246001   Pravdolibý. P Svazek: 10 Strana: 0294
Pravdolibý. P. mysl. Msn. Od. 79, Hrlš. Hus. 55., Krok. I. a. 6. Sr. Pravdolibný.

246002   Pravdolovec Svazek: 2 Strana: 0894
Pravdolovec, vce, m., der Wahrheits- forscher. L.

246003   Pravdomil Svazek: 7 Strana: 0418
Pravdomil, a, m., der Wahrheitsfreund. Kos.

246004   Pravdomil Svazek: 8 Strana: 0309
Pravdomil, a, m. Kká. Puš. 11.

246005   Pravdomilý Svazek: 10 Strana: 0294
Pravdomilý posel. Msn. Hym. 45.

246006   Pravdomluvce Svazek: 2 Strana: 0894
Pravdomluvce, o, m., věštec, der .Seher, vates. Lex. vet. Vz Pravda, 1. — P., der Wahrheitssprecher. L.

246007   Pravdomluviti Svazek: 2 Strana: 0894
Pravdomluviti, il, ení, die Wahrheit sprechen. Pal. (Mus. II. a. 115.)

246008   Pravdomluvně Svazek: 7 Strana: 0418
Pravdomluvně, wahrhaft. 1571. Mus. 1884. 434.

246009   Pravdomluvnost Svazek: 2 Strana: 0894
Pravdomluvnost', i, f., die Wahrhaftig- keit im Reden. P-sti pilen býti. Kom. J. 913.

246010   Pravdomluvnosť Svazek: 9 Strana: 0248
Pravdomluvnosť. Přísloví atd. vz v Zát. Př. 45. nn., V. odst. 6.

246011   Pravdomluvný Svazek: 2 Strana: 0894
Pravdomluvný, pravdy mluvný (Hus), pravdu mluvící, wahr redend, die Wahrheit sagend, wahrhaft. Jg. P. člověk, V., řeč. Bart., Rad. zvíř. Bůh jest nejvýš. p. Ús. — v čem: v slibech svých. Kom.

246012   Pravdopodobnosť Svazek: 2 Strana: 0894
Pravdopodobnosť, i, f. — pravděpodob- nost. Jg.

246013   Pravdopodobný Svazek: 2 Strana: 0894
Pravdopodobný = pravděpodobný. Jg.

246014   Pravdosmělosť Svazek: 9 Strana: 0459
Pravdosmělosť, i, f. = smělosťt říci pravdu Klc. v Mus. 1843. 68.

246015   Pravdosmyslný Svazek: 2 Strana: 0894
Pravdosmyslný, sinngetreu. P. výklady sv. písma.

246016   Pravdosudenství Svazek: 10 Strana: 0294
Pravdosudenství, n. = kriticismus. Krec. 14.

246017   Pravdotvárný Svazek: 2 Strana: 0894
Pravdotvárný, wahrscheinlich. Jg.

246018   Pravdoucí Svazek: 2 Strana: 0894
Pravdoucí (Cf. nic nicoucí). P. pravda = pravda jistá, die untrügliche, unleugbare Wahrheit. Jg.

246019   Pravdoucí Svazek: 7 Strana: 0418
Pravdoucí pravda, reine Wahrheit. Šml., BPr.

246020   Pravdoucný Svazek: 9 Strana: 0248
Pravdoucný = pravdoucí. P. pravda. Slád. Oth. 105.

246021   Pravdouka Svazek: 2 Strana: 0894
Pravdouka, y, f., věta naučná, theore- tisch-analytischer Satz. Sír.

246022   Pravdověrný Svazek: 2 Strana: 0894
Pravdověrný = pravověrný. L.

246023   Pravdověrný Svazek: 7 Strana: 0418
Pravdověrný. Šp.

246024   Pravdověstný Svazek: 10 Strana: 0294
Pravdověstný hlas. Zr. Čer. 118.

246025   Pravdovitosť Svazek: 2 Strana: 0894
Pravdovitosť, i, f., pravda, pravdivost, jistota, pravost (Šm.), die Wahrhaftigkeit, Wahrheit. Na p. věcí těch spoléhati můžeme. Mus. G. 414.

246026   Pravdovitý Svazek: 2 Strana: 0894
Pravdovitý = pravdivý.

246027   Pravdovitý. P Svazek: 10 Strana: 0294
Pravdovitý. P. pravda. Tbz. I. 2. 52, V. 1. 247., XVI. 271.

246028   Pravdový Svazek: 2 Strana: 0894
Pravdový = pravdivý. Na Slov.

246029   Pravdový Svazek: 8 Strana: 0309
Pravdový. P. farár. Phľd. 1895. 352.

246030   Pravdozdajný Svazek: 2 Strana: 0894
Pravdozdajný, později pravdozdejný

246031   Pravdozdajný Svazek: 7 Strana: 0418
Pravdozdajný. P. svědomí, conscientia probabilis. Janiš. O svědomí 27.

246032   Pravdozvěst Svazek: 9 Strana: 0248
Pravdozvěst, a, m. Pal. Děj. II. 1. 77.

246033   Pravdozvěstný Svazek: 2 Strana: 0894
Pravdozvěstný =právo, spravedlnosť zjevující, wahrkundend. P. plamen. LS. v. 53. Vz Očista.

246034   Pravdozvěstný Svazek: 10 Strana: 0294
Pravdozvěstný oheň. Jg. v Kroku I. c. 61, Gb. Výkl. 30., Jir. v Mus. 1878. 148., Bdl. Obr. 120., H. Jir. Sl. pr. I. 187., Prk. v Osv. 1886. 718.

246035   Pravdučičký Svazek: 9 Strana: 0248
Pravdučičký. P. pravda. Zát. Př. XVI 86.

246036   Pravdulienka Svazek: 7 Strana: 0418
Pravdulienka, y, f., personif. pravda. Slov. Sldk. 418.

246037   Pravduša Svazek: 7 Strana: 0418
Pravduša, e, f., personif. pravda. Slov. Sldk. 365.

246038   Pravdymilovnosť, i Svazek: 7 Strana: 0418
Pravdymilovnosť, i, f., die Wahrheits- liebe. Hlv.

246039   Pravdymilovný Svazek: 7 Strana: 0418
Pravdymilovný, wahrheitsliebend. Hus II. 397.

246040   Pravdymluvce Svazek: 9 Strana: 0248
Pravdymluvce, e, m. Hus L 36., 265.

246041   Pravdymluvnosť Svazek: 9 Strana: 0248
Pravdymluvnosť, i, f. Hus I. 119.

246042   Pravdymluvný Svazek: 10 Strana: 0294
Pravdymluvný. Hus. Post. 182b.

246043   Právě Svazek: 2 Strana: 0894
Právě = náležitě, dobře, podlé práva, rádně, spravedlivě, recht, gehörig, richtig, füglich. V. P. souditi. D. Čiň dobře a p., neboj se císaře ani krále. Prov. Tito p. při- sáhali. Půh. I. 307. — P., docela, celkem, völlig, gänzlich. Ba i tomu ještě p. nero- zumíš. Krab. P. zaplatiti. D. —P., v pravdě, ovšem, jistě, v skutku, wirklich, wahrhaft, in der That. V. P. výmluvný jen mudrc jest, Jel. Válku p. podobnou k smíchu. Dal. Kdyby p. moudrý byl, neřekl by toho. Ros. P. kluk. Us. — P., zrovna, jak potřeba, grad, eben, just, so zu sagen, fast. P. v čas. V. P. jde v hod. P. přišel. Dch. P. jsem psal. D. Jest p. dokřtěný. Prov. P. do pro- středka, D. P. dobře. Ros. Právě pátého srpna jsem přišel (ipsis nonis sextilibus vcni). Kos.

246044   Právě Svazek: 7 Strana: 0418
Právě = náležitě atd. Přidržeti se někoho věrně a p. Bart. 96. Ač kto chce se p. mieti, sich ordentlich benehmen. Hus I. 300. Neprávě držal ho ve své moci; Svój úřad p. vésti; P. suďte. Št. Kn. s. 20., 34, 146. — P. = ovšem atd. Ba p. i Dch. Učení p. křesťan- ské. Mus.1880. 64. Ktož chce p. bližnieho milovati. Št. Kn. š. 40. — P. = zrovna. Ve dnech právě minulých. Us. Pdl. Nebyl p. přítelem krásného pohlaví. Šml. Manželství jich nebylo p. nejlepší. Hrts. P. též stalo se jest o Pilatu; Téžť jest p., jako by řekl. Št. Kn. š. 10., 184.

246045   Pravec Svazek: 2 Strana: 0894
Pravec, vce, m. = pravák. Šm.

246046   Pravec Svazek: 7 Strana: 0418
Pravec = pravák, dexter. Sv. ruk. 313.

246047   Pravěčný Svazek: 7 Strana: 0418
Pravěčný, urewig. Hlk.

246048   Pravedlenství Svazek: 2 Strana: 0894
Pravedlenství, n., spravedlnost, die Ge- rechtigkeit. Podlé p. jeho. Ž. k. 7. — P., pravda, die Wahrheit, zast. V p. pravi vám. Luk. 4. 25. (15. stol.).

246049   Pravedlenství Svazek: 7 Strana: 0418
Pravedlenství = spravedlnosť. Ž. wit. 118. 23., 118. 141., 118. 83.

246050   Pravedlivenství Svazek: 7 Strana: 0418
Pravedlivenství, n. = spravedlenství. Ž. wit. 118. 27.

246051   Pravedlivý Svazek: 7 Strana: 0418
Pravedlivý, aequus. Ž. wit. 118. 172.

246052   Pravedlnosť Svazek: 2 Strana: 0894
Pravedlnosť, i, f. (zastr.)= spravedlnosť, die Gerechtigkeit. St. skl., Výb. I. 275.

246053   Pravedlnosť Svazek: 7 Strana: 0418
Pravedlnosť, aequitas, Ž. wit. 9. 9., 36. 7., 110. 8., justitia, 4. 6., 5. 9., 6. 9., 7. 18., justificatio, 118.16., 118. 48., veritas 29. 10.

246054   Pravedlný Svazek: 2 Strana: 0894
Pravedlný (zastr.) = spravedlivý. P-ným slušie chvála. Ps. ms. P. prosba. Gh. — P., pravdomluvný. Ps. ms.

246055   Pravedlný Svazek: 7 Strana: 0418
Pravedlný, justus. Ž. wit. 36. 25., Pass. mus. 419. P. súd, Pass. mus. 373., kázánie. Ž. brn.

246056   Pravedný Svazek: 2 Strana: 0894
Pravedný, co významu a pojmu svému docela odpovídá, co tím, jímž jest, skutečně a naprosto a dokonale jest, netoliko hmotně, ale i duchovně, ne časně jenom, nýbrž věčně, co dokona idei své věci přiměřeno jest: pů- vodný, bytelný, pravý, pravdivý, přavzorný, idejný, vidinný, wahr, wahrhaftig, echt, P. svatyně, stan. Sš. Ž. 68., 87., J. 240.

246057   Pravěk Svazek: 2 Strana: 0894
Pravěk, u, m., nejpřímější věk, die Ur- zeit. Krok.

246058   Pravek Svazek: 7 Strana: 0418
Pravek, vka, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 124.

246059   Právek Svazek: 7 Strana: 0418
Právek, vka, m. = prase. Slez. Dhnl.

246060   Pravěký Svazek: 2 Strana: 0894
Pravěký, uralt, Ur-. P. zjevení, svícení slova ve tmách člověčenstva. Sš. I.10. O divné dí hudbě stará báje, jížto pojí směs se p-ká v sladkozvukou harmonii ráje. Sš. Bs. 184. (Hý.).

246061   Pravěký Svazek: 7 Strana: 0418
Pravěký. P. květena, Ves. I. 49., člo- věk, NA. V. 686., slon, chýše. Stč. Zem. 734., 738.

246062   Pravěký Svazek: 7 Strana: 1365
Pravěký člověk v Čech. Od Břet. Je- línka v Pražské revue 1892. a NZ I. 610.

246063   Pravení Svazek: 2 Strana: 0894
Pravení, n., pověst, řeč, propověd, das Sagen, Vorgeben, Reden, Erzählen, der Spruch. St. skl. Ktož skládal toto p. ? Smil v. 67.

246064   Pravení Svazek: 7 Strana: 0418
Pravení = vypravování. Hr. ruk. P. 125., D. 177.

246065   Pravěnka Svazek: 2 Strana: 0894
Pravěnka, y, f., justitia, die Justizblume. Dch.

246066   Právenka Svazek: 7 Strana: 0418
Právenka. Vz Rstp. 1220.

246067   Právenství Svazek: 10 Strana: 0294
Právenství, n. = právnictví. Pohl.

246068   Pravený Svazek: 2 Strana: 0894
Pravený, -en, a, o, gesagt. Us.

246069   Pravěsť Svazek: 2 Strana: 0894
Pravěsť, i, f., die Ursage. Šm.

246070   Pravěštec Svazek: 8 Strana: 0309
Pravěštec, štce, m. Zvič. Mlt. 51.

246071   Pravěti Svazek: 7 Strana: 0418
Pravěti, rechtlich werden Rk.

246072   Pravěti Svazek: 7 Strana: 1365
Pravěti v dialekt. Vz List. filol. 1892, 289.

246073   Právěti Svazek: 9 Strana: 0248
Právěti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 341.

246074   Pravětice Svazek: 2 Strana: 0894
Pravětice, ves u Vlašimi. PL., Tf. 287.

246075   Pravětín Svazek: 2 Strana: 0894
Pravětín, a, m., Gansau, ves u Vimberka. PL.

246076   Právi Svazek: 7 Strana: 0418
Právi = pravím, strč. List fil. VI. 122.

246077   Pravice Svazek: 2 Strana: 0894
Pravice, e, f., pravička, pravá ruka. V. P., příp. -ice (-ica). Mkl. B. 305. Die rechte Hand. V MV. nepravá glossa. Pa. Levice drží, p. dělá vše způsobně. Kom. Dáváš-li almužnu, nevěz levice tvá, co činí p. tvá (dobrodiní své bez hluku a bez ohledů lid- ských jediné pro Boha čiň). Sš. Mt. 88. — P. = ruka (vůbec), die Hand, die Rechte. P-ci někomu dáti. V. P-ci podati = pomoci. V. — Přenes. Jako p-ci svou sobě ho pokládá, als seine rechte Hand. D. — P., pravá strana, die rechte Seite (Hand). Sedí na p-ci otce svého. Us. Jg.

246078   Pravice Svazek: 7 Strana: 0418
Pravice = pravá ruka. Ž. kl. Levice jeho pod hlavú mú a p. jeho objímati mě bude. Hus III. 27. — P. = pravá strana. Neod- chýlíš se od nich ani na p-ci ani na levici. Hus I. 55.

246079   Pravičák Svazek: 2 Strana: 0894
Pravičák, a, m., Mitglied der Rechten im Parlamente. Rk.

246080   Pravičiar Svazek: 7 Strana: 0418
Pravičiar, a, m. = pravičák. Slov. N. Hlsk. II. 34.

246081   Pravičký Svazek: 7 Strana: 0418
Pravičký, ganz rechts. Lpř. Sl. I. 141.

246082   Pravičný Svazek: 2 Strana: 0894
Pravičný, na pravici jsoucí, rechts, rechter Hand befindlich. Žid.

246083   Pravidelně Svazek: 2 Strana: 0894
Pravidelně, regelmässig. Dch. Způsob života p. zařízený. Dch. — Pozn. Pravidelně klade se chybně m.: obyčejně tam, kde se váha na pravidelné opakování neklade ku př.: Kdo kvapně soudí, p. toho lituje. Zde nechce se říci,že litování jde dle pravidla, nýbrž že kvapné soudící obyčejně se klame. Něco jiného jest: Tepna bije p-né. Brs. 133.

246084   Pravidelnice Svazek: 7 Strana: 0418
Pravidelnice, e, f. = pravidelná čára. Nz.

246085   Pravidelník Svazek: 2 Strana: 0894
Pravidelník, u, m., nebozez, jímž se pravidlo vrtává. Us. Pravidelnosť, i, f., die Regelmässigkeit. Šm.

246086   Pravidelnosť Svazek: 7 Strana: 0418
Pravidelnosť větrů, strojů v běhu. Mj. 187., 9.

246087   Pravidelný Svazek: 2 Strana: 0894
Pravidelný, pravidlný, regelmässig. P. tvar, údy rostlin, Rostl., přímka, Sedl., řeč (správná). D. — Jg. P. vedení bitev. — v čem: v řeči. Šm.

246088   Pravidelný Svazek: 7 Strana: 0418
Pravidelný. P. větry, Mj. 187., mnoho- úhelník, mnohostěn, Hra., verš. Tf., dech, Hrts., mnohohran, Jrl. 156., sůl, NA. V. 476., kursy, Kzl. 229., obléhání. Us. Pdl.

246089   Pravídkář Svazek: 2 Strana: 0894
Pravídkář, e, m., pedant, kdo se pravi- del příliš drží. Školní p., der Silbenstecher, Schulfuchs. Krok.

246090   Pravídko Svazek: 7 Strana: 0418
Pravídko příložné, kostkové, Pdl., za- křivené, Krummlineal, Nz., logarithmické posouvací. Zpr. arch. Vz Pravítko.

246091   Pravídko (šp Svazek: 2 Strana: 0894
Pravídko (šp,, vz -dko), pravítko, a, n. P., tenká, úzká deska dřevěná, někdy také mosazná n. železná atd., s hranami úplně rovnými, jež slouží přede vším k dělání rovných čar; někdy bývá rozděleno na centi- metry atd., das Lineal. S. N. P. k rýsování čar rovnoběžných (rovnoběžné, dvojité n. dvojátko), trojúhelné, s průhledy, s průzory. Nz. P. podlouhlé tří-, čtyřhranné (ono troj- úhelník), dvouramenné (úhelnice); zednické slove: opolna, opulna, olovnice, Š. a Z. (Wal- ter), krokvice. Pravítko železné, s držadlem, Lineal mit Halter, pravoúhlé, rechtwinkliges Dreieck, s obrubou, Kantenlineal. Ck., Skv. P. dopadné, příložné n. přikládací, Schlag- lineal. BO. P. bez rozdělení, s palcovým, centi- metrovým atd. rozdělením. Us. P. tiskařské (k rovnání řádek). S. N. Čáry podlé p ka dě- lati. Šp. — Vz Pravidlo. — P., část skřipce, na kterou sýkory sedají. Šp.

246092   Pravidlí Svazek: 2 Strana: 0895
Pravidlí, n., das Reglement. Balb.

246093   Pravidlí Svazek: 7 Strana: 0418
Pravidlí řádové, Ordensstatut, n. Čsk.

246094   Pravidlnosť Svazek: 7 Strana: 0418
Pravidlnosť, i, f., justitia. Ž. wit. 74. 3.

246095   Pravidlo Svazek: 7 Strana: 0418
Pravidlo = pravítko. Křivé pravidlo nic rovně vyměřiti nemůže. Výb. II. 1660. — P. = předpis atd. Cf. Jg. H. 1. 732. P. kladné (příkaz), záporné (zákaz). Dk. Aesth. 85. Pravidla právní, Dk. Aesth. 69., 479., slušnosti, Mus., Simpsonovo, výmezné, ZČ. I. 72., 82., 252., chování, Verhaltungsmass- regel, moudrosti. Posp. P-dlem se říditi. Sš. II. 112. A tak pateř jest p. všech mo- dlitev. Št. Kn. š. 45. P. řetězové, regula catenae; liché, regula falsi vel coeci; Gaus- sovo velikonoční. Šim. 93., 96., 48.

246096   Pravidlo Svazek: 10 Strana: 0294
Pravidlo, a, n. = veslo Msn. II. 116. — P. = dřevo položené na zeď, na němž leží krov, půzednice. Lužice nad Net. List. fil. 1902. 250. — P., pravítko: trojúhelníkové, příložné. Vz Ott. XXII. 444.

246097   Pravidlo, pravidelko, pravídko (š Svazek: 2 Strana: 0895
Pravidlo, pravidelko, pravídko (šp. m.: pravítko, vz -dko), a, n.= míra, podlé níž se něco dělati má, ředidlo, ředítko, opolna (vz Pravídko). P. od praviti, dirigere, ří- diti, Schl., příp. -(d)lo. Mkl. B. 97. Die Richt- schnur, Regel, das Richtscheit, Lineal, der Massstab. Jg. Zedník z cihel podlé p-dla a závaží zdi vzdělává. Kom. P. zednické. Plk. P. na palce rozměřené. P. podkládací, Plk., u tkadlců (polínko, štěpinka). D. P. krychlové, průhledové n. diopter; úhelné n. úhelnice, tiskařské, das Setzlineal. S. N. Zedník zkřivil by zeď, kdyby pravidla v rukú neměl. Št. N. 291. Vz Pravídko. — P. = veslo lodní, das Ruder. Vesla i p-dla odpa- dají, lodie sě rozlúčichu a od sebe sěm i tam plúchu. Troj. Výb. II. 131. — P. u tesařů, trám podkrovní, do něhož se krokve zatínají, aneb, je-li krov s patami, přes ně kladou tak, že dolejší konce krokví přes p-dla vyčnívají. Us. Dch. — P., pravda, zákon, podlé něhož své činy kdo spravuje, předpis, naučení, na- vedení, der Grundsatz, die Vorschrift, Mass- regel. BO. Pravidlo, čím se kdo řídí, čeho se drží. J. tr. Vz S. N. P. života. Zák. sv. Ben., V. Písmo sv. jest nejjistší p. všeho učení a života křesťanského. Štr. P. rozumu. Jel. Mám za p. každému za spravedlivé uči- niti. Sych. Za p. přijatý; kniha pravidel, das Normalienbuch; dle p-dla, p-dla dávati, vy- dati, vynésti, zachovati se dle p-dla; p-dla se držeti; p. základní, das Princip; výrok dává p-dla n. jest p-dlem někomu n. k ně- jaké věci. J. tr. Býti p-dlem, podlé všech pravidel, z p-dla (regelmässig). Dch. Ale i to pěstounské p. se bíledně v jednání Páně spatřuje, že. . . Sš. J. 250. Něco podlé obec- ných p-del právních posuzovati. Pr. P. zá- vislosti; p. trojčlenové (počet trojčlenový) n. tří-, trojčlenka (zlaté p., regula de tribus); jednoduché, složité tříčlenové; p-dly opa- třiti. Nz. Pravidlem n. z p-dla něčeho uží- vati. Us. To tak bývá z p-dla = obyčejně (vůbec, krom zvláštních případností. Šb.). Us. Vz Pravidelně.

246098   Pravidlodatný Svazek: 7 Strana: 0418
Pravidlodatný, normgebend. P. mohut- nost Dk. Roz. fil. 90. a Aesth. 562.

246099   Pravidlování Svazek: 9 Strana: 0248
Pravidlování, n. Mus. 1898. 237. Vz Pra- vidlovati.

246100   Pravidlovati co Svazek: 2 Strana: 0895
Pravidlovati co, reguliren. — koho, massregeln. Us.

246101   Pravidlovati něco Svazek: 10 Strana: 0294
Pravidlovati něco (v pravidlo uvésti). Osv. 1896. 712.

246102   Pravieše Svazek: 2 Strana: 0895
Pravieše, zastr. = pravil, a, o. Kat.

246103   Pravikov Svazek: 2 Strana: 0895
Pravikov, a, m ., Prawikov, ves v Pel- hřimovsku. PL.

246104   Pravina Svazek: 2 Strana: 0895
Pravina, y, f., směr, die Richtung. D. exc.

246105   Pravina Svazek: 7 Strana: 0418
Pravina = odvěčná vina. Dk. Aesth. 402.

246106   Praviny Svazek: 10 Strana: 0294
Praviny, navicula (ne navigatione). Rozk. P. 2494.

246107   Pravit si Svazek: 8 Strana: 0309
Pravit si = mysliti si. Dycky sem si pra- vil, že při tom něco zaženu (vydělám); Jak se mu praví (jaké mu jméno)? Brt. D. II. 371.

246108   Pravitel Svazek: 2 Strana: 0895
Pravitel, e, m., ředitel, der Regent, Ver- walter, Verweser. L.

246109   Pravitel Svazek: 10 Strana: 0294
Pravitel, e, m., narrator. Rozk. P. 1131.

246110   Pravitelský Svazek: 2 Strana: 0895
Pravitelský, regulativ. P. platnosť zá- konů krásy potahuje se na vešken život člověcký. Pal. Mus. I. A. 95.

246111   Pravitelský Svazek: 7 Strana: 0418
Pravitelský. Rozum p. čili správu ve- doucí; P. působnost rozumu. Pal. Rdh. I. 342. 343

246112   Praviti Svazek: 2 Strana: 0895
Praviti, 3. pl. -ví, prav, pravě (íc), il, en, ení; v již. Čechách (a i jinde ku př. v Krkonš., u Držkova, v Písecku) někdy: prál, prála, vedlé pravjil. Kts. Práno = pra- veno. Jak práno, tak uděláno, gesagt, ge- than. Na Mor. Lpř. Vz Praju. — Pravívati, pravovati (nyní už jen v kompositech vypra- vovati). Us. — P., pravým = rovným činiti (zastr.), richten; za pravé vydávati, ospra- vedlňovati, rechtfertigen; chystati, bereiten; povídati, oznamovati, erzählen, sagen, spre- chen, nennen. Jg. — abs. Jako prav (imperat.) voda stavená (= jako řeklby). Výb. I. 781. Nebo tomu více člověk chce, pro něžto ji- ného žádá, než tomu, skrze něž chce jiné jměti. Jak prav kdož činí dobré skutky. Výb. I. 783. — co. Všichni napořád to praví. Har. P. pravdu. Aesop. Vozataj bič pravuje (chystá). Boč. To zboží slíbil mi pan H. pra- viti a na prvním panském sněmu ve dsky vložiti. Půh. I. 149. Všickni lidé dopouštějí se, aby pravili svědectví (Zeugenschaft ab- legen) kromě těch, jimžto právo brání. CJB. 409. Věrnú p-du chci p. NB. Tč. — co komu. noviny. Mudr. Žádnému nic nepraviti. V. A soudce soud n. právo praví lidu. CJB. 287. — Br. — (komu) o čem. Prosím tě, prav mi o tom. Krab. O nich písmo nic nepraví. Dal. Poče jemu p. o mladém Dobeši. BO. Mnoho o sobě praví (je domýšlivý). Us. Kšá. Již chci z knih o tom p. Žk. 188. Ktož by jim o Bože četl n. pravil. Anth. I. 76. I poče praviti k tomu jie o božiem narození. Kat. 910. — Kat. 557., Chč. 379. — na koho. Neprav na mne (nepovídej na mne). Štěstí. Martin na nie (ženu) pravil krádež. NB. Tč. Však potom také zmučena jest a mnoho pravila na mrtvé. Let. 316. Pravil na Řehoře, že jest lúpežník; I jiných pravie na něho mnoho zlodějství; Když jest jemu řečeno, aby nepravil na nevinné; Týž pravil na Tatka, že sýry kradl. Pč. 10., 11., 46., 20. I poznali, že na ně praví podobenství to. Sš. L. 188. Naň pravím, zná-li mi se v tom. NB. Tč. Na mě pravil i také svědčil, bych já pobral . . . Půh. II. 586. Ač však jestli pravé jest, což naň praví. Ep. Pog. 22. — za co. Za pravdu něco p. (tvrditi). V. Za pravdu to pravím tobě. Smil v. 976. Za pravdu to chci praviti. Smil v. 1290. Za pravdu nám pravě básně. Výb. I. 857. Také vám za pravdu praví. Št. o o. o. 420. — jak. Sami od sebe pravíme, že . . . NB. Tč. Z paměti co p. V. Pravdu pravím v Kristu. Sš. 1.97. Z cesty pravím, neb mám na spěch. Sych. P. něco pod tajemstvím. Kat. 566. Matka pravila ne vytýkajeci, nébrž toužeci. Sš. L. 46. S počátka vše do ostatka p. Kat. 883. Což jsem z své hlúposti pravil tvé milosti. Smil v. 357. S jistotou něco praviti. Sš. —- nač. Pravila jsem na rozchodnou. Němc. 1. 299. Na svú přísahu pravila, že ten čechel ušila. NB. Tč. Na kteréž praví, že sukně z sukna svého našel. NB. Tč. Pravím to na sv. křiež. BN. — proti čemu. Ona proti tomu pravila, že . . . Půh. II. 349. Proti tomu žid praví, že mu jest nic nedal. NB. Tč. Proti tej řeči Uher praví, že jeho ne- volal k vozu. NB. Tč. — ke komu, k čemu. Pravil pán Bůh k Adamovi. Er P. 500. K tomu Jiřík pravil, že čtyři člověků poslal k foj- tovi. NB. Té. — co komu kam: do pera, k peru p. (diktovati). Br. Chtěl bych jim to v oči praviti. Pč. 46. — kde: mezi jiným pravil i to. Pravil to v hospodě, na ulici atd. Us. — adv. Dobře pravíš. Jel. Pořádně p. V. A výstražně pravil. Sš. Mr. 46. P. zřejmě, rozhodně. Sš. Mt. 35. s akkus. cum inft. Nevěřte, byť se i andělem pravil býti. Št. Kn. š. 261. Praví se býti Němcem jsa rodem Cech. Sych. Praví to býti šalbou. Kom. Často takového nejhoršího správce býti pravil. V. Praví se býti něčím. D. Pakli toho nečije, ze všech nejbídnějším bych jej pravila a soudila. Koc. Pod stínem chutný sen býti pravili. Háj. Kým mne praví lidé býti? Br. Pravili se míti veliký počet koní. Brt. Nápad se míti k Americe praví. Ler. On pravil nepamatovati se o tom. Bart. Pravili se míti psaní od krále. Čr. Praví se býti králem. ZN. Pravil ho býti nepřítele svého. Us. Pravili se býti služebníci páně mincmistrovi. Let. 293. Pravil Boha lhářem. Št. 179. Vz Akkusativ.

246113   Praviti Svazek: 7 Strana: 0418
Praviti. Mkl. Etym. 264., Gb. Ml. 166. P., dicere, Ž. wit. 11. 6., narrare. 86. 6. — abs. Už sem prál. Jrsk. Jakož písmo praví. Št. Kn. š. 7., 31. — co, koho. On, jehož pravíš, by jediný tvój pán byl. Št. Kn. š. 18. — co komu. Já tobě to pravím. Výb. II. 41. Já pravi vám. Hus I. 106. (I. 80., II. 358.). Těm praví sv. Pavel. Št. Kn. š. 10., 1. — o čem. Až o tom hanba praviti. Let. 100. (113.). Budúť o nás p. noviny. Výb. II. 45. O tom praví sv. Augustin. Pass. Jakž pravie o něm. Št. Kn. š. 10. Neprav o něm (nemluv). Laš. Brt. D. 254. — jak. P. něco vážně, pevně, Šml, šeptem, Vlč., vlídným slovem, Vrch., zdravě. Št. Pravila jen jako dechem před sebe. Vlč. Jakož skrze Davida duch sv. praví. Št. Sám-li to od sebe pravíš, či jiní sú pově- děli? Drk. 162. b. — ke komu. Prav každý ten div druh k druzi. 15. stol. — kde. Na jiném místě praví. Us. Pdl. Jak sám v žalmu praví. Pož. 1. I praví mezi jinú řečí. Št. Kn. š. 4. Co v tom kázání praví. Št. Kn. š. 4. — oč. Tak i o kůň jsem pravil. Bl. Živ. Aug. 26. — s inft. Plinius Burgundiony praví býti částkou Vindilův. Šf. Strž. I. 461. Ne tak praví je býti slu- žebníky jako ty, kteří... Jel. Praví slušné býti. V., Výb. II. 1606. a j. tam. Pravíc se moc míti. Kom. Lab. 61. P-li sú míti právo. Arch. VIII. 372. Já pravi vám nikoli při- sahati. Hus I. 98. Šalamoun všecky věci pozemské marností býti praví. Bž. exc.

246114   Praviti Svazek: 7 Strana: 1366
Praviti v dialekt. Vz List. fil. 1892. 215.

246115   Praviti Svazek: 9 Strana: 0248
Praviti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 317.

246116   Pravítkář Svazek: 7 Strana: 0418
Pravítkář, e, m., Pedant, Schulfuchs, m. Šm., Loos.

246117   Pravítko Svazek: 2 Strana: 0896
Pravítko, vz Pravídko a Pravidlo.

246118   Pravítko Svazek: 10 Strana: 0294
Pravítko, a, n. Vz Ott. XX. 555.

246119   Pravítkový Svazek: 7 Strana: 0418
Pravítkový. P. plochy. NA. V. 66.

246120   Pravlákno Svazek: 7 Strana: 0418
Pravlákno, a, n. Co obyčejně nervem nazýváme, jest už celý svaz p-ken. Dk P. 3.

246121   Pravlasť Svazek: 2 Strana: 0896
Pravlasť, i, ť, der Ursitz. P. Slovanův. Mus. VIII. 160.

246122   Pravlastně Svazek: 2 Strana: 0896
Pravlastně, ureigen. Dch.

246123   Pravlastní Svazek: 7 Strana: 0418
Pravlastní, ureigen. Dch., Dk.

246124   Pravlov Svazek: 2 Strana: 0896
Pravlov, a, m., Prahlitz, městys v Brněn- sku. PL.

246125   Pravlov Svazek: 7 Strana: 0418
Pravlov z: Pravelov. Mus. 1889. 165.

246126   Pravna Svazek: 7 Strana: 1366
Pravna, y, f., alachia, zastr., Rozk., ala- thia. Pršp. 88. 19.

246127   Pravná Svazek: 8 Strana: 0309
Pravná, é, f., míst. jm. na Slov. Phľd. XII. 70.

246128   Právně Svazek: 2 Strana: 0896
Právně = podlé práva, rechtlich. V. -- P., před právem, gerichtlich. P. někoho ob- viniti, obžalovati, obeslati. V. Pře se p. vede. V. P. k někomu přikročiti. D. P. s někým zajíti, Ros., p. rozeznati. D. P. stvrzený. D.

