159001   Mručny Svazek: 10 Strana: 0628
Mručny = beranice (čepice). Litom. 69.

159002   Mruháč Svazek: 1 Strana: 1080
Mruháč, e, m., gelasinus, korýš. Krok.

159003   Mruká Svazek: 6 Strana: 1043
Mruká, y, m., der Brummer. Vz Mru- kati. Mor. Šd.

159004   Mrukati Svazek: 6 Strana: 1043
Mrukati = mručeti. Šd. — s čím = otá- leti. Sá.

159005   Mrumlati Svazek: 10 Strana: 0188
Mrumlati = brumlati. Jir. V. Mýto.

159006   Mrunčeti Svazek: 6 Strana: 1043
Mrunčeti, vz Mrančiti. Kotě mrunčí. U Olom. Sd.

159007   Mrusk Svazek: 1 Strana: 1080
Mrusk, u, m., mrouskání, das Knurren. Vz Mrouskati.

159008   Mruškat Svazek: 8 Strana: 0217
Mruškat, vz Žmrích (3. dod.).

159009   Mruž Svazek: 6 Strana: 1043
Mruž = mri. Rk.

159010   Mrúžiť Svazek: 8 Strana: 0217
Mrúžiť m. žmúriť, čes. mhouřiti. Slov. Ht. Skup. 68.

159011   Mružiti Svazek: 1 Strana: 1080
Mružiti, il, ení, mružnouti, blinzeln. Bern.

159012   Mružívať Svazek: 6 Strana: 1043
Mružívať = míhávat, žmurkávat. Slov. Bern.

159013   Mružkať Svazek: 1 Strana: 1081
Mružkať = mhourati. Na Slov.

159014   Mružkati Svazek: 6 Strana: 1044
Mružkati = žmurkati, blinzeln. Slov. Ntr. V. 190. Mor. Brt. D. 232.

159015   Mružnúť Svazek: 6 Strana: 1044
Mružnúť = mihnouti, žmurknúť. Slov. Bern.

159016   Mrva Svazek: 1 Strana: 1080
Mrva, y, f., mrvka, mrvička, y, f., něco maličkého, drobného, maličkosť. Ein Splitter, Schiefer, m., Brösel, n. Ani za mrvu to nestojí; nemám ani za mrvu tabáku. Na Mor. Mravenec mrvy a drobty nosí. Kom. Země jest jako m. proti oblohám nebeským. D. Není na tom mrvičky. Us. Nemáš na hlavě ani mrvičky (máš ji zcela čistou). Us. Mrvu z cizího oka chtíti vyvrci a v svém břevna neviděti. V. — M., smetí, hnůj, Dünger, Mist, m. Potrousiti drobnou mrvou jetel. Puch. M. ptačí. Us. Vz Hnůj, Hnojivo, Kk. 63. — M., drchanina, zmrvená sláma. Na Mor. Das Wirrstroh. — M., matenina, das Gewirre. D. — M., a, m., Konfusionsrath. Na Mor.

159017   Mrva Svazek: 6 Strana: 1044
Mrva = hnůj. Cf. Schd. II. 238., List. fil. X. 344., Mkl. Etym. 193. M. strojená, Zpr. arch., buková, vrbová, dubová atd. = zprachnivělé bukové, vrbové atd. dřevo, die Modererde. Plukovn. Jos. Ettel šlechtic z Hvozdomila. M. smíšená připravuje se obyč. z odpadků rostlinných a zvířecích, hlíny, vápna, popelu a mrvy chlévské, der Kompostdünger. Pta. Mrva dlouho netrvá. Slez. Tč. M. na dvoře, zlato na poli. Němc.

159018   Mrva Svazek: 8 Strana: 0217
Mrva. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 64. To ta ví na mrvu všecko = do podrobná. N. Město. Brt. D. II. 343. — M., y, m. = nehybný člověk. Jicko. Ib.

159019   Mrvač Svazek: 6 Strana: 1044
Mrvač, e, f., eine Menge von Fischlein. Slov. Ssk.

159020   Mrváň Svazek: 1 Strana: 1080
Mrváň, ě, m. tlustý koláč, dicker Kuchen. Na Slov.

159021   Mrváň Svazek: 6 Strana: 1044
Mrváň = houska ze pšeničné mouky na způsob věnce spletená. Mor. Brt., Rb, Pokr. Pot. I. 110. M. = koláče ze šúlaného těsta v podobě věnce; dělají se obyč. z po- škrabků. Val. Vck. Uplietol hodný m. (keď nekto istú cestu dokola vykonal). Rr. Sb. Poslali ju s mrváňom = dali ju zo služby. Odišla so živým m-ňom = šla ze služby těhotná; Vyslúžila živý m. (dítě). Rr. Sb. — M. = tlachal. Mor. Brt.

159022   Mrváň Svazek: 9 Strana: 0173
Mrváň = štůčka, svazek, M. cibule. Val. Čes. 1. X. 35.

159023   Mrváň Svazek: 10 Strana: 0628
Mrváň, ě, m. Ešte musíš hodne mrváňov zjest, kým to dokážeš, co ja. Mus. slov. IV. 11.

159024   Mrvance Svazek: 1 Strana: 1080
Mrvance, ů, pl., m., drobené těsto do polívky. Slov. Einbrockteig, m.

159025   Mrvanec Svazek: 6 Strana: 1044
Mrvanec. Je jich ako m-cov. Slov. Phľd. V. 114.

159026   Mrváník Svazek: 6 Strana: 1044
Mrváník, u, m. = koláč, pletenec, jejž přinášívají nevěstě po svatební noci odpo- ledne. Slov. Němc. III. 311.

159027   Mrvánik Svazek: 8 Strana: 0217
Mrvánik, u, m. = pečivo s velikou dérou uprostřed. Slov. Mtc. 1894. 101.

159028   Mrvanka Svazek: 6 Strana: 1044
Mrvanka, y, f. = mrva. Laš. Brt. D. 232.

159029   Mrvař Svazek: 6 Strana: 1044
Mrvař, e, m. - člověk špatný, Mor. Bkř.; drobitel, der Blockier. Bern.

159030   Mrvatuška Svazek: 6 Strana: 1044
Mrvatuška, y, f, frustulia, die Frustulie, rostl. M. ostrá, f. acuta, esovitá, f. sig- moidea, žlutozelená, f. olivacea.

