275001   Robství Svazek: 3 Strana: 0077
Robství, n., die Knechtschaft. R, koho zbaviti. Sš. L. 87. Býti v r. hříchu. Sš. J. 149. Ač ještě všemocna jest robství kletba. Kká, M. ž. 19. Nebude v r. živořiti. Tč. exc.

275002   Robščo Svazek: 7 Strana: 0581
Robščo, a, n. = robsko. Slov. Rr. Sb.

275003   Robuch, robych Svazek: 3 Strana: 0077
Robuch, robych, a, robušek, robyšek, ška, m. = robenec, der Knabe, zastr. Leg.

275004   Roburit Svazek: 10 Strana: 0334
Roburit, u, m., druh dynamitu. Dhnl. exc.

275005   Robustní Svazek: 7 Strana: 0581
Robustní = silný, z lat.

275006   Robustnost Svazek: 10 Strana: 0334
Robustnost, i, f. = síla, mohutnosť, za- valitosť, télnatost Je plný r-stj a rozjaře- nosti. Nár. list. 1903. č. 333. 13. a j,

275007   Robuš Svazek: 9 Strana: 0274
Robuš = vrub. Mus. ol. IX. 139.

275008   Robyně Svazek: 9 Strana: 0274
Robyně, ě, f. = děvka, ancilla. Ž. pod. CXXII. 2.

275009   Robyně Svazek: 10 Strana: 0334
Robyně, ě, f., ancilla, služka. Ž. pod. 122. 2. '

275010   Rocaillový Svazek: 7 Strana: 0581
Rocaillový, Grottenwerk-, Grottenar- beit-. Vasa v r-vém slohu. Exc. Dhnl

275011   Roccella Svazek: 3 Strana: 0077
Roccella, y, f. R, barvířská, r. tinctoria, lišejník. Šfk. 595., Schd. II. 256.

275012   Roccellin Svazek: 3 Strana: 0077
Roccellin, u, m.: C36 H16O14. Šfk. 396.

275013   Rocek Svazek: 9 Strana: 0274
Rocek, čka, m. = roční dítě. R. má udělat kroček (má už choditi). Hoř. 117.

275014   Rocení Svazek: 3 Strana: 0077
Rocení, vz Rotiti. V. — Měl jsem r. od otce = otec mne káral. V Krkor.š., Kb.

275015   Rococo Svazek: 3 Strana: 0077
Rococo, vz Rokoko.

275016   Rocoška Svazek: 8 Strana: 0340
Rocoška m. rozsoška. Dšk. Jihč. I. 38.

275017   Ročačka Svazek: 7 Strana: 0581
Ročačka, y, f., ein Jahr altes Mädchen. Bern.

275018   Ročák Svazek: 3 Strana: 0077
Ročák, a, m., jednoroční dobrovolník ve vojště, der einjährige Freiwillige. Us. — R., poklasný, der Oberdrescher. Us. v Tábor- sku. Kolár. — R., vz Roček.

275019   Ročár, ročál Svazek: 3 Strana: 0078
Ročár, ročál, a, m., z něm. Rothschär, ryba. D.

275020   Ročátko Svazek: 7 Strana: 0581
Ročátko, a, n., ein einjähriges Kind. Bern.

275021   Roček Svazek: 10 Strana: 0334
Roček Fr., č. právn. a spis., nar. 1860. Vz Ott. XXI. 870. — R. Jan, spis. Tob 214.

275022   Roček, čka, ročňák, a, ročák Svazek: 3 Strana: 0078
Roček, čka, ročňák, a, ročák, a, m., ro- čátko, a, n. = rok starý, Jährling, m., ku př. tele, hříbě. Puch. — Sych. — R. — rok. Us.

275023   Ročenka Svazek: 7 Strana: 0581
Ročenka, y, f.. Almanach, Jahrbuch, n. Dch.

275024   Ročí Svazek: 7 Strana: 0582
Ročí = roční. Slov. Hol. 219.

275025   Ročiak Svazek: 8 Strana: 0340
Ročiak, a, m. = kdo chodí za rok jednou n. dvakrát do kostela. Phľd. 1895. 215.

275026   Ročice Svazek: 3 Strana: 0078
Ročice, dle Budějovice, něm. Rietz, mě. ve Štýrsku. S. N.

275027   Ročina Svazek: 3 Strana: 0078
Ročina, y, f., annuita, Jahresrente, -zins.

275028   Ročina Svazek: 7 Strana: 0582
Ročina = roční splátka, dávka umořo- vati. Ott. II. 413

275029   Ročitě Svazek: 3 Strana: 0078
Ročitě — ročně, jährlich. Protož to po- svěcení v den smíru nějakou měrou r. se opětovalo. Sš. Ž. 85.

275030   Ročitě Svazek: 7 Strana: 0582
Ročitě. Koll. III. 166. a St. 770.

275031   Ročitě Svazek: 8 Strana: 0340
Ročitě. Vím to r. = určitě (přesmykn.). Brň. Brt, D. II. 167.

275032   Ročiti Svazek: 3 Strana: 0078
Ročiti, il, en, ení - rokovati, sich be- rathschlagen. Co tu ročíte? - mezi kým. Mezi sebou ročili a příměří učinili. Star. let. — se. Ročí se = jest tomu rok, es jährt sich. D. — Jg.

275033   Ročitý Svazek: 3 Strana: 0078
Ročitý = roční. Slow R. pensí. Koll.

275034   Ročka Svazek: 3 Strana: 0078
Ročka, y, f., nádobka dřevená, okov, Ge- fäss von Holz, n., Eimer, m. Slov. Hdk., D. — R., roček, der Jährling.

275035   Ročka Svazek: 10 Strana: 0334
Ročka, y, f., = drevená nádoba na no- senie vody s oblukovým uchom na vrchu. Slov. Phľd. XXIV. 483.

275036   Ročňák Svazek: 3 Strana: 0078
Ročňák, vz Roček.

275037   1. Ročně Svazek: 3 Strana: 0078
1. Ročně, ěte, n., ročňátko, a, n.,roční dítě, Jährling. V.

275038   2. Ročně Svazek: 3 Strana: 0078
2. Ročně, adv., jährlich. Kolik platí r. V Us. Vz Ročitě.

275039   Ročné Svazek: 3 Strana: 0078
Ročné, ého, n., roční plat, úročné, der Jahresgehalt, Šm.

275040   Ročné Svazek: 8 Strana: 0574
Ročné, ého; n. = výroční den. Slov. Kal. S. 140.

275041   Ročně Svazek: 9 Strana: 0274
Ročně, ěte, n. = roční ovce, zvíře. 1459. Věstn. uč. spol. 1899. 30., Fisch. Hosp. 172.

275042   Ročné Svazek: 10 Strana: 0334
Ročné, ého, n. = roční slavnost, mše. Za keho je to r. ? Slov. Nár. sbor. 1902. 17.

275043   Roční Svazek: 3 Strana: 0078
Roční, k roku náležející, Jahr-. Roční časy, Vid. list., částka, Us., den, počet, J. tr., počasí. Sp. — R., jednoho roku stáří, ein- jährig. R. víno, Kom., volek. V. — R., co rok trvá, jährig, einjährig. R, čas (rok), V., běh. D., j. tr. — R., na rok, za rok, jähr- lich. R. úkol, Kom., úroda, V., pronájem, Us., trh. D., Hus. I. 416 , lhůta, služebné, služné, cena, plat (Pňh. I. 376.), výslužné, J. tr., příspěvek, správa, daň, účetní rozvaha, prů- měr, potřeby, účet, podpora, přehled, Sp., důchodek. Dch. R. summa daně řádem vo- lebním vyměřená. ŘZ. 1850. č. 1. §. 12. Učiníme tu r. trh a budem kupčiti. ZN.

275044   Roční Svazek: 7 Strana: 1376
Roční soud = konšelský, jednou ročně konaný. Vz Wtr. Obr. II. 622.

275045   Roční Svazek: 9 Strana: 0274
Roční často m.: kaědoroční. Mtc 1901. 154.

275046   Roční doby Svazek: 10 Strana: 0334
Roční doby (co do počasí). Vz Vlasť. I. 215.

275047   Ročnice Svazek: 3 Strana: 0078
Ročnice, f., pl., roční slavnost, Jahres- fest. Gníd. — R., sg., roční mše za mrtvé, das Anniversarium. Hý., Bern.

275048   Ročnice Svazek: 8 Strana: 0340
Ročnice. R, 1895. stá r. Pavla Šafaříka. Nár. list. 1895. č. 49.

275049   Ročník Svazek: 3 Strana: 0078
Ročník, u, m., letopis, das Jahrbuch. Ročník některých novin. — R., helsine, Reš., zaječí noha, herba s. Petri, Aqu., herba se. Joannis, rostl. — R., a, m., ein Jahr alt. Na Ostrav. Tč. — R., dělník, zastr. Ždk.

275050   Ročov Svazek: 3 Strana: 0078
Ročov, a, m. R. hořejší, Ober-Rotschow, mě. v okresu lounském. — R. dolní, Pod- ročoví, klášter, Unter-Rotschow. Vz více v S. N.

275051   Ród Svazek: 3 Strana: 0081
Ród, roda, rodo = rád. Na Ostrav. Tč. Už som io ztracila, co sem roda měla. Sš. P. 240.

275052   Rod Svazek: 7 Strana: 0582
Rod. Cf. Mkl. Etym. 280., List. fil. 190. 165. nn. (Mz.). R. = pokolení, kmen atd. Rodem královským jsem jemu roven. Výb. II. 41. — R. = rodina. Páni rodů starých a nových. Výb. II. 1475. Dokud by r. pánů z Hradce stál; Kdyby r. sešel. Sbor. hist. IV 368., 369. Do vysokého rodu se dostati. Dač. II. 8. Aby se nesňala spolu dřéve, než sobě vyjdeta z rodu. Št Kn. š. 65. Je sám na rodě (jednorozený). Laš. Brt D. 261. — R. v mluvnici. Ženského rodu býti. Št. Kn. š. 34. O rodě jmen cf. : Brt. S. 3. vd. 26 , Brt. D. 162., Bž. 71., Kvř. Ml. 41., Nz. (Genus.). R. grammatický. Gb. Ml. II. 66 Rod děje slovesného a jeho výrazy. Ib. 164. Shoda v rodě. Ib. 68. Určení rodu substantiv. Vz D. LhRg. 56. nn. R. trpný sloves. Vz D. Lhrg. 133. Rod trpný sloves obyč. pomocí se, kde jím dvojsmysl ne- vzniká, jinak pomocí passivního příčestí. Ib. 233., 262. Shoda: Jak živ jsem s ním nemluvila. U Přer. Kd. Nechodívé synku, dyž tě děvče nesce, ona má za puntem samo boží dřevce. Sš. P. 292. — Ad str. 79. a. Poznamenání. 1. To je kluk naďatá. U Košice. Brnt. Ty pesská prevíte! U Pot- štýna. Ibl. Kluku šibeničná. Us. Ty chlape otrhaná. Jrsk. I to je chlap stará! Šml. Kluku bezbožná, lidem protivná! Všk. Sviňáku nečistá. Us. To je taškář taškář- ská ! D. Ty kluku měchatá. Semr. To je palič (= paličák) dubová! BPr. Ten ne- placha neplachovská. Šd. — Jinak zase: Ty gyzde gyzdavý. U Příbora. Mtl. Smo- tlacho smotlachovský; Počkej ty nešťá- penče nešťápený; Ty krsku zakrsalý; Tru- lante trulantský!; Zpropadenče propadený !; Gambal gambatý; Ty mršeno mršatá; Ty mršino mršinská; Ty stará dryndo!; Vši- vál všivavý; Všivec všivý; Ty všive všivý; Všiváku všivý; Ty všivoku všivý (laš.); Zloděj zlodějský; Ty čerte čertovský; Ty gizde gizdavý; Ty galgane galganský; Ty žabuále žabuálovský; Hromský, millionský chlape. Us. (většinou z Mor.). Vck , Šd., Tč., Škd. Cf. Cába, Cinta, Čuchon (2. dod.). Neogabanec neogabaný; Nekázanec neká- zaný; Žoliak neočatý. Sbor. sl. ps. I. 116., Dbš. Obyč. 44. Ty chramlo chramlavej! U Kr. Hrad. Kšť. Ty hloupá slívo! Us. I ty sakulente sakulentský. Us. I ty kluku vy- jevený! Us. Ndk. Rozhrabanče rozhrabanej! Kts. Zakrpený čoriak. Mt. S I. 117. Vzte- čený kluku! Us. Jg. Ghyzdák starý. Slez. Šd. Kysáč ukysaný. Brt. Vz článek o na- dávkách a převzdívkách v Jagićově Archivu für slav. Philologie. XII. 60. nn. a hl. 62. (Tam odporuje spisovatel všem posavadným výkladům a uvádí mnoho příkladů vzatých i z tohoto slovníku). Ve rčeních těchto, jež jsou vesměs významu potupného, klade se k substantivu mužskému adjektivum rodu ženského. Gb. Ml. II. 69. (konec). — R. stop dvojkový, lichý či lichodobý, trojkový, pětkový, sedmový (epitritský), daktylský, trochejský, paeonský, čtverkový. Dk. Poet. 233., 234., 263., 277., 286., 289. — R. sloves. Cf. Brt. S. 3. vyd. 93., Vm. 69., Bž. 213., Km. 1890. 148. Kdyby někto byl přemožen svědky křivými k bezživotí. Št. Kn. š. 146. Knihy učiněné někým jiným latině; Otec není od žádného učiněn. Ib. 1., 14. Testa- ment Erasmem napsaný. Beneš Optat. To opravuje Bl. v Grammt., lépe prý: od Erasma, čemuž Brt. Ruk. VII. nevěří.

275053   Rod Svazek: 7 Strana: 1376
Rod. Cf. Mách. 15, 77.

275054   Rod Svazek: 8 Strana: 0340
Rod. R. trpný. Testament Erasmem na- pravený dle Bl. Gr. 113. špatně m.: od Erasma, pravíť: trupská phrasis, ad personas non qua- drat. 114. Poznán bohem adhuc saeculo XV. viguit, nam lego: klášter založen králem Ja- nem pro: od krále Jana, Dob. Dur. 91. Vždy třtinou od větru klácenou býti ho znamenám. Arch. XIV. 360.

275055   Rod Svazek: 8 Strana: 0574
Rod trpný. Pakli by která vdána byla otcem, bratřími nebo strýci. Kn. drn. 72.

275056   Rod Svazek: 9 Strana: 0274
Rod. Sr. Zát. Př. XI. — Dějiny rodu v zemích čes. Vz Zbrt. Bibl. 275. -632. — R. grammatický na Císařovsku, vz Mtc. 1899. 161., na Hořicku. 79., 83. R. časoslov na Cí- sařovsku. Vz Mtc. 1900. 267. Shoda v rodě na Císařovsku. Vz Mtc. 1899. 162.

275057   Rod Svazek: 10 Strana: 0334
Rod. Dycky musí byť jeden v rodě, který druhé bodě. Slez. Vyhl. II 66. — R. Od- chylky v rodě substantiv v podřečí polni- ckém. Vz Hoš. Pol. 114.

275058   Rod, u, m Svazek: 3 Strana: 0078
Rod, u, m., strsl. rodb, partus, strind. ardh, gedeihen. Mkl. aL. (59. — R., rození, die Geburt, Koupel nového rodu (křest) ; přátelství po rodu; rodem z Alexandrie, Kat. 401., V., rodem z Prahy, Us., rodem Čech, šlechtic. D. Odkud jest rodem? Bl. 23. Jest rodem chudý. Dch. Třeba jsú já chu- dobného rodu, ale mne maměnka nedá leda- kemu; Přjechal do ní pán, z pekla rodem jeden sám. Sš. P. 315., 775. Sv. Dominik hispanské země (pouhý gt. na označenou místa, odkud pochodí) rodem. Pass. (543., Pref. (677. Kto sú sobě v rodu bratří nebo sestry (— vlastní bratři); A to byli přátelé rodem. Št. N. 90., 44. .Jsem rodem ž Aegypta. Pass. 324. Jsem rodem v Ožici. Arch. 1. 180. Klodoneus pošel jest rodem od kniežat. Pass. 506. Byl rodem žid. Sš. Mt, 14. Rodem z Me- diolana býti. Dal. 106. Rodu jednoho jsme všichni, protož nemáme býti pyšni. Hus. I. 379. Vysoký r. Hus III. 28. Jest (rodem) Pražín a nikoli Vídeňan. Šmd. — R., z jednoho kmene zplození, pokolení, kmen, plémě, der Stamm, das Geschlecht, Haus, die Abkunft, Herkunft, Abstammung. V. Z rodu slavného, vysokého, vzácného pošlý, urozený; rodu | dobrého, poctivého, šlechetného, starožit- ného; původ, počátek rodu. V. Kteří téhož jsou rodu a kmene, příbuzní a krevní přátelé slovou. Kom. Pochází z knížecího rodu. Kram. Člověk z nízkého rodu pošlý, z cha- trného, prostého, neslavného rodu narozený. V. Stydí se za svůj nízký rod. Kniha rodu. Sych. R. po meči, po přeslici. Us. Ještě nebyl v světě ten rod, jenž by trefil kaž- dému v hod. Prov. R, zhaslý, vymřelý; po- sloupnost rodu, znak rodu; nástupce z rodu. J. tr. Jan Smiřický rodu starožitného. V. Židé od Abrahama rod vedli. Sš. J. 50. Jdi a přiveď některé z našeho rodu, ať hodují s námi. Hus. I. 122. R. plný, die Vollbürtig- keit. Plným rodem od jednoho otce a ma- teře pošli. 1598. Ujcové krevní plného rodu. 1598. Rodové mladší, die jüngeren, r. srarší n. staří, die alten Geschlechter des Herrn- u. Ritterstandes. Gl. 297., Tov. 37. — R., v užším smyslu rodina, Familie, f. D., St. skl. Dítě rodu nemanželského. J. tr. Já jsem z rodu dobrého, z rodu tobě rovného; Ne- budeš-li moja, budeš bratra mého, přece musíš přijít do roda našeho. Sš. P. 178., 567. Smilství tělesné jest neřádné ženy s mužem ležení a každé údóv, jimiž rod móž býti, nepravé dotýkánie. Hus. I. 190. Jakož svině jie svój plod, též utrhač žére svój rod i syna i bratra i otce a zvláště jako zteklý jie a kúsá sám sě. Hus. I. 230. Měl jednu dceru na rodě (= ve svém rodě). Kld. 8. — R., více po- dobných věcí v jedno ponětí (jméno) sebra- ných, species, die Art, Vyšší ponětí sluje rod, nižší druh. Jg. R. zahrnuje více druhů, jimž podstatné znaky společné jsou. Vz S. N. Tato bylina patří do rodu x. — R. v mluv- nici, das Geschlecht. Rod jmen jest mužský, ženský a střední (věcný. Sš. II. 328.). Na Slov. mají místy jen dva rody: muž. a žen- ský. R, lze označiti na subst., adj., na mno- hých číslovkách, na zájmenech kromě zájmen 1. a 2. osoby, na příčestí. Mkl. S. 20. Rod grammatický (tvarový, 'mluvnický), nesho- duje se naskrze s rodem přirozeným (po- hlavím), neníť vše ve slovníku rodu muž- ského nebo ženského, co jím jest v přírodě a poměrné ještě méně jest věcí, které by i v mluvnici bezrodé čili, jak se říká, rodu středního byly. V té věci šla fantasie lidská svou cestou. Semité veškeré předměty na mužské a ženské rozdělili, u nich tedy rodu středního není. Indoeuropané přijali také rod střední a poznamenali jej v tvarosloví tím, že mu v nominativu, akkusativu a vo- kativu žádné zvláštní koncovky pádové ne- dávají. Rozdílů rodových šetří nejpřísněji a nejdůsledněji bez odporu jazyk český; ostatní jazyk)' slovanské vyhostily je z pře- chodníkňv a na mnoze i z výrokův. Gb. v S. N. Jména podstatná jsou významem a) mužská, b) ženská, c) střední. Vz Jméno (I. 646. b). Z významu jmen poznáváme při- rozený jejich rod. Jména podstatná mají z pravidla každé jen jeden rod určitý. Roz- díl vytýká se zvláštními slovy: býk, kráva; ohýbáním: pán — paní. Mřk. Některá jména jsou rodu společného, obojrodá (generis com- munis), snamenaji-li buď mužskou n. žen- skou osobu n. bytosť: choť (muž nebo žena), soudce, vůdce, nestyda, hosť, obhájce atd. Cf. Mkl. S. 25. — Pozn. 1. Když osobu muž- skou vůbec za věc soudíme, jest rodu žen- ského: O ty kluku chytrá! Cf.: Kluk darebná, klukovská, nerůdná. Us. Pse šibeničná! Us. Jg. Ďásle ďáslovitá Us. Ten kluk nepravá! Us. u Solnice. Milá brachu, to byla podí- vaná. Ib. O blázne nemoudrá. Er. P. 398. Kluk drzá, hanebná, komediantská, líná, mordiánská, neřádná, pitomá, povedená, pra- šivá, prohnaná, proklatá, pyšná, rozpustilá, sakramentská, svinská, ševcovská, šibalská, škrobená, škrobovská, uličnická, usmolená, usmrkaná, uvozdřená, všetečná, všivá, za- tracená, žalobnická, židovská; chlap chlap- ská, borová, dubová, furiantská, hloupá, hrubá, chytrá, lotrovská, mlsná, nečistá, ne- svedomitá, nevařená, nepečená, ožrala, stará, surová; chlapec ničemná; bandure hlavatá; darebák darebácká; lump lumpácká; lotr lotrovská; lenoch smradlavá, líná; žid smra- dlavá, vypálená (pfiffig); život zatracená; dub dubová; knedlík líná; vůl volská; osel oslovská, ušatá; kůň lenivá, scíplá. Prk. v Arch. für slav. Philologie. III. 5. Jak lze tyto adj. tvary vysvětliti? O tom píše Prk. v Km. (Nového běhu roč. I. č. 29.) takto: Mívá se za to, že jsou takové adjektivné tvary feminina, jež prý jsou tu oprávněna tím, ana každá nadávka je snížením, což prý velmi dobře se označuje femininem, sto- jícím níže než masculinum, které mívá ve skladbě před oním přednosť, nebo se praví, že femininum je tu analogií, ony nadávky (šelma, holota atd.) jsou prý obyčejně fe- minina. Leč důvody ty nijak neobstojí, ne- boť, abychom o prvním zcela pomlčeli, nejsou výrazy jako : šelma, dareba, ničema, ostuda, necuda a p. pouze femininy, nýbrž zhusta i masculiny. Správný výklad jest ten, že zmíněné tvary adjektivné jsou masculina na -aj, v něž asi ve 14. stol. rozpouštělo se ý : bayti, svatay, u payše atd. (Šf. Poč. 22.), z čehož později přehláskou povstalo obecné -ej: dobrej, svatej, bejt atd., které však někdy i starší může býti než y samo. Ježto pak nadávky jsou takořka ustrnulé tvary, uchovaly se v této formě, toliko že odsuly koncové j, za náhradu čehož dloužily a, ovšem vlivem zvuku. Takto z kluku klu- kovský vzniklo: kluku klukovskaj, kluku klu- kovská atd. Co do zdlouženého a za náhradu odsutého j sr. dat., lok. sg. fem. jí z jé a to z jej, té z tej. Vz J. Dále sr. i naše adj. masc. na -ý co do zdloužení. 0 též věci mluví Prk. v Archivu für slav. Philologie III. 6. obšírněji připojuje ku konci: Für meine Ansicht über den Charakter der attrib. Adjektiva will ich noch einen, wie ich dafür halte, trittigen Beweisgrund anführen, der das am meisten ins Gewicht fallende svn- taktische Moment betrifft. Die betreffenden Adjektiva nehmen nämlich in den Casus obliqui eine Form an, die uns über ihr wahres Genus nicht im geringsten im Zweifel lässt; es lautet ja der sg. gt. akk.: kluka klukov- ského, dat. kluku klukovskému, lok. kluku klukovském, inst, klukem klukovským, pl. nom. vok. kluci klukovští. Nie wird dem attrib. Adj. die Endung des fem. gegeben, was unbedingt stattfinden müsste, wenn es wirklich ein femin. wäre. Uiberdiess zeugt für den männlichen Charakter des attrib. Adj. der Umstand, dass, wenn noch ein an- deres attrib. Adj. o. Pronomen mit unbe- stimmter Endung hinzutritt, dieses immer die Form des masc. bekommt: kluku ni- čemná jeden, tenhle chlap hrubá, zač stojí ten zatracená žebrákoj psí život (so hörte ich in Příbram); die mit bestimmter Endung können sowohl auf -á als auf ihre gewöhn- liche Form des masc. (-ý) ausgehen: tako- váhle (takovýhle) lenoch líná. Schliesslich sei noch bemerkt, dass die erwähnten Adj. fast ausnahmslos hinter dem Subst. zu stehen pflegen, was ebensowohl zur Abstreifung des j als zur Verlängerug des a sehr viel beitrug. Denn man gebraucht die erwähnten Formen meistens im Vokativ und da hinter diesem bei der Aussprache eine natürliche Pause stattfindet, so verweilt unwillkührlich die Stimme länger bei dem zuletzt hervor- gebrachten Vokale a, der sich dazu schon durch seine Breite ganz vortrefflich eignet, und das j wird kaum hörbar, bis es endlich durch die Länge des á gänzlich verdrängt wird. Světozor (1878.191.), Jir. (v Mus. 1878. 312.) a Gb. (v Listech filolog. 1878. 78.) ne- přistupují k tomuto mínění Prusíkově. Jiné mínění o věci pronesl Bž. píše: Neshoda rodová adjektiva se substantivem v nadáv- kách, jako: kluku klukovská, chlape ne- řádná a p. vykládána druhdy degradací rodu, t. j. na označenou opovržení přidáno prý schválně k podstatnému jménu rodu muž. adjektivum v rodě ženském. Jiný vý- klad v nejnovější době podal Fr. Prusi k. Dle něho nejsou vzmíněná adjektiva rodu ženského, nýbrž jsou to prý zastaralé vo- kativy muž. rodu; když -ý rozvedeno v -aj (ve XIV. stol.), říkalo se prý „kluku klu- kovskaj", záslovné -j se pak prý odsulo a zůstal tvar „klukovská". Tomuto výkladu odporuje mimo některá podřečí, kdež sly- šeti jen klukovskej, jako na Valašsku, na Slovácku (na Hané: klukovské), anebo tvary v -ej i v -á vedlé sebe, jako v jižních Če- chách a v západní Moravě (Horáci), též rčení, jež Pokrok v čís. 84. na r. 1878. jakožto ve Hradecku obvyklé uvádí: „ty osle jakási". Zde nelze pomysliti na odsutí hlásky j (ja- kýsi — jakajsi == jakási), neboť j nestojí v zásloví. Ostatně přičiňujíce přípony -si k adjektivům a náměstkám ve rčeních po- dobných opovržení, jež jimi zároveň se pro- jadřuje, ještě zvyšujeme. Stůj ž zde třetí výklad, jímž lze vzmíněnou neshodu vy- světliti. Nejčastěji traktýrují se podobnými epithety ženštiny nevzdělané. Kdo nechceš věřiti, jdi do Prahy na ovocný, nebo do Brna na zelný trh, i nebude ti dlouho če- kati, abys z vyřídilek dám. jež na jmeno- vaných místech živnosť svoji provozují, uslyšel celou litanii nadávek nejhrubšího rázu (zrna). Že pak z pravidla ženština ženštině podobnými názvisky lichotí, není divu, že jak substantivum, tak i příslušné k němu adjektivum (epitheton ornans!) jsou rodu ženského. Taková lichotivá názviska jsou : ty kachno pitomá, klepno pleskavá, klevet- nice klevetářská, žábo žabatá, kňouro kňou- ravá, kobylo hloupá, babizno jedovatá, euchto hanebná, důro shnilá atd. Přechod od těchto k substantivům rodu muž. tvoří podstatná jména vyzvukující v nominativě sing, v a, jichž o rodě mužském i ženském v témž tvaru užíváme; na př.: darebo daremná, mrcho škaredá, brepto breptavá, potvoro nepodařená, kůže shnilá, hubo nevymáchaná, kostrbo nečesaná, kočko mlsná, ostudo o- studná, slinto uslintaná, troubo troubovitá a j. v. Pak následují podst. jména muž. rodu.v -a, s nimiž shoduje se příslušné ad- jektivum dle rodu graminatického, nikoli dle rodu přirozeného, jako: ty ochlamo bídná, ťuťo hloupá, loulo troubovitá, ťulpo ťulpovská, ničemo ničemná atd., a souborná: holoto nečesaná, roto zlodějská, bando ci- kánská atd. Když pak forma adjektivná v -á ustálila se při podobných jménech, užíváno ji lichou obdobou i u těch podst. jmen rodu mužského, jež v nominative sing, nemají -a, jako: kluku klukovská, kate katovská, osle oslovská atd., ano přidává se i k rodu střed- nímu, jako : hovado hovadská. Poslední pří- klad jasně dokazuje, že tu není ni degra- dace rodu (byloť by tu naopak jakési po- výšení rodu!), ani nevzniklo -á z -aj (=ý) odsutím záslovného -j, neboť vokativ zněl by správně: hovado hovadské. Že ostatně týž tvar adj. nepřiěiřmje se jen k podstat, j menftm, nadávku a opovržení označujícím, a že tedy na degradaci rodu mysliti tu nelze, dokazují rčení: to je povedená ferina (ač i: povedený f.), to je zatrolená šelma (v již- ních Čechách: zatrolenej), to je dobrá kopa, prohnaná liška a pod. (Ct. hořejší: Milá brachu, to byla podívaná. Us. u Solnice). Nejvíce tedy nadávek (podst. jmen) jest rodu ženského, a ženský rod adjektiva je nutný. Velmi mnoho je též jmen v nominative v -a vyzvukujícíeh, jichž užíváme o obou po- hlavích, anebo jen o mužském, ale adjek- tivum shoduje se dle rodu grammatického. Tak ustálil se adjektivný tvar v -á v na- dávkách, i užíváno ho pak z pravidla- lichou obdobou i při těch nemnohých jménech rodu mužského, jež v nominative sing končí se souhláskou. — Pozn. .2. Ve vých. Čech. dává se někdy místo adjektiva substantivum do instrumentalu s předl. s: kluku s klukem, darebo s darebou, vochlamo s vochlamou, vobejdo s vobejdou, votrapo s votrapou atd. i Ltk. — Cf. Což díš pak, ty panno pyšný, tociž leč jsi muž leč žena v panenství. Št. Potom Jan poče chovati jie, čistý děvka děvky čisté; Josefu otdána bieše, děvka za děvku čistého. St. ski. III. 81., 2. — Pozn. 3. Tři jménech zvířat rozeznáváme rod slovy: su- mec a samice : vrabec samec, vrabec samice. Kz. — Pozn. 4. Jména přídavná, jak všecka jména rázu přídavných připouštějí trojí rod a to tak, že mají buď pro každý rod tvary zvláštní (jsou zakončení trojího) anebo mají pro všecky tři rody jeden tvar společný (jsou jednoho zakončení)! Bž. 64. — Pozn. 5. Ad- jektivum bez příslušného substantiva ozna- čuje často v rodě muž. buď muž. individuum, buď osobu vůbec: vrchní, hajný, důchodní, mýtný, radní, strážný. Chudý s bohatým nehoduj. Br. Ona byla chudých máti V. Věrným v službě nepřekážejí. Kat, 54. (Mkl. S. 26.). — Pozn. 6. Adj. prisvojovací ozna- čují v singuláru rodu mužského místo (možno doplniti hrad): Bavorov, Třebetov. Ib. — Pozn. 7. Adj. označují v rodě střed. sg. daň, poplatek : lesné, mostné, cestné, školné. Ib. 27. — Pozn. 8. Přisvojovací adj. označuje v rodě žen. sg. paní. Králova to ráda slíbí. Kat, 578. — Pozn. 9. Femininum adjektiv má v sg. někdy význam, který rodu střednímu sluší. To není možná (možné). Mkl. S. 31. — Pozn. 10. Též většina náměstek připouští trojí rod, a mají buď pro každý rod tvary zvláštní n. pro dva, n. i pro všecky tři jeden tvar společný, liž. 04. -- Zakončením jsou jtu. podstatná rodu mužského n. ženského n. střed- ního. Ze zakončení jmen poznáváme jejich grammalický rod. Vz Jméno (ku konci), Bž. 72. — Pozit. Ve složených slovech, řídí se rod posledním členem: drvo-štěp (m ), kolo- masť (f.). Hš. — Rod sloves označuje po- měr, ve kterém podmět a činnosť k sobě vespolek se mají. Podmět totiž činnosť tva- rem slovesným vyjádřenou aneb a) provádí, koná, je — činný; anebo ji 2. trpí, je — trpný; anebo ji c) i činí i trpí, je i činným i trpným zároveň n. ve stavu nějakém tak, že jej ani činným ani trpným nazvati nelze. Dle toho jest r. sloves trojí: činný, střední, trpný. Bž. 166.- R. činný (activum), když činnost od podmětu samého vychází, Zk., když podmět něco činí, vykonává, působí: chytám, miluji, držím. Kz. Strany tvarů činného rodu vz Kz. str. 105.-134., Zk. Ml. I. str. 88. —134., Bž. 177. atd. -- R. trpný (g. passivum), když podmět předmětem jest činnosti odjinud vycházející. R. trpný vy- slovuje tedy o podmětu svém, že jest před- mětem činnosti s jiného podmětu naň pře- cházející. Zvláštní tvary pro passivum vy- vinuly se jen pro některé časy a jen v ně- kterých jazycích indoeuropských, zejména ve sanskrtě a řečtině; jinde buď medium místo jeho zastupuje, jako na př. v řeči. a lat., í)ť(J'o/f«f a amor, vlastně dám si, miluji se, buď složením příčesti trpného se slove- sem pomocným se tvoří. Tento způsob pas- siva ve všech jazycích moderních opanoval, ve starých pak, které medium n. jednoduché passivum měly, vedle těchto co forma peri- frastická se uvádí na př. amatus sum. Slo- vanština vyjadřuje rod trpný buď příčesťim trpným, přítomným n. minulým spojeným s býti, anebo formou činnou se zvratným zájmenem se. Gb. Čas přítomný opisuje se obyčejně pomocí se formou činnou aneb se nahrazuje první n. třetí osobou množného čísla rodu činného: dává se, vídá se, vídáme, dávají. Kromě toho skládá se z bývám, jsem a trpného příčesti děje nedokonaného : bývám (jsem) chválen, tupen, milován, nesen, há- zen. Vz doleji 5. Příčestí děje dokonaného se jsem dávají řecké perfektum n. latinské perfectum logicum (absolutum): zavřeno jest = zavřeno bylo a posud jest zavřeno. Ve slohu vznešeném zvláště biblickém jsou tyto passivní tvary přečasto pouhými aori- sty: ukřižován umřel a pohřben jest. V čase budoucím činí končící příčestí trpné s budu čas buďto budoucně skonalý, rovný latin- skému futuru exactu aneb obyčejný budoucí končící rovnající se končícímu futuru: Ten dům na druhé léto bude vystavěn = vy- stavěný, bude státi vystavěný (aedificata erit) aneb: vystaví se (aedificabitur). Tn. Vz Příčestí (II. 1010. a.) Vz také dole: 5., Kotsmichův program brněn, slovan. gym- nasia z r. 1869., Listy filolog. III. 215. O tvoření tvarů rodu trpného vz Zk. Ml. I. str. 134.—140., Bž. 213. Kz. str. 132.—133. atd. Rodu trpného užívá se: 1. při časoslovech přechodných,, když se akkusativ, jenž předmětem časoslova přechodného jest, převede do nominativu a podmětem věty se stane, nominativ pak do instrumentalu nebo do genitivu s předložkou od nebo do akku- sativu s předložkou skrze, časoslovo pak do rodu trpného v témž čase a způsobě Jest-li pak v rodě činném na předměte časoslova ještě zavěšen akkusativ výroku, tehdy oba akkusativy přejdou v nominativ. Rozpustím je lačné do domů jejich — rozpuštěni budou ode mne (mnou, skrze mne) lační do domův svých. — Pozn. 1. Akkusativy místa, času, míry, ceny zůstávají v akkusativu. Čtyry kopy cenili nám koně toho — čtyry kopy ceněn jest nám kůň ten. — Pozn. 2. Před- mět rodu činného ponechává se někdy v akku- sativu. Rozkázal, aby jich toliko polovici dáváno bylo. V., Br. Vz Akkusativ. — 2. Při časoslovech podmět ných jen bezosobně t. j. v třetí osobě sg. rodu. středního. Té noci málo spáno bylo. Jg. — 3. Při časoslovech předmětných bezosobně aneb osobně obzvláště při časoslovech, která se v rodě činném pojí s genitivem nebo instrumentalem. Spravedli- vému na zemi odplacováno bylo. Br. Chtěje dosáhnouti požehnání, pohrdnut jest. Br. Velmi nesnadná té věci stráž, kteráž od mnohých žádána bývá. Mudr. — Pozn. 1. V strsl. i u takových sloves, která v aktivu s dativem se pojí: brat od brata pomaga- jem?. (pomagati komu). Mkl. S. 26tí. — Pozn. 2. V řečtině tvoří pass. také slovesa, která předmět v gt, n. dat. mají. Vz Curtius 483., Kühner 150., Krüger 52. 4. 1., Ndr. 329. — 4. Věty záporné vynášejí se v rodě trpném osobně n. neosobně. Pavezy nebylo vidino mezi nimi. Br. Ty peníze podnes zaplaceny nejsou. Vz Genitiv.—5. V jazyku českém není zvláštní formy trpné. Obyčejně se opisuje, jak již praveno, příčestím trpným a slovesem býti, bývati. Vz nahoře. — Jinak se rod trpný opisuje: a) rodem zvratným. Neřesť se v zemi páše. Háj. Ctnost' se se žádným nerodí, nýbrž teprv v životě na- bývá se. Mudr. Dokonal se výklad delší na desatero přikázanie. Hus. I. 285. Rozkoš, která se mnohých pomocmi brání. Jel. Vz Listy filolog. III. 216. — b) Časoslovy dáti se a lze s infinitivem časoslov přechodných. Dosti jsme se mámiti dali. Kom. Dal se při- nutiti. Us. (Bž. 214.). Lze poznati. Ndr. §.702. — c) Časoslovy býti, míti se s příslušnými
jmény. Kdo jiným pohrdá, sám v pohrdání
bývá. Br. Ode všech národů ve vážnosti se
mají. Kom. — d) Časoslovy míti, bráti,
vzíti, přijímati, trpěti s příslušnými jmé-
ny. Spravedliví za své skutky vezmú odplatu.
Br. Volám-li pro nátisk, avšak nemám vysly-
šení. Br. Umenšení bráti, vyslyšení míti. Us.
Bž.214. —e) Časoslovy přijíti, přicházeti,
dostati se, s jmény časoslovnými, která
v sobě význam rodu trpného nesou. Sněm
k odložení přišel. Háj. Nepřišla mně k vidění
ani k slyšení radosť nebeská. Přijíti v za-
pomenutí. Us. — t). Zvláštní formou vynáší
se rod trpný při časoslovech od jmen pří-
davných odvozených, když se povídá, k jaké
vlastnosti věc přichází: zčerveněti, zčerněti,
zmodřeti, zhloupěti; rod činný: zčerveniti,
zčerniti, zmodřiti, zhloupiti. Zk. Cf. Mkl. S.
76., 264, S. N. VI. 147., VIII. 671., Ndr.
§. 702. a násl., Program gymn. brněn, z r.
1869. (O poměrech časových passiva čes. V.
Kotsmich), Lišty filolog. III. 215. a násl. —