246129   Právněplatný Svazek: 10 Strana: 0654
Právněplatný způsob držení Moravy. Dvoř. Mor. 107.

246130   1. Právní Svazek: 2 Strana: 0896
1. Právní, k právu se vztahující, Rechts-, juridisch, juristisch. P. výmluva, příčina. V. P. umění. D. V právním umění zběhlý. Sych. P. člověk, učenec, Ros., přítel, zástupce, poslanec, Sych., nabytí, Us., věc n. záleži- tosť, platnosť, účinek, Řd., potřeba, případ- nosť, následek, řečník, obyčej, běh, dějepis, důvod, zásada, pravidlo, ústav, moc (roz- sudek v p. moc vešlý; s p. mocí rozhod- nouti), život, prostředek, předmět, praktikant, ochrana, průvod, stát, listina, poměra, do- mněnka, věda, dobrodiní, léta, důkaz, stav. J. tr. P. úřad, das Justiciariat; stav p. spo- řádati, den Rechtszustand ordnen. J. tr. Jíti na p. cestu, den Rechtsweg betreten. Dch. P. řád. Dch. V moc p. vejíti, moci p. na- byti, in Rechtskraft erwachsen; p. moc ma- jící, rechtskräftig. J. tr. Příčina oučinná . . . jsou řečníci, kteříž nyní nechtí slouti než právní přítel, ježto mu na míšensko říkali Štěkavec aneb jazykomlatič. Bdž. 135. P. slepice, vz Příhlasné. Lečby příčiny měl právní, pro které by toho k sobě přijíti nemohl. Kol. 49. Lečby která strana nestání svého p. příčiny měla. Kol. 11. Vz S. N. — P., co ku právu náleží, u práva se děje, gerichtlich, Rechts-, Gerichts-. P. žaloba, rozepře, výpověď, nález, rozeznání, uvážení, soud, den (v němž se soudové drží), ferie (prázdniny), V., pře; něčeho na p. cestě pozbyti. Sych. P. útraty, osoba, posel, roz- kaz, spis, panování (jalové; druh exekuce), D., prodej, Us., sloh, Jg., vzdělání, vedení, jednání, utvrzení, výrok, závaznosť, pohle- dávání, řízení, ohradění-se proti něčemu. J. tr.

246131   2. Právní Svazek: 2 Strana: 0896
2. Právní, ího, m.. subst., pravomocník, Justiciär, m. J. tr.

246132   1. Právní Svazek: 7 Strana: 0418
1. Právní. Cf. Pr. tr. 224. P. sloh. Vz Jg. Slnosť. 98.

246133   Právní Svazek: 7 Strana: 1366
Právní spisy středověké, vz Ott. VI. 298., filosofie a historie, ib. 338., dějiny v Čech., ib. 452. nn., knihy. Ib. 458.

246134   Právní Svazek: 9 Strana: 0248
Právní vědy. Vz čes. literaturu o nich v Jub. 1b. 3. —65.

246135   Právní Svazek: 10 Strana: 0294
Právní léta, moc, pomoc, poučení, přítel, věda, zástupce. Vz Ott. XX. 559. Mimořádné p. pomůcky. Ott. Říz. III. 130. —161. P. stůl = kde právo (rychtář s Lonšely) sedalo. Jrsk. XXVII. 183.

246136   Právnickopolitický Svazek: 9 Strana: 0248
Právnickopolitický živel. Pal. Pam. 499.

246137   Právnický Svazek: 2 Strana: 0896
Právnický, co se táhne ku právníku, juri- disch, Rechts-. Jg. P. studia, fakulta, jednota, mínění. J. tr.

246138   Právnický Svazek: 7 Strana: 0419
Právnický. P. osoba. O slohu p-kém bývalém a nynějším vz Mus 1845 519. nn., Ukaz. 62.

246139   Právnický Svazek: 7 Strana: 1366
Právnický. P. literatura čes. novější. Vz Ott. VI. 337. a.

246140   Právnictví Svazek: 2 Strana: 0896
Právnictví, n., vnuka práva, uměni práv, das Justizfach. J. tr.

246141   Právnictví Svazek: 7 Strana: 0419
Právnictví. Starší p. vz Mus. 1886. 644. až 647., Hš. Dod. k Jg. I. 19.

246142   Právnictvo Svazek: 9 Strana: 0248
Právnictvo, a, n. Praktické p. Ott. Říz. ?., V. Vz Právnictví.

246143   Právničiti Svazek: 8 Strana: 0309
Právničiti. Vlč. Lit. 97.

246144   Právník Svazek: 2 Strana: 0896
Právník, a, m., kdo s právem zachází, právům naučený, der Rechtsgelehrte, Advo- kat, Sachwalter. P. mestský.

246145   Pravnitřek Svazek: 8 Strana: 0309
Pravnitřek, třku, m. P. hmoty. Am. Orb. 10.

246146   Pravnitřní Svazek: 8 Strana: 0309
Pravnitřní pořádek věcí. Am. Orb. 10.

246147   Pravno Svazek: 7 Strana: 0419
Pravno, a, n., Deutsch-Proben, v Nitran- sku. Pokr. Pot. 303. Cf. Phľd. II. 25.

246148   Právnosť Svazek: 2 Strana: 0896
Právnosť, i, f., jakosť, když co právno jest, die Gerichtlichkeit. — P., přiměřenost právům, die Rechtlichkeit, Rechtmässigkeit. L.

246149   Pravnúče Svazek: 2 Strana: 0896
Pravnúče, ete, n. = pravnuk.

246150   Pravnúče Svazek: 10 Strana: 0294
Pravnúče, ete, n. = pravnouče. Št. Uč. 38b.

246151   Pravnúčenca Svazek: 8 Strana: 0309
Pravnúčenca = pravnučka. Phľd. 1895. 231.

246152   Pravnučka, pravnuka Svazek: 2 Strana: 0896
Pravnučka, pravnuka, y, f., die Ur- enkelin. J. tr.

246153   Pravnuk Svazek: 2 Strana: 0896
Pravnuk, a, m., syn vnukův, der Urenkel. V.

246154   Pravnukyně Svazek: 7 Strana: 0419
Pravnukyně, ě, f. = pravnučka. Šm.

246155   Právný Svazek: 2 Strana: 0896
Právný, právu přiměřený, spravedlivý, rechtmässig, gerecht, gesetzlich. Troj. Na Slov. = právní. P. den. L. Člověk v p-ných nálezech, bězích a způsobech nezběhlý. Sš. Mt. 144. — P., právem někomu patřící. Viz hle žezlo pozlacené, nyní ozdobuje ruce právné. Šbk. Hom. JI. V.

246156   Pravo Svazek: 2 Strana: 0896
Pravo od pravý = pravá strana, die rechte Seite. Na ?., v p. Na p. se dáti, ležeti. D. Po tvém slově pojdem v pravo v levo. Rkk. Mečem na p. kynouti. Rkk. Rozstúpi se mustvo lesem, rozstúpi se v pravo v levo. Rkk. 10. I hory i lesi v pravo i v levo. Rkk. 13. P. nepomůže, když levo přemůže. Č.

246157   Pravo Svazek: 7 Strana: 0419
Pravo. V p. hleď! Rechts schaut! V p. bok! R. um! V p. čelím! V p. v čelí! R. Front! V p. se říď! R. richt euch! V p. zatoč! R. schwenkt! V p. v před! R. vor- wärts ! Krátce v p. obrať! Kurz r. um! V p. na zad zatoč! R. umkehrt schwenkt! V p. na zad obrať! R. umkehrt! Čsk.

246158   Právo Svazek: 7 Strana: 0419
Právo = co pravé jest atd. A tak roz- ličnými činy viece milujem s právem pří- vuzné viece. Št. Kn. š. 42. — P. = mravní mohutnosť atd. Nebo slove p. jako nějaké pravidlo, podlé kteréhož soudcové lidské spravedlnosti rozeznávají a po něm co po nějakém pravidle příhody a rozličné pří- padnosti lidské rozsuzují. Kol. 3. P. justi- tia, Ž. wit. 14. 2. a j., lex, 39. 9., 70. 4., judicium 9. 5., meritum 7. 5 P. přirozené — platné dříve všeho zákonodárství positiv- ního. P. a) obecné, jus publicum, b) ob- zvláštní, jus privatum a) přirozené, j. na- turale, ß) všech národův a lidí, j. gentium, y) městské, j. civile, ď) dávním zvyklým užíváním přijaté, j. consuetudinum. Vz Výb. II. 1554. nn. P. k světlu, Lichtrecht. J. tr. P. nabylé, j. adventitium, zadajné, j. abdi- cabile, nezadajné, j. inabdicabile, Stárek 363., lidské, pravidelné či všeobecné, jus commune, nepravidelné či vyjimečné, j. sin- gulare, donucující či absolutní, j. publicum, doplňující, suppletorní či dispositivní, ma- jetkové, Vermögens-, obligační, Obligations-. Bdl. exc. P. dědické, vz Pal. Rdh. II. 247. nn., staroslovanské, Pal. Rdh. II. 212. nn., české veřejné i soukromé, vz Ukaz. 35., staročeské. Cf. Pal. Rdh. II. 146. nn., Mus. 1835. IV. 399. nn. P. horenská, horničí, manská, městská, poddanská či selská, zem- ská vz v Jir. Ruk. II 136. P. česká knížete Kunrata Oty asi od r. 1080. Vz Pal. Rdh. II. 215. Z práva, von Rechtswegen. Št. Kn. š. 154. 25. Na myšlení p. nejde, Gedanken sind zollfrei. Exc. Není práva, v němž by žid nedovedl nalézti mezery ve svůj pro- spěch. Mt. 1. Váš úřad moje rozkazy val- chuje a právo mi kroutí. Osv. 1884. 434. Práva jak pavučina, brouk je probije a na mouchu vina. exc. P. je pavučina, kterou bohatý prorazí a chudý se v ní chytne. Us. Dbv. V dlani své kdo drží moc, má p. Vrch. V hřmotu vojenském a mezi železem práva mlčie, inter arma silent jura. Vš. 187. Pán popřel a p. uteklo. 1610. Wtr. Ktož práva neumí (nezná), ten při sprave- dlnosti bloudí. Výb. II. 1322. Neznání práv žádnému k výmluvě nepostačí. Ib. 1556. Pán Bůh pokání činícímu odpouští, právo nezapomíná (křivdy učiněné). Mus. 1884. 92. Doktor v práviech. Let. 87. Nařízení a ustanovení, kteráž sobě lidé v obcech za právo ustanovují. Kol. 3. Horší p. než meč. Právo psané a vypověděné věčší jest moci, nežli které se zakládá na zdání. Výb. II. 1320. Pro dar nepřevraciuj práva. Alx. Ne-
mož-liť dobrota prospěti na nich, ale ukaž
p. svého panovánie. Št. Kn. š. 98. Nebť
kněžský řád pod ižádnú daň neslušie pá-
nóm z práva. Št. Kn. š. 154. Za právo jest
(es gilt, es besteht zu Recht), kterak v soudu
zemském sedají. Vl. zř. 1. Nekonaj nič po-
dľa práva, ale s právom. Rr. MBš. Každé
právo má svoje miesto. Slov. Orl. IX. 246.
Jedny ruce p. píší, jedny je maří. Lpř. exc.
Kde jest málo, sám král tratí p. Us. Brt.
Výklad na právo zemské. Vz Výb. I. 972.
O vedení práva. Vz ib. 974. Kde práva
hledati? Vz ib. 975. O p. staném. Vz ib.
991. O spravedlnosti a právu. Vz Výb. II.
1553. (Kold.). Pomůcky ku poznání staroč.
práva i řádu soudního. Pal. Rdh. II. 146.
až 174., Mus. 1835. IV. 399.—432. Cf. také
Spravedlnosť (= právo), Ukaz. 8.—9., Cor.
jur. IV. 3. 1. 419.-425., IV. 3. 2. 434 , Ukaz.
35., St. Kn. š. 147,—149., Hš. Dod. k Jg.
I. 31.-32., II. 47., 61., Jg. H. 1. 733., Kn.
rož. 131., Zříz. Jir. 469., 697., Vš. 464 — P. = soud, soudcové. P. menší. Tov. 118.,
Kn. drn. LXXXIII. Dal si vyvécť p. (kom-
missi) na tú rolu. U Star. Jičína. Vhl. Ža-
lovala na právě. NB. Tč. 208. Kde by sa,
chlapečci, kde by se nás bralo, dyž nás
dycky voďá přeď hranické právo (k od-
vodu). Mor. Brt. D. Na vyšší právo se vrci
(appellovati). Výb. I. 1048. Peníze (zatím)
na p. (u soudu) složeny byly. Výb. II. 1590.
Ani právu do něho (domu) vcházeti zabra-
ňovati nemám. Wtr. Obr. 122. — P. = pře.
Buď o to p. NB. Tč. 246. Práva někomu
pomáhati. Št. Kn. š. 154. — P. = znamení
moci právní. Právo čtyřčtvrtečné (šibenice
o 4 sloupech). Hdk. Uměle řezaná berlice
n. žezlo s řetízkem — znak práva. Dch — P. = exekuce. Ten p. vésti má na jeho dě-
diny po nálezu panském. Vš. 83. — P. =
soudní okres. Na právě sv. Anéžky shořely
34 domy. Beck. II. 3. 554. Na hranici práva
kroměřížského zavraždili ho. Pk Proto že
v jiném právě přisedí (ansässig ist, wohnt).
Sob. 83. — P. = mučení. Káži tě v městské
p. (žalář) dáti, dokud se nepoznáš (= ne-
přiznáš), cos kde nalezl. Pass. mus. 368. — P. = způsob. V nichžto (dnech) vše osenie ktviechu: žito, víno, dřevo, tráva, každé podlé svého práva. Alx. Anth. I. 3. vyd. 35. — P. = křížek na bičisku vyřezaný. Pastevčí p. Mor. Brt. Dt. 240. — Cf. Ukaz. 8., 35., Wtr. Obr. 478.

246159   Právo Svazek: 7 Strana: 1366
Právo občanské, obchodní, směnečné, finanční, horní, veřejné, vz Ott. VI. 339., církevní, ib. 461, 472., manské, 462., 472., městské, 463., 473., selské či vesnické, 465, 471., ústavní, 470., soukromé, trestní, zvláštní, 471.; prameny práva. 465. nn. O trestním právě v 16. stol. v Čech. Vz v Wtr. Obr. II. 772. Právo rychtářské. Cf Wtr. Obr. II. 10., Rychtářský (dod.). P-va sú podobná pavučinám: chudí v nich váznú, ale bohatí a mocní je prorážejí. Lobk. 84 Právo panské atd. Cf. Arch. X. 609.. O za- chovávání práv (pověry). Vz Mtc. 1892. 285. Jak nosívají právo. Vz Koleda. 1876. 245. Ktož se právu zprotivie a kto jemu toho pomáhá, jsú sobě rovni. Arch. X. 230.

246160   Právo Svazek: 8 Strana: 0309
Právo. Práva a zřízení zemská. S trpkou ironií proměněno v: Žravá hryzení zemská n. Dravá šizení zemská. Kom. Lab. 16. 9. Kde je málo, sám kráľ tratí právo. Mor. NZ. V. 542. — P. = soud. Našlo p. Počkaj, ty mly- nářka, pôjdeš ty do práva. Nár. pís. Vz Phľd. 1893. 627.

246161   Právo Svazek: 8 Strana: 0571
Právo na spravedlnosti založeno jest. Tov. kn. 84.

246162   Právo Svazek: 9 Strana: 0248
Právo i nám zdrávo atd. Vz Zát. Př. 350a,, 132., 135, 137. Lepšie malú pravdu zniesť, ako pre ňu právo viesť. Mus. slov. I. 25. P. soukromé. Vz literaturu Čes. a něm. v Jub. Ib. 3. —15. P. trestní, ib 21. - 25., veřejné, 26. —33., římské, 34. — 35., církevní. Ib. 36. až 46. — ?. = zapentlená šalba visící o hodech v hospodě nad stolem, kde se připíjelo a peníze na útratu skládaly. Na Mor. Vz Čes. 1. VIII. 112.

246163   Právo Svazek: 9 Strana: 0459
Právo. P. = průvod před soudem; Opo- viedati p. = právní pořádek. Kn. rožm. čl. 210. pozn. 5. P. ? hospodářově ruce t. j. důkaz právní záleží v přísaze hospodářově. Ib. čl. 234., 235. Vztiež kmety s právem-li mi Bóh pomohl? Ib. čl. 250.

246164   Pravo Svazek: 10 Strana: 0294
Pravo = přímo, zrovna Vyhodie veniec a ten jej zletel p. na hlavu. Mt. S. I. 55,

246165   Právo Svazek: 10 Strana: 0294
Právo. Sr. Ott. XX 562. —581. Právu těžko hlavu zlomiti. Zvon III. 27. Chce právem živ býti (věc na soud vznésti). Arch. XIX. 102. a j. P. chodí v poutech a v cárech od začátku světa. Zr. Strat. 81. — P. = meč šátky a fábory všelijak ozdobený (odznak úřadu voleného od čeledi ze sebe na příští rok). Vz Brt. Čít 374., Dróžka, Ferula.

