258001   Překupnictví Svazek: 2 Strana: 0956
Překupnictví, n., der Zwischenhandel, Dch., die Vorkäuferei.

258002   Překupnictví Svazek: 7 Strana: 1367
Překupnictví v Čech. v 16 stol. Vz Wtr. Obr. II. 417.

258003   Překupnictví, n. P Svazek: 10 Strana: 0655
Překupnictví, n. P. v obilí. Arch. XXII. 487.

258004   Překupník Svazek: 8 Strana: 0312
Překupník. 1446. Arch. XIV. 454.

258005   Překupník, příkupník Svazek: 2 Strana: 0956
Překupník, příkupník, a, m., kdo na překup kupuje, der Auf-, Vor-, Uiber-, Unter- käufer, Höcker. V. P. obilí. V. Vz Překup- nice.

258006   Překupný Svazek: 2 Strana: 0956
Překupný, käuflich, bestechlich. L.

258007   Překupování Svazek: 7 Strana: 0439
Překupování. Vz Zříz zem. 470., Wtr. Obr. 594.

258008   Překupování, n Svazek: 2 Strana: 0956
Překupování, n. der Vorkauf. P. stříbra. Zř. F. I. — V.

258009   Překupovati, vz Svazek: 2 Strana: 0956
Překupovati, vz Překoupiti.

258010   Překurážiti se Svazek: 7 Strana: 0439
Překurážiti se také = opiti se. Us.

258011   Překuřovati Svazek: 2 Strana: 0956
Překuřovati, vz Překouřiti.

258012   Překusovati Svazek: 2 Strana: 0956
Překusovati, vz Překousati.

258013   Překutaliti Svazek: 2 Strana: 0956
Překutaliti, il, en, ení; překutouliti,pře- kutáleti, el, en, ení, überwälzen. — co, se kudy: dříví přes strouhu. Ros. - čím: sochorem.

258014   Překutati Svazek: 2 Strana: 0956
Překutati, durchstöbern. co. Us. Mtl. Vz Překutiti.

258015   Překutí Svazek: 2 Strana: 0956
Překutí, n., das Uiberschmieden. Jg.

258016   Překutiti Svazek: 2 Strana: 0956
Překutiti, il, cen, ení, těn, ění, překutati, durchwühlen. — co. Us. P., přečiniti, verbrechen. Ros.

258017   Překutiti Svazek: 10 Strana: 0298
Překutiti. Kutil, kutil, až p-til. Č Lit. I. 725.

258018   Překutý Svazek: 2 Strana: 0956
Překutý; -ut, a, o, übersehmiedet. Jg.

258019   Překvačiti Svazek: 2 Strana: 0956
Překvačiti, il, en, ení; překračovati, = přepadnouti, überfallen. — koho. Noc nás překvačila. D. Zlob.

258020   Překvákati Svazek: 2 Strana: 0956
Překvákati, durchkrächzen; krächzend überschreien. co, koho. Ros.

258021   Překvap Svazek: 2 Strana: 0956
Překvap, u, m. = překvapení. Rk.

258022   Překvap Svazek: 7 Strana: 0439
Překvap. Pal. Rdh. III. 117.

258023   Překvap Svazek: 9 Strana: 0251
Překvap, u, m. Mongolec nabýval panství nejvíce p pem. Pal. Děj. I. 2. 164.

258024   Překvapení Svazek: 2 Strana: 0956
Překvapení, n., die Uiberraschung. P. milé, nemilé. Hš. Vz více v S. N.

258025   Překvapení Svazek: 7 Strana: 0439
Překvapení. Dobyl města p-ním. Šbm

258026   Překvapeníčko Svazek: 7 Strana: 0439
Překvapeníčko, a, n. = malé překva- pení. Kos.

258027   Překvapenosť Svazek: 7 Strana: 0439
Překvapenosť, i, f., die Uiberraschung als subjektiver Zustand. Nz.

258028   Překvapený Svazek: 2 Strana: 0956
Překvapený, überrascht, übereilt. Šm. — čím: nocí. Šm.

258029   Překvapil Svazek: 7 Strana: 0439
Překvapil, a, m. = rybník na Třeboň- sku. BPr.

258030   Překvapilec Svazek: 2 Strana: 0956
Překvapilec, lce, m., der Voreilige, Uiber - eilte, slovo nové. P., nerost, der Voltzit. Miner.

258031   Překvapilý Svazek: 2 Strana: 0956
Překvapilý, übereilt, slovo nové. Jg.

258032   Překvapiti Svazek: 2 Strana: 0956
Překvapiti, il, en, ení; překvapovati, nenadále přepadnouti, überfallen, überra- schen, überrumpeln; - se, sich übereilen, voreilig sein. Jg. koho. Smrť ho překva- pila. D. koho kde: na luskách. Déšť na poli nás překvapil. Ml. — koho, se čím: někoho darem, Us., se jazykem. Šm. — se. Jen se nepřekvapuj. D. Jelen, pes se pře- kvapuje. Us. se v čem: v řeči. Us. - se jak: ke své škodě (Cf. Lapil ježka). Č. — adv.: nepříjemně někoho p.Šm.

258033   Překvapiti Svazek: 7 Strana: 0439
Překvapiti. Synonyma: Nalézti, zastati, po , zastihnouti, zajíti. Vz Brt S. 3. vyd. I76. 17. Překvapující zjev, výsledek. MU. — koho. Počet ten mne samého p-pil. Pal. Rdh. III. 105. — jak. Město loupežně pre- kvapil. J. Lpř.

258034   Překvapivosť Svazek: 7 Strana: 0439
Překvapivosť. i, f., die Uiberraschungs- gabe. Dk. Aesth. 277.

258035   Překvapivý Svazek: 2 Strana: 0956
Překvapivý, überraschend. Šm.

258036   Překvapivý Svazek: 7 Strana: 0439
Překvapivý. V Lipsku mě jedna z nej- překvapivějších událostí života mého po- tkala. Koll. IV. 233.

258037   Překvapkovať Svazek: 7 Strana: 0439
Překvapkovať = překapovati, destil- liren. Slov. Ssk.

258038   Překvapnosť Svazek: 2 Strana: 0956
Překvapnosť, i, f., die Voreiligkeit, D.

258039   Překvapný Svazek: 2 Strana: 0956
Překvapný, příliš kvapný, sehr eilend, hastig, voreilig. Šm.

258040   Překvapný Svazek: 10 Strana: 0298
Překvapný = překvapující. P. množství látky. Mtc. 1904. 49.

258041   Překvapující Svazek: 2 Strana: 0956
Překvapující, überraschend. P. výjev. Tč,

258042   Překvas Svazek: 2 Strana: 0956
Překvas, u, m., übersaurer Körper. L. Překvasiti, il, šen, ení, durchschmausen. co s kým. Nepřekvasí s ním dnešního dne (nebude hodovati). Ros.

258043   Překvésti Svazek: 2 Strana: 0956
Překvésti, vz Kvésti, zu sehr aufblühen. -- čím. Rozmarínok bielym (kvetom) pre- kvitá, Ht. S. 230.

258044   Překvětlý Svazek: 7 Strana: 0439
Překvětlý, verblüht. Šm.

258045   Překvetlý Svazek: 8 Strana: 0312
Překvetlý. Byl všecek inovatkú p-lý. Zlín. Brt. D. II. 371.

258046   Překvíliti Svazek: 2 Strana: 0956
Překvíliti, il, en, ení, durchjammern. — co: noc. Us.

258047   Překvítati od Svazek: 8 Strana: 0312
Překvítati od radosti. Phľd. 1895. 385.

258048   Přěky Svazek: 7 Strana: 0439
Přěky, na překy = na příč, zastr. GP.

258049   Překynouti Svazek: 2 Strana: 0956
Překynouti, ul, utí, sich übergähren. Buchty překynuly. Na Mor.: překysati. Mřk.

258050   Překyp Svazek: 7 Strana: 0439
Překyp, u, m., das Uiberfliessen, Uiber- strömen. P. lásky, Šml, citů.

258051   Překypělý Svazek: 7 Strana: 0439
Překypělý hněv, ausschweifender Zorn. Lpř.

258052   Překypěti Svazek: 2 Strana: 0956
Překypěti, ěl, ění, překypovati, über- strömen, überkochen, überschäumen, über- laufen. — abs. Když kypí, měchačkou srážej, aby nepřekypělo. Ros. — (komu) čím. Překypělo starci tutláním hněvu srdce. Č. Až víno číší p-pí, bis der Wein im Be- cher überschäumt; smířlivostí překypovati. Dch.

258053   Překypěti Svazek: 7 Strana: 0439
Překypěti. Překypující bolesť, überquel- lender Sch. Dch. Vzteku kvas tu p-ěl mu v drsný hlas. Kká. Š. 52. Dozvuk jich (truchlivých bájí) ze srdce slzou v oku p-pěl. Vrch.

258054   Překypný Svazek: 2 Strana: 0957
Překypný, überschäumend. Dch.

258055   Překysati Svazek: 2 Strana: 0957
Překysati, übersäuern, zu sehr gähren. Zelí překysané. Ostrav. Tč. Vz Překynouti.

258056   Překysati Svazek: 8 Strana: 0312
Překysati. Jako keď cesto cez kraj ko- ryta prekysáva (kysajíc přetéká). Slov. Phľd. 1896. 528.

258057   Překysati Svazek: 9 Strana: 0251
Překysati. I mäd sa prekysne. Slov. Zát. Př. 202b.

258058   Překyseleti, el Svazek: 2 Strana: 0957
Překyseleti, el, ení, zu sauer werden. Ros.

258059   Překyseliti Svazek: 2 Strana: 0957
Překyseliti, il, en, ení, zu sauer machen.

258060   Překyseliti co Svazek: 10 Strana: 0298
Překyseliti co: jídlo, zelí. Vlč. Lit. I. 315.

258061   Překyslý Svazek: 2 Strana: 0957
Překyslý, übersäuert. Ros.

258062   Překysnultý Svazek: 9 Strana: 0251
Překysnultý = nahněvaný, prchlý. Slov. Zát. Př. 36a.

258063   Přelaboací Svazek: 7 Strana: 0439
Přelaboací dláto. Wtr. Obr. 588.

258064   Přelac Svazek: 8 Strana: 0312
Přelac, e, f., pastvisko u Pražmy na Frý- decku. Věst. op. 1893. 12.

258065   Přelaciný Svazek: 2 Strana: 0957
Přelaciný, sehr wohlfeil. Us., D.

258066   Přelač Svazek: 7 Strana: 0439
Přelač, e, f. = průsmyk v horách. Laš. Brt. D. 255. Cf. Lačina.

258067   Přelač Svazek: 9 Strana: 0251
Přelač, míst. jm. ve Slez. Lor. 82.

258068   Přeladění, n., přelada Svazek: 2 Strana: 0957
Přeladění, n., přelada, y, f., die Uiber- stimmung. Dch.

258069   Přeladiti Svazek: 2 Strana: 0957
Přeladiti, il, ěn, ění, über-, umstimmen. — co: piano. Dch.

258070   Přeladně Svazek: 10 Strana: 0298
Přeladně. Pass. 49. 2.

258071   Přeladný Svazek: 2 Strana: 0957
Přeladný, velmi ladný, niedlich, schön. P. okrasa. Us. Všk. — Leg.

258072   Přeládovati (šp Svazek: 2 Strana: 0957
Přeládovati (šp. z něm. überladen), příliš mnoho naložiti, přeložiti. Har. Přeložil koně. Ü8. Mřk.

258073   Přelahodný Svazek: 2 Strana: 0957
Přelahodný, sehr sanft. P. slova. Hlas.

258074   Přelákati Svazek: 7 Strana: 0439
Přelákati, herüberlocken. Šm.

258075   Přelamač, přelamovač Svazek: 2 Strana: 0957
Přelamač, přelamovač, e, m., der Durch-, Zerbrecher.

258076   Přelámati Svazek: 2 Strana: 0957
Přelámati, vz Přelomiti.

258077   Přelamovač Svazek: 8 Strana: 0312
Přelamovač, e, m. Vz Obrazec (3. dod.). P. v tiskárnách dělí vysázený material ve sloupce a strany, rozděluje práci mezi sazeče atd., metteur en pages. Nár. list. 1894. č. 84. odp. feuill.

258078   Přelapiti co Svazek: 10 Strana: 0298
Přelapiti co, anticipare. Ž. kap. C. 76. 5.

258079   Přelaskavý Svazek: 7 Strana: 0439
Přelaskavý, sehr gütig, freundlich. Us. Posp.

258080   Přelátati Svazek: 2 Strana: 0957
Přelátati, z novu látati, anders o. von neuem überflicken. — co.

258081   Přelatovati Svazek: 2 Strana: 0957
Přelatovati, überlatten. Ros. — co. Us.

258082   Přelatovati Svazek: 7 Strana: 0439
Přelatovati, überlatten. Šm.

258083   Přelaz Svazek: 7 Strana: 0439
Přelaz, der Uberschleichort. Ssk., Ezp. 1796., BO. Vz Přelazek.

258084   Přelazek,z Svazek: 2 Strana: 0957
Přelazek,zku, m., přehrádka, přes kterou se přelezá, sr. mor. laziti — lézti, der Zaun- steig. Na Mor. Pk., Tč. Vz Přelízek, Přelízka.

258085   Přelbice Svazek: 2 Strana: 0957
Přelbice = přílbice.

258086   Přeleda Svazek: 10 Strana: 0655
Přeleda = přeledva. Brt. Sl.

258087   Přeledva Svazek: 2 Strana: 0957
Přeledva, sotva, mit grösster Noth. Koll.

258088   Přelehký Svazek: 2 Strana: 0957
Přelehký, sehr leicht. — s infinit. Břímě Páně jest p-ké nésti. Bart. 176.

258089   Přelehnouti Svazek: 2 Strana: 0957
Přelehnouti, hnul a hl, utí; přelíhati, přeléhati, sich anders legen. Pořád přelíhá s jedné strany na druhou.

258090   Přeleji Svazek: 2 Strana: 0957
Přeleji, vz Přeliti.

258091   Přelejváček Svazek: 10 Strana: 0298
Přelejváček, čku, m., hrnec, hrotek Nár. sbor. VIII. 119.

258092   Přelejvárna Svazek: 2 Strana: 0957
Přelejvárna, vz Přelívárna.

258093   Přelejvárník Svazek: 7 Strana: 0439
Přelejvárník, a, m., vz Přelívárník.

258094   Přeleknouti Svazek: 2 Strana: 0957
Přeleknouti, knul a kl, ut, utí, er- schrecken. — koho, se. Jg.

258095   Přelemovati Svazek: 2 Strana: 0957
Přelemovati, anders verbrämen. — co. Ros.

258096   Přelenivý Svazek: 2 Strana: 0957
Přelenivý, sehr träge.

258097   Přelepiti Svazek: 2 Strana: 0957
Přelepiti, il, en, eni, verkleistern, über- kleben. — co čím.

258098   Přelepšiti Svazek: 2 Strana: 0957
Přelepšiti, il, en, ení, gar zu gut ma- chen = schlechter machen. Ros,

258099   Přelepý Svazek: 2 Strana: 0957
Přelepý, sehr fein, artig, elegant. Troj.

258100   Přelesklý. P Svazek: 10 Strana: 0298
Přelesklý. P. krzno. Msn. II. 31

258101   Přelesť Svazek: 2 Strana: 0957
Přelesť, i, f., zastr., lesť, klam, die List, der Trug. Ta česť činí duši p. (klame ji). Výb. I. 184. Člověk všie přelesti = velmi lstivý. Výb. I. 171. — Kat, 3359.

258102   Přelestný Svazek: 2 Strana: 0957
Přelestný, sehr listig.

258103   Přeleštiti Svazek: 7 Strana: 0439
Přeleštiti, überpoliren, -wichsen. P. mra- mor, boty. Us. Pdl.

258104   Přelet Svazek: 2 Strana: 0957
Přelet, n, m. přeletění, der Hinüberflug-. Dch., Č.

258105   Přelet Svazek: 10 Strana: 0298
Přelet, u, m. V p-tu něco zahlédnouti. Vrch. Sud. 112.

258106   Přeleták Svazek: 2 Strana: 0957
Přeleták, u, m., roj uměle dělaný. Lš.

258107   Přeleták Svazek: 7 Strana: 0439
Přeleták = přeletavý pták, Zugvogel, m. Hdž. Čít. 141.

258108   Přelétati Svazek: 2 Strana: 0957
Přelétati, vz Přeletěti.

258109   Přeletavý Svazek: 2 Strana: 0957
Přeletavý pták, der Wandervogel. Č.

258110   Přeletěla laštověnka přes ten černý les Svazek: 10 Strana: 0298
Přeletěla laštověnka přes ten černý les, tanec. Vz Brt. P. n. 969.

258111   Přeletěti Svazek: 2 Strana: 0957
Přeletěti, ěl, ění; přelétnouti, přelítnouti, přelétati, přelítati, přeletovati, přelítávati, přelétávati, überfliegen, darüber wegfliegen: z místa na místo letěti, überfliegen. — abs. Preletel akoby okom mihol. Mt. S. — čím, komu přes co. Moucha mu přes nos pře- letěla (pro maličkosť se hněvá). Prov. Dlaní přes čelo p-těl. Šm. — odkud kam: se stromu na skálu. Ptáci ode kře ke kři pře- letují. Boč. — kde. Pták v kleci přeletuje. Us.

258112   Přeletěti co Svazek: 7 Strana: 0439
Přeletěti co. Úsměv p-těl její obličej. Hrts. Stín p-těl tvé čelo. Vrch. — kudy. Zrak jeho přeletěl po společnosti. Hrts. Po tváři jeho p-těl úsměv Vlč Přes obličej jeho p-těl lehký ruměnec. Vlč. — co komu. Smutku temný mrak jí přelít tvář. Zr. — jak. Všecko p-těl zběžným pohledem. Vlč. — kde. Jak holoubátko pod černým mrakem přelétá. Mcha. — co čím: okem. Kká.

258113   Přeletilý Svazek: 7 Strana: 0439
Přeletilý, verjährt. Loos.

258114   Přeletný Svazek: 2 Strana: 0957
Přeletný,pták, který na zimu odlétá, der Zugvogel. Šp. Vz Přeletavý. P. radosť, flüchtig. Č.

258115   Přeletný Svazek: 7 Strana: 0439
Přeletný Zefyr vlasy tvé provívá. Č. Kn. š. 341.

258116   1. Přeletovati Svazek: 2 Strana: 0957
1. Přeletovati, vz Přeletěti.

258117   3. Přeletovati Svazek: 2 Strana: 0957
3. Přeletovati, znova letovati, überlöten. — co. Ros.

258118   Přeletovati Svazek: 9 Strana: 0260
Přeletovati, vz Proletěti.

258119   2. Přeletovati kde: v Svazek: 2 Strana: 0957
2. Přeletovati kde: v kraji (přes léto býti). — koho: ovce (přes léto chovati, übersommern, sömmern). D.

258120   Přelev Svazek: 2 Strana: 0957
Přelev, u, m., das Uibergiessen. L.

258121   Přelévač Svazek: 7 Strana: 0439
Přelévač. Dva ustanoveni jsou za úřed- níky nad picími měrami a těmto p-či říkali. Tay. Bš. 100., Wtr. Obr. 663.

258122   Přelevač, přelivač Svazek: 2 Strana: 0957
Přelevač, přelivač, e, m., kdo přelévá (olovo, vosk, cín), der Uibergiesser. Us. — P., posměvač; žertovník, der Spötter, Spass- vogel. Reš.

258123   Přelevačka, přelivačka Svazek: 2 Strana: 0957
Přelevačka, přelivačka, y,f., dieUiber- giesserin. Jg. — P., pomluvačka, die Klat- scherin. Ft.

258124   Přelévaný Svazek: 7 Strana: 0439
Přelévaný lotr. Výb. II. 963.

258125   Přelévárna Svazek: 7 Strana: 0439
Přelévárna, vz Přelívarna.

258126   Přelévati Svazek: 2 Strana: 0957
Přelévati, vz Přeliti.

258127   Přelevka Svazek: 2 Strana: 0957
Přelevka, y, f., přelití, přelev, der Uiber- guss. Šm.

258128   Přelezač Svazek: 7 Strana: 0439
Přelezač, e, m., Hinüberkriecher, m. Us.

258129   Přelezačka Svazek: 7 Strana: 0439
Přelezačka, y, f. = přelezek. Rk.

258130   Přelezadlo Svazek: 2 Strana: 0957
Přelezadlo, a, n. = přelézka. Us.

258131   Přelezati Svazek: 2 Strana: 0957
Přelezati, vz Přelézti.

258132   Přelezek Svazek: 2 Strana: 0957
Přelezek, zku, m., ze zástinku na půdu díra, der Steig. Vz Zástinek a cf. Přelézka,

258133   Přelezení Svazek: 2 Strana: 0957
Přelezení, n., das Uibersteigen. Us.

258134   Přelezení Svazek: 2 Strana: 0957
Přelezení, n., nocleh, das Nachtlager. Žádám vás za p. Er. P. 481. Dej mi p. Sš. P. 30. Přeležeti, 3. os. pl. í, el, ení, über- n, das Lager halten. — co: celý den. Přeležel (přespal) celou bouřku. — se, leže se zkaziti, durchs Liegen verderben.

258135   Přelézka, přelízka, přelezačka Svazek: 2 Strana: 0957
Přelézka, přelízka, přelezačka, y, f., místo, kde se přelezá. P. přes plot, der Steig über den Zaun, die Stieglitze. D. Vz Přelazek, Přelezadlo.

258136   Přelézti Svazek: 2 Strana: 0957
Přelézti, zl, zení; přelézati, přelízati, über- steigen, überkriechen. — co: zeď. -- přes co: přes plot.

258137   Přeleželý Svazek: 2 Strana: 0957
Přeleželý, který dlouho ležel, abgelegen, lang gelegen. P. země, hnilička, víno. — P., lezením zkažený, verlegen. P. plátno, zboží. Us.

258138   Přeleželý. P Svazek: 10 Strana: 0298
Přeleželý. P. pivo. Arch. XXI. 484.

258139   Přeležeti — kde Svazek: 7 Strana: 0439
Přeležeti — kde. Někde na ulici přes noc p-žím. Pož. 344. — se. Prádlo se p-ží, verliegt sich. Dch.

258140   Přelhati Svazek: 2 Strana: 0957
Přelhati, lhu, lžu, lžeš, lhou, lži, lha (ouc), lhal, án, ání; přelhávati. — koho, be-, an- lügen. Sych. Vz Lháti.

258141   Přelíbezný Svazek: 7 Strana: 0439
Přelíbezný, sehr lieblich. Čch. Bs. 10.

258142   Přelibosť Svazek: 2 Strana: 0957
Přelibosť, i, f., der Liebreiz. Dch.

258143   Přelibý Svazek: 2 Strana: 0957
Přelibý, liebreizend. Dch.

258144   Přelice Svazek: 2 Strana: 0958
Přelice, dle Budějovice, ves u Slaného. PL.

258145   Přelíceti Svazek: 2 Strana: 0958
Přelíceti, vz Přelíknouti.

258146   Přelíciti Svazek: 2 Strana: 0958
Přelíciti, přelicovati, jinou podobu dáti, pře-, proměniti, přejinačiti, ändern. — se. Přelicte se. Sš. 1. 122.