275059   Rôda Svazek: 7 Strana: 0582
Rôda, y, f.= přirozenosť, natura. Slov. Poznaj, kej si rôdy. Hrbň. rkp.

275060   Rodácký Svazek: 3 Strana: 0082
Rodácký, stammbrüderlich. Us. Dch.

275061   Rodáctví Svazek: 7 Strana: 0582
Rodáctví, n., Stammesart, f. Dch.

275062   Rodáctvo Svazek: 3 Strana: 0082
Rodáctvo, a, m., Stammgebrüder. Šm.

275063   Rodačka Svazek: 3 Strana: 0082
Rodačka, y, f., rodička, rodilá, geboren, gebürtig. Slov. Odkud jest r.? Bern.

275064   Rodák Svazek: 3 Strana: 0082
Rodák, a, m., v té zemi, v tom kraji ro- zený, tuzemec, der Ingeborene, Landeskind, n.; téhož rodu, der Stammbruder. Šík. Milé rodáky naše mezi Cechy, Moravany a Slo- váky. Světz.

275065   Rodal Svazek: 10 Strana: 0334
Rodal, u, m. Sv. rodal u židů = starý zákon Jrsk. VII. 2. 14., Pov. 217.

275066   Rodan Svazek: 3 Strana: 0082
Rodan, a, m., z lat. Rodanus, re. Rhône ve Francii. S. N.

275067   Rodce Svazek: 3 Strana: 0082
Rodce, e, m. = rodič, zastr. Rozk.

275068   Rodea Svazek: 7 Strana: 0582
Rodea, e, m. = rádce. Laš. Tč.

275069   Rodec Svazek: 3 Strana: 0082
Rodec, dce, m., pionites, kámen, zastr. Aqu.

275070   Rodek Svazek: 3 Strana: 0082
Rodek, dku, m. = strop. U Sumberka na Mor. TJ.

275071   Rodelgar Svazek: 3 Strana: 0082
Rodelgar, lodelgar, u, m., lék. Vz Sal. 245.

275072   Roden Svazek: 7 Strana: 1376
Roden, dna, m , pertuita, zastr. Pršp. 13. 85.

275073   Roděňák Svazek: 9 Strana: 0274
Roděňák, u, m. = skrojek chleba. Jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 28.

275074   Roděnec Svazek: 3 Strana: 0082
Roděnec, nce, m. = pokrevník, der Ver- wandte. Ziak.

275075   Rodeník Svazek: 3 Strana: 0082
Rodeník, u, m., houska vánoční, der Weihnachtstriezel. Us. u Buděj. Jg.

275076   Rodeník Svazek: 10 Strana: 0334
Rodeník. Mám v Slov. = vánoční houska, Us. u Buděj. Ale tam toho slova neznají, ta houska slove tam: calta. Ale u sv. Jana (vsi) je rodeník, roděník (roditi = košík pe- čiva, ovoce atd., který posílá padlé děvče svému hochu; když pak tento význam vy- bledl, užívají tam toho slova ve smyslu , výslužky'. Kub. List. fil. 1902. 251.

275077   Rodenka Svazek: 7 Strana: 0582
Rodenka, y, f. = rozenka, dcera.

275078   Rodenské Svazek: 3 Strana: 0082
Rodenské alpy. Vz Krč. 254., 349.

275079   Roděný Svazek: 7 Strana: 0582
Roděný = rozený. Slov. Bern.

275080   Rodianec Svazek: 7 Strana: 0582
Rodianec, nce, m. = roděnec. Slov. Hrbň. Rkp.

275081   Rodice Svazek: 3 Strana: 0082
Rodice, vz Rodička.

275082   Rodíce Svazek: 9 Strana: 0274
Rodíce, e, f. Svatá r. (rodičko). Hod. 14. stol. Mus. fil. VII. 91.

275083   Rodicí Svazek: 3 Strana: 0082
Rodicí, Geburts-. R. údové, V., list, D., nástroje ro8tlin (samicí). Rostl. Vz Úd.

275084   Rodiciť sa Svazek: 8 Strana: 0340
Rodiciť sa = pokládati se za příbuzné. Oni boli nevlastná sestra môjho tatíčka. Ale keď tak ostali bez všetkého a môj tatíčko predsa mali dačo po matke, nuž sa ani veľmi nerodičili. Phľd. XIII. 257.

275085   Rodický Svazek: 10 Strana: 0334
Rodický stařec (rodinný otec). Msn. II. 11 R. vlasť = rodná. lb. 23., Od. 193.

275086   Rodicování Svazek: 8 Strana: 0574
Rodicování, n. = házení vejce na boží bod velikonoční přes střechu nebo do výše, při čemž se křičí: Rodiče, rodiče, červený vejce! Chodsky. Vz Čes. 1. VI. 13-1.

275087   Rodicství Svazek: 8 Strana: 0340
Rodicství, n., Eiterschaft, f. Sterz. I. 795.

275088   Rodictvo Svazek: 7 Strana: 1376
Rodictvo, a, n , prosapia, zastr. Rozk

275089   Rodič Svazek: 3 Strana: 0082
Rodič = rodič, zastr.

275090   Rodič Svazek: 3 Strana: 0082
Rodič (dříve rodie), e, rodiček, čka, m. = roditel, otec, der Erzeuger, Vater, V. R., příp. -cj?. Mkl. B. 331. R. má nad dietě jako nad kus svého těla přirozené panstvie. Otčim a macecha na pastorky ne tak laskaví jsou, proto že žádný z nich rodičem není. Kom. — Rodiči n. rodičové, pl. = více ro- dičů, plures parentes; všichni, kteří jsou rodiči, kteří rodí (plodí), otcové, tatíci a matky (Chč. P. 52. b); rodiče (nora., akk. a vok.) n. rodičové, Ü, ům, ích, i = otec a Matka, die Eltern. Tvar rodiče má Mkl. za formu neživotných (dle Pláště), cf. Koně; Kts., Bž. 91. a jiní za zastaralý nominativ dualu; ostatní pády pravidelné dle Hráč. Ale někdy rodiči — rodiče. Br., Us., Hus. Vz doleji. Dvé osob rozdílného pohlaví stanou se r-či, když zplodí a porodí dítky. S. N. Dětem rodičové (V.) mnoho povo- lují. Kom. Pakliť rodiči kde scházejí. Br. Po Bohu největší dobrodinci tvoji jsou ro- diče. Us. R-či upozorňují děti své na onen den. Us. Té. Rodičové synóm hromážditi mají. Vš. II. 11. Brání mně r-če; S pánem Bohem, mí staří rodiči, s pánem Bohem buďte rodiči rozmilí; První je soužení, dyž rodičů není. Sš. P. 421., 452., 456., 504. Rodiče nerodíce, co mi po nich. Us. Kal. R-čóm kto otplatí, jenž sú dali bytnosť těla? Hus. I. 142. Rodiči, otec a mátě, jenž sú nás urodili, mají býti od nás ctěni, neb sú nás učinili, krmili a učili; R-či těla mají ctěni býti. Hus. I. 142. Od jedněch rodičů pošlí (vlastní bratří). Kom. Mezi rodiči a dětmi. V. Má rodiče na živě. Us. Děti po- slúchajte r-čóv ve všech věcech. Hus. II. 31. Rodiče vlastní, nevlastní (otčim, macecha). R-če a děti, jejich práva a povinnosti (v strč. právě), vz Rb. str. 145. — 148., 271. Strany přísloví vz: Cikánče, Dítě, Jablko, Kočka, Matka. Orel, Otec, Semeno, Sova, Starý, Syn, Šlechta, Zlý. — R., zakladatel, původce, Ur- heber, m. Cicero výmluvnosti římské rodič. Jel. — R., z jednoho rodu, příbuzný, der Verwandte, cognatus, consanguineus. R. kralóv, Mojžišov. BO.Jeden z panoší bisku- pových, r. toho, jemuž byl uťal ucho Petr. ZN. Jitka učini biskupem rodiče svého (jed- noho ze svého rodu. Proch.). Dal. — R., rodilý, pošlý od někud, gebürtig. R., který se tu narodil a vychován. V. Měštěnín a r. římský. V. Jest rodič pražský, Har., z Prahy. Us. Rodič markrabství moravského. Žer. — Pozn. Rosa má tento význam za spatný, poněvadž má rodič význam aktivní a zde se užívá tohoto slova ve významu passivním. Také Brs. 154. má za starší a přesnější slova: rodilý, rozený, rodem. Vz tato slova.

275091   Rodič Svazek: 7 Strana: 0582
Rodič. Št. Kn. š. 42 , Cor. jur. IV. 3. 1. 428, IV. 3. 2. 438., Mkl. Etym. 280. Dřeve neukúsneš, rodičů uprosíš. Us. Bart. Rodiče své usmrcuje, kdo jim žalosť způsobuje. Sb. uč. Které dítě bije rodiče, tomu prý po smrti ruka zčerná a z hrobu vyčnívá. Mus. — R. = příbuzný. Sv. ruk. MM. 293., V. I. 239.

275092   Rodič Svazek: 8 Strana: 0340
Rodič. Kdo svojho rodiča povliekol pred prah, toho vlastné deti povlečú za záhumní. Slov. Zátur. Ani u vlastních r-čov mu nebolo lepšie. Slov. Nov. Př. 623.

275093   Rodič Svazek: 9 Strana: 0274
Rodič. V skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 128. Jací r-če, takové dítky atd. Vz Zát. Př. 3 35a., VII. odst. 7.

275094   Rodiče Svazek: 9 Strana: 0274
Rodiče = dřeváky. Horažď. Kub. 156.

275095   Rodiče Svazek: 10 Strana: 0659
Rodiče. Jejich pojmenování (táta, máma, tatíček atd. ). Vz Brt. Sl.

275096   Rodička Svazek: 7 Strana: 0582
Rodička. Křeče, poloha rodiček (rodi- telek). Kžk. 468 — R. = matka. Št. Kn. š. 91 10. Chrám r-ky Páně, Unser-Liebfrauen- Kirche. Dch. — R. = příbuzná dle rodu, Stammverwandte. Št. Kn. š. 298. 13. R-čky třetieho pokolenie pojímají. Mill. 115.

275097   Rodička, y, rodiče Svazek: 3 Strana: 0082
Rodička, y, rodiče, e (zastr.), f. == rodi- telka, die Gebärerin, Gebärende. Bába, která při ženách rodících aneb rodičkách pracuje. V. Jsou bolesti rodičky. Kom. — R., matka, die Gebärerin, Erzeugerin, Mutter. R. boží. V. Svatorušenie, r-čky poskvrnění, panny porušenie, cizoložstvie a obecné smilstvie, každý ten hriech má své zvláštní obtieženie. Hus. I. 205. Povedu tě do domu matky sté a do pokojíku rodice své. Hus. III. 93. — R., z toho rodu pošlá, příbuzná, die Ver- wandte. Alžběta tvá rodička. ZN. Zda jmáš kterú svú rodičku nebo kterú přietelničku. St. skl. — Dal. — R., rodilá, gebürtig. Odkud jsi rodička? Vz Rodič (konec).

275098   Rodična Svazek: 3 Strana: 0082
Rodična, y, f., rodice, die Mutter. Výkl. ps. Šal. 3. Tu porušena jest mátě tvá, tu poskvrněna jest rodična tvá; Také mátě a rodična sboru židovského jsú věčší a moc- nější z lidu židovského. Hus III. 96.

275099   Rodičný Svazek: 3 Strana: 0082
Rodičný, Vater-, Mutter-, Eltern-. R. půda. Měst. bož.

275100   Rodičobijec. rodičůbijec Svazek: 3 Strana: 0082
Rodičobijec. rodičůbijec, jce, m., der Elternmörder. Us. Jg.

275101   Rodičovati Svazek: 8 Strana: 0574
Rodičovati, vz předcház. Rodičování.

275102   Rodičovský Svazek: 7 Strana: 0582
Rodičovský, vz Rodičský. R. láska. Sl. ps. 359., klatba, Hdž. Čít. 228, domek, Mt. S. L 152. Mnohé deti nejedia chlieb, ale žerú srdce r-ské. Slov. Rr.

275103   Rodičovský. R Svazek: 9 Strana: 0274
Rodičovský. R. srdce, láska. Zát. Př. 99b., VII. 770.

275104   Rodičovstvo Svazek: 7 Strana: 0582
Rodičovstvo, a, n. = rodiči. Slov. Dbš. Úv 32.

275105   Rodičožrout Svazek: 7 Strana: 0582
Rodičožrout, a, m., Eiternfresser, m. Šf. Strž. II. 588

275106   Rodičský Svazek: 3 Strana: 0082
Rodičský (rodičky), rodičovský, Eltern-. Rodičská láska, Sš.. II. 314., Aesop. Rodi- čovská povinnosť, Scip., správa. Koll.

275107   Rodidelný Svazek: 3 Strana: 0082
Rodidelný, die Zeugungstheile betreffend. Krok. II. 118.

275108   Rodidle Svazek: 3 Strana: 0082
Rodidle (dual) = rodičové. Ani tento zhřešil ani rodidle jeho. Br. Jan 9. 2.

275109   Rodidlo Svazek: 3 Strana: 0082
Rodidlo, a, n., pl. rodidla, nástroje ro- dicí. R. v širším smyslu souhrn všech částí pohlavních v přírodní říši úsrrojností nadané, v užším smyslu ústroje pohlavní živočíšstva. S. N. Die Zeugungswerkzeuge, Geschlechts- theile. R. mužské, vlastně plodidlo: varlata v šourku, nadvařlata, chamovod, raěchýř se- menní, pyj; ženské r. v nejužším smyslu skládá se z částí vnějších a vnitřních. Části ze- vnitřní (lůno ženské, vulva): pysky lůnové, mezi nimi rýha stydká od hrmy (mons Ve- neris) až k hrázce, dráždiček (clitoris), před- síňka; části vnitřní: pošva (vagina) v pa- nenském stavu bránicí panenskou (hymen) uzavřená, děloha (uterus), vejcevody n. va- ječníky. Vz více v S. N. Ssav.

275110   Rodidlo Svazek: 7 Strana: 0582
Rodidlo. Změny rodidel v šestinedělí. Vz Kžk. Por. 87.

275111   Rodienica Svazek: 10 Strana: 0334
Rodienica, e. f., Zlatá Baba na Slov. Vz Sb. slov. 1902. 22.

275112   Rodilec Svazek: 3 Strana: 0082
Rodilec, lce, m., der Geborene. Šm.

275113   Rodilice Svazek: 3 Strana: 0082
Rodilice, e, ť. = rodička, matka; zastr. BO.

275114   Rodilosť Svazek: 3 Strana: 0082
Rodilosť, i, f., rozenosť, die Geburt. Ros.

275115   Rodilý Svazek: 3 Strana: 0082
Rodilý, rozený, eingeboren, gebürtig. Příp. -l?. Mkl, B. 96. Jinde r. V. Domnělí se, že Chamovi a Esauovi potomci toliko r-lými otroky jsou. Sš. J. 147. Morava tu svobodu má, aby pán země byl povinen na statky své dosazovati ouřadníky Moravce rodilé. Žer. — kde: v zemi. J. tr. V domě, na gruntu mém r-lý. V. — odkud: r. z Afriky, Lom., z Prahy. Ros. Křesťané z pohanů r-lí. Sš. I. 14.

275116   Rodilý Svazek: 10 Strana: 0334
Rodilý. Tuť jest skála r-lá (přirozená). Zbrasl. 234

275117   Rodina Svazek: 7 Strana: 0582
Rodina. Dítě v r-ně. Vz Brt. Dt. 3. nn. Vedechu dietě Ježíše r. jeho (parentes). Ev. víd. 73 Vstanú synové proti r-ně (rodičům). Ib. 93. — R. římská. Cf. Vlšk. 76., 220., 193, 64. — R = příbuzenstvo. Jsme spolu z rodiny. Vhl. — Sv. rodina = obraz, na němž představena p. Maria, Ježíšek a sv. Josef, někdy i sv. Jan Křtitel jako hošík a bv. Anna jako babička a jiní svatí ve společnosti oněch tří hlavních osob. S. N.

275118   Rodina Svazek: 8 Strana: 0340
Rodina. Popis mor. r-ny. Vz Brt. D. II. 457. R. = obyč. vzdálenější příbuzenstvo: strýc, teta, bratranec, švagr, kmotr a p. Il>. Nájvekšá rodzina najvekší hnev. Šariš. Phľd. 1895. 377.

275119   Rodina Svazek: 9 Strana: 0274
Rodina ako plotu čmelina; R. najvekša, najvekči hněv; R-ny ako trniny atd. Vz Zát. Př. 355b. (102., 103. ). R., ako po plote chme- lina (daleké příbuzenstvo). Mus. slov. III. 12.

275120   Rodina, rodinka Svazek: 3 Strana: 0083
Rodina, rodinka, y, f. = rodiče a děti, die Familie. — R., rodiče, děti a příbuzní s nimi bydlící. Štelc — R., souhrn všech osob pod jednou hlavou v rodinném spolku šijících, tedy rodiče, děti a čeleď. Mieli sami sebe i rodinu svou totiž dítky, čeleď při- nášeti. Štelc, Sš. II. 330. — R., dítě, plod, das Kind. Dostal rodinu. Us. Mají-li jakou rodinu V Ros. Nemajíce dětí (rodiny), cizí za syny zvolují. Kom. — R., potomci, rod, soujem všech- v postoupném- plození z týchž rodičů pošlých., die Nachkommen. S. N., V. R. jeho až posavad tam panuje. Ros. — R., z jednoho kmene zplození, das Geschlecht, die Familie. R. boží jsme. V. R. královská. Jel. Ta r. tak brzo nevymře. Us. Hebrejská r. kmene benjaminského. Sš. I. 1. — R., příbuzenstvo, krevní přátelé; příbuzenství, pokrevnosf, die Verwandten, Verwandtschaft. Přítel měšec a r. pán Bůh. Prov. Není mezi nimi žádné rodiny. Bern Ta jeho r. třema řady stála. Sš. P. 165. Všecka slova, jichž kmeny pocházejí přímo neb nepřímo z jed- noho kořene a tedy vespolek jsou příbuzny, nazýváme Rodinou. Bž. 223. Mluvil ke všie R-ě mateře své. BO. — R., svoji (zastr.), die Angehörigen. Juž běží ote mne moje r (apo- štolé a učedlníci). St, skl.— R. svatá: Josef, Marie a Ježíš. Vz S. N.

275121   Rodina. Sme r Svazek: 10 Strana: 0334
Rodina. Sme r.: vaše krava se na našej lúke pásla. Mus. slov. IV. 11.

275122   Rodinal Svazek: 10 Strana: 0334
Rodinal, u, m. = dobrá vývojka pro fotografické desky i papíry. Vz Ott. XXI 878

275123   Rodinati se Svazek: 7 Strana: 0582
Rodinati se = počítati se k rodině. Slov. Dbš. Obyč. 41.

275124   Rodinečka Svazek: 3 Strana: 0083
Rodinečka, y, f. = rodička, matka, die Mutter. R-ko moja, marněs mně zhynula. Sš. P. 505.

275125   Rodiník Svazek: 9 Strana: 0274
Rodiník, u, m. = kulatá buchta. Trh. Svin. Čes. 1. VII. 78.

275126   Rodinkár Svazek: 7 Strana: 0582
Rodinkár, a, m. = kdo jen o svou ro- dinu (o příbuzné) pečuje. Slov. Ev. šk. III. 76.

275127   Rodinkárský Svazek: 7 Strana: 0582
Rodinkárský, vz Rodínkár. R. ohledy. Zbr. Múdr. živ. II. 287.

275128   Rodinkárstvo Svazek: 7 Strana: 0582
Rodinkárstvo, a, n. = nepotismus. Slov. Phľd. 1884. 425.

275129   Rodinně Svazek: 7 Strana: 0582
Rodinně. Dokud dlel mezi námi tak r. a přítulně. Osv. I. 57.

275130   Rodinný Svazek: 3 Strana: 0083
Rodinný, od rození, Geburts-. R. místo, hnízdo, den. L., město, Us. — R., od rodiny, Familien-. R. praporec, C, otec (rodiny), svazek, majetnost' (rodiny), smlouva, statek, J. tr., právo, vz Právo, Us., poměr, spojení, Sš. J. 39., družstvo. Dch. Lepší je jeden milý než všecek svět r-ný. Sš. P. 784. R. život. Us.

275131   Rodinný Svazek: 7 Strana: 0582
Rodinný, Familien-. R. hrob, hrobka, nadání, -Stiftung, dům. Us. Pdl. R písně. Vz Sš. P. 488. R. jména (tvoření jich). Vz Km. 1883. 289., 308., 342., 356 , 373.

275132   Rodinov Svazek: 3 Strana: 0083
Rodinov, a, m., něm. Riedweis, ves u Jindř. Hradce. PL.

275133   Rodiny Svazek: 9 Strana: 0274
Rodiny, f. = narozeniny. Den mých rodin. Val. Záp. I. 11., 115.

275134   Rodisko Svazek: 7 Strana: 0582
Rodisko, a, n. = rodiště. Laš. Tč., Let. Mt. sl. IX. 1. 31. Elektromagnetické částice svalu jsou rodiska chemických dějů. Osv. I. 484.

275135   Rodisko Svazek: 10 Strana: 0334
Rodisko, a, n. = rodiště. Phľd. XXIII. 776

275136   Rodislav Svazek: 7 Strana: 0583
Rodislav, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 125.

275137   Rodiště, é Svazek: 3 Strana: 0083
Rodiště, é, n , der Geburtsort, Us. Mlýn podhájský u Lnář jest mým rodištěm.

275138   Roditel Svazek: 3 Strana: 0083
Roditel, e, m. - rodič. V. — Roditelé = rodiče. V. Buďte poslušní r-lóv svých. ZN.

275139   Roditelka Svazek: 3 Strana: 0083
Roditelka, y, roditelkyně, e, roditel- uice, e, f. = rodička. V.

275140   Roditelnosť Svazek: 7 Strana: 0583
Roditelnosť, i, f., Fruchtbarkeit, f. Ssk.

275141   Roditelský Svazek: 3 Strana: 0083
Roditelský, Eltern-, elterlich. Nrd. R. místo, C., svazky. Novor. 1824. 82.

275142   Roditelstvo Svazek: 3 Strana: 0083
Roditelstvo, a, n., die Abstammung, Ge- nealogie.

275143   Roditeluý Svazek: 3 Strana: 0083
Roditeluý, Geburts-. R. místo (Geburts- theil). Lom.

275144   1. Roditi Svazek: 3 Strana: 0083
1. Roditi, roď, rodě (íc), il, zen, zení; vodívati. plod z sebe vydávati, gebären, ; zeugen; vynášeti, působiti, erzeugen, hervor- bringen. — abs. Otec plodí, matka rodí. Kom. — Pozn. Roditi jest matkám vlastní, ploditi otcům; avšak o obojích říkáme: ro- dičové, jako také, že spolu dítky plodí. Ros. Rodí se tam jablka, víno. Jel. Až suchá jabloň rodiť bude, ze starej baby mladá bude; Jak začala střešenečka rodit, počal
sem já za děvčinú chodit; Uschla nám hru-
šečka, už nebude rodiť. Sš. P. 2G4., 385.,
469. Žena, když rodí, zamúcenie má. Hus.
II. 79. — co, koho. Matka syny a dcery
rodí. Kom. Kočka koťata, čubka štěňata
rodí. Us. To plod a užitek rodí. V. Ta
země rodí víno, obilí atd. Povolnosť přátely
rodí. Lom. Trnie a hložie bude r. země.
BO. Ani dětí tělestných obecně tací rodí,
ani v duchovenstvie dobrých skutkov plodie.
Hus. T. 194. A vrba střešeň nerodí. Sš. P.
599. Žádost, když počne, rodí hriech a hřiech,
když bude dokonán, rodí smrť. Hus. II. 89.
— se. Co by se tu mělo zlato, stříbro
rodiť. Sš. P. 522. Bláto, okurky a klevety
se tu rodí. Us. Dch. Mne v poli nesejú, já
se sama rodím, mezi mládencama apannama
chodím (láska). Sš. P. 229. — se odkud. Z dobrých rodičův obyčejně rodí se dobré dítky. V. Ten potok jen z přívalu se rodí. V. Nevole z nevole se rodí. Zákon, podlé něhož ze zla zlo se rodí. Sš. I. 30., Plk. R. se z čeho. Chč. 447. Dým se rodí z ohně; Skrze stred, jenž sě z rosy nebeské rodí, zna- mená se naučenie duchovníc Hus. III. 37., 51. Z tělestného semene rodí se člověk tělestný. Hus. I. 204. — koho, se čím. Ale slovem božím rodí se syn boží, člověk duchovní. Hus. I. 204. Boži jenom mocí den se rodí z noci. Sš. Bs. 50. Též jest o člověku, jenž duchovně se rodí krstem; Cožkoli z slova božího slyší, v jed zlosti obracují a proti těm, kteří je slovem pravdy znovu rodí, postavuji se a jim utrhují. Hus II. 234., III. 315. — se, koho k čemu. Rodím se k tomu. Kom. Člověk k dielu rodí se a pták k létání; Věrú a milováním s tobú sě spojil, aby ty mi také rodila syny k královstvie otce mého; Děti rodily ke cti a chvale Bohu. Hus. I. 299., III. 9., 203. — se komu. Neorám, ne- seji, samo se mi rodí. Na Slov. Neořu, ne- kopu, samo sa mi rodí, mám takú galánku, sama za mnú chodí. Sš. P. 295. (Naučil Bóh) zemi, aby všem rodila, plodila, Hus. 1. 216. Holubicí slove pro plodnosť synóv, kteréž jemu rodí. Hus III. 32. — se, co kde. Červové v mase se rodí. Kom. Neštěstí se v mlyně rodí; V zahradách se nerodíš. Er. P. 471., 244. Kdyby sa ta poctivosť na vodě (na skále) rodila, nejedna panenka by na ňu chodila, Sš. P. 412., 498. Dokavad víra veliká jest, vždy plodí neb rodí vyznání v ústech. Hus. III. 155. Rodí se ti řepka v zeli. Sš. P. 492. — se jak. R, se s bo- lestí. Us. Také rodie-li syny zlým příkladem a zlým přikázáním a pokrytstvím v zlosti, tehdy také jsou otcové, rodiece je v ďáblu, jenž jest jich otec i synóv. Hus. I. 138. Vz Láska, Jedním způsobem se rodíme a tisí- cerým umíráme. Č. Člověk hlavou se rodí. Lk. Děti rodí se s tím nedostatkem. Lk. — se v čem. Každý sě v hřieše rodí a nenie člověk bez hřiecha. Hus. I. 293. — se skrze co: skrze vodu. Hus. II. 233. — se od čeho. Rodí se od otce Boha, Hus. II. 195. — se kdy. A na tu nemoc mládě když se rodí, z břicha se vyvale ihned kvielí. Hus. I. 293. 2. Roditi (zastr.) = chtíti, užíváme jen: nevoditi. Vz Neroditi, 1.

