352001   Tvůj Svazek: 8 Strana: 0441
Tvůj m. svůj také v Kat. 1263. a 2038. Pověz nám to z tvoj milosti (2038.).

352002   Tvůj Svazek: 9 Strana: 0352
Tvůj (tvoj, tvuoj). O skloň, vz Gb. H. mi. III. 1. 491. Na La'šsku. Vz Mus. fil. 1897. 435. U Palackého. Vz Mtc. 1901. 170.

352003   Tvůra Svazek: 4 Strana: 0248
Tvůra, y, f. = stvůra. Scip.

352004   Tvůrce Svazek: 8 Strana: 0441
Tvůrce. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -a. 30.

352005   Tvůrce Svazek: 9 Strana: 0352
Tvůrce, e, ?., novotvar m. tvořec Gb. H. ml. III. 1. 122.

352006   Tvůrce, tvorce Svazek: 4 Strana: 0248
Tvůrce, tvorce, e, m. = kdo tvoří, tvo- řitel, der Schöpfer, Erschaffer, Bildner. Vz Tvorce. Vok. tvůrce. D. Strany skloňováni vz -ce. — T. melassy, der Melassebildner. Šp.

352007   Tvůrčí Svazek: 4 Strana: 0248
Tvůrčí, schöpferisch, schaffend. T. moc, sila, duch. Bk.

352008   Tvůrčí Svazek: 7 Strana: 0945
Tvůrčí bol, Kká., ruka, Mus., dar, na- dání, mohutnosť, pochod, pud, schopnosť ducha lidského, Dk., chuť, Osv., myšlénka. Pdl. .

352009   Tvůrek Svazek: 4 Strana: 0248
Tvůrek, rka, m. = malý tvor, das Ge- schöpfehen. Plk.

352010   Tvůrkyně Svazek: 4 Strana: 0248
Tvůrkyně, ě, f., die Schöpferin. Urheberin. Č.

352011   Tvůrný Svazek: 4 Strana: 0248
Tvůrný, vz Tvorný.

352012   Tvy Svazek: 4 Strana: 0248
Tvy, označuje nechuť. Tvy, to je hořké! Na Mor. Brt. — T. Neřekl ani my ani tvy, ani se nehnul. Němc.

352013   -tvý Svazek: 4 Strana: 0248
-tvý, přípona adj., v lat. -tuus, mrb -tvý mor-tuus. Schl. Vz Tvoření slov.

352014   Tvýs Svazek: 4 Strana: 0248
Tvýs = tvých. Ž. wit. 64. 5.

352015   1. Ty Svazek: 4 Strana: 0248
1. Ty, 2. tebe, ne: tě (tvůj m. tebe kdy ? vz Já), 3. tobě, ti (zastr. tebe; ale posud žije v již. Čech. Kts. ), 4. tě, tebe (tebe jest vlastně genit. ), 6. tobě (tebě, vz dat., v již- ních Čech. ), instr. tebou (m. strčes. tobú, o se seslabilo v e); dual zastr. nominat. a akkus. (va, vč), gt., lok. vajú, dat. a instr. vama; pl. 1. vy (pod Krkonš. slyšeti od sta- rých lidí nomin. pl. ve m. vy. Kb. ), 2. vás, 3. vám (ve 14. stol. také vem), 4. vás (dříve vy), 6. vás, 7. vámi. Na Zlínsku má gt. i akkus. ťa i po předložce do (do ťa), po předložkách ostatních gt. tebe, akkus. obyč. ťa: za ťa, pro ťa. Brt. v Mtc. 1878. 17. Na Slov. gt. a akk. sg. teba a ťa, dat. tebe, instr. pl. vami. Ht. Sr. ml. 232. Skloňování strčes. vz Kt. 46. Kdy se užívá širších forem (tobě, tebe), o tom vz Já. Místo ti klade se také ť: Jakť (jak ti) se kdy vidí. Br. Jestližeť (jestliže ti) za dobré, učiň to. Vz Ť. Kdy se ty vynechává a kdy klade? vz Já, Zájmeno. Ty, lit. tu, lat. tu, doric. t´v, att. <>v, goth. thu, prus. tou, tu, nněm. du, skr. tvam. Schl., Mkl. L. 162. Jest rozum- nější nežli ty. D. Ty lve, ty vraže, ty pse! Us. V tie jsú úfali; Ludie pod tie padnú; Před tebú; Když sě hněváše na vy. Ž. wit. 21. 6., 44. 6., 9. 20., 123. 3. Novinku ti sděliti mám, novinku radostnú pro tebia, že možu jíť, synečku, za tebia. Slov. Čes. mor. ps. 85. Parom ti do duše!; Zmok ťa vzal! Pokorný z Hor. 196. A já všecko, čo mám, oddám tebe (tobě); Zlý člověk o tebe (tobě) zlú povesť rozchýrí (rozhlásí). Na Slov. Tč. A čo teba do neho. Slov. Dbš. 56. Co je mi po tobě, lépe: do tebe. Km. Cf. před- cházející větu. Já tě dám (šp. m.: ti)! Us. Dk. Tys děvucho, tys je hříšna; Už nic něchcu od cjebe (tebe), už jich živí Bůh z nebe; Ptam se cjebe (tebe), ženo ma, byl-li tu chudši ež (než) ja?; A my dítě rozmilý, mám ti (= tě) vopustiti ?; Jak pak nemám zdychati, mám ti (tě) Turkům dáti; Vyšla ti ta panna krásná, komendanty při- vítala; Vyletěl tě sokol hore pod oblaky a měl un (on) peřičko nade všecky pfaky; A dež (když) já k vám přendo, te (ty) mně nevutevřeš; Tebe mně nepřijó, sami be ti (tě) rádi; Já ho (statku) mám maličko, te (ty) ho nemáš toli; Počké, synečku, já na ti (tě) povím, žes nám polámal pěkné roz- marýn; Nevěřila bych tě (ti), doby ses mně krájel, šak si včera večír jinó vypro- vázel; Já nakópím drahé masti, dám nožence (noze) vod bolesti, vona sa tě (ti) zahojí, dáli pán Bůh, v neděli; Něměj mně za zle, žech (že jsem) cě probudzil, abych jen jedno slovečko s tebum přeřundzil (pro- mluvil); Žádnému jsem růže nedávaua, ani tebja (tobě) můj šohajku nedám; Budzěli, dzěvucho, budzěli dosé tebě (tobě)?; Ale mně nic není od tebja milejší; Nechcu ti (tě), panenko, nechcu ti, jsó lidi na světě, znajó ti; O te (ty) pane, pane náš, brzole nás zavoláš?; Co tě (ti) mám udělat? mám-li ti utopit?; Ranili mne zlí lidi, že mně tebja nepřili; Te mosíš bét, má panenko, předci žena má; Za jiného nepůjdem, tebja lúbit budem, a na tebja duše má jak živ nezabudem. Sš. P. 3., 9., 91., 124., 174., 186., 215., 256., 303., 307., 313., 353., 378., 389., 540., 559., 580., 606., 634., 793. (Tč. ). Do teje = do tebe. Na Ostrav. Tč. Co my- slíš, že jsi ty nevím co? Us. Šd. Věrně Janúšku, drahý tě byl Kristus poklad po- ručil; U příkladě chce král, aby ty pobil lid, a tak má vóli v sobě k pobití. Hus. I. 151., 325. Ty si taký ako já, oba kašu a chlieb jedáváme. Mt. S. Tudy ty, jáz tudy. Rkk. Tobě k dobrému. D. Co jest tobě do toho. Us. Já ti dám. Kdybych byl tebou. D. Ty co připovíš, nic tomu za dosť ne- učiníš. D. Cos ty zpříčil, to ten zhmoždil. V. Já o slivách a ty o blumách. Já o Havlu a ty o Pavlu. Ty své slovo držíš jako pes půst (D. ) Ty každého drbeš a tebe všichni. Tobě z úst a nám mimo uši šust. Kdo tě nezná, koupil by tě a kdo zná, darmo by tě nevzal. Kdo o kom před tebou, jistě o tobě u jiných za tebou. Pk. Co tě ne- pálí, nehas. Koll. Vypadneť ti šíp z ořecha, když na tebe nenadále přijde. (D. ). Vůči s tebou dobře a krom očí štípe co had. (D. ). — S li, s, ť. Ty-li jsi ten, kterýž přijíti má? Br., V. Tys = ty jsi. Tys moudrý. A těť mám za blázna udělaného, že... Troj.

352016   2. Ty Svazek: 4 Strana: 0249
2. Ty, akkus. pl. zájmena ten. Vz Ten. Máš ty (= peníze)? Us. u Místka. Mtl.

352017   3. Ty Svazek: 4 Strana: 0249
3. Ty ty ty, sit sit! hlas brhličí. Dlouhý.

352018   2. -tý Svazek: 4 Strana: 0249
2. -tý přípona adjektiv, vz Tvoření slov, Přípona.

352019   1. Ty Svazek: 7 Strana: 0945
1. Ty. Cf. Mkl. Etym. 369. Sklonění u Opavy, vz Brt. D. 136., na Lašsku, ib. 118, na jihových. Mor., vz Brt. v Osv. 1884. 57., na Dolnobečovsku, vz List. fil. 1887. 378., v obec. mluvě vůbec, ib. 1883. 411. Tě i na počátku věty. Přikázal ange- lům o tobě tě při tvých ostříhati cestách. Výb. II. 1680. 14. Akkus. tě i po předlož- kách. Kdo by pomněl na té? Ž. wit. 66. Co na tě skládám. Kom. Lab. 53. Však já pro tě stonat nebudu. Er. P. 232. Vz více v Kroku (nov.). III. 414

352020   -ty Svazek: 7 Strana: 0945
-ty náměstkový živel složených s před- ložkami příslovcí tam, kde -ky: odty, poty, zaty, dosty = odtud (od té doby), potud, zatím, dotud; z tamodty, zdoty (= odty, odtud). Mor. Brt. D. 177.

352021   Tý Svazek: 7 Strana: 0945
Tý. Já o tém nic nevím. Sequ. 351. Na tém kameni. Ev. olom. 83. Aby svietilo tým, ježto v domu jsú. ib. 86. Jal sě haněti tých umluvcí. Půh. I. 247. Na tých roziech. ib. 251.

352022   Ty Svazek: 8 Strana: 0441
Ty. O skloň. u Kroměř. vz Brt. D. II. 24., u Kojet. a Přer. 50., u Bystřice 79., u Zábř. 136., u Slavkova 149., v Brněn. 171., u Tišn. 192., u mor. Kruml. 216., u Kunšt. 237., na Žďár. 255., v Chromecku. List. fil. 1894. 278. nn.

352023   Ty Svazek: 9 Strana: 0352
Ty. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 522. nn.

352024   Tý Svazek: 9 Strana: 0352
Tý, tá, té, obyč. týž, táž, též. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 448.

352025   -tý Svazek: 9 Strana: 0352
-tý, konc. u Husa. Vz List. fil. 1900. 225.

352026   -tý Svazek: 10 Strana: 0456
-tý, konc. ve spisech Husových. Vz List. fil. XXVII 225.

352027   Ty čitý Svazek: 9 Strana: 0352
Ty čitý. T. uzda. Us.

352028   1. Tý, tá, té Svazek: 4 Strana: 0249
1. Tý, tá, té, zastr. forma určitá zájmena ten, ta, to = týž. V tém bludě. St. skl. II. 34.

352029   Tybal Svazek: 4 Strana: 0249
Tybal, a, m., osob. jm.

352030   Tyber Svazek: 4 Strana: 0249
Tyber, vz Tiber.

352031   Tybetáček Svazek: 9 Strana: 0352
Tybetáček, čku, m. = tybetový šátek. Čes. 1. IX. 317. Tybetka, y, f. = sukně z tybetu (tibetu). Seb. 172.

352032   Tybetka Svazek: 8 Strana: 0441
Tybetka, y, f. = šedý šátek. Slez. Věst. op. 1891. 9.

352033   Týc Svazek: 4 Strana: 0249
Týc, e, m., osob. jm. Mor. Šd.

352034   Tyce Svazek: 9 Strana: 0352
Tyce, tyka = cíl při hrách (meta). Hoř. 82.

352035   Týceti Svazek: 4 Strana: 0249
Týceti, vz Tejceti.

352036   Tyckovina Svazek: 8 Strana: 0441
Tyckovina, y, f., Stangenholz, n Sterz. II. 470. b.

352037   Tycnouti Svazek: 4 Strana: 0249
Tycnouti = drcnouti, ďubnouti, stossen. — čím kam. Tyc nosem do zemi. Slez. Šd.

352038   Týcti Svazek: 4 Strana: 0249
Týcti, v obec. mluve m.: téci.

352039   2. Tyč Svazek: 4 Strana: 0249
2. Tyč, e, f. T. mořská, láčkovec, pavo- naria quadrangularis, podobá se vápenitému prutu, který skoro po celé délce na dvou stranách hustě polypy je pokryt. Vz Frč. 34.

352040   Tyč Svazek: 7 Strana: 0945
Tyč. Cf. Mkl. Etym. 368. T. posuvná (u železničné výhybky), závěsná (u řetězo- vého mostu), stahovací, jadrová, Kern-, NA., viničná, lodní, Lpř., tažná, Pcl., kyvadelní, ZČ., Mj., magnetická, Kk., pístová, Kolben-, KP., telegrafní, visací (u železného mostu), Zpr. arch., ventilová, Ventil-, výstředníková, Excenter-. Šmr. Jak tyč by byl polkl, tak si kráčí zdřevěnělý. Kká. Cvičení s tyčemi, skok o tyči, šerm tyčí. Rgl.

352041   Tyč Svazek: 8 Strana: 0441
Tyč. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 76.

352042   1. Tyč, tyče Svazek: 4 Strana: 0249
1. Tyč, tyče, e, tyčice, e, tyčka, ty- čina, tyčička, tyčinka, y, f. V. T. od tBk. Mkl. B. 58. Die Stange, der Stecken, mthm. der Absteckstab. Nz. Na Slov. týka. T. chmelová, chmelná, Um. les., vinná, D.; plot z tyčí. Kom. Tyčka, tyč = hůl, bidlo, žerď, žerdina, žrdka, ostřev, drouh; k tahání piva: pachole; nad kamny: bidlo; u vozu: oj, oje; k držení sáhového dříví: vaznice, laterník; k držení voru: špárník, šreka; na uzení masa: uzenice; u kosy: bidelec. Šp. T. plotová = plotovka, die Stakette. Bc. T. hromosvodná, die Blitzableitersstange, Dch., skleněná, Glasstange, pryskyřicová, pryžcová, Ck., spojovací, die Verbindungs- stange. Šp. Mája — vysoká tyč, otesaný strom, na jehožto vrchol chvojina se při- pevní, aby tyč stromu se podobala; okolo ní chasa tancuje. Sš. P. 716. Stojí tyčička prostřed dvorečka, na tej tyčijce chmelíček obrůstá. Sš. P. 750. (Tč. ). Stojí tyčka pro- střed dvoře, na tej tyjce chmélí roste. Sš. P. 749. Cín v tyčinách, Stangenzinn; cu- krové tyčiny, Stangenzucker. Dch. Tyčinka obratová, das Wendungsstäbchen. Nz. lk. Tyčka vlaječná, Flaggenstange, praporní, Fahnenstange. Dch. T-ky na vinicích, vz o nich v Čk. 250. Hromada tyček na vinici (na chmelnici): kozlík. T. vodicí, ojnice, tě- hlice, těhlík; t. trkadla, die Poussoirstange. Šp. Vz Tyčka. T. při tělocviku. Cvičíce se tyčí pohyby, výdrže, poskoky, obraty a změny postojů rozeznáváme. Tyč leží čelně, bočně, kolmě; rovně, šikmě; čelně a strmě na pravo n. na levo; t. je strmá, svislá; tyč nad-, pod-, dvojchmatem vzíti; t. po boky, po prsa, po krk, nad hlavu držeti (jednoruč, obouruč). T. ku skoku, šplhací. KP. I. 449., 508. T. šermovní. Vz Tělocvik, Šplhání, Tš. na str. 106. — T. k měření, měřická = míra 10 stop, die Mess- stange, Messruthe, der Messstab. V. — Vz Tyčka.

352043   Tyček Svazek: 4 Strana: 0249
Tyček, čka, m., osob. jm. Vz Tk. I. 420., V. 261.

352044   Tyček Svazek: 7 Strana: 0945
Tyček, čku, m., jm. trati na Vyzovsku. MzO. 1890. 177.

352045   Tyčen Svazek: 4 Strana: 0249
Tyčen, a, m., osob. jm. Arch. I. 178.

352046   Tyčení Svazek: 4 Strana: 0249
Tyčení, n. T. ve vinnici jest stavění podpor (tyček, odrů, stromků) ku keřům, das Stangenschlagen. Č., Šk.

352047   Tyčený Svazek: 4 Strana: 0249
Tyčený. Plot t. nebo jehelný, plot z je- hel n. tyček, das Stacket, Staket, Stack- werk, ein Pfahlwerk zur Befestigung des Ufers. Nz.

352048   Tyčeti Svazek: 4 Strana: 0249
Tyčeti, el, ení = trčeti, vězeti, stecken. Slez. Klš. — kde. Klíče tyčí ve dveřích; Pořád ještě cosi ve mně tyčí (nějaká ne- moc). Slez. Tč.

352049   Tyčeti Svazek: 10 Strana: 0456
Tyčeti = seděti (ve vězení). V zloděj. mluvě. Vz Tyka.

352050   Tyčí Svazek: 4 Strana: 0249
Tyčí, n. = tyčkové dříví (slabé), das Stangenholz. Pta., Arch. I. 357.

352051   Tyčice Svazek: 4 Strana: 0249
Tyčice, vz Tyč.

352052   Tyčička Svazek: 4 Strana: 0249
Tyčička, y, f., vz Tyč.

352053   Tyčina Svazek: 4 Strana: 0249
Tyčina, y, f., vz Tyč.

352054   Tyčinka Svazek: 4 Strana: 0249
Tyčinka, y, f., vz Tyč. — T., das Staub- gefäss, jeden n. více kruhů zvláštních, oby- čejně z nitky a prašníku složených ústro- jův, které se za zvláště přeměněné lístky pokládati musí. Vz Prašník. Čl. T-ky, sta- mina, jsou květové útvary listové, jejichž úkolem jest vytvoření zúrodňujicího květo- vého prášku či pylu. Vz Pyl. S. N., Schd. II. 210. T-ka = úd zúrodňující či plodicí rostlin jevnosnubných, skládající se z nitky a prašníku (dílu nejčelnějšího, v němž jest pel či pyl). Rst. 510., vz ib. 57., 113. Cf. Kk. 43., 48. —50., Čl. Kv. XXVIII. Počet tyčinek jest velmi nestejný. Jsou stejně u. nestejně dlouhé; ze 4 tyčinek slovou 2 delší: dvojmocné. Jsou vetknuty na kali- chovité číšce, v koruně n. okvětí, na lůžku pod semeníkem, na pestíku; t. od sebe od- dělené n. prosté, prašníky spojené (slepené) n. nitkami více méně srostlé a) ve svazeček n. b) ve 2 n. více svazečků: jedno-, dvou-, mnohobratné. T. drobné, odstálé. Čl. — T. T-ky — dlouhé tenké pečivo k namáčení do kávy, Stangen (Gebäck. Dch. ).

352055   Tyčinka Svazek: 7 Strana: 0945
Tyčinka = makadlo, tykadlo. T. hma- tava. Frč. 17.

352056   Tyčinka Svazek: 10 Strana: 0456
Tyčinka, y, f., bacillus. T-ky malo- mocenství, bacilli leprae, tuberkulosní, tu- berculosi; t. uhlákové, bacilli anthracis, Milzbrandbacillen. Ktt.

352057   Tyčinkatý Svazek: 4 Strana: 0249
Tyčinkatý = tyčinky mající, staminifer, staubgefässtragend. T. rostlina, květ. Rst. 510.

352058   Tyčinkobliznový Svazek: 7 Strana: 0945
Tyčinkobliznový sloupek. Hg. 109.

352059   Tyčinkočípkový. T Svazek: 10 Strana: 0456
Tyčinkočípkový. T. vrstva, Stäbchen- zapfenschichte. Ktt.

352060   Tyčinkovitý Svazek: 4 Strana: 0249
Tyčinkovitý, staminiformis, staubgefäss- förmig = tyčince n. jenom její nitce po- dobný. T. niti ve věnci mučenek. Rst. 510.

352061   Tyčinkový Svazek: 4 Strana: 0249
Tyčinkový, Stäbchen-. T. zrnka, vrstva. Nz., Ck.

352062   Tyčiti Svazek: 7 Strana: 0945
Tyčiti. Cf Mkl. Etym. 368. — co jak proti čemu. Proti chtíči jiného má vůle týčí hrdou hlavu s pevnou lebí. Čch. — co se kam. Zámek týčí skráně nade chlumy. Mkr. Tam obraz kříže k nebesům se týčí. Lum. — se čím. Karpaty týčí se velehorami. Tl. M. 6. — se odkud kam. S balkonů se mocné postavy do večerní týčí záplavy. Čch. Bs. 54.

352063   Tyčiti, týčiti Svazek: 4 Strana: 0249
Tyčiti, týčiti, il, en, ení; tyčívati = tyčemi podpírati, Stengeln, stäbeln, pfählen. — co: vinice, Us., vinné ratolesti, Beš., chmel, D., hrách, boby. Us. T. prapor, auf- hissen. — se, emporragen. Dch.

352064   1. Tyčka Svazek: 4 Strana: 0249
1. Tyčka, y, f. Vz Tyč. V již. Cechách tejčka. Kts. T. viničná, V., ve plotě, D., k měření. Sedl. T. s víškem atd. (výstražné znamení, že se někde nesmí pásti, tráva žati, choditi, jezditi atd. ). Us. Šd. Vinař révy tyčkami stanoví. Kom. — T. = malý, suchý stromek košatý bez vršku, jejž ptáčník 227 s sebou nosí a do pole staví. Na haluzkách
přiříznutých nastrčeny jsou trúbelky cheb-
zové a v nich vějice. Na Zlínsku. Brt. — T. = dlouhý člověk, baumlanger Mensch. D.

352065   2. Tyčka Svazek: 4 Strana: 0250
2. Tyčka, y, m. T. Mikl. 1521. Vz Jg. H. 1. 645., Jir. H. 1. 298.

352066   Týčka Svazek: 7 Strana: 0945
Týčka, y, f. = kulaté, drobné, sladké jablko. Val. Vck., Brt.

352067   Tyčka Svazek: 10 Strana: 0456
Tyčka v plotě. Vz Lišatka. — Hra na tyčky. Vyhl. II. 244.

352068   Tyčkariti Svazek: 4 Strana: 0250
Tyčkariti, il, ení, Stecken machen, ver- kaufen.

352069   Tyčkář Svazek: 4 Strana: 0250
Tyčkář, e, m., der Steckenhändler. Ros.

352070   Tyčkářka Svazek: 4 Strana: 0250
Tyčkářka, y, f., des Steckenhändlers. Weib. Jg.

352071   Tyčkářský Svazek: 4 Strana: 0250
Tyčkářský, Steckenhändler-. Ros.

352072   Tyčkářství Svazek: 4 Strana: 0250
Tyčkářství, n, die Steckenmacherei, der Steckenhandel.

352073   Tyčkovec Svazek: 4 Strana: 0250
Tyčkovec, vce, m., der Arragonit. Krok. II. 113.

352074   Tyčkovitý Svazek: 4 Strana: 0250
Tyčkovitý, stangenartig. T. hlati. Miner. 17.

352075   Tyčkovitý. T Svazek: 10 Strana: 0456
Tyčkovitý. T. dívka (vytáhlá). Zvon III. 310.

352076   Tyčkový Svazek: 4 Strana: 0250
Tyčkový, Stecken-, Pfahl-. T. plot, das Staket. Vz Tyčený. D.

352077   Tyčkový Svazek: 7 Strana: 0945
Tyčkový. T. železo. NA. IV. 117.

352078   Tyčkrdle Svazek: 8 Strana: 0441
Tyčkrdle asi z něm. zdrobn. Diskerle, z řec. díoxog = okrouhlý kotouč kovový k há- zení. Čern. Př. 78. Tydá = tehda. Dač. Brt. D.II. 282.

352079   Tyčkrle, pyčkrle Svazek: 4 Strana: 0250
Tyčkrle, pyčkrle, e, n. = špaček (dře- věná hračka). U Chrud. Kd., u Kr. Hradce a j. Psčk.

352080   Tyčník Svazek: 7 Strana: 0945
Tyčník, a, m. = cvičenec s tyčí, v tělocv. Rgl.

352081   Tyčník Svazek: 8 Strana: 0579
Tyčník, u, m., Stahziehhohel, m. Prům. mus. V.

352082   Tyčný Svazek: 4 Strana: 0250
Tyčný, hochragend. Dch.

352083   Tyčný Svazek: 7 Strana: 0945
Tyčný, Berährungs-. T. plocha, bod, Ssk., nářadí. Rgl.

352084   Tyčoví Svazek: 4 Strana: 0250
Tyčoví, n. = tyčí.

352085   Tyčovitý Svazek: 7 Strana: 0945
Tyčovitý, stangenartig.

352086   Tyčový Svazek: 4 Strana: 0250
Tyčový, Stangen-. T. dříví (na tyče), das Stangenholz. D.

352087   Tyčový. T Svazek: 10 Strana: 0456
Tyčový. T. železo (v tyčkách). Nár. list. 1904. 38. 17.

352088   Tyčunka Svazek: 4 Strana: 0250
Tyčunka, y, f. = cesta rolemi a nivami, der Landweg. Na Morávce. Tč.

352089   Tydák Svazek: 10 Strana: 0456
Tydák, u, m. = oheň na poli. Černovice. List. fil. 1902. 253.

352090   Tyde-us Svazek: 4 Strana: 0250
Tyde-us, a, m., otec Diomedův. Vz S. N. — Tydeovec = Diomedes.

352091   Týden Svazek: 4 Strana: 0250
Týden (v obec. mluvě, tejden) m.: týžden (proto, že se po 7 dnech týž den zase vrací. Na Slov. posud týždeň), m. Ht., Er. v S N. Skloňuje se dvojím způsobem: a) buď se obě částky skloňují: týden (šp.: téhoden), 2. téhodne, 3. témudni, 4. týden, 5. týdni, 6. témdni (šp.: téhodni od téhoden), 7. tým- dnem; pl. 1. a 5: tídnové n. tédni, 2. tých- dní, n. týchdnův (šp.: téhodnů), 3. tým- dnům, 4. tédni, 6. týchdnech (ne: tého- dnech), 7. týmidni; b) aneb zůstává tý ne- sklonným a toliko druhá částka den se skloňuje a to již dlouho: 1. týden, 2. týdne, 3. týdni atd. Pl. tédni a týdny n. tídnové, týdnů, týdnům, týdny, týdnech, týdny, jest v Jg. příklady sice doložen (Ben., Ros., Apol. ), ale zdá se, že se ho mnoho neu- žívalo; lid ho vůbec málo užívá říkaje: ne- děle: za 5 neděl; a tento tvar obecný jest lepší. Cf. Neděle. Někdy i v sg. říkáme: neděle. Po hlavních svátcích jmenují se: t. velikonoční, svatodušní či letničný atd. S. N. Prostřední den týhodne; Každého téhodne; po témdni. V. Bývá zde celé týdny; Během téhodne; Medový týden (libánky), die Honig-, Küss-, Flitterwoche. Dch. Bylo to dnes týden. Us. Strastný t., die Leidens-, Passionswoche (pašijový t. ). Vněšný člověk má bolestný týden (Passionswoche), vni- terný slaví vzkříšení Páně. Sš. I. 331. (Hý). Šd. Týden co získá, svátek neprodělá (dobře hospodaří. ) Týdna sedmého. BO. Šešt dní do týdňa a siedma nedeľa. Ht. Sl. ml. 203. V celém téhodni. Ler. Inde (jinam) chodíš každý deň a k nám len ráz přes týden. Sl. ps. 226. Inde ide každý deň, ke mně přijde ráz týdeň, aj to už len v sobotu, keď mám pilnú robotu; Nevidím synečka celý boží týden; Co pak k nám, synečko, celé tédeň nendeš; Přijdi edem (jen), přijdi, koli razů v týdni po patej v nědělu pro pentlu ze- lenu; Týdeň je mně rokem s nemiuým čuo- věkem; Něřek sem dnes týden, že budu vojak?; Štyry týdně hrnce močí, na pátý omývá; Vodu hrabala, písek vázala, uře- zala se, tédeň ležela; Abych do dnes týdňa v černej zemi byla. Sš. P. 195., 210, 215., 347., 354., 568., 678., 682., 783. (Tč. ). Tak týden (= as před týdnem). Brt. S. 23. A dán jim rok vedlé práva až do téhodne; a když jsú sě opět v témdni postavili před súdem... NB. Tč. 91. A snad mňa do týdňa nikda nezpomínáš? Sl. ps. Zpósobil, aby každý svú třiedu svého téhodne držel. Pass. 275. Jestliže se s ním v témdni nesmluvím..; V tom témdni měli nás ohledati. Půh. I. 270., II. 591. Cos celý týden zmeškal; Ten chléb jez jednú v týden; Když bieše večer den ten jeden z tého dne. Hus. I. 286., II. 121., 156. (Tč. ). Několik týchdnů u nás po- byl. Vrat. Ten týden jest na mne; třikrát za týden vyjížděti; t. po průvodní neděli. D. Mzda za týden. Do téhodne někoho cho- vati. St. skl. V témdni pořád zběhlém. Apol. S neděle některý týden (= nikdy). Prov. Jg. Některý týden s neděle bude přece hotov (o lenochu). U Rychn. Ntk.

352092   Týden Svazek: 7 Strana: 0946
Týden. Cf. Mkl. Etym. 367. V témždni. Nál. 157. T. smrtní = pátý postní; květný, veliký či pašiový. Brt. D. 266. Má druze straně týmdnem napřed dáti věděti. Výb. I. 1021. O slovanském týdnu a jeho dnech vz Slov. sborník 1884. 565.—573. Dnes tý- den byl svátek (téhož dne minulý týden); Včera t. pohřeb měla; Ustanovili hromadu na dnes týden. Brt. D. 162.

352093   Týden Svazek: 7 Strana: 1394
Týden slovanský. Vz Slov. sbor. 1884. 565. (J. Voráček).

352094   Týden Svazek: 8 Strana: 0441
Týden. O pův. slova z ,týž den' a o jeho významu vz Mus. fil. I. 318.

352095   Týden Svazek: 8 Strana: 0579
Týden. O skloň. ok. r. 1440. vz Mus. til. 1896. 448. Gt. téhodne n. tohodne. Ib.

352096   Týden Svazek: 9 Strana: 0352
Týden. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 413. Úsloví vz v Zát. Př. 232., XIV. D. odst. 3.

352097   Týden Svazek: 10 Strana: 0456
Týden. Je-li v prvních týdnech (srpna) horko, zůstane zima dlouho bílá. Ott. Kal. 1904. Už má tisíc týždňov (už je súca na vydaj). Slov. Mus. slov. IV. 10.

352098   Týdenek Svazek: 7 Strana: 0946
Týdenek, nku, m. = týden. Kmk. Kuk. II. 107.

352099   Týdenně Svazek: 4 Strana: 0250
Týdenně = týdně. Us.

352100   Týdenné Svazek: 4 Strana: 0250
Týdenné, ého, n. Wochenlohn, m. Rk.

352101   Týdenní Svazek: 4 Strana: 0250
Týdenní, na Slov. týhodní, Wochen-, wöchentlich. T. dělník, správa, obchod, Šp., list (týdenník), mzda, plat (týdenné), svět- nice, trh, J. tr., seznam, závěrka, práce, dílo, výdělek, schůze.

352102   Týdenník Svazek: 4 Strana: 0250
Týdenník, u, m., vz Týdenní.

352103   Týdenník Svazek: 7 Strana: 0946
Týdenník, u, m. T. Palkovičův. 1812. - 1818. Vz Bačk. Písm. I. 252. — T., a, m. = kanovník, který má týden, hebdomatarius. Tk. III. 194.

352104   Týdenník Svazek: 7 Strana: 1394
Týdenník, a, m. = dělník na týden na- jatý. Wtr. Obr. II. 412.

352105   Týdenník Svazek: 9 Strana: 0352
Týdenník, a, m. = hebdomarius, žák tý- denně ve třídě ustanovený, kterému byl při- kázán na péči pater mendický i s mendiky a všecky jeho úkoly. Vz Wtr. Part. 386., Mendický.

