359001   Uptaný Svazek: 7 Strana: 0974
Uptaný. Pravda na místě u-ná a se- znaná. Pal. Rdh. II. 447.

359002   Uptati Svazek: 4 Strana: 0398
Uptati, uptávati a obyč. u. se = ptaje se zvěděti, erfragen. Jg. Sám uptaje se lépe potom pravdu piš. Pal. Dj. IV. 2. 403. — se čeho. Čeho se tam uptal, to sepsal. Har. U. se nějakého spisu. V. Všecky tam vy- konané koupě volno bylo bráti v plen ku prospěchu těch popravcův aneb měst krá- lovských, které se jich první uptaly. Pal. Dj. IV. 2. 125. Jakoby upřímně čisté pravdy hledali, avšak uptajíce se jí k ní nepřistu- pují. BR. II. 342. a. A konečně se jich uptal. Bl. Žv. Aug. 41. A potom pán náš uptav se toho, že ten, který popravovati jměl, byl hodnější popravenie. NB. Tč. 90. Ale ještě sem se toho nemohl u., kam se odtud obrátí; Toho se pak uptáš, takli jest čili není. Arch. I. 233., II. 163. (Šd. ). Čeho se uptá, to má vznésti na Markrabinu mi- losť. Půh II. 3. (16., 279., 549., 621., 622., 625. — Tč. ). — co, koho (kde). U. zločince, kradenou věc u někoho, erfragen, erforschen. J. tr. — se co. Což jsú se úředníci uptali a seznali, při tom mají strany ostati. Půh. II. 575. A uptám-liť se co jiného viec, dámť JMsti věděti. Arch. III. 61. — se oč. O ty lesy má se u. a čehož se uptá, při tom ostaňte; Aby se o ty meze a o ty hranice uptal. Půh. I. 390., II. 3. (Tč. ). — se proč. Tu se Tassova strana nechtěla nikdy u. jemu k polepšeme a naše se uptala. Půh. II. 566. — se čeho jak. Račiž JM. věděti, že sú toho v jistotě sě neuptali, cožť píší. Arch. IV. 19. (Šd. ). —Ros., Aug. 41. — se čeho na kom. Jg., Šm. Na lesích má se uptáno býti, což můž těch lesů na nejvýše užiti, co také nejméně. Tov. 70. Uptal se na něm jeho příhody i půtek. Troj. 489. Sudí má vyjeti na ty meze a přijma k sobě panoše okolní má se uptati na nich. Půh. I. 381. Na officialu se uptali, že.... Půh. II. 454. — se nač: na vražedlníka. Ms. pr. kut. — se o čem. Což se kde mohl o bu- doucích knížatech u. Kuth.

359003   Uptati se Svazek: 7 Strana: 0974
Uptati se. Ještě jsem se neuptal. 1457. A co se uptají, to jí má vráceno býti. Půh. 1. 216. — se čeho. Uptal se některých věcí. Výb. I.1056. (II. 806.). Rač se u. jeho viny. Žvt. otc. 50. a. Brzo se toho uptáme. Arch. IX. 106. — Bart. 69. — jak. Zle se uptal. Arch. VII. 24.

359004   Uptati se čeho kde Svazek: 9 Strana: 0359
Uptati se čeho kde. Aby se po vsích atd. uptával místa nějakého. Braun. 242.

359005   Uptati se nač Svazek: 7 Strana: 1395
Uptati se nač. Půh. III. 22.

359006   Upucati, upuckati Svazek: 4 Strana: 0398
Upucati, upuckati, abpusserln (v dětské řeči). Mor. Tč.

359007   Upučiti se Svazek: 4 Strana: 0398
Upučiti se = otlouci se. Pučim, pučim piščalenku, ešli se mi neupučiš, to tě hodim pod plot. Slez. Šd. — se, sich abdrücken; sich satt lachen. Na Ostrav. Tč.

359008   Upučnati Svazek: 4 Strana: 0399
Upučnati, aufquellen. Hrách u-nal. Na Ostrav. Tč.

359009   Upuditi Svazek: 4 Strana: 0399
Upuditi, il, zen, ení; upouzeti, el, en, ení = uháněti, uhnati, odehnati, wegjagen, wegtreiben. — se za čím = hnáti se, hef- tig nachjagen, nachsetzen. L.

359010   Upudlovati Svazek: 4 Strana: 0399
Upudlovati, pudeln. — co nač: litinu na železo. Mor. Tč.

359011   Upuchnouti Svazek: 4 Strana: 0399
Upuchnouti, chl, utí, aufschwellen, auf- gehen. Těsto už upuchlo. Na Ostrav. Tč.

359012   Upuchřiti Svazek: 4 Strana: 0399
Upuchřiti, il, en, ení, morsch machen. — co. Voda dřevo u-chří. Na Ostrav. Tč.

359013   Upůjčiti Svazek: 4 Strana: 0399
Upůjčiti, il, en, ení; upůjčovati, auslei- hen. — čeho. Dédal odvážných křídel upůj- čil. Krok. I. a. 4.

359014   Úpulnosť Svazek: 4 Strana: 0399
Úpulnosť, i, f. = úplnosť. S ú-stí mu věřili. NB. Tč. 206.

359015   Upumpovati Svazek: 4 Strana: 0399
Upumpovati, ab-, wegpumpen. — co, čeho (neurčitou měrou) ze studny.

359016   Upupkati se Svazek: 4 Strana: 0399
Upupkati se, knospen. Stromy se u-ly. Na Ostrav. Tč.

359017   Upůra Svazek: 8 Strana: 0447
Upůra, y, f. = vrub. Ze na svou upůru Fr. Fignu naproti všemu dobrému řádu z mlad- šího k staršímu stolu dosaditi se jest osmělil. 1723. Pras. Řem. 47.

359018   Upusinkati Svazek: 4 Strana: 0399
Upusinkati, upusinkovati, abküssen. — koho: dítě. Mor. Tč.

359019   Upůsobení Svazek: 4 Strana: 0399
Upůsobení, n. U. blaha, die Beförderung des Wohles. Šm.

359020   Úpust Svazek: 4 Strana: 0399
Úpust, u, m. = upuštění, die Ablassung, der Ablass. — U., na Slov. = strž, der Dammbruch, die Teichschleusse. Plk.

359021   Úpust Svazek: 7 Strana: 0975
Úpust. Vodnie mlýny; tu žlabami tečie voda, sbiera sa do úpustu, potom ženie kolesa lebo spodkom lebo vrchom. Slov. Hdž Čít. 158.

359022   Úpusta Svazek: 4 Strana: 0399
Úpusta, y, f., die Mühlwehre, der Durch- lass. Tesaři dělají úpustu neb splav; Od dělání úpusty při mlýně, kudy zbytečná voda uchází. Ms. 1618. Gl. 349.

359023   Upusta Svazek: 8 Strana: 0447
Upusta. Voda šplechotalana úpuste (u mlý- na). Phľd. XII. 545.

359024   Upustiti Svazek: 4 Strana: 0399
Upustiti, pustím, pusť, pustě (íc), il, štěn, ění; upouštěti, ěl, ěn, ění = nechati pad- nouti, fallen lassen; trochu pustiti, téci dáti, ab-, herauslassen; močiti, harnen, Wasser lassen; nechati, odříci se, popustiti, odstou- piti, abstehen, ablassen, Verzicht thun, ver- zichten; přestati, konec udělati, popustiti, ab-, nachlassen; sleviti, laciněji nechati koupi, nachlassen beim Verkauf; propustiti, ent-, weglassen, wohin lassen. Jg. — abs. Již upouští (ulevuje). Bolesť, zima, zimnice upouští. Us. Nemá přijímati ani upouštěti. V. — co: šátek, sklenici atd. U. koho = pustiti. V. Každý něco upustíce v míru se srovnali. Pam. Val. Meziř. 193. U. doly. Dač. I. 121. Rychtář ho upustil (propustil, entliess ihn). NB. Tč. 31. — co, čeho od- kud: hůl z ruky, vody (částku) z rybníka. Us. Že žalobník jiný kamen u-il z ňáder na zemi. NB. Tč. 117. Prosím, aby se s vaší strany od toho neupouštělo. Žer. 344. Pakli mi ho z dědiny upustíte (= pustíte), chci to k vám hleděti. NB. Tč. 93. — co kam (nač, pod co, do čeho, k čemu). Tam jsem ho (prsten) do vody u-la. Er. P. 215. U-il chléb na zem, Dch., sklenici na zem. Us. U. srdce pod lavici (zmužilosti pozbyti). V. — co proti komu: slovo proti králi upustil. Berg. — od čeho: od svého před- sevzetí, mínění, úmyslu, začetí, výminky, práva, obyčeje, od obležení, učení; od svého neupustiti. V. Od svého ani za (na) nehet neupustiti. Sych. U. od svého zdání, od hněvu, D., od žaloby, Zlob., od práva k dě- dictví, Ml., od cesty, od děvčete. Us. Bych u-il od tebe. Er. P. 149. U. ode pře, od samovraždy. J. tr. Druzí sousedé u-li také od sebe (nechali se na pokoji). Kom. Sta- vové nemohou od toho u. Žer. 344. U. od své zásady. Sš. Sk. 62. (59. ). Stavové od svého u. nechtěli. Dač. I. 233. (75., II. 17. ). U-il od svých nároků, od muže, od znepo- kojování církve, od válčení, od práva, od obyčeje. Ddk. III. 51., 113., 129., 164., V. 175., 342. (Tč. ). U. od své myšlénky. Us. Dch. U. od slyšení svědků, od podniku, od dalšího vyjednávání. Dch. — čeho. Zlého upustiti a dobře činiti; On svého upustil; učení (od uč. ) u., V.; pokuty, Bern., vody u. (drobet jí pustiti; drobet močiti). V. Ne- chtěli svých bludův u. Dač. I. 34. — komu co = popustiti, prodati, ablassen. D. — od čeho proč: od dolů pro sílu vod. Vys. Musilo přece za příčinou rozjitřených myslí upuštěno býti od dalšího ordinování. Ddk. IV. 103. — od čeho kdy. Původ po vze- šlém sporu mezi stranami nemůže od ža- loby u. Kol. 10. Po té zprávě od toho u-il. Ddk. III. 107. — co kam, v co: čípek v zadek. Lk. Tebú nenasyceného v prázd- nosť a ješitnosť upušťuješ. Sv. Jer. vol. Zuby v někoho u. (vpustiti). Ž. wit. Deut. 24. — koho komu — pustiti, entlassen. Že tam jistce svého vsadil a purkmistr mi ho upustil. NB. Tč. 150. — čeho kudy kdy. Že by dešťové častí a velicí přívalové přišli, aby trúbami vody za časuov doluov upustil, aby ujíti mohla. Arch. IV. 307. — koho zač. Upustíc za rohy úsilno za ocas chvátati. Dal. — koho jak. Když který pán najde kde v městě člověka svého, oni upouštějí jeho rozličnými způsoby. Pal. Dj. V. 2. 32. — od čeho v čem. Vrchnosť náboženství římského nikterakž od svého předsevzetí v tom u. nechtěla. Dač. I. 307. — se čeho — u. od čeho. Na Ostrav. Tč. — s inft. Neupuščej búřiti. Rkk.

359025   Upustiti Svazek: 8 Strana: 0447
Upustiti. Za častý se ven ze školy do hospod upouštějí (chodí). 1597. Kutn. šk. 55. A potom již pryč jej upustil (propustil) a práva naň nedopomohl. Půh. VI. 324.

359026   Upustiti co kam jak Svazek: 7 Strana: 0975
Upustiti co kam jak. U-stil jí přes rameno kvítek na modlící knihu. Šml.

359027   Úpustný Svazek: 4 Strana: 0399
Úpustný. Ú. snesení, der Ablassungsbe- schluss.

359028   Upušiti Svazek: 4 Strana: 0399
Upušiti, il, en, ení = puchem upeřiti, mit Daunen befiedern. L. — U., wegrau- chen. — koho čím: tabákem komáry. Tč. — co: jizbu, vollrauchen. — čeho: tabáku, abrauchen. Slov. Tč.

359029   Upuškovati Svazek: 4 Strana: 0399
Upuškovati, na Slov., okovati, mit Eisen beschlagen. Bern. — co komu: hubu (na- tlouci). Bern.

359030   Upuštění Svazek: 4 Strana: 0399
Upuštění, n., das Fallenlassen, die Nach- lassung atd., vz Upustiti. U. od práva, die Entschuldigung. V. U. zimnice, die Milde- rung des Fiebers, das Nachlassen. Jg. Na- řizuje se u. od dalšího soudního řízení = nařizuje se, aby se od dalšího řízení soud- ního upustilo. U. od návrhu. Us. Dch.

359031   Upuštěný Svazek: 4 Strana: 0399
Upuštěný; -ěn, a, o, ab-, aus-, heraus- gelassen; nachgelassen, erlassen. Bern.

359032   Upútavina Svazek: 7 Strana: 0975
Upútavina, y, f. Prášek sádrový tiež upúta čpavok. Kto by nechal útratu na tieto u-ny sebě (sobě) robiť. ZObz XXI. 262.

359033   Uputovati se po Svazek: 4 Strana: 0399
Uputovati se po světě, sich satt wandern. Tč.

359034   Upychlati se nad čím Svazek: 4 Strana: 0399
Upychlati se nad čím, Vergnügen fin- den. Uh. Hrad. Tč.

359035   Upýpání Svazek: 4 Strana: 0399
Upýpání, n., die Ziererei, Künstelei, Affektion. Nz. Panenské u., jungfräuliches Sträuben. Dch.

359036   Upýpati se Svazek: 4 Strana: 0399
Upýpati se, sich zieren, spröde thun. — abs. Upýpá se jako sedlská nevěsta (při svatbě málo jí a pije. vz Boty). Č.

359037   Upýpavě Svazek: 4 Strana: 0400
Upýpavě, spröde. U. něco odmítati. Němc.

359038   Upýpavosť Svazek: 7 Strana: 0975
Upýpavosť, vz Upejpavosť Koll. St. IX.

359039   Upýpavý Svazek: 7 Strana: 0975
Upýpavý, vz Upejpavý.

359040   Upýřiti se Svazek: 4 Strana: 0400
Upýřiti se, roth werden; mit der Quecke bewachsen. Tč.

359041   Upyskaný Svazek: 7 Strana: 0975
Upyskaný, schmutzig. U. ako sviňa. Koll. Zp. II. 111. U. hrnec (od sazí černý). Pk.

359042   Upyskati Svazek: 4 Strana: 0400
Upyskati = umouniti, beschmutzen. — se čím od čeho: sazama od kominařa. U Opavy. Klš. — koho, ausschelten. Na Ostrav. Tč.

359043   Upyšniti Svazek: 4 Strana: 0400
Upyšniti, il, ěn, ění, stolz machen. L.

359044   Upytati Svazek: 4 Strana: 0400
Upytati, na Mor. a Slov. = uprositi, er- bitten, durch Bitten bewegen. Na veľa, na veľa dal sa predca upytať. Dbš. Sl. pov. I. 37. — koho kdy. Němože syneček děv- čátka upytać; upyta, upyta za štyry neděle, musi se oblekać do tenkej košile. Sš. P. 326. — si čeho: chleba. Tč. — se na koho, erfragen. Na Ostrav. Tč. — se koho. Bern.

359045   Upytlačiti Svazek: 4 Strana: 0400
Upytlačiti, il, en, ení, als Wilddieb er- reichen. — co: srnu. Us. Tč.

359046   -úr Svazek: 4 Strana: 0400
-úr (zastr. ), přípona jmen podstatných: kocúr z kot, nyní kocour, pazúr nyní pa- zour. D.

359047   Ur Svazek: 4 Strana: 0400
Ur, a, m. = tur, der Auerochs. Ddk. IV. 207., MV.

359048   -úr Svazek: 7 Strana: 0975
-úr : divúr, cafúr, macúr, mašúr, Vincúr atd. Vz Brt. D. 141. Cf. Prk. Př. 21.

359049   -ura Svazek: 4 Strana: 0400
-ura, přípona jmen podstatných: měchura z měch. D., Mkl. B. 93.

359050   -ura Svazek: 7 Strana: 0975
-ura: chodura, Brt. D.; štěkura (štěkule). Prk. Př. 21.

359051   Urá Svazek: 7 Strana: 0975
Urá = vojanský pokřik ruský při útoku. Hdž.

359052   -ura Svazek: 8 Strana: 0447
-ura příp. os. jm.: Macura, Vančura aul. Kbrl. Sp. 13

359053   Uracil Svazek: 10 Strana: 0464
Uracil, u, m Vstnk.

359054   Uracovati co komu Svazek: 4 Strana: 0400
Uracovati co komu = chovati, aufbe- wahren. Žena Oldřichova ty věci (kradené) jemu uracovala a prodávala. Pč. 6. Vz Uratiti.

359055   Uráčiti Svazek: 4 Strana: 0400
Uráčiti, il, en, ení = učastovati, bewir- then. L. — se u koho = veselým býti, sich gütlich thun, sich schmecken lassen. L. — koho čím = poctiti, beehren. Žena všemi dary od přírody uráčená. — jak. Přátel svých bohatě uráčili = obdařili. L. — se komu. S naším majetkem hospodařil, jak se mu uráčilo, nach Belieben. Us. Šd. — se k čemu. Nechce se k tomu uráčiti, er will sich nicht dazu bequemen. Us. Dch. — s inft. Sotva uráčil na mne pohlednouti (ráčil). D.

359056   Uráčiti Svazek: 7 Strana: 0975
Uráčiti. Nežli se mu u-čí (nežli se hne)! Konečně se ti uráčilo! Us. Knrz. Myslí, že budu dělať, co se mu u-čí. Němc. — s inft. Co se uráčí jim udělati. Pal. Rdh. III. 183.

359057   Uráčiti Svazek: 8 Strana: 0447
Uráčiti. No, že se uráčil (odhodlal)! Brt. D. II 376.

359058   Úrada Svazek: 4 Strana: 0402
Úrada, y, f., der Rathschluss, Beschluss, Entschluss. Boží ú. Dch. Že bez sjezdu a úrady všech tří vyjmutých nemohl dáti jiné odpovědi. Pal. Dj. V. 2. 253. K tomu třeba společné úrady. Ddk. II. 221. Podlé úrady akcionařů koupí se atd. = podlé usnesení, umluveni akcionářův. Šb. Dali se do ú-dy (radili se). Šml. Nebo z lidí-li jest ú. ta, neb dílo to, rozpadne se; Člověk má se podrobiti ú-dám Pána. Sš. Sk. 59., J. 223. (Hý. ).

359059   Úrada Svazek: 7 Strana: 0975
Úrada. Od úrady k činu nejezdívá se parostrojem. Šml. Letn.

359060   Úrada Svazek: 9 Strana: 0359
Úrada. V VII. 975. za Šml. polož: II. 85.

359061   Úradek Svazek: 4 Strana: 0402
Úradek, dku, m., decretum, der Rath- schluss. Stálosť a neproměnnosť ú-ků bo- žích; Ú. svůj provésti; Ú. o spáse lidské odvěčně ujatý nyní v Kristu vyvedl; Uspo- řádání spásy lidské bylo obsaženo v ú-dku božím; Doba ta ve věčném úradku božím byla ustanovena a určena; Prohlídá k ú-dku božímu; Tak bylo usouzeno v úradku bo- žím; Bůh je (apoštoly) věčným předřízením a ú-kem za svoje vyvolil (vz Předzřízení); Událosť ta odvěčně v osnovu předvědův a ú-ků božích vetkána byla. Vz Předvěd. Sš. I. 97., 169., II. 78., 105., L. 97., J. 53., 60., 263., 292. (Tč. ). Dle svobodného ú-kdu vůle boží. MP.

359062   Uradění Svazek: 4 Strana: 0402
Uradění, n., die Berathung. U. s poslanci. Ml.

359063   Uraděný Svazek: 4 Strana: 0402
Uraděný; -en, a, o, vz Uraditi. Na u-ný den šli pre svoje nevesty. Dbš. Sl. pov. I. 114.

359064   Uraditi Svazek: 4 Strana: 0402
Uraditi, il, zen a děn, ění = poraditi, rathen; se = rozmysliti se, ustanoviti, be- schliessen, einen Vorsatz fassen; radu spo- lečně zavříti, beschliessen, sich verabreden. Jg. — abs. Věc urazená (v radě uvážená). V. — co komu: pevnou radu. Č. — se. Jak se podnapili, hned se u-li, kterého by šohajíčka na vojnu dostali. Sš. P. 574. — se jak. Uradils se k hanbě domu svého. Br. — se kde: u sebe. V. — se s kým. S několika osobami se uradiece teprv na pány vznesete. Arch. IV. 103. Což se s nimi uradieše. Dal. 159. S kniežaty sú se u-li. BO. — V., Dal., Ros. — se oč. V. Uhří se o to uradili, jakby... Dvě kron. — se na čem = snésti se, ustanoviti se na čem. Na tom se uradili, aby se smířili. V. — Ros., Bs., Háj., Dbš. Sl. pov. I. 188. — se nač. Aby se na to se svými pevné uradil. V. — Háj., Bart. II. 21.

359065   Uraditi se Svazek: 8 Strana: 0447
Uraditi se. Za XV. stol. polož: Mus. 1893. 434. Úřadník a úředník. Cf. Gb. H. ml. I. 108. Uradník — úkradník. Dobrý úradník na- gazduje i sebe i pánovi. Slov. Nov. Př. 367., 368.

359066   Uraditi se nač Svazek: 7 Strana: 0975
Uraditi se nač. Když se u-li na vpád do Rakús. 15. stol. — se kdy. Až mi po- můžeš, potom se uradíme. Bž. exc.

359067   Úradkový Svazek: 7 Strana: 0975
Úradkový, Beschluss-. Vch. Ar. II. 99.

359068   Úradnosť Svazek: 7 Strana: 0975
Úradnosť, i, f. Vch. Ar. II. 98.

359069   Uradostění Svazek: 8 Strana: 0447
Uradostění, n. Rozprávala s veľkým ura- dostením. Phľd. 1894. 280.

359070   Uradostěný Svazek: 8 Strana: 0447
Uradostěný. Uradostená tvár. Phľd. 1893. 725.

359071   Uradostněný Svazek: 7 Strana: 0975
Uradostněný, erfreut. Lenz. Mariol. 53.

359072   Uradostniti Svazek: 7 Strana: 0975
Uradostniti, il, ěn, ění, erfreuen.

359073   Uradostniti koho Svazek: 8 Strana: 0447
Uradostniti koho. Slad. Mak. 17.

359074   Uradovaný Svazek: 4 Strana: 0403
Uradovaný; -an, a, o = rozradovaný, radosti plný, hocherfreut. Ehr. Večer odišly u-né súsedky domov. Dbš. 14., Er. Sl. čít. 54., Dbš. Sl. pov. I. 115.

359075   Uradovati se Svazek: 7 Strana: 0975
Uradovati se. Pass. mus. 489. Hvězdu vidúce s velikú se radostí u-li. 14. stol. Mus. 1888. 104.

359076   Úradský Svazek: 8 Strana: 0447
Úradský. S krivou rukou k úradskému chodiť = podpláceti. Phľd. 1894. 313.

359077   Uraemie Svazek: 4 Strana: 0403
Uraemie, e, f., z řec. = močokrevnosť. Vz S. N.

359078   Uraemie Svazek: 7 Strana: 0975
Uraemie. Cf. Slov. zdrav. 387.

359079   Urafičiti Svazek: 4 Strana: 0403
Urafičiti, il, en, ení. — co kam, mit dem Griffel aufschreiben. Mor. Tč.

359080   Uráchaný Svazek: 9 Strana: 0359
Uráchaný. Čápě u-ué a pokálené hyne. Nár. list. 1898. č. 187. odp. feuill. U ná kejdo (nadávka). Nár. list. 1900. č. 163. odp.

359081   Urachovati co Svazek: 4 Strana: 0403
Urachovati co, berechnen. Na Ostrav. Tč.

359082   Urachus Svazek: 7 Strana: 0975
Urachus. Cf. Slov. zdrav. 387.

359083   Urajdovati se při Svazek: 4 Strana: 0403
Urajdovati se při muzice, sich satt tan- zen. Ostrav. Tč.

359084   Urákati Svazek: 4 Strana: 0403
Urákati = urá křičeti, Hurra schreien. Johant. 51.

359085   Urákošiti se s kým kde Svazek: 4 Strana: 0403
Urákošiti se s kým kde, sich satt lär- men. Na Slov. Tč.

359086   Urakviti Svazek: 4 Strana: 0403
Urakviti, il, en, ení, einsargen. Mor. Tč.

359087   Ural Svazek: 4 Strana: 0403
Ural, a, m. = veliké pohoří, které oddě- luje na východní straně Europu od Asie, das Uralgebirge. Rk. Vz S. N.

359088   Uraločudský Svazek: 7 Strana: 0975
Uraločudský. Maďaři jsou národ u. Šmb. S. II. 224.

359089   Uralský Svazek: 4 Strana: 0403
Uralský, Ural-. U. kozáci. Vz S. N.

359090   Urámcovaný Svazek: 4 Strana: 0403
Urámcovaný, in einen Rahmen gefasst. U. noviny. Kos. Ol. I. 185.

359091   Uramenařiti Svazek: 8 Strana: 0447
Uramenařiti. Pití u-ří smilnosť. Cf. Slád. Mak. 43.

359092   Uramidobenzoový Svazek: 7 Strana: 0975
Uramidobenzoový. U. kyselina. Vz Rm. II 140.

359093   Uramil Svazek: 4 Strana: 0403
Uramil, u, m., lučebný produkt vznika- jící přeměnou kyseliny močové. C8H5N2O6. S. N. XI. 253.

359094   Uramil Svazek: 7 Strana: 0975
Uramil, u. m., v lučbě. Vz Rm. I. 591.

359095   Uramilový Svazek: 4 Strana: 0403
Uramilový. U. kyselina: Cn H6 N5O15.

359096   Uramynaný Svazek: 7 Strana: 0975
Uramynaný = opečený, opálený. V Kr- konš. Fr. Nečásek.

359097   Uran Svazek: 4 Strana: 0403
Uran, u, m. = prvek chemický, der Uran. Vz S. N. U., nebesník, uranium, vzácný kov. Vz Šfk. 258., KP. IV. 128.

359098   Uran Svazek: 9 Strana: 0359
Uran, u, m. Sr. Vstnk. X. 328.

359099   Uran Svazek: 10 Strana: 0464
Uran, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XIII. 587.

359100   Uran Svazek: 10 Strana: 0675
Uran, u, m. Vz Vstnk. XIV. 478.

359101   Uran-os Svazek: 4 Strana: 0403
Uran-os, a. m. = nebe, der Himmel. V ba- jesloví řec. = nejstarší bůh nebes, manžel Gein, otec Kronův (Saturnův), Rhein, Oke- anův a Titanů. — U., hvězda, vz KP. II. 31.

359102   Uran-us Svazek: 7 Strana: 0975
Uran-us, a, m. Vz Schd. I. 248., 250.

359103   Úrana Svazek: 7 Strana: 0975
Úrana, y, f. = uranění, poranění, úraz. To idě bez ú-ny. Slez. Šd.

359104   Uranatý Svazek: 4 Strana: 0403
Uranatý kysličník, das Uranoxydul. Nz.

359105   Urancovati Svazek: 4 Strana: 0403
Urancovati = pozberať; zvrašciť. Na Slov. Bern.

359106   Uraněný Svazek: 4 Strana: 0403
Uraněný; -ěn, a, o, verletzt. Smrtelně u. Us. Kam.

359107   Urang Svazek: 7 Strana: 0975
Urang, a, m., pták (pitta). Brm. II. 2. 650.

359108   Urania Svazek: 4 Strana: 0403
Urania, e, f., Nebešťanka, příjmí musy hvězdářův,

359109   Urania Svazek: 7 Strana: 0975
Urania. Schd. I. 247.

359110   Uranian Svazek: 4 Strana: 0403
Uranian, u, m., zastaralý nástroj hudební, v němž tony třením povstávaly. Mlt.

359111   Uranit Svazek: 4 Strana: 0403
Uranit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 161.

359112   1. Uraniti Svazek: 4 Strana: 0403
1. Uraniti, il, ěn, ění, uraňovati = ura- ziti. — co odkud: jablko se stromu, herab- schlagen. Ros. — koho (poraniti), verwun- den. Us.

359113   2. Uraniti Svazek: 4 Strana: 0403
2. Uraniti, il, ěn, ění. — si = přivstati si, frühzeitig ans Werk gehen, abfertigen j etwas. Ros. — si čeho, co: cesty, cestu = uraziti si, časně učiniti, zurücklegen. Ros., Jg.

359114   Uranitouranitý Svazek: 7 Strana: 0975
Uranitouranitý kysličník, Uranoxydul- oxyd. Nz.

359115   Uranitý Svazek: 4 Strana: 0403
Uranitý kysličník, das Uranoxyd. U. soli, Uranoxydsalze. Nz.

359116   Uranografie Svazek: 4 Strana: 0403
Uranografie, e, f. = nebepis, die Urano- graphie. Nz.

359117   Uranologie Svazek: 7 Strana: 0975
Uranologie, c, f. Vz Ott. II. 195.

359118   Uranoplastika Svazek: 7 Strana: 0975
Uranoplastika, y, f. = tvoření umělého patra. Čs. lk. Cf. Slov. zdrav. 387.

359119   Uranoskop Svazek: 4 Strana: 0403
Uranoskop, u, m. = dalekohled hvězdář- ský. S. N.

359120   Uranovič Svazek: 4 Strana: 0403
Uranovič, e, m. = Kronos (Saturnus); Titan.

359121   Uranovka Svazek: 7 Strana: 0975
Uranovka, y, f., Uranocker, m. Hř.

359122   Uranový Svazek: 4 Strana: 0403
Uranový, Uran-. U. žluť, das Urangelb. Šp. U. rudy. Krč. 201.

359123   Urao Svazek: 4 Strana: 0403
Urao, nerost = trona. Bž., KP. IV. 399.

359124   Urasovati koho Svazek: 4 Strana: 0403
Urasovati koho, abschinden. Us. Tč.

359125   Urásť Svazek: 7 Strana: 0975
Urásť = urůsti. Slov. Loos.

359126   Urastený Svazek: 8 Strana: 0447
Urastený = urostlý. U. šuhaj. Phľd. XII. 198.

359127   Urastnúti Svazek: 4 Strana: 0403
Urastnúti = urůsti. Na Slov. Bern.

359128   Urát Svazek: 4 Strana: 0403
Urát, u, m. = umělé hnojivo z tekutého hnoje záchodního. Us.

359129   Urátati se Svazek: 7 Strana: 0975
Urátati se = udobřiti se. Val. Vck., Brt. D. 282.

359130   Urati Svazek: 10 Strana: 0464
Urati = orati. Frant. 21. 22.

359131   Uratiti Svazek: 4 Strana: 0403
Uratiti, il, cen, ení, uracovati = zatratiti, zahubiti, verderben, umbringen. — co. Zlé zle uratí a svú vinnici jinými vinaři osadí. Sš. Mat. 21. 41. Král ty vražedlníky uratil a jich města sžeh. Ib. 22. 7. Cf. Zaratiti. — U. = chovati. Pravil, že jeden kuoň vzal a uratil. Pč. 6. Vz Uracovati.

359132   Uratiti Svazek: 7 Strana: 0975
Uratiti = zhubiti. U. vražedlníky. ZKr.

359133   Uratiti Svazek: 8 Strana: 0447
Uratiti m. utratiti. Doudleb. Cf. Mus. 1895. 469.

359134   Úraz Svazek: 4 Strana: 0403
Úraz, u, m. = uražení, das Anstossen, der Stoss, Schlag. Od úrazu větve na lovu oko ztratil. V. Od úrazu krev v životě se mu srazila. Byl. — Ú. = škoda od úrazu vzatá, rána, uškození, die Verletzung, die Beschädigung, der Schade. Zhojil se na ú. levého oka; Umřel od ú-zu; K ú. přivésti. V. Míti ú. na hlavě, na noze, na ruce. Ros. K ú-zu přijíti, ú. vzíti. Mudr., D., Št. Běží tu o ú. Us. Chrániti koho před ú-zem. Kom. Ú. od zdvihání. Rk. Dobrovolní nákladové nemají býti sečteni od vladaře ižádného, ale ty věci s těmi náklady učiněnými může vzíti, když jedno bude moci to učiniti bez úrazu věci prvnější. CJB. 427. Bez úrazu někam se dostati. Dch. Smrtelný úraz. J. tr. Dostal úraz n. má úraz (když někoho po těžké práci bolí krk nebo záda. Cf. Čemer. ). Na Mor. Šd., Škd. Div, že přišel bez ú-zu! Us. Dhn. Úraz na hlavě, die Kopfverlet- zung. Nz. lk. Beze všeho úrazu ostala; Bez ú-zu odtad vyšla; Nicea (z ohně) bez ú-zu vystoupila. Pass. mus. 321., 349., 363. (Gb. ). Abychom my bez ú-zu po nich jíti mohli. Hus III. 82. On pak nechav žalob- níka jal se mečem bíti toho člověka a on chtě se úrazu uvarovati vytrhl mu meč ten; Tehdy pán jich poslal jednoho od sebe k tomu zastřelenému, aby sě jeho ptali, dokud živ jest, na koho praviti bude o ten ú.; Šli k němu ptajíce jej, od koho ú. má?;
Poněvadž Stefek penieze vzieti chce za ten
ú., jest jemu Jan 10 funtuov dáti povinen.
NB. Tč. 104., 105., 252. Bez úrazu jede,
koho rozum vede. Kmp. — Ú., na Slov. =
vřed, das Geschwür. Bern. — Ú., přenes.
Zboží s úrazem duše dobýváme. Mudr. Pře-
pustím ú. veliký na egyptskú zemi. Pass.
869. Bez ú-zu střízlivosti. Jel. Do ú-zu =
do úpadu. Kom. Bez ú-zu moci biskupovy;
Bez ú-zu cti. Arch. II. 286., Bart. Aby zad-
ného ú-zu nedali čtenie božiemu. ZN. Bez
ú-zu práv, Arch. L, 218, zákona. Bart. — Ú. = ublížení, urážka, die Beleidigung. V. Bez ú-zu uší to slyší. Jel. Na poctivosti ú. nésti. Zříz. Těš. Ú. důstojenství královského, crimen laesae majestatis, die Majestätsbelei- digung. Ú. královské velebnosti. Arch. III. 84., Gl. 349. Nečestný ú. Dch. Nebylo ni- komu úrazem. Kos. Ol. I. 16. — Ú. = co uráží, oč se kdo uraziti může, der Anstoss. Hluchému nebudeš zlořečiti a před slepým nepoložíš úrazu n. zvrtle. Br. — Ú. = po- horšení, der Anstoss. K ú-zu býti; K úrazu příčinu dáti. V. Ú. na někom bráti; úrazy na někom sbírati. Dekret, jed. br. 1617. Na- pomíná jich, aby sobě toto světlo chovali a jím se s úrazem jiných nevynášeli. BR. II. 524. Poslati děvčeti list na úraz (= po služce). Us. u Žambk. Dbr.