258147   Přelicovaný Svazek: 7 Strana: 0439
Přelicovaný, parodirt.P. Aeneida. Pyp. K.

258148   Přelíčení Svazek: 2 Strana: 0958
Přelíčení, n., vz Pře. V běhu p., im Laute der Verhandlung. J. tr.

258149   Přelíčenosť Svazek: 2 Strana: 0958
Přelíčenosť, i. f., der übertriebene Schmuck. Šm.

258150   Přelíčenost Svazek: 7 Strana: 0439
Přelíčenost = lichostrojba, licholičba, cacozelia. Nz.

258151   Přelíčiti Svazek: 2 Strana: 0958
Přelíčiti, il, en, ení, přebíliti, übertün- chen, überschminken, aufputzen. — co: po- koj. Sych. — čeho (lépe: co). Vz Pře-. Třeba jest té práce přelíčiti. Sych.

258152   Přelíčiti Svazek: 7 Strana: 0439
Přelíčiti = přepočítati. — co. Pán stojí na mosće, přeličuje ovce Sš. P. 133. — Brt. N. p. 1. 67., Brt. D. 363.

258153   Přeličovati Svazek: 2 Strana: 0958
Přeličovati, vz Přelíčiti. — P., přehlí- žeti, počítati, mustern, zählen. Pán stojí na moscě, přeličuje ovce, jednoho chybělo beránka lysého. Mor. P. 133.

258154   Přelidnatění Svazek: 7 Strana: 0439
Přelidnatění, n. = přelidnění. Šm.

258155   Přelidnění Svazek: 2 Strana: 0958
Přelidnění, n., die Uibervölkerung. Šm.

258156   Přelidněnosť Svazek: 7 Strana: 0439
Přelidněnosť, i, f. = přelidnění. Kzl. 48., Mus. 1880. 529.

258157   Přelidněný Svazek: 7 Strana: 0439
Přelidněný; -ěn, a, o, übervölkert. P. krajina. Us. Pdl.

258158   Přelidniti Svazek: 2 Strana: 0958
Přelidniti, il, ěn, ění. Übervölkern. Us. u Olom. Sd.

258159   Přelidný Svazek: 7 Strana: 0439
Přelidný, sehr bevölkert. Lpř.

258160   Přelich (přeslich Svazek: 2 Strana: 0958
Přelich (přeslich), příliš, überaus. Lid ukrutný p. bieše, neb kněží falešné jmieše. Ms. 15. stol., Č.

258161   Přelinovati Svazek: 2 Strana: 0958
Přelinovati, überliniren. Ros.

258162   Přelis Svazek: 10 Strana: 0298
Přelis, u, m. Pojízdný p. pákový (v ci- hlářství). Vz KP. IX. 142. nn., Nár. list. 1904. 135. 22.

258163   Přelistovati Svazek: 7 Strana: 0439
Přelistovati = zobraceti. P. knihu. Us. Pdl, Rgl.

258164   Přeliš Svazek: 2 Strana: 0958
Přeliš (od neurč. lich = nimius). Bž.24. Vz Přelich.

258165   Přéliš Svazek: 8 Strana: 0312
Přéliš = příliš. GR. Nov. 16. a j.

258166   Přelišený Svazek: 7 Strana: 0439
Přelišený, übertrieben. Skromnosť až téměř p-ná. Pal. Rdh. III. 72.

258167   Přelišiti Svazek: 2 Strana: 0958
Přelišiti, il, en, ení, přelišovati, zu sehr tlum, zastr. Šm. Kdež p-šil hřích, tu jest p-šila i milosť. M. — Přelišuje, abundat. ZN.

258168   Přélištně Svazek: 7 Strana: 0439
Přélištně = přílišně. Vaši chudinu p. hubí a psuje. Arch VIII. 59.

258169   Přelištovati Svazek: 2 Strana: 0958
Přelištovati, znova n. jinak lištovati, von neuem mit Leisten beschlagen. Us.

258170   Přelítavý Svazek: 7 Strana: 0439
Přelítavý, überfliegend. Loos.

258171   Přeliti Svazek: 2 Strana: 0958
Přeliti, liji n. leji, lij, lije (íc), il. it, ití; přelévati, přelívati, v jinou nádobu líti, um-, übergiessen, umschütten, umfüllen, in ein anderes Gefäss giessen; přeplniti, über- giessen, überschütten: se, sich übergiessen, überlaufen, überströmen, überwallen; pře- plniti se, sich überfüllen. Jg. — co, koho: víno, D., vodu, Kom., kov, zlato, L., někoho (proměniti, verwandeln), Jg., sklenici (pře- plniti), D., byliny (uliti). D. — co odkud kam: z nádoby do nádoby. Ben. V. To bych byl, abych přelejval z bláta do louže abych si to kazil). Us. u Rychn. — co čím (komu kam). Těmi slovy svůj zápal všechněm v prsy přelil. L. Nenuťte mě, nebudu si přeci tím žaludek přelejvati (přes míru do žaludku líti). Us. v Dobrušce. Vk. Těmi zaměstnáváními jen voda se přelívá jsou neužitečná). Kom. — se. Přelévati se = opíjeti se. Kom. Inft. 4. — se kudy. Voda přes břeh se přelévá. Ros. — co komu: olovo přeljať dakomu (někoho po- strašiti). Na Slov.

258172   Přelití Svazek: 2 Strana: 0958
Přelití, der Uiberguss, die Transfusion. U přeléváni krve vz S. N.

258173   Přeliti Svazek: 7 Strana: 0439
Přeliti. — co. Vody přelívati = stále totéž povídati. Bart. 92. — se do čeho. (Tito Skythové) naposledy do Sarmatů cele se přelili (proměnili). Šf. Strž. I. 315. a j. tam.

258174   Přeliti komu co Svazek: 9 Strana: 0251
Přeliti komu co. Prelial mu olovo = oklamal ho. Slov Němc. III. 331.

258175   Přelitný Svazek: 2 Strana: 0958
Přelitný = velmi lítý. Kat. 2751.

258176   Přelitý Svazek: 2 Strana: 0958
Přelitý; -it, a, o, übergossen.

258177   Přelitý Svazek: 2 Strana: 0958
Přelitý, velmi lítý. sehr wild. P. plamen. Troj.

258178   Přeliv Svazek: 7 Strana: 0439
Přeliv, gt. přelevu, m. = přelev. Laš. Tč.

258179   Přelivač Svazek: 2 Strana: 0958
Přelivač, e, m. Učený p. pověstí. Šf. Vz Přelevač.

258180   Přelívač Svazek: 7 Strana: 0439
Přelívač národních podání. Šf. Strž. II. 374.

258181   Přelívač Svazek: 9 Strana: 0251
Přelívač, e, m., rybník u Vrbice. Vest. op. 1895. 16.

258182   Přelívaný Svazek: 2 Strana: 0958
Přelívaný, vz Přeliti, übergössen. — P., chytrý, vybroušený, durchtrieben. Lotr p a šibalem podšitý. Aesop.

258183   Přelívaný Svazek: 7 Strana: 1367
Přelívaný. To je p-ná chytrosť. Arch. XI. 156.

258184   Přelívárna Svazek: 2 Strana: 0958
Přelívárna, y, f., přípravná škola pro Čechy a Moravany, v které by se němčině tak přiučili, aby do první třídy německé střední školy vstoupiti mohli, die Vorberei- tungsschule. Us. -- P., místo, kde se schá- zívají pomluvačné ženy. Us. Ft.

258185   Přelívárna Svazek: 7 Strana: 0439
Přelívárna, die Umgiessungsanstalt, Una- giesserei (Locale), das Umgussetablissement: die Drillanstalt. Dch.

258186   Přelívárník Svazek: 7 Strana: 0440
Přelívárník, a, m., der Umgiesser; Schul- vereinler. Dch.

258187   Přelívati Svazek: 2 Strana: 0958
Přelívati, vz Přeliti.

258188   Přelivek Svazek: 7 Strana: 0440
Přelivek, vku, m. = přelev. Tč.

258189   Přelívka Svazek: 7 Strana: 0440
Přelívka, y, f, Uiberguss, m. Šm., Šd.

258190   Přelízek, zku Svazek: 2 Strana: 0958
Přelízek, zku, m. = přelazek. Us. u Chrud. Brv.

258191   Přelízka, y Svazek: 2 Strana: 0958
Přelízka, y, f. přelazek. Us. Šp. Vz Přelézka.

258192   Přelíznouti Svazek: 7 Strana: 0440
Přelíznouti, přelízati, überlecken. Nevíš, co já už sem od ní p-zla (vystála). Us. Dg.

258193   Přelka Svazek: 2 Strana: 0958
Přelka, y, f. = předlka.

258194   Přelkáti Svazek: 7 Strana: 0440
Přelkáti = velmi lkáti. Naše hlasy pře- lkajície. Výb. II. 20

258195   Přelo vice Svazek: 2 Strana: 0958
Přelo vice, dle Budějovice, ves u Pře- louče. PL.

258196   Přeloďkovati Svazek: 7 Strana: 0440
Přeloďkovati, auf dem Kahn überfahren P-li Dunaj. SI. let. II. 22.

258197   Přeloďovať Svazek: 7 Strana: 0440
Přeloďovať = na lodi přeplaviti, auf dem Schiff überfahren. P. Tysu. Sl. let. II. 24

258198   Přéloh Svazek: 10 Strana: 0655
Přéloh, u, m. = příloh, úhor 1477. Arch. XXII. 24.

258199   Přeloha Svazek: 2 Strana: 0958
Přeloha, y, f., přeložení, překlad, die Übersetzung, Version. P-hu učiniti. Sš. Mt. 19.

258200   Přeloha Svazek: 7 Strana: 0440
Přeloha v hudbě = transposice. Polohy spodního hlasu slují přelohy či převraty; První a druhá p. trojzvuku. Zv. Přír. kn. II. 8. P. Nápěvu. Fr. Chlum. 65.

258201   Přeloknúť Svazek: 7 Strana: 0440
Přeloknúť, eine Tiefe bekommen. Led p-knul, udělala se díra, jak udeřil kame- něm. Laš. Tč.

258202   Přelom Svazek: 7 Strana: 0440
Přelom, u, m. = přelomení, der Bruch. Alx. Mkl.

258203   Přelomek Svazek: 2 Strana: 0958
Přelomek, mku, m., Bruchstück, n. Ros.

258204   Přelomení Svazek: 2 Strana: 0958
Přelomení, n., vz Anaklisis.

258205   Přelomitelnosť Svazek: 2 Strana: 0958
Přelomitelnosť, i, f, die Zerbrechlich- keit. Jg.

258206   Přelomitelný Svazek: 2 Strana: 0958
Přelomitelný, zerbrechlich. Us.

258207   Přelomiti Svazek: 2 Strana: 0958
Přelomiti, il, en, ení; přelámati, lámám a lámu; přelamovati, zer-, entzweibrechen. — co: hůl. Us. P. zlou mysl. Št. Ležaté n. visuté p. = v příčném směru chodníku n. jiného dolového díla skálu lámati. Vys. — čím: rukou. — se, entzwei gehen, brechen. Dch.

258208   Přelomiti se Svazek: 7 Strana: 0440
Přelomiti se. Skákal, prelamoval sa, len mu tak kosti prašťaly. Slov. Orl. II. 369

258209   Přelomně Svazek: 2 Strana: 0958
Přelomně. Nepřelomně budú trúbiti v trúby. BO. Vz Přelomný.

258210   Přelomný Svazek: 2 Strana: 0958
Přelomný vzvuk = přelomený, přetrho- vaný, gebrochen. BO. Vz Povzněti.

258211   Přelopati co kde Svazek: 10 Strana: 0298
Přelopati co kde. Peníze v krčmě p. (probiti). Slez. Vyhl. II 57.

258212   Přelopotný Svazek: 2 Strana: 0958
Přelopotný, sehr mühsam., kummervoll. D.

258213   Přelouč Svazek: 2 Strana: 0958
Přelouč, e, f.. Přeloučí, n., mě. v Čech. Vz S. N., Tk. III. 601., IV. 143. — Pře- loučan, a, m.; pl. -né — Přeloučanka. y, f. — Přeloučský kousek (hloupý); u Polákův má Pacanov touž pověsť.

258214   Přelouč Svazek: 7 Strana: 0440
Přelouč, od Přeluta. Pal. Rdh. I. 132. Cf. Arch. VII. 717 To by musil na mne někdo z P-če přijíť (aby mne poučil)! Us. Jak moudře Přeloučtí při mezi hejtmanem a primasem rozhodli; Jaké apoštoly do Prahy poslali ; Jak inženýra do šatlavy zavedli; Proč zločince, který měl býti obě- šen, pustili; Proč s teplou buchtou na led nechodili; Jak okenice zavírali; Jak ture- ckou muziku nahradili. Vz Sbtk. Krat. h. 89.—91. Cf. také ib 297.— Z P-če Tomáš. Pyp. K. II. 348. Vz násl.

258215   Přelouč Svazek: 8 Strana: 0572
Přelouč. Proč se nazývá hloupou ? Vz Čes. 1. VI. 246. nn.

258216   Přeloučský Svazek: 7 Strana: 0440
Přeloučský Tomáš, Tůma Přeloučský. Vz Jg H 1. 614., Jir. Ruk. II. 137. a před- cház. (konec).

258217   Přeloudati co Svazek: 10 Strana: 0298
Přeloudati co = loudavě přejíti. P. zásep. Rais. Lep. 464. — se kudy: svět- nicí. Rais. Sir. 52.

258218   Přelouditi Svazek: 2 Strana: 0958
Přelouditi, il, zen, ení; přeluzovati = na svou stranu převésti, hinüberlocken, ver- führen, auf seine Seite bringen. Jg. — koho. Kom., Br. — čím: libostmi. Br. — v čem : v žádostech těla (gt.) přeluzují (loví, vnadí). Br.

258219   Přelouditi koho Svazek: 7 Strana: 0440
Přelouditi koho. Kom Lab. 25., Št. Kn. š 203. 25.

258220   Přelouskati Svazek: 7 Strana: 0440
Přelouskati úlohu = naučiti se jí. Kos.

258221   Přelouskati co Svazek: 10 Strana: 0298
Přelouskati co: nějakou knihu = přečísti. Zl. Pr. XXII. 231.

258222   Přeloužiti Svazek: 2 Strana: 0958
Přeloužiti, il, en, ení, příliš loužiti, über- laugen. — co: kůže.

258223   Přeložek Svazek: 7 Strana: 0440
Přeložek, žku, m. = kápě, die Kappe, der Uiberschlag. Šp.

258224   Přeložek Svazek: 8 Strana: 0312
Přeložek, žku, m., přelození, n. = jistá- míra ovoce, která se neprodává na váhu, nýbrž jen od oka. Us. v Praze. Exc.

258225   Přeložek Svazek: 9 Strana: 0251
Přeložek, žku, m. = část pláště napřed přeložená. Př. star. II. 29.

258226   Přeložení Svazek: 2 Strana: 0958
Přeložení, u., die Uiberlegung, der Be- dacht. — P., die Verlegung, Versetzung. P. hlavního bytu. Dch. P. úředníka. P. vý- ročního trhu. Us. Hý. — P., překlad, die Übersetzung. P. ustrojiti. Sš. Mt. 19. P. nejstarší, v 2. století již veřejně užívaná, od sebe neodvislá. Sš. L. Předml.

258227   Přeložení Svazek: 7 Strana: 0440
Přeložení = překlad. Vz Notopis (dod.). — P. = řada snopů po jedné straně vozu. Nov.

258228   Přeložení Svazek: 10 Strana: 0298
Přeložení houslí. Rgl.

258229   Přeloženosť Svazek: 2 Strana: 0958
Přeloženosť, i, f., veränderte Lage. Ssav.

258230   Přeložitelný Svazek: 7 Strana: 0440
Přeložitelný, überlegbar, versetzbar, übersetzbar atď. Vz Přeložiti. Lpř.

258231   Přeložiti Svazek: 2 Strana: 0958
Přeložiti, il, en, ení; překlásti, kladu, kladl, den, ení; překládati; překládávati.— P. = jinam položiti, wo anders hinlegen, um-, überlegen, umsetzen, übersetzen, an einen anderen Ort hinstellen; tlumočiti, übersetzen, übertragen; příliš naložiti, zu viel aufladen, überladen: jináče položiti, anders legen, setzen: přes něco klásti, über etwas legen; rozmýšleti, etwas überlegen, bedenken. Jg. -- co, koho: vůz, koně ?. (příliš naložiti), Jg., zboží (jinač položiti), vinici (starou vinici rozvody omladiti), über- legen, Us, silnici, cestu, Dch., včely (do ji- ného úlu), Všk., Us., rok (odročiti stání), J. tr., knihu (z jazyka do jazyka překlá- dáme ? přesazujeme něco s místa na místo; překládám knihu, přesazuji stromy. Mk.). Us. — co, koho odkud kam. S jednoho místa na druhé. V. Trh z N. do N. p. D. Slavnosť' na jiný den p. D. Zboží na vůz p. D. Z jazyka na jazyk n. v jazyk p. D., Koc. Z řeči latinské v český jazyk p. Jel., Koc, J. tr. Úředníka v jiné místo. J. tr. Shromáždění v jiné místo n. do jiného místa p. J. tr. Něco na jiné místo p. J. tr. Slanečky z tuny do tuny p. D. Ruce na kříž p. Us. Z ručky do ručky mu překlá- dala. Er. P. 437. P. trh z úterka na čtvrtek. Us. Hý. — koho zač: za ředitele (ne: co ředitele). Brt. — co, koho, se čím. Jídlem a pitím se p. Sych. Někoho daněmi p. D. Větu přechodníkem p. Us. Ani slámy křížem nepřeloží (lenoch). Šm. — co přes co: Prkno přes potok p. Us. Třetí prkno přes dvě p. V. — co komu. P. si něco (rozvážiti). D. — co k čemu: k jinému času. J. tr. — jak: sukno na čtvero. Bž. 145. Slova ta jen do smyslu (nur dem Sinne nach) přelo- žena byla. Sš. I. 105. — se. Nic na plat, já se musím přeložiť (vystěhovati). Us. u Rychn.

258232   Přeložiti Svazek: 7 Strana: 0440
Přeložiti, proponere. Ž. wit. 53. 5. — koho kam: nemocného na jinou postel. Us. — co jak. Překládati z patra, vom Blatte weg, Schz , věrně, otrocky, Jir., volně, plynně, slovo za slovem, doslovně. Us. Pdl. Čf. Překlad. Překládal plynně, jako když bičem mrská, švihá. Kos. Udělá-li kříž přelože prst přes druhý prst, již jest přisáhl. Hus I. 97. — se komu. Avšak když mi se překládáš (ke mně se uchyluješ a p.). Ezp. 1475. — co kdy. Z rána atd. obilí p-li. Us. Za jízdy něco p. Us.

258233   Přeložiti co Svazek: 9 Strana: 0251
Přeložiti co. Vie překládat nohy (pěkně tancovati). Mus. slov. I. 10. Pramen (vorů) překládati = napříč přes řeku říditi (od špicu ke špicu), zatáčí-li se řeka a voda-li silněji proudí. Čes. 1. VII 26.

258234   Přeložka Svazek: 7 Strana: 0440
Přeložka, y, f., die Lasche, Stossplatte. Pcl. 73 , 76. P-ky, jimiž se spojují konce plechů. Pek. 126. Vz Přeložek.

258235   Přeložník Svazek: 9 Strana: 0251
Přeložník, u, m., vz předcház. Obrubník.

258236   Přeložný Svazek: 2 Strana: 0959
Přeložný válec, die Uiberlegwalze. Čsk.

258237   Přelstění Svazek: 9 Strana: 0251
Přelstění, n. Ďábelské p. Modl. LXXXII.

258238   Přelstitel Svazek: 2 Strana: 0959
Přelstitel, e, m., der Betrüger.

258239   Přelstitelka, y, přelstitelkyně Svazek: 2 Strana: 0959
Přelstitelka, y, přelstitelkyně, ě, f., Betrügerin, f.

258240   Přelstíti Svazek: 2 Strana: 0959
Přelstíti, stím, il, stěn, stěn, ění; pře- lstívati, přelsťovati, přelšťovati, überlisten, übervortheilen, berücken. Jg. — koho. Br., Dal., Solf. — koho na čem: chudého na almužně. Ctib. — koho v čem: ve hře. — čím: svým vtipem. Us.

258241   Přelstíti Svazek: 7 Strana: 0440
Přelstíti, decipere, Ž. wit. 36. 14., frau- dare. 77. 30 — koho. Výb. II. 20.

258242   Přelstivý Svazek: 2 Strana: 0959
Přelstivý, koho přelstíti lze, betrügbar. -- P., velmi lstivý, sehr schlau.

258243   Přelstivý Svazek: 7 Strana: 0440
Přelstivý ďábel. Výb. II. 27

258244   Přelstník Svazek: 2 Strana: 0959
Přelstník, a, m., úlisník, podvodník, der Betrüger. Lex. vet.

258245   Přelščenie Svazek: 7 Strana: 0440
Přelščenie, n. Hoře světu čistému od p., vae mundo a scandalis. Matt. 18. 6.

258246   Přelščenie Svazek: 10 Strana: 0298
Přelščenie, n. Alx. B. 1. 36. (MS. ).

258247   Přělščovati Svazek: 7 Strana: 0440
Přělščovati, decipere. Ž. wit. 14. 4. Pakli oko tvé tě přelščuje, scandalizat. Ev. olom. 89.

258248   Přelštice Svazek: 2 Strana: 0959
Přelštice, dle Budějovice, Schölsnitz, ves u Krumlova. PL.

258249   Přelúbka, y Svazek: 9 Strana: 0251
Přelúbka, y, ť. = přelubňa. Hus spadla do p-ky. Mus. ol. 1898. 114.

258250   Přelubňa Svazek: 7 Strana: 0440
Přelubňa = zhlaň, žumpa v potoce, díra v ledě. Val. Brt. D. 255.

258251   Přelučan Svazek: 7 Strana: 1367
Přelučan, a, m., transpratensis, zastr. Rozk.

258252   Přelud Svazek: 2 Strana: 0959
Přelud, u, m., přeluda, y, f., lest', lá- kání, přelesť, die List, Verführung, der Trug. Výb. I., 201., St. skl. — P., obluda, pří- strach, příšera, strašidlo, die Gestalt im Traume, Erscheinung, das Gespenst, Schreck- bild. Jg., V. P-dové potvorné zvěři. BO. Had dávný, jenž jest ďábel a p. ZN. P. míti. ZN. Tvé srdce trpí p. (phantasias pa- titur) jako žena prázdná (rodící). BO. Ne- leká se přelud. Jel. P. noční. Br. Vz více v Mus. 1863. 6.

258253   Přelud Svazek: 7 Strana: 0440
Přelud, když předmětu přikládáme vlast- nosti, kterých nemá nebo skutečné vlast- nosti jeho přeměňujeme. Dk. P. 76. Pře- lud aesthetický, umělecký, Dk. Aesth. 50., vzdušný. NA. V. 380. P-da = lákání, lesť. Hr. ruk. P. 724. Slastný přelud vítězství je mámí. Kká. Td. 313. Vidieme nynie skrze zrcadlo v p-dě. Ev. olom. 106. Cf List. fil. 1882. 219. (Mz.). Cf. Slov. zdrav.

258254   Přelúditi Svazek: 2 Strana: 0959
Přelúditi, zastr. = přelstili, oklamati. Kat. 1730., M. Vz Přelouditi.

258255   Přeluditi Svazek: 7 Strana: 0440
Přeluditi. Hr. ruk. D. 397., 472. Jsem zlým andělem přeluzen a tak jsem byl Boha odsúzen. Krist. 3. a.

