti co: dítě (zploditi). Us. Kšť. — se k čemu = vplésti, přimísiti se. Uplete-li se kto k kterému tovařišství. Št. N. 76. 13. Cf. Št. Kn. š. 136. 17., 229. 23.

358326   Uplestiti Svazek: 4 Strana: 0385
Uplestiti, vz Upleskati.

358327   Úplet Svazek: 4 Strana: 0385
Úplet, u, m. = něco upleteného, das Ge- flechte, die Flechte, Bestrickung, Umschlin- gung, der Kranz, das Band, Výb. I. 338.; cop, der Haarzopf. Jg., Arch. Na svej hlavě úplet jeden rozpletši a rozmetavší prameny (jmá) řéci: Opovídaju, že sem podávena. Kn. rož. čl. 228.

358328   Úpleť Svazek: 4 Strana: 0385
Úpleť, é, f. = teneto. Hned ji (myšlénku) lapí v svoji duši a slov sladkých do ú-tě upoutá ji v samoletě. Hdk. C. 191.

358329   Úplet Svazek: 7 Strana: 0973
Úplet kadeří. Pal. Rdh. III. 265. Ú. ostru- žin a malin. Hdk. Dřev.

358330   Upľet se komu Svazek: 10 Strana: 0675
Upľet se komu = vymluviti se. Brt. Sl.

358331   Upletení Svazek: 4 Strana: 0385
Upletení, n., das Geflecht.

358332   Upletený Svazek: 4 Strana: 0385
Upletený; -en, a, o, geflochten, gestrickt. Most z prutův u-ný, tak zvaný most rohoží, hať, hatě. Ddk. IV. 258.

358333   Upleti Svazek: 4 Strana: 0385
Upleti, upleji, el, et, etí = vypleti, durch-, ausjäten. Jg. — čeho kde proč: trávy v zelí pro krávy na večer. Us. Tč. — U. = ukradnouti, stehlen. Na Slov. Bern.

358334   Upletí Svazek: 4 Strana: 0385
Upletí, n., die Ausjätung. — U. = ukra- dení, die Stehlung. Slov. Bern.

358335   Úpletka Svazek: 7 Strana: 0973
Úpletka, y, f. = uplet (vlasů). Rk.

358336   Upletý Svazek: 4 Strana: 0385
Upletý; -et, a, o, ausgejätet. — U., ge- stohlen. Na Slov.

358337   Uplhoniti Svazek: 4 Strana: 0385
Uplhoniti, il, ěn, ění = udupati, zer- stampfen. V Krkonš. Kb.

358338   Uplíhati Svazek: 4 Strana: 0385
Uplíhati = pošpiniti, beschmutzen, be- schlumpern. Košile vykasovali, aby jich ne- uplíhali a nezasmýkali. Ler. — co, se čím. Scip.

358339   Úplíhati Svazek: 9 Strana: 0358
Úplíhati. Škaredě se u-la = ušpinila. Ezop. 142.

358340   Uplískaný Svazek: 8 Strana: 0447
Uplískaný = umazaný. Chodí jako u. důra. Wtr. Krj. I. 379.

358341   Uplískati Svazek: 4 Strana: 0385
Uplískati; uplísknouti, knul a kl, ut, utí = ustříkati, bespritzen. — co čím: blá- tem. — U. = uplácati, zusammenpatzen. — co komu: sobě chalupu. Us.

358342   Upliskyřiti se Svazek: 4 Strana: 0385
Upliskyřiti se, Blasen bekommen. Noha se u-la. Na Ostrav. Tč.

358343   Uplísniti Svazek: 4 Strana: 0385
Uplísniti, il, ěn, ění = vyhubovati, aus- schelten, anfahren. — koho. Jg.

358344   Upliti Svazek: 4 Strana: 0385
Upliti, pliji, il, it, ití; uplinouti, upliv- nouti, vnul a vl, ut, utí; uplvati a uplivati = plije unečistiti, an-, bespeien, bespucken, an-, begeifern. — koho. Br., Hus I. 182. — se. Ros. — co: pohlavek (žertem), ein Kopf- stück geben. U N. Bydž. Kšť.

358345   Upliti co komu Svazek: 7 Strana: 0973
Upliti co komu. To jsem mu ji upliv (udeřil jsem ho; střelil jsem zajíce). U Stu- dené. Vlchř.

358346   Upliž, e Svazek: 9 Strana: 0358
Upliž, e, f., osada u Doubr. Věst. op. 1895. 18.

358347   Uplkanosť Svazek: 4 Strana: 0385
Uplkanosť, i, f., die Geschwätzigkeit, Plauderhaftigkeit. U Olom. Sd.

358348   Uplkaný Svazek: 4 Strana: 0385
Uplkaný; -án, a, o, geschwätzig, plauder- haft. Mor. Sd. U. plkoš. Mor. Sd., Brt., Šd.

358349   Uplkaný Svazek: 10 Strana: 0464
Uplkaný = ubryndaný. Mor. Rgl.

358350   Uplknouti Svazek: 4 Strana: 0385
Uplknouti = zaklepnouti. — co: vejce. Mor. Šd.

358351   Úpln Svazek: 4 Strana: 0385
Úpln, u, m., na Slov. = úplněk, ňku, m., die Fülle, Vollheit, das Vollsein. Bern. Mě- síc byl v úplně. Troj.

358352   Úplně Svazek: 4 Strana: 0385
Úplně = zúplna, dokonale, plně, völlig, ganz und gar. Ú. někomu věřiti. Troj. Sud úplně naplniti. Us. — Ú. = zevrub, genau. Kom. Ú vlastní jeho slova, ipsissima verba; Důkaz ú. platný. Dch. Otroby ú. napité, vollgesaugt. Šp. Poněvadž to svědomie o tom, což ona žaluje, úplně a jasně nevy- znává, nemóž tiem při obdržeti. NB. Tč. 168. I zdáť se, že toho času neměl již ú. po ruce své starší zápisky. Ddk. IV. 122. Tomu jest ke 30 letům, ač ú. není. Brt. S. 67. A tomu již rok minul, že kšeftovník umřel a kšeft ú. došel. Arch. V. 357. Pla- tili rozdílně, počnúce od tohoto listu dánie úplně přes rok pořád zběhlý, puol osmy hřivny. 1467. Týž ú. týmž póhonem pohoní Bedřicha: Toho mi jest ú. nezpravil. Půh. I. 190., II. 93. (Tč. ). Tehdy ú. vzvieme, kto jest...; Věříme člověku, ale ne tak úplně jakžto Bohu. Hus I. 152., III. 291. (Tč. ).

358353   Úplněk Svazek: 9 Strana: 0358
Úplněk. Má tváře jako ú. Hoř. 95.

358354   Úplněk Svazek: 10 Strana: 0464
Úplněk, nku, m. Bouřky v ú-plnku měsíce znamenají déšť dalece. Us.

358355   Úplněk, ňku Svazek: 4 Strana: 0386
Úplněk, ňku, m., náplněk, náplň, der Vollmond. Zítra máme ú. (měsíce). Us. Na ú-ku dáme se do setí. Sych. — Ú. = vůbec plnosť, die Fülle. Ú. královského lesku. Ráj.

358356   Úplniti Svazek: 4 Strana: 0386
Úplniti, il, ěn, ění, uplňovati = naplniti, füllen. Bern.

358357   Úplňkový. Ú Svazek: 10 Strana: 0464
Úplňkový. Ú. břicho (plné). Stan. II. 211. Ú. světlo (za úplňku měsíce). Rais. Lop. 11.

358358   Úplno Svazek: 4 Strana: 0386
Úplno. Do úplna, zúplna = úplně, völ- lig. Zúplna jest mu 10 let. Us. Z úplna něco vypsati. Us.

358359   Úplnoběžný Svazek: 10 Strana: 0464
Úplnoběžný rok. Msn. Od. 213.

358360   Úplnomocniti Svazek: 4 Strana: 0386
Úplnomocniti, il, ěn, ění, bevollmäch- tigen. Us. Jg. — koho čím k čemu.

358361   Úplnosť Svazek: 4 Strana: 0386
Úplnosť, i, f. = plnosť, doplněnosť, die Völle, Völligkeit, Vollständigkeit, Vollzäh- ligkeit. Ú. měsíce. — Ú. = zevrubnosť, die Vollständigkeit, Genauigkeit. D.

358362   Úplnosť Svazek: 7 Strana: 0973
Úplnosť. Podmínkou každého pozoro- vání jest věrnosť a ú. ZČ. I. 6.

358363   Úplný Svazek: 4 Strana: 0386
Úplný = celý, zevrubný, dokonalý, voll- ständig, komplet, voll, völlig, genau. Úplný rok, rovnosť. D. Úplnou zprávu dáti. Kram. Býti v úplném požívání, práv občanských. Us. Ú. ústroj. Rst. 511. Ú. důkaz, vyšetření, J. tr., zbavení louhu, vollständige Eutkal- kung, Šp., kruh, důvěra, útěk, provod, vzpoura, pravda; ú-ným právem. Dch. Ú. zpověď, odpustky. Šd. Náš fojt právě měl ú-nou (= valnou) hromadu. Mor. Šd. Čekaj mja do leta, do leta sedmého až do ú-ho. Sš. P. 94. Z toho odpuštěnie pomalu a zne- náhla lidé padají v úplné svátku přestú- penie. Hus I. 131.

358364   Úplný Svazek: 7 Strana: 0973
Úplný měsíc, Mcha., zatmění slunce, Stč., užitek. Št.

358365   Uploditi Svazek: 4 Strana: 0386
Uploditi = zploditi. Nrd. Vz Uplodniti.

358366   Uplodněti Svazek: 4 Strana: 0386
Uplodněti, ěl, ění, fruchtbar werden. Us. Jg.

358367   Uplodniti Svazek: 4 Strana: 0386
Uplodniti, il, ěn, ění, uploditi, il, zen, ení, uplodňovati, uplozovati, befruchten. Us. Jg. — co čím: pole hnojem.

358368   Uplohnúť se Svazek: 4 Strana: 0386
Uplohnúť se, sich erzeugen. — kde komu. Pod strupem se mu vši uplohly; Blechy se v suché jizbě uplohnou. Na Ostrav. Tč.

358369   Uplošiti Svazek: 4 Strana: 0386
Uplošiti, il, en, ení, flach machen. — co. Rk.

358370   Uploštiti Svazek: 4 Strana: 0386
Uploštiti, il, ěn, ění, abplatten. — co čím. Rk.

358371   Uplotiti Svazek: 4 Strana: 0386
Uplotiti, il, ěn, ění, umzäumen. — co. Us.

358372   Uplouhati Svazek: 4 Strana: 0386
Uplouhati; uploužiti, il, žen, ení = cho- zením přišlapati, zusammentreten. — co: trávu. — se (zamazati se, sich beschlum- pern). Us. — se od čeho, kdy: od bláta při orání. Us. Tč.

358373   Uplouchnouti Svazek: 4 Strana: 0386
Uplouchnouti, ul a chl, utí = rychle se ztratiti, utéci, sich aus dem Staube machen, entwischen. — komu. Us. Dch. Cf. Uplách- nouti.

358374   Uplouti Svazek: 4 Strana: 0386
Uplouti, pluji, ploul a plul, utí; uply- nouti, ut, utí; uplaviti, il, en, ení; uplovati, uplavati = odplouti, weg-, davonschwimmen, davonschiffen; utéci, ver-, entfliessen, davon- laufen. — co kdy. Za hodinu (v hodině) tři míle uplouti. Ros. — s čím. Což s vo- dou pryč uteklo, uploulo. V. — do které doby. Do té doby ještě mnoho vody uplyne. Ml. — kam, k čemu. Č.

358375   Uplpaný Svazek: 4 Strana: 0386
Uplpaný; -án, a, o = rozplpaný. Na již. Mor. Šd.

358376   Uplúhaviť se Svazek: 4 Strana: 0386
Uplúhaviť se = uplouhati. Mor. Tč.

358377   Uplukať Svazek: 4 Strana: 0386
Uplukať, abwaschen. — co. Voda ticho břehy upluče, uplukuje. Na Ostrav. — co odkud: blato z gatí. Ib. Tč.

358378   Uplundrovati Svazek: 4 Strana: 0386
Uplundrovati, ausschelten, beschimpfen. — koho jak: hanebnými slovy. Mel. o por. IV.

358379   Uplundrovati Svazek: 8 Strana: 0447
Uplundrovati = uláti, uháněti. Bl. Gr. 319

358380   Upluskati Svazek: 4 Strana: 0386
Upluskati = upláskati, beplätschern, be- sudeln. — co čím: blatem. Na Ostrav. Tč.

358381   Upľúštený Svazek: 7 Strana: 0973
Upľúštený = umoklý. Slov. Sokl. II. 56.

358382   Uplúť Svazek: 4 Strana: 0386
Uplúť, uplúvať, abspucken. — abs. Uplúvá krev. Ostrav. Tč.

358383   Uplvání, n Svazek: 4 Strana: 0386
Uplvání, n., das Bespeien, Bespucken. Jde do Jerusalema na zrazenie, bičovánie, u. a umučenie. Hus I. 238., II. 78. (Tč. ).

358384   Uplvaný Svazek: 4 Strana: 0386
Uplvaný; -án, a, o, bespuckt, On pro ny hřiešné chud byl, pohaněn, oblúpen, upl- ván, zbičován i ukřižován; Falešní proroci straší se jmenovati Krista ukřižovaného anebo uplvaného. Hus I. 186., III. 312. (Tč. ).

358385   Uplvaný Svazek: 10 Strana: 0464
Uplvaný lid Chč. S. II. 265b.

358386   Uplvati Svazek: 4 Strana: 0386
Uplvati, vz Upliti.

358387   Úplynnosť Svazek: 4 Strana: 0386
Úplynnosť, i, f. = netrvalosť, die schnelle Verfliegbarkeit, Entfliessbarkeit, Ú. času. L.

358388   Úplynný Svazek: 4 Strana: 0386
Úplynný, schnell verfliessend, verfliegend. U. čas, léta. Us. L.

358389   Uplynouti Svazek: 4 Strana: 0386
Uplynouti, ul, utí; uplývati, fortschwim- men, fortfliessen; utéci, fortfliessen, ent-, verfliesen. — abs. Čas uplynul. Dnové ži- vota uplynuli. Ros. Naděje, příležitosť uply- nula. Us. Od toho času již mnoho vody uplynulo. Us. — kdy. čas při práci uplývá. Us. Tč. Vz Uplouti. Rok od té doby u-nul. Us. Kdo dva břehy v ráz chce chytať, da- leko uplyne. Mor. Tč. Voda uplyne, láska pomine, jako lísteček na rozmarýně. Sš. P. 229. Tři a třicet let panování jeho již uply- nulo. Ddk. III. 288. — komu kudy. A já ti uplynu preč po dunajíčku. Sš. P. 692. — kdy. Už ze dva měsíce u-li. U Rychnova. Musila přece nějaká chvíle mezi oběma dobami u. Sš. II. 236. Od zprávy o bezna- dějném stavu Seběslava až do skonání jeho u-ly skoro dva měsíce. Ddk. III. 87. — jak. Vodou (jako voda) u-lo, co mě těšívalo. Us. Co mě těšívalo, s vodou u-lo. Anth. Brt. 87., Er. P. 204. V radosti u-nul ten den při střelbě a hudbě. Us. Tč.

358390   Uplynouti Svazek: 9 Strana: 0358
Uplynouti. Dnové mu uplývali jako za- milovanému párku masopust. Šml. V. 69.

358391   Uplynouti jak Svazek: 7 Strana: 0973
Uplynouti jak. Ten den uplynul jako voda. Us. Dch. Líně u-lo poledne. Osv.

358392   Uplynulý Svazek: 4 Strana: 0386
Uplynulý, verflossen. Uplynulá léta, ent- schwundene Zeiten. Us. Dch.

358393   Uplynutí Svazek: 4 Strana: 0386
Uplynutí, n, die Verfliessung. Po u. jednoho roku přišla zpráva, zbyteč. m.: po roce. Brt. S. 3. vyd. 178. U. doby. Dch. Začež tento po u. čtyř let pohnán byl k zod- povídání (= po čtyřech létech). Ddk. IV. 88.

358394   Úplyv Svazek: 4 Strana: 0386
Úplyv, u, m. = uplynutí, das Ab-, Ver- fliessen. Ú-vem krve mizí i mé přízraky divé. Č. Pan. jez. 120.

358395   Úplzek Svazek: 7 Strana: 0973
Úplzek, zku, m. = pole u Jasené naVy- zovsku. MzO. 1890. 178.

358396   Úplzla Svazek: 7 Strana: 0973
Úplzla, y, f., trať u Uh. Brodu. MzO. 1890. 125.

358397   Uplznouti Svazek: 4 Strana: 0386
Uplznouti, znul a zl, utí = uplaziti, krie- chend zurücklegen, heraus-, entschlüpfen. — co kdy. Želv za hodinu uplzne tři pídě. L. — komu odkud: z ruky. Mor. Tč.

358398   Uplžiti Svazek: 4 Strana: 0386
Uplžiti, il, en, ení = plzkým učiniti, schlüpfrig machen; se, schlüpfrig werden. — se čím. Kámen mlýnský se mletím uplží (křes ze sebe srazí n. pošlemí). Us. — Jg.

358399   Úpně Svazek: 4 Strana: 0386
Úpně = úpěnlivě. Ú. prositi, Nár. bibl. V. 41, výti. Koll.

358400   Úpně Svazek: 9 Strana: 0358
Úpně. Roztřískal pouta, jež ú. nosíš. Koll. Bás. 30. Vz Úpný.

358401   Úpno Svazek: 7 Strana: 0973
Úpno, a, n., míst. jm. v Tatrách. Orl. VI. 264.

358402   Upnouti (cf Svazek: 4 Strana: 0387
Upnouti (cf. Ujmouti), upnu, upni, upna (ouc), ul, ut, utí; upíti, upiati, upati, upial (upal), upiat (upat), upětí (na Slov. upatí); upínati = zapnouti, fest-, an-, zuknöpfen, zuhäfteln; opnouti, überspannen: se = chytiti se, sich fest anknüpfen. Jg. — co: ostruhy. Troj. Nemohu toho u. (opnouti). Us. — co nač: na přezku. V. Svůj zřetel na něco u. Šm. — co, koho v co: v pouta (lásky). Č. Ve způsoby cizí mateřštinu upínati. Kos. Ol. I. 70. — co, se kde. Upialo se seménko v smrti (chytilo se). Sych. Oči jeho se na něm upnuly. Šm. Živé slovo kazatelovo upíná se v mysli věřících. Němc. Kočka upiala se na haluzi; Fasole se upíná na le- šení. Us. Šd. — co komu. Troj. Upal si Hlavu (zamanul si). U Rychn. Črk. Vždycky si něco upne (si umíní) a pakto má v hlavě. Us. u Počátek. Zl. — se. Žito se krásně upíná (daří se, je jako břeh). U Rychnova. Msk. — k čemu jak. Upial se k tomu celou duší; Oko k tomu se upíná. Dch.

358403   Upnouti co Svazek: 7 Strana: 0973
Upnouti co: šroub, ZČ., plachty. Np. I. 241. — co čím : něco šroubem k něčemu. ZČ. — co kam : drát do skřipce. ZČ. U. své zraky na koho. Šml. Své oči upjal jemu v obličej. Vrch. — co jak: nehybně. ZČ. III. 108.

358404   Upnutí Svazek: 4 Strana: 0387
Upnutí, n. = upětí, die Festknüpfung.

358405   Upnutosť Svazek: 4 Strana: 0387
Upnutosť, i, f. = upiatosť, upětí, die Festknüpfung. Rostl. III. a. 71. 7.

358406   Upnutý Svazek: 4 Strana: 0387
Upnutý; -ut, a, o = upiatý, festgeknüpft.

358407   Upnutý Svazek: 7 Strana: 0973
Upnutý. Šerpa k boku u-tá. Hrts.

358408   Úpný Svazek: 4 Strana: 0387
Úpný, wehklagend. Šm.

358409   Úpný Svazek: 9 Strana: 0358
Úpný, od úpěti. Pal.