246166   Právo Svazek: 10 Strana: 0654
Právo. Sr. Čel. Priv. I. 781., II. 1260.

246167   Právo, a Svazek: 2 Strana: 0896
Právo, a, n., právíčko, strč. pravda, vz Pravda (ku konci). P., das Recht, ein Wort derselben Anschauung entsprossen, wie das lat. rectum, das deutsche Recht, das franz. droit, das was gerade, was recht ist, im Gegensatz von křivý (krumm). Die allge- meinste Bedeutung ist als Recht, jus: právo káže, přeje = jus jubet, favet. Gl. 265. — P., co pravé jest, sama přirozená slušnosť, spravedlnost, s pravdou se srovnávající, das Recht. Neb tomu za p. chtiechu, aby takež dievka zemiú vládla. Dal. 15. (8. 5.). Což mi za p. najdú. Půh. I. 235. Nelze tomu po p-u (füglich) tak říkati. Dch. Jest s p-vem, abych něco své čeledi přichystal. BO. Kdež p. a spravedlnost uděluje tak mnoho jednomu jako druhému. V. Byloby mi s právem toto svaté tělo pochovati. Leg. Za p. komu dáti (posvědčiti). D. — P., mravná mohutnosť či- niti n. nečiniti něco a od jiného žádati, nechť ta mohutnost má základ v zákonech neb jaký- kolivěk, moc, das Recht, die Berechtigung, die Befugniss; ustanovení a zřízení nějaké, božské i lidské, též sebrání zákonů jedno- rodých, das Recht, Gesetz. Jg. Právo asso- ciační n. spolkovní, božské, ku brání n. při- jímání něčeho, břemenní, Last-, břežní n. pobřežní, cechovní, Zunft-, celní, k cestě n. cestní n. cesty, církevní, Kirchen-, jus cano- nicum, císařské n. světské, civilní n. občan- ské (naproti vojenskému), částečné, české, člověcké, dědické, dědičné, desátku, jus de- cimandi, dobré, domácí, doživotné, ku dříví, Holzungs-, dôchodkové, Gefällen-, duchovní, das geistliche R., dvanácti desk římských, exterritoriality, federační či spolkové, filo- sofické (přirozené, rozumové), haldové (vz doleji), hlasovací (vz doleji), honební, jus venationis (vz myslivecké), horní, Berg-, o hostech, hostinské, hraničné, chudobní, chudoby, Armen-, všem jednostejné, kapu u. odkapu n. kapaličné, Dachtraufen-, kladné či positivní, konířské n koňské, konšelské, kopecké, korunní, kostelní, kotcovní, ko- tevní, královské, jus regale, krevné, kruté, kupecké, lenní, lepší (vz doleji), lesní, li- stovní, Urkunden-, k lovení ryb, majestatní n. veličenské, manské, meče, jus gladii, měst- ské n. měšťanské, j. civitatis, mezinárodní, k udílení milosti, Begnadigungs-, místní, mistrovské, Meister-, mlecí n. mletí, moci otcovské, jus patriae potestatis, mrtvé (er- loschen), myslivecké n. myslivosti n. k my- slivosti n. k vykonávání myslivosti n. ho- nební, k náhradě, der Entschädigungsan- spruch, námořní, nápadní, nápadního zakro- čování v statky, národní, k navrácení, Rück- ersatz-, německé, k nepřijetí něčeho, nepsané, první noci, jus primae noctis, nové, (donu- cené) obrany, das R. der Nothwehr, občanské = civilní, obecné, die Gemeindegerechtsame (vz doleji), obchodní, jus commercii, k ob- chodu domovnímu, die Hausirbefugniss, oby- čejové (z obyčeje vzešlé) n. zvyklosti, ob- zvláštní n. zvláštní (privilej, vz doleji), od- měnné = odplatné, odplatitelné, odplatné n. odměnné, jus reciprocum, die Reciprocität, v odpor pojaté, odúmrtní, odvetní n. odvetu = odplatné, jus talionis nebo retentionis, das Vergeltungsrecht, osobní, jus personale, Per- sonen-, osobní k věci, persönliches Sachen- recht, k pasení n. k pastvě n. pastvy, jus pascendi, das Weide- o. Hutrecht, patronatní, jus patronatus, pěstní n. právo silnějšího, jus manuarium, Faust-, k plavení n. plavní, pobřežní (břežní), Strand-, podací, jus prae- sentandi n. praesentationis, Praesentations- recht (zu einer Stelle), k podání žádosti, Petitions-, podporné n. pomocné, Subsidiar-, pohledávané, k pohledávce, pomocné = pod- porné, pořické, poručnické, positivní = kladné, posloupnosti, postíhající, Regress-, postou- pené, jus cessum, postranní, k poště n. po- štovní, die Postgerechtigkeit, k poukázání něčeho, Anweisungs-. pozdější, požitečné, k požívání něčeho, jus ad vitam, Nutzungs-, předkoupení n. přední koupě n. předkupní, Vorkaufs-, k věci nějaké přibylé, přirodilé n. přirozené, jus naturale (angeboren), přísné, přistvořené, privatní n. soukromé, promlčené, propadlé (lépe: prošlé, mrtvé, uhaslé), pro- pinační n. vystavovací, k průhonu, Trieb-, průmyslnické (ku provozování průmyslu), prvorozenství, jus primogeniturae, psané, řádné, řemeslnické (ku provozování řemesla), římské, říšské, rodinné, rodné, všem rovné, rozbitečné n. troskotné, Strand- (Sš.), roz- umové — filosofické, k sedání před soudem, der Sitz beim Gerichte, sedlské, sirotčí, skladní, slovanské, slušné (vz doleji), slu- žebné n. služebnosti n. k služebnosti, Servi- tuts-, směnečné, k srážce, soukromé n. privatní, spolkové, spolkovní, sporné, stálé, k stezce (na Slov. ku chodníku), stané n. ústané n. kontumace (vz doleji), staré, státní, stavné (vz Obstávka), stavovací, Sistirungs-, stolní n. ku stolu, Tisch-, světské, svrchovanosti, špatné, territorialní, vložiti n. vpustiti trám do cizí stěny, das Balkenrecht, k trestání na těle, Züchtigungs-, trestní, trhové n. tržní, troskotné = rozbitečné, tržní = trhové tuhé. uhaslé (mrtvé), ústané — stané, ustanovené, ústavní, útrpné (peinliches R.), úvodní, o užit- cích a potravách, válečné, várečné, na věci, jus in re, věcní n. k věci, jus ad rem, ding- liches R., veličenské, Hoheits-, věnné, ve- řejné, vinniční, vladařské, vládní, vlastnické n. k vlastnictví, jus proprietatis s. dominium, Eigenthumsrecht, vlčí (psí třidcátek), das R. des Stärkeren, k dešťové vodě, k vedení vody, jus aquae ductus, vojenské, jus mili- tare, volební, výčepní, vydávací, Verlags-, vydržené (ersessen), výhradní n. výsadní, das ausserordentliche Privilegium, vyhražené, vorbehaltene Befugniss, výkupu, k výplatě n. výplatné, k vyrovnání dluhu dluhem, Compensations-, výsadní = výhradní, vy- stavovací = propinační, o výtržnostech, vzá- jemné, k zadržení n. zadržovací, Detentions-, záchrany, Berge-, základní, Grund-, záko- nické, k zakročení, Interventions-, zamítací n. k zamítnutí, zápisné, k zástavě n. zá- stavné, Pfand- (vz doleji), zástupné, zavrho- vací, Recusations-, zeměpanské, die landes- herrliche Befugniss, zemské, zvláštní = ob- zvláštní, zvyklosti = obyčejové (vz doleji), k žalobě n. žalobni, Klag-, žírné (k pastvě), živnostnické (k provozování živnosti), života i smrti, jus vitae et necis. Br., CJB., Dch., Er., Gl., Jg., J. tr., Nar. o h. a k., O. z D., Pr., Pr. měst., Půh., Rb., Řd., Rk., S. N., Sš., Šp., Th., V., VŠ. Vz S. N. P. stané n. ustané v strčes. právě dávalo se na ty, již k soudu se nedostavili, tedy = odsouzení in contumaciam (vz více o tom v Pr. 1869. str. 772. a násl. P. stané, že původ k soudu stál a pohnaný ne. Pr. P. stané, ustané, stálé, die Kontumacirung. Hynek ze svévole ne- chtěl státi ku právu, pročež jej Proček podlé řádu starodávního právem zemským ustál. Půh. ol. 1406. f. 44. Anfänglich wurde der Geklagte gleich kontumacirt, wenn er beim Ausrufe seines půhon nicht erschien: při vyhlašování póhonuov to stané právo aby změněno bylo a tak kvapně při vysvědčo- vání póhonuov ústané právo dáváno nebylo, než teprv po vysvědčování všech póhonuov i slunečných, kdož by již ku póhonu ne- stál, na toho aby stané p. dáno bylo. Sněm. p. k. 1. 55. P. odstoupení, upuštění od svých práv, Bs., haldové (na místo pro haldu, vz Halda). Vys. P. nápadné k tomu statku měli. Sš. L. 33. Pán v odpovědi své všeli- kému p-u rodnému výhost dávati zdá se. Sš. J. 51. Stát může použiti toho práva donu- cené obrany trojím způsobem, totiž 1. způ- sobem předstižným, per modum praeventio- nis, 2. zp. obhajným, per m. defensionis, a 3. zp. zadosťčinivým, per m. satisfactionis. MP. 187. P. mluvy, der Sprachgebrauch. Sš. II. 404. P-va královského hned svým naro- zením dosíci; p-va výhradného uděliti; p-va svého se vzdáti. Sš. Mt. 35., 48., 84. Dům pod p-vem městským, ein dem Stadtrechte unterliegendes Haus. Václ. II. Děli se p. na dvé, totiž na p. obecné, kteréž se vůbec na všeekny vztahuje. Kol. 1. Mimo ty rozdíly práv jest také p. zvyklosti a při tom se má šetřiti, aby nebylo proti spravedlnosti a do- brým mravům, das Gewohnheitsrecht. Kaž- dého dne i svátečního k žhářům p-vem útrpným může se přikročiti. Kol. 18. Právo obzvláštní (zvláštní), které se toliko někte- rých osob vlastně dotýče a na jisté krajiny aneb města obzvláštně se vztahuje. Kol. 1. Slušíť věděti, že list práva zvláštního v tom dělí se od zápisu; neb ten list drží v sobě toliko právo zvláštní, ale zápis drží právo obecné. CJB. 417. Pravím, že k těm dědi- nám lepší právo mám (ein stärkeres R.), nežli kto jiný. O. z D. Lepší p. míti. Vš. Neb což jest nejobecnější odpor, aby krátce odpíral svým jménem a že chce ukázati před pány lepší p. Zř. F. I. f. 37. Páni nalezli, že Markéta k tomu statku lepší p. má než Jan z Rokytnice. Tov. 81. K niežto dědině má lepšie p. než on. O. z D. Dobrodiní p-va i žádnému nemá zapříno býti, aniž komu činí bezpráví, právo sobě slušně veda a provodě. CJB. 391. Poslanci zvolení do sněmu zemského mohou vykonávati p. hla- sovací jen osobně (das Stimmrecht). RGB. P. k něčemu míti; p. a moc králování dáti; p-vu svému podrobiti; po svém právě jíti, sein Recht suchen; právem dědičným statek na mne přišel; o p. dědičné připraviti, p-va dědičného zbaviti; to mu z p-va náleží; každý kraj své p. má; p. ukládati, naříditi, vynésti, ustanoviti; za p. něco vynésti; podlé p-va strany rozhodnouti; to jest proti řádu a právu; p-va povědomý, v právích umělý; p-vům rozumí a je vykládati umí; v p-vích zběhlý. V. P. na něčem míti. Žalansk., Apol. Za p. státi (p-va hájiti); za p. se postaviti. Dal. Moc a p. plné všemu rozkazovati. Br. V něčí p. sahati. Lom. Dědickým právem dostaly se mu dvě dědiny. Sych. Z práva sirotky loupiti. Dvě kron. Od p-va někoho odtisknouti; práva svého postoupiti; p. má peníze rážeti; p-vu odpor činiti; cizoložňata nemají právem dětinského podílu; každý té- měř svou vůli za p. má; práva co voskového nosu sem tam natahovati. Sych. Mají práva toho užívati; sám sobě p. dělal. Br. P. zadati; vším p-vem něco činiti. Us. Podlé p-va; p. podržeti; právem něco vykázati, tvrditi; p. zkaziti, rušiti, zrušiti, převraceti; učiti se právům. D. Práva zadati, promlčeti. Plným právem mu to v panství uvedl. Byl. Zvlášt- ními právy vyňat jest; Staré přísloví jest, že práva dobrá ze zlých se obyčejů rodí. Vš. IV. 13. (Vetché slovo jest, že) ze zlých obyčejů dobrá p-a se liehnú. Vš. III. 21. P-a zemská užitku všech a jednoho kaž- dého slúžie. Vš. VII. 30. P. po druhé ne- mstí. Vš. IX. 4. Kdyby to za p. bylo, jaká brána k neřádům by otevřína byla. Žer. Záp. II. 171. Aby jemu na tu summu p. puštěno bylo. Vl. Zř. 26. P-va vyprazdňo- vati. Skl. V. 350. Vz Vyprázdniti. Lidu cizímu nebude míti p-va prodati ji. Br. P. v křivdu promění. Smil v. 674. Soudce právem se řeď a po něm kráčej. Bdž. 171. Kdožby učinil váhu větší než p. ukazuje. Sedl. Rychn. 40. P. pro dar převrátiti. Alx. 1098. Toliko p. měli k nám choditi. Bl. 39. Ten má z práva k svej potřebě učiniti 50 loket sukna. Sedl. Rychn. 7. Věci po p-vu učiniti, der Sache gerecht werden; p-vu nos kroutiti. Dch. Poněvadž se k úsudku Páně táhli, tedy p. svoje v té příčině za- dali. Sš. J. 137. U prvé i slušie nám za p. státi. Dal. k. 57. 38. Drž se každý p-va svého. Dal. 145. Aby p. učinili (po právu rozsoudili). Dal. 8. P. buď řádné a všem rovné, Vš. II. 9., jednostejné. Vš. VIII. 13. Straně dáno bude za p. Na jeho při neměl bych dosti, než na ctném, věrném p-vě a paměti dobrých lidí. NB. Tč. Fojt v této při k tomu koníku p-va nemá. NB. Tč. Rozdává právo mých statků. Ros. Škod právem stavným (Pfandr.) dobývati. Pr. měst. P. mu zrostlo. Us. Stané p. na někoho dáti. Zříz. Ferd. I. Kdož při ob- držel anebo právo ustál. Vš., Dal. K p-vu pomoci. Us. P-va na kom někomu pomoci. Faukn. Aby (starší) p. učinili, pravému škodu polepšili. Dal. Mou mi zemi otjal bez práva, Dal. Za p. nalézti. Zříz. Ferd. I. Nařiditel p-va. Kom. P. na spravedlnosti se zakládá. Za p. něco naříditi. Hlas. Za p. vynésti, aby... V. P. přerušiti, přestoupiti. Kram. Co p. chce míti, to musí jíti. Kom. Bdějíeim p-va pomáhají. S někým dle p-va nakládati. Z p-va a obyčeje. Zlob. Milosť p-va. P-vu podléhati. Us. Soudů a práv chytře natahovati. Br. P-vem jíti; postou- pení p-va; p. upevniti, utvrditi; užívání p-va; učený v p-vech, práv znalý; učitel, professor, doktor (obojích n. veškerých práv); p. překrucovati; p. konati, vykoná- vati, vrátiti (vzdáti se ho), p-va se vzdáti, p. někomu zkrátiti; p-va někomu ukrátiti, p-vu na někoho dáti průchod, žádosť za p., žalobníkovi vzchází právo; žalobce nabývá práva; p-va dobývati, dobývání p-va, do- bývka práva; p. poslední proti prvnímu žádné moci nemá; p-vu dáti platnosť; p-va jdou, mají průchod, platnosť, haben Gel- tung; k někomu o své p. hleděti; někomu p-va dopomoci; něčí p. na odpor bráti, Jemanden sein Recht streitig machen; pod pokutou n. pod ztrátou p-va nějakého něco zapověděti; dovésti p-va, provésti p.; na- vrácení ku předešlému p-vu n. stavu, J. tr.; p. říci, vypověděti, učiniti, vyříci, zvrci; p-va prostý, prázdný, pilný; zastavení, ustano- vitel, vydavatel, moc p-va; od p-va svo- bodný; p-vem zatčený, zavázaný. Th. Bez Boha a bez p-a drží mi dvě hřivně platu. Půh. Jakož země moravská za p. má; Co mi páni p-va najdú; Abych p-vem hledal, k čemuž bych p. měl; Kto bude míti p. k tomu; Žádný chlap druhého nemóž na- řéci p-vem přede pány o který purkrecht; Nemaje k tomu p-a než ku pravé činži; Kteraké p. má ve dskách na tom dvoře; Ktož by nás z toho zboží kterým p-vem nařekl; Tehdá má ji úřad p-va dopomoci; P. stavil. Půh. I. 164.. 170., 194., 206., 208., 283., 308., 370., 386., 387. Což mi páni za p. najdú; Dala mi všechno své p. na běl- kovském zboží; Má naň p-vem sáhnouti; Má p. před sebú; Více žádného p-va nemá k tomu zboží; Čo je obdržíno p-vem, to má držíno býti; Beze všeho p-va nedočekav panského rozsúzenie; To jsú páni učinili ne z p-a, než pro lepší dobré; Jakož mi krá- lova milosť dala p. na tom (dvoře); Drž se p-a svého; Aby mi p-a dosti učinil. Půh. II. 28., 73., 138., 145., 224., 352., 386., 474., 519., 571. P. má volby zkoušeti, o něčem rozhodovati. P-va svého hájiti; p. smlouvou povozní zdůvodněné, durch den Frachtver- trag begründet. HGB. P. voliti má vůbec každý občan říše rakouské; Aby mohl někdo býti volen, musí sám míti p. voliti v některé volební třídě země. RGB. 1850. N. 1. §. 12., 13. Ničímž dále a více, než jako jiným držitelům hutí, což za p. a obyčej jest, platiti nebo dávati povinni býti nemají. Nar. o h. a k. Ale k tomu jeho p. nepudí, móže nechati odhádání, dokud chce; Naj- vyšší písař starým právem od nižádné při- hnané věci před pány (eingeklagte Rechts- sache) nemá nic bráti; Podlé starého p-a jest král najvyšším poručníkem sirotkóv; Kdež panna se vdá bez otcovy vůle, má své věno ztratiti p-vem starým; Jakož kto k čemu neb k kterým dědinám p. jmá; Má-li kto k nim (pánóm) které p., hledajž p-vem; Starší bratr z p-va let dojda poruč- ník jest mladšieho; Prosí, aby jednomu jako druhému šlo p.; Ktož své věci jest opatrn a bdí, p. jest pomocno, a ktož své pravdy nedbá, p. jemu také nerádo spomáhá; Tedy věz, že s ním to p. umře; Strana, ježto jest ustála p.; Pakli jeho p-va neškodí; Teď své očisty mám, hotov jsem p-vu dosti učiniti. O. z D. Tuto vlastnosť přijímáme s zacho- váním p-va svého (mit Verwahrung des Rechtes); Všichni lidé dopouštějí se, aby pravili svědectví, kromě těch, jimžto p. brání; A soudce sloveť jakožto soud n. právo pravé lidu, nebo že právem soudí. CJB. 357., 409., 287. Z těch příčin dává se Lexovi za p. proti Regině, tak že Lexa jí v tom ničímž povinen není. Jdn. 165. Mohou páni některá p-a ustavovati. Št. N. 151. Zaplatímy, což s p-vem (jest). BO. Nejsem na tom,abych proti p-vu měl co před se bráti. Štl. Podlé toho svědomie chci s ním věrného p-va požiti; Předpřísahu učiniti, tak p. věrně má v sobě NB. Tč. Ustavených práv šetřiti. Kom. Žádala jest na Primusa p-a stavního. NB. Tč. Není p-va, kde není pravdy; kde pravda, tam p.; zlé mravy, dobrá práva; největší moc na právích založená; p-vy země stojí; p. věc svatá; spravedlivému Bóh, právo, štěstí a všecko pomáhá (Vš. II. 17.); jedenkaždý řádem a p-vem živ býti má (Ros.); p-vem se řiď a po něm jdi; kdo práva vydává, nech je první zachovává; p. jest jako váha; p-vy všecky případnosti vyměřiti nelze; p-va všech případnosti obsáhnouti nemohou; ne- možno jest všecky lidské příhody p-vy psa- nými obsáhnouti; rozum zdravý nejlepší právo; p. staré a krmě nová nejlepší; nová správa nová p-va; nový pán, nové p.; špatné to řízení, kde mnoho práv a nařízení; no- vým p-vem staré se kazí a zdvihá; obyčej zlý ustup p-vu; ne tak slov p-va jako roz- umu a smyslu týchž práv šetřiti se má; kdo p-va svého nedbá, p. jemu také nerádo spo- máhá ; kdo p-va svého neužívá, snadno o ně přicházívá; nemoc před právem omlouvá; na myšlení právo nejde (de interioribus non judicat praetor); násilí nepřeje právu; p. za nic nestojí, kde nešlechetní vládnou; p. má tenký nos; p. má voskový nos, pro- tož je králové a páni železnou rukou svou, kam chtějí, obracují; p. jest pavučina, brouk se probije a na mušku vina; vrch p-va vrch moci; holé přísné p., holé bezpraví (summum jus saepe summa injuria); p. jest nejjistější pravidlo soudcův; p. dopouští každé straně mluviti; kdo zapřel, p-va se vypřel; p. bez exekuce nic neváží; p-va vedení nikomu nemá zastaveno býti; dobrá vůle p. ruší (vz Do- brovolný) ; p. své každý jinému postoupiti může; p. na osobě záležející osobou pomíjí a v nic se obracuje; p. na věci záležející po vždy trvá, by pán té věci zhynul aneb z dr- žení jejího vyšel; kdo p-va svého nechce pro- mlčeti, letům právním nedej projíti; kdo p. své promlčí, ten je ztratí; p. duchovní se nepromlčí; úmysl zlý p-vy se tresce; útrpné p. mírné buď; na p. žádný mocí nesahej. Rb. Žádnému křivdy nečiní ten, kdo užívá p-va svého; čiň od sebe sám dobrovolně každému, což jiní právem přinuceni jsouce činiti musili; buď živ rovným p-vem s ji- nými ; poddán buď právům ustanoveným od krále; bezpečněji jest řádem a právem živu býti nežli mocí a odbojem; sám sobě p-va říkati žádný nemůže; co zvláštními nálezy světle vyhraženo není, to při právě obec- ném zůstati má; podlé vyměření práv jedni s druhými se držte a chovejte; rozličnosti lidských příhod ani rozumy lidskými ani právy obsáhnouti a omeziti se nemohou; kdežby se p-va psaného nedostávalo, má se rozumu zdravého šetřiti (lege deficiente sana ratio debet habere vim legis); kde se práv nedostává, má se rozumu zdravého a dobrého svědomí šetřiti; starobylosť za p. se drží; obyčej a zvyklosť zastaralá za p. se pokládá; p., které dávným a staro- bylým užíváním k svému potvrzení přišlo, má ovšem zachováno býti; starobylé obyčeje a chvalitebné zvyklosti za p. se pokládají; zvyklosť za p. jest, (Vš.); užívání a obyčeje není malá moc, však pravdě a právu nemá býti ku škodě; starobylosť, jížto není pa- měti, za p. jmína býti má; obyčej zlý ustup právu; zlý a škodný obyčej postoupiti má právu a zřejmé spravedlnosti; co dobrou zvyklostí stvrzeno jest, za p. držáno budiž v těch věcech, kteréž p-vy psanými vyslo- veny nejsou; chvalitebný obyčej jest vý- borný práv vykladač; komuž přísluší p-va skládati, tomuž přísluší p-vům rozum dá- vati; práva svého neznati hanba; p-va znáti každému náleží (leges scire omnes tenentur); neuměni a neznání práv žádnému k výmluvě nepostačuje; právo žádného neučí a nešetří (Žer. Záp. I. 200.); neznámosť p-va nevy- mlouvá; nevědomosť p-va z částky ospra- vedlňuje (Sych.); p-va pomáhají bdícímu a ne spícímu; p-va zajisté lidem bdícím a ne spícím folkují (jura vigilantibus patro- cinantur et non dormientibus); v každém právě tomu, kdož své věci jest opatrn a bdí, p. jest pomocno; kdo jest přednější časem, bude mocnější právem (prior tempore potior jure); kdož první jest časem, bude první právem; přednější časem, bližší právem (vz Spravedlnosť); co se p-vy nezabraňuje, vidí se, že se dopouští; čehož zabráněno není, zdá se, že se toho p-vem propůjčuje; nuzné příčiny před p-vem nepostačují; náhlá a nuzná potřeba p. lomí (necessitas caret feriis); ne- stvrzuje se projitím času, co z podstaty po- řádného p-va a spravedlnosti začátku svého nevzalo (quod ab initio non valet, tractu temporis convalescere nequit); nadarmo p-va žádá, kdož činí proti p-vu; co se proti p-vu děje, to nemá moci; hřích jest p-vu křivdu činiti; bezpráví a moc nepřítel p-va; z moc- nosti p-va jest moc soudce, aniž zdání soudce moc má, leč též zdání podlé práva jest; kdo jiné má spravovati a souditi, má p-vům a po- řádkům téhož města rozuměti; hanba jest neuměti a neznati toho p-va, kterýmž jiné rozeznáváš; tu kde práva psaného není, soudce buď náchylnější k milosrdenství a sli- tování nežli k přísnosti; při všelikém soudu rovné buď p. původoví i obeslanému; při soudu jednostejného a rovného p-va jak žalobník tak i obžalovaný užiti má; původ i obeslaný p-vy živi buďte; člověk to mluvě, co má zamlčeti, též zamlče, co má mluviti před soudem, odříká se p-va svého. Vš. Ortele ne z podobných příkladův, ale z práva díti se mají; na zdravého a na toho, kdo v zemi jest a k půhonu nestojí, bude p. stané dáno; vše, co dskami n. nálezy panskými, starými i novými, obecními n. zvláštními může ukázáno a dovedeno býti, za právo buď; nikdo spravedlnosti své lá- ním ani haněním dobyti nemůže, nýbrž p-vem dobývej; P. má vždy svůj průchod. Pr. P. jest umění a rozeznávání spravedli- vého od nespravedlivého; Práva nejsou na- lezena k libosti, ale k pravdě; P-va dobrá a užitečná za příčinou zlých obyčejův a ško- dných mravů vzrostla a svůj počátek vzala; Kdyby se příliš nešlechetně a rozpustile ne- žilo, žádných by práv potřebí nebylo; P. jednoho každého k tomu vede, čeho se má přidržeti a čeho zase vystříhati; Když práva zemská ve své pevnosti a nepróměnnosti jsou, i obecné zemské dobré dobře stojí,' ale když obecné dobré se kazí a zle stojí a p-va se jinačí, všem vůbec a každému zvlášť zle se děje. Vš. Kde p-va jsou a prů- chod svůj mají, tu zajisté rozmnožení všech věcí dobrých bývá; P-va zajisté jsou obce svazkové, základové svobody, života lid- ského kratochvíle a jako nějaké pevné zdi a útočiště vrchnosti proti zlému a nepo- slušnému; P-va tomu chtějí a znamenitě velí, aby nikdo o svou spravedlnost strojen nebyl; P-va toliko toho všem lidem pro- půjčují, aby sobě každý potud prospívati a grunty své zvelebovati i také opatrovati mohl, pokudž by jiným neškodil a neublížil. Pr. Vedlé p-va odsouzen býti; p. vésti (zna- mená 1. vše to, co někdo vedlé předpisů práv- ních před se béře, aby se mu spravedlivě učinilo; 2. vedení exekuce čili dobývání práva); vedlé práva opatření žádati; dáti za p. ve při póvodovi (žalobníkovi); to za p. jest (das ist Rechtens); p. provésti, ne- provésti; zápisem dědičné p. obdržeti; pro nestání na někom p-va ustáti. Vš. Neod- suzuj nikoho a nečiň p-va jednomu proti druhému, dokudžby strany druhé jemu od- porné nevyslyšel; Soudce živé p. jest; P. duše města, pročež město bez p-va hynouti musí; P. hlas města, avšak množství práv obci škodlivé; Běda obci, kde se p. pavu- čině přirovnává, již brouk prorazí, muška však v ní zůstává; Tří věcí k zachování města potřebí: p-va, soudcův a žalob; P-vo na někoho vésti vedlé §.310.; Co přátelsky srovnáno býti nemůže, jest nejbezpečněji, pro urovnání dalších o to nesnázích časně sobě to pořadem práva k místu přivésti. Pr. P-vem opatřiti, nadati; p-vem k soudu opatřený; osoba p-vem zvláště nadaná; majitel má právo; majiteli přísluší p.; sta- ným právem někomu něco přisouditi; věc na p. se má položiti; p. dokázati, na něco míti. Ěd. Dle uvážení p-va trestati; bylo- liby clo komu ke škodě v nově dáno, p. se mu nezavírá; na někom p-vem stavným po- kuty dobývati. Er. P-vem svým se na něco potahovati; po p-vu dáti někomu něco. Šm. P. k dělání hor, k mincování. Vys. Mám p. to prodati. Br. Od svého p-va pustiti, upu- stiti; p. mine, pomíjí; bez pohoršení, bez umenšení, bez ublížení něčích práv; hleděti, přikročiti k někomu p-vem o něco; někomu dáti p. k něčemu; p. spolčovati se, spol- čování-se; ministerium práv. J. tr. Od p-va odstoupiti; zastaviti někomu nějaké p. Nz. A mocí aby žádný jeden na druhého ne- sahal, než právem aby živ byl (rechtlich, nach Vorschrift des Rechtes leben). Zř. F. I. C. II. Komu bývá dáno za p. nálezem; Kdožby koho po staném p-u obeslal ze škod útratních a nákladních; Kohož půhon doma zastihne, by do Říma na pouť jel, p. žalobníka předce jdi; Pohnaný nestojí-li, jsa třikrát volán, prve nežli páni z soudu vstanou, bude p. stané dáno. Nál. 215., 160., 159. Ten má plnú moc a plné p. k věcem v tomto listu psaným. Dsky. Stavové takto nalezli vůbec za právo. Václ. I. A konšelem z p-va býti nemá, leč kdyby s městem tři prvé léta trpící byl. Kol. 5. Má rychtář p-a po- máhati, zum Rechte helfen, richterliche Hilfe angedeihen lassen. Sob. 43. P. přechází, právo se promlčuje, das Recht verjährt. Gl. 266. P-va zemská puštěna jsú (sind eröffnet) a ku póhonóm zasazeno bude. Tov. k. 33. Kdo má p. k vodě, má p. k stezce, ale však ne k cestě; Kdo čeho proti p-vu nabývá, v do- mnění jest, že toho nemá; Kdož se nač rovně potahují, lepší je p. držícího; Jinému vět- šího p-va na gruntě n. na věci udělati a postoupiti nemůžeš, než jaké sám máš n. jsi měl; Načež následovati bude, co za p. jest; Vrch p-va vrch křivdy; Kdo p-va zlé n. neužívá, snadno o ně přicházívá. Pr. P. staré zdvihnouti; Věřitelé zastavením p-va zjistiti. Řd. P-va svého se zbaviti. Er. P. na jiného přenésti; Strana, která má p. něco bráti, přijímati; Taxa za měšťanské p.; P-va věřitelů prostých jdou za p-vem věřitelů knihovních. Šp. P. si k čemu dělati, při- chází jen v obec. mluvě; ve spisovné řeči klade se: osobiti si, osobovati si něco. Dal., Háj., V. Tolikéž správno jest: táhnouti se k čemu. Brs. 133. P. na něco míti, lépe: k něčemu. Brs. 104. Cf. Kteraké p. má na tom. Půh. I. 205. Právo panuje nad vrch- ností; Pán spravedlivý a příkladný jest pod- daným živé p. Rb. Lépe míti s hrsť moci nežli p-va s pytel. Prov. Víc může hrsť moci nežli plný pytel p-va; Horší p. nežli meč; Noc má své p. č. Dobrovolné stran podvolení p-va láme. Vš. II. 1. Dobrovolné podvolení p. ruší. Vš. II. 13. Dobrovolné podvolení p-vy hýbe. Vš. Dobrovolné podvolení všecka p-a v nic obrací. Vš. VIII. 20. Mlčí p-va mezi železem. Vš. III. 23. Nález nálezu, právo právu nikdy nebývá odporno. Vš. II. 17. P. železo. Kn. rožm. 16. P. původ přísez (je). Ib. 173. Bez- hlavé jest každé p., v kterémž se žádná vy- štěrbujícím pomsta neukládá. Vš. VI. 37. P-va osobní a věcná která a kdy se ruší ? Vz Rb. 211.—214. Co jest spravedlnost, na čem záleží a kteří jsou její účinkové? Vz Rb. str. 65.—66. Co jest právo a na čem se zakládá? z čeho pošla p-va? která Jsou přední přikázání p-va? Vz Rb. 67.--69. Účin- kové práv a nevyhnutelná jich potřeba; nikdo nečiň jinému, čeho sám nechceš. Vz o tom Rb. 69.—72. P. jest všem rovné; kolikeré jest p.? p-va nemají se na kvap měniti; kde není p-va psaného, šetřiti se má rozumu zdravého a obyčejů chvaliteb- ných, vz o tom Rb. 72.-75; O vykládání práv; každému náleží p. znáti a jeho dbáti; potřeba p. ruší; p. vztahuje se na věci zjevné a ne na tajné a nemožné, vz o tom Rb. 75.—77. O bezpráví a zneužívání p-va násilím ? mocí, vz o tom Rb. 78. - 79. — Vz Soudce, Úřad, Žaloba, Spravedlnost', Smlouva, Průvod, Rozsudek; Rb. str. 270. — P. = soudcové podlé práv rozeznávající, das Recht, Gericht, die Richter; soud, hu kterému kdo státi jest povinen, die Behörde, das Gericht. P. menší, nižší, vrchní, k roz- souzení manželských pří, hrdelní, útrpné, trestní, vladařské, poručnické, yisitační, do- mácí, vojenské, zemské. Jg. Útrpným prá- vem tázati. V. Někoho u hrdelního p-va žalovati. Rada při p-vu zemském. Při ?-?? seděti. Na p. zanesený, ku p-vu zadaný. Ta věc jest již p-vu udána, před p. daná. Od- volati se ku p-vu (vrchnímu). Jg. Ku p-vu státi, dostaviti se; před p-vem se stavěti, postaviti; ku p-vu, před p. připraviti; před p-vem někoho obviniti; před p-vem se ne- snadniti; v kázeň a trestání p-va vzatý ; při p-ě padlý. V. P-vem čeho hledati (na právní cestu nastoupiti). Arch. II. 507. Žádný v soudě dvojím p-em jíti nemá, eine Streitsache bei zwei Gerichten anhängig machen. Tov. 53. Každý na svém p-vě o hlavě souzen býti má. Zř. F. I.fŠli na p. = se soudit. Na Slov. Jv. Martin to na p. podává; Budiž, co ctné p. rozkáže; Žádá p-vem naučen býti; Ku p-vu volati. NB. Tč. Dokudž páni na p-vé (na posudku) sedí, zu Gericht sitzen; Před p-em něco odbyti; P. nešlo ta léta pro zem- ské války; Tu kdež je Prokop prve počal p-vem vésti; Násilníky ku p-vu vydali; Tu jest ku p-vu nestál a páni to odložili do Brna; Já bych mu chtěl rád ku p-vu v zemi státi, ač by mi co viny dal; Poněvadž se Bartoš dal na městské právo o ty sirotky a o to jest stížen, nemá jemu paní abatyše o tu věc odpovídati. Půh. I. 202., 203., II. 68., 145., 251., 425., 566., 575. Tu p. samo od sebe povinno jest hodné poručníky na- říditi. Kol. 49. Kdyžby se jeden nechtěl děliti, tehdy ho druhý má p-vem k tomu připraviti, a k němu o to p-vem hleděti; Na komžby se p-vem a soudem (pokuta) nalezla. Zř. F. I. f. 29., A. 24. Má-li kto k nim (pánóm) které právo, hledajž p-vem. O. z D. Musil jsem na něm jistiny p-vem dobyti. Půh. I. 231. Poněvadž toho, což jim p. našlo, a oni to přijali, vykonati zanedbá- vají . . . Jdn. 233. Před p-vem státi; p. za- hájiti. Gl. 266. Jsa od pana Lva ku p-vu pohnán, stávati nechtěl, až k tomu přišlo, že pan Lev p-vo na něm ustál. Bart. 213. 9. Koně, nohy bílé nad kotníky majícího, na p. konířské přivésti dal. 1611. Hrš. exc. Só- dijó synečka v Kyjově na právě, že zabil panenko na zelené trávě. Mor. p. 149. Bed- naříka v městě našem na p. obstavili pro dluhy. NB. Tč. Před p. poháněti, pohnati, obeslati, obsýlati. D. Ku p-vu s někým jíti. Mus. Před p-vem ze zastávati; od p-va ušlý (rechtsflüchtig); p-vem stvrzený. D. Ta věc leží na p-vě. Ros. Jděte ku p-vu. Kom. Ucházeti se oč u p-va. Sych. P. stranám čas a rok jmenuje; p. mu to přisoudilo; dosta- viti svědky před p-vem. Sych. Přítel u p-va. P. na někoho přivésti. Sych. Původ následuj p-va obžalovaného. Ros. Aby na svém p-vě ku p-vu stál a tu souzen byl. Zříz. Ferd. Při p-vě jedenkaždý úctivosť, pokoj a váž- nosť zachovej; Vždycky při p-vě na čem se větší počet snese, to svůj průchod míti má; Každý na svém p-vě viněn býti má; Odporníka svého na jeho p-vě hleď; Ku kterému p-vu manžel náleží, k tomu pří- sluší také manželka jeho; Manželka přísluší k p-vu manžela svého; Při kterém p-vě se pření (litis contestatio) začalo, tam i v té při buď pokračováno; Kdo kterým p-vem počne, tím dokonati jmá; Jakým p-em se počne, tím se končí. Žer. Záp. I. 256. Kte- rým p-em soud začneš, tím skonči (Tov.); Při kterém p-vě věc některá se začala, tam budiž i rozeznána; Kdo se prve ku p-vu uteče a prokáže, prve béře; K p-vu kdo prve přistoupí, prve má slyšán býti; Která strana obeslání své nejdříve k právu podá, ta se drží za stranu původní; K právu z pří- činy hodné státi nemoha, práva netratíš; Jakož původ povinen jest žalobu před prá- vem provésti: tak též obviněný před p-vem předloženou výmluvu a obrany povinen bude učiniti; P. dopouští straně mluviti; Kdož to, co jistí a tvrdí, p-vem ku konci přivede a náležitě na místo postaví, jemu i právo k tomu nápomocno bude; Přišlo právo (= muž zákony vykonávající); Na p. něco vznésti; Žena ať svědčí doma muži a ne před p-vem. Pr. Komu by se stavěním ublížiti chtělo, kterak to má na p. vznésti. Er. Ku kterému p-vu věc náleží, tam naříkáno býti má. Er. — P., pokračování právní, soud, pře, proces, das gerichtliche Verfahren, der Process. P. s někým sobě začíti; po p-vě jíti, p-vem jíti; p. podniknouti. V. Po p-vě kráčeti. Boč. Den soudu a práva. V. Odklad p-va. P-va jdou, zastavena jsou. Br. P. zavěsiti, zasta- viti. Kom. Pro nedostání strany druhé p. obdržeti, ustáti, ob contumaciam obsiegen. J. tr. P-va před se šla; Toho hleď na ní p-vem; Má naň dále p-vem sáhnouti; Hledaj jeho p-vem; K dědictví p-vem hleděli; P. činiti, poněvadž páni sedí. Půh. I. 381., II. 61., 138., 230., 237., 574. Nemá žádnému p-va vedení zastaveno býti. Zř. F. I. P. s ně- kým míti. Kn. rožn. čl. 132. P. staviti, den Process verlegen, den Lauf desselben auf- halten. Gl. 266. — P., řád práva, pořád práva, das ordentliche Recht. Kdo své spra- vedlnosti pořádem p-va hájí. Kol. 9. Jde proti němu pořádem p-va; vede proti němu pořád p-va. Ukázati, poukázati někomu na pořád p-va. Ros. Pořádem p-va někoho z ně- čeho viniti. Solf. Táhnouti se na něco po- řádem práva. Us. Nastupovati na někoho pořádem p-va o něco; Domlouvati se k ně- komu o něco pořádem p-va. J. tr. To k po- řádu p-va náleží; Jeden každý při svém pořádu práva zůstaven buď; Spravedlnosti své každý pořádem p-va dobývej. Pr. Po- řádu p-va nepovědomý. Er. — P., řád a právo, der Rechtsweg. Za p. jest při tom súdu, že každý má třikrát obeslán býti. Vš. 8. Týmž p-vem jíti. V. Proti řádu a p-vu; mimo řád a p. V. — P., udělování p-va, užívání zákona, die Handhabung der Gesetze, das Recht, die Justiz. Na někoho p. pustiti. Jg. Pakliby nestál, sám sebou vinen bude a bude naň p. puštěno jako na jiného. Zříz. Ferd. Provozovati p. D. Ne- mohli se p-va dovolati. Sych. — P., úsudek, der Ausspruch, das Urtheil. P. říci, vynésti. V. — P., co se v zákoně zakládá, das Recht. Milosť za p. uděliti. D. Za p. nalézti (ortel vyříci); za p. vypověděti; strany právem poděliti. V. Za p. vynésti, uznati, vynalézti, vyřknouti. Ros. Pakli se kdy stala která sváda, u stařejšieho budieše rada, aby p. učinili. Dal. 8. (II. 57.). V tejto při vámi jest p. nalezeno. NB. Tč. P. učiniti někomu oč. Půh. I. 209. Otpovie, že se pozná v niv- čem a za ostatek p-va prosí. Kn. rož. 113. Má jemu ešče p. se státi. Půh. II. 168. Jměla mi o to p. činiti. Půh. II. 254. Nejvyšší p. nejvyšší bezpráví. Jel. — P., plat soudci daný, taxa, die Gerichtsgebühr. Pr. Ůřed- níkóm jich p. dávati. Půh. II. 352. Jest pí- sařovo p. po 4 grošiech, es gebühren ihm 4 Groschen. Vl. zř. 373. Neb prvé od toho právo vzato jest. Tov. k. 122. P. mistrov- ské, die Taxe zur Erlangung des Meister- rechtes. P. úředničí, die den Gerichtsbeamten gezahlte Taxe. Že mi jest slíbil za 10 hřiven úředničího p-va. Půh. brn. 1406. f. 170. Pakli póvod chce jemu stravu dáti, tehda k svěd- čení do hradu i s hradu domóv nedaj jeho p-va jeho 32 haléřóv. Kn. rož. 6. P. stané, die Taxe, welche der Kläger für die Kon- tumacirung des Geklagten erlegte: poněvadž Jan nestál, dáno na něj od ustání 4 groše písaři zemskému. Tov. p. 126. (Gl. 321.). Čtrnácté právo (právo bráti 14 mincí). Vz více v Gl. 432. — P., každé znamení moci právní. Rychtář uhodil p-vem na stůl. Jg. Vařečka jest ženské p. Us. Zkr. — P., po- vinnost, die Pflicht, Verbindlichkeit. Pan N. má právo dáti. Mus. Má p. dáti tři haléře. Kn. rož. čl. 1. Úředníci, kteříž z p-va při soudu zemském sedati mají. Zř. F. I. A. X. 2. A proto komorníku p. dáti 32 haléřóv. Kn. rož. 2. Co jest škod mimo to, za to Beneš jemu má p. činiti. Půh. I. 264. P. jim se-
hnati = mají sehnati, sollen citiren. Kn. rož.
23. — P., exekuce, vedení práva, die Exeku-
tion. Staviti, zastaviti vedení p-va, mit der
Ex. innehalten. J. tr. Jestliže kto dá na sebe
p. na vrch dovésti pro kteroužkoli věc, die
Ex. gegen sich durchführen lassen. Vl. zř.
Dopomožení p-va = executio. Bdž. 151. P.
na někoho vésti n. provésti, Jemanden exe-
quiren; vedení p-va na osobu, die Personal-
exekution. J. tr. Jestliže by kto nechtěl
práva vésti pro kteroukoli summu, bude moci
list zatýkací na toho vzíti. Zř. F. L Odhá-
dání není vrch p-va ; Panování čtvrté, kteréž
se vede ve dvou nedělích po odhádání, slove
vrch p-va, Exekution. Pr. P. vésti, vyko-
nati, zastaviti. P. na vrch dovésti, die Ex.
bis zum letzten Grad durchführen. Nál. 216.
P. vésti a dovésti. Václ. 38. Pakli strana
p-va nevede, úřad sám vésti nemóž. O. z D.
Komu bude dáno neb prodáno, můž právo
dovésti jako on sám, anebo poručníka udělati
k dovedení p-a; Kdožkolivěk právo králem
dané obdrží buď soudem nebo smlouvou,
ten aby p. na vrch dovedl do prvních nebo
konečně do druhých soudných dní; pakli
by toho kto zanetbal, aby své p. ztratil;
Po starém p-vu mají p. pustiti, die Ex. be-
willigen; Pakliby ten, jsa obeslán, nestál,
mají naň p. stálé pro tu summu dáti, die
Ex. bewilligen. Vl. zř. 40., 315., 295. — P.,
přísaha, der Eid. P. činiti, ablegen. Gl. 266.
Učiníce právo na kříži jmají toho prázdni
býti. Sob. 90. P. na kříži, der aufs Kreuz
abgelegte Eid. Kn. rož. čl. 143., Půh. brn.
417. P-va ktož v žalobě nežádá, próvodu
nemaje, nebude mu nalezena přísaha, než
póhon se zdvíhá. Eml. Reliq. I. 209. P. si-
rotčí, der Waiseneid. Pohoním ho n. vedu
ho k jeho p-vu, ich trage ihm den Eid auf.
— P., právní průvod, der Rechtsbeweis,
-behelf. P. voda, železo, das Ordale des
Wassers, Eisens. Má svá p-va do Brna při-
nésti. Půh. brn. 1412. f. 250. Výpisky z desk
n. jiná p-va svá. Půh. ol. 1437. f. 142. (Gl.
265.). — P., die Sportel, ku př. p. tesařské
= právo tesařů bráti si v sobotu z místa,
kde pracovali, třísky domů. Gl. 266. — P.,
soudní okres, der Jurisdiktionsbezirk. Že
vás na kterémkoli p-vě obstavovati chci.
Ms. 1631. Na p-vě pánů Brňanů polapen.
Půh. ol. 1582. — P., mučení, die Tortur.
Útrpným p-vem bylo přikročeno a každý
z nich dvě práva vytrpěl (zweimalige Fol-
terung). Ms. v brn. arch. P. horké, die heisse,
suché, die trockene Folter. — P., trest smrti,
die Todesstrafe. Klekna na kolena p. své
vytrpěl. Skl. V. 90. (Gl. 266.). — P. ženské
= ženská čmýra, der Monatfluss. Ms. bib. — P., způsob, die Art u. Weise. Když tkáče pohonie, právo jej takéž svědomě pohoniti trhy i týmž právem jako jiné domovité lidi pohonie. Kn. rož. 60.

246168   Pravo-urážný Svazek: 2 Strana: 0905
Pravo-urážný, rechtswidrig. Hlas. 1. 337.

246169   Pravobarevný Svazek: 7 Strana: 0419
Pravobarevný. P. kanafas. Us. Pdl.

246170   Pravobarevný Svazek: 10 Strana: 0294
Pravobarevný, echtfärbig. P. látka. Nár. list. 1885. č. 171.

246171   Pravoberce Svazek: 2 Strana: 0902
Pravoberce, e, m., pol., der sich Gesetze vorschreiben lässt. L.

246172   Pravoběžný Svazek: 2 Strana: 0902
Pravoběžný, rechtläufig. P. pohyb n. přímý, jest pohyb těles nebeských k naší sluneční soustavě náležejících na dráze jejich od východu k západu; proti němu jest po- hyb zpětběžný. Vz Pravochodný, S. N.

246173   Pravobočný Svazek: 2 Strana: 0903
Pravobočný, rechtsseitig. Us. Dch.

246174   Pravobojný Svazek: 2 Strana: 0903
Pravobojný, pol., den Gesetzen gehor- sam. L.

246175   Pravobrance Svazek: 2 Strana: 0903
Pravobrance, e, m., pol., der Advokat. L

246176   Pravobřehý Svazek: 7 Strana: 0419
Pravobřehý, rechtsufrig. Dch.

246177   Pravobřehý Svazek: 9 Strana: 0248
Pravobřehý. ???. 1897. 501.

246178   Pravocudný cit Svazek: 10 Strana: 0294
Pravocudný cit. Msn. II. 104.

246179   Pravočech Svazek: 7 Strana: 0419
Pravočech, a, m. = řádný Čech. U Žam- berka. Dbv.

246180   Pravočešství Svazek: 8 Strana: 0309
Pravočešství, n. Osv. 1896. 461.

246181   Pravočinný Svazek: 10 Strana: 0294
Pravočinný. P. žena. Msn. 172., 233.

246182   Pravočtení Svazek: 7 Strana: 0419
Pravočtení, n. Návod k p. a k pravo- psání. Šf. III. 384.

246183   Pravodárce Svazek: 10 Strana: 0294
Pravodárce, e, m. Škd. Od. 173. (kn. XI. v 186. ).

246184   Pravodatný Svazek: 2 Strana: 0903
Pravodatný = pravdodatný. Dch.

246185   Pravodatný Svazek: 7 Strana: 0419
Pravodatný Zevs. Mns Or. 156.

246186   Pravodatstvo Svazek: 7 Strana: 0419
Pravodatstvo, a, n., Legislatur, f. Nej- starší pomníky p-stva slovanského. Jičínský.

246187   Pravodavce Svazek: 2 Strana: 0903
Pravodavce, e, m., der Gesetzgeber. L.

246188   Pravodějný Svazek: 10 Strana: 0294
Pravodějný, verax. P. Hospodin. Ž. kap. č. 85. 15.

246189   Pravodění Svazek: 10 Strana: 0294
Pravodění, n. = konání práv. Mark.

246190   Právodržavný Svazek: 10 Strana: 0294
Právodržavný. Msn. II. 8.

246191   Pravodušnosť Svazek: 10 Strana: 0294
Pravodušnosť, i, f. Msn. Od. 39.

246192   Pravodušný Svazek: 2 Strana: 0903
Pravodušný, zastr., poctivý, redlich (rus. a pol.). Jg.

246193   Pravohroznový Svazek: 7 Strana: 0419
Pravohroznový. P. kyselina. KP. V. 13.

246194   Pravochodný Svazek: 2 Strana: 0903
Pravochodný, rechtgängig, rechtläung. Několik hvězd p-ně bloudí. Smet. Vz Pra- voběŽHý.

246195   Pravochranný Svazek: 2 Strana: 0903
Pravochranný, die Gesetze schützend. P. bůh. Hdk.

246196   Pravojediný Svazek: 9 Strana: 0248
Pravojediný papež. Pal. Děj. III. 1. 90.

246197   Pravoklas Svazek: 7 Strana: 0419
Pravoklas, a, m. = (sv.) Themistokles. Šd.

246198   Pravokout Svazek: 2 Strana: 0903
Pravokout, u, m., nyní: obdélník, das Rechteck. D. Vz Pravoúhelník.

246199   Pravokoutý Svazek: 2 Strana: 0903
Pravokoutý, rechtwinkelig. Šm.

246200   Pravokrásný Svazek: 7 Strana: 0419
Pravokrásný = krasocitný, aesthetisch. Nz.

246201   Pravokrev Svazek: 7 Strana: 1366
Pravokrev = temperament sanguinika. 15. stol. D. Gesch. 288.

246202   Pravokrev Svazek: 10 Strana: 0294
Pravokrev, sanguis. Rozk. P. 82., D. Gesch. 288.

246203   Pravokrevník Svazek: 2 Strana: 0903
Pravokrevník, a, m., der Blutsverwandte. Rozk.

246204   Pravokrevnosť Svazek: 2 Strana: 0903
Pravokrevnosť, i, f., sanguinicus humor. Aqu.

246205   Pravokrevný Svazek: 2 Strana: 0903
Pravokrevný, sanguinicus. Aqu.

246206   Pravokrevný Svazek: 8 Strana: 0309
Pravokrevný. P. letora (člověka červe- ného v lících). 1440. Mus. fil. 1896. 266.

246207   Pravokrevný Svazek: 9 Strana: 0248
Pravokrevný, sanguinisch. Letory jest p-né; Bude-li červený, p. jest. Maš. ruk. 28a., 36a.