258256   Přeludník Svazek: 2 Strana: 0959
Přeludník, a, m. = podvodník, der Be- trüger, Verführer. St. skl.

258257   Přeludník Svazek: 7 Strana: 0440
Přeludník. Hr. ruk. D. 794.

258258   Přeludný Svazek: 2 Strana: 0959
Přeludný, trügerisch. Pl.

258259   Přeludový Svazek: 2 Strana: 0959
Přeludový, gespenstig. P. hlas. Pass.

258260   Přeludství Svazek: 7 Strana: 0440
Přeludství. Hr. ruk 71.

258261   Přeludstvie Svazek: 2 Strana: 0959
Přeludstvie, n., (zastr.). přeluda, klam, šalba, Täuschung, f. Výb. I. 209., St. skl., Ž. k. 103., 2(5.

258262   Přeluka Svazek: 7 Strana: 0440
Přeluka, y, f., míst. jm. Janek z P-ky. Arch. III. 496.

258263   Přelum Svazek: 2 Strana: 0959
Přelum, u, m., der Durch-, Steinbruch. Na Ostrav. Tč.

258264   Přelumiti Svazek: 2 Strana: 0959
Přelumiti, il, en, ení = přelomiti, durch- brechen. — co čím. Na Ostrav. Tč.

258265   Přelúsčit koho Svazek: 9 Strana: 0251
Přelúsčit koho. Zima mne p-la (zemlela). Mus. ol. 1898. 114.

258266   Přelut Svazek: 7 Strana: 0440
Přelut, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 124.

258267   Přelúzenie Svazek: 7 Strana: 0440
Přelúzenie, n., illusio Ž. wit. 103. 26. marg., Hom. opat. 152. a. 10.

258268   Přeluzený Svazek: 2 Strana: 0959
Přeluzený; -en, a, o, vorgespiegelt. Beze vší lsti přeluzené. Gl.

258269   Přelúzený Svazek: 9 Strana: 0251
Přelúzený. Člověk ďáblem p-ný. St.

258270   Přeluzný. P Svazek: 10 Strana: 0298
Přeluzný. P. tvář, Zr. Let. III. 92., loutna. Msn. II. 18.

258271   Přeluzovati Svazek: 2 Strana: 0959
Přeluzovati, vz Přelouditi.

258272   Přěluzstvo Svazek: 7 Strana: 0440
Přěluzstvo, a, n. Potřeba jest, aby při- šla p-stva, ut veniant scandala. Matt. 18. 7.

258273   Přelyskavý Svazek: 2 Strana: 0959
Přelyskavý, velmi se blyštící, sehr schim- mernd. Na Slov. Holý.

258274   Přelysý Svazek: 2 Strana: 0959
Přelysý, sehr kahl. Us.

258275   Přemadrčit něco Svazek: 10 Strana: 0655
Přemadrčit něco = řečí překroutiti. Brt. Sl.

258276   Přemaha Svazek: 7 Strana: 0440
Přemaha, y, f. = přemožení. P. Nebez- pečí. Sš. II. 33.

258277   Přemáhač, přemahatel Svazek: 2 Strana: 0959
Přemáhač, přemahatel, e, m., der Uiber- winder, Sieger. Ms. pr. hor. 98.. Ráj.

258278   Přemáhání Svazek: 2 Strana: 0959
Přemáhání, n., die Üiberanstrengung, Selbstverleugnung, Besiegung. Dch.

258279   Přemáhání Svazek: 7 Strana: 0440
Přemáhání. Stálo jí to veliké p Sá.

258280   Přemahatel Svazek: 2 Strana: 0959
Přemahatel, vz Přemahač.

258281   Přemáhatel Svazek: 7 Strana: 0440
Přemáhatel vrahóv (Nepřátel). Výb. I. 597

258282   Přemahatelka, y, přemahatelkyně Svazek: 2 Strana: 0959
Přemahatelka, y, přemahatelkyně, ě, f., die Siegerin. Jg.

258283   Přemáhati Svazek: 2 Strana: 0959
Přemáhati, vz Přemoci.

258284   Přemáhavý Svazek: 2 Strana: 0959
Přemáhavý. P. činnosť, aufreibende Thä- tigkeit. Dch.

258285   Přemáchati Svazek: 7 Strana: 0440
Přemáchati prádlo = drobet máchati. Us. Rgl.

258286   Přemachlovati Svazek: 2 Strana: 0959
Přemachlovati, předělávati, přetřásati atd. — co. Pořád to jen přemachlováváš a nikam to nejde. U Něm. Brodu. Všk.

258287   Přemalinký Svazek: 7 Strana: 0440
Přemalinký, sehr klein. Kk., Stn.

258288   Přemalitký. P Svazek: 10 Strana: 0298
Přemalitký. P. tělo. N. rada. 1447., Baw. J. v. 411.

258289   Přemálo Svazek: 2 Strana: 0959
Přemálo, sehr wenig. V.

258290   Přemalounko Svazek: 2 Strana: 0959
Přemalounko, überaus wenig. Šm.

258291   Přemalovati Svazek: 2 Strana: 0959
Přemalovati, znova malovati, übermalen. — co: pokoj. P. stín, ausschattiren. — P., podlé jiného malovati, kopiren. — co: obraz. Us. — co z čeho. Obraz první, z něhož jiní přemalováni bývají. V.

258292   Přemalý Svazek: 7 Strana: 0440
Přemalý, zu klein. — s inft. Máme se znáti, že jsme p-lí slúžiti Bohu. St. Kn. š. 187.

258293   Přemam Svazek: 10 Strana: 0298
Přemam, u, m. Suggestivní p. Osv. 1896. 730.

258294   Přemámiti Svazek: 2 Strana: 0959
Přemámiti, il, en, ení, täuschen.

258295   Přemandrčiti někoho Svazek: 7 Strana: 0440
Přemandrčiti někoho = přelhati, oši- diti. Mor. Vck., Brt. D. 229., 255

258296   Přemaniti koho Svazek: 10 Strana: 0298
Přemaniti koho. Slzy ji p-ly. Zr. Nov2. 195.

258297   Přemanouti Svazek: 2 Strana: 0959
Přemanouti, ul, ut, utí, přemávati = pře- machnouti, vorüber schwingen. — Přemávati se = přehazovati se, hin u. her laufen. Na Slov. — kde: po nebi. Koll.

258298   Přemanouti Svazek: 7 Strana: 0440
Přemanouti. Premávať sa znamená toľko ako chodiť z miesta na miesto Kto sem a tam chodí, cestuje, o tom hovoríme, že pre- mává sa. Slov Včka. III. 123. P-vaš sa ako had o Brtomile. Němc. IV. 424. Keď sa božie slnko po rose zahráva, tu sa pasák z hory na hole premáva. Č. Čt. I 66. Húfy bojovníkov p-ly sa po úzkej dolinke. Orl. III. 226.

258299   Přemarniti Svazek: 2 Strana: 0959
Přemarniti = promarniti. Na Slov. Vz Pře-.

258300   Přemastiti Svazek: 2 Strana: 0959
Přemastiti, il štěn (na Slov. stěn), ění; příliš n. ještě jednou omastiti, iiberschmalzen. — co.

258301   Přemaškrtiti Svazek: 2 Strana: 0959
Přemaškrtiti, il, těn, ění = promlsati, vernaschen. Slov.

258302   Přemaštěný Svazek: 2 Strana: 0959
Přemaštěný; -ěn, a, o, zu sehr o. von neuem geschmolzen. P. koláč. Sych.

258303   Přematenosť Svazek: 2 Strana: 0959
Přematenosť, i, f., die Verkehrtheit, Ab- surdität. Dch.

258304   Přemávati se Svazek: 2 Strana: 0959
Přemávati se, vz Přemanouti.

258305   Přemáznouti Svazek: 2 Strana: 0959
Přemáznouti, znul a zl, ut, utí; pře- mazati, mazám a maži; přemazovati = znova mazati, über-, umschmieren, über-, umstrei- chen; smazati, auslöschen, ausstreichen. — co: zápisy dluhů p. (smazati, přetrhnouti). V. — co čím: olejem, tukem (natříti). Jg. P. někoho holí. Us. Ft. — se přemazovati, tvářiti se, sich geberden. Us. u Jilemn.

258306   Přemáznouti Svazek: 7 Strana: 0441
Přemáznouti. Přemazovati se po kom = posmívati se. V Krkonš. Vlchř.

258307   Přemdění Svazek: 9 Strana: 0251
Přemdění, n. = oplecovaná tyč. Čes. 1. VII. 21. Vz Oplecovaný.

258308   Přemdlíti Svazek: 7 Strana: 0441
Přemdlíti, abmatten. Jeho moc p. chtiece. Arn. 1895

258309   Přemecení Svazek: 2 Strana: 0959
Přemecení, n., v tělocviku, vz KP. 1. 527.

258310   Přemeci Svazek: 2 Strana: 0959
Přemeci, vz Přemésti.

258311   Přemědliti Svazek: 2 Strana: 0959
Přemědliti, il, en, ení, přemědlovati, mě- dlením přečistiti, überriffeln. — co. len. Jg.

258312   Přemek Svazek: 7 Strana: 0441
Přemek, mka, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 124., Výb. I. 1040. — P. = Remigius. Kld.

258313   Přeměkáček Svazek: 2 Strana: 0959
Přeměkáček, čka, m.. silvia hippolais,. grüngelbe Grasmücke, pták Na Mor.

258314   Přeměkký Svazek: 2 Strana: 0959
Přeměkký, sehr weich. Šm.

258315   Přemelu Svazek: 2 Strana: 0959
Přemelu, vz Přemlíti.

258316   Přeměna Svazek: 2 Strana: 0959
Přeměna, y, f.= proměna, stsl. ?rémen? = pré + mé-+ n?; koř. mé, příp. -n?. Mkl. B. 115.. 117. Die Veränderung, Wandlung. P. dotýkáním. Metamorphose durch Kon- takt. Nz. — P., metonymia, v MV. nepravá glossa. Pa.

258317   Přeměna Svazek: 7 Strana: 0441
Přeměna. Chemická p. hornin, Stč. Zem. 514., látky. SP. II. 133. P. veřejných dluho- pisů (z vyšších úroků na úroky nižší), kon- vertace, die Convertirung. Skř.

258318   Přeměnče Svazek: 7 Strana: 0441
Přeměnče, ete, n. = dítě churavé, ne- zdravé, protože se pořád přeměňuje, mění barvu a p. Na již. Mor. Šd. — P. = pod- ložené dítě, unterschobenes Kind. Slov. Ssk.

258319   Přeměnění Svazek: 2 Strana: 0960
Přeměnění, n., die Veränderung. V.

258320   Přeměněný Svazek: 2 Strana: 0960
Přeměněný; -ěn, a, o, verändert. Us.

258321   Přeměniti Svazek: 2 Strana: 0960
Přeměniti, il, ěn, ění; přeměňovati, ver-, umändern, um-, verwandeln. Jg., V. — co: hlas. Aesop. — co, se v co. Volk. — co čím. Us.

258322   Přeměniti co Svazek: 7 Strana: 0441
Přeměniti co Dvě veličiny spolu p. Šinu. 186 P. dluh, convertiren. Skř. Pře- měňoval barvy zlostí. Us. Rgl.

258323   Přemenko Svazek: 2 Strana: 0960
Přemenko, a, n., přejmenko, přezdívka, der Spitzname. U Opav. Klš.

258324   Přeměnlivý Svazek: 2 Strana: 0960
Přeměnlivý, veränderbar. Ros.

258325   Přeměnně Svazek: 2 Strana: 0960
Přeměnně choditi, v tělocv., kibitzgehen, p. klusati, kibitzhüpt'en. Km.

258326   Přemenný Svazek: 2 Strana: 0960
Přemenný. P. běh, das Kibitzlaufen, chod, der Schrittwechselgang, klus p. pře- skočmo, das Schrittwechselkibitzhüpfen. Kč.

258327   Přeměrek Svazek: 2 Strana: 0960
Přeměrek, rku, m., náměrek, das Zu- mass. D.

258328   Přeměřiti Svazek: 2 Strana: 0960
Přeměřiti, il, en, ení; přeměřovati, über-, um-, aus-, vermessen. — co: pole. D. — co, koho čím: pole řetězem. Us. P. něco loktem. Er. P. .014. Někoho holí, kyjem (bíti), Sych., okem p. Us. — se při čem: při obilí (chybiti v měření). D. — přes co. P. koho holi přes plece. Lom. — se s čím. S některými věcmi lidé pořád se přeměřují (pořád je měří, messen u. abermal messen). ??r.

258329   Přeměřiti co jak Svazek: 7 Strana: 0441
Přeměřiti co jak: světnici dlouhými kroky. Vlč.

258330   Přeměřování, n. P Svazek: 10 Strana: 0655
Přeměřování, n. P. lánů. Čel. Priv. II. 189.

258331   Přeměstek Svazek: 7 Strana: 0441
Přeměstek, stka, m. = přestava, die Permutationsform. Nz.

258332   Přemésti Svazek: 2 Strana: 0960
Přemésti = metu, tl, ten, ení; přemetati, metám a meci; přemítati = přehoditi, über-, durch-, auseinander werfen, durchsuchen; obraceti, umwenden; pomlouvati, přetřásati, durchhecheln, bereden. Jg. -- co, koho: kozelec (přehoditi se, 2. na jinou víru se dáti). Sych., Jg. Co by blecha kotrlec (ko- trmelec) přemetla, tak děvce spalo (velmi málo). V Dobrušce. Vk. P. kostky (házeti), Jel., pole (orati), Šm., knihy, listy (obraceti listy, v nich se přebírati), Jel., něčí slova (zle vykládati; 2. uvažovati), Jel., Jg., regi- stra, V., pokoj, komín (ještě jednou mésti). Us. P. někoho = pomlouvati. Br. — co kde: na mysli (uvažovati). V., GR. P. něco v mysli, Št., v sobě (uvažovati). V. Něco v hlavě a v mysli přemítati. V. Pořád mu v šatníku vše přemítá (přehazuje). Jg. On mu přemítal listy v knize (obracel). Us. Vk. Přemietaj to v mysli vážné. Smil v. 853. Vždy premietaj v tvej paměti. Smil v. 1745. Na srdci vždy přemietati. Smil v. 259. — o čem. Chutno jest o tom přemítati (pře- mýšleti). Výb. Dokud v mysli o něm pře- mítá. Výb. Napřed rád přemietaj o tom. Smil v. 1188. — se = kozelce dělati. Vrat. Přemítati se = střídati se. Kda. Dnes se tam přemítá sníh. Us. Hý. — se kde —- přebírati se. P. se v papírech. Us. — čím: myslí.

258333   Přemésti co kde Svazek: 7 Strana: 0441
Přemésti co kde. Kdyby to vždy ve sve mysli přemítali. Št. Kn. š. 3. Přemiecíc v srdci. Pass. 552. Což člověk rád pře- mietá v srdci, o tom rád mluví Št. Kn. š. 112. — se v čem: v užívání pole (střídati se; jeden rok béře užitek z něho ten, druhý rok jiný). Val. Vck. čím (o čem). Pře- mítati o něčem myslí. Št. Kn. š. 181., 185. (73., 186.). — se čím = se v čem. Val. Vck. P se čím = střídavě užívati. Brt. D. 255. — kdy. Tak přemítal v těžkém dumání. Vrch. — se kdy kam. V advente se po- klady na druhé místo přemítají. U Rožm. Bayer. — jak dlouho: chvíli.

258334   Přemésti se jak Svazek: 10 Strana: 0298
Přemésti se jak. Štít přes rámě se pře- metl. Msn. II. 277.

258335   Přeměstitel Svazek: 2 Strana: 0960
Přeměstitel, e, m., der Uiberträger.

258336   Přeměstitelnosť Svazek: 2 Strana: 0960
Přeměstitelnosť, i, f., Uibertragbarkeit, Verschiebbarkeit, f. Sedl.

258337   Přeměstiti Svazek: 2 Strana: 0960
Přeměstiti, il, štěn, ění; přeměšťovati, nové. P. = na jiné místo dáti, auf einen an- deren Ort geben, translociren. Cf. Přemístiti.

258338   Přeměščiti sa Svazek: 7 Strana: 0441
Přeměščiti sa = městský kroj zaměniti za selský. Mor. Brt. D. 169.

258339   Přemeškati Svazek: 2 Strana: 0960
Přemeškati, zameškati, versäumen. Us.

258340   Přeměštěný Svazek: 7 Strana: 0441
Přeměštěný ; -ěn, a, o. Národní kroje poněkud už v p-ném způsobě (za městské zaměněné). Us. Tč.

258341   Přeměštiti Svazek: 7 Strana: 0441
Přeměštiti = poměštiti. P. se = městský šat obléci, za selský zaměniti. Děvečky obyč. se přeměšťují přijdouce do města do služby. Us. Tč., Sk., Šd.

258342   Přeměštování Svazek: 2 Strana: 0960
Přeměštování, n., uvedení, přeložení na jiné místo, die Versetzung, Verschiebung auf einen anderen Ort, translocatio. Sš. Zj. 421. Vz Přeměstiti.

258343   Přemet Svazek: 2 Strana: 0960
Přemet, u, m., v tělocviku, Voltige. P. popříč, ze sedu, ze stoje, do sedu. Vz Bradla, KP. 1. 573. Tš.

258344   Přemet Svazek: 2 Strana: 0960
Přemet, u, m., přemítání na mysli, roz- jímání, uvažování, das Uiberlegen, Nachden- ken, die Reflexion. Po takovém výslovném osvědčení nebude potřebí p-tův oněch drah- něji se dokládati. Všichni p-tové ti shodni a schodni jsou s výrokem výšeji uvedeným. Sš. J. 7. P. příčin. Sš. ?. 85. Vz Přemítka.

258345   Přemet Svazek: 7 Strana: 0441
Přemet, der Uiberschlag. P. popříč, der Bärensprung, na koni, das Saltomortale. Čsk., Dch.

258346   Přemětač Svazek: 7 Strana: 0441
Přemětač. Žádného nemají (bohové) súdce nebo p-če. Jel. Enc mor. 17.

258347   Přemětač, přemítač Svazek: 2 Strana: 0960
Přemětač, přemítač, e, m., kdo přemítá, der Uiberwerfer. — P., opalač, přetřásač, darmotlach, der Verleumder. Jel. Posměvači a přemítači zlobiví. Čr. Vz Přemítač.

258348   Přemětačka, přemítačka Svazek: 2 Strana: 0960
Přemětačka, přemítačka, y, f. die Uiberwerferin; die Verleumderin. Jg.

258349   Přeměták Svazek: 7 Strana: 0441
Přeměták, u, m. = kolo přemítací, se- trvačník, das Schwungrad. Sl. les.

258350   Přemetaný Svazek: 7 Strana: 0441
Přemetaný most = rozmetaný, zerstört. Mus. 1881. 41.

258351   Přemetaný Svazek: 9 Strana: 0251
Přemetaný. P. most. 1467. Mus. 1899. 237.

258352   Přemetati Svazek: 7 Strana: 0441
Přemetati, vz Přemésti.

258353   Přemetávačka Svazek: 7 Strana: 0441
Přemetávačka, y, f. = přemetání (vz Přemésti), zápas, kdo koho metaje pře- hodí, kdo dále dohodí. Dbš. Obyč. 72.

258354   Přemetavec Svazek: 10 Strana: 0298
Přemetavec, vce, m. = kdo se umí přemetati. Msn. II. 307.

258355   Přemětavý Svazek: 2 Strana: 0960
Přemětavý. P. člověk, vz Přemětač. Ler.

258356   Přemetavý Svazek: 10 Strana: 0298
Přemetavý vítr. Zvon V. 525.

258357   Přeměti Svazek: 7 Strana: 0441
Přeměti, vz Přejměti.

258358   Přemetka Svazek: 10 Strana: 0298
Přemetka, y, f. = čásť ořechu ručničního, Schleuderle. Vz Ott. XXII. 55b.

258359   Přemětný Svazek: 2 Strana: 0960
Přemětný, k přemítání n. rozjímání ná- ležitý, Reflexions-. P. pojmové, Reflexions- begriffe, soudnost. Marek.

258360   Přemetný Svazek: 8 Strana: 0312
Přemetný. P. kolo, Schwungrad, n. Hlas. nár. 20./5.^1894.

258361   Přemiešený Svazek: 9 Strana: 0251
Přemiešený — promíšený. ?. barvy. Maš ruk. 25a., 20b.

258362   Přemih Svazek: 2 Strana: 0960
Přemih, u, m., přemihnutí, vz Přemih- nouti. Přemihem = jen zběžně, mimochodem, nur so vorbei. Nějakým p-hem zajíti do věcí po vzkříšení nastávajících. Sš. I. 279.

258363   Přemihnouti se Svazek: 2 Strana: 0960
Přemihnouti se, hnul a hl, utí = mži- kem přejíti, schnell vorüber gehen. — kde: v oku. Č. -- se jak po čem. Světlo po tmách zablesknutím se přemihlo.

258364   Přemíchati Svazek: 7 Strana: 0441
Přemíchati, vermischen, ummischen. P. karty. Us

258365   Přemíjeti Svazek: 2 Strana: 0960
Přemíjeti, ejí, el, en, ení; přeminouti — pomíjeti, über-, vorübergehen, schwinden. Jg. Vz Přeminouti.

258366   Přemil Svazek: 7 Strana: 0441
Přemil, a, m , os. jm. Pal. Rdh. I. 124.

258367   Přemila Svazek: 7 Strana: 0441
Přemila, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 124.

258368   Přemílati Svazek: 2 Strana: 0960
Přemílati, vz Přemlíti.

258369   Přemílavý Svazek: 2 Strana: 0960
Přemílavý, leierhaft. Dch.

258370   Přemilený Svazek: 2 Strana: 0960
Přemilený, sehr lieb. Puch.

258371   Přemilený Svazek: 7 Strana: 0441
Přemilený. Mt. S. I. 12., Sl. spv I. 3., Sš. P. 175.

258372   Přemilitký Svazek: 2 Strana: 0960
Přemilitký, allerliebst. Rkk.

258373   Přemilitký Svazek: 9 Strana: 0251
Přemilitký vykupitel. Modl. LXXV.

258374   Přemilosrdný Svazek: 7 Strana: 0441
Přemilosrdný, sehr barmherzig. Výb. II. 25.

258375   Přemilostivě Svazek: 10 Strana: 0298
Přemilostivě někoho napomínati. Kká. Sion I. 269., II. 213.

258376   Přemilostivý Svazek: 10 Strana: 0298
Přemilostivý = velmi milostivý. Us.

258377   Přemilostný Svazek: 2 Strana: 0960
Přemilostný, sehr lieb. P. časy. Dh. 29.

258378   Přemilovati Svazek: 2 Strana: 0960
Přemilovati, zu sehr lieben; liebend über- winden. 17. stol.

258379   Přemilovati koho Svazek: 9 Strana: 0251
Přemilovati koho. Modl. CLXXXXVI. 176., Chč. S. I. 357.

258380   Přemilovati se Svazek: 8 Strana: 0312
Přemilovati se. Nár. list. 1895. feuill.

258381   Přemilovský Svazek: 7 Strana: 0441
Přemilovský, ého, m. sam. u Ledče.

258382   Přemilý Svazek: 2 Strana: 0960
Přemilý, sehr lieb. P. slova. Kom. Má p-lá. Us. P-lý pane! Dch.

258383   Přemincovati Svazek: 2 Strana: 0960
Přemincovati, ummünzen, umprägen. D.

258384   Přeminouti Svazek: 2 Strana: 0960
Přeminouti, ul, utí, vorübergehen. Výb. I. 1065. 32. — abs. Jako stien přemine BO. Přemine život náš (jako stupěje oblačné,, ve- stigia nubis). BO. Doňadž nepřemine hněv tvoj. BO. Nebe i země přemine, ale má slova nepřeminú. Br. —koho, co. Bratři moji mě sú přeminuli (praeterierunt). BO.