358410   Upobiti Svazek: 4 Strana: 0387
Upobiti, upobíjeti, besehlagen. — co čím: střechu šindelem. Us. Tč.

358411   Upocení Svazek: 4 Strana: 0387
Upocení, n., das Schwitzen, der Schweiss. Až do unavení a u. pracovati. V.

358412   Upocený Svazek: 4 Strana: 0387
Upocený; upocen, a, o, schwitzig, schweis- sig, von Schweiss bedeckt. U. ruce. D. Při- šel celý u-ný. Šd.

358413   Upocený čím Svazek: 10 Strana: 0464
Upocený čím: přemýšlením. Rais. Lep. 170.

358414   Upočinouti Svazek: 4 Strana: 0387
Upočinouti = odpočinouti, ausruhen. St. skl. II. 20.

358415   Upočívati Svazek: 4 Strana: 0387
Upočívati = odpočívati. Hr. rk. 105., 113.

358416   Upodezřívati koho Svazek: 7 Strana: 0973
Upodezřívati koho = podezřívati. Šd., P. Tóth. Tr. m. 145.

358417   Upodívati se nač Svazek: 4 Strana: 0387
Upodívati se nač, gehörig anschauer. Na Ostrav. Tč.

358418   Upodliti Svazek: 4 Strana: 0387
Upodliti, il, en, ení = podlým učiniti. — co. Stav jejich (Galatův) upodlujíc. Sš. II. 47. — co jak. Tím činem svrchovaný dar milosti boží na kupné zboží snižuje a upo- dluje. Sš. Sk. 99. (Hý. ).

358419   Upodlízati se Svazek: 4 Strana: 0387
Upodlízati se, darunterkriechen. — se kam: pod stůl. Mor. Tč.

358420   Upodmětati Svazek: 4 Strana: 0387
Upodmětati, darunter wegkehren. — kde: pod stolem. Dost sem pod ním u-la, jak byl děckem a včil mě starou opustil. Na Ostrav. Tč.

358421   Upodnebiti Svazek: 4 Strana: 0387
Upodnebiti, akklimatisiren. Rk.

358422   Upodnožení Svazek: 7 Strana: 0973
Upodnožení, n., Unterwerfung. Phl'd. II. 446., Hdž.

358423   Upodobati se komu Svazek: 4 Strana: 0387
Upodobati se komu, bei Jem. Gefallen fänden. — komu. To děvče se mi upodo- balo. Na Ostrav. Tč.

358424   Upodobení Svazek: 9 Strana: 0358
Upodobení podobizen. Pal. Děj. II. 2. 213.

358425   Upodobiti Svazek: 4 Strana: 0387
Upodobiti, il, en, ení = upodobniti. — co. Pal Dj. I. LVI.

358426   Upodobniti Svazek: 4 Strana: 0387
Upodobniti, il, ěn, ění; upodobnívati, upodobňovati, ähnlich machen. — co čemu. Troj. — se, ähnlich werden. Us. — se komu čím: trpělivostí. Tract. 15. stol.

358427   Upodsívati Svazek: 4 Strana: 0387
Upodsívati, absieben. — co. Us.

358428   Upodstatnění, n Svazek: 4 Strana: 0387
Upodstatnění, n., die Befugniss, Begrün- dung.

358429   Upodstatněný Svazek: 4 Strana: 0387
Upodstatněný, -en, a, o, begründet, be- fugt.

358430   Upodstatniti Svazek: 4 Strana: 0387
Upodstatniti, il, ěn, ění = umocniti, plat- ností opatřiti, Macht, Befugniss, Giltigkeit ertheilen. — co. Rk. — co čím. Us. Tč.

358431   Upohlav Svazek: 7 Strana: 0973
Upohlav, a, m. = človek, čo hrdo hore hlavu nosí. Phl'd. II. 499.

358432   Upohlavkovati Svazek: 4 Strana: 0387
Upohlavkovati, mit Kopfstücken be- decken, — koho. V.

358433   Upohlavy Svazek: 4 Strana: 0387
Upohlavy, dle Dolany, něm. Oppolau, ves u Třebnice. PL. Vz Tk. III 130., Arch. I. 502.

358434   Upohledávka Svazek: 4 Strana: 0387
Upohledávka, y, f., der Bedarf. Uher. Hrad. Tč.

358435   Upohoditi Svazek: 4 Strana: 0387
Upohoditi, il, zen, ení = upokojiti, be- ruhigen, besänftigen. L.

358436   Upochlebiti Svazek: 4 Strana: 0387
Upochlebiti, il, en, ení, mit Schmeiche- leien sättigen. — koho. L.

358437   Úpoj Svazek: 4 Strana: 0387
Úpoj, e, m. = upojení, das Berauschen. L.

358438   Upojati si co Svazek: 7 Strana: 0973
Upojati si co = předsevzíti, sich vor- nehmen. Slez. Šd.

358439   Upojiti Svazek: 4 Strana: 0387
Upojiti, vz Upájeti.

358440   Úpojný Svazek: 4 Strana: 0387
Úpojný = opojný, berauschend. L.

358441   Upokládati Svazek: 4 Strana: 0387
Upokládati, hinstellen. — si co zač za štěstí. Mor. Tč.

358442   Upoklekovati Svazek: 4 Strana: 0387
Upoklekovati, jede Weile niederknien. — před kým. Ostrav. Tč.

358443   Upokludzati Svazek: 4 Strana: 0387
Upokludzati = upoklízeti, ein wenig Ordnung machen, aufräumen. — co kam: náčiní do komory. Na Ostrav. Tč.

358444   Úpokoj Svazek: 7 Strana: 0973
Úpokoj, e, m. = upokojení, Beruhigung, f. Dch.

358445   Upokojení Svazek: 4 Strana: 0387
Upokojení, n., die Beruhigung, Besänfti- gung, Befriedigung, Versöhnung, Ruhe. V. U. mysli. Kom. V bezpečném u. živ býti. Jel.

358446   Upokojení Svazek: 7 Strana: 0973
Upokojení, Tehdáž země u velikém u. bieše. Let. 163.

358447   Upokojenosť Svazek: 4 Strana: 0387
Upokojenosť, i, f., die Beruhigung, Zu- friedenheit.

358448   Upokojený Svazek: 4 Strana: 0387
Upokojený; upokojen, a, o = tichý, uti- šený, bezpečný, beruhigt, befriedigt, ruhig. V. U. mysl, Sych., srdce. Kom. U. spor zase podnítiti. Us. Dch.

358449   Upokojitel, e Svazek: 4 Strana: 0387
Upokojitel, e, m., der Versöhner, Be- sänftiger.

358450   Upokojitelka Svazek: 4 Strana: 0387
Upokojitelka, y, f., die Versöhnerin.

358451   Upokojitelnosť Svazek: 4 Strana: 0387
Upokojitelnosť, i, f., die Versöhnlich- keit. Bern.

358452   Upokojitelný Svazek: 4 Strana: 0387
Upokojitelný, versöhnlich. V. U. člověk, hněv = který lze upokojiti. — U. = který upokojuje, versöhnend, befriedigend, beru- higend. Obět u. — Bern. — Jg.

358453   Upokojiti Svazek: 4 Strana: 0387
Upokojiti, il, en, ení; upokojovati = spo- kojiti, mit Frieden beglücken, Frieden und Ruhe geben; utišiti, smířiti, stillen; za dosti učiniti, befriedigen, Genüge leisten, zufrie- den stellen. Jg. — co, koho, se: zemi, V.. nemocného (usníti), L., vojnu, moře, hněv, Us., svou žádosť, Kram., Hus I. 296., věřitele. D. Zpráva ta u-la mysli české. Pal. Dj. III. 3. 58. U. zbúření. Arch. III. 5. Upokojte se, vše se zase napraví. Ml. — se kdy. K večeru se vítr upokojil. Ml. — se. Zatím se upokojí hněv bratra tvého. BO. Nemóž se nikde u. Hus II. 103. — se od čeho. Hřiešný se upokojí od trápenie ďáblova. Hus II. 359. — co, koho čím. Chč. 452. U. hlad chlebem, Sych., dítě kaší, Us., se sliby (lépe než: s něčím. Jg. ). — se v čem: ve své zuřivosti, Háj., v mysli. Jel. Někoho ve všem u. (vyhověti mu). Mk. — skrze koho. Skrze něho (Krista) upokojeny sú všecky věci. Hus III. 100. — koho, se s kým = smířiti se. Bern. — se z čeho. On se upokojil z té urážky. Dch.

358454   Upokojivý Svazek: 4 Strana: 0387
Upokojivý, beruhigend. Dch.

358455   Upokojovati Svazek: 4 Strana: 0387
Upokojovati, vz Upokojiti.

358456   Upokořený. U Svazek: 10 Strana: 0464
Upokořený. U. a skrušené srdce. Kar. 43.

358457   Upokořiti Svazek: 4 Strana: 0387
Upokořiti, il, en, ení, upokořorati, de- müthigen. — se. Starý se u-řil. Dbš. Sl. pov. I. 43. — koho čím.

358458   Upokořiti Svazek: 7 Strana: 0973
Upokořiti se Bohu. Výb. II. 1350.

358459   Upokřikovati Svazek: 4 Strana: 0387
Upokřikovati, nachschreien, — se, na koho. Us. Tč.

358460   Upokúšati Svazek: 7 Strana: 0973
Upokúšati. Je tam velice upokúšaný (nemá tam pokoje). Val. Vck.

358461   Úpol Svazek: 4 Strana: 0388
Úpol, u, m. = zápas, der Kampf. Úpol větrů. Hdk. Lum. V. 241.

358462   Úpol Svazek: 10 Strana: 0464
Úpol, a, o. Nebuď vám má řeč úpola. Kat. 2546. Dle List. fil. XV. 108 = hrozná, strašná. K tomu: úpolý. — U, u, m., rostl. Vz Upolín zde.

358463   Úpol, u Svazek: 9 Strana: 0358
Úpol, u, m. = tělesné cvičení, jímž sna- žíme se udolati odpor protivníka a zvítěziti nad ním. Čes. 1. VII. 424.

358464   Upola Svazek: 7 Strana: 0973
Upola. Kat. 2546. Dle List. filol. 1888. 107. má se čísti úpolý = hrozný, strašný. Vz tam a List. fil. 1882. 318.

358465   Upoleň Svazek: 4 Strana: 0388
Upoleň, lně, f. = zedničie lžíce, trulla, trolla. Lex. vet.

358466   Upólení Svazek: 8 Strana: 0447
Upólení, n. = polarisace. KP. VIII. 49. U. magnetu. KP. VIII. 2., 23.

358467   Úpolí Svazek: 4 Strana: 0388
Úpolí, n., úpola, y, f. = zápas, der Kampf. Zlob.

358468   Upoličkovati Svazek: 4 Strana: 0388
Upoličkovati = upohlavkovati, mit Kopf- stücken bedecken. — koho, V., jak: do smrti. — U. = dluhy upomínati, Schulden eintreiben. Zlob.

358469   Upolín Svazek: 10 Strana: 0464
Upolín, u, m., rostl., trollius. U. europ- ský, t. europaeus: boleočko, bublina, bu- blinky, oko (buličí, volské), plané zarouží, tolika, tulipán (luční, planý), volvočko. Vz Čes. 1. XIV. 174.

358470   Upolín, upol Svazek: 4 Strana: 0388
Upolín, upol, u, m., rostlina, trollius, die Trollblume. Vz Rstp. 16., Čl. Kv. 280., FB. 70., Slb. 682. U. západní, europaeus, vý- chodní, asiaticus, otevřený, patulus, zkrá- šený, americanus. Rostl.

358471   Upolínový Svazek: 4 Strana: 0388
Upolínový, Trollblumen-. U. kořeny. Rostl. III. a. 38., 87.

358472   Upoliti Svazek: 7 Strana: 0973
Upoliti, upolévati = vše politi, U. plátno. Phľd. VIII. 98.

358473   Upóliti se jak Svazek: 7 Strana: 0973
Upóliti se jak. Ze smočených sebe se dotýkajících kovů opólí se vždy jeden po- sitivně a druhý negativně. Mj. 408.

358474   Úpolka Svazek: 7 Strana: 0973
Úpolka, y, f. = úpolí, Kampf. Rk.

358475   Úpolky Svazek: 7 Strana: 0973
Úpolky = výpolky, vejpolky, v půle. Prk. Stud. o dat. 6.

358476   Úpolní Svazek: 7 Strana: 0973
Úpolní, Kampf-, Wertkampf-, Ú. cvičení (v tělocv.).

358477   Úpolnický Svazek: 9 Strana: 0359
Úpolnický. Ů. cvičení. Čes. 1. VII. 424. Vz Úpol.

358478   Úpolník Svazek: 7 Strana: 0973
Úpolník. Cf. Brm. II. 2. 344. - Ú., Käm- pfer, Wettkämpfer. Vz předch. Rgl.

358479   Úpolník Svazek: 7 Strana: 1395
Úpolník, a, m., damarulus, pták. Pršp. 11.

358480   Úpolník, úpolňák Svazek: 4 Strana: 0388
Úpolník, úpolňák, a, m. = pták ko- ňazdra, parus silvaticus, die Schwarz-, Wald- meise; polňák, štilipec, švihlík, skalník, passer montanus, der Feldspatz. D., Pdy.

358481   Úpolný Svazek: 7 Strana: 0973
Úpolný, vz Úpola (dod.).

358482   Úpoly Svazek: 7 Strana: 0973
Úpoly = u poly. Vzal ho v úpoly a praštil ním o zem. Ty gatě jsou mi v úpoly malé = okolo pasu. Mor. Šd.

358483   Upolykati se čeho Svazek: 4 Strana: 0388
Upolykati se čeho, sich satt schlucken. Us. Tč.

358484   Upomáhati komu v čem k čemu Svazek: 4 Strana: 0388
Upomáhati komu v čem k čemu, helfen. Us. Tč.

358485   Upomanúti Svazek: 10 Strana: 0464
Upomanúti = upomenouti. Baw. Ar. v. 1333.

358486   Upomenouti Svazek: 4 Strana: 0388
Upomenouti (strč. upomanúti, strslov. upomęnąti), ul, ut, utí; upomínati, upomí- návati, erinnern, mahnen; Schuld mahnen, einfordern, eintreiben. — co, koho, se. Upo- menul ho (upamatoval). Ros. Tvrdě ho upo- menul. V. U. dluh, V., D., dlužníky. BO. Paní má své správce u. Půh. II. 145. U. své šlechtice. Alx. 1117. — koho oč: o dluh. Jg. Když byl zemřel, u-ná papež jeho dě- dice o vydání sporných dolů. Ddk. V. 114. O to nemám od mé sestry u-nán býti; O ten list mají u. Jakubka. Půh. I. 283., II. 3. (II. 248., 312. Tč. ). — koho v čem. Jg. — koho z čeho: z dluhu, Ros., z peněz. D. Nemají otce z viece u.; A z rúcha pánóv nemá upomínati. Sob. 84., 61. Když který póvod pohoní nebo upomíná a kterého práva. Kn. rož. 92. Černovec zabil řemeslníka, jenž jeho z nějakého dluhu upomínal. Dač. I. 201. Dal jej u. z dluhu. Pal. Dj. IV. 2. 369. Z víry a lásky neupomínal jsem ho nikdy. NB. Tč. 121. Mě neměla z ničeho u.; U. ně- koho ze dvora, z příměří, z peněz, z ostatka, ze škod, ze slibu. Půh. I. 361., 370., 374., II. 21., 65., 140., 159. a j. (Tč. ). Tehdy mě nemají z ničeho u. Arch. I. 143. U. z dluhů, ze slibu. Arch. I. 365., II. 29. (Šd. ). — jak. Upomínaji (vyzývám) vy pod milostí. Hr. rk. 71., Výb. I. 209. — čím, kým. Který dědictvie žádati a z toho právem u. chce. NB. Tč. 203. Listem z peněz je u-nal; Když jej právem u-ne. Půh. I. 261., II. 3., 67., 159., 319. (Tč. ). — čeho. J. tr., Dal. 84. Muož-li spravedlivě vedlé práva svého dě- dictvie u. NB. Tč, 203. Ktož by toho držeti nechtěl, ten toho upomínej základu, jakž mezi nimi položeno; U-ná ho svého díla. Půh. II. 221., 220. (Tč. ). — jak dlouho. Neb jsme ho ode tří let o ten list jeho u-li; U-ná od jedenácti let ze škod. NB. Tč. 177., Půh. II. 140. — co čím na čem. Listem dluh na městě a na obci upomínaji. NB. Tč. 70. — koho proč. Pro ten list mě přátelé u-nají. Půh. I. 373. — kde. Upo- mínal Hluška před námi z těch dluhů. NB. Tč. 195. Mě právem před pány u-nul. Půh. I. 354. — koho, se nač. Rk. Už se na to neupomenu. Já se ještě trochu na to upo- mínám Us. Šd. — koho k čemu: k po- vinnosti. Vz Láti. Kn. drn. — koho zač. Ten jmá plnú moc a právo mě u. za službu i za škody. Arch. IV. 14., Št. — se čeho, u koho, od koho = žádati od něho, Je- manden um etwas erinnern, mahnen, von ihm etwas verlangen. U. se dluhu. Us. Tento od nich těch pět set dukátů se upomínal. Kom. Prot. 293.

358487   Upomenouti — koho Svazek: 7 Strana: 0973
Upomenouti — koho. Sv. Pavel zvl. manžely upomína řka. Št. Kn. š. 95. Upo- mínají tě (žertem = štípou tě blechy, že se ošíváš)? Us. Kšť. — z čeho. Št. Kn. š. 120 Své věno, když z něho neupomíná, promlčí. Vš. 381. — čeho. U-li jej základu. Arch. VIII. 68.

358488   Upomenutí Svazek: 4 Strana: 0388
Upomenutí, n., die Erinnerung, Mahnung, Forderung, Erforderung. U. dluhu, z dluhu. Jg.

358489   Upomenutý Svazek: 4 Strana: 0388
Upomenutý; upomenut, a, o; upomínaný; upomínán, a, o, erinnert, gemahnt, einge- mahnt, eingefordert. U. dluh. — oč: o dluh, o peníze. — z čeho: z dluhu. Jg.

358490   Upomínací Svazek: 4 Strana: 0388
Upomínací, Mahn-.

358491   Upomínací Svazek: 10 Strana: 0464
Upomínací řízeni soudní. Vz Ott. Říz. III. 234. nn.

358492   Upomínač Svazek: 4 Strana: 0388
Upomínač, e, m., vz Upomínatel. — U., přístroj u kotla parního, der Speiserufer. Zpr. arch. IX. 64.

358493   Upomínačka Svazek: 4 Strana: 0388
Upomínačka, y, f. = upomínatelka. Jg.

358494   Upomínaní Svazek: 4 Strana: 0388
Upomínaní, n., das Mahnen. Půh. II. 120.

358495   Upomínatel Svazek: 4 Strana: 0388
Upomínatel, e, m., Kom., upomínač, e, m., der Ermahner, Erinnerer. Zdvořilý u. Pal. Dj. IV. 2. 348.

358496   Upomínatelka, upomínačka, y, upo- mínatelkyně Svazek: 4 Strana: 0388
Upomínatelka, upomínačka, y, upo- mínatelkyně, ě, f., die Mahnerin, Ermah- nerin.

358497   Upomínati Svazek: 4 Strana: 0388
Upomínati, vz Upomenouti.

358498   Upomínati Svazek: 9 Strana: 0463
Upomínati. Aby na penězích upomínána nebyla. 1428. Mšín. 13.

358499   Upomínavě Svazek: 4 Strana: 0388
Upomínavě, mahnungsweise. Hvls.

358500   Upomínek Svazek: 4 Strana: 0388
Upomínek, nku, m. = upomenutí, die Erinnerung. — U. = dar na památku, das Andenken. L.

358501   Upomínka Svazek: 4 Strana: 0388
Upomínka, y, f. = upomenutí, památka. Vz Upomínek. Pomocí jiných představ pro- buzené temné či z vědomí vystouplé před- stavy slovou u-ky. Blř. K severu od Hradce leží pohorská ves Branka, bezpochyby jako u. na další čáru silnice. Ddk. IV. 133.

