63001   Galvanoplastický Svazek: 6 Strana: 0245
Galvanoplastický, galvanoplastisch. G. dílna, sloup Trajanův, přístRoj (k hotovení kulatých předmětů), hotovení odlik před- mětů kulatých, násobení desk tiskacích. Vz KP. II. 213., 224., 225., 226., 228.

63002   Galvanoplastika Svazek: 6 Strana: 0245
Galvanoplastika. Vz KP. II. 224., I. 356, Sfk. 762., Mj. 410., Schd. I. 361.

63003   Galvanoplastika Svazek: 8 Strana: 0090
Galvanoplastika, y, f. — zhotovování věrných odlitků nižných předmětů elektro- lytickým působením proudu elektrického. Vz Ott. IX. 882., KP. VIII. 230.

63004   Galvanopunktura Svazek: 8 Strana: 0543
Galvanopunktura, y, í. Cf. KP. V1II. 464.

63005   Galvanoskop Svazek: 6 Strana: 0245
Galvanoskop, u, m., das Galvanoskop. Vz NA. V. 315., Mj. 414.

63006   Galvanoskop Svazek: 8 Strana: 0090
Galvanoskop, u, m., vz Rheoskop(3. dod.).

63007   Galvanoskopický Svazek: 10 Strana: 0075
Galvanoskopický, galvanoskopisch. Jind. I. 68.

63008   Galvanostegie Svazek: 8 Strana: 0090
Galvanostegie či galvanické pokovení = trvalé pokrývání kovových předmětů vrstvami jiných kovů proudem elektrickým. Vz Ott, IX. 886., Vstnk. III. 402., KP. VIII. 218.

63009   Galvanotechnický Svazek: 8 Strana: 0543
Galvanotechnický. G. zařízení. KP. VIII. 220.

63010   Galvanotechnika Svazek: 8 Strana: 0090
Galvanotechnika, y, f. = srážení kovů elektrickým proudem. Dělí se a) na galvano- plastiku, b) na galvanostesrii. V/- KP. VIII. 16., 217.

63011   Galvanotyp Svazek: 6 Strana: 0245
Galvanotyp, u, m. Vz KP. I. 357.

63012   Galvanotypie Svazek: 10 Strana: 0075
Galvanotypie, e, f. Jind. I. 69.

63013   Galvanovati Svazek: 6 Strana: 0245
Galvanovati, vz Galvanisovati.

63014   Galvanovati Svazek: 8 Strana: 0090
Galvanovati = elektrickým (galvanickým) proudem jisté výkony prováděti, ku př. po- zlacovati, poniklovati atd. Vz Ott. IX. 887.

63015   Galy, pl Svazek: 6 Strana: 0245
Galy, pl., f = nohy. Slez. Šd., Laš. Brt. D. 210.

63016   Gałcňút Svazek: 10 Strana: 0580
Gałcňút = drcnouti do zad. Brt. Sl. 81.

63017   Gamaël Svazek: 1 Strana: 0381
Gamaël, u, m., drahokam pestrý. Koflík stříbrný s šmelcem a čtyřmi gamaëly vsa- zenými vůkol. Pam. arch. 1869. str. 338. Gl.

63018   Gamaely Svazek: 8 Strana: 0090
Gamaely, hamaje = drahokamy s obrázky na nich vypoukle pracovánými. Wtr. Krj. I. 535.

63019   Gamandrie Svazek: 10 Strana: 0075
Gamandrie, e, f. Tomu mají dáti pití z hřebíčkóv a z g. Lék. B. 178a. (Mš. )

63020   Gamaše Svazek: 6 Strana: 0245
Gamaše. Vlšk. 184.

63021   Gamba Svazek: 1 Strana: 0381
Gamba, kamba, gambečka, gambička, y, f. = čelisť, sáně, der Kinnbacken. V. — 2. Gamba na Slov. = pysk, Lefze. Plk. — 3. Huba, tlama, das Maul. V. Vstrč gambu do vody. Rad. zvíř. — 4. Malá basa, barborka, die Gambe, Kniegeige. Vus.

63022   Gamba Svazek: 6 Strana: 0245
Gamba = pysk. Slov. Ústa májů gamby dve vrchniu a spodniu, pery alebo rty (orty) na obach gambách. Hdž. Čít. 214. Potom vzal hlavu a gamby z úst odrezal, že sa len tak zuby vyškieraly. Dbš. Sl. pov. I. 17. Zo štrbavých zubov drž (daj) si dolů gambu. Sl. sp. I. 106., Koll. Zp. 1. 273. Sladké gamby šuhajkovo, ked ma večar poboskaly, do rána mi šmakovaly. Sl. sp. I. 198. Kto sa haňbí, nach si utrie gamby. Mt. S. I. 106. — G. = huba (veliká, nepěkná), paštěka, mor. a slov. Brt., Tč., Vck., ČT. Tkč. Kto sa hanbí, má prázdne gamby. Pořek. Mt. S. I. 119. Jdi, dám ti přes gambu. Koll. Zp. II. 107. — G. = jedovatá houba vůbec, ein Giftschwamm überhaupt. Val. Vck.

63023   Gambačka Svazek: 6 Strana: 0246
Gambačka, y, f. = gambula, hubačka. Mor. Šd.

63024   Gambál Svazek: 6 Strana: 0246
Gambál, a, m. = kdo má velikou hubu. Mor. Brt. G. gambatý! Šd. Slov. Ssk.

63025   Gambať Svazek: 6 Strana: 0246
Gambať sa = hněvati se. Slov. Ssk.

63026   Gambatý Svazek: 1 Strana: 0381
Gambatý, na Slov. = pyskatý, gross- lefzig. Jg.

63027   Gambatý Svazek: 6 Strana: 0246
Gambatý = kdo má velikou hubu, veliké pysky, pyskatý, veliké tváři, grossrnäulig, grosslefzig, vollbackig. Mor. a slov. Sd., Brt., Tč., Šd. Ježibaby jsou strygy soplavé, g-té či pyskaté, nos jako hrnec mající, by- dlejí v hájích a jeskyněch. Koll. Zp. I. 420. — G. = vadivý, zänkisch. Mamko, bohatá je. Syn môj, gambatá je. Sl. spv. I. 12.

63028   Gambavý Svazek: 6 Strana: 0246
Gambavý = jazyčný, vadivý. Vz Gam- batý. Slov. Ssk.

63029   Gambečka Svazek: 6 Strana: 0246
Gambečka, gambička, y, f. — malá gamba. Slov. Bern.

63030   Gámbela, y, m Svazek: 6 Strana: 0246
Gámbela, y, m. = hlupák. Mor. Brt.

63031   Gambér Svazek: 6 Strana: 0246
Gambér, u, m., vz Žambír.

63032   Gambir Svazek: 6 Strana: 0246
Gambir, u, m, vz Žambír. Šp.

63033   Gambir Svazek: 8 Strana: 0090
Gambir (katechu gambir) = zahuštěný extrakt, vyvařený z listův a letorostů mařin- kovité rostliny uncaria gambir.

63034   Gambiskatý Svazek: 7 Strana: 1250
Gambiskatý = gambatý. Slov. ZObz. XXIV. 235.

63035   Gambit, u Svazek: 9 Strana: 0057
Gambit, u, m. G. ve hře šachovní = hra počáteční, v níž se kámen, buď pěšec (jeden nebo více jich) aneb figura obětuje, aby se touto obětí získalo lepší postavení. Vz více v: Příruční kniha šachovní. Kober 1875. str. 27. -78

63036   Gambočka Svazek: 6 Strana: 0246
Gambočka, y, f. = hubička, pysk. Po- boskám ci g-čky. Koll. Zp. I. 21. Cf. Gamba.

63037   Gamboš Svazek: 6 Strana: 0246
Gamboš, e, m. = ktorý v hneve gamby (pysky) otřča. Slov. Dbš.

63038   Gambriu-us Svazek: 6 Strana: 0246
Gambriu-us, a, m. = král prý flámsky, který prý pivo vynalezl. S. N.

63039   Gambrix Svazek: 6 Strana: 0246
Gambrix, u, m. = látka na podšívky a ženský oděv. G. šedý. Jdr. exc.

63040   Gambula Svazek: 6 Strana: 0246
Gambula, y, f, = gambačka, která má gambu, širokou tvář; ženská hubatá, vadivá. Cf. Gambáč, Gambatý. Ty g-lo gambatá. Mor. Šd.

63041   Gámeľa Svazek: 10 Strana: 0580
Gámeľa, e, m. = nemotora, hlupák. Brt. Sl. 81.

63042   Gamfor Svazek: 6 Strana: 0246
Gamfor, u, m. = kafr. Slov. Ssk. Vz Gáťor.

63043   Gamha Svazek: 8 Strana: 0090
Gamha = jedovatá houba. Val. Brt, D. II. 510.

63044   Gamlac Svazek: 9 Strana: 0057
Gamlac = pamalu jisti. Lor. 72.

63045   Gamma Svazek: 9 Strana: 0057
Gamma = kovolesklec konopný, plusia gamma, Zuckererbseneule, motýl. Exl. 154.

63046   Gamolepsa Svazek: 6 Strana: 0246
Gamolepsa, y, f. = květina, gamolepsis. G. žlutá, g. tagetes. Dlj. 41.

63047   Gamzík Svazek: 1 Strana: 0381
Gamzík = Kamzík.

63048   Gamzík Svazek: 9 Strana: 0057
Gamzík. Slovo toto není na Slov. známo. V Tatrách slove: divá koza. Mus. 1848. II. 209

63049   Gan Svazek: 1 Strana: 0381
Gan, u, ganec, nce, m., Stück Holz zum Werfen. Plk. — Ganec, chuchel z mouky: knedlík, Kloss. Plk. Na Slov.

63050   Gán Svazek: 6 Strana: 0246
Gán, u, m. Gány lebo kány sú koly = násada, topoRo (topůrko) na př. na rýle (rýči), der Stiel. Slov. Hdž. Šlb. 11. Uderil ho gánom po nose. 1b. 120. Cf. Hán, Bud- zigán.

63051   Gaňa Svazek: 8 Strana: 0090
Gaňa, ě, f. = slina kančí. Brn. Brt, D. II. 311.

63052   Gáňa Svazek: 8 Strana: 0090
Gáňa = káně. Pomor. Brt. D. I. 30., Mtc. 1893. 301.

63053   Gáňati Svazek: 6 Strana: 0246
Gáňati = gagati. Hus gáňá (když osa- mocena jsouc ostatních hledá a gá-gá-gá křičí). Na již. Mor. Šd. Ich tmavé naňho gáňajúce (upřené?) zraky. Hov. Klčk. V. 159. Žúrik by bol protivníka gáňacím po- hľadom preklal. HVaj. BD. II. 94,

63054   Gáňava Svazek: 6 Strana: 0246
Gáňava, y, f. G-vy dělá dobytek, jde-li přes orané za mokra. Val. Brt. D. 210.

63055   Ganavaz Svazek: 6 Strana: 0246
Ganavaz, vz Kanafas. Soll. Hr. II. 167.

63056   Gance Svazek: 10 Strana: 0580
Gance. Vz VI. 246. G. jačmenné v mlieku, kukuirčné. Mus. slov. V. 100.

63057   Gancovat Svazek: 10 Strana: 0075
Gancovat = tlouci se do hřbeta. Slez. Vyhl. II. 252.

63058   Gančáry Svazek: 6 Strana: 0246
Gančáry, pl., m. = škarbaly. Val. Vck.

63059   Gančovať Svazek: 6 Strana: 0246
Gančovať — haněti. Slov. Ty všetko iba obrehuješ, gaučuješ. Dbš., Mt. S. I. 111. Vz Gandžovať.

63060   Ganduš Svazek: 8 Strana: 0090
Ganduš, e, m. = dlouhý kabát, dětský ka- bátek (Jevíčko), Brt. D. II. 311.; špenzr z mo- drého sukna, rukávník, grytka (Zábř.). Ib. 129., 468.

63061   Gandža Svazek: 6 Strana: 0246
Gandža, dle Káča = vada, chyba. Slov. Hdž. Čít. XIV.

63062   Gandžanec Svazek: 10 Strana: 0580
Gandžanec, nce, gandžoš, e, m. = človek ranavého tela. Phľd. XXIV. 418.

63063   Gandžovati Svazek: 6 Strana: 0246
Gandžovati = gančovati, haněti, chyby vytýkati. G. koňa, vola a vôbec hoviadko alebo akýkoľvek tvar, znamená chyby mu nachodit', aby cena slevena bola. Slov. Zátur.

63064   Ganě Svazek: 10 Strana: 0580
Ganě, ě, f. = facka. Brt. Sl. 81.

63065   Ganec Svazek: 6 Strana: 0246
Ganec, nce, m., eine Art Maisbrei. Slov. Ssk.

63066   Ganěk Svazek: 10 Strana: 0075
Ganěk, ňku, m. = ulička mezi dvěma chalu- pami, chodba. Hauer 10.

63067   Gáněti Svazek: 6 Strana: 0246
Gáněti, ěl, ení = tlachati, schwätzen. Slez. Šd. Laš. Brt. D. 210.

63068   Gang-es Svazek: 1 Strana: 0381
Gang-es, a, m., hlavní řeka vých. Indie. Vz vice v S. N. III. str. 310.

63069   Ganga Svazek: 6 Strana: 0246
Ganga, y, f. G. arabská, pterocles alchata, pták. Vz Frč. 351.

63070   Ganga Svazek: 7 Strana: 1250
Ganga, y, f. = Ganges řeka. Vlach.

63071   Gangal Svazek: 6 Strana: 0246
Gangal, u, m. = zkažená červená švestka, jež uroste brzy po květu. Vz Psinka. Val. Vck.

63072   Gangał Svazek: 10 Strana: 0580
Gangał, u, m. = trudovačka. Brt. Sl. 81.

63073   Ganglie Svazek: 1 Strana: 0381
Ganglie, í, pl., f., čidelní uzlina, Nerven- knoten; navní kosť, knorplichter Auswuchs.

63074   Gangolče Svazek: 6 Strana: 0246
Gangolče, ete, n. = holátko, neopeřené ptáče. Slov. Dbš. Sl. pov. 1. 107., Rb. Sb.

63075   Gangolec Svazek: 6 Strana: 0246
Gangolec, lce, m. = gangolče. Slov. Řr. Sb.

63076   Gangoš Svazek: 1 Strana: 0381
Gangoš, gagoš, e, m., na Slov. = zajíkávý, bleptavý. Der Stotterer.

63077   Gangoš Svazek: 6 Strana: 0246
Gangoš, e, ta. = zajíkavý. Mor. Brt.

63078   Gangraena Svazek: 8 Strana: 0090
Gangraena, y, f. = sněť, úmrť některého údu nebo organu. Vz Ott. IX. 900.

63079   Gániaci Svazek: 8 Strana: 0090
Gániaci = zevlující. G. pohľad. Phľd. 1895. 735.

63080   Ganibáč Svazek: 6 Strana: 0246
Ganibáč, e, m. = gambál. U Olom. Sd.

63081   Gánistý Svazek: 6 Strana: 0246
Gánistý = žvatlavý. Slov. Phld VI. 254.

63082   Ganit Svazek: 8 Strana: 0090
Ganit = slintati. Brn. Brt, D. II. 311. Cf. Gaňa (3. dod.).

63083   Gániť Svazek: 8 Strana: 0090
Gániť = hleděti jako gáha. Křivým okom gáni naň. Phľd. 1894. 314.

63084   Gániť, kániť sa Svazek: 10 Strana: 0580
Gániť, kániť sa = položertovně se doha- dovat. Liptov. Sb. sl. IX. 43.

63085   Ganiti Svazek: 1 Strana: 0381
Ganiti, lelkovati, zevlovati, gaffen. Na Slov.

63086   Gániti Svazek: 6 Strana: 0246
Gániti = hleděti hloupě jako tele na nová vrata. Val. Brt. D. 210.

63087   Gánka Svazek: 8 Strana: 0090
Gánka, y, f. = kánka (mor.), parta (na uh. Slov.). NZ. IV. 434.

63088   Ganofil Svazek: 6 Strana: 0246
Ganofil, u, m. — bejlí, kručinka, genista tinctoria, der Ginster. Mllr. 49.

63089   Ganoid Svazek: 6 Strana: 0246
Ganoid, a, m. G-di kostnatí, lepido- ganoidei, die Knochengauoiden, vz Kostlín, Bichýr, Kaproun; g. chruplavčití, placoga- noidei, die Knorpeíganoiden, vz Jeseter, Vyza či Bělucha. Ryby. Vz Frč. 299.-300. Cf. násl.

63090   Ganoidní Svazek: 6 Strana: 0246
Ganoidní ryby, ganoidei, die Schmelz- schupper. Vz Ganoid, Frč. 298., Stč. Zem. 703., 705.

63091   Ganoidní Svazek: 8 Strana: 0090
Ganoidní ryby. Vz Ott, VIL 294.

63092   Ganšovať Svazek: 8 Strana: 0090
Ganšovať = haniti. Vel. Revúce. Phľd. 1893. 373.

63093   Gantár Svazek: 6 Strana: 0246
Gantár, u, m. = gantnár. Slov. Bern.

63094   Gantnár, u, m Svazek: 6 Strana: 0246
Gantnár, u, m. = kantnýř. Slov. Koll. Zp. II. 409., 507.

63095   Ganymed-es Svazek: 1 Strana: 0381
Ganymed-es, a, m. z řec, krásný mladík, jejž Zeus, vzav na sebe podobu orla, do Olympa odnesl a svým číšníkem učinil. Rk. Vz Hebe.

63096   Ganz Svazek: 1 Strana: 0381
Ganz, něm., celý, úplný; zcela, zúplna, dokonce. G. gut, zcela dobře. G. gewiss, zajisté, dojista. Ich denke g. so, do konce, zcela tak, právě tak smýšlím. Das ist g. unmöglich, to jest dokonce, naprosto nemožná. Ein ganz solcher, zhola, právě takový. G. und gar, naprosto, dokonce, úplně, dočista, dohola, zhola. Ganz und gar nicht, nikoli, nijakž, dokonce ne, nižádným způsobem. G. kurz, z krátka. G. allein, sám jediný, sám a sám, samotinký. Šr. Vz Všecek, Celý.

63097   Ganža Svazek: 10 Strana: 0075
Ganža e, f., nadávka ženám. Val. Čes. 1. XIII. 451.

63098   Ganžská Svazek: 6 Strana: 0246
Ganžská nížina. J. Lpř.

63099   Gapel Svazek: 6 Strana: 0246
Gapel, plu, m., žentour, der Göpel. Slov. Ssk.

63100   Gapel Svazek: 8 Strana: 0090
Gapel, něm. Göpel, m. Robí jako v gapli = těžko a tvrdo. Slov. Phľd. XII. 254. — G. = míst. jm. na Slov. Phľd. XII. 99.

63101   Gapel Svazek: 9 Strana: 0057
Gapel, hora na Zvolensku. Mus. 1848. II. 209.

63102   Gápel Svazek: 9 Strana: 0057
Gápel, ple, m., z něm. Gopel = otvor, kterým se něco dolů pouští. Otvára ústa ako gaplé Slov. Zát. Př. 40. b. Vz Gaple.

63103   Gapla Svazek: 6 Strana: 0246
Gapla, y, f. = gapel. Slov. Bern.

63104   Gaple Svazek: 1 Strana: 0381
Gaple, e, f., trejb koňský, žentour, v horn. nástroj k vytahování rudy atd., jímž koně pohybují, Göpel. D. — Gaplový kůň, Göpel- pferd. Bern.

63105   Gápľe Svazek: 6 Strana: 0246
Gápľe, pl., f. = ústa. Slov. Aj ten má dobré g. = veľa jie, veľa kričá, Pořek. Sb. sl. ps. I. 87.

63106   Gaplový Svazek: 6 Strana: 0246
Gaplový kůň, das Göpelpferd. Vz Gapel. Slov. Bern.

63107   Gar Svazek: 1 Strana: 0381
Gar, něm., velmi, tuze, příliš, vele-, pře-. Gar viel, velmi, příliš mnoho. G. oft, přečasto. G. gross, příliš veliký. G. nichts, zhola nic, pra nic, ani sousta, ani za mák. Warum nicht g., proč pak ne? snad ne? Es ist noch nicht g., ještě není konec, po všem. Šr.

63108   Garabina Svazek: 6 Strana: 0246
Garabina, y, f. = jeřabina. Slov. Hdž. Čít. 191.

63109   Garad Svazek: 6 Strana: 0246
Garad, u, m. = příkop, der Graben. Vi- nice byly hlubokým příkopem, což u Slo- váků garad zovou, s obou stran cesty obe- hnané. Koll. IV. 190. Skotúľal sa do g-du. Dbš. Sl. pov. I. 265. — Rr. Sb.

63110   Garafia Svazek: 6 Strana: 0246
Garafia = karafia. Slov. Bern.

63111   Garafia Svazek: 8 Strana: 0090
Garafia, e, f., vz Slzičky (3. dod.).

63112   Garaj Svazek: 1 Strana: 0381
Garaj, e, m., neplecha, Unfug. Na Slov.

63113   Garaj Svazek: 6 Strana: 0246
Garaj = haraj, harajčiaci, hrčiaci potok, brausender Bach. Slov. Dbš., čjk. 133. — G. = vodotrysk. A tými rúrami rulí voda a do válova na g-ji vyteká. Hdž. Čít. XII., Šlb. 15. Cf. Grant.

63114   Garaliža Svazek: 6 Strana: 0246
Garaliža = galariža. Slov. Bern.

63115   Garam, u Svazek: 6 Strana: 0246
Garam, u, m., potok na Slov. Sl. let. VI. 161.

63116   Garamantové Svazek: 7 Strana: 1250
Garamantové, starý národ africký. S. N. X. 210.

63117   Garancie Svazek: 1 Strana: 0381
Garancie, e, f., z fr., pojištění, zabezpe- čení, jistota, bezpečnosť; rukojemství. Vz víc v S. N. III. str. 312. Bürgschaft, Gewähr.

63118   Garancin Svazek: 6 Strana: 0246
Garancin, u, m., v lučbě. Vz Šfk. 586.. Schd. I. 403., S. N.

63119   Garanční Svazek: 8 Strana: 0090
Garanční. G. fond. Ott. IX. 909.

63120   Garantovati Svazek: 1 Strana: 0381
Garantovati, z fr., komu co = jistotu dáti za něco, pojistiti něco, ujistiti něco, bezpečnosť dáti komu; 2. za někoho ručiti, rukojemství dáti komu. Rk. Gewähr leisten, bürgen, für etwas haften.

63121   Garát Svazek: 6 Strana: 0247
Garát, u, m. = koryto u studnice. Slov. Bern.

63122   Gárať Svazek: 6 Strana: 0247
Gárať = sáhati, gabati. G. na psa. Slez. Sd. Laš. Brt. D. 210.

63123   Garať Svazek: 8 Strana: 0090
Garať. Něgaraj (nešťouchej) do osuv, to tě nepoštipu. Slez. Nov. Př. 252.

63124   Gárati Svazek: 9 Strana: 0057
Gárati = sahati. Negáraj na psička, ne- bude bolička. Slov. Obz. 1889. 29.

63125   Garazda Svazek: 1 Strana: 0381
Garazda, y, m., nepokojný člověk, ein unruhiger Mensch. Na Slov. Plk.

63126   Garazda Svazek: 6 Strana: 0247
Garazda, y, f. = hluk, rámus, řvava. Slov. Němc. III. 320. Príde domov. Tu hneď proti svojmu obyčaju začal robiť g-du. Dbš. j Sl. pov. V. 21., N. Hlsk. III. 164. — G. = neřád. Val. Brt. D. 210. — G., y, m. = nepokojný člověk. Listy filolog. 1885. 470.

63127   Garazda Svazek: 7 Strana: 1250
Garazda, y, f. = překážka. Dol. Brtch.

63128   Garazda Svazek: 8 Strana: 0090
Garazda = hluk. Cez noc čo ešte narobí g-dy (rozvlněná řeka). Slov. Phľd. 1894. 233.

63129   Garazdiť Svazek: 6 Strana: 0247
Garazdiť - garazdovati. Ssk.

63130   Garazdovati Svazek: 6 Strana: 0247
Garazdovati, garazditi = hluk, rámus, řvavu činiti; nepokojným býti; řáditi, zle n. neoprávněně hospodařiti; neřáditi. Slov. Zátur., Listy filol. 1885. 470. Jej syn čo po pustinách garazduje; Tam zbojníci sa boli uhniezdili a zle g-li. Dbš. Sl. pov. 1. 254., II. 76. Pankrác činiac výlety zo Skalice i do Moravy strašné tam g-val. Let. Mtc. sl. IX. 2. 6.

63131   Garazdovský Svazek: 6 Strana: 0247
Garazdovský = řádící, nepravosť tro- pící, nepokojný. G. vojačina. Slov. Hdž.

63132   Garažija Svazek: 6 Strana: 0247
Garažija, e, f. = starý nábytek. Val. Brt., Vck. — G. = také stará kráva, starý kůň ano i starý člověk, k ničemu se neho- hodící a nemravný, zvl. stará ženská. Val. Vck. — G. = zlá, špatná věc vůbec. Val. Vck. — G. = sprostá společnosť; druh hru- bého sukna. U Místka. Škd. — G. = skalní vrabec. Us. ve Štrambersku. Vck. — G., grobes Tuch. Slov. Ssk.

63133   Garažija Svazek: 9 Strana: 0057
Garažija, e, f. = drozd skalní, skalní vrabec, skalník. Mor. Mus. ol. I. 104. — G. (garažeja) v Určících a Šelentkách v Proste- jovsku = dlouhý mužský kabát sahající až do půl lýtek; vzadu byl pouze rozstřižený a kapsy měl po stranách. Vz více v Mus. ol. V. 132. — G. v Trnávce u Mor. Třebové = roztrhaný kabát; na Frenštatsku = směsice. U muziky byla g. (směs obecenstva všech tříd); směs barev (vícebarevná kráva, ib. 104.; pestrý šátek. Ib. II. 43.

63134   Garb Svazek: 6 Strana: 0247
Garb, u, m. Maso z garbu neboli z péra nejlepší; garby husí = droby. Laš. Brt. D. 210.

63135   Garbár Svazek: 6 Strana: 0247
Garbár, a, m. = garbíŕ. Slov. Ssk.

63136   Garbárka Svazek: 6 Strana: 0247
Garbárka, y, f. =jirchářka. Slov. Bern.

63137   Garbárský Svazek: 6 Strana: 0247
Garbárský = jirchářský. Slov. Bern.

63138   Garbárství Svazek: 6 Strana: 0247
Garbárství, n. = jirchářství. Slov. Bern.

63139   Garbiar Svazek: 8 Strana: 0090
Garbiar = garbár, garbíř. Phľd. 1896. 217.

63140   Garbiarna Svazek: 8 Strana: 0090
Garbiarna, y, f. =jircháma. Phľd. 1895. 228.

63141   Garbírský Svazek: 8 Strana: 0091
Garbírský. G. kalhoty (ze sprosté kůže). Věst op. 1892. 28. Cf. Garbíř.

63142   Garbíř Svazek: 6 Strana: 0247
Garbíř, e, m. =jirchář, der Weissgerber. Slez. Tč.

63143   Garbovati Svazek: 1 Strana: 0381
Garbovati, na Mor., cíditi, reinigen. — co: obilí.

63144   Garbovati Svazek: 6 Strana: 0247
Garbovati = zelné hlávky v hlubeeh na- krájeti a je tak ke strouhání připraviti. U Místka, Škd. G. = řezati; zvl. okurky se garbují, když se nakládají; u zemáků se garbují oka, když se mají sázeti. Us. u Příbora. Mtl.

63145   Garbovec Svazek: 8 Strana: 0091
Garbovec, vce, m., děd. v abaujské sto- lici. Phľd. 1895. 383.

63146   Garçon Svazek: 1 Strana: 0381
Garçon, a, m., fr., (garson), neženatý člo- věk, Junggeselle; sluha, Bursche, Aufwärter, sklepnik, Kellner.

63147   Garčok Svazek: 10 Strana: 0580
Garčok, u, m. = hrnec. Brt. Sl. 81.

63148   Gard Svazek: 6 Strana: 0247
Gard, u, m. = chrbet hory. Slov. Let. Mtc. sl. IX. 1. 39.

63149   Garda Svazek: 1 Strana: 0381
Garda, y, f., fr. garde, vůbec ozbrojený sbor nějaký, lišící se všelijak od vojska řa- dového; zvláště pak osobní stráž panovníka n. vůdce (garde du corps). Garde, Leib- garde, Wache. G. mobilní, municipalní, ná- rodní (obranstvo, branstvo). Vz více v S. N. III. 314.

63150   Garda Svazek: 8 Strana: 0091
Garda, y, f. = čes. národní tanec z r. 1848. Ott. IX. 917.

63151   Garda Svazek: 10 Strana: 0580
Garda národní v Praze. Sr. Tk. Pam. I. 478.

63152   Garderoba, y, f Svazek: 1 Strana: 0381
Garderoba, y, f., z fr. garderobe, veškeré šatstvo nějaké osoby neb celé společnosti mimo prádlo, Kleidervorrath; též místo, kde se chová, šatnice, Kleiderschrank.

63153   Garderobní Svazek: 10 Strana: 0075
Garderobní skříň. Zv. Čer. 53.

63154   Gardian Svazek: 10 Strana: 0075
Gardian, a, m. = guardian. Vz Gb. Slov.

63155   Gardina Svazek: 1 Strana: 0381
Gardina, y, f., z fr., opona, záslona, závěsa. Rk. Vorhang.

63156   Gardista Svazek: 1 Strana: 0381
Gardista, y, m., dle „Despota" strážce, strážník, vz Garda. Gardist, Wächter, Leib- wächter.

63157   Gardistický Svazek: 6 Strana: 0247
Gardistický == gardistský. G. rovnošat. Ntr. V. 305.

63158   Gardistský Svazek: 6 Strana: 0247
Gardistský, Gardisten-. G. stejnokroj.

63159   Gardiť Svazek: 6 Strana: 0247
Gardiť = haniti. U Místka. Škd. — čím — pohrdati. Slez. Tč.

63160   Gardlo Svazek: 1 Strana: 0381
Gardlo, a, n., hrdlo, šíje u sklepa, Keller- hals. Na Slov. D.

63161   Gardovák Svazek: 8 Strana: 0091
Gardovák, a, m. = kůň gardisty. Vrch. Tryz. 334.

63162   Gardový Svazek: 6 Strana: 0247
Gardový, Garde-. G. pluk. Čsk.

63163   Gardový Svazek: 10 Strana: 0075
Gardový. G. vězení. Zvon III. 719.

63164   Gardyan Svazek: 10 Strana: 0075
Gardyan, vz Gardian. Lbk. 73, 77.

63165   Gardzić Svazek: 9 Strana: 0057
Gardzić = pokořovati, haněti. Lor. 72.

63166   Gargafi-a Svazek: 1 Strana: 0381
Gargafi-a, e, f., údolí se studánkou u Pla- taej. Gargaphie.

63167   Gargala Svazek: 10 Strana: 0580
Gargala, y, f. = nádoba na vodu. Čas. mus. VI. 86.

63168   Gargan-us Svazek: 1 Strana: 0381
Gargan-us, a, m., pohoří v Apulii.

63169   Gargar Svazek: 6 Strana: 0247
Gargar, u, m., gargara, y, f., das Gurgel- mittel, womit man sich gurgelt. Slov. Beru.

63170   Gargara, gt Svazek: 1 Strana: 0381
Gargara, gt. Gargar, pl., n., dle „Slovo", vrch v Mysii; 2. mě. v Troadě. — Gargara, y, f., kloktačka, Gurgelwasser. V.

63171   Gargarism-us Svazek: 6 Strana: 0247
Gargarism-us, u, m., z řec. Při jedle sa nepřísluší g-my činiť (říhati, rülpsen). Slov. Glč. II. 346.