246208   Pravokrut Svazek: 2 Strana: 0903
Pravokrut, a, m., der Rechtsdreher, chi- caneur. Šm.

246209   Pravokřesťanský Svazek: 7 Strana: 0419
Pravokřesťanský, echtchristlich, ortho- dox chr. DŠk. I. 24.

246210   Pravolibný Svazek: 2 Strana: 0903
Pravolibný, práva milovný, rechtlich, rechtliebend. Šm., Dch.

246211   Pravoliný Svazek: 2 Strana: 0903
Pravoliný, rechtlinig. D.

246212   Pravolomce Svazek: 2 Strana: 0903
Pravolomce, e, m., rušitel zákona, der Gesetzbrecher. L.

246213   Pravolomnosť Svazek: 2 Strana: 0903
Pravolomnosť, i, f., das Uibertreten des Gesetzes. L.

246214   Pravolomný Svazek: 2 Strana: 0903
Pravolomný,übertreterisch, gesetzwidrig. Us.

246215   Pravoměrný Svazek: 10 Strana: 0294
Pravoměrný koráb. Msn. II. 38. P. plachty. Msn. Od. 35.

246216   Pravomet Svazek: 2 Strana: 0903
Pravomet, a, m., der Advokat (s pří- hanou). Zlatohv. I. 152.

246217   Pravomil Svazek: 2 Strana: 0903
Pravomil, a, m., der Rechtsfreund. Šm.

246218   Pravomil Svazek: 7 Strana: 0420
Pravomil = Justin. Kld.

246219   Pravomila Svazek: 7 Strana: 0420
Pravomila, y, f. = (sv.) Justina Šd., Kld.

246220   Pravomilství Svazek: 2 Strana: 0903
Pravomilství, n., die Rechtsliebe. Dch.

246221   Pravomíra Svazek: 7 Strana: 0420
Pravomíra, y, f. = pravá míra. Msn. Or. 31

246222   Pravomluva Svazek: 7 Strana: 0420
Pravomluva, y, f., die reine Sprache. Dk. Poet. 516,

246223   Pravomluvce Svazek: 2 Strana: 0903
Pravomluvce, e, m., der Rechtsgelehrte, Rechtsfreund. Lží p-cové tuční. Hek.

246224   Pravomluvnosť Svazek: 2 Strana: 0903
Pravomluvnosť, i, f., die Rechtsgelehrt- heit. Plk.

246225   Pravomluvný Svazek: 2 Strana: 0903
Pravomluvný, rechtsgelehrt.

246226   Pravomoc Svazek: 2 Strana: 0903
Pravomoc, i, f. = pravomocnost. Ješto tenkráte židé p-ci hrdelné zbaveni byli. Sš. Mt. 333.

246227   Pravomoc Svazek: 7 Strana: 0420
Pravomoc. Stárek. Mrav. 25., Skočd. 559., Bor. 126., 129., 142, Šmb. S. II. 33.

246228   Pravomoc Svazek: 10 Strana: 0654
Pravomoc, i, f. P. komory nad svo- bodníky, krajská, panská, patrimoniální, rychtářská, vrchnostenská. Svobd. 149.

246229   Právomocenský Svazek: 8 Strana: 0309
Právomocenský. P. výbor. Phľd. XII. 461.

246230   Pravomocenství Svazek: 2 Strana: 0903
Pravomocenství, n. = pravomocnosť, ju- risdikce, die Jurisdiktion. Kněze s biskup- ským p-stvím ustanoviti. Sš. II. 384.

246231   Pravomocenství Svazek: 9 Strana: 0248
Pravomocenství duchovní. Pal. Děj. III. 1. 235.

246232   Pravomocí Svazek: 9 Strana: 0248
Pravomocí, n. Výhradné p. Pal. Děj. II. 2. 8., 385. a j.

246233   Pravomocník Svazek: 2 Strana: 0903
Pravomocník, a, m., der Rechtsverwalter. D-

246234   Pravomocnost Svazek: 2 Strana: 0903
Pravomocnost, i, f., moc práva, die Rechts- kraft. Plk. — P., moc práva udělovati, sou- diti, moc soudní, die Gerichtsbarkeit, Justiz. P. je právo veřejné k vykonávání úřadu soudního. P. provozovati. D. Pod p. nále- žející. D. P. světská a duchovní. Vz více v S. N. — P., pravomocenství v theologii = správná (zákonodárná, soudná a trestná) moc nad věřícími, původ a základ svůj mající z úřadu duchovního (církevního), die Juris- diction d. i. die dem kirchlichen Vorsteher- amte innewohnende gesetzgebende, richter- liche u. vollziehende Gewalt über die Gläu- bigen. P. tato jest dvojí: 1. buď odnáší se k zevní správě ústrojí církevního, jurisdictio fori externí nebo pro foro externo, die äussere Ordnung des kirchlichen Organis- mus, jako: zákony dávati, promíjeti, tre- stati, spory o nauce neb kázni vzešlé roz- hodovati a pod., aneb 2. zří jediné ku řízení svědomí, j. fori interní nebo pro foro interno, die Regierung des Gewissens, a jest moc přisluhovati sv. svátostmi a svátostninami. Tato p. (j. fori inť.) jest (jak učí Arnošt Müller v Theologia moralis lib. III. pag. 305.) opět dvojí, totiž buď a) zpovědní, fori poeni- tentialis (u přisluhování svátostí pokání), buď b) mimozpovědní, fori extrapoenitentialis. — P. zpovědní (dle Smol. 36) = moc od pří- slušné duchovní vrchnosti knězi udělená, v jistém obvodu zpovědi slyšeti a z hříchů rozhřešovati. Rozeznávají pak p. zpovědní: řádnou, j. ordinaria (jež s úřadem církev- ním co tahovým spojena jest); prikázanou (přenesenou), j. delegata, výsadnou, j. privi- legiata (zakládá-li se na výsadě jistým oso- bám udělené); a pravděpodobnou, j. proba- bilis (sr. Smol. 39.), pochybnou. — Doplnění, pozbytí, obmezení, odnětí, dosažení p-ti; p. zpovídati; p. komu dáti písemně, mlčky - ústně; p. doplniti: p-ti pozbyti; p. obme- ziti místem, časem, osobou n. osobami, maje zření k jistým hříchům; rozhřešiti, rozhře- šovati na základě p-ti; ucházeti se o p.; pochybovati o své p-ti; p. přikázanou od- volati. Hý. Veškera p. tím se Petrovi udělila. Sš. Mt. 229. P-ti něčí něco odjati; Všichni praví pastýři a vůdcové jím (Kristem) toliko p-sti a způsobilosti docházejí. Sš. J. 194., 170. (Hý.). Vz Pravomocenství.

246235   Pravomocnosť Svazek: 9 Strana: 0248
Pravomocnosť(jurisdikce) = souhrn práv, která příslušejí státu ? zachování právního pořádku. Vz Ott. Říz. I. 4., 63.

246236   Pravomocný Svazek: 2 Strana: 0903
Pravomocný, právem zmocněný n. stvr- zený, rechtskräftig. D. Svědčení člověka o sobě samém není před soudem průchodno a p-cno. Sš. J. 92. — P., moc souditi mající, die Gerichtsbarkeit habend. Jg.

246237   Pravomysl Svazek: 2 Strana: 0903
Pravomysl, u, m., nové, logica = pravo- myslivosť. Jg. .

246238   Pravomyslivosť Svazek: 2 Strana: 0903
Pravomyslivosť, i, f., die Logik. Krok. II. 553.

246239   Pravomyslnosť Svazek: 2 Strana: 0903
Pravomyslnosť, i, f., der Gradsinn, die richtige Denkungsart. L.

246240   Pravomyslnosť Svazek: 10 Strana: 0294
Pravomyslnosť, i, f. = logika.

246241   Pravomyslný Svazek: 2 Strana: 0903
Pravomyslný, gradsinnig, wahrdenkend. L,

246242   Pravoň Svazek: 7 Strana: 0420
Pravoň, ě, m. = Probus. Kld.

246243   Pravona Svazek: 7 Strana: 1366
Pravona, y, f., ethica, zastr. Pršp., Rozk.

246244   Pravonárodní Svazek: 10 Strana: 0294
Pravonárodní učitel. Dolen. Pr. 477.

246245   Pravonárodný Svazek: 8 Strana: 0309
Pravonárodný. P. duch. NZ. II. 704.

246246   Pravonín Svazek: 2 Strana: 0903
Pravonín, a, m., ves u Vlašimi. PL.

246247   Pravonoska Svazek: 2 Strana: 0903
Pravonoska, y, f., vz Pravonosý.

246248   Pravonosý Svazek: 2 Strana: 0903
Pravonosý pták, der Krummschnabel. Us. Vz Pravonoska.

246249   Pravonož Svazek: 7 Strana: 0420
Pravonož, rechtsbeinig. V tělocv. Rgl.

246250   Pravonož Svazek: 9 Strana: 0248
Pravonož vystoupiti (pravou nohou). Čes. 1. VII. 429.

246251   Pravopaž Svazek: 7 Strana: 0420
Pravopaž, rechtsarmig. V tělocv. Rgl.

246252   Pravopeň Svazek: 7 Strana: 1366
Pravopeň, pně, f., mythologia, zastr. Veleš. Vz násl.

246253   Pravopiesna Svazek: 2 Strana: 0903
Pravopiesna, y, f., zastr., die Komödie. Aqu.

246254   Pravopijka Svazek: 7 Strana: 1366
Pravopijka, y, f., mythologia, zastr. Pršp. 59. 35. Vz předcház.

246255   Pravopis Svazek: 2 Strana: 0903
Pravopis, u, m., orthographia, die Recht- schreibung, učí nás grammaticky správné tvary správně psáti. P-sem rozumí se způ- sob, jakým podlé běžných pravidel a zvyků článkované hlásky, slyšené ve slovech a větách mluvených, se označují literami. Gb. Uv. 57. P. fonetický či hláskový, píší-li se slova tak, jak toho výslovnosť žádá; ety- mologický, píší-li se slova tak, jak ze svých prvků povstala. S. N. Onen zakládá se na zásadě: Piš, jak mluvíš; tento velí slova tak psáti, jak vznikla. Pravop. řecký na př. jest fonetický: ).éXe.-/.rcu m.: W.eyrai (z líy-w), ti,t{)inxai m.: ritftißrai (tyißii)). Latinský jest dílem fonetický maje scripsi m.: scribsi (ze srib-o), lectus m. legtus (z leg-o), dílem ety- mologický: obtineo, jež zní optineo. Kt. Vz Etymologický, Fonetický. V češtině jsou nyní oba druhy spojeny; tak se píše božský, ač se vyslovuje boský, a píše se český, ač by dle etymologie češský (čech?ský) se psáti mělo. Gb. Kromě fonetického a etymologi- ckého psáni jest ještě historické, když se totiž píše tak, jak se psávalo a poněvadž se tak psávalo, třeba by výslovnosť k ji- nému psaní ukazovala. V p-se českém mělo by se psáti na př. po etymologicku včcší anebo věčší, po foneticku věcí a píše se po historicku větší, poněvadž od 16. stol. všeobecně se tak píše. Historické psáni je někdy zároveň etymologické, jako na př. když nepíšeme mnoství, jak se mluví, nýbrž množství, jak se od 15. stol. píše a jak zá- roveň původ slova velí. Pravopis jest tedy rozdílný podlé trojí rozdílné zásady: fone- tický velí psáti tak, jak se vyslovuje, ety- mologický tak, jak původ slova žádá a histo- rický tak, jak se psávalo. Tři tyto zásady v některých případech si jsou na příč a dle každé bylo by napsání jiné na př. foneticky ouřad, etymologicky úřad a historicky bylo by auřad; ale větším dílem aspoň dvěma a někdy všem třem jistou měrou se hoví, na př. české těžký jest historicky a ety- mologicky napsáno, český historicky a fone- tický, spona foneticky, historicky a etymo- logicky. Gb. Úv. 58. P. český- je většinou fonetický, ale na mnoze také etymologický a historický. Gb. Úv. 59. V nejstarších pa- mátkách českých p-u fonetického více se užívá než v nynějších, píše se na př. vesměs vrastvo, mnostvie atd. Nedostatky staroče- ského pravopisu jen nedostatečnost' abecedy latinské vinna jest, která pro mnohé hlásky české znamének neměla, tak musilo na př. c za c, č i k, i za i, í, y, ý sloužiti atd. Později za příkladem německým staly se oblíbenými litery všelijak skládané, psalo se cz místo c, rs nebo rz místo ř, chc m. č, zz m. s atd., na př. zzwathy m. svatý, viechzssi m. větší, zlee m. zlé, lidskaa m. lidská atd. Tento způsob psání (p. spřežkový) trval až do Jana Husa, který p. český opra- vil. Na místo skládání liter zavedl diakri- tická znaménka, totiž čárku, která se na samohlásku dlouhou kladla, a puntík, místo něhož později klička nastoupila, kterou se znamená prostá litera abecedy latinské, když ne svůj původní, nýbrž některý příbuzný zvuk znamenati má, na př. š, č, ť atd.; p. diakritický. Tím se abeceda česká dle po- třeby rozmnožila, písmo české dostalo ja- snější, úhlednějí a stručnější tvar a stalo se zřetelnějším, v p-se proklestila se dráha dů- sledným pravidlům. V knihách tištěných se však p. Husův pro nedostatek znamén- kovaných písmen zdlouhavě ujimal a teprv přičiněním bratří českých, kteří v něm ně- které proměny učinili, všeobecná platnosť se mu zjednala. P. tento, potom též bratrský a kralický zvaný, od bible kralické (1593.) až do Dobrovského Lehrgebäude (1819.) té- měř bez proměny byl v užívání. Avšak již během této doby zmizel rozdíl mezi tvrdým a měkkým l. Dobrovský pak navrhl psáni i a í po c, š a z, když toho analogie žádá, místo výhradního dosud y a ý a zaměnil v v počátku slova náležitým u, čímž w se stalo zbytečným (p. analogický); r. 1842. přijala Matice česká j za g, í za j, a j za y v superlativu a imperativu (její m. gegj, nejlépe m. neylépe, dej m. dey; p. skladný) a (r. 1849.) ou zavedeno m. ú i místo histo- rického au a v za w. S. N. (Gb.). Vz více v Gb. Úv. 20., 58.-62., Hl. 2.-6., 68.-75., 152.

246256   Pravopis Svazek: 7 Strana: 0420
Pravopis. Vz také Bž. 38., Bačk. Písm. I. 193, Gb. Příspěvky k čes. pravopisu 5. nn , Ht. Zv. (počátek), Příspěvky k historii českého p-su a výslovnosti strčes. Musejní spis č. 117. (z r. 1872.), Kvř. Ml. 12,—13., Ht Sr. ml. 141, Tf. Mtc. 92 , 124., 125., Zl. Jg. 50., 74., 75 , 132., 177., 178., 180. až 199., 209., 266 , 350., 392. P. český jest většinou etymologický. Prk. v Kroku III. 415. O p. etym. a fon. vz také List. filol. II. 179., o p. bratrském ib. III 232. P. vůbec; p. český a jeho historie. Vz Gb. Ml. II. 222.

246257   Pravopis Svazek: 7 Strana: 1366
Pravopis O p-se hl. českém v Gb. M. II. 222., Ott. V. 277., Km 1883. 549., 1886. 200.

246258   Pravopis Svazek: 8 Strana: 0309
Pravopis. P. nynější = opravený p. Hu- sův a bratrský. Vz Gb. H. ml. I. 15.

246259   Pravopis Svazek: 8 Strana: 0571
Pravopis náš není převahou fonetický, nýbrž etymologický. Vz Mus. fil. 1896. 423.

246260   Pravopis Svazek: 9 Strana: 0459
Pravopis. Slovo o čes. pravopisu. Od P. J. Šafaříka. V Mus. 1843. 1. nn.

246261   Pravopis Svazek: 10 Strana: 0294
Pravopis. Sr. Ott. XX. 582.

246262   Pravopísebník Svazek: 7 Strana: 0420
Pravopísebník, a, m., der Orthograf. Fryčaj.

246263   Pravopísebnosť, pravopísemnosť Svazek: 2 Strana: 0904
Pravopísebnosť, pravopísemnosť, i, f. = pravopis. Víd. list.

246264   Pravopisecký Svazek: 10 Strana: 0294
Pravopisecký. P. novota. Jakb. Mar. 173.

246265   Pravopisee Svazek: 2 Strana: 0904
Pravopisee, sce, m., der Rechtschreiber.

246266   Pravopisný Svazek: 2 Strana: 0904
Pravopisný, Rechtschreibungs-. P. úloha.

246267   Pravopisný Svazek: 7 Strana: 0420
Pravopisný. P. hádky r. 1846. Vz Pal. Rdh. I. 193.-211., Mus. 1846. 785. až 803. P. cvičení, chyba, pravidla. Pdl.

246268   Pravoplatně Svazek: 7 Strana: 0420
Pravoplatně, rechtsgiltig. Šmb.

246269   Pravoplatně Svazek: 9 Strana: 0248
Pravoplatně něco rozsouditi. Ott. Říz, I. 72

246270   Pravoplatnost Svazek: 2 Strana: 0904
Pravoplatnost', i, f., die Rechtsgiltig- keit. Dch.

246271   Pravoplatný Svazek: 2 Strana: 0904
Pravoplatný, rechtsgiltig. Šm.

246272   Pravoplatný Svazek: 9 Strana: 0248
Pravoplatný. P. listina. Zát. Př. 60b.

246273   Pravopodstatnosť Svazek: 2 Strana: 0904
Pravopodstatnosť, i, f., der Rechtsbe- stand. D. exc.

246274   Pravopotlstatný Svazek: 2 Strana: 0904
Pravopotlstatný, rechtsbeständig. Jg.

246275   Pravopravý Svazek: 2 Strana: 0904
Pravopravý, echt u. recht.

246276   Pravoprorok Svazek: 2 Strana: 0904
Pravoprorok, a, m., pravý prorok, der wahre Prophet. Opak: licho- n. lžeprorok. Sš. J. 276.

246277   Pravopřestupce Svazek: 2 Strana: 0904
Pravopřestupce, e, m., der Gesetzüber- treter. L.

246278   Pravopřestupství Svazek: 7 Strana: 0420
Pravopřestupství, n., Gesetzübertretung, f. Sm.

246279   Pravopsání Svazek: 7 Strana: 0420
Pravopsání, n , vz Pravočtení.

246280   Pravoradce Svazek: 2 Strana: 0904
Pravoradce, e, pravoradník, a, m., pol., juris consultus, der Rechtsgelehrte. L.

246281   Pravorhetorský Svazek: 7 Strana: 0420
Pravorhetorský, echtrhetorisch. P. umě- ní. Dk. Aesth. 327.

246282   Pravorodný Svazek: 10 Strana: 0294
Pravorodný syn. Msn. Od. 211.

246283   Pravorodý Svazek: 10 Strana: 0294
Pravorodý běh (věcí). Slád. Rich. 117.

246284   Pravorohý Svazek: 7 Strana: 0420
Pravorohý, gradhörnig. Lpř.

246285   Právorovnosť Svazek: 8 Strana: 0309
Právorovnosť, i, f. Ztk. 99. (3. vyd.)

246286   Pravorovný Svazek: 2 Strana: 0904
Pravorovný, gleiches Recht habend. Šm.

246287   Pravoruč Svazek: 7 Strana: 0420
Pravoruč = pravopaž. Rgl.

246288   Pravoručka Svazek: 7 Strana: 0420
Pravoručka, y, f. = pravák-

246289   Pravorukosť Svazek: 7 Strana: 0420
Pravorukosť, i, f, Rechtshändigkeit, f.

246290   Pravorušný Svazek: 7 Strana: 0420
Pravorušný, das Recht verletzend. P. plémě vlasť mi vyrvalo. Č. Kn. š. 372.

246291   Pravořečnosť Svazek: 7 Strana: 0420
Pravořečnosť, i, f, das Richtigsprechen; die Lehre davon, nauka pravého vyslovo- vání, die Orthoepia. Nz.

246292   Pravořečný Svazek: 2 Strana: 0904
Pravořečný, veridicus. Troj. 3. 2.

246293   Pravořečný Svazek: 7 Strana: 0420
Pravořečný, orthoëpisch. Nz.

246294   Pravořízek Svazek: 7 Strana: 0420
Pravořízek, zku, m. = druh truhlářské pilky, Fuchsschwanz, m. Dch.

246295   Pravoslav Svazek: 7 Strana: 0420
Pravoslav, a, m. = (sv.) Justus. Šd., Kld.

246296   Pravoslav Svazek: 9 Strana: 0248
Pravoslav Fr. Kašp. Brožovský z P-vu. Pal. Pam. 528.

246297   Pravoslava Svazek: 7 Strana: 0420
Pravoslava, y, f. = Justa. Kld.

246298   Pravoslaví Svazek: 2 Strana: 0904
Pravoslaví, n., die Orthodoxie, šp. m.: pravověrnosť, pravověří, vz Pravoslavný.

246299   Pravoslavnosť Svazek: 2 Strana: 0904
Pravoslavnosť, i, f., šp. m.: pravověr- nosť, vz Pravoverný.

246300   Pravoslavný Svazek: 7 Strana: 0420
Pravoslavný národ. Pal Rdh. I. 35

246301   Pravoslavný, š Svazek: 2 Strana: 0904
Pravoslavný, šp. překlad řec. ůy&ódoioi = pravověrný. KB. V MV. nepravá glossa. Pa,

246302   Pravoslavský Svazek: 10 Strana: 0294
Pravoslavský polibek. Koll. Sl. dc. I. 60.

246303   Pravoslovenský Svazek: 10 Strana: 0294
Pravoslovenský. P. řeč. Czam. Slov. 186.

246304   Pravosloví Svazek: 7 Strana: 0420
Pravosloví, n., die Rechtslehre. Dk. Dj. fil. 69.

246305   Pravosrdí Svazek: 7 Strana: 0420
Pravosrdí, n, dextrocardia.

246306   Pravosť Svazek: 2 Strana: 0904
Pravosť, i, f., náležitost, jak má býti, die Richtigkeit, das Wahre. P. způsobu psáni, hodin. D. — P., pravda, původitosi, přesnost (spisu), die Wahrheit, Echtheit, Authentie. P. něčeho prokázati. Sš. I. 9. Pochybuje se o p-sti těch věcí. Ros. P. listu toho svěde- ctvími těmi nade všelikou pochybnosť pový- šena se býti spatřuje. Sš. I. 16. P. záleží ve skutečném pojití od těch spisovatelů, jimž se kniha, spis připisuje; přesvědčujeme se o ní dvojí cestou, 1. vniternou knihy samé po- vahou (= důvody vniternými) a 2. vněšnými svědectvími hodnověrných mužů (důvody vněšnými). Sš. Mt. 14., 15. — P., rovnost. D. — P. — spravedlnost. Nad národy pa- noval ve svrchované pravosti. Br. Taková jest boží p. Kom.

246307   Pravostav Svazek: 7 Strana: 0420
Pravostav, a, m. = stav pravý, povaha pravá. SŠ. II. 156

246308   Pravostavna Svazek: 2 Strana: 0904
Pravostavna, y, f., pol., rovnováha, die Schrot-, Bleiwage. L.

246309   Pravostavnosť Svazek: 2 Strana: 0904
Pravostavnosť, i, f., die senkrechte Stel- lung, pol. L.

246310   Pravostavný Svazek: 2 Strana: 0904
Pravostavný, senkrecht, pol. L.

246311   Pravostný Svazek: 7 Strana: 0420
Pravostný, billig (moral). Rk.

246312   Pravostranný Svazek: 7 Strana: 0420
Pravostranný, rechtsseitig. P. tlak. Zpr. arch. VIII. 58.

246313   Pravostrážce Svazek: 2 Strana: 0904
Pravostrážce, e, m., ochránce práva, der Gesetzwächter. L.

246314   Pravosúdí, n Svazek: 8 Strana: 0309
Pravosúdí, n., Rechtspflege, f. Phľd. XII. 452., 311.

246315   Pravosudník Svazek: 2 Strana: 0904
Pravosudník, a, m., der Kritiker. Novot.

246316   Pravosudník Svazek: 10 Strana: 0294
Pravosudník, a, m. = soudce. V Ungu na Slov. Sbor. slov. 1901. 74.

246317   Pravosudný Svazek: 2 Strana: 0904
Pravosudný, kritisch. P. zběhlosť. Novot.

246318   Pravosúdny Svazek: 8 Strana: 0309
Pravosúdny. P. záležitosti. Phľd. 1895. 350.

246319   Právosudstvo Svazek: 7 Strana: 0420
Právosudstvo, a, právosúdie, n. Slov. Biel. Uh. 14. (Czm.).

246320   Pravot Svazek: 7 Strana: 0420
Pravot, u, m. = rozepře. Toto slovo zavrhl Tomsa ve své grammatice. Vz Pra- vota.

246321   Pravota Svazek: 2 Strana: 0904
Pravota, y, f.pravosť, die Echtheit. Ráj., J. tr. P. listu k Římanům. Sš. I. 16. — P., pře, rozepře, spor. Na Slov. J. tr.

246322   Pravota Svazek: 8 Strana: 0309
Pravota, y, f. = soud, pře. Phľd. 1895. 425. Hrdelná p. Phľd. XII. 689. On se p-ty bál. NZ. IV. 413.

246323   Pravota Svazek: 10 Strana: 0294
Pravota. P-ty mají požerák bez dna. Rizn. 166.

246324   Pravotah Svazek: 2 Strana: 0904
Pravotah, a, m., der Processverzögerer. Kom. L. 119.

246325   Pravotárský Svazek: 7 Strana: 0420
Pravotárský = právnický. P. časopis Slov. Ruttk. 11.

246326   Pravotář Svazek: 2 Strana: 0904
Pravotář, e, m., der Advokat. Rk.

246327   Pravotářství Svazek: 2 Strana: 0904
Pravotářství, n. = advokatství, řečni- ctví, die Advokatur. Na Slov. J. tr.

246328   Pravotění Svazek: 2 Strana: 0904
Pravotění, n., hledání práva, vedení pře, das Processiren. Veleba obce křesťanské p-ním a souzením-se před pohany se ruší. Sš. I. 198.

246329   Pravotění Svazek: 7 Strana: 0420
Pravotění. S mocným p. užitku nemá. Slov. Tč. — Koll. III. 50. Čím väčšia bieda, tým viac p. LObz. XXIV. 203.

246330   Pravotiť Svazek: 7 Strana: 1366
Pravotiť = něco kutiti. Val. Slavč. 15.

246331   Pravotiti Svazek: 2 Strana: 0905
Pravotiti, il, ění; pravotiti se = na právo jíti, souditi se, rechten. — se s kým. Na Slov. Šf. III. 127. — proti komu. Ty proti Tvůrci svému vzpíráš se, hádáš a p-tíš? Sš. I. 103. —? se oč. O záležitosti světské p-tili se a sporovali. Sš. I. 199.

246332   Pravotiti kde Svazek: 9 Strana: 0248
Pravotiti kde = šukati, bez ustání pra- covati. Val. Čes. 1. X. 38.

246333   Pravotně Svazek: 8 Strana: 0309
Pravotně. P. s někým zacházeti = spra- vedlivě. Zl. Jg. 68.

246334   Pravotně Svazek: 10 Strana: 0294
Pravotně, billig. P. smýšlející. Krok II. b. 167. P. s někým zacházeti. Mtc. 1. 1873. 3. 52.

246335   Pravotník Svazek: 7 Strana: 0420
Pravotník, a, m., die Process führende Parthei. Slov. Šd.

246336   Pravotnosť Svazek: 2 Strana: 0905
Pravotnosť, i, f.,pravosť, die Rechtschaf- fenheit, Billigkeit. — P., pravotění, Führimg des Processes. Slov. Bern.

246337   Pravotnosť Svazek: 7 Strana: 0420
Pravotnosť. Dověřuji se do p-sti vaši. Pal. Rdh. III. 269.

246338   Pravotný Svazek: 2 Strana: 0905
Pravotný = pravý, spravedlivý, billig, rechtlich. Mus., Hlas. — P., pravotící, den Process führend. Vz Pravotiti. Bern.

246339   Pravotný Svazek: 7 Strana: 0420
Pravotný = spravedlivý. Rozumný a p. čtenář uzná. Pal. Pdh. III. 214. — P. P. cesta, Rechtsweg, Phľd. IV. 544., řád, Pro- cessordnung, náklad, Processkosten. N. Hlsk. II. 140, XXI. 51.

246340   Pravotočivosť Svazek: 7 Strana: 0420
Pravotočivosť, i, f. = snaha v pravo se točiti. KP. V. 600.

246341   Pravotočivý Svazek: 7 Strana: 0420
Pravotočivý, nach rechts sich drehend. P. lodyha, rostliny. Rosc. 44., Hg. 117. Vz Točivý.

246342   Pravotočný Svazek: 7 Strana: 1366
Pravotočný P. deska, nach rechts sich drehend. Ott. V. 771. b.

246343   Pravotvárnosť Svazek: 7 Strana: 0420
Pravotvárnosť, i, f., Orthomorphismus, m. Stč. Zem. 409.

246344   Pravotvárný Svazek: 7 Strana: 0420
Pravotvárný, orthomorphisch. P. zobra- zení povrchu zemského. Stč. Zem. 188.

246345   Pravotvorce Svazek: 2 Strana: 0905
Pravotvorce, e, m., der Gesetzgeber, pol. L.

246346   Pravoučec Svazek: 7 Strana: 0420
Pravoučec, čce, m., der Jurist. Jdi k p-cóm neb k juristám. Hus 1. 101.

246347   Pravoúhelně Svazek: 7 Strana: 0420
Pravoúhelně, rechtwinkelig. P. zahnutý. Us. Pdl.

246348   Pravoúhelník Svazek: 2 Strana: 0905
Pravoúhelník, u, m., das Rechteck. Ck. Vz Pravokout.

246349   Pravoúhelný, pravoúhlý Svazek: 2 Strana: 0905
Pravoúhelný, pravoúhlý, rechtwinke- lig. Us.

246350   Pravoúhlý Svazek: 2 Strana: 0905
Pravoúhlý. P. rovnoběžník. Vz Kvadrat, Pravoúhelný. Hra.

246351   Pravoúhlý Svazek: 7 Strana: 0420
Pravoúhlý. Nz. P. trojúhelník, průmět, Jd. Geom. I. 27., II. 3., soustava, promítání (Projection), Jrl. 209., 423., osnova souřad- nic. ZČ. I. 10.

246352   Pravouk Svazek: 7 Strana: 0420
Pravouk, a, m. = pravoučec. Hus III. 321., 322.

246353   Pravovarečnictví Svazek: 10 Strana: 0654
Pravovarečnictví, n. Arch. XXII. 165.

246354   Pravovárečník Svazek: 7 Strana: 0420
Pravovárečník, a, m., der Bräuberech- tigte. Stat. př. kn. 1877. 33., Vchř.

246355   Pravovárečnosť Svazek: 7 Strana: 0420
Pravovárečnosť, i, f., die Bräuberech- tigung.

246356   Pravovárečný Svazek: 7 Strana: 0420
Pravovárečný, bräuberechtigt P. druž- stvo, měšťanstvo. Us. Pdl., Vchř., BPr.

246357   Pravovati Svazek: 2 Strana: 0905
Pravovati = praviti, sagen. Múdří lidé pravovali. Tkadl. — se, souditi se, rechten, processiren. L.

246358   Pravovati Svazek: 7 Strana: 0420
Pravovati, parare. P-vuje zemi déšť. Z. kl. (326.). A vždy nižšie (zpořiezenie) skrze vyššie sebe má pravováno býti. Št. Kn. š. 122. Poloz před Pravovec.

246359   Pravovati co Svazek: 9 Strana: 0248
Pravovati co = rozsuzovati. Arch. XVIII. 478.

246360   Pravovazně Svazek: 8 Strana: 0309
Pravovazně. Trámy p. položené = tvoří-li lícné plochy jednu rovinu směrem v levo nebo v pravo. Vz Ott. VIII. 1.

246361   Pravovec Svazek: 2 Strana: 0905
Pravovec, vce, m. (zastr.) = právník, der Rechtsgelehrte. Hus.

246362   Pravověd, a, pravovědec Svazek: 2 Strana: 0905
Pravověd, a, pravovědec, dce, m. = právník, rus., der Rechtsverständige. Jg.

246363   Pravověda Svazek: 2 Strana: 0905
Pravověda, y, f., Rechtsgelehrsamkeit, f. Sm.

246364   Právověda Svazek: 9 Strana: 0459
Právověda, y, f. Klc. v Mus. 1843. 333.

246365   Pravovědecký Svazek: 9 Strana: 0248
Pravovědecký. P. zkouška. Ott. Říz. I. 55.

246366   Pravovědectví, -vědství Svazek: 2 Strana: 0905
Pravovědectví, -vědství, n. = pravo- věda. Šm.

246367   Pravovědný n. statovědný Svazek: 2 Strana: 0905
Pravovědný n. statovědný, rechts- u. staatswissenschaftlich. P. fakulta. J. tr.

246368   Pravovědstvo Svazek: 2 Strana: 0905
Pravovědstvo, a, n., rus., die Rechts- gelehrsamkeit. L.

246369   Pravověra Svazek: 7 Strana: 0420
Pravověra, y, f. = pravověří. Sbn.

246370   Pravověrec Svazek: 2 Strana: 0905
Pravověrec, rce, m., der Rechtgläubige. Sš. L. 169.

246371   Pravoverne Svazek: 8 Strana: 0309
Pravoverne něčemu učiti. Hus. (Vlč. Lit. 102.).

246372   Pravověrník Svazek: 2 Strana: 0905
Pravověrník, a, m. = pravověrec. L.

246373   Pravověrnosť Svazek: 2 Strana: 0905
Pravověrnosť, i, f., die Rechtgläubig- keit. Us.

246374   Pravověrnosť Svazek: 7 Strana: 0420
Pravověrnosť. Pal. Rdh. II. 317.

246375   Pravověrný Svazek: 2 Strana: 0905
Pravověrný = pravověřící, rechtgläubig. P. církev, Kom., lid. Měst. bož.

246376   Pravověrství Svazek: 7 Strana: 0420
Pravověrství, n., Orthodoxie. 1649.

246377   Pravověří Svazek: 2 Strana: 0905
Pravověří, n., pravo- n. dobrověrnosť, die Rechtgläubigkeit, Orthodoxie. Pro vyjevení úplného p. svého uvedli člověka bylého slepce k fariseům. Sá. J. 163.

246378   Pravověří Svazek: 9 Strana: 0248
Pravověří. Pal. Děj. IV. 1. 227.

246379   Pravověřiti Svazek: 2 Strana: 0905
Pravověřiti, il, ení, rechtgläubig (ortho- dox) sein, den rechten (wahren) Glauben haben; odtud: pravověřící, der Rechtgläubige. D.