358502   Upomínka Svazek: 7 Strana: 0973
Upomínka od upomínati znamená upa- matování na zanedbanou povinnosť, ku př. nezaplacený dluh. Vz Vzpomínka, Památka. Brt. S. 3 vd. 180. Dáti někomu něco na památku ne: k upomínce. Brt. Vz Památka (2. dod).

358503   Upomínka Svazek: 9 Strana: 0359
Upomínka. Je sladká u. strastí minulých. Hrub. Cic Dob. 75.

358504   Upomínka Svazek: 10 Strana: 0464
Upomínka soudní. Vz Ott. Říz. III. 203. nn.

358505   Upomínkový Svazek: 7 Strana: 0973
Upomínkový. U. obrazy, Erinnerungs- bilder.

358506   Upomírati Svazek: 4 Strana: 0388
Upomírati, nach und nach absterben. Děti mu v roce u-ly. Mor. Tč.

358507   Upomnět Svazek: 10 Strana: 0464
Upomnět = upomenouti. Hoš. Pol. I. 144.

358508   Úpona Svazek: 4 Strana: 0388
Úpona, y, f., das Band. Jejíž ú. mdlé skráně osvěžením ovine. Dch.

358509   Uponáč, e Svazek: 4 Strana: 0388
Uponáč, e, m., v lodn., der Kneiphaken.

358510   Uponáhliti se Svazek: 4 Strana: 0388
Uponáhliti se, sich beeilen. Na Slov. Tč.

358511   Úpončitý Svazek: 4 Strana: 0388
Úpončitý, cirrhosus, když plocha nějaká úponkou se točí. Rostl. I. 92. b.

358512   Uponíženě Svazek: 4 Strana: 0388
Uponíženě, demüthig. Jg.

358513   Uponížení Svazek: 4 Strana: 0388
Uponížení, n., die Demüthigung.

358514   Uponíženosť, i, f Svazek: 4 Strana: 0388
Uponíženosť, i, f., die Demuth.

358515   Uponížený Svazek: 4 Strana: 0388
Uponížený; -en, a, o, gedemüthigt, de- müthig.

358516   Uponížiti Svazek: 4 Strana: 0388
Uponížiti, il, en, ení, uponižovati, de- müthigen, erniedrigen. — se. Bern. — co kde. Pred Bohom uponiž dušu a pred pá- nom hlavu svoju. Na Slov. Tč.

358517   Uponížiti se Svazek: 8 Strana: 0447
Uponížiti se. Užil se prosiť. Phľd. 1893. 571.

358518   Uponížiti se k čemu Svazek: 10 Strana: 0464
Uponížiti se k čemu. Pal — Lit. 1. 794.

358519   Úponka Svazek: 4 Strana: 0388
Úponka, y, f. = ručička u rostlin, die Ranke, cirrhus. Rostl., Kk. 24., 32. Ú. vy- hlíží jako poprutka rozvilina, čili ručička, ale vyniká z listův anebo ústrojův listovitých n. př. u vikve, hrachoru, hrachu. Rst. 511. Ú., rozvilina = čásť niťovitá, šroubovitě vi- nutá, k zachycování sloužící, hned jedno- duchá, hned rozvětvená; jest dílem přemě- nou listovou, jak u vikví, hrachu, dílem osní, jako u révy. Čl. Kv. XXIX. Cf. KP. V. 155., S. N. — Ú. = svlačec. Na Slov.

358520   Úponkatý Svazek: 4 Strana: 0389
Úponkatý, cirrhifer, rankentragend, úpon- kami opatřený.

358521   Úponkovatý Svazek: 4 Strana: 0389
Úponkovatý = úponkovitý.

358522   Úponkovitý Svazek: 4 Strana: 0389
Úponkovitý, rankenförmig, úponce po- dobný. Rst. 511.

358523   Úponkovitý Svazek: 7 Strana: 0973
Úponkovitý, vz Paprutkatý.

358524   Úponkovitý Svazek: 10 Strana: 0464
Úponkovitý. Ú. růže, Zr. Nov. 2 230., spleť větví. Stan. I. 136.

358525   Úponkový Svazek: 7 Strana: 0973
Úponkový, Ranken-. Ú. ornament. Vz Ott. II 562.

358526   Uponúkať koho čím k čemu Svazek: 7 Strana: 0973
Uponúkať koho čím k čemu. Vz Po- noukati. Slov. Dbš. Sl. pov. III. 61.

358527   Upopeliti Svazek: 4 Strana: 0389
Upopeliti, il, en, ení, mit Asche be- streuen. — co kde. Tč.

358528   Upopíjeti Svazek: 4 Strana: 0389
Upopíjeti, langsam trinken. Tč.

358529   Upopřed Svazek: 4 Strana: 0389
Upopřed, zuerst. U. udělej to a potom jiné věci. Mor. Tč. U. koho jíti, upopředy státi, vorn. Ib.

358530   Úpor Svazek: 4 Strana: 0389
Úpor, u, m. = upírání se, zpor, zpoura, zpurnosť, das Wiederstreben, der Wider- stand. Ros. V úpor vůli vaší jsem jednala. Nár. bibl. VII. 154. Ne z nějakého proti pravdě úporu. Sš. Sk. 109. — Ú. = pažit, trávník, der Rasenplatz. Ježíš sedě na u-ru. Hr. rk. 225. — Ú. = místo, kde slunce se opírá. Zde je veliký ú. slunce. Mor. Šd., D., Sš. Snt. 8. — Ú., rostlina, vrabčí jazyk, tru- skavec větší, pýř, elatine. Jg. Ú. přeslenatý, e. alsinastrum, pepřovitý, e. hydropiper, šestimužný, e. hexandra, třímužný, e. tri- andra. Čl. Kv. 1321., FB. 84., Slb. 626. — Ú. = puchr. Snad lépe: úbor. Us. u Klat. Kd., Rgl.

358531   Úpor Svazek: 7 Strana: 0973
Úpor. Cf. Mkl. Etym. 240. a. — Czm. 106., Štulc. I. 110.

358532   1. Úpora Svazek: 4 Strana: 0389
1. Úpora, y, f., místní jm. Arch. III. 479.

358533   2. Úpora Svazek: 4 Strana: 0389
2. Úpora, y, f. = protivenství, nesnáz. Kat. 1917.

358534   Úpora Svazek: 7 Strana: 0973
Úpora v Kat. Cf. List. fil. 1882. 312.

358535   Uporajit Svazek: 9 Strana: 0359
Uporajit. Všetko u-jil (s rajkami utratil). Zát. Př. 173a. Jinde tam: uporajtiť.

358536   Uporajitel, e, uporajník Svazek: 4 Strana: 0389
Uporajitel, e, uporajník, a, m. = mar- notratník. Na Slov.

358537   Uporajitelka Svazek: 4 Strana: 0389
Uporajitelka, y, uporajnice, e, f. = marnotratnice. Na Slov.

358538   Uporajitelnosť Svazek: 4 Strana: 0389
Uporajitelnosť, i, f. = marnotratnosť. Na Slov.

358539   Uporajitelný, uporajný Svazek: 4 Strana: 0389
Uporajitelný, uporajný = marnotratný. Na Slov.

358540   Uporajiti Svazek: 4 Strana: 0389
Uporajiti, il, en, ení, uporajovati = pro- marniti, verzehren, verthun, veschwenden. Na Slov.

358541   Uporajtiť Svazek: 8 Strana: 0447
Uporajtiť = promrhati. Slov. Zátur.

358542   Úporně Svazek: 4 Strana: 0389
Úporně = urputně, Plk., setrvale, ne- ústupně, hartnäckig, widerspänstig. Kat. 2997. Zimnice se ú. vrací. Dch. Ú. na ně se obořili. Šf. II. 64.

358543   Úporně Svazek: 7 Strana: 0973
Úporně. Kal. Cf. List. fil. 1882. 312.

358544   Úporně Svazek: 8 Strana: 0447
Úporně. Já som ú. (upřeně) pozoroval na ňu. Phľd. 1894. 425. Dle List. fil. 1895. 116. je v Kat. v9'J7. porně.

358545   Úpornice Svazek: 4 Strana: 0389
Úpornice, e, f., die Widerspänstige.

358546   Úporník Svazek: 4 Strana: 0389
Úporník, a, m., der Widerspänstige.

358547   Úporno Svazek: 8 Strana: 0447
Úporno. Jeho pohľad ú. spočíval na jej tvári. Phľd. 1896. 274.

358548   Úpornosť Svazek: 4 Strana: 0389
Úpornosť, i, f. = urputnosť, úpor, zpoura, die Halsstarrigkeit, Widerspänstigkeit, Kom., Sš. II. 93. Ale to nebyl účel toho svědectví. nébrž nutný následek a účinek jich nevěry a ú-sti. Sš. Mr. 58. (Hý. ).

358549   Úporný Svazek: 4 Strana: 0389
Úporný; úporen, rna, o = urputný, zpurný, widerspänstig, störrig. Kram., Č. Však srdce úporno králu. Rkk. 10. Koně vášnivého, sluhy úporného, ženy nestoudné bodejž ni- kdo neměl. Č. M. 392. Ú. bujnosť. Sš. Bs. 201. — v čem:, v žádostech. Kom.

358550   Úporný Svazek: 7 Strana: 0973
Úporný. Ú. bohyně (Erinys), Msn. Or. 156., hněv, ib. 5., hádka, S. N I. 11., skalí, Čch Mch. 67., mysl. Výb. I. 343. Pře- trvavše první ú-nou bouři. Šf. Strž. II. 218 Hlavu ú-nou pod meč položiti. Č. Kn. š. 90. — ke komu., K chudým lidem ne- byla tvrda a ú-na. Šml.

358551   Úporný Svazek: 8 Strana: 0447
Úporný = upřený, intentus. Gb. Ruk. 567. Cf. Úporné (3. dod.).

358552   Úporovitý Svazek: 4 Strana: 0389
Úporovitý. Ú. rostliny, elatineae. Nz.

358553   Úporovitý Svazek: 8 Strana: 0447
Úporovitý. Ú.rostliny. Vz Ott. VIII. 488 a.

358554   Úporový Svazek: 4 Strana: 0389
Úporový = pažitový, Rain-, Anger-. D.

358555   Uporozuměti Svazek: 4 Strana: 0389
Uporozuměti, ěl, ění, nach und nach zum Verständniss kommen. BO. — čemu. Us.

358556   Uporubaný Svazek: 10 Strana: 0464
Uporubaný. Ode všech opuštěný a u. Chč. S. I. 7a.

358557   Uporúhaný Svazek: 9 Strana: 0359
Uporúhaný. (Kristus) ode všech opuštěný a u. Chč. S. L 20.

358558   Úpoř Svazek: 4 Strana: 0389
Úpoř, e, m., něm. Auporsch, ves u Te- plice. PL.

358559   Úpořícek Svazek: 4 Strana: 0389
Úpořícek, čku, m., rostlina, chudobka, matečník menší, zapomenutka, sedmikrása, bellis perennis, die Massliebe, Tausendschön, Gänsekraut. D.

358560   Uposbírati Svazek: 4 Strana: 0389
Uposbírati, überall auflesen. — co kde, se čeho kde. Us. Tč. Uposedati, besitzen. Lakomstvím upo- sedáni. Mudr. 1529. Aby rozkošemi u. se nedal. Ms. Č.

358561   Uposhověti Svazek: 4 Strana: 0389
Uposhověti, ěl, ění, sich gedulden. — komu: Us. Tč.

358562   Uposkludzati Svazek: 4 Strana: 0389
Uposkludzati = pokliditi, einheimsen Dnes sme všecko z pola do stodoly u-li. Mor. Tč.

358563   Uposlediti Svazek: 4 Strana: 0389
Uposlediti, il, zen, ení, uposledovati = po zadu klásti, einen hintansetzen, nach- setzen. — co v čem. Krok.

358564   Uposlechnouti Svazek: 4 Strana: 0389
Uposlechnouti, chl, utí; uposlouchati = rozkazem, radou něčí se říditi, horchen, ge- horchen, folgen. Ž. wit. 65. 19. — abs. Jestliže kdo co lepšího radí, povolný buď (uposlechni). Kom. J. 899. Móž přikázati kterému kolivěk svému stvoření, a ihned uposlúchá. Hus II. 46. — komu, čemu. Uposlechl Bůh hlasu člověčímu. Ctib. — Ben. — koho, čeho. Já takové rady upo- slechl; u. rozkazu, V., hlasu přítele. Us. Filipp uposlechl rady svého spojence. Ddk. VI. 47. Králova Milosť najmenšieho uposlú- chal by, ktoby jeho Milosti k dobrému radil. Arch. IV. 145., Pal. Dj. IV. 2. 401. Uposlucháchu bratřie řeči jeho. BO. Upo- slúcháš-li všeho, budu s tebú. Bj. A oni uposlúchajíce toho i netbají; A uposlúchal jich. Hus 1. 465., III. 251. (Tč. ). Anjela upo- slechl; Jeho rady u-chl. BR. II. 8., 13. a. — Dal., Plk., Troj., St. skl., Flav. — čeho kdy. Králi, uposlúcháš-li dnešnie den těchto lidí prosby? Pass. 2. (Hý. ). — koho v čem. Věřímy, že nás v tom uposlechnete. Arch. I. 7. Našeho ve všem rozkazu uposlechnu. Arch. III. 386. V čemž když Harpagus upo- slechl. Abr. z G. VII. 45. To sv. papež Řehoř, jehož v této řeči málo uposlúchají nynějšie kněžie. Hus II. 249. Neuposlechli v té zápovědi. V. — se koho. Us. Tč. — jak: na slovo. D.

358565   Uposlúchati Svazek: 10 Strana: 0464
Uposlúchati, vz Uposlechnouti.

358566   Uposmívání Svazek: 4 Strana: 0389
Uposmívání, n., die Verspottung, Ver- höhnung. BR. II. 270.

358567   Uposmívaný Svazek: 4 Strana: 0389
Uposmívaný; -án, a, o, verspottet. Aqu., Jel.

358568   Uposmívaný Svazek: 9 Strana: 0359
Uposmívaný. Chč. S. I. 88.

358569   Uposmívati Svazek: 4 Strana: 0389
Uposmívati = posměch míti z koho, Je- manden verspotten. — koho. Jel. — se z koho. Na Ostrav. Tč.

358570   Uposmívati Svazek: 9 Strana: 0359
Uposmívati. Jsa u-ván. Chč. S. L 87.

358571   Upósobiti Svazek: 4 Strana: 0389
Upósobiti = upůsobiti. BO.

358572   Upospíšiti si s čím Svazek: 4 Strana: 0389
Upospíšiti si s čím, sich beeilen. Us. Tč.

358573   Upostanoviti se na čem Svazek: 8 Strana: 0447
Upostanoviti se na čem. Na tom se u-li, aby . . . Věst. op. 1894. 15.

358574   Upostaršiti Svazek: 4 Strana: 0389
Upostaršiti, il, ení, nachkommen. — s inft. On neu-ší za mnou kosiť. Na Ostrav. Tč.

358575   Upostaviti co komu Svazek: 8 Strana: 0447
Upostaviti co komu. Cechovní řád u. si chtějí (ustaviti). 1633. Věst, op. 1894. 15.

358576   Upostění Svazek: 4 Strana: 0398
Upostění, n., die Abmergelung. Bern.

358577   Upostěný Svazek: 4 Strana: 0398
Upostěný; -en, a, o, durch Mühseligkei- ten abgemergelt. Bern.

358578   Upostibati Svazek: 4 Strana: 0389
Upostibati, nach und nach einstecken. Na Ostrav. Tč.

358579   Upostínati Svazek: 4 Strana: 0389
Upostínati, nach und nach abhauen, köp- fen. — co: všem hlavy. Us. Tč.

358580   Upostírati Svazek: 4 Strana: 0389
Upostírati, nach und nach abwischen. — co. Us. Tč.

358581   Upostiti se Svazek: 4 Strana: 0389
Upostiti se, genug fasten. Dnes sem se dosť u-il. Us. Tč.

358582   Upostiti se Svazek: 7 Strana: 0973
Upostiti se. Blázen, při plničkém stole kdo se u-stí. Čch. Bs. 74.

358583   Upostrádati se čeho Svazek: 4 Strana: 0389
Upostrádati se čeho, dulden, büssen. Mor. Tč.

358584   Upostrkati Svazek: 4 Strana: 0389
Upostrkati, allmählig hineinstecken. Mor. Tč.

358585   Upostřed Svazek: 4 Strana: 0389
Upostřed = uprostřed. Mor. Tč.

358586   Upostředěný. U Svazek: 10 Strana: 0464
Upostředěný. U. představování (pojímání). Čad. 17.

358587   Upostředkovati co Svazek: 10 Strana: 0464
Upostředkovati co. Čad. 60.

358588   Uposvědčiti Svazek: 4 Strana: 0389
Uposvědčiti, il, en, ení, bejahen. — co. Šm.

358589   Uposýlati se čeho komu, za kým Svazek: 4 Strana: 0389
Uposýlati se čeho komu, za kým, nach- senden. Us. Tč.

358590   Upotáceti se Svazek: 4 Strana: 0390
Upotáceti se, el, ení, taumeln. — se kde. U-cel se po cestě, až padl. Na Mor. Tč.

358591   Upotáhati Svazek: 4 Strana: 0390
Upotáhati, upotahovati se čeho, lange ziehen. Mor. Tč.

358592   Upotiskovati se čeho Svazek: 4 Strana: 0390
Upotiskovati se čeho, weiter drücken. Dosť sme se toho vozu u-li, ani sme jím hnuli. Mor. Tč.

358593   Upotiti Svazek: 4 Strana: 0390
Upotiti, il, cen, ení (na Slov. -těn, ění); upocovati, beschwitzen. — co: košili. Us. — se, schwitzen, in Schweiss kommen. V. I dali mu lékařství, aby se upotil. Pal. Dj. IV. 1. 365. — se kde: pod peřinou. Jád.

358594   Upotiti se čím Svazek: 9 Strana: 0359
Upotiti se čím: námluvami (= domlu- vami). Slád. Kup. 73.

358595   Upotiti se čím Svazek: 10 Strana: 0464
Upotiti se čím: prací. Rokyc. Post. 278.

358596   Upotnati Svazek: 4 Strana: 0390
Upotnati, in Schweiss gerathen. Káva se pálí, až upotná. Na Ostrav. Tč.

358597   Upotřeba Svazek: 4 Strana: 0390
Upotřeba, y, f., die Verwendung. K službě a u-bě někoho vzíti. 1595.

358598   Upotřebení Svazek: 4 Strana: 0390
Upotřebení, n. = upotřeba. Pravé u. písem starého zákona. Sš. I. 149. U. chlo- ridu. Šp.

358599   Upotřebení Svazek: 7 Strana: 0973
Upotřebení. Pal. Rdh I. 360., Kadeřv., Šim., Stárek.

358600   Upotřebený Svazek: 4 Strana: 0390
Upotřebený, gebraucht, verwendet. U. logika, angewandte Logik. Mark.

358601   Upotřebitelnosť Svazek: 7 Strana: 0973
Upotřebitelnosť, i, f., Verwendbarkeit, f. Osv. VI. 49.

358602   Upotřebitelnosť Svazek: 8 Strana: 0447
Upotřebitelnosť mappy. Krok 1894. 378.

358603   Upotřebitelný Svazek: 4 Strana: 0390
Upotřebitelný = upotřebný.

358604   Upotřebitelný Svazek: 9 Strana: 0359
Upotřebitelný. U. listina. Ott. Říz. II. 137.

358605   Upotřebiti Svazek: 4 Strana: 0390
Upotřebiti, il, en, ení; upotřebovati, slovo nové (také v srbšt. a rušt. ) = potřebovati, obrátiti k čemu, užiti, brauchen, gebrauchen, anwenden, sich bedienen. — něco, šp. m.: čeho. U. zbraní. Ddk. III. 232. — čeho kdy. Otakar po míru s Bavory uzavřeném mohl volně u. svých zbrojných sil; Jak velice odtud až ke konci běžícího roku upo- třebováno bylo sil jeho od markraběte na venek. Ddk. V. 333., V. 330. (Tč. ). — čeho k čemu. Aby (Lutherani) místa toho k ustro- jení náuky své o všudypřítomnosti těla Kri- stova u. mohli. Sš. Sk. 42. — se k čemu jak. Podlé všeobecného významu svého může se výrok ten k rozličným vývodkům u. Sš. II. 58. (Hý. ).