63172   Gargarisovati Svazek: 6 Strana: 0247
Gargarisovati = klokati, kloktati, z řec. Slov. Bern.

63173   Gargol Svazek: 10 Strana: 0075
Gargol, grgol, u, m. = hrdlo. Hauer 11.

63174   Gargoň Svazek: 6 Strana: 0247
Gargoň, ě, m. = hrtán, chřtán. U Místka. Škd. Cf. Gagor.

63175   Gargula Svazek: 1 Strana: 0381
Gargula, y, f., na Slov. = karkule, dětská čepice. Häubchen.

63176   Gargula Svazek: 6 Strana: 0247
Gargula. Na Hané = plátěný čepec. Brt. Na Slov. čepec vůbec. Nosí se pod šátkem. Vdaným trčí ven, svobodné jej mají pod šátkem zastrčený. Džl.

63177   Gargula Svazek: 7 Strana: 1250
Gargula, gargulena = mřežový čepec, kterým se nevěsta čepí Brt. Sv. 59.

63178   Gargula Svazek: 8 Strana: 0091
Gargula = hanácký čepec svatební; čepec, jejž nosí vdané ženy pod šátkem. Brt. D. II. 465.

63179   Gargulák Svazek: 6 Strana: 0247
Gargulák, a, m., os. jm. na Val. Vck.

63180   Gargule Svazek: 9 Strana: 0057
Gargule, e, f. = veliký šátek. Mor. Sbor. slov. II. 133.

63181   Gargulík Svazek: 6 Strana: 0247
Gargulík, a, m.. os. jm. na Val. Vck.

63182   Garičke Svazek: 10 Strana: 0580
Garičke, čásť vozu. Mus. slov. VII. 58.

63183   Garmond Svazek: 1 Strana: 0381
Garmond, u, m., druh písma tiskařského, eine Gattung Buchdruckerschriften.

63184   Garmuz Svazek: 10 Strana: 0075
Garmuz, u, m., strhněm, warmuos = ka- pusta. Erb. Reg. 48., Bdl. Gl. 51.

63185   Garnát Svazek: 6 Strana: 0247
Garnát, a, m. G-ti, caridina, korýši. G. jedlý, palaemon squilla, obecný, crangon vulgaris, italský, nica edulis. Vz Frč. 105., Schd. II. 526., Odb. path. III. 901.—902., Brm. IV. 2. 29. Garnát obručný, palaemon serratus, Brm. IV. 2. 31., pilovitý či skalní, p. serratus. Odb. path. III. 901.

63186   Garnát Svazek: 8 Strana: 0091
Garnát. Vz Ott. IX. 923.

63187   Garnatura Svazek: 6 Strana: 0247
Garnatura, y, f. = garnitura. Slov. Bern.

63188   Garnierit Svazek: 10 Strana: 0580
Garnierit, u, m. = ruda niklová. Vz KP. X. 241.

63189   Garnirovati Svazek: 1 Strana: 0381
Garnirovati. U krejčího podliniti, pod- linkovati, podlinky dělati, lemovati, obrou- biti; ozdobiti, okrášliti. Šp., Rk. Verbrämen, besetzen; zieren, ausschmücken.

63190   Garnisona Svazek: 1 Strana: 0381
Garnisona, y, f., z fr., posádka (vojenská), Besatzung, Garnison. Rk., S. N.

63191   Garnisovati Svazek: 1 Strana: 0381
Garnisovati, posádkou ležeti, garniso- niren, in Besatzung liegen; z franc.

63192   Garnitura Svazek: 1 Strana: 0381
Garnitura, y, f., lem, obruba, Einfassung, Besatz; části k věci celé potřebné, spolu však jí za okrasu sloužící, ku př. g. šatu, ozdoba, okrasa, Verzierung; g. ručnice, ko- vání; jistý počet stejných, k sobě náležejí- cích věcí, g. sklenic, talířů, ubrusů, nábytku atd. S. N., Rk. Garnitur.

63193   Garnitura Svazek: 6 Strana: 0247
Garnitura = sestavení 2—3 válců ve stroji válcovém. NA. IV. 175.

63194   Garnúť Svazek: 6 Strana: 0247
Garnúť, vz Gárať.

63195   Garnýr Svazek: 6 Strana: 0247
Garnýr, u, m. = lem, obruba. Us.

63196   Garnýrováti Svazek: 6 Strana: 0247
Garnýrováti = lemovati, obrubovati. Us.

63197   Gáro Svazek: 6 Strana: 0247
Gáro. Vz Rstp. 465.

63198   Garonne Svazek: 1 Strana: 0381
Garonne (Garon), y, f., řeka v již. Francii; tvoří ostatní pády také od lat. formy: Ga- rumna, y, f. Vz více v S. N. III. str. 318.

63199   Gas Svazek: 1 Strana: 0381
Gas, u, m., plyn, Luft, Luftstoff.

63200   Gás Svazek: 6 Strana: 0247
Gás, u, m. = petrolej. Val. Vck.

63201   Gasa Svazek: 8 Strana: 0091
Gasa, y, f. = kassa. Mor. Krnml. Brt. D. II. 209.

63202   Gasati Svazek: 6 Strana: 0247
Gasati, gasávaii = vyzdvihovati sukně, kalhoty, aby se neublátily. Cf. Kasati. — G. = mnoho a hltavě jísti. Gašu, eš, e. Val. Vck.

63203   Gaskonada Svazek: 1 Strana: 0381
Gaskonada, y, f., vychloubavosť, Auf- schneiderei, Prahlerei.

63204   Gasolin Svazek: 7 Strana: 1250
Gasolin, u, m. = smíšenina vzduchu s pa- rami uhlovodíkovými, která svítí jasným plamenem. KP. V. 608.

63205   Gasolin, u Svazek: 6 Strana: 0247
Gasolin, u, m. G. kapalný. Prm. IV/135.

63206   Gasometr Svazek: 6 Strana: 0247
Gasometr. Šík. Ruk. 82., Schd. I. 310., S. N.

63207   Gasometr, u Svazek: 1 Strana: 0382
Gasometr, u, m., z fr. gasom?tre, plynoměr, Gasometer, Luftmesser; plynojem, Behälter der brennbaren Luft. Vz více v S. N. III. 320.

63208   Gasometrie Svazek: 8 Strana: 0091
Gasometrie, e, f. = měření a určování plynů. Ott. IX. 936.

63209   Gasopyrion Svazek: 8 Strana: 0091
Gasopyrion, a, n. (tachypyrion) = elek- trické rozžehadlo. Ott. IX. 936.

63210   Gastein Svazek: 1 Strana: 0382
Gastein, u, m., místo lázeňské v Rakous., vz S. N. III. 322.

63211   Gastko Svazek: 6 Strana: 0256
Gastko, a, m. G. Ant. Hyn. ze Saxen- thalu, kanovník, rektor, f 1820. Jg. H. 1. 2. vd. 557., Jir. Ruk. 1. 205.

63212   Gastko Svazek: 10 Strana: 0075
Gastko, Gastumiovský v VI. d. 256. za Gostel oprav v: Gostko, Gostumiovský.

63213   Gastralgie Svazek: 6 Strana: 0247
Gastralgie, e, f. = druh žaludeční bo- lesti. Vz S. N., Slov. zdrav.

63214   Gastricism-us Svazek: 6 Strana: 0247
Gastricism-us, u, m. = porušené zaší- vání. Slov. zdrav.

63215   Gastrický Svazek: 1 Strana: 0382
Gastrický, z řec., žaludeční, žalúdkový, den Magen betreffend; vztahující se k trá- vení zvl. žaludku. G. soustava = ústroje k trávení sloužící. (4. choroby, choroby trá- vení. G. horečka, g. léčení. S. N.

63216   Gastrilog Svazek: 1 Strana: 0382
Gastrilog, a, m., z řec, břichomluvec, Bauchredner.

63217   Gastrilogie Svazek: 8 Strana: 0091
Gastrilogie, e, f. = břichomluvectví. Ott. IX. 945.

63218   Gastrism-us Svazek: 1 Strana: 0382
Gastrism-us, u, m., přeplnění žaludku, Uiberfüllung des Magens.

63219   Gastroektomie Svazek: 8 Strana: 0091
Gastroektomie, e, f., řec. = vyřezávání části stěn žalúdkových. Vz Ott. IX. 945.

63220   Gastroenterita Svazek: 6 Strana: 0247
Gastroenterita, y, f. — zánětlivé one- mocnění sliznice žaludkové a střev. Vz Slov. zdrav.

63221   Gastrolatrie Svazek: 1 Strana: 0382
Gastrolatrie, e, f., lahůdkářství, Schlek- kerei, Schwelgerei.

63222   Gastrologie Svazek: 8 Strana: 0091
Gastrologie n. gastronomie, e, f.= theorie umění kuchařského a jedlického. Vz Ott. IX. 946.

63223   Gastromanie Svazek: 1 Strana: 0382
Gastromanie, e, f., z řec, labužnictví, Schlemmerei, Leckerei.

63224   Gastronom Svazek: 1 Strana: 0382
Gastronom, a, m., Kunstkoch; labužník, Leckermaul, Feinschmecker.

63225   Gastronomický Svazek: 6 Strana: 0247
Gastronomický = kuchařský, Koch-. G. umění. Tejř.

63226   Gastronomie Svazek: 10 Strana: 0075
Gastronomie, e, f., z řec. = labužnictví. Světz. 1887. 581.

63227   Gastropegie Svazek: 8 Strana: 0091
Gastropegie, e, f. = obrna žaludku. Ott. IX. 947.

63228   Gastrorhagie Svazek: 8 Strana: 0091
Gastrorhagie, e, f. = krvácení žaludku. Ott. IX. 947.

63229   Gastrorhoea Svazek: 8 Strana: 0091
Gastrorhoea, e, f. = dávení tekutiny ze žaludku pocházející. Ott. IX. 948.

63230   Gastroskop Svazek: 8 Strana: 0543
Gastroskop, u, m. = přístroj k osvětlo- vání žaludku. Vz KP. VIII. 480. a předcház. Endoskop.

63231   Gastroskopie Svazek: 8 Strana: 0091
Gastroskopie, e, í. = ohledáni nitra ža- ludku. Ott. IX. 948.

63232   Gastrosofie Svazek: 6 Strana: 0247
Gastrosofie, e, f., řec. = labužnictví. Jmt.

63233   Gastrotomie Svazek: 6 Strana: 0247
Gastrotomie, e, f., řec. = proříznutí stěn žaludečních. Vz Slov. zdrav.

63234   Gastrotomie Svazek: 8 Strana: 0091
Gastrotomie, e, f. = řez žaludku. Ott. IX. 948.

63235   Gastrula Svazek: 8 Strana: 0543
Gastrula, y, f. = dvojvrstevné těleso s ústy přisedlými na podklad (houba). Ott. XI. 695. a. Gäty = gatě. Slov. Zátur.

63236   Gastumiovský Svazek: 6 Strana: 0256
Gastumiovský Jan, 1675. Jg. H. 1. 2. vd. 557.

63237   Gaštan Svazek: 6 Strana: 0247
Gaštan = kaštan. Slov.

63238   Gaštanový Svazek: 6 Strana: 0247
Gaštanový = kaštanový. G. vlasy. Sl. ps. 292.

63239   -gať Svazek: 6 Strana: 0247
-gať: mágať — madžgať (mačkati), ťágať (ťáďžu) — ťaďžgať (hnísti, mačkati). Vz Brt. D. 159.

63240   Gát Svazek: 6 Strana: 0247
Gát, u, m. = vodní přehrada, das Gatter, der Wasserdamm. G. mlýnský, das Mühl- gatter. Slov. Bern.

63241   Gaťáčky Svazek: 9 Strana: 0057
Gaťáčky = gatěčky. Val. Čes. 1. X. 31. Sr. Gaťkv.

63242   Gaťaľa Svazek: 8 Strana: 0091
Gaťaľa = kdo chodí v gatích (plátěných). Val. Brt. D. II. 312.

63243   Gatě Svazek: 1 Strana: 0382
Gatě, pl., f., pol. gacie n. gatki, srb. gaće, strslov. gašti, dlouhé a široké spodky, jaké nosí v zemích uherských a vůbec podunaj- ských, S. N.; spodky, nábedrně, nohavice, poctivice, die Hosen, Gatiehosen, Unterhosen. Kom. Gatě spustiti, svléci, obléci. Nebojí se Němec, že mu gatě vezmou (poněvadž jich nemá). Na Slov.

63244   Gatě Svazek: 6 Strana: 0247
Gatě, vz Mkl. Etym. 60., jsou sprosté, široké, obyč. z hrubého plátna n. kanafasu dělané bílé kalhoty; u Uh. Hrad. více nosí se g. nežli nohavice. Tč. Hrubé plátěné g. dole s třepením. Pokr. Pot. I. 66. Zapomněl jsem doma gatí, košulenku na hóvratí. Sš. P. 671. Plátěné gatě, košile se širokými ru- kávy, čižmy a širák jsou jejich celým oble- kem. Pokr. Pot, I. 8. Neopierajže mu, pre- pitujem pekne, gäty (neohovárej ho, nezpo- mínej jeho chyb, nepomlouvej ho). Pořek. slov. Mt. S. I. 92. — G. = spodky, podvlí- kačky, laš. podzůvky, die Unterziehhosen, Gattie. — G. = nohavice, kalhoty, die Ho- sen. Nestarej se, ženo má, ty máš g., sukni já. Tč. Z boží vůle g. důle (dolů. Dí se žertovně, když někdo má dostati po řiti). Na již. Mor. Sd. Cf. Pltě.

63245   Gatica, e, f Svazek: 7 Strana: 1250
Gatica, e, f. = nohavice. Mor. Rgl.

63246   Gatice, pl Svazek: 8 Strana: 0091
Gatice, pl., f. = nohavice. Laš. Brt. D. II. 467. Cf. Gatě (3. dod.).

63247   Gatiska, pl Svazek: 9 Strana: 0058
Gatiska, pl, n. = gatě (pohrdl. ), Horen. 296.

63248   Gatka Svazek: 10 Strana: 0580
Gatka, y, f. = hvsa. Phľd. XXIV. 418.

63249   Gaťka, y Svazek: 6 Strana: 0247
Gaťka, y, f., rostl. Na jihových. Mor. Hrb.

63250   Gaťky, pl Svazek: 9 Strana: 0058
Gaťky, pl., f. = malé gate. Mus. ol. 1898. 104., Horen. 297.

63251   Gatlingovka, y Svazek: 6 Strana: 0247
Gatlingovka, y, f., ručnice. Vz KP. IV. 508.

63252   Gatňáček Svazek: 10 Strana: 0075
Gatňáček, čku, m. Má koselku po g. Brt. P. n. 685. Vz Gatňák VI. 247.

63253   Gatňák Svazek: 6 Strana: 0247
Gatňák, u, m. = tkanice okolo pasu v ga- tích, die Hosenschnur. Mor. Navlec mi g., vyvlékl se mi g. Šd.

63254   Gatoň Svazek: 8 Strana: 0091
Gatoň, ě, f., jm. pole ve Spiši. Phľd. XII. 75., 423.

63255   Gaťový Svazek: 6 Strana: 0247
Gaťový, Hosen-. — G. pivo = patoky, das Nachbier. U Olom. Sd.

63256   Gatty Svazek: 6 Strana: 0248
Gatty (Gatti) Kaj. Jan, 1756. Jg. H. 1. 2. vd. 556., Jir. Ruk. I. 201. — G. Ondř. Blk. Kfsk. 628., 1024.

63257   Gaťula Svazek: 6 Strana: 0248
Gaťula, y, m. = neohrabaný človek, ein plumper Mensch. U Olom. Sd.

63258   Gäty Svazek: 9 Strana: 0058
Gäty = gatě. Polievka, ako čoby g vy- plákal. Slov. Zát. Př. 219. a.

63259   Gauč Svazek: 6 Strana: 0248
Gauč, e, m. Jg. H. 1. 2. vyd. 556.

63260   Gauč Svazek: 8 Strana: 0091
Gauč Jiří, 1733.—1806., čes. zpěvák. Ott, IX. 955.

63261   Gaučať Svazek: 6 Strana: 0248
Gaučať = knučeti, skučeti. Deti gaučia, keď plačú. Slov. Gömer. Dbš., Rb. Sb.

63262   Gaudeamus igitur Svazek: 1 Strana: 0382
Gaudeamus igitur, lat., radujme se tedy, lasst uns also lustig sein!

63263   Gaudentius Svazek: 8 Strana: 0091
Gaudentius. Odvozeniny vz v Kotk. 18.

63264   Gaudi-um Svazek: 1 Strana: 0382
Gaudi-um, a, n., lat. To je g. (radosť) !Us.

63265   Gaugamela Svazek: 6 Strana: 0248
Gaugamela, mel, pl., n.

63266   Gaugliový Svazek: 6 Strana: 0246
Gaugliový. G. nervy. Dk. P. 4.

63267   Gaugraena Svazek: 6 Strana: 0246
Gaugraena, y, f., z řec. = snět. Vz S. N.

63268   Gault Svazek: 7 Strana: 1250
Gault, u, m., nerost. Chdt. 26.

63269   Gaultheriový Svazek: 7 Strana: 1250
Gaultheriový olej. Rm. II. 147., 149.

63270   Gaúr, u Svazek: 6 Strana: 0248
Gaúr, u, m. == buková díra. Na jihových. Mor. Brt.

63271   Gaura Svazek: 10 Strana: 0580
Gaura, y, f. = vysoká ženská vyhublá. Brt. Sl. 82.

63272   Gaúrník Svazek: 6 Strana: 0248
Gaúrník, a, m. = druh divokých holubů hnízdících v bukových děrách, doupňák. Vz Gaúr. U Hrozenkova na Mor. Brt. L. N. II. 139.

63273   Gaúrnitý Svazek: 6 Strana: 0248
Gaúrnitý = vypráchnivělý. Pňoví, kerý je g., koráb sa říče. Val. Brt. D. 211.

63274   Gauss Svazek: 6 Strana: 0248
Gauss, a, m., math. Vz Sté. Zem. 872., S. N., Schd. I. 253. Vz Gaussovo.

63275   Gauss Svazek: 10 Strana: 0075
Gauss, u, m. = absolutní elektrická jed- notka, rozměr. Jind. I. 69.

63276   Gaussovo Svazek: 6 Strana: 0248
Gaussovo pravidlo velikonoční. Vz Šim. 48.

63277   Gauza Svazek: 6 Strana: 0248
Gauza, y, f. = špata, obtíž. Slov. Ssk.

63278   Gaval Svazek: 1 Strana: 0382
Gaval, kaval, u, m., velký kus (chleba atd. ). Na Mor. Grosses Stück, die Schnitte. D.

63279   Gaval Svazek: 8 Strana: 0091
Gaval = kaval? Brt. D. II. 113.

63280   Gavalec Svazek: 6 Strana: 0248
Gavalec, lce, m. = gaval. U Olom. Sd.

63281   Gavalér Svazek: 6 Strana: 0248
Gavalér, a, m. = gavalier. Mor. A ty sobě mysliš, že ku tobě zkažu? Také g-ry pod koleno važu. Sš. P. 361.

63282   Gavalier Svazek: 6 Strana: 0248
Gavalier, a, m. = kavalír. Pl. gavalierä. Slov.

63283   Gavalír Svazek: 6 Strana: 0248
Gavalír, a, m. = kavalír. Chodí za no kancelarský, to je g. Sš. P. 660.

63284   Gavdžať Svazek: 8 Strana: 0091
Gavdžať = pištěti. Slov. Phľd. 1893. 637.

63285   Gävdžať Svazek: 8 Strana: 0543
Gävdžať. Slov. Zátur. Cf. Gevdžať.

63286   Gävdžěť Svazek: 6 Strana: 0248
Gävdžěť = tence mluviti, vlastně o ten- kém hlase housat. Dieťa gävdží. Slov. Hdž. Šlb. 22., 34.

63287   Gavenda Svazek: 6 Strana: 0248
Gavenda, y, m. = tlachal, der Schwät- zer, Plauscher. Laš. Brt, Tč. — G. = na- dutý člověk, ein stolzer, eingebildeter Mensch. U Místka. Škd.

63288   Gavěr Svazek: 6 Strana: 0248
Gavěr, u, m. = žumpa, močál. U Rož- nova. Tč. Val. Brt. D. 211.

63289   Gaviál Svazek: 6 Strana: 0248
Gaviál, a, m., rhapsostoma, gavialis gan- geticus, der Gangesgavial, krokodíl žijící v Gangu v Indii. Frč. 333., Schd. II. 481., Brm. III. 103

63290   Gavial Svazek: 8 Strana: 0091
Gavial. Vz Ott. IX. 965.

63291   Gavím Svazek: 6 Strana: 0248
Gavím, a, m. G páskový, atherina hep- setus, ryba. Vz Frč. 296.

63292   Gavím Svazek: 8 Strana: 0091
Gavím v prvních dodatcích chybně, oprav v: gavún. V druhých dodatcích správně gavún.

63293   Gavlovič Svazek: 6 Strana: 0248
Gavlovič Hugolin, františkán, † 1787. Jir. Ruk. I. 201.

63294   Gavlovič Svazek: 9 Strana: 0058
Gavlovič Hugulín, básn. slov., 1712. až 1787. FJš. Písm. 510. Vz Vlč. Lit. slov. I. 20., 275., Vlč. Lit. II. 1. 84.

63295   Gavotta Svazek: 8 Strana: 0091
Gavotta, y, f. = druh. hudeb, skladby. G. pro dvoje housle. Dhnl. exc.

63296   Gávran Svazek: 8 Strana: 0091
Gávran, a, m. = havran. V Lohovci. Mtc. XVIII. 244.

63297   Gavún, a Svazek: 7 Strana: 1250
Gavún, a, m., atherina, Aehrenfisch, m., ryba. Brm. III. 163., 164.

63298   Gaya Svazek: 1 Strana: 0382
Gaya, vz Kyjov.

63299   Gaylussit Svazek: 6 Strana: 0248
Gaylussit, u, m. = klonivec polohrano- lový jednoklonný, nerost. Vz Bř. N. 139., S. N.

63300   Gaylussit Svazek: 8 Strana: 0091
Gaylussit. Vz Ott. IX. 970.

63301   Gáz Svazek: 1 Strana: 0382
Gáz, u, m., látka, feines Schleiertuch, Flortuch. G. bavlnený, lněný, Kh., duhový, (Gaze-Iris). — Gázový damašek, bareš. Šp.

63302   Gaz Svazek: 6 Strana: 0248
Gaz, u, m. G. olefiant, v lučbě. Vz Šfk. Poč. 140.

63303   Gáz Svazek: 8 Strana: 0091
Gáz = petrolej, si. cizí. Brt. D. II. 515.

63304   Gáz Svazek: 9 Strana: 0058
Gáz, u, m. = místo, které zůstává při oráni nezorané. U Buděj. Kub. L. f. 1900. 358.

63305   Gaza Svazek: 10 Strana: 0075
Gaza, y, f., die Gaze (v tkadlcovství). Jind. I. 69.

63306   Gazaja Svazek: 6 Strana: 0248
Gazaja, dle Káča = kazajka sváteční z látky vlněné (sukno tmavozelené barvy), určená na několik let. U Hostýna. Zkl. U Frenšt. Dšk. Slov. Ntr. V 228.

63307   Gazaja Svazek: 9 Strana: 0058
Gazaja, gazajka, u Březové gazeje = ka- zajka. Gazaja sahá až do pásu, gazajka je delší. Slov. Sbor. slov. II. 124.

63308   Gazamir Svazek: 6 Strana: 0248
Gazamir, a, m. = Kazimír, der Stör- fried. Na Hané. Bkř.

63309   Gazar Svazek: 6 Strana: 0248
Gazar = kazar. Slov. Bern.

63310   Gazda Svazek: 1 Strana: 0382
Gazda, y, m., na Slov. hospodář, Wirth, Hausherr; v Srbsku obchodník s vepřovým dobytkem, Schweinhändler. S. N., KB.

63311   Gazda Svazek: 6 Strana: 0248
Gazda. Vz Mkl. Etym. 61. Také na Mor. Brt. Nech je g., jaký chce, když ho jenom za gazdu majú. Slez. Tč. Čí to rola nezo- raná na dvě na tři brázdy? Či by byla? synečkova, nedbalého gazdy; Propil g. voly a gazdina krávy; poraďme se, mužů, pro- pijme i chýžu. Sš. P. 520., 612. Když si g. svého statku, měj na to památku, by si měl v pořádku dům svůj i čeládku. Tč. exc. Dze je g. chorý, tam aj sluhu čosi morí. Slov. Rr. Sb. Když zemře gazdovi gazděna, tož děvčata nebo vdovy pochytajú klúče, kde keré sú, a zvoníja němá po izbě, aby si ich g. vzal za ženu. Val. Vck. — G. Ant., kuěz, 1798. Jg. H. 1. 2. vd. 556. — G. Vojt. Frant., guardian, f 1817. Jir. Ruk. 1. 201., Pyp. K. II. 455.

63312   Gazda Svazek: 8 Strana: 0091
Gazda. Mastný n. starý g. = bohatý. Slov. Phľd. 1894. 440. — G. Vojt. Vz Ott. IX. 971.

63313   Gazda Svazek: 8 Strana: 0543
Gazda. Gazdu po dvore, gazdinú po pi- tvore (poznáš). Phľd. 1896. 621.

63314   Gazda Svazek: 9 Strana: 0058
Gazda, gazditi. O původu vz Pck v Kuhn's Zeitschrift für vergl. Sprachforschung. 1898. 600. Gazda o příslovích atd. vz Zát. Př. 410. nn.

63315   Gazda Svazek: 10 Strana: 0075
Gazda bez valca je sekera bez poriska. Rizn. 64. Dobrý g. je už dávno v krčmě (posměška na pijáka). Sbor. slov. VIL 129.

63316   Gazda Svazek: 10 Strana: 0580
Gazda, y, m. = hospodář. Svedčí gazdovi vetrom páchnuť a gazdinej dymom. Sb. sl. VIII. 83.

63317   Gazděna Svazek: 6 Strana: 0248
Gazděna, gazděnka, y, f. = hospodyně, die Hausfrau, Hauswirthin. Mor. Šd., Vck.

63318   Gazdíček Svazek: 6 Strana: 0248
Gazdíček, čka, gazdík, a, m., zdrobn. gazda. Bern.

63319   Gazdina Svazek: 1 Strana: 0382
Gazdina, y, f. = hospodyně, die Wirthin. KB. Vz Gazda.

63320   Gazdina Svazek: 6 Strana: 0248
Gazdina, y, f. — gazděna. Mor. a slov. Keby si ty, Anka naša, dobrá g. bola, tak by si nám tých brindzových halušek nava- rila. Sl. sp. 115. Ožeň se, šuhaj, vezmi mňa, ja ti budem dobrá g. Sl. ps. 318. Či vieš polievku chutnú uvariť? A stehna smačno baRanie škvariť? Bude nám z tebä g. Ntr. V. 27. Vybíraj se, synu, v štěstlivů hodinu pro dobrú g-nu. Koll. Zp. I. 250. Jakový hospodář, taková g., nabrali popela, vezli ho do mlýna. Sš P. 553. Kde g. korhel- kyňa, tam je i prázdná kuchyňa. Ostrav. Tč.

63321   Gazdina Svazek: 8 Strana: 0091
Gazdina. Každá g. sama vie, ako jej v hrnci vrie. Slov. Nov. Př. 275.

63322   Gazdina Svazek: 8 Strana: 0543
Gazdina. Vz předcház. Gazda.

63323   Gazdinka Svazek: 6 Strana: 0248
Gazdinka, y, f. = gazdina. Mor. a slov. Šd., Trok. 22.

63324   Gazditi Svazek: 6 Strana: 0248
Gazditi = hospodařiti. Mor., slov.

63325   Gazditi Svazek: 9 Strana: 0058
Gazditi. Vz předcház. Gazda.

63326   Gazdovať Svazek: 7 Strana: 1250
Gazdovať z pece na hlavu (s vrchu dolů). Slov. Phľd. XII. 428.

63327   Gazdovati Svazek: 1 Strana: 0382
Gazdovati = hospodařiti, wirthschaften. KB. Vz Gazda,

63328   Gazdovati Svazek: 8 Strana: 0091
Gazdovati. Dobrý gazda pracuje, múdra žena gazduje. Phľd. 1895. 187. — G-val od tisíce ku stu. Nov. Př. 600.

63329   Gazdovati jak:: z Svazek: 10 Strana: 0580
Gazdovati jak:: z kyja na palicu (hůl = špatně); Najlepšie je len pri starom chlebe gazduvať (s první ženou). Mus. slov. V. 95., IV. 80.

63330   Gazdovec Svazek: 6 Strana: 0248
Gazdovec, vce, m. = gazda- Bern.

63331   Gazdovliva Svazek: 10 Strana: 0075
Gazdovliva, y, f. = ženička hospodářská. Spišsky. Sbor. slov. 1901. 82.

63332   Gazdovlivosť, i Svazek: 8 Strana: 0091
Gazdovlivosť, i, f. = spořivost. Na g. dievčete dáti. Phľd. 1895. 523.

63333   Gazdovlivý Svazek: 6 Strana: 0248
Gazdovlivý = hospodářský, šetrný, wirth- schaftlich, sparsam. Slov. G. žena. Dbš., Zátur. Priat. I. 11., Hdž. Šlb. 50.

63334   Gazdovný Svazek: 9 Strana: 0058
Gazdovný = hospodářský. Vck. Svat. 58.

63335   Gazdovský Svazek: 6 Strana: 0248
Gazdovský = hospodářský, Wirthschafts-. G. roboty, Zátur. Háj. I. 31., riad (nářadí). Hdž. Šlb. 85. G-ho syna škoda, ten nech robí doma, a chudobný, ten nevolný, nech ide do vojny. Koll. Zp. I. 364.

63336   Gazdovstvo Svazek: 1 Strana: 0382
Gazdovstvo, a, n., polní hospodářství. Feldwirtschaft. KB.

63337   Gazdovstvo Svazek: 6 Strana: 0248
Gazdovstvo. Němc. III. 14. Každý dobrý hospodár varuj sa tých věcí, bo v krátký čas vynesieš g. na pleci. Sl. sp. 121. To malé g., ktoré si mal, i to si už všetko premrhal. Sl. ps. 363. — Č. Čt. II. 479.

63338   Gazdovstvo Svazek: 8 Strana: 0091
Gazdovstvo, a, n. Pri g-stve aby čtyři ruky mal. Slov. Phľd. XII. 163.

63339   Gazdův Svazek: 8 Strana: 0091
Gazdův. Od gazdových očí rozmáhá se statek ovčí. Šariš. Phľd. 1895. 377.

63340   Gazduvati Svazek: 6 Strana: 0248
Gazduvati. Rb., Němc. VII. 23. — kde. U žida g-la už divoká luza. Ntr. V. 239. — jak. Macocha gazdovala sama pro seba. Dbš. Sl. pov. I. 554. Kováč zle gazduje, keď od kováča uhlie si kupuje. Trok. 28..

63341   Gaze, pl Svazek: 9 Strana: 0058
Gaze, pl., f. = gace, gatě. Hore gaze, ideme cez mesto. Slov. Phľd. 1897. 315.

63342   Gazela Svazek: 1 Strana: 0382
Gazela, y, f., die Gazelle, Hirschziege. Presl. — Gazelí, Gazellen-. G. maso.

63343   Gazela Svazek: 6 Strana: 0248
Gazela. Schd. II. 435. G. indijská. Ib. 436.

63344   Gazellovitý Svazek: 10 Strana: 0075
Gazellovitý. G. oči. Stan. 2. 259.

63345   Gazetta Svazek: 6 Strana: 0248
Gazetta, y, f., z fr. Poláci tak jmenují noviny, ku př. g. lvovská. G. byl vlastně malý peníz, za který se prodávaly listy novin v Benátkach na počátku 17. století. Exc.