246380   Pravovinan Svazek: 10 Strana: 0294
Pravovinan, u, m., v lučbě. Vz Vot. 83.

246381   Pravovinný Svazek: 7 Strana: 0420
Pravovinný. P. kyselina. Rm. 125.

246382   Pravoznalec Svazek: 2 Strana: 0905
Pravoznalec, lce, m.= pravověd.

246383   Pravoznalosť Svazek: 2 Strana: 0905
Pravoznalosť, i, f. = pravověda.

246384   Pravoznalství Svazek: 7 Strana: 0420
Pravoznalství, n, vz Pravověda. Rk.

246385   Pravoznalý Svazek: 2 Strana: 0905
Pravoznalý, rechtsgelehrt.

246386   Pravožij Svazek: 7 Strana: 0420
Pravožij, e, m. = (sv.) Lebrecht. Šd.

246387   Pravrch Svazek: 10 Strana: 0294
Pravrch, u, m. Vin. I. 36.

246388   Pravšady Svazek: 7 Strana: 0420
Pravšady, allüberall. Posp.

246389   Pravše Svazek: 10 Strana: 0294
Pravše. Byl opatřen pravším. Čch. II. Pov. 101. Vz násl. Pravšecko.

246390   Pravšecko Svazek: 10 Strana: 0294
Pravšecko věděti. Hlk. VI. 205.

246391   Pravšední Svazek: 7 Strana: 0420
Pravšední, ganzalltäglich. Čch. Bs. 188.

246392   Pravšelijaký Svazek: 10 Strana: 0294
Pravšelijaký. P. myšlénky. Rais. Koř. 7.

246393   Pravšivec Svazek: 7 Strana: 0420
Pravšivec, vce, m., elender Lauskerl, nadávka. Brt. N. p. 548.

246394   Pravtip Svazek: 10 Strana: 0294
Pravtip, u, m., Urwitz. Pokr. 1885. Č. 349.

246395   Právuk Svazek: 7 Strana: 0420
Právuk, a, m. Práv-ukové, to věz, ne- doučení o božiem zákoně. Hus I. 188.

246396   Právuk Svazek: 9 Strana: 0248
Právuk v VII. 420. oprav v: pravouk.

246397   Pravúra Svazek: 8 Strana: 0309
Pravúra, y, f. (cizí). Neděłaj takovéj p-ry (nebuď tak zlý)! Zlín. Brt. D. II. 518.

246398   Pravý Svazek: 2 Strana: 0905
Pravý ;práv, a, o, strsl. ?r?v? = pra + v + ?, v jest vsuto. Mkl. B. 50. — P., přímý, prostý, rovný, gerade, recht. P. věc (žíla, v hor- nictví). P. úhel. D. Právs jako srp, až se spravíš (narovnáš), budeš jako podkova. Pk., Smil. Chromý-li jest nebo pravý ? Kat. 295. Cesty p-vé pro stezky nenechám. GR. — P., s věcí se srovnávající, jí přiměřený, nále- žitý, pravdivý, echt, recht. P. víra (prav- divá). P. a živý Bůh, p. míra (mírnost'), mír- nost, složení, smíšení, prostředek, pravda (skutečná); p. poznání Boha. V. P. jméno, otec (tělesný), zlato. Věci pravé (opravdu stalé). Kom. P. stav věcí, základ. Šm. Pra- vého slova užiti. P. smysl nějakého slova (pravdivý). P-ou příčinu něčeho udati. Us. V p-é pravdě. V. Za pravé něco míti, držeti. D. Za pravé a jistotné věřiti. V. Za pravé dáti, D., někomu. Jel., Sych. Za pravé učiniti (osvědčiti). V. Srdce na p-ém místě míti. Dch. Já-li svědčím o sobě, svědectví moje není právo. Sš. J. 91. Ta ji (hubu) má na p-vém místě. Us. Každý se domýšlí, že jen to jeho je pravé; Mysl p-ým způsobem (jak náleží) nastrojiti; Láska ku p-vému; Není to ? docela p-vé; Do pravého udeřiti; p. kloub, des Pudels Kern; Věc na p-vou míru uvésti. Dch. Chee-li toho za p-vé jistiti. Anth. II. 203. Vzal na svú duši, že jest to tak p-vá pravda. Pč. 33. Jen co je z p-vého, nur was recht ist. Us. v Dobrušce. Vk. Ta pošetilost p-vá jest ve svém způsobu, einzig in ihrer Art. Jg.. Sbr. sp. 215. Nemaje k tomu práva než ku pravé činži; Kterakž jemu kolvěk pravé jméno dějí; Mám v zboží s nimi pravý díl; Mi jest slíbil toho všeho pravú polovici dáti. Púh. 1. 283., 371., 376., 585. Písmo v pravém smyslu vykládati. Koule. — P., s významem vnitřní síly, veliký, notný, wahr- haft, echt, recht. P. řečník, Jel., zbouření, D., darmochleb, zevel, troup, výr, vlčí střevo (žrout), vopselka (všetečný). Jg. Pravým fa- rářem býti (dobrým). V. To je p. blázen. Dal. Jest p. ovce. Jest p. žid. Jest p. kopí. Jest všech botu p. dvořák. Jest p. (druhý) Pechanec. Tys mi ten pravý! D. Jí vpadl pravú mocí v pravé její dědictví. Půh. II. 105. — P., podlé citu, žádosti, úmyslu, okol- ností, recht, wahr. P. cesta, přítel, D., panna (čistá), panic, V., strana (líc). Krok. V p. čas, rechtzeitig. Reš. V p. čas přijíti. D. O pravém poledni. Koc. V pravé poledne. Us. Na pravou cestu se dáti. Dch. Chybiti se pravé cesty. D. S pravé cesty sjíti, ne na pravé cestě býti, ne pravou cestou jíti. V. K pravé cestě někoho vésti. Vrat. Na pravou stranu něco vyložiti (dobře); na p. místě. V. Leží to na p. místě. Us. V p. kvetu krásy a mladosti. V. — P., výraz pochvaly, spokojenosti. Totě pravá (věc, zpráva) ! recht so! Iron. Us. — P., zákonu přiměřený, recht, gesetzlich. Jg. P. otec, D., žena, dítě. Us. V p. manželství vstoupiti. Dal. Pominul pra- vých dědicův. V. — P., spravedlivý, gerecht, recht, die rechtliche Verpflichtung erfüllend. P. soud, Ps. Ms., svědek. Jel. Co jest pravého a slušného. D. Před Bohem nikoli právi býti nemůžeme. Br. Chtě každému práv býti. NB. Tč. Bůh ve všem jednání práv jest. Sš. I. 42. Mají dáti věděti pánóm na toho. ktožby práv býti nechtěl. O. z D. Na toho, kdo se před právem, z něčeho jsa obviněn, zná, není rozsudku potřebí, než rozkazu, aby svému odporníku práv byl. Kol. 33. Aby před pány stál a jí (ženě) práv byl, seine Verbindlichkeit erfüllen. Zř. F. I. S. 37. Osoby stavu panského povinny jsou z věcí pod právo městské a šos přísluše- jících k soudům městským stávati a lidem p-vy býti. Kol. 11. — P. býti= míti právo, im Rechte sein, das Recht zugesprochen er- halten. Byť pak třebas křiv a ty práv byl. Tkadl. Samým soudem právi býti a zvítěziti usilují. V. Kdo z nich práv zůstal (ve při zvítězil) ? Sych. V tom, z čeho mne viníte, před Bohem jsem práv. Pass. 1002. V tom jsem já práva (= mám právo na své straně), to ty vieš. Kat. 1219. Půjčuje židům, že by právi byli v odporu svém. Sš. J. 92. Práv jsem domněním, míněním svým. Kos. 01. 153., 147. Leč práv leč křiv chudý křesťan, vždy žida bohatého učiní práva. Št. Když uznají, že p-vi proti němu zóstati nemohú, jej od jeho žaloby pryč svedú. Vš. 35. — Ke všem musíš rovnosť míti, chceš-li pravým soudcem býti. — P. býti někomu z něčeho oč, za něco atd. = ručiti, býti někomu ně- čím povinným, odpovědným, za to státi, in rechtlicher Verpflichtung, verantwortlich sein, haften. Jg. Jsem z toho práv; Práv býti za někoho. Zlob. Jsem za to práv. D. P. býti z něčeho, eine Sache verantworten, dafür haften; práv býti z obmeškání, für seine Versäumniss haften. J. tr. Ze škod sečte- ných a přísahou vítězitele provedených vše- lijakým způsobem povinen jest přemožený práv býti. Bdž. 154. Za práci jemu dle ná- ležitosti a slušnosti lidé právi byli. Bdž. 34. P. býti z poručení. Žer. L. 1. 119. Z toho před právem zemským práv býti chce. Žer. Sn. 73. O to jí má práv býti a to právo má jí učiniti na posudku podlé póhonu; Z toho jemu buď práv; Buď jemu práv z toho až do těch peněz, z nichž jej po- hnal; Mají Prokopovi z toho právi býti; Má jemu Arkleb práv býti svědky nyní n. na posudku; O to Rackovi mají právi býti; Práv jí má býti na kříži s kleskú (přísahou); Hotov bych jemu byl přede pány práv býti, což by mi viny dal; V čem se nezná, o to jí práv buď podlé póhona. Půh. I. 311., II. 62., 143.. 145., 322., 459., 515., 562., 626. Řečník n. plnomocník, obmešká-li koho ne- stáním svým, sám z toho práv býti musí; Aby svému odporníku práv byl. Kol. 21., 33. Vz Padati v čem. Žádal, aby Aug. po- staven jsa jemu z toho práv byl. Čr. Od- povídati k artikulům a z toho všeho práv býti. Čr. Práv býti osobně a rukou společ- nou i nerozdílnou, haften. HGB. Ten hned má z těch škod straně druhé do druhých suchých dní práv býti. Vl. zř. 78. Ktož by komu nestál, jmá za to práv býti. Sob. 155. Úředník počet má napřed učiniti a ze všeho práv býti, haften, gutstehen. Vl. zř. 479. A oni povinni jsú také z toho právi býti a odpo- vídati. Zř. F. I. B. 39. Má ten na tom právě z toho práv býti. Václ. III. Od práva svého rukojmě hodné objedná, kteřížby na tom právě z týchž škod p-vi byli. Kol. 13. Aby se na nejprvnějším soudu zemském pod týmž závazkem postavil, stál a dostál a straně, kterážby naň žalobu činila, z toho mordu práv byl. Zř. F. I. B. 34. Z toho sirotkům aby práv byl. V. Práv býti někomu. Hus., Sych. Práv býti z něčeho před soudem. J. tr. Z toho obmeškání jak osobou tak i jměním práv bude. Er. Vz Škoda. — Pozn. V Pr. z r. 1865. na str. 790. tvrdil někdo, že je: jsem někomu z něčeho práv = nejsem ni- komu ničím zavázán, a že se má tedy ně- mecké: Ich hafte Jemanden für etwas pře- kládati takto: Jsem někomu něčím povinen n. vinen. K. J. Erben (Er.) v Pr. z r. 1866. na str. 100.—104. vyvrací toto mínění po- rovnávaje: V III. čl. smlouvy sv. Václavské stojí: Chtěl-li by jej kdo z toho domu vi- niti, má tu na tom (městském) právě z toho práv býti — osoba taková má na městském právě z věcí městských odpovídati a po právu zadosť učiniti. Tamtéž v čl. XIV: Kdož by kolivěk co měštěnínu neb města obyvateli svěřil aneb schovati dal, ten mě- štěnín i obyvatel aby z toho na svém právě každému práv byl = má dle práva a spra- vedlnosti zadosť učiniti. V narovnání o hory a kovy: Horník jest povinen z pozemských statků k obvinění před soudem zemským státi, odpovídati a z toho práv býti = z toho po právu n. podlé práva zadosť učiniti, ale nikoli, že by měl všeho závazku prost býti. V Právech městských C. 23.: Kdo by se před právem ukrýval a z přisouzené na sobě spravedlnosti práv býti nechtěl. Tamtéž: Zmrhá-li kdo cizí k schovám přijaté věci, skladateli toho práv bude. Tamtéž: (Nedbalý) rychtář má s úřadu složen a z toho jak oso- bou tak i jměním svým práv a k tomu sku- tečně ztrestán býti. Obecné pořekadlo: Jsem každému práv znamená tedy, že každému činím aneb jsem učinil podlé práva, t. čeho právo vyhledává, což jest ovšem daleko smyslu, že nejsem nikomu ničím povinen. Er. Vz také předcházející příklady, které se s výkladem Erbenovým shodují. Práv býti za někoho = místo někoho (in Vertre- tung eines Anderen) právu a spravedlnosti zadosť činiti. Er. — P., opak: levý, recht. P. ruka (pravice). Kom. J. 264. Po pravé straně. D., Har. Na pravo. Vždy pravou no- hou napřed. Lb. P. místo, dexter locus. V.

246399   Pravý Svazek: 7 Strana: 0420
Pravý. Mkl. Etym. 264. P. = rovný, rec- tus. Ž. wit. 7. 11. — P. = náležitý atd. P. Bůh, Výb. II. 22., 9., Pož. 3., Št. Kn. š. 15., 19., tělesenství, Pass., příčina něčeho, Us., súdce, víra, Št. Kn. 146., 8., nábožen- ství. 1512. Mus. P. jádro, des Pudels Kern, Dch., křesťan. Pass. To je p. obluda. Výb. II. 8. Vzal to za pravý konec; Střelil, uho- dil do pravého; To's přišel na pravého. Us. Dch. Váhy mají býti pravé. Mj. 76. Mluví o tom s pravým zápalem. Sbn. To je pravý opak toho. Us. Přijal k sobě člověčství pravé; P. miera Boha milovati jest....; Když jej z p. chuti miluje; Bude nás súditi s p. spravedlností. Št. Kn. š. 20., 36., 185. P. svědci jsou buď ti, kteří lépe vypoví- dali a na přísaze zmatečné prošli, buď ti, kteří jsou vyššího stavu než svědci soupe- řovi. Kn. rož. čl. 134., 144. — P. = podlé okolnosti atd. Sblúditi s pravé cesty. Št. Kn š. 24. V pravous hodinu přišel. Us. — P. = spravedlivý. Ž. wit. 2. 12., 5. 13., 10. 8. Rozeznání p-ho od křivého. Kol. 3. P. pře; vydávati pravé súdy. Št. Kn. š. 150., 146. Za pravé mu dali. Har. II. 80. Nepilností a neumělostí (řečníků) p. za kři- vého zóstává. Vš. 65. Čiň, co jest pravého, neboj se žádného. Hkš. Práv má býti lidu svému. Kar. 123. Aby od sebe každému práv býti chtěl. Výb. II. 1417. Mají dáti věděti pánóm na toho, kdož by p. nechtěl býti. O. z D. — P. = silný, spolehlivý. V slibech svých práv byl nalezen. Vš. 443. — P. býti = míti právo. Když porozumí, který by z nás práv nebo křiv byl. Abr. Leč křiv, leč práv vzdal se toho. Sv. ruk. 213. Protož práv jest Seneka, že život tomu, kdo ho užívati umí, dlouhý jest. Kom. D. 40. My jsme Jiříka proti vám p-ho neuči- nili, ani vás za křivého neodsoudili. Arch. rkv. ze 16. stol. Práva koho učiniti = za právo mu dáti, Jemanden das Recht zu- sprechen. Št. Kn. š. 158. 11. — Pozn. Str. 906. a. 9. ř. sh.: Ke všemu — soudcem býti, polož do: P. = spravedlivý. — P. býti komu z čeho atd. = ručiti atd. Z něčeho p. býti = odpovědným. Mřk. Budete rozuměti, při čem proti nim budem právi. Krnd. 122. Abys mu z jeho obvinění p. byl. 1528. Mus. A kdožby jim z čeho vinu dal, aby p-vi byli. Let. 240. Z čeho jej viní, z toho práv jim bude. Žer. Záp. II. 28. Měštěnín, padl-liby ve při, povinen bude tu, kde nález se stal, ze škod práv býti. Kol. 41. Ktož vám v čem vinu dá, buďte jemu právi. NB. Té. 90. (141.). Má tu na tom právě jemu z toho práv býti; Ten aby z toho na svém právě (soudu) každému p byl. Výb. II. 1219., 1224. Aby, z čehož jim vina dána bude, aby z toho právi byli; (Aby se do- stavili) a tu sobě právi byli; Žádal na mně, abych jej k tomu držal, aby jie o to p. byl; Aby mu práva byla, z čehož jí vinu dá a on aby jí tu také práv byl; Aby ona mu to právě na tom práva byla. Arch. VII. 455., 459., 649., VIII. 462. a j. tam. Ktoliž jest (z) své viery pravý. Alx. V. v. 237. (HP. 6.). — P., opak: levý. P. úhel, rechter W. Jrl. 425. Jest mu pravou rukou (velmi pomocný). Us. — P. Hora, vrch u Zdic. Krč.

246400   Pravý Svazek: 8 Strana: 0309
Pravý. Ten práv jest a křivdy v něm není. Ev. víd. 63. Joh. 7. 18. Aby jemu na týž čas před pány práv byl. Půh. V. 153. Jedni dru- hým aby musili právi býti v učiněnie křivdy podle nálezu pravdy královské a městské. Chč. S. 133.

246401   Pravý Svazek: 9 Strana: 0248
Pravý. P. (spravedlivý) člověk ukryje se třeba za metlici, nepravej ani za skálu. Hoř. 93. Každý byl z toho obilí práv (ručil za ně). Čes. 1. 1898. 173. To's přišel na toho pravého (ten se nedá ošiditi). Hoř. 118.

246402   Pravyšívání Svazek: 8 Strana: 0571
Pravyšívání slovenské. Čes. 1. VI. 179.

246403   Pravýznam Svazek: 10 Strana: 0294
Pravýznam. P. slova (původní). Vstnk. XIII. 703.

246404   Pravzácný Svazek: 9 Strana: 0248
Pravzácný. P. případ. Wtr. Živ. vys. šk. 266.

246405   Pravzdálený Svazek: 10 Strana: 0294
Pravzdálený = velmi vzdálený. V p-ném věku. Krok H. b. 161.

246406   Pravzláštní Svazek: 10 Strana: 0294
Pravzláštní pohnutka. Hol. Met. II. 422. Měl k tomu p. příčiny. Us.

246407   Pravzor Svazek: 2 Strana: 0906
Pravzor, u, m., prototypus. Mus. 11,, 178.

246408   Praxe Svazek: 2 Strana: 0906
Praxe, e, f., z řec. P. jest vůbec vý- konné používání jistých prostředků k do- sažení určitého cíle. V. Býti v praxi. P. advokatská, notářská, lékařská, úřední atd. Vz S. N., Učení.

246409   Praxitel-es Svazek: 2 Strana: 0906
Praxitel-es, ea n. a, m., řec. sochař ok. r. 364. př. Kr. Vz S. N.

246410   Práza Svazek: 10 Strana: 0294
Práza, vz Pressius.

246411   Prazačátek Svazek: 2 Strana: 0906
Prazačátek, tku, m., der Urbeginn. Dch.

246412   Prazáklad Svazek: 7 Strana: 0421
Prazáklad, u, m. Vchř.

246413   Prazákon Svazek: 7 Strana: 0421
Prazákon, u, m., das Grundgesetz. Osv. I. 78.

246414   Prazápis Svazek: 2 Strana: 0906
Prazápis, u, m. Z handfestu n. p-s,u trój póhon. Gl. 266.

246415   Prazatrachtilý Svazek: 10 Strana: 0294
Prazatrachtilý. Kšť. Lid. 6.

246416   Prazatrolený Svazek: 9 Strana: 0248
Prazatrolený. P. duše. Tům Ml 110.

246417   Prazatvrzelý Svazek: 10 Strana: 0294
Prazatvrzelý. P. srdce. Msn. Od. 345.

246418   Prazbytečný Svazek: 2 Strana: 0906
Prazbytečný, ganz und gar überflüssig. Dch.

246419   Prázden Svazek: 2 Strana: 0906
Prázden, dně, f., prázdnost, prázdný čas, Musse, f. Št. To Bůh vie, že té p-dni ne- mám toho konati nynie mezi vámi. 1413. K Bohu v p-i i v neprázdni vzdyšíc. Výb. I. 688. — P., prázdné místo mezi liniemi, der Zwischenraum. Hud. Mus. — P. lidská, supervacuitas. BO.

246420   Prázden Svazek: 7 Strana: 0421
Prázden Pátý nepřietel (čistoty) jest prázdň. Št. Uč. 45. b. (Kn. š. 78.). P. ne- dělní. Kzl. -- Št. Kn. š 105. 36.

246421   Prázdeň Svazek: 8 Strana: 0309
Prázdeň. O strč. skláň. cf. Gb. Km. -i. 23.

246422   Prázden Svazek: 10 Strana: 0294
Prázden, vz Prázdný.

246423   Prázdn Svazek: 9 Strana: 0249
Prázdn, prázdň, nč. prázdeň, dně. Vz Gb. H. ml. III. 1. 368.

246424   1. Prázdně Svazek: 2 Strana: 0906
1. Prázdně, ě, f., prázdná chvíle, Musse, f. Jel. — P., die Leere. L.

246425   2. Prázdně Svazek: 2 Strana: 0906
2. Prázdně, na prázdno, eitel, leer, frucht- los. Aniž toto búď p. pominuto (mit Still- schweigen übergangen), aby... CJB. 285.

246426   2. Prázdně Svazek: 7 Strana: 0421
2. Prázdně. Jeho oko hledělo p. Us. Dbv., Kká. P. živ býti (bez práce). Št. Kn. š. 32.

246427   Prázdnění Svazek: 7 Strana: 0421
Prázdnění. Nemáme se v sedmém dni ku p. od diela s židy sjednati. Hus I. 112.

246428   Prázdnění, n Svazek: 2 Strana: 0906
Prázdnění, n., das Leermachen. — P. = zahálka. Ráj.

246429   Prázdněti Svazek: 7 Strana: 0421
Prázdněti, leer werden. Krčmy pálen- čené p. počaly. Slov. LObz. XVII. 10.

246430   Prázdněti Svazek: 7 Strana: 1366
Prázdněti, otio vacare, kdy míti, Musse haben. 15. stol. D. Gesch. 305.

246431   Prázdnice Svazek: 2 Strana: 0906
Prázdnice, e, f. = prázdnost. — P., za- halečka, eine Müssige. Dobř.

246432   Prázdníce Svazek: 7 Strana: 0421
Prázdníce. List. fil. XIII. 192.

246433   Prázdničký Svazek: 7 Strana: 0421
Prázdničký, prázdninký, ganz leer. Šm.

246434   Prázdník Svazek: 2 Strana: 0906
Prázdník, a, m., zahaleč, der Müssig- gänger. — P., u, m., strsl. prazd?nik'?, dies festus; feria, ein Feiertag, freier Tag. Mkl. B. 247., D. Od času Silvestra papeže slují dnové také všední feriemi t. j. p-ky či svátky, poněvadž se ode hříchův odpra- zdňovati a Bohu zasvěcovati máme dne každého. Sš. I. 196.

246435   Prázdník Svazek: 7 Strana: 0421
Prázdník = zahaleč. Nezdáť se, by p-ci neb lenochové neděle světili. Hus I. 121.

246436   Prázdnina, práznina Svazek: 2 Strana: 0907
Prázdnina, práznina, y, f., prázdné místo, leerer Raum. P. knihy, hlavy, místa. Bern. — Prázdniny, pl., f., die Ferien. P. čeládky při vystoupení ze služby: sloboda. Šp. P. školní. P. soudní (v strč. právě) vz Rb. 101.—102., 270. Jíti na p-ny. Us. Dch.

246437   Prázdninoměr Svazek: 7 Strana: 0421
Prázdninoměr, u, m., Vacuummeter, m. Rtuťový p. Šp. Vz Prázdnoměr.

246438   Prázdninovati Svazek: 7 Strana: 0421
Prázdninovati = prázdnin užívati, Ferien halten. Šd.

246439   Prázdninový Svazek: 9 Strana: 0249
Prázdninový den (prázdnin) Mtc. 1899. 53. P. rozjímání. Žv. X. 245.

246440   Prázdninový Svazek: 9 Strana: 0459
Prázdninový. P. kurs (o prázdninách). Us.

246441   Prázdninský Svazek: 7 Strana: 0421
Prázdninský, Ferial-. P. osady. Dch.

246442   Prázdniny Svazek: 7 Strana: 0421
Prázdniny školní, meziroční, veliké, Blanda 221.. 220., velikonoční, vánoční. Pdl.

246443   Prázdniny Svazek: 7 Strana: 1366
Prázdniny soudní v 16. stol. Vz Wtr Obr. II. 636.

246444   Prázdniny Svazek: 9 Strana: 0249
Prázdniny. Školní p. středověku. Vz Wtr. Part. 811.

246445   Prázdniti Svazek: 7 Strana: 0421
Prázdniti, vacare, otiosum esse. Ž. wit. 45. 11., Mnč. R. 95., Chč., Pass. mus. 283. — abs. Prázdnící kapitál (ladem ležící), müssiges K. Nz. Člověk nic netratí, i když poněkud poesii prázdňovati nechávaje ji- nými užitečnými věcmi se zanáší. Koll. III. 49. Jedí, pijí a prázdní. Výb. II. 1436. Kdyby nám odporní vždycky dělali a my p-li. Arch. VII. 113. Viděl jest mnohé, ani prázdnie. Hus II. 64. (III. 94.). Chce p. nic nečině. St. Kn š. 31 (177).— co jak. Vojáci p-li sýpky. Mus. 1880. 34. Jedním douškem p. číši. Vrch. — v čem. Málo v tom prázd- niem i s mými písaři. Arch. VII. 181. Aby neprázdnil v řeči marné. Hus I. 286. — proč. P. sú chtěli k marnému mluvení a k smilství. Hus I. 128.

246446   Prázdniti Svazek: 7 Strana: 1366
Prázdniti. Protož na to jediné nepráz- dníc a o to pečujíc ta milosť nedopustí ni- kam kročiti. Chč. m. s. III. 22.

246447   Prázdniti co Svazek: 8 Strana: 0309
Prázdniti co. Chč. S. 285. Luka p. = čistiti. Čes. 1. V. 328. — Celý den prázdníce (zahálejíce). Ev. seit. 14. Mat. 20. 6.

246448   Prázdniti, prázniti Svazek: 2 Strana: 0907
Prázdniti, prázniti, il, ěn, ění; vyprá- zdniti, prazdnívati. P. = prázdným činiti, leeren, ausleeren; prázdným býti, odpočí- vati, zaháleti, müssig sein, feiern, ruhen. Jg. — abs. Ktož prázdní, nemúdrý jest; Ktož rád prázdní, postíhá jej chudoba; Písmo kárá lenie, ješto prázdní. Št. N. 126. Nižádný čas neprázdnil. Let. 508. Pošli jej na dílo, ať neprázdní. BO. Prázdniti, oti- osum esse. Pass. 426. Pilný nikdy neprázní. Jel. Prázdniti a lenstvu se oddati. Št. — co. Velmi hrubě sobě ten písek prázdní (řeka) a již nemálo sobě proudu nahoru zdělala. Břez. 264. — kdy. Nerád p. za dobrých dní. BO. Ten den na každé léto prázdnili (vacabant). BO. — v čem. V těch stavích p. jest nestatečné. Leg.

246449   Prázdnivosť Svazek: 2 Strana: 0907
Prázdnivosť, i, f. = prázdnosť Šm.

246450   Prázdnivý Svazek: 7 Strana: 0421
Prázdnivý = zahálčivý. Tyto jsú ohav- nosti: prelát netbalivý, mládec p. atd Hus I. 265.

246451   Prázdno Svazek: 2 Strana: 0907
Prázdno, vz Prázdný. — P., subst., die Leere. Na p. == na nic, darmo. Na p. nabiti, vystřeliti, D., mluviti, se nadáti. V. Bíti se na p. (blinden Lärm machen). Plk. Kdo lží nabíjí, střelí na prázdno. Mám na p. = kdy. Sych. Ale nedocházejí sobě jiného leč la- skomin a duše s p-dnem se vracuje; I ne- bude slovo to hlásati se na p-no. Sš. L. 93. S p-dnem odcházeti; Nemohlo požehnání to na p. splynouti, eitel, nichtig sein. Sš. Mt. 8., 262. Odejíti s p-dnem u koho. Sš. L. 122. Na p. pojíti musejí všecky námitky. Sš. II. 237. (Hý.). Choditi na prázdno, unbe- schäftigt. Dch.

246452   Prázdno Svazek: 7 Strana: 0421
Prázdno Torricellovo. NA. V. 175.

246453   Prázdnocenný Svazek: 10 Strana: 0295
Prázdnocenný člověk. Slád. Šl. 71.

246454   Prázdnoduchosť Svazek: 2 Strana: 0907
Prázdnoduchosť, i, f., místo prázdné vzduchu, die Luftleere. Rostl.

246455   Prázdnoduchý Svazek: 7 Strana: 0421
Prázdnoduchý, vz Duchaprázdný. Rk.

246456   Prázdnohlavec Svazek: 8 Strana: 0309
Prázdnohlavec, vce, m. Nár. list, 1896. č. 64. feuill.

246457   Prázdnohlávek Svazek: 7 Strana: 0421
Prázdnohlávek, vka, m. = prázdno- hlavý. Rk.

246458   Prázdnohlávka Svazek: 2 Strana: 0907
Prázdnohlávka, y, f., ein leerer Kopf, der Windbeutel. — P., ascophora, rostl.

246459   Prázdnohlavý Svazek: 7 Strana: 0421
Prázdnohlavý = hloupý. Čkžk. I. 66.

246460   Prázdnoměr Svazek: 7 Strana: 0421
Prázdnoměr, u, m., Vacuummesser, n. Šp., Hrm. 40. Vz Prázdninoměr.

246461   Prázdnomluvce Svazek: 2 Strana: 0907
Prázdnomluvce, e, m., pol., darmotlach, der Schwätzer. L.

246462   Prázdnomluvce Svazek: 9 Strana: 0249
Prázdnomluvce, m. = tlachal. Hus I. 263.

246463   Prázdnomluvení Svazek: 2 Strana: 0907
Prázdnomluvení, n., žvání, das Ge- schwätz. Aesop.

246464   Prázdnomluvení Svazek: 9 Strana: 0249
Prázdnomluvení, n. Hus I. 273.

246465   Prázdnomluviti Svazek: 7 Strana: 0421
Prázdnomluviti, schwatzen. Us.

246466   Prázdnomluvnosť Svazek: 2 Strana: 0907
Prázdnomluvnosť, i, f., die Plauderhaf- tigkeit. L.

246467   Prázdnomluvný Svazek: 2 Strana: 0907
Prázdnomluvný, žvavý, plauderhaft, ge- schwätzig. L.

246468   Prázdnomyslný Svazek: 2 Strana: 0907
Prázdnomyslný, sinnlos. Ms.

246469   Prázdnopěvec Svazek: 10 Strana: 0295
Prázdnopěvec, vce, m. = tlachal. Jrsk. VII 2. 93.

246470   Prázdnořečiti Svazek: 7 Strana: 0421
Prázdnořečiti = prázdnomluviti. Zbr. M. ž. II. 46.

246471   Prázdnosť Svazek: 2 Strana: 0907
Prázdnosť, i, f., práznosť, i, f., ve fys. prostor všech važitelných hmot prostý. Vz S. N. Die Leere, Leerheit. P. místa. — P., stav věci, když v ní nic není, die Leere. P. hlavy, knihy. D. — P., marnost, die Eitelkeit. V. — P., chvíle, odpočinutí, čas bez práce, kdy, pokdy. (Hrubý lid) tělesné p-sti neumí po- žívati ? duchovní neprázdnosti; Abychom najviec v p-sti před smilstvem opatrní byli. Št. N. 127. Neměl jsem k tomu času a p-sti až posavad. Čr. Žádné p-sti neměli. V. Při p-sti býti. V. Od zaměstknání p. míti. Kom. P. k modlitbám míti. Har. P. míti město pro- jíti. V. — P., zahálka, der Miissiggang. P. mdlí člověka. P. zdraví na odpor jest. Krab. P. matie jest hřiechóm a macecha ctnostem. Št. N. 127. Ctnější jest vzíti dar za své úsilí, nežli za prázdnosť

246472   Prázdnosť Svazek: 7 Strana: 0421
Prázdnosť = chvíle atd. List. fil. XIII. 192. P. od zaměstknání, od práce, od zá- pasů. Lpř. Pokud vám p. bude; Abyste se nám, pokud při p-sti budete, propůjčily. Wtr. exc. A p-sti také dlúhé nemám; A když mi Buoh dá p. a posla, napíši vám viece. Hus III. 152., 270. Nemohl jsem k tomu míti prázdnosti žádné ve dne i v noci. 1497. Minst. Nemám p-sti k psanie; Neměl p-sti na to odpovědi dáti. Arch. VII. 54., VIII. 165. — P. = zahálka. Aby p-sti a jiných nepravostí se varoval. Výb. II. 1409., 1413. P. mnoho zlého činí. Št. Kn. š. 105.

246473   Prázdnosť Svazek: 7 Strana: 1366
Prázdnosť, otium, volnosť času, kdy, Musse. f. Nemám mnoho p-sti. Arch. X 125.

246474   Prázdnost Svazek: 8 Strana: 0309
Prázdnost', i, f. = zahálka. P-sti se cho- vati (stříci). Hus. (List. fil. 1896. 71.). Po- něvadž p. nepřítelkyní jest duše a mátě a chůva hříchů. XVI. stol. Wtr. Živ. c. 776.

246475   Prázdnosť Svazek: 10 Strana: 0295
Prázdnosť, i, f. Z p sti cizoložiti (nemaje co dělati, ze zahálky). Hus. II. 130.

246476   Prázdnota Svazek: 2 Strana: 0907
Prázdnota, y, f. = prázdnosť, die Leere. Ráj. P. Torricellova, Toricellische Leere (v tlakoměru). Šm.

246477   Prázdnota Svazek: 7 Strana: 0421
Prázdnota mysli. Dk. P. 128. Strach před p-tou, horror vacui. ZČ.

246478   Prázdnotisk Svazek: 8 Strana: 0309
Prázdnotisk, u, m., Blanket. Hlasy z vých. Cech. 19./5. 1893.

246479   Prázdnoumný Svazek: 2 Strana: 0907
Prázdnoumný, bezrozumný, leer am Ver- stande. L.

246480   Prázdnoumý Svazek: 10 Strana: 0295
Prázdnoumý lichomluvka. Msn. Od. 51

246481   Prazdnování Svazek: 2 Strana: 0907
Prazdnování, n., das Müssigsein. Ráj., Zř. těšín.

246482   Prazdnovati Svazek: 2 Strana: 0907
Prazdnovati, praznovati, prázdným býti, leer sein, eröffnet, unbesetzt sein. L. — P., zaháleti, müssig sein. L.