258385   Přeminúti Svazek: 7 Strana: 0441
Přeminúti, praeterire. Ž. wit. 148 6.

258386   Přeminutie Svazek: 10 Strana: 0298
Přeminutie, n. = pominuti, zahynutí. Chč. S. II. 158a.

258387   Přemíra, y, f. P Svazek: 10 Strana: 0298
Přemíra, y, f. P. něčeho. Lit. list. XV. 149.

258388   Přemíř Svazek: 7 Strana: 0441
Přemíř, e, m. Na P-ři, pozemky u Svojšic na Suš. BPr.

258389   Přemísiti Svazek: 2 Strana: 0960
Přemísiti, il, šen, ení; přemíchati, pře- měšovati, über-, ummischen. — co čím: ru- kama, Ms. o štěp.

258390   Přemísiti Svazek: 7 Strana: 0441
Přemísiti. Chleba nepřemísíš. Us. Brt.

258391   Přemískati Svazek: 2 Strana: 0960
Přemískati = posmívati se. Na Mor.

258392   Přemisovo Svazek: 7 Strana: 0441
Přemisovo, a, n , Přemissau, myslivna u Svinova v Opav.

258393   Přemísta Svazek: 7 Strana: 0441
Přemísta, y, f., vz Přemísťování.

258394   Přemístění Svazek: 2 Strana: 0960
Přemístění, n., přestěhování. Štf. — P., přestavení, die Versetzung. Různosť ta po- vstala p-ním slov. Sš. I. 53.

258395   Přemístění Svazek: 7 Strana: 0441
Přemístění, ectopia, dystopia, dislocatio. P. vnitřní, ect. interna, zevní, e. externa; p. útrob, e. viscerum, měchýře, e. vesicae urinariae, ledvin, Nierenverlagerung, f. Ktt. exc.

258396   Přemístěný Svazek: 7 Strana: 0441
Přemístěný. P. varle (jinde položené). Slov. zdrav.

258397   Přemístiti Svazek: 2 Strana: 0960
Přemístiti, il, stěn, ění, versetzen. Cf. Umístiti. — koho kam.

258398   Přemístiti Svazek: 7 Strana: 0441
Přemístiti. Pr. tr. Do asiatské krajiny je p-stil. Šf. Strž. II. 207. Biskupství do Naumburku přeměštěno. Ib. 565. — co s čím. B s p — v rovnici p Šim. 37. Vz násl.

258399   Přemístně Svazek: 2 Strana: 0960
Přemístně, sehr passend. Dch.

258400   Přemísťování Svazek: 7 Strana: 0441
Přemísťování, n. = permutace děje se, jsou-li v každé soujmě prvky všechny a jednotlivé soujmy rozeznávají se pouze po- řádkem, v němž prvky ty přicházejí. Každá taková soujma jmenuje se přemísta. Šim. 177. P. členů srovnalosti. Ib 81.

258401   Přemísťovati Svazek: 7 Strana: 0441
Přemísťovati, vz Přemístiti

258402   Přemistrný Svazek: 2 Strana: 0960
Přemistrný, meisterhaft. P. dílo, Solf., rytiny. Troj.

258403   Přemistrovati Svazek: 2 Strana: 0960
Přemistrovati, nad mistra býti, über- meistern. — koho. — P., mistrováním chy- biti, überkünsteln. Syr.

258404   Přemistrovati Svazek: 9 Strana: 0251
Přemistrovati někoho v něčem. Dač. II. 52.

258405   Přemíšenec Svazek: 8 Strana: 0312
Přemíšenec, nce, m. = zvrhlec. Ztk. 47. (3. vyd.).

258406   Přemíška Svazek: 7 Strana: 0441
Přemíška, y, f. = změna Zlinsky. Brt. D. 255

258407   Přemítací Svazek: 2 Strana: 0960
Přemítací koule, Schwung-. Techn.

258408   Přemítací Svazek: 7 Strana: 0441
Přemítací kolo (přeměták), Hrm. 89., Nz., páka. ZČ. I. 76. — P. či reflexivní stupeň mluvy. Dk. P. 93

258409   Přemítač Svazek: 2 Strana: 0960
Přemítač, e, m., obracovatel, der Heu- wender. Šp. P. čínský, chinesischer Treppen- läufer. Ck. — P., vz Přemětač.

258410   Přemítadlo, a, n Svazek: 7 Strana: 1367
Přemítadlo, a, n. Třecí p. Nár. list.

258411   Přemítání Svazek: 7 Strana: 0441
Přemítání mysli. Št Kn. š 181.

258412   Přemítání, n Svazek: 2 Strana: 0961
Přemítání, n , das Erwägen. Mezi p-ním zjevil se mu anděl, lépe: přemítajícímu zjevil se. Vz Abstrakta, Přemésti.

258413   Přemítati Svazek: 2 Strana: 0961
Přemítati, vz Přemésti.

258414   Přemítati co Svazek: 10 Strana: 0298
Přemítati co = překonati, vynikati nad co. Domžl. Rgl.

258415   Přemítavosť Svazek: 2 Strana: 0961
Přemítavosť, i, f.. die Schwungkraft. Techn.

258416   Přemítavý Svazek: 2 Strana: 0961
Přemítavý, überwerfend; durchhechelnd. P. písně (dráždící). Bl.

258417   Přemítavý Svazek: 7 Strana: 0441
Přemítavý, nachdenkend. Pokr. Pot. II. 194.

258418   Přemítka Svazek: 2 Strana: 0961
Přemítka, y. f., přemítání, das Erwägen. SS. L. 27.

258419   Přemítka Svazek: 10 Strana: 0298
Přemítka, y, f. = přemítání. P-kou něco vymísiti. Čad. 21.

258420   Přemítnut se Svazek: 10 Strana: 0655
Přemítnut se = vystřídati ss. Vz Brt. Sl.

258421   Přemítný Svazek: 7 Strana: 0441
Přemítný. P. pole (z něhož sklízí jeden rok ten, druhý rok jiný). Vz Přemésti v dod. Val. Vck.

258422   Přemiza Svazek: 7 Strana: 0441
Přemiza, y, f = přetvara, rozpusta, jenž ze svévole všelijak se přetvařuje. V již. Čech. Rjšk.

258423   Přemízati Svazek: 2 Strana: 0961
Přemízati se, hlas přeměniti, seine Stimme verändern. D.

258424   Přemizati Svazek: 7 Strana: 0441
Přemizati, přemizovati se = přetvařo- vati se. Vz Přemiza (dod.). Rjšk.

258425   Přemizerný Svazek: 2 Strana: 0961
Přemizerný, sehr elend. Kom.

258426   Přemjenče Svazek: 7 Strana: 0441
Přemjenče, ete, n. = dítě od strygy šestinedělce podvržené. Němc.

258427   Přemknouti Svazek: 2 Strana: 0961
Přemknouti, vz Přemykati.

258428   Přemladosť Svazek: 9 Strana: 0251
Přemladosť, i, f. Ld.

258429   Přemlaskati Svazek: 2 Strana: 0961
Přemlaskati, přemlaskávati, überschmat- zen. Ros.

258430   Přemlátiti Svazek: 2 Strana: 0961
Přemlátiti, il, cen, ení; přemlacovati, überdreschen. — co: obilí. Přemlať vovesné voklepí. Dh. 157.

258431   Přemlčeti Svazek: 2 Strana: 0961
Přemlčeti, el, en, ení; přemlknouti, knul a kl, ut, utí; přemlkati, přemlčovati, still werden, schweigen. — abs. Dokonajíc svú mluvu přemlčie kniežata. BO. Ach byste byli přemlčeli, byli byste domnění jsúce múdři. BO. — P., verschweigen, verbeissen. — co: hněv. Ctib. — oč. I zdá se mi lépe o to přemlčeti. O. z D.

258432   Přemlčeti. — abs Svazek: 7 Strana: 0441
Přemlčeti. — abs. Zjevil-li by co Bóh menšiemu, aby také přemlčal větší. Št. Kn. š. 142. — co. Právo své p. = promlčeti. Pk. Npj. 102. — komu. Ktož své ženě p. nemuož na čas ni shověti. Sv. ruk. 254. Utrhačóm p. (nevšímati si jich). Výb. II. 934. — kdy. Abychom v tu dobu p-li. Hus II. 120.

258433   Přemlíti Svazek: 2 Strana: 0961
Přemlíti, přemleti, melu, mel, mela (ouc) mlel, en a et, ení a eti; přemílati, přemlívati, übermalen. — co : kroupy, Us. zemi (změlniti). Plk. P-láš staré otruby (starých věcí připo- mínáš). Šml. Ty toho tam přemelou! Us. — se. Mnoho lidí se tu dnes přemlelo, sind zu n. abgegangen. Plk. — koho (přetřepati). — koho čím. Ta ho jazykem přemlela. Us.

258434   Přemlíti koho nač Svazek: 7 Strana: 0441
Přemlíti koho nač. Mnoho doktoróv přemlel naň (na zákon boží). Chč. Mus. 1880. 537. — co čím - Lásky rozumem ne- přemeleš. Šml. — co jak: na svůj vrub. Šml.

258435   Přemlknúti Svazek: 7 Strana: 1367
Přemlknúti, conticescere. Hank. Sb. 245.

258436   Přemlknúti Svazek: 10 Strana: 0298
Přemlknúti. P-kly sú vlny. Ž. pod. 106. 29. (siluerunt). Kázal p., silentiuin imposuit. Mill. 54a.

258437   Přemlouvací Svazek: 7 Strana: 0442
Přemlouvací, Uiberredungs-. P. důvody. Nz.

258438   Přemlouvač Svazek: 2 Strana: 0961
Přemlouvač = přemluvač.

258439   Přemlouvačství, n Svazek: 2 Strana: 0961
Přemlouvačství, n., das Proselyten- machen. Šm.

258440   Přemlouvání Svazek: 2 Strana: 0961
Přemlouvání, n., das Uiberreden. Strany přísloví vz: Bota, Dcera, Pokousati, Pří- střeší, Rozum, Sak. Smysl. Ucho.

258441   Přemlouvati Svazek: 2 Strana: 0961
Přemlouvati, vz Přemluviti.

258442   Přemlouvavě Svazek: 10 Strana: 0298
Přemlouvavě. Tím přemlouvavěji při- pomínala. Zvon V. 553.

258443   Přemlouvavý Svazek: 7 Strana: 0442
Přemlouvavý, überredend. P. slovo. Msn Or. 20.

258444   Přemluva Svazek: 2 Strana: 0961
Přemluva, y, f., přemluvení, die Uiber- redung. Dch. — P. = předmluva, Bž. 46. — P., pověsť, die Sage. Us, Jg.

258445   Přemluva Svazek: 7 Strana: 0442
Přemluva. Lahodná mluva — jistá p. Us. Bž., Kmp. Gr. 2.

258446   Přémluva Svazek: 7 Strana: 0442
Přémluva = přímluva, zastr.

258447   Přemluva Svazek: 8 Strana: 0312
Přemluva = předmluva. Pulk. (Krok. 1892. 400.).

258448   Přemluvač Svazek: 2 Strana: 0961
Přemluvač, e, m., der Proselytenmacher. P. podoben nutiteli. Pk.

258449   Přemluvce Svazek: 7 Strana: 0442
Přemluvce, e, m., Uiberreder, m. Šm.

258450   Přemluvitel Svazek: 2 Strana: 0961
Přemluvitel, e, m., der Uiberredner, -führer. Šm.

258451   Přemluvitelný Svazek: 7 Strana: 0442
Přemluvitelný, überredbar. Lpř.

258452   Přemluviti Svazek: 2 Strana: 0961
Přemluviti, il, en, ení; přemlouvati, pře- mluvovati, überreden, überschwätzen. — Dáti se p. D. Kdo mnoho mluví, rád přemluví (příliš mnoho mluví, zu viel reden). Ctib. — koho nač (mluvením na jinou stranu pře- vésti). P. koho na jiné, V., na jiné mínění. J. tr. — koho k čemu. D., Sych. Cf. Na- mluviti koho k čemu, nač. — se, sich ver- sprechen. L. — koho čím: mnohými slovy. D. Krátkým mluvením nepřemluvíš. Reš. -- se s kým (pohádati se, zanken). L.

258453   Přemluviti Svazek: 8 Strana: 0312
Přemluviti. Mezi sebou přemlouvajíce pravili. Břez. Font. V. 530.

258454   Přemluviti co kde jak Svazek: 9 Strana: 0251
Přemluviti co kde jak Kdož by koliv před tímto ctným právem co p-vil (zbytečně mluvil), má pokutu trpěti. Sdl. Hr. IV. 264.

258455   Přemluviti kde Svazek: 7 Strana: 0442
Přemluviti kde. Slýchal jsem také, ano mezi sebú přemlúvají (rozmlouvají) někteří, proč jest z jurist málo svatých. Št. Kn. š. 150. Kdož by koliv před tímto ctným prá- vem co přemluvil (zbytečně mluvil), má po- kutu trpěti. Sdl. Hr. IV. 262. — o čem. Aby přemlúvali (promlouvali, rozmlouvali), mají-li s kým, o takých věcech. Št. Kn. š. 180. P. = promluviti. Laš. Brt. D. — Št. Kn. š. 229. 4.

258456   Přemluvný Svazek: 2 Strana: 0961
Přemluvný, überredend. Rk.

258457   Přemluvný Svazek: 7 Strana: 0442
Přemluvný = přemlouvací. Nz.

258458   Přemluvný Svazek: 8 Strana: 0312
Přemluvný. P. slovo. Nár. list. 1894. ě. 268. feuill.

258459   Přemluvořecí Svazek: 7 Strana: 0442
Přemluvořecí, n. Sš. II. 210.

258460   Přemnoho Svazek: 2 Strana: 0961
Přemnoho, sehr, allzu viel. Mám k tomu p. příčin. Br.

258461   Přemnohokrát Svazek: 2 Strana: 0961
Přemnohokrát, sehr oft. Jg.

258462   Přemnohý Svazek: 2 Strana: 0961
Přemnohý, gar mancher, sehr viel, sehr gross. Km.

258463   Přemnožený Svazek: 10 Strana: 0298
Přemnožený = hojný, veliký, nad míru rozmnožený zastr. Pel. XVIII. Falešní pro- roci jsú všude p-ní. Chč. S. II. 199b.

258464   Přemnožiti Svazek: 2 Strana: 0961
Přemnožiti, il, en, ení; přemnožovati, zu sehr vermehren. — co kde: lid v zemi. Jg. — koho čím: lidem (více lidu míti než jiný). D. — se, zu viel werden. Us. — se čím : zbožím. Šm.

258465   Přemnožiti Svazek: 8 Strana: 0312
Přemnožiti = nad míru rozmnožiti, roz- hojniti. AlxV. 2236. Cf. Krok. 1893. 98.

258466   Přemnožiti co Svazek: 9 Strana: 0251
Přemnožiti co. Chč. S. I. 281.

258467   Přemnožný Svazek: 10 Strana: 0298
Přemnožný, superabundantissimus. P. štědrost'. Pat. Jer. 61. 17.

258468   Přemnožství Svazek: 2 Strana: 0961
Přemnožství, n.. zu grosse Menge. P. Tatar. Rkk. 50.

258469   Přemnožství Svazek: 10 Strana: 0298
Přemnožství, n. = veliké množství. Baw. Ar. v. 1962.

258470   Přemnožstvo Svazek: 2 Strana: 0961
Přemnožstvo, a, n. = přemnožství.

258471   Přemnožstvo, a Svazek: 7 Strana: 0442
Přemnožstvo, a, n., abundantia. P. po- koje. Ž. kl. (327.).

258472   Přemo Svazek: 2 Strana: 0961
Přemo = přímo. V Krkonš.

258473   Přemo Svazek: 7 Strana: 0442
Přemo. Jedna p. s druhou se přeháněly. U Rychn Msk.

258474   Přemoc Svazek: 2 Strana: 0961
Přemoc, i, f.. die Uibermacht. D.

258475   Přemocestník Svazek: 7 Strana: 1367
Přemocestník, a, m., peripateticus, zastr. Pršp. 41. 11. Rozk. přeročesník.

258476   Přemoci Svazek: 2 Strana: 0961
Přemoci, mohu, můžeš, mohou, moz, moha (ouc), mohl, možen. ení; přemáhati. P., odolati, vermögen, im Stande sein ; moc- nějším býti, überwiegen, mehr vermögen, die Oberhand nehmen; zvítěziti, překonati, überwältigen, übermannen, überwinden, be- siegen, bezwingen; se = příliš se namáhati, sich übernehmen; vítěziti nad sebou, sich überwinden. Jg. — abs. Nedaj se přemoci hněvu. BO. A přemáhali hlasové jejich. Sš. L. 208. Potom přemohla (zmohla se, roz- šířila se) povést', že král koněm zmrhán jest. Bart. 224. 25. — co, koho: nepřátely, hněv, V., překážky, těžkosti, své žádosti, ztrátu, škodu, D., bázeň, V., vodu (z dolů vypraviti). Vys. Přemáhá mě to. Dch. Že jí nemohli odolati ani pravdy přemáhati. Bart. 253. 32. Pochotě pleti p. Sš. I. 85. Přemohl chudobu. Lenosť, nedej mne přemoci. (Má milá lenosti, dej se mi přemoci). Jg. - čeho: chybně m. co. Jg. - koho, se čím: umě- ním, důvody, bojem, V., mocí, Ráj., zbraní, prosbami, Us., svědky,-Výb.; se pitím, vínem, V., prací. Krab. Nemohl toho srdcem pře- moci, er konnte es nicht übers Herz bringen. Dch. Tímhle svědomím chceš p-ci mne? NB. Tč. Svú dobrotú něčí zlosť p. St. N. 232. Svět se přemáhá lidstvem (přelidňuje se). Us. Sd. — koho nač: Na to jej rada německá pře- může (nabídne). Dal. k. 96. — proti čemu. Přemohla jest řeč králova proti řeči Joabově (zvítězila). V. — koho na čem: na těle. Pass., Výb. II. 14. — koho jak: nepřítele na hlavu p. Háj. — koho kde: v boji. V. Přemohl-liby v tej jhře (in dem Turnei). GR. Počet větší v radě přemáhá. Vš. Přemoci se v manželské milosti (příliš se namáhati). Lk. P. někoho na turnajském place. Kom. — kde nad čím. Hlupství v něm pře- mohlo nad bázlivostí. L. -- se. Nemohu se p. Vz nahoře. D. Násilně se p. Dch. Kůň se přemůže (namůže, přetáhne). Us. Kd. —

258477   Přemoci co, koho Svazek: 7 Strana: 0442
Přemoci co, koho. Přemohla ji dřímota. Osv. Přemáhal děvku (násilí ji činil). Us. Rgl. Tělo, svět, ďábla přemáhám. Mž. 3. Všecky přemohl a přehádal. Pass. P-hla každého těch smilná žádosť. Št. Kn. š. 77. P-hlo ho pokušení. Ib. 9. P-hal se, seč byl. Us. Dch. Pravda všecky svědky přemáhá; P. ďábla i jeho dóvody. Hus I. 188., III. 115. Snadno je takého přemocť, kdo se ne- brání. Us. Tč. — čím. Přehádáním někoho p. Pass. P. pýchu pokorou, chlípnosť mrtve- ním, lakomosť almužnou, hněv mírností. Mž. 120. Prostí lidé vás (kněze) přemáhají písmy svatými (lépe je znají). Bart. 169. P. koho svědky k bezživotí. Št. Kn. á. 146. — kde. Síla vykonává práci, přemá- há-li odpor po určité dráze. ZČ. I. 251. — v čem. Nemohu se v tom p. Dch. P-hati se ve zlosti Mž 87. Labuť přemáháš v bě- losti. Eip. 819. P. se v dobrém. Št Kn. š. 69. — jak. P-hati se s napnutím všech sil. Hrts. — nad co. Pravda nade všechny věci přemáhá. Hus II. 188.

258478   Přemocník Svazek: 2 Strana: 0961
Přemocník, a, m., der Uibermächtige. Šm.

258479   Přemocniti Svazek: 9 Strana: 0251
Přemocniti, il, ěn, ění. Ld. 143.

258480   Přemocný Svazek: 2 Strana: 0961
Přemocný, sehr mächtig. — čeho. Všech věcí p. V.

258481   Přemočení Svazek: 7 Strana: 0442
Přemočení, n., die Uiberweichung, Uiber- wässerung.

258482   Přemočený Svazek: 7 Strana: 0442
Přemočený; en, a, o zu sehr durch- nässt. P. ječmen. KP. V. 239.

258483   Přemočiti Svazek: 2 Strana: 0961
Přemočiti, il, en, ení, durchnässen, zu sehr benetzen. -- co: len.

258484   Přemočiti co Svazek: 9 Strana: 0251
Přemočiti co: konopí. Uč. spol. 1897. III. 8.

258485   Přemodliti se Svazek: 2 Strana: 0961
Přemodliti se, zu Ende o. zu viel beten. Us. — co : noc. Jg.

258486   Přemoha Svazek: 2 Strana: 0961
Přemoha, y, f., přemoc, převláda, die Uibermacht. Šm.

258487   Přemohlý Svazek: 2 Strana: 0961
Přemohlý, přemožený, besiegt. Hol. bás. 10.

258488   Přemohlý Svazek: 7 Strana: 0442
Přemohlý, superabilis. P. potřeba. Ev. olom. 334.

258489   Přemohutný Svazek: 10 Strana: 0298
Přemohutný požár. Kká. Sion I. 169.

258490   Přemoklý Svazek: 2 Strana: 0961
Přemoklý. mnoho n. drobet promoklý, vz Myš.

258491   Přemoknouti jak Svazek: 7 Strana: 0442
Přemoknouti jak: až do nitky. Sl. ps. 70.

258492   Přemoknouti, kl Svazek: 2 Strana: 0961
Přemoknouti, kl, utí; přemokati, etwas o. zu sehr nass werden. — abs. Len pře- mokl. Kdyby pršelo dva dni, nepřemokne. Us. — jak. Tak pršelo, že sem celý pře- mokl až na tělo. Us. Tč. — od čeho, čím: od deště, deštěm. Jg.

258493   Přemoknutý, šp Svazek: 2 Strana: 0962
Přemoknutý, šp. m. promoklý, pře- moklý. Vz Myš.

258494   Přemoralisovaný. P Svazek: 10 Strana: 0298
Přemoralisovaný. P. literatura. Věst. XI. 314.

258495   Přemořený Svazek: 2 Strana: 0962
Přemořený; -řen, a, o, vz Přemořiti. — čím: hladem. Us.

258496   Přemořiti Svazek: 2 Strana: 0962
Přemořiti, il, en, ení, přemořovati, zu sehr quälen, plagen, peinigen. Jg. — koho čím : hladem.