359135   Úraz Svazek: 7 Strana: 0975
Úraz. Bez mé cti úraza. Výb. I. 354. Bez úrazu moci biskupovy, Bart. 137., zákona božího. Ib. 134 Bez ú-za tvé počestnosti. Výb. II. 516. — Ú. = nemoc. Ú. dostane se od těžké práce, když má člověk v sobě ublížené. O hojení ho na Mor. Vz Mtc. XV. 288., 289.

359136   Úraz Svazek: 10 Strana: 0464
Úraz, u, m. (horaz) = nemoc. Ú. má, kdo je přemožen prací Mtc. 1902. 117.

359137   Úraza Svazek: 4 Strana: 0404
Úraza, y, f. = úraz, škoda, uškození, der Schaden, die Verletzung. Troj., Sal. Pan vladař dostav úrazu na noze, několik dní pořád z pokoje vycházeti nemohl. Břez 171.

359138   Urázati Svazek: 4 Strana: 0404
Urázati, vz Uroditi.

359139   Úrazek Svazek: 4 Strana: 0404
Úrazek, zku, m. = úraz, die Verletzung, Beleidigung. D.

359140   Urazení Svazek: 4 Strana: 0404
Urazení, n. = uradění, die Beratschla- gung, Rathschlagung, der Rathschlag. D., Troj.

359141   Urazenosť Svazek: 4 Strana: 0405
Urazenosť, i, f., die Kränkung. Dch.

359142   Urazený Svazek: 4 Strana: 0404
Urazený; -en, a, o, erwogen, beschlossen. Us.

359143   Urazený Svazek: 9 Strana: 0359
Urazený. Dítě u-né = zle pěstované. Slez. Čes. 1. IX. 187.

359144   Urázeti Svazek: 7 Strana: 0975
Urázeti, vz Uroditi.

359145   Urazíř Svazek: 10 Strana: 0561
Urazíř (!), e, m. = malíř. Pohl.

359146   Urazitel Svazek: 4 Strana: 0404
Urazitel, e, m. = urážce, uškoditel, škůdce, der Verletzer. J. tr.

359147   Urazitelka Svazek: 4 Strana: 0404
Urazitelka, y, f., die Verletzerin. Us.

359148   Urazitelnosť Svazek: 4 Strana: 0404
Urazitelnosť, i, f., die Verletzlichkeit. D.

359149   Urazitelný Svazek: 4 Strana: 0404
Urazitelný, verletzlich. D.

359150   Uraziti Svazek: 4 Strana: 0404
Uraziti, uraz, ze (íc), il, žen, ení; urá- žeti, ejí, ej, eje (íc), el, en a ín, ení; uražo- vati = kus ulomiti, odraziti, ab-, wegschla- gen; udělati, thun, verrichten, zurücklegen; obraziti, raniti, stossen, verletzen, beschä- digen; ublížiti, beleidigen, verunglimpfen; pohoršiti, Aergerniss geben; se = uhoditi se, obraziti se, sich anschlagen, anstossen, sich verletzen; zdviháním něčeho si uško- diti, sich wehe thun, einen Schaden machen; zhoršiti se, pohoršiti se, sich ärgern, Aerger- niss, Anstoss nehmen; příklad bráti, káti se, klug, vorsichtig werden, sich woran stossen. Jg. — abs. Hraj a neurážej. — co, koho: ovoce, ratolesť, kus skály, Us.; kus n. díl práce, díla, cesty (udělati), Ros., Kom., něčí právo, česť, D., koho = ublížiti mu (u Opav. obrazit. Klš. ). Kom., V. U. vážnosť a pro- spěchy císařské. Ddk. III. 281. Ktož mnohých požívá slov, uražuje duši svou a v mnohých slovách nalezá sě bláznosť. Hus I. 271. U. plat (snížiti). Bck. II. 3, 383. Urazí-li hulvát tebe, zneuctí jen sebe. Dch. Uražují p. Boha. Arch. III. 78. On mě tak urazit? však já mu povím! Us. Dch. Můž'-li nás hůře urá- žeti nepřicházeje ke dvoru našemu, jakkoli jsme ho vícekrát byli obeslali?; Aby lidu prospěl, nerozpakoval se Soběslav i šlech- tice u-ti. Ddk. II. 463., IV. 13. (Tč. ). Fóké (foukej), větříčku, z dunaje, uraz jabličko lebo dvě. Sš. P. 435. Lépe jest měšec uraziti než osobu. Kmp. — čeho: vody (ujati, méně vody na kolo pouštěti), Vys., cesty. Br. Z rána si urazíme cesty (kus). — co od- kud: kus od kamene. Us. Kámen se skály u. Ml. — koho, se kam: v nohu (udeřiti), V., se v nohu, Br., Jel., V., v hlavu. Lk., J. tr. O kamen zavaditi, v nohu se uraziti. Ler. Veliké vedro na jeho hlavu u-lo jej i umřel jest. BO. Rúčě běhá, v nohy se ura- žuje. BO. — co, se oč (jak). Nohu o ká- men si u., Us., se o kámen. V., D., Sš. I. 106. Kteříž bez viny jeho urážie sě o něho a padnú v zatracenie. Hus II. 25. U. se oč s velikou prudkostí. D. — co, koho, se čím. Nos si pádem urazil. D. Ani slovem ho neurazil. Ros. Svým chováním někoho u. U. někoho slovem, skutkem. Tov. 97. Tak že tím množstvím člověku té vůni ne- zvyklému hlavu a mozek uráží. Vrat. Oprav- divou urážkou někoho u. Kos. I. 190. To mu krátce vyčetl, čím ho často již byl ura- zil. Ddk. IV. 327. Židé požíváním pokrmů takových velice se uráželi. Sš. Sk. 181. U. Boha hřiechem; někoho ústy. Hus I. 336., III. 22. (Tč. ). Kdo nešlechetnému ustupuje, uráží tím šlechetného. Kmp. Ať to zná, že tím velebnosť božskou uráží. BR. II. 23. b. Kdo se každým slovem uráží, nech mezi lidi nevychází. Prov. Tč. — co komu. U-zil ti někdo hlavu, že chodíš bezhlavý? Us. Dch. Mám-li já šablu vzít, hlavu ti urazit? Sš. P. 779. Urazil kačeně křídlo i pravou nožičku. Er. P. II. 66. Upad s ba- sou, krk jí urazil. Kol. ván. 128. — komu v čem. Tak najednou nám urazily krávy v dojení. U Kvasin. — co kdy. Cestu z Prahy na Zbraslav u-zil za hodinu. Ml. Pochod jejich byl tak urychlen, že za je- diný den urazili skoro 10 německých mil. Ddk. V. 226. U-zil za den kus cesty. Mor. Šd. Do večera urazíme ještě kus cesty. Us. Šd. — co za koho. Přeca za něho slovo urazí (říkáme po německu: ztratí, verlieren. Cf. Uroniti). Na mor. Zlínsku. Brt. — koho, se na čem. Někoho na pověsti, na cti u. V. Hrozně se na tom urazil (pohoršil). Ros., Koc., Br. Na jiném se u. = příklad bráti, káti se. V. Neračte se na tom urážeti. Jel. Enc. m. 4. Vy nemáte proč na mně se urá- žeti; Předivná jest to věc, že se vy na řeči mé urážíte. BR. IL 40., 324. a. Kteří se na evangeliu uráželi; Židé se urážejí na nízkém stavu Páně; Urážejí se na rodu jeho. Sš. I. 25., 168., J. 140. (II. 69., Sk. 40., 182. — Hý. ). (Ten) u-zí se i na duši i na těle; Kře- sťané urážejí se na Kristovi, že přikázánie jeho neplnie; U. někoho na těle neb na zbožie. Hus I. 238., 245., III. 181. — koho, se kde. Ros. V lýtku se urazil. Eus. — se nač: na hřebík. Aesop. — se nad čím — pohoršiti se. Hrozně se nad tím urazil. Ros., Br. Lidské přirození více nad cizími než nad vlastními nešlechetnostmi se uráží. V. Nad roztržkami v Korinthu povstalými se u-li; Ale před jinými Saduceové se nad tím uráželi, ješto...; Tudy nejen se nad tím uráželi a mrzeli, ale i...; Židé by se ovšem nad úplným od zákona oproštěním urážeti musili; Urážel se velekněz v pýše své nad svobodnou řečí Pavlovou. Sš. 1. 155., Sk. 44., 45, 183., 258. (Hý. ). Nalezl jsem mnoho nedostatků, nad kterými by se stavové nemálo u. mohli. Žer. Sn. 79.

359151   Uraziti co Svazek: 7 Strana: 0975
Uraziti co : něčí cit, krasocit, jemnocit, vkus, sluch. Dk., Fr. U-li čtyři míle. Dch. Koně horka u-la, mazán sádlem. Wtr. exc. — kam. Ten uráží k lesu (běží). U Loun. Wtr. — se oč. Uraž se o má slova nebo neuraž. Šml. Star. f. — koho jak: na smrť. Phľd. VIII. 100.

359152   Uraziti se Svazek: 9 Strana: 0359
Uraziti se = opiti se. Zát. Př. 72b.

359153   Urazivý Svazek: 4 Strana: 0405
Urazivý, beleidigend. Mnohé u-vými slovy zamútil. Ep. Pog. 25.

359154   Úrazně Svazek: 4 Strana: 0405
Úrazně, verletzend. Bern.

359155   1. Úrazník Svazek: 4 Strana: 0405
1. Úrazník, a, m., plagiarius, zastr. Lsti- vým ú-kóm. ZN. 2. Úrazník, u, m., sagina, rostl. Slb. 610. Ú. uzlitý, s. nodosa, Linneův, s. Linnei, šídlo- vitý, s. subulata, položený, s. procumbens, bezplátečný, s. apetala. Čl. Kv. 308., FB. 80.

359156   1. Úrazník Svazek: 7 Strana: 0975
1. Úrazník, sagina procumbens, rostl., pomáhá od úrazu. Us. Brt.

359157   Úrazník Svazek: 10 Strana: 0464
Úrazník, u, m, sagina, Mastkraut. Vz Ott. XXII. 488.

359158   Urázniti Svazek: 4 Strana: 0405
Urázniti, il, ěn, ění, beschleunigen. — co čím. Mor. Tč.

359159   Úrazný Svazek: 4 Strana: 0405
Úrazný = úražný. Slova neprovodného jako rokle a kamene ú-ného se vystřiehaj. Vš., Jir. 55. Cf. Uražení.

359160   Úrazovica Svazek: 9 Strana: 0359
Úrazovica, e, f. = polévka zapražená na kyselo. Val. Čes. 1. X 142.

359161   Úrazovitý Svazek: 7 Strana: 0975
Úrazovitý = vadný. U Chotěb. Neud.

359162   Úrazovka Svazek: 10 Strana: 0464
Úrazovka, y, f = úrazovna, úrazová pojišťovna dělnická. Nár. list. 1903. č. 319.

359163   Úrazovna Svazek: 9 Strana: 0359
Úrazovna, y, f. Us., Věst. VI. 29. Vz Úrazový.

359164   Úrazový Svazek: 4 Strana: 0405
Úrazový povlakový zánět rohovky, ke- ratitis pannosa traumatica. Schb.

359165   Úrazový Svazek: 7 Strana: 0975
Úrazový zánět, vz Kloub (dod.). Ú. zá- nět nadvarlete. Vz Nadvarle (dod.). Ú. tra- goedie (pathetická). Vch. Ar. 22. Ú. poji- šťovna.

359166   Úrazový. Ú Svazek: 10 Strana: 0464
Úrazový. Ú. a nemocenské pojišťování, pokladna. Nár. list. 1904. 18. 3. -- Ú. zákal, cataracta traumatica, Wundstaar. Ktt

359167   Urážce Svazek: 4 Strana: 0405
Urážce, e, m, vz Urazitel. J. tr. Hledí k nepřátelům a u-cům. Sš. II. 196.

359168   Urážčivý Svazek: 7 Strana: 0975
Urážčivý a neužitečný. Krnd. 76.

359169   Úrážčivý, úrážčlivý, urážlivý Svazek: 4 Strana: 0405
Úrážčivý, úrážčlivý, urážlivý = kdo uráží, beleidigend, anstössig. V dobré obrátí, cokoli urážlivého prostořekým jazykem pro- hodil. Sych. U. slova mluviti. J. tr. Věci urážčivé a pohoršitelné. V. U-livá nafouklosť. Dch. Urážlivé psaní. Žer. 323. — U. = kdo se snadno na něčem urazí, leicht verletzbar. Ros.

359170   Uraže Svazek: 7 Strana: 0975
Uraže, e, f., scandalum, zastr. Hank. Sb.

359171   Urážeč Svazek: 10 Strana: 0675
Urážeč, e, m. Zpupný u. Slád. Rich. II. 103.

359172   Úražek Svazek: 4 Strana: 0405
Úražek, žku, m. Na skály úražek (= úrazek) upadl. Lesl. leg. 136.

359173   Úražek Svazek: 7 Strana: 0975
Úražek, žku, m. = dříví urážené, sese- kané. Ú-žky topiti. U Rokyc. Fč.

359174   Uražení Svazek: 4 Strana: 0405
Uražení, n, urážení (od urážeti, ono od uraziti), das Anstossen, der Anstoss. Uražení nohy, kamene. Abychom neupadli v některé nezčestie, jakožto noh u. aneb v pohoršenie. Hus I. 334. Smrtelné u. — U. = ublížení, die Beleidigung, Verletzung, Verunglimpfung. V. U. velebnosti královské. D. U. práv, na cti. J. tr. Kámen u. Cf. Úrazný, Urážka. Chč. P. 24. a. U. mravopočestnosti. J. tr. — Urá- ženie sě na pravdě (horšení se). Ms.

359175   Uraženina Svazek: 4 Strana: 0405
Uraženina, y, f. = úraz, porušení údu nejakého udeřením, der Schaden, die Be- schädigung, Wunde. Čern. U. hlavy. Ja.

359176   Uraženina Svazek: 8 Strana: 0448
Uraženina. Dal mi hojiti kuoň, že mu byl vyskočil zájem neb nějaká u. Arch. XIII. 522.

359177   Uražený Svazek: 4 Strana: 0405
Uražený; -žen, a, o, vz Uraziti. Kus zdi u. Us. U. svědomí. V. Dělati u-ného. Us. Dch. Chodí na (pro) vodu s uraženým žbánem. Us. Šd. Pan Oldřich nejprv činil se uražena, jakoby jemu rozkazovalo se neslušně. Pal. IV. 1. 192. — v co: v hlavu, v mozek, V., v týmě = hloupý. D. — nač. Nejsem na hlavu u. Us. — na čem: na dobré pověsti a cti, V., na lbi. Lk. — od koho: od je- lena. V. — v čem: Židé velmi byli uraženi v pýše a hrdosti své. Sš. Sk. 255. (Hý. ).

359178   Uraženy jak čím Svazek: 7 Strana: 0975
Uraženy jak čím. Bezprávím do duše u. Jrsk.

359179   Urážeti Svazek: 4 Strana: 0405
Urážeti, vz Uraziti.

359180   Uráživosť Svazek: 4 Strana: 0405
Uráživosť, i, f. = urážlivosť.

359181   Urážka Svazek: 4 Strana: 0405
Urážka, y, f. = uražení, úraz, der Anstoss, die Verletzung, Verunglimpfung. V. U. = po- ranení, die Verwundung. Kda. U. důstojnosti královské. Apol. Urážek neodplacovati. Kom. Bez u-ky svědomí. Žer. Bez u. to pravím. D. U. cti skutkem. J. tr. Za u-ku to kladl. Us Vk. Žaloba z u-ky. J. tr. Pře pro u-ku. J. tr. Za urážku něco míti klásti. Činiti někomu u-ky; Urážku mimo sebe pustiti; Zapomeň na tu urážku; Ba nikdy!; Urážce se vydati. Us. Dch. Bráti na u-ku. U Rychn. Vk. Král Fridrich cítil u-ku, jaká se mu stala tím, že se Vladislav nedostavil. Ddk. III. 199. Zde musí člověk mnoho urážek překousati. Us. Dch. Protož sv. Petr die o něm, že jest kámen u-ky; Kristus kámen u-ky zlým; Netoliko ten blúdi, ale i jiným u-ky bludóv připravuje a potvrzuje. Hus I. 245., 370., 458. (Tč. ). — U. = oč se uraziti může, der Anstoss, das Aergerniss. Reš. U-ku míti (urážeti se, pohoršovati se nad něčím). D.

359182   Urážka Svazek: 7 Strana: 0975
Urážka. Co by mohlo býti na u-ku práv JMC. Mus. 1880. 226. U-ky na cti. Vz Tk. VIII. 320.

359183   Urážka Svazek: 9 Strana: 0359
Urážka, y, f. Vz Zát. Př. V. odst. 19

359184   Urážka Svazek: 10 Strana: 0464
Urážka, y, f. = úraz Čím by jeho pověsť jakou u-ku trpěti mohla. 1622. Listář 163.

359185   Urážlivě Svazek: 4 Strana: 0405
Urážlivě, beleidigend. Us. Sá. U. k ně- komu se chovati. Us., Ddk. II. 440.

359186   Urážlivec Svazek: 10 Strana: 0464
Urážlivec, vce, m. = kdo jiné uráží. Hlk. X. 324.

359187   Urážlivosť Svazek: 4 Strana: 0405
Urážlivosť, i, f., die Anzüglichkeit.

359188   Urážlivý Svazek: 4 Strana: 0405
Urážlivý, vz Urážčivý.

359189   Urážlivý Svazek: 9 Strana: 0359
Urážlivý = kdo se snadno urazí. Slez. Lor. 80.

359190   Úražný Svazek: 4 Strana: 0405
Úražný = k úrazu, verletzend. U. zbroj. Jg. — Ú. = vředy mající, geschwürig. Na Slov. Bern.

359191   Urba Svazek: 9 Strana: 0359
Urba, y, f. Písař urby královské na Horách Kutných. Sdl. Hr. VIII. 232.

359192   Urbáček Svazek: 8 Strana: 0448
Urbáček, řka, m., vz násl. Urban.

359193   Urbach Svazek: 8 Strana: 0448
Urbach, a, m., vz násl. Urban.

359194   1. Urban Svazek: 4 Strana: 0405
1. Urban, a, m. Havlovo žito, Urbanův oves, co z toho bude, potom mi pověz (ne- daří se); Na Urbanův den pospěš síti len. Č. Na sv. Urbana je-li krásně a obloha čista, bude na víno zajisté mnoho místa třeba. Škd. — U. Jiří. Vz Jir. H. 1. II. 301. O ji- ných Urbanech vz S. N. — U., samota a) u Něm. Brodu, b) u Protivína. PL.

359195   2. Urban Svazek: 4 Strana: 0405
2. Urban, u, m. = podstavek na olejovou lampu. Us. u Opav. Pk. Urbanci, několik domků u Vsetína.

359196   Urban Svazek: 7 Strana: 0975
Urban. Jasné slunce na sv. U-na (25/5.) hojnosť dobrého vína znamená. Slez. Šd. Na U-na se seje dopoledne oves a odpo- ledne už pohanka. Val. Vck. U. mráz za- stavuje. Slov. N. Hlsk. XVII. 139. 508*

359197   Urban Svazek: 8 Strana: 0448
Urban, a, m. Odtud: Urbáček, Urbach, Urbanec, Urbánek, Urbašek, Ureš, Hurban. Kbrl. Sp. 19. Cf. Kotk. 33.

359198   Urban Svazek: 9 Strana: 0359
Urban. Jaké povětří bývá na sv. U-na, takové bývá i v čas sbírání vína. Fisch. Hosp. 276. Na U-na sejú lan; Po U-nu mráz; U. s pece potom teplo Zat. Př. 370b. Prší-li na U-na, padá víno. Čes. 1. IX. 255.

359199   Urban Svazek: 10 Strana: 0464
Urban. Pre Havlovo žito a pre Urbanov oves nemusí gazda stodoly nadstavovať. Mus. slov. VIII 15. Pro Havlovo žito, Ur- banov oves nech gazda popredku ovesí nos. Sb. sl. VIII. 85.

359200   Urbana Svazek: 6 Strana: 0360
Urbana, dle Káča = hrbatá ženská, na- dávka. Slov. Šd. — H. = hrbatá ovce. Mor. Brt.

359201   Urbančík Svazek: 4 Strana: 0405
Urbančík, a, m., osob. jm. Mor. Šd. Urbanec, nce, m., Urbantsch, ves u Dačic. Tč.

359202   Urbanec Svazek: 8 Strana: 0448
Urbanec, nce, m., vz předcliáz. Urban.

359203   Urbánek Svazek: 4 Strana: 0405
Urbánek, nka, m — U. Fr. V. Vz S. N. — U. Frant. Aug., knihkupec a spisovatel v Praze. Vz Šb. H. 1. 301., S. N. — U. Ferd. Vz S. N.

359204   Urbánek Svazek: 8 Strana: 0448
Urbánek, nka, m., vz předcliáz. Urban. — U. smradlavý, geranium robertianum, rostl. Brt. D. II. 503.

359205   Urbánek Svazek: 9 Strana: 0359
Urbánek Fr. Sr. Jub. XXXIII.

359206   Urbánek Svazek: 10 Strana: 0464
Urbánek, nku, m., vz Plucník.

359207   Urbanice Svazek: 4 Strana: 0405
Urbanice, dle Budějovice, Urbanitz, ves u Král. Hradce, b) u Přelouče. PL.

359208   Urbanides Svazek: 4 Strana: 0405
Urbanides, a, m. U. Pav. Vz Jir. H. 1. II. 301.

359209   Urbaník Svazek: 10 Strana: 0464
Urbaník, a, m. Sr. Urban. Popěvek: Urbanik, bubenik honil kočky přes rybnik. A jedna mu utekla, skočila mu do pekla. Přišel do dom s plačem, matka ho karbačem a tatik kopačem: a ůn fuk do měcha, a oni mysleli, že to blecha. Slez. Vyhl. II. 259., Vlasť. I. 103.

359210   Urbanita Svazek: 4 Strana: 0405
Urbanita, y, f., z lat. = ušlechtilý mrav. Vz S. N.

359211   Urbanov Svazek: 4 Strana: 0405
Urbanov, a, m., Urbanau, ves u Telče. PL.

359212   Urbanův Svazek: 10 Strana: 0464
Urbanův, vz Urban. Urburní písař. 1609. Listář 94.

359213   Urbanův mlýn Svazek: 4 Strana: 0405
Urbanův mlýn, a) u Slaného, b) u Dušník. — U., vz Urban, 1.

359214   Urbar Svazek: 4 Strana: 0405
Urbar, vz Urburéř.

359215   Urbarialní Svazek: 7 Strana: 0976
Urbarialní řád zaveden r. 1766. od Mar. Terezie. Jím byla jednak vyměřena míra půdy, které užívati měl člověk poddaný, jednak vyměřena míra povinností, které měl za to konati statkáři. Pyp. K. II. 445.

359216   Urbář Svazek: 4 Strana: 0405
Urbář, e, m., z sřněm. urbor, urbur (z urbs). Mz. 360. U. = kniha, v níž poznamenána jsou pole, zahrady, luka k městu n. k místu náležející s jejich držiteli a daněmi (registra, knihy), das Urbarium, Grundbuch. Jg. Cf. Gl. 349., S. N. — U. = výtěžek nebo užitek z pozemků. Rk.

359217   Urbář Svazek: 8 Strana: 0448
Urbář, e, m. U. = kniha, do které vrch- nosti předr. 1750. zapisovati dávaly všecky své držebnosti, zvláště práva požitečná, pak držebnosti poddaných. Vz Mtc. 1896. 226., Purkrechtní (3. dod.).

359218   Urbářní Svazek: 4 Strana: 0405
Urbářní = k urbáři se vztahující, Urbarial-. U. povinnosti, D., robota. Bern. U. kniha, Šf., peníze, dávka, Urbarialgiebigkeit, daň, Urbarialsteuer. J. tr.

359219   Urbásek Svazek: 4 Strana: 0405
Urbásek, ska, m., os. jm. Šd.

359220   Urbášek Svazek: 4 Strana: 0405
Urbášek, ška, m., os. jm. Šd.

359221   Urbášek Svazek: 8 Strana: 0448
Urbášek, ška, m., vz předcliáz. Urban.

359222   Urbaška Svazek: 8 Strana: 0448
Urbaška, y, f., les na Frýdecku. Věst. op. 1894. 19.

359223   Urbašůvka Svazek: 4 Strana: 0405
Urbašůvka, y, f., hospoda u Skočova ve Slezsku. Tč.

359224   Urbur Svazek: 4 Strana: 0406
Urbur, a, m. = uburéř. Všem horním mi- strům, urburům a horním přísežným v Če- chách. Ddk. IV. 150.

359225   Urbura Svazek: 4 Strana: 0406
Urbura, y, f., z něm. Urbühr = daň, kterou těžaři státu platili; později dostala jméno desátek, das Urburgeld. Vys., Jg. U. jest důchod královský z hor. Rohn. Cf. Tk. II. 300. (Nařízeno), aby z u-ry kutnohorské odvádělo se každý týden tisíc hřiven stříbra na splácení státních dluhů. Pal. Dj. II. 1. 318.

359226   Urburář Svazek: 8 Strana: 0448
Urburář, e, m. = vlastník báně. Phľd. XII. 693.

359227   Urburéŕ Svazek: 7 Strana: 1395
Urburéŕ = přední z nižších horních úředníkův. Wtr. Obr. II. 390.

359228   Urburéř, urburýř Svazek: 4 Strana: 0406
Urburéř, urburýř, e, urbur, urbar, a, m., zastr. = urburní starosta, který díl krá- lovský z hor vybíral, der Urburer, königl. Bergbeamte. Urbuři t. j. úředníci, starostové díla královského; slovou pak u-ři od urbury t. j. díla královského, které jim ku spravo- vání poroučíme, tak aby všechen lid horní především bezprávím opatrovali, všudy svor- nosť napravujíce. Jus. mont.. Gl. 349., Dač. 1. 55., 56.

359229   Urburéřství Svazek: 4 Strana: 0406
Urburéřství, n. = úřad urburéřův. Jaroš Slun ssazen z u. Dač. I. 117.

359230   Urburné Svazek: 4 Strana: 0406
Urburné, ého, m., Urbargelder. Šm.

359231   Urburní Svazek: 4 Strana: 0406
Urburní, Berg-. — U., ího, m. = ur- buréř. Šm.

359232   Urburní Svazek: 9 Strana: 0359
Urburní kniha = vypsání statku, jeho práv a povinností, jeho důchodů, ceny atd. Fisch. Hosp. 223.

359233   Úrčej Svazek: 7 Strana: 0976
Úrčej, e, m. = uřknutí, das Beschreien. Z ú-je ho bolí hlava. Us. Č.

359234   Určeně Svazek: 10 Strana: 0464
Určeně = určitě přesně. U. sobě rok změřiti. Chč. S. II. 181a.

359235   Určení Svazek: 4 Strana: 0406
Určení, n. = ustanovení, uložení, die Bestimmung, Festsetzung, Ansetzung. D. Podlé u. božského život vésti. Berg. U. sebe samého. Ssav. U. dusíku, die Stickstoff- bestimmung. Nz. U. času. Nz. U. třísloviny, Tanninbestimmung, kyseliny sírové, vápna. Šp. Vykladá jim o u. svém; Text dí jenom o některých bez místnějšího u.; Předčasové (odvěké) u. Sš. L. 46., 175., II. 13. (Hý. ). — U. příslovkové, které udává věci mimo obsah děje slovesného, tedy okolnosti, za kterých se děj slovesný vyslovený sbíhá, die Ad- verbialbestimmung. Gb. v List. filol. II. 126. Vz Příslovečný. — U., na Slov. urečení = uhranutí, das Beschreien. Žehnánie ženské na u. Aqu.

359236   Určenosť Svazek: 4 Strana: 0406
Určenosť, i, f. die Bestimmung. U. troj- úhelníku jednou stranou a přílehlými úhly. Jd. M. I. 32., 57.

359237   Určený Svazek: 4 Strana: 0406
Určený; -čen, a, o = ustanovený, bestimmt, festgesetzt. U. cena, cíl, Us, čas, Ben., Pulk., chvíle, Troj., místo, Sal., konsulové (css. designati). Macháč. Osmé, aby se přiznal o věci jisté neb určené a o jisté velikosti i určeném čísle, jinak nebude platné vyznání. Pr. Aby v u. rok před ním se ukázali v súdě. CJB. 377. U. délka čáry. Nz. Byl by tím příbližně čas u-ný. Ddk. II. 214. Obeslal sem všechny pomocníky naše, aby hotovi a vzhóru byli polem k určenému dni a uloženému miestu. Arch. IV. 393. Rybnik odhádán v u-ných penězích. Půh. II. 206. Na čas u-ný zaplatiti, zur bestimmten Zeit. Václ. XIII. Vydal zápis, že ke článkům žá- dostí dotčených v míře již nahoře určené státi bude. Pal. Dj. III. 3. 255. Někdo ustaví, aby bylo sukno kupováno neb u-né krmě neb jiné almužny. Hus 1. 450. — U. = uřknutý, beschrieen.

359238   Určice Svazek: 4 Strana: 0406
Určice, dle Budějovice, městečko u Pro- stějova. PL.

359239   Určitba Svazek: 7 Strana: 0976
Určitba, y, f. = výměr, Definition, f. Ssk.

359240   Určitě Svazek: 4 Strana: 0406
Určitě, bestimmt. Ros. Určitě dopadati, klappen. Dch. Číslo u. pojmenované. Skř. U. o věci se pronésti. Pal. Dj. III. 3. 112. To u. není udáno. Ddk. III. 50.

359241   Určitě Svazek: 7 Strana: 0976
Určitě něco říci, Mus., odpovídati. Štol.

359242   Určitel Svazek: 7 Strana: 0976
Určitel, e, m., Anordner atd. Vz Určiti. Pal. Rdh. I. 373.

359243   Určitelnosť Svazek: 4 Strana: 0406
Určitelnosť, i, f., die Bestimmbarkeit. Nz. Zákon u-sti. Marek.

359244   Určitelný Svazek: 4 Strana: 0406
Určitelný = mohoucí určen býti, angeb- bar, bestimmbar. U. důvod, Pal., hmoty. Rostl., veličina. Nz.

359245   Určiti Svazek: 4 Strana: 0406
Určiti, il, en, ení; určívati, určovati = ustanoviti, uložiti, bestimmen, festsetzen, an- ordnen, ansetzen. V. — co: cenu (vysaditi). Us, U. neznámý člen. Stč. Alg. 143. U. místo, kde se co stalo. Ddk. II. 85. Zwei Punkte bestimmen die Lage einer geraden Linie, dva body určují polohu přímky; zwei unbekannte Grössen werden durch zwei Gleichungen bestimmt, dvě rovnice určují dvě neznámé veličiny; zwei Seiten und der von ihnen eingeschlossene Winkel bestim- men ein Dreieck, dvě strany a úhel jimi tvořený určují trojúhelník; 2. willkürlich festsetzen, wie beschaffen man etwas haben wolle, festsetzen, teststellen, statuere, usta- noviti, ustanovovati, stanoviti; und weil bei dieser Art des Bestimmens der Umfang eines Begriffes ebenfalls eingeschränkt wird, so steht hier das Zeitwort určiti, určovati als gleichbedeutend neben ustanoviti, sta- noviti; die Fristen zur Zahlung bestimmen oder festsetzen, ustanoviti neb určiti lhůty k placení; den Preis einer Waare bestimmen oder festsetzen, ustanoviti nebo určiti cenu zboží; die Länge einer geraden Linie be- stimmen oder festsetzen, ustanoviti nebo určiti délku přímky; durch die Angabe zweier Seiten und des von ihnen eingeschlossenen Winkels ein Dreieck bestimmen oder fest- setzen, ustanovením dvou stran a úhlu jimi tvořeného trojúhelník určiti, nebo dáním dvou stran a úhlu jimi tvořeného ustanoviti trojúhelník, totiž aby měl jistou podobu a velikosť; eine Grösse bestimmen oder an- geben, welche gewisse geforderte Eigen- schaften haben soll, ustanoviti nebo určiti veličinu, aby mela vlastnosti, jakých se po- žaduje. Nz. — koho, co k čemu. D. Lhůty k placení. J. tr. Tento důchod určen byl k vyrovnání schodku; Určil k tomu své lidi. Ddk. II. 209. VI. 166. Ty tři doby k modlitbám určil. Sš. Sk. 36. — co nač (jak). O své ujmě daň na sousedstvo u. Sych. — co komu (věnovati), — co za co: stálé ceny za zboží u. Ml. — (co) čím. U-li jsme tím poněkud dobu jich příchodu. Ddk. IV. 37. Určen jest od Boha soudcem; To hřebím či losem u-lo se. Sš. Sk. 127., L. 8. — jak: dle jakosti. Šp. Dobu podlé panovníka; Pracovníku podlé práce a díla se mzda určuje; Na vlas něco u. Sš. L. 49., I. 51., Sk. 45. (Hý. ). Co následovalo, nemůže vše na dni určeno býti. Pal. Dj. IV. 2. 557. (Šd. ). — proč. Jan určen byl vice pro země saské. Ddk. IV. 92. — po čem. Připomíná dobrý skutek její a po dobrém skutku její osobnosť určuje. Sš. J. 183. — kde o čem. Ale písmo na dotčeném místě nic o čase neurčuje. Sš. Sk. 249. — adv. Něco blíže u., lépe: zevrubně, do podrobna vyznamenati, omeziti, vymeziti, vypsati, jistějšími znaky vyznamenati. Bs. — se. U. se, nechati se u., lépe: odhodlati se k čemu, dáti n. nechati se přijměti, pohnouti k čemu; ustanoviti se na čem. Bs. — U. = uřknouti, beschreien. Na Slov.