63346   Gaziť Svazek: 7 Strana: 1250
Gaziť = šliapať. Slov. V Banátě. Rr. Sb.

63347   Gaziť Svazek: 10 Strana: 0075
Gaziť = kázati, kárati. Sb. sl. 1902. 8.

63348   Gazovati Svazek: 6 Strana: 0248
Gazovati = gezovati.

63349   Gázový Svazek: 6 Strana: 0248
Gázový. G. brokát. Us. Pdl. Síň se zlatí hmotem g-vým. Koll. I. 128.

63350   Gázový Svazek: 8 Strana: 0091
Gázový. G. svetlo = plynové. Slov. Phľd. 1894. 606.

63351   Gaždať Svazek: 10 Strana: 0075
Gaždať = kárati Sb. sl. 1902. 11.

63352   Gáže Svazek: 1 Strana: 0382
Gáže, vz Gage.

63353   Gážista Svazek: 6 Strana: 0248
Gážista, y, m., pl. -sté == kdo gáži do- stává. Vojenský g., der Militärgagist. Us. Pdl.

63354   Gažka Svazek: 7 Strana: 1250
Gažka, y, f. = prvosenka, primula. Slov. ZObr. XXI. 273.

63355   Gažko Svazek: 6 Strana: 0248
Gažko, a, m. == Gažo.

63356   Gažo Svazek: 6 Strana: 0248
Gažo, Gažko, a, m. = Kašpar. Slov. Dbš., Hdž. Šlb. 27.

63357   Gb Svazek: 1 Strana: 0382
Gb. Místo této skupeniny souhlásek píšeme obyčejně kb, někdy g zcela zamlčujeme: gbel, kbel, Kbely, Kbelnice. Ht. Vz Gbel, Gbelka,

63358   Gbal Svazek: 9 Strana: 0058
Gbal, u, m. = trojnohá nádoba na zvá- ranie, niekde zvarák. Slov. Phľd 1898. 369.

63359   Gbel Svazek: 1 Strana: 0382
Gbel, kbel, bel, e či a či u, gbelec, kbelec, lce, gbelík, kbelík, belík, u, gbelíček, kbelíček, belíček, čku, m. = střez, škopek. Der Kübel. V. K. na uhlí, na vodu, na máslo. Us. Nenechávati něčeho déle pod kbelcem (v tajnosti). Kom. — K. = sloup, v němž jest stavidlo. Jg. — G., dutá čásť v rybníku, v níž čep zasazen jest. Der Ständer. Jg.

63360   1. Gbel Svazek: 6 Strana: 0248
1. Gbel = dřevěná nádoba na měření syp- kých věcí. Mor. Brt. — G. = okov u studně, der Brunneneimer. Laš. Brt.

63361   Gbel Svazek: 7 Strana: 1250
Gbel, u, m., hydria. Rozežha lucernu ne- přikrývá jie kbelem. B. mik. Luk. 8. Vz Kbel.

63362   Gbel Svazek: 8 Strana: 0091
Gbel, z něm. Kübel, střlat. cupellus. Čerň. Př. 72. — G. = studánka menší. Cf. Bližka (3. dod.). Strakon. Čes. 1. V. 28.

63363   2. Gbel, a, m Svazek: 6 Strana: 0248
2. Gbel, a, m., městečko na Slov. v Tr- navsku.

63364   Gbelař Svazek: 6 Strana: 0248
Gbelař, e, m. = kdo gbely dělá. Na Slov. gbeliar. Phld. V. 39.

63365   Gbelezo Svazek: 8 Strana: 0091
Gbelezo, gwelico, kbelík, kbelyko, kwelczo. Eml. Urb. 35., 36.

63366   Gbelezo Svazek: 9 Strana: 0058
Gbelezo v Příspěvcích 91. oprav v: gbelczo.

63367   Gbelík Svazek: 6 Strana: 0248
Gbelík = máselnice. U Mešna. Osm.

63368   Gbelitý Svazek: 6 Strana: 0248
Gbelitý, kübeiförmig. Šm.

63369   Gbelka Svazek: 1 Strana: 0382
Gbelka, y, f., belka, pařez, v kterémž zdroj se pramení; též sama studánka. Us. na Mor.

63370   Gbelnatý Svazek: 1 Strana: 0382
Gbelnatý. Místo g. (duté) ve stromě. Prav. ž. Vz Gbelka. Hohl.

63371   Gbely Svazek: 6 Strana: 0249
Gbely, dle Dolany, míst. jm. v Uhřích.

63372   Gbez Svazek: 6 Strana: 0249
Gbez, u, m. = bez. Slov. Bern.

63373   Gbezina Svazek: 6 Strana: 0249
Gbezina, y, f. = bezina. Slov. Bern.

63374   Gbezový Svazek: 6 Strana: 0249
Gbezový = bezový. Slov. Bern.

63375   Gbit Svazek: 6 Strana: 0249
Gbit (kbit), u, m., z něm. Gebiet — ve- liké panství, jehož držitelé měli vrchní právo nad několika many. Že Šilheřovice k právu zemskému (opavskému) nesluší, než k gbitu hučínskému. 1557. Soud. kn. opav.

63376   Gd Svazek: 1 Strana: 0382
Gd jest v obec. mluvě velmi obyčejná skupenina souhlásek. Mění se však též v hd a přicházívá i zcela o g: kdo, kde, kdoule — gdo, gde, gdoule; v již. Čech. hdo, hde. Gdánsko — Dánsko. Ht. Vz Gdánsko.

63377   Gdák Svazek: 6 Strana: 0249
Gdák — kdo pak. U Jičína. Sbtk.

63378   Gdákati Svazek: 6 Strana: 0249
Gdákati = kdákati. Slepice gdáká. Brt, Vz Gdokati.

63379   Gdánsko Svazek: 1 Strana: 0382
Gdánsko, a, n., Kdánsko, Dánsko, mě. v Pomořanech, Gedanum, něm. Danzig. — Gdánský.

63380   Gdaňský Svazek: 6 Strana: 0249
Gdaňský. G. zlatnička, Danziger Gold- wasser, eine Art Liqueur. Šp.

63381   Gdánský Svazek: 7 Strana: 1250
Gdánský. G. voda = kořalka. U Stu- dené. Vlchř.

63382   Gde, gdo, gdy Svazek: 8 Strana: 0091
Gde, gdo, gdy = kde, kdo, kdy, také v Cech. Dšk. Jihč. I. 29.

63383   Gderý Svazek: 8 Strana: 0091
Gderý m. který ve střed. Cech. Mus. 1895. 182.

63384   Gděšice Svazek: 6 Strana: 0249
Gděšice, místo v Tábor. Blk. Kfsk. 650.

63385   Gdkalnice Svazek: 9 Strana: 0197
Gdkalnice, e, f. = malý otvor v kotle, kterým se kal nebo kotelní kámen odstra- ňuje. KP. IX. 21.

63386   Gdohoví Svazek: 9 Strana: 0058
Gdohoví = kdo to vi. Iloren. 37. a j.

63387   Gdokati Svazek: 6 Strana: 0249
Gdokati = gdákati. Laš. Když kura snesla vejce, tu gdoče: Snesla sem vajce gdo gdo gdo gdok! a gdo (ho) naňdě, gdo, gdo, gdo? Tč.

63388   Gdoule Svazek: 1 Strana: 0382
Gdoule, gdule, kdoule, kdule, e, f., na Slov.: hrušné jablko, die Quitte, Quitten- apfej, -birn, -baum. G. zlaté barvy n. žluté. V. Žlutý jako g. D. Lesní g. Ja. — Jg.

63389   Gdoule Svazek: 6 Strana: 0249
Gdoule, pyrus cydonia. Vz KP. III. 274,, Schd. II. 308., Slb. 516.

63390   Gdoulní Svazek: 6 Strana: 0249
Gdoulní, Quitten-, Šm.

63391   Gdoulovec Svazek: 1 Strana: 0382
Gdoulovec, vce, m., Quittenbrod. Rk.

63392   Gdoulovka Svazek: 6 Strana: 0249
Gdoulovka,y, f., Quittenapfel, -birne. Šm.

63393   Gdoulový Svazek: 1 Strana: 0382
Gdoulový, gdulový, kdoulový, kdulový, kutnový, Quitten-. G. strom, jablko, barva. V.

63394   Gdova Svazek: 9 Strana: 0058
Gdova, v, f. = vdova. Prešov. Mus. slov. I. 68.

63395   Gdovský Sig Svazek: 6 Strana: 0249
Gdovský Sig., karmelita, 1626. Vz Jg. H. 1. 2. vd. 556., Jir. Ruk. I. 202.

63396   Gdule Svazek: 8 Strana: 0091
Gdule. Háj. Herb. 86. a, Kdule. Ib. 268. b.

63397   Gdy Svazek: 6 Strana: 0249
Gdy = kdy. Sš. P. 605.

63398   Gdych ja plela len Svazek: 10 Strana: 0075
Gdych ja plela len, tanec v Těšínsku. Vz Brt. P. n. 975.

63399   Gdyně Svazek: 1 Strana: 0382
Gdyně, ö, f., v hornictví, něm. Lache, V., úkol, Geding. Vys. V Příbrami vulgo ding (m. gdink). Prk. — Jméno místa (Kdyně), Neugedein. — Gdynský, kdynský. Jg.

63400   Gebauer Svazek: 6 Strana: 0249
Gebauer Jan, dr. a prof. slavistiky na čes. universitě v Praze, nar. 1838. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 9., 12., 22., 24.-26., 173., 177.—179., 180., Ukaž 98., Mus. 1877. 182., List. filol. X. 475.-477., Pyp. K. 1. 17., 19., II. 538.

63401   Gebauer Svazek: 7 Strana: 1250
Gebauer Jan. Cf. Tf. Mtc. 289., Ukaz. 98., Bačk. Př. 180., Zlatá Praha 1886. 94. (životopis od prof. dra Jana Nováka), Ott. VI. 324.

63402   Gebauer Svazek: 9 Strana: 0058
Gebauer Jan Dr. Vz Jub. IX.

63403   Gebauer Svazek: 10 Strana: 0075
Gebauer Jan. Vz Lit. I. 913., Flš. Písm. 706.

63404   Gebaurová Svazek: 10 Strana: 0580
Gebaurová Mar., spis.

63405   Gebelka Svazek: 6 Strana: 0249
Gebelka, y, f. a m. = mluvka. Brt. D. 211.

63406   Gebina Svazek: 6 Strana: 0249
Gebina, y, f., sam. u Ústí n. L.

63407   Gebírek Svazek: 1 Strana: 0382
Gebírek, rku, m., vysoká čepice Valachů a Slováku. Us. na Mor.

63408   Gebirgskette Svazek: 1 Strana: 0382
Gebirgskette, něm., pásmo hor či horské. Vz Pásmo.

63409   Gebirgsland Svazek: 1 Strana: 0382
Gebirgsland, něm. Vz Hornatina.

63410   Gebirgsstock Svazek: 1 Strana: 0382
Gebirgsstock, uzel, hnízdo hor. Vz Mas- sengebirge.

63411   Gebirgszweig Svazek: 1 Strana: 0382
Gebirgszweig. Vz Hora.

63412   Gébiti se Svazek: 6 Strana: 0249
Gébiti se = šklebiti se, plakati bez chuti. U Uher. Hrad., Val. Tč., Vck.

63413   Geblice Svazek: 6 Strana: 0249
Geblice (Keblice), místo v Litomř. Blk. Kfsk. 1116. Z Geblic, vz Nosidlo Václ.

63414   Gebloň Svazek: 8 Strana: 0091
Gebloň, ě, m. = svéhlavec. Jevíc. Brt. D. II. 312.

63415   Geblov Svazek: 6 Strana: 0249
Geblov, a, m., Göblersdorf, ves u Olo- mouce. Tk. VII. 242.

63416   Gebnúť Svazek: 6 Strana: 0249
Gebnúť, krepiren. Loos.

63417   Gebolin Svazek: 10 Strana: 0580
Gebolin síťovaný. Vz Ott. XXIII. 230.

63418   Geboň Svazek: 6 Strana: 0249
Geboň, ě, m. = kdo se šklebí, plačtivé dítě. Mor. Brt. D.

63419   Gebra Svazek: 6 Strana: 0249
Gebra, y, f. = nečistota. Slov. Ropucha hnusnou ju zastrekne gebrou. Hdž. Ds. 7.

63420   Gebra Svazek: 7 Strana: 1250
Gebra = debra, debř. Val. MzO 1891. č. 25. str. 24.

63421   Gebra, debřa Svazek: 10 Strana: 0580
Gebra, debřa = zmola, roklina. Brt. Sl. 54.

63422   Gebriť Svazek: 10 Strana: 0580
Gebriť = mazati. Slov. Phľd. XXIV. 418.

63423   Gebula Svazek: 6 Strana: 0249
Gebula, y, f. = šklebna, která se ráda gebí, fňuká. Mor. Brt. D.

63424   Gebuľa Svazek: 8 Strana: 0091
Gebuľa = gebule. Slov. Phľd. 1893. 15., Brt. D. II. 312!

63425   Gebule Svazek: 1 Strana: 0382
Gebule, e, f., kebule, chebule, Kockel, Kockelkörner. Na Slov.

63426   Gebule Svazek: 6 Strana: 0249
Gebule, e, f. = kořalka (potupně). Vsacky. Vck.

63427   Gebulový Svazek: 6 Strana: 0249
Gebulový = z gebule, gebulí napuštěný. Slov. Ntr. V. 41.

63428   Gebúrniť Svazek: 6 Strana: 0249
Gebúrniť = jedno s druhým smiešať. Slov. Rr. Sb.

63429   Gebuz Svazek: 10 Strana: 0580
Gebuz, u, m. = plevel v obilí. Phľd. XXIV. 754.

63430   Gebuzina Svazek: 6 Strana: 0249
Gebuzina, y, f. = miešanina. Slov. Ssk.

63431   Gebuziňa Svazek: 10 Strana: 0580
Gebuziňa, e, f. = plevel v obilí. V tom obilí je samá g. Phľd. XXIV. 754.

63432   Gebuziť Svazek: 6 Strana: 0249
Gebuziť = pomiešať. Slov. Ssk.

63433   Gebziti Svazek: 6 Strana: 0249
Gebziti = škamrať, bíť. Slov. Ssk.

63434   Gebzuvaf Svazek: 1 Strana: 0382
Gebzuvaf, na Slov., plísniti, schelten.

63435   Gec Svazek: 7 Strana: 1250
Gec gec (křik křástelův). Dol. Brtch.

63436   Gec Svazek: 8 Strana: 0091
Gec! Citoslovce, kterým se pobízí tele. V Chronici na Mor. List. fil. 1894. 75.

63437   Gécal Svazek: 8 Strana: 0091
Gécal, a, m., vz Chrastěl (3. dod.).

63438   Gecan Svazek: 8 Strana: 0091
Gecan, a, m., vz Chrastěl (3. dod.).

63439   Gecati Svazek: 6 Strana: 0249
Gecati, gecnouti koho. Mor. Brt. — kam: do někoho. Ib. Šd. Poh. Slavie 17. — (koho) čím. G. někoho loktem. Tč. G. bičem (ro- chati). Val. Vck.

63440   Gecela Svazek: 6 Strana: 0249
Gecela, y, f., feiner, leinener Weiber- rock Slov. Ssk.

63441   Geceľa Svazek: 8 Strana: 0091
Geceľa = nedělní sukně. V Honte, Popis vz Phľd. 1894. 311.

63442   Gecele Svazek: 1 Strana: 0382
Gecele, e, f., sukně z jemného plátna, Weiberrock von feiner Leinwand. Na Slov.

63443   Gecelovce Svazek: 8 Strana: 0091
Gecelovce, ves v Gemer. Phľd. 1895. 389.

63444   Gecgál Svazek: 8 Strana: 0091
Gecgál, a, m., vz Chřástal (3. dod.).

63445   Gecgel Svazek: 9 Strana: 0058
Gecgel, a, m. zzz nemotora. Lisic.

63446   Geckati Svazek: 6 Strana: 0249
Geckati = o jedné noze skákati. Na jiho- vých. Mor. Tč., Věr.

63447   Gecnouti Svazek: 1 Strana: 0382
Gecnouti, kecnouti, ul a cl, utí = strčiti, uhoditi, stossen, schlagen. — koho kam: do zad.

63448   Gecnouti Svazek: 8 Strana: 0091
Gecnouti = čapnouti. Jevíc. Brt. D. II. 312.

63449   Geco, gečo Svazek: 6 Strana: 0249
Geco, gečo, a, m. = kdo své tělo s těží nosí, nemotora. Dbš. Obyč. 42.

63450   Geča Svazek: 6 Strana: 0249
Geča, dle Káča = koberec. Val. Brt. D.

63451   Gedelov Svazek: 6 Strana: 0249
Gedelov, a, m., mad. Gödöllö, míst jm. v Uhřích. Vz S. N.

63452   Gedovať Svazek: 8 Strana: 0543
Gedovať = plakati. Cf. Kajdy. U Císařova. Čes. 1. VI. 74.

63453   Gedruta Svazek: 6 Strana: 0249
Gedruta, y, f., Kedruta = Gertrud. D. ol. II. 108.

63454   Gefällig Svazek: 1 Strana: 0382
Gefällig. Sei so gut, g. = buď té do- broty, buď té lásky. Slýchati též, buď od té dobroty' a to v lidu němčinou nedotknu- tém. Brt.

63455   Géga Svazek: 6 Strana: 0249
Géga, y, f. = husa. Val. Vck.

63456   Géganice Svazek: 8 Strana: 0091
Géganice, e, f. = peřina. Ve šviháčině. Brt, D. II. 521.

63457   Gégať Svazek: 7 Strana: 1250
Gégať = kejhati. Val. Slavč. 56.

63458   Gégavá Svazek: 8 Strana: 0091
Gégavá = husa. Ve šviháčině. Brt, D. II. 521

63459   Gegelov Svazek: 6 Strana: 0249
Gegelov, a, m. == kopec u Mijavy na Slov. Trok. 39.

63460   Gegenhändler Svazek: 9 Strana: 0058
Gegenhändler, a, m. = ungeltní úředník královskému úředníku ungeltnímu po bok postavený, asi revisor. Mus. 1899. 21. G. mu napsal, ?? váhy drží. Sdl. IX. Hr. 252., 253.

63461   Géglať se Svazek: 9 Strana: 0058
Géglať se = viklati se. Lisic.

63462   Geglati Svazek: 6 Strana: 0249
Geglati, geglovati = žvýkati, kauen. — co kde. Gegle to v hubě, že má plno slin. U Uher. Hrad. Tč. — Geglovati = pěsto- vati, nositi. U Místka. Škd.

63463   Gegnouti Svazek: 1 Strana: 0382
Gegnouti = heknouti, vom Schlagen gecken. Na Mor.

63464   Gegnouti Svazek: 6 Strana: 0249
Gegnouti = heknouti, hrknouti. — kde. Búcheu (bouchl) mia do chrbta, tak ve mně geguo (geglo). V Podluží na Mor. Brt. L. N. II. 72. U Uh. Hrad. Tč. Vz Zgegnouti. Gegotati = koktati, stottern ; se, zittern. G. se zimou. Laš. Tč.

63465   Gegotavý Svazek: 6 Strana: 0249
Gegotavý = koktavý, stotternd. Laš. Tč.

63466   Geguš Svazek: 6 Strana: 0249
Geguš, e, m. G. Jan, kazatel, 1825. Vz Jg. H. 1. 2. vyd. 556., Šb. Dj. ř. 2. vd. 242.

63467   Gegyňa Svazek: 6 Strana: 0249
Gegyňa, dle Káča = hlava, kotrba. Keď vystrčila hlavu, vôbec g-nu. Čkžk. II. 52. — P. Tóth. Bájesl. I. 81.

63468   Gegýňať Svazek: 6 Strana: 0249
Gegýňať = rozpustilým býti, dováděti. Val. Brt. D. 211.

63469   Gegziti se Svazek: 6 Strana: 0249
Gegziti se, il, ení = rozpustilým býti, skákati a smáti se, ausgelassen sein, sprin- gen u. Jachen. U Místka. Škd.

63470   Gegzulka Svazek: 6 Strana: 0249
Gegzulka, y, f. = zezulka. U Místka. Škd.

63471   Gehlenit Svazek: 8 Strana: 0091
Gehlenit, nerost. Vz Ott, IX. 988.

63472   Gehören Svazek: 1 Strana: 0382
Gehören, něm., překládá se slovesem , býti' s genitivem, přivlastňovacími přídav- nými jmény, přivlastňovacími zájmeny. Děti nejsou samých rodičův, ale také vlastí. V. Obecní věci všech jsou. Mudr. Sukně syna mého jest. Br. Ten dům Trčkův jest. Břez. Pomsta jest hospodinova. Já jsem všecek jeho. Ne svojí, ale boží jsme. Kom. (Mk. ) Lze též vyjádřiti vazbou:, patří mi', o níž vz Patřiti a Fr. Prusíka Studii o dative, §. 5. Wem gehört das ? Čí to je ? Wem gehörst du ? Čí jsi. Brt. — G., částí něčeho býti. To k pod- statě věci příleží. K větám holým hledí, mezi věty jednoduché náleží věta tato. — Mk. Také: příslušeti. Prk.

63473   Geison Svazek: 6 Strana: 0249
Geison, u, m. == hlavní rímsa, ysíóov, Corona. Method II. 56., 67.

63474   Geisslová Svazek: 6 Strana: 0249
Geisslová Irma, spisovatelka, nar. 1855. Tf. H. 1. 3. vd. 136., Pyp. K. II. 422.

63475   Geisslová Svazek: 7 Strana: 1250
Geisslová Irma. Cf. Bačk. Př. 54.

63476   Geisslová Svazek: 8 Strana: 0091
Geisslová Irma, nar. 1855., spis. Vz Ott. IX. 993.

63477   Geisslová Svazek: 10 Strana: 0075
Geisslová Irma, básn., nar. 1855. Vz Flš. Písm. 710.

63478   Geitler Svazek: 6 Strana: 0249
Geitler Leop., dr. a prof. slavistiky v Zá- hřebe, 1847.— 1885. Tf. H. 1. 3. vd. 178., 181., Ukaz. 98., List. filol. X. 477., Pyp. K. I. 19., 34., 112., 214., II. 433.

63479   Geitler Svazek: 7 Strana: 1250
Geitler Leop. Cf. Ukaz. 98., Bačk. Př. 154.

63480   Geitler Svazek: 8 Strana: 0091
Geitler Leop. Vác, 1847.—1885. Cf. Vz Ott. IX. 993.

63481   Geitler Svazek: 9 Strana: 0058
Geitler Leop. Vz Jub. IX.

63482   Gejcal Svazek: 8 Strana: 0091
Gejcal, a, m., vz násl. Chřástal.

63483   Gejdař Svazek: 9 Strana: 0058
Gejdař, e, m. Har. II. 171. Sr. Gajdoš.

63484   Gejdy Svazek: 1 Strana: 0382
Gejdy, vz Gajdy.

63485   Gejglovati Svazek: 6 Strana: 0249
Gejglovati = se kejklati? Načež okolo ní g-val. Pk. Npj. 132.

63486   Gejzlička Svazek: 7 Strana: 1250
Gejzlička, Kejzlička, Krejzlička, y, f. = vězení v Jindř. Hradci v 16. stol. Wtr. Obr. II. 815.

63487   Gek-o Svazek: 6 Strana: 0249
Gek-o, ona, m., der Geko, Haftzeher. Gekoni, ascalabotae, ještěři. G. hvézdnatý či tečkovaný, platydaktylus guttalus, laloč- natý, ptychozoon homalocephalum. Vz Frč. 325., Schd. II. 482. G. obecný, platydactylus murorum, vějířovitý, p. lobatus. Ves. IV. 205., 206. Cf. Brm. III. 265.-267.

63488   Geko Svazek: 8 Strana: 0091
Geko. Cf. Ott. IX. 997.

63489   Geko, a Svazek: 10 Strana: 0075
Geko, a, m. G. laločnatý, ptychozoon, jestěr. Vz Ott. XX. 954.

63490   Gela Svazek: 6 Strana: 0249
Gela, y, m. a f. = nemotora, ein unge- schickter Mensch. Val. Brt. D. 211. Slov. Ntr. VI. 319., 336.

63491   Gelatin Svazek: 6 Strana: 0249
Gelatin, u, m. = rosolina, das Gelatin, v lučbě. Nz., Šfk. Poč. 594.

63492   Gelatina Svazek: 6 Strana: 0249
Gelatina, y, f. (želatina) = rosol, die rallerte. G. karagenová (rosol z karageNu), elatina carragheen, die Karragheengallerte; g. z lišejníku islandského, g. lichensis islan- dici, Gallerte aus isländischem Moos; leko- řicová, g. liquiritiae, Süssholzzeltchen. Nz. k. G. třaskavá. Vz Kv. 1885. 441., Slov. zdrav. G. salep. Vz S. N. Vz Huspenina v dod.

63493   Gelatina Svazek: 8 Strana: 0091
Gelatina = jemný bezbarvý klih. Vz Ott, IX. 999.

63494   Gelatinový Svazek: 10 Strana: 0075
Gelatinový (želatínový), gallertartig. Jind. I. 69.

63495   Gelb Svazek: 6 Strana: 0249
Gelb Volfg., 1701. Jg. H. 1. 2. vyd. 556.

63496   Gelediňe Svazek: 10 Strana: 0580
Gelediňe, moučné jídlo. Čas. mus. V. 100.

63497   Gelée Svazek: 6 Strana: 0249
Gelée (želé), n., fr. = sladký rosol, süsse Szulze. Hnsg. G. třasavé. Kos. Ol. I. 145.

63498   Gelembúz Svazek: 6 Strana: 0249
Gelembúz, a, m. Dievčata sä hrajú lokeš ebo g. Slov. Vz Lokeš. Hdž. Čít. 138.

63499   Gelenius Svazek: 9 Strana: 0058
Gelenius Sušický f 1599. Vz Flš. Písm. I. 399.

63500   Geleta Svazek: 1 Strana: 0382
Geleta, y, f., dížka, Melkkübel. Na Mor.

63501   Geleta Svazek: 6 Strana: 0249
Geleta, y, m. Mkl. Etym. 62. G. = dře- věná dĺžka bez ucha na jedné straně vyšší. Val. Brt. L. N. I. 182. Die Milchgelte. Němc. III. 213., VIII. 186., Vck.

63502   Geleta Svazek: 8 Strana: 0091
Geleta. Také Slov. Phľd. 1893. 695.

63503   Geleta Svazek: 10 Strana: 0075
Geleta, y, f. Na g-tách sediaci otec vy- tláčal mlieko (z ovčích vemen). Sb. sl. 1902. 36.

63504   Geletek Svazek: 6 Strana: 0249
Geletek, tku, m. = geleta. Akad. listy. č. 3.

63505   Geletka Svazek: 6 Strana: 0250
Geletka, y, f. = geleta. Němc. VII. 186., Hdk. C. 378. Zaplačí-li v horách dívky sivé snášejíce po g-tkách vodu. Hdk. C. 39. Tan- coval bašík s tetkó v komore pod g-tkó. G. se rozsypala a tetka se rozhněvala. Sl. ps. 236. — G. = soudek na brindzu. Slov.

63506   Gelhoň Svazek: 10 Strana: 0075
Gelhoň, a, m. = kolohnát. Hauer 11.

63507   Geliš, e, m Svazek: 6 Strana: 0250
Geliš, e, m. = suk; hlíza (hluza, slov.). Slov. Bern.

63508   Gelli-us Svazek: 1 Strana: 0382
Gelli-us, a, m., jméno rodu římského. L. Gellius Publicola, konsul r. G82. a. u. c, řečník a právník.

63509   Gelner Svazek: 10 Strana: 0075
Gelner Fr., básn. Zvon III. 559.

63510   Geľo Svazek: 6 Strana: 0250
Geľo, a, m. = krchňák, levák; nešika, nemotora. Slov. Dbš. Obyč. 42.

63511   Gelonové Svazek: 1 Strana: 0382
Gelonové, národ skytský mezi Donem a Volhou.

63512   Geltaše Svazek: 8 Strana: 0091
Geltaše, z něm. Geldtasche. Mor. Nár. list. 1896. č. 210. feuill.

63513   Geltna Svazek: 1 Strana: 0382
Geltna, v, f., z něm. Gelte, děber, štoudev. V. —

63514   Geltně Svazek: 6 Strana: 0250
Geltně, ě, f. = káď Slov. Bern.

63515   Geltnička Svazek: 6 Strana: 0250
Geltnička, y, f. — kadečka. Slov. Bern.

63516   Gemba Svazek: 6 Strana: 0250
Gemba, y, f. = gamba, huba. Mor. a slov. Tč., Vck. Drž, zavři tu gembu; Má vypa- senou gembu. Mor. Šd. Otvírá gembu (zívá). Zkl. — G. =-pysk. Hore hrivu! vycer zuby! Ha, kuoň nemá spodnej gemby. Koll. Zp. 1. 15.

63517   Gemba Svazek: 8 Strana: 0091
Gemba = huba, Podz sem, hleba, g. ho- tová (nepečlivec). Šariš. Phľd. 1895. 377.

63518   Gembička Svazek: 6 Strana: 0250
Gembička, y, f. == malá gemba.

63519   Gemer Svazek: 6 Strana: 0250
Gemer, a, m., míst. jm. v Uhřích. - Ge- meřan, a, m.

63520   Gemer Svazek: 8 Strana: 0091
Gemer, a. m. = obec v Gemerskú. Phľd. XII. 423.

63521   Gemerský Svazek: 7 Strana: 1250
Gemerský. G různořečí na Slov. Vz Šb. D. 76.

63522   Geminace Svazek: 1 Strana: 0382
Geminace, e, f., z lat., zdvojení, Ver- dopplung. Rk.

63523   Gemlati Svazek: 6 Strana: 0250
Gemlati = žvýkati, ohlodávati, kauen, abnagen. Děti a staří lidé bezzubí nekousají chléb, ale ho gemlaji. Šd. — Brt. D. 211.

63524   Gemlička Svazek: 10 Strana: 0580
Gemlička = malá ústa. Val. Brt. Sl. 82.

63525   Gemma Svazek: 6 Strana: 0250
Gemma, y, f. = drahokam uměle spra- covaný s vrytými okrasami. Vz KP. III. 206., Sté. Zemp. 300., Vlšk. 180., 188.

63526   Gemsík Svazek: 10 Strana: 0075
Gemsík, gensík, a, m. = kamzík. Lbk. 32. 48., Gb. Slov.

63527   Gemula, y Svazek: 7 Strana: 1250
Gemula, y, f. = bezzubá (kráva). Slez Šd.

63528   Genant Svazek: 1 Strana: 0382
Genant, z fr. (ženan), vadící, překážející, obtěžující, S. N., zwingend, beschwerlich, lästig.

63529   Genantní Svazek: 6 Strana: 0250
Genantní, vz Genant.

63530   Genava Svazek: 1 Strana: 0382
Genava, vz Geneva.

63531   Genc Svazek: 6 Strana: 0250
Genc, e, m. = bečka, soudek. Slov. Ne- sieme g. vína dolu do Budína. Dbš. Obyč. 148.

63532   Gendarme Svazek: 1 Strana: 0382
Gendarme (žandarm), fr. Vz Gens d'armes.

63533   Genealogický Svazek: 6 Strana: 0250
Genealogický = rodopisný, genealogisch. G. data, studie. Mus. 1880. 227., 402.

63534   Genealogie Svazek: 1 Strana: 0382
Genealogie, e, f., z řec., rodopis, zanáší se poměry rodin přihlížejíc k jejich příbu- zenství. Geschlechts-, Verwandtschaftslehre, Abstammung, Geschlechtsfolge. Vz více v S. N. III. 340.

63535   Genealogie Svazek: 9 Strana: 0058
Genealogie v zemích čes. Vz Zbrt. Bibl. 275. —632.

63536   Genealogista Svazek: 1 Strana: 0383
Genealogista, y, f., der Genealogist, ro- dopisec. L.

63537   Genec Svazek: 8 Strana: 0091
Genec, nce, m. = sud, bečka. U Brezna na Slov. Phľd. 1893. 304.

63538   Generace Svazek: 1 Strana: 0383
Generace, e, f., z lat., posloupnost' rodu (koleno) sestupující a vystupující, Geschlechts- folge. — 2. Pokolení, plémě, úhrn lidstva též doby, Menschengeschlecht. — 3. Věk, jehož potřebí k vzrůstu nového pokolení (obyč. 30 let). Menschenalter. S. N.