159031   Mrvek Svazek: 1 Strana: 1080
Mrvek, vku, m., nebo kustřav, festuca, der Schwingel. Čl. 155.

159032   Mrveň Svazek: 6 Strana: 1044
Mrveň, ě, f., Strohgemisch. Ssk. Vz Mrvaň.

159033   Mrveň Svazek: 8 Strana: 0217
Mrveň, vně, f. = koláč. Vz Mrváň.

159034   Mrvená Svazek: 6 Strana: 1044
Mrvená, é, f., vz Mrvjoch.

159035   Mrvenec Svazek: 6 Strana: 1044
Mrvenec, nce, m., der Trümmelstein. Šm.

159036   Mrvení Svazek: 1 Strana: 1080
Mrvení, n. Das Düngen. D. Ne z mračen, ale z m. chodí požehnání (rolníkovi). Pk.

159037   Mrvenice Svazek: 6 Strana: 1044
Mrvenice, e, f. = polévka z mrvanců. Slov. Zátur. Navaríme m-ci, kochat se bu- deme. Sl. ps. Šf. I. 43., Koll. Zp. I. 31tí. M. s mliekom. Dbš. Sl. pov. IV. 65., Pokr. Pot. I. 110., LObz. XVIII. 181.

159038   Mrvenice Svazek: 10 Strana: 0628
Mrvenice, e, f. = polívka z kyselého mléka moukou zaklechtaná. Val. čes. 1. XV. 266.

159039   Mrvenička Svazek: 6 Strana: 1044
Mrvenička, y, í., vz Mrvenice. — M., der Brocken, kousek. Sldk. 49.

159040   Mrvenina Svazek: 6 Strana: 1044
Mrvenina, y, f. = jalová řeč (vlastně = zauzlené niti). Val. Brt.

159041   Mrvenina Svazek: 7 Strana: 1329
Mrvenina, y, f.= mrva. Němc VII. 34.

159042   Mrvenisko Svazek: 6 Strana: 1044
Mrvenisko, a, n. = mrviště, hnojišté. Val. Vck. Slov. Orl. VIII. 133.

159043   Mrvenka Svazek: 1 Strana: 1080
Mrvenka, y, f., trolení = mrvance. Na Slov.

159044   Mrvénka Svazek: 6 Strana: 1044
Mrvénka, y. f. = otépka drchanky, slez. zavíjanka. Na Hané. Brt.

159045   Mrvíce Svazek: 6 Strana: 1044
Mrvíce, Mrwitz, ves u Votic. Blk. Kfsk. 493., Rk. 81., Sdl. Hr. VI. 120. - M. rytíř. Tk. IV. 229., Tk Žk. 131.

159046   Mrvicí Svazek: 1 Strana: 1080
Mrvicí látka. Vaň., Šp. Düngungsstoff.

159047   Mrvič, e, mrvitel Svazek: 1 Strana: 1080
Mrvič, e, mrvitel, e, m., der Bröckler; der Düngende. Us. Vz Mrvovní.

159048   Mrvička Svazek: 1 Strana: 1080
Mrvička, y, f., vz Mrva. — M., mrvi- telka, y, mrvitelkyně, ě, f., die Bröck- lerin; die Düngende. Us.

159049   Mrvičkář Svazek: 6 Strana: 1044
Mrvičkář, e, m., der Splitterrichter. Šm.

159050   Mrvičkářství Svazek: 6 Strana: 1044
Mrvičkářství, n., die Splitterrichterei. Šm.

159051   Mrvina Svazek: 1 Strana: 1080
Mrvina, y, f., etwas Gebröckeltes. — M., mrva, Mist, m.

159052   Mrvinečka Svazek: 6 Strana: 1044
Mrvinečka, y, f., zdrobn. mrvina. Šd.

159053   Mrvinka Svazek: 8 Strana: 0217
Mrvinka. Cf. Mrvina. Natiera si ju na m-ku. Phľd. 1894. 387.

159054   Mrvioch Svazek: 9 Strana: 0173
Mrvioch, a, m., vz Mařena (zde).

159055   Mrvioch Svazek: 10 Strana: 0188
Mrvioch, a, m. = společná zábava po ukon- čení přástky. Slez. Vz Vyhl. II. 7., Vlasť. L 160.

159056   Mrvisko Svazek: 9 Strana: 0173
Mrvisko. Jaké m., takové chlapisko; Čím lepší krmivo, tím lepší mrvivo. Hrub. 38.

159057   Mrviště Svazek: 1 Strana: 1080
Mrviště, ě, n., hnojiště, die Mistgrube. Vel.

159058   Mrviště Svazek: 10 Strana: 0188
Mrviště, ě, n. = košár. Msn. II. 349.

159059   Mrvitel Svazek: 6 Strana: 1044
Mrvitel, e, m, der Blöckier; Düngende, Düngerknecht. Rk.

159060   Mrviti Svazek: 1 Strana: 1080
Mrviti, mrv, -vě (íc), il, en, ení; mrvívati = drobiti, bröseln; hnojiti, düngen, misten, pferchen; muchlati, wirren, verwirren, ver- mengen, Bewegen, rütteln. Jg. — co: slámu (muchlati, drchati). Na Mor. M. pole. — co čím. Kapka mrví (drobí) kámen ne mocí, ale často padáním. Z lat. Gutta cavat lapidem non vi, sed saepe cadendo. Koll. M. pole guanem, Us., slínem, D.; m. penězi (pro- marniti je). Sych. — se. Koláč se mrví (drobí). Plk. Co se tak mrvíš (vrtíš)? Na Slov. — aby. M. pole, aby bylo úrodné.

159061   Mrviti Svazek: 6 Strana: 1044
Mrviti. Cf. List. fil. X. 344., Mkl. Etym. 193. Děvče sklopí oči. začne mrvit v ruce zástěrku. Němc. — M. = nesrozumitelně mluviti, tlachati. Na Slov. Vchř. — M. = jísti (žertem). Mor Brt. D. 232.

159062   Mrviti Svazek: 9 Strana: 0173
Mrviti rukou zástěru = žmoliti. Slov. Mus. 1859. 92. Co je z krvi, to sa mrví (vrtí). Slov. Zát. Př. 224a.