359246   Určiti co jak Svazek: 7 Strana: 0976
Určiti co jak: velikost oblouku astro- nomicky, Mj. 5., něco s jistotou, ZČ., věc co do vidu nebo co do rodu, ad speciem vel ad genus. V.V. 38. — co čím. Veli- činu číslem u. Šim. Kruh středem a polo- měrem n. Jd. Geom. I. 18.

359247   Určitosť Svazek: 4 Strana: 0407
Určitosť, i, f., die Bestimmtheit. U. na- řízeni, Sych., řeči neb slohu, Ja., výrazu, slova, významu. Nz. S určitostí něco říci, tvrditi, Us., prokázati. Ddk. IV. 204. — U. = urečitosť, dědictví = statek dědičný, das Erbgut. Bern.

359248   Určitý Svazek: 4 Strana: 0407
Určitý = ustanovený, uložený, bestimmt, präcis, fest-, angesetzt. Aby na určitý den přišel; v u. čas (se postaviti, Ros. ). V. Prodlil mimo u. čas. Br. V u. lhůtě dluh zapraviti. Sych. U. sloučeniny (jistou míru všelikých prvků zavírající). Pr. Chym. U. přípověď, slib. U. člen, veličina, rovnice, figura. Nz. Kruh jest určitá figura. Nz. U. slova, gebundene Worte, vyjádření, udání, rozkaz, heslo, ujednání, částka něčeho, zpráva; v u-tou hodinu, v neurčitých výrazech. Dch. Měli směr u tý a positivní před sebou. Pal. Dj. III. 3. 278. Ustanoveno se na tom, aby výprava do Palaestiny děla se dle u-ho roz- vrhu; Zde přijímala vzpoura vždy určitěj- šího rázu. Ddk. II. 357., III. 29. U. čas, vz čas určitý. U. jméno přídavné má v muž. rodě vždy určitý východ a to po tvrdých souhláskách -ý (v žen. rodě -á, v střed, -é) a po měkkých souhláskách ve všech rodech -í: veselý, á, -é; pěší. Kz. Určité číslovky, vz Číslovky. — jak: na vlas u. Šm. — k čemn: Čas k slavení velikonoci u. Br.

359249   Určitý Svazek: 7 Strana: 0976
Určitý. U. rovnice, Šim. 97., odpověď. O tom nelze nic určitého říci. Us. Pdl. U. zájmeno. Cf. Gb. Ml. 11. 81., číslovky. Cf. Kvř. Ml. 86., Gb. Ml. II. 91.

359250   Určitý Svazek: 9 Strana: 0359
Určitý. U. tvary slovesné: indikativ, im- perativ a konditional. — Slovo tohoto na Valaš. neznají, místo něho mají: istý. Čes. i. X 373

359251   Určívati Svazek: 9 Strana: 0359
Určívati. Pal. Rad. I. 383. Vz Určiti.

359252   Určivě Svazek: 4 Strana: 0407
Určivě, bestimmend. V někoho u. půso- biti. Dch.

359253   Určivosť Svazek: 4 Strana: 0407
Určivosť, i, f. = uhrančivosť, nakažlivosť, das Beschreiungsvermögen. U. mnohých očí. Ros. — U. = moc určující, das Bestimmungs- vermögen. Pal.

359254   Určivý Svazek: 4 Strana: 0407
Určivý = kdo uřkne, uhrane, nakažlivý, uřklivý, beschreiend. U. oči, žena. Ros. Kdo má zrostlé obočí, bývá u. V. — U. = ur- čující, bestimmend. U. hmoty. Rostl. — U. redselig. Uh. Hrad. Tč.

359255   Určlivý Svazek: 4 Strana: 0407
Určlivý, bestimmend; beschreiend. Rk.

359256   Určovací Svazek: 4 Strana: 0407
Určovací slovo, determinativum, Bestim- mungswort. Nz.

359257   Určovací Svazek: 7 Strana: 0976
Určovací obraznosť (determinující), po- hnutka, obrazotvornosť, Dk., paprsek, plocha, Šm., známka, Osv., list, Bor., genitiv. Křn. Ze tří u-cích částek trojúhelník sestrojiti. Zh. 39.

359258   Určovací Svazek: 9 Strana: 0359
Určovací žaloba. Ott. Říz. I. 5.

359259   Určovač Svazek: 9 Strana: 0359
Určovač, e, m U. refrakce. Kt.

359260   Určovačně Svazek: 7 Strana: 0976
Určovačně = definitivně. Psp.

359261   Určování Svazek: 4 Strana: 0407
Určování, n., vz Určení, Určiti.

359262   Určování Svazek: 7 Strana: 0976
Určování obsahu nádob z jich rozměru. Šim. 96.

359263   Určovatel Svazek: 7 Strana: 0976
Určovatel, e, m., vz Určitel.

359264   Určovatelka Svazek: 7 Strana: 0976
Určovatelka, y, f. U. plochy v daném bodu Vnč. 32. (110.).

359265   Urda Svazek: 4 Strana: 0407
Urda, y, f., na Ostrav. a Slov. = hustá, lepší syrovátka ovčí, žinčice, die dickeren, fetteren Schafmolken, geronnener Rahm. Kol. ván. 70., Němc, Kd., Dbš. 124., Vck., Brt. P. 165., Plk., D. Tč. Z urdy máslo učiněné najmastnější bývá. Na Slov. Tč. Lepší doma u. než burčák při žaláři. Hdk. C. 271.

359266   Urda Svazek: 7 Strana: 0976
Urda, z rumun. Mkl. Etym. 372. a. U. = svrchní žinčice se smetanou. Val Vck. Cf. Zvárnice, Psiarky. Sud urdy vlokala. Koll. Zp. I. 332. — Brt. N. p. 539.

359267   Urda Svazek: 10 Strana: 0675
Urda (brůda) = ovčí máslo ze žincice vyva- řené. Val. Čes. 1. XV. 266.

359268   Urdík Svazek: 4 Strana: 0407
Urdík, u, m., galeobdolon, die Wald- nessel, rostl. Slb. 339.

359269   Urditi se Svazek: 4 Strana: 0407
Urditi se = kysati, gerinnen. Mléko se rádo urdí, když je teplo. Na Ostrav. a Slov. Tč.

359270   Urdousiti Svazek: 4 Strana: 0407
Urdousiti, il, en, ení = zardousiti, er- würgen. — koho. Us.

359271   Urdousiti Svazek: 7 Strana: 0976
Urdousiti. Kdo řeč matky u-sí, ten snad již v světě nejbídnější. Hlk.

359272   Urec Svazek: 8 Strana: 0448
Urec, vrch na Slov. Phľd. 1893. 546.

359273   Urečení Svazek: 10 Strana: 0465
Urečení, n. = uřknutí. Slez. Vyhl. II. 207.

359274   Urečenie Svazek: 8 Strana: 0448
Urečenie, n. = uřknutí. Vz o něm v Phľd. 1891 492.

359275   Urečený Svazek: 7 Strana: 0976
Urečený = uřknutý, beschrieen. Slov. Phľd. III. 3 288.

359276   Úrečistý Svazek: 8 Strana: 0448
Úrečistý = úrečivý. Phľd. 1894. 492.

359277   Urečitosť Svazek: 4 Strana: 0407
Urečitosť, i, f., úrek, u, m. = vlastni- ctví, das Eigenthum, Grundeigentum, der Besitz. Švarné koně, pekné voly, sena, žita do stodoly, v domě příležitost, peknú u., mal sem vše dost. Sl. ps. Šf. I. 95.

359278   Úrečitosť Svazek: 7 Strana: 0976
Úrečitosť, Bestimmung, Festsetzung, f. Slov. Cf. Úrek (dod.). Bern.

359279   Úrečitý Svazek: 4 Strana: 0407
Úrečitý, na Slov. = gruntovní, Grund-. U. pán, právo. Jg.

359280   Úrečitý Svazek: 7 Strana: 0976
Úrečitý = gruntovní, dědičný, írečitý. Cf. Úrek (dod.). Pán náš ú. a dědičný Slov. let. V. 69., 70. Ja som tu ú. (já tu mám pozemky). Zátur. Cf. Úrek. — Ú. = určitý, bestimmt, festgesetzt. Bern. V ú. čas sa na- vrátil. Mt. S. I. 102.

359281   Úrečitý Svazek: 8 Strana: 0448
Úrečitý, vz Írečitý.

359282   Úrečivý Svazek: 8 Strana: 0448
Úrečivý, úrečisťi). Ú. oči, beschreiend. Phľd. 1894. 492. Vz Určivý.

359283   Ureid Svazek: 8 Strana: 0448
Ureid, u, m., v lučbě. Vstnk. III. 14.

359284   Urejdovati co kam Svazek: 4 Strana: 0408
Urejdovati co kam: voj na stranu. Ros. — koho čím, durchs Tanzen, Tummeln ermüden. Mor.

359285   Úrek Svazek: 7 Strana: 0976
Úrek, u, m., někde írek, je bezpochyby len maďarské örök = dědictví hl. pozem- kové. Slov. Zátur. Všecek ú. a grunt dvema synom poručil. Ssk. Sl. let. I. 234. (228.).

359286   Úrek Svazek: 10 Strana: 0465
Úrek = úvěr. Predať, kúpiť na úrek. Slov. Czam. Slov. 129.

359287   Uremie Svazek: 4 Strana: 0408
Uremie, vz Uraemie.

359288   Uremsati něčeho Svazek: 7 Strana: 0976
Uremsati něčeho = uhlodati. Myš u-la slaniny. U Kr. Hrad. Kšť.

359289   Uremtati Svazek: 4 Strana: 0408
Uremtati, benagen. — co. Zajíc omlaď u-tal. Mor. Tč.

359290   Uremzati se o čem Svazek: 4 Strana: 0408
Uremzati se o čem, sich satt plaudern. Na Slov. Tč.

359291   Ureň Svazek: 4 Strana: 0408
Ureň, rně, f., mulia (ryba), zastr. Rozk.

359292   Urepetiti se někde Svazek: 7 Strana: 0976
Urepetiti se někde = usaditi se, zů- stati. U Kdýně. Rgl.

359293   Urepotati se s kým Svazek: 4 Strana: 0408
Urepotati se s kým, sich ausplauschen. Na Slov. Tč.

359294   Ureptati se na koho Svazek: 4 Strana: 0408
Ureptati se na koho, sich satt beklagen, lästern. Na Ostrav. Tč.

359295   Uresopositi se Svazek: 4 Strana: 0408
Uresopositi se, sich satt sprechen. Mor. Mtl.

359296   Úrestka Svazek: 7 Strana: 0976
Úrestka, y, f., Giiffbrett am Milchtopf. Slov. Ssk.

359297   Ureš Svazek: 4 Strana: 0408
Ureš, rše, m., osob. jm.

359298   Ureš Svazek: 8 Strana: 0448
Ureš. Vz předcliáz. Urban.

359299   Urethan Svazek: 4 Strana: 0408
Urethan, u, m., Urethan, v lučbě. Nz.

359300   Urethannatri-um Svazek: 10 Strana: 0465
Urethannatri-um, a, n., v lučbě. Vz Vstnk. XII. 52.

359301   Urether Svazek: 7 Strana: 0976
Urether, vz Slov. zdrav. 387., Močovod.

359302   Urethra Svazek: 4 Strana: 0408
Urethra, y, f., lat. = močová roura. Vz S. N.

359303   Urethran Svazek: 7 Strana: 0976
Urethran, u, m., lék. Cf. Slov. zdrav. 387.

359304   Urethrotom Svazek: 7 Strana: 0976
Urethrotom, u, m. = náčiní k urethro- tomii. Wld. 130.

359305   Urethrotomie Svazek: 4 Strana: 0408
Urethrotomie, e, f. = operace k tomu účelu, abychom urethru průchodnou učinili. S. N.

359306   Urethylan Svazek: 4 Strana: 0408
Urethylan, u, m., Urethylan, v lučbě. Nz.

359307   Úrezky Svazek: 8 Strana: 0448
Úrezky, lépe Úrosky. Vz toto a Phľd. 1894. 493.

359308   Úreznik Svazek: 8 Strana: 0448
Úreznik, u, m. = tlustší vlna na vyšívání límce u obojku. St. Hrozenk. Brt. D. II. 407.

359309   Urfrýd Svazek: 8 Strana: 0448
Urfrýd, u, m. Vězením (vinníka) trestati a potom na u. propustiti; Závazek nebo u. (závazek, že nikomu nič.m zlým ničeho zpo- mínati nechce). Tov. kn. 89., 103. a j.

359310   Urfryd Svazek: 10 Strana: 0465
Urfryd byla přísaha a závazek, že ob- viněný nebude se mstíti ani na soudech ani na nikom jiném, ani pohrůžky činiti. S ním byla spojena výpověď z panství na věčné časy. Vck. Vset. 193.

359311   Urgence Svazek: 4 Strana: 0408
Urgence, e, f., z lat. = pobídka, naléhání, die Urgenz.

359312   Urgiren Svazek: 4 Strana: 0408
Urgiren, pobízeti k čemu, naléhati n. na- stupovati na koho. Vz Urgence. Rk., Brs. 2. vyd. 106.

359313   Urhaja, e, f Svazek: 7 Strana: 0976
Urhaja, e, f. = výrostek as dvanáctiletý a k ničemu nepotřebný. U Kvasic na Mor. Weber.

359314   Urhani Svazek: 10 Strana: 0465
Urhani = Budečští v Ledečsku, že se rádi právali. Čes. 1. XI. 405.

359315   Uriášův Svazek: 4 Strana: 0408
Uriášův list, který jest nebezpečen do- davateli (Uriášovi svedl David ženu a jej samého poslal k vůdci svému Joabovi s li- stem, v němž mu nařizoval, aby Uriáše za- hubil). Rk. U. list = zrádný, který zrazený sám odevzdává. Bdl.

359316   Uriaziť čo Svazek: 9 Strana: 0359
Uriaziť čo = v řasy, faldy složiti. Slov. Sbor. slov. II. 130.

359317   Uriecť Svazek: 7 Strana: 0976
Uriecť = uříci, uhranouti. Slov. Phľd. III. 3. 288.

359318   Uriel Svazek: 7 Strana: 0976
Uriel, a, m , anděl. Výb. II. 497.

359319   Úrih Svazek: 7 Strana: 0976
Úrih. Veď toho majú do úrihu. Slov. Sb. sl. ps. I. 98.

359320   Urina Svazek: 8 Strana: 0448
Urina, y, f. = moč. 1440. Mus. fil. 1896. 264.

359321   Urina Svazek: 10 Strana: 0465
Urina, y, f., z lat. = moč. Někdy jde u. jako voda tence. Rostl. G 169a. Jinde má voda, ale to se zde nehodilo. Mš.

359322   Urinal Svazek: 4 Strana: 0409
Urinal, u, m., das Urinal, v luč. Šp.

359323   Urinal Svazek: 9 Strana: 0359
Urinal, u, m., vz Mocojem.

359324   -ůrka Svazek: 8 Strana: 0448
-ůrka příp. os. jm.: Vitůrka. Kbrl. Sp. 12.

359325   Urkati Svazek: 4 Strana: 0409
Urkati = vrkati, girren. Holubek urka, kukulenka za dvorem na olši. Sš. P. 341.

359326   Urlaub Svazek: 4 Strana: 0409
Urlaub, něm., odpuštění, dovolení, do- volená.

359327   Urlauber Svazek: 4 Strana: 0409
Urlauber, odpuštěnec (voják na čas domů odpuštěný). Rk.

359328   Urmín Svazek: 4 Strana: 0409
Urmín, a, m. = silný člověk, ein starker Mann. U Místka. Škd.

359329   Urmoutiti koho čím Svazek: 4 Strana: 0409
Urmoutiti koho čím, betrüben. Us. Tč.

359330   Urna Svazek: 4 Strana: 0409
Urna, y. f., lat. = popelnice (nádoba na popel ze spálených těl lidských za dob po- hanských), z něm. Urne. Rk. Zamkli ho do urny malé. Vinař.

359331   Urna Svazek: 7 Strana: 0976
Urna = volební osudí. Rjšk. — U., sou- hvězdí. Stč. Zem. 24.

359332   Urno Svazek: 4 Strana: 0409
Urno, adv., zastr. = ohnivě, prúdce, feu- rig, heftig, hurtig, rasch. Rkk., Výb. I. 22. Na Slov. uren. vuren = prudký.

359333   Urno Svazek: 7 Strana: 0976
Urno. V tmavý les se jako krupobití mlhou noci u. vyřítivše. Vc. Lab. 120. Vz Jarno (dod.)

359334   Urňovice Svazek: 4 Strana: 0409
Urňovice, dle Budějovice, Ruprenz, ves v Jihlavsku. Mus.

359335   Urný Svazek: 7 Strana: 0976
Urný = ohnivý, prudký, femig, hitzig. Slov. Ssk.

359336   Urný Svazek: 10 Strana: 0465
Urný = silný, velký, gewaltig. Hektor napominal pokřikem urným. Msn. II. 103. U. příboj, oťDfi« Tiiqyóq. Msn. Od. 346.

359337   Úrobek Svazek: 4 Strana: 0409
Úrobek, bku, m. = výdělek, der Ver- dienst. Na Slov. Jg. — Ú., co urobeno, das Erzeugniss. Hř. 96.

359338   Úrobek Svazek: 7 Strana: 0976
Úrobek řeči = úryvek. Výb. II. 229.

359339   Úrobina Svazek: 7 Strana: 0976
Úrobina, y, f. = úrobek, Erzeugniss, n. Slov. Hdž. Čít. 163.

359340   Urobiti Svazek: 4 Strana: 0409
Urobiti, il, en, ení = udělati, způsobiti, thun, verrichten, machen, bewerkstelligen, verursachen, beendigen, anstellen. — abs. Urob tak a jdi. Us. — co. Jaj. Bože môj, prebože, čo som u-la? Nitra VI. 237. Bože mój. otče mój, čo som u-la? Sl. ps. 19. Já vjem, čo urobím. Sš. P. 609. U. nábytek. Kos. 01. I. 288. U. rolu (odorati, wegackern). U Opav. Klš. U. krok. Dbš. — komu (co jak). Někomu něco proti jeho vůli u.; Někomu hanbu u. Jg. U-bil si hanbu mojim čierným očom aj mojim rodičom; Urob si, jak sceš, ožeň sa, kde sceš; Urob si, céro má, jako ti je vóla. Sl. ps. 121., 214., 335. Páleno, pálenô, čos mi u-lo? Hlavu otru- dilo, nohy vykrutilo; Zaspievaj slavíčku v zelenom hájičku, urob polahčenie mojemu srdečku. Sl. ps. Tč. U-bím ti škodu. Zpěv. I. 328. — se nač = přetvořiti se, proměniti se, sich verwandeln. Tak já sa urobím na pekiiui parypu. Němc. Urobte sa na meč 237 žhavý. Hdk. C. 50. — kdy kde. Chcejú si po práci a v cudzině u. tak ako doma. Na Slov. Dbš. 96. Mamko moja drahá, urobte poriadok v tom dome. Sl. ps. 128. — co s čím. Co jsi s těmi penězi urobil? Jg. — koho čím: králem (vyvoliti). Jg. — se v co. Já se urobím v bílou holubicu. Č.

359341   Urobiti Svazek: 8 Strana: 0448
Urobiti. Kdo si nevie u., nevie si ani roz- kázať. Slov. Zátur.

359342   Urobiti se Svazek: 7 Strana: 0977
Urobiti se = připraviti, přichystati se. U Rychn. Vk.

359343   Urobiti se več Svazek: 9 Strana: 0359
Urobiti se več. Duše u la se v službu těla. Št. Bes 96.

359344   Urobotovati se Svazek: 4 Strana: 0410
Urobotovati se, sich abplagen. Us.

359345   Úročec Svazek: 9 Strana: 0359
Úročec, čce, m., zdrobn. úrok. Mus. 1898. 240 Ú. chudým odpustiti. Hus 1. 339.

359346   Úroček Svazek: 4 Strana: 0410
Úroček, čku, vz Úrok.

359347   Úročení, n Svazek: 4 Strana: 0410
Úročení, n., die Verzinsung eines Kapi- tals. U. kapitálu: ú. okamžité (nepřetržité). Stč. Alg. 94., 97., 98. A z druhých kop padesáti beze všeho ú. toho sirotka do let jeho mají chovati. Arch. IV. 347. (Šd. ).

359348   Úročí Svazek: 4 Strana: 0410
Úročí, n., das Zinsgeld. Šm.

359349   Úročice Svazek: 7 Strana: 0977
Úročice. Potkala tam vředy vředice, nátchy nátšice, úroky úročice (zaříkání ne- moci). Brt. L. N. I. 203.

359350   Uročiště Svazek: 4 Strana: 0410
Uročiště, ě, n., urocyscie, von úrok, die- ses von uříci, besprechen, bestimmen = der Ort, wo ein Vertrag, ein Gränzvertrag fest- gesetzt wurde, dann das Gränzzeichen, der Mahlstein. Vz více v Gl. 350. U. značí místo, kde odbývalo se slavné rokování, snesení, v tomto případě umluvení o vyznačených hranicích. Ddk. IV. 141. Cf. S. N. V listině z r. 1215. hraničníky nazvány jsou staro- slovanským slovem uročiště. Ddk. IV. 141. U. r. 1215.: per certas metas, quae vulgo hranicie vel kopce sive urociscie dicuntur. — Qui praedictorum bonorum limites antiquos sive urocyscie renovantes. Zdali slovo u. znamenalo, jak v posledním dokladu stojí, limites antiquos t. j. meze staré, nesnadno tvrditi; ale každým způsobem upomína toto slovo na slavnostné řády, které při obchá- zení a ustanovování hranic obvyklé byly. Uroczysty znamená v polštině posud tolik co slavný a uroczysko neb uroczyszcze jest mezní kámen, neb znamení mezní vůbec. Velmi případně píše dr. H. Jireček v Mus. 1858. 172.: Čteme-li v listinách starých o me- zníkách řečených uročiště, poznáváme odtud, že měření mezí a sázení mezníků za časů dávných bylo spojeno s jistými nám sice již neznámými slavnostmi.... Dáleji pak vede nás slovo to na jednoduchý význam smlouvy, ještoť ú-rok značí úmluvu, rok čas smlouvou ustanovený, ú. tedy místo, kde se smlouva slavná stala a to smlouva v tomto případě o meze. (H. Jir). Ale poněvadž takové smlouvy děly se před úředními osobami a svědky z okolí, které stranám k ustanovení hranic rok položili, domní- váme se, že u. jest věcně totéž co německé Mahlstein. Drn. LXXI. Ú. = mezník, hra- ničník, der Marktstein, Gränzstein. Kdykoli koupí, výsluhou nebo nálezem soudním sta- tek odevzdával se v moc nového majitele, dály se ochoze (circuitio) obřadem slav- ným; posel od krále nebo od úřadu přišed na místo, ve průvodu obcházel vůkol hra- nice statku klada na místech, kdekoli zdálo se býti potřebné, jistá znamení, tak řečené uročiště, kopce, hranice. Pal. Dj. I. 2. 263. (Šd. ). Úročitel, e, m., der Aufzinsungsfaktor. Ú. sestupný; rostoucí, vzestupný. Nz., Stč. — Ú. = kdo peníze na úroky půjčuje, der Verzinser. Úročitelnosť, i, f., die Rentbarkeit. Šm.

359351   Úročiti Svazek: 4 Strana: 0410
Úročiti, il, en, ení; = úrok z peněz půj- čených platiti, verzinsen. Ros. Sedláci v Če- chách té doby (1419. ) rozeznávali se od ji- ných stavů tím, že drželi své pozemky prá- vem zákupním od pánův neb zemanův i měst samých, začež jim úročiti povinni byli t. j. odbývati úroky, čili určité povinnosti a dávky, buďto jen v penězích buď i v na- turaliích aneb robotách, pročež také oby- čejně jen lidé úroční aneb úročníci sluli. Pal. Dj. III. 1. 306. Sedláci byli povinni pánům svým pololetně ú. t. j. platili jistý počet buď jen hotových peněz, buď také obilí, slepic, vajec atd. Pal. Dj. II. 2. 414. A vy právo řekli jste takto, že poněvadž dřieve plnil jest tomu knězi, aby i dnes platil a úročil. Arch. IV. 369. (Šd. ). — čím z čeho: pěti zlatými ze sta, etwas mit 5% verzinsen. Šp. — z čeho: ze staku. V., Brik. Z té jistiny slibuji ú. a platiti. Faukn. — komu z čeho. Faukn., Šp. I má nám z lánu jednoho ú. dvě kopě grošů do roka. 1455. Mus. 1847. I. 5. 532. U. někomu z ně- jaké summy platu ročního pět zlatých ze sta. J. tr. Vz Úročňovati. — Ú. = úrok nésti, Zinsen tragen. Peníze, které leží a neúročí. V.

359352   Úročiti Svazek: 7 Strana: 0977
Úročiti = úroky platiti. Arch. VIII. 531. — z čeho: z dluhu. Vš. 324. — jak. Keří tři kopy se třemi gr. ú. zvyklí sou. Arch. IX., 243.

359353   Úročiti Svazek: 8 Strana: 0579
Úročiti = nájem platiti. Z té vinnice jmá platiti a ú. XV kop každé léto až do smrti; (Nájemci vinnice) budou platiti a ú. Arch. XV. 526., 522.

359354   Úročiti komu Svazek: 10 Strana: 0465
Úročiti komu. 1488 Arch. XIX. 248.

359355   Úročiti na Svazek: 9 Strana: 0359
Úročiti na penězích. Sdl. Hr. V. 289.

359356   Úročitosť Svazek: 7 Strana: 0977
Úročitosť, i, f. = moc uhranouti. Mtc. 1891. 98. Úročitý. Ú. oči (uhranující). Us. Brt.

359357   Úročitý Svazek: 4 Strana: 0410
Úročitý. Ú. svátky = výroční. Na mor. Zlínsku. Brt., Bkř.

359358   Úročitý Svazek: 8 Strana: 0448
Úročitý. Zvláště černé oči jsou ú-té. Vck. Val. I. 129.

359359   Uročka Svazek: 8 Strana: 0448
Uročka, y, f. = úročnice, anthyllis vul- neraria, rostl. Brt. D. II. 499.

359360   Úročka Svazek: 9 Strana: 0359
Úročka, y, f. = úročnice (rostl. ). Mus. ol. V., 113.

359361   Úročky Svazek: 4 Strana: 0410
Úročky, ův, pl., m. = strupy na čele a lícech dětí, nevlastně také mlezivo. D. Na Slov. oheňpara, ohnipara, hampara, der Milchschorí, Ansprang, Gesichtsgrind, die Milchborke. To dítě má u., Us. — Ú. pla- zivé, Flechtengrind. Ja. — Ú. = úřek. Slov.

359362   Úročlivý Svazek: 4 Strana: 0410
Úročlivý, pachtlustig; Verpächter. Bern.

359363   Úročna Svazek: 7 Strana: 0977
Úročna, y, f., anniversarium, zastr. Rozk., Veleš. Úročně = slavně. Ú. byl přivítán. Rkp. Č. (dod.). Vz Úroční.— Ú., fruchtbringend. Dch.

359364   Úročně Svazek: 4 Strana: 0410
Úročně, erblich. Statek ú. dědičný, Erb- zinsgut, smlouva úročně dědičná, Erbzins- vertrag. — Ú. = výročně, jährlich. Aby všecky platy ú. vybíral. Arch. IV. 347. — Ú., pachtweise. Slov.

359365   Úročné Svazek: 4 Strana: 0410
Úročné, ého, n., der Jahresgehalt.

359366   Úroční Svazek: 4 Strana: 0410
Úroční = k úroku náležející, Zins-. Ú. plat, D., Půh. II. 242., V., vejce, peníze, předivo, V., lichva, Lom., smlouva (vz Em- fyteuse), Us., kniha (Rodelbücher, vz Vš. Jir. 361. ), míra, kvitance, J. tr., kupony, daň, sazba (taxa). Šp. Odkázání n. odkázka platu úročního (od někoho k někomu). Er. Ú. bezpečnosť jistiny, Anlagesicherheit des Kapitals. Dch. Štědře nadal kaplu úročními lidmi. Vz Úročník. Bdl. Ú. člověk = pod- daný, který pánu svému úroky platiti po- vinen byl. Pal. Rdh. I. 178. Vz Úročiti. V 15. století bylo pravidlem, že nezemanští rolníci v Čechách drželi pozemky své prá- vem zákupním, německým neboli purkrecht- ním. Podstata jeho záležela v tom, že ve- licí statkáři světští i duchovní, rozprodavše dědiny své za hotové peníze mezi kmetcí lid, smlouvami při tom (s počátku jen s po- volením královým, později volně a valně) uzavíranými vymiňovali sobě z nich po- každé jisté a určité úroky buďto v penězích toliko, buď spolu i v naturaliích a robotách (pročež také sedláci vůbec lidmi úročnými sluli); mimo to zůstavovali sobě panství nad nimi t. j. právo a povinnosť ochraňo- vati je, začež bylo v obyčeji přinášeti jim v určité doby všeliké dárky, pod jmenem pocty neb poklony. Pal. Dj. V. 1. 266. (Šd. ). — čím: ukázka pokladniční úročná třemi ze sta. Er. — Ú., na Slov. = nájemní, Pacht-. Ú. list, mlýn, pán, plat, statek, smlouva. Bern. — Ú. koření (úročník). Us. Cf. Sbtk. 318. — Ú. = výroční. Na každý den kromě neděle h svátkóv ú-čních. Vš. Jir. 161. Ú. modlitby. Arch. III. 216.

359367   Úroční Svazek: 7 Strana: 0977
Úroční, Zins-. Ú. peníze, Vš., plat, Št. Kn. š. 154., čas ,(kdy se úroky platily). Arch. VII. 158. Ú. člověk kláštera. Arch. VII. 607. Ú. půjčka, Kzl. 241 , kury. Arch. VIII. 612. — Ú. kořen. Ruk. kd. — Ú. = slavný, festlich, feierlich. Slavnosť veliko- noční radosť jest nám útoční. 1572. Č. (dod.). Cf.. Úročně (dod.).

359368   Úročnice Svazek: 4 Strana: 0411
Úročnice, pl., f. = úročky. — Ú., e, f. = nájemnice, die Pächterin. Bern. — Ú., e, f., rostl. (od uřknutí). Mor. Brt, Šd.

359369   Úročnice Svazek: 7 Strana: 0977
Úročnice, anthyllis vulueraria, pomáhá od úroků dobytčích. Us. Brt. Vz Útočník 2. (dod.).

359370   Úročnicka Svazek: 4 Strana: 0411
Úročnicka, y, f., die Pächterin. Na Slov.

359371   Úročnický Svazek: 4 Strana: 0411
Úročnický, Pächter-. Bern.

359372   Úročnictví Svazek: 4 Strana: 0411
Úročnictví, n., die Pächterei. Šm.

359373   Úročnictvo Svazek: 4 Strana: 0411
Úročnictvo, a, n., der Pächterstand. Šm.

359374   Úročniee Svazek: 8 Strana: 0448
Úročniee, anthyllis atd. Léčení jí. Vz Vck. Val. I. 159.

359375   1. Úročník Svazek: 4 Strana: 0411
1. Úročník, a, m. = úrok platící, poplat- ník, úroční sedlák, der Zinsmann, Zinsbauer. Gl. 350., Výb. I. 805., Pr. měst., Brikc. Cf. Úročiti a Úroční. Učinil jest z nich Šalo- mún robotné ú-ky. Bj., BO. A to aby bylo ú-kům na úrocích sraženo pro polehčení té příliš zhubené chudiny. Pal. Dj. III. 3. 136. — Ú. = kdo od úroku živ jest, důchodník, der Rentirer. — Ú., na Slov. = nájemník, der Pächter. Bern.

359376   2. Úročník Svazek: 4 Strana: 0411
2. Úročník, u, m., rostlina luštinatá, an- thyllis, der Wundklee. Jg., Slb. 519., Sbtk. 52, 318. Ú. rozestřený, ligrusový, čilimní- kový, ježatý, stříbrný, hedvábný, mnoho- hlavý, chlumní, lékařský, čtverolistý, vraní- nohový, háčkový, ledencový. Rostl. Ú. lé- kařský, a. polypylla. Čl. Kv. 384., FB. 103.

359377   1. Úročník Svazek: 7 Strana: 0977
1. Úročník. Vz Sedlák (dod.), Cor. jur. IV. 3. 1. 444., IV. 3. 2 402., Vš. 3d6., 370. Učinivše je ú-ky sobě. Krnd. 172,—173.

359378   2. Úročník Svazek: 7 Strana: 0977
2. Úročník. Cf. Ott. II. 446., Mllr. 14., Rstp. 357. Od úroka sa odvarkom tejto ze- liny umývajú. Let. Mt. sl. X. 1. 51. Ú, si- lene inflata (na záp. Mor. střílové koření a pomáhá od střílů) pomáhá od úroků lid- ských. Us. Brt. Vz Úročnice (dod ).

359379   2. Úročník Svazek: 8 Strana: 0448
2. Úročník, silene iniflata, rostl. Pomáhá od úroku. Vz Mtc. 1894., 105., Vck. Val. I. 159., Zbrt. Pov. 62. — Ú., cytisus capitatus, rostl. Brt. D. II. 502. — Ú., caulenculus, rostl. 1440. List. fil. 1893. 394., 1896. 262.

359380   Úročník Svazek: 9 Strana: 0359
Úročník, a, m., vz Námezdník.

359381   1. Úročník Svazek: 10 Strana: 0465
1. Úročník, a, m. Ůročníci, agricolae censiti, kteří ze svého pozemku, jejž drželi doživotně, odváděli vrchnostem roční ná- jem rozličné dávky přírodní a konali jí služby robotní. Dvoř. Mor. 98.

359382   2. Úročník Svazek: 10 Strana: 0465
2. Úročník, u, m., bellus, rostl., Rozk. R. 75., dellus, Rozk. P. 785., caulictus, Rostl. F. 34, cauliculus. Rostl. drk. 178b. 1. Ú. lé- kařský, anthyllis vulneraria, rostl. Vz Ott. XIX. 710. — Mš.