358606   Upotřebniti Svazek: 4 Strana: 0390
Upotřebniti, lépe: upotřebiti.

358607   Upotřebný Svazek: 4 Strana: 0390
Upotřebný, lépe: upotřebitelný, anwend- bar, zum Gebrauche. Jg.

358608   Upotřebování Svazek: 4 Strana: 0390
Upotřebování, n., die Verwendung. Němc.

358609   Upotřebovatelný Svazek: 4 Strana: 0390
Upotřebovatelný, anwendbar. Mus. X. 354.

358610   Upotvořiti Svazek: 4 Strana: 0390
Upotvořiti, il, en, ení = něco potvor - ného, hloupého, šelmovského učiniti. — co. Ostrav. Tč.

358611   Upotýkati se Svazek: 4 Strana: 0390
Upotýkati se = do unavení se potýkati, sich müde kämpfen, abbalgen. — se s kým. Jg.

358612   Upouštěcí Svazek: 7 Strana: 0973
Upouštěcí, Ablassungs-. U. prohlášení. Pr. tr.

358613   Upouštění Svazek: 4 Strana: 0390
Upouštění, n., das Ab-, Nachlassen. Dch.

358614   Upouštěný Svazek: 4 Strana: 0390
Upouštěný; -ěn, a, o, ab-, nachgelassen.

358615   Upouštěti Svazek: 4 Strana: 0390
Upouštěti, vz Upustiti.

358616   Upoutanec Svazek: 8 Strana: 0447
Upoutanec, nce, m. U. k zemi (soupeleška atd.). Vz Am. Orb. 104.

358617   Upoutanosť Svazek: 4 Strana: 0390
Upoutanosť, i, f., die Fesselung, Ab- hängigkeit. Zákonem poznal Člověk svoji pod hříchem u. Sš. II. 28.

358618   Upoutati Svazek: 4 Strana: 0390
Upoutati, fesseln, umschlingen, verwik- keln, verstricken. — co, koho. U-la jeho oko i duši. Us. Vzala mi srdce, oči u-la. Us. Hochova tvář oči dívčiny k sobě u-la. Tbz. — koho čím k čemu. To dítě u-lo svým žitím i matku k novému životu. Bes. mlád. (Tč. ). — kam. Málem by mne byla v něžná a zlatá pouta u-la. Sš. Sk. 280. U. do želez. Tč. — si koho: hocha. Us. — koho v čem. V omylných nadějích u-tal nás svět. L.

358619   Upoutati co Svazek: 7 Strana: 0973
Upoutati co: něčí pozornosť. Dk. — co kam. U. na něco zrak. Šbr. — co čím k čemu: přeskami ostruhy k botám. Us.

358620   Upoutiti Svazek: 4 Strana: 0390
Upoutiti = upoutati. Pl.

358621   Upovanie Svazek: 7 Strana: 0973
Upovanie, n. = úfání. Slov. Rr. Sb. Vo vieru a u. vložil náš národ celú myseľ svoju. Dbš Úv. 59. Vz násl.

358622   Upovať Svazek: 7 Strana: 0973
Upovať = úfati. Ľud hovorí podnes na mnohých strnách u. miesto úfať. Dbá. Úv. 59.

358623   Upovázati Svazek: 9 Strana: 0359
Upovázati. Tehdy žádnou offěrou přes celý rok upovázáni nebudou (k ní zavázáni). 1669. Mtc. 1898. 397.

358624   Upovážení Svazek: 10 Strana: 0464
Upovážení, n. = opovážení. Hoš. Pol. 144.

358625   Upovážiti Svazek: 7 Strana: 0973
Upovážiti. Ďakovali mu, že ich u-žil. Slov. Phľd. XI. 484.

358626   Upovědoměle Svazek: 9 Strana: 0359
Upovědoměle něco znáti. Mus. slov. III. 70

358627   Upovědomělý Svazek: 4 Strana: 0390
Upovědomělý, sich bewusst, erfahren. — v čem: ve svém oboru. Pcht.

358628   Upovědomení Svazek: 4 Strana: 0390
Upovědomení, n., das Bewusstsein. Pcht., Mus.

358629   Upovědomiti Svazek: 4 Strana: 0390
Upovědomiti, il, en, ení, bekannt ma- chen, zum Bewusstsein bringen. — si co. Aby u-mil si slabotu svou. Sš. Sk. 108.

358630   Upovědomiti koho o čem Svazek: 8 Strana: 0447
Upovědomiti koho o čem (o obsahu žaloby žalovaného). Phľd. 1894. 662.

358631   Upovídati si co Svazek: 4 Strana: 0390
Upovídati si co = uříkati. Jak jste si to u-li ? V Kun v. Msk. — se čeho, erzäh- len. Tč.

358632   Upovinniti Svazek: 4 Strana: 0390
Upovinniti, il, ěn, ění, zur Pflicht ma- chen, nöthigen. Čas. duch. V. 356.

358633   Upovířiti Svazek: 9 Strana: 0359
Upovířiti, Nepověděl (o zahradě) nic, aby se mu tam někdo neupovířil spíš, nežli by sám ovoce odtud okusil (neokradl ? ?. ). Horen. 103.

358634   Upovodzati Svazek: 4 Strana: 0390
Upovodzati = povoditi, genug führen — kudy: po poli. Ostrav. Tč.

358635   Upovrci Svazek: 4 Strana: 0390
Upovrci, vrhu, vrhl, vržen, ení = zavrci, odhoditi — co. Jel.

358636   Upovstati Svazek: 4 Strana: 0390
Upovstati, halb aufstehen. Mor. Tč.

358637   Upovšechnění Svazek: 9 Strana: 0359
Upovšechnění poměrů. Pal. Děj. I. 2. 219.

358638   Upovšechniti Svazek: 4 Strana: 0390
Upovšechniti, il, ěn, ění; upovšechňo- vati = zobecniti, verallgemeinen. - co Rostl., Šf. U. zákon. Pal. Dj. IV. 1. 421., V. 1. 381. — co jak. Aby takto (smrtí svou) život božský u. mohl. Sš. J. 202.

358639   Upovzdychati si Svazek: 4 Strana: 0390
Upovzdychati si, oft aufseufzen. — proč: hořem. Tč.

358640   Upozaditi Svazek: 4 Strana: 0390
Upozaditi, il, ěn, ění, upozaďovati = do zadu postaviti, in den Hintergrund stel- len. — co. Upozadiv všechny jiné ohledy. Koll. Cestp. I. hl. 1. U-dil všecky jiné snahy, Pal. Dj. III. 1. 7., rozmysly. Ib. IV. 2. 438. (Šd. ). — čím. Uherskými rozbroji a pře- vraty u-děny a zastíněny jsou české. Pal. Dj. V. 2. 493. — co kde. Ty myšlénky, ač smíme-li tak mluviti, u-ly veškero počiti hladu u Pána. Sš. J. 74. Nabytá naděje, dosíci první koruny ve křesťanstvě, u-dila u toho knížete všecky jiné ohledy. Pal. Dj. II. 1. 414. Nebezpečí od Turkův u-lo v my- slech pánův uherských všecky jiné ohledy. Pal. Dj. IV. 1. 10. U. něco za něčím. Pal. Dj. — se kde oč proč. Na cestě jsme se u-li pro špatné povětří o půl hodiny, haben uns verspätet. Us. Tč.

358641   Upozaditi Svazek: 7 Strana: 0973
Upozaditi, hintansetzen. — něco pro něco Pal. Rdh. I. 228. — Pal. Dj. IV. 2. 438

358642   Upozditi Svazek: 4 Strana: 0390
Upozditi, il, ěn, ění, upozďovati = zpo- zditi, verzögern, hemmen. — co, se oč: o několik let. Rk., Pís. slov. — abs. Ho- diny upozďujú, gehen spät. Ostrav. Tč.

358643   Upozdraviti koho Svazek: 7 Strana: 0973
Upozdraviti koho. Upozdravoval si jich od rodičov, grüssen Slov. Dbš. Sl. pov. VII. 49.

358644   Úpozor Svazek: 8 Strana: 0447
Úpozor, u, m. = upozornění. Seyk. Ruk. 291.

358645   Upozornění Svazek: 4 Strana: 0390
Upozornění, n., das Aufmerksammachen, die Lenkung der Aufmerksamkeit auf etwas. Dch. Vz Upozorniti.

358646   Upozorněný Svazek: 4 Strana: 0390
Upozorněný; -ěn, a, o, aufmerksam ge- macht. Vz Upozorniti.

358647   Upozornitel Svazek: 4 Strana: 0390
Upozornitel, e, m., der Jemanden auf- merksam macht. Us.

358648   Upozorniti Svazek: 4 Strana: 0390
Upozorniti, il, ěn, ění; upozorňovati, slovo nové; neužívajíce slovesa pozorniti, nemůžeme dobře říci upozorniti; říkáme: připomenouti někomu něco, zraky n. pozor- nosť něčí k něčemu obrátiti, pozorným uči- niti a p., aufmerksam machen. — koho nač: na vady a nedostatky. Us. Aby u-nil na důležitosť výroku. Sš. I. 105. Ale chci jen na jedno u. Pal. Rdh. III. 100. Tento prvním byl, jenž u-nil na veliké nebezpečí hrozící Europě se strany Tatarů. Ddk. V. 224. (VI. 5. ). — kde nač. V níž (v synodě) hlavně na tresty pro zpozdilé křiklouny a zbojníky ustanovené bylo u-něno; Ve své závěrečné řeči u-nil na vydatnou pomoc. Ddk. IV. 291., III. 138. — k čemu. U-me k tomu, že... Us. Dch.

358649   Upozorovati co kde Svazek: 4 Strana: 0391
Upozorovati co kde, bemerken. Us. Tč.

358650   Upozvoliti se Svazek: 7 Strana: 0973
Upozvoliti se = k něčemu svoliti. Val. Vck., Brt. D. 169.

358651   Upožehnati Svazek: 4 Strana: 0391
Upožehnati, upožehnávati, segnen. — koho kde. Upožehnávajú ťa na těle i na duši. Na Slov. Dbš. 44.

358652   Upracovaný Svazek: 4 Strana: 0391
Upracovaný; -án, a, o, durch Arbeit er- müdet, abgerackert. V. Už je celý u-ný. Us. Šd. U. mysl. Jel.

358653   Upracovati Svazek: 4 Strana: 0391
Upracovati = udělati, abarbeiten, fertig arbeiten, erarbeiten; pracováním unaviti, er- müden; se = unaviti se, sich er-, abmüden, sich müde arbeiten, zu Tode arbeiten. Us. Upracovavše se lovení nechali. BR. II. 215. b. — co. Co dnes upracuje, zejtra jakoby to našel. Ros. Ruce katů svých upracoval (unavil). L. — se čím: kopáním, Us., ce- stou. Leg. — se s kým. Br.

358654   Upracovati co Svazek: 10 Strana: 0464
Upracovati co. Hus. Er. I. 283.

358655   Úprah Svazek: 7 Strana: 0973
Úprah, u, m. = vyprahlé místo prostřed močálu, vyprahlina. Knrz.

358656   Upráhati Svazek: 4 Strana: 0391
Upráhati, vz Uprahnouti.

358657   Uprahlosť Svazek: 4 Strana: 0391
Uprahlosť, i, f. = usmahlosť, die Dürre, Austrocknung durch Hitze. Jg.

358658   Uprahlý Svazek: 4 Strana: 0391
Uprahlý, dürr, ausgetrocknet. U. země. Us. — čím: horkostí. V.

358659   Uprahnouti Svazek: 4 Strana: 0391
Uprahnouti, hnul a hl, utí, upráhati, ver-, ausdörren. — čím: země horkem uprahla (se vysušila). Us. Lid hladem upráhá (prahne). Sš.

358660   Uprahnouti kde Svazek: 7 Strana: 0973
Uprahnouti kde. Zda u-la (radosť) v mra- zivém žehu. Osv. 1872. 23.

358661   Upráchnivěti Svazek: 4 Strana: 0391
Upráchnivěti, ěl, ění, morsch werden. — čím. Tč. — kde od čeho: prkna mokrem, od mokra na dvoře, na jednom konci u-la. Us.

358662   Uprajtovať Svazek: 7 Strana: 0973
Uprajtovať = utáhnouti, provazem pevně svázati. Mor. Brt. D. 282.

358663   Uprančiti Svazek: 4 Strana: 0391
Uprančiti, il, en, ení, vz Prančiti. U Olom. Sd.

358664   Upranec Svazek: 4 Strana: 0391
Upranec, nce, m., der Geprügelte. Veleš.

358665   Uprání Svazek: 4 Strana: 0391
Uprání, n., die Durchprügelung, Schläge. Obecné to zdání: zlosynu sluší u. Č. M. 357.

358666   Upraný Svazek: 4 Strana: 0391
Upraný; -án, a, o, abgeprügelt.

358667   Upras Svazek: 7 Strana: 0973
Upras, m., nothus, zastr. Rozk.

358668   Uprasiti Svazek: 4 Strana: 0391
Uprasiti, il, en, ení, werfen (von Schwei- nen). U-lo se nám sedmero selátek. Tč.

358669   Upráskati koho čím Svazek: 4 Strana: 0391
Upráskati koho čím: práskáním ubiti, zu Tode peitschen. Jg. — se = podělati se, sich bemachen.

358670   Uprášení Svazek: 4 Strana: 0391
Uprášení, n., die Bestaubung.

358671   Uprášený Svazek: 4 Strana: 0391
Uprášený; -en, a, o, bestaubt, voll Staub. Přišel celý u-ný. Us. Šd.

358672   Uprášiti Svazek: 4 Strana: 0391
Uprášiti, il, en, ení, uprašovati = pra- chem pokryti, ver-, bestauben. — co komu: si šaty. Us. — se čím kde: prachem v domě se u. Br.

358673   Uprašivený Svazek: 4 Strana: 0391
Uprašivený; -en, a, o, angesteckt, räu- dig.

358674   Uprašivěti Svazek: 4 Strana: 0391
Uprašivěti, ěl, ění, räudig werden. Bern.

358675   Uprašiviti Svazek: 4 Strana: 0391
Uprašiviti, il, en, ení, räudig machen, mit der Räude anstecken. Jg. — co. Jedna ovce celé stádo u-ví. Tč.

358676   Uprašovati Svazek: 4 Strana: 0391
Uprašovati = utíkati. Cf. Prášiti.

358677   Uprašovati Svazek: 8 Strana: 0447
Uprašovati = běžeti. Pes u-val pres hory. Kld. IV. 222.

358678   Upratati Svazek: 4 Strana: 0391
Upratati, upratovati, na Slov. = ukliditi, abräumen. Bern. — co: jizby. Vz Upratúvat.

358679   Upratati Svazek: 8 Strana: 0447
Upratati. Začala upratúvať po stole. Phľd. XII. 137. Zoša upratala sa materi do srdca. Ib. 197.

358680   Upratati Svazek: 10 Strana: 0675
Upratati. Všecko bylo pěkně upratané = uspořádáno. Val. Čes. 1. XV. 141. Sr. Pratat.

358681   Uprati Svazek: 4 Strana: 0391
Uprati, uperu, pral; upírati, uprávati = ubiti, abprügeln, mit Prügeln bedecken; práním dobyti, herausprügeln, durch Schläge erhalten; umyti, abwaschen; práním pře- moci, besiegen (durchs Schlagen. Ringen). — koho: nepřítele; Blázen nebývá moudrý, leč ho uperou; Když blázna uperou, teprv sobě usrozumí. V. Že ho uperu (přemohu)! Bern. — čím: kyji. V. Když nechtěl upo- slechnouti, upral jej holí opatskou. Bls. 20. — jak: bez příčiny. Bern. — čeho: ten toho upral (vypral; i. e. mnoho aneb málo, neurčitou měrou).

358682   Upratovať Svazek: 7 Strana: 0973
Upratovať = ukliditi Slov Ssk.

358683   Upratúvati Svazek: 4 Strana: 0391
Upratúvati, vz Upratati. — kde. Krá- ľovna voľać riadila a u-la v chyži. Dbš. Sl. pov. I. 393.

358684   Úprava Svazek: 4 Strana: 0391
Úprava, y, f. = upravení, die Zuberei- tung, Zurichtung. Ú. polí (orání, hnojení, zasévání, vláčení). Jel. Polím dáti ú-vu. D. Ú. vinic (kopaní, hnojení, vyřezávání, vy- sazování). V. Ú-vu (hnůj) na pole voziti. Us. Ú. půdy, mazání, die Schmiervorrich- tung. Šp. Ú. vojenská, die Rüstung; Ze- vnitřní ú. tiskopisů, äussere Ausstattung von Druckschriften. J. tr. Ú. sazby, Regu- lirung des Tarifs, vlasů, divadelního kusu, die Inscenesetzung, ve skvělých barvách, masti, Zubereitung; něco v ú-vě udržovati, in Stand halten. Dch. Ú. provozování, die Betriebsvorrichtung; úprava blány panenské, (švem), hymenorrhaphia, Nz. lk., setby, die Saatbestellung, Šp., papírnictví, Žv., půdy, die Bestelluug des Bodens, ú. hnoje v chlévě a na hnojišti. Pta. Žádným článkem tu ne- vládne pitvořivá ú. Č. Ú. přechází v pří- strojnosť, vlodí-li se na loď mužstvo. Kpk. Předchozí domluvy táhnoucí se k nové u-vě následství v říši české; V této ú-vě veden jest od kata za bradu třikrát po trhu pražském; Ú. jeho (kostela) k službám bo- žím náleží biskupovi. Ddk. II. 176., 420., III. 28. (Tč. ). Dokonalá ú. věřících. Sš. II. 116. Ač pak smutečné ú-vy ony se daly. Sš. Sk. 93. — Ú. = cvičení, vzdělání, zlep- šení, die Bildung, Pflege. To k ú-vě lid- ského života přísluší. Jel. — Vš., Jg. — Ú. sukna, die Appretur. Úprava prádla, die Wäscheappretur. Dch. — Ú. do vína, der Einschlag. D. — Ú. jídel, koření atd., das Gewürz, die Zuthat. Neumí dáti pokrmům úpravy. Sych. Sůl je nejlepší a nejužiteč- nější ú. jídla. Sš. II. 229. Dal hubě ú-vu (dobře mu jde). — Ú. = jídlo slušně upra- vené, die Kost, Speise, Zuthat, Nahrung. V. Kdybych dále vězněm ostával, nevím dali- liby mi ú-vu jísti a píti aneb služebníka, který by mne opatroval. Skl. V. 95. — Ú. = ozdoba, okrasa, die Zierde, Pracht, der Putz. Jel., Br. — Ú. = poslední pořízení, das Testament. Ž. wit. 24. 10. a j.

358685   Úprava Svazek: 7 Strana: 0973
Úprava scenická. Osv. I. 160. Ú. vozu Alx. v. 86. (HP. 62). Ne rytieřskú jsú postavú, ale vši kněžskú úpravú Alx. (Anth. I. 3. vd. 36.). 508

358686   Úprava Svazek: 10 Strana: 0464
Úprava, y, f. = nařízení. Nezachoval jeho ú-vu. Sbor. slov. 1901. 33.

358687   Úprava Svazek: 10 Strana: 0675
Úprava, y, f. Bude-li čeládka míti svou oupravu, může se jí volněji rozkazovati (své potřeby). 1540. Arch. XXII. 125.

358688   Uprávadlo Svazek: 7 Strana: 0974
Uprávadlo, a, n, Richtschnur. Slov. ZObz. XXIV. 235.

358689   Upravárna Svazek: 4 Strana: 0391
Upravárna, y, f., die Aufbereitungswerk- statte S. N.

358690   Úpravce Svazek: 4 Strana: 0391
Úpravce, e, m., der Zubereiter, Organi- sator. Šd., Sš. J. 27.