352106   Tydlačka Svazek: 4 Strana: 0250
Tydlačka, y, m., osob. jm. Šd.

352107   Tydlati Svazek: 10 Strana: 0456
Tydlati = skákati po jedné noze. Lišen. Mtc. 1902. 441.

352108   Tydli Svazek: 4 Strana: 0250
Tydli, tydli, tydli, tak mi sobě hrajem, Kold. ván. 123.

352109   Tydlidát Svazek: 7 Strana: 0946
Tydlidát, a, m, vymyšl. os. jm. Vlč.

352110   Tydlidom Svazek: 4 Strana: 0250
Tydlidom, tydlidum. Hajdom tydlidom, tydlidom, tydlidom. Dbš. Bubeníček bum bum bum a housličky tydlidum. Čes. mor. ps. 31.

352111   Tydlikanie, n. T Svazek: 10 Strana: 0443
Tydlikanie, n. T. husieľ (houslí). Slov. Sr. násl. Tydlikať Phľd. XXIII. 742.

352112   Tydlikať Svazek: 7 Strana: 0946
Tydlikať = dudlikať. Slov. Ssk.

352113   Tydlikať Svazek: 10 Strana: 0443
Tydlikať, tydlikovať = šatně na housle hráli Slov. Phľd. XXIV. 545.

352114   Tydľikat Svazek: 10 Strana: 0456
Tydľikat = pískati. Na píščeľku t. Brt. P. n. 760.

352115   Týdně Svazek: 4 Strana: 0250
Týdně, wöchentlich, nové slovo, ale již zcela obvyklé. Vz Týhodně.

352116   Týdně Svazek: 10 Strana: 0456
Týdně. List vychází jednou t.: za týden, do týdne, v týdni. Mš.

352117   Týdnice Svazek: 4 Strana: 0250
Týdnice, e, f. = na týden k nějaké práci ustanovená, die Wöchnerin. D. Cf. Týdník.

352118   Týdník Svazek: 4 Strana: 0250
Týdník, a, m. = kdo má týden u stří- dání v práci, der Wochner. T-kem býti = řadou míti svůj týden ku konání jisté práce u př. při církevních hodinkách, v du- chovní správě, hebdomadiren. Dch.

352119   Týdňovka Svazek: 4 Strana: 0250
Týdňovka, y, f., die Wochenarbeit.

352120   Týdnový Svazek: 4 Strana: 0250
Týdnový = týdenní, Wochen-, wöchent- lich. T. hody (slavnosť). BO.

352121   Týdruh Svazek: 4 Strana: 0250
Týdruh, a, nebo: tého druha, m. = toho druh, takový, ein solcher. V.

352122   Tydyž Svazek: 4 Strana: 0250
Tydyž. Ješto jsem to já právem na Marši t. z Ponikve obdržal. Půh. IV. 429.

352123   Tydzěň Svazek: 4 Strana: 0250
Tydzěň = týden. K jiným chodzi každý dzěň a ke mně raz za tydzěň. Sš. P. 195. (92. ).

352124   Tyf Svazek: 7 Strana: 0946
Tyf, u, m., vz Tyfus.

352125   Tyf Svazek: 10 Strana: 0456
Tyf břišní, střevní, typhus abdominalis, enterotyphus, Abdominaltyphus, ileotyphus, typhoid dothienteritis (pohyblivý, versabilis, zvrhlý, zmetalý, abortivus, lehký, levis, zvratný, recurrens, Rückfalltyphus, skvrnitý n. osutinový n. peteče, t. exanthematicus). Ktt.

352126   Tyflit-is Svazek: 4 Strana: 0250
Tyflit-is, y, f., z řeč. = zánět násadce červovitého slepého střeva. Vz S. N.

352127   Tyflosa Svazek: 4 Strana: 0250
Tyflosa, y, f., z řec. = oslepení, slepota.

352128   Tyflotypografie Svazek: 4 Strana: 0250
Tyflotypografie, e, f., z řec. = knihotisk pro slepé s vyvýšenými písmeny, aby mohla býti ohmatána. S. N.

352129   Tyfoid Svazek: 7 Strana: 0946
Tyfoid, u, m., Typhoid. Cf. Slov. zdrav. 383.

352130   Tyfon, Tyfoe-us Svazek: 4 Strana: 0251
Tyfon, Tyfoe-us, a, m, syn Gaiin a Tar- tarův, obluda ohromná oheň soptící a ma- jící sto dračích hlav a hlas hromový. Per- sonifikace černého mračna, později vichrů žhavých. Vz S. N.

352131   Tyfosní Svazek: 4 Strana: 0251
Tyfosní = hlavničkový, typhös. T. nemoc. Nz. lk. Vz Tyfus.

352132   Tyfovitý Svazek: 10 Strana: 0456
Tyfovitý, typhoid.

352133   Tyfový Svazek: 7 Strana: 0946
Tyfový, Typhus- T. jed, -gift, zánět plic, Typhuspneumonie, zánět krku, angína typhosa. Ktt. exc.

352134   Tyfový Svazek: 10 Strana: 0456
Tyfový zánět svalu, myositis typhosa. Ktt,

352135   Tyfus Svazek: 4 Strana: 0251
Tyfus, u, tyf-us, u, m., z řec. lat., nemoc krevní. Rozděluje se v t. s příznaky v ob- vodu animalním (hlavnička) a t. s příznaky gastrickými či t. s lokalisací ve střevě, ab- dominalní t. a bez lokalisace, exanthema- tický. Vz S. N. T., horká nemoc, hlavnička. Us. T. z vratný, der Rückfalltyphus (Reci- dive), osutinový (t. z hladu), Hungertyphus, střevný, bříšný (abdominalní), Ileotyphus. Nz. lk. T. skvrnitý, Flecktyphus.

352136   Tyfus Svazek: 7 Strana: 0946
Tyfus, horká nemoc. Cf. Slov. zdrav., Čs. lk., Rk. Sl. T. osutinový, zvratný, t. re- currens. Slov. zdrav. 382., 383. T. chole- rový, choleratyphoid, kožní, střevní výle- vový, krvavý, ileotyphus haemorrhagicus, bezhorečkový, t. afebrilis, nejlehčí, t. levis- simus, skrytý, t. ambulatorius, skvrnitý, t. exanthematicus, slabý, t. levis, zvrhlý, t. abortivus, žlučový, t. biliosus. Ktt. exc.

352137   Tyfus Svazek: 10 Strana: 0456
Tyfus, vz Tyf.

352138   Tyglík Svazek: 4 Strana: 0251
Tyglík, u, m., der Tiegel. T. hessenský, hliněný, tuhový. Nz. lk. Vz Kelímek, Tiglík, Test, KP. IV. 368.

352139   Tyglinový Svazek: 7 Strana: 0946
Tyglinový. T. kyselina. Cf. Rm. I. 438.

352140   Tyglovina Svazek: 7 Strana: 0946
Tyglovina, y, f., Tiegelmasse, f. Hř.

352141   Tyglovka Svazek: 7 Strana: 0946
Tyglovka, y, f. = tyglová pec, Tiegel- ofen, m. Hř.

352142   Tyglový Svazek: 4 Strana: 0251
Tyglový, Tiegel-. T. pec, der Tiegelofen. Nz.

352143   Tygr Svazek: 4 Strana: 0251
Tygr vz Tigr, S. N. — T. = pes srstí tigra podobný, der Tigerhund. D. — T. = kůň srstí tigru podobný, das Tigerpferd. D.

352144   Tygrák Svazek: 4 Strana: 0251
Tygrák, a, m., der Tigerhund. Rk. Vz Tygr.

352145   Tygrovaný Svazek: 4 Strana: 0251
Tygrovaný, getiegert, T. kůň. D. Vz Tygr.

352146   Tygrovati Svazek: 4 Strana: 0251
Tygrovati = tygru podobným činiti, tiegern. — koho: koně. D.

352147   Tygrovec Svazek: 4 Strana: 0251
Tygrovec, vce, m. = tygrák. Rk.

352148   Tygrovice Svazek: 4 Strana: 0251
Tygrovice, e, f. = tygří kůže, das Tiger- fell. Šp.

352149   Tygrovka Svazek: 4 Strana: 0251
Tygrovka, y, f. = čepice z tygrovice.

352150   Tygrový Svazek: 4 Strana: 0251
Tygrový, Tiger. T. kůže. Jg.

352151   Tygří Svazek: 7 Strana: 0946
Tygří, Tiger-. T. plášť. Čch. Bs. 12.

352152   Tygřice Svazek: 4 Strana: 0251
Tygřice, e, f., vz Tigr. — T., tigridia, die Tigerlilie. Kk. 130.

352153   Týhodenní Svazek: 4 Strana: 0251
Týhodenní, lépe: týdenní.

352154   Týhodně Svazek: 4 Strana: 0251
Týhodně, wöchentlich, wochenweise. Ros. Vz týdně.

352155   Týhodné Svazek: 4 Strana: 0251
Týhodné, ého, n., lépe: týdenné.

352156   Týhodní Svazek: 8 Strana: 0441
Týhodní. T. placení. 1597. Kutn. šk. 60.

352157   Týhodní, -ný Svazek: 4 Strana: 0251
Týhodní, -ný, vz Týdenní.

352158   Týhodnice Svazek: 4 Strana: 0251
Týhodnice, e, f., lépe: týdnice.

352159   Týhodník Svazek: 4 Strana: 0251
Týhodník, a, m., lépe: týdník.

352160   Tych-e Svazek: 4 Strana: 0251
Tych-e, y, f, řec. = osud; Štěstěna, u Řeků bohyně náhody a štěstí, jako u Ří- manů Fortuna. Vz S. N.

352161   Tych-us Svazek: 7 Strana: 0946
Tych-us, a, m., tychus, brouk. Vz Kk. Br. 118.

352162   Tychi-us Svazek: 7 Strana: 0946
Tychi-us, a, m., tychius, brouk. Vz Kk. Br. 316.

352163   Tyjce Svazek: 8 Strana: 0441
Tyjce. Na tyjce m. tyčce. Gb. H. ml. I. 524.

352164   Tyji, vz Svazek: 4 Strana: 0251
Tyji, vz Týti.

352165   Tyk Svazek: 4 Strana: 0251
Tyk, u, m. = strom z větví osekaný a vějicemi ověšený. Brt. Číhati na tyk = na lep. Us. Vz Tyky, Tejk.

352166   Týk Svazek: 7 Strana: 0946
Týk, hlas ptačí. Zátur.

352167   Tyk Svazek: 10 Strana: 0456
Tyk, adda (de progenie). Rozk. P. 1651.

352168   Týk Svazek: 10 Strana: 0456
Týk, u, m. Africký t. (druh dubu). Stan. II. 246.

352169   Tyk, u Svazek: 7 Strana: 0946
Tyk, u, m. = dotknutí (v metrice). Ráz rovná se dvěma tykům. Dk. Poet. 331. — T., die Fühlung. Kritik musí míti s po-
chodem tvůrčím důkladný t. Dk Aesth.
655.

352170   Tyka Svazek: 4 Strana: 0251
Tyka, y, f., der Arrest, ve zlodějské řeči. Šd.

352171   Týka Svazek: 4 Strana: 0251
Týka, y, f., na Slov. = tyč, die Stange. Koll.

352172   Tyka Svazek: 7 Strana: 0946
Tyka, y, t. = tyč, žerď. Mkl. Etym. 368.

352173   Týka Svazek: 8 Strana: 0441
Týka, y, f. = tyč. Phľd. 1892. 562., 1894. 237.

352174   Tyka Svazek: 10 Strana: 0456
Tyka, y, f. = vězení. V zloděj. mluvě. Vz Tyčeti, Palanka, Taufes.

352175   Tykací Svazek: 8 Strana: 0579
Tykací forma. Nár. list. 1897. č. 68. 1.

352176   Tykač Svazek: 4 Strana: 0251
Tykač, e, m., osob. jm. Šd.

352177   Tykač Svazek: 7 Strana: 0946
Tykač, e, m., astupa, zastr. Veleš.

352178   Tykač Svazek: 9 Strana: 0352
Tykač J. Sr. Jub. XXXIII.

352179   Tykadla Svazek: 9 Strana: 0352
Tykadla motýlů, vz Exl. 9., brouků. Vz Klim. IX. T. motýlů ještě: hřebenitá, pilo- vitá, vřetenovitá, zoubkovaná. Stein. 7.

352180   Tykadlo Svazek: 4 Strana: 0251
Tykadlo, a, n. T. = nástroj, jímž se živočichové někteří dotýkají věcí ku př. plžové. Jg. T-dla, antennae, u hmyzu velmi pohyblivé, blízko očí zasazené ústroje hma- tací, které jsou vždy z více n. z méně článků složeny, často krátké, často delší než tělo samo. Vz S. N. Der Fühler, das Fühlhorn, Fühlwerkzeug. Tykadla vějířo- vitá, lupenitou paličkou opatřená (paličnatá). čárkovitá jedenáctičlenná, krátká, kyjovitá, niťkovitá, tenká, zoubkovaná (jako pila), pilovaná, pilovitá n. hřebenitá, růžencovitá, lomená, trojhranná, u prostřed tlustá, spo- řená, pernatá, zevnější, vnitřní, vtažitelná, Jhl,, rovnočlenná, nerovnočlenná (různo- členná). Nz. Tykadla vystrkovati. Dch.

352181   Tykadlo Svazek: 7 Strana: 0946
Tykadlo. T-dla štětinovitá, borsten- förmig, vějířovitá, fächerförmig, šupinovitá, geschuppt, růžencovitá, schnürförmig, ne- pravidelná, unregelmassig, Sl. les, vřete- nitá, uzlovitá, háčkovitá, zubatá, šídlovitá, paličkovitá. Cf. Kk. Br. 2., Stn. I. 7., 11.

352182   Tykadlo Svazek: 8 Strana: 0441
Tykadlo (hmyzu). T-dla brvkatá, mečo- vitá, stenčená, větvitá, vidličnatá. Vz Ott. XI. 389. a.

352183   Týkající Svazek: 4 Strana: 0251
Týkající. Vz Tknouti.

352184   Tykal Svazek: 4 Strana: 0251
Tykal, a, m., der Duzbruder. Srn.

352185   Týkal Svazek: 4 Strana: 0251
Týkal, a, m., osob. jm.

352186   Tykalec Svazek: 4 Strana: 0251
Tykalec, lce, m., daxus (bestia), zastr. Rozk.

352187   Tykanec Svazek: 4 Strana: 0251
Tykanec, nce, m., osob. jm. Tk. III. 244., V. 102., 194. —T., der Fachinteressent. Rk. — T., die Torte, jídlo z mouky, vajec atd., bába. Směje se na to jako Němec na tykance. Č. M. 472. Mazancuov a tykancuov a ovoce, toho za krmě se počítati nemá. Pal. Dj. V. 1. 408. Pozn. Křehké mazance, sladké cukroví a chutné t-ce. Puch.

352188   Týkanec Svazek: 8 Strana: 0441
Týkanec, nce, m., arctocrea, jídlo. Dob. Dur. 90.

352189   Tykanec Svazek: 9 Strana: 0352
Tykanec = koláč dávaný pastýři o vá- nocích, o sv. Duše a o sv. Petře. XVI. stol. Mus. 1900. 9.

352190   Tykání Svazek: 4 Strana: 0251
Tykání, n., das Duzen. Reš.

352191   Týkání Svazek: 4 Strana: 0251
Týkání, n., die Berührung; das Angrän- zen; das Betreffen. Vz Týkati.

352192   Tykanice Svazek: 8 Strana: 0579
Tykanice, e, f. = tykání. Nár. list. 1897. č, 70. 1.

352193   Týkaný Svazek: 4 Strana: 0251
Týkaný; -án, a, o, berührt, getüpft. Ne- týkané listy. Rostl. III. a. 3.

352194   Týkaný Svazek: 7 Strana: 0946
Týkaný rukama. Us. Šd. Tykati. Cf. Mkl. Etym. 368. — se čeho jak dlouho. Aby se ho netkla do pravej polnoci. Sl. ps. Šf. I. 139. Dne se týká křídlem. Kká. — co proč. Týkám nežity tvé pro uzdravenie. Výb. II. 751.

352195   Tykati Svazek: 4 Strana: 0251
Tykati, tykávati = někomu ty říkati, duzen. — komu. Ros., D., Sych. Oni si tykají. Us. Dch. Ty nám budou tykat (láti). V Kunv. Msk.

352196   1. Týkati Svazek: 4 Strana: 0251
1. Týkati = tknouti. Vz toto a přidej. — se čeho. J. tr., Nz. Co se mne, peněz týče. Cítíš, že se to tebe týká?; Ta věc se nej- více tebe týká. Us. Dch. Věc týkající se zákonů. J. tr. Lítala tě laštověnka, lítala, až se ona černej zemi týkala. Sš. P. 692. Lítala laštovička, lítala, až se ona nebe, země týkala. Sl. ps. 221. Chraň se toho nejvíce, co se tě nic netýče; čím se vícej jazyk všeličeho týká, tím se vícej ku škodě pomyká. Mor. Tč. Ta jest věc týkající se víry. Pal. III. 3. 113. Nemá jemu odpoví- dati o tu věc, co se týče dvoru rakodav- ského. Půh. I. 386. Tak zbyl posléze toliko biskup Šebíř, jehož věc ovšem nejvíce se týkala. Ddk. II. 209. — se čeho čím. Sě týkachu druh druha širokýma plecama. Rkk 19. Vlaštověnka sa neba, zeme krýdelečky týkala. Ht. Sl. ml. 224. — kdy. K jakým mravóm každý člověk z malička privyká, potom sa i v svej starosti takých mravóv týká. Na Slov. Tč. — co kde. Vz Tknouti.

352197   3. Týkati Svazek: 4 Strana: 0251
3. Týkati, vz Téci.

352198   Týkati Svazek: 8 Strana: 0441
Týkati. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 76.

352199   Týkati Svazek: 9 Strana: 0352
Týkati, O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2. 366. Koho se to netýká, nech se toho ne- chytá. Seb. 223.

352200   Týkati čím kam Svazek: 7 Strana: 0946
Týkati čím kam. Jedním koncem to týká do stěny. Slez. Šd.

352201   Týkati čím kam Svazek: 10 Strana: 0456
Týkati čím kam. Tykne-li padající nůž špici do podlahy (zarazí-li se). Slez. Vyhl. II. 64.

352202   Tykati se Svazek: 9 Strana: 0352
Tykati se. Já se tykám = jsem u cíle, nesmíš mne uhodit a p. Hoř. 95. Sr. Tyka.

352203   2. Týkati, tyknouti Svazek: 4 Strana: 0251
2. Týkati, tyknouti = strkati, stecken, stossen, strecken. — co kam (s kým). Ktož týká se mnú v misu ruku. ZN. Ale že sobě již na palec, věrnosti nedržiece, prsteny týkají, tiem ukazují... Hus III. 208. Lopatu do země t. U Opav. Klš

352204   Týkavosť Svazek: 4 Strana: 0251
Týkavosť, i, f., das Betreffniss. Šm.

352205   Tykev Svazek: 4 Strana: 0251
Tykev, kve, tykva, y, tykve, e, f., cu- cumis, die Gurke. T. okurka, c. sativus, dlou- hatá, flexuosus, americká, anguria, aegypt- ská, hadí, anguinus. Tykva byla chytrá, dyňu přeškobrtla. Sš. P. 705. — T. = díně (dýně), Cucurbita, der Kürbiss. Strsl. tyky, Cucurbita. Wahrscheinliche Wurzel tbk, lit. tukti, tunku, pinguescere. Mkl. L. 162., V. T. domácí, lagenaria, okrouhlá, ventricosa, dlouhá nebo hadí, anguina, planá, cucumer agrestis. Kaše z mladých tykví. Kn. kuch. 16. 227* stol. Šd. — T. lesní, bryonia alba, Zaunrübe. Jg. — Vz Sal. 15. 29., 29. 34., Schd. II. 305., Rstp. 628., 629., Čl. 86., Kk. 222., Čl. Kv. 164., Slb. 490., FB. 36., KP. III. 272. — T. U tykví v Praze. Vz Tk. II. 168.

352206   Tykev Svazek: 7 Strana: 0946
Tykev. Cf. Mkl. Etym. 369., Rosc. 126., Kram, slov., Hlb. II. XXXV, Mllr. 38., Dlj. 26., Ott. V. 755.— Byl. 15. stol.

352207   Tykev Svazek: 8 Strana: 0441
Tykev vína n. láhvice. 1510. Arch. XIII. 342.

352208   Tykevník Svazek: 4 Strana: 0252
Tykevník, u, m., carica tupaya, der Me- lonenbaum. Rk.

352209   Tykevný Svazek: 4 Strana: 0252
Tykevný, Kürbiss-. T. zahrada, Br.; červ (= tasemnice). Jg.

352210   Tyknouti Svazek: 4 Strana: 0252
Tyknouti, vz Týkati.

352211   Týková Svazek: 9 Strana: 0352
Týková, é, f., pozemek. Pck. Hol 50.

352212   Tykovice Svazek: 4 Strana: 0252
Tykovice, dle Budějovice, Tikowitz, vsi a) u Brna, b) u Neveklova. PL.

352213   Týkový Svazek: 4 Strana: 0251
Týkový = tyčkový, Stangen. T. plot, hrách. Vz Týka. Na Ostrav Tč.

352214   Týkový Svazek: 4 Strana: 0252
Týkový = tyčkový, Stangen-. T. plot, hrách. Vz Týka. Na Ostrav. Tč.

352215   Tykva Svazek: 4 Strana: 0252
Tykva, vz Tykev.

352216   Tykva Svazek: 7 Strana: 0946
Tykva, tykvice = hruška. Mor. Brt.

352217   Tykve m Svazek: 9 Strana: 0352
Tykve m. tykev. Gb. H. ml. III. 1. 336.

352218   Tykvice Svazek: 4 Strana: 0252
Tykvice, e, f. = malá tykev, kleiner Kürbiss. V. Má hlavu jako t-ci (hlupák). Bern. — T. planá (stříkavá, psí), momor- dica elatorium, der Eselskürbiss. V. — T. zámořská planá, colocynthis, wilder Kür- biss. — T. zemská (kolokvinta, posed). — T. turecká, Cucurbita indica, türkischer Kür- biss. — T. vodní, vz Lekno. Jg. Cf. Sch. II. 305., Rstp. 624., 625., 628., Kk. 222.

352219   Tykvice Svazek: 7 Strana: 0946
Tykvice. Cf. Mllr. 69., předcház.

352220   Tykvice Svazek: 10 Strana: 0456
Tykvice turecká, rostl. Sr. Leknín zde.

352221   Tykvicovitý Svazek: 7 Strana: 0946
Tykvicovitý. T. rostliny, cucurbitaceae. Rosc. 125.

352222   Tykvicový Svazek: 7 Strana: 0946
Tykvicový, Kürbiss-.

352223   Tykvička Svazek: 4 Strana: 0252
Tykvička, y, f., kleiner Kürbiss. Vz Ty- kev. D.

352224   Tykvičný Svazek: 4 Strana: 0252
Tykvičný = tykevný, Kürbiss-.

352225   Tykvina Svazek: 4 Strana: 0252
Tykvina, y, f. = tykevné listí, das Kür- bisskraut. Bern.

352226   Tykviště Svazek: 4 Strana: 0252
Tykviště, ě, n. = mí kde tykve ro- stou, das Kürbissfeld.

352227   Tykvor Svazek: 4 Strana: 0252
Tykvor, u, m., mom dica, der Balsam- apfel, rostl. Slb. 491.,.. lk.

352228   Tykvoví Svazek: 4 Strana: 0252
Tykvoví, n. = mnoho tykví, Kürbisse.

352229   Tykvový Svazek: 4 Strana: 0252
Tykvový, Kürbiss-. T. voda, láhvice. D.

352230   Tyky Svazek: 4 Strana: 0252
Tyky, pl., m. T. ptáčnické. Vz Tyk. Brt. — T., jméno pastvin a pole u Petruvce na Mor. Sá.

352231   Tykyt Svazek: 4 Strana: 0252
Tykyt, u, m. = tykyta. Posýlám tykyt. Žer. 352.

352232   Tykyta Svazek: 4 Strana: 0252
Tykyta, y, f. = dykyta, Taffet, m. V. T. dvojitá, voskovaná, žíhovaná. Kh.

352233   Tykýtka Svazek: 9 Strana: 0352
Tykýtka, y, f. = sukně tykytová. Seb. 172.

352234   Tykytový Svazek: 4 Strana: 0252
Tykytový, dykytový, von Taffet, Taffeten-. T. šaty, Us., plášť. Ros., pentle. Chym. T. hazuka. Prm. IV. 122.

352235   1. Tyl Svazek: 4 Strana: 0252
1. Tyl, a, m. T. Jos. Kaj., spis. český. Vz S. N., Jg. H. 1. 645., Šb. H. 1. 300., Tf. H. 1. 121., 124.

352236   2. Tyl Svazek: 4 Strana: 0252
2. Tyl, u, m., Tüll, m. T. bílý, černý, tečkovaný, kropenatý. Šp.

352237   Týl Svazek: 4 Strana: 0252
Týl, a (e), m., týlo, a, týlec, lce, n. = zadní díl hlavy. V. Strsl. tylb, cervix. Fk. II. 572. táhne slovo to ku koř. tu, schwel- len. Mkl. L. 162., B. 120. Der Nacken, das Genick, occiput. Na Mor. týlo. Šd. Mozek v týli. V. Ať mi hlava nesedí v týle (= ať sem mrtev)! Šbk. Hd. II. Nesmiem řéci: Aby jim jazyk týlem vyvlekli. Hus I. 265. Ty nejsi hoden konšelem býti, ale hodens, aby jazyk týlem vyvlekli. NB. Tč. 241. Mo- hutných stromů týl. Hdk. L. kv. 17. Má šátek do týla zavázaný. Vlasy k týlu si začesávati. Dbš. 10. Oči sluší v týle míti. Ctib. Hd. Jazyka vyřezáni aneb týlem vy- tažení. V. — Týl = záda, der Hintertheil, Rücken. T. šatu, knihy, domu. Us. Jg. Tylu podati = utéci. Č. V týl, v bok někomu jíti. Dal. 118. Týlem u předek se obrátiti (utéci). Alx. 1124. V týle stanovém (v zadu). BO. — T., a, m.. osob. jm.

352238   1. Tyl Svazek: 7 Strana: 0946
1. Tyl Jos. K. Cf. Zl. Jg. 349., Pyp. K. II. 548., Tf. Mtc. 86., 120., 121., Slavín II. 99. Back. Př. 186., Bačk. Písm. I. 933., Rk. Sl.

352239   Týl Svazek: 7 Strana: 0946
Týl. Cf. Mkl. Etym. 369. T., u, u no- vějších gt. -e. D. Lhrg. 167.

352240   Týl Svazek: 9 Strana: 0352
Týl Jos. Sr. Jub. XXXIII., Flš. Písm. 565.

352241   Tyl Svazek: 10 Strana: 0456
Tyl Jos. Sr. Lit. I. 938., II. 477, 756., Osv. VIII. 499., Zvon IV. 480., Dolen. Pr. 437. (s podobiznou), Tk. Pam. I. 498.

352242   Týl Svazek: 10 Strana: 0456
Týl. Treba v týle oči míti, chceš-li zklamán nebýti. Rokyc. Post. 128b.

352243   Tyl Svazek: 10 Strana: 0674
Tyl J. K. Vz Nár. list. 1906. 125. 2.

352244   Týla Svazek: 7 Strana: 0946
Týla = týle. Týla, pocem (pojď sem) malý (volání telete). Místy u Klatov. BPk.

352245   Tylanglový Svazek: 8 Strana: 0441
Tylanglový. T. fiertoch. Sbor. slov. I. 45.

352246   Týlař Svazek: 7 Strana: 0946
Týlař, e, m. = hotovitel týlu. Dhn. exc.

352247   Tylatka Svazek: 8 Strana: 0441
Tylatka, y, f. = druh válečné sekery. Wtr. Krj. I. 621.

352248   Tylcempalcem Svazek: 9 Strana: 0352
Tylcempalcem = budníček menší.

352249   Tylcův Svazek: 9 Strana: 0352
Tylcův, vrch ve Slez. Lor. 82.

352250   Týle Svazek: 4 Strana: 0252
Týle, ete, n., zastr. = tele, das Kalb. V.

352251   Tyle Svazek: 9 Strana: 0352
Tyle = tyhle. Hoš. 147.

352252   Týle Svazek: 10 Strana: 0456
Týle, e, n. = tele. Vých. Č. Jrsk. XXII. 201.

352253   Týlé Svazek: 10 Strana: 0456
Týlé, n., terga. Rozk. P. 2482. Sr. Týlí.

352254   1. Týlec Svazek: 4 Strana: 0252
1. Týlec, lce, m. = obhroubné tele, ein Kalb. Ros. — T. = hlupák, der Tölpel, das Kalb. Ros.

352255   2. Týlec Svazek: 4 Strana: 0252
2. Týlec, lce, m. = zadek sekyry, čepec, der Hackennacken. Jg. Z mladu's mě česal zlatým hřebelcem, včilé mě tlučeš do hlavy týlcem. Sš. P. 532. Kyjanem hlobil na týlec sekery (toporem tloukl na čepec). Klda. 37. Roztlučeme to týlcem. Mor. Šd. — T. = hřbet nože, meče, der Messer-, Schwertrük- ken; meč, das Schwert. Kom. Orb. A s tiem Lupa týlec vytrhl a já odskočiv i vytrhl jsem sekyru z zápasí; Poláček Lupovi týlec z ruky vytrhl a druhému sekérku; A v ty chvíli vběhne syn již častokrát psaný s týl- cem dobytým ke mně do jistby. NB. Tč. 109., 251.

352256   Tylec Svazek: 8 Strana: 0441
Tylec někdy = kord. Wtr. Krj. I. 177., 274.

352257   Tyleček Svazek: 4 Strana: 0252
Tyleček, čku, m. = malý týlec. — T., čka, m., osob. jm.

352258   Týlednice Svazek: 10 Strana: 0456
Týlednice, e, f. = palice. Točí se jako vuol pod t-cí; on jako vepř v krmníce ne- leká se t-ce. Chč. S. II. 194b., 152b.

352259   Tyleš Svazek: 4 Strana: 0252
Tyleš, lše, m., osob. jm. Na Slov. Šd.

352260   Týlí Svazek: 4 Strana: 0252
Týlí, n., der Rücken. T. nože, meče. Vz Týlec. 2.

352261   Tylina Svazek: 4 Strana: 0252
Tylina, elainus, das Elain, olej bezbarvý, kyselinou dusičitou v tamaninu tuhnoucí. Vz Rst. 35.

352262   Tylko Svazek: 4 Strana: 0252
Tylko, na Mor. = toliko, nur.

352263   Týlko Svazek: 4 Strana: 0252
Týlko, a, n. = týlo. Vz Týl. Nesco já ti (tě) kancafírko, polub mě za týlko. Sš. P. 685.

352264   Týlkový. T Svazek: 10 Strana: 0456
Týlkový. T. krajky. Vz Krajka.

352265   Týlní, -ný Svazek: 4 Strana: 0252
Týlní, -ný, Nacken-, Genicks-. T. kosť. S. N. X. 183. T. důlek (žlábek), die Genicks- grube. Nz. lk.

352266   Tylný Svazek: 4 Strana: 0252
Tylný = tylý. Ruky silné, nohy tylné. Mt. S.

352267   Týlný Svazek: 4 Strana: 0252
Týlný = týlní.

352268   Týlo Svazek: 4 Strana: 0252
Týlo, a, n., vz Týl.

352269   Tylo Svazek: 8 Strana: 0441
Tylo = příční široká pentle na zadní části hlavy při pentlení nevěsty a družiček. Cf. NZ. IV. 434.

352270   Tyločelistný Svazek: 4 Strana: 0252
Tyločelistný, hiniomaxillaris. T. čára. Ssav. 60.

352271   Tylokořen Svazek: 4 Strana: 0252
Tylokořen, e, m., pachyrhizus, die Rüben- bohne, rostl. T. rohatý, p. angulatus. Rstp. 408.