359383   Úročník Svazek: 10 Strana: 0675
Úročník, a, m. Úročníci seděli na stat- cích vrchnostenských a platili z nich úrok, a mimo to byli povinni robotou. Dvoř. Mor. 210.

359384   Úročnosť Svazek: 7 Strana: 0977
Úročnosť, i, f., Zinsbarkeit, f. Šp.

359385   Úročňovati Svazek: 4 Strana: 0411
Úročňovati, verzinsen, vz Úročiti. — co čím: kapitál pěti ze sta. Reš.

359386   Úročný Svazek: 4 Strana: 0411
Úročný = roční, jährlich. Ú. den. Aqu. — Ú. = úroční. Ú. peníz. Pr. pr. Neúročná hlavní summa, unverzinsliches Kapital. Ú. peníze papírové, verzinsliches Papiergeld. J. tr. Na dobrém a na usedlém zboží uká- zati 10 hřiv. platu ú-ho. Půh. II. 99., 180. Učiněn jest ú. (poplatný). Vz Úroční. BO.

359387   Úrod Svazek: 4 Strana: 0411
Úrod, u, m. = úroda. Na Slov.

359388   Úrod Svazek: 7 Strana: 0977
Úrod. Na poli ú, na dvore príplod. Mt. S. I. 92. — Ú. = urození, pochod. Divný božský ú. Št. Kn. š. (Hš. exc). Cf. Úroda.

359389   Úrod Svazek: 9 Strana: 0359
Úrod, u m. Býti na úrodě = první se vylíhnouti. Sele, které jest na úrodě, bývá nejlepší. U Studené. Vchř.

359390   Úroda Svazek: 4 Strana: 0411
Úroda, y, f. = vlastně urození a) vztahem k jakosti: zrůst, postava, zvl. krásná po- stava, der Wuchs, Körperbau, die Gestalt des Körpers, Schönheit. Č. — b) Dle koli- kosti, co se urodilo, die Frucht, das Erzeug- niss. V. U. tučných rolí. Rkk. Obětoval Kain z úrody zemské. Br. Voráč roční úro- dou se živí. Kom. U. zlá, dobrá, špatná, prostřední. Us. Zde pro něj ú-dy není, hier blüht ihm kein Weizen; Ú. plodin, der Frucht- ertrag. Dch. U. by ver (věru) azda len bola, dosť klasov bolo zhora i zdola. Slov. Tč. Mírná ú. BR. II. 27. b. — Zvláště když uro- zení s ponětím mnohosti spojeno jest = hoj- nosť, dostatek, výnosnosť, plodnosť, die Frucht- barkeit, fruchtbares Jahr, gesegnete Ernte. V. F. hojná, dobrá, bohatá. Ros. C. na víno. Ros. — kde. Letos byla ú. na poli ve vinohradech. Us. Šd. — v čem. Aegypt slynul úrodou v obilí. Sš. Sk. 79. U. v žitě. Us. — Ú. = vůle. Kat. 3283.

359391   Úroda Svazek: 7 Strana: 0977
Úroda. Cf. Mkl. Etym. 281. a. Ú. = při- rozená povaha, Wuchs atd. Mkl. Etym 280. Pomně svú dobrú ú-du (urození). Výb. I. 1184. Cf. Úrod (dod.).— Ú., Frucht. Vína této ú-dy s vámi píti viec nebudu. Kar. 117. Krásné pole s dobrú úrodú. Št. Kn. š. 22. Ú. na zeleninu, lépe: zeleniny. Vm.

359392   Úroda Svazek: 9 Strana: 0359
Úroda. Pověry v Hořicku táhnoucí se ? ú-dě. Vz Hoř. 145. — Ú. = krása. Ne- lituj tej svojej ú-dy. Mor. Mtc. 1899. 13.

359393   Úroda Svazek: 10 Strana: 0465
Úroda. Hadání na budoucí ú-du. Vz Vlasť. I. 215.

359394   Urodění, uroděnosť, uroděný Svazek: 4 Strana: 0411
Urodění, uroděnosť, uroděný = uro- zení, urozenosť, urozený. Na Slov. Bern.

359395   Urodený Svazek: 8 Strana: 0448
Urodený, natus, zrozený. Slov. Cf. Uro- dzený (3. dod.).

359396   Úrodička Svazek: 9 Strana: 0463
Úrodička, y, f., zdrobň. úroda. Tbz. IV. 1. 66.

359397   Úrodička Svazek: 10 Strana: 0465
Úrodička, y, f., zdrobn. úroda. Us.

359398   Urodilý Svazek: 4 Strana: 0411
Urodilý, geboren, erzeugt, gebürtig. — v čem. Obraz v mysli u. V.

359399   Urodilý Svazek: 7 Strana: 0977
Urodilý. Dietátko u-lé. Pass. mus. 377.

359400   Úrodiště Svazek: 4 Strana: 0411
Úrodiště, ě. n., der Geburtsort. U Uh. Hrad. Tč.

359401   Uroditi Svazek: 4 Strana: 0411
Uroditi, uroď, il, zen, ení; na Slov. děn, ění; urázeti, urozovati = zroditi, poroditi, povstati, gebären, zur Welt bringen. Us. — co, koho (komu). Urodila syna Nekla- novi. Háj. U. radosť (přinésti), hněv. V. Ta pánu a manželu svému u-la tři syny. Lp. 98. Já dnes urodil sem tě. Ž. wit. 2. 7. Dorota, dcera má, urodila syna. Dač. I. 102. Zaječina krev smutnou urodí. Jir. Ves. čt. 379. Pakli urodí syna; Otevři se země a uroď spasitele; Kdo jest u-dil kropie rosné? BO. Otec vždy slove něčí proto, že jest ho tělestně urodil; Otec bude nad synem, jeli- kož jest ho u-dil; Žádosť když počne, urodí hřiech. Hus 1. 137., 152., 347. (Tč. ). — koho kam nač. U-dil se člověk na svět; Chce Bóh, aby každý znamenal, že neurodie sě v svět na hody, ale k pracování. Hus II. 177., III. 133. (Tč. ). — koho, se čím. Maria nám Boha bratrem urodila. Výb. I. 771. U. koho pánem. Št. O ob. vc. 152. Pomně, že se je takéž urodil (král) holoplíštětem ne- statečným. Št. N. 85. — kdy. Žena Duchka ševce u-la pořád ve třech dnech čtvero dí- tek. Dač. I. 144. U-dil se po mně. Hus II. 22. — se odkud. Jakkoli kruté byly vá- lečné ty běhy, přece i z nich u-dil se již nejeden duchovní prospěch. Pal. Dj. III. 3. 110. U-dil ho z té ženy. ZN. Z cizoložné mateře u-dil se. BO. Starý člověk jest ten, jenž z Adama urodiv se jeho ke zlu ná- klonnosť v sobě nese. Sš. II. 70. Sv. Arnulf u-dil se od otce Botgysie; Co se z ďábla urodí, ďábel jest. Pass. mus. 328., 348. Syn boží z panny se narodil; Narodí-li se kto z ducha sv.; Věru, věru pravi tobě, jedné ač kto se u-dí z vody a ducha sv., nemóž vjíti v královstvie nebeské; Člověk urodě se z ženy naplní se mnohými psotami; Z po- kolenie židovského se u-dí; Což urozeno jest z těla, tělo jest. Hus I. 5., 51., 99., 284., II. 104., 227. (Tč. ). Bůh jest z podstaty ot- covy dřéve všech věkov urozen. Št. — co (se) kde. Ta krása divnou by mi milosť i v srdci k sobě urodila. Jel. Urodil jsem se v svobodě. Jel. U-dil se (Kristus) v životě a potom rádným obyčejem času z života panny Marie. Hus. I. 16. Letos se v naší zahrádce hezké víno urodilo. Us. Ntk. Což v nie sě u-lo, od ducha sv. jest. Hus II. 423. V Kristu (duchovně) se u-dil. Hus I. 138. V níž (ve vsi) sě ten svatý u-dil. Hr. rk. 5. — se. Ž. wit. 44. 17. Víno, ovoce, obilí se urodilo. Ros. Také i na to, kde jsem se u-la se ptáte. Jel. En. m. 11. Oř mělkce, sij řídce, urodí se ti metlice. Brt. S. 142. Jak nám práce Bóh požehná, u-dí se i zboží. Na Slov. Tč. — se komu. Letos málo se nám urodilo. Us. Šd. A jinéhoť (vína) nemám žádného než to, kteréž mi se urodilo. Arch. II. 173. Syn, jenž urodí se tobě, bude muž najpokojnější. Hus I. 174. — se jak. Vína a ovoce urodilo se nám do Boha. Mor. Šd. Blíženec slove ten, který sě sám druhý neb sám třetie urodí po jednú od jedné matky; V Kristu Ježíšovi slovem božím já jsem vás urodil. (Pav. Kor. 1. 4. ); Každý člověk, když smr- telně shřeší, tehdy ihned sě z ďábla v hřie- chu urodí. Hus II. 163., II. 231., 321. (Tč. ). Slep se jest u-dil. ZN. — se komu kde: na poli. Us., Jel. 237*

359402   Uroditi koho Svazek: 7 Strana: 0977
Uroditi koho. Št. Kn. š. 14., 15. U-dil mě prvorozeného. Kar. 10. U-la tré dětí, Let. 459., dceru. Výb. I. 437. Panna jej u-la. Krnd. 207. — se. Lépe by bylo jemu, by sě byl nenarázel. Hr. rk. 76. b. — od- kud. Války z rozbrojů o náboženství se u-ly. Anth. Jir. Cf. Naroditi se. — se kde. Viec sě na tobě ovoce neurazí. Krist. 77. b.

359403   Úrodivý Svazek: 4 Strana: 0412
Úrodivý, fruchtschaffend. Šm.

359404   Úrodně Svazek: 4 Strana: 0412
Úrodně, fruchtbar. V.

359405   Úrodniti Svazek: 7 Strana: 0977
Úrodniti, fruchtbar machen, Vrch. Cf. Zúrodniti.

359406   Úrodnosť Svazek: 4 Strana: 0412
Úrodnosť, i, f., die Fruchtbarkeit. V. Hojnosť a ú. země. V.

359407   Úrodný Svazek: 4 Strana: 0412
Úrodný = plodný, nosný, hojný, výnosný, tragbar, fruchtbar. V. Ú. krajina, Har., štěp, Ros., roh, Kom., rok. D. Ú. práce, frucht- bringend. Dch. Ú. rok; u vína: rok pože- hnaný. Čk. U-ná jest země, kterou hospodář tluče. Pk. Zem je úrodnější, kde se vika zrodí, nebo vika roli neuškodí. Na Ostrav. Tč. — v čem. Aby ve ctnostech ú-nými býti mohli. Sš. J. 240. Světoborné války mongolské jsou obsahem této krátké a ve svých následcích ú-né doby. Ddk. V. 201. — nač. Rok ú. na ovoce, na víno, D., země ú. na obilí, V., na víno. Abr. z G. I. 309. — čím. Ostrov velmi úrodný vínem; Krajiny úrodné obilím a vínem. Sš. Sk. 234., 390. (Hý. ). Kraj tento jest prý rovnější jakož i úrodnější plodinami. Ddk. II. 204.

359408   Úrodný Svazek: 7 Strana: 0977
Úrodný. Ú. zdroj našich výzpytův. Osv. I. 52. Konal veliké a ú. cesty. Poet. bes. č. 7. str. 120. Učení to jest ú-né. Dk. — čeho. Král věčné radosti ú-ný. Pravn.2576. Cf., Plodný.

359409   Úrodný od čeho Svazek: 10 Strana: 0465
Úrodný od čeho. Insule ú-dná od obilí, vína atd. Lobk. 27., 31., 32. a j.

359410   Úrodonosný Svazek: 4 Strana: 0412
Úrodonosný, fruchtbar. Us. Dch.

359411   Úrodoplodný Svazek: 7 Strana: 0977
Úrodoplodný. Ú. mračno. Šmb. S. I. 297.

359412   Urodzení, urodzenosť, urodzený Svazek: 4 Strana: 0412
Urodzení, urodzenosť, urodzený = urození, urozenosť, urozený. Na Slov. Bern.

359413   Urodzenky Svazek: 7 Strana: 0977
Urodzenky = urozený. Slov. U. pán, paní. Dbš. Sl. pov. VI. 54, 60., Klčk. V. 8.

359414   Urodzený Svazek: 8 Strana: 0448
Urodzený, ingenuus. Slov. Cf. Urodený (3. dod.). Gb. H. ml. I. 402.

359415   Urodzený Svazek: 10 Strana: 0465
Urodzený. Pán u-ný, na peci narodený. Slov. Phľd. XXIII. 598.

359416   Uroferin Svazek: 8 Strana: 0448
Uroferin, u, m., theobrominum lithiosali- cylicum. Vstnk. III. 386.

359417   Urogenitalní Svazek: 10 Strana: 0465
Urogenitalní system. Vstnk. XIII. 390.

359418   Úroj Svazek: 4 Strana: 0412
Úroj, e, m. = výmysl. L.

359419   Urojiti Svazek: 4 Strana: 0412
Urojiti, il, en, ení = v hlavě utvořiti, vymysliti, erdichten. — si co kde. Co si ve lbě urodí. Urojilo se mu cos v hlavě. L. — se komu. U-ly se nám troje včely, wir bekamen drei neue Schwärme (von den alten). Us. Tč.

359420   Úrojný Svazek: 4 Strana: 0412
Úrojný, schwärmerisch. Rk.

359421   Úrok Svazek: 4 Strana: 0412
Úrok, u, m. = něco umluveného, určeného, das Besprochene, Bestimmte, Festgesetzte, der Vertrag, Beschluss. Podlé úroka bož- ského nikdy nebude skonánie. Hr. rk. 181. — Ú. = plat roční, das Jahrgeld, die Ab- gabe. A, tiem sedáním země u-ka zprostili. St. skl. Úroky z měst královských. Úrok k záduším. Pr. měst. Ú-ky domovní, Haus- zins, z tlukáren (tlukárné, pucherné), Poch-, Werkszinsen. J. tr. Vložil ú. na zemi; I učiněn jest jeho robotným a platil jemu úroky (tribut). Bj. Odtiskl mě od mých ú-kóv i od jiných nadbytóv; Pobral mi ú-ky i jiné pomoci z lidí; Vybíral odtud ú-ky a jiné daně a roboty bezprávně; Po- bral mi z mých lidí úrokóv, odmrtí a jiných poplatkóv. Půh. I. 170., 289, II. 95., 162. (Tč. ), Ú. z půdy zemské, Bodenzins. J. tr. — Ú. = co se určitým časem platí, plat roční z něčeho ku př. z pole, z domu, zvl. z listiny, der Zins, Hauszins, die Abgabe, Interessen. V. Ú. jest plat určený v jmeno- vitý čas s něčeho aneb pro něco. Št. — Ú. = roční plat z půjčeného kapitálu dle procentů vyměřený. S. N. Ú. český (6%), císařský (5%), V., peněžitý, z peněz, za- držalý, Vš. Jir. 211. —212., nezapravený, manský, pro obmeškání n. z prodlení, Saum- salszinsen, J. tr., státní, promlčený, pro- stálý, smluvený, stálý, nejistý, zaplacený, nedoplacený, zrůstající, projednací (z pro- jednání, Bestandz... ), z půdy, z náhrad, splatný, skladní, pořád jdoucí, běžný, z ře- mesla, ze živnosti, ú. náležející, Aktivinte- ressen. Nz. Ú. zasedělý. Brt S. 117. Už má zasedzené (zasezené) ú-ky, verfallene Z. Slez. Šd. Ú-ky 6 % v Čechách byly na sněmě j dne 30. dubna 1543. vyměřeny. Ú-ky ži- dovské (= lichvářské, Wucher-). Us. Šd., Šp. Pod (na) ú. půjčiti, peníze dáti; na ú-ky dáti (zúročiti); na ú. peněz půjčovati: peníze pod ú. půjčené; peníze pod (na) ú. vzíti se dlužiti). V. Z peněz ú. bráti. Nz., D. Úrokem na něm 10 ze sta pohledával. Sych. Ú. bráti, vytahovati. Kom. Ú. dáti, složiti, zaplatiti. D. Ani na veliké ú-ky peněz vydlužiti se nemohl. Kram. Vybírání daně a ú-ku; den odvádění ú-ků. D. Kdo od ú-ků živ jest (úročník). D. U-kem se živiti. Ros. Ú. na ú. V. U-ky k hlavní summě (ku kapitálu) přiraziti; peníze pod ú-ky uložiti, ukládati, dáti (auf Interessen anlegen, Tov. k. 171). ú-ky rostou, vzrůstají; užitky z ú-kův; osvobozený od ú-kův, svobodnosť od ú-kův, míra ú-kův: kvitance z ú-kův; smlouva o ú-ky, pán dědičného ú-ku; ú-ky z hlavní summy, ú. jde ode dne... J. tr. Z kapitálu jde 5 ze sta úroku; ú-ky složité (ú. na ú., intér?t composé, usura composita, Zins von Zinsen). Nz., Ú. z předplatných ú-ků, Rabattkonto. Šp. Ú. na konec (splatné), Dekursivzinsen, ú. napřed neb předběžné, Anticipando-Zinsen. Dch. Peníze na úroky půjčené. Us. Šd. Kniha jdoucích ú-ků; účet z ú-ků. Nz. Ú-ky zapraviti; placení ú-kův. Er. Peníze pod ú-ky uložiti, šp. prý m.: na úroky; ale frase ona jest dobra, vz před- cházející. Schodek, srážka, břímě, jistota, summa, náležitosť, seznam, přebytek ú-kův; dlužní list s ú-ky pěti ze sta; ú-ky z hlavní summy; účet z úrokův (úrokový); úroky z ú-kův, ú-ky na ú-cích; ú. po 10 kr. denně (na den); úrok čtyř, pěti, šesti atd. zlatých ze sta; ú-ky někomu z něčeho platiti; ú-ky nejsou uhrazeny (sind nicht gedeckt); ú-ky vyrovnati, spočítati, zapsati, odpustiti, ode- psati, rozmnožiti, zapraviti, postoupiti, pře- vzíti, vymáhati, zmenšiti, zvýšiti, doplatiti; lhůta k placení ú-kův. Šp. Kterýžto dluh slibujem zaplatiti i s úroky zadržalými. Tov. 171. Ú. na summu hlavní po zatčení, dokudž kdo neplatí, předse šel; Úrok starý t. j. deset kop ze sta kop, vyzdvižen a nový nařízen. Vz Zř. zem. Jir. Q. 26., K. 32. Ú-kuov co ze sta kop bráti se mělo. Vz Zř. zem. Jir. P. 1. U. ze sta. Vz Žer. Záp. I. 216. On tam má své peníze z ú-ků (= na ú-ky). U Chocerad. Vk. Té doby dle zá- konů kanonických ú-ky co lichva byly za- kázány. Ddk. IV. 160. Dluh jsme zaplatili, abychom z sebe ú-kuov více nedávali. 1467. (Tč. ). List, když kdo chtěl pro ú. bráti. Vz Vš. Jir. 366. Žaloval, kterak zaň ru- kojmie jest do cechu bratrského k božiemu tělu za zádušní penieze za šest hřiven ji- stiny a za dvě hřivně ú-ků; V ú. ty peníze nemají dávány býti; Aby jemu těch 50 zl. položili a spravili i s ú-ky neodkládajíc; Též také drahně ú-kóv z těch peněz po- vinovat jest do cechuov; poněvadž jiní dobří lidé z peněz svých vypůjčených ú. berú, že on jest týmž obyčejem peněz svých půjčil; Jeden starý konšel puojčil jest ně- kterú summu zl. v úrok, na to zápis má, jakož obyčej jest pod stávkami. NB. Tč. 146.. 206.. 212., 217., 227. Mých ú-kóv na mé věno mi nevydával; Že mi měl ú-ky vy- dávati na každý rok 20 hř. g.; Jemu jich požičila a na ty peníze měl mi ú. dávati a tu ú-ka ani peněz nechce dáti; Měl dáti ú-ka 20 hř. na 200 hř.; Ti ú-ci, ješto leží, mají dáni býti Václavovi; Aniž také ú-ka 12 kop, jakož jsú, zapsali a slíbili, již od šesti let nevydali; Ú-ky doživotné, zadržené. Půh. I. 182., 296., 340., 383, II. 99., 313., 584. (Tč. ). Po jejie smrti lidé z Olešné no- sili sú ú-ky p. Hájkovi na Zviekov; Marti- novi Paldrovi dává ú-ky zadržalé; Jan vinil Soběslava, žeby bral z něho ú.; Jáť mu ú-ky jeho meškati nebudu. Arch. I. 165., II. 203., III. 344., IV. 27. (Šd. ). Béře mi ú-ky na mých lidech; Pobral mi ú-ky s lidí. Půh. II. 428., 473. On ú-ku nebeře, poněvadž se mu summy hlavní nedostává (Vz Chu- doba); Na ú. pánu Bohu dává, kdo se nad chudým smilovává; Ú-ky mají bystré kroky. Č. Ú-ky vydržením let k přetržení nepři- cházejí. Rb. Vz Procento, Vš. 570., Osoh, Sedláni a Rb. 273. — Ú., u starých = daň, kterou poddaní v celém království z polí pánům a držitelům statků dvakrát do roka, totiž o sv. Jiří a o sv. Havle (ú. svatojirský a svatohavelský) platívali. Jg. Jestliže by nedal ú-ka při sv. Jiří neb při sv. Havle, tehdy ten můž s komorníkem bráti pro ne- dání ú-ka toho na těch dědinách, jakž zápis ukazuje. Zř. F. I. G. XXXI. Cf. Gl. 350. Stavové na sněmích svolujíce veřejné po- platky, svolovali je obyč. po úroku t. j. po poletním příjmu ze všech dědičných statků svých nemovitých. Pal. Rdh. I. 177. A pak když přišel sv. Jiří, nechtěli páni a panošie peněz v ú-ce bráti. Let. 175. Ú-kové svato- jirští. Arch. III. 250. — Ú. = peníze na úrok, Geld auf Zinsen. Úroky na domy jim půjčuje. Ctib. — Ú. = nájem, der Pacht. Užitky z ú-ku. J. tr., Bern. Pakliby kterú vinnici rozdával v úrok. Sob. 247. — Ú. = úročky, der Ansprung. Us. — Ú. = uhra- nutí, uřknutí, die Beschreiung. V. Úrok zaří- kávati, zažehnávati. Us. Ft. Bez úroku = bez uřknutí. Pk., Kda. Když kdo cizí přijda do chléva beze všeho prohlížel by si do- bytek, mohl by ho snadno uřknouti; třeba tu říci: Ne úroku, bez úroku. Mor. Brt., Tr., Skd., Šd. Ale slečinka má krásné vlasy opravdu bez úroku. Mor. Když dostane úroky (když jej někdo uřkne), zatřepá no- žičkama a je po něm. U Dobruš. Vk. Po- máhati od ú-ku. Us. Šd. Proti ú-ku nosí se něco červeného. Mus. 1853. 478. Jak ú-ky zažehnávaji? Vz Mus. 1854. 536. Vz Sbtk. 27., 49., 296, 297., 318. — Ú. = domluva, der Verweis. Mm.

359422   Úrok Svazek: 7 Strana: 0977
Úrok = plat roční. Ú-ky z měst král. Vz Pal. Rdh. II. 111. Ú. = roční plat hl. z domův a polí v penězích n. v přírod- ninách v 15. a 16. stol. Vz Wtr. Obr. 38. Cf. Cor. jur. IV. 3. 1. 443. a 444., IV. 3. 2. 402. Ú. jest plat určený v jmenovitý čas ... z něčeho aneb pro něco. Vz Št. N. 87. 34., — Ú. = roční plat z kapitálu. Cf. Pr. tr. 371. Ú. lichevní, Kzl. 283., hrubý, ryzí, ib. 279., židovský (ú. z ůroku). Stč. Nár. 38. Ú. z úroku, anatocismus, usurae usurarum. Ott. II. 256. Ú. bráti, někomu z něčeho platiti. Št. Kn. š. 154. (134.). — Ú. u starých = daň atd. Cf. Št. Kn. š. 343., Pal. Rdh. I. 177., Kn. rož. 138. Ú. Má ú. = jest uhranut U Rokyc. Fč. U Třebíče, Jsk. Vz Uhranutí (dod ).

359423   Úrok Svazek: 8 Strana: 0448
Úrok, plat. Úroky mají bystré kroky. NZ. IV. 391. — Ú. = urečenie, ureknutie, uřknutí. Léčení ho na Val., vz Vck. Val. I. 129., na Slov. vz Mtc. 1894. 105.

359424   Úrok Svazek: 8 Strana: 0579
Úrok z vinnice (nájemné). Arch. XV. 543. (Byly různice), tak že úrokové ani platové z vinnic nešly jsú. Ib. 529. Cf. předcház. Úro- čiti.

359425   Úrok Svazek: 9 Strana: 0359
Úrok = uřknutí. Léčení ú-ků na Vy- zovsku, vz Mus. ol. XII. 143., na Hořicku. Vz, Hoř. 102. Vz Uřknutí.

359426   Úrok Svazek: 10 Strana: 0465
Úrok. O úrocích starší doby vz v Arch XIX. 584.

359427   Úrok Svazek: 10 Strana: 0675
Úrok, u, m. Sr. Čel. Priv. II. 1284.

359428   Úrokář Svazek: 4 Strana: 0413
Úrokář, e, m., der Zinsherr. Šm.

359429   Úrokočet Svazek: 4 Strana: 0413
Úrokočet, čtu, m. Ú. posloupný (počí- tání úroků dle posloupnosti času), die Staffel- rechnung. Nz.

359430   Úrokování Svazek: 4 Strana: 0413
Úrokování, n. = počet úrokový n. úročný, die Zinsenrechnung. Nk. Ú. jednoduché, slo- žité (Zinseszinsen). Vz Úrok. Stč. Alg. 96., Šim. A. 94., 173.

359431   Urokovati Svazek: 4 Strana: 0413
Urokovati = ustanoviti, snésti se na čem, besehliessen. — co. Ros. — kde. Ú-li ve sněmě. Pal. Dj. IV. 1. 6. — o čem. Us. Tč.

359432   Úrokovati Svazek: 4 Strana: 0413
Úrokovati, vz Úročiti.

359433   Úrokovňa Svazek: 7 Strana: 0977
Úrokovňa, ě, f. = spořitelna, Sparcasse, f. N. Hlsk. III. 185.

359434   Úrokový Svazek: 4 Strana: 0413
Úrokový, úroční, Zins -, Mieth-, Interessen-. Vz Urok. Ú. den, manství, kniha, peníze, povinnosť, požitek, statek, užitky, J. tr., jistina, ústřižek, číslo, lhůta, účet, počet, Šp., kniha na účty úrokové. Úroková srážka, Ęskompte, Nz., srážka, der Zinsverlust. Šp. Ú. míra, der Zinsenfuss (6 %, 8 % etc. ). Skř. Ú. obnáška, der Zinsenbetrag. Vz Obnáška. Dch. Ú. míru zvýšiti, snížiti. Us.

359435   Úrokový Svazek: 7 Strana: 0977
Úrokový. Ú. důchod, lichva, sazba, zá- kon. Kzl.

359436   Úroky Svazek: 7 Strana: 0977
Úroky, vz Úrok.

359437   Úroky Svazek: 7 Strana: 1395
Úroky nemoc. Vz o nich a jich léčení v NZ. I. 606. a 607., Mtc. 1893. 141.

359438   Urometr Svazek: 7 Strana: 0977
Urometr, u, m, Wld. 154.

359439   Úron Svazek: 4 Strana: 0413
Úron, u, m. = uronění, der Abfluss, Ver- lust. L. = Ú., fruchtbare Erzeugung. L.

359440   Úron Svazek: 7 Strana: 0977
Úron. Za každým úronom sbierali silu k novému povstániu. Let. Mt. sl. X. 1. 19.

359441   Uroněný Svazek: 4 Strana: 0413
Uroněný; -ěn, a, o, vergossen. U. slza.

359442   Uronit Svazek: 10 Strana: 0675
Uronit = sraziti. U. jablko. Brt. Sl.

359443   Uroniti Svazek: 4 Strana: 0413
Uroniti, il, ěn, ění = proliti, upustiti, fallen lassen, vergiessen. — co: slzu z oka. Ani slzy neuronil. D., Kom. — co za koho. Slova neuroníš za mne, dyby mne zabili (po německu říkáme: neztratíš). Na mor. Zlínsku. Brt. — čeho. Nejedna svých slez uroři v svej žalosti. Alx. V. v. 1890. (HP. 46. ).

359444   Úronný Svazek: 8 Strana: 0448
Úronný. Na malém rovienci povyše dze- dziny sú role najúronnejšie (nejúrodnější). Phľd. XII. 697.

359445   Úropně Svazek: 4 Strana: 0413
Úropně, zastr. = hladce. Kat. 1633.

359446   Úropně Svazek: 8 Strana: 0448
Úropně. Ú. svú vec vésti. Kat. 1632.

359447   Úropný Svazek: 7 Strana: 0977
Úropný. Lidé v něm (Jeruzalemě) jsú úropní — et homines refugae. B. ol. Esdráš III. 2. 27.

359448   Úropný Svazek: 8 Strana: 0448
Úropný. Cť. Úrupný. Kat, 92.

359449   Uropoetický Svazek: 7 Strana: 0977
Uropoetický = močoplodný. Nz. lk.

359450   Urosený Svazek: 4 Strana: 0413
Urosený; -en, a, o, bethauet, von Thau nass. Anička u-ná. Sl. ps. Sf. II. 54.

359451   Urositi Svazek: 4 Strana: 0413
Urositi, il, sen (šen), ení = rosou po- kryti, bethauen. — co: len (rosou zvlhčiti). Us. v Táborsku. — si co (kde): střevíce. Us. Sukňu som si u-la na lúce. Dbš. 156. — se. Anička maličká kdě si byla, že si sa tak všecka urosila? Milá ženo, kdě si bola, že si sa tak u-la? Sl. ps. Šf. II. 54., 135. — se kde: v mokré trávě.

359452   Uroskop Svazek: 7 Strana: 0977
Uroskop, u, m. = nástroj k vyšetřování moče.

359453   Uroskopie Svazek: 7 Strana: 0977
Uroskopie, e, f., vyšetřování moče. Nz. lk.

359454   Úrosky Svazek: 8 Strana: 0448
Úrosky, lépe než úrezky = nedotkané zbytky osnových nití na konci plátna; na předku, kde sa začína tkať, také nepretkané osnové niti menujú sa triesma (pl.), čes. třásně, třísně. Phľd. 1894. 493. (II. 319.).

359455   Úrost Svazek: 4 Strana: 0413
Úrost, u, m., grosser Wuchs. L.

359456   Úrost Svazek: 7 Strana: 0977
Úrost, statura. Kdo z vás móž přičiniti k úrostu svému loket jeden? B. olom. 293.

359457   Urostati Svazek: 4 Strana: 0413
Urostati, vz Urůsti.

359458   Urostení Svazek: 10 Strana: 0465
Urostení, n, incrementum. Pror. ol. 22a. 2. Isa. 23. 4.

359459   Urostený Svazek: 10 Strana: 0675
Urostený = urostlý. Brt. Sl.

359460   Urostitl Svazek: 4 Strana: 0413
Urostitl, il, ěn, ění, wachsen machen. L.

359461   Úrostka Svazek: 4 Strana: 0413
Úrostka, y, f., ve stavit., der Ablauf. Us. Dunder.

359462   Urostle Svazek: 4 Strana: 0413
Urostle = vysoko, zrostle, hoch. Bern.

359463   Urostlina Svazek: 4 Strana: 0413
Urostlina, y, f. = úrod, plod, die Frucht, das Erzeugte. — U. = zrostlina, rostlina, das Gewächs. Bern.

359464   Urostlosť Svazek: 4 Strana: 0413
Urostlosť, i, f., das Wachsthum, hoher Wuchs. Bern. Us. Plémě kaukaské jest u-sti té, kterou my za krásnou pokládáme. Šf. Strž. I. 25. Živočich u-sti náramné. Ráj. Čechové nade všecky na světě národy vy- nikají u-stí těla, proceritate staturae. Pal. Dj. IV. 1. 465.

359465   Urostlý Svazek: 4 Strana: 0413
Urostlý = zrostlý, erwachsen, hoch ge- wachsen, aufgewachsen, gross, grad, lang gewachsen. U. obilí, Zlob., svině, Bern., pacholek, strom. Ros. U. člověk. Dač. I. 165, II. 1. 128. Čech byl prý urostlejší, Uher složitější. Pal. Dj. IV. 2. 507. Dci těla u-ho. Rkk. 39. U. jako sosna. Němc. Těla urostlého. Rkk.

359466   Urostlý jak Svazek: 7 Strana: 0977
Urostlý jak. Jako proutek na výsosť u. Osv.

359467   Urostlý jak Svazek: 10 Strana: 0465
Urostlý jak. Chlapi na výsosť u-lí. Zl. Pr. XXI. 170.

359468   Urostnúti Svazek: 4 Strana: 0413
Urostnúti = urůsti. Na Slov.

359469   Urostnutí Svazek: 4 Strana: 0413
Urostnutí, n. = urostlosť. Na Slov. Bern.

359470   Urostnutý Svazek: 4 Strana: 0413
Urostnutý = urostlý. Na Slov. Bern.

359471   Uroš Svazek: 4 Strana: 0413
Uroš, e, m., srbský kníže. Ddk. III. 58. Vz S. N.

359472   Uroštění Svazek: 4 Strana: 0413
Uroštění, n. Vz Urůsti. K u. přivésti, ad incrementum. BO.

359473   Urotiti Svazek: 4 Strana: 0413
Urotiti, vz Rotiti.

359474   Urotiti koho Svazek: 7 Strana: 0977
Urotiti koho = utlouci. Byli-by ho u-li. V Plzeň. Brtv.

359475   Úrotný Svazek: 4 Strana: 0413
Úrotný lající, hanlivý, scheltend, Scheit-. Ú. slova. Pulk.

359476   Úrotný Svazek: 7 Strana: 0977
Úrotný. Cf. List. fil. 1890. 176. Ú-mi slovy, totiž láním, ukázala jemu. Pulk. 137.