159063   Mrviti Svazek: 10 Strana: 0188
Mrviti = hrabati. Dělník něco mrvil mo- tykou v hlině; Před lavicemi m-ly se děti. AI. Mršť.

159064   Mrviti Svazek: 10 Strana: 0628
Mrviti. Když vidíme, jak už i vnuci na tom (našem) poli se mrví (pracují). Zl. Pr. XXII. 247.

159065   Mrviti se kde Svazek: 8 Strana: 0217
Mrviti se kde = hýbati sc, vrtiti se, třepetati se, šoukati se. A nedajú mu miesta, hoc dosť sa tam vrtí; V sáčku m-lo sa čosi čierneho. Phľd. 1892. 198., 1893. 610. Čiapku v rukách mrví (drobí). Ib. 1893. 136. — koho. Tebe mrvia jen následky. Phľd. 1896. 99.

159066   Mrvivo Svazek: 6 Strana: 1044
Mrvivo, a, n. = hnojivo. Hosp. listy 1883. 147.

159067   Mrvivo Svazek: 9 Strana: 0173
Mrvivo, ?, ?., vz předcház. Mrvisko.

159068   Mrvivý Svazek: 6 Strana: 1044
Mrvivý = hnojivý, mrvící. Slov. Orl. VIII. 159. — M. = sypký. A bola, to ra- dostná robota, keď i na tuhých hlinačkách mrázom vypálená zemina bola mrvivá sta popel. Slov. LObz. XVIII. 139.

159069   Mrvjanka Svazek: 6 Strana: 1044
Mrvjanka, y, f. = zavíjanka. Vz Mrvenka. U Příbora. Mtl. — M., y, m. = nepořádný člověk. Ib.

159070   Mrvjoch Svazek: 6 Strana: 1044
Mrvjoch, a, m. = strašák ze slámy, die Vogelscheuche. Slez. Šd. — M. = mrvená, rozpustilá zábava masopustní. Pradleny na přídkách zavazovaly jedna druhou do slámy a po světnici se kúlaly spolu i s mužskými : ,Jak potaček namulám, to se s tebum po- kutám' slibuje pradlena Dřímalovi. Cf. Zmr- viti se. Slez. Šd. — M. = Mařák. Slez. Šd.

159071   Mrvka Svazek: 1 Strana: 1080
Mrvka, y, f., vz Mrva. — M. = mrvek.

159072   Mrvka Svazek: 6 Strana: 1044
Mrvka, rostl. M. ovčí, f. ovina, červená, f. rubra, luční, f. pratensis. Dlj. 86. Cf. Slb. 142, 149., Čl. Kv. 111., Rštp. 1750., Rt., Mllr. 25, 46.

159073   Mrvka Svazek: 8 Strana: 0217
Mrvka, festuca, tráva. Vz Kostřava, Mrvek, Ott. IX. 144. b.

159074   Mrvkovec Svazek: 6 Strana: 1044
Mrvkovec, vce, m., festucaria, der Split- terwurm. Šm.

159075   Mrvnatý Svazek: 1 Strana: 1080
Mrvnatý, splitterig. M. nerost. Min.

159076   Mrvník Svazek: 1 Strana: 1080
Mrvník, a, m., copris, brouk. Vz Frč. 188. Mrvný, Dünger-. Koubl.

159077   Mrvník Svazek: 8 Strana: 0562
Mrvník, a, m., nudobius, brouk. M. vá- havý, n. lentus. Vz Klim. 214.

159078   Mrvný Svazek: 6 Strana: 1044
Mrvný. M. látky. NA. IV. 77.

159079   Mrv'och Svazek: 8 Strana: 0217
Mrv'och, u, m. = rozpustilá zábava maso- pustní. Dívky zavázaly se do slámy a všeliké i neslušné žerty tropily. Vz Brt. Ď. II. 343.

159080   Mrvojem Svazek: 6 Strana: 1044
Mrvojem, u, m., die Mistgrube. Rk.

159081   Mrvomil Svazek: 8 Strana: 0562
Mrvomil, a, m., tachyporus, brouk. M. černohlavý, t. atriceps, černožlutý, formosus, červenokrový, erythropterus, červenoštítý, rutí- collis, hladkohlavý, saginatus, malý, pusillus, mechový; hypnorum, měkký, solutus, příčno- skvrnný, trausversalis, slabolesklý, nitidulus, tuporohý, obtusus, velkokrový, macropterus, zlatový, chrysomelinus. Vz Klim. 182.— 184., 178.

159082   Mrvoň Svazek: 8 Strana: 0217
Mrvoň, ě, m., nadávka. Slov. Čes. 1. V. 34.

159083   Mrvovní Svazek: 1 Strana: 1080
Mrvovní, Splitter-. M. soudce, der Splitter- richter. Reš. Mrvičkář.

159084   Mrvový Svazek: 6 Strana: 1044
Mrvový, Splitter-, Dünger-. Rk., Loos.

159085   Mrvútka Svazek: 1 Strana: 1080
Mrvútka, y, f. M. = něco velmi drobného. V Krkonš. Kb.

159086   Mrytvý Svazek: 10 Strana: 0189
Mrytvý = mrtvý. Lašsky. Mš. exc.

159087   Mrz Svazek: 1 Strana: 1080
Mrz, u, m. Mrz, mrzučku míti. V Opav. Pk.

159088   mrz Svazek: 6 Strana: 1044
mrz v mráz, mrazím. Bž. 31.

159089   Mrzácký Svazek: 1 Strana: 1080
Mrzácký, krüppelig. Jg.

159090   Mrzáctví Svazek: 1 Strana: 1080
Mrzáctví, n., krüppeliges Zeug. Jg.

159091   Mrzáček Svazek: 6 Strana: 1044
Mrzáček, vz Mrzák.

159092   Mrzačeti Svazek: 1 Strana: 1080
Mrzačeti, ejí, el, ení, verkrüppeln. Jg.

159093   Mrzačina Svazek: 6 Strana: 1044
Mrzačina, y, f., der Auswuchs am Körper. Rk.

159094   Mrzačiti Svazek: 1 Strana: 1080
Mrzačiti, čí, il, en, ení, krüppelig machen. Jg.

159095   Mrzačka Svazek: 1 Strana: 1080
Mrzačka, y, f., ein Krüppel (o ženě). Jg.

159096   Mrzák Svazek: 1 Strana: 1080
Mrzák, a, m., mrzáček, čka, m., omr- zelý, obtížný. Der Beschwerliche, Lästige, Gehässige. V. Jak je kdo miláčkem, tak býti může mrzáčkem. L. Jeden miláček a druhý mrzáček. Mus. Po malém čase budete mrzáci ohyzdní všem lidem. NP. 171. — M., člověk na těle zpotvořený, der Krüppel. M-kem býti. Kom. — M-ci, vozy při předjíždění-se po- zadu zůstavující (při svatbách). Us., Jg. — M., u, m., na Slov. psotník, die Fraiss. Plk.