258497   Přemostění Svazek: 7 Strana: 0442
Přemostění, n., die Uiberbrückung. P. průplavu. NA. IV. 260.

258498   Přemostěny Svazek: 7 Strana: 0442
Přemostěny, überbrückt. P. řeka. Us. Pdl.

258499   Přemostiti Svazek: 2 Strana: 0962
Přemostiti, il, stěn, ění, mostem překle- nouti, überbrücken. Nt. — co: řeku.

258500   Přemostiti co Svazek: 7 Strana: 0442
Přemostiti co. Mus. 1887. 539.

258501   Přemotati Svazek: 2 Strana: 0962
Přemotati, přemotávati, überhaspeln. D. — co: len. V.

258502   Přemoudrý Svazek: 2 Strana: 0962
Přemoudrý, superklug. P. panna, Pass. G18.

258503   Přemoudře Svazek: 10 Strana: 0298
Přemoudře. Pat. Jer. 139. 26.

258504   Přemoudřelosť Svazek: 2 Strana: 0962
Přemoudřelosť, i, f., die Superklugheit. Dch.

258505   Přemoudřelý Svazek: 2 Strana: 0962
Přemoudřelý, přemudřelý, superklug, überweise, überklug, überwitzig. D.

258506   Přemoudřeti Svazek: 2 Strana: 0962
Přemoudřeti, el, ení, überklug werden. Jg.

258507   Přemoudřiti Svazek: 2 Strana: 0962
Přemoudřiti, il, en, ení, superklug machen. Us.

258508   Přemoudřiti Svazek: 7 Strana: 0442
Přemoudřiti. Tak se liška přemúdřila. Hr. ruk. 393.

258509   Přemoutiti Svazek: 2 Strana: 0962
Přemoutiti, il, cen, ení, přemucovati, über-, umrühren. — co: mléko. Bern.

258510   Přemoženě Svazek: 2 Strana: 0962
Přemoženě, übermässig viel. Bylo tam lidu p. Us.

258511   Přemoženec Svazek: 2 Strana: 0962
Přemoženec, nce, m., der Uiberwundene. Čes. vč.

258512   Přemoženec Svazek: 7 Strana: 0442
Přemoženec. Sš. I. 148., Výb. I. 825., 826.

258513   Přemožení Svazek: 7 Strana: 0442
Přemožení, n. = jmění. Chce své všecko p. na to vynaložiti. 1662. Soud. záp. opav. Vz Přemoženosť (dod.).

258514   Přemožení, n Svazek: 2 Strana: 0962
Přemožení, n., die Uiberwindung. Až do p. budu tobě sloužiti (podlé největší možnosti). V. Jsme hotovi do nejvyššího p. věrnosť zachovati. Apol. Až do p. hrdel města hájiti. Rvač.

258515   Přemoženo Svazek: 7 Strana: 0442
Přemoženo. Chasy je nyní p. na zbyt, nad potřebu. U Ronova. Rgl.

258516   Přemoženosť Svazek: 7 Strana: 0442
Přemoženosť, i, f. = přemožení, jmění. Soud. záp. opav.

258517   Přemožený Svazek: 2 Strana: 0962
Přemožený; přemožen, a, o, überwunden. Nepřemoženou myslí něco snášeti. Jel. — čím: snem, V., vínem. P. právem. Jdn. 194. Vězením p-žen jsa za rukojemstvie 36 hř. dáti musil. NB. Tč.

258518   Přemožený Svazek: 7 Strana: 0442
Přemožený. P. stanovisko. Hrts., Dk. Nepřemožená moc. Sš. P. 136.

258519   Přemožitel Svazek: 2 Strana: 0962
Přemožitel, e, m., der Besieger, slovo nové, přemahatel, der Uiberwinder. P. světa. D. P. Asie. Jel.

258520   Přemožitel Svazek: 7 Strana: 0442
Přemožitel. Vynech: ,slovo nové.' P. vrahóv. Výb. I. 590. Vz o správnosti slova: -tel (konec).

258521   Přemožitelnosť Svazek: 2 Strana: 0962
Přemožitelnosť, i, f., die Uiberwindlich- keit. D.

258522   Přemožitelný Svazek: 2 Strana: 0962
Přemožitelný, überwindlich, bezwinglich.

258523   Přemožnosť Svazek: 2 Strana: 0962
Přemožnosť, i, f., vorzügliche Macht. Slov.

258524   Přemožný Svazek: 2 Strana: 0962
Přemožný, sehr mächtig. Bern.

258525   Přemrazený Svazek: 7 Strana: 0442
Přemrazený; -en, a, o = mrazem pře- mrzlý. Zelí na poli je již p-né. Slez. Šd.

258526   Přemraziti Svazek: 7 Strana: 0442
Přemraziti, přemrazovati. P-la mne zima, bin durchgefroren, vor Kälte erstarrt. Us. Šd.

258527   Přemrhati Svazek: 7 Strana: 0442
Přemrhati = promrhati. Vz Pře-. Laš. Tč.

258528   Přemrhavý Svazek: 2 Strana: 0962
Přemrhavý, sehr verschwenderisch. Us.

258529   Přemrsk Svazek: 2 Strana: 0962
Přemrsk, u, m., der Schwung. Věc vzala p. Dch.

258530   Přemrskati Svazek: 2 Strana: 0962
Přemrskati; přemrštiti, il, ěn, ění; pře- mrskovati, zer-, entzwei schlagen; přeplatiti, überzahlen. Jg. — co v čem: v koupi (přeplatiti). Us. — koho čím: prutem. Plk. Moudrostí svou jejich rozumy přemístil. Apol. Druhý stupeň kázně jest přemrštiti metličkou (vymrskati). Kom. — si co: žílu, sich (die Sehne) überspringen. Us. Hý. — se, překotiti se, überschlagen. Dítě, kůň se přemrštil. Us.

258531   Přemrštělosť Svazek: 2 Strana: 0962
Přemrštělosť, i, f.,Uiberschwänglichkeit, f.

258532   Přemrštěnec Svazek: 2 Strana: 0962
Přemrštěnec, nce, m., der Ultra.

258533   Přemrštěnec Svazek: 7 Strana: 0442
Přemrštěnec. Dch., Pal. Rdh. III. 280.

258534   Přemrštění Svazek: 2 Strana: 0962
Přemrštění, n., přehození se, der Uiber- schwung. Sm.

258535   Přemrštění Svazek: 7 Strana: 0442
Přemrštění, die Ubertreibung. Bez p-sti pravíme. Osv.

258536   Přemrštěnkyně Svazek: 10 Strana: 0298
Přemrštěnkyně, ě, f. Tbz. III. 2. 256.

258537   Přemrštěnosť Svazek: 2 Strana: 0962
Přemrštěnosť, i, f., přepiatosť, vlastnosť nějaké činnosti, jež přesahuje přirozenou svou míru, die Uiberspanntheit. Hš. Vz S. N.

258538   Přemrštěný Svazek: 2 Strana: 0962
Přemrštěný; přemrštěn, a, o, überspannt. — přes co: přes rozum (přepiatý). Č.

258539   Přemrštěný Svazek: 10 Strana: 0298
Přemrštěný člověk, lépe: přemrštilý. Mš.

258540   Přemrštilý Svazek: 10 Strana: 0298
Přemrštilý, vz předcház. Přemrštěný.

258541   Přemrštiti Svazek: 2 Strana: 0962
Přemrštiti, vz Přemrskati.

258542   Přemrštiti Svazek: 7 Strana: 0442
Přemrštiti. Nepřemrštil se vzhledem k pojmům náboženským v satiru. Osv. I. 64.

258543   Přemrzký Svazek: 2 Strana: 0962
Přemrzký, velmi mrzký, sehr abscheulich. Bj.

258544   Přemrzký Svazek: 7 Strana: 0442
Přemrzký. P. moře. Krnd. 23.

258545   Přemrzlý Svazek: 2 Strana: 0962
Přemrzlý,vz Přemrznouti. Má p-lé ruce. Us.

258546   Přemrznouti, z Svazek: 2 Strana: 0962
Přemrznouti, znul a zl, utí; přemrzati, einfrieren; přestydnouti, vor Kälte erstarren. V. — komu. Ruce, nohy mu přemrzly. Jg.

258547   Přemrznutí Svazek: 2 Strana: 0962
Přemrznutí, n., die Erstarrung. Us.

258548   Přemrzutý Svazek: 2 Strana: 0962
Přemrzutý, sehr verdriesslich. Us.

258549   Přemřelý Svazek: 2 Strana: 0962
Přemřelý, zmořený, abgemattet. — P., přezáblý, zkřehlý, zmrzlý, vor Kälte starr. Na Mor. a Slov. D. Vz násl.

258550   Přemřeti, přemříti Svazek: 2 Strana: 0962
Přemřeti, přemříti, el, ení, sich ver- kühlen. Ve Slez., na Mor. TČ., Mtl., Klš. — čím. P. zimou. Brt.

258551   Přemřetý Svazek: 2 Strana: 0962
Přemřetý, verkühlt, durchgefroren, vor Kälte starr. Je celý p. V Opav. Té. Vz Přemřelý.

258552   Přemřič Svazek: 9 Strana: 0251
Přemřič zimu = skřehnouti zimou. Slez. Lor. 77.

258553   Přemřitý čím Svazek: 9 Strana: 0251
Přemřitý čím: zimou. Zlín. Brt. D. I, 26.

258554   Přemřitý, přemřelý Svazek: 2 Strana: 0962
Přemřitý, přemřelý = přemřetý. V Niv- nici. Kch.

258555   Přemřížiti Svazek: 7 Strana: 0442
Přemřížiti, übergattern. Šm.

258556   Přemučení Svazek: 2 Strana: 0962
Přemučení, n., die Peinigung. Bern.

258557   Přemučený Svazek: 2 Strana: 0962
Přemučený; -en, a, o, sehr geplagt, ge- peinigt. Bern.

258558   Přemučiti Svazek: 2 Strana: 0962
Přemučiti, il, en, ení, sehr peinigen. — koho čím. Us.

258559   Přemudrovaný čím Svazek: 9 Strana: 0459
Přemudrovaný čím: učeností. Klc. v Mus. 1843. 334.

258560   Přemudrovati Svazek: 2 Strana: 0962
Přemudrovati, předůvoditi (Šm.), durch kluges Reden überwinden. — koho. Jg. — P., prohloupiti, überklügeln. Kdo chce mou- drým býti, ten nejspíše přemudruje. Reš. — co komu: boty, kabát, práci (zkaziti, po- psouti), verhunzen, verderben. Na Mor. Hý.

258561   Přemudřelý Svazek: 2 Strana: 0962
Přemudřelý, vz Přemoudřelý.

258562   Přemudřeti Svazek: 2 Strana: 0962
Přemudřeti, el, ení, vz Přemoudřeti.

258563   Přemudřiti Svazek: 2 Strana: 0962
Přemudřiti, vz Přemoudřiti.

258564   Přemůjmilý Svazek: 7 Strana: 0442
Přemůjmilý, sehr lieb. Vz Pře-. U Kdýně. Rgl. Cf. List. fil. 1891. 53.

258565   Přemurovati Svazek: 7 Strana: 0442
Přemurovati, eine Mauer quer durch- ziehen. P. jizbu. Laš. Tč.

258566   Přemusiť koho Svazek: 7 Strana: 0442
Přemusiť koho = přinutiti Mor. Rgl.

258567   Přemustrovati Svazek: 7 Strana: 1367
Přemustrovati. Písně p. (poopraviti). Kom. Mus. 1891. 217.

258568   Přemúviť Svazek: 7 Strana: 0442
Přemúviť = přemluviti. U Opav. Klš.

258569   Přemužný Svazek: 2 Strana: 0962
Přemužný, sehr männlich o. tapfer.

258570   Přemýceti Svazek: 2 Strana: 0962
Přemýceti, vz Přemýtiti.

258571   Přemyk Svazek: 2 Strana: 0962
Přemyk, u, m., přemknutí, přemetení-se, v tělocviku. P. předem. Tš. Vz KP. I. 573.

258572   Přemyk Svazek: 7 Strana: 0442
Přemyk, der Uiberschwung. P. zadem, Kreuz-, předem, Felge-, Čsk., z visu, z pod- poru. Us. Rgl.

258573   Přemykač Svazek: 2 Strana: 0962
Přemykač, e, m. = překupník, hokynář.

258574   Přemykač Svazek: 8 Strana: 0312
Přemykač. Arch. XIV. 454.

258575   Přemykačka Svazek: 2 Strana: 0962
Přemykačka, y, f. = překupnice. V.

258576   Přemykačka Svazek: 7 Strana: 1367
Přemykačka, y, f. = hokyně ? 16. stol. Wtr. Obr. II. 418.

258577   Přemykání Svazek: 2 Strana: 0962
Přemykání, n., vz Přesmykání.

258578   Přemykati Svazek: 2 Strana: 0962
Přemykati; přemknouti, knul a kl, utí, überschieben. — P., překupovati, vorkaufen, mäkeln. — co. koupě. V. — se, přemyk- nouti se = překoupiti se,při koupi se pře- kvapili, sich überkaufen. Šm. — P. koudel (přečesati). — Jg.

258579   Přemykati Svazek: 7 Strana: 0442
Přemykati. Mlno přemyká se po telegraf- ním drátu přes daleké země i skrze širé moře. Kod. Ve slovech trojsyllabých pří- zvuk spadající na syllabu první valné slábne, je-li syllaba druhá buď přirozeně nebo po- lohou dlouha, tak že ve verších přízvuč- ných někdy zcela utuchuje a se přesmyká na syllabu druhou. KB. 2. vd. 2. P-ka to z truhly do truhly (překládá). Laš. Brt. D. 255.

258580   Přemýliti se Svazek: 2 Strana: 0963
Přemýliti se, omýliti se, sich irren. Us.

258581   Přemýmilý Svazek: 7 Strana: 0442
Přemýmilý = přemůjmilý. V Chodsku. List. fil. 1891. 53.

258582   Přemyskac Svazek: 8 Strana: 0312
Přemyskac, vz Sedmihlásek (3. dod.).

258583   Přemyskat se Svazek: 8 Strana: 0312
Přemyskat se = přesmykovati se komu, posměšně řeč něčí opakovati. N. Město. Brt. D. II. 372.

258584   Přemyskovač Svazek: 7 Strana: 0442
Přemyskovač, e, m = posměváček pták. Mor. Knrz.

258585   Přemyskovač Svazek: 8 Strana: 0312
Přemyskovač, e, m. = presmykač (3. dod.}.

258586   Přemyskovati Svazek: 7 Strana: 0442
Přemyskovati = po někom slova po- směšně opakovati, překusovati. Mor. Knrz.

258587   Přemysl Svazek: 2 Strana: 0963
Přemysl, u, m., přemýšlení, das Nach- denken, der Bedacht. Mus., Kos. Ol. I. 154. A chováš též vše p-slem. Sš. Hc. 38. Vz Přemyslnosť.

258588   Přemysl Svazek: 2 Strana: 0963
Přemysl, Přemyslův hrad. Bž. 123. — P., mě. halické. Vz S. N.

258589   Přemysl Svazek: 7 Strana: 0442
Přemysl, a, m., os. jm. Cf. Dal. Jir. 192., Sbtk. Rostl. 14., 183.—184. a Výkl. 37., Št. Strž. II. 438., Arch. VIII. 337., Ott. II. 600.

258590   Přemysl Svazek: 8 Strana: 0312
Přemysl vykládá Kosmas = praemeditans, superexcogitans. Odvozeniny vz v Kotk. 29.

258591   Přemysl Svazek: 10 Strana: 0299
Přemysl. Tomáš byl přemysl, mnoho nemluvil (přemýšlel rád). Tbz. V. 9. 299.

258592   Přemysl Svazek: 10 Strana: 0655
Přemysl, a, m. = písmák. Červ. I. 9.

258593   Přemysliti Svazek: 2 Strana: 0963
Přemysliti, sli, sle (íc), il, šlen, ení; pře- mýšleti, el, en, ení, přemýšlívati, přemyšlo- vati, denken, über-, nachdenken, nachsinnen, überlegen, betrachten. Jg. — co: zlé věci přemýšleti. Lom. — o čem: o výmluvnosti něčí p. Br. Když jsme toho při nás považo- vati a o tom přemyšlovati ráčili. Nar. o h. a k. — V., Jel., Štelc. — o co. V. — kde: v srdci svém. V. U sebe přemýšlej. Ojíř. — nač. V noci přemysl (přemysli) na to. Ms. pr. pr. — kdy: dnem i nocí p. (instr. času). Kom. D. 145. — jak: rozumně, nepředpo- jatě. Us. Vk. — aby. Přemýšlel o něm, aby (jak by) jej zabil. Jel. — s inft. Každá strana přemýšlela vítěziti. Mus. — se. Pře- mysl se = rozvaž, rozmysli se. Bj.

258594   Přemysliti Svazek: 7 Strana: 0442
Přemysliti. — co. Přemýšlej také toto. Výb. II. 1174. — o čem jak. O tom múdře premyšlévajme. Št. Kn. š. 6. — oč. O naše hrdla jste přemýšleli. Bart. 61. — komu jak. Divně sobě přemýšlel. Pož. 261.

258595   Přemysliti se z čeho Svazek: 10 Strana: 0299
Přemysliti se z čeho. Dloubal tak dlouho, až se z toho p-slil a pak věk svůj v těžko- myslnosti skončil. Sá. XX. 97.

258596   Přemyslně Svazek: 2 Strana: 0963
Přemyslně. Určil tedy krásu p. (specula- tive). Pal. P. si vésti. Sš. L. Předml.

258597   Přemyslně Svazek: 7 Strana: 0443
Přemyslně. Pal. Přidej: Rdh. I. 318.

258598   Přemyslnosť Svazek: 2 Strana: 0963
Přemyslnosť, i, f., moc myslící, přemysl, das Denkungsvermögen, der Erfindungsgeist. L., Krok.

258599   Přemyslnosť Svazek: 9 Strana: 0459
Přemyslnosť, i, f. Ten není jen samolibě vytvořená p. Kle. v Mus. 1843. 92.

258600   Přemyslný Svazek: 2 Strana: 0963
Přemyslný, plný přemyslu, nachdenkend, erfinderisch, spekulativ. P. člověk, svět, uží- vání rozumu. Mus., Marek. P. rozum určuje i zde. Šf.

258601   Přemyslný Svazek: 7 Strana: 0443
Přemyslný. P. zkoumání krásy. Pal. Rdh. I. 318. Dílo p-ho ducha. Šf. III. 216.

258602   Přemyslov Svazek: 2 Strana: 0963
Přemyslov, a, m., ves u Chrudimi. PL.

258603   Přemyslovice Svazek: 7 Strana: 0443
Přemyslovice, dle Budějovice, Přeme- slowitz, ves u Konic na Mor.

258604   Přemyslovka Svazek: 9 Strana: 0251
Přemyslovka, y, f. = druh čepice. Čes. i. IX. 320.

258605   Přemýška Svazek: 7 Strana: 0443
Přemýška, y, f. Aby vás p-ky netrápily. Jrsk., Sk.

258606   Přemyšlany Svazek: 2 Strana: 0963
Přemyšlany, dle Dolany, ves v Karlínsku u Prahy. Vz S. N., Tk. II. 547., III. 96.

258607   Přemyšlavý Svazek: 7 Strana: 0443
Přemyšlavý = přemýšlivý. Las. Tč.

258608   Přemýšlení Svazek: 2 Strana: 0963
Přemýšlení, přemyšlování n., přemítání na mysli, spořádané uvažování o jakés věci. Das Nachdenken, Bedenken; der Anschlag, Hš. Vz S. N. Ke všelikému úmyslnému vy- nalezení třeba p. Marek. Po dlouhém p. Hlas. Mlčelivé přemyšlování. Jel. K přemyšlování pochop vzíti. Kram. Probuditi se k přemy- šlování života budoucího. V. P. o věcech náboženských. Dch.

258609   Přemyšlení, n Svazek: 2 Strana: 0963
Přemyšlení, n., ves u Zdib. PL.

258610   Přemyšlenský Svazek: 7 Strana: 0443
Přemyšlenský Jan. Let. 434., Jg. H. 1. 614., Jir. Ruk. II. 137.

258611   Přemyšlený Svazek: 2 Strana: 0963
Přemyšlený; -en, a, o, überdacht. Šm.

258612   Přemýšleti co Svazek: 9 Strana: 0251
Přemýšleti co. Já budoucí dobré p-šlím. Ezop. 75. Vz Přemysliti.

258613   Přemýšlivosť Svazek: 2 Strana: 0963
Přemýšlivosť, i, f., die Nachdenklichkeit. Dch., S. N.

258614   Přemýšlivý Svazek: 2 Strana: 0963
Přemýšlivý, kdo přemýšlí, nachdenkend, nachdenklich. D.

258615   Přemýt Svazek: 7 Strana: 0443
Přemýt, u, m., Uiberhau, m. Rk.

258616   Přemýtiti Svazek: 2 Strana: 0963
Přemýtiti, il, cen, ení, přemýceti, pod- loudně dopravovati, clo přejeti, paschen. — co: fíky. Sš. L. 53. —koho v čem. Mnohý se zdá rekem býti, an ho v tom leckdos přemejtí = přehoní. Dh. 158.

258617   Přemýtník Svazek: 2 Strana: 0963
Přemýtník, a, m., podloudník,der Schleich- händler. Udati p-ka. Sš. L. 53.

258618   Přena j mocnější Svazek: 9 Strana: 0251
Přena j mocnější, potentissimus. Ž pod. XL1V. 4.

258619   Přenabitý Svazek: 7 Strana: 0443
Přenabitý, stark geladen, gefüllt. P. podkop. NA. III. 163.

258620   Přenábožný Svazek: 2 Strana: 0963
Přenábožný, sehr andächtig. Us.

258621   Přenačitě Svazek: 10 Strana: 0299
Přenačitě byl mu podoben (velmi). Leg.

258622   Přenačitý Svazek: 2 Strana: 0963
Přenačitý. Udělal dvéře domu božieho přenačité (sublimissimas, velmi vysoké). Bj.

258623   Přenačudovať sa Svazek: 7 Strana: 0443
Přenačudovať sa = vynadiviti se. Ti sa tam nevedeli p., čo ho tak náhle vrá- tilo. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 400.

258624   Přenadaný Svazek: 7 Strana: 0443
Přenadaný, sehr begabt. Tš.

258625   Přenádherný Svazek: 7 Strana: 0443
Přenádherný, sehr prachtvoll. Us. Pdl.

258626   Přenadiviti se Svazek: 2 Strana: 0963
Přenadiviti se, il, ění, sich sehr wundern.

258627   Přenadivný Svazek: 7 Strana: 0443
Přenadivný = velmi podivný. Val. Vck.

258628   Přenadvážný Svazek: 2 Strana: 0963
Přenadvážný, überaus gewichtig. Sm.

258629   Přenahleně Svazek: 7 Strana: 0443
Přenahleně, übereilt. P. jednati. Us.

258630   Přenáhlenec Svazek: 9 Strana: 0459
Přenáhlenec, nce, m. Tbz. IV. 2. 271.

258631   Přenáhlení Svazek: 7 Strana: 0443
Přenáhlení plodí poklesky. Lpř.

258632   Přenáhlenosť Svazek: 2 Strana: 0963
Přenáhlenosť, i, f., přenáhlení, n., Uibereilung, f.

258633   Přenáhlený Svazek: 2 Strana: 0963
Přenáhlený; -en, a, o, übereilt, lépe: kvapný, ukvapený, unáhlený, zbrklý. Brs. 141.

258634   Přenáhliti Svazek: 2 Strana: 0963
Přenáhliti, il, en, ení. — koho (akkus.) = učiniti, aby náhle si počínal. — co = něco kvapně učiniti, etwas übereilen. Sych. — se s čím. Dch. — se v čem: ve své pří- povědí, Kom., v řeči. Šm. — Pozn. P. se jest tvořeno dle německého, sich übereilen, pře- náhlený, übereilt, ale zbytečně, nebo dobré slovo jest: unáhliti, ukvapiti v trans., i uná- hliti se ? ukvapiti se ve zvratném významě. Vz tato slovesa. Brs. 142. — P., nepřech., übereilen. Jelen přenahluje, když stopu zad- ních běháků před stopu předních běhů sází. Šp.