246483   Prázdnověd Svazek: 2 Strana: 0907
Prázdnověd, a, m., der leere, unnütze Kenntnisse hat. L.

246484   Prázdnovítr Svazek: 2 Strana: 0907
Prázdnovítr, větra, m., pudivítr, der Windbeutel. L.

246485   Prázdnozpěvec Svazek: 7 Strana: 0421
Prázdnozpěvec, vce, m. Hus I. 87.

246486   Prázdný Svazek: 7 Strana: 0421
Prázdný. Mkl. Etym. 259., List. fil. XIII. 192. — P. = nic v sobě nemající atd. P. měsíc (= ku konci se chýlící). Mor. Knrz. Jedno, dvě, tři oka na prázdno (řetízkové, Luftmasche). Us. Kšá. S prázdnou odejíti; Neměl nic než p. ruce, ale přičinlivé. Dch. Mám před sebou p. cestu k tvému nebe- skému městu. Sš. P. 57. Na prázdno vyšlý věřitel. Pr. Propustil ho s prázdnou, s prázd- ným, s p-ma rukama. Us. Hnsk., Šml. Ti mu dali, jednu prázdnou, druhou vysypanou (nic). Hnšk. Je v p. dvoře správcem (říkají o pyšném chuďasu). U Kr. Hrad. Kšť. Pře- těžká věc jest p. břicho. Chválil ho pred každým práznym domom. Slov. Rr. P. jako žebrákova dlaň. Us. Hrb. P. vůz nejvíc hrčí. Us. Hkš. V jedné ruce p-no, v druhé nic. Us. Tč. Chodí z p-ho do pustého. Us. Brt. čeho (v čem). P. klamu, Vrch., ducha, Dch., světského hluku, Št. Ř. 9. a., kraso- citu. Dk. Čeládka Boha i studu p-ná. Ht. P-den byl všech gruntů křivoklátských pět mil vzdálí (vypověděný). Wtr. exc. Řeč všeho vzletu prázdná. Tf Baba ta není p-na jmění. Us. Vk. Aby města p-ni byli. Bart. 83., Arch. III. 449, Kn. těš. 1633. Aby do sedmi dnů po výpovědi všech zemí královských prázden byl (je opustil). Čr. Abychom ho p-ni byli. Bart. 70., Výb. II. 1034. Má-li jeho v té při p-den býti; Proto tím žalob níka prázdna není. NB. Tč. 292., 283. (Ta- kový) řemesla p-den buď (bude zbaven mi- strovství). 1606. Srdce vší lsti atd. prázdné. BR. II. 19. b. P. všech vin. Bož. umuč. v. 102. Byl bych pekla prázden. Sv. ruk. 290. — od čeho. Nenie prázdna ruka od daru, když skříně srdcě naplněna jest dobré vóle. Hus II. 268. — odkud. Aby ve dvú nedělí z dědiny p-na byla (vyobcována; jí zba- vena). NB. Tč. 240. — P. = nezaměstnaný, zahálčivý. Hr. ruk. P. 177., Št. Kn. š. 111. Seděti na prázdno. Dch. P. a blekotné ženy, otiosae et verbosae. ZN. Čiň vždy některé dílo, ať tebe ďábel prázna nenalezne; Děl- ného člověka jediný ďábel láká, ale prázdného všichni. Hus III. 189. Neb p-mu črt najprv podá leckakýchs myšlení nestatečných; Aby vdovy šly za muž a nebyly p-ny a běhu- dlny dóm od domu; I jeden nemá p-den jiesti svého chleba. Št. Kn. š. 78., 85., 105. 36., 154. — P. = prostý, osvobozený, liber. Ž. wit. 87. 6. Věznové aby propuščeni a prázdni od obú stran byli. 1449. Mus. P-ny je býti uznali (k ničemu nezavázané). Výb. II. 878. a j. — čeho. Arch. VIL 24. Radil jemu, aby takových listů p. byl, los werden. NB. Tč. 85. (81.). Tohoj' nebyl p. ni Jero- nym. Št. Kn. š. 3. Já toho slibu p-den býti nechci. Půh. II. 345. — od čeho. Od něhož (diela) své dítky chce míti p-ny. Št. N. 72. — P. = marný lichý. Moje přímluva ne-
byla p-na. Wtr. exc. Druhá sě na prázdno
trudí. Alx. P. modlám se klanil. Marg. v.
50. Naděje ta splynula na prázdno. Šf. Strž.
II. 444. P. řeč. Žvt. otc. 59. a. Ten list
žádnými lety p-den nemá býti. Půh. II. 221.
Mlynárov Janko v posteli leží, jeho kame-
neček na p-no běží. Koll. Zp. II. 390. — P. = smilný. Št. Mluvení prázdné jest velmi zlé. Hus I. 372.

246487   Prázdný Svazek: 8 Strana: 0309
Prázdný. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 33. Stál prázden. Hus. P. 31. b. S prázdnou nádobou niekoho predísť nie je dobré. Phľd. 1894. 133. Tak jsú jeho přerádi s očí prázdni. Chč, S. 129. Kvituji ho z toho a mocně prázdna činím. Arch. XIV. 74., 76. aj. -- P. deň = není-li ani starého ani nového měsíce. Slez. NZ. VI. 38.

246488   Prázdný Svazek: 9 Strana: 0249
Prázdný. Prázden býti v rozkoši (nedbati jí). Št. Bes. 90. Z prázdné mísy nenajíš se. Mus ol. 1898. 114. P. brucho, hluché ucho; P. brucho nerobí; P. vrece nestojí; P. klas trčí; Prázdno ako pred stvorením sveta; V prázdnom nič nebýva; Prázdnou chválou kapsy plniť atd. Vz Zát Př. 250b., 157b.

246489   Prázdný Svazek: 10 Strana: 0654
Prázdný. Lesu v myslivosti prázdni buďte. 1540. Arch. XXII. 106.

246490   Prázdný čeho Svazek: 9 Strana: 0459
Prázdný čeho. 1430. Mšín. 12.

246491   Prázdný. P Svazek: 10 Strana: 0295
Prázdný. P. písně = neužitečné, bez obsahu. XII. stol. Čes. 1. XIV. 98. — koho čím. Přísahala, že bude všemi manželskými obyčeji jeho prázdna. Světz. 1895. 51. — Nepřišel s p-nou rukou (přinesl něco). Rizn. 174.

246492   Prázdný, prázný Svazek: 2 Strana: 0907
Prázdný, prázný; prázden, dna, o, z pra + z?d? = materia a příp. -?n?, tedy vlastně: den Stoff weg, heraus habend, látku vně mající; sr. lat. exsanguis, blutlos. Mkl. B. 50., 54., 147. — P., nic v sobě n. na sobě nema- jící, nic nezavírající, leer, eitel, wahn, ledig. P. sud, koule (dutá), Kom., ořech, klas (hlu- chý), D., zub, dům, hrnec, žaludek (lačný), odpověď (jalová), sklenice, sláma (bez zrna), Us., hrob, měšec, D., vejce, Sych., stůl, papír, kůň, stolice (učitelská, J. tr.), úřad, léno (ne- obsazené), pole (nezaseté), Jg., hlava; ne- bylo tam ani místečka prázdného. Us. Dch. S p-ným vozem jeti. Pč. 29. Vytratiti se prázdným dýmem, in eitel Dunst aufgehen. Dch. Zíraje prázdným pohledem na prázdnou postel. Sá. v Osv. Prasata jsou letos p-dna (lehká na váhu). Us. u Rychn. O p-dném žaludku pracovati. Us. Vk. Prázdný kostel jak by vymetl (je-li málo lidí při službách božích). Us. Sd. Jest tam p-né místo (úřední), žádej. Us. S prázdnou rukou odejíti (bez peněz). D. Nepřijde prázden, Ctib., s p-ma rukama. Šm. Přijdeš-li tam p-den, cos tam platen? Us. Vk. P-dných koroptví (jimž mladé zahynuly) jest letos mnoho. Us. u Rych- nova. Črk. Přišel s prázdným. Us. Do- stal čtyry prázdné (míry) a pátou vysy- panou (= nic). Jg., Kšá. Z prázdného se špatně pije. Vz Nuzný. Sych., Lb. Z prá- zdného dvakrát se napiti. Vz Marný. Č. Z p-dného dvakrát, z plného nic. Vz Korbel. Sk. Není prázdný— když se nají. Vz Hloupý. č., Zb. Prázdný jest horní zámek, není pána doma (o hloupém). Na Slov. P-ný pytel ne- stojí. Km. P-ná nádoba moc hluku nadělá. Sk. P-ná bečka hřmí. Km. Prázdný sud nejviac hučí. Mt. S. S prázdnými koňmi dále dojedeš. Mřk. — čeho (bez něčeho jsoucí, zbavený), leer, los, missend. Jg. To místo lidí prázdné jest. V. P. víry,bázně, V., útěchy, naděje, Dch., odplaty, Št. 37., manželstva. Št. N. 226. Buď prázden sta- rého černého kotla a varuj se šibala a lotra. Reš. Úcta ta jeví se, že citů pobožnosti prázna nebyla. Sš. J. 67. Jest p-den všeho hříchu. Št. Súdů světských ruka duchovní buď prázdna. Arch. I. 58. Všie viery k nim prázdni buďte. Dal. 122. P. cti, jmění, D., studu, Us,, rozumu. Sych. Zena muže prázdná (svobodná). Br. — Neprázdný čím, vz Ne- prázdný (v dodatcích). — P., nezaměstnaný, zahálivý, volný, leer, müssig, frei, ledig. Přijde, když bude prázden. ZN. P. čas (bez práce), V., den. Reš. Nemá prázdné chvíle (kdy). D. Prázdným býti (práce neměti). V. Prázdný i vodu měří. Smil. Prázden cho- diti. V. Každý musí pracovati, prázden nemá ižádný býti; Neslušie člověku prázdnu býti. Št, N. 127. Lidé p-ní, ježto nic nedělají. Bart. 343., 34. — od práce. Zlob. P. čas od prací. V. — s inft. Ani jest prázden choditi po tom. Št. Nejsi prázden dlúho mých rozprav slyšeti. Ch. - P., volný, prostý, osvobozený, daleký od něčeho, frei von etwas, befreit, los. leer, ledig. Jg. Měla-liby prostě p-dna puštěna čili odsú- zena býti. NB. Tč. Propustil Jana prázdna; rukojmě p-dní; zboží Benešovo má býti prázdno. Půh. I. 199., 273., II 317. — čeho. J. tr. P. vězení, nepřítele, Jel., obecných břemen, zlých věci, V., Hanby, Jel., úřadu, Sych., podezření, Ros, kláštera, Har., hří- chův. Št., Svěd. Jsúc všeho prázdna v Ho- spodinu se kochala. Št. N. 36. Těch škod bude obeslaný prázen. Nál. 215. Tehdy ztratí póvod při svú a pohnaný bude toho prázden; Chceš-li křiku obecného prázden býti. O. z D. A ten pohnaný, jsa zatčen, když po zatčení toho člověka postaví, bývá toho prázden; Tehdy jest toho půhonu z nářku cti aneb z hanlivých slov prázden, poněvadž jest to s sebe svedl; Tehdy má toho odpovídání pro to neujištění před sou- dem p-den býti; Chtěli-liby (povaleči) p-dni býti takového vězení, aby byli povinni dáti 2 kopy grošů českých každá osoba. Zř. F. I. Tehdá jest pohnaný té pře p-den. Kn. rož. 79., 236. Slíbili oba rukou dáním, že sebe p-dni budou, sich von einander enthalten. Jdn. 142. Aby mne na ten krátký čas toho závazku prázdna učiniti ráčili. Žer. ť. 5. Učiníce právo na, kříži jmají toho prázdni býti. Svb. 90. On jest všech těch závazků p-den; Ani té povinnosti nemá p-den býti, dokudž se tak dekami zem- skými nepřizná; Přísahy té jest p-den. Vl. zř. 424., 557., 91. Vůle života jest p-dna bažení světského. Sš. Mt. 09. Všeliké urážky Boha, všeliké nepravosti a všelikého hříchu p-dni jsou. Sš. Mt. 70. (Hý.). P. slibu a ruko- jemství. Arch. 1. 145. P-den budeš kletby. BO. Všech hříchův p-den bude. GR. Jest žaloby p-den podlé práva. NB. Tč. Sám se suď každý, chce-li prázden býti božího soudu. Brt. Š. §.97. Na česť a víru vězení prázden učiněn. Žer. Záp. II.107. Abys toho p-den byl. Arch. I. 36. A chtiece těch válek p-dni býti zdělali sobě lantfridy. Let. 118. Kteréhožto vězení nemá jinak p-den býti, leč by se chtěl z něho do dvou nedělí pořád sběhlých na hotový groš vyručiti. Bdž. 152. Velim lépe býti p-dnu té hospody, nežli o ní zle mluviti. Výb. 1. 702. 24. (Št.). Má jí býti p-den ; Má p-den listu býti. Půh. I. 209., 262. Chce-li obžalovaná tej žaloby v tejto při p-dna býti. NB. Tč. — čeho, čím. A tím jest p-den jeho panským ná- lezem ; Jest Jana p-dna panským nálezem; Toho bohdá šacunku míním landfridem p-den býti. Půh. 1. 206., 308., II. 50. Radím věrně, bývaj mne p-den všemi obyčeji, kadyž mó- žeš. NB. Tč. -- oč. O tu věc mají p-dni býti. Půh I.383. O všetcky věci jsem jeho prázden právem. NB. Tč. — od čeho. Aby od hříchu, smrti a ďábla prazdni byli. Rozm. o k. d. Em. L. Neb múdrý, prázden jsa od tělesné ne- prázdnosti móž svou mysl s Bohem zane- prázdniti. Št. N. 22. — v čem. Obžalovaný jest v této žalobě p-den. NB. Tč. — Prázdna činiti, lossagen, einer Verbindlichkeit ent- binden. Toho prázdna se činím. Schön. Z těch 10 kop prázdna jej činí a propuštuje. Boč. Mě p-dna učiniti bez mé škody a bez mé záhuby. Půh. II. 252. — Prázden býti čeho (nerád, nevděk) = vystěhovati se, opustiti, odejíti, verlassen, meiden. Přísně mu po- ručil, aby města prázden byl. Trip. Aby dvora jeho prázdni byli. V. Vlasti své prázdnu býti. V. P-den musil býti Říma. Sš. L. 15. — P., marný, daremný, ver- geblich, eitel, unnütz, unnöthig. P. slovo, Jel., Dal., radosť. J. Příklad ten ovšem na p-no u Jidáše splynul (zůstal bez účinku). Sš. Mr. 1?. Byloby p-dno úsilé vaše. Z. N. P. lov. Šp. Na prázdných slovech jezditi, den Phrasengaul reiten. Dch. P. řeč. Smil v. 2074., Jd. — P., chlipný, smilný, neřádný, (zastr.), unzüchtig, geil. Jako prázdná žena miluje toho, ktož jí penieze dává. Hus. Tehdy se i kat, i biřič, i p-dná žena vy- mluví. Hus. I. 435. — P. žena = rodička. Jir. Tvé srdce trpí přelud (phantasias patitur), jako žena prázdná (rodící). BO.

246493   Prázdný v Svazek: 7 Strana: 1366
Prázdný v práci. Hus. (Výkl. 10. přik.).

246494   Prazdroj Svazek: 7 Strana: 0422
Prazdroj, e, m., die Urquelle. Věčný p. Vc. Lab. 253. P. svobody a světla, Vlč., všeho zla. Dk.

246495   Prazeď Svazek: 7 Strana: 0422
Prazeď, zdi, f. Novější přístavky ode prazdi zřejmě rozeznati, von der urprüng- lichen M. Koll. III. 39.

246496   Prazemec Svazek: 2 Strana: 0908
Prazemec, mce, m., der Ureinwohner. Šm.

246497   Prazeť Svazek: 2 Strana: 0908
Prazeť, ě, m., synův n. dceřin zeť, der Ureidam. V.

246498   Prazjev Svazek: 7 Strana: 0422
Prazjev, u, m., vz Zjev. Dk.

246499   Prazjevení Svazek: 7 Strana: 0422
Prazjevení, n., die uralte Erscheinung. Vchř.

246500   Prazký Svazek: 2 Strana: 0908
Prazký, vz Pražský.

246501   Prazký Svazek: 7 Strana: 0422
Prazký. P. kytice = umělá; košík, nůše = z oblého (barevného) proutí, na rozdíl od loubkové. V již. Čech. Rjšk.

246502   Prazlety Svazek: 10 Strana: 0295
Prazlety = náramky. Bracelet. Val. Čes. 1. XII. 228.

246503   Prazloděj Svazek: 2 Strana: 0908
Prazloděj, e, m., Erzdieb, m. Sych

246504   Práznina Svazek: 7 Strana: 0422
Práznina, vz Prázdnina.

246505   Prázniti Svazek: 7 Strana: 0422
Prázniti = prázdniti.

246506   Prázno Svazek: 10 Strana: 0654
Prázno = prázdno. Jel s práznem (s prazdným vozem). Hoš. Pol. I. 120 pozn.

246507   Práznomluvení Svazek: 9 Strana: 0249
Práznomluvení, n. Ezop. 265.

246508   Práznosť, prázný Svazek: 2 Strana: 0908
Práznosť, prázný, vz Prázdnosť, Prázdný.

246509   Praznov Svazek: 7 Strana: 0422
Praznov, a, m., ves na Slov. na Bystřicku. Phľd. V. 336.

246510   Práznovati Svazek: 8 Strana: 0309
Práznovati m. prázdnovati, d odsuto. Tisk díla práznuje (stojí). Šf. (Mtc. 1895. 297.).

246511   Práznovce Svazek: 8 Strana: 0309
Práznovce, obec v Nitran. Phľd. XII. 337.

246512   Prázný Svazek: 8 Strana: 0309
Prázný m. prázdný, d odsuto. Pastr. L. 147.

246513   Prazpropadený Svazek: 10 Strana: 0295
Prazpropadený kluk, člověk. Čch. II. Pov. 46.

246514   Prazřejmý Svazek: 10 Strana: 0295
Prazřejmý znak. Msn. Od. 342.

246515   Prazřídký Svazek: 7 Strana: 0422
Prazřídký zjev, sehr selten, rar. Us.

246516   Prazřídlo Svazek: 10 Strana: 0654
Prazřídlo, a, n. Škod. II2. II. 33.

246517   Prazřídlo,a Svazek: 7 Strana: 0422
Prazřídlo,a, n., die Urquelle. Osv. I.136.

246518   Prazský, chybně Svazek: 2 Strana: 0908
Prazský, chybně, m.: pražský, vz -ský, Pražský.

246519   Prazvěsť Svazek: 9 Strana: 0249
Prazvěsť, i, f., Urkunde. Ott. Říz. II. 123

246520   Prazvláštní Svazek: 2 Strana: 0908
Prazvláštní, ganz eigenthümlich. Dch. P. žena (meretrix). BO.

246521   Pražáctví Svazek: 9 Strana: 0249
Pražáctví, n. = měšťanské právo v Praze. Kukla 26.

246522   Pražaczie Svazek: 7 Strana: 1366
Pražaczie, literatus. Pršp. 36 70.

246523   Pražáček Svazek: 7 Strana: 0422
Pražáček, čka, m. = rybník v Písecku,

246524   Pražačka Svazek: 7 Strana: 0422
Pražačka, y, f., sam. ve Vinohradsku.

246525   Pražačka Svazek: 8 Strana: 0309
Pražačka, y, f., novotvar od Pražák, za strč. Pražka. List. fil. 1895. 77.

246526   Pražádný Svazek: 7 Strana: 0422
Pražádný, gar Niemand. Nemá k tomu p-né příčiny, gar keine Urs. Vlč.

246527   Pražák Svazek: 7 Strana: 0422
Pražák, vz Pražan, Praha. — P. = sam. u Vodňan. — P., os. jm. Arch. VIII. 485. — Mat. P. z Hradce na Labi. Výb. II. 388., Jir. Ruk. II. 137. — P. Václ., kněz. 1740. Jg. H. 1. 614. — P. Jan, prof. české ob- chodní akademie v Praze. Vz Tf. H. 1. 197. — P. Jiří, dr. práv a prof. čes. university v Praze. Vz Tf. H. 1. 184. — P. Alois, nar. 1820., ministr bez portefeuillu. Vz Rk. Sl.

246528   Pražák Svazek: 9 Strana: 0249
Pražák Jiří, Jos. a j. Sr. Jub. XXV.

246529   Pražák Svazek: 10 Strana: 0295
Pražák Kar., archit., 1803. —1869.; P. Alois svob. pán, polit., ministr., 1820. — 1901.; Jiří dr., prof. a spis., nar. 1846., zemřel 29. /3. 1905. Vz Nár. list. 1905. 88. 2. a jiné listy z též doby, Zl. Pr. XXII. 298. s podobiznou, Máj. III. 484., Alm. roč. XVI.; P. Jan Otak., č. steuogr. a spis., nar. 1848.; P. Otak., svob. pán, advok., nar. 1858.; P. Jos., prof. a spis,, nar. 1860.; P. Alb., spis. Vz Ott. XX. 587. nn.

246530   Pražan Svazek: 2 Strana: 0908
Pražan, a, m., pl. -né, vz -an, -é; pražák (příp. -jak?. Mkl. B. 246.), a, m., ein Prager. Rkk. —Pražanka, pražka, pražačka, y, f., die Pragerin. Vz Praha. — Pražanka, druh moučného jídla. Na Mor. a Slov. Cf. Praženka. Jg.

246531   Pražánek Svazek: 7 Strana: 0422
Pražánek, nka, m. = pražátko. Dch.

246532   Pražanky Svazek: 2 Strana: 0908
Pražanky, pl., f., druh hrušek.

246533   Pražanský Svazek: 7 Strana: 1366
Pražanský = pražský. Arch. XI. 199.

246534   Pražátko Svazek: 2 Strana: 0908
Pražátko, a, n., prager Kind (Findel- kind). Dch.

246535   Praže Svazek: 7 Strana: 0422
Praže, ete, n. = pražátko. Chalupa.

246536   Pražec Svazek: 2 Strana: 0908
Pražec, žce, prážek, žku, m., das Griff- brett am Saiteninstrumente. Mus., Dch. — P., v horn., der Schweller. Bč. Vz Prah. — P., len, jehož hlavičky na slunci se suší, aby semeno vypadalo; mlatec se mlátí. Us. k Ba- vorům.

246537   Pražec Svazek: 7 Strana: 0422
Pražec, die Schwelle. Pražce železniční, die Eisenbahnschwellen. Pdl., Mour. — P. = solak (dod.)

246538   Pražec Svazek: 9 Strana: 0249
Pražec, žce, m. Na předáku (pramene) jest houžvěmi připevněný váleček (pražec zvaný), v němž zapuštěn jest stojan čili sto- lice pro veslo. Čes. 1. VII. 22.

246539   Pražec Svazek: 10 Strana: 0654
Pražec, žce, m. P. u tkadlcovského stavu. Brt. Sl.

246540   Pražecí Svazek: 7 Strana: 0422
Pražecí, Röst-. P. pec, NA. IV. 168., ohnisko. KP. IV. 67.

246541   Pražena Svazek: 7 Strana: 0422
Pražena, y, f., das Urweib. Kv. 1884. 655.

246542   Pražení Svazek: 2 Strana: 0908
Pražení, n., das Rösten. Pánvička k p., pražnice, die Röstpfanne. Bubínek k p. kávy atd., die Rösttrommel. P. rud, vz KP. IV. 66., Pražiti. — P., praženka, zápražka, die Ein- brenne, das Fettmehl. Us.

246543   Pražení Svazek: 10 Strana: 0295
Pražení rud. KP. X. 143.

246544   Praženica Svazek: 8 Strana: 0309
Praženica, e, f. = pražená polívka. Phľd. 1894. 360.

246545   Praženice Svazek: 9 Strana: 0249
Praženice = vejce na másle smažené Němc. III 247.

246546   Praženice Svazek: 10 Strana: 0295
Praženice, e, f. = vedro. To byla dnes p. ! Sr. Rais. Sir. 53.

246547   Praženice, e, praženina Svazek: 2 Strana: 0908
Praženice, e, praženina, y, f., gerührte Eier. Plk. — Roztlukač praženin (v hutn.), der Röstschläger, obraceč praženin, der Röst- wender. Šm.

246548   Praženín Svazek: 9 Strana: 0249
Praženín, a, m., pl. Pražané. Hus I. 133. a j. Sr. Plzenín.

246549   Praženina Svazek: 7 Strana: 0422
Praženina, v hutn., das geröstete Gut. Koll. Zp. I. 315. Cf. List. fil. XIII. 185.

246550   Praženiště Svazek: 7 Strana: 0422
Praženiště, ě, n., die Röste. Hř.

246551   Praženka Svazek: 2 Strana: 0909
Praženka, y, f., pražení, na Mor. zá- smažka (Hý.), die Einbrenne, das Fettmehl. Us. — P., na Mor. pružinka, kucmouch, šustka, škubanka, jídlo moučné, der Sterz, D., Schmorren. Plk.

246552   Praženka Svazek: 7 Strana: 0422
Praženka = pražená polévka. Us. Hý., Kšť., Brnt., Fč. Cf. List. fil. XIII. 185.

246553   Praženka Svazek: 7 Strana: 1366
Praženka vánoční (uvaří se suché houby, cibule a kmín, zapraží se to a vyleje na na- krájený lívanec). U Čes Brodu. NZ. I 388. P-ky = šišky z režné mouky před pálem na rendlíku pražené a vřelou vodou pod- lité. Val. Vck.

246554   Praženka Svazek: 8 Strana: 0309
Praženka, y, f. P. = prosná kaše s mou- kou upražená. Hranice. Brt. D. II. 481. — P. = šiška atd. K Vck. přidej: Val. I. 23.

246555   Pražený Svazek: 2 Strana: 0909
Pražený; -en, a, o, gebranNt, geröstet. P. káva, klasy. Dch. P. polívka, Rk., ječ- men, koláč (smažený). V.

246556   Pražený. P Svazek: 8 Strana: 0309
Pražený. P. dřevo. Vz Ott. VIII. 14. a.

246557   Pražený. P Svazek: 10 Strana: 0295
Pražený. P. kaše (mouka na hnedo upra- žená a vodou zalitá). Strn. Poh. 70.

246558   Pražící Svazek: 7 Strana: 0422
Pražící stroj = pražidlo. Dch.

246559   Pražidlo Svazek: 7 Strana: 0422
Pražidlo, der Röstapparat. Hř., List. fil XIII. 185.

246560   Pražidlo, a Svazek: 2 Strana: 0909
Pražidlo, a, n., die Kaffeetrommel. Vz Pražení.

246561   Pražina Svazek: 2 Strana: 0909
Pražina, y, f., záhrobeň n. násyp u domu, der erhöhte Vorplatz an den Fenstern. Plk.

246562   Pražina Svazek: 7 Strana: 0422
Pražina. Mkl. Etym. 261.

246563   Pražina Svazek: 8 Strana: 0309
Pražina. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 83.

246564   Pražiny Svazek: 10 Strana: 0295
Pražiny, f. = záhrobec, zápraží. Ml. Bolesl. Čes. 1. XIII. 89.

246565   Pražírna Svazek: 2 Strana: 0909
Pražírna, y, f., vz Huť.

246566   Pražíř Svazek: 2 Strana: 0909
Pražíř, e, m., der Röstbrenner (v hutn.). Sm.

246567   Pražiště Svazek: 2 Strana: 0909
Pražiště, ě, n., místo, kde se praží, die Röststätte. Techn. Cf. Pražna.

246568   Pražiti Svazek: 2 Strana: 0909
Pražiti, praž, že (íc), il, en, ení; upražiti, pražívati. —P., nad ohněm sušiti, péci, rösten ; hnáti koho, in die Flucht schlagen; doléhati na někoho, einem warm machen, zusetzen. Jg. — abs. Dnes slunce praží (pálí). Sych. Obilí praží (chytá pražmu). Us. Dch. Vz Pražma. — co: kávu, hrách, mouku, pu- čálku, Us., koláče (smažiti). Kom. P. rudy (aby se z nich vypudila kyselina, síra atd.), Vys., kadidlo. BO. — co kde: v másle (smažiti), Jg., v pánvi, Us., na rošti, V., Kom., na slunci. Ros. — koho = hnáti, V., přemlouvati. Us. — komu = doléhati naň. Jg., Šm.

246569   Pražiti Svazek: 7 Strana: 0422
Pražiti. Mkl. Etym. 261., List. fil. XIII. 184.

246570   Pražiti Svazek: 8 Strana: 0309
Pražiti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 83.

246571   Pražiti co Svazek: 10 Strana: 0295
Pražiti co: sukně = žehliti. Strn. Poh. 93.

246572   Pražítko Svazek: 2 Strana: 0909
Pražítko, a, n., buben k pražení, die Rösttrommel. Vz Pražidlo. Suk.

246573   Pražítko Svazek: 8 Strana: 0309
Pražítko. P. kávové, Kaffeebrenner, m. Jeř.

246574   Praživel Svazek: 9 Strana: 0459
Praživel, vlu, m. Kle. v Mus. 1843. 71.

246575   Praživo Svazek: 7 Strana: 0422
Praživo, a, n., das Röstgut. Hř.

246576   Pražka Svazek: 2 Strana: 0909
Pražka, y, f. = pražanka. — P., jm. děla. 1515. Vz Tk. IV. 737.

246577   Pražka Svazek: 7 Strana: 0422
Pražka = hokyně chodící do Prahy. BPr. — P-ky = druh sladkých hrušek na Hané. Vck — P., vz Puška, Wtr. Obr. 269.

246578   1. Pražma Svazek: 2 Strana: 0909
1. Pražma, y, f., pražmo, a, n. P., strsl. praž?mo, příp. -m?(m?). Mkl. B.233. — P., pražený ječmen, pšenice, hrách atd., Sangen, f., geröstete Aehren, Körner usw. V MV. ne- pravá glossa. Pa. Obilí chytá pražmu (das Getreide körnet). D. Děti opalujíce pražmu zapálily. V. Z neopatrnosti dětí, ježto ?-mu pálily. Let. 129. — P., vůně ze zralého obilí na poli, der Getreidegeruch (auf dem Felde). Us. Dch. — P. = praženice. Leška.

246579   3. Pražma Svazek: 2 Strana: 0909
3. Pražma, y, f., první ovoce, primitia, Lex. vet. Obětovachu i p-u obrod, i p-u bravóv. Rkp. 14 st. Č. P-my velikého úsilé jich. Ž. kap. 104. 36.

246580   1. Pražma Svazek: 7 Strana: 0422
1. Pražma. Mkl. Etym. 261. List. filol. XIII. 185., Zbrt. 134. Od pražiti. Koll. St. 68. P. v klasech juž chytá. Ehr. 110. Ježíš vzem hrsť p-my. Výb. 1. 404.

246581   2. Pražma Svazek: 7 Strana: 0422
2. Pražma čili zlatice, chysophrys, ryba. Cf. Brm. III. 3., 60., 62.

246582   4. Pražma Svazek: 7 Strana: 0422
4. Pražma, Praschma, ves u Frýdka. O ko- stele, o škole, o obec. kohoutě a o předsta- venstvu v P-mě vz v Sbtk. Krat. h. 251. — P., y, m , os. jm. D. ol. IX. 71.

246583   3. Pražma Svazek: 7 Strana: 1366
3. Pražma, prinutia. Pršp. 29. 703. Má asi býti: primicia.

246584   Pražma Svazek: 8 Strana: 0309
Pražma, y, f.= pražené a mleté klásky přede žněmi v čas nouze. Čeká na to jak na pražmu. Záp. Mor. Brt. D. II. 481.

246585   Pražma Svazek: 10 Strana: 0295
Pražma i obilí prostě vymnuté z klasů, byť i nepražené. Vz více v Čes. 1. XIII. 385. — P., ryba. Vz Ott. XXIII. 771.

246586   2. Pražma, y Svazek: 2 Strana: 0909
2. Pražma, y, f., ryba, ze středolat. pra- sima. Mz. 281. — P., cejn, pitruše, cyprinus brama, der Bleih, Blei, Brassen. V. — P. mořská. Ros. Pražmy mořské (sparoidei): p. zlatá, chrysophris aurata a p. obecná, dentex vulgaris. Frč. 295., Schd. II. 502. Der Meerbrassen.

246587   Pražmo Svazek: 9 Strana: 0249
Pražmo, vz Klástat.

246588   Pražmo Svazek: 10 Strana: 0295
Pražmo, a, n. = oheň. Dšk. Km. 26.

246589   Pražmo, a Svazek: 2 Strana: 0909
Pražmo, a, n., ves ve Slez. Tč.

246590   Pražmodechý Svazek: 2 Strana: 0909
Pražmodechý, getreideduftend. Dch. Vz Pražma, 1.

246591   Pražna Svazek: 2 Strana: 0909
Pražna, y, f., v hutn., das Rösthaus. Šm. Cf. Pražiště.

246592   Pražnec Svazek: 2 Strana: 0909
Pražnec, žence, m. Ve svatojanské noci jde žnec po poli a kde se jeho kosa klasů dotkne, ty jsou jeho. Kudy však jde, tudy zůstává široká brázda a nikdy zrnko ne- vzejde. Takovému čarodějnému ženci říkáme pražnec. V Č. vč. 1847. 75.

246593   Pražnice Svazek: 2 Strana: 0909
Pražnice, e, f.,pánvička k smažení, ku pra- žení, die Röstpfanne. Šm.

246594   Pražnice Svazek: 7 Strana: 0422
Pražnice = pražná pec, der Röstofen. Hř.

246595   Pražnosť Svazek: 2 Strana: 0909
Pražnosť, i, f., die Röstbarkeit.

246596   Pražný Svazek: 2 Strana: 0909
Pražný, ku pražení, Röst-, Brat-. P. pá- nev. Bern. — P. neděle = první neděle postní od pražení pučálky nazvaná. der erste Fastensonntag (invocavit). Us.

246597   Pražný Svazek: 7 Strana: 0422
Pražný. List. fil. XIII. 185.

246598   Pražskoduchcovský Svazek: 7 Strana: 0422
Pražskoduchcovský, Pragduxer-. P. dráha. Us.

246599   Pražský Svazek: 2 Strana: 0909
Pražský; pražsky, po pražsku. — P.. m.: prah?ský od Prah-a. Místo pražský mělo by se psáti prazký, jako se píše český m. češský, řecký m. řečský. Ht. Zv. 103. Staré (nové) město pražské. Pražské vysoké školy. Us. P. kvítek = dobrá kopa. Č. Pražští měšťané. P. vápno. Vz Bř. N. 258. P. župa. Vz Tk. I. 621. P. dioecese, děkanství, archidiakonat. Vz Tk. I. 621. P. právo Vz Tk. II. 546.

246600   Pražský Svazek: 7 Strana: 0422
Pražský. P. kronika, Dal. 2., hradební zdi, Tk. II. 553., hrad. Dal. 192. Je tu jako na p. mostě (pořád mnoho lidí přichází a odchází). Us. Dch. — P. Václ. Jg. H. 1. 614. - P. Hynek. 1819. Ib.

246601   Pražský Svazek: 9 Strana: 0249
Pražský evangeliář. Vz List. fil. 1897. 187. nn.

246602   Pražuchy, pl Svazek: 2 Strana: 0909
Pražuchy, pl., m., gedörrte Mehlklösse. Sm.

246603   Pražunky Svazek: 7 Strana: 0422
Pražunky, pl., f. = praženka, škubanka. Laš. Tč.

246604   Prc Svazek: 2 Strana: 0909
Prc, interj., hlas větru ze zadku puště- ného, cf. něm. Furz. Mladosť radosť, starosť žalosť, pozadu hrc prc. Prov., Jg., Čl. M. 307.

246605   Prcák Svazek: 7 Strana: 0422
Prcák, a, m. = prcal. Us. Šd.

246606   Prcal Svazek: 2 Strana: 0909
Prcal., a, m. = prďoch. Na Mor. Hý.

246607   Prcálista Svazek: 8 Strana: 0309
Prcálista, y, m., pi. -sté— kdo s ženskými mnoho tělesně obcuje, Fickel, m. Sterz. I. 918.