159097   Mrzák Svazek: 6 Strana: 1044
Mrzák = nezdařená houska. Prodává m-eky. Us. Kšť., Světz. — Udělal si z břicha m-ka (přejedl se). Us. — Cf. Mkl. Etym. 193.

159098   Mrzák Svazek: 8 Strana: 0563
Mrzák, a, m. Kdo má mrzáka (kostižer na prstu). Chod. Čes. 1. VI. 133.

159099   Mrzák Svazek: 10 Strana: 0189
Mrzák. M-ci — obyvatelé v Dolnokrálo- vicku, poněvadž tam málo schopných obranců rekrutují. Čes. l. XI. 404.

159100   Mrzák Svazek: 10 Strana: 0628
Mrzák, u, m. = nežit. Šum. Rgl.

159101   Mrzákyně Svazek: 1 Strana: 1080
Mrzákyně, ě, f. = mrzačka. Scip.

159102   Mrzata Svazek: 6 Strana: 1044
Mrzata, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.

159103   Mrzati Svazek: 6 Strana: 1044
Mrzati = mrzeti.

159104   Mrzati Svazek: 7 Strana: 1329
Mrzati = mrznouti. Mor. Rgl.

159105   Mrzatý Svazek: 1 Strana: 1080
Mrzatý, mrzutý, mrzký, hässlich, garstig. St. skl.

159106   Mrzatý Svazek: 6 Strana: 1044
Mrzatý, ohyzdný, šeredný. Hr. ruk. 261. Nevěřil jedno v své bohy mirzaté. Mus. 1887. 212. To mi všecko mirzato. Ib. 221.

159107   Mrzávati Svazek: 6 Strana: 1044
Mrzávati, vz Mrznouti

159108   Mrzba Svazek: 7 Strana: 1329
Mrzba, y, f., anxia, zastr. Rozk., Veleš.

159109   Mrzce Svazek: 1 Strana: 1080
Mrzce, mrzutě, ohyzdně, nečistě, šeredně, špinavě, oplzle, garstig, hässlich, unflätig, wüst. V. M. se chovati. V. Milosť mrzce nésti. Leg. M. na někoho pohlednouti. Lom.

159110   Mrzce Svazek: 6 Strana: 1044
Mrzce. Bž. 216. Byli m. odtisknuti. Wtr. exc.

159111   Mrzce Svazek: 8 Strana: 0217
Mrzce. M. něco nésti. Pass. 286.

159112   Mrze Svazek: 6 Strana: 1044
Mrze = mrzutě. Slov. Bern.

159113   Mrzec Svazek: 1 Strana: 1080
Mrzec, zce, m., ein Überlästiger. Rk.

159114   Mrzek Svazek: 1 Strana: 1080
Mrzek, vz Mrzký.

159115   Mrzena Svazek: 6 Strana: 1044
Mrzena, y, f. = nemoc (bolení v pravé slabině). Roste mu m. U Olom. Sd. — M., eine Materie aus todten Körpern. Šm. — M. = mrzutost. Má s ním velkou m-nu. U Olom. Sd. — M., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.

159116   Mrzena Svazek: 10 Strana: 0628
Mrzena, y, f. = větší kroupa (zmrzlá). Brt. Slov.

159117   Mrzení Svazek: 6 Strana: 1044
Mrzení, n. = mrzutosť. Má m. (něco ho mrzí). Č. T. Tkč.

159118   Mrzenice Svazek: 8 Strana: 0217
Mrzenice, e, ť. = mrzutosť. L. posíl. I. 44.

159119   Mrzenlivosť Svazek: 1 Strana: 1080
Mrzenlivosť, i, f., mrzutosť, die Ver- driesslichkeit, der Verdruss. Us. Bělohr.

159120   Mrzenlivý Svazek: 1 Strana: 1080
Mrzenlivý = mrzutý. Us. Bělohr.

159121   Mrzený Svazek: 1 Strana: 1080
Mrzený = mrzutý, nemilý, ärgerlich. M. to věc. Us.

159122   Mrzeny Svazek: 6 Strana: 1044
Mrzeny. V M-nách = pozemky na Pí- secku. BPr.

159123   Mrzeti Svazek: 1 Strana: 1080
Mrzeti, 3. pl. -zí, mrz, -ze (íc), el, en, ení a mrzeti, 3. pl. -zejí, mrzej, -zeje (íc), el, en, ení, mrzívati, verdriessen, beschwer- lich, lästig sein, missfallen, ekeln. V., Jg., Mk. — koho. Všecky to mrzí. V. Celý svět mne mrzí. Us. Život mne mrzí. Br. Mrzelo jej to. Br. Koho mrzí chléb, může dobře se sviněmi žaludy jísti. D. Mrzí mne pracovati, na to hleděti. Jg. Mrzí ho to co čert. Lb. Stran pořekadel vz: Duh, Chlup, Chyba, Kolovrátek, Kuří, Odporný, Páliti koho, Pastva, Slyšeti co, Típek, Zhrýzti. — (se) na koho. To mne naň mrzí. Kom. Na něco se m. D. — komu. Již mně to mrzí samému do sebe. St. skl. Jsú jiní, jižto lidem všem mrzie, avšak sobě sami se libie. Tkad. — se nad čím. D. — komu v čem. A budou se m. sami sobě ve zlých věcech. Ben. V. — se z čeho. Rk. — Mrzel se bez příčiny pro maličkosť.