358691   Upravda Svazek: 4 Strana: 0391
Upravda, y, m., původní jméno císaře Justiniana, rodem Slovana. Dch.

358692   Upravdění Svazek: 4 Strana: 0392
Upravdění, n. = zpravdění, potvrzení, die Bestätigung, Bewährung, Verifikation. Nz. Nauky ty odtud dovršení, ujištění a u. svého dosahují; Listům a veřejným písem- nostem se pečeť přidává na u. jich. Sš. L. 6.; II. 86. (Hý. ).

358693   Upravděný Svazek: 4 Strana: 0392
Upravděný; -en, a, o, bestätigt, bewahr- heitet. Us.

358694   Upravditel Svazek: 4 Strana: 0392
Upravditel, e. m. = potvrditel, der Gut- heisser. Billiger. Na Slov. Bern.

358695   Upravditi Svazek: 4 Strana: 0392
Upravditi, il, ěn, ění; upravďovati = po- tvrditi, že pravda jest, bestätigen, bewahr- heiten; schváliti, gutheissen. Bern.

358696   Uprávěč Svazek: 4 Strana: 0392
Uprávěč, e. m. = úpravce. L.

358697   Upravení Svazek: 4 Strana: 0392
Upravení, n., die Herrichtung, Regulirung, Berichtigung, Instandsetzung, Adjustirung, Instruirung, Zurichtung Dch., Ž. wit. 118. 91. U. pole, vinice, Us., duše n. těla. Jel. U. hvězdárny, lodi, pozemkové daně, knihy, die Ausstattung des Buches; divadelní kus v novém u., neu in Scene gesetzt. Dch. U. řek, die Flussregulirung. J. tr. U. sepsaných nových vložek desk zemských, Richtigstel- lung der neuverfassten landtäflichen Einla- gen. Dch. Listina o u. hranic. Ddk. IV. 32. — U. = poslední pořízení, das Testament. Vz Úprava, Ž. wit 49., 16.

358698   Upravenosť Svazek: 4 Strana: 0392
Upravenosť, i, f., die Instandsetzung. Šm.

358699   Upravenosť Svazek: 7 Strana: 0974
Upravenosť zevnějšku. Dk Aesth. 506.

358700   Upravený Svazek: 4 Strana: 0392
Upravený; upraven, a, o, zubereitet, zu- gerichtet, ausgestattet, hergerichtet, in Stand gesetzt. U. země, jídla. Jídlo prosté ale chutně u-né. Způsob života přísně u-ný, streng geregelt. Dch. Stát slovanský u-ný po způsobě křesťanském a národním. Ddk. II. 110. — čím. Ráj.

358701   Upravený Svazek: 7 Strana: 0974
Upravený. U. poměry. Osv. — jak. Místnosti vkusně u-né. Pdl. — nač. Míst- nosť na byty u-ná. Pdl. — k čemu. Písně k zpívání u-né. Jir.

358702   Upravidelniti Svazek: 4 Strana: 0392
Upravidelniti, il, ěn, ění = podlé pra- videl uspořádati, regeln, reguliren. Kmp., Šm.

358703   Úpravinka Svazek: 4 Strana: 0392
Úpravinka, y, f., die Nippsache. Dch., Šm.

358704   Úpravište Svazek: 4 Strana: 0392
Úpravište, ě, n., der Adjustirungsraum. Čsk.

358705   Upravitel Svazek: 4 Strana: 0392
Upravitel, e, m., der Zubereiter, Appre- teur. U. tlaku, der Druckregulator. Šp.

358706   Upraviti Svazek: 4 Strana: 0392
Upraviti, il, en, ení; upravovati, zube- reiten, zurichten, anrichten, arrangiren, rich- tigstellen, bereiten, ausstatten, in Stand set- zen. — abs. Už je upraveno (jídlo je na stole), es ist angerichtet. Us. Dch. — co: krmi, zemi, pole (orati, kopati, vláčeti atd. ), Us., své tělo (opatrovati, ošetřovati). Jel., cestu k někomu. Měst. bož. U. trám, ab- trumpfen, Nz., opravovati zemiu (spravo- vati). Dal. 45., oběd, jídlo, postavení, die Stellung herrichten, divadelní kus, in Scene setzen, Dch., léky. Nz. 1k. Ten tě tam u-ví (ukáže ti cestu). Němc. VII. 137. Postavení biskupů k panovníkovi u. Ddk. III. 239. — co komu. U. si podušku, vlasy, nemocnému postel. Dch. Vlastnímu pánu u. cestu. Ddk. VI. 78. — proč: kus pro divadlo u. Us. Dch. — co jak. Až byste mravy své podlé ní (nauky Kristovy) u-li: Život svůj dle Krista u. Sš. II. 50., 97. (Hý. ) Nelze mu u. tváře v příjemnější barvu. Čes. vč. — co, se k čemu. Tím se u-ly mysli posluchačů k vyslyšení od Barnaby a Pavla nových důkazů; Dle té vlády všecku spolem a věci jednotlivé k spáse upravuje. Sš. Sk. 179., I. 95. (Hý. ). Upravili ma teda k vám, že mi adaj vi buděte veďjeť o ňom dač povje- dať. Er. Sl. čít. 53. U. se k modlení. Sš. — kdy. Blažen, kdo za noci se k modlení upravuje. Sš. Sk, 196. Otakar chtěl ještě před korunováním u. nástupnictví v říši. Ddk. V. 343. — co, koho, se čím. Bůh blahoslovenou pannu všemi u-vil ozdobami; Bůh milostí svou k věčné slávě a cti upra- vuje lidi. Sš. L. 16., I. 104. Státoprávní smlouvy, jimiž následkem bitvy u Chlumu 1126. poměr říše českomoravské k císaři německému byl upraven, byly překotány; Poměr biskupa k jeho metropolitovi u-ven jest zákony církevními. Ddk. IV. 86., 267. (Tč. ). — co na jak dlouho. Poměr Mo- ravy k Čechám a k Německu u-ven byl na dlouhá léta. Ddk. IV. 104. — co nač. Vy- stavěli budovu a ji na nemocnici u-li. Ddk. V. 193. co kde. Pokoj v zemi. Dal. — se v čem. U. se v něčem (ve zlém = zdo- konaliti se, sich vervollkommnen). Měst. bož. — co kam. U. své hbité údy do proudu. Č. Upravují došek slámy do šatů zemských. Sš. P. 767. Aby každý měšťan každého cud- zieho do královského domu u-vil. Dbš Sl. pov. I. 189. — se s kým = spraviti se, po- řádnost činiti, sich ausgleichen. Us.

358707   Upraviti Svazek: 8 Strana: 0447
Upraviti = upozorniti, doporučiti. Tu u-vil ma na pana Myšku. Phľd. 1897. 46.

358708   Upraviti co Svazek: 7 Strana: 0974
Upraviti co: rovnici. Šim. 97. — co komu: si toilettu. Osv. — proč: řečiště pro plavbu (k plavbě). Pdl. Brouky pro sbírku u. Kk. Br. 14. — jak U. něco zá- konodárně. Pr. 1884. 6. — co k čemu: spis k vydání, k tisku. Mus. 1880. 168., 375. — co kde (čím): v kostele oltář. Výb. II. 15. V komíně tah šoupátkem. NA. IV. 170. — co več. Porůzné poznámky v celek přehledný sobě u. KP. IV.

358709   Úpravna Svazek: 4 Strana: 0392
Úpravna, y, f. = kde se co upravuje, die Appretur-, Zurichtstube, das Regulirungs- haus. Berg. Ú. vozní, die Wagenmontur. Dch.

358710   Úpravně Svazek: 4 Strana: 0392
Úpravně = s úpravou, prächtig, herrlich, köstlich, wohl zubereitet. Ú. lid na vojnu vystrojiti. Smrž., jídla strojiti, Zlob., dům postaviti. Sych. U. mlíti. Šp. Po zemi sto Turků ú připravených proti nám přijelo. Vrat. Cechové strojili se velmi ú. k roku svatomichalskému do Vídně. Pal. Dj. IV. 1. 152.

358711   Úpravně Svazek: 7 Strana: 0974
Úpravně se odíti. Šf. III. 90. — Výb. II. 1383., Mus.

358712   Uprávnělý Svazek: 7 Strana: 0974
Uprávnělý (v moc vešlý) rozsudek, rechtskräftiges Urtheil. Neč.

358713   Uprávněný Svazek: 7 Strana: 0974
Uprávněný; ěn, a, o, befugt. Rk.

358714   Úpravní Svazek: 4 Strana: 0392
Úpravní = k úpravě náležející, Appretur-. Berg. Ú. práce, Montirungsarbeit, f., lžíce, der Anrichtlöffel, věci, Adjustirungsstücke, pospoj, der Appreturverkehr. Dch.

358715   Úpravnice Svazek: 4 Strana: 0392
Úpravnice, e, f., die Appreteurin.

358716   Úpravník Svazek: 4 Strana: 0392
Úpravník, a, m., der Appreteur. Šm.

358717   Uprávniti Svazek: 4 Strana: 0392
Uprávniti, il, ěn, ění, rechtlich machen. L.

358718   Úpravnosť Svazek: 4 Strana: 0392
Úpravnosť, i, f. = úprava, wohlgeordne- tes Wesen, Niedlichkeit, gute Zubereitung, Pracht. Köstlichkeit, Jg., Dch.

358719   Úpravnosť Svazek: 10 Strana: 0675
Úpravnosť, i, f. Ú. pramenů. List. fil. 1905. 432.

358720   Úpravný Svazek: 4 Strana: 0392
Úpravný = upravený, wohl zubereitet, stattlich, ausgerüstet, köstlich, prächtig. U. hody, řeč, V., jídla, D., pokoj, Paradezirn- mev, Dch., tříska, der Pustspan, Šp., krmě, mládenec, služebník, Jel., hostina (nákladní), Kom., vojsko, Br., večere. Syr. — v čem. Město vší ve čsti velmi ú-né. Alx. 1099. — Ú. = umělecký, künstlich. Jg.

358721   Úpravný Svazek: 7 Strana: 0974
Úpravný. Jazyk náš ú-ný. Šf. Strž. I. 62. Ú. opera, Dk. Aesth. 325, kola, Alv.V. v. 1451. (HP. 28.), muzika. Wtr. exc. Upra- vovací plotna zámečníků, Richtplatte, f. Vz Včř. Z. I. 82.

358722   Upravovací Svazek: 4 Strana: 0392
Upravovací stroj. Dressier-. Techn. Vz Upravovatel, U. náklad, Adaptirungsausla- gen, stavba, -bauten, J. tr., čára.

358723   Upravovač Svazek: 7 Strana: 0974
Upravovač, e, m. = upravovatel.

358724   Upravovačka Svazek: 7 Strana: 0974
Upravovačka, y, f., Anrichterin ; An- richtröffel. Šp.

358725   Upravovadlo Svazek: 4 Strana: 0392
Upravovadlo, a, n. = upravovací stroj, die Appretnnnaschine. Šp.

358726   Upravování Svazek: 4 Strana: 0392
Upravování, n., die Bereitung, Zuberei- tung. Jg.

358727   Upravovatel Svazek: 4 Strana: 0392
Upravovatel, e, m., der Zubereiter, Re- gulator atd., vz Upraviti. U. tlaku, der (Gas) Druckregulator. Šp.

358728   Upravovatelka Svazek: 7 Strana: 0974
Upravovatelka, y, f., Anrichterin ; Zu- bereiterin. U. umělých květin. Pdl

358729   Upravovati Svazek: 4 Strana: 0393
Upravovati, vz Upraviti.

358730   Úpravověda Svazek: 4 Strana: 0393
Úpravověda, y, f. Ú. rolnická (rolnictví), die Ackerbestellungskunde, der Ackerbau, die Agrikultur. Obsahuje ú-du lučební či chemickou a mechanickou. Ú. mechanická jedná o vzdělávání půdy, ú. lučební jedná o hnojivech a o hnojení. Pta.

358731   Upráyniti něco Svazek: 8 Strana: 0447
Upráyniti něco. Bezd. Bibl. I. Předml. 1.

358732   Uprázdeň Svazek: 4 Strana: 0393
Uprázdeň, dně, f. Čas ponížení, u-dně či kenosy Páně. Sš. J. 362. (Hý. ).

358733   Uprázdnění Svazek: 4 Strana: 0393
Uprázdnění, upráznění, n., das Vakant- werden, die Musse. K uzdravení jemu třeba úplného u. (Musse). Dch. Žádného ú. nemíti. V. U. míti od něčeho. Jel. Vyšší stupeň u. dotčeného. Sš. II. 166. Po desítiměsíčném u. té stolice. Ddk. III. 172. (II. 355. ).

358734   Uprázdněný Svazek: 4 Strana: 0393
Uprázdněný; -en, a, o, vakant, leer, offen. U. místo. Dch. U. trůn náležel nej- bližšímu příbuznému; Soběslav u. úděl olo- moucký kněžici Václavu odevzdal. Ddk. II. 121., III. 18 (Tč. ). Někoho na u-né místo dosaditi. Us.

358735   Uprázdniti Svazek: 4 Strana: 0393
Uprázdniti, il, ěn, ění; uprazdňovati = prázdným učiniti, leer machen, entledigen. — abs. Byl-li jsem komu trnem v očích, ustupuji; zavázel-li jsem komu, uprazdňuji (= uprazdňuji se), Platz machen. Kom. Je-li beneficium takové u-něno. Ddk. II. 315. — co: místo. Us. — co komu: někomu místo. Us., Br. — sobě = čas, kdy sobě učiniti, sich Musse machen, nehmen. Plk., Šm. — si před kým: s krku ho zbýti, sich frei, leer, los machen, sich entschhtgen. Plác. — odkud: z vlasti (utéci). V. — se = dáti si na chvíli. Drobet se u. Štr. Uprázdněte se! Us. Sš. Nemohu se u. Bude-li možná se u. Sych. — se kam (k čemu, nač, na jak dlouho, kdy). U. se k modlitbě. Št. K věcem a záležitostem duchovním se u.: Že po těch nebezpečných čtrnáctero dní ani ku pořádnému jedení se u. nemohli. Sš. Sk. 208, 287. (Hý. ). Žádám vás, abyste se některý den tohoto týhodne ke mně sem u-li; Za to žádám, abyste se, pokud možno, k tomu u-li; Až sem se teprv k němu v tuto chvíli při příjezdu sem do Rousí- nova u-dnil. Žer. A právě v této době u-dnil se trůn český poznovu. Ddk. II. 346. U. se na modlitby, Sš. 65., 68., J. 101., na službu duchovní. Sš. Sk. 68. Na chvilku se k někomu u. Kram., Žer. U. se k dílu, Kram., k jídlu, Br., k učeným pracem. D. lžádný nemá sě tak přieliš poddati práci, by sě svým časem k službě božie neuprázdnil. Št. — se komu: Bohu. V. — se od čeho: od prací, Reš., od úřadu, Zlob., od svět- ských žádostí. Št. — se čeho. Jakmile lid- ské srdce se u. hledí sebe a jiných tvorů. Sš. Sk. 19. Pán všem příklad dal, kterak hluku města se druhdy u. a v samotu ustou- piti přijde. Ev. Mat. 106. — čím. Smrtí Oty sličného u-no jest knížectví olomoucké. Ddk. II. 317. — kdy kde. Vímeť, že smrtí Jaromírovou uprázdnila se biskupská stolice v Praze. Ddk. II. 332. — aby. Nemohl u. se, aby opustil říši svou na delší čas. Pal. Dj. V. 2. 371.

358736   Uprázdniti se Svazek: 7 Strana: 0974
Uprázdniti se. Arch. VIII. 111. — od- kud. Pakli voda z láhve se u-dňuje. Kod. — k čemu. Jestliž se k tomu muožete u. Arch. VII. 37. — kam. U. se do kostela na boží službu, na kázánie. Št. Kn. š. 89.

358737   Uprazdňování Svazek: 4 Strana: 0393
Uprazdňování, n., vz Uprázdnění. U. se k modlitbám. BR. II. 192.

358738   Upražiti Svazek: 4 Strana: 0393
Upražiti, il, en, ení; upražovati, braten, rösten, dörren am Feuer. V. — co, se (kde): mouku, D., pučálku na pánvi, Us., rudu, Vys., kávu. Upražiti něco v másle, V., kávu v bubínku. Mohl by se člověk na tom slunci u. Ros.

358739   Upražiti Svazek: 8 Strana: 0447
Upražiti. Dali mu šest klobás u Slov. NZ. IV. 414.

358740   Uprcaný Svazek: 4 Strana: 0393
Uprcaný; -án, a, o = zaprcaný. Us. Šd.

358741   Uprcaný Svazek: 7 Strana: 0974
Uprcaný, Těch u-ných 15 zl. mi nepo- může (nepatrných). Us.

358742   Uprcati Svazek: 4 Strana: 0393
Uprcati, befurzen, bekacken. — co: kal- hoty. Tč.

358743   Uprcnouti se Svazek: 4 Strana: 0393
Uprcnouti se = uprdnouti se. Us. Šd.

358744   Uprcovati Svazek: 4 Strana: 0393
Uprcovati, zeitweise furzen. Co u-ješ? Us. Tč.

358745   Uprdeliti se Svazek: 4 Strana: 0393
Uprdeliti se = posaditi se, sich setzen. U Jižné. Vrů.

358746   Uprděti se Svazek: 4 Strana: 0393
Uprděti se, sich gehörig ausfarzen; ge- hörig plauschen. Na Ostrav. Tč.

358747   Uprdnouti se Svazek: 4 Strana: 0393
Uprdnouti se, dl, utí, einen Furz lassen. V. Lepší zdraví nežli ctnosť, uprdni se, co budeš moct. Prov.

358748   Uprdnouti se Svazek: 7 Strana: 0974
Uprdnouti se. Vz Vyšpatniti se.

358749   Uprdnouti se Svazek: 10 Strana: 0464
Uprdnouti se. Keď sa nehanbíš uprdnúť nehanbi sa ani voňat. Mus. slov. V. 27. Keď sa hus uprdne, povedz (pověz): Vítaj, tetko (hovorí sa deťom, keď sa miešajá všetečne do reči)! Slov. Phľd. XXIII. 309.

358750   Uprdnutí Svazek: 4 Strana: 0393
Uprdnutí, n., der Furz. V.

358751   Uprdolenosť Svazek: 4 Strana: 0393
Uprdolenosť, i, f. = uplkanosť. U Olom. Sd.

358752   Uprdolený Svazek: 4 Strana: 0393
Uprdolený; -en, a, o = který pořád pr- dolí, uplkaný, plkoš. Mor. Brt., Sd.

358753   Upreclíkovati si Svazek: 4 Strana: 0393
Upreclíkovati si vlasy, kräuseln. Ostrav. Tč.

358754   Upréčiti Svazek: 4 Strana: 0393
Upréčiti = upříčiti. Na Slov. Jg.

358755   Uprečník Svazek: 4 Strana: 0393
Uprečník, a, m., der Bestreiter. Na Slov. Bern.

358756   Uprečnosť Svazek: 4 Strana: 0393
Uprečnosť, i, f.. die Streitsucht. Na Slov. Bern.

358757   Uprečný Svazek: 4 Strana: 0393
Uprečný, streitend, streitsüchtig. Na Slov. Bern.

358758   Uprechovaný Svazek: 9 Strana: 0359
Uprechovaný. U. vlna = rozčesaná. Val. Čes. 1. X. 134.

358759   Uprejtovati Svazek: 7 Strana: 0974
Uprejtovati = prejt (klíč) vyhnati. Okurky n-ly. U Král. Hrad. Kšť.

358760   Upremovati Svazek: 4 Strana: 0394
Upremovati = prýmy obsaditi, mit Bor- ten besetzen; ulíčiti, ausschmücken. Jg., Ros.