258635   Přenáhlý Svazek: 2 Strana: 0963
Přenáhlý, sehr jäh.

258636   Přenachovati Svazek: 2 Strana: 0963
Přenachovati, überpurpern. Šm.

258637   Přenachváliti koho Svazek: 7 Strana: 0443
Přenachváliti koho, sehr loben. Všade ho mali radi, všade ho ani nevedeli dosť prenachváliť. Sb. Sl. ps. II. 1. 140. — Phľd. VII. 122.

258638   Přenajatý Svazek: 7 Strana: 0443
Přenajatý = pronajatý, zaprodaný. Phľd. V. 54.

258639   Přenajkrašší Svazek: 2 Strana: 0963
Přenajkrašší. BO. Vz Pře-, Přenej-.

258640   Přenajmilejší Svazek: 2 Strana: 0963
Přenajmilejší, vz Pře-. Bdl.

258641   Přenajmocnější Svazek: 2 Strana: 0963
Přenajmocnější, vz Pře-. Bdl.

258642   Přenajvyšší Svazek: 2 Strana: 0963
Přenajvyšší, vz Pře-. Bdl.

258643   Přenámilejší Svazek: 10 Strana: 0299
Přenámilejší, dilectissimus. Pat. Jer. 10. 13.

258644   Přenáramný Svazek: 2 Strana: 0963
Přenáramný. P. bolesť, überaus gross. Us.

258645   Přenárodnění, n. P Svazek: 10 Strana: 0299
Přenárodnění, n. P. Slovanů. Koll. (Lit. II. 191. ).

258646   Přenárodniti koho Svazek: 7 Strana: 0443
Přenárodniti koho. Pal. Rdh. III. 250.

258647   Přenásledovati Svazek: 2 Strana: 0963
Přenásledovati, na Slov. = pronásledo- vati. Vz Pře-.

258648   Přenásledovník Svazek: 2 Strana: 0963
Přenásledovník, a, m. = pronásledovník, der Verfolger. Na Slov. Vz Pře-.

258649   Přenášecí kolo Svazek: 7 Strana: 0443
Přenášecí kolo. NA. IV. 55.

258650   Přenášeč Svazek: 2 Strana: 0963
Přenášeč, e, m., der Transporteur. P. Morseova telegrafu. Vz KP. II. 259.

258651   Přenášeč Svazek: 7 Strana: 0443
Přenášeč = nástroj, jímž stupně kruhu měříme, úhloměr. NA. V. 105. — P. úhlů. Zpr. arch. VIII. 95. P. chloru. Rm. I. 103.

258652   Přenášeč Svazek: 8 Strana: 0312
Přenášeč, e, m. Elektrický p. Vz KP. VIII. 334.

258653   Přenášení Svazek: 2 Strana: 0963
Přenášení, vz Přenésti.

258654   Přenášení Svazek: 7 Strana: 0443
Přenášení světla od předmětu do oka. ZČ. III. 1. P. ukazovatele. Šp. P. vlast- ností rodičů na plod jejich. Osv. I. 47. P. neduhů. Sbtk. Rostl. 28.—29., 138. —139.

258655   Přenášený Svazek: 2 Strana: 0963
Přenášený; -en, a, o, vz Přenésti.

258656   Přenášeti Svazek: 7 Strana: 0443
Přenášeti, vz Přenésti.

258657   Přenášitelný Svazek: 7 Strana: 0443
Přenášitelný, übertragbar. P. stříkačka. NA. IV. 13. Vz Přenosný.

258658   Přenáška Svazek: 2 Strana: 0963
Přenáška, y, f., přenesení jedné strany, der Uibertrag, Transport. Us., Šp. — P., delegace, die Delegation. Způsobem p-ky, im Wege der Delegation. J. tr. — P., die Allegorie. S. N.

258659   Přenáška Svazek: 7 Strana: 0443
Přenáška = převod, Uibertrag. Nz. — Kolo na p-šku, na rychlý pohyb, Treib- werkrad, n. Šp.

258660   Přenazdívati Svazek: 2 Strana: 0963
Přenazdívati, mnoho přezdívati, viel Namen aufgeben. — komu čeho. Divných jmen někomu p. Plk. Vz Pře-.

258661   Přendání Svazek: 2 Strana: 0963
Přendání, n., vz Přendati.

258662   Přendati Svazek: 2 Strana: 0963
Přendati, přendávati, umstellen, über- tragen, vz N. — co: stůl, knihy, kolumnu n. sloupec (písma). — co odkud kam: zboží z lodí do lodí. D. — co přes co. Sedl. Nohu přes nohu mu přendavá. Er. P. 371.

258663   Přendati Svazek: 7 Strana: 0443
Přendati. Cf. Prk. Stud. o dat. §. 4.

258664   Přenebeský Svazek: 2 Strana: 0963
Přenebeský, himmlisch, überhimmlisch. P. králi. Hank. modl.

258665   Přenebezpečný Svazek: 2 Strana: 0963
Přenebezpečný, sehr gefährlich. Pešín.

258666   Přeneblahý Svazek: 2 Strana: 0963
Přeneblahý, Höchst unselig. P. myšlénka, Dch.

258667   Přenectný Svazek: 2 Strana: 0963
Přenectný, sehr lasterhaft. Pulk.

258668   Přenečistý Svazek: 7 Strana: 0443
Přenečistý, ganz unrein. P. skutek. Hdk.

258669   Přenechati Svazek: 2 Strana: 0963
Přenechati, überlassen, vz Nechati. — co komu: obilí, pokoj = přepustiti. Dch. Us. — čeho. I modliteb na čas přenechá- vají (od nich upouštějí). Št.

258670   Přenechati Svazek: 7 Strana: 0443
Přenechati. Potom tak jej srdečně mr- zala, že na chvíli nemohl jie s sebú p.; Nekdy dobrého má člověk p. pro poslušen- stvie. Št. Kn. š. 39., 108.

258671   Přenej Svazek: 2 Strana: 0963
Přenej-, u superlativu: přenejčistší, pře- nejmilejší, přenejvyšší atd., vz Pře-, Přenaj-.

258672   Přenejeden Svazek: 2 Strana: 0963
Přenejeden, dna, o = mnoho, nicht Einer, gar mancher. S nímž (pádem) se p. v mé přítomnosti potkal. Kom. L. 26. 1.

258673   Přenejvíce Svazek: 2 Strana: 0963
Přenejvíce, von allem am meisten. Dch.

258674   Přeněk Svazek: 2 Strana: 0963
Přeněk, ňka, m., vl. jméno.

258675   Přenelítostný Svazek: 2 Strana: 0963
Přenelítostný, erbarmungslos. Jg.

258676   Přeněmčeti Svazek: 2 Strana: 0963
Přeněmčeti, el, ení, deutsch werden. Jg.

258677   Přeněmčiti Svazek: 2 Strana: 0963
Přeněmčiti, il, en, ení, deutsch machen. Jg. — koho.

258678   Přenepodobný Svazek: 7 Strana: 0443
Přenepodobný = k víře velmi nepo- dobný, höchst unglaublich. Št. Kn. s. 192. 35.

258679   Přenepokojný Svazek: 2 Strana: 0963
Přenepokojný, sehr unruhig. Kom.

258680   Přeneposkvrněný Svazek: 2 Strana: 0963
Přeneposkvrněný; -ěn, a, o, ganz unbe- fleckt, rein. Hank.

258681   Přenepotřebný Svazek: 7 Strana: 0443
Přenepotřebný, ganz unnütz. Št. Kn. š. 170.

258682   Přenerozdílný Svazek: 2 Strana: 0963
Přenerozdílný, docela nerozdílný, ganz untheilbar. P. svátosť. Trakt. Přeneslýchaný, unerhört. St. skl. IV. 408. Přenesnadný, sehr schwierig. Přenésti, nesu, nesa, sl, nesen ení; pře- nositi, il, šen, ení; přenášeti, el, en, ení; pře- nášívati. P., na jiné místo nésti, übertragen; přes něco nésti, übertragen, überbringen; sepsati, zu Papier bringen; svěřiti, v úřad odevzdati, übertragen, zuwenden, anvertrauen Jemanden etwas: obrátiti, an-, hinwenden; dále zavésti, darüber hinweg, zu weit tragen. Jg. — abs. Ta ručnice přenáší, trägt zu hoch und weit. Us. Hý. — co, koho: psaní (do- nésti), D., slova, smysl (jiný význam jim dáti). Ros. Hory přenášeti (kdo ví co veli- kého činiti). Dch. Hory přenášeti (rčení bi- blické) = věci sebe větší, jež celému světu s podivením jsou, ba všechny možné zázraky a divy tvořiti a vykonávati. Sš. I. 256., 257. A mám-li veškeru víru, tak že hory pře- náším. (Mt. 18. 20.). Sš. I. 256., 257. P. pohyb, übertragen. Sp. Přenáší to (z místa na místo) jako kočka koťata. Us. Brt. — co k čemu. Od přirozeného vyznamenáni k jinému smyslu slova přenášeti. Kom. Krá- lovství k jinému p. Jel. P. soudcovství k lí- čení a rozhodnutí pře, das Gericht zur Ver- handlung u. Entscheidung einer Rechtssache delegiren. J. tr. — co na co, na koho. Přenésti vyšetřování na jiný soud. J. tr. I přenesechu své zvěsty na druhý břeh. Rkk. 14. Úctu Bohu dlužnou na tvory, lidi a němou tvář přenesli. Sš. I. 31. Pakliby dul . . . na jiného přenesen byl. CJB 359. Aniž apoštol podmětné a osobné smýšlení a představení na hmotnou přírodu přenáší, Sš. 1. 90. Na sebe i na své potomky dů- stojnosť božskou přenesl. Br. P. něco na papír (sepsati). V. Přenesl to na mne. Kom. Na čáru ab jedničku a přenésti. Nz. Ne- mocného na potřebu p. Lk. — co odkud kam: z Benátek do Říma, Har., z dolej- šího patra do hořejšího, Us., z knihy do knihy, D.. nemocného z postele do postele p. Us. Poloměr do obvodu kruhového co tětivu vnésti (přenésti). Nz. — co, koho přes co: přes potok. Ros. Mezek břemena přes místa příkrá přenáší. Kom. P. něco přes řeku. Alx. 1325. Přenes mě, koníčku, přes ten černej les Er. P. 143. — na čem. Na pleci přes vodu p. Chč. 446. — komu, Ručnice mu přenáší. Ros. — se, jinam jiti, letěti, se stěhovati, sich anders wohin be- geben, gehen, fliegen, ziehen usw. Jinam se p. V. -- co, koho, se čím. Koulí ptáka přenesl. L. P. něco očima (neviděti to), L., okem (pohrdati něčím). L. Myslí svou někam se p. V. Kružidlem rovné dílky přenášeti. Nz. — co v co, kam. Přenáší v jiné (věci) smysl (= obrací). Kram. Že máť krev so- j kolí v rod havran přenesla. Hdk. C. 52. Časy pozdější v předešlosť přenášejí. Sš. J. 48. — co na koho čím: směnku rubo- pisem p. (indossiren). J. tr. — se. Řekněte hoře této: Přenes se odtad tam a přenese se. Sš. I. 257. — se s čím. Co se s tím pořád přenášíš? — co kam jak. Veškeru radosť srdce svého žádá na apoštoly dle jich schopnosti přenésti. Sš. J. 266. Mnoho věcí ústním podáním na potomky přenesli. Sš. Sk. 3.

258683   Přenesení Svazek: 7 Strana: 0443
Přenesení, die Uibertragung. P. názvu, Osv., významu s jedné představy na dru- hou. Dk. Aesth. 270. P. zpoury do země. J. Lpř.

258684   Přenesení Svazek: 7 Strana: 0443
Přenesení, n. = přenesení. Us. Vz Pře- nésti.

258685   Přenesený Svazek: 7 Strana: 0443
Přenesený; -en, a, o, übertragen. P. vý- znam. Mus., Křn, Dk. Práva na někoho p-ná. J. Lpř.

258686   Přenesitelnosť Svazek: 7 Strana: 0443
Přenesitelnosť, i, f., die Uibertragbar- keit. P. pohledávek úvěrních. Kzl. 217.

258687   Přenesmírný Svazek: 7 Strana: 0443
Přenesmírný, unermesslich. P. vesmír. Čch.

258688   Přenésti. — co Svazek: 7 Strana: 0443
Přenésti. — co: různoběžník. Us. Mnohá léta přenesl časů let. Mcha. — co odkud kam. P. lásku svou na někoho, Hrts., svou moc. Osv. P. délku nějakou s měřítka na přímku kružidlem. Pdl. P. válku na půdu nepřátelskou. Šmb. Své sídlo do města p. P. vládu s někoho na někoho. J. Lpř. Přenes kalich ten ode mne. Mž. 14. Těleso svítivé přenáší do všech směrů ze sebe pohyb vlnivý na částice aetheru a jimi do oka našeho. ZČ. III. 3. Aby cti Boha mého nepřenesl k člověku. Hus I. 75. — co kde. Písmo (to) přenáší na sobě patrně ráz pí- sařské školy bavorské. Anth. 3. vd. V. — co čím kam. Tlak válci na desku p. Pcl. 71. — kde v čem kam. Jméno Karla Vel. jeví se tu ve formě Král, ve kteréž u Čechů, Jihoslovanův, Uhrův a Poláků přeneseno bylo na panovníka vůbec. Jir. Anth. I. 3. vd. 8. — na čem. Deň na pätách prenosiť (na nohách = podaromne chodiť). Slov. Orl. IX. 248., Rr. MBš.

258689   Přenestydatý Svazek: 2 Strana: 0964
Přenestydatý, sehr unverschämt. Jg.

258690   Přeneščasný Svazek: 10 Strana: 0299
Přeneščasný = přenešťastný. Mill. 22a.

258691   Přenešený Svazek: 7 Strana: 0443
Přenešený = přenesený. Us. Vz Pře- nésti.

258692   Přenešlechetný Svazek: 2 Strana: 0964
Přenešlechetný, sehr unedel, lasterhaft.

258693   Přenešťastný Svazek: 2 Strana: 0964
Přenešťastný, sehr unglücklich. Jg.

258694   Přenetrpně Svazek: 9 Strana: 0251
Přenetrpně. Bude přenetrpně jé (jim) než tomu městu. Rozb. III. 734.

258695   Přenevýmluvný Svazek: 2 Strana: 0964
Přenevýmluvný, nevyslovitelný, unaus- sprechlich; unabfertigbar. Tkad.

258696   Přenevypravitelný Svazek: 2 Strana: 0964
Přenevypravitelný, ganz unaussprech- lich. Jg.

258697   Přenezbedný Svazek: 2 Strana: 0964
Přenezbedný, sehr zügellos, unbändig. Mus.

258698   Přenezdravý Svazek: 7 Strana: 0443
Přenezdravý, ganz ungesund. Hr. ruk. 125.

258699   Přeněžněnosť Svazek: 7 Strana: 0443
Přeněžněnosť, i, f., Uiberzärtelung. Dk. Aesth. 369., 553.

258700   Přeněžněný Svazek: 7 Strana: 0443
Přeněžněný: -en, a, o, zu sehr verzär- telt. Dk. Aesth. 41.

258701   Přeněžňounký Svazek: 7 Strana: 0443
Přeněžňounký, zu sehr verzärtelt. Kos.

258702   Pření, n Svazek: 2 Strana: 0964
Pření, n., zapírání, das Leugnen. Cf. Příti. NB. Tč. Žalobník zajisté, což jistí, dlužen jest dovoditi na súpeře svého, protože pření účinku nečiní. CJB. 403.

258703   Přenice Svazek: 2 Strana: 0964
Přenice, něm. Pschenitz, ves u Rožmi- tála. PL. — P., pření, die Streiterei. Jg.

258704   Přeničemný Svazek: 2 Strana: 0964
Přeničemný, nichtsnützig. Jg.

258705   Přenikati Svazek: 2 Strana: 0964
Přenikati, übertreffen. Šm.

258706   Přenikdy Svazek: 2 Strana: 0964
Přenikdy. Nikdy přenikdy (zhola nikdy). Us. v Dobrušce. Vk. Vz Pře-.

258707   Přenízký Svazek: 7 Strana: 0443
Přenízký, zu niedrig. P. cena, Schluder- preis, m. Šp.

258708   Přenmožstvíkrát Svazek: 2 Strana: 0961
Přenmožstvíkrát, sehr oft. V.

258709   Přenoclehovati Svazek: 2 Strana: 0964
Přenoclehovati, nocovati někde, noc stráviti, übernachten, Nachtlager halten. — s kým kde: v hospodě, u známého. Us. — P., někomu nocleh dáti, über die Nacht beherbergen. I). Vz násl. a Přenocovati.

258710   Přenocování, n Svazek: 2 Strana: 0964
Přenocování, n., das Uibernachten. Šm. — P., nocleh, die Uibernachtung. Sm.

258711   Přenocovati Svazek: 2 Strana: 0964
Přenocovati, přes noc býti, übernachten, Přenocoval tam. Br. — kde: v poli, Bur., pod širým nebem. Ml. Tam (na hoře olivné) přenocoval (Pán) buď pod šírým nebem,buď ve stánku. Sš. J. 136. — P., nocleh někomu dáti, Jemanden das Nachtlager geben, über die Nacht beherbergen. — koho. P. nocle- háře. Us. u Opav. Klš. Moja milá přenocuj mě pacholka a čtyry koně. Jak mám tebe přenocovat nemám koníčkům co dávat. Sš. Mor. p. 460. 30.

258712   Přenos Svazek: 2 Strana: 0964
Přenos, u, m., přenošení, přenáška, das Uibertragen. — P., metafora. Kom. V MV. nepravá glossa. Pa.

258713   Přenosil Svazek: 10 Strana: 0299
Přenosil Bohuš, spisov.

258714   Přenositel Svazek: 2 Strana: 0964
Přenositel, e, m., der Uibertrager.

258715   Přenositelka Svazek: 2 Strana: 0964
Přenositelka, y, přenositelkyně, ě, f., die Uibertragerin. Jg.

258716   Přenositelnost Svazek: 10 Strana: 0299
Přenositelnost, Uibertragbarkeit. P. ne- moci. Ktt.

258717   Přenositi Svazek: 2 Strana: 0964
Přenositi, vz Přenésti.

258718   Přenoska Svazek: 2 Strana: 0964
Přenoska, y, f., die Metapher. Šf. III. 620.

258719   Přenosně Svazek: 2 Strana: 0964
Přenosně, tropisch. P. mluviti. Sš. Ž 90.

258720   Přenosnosť Svazek: 7 Strana: 0443
Přenosnosť, i, f., Transportabilität. Šp.

258721   Přenosný Svazek: 2 Strana: 0964
Přenosný, k přenesení způsobný, über- tragbar. P. temnice. Sedl. P. soud, das Dele- gationsgericht. J. tr. P. lednice. Dch. P. obrazy. Ktk. P. chrám. Sš. Ž. 74. — P., ku přenosu náležitý, metaforický. Kom. P. vý- raz. Jg. Slova k p-ným smyslům potahovati. Sš. J. 49.

258722   Přenosný Svazek: 7 Strana: 0443
Přenosný, übertragbar. P. most, lešení, NA. III. 165., IV. 242., parní stroj, Šmr. 76., 147., dráha, stříkačka, váhy, kamínka, Us., oltář. Bor.

258723   Přenošený Svazek: 2 Strana: 0964
Přenošený; -en, a, o, abgetragen. P. šat. Dch.

258724   Přenoška Svazek: 7 Strana: 0443
Přenoška. Jg. Slnosť. 67.

258725   Přenotovati Svazek: 2 Strana: 0965
Přenotovati, přeměniti, verändern. — co kde: ve světě. Smrž.

258726   Přenozod Svazek: 7 Strana: 1367
Přenozod, a, m., multipes, zastr. Rozk.

258727   Přenský Svazek: 7 Strana: 0443
Přenský, ého, m., os. jm. Pk. Npj. 70. P. Jiřík † 1620. Jir. Ruk. II. 138.

258728   Přeňšť Svazek: 2 Strana: 0965
Přeňšť = přejíti. Na Ostrav. Tč.

258729   Přenucení Svazek: 2 Strana: 0933
Přenucení, n. = příčné klády na voru, jež vor stahují; jsou upevněny houžvemi. Us. Hlk.

258730   Přenuditi se Svazek: 2 Strana: 0965
Přenuditi se, il, zení, sich eine Zeit lang langweilen. L.

258731   Přenůška Svazek: 7 Strana: 0443
Přenůška, y, f. = přenoska. Vor.

258732   Přenuzný Svazek: 2 Strana: 0965
Přenuzný, blutarm. Jg.

258733   Přený Svazek: 2 Strana: 0965
Přený, negativ. Proto řeč p-ná nemůže nikdy upřímě dovedena býti leč má v sobě jistění zavřené. CJB. 403.

258734   Přeobalcovati se Svazek: 2 Strana: 0965
Přeobalcovati se, nuzně se živiti, noth- dürftig leben. Slov.

258735   Přeobléci Svazek: 2 Strana: 0965
Přeobléci, přeobléknouti,přeoblékati, um- kleiden. — co, koho, se. Vz Obléci. Šf.

258736   Přeobléci koho več Svazek: 7 Strana: 0443
Přeobléci koho več: v jiný šat. Šf. Strž. II. 369. — kdy jak. V čas maso- pustní tři osoby se přeoblekou na vzor božství Turica. Koll. St. 35.

258737   Přeobouti se Svazek: 2 Strana: 0965
Přeobouti se, přezouti se, die Schuhe etc. ändern. Plk.

258738   Přeobraceti, el Svazek: 2 Strana: 0965
Přeobraceti, el, en, ení, umkehren. Jg.

258739   Přeobraza Svazek: 2 Strana: 0965
Přeobraza, y, f. = přeobrazení, die Um- formung. L.

258740   Přeobrazení Svazek: 2 Strana: 0965
Přeobrazení, n., přepodobnění, promě- nění. P. Krista Pána, die Verklärung Christi. Sš. J. 22.

258741   Přeobraziti Svazek: 2 Strana: 0965
Přeobraziti, il, en, ení, přeobrážeti (zastr.), el, en, ení, přeobrazovati, umbilden, um- stalten. — se kde. Přeobrazil se před nimi (proměnil se). Proch.

258742   Přeobraziti Svazek: 7 Strana: 0443
Přeobraziti, přeobrazovati se, přetvořiti. Slov. Czm. 159. — se před kým, sich verstellen. Laš. Tč.

258743   Přeobročiti Svazek: 2 Strana: 0965
Přeobročiti, il, en, ení, překrmiti, über- füttern. Ros. — koho: koně.

258744   Přeobručiti Svazek: 2 Strana: 0965
Přeobručiti, il, en, ení, überreifen. Šm.

258745   Přeobřemeniti Svazek: 2 Strana: 0965
Přeobřemeniti, il, ěn, ění, überlasten. — co čím: rozum množstvím předmětů p. Marek.

258746   Přeobsáhlý Svazek: 2 Strana: 0965
Přeobsáhlý, sehr viel umfassend. Dch.

258747   Přeobtěžkati Svazek: 2 Strana: 0965
Přeobtěžkati, überschwängern. D. — koho čím.

258748   Přeobtížiti Svazek: 2 Strana: 0965
Přeobtížiti, il, en, ení, přeobtěžovati = příliš obtížiti, přetížiti, überlasten. — P. = přeobtěžkati. D.