352272   Týlomůstkový Svazek: 7 Strana: 0946
Týlomůstkový, Occipitopontal-. T. dráha.

352273   Tyloň Svazek: 4 Strana: 0252
Tyloň, ě, m. = kdo má široké týlo, ein breitschultriger Mensch. Mor. Šd.

352274   Tylor Svazek: 10 Strana: 0456
Tylor, u, m., tanec. Vz Čes. 1. XI 181.

352275   Tylora Svazek: 7 Strana: 0946
Tylora, y, f. = kráva tyrolská. Mor. Brt.

352276   Tylory Svazek: 4 Strana: 0252
Tylory = Tyroly. Us. Bž. 44., Kb.

352277   Týloskráňový Svazek: 7 Strana: 0946
Týloskráňový, occipitotemporalis. T. závitek, o. gyrus.

352278   Týlososcový Svazek: 7 Strana: 0946
Týlososcový, occipitomastoideus.

352279   Tylosť Svazek: 4 Strana: 0252
Tylosť, i, f. = dužnosť, die Korpulenz, Fettsucht. Ja.

352280   Týlový Svazek: 7 Strana: 0946
Týlový, Nacken-. T. kosť. Šv. 15.

352281   Tylový Svazek: 10 Strana: 0456
Tylový závoj. Us.

352282   Tylš Svazek: 4 Strana: 0252
Tylš, e, m., osob. jm.

352283   Tylý Svazek: 4 Strana: 0252
Tylý; tyl, a, o = vytylý, fett, korpulent.

352284   Tylže Svazek: 4 Strana: 0252
Tylže, e, f., Tilsit, mě. na Litvě. — Tyl- žan. — Tylžský.

352285   Tym Svazek: 4 Strana: 0252
Tym, a, m., osob. jm. Arch. III. 514.

352286   Tým Svazek: 4 Strana: 0252
Tým, u, m., vz Tymián, Thymián.

352287   Tym Svazek: 7 Strana: 0946
Tym — tym = čím — tím. Tym širši, tym lepši. Laš. Brt. D. 177.

352288   Tyman Svazek: 4 Strana: 0252
Tyman, a, m., crypturus, pták tetřevovitý. Krok. I. c. 123.

352289   Tymbra Svazek: 4 Strana: 0252
Tymbra, y, f., thymbra, rostl. ožanko- vitá. Rostl. 245. a.

352290   Týmě Svazek: 4 Strana: 0252
Týmě, vz Tímě. T. hory užší: štít (Spitze), roh (Horn), zub či kel (Zahn), štít komo- lený (Hut), turně (Thurm v Tatrách), jehlice (Nadel); širší: homole (Kegel), zvon (Dom), hlava (Kopf), šišák (Haube); ploché: kupa (Kuppe, Koppe), lysina (Platte). Š. a Ž. Byl to skvělý okamžik běhu světového, v němž zazářilo týmě národů a to nikoli jasností pozemskou. Ddk. IV. 69.

352291   Týmě Svazek: 7 Strana: 0946
Týmě. Sv. ruk. 313.

352292   Tymenec Svazek: 4 Strana: 0252
Tymenec, nce, m., v jižních Čechách. Vz Zřídlo. — T. = špatné počasí, das Unwetter. To byl t.: pršelo, jen třepalo a bláta bylo až po kotníky. U Jižné. Vru.

352293   Tymeniti Svazek: 4 Strana: 0253
Tymeniti, il, ěn, ění. — co: vlasy, schei- teln. Rk.

352294   Týměř Svazek: 4 Strana: 0253
Týměř = téměř. Po zemi nelze jich (listů) t. dodávati. Žer. 15. (16. ).

352295   Týměř Svazek: 8 Strana: 0441
Týměř. Bl. Gr. 251.

352296   Týměti Svazek: 4 Strana: 0253
Týměti, ěl, ění, scheiteln. Šm.

352297   Tymián Svazek: 4 Strana: 0253
Tymián, u, m. = douška. Douška t., thy- mus vulgaris, die Quendel. Čl. Kv. 254., Rstp. 1176. Vz Thymián.

352298   Tymian Svazek: 10 Strana: 0674
Tymian, u, m., vz Thymian.

352299   Tymich Svazek: 4 Strana: 0253
Tymich, a, m., osob. jm. Šd.

352300   Tymin Svazek: 4 Strana: 0253
Tymin, a, m., osob. jm. Žer. Záp. II. 84., 85.

352301   Tymlov Svazek: 7 Strana: 0946
Tymlov, u, m. = koza gajd, čásť dud (bývá z kůže ročního kozla, obyč. bílého). Vz Brt. N. p. III. str. XL.

352302   Tymon Svazek: 4 Strana: 0253
Tymon, u, m., erythalis, rostl. mořeno- vitá. Rostl. I. 257. a.

352303   Tymotěj Svazek: 4 Strana: 0253
Tymotěj, e, m., Timothäus. ZN.

352304   Týmovonný Svazek: 4 Strana: 0253
Týmovonný, nach Quendel, Thymian duftend. Tjř.

352305   Týmový Svazek: 4 Strana: 0253
Týmový, vz Thýmový.

352306   Tympan-on Svazek: 4 Strana: 0253
Tympan-on, a, n., řec. = buben, ruční bubínek; kolo šlapací; bubínková mázdra v uchu. Vz S. N.

352307   Tympanista Svazek: 10 Strana: 0456
Tympanista, y, m. = kdo bubnuje na tympan. Tbz. V. 6. 208.

352308   Tympanit-is Svazek: 4 Strana: 0253
Tympanit-is, y, f. = bubnačka, bubeník, nadmutí břicha plyny. Vz S. N.

352309   Tympanit-is Svazek: 7 Strana: 0946
Tympanit-is, y, f. = nadmutí břicha, bubnačka. Rk. Sl.

352310   Tympanitický Svazek: 4 Strana: 0253
Tympanitický tón = dutý. Podl.

352311   Tympanon Svazek: 7 Strana: 0946
Tympanon. Cf. Ott. V. 370. — T., ve stavit. = obloukové, půlkruhem obehnané pole na nadpraží chrámů slohu romanského. Kv. 1869. 151.

352312   Tympl Svazek: 7 Strana: 0946
Tympl, u, m. = křižák, veliký kámen nad nístějem vysoké peci. NA. IV. 164. Vz Tymplový.

352313   Tymplový Svazek: 4 Strana: 0253
Tymplový kámen, der Timpelstein. Prm. V. 4. 5. T. plech. Techn. II. 41.

352314   Tymu Svazek: 4 Strana: 0253
Tymu = tomu, proto; čimu (čemu), proč, darum, warum. Na Ostrav. Tč.

352315   Tymu Svazek: 7 Strana: 0946
Tymu (= proto) žena na mne křičí. Slez. Šd.

352316   Týmu Svazek: 9 Strana: 0352
Týmu = proto. Slez. Lor. 80.

352317   1. Týn Svazek: 4 Strana: 0253
1. Týn, u, m. = ohrada, hradba, die Um- zäunung, Burg. V MV. nepravá glossa. Pa. — Ev. T. = strslov. tynb, murus, srb. tin, paries, mlrus. tyn, got. tuna, strnord. a ags. tun, sthrněm. zun, zaun, stir. dun, arx. Wahr- scheinlich ist tynb aus dem Got. entlehnt. Lit. tuinas, Pfahl, ist slav. Ursprungs. Mkl. L. 162. T. jest původu celtického. Z cel- tického přešlo do něm. a z něm. do slovan. Mz. 85. Cf. kelt. dún, arx, castrum, strsas. t?n, nněm. Zaun. Gl. 345. Převelebný týn. Hdk. L. kv. 17. Týnem vinici ohradil. Br. Rus. týn = zeď, der Zaun. Jenž udělal vinici a týnem ohradil ji. Týnom otýniti gorodb. — T., a, m., jméno některých měst a hradův. T. v Praze. Háj. T. Vltavský n. nad Vltavou (Moldautein) v Bechynště; T. Horšův (Bischofteinitz v Plzeňsku; Karlův T. (Karlštejn), Š. a Ž., Karlstein. — T., něm. Tein, dvůr u Chrasti; něm. Thein, ves u Dokes. Vz Tk. I. 627., II. 551., III. 661., IV. 743., V. 261. Vz více v S. N. — Z Týna Horšova Petr. Vz Jir. H. 1. 298. — Z Týna Horšova Vavřinec. Vz Jir. H. 1. 299.

352318   2. Týn Svazek: 4 Strana: 0253
2. Týn, u, m. = tyčka. Slov. Koll.

352319   3. Týn Svazek: 4 Strana: 0253
3. Týn, u, m., rostlina, der Schneeball, tinus. T. bobkový n. bobkolistý (bobkový strom planý, tušalaj, viburnum tinus, Rstp. 781. ), stkvělý, t. lucidus, elliptičný, t. ellip- ticus, svraskalý, t. rugosus, nahý, t. nudus. Rostl. III. b. 93.

352320   4. Týn Svazek: 4 Strana: 0253
4. Týn, a, m. T. Em., prof. a spisovatel, † 1870. Vz S. N., Tf. H. 1. 172.

352321   Týň Svazek: 4 Strana: 0253
Týň = téň (dünner). Jg.

352322   1. Týn Svazek: 7 Strana: 0946
1. Týn slovo celtické. Šf. Strž. I. 63. Cf. Mkl. Etym. 370. Pevný t. spásy. Vrch. T. kupecký v Praze. Wtr. Obr. 548., 550. — T. nad Vltavou. Vz Pal. Rdh. II. 126. Tam vyšlapaly husy dláždění. Sbtk. Kr. h.

352323   4. Týn Svazek: 7 Strana: 0946
4. Týn Em. Cf. Tf. Mtc. 216., Bačk. Př. 31., 150., Rk. Sl.

352324   1. Týn Svazek: 8 Strana: 0441
1. Týn. Týnem ohradil vinnici. Ev. víd. 113. Marc. 12. 1.

352325   Týn Svazek: 9 Strana: 0352
Týn Eman. Sr. Jub. XXXIII.

352326   Tyna Svazek: 4 Strana: 0253
Tyna, y, f. = míra vědra. Ddk. IV. 184. (Tč. ).

352327   Týňák Svazek: 4 Strana: 0253
Týňák, u, m. = ohrada, ein gezaunter Ort. Bern.

352328   Tynčany Svazek: 4 Strana: 0253
Tynčany, dle Dolany, Tintschan, ves u Sedlčan. PL., Arch. III. 578.

352329   Tyndare-os Svazek: 4 Strana: 0253
Tyndare-os, a, m., otec Klytaimnestřin a Kastorův. Vz S. N.

352330   Týně Svazek: 7 Strana: 0946
Týně = tajně, heimlich. Zjevně a t. Arch. VIII. 334.

352331   Týnec Svazek: 4 Strana: 0253
Týnec, nce, m. = malý týn. Příp. -bcb. Mkl. B. 313. — T. = klášter, ein Kloster, zastr. V. — T., něm. Teinitzl, ves u Stoda; T. labský n. nad Labem (dříve T. na hůr- kách), Elbe-Teinitz, město v Kolínsku; T. Hrochův, Hrachow-Teinitz, mě. v Chrudim- sku; T. nad Sázavou, ves u Dnespek. Vz S. N. T., ves u Břevnova; T. panenský, Jungferteinitz, město v Lounsku; T., něm. Maria-Teinitz, ves u Kralovic; něm. Teinitz, vsi u Milevska, u Ml. Boleslavi, u Chrudimi, u Horažďovic, městys u Břetislavi, dvůr u Čes. Brodu; T. dolejší a hořejší, Unter-, Ober-Tenzel, vsi u Litoměřic; T. mnichov- ský, němec. Steinteinitz, ves u Bilína; T. nový, nem. Neu-Thein a T. německý, Alt- Thein, vsi u Ouště; T. hrubý n. veliký, Gross-Teinitz, ves u Olomouce. PL. — Vz Tk. I. 627., III. 661., IV. 743., V. 57., 220., Žer. Záp. II. 191., Tf. 393.

352332   Týnec Svazek: 7 Strana: 0946
Týnec Panenský. Tam mají nejlepší mlá- tící stroj. Vz Sbtk. Krat. h. 120. T. u Lanž- hota. Žižka T. tři dni hledal a když ho našel, naplul naň a táhl dál. Dle jiných Šveda jej sedm let hledal a nenašel ho. ib. 210. — T. u Olomouce. Jak na tamější oby- vatele pokřikují? Vz Sbtk. Krat. h 210. — Str. 253. b. 13. ř. sh. oprav Bilína v: Bí- liny.

352333   Tyněchody Svazek: 4 Strana: 0253
Tyněchody, dle Dolany, něm. Tinchau, ves u Stříbra. PL.

352334   Týnek Svazek: 4 Strana: 0253
Týnek, nka, m. = Týn, dvůr kláštera břevnovského. Tk. III. 83.

352335   Týnění, n Svazek: 4 Strana: 0253
Týnění, n., das Umzäunen. Hrady své opevňovali příkopy, náspy a dřeveným tý- něním. Ddk. I. 268.

352336   Týněný Svazek: 4 Strana: 0253
Týněný; -ěn, a, o, umzäunet, befestigt, T. dvůr. Háj. T. plot (pletený).

352337   Tyngační Svazek: 10 Strana: 0456
Tyngační působnost vody. Zach. Test. 28. Vz násl.

352338   Tyngovati Svazek: 10 Strana: 0456
Tyngovati = barviti na červeno či zlato, tünchen. T. kovy. 1585. Uč. spol. 1902. 29., 33., Zach. Test. 32.

352339   Tynchéř Svazek: 10 Strana: 0456
Tynchéř, e, m. = tunchéř. Tk. M. r. 187.

352340   Týnice Svazek: 4 Strana: 0253
Týnice, e, f., vz Týnec, Týn.

352341   Týnice Svazek: 7 Strana: 0946
Týnice Labská sluje klapavá. Tam mají prasenecký trh a chytali jesetery na řepu. A jak tam škádlili plavce. Vz Sbtk. Krat. h. 120.

352342   Tynie Svazek: 7 Strana: 0946
Tynie, n., Staket. Plot z t. Slov. Phľd. XII. 317.

352343   Týnina Svazek: 7 Strana: 0946
Týnina, y, f. T. předoltářová (= kan- celky). Hnoj. 23.

352344   Týniště Svazek: 4 Strana: 0253
Týniště, ě, n. = týněné místo (ohrazené), eingezaunter Ort. — T., mě. v okr. koste- leckém; T. něm. Tönischen, ves u Bochova. Vz S. N. — T., něm. Tinischt, vsi u Kutné Hory, u Přeštic. — T., něm. Tünscht, ves U Litoměřic. PL. — Cf. Tf. 289.

352345   Týniště Svazek: 7 Strana: 0946
Týniště u Častolovic. Proč sluje T. bram- borovým? Tam jsou výborní nosoznalci a smýškové. Vz Sbtk. Krat. h. 121. Týniti. Mkl. Etym. 370. a.

352346   Týništko Svazek: 4 Strana: 0253
Týništko, a, n., něm. Tinisko, ves u Vys. Mýta. — T., a, m., osob. jm. Arch. I. 256.

352347   Týniti Svazek: 4 Strana: 0253
Týniti, il, ěn, ění; týnívati = hraditi, zäunen. Jg. — co čím.

352348   Týnka Svazek: 8 Strana: 0441
Týnka, y, f., vz Ténka (3. dod.).

352349   Týnka, týňka Svazek: 4 Strana: 0253
Týnka, týňka, y, f., das Stacket, der Pfahlzaun. Rk.

352350   Tynkal Svazek: 4 Strana: 0253
Tynkal, u, m. = samorodný borax, svaga. Pr. Chym. 177.

352351   Tynkati Svazek: 7 Strana: 0946
Tynkati = cinkati (jako kovář na ko- vadlině). Slez. Šd. Vz násl.

352352   Tynkel, vz Svazek: 9 Strana: 0352
Tynkel, vz Gengel.

352353   Týnkový Svazek: 8 Strana: 0441
Týnkový = z týnek, T. plot. Záp. Mor. Brt. D. II. 439.

352354   Tynky Svazek: 7 Strana: 0946
Tynky = cinky. Tynky dělá koval na kovadlině. Slez. Šd.

352355   Týnný Svazek: 10 Strana: 0457
Týnný, Markt-. T. právo. Litomyšl, kn. pamět J. Štěpánek. Progr. 7.

352356   Týnohoršovský Svazek: 9 Strana: 0352
Týnohoršovský = z Horšova Týna. Pal. Děj. III. 1. 491.

352357   Tynom Svazek: 7 Strana: 0946
Tynom tánom na kopečku stála, tynom tánom na mňa pozerala Slov. Sl. spv. III. 116.

352358   Tynouti Svazek: 4 Strana: 0253
Tynouti, nul, utí = tonouti, sinken. Mor. a ve Slez. Tč., Pk., Klš. Také v Krkonš. Kb. — kam. Věneček tyně až do samého dna. Sš. P. 351. Cf. Vínek tyně až na samé dno. Ib. 352.

352359   Týnový Svazek: 4 Strana: 0253
Týnový, Zaun-. T. plot (pletený). Us.

352360   Týnový Svazek: 8 Strana: 0441
Týnový. T. plot. Cf. Tynie. Phľd. XII. 317.

352361   Týnský Svazek: 4 Strana: 0253
Týnský, Tein-. T. míra, ein Weinmass, 6·4 Piriten. Gl. 345. T. kostel v Praze. Vz S. N., KP. I. 161., Tk. I. 627., II. 551., III. 661., TV. 743. — T. = z Týna pocházející. Vz Týn.

352362   Týnský Svazek: 7 Strana: 1394
Týnský chrám v Praze. Vz Ott. VI. 401.

352363   Týnský Svazek: 8 Strana: 0579
Týnský. Týnský vína červeného. Arch.XV. 548. Jinde tam stává: súdek, čber. měnívalo se v u před retnou souhláskou, ná- sledovala-li po vb slabika nejerová: u pří- kladě, ale: ve vsi; někdy se v neměnilo; v se váouvalo: vkvapiž toho na nóž (vkapati); koncové v gt. pl. se odsouvalo: z dluho upo- mínati (1440). Vz Mus. fil. 1896.420., 434.—435.

352364   Tynta Svazek: 7 Strana: 0947
Tynta, y, f. = inkoust. Slov.

352365   Tyntuch, u Svazek: 9 Strana: 0352
Tyntuch, u, m. Nebožtíka přikryli t-chem. Šeb. 2b3.

352366   Tyntuchový. T Svazek: 9 Strana: 0352
Tyntuchový. T. peřinka. Šeb. 282. Tynus. En ten tynus, zaverake pinus, zaverake tyke take zaverake puf! En ten tynus souraka tynus, souraka aja baja tydli, tydli bum! Rozčitadlo v Blansku a v Doubravnicku. Vz Tyny, Dinus, Mus. ol. 1897. 156.

352367   Tynúc Svazek: 7 Strana: 1394
Tynúc= tonouti. Laš. Šb. D. 59.

352368   Tyny Svazek: 4 Strana: 0253
Tyny. Před naše je zahradečka, v tej za- hradečce karnátečka, tyny dana jadana. Sš. P. 313. En ten týny, kde jsou líny atd. (po- čítadlo ve hře). Čes. mor. ps. 29.

352369   Týný Svazek: 7 Strana: 0947
Týný = tajný. Týné věci k svému smyslu vykládal. Arch. VIII. 350.

352370   Tyny Svazek: 9 Strana: 0352
Tyny. En ten tyny sav, rako ryny, sav, rako, rako rako ryn. Rozčitadlo u Hulína. Vz Tynus, Dinus a Mus. ol. 1897. 156.

352371   Typ Svazek: 4 Strana: 0253
Typ, u, m., z řec. = otisk, model; ráz, znak, znamení, vzor, der Typus. Nz., Rk. Vz Šfk. 391., 773.

352372   Typ Svazek: 7 Strana: 0947
Typ. Cf. Schd. I. 378., Kram, slov., Stč. Zem. 706. 716.

352373   Typ-us Svazek: 4 Strana: 0254
Typ-us, u, m., vz Typ.

352374   Typan Svazek: 10 Strana: 0457
Typan, a, m. = indian, krocan. V zloděj. mluve. Čes. 1. XV. 48.

352375   Týpati Svazek: 4 Strana: 0253
Týpati = vískati ku př. v hlavě. Us. Rgl.

352376   Typel Svazek: 9 Strana: 0352
Typel, plu, m. = dřevěný strop. Tábor. Kub. 158.

352377   Typet Svazek: 4 Strana: 0253
Typet, pta, m. osob. jm.

352378   Typhlitis Svazek: 4 Strana: 0253
Typhlitis, vz Tiflitis.

352379   Typhus Svazek: 4 Strana: 0253
Typhus, vz Tyfus.

352380   Typickosť Svazek: 10 Strana: 0457
Typickosť, i, f. T. ideí. Masar. Stud. 23.

352381   Typický Svazek: 4 Strana: 0253
Typický = dle nějakého typu se řídící, typisch, Muster-. — T. = předobrazný, vor- bildlich, v theol. Vz S. N. A tudy i osudové osob, jež s vyjevováním ústavu spásy boží souvisí, typickou povahu mají. Sš. II. 51.

352382   Typičnosť Svazek: 4 Strana: 0254
Typičnosť, i, f., typische Beschaffenheit. Zimnice t-sti nabývá. Rostl.

352383   Typičný Svazek: 4 Strana: 0254
Typičný, typisch. T. nemoc. Vz Typický.

352384   Typika Svazek: 4 Strana: 0254
Typika, y, f. = typologie = ono odvětví bohosloví, kteréž příběhy a události starého zákona vykládá jako předsvětné obrazy messiáše, Lehre von den Vorbildern im alten Testamente. — T. v lékař. = posloup- nosť, ve které se opakují záchvaty nemocí. Vz S. N.

352385   Týpl Svazek: 8 Strana: 0441
Týpl, u, m., z Giebel. "Dšk. Jihč. I. 29.

352386   Typle Svazek: 8 Strana: 0441
Typle = trámy na strop. Jevíčko. Brt. D. II. 404.

352387   Typograf Svazek: 4 Strana: 0254
Typograf, a, m., z řec. = knihtiskař, der Typograph, Buchdrucker.

352388   Typografickominiaturní Svazek: 10 Strana: 0457
Typografickominiaturní směr. Nár. list. 1904. 182. 13.

352389   Typografický Svazek: 4 Strana: 0254
Typografický = knihtiskařský, typogra- phisch.

352390   Typografie Svazek: 4 Strana: 0254
Typografie, e, f. = knihtiskařství, die Typographie, Buchdruckerkunst. Rk.

352391   Typografie Svazek: 9 Strana: 0352
Typografie, e, f., z řec. = knihtiskařství; typograf = sazeč písma; sázecí stroj v knih- tiskařství. Vz Ott. XIV. 444b., 445b.

352392   Typografie Svazek: 10 Strana: 0674
Typografie, e, f., z řec. Vz Wtr. Řem. 520.

352393   Typologie Svazek: 4 Strana: 0254
Typologie, e, f., vz Typika.

352394   Typometr Svazek: 4 Strana: 0254
Typometr, u, m. = nástroj k určení tě- lesného obsahu a výšky liter tiskacích, der Typometer. S. N.

352395   Typometrie Svazek: 4 Strana: 0254
Typometrie, e, f. = umění mapy po- hyblivými typy sázeti a tisknouti. S. N.

352396   Typotelegraf Svazek: 4 Strana: 0254
Typotelegraf, u, m. = telegraf tiskací. Vz S. N.

352397   Typothet Svazek: 9 Strana: 0352
Typothet, ?, ?., z řec. = tiskař. Ott. XIV. 444b.

352398   Typový Svazek: 7 Strana: 0947
Typový. T. nauka. Cf. Schd. I. 378.

352399   Typový Svazek: 10 Strana: 0457
Typový tisk, lis. Nár. list. 1905. 186. 13.

352400   Typtaška Svazek: 4 Strana: 0254
Typtaška, y, f. = pastuší tobolka, cap- sellá, bursa pastoris. U Rožnova. Bayer.

352401   Tyr Svazek: 4 Strana: 0254
Tyr = Tyrus.

352402   Tyr-us Svazek: 4 Strana: 0255
Tyr-us, a, m., bylo slavné město ve Fö- nicii. Vz S. N. — Tyřan, a, m., der Bewoh- ner von Tyrus. — Tyrský, tyrisch. Tyrští přebývali v Jerusalemě nosiece ryby atd. Hus I. 132. T. brot, Purpursaft.

352403   Tyra Svazek: 4 Strana: 0254
Tyra, y, f., ves ve Slez.

352404   Týrač Svazek: 4 Strana: 0254
Týrač, e, m., der Placker. D. Vz Týral.

352405   Tyračka Svazek: 4 Strana: 0254
Tyračka, y, f. = tyrajka Slez. Šd.

352406   Týračka Svazek: 4 Strana: 0254
Týračka, y, f., die Plackerin. Jg.

352407   Tyraj Svazek: 4 Strana: 0254
Tyraj, e, m., osob. jm. — T. = psí jméno (od tyrati = běžeti), der Laufer. Šd.

352408   Tyrajka Svazek: 4 Strana: 0254
Tyrajka, y, f. = klus, der Trab. Kůň do tyrajky (do běhu, do lehkého tahu, do ko- čáru n. pod sedlo). Slez. Šd.

352409   Týral Svazek: 4 Strana: 0254
Týral, a, m., der Plager, Peiniger, Quäler. Vz Týrač. — T., osob. jm. Šd.

352410   Týrala Svazek: 4 Strana: 0254
Týrala, y. m. = týral, der Plager. Na Ostr. Tč.

352411   Týrálek Svazek: 4 Strana: 0254
Týrálek, lka, m. = týral.

352412   Týralka Svazek: 4 Strana: 0254
Týralka, y, f. = týračka. Jg.

352413   Tyran Svazek: 4 Strana: 0254
Tyran, a, m., z řec. zvawoc. U Řeků sloul tyranem ten, kdo neprávě sobě osvojil panování, eigenmächtiger Herrscher; nyní však tolik co ukrutný panovník, člověk, grausamer Herrscher, Tyrann. Vz S. N. Ty- ranem býti. V. Proměnil se teď ve skuteč- ného tyrana, což býva obyčejný konec samozvance poníženého porážkami. Ddk. II. 151. Příklad tu jest ukázán mocného díla božího, jemuž žádní tyranové překaziti nemohou. BR. II. 63. b.

352414   Tyran Svazek: 7 Strana: 0947
Tyran. Cf. Kram. slov. — T. = tuhýk kralovský, pták. Brm. II. 2. 630. — T. = psí jm.

352415   Tyran Svazek: 8 Strana: 0441
Tyran. T. dříve se mstí, než uražen byl. Alf. 76. — T., nadávka úřadníkům a jejich zřízencům (před r. 1848.). NZ. III. 512.

352416   Tyran Svazek: 9 Strana: 0352
Tyran, a, m. = chlupatá housenka. Na záp. Mor. Mtc. 1897. 156.

352417   Tyran Svazek: 10 Strana: 0674
Tyran. To je t. tyranská. Máj. IV. 294.

352418   Tyrancký Svazek: 10 Strana: 0457
Tyrancký = tyranský. Dšk. Km. 38.

352419   Tyránek Svazek: 7 Strana: 0947
Tyránek, nka, m., zdrob. tyran. Šmb.

352420   Týránek Svazek: 8 Strana: 0441
Týránek, nku, m. = starčík, senecio, rostl. Č. Brod. Jím pomáhali si od týrání. Nár. list. 1896. č. 244. feuill.

352421   Tyrangitae Svazek: 7 Strana: 0947
Tyrangitae, kmen slovan. Šf. Strž. I. 236, 247.

352422   Týrání Svazek: 4 Strana: 0254
Týrání, n., das Quälen, Plagen, die Chi- kane. Za takového t. byl bych brzy na prkně (mrtev); Skryté t. Dch.

352423   Tyraniti Svazek: 4 Strana: 0254
Tyraniti, tyranovati, als Tyrann herr- schen; tyrannisch behandeln, tyrannisiren. — jak dlouho. Tyranoval 3 léta. V. — kde. Netyranuj ve vás (hřích). Sš. I. 71. — se s kým. Ros.

352424   Tyranka Svazek: 4 Strana: 0254
Tyranka, y, f., die Tyrannin. Vz Tyran. Tyrann-is, idy, f. = tyranství.
Tyranný = tyranský, tyrannisch. T. vláda.
Raj. II. 265.

352425   Tyranobijce Svazek: 7 Strana: 0947
Tyranobijce, e, m., Tyrannenmörder. NA. I. 20.

352426   Tyranovati Svazek: 4 Strana: 0254
Tyranovati, vz Tyraniti.

352427   Tyranský Svazek: 4 Strana: 0254
Tyranský, tyrannisch. Lidem, nad nimiž takové vrchnosti tyranské panují. BR. II. 45. b. T. vláda, Us., správa. Vz Tyran. — T. = velikánský, ungeheuer gross. To je t. míle (veliká). Us.

352428   Tyransky Svazek: 7 Strana: 0947
Tyransky, tyrannisch. Pož. 126.

352429   Tyranství, n Svazek: 4 Strana: 0254
Tyranství, n. = násilné, ukrutné pano- vání, die Tyrannei. Líté t.; t. provozovati. V. T. Herodesovo. BR. II. 11. Sasové byli přemoženi a pod jařmo t. tvrdě svedeni. Ddk. II. 250.

352430   Tyranstvo Svazek: 7 Strana: 0947
Tyranstvo, a, n. = tyranství.

352431   Týraný Svazek: 4 Strana: 0254
Týraný; -án, a, o, gequält, gepeinigt. — čím. Lid surovým vojákem i hladem t-ný. Pal. Dj. V. 1. 5.

352432   Tyras Svazek: 7 Strana: 0947
Tyras, a, m , řeka Dněstr. Šf. Strž. I. 548. — T. = psí jm.

352433   Tyrati Svazek: 4 Strana: 0254
Tyrati = běžeti, laufen, rennen. Slez., Klš., Pk., Sd. Také týřeti. Pk. Ten tyrá. Šd.

352434   Týrati Svazek: 4 Strana: 0254
Týrati, týrávati = trápiti, sužovati, pla- gen, placken, striegeln, zwacken, schrauben, kuranzen, chikaniren; šiditi, škádliti, dr- bati, dojímati, píchati, gecken, scheren, foppen, vexiren, auslachen. Jg. — abs. Vy- trhali mu brky, aby tak netýral. Prov. — koho: koně; On ho rád týrá. Ros. — co komu. Často jsem si mozek týrala (pře- mýšlela jsem). Us. Sá. — koho čím: uklá- dáním prací. — jak: někoho až do živého t. Ml.

352435   Týrati Svazek: 10 Strana: 0457
Týrati sa svetom = choditi po světě bez zisku. Statky (dobytek) sa tyrajú po úhorech (chodí po nich nepasouce se). Spiš. Sbor. slov IX. 51.

352436   Týrati = proč Svazek: 7 Strana: 0947
Týrati = proč. Pro něco si mozek t. Sá.

352437   Týravý Svazek: 7 Strana: 0947
Týravý, vexatorisch. J. tr.

352438   Tyrchnec Svazek: 4 Strana: 0254
Tyrchnec, ence, m., sirnis, drahokam. Rozk.

352439   Tyrias-is Svazek: 4 Strana: 0254
Tyrias-is, e n. y, f. (vlast. phthyriasis), řec. = všivosť, die Läusesucht.

352440   Tyrícek Svazek: 8 Strana: 0441
Tyrícek, čku, m., vz Dušník (3. dod.).

352441   Tyrkis Svazek: 4 Strana: 0254
Tyrkis, u, m., kallait = kámen, obsahuje kysličník hlinitý, kyselinu fosforečnou a vodu, der Tyrkis. Vz Tvrdokam. Bř. 68., KP. III. 193.

352442   Tyrkýs Svazek: 7 Strana: 0947
Tyrkýs se má nositi a dámy jím se mají obdarovati v prosinci. T. chrání prý před neštěstím a zabezpečuje trvalosť náklon- nosti ; jest symbolem mládí, citův a něž- ných vzpomínek; puká při smrti majitele svého a mění barvu, je-li on churav. Nár. listy.

352443   Tyrnúť Svazek: 7 Strana: 0947
Tyrnúť = tknouti se. Val. Brt. D. 280.

352444   Tyro Svazek: 7 Strana: 0947
Tyro, vz Tiro. — T. = psí jm. Škd.

352445   Tyro Svazek: 8 Strana: 0441
Tyro. Os. ]m. u Kosmy.

352446   Tyrol Svazek: 4 Strana: 0254
Tyrol, i, f., Tyroly, ův, m., Tyrol, a, m. (v obec. mluvě: Tylory), Tyrolis, Tyrol (Grafschaft). Háj. Hrabě v Tyrolu. V. Do Tyroli. Háj. Jede do Tyrol. V Tyrolích. Vz S. N., Tk. I. 627. — Tyrol, a, Tyrolák, a, Tyrolan, a, m., der Tyroler.

352447   Tyrol Svazek: 8 Strana: 0441
Tyrol. Z Ť-lu (sg.) vyhnán. V. Kal. 314.

352448   Tyrola Svazek: 7 Strana: 0947
Tyrola, vz Tylora. Vck.

352449   Tyrola Svazek: 8 Strana: 0441
Tyrola, y, f. = tyrolka (kráva). Tkč.

352450   Tyrolit Svazek: 4 Strana: 0254
Tyrolit, u, m., nerost. Vz Bř. 160.

352451   Tyrolka, Tyrolačka Svazek: 4 Strana: 0254
Tyrolka, Tyrolačka, y, f., die Tyrolerin. — T. = kráva z tyrolského plemene. Klda. I. 16. — Tyrolsko, a, n. = Tyroly. — Ty- rolský, Tyroler-, tyrolisch. T. Alpy. Krč. 692.