159124   Mrzeti Svazek: 6 Strana: 1044
Mrzeti. Cf. List. fil. X. 345., Sv. ruk. 5. 163., Mkl. Etym. 193. — koho. Ach, Bože můj, co mě mrzí svět! Sš. P. 603. Mrzí mě to; Sedmá věc mrzí jeho duši Bp. A byť mladú ženu starý muž nemrzel. Št. Kn. š. 64. Potom tak srdečně jej m- la. Ib. 39. Kohož by jen božie slovo nemrzalo. 1b. 6. Zlý skutek mrzí mě. Št. Uč. 142. b. Co koho najviac mrzí, to sa ho najviac drží. Orl. IX. 246. Cf. Brt. S. 3. vd. 35. 2. b. — koho na koho. Skoro mě to již na tebe mrzí. Sá. Na tebe mě lo tak nemrzí, jako na bratra. Us. — koho kde. Co mě při té věci nejvíce mrzí. Sá. Co sem vas tak, mo macičko, v domě mrzela, dy sće mé tak mladičku vydać musela. Sš. P. 468. — se jak. Budú se přieliš m. Št. Kn. š. 39. komu. Třeťú mrzie všemu lidu. Hr. ruk. 281. Duši mej mrzí život mój. Alb. 37. 6. Skrze to Bohu mrzímy, odibiles sumus. Otce. 196. b. Kostečníci mrzí všem lidem i Bohu. Hrad. 115. b.

159125   Mrzeti Svazek: 7 Strana: 1329
Mrzeti v dialekt. Vz List. fil. 1892. 288., 204.

159126   Mrzeti Svazek: 8 Strana: 0217
Mrzeti. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 64., 78.

159127   Mrzeti Svazek: 9 Strana: 0173
Mrzeti, mržu, mrzíš, abominari. Gb. H. ml. III. 2. 287.

159128   Mrzeti komu Svazek: 10 Strana: 0189
Mrzeti komu = protivnu býti. Chč. S. II. 237b.

159129   Mrzina Svazek: 6 Strana: 1045
Mrzina = nemoc nějaká. Této zni v uších, onu húser trápí, toho m. drží. Zbrt. 248.

159130   Mrzk Svazek: 7 Strana: 1329
Mrzk, u, m., vitium, 1596, zastr.

159131   Mrzká Svazek: 1 Strana: 1080
Mrzká, é, f., jm. místní. Tf. 286.

159132   Mrzkáň Svazek: 9 Strana: 0173
Mrzkáň, ě, m. = člověk nehezký. Zát. Př. 65b. Sr. předcház. Maškariak.

159133   Mrzknosť Svazek: 7 Strana: 1329
Mrzknosť, i, f., vitium. 1596., zastr.

159134   Mrzko Svazek: 1 Strana: 1080
Mrzko, vz Mrzký. — M. = mrzce, häss- lich schändlich. Dlouhých řečí plodí až mrzko. Sych.

159135   Mrzkohanobce Svazek: 10 Strana: 0189
Mrzkohanobce, e, m. Msn. Od. 261.

159136   Mrzkomluv Svazek: 6 Strana: 1045
Mrzkomluv, u, m., die Zote. Nz.

159137   Mrzkomluvec Svazek: 1 Strana: 1080
Mrzkomluvec, vce, m., der garstig redet. Aqu.

159138   Mrzkomluvení Svazek: 6 Strana: 1045
Mrzkomluvení, n., unflätiges Reden. Hus I. 273.

159139   Mrzkomluvník Svazek: 1 Strana: 1080
Mrzkomluvník, a, m. = mrzkomluvec. Jg.

159140   Mrzkomluvnosť Svazek: 1 Strana: 1081
Mrzkomluvnosť, i, f., garstiges, unflä- tiges Reden. M. zapuďte od úst svých. Br.

159141   Mrzkomluvný Svazek: 1 Strana: 1081
Mrzkomluvný, schändlich, unflätig re- dend. Jg.

159142   Mrzkomluvý Svazek: 6 Strana: 1045
Mrzkomluvý. Těmi třemi hriechy m-ví prznie se. Hus I. 273.

159143   Mrzkonečistý Svazek: 1 Strana: 1081
Mrzkonečistý, schändlich, unflätig. Scip.

159144   Mrzkosť Svazek: 1 Strana: 1081
Mrzkosť, i, f., nečistota, ohyzda, ohava, oplzlosť, Unflätigkeit, Garstigkeit, Schändlich- keit, Hässlichkeit, f. V. Vždy pěkní ve svých m-ech Býti chtějí. Br. V koupelích m. smývá se. Kom. M. hříchův. V. — M., vada, po- skvrna, Fleck, m. V. — M., cítění ošklivosti, Ekel, Abscheu, m. Něco (hřích) ? m-sti míti. V., Hus. V m-sti Býti. Br. Ktož zatvrdí ucho, aby neslyšal zákona, toho modlitBa Bude u mrzkost Št. M. (ošklivosť) k ženě vzíti. Št. N. 41. 9.

159145   Mrzkost Svazek: 6 Strana: 1045
Mrzkost = oplzlosť etc. Ž. wit. 87. 9., Deut. 46. Proč taká m. (netas, nešlechetnost) mezi vámi nalezena jest. BO. M., abomi- natio, ohavnosť. Bj. M. jest poroba Hospo- dinu. M. jest hřiešným múdrosť. B.mik.Sir. 1. — M., der Ekel. V mrzkosť budu lidu. GR. Měli k manně m. Št. Mají smrť v takú m., že . . . Št. Tu m. mám ihned pustiti z mysli. Št. Kn. š. 323.

159146   Mrzkost Svazek: 8 Strana: 0217
Mrzkost'jest hřiešnym múdrosť. Mik. bibl. Luc. 16. 15. Položili sú mne v m. sobě, po- suerunt me abominationem sibi. Ib. V Z. Idem. je: v obidu. O významu cf. Mus. 1895. 312. dole.

159147   Mrzkoš Svazek: 1 Strana: 1081
Mrzkoš, e, m., mrzký člověk, ein schänd- licher Mensch. Reš.

159148   Mrzkota Svazek: 1 Strana: 1081
Mrzkota, y, f. = mrzkosť.

159149   Mrzkoun Svazek: 1 Strana: 1081
Mrzkoun, a, m. = mrzkoš.

159150   Mrzkovati Svazek: 6 Strana: 1045
Mrzkovati, abominari, exsecrare. Slova má m-li. Ž. wit. 55. 6.

159151   Mrzkovati Svazek: 10 Strana: 0189
Mrzkovati. Muže lstivého mrzkuje Hos- podin. Z. pod. 5. 7. = nenávidí v Ž. klem. M. něčí krmi, abominari. Ž. pod. 106. 8.