358761   Uprenclíkovati Svazek: 4 Strana: 0394
Uprenclíkovati = upreclíkovati.

358762   Upresbývať Svazek: 8 Strana: 0447
Upresbývať = na příkoř dělati. Slov. Kal. S. 191.

358763   Upresovati Svazek: 4 Strana: 0394
Upresovati, lépe: ulisovati, ein-, aus-, abpressen.

358764   Upretovati Svazek: 4 Strana: 0394
Upretovati, zastr. = upraviti, bereiten. Kuch. knih.

358765   Uprhnúť Svazek: 7 Strana: 0974
Uprhnúť. Pergament býl zakopaný, rok uprhnúł = uhraněl, utěřel. Mor. Brt D. 282.

358766   Úprch Svazek: 4 Strana: 0394
Úprch, u, m. = uprchnutí, útěk, die Flucht. Ros. Z oněch přemnohých, kteřížto na ú-chu svém evangelium kázali; Zdáli se mu úpr- chem Petrovým býti vinni. Sš. Sk. 95., 146. (Hý. ).

358767   Uprchalý Svazek: 10 Strana: 0464
Uprchalý květ. Tbz. V. 591.

358768   Uprchati Svazek: 4 Strana: 0394
Uprchati, vz Uprchnouti.

358769   Uprchel Svazek: 7 Strana: 0974
Uprchel, chla, m. = žid (nadávka). U Ky- jova. Rgl.

358770   Uprchlec Svazek: 4 Strana: 0394
Uprchlec, lce, m. = uprchlík, zběh. S. N. XI. 253. Meškal co u. při dvoře tchána svého. Ddk. II. 83. (398., 370. — Tč. ).

358771   Uprchlenec Svazek: 4 Strana: 0394
Uprchlenec, nce, m., lépe: uprchlec = zběh, běhlec, poběhlík, der Flüchtling. Jg.

358772   Uprchlenec Svazek: 10 Strana: 0464
Uprchlenec, nce, m. U. pokládá se za špatné slovo m. zběh, poběhlík, poněvadž není partc. utečený. Sr, -ec v VI. díle.

358773   Uprchlice Svazek: 10 Strana: 0464
Uprchlice, e, f. Zr. Krist. 36.

358774   Uprchlictví Svazek: 4 Strana: 0394
Uprchlictví, n., die Fahnenflucht. Dch.

358775   Uprchlík Svazek: 4 Strana: 0394
Uprchlík, u, m., der Entlaufene, Flücht- ling. Us. Dch. U. vojenský, zběh. S. N. XI. 253., Dch,, Ddk. III. 294. U. při dvoře Gejzy; Mezi ruskými u-ky byl také velkokníže ky- jevský. Ddk. III. 260., V. 219. (Tč. ).

358776   Uprchlý Svazek: 4 Strana: 0394
Uprchlý = který uprchl, der Entflohene. Tu i tam jal se lid loupiti, vnikaje do pří- bytkův u-chlých. Ddk. II. 416. Strany po- řekadel a přísloví vz: Pata, Pírko, Pták, Škvrně, Vyhráti, Vypadnouti. Lb. — U. = prchlivý, heftig. Na Slov. Tč.

358777   Úprchnosť Svazek: 4 Strana: 0394
Úprchnosť, i, f., vz Úprknosť.

358778   Uprchnouti Svazek: 4 Strana: 0394
Uprchnouti, chl, utí; uprchati, upršeti, el, ení, wegfliehen, entweichen, entwischen, davonlaufen. — abs. Má radosť uprchala. Kam. Krásná růže uprchá. Zlob. — odkud: od matky. Rk. — odkud jak: z města povozem. — (kdy) kam. Dne 28. června uprchl papež do Civitavecchie; Svatopluk uprchl k svému švakru. Ddk. V. 251., III. 279. — odkud kdy kam s kým. Tento Hubald uprchl co jinoch ze školy lutyšské; R. 1155. Oldřich uprchl z vlasti se svými přívrženci do Polska. Ddk. IV. 188., III. 212. (Tč. ).

358779   Uprchnouti jak Svazek: 10 Strana: 0464
Uprchnouti jak. Uprchl jako na křídlech vichru. Hrls. Hus. 119.

358780   Uprchnutí Svazek: 4 Strana: 0394
Uprchnutí, n., das Entlaufen, die Flucht. U. vody, das Verfliessen des Wassers. Šp.

358781   Úprchný Svazek: 4 Strana: 0394
Úprchný = úprkný. Na Slov.

358782   Uprchovati Svazek: 4 Strana: 0394
Uprchovati = poprchávati. Na Ostrav. Tč.

358783   Upriamený Svazek: 8 Strana: 0447
Upriamený = dychtivý, lüstern. Bol u-ný za peniazmi. Phľd. XII. 483. Je na to u-ný. Ib. 669. Predtým nebol u-uý na túto služba. Ib. 1893. 250.

358784   Upriamit sa na koho Svazek: 8 Strana: 0447
Upriamit sa na koho. Mala sa na koho u Phľd. XII. 282.

358785   Upriamiť sa nač Svazek: 7 Strana: 0974
Upriamiť sa nač = po něčem bažiti. Slov. Rr. Sb, Hdž.

358786   Upŕiemný Svazek: 10 Strana: 0464
Upŕiemný, vz Upřímný.

358787   Uprimčený Svazek: 7 Strana: 0974
Uprimčený = spřátelený, befreundet. Slov. Ssk.

358788   Uprímnosť Svazek: 7 Strana: 0974
Uprímnosť je najsladšou vábivosťou žen- skej. Slov. Lipa.

358789   Úprimnosť Svazek: 9 Strana: 0359
Úprimnosť. Přílišná u. holé neštěstí. Šml. IV. 161.

358790   Uprizerať sa nač Svazek: 7 Strana: 0974
Uprizerať sa nač, genug anschauen, zu- sehen. Vz Prizerať. Slov. U-ral sa na tú horu a odlomil si z nej prútek. Dbš. Sl. pov. VI. 31. (VII. 83 ).

358791   Úprk Svazek: 4 Strana: 0396
Úprk, u, m. = hrk, útok, pohrom, hefti- ger Anfall, der Andrang, Sturm, Anlauf, Galopp, die Heftigkeit; úprkem = hrkem, spěšně, pádem, tryskem, heftig, spornstreichs, über Hals und Kopf. D. Úprkem k ně- komu hnáti; úprkem šel ve všeliké nešle- chetnosti; ú-kem doskočiti; bez ú-ku (zne- náhla). V. Hle, kterako škaredá zima po- všudy v úprku pádí. Dch. Voda ú-kem do lodi hnala. Ler. Hned jsme ú-kem letěli. Us. Dch. Ú. na statek něčí učiniti; na jeden u. 3 míry piva vypiti. Bern. U-kem běžeti, Ros., se hrnouti, jeti, na někoho se obořiti, D., koně na někoho hnáti. Troj. Úprkem s dobytým mečem na někoho udeřiti. Flav. Ú-kem se poženou. Br. Ú-kem se na někoho valiti, Háj., všecky poraziti, Eus., ve zlé le- těti. Kom. Města toho dobyli prvním ú-kem. Pal. Dj. III. 2. 332., Ddk. II. 120. Pravým ú-kem mimo dům šel. BN. Nemohli úprku Čechů snésti; Kostelové jako jedním ú-kem zbořeni jsou. V. Vz Cval, Celkem.

358792   Úprk Svazek: 7 Strana: 0974
Úprk. Ta měla s tím ú-ky (na spěchy, naháňky). Vk.

358793   Úprk Svazek: 8 Strana: 0447
Úprk. Dle Bl. Gr. 327. slovo ničemné. Báii se úprku (útoku) Alexandrova. Alx. Nách. kap. XXXVII.

358794   Úprka Svazek: 10 Strana: 0464
Úprka Jóža, malíř. Sr. Zl. Pr. XXI. 142., 191., 216., 237., 288., 430., 455.

358795   Úprkně Svazek: 4 Strana: 0396
Úprkně, heftig. Nú Slov. Bern.

358796   Úprknosť, úprchnosť Svazek: 4 Strana: 0396
Úprknosť, úprchnosť, i, f., die Heftig- keit. Na Slov. Bern.

358797   Úprkný Svazek: 4 Strana: 0396
Úprkný = úprchný, heftig. Slov.

358798   Uprlený Svazek: 7 Strana: 0974
Uprlený = kopřivami upálený. Na jiho- vých. Mor. Brt.

358799   Uprliti Svazek: 4 Strana: 0396
Uprliti, na Slov. = spáliti, popáliti, an- brennen. — se. Bern. — koho. Jej, to mě u-lo! — se kde. U-lil se na ruce (strčiv ruku do kopřiv). V již. Mor. Šd.

358800   Uprnúti Svazek: 10 Strana: 0464
Uprnúti. Dle Výb. Pel. S. 12. 2. m.: uprchnúti.

358801   Uprodání Svazek: 9 Strana: 0463
Uprodání, n. Stalo se některaké u., že prodal od domu svého k domu Zakalinovu některaký kus. 1444. Mšín. 13.

358802   Uprodati Svazek: 4 Strana: 0397
Uprodati, uprodávati, einen Theil ver- kaufen. — co. Nežby na tě lichva rostla, radějie uprodaj něco. Št. Jak bych já ty dluhy platil, dyž sem eště nenamlátil, upro- dám si měřičku, zaplatím polovičku. Čes. mor. ps. 239. Uprodává ho, když lživě chválí. Hus I. 261. — odkud. Z statků svých, což se jim vidělo, uprodávali. BR. II. 399. b. — komu čeho. Br., Štelc, Zlob. U. někomu ovsa, žita atd. Žer. L. I. 152. Šd. Že sobě tak mnoho zasloužil, aby toho i jiným u. mohl. BR. II. 27. a U-dám si žita a koupím mouky. Us. Msk., Šd.

358803   Uprocházeti se Svazek: 4 Strana: 0397
Uprocházeti se, sich satt spazieren. Na Ostrav. Té.

358804   Uproklínati se koho Svazek: 4 Strana: 0397
Uproklínati se koho, genug verfluchen. Us. Tč.

358805   Uprorokovati Svazek: 4 Strana: 0397
Uprorokovati, prophezeien. — co: Špatný čas. Tč.

358806   Uprorývati Svazek: 4 Strana: 0397
Uprorývati, durchwühlen. — co. Voda pola u-la. Tč.

358807   Úpros Svazek: 4 Strana: 0397
Úpros, u, m. = uprošení, die Erbittung, Bern.; odpros, die Abbitte. Div. z och.

358808   Uprositel Svazek: 4 Strana: 0397
Uprositel, e, m., der Erbitter.

358809   Uprositelka, uprositelkyně Svazek: 4 Strana: 0397
Uprositelka, uprositelkyně, ě, f., die Erbitterin. Bern.

358810   Uprositelnosť Svazek: 4 Strana: 0397
Uprositelnosť, i, f., die Erbittlichkeit.

358811   Uprositelný Svazek: 4 Strana: 0397
Uprositelný, erbittlich. Neuprositelný. V.

358812   Uprositi Svazek: 4 Strana: 0397
Uprositi, il, sen, šen, ení; uprosívati, upro- šovati = prosbami pohnouti, Jemanden er- bitten, durch Bitten bewegen; prošením ob- držeti, erbitten, durch Bitten erlangen. — abs Nedal se u. Us. Šd. — koho. D. Po- slové do Vídně přišlí u-li stavův uherských, že dali svolení. Pal. Dj. III. 3. 284. Vz Pro- siti. — co = prose obdržeti. V. U. odpu- štěnie, Št., tělo. Pass. Nic užitečného sobě neuprosil. Hus II. 315. — co komu: mi- losť, Půh II. 537., Dr. v. 130, ducha sv., Hus II. 157., nemocný rok. Půh. 1. 387., II. 64., 161., 350., 351. (Tč. ). A na to jsme sobě u-li potaz. Arch. IV. 128. Žádný nemá sobě spolkóv se sirotky uprošovati. Vš. Jir. 271., 251. — co na kom: na Bohu. Ms. bel., Pass. 332. Syna na Bozě u-la. Bj. Sv. Jakub na katu u-sil. Pass. mus. 353. U-la jsem na Bozě prodlenie mého mučenie. Ne- dati na sobě nic u. V. — komu co kde (čím). Kteříž by mu prosbami milosť u něho uprosili. Reš. Sv. Anna u-la u Boha plod. Exc. Milosť tobě u Boha u-sím. Pal. Dj. IV. 1. 367. Já sem se u-siv u KMti. přijel sem, abych sobě některé věci zjednal. Arch. II. 440. Hodné jest, abychom věděli, uprosili-li sú to u Boha, což velé činiti; Židé u-sivše nádobí mnoho u pohanóv egyptských ne- ukradli sú ušedše s ním bez jich vědomie; Co uprosíme u Boha modlením...; Člo- věk dobrý móž uprositi u Boha jinému člo- věku zdravie i na těle i na duši. Hus I. 90., 208., 312., II. 378. (Tč. ). — co k čemu na jak dlouho. Ještě tebe prosím, aby jemu rok k tém penězóm od tohoto sv. Havla do roka u-sil. Arch. IV. 11. — co komu od koho. U. něco od Boha. Hus 1. 90. Naj- prv od učených v písmě svatém odpuštěnie uproste. Jel. En. m. 72. — koho kdy od čeho. An byl téhož Makovce před tím u-sil od šibenice -u Staroměstských. Pal. Dj. III. 2, 296. — se kde nač. U-lo se jich jedenácte jiezdných u Janka hauptmana na branie (loupení). Pč. 43. — koho v čem. Aby jim práva jejich těmi zápisy odjata byla, to že by nebylo slušné, byť by kní- žata v tom i u-sil. Pal. Dj. III. 3. 283. — čeho jak. Aby žádný neuprošoval těch úřaduov k věčnosti ani do času; Někteří úřady sobě osobovali listy královskými a skrze přízeň uprošovali. Arch. IV. 445. (Šd). — se v co. Ďábli jeho odpuštěním u-li sú se v svině. Hus II. 375. — se kam proč. Než když dva tovařišie uprosila se po svých potřebách na Kozíchřet. Arch. I. 375. — aby. U-sil ho, aby nežaloval. Us. Šd. Tu sme na všech jedva za tři neděle u-li, aby na zámciech ostali. Arch. III. 6. — co k čemu. Aby k tomu kladení ve dsky u-sil povolenie královské. Vš. Jir. 166. — se koho = naprositi se ho, viel bitten. Bern. — se u koho: vyprositi se, sich aus- bitten. Pref.

358813   Uprositi Svazek: 7 Strana: 0974
Uprositi. Ktož prosí, uprosí druhdy. Št. Kn. š. 79. — co komu : sobě potaz, Výb. II. 814., milosť. 1b. II. 22. Ti li uprosie sobě i lidu královstvie nebeské. Hus I. 300. — se kde. Máme se u páně Mti u. Arch. VIII. 16. — na kom. Jeden král pohanský byl u-sil na svých boziech, že . . . Št. Kn. š. 55.

358814   Uprositi Svazek: 9 Strana: 0359
Uprositi. Upros mi na něm, ať... Modl. CLXXXI. 160.

358815   Úprosný Svazek: 4 Strana: 0397
Úprosný, erbittlich. Dch. Neúprosný, un- erbittlich.

358816   Úprosný. Ú Svazek: 10 Strana: 0464
Úprosný. Ú. slovo. Msn. II. 189., Škod. II. 2 210.

358817   Uprostiti Svazek: 4 Strana: 0397
Uprostiti, vereinfachen. — co čím. Na Mor. Tč.

358818   Uprostořený Svazek: 4 Strana: 0397
Uprostořený; -en, a, o = ku prostoru nějakému přivázán a jím obměstnán. Tvůrce světa není u-řen. Sš. Sk. 207. (Hý. ).

358819   Uprostraniti Svazek: 4 Strana: 0397
Uprostraniti, il, ěn, ění; uprostraňovati = prostranným, volným činiti, Raum ma- chen, aufräumen. — co komu: stezku své prchlivosti u. Br. — komu čím. Jg. — čemu. Takto pocitům lásky své ku Filip- panům u-niv udává. Sš. II. 153. Uprostra- něno tím valněji lichotám i tůčkám sobe- ckým. Pal. Dj. IV. 2. 44. — co čím: ránu nožem. — kdy. Bůh v soužení uprostraňuje. Plk. — kde. Uprostraňuje okolo srdce. V. Herb. — co, se kam (kdy). Méně vhodně někteří slovo my u-ňovali také na apošto- lovy druhy. Ješto prý za těch dob letnice na sedm dní se uprostraňovaly. Sš. II. 10., Sk. 249. (Hý. ).

358820   Uprostřed Svazek: 4 Strana: 0397
Uprostřed. U. velikého shromáždění; Vladislav tábořil se svými udatnými voji u. mezi vévodou Fridrichem a vévodou ra- kouským; Hradební zdě s věží u. atd. Ddk. III. 148., 235., IV. 138. (Tč. ). Vz Prostřed.

358821   Uprostřenosť Svazek: 4 Strana: 0397
Uprostřenosť, i, f., vz Potočitosť a násl.

358822   Uprostřený Svazek: 4 Strana: 0397
Uprostřený; -en, a, o, ausgebreitet, breit gelegt.

358823   Uprostříti Svazek: 4 Strana: 0397
Uprostříti, stru, střel, en. ení, auf-, aus- breiten. — co kde: na louce, v lese atd.

358824   Uprošení Svazek: 4 Strana: 0397
Uprošení, n. = vyprošení, die Erbittung. Jel. — U. = odprošení, die Abbitte. D.

358825   Uprošený Svazek: 4 Strana: 0397
Uprošený; -en, a, o, erbeten. Kleknouti na u-nou, um Verzeihung zu erlangen. Jel. Vz Uprositi.

358826   Uprošování Svazek: 7 Strana: 0974
Uprošování. Cf. Jg. Slnosť. 70.

358827   Uprotiviti Svazek: 4 Strana: 0397
Uprotiviti, il, en, ení, zuwider machen. — se, zuwider werden. Mor. Tč.

358828   Uprovoditi Svazek: 4 Strana: 0397
Uprovoditi, il, zen, ení, einbegleiten. — co kam: listinu k úřadu.

358829   Uprskaný Svazek: 4 Strana: 0397
Uprskaný; -án, a, o, bespritzt. — čím: vůz blátem u. Na Ostrav. Tč. Celé galaty máš od blata u-né. Ib.

358830   Uprskati Svazek: 4 Strana: 0397
Uprskati, uprskotati; uprsknouti, sknul a skl, ut, utí, uprskovati = poprskati, be- geifern, bespritzen. Bern.

358831   Uprsknouti Svazek: 7 Strana: 0974
Uprsknouti = utéci, entfliehen. Mor. Vck.

358832   Upršeti Svazek: 4 Strana: 0397
Upršeti, el, ení. Dnes se už dosti u-lo, es rugnete genug. Mor. Tč.

358833   Upršeti Svazek: 9 Strana: 0359
Upršeti. Uprší ma! Väčší narastieš. Zát. Př. 267b.

358834   Uprtačiti Svazek: 4 Strana: 0398
Uprtačiti, il, en, ení = urobiti, ušiti (s příhanou), nähen. — co: boty, střevíce. Us. Šd. Vz Prtačiti.

358835   Uprtati Svazek: 4 Strana: 0398
Uprtati, flicken, pfuschen. — co komu:: střevíce (= špatné udělati). Jg.

358836   Úprtek Svazek: 4 Strana: 0398
Úprtek, tku, m., die Pfuscherarbeit. Us. Dch.

358837   Uprtiti Svazek: 4 Strana: 0398
Uprtiti, il, ěn, ění = uprtati, flicken. Us. Jg.

358838   Uprtnouti Svazek: 4 Strana: 0398
Uprtnouti, tnul a tl, ut, utí = zahynouti, krepiren. — komu. Ten kůň mu už u-tnul. Slez. Šd.

358839   Úpruh Svazek: 4 Strana: 0398
Úpruh, u, m. = tvrdosť, die Härte. Všk.

