1001   Akanthit Svazek: 5 Strana: 0894
Akanthit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 212.

1002   Akantovitý Svazek: 5 Strana: 0894
Akantovitý. A. rostliny, acanthaceae: paznehtník. Vz Slb. 370.

1003   Akantový Svazek: 10 Strana: 0552
Akantový. A. listy v hlavici korintského sloupu. KP. XL 82.

1004   Akara Svazek: 5 Strana: 0894
Akara, y, f., tetracera, Tigaresrauch, rostl. A. olšolistá, t. alnifolia, okrouhlolistá, t. tigarea. Vz Rstp. 29.

1005   Akardiak Svazek: 5 Strana: 0894
Akardiak, a, m., z řec. = nestvůra bez- srdečná, eine Missgeburt ohne Herz. Čs. Ik. I. 278. Cf. Slov. zdrav. I. 2.

1006   Akardie Svazek: 10 Strana: 0552
Akardie, e, f., z řec. = nedostatek srdce. Ott. XXIII. 993a.

1007   Akarnaňan Svazek: 1 Strana: 0017
Akarnaňan, a, m.; akarnanský.

1008   Akarnani-a Svazek: 1 Strana: 0017
Akarnani-a, e, f., krajina v str. Řecku.

1009   Akaroidový Svazek: 7 Strana: 1184
Akaroidový. A. pryskeřice. Rm. II. 371.

1010   Akát, u Svazek: 5 Strana: 0894
Akát, u, m., vz Akácie. — A., robinia, trnovník. Rosc. 167.

1011   Akatalektický Svazek: 1 Strana: 0017
Akatalektický verš, vz Verš.

1012   Akatalepsie Svazek: 5 Strana: 0894
Akatalepsie, e, f., řec. = nechápavosť.

1013   Akatolický Svazek: 5 Strana: 0894
Akatolický = nekatolický. A. kniha. Mus. 1880. 9. A. žáci. Vz Enc. paed. I. 159.

1014   Akátový Svazek: 5 Strana: 0894
Akátový, vz Akaciový.

1015   Akauthido-Mit-is Svazek: 5 Strana: 0894
Akauthido-Mit-is, a, m. A. Jak. 1612. Vz Jg. H. 1. 529., Jir. Ruk. I. 6.

1016   Akce Svazek: 1 Strana: 0017
Akce, e, f., konání, skutek. Kom. Aktion.

1017   Akcedent Svazek: 5 Strana: 0894
Akcedent, a, m. A-ti před r. 1849. žáci hlavních a středních škol po praemiantech nejlepší. Vz Enc. paed. I. 160.

1018   Akcelerace Svazek: 1 Strana: 0017
Akcelerace, e, f., z lat., zrychlení po- hybu. Rk.

1019   Akcelerace Svazek: 5 Strana: 0894
Akcelerace, e, f., lat. = zrychlení. Vz S. N.

1020   Akcent Svazek: 1 Strana: 0017
Akcent, u, m., přízvuk. Vz Přízvuk. — Akcentovati = přízvukom naznačiti. Jg.

1021   Akcentovati Svazek: 5 Strana: 0894
Akcentovati, akcentuiren.

1022   Akcentující Svazek: 5 Strana: 0894
Akcentující, accentuirend, přízvučný. A. rhythmus verše. KB. 2. vyd. 2. Jazykům prosodií přízvučnou se spravujícím říkáme akcentující. Dk.

1023   Akcept Svazek: 1 Strana: 0017
Akcept, u, m., z lat.; písemné vyjádření o přijetí směnky. — Akceptace, e, f, --při- jetí směnky. — Akceptant, a, m. = příjemce směnky, dlužník směneční. — Akceptovati = směnku přijíti. Rk.

1024   Akcepteur Svazek: 5 Strana: 0894
Akcepteur, a, m , z fr. = příjemce směnky, dokud ji ještě nepřijal; kupecky. Kh.

1025   Akcessista Svazek: 1 Strana: 0017
Akcessista, y, m. (od lat. accedere), pří- stupník, kdo při úřadech přistup má, aby se cvičil, při poradách nehlasuje. Jg. — Vz De- spota (stran skloňování).

1026   Akcessista Svazek: 5 Strana: 0894
Akcessista. Přidej : der Accessist. A. po- štovní, lesní. Šp.

1027   Akcessistský. A Svazek: 10 Strana: 0552
Akcessistský. A služba. Tk. Pam. I. 174.

1028   Akcessiství Svazek: 10 Strana: 0552
Akcessiství, n. Tk. Pam. I. 175.

1029   Akcessit Svazek: 1 Strana: 0017
Akcessit, u, m. Přibližná (menší, nižší) cena za práci, které se při vypsáni cen za nejlepší podaná díla první nejvyšší ceny ne- dostalo.

1030   Akcidence Svazek: 1 Strana: 0017
Akcidence, e, f., z lat., případný, nejistý, vedlejší důchod úředníkův. Jg., Rk.

1031   Akcidencí Svazek: 9 Strana: 0423
Akcidencí. Školní a. v XV. a XVI. věku. Vz Wtr. Part. 244., 281.

1032   Akcidenční Svazek: 9 Strana: 0003
Akcidenční hoblík v knihtiskárně. Ott. XIV. 446.

1033   Akcidenční Svazek: 10 Strana: 0002
Akcidenční práce v knihtiskárnách — drobnější, příležitostné výrobky, které vedle novin a větších spisů se zhotovují. Ott. 1. 615.

1034   Akcie Svazek: 1 Strana: 0017
Akcie, e, f., die Aktie: vklad neb podíl při nějakém podniknutí; 2. list vkladní. Spo- lečnost' na akcie. Akcie banková, železničná. Na odbyt šly akcie železničné. Akcie úvěru pozemkového. Šp. — Akcijní spolek (zří- zený na společné vklady). Šb. myslí, že ak- cionářská společnosť lepší jest než ,akcijní´·. — Akcionář, e, m. Rk. — Akciový. A. podíl, kapitál, společnost' (akcijní). Šp.

1035   Akcionář Svazek: 5 Strana: 0894
Akcionář, e, m. = vkladník, vlastník vkladní listiny, der Aktionär. Podíl a-ře ve jmění společenském při společnosti akciové. Šp., S. N.

1036   Akcionářský Svazek: 5 Strana: 0894
Akcionářský, Akcionär-. A. cukrovar, Šp., podnik. Pdl.

1037   Akciový Svazek: 9 Strana: 0003
Akciový. Nejstarší a. společnost' v Čech. r. 1497. Vz Pal. Děj. V. 1. 407. A. sládek. = sládek akciového pivováru. Mtc. 1899. 221.

1038   Akciz Svazek: 1 Strana: 0017
Akciz, u, m., z lat. accidere, co se od zboží odstřihne, odebere; poplatek z věcí prodajných; na Slov. dánka., Jg., die Accise.

1039   Akcíz Svazek: 5 Strana: 0894
Akcíz. Vz S. N.

1040   Akcizák Svazek: 5 Strana: 0894
Akcizák, a, m., der Acciseeinnehmer. Rk.

1041   Akefal-os Svazek: 5 Strana: 0894
Akefal-os, a, m., řec. = bezhlavec. Vz S. N.

1042   Akidopeirastika Svazek: 5 Strana: 0894
Akidopeirastika, y, f., řec. = zkoušení jehlou. Vz Slov. zdrav. I. 10.

1043   Akinesa Svazek: 5 Strana: 0894
Akinesa, y, f., řec. = bezvládí, nechyb- nosť, nepochybnosť. Vz S. N.

1044   Akiste Svazek: 5 Strana: 0894
Akiste = jak jisto, zajisté, gewiss, sicher- lich. Pozriteže, pozrite, aké váš brat šaty má, to a. budú zlaté. Dbš. Sl. pov. I. 259.

1045   Akiurgie Svazek: 5 Strana: 0894
Akiurgie, vz Akurgie.

1046   Akivi Svazek: 7 Strana: 1184
Akivi, Akibi, kmen slovan. Vz Šf. Strž. I. 236., 244.

1047   Akklamace Svazek: 5 Strana: 0894
Akklamace, e, f., z lat. = přikřikování. der Zurrf, Beifall, die Akklamation. Voliti někoho a-cí = ne lístky, ani kuličkami,
nýbrž souhlasným pokřikem.

1048   Akklimatisace Svazek: 1 Strana: 0017
Akklimatisace, e, f., (z lat.), navykáni na počasí. — Akklimatisační choroba. — Ak- klimatisovati se, navykati cizímu podnebí. Rk.

1049   Akklimatisace Svazek: 5 Strana: 0894
Akklimatisace. Přidej: Vz Slov. zdrav. I. 10., S. N.

1050   Akklimatisační Svazek: 5 Strana: 0894
Akklimatisační, Akklimatisations-. A. zahrada. Sl. les.

1051   Akklimatisování Svazek: 5 Strana: 0894
Akklimatisování, n., die Akklimatisi- rung. A. rostlin, zvířat. Vz KP. III. 280., 298.

1052   Akkolada Svazek: 5 Strana: 0894
Akkolada, y, f. = spona, sponka, svorka, jíž se spojuje několik not, vět, die (Um- armung), Akkolade, Klammer zur Verbindung einzelner Noten, Sätze. Kh.

1053   Akkommodace Svazek: 5 Strana: 0894
Akkommodace, e, f. = přispůsobení, die Anpassung, Bequemung, Akkomodation. Nz. lk., KP., Schd. I. 129., Slov. zdrav. I. 10., S. N.

1054   Akkomodovati se Svazek: 1 Strana: 0017
Akkomodovati se (lat.), přispůsobiti se čemu. Rk.

1055   Akkompagnement Svazek: 5 Strana: 0894
Akkompagnement (akotipanjeman), u, m. = doprovázení, die Begleitung, Beglei- tungsstimmen.A. zpěvu hudbou.

1056   Akkorat Svazek: 1 Strana: 0017
Akkorat (lat.), zrovna, na vlas, Rk., právě.

1057   Akkord Svazek: 1 Strana: 0017
Akkord, u, m., lépe než akord, souzvuk, přiměřené spojení několika tonův. Akkord sextový, kvartsextový, kvintsextový, sekun- dový, septimový, prvotný n. základní, odvo- zený, nedokonalý. Nauka o akkordech. Lá- mání, převrat, spojování akkordův. Akkor- dové kroky. Hd. — 2. Smlouva, úmluva; shoda. Pracovati v akkordu n. na akkord (za cenu smluvenou). Pr. — Akkordovati, udě- lati smlouvu stran něčeho. — co s kým. Us.

1058   Akkord Svazek: 5 Strana: 0894
Akkord. Ř. 12. zd. za Hd. přidej: A. durový a mollový, KP. II. 286., alterovaný, Nár. list. 1884. č. 105., dvou-, tří-, čtyř-, pěti-, šesti-, sedmizvuký, konsonující, disso- nující, enharmonický, terekvartový, sekundo- kvartový, septimononový, průtažný, vodivý. Zv. Př. kn. II. 6., 9., 13., 14., 20. (8.). Cf. Schd. II. 96., S. N.

1059   Akkord Svazek: 8 Strana: 0003
Akkord také = přístroj, jenž označuje akkordy. Taktoměry a a-dy. Cenník íirmy bratří Plachtů. Dhnl.

1060   Akkord Svazek: 9 Strana: 0003
Akkord. Vz. Mus. 1850. II. ř. 63. nn.

1061   Akkordi-on Svazek: 5 Strana: 0894
Akkordi-on, a, n. = přenosná harmonika s klavesy a měchem. Mlt.

1062   Akkordický Svazek: 10 Strana: 0002
Akkordický. A. hra Nár. list. 1903. č. 174 3.

1063   Akkordovaný Svazek: 5 Strana: 0894
Akkordovaný, akkordirt, akkordmässig ausgemacht. A. peníze. Mus. 1880. 37.

1064   Akkordový Svazek: 5 Strana: 0894
Akkordový, Akkord-. A. chod, krok (v hudbě). Mus. 1850. — A. práce, dělník. NA. IV. 111. Vz Akkord.

1065   Akkreditiv Svazek: 1 Strana: 0017
Akkreditiv, u, m., věřici list vyslancův. — Akkredovati koho, Důvěru neb úvěrek komu zjednati. Rk.

1066   Akkreditiv Svazek: 8 Strana: 0003
Akkreditiv, u, m. = list úvěrní; v ob- chodu poukázka (mandát) vydatelova na vy- zvaného (adressata), aby ověřenému (akkre- ditovanému) na účet vydatelův úvěru poskytl. Vz Ott. (Dhnl.). Akkusativ. Cf. Brt. D. II. 286.

1067   Akkreditiva Svazek: 10 Strana: 0002
Akkreditiva, y, f., z lat. = věricí, po- věřovací list, úvěrní list. Nár. list. 1903. 3. 17.

1068   Akkumulace Svazek: 5 Strana: 0894
Akkumulace, e, f., z lat. = nahromadění, die Anhäufung, Accumulation. S. N. X. 12.

1069   Akkumulator Svazek: 5 Strana: 0894
Akkumulator, u, m. = náčiní k působení stálého tlaku, der Akkumulator. KP. II 116.

1070   Akkumulator Svazek: 9 Strana: 0003
Akkumulator, u, m. Elektrická doprava na drahách pomocí a-rů. Us. Vz ku př. Nár. List. 1899. č. 76. odp.

1071   Akkumulátorový Svazek: 10 Strana: 0002
Akkumulátorový. A. společnosť. Nár. list. 1903. č. 124. 5.

1072   Akkurat Svazek: 5 Strana: 0894
Akkurat = akkorat.

1073   Akkuratessa Svazek: 5 Strana: 0894
Akkuratessa y, f., z fr. = přesnosť, die Genauigkeit, Richtigkeit, Pünktlichkeit, der Fleiss, die Akkuratesse.

1074   Akkusace Svazek: 5 Strana: 0894
Akkusace, e, f., lat. = obžaloba, obvinění.

1075   Akkusativ Svazek: 1 Strana: 0017
Akkusativ, u, m., pád čtvrtý ve skloňo- váni. V staré češtině rovnal se akkusativ jmen podstatných rodu mužského i při ži- votných nominativu. Ale již v nejstarších dobách setkáváme se s genitivem m. akku- sativu a postupem 15. století starý akkus. vymizel. Libuša kóň pusti. Jíti za muž (po- sud na Slov.). Že Bóh znala jsúci žena. Kat. 1820. Svoj kóň okročil. Anth. Jir. Vsadil ho na koník (vz Koník). Sedl na kůň a Pro Bůh — posud se udrželo. Později tedy akkus. sg. slov živé bytosti znamenajících genitivu se rovnal a posud se rovná. Volte muža. L. S. Poznati Boga. Ev. Člověka, holuba. Šb., Mkl. — O příponách akkusativu vz Skloňovaní. Akkussativ se klade: 1. někdy o místě ve spojení se slovesy pohybu na otázku kam? v které místo? ale nyní zřídka a to jen v několika způsobech mluvení. Také na otázku kde? Zde mívají akkusativy bud' platnosť nepravých předložek, buď význam pádů adverbialných. Příde Jesus Hierolosím (m. v Hierosolim aneb do Jeruzaléma). Ev. sv. Jana. Tečete dom od domu. St. skl. Nebývajte ženy prázny a běhudlny dom od domu. Št. Běhala místo od místa. Svěd. Odtad jsme šli konec toho rybníka. Svěd. Slovútný byl až kraj světa (na kraj světa). Br. Přivalichu klády pokraj nasep. Rkk. 52. (Cf. Na vrsě kdě stáchu pokraj lesa, Rkk. 31.). Krám od krámu jde. Svěd. Pojď dóm. Na Mor. Šel konec cesty, světa, Kdybys šel kraj světa (kdybys byl kraj světa), dostanou tě přece. Us. Konec hory Sion jest klášter neveliký; konec toho kůru stojí oltář. Pref. 149., 217. Sta prostřed sieni; Prostřed chrámu v pychu stáše. Kat. 1052., 1171. Konec té vsi jsme se zastavili. Žer. Záp. II, 85. Střed Prahy boj vzechu. Dal. 27., 17. Král kázal dělati chrámy prostřed města. Pass. 580. Plaval prostřed moře. Výb. I. 229. Přišli vrch hory vysokej. Sš. P. 148. Tu stranu od slunce východa, Anth, I. 38. Bok lesa se zastavili. Us. Západ slunce jest krajina jedna, Anth. I. 126. Tam tvá matka leží druhý hrob od dveří. Sš. P. 159. Bydlí druhý dům od konce. Us. Dům od domu pomoci žádati. Žer. Záp. II. 96. Dům od domu choditi, běhati, žebrati. Us. Ven, na Slov. von, vonka. Tak som hor skočila, ako by nespala, Koll. — Nyní často místo lepšího akkusativu užíváme předložkových pádův hl. s předložkami: do, na, v, k. Zk., Vn., Mkl. S. 392. — 2. O čase. Označuje čas, ve kterém se něco děje tak, že se tím čas vyplňuje aneb ne; označuje tedy okamžik i trvání děje. Klade se tedy a) na otázku: kdy? v který čas? Dán jest list tu středu po sv. Martinu (ve středu). Výb. A to bylo desátý den měsíce listopadu. Haj. A šla ten večer pryč. Svěd. Přivésti tu chvíli. Kat 1638. — Pozn. I zde někdy před- ložek (v, na) užíváme. — Sem patří: dnes, letos. — b) Na otázku: jak dlouho? Pobyli jsme tu tři dni. Celý den v boji pracoval. Troj. Celé léto déšť žádný nepršel. Haj. Nic nevejde do města tohoto věky věkům neči- stého. Št. Den ode dne, Výb. 1. 529; den po dni, Prot. 152; chvíli od chvíle odkládáno. Žer. Záp. II. 168. — Pozn. 1. Často i předložky klademe. Zpravoval zemi za čtyry léta, V.Pobyl tu po mnohé dni. Br. Ta zima nebyla už po ně- kolik let. V. Vz víc v Zk. Skl. 47. a násl.; Mkl. S. 393. — Pozn. 2. Na otázku: jak dávno ? kladou se místo čísel základních čísla řa- dová, když řeč jest o tom, v kolikátý již den, měsíc atd. se činnost koná. Tu již sedmé léto bydlím. Svěd. Již osmý den na cestách jest. Tehda sv. Justina sedmé léto za ve- šken lid Bohu se modlila. Pass. (Zk. Skl. 48.). — 3. O míře, váze a ceně na otázky: jak daleko ? jak dlouho ? jak mnoho ? A od- tud odešli tři hony. Br. Já každý den tři míle uženu. Svěd. Ušli den cesty. Cap. Oni za ním Běželi asi dvoje hony. Pass. Syn čtyry léta stár jest. Us. Koruna vážila hřivnu zlata. Br. Ta kniha stojí mne kopu. Ros. Strych žita dva groše platil. Háj. Procenili je 300 zlatých. Us. Dlužen byl libru zlata. V.— Vz víc Zk. Skl. 47.-49., Mkl. S. 390. — Pozn. 1. Akkus. míry stojí při jménech přídavných: dlouhý, hluboký, krátký, nízký, starý, široký, těžký, tlustý, vysoký atd. Vz tato slova za příčinou příkladův. Tento dům jest tři sáhy vysoký.— Pozn. 2. Akkusativy místa, času, míry a kolikosti nepřecházejí v záporných větách zpravidla v genitiv. Ne- dal celou noc pokoje. Zk. Má služba mnoho neznamená, Jg. Málo zvídej, moc nejídej, dlouho živ Budeš. Prov. — Ale místo akku- sativu rozsahu v prostoře a čase také geni- tiv. Ani dvou celých let nekraloval. Anth. Jir. Nemohli jste jedné hodiny bdieti se mnou. Pass. Jeden bez druhého nemohli býti dne celičkého. St. skl. (Vz Bartoš, Genitiv závislý na slovesech). — Pozn. 3. U číslovek nelze a priori rozhodnouti, stojí-li k označení ko- likosti v nominativu či akkusativu, poněvadž oba tyto pády tvarem svým stejny jsou. Tak- též se věc má s jmény podstatnými rodu muž.: počet, ostatek, Díl, atd., u nichž táž vazba se vyskytuje. Soudcův větši počet se sjelo. Žer. Sotva čvrtý Díl živých zůstalo. Let. Ko- stel byl malovaný, ale díl se učadilo od lampy. Pref. Veliký díl Budíne se sbořilo. Břez. Dva díly lidu zemřelo. Háj. Ostatek života jeho sepsáno jest. Br. — V tomto pří- padě mohou toliko jména rodu žen. rozhod- nouti, která mají akkus. jiný od nominativu. A tu ovšem jasně viděti, že se k označení kolikosti původně akkusativu užívalo. Tak mluvíme posud: Jest vína v láhvi trochu, trošku, kapku, krapku. Jest jich hromadu. Polovici nás nespalo. Pref. Mohlo býti as ho- dinu na noc. Pref. Když pak polovici svátku se vykonalo. Mkl. S. 363. Jest jich hromadu (vedlé: Hromada jich tam bylo). Us. Kolik máte ještě žita na poli? Odpověď: Bude ho tam ještě kopu. V komoře jest ještě žita mě- řiču, mouky měrku atd. Tak alespoň mluví posud na morav. Slovensku. Máme tedy za to, že nepochybíme položíce pravidlem, že k označení kolikosti původně akkusativu se užívalo a že nám zde činiti jest s větami bezpodmětnými. Brt. (Vz Mtc. 1870., str. 120.). S Brt. nesrovnává se zcela Mkl., jenž píše v S.str. 54.: Výrok základních číslovek od 5—100 stoji v sg. a neutru; uvážíme-li, že pět, šest atd. subst. fem. jsou, mohli bychom za to míti, že ve větě: ,pět jich padlo' pět akkus. jest a že věta jest bezpodmětná. Ale tomu odporují věty jako: Hromada jich tu Bylo. Us. Z nich jde, že, označuje-li podmět množ- ství, výrok v neutru stojí, neřídě se rodem podmětu. A v S. str. 34.: Číslovky základní od 5—100 jsou fem., ale výrok stojí v ne-
utru. Totéž pravidlo objevuje se u jiných
slov množství označujících. Tehdáž třetí díl
v Čechách pomřelo. V. Bylo krvi dvě skle-
nice. Sš. Na stromě sedělo kopa ptákův. Er.
Polovice města Prahy shořelo. Háj. Hojnosť
vína se obrodilo. V. Nahrnulo se hróza myší.
Na Slov., Ht. Ľudí bolo neslýchaná síla. Na
Slov., Ht. Neminulo to týden. Sš. Konečně
praví v S. str. 391.: Vazbu číslovek základ-
ních od pěti do Desíti změnil bych v ten roz-
um, že tyto číslovky za akkus. pokládány
býti mají, v jiných případech stal se nomi-
nativ rovněž slovem nesklonným. Vz Shoda,
VIII. — Vedlé této neosobné razby (Brt.) vy-
skytuje se i u starších spisovatelův dosti
zhusta vazba osobná. Sedm nás jsme v to-
varyšstvu byli. Pref. Víc než 24 knechtův
ho doprovodili. Bl. By z těch konšel polovice
seděla na N. Městě. Bart. Král rozkázal, aby
9 měšťanův postavili se na hradě. Let, Ji-
ných ostatek přivedeni sú do Mostu. Let. Po-
lovice jich držela kopí. Br. Bola tam sila
krásných parip. Na Slov., Ht. Na ten chýr
přihrnula se sila pánov. Ńa Slov., Ht. (Brt.,
Mtc. 1870. str. 120.; Mkl. S., 34., 390.) — 4. O příčině klade se toliko při tázacím če, co ? Ce (proč, nač) se rmoutíš ? — Co mi laješ? Potom ještě při ukazovacím to. To (=. proto) on se bál! To on se nechtěl přiznat. Us. na Mor., Brt. Co pláčeš? Sš. P. 378. Co mu toho třeba bylo? Kat. 1778. Co třeba toho bylo Bohu? Kat. 1864. Cožs při- šel? Anth. II. 248. Co se vrtíš, touláš? Us. To on nepřišel! To on bledne! Us. na Mor. — 5. Akkusativ předmětu (zevnitřního). Nejhustěji se akkusativ klade v předmětě, kterým se obsah činnosti doplňuje. Akkus. předmětu řídí a) slovesa přechodná. Jsou pak to slovesa přechodná jednoduchá i pře- chodná složená s předložkami oddělenými neb neoddělenými: do, na, nad, o, ob, od, po, pod, pře, před, při, pro, s, u, v, vz, za, z, roz, vy, kteréžto předložky činnosť rozličným způ- sobem obmezují, vztahujíce činnosť aneb k místu, odkud, kam, kde a kudy se nese, aneb k času aneb posléze k jakosti samé. Máti boží tamo divy tvoři. Rkk. Nevěrný sobě zá- hubu strojí. Kom. Nohy nesou a drží tělo všecko. Št. Naklonil k nim lítostí všecky. Br. Kázal Vyšehrad obezdíti. Háj. Postaviti čtyři valné voje. Rkk. Jen jednoho Boha věřiti. Jg. Minuli dům. Svěd. Lvové loví divoké osly. Br. Ptáčník ptáčky pastí chytá. Kom. Mnohé slzy ronil. Kom. Točili ze sudu vino. Us. Potřeba věci draží. Kom. Slunce běh svůj dokonalo. Troj. Aj já nakrmím lid ten pe- lynkem. Br. Ohol vlasy své. Br. Ohryzá maso. V. Odkryjž oči mé. Br. Pomazal jej olejem svatým. Br. Zemi všecku sobě podrobil. Kom. Tím promýyej ránu. V. Rozženu je po kraji- nách. Br. Řeka svlažila louky. Jel. Hmyz jej do smrti ujedl. Jg. Dítky si vychoval. V. Za- hnal vojsko. V. Učiti se co (zeměpis) — jest german. a šp. m.: učiti se čemu. — Vz Mkl. S. 375 a 376. — Vz jednotlivá slovesa s nazna- čenými předložkami složená v slovníku tomto a mnoho příkladův k slovesům přechodným vůbec v Zk. Skl., str. 52.-84.; Zk. Ml., II, str. 11. a násl. — Pozn.l. Mnohá přechodná slo- vesa pojí se raději s genitivem než s akkus. ku př.: hledati, hlídati, mstíti, obhájiti, stříci, zažiti atd., vz tato slovesa. — Pozn. 2. Místo akkusativu klade se u přechodných sloves ge- nitiv a) když se působení podmět a nevzta- huje k celému předmětu, než jen k částce jeho (gt. partitivní, dělivý). Dej mu chleba. Nalij mu vína. Ten prohrál peněz ! Ten měl hrušek! Vz Genitiv partitivní. — b) V záporných větách. O tom vz Genitiv v záporných větách. Vz také: Co, Což, Něco, Nic — kdy se kladou do genitivu a kdy do akkusativu (v zápor- ných větách). — Pozn. 3. Akkusativ mají slovesa: boleti, mrzeti, svrběti, svěděti, záb- sti. Akkusativ ten označuje osobu. Mkl. S. 383. Noha jej bolí. Us. Ať tě hlava nebolí. Sš. Dnes mě zebe v ruce. Brt. Boli mä celé telo. Na Slov., Ht. Vz jednotlivá tato slovesa. — Pozn. 4. Mnoha slovesa pojí se s akkma- tivem jména v pojmu slovesa obsaženého. Ak- kus, tento slove akkus. předmětu vnitřního či ohsahu a slouží snad k sesilnění, oživení výrazu. Mkl. S. 385. Spravedlivý soud sou- diti. Br. Dobré vyznání vyznati. Br. Dobrý boj bojovati. Br. Sny sníti. Br. Vidění vídati. Br. Štěpnice štěpovati; řezby řezati. Br. Oběti obětovati, plat platiti, své posly poslati, pravdu praviti. Háj. (Zk. Skl. 89.). Dievča krok kročí; Snilo se mi snisko; Mužný boj bíme (bijme); Pekný život ty kvety žily; Usni sa mi aspoň jedon sníček. Na Slov. Oči si vyočiti, slib slibovati. Koll. — Podobná jest vazba s akkusativem takových jmen, která se slo- vesem toliko smyslem příbuzná jsou. Či spíš sen věčný mladosti ? Na Slov., Ht. Prá- zdnú řeč mluviti. Pass. (Mkl., S. 387.). — V jazyku českém klade se v těchto případech obyčejně instrumental: Plakati pláčem veli- kým; Usnul snem Smrti. Br. Modlitbou dlou- hou se Modlil (Zk. Skl 89.) — b) Slovesa nepřechodná s předložkami : do, na, nad, o, ob, po, pod, pře, před, pro, vz, z, za, roz, vy složená řídí akkusativ předmětu; jsou pak to z pravidla slovesa pohybu (Mkl.). Nadjeli jsme vítr. Har. Moře všecku zemi obchází. Kom. Přebředl Jordán. Br. Cestu vyjezditi. Us. Cestu mu zaběhli. Svěd. Kdo má koláč, najde i družbu. Jg. A v tom jej smrť na- dejde. Št. Strach a hróza ju obešly. Na Slov., Ht. Saul s lidem svým obkličovali Davida. Br. Svój kóň okročil. Jir. Anthol. Luňák obletuje kuřátka. Lom. Tu kdež je moře oplove. Kat. 28. Oskočili jej. Háj. Silní ob- stupují mne. Br. Tu horu řeka obchodí. Háj. Popadněte jej ; proběhl vojska ta; prošel tu krajinu; přeskočil zeď. Br. Jazyk rozum před- skočil. Jel. Schodili hory mnohé. Haj. Bůh všecky věci obsáhá. Hus. Neklan dni své přebyl. Pulk. Překvílili noc. Jg. (Tři poslední slovesa neoznačují pohybu). Vz Mkl. S., 382. a jednotlivá slovesa s naznačenými předlož- kami složená v tomto slovníku a Zk. Skl., 86. — Pozn.. 1. Slovesa propadnouti a mžíti mívají v jistých vazbách platnosť slo- ves přechodných a pojí se s akkusativem věcným. Dva tisíce kop grošův jsme pro- padli. Arch. I. 151. Propadne hřivnu. T?v 108. Hrdlo své propadl. Žer. Záp. II. 35. Propadl pokutu. Žer. Sn. 51. Propadl hrdlo, česť i statek. Prot. 237. Sám druhdy hlad mra jiným jisti dával; Ty si rozkošný oběd připravuješ a můj sluha hlad mře. Pass. 526., 247. Musel mříti hlad. K. Poh. G04. — Pozn. 2. Některá slovesa zvratná od- vrhujíce se stávají se přechodnými: smáti se všecky nás rozesmál. Jg. — Pozn. 3. Věty činné s akkusativem předmětu přenášejí se v rod trpný, když se akkus. převede do no- minal, nominativ pak do genitivu s před- ložkou od n. do pouhého instrumentalu, slo- veso do rodu trpného téhož času a způsobu. Nízcí oslavují Hospodina,— od nízkých osla- vován bývá Hospodin; Úzkosti svíraly duch můj — úzkostmi svírán byl duch můj. — Pozn. 4. Akkus. míry, ceny, času zůstávají v rodě trpném v akkusativu. Zk. — b) Dva akkusativy mají po sobě: a) akkus. předmětu a akkus. míry a ceny slovesa: ceniti, proceniti, položiti, státi. Cenil nám ty věci tři tisíce zlatých. Us. Vz tato slovesa. — Pozn. Místo akkusativu ceny může před- ložka za s akkus. státi, Cenil ty věci za 3000 zl. — b) Akkus. předmětu a akkus. výroku na předmětě závislého (jména vý- rokového), kterým se předmětu přisuzuje, co jest nebo jaký jest. Po slovesech: činiti, číti, dáti, díti, jmenovati, mníti, nazvati, působiti, uzříti, viděti, voliti, vyhlásiti, znamenati, dě- lati, stvořiti, poroditi, křestiti, vychovati, přijati, vzíti, přivítati, uznati, ustanoviti, vy- hlásiti, provolati, usaditi, korunovati, míti, míniti, souditi, poznati, pokládati, potvrditi, vykládati, pamatovati atd. Ty já své pány nazývám. Pass. Vzdy s sebou mám stráži (=. za stráži) anděla. Pass. Ambrože biskupa (= za biskupa) volte. Pass. Nyní již muže kníže (za k.) míti budete. Pulk. Učiňte jej syna zatracení. Br. Manželku (za m.) měl sestru ženy Vladislava. V. Jiní ho Celedruha jme- nují. V. A dal si mu pomocnici (za p.) Evu, manželku jeho. Br. — Pozn. 1. Adjektiva, i participia neurčitého východu pojí se s tě- mito slovesy v akkusativě přísudkovém. Ale díme je šťastny, budou-li Boha ctíti. Št. Řeč tvá známa tě činí. Br. Odtud jej svázána poslal. Pass. Uzřev císaře hněvivá. Výb. I., 297. Vida se hlucha a slepa. Výb. I., 283. Nalezla bránu otevřenu. VýB. I., 473. Matku k jedné skále vlny živu přinesú. Výb. I 266. Ktož Boha nemá milostiva; Každá svátosť činí člověka svata; Vidúc se neduostojny. Št. kn. šest. 122., 209., 223. Čije se raněna. Troj. Tehdáž ho umrlá mněli. Pass. Pokora vzácno činí panenství. Št. — Ale i: A na- lezli tělo celé. Háj. Hlad krmě lahodné činí. V. On působí volnou cestu mou, činí nohy mé křepké. Br. Vino panny učiní mluvné. Br. Vz více příkladův v Programu gymnasia slovanského v Olomouci. 1873.—74., str. 22., Pk. — Vz tato slovesa a Zk. Skl., 90; Zk. Ml. II., 12.; Brt. Instrumental, 23. — Pozn. 2. Přísudek závislý shoduje se s předmětem v pádě aneb stojí v instrumentale nebo s před- ložkou za. Akkus. přísudkový s předložkou za klade se, když toho jasnosť a určitosť žádá, místo instrumentalu přísudkového. Při- jali ho za společníka. Br. Nazývám jej pána n. pánem. Us. Vládyky mne za kníže zvolili. Háj. Rozumnosť přítelkyní jmenuj. Br. Cf. Pracoval za tovaryše; Sloužil za pacholka. Brt. — Mkl. S. 388. má vazby s předložkami k, za, za germanismy; ale akkun. s před- ložkou za jest dohry a dodatečně doložen: ovšem můžeme za něj často instr. klásti; vz předcházející, Za. — Pozn. 3,. Když předmět i podmětem věty jest, klade se pří- sudek závislý do akkusativu nebo do nomina- tivu (z pravidla) nebo do instrumentalu. Vi- dím se přemožen, přemožena, přemoženým. Sami se spravedlivý (spravedliví, Br.) činíte před Bohem. Ben. Chtěl se jim mil učiniti. T?v. Ve všem uzřel se přemožen. Pass. Svat se činí; Že ne nazí, ale odieni se ukázali; Avšak než by se ukázal křiv. Št. o věc. obec. 235.; 5.; 164. Vopokaž sa muž, beweise dich als Mann; vón vudova so chory, er giebt sich als krank; náš lud menuje so Serbjo, unser Volk nennt sich Serben. Seiler's Gram. der Sorben-wendischen Sprache. Budissin. 1830. — Mkl. S. 388. — Zk. Skl., 46. — 93. — 7. Akkusativ řídí předložky: mimo, mezi, na, nad, o, ob, po, pod, před, přes, pro, s, skrze, v, za. Vz tyto předložky. — 8. Akkus. stojí také u částic na, ná, pl., nate, náte, která zajisté z některého zájmena vznikla. Na kus chleba. Na svou čepici. Vz Mkl. S. 383. — 9. Po slovesech uzna- menání, čití, projevování může i u nás akkus. cum intinitivo státi aneb s pře- chodníkem. P. Prusík Fr. má vazbu akkus. cum inft. v Listech filologických, II, 227. za napodobení latiny neb řečtiny, pročež prý se jí stříci máme, jen u sloves viděti (zříti) a slyšeti oblíbila prý si čeština před- mětnou větu infinitivnou, na př. vidím otce psáti, slyším matku mluviti. — Ale Mkl. S. 872. praví, žé jest snad napodobením latiny a řečtiny (wohl in Folge des Einflusses der lat. und griech. Sprache) a uvádí za příklady: Všecky rozkazy tvé o všech věcech pravé býti poznávám. Br. Znamenal sebe býti ne- mocného . Háj. Oznamovali jemu někoho býti v černé sukni. Háj. Pomsty žádostivého ho býti znal.Ht., II, 266. —Brt. Instrumental str. 7. učí: Jako s infinitivem časoslova býti přísudok pravidelně, v instrumentale spůsoby nominalné se pojí, tak užívá se též vazby v akkusativě s infinitivem: Císařovna křesťankou se býti vyznala. Har. II, 80. Hlásal se býti krevním přítelelm Kom. Lab. 63. Pravil jej býti písařem. Žer. Záp. II, 155. Kunrad arcibiskup pod obojím se býti prohlásil. Prot. 36. Kým mne praví býti lidé? Sš. Ev. Mk. 36. Královna viděla sa býť přemoženou. Pov. 396. Vybrali 9 mužův, které hodnými býti úřadu kněžského soudili. Prot. 57. Vz Brt. o Infinitivě v Km. 1874. a 75. — Zk. Skl. 656. nemá jí za špatnou ničeho proti ní nenamítaje. Poznal-li by při patrně zlou býti (advokat), přijímati jí nemá. Pr. Člověk Boha na nebi býti poznává. Br. Znám se býti člověkem. Mudr. Uzřel své roucho na trůnu visoucí. Cf. Listy filologické II, 310. Ostatně vz Praviti a Infinitiv (kde o této vazbě víc jest pověděno). — 10. Po latinskú stojí akkus. m. dativu ve výroku u infinitivu, slovesa býti, a sloves podobného významu. Zastižena býti nepřipravena veliká škoda jest. Kom. — Mkl. S. 141.; Zk. Skl. 656. 11. Tvar akkusativní klade se o nominativě v obecné mluvě hlavně vý- chodních Čech a, západní Moravy. Tu stojejí vojáky m. stoji vojáci. Šb., Brt, Naopak zase se tam říká: Viděl jsem vojáci m. vojáky. Také v Praze se říká: Budeme si hráti na vojáci m. hráti na vojáky.