246608   Prcalka Svazek: 2 Strana: 0909
Prcalka, y, f., druh kulatých sliv, eine Art Pflaumen. Us. Vz Prdlavka.

246609   Prcalka Svazek: 7 Strana: 0422
Prcalka = malinká hruška n. jablko U Místka. Škd.

246610   Prcan Svazek: 7 Strana: 0422
Prcan, a, m. Městec Králův sluje odraný a jeho měšťany nazývají p-ny. Sbtk. Krat. h. 71.

246611   Prcan Svazek: 9 Strana: 0249
Prcan, a, m. = dítě. Hoř. 96.

246612   Prcati Svazek: 2 Strana: 0909
Prcati, furzen, farzen. Pořád prcá; ten zná, umí p. Us. Mřk., Hý. — se = drobným krokem jíti, trippeln. D.

246613   Prcati Svazek: 7 Strana: 0422
Prcati. Rybník prcá = protrhuje se. U Něm. Brodu. Hvlk. — čím: bičem = praskati. U Chroustova v Miletín. Tbnk.

246614   Prcavka Svazek: 2 Strana: 0909
Prcavka, y, f., ptáčnice, čermucha, višně plané (strom i ovoce), prunus cerasus avium, die Vogelkirsche, der Waldkirschbaum. D. — P., slíva obecná, trnoslívka,prunus insi- stitia, die Kriechenpflaume. Vz Čl. Kv. 374, Čl. 37.. Kk. 253. U Skrýje říkají: prckavka. Kál.

246615   Prcavka Svazek: 7 Strana: 0422
Prcavka. Cf. Rstp. 477., Prdlavka.

246616   Prcavka Svazek: 8 Strana: 0309
Prcavka, y, f. = slíva. ČT. Tkč.

246617   Prće Svazek: 9 Strana: 0249
Prće, jm stráně ve Slez Lor. 77. Sr. Pirf.

246618   Prcek Svazek: 2 Strana: 0909
Prcek, cka, m., malé dítě, ein kleines Kind. Us. Slm. —P., prdivál, der Scheisser. Kdo by to byl do toho starého p-ka řek!! Na Mor. Hý.

246619   Prcek Svazek: 8 Strana: 0310
Prcek, čka, m., riečka v Liptovsku. Phľd. XII. 74., 551.

246620   Prcenka Svazek: 7 Strana: 0422
Prcenka, y, f. = malé děvčátko. Ty p-ko uprcená! Us. u Nepoměřic. Rč.

246621   Prcín Svazek: 7 Strana: 0423
Prcín, a, m., os. jm. Vrk.

246622   Prcina Svazek: 7 Strana: 0423
Prcina, y, m., os. jm. Šd.

246623   Prcka Svazek: 7 Strana: 0423
Prcka, y, f. = kamének oblý zvl. hrací. Děvčata hrají v prcky. U Roušína. Plsk. Cf. Drábky.

246624   Prcka Svazek: 7 Strana: 1366
Prcka (prczka), y, f, citta, zastr. Bhm., Rozk., Pršp. 76. 2003.

246625   Prcka Svazek: 10 Strana: 0295
Prcka v VII. 1366. oprav v: prčka.

246626   Prcka Svazek: 10 Strana: 0654
Prcka, y, f. = tele. Prcka, na! Phľd. XXIV. 482. — P. = švestkové ovoce. Brt. Sl.

246627   Prckavka Svazek: 2 Strana: 0909
Prckavka, y, f., vz Prcavka,

246628   Prckošilka Svazek: 2 Strana: 0909
Prckošilka, y, m. a f., dítě mající na sobě jen košili. Cf. Košilanda. P. s kmínem sedí pod komínem! (Tak volají na p-ky). Us. u Jilov. Mý.

246629   Prckošilka Svazek: 7 Strana: 0423
Prckošilka. Vz Nedošilka.

246630   Prclída Svazek: 2 Strana: 0909
Prclída, y, f., říkají ženštinám, žáchora. Us.

246631   Prclík Svazek: 8 Strana: 0309
Prclík, u, m. P. u vozu = hák, na němž visí váhy. Brt. D. II. 445.

246632   Prcna, y, f Svazek: 2 Strana: 0909
Prcna, y, f. = frcna. Ros. a Us. Hý.

246633   Prcútov Svazek: 9 Strana: 0249
Prcútov, a, m., kopanica. ??k. Hol. 130.

246634   Prč Svazek: 2 Strana: 0909
Prč! tímto zvukem odhánějí kozy a hří- bata, Na Mor. Brt., Hý. Vz Prča.

246635   Prč Svazek: 9 Strana: 0249
Prč koza od vozu, pŕŕŕc! Tak se zahánějí kozy. Šeb. 123.

246636   Prča Svazek: 2 Strana: 0909
Prča, dle Káča = koza. Na Mor. Brt. — P., bídná chalupa. Us. u Přerova, Kd.

246637   Prča Svazek: 8 Strana: 0309
Prča, e, f. = pryčna v žaláři. Brt. D. II. 518. (cizí).

246638   Prčatý Svazek: 2 Strana: 0909
Prčatý = kadeřavý. U Brušperka. Mtl.

246639   Prčavý Svazek: 7 Strana: 0423
Prčavý = kučeravý, prčatý Laš. Brt. D. 255.

246640   Prček Svazek: 7 Strana: 0423
Prček, čka, m. = pulec. Val. Brt. Slov. Hol. 335. — P., nadávka. Ty prčku! Mor. Šd

246641   Prčeti Svazek: 2 Strana: 0909
Prčeti, el, ení, prkem smrděti, nach dem Bocke stinken. Zlob.

246642   Prčeti Svazek: 7 Strana: 0423
Prčeti. List. fil. XIV. 164.

246643   Prčevina Svazek: 2 Strana: 0909
Prčevina, y, f., der Bockgestank. Na Ostrav. Tč.

246644   Prčevina Svazek: 7 Strana: 0423
Prčevina také kozlí maso, Bocksfleisch. Mor. Tč.

246645   Prčice Svazek: 2 Strana: 0909
Prčice, dle Budějovice, městys v Tábor- sku. Vz S. N., Tk. I. 132. — Je se svým jměním v Prčici = v koncích. Us. Hrš.

246646   Prčice Svazek: 7 Strana: 0423
Prčice. Kam jdeš? Do Prčic (odbytí). Us.

246647   Prčice Svazek: 8 Strana: 0310
Prčice. Je v Prčicích. Cf. Laprdon (3. dod.). Čern. Př. 20.

246648   Prčina Svazek: 2 Strana: 0909
Prčina, y, f., prk, kozina, der Bockge- stank. Vz Prča. To mléko smrdí p-nou. Na Mor. Brt.

246649   Prčina Svazek: 7 Strana: 0423
Prčina. Mkl. Etym. 242.

246650   Prčiti Svazek: 7 Strana: 0423
Prčiti. List. fil. XIV. 164.

246651   Prčiti se Svazek: 2 Strana: 0909
Prčiti se, il, ení, směšně se nadýmati, auf eine lächerliche Weise sich aufblasen. Na Slov. Am. — P., tělesně obcovati, fleisch- lich beiwohnen. Na Mor. Mřk., Hý. Koza se prčí=se běhá. Mřk. — koho, se s kým. Na mor. Hý.

246652   Prčka Svazek: 2 Strana: 0909
Prčka, y, f., frčka, štilec, das Schnipp- chen mit den Fingern, der Stüber. Plk.

246653   Prčka Svazek: 10 Strana: 0295
Prčka, y, f. = žabí zárodek. Slov. Sbor. čes. 87.

246654   Prčovo Svazek: 7 Strana: 0423
Prčovo, a, n., míst. jm. v Mal. Hontu na Slov. Let. Mt. S. VI. 2. 13.

246655   Prd Svazek: 7 Strana: 0423
Prd. Na Slov. trt, Bern., u Jižné: teplá sojka. Vrů Co dnes hrají v divadle? P. v lucerně nebo Egyptskou tmu (= dnes nehrají). U Něm. Brodu. Holk. Co děláš? Z prdů cumel (odbytí). Us. Je to jako z prdů duch, uzel. U Žamb. Dbv., Kf. Kuchařka od třech prdů (která nic neumí). U Nepo- měřic. Rč. Má toho do prdu (dosti); Pra- covali do prdu (do únavy). U Domažlic. Mluví, jako když prd osolí (zbytečně a p.). Us. Tkč. Cf. Měří v hlavu, trefí v patu. Us.

246656   Prd Svazek: 8 Strana: 0310
Prd. Mluvíš, jako když prd osolí. ČT. Tkč.

246657   Prd Svazek: 9 Strana: 0249
Prd. Lepší jeden p. než dva doktoři. Us.

246658   Prd, u, prdek Svazek: 2 Strana: 0910
Prd, u, prdek, dku, prdeček, čku, m., der Furz, Farz. Co prd v lucerně (o člověku hřmot dělajícím bez účinku). Vz Křikloun. Lb. Je to platno jako p. v lucerně (nic). Us. Lítá jako p. v lucerně (rychle sem tam běhá). Us. Slibů a prdů vejde se mnoho na libru. Prov. To je tak jistě jako p. na listě. Ve Slez. Tč. Jest jako z prdu bič (= slabý). U Litomyšle. Dř. Sliž (liž) prd a vyskoč (říkají, když někoho chtějí odbyti). U RakovN. I prd staré kotlářky (odbývají-li koho). Us. Jsou prý tři druhy prdů: první: ku—p,druhý: zač ho dá—š ? třetí: za ple—ple—ple— plecháč. Us. Prd ti dám = nic. Us. Dám ti prd a pas. Prdem prorazil prkno. Us. P. víš (= nic nevíš).

246659   Prda Svazek: 7 Strana: 0423
Prda, y, m. = prdoch. U Místka. Škd.

246660   Prdač Svazek: 2 Strana: 0910
Prdač, e, m., der Farzer. Žid

246661   Prdák Svazek: 2 Strana: 0910
Prdák, a, m., der Farzer. Aqu.

246662   Prďák Svazek: 7 Strana: 0423
Prďák, u, m. = řiť? Na Hané. Bkř.

246663   Prdati Svazek: 7 Strana: 0423
Prdati, vz Prděti.

246664   Prdatka Svazek: 7 Strana: 0423
Prdatka, y, f., zaniklá ves u Rakovníka. Wtr Vz Kaván (dod.). — P., sam. u Be- rouna.

246665   Prdatka Svazek: 7 Strana: 1366
Prdatka, y, f., byl rybník u Rakovu Wtr. Obr. II. 523

246666   Prděč Svazek: 2 Strana: 0910
Prděč, e, m. = prdač. Lex. ms. (Jg.)

246667   Prdek Svazek: 7 Strana: 0423
Prdek, vz Prd.

246668   Prdel Svazek: 7 Strana: 0423
Prdel. Má p. jako vrtel (věrtel), slez., Šd., jako stoupu (= velikou). Us. Vysmýkej kluku po prdeli, hned bude tich. Us. Šd. Sedni si na p. (= dej pokoj)! Voda mu teče do p-le (je mu zle). Us. Voda se mu vařila v p-li (bylo mu zle, byl v úzkých). U N. Paky. Vik. Býti v p-li s amolancem. Us. Bkř. Kam jdeš? Do p-le na věž (odbytí). Us. Holk. Kdes byl? I v p-li (odbytí; o mr- zutém). Us. Jdi do p-le křen kopat (Jdi do Kremže kudly kopat = kliď se, táhni). Us. Jdi si do p-le (= jdi si, kam chceš). Us. Drž hubu a je po p-li (= konec). Us. Rgl., Holk. U p-le tma, nejsou tam okna. U N. Brodu. Holk. Pět ran do p-le (o marném hluku a p.)! Us. Olv. čtyry p-le, pátá řiť; Aby z jedné p-le pili a z druhé si nalej- vali (= jeden jako druhý; jsou na jedno brdo). Us. Vlk. Nešikovný člověk v prdeli prst zláme V Kunv. Msk. Píchni p-li jako vos (o tom, kdo nemá čím píchnouti, ně- koho odbyti, na něm se mstíti a p.). Čce. Tkč. V prdeli má vši a v kapse nasráno (o chlubném chuďasovi). U N. Brodu. Holk. Ještě není zle, má díru do p-le (říkají o ne- mocném). U Žirovn. Vlk. Vstal po prdeli (o mrzutém). Us. Té jsou sukně do p-le na táč (které se při chůzi sukně na paty na- bírají). Us. u Křivokl. Janku! kus koudele u p-le hoří (pokřikují kluci na zajíce, vy- skočí-li jim kde náhle v poli). Mor. Brt. Já si strčím pravou ruku do p-le a udělám to levou (= udělám to snadně. Říkají, když komu vytýkají, že nemůže s prací býti ho- tov). Us. P. vždy jakýsi věchet najde, wer Speichellecker sucht, findet sie. Na Ostrav. Tč. Rejši hubu do prdele strčit než s ním mluvit; P. má v noci pré; Má p. v kalupu (má běhavku; má starosti); Dvéře do kořán jako p.; Dal si na tom špatně p. mrskati (špatně to udělal). Čce., Č. T. Tkč. Václave, zapřáhej. Kam pak, milostpane, pojedeme? Do prdele! I to mě těší, tam jsme posud nejeli. Us. Opis p-le. Vz Raniti. Srbí nos, bude v p-li posvícení (o tom, komu se škr- kavky bouří). — P. = dolejší čásť stromu, snopu a jiných věcí. U Nezamyslic. Bkř. U Kdýně. Rgl.

246669   Prdel Svazek: 8 Strana: 0310
Prdel. Má p. v kalupu (špatně se mu vede). ČT. Tkč.

246670   Prdel Svazek: 9 Strana: 0249
Prdel. To by mohlo v prdeli hořet, přece se neobrátí. Us. Ruka Páně otevřena, hůl na p. napřažena (polní krádeži hrozí trest). Us. Sr. Řiť.

246671   Prdel Svazek: 10 Strana: 0295
Prdel, e, f., ancha. Rozk. P. 1224., R. 82. Vz Řiť.

246672   Prdel, e, prdelka, y, prdelička Svazek: 2 Strana: 0910
Prdel, e, prdelka, y, prdelička, y, f., řiť, zadek, zachule, paní manda, popó z fr. popeau, lat. podex, der Arsch, Steiss. P.,příp. -?l?. Mkl. B. 110. Má p. jak (lížu, jako kamna (o prdelatém). Us. na Mor. Hý. Plácl, uhodil ho přes p. Us. Polib, vyliž mi p. Us. Slepičí p. (kdo ničeho zatajiti neumí). Vz Klevetář. Lb. Nedal si darmo p. mrskať (umí své věci dobře). Us. Dostati na p. Us. To je Antikrist o devíti p-lích. Prov. Jg. Prdel dostaneš (nic). Us. Všk. Já taky, ty taky, půjdem do p-le na raky. U Litom. Dř. Ten mne lískl jazykem po p-li (si škodil, věci se chybil, špatně pochodil). U Kroměř. Hz. S jednou p-lí nemůžeš býti na dvojím posvícení. V Kunv. Msk. Když je plná prdel, tak se lehko sere (když je hodně peněz, snadno se platí). Kdyby byly v p-li ryby, nemusily by býti rybníky. Vz Bych. Us. Vyhlíží jako slepice u p-le (u řiti = bledý). Us. U Kunv. Msk. Polib mi prdel (mě v p.), zesral bych tě. K tomu se odpovídá: To je píseň o Markétě. Vlezl by mu do p-le (vše mu udělá). Je tam tma jako v p-li. Polib mi holou (p . . ..). Najprv posadil se kýs čert najvýše, vedlé ní se kyl Jakub a proti ní z p-le (zády) Tomáš. BN. Vz Řiť. — P., dolejší část chmeliny, na které chmel se nerodí. U Rakov. Cf. Řítol, Řítovní (u snopu). Vz Pýření.

246673   Prdeláč Svazek: 2 Strana: 0910
Prdeláč, e, m. = prdelák. To je p.! Hý.

246674   Prdelačka Svazek: 8 Strana: 0310
Prdelačka, y, f. = polévka z vyvařených jitrnic a jelit. Cf. Trdelnice 2). Mor. Glos.

246675   Prdelák Svazek: 2 Strana: 0910
Prdelák, a, m., der Grossarschige; Auf- schneider. Ostrav. Tč.

246676   Prdelanka Svazek: 7 Strana: 0423
Prdelanka, y, f., Wurstsuppe. U Místka. Škd. Vz Prdelúvka (dod.).

246677   Prdelati Svazek: 2 Strana: 0910
Prdelati, mluviti jako stará prdel, kohl- dreschen. Na Ostrav. Tč.

246678   Prdelatý Svazek: 2 Strana: 0910
Prdelatý, grossarschig. D.

246679   Prdelce Svazek: 7 Strana: 0423
Prdelce, e, n. =tenčí strana vejce. U Po- čátek. Nvk.

246680   Prdelička Svazek: 7 Strana: 0423
Prdelička, vz Prdel.

246681   Prdelisko Svazek: 2 Strana: 0910
Prdelisko, a, n., der Grossarsch. Zlob.

246682   Prdelka Svazek: 2 Strana: 0910
Prdelka, y, f., vz Prdel. -- P., y, m. a f., malou prdel mající, der Kleinarsch. D.

246683   Prdelka Svazek: 7 Strana: 0423
Prdelka, y, m. a f. =kdo se malicher- nými věcmi zaměstnává. To je p. Žena leží a on za ni dře. Mor. Knrz. Slepičí p. = kdo vše vyžvatlá. Vz Prdelkář.

246684   Prděľka Svazek: 10 Strana: 0654
Prděľka, y, f. = něco malého (šátek, sukně). Brt. Sl.

246685   Prdelkář Svazek: 2 Strana: 0910
Prdelkář, e, m., kdo se prdelkuje, der questert. Us.

246686   Prdelkář Svazek: 7 Strana: 0423
Prdelkář. Sedlák hlava, výměnkář pr- delkář. Na Hané. Bkř.

246687   Prdelkování Svazek: 2 Strana: 0910
Prdelkování, n., das Questern. Us. Jg.

246688   Prdelkovati Svazek: 2 Strana: 0910
Prdelkovati (se) = sem tam běhati, querlen, questern. Jg. Prdelkuje se pořád okolo něho, u někoho = služebně okolo někoho běhá. Jg.

246689   Prdelkyně Svazek: 2 Strana: 0910
Prdelkyně, ě, f., die questert.

246690   Prdelní Svazek: 2 Strana: 0910
Prdelní, Arsch-. P. hřích (smilstvo). Us.

246691   Prdelnice Svazek: 8 Strana: 0310
Prdelnice, e, f., vz Trdelnice 2), Prdelačka.

246692   Prdelník Svazek: 2 Strana: 0910
Prdelník, a, m. = hanzalík

246693   Prdelovati Svazek: 7 Strana: 1366
Prdelovati = pořád na prdeli seděti. Mor. Šd

246694   Prdelovatý Svazek: 2 Strana: 0910
Prdelovatý = prdelatý.

246695   Prdelovice Svazek: 2 Strana: 0910
Prdelovice, f., konečník, der Mastdaro. Us. v Krkonš. — Přenes. Do Prdelovic jíti (cf.: do prdelové Lhoty) = nikam. Us. Býti již v P-cích (nevěděti si rady, kudy kam). Us. Hý. P., die Wurstsuppe. U Olom. Sd.

246696   Prdelový Svazek: 2 Strana: 0910
Prdelový, Arsch-. P. Lhota n. Lhotka = prdel. Vz Prdelovice. P. polívka, prde- lovice, jitrnicová, die Wurstsuppe. U Olom., Sd., v Turnovsku. Zl. P. polívka = drobová. Us. Zkr.

246697   Prdelúvka Svazek: 7 Strana: 0423
Prdelúvka, y, f. = prdelanka (dod.). Slez. Šd.

246698   Prdění Svazek: 10 Strana: 0295
Prdění, n., bumbus. Bhm. hex. 451.

246699   Prděnky Svazek: 7 Strana: 1366
Prděnky, pl., f. = kalhoty. Us.

246700   Prděti Svazek: 2 Strana: 0910
Prděti, ěl, děn, dění; prdnouti, dnul a dl, utí; prdati, prdívati, furzen. Mluv tehdáž, když hus prdne a veš zakašle. Us. Vandrovní se napije při studni a za vděk prdne, že za ním to dudní (duní). Ve Slez. Tč. Člověk tvrdý (= umrlý) už neprdí. Ve Slez. Tč. Prdí jako valach. Us. P. jak starý husar, jak by luby dřel. Na mor. Drahansku. Hý. — komu. Kdo sobě prdí, sobě smrdí. Ve Slez. Tč. — čím. I obořiv se naň, dá mu kokvou, až Němec duší prdne. Let. 195. (Pal. IV. 2., 537.).

246701   Prděti Svazek: 7 Strana: 0423
Prděti. Mkl. Etym. 241. Cf. Strunkati.— abs Prdlo to všecko (= prasklo, je po tom). Ať to prdne! Mor. Rgl. Ani neprdí, ani nesmrdí (neříká nic). Čce. Tkč. — kam. Prdl na desku (zemřel). Slov. Rr. MBš. Cf. Střílí, ale do paty (prdí). Us. — jak. Prdí jako valach. Čce. Tkč.

246702   Prděti Svazek: 10 Strana: 0295
Prděti. Kdo by se prací přetrhl, tomu sluší prdíc zvoniti. Frant. 18. 13. Kdo ne- prdí, ten bzdí, z nikoho to zmok nevynosí. Mus. slov. V. 94.

246703   Prdienec Svazek: 9 Strana: 0249
Prdienec, nce, m. Izby — len také prdience (malé). Slov. Zát Př. 200b.

246704   Prdifuk Svazek: 7 Strana: 0423
Prdifuk, a, m. = prďoch. Us. Rgl.

246705   Prdigalata Svazek: 7 Strana: 0423
Prdigalata, y, m. = kdo do galat bzdí, prďoch. Vz Galata (dod.). Slez. Tč.

246706   Prdík Svazek: 9 Strana: 0249
Prdík, u, m., pozemek. Hoř. 137

246707   Prdikaka Svazek: 9 Strana: 0249
Prdikaka, y, m., os. jm. XVI. stol. Kn. úřadu mosteckého.

246708   Prdimucha Svazek: 2 Strana: 0910
Prdimucha, y, m. a f., z prdu duch, slabý člověk, ein Schwächling. Us. v Kunv. Msk.

246709   Prdítko Svazek: 7 Strana: 0423
Prdítko, a, n. = řiť, zadnice. Dostaneš na p. U Domažl. Rgl.

246710   Prdivál Svazek: 2 Strana: 0910
Prdivál, a, m., nadávka, der Furzer. Ms. Hus.

246711   Prdivál Svazek: 7 Strana: 0423
Prdivál. Běda tučným p-lóm. Hus II. 186.

246712   Prdívati Svazek: 7 Strana: 0423
Prdívati, vz Prděti.

246713   Prdkati Svazek: 7 Strana: 0423
Prdkati = poprdati. Slov. Ssk.

246714   Prdko Svazek: 9 Strana: 0249
Prdko, a, m. = bázlivec. Slov. Zát. Př. 31a.

246715   Prdlák Svazek: 7 Strana: 1366
Prdlák, a, m , bumbisator. Pršp. 46. 72.

246716   Prdlan Svazek: 7 Strana: 1366
Prdlan, a, m. = prdoch, sešlý dědek. Lib. NZ. I. 456.

246717   Prdlavě Svazek: 2 Strana: 0910
Prdlavě, prde, farzend. Slov. Bern.

246718   Prdlavec Svazek: 2 Strana: 0910
Prdlavec, vce, m. = prďoch. Slov. Bern.

246719   Prdlavina Svazek: 2 Strana: 0910
Prdlavina, y, f., prdlavé víno, eine Art Weintraube. Slov. Bern.

246720   Prdlavka Svazek: 2 Strana: 0910
Prdlavka, y, f., řetkev, po které se prdí, Rettig, m. Plk. — P-ky, slívy, jež nadý- mají a větry působí, prcavky, eine Art (blä- hender) Pflaumen. Na Mor. Hý. Vz Prcavka.

246721   Prdlavka Svazek: 7 Strana: 0423
Prdlavka = pokroutky mátové, mátovky. Us. — P. = železitá voda. Čce. Tkč.

246722   Prdlavka Svazek: 10 Strana: 0295
Prdlavka, y, f., vz Řetkev.

246723   Prdlavosť Svazek: 2 Strana: 0910
Prdlavosť, i, f., die Neigung zum Furzen. Bern.

246724   Prdlavý Svazek: 2 Strana: 0910
Prdlavý, der oft furzt, Furzer. D.

246725   Prdlavý Svazek: 7 Strana: 0423
Prdlavý, P. koláčky. Vz předcházející. Us. P. drůbež (primáni, žáci 1. tř.). V Rychn. Gth.

246726   Prdlenky Svazek: 9 Strana: 0249
Prdlenky, šprdleň = splav. Hluboká. Kub. 156.

246727   Prdlí Svazek: 9 Strana: 0249
Prdlí, n. = brdlí, prlení. Veselí. Kub. L. f. 1900. 362.

246728   Prdloun Svazek: 2 Strana: 0910
Prdloun, a, m. = prďoch. Prk. Př. 28.

246729   Prdmačkal Svazek: 7 Strana: 0423
Prdmačkal, a, m. = nemotora, hlupák. To je p.! U Kdýně. Rgl.

246730   Prdnouti Svazek: 2 Strana: 0910
Prdnouti, vz Prděti.

246731   Prdnutí Svazek: 2 Strana: 0910
Prdnutí, n., der Furz. V.

246732   Prďoch Svazek: 2 Strana: 0910
Prďoch, a, m., poprda, bzďoch, smrďoch, příp. -och?. Mkl. B. 289. Der Stänker, Fürzer.

246733   Prďoch Svazek: 7 Strana: 0423
Prďoch = stařec, slaboch. Čce. Tkč.

246734   Prďoklásek Svazek: 8 Strana: 0310
Prďoklásek, ska, m., z: prvoklásek (žák první třídy). Us.

246735   Prdola Svazek: 2 Strana: 0910
Prdola, y, m., plkota, žváč, na Moravě místy: frdola, der Schwätzer, Plauderer. Na Mor. Kčr., Bkř., Sd., Hý.

246736   Prdolena Svazek: 2 Strana: 0910
Prdolena, y, f. = tlachna, která prdolí, eine Schwätzerin. Na Mor. Brt.

246737   Prdoliti Svazek: 2 Strana: 0910
Prdoliti, il, ení, plkati, zváti, na Moravě místy: frdoliti (Hý.), schwätzen, plaudern, plauschen. Na Mor. Brt., Sd., Kčr. Cf. Pr- delati.

246738   Prďouch Svazek: 2 Strana: 0910
Prďouch, a, m. = prďoch.

246739   Prďour Svazek: 2 Strana: 0910
Prďour, a, m. = prďoch. Prk. Př. 21.

246740   Prdous Svazek: 2 Strana: 0910
Prdous, a, prdousek, ska, m., který se prdousí (bortí). Slov. Leška.

246741   Prdousiti se Svazek: 2 Strana: 0910
Prdousiti se, il, ení, bortiti se (bořiti se?). Slov. Leška, Plk.

246742   Prdula Svazek: 9 Strana: 0249
Prdula, y, m. = nudný mluvka. Slez. Lor. 77.

246743   Prdule Svazek: 10 Strana: 0295
Prdule, e, prdulička, y, f., vz Frkačka.

246744   Prďulka Svazek: 7 Strana: 0423
Prďulka, y, f. = malý šátek n. cokolivěk malého. Máš to enom jak p-ku na sobě. Val. Vck.

246745   Prdúsať Svazek: 10 Strana: 0295
Prdúsať. Jaj, keď sa to ten prdúsa. Mus. slov. IV. 52. Sr. Prdousiti se ve II. 910.

246746   Prdza Svazek: 9 Strana: 0249
Prdza, y, f. Kde je tvrdza, tam je ?., smrdza (strach; prdy a smrad). Slov. Zát. Př. 29b.

246747   Prdžec Svazek: 9 Strana: 0249
Prdžec — prděti; tlachati. Slez. Lor. 77.

246748   Pré Svazek: 2 Strana: 0910
Pré, z lat. prae, o volné zábavě. To bu- deme míti pré. Největší pré měli chlapci, když dědeček se modlil. Šml. Není kocour doma, myši mají pré (posvícení, luzum). Všudy chce míti pré. Us. Jg., Šm.

246749   Pre Svazek: 8 Strana: 0310
Pre = pro. Slov. Pastr. L. 61.

246750   Preambula, praeambula Svazek: 2 Strana: 0913
Preambula, praeambula, pl., n., z lat. praeambulum, úvod, die Einleitung. Tedy nemusím dělati dlouhá p. Tyl.

246751   Prebabraný Svazek: 8 Strana: 0571
Prebabraný. Meno na latinčinu p-né (pře- tlumočené). Phľd. 1897. 42.

246752   Prebenda, praebenda Svazek: 2 Strana: 0913
Prebenda, praebenda, y, f., z lat. prae- benda, obročí duchovní, stálý příjem duchov- ního za službu církevní, die Präbende, Pfründe. S. N. — P., úřad (služba) duchovní, který dle kanonických zásad zřízen jest a jistý, stálý příjem podává. S. N. — P., výživa, strava. K p-dám dohlíží (kuchmistr). V. Hosp. 240.

246753   Prebenda, vz Svazek: 7 Strana: 0424
Prebenda, vz Praebenda.

246754   Prebendák Svazek: 8 Strana: 0310
Prebendák, a, m. — kdo má prebendu. Tov. (Vlč. Lit. 210).

246755   Prebendář, praebendář Svazek: 2 Strana: 0914
Prebendář, praebendář, e, prebendista, y, m., obročník, kdo požívá duchovního obročí, der Pfründler. Vz Prebenda.

246756   Prebendářský Svazek: 7 Strana: 0424
Prebendářský, Präbendar-. Šm.

246757   Preberať, vz Svazek: 7 Strana: 0424
Preberať, vz Přebrati. Slov.

246758   Preberný Svazek: 7 Strana: 0424
Preberný = vyběračný. Smrť není p-na. Bern.

246759   Prebezpečiť Svazek: 7 Strana: 0424
Prebezpečiť = ubezpečiti. Slov. Bern.

246760   Prebezpečnosť Svazek: 7 Strana: 0424
Prebezpečnosť = bezpečnosť. Slov. Bern.

246761   Prebezpečný Svazek: 7 Strana: 0424
Prebezpečný = bezpečný. Slov. Bern.

246762   Prebolený Svazek: 10 Strana: 0654
Prebolený. P. hoře (které již přestalo bolet). Zvon V. 413.

246763   Prebožienka Svazek: 7 Strana: 0424
Prebožienka, y, f, Vesna, panna Vesna, z kej sa mamy niesla? Z mámy Mar — Marienky, z božej P-ky, z jej čistodušienky. Pís. sl. Phľd. IV. 461.

246764   Prebožienok Svazek: 7 Strana: 0424
Prebožienok, nka, m. Vesna, panna Vesna, z kiehos' otca blesla? Z Boha Prebožienka, z jeho raj — rajenka. Pís. sl. Phľd. IV. 461.

246765   Prebožiť Svazek: 7 Strana: 0424
Prebožiť, oft um Gottes willen bitten. Slov. Bern.

246766   Prebrdnúť Svazek: 7 Strana: 0425
Prebrdnúť = přebřísti. Slov. Bern.

246767   Prebrindzovati Svazek: 7 Strana: 0425
Prebrindzovati = na brindze projísti. V Slatine sme p-li ostatní halier. Syt. Táb. 219.

246768   Prebrúškať Svazek: 7 Strana: 0425
Prebrúškať ´= přehnati Slov. Rr. Sb.

246769   Prebudenie Svazek: 7 Strana: 0425
Prebudenie, n. = probuzení. Slov. Sldk.

246770   Prebývánie Svazek: 10 Strana: 0295
Prebývánie, n., habitatio. Mill. 17.

246771   Preca Svazek: 7 Strana: 0425
Preca = přece. Slov. Ht. Sl. ml. 244. Přecaj. Val. Brt. D 175. Slov. Rr. Sb., Sb. sl. ps. II 1. 74.

246772   Preceptor, praeceptor Svazek: 2 Strana: 0916
Preceptor, praeceptor, a. m., lat,, učitel, der Lehrer; přeceptoříček, čka,, preceptůrek, rka, m. Kom.

246773   Preceptorovati Svazek: 7 Strana: 0425
Preceptorovati = učiti, poučovati. Us. Škd.

246774   Preceptořiti Svazek: 7 Strana: 1366
Preceptořiti, vz Preceptorovati. Světz. 1893. 85.

246775   Precesse, praecesse Svazek: 2 Strana: 0916
Precesse, praecesse, z lat., předstou- pání rovnodennosti, jest couvání bodu jar- ního, tedy i podzimního, čili průseku rovin, v nichž se země točí kolem osy své a obíhá kolem slunce. Stč. Vz S. N.

246776   Preciales Svazek: 9 Strana: 0249
Preciales, z lat. = plat literatů do spol- kové pokladnice. Uč. spol. 1897. XXI 12. — P. (pretiales) = školní plat čtvrtletní. Vz Wtr. Part. 233, 243., 246.

246777   Preciedzať Svazek: 7 Strana: 0425
Preciedzať= procesovati. Slov. Orl. VIII. 46.

246778   Preciosy Svazek: 2 Strana: 0916
Preciosy, z lat., drahocennosti, šperky,Pre- tiosen, Geschmeide, Kostbarkeiten. Rk.

246779   Precipitando, praecipitando Svazek: 2 Strana: 0916
Precipitando, praecipitando, z latin., vždy kvapněji (v hudbě). Hd.

246780   Precipitat, praecipitat Svazek: 2 Strana: 0916
Precipitat, praecipitat, u, m., sraže- nina, ssedina, v chemii práškovitá slouče- nina usadivší se z nějaké tekutiny. P. čer- vený, bílý, Šfk. vz S. N., černý, růžový, šedivý, žlutý. Kh. Vz Šfk. 342., 337.

246781   Precisita, praecisita Svazek: 2 Strana: 0916
Precisita, praecisita, y, f., precisnosť, praecisnosť, i, f., dokonalost', zevrubnosť, správnost, Präcision, Genauigkeit, Pünktlich- keit, f. Precisně, praecisně, z lat, do konce,
určitě, zevrubně, präcis, bestimmt, genau.

246782   Precisovati Svazek: 7 Strana: 0425
Precisovati, praecisovati, präcisiren. Osv. I. 483.

246783   Precítiť Svazek: 7 Strana: 0425
Precítiť = procitnouti, aufwachen. Slov. Phľd. VII. 255.

246784   Preclíčky Svazek: 2 Strana: 0916
Preclíčky, preclinky, pl, kučery, Locken, f. Na Ostrav. Tč. Na mor. Drahansku lépe: přeslínky, sr. přeslen, jemuž se kučery po- dobají. Hý. — P., kroužek od rozpor u vozu. —P-ky u pluhu, die Ringsteine. Rohn., Plk.