275145   Roditi Svazek: 7 Strana: 0583
Roditi. Cf. Mkl. Etym. 280. Přestala r. Us. Tkč. Rodil se právě pátek. Kos. — co. Poklések poklésky a blud bludy rodí. Mus. 1880. 337. — odkud. Z něčeho se záliba rodí. Dk. — čím. Proč kalino, proč nero- díš? Šak sem indy rodívala červenýma ma- linama. Brt. P. II. 339. — co komu. Není dosti Kristovi r. syny a dcery. Sš. II. 50. — se jak. Člověk se rodí s krasocitem. Vlč.

275146   Rodivosť Svazek: 9 Strana: 0274
Rodivosť, i, f. Mus. 1849. III. 131.

275147   Rodivý Svazek: 3 Strana: 0084
Rodivý, rodící, erzeugend, gebärend. Jg.

275148   Rodíz Svazek: 3 Strana: 0084
Rodíz, a, m. =-= ostrov Rhodus, zastr.

275149   Rodkov Svazek: 3 Strana: 0084
Rodkov, a, m., něm. Rotkow, ves u By- střice na Mor. PL.

275150   Rodler Svazek: 10 Strana: 0334
Rodler Adolf, red. Tob. 214.

275151   Rodlín Svazek: 7 Strana: 0583
Rodlín, a, m. = les u Žadlovic. Pk.

275152   Rodmil Svazek: 7 Strana: 0583
Rodmil, a, m., os. jm. Pal. Děj.

275153   Rodná Svazek: 3 Strana: 0084
Rodná, é, ť., ves u Ml. Vožice.

275154   Rodně Svazek: 7 Strana: 1376
Rodně, proles, zastr. Rozk., Veleš.

275155   Rodní Svazek: 7 Strana: 0583
Rodní, vz Roduý.

275156   Rodnice Svazek: 7 Strana: 0583
Rodnice, e, f. = vateň, vulva. Exc.

275157   Rodník Svazek: 3 Strana: 0084
Rodník, u, m., úd rodný, das Zeugungs- glied. A to smilstvie, ač záleží v dotýkáme údóv rodných n. rodníkóv, však kořen má v duši. Hus. I. 190.

275158   Rodniny Svazek: 3 Strana: 0084
Rodniny, pl., f. = narozeniny, das Ge- burtsfest. Šm.

275159   Rodnosť Svazek: 3 Strana: 0084
Rodnosť, i, f. = plodnosť, Fruchtbarkeit, f.

275160   Rodný Svazek: 3 Strana: 0084
Rodný, plodný,.fruchtbar. V. V tom ouli nejzdravější a nejrodnější včely bývají, okolo něhož nejvíce bručení a zvuku. V. Ví-li která z vás o jakém léku, jímžby rodnou králová se stala? Ps. srb. II. 32. — nač. Sad jsi přelahodný na plod boží rodný. Sš. Bs. 12. — R., z téhož rodu, krevní, vlastní, aus demselben Geschlechte, Leiblich. R. sestra. R. syn boží, Sš. J. 203., pobratimství. Hdk. Rodná bratry. LS. v. 8. R., str. rod?n?, yeviY.ôq, znamená původně to, co rodu náleží, Geburts-, Geschlechts-, Familien-. Proto rodné knihy, libri generis; když pak r. přijalo jiný význam (rodící, plodný), nahraz«no ve významu germanus slovem přirozený (při- rozený bratr); když pak slovo přirozený podobný význam jako rodící, plodící při- jalo, nastoupilo na místo jeho slovo vlastní tak, že se nyní frase přirozený bratr už ne- užívá. Bdl. Obr. (druhá) 58. Proles = rodnie, Rozk. 89., rodné. Veleš. 146. Vz Mus. 1878. 148. (Jir.). V MV. nepravá glossa. Pa. List náš rodný výplod sv. Pavla jest. Sš. I. 16. — R., rodní, k rodu se vztahující, Geburts-, Geschlechts-, Familien-. R. kniha, Ctib., titul, Plk., den, Bern., list, Us., rejstřík, Dch., právo, vz Právo. — R., rodicí. R. úd. Sal. — Ŕ. kraj = otčina, die Hei- math. Mus. R. město Pavlovo. Sš. Sk. 115. (Hý.). R. země, sídlo. Dch.

275161   Rodný Svazek: 7 Strana: 0583
Rodný = vlastní. R. máti. Dch. Kristus jest rodným synem božím. Sš. II. 42. — R. = rodicí. R. úd. Kar. 25. — R. země, Čch., práh, Jrsk., víska, dům. Kká.

275162   Rodobijce Svazek: 3 Strana: 0084
Rodobijce, e, m., der Feind seines Stam- mes. Krok. I. 8.

275163   Rodocit Svazek: 7 Strana: 0583
Rodocit, u, m , Stammesgefühl, n. Trok. 90

275164   Rododuševěda Svazek: 7 Strana: 0583
Rododuševěda, y, f., Völkerpsychologie. Dk.

275165   Rododuševěda Svazek: 9 Strana: 0274
Rododuševěda, y, f Za Dk. polož: Paed. 13.

275166   Rodohrad Svazek: 7 Strana: 0583
Rodohrad, u, rodohrádek, dku, m., Stamm- burg, f. Tam se bělí r. na skále. Pl. I. 233.

275167   Rodohrdý Svazek: 3 Strana: 0084
Rodohrdý, ahnenstolz. Hanka.

275168   Rodochovný Svazek: 7 Strana: 0583
Rodochovný, naioot^ó^og. R. oliva. Lpř.

275169   Rodokazič Svazek: 7 Strana: 0583
Rodokazič, e, m., Stammverderber, m. Sš. II. 58.

275170   Rodokmen Svazek: 3 Strana: 0084
Rodokmen, u, m., rodní strom, strom po- sloupnosti (Šm.), der Geschlechts-, Stamm- baum. R. Páně, Adamův; vedení r-nu; přede- Vzaté ale neprovedené zničení r-nů; nej- sličnější r-u toho uspořádání; Předložiti, ošetřovati, chovati r.; postřehujeme tutó r. Páně; tu horuje r. Páně. Sš. Mt. 9,, 22., 24., 25., 26., 27. Lukáš vede r. Páně až k Adamu. Sš. L. 3. Obrazec, urovnání obojího r-nu; r. něčí předložiti, klásti, vystaviti, osnovati, upraviti; V Zorobabelu se opět oba r-nové sbíhají, avšak se opět na různo dávají; U židů se jenom r-nu otcova vyhledávalo. Sš. L. 55., 56. (Hý.). Vz Rodovod, Strom rodní.

275171   Rodoláska Svazek: 10 Strana: 0334
Rodoláska, y, f. = láska k rodu. Slov. Sbor čes. 204.

275172   Rodoľub Svazek: 8 Strana: 0340
Rodoľub, a, m. = milovník svého rodu, kmene. Phľd. 1893. 242.

275173   Rodolubný Svazek: 7 Strana: 0583
Rodolubný Slovan. Sokl. I. 291.

275174   Rodoľubstvo Svazek: 7 Strana: 0583
Rodoľubstvo, a, n., Stammesvorliebe, f. Slov. Kyt. 1876. 16.

275175   Rodoměna Svazek: 10 Strana: 0334
Rodoměna, y, f. Ott. XXI. 882. Vz násl. Rodozměna.

275176   Rodomil Svazek: 7 Strana: 0583
Rodomil. Vlč.

275177   Rodomil Svazek: 8 Strana: 0341
Rodomil, a, m. = rodoľub. Phľd. 1894. 646.

275178   Rodomil a Svazek: 3 Strana: 0084
Rodomil a, m., der Patriot (Freund seines Stammes). Sm.

275179   Rodomilenství Svazek: 3 Strana: 0084
Rodomilenství, n., die Liebe zur Familie.

275180   Rodomilovný Svazek: 9 Strana: 0274
Rodomilovný. R. obětivosť. Phľd. 1897. 188.

275181   Rodomontada Svazek: 3 Strana: 0084
Rodomontada, y, f., z fr., chvastounství, vychloubání-se , Prahlerei, Aufschneiderei, Rodomontade, f.

275182   Rodonit Svazek: 8 Strana: 0341
Rodonit, u, m., Allaffit, nerost. Sterz. I. 126.

275183   Rodopis Svazek: 3 Strana: 0084
Rodopis, u, m., popis rodu, das Ge- schlechtsregister, die Genealogie. J. tr., Sš. Mt. 14.

275184   Rodopis Svazek: 10 Strana: 0334
Rodopis, u, nu. Sr. Ott. XXI. 880.

275185   Rodopisec Svazek: 3 Strana: 0084
Rodopisec, sce, m., der Genealogist, Ge- schlechtsbeschreiber. Jg.

275186   Rodopisný Svazek: 3 Strana: 0084
Rodopisný, genealogisch.

275187   Rodopisný Svazek: 7 Strana: 0583
Rodopisný. R. pře, studie. Mus. 1880. 399 , 85.

275188   Rodopisný Svazek: 9 Strana: 0274
Rodopisný. R. sbírka. Pal. Záp. I. 90

275189   Rodopravec Svazek: 3 Strana: 0084
Rodopravec, vce, m.= rodověstník.

275190   Rodoprávní Svazek: 3 Strana: 0084
Rodoprávní, stammesrechtlich. Dch.

275191   Rodopudný Svazek: 3 Strana: 0084
Rodopudný, ku rození pudící, zum Ge- bären antreibend. Chtíčové rodo- a plodo- pudní slepou pánovitostí vládnou. Sš. J. 21.

275192   Rodopýcha Svazek: 3 Strana: 0084
Rodopýcha, y, f., der Ahnenstolz, Adel- stolz. Šm.

275193   Rodopýšek Svazek: 3 Strana: 0084
Rodopýšek, ška, m., der Ahnenstolze, Adelstolze. Sm.

275194   Rodopyšnosť, i Svazek: 3 Strana: 0084
Rodopyšnosť, i, f. = rodopýcha. Šm.

275195   Rodopyšný Svazek: 3 Strana: 0084
Rodopyšný, ahnenstolz, adelstolz. Šm.

275196   Rodosíoví Svazek: 3 Strana: 0084
Rodosíoví, n., die Geschlechtskunde, Ge- nealogie. J. tr. R. bylo oblíbenou vědou Mongolů. Ani se mohou také slovy těmi bráti r. židovská ani obyčejná člověcká o po- chodu a rozvodu dvanáctera pokolení, ani mystická a kabalistická o anjelech; Proč by se takových báječných r. štítiti a va- rovati měli; R. bohů a bohyní pohanských. Sš. II. 299., 386. (Hý).

275197   Rodoslavný. R Svazek: 10 Strana: 0334
Rodoslavný. R. Helena. Msn. Od. 331.

275198   Rodoslov Svazek: 3 Strana: 0084
Rodoslov, u, m., rodokmen, die Genea- logie. R. Kristův prírodný, nadpřírodný, meta • fysický; mythický, příludný. Sš. J. 12., II. 372. (Hý.).

275199   Rodoslovný Svazek: 7 Strana: 0583
Rodoslovný. R. knihy ruské. Pal. Rdh. II. 278.

275200   Rodostoupnosť, i Svazek: 10 Strana: 0334
Rodostoupnosť, i, f. Nalezl v bedně r. rodiny své. Sá. XXIII. 24.

275201   Rodostové Svazek: 7 Strana: 0583
Rodostové ve vrchách = pole a pastviny u Luhačovic na Mor. Sk.

275202   Rodostrom Svazek: 7 Strana: 0583
Rodostrom, u, m., Ahnentafel, f. Ssk.

275203   Rodostrom Svazek: 8 Strana: 0341
Rodostrom, u, m., Stammbaum, m. Phľd. XII. 331.

275204   Rodotvorný Svazek: 3 Strana: 0084
Rodotvorný, tvořící rod či rození, frucht- erzeugend. Slovo to je r-né a tvororodné. Sš. J. 240.

275205   Rodov Svazek: 3 Strana: 0084
Rodov, a, m., něm. Rodow, ves u Smiřic.

275206   Rodovati Svazek: 3 Strana: 0084
Rodovati, rozličné druhy na jeden spo- lečný rod přiváděti, generalisiren. Mus. XI. 177.

275207   Rodovec Svazek: 3 Strana: 0084
Rodovec, vce, m., der Stammgenosse. Rk.

275208   Rodověstník Svazek: 3 Strana: 0084
Rodověstník, a, rodověštec, štce, m., kdo šťastný n. nešťastný rod z hvězd hadá, der Nativitätssteller.

275209   Rodovina Svazek: 3 Strana: 0084
Rodovina, y, f., die Heimat. Sf.

275210   Rodovina Svazek: 7 Strana: 0583
Rodovina. Šf. Strž. II. 108 , 147.

275211   Rodovka Svazek: 10 Strana: 0333
Rodovka, y, f. = druh hádanky.

275212   Rodovka Svazek: 10 Strana: 0334
Rodovka, y, f., druh hádanky (záměna rodová).

275213   Rodovod Svazek: 3 Strana: 0084
Rodovod, u, m., vedení rodu, rodokmen, der Stammbaum, die Genealogie. R. vstupný. Sš. L. 57., Mt. 23. Tak spojen Adam druhý s prvým a sice vstupným r-dem. Sš. L. 57.

275214   Rodovodství Svazek: 3 Strana: 0084
Rodovodství, n. = rodovod.

275215   Rodovský Svazek: 7 Strana: 0583
Rodovský, ého, m. R. Bavor z Husti- řan. 1526.—1592., spisov. Vz Šb. Dj. ř. 283., Pal. Rdh. I. 111., Jir. Ruk. II. 182., Jg. H. 1. 619., Tf. H. 1. 80., Sbn. 903., 942., 947.

275216   Rodovský Svazek: 9 Strana: 0274
Rodovský z Hustiřan. Bavor. Mus. 1899. 157.

275217   Rodový Svazek: 3 Strana: 0084
Rodový, z rodu pošlý, jednoho rodu, rodný. Vz Rodný. R. bratří. Reš. — R., k rodu se vztahující, Geschlechts-. R. rozličnosť, Marek, dědic, dům, hospodářství, leno, ma- jetnost, manství, sídlo, statek, strom, znak, země. J. tr. R. čísla, vz Číslo. R. jméno, der Geschlechtname. Sš. Mr. 48. R. plural n. jak jej jiní nazývají plural kategorie. Sš. Ž. 86. Jména vlastní rozestupují se na jména osobná, jako: Lumír, Záboj; rodová (pat.ro- nymica), jako: Kublajevic, Dvořák atd. Bž. 66. Vz Jméno (I. 645. a.), S. N. VI. 166.

275218   Rodový Svazek: 9 Strana: 0274
Rodový. R. jména na Hořicku. Vz Hoř. 82., Mus. 1899. 243. R. zájmena = která vyjadřují také grammatický rod na př.: ten, ta, to. Vz Gb. H. ml. III. 1 433., Bezrodý. R. jména na Pelhřim. v -ka; Plesač-Ple- sačka, Kobelka atd. Chorv. 11.

275219   Rodový. R Svazek: 7 Strana: 0583
Rodový. R. pravidla (v mluvnici). Křn.

275220   Rodozměna Svazek: 7 Strana: 0583
Rodozměna, y, f., Generationswechsel, m. Sl. les. — Osv. I. 141., Frč. 2. vd. 25., Rosc. 47., 72., 78., NA.

275221   Rodozměna Svazek: 10 Strana: 0334
Rodozměna, y, f. Vz Ott. XXI. 882.

275222   Rodoznak Svazek: 3 Strana: 0084
Rodoznak, u, m., das Wappen. Šm.

275223   Rodoznak Svazek: 7 Strana: 0583
Rodoznak. Koll. IV. 275.

275224   Rodozvěstí Svazek: 3 Strana: 0084
Rodozvěstí, n..= horoskop. Sml.

275225   Rodoživný Svazek: 7 Strana: 0583
Rodoživný, naióotQÔ<poq. R. oliva. Lpř. Vz Rodochovný.

275226   Rodstoj Svazek: 7 Strana: 0583
Rodstoj, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 125.

275227   Rodšmíd Svazek: 7 Strana: 1376
Rodšmíd, a, m. = mosazník, z něm. Mus. 1893. 65.

275228   Rodzaj Svazek: 7 Strana: 0583
Rodzaj, e, m. = rod, druh. R. včel Slov. N. Hlsk. III. 189.

275229   Rodzaj Svazek: 10 Strana: 0334
Rodzaj, e, m. = druh, rod. R. viničov. Slov. Phľd. XXII. 579.

275230   Rodzaja Svazek: 7 Strana: 0583
Rodzaja, e, f. = plodina, úroda. Slov. Vôz naložený r-jou a vínom. Obky I. 10.(3.).

275231   Rodzenec Svazek: 7 Strana: 0583
Rodzenec = rozenec. Slov. Loos.

275232   Rodzeniatko Svazek: 10 Strana: 0334
Rodzeniatko, a, n. = novorozené dítě Mtc. 1 1897 č. 4. 120.

275233   Rodzeniny Svazek: 7 Strana: 0583
Rodzeniny = narozeniny. Slov. Sldk. 137.

275234   Rodzinať sa Svazek: 10 Strana: 0334
Rodzinať sa = pokládati se za člena ro-- diny. Ve Spiši. Sbor. slov IX. 48.

275235   Roeder Svazek: 10 Strana: 0334
Roeder V, spis. Tob. 214.

275236   Roehprechtice Svazek: 3 Strana: 0088
Roehprechtice, vz Ruprechtice.

275237   Roellie Svazek: 3 Strana: 0084
Roellie, e, roellka, y, f., roëllia, rostl, zvonkovitá. Rostl.

275238   Roemerka, y Svazek: 3 Strana: 0084
Roemerka, y, f., roemeria, rostl. Rostl.

275239   Roenigenování Svazek: 10 Strana: 0334
Roenigenování, n. = užívání Roentgeno- vých paprsků. Nár. list. 1903. č. 185. 3., 1905. 163.

275240   Roentgenovy Svazek: 10 Strana: 0334
Roentgenovy paprsky. Vz Vstnk. XII. 390., XIV. 88., Ott. XXI. 957.

275241   Rogusovec Svazek: 9 Strana: 0274
Rogusovec, vce, m., trať u H. Kač. Vest. op. 1895. 16.

275242   Roh Svazek: 7 Strana: 0583
Roh = výrostek atd., Horn Noc jako v rohu (tmavá). Phľd. VI. 267. Prádlo zmrzlé jako r. Us. Pdl. Starostí kolikrát div rohy nenarostou. Us. Tbnk. Starý baran má roh tvrdý. Rr. MBš. Snědl by čerta i s rohama; Je to anděl, jen že s rohama. Us. Tkč. Co promluví, všude z toho rohy koukají n. hledí (mluví hloupě). Us. Kšť. — R. jelení, cornu cervi. Byl. 15. stol. — R., Fühlhorn. Vyndej, šneku, vyndej rohy, vleju na tě vřelé vody. Us. Pdl. — R. k trou-
bení. Kvartetto pro rohy. Šml. — Cf. Vlšk.
243. — R. = nádoba picí, Trinkhorn. Lpř.,
Dch., Sbtk. Rostl. 61. — R. = úhel. Roh
úhelníku tělesného. Jd. Geom. II. 21. Roh
je zvenku, uvnitř pak kout. Brt. Ruk. 69. —
Pozn. R. ve spojení s předložkami a ná-
sledujícím genitivem zůstává nesklonným.
Na roh stola seděl. Brt. D. 161.— Ve hře
v kuželky hráti od rohu; Postel stojí v rohu.
Us. Tkč. — R. vojska. Pobiti sú ti z pra-
vého rohu. BO. - - R. měsíce. Měsíc jednou
k východu, po druhé k západu rohy obrací.
Us. Pdl — R. křídel motýlích. Stn. I. 8. — R. lodí = zobák, Schiffsschnabel, m. Lpř. — R. sekáčů. Sekáči brousek v rohu mívají. Us. Pdl. — R. podávek. Podávky na seno mají dva rohy. Us. Pdl. — R. baraní = žampion. Na Vsacku. Vck — R., a, m., os. jm. — Jíra B. Žžk. 8. — R. Jan, kněz jednoty bratrské. † 1547. Vz Výb. II. 1393. až 1394.. 1440., 1464., Šb. Dj. ř. 283., Jg. H 1. 619., Tf. H. 1. 48., Sbn. 933., Jir. Ruk. II. 185.

275243   Roh Svazek: 8 Strana: 0341
Roh. Všetko by na rohy pobral; Viac bere na rohy, ako uniesť môže. Phľd. 1894. 440. Z rohů platiti (daň z dobytka). Rokyc. (Vlč. Lit. 191.). Rohy mi narastú od dlhej chvile. Slov. Nov. Př. 577. — R. = příčka u sno- vadla. NZ. IV. 37. — R. = vysoký čepec ku- želovitý, ostrým hrotem zakončený, z lepenky a p., potažený hedvábím nebo jinou dražší látkou. Vz Wtr. Krj. I. 82., 85.

275244   Roh Svazek: 9 Strana: 0274
Roh. Soustruhování rohu. Vz KP. VIL 262., 266. Nemá to ani rohy ani nohy (o ne- smyslu). Us. Hoř. 123. Na jeden r. trúbia (jsou stejného smýšlení). Zát. Př. VIII. 670. — R. (o pyšném). Vz ib. 38b. — R. = krokev. Phľd. 1897. 675. — R. = kopyto. Kovář koni roh vybírá (a potom ho kove). 1669. Mtc. 1889. 399.

275245   Roh Svazek: 10 Strana: 0334
Roh, u m. Od rohu k rohu = kořalka. Šumava. Rgl.

275246   Roh, u, růžek Svazek: 3 Strana: 0084
Roh, u, růžek, žku, m., strsl. rog?, lit. ragas, lat. cornu, prus. ragis; sr. ragotina, lit. ragotin?, die Lanze. Mkl. aL. 69. — Rohy = výrostky tvrdé končité, obyčejně ohnuté na hlavě mnohých ssavcův, das Horn. Roh dutý, nedutý (paroh). S. N. Roh volský, bůvolí, kravský, kozí, ovčí atd. Us. U je-
lenů, losů: parohy, také však jelení rohy.
D. Jelen krásnýma rohama hustý les pro-
ráže. Rkk. 25. Rohama trkati, bůsti, napích-
nouti, vyhoditi. Us. Beran o jednom roze.
Výb. I. 166. Vzal Kačenku na rohy a letěl
s ňú přes hóry. Sš. P. 22. Barvení rohu
hlavně při výrobě knoflíků. Vz Prm. III. č.
17. Na mně by rohy vyrostly, kdybych měla
celý den zaháleti. Us. Hk. Stuhlý (zmrzlý)
jako r. Us. Jelena rohy neobtěžují. Kom.,
Č. Čí koza, drž ji za rohy. Čí kráva, drž
se jí rohů ,i ocasu. Maje za rohy, nechvátej
za ocas (užívej příležitosti, jakou máš). Vz
Stav. Jg. Kdyby to rohy mělo (trkalo), ne-
obstálo by to před ním. Vz Mlsný. Č. Pu-
stíce za rohy úsilno za ocas chvátati. C.,
Dal. 100. Jakžkoli upustíc za rohy, nesnad-
no lapati za ocas pro rozličné příhody, Št.
Z dobytka mi rohu nezůstalo — nic. Šm.
Sprostý jako beraní roh. Vz Hloupý. C.,
Brt. Tomu hučí v rohu (stýská se mu po
děvčeti). Slov. Kd. — Rohy, s vyznamenáním
vedlejším násilí, pýchy, drzosti, odvahy, als
Symbol des Uibermuthes, Stolzes, der Keck-
heit, Vermessenheit: Bere na sebe rohy; mu-
sejí se mu ty rohy sraziti. Ros. Něco na
své rohy vzíti (důvěřiti sobě). Bern. Rohami
se někomu postaviti, opříti; nastaviti rohy.
Bern. Rohy vystrkovati. Dch. Množstvie
Čechuov přibylo žádostiví jsúce nepřátely
své zkrotiti a jim rohy srážeti. Let. 198.
Učme se od apoštolův našich (slovanských)
při věcech, jež podstaty církve se týkají,
dle výroku sv. Anselma nezmítati rohů ke
vzdorům. Sš. Mt. Předml. Od kteréhožto
času kacířstvo hrubě rohy vzalo. Peš. Prod.
V. 7. Vysýchá mu r. (Vz Prodělání). C. Má
velké rohy. Dobré bydlo má rohy. Br., Č.
Cizí chléb mívá rohy (na cizím opatření
snadno člověk zrohatí, zpýchá). Ros. Cizí
chléb mívá rohy, dokud nevstoupí černá
kráva na nohy. Rým. Rohy v čas štěstí
příliš rostou. Vz Bydlo, Chléb. Č. Narostly
mu rohy; Rohy zdvíhati, bráti (o pyšných).
Č. Jen mu rohy chybí (scházejí. O hloupém).
Č. Rohy mu spadly. Rohy někomu sraziti
(pokořiti ho). V. Sráží Bůh pyšným rohy
(ponižuje je). Br. Srazil mu rohy, aby ne-
trkal. Vz Nepřátelství. Drobet mu upilováno
rohů: Mus. Sbíti někomu roh. Rohy mu
spadly. Vz Skrocení. Já mněl, že má rohy
(když si čí nepřátelství zlehčujeme). Ros.
Nechlub se pane Rohu, pomodli se pánu
Bohu Č. M. 103. Dobře, že svině rohů nemá.
Dej svini rohy, bude trkať. Us. Dch. Zlé
krávě dává Bůh krátké rohy, příliš zlé ne-
dává žádných. Nedal pán Bůh svini rohy,
aby netrkala. Čím starší kozel, tím tvrdší
roh (neohebný; 2. tím chlipnější). Sych. Vz
Pyšný. - Rohy jelení = symbol mužův,
kterým se ženy zpronevěřují, Hörner, die
eine untreue Frau dem Manne aufsetzt. Rohy
komu na hlavu postaviti, položiti, dodati.
Rohy míti, nositi. Bern. Nasadila mu rohy.
Č. Muž chodí v rohách, žena v beranici.
Vz Smilstvo. Č. — R. jelení (pálený, mletý,
rašplovaný). Kh. Z rohu jeleního líh, olej,
sůl (jelenorožný: líh, olej, sůl). Nz. -

275247   Roha Svazek: 7 Strana: 0583
Roha, y, f. = plet, tělo. Vký.

275248   Rohacik Svazek: 10 Strana: 0334
Rohacik, a, m. Zaštrelili šme sutku; ne- bola to sutka, bol to r. (rohačik). Sb. sl. 1902. 40.

275249   Rohacko Svazek: 3 Strana: 0085
Rohacko, a, n. něm. Rohatsko, ves u So- botky. PL.

275250   Roháč Svazek: 7 Strana: 0583
Roháč. V MV nepravá glossa. Pa. 46. — R. = člověk trkavý. Poznať to zdaleka hr-
dého roháča, lebo si klobúčik na krivo
zatláčá. Koll. Zp. I. 129., 81. — R. = brouk.
Na Mor.: jeleň, planý jelež, kliščák n. kliš-
čál, krkorožec, paroháč, rohál, rohlikál. Brt.
Cf. Kk. Br. 171., Brm. IV. 1. 83. — R. =
dubová šiška. V Podluží. Brt. D. 261. — R., Knopper zur Lederbearbeitung. U Místka.
Škd. — R. = dvojitý rohlíček. U N. Bydž.
Kšf. — Roháček = karneol Vodn. — R. =
rohová hradba, Hornwerk, n. NA. III. 143.,
S. N. XI. 119. Cf. Rohovník. Hradba (dod.).
— R. = rostl. Cf. Mllr. 63., 91. — R. =
čtverhranný koláč U Domažl. Němc. — R., os. jm. Pal. Rdh. I. 125. — R. z Dubě. Žžk. 7., Výb. II. 370., 385. — R. Jan. Cf. Jg. H. 1. 619., Jir. Ruk. II. 186. — R. = Rohič, lázeň, místo. Phľd. IV. 108., Sbn. 630, 640.

275251   Roháč Svazek: 7 Strana: 1376
Roháč, e, m, podiceps, pták. Cf. Brm. II. 3. 642. nn.

275252   Roháč Svazek: 8 Strana: 0341
Roháč, pták, místy: rohál. Mtc. 1893. 308. — R. = ruchadlo. Brt. D. II. 448. — R. = žaludová češule. U Brušp. Hledíková.

275253   Roháč Svazek: 8 Strana: 0574
Roháč, platycerus, brouk. Vz Klim. 379.

275254   Roháč Svazek: 9 Strana: 0274
Roháč = pečivo. Ta děvečka nedočká se tam roháče (nedoslouží tam do sv. Martina., kdy vandrující služka dostává koláč). Plzeň. Čes. 1. 1897. 477. — R. = pták. R. černo- krký, rudokrký, velký, žlutorohý Vz Šír IV. 131. — R. = vinice u Blatnice na Mor. Ná r. sbor. II. 69.

275255   Roháč Svazek: 10 Strana: 0334
Roháč, e, m. = srnec. Sbor. slov. VIII. 139. — R., lucanus, brouk. Vz Ott. XXL 891. — R., podiceps, potápka. Ib. 892. — R. — rybník u Jankova u Votic. Uč. spol. 1901. IV. 3. — R. = vrch v Gemersku na Slov. Sb. sl. 1901. 165. — R. blatnický — vino. Mod. kn. 1998. č. 40. 75. — R. = koláč atd. Zlámati r. = odejíti před časem ze služby. Hruš. 20. — Roháče = kratší strany obdélníků, kolem nichž se ovíjejí prameny osnovy. Litom. 66.

275256   Roháč Svazek: 10 Strana: 0659
Roháč, e, m. = vůl. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 47.

275257   Roháč, e, roháček Svazek: 3 Strana: 0085
Roháč, e, roháček, čka, ni., člověk bujný, trkavý, ein Uibermüthiger. Koll. — R., ro- hatý, der Gehörnte. Vůl, jelen roháč. Koll. — R., posluha, der Dienstmann, Ecksteher. Us. v Plzni. Dš. — R., lucanus, der Hirsch- käfer. Vz S. N., Frč. 188. Na Mor. rohál. Brt. R. parohatý, černý. — R , divoká kachna, křehař, potápka, podiceps cristatus, Taucher, m. Frč. 342., V. — R., jehla, ryba mořská, der Hornfisch. — R., kozlík k sušení jetele. Puch. — R., široké vidle, jimiž se hrnce do kamen sázejí. Na vých. Mor. — R., hora kar- patská v Uhrách. — R. = rohatina. — R., sagittaria, das Pfeilkraut. Slb. 226., Sch. II. 272., 472. — R., roh, das Horn. Vz Cupitáč. - R., veliký rohlík, nadívaný povidly, mákem, tvarohem, peče se obyč. o sv. Martině. Hü,- Bka., Mtl. — R., čtyrrohý koláč, který dostává chasa, když jde ze služby. V Domažl. Nl.