1076   Akkusativ Svazek: 5 Strana: 0894
Akkusativ. Str. 17. b. ř. zd. 14. Za 1638. přidej: Je-li u jména přívlastek? Vz Neděle. Cf. Jir. Nkr. 72. — Str. 18. a. ř. sh. 25. Přidej: Vz Záporný. — Str. 19. a. ř. sh. 11. Za Nic přidej: Vz Záporný. Tamtéž ř. sh. 32. Přidej : Vz Bž. 161. a příklady v KB. 234. — Str. 19. b. ř. sh. 16. Po Zk. přidej: Vz Mkl. II. 112. — Str. 20. a. ř. sh. 24. smaž čárku za pl. (před náte). A ř. 27. ib. Přidej po 383. ještě: Na, 4. — Str. 20. a. ř. zd. 8. Přidej: Znal-liby sobe hříchem tím zmazaného býti. BR. II. 127. b. A moc apo- štolskou praví se míti. Chč. P. 176. Kterak král volený podává se držeti artikule sobě podané od královstvie. Let. 107. Až císař přezvěděl to býti v městě Ravenně. Háj. Staří pohané růži skrze Venuši pošlou býti pravili. Vrat. Onen se prodává na penězích mši zpievati, onen kázati. Hus. I. 401. Ač sou mi na tom sněmě dluhy mé spravedlivé býti vysvědčili. Pal. Děj. V. 2. 326. Vz Brt. S. 3. vyd. 186., Š. a Ž. 1878. 54. a obšírný článek o akk. v Enc. paed. I. 160.—165., Brt. D. 178.—179. (O akk. na Mor.).

1077   Akkusativ Svazek: 7 Strana: 1184
Akkusativ. Cf. Gb. Ml. II. 102., D. Lhrg. 286., 287. Akk. s inft. Gb. Ml. II. 106. , A-vem vyjadřuje se předmět, doplněk, pří- slovečné určení. Ib. 103., 104.

1078   Akkusativ Svazek: 9 Strana: 0003
Akkusativ sing. = nom. při vzorech: , chlap a oráč' jest z pravidla zastaralý a vzácný: před císař, před král, za kněz, jíti za muž. Vz Gb. H. ml. III. 1. 26., 97. Dvojí akkus. u Husa. Vz Programm akadem. gy- mnasia na r. 1894. str. 19. Akk. míry v Maš ruk. Vz. Mus. fil. 1898. 208. a 1899. 95. Akkus. na Císařovsku. Vz Mtc. 1900. 62.

1079   Akkusativ Svazek: 10 Strana: 0002
Akkusativ dvojí. Vz Baw. 430.

1080   Akkusativ Svazek: 10 Strana: 0552
Akkusativ v podřečí polnickém. Vz Hoš. Pol. I. 123.

1081   Akloill Svazek: 8 Strana: 0003
Akloill = co jen, jak jen. Slov. Phľd. 1894. 306.

1082   Aklubic Svazek: 8 Strana: 0003
Aklubic, e, m. = Cibulka., básn. (obrá- ceně). List. fil. 1894. 418. Ako = jako, j odsuto. Dšk. Jihč. I. 46.

1083   Akme Svazek: 5 Strana: 0894
Akme, y, f., řec, = vrchol; vrchol ne- moci Vz Slov. zdrav. I. 3.

1084   Ako Svazek: 5 Strana: 0895
Ako = jak, jako. Na Slov. Ssk.

1085   Akoda Svazek: 8 Strana: 0003
Akoda = akože. Slov. Phfd. 1895. 119.

1086   Akolava Svazek: 5 Strana: 0895
Akolava. Akolava, amolasa a ty milá, dej sem prasa (při hře na prasátko, na zlatý prsten). U Uher. Brodu. Čes. mor. ps. 51.

1087   Akologie Svazek: 5 Strana: 0895
Akologie, e, f., nauka o druzích a účincích léků. S. N.

1088   Akolyta Svazek: 5 Strana: 0895
Akolyta, y, m. = kdo při službách božích posluhuje. Vz S. N., Tk. III. 29.—31. A-té = nižší služebníci církevní, posud ti, kteří dostali poslední nižší svěcení na kněžství církve kat. Vz Enc. paed. I. 165., S. N.

1089   Akolytat Svazek: 5 Strana: 0895
Akolytat, u, m. = poslední nižší posvěcení na kněžství. S. N.

1090   Akolytovati Svazek: 5 Strana: 0895
Akolytovati = při službách božích po- sluhovati.

1091   Akolytství Svazek: 5 Strana: 0895
Akolytství, n. = akolytat. S. N.

1092   Akomačný Svazek: 5 Strana: 0895
Akomačný. Hned si prisadol ke stolu a všetko do akomačného maku s velkou chuťou pojedol. Dbš. Sl. pov. I. 290. Vz Akomak.

1093   Akomak Svazek: 5 Strana: 0895
Akomak, u, m. Všetko som vypočuvala do akomaku. Chlpk. Dram. II. 49.

1094   Akonellin Svazek: 5 Strana: 0895
Akonellin, u, m., v lučbě. Čs. lk., II. 268., IV. 141.

1095   Akonin Svazek: 7 Strana: 1184
Akonin, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 395.

1096   Akonit Svazek: 5 Strana: 0895
Akonit, u, m. = voměj. Čs. lk. VIII. 275., X. 221., Rgl.

1097   Akonitan Svazek: 5 Strana: 0895
Akonitan, u, m., akonitsaures Salz. Nz.

1098   Akonitin Svazek: 5 Strana: 0895
Akonitin, u, m., v lučbe, aconitinum, der Akonitin = alkaloid rostlin z rodu ornej e. Nz., Nz. lk., vz Slov. zdrav. I. 3. Čs. lk. III. 141., VIII. 405.

1099   Akonitin Svazek: 7 Strana: 1184
Akonitin, u, m., alkaloid. Vz KP. VI. 612.

1100   Akonitový Svazek: 5 Strana: 0895
Akonitový. A. kyselina, die Akonitsäure.

1101   Akonový Svazek: 7 Strana: 1184
Akonový, A. kyselina. Vz Rm. I. 532. ,

1102   Akorát Svazek: 8 Strana: 0003
Akorát = právě. A. nic nedostaneš. Dej mi kousek! Akorát (= nedám)! Brt. D. II. 513.

1103   Akorátní Svazek: 8 Strana: 0003
Akorátní, pünktlich. Brt, D. II. 513.

1104   Akorátní Svazek: 10 Strana: 0552
Akorátní, z lat. = přesný, správný. Brt. Sl. 6.

1105   Akože Svazek: 5 Strana: 0895
Akože = jakže, zajisté. Slov. Slav.

1106   Akr Svazek: 7 Strana: 1184
Akr, u, m. = amer. míra plošná. Nár. listy.

1107   Akra Svazek: 5 Strana: 0895
Akra! eufemisticky m. sakra. Akra, to je pěkné! Akra, šak mu dám! Na již. Mor. Šd.

1108   Akraga-s Svazek: 5 Strana: 0895
Akraga-s, nta, m., Agrigentum, mě. v Si- cílii. — Akragantský, von Akragas.

1109   Akragas Svazek: 1 Strana: 0017
Akragas, vz Agrigentum.

1110   Akramenckej Svazek: 10 Strana: 0002
Akramenckej. A. nehybo! Ml. Bolesl. Čes. 1. XIII. 177.

1111   Akratothermy Svazek: 10 Strana: 0002
Akratothermy, pl., f, řec, lázně pro se- sláblé. Nár. list. 1903. č. 148. 16.

1112   Akreditovaný Svazek: 10 Strana: 0552
Akreditovaný = pověřený. Nár. list. 1905. 354. 13.

1113   Akreditovati Svazek: 10 Strana: 0552
Akreditovati, akkreditovati = někomu víru, vážnosť zjednati; pověřiti něčím. Strz.

1114   Akribie Svazek: 10 Strana: 0002
Akribie, ?, f., řec. = zevrubnost, správ- nost, přesnost, dokonalosť, pečlivosť. Vědecká a. Osv. 1896. 710.

1115   Akribijní Svazek: 10 Strana: 0552
Akribijní. Vz Akribie v III. Přisp. 2. — Nár. list 1905. 29. 13.

1116   Akridin Svazek: 7 Strana: 1184
Akridin, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 228.

1117   Akridinový Svazek: 7 Strana: 1184
Akridinový. A. kyselina. Vz Rm. II. 228.

1118   Akroamatický Svazek: 5 Strana: 0895
Akroamatický, řec. A. nauky, kterým učenci jen ústně žáky své vyučovali. Vz S. N.

1119   Akroamatický Svazek: 10 Strana: 0002
Akroamatický, řec. A. důkaz (provo- zený jen samými slov)). Uč. spol. 1902. IX. 24.

1120   Akrobat Svazek: 1 Strana: 0020
Akrobat, a, m., provazolezec. Rk.

1121   Akrobat Svazek: 5 Strana: 0895
Akrobat, a, m., z řec. = tanečník na provaze, der Seiltänzer. Cf. Vlšk. 262., 387.

1122   Akrodynie Svazek: 5 Strana: 0895
Akrodynie, e, f., řec. = bolesti končetin. Vz S. N.

1123   Akrokerauni-a Svazek: 1 Strana: 0020
Akrokerauni-a, nií, pl., n. Dle Gymna- sium. Pohoří v Epiru.

1124   Akrokeraunia Svazek: 5 Strana: 0895
Akrokeraunia dle: Slovo, tedy gt. A-raun.

1125   Akrol Svazek: 5 Strana: 0895
Akrol, u, m., v lučbě, der Akrol, Akrolein. Nz., Šfk. 489., Šfk. Poč. 502., Schd. I. 383.

1126   Akrolein Svazek: 5 Strana: 0895
Akrolein, u, m., vz Akrol.

1127   Akroleinacetal Svazek: 10 Strana: 0002
Akroleinacetal, u, m., v lučbě. Vstnk. XI. 122.

1128   Akromi-on Svazek: 5 Strana: 0895
Akromi-on, a, n. = výčnělek nadpažní. Slov. zdrav. I. 3.

1129   Akropol-is Svazek: 1 Strana: 0020
Akropol-is, e, f., opevněná vyšší část' města, Vyšehrad. Rk.

1130   Akropol-is Svazek: 5 Strana: 0895
Akropol-is. Vz KP. I. 119., Vlšk. 9., 10., 12., 20., 29., 34.

1131   Akropolský Svazek: 5 Strana: 0895
Akropolský = vyšehradský. A. zeď. Vlšk.

1132   Akrostich Svazek: 7 Strana: 1184
Akrostich. Cf. Jg. Slnosť 158.

1133   Akrostich-on Svazek: 5 Strana: 0895
Akrostich-on, a, n. = báseň příležitá, jejíž začáteční písmena činí jméno osoby nebo nějakou propověď, Namengedicht, Na- menverse, das Akrofichon. Cf. Enc. paed. 1. 166., S. N., Jg. Slnosť. 158.

1134   Akroterie Svazek: 5 Strana: 0895
Akroterie, e, f., z řec. = ozdoby z pá- lené hlíny na nízkých podstavcích, Her- vorragung, das Endglied, die Akroterie. Zpr. arch. VII 54. A. = plastické ozdoby sklá- dající se z palmových listů ve způsobě vě- jíře seřaděných. NA. I. 15., S. N.

1135   Akryl Svazek: 5 Strana: 0895
Akryl, u, m., v lučbě, der Akryl. Nz.

1136   Akrylový Svazek: 7 Strana: 1184
Akrylový. A. kyselina. Vz Rm. I. 433.

1137   Aksamin Svazek: 5 Strana: 0895
Aksamin, u, m. = axamit. Co pro mne přijedě šestimi vranyma, oširovanyma, čer- venym daminem, bilym aksaminem pospři- kryvanyma. Sš. P. 360.

1138   Aksamit Svazek: 1 Strana: 0020
Aksamit, u, m., z řec ???????? — šesti- drátový, šestinitni. V. Lat. exametum. A. hladký, ozdobený, lehký, těžký, nestříhaný, květovaný, planý (polohedvabný). Jg. Aksa- mit: droguetový, dvojitý, lisovaný, řezaný, stříhaný, špatný, utrechtský, žebrácký. Kh. Der Sammet. V axamitu choditi. Jg. — Ak- samitka, y, f., věc z aksamitu dělaná (stužka, čepice). Us. — Aksamitový. A. barva. Us. Sammet-.

1139   Aksamit Svazek: 5 Strana: 0895
Aksamit. Přidej: Vz S. N., Mkl. Etym. 2. A. bavlněný, vlněný, hedvábný. Mtj. 67. Hnědý a. jejích zraků. Šml. Měkký a. lučin. Šml. Cf. Sdl. Hrd. II. 167., Kram. Slov. 9. — A., holosericum, das Sammethaar. Sl. les.

1140   Aksamit Svazek: 8 Strana: 0003
Aksamit tlačený, chlupatý, polohedvábný, strakatý. Wtr. Krj. I. 36. Ne vše a., co se černá. Nov. Př. 272.

1141   Aksamítka Svazek: 7 Strana: 1184
Aksamítka, y, t., elysia, hmyz. Vz Brm. IV. 2. 321.

1142   Aksamítka Svazek: 8 Strana: 0003
Aksamítka = čepice, vydrovka s aksami- tovým dénkem. Brt, D. II. 469.

1143   Aksamítnatý Svazek: 5 Strana: 0895
Aksamítnatý, sammethaarig. Sl. les., Čl. Kv. XVIII. A. chloupky. Kk. Br. 22.

1144   Aksamítnice Svazek: 5 Strana: 0895
Aksamítnice, e, f., die Sammetblume. L., Šm. Vz Aksamítník.

1145   Aksamítník Svazek: 5 Strana: 0895
Aksamítník, a, m., der Sammetmacher. L, Šm. — A., chlaenius, der Sammetläufer, brouk. A. přioděný, vestitus, Schrankův, ch. Schrankii, černorohý, ch. nigricornis. Kk. Br. 32., 33. — A., u, m., tagates erecta, die Sammetblume, Studentennelke. Mllr. 103., Rstp. 888., Kk. 161., 166.

1146   Aksamítník Svazek: 9 Strana: 0003
Aksamítník, a, m. Vz Ott. XII. 226.

1147   Aksamítník Svazek: 10 Strana: 0002
Aksamítník, a, m. — obchodník s aksa- mitem. Kom. Did. 170. —· A., u, m. — karafiát indijský, umrlci kvit. Nár. list. 1903. 224. 4.

1148   Aksamitově Svazek: 5 Strana: 0895
Aksamitově černý, sammetartig schwarz. Stn. I. 16.

1149   Aksamitový Svazek: 10 Strana: 0002
Aksamitový. Baw. Ar. v. 2921.

1150   Aksend Svazek: 9 Strana: 0003
Aksend, u, m. = odvod. U Polné. Hoš.

1151   Aksenda Svazek: 8 Strana: 0003
Aksenda m. asenda = odvod, k přisuto. Brt, D. II. 129.

1152   Aksije Svazek: 8 Strana: 0003
Aksije = jáma na len. U Hump. NZ. 1893. 517.

1153   Akšara Svazek: 1 Strana: 0020
Akšara čhanda n. varnavritta, vz Mk. Ml. 324; Zk. Ml. II, 203; Sš. 26.

1154   Akštain, vz Svazek: 7 Strana: 1184
Akštain, vz Agštajn.

1155   Akštajn Svazek: 10 Strana: 0002
Akštajn, akštýn, akštén. Mš. Slov. A. z něm., jantar i achat, které se za sebe za- měňovaly. Lbk. 106. Vz Agštein.

1156   Akštejn Svazek: 5 Strana: 0895
Akštejn, u, m., vz Agštejn. Byl. 15. stol.

1157   Akštejnový Svazek: 5 Strana: 0895
Akštejnový olej, oleum succini, das Bern- steinöl. Mllr. 73.

1158   Akštienový Svazek: 10 Strana: 0002
Akštienový. A. hora. Baw. B. 2a.

1159   Akt Svazek: 1 Strana: 0020
Akt, u, m. lat., čin, skutek; časť hry v divadle, jednání, dějství; posunek těla.

1160   Akt Svazek: 7 Strana: 1184
Akt divad. hry. Vz Jg. Slnosť. 136.

1161   Akt-e Svazek: 1 Strana: 0020
Akt-e, y, f.; starší jméno Attiky.

1162   Akta Svazek: 1 Strana: 0020
Akta, vzActa. V. Die Akten.

1163   Akta Svazek: 5 Strana: 0895
Akta veřejná atd. Vz Sbn. 589., 648., 875., 888., Enc. paed. I. 167., S. N.

1164   Aktaeon Svazek: 1 Strana: 0020
Aktaeon, a, m., Dianou v jelena proměněn.

1165   Akteur Svazek: 1 Strana: 0020
Akteur (aktér), a, m., fr., divadelní herec. — Akteurka, y, f. Rk.

1166   Aktini-um Svazek: 10 Strana: 0552
Aktini-um, a, n., nový prvek. Zl. Pr. XXI. 286., Phľd. XXIV. 361.

1167   Aktinism-us Svazek: 5 Strana: 0895
Aktinism-us, u, m., z řec. = chemická působnosť paprsků světelných. ZČ. III. 23.