352452   Tyrosin Svazek: 4 Strana: 0254
Tyrosin, u, m., sloučenina C 8 H11 NO6. Vz Šfk. 652.

352453   Týrov Svazek: 4 Strana: 0254
Týrov, a, m., něm. Stirov, ves u Votice. PL.

352454   Tyrpant Svazek: 4 Strana: 0254
Tyrpant, u, m. = náplasť na kříž či pryskyřicová, das Theerbandpflaster. Nz. lk.

352455   Tyrpantový Svazek: 8 Strana: 0441
Tyrpantový, vz Ťurpánový (3. dod.).

352456   Tyrrhenové Svazek: 4 Strana: 0254
Tyrrhenové = Etruskové. Vz S. N.

352457   Tyrrhenský. T Svazek: 4 Strana: 0254
Tyrrhenský. T. moře (vlaské), das tyrr- henische Meer. Vz S. N.

352458   Tyrš Svazek: 4 Strana: 0255
Tyrš, e, m. T. Mirosl., spisov. a náčelník Sokola pražského. Vz S. N., Tf. H. 1. 159., 194.

352459   Tyrš Svazek: 7 Strana: 0947
Tyrš Mirosl. Cf. Bačk. Př. 119., Mus. 1886. 640., Rk. Sl.

352460   Tyrš Svazek: 9 Strana: 0352
Tyrš Mir. dr. Sr. Jub. XXXIII.

352461   Tyršová Svazek: 9 Strana: 0352
Tyršová Ren. Sr. Jub. XXXIII.

352462   Tyrtai-os Svazek: 4 Strana: 0255
Tyrtai-os, a, m., elegický básník řecký v 5. stol. př. Kr. Vz S. N.

352463   Tyrychtka Svazek: 4 Strana: 0255
Tyrychtka, y, f. = pozdní, tvrdá hruška. Us. v Leštině.

352464   Tyrypitka Svazek: 7 Strana: 0947
Tyrypitka, y, m. = kdo nemůže ničeho smlčeti, hned se vším tyrá (běží) za tepla, aby to jinému pověděl. T., ur s tym tyry tyry ! Laš. a slez. Vck., Brt. D. 280.

352465   -týř Svazek: 4 Strana: 0254
-týř, přípona subst.: pastýř, Mkl. B. 177., psaltýř. Bž. 230.

352466   Tyř Svazek: 8 Strana: 0441
Tyř, e, m. = Tyrus. AlxV. 1176. (Gb. H. ml. I. 352.).

352467   Týření Svazek: 4 Strana: 0254
Týření, n., das Modern, die Verwitte- rung. Us. Pta.

352468   Týřeti Svazek: 4 Strana: 0254
Týřeti, el, ení; tyřívati = tlíti, prachni- věti, modern. Vck. — kde: v zemi. D. — T. = týrati, týřiti.

352469   Tyřiť Svazek: 8 Strana: 0441
Tyřiť = běžeti, Laš. Brt. D. II. 404.

352470   Týřiti Svazek: 4 Strana: 0254
Týřiti, il, ení, týřívati = skokem, tryskem jeti, gallopiren. Ros., Llk.

352471   Týřiti Svazek: 7 Strana: 0947
Týřiti, vexare, cf. Týrati. Pakli ruka nebo noha tvá tě týří (scandalisat), utni ji. Ev. víd. 89.

352472   Týřov Svazek: 4 Strana: 0254
Týřov, a, m., lovecký hrad u Týřovic o Křivoklátsku. Vz S. N., Tk. I. 174., 179., 500., IV. 743., Pal, Dj. II. 1. 420. a j., Arch. III. 240.

352473   Týřovice Svazek: 4 Strana: 0254
Týřovice, dle Budějovice, něm. Teiřo- witz, ves u Horažďovic; něm. Teyřowitz, ves u Slabec. PL.

352474   Tys Svazek: 4 Strana: 0255
Tys, a, m. Hra na tysa. Na Zlínsku. Vz Mtc. 1869. 169.

352475   Tys Svazek: 7 Strana: 0947
Tys. Hra na tysa. Cf. Brt. D. 171., Brt. L. N. I. 64.

352476   Tysana Svazek: 4 Strana: 0255
Tysana, vz Tisana.

352477   Tysanec Svazek: 10 Strana: 0674
Tysanec, nce, m. = sota rukou do hřbeta. Brt. Sl. U.

352478   Tysať Svazek: 7 Strana: 0947
Tysať, tyskat = dotýkati se. Val. Slavč. 64.

352479   Týsati Svazek: 4 Strana: 0255
Týsati, natýsati = nahlodati, einsehen. Na Zlínsku. Brt.

352480   Tysek Svazek: 8 Strana: 0441
Tysek, sku, m. Tesař dělal tysek do štoly vápenné. XVI. stol. Hrš. Nách. I. 515.

352481   Tyska Svazek: 7 Strana: 0947
Tyska, y, f. = jemná tečka, skvrnka do papíru buď pérem n. tužkou udělaná. Val. Vck., Brt., Slavč. 64.

352482   Tyskať Svazek: 7 Strana: 0947
Tyskať, vz předcház. Tysať.

352483   Týskati Svazek: 10 Strana: 0457
Týskati. Doklady vz v List, fil. XI. 92.

352484   Tysl Svazek: 4 Strana: 0255
Tysl, a, m., osob. jm.

352485   Tysnúť Svazek: 7 Strana: 0947
Tysnúť = píchnouti (zvl. o hmyzu se říká). Val. Vck., Brt. D. 280. T. sirkú = škrknouti. Ib.

352486   Týsnúť Svazek: 7 Strana: 0947
Týsnúť, vz Týsati

352487   Tysovský Svazek: 4 Strana: 0255
Tysovský, ého, m., osob. jm.

352488   Tysový Svazek: 4 Strana: 0255
Tysový. Horečka tysová, dybys byla moja, dal by ťa okovať, železem do kola. Čes. mor. ps. 70.

352489   Tyšler Svazek: 10 Strana: 0457
Tyšler Boh., spis.

352490   Tytan Svazek: 4 Strana: 0255
Tytan, u, m., falcaria, die Sichelmöhre, rostl. T. srpenec, f. Rivini. Rstp. 715. — T., srpek, pilečka, kosinka, stračí nožka, critamus. Slb. 587.

352491   Týti Svazek: 4 Strana: 0255
Týti, tyji, tyj, tyje (íc), tyl, tytí; tývati = tloustnouti, feist, fett, dick werden. Koř. tb. Mkl. B. 449. Ty in tyti, kroat. titi, pingues- cere, pol. otyć, stind. tu, tav?ti, tauti, va- lere, tavas robur, t?v pinguescere, lit. tukti, tunku. Mkl. aL. 162. — abs. Týti a žíti. Us. Vlk leže netyje. Vepřové zavřeni spěš- něji tyjí. Us. Dobytek náš tyje. Sych. Co žije a tyje. Dch. Jako vepři týti. Dal. 133. — po čem. Dobrý i po suché kůrce tyje. Č. — odkud. Plod z povahy stromu tyje. Sš. II. 378. (Hý. ). — kde. Jako svině v krmníce tyje. V. — z čeho. Závistivý ze zloby tyje. Výb., Alx. — čím. Lidé draví jiných úsilím tyjí. Br. T. dobrými pokrmy.

352492   Týti Svazek: 7 Strana: 0947
Týti. Šf. III. 511., Mkl. Etym. 367., List. fil. X. 453.

352493   Týti Svazek: 8 Strana: 0441
Týti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 75.

352494   Týti Svazek: 9 Strana: 0352
Týti. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2. 207.

352495   Týti odkud Svazek: 10 Strana: 0457
Týti odkud. Závistivý (z) zloby tyje. Alx. v. 56.

352496   Tytl Svazek: 4 Strana: 0255
Tytl, a, m., osob. jm.

352497   Tytla Svazek: 7 Strana: 0947
Tytla, vz Titla.

352498   Tytlati Svazek: 4 Strana: 0255
Tytlati = cpáti, stopfen. — T. = ušpi- niti, umazati (v ruce), beschmutzen, beflecken. Slez. Šd., Klš.

352499   Tytlati Svazek: 8 Strana: 0441
Tytlati = cpáti. Čo rád vidím já, to ne- budem t. druhému. Phľd. XII. 687.

352500   Tytlíček Svazek: 4 Strana: 0255
Tytlíček = spodní čásť pupenu semen- ního (vajíčka), kterou je v semenníku při- pevněn. Kl. T. = místo na semeni, kde cevy šňůry pupečné vnikají do vnitřní slupky, často tmavěji barvené, jako na jádře jabl- kovém, pomarančovém, anobrž i vně na se- meni n. p. na pecičkách vinných. Rst. 510. Vz ib. 132., 161. Cf. Kk. 53. T. u bobu, die Narbe. — T. u litých liter, der Giess- zapfen, Letterpunkt. Jg. — T. klobouku = vrch jeho, die Hutspitze. Kom. J. 514.

352501   Tytlíček Svazek: 7 Strana: 0947
Tytlíček, chalazza, Knospengrund, Nabel- fleck, m. Sl. les., Hg. 195.

352502   Tytlík Svazek: 7 Strana: 0947
Tytlík = vrch klobouku.

352503   Tytlík Svazek: 9 Strana: 0352
Tytlík, u, m. Na místě m nebo n nad samohlasem (samohláskou) položiti můžeš tytlík takto: ba, na, le, ve atd. Hus (Ib. Hus. Orth. 31. ). Vz Tytlování (zde).

352504   Tytlík Svazek: 10 Strana: 0457
Tytlík, u, m. = krůpěj. Bílý t. (ku př. na kůži). Faust. 70.

352505   Tytlík, u, tytlíček Svazek: 4 Strana: 0255
Tytlík, u, tytlíček, čku, m. = tečka, čárka ve psaní, ein Punkt oder Strich im Schreiben. Br., Kom., Sš. Mt. 75. — T. = skrácení písma, das Abbreviationszeichen.

352506   Tytlování Svazek: 9 Strana: 0352
Tytlování, n. = latinské skratky čili ukra- cování slov: fř = frater, bň = bene. Wtr. Part. 555. Sr. Tytlík.

352507   Tyto Svazek: 4 Strana: 0255
Tyto = peníze (s posunkem: palec tře se o ukazováček). Us. Kšá.

352508   Týtok Svazek: 9 Strana: 0352
Týtok. A týtok! a teď! Mor. Čes. 1. 1898. 233.

352509   Tytom Svazek: 4 Strana: 0255
Tytom. Vyšívaný šátek našla, hojaj, dryta, tytom. Čes. mor. pís. 83. Pásl ovčák ovce na zělenej lúce, aitom tytom tytom na ze- lenej lúce. Sl. ps. 132.

352510   Tytrati Svazek: 4 Strana: 0255
Tytrati (y nejisto) = bručeti, murren. — kde. Tytraly v staniech svých. Ž. wit. 105. 25. — proti komu. Proti mně tytrachu. Ib. 40. 8.

352511   Tytrati Svazek: 7 Strana: 0947
Tytrati, vz Titrati (dod.).

352512   Tytry Svazek: 4 Strana: 0255
Tytry, gt. Tyter, dle Dolany, něm. Tit- trich, ves u Rakovníka. PL.

352513   Tytul, tytulovati Svazek: 4 Strana: 0255
Tytul, tytulovati atd., vz Titul, Titu- lovati atd.

352514   Tytuň, tutoň Svazek: 4 Strana: 0255
Tytuň, tutoň, ě, m., tutom, u, m., z tur. = kuřlavý tabák, dohan, Rauchtabak, m. Us. na Mor.

352515   Tytyryty Svazek: 4 Strana: 0255
Tytyryty! hlas strnadův, der Gesang des Ammerlings. Rd. zv.

352516   Týtýž Svazek: 4 Strana: 0255
Týtýž (zastar. tátáž, tétéž) = týž, der- selbe; obyč. tentýž. T., jen druhá částka se skloňuje. Týtýmž způsobem. Kom. Lab. 27. 6. Týtýž (gajdoš) ho i do bahna zavádí. Sš. P. 719. — T., adv. = časem, často, někdy, opět a opět, bisweilen, oft, immer aufs neue, wiederholt. Jg. Lháři se t. mění v řečech svých. Br. Nad neumělostí svou týtýž vzdy- chal. Kom. Náramně naříkal a t. k Bohu se odvolával. Br.

352517   Tytýž Svazek: 7 Strana: 0947
Tytýž = časem, někdy, opět a opět. Šf. III. 226. Prohlédati k počtu spisův a tytýž i ke slovutnosti původců jejich ; Ten jim mužně odpíral tytýž i do země vlasti jejich je pronásleduje. Šf. Strž. I. 3., II. 261. — Kom. Lab. 133., 117.

352518   Týtýž Svazek: 7 Strana: 0947
Týtýž. Záře ohně vždycky se jim v očích blyštěla a kůže s připálením týtýmž se po- klávala (štípala). Kom.

352519   Tývo Svazek: 10 Strana: 0457
Tývo, a, n. = pivo. Us. místy. Mš., Litom. 89.

352520   Tyzana, tizana, tyzena, tysana Svazek: 4 Strana: 0255
Tyzana, tizana, tyzena, tysana, y, f. = kroupa. Mz. 358. Dle Gl. 345. 1. die Roll- gerste, 2. ein Dekokt aus Gerste, it. tisana, střlat. ptisana. Gl. 345.

352521   Týž Svazek: 4 Strana: 0255
Týž, táž, též = tentýž (ten samý) z t + ji + ž, ta+ja+ž, to+je+ž, ebenderselbe. Slo- váci mají jen tenže, ten jistý, ten samý. Ht. Týž skloňuje se podlé Nový, jen že se ž n. že přivěšuje: gt, téhož, též, téhož, dat. témuž, též, témuž atd., pl. nom. tíž, též, táž, gt. týchž atd. Vz strany skloňování také i tentýž. Bž. 154. Týž klade se jen tam, kde lid užívá: ten samý; tedy často chybně m.: on, ten. Mladý muž hledá služby. Týž (m.: on) zná dobře jazyk český a ně- mecký. Bs., Brt. S. 3. vyd. 33. Nazýváme tělo schopným kmitu, když téhož (m.: jeho) molekuly nárazem zevním přicházejí v ur- čité pohyby. Brt. Cf. Ten, On. Šp. také: V tomž pořádku m.: v témž. Četl jsem tuž knihu šp. m.: touž. Slov týž a tentýž se užívá, když se mluví o jednostejnosti, to- tožnosti, identitě věcí a jich způsobův. Bůh jest vždy týž. Št. A totéž vyznal Vít. Svěd. Ten, který stvořil srdce jednoho každého z nich, tentýž spatřuje všecky skutky jejich. Br. Jeden a tentýž duch to vše působí. Br. Jednu a touž řeč mluviti; též smysliti; rovně též (na též) mysliti; v témž blátě vězíš; doma týmiž právy se řídili. V. V touž hodinu. D. Synové jeho též učinili. Flav. Jeden a týž úřad držel. V. Týmž způsobem. Us. A tomu jsem též v paměť uvedl. NB. Tč. Že týž den, jda za ním z téhož roku, přišel k zahradě... NB. Tč. 108. A téhož i Jiřík soukup žádá. NB. Tč. 136. Tehdy přišel týž muž. Br. Tys vždy tentýž. Týž se stal nález i k témuž listu, jakož svrchu psáno stojí; Byv u téhož pána jako já; Pohoní Jana Kosu týmž právě póhonem a o též peníze; Táž Elška týmž právě póho- nem k témuž listu a z týchž peněz pohoní Levu z Náchoda; Jsúci téhož otce dci a též mateře. Půh. I. 312., 360., II. 25., 105., 130. (Tč. ). Vidúci rúcho krásné chce mieti též; Příklad dal sem vám, aby i vy též či- nili; Protož móž býti, že otec bude viece zavázán synu, než syn otci a zase též (um- gekehrt); Učí nás též učiniti, když die..; Všichni z též země týmž obyčejem od Adama pošli jsme, všichni týmž povětřím i týmž nebeským zpravením živi jsme, všichni k té- muž otci nebeskému túž psotú poražení voláme; A ty žáku, uč se pro též; Též diem o dobrých farářích; A nám dal pří- klad, abychom též učinili; Aby ukázal, že všecko též tělo jest; Vzal-li co, aby vrátil též aneb tolikéž; Neb též by chtěl mieti od svých dětí, by je měl; Též jest i o na- ději; Nenieť to divná věc, že jedna a táž věc někdy mnohými jmény se jmenuje. Hus I. 124., 139., 152., 315., 317., 448., II. 67., 89., 156., 288., 373., 421., III. 47. (Tč. ). Opět též činí. BO. Pro toho, jenž česť rozdává, téhož se zase dostává. Prov. D. Cf. Ten samý, Tentýž. — Poznam. V témž smyslu užívá se i jmen: jeden, jedna, jedno; jedno- stejný. Jedno jsme ty a já. Br. Duše vždy jednostejné podstaty jest. Mudr. Mně jest vše jedno. V. (Zk. ). — Týž i týž = týtýž. Týž i týž (opět a opět) navracujíce se. Br. Avšak týž i týž ji (slávu) divy a zázraky zjevovati ráčil. Br. II. 668. b.

352522   Týž Svazek: 7 Strana: 0947
Týž. Cf. Km. 1888 9. T. je spisovné, ale lid užívá: ten samý. Vm. O kvantitě slova toho v strč. vz List. fil. VI. 217. Skrze té- hož Krista, pána našeho. Mž. 7. Právě též stalo se jest o Pilátu; A kdož by ještě též učinil; Veď týžť jest Buoh jako i dřéve. Št. Kn. š. 10., 12., 160 — T. samý. Vz Ten samý (dod.).

352523   Týž Svazek: 8 Strana: 0441
Týž. O pův. cf. Šf. Strč. ml. 80. T. vysky- tuje se někdy v seslabeném významu a bylo by zajisté mylné, všude takovéto užívání po- kládati za germanismus. Vz Kla. Sklad. 152. Lid ho neužívá nebo jen zřídka maje: ten samý. O tom a o skloň. cf. Mus. fil. I. 316., 317.

352524   Týž Svazek: 9 Strana: 0463
Týž jest ve spisovné řeči Palackého vždy idem a nestojí nikdy místo on. Pakostnice

352525   Týž Svazek: 10 Strana: 0457
Týž. Tohoto slova na Litomyšlsku ne- znají, mají jen: ten samej, tenhle (ten) samej. Litom. 33. — T. nyní často m.: on. N. překvapil své úřednictvo, že služné téhož (jeho) zvýšil. Vz Věst. XIII. 2. ( Brt. ).

352526   Týž den Svazek: 4 Strana: 0256
Týž den, vz Týden. Vinšujem ti, moje milá, dobrý deň, pojčaj-že mi tvojej krásy na týždeň. Sl. ps. 27. Aby k nám chodie- val každyčký deň v týždni; Už je sedem týždni, aj sedem nedělí, čo sme sa, šuhajko, spolu neviděli. Slov. ps. Tč.

352527   Týž samý Svazek: 7 Strana: 0947
Týž samý. Vz Týž (dod.).

352528   Tyžden Svazek: 7 Strana: 0947
Tyžden Do týždňa sedem dní. Slov. Zá- tur. Štyry týždně. Slov. ps. Tč. Už je se- dem týžnov. Koll. Zp. I. 95. Píjali sme jindy i po celom týžni. 1b. II. 100. Cf. Týžně.

352529   Týždňovka Svazek: 4 Strana: 0256
Týždňovka, y, f. = týdňovka.

352530   Týždňovka Svazek: 7 Strana: 0947
Týždňovka, y, f. Behom jednoho týždňa z jednotlivých odvarov nasbierané hrudy sýru menujú sa t-kou (na salaších). Slov. Včka. IV. 128.

352531   Týže Svazek: 10 Strana: 0457
Týže, vz Týž.

352532   Týžmluv Svazek: 4 Strana: 0256
Týžmluv, gt. téhožmluvu, m., vz Táž- mluvnosť.

352533   Týžně Svazek: 4 Strana: 0256
Týžně, pl., m. Už je sedem týžňov (týdnů), aj sedem nedělí. Sl. ps. 188. Cf. Týžden.

352534   Týžto Svazek: 10 Strana: 0457
Týžto. Pečeti přivěsili k témužto listu. List. Hrad. (Mš. ).

352535   -tz Svazek: 4 Strana: 0256
-tz. Německá vlastní jména v -tz ukon- čená skloňují se dle Muž: Haugwitz, e, m.