275258   Roháček Svazek: 7 Strana: 0583
Roháček, čka, m. = sýkora, parukářka. Šír. Pt.

275259   Roháček Svazek: 10 Strana: 0334
Roháček, čku, m., druh hádanky. — R., cka, m. R. Fr. Dr., spis., 1860. -22. /8. 1904 Vz Zl. Pr. XXI. 539., Ott. XXI. 891., Tob. 214.

275260   Rohačice Svazek: 7 Strana: 0583
Rohačice, e, f. = rohatina. Vz Rohačka (samice). Sl. les.

275261   Roháčik Svazek: 7 Strana: 0583
Roháčik = roháček. Mesiačik r. Bl. Ps. 55.

275262   Roháčka Svazek: 3 Strana: 0085
Roháčka, y, f., samice roháčova, das Weib- chen des Hirschkäfers. D. — R , náčiní k no- sení dříví na zádech, die Holztrage. Náhlavek na r-čky (popruh). Us.

275263   Rohačka Svazek: 7 Strana: 0583
Rohačka = kráva (v zloděj. řeči). Šd. - R = zvíře rohaté. Chudobné děvčátko mezi bohačkami ako šutá ovce mezi r-kami. Koll. Zp. I. 222. — R. = plachta k rozsévání obilí. V Podluží. Brt. L. N. II 12.

275264   Rohačka Svazek: 9 Strana: 0274
Rohačka, y, f. = pyšná ženská. Zát. Př. 38b. Počkaj, veď ty prídeš na r-Čku (po- hružka) ! Ib. 257a. - R. — pták. Vz Paru- kářka (sýkora). — Bohačky v Příspěvc. 341.: Čel. Pr. m. II. 173. oprav v: Čes. Pr. m. I. 173.

275265   Roháčkovitý Svazek: 3 Strana: 0085
Roháčkovitý, k roháčům podobný, luca- nida. Krok.

275266   1. Rohačky Svazek: 3 Strana: 0085
1. Rohačky, pl., f., saně z předu vysoko zahnuté, s vysokými nosy, mezi nimiž člověk jde a za něž i táhne. V Krkonš. Hk. Vz Ro- hatina.

275267   2. Rohačky Svazek: 3 Strana: 0086
2. Rohačky = kejdy, der Dudelsack. Slov. Plk.

275268   Rohačky Svazek: 8 Strana: 0341
Rohačky = pečivo. XVI. stol. Čel. Pr. m. II. 173.

275269   Roháčov Svazek: 8 Strana: 0341
Roháčov, a, m., vrch v Bošácké dolině na Slov. Phľd. XII. 657.

275270   Rohák Svazek: 7 Strana: 0583
Rohák, u, m. = hrubě osekaný kámen. U Rychn. Zpr. arch. IX. 26. — R., u, m , Hornwerk, n. Rk. Vz Rohan (dod.).

275271   Rohák Svazek: 7 Strana: 1376
Rohák, a, m., orestrum, zastr. Pršp.

275272   Rohák Svazek: 9 Strana: 0274
Rohák, u, m. = nárožní dům. Us Rohan. Rohani = strana kněze Martinka (za husitských dob). Jrsk. XIX. 193.

275273   Rohál Svazek: 3 Strana: 0086
Rohál, á, in., vz Roháč.

275274   Rohál Svazek: 8 Strana: 0341
Rohál, vz předcház. Boháč. — R., vz Ryzlink (3. dod.).

275275   Rohan Svazek: 7 Strana: 0583
Rohan, a, m., os. jm. Šd.,Vck. — R. = roháň (dod.). — R, Hornwerk, n. Rk. Vz Rohák, Rohatka.

275276   Roháň Svazek: 7 Strana: 0583
Roháň, ě, m. = vůl s velikými rohy. Mor. Brt.

275277   Rohan Svazek: 10 Strana: 0335
Rohan Kar. J., spis.

275278   Rohana Svazek: 8 Strana: 0341
Rohana, dle Káča = kráva. Ve šviháčině. Brt. D. II. 520.

275279   Rohanec Svazek: 3 Strana: 0086
Rohanec, nce, m., senné vidle, podávky, Heugabel, f. Us. u Vltavotýna. Jg.

275280   Rohanov Svazek: 3 Strana: 0086
Rohanov, a, m., něm. Tonnetsclilag, ves 1. u Prachatic, 2. u Vimberka. PL.

275281   Rohanský Svazek: 9 Strana: 0274
Rohanský. R. ostrov u Prahy. Vz Köpple- rovka.

275282   Rohas Svazek: 3 Strana: 0086
Rohas, a, m., buceros, der Hornadler. Krok.

275283   Rohas Svazek: 7 Strana: 0583
Rohas. Cf. Brm. II. 293.

275284   Rohatě Svazek: 3 Strana: 0086
Rohatě, gehörnt. Ros.

275285   Rohatě Svazek: 7 Strana: 0583
Rohatě se proti někomu stavěti. Pam. Val. Meziř. 193.

275286   Rohatě Svazek: 9 Strana: 0274
Rohatě se (k nim) stavěl (urputně, vzdo- rovité ? ?). Wtr. Vys. šk. 189.

275287   Rohatec Svazek: 3 Strana: 0086
Rohatec, tce, m., ves u Terezína, 2. u Strážnice na Mor. PL.

275288   Rohatec Svazek: 7 Strana: 0583
Rohatec = beran. Ezp. 292.

275289   Rohatec Svazek: 9 Strana: 0274
Rohatec, tce, m., argopus, brouk R. tečko- řadý, a. Ahrensi. Vz Klim. 712.

275290   Rohatěl Svazek: 7 Strana: 0583
Rohatěl, u, m., aegiceras, rostl. Vz Rstp. 1029.

275291   Rohatěnka Svazek: 3 Strana: 0086
Rohatěnka, y, f., ceratiola. rostl, vřeso- vitá. Rostl.

275292   Rohatěti Svazek: 3 Strana: 0086
Rohatěti, ěl, ění, = rohatívati, rohy do- stávati, Hörner bekommen, spitzig werden; pyšněti, stolz werden. — čím, proč: na- býváním statků.

275293   Rohatice Svazek: 3 Strana: 0086
Rohatice, e, f., sagitta. Vz Rohatina. BO.

275294   Rohatilka Svazek: 3 Strana: 0086
Rohatilka, y, f., hebeandra, rostl. Rostl.

275295   Rohatín Svazek: 7 Strana: 0584
Rohatín, a, m. = hora u Strážova na Slov. Pokr. Pot. I. 118., Orl. VIII. 77, C. Čt. II. 360.

275296   Rohatina Svazek: 3 Strana: 0086
Rohatina, y, f., v již Čech. rohatině (pl.). Kts. — R., tyčka ptáčnická, na niž se vějíce staví, rohatka, roháč, die Leimstange. Kom. — R., házecí kopí, der Wurfspiess. Kom. Vz Darda. — R., kovadlina dva rovné rohy mající na kruhy a na kulaté věci, stouchovna, der Horn-, Spitzamboss. Boč. — R., kabřinec, police na šaty, na hrnce atd., na Mor. lištva. das Tellergestell, der Rechen. — R., roha- tiny, pl., vidle senné, obilné, hnojně, die Heu-, Getreide-, Mistgabel. V. — R., u ikadlcov- ského stavu, der Sperrhacken. Dch.

275297   Rohatina Svazek: 7 Strana: 0584
Rohatina = roháč, brouk. — R. = ko- vadlina. Vz Včř. Z. II. 12.

275298   Rohatina Svazek: 9 Strana: 0274
Rohatina = perut (prkno udržující slámu na střeše). Vz Peruť. Místy us. Čes. 1. VIII. 315. — R., les u Hovězí na Mor. Vck.

275299   Rohatina Svazek: 10 Strana: 0659
Rohatina mlýnská na věšení záložních pytlíků moučných n. špicových. Čes. 1. XV. 188.

275300   Rohatině Svazek: 10 Strana: 0335
Rohatině = vidle. Dšk. Km. 16. Sr. Ro- hatina.

275301   Rohatinka Svazek: 7 Strana: 0584
Rohatinka, y, f., vz Rohatina.

275302   Rohatinka Svazek: 7 Strana: 1376
Rohatinka, y, f., grgula, obalenka, rožka, podložka pod čepec na Slov. (z vlasů, žíní, z vlny atd.). Vz NZ. i. 183.

275303   Rohatiny Svazek: 3 Strana: 0086
Rohatiny, ruční saně v horách k vožení dříví, cf. Samotíhy. Us. Vz Rohačky. — Ro- hatinky, housenák, náčiní železné na bidelci, jímž se housenky sbírají n. suché větve ula- mují. Dch. Vz Rohatka.

275304   Rohativka Svazek: 3 Strana: 0086
Rohativka, y, f., eine eckige Mütze. Šm.

275305   Rohatka Svazek: 3 Strana: 0086
Rohatka, y, f., rohatina, kobylení u mostu, u bran atd., der Schlagbaum. — R., nástroj u zámečníka, der Sperrhaken, das Sperrhorn. — R., rohatina, der Hornambos. - R., kry- chle, rohatý kámen n. kostka na sloupě, der Würfel am Säulenstuhle. Us. — R., rohatina, die Leimstange. — R. košová, die Sappgabel. Bur.— R, cebrio, hmyz. Krok. — R., kráva, die Kuh (žertovně). Us. Kšá. — Vz Rohatina.

275306   Rohatka Svazek: 7 Strana: 0584
Rohatka. Cf. Mkl. Etym. 280. R., ceria, brouk; Brm. IV. 494.; polycera, brouk, ib. IV. 2. 316.; ceratophrys, plaz. Vz Brm. III. 2. 52.—54. — R. = čásť mlýna u Korčáku. Vz KP. V. 613 — R. vrtáku, (hřebínek), Sperrrad. Zp. arch. X. 22 , Včř. II. 39., 40. — R. = příční trám přes silnici, mýto Tbz.

275307   Rohatka Svazek: 7 Strana: 1376
Rohatka, ceria, moucha. Cf. Ott. V. 315.

275308   Rohatka Svazek: 8 Strana: 0341
Rohatka, v hodin., Sperrad. Ott. XL 433.

275309   Rohatka Svazek: 9 Strana: 0274
Rohatka, y, f. = kolečko se šikmo pro- vedeným ozubím, jež jest pevné umístěno na čepu natahovacím (v hodinách). Vz KP VIL 271., 283.

275310   Rohatokvět Svazek: 3 Strana: 0086
Rohatokvět, u, m., cerathosanthes, rostl. Rostl.

275311   Rohatosť Svazek: 3 Strana: 0086
Rohatosť, i, f., das Gehörntsein, die Eckig- keit.

275312   Rohatouitka Svazek: 3 Strana: 0086
Rohatouitka, y, f., creatostema, rostl, zvonkovitá. Rostl.

275313   Rohatý Svazek: 3 Strana: 0086
Rohatý, rohat, a, o; rohy mající, gehörnt. R. dobytek, Us., měsíc, střevíc. V. Zhyneliť milosť, všeť jim (manželom) bude rohato, vše nesnadno. Št. N. 47. A my máme kozu rohatú, chlupatú. Sš. P. 621. R, živočichové, vz Dvoukopitníci. Komu Pánbu, tému všeci svatí, komu djabel, tému všeci rohatí. U Opav. Klš. Ať tě ten rohatý sebere (čert). Us. Sd. — R., pyšný, stolz. V. Bohatí obyčejně ro- hatí. Ros. Kdo bohat, ten i rohat. Č. M. 167. — čím: pýchou. Tabl. — komu. Jsme jedni druhým rohatí, šilhavě na se hledíme. Kom. — R., komu zena nevěrna, der Hahnrei. Ctib. — R., cípatý, eckig, zipfelig. R. stůl. -R. rozsudek (rohoun), dilemma, Syllogismus cor- nutus, der gehörnte Schluss. Marek. — R.. rohovitý, hornartig. Volk.

275314   Rohatý Svazek: 7 Strana: 0584
Rohatý = mající rohy. U všech všudy rohatých; Neplakej, sic tě vezme r-tej (čert); Počkej, přijde na tebe ten r. Us. Hý , Vm. Přišli (vzali ho) ti r-tí (o mrtvém). Tkč. Byli by v tom všichni černí a r-tí! Šml. — R. = cípatý. Pršely kroupy špičaté a
r-té. Let. 388. R. závorky: []. Us. Pdl. — R. = pyšný. Že r-tým rohy srazí. 1586., Wtr. Obr. 32. — R. souběr. Jg. Slnosť 163. Má obyčeje hranaté a r-té. Ntr. R. řeč = hloupá. Us. Kšť.

275315   Rohatý Svazek: 10 Strana: 0335
Rohatý = urážlivý. Ta věc bratru velmi r-ta bude, Chč. S. II. 1856.

275316   Rohatý Svazek: 10 Strana: 0659
Rohatý = čert. Us.

275317   Rohatyn Svazek: 3 Strana: 0086
Rohatyn, a, m., okres. mě. v Haliči. Vz S. N.

275318   Rohatyně, f Svazek: 3 Strana: 0086
Rohatyně, f., pl., hnojně vidle, die Mist- gabel. D. Vz Rohatina.

275319   Rohava Svazek: 3 Strana: 0086
Rohava, y, f., ceratina, hmyz včelovitý. Krok.

275320   Rohavka Svazek: 3 Strana: 0086
Rohavka, y, f., u mysl., die Hornfessel (ein Riemen). Šm.

275321   Rohejl Svazek: 7 Strana: 0584
Rohejl, a, m. = rorýs. Šíř. Pt.

275322   Rohejř Svazek: 7 Strana: 0584
Rohejř, e, m. = rorýs. U Jablonné n. Orl. Šír. Pt.

275323   Rohel Svazek: 3 Strana: 0086
Rohel, hle, m., v již. Čech. — kdo má rohy, hrubý člověk, ein grober Mensch.. Kts.

275324   Rohel Svazek: 7 Strana: 0584
Rohel = veliký rohlík. U N. Kdyně. Rgl.

275325   Rohenec Svazek: 9 Strana: 0274
Rohenec, nce, m. = žák. Wtr. Part. 369.

275326   Roheuice, Rohynice Svazek: 3 Strana: 0086
Roheuice, Rohynice,ves u Nového města nad Metují. PL.

275327   Rohič vz Svazek: 7 Strana: 0584
Rohič vz Roháč (dod.).

275328   Rohlas Svazek: 7 Strana: 1376
Rohlas, a, m., roserola, zastr. Pršp. 21 88.

275329   Rohlena Svazek: 3 Strana: 0086
Rohlena, y, f., kráva velikých rohů. Us.

275330   Rohlena Svazek: 7 Strana: 0584
Rohlena = neobratná a nespořádaná ženská. U Kr. Hrad. Kšť.

275331   Rohlena Svazek: 8 Strana: 0341
Rohlena, y, f. = ženská, která se ráda rouhavá, posmívá. Jevíčko. Brt. D. II. 379.

275332   Rohlíčkovatý Svazek: 9 Strana: 0274
Rohlíčkovatý = od neštovic poďobanv. Jrsk. XXIII 58.

275333   Rohlík Svazek: 7 Strana: 0584
Rohlík martinský. Vz Zbrt. 290. - Ty mne rohlíkem neopiješ. Rubeš. — R., a, m. = rorýs. U ČT. Šír. Pt. — R., os. jm. Arch. VIII. 415., 518.

275334   Rohlík Svazek: 8 Strana: 0341
Rohlík, pták, vz Rorýs, Vidlák (3. dod.).

275335   Rohlík Svazek: 9 Strana: 0274
Rohlík brambor. Vz Mandlák, Vokuráč.

275336   Rohlík, u, rohlíček Svazek: 3 Strana: 0086
Rohlík, u, rohlíček, čku, m., pečivo. R-ky počali péci ve Vídni r. 1683., když Turci Vídeň obléhali. Kld. Das Hörnlein, Kipfel. Stuhlý jako r. Us. — Rohlíky — po- dlouhlá zemčata. Us. — R., a, m., druh la- štovek. Mor. Brt.

275337   Rohlikál Svazek: 7 Strana: 0584
Rohlikál, a, m., vz Roháč (dod.).

275338   Rohlikář, rohličkář Svazek: 3 Strana: 0086
Rohlikář, rohličkář, e, m., der Hörnlein- bäcker. Us.

275339   Rohlikářka, rohličkářka Svazek: 3 Strana: 0086
Rohlikářka, rohličkářka, y, f., die Hörnleinbäckerin, das Kipfelweib.

275340   Rohlíkovitý Svazek: 3 Strana: 0086
Rohlíkovitý. R. zemčata.

275341   Rohlina Svazek: 3 Strana: 0086
Rohlina, y, f., ves u Turnova. PL.

275342   Rohn Svazek: 10 Strana: 0335
Rohn Jan, bist. a lexikograf čes. 1711. — 1779. Vz Ott. XXI. 896.

275343   Rohn, a, m Svazek: 7 Strana: 0584
Rohn, a, m., os.jm. R. Jan Kar., 1711__ 1179, křižovník. Vz Šb. Dj. ř. 283., Jir. Ruk. II. 186., Jg. II. 1. 619. '

275344   Rohna Svazek: 10 Strana: 0335
Rohna, v, f. = kráva. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 141.

275345   Rohnout Svazek: 10 Strana: 0335
Rohnout = tlouci. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 141.

275346   Rohnouti někoho Svazek: 7 Strana: 0584
Rohnouti někoho = loktem strčiti. Us. Kšť.

275347   Rohobezdrak Svazek: 3 Strana: 0086
Rohobezdrak, u, m., der Hornachat. Šm.

275348   Rohobodec Svazek: 3 Strana: 0086
Rohobodec, dce, m., trkavý, der mit Hörnern stösst. L.

275349   Rohočelistník Svazek: 8 Strana: 0341
Rohočelistník, a, m., silusa, brouk. R. rezavý, s. rubiginosa. Vz Klim. 170.

275350   Rohočil Svazek: 3 Strana: 0086
Rohočil, a, m , melatoriphus, pták, zastr. Rozk.

275351   Rohočil Svazek: 7 Strana: 1376
Rohočil, a, m,, melancoriphus, zastr. Pršp. 11. 41

275352   Rohohlasný Svazek: 7 Strana: 0584
Rohohlasný. R. píšťala (u varhan), der Hornbass. Šm.

275353   Rohohlavec Svazek: 3 Strana: 0086
Rohohlavec, vce, m., ceratocephalus, rostl. Čl. Kv. 276., FB. 69.

275354   Rohohlavec Svazek: 7 Strana: 1376
Rohohlavec Cf. Ott. V. 307.

275355   Rohohltanový Svazek: 7 Strana: 0584
Rohohltanový, ceratopharyngeus.

275356   Rohohnědý Svazek: 3 Strana: 0086
Rohohnědý, hornbraun. Mus.

275357   Rohochrustavkojazykový Svazek: 7 Strana: 0584
Rohochrustavkojazykový, keratochon- droglossus. Nz lk.

275358   Rohojazykový Svazek: 7 Strana: 0584
Rohojazykový, keratoglossus. Nz. lk.

275359   Rohokam Svazek: 3 Strana: 0086
Rohokam, u, m. R-my, ceratolitha, zka- meněliny ssavcokamům podřadené. Krok. I. c. 82.

275360   Rohokaz Svazek: 3 Strana: 0086
Rohokaz, u, m., onygera, rostl, pýchav- kovitá. Rostl.

275361   Rohol Svazek: 3 Strana: 0086
Rohol, u, m., co má podobu rohu. Chrúsl má r-ly, Fühlhörner; haluz s vidličími ro- holy. Cf. Roholec. Na Mor. Tč.

275362   Roholcový Svazek: 7 Strana: 0584
Roholcový = roholečný. Šd.

275363   Roholčina Svazek: 7 Strana: 0584
Roholčina, y, f„ spatium vertici figurae vicinum (v měřictví). Phl'd. II. 4. 119.

275364   Roholec Svazek: 3 Strana: 0086
Roholec, lce, m., der Wipfel. Smrk má roholce. — R., die Leimruthe. R. lepení po- mazaný. Na Ostrav. Tč.

275365   Roholec Svazek: 7 Strana: 0584
Roholec, vertex anguli v měřictví. Phl'd. II. 4. 119.

275366   Roholečný Svazek: 7 Strana: 0584
Roholečný = roholcový. Vz Roholec (dod.). Phl'd. II. 4. 119.

275367   Roholie Svazek: 3 Strana: 0086
Roholie, e, f., vrcht hole. Na Slov.

275368   Roholub Svazek: 7 Strana: 0584
Roholub, u, m., u hřebenářů, Hornschrot, m. Šm.

275369   Rohoň Svazek: 7 Strana: 0584
Rohoň, ě, m. = rohatý vůl, s velikými rohy. Dbš. Obyč. 51.

275370   Rohon Svazek: 10 Strana: 0335
Rohon J. V. Dr., spis., nar. 1845. Vz Zl. Pr. XXII. 371., 359. s podobiz.

275371   Rohonez Svazek: 3 Strana: 0086
Rohonez, e, m., něm. Rechnitz, mě. v Uhřích. Vz. S. N.

275372   Rohonní Svazek: 7 Strana: 0584
Rohonní štika, esox belone, Hornfisch, m., Meernadel, f. Šm.

275373   Rohonohý Svazek: 3 Strana: 0086
Rohonohý, hornhufig. Us.

275374   Rohonos Svazek: 3 Strana: 0086
Rohonos, a, m., nosorožec, das Nashorn. L.

275375   Rohonosný Svazek: 10 Strana: 0335
Rohonosný. R. lidé. Zr. Rok. 80. Sr. Rohonoš. III. 86.

275376   Rohonoš, e, rohonošec Svazek: 3 Strana: 0086
Rohonoš, e, rohonošec, šce, m., rohoun, der Hörnerträger, bes. der gehörnte Ehemann, Hahnrei.

275377   Rohonožný Svazek: 3 Strana: 0086
Rohonožný. lépe: rohonohý. Šm.

275378   Rohoocasatý Svazek: 10 Strana: 0335
Rohoocasatý. R. písmeno (y). Vin. I. 192

275379   Rohopožerákový Svazek: 7 Strana: 0584
Rohopožerákový, keratopharyngeus. Nz. lk.

275380   Rohoprstenovitý Svazek: 10 Strana: 0335
Rohoprstenovitý. Hoření a dolení zadní vaz r., ligamentum ceratocricoideum posticum superius er inferius. Ktt.

275381   Rohoprstenový Svazek: 7 Strana: 0584
Rohoprstenový, ceratocricoideus. V me- dic.

275382   Rohopyšný Svazek: 7 Strana: 0584
Rohopyšný túr. Vký.

275383   Rohoretka Svazek: 3 Strana: 0086
Rohoretka, y, ť. R-ky, scomberesoeida, ryby. Vz Jehlice, Polozob, Letoun. Frč. 293.

275384   Rohoretka Svazek: 7 Strana: 0584
Rohoretka. Cf Brm. III. 3. 268., Ott. III. 704.

275385   Rohoretka Svazek: 10 Strana: 0335
Rohoretka, ryba. Sr. Ott. XXII 728.

275386   Rohořka Svazek: 8 Strana: 0341
Rohořka m. rohožka, ž v ř. Gb. H. ml. I. 517.

275387   Rohos Svazek: 3 Strana: 0086
Rohos, a, m., amonites, měkkýš. Krok.

275388   Rohoslav Svazek: 10 Strana: 0335
Rohoslav, a, m., vJou áy?-aó?. Msn. II. 196.

275389   Rohosná Svazek: 7 Strana: 0584
Rohosná, é, f. = přítok Hrona. Č. čt.

275390   Rohoš Svazek: 3 Strana: 0086
Rohoš, e, m., rhinoceros, das Nashorn. Krok. Vz Nosorožec.

275391   Rohoší Svazek: 3 Strana: 0086
Rohoší, Nashorn-. Krok.

275392   1. Rohot Svazek: 7 Strana: 0585
1. Rohot. Také val. Vck.

275393   Rohotěř Svazek: 10 Strana: 0335
Rohotěř, e, f., zaniklá ves v Znojemsku. Vz Mtc. 1903. 153.

275394   Rohotravka Svazek: 3 Strana: 0086
Rohotravka, y, f., das Trichtergras. Šm.

275395   Rohotrubač Svazek: 3 Strana: 0086
Rohotrubač, e, m., der Waldhornist. Plk.

275396   Rohoun Svazek: 3 Strana: 0086
Rohoun, a, m. = rohonoš. — R., u, m., v log., der gehörnte Schluss. Vz Rohatý. — R., ramenonožec měkkýš. R. paprskový, hip- purites radiosus, kozlový, caprina Aiguilloni, číšnatý, radiolites mammilaris, kozoroži, ca- protina semistriata. Frč. 208.

275397   Rohounství Svazek: 3 Strana: 0087
Rohounství, n., stav rohouna, die Hahrei- schaft. Vz Rohoun, Rohonoš.

275398   Rohov Svazek: 3 Strana: 0087
Rohov, a, m., ves v kníž. krnovském. Vz S. N. — R., ves u Sedlce.

275399   Rohovací Svazek: 10 Strana: 0335
Rohovací umění. Nár. list. 29. /10. 1899. Dhnl.

275400   Rohování Svazek: 3 Strana: 0087
Rohování, n., das Pfropfen. V.

275401   Rohování Svazek: 7 Strana: 0584
Rohování, das Boxen, v tělocv. Rgl. Ott. IV. 514.

275402   Rohování Svazek: 9 Strana: 0274
Rohování, ?????????, tělesné cvičení. Nár. list. 1897. 6. 246. odp. feuill.

275403   Rohovat Svazek: 10 Strana: 0335
Rohovat = při výslechu býti. V zloděj mluvě. Sr. Rohování v VII. 584.

275404   Rohovat Svazek: 10 Strana: 0659
Rohovat = trestati holí, metlou. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 47.

275405   Rohovatění Svazek: 10 Strana: 0335
Rohovatění, n. R. pokožky, ceratonosis. Ktt.

275406   Rohovatěti Svazek: 3 Strana: 0087
Rohovatěti, ěl, ění, rohovatívati, rohy dostávati, rohatěti, Hörner bekommen. — R., rohovatým se stávati, hornicht werden. Jg.

275407   Rohovati Svazek: 3 Strana: 0087
Rohovati — štěpovati, pfropfen. — co kam: roub na pláň r. V., Mkl B. 485. — se. práti se. Us. Dšk.

275408   Rohovatosť Svazek: 3 Strana: 0087
Rohovatosť, i, f., die hornichte Beschaf- fenheit. Ros.

275409   Rohovatý Svazek: 10 Strana: 0335
Rohovatý. Manželka nepoddaná, r-tá. Zvon IV 8.

275410   Rohovatý, rohovitý Svazek: 3 Strana: 0087
Rohovatý, rohovitý, co mnoho rohů má, gehörnt. Ros. — Jest jakýs r. (lakomý). C. — R., mající jakost, barvu, způsob atd. rohu, hornartig, hornicht, Horn-. Rohovatá plénka oční, cornea, die Hornhaut im Auge (vz Ro- hovka), hmota.

275411   Rohovcovec Svazek: 10 Strana: 0335
Rohovcovec, vce, m., hornina. Vz Ott. XXI. 897.

275412   Rohovcovitý Svazek: 7 Strana: 0584
Rohovcovitý, Hornstein-, hornsteinartig. Tč.

275413   Rohové Svazek: 3 Strana: 0087
Rohové, ého, n., das llorngeld. Prodá-li se kráva, dostává děvečka rohové, za tele dostává chvostné n. chvostové a pastýř do- stává vždy bičové. Mor. Tě. Vz Ocasné.

275414   Rohovec Svazek: 3 Strana: 0087
Rohovec, vce, m., vz Křemen, der Horn- stein. Schd. II. 33., Bř. N. 184. R. stříbrný, kerargyrit. Bř. N. 191.

275415   Rohovec Svazek: 7 Strana: 0584
Rohovec, rudista, živočich zkamenělý. Frč. G. 26. — R. = přípinka v rohu plti (voru). Val. Vck.

275416   Rohoví Svazek: 7 Strana: 0584
Rohoví, n., das Gehörne. Dch.

275417   Rohovice Svazek: 10 Strana: 0335
Rohovice, e, f. = hůl. V zloděj. mluvě.

275418   Rohovín Svazek: 7 Strana: 0584
Rohovín, a, m., os. jm.

275419   Rohovina Svazek: 3 Strana: 0087
Rohovina, y, f., látka zvířecí bez nervů a cév, která buď povrch buď dutiny mnohých ústrojů vykládá. Z r-ny skládá se pokožka a její výtvory: vlasy, vlna, chlupy, nehty, pazoury, kopyta, šupiny atd., die Hornsub- stanz. Vz 8. N.

275420   Rohovina Svazek: 7 Strana: 0584
Rohovina. Cf. Schd. I. 408., Šfk. Poč. 594.

275421   Rohovina Svazek: 10 Strana: 0335
Rohovina, y, f. Vz Ott. XXI. 897. R. oční, lépe: rohovka. Čad. 14.

275422   Rohovitěti Svazek: 3 Strana: 0087
Rohovitěti, ěl. ění, hornicht werden. Šn.

275423   Rohovitka Svazek: 3 Strana: 0087
Rohovitka, y, f., gorgonia, polyp láčkovec. R. bradavičnatá, gorgonia verrucosa, r. vě- jířová, g. flabellum. Frč. 32.

275424   Rohovitka Svazek: 7 Strana: 0584
Rohovitka. Cf. Brm. IV. 2. 511.

275425   Rohovitky Svazek: 9 Strana: 0274
Rohovitky, polypi. Vz Ott. XIV. 797.

275426   Rohovitý Svazek: 3 Strana: 0087
Rohovitý, vz Rohovatý.

275427   Rohovitý Svazek: 7 Strana: 1376
Rohovitý. R houby, ceraspongiae. Ott. V. 305.

275428   Rohovka Svazek: 3 Strana: 0087
Rohovka, y, f., der Reifrock. Rk. — R,, cornea, die Hornhaut (im Auge). Vz Roho- vatý, S. N. — R., ves u N. Cerekvc.

275429   Rohovka Svazek: 7 Strana: 0584
Rohovka. Cf. Slov. zdrav. 331. R. umělá, c. arteficialis, vlastní, c. propria, vrozená mlekovitá, c. lactea adnata. Vypuklina (ku- žel) r-ky, keratoconus, zánět r-ky a du- hovky, keratoiritis, natrhnutí r-ky, kera- torrhexis. Nz. lk. Píštěla r-ky, fistula cor- neae, rána r-ky, vulnus corneae, skvrna r-ky, macula c. (svazečková, fascicularis), spálenina r-ky, combustio c., stafylom r-ky, staphyloma c (pravý, verum, nepravý, spu- rium, hroznovitý, racemosum), suchosť r-ky, herosis c, cizí tělesa v r-ce, corpora aliena in cornea. Schb. Bezcitnosť r-ky, Corneal- anaesthesie, hlíza, abscessus c. (úplná, to- talis, částečná, partialis, s nehtíčkem, cum ungue), nabodnutí r-ky, Corneapunction, bílé skvrny na r-ce, albugo, úbytě r-ky, Cornealphthisis, hroznovitý vřed na r-ce, bothrion. Jizva r-ky, Hornhautnarbe; r-ky souvislý bílý oblak, leucoma corneae ad- haerens, roztažený bílý oblak, 1. c. ecta- ticum ; plesnivina r-ky, keratomycosis, úplný bílý povlak r-ky, 1. c. totalis, puchýřky r-ky, Cornealbläschen, řez r-ky, keratotomia, rozštěpení r-ky, keratolysis, rozšíření r-ky, keratectasia, roztažení r ky vředovité, ke- ratectasia ulcerativa, povlakové roztažení r-ky, keratectasia pannosa, skarifikace r-ky, Hornhautscarification, sploštění r-ky, apla- natio corneae, kuželovitá vypuklina r-ky, keratoconus, kulovitá vypuklina r-ky, ke- ratogiobus, vypuklina r-ky zánětová, kera- toglobus inflammatorius, poloprůsvitná vy- puklina r-ky, keratoglobus semipellucidus, vypuklosť r-ky z povlaky, keratectasia ex panno, vyříznutí r-ky, keratectomia, vy- schnutí r-ky, keratitis xerotica, zákal r-ky bílý (bělmo, cink), leucoma corneae (jedno- duchý, simplex, cf. Ott. III. 698.), zakalení r-ky, Hornhauttrübung; zánět r-ky (bez cév, keratitis avasculosa, čivoobrnový, k. neuro- paralytica); zánět r-ky cévnatý, keratitis vasculosa (povrchní po úrazu, superficialis traumatica, zrnitý, trachomatosa, přímětový, phlyctaenulosa, opravný, reparativa, samo- statný, idiopatica, počasný, chronica, navo- zený, inducta); zánět r-ky dužninový, ke- ratitis parenchymatosa (rozsáhlý s povlakou, diffusa cum panno, okrajový, marginalis, ústřední, centralis); zánět r-ky hluboký, keratitis profunda (celé r-ky, diffusa s. to- talis, druhotní, secundaria, jazykovitý, lin- gualis, prstencovitý, annularis, terčovitý, discoidea); zánět hnisavý r-ky, k. purulenta; zánět r-ky (hvězdovitý, k. stellata, mezerný, k. interstitialis, oparový, k. pannosa, her- petica, pasový, zonularis, plísňovitý, mico- tica, povlakový, pannosa a to tenký a suchý, tennis et sicca, přímětový povlakový, phlyc- taenulosa pannosa, zrnitý povlakový, gra- nul osa pannosa, tlustý povlakový, crassa pannosa, povleklý, inducta. povrchní, su- perficialis, příjičný, syphilitica, puchýřový, bullosa, rozlitý, diffusa, rozvětvený, rami- fica, skvrnitý, punctata s. maculata, suchý, xerotica, svazečkový, fascicularis, tečko- vitý punctata, úrazový, traumatica, vysu- šivý, exsccativa, zadní, postica, žíhaný, striata); zánět rohovky a duhovky, kera- toritis; změklosť r-ky, keratomalacia. Ktt. exc.