1168   Aktinolith Svazek: 5 Strana: 0895
Aktinolith, u, m., kámen paprskový, řec. Vz Bř. N. 174., S. N.

1169   Aktinolithová Svazek: 5 Strana: 0895
Aktinolithová břidlice, der Aktinolith- schiefer. Krč. G. 230.

1170   Aktinometr Svazek: 5 Strana: 0895
Aktinometr, u, m. = paprskoměr, der Strahlenmesser, Aktinometr. Šp., ZČ. III. 23., S. N.

1171   Aktinomykosa Svazek: 8 Strana: 0003
Aktinomykosa, v, f. Dr. Hlava a Honl. 1893.

1172   Aktinomykotický Svazek: 8 Strana: 0003
Aktinomykotický. A. onemocnění. Dr. Hlava a Honl. 1893.

1173   Aktium Svazek: 1 Strana: 0020
Aktium, vz Actium.

1174   Aktiva Svazek: 1 Strana: 0020
Aktiva a passiva, lat., jmění a dluhy. Rk.

1175   Aktivita Svazek: 5 Strana: 0895
Aktivita, y, f., z lat. = právo a povin- nosť zastávati některý úřad a užívati za to práv s tímto úřadem spojených. Vz Enc. paed. I. 168.—169.

1176   Aktivita Svazek: 10 Strana: 0002
Aktivita, y, f., lat. Optická a. Vot. 74.

1177   Aktivní Svazek: 1 Strana: 0020
Aktivní, lat., činný; a. obchod, když se více vyváží než přiváží. A. služba = sku- tečná. Rk.

1178   Aktivní Svazek: 5 Strana: 0895
Aktivní. Přidej: A jistina, jmění, Us., Pdl., tlak, Pek. 173., stav jmění (aktiva), Šp, dluhy (které jsou jiní kupci dlužni; passivní, které je kupec sám dlužen). Kh. Aktivní služba úředníkův. Vz Enc. paed. I. 168.

1179   Aktivný Svazek: 8 Strana: 0003
Aktivný. A. kyselina. Vstnk. TIT. 2.

1180   Aktovati Svazek: 8 Strana: 0003
Aktovati = achtovati. Čel. Pr. m. II.

1181   Aktualní Svazek: 5 Strana: 0895
Aktualní, aktuell. A. vědění. Hlv. 41. A. energie. ZČ. I. 6., 254., II. 81., S. N.

1182   Aktuar Svazek: 1 Strana: 0020
Aktuar, a, m., úředník k zapisováni do protokolu.

1183   Aktum Svazek: 1 Strana: 0020
Aktum, vz Actum.

1184   Akumetr Svazek: 5 Strana: 0895
Akumetr, u, m. = sluchoměr. S. N.

1185   Akupressura Svazek: 5 Strana: 0895
Akupressura, y, f., lat. = zastavení kr- vácení tepny tlakem jehly. Vz Slov. zdrav. I. 3.

1186   Akupunktura Svazek: 5 Strana: 0895
Akupunktura, y, f., lat. = bodnutí jehly do některé části těla. Vz Slov. zdrav. I. 3.

1187   Akurát Svazek: 8 Strana: 0003
Akurát, vz Akorát (3. dod.). Brt. D. II. 438.

1188   Akustický Svazek: 5 Strana: 0895
Akustický, akustisch. A. místnosť, síň, sál, temperatura, Mj., skvrny, maculae acu- sticae, Osv. I. 227., klam. Kos. Ol. I. 282.

1189   Akustika Svazek: 5 Strana: 0895
Akustika. Přidej: A. = nauka o zvuku. Die Wissenschaft von den Gesetzen des Schalles und Gehöres, die Akustik. Vz KP. II. 274., Enc. paed. I. 169.—179., S. N. Akutní. Přidej: prudký. Vz S. N.

1190   Akustika, y Svazek: 1 Strana: 0020
Akustika, y, f., z řec, nauka o hlaholu, sluchozpyt, Rk., zvukosloví. — Akustický = zvukový. Nz.

1191   Akušér Svazek: 1 Strana: 0020
Akušér, a, m., z fr., pomocník při po- rodu. Rk.

1192   Akutní Svazek: 1 Strana: 0020
Akutní (lat.) choroby, náhlé a horké. Rk.

1193   Akutnosť Svazek: 7 Strana: 1184
Akutnosť, i, f. Kutn.

1194   Akvamarín Svazek: 1 Strana: 0020
Akvamarín, u, m. vz Smaragd.

1195   Akvamarin Svazek: 5 Strana: 0895
Akvamarin, odrůda beryllu. Osv. I. 668. Vz Br. N. 187., KP. III. 190., Schd. I. 303.

1196   Akvamarín Svazek: 7 Strana: 1184
Akvamarín. Říjen platí a-nu. Nár. listy. Vz Drahokam (2. dod.).

1197   Akvamarinový Svazek: 10 Strana: 0002
Akvamarinový. A. šperk. Zr. Čer. 14.

1198   Akvarellovaný. A Svazek: 10 Strana: 0552
Akvarellovaný. A. kresba. Nár. list. 1905. 1. 13.

1199   Akvarellovati co Svazek: 10 Strana: 0552
Akvarellovati co: skizzy stromů a. Zr. Mad. 48. Akvarellový. A. barvy. Rgl., Strz.

1200   Akvarellový Svazek: 10 Strana: 0002
Akvarellový. A technika. Nár. list. 1904. 38. 13. Vz Aquarella.

1201   Akvarium Svazek: 5 Strana: 0895
Akvarium, vz Aquarium a přidej: Vz Enc. paed. I. 179.—185.

1202   Akvatinta Svazek: 5 Strana: 0895
Akvatinta, y, f. = rytí na způsob tušo- vání, Malerei in Tuschmanier. Vz KP. I. 385.

1203   Akvavit Svazek: 5 Strana: 0895
Akvavit, u, m. = nápoj, das Lebens- wasser, abgezogener Branntwein. Osv.

1204   Akvil-o Svazek: 1 Strana: 0020
Akvil-o (Aquilo), -ona, m., z lat., půlnoční vítr. Nordwind.

1205   Akvirent Svazek: 5 Strana: 0895
Akvirent, a, m. = vyzískatel, množitel, der Erwerbende, Vermehrende. Kh.

1206   Akvírovati Svazek: 5 Strana: 0896
Akvírovati = získati, zjednati, erwerben, aquiriren; kupecky. Kh.

1207   Akvisice Svazek: 1 Strana: 0020
Akvisice, e, f., z lat. acquisitio; nabytí, získání něčeho. Rk.

1208   Akvisiční úsilí Svazek: 10 Strana: 0002
Akvisiční úsilí. Nár. list. 1904. 3. 14

1209   Akvit Svazek: 5 Strana: 0896
Akvit, u, m. = potvrzení přijaté věci, die Empfangsbescheinigung; kupecky. Kh.

1210   Akvitovati Svazek: 5 Strana: 0896
Akvitovati = listem potvrditi, beschei- nigen; kupecky. Kh.

1211   Aký Svazek: 5 Strana: 0896
Aký = jaký. Slov. Ssk.

1212   -aký Svazek: 7 Strana: 1184
-aký: dvojaký, trojaký, pateraký. Vz Brt. D. 153.

1213   Aký, ako Svazek: 1 Strana: 0020
Aký, ako (zastr.), na Slov. = Jaký, jako.

1214   Akýsi Svazek: 5 Strana: 0896
Akýsi =jakýsi. Slov. Ale tam čert podhodil akúsi starú babu. Dbš. Sl. pov. I. 412.

1215   Akž Svazek: 10 Strana: 0002
Akž = jakž. Ev. olom. XVI.

1216   -al Svazek: 1 Strana: 0020
-al. Přípona jmen podstatných muž. rodu: stýskal. Jg.- -al z l, viz l v al. — V Kr- konoších v činném příčestí m. el: slyšal (m. slyšel), držal, sedal, věďal, klečal, pršalo. Šb. Vz A.

1217   -ál Svazek: 1 Strana: 0020
-ál. Přípona jmen podstatných rodu muž., znamenává něco velikého, silného: močál, nosál, Jg., D., nohál, rohál. Na Mor. Brt.

1218   -ál Svazek: 5 Strana: 0896
-ál (m.: -áč, -atý). Přidej: hlavál, hubál, okál, zubál, ňuhňál, chromál, všivál. Na Zlínsku. Brt. D. 141.

1219   -ál, áł, ała Svazek: 9 Strana: 0003
-ál, áł, ała: nosál, ožhrala atd. Vz Lor. 34.

1220   Al manco Svazek: 5 Strana: 0899
Al manco = nedoplatek, kupecky. Kh.

1221   Al marco Svazek: 5 Strana: 0899
Al marco = placení za kovovou hodnotu zlata a stříbra, jenom tolik, zač kovová hodnota zlata n. stříbra stoji. Kh.

1222   -ala Svazek: 1 Strana: 0020
-ala. Přípona jmen podstatných rodu žen.: píšťala, kvičala, žížala, cvrčala. Jg., D., Mkl. B. 107. Vz Tvoření slov.

1223   -ala Svazek: 5 Strana: 0896
-ala tvoří na Moravě obyč. převzdívky: brňala, bunčala, círala, mazala, ožrala. Vz Brt. D. 141.

1224   Alabandin Svazek: 5 Strana: 0896
Alabandin, u, m. = sirník manganatý, nerost. Vz S. N. V. 88., Šfk. Poč. 333., Bř. N. 229.

1225   Alabaster Svazek: 1 Strana: 0020
Alabaster, alabastr, stru, m., z řec, úběl, sádrovec celistvý; jemnozrná odrůda sá- drovce, bílá jako padlý snili (Bř.). Bílý jako alabastr. Jg. — Alabastrový. A. nádoba,. Kom., lom, tělo (bílé).

1226   Alabastr Svazek: 5 Strana: 0896
Alabastr. Přidej: Vz KP. III. 25., 199., IV. 380., S. N., Kram. Slov. 9., Schd. II. 36., I. 333., Bř. N. 137., Šfk. 188., Šf. Poč. 257.

1227   Alabastrovec Svazek: 5 Strana: 0896
Alabastrovec, vz Alabastřec.

1228   Alabastřec Svazek: 5 Strana: 0896
Alabastřec, sterce, alabastrovec, vce, m. = paúběl, der Alabastrit. Šm., Rk.

1229   Alafanc Svazek: 1 Strana: 0020
Alafanc, halafanc, e, m., starší formy: alefanc, alifanc, z něm. Alfanc, fallacia, nequitia, nugae, cavillatio, podvod, ničemnost'; vzatek, dar podkupný. Mz. 96. Darův a ala- fancův přijímati nechtěl. V. Boháč velmi
snadno Dary a halafanci soudce porušuje.
Wodň. zre. Alafaneův bráni. V., Rb. 266.
Spravedlivý soudce h-cův nebéře. Rb. —

1230   Alafancovati Svazek: 1 Strana: 0021
Alafancovati — dary porušiti. Reš.

1231   Alakreatin Svazek: 7 Strana: 1184
Alakreatin, u. m., v lučbě. Vz Rm. I.; 598.

1232   Alakreatinin Svazek: 7 Strana: 1184
Alakreatinin, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 593.

1233   Alalie Svazek: 5 Strana: 0896
Alalie, e, f., řec. = nemožnosť vyslovo- vati článkované zvuky. Vz Slov. zdrav. I.10.

1234   Alalie Svazek: 8 Strana: 0003
Alalie. Cf. Ott, VIII. 315.

1235   Alamarš Svazek: 10 Strana: 0552
Alamarš! = táhni. Rgl. Ale. Sr. Brt. Sl. 6.

1236   Alambík Svazek: 1 Strana: 0021
Alambík, vz Alembík.

1237   Alamodový Svazek: 8 Strana: 0003
Alamodový = který jest á la mode, oblí- bený. A, píseň. Mus. 1895. 114., Zbrt. Tan. 256.

1238   Alamodský Svazek: 8 Strana: 0003
Alamodský = alamodotu/ (3. dod.). A. ka- safírek. XVIII. stol. Nár. list. 1895. č. 46. Feuill.

1239   Alanin Svazek: 5 Strana: 0896
Alanin, u, m., v lučbě. Šfk. 662., Šfk. Poč. 484.

1240   Alanin Svazek: 10 Strana: 0002
Alanin, u, m, v lučbě. Vstnk. XII. 50.

1241   Alant Svazek: 5 Strana: 0896
Alant, u, m. = oman.

1242   Alantoin Svazek: 7 Strana: 1184
Alantoin, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 589.

1243   Alantový Svazek: 5 Strana: 0896
Alantový kořen (omankový), die Alant- wurzel. Sl. les. Vz Slov. zdrav. I. 10.

1244   Alanus Svazek: 7 Strana: 1184
Alanus báseň. Vz D. Gesch. 149. nn.

1245   Alapatryta Svazek: 5 Strana: 0896
Alapatryta, y, f., jídlo, zastr. Jir.

1246   Alapatryta Svazek: 7 Strana: 1184
Alapatryta, y, f., z olla potrida. Jir.

1247   Alar Svazek: 7 Strana: 1184
Alar, u, m., onichinus, kámen, zastr. Pršp. 6.

1248   Alarm, u Svazek: 1 Strana: 0021
Alarm, u, m., z fr., poplach, znamení na poplach. Rk.

1249   Alaš Svazek: 5 Strana: 0896
Alaš, e, m., druh slivovice. Us.

1250   Alaš-créme Svazek: 8 Strana: 0003
Alaš-créme = alaš vyráběný ve způsobě crému. Dhnl. exc.

1251   Alaun Svazek: 5 Strana: 0896
Alaun. Přidej: z něm. Vz Šfk. 297.

1252   Alaun, u Svazek: 1 Strana: 0021
Alaun, u, m., z něm., kamenec. V. V ně- kterých krajinách: ledek. Šp.

1253   Alaunovatý Svazek: 5 Strana: 0896
Alaunovatý, bohatý na alaun, oprav, bohatý na kamenec.

1254   Alaunový Svazek: 1 Strana: 0021
Alaunový, kamencový, ledkový. Jg. Alaun —.

1255   Alb-a Svazek: 1 Strana: 0021
Alb-a, y, f., bylo mě. v Italii. — Albský lépe než albánský. — 2. Dlouhá, bíla košile knězi pod ornátem. V.

1256   Alb-um Svazek: 1 Strana: 0021
Alb-um, a, n., z lat. U Římanův bílé tabule k zapisováni zpráv; 2. památní kniha, památník, Gedenkbuch. Rk.

1257   Alb-um Svazek: 5 Strana: 0896
Alb-um. Přidej: A. na podobizny, na fotografie, Photographienalbum. Nf. Vz Enc. paed. I. 186., S. N. — A. = ženský stydký úd. U Nepoměřic u N. Brodu. Rč.

1258   Alba Svazek: 5 Strana: 0896
Alba, — 3. = přítok Divoké Orlice. Krč.

1259   Alba Svazek: 10 Strana: 0002
Alba, y, f., řeka v Orlických horách, Běla, později Novohradská řeka. Jrsk. XIV. 130., XXII. 193.

1260   Albani-e Svazek: 1 Strana: 0021
Albani-e, e, f., -banský; -baňan; Albanézi či Albánci, Arnauti při jaderském moři.

1261   Albanie Svazek: 5 Strana: 0896
Albanie, vz S. N.

1262   Albatros Svazek: 5 Strana: 0896
Albatros, a, m., pták brodivý. A. obrov- ský, diomedea exulans. Vz Frč. 345.

1263   Albatros Svazek: 7 Strana: 1184
Albatros. Cf. Brm. II. 3. 596

1264   Alběnice Svazek: 5 Strana: 0896
Alběnice, ves. Tk. V. 198.

1265   Albera Svazek: 5 Strana: 0896
Albera, y, m., os. jm. Arch. I. 183., Pal. Rdh. I. 117.

1266   Alberov Svazek: 5 Strana: 0896
Alberov, a, m. Sdl. Hrad. IV. 203.

1267   Albert Svazek: 1 Strana: 0021
Albert, a, m. Vz Aleš.

1268   Albert Svazek: 5 Strana: 0896
Albert, a, m. A. Ed., Dr. a prof. ve Vídni, nar. v Žamberce 20/1 1841. Vz Tf. H. 1. 3. vyd. 196. — A. Mik. z Kaménka f 1617. Vz Jg. H. 1. 577., Jir. Ruk. I. 7., Šb. H. 1. 227., Enc. paed. I. 186.

1269   Albert Svazek: 7 Strana: 1184
Albert z Adalbert. Vz Mus. 1889. 164. — A. O tajnostech ženských. 15. stol. Vz D. Gesch. 292. — A. Ed, dvorní rada a prof. lékař. fakulty ve Vídni. Vz Mus. 1880 181.

1270   Albert Svazek: 8 Strana: 0003
Albert. Odvozeniny vz v Kotk. 10. — A. Bohemus okolo r. 1239. Vz Vlč. Lit, 10.

1271   Albert Svazek: 9 Strana: 0003
Albert Eduard dr., prof. a spis. f 26/9. 1900. Vz Nár. list. 1900. č. z též doby.

1272   Albertana Svazek: 5 Strana: 0896
Albertana, spis z 15. stol. Vz Jir. Ruk. I. 8.

1273   Albertana Svazek: 7 Strana: 1184
Albertana oprav v: Albertanův spis. Cf. i Výb. II. 889 nn., D. Gesch. 241.

1274   Albertotypie Svazek: 5 Strana: 0896
Albertotypie, e, f. = Husníkův obraz Albertem zdokonalený. Vz KP. IV. 540.

1275   Albeř Svazek: 5 Strana: 0896
Albeř, e, f., něm. Albern, ves u Nové Bystřice. Sdl. IV. 157.

1276   Albeřice Svazek: 5 Strana: 0896
Albeřice, dle Budějovice, Albersdorf, ve Slezsku. Tk. III. 118.

1277   Albieri Svazek: 9 Strana: 0003
Albieri Pav. = Jan Mucek.

1278   Albieri P Svazek: 7 Strana: 1184
Albieri P. Vz Bačk. Př. 83.

1279   Albík Svazek: 1 Strana: 0021
Albík, a, m., Albinus.

1280   Albík Svazek: 5 Strana: 0896
Albík, a, m., os. jm. Tk. II. 531., III. 407., IV. 721., V. 234., S. N., Sbn. 292., 327., 444., 663.

1281   Albin Svazek: 5 Strana: 0896
Albin, u, m., nerost. Bř. N. 145.

1282   Albin Svazek: 9 Strana: 0423
Albin, a, m. A. Jan z Bělé. Jir. Ruk. I. 8.

1283   Albini-braendlinovka Svazek: 9 Strana: 0003
Albini-braendlinovka, y, f., druh ruč- nice Vz. Ott. XIII. 188. b.

1284   Albinism-us Svazek: 5 Strana: 0896
Albinism-us, u, m., lat. = bělenka, ne- barvivosť duhovky, čímž oko dostává barvu růžovou a jest světloplaché. Vz Slov. zdrav. I. 10.

1285   Albion Svazek: 5 Strana: 0896
Albion, a, m. = Anglicko. 1465. Vz S. N.

1286   Albit Svazek: 5 Strana: 0896
Albit, u, m. = živec, nerost. Vz Bř. N. 180., Schd. II. 44., KP. III. 9., S. N.

1287   Albit Svazek: 10 Strana: 0002
Albit, u, m., nerost. Vz Mtc. 1903. 46.

1288   Albluice Svazek: 5 Strana: 0887
Albluice, e, f., z lat. = obmývka, die Reinigung, Säuberung, Abluition; při mši sv. = umytí kalicha vínem, při čemž i kněz prsty své umývá. S. N. I. 15.

1289   Albo Svazek: 5 Strana: 0896
Albo = anebo.. Slez. Na Ostrav. Tč.

1290   Alboferin Svazek: 10 Strana: 0002
Alboferin, u, m. = silici a výživný pro- středek. Nár. list. 1904. 10. 10.

1291   Albový Svazek: 5 Strana: 0896
Albový, eine Farbe bei Geweben. Po- stavy tři bílé a tři albové. 1557. A. sukno. Gl. 1.

1292   Albový Svazek: 8 Strana: 0003
Albový. A. groš, peníz = bílý, stříbrný. Čes. groš = 12 bílých peněz či denárův. Dml. List, 17., 27.

1293   Albrecht Svazek: 1 Strana: 0021
Albrecht, a, m. V.

1294   Albrecht Svazek: 8 Strana: 0003
Albrecht. Odvozeniny vz v Kotk. 10.

1295   Albrechtice Svazek: 5 Strana: 0896
Albrechtice, dle Budějovice, Albrech- titz, samota u Lomnice v Buděj.; samota u Kutné Hory; vsi a) u Hodkovic, b) u Ho- lice, c) u Vodňan, d) u Bystřice na Mor. A., Albrechtschlag, ves u Prachatic. PL. — Dal. Jir. 183. Cf. Blk. Kfsk. 1279., S. N., Sdl. Hrrd. I. 39., 61.—62., 83., II. 13.—15., 34., 107., 109., 220. V Albrechticích u Tý- niště vědí, jak se béře míra na dýnko štoudve. Vz Sbtk. Kr. h. 5. — Tk. I. 87., III. 172.

1296   Albrechtičky Svazek: 5 Strana: 0896
Albrechtičky, dle Benátky, Olbersdorf, v Příborsku na Mor.

1297   Albrib Svazek: 5 Strana: 0896
Albrib, u, m., o orig. alkib, znamená asi tolik co hlezenná kosť, astragalus. Sal. 237.

1298   Albul-a Svazek: 1 Strana: 0021
Albul-a, y, f., starší jméno řeky Tibera.

1299   Albumín Svazek: 5 Strana: 0896
Albumín, u, m. = bílkovina, das Albu- min. Nz., Kram. Slov. 10., Šfk. Poč. 591., Schd. I. 410., Slov. zdrav. I. 11., S. N.

1300   Albuminurie Svazek: 5 Strana: 0896
Albuminurie, e, f. = vyměšování moči, která u větším množství bílkovinu obsahuje. Vz Slov. zdrav. I. 11.

1301   Alburn-us Svazek: 1 Strana: 0021
Alburn-us, a, m.; lesnatá krajina Lucanie.

1302   Albusta Svazek: 5 Strana: 0896
Albusta, y, m. = Augustin. U Domažlic. Rgl.

1303   Alcae-us Svazek: 1 Strana: 0021
Alcae-us, a, m.; básník řecký. — Alcaejský.

1304   Alcibiad-es Svazek: 1 Strana: 0021
Alcibiad-es, a, ni. (Alkibiades), řec. vůdce.

1305   Alcino-us Svazek: 1 Strana: 0021
Alcino-us, a, m., král Faeakův.

1306   Alcipřěst Svazek: 7 Strana: 1184
Alcipřěst, Erzpriester. Vz List. fil. 1878. 199.—201., Pass. mus. 426. Alcipřišt. Rozk. Lépe: arcipřišt.

1307   Alcipřěst Svazek: 8 Strana: 0003
Alcipřěst m. arcipřěst z archipresbyter. Gb. H. ml. I. 350.

1308   Alcny Svazek: 1 Strana: 0021
Alcny, gt. alcen, pl., f.; kusy kůže k vyplnění míry; slovo bezpochyby cizí.

1309   Alcny Svazek: 5 Strana: 0896
Alcny. Přidej: náložky, hasky. Šp. Hk. praví = podložky, jež dávají ševci pod nárt, aby rozšířili prozutí, snad z něm. Hals.

1310   Alčí Svazek: 5 Strana: 0896
Alčí roh. Vega I. 64.

1311   Aldamáš Svazek: 5 Strana: 0896
Aldamáš, e, m. = dar, litkup, mzda, das Geschenk, der Leihkauf, Lohn. Mor. Pane náš, chystej nám aldamáš, chystej nám ho z lásky, sbírali jsme klásky. Sš. P. 555., Vck., Brt. P. 38. Dělají aldamáš (litkup). Šd. Cf. Odomáš. — A. = obžinky, dožatá, das Erntefest. Na mor. Val. Vck.

1312   Aldamášný Svazek: 7 Strana: 1184
Aldamášný věnec = obžínkový. Mor Vck.

1313   Aldehyd Svazek: 5 Strana: 0896
Aldehyd, u, m., v lučbě, kapalina z uhlíku, vodíku a kyslíku: C4H4O2, der Aldehyd. Šfk. 432., 424., Nz., Šfk. Poč. 414., Schd. I. 389., 392., S. N. A. ammonatý, Aldehyd- ammoaiak. Nz. A. akrylový, allylový, aní- sový, benzoový, octový, protokatechový. Vz Šfk. Poč. 402., 553., 540., 442., 544.