352536   Tznieti Svazek: 8 Strana: 0490
Tznieti, n vsuto. Vz Gb. H. ml. I. 380., 379.

352537   Tzrievi Svazek: 4 Strana: 0256
Tzrievi, zastar. = calceamenta, střevíce. Sb.

352538   Tzuda Svazek: 4 Strana: 0256
Tzuda, zastr. = cúda. Gl. 345.

352539   U Svazek: 4 Strana: 0256
Místo u psávali 11. stoletím počínajíce v násloví také v, v 15. století skoro vý- hradně; ve 13., 14. stol. a počátkem 15. stol. psávali i ve prostředku a na konci slov v místo u: Vpa (Úpa), Vgezdec (Újezdec), Vrban (Urban), vpieti (upěti), vmrze (umře), jemv (jemu), krozumv (k rozumu), mvzow (mužóv), amvdri (a múdrý); nyní píšeme jen u. Vz více ve Sborníku vědeckém (Spisů musejních č. 117. V Praze 1872. Příspěvky k historii čes. pravopisu a výslovnosti sta- ročeské. Sest. dr. J. Gebauer), str. 24., 56., 143., 207., 232., 244. — U jest podlé ústrojí mluvidelního samohláskou retnou, článkuje se totiž, když proud zvuku z hrdla volné se vypouští, také jazykem nikterak zdržován není, a teprv mezi oběma rty do úzké prů- liny se vtěsnati a jí projíti musí. Od tohoto nastrojení mluvidel jest zvuk její dutý, či lépe řečeno podobný ku zvuku, který z du- tiny nějaké vychází. Gb. v S. N. Dále jest u samohláska prvotná jako hrdelné a a pod- nebné i, naproti lomeným: o, e, y; sama pak s a lomí se v o, a s i v y. Vyslovuje-li se totiž jedním proudem au anebo opačným pořádkem ua, uslyší se na rozhraní obou těch hlásek o, tedy aou n. uoa a podobně místo iu n. ui slyší se iyu n. uyi. — Podlé kvantity (či kolikosti t. j. kolik času vy- slovení trvá) jest u krátkou samohláskou, ú pak a ů dlouhými. Gb. Hl. 14. — Co do složitosti jest u samohláska jednoduchá; ů povstalo ze dvojhlásky uo, vz později. Cf. Gb. Hl. 14. — Konečně jsou samohlásky u, ú, ů tvrdy a proto i závažnější nežli samohlásky e, i; stupnice samohlásek dle závažnosti: a, o, u, y, e, i; a samohl. ú, ů jsou zase závažnější nežli u. Vz více v Gb. Hl. 16. —18., Hláska. V hláskosloví českém jsou ty proměny jeho důležity, které po- vstávají otíráním, měkkostí a délkou. Otírá- ním totiž seslabuje se u v y a toto opět v stb. polohlásku B se mění, v češtině pak docela se odsouvá: duch — vzdychnouti, stb. nadbchnąti, čes. nadchnouti vedlé skr. kořene dhu. — V měkké pak slabice pře- hlasuje se u od předcházející souhlásky měkké v i a ú v í: dušu — duši, instrum. dušú — duší. Gb. U jest jedna z nejzávaž- nějších a nejstálejších samohlásek, trvaloť. když a a o už dávno přehlasováním utrpěla. Ht. Zv. 52. Přehlasovaného u nemáme do 13. století žádného příkladu, tedy čteme všude: mezu, lutý, Lubuša, dňu, lubí dušu svoju atd. V 2. polovici 13. stol. jest pře- hlasování velmi skrovné (ale už čteme: zemi a zemiu, krmi a kožu); na počátku 14. stol. se rozmnožilo, ale bylo ještě v menšině; avšak v polovici 14. stol. je přehlasované i pravidlem a na sklonku 14. stol. a odtud přehláska i téměř všeobecně vládne tak, že od konce 14. stol. nepřehlasované u v měkké slabice ve spisovné češtině jen výjimkou z pravidla se vyskytuje. Po 14. století jest charakteristickou přehláska i z u v spřežce ij z uj u sloves 6. třídy kmenů měkkých: ukřižiji, ukřižij vedlé hoduji a boduj. Ani dříve ani později se neobjevuje. Zde se tedy přehlasování opět zrušilo. Kromě toho se zrušilo v koncovce — ji a — jí v 1. os. sg. a v 3. os. pl. praes. Místo biji — bijí, hřeji — hřejí, kupuji — kupují, maži — maží má obec. čeština nepřehlasované: -ju a -jou, -u a -ou: biju — bijou atd. Mnozí tak i piší vracejíce se k původnějšímu a zvučnějšímu u. Ht. Obr. 13. Na Zlínsku jest u koncov- kou v 1. os. sg. praes. všude, kdekoli má 2. os. koncovku -eš: nesu, piju, vinu, plaču, možu, píšu, pracuju; v 3. os. pl. je -ú: nesú, pijú, vinú atd. Brt. v Mtc. 1878. 19. Dle Gb., Ht. Zv. 52., Bž. 18. aj. Vz v nich více dokladů. V novočeštině přehlasování u v i a ú v í vládne 1) celým skloňováním ku př. dat. otci, muži; akkus. a instr.: naši duši, naší duší; 2) v časoslovech jen koncovkami 1. os. sg. a 3. os. pl. a to jen ve spisovné řeči, a přechodníkem praes.: piji a pijí (v obecné mluvě: piju a pijou, vz předcházející), pijíc, pijíce. U časoslov 6. třídy se od něho upustilo: odlučuji, zarmucuji; v 14. stol. odličiji, zarmuciji; 3) mnohými kořeny a slovy od nich odvozenými: cizí m. cuzí; juž — již, jich strč. juch, jinoch — junec, klíč — klúč, břicho v strč. břucho, Judaeus — Žid. Ht. Zv. 53. Vz více v Ht., v Gb. Hl. 66. —68., Bž. 18. — Pozn. V některých slo- vech zůstalo v jazyce spisovném nepře- hlasované u: junák, šum a šuměti, šuba, žula, šešule, šupina atd.; mnohem častěji bývá nepřehlasované u v nářečích obecných a ještě více na Mor., ve Slez. a na Slov.: slepicu, chcu, lubý, klúč, čujem, lúto, plúca atd. Gb. Hl. 67., Šf. Na Zlínsku u nepře- hlasuje se 1) ve slabikách kmenových: břuch, čuch, ďúra, juh, kožuch, lud, plut, lúbit atd. 2) V koncovkách ohýbacích u drží se všude nepřehlasováno, vyjma ve sklonění slože- ném kmenů měkkých akkus. a instr. sg. žensk.: boží. V městě přehlasováno kme- nové u ve slovech: díra, lid, poklid, po- klidit, cizí, líbit, kdežto v koncovkách ohý- bacích u nepřehlasované všude se udrželo. Brt. — Kmenové u vzniká 1) stupňo- váním z b a y: dBchnati či dchnouti — dýchati — duch, hynouti — hubiti, pluk, strč. plek m. plBkB (vz Jer), tuk od ty v týti; 2) zpátečním přehlasováním i v u, vz I.; 3) vsouváním: sedum, osum m. sedm, osm. Ht. Zv. 55. Osumý, sedumý. U Brna. (Šb. ). Sedumnáct, osumnáct. Us. V 14. stol rozhostilo se velikou měrou v středosloví: suol, suoliti; toto jako zárodek dvojhlásky ů, která vůbec teprv za 16. stol. se rozší- řila, po různu však již počátkem 15. stol. se vyskytá. Jir. Okolo Dačic na Mor. se vsouvá k l v činném příčestí, končí-li se toto dvěma souhláskami: padlu, táhlu m. padl, táhl; ale: byl, myl (ne: bylu, mylu). Sb. Ve vých. Slov. pułný m. plný. Šb., Šf. U přísuvné po l místo B jest znakem če- štiny: dluh, pluk, kluzký, tlustý, slunce, ačkoliv někteří Slováci i: dlh, klzký, tlstý, slnce vyslovují. Šf. — O slovanských kme- nech na u od dra. L. Geitlera. Listy filolog. a paed. II. 253—286., III 1. —86. Úvaha od Gb. v Mus. 1877. 182. a násl. — U za- niká: 1) seslabením v y: duch — dych; (vz u se střídá s y); 2) přehlasováním v i (vz na hoře); 3) vysouváním, odsouváním, odrážením a sesouváním: kmín z lat cu- minum, Ht. Z v. 55., mšice m. mušica (múcha). Gb. Hl. 84. Cihla z lat. tegula. V Krkonš. aktár, Trnov m. aktuár, Turnov. Kb. V ně- kterých krajinách na Slov.: slnko, dlh, tlstý, žltý m.: slunko, dluh, tlustý, žlutý. Šf. Odkud, odtud, odsud, dotud m.: od-kądu, -sądu atd. Ht. Zv. 56., Bž. 34. Dobrojtro m.: dobro jutro. Ht. Zv. 55., Kt. Chalpa m. chalupa. Us. Komu sě tu 'dalo býti. Výb. I. 1073. Na Zlínsku odsouvá se u v dat. sg. sklonění zájmenného a složeného: kom' je to? Tom' dobrém' člověkovi, tvo- jem' mladším bratrovi. Praví bratrovi svém (= svému). Sš. P. 144. Navrać se do dom. Ib. 196. Je-li však adjektivum samo, u se ne- odsouvá: bude ti to k dobrému. Brt. v Mtc. 1878. (i. Vz Listy filolog. 1878. 299. (Gb. ). — U se stupňuje (vz Stupňování) v strč. v ú, později v au (ou). Ku př. při tvoření sloves opětovacích: pudím — popouzím, su- ším — vysouším, pustím — pouštím, (ča- rúvám kupúvám, malúvám, nocúvám, pama- túvám, pracúvám, řečnúvám, tancúvám, iterat. sloves VI. tř. Na Zlínsku. Brt. v Mtc. 1878. 3. ); v inft. sloves II. třídy: vinu — vinouti; 2) v av áv, (-av mění se v: -va): du (douti) — dav, tru — otrava, plu (plouti) — plav — průplav, slu — sláva, tru — tráva, chvat, kvas; 3) v ov: ku (kouti) — kov — okov — podkova — kovati, slu (slouti) — slovo — proslov, snu (snouti) — osnova, ostrov. Cf. Mkl. B. 22. — U se střídá: 1) s a, vz A. Ht. Zv. 54. Vz tam mnohé příklady. — 2) S e vz E. Ht. — 3) S o. Rozum — rozoměti (v starých památkách a ještě s po- čátku 16. stol. ), mosí m. musí, Št., chlumek — chlomek vedlé strč. chlemec, junák — jonák. Gb. V Krkonš.: zahomení m. zahu- mení, vobučí (obočí), lumcovať — lomcovať, vuklika (oklika), kusa (kosa), tulik (m. tolik, místy i v středních Čech. ), Šb.; pomuh (pomohl), pokuj (pokoj), un (on), but (bota) j u Opavy. Šb. Na Mor. v Hané: dobro došo sem to poznal = dobrou duši jsem tu po- znal. Sb. U Brna: vuda, z kupca, busé m.: voda, s kopce, bosý. Šb. Obrus, moset, čočka — čučka atd Mor. Brt. Mtc. 1878. 5. Vz O. V Gb. Hl. 82. (kde praví, že se u sesiluje v o). Cf. začátek článku, kde řeč jest o stupnici samohlásek. — 4) S y (u seslabuje se v y, vz začátek článku, Gb. Hl. 78. ) v kořeni by vedlé bu: býti a budu, zbudu a zbydu, nabydu a nabudu; bůvol na Slov. byvol, myš a lat. mus a řec. , uvc a skr. m?sa; syrový — surový, po česku a na Slov. po česky, nuni — nyní, securisi — sekyra, Ht. Zv. 55., syn a skr. s?nus, peluň a pelyň, Gb., hluboký — hly- boký, venku — venky, po málu — po mály (v Krkonš. ). Po malý, po německy, po ko- lensky (lézti = po kolenou), znovy, zdoby. Na Zlínsku. Brt. v Mtc. 1878. 6. Venky m. venku, a místy bul m. byl. Šb., Kb. Vz Y. — 5) S ou: V Krkonoš.: k večerou, do polou m.: k večeru, do polu. Kb. V činném příčestí v obec. mluvě ou n. ú místo u. Ku př. u Radhoště na Mor. kleknoul m. kleknul. Šb. Vz Ou. — 6) Místo u v 1. os. sg. na Slov. -em. Vz -em. — 7) S z v již. Čech.: roužnout m. rozžehnouti, roužehat m. rozžéhati. Kts. — 8) S 1 v již. Čech.: poutrubí m. poltrubí. Puakati = plakati. Na Mor. u Podivína. Sš. P. 508., 797. Žá- dnému sem růže nedávaua. Sš. P. 353. Hlavně na konci slov v některých krajinách na Mor. a Slov.: dau, poslau, přišou m.: dal atd. Sf., Sš. P. Vz L. Kts. — 9) Za seslabení pokládati lze změnu u ve v: vterý vedle úterý, kov m. kou z koř. ků, kupo- vati m. kupu-ati z kupoů-ati, Emanvel m. Emanuel. (Kat. 109. ). Vz Gb. Hl. 80. Bž. praví: Druhdy k odklizení průzevu středo- slovného a zaroveň i z potřeby metrické ztenčováno u v v. — U ve skloňování: 1) Jest koncovkou gt. sg. I. sklonění u slov znamenajících něco neživotného: dub-u, strom-u. Toto u se zde užívalo už v strslov. jmenovitě u slov jednoslabičných, jichž B místo u stálo: bol-u, vrchu, dom-u, mír-u. Mkl. Vz strany odchylek A. —2) V dat. sg. I. skl. Vz -ovi. — 3) V akkus. sg. ženských jmen: matku. — 4) Ve vokat. sg. I. skl. V starč. bylo e, teprv později objevuje se u; syn mívalo vždy i synu. Kt. —5) V lok. sg. I. skl. a VI. skl. (Slovo) zmáhá se u za novější doby vlivem mluvy lidu místo ě: v dubu, v potoku, v rouchu, ve slovu. Jir. U v lok. m. ě již v starosl., kde B na konci m. u stálo: vrchu, dubu, polu, činu Mkl. Jména mající v nom. h, ch, k před o, přibírají raději příponu u než ě: v uchu (ucho), v rouchu (roucho, málo: v rouše); po ostatních souhláskách bývá spíše ě než u. V již. Čech. neužívá se ho zhusta. Kts. Vz Lokal. — 6) V instr. sg. jmen rodu ženského: tu silnu ruku = tou silnou rukou. Na vých. Slov. Šb. — Vz Skloňování (tabulka). — U ve vých. Čech. v mnohých slovech dlouze se vyslovuje: úcho, tůze. — Místy u v násloví nemilují a proto je mění ve v: Uršula — Voršula, aneb kladou přídech h, ku př. na Hané: hučiti m. učiti. — U předpona. Jména s u složená označují nedostatek toho, co se druhým členem označuje: ubohý (bogb = bohactví). Mkl. B. 415. Místo ní klademe nyní: ne- bez-, vz Složený, Zk. Skl. 384., Bez-, — Slovesa s předložkou u složená. U vyjadřuje ve složení s časoslovy původně děj u něčeho, mění však v největší části složených význam svůj poukazujíc na od- dělení částky od celku, na směr děje stranou, pryč někam, na zmnožení předmětu dějem nějakým a dovršení děje. I. Děj u něčeho. Vz utkvěti, uváznouti, ulnouti, ustrnouti u něčeho, na něčem, v něčem. — II. Směr děje k oddělení částky od celku, k části něčeho, od něčeho pryč, stranou někam, menší děje míra, přimnožení děje. — 1. Slovesa uříznouti, ulomiti, useknouti, ukrojiti, urubnouti, uraziti, ukopnouti, u- brousiti, uhlodati, ukousnouti, ujísti, upiti, uliti, ucediti atd. ukazují, že se jimi část od celku odděluje. — 2. Na oddělení částky od celku poukazují také: ubrati, ujmouti, ukou- piti. — 3. U skládá se s časoslovy men- šení: ukrátiti, umaliti, unížiti, umenšiti, ubyti; uplivnouti se, usmrknouti se; usmáti se, ustyděti se, ušklebiti se, ušpuliti se, uceniti se, upejpati se a p.; had ho uštknul; já se upíchl, uškrábl, uskřípl; ukřivditi, uškoditi, ublížiti. — 4. Značí přimnožení děje: ury- chliti, uspíšiti, umnožiti, ulepšiti, ulehčiti, umnožiti, usnadniti. — 5. Ve spojení se slovesy pohybování se (sebou) znamená směr vedlé něčeho stranou, od něčeho pryč, aniž ponětí vztahu děje k části ně- čeho vymizelo: Kus cesty uběhnouti, ucvá- lati, ujíti, ujeti, uraziti; ušel, uběhl, ujel, uletěl, uklouzl, uprchl (podmět sám se od něčeho odlučuje); Paris unesl Helenu; Uváží nám obilí ze země; sem náležejí také: ukrásti, uchňapnouti, ukryti, uschovati, uchrániti, ubrániti, uláti atd.; směr stranou zřejmý také v: uhnouti, uchýliti, ušinouti, ukřiviti. — 6. Směr někam vůbec: upadnouti, upu- stiti, uleknouti, usednouti; usaditi, umístiti, ustaviti, ustanoviti; uděliti, uštědřiti, usou- diti; ušpendliti, ukovati, upiati, utáhnouti, ucpati; uručiti, ubezpečiti, ujistiti, utvrditi, upevniti. — III. Zmnožení celku. 1. Po- nětí stranou, pryč často s ponětím zkázy, zničení souvisí, jindy u postoupné děje ně- jakého na celek přecházení čili od jedné části k druhé postupující předmětu nějakého zmnožení vytýkává: uhořeti, uhniti, upáliti, uhasiti, umarniti, ukousati, upíchati, ubiti, ubodati, umačkati, umořiti, umučiti, uto- nouti, uhasnouti, umříti a p. — 2. Také k označení dostatečného či dokonaného smí- šení něčeho s něčím pojí se u se slovesy mísení: usirčiti, usoliti, uzlatiti. —3. Často vyjadřuje u, že podmět dostatečnou sílu má, aby dějem nějakým předmět zmohl: udržeti, uorati, umotati, unésti, utlačiti, uvézti, uva- liti, uvléci, uzdvihnouti, uživiti, uhoniti a p. — 4. Značí způsobení, vytvoření čeho čím: učiniti, udělati, uklepati, ukopati, uko- vati (kovaje utvořiti), uliti, upéci, urobiti, a p. — 5. Značí dovršení míry děje něja- kého: uhřáti, uchladiti, ustuditi, usušiti, umoudřeti, uzráti, ukysati, uschnouti a p. Tn. 106. —114. Vz tam více příkladův. — Také dle Prk. (v progr. olom. 1875. 16. ) znamená u sloves: a) vzdalování, rozluku, b) úbytek, c) sesilnění, d) ukončení děje. Vz tam příklady. — Dodatkem připojujeme, co již v Týnově článku bylo pověděno, z Mtc. 1878. 25.: Předložka u složena jsouc se slovesem znamená možnosť, způsobilosť vyko- nati děj slovesem prostým označený. Slože- niny takové dodávají řeči veliké určitosti a stručnosti; užívá se jich nejčastěji ve větách záporných Těch krav sám neupaseš. Neuhlédl ovoce. Nemám zubů, nemožu masa ujest, ukousat, uhryzt. Nech mne, šak já to unesu, uvezu. Sám toho býka neu- vedeš. Na Valachoch laciněj dobytek ukúpí. (Brt. ). — Cf. Mkl. S. 248. — Slovesa pře- chodná s předložkou u složená řídí z pra- vidla akkusativ a ukazují: a) k úplné skonalosti činu, že se předmět na místo ku konci uvádí. Příval jim všechny ohně uhasil. Vrat. Bůh nebe i zemi učinil. V. V srdci ukrýval jed. V. Z kláštera ji unesl. V. Cf. Uhlídati, uzříti, udáviti, utopiti, udeřiti. Mkl. S. 248. Urazil jí křídlo. Erb. Utrhl ucho od hrnce. Paris unesl Helenu. — b) Ke kolikosti, t. j. k tomu, že se od celku nějaká čásť odnímá n. že se celek ruší. Zk. Odlučuje-li se dějem slovesným samostatný celek od jiného různého celku, aneb zna- mená-li sloveso pouze dovršeni děje, jak pod a) již pověděno bylo, jest užívání ge- nitivu nesprávné. Brt. Někdo mi z těch peněz něco ubral. Jg. Utrhl zuby kus skle- nice. Jel. Udělil vám částku nějakou milosti duchovní: Br. Hmyz jej do smrti ujedl (za- hubil). Jg. Tys toho koně uhnal. Jg. Již dva koně utahal. Jg. Cf. Uhořeti, ukrojiti, ulomiti, utíti, ujíti atd. Mkl. S. 248. Strany špatného genitivu u těchto sloves vz: Ubyti, uděliti, ujíti, uvrci, utrpěti, udusiti, uvésti, učiniti, uzříti, urychliti. — Pozn. 1. Nevytýká-li se kolikosť zřejmě, klade se i genitiv aneb i předložka z, od. Almužen ráda udílela. V. Nuzným z almužen udílej. Kom. — Zk. Skl. 78. —80. Vz tam více příkladů. — Pozn. 2. Mor. Slováci a Valaši nepojí těchto sloves nikdy s genitivem. Brt. v Mtc. 1871. II. 86., 1872. I. 5. — Ú. Z počátku se psávalo: uu. Jg., Bž. 27. — Ú přešlo přehlasováním v í a rozložilo se v au (ou). V dlouhé slabice rozkládá se ve slovostředl a v koncovkách ú v au a toto později seslabuje se v ou. Proměna tato stala se ve slabikách kmeno- vých na začátku i v prostředku slov: úkol — aukol — oukol, súd — saud — soud, nesúc — nesauc — nesouc — a ve slabikách ohýbacích v instr. sg. vzoru ta a ryba: tú rybú — tau rybau — tou rybou, ve 3. os. pl.: vedú — vedau — vedou. Do polovice 14. století panuje staré ú; na konci 14. stol. začíná se výjimkou au, v 2. polovici 15. stol. au více se ujímá a z téhož století máme stopy, že se au jako ou už tehdáž vyslovovalo, neboť písařové pravopiseckých zvyků méně znalí tu a tam napsali ou m. au a prozrazují tím, že se au již velmi záhy obecně jako ou vyslovovalo. V 1. po- lovici 16. stol. jest au vedle ú asi v stejné míře, ale v 2. polovici 16. stol. jest au pra- vidlem; v 17. stol. jest au všeobecným pra- vidlem a teprv od r. 1849. píše se shodně s obecnou výslovností ou. Dle Gb. v S. N., Hl. 73., Bž. 26., Mkl. B. 416. V záp. Čech. psali někteří ještě na počátku 17. stol. ú. Šb. V násloví jest ú až po dnes běžné: úřad, úvod, účastenství, Ht., Gb. Hl. 74., ale dobře říkáme také: ouřad, ouvod, ouča- stenství, kterýchž tvarů lid vůbec užívá. Proto máme mechanické pravidlo pravo- pisné: Na začátku slova píše se ú, kde se obecně vyslovuje ou: úřad dle ouřad atd. Ve středosloví: mohútný, slovútný vedlé: mohutný, slovutný. Vz tato slova a zúrod- niti. Na konci: ocún a Olomúc vedlé Olo- mouc. Kromě toho se ú podnes udrželo v obec. mluvě ku př. v jihozáp. Čech.: klo- búk, za bílú zdí, dlúho. Šb. Na Zlínsku drží původní ú všude místo české dvoj- hlásky ou ve slabikách kmenových i ohý- bacích: múka, múdrý, kút, kohút, kocúr, tú velikú vodú, budú. Brt. v Mtc. 1878. 3. Vz Ou. — Ú se krátí v u. 1. u adj. v -ký ukončených při stupňování příponou — ší: úzký — užší; 2) při zdrobnělých adj.: úzký — uzounký. T. — Ú předpona: ú-nos, ú-raz, ú-těk. D. — Ů zní jako ú (vůle vy- slov vúle. Gb. Hl. 7. ), píše se však jinak než ú na památku původu svého, ježto po- vstalo z dvojhlásky uo a za starší ještě ó: kůl z kuol a toto z kól. Gb. Hl. 8. Rozší- ření samohlásky o v uo vykonalo se z pra- vidla všude tam, kde podlé pravopisu novo- čoského píšeme ů, kdykoli v jiném tvaru toho slova objevuje se na místě jeho o: tvůj — tvoji, můj — moje, stůj — stoje a to ve slabikách kmenových i ohýbacích: bóh — buoh — bůh, kóň — kuoň — kůň; hadóv — haduov — hadův, hadóm — haduom — ha- dům, domovi — domóv — domuov — domů Gb. Hl. 72. Co se času týče, přešlo ó v 14. stol. v uo a to v 16. stol. v ů; po různu však již počátkem 15. stol. se vy- skýtá. Jir. Vz více v Gb. Hl. 72. — Ů ne- stojí v násloví, nýbrž jen ve středosloví n. na konci slov a zde (na konci slov) jen odsutím: gt. pl. hadů m.: hadův, domů m.: domoví; rozšířilo se tedy ó v uo jen u prostředku slov. Cf. Gb. Hl. 72., 73., Bž. 7. — Čechové, jak praveno, je vyslovují jako ú, Slováci jako uo. Šf. V již. Čech., končí-li slabiku, zní jako hluboké ale krátké u: muj, tvuj, stuj, hnuj. Kts. — Stupňováním povstalo ů 1) z o: rostu — vyrůstám, po- honím — půhon, bodu — bůsti; 2) z e: nesu — nůše, vezu — vůz. Kz. Vz Stupňo- vání (Dloužení v článku Stupňování). — ů (-ův), koncovka gt. pl. jmen podstatných muž. rodu. Z počátku bylo -ov, později po měkkých přehlasené -ev, ve 14. stol. se vrací -ov, ale během tohoto počíná se nej- prve dloužiti v -óv, potom rozpouštěti v -uov a konečně toto stahovati v nynější -ův (-ů). Na konci vět, před čárkou nebo středníkem a před samohláskami užíváme obyč. -ův, před souhláskami -ů: mám mnoho druhů holubů; mám v zahradě mnoho stro- mův a květin. Cf. Bž. 83. Na Zlínsku ne- končí se gt. pl. nikdy v -ův. Některé kmeny měkké mají í var. ů: groši, loktí. Brt. Vz také Domov. — Ů se ve všech pádech jedno- slabičných jmen krátí v u: vůl — vola, dvůr — dvora, Bůh — Boha, vůz — vozu, stůl — stolu, kůň — koně, nůž — nože, sůl — soli, hůl — holi; cizí jména kůr a trůn podržují ů. Mimo to se ů krátí, tvo- říme-li z jednoslabičných subst. adjektiva: Bůh — boží, stůl — stolní. Vz Skrácení. Cf. Bž. 79., 86. — Jména vlastní v-ů ukončená: Vavrů, Havlů, Janků, Filů, Tomšů, Martinů, Kubů, Petrů atd. jak se skloňují? Poněvadž tyto tvary jejich jsou vlastně gt. pl. m. jmen přídavných v -ův, -ova, -ovo: To je hoch Vítů = Vítův, skloňujme je tedy dle Otcův (vz toto): gt. Vávrova atd. S tím se shodují Brs. 2. vyd. 11. a Bž. 126. Instr. tedy Vávrovým; tento tvar však se mnohým nelíbí a širší sbor Matice se roz- hodl pro tvar: Vávrovem. Lid je také sklání, ale jinak: Jana Pavlovýho, Janu Pavlovýmu atd. (dle Nový). Mtc. 1875. 147. (Mš. ). Ale na Táborsku se nesklánějí. Zk. Ml. I. 59. (2. vyd. 82. ) učí jinak: Rozeznávati jest nom. jednotný přisvojovací od genitivu množ- ného jmen podstatných. Tak jest ve výrazu Jan Havlů t. j. Jan Havla, Jan po otci Havlovi — Havlův přisvojovacím jménem přídavným a má tudy v genitivu Jana Ha- vlova atd. (dle Otcův). Když však po rodu aneb dvoře (u Havlů) jméno jest, jest Havlů genit. pl. a tehdy praví se v genit. Jana Havlů, v dat. Janu Havlů atd., jako se říká: Jan Havlovic, Jan Nových a v genit. Jana Havlovic, Jana Nových. — Vz více v článku Jméno (I. 645. a. ). — Ů se střídá v obec. mluvě s o: v střed. Čech.: sůva, kůs, vůsma m.: sova, kos, osma, Šb.; v Krkonš. a ve vých. Čech. vlůni, mdlůba m.: vloni, mdloba. Šb. Dora — Důra, kmotr — kmůtr, kolna — kůlna, kora — kůra, smola — smůla, schodný — schůdný, svodný — svůdný, škodný — škůdný, zbojný — zbujný, hrozný — hrůzný. Dch. Vz O. — Obšírně jedná Mkl. v Altslov. Lautl. 5—6., 141. —182. o hlásce u. Výtah z jeho učení podal Fr. Vymazal v: Mikl. Hláskosloví jazyka českého str. 16. —19., jehož úvod jest: Hláska u vyskytuje se ve slovanštině na čtverém stupni. Na prvním stupni spatřu- jeme ji seslabenou v b: btd?ti z budh. Na druhém stupni stojí y buď ze starého dlou- hého ?: dymt z dh?ma anebo jako pro- dložené b: vbzbydati z bbd. Na 3. stupni povstává z u stupňováním (předražením hlásky a) au, které ve slovanštině před samohláskami přechází v ov a před sou- hláskami v u: sloves a sluti od slů, strind. šru. Konečně na 4. stupni vzniká z u před- sutím ? skupenina av: sláva ze slů. Vz tam obšírnější výklad.

352540   U Svazek: 4 Strana: 0260
U = už. U nebudu vám súditi svády. Rkk. 74.

352541   U Svazek: 7 Strana: 0947
Cf. Mkl. aL. 165., Gb. Ml. II. 146. U v Chodsku. Vz List. fil. 1891. 41. U, sym- bolický jeho význam. Vz Šrc 511. — Samo- hl. u drží se na Mor. místy nepřehlasována ve slabikách kmenových i ohýbacích: vťup, cuzi, ošudić, slub, pruliš, za božu muku, většu radość. Brt. D. Na Dol. nepřehlaso valo se po měkkých hláskách v i: břuch, čuch; v dat. sg. muž kmenů měkkých: nožu; v akk. sg. f.: čepicu, Anču; v zájm. ju; ve vok. sg. m.: kovářu; v lok. sg. m. a n.: na nožu, na mořu; v 1. os. sg.: chcu, piju. List. fil. 1891 424. — U se střídá 2. s e: bechať (búchat), ohlechnúť. Brt. D. Slech. Dol. List. fil. 1891. 426. — 3. S o. Cf. Gb. Ml. 1. 19. Hoľáň, moseť. Dol. List. fil. 1891. 426. S ó: žalóďek, dróžka, gróža. lb. — 4. S y. hlyboký, bezyroku (bez úroku), od spody, za mlady, z domy. Brt. D. Cf. Gb. Ml. 1.19. —8. S ł: Sestro miuá. V Hodslavsku na Mor. a j. Brt. v Osv. 1884. 33., Sbtk. Krat. h. 163. — 9. S v. Vz Gb. Ml. I. 19., D. Lhrg. 308. V Dol. stojí a) za ou: husľe, kuľa etc., b) za ů: kuň, dum. Vz List. fil. 1891. 426. _ Ve vý- razech předložkových, kde je předložka k, v, z, s a slovo k ní příslušné začíná se samohláskou u-, dloužilo se toto u- někdy v ú-: v uši, v úši, z Uher, z Úher. Gb. Ml. I. 19. — U se vsouvá na Valaš.: žultý, petruželé. Vz Brt. D. 62. — U se vysouvá: ščkać (slov. ščukat, Frýd.) Brt. D. 62. Cf. List. fil. IV. 299. Klzký, Agustýn atd. Dol. Cf. List. fil. 1891. 426. — U ve skloňo- vání. O subst. na -u vz Kvř. Ml. 52. Strč. sklonění substantiv kmene -u. Napsal V. Flajšhans. V List. fil. 1890. 138.-148., 278.-295. Cf. Gb. Ml. I. 58. O genitivech na -u ve staré češtině. Napsal dr. Václav Vondrák. V List. fil. 1885. 253. nn. Geni- tivy na -u u neživotných počínají ve 13. stol. nastupovati na místo starých genitivů na -a. V památkách v druhé polovici 13. stol. jest celkem ještě málo takových ge- nitivů na -u. ib. 257. Od polovice 14. stol. počtu genitivů na -a vždy více a více ubyvá, tak že v druhé polovici tohoto sto- letí jsou již u srovnání s gt. na -u všude v menšině. Ke konci 14. stol. Nalézáme je v některých památkách již jen v nepatrném počtě. ib. 265. — U ve vokat. sg. při ma- skulinech kmene na -o. Vz Kvř. Ml. 22. — U panuje v instrum. sg. v těšínské a mor. části tohoto nářečí, pak v západ. Opavsku po čáru, kteráž jde přes Kyjovice. Brt. D. Cf. -um. — Slovesa s předložkou u slo- žená. Cf. Jurs. 26.-34, Brt. D. 169 a Ruk. 83. — U = už. U nebudu vám súditi svády. LS. 103. (Mus. 1878. 148. Jir). — Ú ve staré češt. Vz List. fil. I. 50., V. 224. Ú v Chodsku. Vz List. fil. 1891. 41. Ú se změnilo v ou. Vz Gb. Ml. I. 19., Kvř. Ml. 24., Pal. Rdh. III. 246. Na Dol. nezměnilo se v ou, nýbrž v o. Vz Ó (2. dod.) a List. fil. 1891. 425. Sklonění jmen ženských na -ú. Vz Kvř. Ml. 58.-59. - -ú koncovka 3. os. pl. místy na Mor.: nesú. Brt — Ů. Cf. Gb. Ml. I. 17. nn. Ů se v nářečí dolském a keleckém mění vždy v ou: vouz, u sou- sedou, rouža, voula, šest komínou. Brt. D. I. 52., Osv. 1884. 33 , Brt L. N. 227. — V Dol. je ů za ou: łůža (louže), łůžovka (hnojůvka) a za o: úsmé (osmý). Cf. List. fil. 1891. 426. Ů místo o na Dol.: důle, v nepřímých pádech slova půst, půstu. List. fil. 1891. 424. — Ů se odsouvá: dom' (do- mů). Dol. List. fil. 1891. 426 - Starý ge- nitiv: množství měšťan, pohan, Pražan, Ta- tar, zeman. Bž. 83. Starý gt. zachoval se při určování geografickém: ze Slovák, z Valach. Na Zlinsku Brt. Kdy se má v gt. pl. v vynechati? V se již v 16. věku od- souvalo; nynější pak čeština dopouští oba tvary, hadův i hadu. Ale nemá se psáti libovolně tak i onak, nýbrž má se dbáti na to, aby nevznikal ani hiat, ani obtížná sku- penina souhlásková; nepěkně zněly by králů ozdoba i králův skvosty. Gb. Hl. 119. — Jm. vlastní Janů, Petrů, Tomašů atd. dle Gb. Ml. I. 110. jsou nesklonná.

352542   U Svazek: 8 Strana: 0441
U původní. Vz Gb. H. ml. I. 18. U pra- slovanské je střídnicí za jiné hlásky a docho- valo se do češtiny. Ib. 36. nn. — U píše se literou u n. uo a psávalo se také literami c, w. Země buojná. Háj. Herb. 358. a. (Gb. H. ml. I. 263.). Na počátku slov a slabik psá- valo se u a místo něho bývá často au v Háj. Herb, a V. Kal. Učastenství, udolí, neuroda, unor, umluva. Vz List. fil. 1894. 300. — U je střídnicí. Vz Gb. H. ml. I. 251. nn. — U a) m. ľ a 1: nevzau, ňeviďeu, douinou (dolinou), puuch (ptuch), vuasy (vlasy), bou, povedeu, sedeu. lapau; ale: slovo, sladký. Slov. Phľd. 1893. 238., 241., 427. (V Tekovsku, Jastrabie a j.); b) m. ó (ou): luka m. lóka (louka), u Pŕer., Brt. D. II. 36., 37.; c) m. v před souhl.: ouce m. ovce, prauda. U Sliače. Phľd. 1893. 242. — U se mění a) vo: rozom, roz- oměti atd., Gb. H. ml. I. 258.; u Letonic, v Brněn., u mor. Kruml., Kunšt,, Litovle, Ko- nice, Jevíčka, Týnce, Prostěj., Olom.7 Žďársku, Zábř., Letovic: zavři hubo, sod, kos, mocha, bodo (budu), žlova, budo, břoch, bok (buk); ale místy tato změna mizí; obyč. bubák. Brt. D. II. 156., 164., 205., 231., 247., 110., 121., 104. 92., .68., 67.; b) v y: z-mlady (z-mladu), znovy, ::byde (zbude), Gb. H. ml. I. 256., hly- boké, nebydu, u Kunšt. Brt. D. II. 231., po česky. Ib. 247. — U se dlouží a) v Brněn, v o/hóbe, Brt, D. II. 164.; b) v ú: tuze, tule, v Kunšt Brt. D. II. 231.; v ou ve„ slovech: kvíčerou, žaloudek, soukno atd., na Zďár. Brt. D. II. 246. — U se přehlasuje v i. Postup a rozšířen:' této přehlásky vz v Gb. H. ml. II. 275.: břich, ale: čepicu, našu dušu, u Kunšt, Brt. D. II. 231., v Třebíč, se u a ou v ohýba- cích koncovkách jmenných přehlasuje v i (í se krátí): ruži, duši, za peci, naši stodolu, za naši stodolou; po c se u a ou drží: palicou, čepicou, ib. 224. U Kroměř., Kojet., Přer., Litovl., Konic, Jevíčka, Zábř. a Tišn. se u někdy nepřehlasuje. Vz Brt. D. II. 14., 45.. 110., 125., 183., 268. — Změny hlásky v v Chromecku vz v List. fil. 1894. "82., u Dra- han, Brt. D. II. 101. a jinde na Mor. v Brt.
D. II. 122., 1.3., v Háj.. Herb. a V. Kal. v List.
fil. 1894. 208. nu. () rozličném vyslovování
hlásky u na Hané cf. Brt. D. II. b. Na Slov.
je m. strsl. u: u, ú (o). Cf. Pastr. L. 104. — U cizí, zůstává: regula — řehula, nebo mění se v o: řehole, nebo ve v: lektvař. Gb. H. ml. I 264. — U se přisouvá: sedmu, ošum, Licumburk, nárut = nárt (Doud.). Cf. Gb. H. ml. I. 265. Sluza, sedum. Žďár. Brt. D. II. 247. — U se odsouvá: k apoštolském sboru, Hrad. 78., do dom, Šš., čom — čomu. Cf. Gb. H. ml. I. 265. Dom (domu), poznov. Žďár. Brt. D. I. 247. U se v dat. sg. skloňování zá- jmenniého a složeného ua Zlínsku a j. někdy odsouvá: chudobném člověku, jednom, dru- hém. Ib. 3. — U pohybné v sedum a osum. Vz Brt. D. II. 186.

352543   Ú Svazek: 8 Strana: 0442
Ú vzniká. Vz Gb. H. ml. 1. 255. — Za ú psáno uo a uow. Vz Gb. II. ml. I. 263. Mimo to psávalo se: u, u, ú, ti, uu, uv, vv, tvu. Vz ib. 251. — Původní ú v středosloví krátí se v u, ale často v týchž slovích vyskytuje se proti u také au v Háj. Herb, a V. Kal.: houba — huba, kdoule — kdule, louh — luh, mouka — muka — mauka, ocun, tuž neděli atd. Vz List. fil. 1894. Ü00. — TJ se mění a) v aujx toto v ou: súd — saud — soud. Toto ti se drží do první třetiny XIV. stol. Vz Gb. H. ml. I. 260. nn. U Jemnice a Tře- bíče a Zďáru mění se v ou: louka, kout, bouček atd. Vz Brt. D. II. 247., 268., 224. V Kosmogr. se rozšiřuje také v au — ou. 1554. Vz List. lil. 1893. 954. — b) v d u Kro- měř., Holešova, Morkovic, Letovic, Litovle, Konice, Jevíčka, Bystřice, Zábř., Slavkova, u Letonic, Brněn., Kunšt,: nesó, vedó, za našo stodolo, dlóho, kót (kút, kout), ďóra, ščór, tróba. Brt. D. II. 14., 35., 63., 104., 110., 71., 121.. 147., 156., 164., 231. Za ú a pře- hlasované z něho í jest všude ó u Kojet a Přer., Olom., Prostej., Tišn., mor. Kruml.: dłóho, łóka, sód, ďóra, atd. Brt. D. II. 45., 68, 183., 205. Kót, kókol atd. v mor. nářeč. Gb. II. ml. I. 258. Změny v Týnecku vz Brt, i). II. 92., v Chromecku, vz List. fil. 1894. 82. nu. — Ú se nepřehlasuje místy/. Vz Brt. D.II. 125.

352544   Ů Svazek: 8 Strana: 0442
Ů se psávalo: u, ti, ů: skoro (skůro), búh, můž (může). Vz Gb. II. ml. I. 231. Kdy se začíná // (m. ó). Vz ib. 243. Ů (uo) často m. u v Háj. Herb. a V. Kal : bůjný, figůra, kůlka, huolka, krůpička, kruopička, Jůdas, jůdský. List. fil. 1894. 300. V Letovicku vy- slovuje se ů zdlouha. Brt. D. II. 10 k II Ko- jet.., Olom., Prost., Drahan, Litovl., Konic, Jevíčku, Zábř., Tišn., Třebíče vyslovuje se krátce: dum, stut, dvur, Buh, kun. Brt. D. II. 45., 68., 101., 110., 121., 183., 224. V Přer., Slavkov., mor. Kruml., Kunšt. se krátí jeu místy nebo jen v některých slovech: dum, kun, kuzle, kuža, pučiť, pudu atd. Ib. 14., 147., 205., 231. Místy jako v Přer., Kruml. má zvuk jako ó (ú): stol, póčiť. II). 14., 205. Změny hl. ů na Chromecku vz v List. fil. 1894. 81. a po Mor. vz Brt. D. II. 122., 123. — Čí to kůň? Vaňků (m. Vaňkův). Bl. Gr. 68. Tak podnes v jihozáp. Čech. Mus. 1895. 175., 181. Tomášů, Janků, Havlů m. Tomášův, Jankův, Havlův atd. U těchto tvarů povědo- most, že jsou to adj. possessiva, vymizela a proto se od nich odloučily a poněvadž není vzoru skloňovacího s nom. sg. -ů, ustrnuly v tvaru -ů pro všecky pády: s Václavem Antošů, viděl jsem dra Tomášů. Skloňovati je bylo by theoretickou novotou. Kdy přípustno? Vz List. fil. 1895. 277. Za -ů pak psáno někdy -ú n. u. Mikuláš Peklu, lid Hospodinú. Vz List, fil. 18%. 271. Cf. -uo (3. dod.).

352545   U Svazek: 8 Strana: 0579
U (á) jak se psalo ok. r. 1440.; u se pře- hlasovalo (1440.); u koncovka gt. sg. vzorce Dub m. a jak jest stará? V 1. pol. XV. stol. nalezáme již jen málo genitivův ukončených v -a. — Ů, uo jak se ok. r. 1440. psalo. O tom všem vz v Mus. til. 1896. 418., 419., 430., 440.

352546   U Svazek: 9 Strana: 0353
Sr. Gb. H. ml. III 2. 473. Jeho změny na Hořicku vz v Hoř. 74., v jihozáp. Čech. vz Dšk. Vok. 51., u Císařova na Mor. Vz Čes. 1. VI. 584. nn., na Hornoostravsku. Vz Lor. 14, 33. — U se přehlasova´o v starší době na Lašsku aspoň v příponách častěji než a. Vz Mus. fil 1897. 202.

352547   u Svazek: 9 Strana: 0353
u- (strč. bývá za to vz-) příp. tvoří u Husa perfektiva: ubičovati II. 124., ubósti I. 292., ubuditi I 145., umlknúti I. 409. atd. Vz Mus. 1898. 243.

352548   -u Svazek: 9 Strana: 0353
-u Skloňování kmenů -u. Vz Gb. H. ml. III. 1. 320. nn.