159152   Mrzkovice Svazek: 6 Strana: 1045
Mrzkovice, dle Budějovice, Mrskowitz, ves u Světlé v Ledečsku. Blk. Kfsk. 701., Rk. Sl.

159153   Mrzký Svazek: 1 Strana: 1081
Mrzký; mrzek, zka, o; komp. mrzčejší = mrzutý, ohavný, ohyzdný, nečistý, šeredný, hässlich, schändlich, unflätig, garstig, V. M. pokrm, křik, zlobivosť, Jel., klamání, Štelc., hřích. Št. M. chvíla = nepohoda, nečas. Na Slov. Kd. — nač. Mrzký na pohledění. V. — komu. Je všem mrzek. Us. Není smrti mrzek starý. Št. — M., hanebný, schandbar, schnöde, schmutzig, unkeusch. M. skouposť, zisk, lakomec, věc. V., Kom.

159154   Mrzký Svazek: 6 Strana: 1045
Mrzký, Mrzek, ves u Čes. Brodu. Blk. Kfsk. 526., Rk. Sl.

159155   Mrzký Svazek: 6 Strana: 1045
Mrzký. Ž. wit. 13. 1., List. fil. X. 345., Mkl. Etym. 193. M. okovy, Vrch., slova, Čch., rozkoš, chtíc, vilník, zábava, Šmb., zištnosť. Us. Pdl. M. před bohy. Msn. Or. 114. Mrzko jest také pověditi. 131 Gr. 134. Všem bude mrzek; M. spravedlivým; M. jsem jim. BO. Neroďte hleděti na mé trpenie, pro něž svétu jsem. mrzká. Hus III. 14. On tej hroznej rány a mrzkej ústy doteče se; Oběti Nespravedlivých mrzké Pánu. Ev. olom. 11., 193. Při m. hře. Č. Kn. š. 324. O tom mrzko i mluviti. Št. Kn. š. 8. Není jí (smrti) mrzek starý a nad mladým se neslituje. Št. Uč. 150. Pro křest svému otci velmi mrzká byla; K tyem bohom mrzku mysl miejieše; M. Bohu. Pass. mus. 319., 347., 348. Mrzci učiněni súť. Ž. wit. 13. 1. Kdož jsú se poddali těm mrzkým věcem. Št. Mrzký muži pláč. Č. M. 184. - M. = chlum u Hředel v Berounsku. Krč.

159156   Mrzký Svazek: 8 Strana: 0217
Mrzký. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 64., 78. Cf. také Mus. 1895. 496.

159157   Mrzký Svazek: 9 Strana: 0173
Mrzký. Neboť ze skutků se mrzkých člověk učí mrzce jednati. Král. El. 37.

159158   Mrzlavosť Svazek: 6 Strana: 1045
Mrzlavosť, i, f., die Frostigkeit. Šm.

159159   Mrzlavý Svazek: 1 Strana: 1081
Mrzlavý, frostig. Jg.

159160   Mrzlavý Svazek: 6 Strana: 1045
Mrzlavý = kdo, vyjde-li z teplé světnice na zimu, hned zimou se drkoce, fröstelnd. Tč.

159161   Mrzlena Svazek: 7 Strana: 1329
Mrzlena, y, f, geon. Pršp. 14. 23. Jinde mrlena.

159162   Mrzlice Svazek: 6 Strana: 1045
Mrzlice, Merzlitz, ves u Bíliny. Rk. Sl.

159163   Mrzlina Svazek: 6 Strana: 1045
Mrzlina, y, í. = mráz, mrznutí. Slov. N. Hlsk. IV. 410.

159164   Mrzlina, y, f Svazek: 1 Strana: 1081
Mrzlina, y, f., ovocná míza s cukrem va- řená a studenem stužená; mražené, zmrzlina, Gefrorenes. Rk. Vz Mražené.

159165   Mrzlosť Svazek: 6 Strana: 1045
Mrzlosť, i, f. = mrazivost. Slov. Bern.

159166   Mrzlý Svazek: 6 Strana: 1045
Mrzlý = mrazivý. Slov. Bern.

159167   Mrznosť Svazek: 9 Strana: 0173
Mrznosť. i, f. = lepra. Maš. ruk. 202b.

159168   Mrznosť, i Svazek: 10 Strana: 0189
Mrznosť, i, f, lepra. Lék. B. 202b-.

159169   Mrznouti Svazek: 1 Strana: 1081
Mrznouti, mrzni, -zna (ouc), znul a zl, ut, utí, frieren; Kälte leiden. Jg. — abs. Voda mrzne. Co tu mrzneš, jdi do světnice. Us. Tu noc mrzlo. Mrzne tam, až praští. Us. — čím: zimou. — kde. Krev v žilách mrzne. Us. Kakby mrzli klasi v stože, by vezdy jeseň byla? Rkk. 64. — Při kamnech mrzl. — se = mrznouti. Dal. — adv: liútě. Dal. 127.

159170   Mrznouti Svazek: 6 Strana: 1045
Mrznouti. Cf. List. fil. X. 346. — jak. Mrzne, tak (takže) praščí. Mor. Brt. Mrzne, až (tak) třeští. Mor. Bkř. Sd. Mrzne, až země svítí, až hřebíky na střeše praskají. Us. Rgl. Mrzne, až po patách teče (je bláto; iron.), U Žamb. Dbv.