1314   Aldehydammon Svazek: 5 Strana: 0896
Aldehydammon, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 443.

1315   Aldehydammoniak Svazek: 10 Strana: 0002
Aldehydammoniak, u, m., v lučbě. Vstnk. XII. 49.

1316   Aldehydamoniak Svazek: 7 Strana: 1184
Aldehydamoniak, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 343.

1317   Aldehydický Svazek: 8 Strana: 0003
Aldehydický. A. funkce. Vstnk. IV. 128.

1318   Aldehydin Svazek: 7 Strana: 1184
Aldehydin, u, m., v lučbě, Vz Rm. II. 37.

1319   Aldehydokyseliny Svazek: 7 Strana: 1184
Aldehydokyseliny. Vz Rm. I. 477., II. 183.

1320   Aldehydový Svazek: 7 Strana: 1184
Aldehydový. A. pryskyřice. Vz Rm. I. 345.

1321   Aldehydureidy Svazek: 7 Strana: 1184
Aldehydureidy, v lučbě. Vz Rm. I. 331.

1322   Aldemburk Svazek: 5 Strana: 0896
Aldemburk, a, m. Hrabě z A-ka. Dal. Jir. 66.

1323   Aldobiosa Svazek: 8 Strana: 0003
Aldobiosa, y, ť., v lučbě. Vstnk. IV. 22.

1324   Aldol Svazek: 7 Strana: 1184
Aldol, a, m., v lučbě. Vz Rm. I. 349.

1325   Aldosa Svazek: 8 Strana: 0003
Aldosa, y, f., v lučbě. Vstnk. IV. 22., 23.

1326   Aldotriosa Svazek: 10 Strana: 0002
Aldotriosa, y, f., v lučbě. Vstnk. XI. 503.

1327   Aldoxin Svazek: 10 Strana: 0002
Aldoxin, u, m., v lučbě Vstnk XI. 121. XII. 47., Vot 94.

1328   Aldr Svazek: 7 Strana: 1184
Aldr, u, m , onichius, kámen, zastr. Rozk. Pršp. 6. 17.

1329   Ale Svazek: 1 Strana: 0021
Ale, spojka, složená z a-le; řec. ????, lat. sed, něm. aber, doch a po větách zá- porných sondern. Zk. Poněvadž ale jest složeno z a-le a odpovídá lat. sed (ne: autem, vero) a řec. «??« (ne: <H·? lat. vero a řec. <U odpovídá z pravidla čes. pak), má se klásti na začátek věty, ale v novější době klade se na druhé místo, často ještě dále a někdy skoro až na konec věty. ,Pak' se nyní velmi zanedbává. Š. a Ž ., Os. Vz Ale, 8. Dobrov- ský ve svém Lehrgebäude (na str. 269.) učí: Zu Anfange und nach einem anderen Worte. Pozoruje užívání této spojky co do slovo- sledu v literatuře střední seznal jsem: 1. že jí spisovatelé střední doby neužívali tak zhusta, jako nyní se děje, kladouce častej i spojky: pak, však, než; 2. že v pravdě čítá se u nich obyčejně na počátku věty. Z no- vějších srovnává se s obyčejem starým nejvíce Šafařík, užívaje rád jiných spojek odporo- vacích; že však i u něho spojka ,ale´ někdy po jiném slově stává, toho snadno každý se dočte. Jungm. však, Pal. a Hattala a j. spojku tu bez rozdílu buď na čele věty, buď za slovem kladou. (Vz příklady v Mtc. 1873., str. 170.) Mš. — Klaďme ji tedy na začátku věty. —

1330   Ale Svazek: 5 Strana: 0896
Ale. Str. 21. a. ř. zd. 13. Přidej: Ale toho i jeden nevidieše; Ale když uzří, že ..; Ale mrzí mne i mluviti. Dal. Jir. 59., 75., 167. Jir. praví, že v BO. ale vždy na za- čátku věty se klade. Gb. praví ve vydání Ž. wit. (str. 213.): Ale bývá ve své větě vždy na místě prvém (2. 6., 1. 2. a j.); od- chylkou: pravý ale co učinil. 10. 4. Ve svém Bruse (str. 262.—263.) doporučuje Ht. klásti ale na první místo. — Ib. ř. zd. 12. Přidej: Ale se někdy rozděluje. A toho le nevíš, jež jsi hubený. Bibl. — Str. 21. b. ř. sh. 3. Přidej za Br.: Buoh muoj přiká- zal vše prodadúc chudým dáti ale ne bo- hatým. Pass. 14. stol. (Mus. 1883. 111.). — Ib. ŕ. zh. 9. Za Br.: Zlé pivo varíš, ale ho vypiješ. Mt. S. I. 102. Říše veliká, ale cář daleký (daleko ku spravedlnosti; také mnoho se slibuje, ale málo plní). Dbv. — Ib. ř. sh. 81. za Ctib.: Nic jí nezbylo, nic, ale pra- nic. Sá. v Osv. I. 180. Hde pak be se ne- dilo, ale nedilo! V Bohuslavsku Na Mor. Neor. — Ib. ř. zd. 35. za a kdy: Nemáš-li krunšpátu, ale vezmi střídu z režného chleba; Pakli mu (koni) to nepomůže, ale pusť krev ze všech noh. Db. Treba jsu já chudobného rodu, ale mne maměnka nedá ledakému. Sš. P. 315. A který se tak neproklal, ale každého ihned dobili. Let. 25. Ač já tomu nerozumiem, ale kostel rozumie. Št. Kn. š. 13. — Ib. ř. zd. 30. za Kom.: Nemáte-li červený (vejce), dejte ale bílý. Sbtk., Ne- mohl-li dáti ale korec ovsa. Dal. 171. Ó mój milý synu! Ozři sě ale jedinú. Kat. 755. Dadieť mu dosti zvěřiny, pakli nenie, ale kaše. Žk. 155. Nemohú-li jináč, ale kožich na ruby obrátíce chodí. BN. Milá chudobo, nenajíš-li se, ale se vyspíš. Č. — Poznam. Zk. v. Skl. 549.—550. učí, že má zde ale význam: aspoň, alespoň. Ht. v Brs. 264. tomu odporuje. Vz tam více. — Ib. ř. zd. 28. za Brt.: Stojí to ale dva krejcary. U Polné. Brnt. Mám ale půl třetí kopy žita. Na Zlínsku. Brt. Nejspíše jich tam bylo ale pět. U Rychmb. Dšk. Dal mu ale 5 krej- carů; Bude ale 6 hodin. U Třebíče. Gn. Vz Brt. S. 3. vyd. 186. — Ib. ř. zd. 27 m. ,brž' dej: ,brž' a ,že'. Nekradni mě, šuhaj, sám, ale že priď s ludmi k nám. Sl. ps. Šf. I. 45. Potom sě jest viec nenavrátil Jero- boam s své cesty, ale brž opak učinil. Bj. Šlechtici jeho nebudú tu, ale krále brž vzý- vati budú (potius). BO. Ty tři cěsty znáti pilno, ale že ovšem úsilno. Alx. (Jir. Anth. I. 3. vyd. 33.). Nenie chvála, ale brž po- haněnie; Nemá ho pro požitek tělestný mi- lovati, ale brž v nenávisti mieti. Hus II. 122., I. 156. Vz Jir. Nkr. 88. — Ib. ř. zd. 21. za Zk.; Bratří netoliko sebe chválí, ale také jiné potupují. Štr. — Ale co by = ne. Na Slovácku. Tys mi to maso snědl? Ale co by! Brt. — Ale šak ba = ano. Mor. Brt. D. 170.

1331   Ale Svazek: 7 Strana: 1184
Ale. D. Lhrg. 269. Ale = asi. Val Slavč. 5., 50.

1332   Ale Svazek: 8 Strana: 0003
Ale = asi. Sýra ale 15 funtů; Aby starých vín ale 10 beček prodáno bylo; Pošli máslo a ale 2 sejry. Kat, z Žer. II. 11., 29., 41 a j.

1333   Ale Svazek: 9 Strana: 0003
Ale po větě podmíněné, uvedené spojkou pak-li: Narozený v Dvablíženci nemá činiti velikých chodeb; ???-li učiní, ale varuj se vod (= ale aspoň); ???-li nemáš živice, ale pryskyřice smrkové. Maš. ruk. 21. b., 204 b. Tímto způsobem užívali také Řekové někdy své spojky ???? = aspoň (v post- posici). Sof. Ant. ?? ???' ?? ???? ??? ?' ?'?' ??????' ??? = aspoň nyní ještě. Kla. — Ale stává v Ž. pod. z pravidla na prvním místě, ale:.., v pekle ale kdo spovídá se tobě. Ž. pod. VI. 6.

1334   Ale Svazek: 9 Strana: 0423
Ale = snad. Dopíkala se, dávají-li (děti) ale pozor. Val. Čes. 1. X. 134.

1335   Ale Svazek: 10 Strana: 0002
Ale nebývá u Fr. Palackého vždy na prvním místě věty. Abychom ale poznali atd. Vz Mtc. 1901. 375. — Ale = snad. Hodil tam ale živého stříbra. Val. Čes. 1. XI. 178. - Ale = asi. Také u Vys. Mýta, v Chrudimsku a u Kr. Hradce. Šb. D. 15. — A. = nicméně, však; spoj. slučovací — a; tedy; aspoň. Vz. Chč. S. II. Slovník 1. —2.

1336   Ale hde Svazek: 9 Strana: 0003
Ale hde = ne, nikoli. Byľs tam ? Ale hde. U Císařova. Mtc. 1899. 39.

1337   Ale kaj Svazek: 5 Strana: 0897
Ale kaj = ale kde. Na každou otázku, k níž se záporně odpovídá, říká se: Ale kaj. Je ti zima? Ale kaj. U Opavy. Pk.

1338   Ale poně Svazek: 7 Strana: 1184
Ale poně, saltem alioquin. Kat. 45.

1339   Ale se klade Svazek: 1 Strana: 0021
Ale se klade: 1. Když se větě záporné věta tvrdící naproti staví. Tím se výrok prvé věty popírá, protože výrok Druhé věty v platnosti jest n. býti má (n. tím se hlavní věta záporná druhou v neplatnosť uvádí). Nehleď na řeč, ale na věc. Prov. Nebývej bázlivý, ale smělý. Anth. -- Pozn. 1. ,Ale' se vynechává, přesmyknou-li se věty. Ústa tvá tě potupují, ne já. Br. — Pozn. 2. Zá- porné ne neklade se vždy k přísudku, nýbrž zhusta k jménu, které se zvl. vytknouti má. Nebo ne váš bude boj ale boží. Br. Ne ruka jeho dotkla se nás, ale náhodou nám to přišlo. Br. — 2. Když se větě tvrdící věta záporná naproti staví. Hledala jsem ho, ale nenašla jsem ho. Br. — 3. Když se věty tvrdící jedna proti druhé naproti staví. Noc pominula,, ale den se přiblížil. Br. Člověk hledí na to, což jest před očima, ale Hospodin hledí k srdci. Br.— 4. Když se vůbec výrok první za věc jistou připouští, avšak platnosť jeho tím se omezuje, že se z oboru jeho výrok druhý vymiňuje. K prvému členu připojuji se zhusta slovce: sice, jistě, zajisté, ovšem. Takt' je sic, jak to ona praví, ale co onato trápati má? Kom. Memmius zběhlý jest v literatuře, ale v řecké. Kos. -- 5. Když v rozmluvách námitky činíme n. odrážíme, k jiným věcem přecházíme nebo k dřívějším se vracíme. I to jest dar boží o věcech božských pěkně mluviti uměti. Jest dar boží, ale na slovech se stavovati má? Kom. Protož jest svědky na to ustavil, abychom k tomu snáze přistoupili; ale budeme-li hleděti na svědky . . Chč. 615. — G. Když s pohnutou myslí o čem se tážeme aneb odpovídáme aneb k čemu vybízíme, něčeho žádáme. Ale pro pána Boha, což se to děje? Ale dnes nechoďte nikam. Udělal-li on to? Ale udělal, však já ho znám. Kterak mají služebníci naši nám stálosť zachovati, aleť nedějí tuto paní naše. Ctib. - 7. Zhusta na, začátku závětí po větách připouštěcích a podmiňovacích. Byť se pak všichni zhoršili, ale já nic. Br. Ač oni mluví, že je někdo vysvobodí ale sami nevědí kdo a kdy. Vz Věta připoustivá. — 8. Klade-li se uprostřed věty, omezují a zaostřuji se jednotlivé výrazy a ale znamená tolik co: aspoň, alespoň, asi. Pojď ale ty. Bibl. Poveďme ho, snad ale tam vnadu najde. Kom. -- Ve vých. Čech. a na Mor. = as. Ale 15 nás tam bylo. Jir. Je ho (žita) ale dvě měřice. Na Mor. Brt. - 9. Sesiluje se přičiněním ,však' a, ,brž'. Všichni okolo něho stáli, ale avšak ty nejblíže. — 10. Klade se v slučovacím spojení vět po: nejen, nejenom, netoliko a sesílaje se zhusta v: ale i, ale také, ale také i ,alebrž', a ve větách záporných v: ,ale ani, ale ani ne, ale také ne, alebrž ani ne'. Zk. — 11. Někdy závětí, je-li v něm co k pováženi, se zamlčuje. Nyní to poněkud půjde, ale, ale. — 12. Také se ho užívá, substantívně. Nic není bez ale. Vz Šťastný. Jg., Lb. Jest při tom ještě ale. Jg. Závistník někakéžť ,ale´ přičiní anebo ,než' k chvále každého. Št.

1340   Ale však Svazek: 5 Strana: 0897
Ale však to věda znej. Bart. 235. 12., 353. 29.

1341   Ale však Svazek: 10 Strana: 0003
Ale však. Srdce budeť sobě vážiti draze to dobré od Boha. Ale však jest toto věc divná do našeho Boha, že jest nám tak ve- likú milosť ukázal. Chč. (Výb. II. 615)

1342   Alebo Svazek: 5 Strana: 0897
Alebo = anebo. Mor. a Slov. Škd.

1343   Alebrž Svazek: 1 Strana: 0021
Alebrž, ne: alébrž. Vz Ale, 9.

1344   Alebrž Svazek: 5 Strana: 0897
Alebrž. Přidej : a. 10.

1345   Alec Svazek: 5 Strana: 0897
Alec' = ale ci (ti). Slov. Už máš mnoho na rováši; alec' to kedysi šecko naraz vy- placím (hrozba)! Kr. Sb.

1346   Alef Svazek: 9 Strana: 0423
Alef, u, m., jméno první litery v abecedě hebrejské, řec. alfa. Vz Gb. Slov. 9.

1347   Alej Svazek: 10 Strana: 0552
Alej, e, f., vz Aleje. Us

1348   Alej-e Svazek: 1 Strana: 0021
Alej-e, í, pl., f., dle ,Růže'; z fran. allée = stromořadí. Do aleji jíti; v alejích se procházeti; alejemi jeti. Us. Die Allee.

1349   -álek Svazek: 8 Strana: 0003
-álek, přípona osobních jmen: Duchálek (z Duchoslav), Macálek (z Matěj). Vz Kbrl. Sp. 11.

1350   -álek Svazek: 10 Strana: 0003
-álek přípona: pitálek, tajtálek. Dšk. Km. 31.

1351   Alekto Svazek: 1 Strana: 0021
Alekto, Allekto, gt-toi (dle ,Kosf), Zk., n. -toy (dle ,Žena'), Šf.; jedna ze tří lític.

1352   Aleluja Svazek: 5 Strana: 0897
Aleluja, vz Alleluja (i v dodatcích).

1353   Alembík Svazek: 1 Strana: 0021
Alembík, Alambík, u, m., z řec. ??^???;· s předloženým arabským artikulem al; jiní to odvozují z arabského alembich; vz Mz. 96., Jg. Náčiní chemikův s dlouhým nosem či troubem=klobouk, hemelín, helm. Dor Helm im chemischen Ofen, die Brennkolbe. Statek svůj skrze hrdlo a zadek jako skrze a. prohnuti. V. Něco skrze zadní a. prohnati (utratiti). V. Pustiti co na a. (skrze síto podsívati, přetřásati koho). L.

1354   Alembik Svazek: 5 Strana: 0897
Alembik. Dodej: Vz S. N.

1355   Alena Svazek: 5 Strana: 0897
Alena, y, f., os. jm. = Helena. Gl. 2., Mus. 1880. 445., Pal. Rdh. I. 117.

1356   Aleňák Svazek: 5 Strana: 0897
Aleňák, a, m., os. jm. na Vsacku. Vck.

1357   Alençonský Svazek: 5 Strana: 0897
Alençonský. A-ské krajky jsou králov- nami krajek. J. Děděček.

1358   Alenec Svazek: 1 Strana: 0022
Alenec, nce, m., Druh kopaniny, rhodo- chrosit. A. lupenatý, skořepinatý, celistvý. Presl.

1359   Alenkov Svazek: 5 Strana: 0897
Alenkov, a, m., Allingau, ves u Hroto- vic na Mor.

1360   Alenkovice Svazek: 5 Strana: 0897
Alenkovice, dle Budějovice, Allenkowitz, ves u Napajedel. Tam vyslovují r m. ř, proto na ně složili říkadlo: Príďte k nám, kmo- tríčku! Šak k nám trefíte: je pred naším orech chrapák a strešňa krupaňa, tri schodky ke dverom a nade dverama vyrezávaná kre- pelka. Sbtk. Krat. h. 143.

1361   Aleovitý Svazek: 10 Strana: 0003
Aleovitý. A. rostlina. Stan. III. 142.

1362   Ales Svazek: 1 Strana: 0022
Ales = ale jsi.

1363   Alespoň Svazek: 1 Strana: 0022
Alespoň, vz Ale; alevšak, vz Ale, Věta připouštívá.

1364   Alespoň Svazek: 5 Strana: 0897
Alespoň. Přidej: Vz Mkl. S. 111.

1365   Aleš Svazek: 1 Strana: 0022
Aleš, gt. Alše, Alšík, a, m., Albertus. V. Vz Gl.

1366   Aleš Svazek: 5 Strana: 0897
Aleš. Přidej: A. Pavel. Blk. Kfsk. 1256. A. z Ryzmburka. Žžk. 7., Tk. IV. 241., V. 234.

1367   Aleš Svazek: 7 Strana: 1184
Aleš, e, m. = Alexandr. Wtr. Obr. I. 92. — A. M. Vz Bačk. Př. 19.

1368   Aleš Svazek: 8 Strana: 0003
Aleš z Albert n. Alexej. Kbrl. Sp. 9.

1369   Aleš Svazek: 9 Strana: 0003
Aleš Mík. Vz Jub. II.

1370   Aleš Svazek: 10 Strana: 0552
Aleš Mik. Vz Zl. Pr. XXI. 228., Dolen. Pr. 603. (s podobiz. ).

1371   Aletin-us Svazek: 5 Strana: 0897
Aletin-us, a, m. A. Adam a Mikul. 1570. Vz Jg. H. 1. 529., Jir. Ruk. I. 9.

1372   Aleuron Svazek: 7 Strana: 1184
Aleuron, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 407.

1373   Aleuronova Svazek: 5 Strana: 0897
Aleuronova zrna. Vz Rosc. 24.

1374   Aleus Svazek: 8 Strana: 0003
Aleus či alius = tinktura aloes. Us. Čern. Př. 60.

1375   Alex Svazek: 7 Strana: 1184
Alex, a, m. = Alexandr. Wtr. Obr. I. 81.

1376   Alex-is Svazek: 1 Strana: 0022
Alex-is, ida, m., řec. básník.

1377   Alexa Svazek: 1 Strana: 0022
Alexa, y, m. = Alexius. Gl.

1378   Alexander Svazek: 1 Strana: 0022
Alexander, ra, m., král. macedonský.

1379   Alexander Svazek: 10 Strana: 0003
Alexander šel na vander, prodal buty za tři huty (hlty). Vyhl. II. 254.

1380   Alexandr Svazek: 5 Strana: 0897
Alexandr, a, m. = Alexander. — A., křestní jm,. A. šel na vandr, koupil si tam cukrkandr. Us. Kšť. — A. = papoušek, pa- laeornis. A. malý či papoušek obojkový, p. torquatus, a. vousatý, p. Luciani, holubo- barvý, p. columboides, veliký, p. eupatrius, modrohlavý, cyanocephalus. Brm. Živ. zv. II. 139., 144.

1381   Alexandr Svazek: 8 Strana: 0003
Alexandr. Odvozeniny vz v Kotk. 10.

1382   Alexandr Svazek: 10 Strana: 0552
Alexandr = druh jablek; druh hnědého uhlí. Us.

1383   Alexandrei-s Svazek: 5 Strana: 0897
Alexandrei-s, dy, f., báseň o Alexandrovi z 13. věku. Vz Jir. Ruk. I. 12., Listy filol. IX. 104.-117., X. 69.-84., 275.-301., 398.-406., S. N.

1384   Alexandreida Svazek: 7 Strana: 1184
Alexandreida. Cf. D. Gesch. 129. nn.

1385   Alexandreida Svazek: 9 Strana: 0003
Alexandreida. Vz Hanš. Neb. 171.

1386   Alexandreis Svazek: 8 Strana: 0003
Alexandreis. Vz Vlč. Lit. 21., 26.

1387   Alexandri-a Svazek: 1 Strana: 0022
Alexandri-a, e, f., mě. v Aegyptě. — Ale- xandrijský. lépe než alexandrinský.

1388   Alexandrie Svazek: 7 Strana: 1184
Alexandrie. Do Alexandře. Výb. I. 294. — A. = vězení na Starém městě v Praze v 16. stol. Wtr. Obr. II. 843.

1389   Alexandrie Svazek: 8 Strana: 0003
Alexandrie. Tvary vz v Gb. Km. -a 36.

1390   Alexandrijský Svazek: 5 Strana: 0897
Alexandrijský. A. bibliotheka, škola, válka, nářečí, kodex, sedmihvězdí, patriar- chat, překlad, věk. Vz S. N.

1391   Alexandrin Svazek: 1 Strana: 0022
Alexandrin, u, m., alexandrinský verš, šestistopý verš iambický s caesurou upro- střed, tak nazvaný od Němcův, že jim psána jest jedna stará německá báseň o Alexandru Velikém. Jg.

1392   Alexandrský Svazek: 10 Strana: 0003
Alexandrský. Mill. 122.

1393   Alexandrynovský Svazek: 10 Strana: 0003
Alexandrynovský. A. škola. Ev olom. XXIX.

1394   Alexandřie Svazek: 9 Strana: 0003
Alexandřie, dle, paní'. Vz Gb. H. ml. III. 1. 244.

1395   Alexej Svazek: 5 Strana: 0897
Alexej, e, m. Na sv. Alexeje s hor se voda leje. Č.

1396   Alexí Svazek: 9 Strana: 0003
Alexí. O sklonění sr. Geb H. ml. III. 1. 134.

1397   Alexia Svazek: 5 Strana: 0897
Alexia, e, f., alexia, brouk. A. kulovitá, a. globosa. Kk. Br. 415.

1398   Alfa Svazek: 1 Strana: 0022
Alfa, n., prvé písmeno řecké abecedy; omega poslední. Já jsem a. a omega = po- čátek a konec. Br. — Alfabet, u, m. = abeceda, z řec.

1399   Alfa Svazek: 8 Strana: 0003
Alfa, halfa, sparto, esparto, listy trav stipa. Vz Ott. VIII. 754., 1. 832.

1400   Alfabetický Svazek: 5 Strana: 0897
Alfabetický, alphabetisch.

1401   Alfe-us Svazek: 1 Strana: 0022
Alfe-us, a, m.; potok v Peloponnesu. — Alfejský.

1402   Alfenid Svazek: 10 Strana: 0552
Alfenid, u, m. = postříbřený argentan a 2% stříbra obsahující. KP. X. 263.

1403   Algebra Svazek: 1 Strana: 0022
Algebra, v, f., písmenopočtářstvi, počítání písmeny. — Algebraický. A. veličina, úkon. Nz.

1404   Algebra Svazek: 5 Strana: 0897
Algebra. Přidej: Vz Stč. Alg. 108., 109., 85., Enc. paed. I. 192.—200., S. N.

1405   Algebraický Svazek: 5 Strana: 0897
Algebraický. Přidej: A. funkce, rov- nice, křivka, S. N., čísla, Čes. math. X. 281., čáry, Vnč. 2., měřictví, řeč, Šim. 41., 103., tvarosloví. Stč.

1406   Algebraista Svazek: 5 Strana: 0897
Algebraista, y, m.= kdo algebrou se zabývá, der Algebraist. Šim. 13., 39.

1407   Algy Svazek: 5 Strana: 0897
Algy = řasy (rostl.).

1408   Alhambra Svazek: 5 Strana: 0897
Alhambra, y, f. = (červený dům), krá- lovský hrad Maurů v Granadě, pro krásu saracenské své stavby na slovo vzatý, strmí na skále skryté lesem morušovým a činí s 30 věžemi, paláci, dvory a hradbami svými téměř malé město, jež sotva za 3/4 hodiny obejíti lze. Jest obehnána hradbami a zděmi 5 m. silnými. KB. 315. Vz KP. I. 144., S. N.

1409   Alhidada Svazek: 5 Strana: 0897
Alhidada, y, m. = rameno, na němž no- nius přidělán jest. ZČ. I. 20., 42. Vz Mj. 7., KP. II. 132.

1410   Alhieri Svazek: 10 Strana: 0002
Alhieri Pavel (Jan Muček), spis. 1861. až 1901. Vz Flš. Písm 735.

1411   Alchemie Svazek: 5 Strana: 0897
Alchemie, e, f. = umění tajemné pro- měňovati kovy neušlechtilé v zlato. Vz KP. IV. 8., Sbn. 322., 801., 942., Enc. paed. I. 201.—204., S. N., Sdl. Hrd. III. 41.—42.

1412   Alchymi-e Svazek: 1 Strana: 0022
Alchymi-e, e, f., z arab. al a řec. yv/ula, zmíchání; tajná část' chemie, která s děláním kovů, zvláště zlata se zanáší. — Alchymické umění. Jg. — Alchymista, y, m. Reš.

1413   Alchymický Svazek: 10 Strana: 0003
Alchymický. A. umění. 1585. Uč. spol. 1902. 22.

1414   Alchymie Svazek: 5 Strana: 0897
Alchymie, vz Alchemie.

1415   Alchymie Svazek: 7 Strana: 1184
Alchymie v Čechách. Vz Jos. Svátka Obrazy z kulturních dějin českých II.

1416   Alchymista Svazek: 5 Strana: 0897
Alchymista, y, f., kdo se alchymií za- bývá.

1417   Ali Svazek: 5 Strana: 0897
Ali (baša), tur., dle Sudí.

1418   Ali Svazek: 9 Strana: 0423
Ali = ale, aber, zastr. Vz Gb. Slov. 10.

1419   Ali Svazek: 10 Strana: 0003
Ali = ale Mus. 1840. 175.

1420   Alibi Svazek: 1 Strana: 0022
Alibi, lat., jinde. Toho slova se užívá ve vyšetřování trestním, když obviněný snaží se dokázati, že za času spáchaného zločinu na míste zcela jiném, jinde byl, a tudy toho činu spáchati nemohl. S. N.

1421   Alifatický Svazek: 10 Strana: 0003
Alifatický. A. sloučeniny. Vz Vstnk. XII. 46.

1422   Alifer Svazek: 1 Strana: 0022
Alifer, u, ni., z lat., dávej z nova (t. j. karty, když hráči nechali hry). Rk.

1423   Alifer Svazek: 8 Strana: 0003
Alifer z alia fer (lat.) = jiné karty dej; místy: alifert, adifer. Čern. Př. 92.

1424   Alignement Svazek: 5 Strana: 0897
Alignement (alinjeman), u, m. = smy- šlená přímka od hvězdy k hvězdě vedená, die Schnurrichtung. Stč. Zem. 26. Vz S. N.

1425   Alija Svazek: 5 Strana: 0897
Alija, e, f. = aleje. U Místka. Škd.

1426   Alija Svazek: 10 Strana: 0003
Alija, e, f. — obraz (v dětské řeči ve Slezsku). Čes. 1. XI. 342, Vyhl. II. 232.

1427   -alík Svazek: 8 Strana: 0003
-alík, přípona jmen osobních: Macalík z Matěj), Janalík (z Jan) atd. Vz Kbrl. Šp. 11.

1428   Alikant Svazek: 5 Strana: 0897
Alikant, u, m.., víno, der Alikante. Ali- kantské víno. Šp.

1429   Alikantka Svazek: 5 Strana: 0897
Alikantka, y, f., alikantská hrozínka, die Alikantenrosine. Šp.

1430   Alimentace Svazek: 1 Strana: 0022
Alimentace, e, f., z lat., Dávaní výživy. Rk.

1431   Alimentační Svazek: 9 Strana: 0003
Alimentační, z lat. A. žaloba (na ži- vení dítěte). Ott. Říz. I. 87.

1432   Alina Svazek: 5 Strana: 0897
Alina, y, f., jm. myslivecké feny. Škd

1433   Alis-o Svazek: 1 Strana: 0022
Alis-o, ona, m., tvrz římská v Německu.

1434   Alizari Svazek: 1 Strana: 0022
Alizari, mořena (rostlina). — Alizarinový inkoust. Rk. Alizarintinte.

1435   Alizarin Svazek: 5 Strana: 0897
Alizarin, u, m. = červené barvivo, vy- skytující se v mořeně, Alizarin. S. N., Šfk. 346 585., Šfk. Poč. 566., Schd. 1. 403., Kram. Slov. 10. A. naftalinový. Prm.