258749   Přeobtížnosť Svazek: 2 Strana: 0965
Přeobtížnosť, i, f., zu grosse Beschwerde, Last. Ros.

258750   Přeobtížný Svazek: 2 Strana: 0965
Přeobtížný, sehr beschwerlich, überlästig.

258751   Přeoctiti Svazek: 2 Strana: 0965
Přeoctiti, il, ěn, ění, mit dem Essig zu sauer machen. Korn.

258752   Přeočiti co Svazek: 7 Strana: 0443
Přeočiti co, übersehen. Koll. III. 109., Šm.

258753   Přeočkovaný Svazek: 7 Strana: 0443
Přeočkovaný; -an, a, o, neugeimpit. Us.

258754   Přeočkovateluosť Svazek: 7 Strana: 0443
Přeočkovateluosť, i, f., die Umimpfbar- keit. Nz. lk.

258755   Přeočkovati Svazek: 7 Strana: 0443
Přeočkovati, umimpfen — co: dítě. Us.

258756   Přeočkovati Svazek: 8 Strana: 0312
Přeočkovati. P. šťávu z karcinomu na psa. Hlav. Obrz. 5. P. infekční materiál na zvířata. Vstnk. III. 259.

258757   Přeodění Svazek: 7 Strana: 0443
Přeodění, n., Umkleidung, Travestie, f. Ssk.

258758   Přeodíti Svazek: 2 Strana: 0965
Přeodíti, ději, děl a díl, děn a dín, um- kleiden. Jg. — koho.

258759   Přeodíti več Svazek: 7 Strana: 0443
Přeodíti več. Pověsť v ten způsob pře- oděna. Šf. III. 58. Básně latinské v české roucho p. Anth. I. 3. vd. III. — zač. Vši- chni jsouce za myslivce p-ni. Třk. Děj. fil. I. 22.

258760   Přeodivný Svazek: 9 Strana: 0252
Přeodivný. ?. studnice. Rozb. III. 724. Vz Odivný.

258761   Přeodmladiť Svazek: 7 Strana: 0444
Přeodmladiť = zadělati na koláče, na chléb. Slov. Phľd VII. 141.

258762   Přeohavný Svazek: 10 Strana: 0299
Přeohavný čin. Kká. Sion II. 168.

258763   Přeohromný Svazek: 2 Strana: 0965
Přeohromný, überschrecklich. Jg.

258764   Přeonačiti Svazek: 2 Strana: 0965
Přeonačiti, il, en, ení; přeonačovati, um- ändern, umwandeln. V. — co.

258765   Přeopáčiti Svazek: 2 Strana: 0965
Přeopáčiti, il, en, ení, přeopačovaťi, pře- hlédnouti, besichtigen, beschauen. Bern.

258766   Přeopatrný Svazek: 2 Strana: 0965
Přeopatrný, sehr vorsichtig. Troj.

258767   Přeorání Svazek: 2 Strana: 0965
Přeorání, n., das Uiberackern. Přeorání kdo by dokázal, má jemu toho zase od- stoupeno býti. Pr.

258768   Přeorati Svazek: 2 Strana: 0965
Přeorati, orám a oři, al, án, ání, pře- orávati, oráním zkaziti, zer-, durchackern. — co: mez, Ros., meze, über die Schnur hauen, daleko se pustiti. V. P. lúky, hra- nice. Půh. I. 157., II. 405. — co komu. Jeho lidé přeorávají mým lidóm hranice. Půh. II. 294. — P., znova orati, überackern, umpflügen. Oráč podorává, přeorává, oře po třetí (zaorává), seje. Kom. J. 390. — co: pole. Us.

258769   Přeorati Svazek: 9 Strana: 0252
Přeorati. Preoráváš přes meze (přeháníš). Šml. VII 119.

258770   Přeorávačka Svazek: 7 Strana: 0444
Přeorávačka, y, f. Zlámala sa jim (na pluhu) p Slov. Koll. Zp I. 288.

258771   Přeorávka, přeorávačka Svazek: 2 Strana: 0965
Přeorávka, přeorávačka, y, f., druhé orání, das Uiberackern. Ros.

258772   Přeoseti Svazek: 2 Strana: 0965
Přeoseti, vz Seti; přeosívati, přeosévati, = proseti, prosívati, durchsieben. Jg.

258773   Přeoslaviti Svazek: 2 Strana: 0965
Přeoslaviti, il, en, ení; přeoslavovati, sehr verherrlichen. — co. Puch.

258774   Přeoslavný Svazek: 2 Strana: 0965
Přeoslavný, glorreich. Leg.

258775   Přeosobnění Svazek: 2 Strana: 0965
Přeosobnění, n., proměna osoby, die Personalwandlung. Toto p. na se vzav od- povídá na . . . otázku. Sš. I. 77.

258776   Přeostražitý Svazek: 2 Strana: 0965
Přeostražitý, sehr wachsam. Aesop.

258777   Přeostrý Svazek: 2 Strana: 0965
Přeostrý, sehr scharf. P. nůž. Us.

258778   Přeostřiti Svazek: 2 Strana: 0965
Přeostřiti, il, en, ení; přeostřovati, über- schärfen. — co: nůž, čím: brouskem.

258779   Přeosudně Svazek: 10 Strana: 0299
Přeosudně něco činiti. Kká. Sion II 189.

258780   Přeosudný Svazek: 7 Strana: 0444
Přeosudný, sehr verhängnissvoll. Kká.

258781   Přepacovaný Svazek: 7 Strana: 0444
Přepacovaný = jídlem přecpaný, voll- gestopft Val. Vck.

258782   Přepač Svazek: 7 Strana: 0444
Přepač = opačná strana. Jedeme na p. (s kopce na druhou stranu). Us. Knrz.

258783   Přepač Svazek: 9 Strana: 0252
Přepač. Konečně byl (kohout) svázán na p. Čes. 1. VI. 544.

258784   1. Přepáčiti Svazek: 2 Strana: 0965
1. Přepáčiti, il, en, ení, přehnouti, über- schwenken, überdrehen; zu sehr heben, dre- hen. — co čím. On sochorem kámen pre- páčil (příliš nahnu!). — se kam: na druhou stranu, Schwung nehmen.

258785   2. Přepáčiti Svazek: 2 Strana: 0965
2. Přepáčiti, obyč. přebáčiti, il, en, ení; přepačovati, přebačovati, na Slov. = pře- hlédnouti, zanedbati, übersehen, vernach- lässigen ; prohledali, durchsehen, durchsu- chen; komu = odpustititi, dovoliti, verzeihen, erlauben. Plk.

258786   Přepáčky Svazek: 2 Strana: 0965
Přepáčky, pl., f., na Slov. dívání-se na nevěstu, die Brautschau. Plk

258787   Přepačky Svazek: 9 Strana: 0252
Přepačky = návštěva rodin snoubenců, aby poznaly poměry vespolné. Sbor. slov. V. 72. Išli k nemu na p. (k ženichovi, přeptat se na jeho poměry). Slov. Zát. Př. 91a. Sr. Vo- hľady (jde se ? nevěstě).

258788   Přepad Svazek: 7 Strana: 0444
Přepad v kanale pro dešťovou vodu. Exc.

258789   Přepadati Svazek: 7 Strana: 0444
Přepadati, vz Přepadnouti

258790   Přepadek Svazek: 2 Strana: 0965
Přepadek, dku, m. = přepad. Hý.

258791   Přepadek Svazek: 10 Strana: 0299
Přepadek, dku, m. P. při podsívání. Ott. XXIII. 228.

258792   Přepadení Svazek: 2 Strana: 0965
Přepadení, n., vz Přepadnouti.

258793   Přepadiště Svazek: 7 Strana: 0444
Přepadiště, ě, n, die Uiberfallpfanne. Zpr. arch. IX. 80. Vz Přepadnice (dod.).

258794   Přepadlý Svazek: 2 Strana: 0965
Přepadlý, který někam přepadl, hinüber- gefallen. — P., hubený, vyzáblý, mager, ab gefallen. P. oči. D. — po čem: po nemoci. Kat. Žer.

258795   Přepadlý v Svazek: 7 Strana: 0444
Přepadlý v těle Šml

258796   Přepadní Svazek: 7 Strana: 0444
Přepadní zeď. Zpr. arch. VIII. 112.

258797   Přepadnice Svazek: 7 Strana: 0444
Přepadnice, e, f = přepadiště (ve vo- dojemu) Zpr. arch. IX.

258798   Přepadnouti Svazek: 2 Strana: 0965
Přepadnouti, ul, ut, utí; přepásti a pře- padu (zastr.), přepadl, den, dení; přepadali. P., na druhou stranu padnouti, über-, hin- überfallen; přechodně: nenadále na někoho přikvačiti, überfallen, überrumpeln, überra- schen. — abs. Chudák, všecek přepadl (zhu- beněl). Us. Hý. Přepadnut jest od rejtarů. Kom. — kam: přepadl do zahrady. Přes hranice p. Us. Jg. — koho. Přepadli ho lou- pežníci. Us. Noc nás přepadla. D. — se, zhu- beněti, mager werden, ver-, abfallen. Ros. — (se) čím: Přepadl hlavou na druhou stranu zdi. Přepadl se nemocí. — adv. Náhle p., überrumpeln. Dch. — komu. Zdálo se mně, že mně přepad zub (že se přelomil). V Kun- vald. Msk.

258799   Přepadnutí, n Svazek: 2 Strana: 0965
Přepadnutí, n., der Uiberfall. P. nepřátel- ské. — P., der Vorfall. P. čípku (v hrdle). Šm.

258800   Přepáchati co s kým Svazek: 9 Strana: 0252
Přepáchati co s kým. Chč. S. I 314.

258801   Přepachtiti se Svazek: 7 Strana: 0444
Přepachtiti se = přepracovati se. Us u Žamb.

258802   Přepachtovati Svazek: 7 Strana: 0444
Přepachtovati, zu theuer pachten. Šm.

258803   Přepakovati Svazek: 2 Strana: 0965
Přepakovati, z něm. umpacken. — co truhlu, šatstvo (přeložiti).

258804   2. Přepálati Svazek: 2 Strana: 0965
2. Přepálati, überflammen. — co. Nej.

258805   1. Přepálati, co Svazek: 2 Strana: 0965
1. Přepálati, co: obilí, über-, durch- schwingen, überwannen. Jg.

258806   Přepálený Svazek: 2 Strana: 0965
Přepálený; -en, a, o, zu viel gebrannt, — P. Dá-li mimo náklad huti nejméně jeden věrdunk dobrého stříbra čisté přepáleného (geläutert). CJB. 323.

258807   Přepáliti Svazek: 2 Strana: 0965
Přepáliti, il, en, ení, přepalovati. P., ohněm rozpouštěti, schmelzen; znova páliti, überbrennen; přehnati, destilliren; příliš páliti, überbrennen. Jg. — co: rudu, D., že- lezo, pec (tuze rozpáliti, přetopiti), D., vody (přeháněti, destillovati), bylinky (vodku z nich táhnouti). Plk. Žádný kupec nebo obchod- ník ani jiný žádný aby peněz, grošů zla- tých, haléřů nepřepaloval. Nar. o h. a k. Obydleli jámu podivíni hosti, přepalovali jsou člověčí tam kosti. Sš. Bs. 58. — co kde: zlato v ohni. Pešín. Také u nás nyní v nevěrecké sluji sprachnivělé kosti k čárům přepalují. Sš. Bs. 58. — co čím: ohněm Zák. sv. Ben.

258808   Přepáliti Svazek: 7 Strana: 1367
Přepáliti. P-lil přes vodu = utekl. Val. Slavč. 9.

258809   Přepáliti co jak Svazek: 7 Strana: 0444
Přepáliti co jak: stříbro na čisto. NA. IV. 163. — P. = rychle přeběhnouti. Us. Mtl., Brt. D. 255.

258810   Přepalovací Svazek: 7 Strana: 0444
Přepalovací přístroj = přepalovadlo, der Destillattionsapparat. Šp.

258811   Přepalovač Svazek: 2 Strana: 0966
Přepalovač, e, m., der Brenner, Schmel- zer, Destillirer.

258812   Přepalovačka Svazek: 2 Strana: 0966
Přepalovačka, y, f., die Schmelzerin. Jg.

258813   Přepalovadlo Svazek: 7 Strana: 0444
Přepalovadlo, a, n, vz předcházející slovo.

258814   Přepalovati Svazek: 7 Strana: 0444
Přepalovati, vz Přepáliti.

258815   Přepalovna Svazek: 7 Strana: 0444
Přepalovna, y, f., Brennhaus, n. P. stříbra. Hř.

258816   Přepamátný Svazek: 2 Strana: 0966
Přepamátný = přepamětný. P. den. Us. Hý.

258817   Přepamětný Svazek: 2 Strana: 0966
Přepamětný, sehr merkwürdig, denkwür- dig. P. věc. Tabl.

258818   Přepaně Svazek: 7 Strana: 1367
Přepaně, ě, f., peripartesma, zastr. Veleš.

258819   Přepanošiti Svazek: 2 Strana: 0966
Přepanošiti, il, en, ení; přepanošovati. — koho = převýšiti, překonati, übertreffen. Us. u Rychn. Jedna druhou chce přepanošiti. Reš. — koho na čem. Víno tě na těle pře- panošilo. Potv. drak. ap. 3. — se = vyná- šením-se, vypínáním-se se zničiti, sich durch Uiberheben, Prahlen zu Grunde richten. Us. u Rychn. Hrš. — koho čím: ctí. D.

258820   Přepanošiti koho čím Svazek: 7 Strana: 0444
Přepanošiti koho čím. Kupeckou po- vahou všecky soudruhy p-ší. Šml.

258821   Přepanošiti. V Svazek: 8 Strana: 0313
Přepanošiti. V nádhernosti a pejše vše- cky předky své p-šil. Enns. 18i. A.

258822   Přepanovati Svazek: 2 Strana: 0966
Přepanovati, přemoci, předčiti, besiegen, überwinden, übertreffen. — koho na čem kde. Na bohatství a pokladech všecka kní- žata v světě p-val. Marko Polo.

258823   Přepantošiti Svazek: 2 Strana: 0966
Přepantošiti, il, en, ení, přemluviti, über- reden. — koho. Us. v Krkonš.

258824   Přepapirovati Svazek: 2 Strana: 0966
Přepapirovati, u soukenníků, die Tü- cher umpapiren. Šm.

258825   Přepařiti Svazek: 2 Strana: 0966
Přepařiti, il, en, ení; přepařovati, ver-, überbrühen. — co kde čím: kuře v horké vodě, horkou vodou.

258826   Přepářiti Svazek: 2 Strana: 0966
Přepářiti, il, en, ení, pářením (potaho- váním volavce) ptáky plašiti, příliš mnoho pářiti, überruden, zu viel regen. Us.

258827   Přepařiti Svazek: 7 Strana: 1367
Přepařiti = přestrašiti, napáliti. Val. Vck.

258828   Přepas Svazek: 2 Strana: 0966
Přepas, u, m., ????^«, praecinctio, pás, der Gurt. P. v divadle v užším smyslu. Ndr. P. rytířský, das Ordensband. L.

258829   Přepas Svazek: 7 Strana: 0444
Přepas. Vzala klíče z p-su. Kld. 286. — P. ve stavitel. cihlový. Us. Pdl.

258830   Přepasadlo Svazek: 2 Strana: 0966
Přepasadlo, a, n. = přepas. Čes. vč.

258831   Přepasadlo Svazek: 10 Strana: 0299
Přepasadlo, a, n. P. štítu (zbraně). Msn. 11. 96.

258832   Přepásání Svazek: 2 Strana: 0966
Přepásání, n., das Gürten, Umgürten. — P., pás, der Gurt. Ps. ms.

258833   Přepásaný Svazek: 2 Strana: 0966
Přepásaný; -án, a, o, umgürtet. Má p-ný žaludek (aby nemohl mnoho jísti; říká se o žroutu) Us. Blk. — čím: mečem (opásaný). Aqu. — P., pruhovatý,gestreift. P. kozel. Br.

258834   Přepásaný Svazek: 7 Strana: 0444
Přepásaný. Pásní p-ná. Č. Kn. š. 366

258835   1. Přepásati Svazek: 2 Strana: 0966
1. Přepásati, pásám a páši, paš, páše (íc) a pásaje, al, án, ání; přepasovali, um-, zu- gürten, aufschürzen; anders gürten. D. — koho. Počkej jen, toho já přepáši (přetáhnu, chrastnu holí n. metlou a p.). Us. na Mor. Hý. — koho, se čím. Žíněmi bedra svá p. Br. Se bázni boží, Kom., se řemenem. Us.

258836   2. Přepásati Svazek: 2 Strana: 0966
2. Přepásati, vz Přepásti.

258837   1. Přepásati Svazek: 7 Strana: 0444
1. Přepásati, praecingere. Z wit. 17. 40., 92. 1., 108.19. — co. Ledvie své přepá- šete. Št. Ř. 150. a., 152. a. — co čím. Řeku lanem p Kos. P. se ubruscem, Drk. v Mus. 1888. 331., rouchem. Výb II. 1454. Jdi pryč, nebo tě p-šu (= přetáhnu) tou laťou. Mor. Rgl.

258838   Přepasek Svazek: 2 Strana: 0966
Přepasek, sku, m.= pás, der Gürtel. P. děvčí. Č.

258839   Přepasení Svazek: 2 Strana: 0966
Přepasení, n., das Verhüten, die Uiber- fütterung. D.

258840   Přepasený Svazek: 2 Strana: 0966
Přepasený; en, a, o, überfüttert, verhü- tet. Jg.

258841   Přepasiště Svazek: 2 Strana: 0966
Přepasiště, ě, n., místo, kde se přepasu- jeme, klín, die Gürtelgegend, der Schoss. Tak třetí ležel na klíně či p-šti druhého. Sš. J. 218.

258842   Přepasiti Svazek: 2 Strana: 0966
Přepasiti, v zápase zvítěziti, im Wett- kampfe obsiegen. Můžeť ďábel zápasiti, ale p. nemůže. Sš. Oa. 208.

258843   Přepasitý Svazek: 7 Strana: 0444
Přepasitý = pruhatý, gestreift. P. do- bytek. U Strunkov. Rjšk.

258844   Přepáska Svazek: 2 Strana: 0966
Přepáska, y, f., přepásání, die Binde, der Gürtel. P-kou opásati. Zlob. Vojenská p., die Feldbinde. Bur.

258845   Přepáska Svazek: 7 Strana: 1367
Přepáska, y, f. = páska. 1455. Hrš. Nách.

258846   Přepasný Svazek: 7 Strana: 0444
Přepasný ve stavitel. Gürtel-. P. oblouk. Us. Pal.

258847   Přepasovati Svazek: 7 Strana: 0444
Přepasovati, vz Přepásati.

258848   Přepasť Svazek: 7 Strana: 0444
Přepasť, i, f. = propasť. Laš. Tč.

258849   Přepásti Svazek: 2 Strana: 0966
Přepásti, pasu, pásl, pasen, ení; přepá- sati, überfüttern, verhüten. — koho: ovci (příliš napásti). D. — kam: do gruntů ci- zích (überhüten). Boč 1562.

258850   Přepáš Svazek: 8 Strana: 0313
Přepáš. Na p. = na druhé (neviděné) straně kopce. N. Město. Brt. D. II. 372.

258851   Přepašovati Svazek: 7 Strana: 0444
Přepašovati, hinüberpaschen. Šm.

258852   Přepaštěkovati někoho Svazek: 2 Strana: 0966
Přepaštěkovati někoho, alle über- schreien, niederreden. Na Ostrav. Tč.

258853   Přepatí Svazek: 2 Strana: 0966
Přepatí, n. = přepětí, od přepíti (pře- pnouti).

258854   Přepatnástěný Svazek: 7 Strana: 0444
Přepatnástěný = přejedený; přesolený. Val. Vck., Brt. D. 255. Vz násl.

258855   Přepatnástiti Svazek: 7 Strana: 0444
Přepatnástiti = promrhati. P. své jmění. Las. Wrch. — P. = pochybiti, zmýliti se. V již Čech. Rjšk. — se = přejísti se. Ne- mocný nesmí se p. Laš. Wrch.

258856   Přepatrný Svazek: 2 Strana: 0966
Přepatrný, augenscheinlich, sehr deut- lich.

258857   Přepatřiti Svazek: 2 Strana: 0966
Přepatřiti, il, en, ení, přepatřovati, pře- patrovati, übersehen, überwachen. — co. Všecky žádosti srdečně přepatruji. Orlog.

258858   Přepatý Svazek: 7 Strana: 0444
Přepatý, vz Přepjatý.

258859   Přepatý, přepiatý Svazek: 2 Strana: 0966
Přepatý, přepiatý, od přepíti (přepnouti). Vz Přepjatý.

258860   Přepaž Svazek: 2 Strana: 0966
Přepaž, e, f, přepaží, n., přehrádka. Vz Přepažka.

258861   Přepaženina Svazek: 9 Strana: 0459
Přepaženina, y, f. Stůl v p-nách svých zapraskal. Tbz. IV. 2. 442.

258862   Přepaženina Svazek: 10 Strana: 0299
Přepaženina, y f. Stůl ve všech svých p-nách zasténal. Tbz. III. 1. 330.

258863   Přepažený. P Svazek: 10 Strana: 0299
Přepažený. P. půda (chalupy). Us. U Stráže: přepařená. List. fil. 1902. 250. Děloha Částečně p-ná, uterus subseptus. Ktt.

258864   Přepažiti Svazek: 2 Strana: 0966
Přepažiti, il, en, ení; přepazditi, il, ěn, ění; přepažovati = přehraditi, přetýniti, verschlagen, vermachen, pfählen. Jg. — co: komoru, pokoj, stodolu. Us. — co čím: zdí. — co kde: vazbu na střeše. Sych.

258865   Přepážka Svazek: 2 Strana: 0966
Přepážka, y, f., das Coupé. Čsk. — P., po- hyblivé prkénko, jímž úl libovolně přepažiti lze. P. drátěná, větší ohrada královny. Lš. — P., přepažení, přehrada, zátyň, příční stěna, mezizdí (Šm.), die Scheidewand. Ty p-ky všechny se sesuly. Sš. J. 126.

258866   Přepážka Svazek: 7 Strana: 0444
Přepážka stopy, stopová (v metrice), Dk. Poet 254., taktová (v hudbě). Dk. — P., septum. P sklípková, Alveolenseptum, vazivová, Bindegewebsseptum, močopleme- nidelná, diaphragma urogenitale, nosní, s narium, Nasenscheidewand, pánevní, dia- phragma proprium, blanitá, septum mem- branaceum, dříková, s. trunci, komorová, s. ventriculorum, konečníkopoševní, s. recto- vaginale, kostnatá nosní, narium osseum, lůžková, s. alveolare, měchýřopoševní, s., vesicovaginale, nosu chrustavková, s. carti- lagineum, předsíňová, s. atriorum, průsvitná, s. pellucidum, pyjová, s. penis, srdeční, s. cordis, stehenní, s. crurale, středová jazyku, s. medianum linguae, svalová, s. musculare, šourková, s. scroti. Ktt. exc. Blanité p-ky podélné. Vz Křž. Por. 201.

258867   Přepážka Svazek: 10 Strana: 0299
Přepážka, y, f. Hlíza p-ky nosní, abscessus septi narium, vybočení p-ky nosní, deviatio septi narium. Ktt.