159171   Mrznouti Svazek: 7 Strana: 1329
Mrznouti, čím více mrzne země, tím více tvrda bývá. Mark.

159172   Mrznouti co Svazek: 8 Strana: 0217
Mrznouti co. Co tu mrzneš zimu? Viz Brt. D. II. 286.

159173   Mrznutí Svazek: 1 Strana: 1081
Mrznutí, n. das Frieren.

159174   Mrznutí Svazek: 6 Strana: 1045
Mrznutí vody. Šfk. Ruk. 111.

159175   Mrzný Svazek: 9 Strana: 0173
Mrzný, mrzen = nakažený. Maš. ruk. 202b.

159176   Mrzný Svazek: 10 Strana: 0189
Mrzný, sr. Mrznosť.

159177   Mrzolce Svazek: 1 Strana: 1081
Mrzolce, ův, pl., m., laločky sviní a be- ranův. Na Slov.

159178   Mrzosť Svazek: 10 Strana: 0189
Mrzosť, i, f. = mrzkosť. Mš.

159179   Mrzostný Svazek: 6 Strana: 1045
Mrzostný = mrzký, nemilý. Nakládajú nám m-né pôsty. Slov. Zbr. Hry 228.

159180   Mrzouš Svazek: 6 Strana: 1045
Mrzouš, e, m. = mrzout. Šm.

159181   Mrzouš Svazek: 9 Strana: 0173
Mrzouš, e, m. = mrzout. Ld.

159182   Mrzout Svazek: 1 Strana: 1081
Mrzout, a, m., ein lästiger, zudringlicher Mensch; ein Griesgram, m. — M., obejda, kdo rád lacino dobře se má. Us. Jilem.

159183   Mrzout Svazek: 6 Strana: 1045
Mrzout, der Griesgram, Kopfhänger, Sauertopf, der Wunderliche. Na Zlinsku: návara, skřeček, somár. M. zlobí se na všecky lidi. Bž. Tomu m-vi těžko vyhověti. Dch. — M., scytropus, brouk. M. obecný, s. mustela. Kk. Br. 291.

159184   Mrzout Svazek: 9 Strana: 0173
Mrzout nahněvaný: nadrštěný, nechuta, nemrdal. Zát. Př. 36a.

159185   Mrzoutěti Svazek: 9 Strana: 0173
Mrzoutěti. Dítě m-tí (nic mu není vhod). Hoř. 91.

159186   Mrzoutiti Svazek: 1 Strana: 1081
Mrzoutiti = obejdovati = rád zdarma dobře jísti. Us. Jilem. Vz Mrzout. — M., beschwerlich fallen. Us. Bělohr.

159187   Mrzoutný, mrzoutský Svazek: 1 Strana: 1081
Mrzoutný, mrzoutský, mürrisch. Rk.

159188   Mrzoutský Svazek: 10 Strana: 0189
Mrzoutský pohled. Stan. II. 259.

159189   Mrzoutství Svazek: 1 Strana: 1081
Mrzoutství, n., mürrisches Wesen. Rk.

159190   Mrzoutství Svazek: 9 Strana: 0173
Mrzoutství, n. Vz Zát. Př. 34. nn.

159191   Mrzucení Svazek: 10 Strana: 0189
Mrzucení, n. = mrzení se, mrzutost. Byl jejímu m. zvyklý. Rais. Lep. 113. Srov. Mrzutěti.

159192   Mrzučka Svazek: 1 Strana: 1081
Mrzučka, y, f., vz Mrz.

159193   Mrzučka Svazek: 8 Strana: 0217
Mrzučka, y, f. Z ručky do ručky, aby nebyly m-čky. Heršpice. Rous. Z ručky do ručky neděla m-ky. Mor. Čes. 1. V. 422.

159194   Mrzuniak Svazek: 6 Strana: 1045
Mrzuniak, a, m., der Verdrussraacher. Slov. Ssk.

159195   Mrzuše Svazek: 7 Strana: 1329
Mrzuše, e, f., dortissa, zastr. Veleš.

159196   Mrzuta Svazek: 1 Strana: 1081
Mrzuta, y, m. = mrzout. Rk.

159197   Mrzuta Svazek: 6 Strana: 1045
Mrzuta, y, f. = mrzutosť. Nedělajte mně těžkosti a m-ty. Slez. Šd.

159198   Mrzuta Svazek: 10 Strana: 0628
Mrzuta, y, m. = mrzout Sum. Rgl.

159199   Mrzuťák Svazek: 10 Strana: 0189
Mrzuťák, a, m. = mrzout. Dšk. Km. 29.

159200   Mrzutě Svazek: 1 Strana: 1081
Mrzutě, mrzce, nečistě, ohyzdně, hässlich, garstig. V. — M., s nelibostí, nerád, ver- driesslich. M. počínati sobě, odpovídati. Jg.

159201   Mrzutec Svazek: 7 Strana: 1329
Mrzutec, tce, m. = člověk mrzutý.

159202   Mrzutěti Svazek: 10 Strana: 0189
Mrzutěti = mrzeli se. Rais. Lep. 150.

159203   Mrzutin Svazek: 1 Strana: 1081
Mrzutin, a, m., mrzout, ein Griesgram, m. Us. u Počat. Zl.

159204   Mrzutina, y Svazek: 1 Strana: 1081
Mrzutina, y, m. = mrzout. Us.

159205   Mrzutka Svazek: 6 Strana: 1045
Mrzutka, y, f. = malá mrzutosť. Dělal nám doma všelijaké m-ky. Mor. a slez. Šd., Mtl., Brt. D. 232.

159206   Mrzutný Svazek: 6 Strana: 1045
Mrzutný = mrzutý, namrzelý. Byl jsem už taký m.; Byla jsem sama na sebe m-tná. Slez. Šd.

159207   Mrzutost Svazek: 6 Strana: 1045
Mrzutost = mrzkosť, turpitudo. BO. Byla z toho veliká m.; Způsobilo mu to m. Us. Dch. Ve vojně, na honbě a při lásce jest za jedno vyražení tisícerá m. Exc. M-sti sobě uspoříš, jestli se vším na trh nechodíš. Sb. uč. — M. = hrb, der Höcker. Má m. na zádech. Us.

159208   Mrzutosť Svazek: 9 Strana: 0173
Mrzutosť. Lepší jedna zlosť, nežli dvě m-sti. Čes. 1. VIII. 328.

159209   Mrzutosť, i Svazek: 1 Strana: 1081
Mrzutosť, i, f., mrzkosť, poskvrna, Fleck, m., Garstigkeit, Hässlichkeit, f. V. — M., nevole, protimyslnosť, Verdriesslichkeit, f., Verdruss, Unmuth, m. Umřel z m-sti. Míti s někým m. Rozešli se bez m-sti. Jg. V m-sti míti (oškliviti si). V. První m. lepší než po- slední (nestydatého dlužníka hned odbuď. Vz Dluh). Lb. M. někomu způsobiti. Nt.