359477   Uroubiti Svazek: 4 Strana: 0413
Uroubiti, il, en, ení; uroubati, urub- nouti, bnul a bl, ut, utí; urubovati = usek- nouti, abhauen, abschneiden, vereiteln. — abs. Mluví nezpůsobně, co by uruboval. Hnka. —co. Hlavičky urubala, pod okénko zakopala. Sš. P. 168. — komu odkud. Urubnite umě z kyty (masa). Na Mor. a ve Slez. Šd. — co komu: hlavu, Troj., pravý palec. Dal. 26. Ruce, nohy jí urúbal, černé oči jí vylúpal. Sš. P. 165. — čím: mečem. — co kde: sosnu v horách u. Ráj.

359478   Urouhač Svazek: 4 Strana: 0414
Urouhač, e, m., der Spötter, Höhner. Jg.

359479   Urouhati Svazek: 4 Strana: 0414
Urouhati, urouhnouti, hl, utí a urouhati se, rouhati se, verspotten, höhnen. — (se) komu. Padouchové jim urouhali. Kom. Svobodným se urouhá. Hlas. — koho. L. Jg.

359480   Urouchati se Svazek: 4 Strana: 0416
Urouchati se bičem, sich satt knallen. Ostrav. Tč.

359481   Urousanec Svazek: 10 Strana: 0465
Urousanec, nce, m., nadávka. Tbz. III. 2. 85.

359482   Urousaný Svazek: 4 Strana: 0414
Urousaný; -án, a, o, bethaut. Chodi jako coura u-ná. Us. Ft.

359483   Urousaný jak Svazek: 10 Strana: 0465
Urousaný jak: jako káně. Čes. 1. XIII. 176.

359484   Urousati Svazek: 4 Strana: 0414
Urousati, porousati, bethauen. — se kde: v louce, na louce. Us., Sš. P. 151. — si co: sukničku. Er. P. 275.

359485   Úroveň Svazek: 4 Strana: 0414
Úroveň, vně, f., úrovní, n., das Niveau. Zkr.

359486   Úroveň Svazek: 7 Strana: 0977
Úroveň, Niveau, n. Brt. Vz Klonoměr. Nesnížiti branné síly státu pod ú. státu ji- ného. Nár. listy.

359487   Úroveň Svazek: 9 Strana: 0359
Úroveň, vně, f. Ú. kolejnic. Ott. XIV. 544b.

359488   Úroveň Svazek: 10 Strana: 0465
Úroveň kursovní. Nár. list. 1903. 347. 25.

359489   Urovnalosť Svazek: 4 Strana: 0414
Urovnalosť, i, f., die Abgeglichenheit. Šm.

359490   Urovnání Svazek: 4 Strana: 0414
Urovnání, n., das Ebnen, Geradmachen; Schlichten, Ordnen; porovnání, smíření, die Vergleichung, der Vergleich. Vz Urovnati. U. mezi námi se stalo. Us. U. dříví. Us.

359491   Urovnanosť Svazek: 4 Strana: 0414
Urovnanosť, i, f., U. řečnická, oratori - scher Rhythmus. Šm.

359492   Urovnanosť Svazek: 7 Strana: 0977
Urovnanosť myšlének, Schz., stilistická. Mus.

359493   Urovnaný Svazek: 4 Strana: 0414
Urovnaný; -án, a, o, geebnet, gerade ge- macht, geschlichtet, verglichen, vereinigt. — čím, Společenské poměry stávaly se urov- nanějšími zavedením psaného práva. Ddk. V. 116. — jak. Pře u-ná dle Boha. Pal. Dj. III. 3. 114.

359494   Urovnati Svazek: 4 Strana: 0414
Urovnati, urovnávati = rovným učiniti, ebnen, eben, gerad machen; srovnati, spo- řádati, schlichten, ordnen; porovnati, smí- řiti, vergleichen, ausgleichen, versöhnen. — co: cestu, mlat, Jg., rozepři (porovnati). D. U. vazbu, text, Sš. II. 20., hádku. Us. Dch. — co kde: zboží v krámě, Us., dříví ve dřevníku. Jg. — co s kým: dluh s vámi urovnám. Klat. Kterýž opak u. chtějíce s pře- dešlým pořádkem.... Sš. II. 157. — se s kým oč. Akt. m. Ferd. Jak se kdo s pa- tronem o to u. mohl. Pref. O všecky škody a útraty se u. NB. Tč. 40. Když král Ma- tyáš urovnal se o všecko všudy. Skl. I. 323. O jistou odpověď se u-li. Žer. L. I. 19. — se o čem. Vybrány jsou ze všech tří stavův osoby, aby u-ly se o nějakém návrhu. Pal. Dj. V. 2. 255. — co jak. U. co přátelským během Svěd. Kvítečka do kytky pěkně u. Us. Šd. U. se po dobrém. Pal. Dj. II. 2. 20. Chtěl za každou cenu u. rozmíšky mezi nimi. Ddk. III. 203. — jak kde. V usku- tečnění idealu toho rozdíl mezi chudstvem a bohatstvem skrze dobrovolné odříkání se bohatců zhola se urovnává. Sš. Sk. 52. — co, se mezi kým. Mezi sebou se u. = smířiti se. Ros. U-vnal spor mezi židem a farářem. Ddk. VI. 190.

359495   Urovnati. — co Svazek: 7 Strana: 0977
Urovnati. — co. U. plochu, ZČ., ob- chodní záležitosti, Hrts., různice. Šb. F. U. si vlas, myšlénky. Us. — co čím: záhon hráběmi. Us. Pdl.

359496   Urovnavadlo Svazek: 4 Strana: 0414
Urovnavadlo, a, n. U. luční, der Wiesen- hobel (ein Werkzeug, die Maulwurfhaufen auf den Wiesen wegzuschaffen und diese zu ebnen). Šm.

359497   Urovniti Svazek: 7 Strana: 0977
Urovniti, il, ěn, ění, gleich machen, -sielleu. Let. Mt. sl. V. 1. 22.

359498   Úrovňový Svazek: 8 Strana: 0448
Úrovňový přejezd silnicový; Strassen- niveauübergang. Ptrl. 23.

359499   Uroxanový Svazek: 7 Strana: 0977
Uroxanový. U. kyselina. Vz Rm. I. 594.

359500   Urozba Svazek: 7 Strana: 0977
Urozba (!), y, f. = stav šlechtický. Uvedl J. Pohl.

359501   Urozdíleti se čeho Svazek: 4 Strana: 0414
Urozdíleti se čeho, trennen, theilen. Tč.

359502   Urozeně Svazek: 4 Strana: 0414
Urozeně, edel, auf edle Art. D.

359503   Urozenec Svazek: 4 Strana: 0414
Urozenec, nce, m. = muž urozený, o -vyívrjc, der Adelige. Sš. L. 182. Atheňané se považovali za u-nce a samozemce (Aristph. Vesp. 1071. ). Sš. Sk. 208. (Hý. ). Aby jen u-nci stavu panského byli dosazováni na nejvyšší úřady zemské. Pal. Dj. II. 2. 314. Vtírali se na biskupské stolice schudlí u-nci. Sborn. velehr. I. 281.

359504   Urození Svazek: 4 Strana: 0414
Urození, n., vz Uroditi. — U. = zplo- zení, porození, das Gebären, die Geburt. Druhé u. člověka duchovnie jest. Hus II. 233. — U. = na svět přijití, das Geboren- werden, die Geburt. U. vysoké. St. skl. Aby známo bylo, že jsú v u. všeci za jedno. Arch. V. 400. — U. = rod, die Geburt. Br. Otka suchá jest znamení mého chlapího u. Dal. Chváliti nemohu tvého bláznovství, kteréž vedeš ku potupě u. svému. Pal. Dj. IV. 2. 403. — U. = postava, die Gestalt, Figur. Byl jest člověk urozením vysokým, v pleci i v těle stavem širokým. Leg. o sv. Prokopu. — U. = urozenosť, hohe Abkunft. V. U. rodu, vetchosť u-sti, u. mysli. Jel.

359505   Urození Svazek: 7 Strana: 0977
Urození = urozenosť. Každá žena má svého muže milovati a svým u-ním nadeň se nepieti. Št. Kn. Š. 100.

359506   Urozenka Svazek: 4 Strana: 0414
Urozenka, y, f. = urozená, die Adelige. Mus. II. 145.

359507   Urozenký Svazek: 7 Strana: 0977
Urozenký, zdrobn. urozený. U. pán. Slov. N. Hlsk. I. 285.

359508   Urozenost Svazek: 4 Strana: 0414
Urozenost, i, f. = vznešenosť rodu, ze- manství, der Adel, hohe Geburt. O u. a staro- žitnosť rodu se souditi. V. U-sti někoho zbaviti. D. Titul Jasnosť patří vévodům a knížatům vysokého rodu, kteří druhdy sa- mostatni byli. Ostatním přísluší titul: Jeho knížecí vznešená u., vysoce urozený kníže, knížecí milosť. Tento titul přísluší tedy kní- žatům, kteří nebyli druhdy samostatni a baronům: Jeho u., vysoce urozený a blaho- rodý svobodný pán (baron); také se říká rytířům: urozený pán. Vaše u. ! Us. Dáváme Vašim u-stem věděti, že... Arch. III. 306. U. v krčmě a v kostele neplatí. Jda. Vz Blahorodí, Urozený. — U. = šlechetnosť, der Edelmuth, die Grossmüthigkeit. Pro tvou u. tebe prosím. Háj.

359509   Urozenosť Svazek: 7 Strana: 0977
Urozenosť. Cf. Sdl. Hr. II. 224.

359510   Urozenost Svazek: 9 Strana: 0359
Urozenost. Dobré mravy, ctnosť, šle- chetnosť ukazují u. Dač. II. 80

359511   Urozenství Svazek: 10 Strana: 0465
Urozenství, n. Povýšiti někoho na u. Hrlš. Hus. 155.

359512   Urozenstvo Svazek: 4 Strana: 0414
Urozenstvo, a, n. = urození lidé, der Adel, die Adeligen. Zlob.

359513   Urozený Svazek: 4 Strana: 0414
Urozený; -zen, a, o, geboren, von Ge- burt. Otevřel oči urozeného slepce (Ježíš). ZN. U. věci, Naturalien. Na Slov. — od- kud. Kristus z panny Marie u-ný. Arch. III. 75. Dietě od dobrých rodičóv u-né. Ib. 221. — U. = z předků slovutných a slav- ných zplozený, zeman, vládyka, edel, adelig, Edelmann. V., Kom. U. pán, paní; uroze- ného stavu. D. Je z u-ného domu, lépe: z u. rodiny, rodu. Km. 1880. 318. Byla z rodu u-ho. Němc. U-né tak dobře jako neurozené za své otroky a chlapy má. Pal. Dj. III. 3. 133. Mezi u-nými pány králov- ství našeho českého s jedné a statečnými a slovutnými rytíři a panoši, zemany téhož království našeho s strany druhé. Pal. Dj. III. 3. 231. Nejsa u-ný podlé světa (kněz) chce slúti urozený. Hus I. 441. Proti pánóm a u-ným tohoto království, baronibus et nobilibus dieti regni. Arch. III. 72. Jali jsme 17 služebných, mezi nimiž jsú tři dobře u-ní. Ib. 386. Urozený pan Petr z Kravař; Ukáže-li Liška knězem zachovalým a uro- zeným vládykou, naňž Liška ukazuje, má Liška toho požiti, což ten kněz uzná. Půh. I. 230., II. 488. U-ný co třetí břevno pod lavicí (vz Sprostý). Prov. — U., titul, dá- val se každému od stavu, Edler, Wohledler, Wohledelgeboren, wohlgeboren, gestrenger, U. pane! Vysoce urozenému pánu Petrovi Vokovi z Rožmberka. Osvícené a vysoce u. kníže! V. Nejurozenější králi! Troj. U-né múdrosti a ctnosti páni milí! NB. Tč. 263. Urodzený velkomožný pán. Dbš. 86. Poruč- níky činím mocné u-né pány, Viléma... a slovutného P.... Půh. II. 276. Služba naše, urozený! Arch. IV. 409. Vz Uroze- nosť. — U. = ušlechtilý, edel. Muž obličeje spanilého a urozeného. Eus.

359514   Urozený Svazek: 7 Strana: 0977
Urozený, geboren. Věři v syna božieho, Boha pravého u-ho. Št. Kn. š. 13. — Cf. Kram. Slov.

359515   Urozený Svazek: 8 Strana: 0448
Urozený. U-ní vypovídají se z Veleslavína přes Sebeslavice do Milostic. NZ. III. 230.

359516   Urozený Svazek: 8 Strana: 0579
Urozený, titul čes. pána. Vz Tov. 40.

359517   Urozín Svazek: 10 Strana: 0465
Urozín, a, m. (!) = šlechtic. Rosa.

359518   Urozklejovati co Svazek: 4 Strana: 0415
Urozklejovati co, aufleimen. — se čeho. Na Mor. Tč.

359519   Urozličniti Svazek: 4 Strana: 0415
Urozličniti, il, ěn, ění, unterscheiden, verschieden gestalten. Rostl. 151. a.

359520   Urozmaniti Svazek: 7 Strana: 0977
Urozmaniti, il, ěn ění, vermanigfältigen. Pyp. K. 1. 111.

359521   Urozoměti Svazek: 4 Strana: 0415
Urozoměti = urozuměti, einsehen. Ž. wit. Vz Urozuměti. Mus. 1880. 123.

359522   Urozpínati Svazek: 4 Strana: 0415
Urozpínati, gänzlich aufknöpfen. — komu co, čeho. Tč.

359523   Uroztloukati čeho Svazek: 4 Strana: 0415
Uroztloukati čeho, genug zerschlagen. Mor. Tč.

359524   Urozumění Svazek: 4 Strana: 0415
Urozumění, n., das Einsehen. Jg. Vz Urozuměti.

359525   Urozumění Svazek: 10 Strana: 0465
Urozumění, n. = porozumění. Chč. S. I. lb.

359526   Urozuměti Svazek: 4 Strana: 0415
Urozuměti, ěl, ění; urozumívati, srozu- měti, verstehen, inne werden, einsehen. Ž. wit. 2. 10., 118. 99. a j. — abs. Urozumí, až ho brána potře. Smil. Urozuměl, že jest to Vladislav. Háj. Komu Kristus rozum otevře tohoto čtenie, ten urozumie. Hus II. 219. (II. 57. ). — komu, čemu. Tvému listu smy dobře u-li. Arch. II. 529. Tomu u-měv sv. Mikuláš. Pass. 37. (Hý. ). Tomu každý urozumí. Tkad., St. skl. — sobě = umysliti si, sich eines besseren besinnen. U. sobě v čas. V. — kdy. U. něčemu v čas. V. V ta doba u-mě Heli. Bj. Každé slovo Kristovo jest pravé a kterého nerozumiem, to jeho milosti porúčiem maje naději, že po smrti u-miem. Hus II. 70. — jak: po trúbě (po troubení). Dal. 25. — odkud. Druhé z toho urozumíš, že přijímání osoby velmi kazí obecné dobré. Hus III. 163. — že. List tvój radostně sem četl u-měv, že dobrého by se chtěl držeti a zlé opustiti. Arch. III. 4.

359527   Urozuměti Svazek: 7 Strana: 0977
Urozuměti. — abs. Neuvěříte-li, ne- urozumiete. Št. Kn. š. 7. — Ž. wit. 100. 2., Hom. opat. 153. a. 4. — čemu. A tu svému viděnie u-měl; Tehdy u-míš tomu slovu Pass. mus. 409., 469. Tomu lehce u-míš. 15. stol. Mnč. R. 74. U-mě tomu dobře. Alx. V. v. 162. Sprostní tomu ne- urozumějie. Št. Kn. š. 3. U-měj také sobě. Ezp. 1844. — že. Urozuměl, že je ukradl. Žvt. otc. 55. a. — Výb. I. 593 , II. 286

359528   Urozuměti čemu Svazek: 8 Strana: 0448
Urozuměti čemu. Aby člověk u-měl po- kušením. Chč. m. s. III. 28. Ani co jeho mi- lostem u-li. Chč. Mik. 449.

359529   Urozundati Svazek: 4 Strana: 0415
Urozundati, völlig auseinander legen. — co kde: peníze v hospodě. Tč.

359530   Urozvážať čeho Svazek: 4 Strana: 0415
Urozvážať čeho, verführen. Na Ostrav.

359531   Urozvíjati Svazek: 4 Strana: 0415
Urozvíjati, aus einander falten. — co, se čeho. Ostrav. Tč.

359532   Urozvírati Svazek: 4 Strana: 0415
Urozvírati, alles aufmachen. — co: dvéře. — se čeho. Us. Tč.

359533   Urozvlačovati Svazek: 4 Strana: 0415
Urozvlačovati, zereggen. — co: hrudy na poli. — se čeho. Mor. Tč.

359534   Urozvlékati Svazek: 4 Strana: 0415
Urozvlékati, ausbreiten, aus einander schleppen. — co. Us. Tč.

359535   Urozvrhovati Svazek: 4 Strana: 0415
Urozvrhovati, aus einander theilen, ver- teilen. — co, se čeho, genug v. Us. Tč.

359536   Urozžúvati Svazek: 4 Strana: 0415
Urozžúvati, rozžúti, völlig durchkauen. — co, se čeho. Na Ostrav. Tč.

359537   Urpín Svazek: 4 Strana: 0415
Urpín, a, m., vrch nade Hronem u Baň- ské Bystřice na Slov. Světz. 1880. 363. (Šd. ).

359538   Urpitný Svazek: 7 Strana: 0978
Urpitný = úrupný? Na u-tnom vrcholci Hrona. Slov. Let. Mt. sl. VI. 2. 20.

359539   Urput Svazek: 4 Strana: 0415
Urput, u, m. = urputnosť. Židé u-tem a odporem svojím znehodují se výsady a před- nosti své. Sš. Sk. 165.

359540   Urputěti Svazek: 4 Strana: 0415
Urputěti, ěl, ění = urputným se stávati, starrsinnig werden. Jg. — U. = hněvati se, zlobiti se, böse, zornig sein. — se proti komu. Ros.

359541   Urputile Svazek: 4 Strana: 0415
Urputile = urputně, starrsinnig. Scip. Bezž.

359542   Urputilec Svazek: 4 Strana: 0415
Urputilec, lce, m., der Starrkopf. D.

359543   Urputilosť Svazek: 4 Strana: 0415
Urputilosť, i, f. = urputnosť, tvrdošíjnosť

359544   Urputilý Svazek: 4 Strana: 0415
Urputilý = zavilý, tvrdošíjný, starrköpfig, starrig, stockisch, hartnäckig. U. mysl, hlava (kotrba). D.

359545   Urputilý Svazek: 7 Strana: 0978
Urputilý. Cf. List. fil. 1890. 180.

359546   Urputiti Svazek: 4 Strana: 0415
Urputiti, il, ěn, ění = urputným činiti, starrig machen. — se = urputěti, hněvati se. — se na koho, se v čem. Chtěl-liby kdo u. se v kacířství. Pal. Dj. III. 1. 217.

359547   Urputivě, urputlivě Svazek: 4 Strana: 0415
Urputivě, urputlivě = urputně, starrig, starrköpfig. Ros.

359548   Urputivosť, urputlivosť Svazek: 4 Strana: 0415
Urputivosť, urputlivosť, i, f. = urput- nosť, die Starrigkeit. Ros., Smrž.

359549   Urputivý, urputlivý Svazek: 4 Strana: 0415
Urputivý, urputlivý = urputný, star- rig, starrköpfig. Ros.

359550   Urputně Svazek: 4 Strana: 0415
Urputně = tvrdošíjně, neústupně, zavile, zapeklitě, halsstarrig, hartnäckig. U. a ne- ustupně něco zastávati; u. na svém smyslu státi. V. Tím urputněji na město naléhali. Ddk. III. 164.

359551   Urputněti Svazek: 8 Strana: 0448
Urputněti k někomu. Světz. 1895. 514. Cf. Urputěti.

359552   Urputnice Svazek: 4 Strana: 0415
Urputnice, e, f., eine Hartnäckige.

359553   Urputník Svazek: 4 Strana: 0415
Urputník, a, m., der Starrkopf. Č. Cf. Urputilec.

359554   Urputnosť Svazek: 4 Strana: 0415
Urputnosť, i, f. = tvrdošíjnosť, neustup- nosť, svémyslnosť, zatvrdilosť, zavilosť, die Halsstarrigkeit, Hartnäckigkeit. V. U. ško- dná jest. Kom.

359555   Urputný Svazek: 4 Strana: 0415
Urputný = zatvrdilý, neustupný, spurný, tvrdošíjný, zavilý, svémyslný, halsstarrig, starrköpfig, eigensinnig, hartnäckig. V. U. utiskač, Kom., právo. Knst. Člověk u-ho srdce. Dch. U. nepřítel. Ddk. II. 184. — v čem. V hádání nebývej u. Ottersd., Pr., v řeči. Us. Tč. — na čem. Nebuď na svém u. a zarytý. Br.

359556   Urputný Svazek: 7 Strana: 0978
Urputný boj, Osv., Sbn., odpor, Šmb., vůle. Sá. Muži hledů urputných. Čch. Bs. 42.

359557   Ursula Svazek: 4 Strana: 0415
Ursula, Ursula, Voršila, Uršulka, Ur- šulka, Uršila (Kuten., Arch. I. 177. ), Vor- šilka, y, f., die Ursel, lat. Ursula. Posčana Uršula (poněvadž o její svátek pršívá). Bern.

359558   Ursulinka Svazek: 4 Strana: 0415
Ursulinka, Uršulinka, y, f. = mniška z řádu sv. Ursuly, die Ursulinerin.

359559   Uršila Svazek: 9 Strana: 0463
Uršila, y, f. U. jest přechodní tvar od Uršula k Voršila. 1422. Mšín. 13.

359560   Uršula Svazek: 7 Strana: 0978
Uršula sv. Cf. Mách. 57.

359561   Uršulinský Svazek: 4 Strana: 0415
Uršulinský, Ursuliner-. U. klášter. Rk.

359562   Urť Svazek: 4 Strana: 0415
Urť, i, f. Ze včel má se ročně z každé urtě tři kr. odváděti. 1700. (Šd. ).

359563   Urtika Svazek: 4 Strana: 0415
Urtika, y, m. U. Dan. Fr., spisov. Jir. H. 1. II. 301.

359564   Urtikarie Svazek: 7 Strana: 0978
Urtikarie, vz Kopřivka, Slov. zdrav. 387.

359565   Urtinovice Svazek: 4 Strana: 0415
Urtinovice, dle Budějovice, Urtinowitz, dvůr u Lišova. PL.

359566   Urtoba Svazek: 4 Strana: 0415
Urtoba, y, f., druh pšenice. Hosp. list.

359567   Urtutiti koho Svazek: 7 Strana: 0978
Urtutiti koho = usoužiti. U Strunk. Rjšk.

359568   Urúbanina Svazek: 10 Strana: 0675
Urúbanina, y, f. = rána seknutím Brt. Sl.

359569   Urubati Svazek: 4 Strana: 0415
Urubati, abhauen. — komu čeho kolik kde. U-bám vám dřeva v lese nošu. Ostrav. Tč Cf. Uroubiti.

359570   Urubati co komu Svazek: 7 Strana: 0978
Urubati co komu: ruce. Hdk. — co čím. Urubuje zuby skřípavými pokrm. Krnd. 54.

359571   Úrubek Svazek: 4 Strana: 0415
Úrubek, bku, m. = co uroubáno, usek- nuto, uťato bylo, das Fragment, Předmět nauky byl o posvátnosti chrámu, jak z úton- kův a urobků u Marka viděti. Sš. Mr. 50. (Hý. ). Ale ješče jsem vždy některak pochy- boval nemaje za to, aby jeho nebožtíka ti kusové byli, ale nadál jsem se, že by úrob- kové byli řečí jeho a utonkové. Arch. III. 298.

359572   Urúbenina Svazek: 7 Strana: 0978
Urúbenina, y, f., Hauwuude, f. Slez. Šd.

359573   Urúbiti Svazek: 4 Strana: 0415
Urúbiti, vz Uroubiti.

359574   Urúbiti Svazek: 7 Strana: 0978
Urúbiti. U-li o těch Manichejských. Krnd. 90.

359575   Urúbiti Svazek: 10 Strana: 0465
Urúbiti = uroubiti. — co komu. Pravý palec mu u-bili. Dal. C. M. 14. 11.

359576   Urubnouti Svazek: 4 Strana: 0415
Urubnouti, vz Uroubiti.

359577   Urubu Svazek: 7 Strana: 0978
Urubu, sup. Brm. II. 2. 54.

359578   Urubú Svazek: 10 Strana: 0465
Urubú = brazilský sup. Zvon V. 600.

359579   Uručení Svazek: 4 Strana: 0415
Uručení, n., die Verbürgung, Sicherstel- lung. Neb ižádný poručník bez u. v cizí při nezdá se hodný býti. CJB. 385. Uručení statku sirotčího od držiteluov; U. komor- níka, k čemu se vztahovalo. Vz Zř. zem. Jir. F. 11., 25., G. 26. U. statku sirotčího dědinami. Vz ib. I. 53,

359580   Uručený Svazek: 4 Strana: 0416
Uručený; -en, a, o, verbürgt, sicherge- stellt. U. věc. J. tr. A což tuto vypovie- dáme, to aby sobě pod základy mezi nimi uručenými držali obostranně. Arch. II. 293. Aby se spolu pokojně zachovali a to pod týmž základem, jakož jsú uručeni. Ib. IV. 322. Jan Škola farář z Pšova uničen pod 10 kop. se postaviti. Jdn. 79. — proti komu. Proti němu že jsú všichni u-ni. NB. Tč. 151.

359581   Uručiti Svazek: 4 Strana: 0416
Uručiti, il, en, ení; urukovati, uručovati = rukojměmi n. základem zjistiti, Bürgschaft leisten, verbürgen, sicherstellen; rukojmím býti, für Jemanden bürgen, Bürgschaft lei- sten; zavázati, ujistiti sobě, verbinden, sich versichern. Jg. — abs. Ti, kteří k men- šímu soudu pohánějí z 10 hřiven bez lotu, nemají urukovati. Vl. zř. 44. Tehdy povinen bude muž její uručiti. Zř. F. I. T. VII. Uručiti povinen jest, kdo z větší summy pohání, nežli sám má. Zř. zem. Jir. C. 24. U. byli povinni neusedli a přespolní. Vz Zř. zem. Jir. B. 47. Žalobník má u. Vš. Jir. 63. Pakliby sirotci byli a ona (vdova) s nimi se živiti chtěla, má jí to příno býti, když uručí, aby jim i sobě statku nemrhala. 1525. Chce-li toho prázden býti, nechť najprv do- koná, což jest uručil. NB. Tč. 259. — co, koho. Dal listinu řádně u. Sych. U. něco. Aug. 7. Vz Rukojmě. Tehdy jest fojt přišel s konšely, aby Javorníčka uničili. NB. Tč. 93. — co na jak dlouho. I našla jemu dědina, aby jemu 10 zl. dali; i u-li jemu to do dvú nedělí. NB. Tč. 128. proč proti komu. Žádný pohnaný proti póvodu urukovati pro škody nemá. Vš. Jir. 69. — (co) komu. Arch. II. 292. U. právu (když žalobník jisté peníze složiti musí pro jistotu práva a pro škody). Otec statku dětí svých po komkoli jim přišlého chtěl-liby v spra- vování a v užívám vzíti, ten jim uruč. Kol. 66. Poručník sirotkům uruč. Vl. zř. 460., Jg. Já jsem mu to uručil. Ros. Peníze někomu u. Bern. U. někomu něco něčím. J. tr. pro co. Kdo pohání, pro škody uruč. Boč. Pro škody a náklady u., die Kosten ver- bürgen. J. tr. — co mezi kým jak. Pokoj mezi stranami uničen pod pokutou 14 tisíc. V. — co, koho čím, kým. Kým mi chceš tu smlouvu u. ? Tur. kr. Rukojmím co u. D., Pref. Nejsú-li bohatí, uručte dobrými rukojměmi všecku rudu. CJB. 357. U. ně- komu něco něčím. J. tr. Druhá strana ne- majíc kým u.; Jakož sú sobě s uobú stranú přátely uničili a jistotu učinili; A to jest u-čil kněz Jindřich tak učiniti těmito oso- bami; To jest u-čil pan Vilém těmito ru- kojměmi. Arch. I. 229., 413., IV. 195. (Šd. ). Leč nám u-čí dobrým člověkem. NB. Tč. 139. U-čil Matějem kovářem ty peníze Mar- tin. NB. Tč. 259. Právo dědinné u. lidmi v té dědině. Tov. 107. — zač: za držení smlouvy. J. tr. — za koho čím. Já jsem ho n. za něho mým celým statkem uničil (zaručil). Ros. Urukovati se nemělo za mor- déře, loupežníka a psance. Vz Zř. zem. Jir. R. 29. — nač. Císař prvé uničil na zdržení (té smlouvy), potom napomenul i krále, aby uručil. Tur. kr. z čeho. Kdož pohání z vice nežli sám má, ze škod má u. Nál. 212. Kdož pohání na zemi nemaje, má pro škody u. Nál. 212. — oč. Osoba přespolní domácímu, chtě ho viniti, o škody uruč. Kol. 13. — jak. Kdož pak kterým měst- ským neb sedlským člověkem chce jist býti, má jej pod základem u. Tov. 112. U. něco pod slušný základ. Vl. zř. 437. A oni jsú u-li pod 52 hřivnami, že to naň chtie do- vésti; Že jsú sě oni toho dluhu jistci udě- lati a jemu ten dluh v hotové penieze u. moseli; A oni pojiali jsú jej a vedli do jeho domu a u-li nás v pokoj. NB. Tč. 91., 265., 274. Kdožby koho zabil a měl toho jakou výmluvu, volaje se na právo, má u. pod slušný základ (mit einem Pfande sicher- stellen), aby ku právu dostál. VI. zř. 437. k čemu (oč). U-ni jsou k dostání práva za Duchka z Hostivice od kněze Jana: Jan Bakalář soukeník z Nového města, Jiřík Sklenář o 10 kop. Jdn. 76. Ku kterémus purkrechtu u-čil mlynáři o tu hřivnu? NB. Tč. 152. U. k dosti učinění smlouvě, die Einhaltung des Vertrages verbürgen. J. tr. — že. Aby poručník u-čil, že pán jeho, což on vede, přijme. CJB. 381. — se za koho. Ktož nechce práce zbýti, uruč se za druhého. Prov. Smil., Mus., Č. M. 346.

359582   Uručiti Svazek: 7 Strana: 0978
Uručiti. Cf. Zř. zem. 701., Bart. 115. — co jak: skrze konšely. Let. 107.

359583   Urufiati se v Svazek: 4 Strana: 0416
Urufiati se v hospodě, randalieren. Na Ostrav. Tč.

359584   Urúhati se proti komu Svazek: 4 Strana: 0416
Urúhati se proti komu, freveln. Vz Rouhati se, Urouhati. Mor. Tč.

359585   Urukování Svazek: 4 Strana: 0416
Urukování, n. = uručení. Beze všeho u. Vš. Jir. 54.

359586   Urukování Svazek: 7 Strana: 0978
Urukování. Cf. Cor. jur. IV. 3. 1. 444., IV. 3. 2. 447.

359587   Urukovati Svazek: 4 Strana: 0416
Urukovati = uručiti.

359588   Uruměniti Svazek: 4 Strana: 0416
Uruměniti, il, ěn, ění, vz Ruměniti. L.

359589   Urumovati Svazek: 4 Strana: 0416
Urumovati, abraumen, Schutt wegführen. Ros.

359590   Uruntovati Svazek: 4 Strana: 0416
Uruntovati, zerschlagen. — co kde: vůz na špatné cestě. Ostrav. — se na koho, satt lärmen. koho, lärmend wek- ken. Ostrav. Tč.

359591   Úrupně Svazek: 7 Strana: 0978
Úrupně, vz Úrupný. Ale vždy proto ú. své věci předse vedú chtiece, by jich všichni poslúchali. Krnd. 6, — Svú věc ú. (laudabiliter) vediechu. Kat 1633. Cf. List. fil. 1890. 175.

359592   Úrupnosť Svazek: 4 Strana: 0416
Úrupnosť, i, f., die Steilheit, Schroffheit. Ú. skály. Vz Úrupný. — Ú. = zarytosť, ur- putnosť, vzdora, die Hartnäckigkeit, Hals- starrigkeit, der Trotz. Potru pýchu u-sti vaší, superbiam duritiei vestrae. BO. Jimiž (divy) u. a bohovzdornosť Faraonova se roz- jitřila; Bylo potřeba na to ukázati proti ú-sti a urputnosti židů; Že náčelníci židů zaryté a speklené ú-sti a zatvrzelosti ne- ostanou. Sš. I. 102., J. 97. (Hý. ). Lidé, jenž pro ú. mysli své musili hrozbami k vypl- ňování předpisů Božích doháněni býti. Sš. II. 51. Ú. těla jest možnosť ctnosti, rigor carnis est valetudo virtutis. Trakt. 15. stol.

359593   Úrupný Svazek: 4 Strana: 0416
Úrupný = příkrý, steil. Ú. hora. Rk. David utiekáše na úrupné a vysoké skále. Trakt. 15. stol. Hory ú-pné a vysoké. Ib. Sinaj jest ú. hora v Arabii. Sš. II. 51. — Ú., hartnäckig, halsstarrig, trotzig. V ú ém životě, in rigida vita. Zrc. moudr. Lidé v městě tom jsú ú-ni. BO. Oni (židé) tvrdo- čelní a ú-pni zůstali; Pán kárá povahu je- jich ú-pnou. Sš. Sk. 87., L. 62. (Hý. ). Byl Achalaus neméně ukruten a ú-pen než otec jeho. Sš. I. 37.