1436   Alizarinový Svazek: 7 Strana: 1184
Alizarinový. A. modř. Rm. II. 267.

1437   Aljozufek Svazek: 9 Strana: 0003
Aljozufek, Jusqfek, fku, m. = bylina hojící břišní nemoci. Slez. Čes. 1. VIII. 53.

1438   Alka Svazek: 1 Strana: 0022
Alka, vz Pták.

1439   Alka Svazek: 5 Strana: 0898
Alka, y, f. Alky, alcidae, plovací ptáci, podobní tučňákům, žijí u břehů mořských severní polokoule. A. obecná, alca torda, veliká, a. impennis, Frč. 342., norvéžská. Schd. II. 473., Vega I. 62., 242., 247., II. 74.

1440   Alka Svazek: 7 Strana: 1184
Alka, alca. Cf. Brm. II. a. 664.—666.

1441   -alka Svazek: 10 Strana: 0003
-alka přípona: Analka, Mařalka, hlavalka, babalka. Vz Dšk. Km. 31.

1442   Alkaik Svazek: 5 Strana: 0898
Alkaik, u, m. = alkajský verš. Dk.

1443   Alkajský Svazek: 1 Strana: 0022
Alkajský. Verš a. o desíti slabikách, jenž koncem jest slohy alkajské. ^??????? j u Chod daktilický přechází v trochejský. On potrvej okrasou nevadlou. Č. Verš alkajský o jedenácti slabikách: ^_ _·_ u _ ^_ \ _>_ ? ? >_ u T> — Sloha alkajská, v níž za dvěma verši aľkajskými o jedenácti slabikách jde verš iam- bický hyperkatalektický: a za tím dvojměr logaoedický akatalektický: ? u u _· u ? f <.} . _u. VzZk. Ml. ?. 196., 198., 200. Také: Mk. Ml. 320., 322.; Sš. 21., 28.

1444   Alkajský Svazek: 5 Strana: 0898
Alkajský. Přidej: KB. 6.

1445   Alkalescence Svazek: 5 Strana: 0898
Alkalescence, e, f., die Alkalescenz.

1446   Alkali Svazek: 1 Strana: 0022
Alkali, n., z arab., žíravina; sůl nabytá z louhu. Rk. A. stálé, zemné, mineralni, rost- linné, těkavé. — Alkalický. A. kovy, zeminy; reakce (působení alkalií v barvy). Nz., Rk.

1447   Alkali Svazek: 5 Strana: 0898
Alkali. Přidej: das Laugensalz, Alkali. Vz KP. IV. 387., Šfk. 145., Šfk. Poč. 27., 249., S. N., Kram. Slov. 10.

1448   Alkalialbumin Svazek: 7 Strana: 1184
Alkalialbumin, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 404.

1449   Alkalický Svazek: 5 Strana: 0898
Alkalický, laugensalzartig. Vz Schd. I. 322. Přidej: A. chuť, Kk. Fys. 60., teku- tina.

1450   Alkaličnosť Svazek: 8 Strana: 0003
Alkaličnosť, i, f., Alkalicität. Sterz. I. 122.

1451   Alkalie Svazek: 5 Strana: 0898
Alkalie, vz Alkali.

1452   Alkalimetrie Svazek: 5 Strana: 0898
Alkalimetrie, e, f. Vz KP. IV. 446., S. N.

1453   Alkalnita Svazek: 5 Strana: 0898
Alkalnita, y, f., die Alkalnität.

1454   Alkaloid Svazek: 5 Strana: 0898
Alkaloid, u, m., Pflanzenstoff, welcher alkalisch wirkt, das Alkaloid. Nz. Schd. I. 392., S. N., Šfk. 611., Kk. 12., Šfk. Poč. 573., 574.

1455   Alkaloid Svazek: 8 Strana: 0003
Alkaloid, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. IV. 24. nn.

1456   Alkaloid Svazek: 10 Strana: 0003
Alkaloid, u, m. A dy mrtvolné (ptoma- iny). Vz Ott. XX. 952a.

1457   Alkana Svazek: 5 Strana: 0898
Alkana, y, f. = kořen anchusy barvířské (anchusa tinctoria), má v sobě barvivo čer- vené, anchusin, povahy pryskyřičnaté. Vz Šfk. 589., Schd. I. 403.

1458   Alkarazzas Svazek: 5 Strana: 0898
Alkarazzas = chladicí hliněné nádoby. Vz KP. IV. 362.

1459   Alkarsin Svazek: 5 Strana: 0898
Alkarsin, u, m., starší jméno kysličníku kakodylnatého. Vz Šfk. 632., Šfk. Poč. 467., S. N.

1460   Alkermes Svazek: 1 Strana: 0022
Alkermes, u, m., bylina. Bern.

1461   Alkermes Svazek: 5 Strana: 0898
Alkermes. Oprav: V Km. II. (nový běh) 206. praví se, že to není bylina, nýbrž a. či kermes že slovou samice červce polského (coccus pollonica) a dubového (c. illicis), u Plinia cocci granum, později grana cher- mes, Scharlachbeeren, u nás krev svato- janská. Bobule líčidla obecného slovou též Kermesbeeren, Scharlachbeeren, ale nikdy alkermes. Ale v Slb. 254. je a. = líčidlo, phytolaca, Kermesbeere. Vz Alkermesový, Kram. Slov. 10., S. N.

1462   Alkermesový Svazek: 5 Strana: 0898
Alkermesový. A. jahody. Vz Alkermes ku konci. Kh.

1463   Alkéř Svazek: 1 Strana: 0022
Alkéř, vz Arkéř.

1464   Alkéř Svazek: 7 Strana: 1184
Alkéř, propugnaculum. B. mik. Cant. 4. 3.

1465   Alkibiades Svazek: 1 Strana: 0022
Alkibiades, vz Alcibiacles.

1466   Alkino-us Svazek: 1 Strana: 0022
Alkino-us, a, m. Vz Alcinous.

1467   Alkmaion, a Svazek: 1 Strana: 0022
Alkmaion, a, m., řec. filosof.

1468   Alkmanský Svazek: 1 Strana: 0022
Alkmanský verš. Vz. Mk. Ml. 318.; Zk. Ml. II. 191., 200. Akmanské dvouverší.

1469   Alkmanský. A Svazek: 10 Strana: 0552
Alkmanský. A. metrum. Vz Král. Metr. 7.

1470   -alko Svazek: 10 Strana: 0003
-alko přípona: křídálko atd. Dšk. Km. 31.

1471   Alkohol Svazek: 1 Strana: 0022
Alkohol, u, m., z arab., líh. A. cetylový, čpavkový, octový, solný. Rk., Kh.

1472   Alkohol Svazek: 5 Strana: 0898
Alkohol. Přidej: A. z arab. A. = líh bezvodný, destillováním nabylý, gänzlich entwässerter Weingeist, der Alkohol. A. amylový, butylový, Butyl-, cerylový, cety- lový, ethylnatý, Aethyl-, fenylnatý, feny- lový, Fenyl-, kaproylový, kaprylový, kre- sylový, melilový, Melissin-, methylový, Me- thyl-, propylový. Vz Šfk. 460., 462., 478., 480., Šfk. Poč. 454., 452., 456., 424., 450. A. aethyleničitý, Šfk. Poč. 477., aethylový, ib. 431., allylnatý, ib. 500., benzylnatý, ib. 540., cinamylový, 550., fenylallylový 550., furfurový, 518., glycerylový, 495., hepty- lový, 456., hexylový, 455., isobutylový, 453., kaprylový, 456 , koniferylový, 544., myricy- lový, 456., oktylový, 456., oxybenzylový, 542., pentylový, 454., propargylový, 507., silikoheptylový, 469., silikononylový, 470., tertiarní. 453.— 487., Prm. III. č. 15. A. dvoj- ný (glykol), der Glykol, trojsytný (gly- cerin), der Glycerin. Sl. les. A-ly normalné, isonormalné, primarné, sekundarné, terti- arné. Vz Šfk. Poč. 422., 423., 417., Schd. I. 389., 392., 388., Enc paed. I. 204.—211., S. N.

1473   Alkoholat Svazek: 5 Strana: 0898
Alkoholat, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 433.

1474   Alkoholický Svazek: 10 Strana: 0003
Alkoholický. A. roztok. Vot. 203.

1475   Alkoholik Svazek: 7 Strana: 1184
Alkoholik, a, m., Alkoholsäufer, m

1476   Alkoholisace Svazek: 5 Strana: 0898
Alkoholisace, e, f. = alkoholisování; v lékárně = tření suchých látek na prášek. Kram. Slov.

1477   Alkoholism-us Svazek: 9 Strana: 0423
Alkoholism-us, u, m. Vz Žv. Vn. 252.

1478   Alkoholisování Svazek: 1 Strana: 0022
Alkoholisování, n., Alkoholisieren. Sk.

1479   Alkoholisování Svazek: 5 Strana: 0898
Alkoholisování, stačí: alkoholování.

1480   Alkoholka Svazek: 7 Strana: 1184
Alkoholka, y, f. = drobný brambor. Us Jsfk.

1481   Alkoholometr Svazek: 5 Strana: 0898
Alkoholometr, u, m = líhoměr, der Weingeistmesser, die Branntweinwage, der Alkoholometer. Vz KP. II. 41, S. N., Schd. I. 390.

1482   Alkoholometrie Svazek: 7 Strana: 1184
Alkoholometrie, e, f. KP. V. 468.

1483   Alkoholování Svazek: 7 Strana: 1184
Alkoholování, n. A. vína. Vz KP. V 579.

1484   Alkoholovitý Svazek: 5 Strana: 0898
Alkoholovitý, alkoholartig. A. nápoj. Us. Pdl.

1485   Alkoholový Svazek: 10 Strana: 0003
Alkoholový. A. zuření. Zvon IV. 205.

1486   Alkoloid Svazek: 7 Strana: 1184
Alkoloid, u, m., v lučbě. Vz MS. 333

1487   Alkoran Svazek: 5 Strana: 0898
Alkoran, u, m., das Religionsgesetzbuch der Mohamedaner.

1488   Alkoun Svazek: 7 Strana: 1184
Alkoun, a, m., cephus, pták. Cf. Brm. 11. 3. 653.—659.

1489   Alkovna Svazek: 1 Strana: 0022
Alkovna, alkova, y, z fr. alkove, die Al- kove; výstupek v pokoji, kde bývá postel; přistěnek, ložnice. Rk., Šp. Allegat, u, m., z lat., příloha.

1490   Alkyl Svazek: 7 Strana: 1184
Alkyl, u, m., v lučbě. Rm. I. 74.

1491   Alkyl Svazek: 10 Strana: 0003
Alkyl, u, m., v lučbě. Vstnk. XII. 51.

1492   Alkylalkohol Svazek: 8 Strana: 0003
Alkylalkohol, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. IV. 23.

1493   Alkylamidofenol Svazek: 10 Strana: 0003
Alkylamidofenol, u m., v lučbě. Vstnk. XI 13

1494   Alkylat Svazek: 8 Strana: 0003
Alkylat, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. III. 4.

1495   Alkylbenzol Svazek: 10 Strana: 0003
Alkylbenzol, u m., v lučbě. Vstnk. XI. 4, 5.

1496   Alkylen Svazek: 7 Strana: 1184
Alkylen, u, m., v lučbě. Rm. I. 74.

1497   Alkylenoxyd Svazek: 10 Strana: 0003
Alkylenoxyd, u m., v lučbě. Vstnk. XI. 8., 123.

1498   Alkylfenylacetylen Svazek: 10 Strana: 0003
Alkylfenylacetylen, u, m., v lučbě. Vstnk. XI. 4.

1499   Alkylglykosid Svazek: 8 Strana: 0003
Alkylglykosid, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. IV. 22.

1500   Alkylhaloid Svazek: 7 Strana: 1184
Alkylhaloid, u, m., v lučbě. Rm. I. 162.

1501   Alkylovaný Svazek: 8 Strana: 0003
Alkylovaný. A. anilin. Vz Vstnk. IV. 16.

1502   Alkylthioalkoliol Svazek: 8 Strana: 0003
Alkylthioalkoliol, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. IV. 23.

1503   Alkynalin Svazek: 8 Strana: 0003
Alkynalin, u, m. Vstnk. IV. 17.

1504   Alkyone Svazek: 5 Strana: 0898
Alkyone, y, f. = Kvočna, souhvězdí. Stč. Zem. 33.

1505   Alkýř Svazek: 5 Strana: 0898
Alkýř, e, m., vz Arkéř.

1506   Allahovať Svazek: 5 Strana: 0898
Allahovať = po turecku allah (= Bůh) volati. Slov. Kvíľa, kvičia, revú, allahujú. Sldk. 121. — Zbr. Hry 184.

1507   Allantoin Svazek: 10 Strana: 0003
Allantoin, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XII. 55

1508   Allantom Svazek: 5 Strana: 0898
Allantom, u, m. = látka tvořící se z kyseliny močové. Vz Šfk. 676., Nz-

1509   Allegační Svazek: 7 Strana: 1184
Allegační (směšovací) počet, Allegations-. Stč. Nár. 12.

1510   Allegorický Svazek: 1 Strana: 0022
Allegorický, allegorisch. A. báseň.

1511   Allegorický Svazek: 5 Strana: 0898
Allegorický. Přidej: A. písně, vz Sš. P. 656., 789., socha, Brt. Čít. pro IV. tř. 191., malba, Us. Pdl., básnictví. Vz Jg. Slnosť. 153.

1512   Allegorický Svazek: 7 Strana: 1185
Allegorický, allegorisch. A. básnictví. Jg. Slnosť. 153.

1513   Allegorie Svazek: 1 Strana: 0022
Allegorie, e, f., z řec.: řeč jiné slovy, jiné smyslem naznačující, když ku př. se mluví o lodi na moři bouři se zmítající a mysli se jí stát v nebezpečenství nějakém jsoucí. Vz Zk. Ml. II, 177; Mk. Ml. 302; Musejnik 1844. str, 431.

1514   Allegorie Svazek: 5 Strana: 0898
Allegorie, e, f., die Allegorie, Bildrede. A přidej. Vz Obrazy života 1875. č. 5. (Na poušti), Blahověst 1870. č. 17., Světozor 1874. č. 19., Květy 1871. č. 48., Sbn. 820., 821., 824., Listy filolog. I. 98., Enc. paed. I. 214.—218., S. N., Jg. Slnosť. 154. a hlavně Jinotaj.

1515   Allegorie Svazek: 7 Strana: 1184
Allegorie. Vz Vor. P. 248., Jg. Slnosť. 154.

1516   Allegorisace Svazek: 10 Strana: 0552
Allegorisace, e, f. Zvon VI. 14.

1517   Allegramente, na Svazek: 1 Strana: 0022
Allegramente, na způsob allegra. Hd.

1518   Allegretto Svazek: 8 Strana: 0003
Allegretto, it, = poněkud živě (v hudbě). Dlml.

1519   Allegro Svazek: 1 Strana: 0022
Allegro moderato, s mírnou živostí; a. ma non tropo, vesele, ale ne příliš; a. (allo), ve- sele, živě; a. con brio, s čerstvým hnutím; a. con moto, s živým hnutím; a. con fuoco, s ohnivým hnutím; a. agitato, s nepokojným hnutím; a. appassionato, s náruživým hnu- tím; a. assai, a. molto, velmi vesele; a. vi- vace, s veselou živostí. Hd.

1520   Allegro Svazek: 5 Strana: 0898
Allegro, it. = vesele, v hudbě. Mlt.

1521   Allegro Svazek: 8 Strana: 0004
Allegro energico e con fuoco, s ráznou ži- vostí a ohnivě; a. dimolto = molto allegro. Dhnl. exc.

1522   Allektor Svazek: 9 Strana: 0423
Allektor, u, m. = kámen. Vodň. 161. (Flš. ).

1523   Allekula Svazek: 5 Strana: 0898
Allekula, y, f., allecula, brouk. A. hnědá, a. morio. Kk. Br. 254.

1524   Alleluja Svazek: 5 Strana: 0898
Alleluja. Dodej: Má toho do alleluja (až dosť). Us. Mý., Rjšk. — A. = šťavel, oxalis, der Sauerklee, rostl. Slb. 635. Na Ostav. = zaječí zelí. Tč.

1525   Alleluja Svazek: 7 Strana: 1185
Alleluja Pili do a-ja = mnoho. Us.

1526   Alleluja Svazek: 9 Strana: 0423
Alleluja. Vz Gb. Slov. a Mus. fil. VII. 146.

1527   Alleluja, ha Svazek: 1 Strana: 0022
Alleluja, halleluja, hebr. = chvalte Ho- spodina, Jg.

1528   Allemontit Svazek: 5 Strana: 0898
Allemontit, u, m. = nerost skládající se z arsenu a antimonu (SbAs3). Vz Bř. N. 209.

1529   Allepský Svazek: 5 Strana: 0898
Allepský. A. neštovice, die Allepopustel. Nz. lk.

1530   Allersovka Svazek: 5 Strana: 0898
Allersovka, y, f. = Allersova tyčková pilka točná, Aller's Flügelsäge. Sl. les.

1531   Alles Svazek: 1 Strana: 0022
Alles. Das ist uns alles eins. To jest nám jednostejné. Um Alles in der Welt. Pro svět světoucí. Mk.

1532   Allglofil Svazek: 8 Strana: 0005
Allglofil, a, m., milovník, přítel Angličanův. Nár. lit. 1893. č. 322.

1533   Alli-a Svazek: 1 Strana: 0022
Alli-a, e, f., řeka v Italii.

1534   Alliance Svazek: 1 Strana: 0022
Alliance, e, f., spojení, spolek. Svatá A., spolek z r. 1815. mezi panovníky rakouským, ruským a pruským.

1535   Alliance Svazek: 5 Strana: 0898
Alliance. Přidej: A. = spolek mezi dvěma státy, zvláště takový, jímž jeden druhému pomoc ve válce slibuje. S. N. A. offensivní, defensivní. Osv. I. 202. A. israelská vše- obecná, vz Enc. paed. I. 218. A. svatá. Vz S. N.

1536   Alliancový Svazek: 5 Strana: 0898
Alliancový dort, Alliancedorte. Šp.

1537   Allianční Svazek: 10 Strana: 0003
Allianční. A. erb. Kol Her. I. 17.

1538   Alligační Svazek: 5 Strana: 0898
Alligační počet, die Alligationsrechnung. S. N.

1539   Alligationis Svazek: 5 Strana: 0898
Alligationis regula, v arith., alligační pravidlo. S. N.

1540   Alligator Svazek: 5 Strana: 0898
Alligator, a, m. = kajman. Vz Frč. 333., S. N., Schd. II. 481. A. černý, a. niger, der Mohrenkaiman. Brm. Živ. zv. III. 139.

1541   Alligator Svazek: 8 Strana: 0004
Alligator ze špan. al lagarto, z lat. la- certa, ještěrka, Čern. Př. B2.

1542   Alliterace Svazek: 1 Strana: 0022
Alliterace, e, f., z lat., stejnost' souhlásek, jimiž slova vět se počínají. Rk.

1543   Alliterace Svazek: 5 Strana: 0898
Alliterace. Přidej: Vz Jir. Nkr. 97., Šrc. 137., S. N., Jg. Slnosť. 78. A. silná (vlastní), slabá (zdánlivá), osobitná, spojovací či rhyth- mická. Dk. P. 395., 396.

1544   Alliterace Svazek: 7 Strana: 1185
Alliterace. Vz Jg. Slnosť. 78., Vor. St. 51. A. v mor. národ. písních. Vz Brt. N p. III CXXI.

1545   Allmälig Svazek: 1 Strana: 0022
Allmälig, znenáhla, ponenáhlu, zpovolna, povlovně. Poznenáhlu (lok. s předl, po), zpo- nenáhla (gt. s předl, z) jsou také Dobré tvary. Mk.

1546   Allo Svazek: 8 Strana: 0004
Allo, skrác. = allegro. Dhnl.

1547   Allobro-x, ga Svazek: 1 Strana: 0022
Allobro-x, ga, m. Allobrogové, kmen gallský.

1548   Allocinchonin Svazek: 10 Strana: 0003
Allocinchonin, u, m., v lučbě. Věstn. X. 587.

1549   Allodi-um, a, n Svazek: 1 Strana: 0022
Allodi-um, a, n.; zpupný n. svobodný sta- tek. Rk.

1550   Allodialní Svazek: 5 Strana: 0898
Allodialní statek (vlastní), vz Allodium, S. N.

1551   Allodiatúra Svazek: 10 Strana: 0003
Allodiatúra, y, f. = allodialní statek Sbor. čes. 254.

1552   Allodisace Svazek: 9 Strana: 0003
Allodisace, e, f. A-ci provésti. Ott. Říz. I. 95.

1553   Allofan, u Svazek: 5 Strana: 0899
Allofan, u, m., nerost. Vz Bř. N. 164., Nz.

1554   Allofanový Svazek: 10 Strana: 0003
Allofanový. A kyselina. Vstnk. XII. 52.

1555   Allochroitový Svazek: 9 Strana: 0003
Allochroitový. A. hornina (bludovit). Mus. ol. II. 15.

1556   Allochromatický Svazek: 5 Strana: 0899
Allochromatický. A. (zbarvený) nerost, který má nahodilé barvy. Vz Idiochroma- tický.

1557   Allokuce Svazek: 1 Strana: 0022
Allokuce, e, f., z lat., řeč papežova k sboru kardinálův. Rk. Allokution, Ansprache.

1558   Allonžový Svazek: 7 Strana: 1185
Allonžový. A. paruka. Jrsk. Psohl.

1559   Allopath Svazek: 7 Strana: 1185
Allopath, a, m., přívrženec allopathie.

1560   Allopathický Svazek: 5 Strana: 0899
Allopathický, allopathisch. A. léčení. Osv. I. 629.

1561   Allopathie Svazek: 1 Strana: 0022
Allopathie, e, f., z řec, léčení protipů- sobivé; vz Homoeopathie. Rk.

1562   Allopathie Svazek: 5 Strana: 0899
Allopathie. Přidej: Heilmethode, nach welcher man Mittel anwendet, die eine dem Uibel entgegengesetzte Wirkung hervor- bringen. Vz o tom lépe ve Slov. zdrav. I. 11.

1563   Allotri-a Svazek: 1 Strana: 0022
Allotri-a, i, n., pl., Dle Gymnasium. Věci nemístné, nepříslušné. Rk.

1564   Allotria Svazek: 5 Strana: 0899
Allotria Přidej: Vz Enc. paed. I. 221.

1565   Allotriofagie Svazek: 5 Strana: 0899
Allotriofagie, e, f., řec. = jedení nezá- živných a hnusných věcí: křídy, uhlí a p. Vz S. N.

1566   Allotropický Svazek: 9 Strana: 0423
Allotropický. A. vid síry. KP. X. 3.

1567   Allotropický Svazek: 10 Strana: 0003
Allotropický. A modifikace prvku. Vot. 141.

1568   Allotropie Svazek: 5 Strana: 0899
Allotropie, e, f., v lučbě, jinostrannosť prvků, die Allotropie. Nz. Vz Šfk. Poč. 21.

1569   Alloxan Svazek: 5 Strana: 0899
Alloxan, u, m., v lučbě, der Alloxan. Nz., Šfk. 674., Štk. Poč. 522.

1570   Alloxanový Svazek: 5 Strana: 0899
Alloxanový, Alloxan-. A. kyselina. Nz.

1571   Alloxantin Svazek: 5 Strana: 0899
Alloxantin, u, m., v lučbě, der Alloxantin. Nz., Šfk. 675 , Šfk. Poč. 522.

1572   Alludel Svazek: 10 Strana: 0003
Alludel, u, m. = část přístroje sublimač- ního. Formou byl a. poklop s krajem dovnitř ohnutým, do jehož vnitřku se usazoval sub- limát. Zach. Test. 143., 32.

1573   Alluse Svazek: 1 Strana: 0022
Alluse, e, f., narážka, když k věci aneb události odjinud již známé ukazujeme, chtíce tím způsob myšlénky názorněji vypsati. Vy- hlíží tam jako u Jankova m. pusto. Zk.

1574   Alluse Svazek: 5 Strana: 0899
Alluse. Přidej: Vyhrál jako Rusi u Slav- kova (prohrál). Cf. Jg. Slnosť. 68.

1575   Allusio Svazek: 7 Strana: 1185
Allusio. Vz Jg. Slnosť. 68.

1576   Alluvi Svazek: 1 Strana: 0022
Alluvi-um, a, n., z lat., naplavenina, ná- nos říčný n. mořský. Rk., Bř.

1577   Alluvi-um Svazek: 5 Strana: 0899
Alluvi-um. Přidej: Vz Krč. 214., 980., 1021., KP. III. 43., Stč. Zem. 729., S. N.

1578   Alluvialebene Svazek: 5 Strana: 0899
Alluvialebene, něm., naplavená rovina. Š. a Ž.

1579   Alluvialní Svazek: 5 Strana: 0899
Alluvialní, Alluvial-. A. doba. Stč. Zem. 729. Člověk v době a. Krč. G. 1033.

1580   Alluvialní Svazek: 8 Strana: 0004
Alluvialní = nejnovější útvar zemský. Vz Mtc. 1895. 323.

1581   Allyl Svazek: 5 Strana: 0899
Allyl, u, m., v lučbě, der Allyl. Nz., Šfk. 525.

1582   Allylen Svazek: 5 Strana: 0899
Allylen, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 507.

1583   Allylnatý Svazek: 5 Strana: 0899
Allylnatý, Allyl-. A. kysličník, das Allyl- oxyd, syrník, Allylsulphid. Nz. Vz Alkohol.

1584   Allylový Svazek: 5 Strana: 0899
Allylový, vz Aldehyd.

1585   Allylpyridin Svazek: 10 Strana: 0003
Allylpyridin, u, m.. v lučbě. Vot. 83.

1586   Alma Svazek: 1 Strana: 0022
Alma mater, matka, živitelka, universita.

1587   Almagnac Svazek: 8 Strana: 0004
Almagnac (almaňak, fr.) = franc. kořalka z vinného líhu. Vilímkův cenník. Dhnl.

1588   Almanach Svazek: 1 Strana: 0022
Almanach, u, m., slovo cizí; kalenDář, V.; novoroční zábavník. Rk. A. divadelní, ho- spodářský, vojenský atd. Jg.

1589   Almanach Svazek: 5 Strana: 0899
Almanach. Přidej: A. = seznamenání měsícův a svátků, jež hvězdáři arabští o novém létě přátelům posýlali darem; ve středověku = kalendář, později přidávány i zprávy jiné, povídky, anekdoty, stručné cestopisy, básně a hádanky; konečně byla kalendářská čásť vůbec vynechána a zůstal jen zábavný a poučný obsah. Vz více v Enc. paed. I. 222., S. N.

1590   Almanach Svazek: 7 Strana: 1185
Almanach. Vz Bačk. Písm. 1. 222. nn.

1591   Almanachový. A Svazek: 10 Strana: 0552
Almanachový. A. družina. Zvon VI. 321.

1592   Almandin Svazek: 5 Strana: 0899
Almandin, u, m., vzácný granát, vyniká průzračností a barvou červenou jako krev nebo červenohnědou. Vz Bř. N. 172., KP. III. 188., 192., KP. IV. 198.