352549   -u Svazek: 9 Strana: 0353
-u koncovka 1. vok. sg. u, chlap a dub' m. -e, hlavně po souhláskách hrdelných: sy- náčku, vz Gb. H. ml. III. 1. 25.; 2. dat. sg. vzorce, chlap a dub' ib. 36.; 3. lok. sg. u týchž vzorců: v holubu, dubu, ib. 37.; 4. vok. sg. u vzorců, oráč a meč': oráču a meču. posud ve vých. nářečích: mužu, nožu, ib. 96.; 5 gt. sg. u, oráč a meč': pepřu, kašlu (zlínsky), pláču (slez. ), ib. 100.; 6. dat. sg. u, oráč ? meč': oráču a meču (zastr. ), ve vých. nář. dílem posud, ib. 100.; 7. lok. sg. u, oráč a meč' (zastr. a v nář. vých. ), ib. 102.; 8. gt. sg. u vzorce, město': bez číslu (zřídka), ib. 136; 9. dat. sg. u vzorce, město': městu, vz ib. 136., -ovi; 10. lok. sg. u vzorce, město': vlá- čili ho po městu, na tělu (zastr. ), nyní hl. po souhláskách hrdelních: v uchu, v oku. ve jhu, po jaru, ib. 136., 137.; 11. dat. sg. u vzorce , moře': nebu, sirdcu; posud mor. poiu (Brt. D. I. 19., zlin. ) vz ib. 155., -iu, -i; 12. akk. sg. u, ryba': rybu (ve Slez. místy -e), ib. 175.; 13. akk. sg. u, vládyka': vládyku, ib. 196.; 14. dat. a lok. sg. u, vládyka' (při subst. v -ista: sv. Janu Evangelistu; 'Us. je -ovi), vz ib. 197. -ě; 15. akk. sg. u, duša': dušu, měl nadieju, péču; posud ve vých. nář. dílem zachováno: dušu, růžu, chvilu, vz ib. 206., -i, -iu; 16. dat. a lok. sg. u, duše' místo -i, vz ib. 208., i; 17. akk. so. u, panoše', vz ib. 228., -i, -iu, -e, -a; 18. dat. a lok. sg. u, kosť, vz ib. 342., 345., -i, -ovi; 19. vok. sg.. u hosť v Dolnobečovsku; hosťu, vz ib. 343., -i, -e; 20. gt. sg. u, kámen': kamenu, vz ib. 407., -e; 21. dat. sg. u, kámen': ka- menu, kameňu, vz ib. 407., 408., -i; 22. vok. sg. u, kámeň': kameňu, vz ib. 407., -i; 23. lok. sg. a, kámen': kamenu, kameňu, vz ib. 407., 408., -i, -ě.

352550   -u Svazek: 9 Strana: 0353
-u přípona a) 1. os. sg. praes. z původ- ního a: nesa-nesu, vz Gb. H. ml. ml. III. 2. 6., -i (od XIV. stol. zastupuje je namnoze -i, ale od XVII. stol. se ujímá zase -u. List. fil. 1898. 74. ); b) 3. os. pl. na Lašsku: pletu m. pletou. List. fil. 1898. 94. Kněží p. Boha prosu (prošú). Gb. H. ml. III. 2. 27. ú. Vz Gb. H. ml. III. 2. 473., 253. Změny jeho v jihozáp. Čech. vz v Dšk. Vok 52. nn., na Hořicku. Hoř 74. Lašský dialekt má za ú jen u, protože neznaje dlouhých samo- hlásek nedal vzniknouti ani au, ani ou, anebo je záhy odstranil. Vz Mus. fil. 1897. 206.

352551   -ú Svazek: 9 Strana: 0353
-ú koncovka 1. gt. a lok. dualu u, chlap a dub', vz Gb. H. ml. III. 1. 45.; 2. gt. a lok dualu u, oráč a meč', vz ib. 103., -iú, -í; 3 gt. a lok. dualu u, město': městú, ib. 136., 138.; 4. gt. a lok. dualu u, moře': mořú, vz ib. 156., -iú, -í; 5. lok. sg. u, znamení' mění se v -iu a -í: na skončenú; ve vých. nář. se místy udrželo: v zelú; na Hané změněno v -o, na Kelecku v -ow, v stjick. v -tím, ib. 163., 164.; 6. dat. sg. u, znamení': ku po- slúchaňú; ve vých. nář. jest -ú dílem za- chováno: zelú (Brt. D. I. 19. zlín. ), vz ib. 165., -í; 7. gt. a lok. dualu u, znamení' (bývá přehlasováno v -i), vz ib. 168., -iú, -í; 8. instr. sg., u, ryba'. nad řiekú; v nářečích mění se místy v -ó: rebó (han. ); jinde se tam krátí v -u: za stodolu (val, Brt. D. L 59. ): jinde změněno v -um, -úm: s kozúm, vz ib. 176., -au, -ou; 9. gt. a lok. dualu u, ryba'; rukú, na rukú, vz ib. 177., -au, -ou, -ouch: 10. instr. sg. u, vládyka': vladykú, vz ib. 197., -ou; 11. instr. sg. u, duše': nad zemú, Z. gloss. 101. 15.; ve vých. nář. dílem posud: dušú (val., zlin. ), vz ib. 209., -í; 12. gt. a lok. dualu u, duše': dušú, volú, vz ib. 209., -iu, -í; 13. instr. sg. u, panoše', vz ib. 229., -iu, -í; 14. gt. a lok. dualu tamtéž, ib. 230.; 15. akk. a instr. sg u, paní': paňú (gt. a lok. dual. ); slez. paňu, vz ib. 239., iú, -í (nč. -í, dial. -i): 16. instr. sg u, kosť: kosťú, vz ib. 342., 345., -í, -um, -úm; 17. gt. a lok. dualu a, hosť a kosť´, vz ib. 342., 345, -iú, -í.

352552   -ú Svazek: 9 Strana: 0353
-ú přípona 3. os. pl. praes. m. -atb: nesú, tešú, kupujú; v konc. tvrdých mění se v-au, -ou: vezmou; v konc. měkkých nastala ve XIV. stol. přehláska, -ú se změnilo v -iú a dále v -í: kupujú, kupujiú, kupují. Vz Gb H. ml. III. 2. 24., List. fil. 1898. 92., 94, -ou, -í, -ie.

352553   Ů Svazek: 9 Strana: 0353
ů. Vz Gb. H. ml. III. 2. 473. -ů (-uov, -ův) konc. 1. gt. pl, u, chlap a dub' (tato konc. začíná se záhy v XV. stol. ), vz Gb. H. ml. III. 1. 56.; 2 gt. pl. u, vlá- dyka': pastuchuov m. pastuch, vz ib. 198.; 3. gt. pl. u, hosť': hostů, Us.; 4. gt. pl. u, kámen´: kamenů, -nů, -óv, ib. 407., 410. — Skloňování osobních jmen na -ů: Janků; -ů ve všech pádech. Vz Gb. H. ml. III. 1. 265., 268. Nynější skloň, dle -ův pokládá Gb. za nevhodnou novotu; jinak se béře jméno základní a to se skloňuje: Šimonu Kašparovi (1550. ). Skloň, týchž jmen na Lašsku. Vz Mus. fil. 1897. 343.

352554   U Svazek: 9 Strana: 0463
Změny hlásky u (ú) v XV. sto), u Vel. Meziříčí. Vz Mšín. 6.

352555   U Svazek: 10 Strana: 0457
U. Změny hlásek u, ú v podřečí polnickém. Vz Hoš. Pol. I. 22. nn.

352556   U Benedic Svazek: 5 Strana: 0968
U Benedic. Tk. II. 170.

352557   -ů m -ův, -???, -ovo Svazek: 9 Strana: 0354
-ů m -ův, -???, -ovo: Bartošů Karel, Bar- tošů Marie, Bartošů vědro. U Jindř. Hradce. Šb. D. 14., Gb. H. ml. III. 1. 268. Pépek Maršů (= Maršův). Výcb. Čech. Vz Čes. 1. X. 396.

352558   U mále Svazek: 7 Strana: 0966
U mále. Vz Málo, List. fil. VI. 227.

352559   U něj, šp Svazek: 4 Strana: 0374
U něj, šp. m.: u něho; něj jest akkus. a předložka u pojí se s genitivem.

352560   u ňho Svazek: 8 Strana: 0446
u ňho. Ze má u ňho (u něho) sto zl. Arch. XIV. 197.

352561   U předložka s genitivem Svazek: 4 Strana: 0260
U předložka s genitivem. Znamená: 1) o místě to, co blízko od čeho, bei, in der Nähe. Stál jemu u noh; A já seděl u samých dveří; Proč bych se nehřál u ohně? Svěd. — 2) Znamená to, co v domě, v kraji, ve vlasti, v bytu toho, ku kterému se při- kládá. U něho měla své cínové nádobí. Sved. Byl jsem u pana Václava. Svěd. Dal tomu u sebe místo (v mysli své). Háj. U sebe chovati (zamlčeti). V. Každý den seděl sem u vás v chrámu. Hus I. 185. — 3) Slyší se na to, odkud se co béře = od. Hledal mi- losti a přízně u Římanův t. j. od Římanův. V. U nás od mnoha let ztravu měl a tráví u nás až po dnes. Svěd. — 4) Béře se o tom, kam co přísluší, na čem co visí, v jehož moci co jest. Přezka u střevíce, nehty u rukou. Us. To jest u Boha. Jg. Byl kazatelem u sv. Tomáše. Svěd. Byl u něho čeledínem. Svěd. — Zk. Skl. 230. až 231. Cf. Mkl. S. 575. — Pozn. Vzal u něj byt šp. m.: u něho. — Pojí-lí se s akkus. nebo lokalem, stojí místo v (před: v, p, m, b. ). S akkus. U vítr mluviti. Us. Čož- koli budete prositi u mé jmě. Št. U prsy udeři mlatem. Rkk. U veliké přišel nebez- pečenství. Har. U velikou summu to vzrostlo. V. Obrátil vodu u víno. V. U prostřed. Us. U večer. V. I neuvoď nás v pokušenie, nebo druzí řiekají: u pokušenie. Hus I. 344. Kterak u jedny časy přijela do Na- pajedel a ptala se na hospodu. NB. Tč. 6. — S lokalem vz předcházející. Neskoro kováři, neskoro lituješ, dy už ty na věčnosť u pekle bydluješ. Sš. P. 32. Maje u vězení pro krádež člověka jednoho. NB. Tč. 123. Takým během že mi jest měl toho zboží u pokoji nechati. Půh. II. 288. Ani pro svú nesmiernú múdrosť u přikázánie po- blúdili; U příkladě někdo die: Král tě volá; Nechce se u vině přiznati. Hus I. 59., 94., 88. (Tč. ) U velikém strachu, u ve- likém nebezpečenství, u veliké ceně býti; u veřejném shromáždění; u veliké slávě. V. U pokoji si lehnu. Br. Ztonuli jsú u Mo- ravě. St. let. U příkladu. Což oni u přísloví měli. Br. Ale co pak u příčině jest, že se tak děje. Kom.

352562   U večer Svazek: 4 Strana: 0497
U večer, vz Večer. U večer pobavil se hudbou. Ddk. IV. 248.

352563   U Vlků Svazek: 4 Strana: 0743
U Vlků v Praze. Vz Tk. II. 141.

352564   U Žernovů Svazek: 5 Strana: 0818
U Žernovů v Praze. Tk. 11. 110.

352565   Uálal Svazek: 10 Strana: 0457
Uálal, u, m. = dědina. V Ungu na Slov. Sbor. slov. 1901. 74. Na str. 75. stojí: valal a ualal.

352566   Úb Svazek: 4 Strana: 0260
Úb, a, m., mě. v Srbsku. Vz S. N.

352567   Úba Svazek: 4 Strana: 0260
Úba = ano, jistě, opravdu, ja, ja wohl. Ú. tak. V., Krab. 43.

352568   Uba Svazek: 9 Strana: 0354
Uba, y, f. = lub, olúpaná kôra svrcin. Phľd. 1897. 670.

352569   Ubabiti Svazek: 4 Strana: 0260
Ubabiti, il, en, ení = babením dostati, als Hebamme nehmen, heben. — co: dítě. Ros.

352570   Ubabrání, n Svazek: 4 Strana: 0260
Ubabrání, n., die Beschmutzung, Beflek- kung. Mor., Slov.

352571   Ubabraný Svazek: 4 Strana: 0260
Ubabraný; -án, a, o, besudelt, beschmutzt. Je celý u-ný. Na Mor. Šd. Na Slov. Bern.

352572   Ubabrati Svazek: 4 Strana: 0260
Ubabrati = ukáleti, besudeln, beschmut- zen. Mor. Šd. Na Slov. Bern.

352573   Ubabuchaný Svazek: 8 Strana: 0442
Ubabuchaný = zakoulený. Slov. Kal. S. 190.

352574   Ubabušený Svazek: 7 Strana: 0948
Ubabušený = všecek zaobalený do šátku na hlavě zavázaného. Slov. Zátur. Cf. Za- babúšený, Ubobolený.

352575   Ubácati Svazek: 4 Strana: 0260
Ubácati = ubiti. — co čím: stěnu blátem (uplácati). U Olom. Sd.

352576   Ubádati Svazek: 4 Strana: 0260
Ubádati = ubůsti, durch Stechen, Reitzen, Spornen bewegen, vermögen. — koho. Smil v. 2054. Ti, ješto sú jeho ubádali. ZN. — koho komu. Už ho sobě ubádal (má ho jako v hrsti). Prov. Jg., Č. M. 537.

352577   Ubádati Svazek: 9 Strana: 0354
Ubádati. Aby v něm (ve zboží) tesknost' neubádala. Št. Bes. 73.

352578   Ubáhnouti si Svazek: 4 Strana: 0260
Ubáhnouti si, gelüsten; si na koho = usednouti si na něho, einem hart zusetzen. U Olom. Sd. — se komu čeho, gelüsten. Čeho se mazánkovi ubáhlo, to musí míti nezbytně. Km. 1875. 306.

352579   Ubajchnouť Svazek: 7 Strana: 0948
Ubajchnouť = utéci. U Úboče. Rgl.

352580   Ubaldin-us Svazek: 4 Strana: 0260
Ubaldin-us, a, m. U. Cambius. Tk. III. 341., 368., 380. Ubaldinův Mikuláš z Před- bořic. Tk. V. 119., 133., 152.

352581   Ubarviti Svazek: 4 Strana: 0260
Ubarviti, il, en, ení, färben. — co čím: krví. Troj.

352582   Ubáti se Svazek: 4 Strana: 0260
Ubáti se, sich fürchten, bázní svou zlému se vyhnouti, durch Furcht entgehen. Jg. Vz Báti se. — se čeho. Ubál se (strachoval se) toho, aby se král nenarodil. Leg. Bojím se, že se toho neubojím (bázní tomu se ne- vyhnu). Ros. Toho sě velmi ubávše, řečechu. Bj. Pan Jiří, čeho se byl bál, neubál se. Pal. Dj. IV. 1. 185. Pořád jsem se toho bála a přece jsem se toho neubála, trotz aller Furcht konnte ichs nicht abwenden. Us. Dch. Smrti se nikdo neubojí. Kmp.

352583   Ubáti se čeho Svazek: 7 Strana: 0948
Ubáti se čeho. Toho se najviece ubá. AlxV. v. 2227. (HP. 54 ). - Brt., Vck., Koll. III. 315.

352584   Ubatoliti Svazek: 4 Strana: 0260
Ubatoliti, il, en, ení = něco špatného udělati, schlecht thun. Ros. — se = unaviti se batolením, sich abquackeln. Jg.

352585   Ubavený Svazek: 4 Strana: 0260
Ubavený; -en, a, o = zábavou unavený. U Rychn.

352586   Ubazgrati Svazek: 4 Strana: 0260
Ubazgrati = umazati, beschmieren, be- schmutzen. U Opavy. Klš.

352587   Ubažiti Svazek: 4 Strana: 0260
Ubažiti, il, en, ení. — koho čím: tancem (unaviti), ermüden. Us.

352588   Ubdělý Svazek: 9 Strana: 0354
Ubdělý. Slád. Lear. 63.

352589   Ubdíti Svazek: 4 Strana: 0260
Ubdíti, ěl, ěn, ění = přenocovati, celou noc nespati, verwachen. D.

352590   Ubec Svazek: 4 Strana: 0260
Ubec = obec. Žer. Záp. I. 71., 81., 171., 172., 173., 235., 273. — U., bce, f., ves u Brna. Tč.

352591   Úbec Svazek: 9 Strana: 0354
Úbec = vůbec. Hoř. 77.

352592   Ubečenec Svazek: 4 Strana: 0260
Ubečenec, nce, m. = fňuče, ein raun- ziges Kind. U Opavy. Klš.

352593   Ubečený Svazek: 4 Strana: 0260
Ubečený; -čen, a, o = uplakaný, raunzig. U. děcko. Má u-nou hubu, tvář. Us. Klš.

352594   Ubečeti Svazek: 9 Strana: 0354
Ubečeti se = uplakati se. Šeb. 278.

352595   Ubědákati se Svazek: 4 Strana: 0260
Ubědákati se = ubědovati se. Na Slov.

352596   Ubědákati se Svazek: 7 Strana: 0948
Ubědákati se. Také na již Mor. Šd.

352597   Uběditel Svazek: 4 Strana: 0260
Uběditel, e, m., der Quäler. Vký.

352598   Ubedniti Svazek: 4 Strana: 0260
Ubedniti, il, ěn, ění. — co čím: hře- bíky, vermachen, verschlagen.

352599   Ubědovanec Svazek: 9 Strana: 0463
Ubědovanec, nce, m. = člověk ubědovaný. Tbz. IV. 1. 10.

352600   Ubědovaný Svazek: 4 Strana: 0260
Ubědovaný; -án, a, o, abgequält. U. žena (pracemi). Us.

352601   Ubědovati Svazek: 4 Strana: 0260
Ubědovati = utrápiti, abquälen. — koho, se čím.

352602   Ubědovati se jak: do Svazek: 10 Strana: 0457
Ubědovati se jak: do smrti. Tbz. V. 6. 263.

352603   Ubedří Svazek: 4 Strana: 0261
Ubedří, n., jméno lesa u Bohučovic v Opavsku. Šd.

352604   Úběh Svazek: 4 Strana: 0261
Úběh, u, m. = utek, die Flucht. Rk. — Ú. času, der Zeitverlauf. — Ú. = útočiště, die Zuflucht. Vysokýs učinil ú. tvój. Ž. wit. 90. 9. Dle Gb. yyd. Převysoko postavil jsi útočiště tvé. — Ú., der Wettlauf. Sem starý na úběhy. Dbř.

352605   Uběhání Svazek: 4 Strana: 0261
Uběhání, n., das Ver-, Ablaufen. Jg.

352606   Uběhaný Svazek: 4 Strana: 0261
Uběhaný; -án, a, o, durchs Laufen ab- genützt, unavený, abgelaufen, durchs Laufen ermüdet.

352607   Uběhati Svazek: 4 Strana: 0261
Uběhati = běháním odbyti, be-, umlaufen, durchs Laufen abthun; běháním umaliti, durchs Laufen vermindern, abnutzen, abreis- sen, ablaufen; unaviti, durchs Laufen ermü- den; na Slov. běhaje přemoci, předběhnouti, im Laufen überwinden; weglaufen; se = bě- hem se unaviti, sich müde laufen. — co. On toho uběhá sílu za den (mnoho cest nadělá). Us. — co komu. Uběhal si podešvy. Já bych si nohy uběhal. Us. Jg., Dch., Šd. — se. Dch. — se kde. Ve velikém městě člověk se uběhá. Us. — se s čím. Us. Dbš. 71.

352608   Uběhávačka Svazek: 4 Strana: 0261
Uběhávačka, y, f., der Wettlauf. Na Slov. Dbš. 71.

352609   Uběhlec Svazek: 4 Strana: 0261
Uběhlec, hlce, m. = uběhlík, der Flücht- ling. Šm.

352610   Uběhlice Svazek: 7 Strana: 0948
Uběhlice, e, f., die Entlaufene. Us. Šd.

352611   Uběhlík Svazek: 4 Strana: 0261
Uběhlík, a, m., der Flüchtling. U. od- vodní, der Rekrutirungsflüchtling. J. tr. Pu- stiti se za u-ky, sie verfolgen. Dch.

352612   Uběhlý Svazek: 4 Strana: 0261
Uběhlý, entkommen, davongelaufen. U. čas, die verlaufene Zeit. Čas mezi tím u-lý byl ztrávil pod opatrováním patriarchy. Ddk. IV. 19. — čeho. Klouče sotva u-lé kantorovy metly. Kos. Ol. I. 42. — kam. Lid v slepotu u. Chč. 375., P. 201. — U. = během unavený, vom Laufe müde. Dch.

352613   Uběhlý odkud: z Svazek: 7 Strana: 0948
Uběhlý odkud: z kláštera. Us.

352614   Uběhnouti Svazek: 4 Strana: 0261
Uběhnouti, hnul a hl, utí; ubíhati, ubí- hávati = díl cesty běžením uraziti, laufend zurücklegen; utéci, entlaufen, weg-, davon- laufen, fliehen; uvarovati se, entfliehen, ausweichen; vpadnouti, přijíti, verfallen, anlaufen; se = unaviti se, sich müde laufen. Jg. — abs. Kdyby vlk (pes) nesral, dál by uběhl. Prov. Voda ubíhá. Čas ubíhá. Dch. — co. Uběhl tři míle. Za jedinou ho- dinu dromedar tři míle uběhne. Kram. — jak daleko. Pes honící uběhl až za dva hony. Sych. — komu (odkud): z rukou. V. Ubíhal lidem. Šml. Mléko mi uběhlo (z hrnce vykypelo). Us. Šd. — kam (čím): v bludy, Koc, v zmatek, v potupu, v nemi- losť, Kom., v bídu, Kram., T., v záští u ně- koho, D., v nemoc, Lk., v omyl. Kos Ol. I. 190., Th., svou všetečností v nebezpečen- ství. Ml. Jednám v nové ubíhalo nesnáze. Pal. Dj. IV. 1. 141. V netrpělivosť uběh- nouti. Hus III. 229. Proč veň uběhli. BR. II. 120. U věčné zatracenie uběhnouti. Hus III. 237. Ostavujem přístav; v zad ubíhají země i města. Sš. Sk. 286. Vlk s ovcí ve skrýši ubíhá. Ddk. II. 108. Damon pod tvé listi ubíhá. Puch. Chelčický uběhl až do zá- mezí zatracováním všech ustanovení církve. Pal. Dj. IV. 1. 415. Z jednoho bezcestí do druhého ubíhá. Jg. — od čeho: od práce, od praporu, fahnenflüchtig werden. Dch. — před kým (komu). Zle jest, když jazyk před rozumem ubíhá. Prov. Č. Před právem ubíhal. Žer. Záp. II. 120. Sotva loupežníkům, před loupežníky uběhl. Ros. — kudy. Voda hrází ubíhá. Ml. — čeho. Předc toho uběhl (uvaroval se). Ros. Přítele s takovou hlavou ubíhej. Brt. S. 3. vd. 46. Vyzvědače ubíhej a tlachače odbývej. Č. M. 82. — čeho čím. Aby nemohlo říkáno býti, že král svou appellací práva ubíhati chce. Arch. V. 296. — komu při čem. Léta ubíhala při této práci mu jako voda. Us. Tč. — s kým. Šm. — se. Moc se uběhl. Us. — jak. Ubí- hám jako na větru (rychle). Sá. Čas ubíhá jako na koni. Šml. Minuta za minutou ubí- hala. Šml. Čas příjemně uběhl; Ta pletka šťastně uběhla. Dch. Noc uběhla křídlem netopírů. Hdk. C. 41. — proč. Z nevědomí v nevěru uběhše. BR. II. 363. b.

352615   Uběhnouti Svazek: 7 Strana: 0948
Uběhnouti. — abs. Čas ubíhá, stáří při- bíhá. Us. Tč. — kam. Ubíhal do kopce k rozkošné vysočince. Šml. I. 51. — (si co) za čím. Ubíhá doba za dobou, den za dnem. Hdk., Hrts. Ženiši si mohli za ní paty uběhat. Vlč. — jak. Okřídlenýma no- hama ubíhal. Šml.

352616   Uběhnutí Svazek: 4 Strana: 0261
Uběhnutí, ubíhání, n., der Ablauf, das Entlaufen, die Desertion. J. tr.

352617   Uběhnutý Svazek: 4 Strana: 0261
Uběhnutý, abgelaufen, müde, na Slov., lépe: vběhlý. Jg.

352618   Uběhovati Svazek: 10 Strana: 0457
Uběhovati, incurrere. Pat. Jer. 55. 1. Sr. Uběhnouti.

352619   Ubeknouti se na někoho Svazek: 4 Strana: 0261
Ubeknouti se na někoho, auf Jeman- den das Maul aufreissen. Ten se na mne najednou ubek, až sem ostal tumpachový. Us. u Nach. Hrš.

352620   Úběl Svazek: 4 Strana: 0261
Úběl, e, m., úběl, i, f., der Alabaster. Krok. III. 328., Jg., Prm. Ramena nad úběl bělejší. Kos. Ol. I. 229. Nastrouhaný ú. dá- vají dětem proti psotníku zastírajíce dítěti hlavu černou látkou. Vz Mus. 1853. 478. — Ú. = běl, smetana, der Schmetten. Na Mor. Šd.,

352621   Úběl Svazek: 7 Strana: 0948
Úběl. Cf. Schd. I. 333. Ú., Alabaster. Rozk. Ú. pěn, šíje, Kká, hrudi, Hdk., řízy. Vrch.

352622   Ubelíkovati koho Svazek: 10 Strana: 0457
Ubelíkovati koho = ukolébati. Slov. Czam. Slov. 247.

352623   Úbělník Svazek: 8 Strana: 0442
Úbělník, a, úbělorytec, tce, m. = rytec alabastru, Alabasterer, m. Sterz. I. 118.

352624   Úbělný Svazek: 4 Strana: 0261
Úbělný, Alabaster-. U. komnata. Truhlář.

352625   Úbelonožka Svazek: 10 Strana: 0457
Úbelonožka, y, f. = Thetis. Msn. II. 158.

352626   Úbělonožný Svazek: 4 Strana: 0261
Úbělonožný = bělonožný. Vký.

352627   Úbělový Svazek: 4 Strana: 0261
Úbělový, Alabaster-. Rk. Ú. lom. Balb. Zem.

352628   Úbělový Svazek: 7 Strana: 0948
Úbělový. Ú. ručka, Amor, Čch., čelo, Kka., obličej. Vrch.

352629   Úbělový Svazek: 10 Strana: 0457
Úbělový = bílý. Ú. obličej, paže, zuby. Zr. Čer. 14., Slád. Rich. 133., Kká. Sion I. 139.

352630   Úběnice Svazek: 7 Strana: 0948
Úběnice, vz Ouběnice.

352631   Úběr Svazek: 4 Strana: 0261
Úběr, u, m., na Slov. = ubírání, das Ab- nehmen, die Wegnahme. Celý a bez úběru. Exc. — Ú. = plat, příjem, die Einnahme. Dsky.

352632   Uběrací Svazek: 4 Strana: 0261
Uběrací, Abnahm-. U. hoblík, vz Uběrák.

352633   Uběrač Svazek: 4 Strana: 0261
Uběrač, e, m. U. šroubů, kratič, der Schraubenabkürzer. Šp.

352634   Uběračka Svazek: 7 Strana: 0948
Uběračka, y, f. = punčocha na lýtku vrapovaná Val. Vck., Slavč. 25.

352635   Uběrák Svazek: 4 Strana: 0261
Uběrák, u, m. = hoblík uběrací, der Schroppeisenhobel, Schropphobel, Rauh- hobel. D., Hk., Šp., Skv. U. loďkový, der Schroppschiffhobel, der Schiffhobel. Slov., Hlk. U. jehly, der Grathabnehmer für Heb- nägel. Šp.

352636   Uberaniti Svazek: 4 Strana: 0261
Uberaniti, vz Oberaniti.

352637   Uberať Svazek: 7 Strana: 0948
Uberať = ubírati. Slov. Bern.

352638   Uberin Svazek: 4 Strana: 0261
Uberin či Huberin, a, m. Uberin Sylvius z Třebíče. Vz Jir. H. l. II. 299.

352639   Uberin Svazek: 9 Strana: 0354
Uberin Sylvius v XVI. stol. Flš. Písm. I. 396.

352640   Uberkauf Svazek: 7 Strana: 1394
Uberkauf, z něm. U. a také z mince nám (králi) pozuostati mají. Snm. I. 389.

352641   Überlauf Svazek: 8 Strana: 0442
Überlauf. Odkázal jim u. dvou kukusů. 1592. Kutn. šk. XVI.

352642   Uberlauf Svazek: 9 Strana: 0354
Uberlauf, u, m. = nadbytek, zisk. Bral bych radči u., co by přišlo na mé tále spravedlivě; Rozdělení u-fu. Dač. I. 341., 345. Vzal z toho dolu u-fu 60 kop. Ib. 347.

352643   Uberman Svazek: 7 Strana: 0948
Uberman. Let. 134., 77., Výb. II. 370. nn.. Cor. jur. IV. 3. 1. 442.-443., IV. 3. 2. 447,, Wtr. Obr. 592.

352644   Uberman, ubrman Svazek: 4 Strana: 0261
Uberman, ubrman, a, m., z něm. Ober- mann = mocný rozsudce, kterého si odpor- níci sami volili a na kterém mocně přestati musili: mocný úmluvce, rozsudí, smlouvce, smírce, arbiter, der Schiedsrichter. Jg. Vz Rb. 273., Pal. Rdh. II. 83., Kn. dr. LXIX., Vš. 570., Arch. II. 275., Gl. 345. Také když se udá býti domněvačem, ješto řiekáte u-nem; Udá-liť sě kdy súditi a vieš jednu stranu pravú, odsuď inhed a nepuď na domněvače neb u-ny. Hus III. 196. Což ti u-ni seznají, na tom mají obapolně dosti míti. Od moc- ného u-na. U-nové vyřekli pod základem 20 hř. gr. Půh. I. 264., II. 73., 264. Tu při zavěsili na hadčiech, potom hadčí na u-a a proto ta pře ku právu jíti nemá, aniž prá- vem má rozsuzována býti, ale má se had- čími a u-něm konati. NB. Tč. 9. Svoliti na u-a; u-a obrati. V. My měščené vedlé vy- rčenie těch úbrmanóv dali jsme jim 50 hř. Z r. 1441. Nedělej se ubrmanem = nevklá- dej se v neporučené sobě věci. Mus. Vz Úmluvce.

352645   Ubermaniti Svazek: 4 Strana: 0262
Ubermaniti, il, ění = ubermanem býti, rozsuzovati, smlouvati, rovnati, Schiedsrich- ter sein. Ros.

352646   Ubermanský Svazek: 4 Strana: 0262
Ubermanský, schiedsrichterlich. Uber- manská smlouva, výpověď, V., dsky n. vý- povědi. Vš.

352647   Ubermanství Svazek: 7 Strana: 0948
Ubermanství. Výb. 11.370, Cor. jur. IV. 3. 1. 442.-443., Výb. I. 1016.

352648   Ubermanstvo Svazek: 4 Strana: 0262
Ubermanstvo, a, n., -ství = úřad ubr- manův, das Schiedsrichteramt.

352649   Uberschor Svazek: 8 Strana: 0442
Uberschor, u, m. = horný štrych, dva lány. XV. stol. Čel. Pr. m. II. 82.

352650   Ubesedovati se kam; k Svazek: 9 Strana: 0354
Ubesedovati se kam; k někomu. Horen. 333.

352651   Úběť Svazek: 7 Strana: 0948
Úběť, i, f. = objetí. Strom na ú., na 2, 3 úběti. Čr. Tkč.

352652   Ubezděčiti Svazek: 4 Strana: 0262
Ubezděčiti, il, en, ení = přinutiti, zwin- gen. Rgl. Nemenší pohromy musely u. ji, aby konečně podala ruky k smíření. Pal. IV. 2. 182.

352653   Ubezdušiti Svazek: 4 Strana: 0262
Ubezdušiti, il, en, ení = usmrtiti, o duši připraviti, entseelen. — koho. Ležel na ní, až by ji byl málem u-šil. Us. u Třebíče. Gn. Na Slov. také.

352654   Ubezdušiti koho Svazek: 8 Strana: 0442
Ubezdušiti koho = zabiti. Kld. IV. 114

352655   Ubezoumit Svazek: 8 Strana: 0442
Ubezoumit = ukonejšiti, uchlácholiti. Kunšt., Jevíčko. Brt. D. II. 404.

352656   Ubezpečení Svazek: 4 Strana: 0262
Ubezpečení, n. = ujištění slovy, die Uiber- redung, Versicherung; ujištění psaním, li- stem, rukojměmi, Versicherung durch Hand- schrift, Bürgen usw. V., Kom. — U. = pře- svědčení, víra, jistota, der Glaube, die Mei- nung, Versicherung, Uberzeugung. Přílišné u. činí život neopatrným. Jel. — Jg.

352657   Ubezpečenství Svazek: 4 Strana: 0262
Ubezpečenství, n., die Gewährleistung, das Versprechen, sich jeder Feindseligkeit zu enthalten. Za jeho slibem a u-stvím po- bral mi koně. Půh. II. 130. — Star. let. 21.

352658   Ubezpečenství Svazek: 7 Strana: 0948
Ubezpečenství komu dáti. Arch. VII. 293.

352659   Ubezpečenství Svazek: 8 Strana: 0442
Ubezpečenství. A v jeho u. pobrali mi vozy. Půh. VI. 33.

352660   Ubezpečený Svazek: 4 Strana: 0262
Ubezpečený; ubezpečen, a, o, versichert. V. — čím. Jest u. službou jejich. Skl. II. 283., Bart. I. 21.