63539   Generace Svazek: 6 Strana: 0250
Generace pohlavní a nepohlavní v ro- stlinstvu. Vz Rosc. 72., 78.

63540   General Svazek: 1 Strana: 0383
General, a, m., General. Nyní dělí se ge- neralstvo u nás: v brigádníky (g. -majory), divisionáře (podmaršály), velitele armádních sborů (polní zbrojmistry neb g. jízdy) a ve- litele samostatných vojsk (polní maršálky). G. pěchoty, jízdy, dělostřelectva. — Generá- lové též nejvyšší představení řeholních řádův v církvi řím. -katol. V Praze má sídlo g. nebo velmistr křížovníkův s červenou hvězdou. Vz více v S. N. III. 340.

63541   General Svazek: 8 Strana: 0091
General. Uměla poroučeti jako g. a jazyk měla jako břitvu. Smi. I. 148. — G. = roz- kaz dávati svědomí. 1568. L. posíl. I. 12., 69.

63542   Generál Svazek: 10 Strana: 0075
Generál, U, m. = generální rozkaz. Dáti g. ku braní svědomí purkmistru a radě měst- ské proti cechu tkadleckému. 1660. Vz Vstnk. X. 559.

63543   Generalat Svazek: 6 Strana: 0250
Generalat, u, m. = kraj podřízený gene- ralu. G. český, moravský. S. N. XI. 96.

63544   Generalbas Svazek: 6 Strana: 0250
Generalbas, u, m., vz Generalní. Hud. Mus.

63545   Generaldecharge Svazek: 1 Strana: 0383
Generaldecharge (generaldešarš), fr., vše- obecný výstřel, allgemeine Salve.

63546   Generalie Svazek: 1 Strana: 0383
Generalie, í, pl., f., povšechné věci; vše- obecné otázky, které se vyšetřovanci na po- čátku výslechu kladou (o stáří, rodišti, ná- boženství, stavu, byl-li už trestán atd. ). S. N. Generalien.

63547   Generalisovati Svazek: 6 Strana: 0250
Generalisovati, generalisiren. Šim. 32.

63548   Generalissim-us Svazek: 1 Strana: 0383
Generalissim-us, a, m., nejvyšší voje- vůdce, der oberste Befehlshaber einer Armee.

63549   Generálka Svazek: 1 Strana: 0383
Generálka, y, f., generalova paní. Ge- neralsfrau. — Vinice u Prahy za Bruskou.

63550   Generalky Svazek: 1 Strana: 0383
Generalky, pl., f., druh hrušek.

63551   Generalmajor Svazek: 6 Strana: 0250
Generalmajor, a, m. Kutn.

63552   Generalni Svazek: 1 Strana: 0383
Generalni, z lat., obecný, všeobecný, hlavní. General-, allgemein. G. agent, bas (Grundbass; nauka o harmonii), debatta, ka- pitán, kapitola, pachtýř, pardon, prokurator, sněm, stavy, stab (náčelnictvo, Rf. ), shro- máždění (valná schůze), velitelství (titul: c. k. vysoce slavné. Vz Titul. Šr. ), ubyto- vatelstvo, zpověď. Vz S. N. III. str. 341.

63553   Generalní Svazek: 6 Strana: 0250
Generalní rozkaz, vojenské velitelství, pochod, auditor, dozorce, intendant, inten- dance, Čsk., pardon, Mus. 1880. 37., mapa (přehledná). Sté. Zem. 385.

63554   Generalní Svazek: 7 Strana: 1250
Generalní sněmy koruny čes. Vz Arch. X. 243.

63555   Generální Svazek: 10 Strana: 0580
Generální sněmy zemí koruny české. Sr. Dvoř. Mor. 99.

63556   Generálský Svazek: 1 Strana: 0383
Generálský, Generals-. G. klobouk. Bk.

63557   Generalstabní Svazek: 6 Strana: 0250
Generalstabní důstojnictvo. S. N. XI. 95.

63558   Generalství Svazek: 1 Strana: 0383
Generalství, n. Generalswürde. Rk.

63559   Generalstvo Svazek: 1 Strana: 0383
Generalstvo, a, n. Generalität.

63560   Generalštreif Svazek: 9 Strana: 0058
Generalštreif, u, m. = všeobecné zatýkání. Us. u vagabundů. Kukla 162.

63561   Generator Svazek: 6 Strana: 0250
Generator, u, m. = trubnatý parní kotel. Hrm. 14., KP. V. 73., IV. 566.

63562   Generator Svazek: 8 Strana: 0091
Generator elektrický = prístroj, který přivedenou mu energii určitého druhu pře- měňuje v energii jiného druhu. Vz KP. VIII. 66. nn. G. hlavní = stroj, kterým se elektri- cký proud vzbuzuje. KP. VIII. 383. Polymorfní g. clekt. KP. Vlil. 105. nu. G. = pec n. kotel sloužící k výrobě plynů. Vz Ott. IX. 1021.

63563   Generatorní Svazek: 10 Strana: 0075
Generatorní plyn. KP. X. 156.

63564   Generosita Svazek: 1 Strana: 0383
Generosita, y, f., z lat, velkomyslnosť, šlechetnost', štedrosť, nezištnosť, Generosität, Grossmuth, Freigebigkeit.

63565   Generosní Svazek: 1 Strana: 0383
Generosní, z lat., velkomyslný, šlechetný, štědrý, nezištný, S. N., generös, edelmüthig, grossmüthig, freigebig.

63566   Genes-is Svazek: 1 Strana: 0383
Genes-is, e, f., řec., vznik, vznikosloví, rodosloví. Rk. Původ, začátek, stvoření ně- čeho. S. N. Entstehung, Erzeugung.

63567   Geneštová Svazek: 6 Strana: 0250
Geneštová bylina = ganofil. Mllr. 49.

63568   Genet Svazek: 9 Strana: 0058
Genet = cizí kuna vzácná. 1597. Mus. 1899. 37. Vz Genetka.

63569   Genetický Svazek: 1 Strana: 0383
Genetický, z řec, počáteční, genetisch, urkundig, die Entstehung eines Dinges be- treffend, dieselbe erklärend. G. výklad, de- finice, methoda. G. methoda: ten způsob vy- kládání, který věc z prvního zárodku vy- vinuje a u sledování vývinu jejího na změny ukazuje, jaké u postupu tom na věci se ob- jevují, je vysvětluje a odůvodňuje tak, že o předmětu a částech jeho a jejich účelu úplného obrazu nabýváme. S. N.

63570   Genetka Svazek: 6 Strana: 0250
Genetka, y, i., viverra genella, die Ge- nettkatze, šelma. Vz Frč. 391., Brm. I. 2. 30. G. černá, skvrnitá. Holub I. 37., 165.

63571   Genf Svazek: 1 Strana: 0383
Genf, vz Geneva.

63572   Gengel Svazek: 6 Strana: 0250
Gengel, u, m. — spalda. Vz Těnkél, Rýža, Chlopka. Brt.

63573   Gengela Svazek: 6 Strana: 0250
Gengela, y, m. = gela. Val. Brt. D. 211.

63574   Gengelenge Svazek: 6 Strana: 0250
Gengelenge bombo = cingilingi! Mt. S. I. 153.

63575   Genget Svazek: 7 Strana: 1250
Genget, u, m., vz Spalda.

63576   Genglavosť, i Svazek: 6 Strana: 0250
Genglavosť, i, f. = děnglavosť. Slov. Bern.

63577   Genglavý Svazek: 6 Strana: 0250
Genglavý = děnglavý. Slov. Bern.

63578   Geni-us Svazek: 1 Strana: 0392
Geni-us, a, m., lat., bůh nadpřirozeností lidskou vládnoucí, ale zvl. v manželství při plození a rození činný, jenž osudy rodiny řídil; duch strážný. S. N. III. 345. Schutz- geist; Zeitgeist.

63579   Genialita Svazek: 6 Strana: 0250
Genialita, y, f. = genialnosť. Hlč.

63580   Genialně Svazek: 6 Strana: 0250
Genialně, genial. Kos.

63581   Genialní Svazek: 1 Strana: 0383
Genialní, (z fr., ženialní), duchaplný, důmyslný. Rk. Genial, schöpferisch, geistes- kräftig. Vz Genie.

63582   Genialnosť Svazek: 6 Strana: 0250
Genialnosť, i, f. = duchaplnosť, důmysl- nost, die Genialität.

63583   Genie, fr Svazek: 1 Strana: 0383
Genie, fr., (žený), z lat. geniům, zvláštní nadání ducha lidského. Vz více v S. N. III. str. 344. Duch tvorčí, veleduch, vtip; důvtipná hlava. Rk. Natürliche Geistesfähigkeit; schöpferischer Geist; Schaffungskraft. — Ve vojenství: umění hradební neb inžinýrské. S. N. Corps cle g. (kór de žený), stavitelský sbor vojenský. Rk.

63584   Genijní Svazek: 6 Strana: 0250
Genijní, Genie-. G. náčelník, -chef, ředi- telství, sbor, škola, pluk. Čsk.

63585   Genirovati koho Svazek: 1 Strana: 0383
Genirovati koho, z fr., překážeti komu, vaditi, obtíž n. nesnázi někomu činiti, geni- ren, beschweren, lästig fallen; g. se = ostý- chati se, ohledy bráti, sich Zwang anthun. Rk., S. N.

63586   Genitali-a Svazek: 1 Strana: 0383
Genitali-a, í, pl., n., dle „Gymnasium", lat., plemenidla, rodidla, údy plemenicí, Ge- schlechtstheile. Rk.

63587   Genitisování, n Svazek: 6 Strana: 0250
Genitisování, n. S umenšením toho iikání a g. čeština mnoho získá na libo- zvučnosti a dokonalosti. Koll. III. 248.

63588   Genitiv Svazek: 1 Strana: 0383
Genitiv, u, m., z lat. — Genitiv pl. prv- ního a druhého sklonění býval roven nomina- tivu sg., tedy bez -ův, později se končil u prvého sklonění v -ov, dloužením — óv = uov = ův (nyní -ův před náslovnou samo- hláskou k odstranění průzevu, jinak oby- čejné -ů) Bž., u druhého pak v -ev. Ženy bez muž. Kt. V nové češtině vynechává se koncovka -ův nejvíce po základních číslov- kách u jmen: loket, střevíc, tisíc, kamen: pět loket, osm střevíc, šest tisíc, Mk., pět kamen (těžký); do kořen (= do kořán), od těch čas. Mřk. Také: mnoho peněz, přátel, do Prachatic, vz Budějovice, Dolany. — U Če- chů v pruském Slezsku má gt. pl. u jmen podstatných na měkkou souhlásku ukonče- ných koncovku ů nebo í. Vz I (dlouhé). — Jaké má gt. sg. a pl. koncovky? Vz: Páv, Strom, Hráč, Meč, Žena, Růže, Kosť, Daň, Slovo, Pole, Kníže, Rámě, Znamení; u adjek- tiv vz: Otcův, Nový, Dnešní; u zájmen a čí- slovek vz jednotlivé; Skloňování. — O pů- vodu genitivu vz Mkl. S. 447. —450. — Kdy se klade genitiv? Genitivem stíhá se z prvotné jeho moci směr a běh činnosti na otázku: odkud? z kterého pojmu se pak vyvinul jiný směr na otázku: kam co přináleží, odkud co rodem, domovem jest, jaké je povahy atd. Zk. Odtud se dělí Genitiv na více způsobův, kteréž jsou: A. Genitiv odluky k jmeno- vání osoby nebo věci, od které se něco odlu- čuje, jejž snadno poznáme, poněvadž k němu téměř vždy přičiniti můžeme předložku, od' Brt. Tento klade se: 1. po časoslovech ubíhání a odpadání: běhati, minouti, chytiti, ujíti, utíkati, odstoupiti, postoupiti, odsko- čiti, odpadnouti, ostati, pominouti, pomíjeti, pobíhati atd. Zk. Hrozných muk ušli. Št Po- stoupil nám svého. Št. Přestal díla svého. Dal. Odběhli svých model. Br. Hned ho mnozí odpadli. Št. Odpověz se svých modl. Pass. Odepřeli se Hospodina. Br. Zámku jim postoupili. V. Vz jednotlivá časoslova nahoře uvedená. — Pozn. Odešel ju na půl míle. Sš. Odběhl sestru. Us. Vz Mkl. S. 457. — 2. Po časoslovech vzdalování a oddělování: vzdáliti, vzdáliti se, oddalovati, varovati se, uvarovati se, odvarovati, odpuditi, odšinouti se, odvracovati se, odvésti, odsaditi, odsta- viti, odloučiti, odděliti, strhnouti atd. Zk. Va-. rujte se kvasu faryzejského. Br. Světských se vzdáliti obyčejův. Št. Kdo zle činí, ten kryje se světa. Št. Chybil se cesty. Kom., Cizil se Jonatana. Br. Spustil se dobrého obyčeje. Jel. Odtiskli je všech vozův. Jg. Vz jednotlivá. — Pozn. Odbuď tu žebračku. Us. (Mkl. S. 457. ) — 3. Po časoslovech od- cizování a zbavování: zbýti, ubyti, pozbyti, zbaviti, znikati, zprostiti, zhostiti, odciziti, ciziti se, obnažiti, oloupiti, omyti, očistiti, odležeti, odstonati, odplatiti, odříkati se, od- strašiti se, odmodliti se, odštěkati, zhojiti se, odsouditi, odhroziti atd. Zk. Tej viny zbudeš. Kat. 907 Stracha již pozbyl. Št. Zhojí se nemoci. Št. Duše má znikla osidla. Br. On té rozkoše odležel. V. Obmyl se toho hříchu. Št. Bůh nás zbaví nedostatku. Št. Vz jednot- livá časoslova svrchu zaznamenaná, — 4. Po časoslovech výstrahy a zdráhání-se: zdržeti, stříci, chrániti, chovati, brániti, hájiti, za- brániti, zahájiti, odmlouvati, vystříhati, od- stříhati, uchovati, odpírati, zapírati, zdržeti se, zpírati se, zpěčiti se, zdráhati se, stříci se, krýti se, štítiti se, chrániti se, hájiti se, po- krývati se. Zk. Vystříhal ho bojův. Troj. Kdo ti bránil toho? Jel. Kdo se hříchův střeže. Št. Chránil se jako sova světla, Prov. Tobě jsem bránila tvého bludu. Kat. 1261. Ptáci svých hnízd hájí. Št. Toho rač nás zachovati. Br. A ona se jí toho odpírala. Svěd. Vz jednot- livá časoslova zde uvedená. (Cf. Mkl. S. 494. ) — 5. Sem patří adjektiva: daleký, prostý, svobodný, prázdný, čistý, rozdílný, zdrželivý. Zk. I by prosta Hana Tatar vrahóv. Rkk. Jest prázden všeho hříchu. Št. Svoboden jest viny. Troj. Cist čeho. Svěd. Vz jednotlivá tato adjektiva, — Pozn. Užíváme zde také předložek: „od, z, s, před, avšak u star- ších spisovatelů byl prostý genitiv od- luky bez předložek hustější. Chybiti se, my- nouti se s něčím. Zprostil nás od věčné smrti. Svěd. Zbaviti koho z hoře. Št. Lid utí- kal před nepřátely. Br. Chybiti se s pravdou. Jg. — (Zk. Vz Mkl. S. 457. Brt. o Geni- tivě závislém na časoslovech, v Mtc, 1872. str. 7—15. Sr. Fr. Prusík v Listech filolog, a paed. II. 235. ) — B. Genitiv príčiny i. e. toho, což příčinou jest vnitřního hnutí podmětu, odkud hnutí to jest, Klade se tedy da geni- tivu předmět, jenž příčinou jest činnosti pod- mětu. 1. Při výrazech nepříjemných hnutí mysli a to při časoslovech žalu, bázně, zděšení, ošklivosti a studu: báti se, strašiti se, strachovati se, lekati se, dě- siti se, hroziti se, obávati se, zhroziti se; — žalovati, toužiti, želeti, pykati, litovati, kvíliti, žalostiti, bolestiti, plakati, oželeti, opykati, oplakati; — káti se, slitovati se, zže- leti se; — styděti se, ostýchati se, štítiti se atd. Zk. Chci svých hříchu káti. Pass. Ostýchá se práce. Jel. Obávali se zvěři. Háj. Užasl se knížete. Dal. Zlých věcí se děsí. V. Lekal se trpění křížového. Pass. Toho se nejvíce strachují. Pass. Hříchův plakati Pass. Vizmež také, čeho žalostí Jeremiáš. Št. Své sestry litoval. Háj. O Bože, slituj se tobě toho. Bart. Polutuj tej mojej mladosti. Ht. (Na Slov. ) Tou- žiti komu svých bíd. Br. Kvíliti budu zbitých. Br. (Vz Mkl. "S. 466. ) Koně se toho plašili. Na Pláště. Fr. Prusík. Vz jednotlivá časoslova. — 2. Při jménech: žel, líto, škoda, žalost, lítosť, hanba, strach, bázeň, radosť, čest', chvála atd. Zk. Buď toho Bohu žel. Št. Skoda toho druha dobrého. Dal. Pro strach a bázeň smrti utekl jsi sem. Mudr. Majíce toho bázeň. Br. Přeškoda mojho manžela, Ht. (Na Slov. ) Běda mně šedin otce mého. Jg. Vz jednot- livá tato jména. — Pozn. Místo genitivu stojí adjektivum. Br. Bázeň páně. — (Vz Mkl. S. 458. ). — 3. Při mezislovcích: ach, ó, aj, fuj atd. aneb při zvolání i bez mezi- slovcí. Zk. Aj té lahody toho světa! St. Ach mne smutného. Háj. Fuj toho skutku. Jg. Ach mého hoře! Kom. Ach toho bíd- ného života! Kom. Králi viz jeho skutkóv! Vizte světa obludného! Ach nastojte hoře mého! Brt. (O genit. str. 42. )— 4. Při jmé- nech přídavných: radosten, vesel, za- rmoucen, vděčen. Toho běchu velmi radostni. St. skl. IV. 188. I žádný nebyl veseleji jeho příště nežli Volivan. St. skl. IV. 239. Zlí křestěné nikdy vděčni nebyli toho. Št. Toho Bohu vděčni buďte. Pass. 156. Dávámeť vě- děti, že jsme toho nemálo zarmouceni. Arch. I. 35. — Vz více v Mtc. 1872. str. 38. — 42. (Brt. ). — Pozn. I zde se kladou předložky a sice: od, z, nad, na, o, před, za. Od kohož se strašiti budu. Žal. Nestrachuj se z příští Pána. Solf. Mám nad nimi lítost'. V. Za něco se styděti. Št. Bojí se za životy své. Br. Lidé plakali na své hříchy. Št. Bojí se o ži- vot. Troj. — Genitiv příčiny klade prý se i tehdy, když předmět jest příčinou pozbý- vání, žádosti, očekávání a ostříhání atd. Sem náležejí: 5. časoslova pozbývání, po- třeby, žádosti, vyhledávání: pozbývati, po- hřešiti, potřebovati, strádati, žádati, poža- dovati, přáti, popřáti, prositi, žebrati, žízniti, lačněti, hledati, vyhledávati, následovati; chce se komu, zachce se, sžádá se, odnechce se, a jm. přídavná: býti potřebným, chti- vým, žádostivým, pilným, milovným, snažným, následovným atd. Zk. Krve jsi žádal, krev i pij. Dal. Hledá chvály. Pass. Bůh mu toho po- j přál. St. Pomoci byl potřeben. Kom. (Vz Mkl. S. 459. ). Toho úřadu snažen byl. Jg. Žebrá chleba rodičům svým. V. Toho já že- lejí; Života žádati; Požádají tvej pomoci. Kat. 1836., 2716., 3352. (Mkl S. 491. má gt. při těchto slovesech zagt, dělivý). Vz jednot- livá tato časoslova, — Pozn. 1. Časoslova žízním, lačním a žádostiv jsem pojí se též s předložkou po a lokalem. Po tobě žízní duše má. V. — Pozn. 2. Sem patří: žádosť, třeba, potřeba, potřebí. Toho je jen zde po- třebí. Št. Proti nepříteli vojny obhájné po- třeba, Kom. Žádost' nesmrtedlnosti. Mudr. Každému potřebí moudrosti. V. — Pozn. 8. Genitiv u sloves žádosti jest dle Brt. gt. dosahu (vz Mtc. 1872. str. 19. ), dle Niederle (Ml. řec. j. §. 552. ) gt. dotykový a u sloves pozbývání dle Brt. a Niederle (Mluv. řec. jazyka str. 256. ) gt. odluky. — 6. Časoslova čekání, tázání a ptání: čekati, očekávati, na- dáti, tázati, ptáti, tázati se, ptáti se, optati se. Zk. Očekával času příhodného. Háj. Tázal se bratří tvých, jak se mají. Br. Nadál jsem se jiných věcí. Kom. [Dle Mkl. gt. dělivý. Vz Mkl. S. 491. Dle Frant. Prusíka je genitiv při časoslově, nadíti se' látkovým. Studie o dat. §. 4. extr. Dle Brt. jest gt. u sloves tázání a ptání gt. dosahu. (Mtc. 1872. str. 18). ] — Pozn. 1. Při časoslovech čekati, očekávati, nadáti se pravíme: čeho od koho, věc jest v ge- nitivu, osoba se váže předložkou od. Nemohl se od ní dobré rady nadíti. Vel. Vz jednotlivá tato
časoslova. — Pozn. 2. Při časoslovech tá-
zání a ptání klade se: čeho na kom, koho
o čem, koho oč, koho nač. Vz tato časoslova.
— 7. Časoslova závisti a pomsty, odměny
a vděčnosti: záviděti, mstíti, pomstiti, vy-
mstíti, mstíti se, odměniti, odplatiti, odslu-
hovati, vděčnu býti atd. Zk. Lid boží mstil
křivdy boží. Št. Chtěl se mstíti svého pádu. Br.
Mojžíš mstil pravdy nad křivdou. Št. Svých
křivd mstívají. V. A toho Bohu vděčni buďte.
Pass. (Mkl. S. 467. ). Vz jednotlivá časoslova. —
Pozn. 1. Sem hledí: pomsta, odplata, odměna
atd. (čeho). Vz je. — Pozn. 2. Záviděti komu
čeho; také: čemu. Tomu oni závidí všemu. St.
Vz také závistný, závistivý. — Pozn. 3. Při
časoslovech msty: čeho, z čeho, nad čím, na
kom, pro co. Vz Zk. a jednotlivá tato slova.
— Pozn. 4. Časoslova odměniti atd., od-
platu míti: čeho, z čeho, za co. Vz je. —
8. Časoslova šetření, ostříhání, ochraňování:
hleděti, šetřiti, hlídati, chovati, hájiti, vší-
mati si, dbáti, stříci, chrániti, brániti, ob-
hájiti atd. Zk. Srdce svého ostříhal pilně. St.
Svého zdraví šetřte. Kom. Hlídají vinic. Br.
Vz jednotlivá, kde uvidíš, že se ještě i jinak
vážou. — (Vz Mkl. S. 458., 459., 466. Dle
Brt. jest gt. u těchto sloves gt. příluky —
gt. dosahu a cíle. Vz Mtc. 1872. str. 14., l5. ) —
C. Genitiv původu (gt. auctoris) a pod-
mětu (gt. subjecti). Tím vynáší se původ
n. původce věci n. činu nějakého, nebo
i podmět, jenž čin nějaký a věc působí. Zk.
1. Při časoslově býti: Viktorin byl rodu kní-
žecího. Pass. Krevní přátelé téhož jsou rodu.
Kom. Kteréhos rodu. Kat. 1265. — (Vz Mkl.
S. 462. ) — 2. Při jménech podstatných, nejvíce
od časoslov nepřechodných n. zvratných od-
vozených. Zk. Děti vysoké krvi. Mudr. Rozum
jest plod paměti. Ctib. Hád. 20. Uzříte blesk
ohně a dýmu kouření. Háj. 2. Puch stuch-
liny zarážel mne ze všech koutu. Kom. Lab.
80. Znamenajte příchod pána Krista. Let.
517. Tu ráz kyjev, tu mečev, jak kot vet-
chých dřev. Výb. I. 38. V tom se dutí větrů
utišilo. Háj. Hospodin požehná dílu ruky
tvé. Br. — Pozn. Zřídka se klade: od. Ka-
teřina jest od její sestry dcera. Svěd. — Vz
více příkladu v Zk. Skl. 134. a Brt. Gt. 4., 7. D.

63589   Genitiv Svazek: 6 Strana: 0250
Genitiv. Původní článek o g-vu není jednolitým celkem; běželo mi tehdáž více o výklad jednotlivých technických terminův. Tím se stalo, že týž gt. pod několika jmény uveden byl a článek poněkud nepřehledným se stal. — U Chč. mají jména místní v gt. a i u: Nazaretu i Nazareta. — A) Gt. od- luky. Jak ho užíval Chč? O tom vz Pro- gramm obec. real. gymn. v Praze na r. 1877. str. 10. (Hlm.). — B) Gt. příčiny. U Chč. Vz týž programm str. 11. — D. Gt. látky atdľ U Chč. Vz týž programm str. 10. Cf. také Vm. v Km. 1884. 457. — E) Gt. zá- porný. Vz Zápor, Záporný. Strany Chč. vz týž programm str. 11. — I) Genit. jakosti. Slunce jest největší krásy a jasnosti v světle ; Ani se jim zdají veliké vážnosti, veliké krásy; A muož býti (takový) větčí slávy v nebi než první. Chč. P. 116. b., 5. a., 128. b. Přemysl bieše múdré mysli. Dal. 14. — N) Genit času. Tehda noci zjevil se mu anděl. 14. stol. (Živ. Jež.). Blázne, svú duši noci vzdáš. Sv. ruk. 146. Nesa v košíku ovoce, tři jablka a tři róže února měsiecě. Dr. v. 110. — Cf. strany gt. ještě: Jir. Nákr. 69. a násl., Brt. S. 3. vyd. 188., Brt. D. 179., Obzor 1883. 162., Gt. v dialektu bohu- slavském na Mor. v Progr. brněnské realky na r. 1884. str. 3. (Neor.); Šf. Strč. ml. 114., Brs. 2. vyd. 110.—116. Nrd. Éec. gramm. 456., List. fil. V. 311., S. N.

63590   Genitiv Svazek: 7 Strana: 1250
Genitiv. Cf. Gb. Ml. II. 106 nn., D Lhrg. 279., 288.?295. G-vem vyjadřuje se a) předmět, Gb. Ml. II. 106., b) doplněk, 112., c) příslovečná určení, 112., d) přívla- stek 113, — Časů náboženství aby jim ne- překáželi (hospodáři čeledínům). Výb. II. 1411. O výkladu nejdůležitějších úkonů čes. g-vu. Od Fr. Čapka. Progr. gymn ve Vel. Meziříčí. 1887., 1888. — Abs. gt. Se- diecích jich a jedúcích vece Ježíš; A je- dúcích jich vzal Ježíš chléb. Výb II. 403.

63591   Genitiv Svazek: 8 Strana: 0091
Genitiv absolutní. Tehda připravených všech, kteréž potřebné biechu na cestě, učinil jest požehnání otci svému, tunc paratis omni- bus. Té pak noci rozpálených jater rybích zahnáno bude ďábelství, incenso jecore. Minulé pak noci třetí přijmeš pannu, transacta nocte tertia. XV. stol. List. til. 1894.111. — Kdy se počalo užívati genitivu m. akkusativu u jmen osob, zvířat (hada m. had). Vz Gb. lluk. 549. Cf. o gt. Ott. IX. 1022., Brt. D. II. 286., Kla. Skl. 58.—66. — Gt. m. dativu: Pôjdem ja do- brých ľudí slúžiť. Dobš. III. 44. Cf. Pastr. L. 53.

63592   Genitiv Svazek: 8 Strana: 0543
Genitiv místo adjektiv přivlastňovacích často v Ev. olom. Příkladem otce, křivdu ne- přítele, jeskyně lvov atd. Vz Osv. 1896. 894.

63593   Genitiv Svazek: 9 Strana: 0058
Genitiv. G. pl. bez koncovky - óv u holub a dub': od pohan, do zad, vz Gb. H. ml. III. 1. 54.; gt. pl. u, oráč a meč' bez koncovky, vz ib. 106. nn.; gt. pl. u, panoše' bez koncovky mnoho panoš (také: panošóv, panošů, pa- nošuov), vz ib. 231.; gt. pl. u, ryba' bez kon- covky, vz ib. 179., -í; gt. pl. u, duše´ bez koncovky: mnoho duš, mladic, studnic, slepic, posic, mil, višeň, zpěvákyň, vz ib. 210., -í, gt. pl. u, moře' bez koncovky: srdce-srdec, líc, ohnišť. Vz ib. 157. Jednoslabičný gt. bývá dlouhý: strán, až do pás, nóh, strak, čás; v nářečích se dlouží poslední slabika: hrušék. Vz Gb. H. ml. III. 1. 179. G. na Císařovsku. Vz Mtc. 1900. 64. — Dvojí gt. u Husa. Vz Progr. akad. gymnasia na r. 1894. 20. — Gt. jakosti v lat., řeč. a češtině. Vz Mus. fil. 1898. 65. — Gt. dotykový. Ib. IV. 324. — Gt. vlastníka. Ib. IV. 323. nn. — Gt. vztahu a původu v Maš. ruk. Vz Mus. fil. 1898. 208. -209., 96. — Výklady nejdůležitějších úkonů českého genitivu naps. Čapek v progr. gymn. ve Valaš. Meziříčí za r. 1888. a Kots- mich o užívání genitivu v Mtc. III. 121. nn — A dá jemu pán Buoh stolici Davida, otce jeho (cf. Davidovu; bez přívlastku). Praž. evang. (List. fil 1897. 189. ).

63594   Genitiv Svazek: 10 Strana: 0075
Genitiv u přechodných sloves záporných v Ev. olom. vždy. Aby neměl hříchů. Ev. olom. XXX. Gt. místo přisvojovacího ad- jektiva: lesť nepřítele, střely zlostníka. Ev. ol. 29a., 169b. a j.

63595   Genitiv Svazek: 10 Strana: 0580
Genitiv v podřečí polnickém. Vz Hoš. Pol. L 122. Místo genitivu záporného klade se v podřečí polnickém zpravidla akkusativ. Nemněli prácu doma. Vz Hoš. Pol. I. 122.