258868   Přepážkový. P Svazek: 10 Strana: 0299
Přepážkový. P. stěna v srdci. Ott. XXIII. 992a.

258869   Přepéci Svazek: 2 Strana: 0966
Přepéci, peku, pečeš, pekou, pekl, pečen, ení; přepékati, überbacken. Vz Péci. — co: chléb. Us.

258870   Přepéci Svazek: 7 Strana: 0444
Přepéci. Prepeče nás to = mine. Slov.

258871   Přepečený Svazek: 2 Strana: 0966
Přepečený; přepečen, a, o, zu sehr ge- backen. P. chléb, prasátko, houska. Ros.

258872   Přepečetiti Svazek: 2 Strana: 0966
Přepečetiti, il, ěn, ění, přepečeťovati, über-, versiegeln. — co: list.

258873   Přepečky Svazek: 10 Strana: 0655
Přepečky, pl., f. = zápečky. Brt. Sl.

258874   Přepěchovati, co čím Svazek: 2 Strana: 0966
Přepěchovati, co čím. Přepěchujeme terminy cizími řeč svou. Kos. O. I. 53. Vz Pěchovati.

258875   Přepekelný Svazek: 2 Strana: 0966
Přepekelný, velmi zlý, höllisch. P. hory. Mus. I. a. 63.

258876   Přepekelný Svazek: 7 Strana: 0444
Přepekelný. Jeli jsme p-mi horami do Jeneva Arch. VII. 443.

258877   Přepěkničký. P Svazek: 10 Strana: 0299
Přepěkničký. P. paní. Věst. I. 35.

258878   Přepěkný Svazek: 2 Strana: 0966
Přepěkný, sehr schön. Ros.

258879   Přepel Svazek: 2 Strana: 0966
Přepel, a, m., přepelice, e, přepelka, y, f., dříve a na Slov. posud = křepel, kře- pelice, křepelka, die Wachtel. — Přepelka, y, f. = motýl, der Schmetterling. Na Slov. Jg.

258880   Přepel Svazek: 7 Strana: 0444
Přepel. Vz Mkl. Etym. 243. Léto pře- pelice oznamuje. Koll. Zp. II. 360.

258881   Přepeliti Svazek: 7 Strana: 0444
Přepeliti, přepelovati. Prepelica prepelí, schlägt. Slez. Tč. Prepelička prepeluje. Koll. Zp. I. 305., Dbš. Sl. pov. III. 63.

258882   Přepemzovati Svazek: 2 Strana: 0966
Přepemzovati, überbimsen, mit Bims- stein überfahren. Šm. Vz Pemzovati. — co.

258883   Přepěna Svazek: 10 Strana: 0299
Přepěna, y, f. = náhřbetník. Ott. XX. 634. - P. mostu činila 27 m. Stan. I. 282. Sr. Přepora.

258884   Přepepřiti Svazek: 2 Strana: 0966
Přepepřiti, il, en, ení, ver-, überpfeffern. — co (čím). Nepřepepři Petře vepře pe- přem. D. Ty Petře, pepř vepře; jestli ty Petře toho vepře přepepříš, tak ty Petře toho přepepřeného vepře sám sníst musíš. Us. Petře, nepřepepři vepře, jestli toho vepře přepepříš, bude přepepřený vepř přepepřen pepřem. Na Mor. Mřk. (Příklady vět ne- snadno vyslovitelných). P. něco = přemu- drovati, pokaziti. Ros. Přepepřil (když se někdo příliš chlubí). Vz Mudráček. Č.

258885   Přepepřiti Svazek: 7 Strana: 0444
Přepepřiti. Kmotře Petře, nepřepepřte mi toho vepře, jak mi, kmotře Petře, toho vepře přepepříte, tož si, kmotře Petře, toho přepepřeného vepře sám sníte. Brt.

258886   Přeperyca Svazek: 2 Strana: 0966
Přeperyca, e, f., křepelka, die Wachtel. Slov. Tč. Vz Přepěl.

258887   Přepeře Svazek: 2 Strana: 0966
Přepeře, dle Budějovice, ves a) u So- botky, b) u Mnich. Hradiště. PL.

258888   Přepeřiti Svazek: 2 Strana: 0967
Přepeřiti, il, en, ení; přepeřovati = pře- pažiti, verschallen, überdielen.— co: pokoj. Us. — se =pelichati, sich mausen. Slepice oprchává n. pelichá a ostatní ptactvo se pře- peřuje. U Rychn.

258889   Přepeský Svazek: 2 Strana: 0967
Přepeský, hündisch, sehr unverschämt.

258890   Přepěsnicka Svazek: 10 Strana: 0299
Přepěsnicka, y, f. = krásná písnička.

258891   Přepestovati Svazek: 7 Strana: 0444
Přepestovati, todtpochen. Hř.

258892   Přepěstovati Svazek: 7 Strana: 0444
Přepěstovati, überbauen. P. něco ze semene. Wh.

258893   Přepestrý Svazek: 10 Strana: 0655
Přepestrý zvyk. Zvon VI. 294.

258894   Přepestřování, n. P Svazek: 10 Strana: 0655
Přepestřování, n. P. děje. Zvon VI. 156.

258895   Přepěti Svazek: 2 Strana: 0967
Přepěti, pěji, ěl, ěn, ění, přezpívati, über- singen. Jg. — co.

258896   Přepětí Svazek: 2 Strana: 0967
Přepětí, n , přepnutí, die Uiberspannung.

258897   Přepěti Svazek: 7 Strana: 0444
Přepěti, praecinere. P. Hospodinu. Ž. wit 146. 7.

258898   Přepěvec Svazek: 2 Strana: 0967
Přepěvec, vce, m., předpěvec. V MV. ne- pravá glossa. Pa.

258899   Přepěvka Svazek: 7 Strana: 0444
Přepěvka, y, f. = parodie.

258900   Přepěvna Svazek: 7 Strana: 1367
Přepěvna, y, f., psalmodia, zastr. Pršp. 85. 32.

258901   Přepevný Svazek: 2 Strana: 0967
Přepevný, sehr fest. P. zdi. Jel.

258902   Přepiatý Svazek: 2 Strana: 0967
Přepiatý; — piat, a, o, überspannt. Vz Přepíti. — P., verschallt.

258903   Přepicie Svazek: 7 Strana: 0444
Přepicie. Ty bys jim podala na p. (pro- pití) zlatý. Sl. ps. 87

258904   Přepíčelosť Svazek: 7 Strana: 0444
Přepíčelosť, i, f. = přepiatosť

258905   Přepíčený Svazek: 7 Strana: 0444
Přepíčený = přepiatý. V Klat. BPr.

258906   Přepíditi Svazek: 2 Strana: 0967
Přepíditi, il, ěn, ění, umspannen. — koho. Člověk by ho přepídil (pídí objal.). V Kunv. Msk.

258907   Přepichač Svazek: 2 Strana: 0967
Přepichač, e, m. = přetykač.

258908   Přepíchnouti Svazek: 2 Strana: 0967
Přepíchnouti, chnul a chl, ut, utí; pře- píchati, přepichovati, überstechen. — co čím: jehlou. P. kluka králem (ve hře), german. a šp. m. přebiti. Mřk.

258909   Přepijení Svazek: 2 Strana: 0967
Přepijení, n., Verlobniss, n. Na Slov. Vz Přepití.

258910   Přepijení Svazek: 9 Strana: 0252
Přepijení, n. Ukrátil si věku svého ve- likým pním. Dač. I. 175.

258911   Přepíjeti Svazek: 7 Strana: 0444
Přepíjeti, vz Přepiti.

258912   Přepíkač Svazek: 7 Strana: 0444
Přepíkač, e, m. = hřebík v pluhu U Ro- nova. Kg].

258913   Přepikovati Svazek: 2 Strana: 0967
Přepikovati, übergrollen. Ros. Vz Píka.

258914   Přepilný Svazek: 7 Strana: 0444
Přepilný, sehr fleissig P. potřeba. Výb. II. 752.

258915   Přepilovati Svazek: 2 Strana: 0967
Přepilovati, durchfeilen. — co čím: že- lezo pilníkem. — P., pilníkem přetáhnouti, überfeilen. — co.

258916   Přepilovati Svazek: 7 Strana: 0431
Přepilovati, vorfeilen. Us. Pdl.

258917   Přepín Svazek: 2 Strana: 0967
Přepín, u, m., v horn., die Schachtbühne. Šm. Vz Pína.

258918   Přepínač Svazek: 8 Strana: 0313
Přepínač, e, m., u galvanické batterie. KP. III. 60. P. článků (elektrických). Vz KP. VIII. 197. P. u elektrického proudovodu = vložka, jíž se proudu cesta v jednom směru zavírá, v jiném otvírá. Ib. 181.

258919   Přepínadlo Svazek: 7 Strana: 0444
Přepínadlo, a, n., die Schnalle, Spange. Lpř.

258920   Přepínání Svazek: 7 Strana: 0444
Přepínání, die Uiberspannung. P. citu, Mlč. 222. Tf. děsu. Dk. Aesth. 396.

258921   Přepínati Svazek: 2 Strana: 0967
Přepínati, vz Přepnouti.

258922   Přepínavosť Svazek: 2 Strana: 0967
Přepínavosť, i, f., die Neigung zur Uiber- hebung, Uibertreibung.

258923   Přepínavý Svazek: 2 Strana: 0967
Přepínavý, der gern übertreibt.

258924   Přepírati Svazek: 2 Strana: 0967
Přepírati, vz Přeprati

258925   Přepírka Svazek: 2 Strana: 0967
Přepírka, y, f., das Uiberwaschen. Puchm.

258926   Přepis Svazek: 2 Strana: 0967
Přepis, u, m., přepsání, die Abschrift, Kopie. P., opis, spis opakující doslovně znění jiného spisu, prvopisem či originalem na- zvaného. S. N. P. = opis prvopisu n. ori- ginalu. S. N. Přepis listu jsem si ostavil. Mus. Ty p-sy se od sebe liší. Marek. P., opis. P. nějakého spisu vzíti. J. tr., Řd. P. po- věřený, úřední; srovnati, rovnati koncept s přepisem na čisto (vysvědčení s katalogem, collationiren); v přepise, v opise, ve vý- pise. Šp. P. legalisovaný n. vidimovaný, osvědčený, soudní. S. N., Šm. Správný p.; kniha p-sů listovních nebo dopisních, das Briefkopierbuch. J. tr. Toho listu mám p.; Bude list svědčiti jako p. na její věno; Toho listu dal nám p.; P. vydati; P. toho listu čten byl před pány. Půh. II.29., 66., 346., 511., 518. P. soudní učiniti. Šm.

258927   Přepisatel Svazek: 2 Strana: 0967
Přepisatel, vz Přepisovatel.

258928   Přepískati Svazek: 2 Strana: 0967
Přepískati; přepísknouti, sknul a skl, ut, utí, pískaje přemoci, überpfeifen. — koho. Us. — P., od začátku az do konce pískati. — co: píseň. Us. — co komu. Us.

258929   Přepiskovati čím Svazek: 2 Strana: 0967
Přepiskovati čím, propiskovati, o teku- tině, durchdringen, durchfliessen. Us. u Olom. Sd. — P., mit Unterbrechungen pfeifen. Mřk.

258930   Přepisné Svazek: 2 Strana: 0967
Přepisné, ého, n., die Abschreibgebühr. J. tr.

258931   Přepisný Svazek: 2 Strana: 0967
Přepisný, přepsaný, abgeschrieben, ab- schriftlich, in Abschrift, kopirt. P. listina. Mus. IV. 189.

258932   Přepisovací Svazek: 2 Strana: 0967
Přepisovací stroj. Vz. S. N.

258933   Přepisovač Svazek: 2 Strana: 0967
Přepisovač, e, přepisevatel, e, m., der Abschreiber.

258934   Přepisovačka, přepisovatelka v, pře- pisovatelkyně Svazek: 2 Strana: 0967
Přepisovačka, přepisovatelka v, pře- pisovatelkyně, ě, f., die Abschreiberin.

258935   Přepisovačský Svazek: 7 Strana: 0444
Přepisovačský, Abschreiber-. P. chyba. Mus

258936   Přepisovatel Svazek: 7 Strana: 0444
Přepisovatel, vz Přepisovač. P. ruko- pisu. Št. III 139.

258937   Přepisovati Svazek: 2 Strana: 0967
Přepisovati, vz Přepsati.

258938   Přepisovna Svazek: 2 Strana: 0967
Přepisovna, y, f., das Abschreibungs- bureau, Šm.

258939   Přepisovní Svazek: 7 Strana: 0444
Přepisovní = přepisnl. Šm

258940   Přepiti Svazek: 2 Strana: 0967
Přepiti, piji, pij, pije (íc), il, it, ití; pře- píjeti, el, en, eni, übertrinken. — koho, se čím: vínem. V., Štelc. — čeho. Ti toho vína přepili (neurčitou měrou)! Puch. — co na čem. Přepil (= propil) svůj grunt na kořalce. Na Ostrav. Tč.

258941   Přepíti Svazek: 2 Strana: 0967
Přepíti, vz Přepnouti.

258942   Přepití Svazek: 2 Strana: 0967
Přepití, n., das Uiber-, Volltrinken. Od p. škytá. Sych.

258943   Přepiti se komu Svazek: 9 Strana: 0252
Přepiti se komu. Pivo se mu už p-lo (už mu nechutná). Br. St. 50.

258944   Přepitovat Svazek: 10 Strana: 0655
Přepitovat = prositi. Vz Brt. Sl.

258945   Přepitý Svazek: 2 Strana: 0967
Přepitý; -it, a, o, zu sehr angetrunken.

258946   Přepitý Svazek: 7 Strana: 0444
Přepitý. Dostal na p-tú (zpropitné) Slez. Šd.

258947   Přepjatec Svazek: 2 Strana: 0967
Přepjatec, tce, m., der Schwärmer. J. tr.

258948   Přepjatka Svazek: 7 Strana: 0444
Přepjatka, y. f = přepjatá ženská, ein überspanntes Weib. Np. II. 91.

258949   Přepjatosť Svazek: 2 Strana: 0967
Přepjatosť, i, f., die Schwärmerei, Uiber- spanntheit.

258950   Přepjatosť Svazek: 8 Strana: 0313
Přepjatosť mody. Wtr. Krj. I. 85.

258951   Přepjatství Svazek: 7 Strana: 0444
Přepjatství, n = přepjatosť. Exc.

258952   Přepjatý Svazek: 2 Strana: 0967
Přepjatý; -jat, a, o, exaltirt. J. tr.

258953   Přepjatý Svazek: 7 Strana: 0444
Přepjatý, hyperbolisch atd. Nz. P. cena, Kzl. 179, pivo KP V. 378. Drát přes něco p ZČ. I 408

258954   Přeplacení Svazek: 2 Strana: 0967
Přeplacení, n., die Uiberzahlung, das Abgebot.

258955   Přeplacený Svazek: 2 Strana: 0967
Přeplacený; -cen, a, o, überzahlt.

258956   Přepláceti Svazek: 2 Strana: 0967
Přepláceti, vz Přeplatiti.

258957   Přeplach Svazek: 7 Strana: 0444
Přeplach. V tom p-še pokřiče starosta. Výb 1 306.

258958   Přeplacha Svazek: 2 Strana: 0967
Přeplacha, y, f., přeplach, u, m., pře- plasení, polekání, die Unruhe, Verwirrung. Cf. Poplach, Plachý, Plašiti. Všichni byli utekli ote zlých přeplach. Mach. I. 2. 43. (Zuzana) těžkú měla p-chu skrze svú neo- patrnosť. Št. N. 62.

258959   Přepláchati Svazek: 2 Strana: 0967
Přepláchati, vz Přepláchnouti.

258960   Přeplakati Svazek: 2 Strana: 0967
Přeplakati, plači, al, án, ání, durch-, überweinen. — co: celou noc. D.

258961   Přepláknouti Svazek: 2 Strana: 0967
Přepláknouti, knul a kl, ut, utí; pře- plakati, přeplakovati; přepláchnouti, přeplá- chati, přeplachovati, ausspülen, auswaschen. Us. — co: nádobí. Us. — čím: vodou.

258962   Přepláknouti koho čím Svazek: 10 Strana: 0299
Přepláknouti koho čím: žilou (přetáh- nouti, udeřiti). Zvon IVb254.

258963   Přeplaniti co Svazek: 10 Strana: 0655
Přeplaniti co: lesy. 1540., 1560. Arch. XXII. 109.

258964   Přeplašiti Svazek: 2 Strana: 0967
Přeplašiti, il, en, ení, verscheuchen, ver- schüchtern. — koho čím, Záv., křikem.

258965   Přeplašiti Svazek: 8 Strana: 0313
Přeplašiti. Tím ho p-šil. Světz. 1393. 510. c.

258966   Přeplat, u Svazek: 7 Strana: 0444
Přeplat, u, m , Uiberzahlung, f. Šm.

258967   Přeplatek Svazek: 2 Strana: 0967
Přeplatek, tku, m., die Uiberzahlung. J. tr.

258968   Přeplatil Svazek: 7 Strana: 0444
Přeplatil, a, m., dvůr u Mělníka.

258969   Přeplatili Svazek: 8 Strana: 0313
Přeplatili = peníze, které se přeplatily, o něž se více vydalo. Nár. list. 1894. č. 204.1.

258970   Přeplatiti Svazek: 2 Strana: 0967
Přeplatiti, il, cen, eni; přepláceti, el, en, ení; přeplacovati, überzahlen. — co čím: velikými penězi. V. — koho kde. Bratra svého u krále přeplatil (více platil než bratr). Plác.

258971   Přeplátování Svazek: 2 Strana: 0967
Přeplátování, n., zvláštní vazba dřev, die Uiberplattung. Bc. Vz S. N.

258972   Přeplatování Svazek: 8 Strana: 0313
Přeplatování = zasahování trámu do trámu. Ott. VIII. 1. b.

258973   Přeplátování, n. P Svazek: 10 Strana: 0655
Přeplátování, n. P. tesařské. Vz KP. XI. 286.

258974   Přeplatovati Svazek: 7 Strana: 0444
Přeplatovati plechy = snýtovati tak, že se na sebe kladou. Vz Stykový, Včř. Z I. 19.

258975   Přeplav Svazek: 2 Strana: 0967
Přeplav, u, m., přeplavení, die Uiber- fahrt zu Schiffe. Šm. — P., přívoz, die Uiber- fahrt. Vid. 1.

258976   Přeplaviti Svazek: 2 Strana: 0967
Přeplaviti, il, en, ení; přeplarovati, über- fahren, -schiffen, -setzen. — co: řeku (pře- jeti), D., vojsko, Jg., všecka moře, loď (do ní vraziti n. ji předstihnouti, übersegeln). D., Ler.— co, koho na čem: vozy, se na lodí. V. Loď byla táž, na které se byli přes moře p-li s Pánem. Sš. J. 101. — co, koho, se přes co: přes řeku, přes vodu, přes přívoz. V. — koho, se kam: na druhou stranu. Br. Přeplavili se ze Zajordaní za Kristem na onen břeh. Sš. J. 102. Přeplavil se v mále do města kremonského. Anth. I.102. P. se za moře. BO.

258977   Přeplavně Svazek: 2 Strana: 0967
Přeplavně, ého, n., převozné, die Uiber- fahrtsgebühr.

258978   Přeplavní, -ný Svazek: 7 Strana: 0444
Přeplavní, -ný, Uiberfahr-. P. lístek, ústav. Dch.. Pdl.

258979   Přeplavování Svazek: 7 Strana: 0444
Přeplavování přes řeky: Ler. Vz Pře- plaviti

258980   Přeplaziti Svazek: 2 Strana: 0967
Přeplaziti, il, en, ení, přeplazovati (se), hinüberkriechen o. schleichen. — se přes co. Had přeplazil se přes cestu.

258981   Přeplemeniti se, přeplemeňovati se Svazek: 2 Strana: 0968
Přeplemeniti se, přeplemeňovati se, sich zu sehr vermehren, wuchern. Ros.

258982   Přepleskati Svazek: 2 Strana: 0968
Přepleskati, přeplesknouti, knul a kl, ut, utí, přepleštiti, il, ěn, ění, überklatschen, überplaudern. — co.

258983   Přeplesnivěti Svazek: 2 Strana: 0968
Přeplesnivěti, ěl, ění, zu sehr schimmeln. Ros.

258984   Přeplésti Svazek: 2 Strana: 0968
Přeplésti, pletu, tl, ten, ení; přeplítati, přepletovati, überstricken, überflechten. — co: koš. Proutek v pletení koše přepletl. D. — jak. Nebo král uherský velmi zúžil byl město řetězy přes vodu táhna a mnohými běhy přepletoval. Let. 202.

258985   Přepletač Svazek: 9 Strana: 0252
Přepletač, e, m. Vz Bič.

258986   Přepleti Svazek: 2 Strana: 0968
Přepleti, přeplíti, pleji, plel, et, etí, aus-, durchjäten. — co: trávu, zahradu. Us.

258987   Přepletovati Svazek: 7 Strana: 0444
Přepletovati, vz Přeplésti.

258988   Přeplískati Svazek: 7 Strana: 0444
Přeplískati = přepleskati. Šm.

258989   Přepliti Svazek: 2 Strana: 0968
Přepliti, pliji, plil, it, ití, přeplinouti, ul, ut, utí, přeplívati, přeplivnouti, přes něco plíti, überspeien, darüber spucken, speien. — co: práh. Us.

258990   Přepliti Svazek: 7 Strana: 0445
Přepliti. A včilkaj su děda starý, ne- můžem si p. brady. Us. mor.

258991   Přeplň Svazek: 7 Strana: 0445
Přeplň = přeplněk. Loos.

258992   Přeplně Svazek: 10 Strana: 0299
Přeplně, plenissime. Žádosť něčí p. na- plniti. Pat. Jer. 80. 6.

258993   Přeplněk Svazek: 2 Strana: 0968
Přeplněk, ňku, m., přehojnost, der Uiber- fluss. P. mízy (nemoc rostlin), Um. les. Vz Přeplnosť.

258994   Přeplněk Svazek: 10 Strana: 0299
Přeplněk, ňku, m., pleonasmus. Vz Ott. XIX. 897. Jeho jméno Felix Šťastný nebylo přeplňkem (byl vždy šťastný). Slavč. Příh. 91.

258995   Přeplnění Svazek: 2 Strana: 0968
Přeplnění, n., die Uiberfüllung. Šm. P. lidem (přelidněnosť), die Uibervölkerung.

258996   Přeplněnosť Svazek: 2 Strana: 0968
Přeplněnosť, i, f., die Uiberfülle. Dch.

258997   Přeplněnosť Svazek: 7 Strana: 0445
Přeplněnosť trhu zbožím. Kzl. 305.

258998   Přeplněný Svazek: 2 Strana: 0968
Přeplněný, überfüllt. P. žaludek štěká a říhá. Kom. P. sklad. — čím: zlatem. Dch. Vz Přeplniti.

258999   Přeplněný Svazek: 7 Strana: 0445
Přeplněný. P. divadlo. Us. P. rým, verš. Dk. Poet. 244., 402. P. krví.

259000   Přeplniti Svazek: 2 Strana: 0968
Přeplniti, il, ěn, ění; přeplňovati, über- füllen, überladen. - co, koho: sklenici, žaludek. Us. — co, koho, se čím (jak): jídlem, pitím, vínem (přes míru), zbožím, zahradu stromy. Šm. V. Řemeslo se přepl- nilo mistry. D. Sklenici vodou p. Vz Ústa. — se. Někdo lační a jiný se přeplnil. Br. Rybník se přeplnil.