359594   Urúsati Svazek: 4 Strana: 0417
Urúsati = urousati.

359595   Urůsti Svazek: 4 Strana: 0417
Urůsti, urostu, urosti, stl, stění; urostati, aufwachsen. — abs. Ten strom pěkně urostl (vyrostl). Ros. — (se) čemu kdy. U. ka- bátu, Us., metle, entwachsen. Chlapec přes tu zimu urostl těm šatům, urostl se té ka- zajce. Us. Č. Měkota za nějaký čas všechna uroste (travou zaroste). U Rychn. Ntk. — pro koho. Už jsem já urůstla ale ne pro tebe. Čes. mor. ps. 194. — kde. Urostly na ní tři růže, žáden jich trhat nemůže. Sš. P. 116. Urůstalo na jabloni vrboví. Kos. Ol. I. 71. — odkud. Z jabřadky uroste ratolesť, z ratolesti haluz či větev, z větve koňár. Pk. Urůstá pak z něho literatura, Kos. 01. I. 36.

359596   Uruš Svazek: 4 Strana: 0417
Uruš, e, m., Uresch, ves u Vyššího Brodu.

359597   Urušati Svazek: 4 Strana: 0417
Urušati, aufrühren. — koho z čeho: dítě ze spánku. — se, sich rühren, uky- sati. — kde. Těsto v teple hned se urušá Na Ostrav. Tč.

359598   Uruzgati Svazek: 4 Strana: 0417
Uruzgati = ruzgou ubiti, durchpeitschen. Na Ostrav. Tč.

359599   Urůzniti Svazek: 4 Strana: 0417
Urůzniti, il, ěn, ění = něčeho, co na různo šlo, díl ustraniti, abseitigen. — co. Ros.

359600   Uružditi se Svazek: 4 Strana: 0417
Uružditi se = zbrchati se, sich belauben, zum Gestrüppe heraufwachsen. Na Slov. Tč.

359601   Urva Svazek: 4 Strana: 0417
Urva, y, f. = spěch, die Hast. Na urvu na spěch, na kvap. U Opav. Klš.

359602   Urva Svazek: 10 Strana: 0465
Urva, y, f. = ulomený balvan. Sbor. slov. 1901 37. Pokraj urvy. Msn. II. 210.

359603   Urvac se na koho Svazek: 9 Strana: 0359
Urvac se na koho = osopití se. Slez. Lor. 80.

359604   Urvač Svazek: 4 Strana: 0417
Urvač, e, m., der Abraffer. Bern.

359605   Urval Svazek: 7 Strana: 0978
Urval, a, m. = urvalec. Val. Slavč. 99.

359606   Urvalec Svazek: 4 Strana: 0417
Urvalec, lce, m. = šibeničník, který se ši- benice se urval, Galgenvogel, m. L. — U. = urvalý, hrubý, zlotřilý člověk, rozpustilý kluk, der Raufbold, Grobian, Flegel, ruch- loser Mensch. Jg., Skd., Vck., Šd., Pk., Ros. Alanec— urvalec, neposeda, místa ne- zahřeje a jen vždy hop, hop! Č. M. 478. Štyry kozy, pjáty cap, kdo vyskoči, budě chlap; a já taký urvalec, čo vyskoči na palec. Sl. ps. — U. = nemanželské dítě, uneheliches Kind. Na Mor. Šd.

359607   Urvalehrozný Svazek: 4 Strana: 0417
Urvalehrozný. U. sražení, avíom? alvL Vký.

359608   Urválek Svazek: 4 Strana: 0417
Urválek, lka, m., osob. jm. Šd.

359609   Urvalosť Svazek: 4 Strana: 0417
Urvalosť, i, f., die Verruchtheit. Us., Kos Ol. I. 244.

359610   Urvalosť Svazek: 7 Strana: 0978
Urvalosť = urputnosť. Brt. D. 282.

359611   Urvalství, n Svazek: 4 Strana: 0417
Urvalství, n., die Usurpation. Šm.

359612   Urvalý Svazek: 4 Strana: 0417
Urvalý = čtverácký, šibalský, verrucht, durchtrieben; ve Slez. = urputný. Šd. U. lotr (v lotrovských činech vycvičený), Ros., hříšník, blázen. D. U. člověk = urvalec. Us. Škd.

359613   Urvaně Svazek: 10 Strana: 0465
Urvaně. S hrůzou, u. oznamovali. Jrsk. Pov. 231.

359614   Urvání Svazek: 4 Strana: 0417
Urvání, n., die Entreissung. U. člověka ze řady živých. Dch.

359615   Urvání Svazek: 10 Strana: 0465
Urvání, n. = tahání. Za vlasy u. Zvon IV. 130.

359616   Urvaný Svazek: 4 Strana: 0417
Urvaný; -án, a, o, abge-, entrissen, weg- gerafft, usurpirt, Dch. — U. = kdo má prů- trž. Na Ostrav. Tč.

359617   Urvatel Svazek: 4 Strana: 0417
Urvatel, e, m, der Usurpator. Šm.

359618   Urvati Svazek: 4 Strana: 0417
Urvati, urvu, al, án, ání; urývati, urvá- vati = rvaním odtrhnouti, ab-, wegreissen, abraffen; uprati, abpügeln. — co, koho: vládu, úlohu, Dch, ovoce. Ráj. Co jeden (jen) urvala. Sš. P. 196. On ho urval (upral). Ros. Dy jo te ruže urvjem (kdy já tu růži urvu), musim być tvoja. Brt. P. 151. — koho kam: v leb. — co odkud: kámen ze (se) skály, od skály. Us. Och dalas mi ju, dala, vršek z ní's urvala. Sš. P. 373. — čím: pakou. — se, co kde. Nedá se na něm nic u. Sych. Uvinul se po jablůnce, urval jabko na halúzce. Sš. P. 38. Ptáci mezi sebou se urvali. Jg. — co komu. Smrť nám jej urvala. Us. Dch. Byl pávek, byl maly, ale ušlechcily a urval tam Mari- jance fortušek červený. Sš. P. 381. — se odkud. Pes se urval s řetězu. Us. Tč. — se na koho, losgehen, ihn anfahren. Us. Mtl.

359619   Urvati se Svazek: 10 Strana: 0465
Urvati se = odtrhnouti se. Kráva se urvala. Čes. 1. XIII. 154.

359620   Urvavý Svazek: 4 Strana: 0417
Urvavý, streitsüchtig. Na Ostrav. Tč.

359621   Urvisko Svazek: 4 Strana: 0417
Urvisko, a, n, der Abbruch, Abriss, die Erdlavine. Šm.

359622   Urvo Svazek: 7 Strana: 0978
Urvo, adv. Bylo to na u. (na honem, na kvap, na rychlo, bez dlouhých příprav), ku př. sdavky. Slez. Šd., Brt. D. 282.

359623   Uryáš Svazek: 4 Strana: 0417
Uryáš, e, m. Vz Uriášův.

359624   Urycati Svazek: 4 Strana: 0417
Urycati, uryčnouti = utrhnouti. U Bruš- perka. Mtl.

359625   Uryčeti se Svazek: 4 Strana: 0417
Uryčeti se = ukričeti se, genug plärren, brüllen. Krávy se u-ly, byly hladny. Tč. — po kom. Dítě u-lo se po matce. Na Ostrav.

359626   Úryh Svazek: 7 Strana: 0978
Úryh, u, m. Veď toho tam majú do úryhu. Slov. Mt. S. I. 98.

359627   Úryh Svazek: 9 Strana: 0359
Úryh, u, m. = dáveni. Zát. Př. 293b. Jie (jí), do úryhu. Ib. 72b.

359628   Urýhati Svazek: 4 Strana: 0417
Urýhati, furchen. — co. Déšť všecky trnky urýhal. — se čím. Kůra stářím se urýhá. Na Mor. Tč.

359629   Urychleně Svazek: 4 Strana: 0417
Urychleně, beschleunigt, geschwind, schnell. Us. Hdk. U. hráti. Us.

359630   Urychlení Svazek: 7 Strana: 0978
Urychlení, n,, Beschleunigung, f. U. po- hybu. Us.

359631   Urychlenosť Svazek: 4 Strana: 0417
Urychlenosť, i, f., die Beschleunigung. Dch.

359632   Urychlený Svazek: 4 Strana: 0417
Urychlený; -en, a, o, beschleunigt. U. tempo. Us. Dch.

359633   Urychliti Svazek: 4 Strana: 0417
Urychliti, il, en, ení, beschleunigen. — co: něčí smrť, Us., nějakou věc. J. tr. — s inft. Urychlil jíti. Us. — čeho: kroků, šp. m.: kroky. Brt.

359634   Urychliti co jak Svazek: 7 Strana: 0978
Urychliti co jak. U-la krok v takové míře, že . . . Sá.

359635   Urylový Svazek: 4 Strana: 0417
Urylový U. kyselina, Urylsäure. Nz.

359636   Urynouti Svazek: 4 Strana: 0417
Urynouti, nul, ut, utí = uryti. — čeho kam. Rád by naň břehu u-nul. Hnka. Vz Uryti. — U. = uřinouti, wegrinnen. Tč.

359637   Urynouti se Svazek: 7 Strana: 0978
Urynouti se = sesouti, sesypati se, ein- fallen, einstürzen. Uryne se to s tebou. Val. Vck.

359638   Úryp, u Svazek: 4 Strana: 0417
Úryp, u, m., das Abstechen mit dem Grab- scheite. Dch.

359639   Úrypek Svazek: 4 Strana: 0417
Úrypek, pku, m. = úryp. Dch.

359640   Urýpnouti Svazek: 4 Strana: 0417
Urýpnouti, pnul a pl, ut, utí; urýpati, urypovati, wegwühlen, wegstechen, weg- reissen. — co čím: kus země rýčem. — čeho: ten toho urýpl (neurčitou měrou). Us. — co odkud: kus kůry se stromu no- žem u. Us.

359641   Urýpnutý Svazek: 4 Strana: 0417
Urýpnutý; -ut, a, o, mit dem Grabscheit etc. abgestochen. Us. Šd.

359642   Úrypný Svazek: 4 Strana: 0417
Úrypný, schneidig. U. mráz. Na Ostrav. Tč.

359643   Úrys Svazek: 7 Strana: 0978
Úrys, u, m. = nárys, Contour, f. Let. Mt. sl. V. I. 18.

359644   Uryšenosť Svazek: 4 Strana: 0417
Uryšenosť, i, f., uryšení, n., die Erhit- zung vom Laufen.

359645   Uryšený Svazek: 4 Strana: 0417
Uryšený; -šen, a, o = až do potu uhnaný, unavený, abgejagt, müde, erhitzt. Ros.

359646   Uryšiti Svazek: 4 Strana: 0417
Uryšiti, il, en, ení; uryšovati = do upo- cení hnáti, abäschen, bis zur Erhitzung treiben. — koho: koně. Ros. — se. Ros.

359647   Úryt Svazek: 8 Strana: 0448
Úryt, u, m. = dáveni. Slov. Zátur.

359648   Uryti Svazek: 4 Strana: 0417
Uryti, uryji, ryj, yl, yt, ytí; urývati = odryti, rytím odděliti, urýpnouti, utrhnouti, abstechen; vyryti, zrýti, aufstechen. — co: kus drnu uryl, Jg., obraz. Jg. — co komu. Dyž pryč odcházela, otci hlavu strhla, ma- coše uryla. Sš. P. 161. — čeho čím. Ten toho za den rýčem uryl! Us. — se kdy. Země po dešti se urývá (trhá). Ostrav. Tč.

359649   Uryti Svazek: 8 Strana: 0448
Uryti. Ten urývá — upaluje, utíká. Rovné. Phľd. 1895. 495.

359650   Urývati Svazek: 4 Strana: 0418
Urývati, vz Uryti.

359651   Úryvečnosť Svazek: 7 Strana: 0978
Úryvečnosť, i, f., fragmentarisches We- sen. Známy jsou ze 16. stol. ještě některé jiné kroniky hlaholské, jež ú-stí svou po- dobají se srbským letopisům. Pyp. K. I. 144.

359652   Úryvečný Svazek: 4 Strana: 0418
Úryvečný, fragmentarisch, rhapsodisch. Způsobem ú-čným, zlomkovitým něco vy- pravovati. Us. Dch.

359653   Úryvek Svazek: 4 Strana: 0418
Úryvek, vku, m. = urvání, rvání, das Abreissen. — Ú.. co urváno, die Skizze, das Bruchstück, Fragment, die Rhapsodie, Us. Šd. Ú. moravskočeské kroniky; Tak zvané Menseovy ú-ky spadají mezi 1026. a 1062.; Předčítání ú-ků z evangelií. Ddk. IV. 119., 123., 291. (Tč. )

359654   Úryvkář Svazek: 7 Strana: 0978
Úryvkář, e, m., Fragmentist, m. Dk. Poet. 189.

359655   Úryvkovitě Svazek: 7 Strana: 0978
Úryvkovitě, fragmentarisch. Ú. vypra- vovati. Us. Pdl.

359656   Úryvkovitosť Svazek: 7 Strana: 0978
Úryvkovitosť, i, f. = úryvečnosť. Us. Pdl.

359657   Úryvkovitý Svazek: 7 Strana: 0978
Úryvkovitý = úryvečný. Mour.

359658   Úryvkovitý Svazek: 10 Strana: 0465
Úryvkovitý děj, popěvek. Lit. I. 780, Tbz. V. 6. 217.

359659   Úryvný Svazek: 7 Strana: 0978
Úryvný = úryvečný. Dch.

359660   Uryžovati Svazek: 4 Strana: 0418
Uryžovati = ryže udělati, kantig machen. — co: stůl, dřevo. Na Ostrav. Tč.

359661   Urzati Svazek: 4 Strana: 0418
Urzati, wiehern. Kůň urzá. Na Ostrav. Tč. — U., urezavěti, rosten. — kde. Ve vodě železo urzá. Na Ostrav. Tč.

359662   Urzavěti Svazek: 4 Strana: 0418
Urzavěti, uryzavěti, verrosten. Na Ostrav. Tč.

359663   Úřad Svazek: 4 Strana: 0400
Úřad (ouřad, vz Ú v náslotví), u, úřadek, dku, úřadeček, čku, m. Ú. = moc řádu n. povinnosti k držení někomu svěřená, povo- lání k držení řádu, povinnosť, služba, das Amt, die Pflicht, Verrichtung, Stelle, der Dienst, Posten. Jg. Ú. v širším smyslu = plnomocenství a spolu i povinnosť, vzne- šené od vyšší osoby neb moci k vykoná- vání určitých prací; v užším smyslu soubor služeb vložených na někoho od státu k do- cílení veřejných účelů. S. N. II královský, městský, Ros., slavný, Har., důstojný, V., prázdný n. uprázdněný n. nedosazený. D., krajský, nejvyšší soudní dvorský, důcho- denský (důchod), čtveropanský, šestipanský, desítipanský, purkrabský, potravní, zbro- jenský (zbrojnictví), dotazný, vrchní, obro- čenský, šrotovní, D. (Jg. ), soukromý, ve- řejný; politický (místodržitelství, krajský, okresní), soudní, policejní, čestný atd., S. N., zádušní, vyšší, vrchní, nižší, doptávací, Us., přenosní (delegovaný), schovací (Depositen-), celní, dědičný, výběrčí, finanční, fiskalní, rybní, porybní (Fisch-), porybenský (pory- benství, 1660. ), celní komercialní, Kommer- cialzollamt, s platem (besoldetes A. ), laza- retní, Lazareth-, prostřední, Mittel-, stoliční, Stuhlbehörde, knihovní (veřejných knih, Ta- bularbehörde), ústřední (Centralstelle), dvor- ský (Hof-), dvorní výplatní úřad (Hofzahl-), trestní, lesní, lesnický, vojenský, hlavní, ve- dlejší, dvorský, právní, komorní, obroční n. obročnický, kostelní, zemský, učitelský, celní na čáře, podřízený, podkomořský, místní, listů průvodních, poštovní, vládní, říšský, důchodní, přehledací (Revisions-), soudcovský, solní (nad solí), lodní, námoř- ský, ú. bezpečnosti, představený, dostavo vací n. dostavující (Stellungs-), kolkovní, taxovní, dalekopisní, telegrafický, umrlčí, hospodářský, k vyjednávání pozůstalosti (Verlassenschaftsabhandlungsbehörde), poru- čenský, sirotčí, hor viničných, výplatní, příslušný, zatímní (provisorní), J. tr., odev- zdávací, Abgabs-, upravovací, Adjustier-, správní, Administrations-, poukazující n. poukázky dávající, pivní, popisný, opatro- vancův, výpravný, dotazný (dotazovna), po- mezní celní, pomocný, loterní, tržný, nad měrami, mincovní, místní, patrimonialní, uby- tovací, státní, berničný, důchodkový, poplat- kový, opatrovací (Verpflegs-) prodávací (Ver- schleiss, - ), poručenský, výplatný, civilní, sta- vební, Šp., ke sbírání psaní (sbírka psaní. Ml. ), J. tr., lovčí, lovcovský (Jägermeister- amt), Šp., úřad k obstarávání míst služeb- ních (místa obstarávací), podací (Aufgabe-), zástavní (Pfandleihe-), cejchovní (Aich-). Dch. Ú. vojenský: kassovní, obecný vojen- ský výplatný ú. ve Vídni, zatínaná voj. po- kladnice, zemská hlavní pokladnice, berniční a sběrací kasa, polní operační pokladnice, velitelství doplňovacího okresu; pevnostní, srubní velitelství; místní velitelství, vojen- ský soud; brigadní, divisní velitelství; sta- vební vojenský; dělostřelecký (generalní dě- lostřelecké dozorství, dělostřelecké ředitel- ství); vojensko-zdravotní úřad. Rf. Cf. S. N. v článku: Vojsko. Čsk. Úřad duchovní, světský; duchovní: farní, konsistoř; svět- ský: vojenský, státní, zemský, obecní; státní: a) politický (vz na hoře), b) soudní (okresní a krajští soudové, zemský úřad soudní, vrchní zemský soud), vz Soud; c) finanční (berniční, okresní finanční direkce, zemské finanční ředitelstvo, ú. celní); obecní (ú. představeného obce a městský, okresní zastupitelstvo, zemský výbor). Pt. Ú. pod- řízený má titul: c. k. slavný, veleslavný. Vz Ministerstvo, Místodržitelství, Soud, Ge- neralní velitelství, Finanční ředitelství, Titul, Zříz. zem. Jir. 480. (index). Žádosť úřadu, dychtění po ú-dech; chtivý ú-du, dychtící po úřadech; tvůj ú. jest; k tvému úřadu náleží (tvá jest povinnosť); na ú. koho vsa- diti, posaditi, dosaditi; ú. na koho vzložiti, vstrčiti; úřad komu poručiti, dáti, svěřiti; k ú-du komu dopomoci; k ú-du přijíti, po- výšenu býti; nad úřadem nějakým ustano- ven býti; ú-du dojíti; ú. spravovati; biskup- ský ů. na sobě nésti; ú. na se vzíti; s ú-du koho složiti; ú-du koho zbaviti; z úřadu vypadnouti; s úřadu svrženu býti; o úřad připraviti; ú. odníti; ú-du sprostiti; úřadu odjetí, zbavení; s ú-du složení; z moci ú-du svého něco učiniti; tvůj ú. to s sebou nese, přináší, tomu chce; k ú-du někoho připu- stiti. V. K ú-du koho povolati; ú. přijíti, konati, říditi, vésti; ú-du dosti činiti; ú-du svého hleděti; na úřadě býti; úřad míti; v moci a ú-dě býti; přední ú. míti; ú. na sobě míti; na úřadě seděti. Ros. Na úřad číhati; ú. vyběhati, vylouditi; ú-du někoho představiti; ú. zadati; ú. s věrností zastati, zastávati (vz doleji); v úřadě svém pochy- biti, poblouditi, přehlídnouti; úřad tvůj tě k tomu zavazuje. D. Ú. s sebe složiti; ú-du se vzdáti, ú. vzdáti. J. tr. Vzali mu ú. (ose- kali mu brky). Mus. Kdo úřadu nemá (sou- kromý). Jel. Ú. vykonávati, systemisovati (spořádati), na jiné místo přenésti, někomu svěřiti, skutečně (definitivně) osaditi, J. tr., odevzdati, upraviti, ztratiti, ujati, zastupo- vati, někomu propůjčiti, svěřiti; na úřad nastoupiti, do úřadu choditi. Šp. Tajnosť úřadu (úřední); vedení, sídlo, J. tr., správa, spravování, odevzdání, ztráta, nález, sku- tečné osazení, představený úřadu, ujetí se ú-du. Šp. Žádati pomoci od ú-du n. úřadu za pomoc; ustoupiti z ú-du, odstoupiti od úřadu; tříti se, vtírati se v ú.; uvésti ně- koho v ú., na ú.; odsaditi někoho od ú-du; propustiti, sesaditi někoho z ú-du; podati něco k ú-du; uvésti někoho na ú. 1., 2., 3. stolice; svého úřadu si hleděti; pozvání (Ruf) na úřad přijati; dopisování sobě úřadův; s úřadu někoho na čas odsaditi (suspendovati); někoho z ú-du vytisknouti; z ú-du, z povinnosti ú-du (úřední) něco vy- konati; někoho k ú-du přikázati, odkázati. J. tr. Uvázati se v úřad; naučení pro úřad (návod k úřadování); zástupce v ú-dě; sa- diti, usaditi někoho na úřad; způsobilosť k ú-du; z ú-du vystoupiti; povýšenu býti v úřad; povýšiti koho v úřadě; postaven býti v ú-dě; odříci se ú-du; dopis k ú-du; přizpůsobiti se k ú-du; posloupnosť v ú-dě; řízení z povinnosti ú-du; odvolati se k vyš- šímu úřadu; spravovati ú. svůj k obecné spokojenosti. Šp. Úřad na sobě míti; býti, postaven býti v úřadě; víru míti v příčině svého úřadu; svědkové od ú-du; dosaditi, usaditi někoho na ú.; volati k ú-du o po- pomoc; v příčině některé věci říditi se dle úřadu (das Amt handeln); vyloučiti někoho od (z) ú-du; vyvrci koho z úřadu; postou- piti v úřad; postoupení, povýšení v ú-dě; oznámení od ú-du; výkon úřadu komorního neb komorní správy; uvedení na ú., v ú., die Installation, Investitur, Einweisung. J. tr. Jednání s ú-dy; ú. svůj dobře vésti; úřad obejíti, minouti. Dch. Jsem s ten úřad. Us. Cyrus od toho nebyl, aby toho ú-du k sobě neměl přijíti. Abr. z G. Úräd stavät, úrädy prestavovať (ustanovovati). Slov. Osoby sta- rožitné a často v úřadech bývalé (versati). Pam. Val. Mez. 180. Ú. do dalšího nařízení na sobě podržeti. Žer. Nynější úředníci do- tud, dokudž ú-dy své na sobě držeti budou, v to se nepotahují. Zř. F. I. Pastorščí úřadé na vojnu vás dajú. Sš. P. 572. Cizinci, jimž byl i ú-dy župní svěřil; Praha ve 12. věku měla veřejný váhový úřad; Dvorní ú-dy za krále Vladislava dospěly podlé vzoru ně- meckého k svému úplnému vývinu. Ddk. II. 391., IV. 146., 208. (Tč. ). Netoliko s uvá- žením a radou pána gruntu ale i také úřadu horního. Nar. o h. a k. Jestližeby chtěli na který úřad městský jeho osaditi. Václ. III. Purkrabie pražský, když kam s úřadem (= úřadně) jede, ten má právo věrdunk vzíti. O. z D. Když ú. hejtmanský s něho sňat byl; Když již k soudu jel, aby v ten úřad uveden byl a k němu přísahu učinil; Psaní, kterým král naň vzkládá ú. komor- nický; Abychom týž ú. dosadili. Žer. Aby na ten čas do dalšího nařízení týž úřad na sobě podržel a jej spravoval. Žer. f. 14. Jemu ú. fojtstvie k spravování poručen byl; Přísežní rady naše staré, kteří jsú v ten čas ú. spravovali; Máte z ú-du svého (von Amtswegen) tomu sirotku správce a ochrance dáti; Poněvadž jemu ten ú. nebyl poručen a na to nebyl od žádného usazen. NB. Tč. 29., 83., 207., 244. Nevprošují ani nevkupují se v úřady. Vš. To naň z ú-du jeho sluší (na písaře). Vš. 75. O úřednících a úřadu desk v z Vš. Jir. 159. Dávej takovým ú-dy. Smil v. 1296. Ktož sě kolivěk odvolá od menšího ú-du na pány; Glejt Zdýnce polo- žil v ú-du; Jsem na to plným ú-dem zve- dena; Což mi jsú menší ú. našli za právo; Ú-du odbývati; Na ú-dě kázali jsú přísuď vymazati; Peníze u ú-du položiti. Půh. I. 263., 265., II. 43., 180., 164., 521., 561. (Tč. ). Pro svój zisk ten úřad povede. St. N. 95. Uvésti koho v celé působení ú-du apoštol- ského; Někoho v mezech ú-du zahrnouti; Veškerý úřad apoštolský k tomu ho vede, aby...; Aby jim muži hodní v jich úřad nastoupili; Ú-du apoštolského bezprostředně ode Krista a od Boha přiučasten byl; Aniž bych věrně ú-du svého nekonal; Pavel ú. svůj neodvisle od nich vedl; Ú. biskupský vésti; Na výši úřadu svého býti; úřadu v církvi užívati, ein Amt versehen; Kterak k tomu úřadu vychován byl; Slovy těmi ukazuje Pán původ a počátek ú-du svého nyní započatého; Úřad na někoho složiti; Účel ú-du toho vytýká se slovy; Úřad pří- pravčí pro Krista; Veřejný úřad učitelský Páně; Jménem bratr se stejnosť aneb aspoň podobnosť ú-du vytýká. Sš. I. 3., 22., 23., 143., II. 7., 12., 16., Sk. 139., 176., L. 1., 4., 60., J. 17., 59., 207. (Tč. ). Z ú-du svého poručím, aby... (von Amtswegen). Brt. S. 136. Kristus k ú-du svému jest zřízen; Ú. konati, povinnosti ú-du svého konati; Na- pomíná k věrnému konání úřadu; Pilný svého úřadu. BR. II. 1., 13. b., 17. a, 20., 42. (Šd. ). Ten úřad dobře plnil. Pass. mus. 280. Kážeš-li mi ty z svého ú-du, tehdy já přiložím. Arch. I. 179. Ukazuje, že ne sám od sebe, ale jsa od Krista povolán k tomu úřadu šel. BR. II. 708. Radiece se, kterak by je s úřadu strčili; A ten každý mělby ú-du zbaven býti, kdož se v ně trou. Arch. III. 238., IV. 448. Já jsem mu peníze u ú-du složil. Půh. II. 440. Člověk blekotný činí dvéře jazyka hotovy k úřadu ďábla; Svůj ú. vésti; Opustiti z lenosti svůj úřad; Aniž se pokladej, by ty byl nad jiné toho ú-du hoden; Páni mají brániti kněžím plésti se v ú. svój; Běda těm, kteříž pro tělestný požitek přijímají ú. pastýřský; Ú. vladař- ství a yydánie počtu zvláště slušie na pre- láty; Úřad kněžský přijímáme, ale skutku ú-du neplníme; Biskup pro penieze duchovně malomocného v ú. postavil; Kněžie pletú se v úřady lidí světských. Hus I. 225., 421., 449., 376., II. 168., 298., 323., III. 235., 246. (Tč. ). Žádný úřad tak špatný není, aby — šibenice nezasluhoval. Na Mor. Bayer. Do úradu sa netiskni proti jiných v=oli, nebo každý úrad stojí na okruhlej guli. Na Slov. Tč. Kdo je v úřadu, nemá mať žihadla. Ib. Té. Oznámiti něco, aby se s tím naložilo dle ú-du (během úředním); Cizozemci ne- mají na ú-dy zemské sázeni býti; V ú. se vkoupiti. Er. Nejsou tu úřadové a vrch- nosti, aby nevinným a chudým škodili, ale aby jim sloužili; Zlopověstným dvéře k úřa- dům zavřeny býti mají; Vystříhej se těch úřadův a těch povinností, jichžto bys bez urážky svědomí svého na sobě míti a dr- žeti nemohl; Úřad proviní-li, z svého po- kuty dej. Vz Soudce. Pr. Ú. muže ukazuje; Ne lidem úřadové, ale ú-dům lidé dáni býti mají. Rb. Ú. zastávati, lépe: spravovati, plniti, konati, vésti. Od strany okresního ú-du v známosť se uvádí, lépe: okresní ú. oznamuje, v známosť uvádí, dává věděti. Bs. Býti v úřadě (ve smyslu: úředníkem býti) lépe: při úřadě. Není toho úřádku, aby neměl svého dárku. D., Č., Rb. Úřad nemýlí, jestli neteče, aspoň kape. Č., Rb., Jg. Ú. nedědí, jak se v něm kdo chová, Hned lidé zvědí. Lb. Vzal mu ú. Vz Pyšný. Lb. Obyčejně jiný bývá, kdo v úřad vstu- puje; Ú. někdy mravy mění; Vysoké ú-dy mravy mění rády; Někteří, kteří se na ú. zvyšují, i vzácnějšího od sebe špatně zne- važujú; Kdo dostává jaký ú., i starosť při- jímá. Na Slov. a Mor. Tč. Kdo je v úradě, musí počúvať i zlé i dobré. Na Slov. Bern. Úřad neumírá. Č. Vz Rb. 273. Strany pří- sloví vz ještě: Brk, Hajný, Hlava, Lavice, Lopata, Lžíce, Máslo, Nůž, Služba, Svíce, Vážný, Vemeno, Větev a také Dobrodějce. Vz i: Česť. — Ú. = povolání, der Beruf, das Amt. Ú. učitelský, D., apoštolský, Us., kázání slova božího. V. — Ú. = konání určité, funkce, die Verrichtung. Běhavka mírná ú-du tělesnému nepřekáží. Ja. Když drob jistý zapálen jest, úřad té částky jest zrušen. Ja. — Ú. = vedení ú-du, die Am- tirung, Amtsverwaltung. Za úřadu pana N. Vzkázal mu to za jeho ú-du. NB. Tč. 286. Aby před Bohem ú. sv. oběti učinil. Pass. mus. 275. A též všem, kteří jsú pod tvým úřadem, rozkaž. Arch. V. 302. — Ú. = soud, das Amt, Gericht. Hrozil mu ú-dem. Musil se dostaviti na ú. Při úřadu to vyjednali. Us. — Ú. = rada, počet úředníkův, das Ge- richt, der Magistrat, die Instanz. Celý úřad za jednu osobu nemůže. Ros. Jest ho po- třebí co Matyáše při úřadě (co pátého kola u vozu). Prov. D. To učinil před plným úřadem dvě neděli po posudku. Půh. I. 203. Jaký ú., taková osádka. D., Lb.

359664   Úřad Svazek: 7 Strana: 0975
Úřad. Ú. co jest? Vz Cor. jur. IV. 3. 2. 402. Poštovní úřad, vz Poštovní. Ú-dy říš- ské : číšnictví, truchsasství, maršalství a komornictví. Šmb. S. II. 274. Ú-dy zemské a dvorské v Čech. v 13. stol. Vz Pal. Rdh. II. 103. Ú-dy krajské. Ib. 106. Ú-dy české nejvyšší před dobou Josefínskou. Mus. 1867. 92. Ú. nejvyšší čes. Vz Mus. 1867. 92. Ú-dy a obec v Čech. v 15. a 16. stol. Vz Wtr. Obr. 617. nn. Jenž úřad k tomu mají ; Ú. muže ukazuje; Aby k úřadům světským žádný nechvátal. Výb. II. 386., 1180., 1400. Ne lidem úřadové, ale úřadům lidé dáni býti mají. Ib. 1603. Ú. vésti. Št. Kn. š. 167., 34. Oni z svého úřadu (von Amtswegen) řečníky dávejte. CJB. 383. Ú. není zahálka. Sb. uč. — Ú. = obecní vý- bor. Mor. Kmk. Kuk. II. 21.

359665   Úřad Svazek: 7 Strana: 1395
Úřad, 1334. Reg. IV. 848. Ú. muže uka- zuje. Bias Lobk. 80. Nejvyšší úřady starší v Čech. Vz Ott. VI. 527.

359666   Úřad Svazek: 8 Strana: 0447
Úřad. O pův. cf. Gb. H. ml. 1. 108. Ú. vzdáti. 1469. Čel. Pr. m. II. 27. Každý úřad má chvost, ktorý dačo za sebou vlečie. Slov. Nov. Př. 367.

359667   Úřad Svazek: 9 Strana: 0359
Úřad. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 71. Každý úrad má chvost, ktorý dače so sebou vlečie; Komu úrad, tomu i rozum. Sr. Zát. Př. 186. nn, 370b., XI. odst. 3.

359668   Úřad Svazek: 10 Strana: 0675
Úřad, u, m. Sr. Čel. Priv. I. 800 nn.

359669   Úřada Svazek: 4 Strana: 0402
Úřada, y, m. = člověk, který při úřadech mnoho a také zbytečné jednání má. U Be- rouna. Lg.

359670   Úřadeček Svazek: 7 Strana: 0975
Úřadeček, vz Úřad.

359671   Úřadek Svazek: 7 Strana: 0975
Úřadek, vz Úřad.

359672   Úřadík Svazek: 7 Strana: 0975
Úřadík, u, m. = úřadek; potupně o úřed- níku. Us. Šd.

359673   Úřadiště Svazek: 7 Strana: 0975
Úřadiště, ě, n., Amtsort, m. Neč.

359674   Uřaditi Svazek: 4 Strana: 0402
Uřaditi, uřadzovati, wehe thun. — komu. Ostrav. Tč. — U. co, in Ordnung stellen. Ostrav. Tč.

359675   Úřaditi Svazek: 4 Strana: 0402
Úřaditi = úřadovati. Šm.

359676   Uřádkovati Svazek: 4 Strana: 0402
Uřádkovati, in Querbeete theilen. — co: záhony. Us. Tč.

359677   Úřadna Svazek: 4 Strana: 0402
Úřadna, y, f., Bureau, n.

359678   Úřadně Svazek: 4 Strana: 0402
Úřadně = od úřadu, ämtlich, von Amts- wegen. Ú. něco zkárati, massregeln, jednati. Dch. Ú. něco někam poslati (neplatě poštov- ného). Us. Šd.

359679   Úřadní Svazek: 7 Strana: 0975
Úřadní hodiny (kdy se pracuje), Pdl., budova, sluha, potřeby, Šp., práce. Výb. II. 1398.

359680   Úřadní Svazek: 10 Strana: 0464
Úřadní. Z ú. povinnosti něco činiti. Nár. list, 1904. 196. 5.