275430   Rohovka Svazek: 7 Strana: 1376
Rohovka umělá, cornea arteficialis. Ott. V. 633.

275431   Rohovka Svazek: 10 Strana: 0335
Rohovka, y, f. R. oční = rohová blána, přední čásť bělnatky, die Hornhaut. Čad. 12. Sr. Ott. XXI. 898. Propíchnutí r-ky, keratonyxis, utvoření umělé r-ky, Kerato- plastik, vyboulení předních oddílů zenič- ných r-ky, keratoglobus, vypnuti středu ztenčení r-ky, keratoconus, svraštivé pro- sáknutí rohovky, sklerotirendes Hornhaut- inŕiltrat, roztnutí r-ky (rozpoltění), kerato- tomia; tvorba, Keratoplastik, cornea arti- ficialis (na nepravém místě, parakeratosis). vada r-ky, Hornhautdefekt; hluboký vřed r-ky nezánětlivý, ulcus corneae perforans, keratitis ulcerosa noninflammatoria; hluboký vřed r-ky zánětlivý, keratitis ulcerosa pro- funda inflammatoria, tiefes, entzündliches Hornhautgeschwür; zánět r-ky, keratitis, Hornhantentzündung (s nahromaděním - se hnisu v přední komoře, hypopyon-keratitis, povlakový, k. pannosa, středový hnisavý, k. centralis parenchymatosa, infiltratum cor- neae centrale parenchymatosum, zahrdlivý, k. sclerotica, infiltratum corneae sclerotieum. Ktt. — R., druh hádanky. — R. Šátek r. Slám Put. 66.

275432   Rohovkobělimový Svazek: 7 Strana: 0585
Rohovkobělimový, corneoscleral. R. zánět, keratoscleritis.

275433   Rohovkohled Svazek: 10 Strana: 0335
Rohovkohled, u, m. = přístroj k pro- zkoumáni zakřivenin rohovkových, Kerato- skop. Ktt.

275434   Rohovkojazykový Svazek: 7 Strana: 0585
Rohovkojazykový, keratoglossus.

275435   Rohovkový Svazek: 7 Strana: 0585
Rohovkový, Hornhaut-. R. hlíza, Horn- hautabscess, kýla, -bruch, keratocele, pi- štěla, -fistel, skvrna, -fleck, jizva, -narbe, zákal, -trübung. Nz. lk. R. hmota, Corneal- substanz, kraj, -rand, poblánice, Corneal- epithel, tkáň, -gewebe. Ktt. exc.

275436   Rohovkový Svazek: 10 Strana: 0335
Rohovkový. Celková hlíza r-vá, vortex purulenta, keratitis neuroparalytica; ústřední prosáknutí dužniny r-vé, centrales paren- chymatöses Hornhautinfiltrat; vřed r-vý (ro- hovky), ulcus corneae, keratitis ulcerosa, Hornhautgeschwür. Ktt.

275437   Rohovlad Svazek: 7 Strana: 0585
Rohovlad, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 125.

275438   Rohovník Svazek: 3 Strana: 0087
Rohovník, a, m., der Hornarbeiter. — R., u, m., der Beschlag an den Fensterecken. Dch. — R., der Hornbaum, das Johannis- brot, chléb svatojanský, ceratonia siliqua. Č1. 34. — R., hřebík do rohu. — R., malá plotna v rohu v k'amnech umístěná. Dej to na r. V Krkonš. Hk.

275439   Rohovník Svazek: 7 Strana: 0585
Rohovník, v bot. Cf. Rstp. 449. - R., vz Roháč (dod.). S. N. XI. 119. - R. = kování, kterým se rámy okenní a dveřní pevnými činí, Winkeleisen, -haken. Vz Včř, Z. I. 42.

275440   Rohovník Svazek: 7 Strana: 1376
Rohovník strom. Cf. Ott. V. 307.

275441   Rohovník Svazek: 9 Strana: 0274
Rohovník u kamen. Na r-ku semeno lněné sušiti. Čes. 1. VII. 421.

275442   Rohovník Svazek: 10 Strana: 0335
Rohovník, u, m. R. u oken. Vz KP IX. 322.

275443   Rohovníkový Svazek: 10 Strana: 0335
Rohovníkový závěs. Vz KP. IX. 322.

275444   Rohovos Svazek: 3 Strana: 0087
Rohovos, a, m., pamphilius silvatieus, die Langhornblattwespe. Šm.

275445   Rohový Svazek: 3 Strana: 0087
Rohový, z rohu, Horu-, hörnern. Štít jeho rohový. Háj. R. červ, blána (kožka, máz- drice) v oku, Us., trouba. BO. R. žíla = tvrdý, necitelný. Bern. R. lístek (das Horn- blatt), olovo, částky, llorngebilde, tkanina, kovy, stříbro, kremenec, látka, Hornsubstanz. Nz. — R. — krajní, Eck-. R. ulice. Bern. R. dům, lépe: nárožní. Jir.

275446   Rohový Svazek: 7 Strana: 0585
Rohový. Hlas trúby r-vé. Ž. wit. 97. 5. R. hradba, Hornwerk, NA. III. 143., tka- nina, Horngewebe, n. Nz.

275447   Rohový Svazek: 10 Strana: 0335
Rohový. Onemocnění r-vé vrstvy kožní (mozoly, kuří oka, bradavice a p. ), kera- tosa. Ktt.

275448   Rohoz Svazek: 7 Strana: 0585
Rohoz = rohož. Cf. Mkl. Etym. 280., List. fil. 1890. 170. (Mz.).

275449   Rohozany Svazek: 3 Strana: 0087
Rohozany, dle Dolany, nem. Rosen, ves v Prusku u Opavy. Vz S. N.

275450   Rohozdec Svazek: 3 Strana: 0087
Rohozdec, dce, m., ves u Tišňovic na Mor. PL.

275451   Rohozec Svazek: 3 Strana: 0087
Rohozec, zce, m., hrad a ves u Turnova. Vz S. N., Tk. I. 436. — R., ves u Čáslavi. PL.

275452   Rohozí Svazek: 3 Strana: 0087
Rohozí, n., v lodn., das Mattwerk. Šm.

275453   Rohozná Svazek: 7 Strana: 0585
Rohozná, é, f. = pole u Jasené Šd.

275454   Rohozna Svazek: 10 Strana: 0335
Rohozna, y, f., potok na Zvolensku. Sb. sl. 1902. 54.

275455   Rohoznice Svazek: 3 Strana: 0087
Rohoznice, Rohosnitz, ves u Miletína. PL.

275456   Rohoznice Svazek: 7 Strana: 0585
Rohoznice. Cf. List. fil. 1890. 170. (Mz.).

275457   Rohozobý Svazek: 7 Strana: 0585
Rohozobý. R. jehlice, belone vulgaris, ryba. Vz Ott. III. 704.

275458   Rohozubka Svazek: 7 Strana: 0585
Rohozubka, y, f., ceratodon, mech. Let. Mt. SI. VIII. 1. 13.

275459   Rohož Svazek: 3 Strana: 0087
Rohož, e n. i, (zastr. rohoz), rohože, e, rohožka, y, f. Jg. R., strsl. rogoz? (papy- rus, tapes), nslov. rogoz, carex, Jit. ragažé, die Bi nsendecke. Mkl. aL. 69. — R., ša- chorka, šachorina, paladrán, rokos, rákosí, sítí, šochor, die Binse. — R., na Mor. ro- hožka, pletivo z rohože a také ze slámy, ze šlaků, z lýka atd. Die Matte, Flechte, Bin- sendecke, Schilfmatte, Rohrdecke. V. R. vi- sutá, ke dveřím k utírání obuvi. Us. Dch. Vz S. N. Kdež se nedostává lůže, r. nebo po- slamka se prostírá. Kom. Z rákosí rohože dělati. Kom. R. slaměná. D. Na rohožich léhati. Háj. R-že komu pod nohama vytr- hnouti. Č.'M. 513. Vz S. N.- Rohože plésti (řeč nespořádanou činiti). Bart. 26. Vz Tla- chal. Č.

275460   Rohož Svazek: 7 Strana: 0585
Rohož, scirpus. Sv. ruk. 37. b. V MV. pravá glossa. Pa. 23. Cf. List. fil. 1890 (Mz.). — Pleteš jako r-ži. Smil. Rčení svá mate, jakoby r-ži pletl. Us.

275461   Rohožárka Svazek: 7 Strana: 0585
Rohožárka, y, f. = brašna z lýka. Exc.

275462   Rohožář Svazek: 3 Strana: 0087
Rohožář, e, m. (slov.) = rohožník. Ms. Ždk.

275463   Rohoží Svazek: 7 Strana: 0585
Rohoží, n. = rohožka. Výb. II. 1445.

275464   Rohoží Svazek: 10 Strana: 0335
Rohoží, n. matta. Rozk. P. 1823., Bhm. hex 597.

275465   Rohožilec Svazek: 3 Strana: 0087
Rohožilec, lce, m. R-lci, ceratophyta, býložilci. Krok.

275466   Rohožka Svazek: 7 Strana: 0585
Rohožka, vz Rohož.

275467   Rohožkář Svazek: 7 Strana: 0585
Rohožkář, e, m. = rohožář. Us. Šd.

275468   Rohožkářství Svazek: 10 Strana: 0335
Rohožkářství, n. R-stvím se zabývati. Nár. list. 1886. č. 1.

275469   Rohožkový Svazek: 7 Strana: 0585
Rohožkový, Binsen-. R. plachta. Us.

275470   Rohožná, Rohozná Svazek: 3 Strana: 0087
Rohožná, Rohozná, é, ť., ves v Policku. Vz S. N. — R., ves u Dolní Cerekve, u Na- savrch, u Strakonic, u Janovic, v Klatovsku. PL.

275471   Rohožnica Svazek: 8 Strana: 0341
Rohožnica, e, f., obec v Tekovsku. Phľd. XII. 337.

275472   Rohožník, a, rohožář Svazek: 3 Strana: 0087
Rohožník, a, rohožář, e, m., der Mat- tenflechter, Verkäufer von Binsendecken. Tk.

275473   Rohožno Svazek: 3 Strana: 0087
Rohožno, a, n. — Rohožná u Janovic. PL.

275474   Rohožný Svazek: 10 Strana: 0335
Rohožný žok. Zvon IV. 263.

275475   Rohožov Svazek: 3 Strana: 0087
Rohožov, a, m , ves u Milevska.

275476   Rohožový Svazek: 3 Strana: 0087
Rohožový, Binsen , Flechten-. R šáchor.

275477   Rohožový Svazek: 7 Strana: 0585
Rohožový = rohožkový. R. koš. Prss.

275478   Rohula Svazek: 7 Strana: 0585
Rohula = kverlačka. Mor. Tč.

275479   Rohulan Svazek: 7 Strana: 0585
Rohulan, a, m. = rohatý vůl. Mor. Šd.

275480   Rohule Svazek: 3 Strana: 0087
Rohule, e, f., veliká kráva. Nedávají r-le- ale mnohule. C. M. 42(3.

275481   Rohuně Svazek: 7 Strana: 0585
Rohuně, ě, f., martynia, Martynie, f., rostl. Vz Rstp. 1213.

275482   Rohuša Svazek: 7 Strana: 0585
Rohuša, dle Káča, f. = kráva. Vz Ro- hule. Slov. Pokr. Pot. II. 76., Koll. Zp. I. 323., Dbš. Obyč. 51.

275483   Rohuška Svazek: 7 Strana: 0585
Rohuška, y, f., ceratium, Hornschopf, plíseň. Vz Rstp. 1976.

275484   Rohůvka Svazek: 3 Strana: 0087
Rohůvka — rohovka.

275485   Rohy Svazek: 3 Strana: 0085
Rohy, vyčnívající končité částky na hlavě rozličných živočichův, das Fühlhorn. R. plžové
(čidla). Us. — R. k troubení, pastuší n. pa-
stevský, křivý (šalmaje), Us., lesní, lovecký,
poštovský, das Horn. S. N. Na roh troubiti.
Us. R. s klapkami, das Ventilhorn; chro-
matický, původní, basový, bassettový (Bas-
setthorn, corno di bassetto). Hud. Vz KP.
II. 403. Vždy na jeden r. troubiti. Vz Stej-
nost Č. - R., nádoba, das Gefäss. R. na
olej, hojnosti, nadbytku, Us., na prach n.
prachový. S. N. — R., látka, z niž rohy
zvířecí se skládají, das Horn als Stoff. Hřeben
z rohu n. rohový. Vz Šfk. 663. — R., kopyto
(koňské atd.), die Klaue, das Horu, der Huf.
V. Plný r. koňský (neduh; dole vypouklý
r.), plochý (tenký), prchlý (vz Prchlý). Jg-.
Koni r. v hromadu jde (když u koruny zdá
se býti noha širší než kopyto). Ja. Rozsed-
lina v rohu, rozvalina. Us. Výběrák rohu.
Vz nástroje pro dobytčí lékaře. Cn. — R.
na oku, skvrna bílá podobná nehtu na čer-
nosti oka, aigis, der Augenfleck. Sal. 18. — R., uhel, der Winkel. V. R. stolu, domu, die
Ecke, Ros., od zdi, D., ulice: R. rovno-,
nerovno-, jedno-, dvoj-, trojhranný; rovno-,
nerovnoúhelný; tří-, čtyř-, šestiplošný; po-
louhranolový, hranolový, jehlancový, klen-
cový. Nz. Bydlí na rohu ulice. Us. Vchod
(do domu) za rohem (um die Ecke). Dch.
Vzal roh (= zahnul se okolo rohu, utekl).
Us. Šml., Šg. Ten hodonský mýtný na roh
stola sedí; Sedí máti na roh stola, dcera
podlé ní; V každéni rožku kvítečko na šá-
tečku na prostředku tvoje jmínečko; Na roh
stola sedla. Sš. P. 146., 330., 367., 790. —

275486   Rohy Svazek: 3 Strana: 0085
Rohy (křídla) vojska, Flügel, m. V. — R. hory, vz Hora. — Rohy = krokve, die Spar- ren. Slov. Plk. -- R., ostruha, calcar, žlázka květinná k vylučování medu. Rostl. I. 70., 71.

275487   Rohy Svazek: 3 Strana: 0087
Rohy, dle Dolany, Horn, mě. v Kremž- sku, Vz S. N., Tk. III. 36. - R,, ves u Vel. Meziříčí na Mor. PL.

275488   Rohynice Svazek: 3 Strana: 0087
Rohynice = Rohenice.

275489   1. Roch Svazek: 3 Strana: 0087
1. Roch, a, m, rejnok, raia, der Roche, mořská ryba. L.

275490   2. Roch Svazek: 3 Strana: 0087
2. Roch, u, m. — hroch, der Roche im Schachspiele, zastr. Rozk.

275491   3. Roch Svazek: 3 Strana: 0087
3. Roch, a, m., jm. svatého, Rochus. Svatý Rochu, dej rozumu trochu. Kld.

275492   4 Róch Svazek: 3 Strana: 0087
4 Róch, slovce zvukodobné. Ale já skok s pecí, chýt palicu a róch chlapa za tylo. Na Mor. Brt. Vz Kochati.

275493   2. Roch Svazek: 7 Strana: 0585
2. Roch, nyní věž. Zbrt.

275494   3. Roch Svazek: 8 Strana: 0341
3. Roch, a, m., cf. předcház. Hroznata. Jak je na sv. Rocha, tak bude po tři týdny; Nedá-li R. vody, dá ji teprv Martin. ČT. Tkč.

275495   Rócha Svazek: 3 Strana: 0087
Rócha — roucha. Vem si tam tu róchu, dej ušit košulku. Sš. P. 161.

275496   Rocháč Svazek: 8 Strana: 0341
Rocháč, e, m., vz Ruchadlo (3. dod.).

275497   Rocháč Svazek: 10 Strana: 0335
Rocháč, e, m. = prase. Věst. X. 340.

275498   Róchačka Svazek: 7 Strana: 0585
Róchačka. Kus bláta se uhněte v po- dobu vydutého čtverce, jímž se pak uhodí o zem: tak to róchne! Brt. Dt. 208.

275499   Rochačka Svazek: 8 Strana: 0341
Rochačka, y, f. = pukavka, bouchavka. Brt. D. II. 375.

275500   Rocháda Svazek: 8 Strana: 0341
Rocháda, y, f. = tah věží ke králi a jeho ústup za ni (ve hře v šachy). Flš.

275501   Rochada Svazek: 9 Strana: 0275
Rochada, y, f. R. dlouhá, krátká, včasná, předčasná. Hra v šachy. Kober 1889. 17., 37.

275502   Rochadlo Svazek: 3 Strana: 0087
Rochadlo, a, n. = ruchadlo. U Klat. Dšk.

275503   Rochák Svazek: 7 Strana: 0585
Rochák, u, m. = železný pluh s dře- věným hřídelem. U Úboče. Rgl.

275504   Rochál Svazek: 7 Strana: 0585
Rochál, u, m. = veliký koláč (vdolek) z černé mouky povidly neb hruškami ma- zaný. Cf. Frgál. Val. Vck.

275505   Rocháň Svazek: 7 Strana: 0585
Rocháň, ě, m. = rochál (dod.).

275506   Róchanec Svazek: 7 Strana: 0585
Róchanec, nce, m. = róchnutí, bouchnutí. To byl r. Mor. Šd.

275507   Róchat se Svazek: 8 Strana: 0341
Róchat se = pukati, praskati. Brt. D. II. 379.

275508   Rochati Svazek: 3 Strana: 0087
Rochati — praskati. — čím: bičem. Na Mor. Brt., Sš. P. 455 — kým oč. Róchł sebú o zem (udeřil). Ib. Vz Hrochati.

275509   Rochati Svazek: 7 Strana: 0585
Rochati = hrochati. Prase rochá. Us. Rgl. — R. = rypákem zem rýti, rozhrabá- vali U N. Kdýně. Rgl. — R. = hučeti (o řece), t>oy&biv. Lšk.

275510   Róchati Svazek: 7 Strana: 0585
Róchati = praskati. Brt., Šd.

275511   Rochce Svazek: 7 Strana: 0585
Rochce, e, f. = rokle. U Domžl. Jrsk. U Kdyně. Rgl. — R., os. jm. Pal. Rdh. I. 125

275512   Rocherzuk Svazek: 10 Strana: 0335
Rocherzuk, a, m., z něm. Grossherzog. Pulk. Klem. 49., 65. Sr. Roterzug v VII. 590.

275513   Rocheta, rochetka Svazek: 3 Strana: 0087
Rocheta, rochetka, y, f., z lat. rochetum, kněžské plátěné roucho až po kolena, košili podobné. Vz S. N.

275514   Rochla Svazek: 9 Strana: 0275
Rochla, y, f., les u Vsetína. Vck.

275515   Rochle Svazek: 3 Strana: 0087
Rochle — rokle.

275516   Rochlice Svazek: 3 Strana: 0087
Rochlice, něm. Röchlitz, ves v Liberecku. Vz S N., Tk. IV. 265.

275517   Rochlitz Svazek: 3 Strana: 0087
Rochlitz, vz Rokytnice.

275518   Rochlov Svazek: 3 Strana: 0087
Rochlov, a, m., ves u Ulic, u Stříbra. S. N.

275519   Rochlovec Svazek: 7 Strana: 0585
Rochlovec, vce, m., os. jm. Arch. I.174.

275520   Rochna Svazek: 9 Strana: 0275
Rochna, y, f. = stará slepice, která mnoho kvoká. U Košetic. Vchř.

275521   Rochna Svazek: 10 Strana: 0335
Rochna, y, f. = lehká ženská. Dšk. Km. 14.

275522   Rochnáľ Svazek: 10 Strana: 0660
Rochnáľ, a, m. = člověk tlustý a silný. Vz. Brt. Sl.

275523   Rochně Svazek: 10 Strana: 0335
Rochně, ěte, n. = prasátko? Vy roch- ňata! Nár. list 1902. č. 97. 4.

275524   Róchnúť Svazek: 7 Strana: 0585
Róchnúť, vz Róchati. Jak to spadlo, tak to róchlo (udeřilo). Mor. Šd.

275525   Róchnút do koho Svazek: 10 Strana: 0335
Róchnút do koho = strčiti. — čím. Róšú bičama = práskají. Val. Čes. 1. XI. 93. Sr. Róchati

275526   1. Rochot Svazek: 3 Strana: 0087
1. Rochot, u, m., země zmrzlá, rochotná, gefrorener Boden. Na Slov.

275527   2. Rochot Svazek: 3 Strana: 0087
2. Rochot, u, m., hrochot, chropot, chra- pot, chrčení, das Röcheln. Vyhnul, aby nijak r-tem či chropotem raněného zaměstnáván nebyl. Sš. L. 108. Milá plemenico, povíš nám něco, přinesl sem dívku k tvojemu chlívku, kolik dáš rochotů, za tolik se vdá roků. Sš. P. 734.

275528   Rochoť Svazek: 3 Strana: 0087
Rochoť, i, í., die Rauheit des Weges, Šm.

275529   Rochoť Svazek: 7 Strana: 0585
Rochoť = zmrzlé bláto na cestě, jež trčí do výše, cestu hrbolovitou a nedobře sjízdnou činic, gefrorene Erdschollen. Slov. Ssk. Val. Vck. Vz Rochot, 1., Brt. D. 261.

275530   Rochot Svazek: 8 Strana: 0574
Rochot, i, f. = zmrzlé bláto na cestě. Slov. Kal. S. 150. VIII. 87. rochot oprav v: rochoť, Cf. násl.

275531   Rochota Svazek: 3 Strana: 0088
Rochota, y, f., ves u Dobříše.

275532   Rochotati Svazek: 3 Strana: 0088
Rochotati, vz Rochtati.

275533   Rochotnatý. R Svazek: 10 Strana: 0660
Rochotnatý. R. cesta (na níž bláto zmrzlo), Brt. Sl.

275534   Rochotný Svazek: 7 Strana: 0585
Rochotný. R. cesta = na níž bláto zmrzlo. Slov. Ssk. Val. Brt. D. 261. Cf. Rochoť.

275535   Rochotný Svazek: 8 Strana: 0574
Rochotný. Cesta r-tná = hrbolovitá. Slov. Kal. S. 150. Cf. předcház. Rpchoť.

275536   Rochoty Svazek: 9 Strana: 0275
Rochoty, vz Rachoty.

275537   Rochov Svazek: 3 Strana: 0088
Rochov, a, m., něm Roche, ves u Úšti v Litoměřicku; 2. něm. Rochow, ves u Te- rezína.

275538   Rochovce Svazek: 8 Strana: 0341
Rochovce, děd. v Gemersku. Phľd. 1895. 349.

275539   Rochtání Svazek: 3 Strana: 0088
Rochtání, n., das Klirren. R. rolniček. Sá.

275540   Rochtati Svazek: 3 Strana: 0088
Rochtati, grunzen. Vz Hrochati.

275541   Rochus Svazek: 7 Strana: 0585
Rochus sv. Vz Zbrt. 290. Sv. R. vládne morními bolestmi. Vz Zbrt. Strčes. obyč. 243., 245

275542   Rochýcnouti Svazek: 7 Strana: 0585
Rochýcnouti sebou = róchnouti, upad- nouti. Rochýcl sebou o zem. Val. Vck.

275543   Rochýriť Svazek: 7 Strana: 0604
Rochýriť = rozhlásiti. Zlý človek o tebe (tobě) zlú povesť r-rí. Slov. Tč. — Pohľd. IV. 236., N. Hlsk. II. 164.

275544   Roj Svazek: 7 Strana: 0585
Roj. Mkl. Etym. 278. V MV. padělaná glossa. Pa 46. R., examen. Sv. ruk. 317. a. Včelní roje, které před sv. Janem Kr. se oddělily, jsou ty nejlepší. Us. Tč. — R. = hejno a p. R. motýlů, ptactva, Vrch., bolů, myšlének, hvězdný, Čch., létavic, Stč., vzpo- mínek.

275545   Roj Svazek: 8 Strana: 0341
Roj. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 72.

275546   Roj, e, rojek Svazek: 3 Strana: 0088
Roj, e, rojek, jku, rojík, u, rojíček, čku, m. Roj od ri (v řinouti), i v oj. Mk., Gb. Hl. 144., Mkl. B. 3. R., mladé včely od starých se houfně stěhující,. der Bienen- schwarm. Jg. R. první prvňák,prvák; druhý: druhák; třetí: třeťák, troják; uměle vyve- dený: oddělenec; mladý: růjče. Sp. R umělý, vz: Puzenec, Přeleták, Oddélek (rozdělenec), Sbčranec, roj z plemenáčků. Lš. Včely roj vypouštějí. Kom. R. pro chování, D., jakub- ský n. panenský (když roj roje ještě dává). Roz. o vč. R. vychází; r. usaditi. Který roj se v květnu rojí, za plný vůz sena stoji; v červnu rojený (červnové vyrojení) nestojí za zvonění. Šp., Er. P. 70. Vz Máj, Hospodářský. R. zpěvný, zpěvavý (s nezúrodněnou krá- lovnou). Lš. Má roje. Vz Opilý. — R., zástup, ku př. lidí, die Menge, der Schwann. Rkk. Roj sc jich na mne přivalil. Ros. R. = 4—7 rot. Vz Rota. Der Schwarm. Čsk. Dělení v roje. Čsk.

275547   Roja Svazek: 7 Strana: 0585
Roja, vz Žoja.

275548   Roja Svazek: 7 Strana: 0585
Roja = rýha po saních ve sněhu, po kolech vozu kolej. Siov. Zátur.

275549   Roja Svazek: 8 Strana: 0341
Roja, e, f. = to, čo sáňka v snehu vy- ruje. V Liptovsku. Phľd. 1894. 254.

275550   Rojáček Svazek: 3 Strana: 0088
Rojáček, čku, m., malý úl pro roje. Všk.

275551   Roják Svazek: 3 Strana: 0088
Roják, a, m., rojný úl, ein Bienenstock, der einen Schwarm gibt. Roz. o vč. 12.

275552   Rojař Svazek: 7 Strana: 0585
Rojař, e, m. = kdo hlídá, sbírá roje. Hrvát. Šd.

275553   Rojaření Svazek: 3 Strana: 0088
Rojaření, n., rojné včelaření. Us. Lš.

275554   Rojařiti Svazek: 3 Strana: 0088
Rojařiti, il, ení, provozovati včelaření rojné. Lš.

275555   Rojba Svazek: 7 Strana: 0585
Rojba, y, f. = rojení. Hrvat. Šd.

275556   Rojčenie Svazek: 8 Strana: 0341
Rojčenie. R. a vrenie mladých citov. Phľd. 1895. 153.

275557   Rojčik Svazek: 9 Strana: 0275
Rojčik, u, m. = sarkaláb, salkaráb, střapec na mantlíku Sbor. slov. II. 127.

275558   Rojčiť za kým. Tá r Svazek: 10 Strana: 0660
Rojčiť za kým. Tá r-la za Edmundom (byla jeho milou). Phľd. XXIV. 147.

275559   Rojčiť zač Svazek: 8 Strana: 0341
Rojčiť zač = mluviti, zasazovati se oč. Phľd. 1895. 287.

275560   Rojčivo Svazek: 8 Strana: 0341
Rojčivo = klidně? Zuzka zdvihne zrak a r. sleduje jeho let (mračna). Phľd. XII. 274.

275561   Rojčivý Svazek: 8 Strana: 0341
Rojčivý = klidný? Zuzka s r-vou spo- kojenosťou zahľadela sa do noci; R. srdce; Keď mu pripomenul staré r-vé časy. Phľd. 1892. 281., 1893. 252., 757.

275562   Rojek Svazek: 7 Strana: 0585
Rojek, jka, m. R. Jan Kar., 1804.—1877., děkan. Vz Tf. H. 1. 158., Tf. Mtc. 188., Jg. H. l. 620., Rk. SI., S N. — R., vz Roj.

275563   Rojek Svazek: 10 Strana: 0335
Rojek Jan Kar., kněz a spis., 1804 —1877. Vz Ott. XXI. 911.

275564   Rojení Svazek: 3 Strana: 0088
Rojení, n. R. včel, das Schwärmen. Vz Schd. II. 513.

275565   Rojenice Svazek: 3 Strana: 0088
Rojenice, dle Er. lépe: Roděnice. Vz Su- dice. Lpř.

275566   Rojenice Svazek: 7 Strana: 0585
Rojenice, vz Žoja.

275567   Rojevůdce Svazek: 7 Strana: 0585
Rojevůdce, e, m., Schwarm-, Rotten- führer, m. Us. Tč.

275568   Rojík Svazek: 3 Strana: 0088
Rojík, u, m., vz Roj.

275569   Rôjik Svazek: 7 Strana: 1376
Rôjik, u, m. = ta čiastka na saňach, v ktorej je oje nasadená. Slov. Phľd XI. 692.

275570   Rojilka Svazek: 3 Strana: 0088
Rojilka, y, f., dělnice včelní, u níž vznikl pud k rojení. Lš.

275571   Rojiště Svazek: 10 Strana: 0335
Rojiště, ě, n. Vojenské r. Tk. XI. 134.

275572   Rojiti se Svazek: 3 Strana: 0088
Rojiti se, il, ení; rojívati se — rojem vy- létati, schwärmen; sbíhati se, sich häufen, auflaufen. — abs. Včely (Ros.), nepřítel (Puch.) se rojí. — se proti komu. V. — se na koho. Lom., Plk. — se komu kde. Rojí se mu v hlavě (myšlénky). Us. — se čeho odkud. Žalostí se se všech stran rojí (i. e. mnoho). Hlas. — se oč. Velmi se o to r. a bouřiti počali. Plác. — se čím. Svět zlým se rojí. Čantil. — co na koho: zástupy muk na někoho r. (pouštěti, strojiti). V., Nej. (Mus. IL d. 15.)

275573   Rojiti se Svazek: 7 Strana: 0585
Rojiti se Utíkejte ševci, kopyta se rojí. Us. Rgl. Stalo se to, když se ševci r-li (už dávno). Us. Tkč. — kde. Lid na dvoře, okolo domu se rojil. Us. — za kým, im Schwarm nachlaufen. Us.

275574   Rojiti se Svazek: 8 Strana: 0341
Rojiti se. Starosti se pánu rojí hlavou. Quis. Třš. 45. Rojník, u, m., rostl., vz Netřesk (3. dod.).