1593   Almara Svazek: 1 Strana: 0022
Almara, y, f., z lat. armarium; v Klatov- sku: alměř, halměř, f., Č.; vz Armara.

1594   Almara Svazek: 8 Strana: 0004
Almara, oumara, olmara, Dšk. Jihč. I. 6.

1595   Almárek Svazek: 5 Strana: 0899
Almárek, rku, m., u soukenníků, der Riethkamm, Scheidekamm. Nvk.

1596   Almaryja Svazek: 10 Strana: 0552
Almaryja, e, f. = almara. Opav. Brt. Sl. 7.

1597   Almaviva Svazek: 5 Strana: 0899
Almaviva, y, f., die Almaviva, eine Art Griespudding. Šp.

1598   Almazia Svazek: 5 Strana: 0899
Almazia, e, f., der Göttertrank; ománkové víno, der Alantwein. Slov. Bern.

1599   Almazicz Svazek: 7 Strana: 1185
Almazicz, vz Almazia. Pršp. 67. 44.

1600   Almej Svazek: 7 Strana: 1185
Almej, e, f. = jarmara. U Loun. 1519.

1601   Almej Svazek: 8 Strana: 0004
Almej oprav v: alměj. Mus. 1893. 97.

1602   Alměř Svazek: 5 Strana: 0899
Alměř, e, f., vz Almara. Němc. IV. 212.

1603   Alměř Svazek: 10 Strana: 0003
Alměř, e, f., = armara. U Klat. Č. Dod.

1604   Almukantharat Svazek: 5 Strana: 0899
Almukantharat, arab. = rovnoběžník obzorníkový. Stč. Zem. 59.

1605   Almuti-um Svazek: 8 Strana: 0004
Almuti-um, a, n. = kožešinný kolár; zvláštní kápě n. plášť kanovníků v XV. stol. Wtr. Krj. I. 567., 221.

1606   Almuzek Svazek: 5 Strana: 0899
Almuzek, zku, m. = přívěšek, obrázek p. Marie na růženci. Cf Agnusek.

1607   Almuženka Svazek: 5 Strana: 0899
Almuženka, y, f., die Pfründlerin. Dch.

1608   Almuženka Svazek: 8 Strana: 0004
Almuženka = skřínka na almužnu. Ml. Hüb. 233.

1609   Almužna Svazek: 1 Strana: 0022
Almužna, y, f., z řec. ?????,?????. V. Das Almosen. Almužnu někomu dáti. D. Za al- mužnu prositi. aa a-ně u chrámu seděti. Br. Almužnu z svého sbožie dáti. Výb. II., 13. (Pass). A-nu chudým rozdati. D. Mnišské řeči - a konec; když mnich mluví, almužnu loví. Bern. Almužnou se živiti. A. neehuclí. Vz Ště- drost'. Ros., Lb. — Almužn-ář, e, m.; -ářství, n.; -ec, žence, m.; -ice, e, f.; -ictví, n.; -ník, a, m. Mniši almužníci. 1520.

1610   Almužna Svazek: 5 Strana: 0899
Almužna. Přidej za Lb.: A. = každý dar z dobré vůle chudému udělený. Vz S. N., Mkl. Etym. 2. Almužny činiti. Dal. 55., 158. Mordéři chudých jsú, ktož jim a-nu drží. I. 476. Sám Bůh kupuje se za almužnu. V. Ten kostel štědrými almužnami nadala. Pass. mus. 355. Dobrá a. v čas nouze. Bž.

1611   Almužna Svazek: 7 Strana: 1185
Almužna. A-nou neschudne, modlením nezmešká. Us. Kšt.

1612   Almužna Svazek: 9 Strana: 0003
Almužna = výdělek. Us. fiakristů. Kukla 134.

1613   Almužna Svazek: 10 Strana: 0003
Almužna. Cf. Jalmužna.

1614   Almužnář Svazek: 5 Strana: 0899
Almužnář, e, m. = almužnec.

1615   Almužnářka Svazek: 5 Strana: 0899
Almužnářka, y, f. = almužnice.

1616   Almužnářský Svazek: 5 Strana: 0899
Almužnářský = almužnický.

1617   Almužnářství Svazek: 5 Strana: 0899
Almužnářství, n. = almužnictví.

1618   Almužnec Svazek: 5 Strana: 0899
Almužnec, ence, m., der Pfrundler. Dch.

1619   Almužní Svazek: 5 Strana: 0899
Almužní, Almosen-. A. pokladnice, die Almosenbüchse. Rk.

1620   Almužnice Svazek: 5 Strana: 0899
Almužnice, e, f. = almuženka, die Al- mosenierin; die Almosenbüchse. Rk.

1621   Almužnický Svazek: 5 Strana: 0899
Almužnický, Pfründler-, A. vůz. Kká. Td. 183.

1622   Almužnictví Svazek: 5 Strana: 0899
Almužnictví, n., das Almosenieramt.

1623   Almužník Svazek: 5 Strana: 0899
Almužník, a, m. = almužnec, Der Almo- senier. Vz S. N.

1624   Almužník Svazek: 9 Strana: 0003
Almužník, a, m. Pass. (Mus. 1851. 141. ).

1625   Almužnový Svazek: 9 Strana: 0003
Almužnový zápis. Wtr. Živ. vys. šk. 105.

1626   -alní Svazek: 1 Strana: 0022
-alní. Přípona jmen přídavných ne vždycky dobrá, Jsouť v -alní Dvě přípony jmen pří- davných, jeDna latinská „alis" a druhá česká „ní"; ale jeDna Dostačuje, latinská jest zby- tečna; tedy gymnasijní m. gymnasialní (lat, gymnasialis). Vyjmouti se dá takový případ, když podobného jména přídavného jako pod- statného užíváme: kamerale — kameralní.

1627   Aloë Svazek: 1 Strana: 0023
Aloë, e, f., dle ,,Růže"; Šf. Dle „Žena", tedy gt. alo-y; Rostlina, A. sochatá, latnatá, okolnatá, keřnatá, hrozná, pravá, obecná, chobotitá, pavučnatá, skvrnitá, jazykovitá, dvouřadá, vějiřná, peřestá, zavitá, perlatá, deltovitá. Rostl. — Aloe, e, n., šťáva z aloe. A. koňské, čištěné, předhorské č. skvělé, prů- hledné, rudé n. barbadské (leberartig), soko- torské. Kh. — Aloëvník, u, m. Aloenbaum.

1628   Aloe Svazek: 5 Strana: 0899
Aloe. Přidej: Vz Čl. 135., 150., Kk 126. 131., Rstp. 1605., 1524., 1604., Kram. Slov. 11., Rosc. 110., Aloevník, Schd. I. 407., Slov. zdrav. I. 11., S. N.

1629   Aloeovitý Svazek: 5 Strana: 0899
Aloeovitý. A. rostliny, yucceae: aloë, yuka, žlutokap. Vz Rstp. 1579., 1604.

1630   Aloeový Svazek: 5 Strana: 0899
Aloeový, Aloë-. A. pryskyřice (vz Aloin). Sl. les.

1631   Aloetinový Svazek: 7 Strana: 1185
Aloetinový. A. kyselina. Vz Rm. II. 358.

1632   Aloevnice Svazek: 5 Strana: 0899
Aloevnice, e, f. = aloevník Šm.

1633   Aloevník Svazek: 5 Strana: 0899
Aloevník, u, m. Přidej: A. divoký, aloe ferox, die Stachelaloe, hrozničkový, a. uva- ria, Traubenaloe, mydlinatý, a. saponaria, die Seifenaloe, pavučinatý, a. arachnoidea, die Spinnengewebealoe, strakatý, a. varie- gata, die Rebhühneraloe, stromovitý, a. arbo- rescens, Stamm- o. Stengelaloe, široký, a, refusa, die Polsteraloe. Šm. A. obecný, a. vulgaris, sokotorský, a soccotrina, klasatý, a. spicata, hrozný, a. ferox, sochatý, a. Di- chotoma, jazykovitý, a. lingua, perlatý, a. margaritifera, deltovitý, a. retusa. Vz Rstp. 1604.—1606. Cf. Aloe, rostl.

1634   Alof-us, a Svazek: 5 Strana: 0899
Alof-us, a, m., alophus, brouk. Kk. Br. 298.

1635   Alofanamid Svazek: 7 Strana: 1185
Alofanamid, n, m., v lučbě. Vz Rm. I. 146.

1636   Alofanový Svazek: 7 Strana: 1185
Alofanový A kyselina. Vz Rm. I. 168., 588.

1637   Alogismus Svazek: 7 Strana: 1185
Alogismus. Vz Mus. 1887. 543.

1638   Aloin Svazek: 5 Strana: 0899
Aloin, u, m., v lučbě, der Aloin. Šfk. 577.

1639   Alois Svazek: 5 Strana: 0899
Alois, Alojs, Aloys, a, m., křestně jméno. Brt.

1640   Alois Svazek: 10 Strana: 0553
Alois Ladisl. (vl. Alois Muzikant), bud. sklad., nar. 1860. Vz Zl. Pr. XXII. 240. (s podobiz. ).

1641   Aloisov Svazek: 5 Strana: 0899
Aloisov, a, m., Aloisdorf, vsi a) u Bě- chovic, b) u Plumlova, c) u Koldštýna; Aloisthal, ves u Šumperka.

1642   Aloiš Svazek: 9 Strana: 0003
Aloiš = ibišek, z něm. Eibisch. Sbor. č. II. 17.

1643   Alonge Svazek: 1 Strana: 0023
Alonge, (francouz. alonž), prodloužení (směnky). Rk.

1644   Alonge Svazek: 5 Strana: 0899
Alonge. Přidej: A. = prodloužený proužek (přívěsek, návěsek, Skř ) na směnkách, pa- pírek tak dlouhý a široký jako směnka, na kterém se dále žiruje. Kh.

1645   Alonsea Svazek: 5 Strana: 0899
Alonsea, e, f., rostl. A. velkokvětá, ru- mělková, alonsea grandiflora. Dlj. 32.

1646   Alopecia Svazek: 5 Strana: 0899
Alopecia, e, f., řec. = lysina, pleš. S. N.

1647   Alorcinový Svazek: 7 Strana: 1185
Alorcinový. A. kyselina. Vz Rm II. 358.

1648   Aloxan Svazek: 7 Strana: 1185
Aloxan, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 592.

1649   Aloxanový Svazek: 7 Strana: 1185
Aloxanový A. kyselina. Vz Rm. I. 592.

1650   Aloxantin Svazek: 7 Strana: 1185
Aloxantin, n. m., v lučbě. Vz Rm. I. 593.

1651   Aloys Svazek: 5 Strana: 0899
Aloys, vz Alois.

1652   Alpa Svazek: 5 Strana: 0899
Alpa, y, f. = hora, na Slov. hole, die Alpe. A. sněhová, die Schnee-, sečná, die Mäh-, vysoká, die Hoch-, jalová, die Gelt- alpe. Sl. les. Vz Alpy.

1653   Alpaka Svazek: 5 Strana: 0899
Alpaka, y, f., kov, Alpaka, n. Šp.

1654   Alpaka Svazek: 10 Strana: 0553
Alpaka, y, f. = látka z argentanu vy- robená a galvanicky postříbřená. KP. X. 263.

1655   Alpakový Svazek: 5 Strana: 0899
Alpakový, Alpaka-. A. lžíce, naběračka , na smetanu. Šp.

1656   Alpan Svazek: 5 Strana: 0899
Alpan, a, m., pl. -né, der Aelpler. Dch.

1657   Alpář Svazek: 5 Strana: 0899
Alpář, e, m. = alpan. Posp.

1658   Alpejčík Svazek: 5 Strana: 0899
Alpejčík, a, m. = Alpan. Šm.

1659   Alpejský Svazek: 7 Strana: 1185
Alpejský = alpský Hvlč. 1. 15.

1660   Alph Svazek: 1 Strana: 0023
Alph . . . ., vz Alf....

1661   Alpodrap Svazek: 10 Strana: 0003
Alpodrap, a, m. = turista cestující Al- pami. Nár. list. 1901. č. 248.

1662   Alpský Svazek: 5 Strana: 0899
Alpský, Alpen. Vz Alpy a přidej: A. růže (křímka, pěnišník, rhododendron), kur (lagopusalpinus, das Alpenschneehuhn), vitod 346* (polygala chamaebuxus, die Kreuzblume), podnebí, okraj, krajina, dobytek, údolí, úžlabí, les, cesta, pastva, louka, lučina, stráň, tráva, seno, lovec, pásmo, chlum, lesina (Alpenforst), Sl. les., flora, neděle, hospo- dářství, požáry (řeřavé osvětlení nejvyšších vrcholku alpských červánky večerními po západu a ranními před východem slunce), S. N., jahoda, pstruh (skřikník, salmo alpi- nus, die Alpenforelle), sýr, likér z alpských bylin, Alpenkrauterliqueur, Šp., slepenec, die Nagelfluhe. Bř. N. 247. A. země: Ra- kousy dolní a horní, Salcbursko, Tyroly s Vorarlberkem, Štýrsko, Korutany. Kř. Stat. 5. A. fialka (brambořík), Pdl., holina (Alpenblösse), bříza, betula intermedia, die Alpenbirke, půda. Sl. les.

1663   Alpy Svazek: 1 Strana: 0023
Alpy, gt. Alp, pl., f., dle .Žena', lépe než: Alpy, gt. Alpův, pl., m. Vz -es. Die Alpen, Das Alpengebirge. Alpy dle délky. západní, střední, východní. Dle šířky: centralné (pásmo střední, alpy prahorské), severní vápencové, jižní vápencové, nižší předalpské hornatiny. Tl. — Alpy zápudní: mořské, kottské, grai- ské, — Střední (nejvyšší): penninské, lepont- ské, bernské, čtyrlesé, glaruské, appencelské, rhaetské, trientské, allgaeuské. — Východní: norické (salcburské, štýrské atd.), kamické, julské, dalmátske, dinárské. — Geognosticky se dělí v: Pra-Alpy, vápenné Alpy a napla- veniny předhorní. S. N. — Alpský. A, vá- penec, soustava, údolí, flora, růže (křímka), neděle, Hospodářství, požáry. Nz., Rk. Alpský, alpní; ne: alpinský n. alpejský. Šm. — Alpan, ané. — Kravaření na Alpích (lépe: na Al- pách). D.

1664   Alpy Svazek: 5 Strana: 0900
Alpy, dle Žena. Cf. Alpa. Místo čtyrlesé polož: vierwaldstädtské, místo Pra-Alpy polož prahorské. Za S. AT. přidej: Vz Krč. G. 250.—252., 341., 846. Alpy pomezní, die Gränzalpen, pásmo či pořadí hraničných Alp, die Gränzalpenkette.

1665   Als Svazek: 1 Strana: 0023
Als, něm. Vyhledati, coby za taxu odvo- zováno býti mělo (1650). Kde se nikdo za původa nepostavuje. Er. Strana jakožto ža- lovatel. Rd. — Po komparativu překládá se slovy: než, nad, mimo, jako, než jako, leč, přes, genitivem bez předložky n. s předlož- kou od. Vz Komparativ. — Když srovná- váme toliko prvním stupněm. Tolik pánův bude míti, jelikž hříchův vévodí v něm. Dal mu tolik ran, jelikož zasloužil. I vedli ho tak daleko, jako n. co by mohlo býti za dva hony. Sedl naproti tak daleko, jako n. co by mohl z lučiště dostřeliti. — Kristus jelikož člověk umřel, jelikož Bůh nesmrtelný jest. Vz Als solcher. Mk. — A. = co. Vz Co. — Als dass. Člověk ten jest příliš slabý, aby tomu stačil. Člověk ten jest slabší, než aby tomu namáhání stačil. Mk. — Also. Co tedy mám učiniti? Tedy jsi syn boží? Nač tedy ho tím obtěžuješ ?Kom.—A.,folgendermassen: tak, takto. Mk. — Als ob. Činí se n. dělá se n. staví se, jakoby neslyšel. Činí se ne- slyše. Nečiním se toho nevědomým, nevě- domá, Mk. — Als solcher. Každé tělo, jeli- kož tělo (als solcher) místem obsáhlé jest. Básník i jakožto básník vázán jest zákony mravnosti. Und als solcher heisst er auch . . . pročež i sluje Perun hromovládce, Mk. Vz Co.

1666   Alstonit Svazek: 5 Strana: 0900
Alstonit, u, m. = uhličitan vápenato- barnatý. Bř. N. 149.

1667   Alšík Svazek: 5 Strana: 0900
Alšík, a, m. = Aleš, Albert. GL, Pal. Rdh. I. 117.

1668   Alšovice Svazek: 5 Strana: 0900
Alšovice, dle Budějovice, Halschowitz, ves u Železného Brodu. PL., Blk. Kfsk. 534., 805.

1669   Alšpan Svazek: 10 Strana: 0553
Alšpan, u, m. = vedlejší výrobek mlýnský, zněm. Halfspan. Arch. XXII. 414. Sr. Halšpan.

1670   Alt Svazek: 1 Strana: 0023
Alt, u, m., z lat. altus, hlubší hlas ženský neb chlapčí. Rk. — 2. Alt, vz Starý.

1671   Altait Svazek: 5 Strana: 0900
Altait, u, m. = tellurík olovnatý, nerost. Vz Bř. N. 210.

1672   Altaj Svazek: 1 Strana: 0023
Altaj, e, m., pohoří v Asii.

1673   Altaj Svazek: 5 Strana: 0900
Altaj. Dodej: Vz S. N.

1674   Altán Svazek: 1 Strana: 0023
Altán, u, m., z ital. altana. Plochá střecha se zábradlím. Altan, Söller, Balkon. 2. Besídka v zahradě. Lust-, Gartenhaus. Rk.

1675   Altarista Svazek: 5 Strana: 0900
Altarista, y, m., pl. -sté = kaplan. Pal. Rdh. II. 176.

1676   Alter ego Svazek: 1 Strana: 0023
Alter ego, lat., druhý já (plnomocný zá- stupce, náměstník).

1677   Alterace Svazek: 1 Strana: 0023
Alterace, e, f. Rozčilení, pobouření; stří- dání-se tepla se zimou v horečce. Rk.

1678   Alterace Svazek: 5 Strana: 0900
Alterace, e, f., z lat., změna, leknutí, zlosť, affekt, die Gemüthsbewegung, der Schreck, Aerger.

1679   Alterace Svazek: 9 Strana: 0003
Alterace, e, f. Pije z a-ce = z lítosti, z rozčilení. Kla., Hoř. 88.

1680   Alternativa Svazek: 5 Strana: 0900
Alternativa, y, f. = volba jedné ze dvou věcí. Máš a-vu voliti to nebo ono. Us.

1681   Alternativně Svazek: 5 Strana: 0900
Alternativně = střídavě, jednou ze dvou to, po druhé ono, abwechselnd. Kh.

1682   Alternující Svazek: 5 Strana: 0900
Alternující střelba = střídavá. Rk. A. funkce. Stč. Dif. 5.

1683   Alterum tantum Svazek: 1 Strana: 0023
Alterum tantum, lat., ještě jednou to- lik. Rk.

1684   Altéř Svazek: 7 Strana: 1185
Altéř, e, m. = haltýř. Wtr. Obr. II. 599

1685   Altéř Svazek: 10 Strana: 0003
Altéř, e, m., vedle haltéř. Mš. Slov.

1686   Alteřní Svazek: 1 Strana: 0023
Alteřní = halteřní, ího, m., z něm. Fisch- halter, kdo dohlíží k sádkám. Gl.

1687   Altista Svazek: 1 Strana: 0023
Altista, y, m. Dle Despota. Der Altist,

1688   Altista Svazek: 5 Strana: 0900
Altista, y, m. = kdo zpívá alt.

1689   Altistka Svazek: 5 Strana: 0900
Altistka, y, f., die Altistin.

1690   Altmodyš Svazek: 1 Strana: 0023
Altmodyš, z něm., šp. m. ze starého kroje n. světa, kroj obnošený, zastaralý (způsob), staromodní. Sr.

1691   Alto-viola Svazek: 8 Strana: 0004
Alto-viola, y, f. = hud. nástroj. Vz Ott. U. 23.

1692   Altona Svazek: 1 Strana: 0023
Altona, y, f. — Altoňan; altonský.

1693   Altoviola Svazek: 10 Strana: 0553
Altoviola, y, f., lépe: viola altová. Rgl.

1694   Altovka Svazek: 5 Strana: 0900
Altovka, y, f. = plechový nástroj hudební, das Althorn. Vz Mlt.

1695   Altový Svazek: 1 Strana: 0023
Altový klíč. Vz Alt. Der Altschlüssel.

1696   Altruism-us Svazek: 7 Strana: 1185
Altruism-us, u, m. = žití pro druhého, opak: Egoismus. Mus. 1887. 543.

1697   Altruism-us Svazek: 10 Strana: 0003
Altruism-us, u, m., lat. = vzájemnost, ne- zištnost, láska k bližnímu. Nár. list. 1903. č. 161. 13.

1698   Altruistický Svazek: 10 Strana: 0003
Altruistický. A. sebeobětování. Zvon. IV. 126.

1699   Altruistní Svazek: 10 Strana: 0553
Altruistní = vzájemný, nezištný. A. extense. Zvon VI. 120.

1700   Aludel Svazek: 1 Strana: 0023
Aludel, e, f. Nádoba baňatá bez dna k sublimování zvláště rtuti. Vys.

1701   Alumen Svazek: 5 Strana: 0900
Alumen, u, m, vz Kamenec. Čs. lk., Sal. 92.19. Vz Šfk. Poč. 297., Schd. I. 337., S. N.

1702   Alumi-um Svazek: 5 Strana: 0900
Alumi-um, a, n., vz Aluminium.

1703   Alumia Svazek: 5 Strana: 0900
Alumia, e, f. = kysličník hlinitý, die Thonerde. Vz Schd. I. 337.

1704   Aluminat Svazek: 5 Strana: 0900
Aluminat, u, m., v lučbě, Aluminat, n. Nz.

1705   Alumini-um Svazek: 5 Strana: 0900
Alumini-um, a, n. = alumium, hliník, prvek. Vz Šfk. 201., Šfk. Poč. 294., Schd. I. 337., KP. IV. 299., S. N.

1706   Alumini-um Svazek: 10 Strana: 0003
Alumini-um, a, n. Vz Vstnk. XI. 521

1707   Alumini-um Svazek: 10 Strana: 0553
Alumini-um, a, n. Vz Vstnk. XIII. 424., XIV. 397.

1708   Aluminiový Svazek: 5 Strana: 0900
Aluminiový, Aluminium-. A. plech. ZČ. I. 112.

1709   Aluminit Svazek: 5 Strana: 0900
Aluminit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 163., Šfk. 204., 296., Schd. II. 40., S. N.

1710   Aluminítan Svazek: 5 Strana: 0900
Aluminítan, u, m. = hlinitan, Aluminat. Nz.

1711   Aluminitý Svazek: 5 Strana: 0900
Aluminitý = hlinitý. A. soli, Alumium oxydsalze, kysličník, Alumiumoxyd, n.

1712   Aluminiummethyl Svazek: 7 Strana: 1185
Aluminiummethyl, u, m., v lučbě. Rm I. 250.

1713   Aluminothermie Svazek: 10 Strana: 0003
Aluminothermie, e, f. z řec. = vyrábění vysokých temperatur pálením aluminia. Nár. list. 1902. Č. 36. 3.

1714   Alumn-us Svazek: 1 Strana: 0023
Alumn-us, a, m., chovanec. Kram. Der Zögling, Alumner.

1715   Alumn-us Svazek: 9 Strana: 0003
Alumn-us, a, m. = student do kolleje prijatý. Wtr. Živ. vys. šk. 240.

1716   Alumnat Svazek: 5 Strana: 0900
Alumnat, u, m. = ústav k vychovávání kněží, seminář; chovanec slove alumnus. Vz Enc. paed. I. 225.—229., S. N.

1717   Alumnistafizular Svazek: 10 Strana: 0553
Alumnistafizular, a, m., v theol. =? Slov. Phľd. XXIV. 422.

1718   Alún Svazek: 5 Strana: 0900
Alún, u, m. A. kvasičného času, a. kvasnic vinných, a. z kvasnic. Vz Sal. 237.

1719   Alún Svazek: 9 Strana: 0003
Alún = alaun. Maš. ruk. 186 a, 188 a.

1720   Alunit Svazek: 5 Strana: 0900
Alunit, u, m. = kamenečník, der Alaun- stein. Sl. les. Vz Krč G. 965., Šfk. 207., Schd. II. 40., Šfk. Poč. 297., KP. IV. 455., S. N.

1721   Aluše Svazek: 5 Strana: 0900
Aluše, e, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 117.

1722   Alvar Svazek: 8 Strana: 0004
Alvar, u, m., = lat.-čes.-něm. mluvnice jazyka latinského sepsaná od jesuity Em. Al- vara, Věst. op. 1892. 16., 17.

1723   -alý Svazek: 1 Strana: 0023
-alý. Přípona jmen přídavných : zamodralý, počervenalý, zsinalý. Jg., D.

1724   Alylalkohol Svazek: 8 Strana: 0004
Alylalkohol, u, m. Vstnk. IV. 2.

1725   Alylen Svazek: 7 Strana: 1185
Alylen, u, m., v lučbě. Rm. I. 321.

1726   Alylhexylkarbinol Svazek: 8 Strana: 0004
Alylhexylkarbinol, u, m. Vstnk. IV. 8.

1727   Alylisobutylkarbinol Svazek: 8 Strana: 0004
Alylisobutylkarbinol, u, m. Vstnk. IV. 8.

1728   Alylkarbinol Svazek: 8 Strana: 0004
Alylkarbinol, u, m. Vstnk. IV. 8.

1729   Alylmethylkarbinol Svazek: 8 Strana: 0004
Alylmethylkarbinol, u, m. Vstnk. IV. 8.

1730   Alylový Svazek: 7 Strana: 1185
Alylový alkohol. Vz Rm. I. 312.

1731   Alymedovina Svazek: 5 Strana: 0900
Alymedovina, y, f, Alymeth (eine Art Getränk). Šp.

1732   Alzír Svazek: 5 Strana: 0900
Alzír, a, m. Vz S. N.

1733   Alžběta Svazek: 1 Strana: 0023
Alžběta, Eližběta, Eliška, z něm. Elisa- beth a to z hebr. = Bohuslava. Rk. A., Eliška. V. A., Běta, Bětka, Bětuška, Bétunka, Bě- tulinka, Betynka, Jg. — 2. Isabella. Gl. (V. Kal. 307.).

1734   Alžbeta Svazek: 5 Strana: 0900
Alžbeta, y, f. Za Jg. polož: Potkala ju sv. Alžbětyja, kaj též ideš, sestřičko má milá. Sš. P. 5. O A-tách vz S. N.

1735   Alžbětín Svazek: 5 Strana: 0900
Alžbětín, a, m., dvůr u Lisí v Nymbursku. PL.

1736   Alžbětinka Svazek: 1 Strana: 0023
Alžbětinka, y, f., jeptiška řeholy sv. Alžběty, nemocným sloužící. Jg. Elisabethi- nerin.