63596   Genitiv absolutní Svazek: 1 Strana: 0391
Genitiv absolutní. Ablativ absolutní vyja- dřován býval hrubým graecismem v staré če- štině genitivem, jindy dativem a nominativem. Nemajících oněch, odkud by zaplatili, otpusti oběma (non habentibus illis). Ale ješče jich nevěřících, ale divúcích se pro veselie, vece jim (illis non credentibus, sed mirantibus). Vz Jir. Nákr. 73. Cf. Mkl. S. 616. — P) Ge- nitiv rodový (g. generis). Jím označujeme: a) všeobecně rod věcí, ku kterému jméno ku genitivu přidružené přísluší (gt. rodu), b) Ne- určitý celek, jehož nějakou částkou jméno s ge- nitivem spojené jest (gt. kolikosti, gt. quanti- tatis). — c) Látku, ze které se něco skládá aneb kterou v sobě drží (gt. látky, g. materiae). Brt. Gt. rodový pojí se a) se substantivy: hoj- nosť, zásoba, síla, moc, počet, dostatek atd.; cent, libra, Hřivna, loket, kopa, pecen, krajíc, skyva, kus, drobet atd.; hromada, zástup, dav, houf, stádo, roj, vojsko, stráž atd.; studnice, pramen, potok, krápě, nádoba, sud, bečka, džbán, láhev, sklenice, míska, pytel, hrsť, po- klad, vrstva, stoh atd. Vz tato jména. — b) S pády předložkovými, jimiž se naznačuje ko- likost'. Chlebuov měli do sytosti. Háj. Kněží na tisíce mívali. Har. Už je nás na mále. Us. — c) S číslovkami základními od pěti počínajíc, druhovými i neurčitými. Vz tyto. — d) S příslovci kolikosti: hojně, drahně, spoře, dosti, pokud, potud. Vz tato. — e) Ellip- tický ve větách porovnávacích, sousledných u výkřiku k označení úžasu a podivení. — Brt. Gt. 11. -16. Ostatně vz Genitiv D (látky, kolikosti). — Q) Genitiv s předložkami. Jen genitiv řídí předložky: bez, beze, dle, podlé (podle), vedle (vedle), do, od, ode, u, z, ze, kol, kolkol, okolo, vůkol, místo, strany, se strany. Předložky s akkus., genit. a instr.: s, za. Vz jednotlivé předložky zde naznačené. — Pozn. Genitiv závislý na pádu předložkovém spodobňuje se druhdy tomuto. O svatém kříži nalezení (= o nalezení sva- tého kříže). Pass. Vstavše k svatému Pankráci hrobu šli. Pass. V tu středu po matce boží na nebe vzetí umřel. Let. — (Brt. ). Spo- dobení to děje se i když se assimiluje gt. (poss. ) pádům bezpředložkovým: dvanáctý červen m. dvanáctý (den měsíce) června. Na Plaště: Mám něčí jiný (= jiné) koně než svý (své) m. jiného. Kinská zahrada m. Kin- ského zahrada. Cf. Listy filolog. II. 234. Prk. — Dodatek 1. Nynější užívání genitivu jest na mnoze bezuzdné. Bezuzdností tou jsou vinny na mnoze grammatiky samy, bud' že zaujímají stanovisko chybné obme- zujíce se jedinou dobou (klassickou), buď že chybnou stilisací k nesprávnostem svádějí. Nejhlavnější případy, kdy za nynější doby se genitivu (dle grammatik) příliš užívá jsou: a) po slovesech, složených, s předložkou do (Vz Do); b) po slovesech žádosti (vz jednotlivá); c) po slovesech složených s předložkou po (vz Po); d) ve větách záporných (vz Ne; Genitiv E. ). Vz více v Mtc. 1871. seš. 3. str. 127. — 136. — Špatně se ku př. klade gt. po slovesech: ctíti, činiti, dáti, dáviti, hraditi, jísti, obětovati, obrati, opraviti, opustiti, po- drobiti, poříditi, porouchati, poručiti, poslati, přinésti, přivésti, prohlédnouti, roznítiti, roz- třískati, sbíti, sebrati, sehnati, shledati, shro- mážditi, slaviti, složiti, spraviti, stavěti, sužo- vati, světiti, těšiti, tropiti, učiniti, udeřiti, ukojiti, usaditi, utvrditi, uzdraviti, varovati, vítati, vyzvati, vzbuditi, vzývati, zahnati, zachovati, zaslati, zjeviti, zloupiti, zočiti atd. — Pozn. I. O přílišném užívání genitivu vyslovil se i Ht. (Srovnav. mluvnice str. 37. ). — Pozn. 2. Genitiv u příčestí perft. pass. Vypraveno poslův. Vz Příčestí. — Dodatek. 2. 0 náhradě genitivu adjektivem. Adjektivem označuje se veliký počet takových poměrův, které v jiných jazycích buď geni- tivem buď jiným pádem prostým i předlož- kovým se vyjadřují. Jsou to adjektiva tvo-
řená na -ův (-ový), -in, -í, -ní, -ský, -ný. — Adjektiv těchto užívá se: 1. za gt. pů- vodu. Slyše stráž volanie pastušino. Výb. I. 30. Maria pro strach Herodesův se skryla. Har. I. 197. Od úraza hromového byli ucho- váni. Pass. 197. Dám sobě nožovú ránu. Št. Kn. šest. 184. Sto kyjových ran dáti. Výb. 1. 240. — 2. Za gt. látky. Vidím ocelová pouta, železné řetězy. Kom. Lab. 14., 34. Posýlá mu sukni zlatohlavovou. Har. II. 59. Držel měděný hrnec. — 3. Za gt. přisvo- jovací. Libuša byla nejmladší dcera Krokova. Háj. 6. Pochlebník sestřenec lhářův. Č. Obrové srdce jmějieše. Výb. I. Divíš se chrámové okrase. Výb. I. 292. Dievčí ruka na vy k vládě slaba; Člověčie věc jest hřešiti; Sirotčí poručník nápad vezme; Mléko kozie; Slepičí kuřátka; Kostelnie dvéře. Výb. L, 5., 1005., 71., 204., 313. V klášteře jest ně- kolik příbytků v mnišských. Pref. 490. Mnoho psů zaječí smrť. Č. — Pozn. Je-li substan- tivum přívlastkem adjektivným opatřeno, užívá se: a) genitivu substantiva. Tudy táže Zábojevým slovem, onamo slovem prudká Slavoje. Výb. I. 14. — b) Adjektiva posses- sivného. Syna Jindřichova ciesařova říšského, sedmého tiem jménem, Jana, této dievce umyslili za muže vzieti. Anth. I. 99. — Pozn. 2. Je-li jméno vlastní opatřeno přívlastkem substantivným, užívá se: a) jména vlastního ve formě adjektivné a genitivu jména appo- sitivného. Ladislav, syn krále Albrechtuov. Tov. 8. Tělo krále Václavovo na Vyšehrad jest přineseno. Let. 26. Heřman, syn Oty Dlúhého, pojal dceru Albrechtovu říšského krále. Výb. I. 463. Syn urozeného pána Ješkuov. Arch. I. 143. Odění bylo mého společníka Šešelova. Půh. I. 130. — b) Obou jmen ve formě adjektivné. Sluhy Deciovi ciesařovi. Pass. 687. Bořivoj do Moravy k dvoru k krá- lovu Svatoplukovu přijel. Výb. I. 310. Mar- gareta žena Peškova Kopáčova. Půh. I. 1. 31. Vz Listy filologické a paedag. II. 233 Prk. — Pozn. 3. Je-li jméno majetníka ozna- čující určeno větou vztažnou, užívá se: a. ) genitivu possessivného. Anděl Boha, jemuž já sloužím. Bl. Gr. 67. — b) Adjektiva posses- sivného. Joanka Kameníkova, kterýž před tím byl konšelem, upálena jest. Let. 255. Milo- srdenství boží budiž pochváleno, kterýž mně oči otevřel. Kom. Lab. 5. — Pozn. 4. I zá- jmena osobná táhnou se druhdy k adjektivu possessivnému. Tu nalezne starostu komorni- čieho (= komorníků), jenžto je (komorníky) jakožto posly vydává. Anth. I. 109. Múdrosť božie všecko spojila v svět jeden a do vóle jeho nezboří jedno druhého. Anth. I. 143. — 4. Za gt. podmětný. Stalo sě v Betlémě nynie noci božie narozenie. Výb. I. 399. Po odjezdu královském času k tomu nebude. Žer. Záp. II. 73. Dsky nebyly otvierány bez panského věděnie. Arch. I. 56. Toho dne bojováno až do západu slunečného. Troj. 376. Královna na hlavní bolesť stonávala. Har, I. 280. — 5. Za gt. předmětný. Čtvrté léto před Jeruzalémským obležením. Pass. 363. Jeremiáš plakáše zbořenie Jeruzalém- ského. Št. Kn. šest. 129. Stráže žalářové. Výb. I. 297. — Pozn. 1. Za gt. předmětný užívá se též zájmen přisvojovacích. Čiňte to ku paměti mé. St. kn. šest. 218. Na mou i mých záhubu přitáhl. Troj. 307. Jediný jest Hospodin učinitel náš a budoucí soudce. Kom. Lab. 120. — Pozn. 2. Druží-li se k zájmenům tako- vým apposice substantivná, vyjadřuje se vždy genitivem. Na tvém dvoře, jakožto ctného pána, vyvolávám Jetřicha. Tov. 98. — 6) Za gt. ro- dový. Když sejest Jidáš oběsil, světí apoštolé, chtiec počet apoštolský naplniti, sv. Matěje volili. Pass. 227. Národ rybí. Výb. I. 543. Krvaví potokové po ulicích šli. Bart. 276. — 7. Za gt. jirčovací. Trhový den hleď každý svého. Č. Matiáš z Chlumčan, hejtman města Pieseckého. Arch. I. 156. Přitáhli jsú do Slanského města. Háj. 41. Ta obět zůstane k věčné cti a slávě města Trojanského. Troj. 444. — Z Brt. Gt. 25. — 29. Vz také článek Fr. Prusíka. v Listech filologických II. 232. — 234. — Článek tento hlavně sestaven z Zk. Skl. 115. — 169.; Zk. Ml. II. 16. — 22.; Mkl. S. 457. — 577.; Brt. O genitivě závislém na substantivech a časoslovech. V programu gymnasia slovan. v Brně 1873. a Mtc. 1872. (Kde cituji: Brt., str. ' míním jeho genitiv v programu brněnském). Vz také Ht. Sr. ml.