275575   Rojivosť Svazek: 3 Strana: 0088
Rojivosť, i, f., pud včel založiti si novou domácnosť. Lš.

275576   Rojmo Svazek: 3 Strana: 0088
Rojmo, schwarmweise. Rk.

275577   Rojní Svazek: 3 Strana: 0088
Rojní čára = rojnice. Čsk.

275578   Rojnica Svazek: 7 Strana: 0585
Rojnica, e, f. = rojovnica.

275579   Rojnice Svazek: 3 Strana: 0088
Rojnice, e, f., die Schwarmlinie. R. hustá, verdichtete Sch. Čsk. Vz Harcovník.

275580   Rojníček Svazek: 3 Strana: 0088
Rojníček, čku, m., vz Rojáček. Lš.

275581   Rojník Svazek: 3 Strana: 0088
Rojník, u, m., sempervivum, das Haus- laub, Immergrün. Vz Netřesk, Slb. 568.

275582   Rojník Svazek: 7 Strana: 0585
Rojník. Cf. Rstp. 663.

275583   Rojný Svazek: 3 Strana: 0088
Rojný, rojící sc, schwärmend, schwärmig. R. úl, včely. Us.

275584   Rojok Svazek: 7 Strana: 0585
Rojok, u, m , morinda, Morinde, f., rostl. Vz Rstp. 819.

275585   Rojosíť Svazek: 3 Strana: 0088
Rojosíť, i, í., sít k chytání roje, když se z úlu hrne. Us. Lš. Vz Rojovák.

275586   Rojovák Svazek: 3 Strana: 0088
Rojovák, u, m., malý pytel k chytání rojů. Lš. Vz Rojosíť.

275587   Rojovec Svazek: 7 Strana: 0585
Rojovec, vce, m. = rojovník. Mllr. 60.

275588   Rojovnice Svazek: 7 Strana: 0585
Rojovnice, e, f. = rojnice, nádoba, do které se chytají roje. Hrvát. Šd.

275589   Rojovník Svazek: 7 Strana: 0585
Rojovník. Cf. Mllr. 60., Odb. path. III. 730, Rstp. 1002., 1178.

275590   Rojovník Svazek: 8 Strana: 0341
Rojovník, u, m., rostl., vz Dúbravník (3. dod.).

275591   Rojovník, u, rojovníček Svazek: 3 Strana: 0088
Rojovník, u, rojovníček, čku, m., rostl. R. bahní (bahnitka), ledum palustre, gemeiner Porst. Čl. 90. — R., medunice lékařská, včelník, matečník, melissa officinalis, das Bie- nenkraut. D., Reš. Červený, modrý r., kopa mládenců za trojník; a oni ešče plakali, že sú tak draho prodáni. Sš. P. 689. Vz Čl. Kv. 255., 270., FB. 61., 67., Slb. 384., 332.

275592   Rojovníkolistý Svazek: 3 Strana: 0088
Rojovníkolistý ledifolius. R. vřesovec, phylica ledifolia. Rostl.

275593   Rojovníkový Svazek: 3 Strana: 0088
Rojovníkový, Melissen-. R. voda. — R., bahnitkový, Kühnpost-. R. květ, kořen. Jg.

275594   Rojový Svazek: 3 Strana: 0088
Rojový, Schwarm-. R. koš. L.

275595   Rojový Svazek: 10 Strana: 0335
Rojový. R. palba, Schwarmfeuer. Ott. XXI. 911.

275596   Rojšín Svazek: 3 Strana: 0088
Rojšín, a, m., něm. Roisching, Rausching, ves u Krumlova. PL.

275597   Rojta Svazek: 3 Strana: 0088
Rojta, y, f., kytka z hedvábí, die Seiden- quaste. Slov. Koll.

275598   Rojta Svazek: 8 Strana: 0341
Rojta = krejzl; u rostlin přeslen, konec lubu rostlinného. Am. Orb. 94.

275599   Rojtice Svazek: 3 Strana: 0088
Rojtice, e, f., carpesium, die Kragenblume. Šm.

275600   Rojtiti Svazek: 7 Strana: 0585
Rojtiti, garnieren. Slov. Ssk. Cf. Rojta.

275601   Rojtoška Svazek: 10 Strana: 0660
Rojtoška, y, f. = velká šatka na hlavu. Slov. Nár. sbor. XI. 19.

275602   Rojvod Svazek: 10 Strana: 0335
Rojvod, a, rojvůdce, e, m. = velitel roje. Ott. XXI. 911.

275603   Rojžehá Svazek: 8 Strana: 0341
Rojžehá m. rozžeha. Hus P. 123. a. Rok. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 70., 81. Kdy tobě roky dochodijá (kdy máš naroze- niny)? Už má roky (je dospělý). Došly mu roky = umřel. Brt. D. II. 379. Inde z rok (s rok = dlouho), inde skok (jinde se dělá něco dlouho, jinde rychle). Slov. Zvolen.

275604   Rojžžíci Svazek: 3 Strana: 0088
Rojžžíci = rozžžíci. Hus. II. 265.

275605   Rok Svazek: 3 Strana: 0088
Rok, u n. a, roček, čku, m., lok. obyč. po roce. Vz Lokal. Do roka. Vz Skloňování. Strsl. rok?,definitio, praestitutum tempus, Mkl. B. 24., 26. R. od řek (v řku, říci), vz E, Ob. Hl. 141., Mkl. aL. 69., 62. — R. = rčení, der Spruch, die Sage, Behauptung. Ať do zajtřie nechá svého roka (že zabil draka a žádá od- platy). St. skl. IV. 64 — R., jistý r., ve Slez. a na Slov.: smlouva svatební, das Eheverlöb- niss. Rybay, Klš. — R., schůzka, řeč, rokování, die Unterredung, Beratschlagung, das Ge- spräch, die Zusammenkunft. Chodíc spolu do Hradiště na rok o věci Blažkovy. NB. Tč. Byl o to rok. Žer. Záp. II. 45. Tam s ním rok mívala. St. skl. 5. 42. S ní v roky se dali. Ctib. — R,, zvl. shromáždění lidí v určitý čas k jednání o společně důležitosti, die Versammlung, Berathschlagung, der Raih, Landtag. Sněm o volení krále, a tu na tom roku jedni Rudolfa, druzí ... V. Když rok napřed psaný aneb sněm měl držán býti. Břez. 191. S knížetem k roku přijdou. Dal. Stavům rok v Praze uložiti. Dvě kron. Sjezdy a roky držeti. Mus. R. bylo sebrání jistých osob jakéhokoli stavu ke dni uloženému. Palacký. Vz Sjezd, Sněm, Sbor. — Boky do- mácí od 14. stol. soudy slibné, na kterých se více po pravdě než po právu (t. j. volně, bez právních forem) o sporných věcech menší ceny soudilo. Kdo takto soudili, sluli domácí rokovníci. S. N. — R., určitý čas, termín, lhůta, der Termin, die Tagfahrt, Frist. Roky vzíti = jistý čas umluviti. Kat. 230., 2696. R. nemocný (nemocnému daný). Žer. Záp. I. 25., 32., 44., 70., 104., 105., 135, 138., 149., 219., Gl. 298.; r. o. česť, die Tagsatzung wegen Ehrenbeleidigung; r. opravený, wenn die Klage des Klägers wegen Zeitmangel nicht vor das Landrecht kommen konnte, hatte derselbe den Termin seiner Klage für das nächste Landrecht zu verbessern, resp. zu erneuern; r. selský, die Beschwerden der Unterthanen gegen die Grundobrigkeit. Gl. 299. Tamtéž vz R. pořádný n. užitečný, volný. Vz také Žer. Záp. I. 230., 260.-262, 275., II. 145. (o selském r.). Prodati něco na roky (na lhůty); aby toho pílen byl (písař), komu se co prodá buď na roky aneb za ho- tové; Rok složiti, položiti, uložiti, jmeno- vati; Státi s někým po něčí straně na roku a při jeho vésti; Rokem prodleti (termín j prodloužiti). V. Aby kupec dráže dal na r., než by dal za hotové. Št. R. pronedbati, promlčeti. D. Roky opravovati (odklady bráti). Vš. K rokům státi (k určitému dni na soudě státi). Jg. V čas oplacení protahuje roku. Br. Vzal si r. do dvou neděl. Ros. R. pod rok (auf Jahresfrist) půjčiti. Arch. nách. 1533. (Hrš.). Kterýmž byli r. k vypro- dání statků do sv. Havla jmenovali. Bart. 209. 36. Položil jim r. k vytažení. Bart. 227. 34. Přidávali jim roku do hromnic. Bart. 210. 23. K roku prase chovati (které se pří- štího roku zabíjí). Mor. Brt. Prvý r. položiti na dvě neděle; Komorník, dada r. stranám na dědinu najméně dvě neděle napřed před tím odhádáním, vjede na dědinu; R. jalový, eine Tagfaht, wobei die Klage nicht zur Ver- handlung gelangt. O. z D. Kněz Hanuš mieni sám na roce býti v L ... Ps. o záští. O to mnoho rokóv bylo mezi nimi. 1b. Pakliby kdo neupomínal a propustil 3 léta a 18 ne- dělí od plnění roku. Vl. zř. 384. Jej pohonil v tom městě trhem k tomu roku. Kn. rož. 21. Dadouce jedni druhým rok napřed vě- děti a po tom roce vypovědělém pořád zběhlém a vyšlém máme kupitelům našim summu 5000 zl. zase dáti. Tov. 160. Aby v určený r. před ním se ukázali v súdě. CJB. 377. Žádný konšel nemá na rociech (bei der Tagsatzung) ubrmanem býti; Tehdy má jemu býti dán rok do třetího dne. Sob. 25., 95 Jestliže kdo dluh zapisuje výše nad 100 kop grošů českých, bude-li rozdílně na roky placení, tehdy kolik osob kvituje, od každé osoby kvitování po 4 groších českých. Zř. F. I. Z. XXXIII. Vz více v Gl. 297. až 300. Býti (= státi) někomu dobře na roku. U Olom. Sd. Kdy měl r. o smlúvu býti k žá- dosti králově opět sem ustúpiti. Hus. II. 179. Když toho r. složený přišel; Já jsem r. po- ložil určený; Položili jsme mu rok, a on před tím rokem přece odjel; Oni jsou roku žádali i dán jim r. až do téhodne; Jemu r. k stání položen jest i nestál; Strana druhá také ne- stojí, jakož r. položen; Před sv. Margaretú rok minul; Když ten r. středopostní přišel; Tehdy jest obžalovaný na ten rok stá! ku právu a žalobník nestál až do třetice; Pro- sili jsú Jana, aby jim r. dal polovici do ve- liké noci a druhú polovici do hradišťského jarmarku; Oběma stranám byl r. položen zavitý a konečný. NB. Tč.R. mu dali, aby sě jim v neděli dostavil na Prachaticích. Prvý r. na dvě neděle položiti. O. z D. R. ku přísaze položiti. Stranám r. k jistému dni položiti (k jistému dni je sročiti). J. tr. Na roce státi; R. boji vzíti. Dal. 85., 104. Opět mají r. od sv. Jakuba ve čtyřech ne- dělích; Od laetare svolili sobě r. do té so- boty bez obú práva pohoršení; Jak jsme na rocích bývali; Jíra stál na roce se svými svědky; Nedočkav roku pohnal mne; Upro- sení jsú Maršíkovi roci nemocní; Těch peněz na jmenovaný rok mi neplnil; Druhých sto slíbil dáti na též roky, jakož list svědčí; Stál na roce svú nemoc vyvozuje; Pakli roků prositi nebude, mají naň přísud dáti; Na roce stál uloženém podlé panského ná- lezu. Půh. I. 211., 296., 310., 361., II. 145., 289., 361, 461., 486., 492. Všichni přijidú na rok smluvený (tempore statuto). BO. Složil jim r. jiný k hodu. Star. let Stranám r. na zejtří položil. R. zmeškati, Pr. kut., pro- meškati. D. Položiti stranám rok k jistému dni. J. tr. Do dne a do roka. Rok a den počítá se plný rok a šest neděl. Pr., Rb. 271. Do jednoho roku, šesti neděl a tří dnů, lépe: do roka, do šesti neděl a tří dnů. Bs. O to mnoho roků bylo mezi nimi. O. z D. R. dáti; tehdy má jemu býti dán rok do třetího dne. Na roce býti (bei einer Tagfahrt sein). Vz Vš. 569. — R., čas oběhu země okolo slunce, 365 dní, 5 hodin, 48 minut, 47.5 sekund, S. N., t. j. r. přirozený, slunečný, tropický, das Jahr. V pl. užíváme více slova léta než roky. Vz tento článek ku konci (na Slov.). Jak staří r. dělili ? vz Léto. R. přestupný (das Schaltjahr), obecný (který není přestupný), měsíčný (das Monatsjahr, má 12 měsíců n. 354 dní, 8 hodin, 4836/60 minut, v přestupném roce 383 dníi, 21 hodin, 3239/60 minut). R. vo- jenský od 1. listopadu do posledního října; školní, křesťanský (od 1. ledna), loňský, pro- šlý, předešlý, minulý; letošní, běžící, tento rok; budoucí, příští, Us., nepravidelný (anoma- lijní), gregoriův, Juliův, siderický (hvězdní, pravý), tropický (návratný, vratný), sfoletni n. saekularní, nový, Nz., normalní (za pra- vidlo přijatý), církevní. Šp. Vz Léto. Tohoto roku, v tomto roce = letos. V. R. od roka, Ben. V., rok po roku; z rok do roka, Br., r. do roka, Zlob., od roku do roka. Ben. V. Co rok = každoročně. Kom. Z rok do roka se zhoršujete. Sych. Registra rok od roku pilně skládati. V. Slibujeme úroku 30 zl. do roka vydávati a platiti. Tov. 131. On má galaneček jak do roka neděl. Sš. P. 352. Posvátný r., das Halljahr. Dch. Šťastný a ve- selý nový rok (přání). Dch. Pres r. bohdá. Dnes jest nový r. O novém roce začnu. D. Roku tisícího osmistého dvacátého pátého jsem se narodil. Každého roku nová lékař ství se vymýšlejí. V. Na počátku roku. Br. Do roka mnoho platů míti. Har. Na nový rok o slepičí krok, na tři krále o hodinu (o krok, o skok) dále, na Hromnice o Hodinu více (dne přibývá). Us. Není toho kostelíka, aby v něm jednou do roka posvícení nebylo. Nespraví ten nic do roka, kdo nezavře na čas oka. Reš. Není Řím ani Praha jednoho roku vystavěna. Prov. Jg. Kdo se na nový rok v hlavě škrábe, bude míti po celý rok mnoho starostí. Na Mor. Kvete-li na podzim trn, hrušeň nebo jabloň, obyčejně následuje ne- úrodný a drahý rok. Mor. Kld. Nový roku vítej ! v lednu sněhy skytej, v únoru se mrač, v březnu prš, v dubnu straš, v máji často plač. Bůh ti požehnej! Moravan (kalend.) 1875. Vz Hospodářský. Více v S. N. — R., počatý ode dne, ve kterém se něco stalo (ne zrovna od 1. ledna), das Jahr. R. zármutku, nájemní. D. R. tomu již; před rokem; rok pominu! n. minul; do 7. roku; není roku starší (letošní). V. Jest mu rok. Jest tomu rok. Us. Na r., za r , v roce. D. Na r. peněz mu půjčil. Sych. Když se r. s rokem sejde, ničeho nepřichráníme. Sych. Celý boží r. to trvá. Us. To už po celý r. trvá. Us. Kolik roků (let) zde přebýváte? V Rok od roku; R. co r, Dch. Tak se děje r. po roce. Us. R. zkoušky, zkušební. J, tr. Všichni, jenž dráže na. rok neb na čekánie dávají, jsú lichevníci. Hus. 1. 214. Byl právě r. odpustný. Sš. J. 82. Každý lán platí do roka o sv. Jiří 40 gr. Půh. II. 289. R. užitkový, das Nutzjahr, berní, Er., správní, Rechnungs-, Verwaltungs- jahr, pozorování, Beobachtungs-. Us. Šp. Se- dmý roček přichodí, Juříček jede z vojny; Dnes r. pohřeb měla; Ty čekej do roka; Jak bylo po roce, přišla dcera k matce; Voda z ní nevyschne, rok po roku bude; Týden je mně rokem s nemilým člověkem; Dyž už bylo půl roka, už jablunka prokvetla, dyž už bylo po roce, na jablunce ovoce; Sedmý roček (lochodí; Já na tě zpomenu, to nejednó v roce. SŠ. P. 92. 161., 232., 316., 344., 354., 435.,577.,625. R. živnostenský, das Geschäfts- jahr. Kok má krok, přijde dříve než zvíš. Kos. Kok má krok a život v patách smrť. Pk. Co rok, malý prorok. Co rok, to prorok. Sk. Často se chvilkou promrhá, čeho nelze rokem nahraditi, Us. — R. na Slov. = rok života, věku, v češtině: léto, das Jahr des Lebens, Alters. Do roků přicházeti. Umřel v desátém roce věku svého. Us. Roky míti, v nejlepších rocích býti. S roky bude mou- dřejší Rozum před roky nepřichází. Bern. To učinil v 40. roce nebo: v 40. roce věku svého. Ta. starší je už za 6 roků a ta druhá za dva roky má dva roky. Us. u Rychn. — R., hledíme-li k úrodě, k počasí: mokrý, suchý, studený, teplý, úrodný, požehnaný, neúrodný, drahý, špatný, zlý, prostřední; rok na víno, na ovoce, Us., na zelí. D.

275606   Rok Svazek: 7 Strana: 0585
Rok = smlouva svatební. Skládati r-ky ; Jíti na jistý r. (na úřad, aby smlouva svat. se sepsala). Slez. a mor. Šd., Knrz., Brt. D. 261. — R. = schůzka atd. Dáti někomu r. A panie smluvila s dievkú, aby do chléva dala r. jemu. Št. Dali sobě r. Hr. ruk. 213. — R. domácí = soud soukromý, přátelský, smlouvání a rozeznávání mezi stranami spor- nými mimo soud veřejný, smír, Schieds-, Friedengericht, n. Na domácích rociech viece po pravdě (Billigkeit) než po právu súditi slušie a smlúvati lidi. Št. Kn. š. 150. 9. — R. = lhůta, termín. Cf. SR. 456., 845., S. 117, 175., An. 138., Vš. Jir. 466. Roky selské. Cf. Kn. dr. LXVII. Rok jalový = položený kromě rokóv, na nichž žaloby prochodie. Vyb. I. 975. Knihy roků, Tag- satzungs-, Terminbücher. Dch. Na r. polo- žený nestáti. Vš. 42. R. jim složil (usta- novil). Arch. VII. 504. Obdrželi r. na Měl- ník. Let. 129, Tak jsú položeny roczi bohatému i chudému. 15 stol. O rociech k svědčeni póhonóv; O roku opravení; List, kdež se rok věděti dává. Vš. Jir. 131, 142., 371., 373. O smlouvu r. vzeli. Výb. I. 440 Dal si s ním r. hádání. Výb. I. 274 V rok a v rok (= každoročné) má klásti po dvou zlatých; Peníze měly kladeny býti vše v rok (každoročně) po jednom zlatém. Urbář Ostrav. Zukal. Dachu mu r. tří dní k rozmyšlení. Pass. mus. 429. R. si položili za dvě neděle. Výb. II. 43. Nemají židům v sobotu dávati roky na křesťany; Na roky svú kúpi dávaje, aby dráže dal pro rok, než by dal za hotové. Št. Kn. š. 157., 173. R. dáti vězni = propustiti ho z vězení na postavení se zase k určitému času. Pal. Rdh. I. 185. (Jiří z Pod. 1. 1449.). Den a r. jest celý rok a 6 nedělí. Cor. jur. A. LII. — R. = 365 dní. R. veliký n. platonický (26000 let), ZČ. I. 181., Stč. Zem. 92., svě- tlový, Stč. Zem. 105., 155., světelný. ZČ. III. 35. -- Cf. Stč. Zem. 124. Než r. s ro- kem se sejde. Šd. Dnes r.; Ode dneška za r. Us. R. má dlouhý krok. Us. Bart. R. co r. (každý r.). Dch. To dítě roku neuteče (nebude do roka choditi). U Kr. Hrad. Kšť. Je-li na nový r. hezky, jsou pak pěkné žně. Mus. Na boží narození o komárovo zívnutí, na nový r. o kuří krok, na tři krále o krok dále. Mor. Brt. Od vánoc do nového roku (krátce). Us. Kšť. Pražský zámek má oken co dní do roka; Má sukeň co dní do roka (mnoho). Us. Tkč. Chudý jak z dra- hých roků. Us. O pověrách o novém roce vz v Mus. 1853. 492., 1855. 185. Hádanka: Vz Měsíc. — R. = počatý ode dne atd. R. církevní = od první neděle adventní až do budoucí první neděle adventní. Špch. 16. Nepřijde-li do dne do roka. Brt. S. 60 V šesti horách mých béře mi na každý r. víno. Půh. II. 355. Rok je dlouhý; Učí se r. za r. (4 léta místo dvou); V roce se mnoho změní; R. jako hodina (rychle ubíhá); V květnu minul r., co se vzali; Rokem se nic nepozná; Před rokem se nevrátí; R. ho nezabije; Jeden r. ho nevytrhne ani ne- zkazí ; Letošní r. mu dal; Sedlák má žně jednou do roka, kupec je má po celý r.; R. minul, jakby žilou šlehl; Pobyl si tam některý r.; Je to rokem (neúroda a p.); Stěží přežije tenhle r. Us. Tkč. — R. ži- vota. A mně už jde na dvanáctý. Tomu synkovi už dochodilo deset (let). Mor. a slez. Šd. — R. = počasí. Když na bram- bory přijde rok, jsou dobré. Us. Tč. — R., a, m., os. jm. Let. 515

275607   Rok Svazek: 10 Strana: 0335
Rok = termin; r. a den; r. jalový, za vitý; opravování roku. Vz Jir. Prove 313

275608   Roka Svazek: 8 Strana: 0341
Roka. Cf. Druha (3. dod.).

275609   Rokambol Svazek: 7 Strana: 0586
Rokambol, u, m. = česnek tlustocibulný. Vz Rstp. 1587.

275610   Rokáv Svazek: 3 Strana: 0090
Rokáv = rukáv. Mor.

275611   Rokcelový Svazek: 7 Strana: 0586
Rokcelový. R. kyselina. Vz Rm. I. 519.

275612   Roket Svazek: 7 Strana: 0586
Roket. Cf. Rstp. 1796.

275613   Roket, rokyt, u Svazek: 3 Strana: 0090
Roket, rokyt, u, m., hypunum, mech. R. nadbřežní, h. riparium. Vz S. N. R. tama- ryškový, hypnum tamariscinuni, das Tama- riskenastmoos; pérovitý. h. crista castrensis, das Wedelastmoos. Čl.172. Vz Schod. II. 260.

275614   Roketa Svazek: 10 Strana: 0335
Roketa, y, f., eruca, rostl. Čes 1. XIV 374.

275615   Roketa, y, f Svazek: 7 Strana: 0586
Roketa, y, f., eruca, Runke, f. rostl. Vz Rstp. 88.

275616   Roketí Svazek: 10 Strana: 0335
Roketí, n., louky u Opatova. Čas mor. mus. III. 141.

275617   Roketiny Svazek: 10 Strana: 0335
Roketiny, pole u Červ. Lhoty. Čas. mor. mus III. 20.

275618   Roketnice Svazek: 3 Strana: 0090
Roketnice, Roketnitz, ves a) u Turnova, b) u Třebíče, c) u Přerova. PL.

275619   Roketnice Svazek: 10 Strana: 0335
Roketnice, e, f., potok na Vsacku. Vck. Vset. 10

275620   Roketovitý Svazek: 7 Strana: 0586
Roketovitý. R. rostliny, hypnoidei. Vz Rstp. 1796.

275621   Rokirování Svazek: 3 Strana: 0090
Rokirování, u., přestup vojska z ope- rační čáry na jinou rovnoběžnou; ve hře ša- ' citové přendání krále za věž dle jistých pravidel. S. N.

275622   Rokitanský Svazek: 10 Strana: 0335
Rokitanský Kar. Dr., prof., 19. 2. 1804 — 1878. Vz Zl. Pr. XXI. 205., Ott.

275623   Roklan Svazek: 3 Strana: 0090
Roklan, a, m., též Rokle (Kachel), hora v čes. Šumavě.

275624   Rokle Svazek: 7 Strana: 0586
Rokle V Roklích, sam. u Něm. Brodu.

275625   Rokle Svazek: 8 Strana: 0341
Rokle, z něm. Rachel. Jg.

275626   Roklinatý Svazek: 7 Strana: 0586
Roklinatý = roklinový. Lpř.

275627   Rokodník Svazek: 10 Strana: 0335
Rokodník (!), u, m. = kalendář. Pohl. Sr. Letodník.

275628   Rokoko Svazek: 3 Strana: 0090
Rokoko, věci (šaty, nábytek atd.) staro- žitné asi z času Ludvíka XIV. Kk., vz S. N., KP. 1. 177.

275629   Rokoko Svazek: 9 Strana: 0460
Rokoko, a, n. R. v české poesii. Vz Vlč. Lit. II. 199. nn.

275630   Rokokový Svazek: 9 Strana: 0275
Rokokový. R. doba, sloh v zámečnictví. Vz KP. VII. 531., 559.

275631   Rokokový Svazek: 10 Strana: 0335
Rokokový sloh (každé poněkud příhodné místo vyplněno vyřezávanou ozdobou). Vz KP. XL 89.

275632   Rokoniti Svazek: 7 Strana: 0586
Rokoniti = rokovati. V Roušíně u Č. Kruml. Plsk.

275633   Rokos Svazek: 3 Strana: 0090
Rokos rákos, přip. -os?. Mkl. B. 327.

275634   Rokos Svazek: 3 Strana: 0090
Rokos -- rákoš. L.

275635   Rokos Svazek: 7 Strana: 0586
Rokos, u, m., carecta. Bibl. — R., a, m., os. jm. R. Frant. Alex., 1797.—1850. (dle Bačk. Písm. 1852.) farář. Vz Šb. Dj. ř. 283., Jg. H. 1. 620., Bačk. Písm. 864., Rk. Sl. — R. Václ., dr. fil. a theol., farář, † 1814. Vz Jir. Ruk. 187., Jg. H. 1. 620., Rk. Sl.

275636   Rokos Svazek: 10 Strana: 0335
Rokos Václ. Mich., kněz a spis., 1765 — 1824: Fr. Alex., kněz a básn., 1797. —1852.; Fr. Xav., spis., nar. 1863. Vz Ott. XXI. 914.

275637   Rokosie Svazek: 10 Strana: 0335
Rokosie, n., carex. Rozk. P. 847., R. 76., carrectum. Mam. A. 18a. Sr. Rakosí.

275638   Rokosný Svazek: 7 Strana: 0586
Rokosný kořen. Ruk. kd.

275639   Rokoš Svazek: 7 Strana: 0586
Rokoš, e, m. = odboj. Došlo až ku zbrojnému poštvání či r-ši. Pyp. K. II. 48. (28 ). — R. = výšina v Nitraňsku. Č. Čt. II. 360.

275640   Rokošník Svazek: 7 Strana: 0586
Rokošník, a, m. = odbojník. Vz Rokoš. Strana r-ků byla poražena. Pyp. K. II. 23.

275641   Rokošný Svazek: 8 Strana: 0574
Rokošný m. rozkošný. Z. klem. 67. 13.

275642   Rokot Svazek: 7 Strana: 0586
Rokot, u, m. = zvuk, hlas, znění. R. strun, Čch , Hol. 215., klíčů, Čch., lyry, Phľd. IV. 479., písně. Kká.

275643   Rokoť Svazek: 10 Strana: 0335
Rokoť, i. f. V r-ti, in carrecta. Mam. Víd. (D. Gesch. 2 305. ).

275644   Rokotání Svazek: 7 Strana: 0586
Rokotání, n., vz Rokot, Rokotati. R. strun. Čch.

275645   Rokotati Svazek: 3 Strana: 0090
Rokotati, klingen. - abs. Měla v nitru lýru jak ta luna, r-la pořád jako struna. Sš. Bs. 91. — čím. Zdálo se, že duch strunami těmi rokotá. Sš. Hc. 13. — k čemu, Vezdy zaznívá a rokotá srdce k slovu a k pojmu tomu. Sš. I. 28. (Hý.). — R., rozvláčně poví- dati, ausführlich erzählen. Us. Sá.

275646   Rokotati Svazek: 9 Strana: 0275
Rokotati. Za Sá. polož: Kres. z Ješt. 270.

275647   Rokotati co Svazek: 10 Strana: 0335
Rokotati co. Slavík písně r-tá. Kká Sion I. 205.

275648   Rokotati odkud Svazek: 7 Strana: 0586
Rokotati odkud kam. Píseň r-la z okénka ku měsíci. Čch Lš. k. 10.

275649   Rokotavý Svazek: 9 Strana: 0275
Rokotavý nástroj, Slád. Bouře. 71., zvuk loutny. Br. Věk. 151.

275650   Rokotavý Svazek: 10 Strana: 0335
Rokotavý vír tance. Nár. list. 1904. č. 22. 4.

275651   Rokotľžný Svazek: 3 Strana: 0090
Rokotľžný, obyč. rukotrzný, kühn, ver- schwenderisch. Rokotržné zmaření koruny Arch. 1. 199. Vz Rukotržnosť.

275652   Rókotný Svazek: 8 Strana: 0341
Rókotný. R. píseň. Kolc. 58. Cf. Rokot (dod.).

275653   Rokotování Svazek: 7 Strana: 0586
Rokotování, n. = rokotání, rozvláčné povídání. Sá. Osv. 1872. 34.

275654   Rokotovati Svazek: 10 Strana: 0335
Rokotovati = rozvláčně hovořiti. Ještěd. Sá. v Osv. 1884. 38.

275655   Rokotržnosť Svazek: 7 Strana: 1376
Rokotržnosť, i, f., prodigalitas, zastr Rozk. Vz Rukotržnosť.

275656   Rokovací Svazek: 3 Strana: 0090
Rokovací síň, Berathungs-. Rk.

275657   Rokování Svazek: 7 Strana: 0586
Rokování povšechné, podrobné. Us.

275658   Rokování, n Svazek: 3 Strana: 0090
Rokování, n., jednáni, mluvení, die De- batte, Berathschlagung. li. o pokoj; pustiti se v r. o něco; s r. sešlo. D. Dáti. se v r.; po mnohém a dlouhém r. V. R. vaše šťastný průchod míti bude. Sych.

275659   Rokovati Svazek: 3 Strana: 0090
Rokovati, rokovávati — mluviti, rozmlou- vati, rozprávěti, reden von etwas, sich da- von unterhalten, darüber sprechen ; jednati, smlouvati, raditi se, činiti, unterhandeln, ab- handeln, berathschlagen; státi oč, žádati, anhalten, verlangen, darum sprechen. Jg. — oč, o koho R. o dluhy; o jiného krále rokují. V. S králem o své dluhy r. V. Neb by se neměli oč děliti a šeptati a o něco r. Hus. I. 130. Já naň péče žádné neměl, ani jsem s ním o nic rokoval. Půh. II. 588. R. o zemské dobré. Let. — Br., Solf. On tuze o to rokuje (o to dbá). Ros. — s kým. Had s Evou dlouho ro- koval. Solf.— Mus., BO., Us. — mezi kým. Nevím, co mezi sebou rokují. Ros. — o čem O tom rokovali, jak by se pomstili. Cyr — Háj. — kde oč Rokováno na něm o bouřku. V. R. na sněmě. Us. — komu. Tehda všiem lidem rokovav. Leg.

275660   Rokovati kde: v Svazek: 7 Strana: 0586
Rokovati kde: v hromadě. Lpř. — o čem Nejsnáze r. o tom, co již minulo. Lpř, Bž., Hkš. — Za Leg. na konci polož:, Výb. I. 279.

275661   Rokovec Svazek: 7 Strana: 0586
Rokovec, vce, m., míst. jm. u Rovenska. Pk.

275662   Rokovina Svazek: 7 Strana: 0586
Rokovina, y, f. = roční plat dávaný knězi a učiteli. Slov. Rr. Sb., Zbr. Múdr. živ II. 44.

275663   Rokovní Svazek: 7 Strana: 0586
Rokovní kniha. Mus. 1888. 66.

275664   Rokovnice Svazek: 3 Strana: 0090
Rokovnice, e, f., die Unterhändlerin, Be- rathschlagerin. Ctib. H. 39.

275665   Rokovnický Svazek: 3 Strana: 0090
Rokovnický — diplomatický. Vid. 1. 181tí.

275666   Rokovník Svazek: 3 Strana: 0090
Rokovník, a, m, rádce, der Rathgeber, Unterhändler, Vermittler. Vz Rok. R., kdo ve při někomu radí n. za touto příčinou jej k soudu provází. Bdl. Ona se s svými přá- teli a -ky zásobila. — Ctib. Hád. 58., Sych, Výb. I. 715., Št, Kn. š. 150.