358840   Uprůplavniti Svazek: 7 Strana: 1395
Uprůplavniti, kanalisiren. Tch. 1889. 77.

358841   Uprůplavniti Svazek: 9 Strana: 0359
Uprůplavniti řeku. Ott. XIII. 900.

358842   Uprve Svazek: 4 Strana: 0398
Uprve, zastr. = teprv, erst. Martim.

358843   Upryskyřiti se Svazek: 4 Strana: 0398
Upryskyřiti se, vz Upliskyřiti. Tč.

358844   Uprýštěti Svazek: 4 Strana: 0398
Uprýštěti, ěl, ění = uprýskati, absprü- hen. Us. Tč.

358845   Úpryž Svazek: 7 Strana: 0974
Úpryž, e, f., Guttapercha. Slov. Ssk.

358846   Uprzniti Svazek: 4 Strana: 0398
Uprzniti, il, ěn, ění, besudeln. — se čím. Tč.

358847   Uprzniti Svazek: 9 Strana: 0359
Uprzniti, profauare. Ž. pod. LXXXVIII. 35.,

358848   Uprzniti Svazek: 10 Strana: 0464
Uprzniti. Neuprzním ustavenie mého, neque profanabo. Ž. pod. 88. 35.

358849   Upřádati Svazek: 7 Strana: 0973
Upřádati, vz Upřísti.

358850   Upřáhání Svazek: 4 Strana: 0391
Upřáhání, n., die Einspannung, Gewöh- nung ans Joch.

358851   Upřáhanosť Svazek: 4 Strana: 0391
Upřáhanosť, i, f., die Gewöhnung ans Joch. Jg.

358852   Upřáhaný Svazek: 4 Strana: 0391
Upřáhaný; -án, a, o, eingespannt, zahm, gezügelt; neupřáhaný, zügellos. BR. II. 708. a. (Šd. ).

358853   Upřáhati Svazek: 4 Strana: 0391
Upřáhati; upřáhnouti, ul, ut, utí (zastr. upříti, upřahu n. upřehu), upřáhl, upřažen n. upřežen, ení = zapřáhati, vorspannen, ans Ziehen, ans Joch gewöhnen. — koho: ho- vada, Martim., koně. Háj. — v co. Biancof.

358854   Upřáhlý Svazek: 4 Strana: 0391
Upřáhlý = ústupný, nachgiebig. U. před- sevzetí. Drsk. Cf. Upřahaný.

358855   Upřáhnosť Svazek: 4 Strana: 0391
Upřáhnosť, i, f. = upřáhanosť. Ros.

358856   Upřáhnouti Svazek: 4 Strana: 0391
Upřáhnouti, vz Upřáhati.

358857   Upřásti Svazek: 4 Strana: 0391
Upřásti, vz Upřísti.

358858   Upřebírati se Svazek: 4 Strana: 0393
Upřebírati se, gehörig bewegen. — čím. U-ral se nohama, až tam došel. — se čeho, klauben. Ostrav. Tč.

358859   Upřebodati čeho Svazek: 4 Strana: 0393
Upřebodati čeho, durchstechen. Mor. Tč.

358860   Upředati Svazek: 4 Strana: 0393
Upředati = uprodati, Na Ostrav. Tč.

358861   Upředčení Svazek: 4 Strana: 0393
Upředčení, n. = ukvapení. Sš. Mt. 25.

358862   Upředčení Svazek: 7 Strana: 0974
Upředčení, prolepsis Nz.

358863   Upředčiti Svazek: 4 Strana: 0393
Upředčiti, il, en, ení = předstihnouti, předejíti, zuvorkommen. — koho. Pán znaje úmysl jeho u-čil jej. Sš. Mt. 245., J. 28. (Hý. ).

358864   Upředčiti co komu za koho Svazek: 10 Strana: 0464
Upředčiti co komu za koho: modlitbu. Ž. pod.

358865   Upředení Svazek: 4 Strana: 0393
Upředení, n., vz Upřísti. Sš. Upředený; -en, a, o, gesponnen. U. niť.

358866   Upředitel Svazek: 4 Strana: 0393
Upředitel, e, m., der Vorgänger, Vor- läufer. L.

358867   Upřediti Svazek: 4 Strana: 0393
Upřediti, il, ěn, ění = napřed jíti, vor- ausgehen; předstihnouti, vorkommen, vor- eilen. — koho v čem. L. Druh druha u. usiloval. Sš. L. 120. (Mt, 210.,. J. 28. — Hý. ).

358868   Upřediti Svazek: 7 Strana: 0974
Upřediti si práci = dříve začíti, aby byla spíše hotova. U Ub. Brod. Brt. D. 282.

358869   Úpředkem Svazek: 4 Strana: 0393
Úpředkem, im vorhinein. Šm.

358870   Upředkládati se komu čeho Svazek: 4 Strana: 0393
Upředkládati se komu čeho, genug vorlegen. Mor. Tč.

358871   Upředstírati se komu čeho Svazek: 4 Strana: 0393
Upředstírati se komu čeho = ausbrei- ten; vytýkati, vorwerfen. Mor. Tč.

358872   Upředu Svazek: 4 Strana: 0393
Upředu, vz Upřísti.

358873   Upřehlídati se čeho Svazek: 4 Strana: 0393
Upřehlídati se čeho, genügend durch- schauen, mustern. Na Ostrav. Tč.

358874   Upřechodzati se Svazek: 4 Strana: 0393
Upřechodzati se, oft durchgehen. U-li sme se dost přes ten led a přec sme ne- přepadli. Na Ostrav. Tč.

358875   Upřejímati se Svazek: 4 Strana: 0393
Upřejímati se, sich satt überschlagen. — čím: rukou. Ostrav. Tč.

358876   Úpřeka Svazek: 4 Strana: 0393
Úpřeka, y, f. = odpor, der Widerstand. Aby vývodkům těm nesličným v ústrety a úpřeky vyšel. Sš. I. 49. Není zajisté toho utajováni příčinou, žeby pověrnosti ve stříc a ú-ku vejíti hodlal. Sš. Mr. 33.

358877   Úpřeka Svazek: 7 Strana: 0974
Úpřeka = výčitka, Vorwurf, m Slov. Czm. 106.

358878   Upřekládati se čeho Svazek: 4 Strana: 0393
Upřekládati se čeho, genug ordnen, überlegen. Tč. 236

358879   Upřekúsati se čeho Svazek: 4 Strana: 0394
Upřekúsati se čeho, genugsam durch- beissen. Mor. Tč.

358880   Upřelamovati se čeho Svazek: 4 Strana: 0394
Upřelamovati se čeho, entzweibrechen. Mor. Tč.

358881   Upřelišiti Svazek: 4 Strana: 0394
Upřelišiti, il, en, ení = příliš co učiniti, zu viel thun, übertreiben. — co. Výb. I. 736.

358882   Upřélišiti se v něčem Svazek: 9 Strana: 0359
Upřélišiti se v něčem. Št. (Rozb. II. 199. ).

358883   Upřelívati se čeho Svazek: 4 Strana: 0394
Upřelívati se čeho, übergiessen. Us. Tč.

358884   Upřémnosť Svazek: 4 Strana: 0394
Upřémnosť, i, f. = upřímnosť. Arch. II. 41.

358885   Upřémný Svazek: 4 Strana: 0394
Upřémný = upřímný. U. cesta (directa via). Tomáš, jenž slove u-mný (Dydimus). BO., ZN.

358886   Upřémo Svazek: 7 Strana: 0974
Upřémo = upřímo. Št. Kn. š. 21.

358887   Upřeň Svazek: 7 Strana: 0974
Upřeň, ě, f, Amethyst, m. Rozk.

358888   Upřeně Svazek: 4 Strana: 0394
Upřeně hleděti, starr hinsehen. Us. Dch., Němc. U. (upřev zrak) na to hleděl. Us.

358889   Upření Svazek: 4 Strana: 0394
Upření, n., die Aufstützung, Richtung, der Einfall, der Vorsatz, das Verlangen; die Ab-, Verleugnung; der Widerstand, die Ent- gegenstemmung. Jg. U. na něco. Bern.

358890   Upření Svazek: 10 Strana: 0464
Upření, n. Takým u-ním. Ev. ol. 67a.

358891   Upřenový Svazek: 8 Strana: 0447
Upřenový. II. barva, Amethystfarbe, ť. Am. Orb. 57.

358892   Upřený Svazek: 4 Strana: 0394
Upřený; -en, a, o, gestemmt, geheftet, starr gerichtet. S očima k zemi u-ma tam stál, unverwandten, unverrückten Blickes. Us. Šd., D. U-nýma očima na někoho hle- děti. D. Není sem na to u-ný, dazu bin ich nicht gezwungen. Na Slov. Bern. Vz Upříti.

358893   Upřený v Svazek: 7 Strana: 0974
Upřený v zemi zrak. Mcha.

358894   Upřeplavjati se koho přes řeku Svazek: 4 Strana: 0394
Upřeplavjati se koho přes řeku, ge- nug überführt haben. Tč.

358895   Upřepravjati se koho na člunu přes řeku Svazek: 4 Strana: 0394
Upřepravjati se koho na člunu přes řeku, genug überführt haben. Na Ostrav. Tč.

358896   Upřestrkati se čeho Svazek: 4 Strana: 0394
Upřestrkati se čeho, genug durchste- chen. Na Ostrav. Tč.

358897   Upřestříhati se čeho Svazek: 4 Strana: 0394
Upřestříhati se čeho, genug durch- schneiden. Na Ostrav. Tč.

358898   Upřetahovati se čeho Svazek: 4 Strana: 0394
Upřetahovati se čeho, genug durch- ziehen. Tč.

358899   Upřeti Svazek: 4 Strana: 0394
Upřeti = upříti. Na Slov. Jg. U Opavy. Klš. — co nač: oči. Klš.

358900   Upřetí Svazek: 4 Strana: 0394
Upřetí, n. = upření, das Heften, Stem- men. Na Slov. Bern.

358901   Upřetřásati co Svazek: 4 Strana: 0394
Upřetřásati co, durchschütteln. Na Ostrav.

358902   Upřetý Svazek: 4 Strana: 0394
Upřetý; -et, a, o = upřený, geheftet, ge- stemmt. Na Slov.

358903   Upřezývati koho Svazek: 4 Strana: 0394
Upřezývati koho, beschimpfen. Tč.

358904   Upřezžínati Svazek: 4 Strana: 0394
Upřezžínati, alles durchschneiden. Tč.

358905   Úpřež Svazek: 4 Strana: 0394
Úpřež, i, f. (rus. ), das Pferdegeschirr. Rk.

358906   Upřeždímati se čeho Svazek: 4 Strana: 0394
Upřeždímati se čeho, genug durchwin- den. Na Ostrav. Tč.

358907   Upřežení Svazek: 4 Strana: 0394
Upřežení, n., die Vor-, Einspannung. Jel.

358908   Upřežený Svazek: 4 Strana: 0394
Upřežený; -žen, a, o, ein-, vorgespannt. — do čeho. Kůň do vozu u. Jel.

358909   Upřežívati se čeho Svazek: 4 Strana: 0394
Upřežívati se čeho, genug durchkauen. Ostrav. Tč.

358910   Upřibnej Svazek: 8 Strana: 0447
Upřibnej m. upřímný. Us. Oester. Mon. (Böhm.) I. 495.

358911   Upříčiti Svazek: 4 Strana: 0394
Upříčiti (apřéčiti), il, en, ení = příti, upírati, bestreiten, streitig machen, besie- gen. Na Slov. Bern.

358912   Upříditi Svazek: 4 Strana: 0394
Upříditi, vorausgehen. Hodiny u-ly se o 5 minut. Ostrav. Tč.

358913   Upřieci Svazek: 10 Strana: 0464
Upřieci, upřahu. Kaž koně u vóz u. Trist. 110. Vz Upřáhati.

358914   Upřiehati Svazek: 10 Strana: 0464
Upřiehati, vz Upřáhati.

358915   Upřiemnosť Svazek: 10 Strana: 0464
Upřiemnosť, vz Upřimnosť.

358916   Upřiemo Svazek: 7 Strana: 0974
Upřiemo = upřímo. Vz toto.

358917   Upřiemosť Svazek: 10 Strana: 0464
Upřiemosť, vz Upřimosť.

358918   Upřiemý Svazek: 7 Strana: 0974
Upřiemý = upřímý. Vz toto.

358919   Upřieti Svazek: 7 Strana: 0974
Upřieti, vz Upříti.

358920   Upřieznění Svazek: 7 Strana: 0974
Upřieznění, vz Upříznění.

358921   Upříjemniti Svazek: 4 Strana: 0394
Upříjemniti, il, ěn, ění, angenehm ma- chen. Rostl. III. b. 42.

358922   Upřikazovati se komu Svazek: 4 Strana: 0394
Upřikazovati se komu, oft genug er- mahnen. Us. Tč.

358923   Upříkladně Svazek: 4 Strana: 0394
Upříkladně, zum Beispiele, beispiels- halber. Us. u Berouna.

358924   Upříkřiti Svazek: 4 Strana: 0394
Upříkřiti, il, en, ení = příkrým učiniti, streng, scharf machen; příkrým býti, ent- gegen sein, hart begegnen. Jg. — čeho. Aniž jest upříkřil řečí svých. Ben. — (čím) čemu. Upříkřil jsi jeho božské velebnosti těmi slovy (urazils ji). Solf. U. hovadu. Rad. zv. U. komu. Bart. Nepodobné jest, aby pánu svému u-li. Arch. IV. 507. Je-li to slýchané, aby poddaní u-li pánu svému? Pal. V. 1. 235. — komu proč. Což jest skrze křehkosť mladosti své těm všem lidem z Prahy vypověděným upříkřilo. Bart. 229. 13. — se = unáhliti se, sich erzürnen, sich übereilen. Ros. — se komu — omrzeti pří- krostí, Einem überdrüssig, lästig werden. L.

358925   Upřikřiti komu Svazek: 7 Strana: 0974
Upřikřiti komu. 1497. Minst., Št. Kn. š. 311. 37.

358926   Upřilípjati co Svazek: 4 Strana: 0394
Upřilípjati co, ankleben. Mor. Tč.

358927   Upřilišeně Svazek: 10 Strana: 0464
Upřilišeně něco odsuzovati. Lit. II. 600.

358928   Upřílišení Svazek: 4 Strana: 0394
Upřílišení, n., die Ubertreibung = nad- sázka, přepjatosť, přílišnosť. Nz., Št. Pavel užívá toho židům obyčejného u. Sš. II. 26.

358929   Upřílišenosť Svazek: 7 Strana: 0974
Upřílišenosť, i, f. = upřílišení. Dk. Aesth. 553.

358930   Upřílišený Svazek: 4 Strana: 0394
Upřílišený; -en, a, o, übertrieben. Obojí slovo zdá se býti u-né. Pal. Dj. IV. 1. 440.

358931   Upřílišiti Svazek: 4 Strana: 0394
Upřílišiti, il, en, ení = příliš mnoho uči- niti, nadsaditi, übertreiben. — co. Us. — se čím kde. Král Otakar u-šil se, tuším, jeho návodem v témže sněmu. Pal. Dj. II. 1. 235. — (se) v čem. Št. N. 201., 52., Hus I. 131.

358932   Upřílišiti Svazek: 7 Strana: 0974
Upřílišiti. št. Kn. š. 164. 21., 29. Jiní buď upřielišie buď nedotáhnú (thun zu viel o. zu wenig). Ib. 289. 4L, 290. 21.

358933   Upřílišiti co Svazek: 9 Strana: 0359
Upřílišiti co. Vz Upřélišiti.

358934   Upřílišněně Svazek: 10 Strana: 0675
Upřílišněně sebevědomý. Zvon VI. 322.

358935   Upřílišniti Svazek: 4 Strana: 0395
Upřílišniti, upřílišňovati = upřílišiti. Kos. Ol. I. 124., 129.

358936   Upřím Svazek: 10 Strana: 0464
Upřím, a, o, vz Upřímný.

358937   Upřímě Svazek: 4 Strana: 0395
Upřímě = upřímo, gerad, geraden We- ges. Za Bohem u. jíti. Br. U. proti někomu táhnouti. Ben. V. Protož řeč přená nemůž nikdy u. dovedena býti, leč má v sobě ji- stění zavřené. CJB. 403. A upřímě k Hospo- dinu šla do nebe. Hus III. 161. — U. = upřímně, aufrichtig, herzlich. Téhož zdraví Vašnosti věrně a u. žádám. Žer. 339. Ne- upřímě se měl; Sám sebe u. miluješ. BR. II. 10., 99. a. Jsú někteří, jenž Krista káží, ale ne u. Hus III. 76.

358938   Upřímiti Svazek: 4 Strana: 0395
Upřímiti, il, en, ení = přímým učiniti, ebnen. — co. Upřimte stezky Páně. Sš. L. 51. — co kam. Tu do budoucna zrak u-il. Sš. L. 135. (Hý. ). — U. se nač = velice zachtíti, gelüsten, na něčem svéhlavě státi. Na Slov.

358939   Upřimlouvati Svazek: 4 Strana: 0395
Upřimlouvati = přimlouvati, kárati, verweisen, zureden, zurechtweisen. — abs. Od židů byl u-ván, že lože nesl. BR. II. 314. (162. ). — koho. Br.

358940   Upřímně Svazek: 4 Strana: 0395
Upřímně = nelstně, neošemetně, bez pře- tváření, aufrichtig, getreulich, treulich, offen- herzig, redlich. U. všecko činiti, Kom., mi- lovati, V., vystříhati. D. U. s někým býti. Star. let. Abych se u. (zrovna) vyznal. Dch. Jestli mě věrně miluješ, mluv ke mně u. Us. Šd. Kdyby král Vratislav byl přiznával se u. k ustanovením. Ddk. II. 333.

358941   Upřímnec Svazek: 4 Strana: 0395
Upřímnec, ence, upřímník, a, m., der Aufrichtige.

358942   Upřímněti Svazek: 4 Strana: 0395
Upřímněti, ěl, ění; zupřímněti = upří- mným se státi, aufrichtig werden. Jg.

358943   Upřímník Svazek: 4 Strana: 0395
Upřímník, a, m., ein Aufrichtiger. Šm. Vz Upřímnec.

358944   Upřímniti Svazek: 4 Strana: 0395
Upřímniti, il, ěn, ění, upřímňovati; zupří- miti = upřímným činiti, aufrichtig machen. — koho čím. Ros.

358945   Upřímnopracovitý Svazek: 10 Strana: 0464
Upřímnopracovitý život. 1621. Listář. 149.

358946   Upřímnosť Svazek: 10 Strana: 0464
Upřímnosť, i, f. U. jest vzácné, ale ne- chutné koření a málo kdy pomůže. Jrsk. XV. 283.

358947   Upřímnosť, i Svazek: 4 Strana: 0395
Upřímnosť, i, f.,. die Aufrichtigkeit, Offenherzigkeit, Redlichkeit, Treuherzigkeit. Sprostnosť a u.; Čí tobě ještě není známá u., domácky se neukazuj. Kom. J. 927. U. k někomu zachovati. Pr. měst. V něčí u. se důvěřovati. Sych. Starodávná u. přestala. Bern. Chladnoucí u.; Dárek u-sti, kleine Herzensgabe. Dch. Důstojnosti — konec u-sti, honores mutant mores. Dch. U. k ně- komu míti. Er. P. 178. U. pěkná ctnosť, ta bude trvat na věčnosť; Milovalach té z u-sti, podezřelach tě v nepravosti; Jenom, brabce, s u-stí, polámu ti všecke kosti. Sš. P. 72., 229., 697. (Tč. ). Málo máš, málo dáš, len daj z u-sti. Dbš. 44. Věřím a za to prosím, že mne v té u-sti přijmete, v jaké já se vám otvírám. Žer. 322. Toť přeji s u-stí. Dh. 59. Bojím se, že v tom u-sti nenie. Arch. IV. 404. Kdož srdcem jest u-sti mi- lovník. Kom. — Strany přísloví vz Srdce, Věrný.