63597   Genitiv látky, kolikosti a oddílu Svazek: 1 Strana: 0385
Genitiv látky, kolikosti a oddílu (tento nazývá se genitiv celku nebo celkový či partitivní), které se významem svým také k otázce: odkud aneb z čeho co jest, táhnou. I. Při jménech. a) Genitiv látky (gt. ma- teriae) vynáší věc, z níž se co dělá, z níž něco jest, Zk. (Vz víc příkladův v Zk. Skl. 136.; Mkl. S. 463.; Brt. Gt. 5. ). Nikdo nepřišívá záplaty sukna nového (z sukna nového) k rouchu vetchému. Br. Sukně hrubé vlny. Mudr. Prach těla umrlého. Mudr. Uzře prsten nebeského zlata, Kat. 31., 1097. Koruna ta zlata světlého byla. Zyg. Jmieše na svej hlavě korunu zlata světlého a z kamenie předrahého. Výb. I. 142. V pátek naše hody úkrop studené vody. Anth. II. (5. Dala mu perečko modrej fialenky. Sš. Pís. 281. — Pozn. Tohoto genit. se zřídka užívá a to jen s přívlastkem; jinak se vyslovuje a) před- ložkami: z, od. Ošitka z sítí. Br. Ozdoba z ryzého zlata. Br. Prsten od zlata. V. Kostel od kamene. Jg. — b) Jmény přídavnými. Zdi mramorové (z mramoru), sukně vlněná (z vlny). Zk. — Pozn. 2. Gt. látky bez přívlastku zřídka se klade m. adjektiva. Plášť axamita nový. Alx. I miešena hlavě korunu zlata (m. zlatou). Výb. I. Nalezl prut zlata (m. zlatý). Háj. Až krve potoci tečechu. Dal. Cf. Ande krvaví jdou potoci. Výb. I, (Jir. ) — b) Genitiv kolikosti (gt. quantitatis); jiní počítají jej k genit. dělivému; vz 7, Pozn. Tím se jme- nují věci, z nichž n. od nichž se jistá míra bud určitá n. neurčitá odjímá. 1. Při jménech podstatných, jimiž se velikost míry určitě vymezuje: libra, korec, vědro, bochník, tma, hřivna, loket, kopa, pecen, krajíc, kus, drobet, pramen, míska, sud, pytel, stoh, láhev atd. Zk. Je nás celá tma (legie). Pass. Koš hrušek. Háj. Třetina tebe morem zemře. Br. Chudých tři veliké stoly nakrmovali. Pass. Přinesla konvičku piva, Sved. Půl světa skáče a půl pláče. Č. Dal mu polovici smluvených peněz. Har. II. 62. Lepší doma krajíc chleba než v cizině kráva celá. Č. Kupec měl 100 liber železa. Anth. II. 63. — 2. Při jménech pod- statných, jichž velikosť neurčitá jest: síla, hromada, ostatek, hojnosť, počet, moc, zá- soba, množství. Zk. Ruda hojnosť železa dává. Háj. Hejno ptákův. Us. Moc lidu. Kat. 1622. Sila ľudstva pohynulo; Nahrnulo sa hrôza myší; Mám bratróv celý roj. Na Slov., Ht. (Vz Mkl. S. 474. ). Větší díl města ve vodě na lodích stojí. Har. I. 15. Míti přátel zá- sobu není na škodu. Č. Kvítí dostatek tam roste. Har. I. 135 (vz Brt. Gt, 11. ). —3. Při zájmenech. Nade vše žáky, což jich bieše pod oblaky. Kat. 109. Máš-li co smysla, Kat. 1319. A činil, což jest zlého. Br. Dejtež, co jest císařovo, císaři, a co jest božího, Bohu. Br. Co jest toho dluhu? Svěd. Vez- měte něco kostí. Pass. Nic těch proměn není v Bohu. Št. Zdali kto vás jest. Výb. I. 1(58. K některému svatých se obrať. Ctib. Hád. 4. Co mně možného, učiním. Arch. I. 100. (Vz Mkl. S. 475.; Brt. Gt. 10. ). — 4. Při číslech základních od 5 dále počítajíce: a) od 5—99, jsou li v nominativu n. v akkusativu. Pět dní, osm kop. V každém domě 30 trámů. Er. Postil se 40 dnův. Br. Posýlám 8 štik. Žer. L. I. 170. Co prošlo devět zubů, projde také devět vrchů. Č. — V ostatnich pádech srovnávají se jako adjektiva s jménem svým v pádě. Řekl sedmi andělům. Br. Byl v sedmi letech. Br. Před lety čtyřiceti třemi. V. Před lety čtyřmi. V. To se dálo po šede- sáti letech. Pass. Umřel jsa ve stu a desíti letech. Br. — b) Čísla sto, tisíc mívají ve všech pádech za sebou genitiv kolikosti; avšak mohou se také jako adjektiva se svým jménem v pádě srovnávati. Přišel k těm dvěma stům mužův. Br. Vytáhl s dvěma sty vozův. Br. Po šesti stech let. Pass. Tisíci pánům službu činí. Mudr. Vytáhl s tisícem vozy a s šede- sáti tisíci jízdnými. V. Vz Sto, Tisíc. (Cf. Mkl. S. 479. ) — Pozn. Často (v starších slov. pramenech zřídka) číslovka základní v pádě s jménem počítaného předmětu se neshoduje za nesklonnou jsouc pokládána. Což to mám předložiti sto mužům? Br. — 5. Při číslech tvarových: dvé, obé, tré, čtvero, patero atd. a při číslech neurčitých, když se jich v rodě středním užívá: mnoho, málo, toliko, koliko,
několiko, tolik, kolik, několik, kolikero atd.
a) Když jsou v nominativě a akkusativě.
Kolik vás bylo? Svěd. Málo něco rozdílu
jest. Kom. Zůstavil sedmero dětí. V. A to
děvče bylo ještě kolik neděl živo. Svěd.
Tak trpěl mnoho pro člověka muk i núze.
Kat. 1865. By jejie krásy mnoho ubylo. Kat.
2639. — b) V ostatních pádech. Koráb s mnohem
lidí. Pass. Byl v sedmeru učení svobodných
dospělý. Troj. Kdo jest slýchal o toliku
králův. Troj. S málem lidí krále pobil. Alx.
(Cf. Mkl. S. 483. ). — Ostatně vz jednotlivé
číslovky neurčité a tvarové (druhové). — 6. Při
výrazech příslovečných: hojně, drahně,
dosti, spoře, potud, dotud, více, do sytosti atd.
A tu jsem drahně časův pobyl. Háj. Hojně
mám síly. Jel. Zbitých drahně bylo s obou
stran. Troj. Bídy hojně se u nich nachází.
Har. I. 281. Drahně lidí se zbouřilo. Arch.
I. 91. Toho potud. Výb. I. 647. Zk. (Vz
více v Brt. Gt. 11.; Zk. Skl. 137. ) Vz jed-
notlivá slova nahoře zaznamenaná. — 7. Ellipticky ve větách porovnávacích, sou-
sledných a u výkřiku k označení úžasu a podi-
vení. Máš děvčat po světě jako rozmarýnu.
Sš. Pís. 347. Kulí papírových jako krupobití
naň padalo. Kom. Lab. 39. Přátel u boháčův
jako plev okolo zrní. č. Mrch tu leže jak
V lese dřievie. Výb. I. 50., (Brt. Gt. 15). —
Pozn. Mezi genitivem kolikosti a genitivem
dělivým jest značný rozdíl logický. Rekne-
eme-li:, Koupil jsem libru masa' (gt. kolikosti),
klademe důraz na gt. (masa; ne soli, mouky
atd. ). Pakli řekneme:, Koupil jsem libru toho
masa (gt. dělivý), ostatní vzal souseď, klademe
důraz na slovo libru jako na částku urči-
tého celku. Brt. Gt. 16. Také klademe místo
genitivu dělivého předložky: s, mezi, v, nad,
jichž u genitivu kolikosti z pravidla ne-
užíváme. Vz e) Pozn. 1. — c) Genitiv od-
dílu, oddílný (gt. partitivus); sem kladou
i předcházející genitiv kolikosti; vz předchá-
zející Pozn. Tím se vyslovuje množství nebo
celek, z něhož se nějaký díl odděluje. Zk.
Samci ryb mají mlíčí, samice jikry. Kom.
Každý nás pravdu mluvil. Výb. I. 179. Každý
nás umra vstane z mrtvých. Št. — Pozn. 1.
Nyní obyčejně předložek: „z, mezi, nad, v"
užíváme. Zk. On jeden z nich byl. Háj. Byl mezi
všemi mládenci nejkrašší. Troj. I proti bohu
nade všemi bohy nejsilnějšímu mluviti bude
divné věci. Br. — Pozn. 2. Tento genitiv má če-
ština jako latina, tedy se nemusí předložka
„z" a jiné klásti. Usmrtil velikou čásť jich.
Os. — Pozn. 3. Gt. dělivý m. akkusativu.
Vz Enallaga, 1. — II. Při časoslovech. Genitiv látky, kolikosti a oddílu klade se: 1. Při časoslovech tělesného n. dušev- ního požívání a zakoušení, při nichž látka, z níž se podmět živí a sytí, do genitivu se klade. Sem hledí: užiti, užívati, požiti, za- žiti, okusiti, okoušeti, pokusiti, zkusiti, zkou- šeti, zakusiti, nasytiti, sytu býti, plnu býti atd. Zk. Požívej dobře času. Mudr. Nasytili se krásy její. Br. Vz jednotlivá a Gt. před- mětu, 5. Vz také Prk. Studie o dativu, §. 4. extr. — 2. Při časoslovech a jménech po- slouchání, pozorování, uznamenání, povědo- mosti: pozorovati, poslouchati, poslušnu býti, pomněti, pamětlivu býti, zapomenouti, vě-
domu, svědomu, povědomu býti, znalým
i citelným býti atd. Zk. Pozoruj počátku. V.
Práv města byl dobře povědomý. V. Dobrá
matka sama své potřeby spíše zapomene,
nežli dítek. Št. Vz jednotlivá. — 3. Při časo-
slovech, jichž činnosť se na na celek, nýbrž to-
liko na nějakou neurčitou čásť předmětu
táhne, což se obyčejně při časoslovech dáti,
zůstaviti, vzíti a při časoslovech s předlož-
kami: u, na, po, při, pro složených sbíhá:
udati, uděliti, ubývati, ubrati, ucediti, ují-
mati, ukrátiti, uliti, atd.; prodlíti, prodlou-
žiti atd.; nabrati, nadělati, nachýliti, navo-
ziti atd.; poděliti, pochváliti, pomazati, poní-
žiti. Zk. Pomazal knížat nad lidem jeho. Br.
Poskytli mu žluči místo pokrmu. Br. Vezmi
si chleba. Jg. Po vší vlasti kostelův načinil.
Pass. Nabrati vody. Rkk. Pustiti vody. Ev.
J. Nabrati vina. Br. Načral vody. Na Slov.
Ht. Ubylo vody, přibylo vody. Us. V sta-
rosti rozumu a paměti uchází. Kom. Někdo
toho vína ulil; Upustil vody z rybníka. Jg.
Krve své pro něho ucedil jsem. V. Ujímá
mi hlad těla. Jel. (Cf. Mkl. S. 485., 486.,
488. ). Vz jednotlivá. — Táhneme-li se na ur-
čitě vytknutou část, stojí akkusativ. Dal
mu věnem půl krámu. Svěd. Rovněž se klade
akkus., když se činnosť ne na část, nýbrž
na celek táhne. Dávala mu pokrm. Pass. — Pozn. Brt. píše v Mtc. 1872. str. 23. takto: Ve spojení s časoslovy nevytýká se v češtině pře- často čásť od celku se odlučující zvláštním slo- vem, nýbrž naznačuje se všeobecně dějem ča- soslovným. Má-li se však v příčině této děli- vého genitivu správně užívati, pamatovati sluší: 1. Časoslova musí naznačovati nějakou dělivosť: přibývá vody = nová čásť po části jistou měrou k celku se přilučuje. Ubývá vody = čásť po části jistou měrou od celku se odlučuje. — 2. Celek, kterého se má užiti za genitiv dělivý, musí býti dělitelný. To jsou především jména hmotná a hromadná, v druhé pak řadě abstrakta a plural, různým však při různých časoslovech způsobem. Jiná podstatná jen ve spojení s časoslovy přibývati a ubývati a p. v genitivě dělivém se pojí k naznačení částek, o které celek se zmáhá aneb umenšuje. Stromu přibývá; ubylo tě po té zimnici. — 3. Čásť musí býti s celkem stejnorodá čili náležeti k témuž rodu věci jako celek, a neurčitá., Přidal mi peněz' t. j. k penězům, které jsem již měl, přičinil jistou novou částku peněz, ale:, Při- dal mi tři zlaté. ', Napřed mi dal dvě měřice žita, pak mi ještě peníze přidal. ' — 4. Musí se určitě rozeznávati, míněn-li předmět celý aneb jen nějaká neurčitá částka jeho, neboť v první příčině klade se celek do nomina- tivu nebo do akkusativu. Čeština velmi přísně tohoto rozdílu šetří, naznačujíc takto i ty nejjemnější odstíny myšlénkové. Naložil na vůz seno t. j. všecko, co tam bylo; naložil na vůz sena t. j. nějakou neurčitou čásť ze zásoby. Tamtéž na str. 23. —33. mnoho pří- kladů. — 4. Při časoslovech chopení-se a do- týkání-se: jíti se, chopiti se, chytiti se, chy- tati se, chápati se, dotknouti se, držeti se atd. Chop se mne. Kom. Drží se mléka. Br. atd. Vz jednotlivá a Genitiv předmětu, 5. — Znamenité jest sloučení dvou vazeb u těchto sloves a sice genitivu osoby a genitivu věci: Drž se mne kabátu. Držel se ho ruky. Zde obyčejně gt. věci vyjadřuje se předložkou za: za kabát, za ruku. Prk. Zvláštního po- všimnutí zasluhuje též dosti častá vazba jati se čeho činiti', kdež genitiv není jiný než u sloves, dotknouti se, chopiti se', infinitiv pak značí určení, účel (= k čemu). Lubuše je sie jú (bratrú) súditi. Dal. 3., 15. Je sie hanby žalovati. Dal. 3., 32. Vinný je sie jiej haněti. 3., 17. Jechu sie jezdy činiti. 14., 33. 1 je sie s niú medu píti. 13., 35. Prk. Vz Jati se. — 5. Při výrazích účastenství: účastným býti, úč. činiti, účastniti se, účastenství na- byti, účastnost' bráti, úč. míti. Zk. A toho zlého také nebudeš účasten. Št. Účastnosť čeho bráti. Zyg. (Cf. Mkl. S. 487. ). Vz jednotlivá. — 6. Genitiv dělivý stává v kladných, bez- podmětných větách existence; v týchž zápor- ných větách stojí nutně. Byloť by jako písku semena tvého. D. Bolo tu radosti. Na Slov., Ht. Přijde dětí jako smetí. Er. (Mkl. S. 487). — 7. Genitiv dělivý neklade se u sloves toliko tehdáž, když jejich činnosť jenom na nějakou neurčitou čásť předmětu se táhne, ale i tehdáž, když sice k celému předmětu ale v míře obmezené ku př. toliko po jistou dobu se táhne. Tento gt. objevuje se nejvíce v češtině a polštině. Grimm praví: Der Ak- kusativ zeigt die entschiedenste Bewältigung des Gegenstandes, geringere Objektivirung liegt im Genitiv. Die thätige Kraft wird gleichsam nur versucht und angehoben, nicht erschöpft. Svého bludu ukrátichu. Kat. 2G18. Rouhali se mu, ukřivujíce hlav svých. Br. Utieraje potu z čela. Kat. 2206. Nakloňte ucha svého k slovům mým. Br. Pozdvihl hlasu svého lid. Br. Pozdvihli svých očí a rukou k nebesům. Přispoř nám víry. Br. Kdo jest středmý, prodlouží života. Br. A po- čali velikých škod činiti. Háj. Nabili tam kolů (ale: nabíjejí tam koly). Sedláci půjčte vlasův. (Mkl. S. 488. ) Vz Enallage, 1, c. — 8. Ve spojení s komparativy a superlativy. Padesát mudrcův všeho světa slovútnějších otázachu. Výb. I. 294. By všech najručejšie ptáče mezi ta kola vleťalo. Kat. 2795. Zvěděl, že jest všech nejsilnější. Ctib. Hád. 6. Tak člověk byl nejrozkošnější všech tvorův. Kom. To jest Hektor všech nejsilnější. Troj. (Brt. Gt. 11. ) Vz Genitiv F. (při komparativu). — 9. Ve spojení singularu neb pluralu s geni- tivem pluralis téhož jména k naznačení pojmu superlativného. Králi králuov. Ctib. Hád. 79. O ty, kterýž jsi bytnost' bytností, smiluj se nade mnou. Kom. Did. 141. Ty veliká po- tvoro hadóv. Výb. I. 16. (Rkk. ) Mysl lidská ničím se obmezovati nedá; i nad nebesa nebes, i pod propast' propastí ona postupuje. Kom. Did. 16. O žale žalův. Hál. Děd. 17. Ala Otáwv. — Vz víc příkladův v Zk. Skl. 142., Brt. Gt. 10. — E. Genitiv ve větách zá- porných (gt. záporu). Genitiv záporu jest dle Zk. vlastně gen. odluky a vypovídá se jím, že činnosť podmětu na předmět nepře- chází, nýbrž že se od něho odlučuje. Užívá se pravidelně místo akkusativu již od nej- starších dob. Naproti tomu tvrdí řed. Bílek v roční zprávě gymnasia v Hradci Králové 1863., že gt. ve větách záporných ničím jiným býti nemůže, nežli Čím jest ve větách tvr- dících téhož způsobu, protože se poměr před- mětu k činnosti podmětu nemění proměnou tvrzení v zapírání. Ale ve větách tvrdících jest genitivem dělícím a kolikosti, buď pří- vlastkovým aneb předmětným a tím prý je tedy i ve větách záporných. Mkl. má jej také za dělivý gt., pravíť (S. 498). Die Par- tition hat ihren Grund in der Kraft der Ne- gation, indem die durch das Verbum ausge- drückte Thätigkeit vom Ganzen und von jedem selbst dem kleinsten Theile desselben negirt wird. Téhož mínění jsou Grimm a Pott. P. prof. Brt. (Mtc. 1872. str. 36. ) o tom soudí takto: Jaký by vlastně byl původní význam genitivu záporného, není zcela na snadě. Jedni jej mají za gt. odluky, jiní za genitiv partitivni; ani ten ani onen význam v každém jednotlivém případě zřejmým není. řekneme-li:, Není vody, není chleba' jest dělivosť zřejmá, ale ne ve větě:, Není ho doma'. Prk. píše o této věci takto: Pravda jest asi u prostřed, an i genitiv dělivý i gt. odluky mimo jiné měl vliv na vývoj té vazby, jejíž původ a podstatu nelze vystihnouti pouze na půdě slovanštiny, neboť se obje- vuje již v sanskrtě; slušno tedy při tom vzíti i tuto sestru slovanštiny v úvahu. — Gt. zá- porný v již. Čech. klade se jen pro důraz. Neměl ani hadru na se. Nejní tam živý duše. Kts. Na východní Moravě užívají genitivu záporu důsledně vždy. Brt. — Klade se: 1. místo akkusativu u časoslov přechod- ných, když jsou ve způsobu určitém a k nim záporná částka ne se přivazuje. Zk. Nikomu křivdy nečiň. Háj. Jednoho bez druhého (das eine ohne das andere) bych nekoupil. Arch. I. 83. Štípu, pazouru nemám; Nemám chleba ani sýra; Do sv. Ducha nesvlíkej ko- žucha; Naše královna koláčů nemá; Nemají volů ani krav; Vrána letí, nemá dětí; An- dělíčku klekni, ruce sepni, zubů neokaž; Ty mne nezaplatíš mé panenské krásy; Ale ne- máme v celém stavení svítidla; Prstenu přec nenosila. Er. P. 17., 31., 72., 74., 77., 66., 167., 128., 477. Zubů neukazovati. Jir. dh. Čelem zdi nepovalíš. Č. Nemáš-li peněz, do hospody nelez; Nespraví ten nic do roka, kdo nezavře na čas oka; Nedávej mi duše viny, bylas se mnou každou chvíli. Er. Duch těla i kostí nemá. Br. Já nebudu vám dá- vati slámy. Br. Kako bych jáz vody nemú- tila ? Rkk. Nemienímť tuto panenské čistoty. Št. N. 225. Vždy sluha boží jest a meče darmo nenosí. Chč. 445. — Pozn. 1. Vz: Než, Ale, Jediné, Ani. — Pozn. 2. Klade-li se v jiných řečech ku př. v němčině k akkus. neurčitý člen „ein" nebo zájmeno „kein", klade se v záporných větách akkus. vždy do genitivu; pakli se klade člen určitý (der, die, das (ó, >), to), klade se v týchž větách akkus. z pravidla do genitivu, někdy však zůstává. Vz Pozn. 3. za následujícím odstav- cem. Vz Mtc. 1872. str. 34. (Brt. ) — 2. Když časoslova přechodná v infinitivu jsou vi- síce na časoslově záporném. Zk. Tako- vých slov se nehodí, mluviti. Svěd. Tohoť já neumím rozsouditi. Št. Již nižádný papež ne- chce chudoby a pokory Kristovy nésti. Chč. 307. Neměl jí čím hrobu vykopati. Pass. Žádný neví kde svého bráti. Svěd. Nemohla bych pro pláč vínku uvít. Er. P. 156. Ne- sluší tobě míti jí. Br. (Vz Mkl. S. 499. ) — Pozn, 1. Zde se i akkus. klade. Neškodí pěknou písničku po druhé zazpívati. V. — Pozn. 2. Když věta vedlejší sama v sobě zá- por nese, skrátí-li se infinitivem, částka zá- porná ne k infinitivu se přivazuje. Zk. Pro- sím tebe nevydávati toho stříbra žádnému. Svd. — Pozn. 3. (ad 1., 2., 5. ). Když se a) míní předmět individualně určitý (tak že by v jazycích užívajících rodového členu stál člen určitý); aneb ß) když substantivum jest grammatickým přísudkem, tož bychom geni- tivu opatrněji užívati měli, chceme-li se v mluvě vyhnouti obojetnosti a dvojsmysl- nosti ku př. Ten čas nebylo knížete v Praze. To může znamenati: 1. byl kníže, ale ne v Praze, byl někde jinde; 2. nebylo vůbec žád- ného knížete, ad a) Nechvalno námiskať pravdu (das Recht; nicht: Recht überhaupt). Rkk. Ež nepálí oběť (jistou, povinnou); Kamének nedadjidech. Rkk. 59.; ad ß) Není vezdy jaro, zima. — Že pravidlo:, Ve větách zá- porných musí vždy státi genitiv místo akku- sativu, není zcela správné, vidíme z toho, že Jg. sám 25 akkusativů v těchto větách uvádí a že se i jinak akkusativ vykýtá. Prsten nenosila; Mé milé hrob jsem nenašel; Mlč ty ptáčku, ty lžeš, nepovídáš pravdu; Zdaliž vy mou lásku neznáte? Brandenburk ne- spálil naše vesnice etc. Er. Pís. (Brt. ) Já te- látko nemám, kravičku mu nedám. Er. P. 75. Vz Mtc. 1872. str. 36. Tam mnoho pří- kladů. — Kdyby se šetřilo těchto mezí, měli bychom v záporu vazbu vyrážející jemný odstín myšlénkový takou krátkostí, jak to sotva kterému jinému jazyku možno. Nenašel jsem kamének (t. j. ten, který jsem ztratil, kterého hledám atd., das Steinchen) a nenašel jsem kaménku (vůbec žádného, kein Stein- chen). Kts. — Vz Mtc. 1871. seš. III. str. 134. —135. a 1872 str. 33. -38. — Pozn. 4. Genitiv stává také, když smysl výpovědi záporný jest, i když částice ne schází. Sadu- ceové vzkříšení budoucího zapírali. Br. Za- nechej chození darebného. Er. Tobě jsem bránila tvého bludu. Kat. 1261. Nech už toho vorání (orání). Er. (Vz Mkl. S. 500. ). — 3. Má-li u sebe předmět nějaký přísudek, tu ve větách záporných oba jak akkusativ předmětu tak i přísudek na akkusativě závislý v genitivě se kladou. Zk. Nikdy jí nenalezl prázdny. Št. Neučiíť nás pokrm vzácných Bohu. Br. Zbitých všech nepo- hřbených nechám. Háj. A ten den nemají míti svých dveří otevřených. Ani jednoho hradu nenalezli svobodného. Výb. I. —Pozn. Přísudek může se vynésti instrumentalem. Na krátce mě živú neuzří š. Pass. Nepoložil jich nemocnými. Svěd. — Aneb i s před- ložkou za: Žádný toho za hřích pokládati nemůže. — 4. Převedou-li se věty záporné v rod trpný, tehdy a) může se gt. záporu v nominativ přivésti a činí pak podmět věty trpné. Trní holou rukou nebrávají = Trní holou rukou bráno nebývá, b) Genitiv zá- porný zůstane a výrok se vynese třetí osobou čísla jednotného rodu středního. Zk. Žádného díla v těch dnech dělati nebudou = Žádného díla v těch dnech nebude děláno. Br. — 5. U časosl. existence býti, zůstati, ostati, nastati, růsti atd. vynáší se při zápornosti podmět genit. nebo nominativem. Zk. V Bohu není proměny. St. Bázněť není v lásce. Br. Čtvrtého dílu lidí živých nepozůstalo. V. Do té zahrady žádný tok vody nebýval (= žá- dného toku vody nebývalo). Svěd. Nenie pérce, nenie blánky. Rkk. Kde ryb není, platí i rak za rybu. Č. Ni mi bratra, ni mi sestry. Výb. I. A nebylo tu krále. Št. V Ae- gyptě žádoucího deště nepršívá.. Jir. Anth. II. Vz nahoře, Pozn. 3. ' po odstavci 2. — Pozn. 1. Je-li více podmětův a táhne-li se zápornosť jenom k jednomu, klade se jen tento v ge- nitivě. Jiné lodičky nebylo než ta jedna. Vz: Než, Ale, Jediné. Mtc. 1872. str. 33. (Brt. ) — Pozn. 2. Místo genitivu užívá se v zá- porných větách hustěji akkusativů při zá- jmenech rodu středního: co, něco, nic. Zk. Abych sobě něco neutržil. Kom. Já o tom nic nevím. Svěd. Či to nevíte? Dal. (Vz Mkl. S. 500. ) Hospodář nic zlého nepřipou- štěj v své čeledi. St. Jen kde něco důraz- něji zapírati třeba, stává nic v gt.: ničeho neumí = zhola nic neumí. Zk. — Pozn. 3. Co, něco, nic i při genitivu příčiny zhusta se ponechává a neklade se v genitivě. Co pak žádáš na něm ? Svěd. Což (čehož) matka boží na svém synu prosi, to vše obdrží. Pass. — Pozn. 4. Akkusativy místa, času, míry a kolikosti nepřicházejí z pravidla v ge- nitiv. Moc nejídej. Nedal celou noc pokoje. Zk. Tak také u, málo, mnoho'. Má služba mnoho neznamená. Jg. Málo zvídej, moc ne- jídej, dlouho živ budeš. Prov. — Ale také gt.. místo akkusativů rozsahu v prostoře a čase. Ani dvou celých let nekraloval. Jir. Anth. Nemohli jste jedné hodiny bdieti se mnou. Pass. Jeden bez druhého nemohli býti dne celičkého. St. skl. (Brt. Mtc. 1872. str. 35. ). — F) Genitiv při komparative se klade, když srovnávajíce dvě věci vypoví- dáme, že jedna od druhé tím se dělí, že vlastnost nějakou u větší aneb menší míře do sebe má. Zk. — a) Při komparativě adjektiv. Ten král bohatějí otce svého jest. Kat. 15. Jeden hřiech jest druhého větší. Št. kn. šest. 247. Deštivé léto horší podzimku. Č. Každý chce se rovnati vyšším sebe. Št. Žádný hřích při nich zlodějství těžší nebyl. Háj. Poslednější věk bývá horší prvního. V. Mnohých vrabců dražší jste vy. Br. — b) S komparativy adverbií: dříve, více, méně, déle atd. Zk. Ta dříve svatby umřela. V. Méně desíti osob v soudu zemském nemá seděti. Jg. Dal mu čtyři korce méně čtyř žejdlíkův. Br. Umřel dříve nálezu panského. Dsky I. 131. — Pozn, 1. Gt. porovnávací klade se pravidlem za nominativ n. akkus. s částicí než, zřídka za jiné pády. Trapněje zhynúti žízňú meča, Výb. I., 49. (Brt. ). — Pozn. 2 Místo genitivu kladou se předložky: od, nad, mimo. Zk. Jeho slova dražší jsou nad zlato. Kom. Did. 154. O málo nižší od tebe jest. Jg. Bůh náš větší jest nad všecky bohy. Br. Pravější chvály není mimo tu, kteráž od ne- přítele vychází. Vš. — Pozn, 3. Místo genitivu klade se: než, nežli. Lepší jest moudrost' než zlato. Sš. Mat. 182. Pečené ryby zdra- vější jsou než vařené. Kom. — Vz Mkl. S. str. as 461., Komparativ, a více příkladu v Brt. Gt. 29.; Zk. Skl. 158. Cf. Genitiv D. (gt. dělivý). II. 8. — G) Genitiv cíle a účinku. Genitiv cíle klade se při časoslovech složených s předložkou do: 1. při časoslovech nepře- chodných s předložkou do složených: doběh- nouti, dojeti, doskočiti, dojíti, dolézti, do- stoupiti, doplouti, dostihnouti, dopadnouti atd. Zk. Říma dojeli. V. Došel čelem místa. Prov. Jeho pravej ruky dojdú. Kat. 2034. Po niti klubka dojdeš. Na Slov., Ht. Porá- želi všecky, kterýchž doběhli. V. Dobudu si jména. Br. Vz jednotlivá. — Pozn. Při časo- slovech pohybování místo genitivu i před- ložek: „do, k, na" se užívá. — 2. Při časo- slovech středních, zvratných s předložkou do složených: dobrati se, doplaviti se, doplaziti se, dopustiti se, dokulhati se, doležeti se, dovolati se, dokřičeti se, dočiniti se, docho- vati se, dotříti se, dovolati se atd. Zk. Dověděl se toho. Plác. Na tom místě se jich dohonili. V. Dokládá se svědomí a nálezu starého. Vš. Vz časoslova na hoře uvedená. — Pozn. 1. I zde užíváme předložek: k, do, na. — Pozn. 2. Ü sloves zvratných s předložkou do složených múže gt. ne jenom za gt. cíle pokládán býti, ale i tím se vysvětliti, že u sloves zvratných akkus. genitivem nahrazen bývá (mnohé řeči genitivu cíle ani neznají). Každý viery sě dobuda. Kat. 2089. Dohoníš se jich ještě. Br. Nemohli sa dieťata dožiť; Máti sa toho doznala. Na Slov., Ht. Vz Domysliti se, Do- tlačiti se, Dokulhati se čeho. (Mkl. S. 503. ). — 3. Při časoslovech, jichž činností se čeho dosahuje: dopraviti, dovésti, dopomoci, do- voliti, dopustiti. Zk. Dopomoz mi zraku mého. St. skl. On jej knížectví českého dopravil. Vz jednotlivá. — Pozn. I zde předložek se užívá: do, k. — 4. Při časoslovech: uhoniti, za- sloužiti, pak při přídavných jménech: hodným, důstojným, dospělým, došlým býti. Zk. Za- sloužil večné slávy. Št. Hoden služebník po- krmu svého. Prov. Vz jednotlivá časoslova a jména a Mtc. 1872. str. 15. — 23. Brt. — H) Ge- nitiv přisvojovací (g. possessivus). — I) Při časoslově býti. Při býti klade se genitiv přisvojovací, přivlastňovací, když se co komu přivlastňuje. Zk. Dítek jest království nebeské. Kom. Já jsem jeho. Br. Sukně syna mého jest. Br. Vždyť jsi ty jako já chudobných rodičův. Sš. Pís. 256. Ne toho pták, kdo ho škube, ale kdo ho jí. Č. Ten sad otce Jidá- šova bieše. Pass. 229. Třeba jsem já chudobné maměnky, ale jsem poctivý. Sš. Pís. 315. — Pozn. Při první a druhé osobě, a při třetí fem. sg. kladou se přídavná jména přisvojo- vací. Ne svoji, ale boží jsme. Ten dům jest její. Us. — II. Při jménech podstatných. 1. Když se věc nebo osoba vytýká, které se co za vlastnictví přisuzuje, jako, když se osobě věc, která jí přísluší, celku části, kteréž v sobě nese, přivlastňují, klade se genitiv při- vlastňovací. Zk. Oči učitele. Kom. Křídla orlice. Přítel mého otce. Us. Vezmi služebníky pána svého. Br. Kůň dvou pánův hubenec. Č. V nebi jest bydlo svatých. Anth. I. 144. Malých ptákův malá hnízda, Č. Byly nám ukazovány zříceniny někdy města slavného. Har. I. 163. Nestydlivé oko nestydlivého srdce zlý posel. Pass. 492. Viděti budou krásu Boha našeho. Ctib. Hád. 14. (Vz více příkladů v Zk. Ski. 163. a násl., Brt. Gt. 5. ). — Pozn. 1. Místo genitivu sg. užívá se jmen přídavných při- svojovacích. Přítel otcův. — Pozn. 2. Genitiv sg. jmen osobných klade se v přesné prosto- mluvě jen tehdáž, jestli opatřen nějakým přívlastkem. Dům starého Tomáše. Žalmy krále Davida. Kniha bratra, který včera u mne byl. Jinak se klade jm. přídavné při- svojovací. Dům Tomášův. Kos. Na Plašte, Plz. a na Slov. zůstává adj. possessivum i s přívlastkem: šátek naší Verunčino; statek starýho Boudovo. Prk. Cf. Listy filolog. II. 232. — Pozn. 3. Gt, podlé přisvojovacího adjektiva. Dcera Vladislavova krále. Vz Pří- vlastek; Genitiv, Dodatek II. (ku konci geni- tivu). — Pozn. 4. Genitiv tento zastupuje zhusta slovanský dativ (přívlastkový): By sie válely klády nad hlavami vojem. Rkk. By sie lsknula braň jich v zracě vrahóm. Rkk. Třas osiede čestné voje vrahóm. Rkk. Sv. M. byla jediná dci otci. Pass. Tu som vás ako mojmu otcovi dobrjeho prjateľa navštívil. Pov. — Prk. — J. Genitiv jakosti (g. qualitatis) k označení jakosti, povahy, rodu, způsobu, obyčeje, mravů nějaké osoby nebo věci na otázku jaký ? Zk., Brt. — Pozn. Poněvadž mezi jménem vlastním a jménem rodovým není poměru souvztažnosti, nemůže se gt. jakosti pojiti přívlastkem ku jménu vlastnímu, nýbrž poměr souvztažnosti musíme sprostřed- kovati nějakým jménem: člověk, muž, král, žena atd. Brt, Ulisses, král převýborné vý- mluvnosti, přivedl 50 lodí. Troj. 360. Tu Zdislava světa snide, svatého života žena, Dal, 145. — Výrokem položen jsa vymyká se genitiv jakosti přímé spojitosti se jménem vlastním a obstojí bez onoho přídavku. Brt. Slavník byl jest velikých a slavných skutkův. Háj. 92. Klade pak se: a) podmětem: Napřed jeli stavu rytířského. Vrat. 10. (Brt. ). — b) Přívlastkem: Hrnuli se k němu lidé obojího pohlaví. Let. 435. Saň hadové postavy. Pass. Člověk střídmé vysosti. Pass. Stojí lipka, stojí, dřeva vysokého, listu širokého. Sš. Pis. 564. Ti všichni měli odění barvy rusé. Troj. 210. Nahodí se jim jeden muž starý chudé postavy. Výb. I. 271. Káži obraz prostřed města tvé postavy postaviti. Výb. I. 296. Drobného peří ptáci k sobě se táhnou. Č. Ženu hlasu zvučného najmou. Har. I. 71. (Brt. ) Chlapec výborné povahy. Kos. — c) Vý- rokem. Brt. Stav panenský je nejdůstojnější čistoty. Št, Tak učený, takej krásy; Kak jest hlubokej paměti. Kat. 376., 1501. Přemysl byl moudré mysli. Dal. Byl pak on ryšavý, krásných očí. Br. Junák to dobrý, ducha vy- sokého. Na Slov., Ht. Ta zvieřata takových srstí biechu jako nedvěd. Výb. II. 65. Ajax byl černých vlasů zatočených. Troj. 149. Hektor byl veliké síly i udatnosti. Troj. 244. Kterakého jsi stavu? Pass. 207. Mistr Příbram byl jest veliké výmluvnosti. Let. 155. Kterés viery? Pass. 491. Křezomysl byl vzrostu malého, ale ostrého vtipu. Háj. 43. — Pozn. Gt. jakosti vyjadřujeme také jmény přídav- nými, při čemž k tomu přihlížeti sluší, je-li přídavné jm. v positivu n. v komparativu n. v superlativu. Muž veliké dobrotivosti = muž dobrotivý; muž největší dobrotivosti = velmi dobrotivý. Klc. (Vz víc příkladův v Zk. Skl. 164.; Brt. Gt. 20.; Mkl. S. 469. ). — K) Ge- nitiv míry (g.. mensurae) k naznačení míry prostorové i časové na otázky: jali dlouhý? jak široký?jak vysoký ?jak tlustý ? jak těžký ? jak hluboký ? jak daleký ? jak starý ? Brt. — Gt. míry užívá se: a) Pouhého genitivu týmž způsobem jako genitivu jakosti: Zvíře to ne- bylo větší než prase desíti nedělí. Har. II. 170. Těžko je mi na srdečku, jak by naň vložil sedm centů kámen. Sš. Pís. 354. Vrať se do svého domu, nalezneš syna sedmi dnuov. Výb. I. 1165. — b) Ve spojení se substan- tivy: z dýlí, z šíří, z výší, z tloustí, z tíží, z hroubí, z hloubí, z dálí, z stáří. Udělal koláčky dvou prstů z tlouští. Har. II. 97. Děla nesla koule dvou pěstí z hroubí. Pref. 37. Vz: Výše, Hloub, Dýl, Šíř, Tloušť, Stáří atd. — c) Ve spojení s přídavnými jmény: dlouhý, široký, vysoký, hluboký, tlustý, starý. Přišli jsme do jeskyně, dlouhé čtyř krokův a tří široké. Har. I. 193. Ženy turecké před očima asi dvou prstův širokou rúšku mají. Vrat. 79. Vz adjektiva zde uvedená. — d) Klade se pouhý genitiv míry beze všelikého jména podstatného aneb přídavného na otázku jak daleko? Město Lidva od Joppen dvou hodin cesty jest. Har. Než ujdu čtyř krokóv. St skl. V. 102. Koráb od nás asi trojích honův byl. Vrat. 43. Tří pídí pod vodou dno se nalezlo. Anth. II. 183. — Pozn. 1. Gt. míry není než odrůda genitivu jakosti. Vz o tom více v Brt. Gt. 24. — Pozn. 2. Vedlé genitivu užívá se a užívalo se i dříve též akkcusativu, který pak jest závislý na pojmech rozsáhlosti prostorové. — Brt. — Vz více příkladů v Zk. Skl. 164.; Brt, Gt. 23.; Mtc. 1870., str. 117. — 120. (Brt. ); Mkl. S. str. 507. — L. Genitiv určovací (g. determinativus, definitivus; také appositivus; u Zk. genitiv obsahu (ob- sažný, genitiv rei contentae). Tím se vyja- dřuje a) jméno, které jest zvláštním názvem též věci, kterou jméno s genitivem spojené názvem obecnějším označuje. Brt. Královna z Sáby králi Šalamonovi bylinu balsamu darem při- vezla. Har. II. 58. Duch můj olivy strom vidí zrůstající. Učedlníci pánu ukazovali stavení chrámu. Pref. 298. Král jemu navrátil úřad podkomořství. Let. 390. V čas pokoje, v čas války. Anth. II. 305. Hodina večeře přichází. Vrat. 29. — Pozn. 1. Zde i poměr gramma- tické souřadnosti čili apposice státi může. Brt. Stojí dřevo oliva, Sš. Pís. 39. Ani mně nevoní rozmarýn vonička. Sš. Pís. 225. — Pozn. 2. Týmž poměrem podřadnosti pojí se obecná slova ‚Jméno a příjmení' s genitivem názvu zvláštního. Avšak i poměr souřadnosti zde místo má, když jméno osoby stálé, s ní jako totožné jest. Brt. Dobychme hradu jménem Hory sv. Lamberta, Výb. I. 534. Jméno Krista Ježíše když uslyšel, bylo jemu divné. Har. I. 279. Josef Levita příjmení Barnaby obdržel. Sš. Mk. 1. Jednomu Faustinus, druhému Faustus jmě bieše. Pass. 432. — b) Jméno udávající, v čem záleží podstata toho jména, na němž gt. visí. Brt. Horníci veliké dary zlata mu přinesli. Háj. 54. S lodími kořistí zlata naplněnými oddal jsem se na moře. Troj. 489. Poskvrna, hříchu na nich shledána jest. Arch. I. 200. Světíme den sv. Trojice. Št. kn. šest. 12. Pod pláštíkem ctnosti mnoho se kryje nepravosti. Č Kníže ohradu zdi městské vyměřil. Háj. 40. Vz více příkladů v Brt. Gt. 16. Usadili jej do síně stráže a dávali jemu chleba z ulice pekařů. Br. Stál na pravé straně oltáře zápalu; Školy naše chrámové pobožnosti jsou. Br. Vz víc v Zk. Skl. 166. — M) Ge- nitivem předmětu (gt. objecti) vyslovuje se věc, jež předmětem jest činnosti jmen odvo- zených od sloves řídících z pravidla akku- sativ. a) Při jménech podstatných, v nichž činnost časoslov přechodných se drží. Rozsévač dobrého semene jestiť syn člověka. Br. Bůh jest stvořitel světa. Št. Všecko cvičení mládeže od pobožnosti se začínati má. Kom. U Boha není přijímání osob. Kom. Samého se vyná- šení. Jg. Obránce vdov. Háj. Priamus byl řečí spravedlivých milovník. Troj. 152. Není pamětníka takové zimy. Us. Sv. písem výborný vykladač. Bl. Gr. 219. Učinil zájem všelikých stád. Let. 204. (Vz více příkladů v Zk. Skl. 167. a Brt. Gt. 7. ). — A i: Také něco dědin zkaženo hlínu kopáním. Dsky. I. 175. — Pozn. 1. Když časoslova, z kterých se substan- tiva s genitivem tvoří, s dativem nebo s in- strumentalem se víží, tehdy tyto pády z pra- vidla se podřizují. Kynouti rukou — Kynutí rukou. Skřehot zuby. Bl. Gr. 243. Tluket silnú pěsťú. Výb. I. 34. Očista železem. Výb. I. 972. — Pozn. 2. Jako gt. subj. (poss. ) za- stupuje v slovanštině rád dativ, tak i tento gt. obj. na př.: Člověk žádá jim (hřěchóm) odpuštěnie... a ta núze bolestná smrti bude očištěnie také hřěchóm. Št. ob. v 269. (Prk. ) b) Při adjektivech. Vůle boží znalý. Jg. Já jsem toho v pravdě vědom. Solf. Svědom jsem toho. Št. Tvój bóh jest mocen všeho. Kat, 1772. Chtivý vražd. Ht. Víry zdrželivý. V. Vlasti milovný. Br. (Vz Mkl. S. 473. ). — c) Při způsobu dostižném (supinu), který v sobě povahu jmen podstatných má a po časoslovech pohybování se klade. Brt. Šel sloužit mše. Háj. Tamo k vrchu (ode- beřme se) bohórn hlásat milých slov. Rkk. 15. Jdi kázat slova božího. Pass. — Pozn. Genitiv se často i tehdy podržuje, když se místo supina klade infinitiv. Půjdu ryb loviti. Br. K pohanům tě nyní posýlám otvírati očí jejich. Br. — Pozn. 2. Co, něco, vše, mnoho a podobná u supina i v akkusativu státi mohou. Táhněme vyhubit vše královo. Rkk. — Vz Supinum. — Pozn. 3. Mkl. má gt. u supin za gt. dělivý. Vz Mkl. S. str. 489. — Pozn, 4. Povšimnutí hoden jest předmětný gt. zájmen toho a čeho k označení vztahu, v jakém k čemu jest subst. ku genitivu přidružené, kterýžto vztah druhdy předložkou o se ozna- čuje. Turci nám toho zprávu dávali. Vrat. 20. Když toho čas bude. Žer. L. I. 89. Toho mám dobré svědomí. Půh. I. 156. — Vz více v Brt. Gt. 9. — d) Genitiv nepřímého před- mětu. Genitiv označuje nepřímý předmět těch sloves, která přímý předmět v akkusativu mají. a) Sem patří gt. u sloves zvratných, když zájmeno zvratné v akkus. stojí. Jali se plavci břehu. Sved. Přijieti se těch činóv. Kat. 820. Drží se mléka. Br. Kdo se topí, i slámy se chytá. Prov. — b) Sem patří mnohá slovesa s předložkou na složená, zvratná i nezvratná. Nabita biechu tato kola všady železných hřebóv. Kat. 2773. Nasytiž se krve, jíž jsi žíznil. Br. — c) Vůbec sem patří slovesa plnění, nasycování a adjektiva, která plnost', nasy- cenosť označují. Sytý krve. Kat. 3169. Ta zvířata plna očí byla. St. Plno bylo takových obrazův v Římě. V. (Vz Mkl. S. 507. — Zk. řadí tento genitiv jinam, vz Genitiv D. II. 1., 4. ). — N. Genitiv času (g. temporis) k naznačení určité doby, do které nějaký děj spadá, na otázku kdy. Za gt. času užívá se obecných názvu: čas, doba, chvíle a názvů, jimiž se určité míry časové označují: hodina, den, noc, měsíc, léto, rok atd. a genitiv pravidelně opatřen jest přívlastkem, Brt. (adj. n. zájmenem, řídčeji subst. ). Tato bylina kvete máje měsíce. Byl. Spitihněv měsíce ledna umřel. V. Téhož času panoval Heřman. V. Toho roku veliká byla zima. Háj. Toho dne přitáhli Moravané. Háj. Prvního máje půjdem do háje. Er. Toho roku byli sněhové velicí. Háj. Loňského roku. Us. Pozva k sobě toho časa svého rytieře. Kat. 1162. Času jarního potok velmi se rozvodnil. Háj. 75. Minulých časuov proti nepřátelóm postavili se. Tov. 2. Pravil, že jesti všie té chvíle v zemi nebyl. Dsky I. 131. Opakování a cvičení ustavičné býti musejí každého dne a každé Hodiny. Kom. Did. 105. Zejtřejšího dne máme se na- jíti. Žer. L. I. 30. Hosť a ryba třetího dne smrdí. Č. Spasitel se okázal pětkrát toho dne. Pass. 313. Měsíce září šel jest biskup na pouť. Háj. 90. Vstavši jednoho jitra muži sen pověděla. Výb. 1. 266. Vz Do, II. časově. — Pozn. 1. Obyčejně se ho užívá při vypočí- távání let a dní, kdy se co událo. Léta tisí- cího osmistého sedmdesátého šestého. To dálo se po božím umučení léta dvoustého devadesátého šestého. Pref. 205. Léta od n. b. tisícího čtyřstého čtyřicátého. Tov. 6. Léto božie tisíc tři sta a třináctého. Výb. I. 479. Když se psalo léta od n. b. po čtrnácti stech sedmdesátého prvního. Bart. 9. — Pozn. 2. Když se oddílně (distributivně) myšlénka pro- náší. Bůh lidem poručil, aby každého sedmého léta zemi odpočinutí přáli. Br. — Pozn. 3. Gt. času bez přívlastku velmi zřídka, se vy- skýtá. Od větrů, kteříž března bývají. Štěp. rkp. To také v obyčeji měl, že vždy jednú dne jedl. Pass. 614. Dvakrát léta ktvú osenie. Výb. I. 1107. (Alx. ). Které léto zimy hriemá, toť léto vše větry vznímá. St. skl. I. 167. (Brt. ). — Pozn. 4. Vedlé genitivu času vyskýá se
akkus. buď pouhý buď s předložkou, vl bez
značného rozdílu. — Vz víc příkladů v Zk.
Skl. 169.; Brt. Gt. 18.; Mkl. S. 510. ())

63598   Genitívni Svazek: 9 Strana: 0058
Genitívni. G. spojení. Mus. fil. IV. 336.

63599   Genius Svazek: 6 Strana: 0250
Genius života, lásky. Šml. G. loci. Vlšk. 332. Cf. Jg. Slnosť. 121.

63600   Genius Svazek: 7 Strana: 1250
Genius. Cf. Zbrt. 200. O G-ovi (důvtipu) vz Pal. Rdh. I. 417.

63601   Genre Svazek: 1 Strana: 0392
Genre, fr. (žánr), druh, způsob, Art, Gat- tung, Geschlecht; životomalba, malba ze ži- vota. Rk. Malba genrová podává to, co ne- náleží do oboru malby historické n. do krajino- malby. V užším smyslu — malba výjevů a situac ze všedního života. Genrebild, ein Gemälde, welches eine Scene aus dem ge- wöhnlichen Leben darstellt. Vz více v S. N. III. str. 346.

63602   Genre Svazek: 6 Strana: 0250
Genre. Vlšk. 98.

63603   Genre-maliarstvo Svazek: 10 Strana: 0075
Genre-maliarstvo, a, n. Slov. Sl. sb. 1902. 76.

63604   Genrovitosť, i Svazek: 6 Strana: 0250
Genrovitosť, i, f. Tyršová.

63605   Genrový Svazek: 6 Strana: 0250
Genrový, Genre-. G. obraz, malba. Vz Genre. Nz.

63606   Gens d'armes Svazek: 1 Strana: 0392
Gens d'armes (žandarm), fr., lidé branní; sbory zemské policie; četníci. Sicherheits- wächter, Polizeimiliz. Vz S. N. III. 347.

63607   Gensík Svazek: 10 Strana: 0075
Gensík, vz Gemsík.

63608   Gentiana Svazek: 1 Strana: 0392
Gentiana, y, f., bylina, hořec.

63609   Gentianin Svazek: 6 Strana: 0250
Gentianin, u, m., v lučbě. Vz Šfk. 599.

63610   Gentilhomme Svazek: 1 Strana: 0392
Gentilhomme, fr. (žantyljomm), angl. gen- tleman (džentlmen), šlechetný, poctivý, spo- řádaný člověk; šlechtic. Rk. Adeliger, Edel- mann, Ehrenmann, Mann von feiner Bildung.

63611   Gentiopikrin Svazek: 8 Strana: 0091
Gentiopikrin je glykosid. Vz Ott. X. 6. a.

63612   Gentisin Svazek: 8 Strana: 0092
Gentisin. Vz Ott. X. 6.

63613   Gentisin, u Svazek: 7 Strana: 1250
Gentisin, u, m, v lučbě. Vz Rm. II. 360.

63614   Gentisinový Svazek: 7 Strana: 1250
Gentisinový. G. kyselina. Vz Rm. II. 157.

63615   Gentský Svazek: 6 Strana: 0250
Gentský. G. plátno. Kos. Ol. I. 304.

63616   Gentský Svazek: 7 Strana: 1250
Gentský. G. sukno. Cf. Zbrt. Krj. 1. 223.

63617   Genua Svazek: 1 Strana: 0392
Genua, Janov (vlaský); Janovský.

63618   Genus Svazek: 1 Strana: 0392
Genus, gt. genera, n., lat., rod. Genus masculinum, femininum, neutrum; rod muž- ský, ženský, střední. Geschlecht; Gattung. Vz Rod.

63619   Geocentrický Svazek: 6 Strana: 0250
Geocentrický, geocentrisch, středozem- ský — místo na obloze nebeské, na němž se hvězda objevuje pozorovateli ze středu koule zemské. Vz S. N. G. stanovisko, librace délky a šířky, šířka. Stš. Zem. 162., 213., 214., 354.

63620   Geocentrický Svazek: 8 Strana: 0092
Geocentrický. G. názor světa. Stč. P. př. 103.

63621   Geoda Svazek: 6 Strana: 0250
Geoda, y, f., druza v horninách mandlov- covitých. Vz Bř. N. 49.

63622   Geodaesie Svazek: 1 Strana: 0392
Geodaesie, e, f., z řec, zeměměrství. Das Erdmessen.

63623   Geodaesie Svazek: 6 Strana: 0250
Geodaesie, e, f., z řec. = zeměměřictví. Vz Stč. Zem. 386.

63624   Geodaet Svazek: 6 Strana: 0250
Geodaet, a, m. = zeměměřič. Kom. L., Stč. Zem. 317.

63625   Geodaeticiký Svazek: 6 Strana: 0250
Geodaeticiký, Erdmesser-. G. čára. Vnč. 104.

63626   Geodesie Svazek: 8 Strana: 0092
Geodesie, e, f. = nauka o podobe a veli- kosti země. Vz Ott. X. 8.

63627   Geodesie Svazek: 9 Strana: 0058
Geodesie. Čes. literaturu o ní vz v Jub. IIa. 44.

63628   Geodynamický Svazek: 8 Strana: 0092
Geodynamický. G. činnosť. Vstnk. IV. 137.

63629   Geodynamika Svazek: 6 Strana: 0250
Geodynamika,, y, f., z, řec. = nauka o pohybu těles pevných. ZČ. I. 10.

63630   Geofagie Svazek: 8 Strana: 0092
Geofagie, e, f. = požírání, jedení země. Ott. X. 11.

63631   Geofysika Svazek: 6 Strana: 0250
Geofysika, y, f. Vz S. N.

63632   Geofysika Svazek: 8 Strana: 0092
Geofysika, y, f. = fysikalní geografie. Mus. 1893. 595.,Vstnk. II. 560., IV.133., Ott, X. 14.

63633   Geofysika Svazek: 10 Strana: 0580
Geofysika, y, f Vz Vstnk. XIII 620.

63634   Geofysikalní Svazek: 9 Strana: 0058
Geofysikalní věc. Mus. 1897. 463.

63635   Geogenetický Svazek: 6 Strana: 0250
Geogenetický, geogenetisch. Stč. Zem. 679.

63636   Geogenie Svazek: 6 Strana: 0250
Geogenie, e, f., z řec. == nauka o pů- vodu země.

63637   Geognosie Svazek: 1 Strana: 0392
Geognosie, e, f., z řec., zeměznalství, nauka o nynějším stavu země. Vys. Erd-, Gebirgskunde. — Geognost, a, m., zeměznalec, Erd-, Gebirgskenner.

63638   Geognosie Svazek: 6 Strana: 0250
Geognosie = zeměznalství. Vz Bř. N. 235., Schd. II. 65.

63639   Geognostický Svazek: 6 Strana: 0250
Geognostický, geognostisch. G. obměna. Dk.

63640   Geogonický Svazek: 6 Strana: 0250
Geogonický, geogonisch. G. výklad. Stč. Zem. 241., 331.

63641   Geogonie Svazek: 1 Strana: 0392
Geogonie, e, f., z řec., nauka o původu země, o prvním stavu a znenáhlém utvořo- vání-se země. Vys. Erdbildung.