359681   Úřadní, úřední, -ný Svazek: 4 Strana: 0402
Úřadní, úřední, -ný = k úřadu náleže- jící, Amts-, ämtlich. Ú. napomenutí, činnosť. Dch. Ú né uzavření; Úřadným během ně- komu odpovídati; Ú. postavení míti. Sš. J. 164., 272., 275. (Hý. ). Úřadná osoba, ú-ný dotaz. Arch. II. 289., 500. (Šd. ). Vz Úřední.

359682   Úřadnice, úřednice, úředlnice Svazek: 4 Strana: 0402
Úřadnice, úřednice, úředlnice, e, f., die Beamtin, Beamtenfrau. Kom.

359683   Úřadnický, úřednický Svazek: 4 Strana: 0402
Úřadnický, úřednický, úředlnický, Be- amten-. Ros.

359684   Úřadnictví Svazek: 9 Strana: 0359
Úřadnictví, n. Vz Zát. Př. XI. odst. 2.

359685   Úřadnictví, úřednictví Svazek: 4 Strana: 0402
Úřadnictví, úřednictví, úředlnictví, n., das Amt, die Amtswürde, das Beamtenthum.

359686   Úřadníče, úředníče Svazek: 4 Strana: 0403
Úřadníče, úředníče, ete, n., das Be- amtenkind. Ros.

359687   Úřadničí Svazek: 4 Strana: 0403
Úřadničí, úředničí = k úředníku nále- žející, Amts-, Beamten-. U. leno, pečeť, pí- sař. Pr. man., Řád. hor. Ú. knihy. Půh. II. 541.

359688   Úřadnička Svazek: 7 Strana: 0975
Úřadnička, y, f. = úřadnice. Včka. II. 131.

359689   Úřadník Svazek: 4 Strana: 0403
Úřadník, a, m., vz Úředník. Ú. dozor mající, kancelářský. Us. Dch. Ú. nevyčtený. Půh. II. 589.

359690   Úřadník Svazek: 7 Strana: 0975
Úřadník = správce statku. Las. Brt. D. 282.

359691   Úřadník Svazek: 9 Strana: 0359
Úřadník — úkradník. Úradník dobrý sebe i pánu Zát. Př. 370b., 187b.

359692   Úřadník Svazek: 10 Strana: 0464
Úřadník, a, m., officialis. Rozk. P. 939.

359693   Úřadníkovati Svazek: 4 Strana: 0403
Úřadníkovati, Amtmann sein. Na Slov.

359694   Úřadníkový Svazek: 4 Strana: 0408
Úřadníkový starosta. BO.

359695   Úřaďniti Svazek: 4 Strana: 0403
Úřaďniti = úřadovati. Vaněk.

359696   Úřadohonec Svazek: 4 Strana: 0403
Úřadohonec, nce, m., der Stellenjäger. Dch.

359697   Úřadochtivec Svazek: 7 Strana: 0975
Úřadochtivec, vce, m. = úřadohonec. Lpř. Sl. II. 233.

359698   Úřadolovec Svazek: 4 Strana: 0403
Úřadolovec, vce, m., der Stellenjäger. Dch.

359699   Úřadolovství Svazek: 10 Strana: 0464
Úřadolovství, n., Stellenjägerei. Nár. list. 1884. č. 318.

359700   Úřadoprávní Svazek: 4 Strana: 0403
Úřadoprávní moc, die Macht der Be- hörde. Šm.

359701   Úřadování Svazek: 4 Strana: 0403
Úřadování, n. = úřední řízení, die Amts führung, Amtshandlung. J. tr.

359702   Úřadovati Svazek: 4 Strana: 0403
Úřadovati, amtiren. — abs. Dnes jsme už úřadovali. — jak dlouho. Celý den ú. Us. Až do noci ú. Us. — se s kým = po úřadech se s kým tahati a pře vésti. Us. Ta jim nadala, že se až ú-li. Us. Ntk.

359703   Úřadovati kde: v Svazek: 7 Strana: 0975
Úřadovati kde: v úřadě. Lpř.

359704   Úřadovati se Svazek: 4 Strana: 0403
Úřadovati se = zradovati se, sich er- freuen. Troj., Ž. wit. 13. 7. — se (čím): velikou radostí. Leg. U-je se srdce mé. BO. — se nad čím. Us. Tč.

359705   Úřadovláda Svazek: 4 Strana: 0403
Úřadovláda, y, f., die Bureaukratie. Ml.

359706   Úřadovládník Svazek: 4 Strana: 0403
Úřadovládník, a, m., der Bureaukrat. Šm.

359707   Úřadovna Svazek: 4 Strana: 0403
Úřadovna, y, f. = pisárna, kancelář, das Bureau.

359708   Úřadovník Svazek: 7 Strana: 0975
Úřadovník, a, m., Functionär, m. Dch.

359709   Úřadský Svazek: 7 Strana: 0975
Úřadský, ého, m. = obecní úředník. Volba ú-ských. Slov. Zbr. Mudr. živ. II. 284., N. Hlsk. II. 232.

359710   Úřadství Svazek: 10 Strana: 0464
Úřadství, n. Měl mi vyložiti 100 kop z desk podlé ú. svého. Půh. brn. IV. 219. (r. 1466).

359711   Uřasnouti Svazek: 4 Strana: 0403
Uřasnouti = užasnouti, erschrecken. U Olom. Sd.

359712   Uřasnouti Svazek: 8 Strana: 0447
Uřasnouti m. užasnouti. Hod. 45. a. (Gb.).

359713   Uřažiti Svazek: 4 Strana: 0405
Uřažiti, aufflammen. Na Ostrav. Tč.

359714   Uřčený Svazek: 10 Strana: 0464
Uřčený = kdo byl uřknut. Nár. sbor. VIII 133.

359715   Uřéci Svazek: 4 Strana: 0407
Uřéci = uřeknouti. Na Ostrav. Tč.

359716   Uřéci se Svazek: 10 Strana: 0464
Uřéci se = sříci se, smluviti se. Brt. D. I. 169. Sr. Uříci se.

359717   Úřecká Svazek: 4 Strana: 0407
Úřecká Lhota. Arch. IV. 208.

359718   Uřečnovati se Svazek: 4 Strana: 0407
Uřečnovati se, sich satt plauschen. Už sme se dosť u-li spolem. U Uh. Hrad. Tč. — se s kým. Tč.

359719   Úřečný Svazek: 4 Strana: 0407
Úřečný, redselig. Ostrav. Tč.

359720   Uřediti Svazek: 4 Strana: 0407
Uřediti, il, ěn, ění, verdünnen. — co čím: mléko vodou. Us. Tč.

359721   Úředlní, úředlník, lépe Svazek: 4 Strana: 0407
Úředlní, úředlník, lépe: úřední, úřed- ník m. úřadní, úřadník, a se přehlasovalo pro následující úzké í v e,

359722   Úředně Svazek: 4 Strana: 0407
Úředně, ämtlich. Něco někomu ú. ozná- miti, intimiren. J. tr.

359723   Úřední Svazek: 4 Strana: 0407
Úřední, -dný, uřadní = k úřadu náleže- jící, vz Uřadní. Ú. osoba, služebník, povo- lání, V., osoba, Br., dům, práce, věc, moc, obor (meze ú-dního oboru, ú. působnosti), přepis, obvod, list, dopisování, služebník, připomenutí, vysvětlení, úřadování, řízeni, osoba, manství, místo, místnosť, protokol, řád, stupeň, důstojenství, prostor, věc, zá- ležitosť, den, pečeť, činnosť, konání, zá- stupce, působení, ú. učinění spisu, ú. se- psání něčeho, tajnosť, způsob psaní, vy- svědčení, J. tr., listina, Řd., jednání, sluha, vypomahač, potřeby, stavení, budova, na- řadí, řízení, správce, pořad, stupeň, postup, záležitosť, zábradlí, přehrádka, písař, svět- nice, hodiny, sloh, činnosť, záloha, půso- bení, představený. Šp. Jestliže by kdo úřed- níky menší nařekl neb některého z nich, což by se úředních věcí dotýkalo. Zř. F. l. H. XXXV. Vz Úředlný.

359724   Úřední Svazek: 7 Strana: 0976
Úřední noviny, Us., lid. Alx. B. v. 183. (HP. 76.).

359725   Úřednice Svazek: 4 Strana: 0407
Úřednice = úřadnice. Kom.

359726   Úřednický Svazek: 4 Strana: 0407
Úřednický = úradnický. Ú. místo. Šp.

359727   Úřednictví Svazek: 4 Strana: 0407
Úřednictví = úřadnictví n. spravování úřadu, důstojnost úředníka. V.

359728   Úřednictvo Svazek: 4 Strana: 0407
Úřednictvo, a, n. = soubor všech úřed- níků. Vz S. N. Ú. údělu znojemského dobře vyzbrojené svolal do Znojma. Ddk. V. 170.

359729   Úřednictvo Svazek: 7 Strana: 0976
Úřednictvo dvora knížecího v starší době. Vz Ott. VI. 478.

359730   Úředniče Svazek: 4 Strana: 0407
Úředniče, ete, n., das Beamtenkind. Šm.

359731   Úředničí Svazek: 4 Strana: 0407
Úředničí, Amts-, Amtmanns-, Beamten-. Neb skutci ú-čí mezi nimi mají se vždy měniti. Arch. II. 499. Ú. knihy. Půh. I. 155., II. 109., 175., 291., 297. (Tč. ). Ú-čím svě- domím dovésti; Chci ukázati ú-čími kni- hami, kde mě pohnal; U. peníze; Podlé od- hádání a přidědění ú-ho; Táhnu se toho na knihy ú-čí; A k tomu jsmy také shle- dali v menších knihách ú-čích, že na ty časy se zde v Olomúci před úřadem súdil. Půh. 1. 278., II. 78., 298., 526., 554. (Tč. ). Ten list má ú. moc. Ib. I. 200. Menší ú. súd. Vš. Jir. 44.

359732   Úředničí Svazek: 7 Strana: 0976
Úředničí úmluva, Půh. II. 201., potaz. Výb. I. 970

359733   Úředničiti Svazek: 8 Strana: 0448
Úředničiti. Vlč. Lit. 179.

359734   Úředník Svazek: 7 Strana: 0976
Úředník. Arch. VIII. 616., Pass. 387. Cf. Zř. zem. 122, 701., Sdl. Hr. IV 26, 258.-263 , III. 152 , Cor. jur. IV. 3.1. 444., IV. 3. 2, 402., Wtr. Obr. 794.; ú-ci hradští, vz Sdl. Hr. II. 216., panští, Sdl. Hr. II. 5.-8., 17., I. 42., 46., 90.-92, 193., 240., hospodářští. Sdl. Hr. 31., 152., 289. Ú. mlýnský. Vz Paměti Velvar 206. Ú. k zemi usedlý, Výb. I. 1033.

359735   Úředník Svazek: 10 Strana: 0465
Úředník, a, m. = hodnosta. Duchovní ú-ci. Chč. S. I. la. Vz Úřadník. O ú-cích starší doby vz Arch. XIX. 581. nn.

359736   Úředník Svazek: 10 Strana: 0675
Úředník, a, m. Sr. Čel. Priv. I. 801., II. 1284 nn.

359737   Úředník, úřadník Svazek: 4 Strana: 0407
Úředník, úřadník (zrušením přehlásky), a, úředníček, čka, m. Vz Úředlní, Úřadník. Nová čeština i jinde valnou čásť starobylých zpátečních přehlásek zrušila. Gb. V jižních Čech. ouřadník. Kts. Úřadník, Úředník. V. Ú. = každý, kdo zastává nějaký úřad. Vz S. N. U. nejvyšší zemský, menší zemský, královský, vz Tov. 14., 24., 125., 126., Gl. 349., ú. králové, vyšehradského probošta, lb. 350., ú-ci panští, vz Tov. 125., ú-ci na mezích, Tov. 74., 75., ú. důchodní nad po- kladem, záduší (kostelník), V., potravní, při počtech (účetník), nad mírou a váhou ustanovený, hospodářský, D., při deskách zemských; ú. města, pokladu, důchodu, Ros.; konceptní a kancelářský či manipu- lační, S. N., účtárny n. při účtárně, J. tr., vně ustanovený, exponierter B., nad lesy, Er., přehlížecí, kontrolující, společnosti ak- ciové, účtární, účetnický, príkazný (ú. je v příkaznosti, ú. ze třídy příkazných); ú. cukrovarnický, při výrobě, při provozováni, der Betriebs-, plynárny, Gasanstalts-, to- várny, Fabriks-. Šp. Ú. při nadacích, Fonds-, komorní správy, Kameral-, hutní, Hütten-. J. tr. Ú. nevyčtený. Půh. II. 188. Ú. obvodu kutacího, v horn., der Revierbeamte. Zpr. arch. VIII. 116. U-ci hospodářští: hospo- dářský příručí, purkrabí, důchodní, správce dvorů, vyšší (vrchní) správce, ředitel, rada. Pt. Úředník k veřejným dražbám oprávněný. Us. Úředníkóm od zvodóv. Půh. II. 398. Přikazujeme všem našim ú-kům. CJB. 273. O ú-cích a jejich pracích v starší době vz Zříz. zem. Jir. 480. —481., 701. (index). Žu- pané a dvorští ú-ci chtíce úřady své dle vlastní zvůle spravovati, drželi se Kunrata. Ddk. III. 90. Aby to zbožie spravoval ja- kožto mocný ú. Arch. I. 218. Ú-ky saditi a jmenovati. Let. 99. O ú-cích, když k ně- komu šli n. jeli, vz Vš. Jir. 179. Ú. nad kumpanií jízdných; U brány strahovské nad stráží nejpřednější ú. Bck. II. 2. 280., 281. V takovém soudu aby byli napřed posazeni ú-ci, kteří z práva při soudu zemském se- dati mají. Zř. F. I. A. X. 2. Ú-ka pod pří- saha vzíti. D. Stav, počet ú-kův, povýšení ú-ka; ú-ka podkoupiti, podplatiti, uplatiti, dary porušiti. Šp. Ú-ky proměšovati (mit Beamten abwechseln), J. tr., sobě usaditi, zříditi; s úřadu složiti, ssaditi (vz Úřad). Er. Při nařizování ú-ků ctnosti spíše nežli statku jich Šetřiti se má. Pr. Ú-ka přesaditi, lépe: přeložiti. Jv., Ú. na vsi pýcha, pán o ní ledva slýchá; Úředníkem býti ne bez medu žíti; Přijede ú., nebývá bez koláče. Vz, Koláč. Pk. Vz Vrchnosť, Vš. 570.

359738   Uředníkovic Svazek: 4 Strana: 0408
Uředníkovic, e, m. = syn úředníkův, Beamtensohn, m.

359739   Uřednouti Svazek: 4 Strana: 0408
Uřednouti, dnul a dl, utí, dünn, schütter werden. Ros.

359740   Uřehotati Svazek: 7 Strana: 0976
Uřehotati, erquacken. Žáby nám déšť u-ly. Laš. Tč.

359741   Uřehtanec Svazek: 9 Strana: 0359
Uřehtanec, nce, m. = kdo se rád řehtá, směje. Lisic.

359742   Uřehtati se Svazek: 4 Strana: 0408
Uřehtati se, sich müde lachen.

359743   Úřek Svazek: 4 Strana: 0408
Úřek, řku, m. = uřknutí, die Beschrei- ung. Zlob. To ti říkám bez ú-ku, že... Tč.

359744   Úřeknouť se Svazek: 9 Strana: 0359
Úřeknouť se = smluviti se. Val. Čes. I. X. 300.

359745   Uřeknouti Svazek: 4 Strana: 0408
Uřeknouti = uřknouti, uhranouti koho, beschreien. Mor. a slez. Sš. II. 31., Klš., Skd.

359746   Uřeknouti sa Svazek: 7 Strana: 0976
Uřeknouti sa = zřeknouti se. Val. Brt. D. 169.

359747   Uřeknutý Svazek: 7 Strana: 0976
Uřeknutý = uřknutý. Slez. Šd.

359748   Uřekotati Svazek: 4 Strana: 0408
Uřekotati, uřehotati se, sich satt quacken (o žabách). Mor. Tč.

359749   Uřemenovati koho Svazek: 4 Strana: 0408
Uřemenovati koho, mit Riemen fesseln; durchprügeln. Mor. Tč.

359750   Uřemesliti Svazek: 4 Strana: 0408
Uřemesliti = uřemeslniti. Na Ostrav. Tč.

359751   Uřemeslniti Svazek: 4 Strana: 0408
Uřemeslniti, il, ěn, ění, künstlich ver- fertigen. Ros.

359752   Uřeňoves Svazek: 4 Strana: 0408
Uřeňoves, vsi, f., ves v Kouřimsku.

359753   Uřenovice Svazek: 4 Strana: 0408
Uřenovice, dle Budějovice, ves v Krá- lovéhradecku. Vz S. N.

359754   Uřet Svazek: 4 Strana: 0408
Uřet, u, m., boryt, vejt, isatis, Waid, rostl. Vz Rstp 84.

359755   Uřetelniti Svazek: 4 Strana: 0408
Uřetelniti, il, ěn, ení, verdeutlichen. Jg.

359756   Uřetěziti Svazek: 4 Strana: 0408
Uřetěziti, il, en, ení, anketten. — koho. Mor. Tč.

359757   Úřetný Svazek: 7 Strana: 0976
Úřetný (?) = procerus. Cf. List. fil. XVI. 184. Vz Úřitný.

359758   Uřetov Svazek: 4 Strana: 0408
Uřetov, a, m., byl hrad v Kouřimsku. Vz S. N.

359759   Úřez Svazek: 4 Strana: 0408
Úřez, u, m. = úřezek, uřezání, Abschnei- den, n. Ú. údů. Bern.

359760   Uřezanec Svazek: 4 Strana: 0408
Uřezanec, nce, m. = nedospělý kluk, hlavně hoch ze řemesla sběhlý. Jda.

359761   Uřezanec Svazek: 7 Strana: 0976
Uřezanec. Choditi jako u. = bez šátku na krku. U Kr. Hrad. Kšť.

359762   Uřezání Svazek: 4 Strana: 0408
Uřezání, n, das Abschneiden. Obyčejná té doby pokuta, která stihla takové zajaté, záležela v u. nosu a oslepení. Ddk. II. 407.

359763   Uřezanina Svazek: 7 Strana: 0976
Uřezanina, y, f. = rána říznutím způso- bená. MzO. 1890. č. 25., 12

359764   Uřezaný Svazek: 4 Strana: 0408
Uřezaný; -án, a, o, abgeschnitten. U. kus. V. — čím: nožem. — nač. Jsem na peníze u-án (nemám jich). U Solnice.

359765   Uřezati Svazek: 4 Strana: 0408
Uřezati, uřezáni a uřeži, uřezej a uřež, án, ání; uříznouti, uřízni, znul a zl, ut, utí, uřezávati, uřezovati = odřezati, ab-, weg- schneiden; řezáním raniti, schneiden, ver- wunden. — co čím: prut nožem. Us. — co komu: ruku, nohu, Ros., koňovi ocas, D., rouhačům jazyk. Kom. Raději si jazyk uříznu. Us. Němc. Dal jim nosy uřezati. Ddk. IV. 236. Sám si jazyk uřezal. Dač. 1. 77. Uřízl si ostudu (udělal si). U N. Bydž. Kšť. — se = říznouti se; uprdnouti se. Us. Olv. — koho, se kam: v prst. Ros. — se odkud. Uřezal se od šibenice, Ros., s šibenice. Us.

359766   Uřezati Svazek: 7 Strana: 0976
Uřezati. Pass, 350. — co komu: vlasy. Št. Kn. š. 75, 84. — se kam: do prstu. Us.

359767   Uřezávací Svazek: 10 Strana: 0465
Uřezávací stolek v cihelnách. KP. IX. 171.

359768   Uřezávač Svazek: 8 Strana: 0448
Uřezávač, e, m. U. uší a nosů. Mtc. l595. 24.

359769   Uřezbovati co z čeho Svazek: 4 Strana: 0408
Uřezbovati co z čeho, ausschnitzen. Mor. Tč.

359770   Úřezek Svazek: 4 Strana: 0408
Úřezek, zku, m. = co uřezáno. Jest tlustý jako u. (t. klády n. kmene). Us. v Bo- leslavsku. U. pláště, Bj., doutníku, Dch., korový, Rindenausschnitt. Šp.

359771   Úřezek Svazek: 7 Strana: 0976
Úřezek = špalek délky šindelové Val. Slavč. 47.

359772   Úřezka Svazek: 4 Strana: 0408
Úřezka, y, f., der Koupon. Ú. úroční, der Zinsen-. J. tr.

359773   Úřezka Svazek: 7 Strana: 0976
Úřezka, také ústřižek. Dch.

359774   Úřezný Svazek: 4 Strana: 0408
Úřezný, schneidig. Ú. nůž. Na Ostrav. Tč.

359775   Uřežavěti Svazek: 4 Strana: 0408
Uřežavěti, ěl, ění, glühend werden. Us. Tč.

359776   Uřícení, n Svazek: 4 Strana: 0408
Uřícení, n., die Abäscherung, der An- lauf, Anprall. U. vod rozvodněných. BO.

359777   Uřícený Svazek: 4 Strana: 0408
Uřícený; -cen, a, o, erhitzt, abgeäschert. Přišla celá u-ná. Us. Vz Uřítiti se.

359778   Uřícený Svazek: 8 Strana: 0448
Uřícený, h odsuto. Cf. Hřáti, Uhřátý. Dšk. Jihč. I. 32.

359779   Uřícený čím Svazek: 7 Strana: 0976
Uřícený čím: chůzí. Vlč.

359780   Uříci Svazek: 4 Strana: 0409
Uříci, vz Uřknouti.

359781   Uříci se Svazek: 10 Strana: 0465
Uříci se, vz Uřéci se. Val. čes. 1. XI. 229,

359782   Uřičený Svazek: 4 Strana: 0409
Uřičený; -en, a, o, der sich müde ge- brüllt hat. Bern.

359783   Uřičeti se Svazek: 4 Strana: 0409
Uřičeti se, sich müde brüllen.

359784   Úřičí Svazek: 4 Strana: 0409
Úřičí, n., das Flussgebiet. Rk.

359785   Uřídění Svazek: 4 Strana: 0409
Uřídění, n = uřízení.

359786   Uříděný Svazek: 4 Strana: 0409
Uříděný, vz Uřízený. Na Slov. Bern.

359787   Uříditel Svazek: 4 Strana: 0409
Uříditel, e. m., der Besthnmer, Anord- ner. Bern.

359788   Uřiditi Svazek: 4 Strana: 0409
Uřiditi = měditi. Mor. Tč.

359789   Uříditi Svazek: 4 Strana: 0409
Uříditi, uřiď, il, zen, ení, na Slov. děn, ění; uřizovati = ustanoviti, festsetzen, be- stimmen, anordnen. — koho nad kým: úředníky. Koll. — co mezi sebou. — U. = postačiti re správě n. řízení čeho. — co. Za pěkného počasí ( za pohody) i bába loď uřídí. Prov.

359790   Uříditi Svazek: 8 Strana: 0448
Uříditi. Jehož Slavník u-dil (ustanovil), aby města hleděl. XV. stol. Mus. 1893. 433.

359791   Úřih Svazek: 8 Strana: 0448
Úřih. Jedl by do úrihu (do říhání). Phľd. XII. 666.

359792   Uříhati se komu Svazek: 4 Strana: 0409
Uříhati se komu ze žaludku, aufrülpsen. Tč.

359793   Uříkaný Svazek: 4 Strana: 0409
Uříkaný; -án, a, o = umluvený, verab- redet. Už maj' svadbu u-nou. V Kunv. Msk.

359794   Uříkati se Svazek: 4 Strana: 0409
Uříkati se = naříkati si (se = si), weh- klagen, sich beklagen. Já sem se (= si) uří- kala, že dcera nechce poslouchat. Slez. Šd., Klš. — se na koho. — se kde: v kníž- kách = namodliti se, načísti se, sich satt beten o. lesen. Mor. Tč.

359795   Uřinčeti se Svazek: 4 Strana: 0409
Uřinčeti se, genug rasseln. Tč.

359796   Uřinkotati se Svazek: 4 Strana: 0409
Uřinkotati se, genug rasseln. Mor. Tč.

359797   Uřinouti se Svazek: 4 Strana: 0409
Uřinouti se, ul, utí = sesypati se, ein- stürzen. — se na koho. Rokyc.

359798   Uřinov Svazek: 10 Strana: 0465
Uřinov, a, m., les u Svatoslavě. Čas. mor. mus. III. 145.

359799   Úřiňoves Svazek: 7 Strana: 0976
Úřiňoves správně: Uhříněves. Pal. Rdh. I. 131.

359800   Uřísnouti se Svazek: 4 Strana: 0409
Uřísnouti se = uleknouti se. Mor. Mtl., Kda. 1. 64.

359801   Uřísnouti se Svazek: 7 Strana: 0976
Uřísnouti se. Ti strážní velmi se uřesli. Hodn. 53 a. Cf. List. fil. XVI. 176.

359802   Uřísnouti se Svazek: 8 Strana: 0448
Uřísnouti se. Cf. Urasnouti. Gb.

359803   Uřit se Svazek: 8 Strana: 0448
Uřit se m. uřítiti se. V Chromči na Mor. List. fil. 1894. 76.

359804   Úřitěnice Svazek: 7 Strana: 0976
Úřitěnice, e, f., vipera. Krok (nový) III. 243. Vz Vřitenice (dod.).

359805   Uřítiti Svazek: 4 Strana: 0409
Uřítiti, il, cen, ení = uvrci, werfen. — se na koho. Bel. — odkud: s hory. BO. — U. = během velmi se uhříti, sich erhitzen. Us.,

359806   Uřítiti se v boji Svazek: 10 Strana: 0675
Uřítiti se v boji. Slád. Jindř. 125.

359807   Úřitně Svazek: 4 Strana: 0409
Úřitně = velmi, náramně, sehr, zastar. Zradova sě ú.; Bieše ú. veliký. ZN. Hospo- din rozhněva sě ú.; Radují sě ú.; Za dva- dceti let ú. nuzieše je. BO.

359808   Úřitnosť Svazek: 7 Strana: 0976
Úřitnosť, i, f. = velikosť. Ú. pohybu. Tš Laok. 57.

359809   Úřitný Svazek: 4 Strana: 0409
Úřitný = veliký, náramný, gross, heftig, stark, ungeheuer, zastr. Jednu muku vy- myslichu divokú, těžkú, úřitnú. Kat. 2750. Bylo jich číslo tak ú-né jako sbor boží; Přival ú-ný kamenie; I jedli sú i pili toho dne v ú-ném veselí; V ú-ném množstvie strachu; Meč ú. (grandis); Stvoři Bóh vel- ryby ú-né; Města ú-ná a ozdená; Nepřátely uvrhls v hlubokosť jako kamen v vodu ú-nú; Přenesla je přes ú-nú vodu (aqua nimia). BO. Jde vietr silný a ú-ný boře hory i tra skály; Bieše hlad ú-ný v Samaři; Ú. spři- seženie; Učinil jest stolici ú-nú (grandem) z slonové kosti. Bj. Liud, jejž smy spatřili, ú-né postavy jest. Jir. Anth. I. 3. vyd. 59.

359810   Úřitný Svazek: 7 Strana: 0976
Úřitný. Provedla je přes ú-nú vodu B. mik. Sap. 10. 18. Hlasem ú-ným zavolachu. Výb. I. 1173.

359811   Úřizek Svazek: 7 Strana: 0976
Úřizek, zku, m., Abschritzel, n Št. III. 327.

359812   Uřízení Svazek: 4 Strana: 0409
Uřízení, n.. die Anordnung, Bestimmung, Festsetzung. Jg.

359813   Uřízený Svazek: 4 Strana: 0409
Uřízený; -en, a, o, bestimmt, festgesetzt, angeordnet.

359814   Uříznouti Svazek: 4 Strana: 0409
Uříznouti, vz Uřezati.

359815   Uříznutí Svazek: 4 Strana: 0409
Uříznutí, n., das Abschneiden.

359816   Uříznutý Svazek: 4 Strana: 0409
Uříznutý; -ut, a, o, abgeschnitten (mit dem Messer).

359817   Uřížati Svazek: 4 Strana: 0409
Uřížati, užížati, glühen. Zák. sv. Ben. 62.

359818   Uřklavina Svazek: 7 Strana: 0976
Uřklavina, y, f. = věc uřklá, očarovaná. Mor. Brt. D., Mtc. 1891. 98.

359819   Uřklivosť Svazek: 4 Strana: 0409
Uřklivosť, i, f. = určivosť, uhrančivosť, das Beschreiungsvermögen. Ros.

359820   Uřklivý Svazek: 4 Strana: 0409
Uřklivý = určivý, uhrančivý, beschrei- end, zauberisch. U. žena. Jg.

359821   Uřklý Svazek: 7 Strana: 0976
Uřklý = uřknutý. Brt. D.

359822   Uřklý Svazek: 10 Strana: 0465
Uřklý = uhranutý. Mtc. 1. 1897. č. 4. 120.

359823   Uřknouti Svazek: 4 Strana: 0409
Uřknouti, ul, ut, utí; uříci (zastr. uřku), uřekl (uřečen, zastr. ), ení; uříkati = řečí, chválením n. očima, očarovati, uškoditi, uhra- nouti, přehlídnouti, beschreien, verzaubern, besprechen, berufen. Jg., Kšá., Šd., Ktz. — (komu) co, koho. Ta bába mi dítě uřekla, uřkla. Ros. Abych toho neuřekl. Kom. Kdo vás tak uřkl? BR. II. 629. a. Kdosi ho uřkl, nechť se utře na ruby košulú. Mor. Šd. Nedívej se tak na něho, uřkneš ho. Hš. Neumytým říkají: Umyj se, abys nikoho neuřekl. Nebo když se někdo zostra na někoho zahleděl, praví tento: No, enom mne neuřkni. Us. Vck. — se = smluviti se, sich verabreden. Uřekli se, že se všichni vystěhují. Mor. poh. I. 30.

359824   Uřknouti Svazek: 7 Strana: 0976
Uřknouti. Mkl. Etym. 2/4. — U ně- komu sousto v ústech = nepřáti. Us. Rgl.

359825   Uřknouti Svazek: 8 Strana: 0447
Uřknouti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 83.

359826   Uřknouti Svazek: 9 Strana: 0359
Uřknouti též = ošiditi. Hoř. 95.

359827   Uřknouti Svazek: 10 Strana: 0465
Uřknouti. Kdo se ráno vstávaje nepo- dívá na boží oblohu a dělaje sv. kříž nepo- dívá se dříve na nehty prstů, ten každý uřkne. Mtc. 1. 1897. č. 4. 115. Ty se ne- meješ a nemodlíš a proto všecko uřkneš. Ib.

359828   Uřknutí Svazek: 4 Strana: 0409
Uřknutí, n. = očarování, okouzlení, das Beschreien, Verzaubern, Berufen. V. U. lé- kařstvím na hrdle zavěšeným zaháněti. Kom. — U., jalkus, choroba nohy koňské. Db.

359829   Uřknutí Svazek: 7 Strana: 0976
Uřknutí. Cf. Mách. 88.

359830   Uřknutí Svazek: 8 Strana: 0448
Uřknutí. U. na mor. Horácku. Vz Duf. 296. (hojení ho). U. dobytka, Cf. Vck. Val. I. 147. nn. Lék lidový proti u. koňskému. Vz NZ. III. 326.

359831   Uřknutí Svazek: 9 Strana: 0359
Uřknutí. Lidové léčení u. Vz Čes. 1. VIL 122. Zaříkadla na u. Vz Mus. 1859. 58.

359832   Uřknutosť Svazek: 4 Strana: 0409
Uřknutosť, i, f., das Berufensein.

359833   Uřknutý Svazek: 4 Strana: 0409
Uřknutý; uřknut, a, o = uhranutý, be- rufen, beschrieen, verzaubert. Us.

359834   Uřnút Svazek: 4 Strana: 0409
Uřnút = uříznouti, uřínať, abschneiden. Na Ostrav. a ve Slez. Tč. — se kam: se v prst. — odkud: prut s vrby, kus masa z kýty. Mor. a Slez. Klš.

359835   Uřnúti Svazek: 8 Strana: 0448
Uřnúti m. uříznouti, vysuto íz. Vz Brt. D. I. 111.

359836   Uřnutý Svazek: 4 Strana: 0409
Uřnutý = uříznutý. Mor. a Slez. Šd.

359837   Uřunditi se s kým o čem Svazek: 4 Strana: 0416
Uřunditi se s kým o čem = rozmlou- vati, besprechen. Na Ostrav. Tč.

359838   Uřvanec Svazek: 7 Strana: 0978
Uřvanec, nce, m. = uřvaný. Us. Šd.

359839   Uřvaný Svazek: 4 Strana: 0417
Uřvaný, abgeweint, abgeheult. Byl vše- cek u. Us.

359840   Uřvati se Svazek: 4 Strana: 0417
Uřvati se = řváním umdleti, sich müde brüllen, uplakati se, hrubě kvíleti, sich ab- weinen, abheulen. Ros. Byl celý uřvaný. Ros. — se na koho. Uřval se na nás jako vlk, fuhr uns an. Us. Tč., Ros.

359841   -us Svazek: 4 Strana: 0418
-us. Latinská vlastní jména v -us ukon- čená skloňují se, odvrhne-li se koncovka -us. Mužská životná skloňují se podlé Páv, mužská neživotná kromě jmen měst, hor, jezer, řek, krajin, zemí, ostrovů (která se sklánějí dle Beroun) podlé Strom. Gall-us, a, Mark-us, a, Aureli-us, a, Epir-us, a. Vz více v Brs. 2. vyd. 33., Bž. 112., Zk. Ml. (2. vyd. ) 67.

359842   -ús Svazek: 7 Strana: 0978
-ús přípona: divús (divoch), krnús (za- krnělý). Mor. Brt. D. 146. Cf. -ous.

359843   -us Svazek: 10 Strana: 0465
-us příp,: camus (čamous). Dšk. Km. 48.

359844   Us-us Svazek: 4 Strana: 0453
Us-us, u, m., lat. = zvyk, obyčej, uží- vání něčeho, der Gebrauch, die Gewohnheit, das Herkommen. Ex usu = ze zvyku; in usum = ku potřebě; in usum Delphini, ku potřebě delfina t. j. následníka francouz- ského tištěné spisy, v nichž závadná místa vynechána byla. Rk.