358948   Upřímný Svazek: 4 Strana: 0395
Upřímný, -men, mna, o = rovný, ne- křivý, gerad. U. sloup. Rvač. — U. = ne- falešný, otevřený, štědrý, bezelstný, prostý, aufrichtig, unverstellt, offenherzig, offen, treuherzig, freimüthig, innig, inniglich. Jg. U. člověk co na srdci, to na jazyku má. Us. Tč. Dělal se upřímným. Dch. Bola to dzevčina srdca uprimného. Sl. ps 47. Ej dyž vypoví, bude jinší, budě děvčinka upřím- nější; Proto je červená, že je u-ná. Sá. P. 230., 284. (Tč. ). Nediv se řeči té u-né. Pal. Dj. IV. 2. 162. U-ným slova božího učitelem býti. V. U-ného srdce býti. V. U. vyznání, srdce, u. Čech, D., tvář (otevřená), Us., práce. Kom. Člověk u. všechněm jest osožný. Prov. — ke komu. Buď u-mným k druhým, bude i k tobě jiný takým. Bern. Aničko, dzě- večko, poviz mě věrně, ežli maš upřimne srdečko ke mně!; Bude-li má milá ke mně tak u-ná, otevře dvůr. Sš. P. 387., 784. Buď ke mně u-nej; Já jsem k tobě byl u. Er. P. 125., 181. Která má milého k sobě u-ného. Er. P. 491. — komu. Která má milého sobě u-ného, ta naříkat bude. Sš. P. 87. — kde. Na srdci upřímným býti. Smrž., Pr. — čím. Dobrý jest Bůh těm, jižto jsou upřímni srdcem. Št. Vz Přímý.

358949   Upřímný Svazek: 7 Strana: 0974
Upřímný = upřímý. Sloup rovný a ú. Rvač. — U. = otevřený atd. Cf. List. fil. XIV. 175 U. pokání, Šmb., rada, Sá., po- líbení, smích. Pdl. — čím : srdcem i ústy. Č. Kn. š. 293.

358950   Upřímný k Svazek: 9 Strana: 0359
Upřímný k řeči = hovorný. Šeb. 220.

358951   Upřímo Svazek: 4 Strana: 0395
Upřímo (zastr. upřemo) = přímo, z příma, gerade, aufrecht; gerade, direkt, aufrichtig. Stój v spravedlnosti, jako věc čtverhranatá, jež kam ji vrhú, stane u. Hus I. 349. Ma- gnet se obrací k půlnoci u. Kom. Ta cesta u. tam vede. Us. U. nejblíž (poctivě). Č. M. 62. A půhon ten k přísaze na mnohých mí- stech býval jest, že mnohý u. neveda ani svědků druhého pohnal jest. Tov. 38. Pán ráčil u. jeti do Prahy. Břez. 183. Kristovu pravdu u. vyznávati. Hus II. 9. Proto se dal u. Ksm. II. 185. U. jdú do ráje (blázni přirození). Jel. Enc. m. 38. Sami u. k Bohu na modlitbách se utíkajíce. BR. II. 683. a. Císař u. z Brna do Prahy táhl. V. Ty platy obracovali jednostejně u. pro milý Buoh na kaplanství; Matyáš král přijel u. do města Čáslavě. Dač, I. 118., 353. To zvěděvše Čechové u. na něho táhli. Let. 78. U. a bez- prostředně; Postavil se u. proti městům; Kus první u. jest proti kompaktatům; Moc a působení jeho nevztahovaly se u. nežli ke čtyřem krajům. Pal. Dj. II. 115., V. 2. 121., III. 3. 222., IV. 1. 76. (Šd. ). Ještě věz, že někdy jest slib u. k hřiechu a ten nikoli má držien býti; Má prositi za blahoslaven- stvie a za ty věci, jenž u. nás vedú k němu; To ustanovenie jest u. proti Kristovu usta- novenie; Pravdy u. a zjevné kázati jsem nesměl; Volenti měli by ho u. voliti; Proto čtenie výkladu nepotřebuje, proto že uka- zuje u. a zjevně, kterak se jest stalo; Ne- hledíš osoby lidí t. j. pravíš pravdu u. i ve- likým lidem i malým dóstojenstvie; A tak Kristus u. jest ďáblu protiven. Hus I. 267., 310., 409., 455., 464., II. 383., 397., 423. (Tč. ). Okolo dále, u. blíže. Prov. Vz Pří- mosť. U. v nebe vchází. V. U. k němu šel. Har.

358952   Upřímo Svazek: 7 Strana: 0974
Upřímo na někoho, proti někomu táh- nouti. Let. 78., 111. (Čert) jide upřiemo tu cestu k ráji. 1450. Mus 1884. 241. U. nej- blíž. Us. Bž.

358953   Upřímosť Svazek: 4 Strana: 0395
Upřímosť, i, f. = rovnosť, přímý směr, gerade Richtung, Geradheit. Pakli od cesty u-sti poblúdie vyšší, nečiňme, což oni činie. Hus III. 223. U. cest tvých. Br. — U. úmysla, die Geradheit des Sinnes, Aufrichtigkeit, Offenheit. Kom., D. Tím svou u. barvil; Zná Buoh naši věrnou u. BR. II. 10., 600. a. Když opustiec nevinnosť a u. svatosti to miení učiniti, čím by mohla bližním svým uškoditi. Hus II. 313.

358954   Upřímství Svazek: 4 Strana: 0395
Upřímství, n. = upřímnosť. Šm.

358955   Upřímý Svazek: 4 Strana: 0395
Upřímý; upřím, a, o = přímý, rovný, nekřivolaký, gerade, direkt. I jsou mostové 236* u-mí a dlouzí k zámku. Pal. Dj. V. 2. 270. U. cesta, Jel., tok řeky. Cyr. — U. = bez pokrytství, prostý, neošemetný, otevřený, ge- rad, aufrichtig, ungeheuchelt, redlich. U. srdce míti; ve sprostných a u. slovích něco přednésti, oznámiti; všichni jednoho ducha a u. úmyslu byli. V. Chování nedosti u. Sš. II. 25. Váš volný a u. přítel a sluha. Žer. 323. Aby u-mí byli a tu upřímosť i ze- vnitřním způsobem pronášeli. BR. II. 28. Kterýž se před Bohem srdcem u-mým níží. Ib. II. 44. a. Nebo srdce tvoje není u-mé před Bohem, nébrž je stočilé. Sš. Sk. 100. A aby to právo dědičné proměněno bylo v právo u-mého a požitečného panstvie. Arch. V. 388. Měl jest žádosť u-mú řka; Neb nižádný tebe nemiluje jediné u-mý a nižádný nenie u-mý, jedné kdo tě miluje. Hus II. 414., III. 12. (Tč. ).

358956   Upřímý Svazek: 7 Strana: 0974
Upřímý = přímý atd. Maje zprávu upří- mou, dokonalou Bart. 229. U. cesta. AlxV. v. 1195. (HP. 29). Št. Kn. š 133. Bude nás súditi súdem upřiemým. Št. Kn. š. 186. U. jako motovidlo. Us. — k čemu: k řeči (= hovorný). Dol. Brt D. 282.

358957   Upřiodíti Svazek: 4 Strana: 0396
Upřiodíti, ději, ěl, ění = přiodíti, be- kleiden, bedecken. Lex. vet.

358958   Upřipravjati se čeho Svazek: 4 Strana: 0396
Upřipravjati se čeho, genug zurichten. Ostrav. Tč.

358959   Upřisahati koho Svazek: 4 Strana: 0396
Upřisahati koho = učiniti, aby přisa- hal, beeiden. Us. — se.

358960   Upřisbírati se čeho Svazek: 4 Strana: 0396
Upřisbírati se čeho, genug hinzuneh- men. Jeho děti sem si u-ral dost chodě do města. Na Ostrav. Tč.

358961   Upřislibovati se čeho komu Svazek: 4 Strana: 0396
Upřislibovati se čeho komu, genug oft versprechen. Mor. Tč.

358962   Upřisniti Svazek: 7 Strana: 0974
Upřisniti = zpřísniti. Ssk

358963   Upřísti Svazek: 4 Strana: 0396
Upřísti, předu, dl, den, ení, upřádati, spinnen, fertig spinnen. — abs. Nic se tak tence u. nemůže, aby toho lidé při slunci spatřiti nemohli. V. — co. To bys mi mo- sél zas přadénečko upřast. Brt. P. — co kdy. Co se v sobotu upřade, to tkadlec ukradne. Us. Brt. — si co jak kde. Tu duch váš si v zvůli nepodrobné rozkoší jen přízi upřádá. Sš. Bs. 191. U. si něco na kolovrátku. — čím. Tyto rozdíly toliko důmyslem člověčím jsou upředeny. Rostl.

358964   Upřistruhovati se čeho Svazek: 4 Strana: 0396
Upřistruhovati se čeho, genug aus- schneiden. Mor. Tč.

358965   Upříti Svazek: 4 Strana: 0396
Upříti (na Slov. upřeti), upru, upři, upra (ouc), přel, en a ín, ení (na Slov. upřetí, upřetý); upírati = podepříti, opříti, auf- stützen; obrátiti, naměřiti, richten; násilně vpadnouti, hindringen, hinstürzen, einfallen; urputně v úmysl sobě vzíti, na čem se usta- noviti, bei etwas hartnäckig bestehen, etwas durchaus haben wollen, heftig verlangen, worauf zielen, sich etwas fest vornehmen; zapříti, ableugnen. Jg. — abs. Kam upřel, tam chce (o člověku svévolném). Bern., Kom., Č. Vz Svéhlavý. — co. Upři (= opři) ten sloup, ať nepadne. Us. Věc u., in Ab- rede stellen. U. očí (k něčemu obrátiti a jich s toho nespustiti). Us. — co komu: znalosť věcí. Ddk. III. 267. Vše mu upřel (zapřel). Us. Národu německému co poli- tickému tělu upíral schopnosť k životu. Ddk. V. 352. — komu čeho. Kdož by mu toho upřel, šp. m.: to. — co, se nač (kam): oči na stěnu. V. Ještě jsem se na to neupřel (se neustanovil). Bern. U. nač mysl, zrak. Nz. Upřel sa na to (= rázně se odhodlal). Na mor. Zlínsku. Brt. — (co) kam (v co, k čemu, do čeho, nač). Oči v jedno místo u., St. skl., v oblak. Jel. Mysl, zrak v něco u. Nz. Oko veň upřevše, jej u sebe chtie mieti. Št. Upříti mysl k něčemu. Jel. Zrak mysli své k mocí božie u. Št. Mysl k do- brému. Št. U-li zrak v nebe. Sš. Sk. 10. Oči na obraz u. Svůj zrak v pravdu u. Št. N. 273., 33. Jediná žena v mraky upírá své zraky. Kká. Š. 45. Oči upřel v zemi. Hus II. 245. U. do města, do tábora = násilně vpadnouti. — sobě co, sobě nač = v čem se zasaditi, na čem se ustanoviti, sich in den Kopf setzen (vz nahoře). Když on sobě co upře, žádný nic neříkej. Ros. Nač sobě upřel, na to natáhnouti chce. Kom. Na koho si upře, s tím je amen. Us. Šd. Co si upře, to musí býti. Upřeli si, že mě dom ze služby nepustí. Mor. Šd., Kd. — co komu kdy. Při vší zmatečnosti nedá se jí upříti historického obsahu. Ddk. II. 290. — jak. Vším právem u-li knížeti Bedřichovi ná- padnictví trůnu. Ddk. IV. 3. — že. Nelze upírati, že trpící strana vzpomínává křivd dlouho s trpkostí. Ddk. II. 421. (80. ). — s inft. Upřel se zde přes noc býti. Dh. 80. — komu co z čeho: z dluhu. Sych. — se čemu jak: se vším úsilím (= opříti se), sich widersetzen, sich gegen etwas stemmen. Jel. — se v čem = ustanoviti se ve svém úmyslu, worauf bestehen, eigensinnig sein. Mudr.

358966   Upříti Svazek: 7 Strana: 0974
Upříti. Cf. List. fil. XIV. 177. — koho. Jestliže upře sedlák pána (dokáže mu a ve při zvítězí). Pal. Rdh. II. 257. — co, se kam. U. na někoho své oči, Vrch , Vlč., Posp.. svůj zrak. Vrch., Hrts, Osv. Oči do prázdna u , do tmy. Hrts. Oči její naň se u-ly. Vrch. U. cestu někam. GP. Zrak k obloze u. Orl. Svú mysl v Bóh u. Št. Kn. š. 125. Najvěc na něho sa upíralo, že zapálil (na něm zůstávalo). Mor. Brt. D. 282. — co kudy. Po hladině dívka zrak upírá. Mcha. — se koho. Pan Bůh se upřel nás (zavrhl). VSlz. I. 5.

358967   Upříti Svazek: 8 Strana: 0447
Upříti. Toto slovo se Blahoslavovi nelí- bilo, doporučoval spíše: zapříti, zamlčeti. Bl. Gr. 323.

358968   Upříti co Svazek: 10 Strana: 0464
Upříti co: cestu = zaměřiti. Pel. XXVI. — co komu. Nohy mu upřely službu = odepřely. Tbz. V. 9. 345.

358969   Upříti si Svazek: 9 Strana: 0359
Upříti si = usmysliti si. Což sobě uprou. Ezop. 291

358970   Upřítomniti Svazek: 4 Strana: 0396
Upřítomniti, il, ěn, ění, vergegenwärti- gen. — co. Ros. — co čím. Jménem tím zámluvy minulosti u-nil. Sš. Sk. 83.

358971   Upřivný Svazek: 10 Strana: 0464
Upřivný = upřímný. Krkonš. Šb. D. 30., Čes. 1. XIII. 126.

358972   Upříznění Svazek: 4 Strana: 0396
Upříznění, n., der Freundschaftsbund. Zavřieno, aby u., které mělo býti mezi dvěma korunama, dokonáno bylo. Arch. IV. 494.

358973   Upříznění Svazek: 7 Strana: 0974
Upříznění mezi dvěma korunami. Výb. II. 876.

358974   Upřízniti Svazek: 4 Strana: 0396
Upřízniti, il, ěn, ění; upřizňovati = v pří- zeň vzíti, příznivým se prokázati, günstig sein, mit der Gunst beschenken. — koho čím. Trakt. ze 16. stol. Č. — koho s kým, befreunden. Us. Tč.

358975   Upsala Svazek: 4 Strana: 0398
Upsala, y, f., mě. ve Švédsku. Tk. V. 229. Vz S. N. Upsalan, a, m., pl. -né. — Upsalský.

358976   Upsání, n Svazek: 4 Strana: 0398
Upsání, n. = zapsání, ujištění, úpis, die Verschreibung, Handschrift, der Schein. Jg. U. od sebe dáti. D. U. dluhu, Us., na ji- stinu. Sych. U. dluhu n. dlužní, vz Úpis, die Staatsobligation. Nz. Bez u., ohne Brief und Siegel. Dch.

358977   Upsaný Svazek: 7 Strana: 0974
Upsaný, vz Upsati. Dluh na statku u-ny. Us. Pdl.

358978   Upsati Svazek: 4 Strana: 0398
Upsati, upíši, psal, án, ání = zapsati, písemně ujistiti, verschreiben. — co komu: dům. Us. — se komu: čertu. — se nač. Zlob. — koho čím. Když se jí dá upsat polovičnicí, ať je spokojena (poloviční vlast- nicí). V Kunv. Msk. — se kam. Povinni byli prve upsati se mezi kanovníky téhož chrámu. Ddk. II. 200. — co komu zač. Za spásu duše jeho upsal tomuto klášteru 160 hř. Ddk. IV. 17. — že. Sněm uherský upsal se, že napotom nižádný cizozemec.. Pal. Dj. V. 2. 104. — komu co od čeho: někomu 5 zl. od dluhu. Us.

358979   Upsati. U Svazek: 7 Strana: 0974
Upsati. U soudu na koho to upsáno bude. Wtz. exc.

358980   Upský Svazek: 4 Strana: 0398
Upský. U. župa, kraj. Vz Tk. I. 336., 430.

358981   Úpský Svazek: 9 Strana: 0359
Úpský kraj = trutnovský. Vz Trutnov. Upský v IV. 398. oprav v: Úpský.

358982   Upsotiti Svazek: 4 Strana: 0398
Upsotiti, il, ěn, ění; upsotovati = zhu- biti, zu Grunde richten, abmergeln. Bern.

358983   Upsovati koho Svazek: 10 Strana: 0464
Upsovati koho = vynadati mu. XVI. stol. Zvon II. 591.

358984   Upsukovati Svazek: 4 Strana: 0398
Upsukovati, leichte, stille Fürze lassen. Ostrav. Tč.

358985   Upsykati Svazek: 4 Strana: 0398
Upsykati = psykaje utišiti, zischend be- ruhigen. — se na koho, genug zischen. Na Ostrav. Tč.

358986   Upščkati se Svazek: 4 Strana: 0398
Upščkati se, stark niesen. Mor. Tč. — Upščuknút, upštknouti se, einmal niesen. Na Ostrav. Tč.

358987   Upšení Svazek: 4 Strana: 0398
Upšení, n., vz Upšiti. Aniž uměj, by Tomáš z nova Krista tiem dotýkáním ranil ale bez úrazu i bez u. dotekl. Hus II. 164.

358988   Upšichnouti se Svazek: 4 Strana: 0398
Upšichnouti se, chl, utí, sich wehe thun, sich stechen, sich beschädigen. Puchm.

358989   Upšíkati Svazek: 4 Strana: 0398
Upšíkati = pšíkaje ukřičeti, ermucksen, errufen. Ros.

358990   Upšiknouti Svazek: 4 Strana: 0398
Upšiknouti se = po tichu se uprdnouti. Us. Ktk.

358991   Upšina Svazek: 10 Strana: 0464
Upšina, y, f. = vupčina, občina, les. Hoš. Pol. II. 115.

358992   Upšiti Svazek: 4 Strana: 0398
Upšiti, upšiji a upším, il, en, ení; upší- vati = uhodnouti, upichnouti, bolavého místa se dotknouti, stechen, die Wunde berühren, durch Berührung Schmerz verursachen. Jg. — koho: nemocného. Sal. Soudil jsem se a soudcové mne upšili (ti mi dali co proto!). Na Želivsku. Sř. — se, koho čím. D. — kam: do rány, Rk., do bolesti. Sř., Kd.

358993   Upšiti se něčím Svazek: 9 Strana: 0359
Upšiti se něčím = uraziti. Chč. S. L 216.

358994   Upšivnouti se Svazek: 10 Strana: 0464
Upšivnouti se. Neradi by se někde u-li, neřkuli obrazili = upšknouti. Č. Sebr. 1. 312. Mš Vz Upšiti, Čes. 1. XIII. 126.

358995   Upšnivý Svazek: 4 Strana: 0398
Upšnivý = obrazlivý, koho každá malič- kosť uráží, leicht erregbar, reizbar. U Opav. Klš.

358996   Upšnivý Svazek: 7 Strana: 0974
Upšnivý = vybíravý, mlsný. Něbuď taka u-va, ber a jiz. Laš. Brt. D. 282. Slez. Šd.

358997   Upšouchuouti se Svazek: 4 Strana: 0398
Upšouchuouti se, upšouknouti se, upšu- knouti se, chl, utí = trochu se ubzditi, einen Schleicher lassen. Us. Jg.

358998   Uptalosť Svazek: 7 Strana: 1395
Uptalosť. Poněvadž v těch věcech ne- bývá vědomosť a u. 1526. Snm. I. 17.

358999   Uptalý Svazek: 4 Strana: 0398
Uptalý, erfragt, erforscht. Neuptalá jest tvá múdrosť. Roter. otč.

359000   Uptání Svazek: 4 Strana: 0398
Uptání, n., die Erforschung. J. tr. Slušíť tu přísahu stranám každý čas činiti, když- koli sluší súdci na soudě seděti, nebť není útočiště nepravosti, ale u. pravdy. CJB. 399. U. = dotaz. BR. II. 803. b. S rozmyslem a s mnohým uptáním na tom jsme zůstali. Pal. Dj. V. 1. 385. Uptajíce se toho mají to na pány vnésti a podlé toho u. páni mají je súditi. Půh. II. 549. A vedlé spravedli- vého u. a práva ráčí jim o to konec uči- činiti. Arch. IV. 314.