1737   Alžír Svazek: 1 Strana: 0023
Alžír, a, m., Algier. — Alžírský. — Al- žířan. — Alžírsko, a, n.

1738   -ał Svazek: 5 Strana: 0896
-ał tvoří na Mor. obyč. převzdívky: fňu- kal, trčal. Vz Brt. D. 141.

1739   -ám Svazek: 1 Strana: 0023
-ám. Koncovka 1. dat. pl. f. subst. v -a ukončených: pannám, kavkám; 2. 1. os. sg. praes. sloves v -ám (dříve v -aju, vz -aju): hledám, volám. Jg.

1740   -ám Svazek: 5 Strana: 0900
-ám. Přidej: Ve vzorci Kosť dativ: kosťám. Na Zlínsku. Brt. — Um m. ám: Pojechumy = pojecháme. U Lachů na Mor. Brt. v Osv. 1884. 33., Brt. D. 102., 115.

1741   -am Svazek: 7 Strana: 1185
-am koncovka dat. pl.: žebrakam, brat- ram, kravam, sviňam. U Opavy. Brt. D. 136.

1742   -am Svazek: 9 Strana: 0003
-am a) m. ům koncovka dat. pl u, oráč' a meč': nožám. Laš. Brt. D. L 112.; b) m. -ám koncovka dat. pl. vzorce, ryba': rybam. Slez. Gb. H. ml. III. 1. 181., (-ám); c) m. -ím koncovka dat. pl. u, znamení': psaňam (dial. ). Vz Brt. D. I. 68., -ím a násl. -ám.

1743   -ám Svazek: 9 Strana: 0003
-ám koncovka dat. pl. m. -ům dial. a) u vzorce:, chlap': chlapám, vz Gb. H. ml. III. 1. 59.; b) u vzorce, vládyka': sluhám, ib. III. 1. 199. (-óm, -ům); koncovka dat. pl. a) u vzorce, panoše' (není dokladů), vz ib. 231. (iem, -ím, -em, -óm, -uom, -ům); b) u vzorce, ryba': modlám, ib. 181. (-om, -um, -am); c) u vzorce, duše': dušám; ve východních nářečích místy posud: slepicám, růžám (zlín., dolnobeč. ). Brt, Gb. III. 1. 212.; d) u, host a kosť (dial): hostám, kosťám, ib. 343., 347. (-em); e) u vzorce, město': městám, kamnám, nosidlám, slovám, ib. 136., 141.; f) u vzorce, moře' v některých východ, nářečích: polám, Brt. D. L 114. (laš. ), Gb. H. ml. III. 1. 158 (-óm); g) u vzorce, zna- mení' (dial. ): psaňám, Brt. D. L 68. (val., místy i lašsky), sr. ím; h) u vzorce, paní': paňám (ve východ. nářečích místy posud). Vz Gb. H. ml. III. 1. 240., -iem, -ím.

1744   -ama Svazek: 1 Strana: 0023
-ama (-ma). V obecné mluvě koncovka instr. pl. bez rozdílu rodu: vodama, potokama, dětma, mužma, čtyrma, koňma vranýma. Mk. Ale v jižních Čechách užívá se jí jen při jménech žen. rodu: Byl mezi vlky, vojáky; má psaní za ňadry; jenom: kněžma, koňma, Kts. Na Mor.: před svátky, za humny, za za potoky, za Malenovici, před Vyzovici. Brt. Vz -ema, -ami.

1745   -ama Svazek: 5 Strana: 0900
-ama. Přidej: Na Mor. (na Zlínsku a j.) přípona instr. pl. vzorce Ryba, ale také vzorců: Kosť, Slovo, Znamení; pravidelná přípona zachovala se toliko v některých instrurnentalech předložkových: pod ploty, s tema penězi a hlavně v instrumentale jmen místních: za Topolany. Brt. Na mor. Slo- vácku jest -ama pravidelnou koncovkou instrum. pl. Brt. L O. 223. Běžné -ama v instr. pl. jest nesprávno náležejíc dualu. Bž. 95. Vz Dual, Brt. D. (vz jednotlivá různořečí) 115., 113.

1746   -ama Svazek: 7 Strana: 1185
-ama v instr. pl.: chlopama, synkama ďovčatama, sestrama. Brt. D 136

1747   -ama Svazek: 9 Strana: 0003
-ama koncovka dat. a instr. dualu a) u, vlá- dyka': vládykama, vz Gb. H. ml. III. 1. 198. (-oma); b) u vzorce, panoše', vz ib. 230 (-ěma, -ema, -oma); c) u, ryba': rybama (m. -ama bý- vá -oma od sklonku XIV. stol.: mezi dvěma krajinoma; v dat. bývá v nč. -oum: k ru- koum), vz ib. 178.; d) u vzorce, duše': du- šama, vz ib. 209., (-ěma, -ema, -oma); e) u vzorce, město': křídlama, vz ib. 138. (-oma, -ma). — -ama koncovka instr. pl. a) u vzorce , chlap a dub' (m. -y): chlapama (v dial. místy: chlapami), vz Gb. H. ml. III. 1 63., 64.; b) u, oráě a meč' (laš. dešcoma), Brt. D. L 113.; e) u, vládyka' (m. -ami, v obec. mluvě), Gb. H. ml. HL 1. 200.; d) m -ami u vzorce, ryba': rybama, vz Gb. H ml. III. 1. 181. (ami); e) u vzorce, město' (v obecné mluvě): slovama, mněstama, vz ib. 136. 144. (-y); f) u vzorce, moře' (ve východ. nářečích): polama, vz ib. 159., 160., Brt. D. L 19. (zlín. ): g) u vzorce, znamení' (han., laš., val. ): staveňama. Brt. D. L 68., II. 75., Gb. H. ml. III. 1. 170. (-ími).

1748   -áma Svazek: 9 Strana: 0003
-áma koncovka instr. dualu u vzorce paní'. Vz Gb. H. ml. III. 1. 240., -iema, -íma.

1749   Amade-us Svazek: 5 Strana: 0900
Amade-us, a, m. 1725. Vz Jg. H. I. 529., Jir. Ruk. I. 12.

1750   Amadoci Svazek: 7 Strana: 1185
Amadoci, kmen slovan. Šf. Strž. I. 247., 236.

1751   Amajdan Svazek: 10 Strana: 0553
Amajdan asi: na mou statečnosť. Liptov. Sb. sl. IX. 45.

1752   Amaldin Svazek: 10 Strana: 0003
Amaldin, u, m., drahokam. Tbz. V. 4. 130.

1753   Amalgam Svazek: 1 Strana: 0023
Amalgam, u, m. Sloučenina rtuti s jinými kovy. A. cínu, mědi, olova, stříbra, zlata. Vys. Das Amalgama, — Amalgamovati, kovy s rtuti slučovati. — Amalgamovna, y, f.

1754   Amalgam Svazek: 5 Strana: 0900
Amalgam, u, m. = roztok kovů ve rtuti, das Quickmetall, Amalgam. Přidej: A. dra- slíkový, das Kaliumamalgam, Nz., amino- niový, Ammoniumamalgam. Sl. les. Cf. Bř. N. 206., 113., Schd. II. 60., Šfk. 345., Šfk. Poč. 216., 250., 293., S. N., Schd. I. 149., 319., 354., KP. IV. 200., 215., 217., 252., 577.

1755   Amalgamace Svazek: 10 Strana: 0003
Amalgamace, f. A. zlata. Vz KP. X. 199. Amalgamovaný. A. elektroda. Vot. 169.

1756   Amalgamator Svazek: 10 Strana: 0553
Amalgamator, u, m. = nástroj k dobý- vání zlatého amalgamu. KP. X. 202.

1757   Amalgamovací Svazek: 5 Strana: 0900
Amalgamovací, zum Amalgamiren die- nend. A. mlýnek. NA. IV. 171.

1758   Amalgamování Svazek: 5 Strana: 0900
Amalgamování, n., das Amalgamiren. A. americké, europské. Vz KP. IV. 214., 215., S. N.

1759   Amalgamovna Svazek: 5 Strana: 0900
Amalgamovna. Přidej. das Amalgamir- werk. Vz S. N.

1760   Amalgovati Svazek: 5 Strana: 0900
Amalgovati = po-, nartutiti, kov se rtutí sloučiti, amalgamiren. — co čím: zlato rtutí. Us. Pdl.

1761   Amalie Svazek: 5 Strana: 0900
Amalie, e, Amálka, y, f., žen. jméno.

1762   Amaliin dvůr Svazek: 5 Strana: 0900
Amaliin dvůr na Křivoklátku.

1763   Amálka Svazek: 5 Strana: 0900
Amálka, y, f., vz Amalie. — A., šachta na Kladně.

1764   Amalthe-a Svazek: 1 Strana: 0023
Amalthe-a, e, f. Koza (či nymfa), která Joviše kojila, Akkus., vokat. a instr. dle ,Žena'.

1765   Amand Svazek: 8 Strana: 0004
Amand P., čes. spis. 1561.—1610. Vz Věst. opav. 1894. č. 4. 27.

1766   Amand-us Svazek: 5 Strana: 0900
Amand-us, a, m. = Miloslav. Šd.

1767   Amant Svazek: 1 Strana: 0023
Amant, a, m., z lat. amans; amantka, y, f. To je můj amant. Us. Geliebter.

1768   Amant Svazek: 5 Strana: 0900
Amant. Přidej: galán, frajer, syneček.

1769   Amant Svazek: 9 Strana: 0423
Amant, u, m. = kámen. Vodň. 161. (Flš. ).

1770   Amantid Svazek: 5 Strana: 0900
Amantid, u, m. Čs. lk. VI. 180.

1771   Amantysk Svazek: 9 Strana: 0423
Amantysk (?), u, m. = ametyst. Gb. Slov. 11.

1772   Amanuens-is Svazek: 5 Strana: 0900
Amanuens-is, a, m , z lat. = příručí, písař advokatův, Us., v knihovnách atd. Vz Enc. paed. I. 229., S. N.

1773   Amar Svazek: 9 Strana: 0003
Amar, u, m. Aby jedl letkvař amar. Maš. ruk. 209 a.

1774   Amarant Svazek: 1 Strana: 0023
Amarant, u, m., laskavec, Amarant, Tau- sendschön.

1775   Amaranth Svazek: 5 Strana: 0900
Amaranth, u, m. = laskavec, rostl. Vz S. N., Kram Slov. 12.

1776   Amarelle Svazek: 1 Strana: 0023
Amarelle, e, f., z ital. amarella a to z lat. cerasum armeniacum. Jg. Vz Amrhele.

1777   Amarelle Svazek: 5 Strana: 0900
Amarelle. Přidej: prunus cerasus, die Amaralle, Sauerkirsche, Glaskirsche. Mllr. 83.

1778   Amarin Svazek: 7 Strana: 1185
Amarin, u, m , v lučbě. Vz Rm. II. 113.

1779   Amas-is Svazek: 1 Strana: 0023
Amas-is, e, m., král aegyptský.

1780   Amas-is Svazek: 5 Strana: 0900
Amas-is, a (ne: e), m.

1781   Amatérský Svazek: 10 Strana: 0003
Amatérský, lat. A. mistrovství. Nár. list. 1903. o. 175 13.

1782   Amath-us Svazek: 1 Strana: 0023
Amath-us, unta, m., bylo mě. na Kypru; 2. jméno muže.

1783   Amaurosa Svazek: 5 Strana: 0900
Amaurosa, y, f. = slepota, oblak černý, die Blindheit. Čs. lk. Vz S. N.

1784   Amaurotický Svazek: 8 Strana: 0004
Amaurotický. A. oko kočičí = úplná sle- pota a zvláštní žlutobílý n. zelenavý reflex z vnitra oka nezánětlivého (jako u některých šelem, zvl. u koček). Schb. Nád. 5., 21.

1785   Amazoňan Svazek: 5 Strana: 0901
Amazoňan, a, m., druh papoušků. A. žlutokřídlý, chrysotis ochroptera, skvrnitý, ch. flavomaculata, modročelý, ch. aestiva, pravý, ch. amazonica, žlutočelý, ch ochro- cephala, temnočelý, ch. Sallei, červenočelý, ch. vittata, žlutolící, ch. autumnalis, červeno- hřbetý, ch. festiva, žlutohlavý, ch. Levail- lanti. Brm. Živ. zv. II. 79.

1786   Amazonka Svazek: 1 Strana: 0023
Amazonka, y, f., z řec. ?-, /««Cos-, bez- prsá; mužatka,bojovná ženština. — Amazonky, V., dívky české, které dle kronikářův vojnu s Přemyslem o vládu vedly. Jg. Amazone.

1787   Amazonky Svazek: 8 Strana: 0004
Amazonky Kosmovy. Vz Mus. 1894. 106.

1788   Amazonky Svazek: 10 Strana: 0003
Amazonky. České A. Cf. Věst. X. 11. nn.

1789   Amazonský Svazek: 5 Strana: 0901
Amazonský, Amazonen-. A. kámen (vz Amazonový). Osv. I. 639. Budem jako a-ské panie. Dal. 19.

1790   Amazovaný Svazek: 5 Strana: 0901
Amazovaný kámen, druh živce, nerost. KP. III. 197.

1791   Amazovský Svazek: 10 Strana: 0003
Amazovský = amazonský (zastar. ). Vstnk. XI. 668

1792   Amberský Svazek: 5 Strana: 0901
Amberský puddiug, Amberpudding. Šp.

1793   Ambiori-x Svazek: 1 Strana: 0023
Ambiori-x, ga, m., kníže gallské.

1794   Ambit Svazek: 1 Strana: 0023
Ambit, chybně m. ambit, u, m., z lat, ambitus, obchod vůkol domu, zvláště v klá- šteřích síň, chodba na sloupích. V. Säulen-, Kreuzgang. — Ambity, chodby okolo svět- nic mníšskych. Zellengang.

1795   Ambit Svazek: 5 Strana: 0901
Ambit. Přidej: Déšť jich nezmočí, bláto jich v ambitě t. j. v okolku nechopí. Hus I. 220. — A, český tanec. Škd.

1796   Ambit Svazek: 9 Strana: 0423
Ambit v V. 901 oprav 120. v.: 428.

1797   Amblygonit Svazek: 5 Strana: 0901
Amblygonit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 168., Šfk. Poč. 241., Schd. II. 41.

1798   Amblyopie Svazek: 5 Strana: 0901
Amblyopie, e, t., z řec. = tupozrakosť. Čs. lk. IX. 365., Slov. zdrav. I. 11., S. N.

1799   Ambo Svazek: 5 Strana: 0901
Ambo. — 2. A. v math. = sestava druhé tŕídy. A. s opakováním, bez opakování. Šim. 180., 181.

1800   Ambograf Svazek: 10 Strana: 0003
Ambograf, u, m. Z říše vědy a práce. 1894. č. 15.

1801   Amboina Svazek: 10 Strana: 0553
Amboina, y, f., druh dřeva. Vz KP. XL 43.

1802   Amboinský Svazek: 5 Strana: 0901
Amboinský hřebíček, Amboinanelke. Šp.

1803   Ambony Svazek: 5 Strana: 0901
Ambony, pl., m. = pulty. Z těchto ani- bonů staly se později kazatelny. Madiera.

1804   Ambosolo Svazek: 9 Strana: 0003
Ambosolo, a, n. = sázka dvou čísel do lotrerie.

1805   Ambr Svazek: 1 Strana: 0024
Ambr-a, y, f., vonná věc; vonná prysky- řice. A. bílá, černá, kapalá, šedivá, žlutá. Kh.

1806   Ambra Svazek: 5 Strana: 0901
Ambra. Přidej: Z arab. anbar. Mz.v List. filolog. VII. 2. Cf. Schd. 11. 438., Rstp. 1403. A. tekutá, a. liquida. Ves. IV. 111, Slov. zdrav. I. 11., S. N., Kram. Slov. 12.

1807   Ambra Svazek: 9 Strana: 0423
Ambra, y, f. = rybí pižmo, stercus piscis. Vz Gb. Slov. 11.

1808   Ambraki-a Svazek: 1 Strana: 0024
Ambraki-a, e, f., mě. v Epiru.

1809   Ambretka Svazek: 5 Strana: 0901
Ambretka, y, f, hruška, die Ambrette. Šp.

1810   Ambroň Svazek: 5 Strana: 0901
Ambroň, ě, f., liquidambar, der Ambra- baum, rostl. A. americká, 1. styraciflua, indská, 1. excelsa. Vz Rstp. 1403., Ves. IV. 111.

1811   Ambronie Svazek: 5 Strana: 0901
Ambronie, e, f., rostl. A. fialová, am- bronia umbellata. Dlj. 32.

1812   Ambroňovitý Svazek: 5 Strana: 0901
Ambroňovitý. A. rostliny, balsamifluae: ambroň. Vz Rstp. 1403.

1813   Ambroplný Svazek: 10 Strana: 0003
Ambroplný. A. jesle. Msn. II. 142.

1814   Ambros Svazek: 7 Strana: 1185
Ambros Vil Aug. dr., hud., nar. v Mýtě u Berouna. 1816.—1878. Vz Srb 174., Mus. 1892. 516. (Ryb.),

1815   Ambrosi-a Svazek: 1 Strana: 0024
Ambrosi-a, e, f., z řec., pokrm bohův. — Ambrosický. Jg. Ambrosiový. L. Ambro- sijský.

1816   Ambrosie Svazek: 5 Strana: 0901
Ambrosie, e, f., rostl. Vz Božíbyt. Rstp 880.

1817   Ambrosie Svazek: 9 Strana: 0003
Ambrosie, e, f., eufrasia, rostl. XV. stol. List. fil. 1898. 198.

1818   Ambrosiový Svazek: 5 Strana: 0901
Ambrosiový merlík, chenopodium, mexi- kanisches Traubenkraut (houba). Nz. lk.

1819   Ambrosiův Svazek: 5 Strana: 0901
Ambrosiův chvalozpěv: te Deum lauda- mus.

1820   Ambrovonný Svazek: 8 Strana: 0004
Ambrovonný. Šml. II. 33.

1821   Ambrovonný Svazek: 9 Strana: 0003
Ambrovonný. A. modrosť. Smi. II. 35.

1822   Ambrozi Svazek: 5 Strana: 0901
Ambrozi Jan. 1780. Vz Jg. H. 1. 529., Jir. Ruk. I. 12., Enc. paed. I. 230., S. N.

1823   Ambrózi Svazek: 9 Strana: 0003
Ambrózi Jur, spis. slov., 1694. -1746. Vz Vlč. Lit. slov. I. 17., Vlč. Lit. ?. 1. 110.

1824   Ambrozi-us Svazek: 5 Strana: 0901
Ambrozi-us, a, m. Jiří A. f 1746. Vz Jg. H. 1. 529.; A. Samuel. 1803. ib. 529., Jir. Ruk. I. 13.

1825   Ambrozie Svazek: 10 Strana: 0003
Ambrozie, e, f. = ambrožka. Mš. Slov.

1826   Ambrozy Svazek: 8 Strana: 0004
Ambrozy, vz Ambrozius, Phľd. 1895. 353.

1827   Ambrož Svazek: 1 Strana: 0024
Ambrož, e, m., v obec. mluvě: Brožek, Brož.

1828   Ambrož Svazek: 5 Strana: 0901
Ambrož, e, m. Na sv. Ambrože (7/12.) nabrusme honem nože (na krmníky). Hrš. — A., 1672. Vz Jg. H. 1. 530., Jir. Ruk. I. 13., Sbn. 95., 306., 328., 561., 589.

1829   Ambrož Svazek: 8 Strana: 0004
Ambrož: Ambrožek, Brož, Brožek, Brožík, Broža, Brože, Brožka, Brožnák, Brůža, Brů- žek, Brůha, Broužek, Ambruž, Bruza. Kbrl. Sp. 14. Cf. Kotk. 10.

1830   Ambrož Svazek: 9 Strana: 0003
Ambrož. Klášter sv. A-že, nyní celnice u Prašné brány v Praze. Jrsk. XIX. 358.

1831   Ambrožě Svazek: 9 Strana: 0423
Ambrožě, ě, f. = světlík, euphrasia offic. Vz Gb. Slov. 11. a sr. Ambrožka.

1832   Ambrožík Svazek: 5 Strana: 0901
Ambrožík, u, m. = ambrožka. Byl. 15. stol.

1833   Ambrožika Svazek: 5 Strana: 0901
Ambrožika, y, f. = ambrožka. Byl. 15. stol.

1834   Ambrožka Svazek: 1 Strana: 0024
Ambrožka, y, f., bylina oči hojící, svě- tlík. Augentrost. V., Byl. — 2. Těšinka. Zahntrost. D.

1835   Ambrožka Svazek: 5 Strana: 0901
Ambrožka, y, f. = světlík obecný, oči- kvítek, euphrasia officinalis, der Augentrost, das Hirnkraut. Vz Mllr. 45., FB 59., Čl. Kv. 246., Slb. 306., 397., Rstp. 1154., Byl. z r. 1402. Vz Ambrožík.

1836   Ambrožka Svazek: 8 Strana: 0004
Ambrožka, euphrasia. Cf. Ott. VIII. 819. A., ambrosia. 1440. List. fil. 1893. 393.

1837   Ambrožkový Svazek: 5 Strana: 0901
Ambrožkový, Augentrost-. A. voda, Rkp. Kd., prach. 1600.

1838   Ambrožník Svazek: 5 Strana: 0901
Ambrožník, u, m., alpharisiton euphrasia, die Leuchte, rostl. Byl.

1839   Ambulance Svazek: 1 Strana: 0024
Ambulance, (fr., anbyhins, z lat.), polní nemocnice. S. N. 2. Pošta ve voze železničním.

1840   Ambulance Svazek: 5 Strana: 0901
Ambulance, e, f., lat. = polní nemocnice. Vz Slov. zdrav. I. 11., S. N.

1841   Ambulance Svazek: 10 Strana: 0003
Ambulance. Stál tam p. Ignác se svou čajovou a-cí (se svým vozíkem prodávaje na ulici Čaj ). Praha 48.

1842   Ambulanční Svazek: 10 Strana: 0553
Ambulanční vůz. Nár. list. 1905. 131. 22.

1843   Ambulant Svazek: 5 Strana: 0901
Ambulant. — 2. A. = dohazovač ne- přísežný, ein nicht vereideter Mäckler, der Pfuschmäckler. Kh.

1844   Ambulanti Svazek: 1 Strana: 0024
Ambulanti, z lat., nemocní, již docházejí do nemocnice o lékařskou radu. — Ambu- latorní klinika, ústav, do něhož nemocní chodí o radu lékařskou. Rk.

1845   Ambulatorní Svazek: 5 Strana: 0901
Ambulatorní školy. Vz Enc. paed. I. 230., S. N.

1846   Ambule Svazek: 5 Strana: 0901
Ambule, e, f. = nádoba. A. plechová. Db.

1847   Ambustio Svazek: 5 Strana: 0901
Ambustio, lat. = spálenina a opaření. Čs. lk.

1848   Ameiva Svazek: 5 Strana: 0901
Ameiva, y, f. Ameivy, ameivae, druh ještěrů klanojazyčných, podobají se našim ještěrkám, žijí v Americe. A. obecná, a. vul- garis, a. velká, podinema Teguixin. Vz Frč. 326.—327., Brm. Živ. zv. III. 185.—189.

1849   Amelid Svazek: 7 Strana: 1185
Amelid, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 135.

1850   Amelin Svazek: 7 Strana: 1185
Amelin, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 126.

1851   Amen Svazek: 1 Strana: 0024
Amen=jisté, v pravdě, tak se staň. Jg. Ke všemu a. říkati (pochlebně přisvědčovati). V. Řekni a. = ano, povol. Us. Ještě není a. (konec). Us. Už je tomu a. Č. Říkaje amen čerta nezapudíš. Pk. Není tak dlouhé písně, aby neměla a. (konec). Mus.

1852   Amen Svazek: 5 Strana: 0901
Amen. Přidej: 1. Jméno boží. To praví Amen. 2. Věru, věrně, právě, jistě, nepo- chybně. 3. Staň se. Hus I. 43. Amen Maria (říkají na označení podivení). U Kostelce n. Orl. Grth S ním je už a. (zemře). Us. Jrsk.

1853   Amen Svazek: 8 Strana: 0004
Amen. Výklad slova vz v Bl. Gr. 152. Amen, Pasku, zovri knižku = už je s tebou amen. Vz Phľd. 1894. 316. Už mu je ameň. (zemřel). Vz Phľd. 1894. 373.

1854   Amen Svazek: 9 Strana: 0003
Amen. Smrti naší amen = už je konec. Hoř. 88. To vám je vskutku tak jako amen. Phľd. 1897. 117. Teď jsem ti všecko vypo- věděl od otče až do amen. Šml. IX. 12.

1855   Amen Svazek: 9 Strana: 0423
Amen. Svět bez lásky jako kámen, vší radosti je v něm amen. Šml. VI. 104.

1856   Amen Svazek: 10 Strana: 0003
Amen. V lidové řeči na jihu: ámim, má- men, mnámen, námen, mámin, jámen, hámen. Kub. (List. fil. 1902. 247. ). Ne vždycky vše- mu amen říkati (vše schvalovati) Arch. XX. 157.

1857   Amen Svazek: 10 Strana: 0553
Amen. Hned ti je a. (konec života)! Phľd. XXIV. 340. Ameň zákon (tak se to musí stáť)! Mus. slov. VI. 111.

1858   Amendement Svazek: 1 Strana: 0024
Amendement (fr. amandman), n., opra- vení navrženého zákona, návrh opravný. Rk.

1859   Amenorrhoea Svazek: 5 Strana: 0901
Amenorrhoea, e, f. = zastavení čmýry, nemoc. S. N.

1860   Americký Svazek: 5 Strana: 0901
Americký, vz Amerika. A. tapír, tapirus americanus, Sl. les., koláče, chléb. Šp. A. jazyky. Vz Šrc. 397., 400. 401., 402., 437. A. klub dam, vz Enc. paed. I. 230.—232., školství. IB. 232.—260., S. N. A. mlýn. S.N.

1861   Americký Svazek: 10 Strana: 0003
Americký týká se Ameriky, američanský týká se Američanů. Mš.

1862   Američan Svazek: 5 Strana: 0901
Američan, a, m., pl. -né, vz Amerika.

1863   Američanka Svazek: 5 Strana: 0901
Američanka, y, f., lépe než Amerikánka, die Amerikanerin. Vż Amerika.

1864   Američiti Svazek: 8 Strana: 0004
Američiti, amerikanisieren. Poameričiti. Šterz. I. 141.

1865   Američka Svazek: 10 Strana: 0553
Američka = druh bramborů. Zlin. Brt. Sl. 7.

1866   Amerika Svazek: 1 Strana: 0024
Amerika, y, f. — Američan, a, m., lépe než : Amerikán, vz -an. Američanka, y, f. — Americký lépe než amerikánsky. Vz Afrika. — Amerika severní a jižní n. severní, střední, jižní. Am. severní: 1. severoamerická Unie skládá se ź 38 držav, 9 území a jednoho okresu; 2. britská sev. Amerika (Kanada, Nový Brunšvík, Nové Skotsko, Nový Fund- lend [Foundland], ostrovy Bermudy, Labra- dor, země Höcnská atd.); 3. dánská severní Amerika: Grönland. — Am. střední: 1. Me- chiko (Mexiko); 2. 5 republik středoameri- ckých ; 3. republ. Haiti; 4. osady europ, v zá- padní Indii. Západní Indie skládá se ze 3 skupin ostrovův a ty jsou: a) veliké Antily: Kuba, Haiti, Portoriko, Jamaika; b) malé Antily: Trinidad, Martinik atd.; c) Bahamy. — Am. jižní: 1. Brasilie; 2. osady europ. v Guianě (britské, francouzské a holandské); 3. republiky: Venecuela, Nová Granada, Eku- ador, Peru, Bolívia, Argentina, Čili (Chili), Paraguaj, Uraguaj; 4. Patagonie a ostrovy. — Vz Ostrov, Poloostrov, Průliv, Moře, Je- zero, Řeka, Vysočina, Nížina. Tl.