63642   Geografie Svazek: 1 Strana: 0392
Geografie, e, f., z řec, zeměpis, Geogra- phie, Erdbeschreibung. Vz Zeměpis. — Ge- ograf, a, m., zeměpisec, Geograph, Erdbe- schreiber. — Geografický, zeměpisný, geo- graphisch.

63643   Geohydrografie Svazek: 6 Strana: 0250
Geohydrografie, e, f. = vypsání vod na povrchu zemském.

63644   Geoid, u Svazek: 6 Strana: 0250
Geoid, u, m. = pravá podoba zemského tělesa. Stč. Zem. 322., 324.

63645   Geokronit Svazek: 10 Strana: 0075
Geokronit, u, m., nerost. Vz Vstnk. XI. 822.

63646   Geokronit, u Svazek: 6 Strana: 0251
Geokronit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 215.

63647   Geolog Svazek: 10 Strana: 0075
Geolog, a, m. Us.

63648   Geologický Svazek: 6 Strana: 0251
Geologický, vz Geologie. G. mapa, in- dividualnosť, složení, doba, stáří, Stč. Zem. 385., 685., 686., 740., průřez, ústav. NA. V. 567., 569.

63649   Geologický Svazek: 8 Strana: 0092
Geologický, G. mappy. společnosti, ústavy, výskumy, útvar. Vz Ott. X. 14—19.

63650   Geologie Svazek: 1 Strana: 0392
Geologie, e, f., z řec, zemězpyt. Nauka o povaze, vlastnostech a původu naší země vyjímajíc ústrojné říše. Die Lehre von der Entstehung u. Bildung des Erdkörpers. Vz více v S. N. III. str. 350. Nauka o tom, z ja- kých látek se souš skládá. Tl. — Geolog, a, m., zemězpytec, Erdkenner. — Geologický, zemězpytný, geologisch, erdkundig.

63651   Geologie Svazek: 6 Strana: 0251
Geologie. Cf. také Bř. N. 249., Schd. II. 88., Ukaz. 25., Krejčího Geologii. G. ne- beská. Osv. V. 1.

63652   Geologie Svazek: 7 Strana: 1250
Geologie čes. Cf. Ukaz. 25. Geol. Krej- čího Jana Ott. VI. 28. nn.

63653   Geologie Svazek: 8 Strana: 0092
Geologie Európy. Vz Ott. VIII. 867. nn., X. 23.

63654   Geologie Svazek: 9 Strana: 0058
Geologie. Čes. literaturu o ní vz v Jub. IIb. 30. —40.

63655   Geomagnetický Svazek: 9 Strana: 0058
Geomagnetický. G. výklad, bádání. Mus. 1897. 467.

63656   Geomagnetik Svazek: 9 Strana: 0058
Geomagnetik, a, m. Mus. 1897. 467.

63657   Geomagnetism-us Svazek: 9 Strana: 0058
Geomagnetism-us, u, m. Mus. 1897. 468.

63658   Geomantie Svazek: 6 Strana: 0251
Geomantie, e, f., z řec. = hadactví z úkazů zemských na př. ze zemětřesení, rozpuklin atd. S. N. X. 214.

63659   Geomechanika Svazek: 10 Strana: 0075
Geomechanika, y, f. = mechanika těles pevných. Jind. I. 69.

63660   Geometer Svazek: 1 Strana: 0393
Geometer, tra, m., z řec., měřič, měřitel, Feldmesser. — Geometrický, měřický, geo- metrisch, messkundig, zur Feldmesskunst gehörig. — Geometrie, e, f, měřictví, země- měřictví, Geometrie, Feldmesskunst, Raum- grössenlehre. Vz více v S. N., v článku: Mě- řictví.

63661   Geometr Svazek: 8 Strana: 0092
Geometr, geometrie. Vz. Ott. X. 28., 29.

63662   Geometralní Svazek: 6 Strana: 0251
Geometralní, geometral. G. osvětlení. Jrl. 422.

63663   Geometrický Svazek: 6 Strana: 0251
Geometrický, vz Geometr. G. těleso, vz Mj. 5., Jd. Geom. I. 1., místo, Jd, Geom. I. 19., Jrl. 421., Vnč. 1., telegraf, Vnč. 8., se- strojení či konstrukce, ZČ.- optika, ZČ. III. 14., rozbor, sklad či sbor. Jd. Geom. I. 48.

63664   Geometrie Svazek: 6 Strana: 0251
Geometrie učí vystihovati velikost věcí na dýl, na šíř a na výš. Kom. D. k. 10. G. v rovině či planimetrie, g. v prostoře či stereometrie, Jd. Geom. I. 2., praktická, NA. V. 87., hmot (věda jednající o hmotě v prostoru), sil (věda jednající o síle v pro- storu). NA. V. 67.

63665   Geometrie Svazek: 7 Strana: 1250
Geometrie novější. Vz Ott. VI. 347.

63666   Geonomie Svazek: 10 Strana: 0075
Geonomie, e, f., die Geonomie. Jind I. 70.

63667   Geoplastika Svazek: 8 Strana: 0092
Geoplastika = nauka o formácii povrchu zemského. Ott. X. 3G.

63668   Georgiani Svazek: 9 Strana: 0058
Georgiani, sekta. Vz Har. I. 278.

63669   Georgie Svazek: 1 Strana: 0393
Georgie, e, f., stat jižní spojených obcí severoamerických. Vz S. N. III. str. 352.

63670   Georgill-us Svazek: 6 Strana: 0251
Georgill-us (Jiříček), a, m. G. Sam. Jg. H. 1. 2. vd. 556., Jir. Ruk. I. 202.

63671   Georgina Svazek: 6 Strana: 0251
Georgina, y, f., šp. jiřinka (květina), poněvadž (má jméno dle petrohrad. prof. Georgiho, f 1802. Cf. Rstp. 876.

63672   Georgína Svazek: 7 Strana: 1250
Georgína Vz Č. Kn. š. 261.

63673   Geostatika Svazek: 6 Strana: 0251
Geostatika, y, f. = nauka o rovnováze těles pevných. ZČ. I. 10.

63674   Geostatika Svazek: 8 Strana: 0092
Geostatika, Vz Ott, X. 43.

63675   Geotektonický Svazek: 6 Strana: 0251
Geotektonický, geotektonisch. G. plán země. Krč. v Osv. 1885. 194.

63676   Geotektonika Svazek: 9 Strana: 0058
Geotektonika, y, f. Mus. 1897. 468.

63677   Geothermický Svazek: 6 Strana: 0251
Geothermický, geothermisch. G. stupeň hloubkový. Stč. Zem. 510.

63678   Geotropismus Svazek: 8 Strana: 0092
Geotropismus. Vz Ott, X. 43.

63679   Gepard Svazek: 8 Strana: 0092
Gepard. Vz Ott, X. 45.

63680   Gepart Svazek: 6 Strana: 0251
Gepart, a, m., cynailurus jubatus, šelma. Vz Frč. 392., Schd. II. 407., Holub L 410.

63681   Gera Svazek: 1 Strana: 0393
Gera, y, f., mě. v Německu.

63682   Gerad Svazek: 10 Strana: 0075
Gerad, vz Grad.

63683   Gerant Svazek: 1 Strana: 0393
Gerant, a, m., fr. (žeran), jednatel, Ge- schäftsführer; ve Francii odpovědný vyda- vatel novin. S. N.

63684   Gerardka Svazek: 6 Strana: 0251
Gerardka rolní, gerardia arvensis, das Sternkraut. Šm.

63685   Gerber Svazek: 9 Strana: 0058
Gerber ?. ?., spis., 1839. —26. /5. 1899. Vz Nár. list. 1899. č. 145.

63686   Geref Svazek: 8 Strana: 0092
Geref, ě, f. = nějaký lék. Mtc. 1894. 331.

63687   Gerenda Svazek: 10 Strana: 0075
Gerenda = hrada. Slov. Czam. Slov. 125.

63688   Gergelice Svazek: 8 Strana: 0092
Gergelice, e, f. = kořalka.

63689   Gerhard Svazek: 8 Strana: 0092
Gerhard. Odvozeniny vz v Kotk. 18.

63690   Gerheň Svazek: 6 Strana: 0251
Gerheň, ě, m., Kukuruzpagatsche. Slov. Ssk.

63691   Gerheň Svazek: 9 Strana: 0437
Gerheň. Kukuričná múka na mise zaleje sa horúcim mliekom, posype cukrom, zamieša a dá sa na mastný plech upiecť. Sbor. slov. IV. 50.

63692   Gerheňa Svazek: 10 Strana: 0580
Gerheňa, e, f. = moučné jídlo. Čas. mus. V. 100.

63693   Gerich Svazek: 6 Strana: 0251
Gerich Jos., farář, 1803. Jir. Ruk. I. 202.

63694   Gerľa Svazek: 8 Strana: 0092
Gerľa = řídká polívka, grolia. Val. Brt. D. II. 473.

63695   Gerlach Svazek: 6 Strana: 0251
Gerlach, a, m., nejvyšší štít Vys. Tater. Pokr. Pot. II. 41. G. = grlach, hrlach, t. j. výšina, z nejž hrlí, hrnie sa, láme sa a padá skáľa na dol. Phld. IV. 255.

63696   Gerlak Svazek: 6 Strana: 0251
Gerlak, a, m., os. jm. Pal. Děj. I. 23.

63697   Gerlenský Svazek: 10 Strana: 0075
Gerlenský = zhořelecký. Pel. V.

63698   Gerlica Svazek: 10 Strana: 0580
Gerlica, e, f. = obramek (na spodku rubu sukně). Slov. Nár. sbor. XI. 14.

63699   Gerlický Svazek: 6 Strana: 0251
Gerlický. G. sukna. NB. Tč. 49.

63700   Gerlický Svazek: 7 Strana: 1250
Gerlický. G. mince, špatná. Wtr. Obr. II. 445.

63701   Gerlický Svazek: 8 Strana: 0092
Gerlický. G. peníz, 16 jich = sedmi pe- nízům českým. 1530. Snm. I. 350.

63702   Gerlovský Svazek: 6 Strana: 0251
Gerlovský. G. huť. Čechy I. 82.

63703   Germani Svazek: 1 Strana: 0393
Germani. Němci, Angličané, Dánové, Švé- dové. Vz Germania a S. N. III. 360.

63704   Germani-cus Svazek: 1 Strana: 0393
Germani-cus, ka, m.. jm., římské. Vz S. N. III. 359.

63705   Germani-um Svazek: 8 Strana: 0092
Germani-um, a, n., prvek kovový. Vz Ott, X. 69.

63706   Germania Svazek: 1 Strana: 0393
Germania, e, f., Německo, Deutschland. Vz více v S. N. III. str. 359.

63707   Germanie Svazek: 9 Strana: 0058
Germanie, e, f. = Německo. Dač. I. 172. aj.

63708   Germanisace Svazek: 1 Strana: 0393
Germanisace, e, f., poněmčování. Ger- manisation, Germanisirung.

63709   Germanisace Svazek: 8 Strana: 0092
Germanisace, e, f., vz Ott, X. 66. nn.

63710   Germanisační Svazek: 6 Strana: 0251
Germanisační, Germanisations-. Germa- nisační choutky.

63711   Germanisator Svazek: 10 Strana: 0075
Germanisator, a, m. Gb. Slov.

63712   Germanism-us Svazek: 1 Strana: 0393
Germanism-us, u, m., způsob mluvení, kde se slova, způsoby a zvláštnosti skladu a mluvení německého přenášejí do jazykův jiných. Nebo dle Gb. Uved. 35: chybné na- podobení tvarův a vazeb německých. Eigen- thümlichkeit der deutschen Sprache.

63713   Germanismus Svazek: 7 Strana: 1250
Germanismus. Cf Gb. Ml. II. 209.

63714   Germanisovati koho čím Svazek: 1 Strana: 0393
Germanisovati koho čím, poněmčovati, germanisiren.

63715   Germanistika Svazek: 9 Strana: 0058
Germanistika. Vz Jub. IIIb 71. —76.

63716   Germanofilství Svazek: 10 Strana: 0075
Germanofilství, n.

63717   Germanomanie Svazek: 10 Strana: 0580
Germanomanie, e, f. Bílý Obr. 117.

63718   Germanové Svazek: 1 Strana: 0393
Germanové, vz Germani.

63719   Germanskoplavovlasý Svazek: 8 Strana: 0543
Germanskoplavovlasý. Nár. list. 1896. ě. 271. odp.

63720   Germánský Svazek: 1 Strana: 0393
Germánský, germanisch, deutsch. G. ja- zyk. Vz více v S. N. III. 361. —365.

63721   Germánský Svazek: 8 Strana: 0092
Germánský. G. filologie, práva, jazyky. Vz Ott. X. 70. nn.

63722   Germánský Svazek: 9 Strana: 0058
Germánský = německý. Dač. I. 170. aj.

63723   Germanština Svazek: 6 Strana: 0251
Germanština, y, f. = germanský jazyk.

63724   Germínativní Svazek: 8 Strana: 0092
Germínativní infekce. Vstnk. III. 385.

63725   Gerok, u Svazek: 6 Strana: 0251
Gerok, u, m., městský kabát, der Geh- rock. Tč.

63726   Gerontox-on Svazek: 8 Strana: 0092
Gerontox-on, a, n. = oblouček starců, stářím vznikající kruhovitý zákal rohovky. Gas. čes. lék. 1888. 51.

63727   Gerovina Svazek: 8 Strana: 0092
Gerovina, y, f. = jarus, kozí noha, rostl. Brušp. Hledíková.

63728   Gersdorfit Svazek: 6 Strana: 0251
Gersdorfit, u, m. = arsenový kyz ni- klový. Bř. N. 220.

63729   Gerson Svazek: 6 Strana: 0251
Gerson, br., f 1577. Jir. Ruk. I. 202.

63730   Gerstner Svazek: 6 Strana: 0251
Gerstner, 1827. Jg. H. 1. 2. vd. 556.

63731   Geršl Svazek: 6 Strana: 0251
Geršl, u, m. = struhánek, nastrouhané těsto. U Fryšt. Džl.

63732   Geršl a Svazek: 6 Strana: 0251
Geršl a, y, f. = krupka; geršlový == krupkový. Slov. Bern.

63733   Geršna Svazek: 9 Strana: 0058
Geršna, ě, f. Loházka (geršňa) sa každá na salo (sádlo) obráti. Slov. Zát. Př. 220. a. Vz Lohaza.

63734   Gerštla Svazek: 6 Strana: 0251
Gerštla, gerštlový, vz Geršla atd. Slov. Bern.

63735   Gertruda Svazek: 6 Strana: 0251
Gertruda. Mrzne-li na den sv. Gertrudy (17|3), trvá zima ještě 40 dní. Mus.

63736   Gertrudka Svazek: 6 Strana: 0251
Gertrudka, y, f. = routa; zeměžluč. Slov. j Bern.

63737   Gerundi-um Svazek: 1 Strana: 0393
Gerundi-um, a, n., je zvláštní forma časo- slovná v jazyku latinském, jíž my nemáme. Překládá se jmény podstatnými z pravidla časoslovnými bez předložky n. s předložkou, celými větami, infinitivem, přechodníkem. Scribendi cupidus est. Psáni jest žádostiv. Epistolam scribendo fessus est. Psáním listu jest umdlen. Pecuniae parcendo dives íáctus est. Šetřením peněz (šetře peněz) zbohatl. Scribendo idoneus est. Ke psání jest způso- bilý. Censendi causa haec frequentia convenit. Pro odhad, strany odhadu, aby odhadlo. Non solum ad discendum propensi sumus, verum etiam ad docendum. Ne jenom učiti se náchylní jsme, nýbrž i učiti. Proponis filio tuo exempla ad imitandum. Předkládáš synu svému příklady, aby jich (jichž by) následoval. Caesar oppidum ad diripiendum militibus concessit. Caesar dovolil vojínům, by si město plenili, dal v plen. Cupidus audiendi. Dychtiv slyšeti. Ars beate vivendi. Umění blaženě živu býti. Ludendo tempus perdidit. Hraje čas zmařil. Natura optima bene vivendi dux. Přirození, jenž jest výborný dobrého života vůdce. Nihil est, quod magis s alliciat ad di- ligendum. Nic není, co by více lidí k milo- vání vábilo. Propensiores ad bene meren- dum quam ad reposcendum. Hotovější k či- nění dobrodiní nežli k žádosti odplacování. Spes amplificandae fortunae. Naděje k roz- množení statku. Tollit experiendi potestatem. Odjímá zkušení moc. Jel. Cf. Čas jest mlčenie a čas mluvenie; A jistě tito 3 kusové jsú nám kněžím těžcí k zpravení; Měl velikú chtivosť k naplnění vóle boží; Spasitel ukazuje hotovosť k uslyšení, když člověk hodně ho prosí; Ktož má uši k slyšení, ten slyš. Hus. — Kos., Sv., Knst., Rs. Cf. Zda nevíš, že mám moc ukřižovati te? Pass. 294. Právo měli k nim choditi. Bl. Udělá se mi chuť podí- vati se. Kom. Žádost' má slovo boží slyšeti. St. skl. V. 94. Má svobodu k nim vcházeti. Bl. Mám obyčej ráno vstávati. St. skl. V. 125. — Brt. v Listech filolog, a paedagog. II. 204.

63738   Gerundiv-um Svazek: 1 Strana: 0393
Gerundiv-um, a, n. Latinské gerundivum překládá se 1. Je-li výrokem s esse, časo- slovy míti, musiti neb infinitivem activi, při čemž podmět věty latinské stává se před- mětem v příslušném pádě nepřímém, neb opisuje se výrazy: sluší se, třeba je, nezbytno je atd. Occultae inimicitiae magis timendae sunt quam apertae. Tajných nepřátel více se báti jest než zjevných. Legendus est mihi saepius Cato major. Častěji jest mi čísti Catona. Nihil est homini tam timendum quam invidia. Ničeho člověku není více se báti než nenávisti. Habenda est ratio vale- tudinis. Sluší se (třeba) péči míti o zdraví. Omnibus haec via transgredienda est. Všem jest tu cestu přejíti. Vz Listy filologické a paedagogické. II. 203., III. 218. — 2. Je-li attributem (přívlastkem), překládá se větou vztažnou. Cognoscite aliud genus imperato- rum sane diligenter retinendum et conser- vandum. Poznejte jiný druh vůdcův, který zajisté s velikou bedlivostí udržeti a zacho- vati jest. — 3. Při časoslovech činného významu dáti, dávati, odevzdati, posýlati, opouštěti, přepouštěti, přejímati, přijímati, najímati (dare, tradere, attribuere, mandare, mittere, permittore, concedere, relinquere, locare, accipere, suscipere) atd. druží se ge- rundivum appositivně k trpnému předmětu; ale při týchž časoslovech passivního vý- znamu druží se k podmětu věty označujíc účel, pro kterýž děj časoslovy shora uvede- nými se koná, překládá se tedy: aby (účelná věta), že, infinitivem, substantivy s předlož- kami. Antigonus Eumenem mortuum propin- quis ejus sepeliendum tradit. Antigonus vydal mrtvolu Eumeneovu jeho příbuzným, by ji pochovali. Epaminondam pecunia corrum- pendum susceperat. Vzal na sebe, že Epa- minondu penězi uplatí. Nebo: Na to se vydal, že E. uplatí, aby ho uplatil n. porušil. Caesar pontem faciendum curat. Caesar dá most sta- věti. Patriam diripiendam inflammandamque reliquimus. Vlasť (rodiště) na plen a na požeh jsme zůstavili. — 4. Majíce překládati ge- rundiva vzniklá z transitivních gerundií (vz Gerundium), učiníme si z nich gerundia a kla- deme pak příslušející substantiva abstrakta; ostatně vz Gerundium. Studium agri colendi = studium agrum colendi. Péče o vzdělání role. Occasio liberandae Graeciae = Graeciam liberandi. Příležitosť k osvobození Řecka. (Řecko osvoboditi). Kos. Vz také Gerundium v S. N. III. Geruša, Geruše, e, f. = Gertrud. Gl.

63739   Gerundivná Svazek: 6 Strana: 0251
Gerundivná vazba, vz Křn. Gr.

63740   Geryon Svazek: 1 Strana: 0393
Geryon, a, m., z řec, král na ostrově Erytheji v chobotě gadském (vz Gades), silný obr s třemi těly, s třemi hlavami a peruťmi, jemuž Herakles stádo tučných krav a býkův odehnal. S. N., Vj.

63741   Gesenke Svazek: 1 Strana: 0394
Gesenke, něm., v horn., vz Škat.

63742   Gesetzt Svazek: 1 Strana: 0394
Gesetzt den Fall, něm. Nechť jest tak, že jsem zbloudil. — Dejme tomu. Mk.

63743   Geschirr Svazek: 1 Strana: 0394
Geschirr na koně: pochvy, chámy, stroj, postroj, řemení. Rk. Na Slov. čtverně, štveme, ě, čtvernička, štvernička, y, t. Koll.

63744   Geschlossene Gesellschaft Svazek: 1 Strana: 0394
Geschlossene Gesellschaft, tovaryšstvo stoupené. V.

63745   Geschweige Svazek: 1 Strana: 0394
Geschweige, něm. G.. denn dass Čím více, čím pak více, čím méně, čím pak méně, ovšem. Za nejlepších dob nemohli býti s moc tribunskou, čím pak méně za dob těchto! — 2. Nerci, nercili, neřkuli. Takový muž nic křivého mysliti nebude nercili mluviti. — 3. Nercili (neřkuli) ...... ale (ale i, ale také, ale také i, (debrž, ale ani ne): nejenom — ale ani; nejenom ne — ale ani. Takový muž nic křivého nercili mluviti, ale ani my- sliti (nejenom mluviti, ale také ani mysliti) nebude. Odstup to aby — ale; daleko jest (od) toho aby — neb (nýbrž, jakož, poně- vadž). Od takového muže daleko jest, aby co křivého činil; on toho ani mysliti ne- bude. Zk. Na Mor.: ne tak. Jiných chlapíků jsem se nelekl, ne tak tebe; Moudří lidé se ošidili, ne tak ty. Brt.

63746   Gest-us Svazek: 1 Strana: 0394
Gest-us, u, m., z lat., pohyb, posuněk. Rk. Körperliche Haltung umí Geberdung eines Redners.

63747   Gesta Svazek: 6 Strana: 0251
Gesta Romanorum, vz Rozprávky, Jir. Ruk. I. 202., List. filol. II. 306.

63748   Gestikulace Svazek: 1 Strana: 0394
Gestikulace, e, f., z lat., posunky, po- hybování těla zvláště ramen a nohou. S. N. Gestikulation, Geberdensprache, Bewegung der Hand beim Vortrag einer Rede.

63749   Gestikulace Svazek: 6 Strana: 0251
Gestikulace. Vlšk. 385.

63750   Gestikulovati Svazek: 1 Strana: 0394
Gestikulovati, posunky, pohyby rukou dělati, Handlbewegungen etc. machen. Vz Ge- stikulace.

63751   Gestrenge Svazek: 6 Strana: 0251
Gestrenge, něm., titul. Vz Statečný.

63752   Geta-perča Svazek: 6 Strana: 0251
Geta-perča. Vz Šfk. 540.

63753   Getové Svazek: 1 Strana: 0394
Getové, byl národ v Thracii.

63754   Getové Svazek: 6 Strana: 0251
Getové. Šk. Strž. I. 349., 211.

63755   Geueva Svazek: 1 Strana: 0383
Geueva, Genava, y, f., fr. Genéve (Ženev), něm. Genf. — Genevan, a, m. — Genevský. Vz více v S. N. III. str. 342.

63756   Gevdžať Svazek: 8 Strana: 0543
Gevdžať, vz Gävdžať (nahoře). Kal. S. 43.

63757   Gever Svazek: 8 Strana: 0092
Gever, u, m. = geverec, klobouk (zastr.). Val. Brt, D. II. 468.

63758   Gevěrec Svazek: 1 Strana: 0394
Gevěrec, rce, m., gevěrek, valaská čepice. Na Mor. a Slov.

63759   Gevěrec Svazek: 6 Strana: 0251
Gevěrec = klobouk, jaký Vlaši nosívali. Brt, Nl., Kld. U Hostýna městská čepice. Zkl. U Uher. Hrad. = ošumělý, neforemný klobouk, der Schabesdeckel. Tč.

63760   Geveše Svazek: 6 Strana: 0251
Geveše, pl., m. = ovesné koláče posy- pané semenem konopným. U mor. Slov. Vck.

63761   Gevini Svazek: 7 Strana: 1250
Gevini, kmen slovan. Šf. Strž. I. 236., 247.

63762   Gewerke Svazek: 1 Strana: 0394
Gewerke, něm. Nákladník, těžíř. Vz Těžíř.

63763   Geysiv, a, m. G Svazek: 6 Strana: 0251
Geysiv, a, m. G. na Islandě. Vz KP. III. 58. Pánev, výbuch jeho. Vz ib. 58., 59., Stč. Zem. 509.

63764   Gezovati Svazek: 6 Strana: 0251
Gezovati = cvičiti, k dobrému vésti. Slov. Dosť som sa jej nagezovala a predca nenie z nej nišť. Rr. Sb.

63765   Gezovo Svazek: 6 Strana: 0251
Gezovo. Tej predešlej jaseni zjavily sa myši, ktoré my gezovo voláme, sú podobné potkanom s dlhými chvosty, truchu vätšie ako obyčajné myši. N. Hlsk. II. 124.

63766   Gežek Svazek: 9 Strana: 0437
Gežek (Ježek) Ant., far. a spis. ke konci XVIII. stol. Vz Mus. 1901. 266.

63767   Gh Svazek: 1 Strana: 0394
Gh. Tato dyšnice v slovanštině se nevy- vinula, Hš.

63768   Ghasela Svazek: 1 Strana: 0394
Ghasela, y, f. G. jest lyrická báseň, oblí- bená Arabům, Peršanům a Turkům. Báseň ta nikdy nemá více 18 veršů, z nichž první a druhý rýmem jsou spojeny. Ostatní verše liché (3., 5. atd. ) nemají rýmu, verše pak sudé (4., 6. atd. ) mají týž rým, jako verš 1. a 2., tak že celá báseň má toliko rým jeden. KB. 186. Vz Č. Čít. pro vyšší gynm. str. 559. Květy 1870. č. 50: Připozdívá se. Dch. G. eine Art lyrischer Gedichte im Morgen- lande.

63769   Ghasela Svazek: 6 Strana: 0251
Ghasela. Vz Vor. P. 105., 106., Kos. Ol. I. 291.

63770   Ghetto Svazek: 1 Strana: 0394
Ghetto, a, n., v městech italských a vý- chodních čtvrť výhradně Židům vykázaná. S. N.

63771   Ghu Svazek: 6 Strana: 0251
Ghu, vz Mkl. aL. 249.

63772   Ghyzdák Svazek: 6 Strana: 0251
Ghyzdák, a, m. = nerád. Nadávka. G. starý. Slez. Šd.

63773   Gi Svazek: 6 Strana: 0251
Gi. Vz Mkl. aL. 251.

63774   Giaur Svazek: 1 Strana: 0394
Giaur, a. m., tur. (ďaur), u Turků ten, kdo není moslemínem, nevěřící, zvl. křesťan (nadávka).

63775   Giaur Svazek: 6 Strana: 0251
Giaur, vz Ďaur.

63776   Gibas Svazek: 6 Strana: 0251
Gibas, a, m. = veliký, nemotorný člověk, ein grosser, unbeholfener Mensch. Laš. Tč.

63777   Gibbon Svazek: 8 Strana: 0092
Gibbon. Vz Ott, X. 111.

63778   Gibbsit Svazek: 6 Strana: 0251
Gibbsit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 165., Schd. II.40.

63779   Gibon Svazek: 6 Strana: 0251
Gibon, a, m. G. šedý, hylobates leucis- cus, srostloprstý, h. syndaktylus, opice dlou- horuká, der Gibbon. Vz Frč. 399., Schd. IL 389., Brm. I. 80.

63780   Gibraltar Svazek: 1 Strana: 0394
Gibraltar, u, m. Vz více v S. N. III. 379.

63781   Gibza Svazek: 6 Strana: 0251
Gibza, y, f. = něco špatného, chatrného. To zboží je sama g. (bibza). Laš. Tč.

63782   Gičkati Svazek: 6 Strana: 0251
Gičkati, vz Kičkati.

63783   Gideončík Svazek: 6 Strana: 0251
Gideončík, a, m., gideon, der Eichhorn- käfer. Šm.

63784   Gievonta Svazek: 6 Strana: 0251
Gievonta, y, f., hora na Slov. Pokr. Pot. II. 51.

63785   Giezita Svazek: 6 Strana: 0251
Giezita, y, m. = svatokupec, podlé Gieziho, jenž proti zákazu proroka Elizea (4. král. 5.) dary od Namana přijal. Lenz. Učení Husi 274.

63786   Gig Svazek: 6 Strana: 0253
Gig, u, m. = hlas, jejž slyšeti jest při pití, hlt, der Gluck, Schluck. Slov., laš. Tč. G. vody, Dbš., pálenky. Šd. Vypil to na jeden gig, poglgnul to. Hdž. Šlb. 30. Ne- stojí to za glg vody. Dbš. Obyč. 46. (Sl. pov. 1. 544.) K ústam ho prihne, dobrých pár glgóv si vrúti. Sldk. 25., Ntr. V. 22. Glg, glg, glg za glgom, až bola flaška prá- zdna. Ntr. VI. 349.

63787   Gig Svazek: 9 Strana: 0058
Gig, u, m. = dvoukolý kočár. Ott. XIV. 483.

63788   Giga Svazek: 10 Strana: 0075
Giga, y, f. = zastaralý hudební nástroj. Jrsk. VI. 257.

63789   Gigant Svazek: 1 Strana: 0394
Gigant, a, m., obr, Riese. — Gigantský, obrovský, riesig.

63790   Gigantický Svazek: 6 Strana: 0251
Gigantický, gigantisch. G. malba, Kos. Ol. I. 265., údy, postava. Vrch. Vz Gigantský.

63791   Gigantografie Svazek: 10 Strana: 0075
Gigantografie, e, f. Nár. list. 1904 17. 13.

63792   Gigantové Svazek: 8 Strana: 0092
Gigantové. Vz Ott. X. 120.

63793   Gigantský. G Svazek: 6 Strana: 0251
Gigantský. G. duch, práce (veliká). Bdl.

63794   Gigati Svazek: 6 Strana: 0251
Gigati, gagagen. Osel gigá. Šm.

63795   Gigazde Svazek: 8 Strana: 0092
Gigazde na Šumiaci, šminky v Gemer., okolo Hrušova bicki, v Turci poľky = angrešt, ribes grossularia. Phľd. 1895. 443.

63796   Gigg Svazek: 6 Strana: 0251
Gigg, u, m. = kocábka lodního velitele. Kpk.

63797   Giglati Svazek: 6 Strana: 0251
Giglati = viklati. Mor. Sd.

63798   Giglotati Svazek: 6 Strana: 0251
Giglotati = giglati,klátiti, třepati U Kro- měř., val. Bkř., Vck.

63799   Gigłotať Svazek: 7 Strana: 1250
Gigłotať = silně viklati. Mor. Brtch. List. fil. 1893. 122.

63800   Gigrlácký Svazek: 10 Strana: 0580
Gigrlácký povalovač. Zl. Pr. XXII. 342. Vz násl.

63801   Gigrle Svazek: 8 Strana: 0092
Gigrle, něm. Giegerl = švihák opičící se pitvorně a zvrhle po modě. Yz Ott, X. 122.

63802   Gigrle Svazek: 10 Strana: 0580
Gigrle, e, n. = švihák, elegán. Sterz.

63803   Gigula Svazek: 6 Strana: 0251
Gigula, y, f. = čupel, der Berggipfel. V Bezkyd. Tč. — G. = nejvyšší vrch Lysé Hory v Bezkydech u Frýdka a Místka. Skd., Vck., Sláma Put. 234.