275667   Rokovník Svazek: 7 Strana: 0586
Rokovník = smírce, Schiedsmann, m. Vz Rok domácí (dod.). Št. Kn. š. 150. 7.

275668   Rokový Svazek: 3 Strana: 0090
Rokový den, der Freitag, an welchem beim mähr. Landrechte die roky verhandelt wurden. Gl. 300. Termin — R., Jalnes-

275669   Rokšjtejn. U R Svazek: 10 Strana: 0335
Rokšjtejn. U R-na = pole a les u Stŕí- žova. Čas. mor. mus. III. 145.

275670   Rokule Svazek: 3 Strana: 0090
Rokule, e, f., laň n. srna rok stará. Sp.

275671   Rokycana Svazek: 7 Strana: 0586
Rokycana, y, m. R. Jan (z Bokycan), nar. ok. 1395., † 1471., farář, od r. 1444. administrator arcibiskupství praž., rektor univers. 1458. Vz Šb. Dj. ř. 284., Sbn. 564., 639., 641., 753., Tf. H. 1. 54., Jir. Ruk. II. 187., 392, Slavín 11. 224., Jg. H. 1. 620., Pyp. K. II. 545., Arch. VIII. 602., Rk. Sl., S. N.

275672   Rokycana Svazek: 7 Strana: 1376
Rokycana Jan Cf. D. Gesch. 230., 231.

275673   Rokycana Svazek: 8 Strana: 0341
Rokycana (Jan z Rokycan). Cf. Vlč. Lit. 187., 199., 222., 276.

275674   Rokycana Svazek: 9 Strana: 0275
Rokycana Jan mistr. Vz Pal. Děj. III. 2. 48., IV. 1. 389., Vlč. Lit. I. 302., Flš. Písm. I. 233. Mládí mistra Jana z Rokycan. Vz Vstnk. IX. 293., Mus. 1899. 517. nn. Nar. asi 1397. Ib. Jeho tělo bylo r. 1623. z hrobu v Týnském kostele vyvrženo. Dač. I. 293.

275675   Rokycana Svazek: 10 Strana: 0335
Rokycana Jan, husit. theol. a spis., asi 1397. —1471 Vz Ott. XXI. 915. O jeho lite- rarní činnosti. Vz Mus. 1903. 425. nn.

275676   Rokycanská Svazek: 3 Strana: 0090
Rokycanská, é, f., národní tanec český. Vz S. N.

275677   Rokycanská Svazek: 10 Strana: 0335
Rokycanská, é, f., tanec (rázu komického). Vz Ott. XXL 919.

275678   Rokycanský Svazek: 3 Strana: 0090
Rokycanský. Rokycanští měšťané. R. břidlice. Br. N. 256.

275679   Rokycanský Svazek: 7 Strana: 0586
Rokycanský. R. pásmo silurské. Vz Krč. G. 395.

275680   Rokycany Svazek: 3 Strana: 0090
Rokycany, dle Dolany, něm. Rokycan, mě. v Čechách. Vz více v S. N., Tk. 1. (!23., II. 517., III. (558. IV. 739., Tf. 326.

275681   Rokycany Svazek: 7 Strana: 0586
Rokycany. Cf. Pal. Rdh. II. 127., Rk. Sl. O nepřátelství Rokycanských a Plzeň- ských vz v Sbtk. Krat. h. 273. Kdo by řekl v R-nech: ,Zde je tma jako v pytli', měl by mrzutosť. Na bráně mají nápis: Sc. Trinitas, ora pro nobis. Sbtk. Krat. h. 96.

275682   Rokycany Svazek: 10 Strana: 0336
Rokycany. To je dlouhé jako Rokycany.

275683   Rokycko Svazek: 7 Strana: 0586
Rokycko, a, n. = Rokycansko. Us. v ta- rněj. krajině.

275684   Rokycký Svazek: 7 Strana: 0586
Rokycký = z Rokycan. Us. tam. Mus. 1889. 165., Brt. D. 153.

275685   Rokycky Svazek: 7 Strana: 1376
Rokycky = rokycanský R. klášter. Arch. X. 472.

275686   Rokyt Svazek: 3 Strana: 0090
Rokyt, vz Roket.

275687   Rokyt Svazek: 7 Strana: 0586
Rokyt. Cf. Rosc. 77., Rst. 484.

275688   Rokyť Svazek: 7 Strana: 1376
Rokyť, ě, f., carecta. 15. stol. D. Gesch. 305.

275689   Rokyt Svazek: 8 Strana: 0574
Rokyt, brouk. Vz Ott. XI. 1027.

275690   Rokytá Svazek: 3 Strana: 0090
Rokytá, é, f. R. dolní a horní. Nieder-, Ober-Rokyíay, vsi u Bělé. PL.

275691   Rokyta Svazek: 7 Strana: 0586
Rokyta. Cf. Sbtk. Rostl. 128., 137.—138., Bartol., Rstp. 1408., List. fil. XVI. 166., Mkl. Etym. 226. V poli r-ty. Č. Kn š. 328. — R., y, m., os. jm. Br. Bokyta Jan, kněz, † 1591. Vz Jir. Ruk. II. 194., Rk. Sl.

275692   Rokyta Svazek: 8 Strana: 0341
Rokyta, slov. rakyta. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 36. R., rokyti, salix purpurea. Brt. D. II. 507.

275693   Rokyta Svazek: 9 Strana: 0275
Rokyta, vz Rotyka.

275694   Rokyta Svazek: 10 Strana: 0336
Rokyta Jan, pseudon. Vz Černý. -— Vz Tob. 214.

275695   Rokyta, rokytka Svazek: 3 Strana: 0090
Rokyta, rokytka, y, f., rokytí, n., vrba, rokytní vrba, salix. caprea, dle Palmweide, Sahlweide. D. Na Ostrav. mlokyta, mlakyta- Tč. Pod našima okny roste rokytí. Er. P. 108. Rokyta, rokyta, jak pěkně prokvítá. Sš. P. 326. Rokytí papírové, papyrus, Pa- pierstaude. V. — R, sítí, die Binse. Tenký jako rokytí. V. Cf. Slb. 281.

275696   Rokytanský Svazek: 7 Strana: 0587
Rokytanský, 1804.—1878., dr., prof. lékař. ve Vídni. Vz S. N, Rk. Sl.

275697   Rokytanský Svazek: 10 Strana: 0336
Rokytanský K. Vz Zl. Pr. XXII. 299. s podobiz.

275698   Rokytati Svazek: 7 Strana: 0587
Rokytati = rokotati. Struny r-ly. Exc.

275699   1. Rokyteň Svazek: 3 Strana: 0090
1. Rokyteň, tně, f., Rokytno, a, n., dříve hrad v Cech. někde v Rakovnicku. Vz S. N.

275700   2. Rokyteň Svazek: 3 Strana: 0090
2. Rokyteň, něm. Rottigl, ves u Krumlova, na Mor. Vz S. N.

275701   Rokytenka Svazek: 7 Strana: 0587
Rokytenka, y, f., potok, přítok Divoké Orlice, Krč.; potok u Vsetína. Vck.

275702   Rokytensko Svazek: 9 Strana: 0275
Rokytensko, a, n. = šupa, později Ra- kovnicko. Vz Pal. Děj. I. 2. 241.

275703   Rokytěž, i Svazek: 3 Strana: 0090
Rokytěž, i, ť, v stavitel, břeh zarostlý, das Rauchwehr (ein Ufer, welches mit Weiden- reiser bepflanzt ist) Šm.

275704   Rokyti Svazek: 3 Strana: 0091
Rokyti, vz Rokyta,

275705   Rokytí Svazek: 7 Strana: 0587
Rokytí. List. fil. XVI. 166.

275706   Rokytina Svazek: 8 Strana: 0341
Rokytina, y, f. = rokytí, sítí. Phľd. 1894. 204.

275707   Rokytka Svazek: 3 Strana: 0091
Rokytka, y, f., vz Rokyta. — R., říčka u Nové Paky. Hlr.

275708   Rokytka Svazek: 7 Strana: 0587
Rokytka = potok u Libně.

275709   Rokytná Svazek: 3 Strana: 0091
Rokytná, é, í., něm, Rokitna, ves u No- vého města v Brněnska. PL. — R., něm. Rottigel, ves u Mor. Krumlova. PL. — R., Vrchovina, něm. Wrchowina n. Roketnay, ves u Nové Paky. PL.

275710   Rokytna Svazek: 9 Strana: 0275
Rokytna, y, f. = přítok Jihlavy na Mor. Bdl. Mor. 11.

275711   Rokytňák Svazek: 9 Strana: 0275
Rokytňák, u, m., vz Fryštačka.

275712   Rokytňany Svazek: 3 Strana: 0091
Rokytňany, dle Dolany. R. dolejní a ho- řejní, Unter-, Ober-Rokitan, vsi u Libáně. PL.

275713   Rokytnatý Svazek: 7 Strana: 0587
Rokytnatý = plný rokytí.

275714   Rokytnice Svazek: 3 Strana: 0091
Rokytnice, e, f., Roketnitz, ves a) u Boj- kovic, b) u Vsetína na Mor.

275715   Rokytnice Svazek: 3 Strana: 0091
Rokytnice, e, f., Rochlitz, městys v Žam- bersku. — R., dolní a horní, Nieder- u. Ober- Rochlitz, vsi v kr. jičínském. Vz S. N., Tk. I. 437.

275716   Rokytnice Svazek: 7 Strana: 0587
Rokytnice, potok u Hrdlořez, Krč., u Libně. Kv 1885. 570.

275717   Rokytník Svazek: 3 Strana: 0091
Rokytník, a, m.. Chrasta dolní, Nieder- Kratzau, ves u Jablonného; R. nový, Neu- Rognitz, ves v Trutnovsku; B. starý, Alt- Rognitz, ib. — R., ves u Náchoda. — R., calamus, der Rotang. Rostl.

275718   Rokytníky Svazek: 9 Strana: 0275
Rokytníky, skála na Trenčansku. Sbor. slov. III. 6., 16.

275719   Rokytniště Svazek: 3 Strana: 0091
Rokytniště, ě, n., rokytiště, rokytné místo, carectum, ein Ort voll Riedgras. V., Ros.

275720   Rokytno Svazek: 3 Strana: 0091
Rokytno, a, n., vz Rokyteň. — R., ves u Pardubic.

275721   Rokytno Svazek: 7 Strana: 0587
Rokytno = močál. Mor. Knrz.

275722   Rokytný, -tní Svazek: 3 Strana: 0091
Rokytný, -tní, z rokytí, Sahlweiden-, Binsen-, Ried-. Ros. — R., kde rokytí jest. R. místo = rokytniště. V.

275723   Rokytovec Svazek: 3 Strana: 0091
Rokytovec, vce, m., Rokitowetz, ves u Ml. Boleslavi. PL.

275724   Rokytoví Svazek: 3 Strana: 0091
Rokytoví, n. = rokytí.

275725   Rokytovitý Svazek: 7 Strana: 0587
Rokytovitý = rokytu podobný, stock- artig. Rst. 484.

275726   Rokytovitý Svazek: 8 Strana: 0341
Rokytovitý. R. mechy, hypnaceae. Ott. VIII. 823., XI. 519. a.

275727   Rokytový Svazek: 3 Strana: 0091
Rokytový, Riedgras-, Binsen-. R, list, kořen, dřevo, strom, keř. Us.

275728   Rokytový Svazek: 9 Strana: 0275
Rokytový. R. roždí. 1496. Arch. XVII. 478.

275729   Rola Svazek: 3 Strana: 0091
Rola, vz Role.

275730   Rolák, a, roláček Svazek: 3 Strana: 0091
Rolák, a, roláček, čka, m., červ v pše- nici, ein kleiner Wurm im Weitzen. — Bo- láček, pták, který má Hnízdo v roli, der Ackervogel. Berg. exc.

275731   Rolan Svazek: 3 Strana: 0091
Rolan, a, m. = rolník. Ld.

275732   Rolan Svazek: 9 Strana: 0275
Rolan, a, m. = rolník. Za Ld. v III. 91. polož: 47. Neujalo se.

275733   Rolandrova Svazek: 3 Strana: 0091
Rolandrova, y, f., rolandra. Rostl.

275734   Rolař Svazek: 7 Strana: 0587
Rolař, e, m. = rolník. Slez Šd.

275735   Rolav Svazek: 3 Strana: 0091
Rolav, a, m., Neu-Rohlau, ves v Karlo- varsku. PL.

275736   Rolček Svazek: 3 Strana: 0091
Rolček, ečku, m., zastr., tegippa, část domu. Rozk.

275737   Rolčí Svazek: 7 Strana: 0587
Rolčí, zdrobn. hromadné z role. Brt. D. 150.

275738   1. Role Svazek: 3 Strana: 0091
1. Role na Slov. a na Mor. rola), e, f. a n., rolí, f. a n., rolka, rolička, y, f., ro- ličko, a, n. R. m. orole, o se sesulo = orné pole. V, Vz Gb. Hl. 84., Mld. B. 69., 72., 105., Rataj. Strsl. ralija, rus. rol?, rolja, arvum. Mkl. Das Feld, Ackerfeld, Ackerland. Z té rolí, jako má v Předmostí. Půh. I. 328. Rolí orná, neositá, v nově zoraná (novina), příložní, vyžitá, vytažená, pastevní, V., de- sátní n. desátečná, poplatná (poplatní, úroční). Ros., desátková, vyssatá. Us. Rolí, která se každého roku osívá, kterou se neúhoři. V. R. změlněná před sijí se hnojí. Kom. Rolí hnojem omastiti, vypraviti. V. R, zkypřiti. Sych. Oráč rolí dělá. Kom. Sediaci s rolí se zaměstknávají. Kom. R. zadělati. Sych. Dum, dvůr s rolemi. Us., Pňh. II. 98. Šel od role k roli hledět na obilí; Za milého rolí zakopala nohy; Ta uninská rola černě pooraná; Kdo fa bude role orat, až já budu mašírovat. Sš. P. 10., 150., 165., 601. Též i oráč tu roli viece miluje, kteráž po trní plodné užitky nese, než tu, kteráž jest nikdy trnie neměla a nikdy hojného obilí nenese. Hus. II. 265. Ten, jenž rozsieva siemě dobré, jest syn člověka, ale pole n. rolí jest svět. Hus. II. 55. Roli není dosti rozorati, nébrž vláčeti ji také přijde; Tu tedy společně se namáhali na roli Páně. Sš. J. 3., Sk. 18(5. Rolo, rolo, rolo má, tys je velka něvola. Sš. P. 504. Roli změř korcem a ne lánem. Pk. Jde mu to jako ciganoi rola (bídně, po- malu). Us. U Opav. Klš. Pole, role (luka), dům vyzvánějí boháčům, chudým jedním zvonkem: nemá nic (hadry caparty). Us. Vz Pole, S. N., Plat, Chybník.

275739   2. Role Svazek: 3 Strana: 0091
2. Role, e, f., z fr., úloha, úkol divadel- ního herce, která dříve dodávána byla v zá- vitku (Rolle) odkudž název. Rk. R. milov- níka a milovnice, vážných otců a matek, důstojné vážnosti (Anstandsrolle), komická, intrikána atd. Vz S. N. Učiti se roli své; roli provésti, v ducha jejího vniknouti; ji křivě, chybně pojati, v ducha jejího nevnik- nouti; obor, druh rolí. Nz.

275740   Role Svazek: 7 Strana: 0587
Role, rolice, rolnice. Mill. 73. Cf. Mkl. Etym. 225. Lepší vole než kus role, juch juch (volá rekruta)!; Roli neošidíš; R. chce také své; Kdo je roli otčímem, sobě zlo- dějem; R. si chce také odpočinouti; Kdo nevozí na role, nevozí s role. Us. Tkč. Na černé roli obilé se rodí. Slez. Šd. Tá roľa dobre zarodí, po nejž často gazda chodí. Slov. Rr. MBš. Dbáš-li o roli, dbá r. o tebe; Tomu zisk jde neomylně, kdo vzdělává roli pilně. Us. Bž.

275741   Role Svazek: 8 Strana: 0341
Role. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 36.

275742   Role Svazek: 9 Strana: 0275
Role. Rola (pl. n. ) a louky se jim pou- štějí. 1673. Mtc. 1898. 393. Aká r?ľ?, taká úroda; Roľu neoklameš; Roľu ptáčky po- vážajú atd. Vz Zát. Př. 355b. Roľa roli musí cestu dať. Mus. slov. III. 26.

275743   Role stará Svazek: 3 Strana: 0091
Role stará, něm. Alt-Rohlau, ves v Karlo- varsku. Vz S. N. — R, nová, vz Tk. I. 110.

275744   Rolejch Svazek: 7 Strana: 0587
Rolejch, a, m = rorýs. Šír Pt.

275745   Rolejk Svazek: 3 Strana: 0091
Rolejk, a, m. = rorejs. Us. na Policku. Ženská jako r. = rozcuchaná, Kšá.

275746   Rolejk Svazek: 10 Strana: 0336
Rolejk, a. m. = kluk. Z toho r-ka ne- j bude nic. Jrsk. XXV. 240.

275747   Rolejka Svazek: 7 Strana: 0587
Rolejka, y, f. = rolejk. U Veselí. Šír. Pt.

275748   Rolejs Svazek: 7 Strana: 0587
Rolejs, a, m. = rolejk. U Pouchova u Kr. Hrad. Šír. Pt.

275749   Rolejšek Svazek: 7 Strana: 0587
Rolejšek, ška, m. R. Frant., nar. 1801, děkan. Jg. H. 1. 620.

275750   Rolencberk Svazek: 10 Strana: 0660
Rolencberk = Laurenciberg, Petřín v Praze. Hoš. Pol. II. 114.

275751   Rolenec Svazek: 7 Strana: 0587
Rolenec, nce, m. = rorýs. U Luže u Vys. Mýta. Šír. Pt.

275752   Rolenz Svazek: 7 Strana: 0587
Rolenz, e, m. = rorýs. U Náchoda. Šír. Pt.

275753   Rolesky Svazek: 10 Strana: 0336
Rolesky, pole u Hrotova. Cas. mor. mus. m. 141. ;

275754   Roleta Svazek: 3 Strana: 0091
Roleta, vz Roulette.

275755   Roleta Svazek: 10 Strana: 0336
Roleta, ruleta, y, f = rouleau. Vz Ott. j XXI. 1029.

275756   Rolevěda Svazek: 3 Strana: 0091
Rolevěda, y. f. Agronomie, f. Rk.

275757   Roleznalství Svazek: 7 Strana: 0587
Roleznalství, n., Agronomie, f. Rk.

275758   Rolí Svazek: 7 Strana: 0587
Rolí, n., vz Role.

275759   Rolí Svazek: 8 Strana: 0341
Rolí, vz Role. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -a. 40.

275760   Rolice Svazek: 3 Strana: 0091
Rolice, e, f., malá role, dědina, das Land- gut. 4 stež. ctn.

275761   Rolice Svazek: 7 Strana: 0587
Rolice. Ezp. 207., Urbář Ostrav. Zukal.

275762   Rolička Svazek: 7 Strana: 0587
Rolička, y, f. = rolice. Obr. Ps.

275763   Rolíčkový Svazek: 9 Strana: 0275
Rolíčkový, jm. místa u Mikulůvky na Mor. Vck.

275764   Rolije Svazek: 10 Strana: 0336
Rolije = rolí, role. 1511. Jg. j

275765   Rolík Svazek: 7 Strana: 0587
Rolík, u, m. = kornout, Düte, f. Rk., Bern.

275766   Rolina Svazek: 3 Strana: 0091
Rolina, y, f. = role. Pl.

275767   Rolisko Svazek: 3 Strana: 0091
Rolisko, a, n., špatné role, schlechtes Feld. Us. Tč.

275768   Roliti Svazek: 7 Strana: 0587
Roliti. Pole se rolí, když je obilí řídké a místy viděti holou zemi. U Úboče. Rgl

275769   Roľka Svazek: 7 Strana: 0587
Roľka, y, f. = rolice. N. Hlsk. I. 58.

275770   Rolla Svazek: 3 Strana: 0091
Rolla, y, f., vz Mz. 298. R., oběh; sne- šení; per roliam — oběhem. Rk.

275771   Rolní Svazek: 3 Strana: 0091
Rolní, Acker-. R. plodiny, území, Nz., úprava, Dch., nářadí, rostliny. Jg. Vz Rolný.

275772   Rolní Svazek: 8 Strana: 0341
Rolní. R. řád, náčiní (pluh, kolečka, brány atd.). Brt. D. II. 442.

275773   Rolní Svazek: 10 Strana: 0336
Rolní = selský. Měj ve cti r. rod. Jg. Lit. 1. 567.

275774   Rolní Svazek: 10 Strana: 0660
Rolní, ího, m. = vyšetřovatel polních škod. Vz Brt. Sl.

275775   Rolnice Svazek: 3 Strana: 0091
Rolnice, e, f., selka, die Bäuerin.

275776   Rolnice Svazek: 7 Strana: 0587
Rolnice, e, f. = role. Vzdělavatelé rolnic a polí Št. Strž. 577.

275777   Rolnickolnářský. R Svazek: 10 Strana: 0336
Rolnickolnářský. R. škola Nár. list. 1903. č. 168. 14.

275778   Rolnický Svazek: 3 Strana: 0091
Rolnický, Ackermams-, .Landbauer-.

275779   Rolnický Svazek: 10 Strana: 0336
Rolnický. Nestydí se za svůj r. původ. Sá. XVII. 68. R. škola. Nár. list. 1903. č. 243. 15.

275780   Rolnictví Svazek: 3 Strana: 0091
Rolnictví, n., der Ackerbau. Rolnictvím (orbou) se živiti. Pk. Vz více o něm. v S. N., KP. III. 210., 242.

275781   Rolnictví Svazek: 7 Strana: 0587
Rolnictví římské. Vz Vlšk. 105 271.

275782   Rolnictví Svazek: 7 Strana: 1376
Rolnictví v Čech. Vz Ott. VI. 132.

275783   Rolnictví Svazek: 9 Strana: 0275
Rolnictví. Vz Zát. Př. XI. odst. 8. a., 194.

275784   Rolnictví, n. R Svazek: 10 Strana: 0336
Rolnictví, n. R. jest matkou a pěstounkou ostatních umění. Müll. 29.

275785   Rolnictvo Svazek: 3 Strana: 0091
Rolnictvo, a, n. = rolnictví. Jen z rol- nictva žije. Na Ostrav. Tč. — R,, die Land leute. Us.

275786   Rolnič Svazek: 7 Strana: 0587
Rolnič, e, f. = rolnictvo, rolníci. Slov. Už r. naša všetko porobila. Phľd. II 333. (VIII. 169.)

275787   Rolničí Svazek: 3 Strana: 0091
Rolničí, Ackerbau-. L.

275788   Rolničí Svazek: 9 Strana: 0275
Rolničí stav (agrikulturní). Pal. Děj. II. 2. 421.

275789   Rolničiti Svazek: 3 Strana: 0091
Rolničiti, il, ení, Oekonomie treiben. Us. Tč.

275790   Rolničiti Svazek: 7 Strana: 0587
Rolničiti. Koll. St. 63.

275791   Rolnička Svazek: 3 Strana: 0091
Rolnička, ronklička, y, f., die Schelle. R. = mosazná dutá kulička s kouskem olova n. železa vnitř pohyblivým a chřestícím. Jg. Rolničky (cinkadla) cinkají (břinčí). Pt. R. k saním. Kh.

275792   Rolnička Svazek: 7 Strana: 0587
Rolnička, y, f. = selka. Slov. Mt. S. I 44 , N. Hlsk. III 284.

275793   Rolnička Svazek: 8 Strana: 0341
Rolnička. R-ky a zvonce nosili v XV. stol. na šatech. Vz Wtr. Krj. I. 30. nn.

275794   Rolničkář Svazek: 10 Strana: 0660
Rolničkář, e, m. R dělal rolničky. Wtr. Řem 152.

275795   Rolničkový Svazek: 8 Strana: 0341
Rolničkový. R. moda v XV. stol. Vz AVtr. Krj. I. 31. a Rolnička (3. dod.).

275796   Rolník Svazek: 7 Strana: 0587
Rolník, hospodář, sedlák, synonyma. Vz Mus. 1845. 550. Malý r., Kleinwirth, m. Dch.

275797   Rolník Svazek: 8 Strana: 0341
Rolník. R;ci vypovídají se ze Sejovic pres Senožaty do Žitína. NZ. III. 229.

275798   Rolník, a, rolníček Svazek: 3 Strana: 0091
Rolník, a, rolníček, čka, m., der Bauer, Landmann, Ackersmann. Kom. Studený bře- zen, mokrý máj, pro rolníka pravý ráj. Hrš.

275799   Rolný Svazek: 3 Strana: 0091
Rolný, vz- Rolní. R. mzda. BO. Dělati diela rolná neb nájemná a řemeslná. Hus. L 128. Osm čtvrtí rolných. Půh. H. 289.

275800   Rolouvina Svazek: 10 Strana: 0659
Rolouvina = malé políčko. Čes. 1. XV. 278.

275801   Rolovati Svazek: 3 Strana: 0091
Rolovati, manglovati rollen, mangeln. — co: prádlo. Na Moravě, Tč.

275802   Rolský Svazek: 3 Strana: 0091
Rolský = rolní. Bž. 124. R. osení. Šf. Pč. 116. — Žalm. mus.

275803   Rolský Svazek: 7 Strana: 0587
Rolský. R. krása Ž. wit. 49. 11.

275804   Roluosť Svazek: 3 Strana: 0091
Roluosť, i, f. = polnosť. Bdl.

275805   Rolýs Svazek: 7 Strana: 0587
Rolýs, a, m. = rorýs. Šír. Pt.

275806   Roman Svazek: 3 Strana: 0091
Roman, román, u, m., smyšlená, všelijak zamotaná povídka, zvl. o zamilovaných, der Roman. Jg. Vypravování o drobrodružných dějích a příbězích (delší než novella). Rk. R. = povídka, jejímž předmětem jsou smyšlená dobrodružstva a příhody neobyčejné, v nichž tajemným a překvapujícím hrám náhody při kázána úloha, přední. Těmto povídkám dáno ve Francii jméno romanů t. j. povídek pro- saických, Hopsaných obecnou mluvou prosto- národní {romanskou), ne kniževnou latinou. Umělého spracování dostalo se r-u teprve v době novější, kdež nastoupil na místo dřevního eposa. Dělíť pak se nyní na román a) historický, b) časový. R. historický jest vypravování příběhu z dějin čerpaného, bá- sníkem podlé požadavků komposice poetické samostatně upraveného, v němž jako v rámci prostranném rozvinuje všestranný obraz kul- turní své doby. R. časový klade příběhy, jež soustřeďuje okolo hlavního hrdiny aneb okolo společné ideje, v dobu naši. Obsah jeho jest plodem tvořivé obraznosti básní- kovy. Dělíť pak se na roman socialní, ro- dinný, filosofický atd. R. humoristický může míti za předmět látku historickou i časovou. Vz více v KB. 149. Cf. Romance. Roman hráti (děj milostný jako v romanu). Jg.

275807   Roman Svazek: 7 Strana: 0587
Roman Cf. Sbn. 176., 186., 271., 383., 824, Rk. Sl., S. N., Hnš. Dod. k Jg. H. 1. II. 15., 92, I. II, 22., Jg. Slnosť XI., Pyp. K. II. 423., Vor. P. 214., r. české, List. fil. IX. 75., Mus. 1876. 525., duchovní, vz Vlčk. 16. nn., Krok 1887. 260., politický, fanta- stický. Ptů. — Sv. R. Když je pěkně a jasno na R-na, vtedy žatva požehnána. Němc. IV. 442.

275808   Roman Svazek: 7 Strana: 0587
Roman, č, f. = nápoj nějaký. Láhev r-ně. Sdl. Hr. VII. 93.

275809   Roman Svazek: 7 Strana: 1376
Roman v 15. stol. Vz D Gesch. 294 R-ny duchovního obsahu staré doby. Vz ib. 239.

275810   Roman Svazek: 9 Strana: 0275
Roman. Vz Nár. sbor. III. 3. nn. Staroč. romany od Spiessa. Vz Čes. 1. 1897. 497.

275811   Román Svazek: 10 Strana: 0336
Román. Vz Ott. XXT. 928. -937.

275812   Romance Svazek: 3 Strana: 0092
Romance, o, f., píseň, báseň, v níž ně- jaká dobrodružná příhoda se vypravuje. Rk. — R., romanzo, národům romanským pů- vodně slula každá báseň složená v řeči ná- rodní (romanské), proti básním latinským;' v jazyce španělském nazývány pak roman- cemi epicko-lyrické básně prostonárodní. V r-ci převládá živel výpravný, jest to báseň více epická, která vrcholí v rozvoji dějovém. Vypravujíc příběh sám sebou zajímavý, ne- obyčejný, jest hovornější od ballady a pro- dlévá ráda při podrobnostech děje a lícně. R. nebývá vždy rázu veselého, avšak i při smutném obsahu provívá ji dech smírné klidnosti. KB. 129. Vz tam více. Příklady: Zbyhoň a Jelen v Rkk., Horymíruv skok, Heřman z Bubna (Macháčkův), Erbenův Po- klad atd. Die Romanze. Vz více v S. N.

275813   Romance Svazek: 7 Strana: 0587
Romance. Cf. Vor. P. 230., 233., Mlt. 94., Jg. Slnosť 143.

275814   Romance Svazek: 9 Strana: 0275
Romance. Vz Mus. 1850. II. 81. Př.

275815   Romance Svazek: 10 Strana: 0336
Romance. Vz Ott. XXI. 937.. Osv. 1877. Od Ferd. Schulze.

275816   Romancier Svazek: 7 Strana: 0587
Romancier, a, m = spisovatel románů, romanopisec, Romanschreiber, m. Kv. 1884. 503, Mus. 1880. 364.

275817   Romancierka Svazek: 10 Strana: 0336
Romancierka, y, f. (K. Světlá). Nár. list. 1904. 73 1. Vz Romancier v VII. 587.

275818   Romancovati Svazek: 8 Strana: 0341
Romancovati látku. Vlč. Bás. 74.

275819   Romančická Svazek: 8 Strana: 0341
Romančická (-čka?), trať u Lubna ve Frýdecku. Věst. op. 1893. 12.

275820   Romanec Svazek: 7 Strana: 0587
Romanec, nce, m. B. Jan, kněz. 1639. Jg. H. 1. 620.

275821   Románek Svazek: 7 Strana: 0587
Románek, nku, m. = malý román. Mus. 1880. 364.

275822   Romani Svazek: 3 Strana: 0092
Romani, Románi, ův, m., národové pří - buzní se starými Římany: Vlaši, Francouzi, Španělové, Portugalové, Rumuni atd. Tl., Rk. Vz 8. N. Vz Romanský.

275823   Romanie Svazek: 3 Strana: 0092
Romanie, e, f.. skládá se z Valašska a Multanska. Tl. Yz S. N.

275824   Romanie Svazek: 8 Strana: 0341
Romanie, druh drahého vína. Čel. Pr. m. II. 925.

275825   Romanik Svazek: 3 Strana: 0092
Romanik, románik, a, m., der Roman- schveiber. D.

275826   Romanopisec Svazek: 3 Strana: 0092
Romanopisec {románopisec), sce, m., der Romansehreiber. D.

275827   Romanopisectví Svazek: 7 Strana: 0587
Romanopisectví, n., Romanschreiben. Mus. 1880. 266.

275828   Romanorek Svazek: 7 Strana: 0587
Romanorek, a, m., Romanheld, m. Dk.

275829   Romanov Svazek: 3 Strana: 0092
Romanov, a, m., něm. Romanow, ves u Mšena. PL.

275830   Romanov Svazek: 9 Strana: 0275
Romanov, a, m., bývalá tvrz u Mšena. Sdl. Hr. X. 397.

275831   Romanově Svazek: 10 Strana: 0336
Romanově dojemný. Nár. list. 1905. 1. 13.

275832   Románovitý. R Svazek: 10 Strana: 0336
Románovitý. R. roucho. Vlč. Lit. I. 310.

275833   Romanový Svazek: 7 Strana: 0587
Romanový, Roman-. R. htdina, litera- tura, příloha (k časopisu). Us. Pdl.

275834   Romanský Svazek: 3 Strana: 0092
Romanský, románský, Vz Romani. R. jazyky, které z obecného jazyka latinského přirozeným rozvinutím vnitřním a částečným smíšením s jinými jazyky národními po- vstaly, zejména španělský a portugalský, franc. a provencalský, italský a rumunský. Vz S. N. R. sloh. Vz S. N., KP. 1. 135., 139. — R., romanovský, románový (romá- nový), romanhaft. D. Vz vice v S. N.