1867   Amerika Svazek: 5 Strana: 0901
Amerika. Přidej: Vz Enc. paed. I. 232. a násl., Americký, S. N. — A. = jméno polí u Dalečína na Mor. Pk. — A. = jm. dvora u Karlova Týna. Krč. — A. = údolí v Roketnici u Vsetína. Vck.

1868   Amerika Svazek: 7 Strana: 1185
Amerika. Kdo dělat nechce, nech je to, kde chce, darmo se nenají ani v A-ce. Er. Ps. 143.

1869   Amerika Svazek: 9 Strana: 0004
Amerika. Kdo dělat nechce, nechť je to kde chce, darmo se nenají ani v Americe. Mus. ol. 1898. 107.

1870   Amerika Svazek: 10 Strana: 0003
Amerika, ruční dvojkolka s košatinou, ve které přivážejí zpurníky do policejních úřadů, nechtějí-li s zřízenci jíti. Praha 61. — A. — pole u Opatova. Čas. mor. mus. III. 130.

1871   Amerikán Svazek: 5 Strana: 0901
Amerikán, a, m., vz Amerika.

1872   Amerikán Svazek: 8 Strana: 0004
Amerikán, u, m. = veliký červený bram- bor. Vck. Val. I. 19. Amfldofenol, u, m., v lučbě. Vstnk. III. 7.
Amfofilný leukocyt. Vstnk. II. 425.

1873   Amerikán Svazek: 9 Strana: 0423
Amerikán = mlýn po způsobu americkém stavěný. Us.

1874   Amerikanism-us Svazek: 10 Strana: 0003
Amerikanism-us, u, m. Co nese současně masku a-mu. Zvon III. 461.

1875   Amerikanism-us Svazek: 10 Strana: 0553
Amerikanism-us, u, m. Zvon VI. 303.

1876   Amerikánka Svazek: 5 Strana: 0901
Amerikánka, y, f., vz Američanka.

1877   Amerling Svazek: 7 Strana: 1185
Amerling Kar. Slav. dr. Cf. Ukaz. 95., Tf. Mtc. 4., Bačk. Písm I. 316., 331., Slavín IV. 5. str. 350. nn.

1878   Amerling Svazek: 9 Strana: 0004
Amerling Kar. dr. Vz Jub. IL, Nár. list. 1899. č. 185. 9.

1879   Amerling Svazek: 9 Strana: 0423
Amerling K. Sl. Vz Flš. Písm. 572.

1880   Amerling Svazek: 10 Strana: 0003
Amerling K. S. Vz Čad. 121.

1881   Amerling Svazek: 10 Strana: 0553
Amerling Kar. Sr. Lit. II. 845., Tk Pam. I. 94., 171., 193.

1882   Amerlink Svazek: 5 Strana: 0901
Amerlink, a, m. Kar. Slav. A., spisov., doktor lékař., ředitel škol a ústavu idotů, † 2/1184. Vz Bačk. Pís. I. 316., Tf. H. 1. 3. vyd. 166., 191., 197., 200., Jg. H. 1. 530., Šb; H. 1. 224., S. N.

1883   Amethodicky Svazek: 5 Strana: 0901
Amethodicky, řec., nesoustavné, bez plánu.

1884   Amethyst Svazek: 1 Strana: 0024
Amethyst, u, m., der Amethyst. Vz Kře- men. — Ametliystový.

1885   Amethyst Svazek: 5 Strana: 0901
Amethyst. Přidej: Vz KP. III. 195., Schd. II. 32., Bř. N. 184., KP. IV. 297., S. N., Kram. Slov. 13.

1886   Amethyst Svazek: 7 Strana: 1185
Amethyst (= opilství mařící) jest amu- letem před pijáctvím a sváděl opojné páry z hlavy v podex. Zabezpečuje přízeň nej- vyšších. Únor platí a-stu. Nár. listy. Vz Drahokam (2. dod.).

1887   Amethyst Svazek: 10 Strana: 0003
Amethyst, drahý kámen. Baw. Ar. v. 2792.

1888   Amfiara-us Svazek: 1 Strana: 0024
Amfiara-us, a, m., král argivský.

1889   Amfibi-um Svazek: 1 Strana: 0024
Amfibi-um, a, n., obojživelník. Rk.

1890   Amfibol Svazek: 1 Strana: 0024
Amfibol, u, m. A. obsahuje kyselinu kře- mičitou, kysličníky horečnatý, vápenatý a železnatý. A. břidličnatý, obecný n. jinoráz, aktinolid n. kámen paprskový, tremolit. Vz Tvrdokam. Bř.

1891   Amfibol Svazek: 5 Strana: 0901
Amfibol. Přidej: Vz KP. III. 11., Schd. II. 48., Br. N. 174., 241. A. Břidličný, der Hornblendeschiefer. Sl. les., S. N.

1892   Amfibolie Svazek: 1 Strana: 0024
Amfibolie, e, f., dvojsmyslnosť.

1893   Amfibolie Svazek: 5 Strana: 0901
Amfibolie, vz Dvojsmysl, S. N.

1894   Amfibolit Svazek: 5 Strana: 0901
Amfibolit, u, m., skládá se ze zrn černého nebo černozeleného amfibolu obyčejně v slohu břidličnatém, někdy i balvanitém; k tomu přiměšuje se často něco křemene, slídy a oligoklasu (sodnatého živce), porůznu i gra- nát, postacit, pyrit, das Hornblendegestein, Krč. G. 79., 266., der Amphibolit. Vz Bř. N. 241., 255., 230., S. N.

1895   Amfibólitový Svazek: 5 Strana: 0901
Amfibólitový, Amphibolit-. A. půda, Sl. les., břidlice. Krč. 329.

1896   Amfibolový Svazek: 5 Strana: 0901
Amfibolový, Amphibolit-. A. rula, břid- lice. Krč. G. 226., 230., Zpr. arch.

1897   Amfibrach-ys Svazek: 1 Strana: 0024
Amfibrach-ys, u, m., stopa s obou stran krátká: u — ?: hošíku.

1898   Amfigen Svazek: 5 Strana: 0901
Amfigen, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 130.

1899   Amfiktyonie Svazek: 1 Strana: 0024
Amfiktyonie, e, f. Spolek Řekův v okrese některé svatyně. — Amfiktyonové, ův, m. Rk.

1900   Amfimacer Svazek: 1 Strana: 0024
Amfimacer, kru, m., kretik, stopa: — ? — údolí.

1901   Amfion Svazek: 1 Strana: 0024
Amfion, a, m., choť Niobin, král a pěvec.

1902   Amfipol-is Svazek: 1 Strana: 0024
Amfipol-is, e, f., mě. v Thracii.

1903   Amfitheatr-on Svazek: 1 Strana: 0024
Amfitheatr-on, a, n., z řec, okrouhlé di- vadlo. Rk.

1904   Amfitheatr-on Svazek: 5 Strana: 0902
Amfitheatr-on. Přidej: Vz Vlšk. 25., 38., 40., 394., 397., S. N.

1905   Amfitrit-e Svazek: 1 Strana: 0024
Amfitrit-e, y, f., choť Neptunova.

1906   Amfitrita, y Svazek: 5 Strana: 0902
Amfitrita, y, f. S. N. — 2. A., oběžnice. Schd. I. 247.

1907   Amfitru-o Svazek: 1 Strana: 0024
Amfitru-o, ona u. Amíitryon, a, m.

1908   Amhlen Svazek: 10 Strana: 0553
Amhlen, u, m. = sekání otavy? Arch. XXII. 294.

1909   Amchové Svazek: 5 Strana: 0902
Amchové z Borovnice. Vz Sdl. Hrd. II. 150., 160., 162.

1910   -ami Svazek: 1 Strana: 0024
-ami. Přípona instr. pl. jmen podle ,Žena1 se skloňujících: ženami. — Přípony -ami užívá se také m. -y v instr um. pl. u prvního sklonění muž., kdyby prý se instrumental hned nepoznal ze smyslu řeči a s akkusativein smaten býti mohl. Trhal nehty zubami m. zuby! V instr. pl. 1. muž. sklonění stávalo sice již v staroslovanštině -mi m. -y: dan>mi, žiďbmi, ale nejvíce v mladších pramenech, Mkl.; ale správná jest ve spisovné řeči jen přípona -y. V případe možného dvojsmyslu muže píšící n. mluvicí svou myšlénku jiným způsobem vynésti. — Vz. také -ama, -ema.

1911   -ami Svazek: 5 Strana: 0902
-ami. V ř. 5. místo slov: přípona, pří- pony polož: koncovka, koncovky. Cf. Brt. D. (v různořečích). 113., 115.

1912   -ami Svazek: 9 Strana: 0004
-ami koncovka instr. pl. u vzorce a), chlap a dub' (m. -y): chlapami (dial. místy chla- pámi), vz Gb. H. ml. III. 1. 63., 64; b), oráč a meč': deščami (laš. desčoma), nožami (laš.; vz násl. -ámi), Brt. D. I 113., Gb H. ml. III. 1. 111., 112. (-i); c), vládyka': s slu- hami, vz Gb. ib. 199. (-y, -mi, -ama); d) , kámen': kamenami, vz ib. 407., 410. (-y); e), panoše', vz ib. 232. (-ěmi, -emi, -ema, -i); /), ryba': rybami, vz ib. 181. (-ama, oma, -mi, -m?, -?); h), duše', ve východ. nářečích dosud: dušami (val., laš., slez. ), slepicami, Gb. H. ml. III. 1. 214.; i), kosť,: kosťami (dial. ), ib. 343., 349. (-mi); k), město': zrnami, kopíčkami, Hus III. 45., I. 290., mestami, kamnami, Gb. H. ml. III. 1 136, 144, (-y), sr. násl. -ámi; l), moře': polami, Brt D. I. 19. (zlin. ), Gb. H. ml. III. 1. 159., 160. (-i); m), znamení': psaňami. Brt. D. L 68., II. 75., Gb. H. ml. III. 1. 170. (-ími).

1913   -ámi Svazek: 9 Strana: 0004
-ámi koncovka instr. pl. u vzorce a), chlap a dub': chlapámi (místy dial. ), Gb. H. ml. III. 1. 63., 64.; b), oráč a meč': nožámi (místy dial. ), ib. 111, 112. (-i); c), ryba': kravámi (místy na Mor. ), Brt. D. L 39., Gb. H ml, III. 1. 181. (-áma, -oma, -mi, -ma, -y); d), město': městámi (val. ), Brt. D. I. €0.; e), paní': paňámi. Vz Gb. H. ml. III. 1. 240. (-iemi, -ími, -íma).

1914   -ami Svazek: 9 Strana: 0423
-ami konc. instr. pl. masc. a neut. Někteří se jí neprávem vyhýbají píšíce: se sluhy atd. Vz Mtc. 1901. 158.

1915   Amiant Svazek: 1 Strana: 0024
Amiant, u, m., z řec, kámen nitkovitý jako asbest, kamenný len, osinec. Jg.

1916   Amiant Svazek: 5 Strana: 0902
Amiant. Přidej: Vz Bř. N. 174., Schd. II. 48.

1917   Amid Svazek: 5 Strana: 0902
Amid, u, m., v lučbě, der Amid. Vz Šfk. Ruk. 154., S. N, Šfk. 425., Nz., Šfk. Poč. 62, 240.

1918   Amidin Svazek: 7 Strana: 1185
Amidin, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 126.

1919   Amidoazobenzoly Svazek: 5 Strana: 0902
Amidoazobenzoly, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 537.

1920   Amidoazonafthalin Svazek: 5 Strana: 0902
Amidoazonafthalin, u, m., v lučbě. Šfk. Poč. 569.

1921   Amidobenzaldehyd Svazek: 10 Strana: 0003
Amidobenzaldehyd, u, m., v lučbě. Vstnk. XI. 132.

1922   Amidobenzol Svazek: 5 Strana: 0902
Amidobenzol, u, m. Šfk. Poč. 535.

1923   Amidobenzoový Svazek: 8 Strana: 0004
Amidobenzoový. A. kyselina. Vstnk. IV. 17.

1924   Amidoderivát Svazek: 10 Strana: 0003
Amidoderivát, u, m., v lučbě. Vot. 158.

1925   Amidoethylmerkaptan Svazek: 10 Strana: 0003
Amidoethylmerkaptan, u, m., v lučbě. Vstnk. XII 50.

1926   Amidoethyloctový Svazek: 10 Strana: 0003
Amidoethyloctový, A. kyselina. Vstnk. XII. 49.

1927   Amidofenol Svazek: 8 Strana: 0004
Amidofenol, u, m., v lučbě. Vstnk. III. 460., 461., IV. 16.

1928   Amidofenolosulfonový Svazek: 8 Strana: 0004
Amidofenolosulfonový. A. kyselina. Vstnk. III. 460., 465.

1929   Amidochromany Svazek: 5 Strana: 0902
Amidochromany. Šfk. Poč. 326.

1930   Ämidokapronaldehyd Svazek: 8 Strana: 0004
Ämidokapronaldehyd, u, m. Vstnk. IV. 17. Amidokresol, u, m. Vstnk. III. 461.

1931   Amidokapronový Svazek: 10 Strana: 0003
Amidokapronový. A. kyselina. Vstnk. XII. 50.

1932   Amidokresolsulfonový Svazek: 8 Strana: 0004
Amidokresolsulfonový. A. kyselina, Vstnk. III. 465.

1933   Amidokresotinový Svazek: 8 Strana: 0004
Amidokresotinový. A. kyselina. Vstnk. III. 464. Amidokyselina, y, f. Vstnk. IV. 17.

1934   Amidokyselina Svazek: 10 Strana: 0003
Amidokyselina, y, f., Vstnk. XII. 48., 49.

1935   Amidolátka Svazek: 8 Strana: 0004
Amidolátka, v lučbě. Vstnk. III. 6.

1936   Amidonafthalin Svazek: 5 Strana: 0902
Amidonafthalin, u, m. Šfk. Poč. 569.

1937   Amidonaftolsulfonový Svazek: 8 Strana: 0004
Amidonaftolsulfonový. A. kyselina, Vstnk. III. 465.

1938   Amidonitrolátka Svazek: 8 Strana: 0004
Amidonitrolátka, v lučbě. Vstnk. III. 7.

1939   Amidooxykuminový Svazek: 8 Strana: 0004
Amidooxykuminový. A. kyselina. Vstnk. III. 464.

1940   Amidooxykyselina Svazek: 8 Strana: 0004
Amidooxykyselina, y, f. Vstnk. TIL 465.

1941   Amidooxyskořicový Svazek: 8 Strana: 0004
Amidooxyskořicový. A. kyselina, Vstnk. III. 464.

1942   Amidor Svazek: 7 Strana: 1185
Amidor, a, Amidorek, rka, m., psí jm. Us. Rgl.

1943   Amidosalicylový Svazek: 8 Strana: 0004
Amidosalicylový. A. kyselina, Vstnk. III. 464.

1944   Amidoskupina Svazek: 8 Strana: 0004
Amidoskupina, y, f. Vstnk. III. 461.

1945   Amidosulfon Svazek: 8 Strana: 0004
Amidosulfon, u, m. Vstnk. III. 466.

1946   Amidošťovan Svazek: 7 Strana: 1185
Amidošťovan, u, m. = oxaminan, oxa- minsaures Salz. Nz.

1947   Amidošťovíkový Svazek: 7 Strana: 1185
Amidošťovíkový. A. kyselina (oxami- nová) Oxaminsäure, f. Nz lk.

1948   Amidothiofen Svazek: 8 Strana: 0004
Amidothiofen, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 10.

1949   Amidovaleraldehyd Svazek: 8 Strana: 0004
Amidovaleraldehyd, u, m. Vstnk. IV. 17.

1950   Amidovalerový Svazek: 10 Strana: 0003
Amidovalerový. A kyselina. Vstnk. XII. 49.

1951   Amidový Svazek: 5 Strana: 0902
Amidový, Amid-.. A. kyselina, theorie. Nz. A. sloučeniny. Šp.

1952   Amidoxydpropionový Svazek: 10 Strana: 0003
Amidoxydpropionový. A. kyselina. Vstnk. XII. 50.

1953   Amidoxylenol Svazek: 8 Strana: 0004
Amidoxylenol, u, m., v lučbě. Vstnk. III. 463.

1954   Amigroš Svazek: 5 Strana: 0902
Amigroš, e, m. = panský policajt na Hukvaldech na Mor., poněvadž, když někam přišel, žádal: ? mi groš (za cestu). Škd.

1955   Amiiss-a Svazek: 1 Strana: 0024
Amiiss-a, y, f., mě. v Lokridě.

1956   Ámim Svazek: 10 Strana: 0003
Ámim = ame. Již. Čechy. Vz Amen.

1957   Amin Svazek: 5 Strana: 0902
Amin, u, m., v lučbě, der Amin. Amin methylnatý, der Methylamin. Šp. Aminy. Vz Šfk. Poč. 413. Aminy míšené, ib. 462., or- ganické, 460., primarné, 462., sekundarné, 462., tertiarné. 462.

1958   Amin Svazek: 10 Strana: 0003
Amin, u, m, v lučbě. Vstnk. XII. 47.

1959   Amina Svazek: 8 Strana: 0004
Amina, y, f., psí jm. Us. Tkč.

1960   Aminoacetan Svazek: 10 Strana: 0003
Aminoacetan, u, m., v lučbě. Vstnk. XII. 58.

1961   Aminoacetofenon Svazek: 10 Strana: 0003
Aminoacetofenon, u, m., v lučbě. Vstnk. XII. 53.

1962   Aminoalkohol Svazek: 10 Strana: 0003
Aminoalkohol, u, m., Vstuk. XI. 10., XII. 47.

1963   Aminoisopropylalkohol Svazek: 10 Strana: 0003
Aminoisopropylalkohol, u, m., Vstnk. XI. 10. Aminokyselina, y, f., Vstnk. XI. 125.

1964   Aminopentan Svazek: 10 Strana: 0003
Aminopentan, u, m., v lučbě. Vstnk. X I. 48.

1965   Aminopropandiol Svazek: 10 Strana: 0003
Aminopropandiol, u m., v lučbě. Vstnk. XII. 47.

1966   Aminopurin Svazek: 10 Strana: 0003
Aminopurin, u, m., v lučbě. Vstnk. XI. 131.

1967   Amisetta Svazek: 5 Strana: 0902
Amisetta, y, f., z fr., die Amusette, eine leichte Gebirgskanone. Čsk.

1968   Amisi-a, e Svazek: 1 Strana: 0024
Amisi-a, e, f., řeka Emže.

1969   Amitern-um Svazek: 1 Strana: 0024
Amitern-um, a, n.; bylo mě. v Italii; — Amiterňan; -ský.

1970   Amitolický Svazek: 10 Strana: 0003
Amitolický. A. dělení jádra bunečného. Vz Vstnk. XII. 1. nn.

1971   Amlisfragitický Svazek: 5 Strana: 0902
Amlisfragitický = k pečetění sloužící, zum Siegeln dienlich. A. pečeti knížat vesměs jsou okrouhlé a z bílého vosku. Ddk. IV. 197.

1972   Ammelid Svazek: 5 Strana: 0902
Ammelid, u, m., v lučbě, Ammelid. Šp.

1973   Ammelin, u Svazek: 5 Strana: 0902
Ammelin, u, m., v lučbě, Ammelin. Šp.

1974   Ammetr Svazek: 8 Strana: 0004
Ammetr m. ampěre-metr, přístroj k mě- ření proudův elektrických. Vz KP. VIII. 45.

1975   Ammi Svazek: 5 Strana: 0902
Ammi = oměj. Mz. List. filolog. VII. 3.

1976   Ammonatý Svazek: 5 Strana: 0902
Ammonatý. Octan ammonatý rozpuštěný, ammonium aceticum solutum conc., essig- saures Ammoniak, Ammonacetat; octan a-tý rozpuštěný rozředěný, a. acet. solut. dil., verdünntes essigsaures Ammoniak, verdünn- tes Ammonacetat; přismahlý uhličitan a-tý rozpuštěný, duch rohu jeleního, a. carbo- nicum pyrooleosum solutum, brenzöliges kohlensaures Ammoniak; uhličitan a-tý, al- kali těkavé, a. carb. siccum, trockenes andert- halbfach kohlensaures Ammoniak, flüchtiges Alkali; uhličitan a-tý rozpuštěný, a. carb. solutum, kohlensaures Ammonium; chlorid ammonatý prodajný neb nečištěný, salmiak, a. chloratum crudum, rohes Chlorammonium, Salmiak, salzsaures Ammoniak; chlorid a-tý čistý, salmiak čistý, a. chlor. depuratum, reines Chlorammonium, Salmiakblumen; chlo- rid železitoammonatý, salmiak s chloridem železitým, a. chlor. ferratum, eisenhältiger Salmiak; sirník ammonatý, sulfhydrat a-tý, a. hydrosulphuratum, Schwefelwasserstolf- ammoniak, Schwefelwasserstoffschwefelain- monium, Ammoniumhydrosulphid; jantaran ammonatý přismahlý, přiboudlý, a. succin- nicum pyrooleosum, brenzöliges berstein- saures Ammoniak; a. (čpavkový) zápach, ammoniakalischer Geruch; a. sýrovina, Kä- seinammoniak; a. (čpavkové) soli, Ammoniak- salze; a. asparagin, asparaginsaures Ammo- niak. Šp. Kamenec chromitoammonatý, Am- moniumchromalaun; a. hydrát, Ammonium- hydroxid ; a. kysličník, Ammoniumoxyd; a. máselnan, buttersaures Ammoniak ; půldruho- uhličitan a-tý, anderthalb kohls. Ammonium, dvojuhličitan a-tý, zweifach kohlensaures Ammonium; a. dvojchroman, chromsaures Ammonium; chroman a-tý pravidelný, nor- males chromsaures Ammoniumoxyd; síran mědnatý a-tý, salmiak měděný, schwefel- saures Kupferoxydammoniak ; a. síran, schwe- felsaures Ammonium; a. dusičnan, Ammo- nium; surový uhličitan a-tý, sůl z jeleního rohu, das Hirschhornsalz. Sl. les.

1977   Ammoni-um Svazek: 5 Strana: 0902
Ammoni-um, a, n., das Ammonium; Slou- čeniny a-nia, Ammoniumverbindungen. Šp., Šfk. Poč. 61., 249., 252., Schd. I. 331., S. N.

1978   Ammoni-um Svazek: 10 Strana: 0553
Ammoni-um, a, n. Sr. Vstnk. XIII. 562.

1979   Ammoniak Svazek: 1 Strana: 0024
Ammoniak, u, m., das Ammoniak. A. (ži- vice) kapalný, kočelinový, vodnatý n. tekutý, žíravý. Kh.

1980   Ammoniak Svazek: 5 Strana: 0902
Ammoniak. Přidej: A. = čpavek, ammo- nia pura liquida, flüssiges o. aufgelöstes Ammoniak, der Salmiakgeist. Vz Šfk. 103., 168., Schd. II. 35., Šfk. Ruk. 146., Šfk. Poč. 57., Schd. I. 330., KP. IV. 389., 448., Kram. Slov. 13. A. žíravý, Aetzammoniak. Rozšírení a-ku v přírodě, prameny a-ku, příprava i vlastnosti a-ku, příprava i vlastnosti a-ku žíravého, rozklady a reakce a-ku, rozbor a-ku, chemická povaha a-ku, derivaty a-ku. Vz Šfk. Ruk. 143.—152., Šfk. Poč. 60.

1981   Ammoniakaemie Svazek: 5 Strana: 0902
Ammoniakaemie, e, f., z řec. Čs. lk. IX. 157.

1982   Ammoniakalní Svazek: 5 Strana: 0902
Ammoniakalní, ammoniakalisch. A. te- kutina, a. Flüssigkeit, Šp., a. roztok dusič- nanu stříbrnatého. ZČ. III. 42.

1983   Ammoniakový Svazek: 1 Strana: 0024
Ammoniakový, Ammoniak —.

1984   Ammoniakový Svazek: 5 Strana: 0902
Ammoniakový. Přidej: A. mořidlo, die Ammoniakbeize, mýdlo, die Ammoniakseife. Šp. Vz Ammoniový.

1985   Ammoniakurdemie Svazek: 5 Strana: 0902
Ammoniakurdemie, e, f. Čs. lk. IX. 157.

1986   Ammoniový Svazek: 1 Strana: 0024
Ammoniový, Ammoniak—. A. soli, dvoj- uhlan, dusičnan, síran, solnovodičnatan (sal- miak), uhlan, voda. Presl.

1987   Ammoniový Svazek: 5 Strana: 0902
Ammoniový, Ammonium-. A. amalgam, Ammoniumamalgam, n. Sl. les. — Pozn. Ammoniakový liší se od ammoniový tak jako ammoniak (NH1) od ammonia (NH4). Km. (nový běh) II. b. 206.

1988   Ammonit Svazek: 5 Strana: 0902
Ammonit, u, m., hlavonožec, který obýval ve skořápce vinuté (nyní zkamenělina). Vz Schd. II. 120., 535., S. N.

1989   Ammoniumhydroxyd Svazek: 8 Strana: 0004
Ammoniumhydroxyd, u, m. Vstnk. IV. 7.

1990   Ammoniumnitrit Svazek: 10 Strana: 0003
Ammoniumnitrit, u, m. v lučbě. Vstnk. XI. 712.

1991   Ammou Svazek: 1 Strana: 0024
Ammou či Hammon, a, m., modla v Lybii. — Ammonův chrám.

1992   Amnesie Svazek: 5 Strana: 0902
Amnesie, e, f. = ztráta paměti. Vz Slov. zdrav. I. 11.

1993   Amnestie Svazek: 1 Strana: 0024
Amnestie, e, f., z řec, odpuštění a za- pomenutí křivd a bezpráví, milosť provinil- cům. — Amnestovati někoho za nějakou příčinou. Rk.

1994   Amnestie Svazek: 5 Strana: 0902
Amnestie. Dodej: Vz S. N.

1995   Amnestie Svazek: 7 Strana: 1185
Amnestie v 16. stol. vz Wtr. Obr. II. 834., 853.

1996   Amnestovanec Svazek: 5 Strana: 0902
Amnestovanec, nce, m., der Amnestirte. Šml.

1997   Amnestovanec Svazek: 9 Strana: 0004
Amnestovanec, nce, m. Mladý a. Šml. II. 35.

1998   Amoeba Svazek: 8 Strana: 0004
Amoeba, vz Ott.

1999   Amoeboidní Svazek: 8 Strana: 0004
Amoeboidní. A. jádra. Vstnk. III. 333.

2000   Amoebosporidia Svazek: 8 Strana: 0004
Amoebosporidia = cizopasníci členovců z rodu prvoků. Hlav. Obrz. 11., Vstnk. II. 543.