246785   Preclík Svazek: 7 Strana: 0425
Preclík. P. křehký, z listnatého těsta, von Blätterteig, nadívaný, kunětický, linecký, anglický, španělský, zemákový, válený, ham- burský, z cukrového těsta, do kávy, k čaji atd. Šp. Jemné p-ky. Vz KP. V. 691., 701. nn.

246786   Preclík Svazek: 8 Strana: 0310
Preclík, z něm. Bretzel a to z vl. braccia- letto, lat. brachiale náramek. čern. Př. 62.

246787   Preclík Svazek: 10 Strana: 0654
Preclík, u, m. Vz Wtr. Řem. 881.

246788   Preclík, u, preclíček Svazek: 2 Strana: 0916
Preclík, u, preclíček, čku, m., z něm. Bretzel, Mz. 281., pletený koláč. V. P. postní. Us. P-ky skládati. Rohn. Jest svázaný v p., kreuzweise. Na Mor. — P-ky = okovy, die Fessel. Dali mu na ruce p-ky. Us. Sg. —

246789   Preclikář Svazek: 2 Strana: 0916
Preclikář, e, m., der Bretzelmann.

246790   Preclíkařiti Svazek: 2 Strana: 0916
Preclíkařiti, Bretzelbäcker, -Händler sein.

246791   Preclíkářka Svazek: 2 Strana: 0917
Preclíkářka, y, f., Bretzelbäckerin,- Händ- lerin, f.

246792   Preclíkářský Svazek: 2 Strana: 0917
Preclíkářský, Bretzelbäcker-. Jg. P. obchod. .

246793   Preclíkářství, d Svazek: 2 Strana: 0917
Preclíkářství, d., die Bretzelbäckerei. Jg.

246794   Preclikovati se Svazek: 2 Strana: 0917
Preclikovati se, sich locken. Dle Hý. lépe: přeslinkovati se. Vz Preclík. Vlasy se mu p-kují. Na Ostrav. Tč.

246795   Preclikovatý Svazek: 2 Strana: 0917
Preclikovatý, bretzelartig. — P., lépe: přeslinkovatý, kudrnatý, lockig. Vz Preclík. P. vlasy. Na Ostrav. Tč.

246796   Preclíkový Svazek: 7 Strana: 0425
Preclíkový, Bretzel-. P. drobenka, -kalt- schale, smaženec, -schmarren. Šp.

246797   Preclisko, a Svazek: 2 Strana: 0917
Preclisko, a, n., ošklivý preclík, ein gar- stiger Bretzel. Na Slov. Bern.

246798   Preco Svazek: 7 Strana: 0425
Preco = proč. U Uh. Hrad. Brt. D. 175.

246799   Precučať Svazek: 7 Strana: 0426
Precučať = promlčeti. Slov. Bern.

246800   Precúdiť Svazek: 7 Strana: 0426
Precúdiť, také slov. Orl. III. 16.

246801   Preč Svazek: 2 Strana: 0917
Preč, zastr., ale ve Slez. a na Mor. posud = pryč. K němu sě p. bráchu. Kat. 627. Druhé p. hnali: Poslala svého muže p. Půh. 1. 218., II. 193. To řek a bral se preč. BO.

246802   Preč Svazek: 2 Strana: 0917
Preč, i, f., zastr. = príč,die Quere. Rána na přeč. Sal.

246803   Preč Svazek: 7 Strana: 1366
Preč = pryč, na otázku kam. Šel p. Na otázku kde klade se pryč. Val. Slavč. 23.

246804   Preč Svazek: 8 Strana: 0310
Preč m. pryč, inepte mor. Bl. Gr. 278.

246805   Preč Svazek: 9 Strana: 0249
Preč na otázku kam, pryč na otázku kde. Val. Čes. 1. X. 298.

246806   Preč. P Svazek: 7 Strana: 0426
Preč. P. neoriješ, p. neseješ? Sb. sl. ps. II. 1. 71. Jel p.; Bral se p. Výb. II. 44., 34., Bart. 154., 23. Jdi nynie p. NB. Tě. 198. Jak sem byla p. (= těhotná). Slez. Šd, Ihraj pro ni p., nejměj péče. Hr. ruk. 375. A tak počala sě p. od Krista obracovati. Hus II. 80. Kdožkoli pustí ženu svú p. Ev. vid. 80. Cf. Bl. 47., 278., Sv. ruk. NM. 308.

246807   Prečakať Svazek: 7 Strana: 1366
Prečakať = přečkati. Slov SalP. 365.

246808   Prečarať Svazek: 7 Strana: 0426
Prečarať = přečarovati, přeměniti. — co komu: kuru. Slov. Dbš. Sl. pov. III. 61. S žobrákom šaty si p-ráš. Ib. I. 166. Vz násl.

246809   Prečariť Svazek: 7 Strana: 0426
Prečariť = přeměniti, přečarať. — co več: sklo v drahokamy. Slov. Phľd. VIII. 83.

246810   Preče Svazek: 7 Strana: 0426
Preče. Šla na preče pryč. BKn. II. 22.

246811   Préčiť Svazek: 7 Strana: 0426
Préčiť, bezweifeln, streitig machen. Slov. Bern.

246812   Prečka Svazek: 7 Strana: 0426
Prečka = preč. Slov. Pošol milý, pošol p., vzal mi klúčík od serdečka. Koll. Zp. I. 115., Sl. spv. I. 6, Mt. S. I. 37. Už som celý p. Bl. Ps. 8.

246813   Prečko Svazek: 7 Strana: 0426
Prečko. Z prečka-jiste = zdaleka-li. Val. Brt. D. 255.

246814   Préčky Svazek: 7 Strana: 0426
Préčky, pl., f. Dala na p., je na pré- čkách (utekla). Val. Brt. D. 255.

246815   Prečlnkovať Svazek: 7 Strana: 0426
Prečlnkovať = člunkem přejeti. P. rieku. Slov. SI. let. II. 6.

246816   Prečože Svazek: 7 Strana: 0426
Prečože = proč, proč že. Dieťa dopytuje sa, čože p. je toto. Slov Dbš. Úv. 8.

246817   Prečrvený Svazek: 7 Strana: 0426
Prečrvený; -en, a, o, sehr roth. Oči pláčem p-né. Bož. umuč. v. 41.

246818   Prečupeti Svazek: 7 Strana: 0426
Prečupeti, hocken. A tam p-li do pred- večera. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 169.

246819   Prečuť Svazek: 7 Strana: 0426
Prečuť = oslyšeti. Slov. Bern.

246820   Prečút sa Svazek: 10 Strana: 0654
Prečút sa = přeslechnouti se. Brt. Sl.

246821   Prečvo Svazek: 7 Strana: 0426
Prečvo = proč medle. Slov. Sl. ps. č. 97.

246822   Predajný Svazek: 7 Strana: 0426
Predajný = prodajný. Slov. Ssk.

246823   Predajový Svazek: 7 Strana: 0426
Predajový, Verkaufs-. Slov. Ssk.

246824   Predaniar Svazek: 7 Strana: 0426
Predaniar, a, m. = předák. Slov.

246825   Predarmíčko Svazek: 7 Strana: 0426
Predarmíčko = předarmo. Slov. P. doň rúbali jak do žuloskály. Btt. Sp. 13., Lipa II. 259.

246826   Predbežník Svazek: 8 Strana: 0310
Predbežník, u, m. = druh koláče. Phl'd. 1895. 588.

246827   Predbošačka Svazek: 8 Strana: 0310
Predbošačka, y, f., kraj na Slov. Phľd. XII. 652.

246828   Predca Svazek: 7 Strana: 0427
Predca, predcaj = přece. Slov. Slav., Rr. MBš.

246829   Predčíslí Svazek: 7 Strana: 0427
Predčíslí, n., Vorziffern. Vz Zlomek.

246830   Preddatek Svazek: 8 Strana: 0310
Preddatek, tku, m. = závdavek. Phľd. 1895. 462.

246831   Prediel Svazek: 7 Strana: 0428
Prediel, u, m. = hranica, medza. Slov. Czm. 97.

246832   Predikant Svazek: 7 Strana: 0428
Predikant, praedikant, a, m. = predi- katér. Mus. 1880. 236.

246833   Predikat Svazek: 7 Strana: 0428
Predikat, vz Přídomek.

246834   Predikat, predikát, praedikat Svazek: 2 Strana: 0925
Predikat, predikát, praedikat, u, m., z lat. praedicatum, příznak, das Prädikat eines Edelmannes. P. šlechtický jest pří- pojek k jménu šlechtickému naznačující buď stupeň důstojnosti, bud' zboží pozemní, jímž vládne osoba šlechtická; též znamená p. tolik co titul. Tak přísluší některým rodům p. Osvícenosť, (Erlaucht), jiným Jasnosť (Durch- laucht), tajným radům p. Excellence; Černín z Chudenic, Vaněk z Domy slova. Vz S. N. Dostal, má p. Us. P. někomu uděliti. Dch. — P. v mluvnici, vz Výrok.

246835   Predikatér Svazek: 2 Strana: 0925
Predikatér, a, m., dominikan, kněz řádu kazatelského. Dal. 135.

246836   Predisť Svazek: 7 Strana: 0428
Predisť = předejíti. Slov. Bern.

246837   Predizba Svazek: 7 Strana: 0428
Predizba, y, f., Vorzimmer, n. Slov. Ssk.

246838   Predizba Svazek: 8 Strana: 0310
Predizba. Phľd. 1893. 744.

246839   Predkúťa Svazek: 9 Strana: 0249
Predkúťa, louky na Slov. Sbor. slov. II. 141.

246840   Predlík Svazek: 2 Strana: 0927
Predlík, u, m., jídlo z vajec a krupice. eine Eier- und Griesspeise. Reš.

246841   Predlík Svazek: 7 Strana: 0429
Predlík = svítek. Sš. P. 705. Štika od- pečená v p-ku = ryba v nastrouhaném per- níku a v octě zastaveném povarená a oko- řeněná. Bavor.

246842   Predlíkovatý Svazek: 2 Strana: 0927
Predlíkovatý, jako predlík. Reš.

246843   Predľutavsko Svazek: 7 Strana: 0430
Predľutavsko = Předlitavsko. Slov. N. Hlsk. 1 6

246844   Predĺžiť, v Svazek: 7 Strana: 0430
Predĺžiť, verlängern (prodloužiti). Slov. Ssk.

246845   Predniak Svazek: 10 Strana: 0296
Predniak, a, m. = vůdce. Sb. sl. 1902. 27.

246846   Predo Svazek: 7 Strana: 0431
Predo = před. Slov. Vyšla p. dvere. Koll. Zp. I. 202. P. dvermi stojí koč. Dbš. Sl. pov. III. 4.

246847   Predodnie Svazek: 8 Strana: 0311
Predodnie, n. = předední. Phľd. 1895. 323.

246848   Predolieť Svazek: 7 Strana: 0431
Predolieť = zdolati, všemu stačiti. Ne- môžem všetko sám p. Slov. Zátur.

246849   Predostúpiť Svazek: 7 Strana: 0431
Predostúpiť = předstoupiti. Slov. Obvi- nený ať p-pi. Phl'd. VI. 256.

246850   Predošlo Svazek: 7 Strana: 0431
Predošlo, a, n., Vorzeit, f. Slov. Ssk.

246851   Predoústka Svazek: 7 Strana: 0431
Predoústka, y, f, prostomum, hmyz. P. zuřivá, p. furiosum. Brm IV. 2. 140.

246852   Predovsetkým Svazek: 8 Strana: 0311
Predovsetkým = přede vším. Phľd. XII. 462.

246853   Predpaží Svazek: 7 Strana: 0431
Predpaží, n. = předloktí. S. N. X. 33.

246854   Predprah Svazek: 8 Strana: 0311
Predprah, u, m. = přípřež. Ku p-hu 50 koní. Phľd. 1894. 639.

246855   Predpustok Svazek: 7 Strana: 0432
Predpustok, stku, m., Vorsprung, m. Slov. Ssk.

246856   Predsím Svazek: 2 Strana: 0937
Predsím = před tím, prve, vorhin. Slov. Plk.

246857   Predslov Svazek: 2 Strana: 0938
Predslov, u, m., der Prolog. Šm.

246858   Predstata Svazek: 8 Strana: 0311
Predstata, y, m. = představený. Slov. P. stolice. Phľd. XII. 310., XIV. 142.

246859   Predstienka Svazek: 7 Strana: 0433
Predstienka, y, f. = záminka. Slov. Ssk.

246860   Predstiha Svazek: 7 Strana: 0433
Predstiha, y, f. = předstih. Slov. Ssk.

246861   Predtymäšne Svazek: 7 Strana: 0433
Predtymäšne = před tím. Slov. A tí starší ako p. i teraz nabrali si velé šako- výho Slov. Dbš. SI. pov. VII. 34

246862   Preduch Svazek: 7 Strana: 0433
Preduch = průduch. Slov. Bern

246863   Predupčiť Svazek: 9 Strana: 0250
Predupčiť = produpnti. Dze vydupčil (vydělal), tam p-čil (promrhal). Slov. Zát. Př. 168b.

246864   Preduranie Svazek: 7 Strana: 0433
Preduranie, n. Pri takom p. (zovieme to pobohy) pozvú sa páni horári z remesla, akby sa vraj podarilo daktorému (medve- ďovi) posvietiť. Slov. N. Hlsk XVIII. 257. Cf. Preduriť.

246865   Preduriť Svazek: 7 Strana: 0433
Preduriť = pohoniti, prohnati. Slov. Nuž jich (medvědů) p-ríme z grúňa na grúň. N. Hlsk. XV11I. 257. Vz Preduranie (dod ).

246866   Predvečerie Svazek: 8 Strana: 0311
Predvečerie. Cf. Předvečer. Phľd. 1893. 258.

246867   Prefajčiť Svazek: 8 Strana: 0572
Prefajčiť = prokouřiti. Mnoho p-čil. Slov. Čes. 1.. VI. 145.

246868   Prefalošný. P Svazek: 10 Strana: 0655
Prefalošný. P. falošnice! Phľd XXII. 44.

246869   Prefát Svazek: 7 Strana: 0434
Prefát, a, m , os. jm. — P. Jindř. Let. 465. — P. Oldřich z Vlkanova, 1523.-1565. Vz Tf. H. 1. 74., 75., Výb. II. 1490. nn. (tam i výbor z jeho spisův), Jg. H. 1. 614., Jir. Ruk. II. 137., Šb. D. ř. 279. (2. vyd.), Pyp. K. II. 379., Bačk. Písm. 214., Rk. Sl.

246870   prefát Svazek: 9 Strana: 0250
, prefát z Vlkanova Oldř., 1523. --1565. Vz Vlč. Lit. I. 414., 428., Flš. Písm. 308., Jub. xxv.

246871   Prefát Svazek: 10 Strana: 0297
Prefát z Vlkanova Oldř. Vz Ott. XX. 614.

246872   Prefatýn Svazek: 8 Strana: 0311
Prefatýn, a, m., z Privatdiener, m. = do r. 1848. vojenský sluha subalterního důstoj- níka. Cf. Forejšic (dod.). Ott. VIII. 229.

246873   Prefekt, praefekt Svazek: 2 Strana: 0943
Prefekt, praefekt, a, m., z lat. praefectus, představený, přednosta, zvl. ve Francii od 17. ún. 1800. nejvyšší civilní úředník a po- litický správce departementu. Vz S. N. P. před r. 1848. v Rakousku = ředitel gymnasia.

246874   Prefektura, praefektura Svazek: 2 Strana: 0943
Prefektura, praefektura, y, f., úřad prefektův;jeho úřadovna; území, které prae- fekt spravuje. S. N., Rk.

246875   Preferanc Svazek: 7 Strana: 0434
Preferanc, e, m. = hra v karty. Us. Pdl.

246876   Preferovati Svazek: 7 Strana: 0434
Preferovati = přednost dávati, z lat. — koho komu. Ej raz sa ukazuje, že miluje, že mne jiným mnohým preferuje. Koll. Zp. II. 214.

246877   Prefesor Svazek: 9 Strana: 0250
Prefesor m. professor. Jihozáp. Cech. Dšk. Vok. 45.

246878   Prefíkaný Svazek: 8 Strana: 0311
Prefíkaný. Prešibaný a p. (fikaný). Phľd. XII. 35., 394., 1896. 218. P. korteš. Slov. NZ. IV. 506.

246879   Prefirkati Svazek: 10 Strana: 0297
Prefirkati, vz Gágor.

246880   Prefjétat se Svazek: 10 Strana: 0655
Prefjétat se = sem tam choditi. Brt. Sl.

246881   Prefrknouť Svazek: 8 Strana: 0311
Prefrknouť. Koč prefrkol (přeletěl). Phľd. XIII. 537.

246882   Prefrngnouti Svazek: 8 Strana: 0311
Prefrngnouti. Len vedľa nás prefrngnul (přeletěl). Phľd. 1895. 3.

246883   Prefujati Svazek: 7 Strana: 0434
Prefujati = promrhati. P. jmění. U Místka. Škd.

246884   Prefúkať Svazek: 7 Strana: 0434
Prefúkať = profoukati. Slov. ZObz. XXIV. 103.

246885   Prefunda Svazek: 2 Strana: 0944
Prefunda, y, f., zvláštní čepec pod plenu selek na Bechyňsku. Us. Mý.

246886   Prefunda. NZ Svazek: 8 Strana: 0311
Prefunda. NZ. 155., 156.

246887   Pregérský Svazek: 9 Strana: 0250
Pregérský. P. registra. 1498. Arch. XIII. 39.

246888   Pregéř Svazek: 8 Strana: 0311
Pregéř, vz Pregíř.

246889   Pregéř Svazek: 10 Strana: 0655
Pregéř, e, m P. vybíjel obsah a nápis na minci. Wtr. Řem. 491.

246890   Pregíř Svazek: 2 Strana: 0944
Pregíř, e, m. (šp. z něm. Präger), razič peněz. V.

246891   Pregíř Svazek: 7 Strana: 0434
Pregíř, polož před : Pregovati.

246892   Preglgat Svazek: 7 Strana: 0434
Preglgat, preglgávaž, preglgnuť, gierig verschlucken, herunterschlucken, hltavě po Iknouti. Slov. Ntr. VI. 347., Rl. Pr. II. 218., Ev. Šk. I. 166. Hovoril Matej, keď za skle- ničku pálenky preglgol. Sokl. I. 325.

246893   Preglgať Svazek: 8 Strana: 0311
Preglgať. Na vojne naučil sa p-gnúť vše- lico. Phľd. 1892. 579.

246894   Préglgnúť Svazek: 10 Strana: 0297
Préglgnúť. Dobre prezuj, čo máš p., a dobré rozvaž, čo máš povedať. Rizn. 167.

246895   Preglgnutí Svazek: 7 Strana: 0434
Preglgnutí, n. = po-, přehltnutí. Slov. Šd.

246896   Preglgnutý Svazek: 7 Strana: 0434
Preglgnutý = pohlcený. Slov. Ev. šk. II. 234.

246897   Pregovati Svazek: 2 Strana: 0944
Pregovati, z něm. prägen m.: raziti. Plát pregovaný s rázem, gemünztes Silber. V.

246898   Pregýřský Svazek: 9 Strana: 0250
Pregýřský. P. stolice, Dač. I. 117., to- varyšstvo. Br. Hod. 31.

246899   Prehajdákať Svazek: 7 Strana: 0434
Prehajdákať = promrhati, prohajdákat. Slov. Rr. Sb. Všetko p-kal. Phl'd. VI. 123. Taký tovaryš, ktorý v modrý pondelok to p-daka, co si cez týžden svojimi mozoľami nadobudol. N. Hlsk. III. 385.

246900   Prehárčanie Svazek: 7 Strana: 0434
Prehárčanie. n. = škádlení. Slov. Nár. Nov. IV. č 12.

246901   Prehárčať Svazek: 7 Strana: 0434
Prehárčať = drážditi, škádliti, reizen, necken. Slov. Dbš. Sl. pov. VII. 35.

246902   Prehárčavý Svazek: 10 Strana: 0655
Prehárčavý = škádlivý, dráždivý. Od- povie svojím prehárčavým způsobom. Phľd. XXIV. 164.

246903   Preharovať Svazek: 7 Strana: 0434
Preharovať = prohýřiti. — co kdy. Ja som tieto peniaze za dva dni p-val. Slov. Orl. III. 138. Vz Přehárati, 2. Přehazování podvojné, na líc, na rub. Škol. žen. prací.

246904   Prehazovať Svazek: 10 Strana: 0297
Prehazovať sukně (měniti, bráti na se jiné, převlékati se). Slov. Nár. sbor. 1902. 17.

246905   Prehebelkovat se Svazek: 10 Strana: 0655
Prehebelkovat se = protlouct se. Vz Brt. Sl.

246906   Prehliadka Svazek: 7 Strana: 0435
Prehliadka, y, f. = přehlídku. Slov.

246907   Prehltnutie Svazek: 8 Strana: 0311
Prehltnutie. P. vlasov. Léčení ho vz v Phľd. XII. 566.

246908   Prehnit Svazek: 2 Strana: 0947
Prehnit, u, m., nerost ze skupení pu- chavců (zeolithů), vz Bř. N. 181., Sch. II. 42., S. N.

246909   Prehniť Svazek: 10 Strana: 0297
Prehniť, u, m., nerost. Vz Ott. XX. 615.

246910   Prehnitový Svazek: 7 Strana: 0435
Prehnitový. P. kyselina. Rm. II. 196.

246911   Prehoditi co Svazek: 8 Strana: 0311
Prehoditi co: vieru = změniti. Phľd. 1894. 94.

246912   Prehoniště Svazek: 7 Strana: 0435
Prehoniště, ě, n., míst. jm. v Malém Hontu. Let. Mt. S. VI. 2. 12.

246913   Prehouštlý Svazek: 8 Strana: 0572
Prehouštlý. P. huština, Ott. XI. 666. a.

246914   Prehováranie Svazek: 7 Strana: 0435
Prehováranie, n. = přemlouvání. Slov. Ale všetko p. neosožilo nič. Dbš. Sl. pov. 1. 1. Vz Prehovoriť.

246915   Prehovárať koho Svazek: 9 Strana: 0250
Prehovárať koho = pomlouvali. Slov. Sbor. slov. IV. 86.

246916   Prehovat Svazek: 10 Strana: 0297
Prehovat. Vlnu p. do barvy. 1675. Sbor. slov. 1901. 68.

246917   Prehovoriť Svazek: 7 Strana: 0435
Prehovoriť také = přemluviti. Slov. Němc. VII. 32.

246918   Prehovoriť Svazek: 8 Strana: 0311
Prehovoriť. On k néj p-ril = pravil. Mor. Mtc 1894. 16.

246919   Prehrebati Svazek: 8 Strana: 0311
Prehrebati = prohrabati. Phľd. 1893.13.

246920   Prehrešenie Svazek: 7 Strana: 0436
Prehrešenie, n. = prohřešení. Slov. Dbš. Úv. 83.

246921   Prehrmeť Svazek: 7 Strana: 0436
Prehrmeť = přehřměti, zu donnern auf- hören. Slov. No, prehrmelo aj to (hádka přestala). Slov. Dbš. SI. pov. III. 15.

246922   Prehúlať Svazek: 7 Strana: 0436
Prehúlať = prohúlať, promarniti. Slov. Obky. I. 29.

246923   Prehybeľ Svazek: 7 Strana: 0436
Prehybeľ, bľu, m. = sedlo hory. Slov. Ssk.

246924   Prehýňať Svazek: 7 Strana: 0436
Prehýňať = přehýbati. Slov. P-ňa sa na druhý rok. Rr. bb.

246925   Prehýnať Svazek: 9 Strana: 0251
Prehýnať sa pod kým = prohýbati se. Ľad (led) pod ním sa prehýňa. Slov.

246926   Prechadzati sa Svazek: 2 Strana: 0948
Prechadzati sa = procházeti se. Slov.

246927   Prechádzka Svazek: 7 Strana: 0436
Prechádzka, y, f. = procházka. Slov. Rr. Sb.

246928   Prechoreť Svazek: 7 Strana: 0436
Prechoreť, prechorievať = ochořeti, one- mocněti, erkranken Slov. Anička ťažko pre- chorievala. Phľd. VIII. 99. — Phľd. VII. 60, N. Hlsk. II. 87.

246929   Prechovač Svazek: 7 Strana: 0436
Prechovač, e, m. = přechovatel. Bern.

246930   Prechovnice Svazek: 2 Strana: 0949
Prechovnice, e, f., z něm., krample, dle Flachsbreche. Us. v Krkonš. Cf. Přechovati.

246931   Prechvästovať s Svazek: 9 Strana: 0251
Prechvästovať sa = chvastavě se pro- cházeti. Slov. Zát. Př. 39b.

246932   Preinačiť Svazek: 7 Strana: 0436
Preinačiť = přejinačiti. Slov. Ssk., Bern.

246933   Preininger Svazek: 9 Strana: 0251
Preininger Vlad. dr., lékař a spis, 1865. až 10/2. 1901. Sr. Jub. XXV., Nár. list. 1901. č. 42.

246934   Preininger Svazek: 10 Strana: 0297
Preininger Vlad. Vz Ott. XX. 619.

246935   Preis Svazek: 7 Strana: 0436
Preis, a, m., os. jm. — P. Karel, prot. české polytechniky v Praze. Vz Tf. H. 1. 193., 194., Bačk. Př. 158.

246936   Preis Svazek: 9 Strana: 0251
Preis Kar., prof Sr. Jub. XXV.

246937   Preis Svazek: 10 Strana: 0297
Preis Kar., prof. a spis., nar. 1846. Vz Ott. XX. 619.

246938   Preiscourant Svazek: 2 Strana: 0950
Preiscourant, cenník, seznam cen. Rk.

246939   Preissig Svazek: 10 Strana: 0297
Preissig Vojt., mal., nar. 1873. Vz Ott. XX. 620.

246940   Preissler Svazek: 7 Strana: 0436
Preissler, a, m., os. jm. — P. Frant., dr. práv. Vz Tf. H. 1 184.

246941   Preissler Svazek: 9 Strana: 0251
Preissler Fr. dr. Sr. Jub. XXV.

246942   Preissler Svazek: 10 Strana: 0297
Preissler Vojt., spis., nar. 1866.; Jan, mal., nar. 1872. Vz Ott. XX. 621.

246943   Preissová Svazek: 7 Strana: 0436
Preissová, é, f., os. jm. — P. Gabr., spisovatelku. Cf. skratek Prss

246944   Preissová Svazek: 9 Strana: 0251
Preissová Gabr. Sr. Jub. XXV.

246945   Preissová Svazek: 10 Strana: 0297
Preissová Gabr., spis., nar. 1862. Vz Ott. XX. 621.

246946   Preiško Svazek: 9 Strana: 0251
Preiško, a, n. = pankreas, sliznice břišní, žláza za žaludkem. Us. Čes. 1. IX. 112.

246947   Prej Svazek: 2 Strana: 0950
Prej, vz Prý.

246948   Preja Svazek: 7 Strana: 0436
Preja, e, f, cavia aprea, hlodavec. S. N. V. 478.

246949   Prejarký Svazek: 7 Strana: 0436
Prejarký = velmi ohnivý. Vz Jarký. Slov. Phľd. VI. 254

246950   Prejasnienok Svazek: 7 Strana: 0436
Prejasnienok, nku, m. = priesvitavka, vec pnesvitavá. Slov. Zátur., Phľd. IV. 467.

246951   Prejateľ Svazek: 7 Strana: 0436
Prejateľ, e, m,, Uibernehmer, m. Ssk.

246952   Prejav Svazek: 7 Strana: 0436
Prejav, u, m. = projev. Slov. Phľd. II. 45.

246953   Prejaviť Svazek: 7 Strana: 0436
Prejaviť = projeviti Slov. Phľd. Úv. 66.

246954   Prejazdka Svazek: 7 Strana: 0436
Prejazdka, y, f. = projíždka, der Spa- zierritt Slov. Hdž. Čít. 171.

246955   Prejč Svazek: 7 Strana: 0436
Prejč, e, f., Auszehrung. Slov. Šm.

246956   Pŕejednati Svazek: 7 Strana: 0436
Pŕejednati, přejednávati. Mistři neměli dílem sebe p-vati. Wtr. Obr. 420.

246957   Prejem Svazek: 8 Strana: 0311
Prejem, vz Krosna (3. dod.).

246958   Prejéřský Svazek: 7 Strana: 1367
Prejéřský, pregéřský, Präger-. P. kon- šel. Snm. I. 278. Cf. Prejgířský.

246959   Prejesť Svazek: 7 Strana: 0437
Prejesť = přejísti, projísti. Slov. Bern.

246960   Prejgiřský Svazek: 7 Strana: 0437
Prejgiřský, Präger-. Vz Pregíř. Konšelé mincmistrští a p-řští. Dač. I 100.

246961   Prejchovati Svazek: 7 Strana: 0437
Prejchovati, wachsen (vom Malz). Šm.

246962   Prejítý Svazek: 7 Strana: 0437
Prejítý = sešlý. Je věkem p. Mor. Brt. D. 255.

246963   1. Prejs Svazek: 10 Strana: 0297
1. Prejs na kryt. Vz Falcát,

246964   1. Prejs, prejz Svazek: 2 Strana: 0952
1. Prejs, prejz, u, m , z něm. Preis, vz Mz. 282. P. pustiti, v p. dáti, preissgeben, plündern lassen. Jestliže města dobudou, (slíbil) že jim svobodný prejs pustí. V. Pustil na město p. za dva dni. V. Pustil všem ne- přátelům tvým p. na tebe. V. — Jg.

246965   2. Prejs, prejz Svazek: 2 Strana: 0952
2. Prejs, prejz, u,m., p., e, f., krycí cihla na způsob půl trubky, žlábkovitá, der Hohl-, Dachziegel, na Mor. korýtko, Hý., na Slov. žlabovice, žlebice. Reš., Rohn.

246966   Prejskati Svazek: 7 Strana: 0437
Prejskati, vz Prýskati.

246967   Prejskavý Svazek: 9 Strana: 0251
Prejskavý. P. nátka = malé krupičko- vaté boláky. Nár. sbor. 1900. 187.

246968   Prejsovati, prejzovati Svazek: 2 Strana: 0952
Prejsovati, prejzovati, Dachziegel ma- chen. Ros.

246969   Prejštěnina, prýštěnina Svazek: 2 Strana: 0952
Prejštěnina, prýštěnina, y, f., pramen, die Quelle. Pl.

246970   Prejt Svazek: 2 Strana: 0952
Prejt, vz Prýt.

246971   Prejtovati, prejtovna Svazek: 2 Strana: 0952
Prejtovati, prejtovna, vz Prýtovati, Prý- tovna.

246972   Prejz Svazek: 2 Strana: 0952
Prejz, vz Prejs.

246973   2. Prejz Svazek: 10 Strana: 0297
2. Prejz, vz Kůrka.

246974   Prejza Svazek: 2 Strana: 0952
Prejza, y, f. = prejz. U Skrýje. Kal.

246975   Prejzováti Svazek: 7 Strana: 0437
Prejzováti, Dachziegel legen. P. zeď. Rk., Sdl. Hr. VII. 115.

246976   Prejzový Svazek: 7 Strana: 0437
Prejzový. P. krytí = z prejzů. Šand. II. 9.

246977   Prekášať Svazek: 8 Strana: 0312
Prekášať. Janko na preteky (o překot) druhých p-šal na lúke. Phľd. 1895. 485. Kositi.

246978   Prekážkar Svazek: 7 Strana: 0438
Prekážkar, a, m. = překazitel. Slov. Bern.

246979   Prekážkariť Svazek: 7 Strana: 0438
Prekážkariť = překážeti. Slov. Bern.

246980   Prekérní Svazek: 10 Strana: 0298
Prekérní = na náhodě závislý, nejistý a p. z fr. précaire. Ott. XX. 622.

246981   Preklačať Svazek: 7 Strana: 0438
Preklačať = proklečeti. Slov. Slav.

246982   Prekládanie Svazek: 9 Strana: 0251
Prekládanie truhel = hostina, ktorou po- řizuje několik dní po svatbě mladý manžel nejbližším příbuzným. Sbor. slov. IV. 59.

246983   Preklektať Svazek: 7 Strana: 0438
Preklektať = proklektati. Slov. Bern.

246984   Prekliesniť Svazek: 8 Strana: 0312
Prekliesniť si cestu = proklestiti. Phľd. 1896. 195.

246985   Prekop Svazek: 8 Strana: 0312
Prekop. P-py někde udělati. Půh. VI. 199.

246986   Prekopneť Svazek: 7 Strana: 0438
Prekopneť, vz Kopněti. Slov. Víšky p-ly, v doline veľky mráz; milé moje ovce, kdeže vás budem pásť? Sl. spv. IV. 146.

246987   Prekoreň Svazek: 8 Strana: 0312
Prekoreň. My sme tu p. Vz Kořen. Phľd. 1894. 373.

246988   Prekorhelovať Svazek: 7 Strana: 0438
Prekorhelovať, prekorhelit = prokorhe- lovať, proslopati, propiti. Slov. Šd. Bern.

246989   Prekotrhaliť s Svazek: 9 Strana: 0251
Prekotrhaliť sa = převaliti se. Slov. Phľd. 1897. 316.

246990   Prekŕstať Svazek: 7 Strana: 0439
Prekŕstať = překřtívati. Prekŕstajú ko- zácky národ na katolíkov. Phľd. VI. 221.

246991   Prekrstenec Svazek: 7 Strana: 0439
Prekrstenec = překřtěnec. Slov. Loos.

246992   Prekŕstený Svazek: 7 Strana: 0439
Prekŕstený = překřtěný. Slov. Orl. VIII. 210.

246993   Prekrúcanina Svazek: 7 Strana: 0439
Prekrúcanina, y, f, Verdrehung, f. Úmyslna p. Slov. Let. Mt. S. VIII. 1 59.

246994   Prekupná Svazek: 8 Strana: 0312
Prekupná, é, f., potok v Gemersku. Phľd. XII. 337.

246995   Prekúrený Svazek: 8 Strana: 0312
Prekúrený = přetopený. P. pec. Phľd. 1S95. 140.

246996   Prekutať Svazek: 8 Strana: 0312
Prekutať = prozkoumati. Phľd. XII. 405., 1894. 293.

246997   Prelacnět Svazek: 7 Strana: 0439
Prelacnět = zlaciněti, wohlfeil werden. Bern.

246998   Preláčiť sa Svazek: 7 Strana: 0439
Preláčiť sa = nakloniti se, přešinouti se. P-lo sa to na druhú stranu. Slov. Rr. Sb.

246999   Prelačněť Svazek: 7 Strana: 0439
Prelačněť = zlačněti, hungrig werden. Bern.

247000   Preľaknúť sa Svazek: 7 Strana: 0439
Preľaknúť sa = velmi se uleknouti, sehr erschrecken. Slov. Němc. VII. 11., N. Hlsk. III. 151.