63804   Gigula Svazek: 8 Strana: 0092
Gigula, y, f., témě Lysé Hory a les nad Krásnou ve Frýdecku. Věst. op. 1893. 7.

63805   Gigula Svazek: 9 Strana: 0058
Gigula, y, f., vrch ve Slez. Lor. 82.

63806   Gigulka Svazek: 8 Strana: 0092
Gigulka, y, f., hora a trať u Krásné. Věst, op. 1893. 7.

63807   Gigulská Svazek: 8 Strana: 0092
Gigulská, é, f., přítok Černé ve Frýdecku. Věst. op. 1893. 7.

63808   Gich Svazek: 6 Strana: 0251
Gich = hlas, který slyšeti, když něco rychle, prudce se vylije. Laš. Tč. G. vody na ňu vylil na šmigrustě. Laš. Tč.

63809   Gicha Svazek: 6 Strana: 0251
Gicha, y, m., os. jm. D. ol. 90. a j.

63810   Gichanica Svazek: 6 Strana: 0251
Gichanica, e, f., der Stromregen, lijavec. Laš. Tč. 383*

63811   Gichati Svazek: 6 Strana: 0252
Gichati, gichnouti = velkým proudem líti, vyliti. — co odkud kam. Vodu z pu- ténky na někoho. Laš. Té. — G. = silná pršeti, liti se. To neprší, to jichá. Laš. Tč. Prší, až tam gichá; Po poledňu to enem gichalo; Jak se prasa zapichně: krev gichá. Slez. Sd.

63812   Gije Svazek: 10 Strana: 0075
Gije = dat. sg. f. = jí. Lbk. 7.

63813   Gilda Svazek: 10 Strana: 0075
Gilda, y, f. = společenstvo, cech. G. malířů.

63814   Gilet Svazek: 1 Strana: 0394
Gilet, fr. (žilé), kamizolka, živůtek, vesta, Weste.

63815   Gilge Svazek: 6 Strana: 0252
Gilge, Gilgies = Jiljí. D. ol. 39. a j.

63816   Gilie Svazek: 6 Strana: 0252
Gilie, e, f., květina, gilia. G. trojbarevná lesklá, g. tricolor splendens. Dlj. 41.

63817   Gíllban, gumm Svazek: 6 Strana: 0244
Gíllban, gummiresina galbanum. Rstp. 41., 413.

63818   Gilli Svazek: 6 Strana: 0252
Gilli, 1791. Jg. H. 1. 2. vd. 556.

63819   Gimel Svazek: 6 Strana: 0252
Gimel, mla, m.; gimlavý, gimloš, e, m.? Slov. Rr. Sb.

63820   Gimeš Svazek: 8 Strana: 0092
Gimeš, míst. jm. v Nitře. Phľd. XII. 74.

63821   Gindely Svazek: 6 Strana: 0252
Gindely Ant., dr., archivář zem. a univ. prof. Tf. H. 1. 3. vd. 159., Šb. Dj. ř. 2. vd. 242., S. N., Ukaz. 98., Mus. 1879. 125., 364., 458., Pyp. K. II. 538.

63822   Gindely Svazek: 7 Strana: 1250
Gindely Ant. Cf. Tf. Mtc. 168., Bačk. Př. 180., Ukaz. 98. Zemřel 24. října 1892.

63823   Gindely Svazek: 8 Strana: 0092
Gindely Ant.Vz Ott, X. 133.

63824   Gindely Svazek: 9 Strana: 0058
Gindely Ant. Dr. Vz Jub. IX

63825   Gindžiti Svazek: 6 Strana: 0252
Gindžiti = cpáti, pcháti, drobiti. Negindži toľko do seba, toľko chleba do polievky. Slov. Rr. Sb.

63826   Giptoš Svazek: 6 Strana: 0252
Giptoš, e, m. = kyptoš. Slov. Ssk.

63827   Gír Svazek: 6 Strana: 0252
Gír, u, m., der Schierling. U Místka. Škd.

63828   Gíra Svazek: 10 Strana: 0075
Gíra. 1415 gír střiebra. Slov. Sbor. čes. 258.

63829   Giraltice Svazek: 8 Strana: 0092
Giraltice, ves v Šariši. Phľd. 1895. 439.

63830   Girant Svazek: 1 Strana: 0394
Girant (fr. džirant), převodce směnky. Der Anweiser eines für ihn ausgestellten Wech- sels auf einen Anderen. Vz Giro.

63831   Girant Svazek: 8 Strana: 0092
Girant, Indossant, indossovatel, rubopisec = osoba směnku na jiného převádějící. Vz Ott, X. 149.

63832   Girasol, u, m Svazek: 6 Strana: 0252
Girasol, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 298.

63833   Giratar Svazek: 1 Strana: 0394
Giratar, a, m., převodník směnky. Vz Giro.

63834   Giratar Svazek: 8 Strana: 0092
Giratar, indossatář, indossorník, rubo- pisník = osoba, na kterou směnka byla pře- vedena, Vz Ott. X. 149.

63835   Girfalk Svazek: 10 Strana: 0075
Girfalk, gyrfalk, gryfalk, gurfalk, a, m., pták. Mill. 64a., 66a., 55a., 45a. a j.

63836   Girinča Svazek: 8 Strana: 0092
Girinča, území v Požúnsku. Phľd. XII. 423.

63837   Girk Svazek: 6 Strana: 0252
Girk, vz Jirek.

63838   Girland Svazek: 8 Strana: 0092
Girland = stonky, zoubky na holubince vyšívané. NZ. IV. 148.

63839   Giro Svazek: 1 Strana: 0394
Giro, a, n. (fr., džíro, žíro), převod, indo- sace, rubopis. Prohlášení na rubu směnky psané, jímž postupuje vlastník směnku a ve- škeré právo z ní vzešlé, ale sám nástupci z toho práv jest, že bude směnka v čas za- placena. Kdo směnku převádí, sluje girant n. indosant n. rubopisec n. převodce, nástupce pak giratar n. indosatar n. rukopisník neb převodník. Vz více v S. N. III. str. 391. Schrift- liche Uibertragung eines Wechsels auf einen Anderen.

63840   Giro Svazek: 8 Strana: 0092
Giro, indossement = zvláštní způsob pře- vodu skripturních obligací. Vz Ott, X. 149.

63841   Giro-Bank Svazek: 6 Strana: 0252
Giro-Bank = převodní peněžna v Ham- burku. Kupci ukládají do ní stříbro a ve- spolek poukázkami účtují. Skř.

63842   Girová Svazek: 10 Strana: 0580
Girová, é, f. = hora u Jablonkova v Tě- šínsku. Vz Slez. poh. 63., 69., 328.

63843   Girovati Svazek: 1 Strana: 0394
Girovati, směnku na, někoho převésti. Vz Giro. Einen Wechsel auf einen Andern schriftlich übertragen.

63844   Girový Svazek: 6 Strana: 0252
Girový, Giro-. G. účet, banka. Kaizl 255. 248.

63845   Girth Svazek: 6 Strana: 0252
Girth Tom., kanovník, 1739. Jg. H. 1. 2. vd. 557., Jir. Ruk. I. 202.

63846   Gisar Svazek: 10 Strana: 0580
Gisar, u, m. = vesnice. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 46.

63847   Gismondin Svazek: 6 Strana: 0252
Gismondin, u, m., nerost. Bř. N. 142.

63848   Git Svazek: 1 Strana: 0394
Git, u, m., z něm. Kitt, V., tmel.

63849   Gitara Svazek: 6 Strana: 0252
Gitara, y, f., die Guitarre. Us. Tč.

63850   Gizd Svazek: 6 Strana: 0252
Gizd, u, m., der Schmutz. Větr plno gizdu nám do oken nevjal. Laš. TČ. — G., a, m., der Schmutzian, schmutzige Kerl. Gizde gizdavý, půjdeš dál? Laš. Tč.

63851   Gizdactvo Svazek: 6 Strana: 0252
Gizdactvo, a, o. = gizd, der Schmutz. Laš. Tč.

63852   Gizdák Svazek: 6 Strana: 0252
Gizdák, a, m. = gizda. Laš. Tč.

63853   Gj Svazek: 1 Strana: 0394
Gj (hj) rozlišovalo se před a, e, u v hustší sykavku ž, jenom u sloves 4. třídy v z. Vz Hj, Rozlišování.

63854   gj Svazek: 8 Strana: 0092
gj mění se v ž: stráž m. ze sorgjb, stráže f. ze sorgja, lože z logje, Vz Gb. II. ml. I. 453.

63855   Gja Svazek: 6 Strana: 0252
Gja. Vz Mkl. aL. 248.

63856   Gjalenie Svazek: 6 Strana: 0252
Gjalenie, n. = závisť. Slov. Ssk.

63857   Gjaliť Svazek: 6 Strana: 0252
Gjaliť, il, ení = záviděti. Slov. Ssk.

63858   Gjaur Svazek: 6 Strana: 0252
Gjaur, vz Giaur. Jir. Anth. III. 268.

63859   Gjejtováti Svazek: 6 Strana: 0253
Gjejtováti = průvod dáti. Paní Zdýnka má glejtována býti, aby na dědinu bezpečně mohla přijíti. Půh. 1. 265. — koho čím jak. Glejtovav mé formany a mé chudé lidi svým listem pode ctí a věrou a v tom glejtu po- bral mi mým chudým lidem na cestě koně, vozy . . . Půh. I. 178. — G. = glejtou opa- třiti. G. železné hrnce. Laš. Tč.

63860   Gju Svazek: 6 Strana: 0252
Gju. Vz Mkl. aL. 249.

63861   Gl Svazek: 1 Strana: 0394
Gl. Tato skupenina vyskýtá se nejvíce jen v cizích slovech Ht.

63862   Gl Svazek: 6 Strana: 0252
Gl. Tato skupenina vyskytá se na Mor. dosti zhusta. Tč.

63863   gl Svazek: 8 Strana: 0543
gl měnilo se v kl: vezmi kleyt — gleyt. 1440. Vz Mus. fil. 1896. 435.

63864   Glabajzna Svazek: 9 Strana: 0058
Glabajzna, y, f. = huba. Vz Klapajzna. Srub. 77.

63865   Glabánek Svazek: 6 Strana: 0252
Glabánek, nku, m. = čepice podobná důstojnické. U Hranic na Mor. Vck.

63866   Glábiti Svazek: 6 Strana: 0252
Glábiti, gnábiti = škrtiti. Val. Brt. D. 66.

63867   Glábositi Svazek: 6 Strana: 0252
Glábositi = klábositi. Na již. Mor. Šd.

63868   Glacé Svazek: 1 Strana: 0394
Glacé, fr. (glasé). Glacé -rukavičky = lesklé, hladké. Rk. Glanzhandschuhe.

63869   Glace Svazek: 6 Strana: 0252
Glace (glas), fr. = na husto svařená ho- vězí polívka; zmrzlina. Hnsg., Rk.

63870   Glaceovaný Svazek: 6 Strana: 0252
Glaceovaný. G. rukavičky. Vz Glacé. Kos. Ol. I. 304.

63871   Glacialní Svazek: 6 Strana: 0252
Glacialní, Eis-, z lat. G. doba (ledová). Sté. Zem. 728.

63872   Glacis Svazek: 1 Strana: 0394
Glacis, fr. (glasí), koliště, obhradí. Rk. Brustwehre der äusseren Festungswerke.

63873   Glácnouti Svazek: 6 Strana: 0252
Glácnouti, cnul a cl, ut, utí = plácnouti, udeřiti. Utec, glácnu tě. Us. na již. Mor. Šd.

63874   Glacovati Svazek: 6 Strana: 0252
Glacovati (glasovati) = cukrovým ledem nebo kyselým rosolem masa, dorty, cukro- vinky obtáhnouti. Hnsg.

63875   Gľač Svazek: 8 Strana: 0092
Gľač, e, f. = kleč u pluhu. Vz Kleč.

63876   Gladiator Svazek: 1 Strana: 0394
Gladiator, a, m., lat., šermíř, zápasník, Fechter, Kämpfer. U Římanův starých člo- věk provozující jako řemeslo bojování v cirku neb i jinde jak s dravými zvířaty tak i s lidmi. Vz více v S. N. III. 397.

63877   Gladiator Svazek: 6 Strana: 0252
Gladiator, vz Vlšk. 494.

63878   Gladiatorský Svazek: 6 Strana: 0252
Gladiatorský, Gladiator-. G. hry. Šmb. S. L 412. Vz Vlšk. 494.

63879   Gladnový Svazek: 10 Strana: 0075
Gladnový = mdlý, bezchutný. Val. Čes. 1. XI. 321.

63880   Gladov Svazek: 9 Strana: 0437
Gladov, a, m., vrch u Trstené. Mus. slov. IL 22.

63881   Gladsko Svazek: 1 Strana: 0394
Gladsko = Kladsko. Zlob.

63882   Gladský Svazek: 10 Strana: 0580
Gladský = kladský. Hrabě g. 1518. Schulz Kom. 139.

63883   Glag Svazek: 6 Strana: 0252
Glag, u, m. = telecí žaludek ve vodě na- močený, jenž se dává do vydojeného mléka. aby se brzo srazilo, syřiště. Val. Brt., Tč., Vck. Vz Glaga.

63884   Glaga Svazek: 6 Strana: 0252
Glaga, y, f., dle Mkl. z rumunského = glag. Mor. Brt., Sd. — G, = řídké, nechutné jídlo, dünne, geschmacklose Speise. Na Hané. Vck. — G., y, m. == člověk slabý (jako vo- dou nalitý), chabý, nejapný. Mor. Brt., Sd.

63885   Glagati Svazek: 6 Strana: 0252
Glagati, glegati = míchati (při vaření mléka). Na Moravce- Tč.

63886   Glagati Svazek: 9 Strana: 0058
Glagati. Mléko sa glagá = sráží se. Mor. sbor. č. 4. 57.

63887   Glagavý Svazek: 10 Strana: 0580
Glagavý = bezvládný. Brt. Sl. 83.

63888   Glagol Svazek: 8 Strana: 0092
Glagol, u, m. Cf. Dob. Dur. 312., 317.

63889   Glagola Svazek: 7 Strana: 1250
Glagola, glagolitika. Odkud tato jména? Vz Šf. III. 216. nn., D. Gesch. 30., 54.

63890   Glagoláš Svazek: 6 Strana: 0252
Glagoláš, e, m., glagolitischer Kodex. Dch. — G. = kdo užívá glagolice. Počet hlaholitů či g-šů za poslední doby velmi se ztenčuje. Pyp. K. I. 36.

63891   Glagolčina Svazek: 6 Strana: 0252
Glagolčina, y, f. = glagolice. Sl. let. V. 21.

63892   Glagolica Svazek: 8 Strana: 0543
Glagolica. O původu g-ce. Cf. Jag. Arch. 1896. 541.

63893   Glagolica Svazek: 10 Strana: 0580
Glagolica, e, f. = písmo sv. Konstantina a Metoda; kyrilica = písmo sv. Klimenta, jejich žáka, jenž glagolštinu sblížil poněkud s písmem řeckým. Dvoř. Mor. 15.

63894   Glagolice Svazek: 1 Strana: 0394
Glagolice. Vz v S. N. III. 398. —402. Způsob slovanského písma.

63895   Glagolice Svazek: 6 Strana: 0252
Glagolice, e, f. = hlaholské písmo. Vz KP. I. 302., Pyp. K. I. 35.-36., 142.-145.

63896   Glagolice Svazek: 8 Strana: 0092
Glagolice. Vz Hlaholice, Ott. XT. 332. nn.

63897   Glagolina Svazek: 6 Strana: 0252
Glagolina, y, f. = glagolice. Rk.

63898   Glagon Svazek: 9 Strana: 0058
Glagon, e, m. = nadávka (dareba). Seb. 90.

63899   Glagot Svazek: 7 Strana: 1250
Glagot, u, m. = žblunkot. G. potôčka. Slov. Orl. II. 4.

63900   Glagůvka Svazek: 6 Strana: 0252
Glagůvka, y, f. = druh sladkých jablek na Vsacku. Vck., Brt.

63901   Glajda Svazek: 6 Strana: 0252
Glajda, y, m. a f. = kdo špatně chodí. Vz Glajdati. Mor. Brt.

63902   Glajdaňa Svazek: 6 Strana: 0252
Glajdaňa, dle Káča = šatava. Mor. Brt

63903   Gľajdanica Svazek: 7 Strana: 1250
Gľajdanica = míchanice jídla tekutého nechutně připravená. Dol. Brtch. Vz násl.

63904   Gľajdať Svazek: 7 Strana: 1250
Gľajdať = do tekutiny (mléka, polívky) mnoho něčeho nadrobiti. Dol. Brtch.

63905   Glajdati se Svazek: 6 Strana: 0252
Glajdati se = zdlouhavě choditi, nohama plésti (vlastně o volech). Brt.

63906   Glajdavý Svazek: 6 Strana: 0252
Glajdavý = kdo glajdá. Vz Glajdati. Brt. Vck.

63907   Glajt Svazek: 8 Strana: 0092
Glajt, vz Glejt,

63908   Glajtovati Svazek: 8 Strana: 0092
Glajtovati. Pakliby kdo zločince g-val. 1530. Sum. I. 372.

63909   Glajtovník Svazek: 8 Strana: 0092
Glajtovník, vz Glejtovník.

63910   Glam Svazek: 7 Strana: 1250
Glam, u, m., vz Řebřina (dod.).

63911   Glám Svazek: 8 Strana: 0092
Glám, u, m. = gláňa (3. dod.).

63912   Glama Svazek: 9 Strana: 0058
Glama, y, f. = tlama. Lisic.

63913   Glamě-ti Svazek: 1 Strana: 0394
Glamě-ti, na Slov. = seděti.

63914   Glaměť Svazek: 6 Strana: 0252
Glaměť, slov. klamět = dřepěti. Val. Brt. D. 65.

63915   Glaň Svazek: 6 Strana: 0252
Glaň, é, f. = bahno na louce n. na poli od vystoupilé vody, angeschwemmter Schlamm. Odtud: Louka podglaněná. Val. Vck, Brt. L. N. I. 226. V Brt. D. 211.: glán.

63916   Glan Svazek: 7 Strana: 1250
Glan, a, m., potok u Celovce. Orl. IX. 326.

63917   Gľán Svazek: 8 Strana: 0092
Gľán, u, m. Voda jako g. (kalná). Laš. Hrt. D. II. 312.

63918   Gláňa Svazek: 8 Strana: 0092
Gláňa, ě, f., glam = ruka (s opovržením). Han. Brt, D. II. 312.

63919   Glanc, u Svazek: 1 Strana: 0394
Glanc, u, m., z něm. Glanz, lesk, blesk. G. od sebe pustiti, dáti, vydati. V. G. barev. D.

63920   Glancovati Svazek: 1 Strana: 0394
Glancovati, z něm., leštiti. — co čím. Boty kartáčem (lesk jim dáti, cíditi, čistiti, leštiti). Us.

63921   Glandulen Svazek: 9 Strana: 0058
Glandulen, u, m. = prostředek od plic- ních chorob. Vz Nár. list. 1898. č. 138.

63922   Glániť Svazek: 6 Strana: 0252
Glániť = bahnem zanésti. Mor. Brt. D. 211.

63923   Gláňu Svazek: 10 Strana: 0075
Gláňu, gláňu!, křik vran. Val. Nár. Sbor. VIII. 42.

63924   Gläser Fr Svazek: 7 Strana: 1250
Gläser Fr., hud. sklad. 1798.?1861 Vz Srb 123

63925   Glaserit Svazek: 6 Strana: 0252
Glaserit, u, m., nerost. Bř. N. 118.

63926   Glaserit Svazek: 8 Strana: 0092
Glaserit. Cf. Ott. X. 175.

63927   Glaserová J Svazek: 7 Strana: 1250
Glaserová J. Cf. Bačk. Písm. I. 774.

63928   Glasgo v Svazek: 1 Strana: 0394
Glasgo v, a, m., ang. (Glesgo), mě. v Skot- sku. Vz S. N. III. 404.

63929   Glasiren Svazek: 1 Strana: 0394
Glasiren, něm., zmraziti, in Eis verwan- deln; vyleštiti, vyhladiti, glänzend machen; polívati (Hrnec), verglasen. Vz Glíditi.

63930   Glasírka Svazek: 6 Strana: 0252
Glasírka, y, f. = lesklá usně, kidovice, das Glacéleder. G. kozí, Ziegen-, telecí, jehněčí; továrník, výroba g-rek; barvírna, koželužna na g-rky, obchod s g-kami. Šp.

63931   Gľask Svazek: 6 Strana: 0252
Gľask, a, m. = dlask, pták. Slov. Hdž. Slb. 39.

63932   Glasovati Svazek: 6 Strana: 0252
Glasovati vz Glacovati. Glasovaný koláč, der Butterbrodkuchen. Šp. -- se = v posteli na peřinách se váleti, skákati; totéž hum- plovati. Val. Vek., Brt. D. 211.

63933   Glasura Svazek: 1 Strana: 0394
Glasura, y, f., polévání; tenká sklovitá, moků nepropouštějící kůra, která hliněnému nádobí dává. lesk a činí je způsobilým k pře- chovávání tekutin. Vz S. N. III. 406. Glasur, Verglasung. Vz Glet.

63934   Glasura Svazek: 6 Strana: 0252
Glasura na dřevo, modely, na stroje, železo, manheimská na dřevo a železo. Ktzr., Wld. G. čokoládová, Chokoladeglasur. Šp. G. fajansy, porculánu, slaná. Vz KP. IV. 320., 357., 338., 347., Vlšk. 97., Kram. Slov.

63935   Glasura Svazek: 8 Strana: 0092
Glasura. Vz Ott. X. 182.

63936   Glasura Svazek: 8 Strana: 0543
Glasura nádob. Vz Ott. XI. 783.

63937   Glasura Svazek: 9 Strana: 0437
Glasura (glieda, poleva): cínová, olovená, solná a živcová (porcellánová). Sbor. slov. V. 32.

63938   Glasura Svazek: 10 Strana: 0075
Glasura hliněných nádob (sklovitý, lesklý potah průhledný nebo neprůhledný. ) Vz KP. IX. 199. nn.

63939   Glasurovač Svazek: 8 Strana: 0092
Glasurovač, e, m., Glasierer. Sterz. I. 1106.

63940   Glasurovaný Svazek: 10 Strana: 0075
Glasurovaný. G krytiny střech. Vz Nár. list. 1904. 181. 3.

63941   Glauberit Svazek: 6 Strana: 0252
Glauberit, u, m. = brogniartin, nerost. Vz Bř. N. 118., Schd. II. 35.

63942   Glauberit Svazek: 8 Strana: 0092
Glauberit, vz Ott. X. 179.

63943   Glauberova Svazek: 6 Strana: 0252
Glauberova sůl — mirabilit, síran sod- natý. Vz Bř. N. 123., S. N., Kram. Slov.

63944   Glaucin Svazek: 10 Strana: 0075
Glaucin, u, m, v lučbě. Vstnk. X. 594.

63945   Glauk-us Svazek: 1 Strana: 0394
Glauk-us, a, m., jm. řecké.

63946   Glaukodot Svazek: 8 Strana: 0092
Glaukodot, kyz arsenový. Vz Ott. X. ltO.

63947   Glaukofan Svazek: 8 Strana: 0092
Glaukofan. Vz Ott. X. 180.

63948   Glaukom Svazek: 6 Strana: 0252
Glaukom = zákal oka. Slov. zdrav., S. N.

63949   Glaukom Svazek: 8 Strana: 0092
Glaukom, u, m. == zákal zelený. Ott, X. 180.

63950   Glaukomatom Svazek: 8 Strana: 0092
Glaukomatom, u, m. Schb. Nád. 23.

63951   Glaukomatosní Svazek: 8 Strana: 0092
Glaukomatosní insult, Schb. Nád. 38.

63952   Glaukonit Svazek: 6 Strana: 0252
Glaukonit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 166., S. N.

63953   Glaukonit Svazek: 8 Strana: 0092
Glaukonit, u, m. = drobná zrnka za- rostlá v jílech, slíuech atd. Vz Ott. X. 180. b.

63954   Glaukosa Svazek: 7 Strana: 1250
Glaukosa, y, f., z řec., bělmice.

63955   Glava Svazek: 7 Strana: 1250
Glava = hlava, zastr.

63956   Glavina Svazek: 6 Strana: 0252
Glavina, y, f. Na stěžních jsou koše, glavina (horv.), Eselshofte. Kpk.

63957   Glavnica Svazek: 6 Strana: 0252
Glavnica, e, f. = daň z hlavy, die Kopf- steuer. Sbr. Na Slov. Č. Čt. I. 186., Klčk. V. 182.

63958   Glazírka Svazek: 6 Strana: 0252
Glazírka, y, f. = glasírka. Šp.

63959   Glazov Svazek: 6 Strana: 0252
Glazov, a, m., Glasau, místo v Chebsku. Blk. Kfsk. 678.

63960   Glb Svazek: 6 Strana: 0252
Glb, u, m. = kloub. Slov. Hdž. Šlb. 80. (23., 215.)

63961   Glbový Svazek: 6 Strana: 0252
Glbový = kloubový. Slov. G. kosti. Hdž. Čít. 217.

63962   Gľcat Svazek: 8 Strana: 0092
Gľcat = strkati. Han. Brt, D. II. 312.

63963   Glcati Svazek: 6 Strana: 0253
Glcati = klcati, klímati, nicken. Dřímala pořádem glcá. Mor. Šd. — G. = hltavě jísti, gierig essen, Val. Vck.; skákati o jedné nose, kécať. Mor. Brt. D. 211.

63964   Gľé Svazek: 7 Strana: 1250
Gľé, gt. gľeja = klih. Dol. Brtch.

63965   Gléč Svazek: 8 Strana: 0092
Gléč, e, f. U Moravičan. Brt. D. II. 113.

63966   Gléda Svazek: 6 Strana: 0253
Gléda, y, ť. = glet, die Glasur. — G., die Schlachtordnung. Obé slov. Bern.

63967   Gledié, e Svazek: 6 Strana: 0253
Gledié, e, m., gleditschia, rostl, s troj- násobnými trny. Vz Schd. II. 312.

63968   Glediti Svazek: 6 Strana: 0253
Glediti, il, én, ění = glasiren. Hrnec g. Slov. Bern.

63969   Gledník, u Svazek: 6 Strana: 0253
Gledník, u, m., glasirter Topf. Slov. Bern.

63970   Gledovati, v Svazek: 6 Strana: 0253
Gledovati, vz Glediti.

63971   Glegati Svazek: 6 Strana: 0253
Glegati = mléko zahřívati. Jir. Obr. 44.

63972   Gľegiť Svazek: 7 Strana: 1250
Gľegiť = klížiti. Dol. Brtch.

63973   Gleit, u Svazek: 9 Strana: 0058
Gleit, u, m. Jím hrnčíř zboží polévá. 1597. Mus. 1899. 40. Sr. Glet.

63974   Gleitovaný Svazek: 9 Strana: 0058
Gleitovaný hrnec = polévaný. Slez. Čes. 1. VIII. 55.

63975   Gléj Svazek: 6 Strana: 0253
Gléj, e, m. = klih. U Kroměř., na již. Mor Nl., Šd., Brt. D. 211.

63976   Glejačka Svazek: 6 Strana: 0253
Glejačka, y, f. = poda klejovitá. Slov. Rr. Sb.

63977   Gleják Svazek: 9 Strana: 0058
Gleják, u, m. = jídlo nějaké. Seb. 103.

63978   Gleják Svazek: 10 Strana: 0580
Gleják, u, m. = domácí sýr z tvarohu, soli a kmínem promíchaný. Brt. Sl. 83.

63979   Glejárna Svazek: 8 Strana: 0092
Glejárna, y, f. = kliháma, Phľd. 1895. 228.

63980   Glejch Svazek: 1 Strana: 0394
Glejch, klejch, u, m., čásť váhy, skrze kterou jazýček n. výrážek se klátí, das Wag- gerieht, der Globen, Kloben. G., v němž jazýček chodí. V. Váha je v gleichu. Pr. měst. Z glejchu vystoupiti, vykročiti. V. V klejch přijíti. Žid. Vůle z gleichu vyšla. Brike.

63981   Glejch. Ž Svazek: 6 Strana: 0253
Glejch. Že mi (žena) jaksi v glejchu ne- stojí. Dh. 165.

63982   Glejcha Svazek: 1 Strana: 0394
Glejcha, y, f., z něm. Gleiche, rovnosť při stavbě. Rk. Glejchu slaviti.

63983   Glejiti Svazek: 6 Strana: 0253
Glejiti, vz Glejovati. Brt. D. 211.

63984   Glejovatěti Svazek: 6 Strana: 0253
Glejovatěti, ěl, ění = klihovatěti. Na již. Mor. Šd.

63985   Glejovati Svazek: 6 Strana: 0253
Glejovati = glejiti. Bern.

63986   Glejovatina Svazek: 6 Strana: 0253
Glejovatina, y, f. = klihovatina. Slov. Bern.

63987   Glejovatý Svazek: 6 Strana: 0253
Glejovatý = klihovatý. G. maso. Na již. Mor. Šd.

63988   Glejovitý Svazek: 10 Strana: 0580
Glejovitý = klihovitý. Brt. Sl. 83.

63989   Glejt Svazek: 1 Strana: 0394
Glejt, klejt, u, m., z něm. Geleit, bez- pečný průvod, v středověku branné mužstvo, které někoho někam doprovázelo, později průvodní list. Das Geleit, der Geleitsbrief. Glejtem zaopatřiti. D. Pán země n. hejtman muož obecný gleit dáti než žádný jiný... glejtové nepomáhají žhářóm, lúpežníkom, zlodějóm atd. Tov. K. 65. Svobodný, bez- pečný g. příchodu i odchodu, příjezdu i od- jezdu. V. G. dáti. V. Dal mocný, bez- pečný g. V. Vz Rb. str. 266; Gl. 50. — G. = železné váhy bez misek. Us. — G = glet. Vz Glet. — G. v horn. Bruchstück. V.

63990   Glejt Svazek: 9 Strana: 0437
Glejt, u, m. = kysličník olovnatý, z Blei- glätte. Sbor. slov. V. 32. G. = pěna stříbrná. Vz Mus. fil. 1901. 203.

63991   Glejt. A to se Svazek: 6 Strana: 0253
Glejt. A to se stalo pod glejtem císaře Sigismunda témuž mistru Janovi daným. Dač. II. Pas a g., průchod a průvod. Kom. L. G. mu již vyšel. NB. Tč. 271. O g. vz Zř. zem. Jir. 451., 690., Žer. Záp. I. 213., Kram. Slov., Cor. jur. IV. 3. 413., S. N.

63992   Glejta Svazek: 6 Strana: 0253
Glejta, y, í. = glet, die SilbeRglätte. Hrnce glejtou opatřiti. Laš. Tč.

63993   Glejtovati Svazek: 1 Strana: 0395
Glejtovati, glejt, průvod dáti. Geleit geben. V. Vz Glejt.

63994   Glejtovati Svazek: 9 Strana: 0058
Glejtovati. Těmi listy král je k sobě g-val. Pal. Děj. III. 1. 242.

63995   Glejtovati Svazek: 10 Strana: 0075
Glejtovati koho od sebe. Půh. ol. III. 481.

63996   Glejtovní Svazek: 1 Strana: 0395
Glejtovní, od gleitu, Geleits-. G. list.

63997   Glejtovní Svazek: 7 Strana: 1250
Glejtovní sběř = židé. Wtr. Obr II. 497. a j.

63998   Glejtovní Svazek: 9 Strana: 0058
Glejtovní, Geleits-. G. list. 1424. Pal. Děj. III. 2. 6.

63999   Glejtovník Svazek: 1 Strana: 0395
Glejtovník, a, m., der Begleiter. Vz Glejt.

64000   Glejtovník Svazek: 6 Strana: 0253
Glejtovník jak se zachovati měl? Vz Cor. jur. IV, 3. 413.