352661   Ubezpečilosť Svazek: 4 Strana: 0262
Ubezpečilosť, i, f. = ubezpečení, bezpeč- nosť, die Sicherheit, Zuversicht, Sorglosig- keit. Plk., Kom. Přílišná u. vás v záhubu uvrhne. Sych. V u-sti lidé tehdá žíti budou; Pro u. nejeden méně opatrn jsa v obcování života svého se spásou minul se. Sš. L. 195., I. 117. (Hý. ).

352662   Ubezpečilý Svazek: 4 Strana: 0262
Ubezpečilý = bezpečný, jistý, jistotný, gewiss, gesichert, zuversichtlich, sorglos. Aby nás u-lé připadl. Ryt. kř. 3.

352663   Ubezpečiti Svazek: 4 Strana: 0262
Ubezpečiti, il, en, ení; ubezpečovati = bezpečným činiti, ujistiti slovy, písmem, ru- kojměmi, versichern mit Worten, brieflich durch Bürgen; v bezpečnost uvésti, z nebez- pečenství vyvésti, sicher stellen, in Sicher- heit stellen, sichern; se = péče pozbyti, přesvědčiti-se, sich versichern, sich sicher glauben, sich überzeugen, sich verlassen, sich Versicherung verschaffen. Jg. — koho, co. Ubezpečíte spasení jejich jakož i svoje. Sš. J. 75. Ubezpečil jej, mé, že naň nemám žádné péče. Půh. II. 23., 204. U. statek, ji- stinu. D. U. se. Br. II. 112. — koho, se čím. U. někoho slovem, Br., přátelstvím, Kram., hrdlem (že se mu nic nestane). Háj. 84. U. se čím. Ros. A nyní jest ubezpečen svým vstáním z mrtvých. Sš. Sk. 27., 124. — se čeho čím. Toho se naším jménem móžeš u. Arch. I. 26., J. tr. — komu koho čeho. Aby sobě zejtřejšíbo dne u. mohl. Smrž. Ztratí právo, že ho nerodil ubezpe- čiti života, že jej othrozil ot práva. Kn. rož. 245. Ubezpečil nás své milosti. Brt. S. 43. (3. vyd. ). — koho, se o čem. Ubezpečen jsem o tom (nov. ). D. O něčí pochvale se u. D. — se nač, na koho, oč (spoléhati). Bart. II. 25. Pakli na ně v Čem se ubez- pečíš a spolehneš. Ubezpečíme se na štěstí. Mudr. A že mi to věděti dáš, mám li se na to u. Arch. II. 29. Na ty noviny můžete se u. Arch. V. 327. Raduji se, že ve všem mohu na vás se u. BR. II. 606. Král napřed i všecka země naň sou se u-li. Pal. V. 1. 376. Já jsem se na to ubezpečil, co mi fojt řekl. NB. Tč. 52. Já sě na to ubezpečil i své chudé lidi; Já jsem sě na tu řeč i na ten slib u-čil o to zboží. Půh. I. 167., II. 563. (Tč. ). — se, koho v čem. J. tr. U. se v něčem na koho. Br. V tom mě ubezpečil a zmeškal. Půh. II. 601. I móžem se dobře v tom u., žeť se v ničemž nepředá. Arch. II. 18. — se, koho na čem. U. se na do- brém. Bart. IV. 37. — koho k čemu. A při- jevše zase do Čech pravili sú, že král sám nemóž jich u. k slyšení. Let. 81., Dač. I. 21. — koho čemu. Když se učil tomu glejtu a jeho slibu uvěřil. Půh. II. 49. — co čím kdy. Při tom je (Galaty) ubezpe- čovali tím, že... Sš. II. 55. — Br. — se čeho (n. čím, kontrolovati). J. tr.

352664   Ubezpečiti Svazek: 7 Strana: 0948
Ubezpečiti. — se čím. Ač se móž ne- čisté svědomie kdy u. rozmařelú leností. Št. Kn. š. 180. — koho na čem. Na tom mě u-čil. Půh. I. 254. — koho oč. Chtíce ho o tu summu u. Arch. VII. 584. — koho nač. U-čiv mne na tu věc, na ty úmluvy. Arch. IX. 164.

352665   Ubezpečiti se z čeho Svazek: 8 Strana: 0442
Ubezpečiti se z čeho. Ubezpečivše se z toho, ne tak pilně města ostříhali jsou. Břez. Font, V. 382.

352666   Ubezpečivý Svazek: 4 Strana: 0262
Ubezpečivý = ubezpečlivý. Šm.

352667   Ubezpečivý Svazek: 4 Strana: 0262
Ubezpečivý = ubezpečující, sicherstel- lend. Jg.

352668   Ubezpečlivě Svazek: 8 Strana: 0442
Ubezpečlivě = bezpečně. U. někoho o né- čem zpraviti. 1725. NZ. II 658.

352669   Ubezpečlivý Svazek: 10 Strana: 0457
Ubezpečlivý. U-vou zprávu učiniti. 1713. Schulz 178.

352670   Ubezpečovati Svazek: 4 Strana: 0262
Ubezpečovati, vz Ubezpečiti.

352671   Ubezpeka Svazek: 7 Strana: 0948
Ubezpeka, y, f. = ubezpečení, bezpečnosť. Postarať sa o list u-ky. Slov. Ssk., Sl. let. I. 188.

352672   Ubezumiti se s kým Svazek: 4 Strana: 0262
Ubezumiti se s kým (zastr. ) = zapo- menouti se, dopustiti se, sich vergessen, vergehen. Lot v zapití ubezumil sě se dce- rama. St.

352673   Ubezumiti se s kým Svazek: 9 Strana: 0354
Ubezumiti se s kým. Za Št. polož: Bes. 105.

352674   Úběžek Svazek: 4 Strana: 0262
Úběžek, žku, m. = uběhnutí, skok, der Sprung. Jen úběžkem jsem s ním mluvila. Us. Dch.

352675   Uběžeti se Svazek: 4 Strana: 0262
Uběžeti se, vz Uběhnouti.

352676   Uběžnice Svazek: 7 Strana: 0948
Uběžnice, e, f, v persp., Fluchtlinie, f. Jrl. 425.

352677   Úběžník Svazek: 7 Strana: 0948
Úběžník, u, m., v persp., Fluchtpunkt, m. Jrl. 425.

352678   Úběžný Svazek: 4 Strana: 0262
Úběžný, v math., asynptotisch.

352679   Úběžný Svazek: 7 Strana: 0948
Úběžný, asymptotisch, unendlich fern. Ú. bod, Jrl., Stč, Vnč. 11., rovina, přímka, Jrl., síla. Pck. 4.

352680   Ubi, lat Svazek: 4 Strana: 0262
Ubi, lat. Ubi bene, ibi patria. Kde dobře, tam vlasť.

352681   Ubičest Svazek: 4 Strana: 0262
Ubičest, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. 127.

352682   Ubička Svazek: 8 Strana: 0442
Ubička, y, f. = hubička, h odsuto. Us. Dšk. Jibč. I. 33.

352683   Ubičování Svazek: 4 Strana: 0262
Ubičování, n., die Geisselung, das Ab- peitschen. BR. II. 270.

352684   Ubičovaný Svazek: 4 Strana: 0262
Ubičovaný; -án a, o, abgepeitscht, ab- gegeisselt.

352685   Ubičovati Svazek: 4 Strana: 0262
Ubičovati, geissein, abpeitschen, zu Tode geissein. — koho. Hus II. 124., I. 335. — koho čím: dutkami. — U. = utratiti, ver- geuden. Hodně peněz ubičoval. U Rychn. Ntk.

352686   Ubídačiti Svazek: 4 Strana: 0262
Ubídačiti, il, en, ení, abplagen. U Olom. Sd.

352687   Ubíděný Svazek: 4 Strana: 0262
Ubíděný; -ěn, a, o, abgeplagt, abgerak- kert. Za náš národ u-ný prosíme o milosť. Na Slov. Tč.

352688   Ubíditi Svazek: 4 Strana: 0262
Ubíditi, il, ěn, ění, abplagen, abrackern. — koho čím: těžkými pracemi. Us.

352689   Ubídnělý Svazek: 7 Strana: 0948
Ubídnělý = ubídněný. Šml. U Kdýně. Rgl.

352690   Ubídněnec Svazek: 9 Strana: 0463
Ubídněnec, nce, m. = Člověk ubídněný. Tbz. IV. 2. 428.

352691   Ubídněný Svazek: 4 Strana: 0262
Ubídněný; -en, a, o = bídný. Jmt. Vz Ubíděný.

352692   Ubídněný Svazek: 8 Strana: 0442
Ubídněný. U. duše. Šml. I. 127.

352693   Ubídniti Svazek: 4 Strana: 0262
Ubídniti, il, ěn, ění, ganz elend machen. Us. — koho čím.

352694   Ubídnouti Svazek: 4 Strana: 0262
Ubídnouti, dnul a dl, ut, utí; ubízeti = nabídnouti, aneifern, anspornen. Ros.

352695   Ubíhati Svazek: 4 Strana: 0262
Ubíhati, vz Uběhnouti.

352696   Ubiják Svazek: 4 Strana: 0262
Ubiják, u, m. = palička, die Stampfe, der Schlägel, der Todtschläger (náčiní). Us. Dch.

352697   Ubiják Svazek: 9 Strana: 0354
Ubiják, u, m., náčiní na ubíjení mlatu Mtc. 1900. 273.

352698   Ubijce Svazek: 7 Strana: 0948
Ubijce, e, m. = vražedník, Todtschläger. SP. II. 23., Czm. 106. U. draka

352699   Ubíječ Svazek: 4 Strana: 0262
Ubíječ, e, m. = ubiják.

352700   Ubíjeti Svazek: 4 Strana: 0262
Ubíjeti, vz Ubiti.

352701   Ubijstvo Svazek: 7 Strana: 0948
Ubijstvo, a, n. = vražda. Slov. Na čí rozkaz stalo se u.? Zbr. Lžd. 29. — Lipa III. 116.

352702   Ubikace Svazek: 4 Strana: 0263
Ubikace, e, f., z lat. = místo něčího pře- bytu, die Ubikation. Prokázati místo svého přebytu (svou u-ci). J. tr.

352703   Ubikvitář Svazek: 8 Strana: 0442
Ubikvitář, e, m. = německý praedikant. Wtr. Živ. c. I. 198.

352704   Úbilí Svazek: 10 Strana: 0674
Úbilí, n. = obilí 1540. Arch. XXII. 105.

352705   Ubíliti Svazek: 4 Strana: 0263
Ubíliti, il, en, ení, weiss machen. — co komu čím: kabát vápnem.

352706   Ubiněha Svazek: 4 Strana: 0263
Ubiněha, y, m., osob. jm. Pal. Rdh. 127.

352707   Ubiové Svazek: 4 Strana: 0263
Ubiové, kmen germanský na pravém břehu Rýna. Vz S. N.

352708   Ubiquitarní Svazek: 10 Strana: 0457
Ubiquitarní nemoc, která se objevuje všude (ubique). Ott. XX. 683a.

352709   Ubiquitář Svazek: 9 Strana: 0354
Ubiquitář, vz Ubikvitář.

352710   Ubírací Svazek: 10 Strana: 0457
Ubírací punčochy ženské asi tři lokte zdéli se samými záhyby. Čes. 1. XII. 319. . Ubitosť, i, f. = ? Myslí ďalej s tou istou u-sťou. Slov. Phľd. XXII. 229.

352711   Ubírák Svazek: 4 Strana: 0263
Ubírák, u, m. = prohnutý poříz, das Krummeisen; hoblík, ostrý, hrubý, der Scharf-, Schrubb-, Bestosshobel, Rauhhobel, D., Šp.

352712   Ubírání Svazek: 4 Strana: 0263
Ubírání, n., das Weg-, Abnehmen, Ab- schöpfen. Jg.

352713   Ubíraný Svazek: 4 Strana: 0263
Ubíraný; -án, a, o, abgenommen, abge- schöpft. Jg. Vz Ubrati.

352714   Ubíraný Svazek: 7 Strana: 0948
Ubíraný. U. punčochy (na varhánky, jež se přes celou nohu natáhnouti mohly). Brt. L. N. I. 173. Dle Vck. dlouhé valaš. punč ze sukna.

352715   Ubírati Svazek: 4 Strana: 0263
Ubírati, vz Ubrati.

352716   Ubírati se čeho Svazek: 4 Strana: 0489
Ubírati se čeho, nach und nach ab- nehmen. Us. Tč. 242

352717   Ubíravě Svazek: 4 Strana: 0263
Ubíravě peřený, abnehmend gefiedert; list takový má lístky, jež od dola vzhůru t. j. proti konci řapíku se zmenšují n. p. bedrník obecný. Rst. 510.

352718   Ubíravý Svazek: 4 Strana: 0263
Ubíravý = který ubírá, abnehmend. Jg.

352719   Ubirmau Svazek: 7 Strana: 0948
Ubirmau = uberman. 1449. Mus. 1880. 404.

352720   Ubiřmovati Svazek: 7 Strana: 0948
Ubiřmovati, firmen. U. koho kyjem. Us. Tč.

352721   Ubislav Svazek: 4 Strana: 0263
Ubislav, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. 127.

352722   Úbislav Svazek: 7 Strana: 0948
Úbislav, ě, f., míst. jm. Km. 1886. 27.

352723   Ubislava Svazek: 4 Strana: 0263
Ubislava, y, f., osob. jm. Pal. Rdh. 127.

352724   Úbislavice Svazek: 7 Strana: 0948
Úbislavice, vz Oubislavice.

352725   Ubitec Svazek: 9 Strana: 0354
Ubitec, tce, m. = ubitý človek. Zbr. 366.

352726   Ubiti Svazek: 4 Strana: 0263
Ubiti, ubiji atd., vz Bíti; ubíjeti, el, en, ení; ubíjívati = uprati, schlagen; pomalu utlouci, todtschlagen, zu Tode schlagen; bitím upevniti, zusammen stossen, fest ma- chen. Jg. — co, koho. U. koho. V., Br. U. cestu. A k tomuť mě jest vsadil ubiv mě. Arch. III. 37. Ubili ho tam. Us. Tenť mě jest ubil a kosti ve mně polámal. NB. Té. 108. Ten máz piva hospodáře neubije. Sá. Ubíjel (celník) hruď svoji (= bil se v prsa). Sš. L. 176. Vymýšlejí, jak by čas ubili. Us. Dch. Dobře to ubil (připevnil). Snadno tomu hůl najíti, kdo chce psa ubiti. Prov. — co, koho čím. Někoho ranami u V. Hřeb kladivem. Us. Že mi noční věcí kázal kyji mého hajného ubiti. Půh. I. 280. Kyjem mne ubil. BN. Keď žena muža čep- com ubije. Dbš. 29. — čím jak. Kyji na smrť jej ubichu. Pass. 548., Pass mus. 344., 346. — co z čeho. Ty mi musiš pas ubić z volového ryku. Sš. P. 703. — koho kde. Daže Parom ubil ťa na skutku. Na Slov. Dbš. 44.

352727   Ubití Svazek: 4 Strana: 0263
Ubití, n., das Schlagen, Abprügeln; das Festmachen durchs Schlagen. V.

352728   Ubiti co Svazek: 7 Strana: 0948
Ubiti co: čas. Čch. — co kde. Ubil píseň v slavičím hrdle. Vrch. — co odkud : ucho z hrnce. Tč.

352729   1. Ubitý Svazek: 4 Strana: 0263
1. Ubitý, geschlagen. — od čeho. Osel od kyje ubitý hýká. Kom.

352730   2. Ubitý Svazek: 4 Strana: 0263
2. Ubitý, festgetreten. Za bezpečnější pokládá po starých a ubitých cestách cho- diti než nové sobě stezky prorážeti. Vš.

352731   Ubivce Svazek: 4 Strana: 0263
Ubivce, e, m. = pugnator, necator, der Tödter. U. synóv. BO. I zatratí ty u-ce. ZN.

352732   Ubivec Svazek: 7 Strana: 1394
Ubivec, vce, m., occisor, Tödter. Pršp. 42. 46. Cf. Ubivce.

352733   Ubízeti Svazek: 4 Strana: 0263
Ubízeti, el, en, ení, vz Ubídnouti.

352734   Ubka Svazek: 7 Strana: 1394
Ubka, y, f., anus, zastr. Pršp. 64. 52.

352735   Ubka Svazek: 9 Strana: 0354
Ubka, y, f. (anus) v VII. 1394. dle Uč. spol. 1893. 7. místo: babka.

352736   Ublácený Svazek: 4 Strana: 0263
Ublácený, ublátěný, besudelt, beschmiert, bekothet. U. střevíce, boty, kolo. Us. Jich se jako ublátěného kola střez. Háj.

352737   Ublahati Svazek: 4 Strana: 0263
Ublahati = udobřiti, utěšiti, versöhnen, stillen. — co: smutek. Koll. Cest I. hl. 1.

352738   Ublahoslaviti Svazek: 4 Strana: 0263
Ublahoslaviti, il, en, ení, beseligen, be- glücken. Gníd. — koho čím.

352739   Ublátiti Svazek: 4 Strana: 0263
Ublátiti, il, cen, ení a těn, ění, ublátí- vati, ublacovati, mit Koth beschmieren, be- sudeln. — co, se. Us. U. roucho. GR.

352740   Ublažilosť Svazek: 4 Strana: 0263
Ublažilosť, i, f., die Glückseligkeit. U. prvokřesťanů. Sš. Sk. 34.

352741   Ublažiti Svazek: 4 Strana: 0263
Ublažiti, il, en, en; ublažovati, beglücken. — koho čím: láskou Ublbaný; -án, a, o, vz Ublbati. Ublbané šišky (knedlíky). Mor. Šd.

352742   Ublbati se Svazek: 4 Strana: 0263
Ublbati se = převařiti se, dokud voda klokočem vře dělajíc bl, bl, bl! Mor. Šd.

352743   Ublebtati Svazek: 4 Strana: 0263
Ublebtati, ubleptati (-tám, -ci); ublept- nouti, tnul a tl, utí, ubleptávati, einen Theil herschwatzen, herlallen. — co: nějaké slovo. Us. — Ubleptati koho = blebtáním unaviti, durchs Schwatzen ermüden, zu Tode schwat- zen. Us.

352744   Ubledlý Svazek: 4 Strana: 0263
Ubledlý, abgeblasst, erblasst, ganz blass. Us. Dch., Hvls. — čím: líce zármutkem u-lé. Sá.

352745   Ubledlý Svazek: 7 Strana: 0948
Ubledlý. U. líce, Mcha., Hlk , Čch , mě- síc, tvář. Mcha. — jak: na smrť. Hlk.

352746   Ublednouti Svazek: 4 Strana: 0263
Ublednouti, dl, utí, erblassen. Us., Dch.

352747   Ublinkání Svazek: 8 Strana: 0442
Ublinkání, n. Cf. Bumba (3. dod.).

352748   Ublinkaný Svazek: 4 Strana: 0263
Ublinkaný; -án, a, o, vom Speien be- sudelt. U-né dítě. Us. — U. = kdo ospale hledí, mžourá, očima blinká, bliká. Máš oči u-né. Mor. Šd.

352749   Ublinkati Svazek: 7 Strana: 0948
Ublinkati, besperen (o dětech). Us — co čím. Hůlkou makovice ublinknouti, schnell abschlagen. Laš. Tč.

352750   Ublinkati se Svazek: 9 Strana: 0354
Ublinkati se. XVII. stol. Vlč. Lit. II. 1 13.

352751   Ubliti Svazek: 4 Strana: 0263
Ubliti, bliji, il, it, ití; ublívati = pobliti, bespeien. — koho, se, speien, sich bespeien. Ros.

352752   Ublízati koho Svazek: 7 Strana: 0949
Ublízati koho, glätt kämmen. Us. Gth.

352753   Ublížení, n Svazek: 4 Strana: 0263
Ublížení, n., die Beleidigung, Verletzung, das Unrecht, der Abbruch, Schaden. Vz Ublížiti. V. Na u. něčí dobré pověsti a cti mluviti. V. U. na poctivosti. flar. Bez u. poctivosti. Har., D. Bez u. něčích práv. J. tr. To zas je s u-ním (pomlouvá-li kdo). Us. Vk. U. skutkem, thätliche Beleidigung. J. tr.

352754   Ublíženina, y Svazek: 7 Strana: 0949
Ublíženina, y, f., Leibschaden, m. Slez. Šd.

352755   Ublížený. Má Svazek: 7 Strana: 0949
Ublížený. Má v sobě u-né (od práce na- tážky). Mor. Brt. D. 280.

352756   Ubližitel Svazek: 4 Strana: 0263
Ubližitel, e, m., der Schädiger, Beleidi- ger. Každý ochotně odpouštěj svému u-li. MP. Dj. bibl. II. 95. Jdi svému u-li na po- lovic cesty vstříc a jestli on druhou polo- vičku vykonati nechce, vykonej celou cestu. Kmp. 143.

352757   Ubližitelka Svazek: 4 Strana: 0263
Ubližitelka, y, ubližitelkyně, ě, f., die Beleidigerin, Schädigerin. D.

352758   Ublížiti Svazek: 4 Strana: 0263
Ublížiti, il, en, ení; ubližovati = příliš blízko se dotknouti, ukřivditi, uškoditi, zu nahe treten, Unrecht thun, beleidigen, ver- letzen, schaden, freveln. D., Ros., Jg. — abs. Ublížiti nedati (chrániti). V. Ubližuj, ubližuj, máš-li ubližovat, moja těžká křivda bude k Bohu volat. Sš. P. 491. — co: cestu = přiblížiti, zkrátiti, abkürzen. Bern., na Slov. — komu. Kůň se zabil, ale rytíři se nic neublížilo. V. U. pravdě. D. U. svobo- dám, verletzen. Zř. F. I. B. XI. U. si (má v sobě ublížené i. e. od práce, od nátažky). Us. Bart. Neublíží ani kuřeti. Us. Šd. Ublížil svému zdraví. Us. Dch. Neublížil sem žád- nému, ani vráně ani strace, ani mé milé panence; Neubližuj dětóm, ubohým sirot- kóm; A dyž ho (jazyk) zedere, dá ho oce- lovat a mně nebožátku bude ubližovať, Mně ubohé dceři ubližujú všeci. Sš. P. 138., 161., 432., 491. (Tč. ). Zdá se, že Mečislav také Liuticům ubližoval. Ddk. II. 95. Ako sa mi opovažuješ ubližovať? Er. Sl. čít. 60. Kdo ku zlosti se zbližuje, stavu svému ubližuje; Komu boháč chce ublížiť, to těžko zanedbá; Jak se od ctnosti vzdaluješ, i své chvále ubližuješ. Mor. Tč. Kterýž vám nevážně a lehkomyslně ubližuje; Jest hřích člověku nevinnému ubližovati. BR. II. 24. a., 377. b. Bůh mi nebuď milostiv, chtěl-li sem ublížiti vám. Pal. Dj. III. 3. 84. — kdy. Zármutek v kříži snadno ublíží. Na Slov. Tč. — komu jak. Ublížil králi proti právu příbuznému. Bart. 260. — komu na čem: na cti, pocti- vosti, na dobrém jménu, V., na zdraví. Vrat., J. tr. — komu v čem. Bližnímu svému v ničem neubližuj. Pr. měst. V čem jsem ti ublížil? Us. U. komu v právech. J. tr. Račte raději, ubližuje-li se Vašnosti kdy v čem, na mne to vznésti. Žer. — komu čím: sobě zdvíháním, skokem, D., někomu slovem, ML, řečí n. skutkem (ublížení skutkem). J. tr., Er. Však jsi ty žádnému ničím neublížil. Er. P. 168.

352759   Ublížiti Svazek: 7 Strana: 0949
Ublížiti. Cf. Mkl. Etym. 14. b. Když jsme byli k sobě něco u Hory ublížili. Arch. IX. 48.

352760   Ublížiti si Svazek: 9 Strana: 0354
Ublížiti si nadosmrti. Hoř. 95.

352761   Ubližování, n Svazek: 4 Strana: 0264
Ubližování, n., die Beleidigung, Verlet- zung.

352762   Ubližovati Svazek: 4 Strana: 0264
Ubližovati, vz Ublížiti.

352763   Úblo Svazek: 7 Strana: 0949
Úblo, a, n. 1377., nyní též Ublová, ves v Krnovsku. Pk.

352764   Ublov Svazek: 4 Strana: 0264
Ublov, a, m., něm. Ublo, ves u Vyzovic na Mor.

352765   Ublová Svazek: 4 Strana: 0264
Ublová, é, f., dle Tč.: Úblo, a, n., něm. Aubeln, ves na Krnovsku ve Slez.

352766   Ubluňkati Svazek: 4 Strana: 0264
Ubluňkati, vz Bluňkati.

352767   Ubľvat někoho Svazek: 10 Strana: 0674
Ubľvat někoho = ukřičeti. Brt. Sl.

352768   Ubobečkovati Svazek: 4 Strana: 0264
Ubobečkovati = na bobeček posaditi, zum Niederhocken bringen; se, niederhok- ken. Č.

352769   Ubobněti Svazek: 4 Strana: 0264
Ubobněti, ubopněti, ěl, ění. Vz Bobněti. Hrách brzo ubopní. Ros.

352770   Ubobolený Svazek: 7 Strana: 0949
Ubobolený = ubabušený (dod.). Slov. Zátur.

352771   Úboč Svazek: 4 Strana: 0264
Úboč, e, f., něm. Aubotschen, ves v Novo- kdýňsku. Vz S. N. — U., der Abhang. Ú. příkopu, die Grabenböschung. Čsk. Že on zabil jelena v zelenej úboči. Ps. sl. 280. Vz Úbočí.

352772   Úboč Svazek: 7 Strana: 0949
Úboč, vz Ouboč.

352773   Úbočí Svazek: 9 Strana: 0354
Úbočí, n. Ú. na střeše. Ott. XV. 265.

352774   Úbočí Svazek: 10 Strana: 0457
Úbočí, vz předcház. Stěžiště.

352775   Úbočí, n Svazek: 4 Strana: 0264
Úbočí, n. = úboč = místo u boku, po- boční, postranní, die Seite, der Seitenweg, Abweg. L. — Ú. = stráň vrchu. Šf., Koll. Ú. = prostřední třetina hory. Blř. Der Ab- hang, die Böschung, Lehne, abschüssige Bergseite. Vz Hora, Svah, Pohoří. O úbočí, úbočí, kam se voda točí? Sš. P. 375. Aká to tam v úbočí zahrádka V Sl. ps. 331. U studničky v zelenom u. stretly sa s mo- jima tvoje sivé oči. Ib. 33. (Šd. ). Níž v ky- prém u. Hdk. C. 247. Soluň leží na ú. hory v polokruhu na způsob amfitheatru. Sš. II. 235. Na ú. hory dosti vysoké. Ddk. IV. 31.

352776   Úbočina Svazek: 4 Strana: 0264
Úbočina, y, f. = stráň, úbočí. Mor. Šd.

352777   Úbočina Svazek: 10 Strana: 0457
Úbočina, y, f. Také v Čech. Zr. Leg. 107.

352778   Ubočiti Svazek: 4 Strana: 0264
Ubočiti, il, ení, abseits gehen. Šm.

352779   Ubočně Svazek: 4 Strana: 0264
Ubočně, ě, f., der Rennberg (das, was vom Erze wegfällt, wenn es durch die Renne von einer Höhe herabgerollt wird). Šm.

352780   Úboční Svazek: 4 Strana: 0264
Úboční bod, der Schulterpunkt; úhel, der Schulterwinkel. Čsk.

352781   Úbod Svazek: 4 Strana: 0264
Úbod, u, m. = ubodnutí, der Stich. Duch úbodu (bolestí náramných, jimiž ubodán bývá člověk až k omdlení atd. ). Sš. I. 114.

352782   Ubodati Svazek: 4 Strana: 0264
Ubodati, ubodávati; ubodnouti, dnul a dl, ut, utí; ubústi, ubodu, dl, den, dení = bod- nutím raniti, píchnouti, mit Stechen ver- letzen, anstechen. — koho. Had jej ubodl. Har. — kdy. Na súdě ubodne (zbožie), neb die bohatcóm Kristus: Lačen jsem byl. Hus II. 77. — kam: v kuoň. Jir. Anth. I. 164. — koho čím: šelmu kopím, Krok, hovado ostnem, ostruhou. Br. On toho milce pře- padl před očima královny a ubodal jej dykou v jejích rukou. Ddk. III. 279. — se oč: o stonek. Ctib.

352783   Ubodati čím Svazek: 10 Strana: 0457
Ubodati čím. Tiem ostnem jsa uboden. Hus. Er. I. 292.

352784   Úbodec Svazek: 4 Strana: 0264
Úbodec, dce, m. = úbod.

352785   Ubodený Svazek: 4 Strana: 0264
Ubodený; -den, a, o, vz Ubodati. A tím ostnem jsa David uboden křičí řka. Hus I. 292.

352786   Ubodnutí Svazek: 4 Strana: 0264
Ubodnutí, n., der Stich.

352787   Ubodnutý Svazek: 4 Strana: 0264
Ubodnutý; -ut, a, o = ubodený. — kde: v srdci. BR. 11. 399. a.

352788   Ubodřený Svazek: 10 Strana: 0457
Ubodřený dobromyslník. Nár. list. 1904. 353. 2.

352789   Uboh Svazek: 10 Strana: 0457
Uboh, a, o, vz Ubohý.

352790   Ubohátko Svazek: 4 Strana: 0264
Ubohátko, a, n., lépe: ubožátko. Jg.

352791   Ubohosť Svazek: 4 Strana: 0264
Ubohosť, i, f. = bídnosť, nebohosť, das Elend. Měst. bož. V. 60.

352792   Ubohost Svazek: 8 Strana: 0188
Ubohost, os. jm. Odvozeniny \z v Kotk. 24.

352793   Ubohosť Svazek: 10 Strana: 0674
Ubohosť, i, f. U. člověka. Us.

352794   Ubohý Svazek: 4 Strana: 0264
Ubohý = nebohý, chudý, mizerný. Vz U. Ht. Sr. ml. 221. Pozn. Armselig, arm, elend, bedaueinswerth. Ubohý hříšník, D., vdovec, Us., člověk, Har., paní, stařec. D. U. stvo- ření, bíďák, brouček n. červíček (o bídném dítěti. ). Us. Dch. Ubohá sirotka, sirota. Čes. a mor. pís. 292 — U. = mízný, nebohatý, dürftig, arm. Ten u-hý, ani ohně, ani místa nemá. Hš. A ty prohráš své peníze, budeš ubohý. Sš. P. 477. Do rána's lehala, dys uboha byla, směla si se to vydať za mojeho syna? Sš. P. 497. Ubozí — nebozí. Vz Chudý. Lb. Naše kapsa ubohá všecko béře, co kdo dá. Panská choroba ubohého zdraví (když pán již v posteli, sluha ještě veselý). Je šuhaj ubohý, nemá jen dvě nohy. Prov. na Slov.

352795   Ubohý Svazek: 7 Strana: 0949
Ubohý. Št. Kn. š. 23.

352796   Ubohý Svazek: 8 Strana: 0442
Ubohý; uboh, a, o. List. fil. 1895. 302. U. chvála, pýcha atd. (toho, kdo se nemá čím chlubiti, pyšniti). Jicko. Brt. I). II. 405.

352797   Ubohý Svazek: 10 Strana: 0457
Ubohý. Bóh sboru vece ubohu. Baw. E. v. 1099.

352798   Úboj Svazek: 4 Strana: 0264
Úboj, e, m., der Todtschlag. Šm.

352799   Ubojovati Svazek: 4 Strana: 0264
Ubojovati, erkämpfen.

352800   Ubolený Svazek: 7 Strana: 0949
Ubolený; -en, a, o = bolem sesláblý, vom Schmerz geschwächt. U. Marina, N. Hlsk. XXI 128., hlava, Čkžk., srdiečko. Sl. spv. III. 107., Phľd. III. 562. a j.

352801   Ubolévání Svazek: 4 Strana: 0264
Ubolévání, n., die Schmerzempfindung. S u-ním nač pamatovati. Sš. II. 48.

352802   Ubolévati Svazek: 4 Strana: 0264
Ubolévati = bolest cítiti, Schmerz em- pfinden. — nad čím. Mus. (Č. ). Či má svě- tec i nad námi u-ti?; Proto Pavel neustále nad národem svým uboléval; Ubolévajíce nejvíce nade slovem, že... Sš. J. 61., 165., Sk. 235., 241. (Hý. ). — proč. Kdož čta písmo neuboléval by se pro krátkosť (ne- mrzel by se)? Sš. I. 34. — kdy. Srdce Janovo při vypravování odporu takového ubolévalo. Sš. J. 64.