359845   Usácati Svazek: 4 Strana: 0418
Usácati, al, án, ání = usotiti, hin und her stossen. Bern.

359846   Usáčiti se Svazek: 4 Strana: 0418
Usáčiti se, genugsam regnen, rieseln. Už se dost usáčilo. Ostrav. Tč.

359847   Úsad Svazek: 4 Strana: 0418
Úsad, u, m. = bolesť v kříži, Kreuzschmer- zen, -weh, n. Na Slov. Bern.

359848   Úsad Svazek: 8 Strana: 0448
Úsad, u, m. = -úsat, húsa, húsad, húser. Cf. Husa (3. dod.). Léčení ho na Val. Vz Vck. Val. I. 131.

359849   Úsad Svazek: 9 Strana: 0359
Úsad = houser, úsat. U. ho zaťal. Zát. Př. 76b. Lidové léčeni ho na Slov. Vz Sbor. slov. III, 159.

359850   Úsad Svazek: 10 Strana: 0465
Úsad = fusak, funsok. Slez Vz Vyhl. II. 213.

359851   Úsada Svazek: 4 Strana: 0418
Úsada, y, f. = usazení, die Niederlas- sung. D. — U. = přikázání, das Gebot, die Satzung. Ú. církevní. D.

359852   Úsada Svazek: 7 Strana: 0978
Úsada vody, kávy, Satz, m. Dch. Ú. zr- nitá či vrchní, Schusskörner, Kamm, Spange. Hř.

359853   Usadati Svazek: 4 Strana: 0418
Usadati, usadnouti, dl, utí, zastr. = usá- zeti, festsetzen. St. skl. — U. = překonati, überwinden. — koho. Troj.

359854   Úsadek Svazek: 4 Strana: 0418
Úsadek, dku, m. = usazení, oddělení, die Festsetzung, Abtheilung. Kram.

359855   Usadění, usaděný Svazek: 4 Strana: 0418
Usadění, usaděný = usazení, uzazený. Na Slov. Bern.

359856   Úsadí Svazek: 9 Strana: 0359
Úsadí, n., Quartier. Exc.

359857   Usadilý Svazek: 4 Strana: 0418
Usadilý = usedlý, gesetzt. Člověk po- vahy u-lé. Dch.

359858   Usaditi Svazek: 4 Strana: 0418
Usaditi, usaď, dě (íc), il, zen, ení (na Slov. -děn, ění); usázeli, el, en, ení; usa- zovati = posaditi, setzen, hinsetzen; osa- diti, ansiedeln; ustanoviti, einsetzen; se = sednouti, sich setzen, sich niederlassen o. niedersetzen; ssaditi se, na dno padnouti, sich setzen, zu Grunde sinken; učistili se, sich klären; osaditi se, obydlí zvoliti, sich wo setzen, ansiedeln, festen Fuss fassen; usednouti, sich lagern; přilepiti se, lpěti, sich ansetzen, sieh anlegen, hängen bleiben, ankleben; ustanoviti se, besehliessen. Jg. — co, koho: soudce, biskupa, Us., clo = usta- noviti. V. Když úředníka nového usadí, jemuž právo škodu opovídati. Kn. rož. 220. U. soud vojenský, levé křídlo vojska. Dch. Usazovati tuk (tukem obrůstati, Fett ab- lagern). Dch. Usaď věrného kněze, ať s li- dem pracuje. Hus I. 445. — čeho šp. m.: co. Vz I. 391. U. kazatelů, šp. m.: kazatele. Brt. — koho, se kde: hosta podlé sebe. Us. Podlé moře se usadili Dal. 6. Dítě na stolici. Us. Kvasnice na dně se usadily. Ros. Tehdy pán těch gruntů, dokudžby pořádný perkmistr na těch horách usazen nebyl, na žádosť jich šachty atd. propůj- čovati povinen bude. Nar. o h. a k. Usadil ho v Polště. Jg. Usadil se ve Vlaších. Kram. U. se v stínu, Kom., se v zemi, Us., v ně- čím srdci. Kom. U. se v tom stavu. Kom. Kopet se usazuje v komíně. Us. Usazovali soudce po krajinách. Pal. Dj. III. 3. 136. I veliká čásť židů se mezi nimi usadila. Sš. II. 3. U. koho v rajském domu. Kat. 1876. Už ho len usadila vedľa seba. Dbš. Sl. pov. I. 105. Němečtí kolonisté rádi usa- zovali se odtud na jihozápadních, osojních stráních těchto hor; Jaroslav v Kyjevě se usadiv nyní s císařem v přátelství vešel; Břetislav usadil se v Hradci Králové; Slo- vané usadili se především v úrodných ní- žinách. Ddk. II. 74., 83., 329., IV. 130. (Tč. ). — U. se na čem = ustanoviti se. Boč. — koho kam kde: mezi bohy. D., Pass. Bořivoje beránka zbavují panství usa- zujíce na trůn Svatopluka, zuřivějšího nad tygra. Ddk. II. 391. U. někoho na úřad, J. tr., Dch., na stolec. Ddk. II. 301. — co na koho (kým). Soud na někoho u. Bl. Soud na né usadil některými pány morav- skými. Zb. exc. — koho nač. Aby ižádný jiný zlata neb střiebra k minci naší neku- poval, než kohožby on na to od sebe usa- dil a vyslal. Arch. I. 208. — co, koho zač: za správce (= ustanoviti). Jg. Usazujeme za hejtmany naše urozené Oldřicha a Men- harta. Arch. III. 463. Pokání za něco u. BN. — co komu: stráži (= postaviti). Kat. 2429. — koho čím. Usaditi koho králem (= ustanoviti), Troj., notářem, Us., Vk., ně- koho něčím. Ludv. z Pernšt. — co s čeho. Jest tu také krčma; i usadil z ní platu s kaž- dého věrtele mís. groš. Arch. I. 354. — jak. Usadili se po řadách. Sš. Ev. Mk. 29. A hned také slavnostním způsobem v městě se usa- dil. Ddk. VI. 147. Všetečně svú žádostí se neusazuj na prvniem miestě. Hus II. 364. Lidé, ježtos usadil bydlem v městech samar- ských. Bj. — koho nad kým: nad služeb- níky. Bibl. — se. Usadil se. Kom., Br., Sych. Včely se usadily. D. Pivo, víno se usadilo. Us. Prach se u-dil. Dch. Vápno se rádo usazuje, lagert sich gerne; mastnota, tuk se usazuje. Šp. Usadil se a hlasitě mlu- vil. BR. II. 18. — se kdy. V Římě za Tibera se u-li. Sš. Sk. 72. U-li se tam po potopě světa. Šb. Lit. I. 13. — se kam. Kal se na dno usadil. Jg. Ptáci na koráb se usadili. Us.

359859   Usaditi koho Svazek: 7 Strana: 0978
Usaditi koho = utišiti. Nedáš-li pokoj, já tě usadím! Ten ho u-dil (odbyl)! Us. — se kde. U-li se v rozličných krajinách při řece Dunaji i až k horám karpatským. Tk. Č. 1. — koho nač. Páni úředníka na to u-li. Let. 281. — jak. Že se u nich garni- sonou u-dí. Mus. 1880. 31. — komu. Na ty peníze, jak se jim usazuje, prodávati ne- mohou. Wtr. exc — se. Plakal a nemohl se u. (utišiti) Us Rgl. — se k čemu: k večeři. Hrts. — se odkud. Ten kal z vody se u-dil. Frč.

359860   Usádka Svazek: 4 Strana: 0418
Usádka, y, f. = záloha, der Hinterhalt. L.

359861   Usadlina, usadlý, usadnouti Svazek: 4 Strana: 0418
Usadlina, usadlý, usadnouti = use.. Na Slov.

359862   Usádliti Svazek: 8 Strana: 0448
Usádliti. Když se všickni u-li = usedli. Vz Vck. Val. I. 51.

359863   Usádliti se Svazek: 4 Strana: 0418
Usádliti se = usídliti se, sich wo nieder- lassen. Mor. Sd., Šd., Brt. — U. = uvele- biti se, ztišiti se. Kdy pak se přece u-dlíš? Brt., Vck.

359864   Usadlý Svazek: 4 Strana: 0418
Usadlý = usedlý, sesshaft. Tři osoby odtavadž ze Starého města, lidé usadlí. NB. Tč., 29. Na svojej zemi u. Slov. Dbš. 48.

359865   Úsadník Svazek: 4 Strana: 0418
Úsadník, a, m., der Ansiedler, zastar. Rozk.

359866   Usadnutí, usadnutý Svazek: 4 Strana: 0418
Usadnutí, usadnutý = usazení, usazený. Na Slov, Bern.

359867   Úsadný Svazek: 7 Strana: 0978
Úsadný, sedimentär. Ú. jáma. Dch.

359868   Usage Svazek: 4 Strana: 0419
Usage (fr., ysáž) = obyčej, zvyk, užívání, Usanz, f.

359869   Usáhnouti Svazek: 4 Strana: 0419
Usáhnouti, hl, utí = pryč sáhnouti, weg- langen, weichen. — před čím. Před ohněm každý hned usáhne. Troj.

359870   Usáholiti se Svazek: 4 Strana: 0419
Usáholiti se, genugsam rieseln. Us. na Ostrav. Tč. Vz Usáčiti.

359871   Usáknouti Svazek: 4 Strana: 0419
Usáknouti = uschnouti, absickern, ab- trocknen. Prádlo usáklo. Us. — kde. Ten potok v písku usákne. Mor. Tč.

359872   Usalašiti se kde Svazek: 4 Strana: 0419
Usalašiti se kde. Hned se v ňom (v domě) u-li. Dbš. Sl. pov. I. 95.

359873   Usalašiti se kde Svazek: 8 Strana: 0448
Usalašiti se kde = uvelebiti, usaditi, ubytovati se. Phľd. 1892. 465., 1893. 412., 1894. 300., 387., 1895. 44.

359874   Usalmonovati se Svazek: 8 Strana: 0448
Usalmonovati se = Salmonem se uči- niti. Słow. Lil. Ven. 74.

359875   Usamiti Svazek: 4 Strana: 0419
Usamiti, il, en, ení = sám ustanoviti, usnésti se na čem, selbst entscheiden, aus- sprechen. Na Slov. Bern. — co. Co vy usa- míte, to svaté a pravé. Bern.

359876   Usamiti Svazek: 7 Strana: 1395
Usamiti se někde. NZ. I. 584.

359877   Usamiti Svazek: 9 Strana: 0359
Usamiti. Za Bern. polož: Zát. Př. 52b.

359878   Usamostatniti co, koho Svazek: 8 Strana: 0448
Usamostatniti co, koho, selbstständig machen. Mus. 1894. 321.

359879   Usamotniti co čím Svazek: 9 Strana: 0359
Usamotniti co čím. Nár. list. 1898. č. 280. odp., Vlč. Lit. I. 303. — co za co: psycho- logii za disciplinu filosofickou. Krč. Assoc. 2. Sr. Usamotiti

359880   Usance Svazek: 4 Strana: 0419
Usance (fr., ysans) = usage.

359881   Usanční Svazek: 10 Strana: 0465
Usanční. Obchod s u-čními úroky. Nár. list. 1903. 114. 17.

359882   Usápati se Svazek: 4 Strana: 0419
Usápati se = uzlobiti se, sich müde to- ben o. ärgern. D. — se na koho, auf Jem. losfahren. Us.

359883   Usapoliti se Svazek: 4 Strana: 0419
Usapoliti se = utahati se, sich abbal- gen. — se s kým. Jg.

359884   Úsat Svazek: 7 Strana: 0978
Úsat, u, m. = houser (v kříži), Hexen- schuss, m. Val. Vck., Brt.

359885   Uśataný Svazek: 7 Strana: 0978
Uśataný = unavený Laš Brt. D. 282.

359886   Usátati se Svazek: 4 Strana: 0419
Usátati se = upachtiti se, unaviti se, sich ermüden, abrackern. U Opav. Klš.

359887   Usatoněný Svazek: 4 Strana: 0419
Usatoněný; -en, a, o = udýchaný, utr- mácený, abgerackert, erschöpft. Ty vždycky přilítneš u-ný. Us. u Rychn, Žamb. a j. Msk., Kf.

359888   Usatoniti se Svazek: 4 Strana: 0419
Usatoniti se, il, ěn, ění = udýchati se, utrmáceti se, unaviti se, sich erschöpfen, ab- müden, abrackern. Us. ve vých. Čech. Msk., Kf., Kd. — se koho čím: prací. Ntk.. Ktk. — U. = udobřiti, utišiti, besänftigen, beru- higen. Ani sem ji nemohla u. Us. u Rychn. Črk. To dítě už dlouho pláče a nemůže se u. Us. ve vých. Čech. Frch.

359889   Usazelý Svazek: 4 Strana: 0419
Usazelý, ansässig. Šm.

359890   Usazení Svazek: 4 Strana: 0419
Usazení, n., vz Usaditi. U. = posazení, das Hinsetzen. — U. = osazení, die Ansie- delung. D. U. živnostnické. Rk. — U. = ustanovení, die Einsetzung, Anstellung. U. za správce. Zlob. — U., der Ansatz. D.

359891   Usazenina Svazek: 4 Strana: 0419
Usazenina, y, f., der Satz. U-ny sladko- vodní, pobřežní, mořské. Vz Bř. N. 254.

359892   Usazenina Svazek: 7 Strana: 0978
Usazenina kávová. Ves. U. čtvrtohorní. Vz Ott. I. 929. U. břidlicová, devonská, mořská, pískovcová, říčná či sladkovodná, smíšená, triasová, vápencová. Stč. Zem. 696., 708, 712.. 723. U. písku, hlíny, obláskův a valounů. Chdt. 28 , 62.-63.

359893   Usazeninový Svazek: 8 Strana: 0448
Usazeninový, sedimentär. Sterz. II. 902.

359894   Usazenosť Svazek: 4 Strana: 0419
Usazenosť, i, f. = usazení, die Ansiede- lung. Ms. 1684.

359895   Usazený Svazek: 7 Strana: 0978
Usazený = usedlý, vážný (člověk). Us.

359896   Usazovací Svazek: 4 Strana: 0419
Usazovací kašna, Techn.. nádržka (u vodo- vodu, das Ablagerungsbassin), Zpr. arch. XII. 12., hrnec, Sedimentirtopf, m. Šp.

359897   Usazovač Svazek: 4 Strana: 0419
Usazovač, e, m. = nádoba k usazování, das Absatzungsgefäss. Šp. U. u ručnice, Setzer, m. Rk.

359898   Usazovadlo Svazek: 4 Strana: 0419
Usazovadlo, a, n. = přístroj ve škro- bárně. Cf. Usazovač. Zpr. arch. VIII. 88.

359899   Usazování Svazek: 4 Strana: 0419
Usazování, n., das Niederlassen, die Ab- lagerung. Hrnec k u. Vz Usazovací. Jáma k u., die Absatzgrube; u. kalu v kotlu, die Ablagerung des Schlammes im Kessel. Šp.

359900   Usazovati Svazek: 4 Strana: 0419
Usazovati, vz Usaditi.

359901   Usbírati Svazek: 4 Strana: 0419
Usbírati, zusammenlesen. — co pro koho. U-ral jsem koš jahod pro tebe. Mor. Tč.

359902   Uscánek Svazek: 4 Strana: 0419
Uscánek, nka, m., der Brunzer. D.

359903   Uscaný Svazek: 7 Strana: 0978
Uscaný = poscaný Us. Šd.

359904   Uscati Svazek: 4 Strana: 0419
Uscati, bebrunzen. — co: kalhoty. Mor. Tč. — se, uštiji se, ein wenig brunzen. — kam: do hrnce. Us. Vz Scáti.

359905   Úscestí, n Svazek: 4 Strana: 0419
Úscestí, n. = začátek druhé cesty, die Abzweigung des Weges. Na Mor. Tč.

359906   Usčati Svazek: 4 Strana: 0419
Usčati = uscati. Na Slov. Bern.

359907   Usebranosť Svazek: 4 Strana: 0419
Usebranosť, i, f, die Sammlung. U. ducha, mysli. Šm.

359908   Usebranosť Svazek: 8 Strana: 0448
Usebranosť. Po u-sti následuje vyražení. Ml. Hüb. 234.

359909   Usebraný Svazek: 4 Strana: 0419
Usebraný; -án, a, o, gesammelt. Šm.

359910   Usebrati se Svazek: 4 Strana: 0419
Usebrati se, useberu, usebral, án, ání = zpamatovati se, sich sammeln. — k čemu: duch jeho k pozorovaní u. se nemůže. Mus.

359911   Uséci Svazek: 4 Strana: 0419
Uséci, vz Usekati.

359912   Úseč Svazek: 4 Strana: 0419
Úseč, i, f., úsek, u, m., úseček, čku, m. = co usečeno, der Abschnitt, Abhau, die Ąbmahd, das Segment. Ros., Nz. Vz Úsek. Úseč čáry, das S. einer Seite, Nz., úseč koule, kruhu, das Kugel-, Kreissegment. Jd. M. II. 44., I. 18. Čara n. osa, odseček n. úseček, odsečnice, úsečnice, die Abscis- senaxe. Nz.

359913   Úseček Svazek: 4 Strana: 0419
Úseček, vz Úseč.

359914   Usečený Svazek: 7 Strana: 0978
Usečený, abgehauen. U. adjektivum = neurčité. Šf. III. 582.

359915   Úsečka Svazek: 4 Strana: 0419
Úsečka, y, f. = vzdálenosť hlavního prů- mětu, od počátku, die Abscisse. Jd. M. IV. 30. Ú-ky paprsku: stejnolehlé, stejnopisné, stejnohledné. Jd. M. II. 17. Cf. Úseč.

359916   Úsečka Svazek: 7 Strana: 0978
Úsečka také = omezená přímka. Jrl. 426.

359917   Úsečka Svazek: 10 Strana: 0465
Úsečka: = přímka dvěma body vedená a jimi obmezená a — b nebo: čásť přímky dvěma body obmezená. Vést. X. 107.

359918   Úsečně Svazek: 4 Strana: 0419
Úsečně = stručně, kurz, bündig, präcis. Ú. odpovídati, Rkk, mluviti. Us. Šd. Jak bychom správně a ú. o divech světcův a světic mluviti měli. Sš. Sk. 25.

359919   Úsečnice Svazek: 4 Strana: 0419
Úsečnice, e, f. = sečná čára, sečná, die Abscissenaxe. Vz Úseč. Nz.

359920   Úsečnosť Svazek: 4 Strana: 0419
Úsečnosť, i, f. = stručnosť, die Präcision. Nz.

359921   Úsečný Svazek: 4 Strana: 0419
Úsečný = precisní, stručný, präcis, ab- gemessen. Nz. Ú. výměr. Log. Obrácení takové ú. smysl slov sebou obnáší. Sš. J. 256. V úsečném přehledu ideu a význam vtělení syna božího vyličuje. Sš. J. 16. (Hý. ). — Ú. = štípavý, kousavý, bissig. Ú. jazyk, řeč, slovo, člověk. Na Mor. Tč.

359922   Úsečový Svazek: 4 Strana: 0419
Úsečový = segmentový, Segment-. Ú. oblouk (klenutí). Zpr. arch. VIII. 70.

359923   Úsed Svazek: 4 Strana: 0419
Úsed, u, m., das Etablissement. Tpl.

359924   Usědanec Svazek: 4 Strana: 0419
Usědanec, nce, m. = usedaný, sedáním přemožený, ein Uiberwundener (im Turnier). A v tu dobu již čert má za to, že již jest ten člověk jeho u. Hus III. 113.

359925   Usedanec Svazek: 7 Strana: 0978
Usedanec, pessumdatus. 15. stol.

359926   Usedání Svazek: 4 Strana: 0419
Usedání, n., vz Usedati. Plakala sem horkýma slzama až do u. Us.

359927   Usedati Svazek: 4 Strana: 0419
Usedati, usednouti, dnul a dl, utí; na Slov. usadnouti, usésti (vz Sedati). U. = odsednouti, sich wegsetzen; seděním uchrá- niti se, durch Sitzen los werden; slaběti, schwach werden, sich legen; usaditi se, sich niedersetzen, sich niederlassen; obořiti se, Jemanden anfahren; zasedati, sich wozu set- zen; sedě přemoci, überwinden; se = usa- diti se, sich setzen, ansetzen; osaditi se, sesshaft werden. Jg. — abs. Usednout! Auf- sitzen! Čsk. Usedni drobet ( = odsedni). Ros. Když usednou všecky vrány = se usadí. Lom. Udatnosť vojákův usedá (slabne, pře- stává). Jg. Srdce usedá. Plakali jsme, až nám srdce usedalo. Us. Sk. — komu proč. Úzkostí mi srdce usedá. Us. Naše srdce strachem usedávalo. Vrat. Srdce bolem usedá. Sš. Bs. 78. Sirobou vám bude srdce usedati. Us. — si na koho = obořiti se, einem zusetzen, auf ihm sitzen, ihn drängen. — kam (komu). A na ručesť jeden bisku- povi usedne na krk, druhý na nohy a třetí do něho mlátí. Ddk. II. 230. Král usedl na trůn. Ml. U. na koník, vz Janek. — komu. A jí srdce usedá. Er. P. 497. Poče plakati, až jemu poče srdce usedati. Hr. rk. 241. — koho (=sedáním) přemoci. Je- diné panny ohledání mě usedlo. Troj. — se. Srdce se usedá (= srdce usedá). Leg., Rk. Kal se usedá. Kom. Vrchy se usadly (usedly). Bern. U. se = osaditi se. D. — koho, se kde. My nemáme také moci, ješto bychom je mohli přemoci, musíme jich (nepřátel) usaditi na hradě (skrýti se před nimi v hrad a tam seděti). St. skl. IV. 277. A kdyžby se (cizozemec) jinde vyprodal a zde v zemi usedl. Zř. F. I. B. XV. A jemu dobře v zemi usedl. Půh. II. 608. — komu, kde k čemu. Já jemu ku právu dosti usedl; Já jsem jemu usedl ku právu a hotov bych jsem byl přede pány práv býti; Já na zemi usedl ku právu a tu mě k nákla- dom připravil. Půh. I. 354., II. 562., 128. (Tč. ). Poněvadž on Bohuše ku právu usedl, aby jeho právem hleděl. Arch. IV. 315. — kde čeho. Sčastný, ktož mohl usedati toho nečasu pod střechú. Žk. 205. — jak (kde, na koho). Na maku rojem usedli motýli. Brt. Instr. 15. Usedl vším důrazem na dceru (doléhal na ni). Ehr. 14. — se kam kde. Kal se usedá na dno, na dně. Us.

359928   Usedati Svazek: 7 Strana: 0978
Usedati. — abs. Srdce u-lo. Hr. rk. 91. a. — si nač = umíniti si. U Úboče. Rgl. — kam: do mechu, Hrts., pod strom, ně- komu k nohám Pdl — komu. Až jí po- čalo srdce u. Sv. ruk, 189. — jak: vedlé někoho, Hrts., V polokruhu. Vrch. — k čemu: k soudu. Anth. I. 3. vd. 1. — proč. Srdce jeho radostí usedalo. Šml. I. 41.

359929   Usedati koho Svazek: 10 Strana: 0465
Usedati koho = sedáním (v souboji) přemoci. Baw. T. v. 1146. Když toho, jenž druhého usedal a zabil. Kar. 38.

359930   Usedavě Svazek: 4 Strana: 0420
Usedavě, heftig. U. plakati. Ler., Šd. Tč. Zastřela oči a u. plakala. Sk.

359931   Usedavý Svazek: 4 Strana: 0420
Usedavý = který usedá, der gern sich wegsetzt o. niederlässt. U. pláč (když při něm srdce usedá), Schluchzen, heftiges Wei- nen. Ros., Sych., Kom. Plakal pláčem use- davým. Us.

359932   Usedavý Svazek: 7 Strana: 0978
Usedavý zdroj, intermittirender Brunnen. Nz., Mj. 129.

359933   Usedělý Svazek: 4 Strana: 0420
Usedělý. M. Hoë učinil kázání u-lé k lidu (sedendo eleboratum), wohl ausgearbeitet. Skl. V. 173.

359934   Useděný Svazek: 4 Strana: 0420
Useděný; -ěn, a, o, durch Sitzen zer- drückt. U. tráva. Ostrav. Tč.

359935   Useděti Svazek: 4 Strana: 0420
Useděti, userf, zen a děn, ení = sedě uvarovati, durch's Sitzen frei werden. — čemu. Useděl tomu všemu nebezpečenství (ušel). Ros — čeho. Mohl by s pokojem býti a ledačehos useděti. Reš. Chtě sám toho u. Arch. II. 34. Sčastný, ktož mohl useděti toho nečasu pod střechu. St. skl., Výb. I. 948., Žk., Brt. S. 35. Cf. Usedati. Tkadl. — s čím kde před čím. Že by s tiem statkem v starém Hradišti neuseděl před válkú i vozil jej k bratrovi svému. NB. Tč. 206. — co = pilně udělati, vypra- covati (spis), sitzend wohl ausarbeiten. Ros. — co čím. Useděl si měšťanství telkými roky, ersitzen. Ostrav. Té. — se kde. U-děl se u nás dost, sitzen bleiben. Us. Tč. — se = sezením umdleti, sich müde sitzen. — se na čem. Oni se na tom usedí (sitzen dabei bis zur Erschöpfung). Us. Vk.

359936   Useděti kde Svazek: 7 Strana: 0978
Useděti kde. Ona neusedí na místě, kdyby ji přidrátoval. Us. Vk.

359937   Usedlačiti Svazek: 4 Strana: 0420
Usedlačiti, il, en, ení = sedlače si vy- dělati. — si co: statek. Us. Tč.

359938   Usedlati Svazek: 4 Strana: 0420
Usedlati, satteln. — koho: koně. Us. Tč.

359939   Usedlice Svazek: 7 Strana: 0978
Usedlice, e, f. = žena někde usedlá. Exc.

359940   Usedlictvo Svazek: 8 Strana: 0448
Usedlictvo, a, n., Sassenschaft, f. Sterz. II. 775.

359941   Usedlík Svazek: 7 Strana: 0978
Usedlík, a, m. = sedlak. Melichar. Mo- nogr. Unoště 171., Džl.

359942   Usedlík Svazek: 8 Strana: 0448
Usedlík. Starý u. = usedlý mistr. Mus. 1894. 499.

359943   Usedlina Svazek: 4 Strana: 0420
Usedlina, y, f. = sraženina, der Nieder- schlag, Bodensatz, das Geläger. U. klkatá, flockiger N. U na dně se usazuje. Šp. U. v moči, das Harnsediment. Nz. lk., D. U. moče. Sych. — U. = povrhel, der Auswurf. Mach.

359944   Usedlinový Svazek: 8 Strana: 0448
Usedlinový = usazeninový. Sterz. II. 902.

359945   Usedliště Svazek: 4 Strana: 0420
Usedliště, ě, n = osada, die Kolonie. Mus. XI. 431.

359946   Úsedliště Svazek: 8 Strana: 0448
Úsedliště. Rodné u. Kká. Puš. Roz. 18.

359947   Usedlo Svazek: 10 Strana: 0675
Usedlo, a, n. = stavební prostora. Brt. Sl.

359948   Usedlosť Svazek: 4 Strana: 0420
Usedlosť, i, f. = stav usedlého, osedlosť, die Sesshaftigkeit, Ansässigkeit. U. v zemi. D. — Celá u. tam šla — všichni usedlí, sou- sedé, die Gemeinde. Us. — U. = pozemní vlastenství, die Realität, Besitzung. Eine grosse B.: država. Nz. U. sedlská, hospo- dářská, městská, Nz., mlýnská. Šp. Soused má pěknou u. Us. — U., die Gesetztheit (vom Charakter). U. povahy. Šp. Jasné u-sti mysli nabyti. Pal. Dj. IV. 1. 390.

359949   Usedlost Svazek: 10 Strana: 0675
Usedlost, i, f. Vtělil mu na u. = dal mu, na chrám Páně, sbil ho. Brt. Sl.

359950   Usedlostní Svazek: 8 Strana: 0448
Usedlostní. U. daň. NZ. III. 218.

359951   Usedlůstka Svazek: 9 Strana: 0359
Usedlůstka, y, f. = malá usedlosť. Řezn. Rad. pr. 35.

359952   Usedlý Svazek: 4 Strana: 0420
Usedlý = který usedl, der sich nieder- gelassen, gesetzt hat. — kde. U. pták (na větvi). Podobně o žebráku u-ém u brány se vypravuje. Sš. J. 159. — U. = osedlý, sesshaft, ansässig, an-, erbgesessen. U. pták, der Standvogel. Nz. U. sedlák, který měl grunt (100 měřic výsevku) a podsedník, jenž seděl na podsedku (asi 25 měřic). Na Zlín- sku. Brt. Dědičně u-dlý. Us. Dch. U nás máme 50 u-dlých, Grundbesitzer. Us. Šd. U. (osazený) domkář, gestifteter Häusler. J. tr. On jest člověk u., jmám na tom dosti, když jej zaručím; Miched z předměstí na- šeho, u-dlý člověk obecný a zachovalý; Přistúpili před nás dva člověky zde u-dlá oznamujíce nám; Odvolává se na Havla člo- věka zde usedlého; I vystavil žalobník dva člověky usedlá: ti jsú před námi vyznali, že... NB. Tč. 125., 165., 194., 232. Sedm vlády k usedlých vyvésti a dobře zachova- lých; Jíra má jemu se vyvésti dobrými lidmi s třmi zachovalými a dobře u-mi; Ti lidé dobří usedlí na svú víru vezmú, že jí jest Vilém vzal. Půh. I. 260., 310., II. 66. (Tč. ). Jim máme dáti věděti po dobrém a u-dlém panoši našeho kraje; Žádných used- lých ani hostinných. Arch. I. 195., 202. U. obyvatelé, Pr. měst., sousedstvo, Sych., ko- vář. D. Veď svědky u-dlé, lidi zachovalé před kříž. O z D., Arch. II. 492. — kde (čím): v zemi, v městě, V, na horách. Br. Buď v zemi české statkem svým u-dlý. Vs. 88. Měšťan v Praze domem usedlý. Šm. Benediktini skotští při kapličce sv. Petra v Řezně od r. 1068. u-dlí; Židy té doby v našich podhradích usedlé; Tasoveové u Ji- hlavy u-dlí. Ddk. II. 332., 359., IV. 207. Arabi v Arabii k jihovýchodu od sv. země u-dlí. Sš. Sk. 21. Cf. Starý. Zeměnín usedlý na zemi. Půh. II. 395. — k čemu. Služeb- níci... a jiní ku právu neusedli. Pr. měst. U. k zemi (der ein Gut in der Landtafel eingetragen hatte) a u. k právu, der von diesem Gute vor das Landrecht belangt werden konnte; Gegensatz: tkáč. Gl. 351. A páni i panoši jsu k zemi u-dlí. O. z D., Sob. 101. U. k zemi, J. tr., Arch. I. 56., II. 141., Sob; k právu. Pr. Kdyby původ ku právu u. nebyl. Er. — od čeho. Sedm vlá- dyk nenájemných, čistých od nárokov a usedlých ot dědin (majících dědiny). O. z D. — U. = opravdový, vážný, neplachý, statečný, gesetzt, vermögend, kräftig. Člověk usedlý a vážný. Jg. Mysl jeho usedlá i vážná spíše ku přísnosti nežli k žertům ho vedla. Pře- vracují netoliko dítky, alebrž i zralejší a usedlejší věk. Pal. III. 3. 268., V. 2. 145. — U. = co se usadilo, ssadilo, gesetzt. Usedlé víno, Us., krev. Šm. — U. = přichycený, Ipějící, angesetzt. — kde. Dým v komíně usedlý kopet jest. Kom. Mhla usedlá nad myslí jeho pohanskou. Sš. Sk. 197.

359953   Usedlý Svazek: 7 Strana: 0978
Usedlý kotel. Hrm. 17. — odkud. Ka- mení z vody usedlé. Posp — U. = pod- daný. Sněm. 1651. p. 13. Ať žaluje, jsem jí pro 15 gr. dosti u-lý. Wtr. Jsem ku právu u. Arch. X. 172.

359954   Usedlý Svazek: 10 Strana: 0465
Usedlý. Ten je tak usedlý, jako havran na topole. Hav. Chamr. 29.

359955   Usednouti Svazek: 4 Strana: 0421
Usednouti, vz Usedati.

359956   Usednutí Svazek: 4 Strana: 0421
Usednutí, n., vz Usedati.

359957   Usednutý Svazek: 4 Strana: 0421
Usednutý = usedlý. Na Slov. Bern. Lépe: usedlý. Jg.

359958   Úsech Svazek: 4 Strana: 0421
Úsech, u, m. = uschnutí, das Trocknen, Austrocknen. L.

359959   Usechnouti Svazek: 7 Strana: 0978
Usechnouti, vz Uschnouti

359960   Úsek, u, m Svazek: 4 Strana: 0421
Úsek, u, m., der Abschnitt. Ú. kruhu, kruhový; úseč kruhu, kruhová. Vz Úseč.

359961   Usekání, n Svazek: 4 Strana: 0421
Usekání, n., das Abhauen. U. rukou. Ddk. IV. 237.

359962   Usekati Svazek: 4 Strana: 0421
Usekati, useknouti, ul, ut, utí; uséci (zastr. useku), usekl, usečen, ení; usekovati, use- kávati = odsekati, odtíti, utíti, weg-, ab- hacken, abhauen; sesekati, nasekati, auf-, zerhacken. Jg. — abs. Jak by usekl. Šm. — co: libovolné částky čáry u., Nz., vrcholek stromu. D. — čeho: usekával údů, šp. m.: údy (celé). List. fil. VII. 333. — co komu čím: koňovi ocas, někomu ruce sekerou. Ros. Slovo slovem u., abtrumpfen. Mor. Tč. — co kam, nač: maso do jitrnic, na jitrnice, na klobásy. Ros. — se. Já sem se usekl, dyž sem kosu brósil, nejsi dívko hodna, abych se tě prosil. Sš. P. 307. — se čím: sekerou. Us. — čeho pro koho: k večeru trávy pro krávy (kravám) u. Tč.