275835   Romanský Svazek: 8 Strana: 0341
Romanský. R. mody v Čech. Vz Wtr. Krj. I. 316.

275836   Romanský Svazek: 9 Strana: 0275
Romanský. R. doba, sloh. Vz KP. VIL 528., 533.

275837   Románský Svazek: 10 Strana: 0336
Románský sloh. Vz KP. XI. 83.

275838   Romanský. R Svazek: 7 Strana: 1376
Romanský. R. stavby v Čech. Vz Ott VI. 389.

275839   Romanština Svazek: 9 Strana: 0275
Romanština. Literaturu o ní vz v Jub. IIIb. 77. - 84.

275840   Romantickosentimentální Svazek: 10 Strana: 0336
Romantickosentimentální. Nár. list. 1904. 349. 13.

275841   Romantický Svazek: 3 Strana: 0092
Romantický, značí v poesii a v umění tolik, jako středověký naproti antickému. — R. epos, vz Poesie epická. — R., dobrodružný, na způsob romanu, romantisch; půvabný (o krajině, kde se příjemně střídají hory, údolí, háje, pole, sady atd), reizend, mahle- risch. Rk. Romauťičuosť, roinaiitickosť, i, f., das Romantische. Jg.

275842   Romanticky Svazek: 7 Strana: 0587
Romanticky, romantisch. R. půvabný. Mus.

275843   Romantický Svazek: 7 Strana: 0587
Romantický. Vz Jg. Slnosť 146. Stará doba r-ho básnictví od dra Fr. Jeřábka. V Praze 1883. Mus spis XXVI. Středověké básně r. Vz Pyp. K. II. 299.

275844   Romantický Svazek: 7 Strana: 1376
Romantický. R. skladby čes. Vz Ort. VI. 285.

275845   Romantičnosť Svazek: 7 Strana: 0587
Romantičnosť. Pal. Rdh I. 302.

275846   Romantik Svazek: 10 Strana: 0336
Romantik, a, m. Poetický r a snílek. Nár. list. 1903. č. 154 13.

275847   Romantika Svazek: 3 Strana: 0092
Romantika, y, f, soujem romantického, die Romantik, der mittelalterliche Geschmack in Kunst und Literatur.

275848   Romantika Svazek: 7 Strana: 0587
Romantika. Cf. Sbn. 115, 169., 265., 271 , 294., 813 R. rytířská, Tf, středověká. Vz Vlčk. 15 nn.

275849   Romantisovati Svazek: 8 Strana: 0341
Romantisovati. Bráb. 132.

275850   Romazný Svazek: 7 Strana: 0587
Romazný = silný, zavalitý. U N. Kdýně. Rgl.

275851   Rombičný Svazek: 3 Strana: 0092
Rombičný. R, plpcha. Rostl. Vz Rhombus.

275852   Roměj Svazek: 7 Strana: 0587
Roměj, e, f. Spisové, obrazy, dekrety, posstilly a jiné r-je. Luk. z Pr. Mus. 1884. 101.

275853   Roměje Svazek: 3 Strana: 0092
Roměje, e, f. = klín, der Keil, zastr. Veleš.

275854   Roměje Svazek: 10 Strana: 0336
Roměje = klín. Rozk. P. 1994., K. 98. (Mš. ).

275855   Romejšiti Svazek: 7 Strana: 0587
Romejšiti = rumejchati Nov.

275856   Romenec Svazek: 7 Strana: 0587
Romenec, nce, m. R. Jan, kněz 1639. Jir Ruk. II. 194.

275857   Romenek Svazek: 10 Strana: 0336
Romenek, nku, m. = heřmánek. Slez. Čes. 1. XIII. 109.

275858   Romit Svazek: 10 Strana: 0336
Romit, u, m., třaslavina. Vz Ott. XXI. 947.

275859   Romon Svazek: 3 Strana: 0092
Romon, u, m., slovin., souhlas, die Har- monie.

275860   Romoň Svazek: 7 Strana: 0587
Romoň, ě, m., Donnerschall, m. Slov. Ssk.

275861   Romonit Svazek: 10 Strana: 0336
Romonit. Hrom r-nil Čas. mus. IV. 42

275862   Romoniti Svazek: 3 Strana: 0092
Romoniti, il, ční, hučeti, hovořiti, repetiti, řehoniti, plappern. C., Us.; na Slov.: po kapkách pršeti.

275863   Romot Svazek: 3 Strana: 0092
Romot, a, m., Einöd, ves v Olomoucku. Mus.

275864   Romouš Svazek: 7 Strana: 0587
Romouš, e, m. = Romuald.

275865   Rompa Svazek: 3 Strana: 0092
Rompa, vz Pípa.

275866   Romperek Svazek: 10 Strana: 0336
Romperek, pole u Čáslavic. Čas. mor. mus. III. 141.

275867   Romul-us Svazek: 3 Strana: 0092
Romul-us, a, m.. první král římský. Vz více v S. N.

275868   Romuliť Svazek: 3 Strana: 0092
Romuliť, jazykem reptati, drmoliti, plap- pern. Na Slov. Cf. Romoniti.

275869   Romunista Svazek: 3 Strana: 0092
Romunista, y, m., dle Despota, učenec, který se zvl. bádáním o právu římském za- bývá; přívrženec učení církve římsko-kato- lické. S.N.

275870   Romutiti Svazek: 7 Strana: 0587
Romutiti = remtiti (dod.). Brt. D. 261.

275871   Romže Svazek: 7 Strana: 0587
Romže, e, f., říčka u Prostějova. 1595.

275872   Ron Svazek: 3 Strana: 0092
Ron, u, m., na Slov., ronění, das Fallen- lassen, Verschütten, Vergiessen. Ronem mu tekly slzy. Koll. R. hojných slz. Koll. — R., zelina podobná jitrocelu.

275873   Ron Svazek: 7 Strana: 0587
Ron, u, m. Cf. List. fil. 1890. 172 (Mz.). — R. = botvina, druh zahradní cviky. Vz Rstp. 1282.

275874   Ron Svazek: 8 Strana: 0341
Ron, a, m., vz Hroznata (3. dod.).

275875   Rón Svazek: 10 Strana: 0336
Rón Kar., prof. a spisov. Tob. 214.

275876   Ronagoč Svazek: 8 Strana: 0341
Ronagoč, vrch v Gemersku. Phľd. XII. 75., 552.

275877   Roncegno Svazek: 10 Strana: 0336
Roncegno, a, n. = silná arsenitá a železitá voda Nar. list. 1901. č. 290.

275878   Ronda Svazek: 7 Strana: 0590
Ronda, y, f. = hrouda. Us. Rgl.

275879   Rondasky Svazek: 9 Strana: 0275
Rondasky, trať v Bořeticích. Šeb 188.

275880   Ronde Svazek: 3 Strana: 0092
Ronde, fr., rond, kruh, chůze do kruhu; noční obchůzka důstojnická. po strážích, die Runde, der Rundgang, die Streifwache.

275881   Rondeau Svazek: 3 Strana: 0092
Rondeau (fr. rondó), rondo, it., menší báseň lyrická, jež skládá se z 13 iambických veršů o 10 a 11 slabikách; verše ty mají jen 2 rýmy a rozdělen}' jsou na 2 strofy pětiveršové, mezi nimiž jest menší strofa tří- veršová; po této strofě, jakož i po 2. strofě pětiveršové, tedy na konci 8. a 13. verše opakují se refrainem první slova prvního verše první strofy pětiveršové, der Rundge- sang, das Ringelgedicht, Ringellied. S. N. Vz příkl. ve Květech 1867. č, 11. — R. v hudbě. Vz S. N.

275882   Rondel Svazek: 3 Strana: 0092
Rondel, u, m., polookrouhlý výběžek hradby, das Rondel, Rundwerk. Vz S. N.

275883   Rondel Svazek: 7 Strana: 0587
Rondel, u, m. = okrouhlý pavillon. Dhn.

275884   Rondinetto Svazek: 7 Strana: 1376
Rondinetto, a, n., zdrobn. rondeau.

275885   Rondo Svazek: 8 Strana: 0341
Rondo, vz Rondeau.

275886   Rondźiť Svazek: 7 Strana: 0587
Rondźiť = řaditi, mluviti. U Frýdka. Brt D. 261. Cf. Porondžiť.

275887   Rondziti Svazek: 8 Strana: 0341
Rondziti. Kdze baba rondzí, tam lem čert plondzí. Phľd. 1895. 188.

275888   Ronec Svazek: 8 Strana: 0341
Ronec, nce, m., vz Hroznata (3. dod.).

275889   Ronek Svazek: 8 Strana: 0341
Ronek, nka, m., vz Hroznata (3. dod.).

275890   Ronglička Svazek: 7 Strana: 0587
Ronglička, y, f. = rolnička. U Kdýně. Rgl.

275891   Ronglička Svazek: 8 Strana: 0341
Ronglička. Dšk. Jihč. I. 48.

275892   Roník Svazek: 8 Strana: 0341
Roník, a, m., vz Hroznata (3. dod.).

275893   Roniti Svazek: 3 Strana: 0092
Roniti, il, ěn, ění; ráněti, ěl, ěn, ění = shazovati, činiti, aby padalo, herunter schla- gen, fallen machen. Vz Mkl. B. 449. — abs. Pták roní (pelichá). Kůň roní (zuby mu pa- dají). Jelen roní (rohy mu padají). Had roní (svléká se). Us. — co : slzy. L. Jedna slza druhú rániá. Pis. slov. Cikáni slzy r-li. Tč. R. rosu, Thau ergiessen. Dch. Smutná lípa lupení své roní; Některá čásť paraboly naší na mnoze jiný význam roní. Sš. Bs. 60., L. 182. Cedr bílý roní prozračitou pryskyřici. Sš. Zj. 476. Růže květ roní. L. Any slzy neuronil (nepustil, neprolil). Kom. Zronil jabko (udeřením shodil). Mor. Brt. — kde. Holubníka sedla na jabloni a tam (na ja- bloni) smutné žely roní. Sš. Bs. 58. — co odkud: ovoce se stromu. Plk. — co nad kým. Nad dcerou slzy roní. L. — komu kudy: Slzy tnu ronily přes líce. Sych., šp. m.: Ronil slzy. Jg. — jak, proč. Proudem hvězdy roní trud); Ten sad getsemartský smutkem slzy roní. Sš. Bs. 19., 77. (Hý.).

275894   Roniti Svazek: 7 Strana: 0587
Roniti. Mkl. Etym. 281, List. fil. 1890. 171. (Mz.). — abs. Neráňaj, neráňaj, zelené padajú, vtedy si diovča ber, keď ti ho dá- vajú Koll. Zp. I. 226. — co odkud. Z ňader svých roní unylý vzdech. Osv. V. 750. — co nad kým: slzy nad dcerou. Kká. — co kam: slzu v líce, Čch., slzu nač. Vrch. — čím. Každým slovem kapku jedu roní. Kká. — co kdy. Buděm z rána rosu ráňať. Brt. N. p. II. 368

275895   Ronklička Svazek: 3 Strana: 0092
Ronklička, vz Rolnička. Us. u Poč. Kšá.

275896   Rono Svazek: 3 Strana: 0092
Rono — ráno. Sš. P. 197. u Pavlovic na Mor.

275897   Roňo Svazek: 7 Strana: 0587
Roňo, a, m. = nadávka. Slov. Mt. S. I. 116

275898   Roňo Svazek: 9 Strana: 0275
Roňo, a, m. = sprosťák. Slov. Zát. Př. 41a.

275899   Ronoh Svazek: 7 Strana: 1376
Ronoh, a, m., corinco, zastr. serpens. Pršp. 22. 16.

275900   Ronouti Svazek: 7 Strana: 0587
Ronouti. Cf. List. fil. 1890. 172. (Mz.). Tak budou trvati, až ronou na věčné za- tracení. Rokyc. Výkl. 3. ned. post.

275901   Ronov Svazek: 3 Strana: 0093
Ronov, a, m, shořený hrad v saské Lu- žici. — R , Romburk, sbořený hrad v Lito- měřicku. — R., sbor. hrad v Čáslavsku. — R., město tamtéž. — R. nový, ves v Bolesl. Vz S. N., Tk. I. 202., IV. 739. - R., Ronau, ves u Přibislavi. — R., něm. Ronow, ves u Vel. Meziříčí na Mor. — R., Oskřínek, ves u Křince.

275902   Ronov Svazek: 7 Strana: 0587
Ronov. Z Bonova Albr. Tf. H. 1. 72.

275903   Ronovec Svazek: 3 Strana: 0093
Ronovec, vce, m., shoř. hrad v Čáslav. S. N.

275904   Ronovský Svazek: 7 Strana: 0587
Ronovský, ého, m., os. jm. Mus. 1880. 25.

275905   Ronšperk Svazek: 3 Strana: 0093
Ronšperk, a, m., mě. v Plzeňsku. Vz S. N.

275906   Ront Svazek: 7 Strana: 0587
Ront, u, m. = křik, lomoz, Lärm. Bkř.

275907   Röntgenovy Svazek: 8 Strana: 0574
Röntgenovy paprsky. Vz KP. VIII. 481.

275908   Röntgenovy Svazek: 10 Strana: 0336
Röntgenovy paprsky. Vz Roentgenovy.

275909   Rontgenův. R-vy paprsky Svazek: 10 Strana: 0660
Rontgenův. R-vy paprsky, ktoré prejdú i čez predmety nepriezračné (neprůhledné). Phľd. XXIV. 360. Sr. Roentgenův.

275910   Ronúsek Svazek: 7 Strana: 0587
Ronúsek, ska, m, os. jm. 1515,

275911   Ropal Svazek: 7 Strana: 0588
Ropal z Rifmberků, děkan fakul. filos., prokurator, †1588. Jir Ruk. II. 194.

275912   Ropal Svazek: 10 Strana: 0336
Ropal z Riffmberka Bart., č právník a spis. XVI. stol. Vz Ott. XXI. 960

275913   Ropek Svazek: 7 Strana: 0588
Ropek, pka, m. R. Václ., farář. Let 441.

275914   Ropěti Svazek: 3 Strana: 0093
Ropěti, ěl, ěni, triefen, rinnen (neosob.). Rk.

275915   Ropica Svazek: 9 Strana: 0275
Ropica, e, f., vrch ve Slez. Lor. 82.

275916   Ropice Svazek: 3 Strana: 0093
Ropice, ves v Těšínsku. Vz S. N.

275917   Ropice Svazek: 8 Strana: 0341
Ropice, e, f., hora při Morávce ve Frý- decku. Věst. op. 1893. 11., 12.

275918   Ropička Svazek: 8 Strana: 0341
Ropička, y, f., hora při Morávce ve Frý- decku. Věst. op. 1893. 12.

275919   Ropičný Svazek: 7 Strana: 0588
Ropičný, ého, m., hora v karpat. pohoří. Škd.

275920   Ropičny Svazek: 9 Strana: 0275
Ropičny, potok ve Slez. Lor. 82.

275921   Ropon Svazek: 7 Strana: 0588
Ropon, u, m., condylus, Knorren am Kno- chen. Nz. 167. Cf. List. fil. 1890. 175. (Mz.).

275922   Roponiti Svazek: 3 Strana: 0093
Roponiti, il, ění = chroupati, křoupat i, knorpeln. Št. N. 154. - čím: zuby. Č.

275923   Ropóše Svazek: 8 Strana: 0341
Ropóše = housenky na zelí, Raupen, Zábř. Brt. D. II. 518.

275924   Ropot Svazek: 3 Strana: 0093
Ropot, u, m., das Getöse. Rk. Krušný r. hromu. Sš. Sm. bs. 104.

275925   Ropot Svazek: 7 Strana: 0588
Ropot hromu. Cch.

275926   Ropotat se Svazek: 8 Strana: 0341
Ropotat se, vz Repotit se (3. dod.).

275927   Ropotavě Svazek: 8 Strana: 0574
Ropotavě. Ohlas r. tmou se chví. Krs. Moor, II. 101. Cf. Ropot,

275928   Ropotění Svazek: 10 Strana: 0336
Ropotění (dunění). Nár. list. 1901. č. 309. 2.

275929   Ropotiti Svazek: 10 Strana: 0660
Ropotiti. Cihly r-ly v rukách dělníků. Zl. Pr. XXIII. 74.

275930   Ropouch Svazek: 7 Strana: 0588
Ropouch. Ze žlábkuov r-chové tlustí visí. Gord. — V MV. pravá glossa. Pa. 23. Cf Mkl. Etym. 282., Mz. v List. fil. XVI. 182.

275931   Ropouch Svazek: 8 Strana: 0341
Ropouch. O pův. cf. Kotk. 182.

275932   Ropouch, rapouch, rampouch Svazek: 3 Strana: 0093
Ropouch, rapouch, rampouch, u, ro- poušek, rapoušek, rampoušek, šku, m., zmrzlý odkap, der Eiszapfen. Jíní jest zmrzlá rosa, ropouch kapka stuhlá (zmrzlá). Kom. R. ledový. V. Jako ropouch stuhlý, Us., čistý. Dch. — R.. = pucher.

275933   Ropouší Svazek: 3 Strana: 0093
Ropouší, n., dle Eiszapfung.

275934   Roprachtice Svazek: 7 Strana: 0588
Roprachtice u Vysokého. V R-cích su- šívají nudle na plotech a tancují velmi ná- ruživě. Vz Sbtk. Krat. h. 96.

275935   Roptati Svazek: 10 Strana: 0336
Roptati = reptati. Sb. sl. 1902. 13.

275936   Ropuch Svazek: 7 Strana: 1376
Ropuch, tiria. Pršp. 7. 47. Cf. Ropouch

275937   Ropúch Svazek: 10 Strana: 0336
Ropúch, vz Ropouch. MV., Rozk. P. 147., R. 58.

275938   Ropucha Svazek: 3 Strana: 0093
Ropucha, y, f., na Slov., žába zemská, bufo, die Kröte. Jg. R. obecná, prašivice, b. vulgaris, bachratá, b. calamita, S. N., česneková, hnědá, křížová. Vz Schd. II. 489., 488., Frč. 315.

275939   Ropucha Svazek: 7 Strana: 0588
Ropucha. Cf. Odb. path. III. 959., Brm. III 2. 62.- 71., List. fil. 1890. 175. (Mz )

275940   Ropucha Svazek: 9 Strana: 0275
Ropucha. Kdo r-chu trýzní, tomu sčíce (sečte) zuby a ty mu pak vypadají nebo: na toho prý přijde v noci. Us. Brt. v Hlídce 1899. 105.

275941   Ropucha Svazek: 10 Strana: 0336
Ropucha, y, f. Sr. Ott. XXI. 961.

275942   Ropucha Svazek: 10 Strana: 0660
Ropucha: žába dubová, chrastavá, rach- natá, rapnatá, rapavá, trudovatá, chrastaňa, trudka. Brt. Sl.

275943   Ropucháč Svazek: 8 Strana: 0341
Ropucháč, e, m. = domácí skřítek v po- době ropuchy. Slad. Mak. 9. Rorejz, e, m., vz Rorýs (3. dod.).

275944   Ropuchokam Svazek: 3 Strana: 0093
Ropuchokam, u, m., bler Krötenstein, Bufonit. Šm.

275945   Ropuchovitý Svazek: 9 Strana: 0275
Ropuchovitý zrádce. Slád. Lear. 160.

275946   Ropuka Svazek: 3 Strana: 0093
Ropuka, y, ť, cicuta virosa, der Wasser- apfel.

275947   Ropuka Svazek: 7 Strana: 0588
Ropuka, rostl. Cf. Rstp. 711.

275948   Ropusník Svazek: 3 Strana: 0093
Ropusník, a, m., ještěr. R. trnohlavý, phrynosoma orbiculare. Frč. 225.

275949   Ropusník Svazek: 7 Strana: 0588
Ropusník oprav v: ropušník. Cf. Brm. III. 253.

275950   Ropusník Svazek: 10 Strana: 0336
Ropusník v III. 93. oprav v: Ropušník.

275951   Ropuší Svazek: 3 Strana: 0093
Ropuší, Kröten-.

275952   Ropuška Svazek: 7 Strana: 0588
Ropuška, y, f., scorpaena, Drachenkopf, m., Seekröte, f., ryba. Brm. III. 3. 69.—70.

275953   Ropušky Svazek: 10 Strana: 0336
Ropušky, scorpaenidae, ryby. Vz Ott. XXII. 730.

275954   Ropušnik Svazek: 10 Strana: 0336
Ropušnik, a, m., phrynosoma, rod leguanů. Vz Ott. XIX. 691.

275955   Ror Svazek: 7 Strana: 0588
Ror, u, m. = ? Cechmistři (soukeničtí) k osnovám, k brdám, k rorům, k mírám, k loktům, k vahám čtyrykrát každého roku dohlídati mají. Pk. MP. 21.

275956   Roráb Svazek: 7 Strana: 0588
Roráb, u, m. = koráb. Slov. Bern.

275957   Rorate Svazek: 3 Strana: 0093
Rorate a roraty, f., pobožnosť adventní, mše sloužená před východem slunce, od lat. rorate, kterým slovem se počíná. Byl na r-tech. Us.

275958   Rorate Svazek: 7 Strana: 0588
Rorate Vz Jg. H. 1. 740.

275959   Roratni Svazek: 3 Strana: 0093
Roratni písně, Roraten-. Vz S. N.

275960   Rorátve Svazek: 7 Strana: 0588
Rorátve = rorate. Us. Prss.

275961   Roráty Svazek: 7 Strana: 0588
Roráty, pl., m. = rorate. Us Šd.

275962   Rorejk Svazek: 3 Strana: 0093
Rorejk, a, rorejc, e, rulich, a, rorejs, rorýs, rorejt, rorýt, a, m., pták vlaštov- kovitý, na Slov. dešťovník, u Nové Paky: radavice. (Hlr.). R. obecný, cypselus apus, die Mauerschwalbe. Frč. 358. Jestiť ta ženská rozsochatá jako rorejs. Us. u Petrovie, Dch. — Jg., V. Vz S. N., Schd. II. 449, Rolejk.

275963   Rorejka Svazek: 7 Strana: 0588
Rorejka, y, f. = rorýs. U Chocně. Šír. Pt.

275964   Rorejšek Svazek: 7 Strana: 0588
Rorejšek, šku, m, rybník v Písecku.

275965   Roreljs Svazek: 7 Strana: 0588
Roreljs, a, m. = rorýs. Šír. Pt.

275966   Rorés Svazek: 8 Strana: 0341
Rorés, a, m., vz Rorýs (3. dod.). Rosa. Když není ráno r., bude brzy pršeti.
Duf. 345. Má sa ako rosa na trave. Slov. Nov.
Př. 592. — R. májová, galium cruciatum, rostl.
Brt. D. II. 503. Léčení rosou sluneční (poten-
tilla reptans) na Val. Vz Vck. Val. I. 157.

275967   Rormagistr Svazek: 7 Strana: 0588
Rormagistr, a, m., vz Rourník (dod.).

275968   Rormejstr Svazek: 7 Strana: 0588
Rormejstr, a, m., vz Rourník (dod.).

275969   Rornava Svazek: 3 Strana: 0092
Rornava, y, f., něm. Romau, ves u nové Bystřice. PL.

275970   Rorůznění Svazek: 7 Strana: 0618
Rorůznění, n., Scheidung, f. Dk. P. 17.

275971   Roryk Svazek: 7 Strana: 0588
Roryk, a, m. = rorýs. U Třebenic v Lo- vos. Šír. Pt.

275972   Rorynky Svazek: 3 Strana: 0093
Rorynky, pl., f., zastr., slabiny, slabizny. Br., BO.

275973   Rorýs Svazek: 7 Strana: 0588
Rorýs, vz Rorejk, Brm. II. 408.—430., Lorenz, Lorejs, Papežík, Rohejl, Rohejř, Rohlík, Rolejch, Rolejk, Rolejka, Rolejs, Rolenc, Rolenec, Rolýs, Rorejka, Rorejls, Rorýk, Rulík, Rurýs, Skalníček, Skřípák, Šorejs (dod.).

275974   Rorýs Svazek: 9 Strana: 0275
Rorýs ještě: šorejs, rolejs, rolejk, Lorenc, rolenc, rolenec, rohejř, rohlík, rolejka, rorejka, rorýk, rorýs, rorejls, rohejl, lorenec, rolýs, skal- níček, vlaštovka (Černá, divoká, mořská, noční), skřipák, papežík. Vz Šír II. 10. Na Mor. u Loučky: kosák, u Rožn. a Zubří: kosíř, u Stramb.: klepař, u Hukv.: muřina. Vz Mus. ol. III. 76. Roreljes v VII. 588. oprav v: ro- rejls.

275975   Rorýs Svazek: 10 Strana: 0336
Rorýs, a, m. Vz Ott. XXI 964.

275976   Rorýsovitý. R Svazek: 10 Strana: 0336
Rorýsovitý. R-tí ptáci, cypselidae. Sr. Ott. XXI. 965.

275977   2. Rosa Svazek: 3 Strana: 0093
2. Rosa, lat. Sděliti někomu něco sub rosa = pod růží = tajně. Růže přišly nej- prve r. 1552. darem z Italie do Anglicka a Německa. Z rozkazu papežova ozdobovaly se jimi tehdáž zpovédlnice jakožto zname- ními nejvěrnější mlčelivosti, odkudž podnes latinské pořekadlo mezi námi: sub rosa. Šr.

275978   1. Rosa Svazek: 7 Strana: 0588
1. Rosa. V severových. Čech. rňsa. Sa. Byl s tím hotov do sejití rosy (do slunce východu). Světz. Koně vyvedené 1. máje na rosu nebudou míti chřípěcí. U Kr. Hrad. Kšť. Než sluuce vyjde, rosa oči vypije. Bž. exc. R. jako Labe; Stírá rosu (čaruje, aby krávy hodně dojily); Jděte, než r. obejde (oschne); Sukně, boty do rosy (špatné). Us. Tkč. — R. = bělavý nálet na zralých švestkách. Us. Rgl. — R., rostl. Cf Mllr. 42., 76., Rstp. 107., 503., 1718.— R. = pot. R. mu stála na čele Vlč

275979   3. Rosa Svazek: 7 Strana: 0588
3. Rosa, y, m., os. jm. R. Václ., appell. rada, 1620. (asi) až 1689. Vz Tf. H. 1. 78., 83., Tf. Mtc. 67., Zl. Jg. 94., Jg. H. 1. 620, Rk. Sl., S. N., Jir. Ruk. II. 195., Šb. Dj. ř. 284., Bačk. Písm. 931. O jeho grammatice vz v Km. 1885. 20., 52., Gb. Ml. II. 213. — R. Jiří. 1607. Jir. Ruk. II. 195.

275980   1. Rosa Svazek: 7 Strana: 1376
1. Rosa Cf. Mách. 214.

275981   2. Rosa Svazek: 7 Strana: 1376
2. Rosa. V. J. Cf. D. Lhrg. VIII.

275982   Rosa Svazek: 9 Strana: 0275
Rosa Václ. Vz Flš. Písm. 479., Vlč. Lit. II. 184. Rosa, y, f. = lískové jehnědy. Slez. Čes. 1. 1897. 463. Vz Řasa.

275983   1. Rosa Svazek: 10 Strana: 0336
1. Rosa y, f. = husí sádlo. V zloděj. mluvě — R., T hau. To je jen jak r. (pomíjející) Čes. 1. XII. 307. - R. Václ. Jan. 1620 —1689. Vz Ott. XXI. 965., Lit. T. 931.

275984   Rosa Svazek: 10 Strana: 0660
Rosa, y, f. Slabá r. proti mrazu. Sbor slov. VIII. 86.

275985   1. Rosa, rosička, rosenka Svazek: 3 Strana: 0093
1. Rosa, rosička, rosenka, y, f., sraže nina vodních par z ovzduší, která tvoříc se v samém poblíží zemského povrchu jeví se ve způsobe kapalné na rostlinách a jiných věcech pod šírým nebem postavených. Vz j S. N. R., lit. rasa, der Thau, strind. rasa, I der Saft. Hý. Der Thau. R. padá, napadla,! Us., prší (dle domnění, že shůry jako déšť prší). Reš. Krůpěj rosy. Rosou zmoklý, zmočený. Reš. Jíní jest zmrzlá rosa. Kom. Jíti někam za rosy. Ros. Vyjdeme za rosy (z rána). T. Na ní (lípě) r. krapnatá. Sš. P. 313. Za rosy se dobře kosí. Tč. Kristus jedné v těch srdcích odpočívá, kteříž rosú ducha sv. od horkosti tělesné žádosti se vy- střiehají. Hus. III. 34. Ležím já v rosičce stu- denej ; Byla tě lúka zelená, po ni rosička krvavá; Kdo chodí po mém hrobě, bílú ro- sičku stírá?; Zašly ony až do prosa, co tam byla velká rosa; Studená rosenka tej, noci padala; Nepřišla vlažička, jen malá rosička; Svoje bílé nožičky po rosičce brodí; Nech ti něnapadá studzenej rosicky; Půjdeni na ňu, sesečena ju za rosenky z rána. Sš. P. 1., 27., 109., 151., 225., 327., 362. 510., 520. Rosa zelinu oblažuje. CR. Slabá r. proti mrazu. Č. To jo jako r. (== málo; jakoby naplil). Němc. Toť je jen jako rosa (když o někom mnoho řečí; slunce zasvítí a rosa se ztratí. Vz Kleveta). Č. Vz Obláček. — R. medová, sladká, nebeská = sladké krůpěje na listech některých rostlin, der Honigthau. V. — R., rostlina. R. nebeská (rosička, vodní rosička, rosná tráva, zblochan), festuca fluirans, der Himmelsthau; r. slunečná (slunečná bylina, rosička, rosnatka), drosera, der Sonnenthau; r., syntherisma, die Bluthirse: brvitá, roze- střelá, obecná. D., Presl. Vz Rosička, FB. 7., Slb. 165.

275986   Rosaci-us Svazek: 7 Strana: 0588
Rosaci-us, a, m. R. Jan (Řešátko), farář, r. 1621. vypověděný. Vz Šb. Dj. ř. 284., Jg. H. 1. 621., Jir. Ruk. II. 196., Rk. Sl. — R. Tomáš (Řešátko), 1610. Šb. Dj. ř. 284. — Ř. Adam, proí. univ., později od r. 1600. primator v Sušici. Jir. Ruk. II. 196. — R. Jan Sušický, prof. univ., později radní písař v Kolíně, † 1584. Jir. Ruk. II. 197. — R. Sofoniáš, nar. 1567., radní písař. Vz Jir. Ruk. II. 197.

275987   Rosaci-us Svazek: 7 Strana: 1376
Rosaci-us, a, m. R. Jan. Cf. Srb. 30.

275988   Rosacius Svazek: 9 Strana: 0275
Rosacius. Rosaciové, skladatelé modliteb v XVI. stol. Vz Flš. Písm. I. 393.

275989   Rosacius Svazek: 10 Strana: 0336
Rosacius Jan Hořovský, kn. a spis. f po r. 1637. Vz Ott. XXI. 967.

275990   Rosajda Svazek: 9 Strana: 0275
Rosajda, y, f., nadávka. Zát. Př. 272b.

275991   1. Rosák Svazek: 3 Strana: 0093
1. Rosák, u, m., len rosou n. deštěm močený, Flachs. Us.

275992   2. Rosák Svazek: 3 Strana: 0093
2. Rosák, a, m., veliká dešťovka, der grosse Regenwurm. U Pís. Hrs., Kal.

275993   Rosalia Svazek: 3 Strana: 0093
Rosalia, e, f., jm. ženské značící tolik co Růžová, Růžokrásná.

275994   Rosam Svazek: 10 Strana: 0336
Rosam A., spis. Tob. 214.

275995   Rosanilin Svazek: 7 Strana: 0588
Rosanilin, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 243., Šfk. Poč. 560., Rk. Sl.

275996   Rosanilinový. R Svazek: 7 Strana: 0588
Rosanilinový. R. barviva. Rm. II. 244. až 247.

275997   Rosardo Svazek: 7 Strana: 0588
Rosardo, a, m. (rudoch), pták. Brm. II. 2. 172.

275998   Rosavka Svazek: 3 Strana: 0093
Rosavka, y, f., bethauter Weg. Dch.

275999   Rosca Svazek: 8 Strana: 0574
Rosca, vz předcház. Rasca.

276000   Roscí Svazek: 10 Strana: 0336
Roscí m. rostúci. Rozk. P. 1629. (Mš. )