352803   Uboniti se Svazek: 4 Strana: 0264
Uboniti se = ustrašiti se, uleknouti se, erschrecken. Sš. Mt. 314.

352804   Úbor Svazek: 4 Strana: 0264
Úbor, u, m., úborec, rce, úborek, rku, úboreček, čku, m. = košík, který se rukou nosí, Handkorb, m. V., Kom. Ú. na ovoce. — Ú., úborek, pucher, vaček. Vz Pucher. Hlad není, strýc a břicho není úborek. č. M. 188. — Ú. Na dužnó n. deskovité ploše květu rostlin spoluložných, jež ježle sluje, stojí těsně vedlé sebe četná kvítka, objatá spo- lečným zákrovem, z jednoho n. z několika li- stových kruhů se skládajícím; zákrov i ježle slovou úbor. Schd. II. 280. Cf. Čl. Kv. 40., 161., Strboul,, calathium, das Blüthen- körbchen. Nz. — Ú., das Kleid, der Anzug. Již v letech čtyřicátých ú. ten z mody vy- šel. Na Zlínsku. Brt. Mtc. 1878. 134. — Ú- stolní, das Essbesteck. Us. Rgl. — Ú. (úbo- rec, ouborec, houborec) = něco ve svém vzrůstu zakrnělého a zaroveň starého, ein verhütteter Gegenstand o. Zeug. Dch. Dala jsem si s tou květinou tolik práce a co mám z ní? houborec. U Zbirova. Lg. — Ú. = malý, zavalitý člověk. U Zbirova. Lg. U Vysokého Mýta. Hrp. To je kus úborka. U Dobrušky. Hoch jak úborek. V Kunv. Msk.

352805   Úbor Svazek: 7 Strana: 0949
Úbor. Cf. Mkl. Etym. 221. a., Oubor. — Ú. = košíček. Úborek na jahody. Št. N. 20 , Št. Kn. š 77. — Ú. = míra asi dvou ma- lých čtvrtcí. Sbtk. — Ú., Kleid. Ú. mešní (= ornat). Hnoj. — Ú. v bot. Cf. Rosc. 97.

352806   Úbor Svazek: 8 Strana: 0442
Úbor. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 47.

352807   Úbor Svazek: 10 Strana: 0457
Úbor, u, m. = úhor. Slov. Orava. Sbor. slov. IX. 56.

352808   Uborák Svazek: 4 Strana: 0264
Uborák, a, m. = nebožák, ein Elender, Armer. Hlas.

352809   Úborček Svazek: 10 Strana: 0457
Úborček, rečku, m. Chodí již jako ú. (silně těhotná). Čern. Z. 280. Sr. Úbor.

352810   Úborečka Svazek: 4 Strana: 0264
Úborečka, y, f. = druh mlžů, corbis. Krok.

352811   Úborek Svazek: 4 Strana: 0264
Úborek, rka, m. U Beneš. Vz Tk. II. 99., III. 661. — Ú., vz Úbor.

352812   Úborka Svazek: 7 Strana: 0949
Úborka, y, f. = úborek, košíček. Slov. Bern.

352813   Úborkovati Svazek: 4 Strana: 0264
Úborkovati = sdírati kůru na úborky, die Baumrinde zu Körbchen abschälen. Uboskati koho, abküssen. Mor. Šd.

352814   Úborna Svazek: 8 Strana: 0442
Úborna, y, f. Stow. Lib. Ven. 32.

352815   Úboronosný Svazek: 7 Strana: 0949
Úboronosný. Ú. lodyha. Hg. Vz Úbor.

352816   Úborovitý Svazek: 7 Strana: 0949
Úborovitý. Ú. květenství. Hg. Vz Úbor.

352817   Úborovitý Svazek: 8 Strana: 0442
Úborovitý. Ú. rostl. Vz Ott. VIII. 516.

352818   Ubořiti Svazek: 4 Strana: 0264
Ubořiti, il, en, ení; ubourati, ein Stück einreissen. — čeho (kus).

352819   Ubosorovati Svazek: 4 Strana: 0265
Ubosorovati = učarovati. Na Slov. Bern.

352820   Ubósti Svazek: 4 Strana: 0265
Ubósti = vbodnouti, vraziti, infigere. Žalt. wit. 37. 3. Ubotněti, vz Ubobněti.

352821   Ubosti se oč Svazek: 8 Strana: 0442
Ubosti se oč. Vz Ston, 2.

352822   Ubostvo Svazek: 8 Strana: 0442
Ubostvo, a, n. = ubožáci. Špitálně u. 1701. Věst. op. 1893. 47.

352823   Ubouditi Svazek: 4 Strana: 0265
Ubouditi, il, děn, ění = učaditi, beräu- chern, schwärzen. — se čím.

352824   Uboudlý Svazek: 4 Strana: 0265
Uboudlý, uhouděný, očaděný, schwarz von Russ. Us.

352825   Ubourati Svazek: 4 Strana: 0265
Ubourati = částku sbourati, ein Stück niederreissen. Jg. Vz Ubořiti.

352826   Ubozstvo Svazek: 4 Strana: 0265
Ubozstvo, a, n. (m. ubožstvo), die Ar- muth, das Elend. Má (Bůh) bohactvo i u. dla (pro) mě i dla tebe. Sš. P. 388. Vz Ubožství. Ubožák, a, m. = ubožátko. Us. Dch.

352827   Úboža Svazek: 8 Strana: 0442
Úboža = ubožák. Betka, u. Phľd. 1894. 268.

352828   Ubožácký Svazek: 10 Strana: 0674
Ubožácký služebník. Us.

352829   Ubožáctví Svazek: 9 Strana: 0354
Ubožáctví. Jsi pln u. Slád. Rom. 135.

352830   Ubožáctví Svazek: 10 Strana: 0457
Ubožáctví, n. Slád. Cor. 163.

352831   Ubožačka Svazek: 10 Strana: 0457
Ubožačka, y, f. U. dala mu plnou moc Pokr. 1885. č. 321.

352832   Ubožák Svazek: 8 Strana: 0442
Ubožák. Na úbožiaka i pán Boh zabudne. Phľd. 1894. 11.

352833   Ubožátko Svazek: 4 Strana: 0265
Ubožátko, a, n. = nebožátko, nebohý, der Arme, der arme Schlucker, ein armer Sün- der. Hořem u. pošel. Sych. U. křídla věší. Sych. Už mně u-tku ubližuje, kdo chce. Sš. P. 491. Ubože, ete, n., zastr. = duše zemřelých.
Ubožec, žce, m. = ubožák. Us. Dch.

352834   Ubože Svazek: 7 Strana: 0949
Ubože, také = ubožátko. Orl. III. 7., Bl. Ps. 90., Hdž. Čít. 110., Sv. ruk. SB. 158., Výb. I 839.

352835   Ubožený Svazek: 4 Strana: 0265
Ubožený = utýraný, usouzený. Ubožeti, el, ení = chudnouti, na mizinu přicházeti, verarmen, elend werden. — abs. Když se páni množí, lid uboží. Prov.

352836   Ubožička Svazek: 4 Strana: 0265
Ubožička, y, f. = ubožka. Ubožina, y, f. = chudina, das arme Volk. Puch.

352837   Ubožiti Svazek: 4 Strana: 0265
Ubožiti, il, en, ení = nuziti, chudým či- niti, arm machen, dem Elend zuführen. Us. Č. — koho. Vz Úžerník.

352838   Ubožiti si Svazek: 7 Strana: 0949
Ubožiti si krajcar (vyprositi). Slez. Šd.

352839   Ubožívavý Svazek: 4 Strana: 0265
Ubožívavý. U. služba, pocta, cultus la- triae. Sněm. trid.

352840   Ubožka Svazek: 4 Strana: 0265
Ubožka, y, f. = ubohá, die Arme. Č.

352841   Ubožniti Svazek: 4 Strana: 0265
Ubožniti, il, ěn, ění. Pleť jeho (Kristova) již ubožněna byla. Sš. Sk. 18.

352842   Ubožství Svazek: 4 Strana: 0265
Ubožství, n., cf. Ubohý, die Armuth, Noth. Snaží se uvésti nás v ono u., ze kteréhož sme sotva vynikli. Pal. Dj. V. 2. 451. (Šd. ). A toho lánu i sedliska bez všech platů a podatků dědičně držeti mají, vše k lepšímu ubožství a chudých lidí nadepsaného špi- talu. Arch. II. 405. Cf. Ubožství.

352843   Ubožstviti Svazek: 4 Strana: 0265
Ubožstviti, ubošstvovati = ubožiti. Ubožstvo, a, n. = chudý lid, chudina, arme Leute. Bern. Také na Mor. Tč.

352844   Ubožstvování Svazek: 4 Strana: 0265
Ubožstvování, n. U. člověka. Sš. I. 30. Ubran, a, m. = uberman. Úbrana, y, f., obrana při zápasu. U. ve vojenství = defensiva. S. N. XI. 247. Ú. boční, die Seitenvertheidigung. Hradby bez boční ú-ny. Čsk. Cf. Zápas. Ubráněný, beschützt, vertheidigt.

352845   Úbradlo Svazek: 7 Strana: 0949
Úbradlo. a, n. = úskalí. Cf. Bradlo. Nár. nov. IV. č.3.

352846   Ubran Svazek: 7 Strana: 1394
Ubran, a, m., asalus, zastr. Pršp. 10. 25.

352847   Ubrání Svazek: 4 Strana: 0265
Ubrání, n., die Wegnahme.

352848   Ubrání Svazek: 7 Strana: 0949
Ubrání = škoda a p. K u. velikému a zhoubě dokonalé od soldatů jsme přišli. Melichar. Monogr. Unhoště 143.

352849   Ubrániti Svazek: 4 Strana: 0265
Ubrániti, il, ěn, ění; uhraňovati, ubrá- nívati, beschützen, erwehren. — něčeho před kým n. před čím. Jg., Th. Mně se zdá, že toho sama spravedlnosť páně pur- krabova ubrání, aby... Pal. Dj. V. 2. 322. Nech mia idú ubrániti, ženy mně chcú vínek vzíti. Sš. P. 440. — se. Jedni pravili: Ubráníme se, jiní zase: Neubráníme se. Kal. Mor. 1878. 34. Kteří utekli na věže kostelní, ubránili se tam. Pal. Děj. III. 2. 279. — co čím. Hory a Kolína mociú obránista. Dal. 165. — aby ne. Nemohl u., aby nepovstali zase konečně. Pal. Dj. III. 3. 212. — se před čím, lépe: se čeho. List. fil. VII. 144. — se čeho. U. se obavy. Dch. Aby zimy noční se ubránil. Sš. Sk. 143. V přátelský smír vešli a takto všech nepřátel svých se ubrá- nili. Ddk. II. 79. Také město Bernau ubrá- nilo se jich; Město ubránilo se útoků spoje- ného vojska; Počne-li, kdo to zastaví a toho u-ní?: Kterak země ta mohla by u. se dále návalu tureckého. Pal. Dj. III. 3. 50., IV. 1. 215., 122., II. 86. (Šd. ). — se čeho kdy Počali naléhati, aby volený arcibiskup také k volení připuštěn byl, čehož páni po dlou- hém zdráhání konečně také u. se nemohli. Pal. Dj. IV. 1. 25. — se čemu: zlodějům, vojsku. D., Sych. Aby se v domě škoda nestala, tomu se nikda neubrání. Us. Šd. Svědčí o neřestech zemi, kterým ani pan Jiří u. nemohl. Pal. Dj. IV. 1. 155. Mimo našich oken běží voda skokem, nemožu jí u. Sš. P. 277.

352850   Ubrániti se čeho Svazek: 7 Strana: 0949
Ubrániti se čeho. An bych sotva ubránil se trpkých reflexí. Pal. Rdh. III. 200. — Osv. I. 86., Mus. 1880. 481. — se čemu. Kdo nekradě, něciganí, ten se bídě neubrání. Slez. Šd.

352851   Úbranný Svazek: 7 Strana: 0949
Úbranný, Defensiv-. Ú. válka. Čsk.

352852   Ubranosť Svazek: 4 Strana: 0265
Ubranosť, i, f. = jakosť ubraného. — U. = selmdlosť, Armuth, Beraubung. Schön. exc.

352853   Ubranský Svazek: 4 Strana: 0265
Ubranský =ubrmanský. Ubraný; -án, a, o, weg-, abgenommen. U. mouka. Us. — U., vollends erschöpft. Samými výplatami jsme už celí u-ní. Na již. Mor. Šd. — U. = v lehký oděv oblečený, leicht angethan. — v co: v roucho. Kal. Bs. ps. 206., Světz. 1881. 93., Pk.

352854   Ubraný Svazek: 10 Strana: 0457
Ubraný strom = krásně květem nebo ovocem plný; také o ženě. Je celá ubraná = mnoho na sobě nese. Litom. 54.

352855   Ubrati Svazek: 4 Strana: 0265
Ubrati, uberu, uber, ubera (ouc), bral, án, ání; ubírati, ubírávati, ubrávati. U. = díl něčeho pryč vzíti, pomalu od něčeho bráti, weg-, abnehmen; počet od počtu odtahovati, abziehen; ubíráním schuditi, erschöpfen, ab- zapfen, berauben, ausziehen, erpressen; se = jíti, podali se, zabrati se, gehen, hinziehen, sich begeben. Jg. — co (odkud). Uber ze sudu svršek vrchovatý (bramborů). Us. U. paty — utéci, Reissaus nehmen. Rožn. Anak. 23. — komu čeho (čásť vzíti): hrachu. Ros. Voda břehu ubírá. Ros., Ml. U. ne- mocnému krve. Us. Dch. U. včelám medu. Us. — kde: u punčochy, abnehmen. — koho: své poddané (oloupiti). V. Mimo svůj plat je ubírali (vydírali). BR. II. 616. — komu na čem: na zásluhách, šp. m.: zásluh. Brs. 247. — s adv. Kradí ubírati, V., zpátkem. Har. — se. Kam se ubíráš? Den se ubírá (ubývá ho). Us. Ubiraj sa dcerko ma. Sš. P. 449. Těžko čerstvě jeti, když se kola ubírají (když se bláto na ně chytá). U Kr. Hradce. Kšť. — (se s kým) kam. Starý otec ubíral se se svým synem k městu lesem. Us. Tč. Král ubíral se k Rýnu a odtud do Flander; Ubíral se do Vircpurku ke dvoru císařovu. Ddk. II. 393., III. 219. Vsedl na kůň a ubíral se na jaře se svými do Prus. Ib. III. 92. (Tč. ). U. se do kostela, Ros., na smrť. Kram. Ubírají se na svá místa, na cestu. Us. Dch. Na po- koj ticho se ubíral. Ziak. Tož vodstvo před Boha se ubírá. Sš. Sm. bs. 80. Jak ty slova promluvila, hned se k zámku ubírala. Sš. P. 14. Všechna se do peří ubereš (budeš plna peří). Us. v Kunv. Msk. — se (kam) jak, na jak dlouho (kdy). Jen na čas boho- služby svojí do Jerusalema se ubírajíc; A vy- šed ubíral se podlé obyčeje na horu div- nou; Tudy se s důvěrou nejprve k němu s prosbou ubral. Sš. L. 8., 203., J. 201. (Hý. ). Kola se nám ubírala až po nápravy (blátem). U Rychn. Ntk. Když z Korinta po půldruhaletém tam přebývám do Jeru- salema se ubíral. Sš. II. 75. (Hý. ). — se kam proč. Sedlák hned za rozkazem na zámek se ubíral. Kn. poh. II. 124. — se nač. Ta zem na nohy se ubírá (chytá, lepí). Us. u Rychn. — se odkud kam kudy, jak, s čím. An Sichemané cestou se ku Pánu ubírali. Sš. J. 74. Hrobovým stínem hlubo- kého lesa dvé poutníků se cestou ubírá. Er. Kyt. 88. Ubírám se od vás k svému Bohu z údolí bolesti do vlasti slavné. Er. P. 518. Ot hradu na skálu (ubíral se, obcházel). Rkk. 27. Zástup Bavorů skrze zemi českou bez jeho svolení s davy k Boleslavu Chra- brému se ubírajících. Ddk. II. 77. Ubírati se ze světa. Us. Šd. Že pustou, osamělou cestou se domův ubírati bude; Když pak se Pavel z Řecka léta 58. ubíral na Filippy do Jerusalema; Od Jordana se ubíral do Galiley. Sš. Sk. 102., 191., 202., J. 64. (Hý. ). Tisícové s ním lesem se ubírali; Z Augš- burka přes Brenner se ubírajíc; Biskup Robert sotva se ubíral maně po cestách Řehoře IX.; Vojsko ubíralo se po cestě trstenické k Olomúci. Ddk. II. 408, 430., V. 191., 232. (Tč. ). — se s kým. Jak stala, s plejači sa ubírala: Poďme, pletci, plet do pola. Sš. P. 792. — se čím. Ubrati se peřím (zapeřiti se). U Chrud. Kd. (Keř) potřebuje většího kolíčku, zvlášť ubere-li se tak růžemi jako loni. U Rychn. — se odkud kdy (kam). Samou nocí se od nás ubírali. Sych. Před slunce východem ubí- rali jsme se na cestu. Ml. — se oč. On se moc o to ubíral (ucházel). Us. Vk. — se za kým, za čím. Za ním ubírali se po- mocní vojové; Za nimi ubíralo se ducho- venstvo; Národ veliké své muže poznával, jim porozuměl a za nimi se ubíral; Pře- mysl zjevně se ubíral za politikou oka- mžitého prospěchu; Vysocí prelatové po většině ubírali se za rozkazy papežskými; Ota osvícený posud ubíral se za vysoko vztýčeným praporem Staufův. Ddk. IV. 53., 243., 331., V. 27., 167., 293. (Tč. ). — se v čem jak. Čechy a Bavory v politice za- hraničné ubíraly se jedním směrem. Ddk. V. 149.

352856   Ubrati čebo čím Svazek: 7 Strana: 0949
Ubrati čebo čím: prkna hoblíkem. Us. — se kam jak. Ubírati se do světnice vážným krokem, Hrts., rovnou cestou do města, na lože, na odpočinek. Hrts., Osv. — se kudy: ulicí, táborem jako stín, Us. Kyt. — se sup. Záhy ubírej se spat. Mž. 22. — sa = vystrojiti se. Slov. Ssk.

352857   Ubrblanec Svazek: 9 Strana: 0354
Ubrblanec, nce, m. Šeb. 230. Vz Ubrblaný. v VII. 989.

352858   Ubrblaný Svazek: 7 Strana: 0949
Ubrblaný = broukavý. Rgl.

352859   Ubrčaný Svazek: 9 Strana: 0354
Ubrčaný, vz Brčati.

352860   Ubrečený Svazek: 7 Strana: 0949
Ubrečený = uplakaný. U. kluk. Us. Kšť. — U. = zapocený. U. okna. U Kr. Hrad. Kšť.

352861   Ubreptati Svazek: 4 Strana: 0266
Ubreptati, ubreptávati, müde schwatzen. — koho. — U. = breptavé vysloviti, her- plaudern. Ros.

352862   Ubrknouti Svazek: 4 Strana: 0266
Ubrknouti, knul a kl, utí; ubrkati, ubr- kávati = ulítnouti, wegfliegen. Ros. — komu odkud. Pták mi z klece ubrkl. Us.

352863   Ubrknouti Svazek: 7 Strana: 0949
Ubrknouti. Vz Čepička.

352864   Ubrłaný Svazek: 9 Strana: 0354
Ubrłaný = kdo pořád bríá. Mtc. 1900. 340.

352865   Ubrman Svazek: 4 Strana: 0266
Ubrman, vz Uberman. Vs. 570.

352866   Ubrman Svazek: 10 Strana: 0457
Ubrman. Vz o nich v Arch. XIX. 639.

352867   Ubrmaniti Svazek: 4 Strana: 0266
Ubrmaniti, vz Ubermaniti.

352868   Ubrmanové Svazek: 8 Strana: 0579
Ubrmanové či hadčí. Vz Kn. drn. LXIX.

352869   Ubrmanský Svazek: 4 Strana: 0266
Ubrmanský = ubermanský. Neměli toho činiti do výpovědi u-ské s mé strany; List se čtyřmi pečeťmi u-skými. Půh. I. 358., II. 577.

352870   Ubrmanský Svazek: 7 Strana: 1394
Ubrmanský. Od u. úmluvy nebylo od- volání. Wtr. Obr. II. 710.

352871   Ubrmanství Svazek: 4 Strana: 0266
Ubrmanství, vz Ubermanství.

352872   Ubrnice Svazek: 9 Strana: 0354
Ubrnice, byla tvrz u Libáně. Sdl. Hr. X. 311.

352873   Ubrocení Svazek: 4 Strana: 0266
Ubrocení, n., die Bespritzung, Befleckung.

352874   Ubrocený Svazek: 4 Strana: 0266
Ubrocený; -en, a, o = v krvi zbrocený, von Blut besudelt. V u. rouše. Br. — čím. Roucho krví u-né. BR. II. 882.

352875   Ubroditi Svazek: 4 Strana: 0266
Ubroditi, il, zen, ení a děn, ění, ubro- dívati, ubrozovati, durchs Schwemmen nass machen; se, sich nass machen (im Waten). — se, co kde: v kaluži. Us. Ostří mečův ubroďte v těle nepřítele. Dch.

352876   Ubrotiti Svazek: 4 Strana: 0266
Ubrotiti, il, cen, ení; ubrocovati = krví pokáleti, mit Blut beflecken, bespritzen. Vz Ubrocený. — co: roucho. Us.

352877   Ubroukati Svazek: 4 Strana: 0266
Ubroukati = uláti, ausschelten. — koho. Ros.

352878   Ubrouknouti se Svazek: 10 Strana: 0457
Ubrouknouti se = zabručeti. Rais. Lep. 288. -- se na koho. Rais. Lop. 123.

352879   Ubrousek Svazek: 4 Strana: 0266
Ubrousek, vz Ubrus.

352880   Ubrousiti Svazek: 4 Strana: 0266
Ubrousiti, il, en, šen, ení, ubrušovati, abschleifen, abwetzen. — co: kus kordu u. Ros. — čeho: nože (kousek). Jg. — co kde: špičku na noži. Tč.

352881   Ubrouskový. U Svazek: 10 Strana: 0457
Ubrouskový. U. kroužek. Nár. list. 1905. 131. 23.

352882   Ubroušecí Svazek: 4 Strana: 0266
Ubroušecí, Abschleif-. U. kolo, brus. Šp.

352883   Ubroušení Svazek: 4 Strana: 0266
Ubroušení, n., die Abschleifung.

352884   Ubroušený Svazek: 4 Strana: 0266
Ubroušený; -en, a, o = broušením tenší, kratší, abgewetzt, abgeschliffen. Us.

352885   Ubrtiti Svazek: 4 Strana: 0266
Ubrtiti, il, cen, ení = brt n. díru udě- lati, uvrtati, bohren. Us.

352886   Ubrus Svazek: 7 Strana: 0949
Ubrus. Ubrusec. Výb. I. 418. Cf. Kram. Slov. U. oltářový. Hnoj. Stoly ubrusy při- kryti. Pass. mus. 386. Vz Maso (hádanka). Přišly u-se práť (tu neděli po svatbě schá- zejí se ženy z příbuzenstva k malé hostině u nevěstiných rodičů, čemuž říkají práť u-se). Val Slavč. 83.

352887   Ubrus Svazek: 8 Strana: 0442
Ubrus. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 75. — U. = vejl (jeptišky). Wtr. Krj. I. 553. — U. (obrus) = obrusaná plachta. Phľd. 1894. 494. Cf. Rusati.

352888   Ubrus Svazek: 9 Strana: 0354
Ubrus. Padl pod stůl a mudrováním mu na u. už nepomůžete. Šml. V. 150.

352889   Ubrus Svazek: 10 Strana: 0457
Ubrus = látka lněná bílá s bílými vetka- nými květy. Čes. 1. XI. 117. Sr. Prostření, Vyhl. II. 195.

352890   Ubrus, u, ubrousek Svazek: 4 Strana: 0266
Ubrus, u, ubrousek, sku (zastr. obrusec, sce), ubrouseček, čku, m. = stolní pro- stěradlo, das Tisch-, Tafeltuch, die Tisch- decke: roucho k utírání rukou a úst při stole a jinde, das Handtuch. Jg. U. od briją, briti = tondere; srbsky a slovinsky brisati = utírati. Šf. Na Zlínsku obrus. Brt. Ubrus. V. Na stoly ubrusem přistřené talíře kladou se. Kom. J. 553. Ubrus tažený, Sych., Šp., oltářní, Jg., kávový. Kh. Ubrus na stůl, ku kávě; páska na ubrousek, das Servietten- band; u. nitěný; dej čistý u.: prostři u. Us. Dch. Zle si ubrusem setřel. Pal. Dj. IV. 2. 403. U. sněžné bělosti. BN. Pakli se jest zpovídal, má se utříti u-sem, totiž pokáním. Hus III. 189. Padl pod stůl a na ubrus mu pomoci nemožno (z vinného nelze učiniti nevinného). Šml. Světz. 1881. 295. U. ušpi- niti, pokáleti, umastiti, do prádla (špina- vého) dáti. Ubrouskem ústa si utříti. Chrám vyšehradský vybíral 1088. od každé klíč- nice hradu ročně jeden u. a jeden ručník. Ddk. IV. 153. Ubrus u Římanů. Vz Vlšk 194.

352891   Ubrúskaný Svazek: 4 Strana: 0266
Ubrúskaný, vz Zabrúškaný.

352892   Ubrusní Svazek: 4 Strana: 0266
Ubrusní, Tischtuch-. U. podnožky (ve tkadlcovství). Mtc. 1882. 159.

352893   Ubrusník Svazek: 4 Strana: 0266
Ubrusník, u, m. mappa, der Tafeltuch- baum. Rstp. 1335. U. pomoučený, m. tana- ria. Ib.

352894   Ubrusník Svazek: 9 Strana: 0354
Ubrusník, rostl. Vz Ott. XVI. 807.

352895   Ubrychati Svazek: 4 Strana: 0266
Ubrychati, bespritzen. U Uher. Hrad. Tč.

352896   Ubrychati Svazek: 10 Strana: 0674
Ubrychati v IV. d. 266 Dle Brt. Sl.: Ubrychtati.

352897   Ubryndati Svazek: 4 Strana: 0266
Ubryndati, besudeln, bekleksen, verder- ben. Us. Sd.

352898   Úbřez Svazek: 7 Strana: 0949
Úbřez, vz Vbřez (dod.).

352899   Úbřežník Svazek: 4 Strana: 0266
Úbřežník, a, m., der Strander. Šm.

352900   Ubřinkati Svazek: 4 Strana: 0266
Ubřinkati = zabřinkati, klimpern. — co komu na čem. Ať nám nějakou na té citaře ubřinká. Ros.

352901   Ubřuňkaný Svazek: 4 Strana: 0266
Ubřuňkaný; -cín, a, o, quickig, übel auf- gelegt (von Kindern). U Olom. Sd.

352902   Ubšiti se Svazek: 10 Strana: 0457
Ubšiti se = uraziti (hl. do boláku). XVIII. stol. Čes. 1. XII. 11.

352903   Ubúdati Svazek: 7 Strana: 0949
Ubúdati = ubývati. Svetla ubúda. Slov. Hdž. Čít. 135.

352904   Ubuditi Svazek: 4 Strana: 0266
Ubuditi, il, zen, ení; na Slov. -děn, ění = zbuditi, erwecken. — koho. D, Leg. Ubu- dichu jeho. ZN. Ktož vida zahynutie bratra ve snu hřiecha, neubudí-li ho, shřešie; Plís- kání nestatečné ubudí spanlivé a často pro- spěje z nějaké příčiny; Přistúpili sú k němu učedlníci jeho a ubudili sú ho. Hus I. 145. 232., II. 48. — koho z čeho: ze sna. Bj. Přís- nosť ubuzuje člověka z duchovního spánku. Sš. L. 51. — co kde. Aby jeho důvěru v něm ubudili; Aby touhu a snahu po něm u nich tím značněji ubudil. Sš. Sk. 36., 159. (Hý. ). — co jak. Ješto pohybem od Šimona způsobe- ným vnímavosť pro nové idey a dychtivosť po nich mocně ubuzena byla. Sš. Sk. 97. — koho k čemu. Kteří lidstvo ve hříších a nepravostech zamřelé k životu ubuzovali. Sš. J. 90. (Hý. ). U. jej chtiece k boji. BO. — koho čím: zpíváním, voláním. Mus.

352905   Ubuditi koho Svazek: 7 Strana: 0949
Ubuditi koho. Výb. I. 404., II. 639., Pass. mus. 382.

352906   Ubudnouti Svazek: 4 Strana: 0267
Ubudnouti, dnul, utí = ubyti. Na Slov. Bern.

352907   Ubudnouti Svazek: 9 Strana: 0354
Ubudnouti = ubyti. Proto nemoce ubudly. Sbor. slov. IV. 30.

352908   Ubudnutý Svazek: 4 Strana: 0267
Ubudnutý, vermindert. Na Slov. Bern.

352909   Ubudný Svazek: 4 Strana: 0267
Ubudný = probuzující, weckend. U. hlas. Sš. L. 51.

352910   Ubudování Svazek: 4 Strana: 0267
Ubudování, n. = vzdělání. Písně přimě- řené k u. blížnich. Sš. II. 131.

352911   Ubudovati Svazek: 4 Strana: 0267
Ubudovati = ustavěti, vzdělati, aufbauen, herstellen. — co. Bůh mocen jest u. stavbu církve. Sš. Sk. 240. — kde. Církev nového zákona ubudována je na základě zákona starého. Sš. I. 117. (Hý. ). — se = vzdělati, vzbuditi, napomínati se. Aby se vzájemně ubudovali. Sš. I. 24. (Hý. ).

352912   Ubudu Svazek: 4 Strana: 0267
Ubudu, vz Ubyti.

352913   Ubuchtovati koho po Svazek: 7 Strana: 0949
Ubuchtovati koho po hřbetě = natlouci mu. Vz Buchta. Us. Tč.

352914   Ubumbati Svazek: 4 Strana: 0267
Ubumbati = upiti, ab-, wegtrinken (o dě- tech). Kos. — čeho (drobet).

352915   Ubúřeněc Svazek: 7 Strana: 0949
Ubúřeněc, ňce, m., Brummbär, m. Slez. Šd.

352916   Ubůsti Svazek: 4 Strana: 0267
Ubůsti, vz Ubósti.

352917   Úbušek Svazek: 4 Strana: 0267
Úbušek, šku, m. = kyj, der Knittel.

352918   Ubušín Svazek: 4 Strana: 0267
Ubušín, a, m. U. hrubý a malý, Ubuschin, ves u Jimramova.

352919   Úbutový, vz Svazek: 7 Strana: 0949
Úbutový, vz Oubutový.

352920   Ubuze Svazek: 10 Strana: 0457
Ubuze, calumnia. Mam. F. 85b. 2.

352921   Ubuzení Svazek: 4 Strana: 0267
Ubuzení, n., die Enveckung. Debsachu pro u. Oloferna. BO.

352922   Ubuzený Svazek: 4 Strana: 0267
Ubuzený; -en, a, o, aufgeweckt, erwacht.

352923   Ubuzník Svazek: 10 Strana: 0457
Ubuzník, a, m. = protivník, hance, calumniator. Mam. F. 87a. 1.

352924   Ubuzovati Svazek: 10 Strana: 0457
Ubuzovati, vz Ubuze, Ubuditi.

352925   Ubyčest Svazek: 4 Strana: 0267
Ubyčest, a, m., osob. jm. Mus. 6. 66.

352926   Ubyčesť Svazek: 4 Strana: 0267
Ubyčesť, i, f., osob. jm. Mus. 6. 67.

352927   Ubyčiti Svazek: 4 Strana: 0267
Ubyčiti, ubytčiti, il, ení = škodu vzíti, úbytek, Schaden, Abbruch leiden. Št., Výb. I. 786. 6.

352928   Ubydlení Svazek: 4 Strana: 0267
Ubydlení, n. U. se = ubytování se, die Ansiedelung. Bůh lásku tu prokazuje u-ním se v duši lidské. Sš. J. 236.

352929   Ubydlený Svazek: 4 Strana: 0267
Ubydlený; -en, a, o = ubytovaný, ange- siedelt, einquartiert. — kde. Některé ve Fi- lippech u-né ženy. Sš. II. 149.

352930   Ubydleti se Svazek: 4 Strana: 0267
Ubydleti se, el, ení = ubytovati se, sich einquartieren, seinen Wohnsitz nehmen. — kde. Má Bůh takořka tužbu u člověka se ubydleti. Sš. J. 235. (Hý. ). — s kým. Ubydli se věčně s námi. Sš. Sm. bs. 92.

352931   Ubydliti Svazek: 4 Strana: 0267
Ubydliti, il, en, ení = ubytovati, ansie- deln. — koho: vojáky = ubytovati, ein- quartieren; se, sich ansiedeln, einquartieren. Bur. — koho, se kde. Nechtěl pak Bůh nadarmo tu plnosť v Kristu býti ubydlenu; Pohnut viděním ubydlil se Pavel v Korintu. Sš. II. 201., Sk. 215.