159210   Mrzutovati se Svazek: 6 Strana: 1045
Mrzutovati se = mrznouti. Bodou se tam m. Us. u Solnice.

159211   Mrzutý Svazek: 1 Strana: 1081
Mrzutý; mrzut, a, o., co působí mrzení, mrzký, nečistý, Verdruss erregend, ekelhaft, hässlich, unflätig, beschwerlich. V. M. obraz, Kom., ďábel, skouposť, věc., V., myšlení, skutek, nemoc, Jg., pes (ospale hledící). Šp. Hřích těžek a mrzut Bohu. Boč. Nad lež nic mrzutějšího není. Kom. Ano i po mrzu- tém žlabu často teče čistá voda. Št. — čím. Duše mrzutá hříchem. Kram. — Kat. 291. — M., mrzící se, nevrlý, verdriesslich, unmuths- voll, unmuthig. D. M-tým býti. Jg. Stran přísloví vz: Jícha, Káně, Kohout, Měchýř, Kočka, Kalendář, Moucha, Můra, Nevrlý, Noha, Lasička, Okozliti, Pysk, Prase, Sojka, Sysel, Sup, Sršně, Vrabec. — M. = potvorný, hässlich, missgestaltet. Děti m., ježto nebudú mieti dobré postavy. Št. N. kř. 258. Velmi mrzutí a šerední se býti zdají. Ler.

159212   Mrzutý Svazek: 6 Strana: 1045
Mrzutý = mrzký atd. Ž. wit. 52. 2. Cf. List. fil. X. 345., Mkl. Etym. 193. M-tí skutci abominales. BO. M. roba (kurva). Hr. ruk. 351. M. kleveta. Žalan. Tvé zlato, to mi jest všecko m-to. Homl. v. 387. I co jest lidem m-šieho nežli člověk mrtvý?; Protož člověče, čemu pýcháš? Znamenaj, že's se počal z m-té věci. Hus III. 136, 143. Když co m-ho a jako potvořeného uzříme. St. Neb všecko zlato k podobenství její (múdro- sti) písek jest m-tý (vilis). Ev. olom. 187. Mnoho sviec v svém m-tém chrámu roz- žéhají. Mill. 51. Ráčil z proklatého plemene vyvésti dievku svatú, jako čistý prútek z m-té země. Št. Kn. š. 288. — M. = ne- vrlý. Něco mu přes nos přeletělo, že je tak m. Us. Dch. — M. = potvorný, šeredný. M. vůl. BO.

159213   Mrzutý Svazek: 7 Strana: 1329
Mrzutý. Kdo je mrzut, o tom se praví, že vstával levou nohou. Mtc. XVI. 194. — M. a ohavná stonožka (mrzká) Chč. m. s. III 22.

159214   Mrzutý Svazek: 8 Strana: 0217
Mrzutý. M-tí vypovídají se z Mrzína přes Drbohlavy do Neškaredic. NZ. III. 229.

159215   Mrzutý Svazek: 9 Strana: 0173
Mrzutý: bosorka (žena), drdrák, dudrák, dudroš, drdra (žena), dudra (žena), frfrák, frfra (žena), frfroš, jasietka (žena), jašo, jedoš, ježa nadurené, ježibaba (žena), ježo naježený, mledzivo, mosúr namosúrený, na- drštěný, napajedený, nechuta, nemrdal, pre- kysnutý, pudivietor, pušný prach, saňa (žena), srdoš, srduch, striga (žena), strigôň, šví- balka (zápalka, sirka), Xantipa (žena), záz- rivec, zdutel, zlostník, zlostnica (žena), živý oheň (síra). Slov. Zát. Př. 36a. Vz předcház. Hněvlivý. — M. = mrzný, nakažený. Maš. ruk. 202b.

159216   Mrzutý Svazek: 10 Strana: 0189
Mrzutý. M-tému nemůže síň do seknice. Ml. Bolesl. Čes. 1. XIII. 176. — nad čím. Podivín nad světem m. Jrsk. XXIV. 105. Sr. Kouká jako sůva z nudlí. Ml. Bolesl. Čes. l. XIII. 176., Neštěstí, Žába.

159217   Mrž Svazek: 1 Strana: 1081
Mrž, mrož, morž, e, m., kůň mořský, das Wallross, trichecus rosmarinus. Vz S. N., Frč. 389., KP. III. 382.

159218   Mrž Svazek: 6 Strana: 1045
Mrž, das Seepferd. Cf. Ves. IV. 78., Schd. II. 437., Kram. Slov., Vega II. 341., Rk. S., Zbrt. 54.

159219   Mržatny Svazek: 9 Strana: 0173
Mržatny = mrzutý. Slez. Lor. 75.

159220   Mržatný Svazek: 10 Strana: 0628
Mržatný = mrzutý. Brt. Slov.

159221   Mrží Svazek: 1 Strana: 1081
Mrží, Wallross-. M. zub. Presl.

159222   Mržovice Svazek: 6 Strana: 1045
Mržovice, e, f.= mrší usně, das Wall- rossleder. Šp

159223   Mržový Svazek: 6 Strana: 1045
Mržový. M. kůže, das Wallrossfell. Šp. Vz Mrží.

159224   Mřava Svazek: 9 Strana: 0172
Mřava, y, f. = vřava. Vodňany. Kub. 154.

159225   Mře Svazek: 7 Strana: 1329
Mře, e, f., agon, zastr. Hank. Sb. 390.

159226   Mřec Svazek: 10 Strana: 0188
Mřec = dáti si zavázati oči a potom tak jiné chytati. Prus. Slez. Čes. I. X. 422.

159227   Mředatec Svazek: 8 Strana: 0216
Mředatec, tce, m., Cyanursäure, f. Am. Orb. 67. Mředěv, dvě, f., Cyansäure, f. Am. Orb. 67.

159228   Mředil Svazek: 8 Strana: 0216
Mředil, u, m., Cyan. Am. Orb. 66.

159229   Mřek Svazek: 8 Strana: 0216
Mřek, u, m., rostl. Vz Smrk (3. dod.).

159230   Mřelý, čím Svazek: 1 Strana: 1075
Mřelý, čím: zimou, erstorben, erstarrt. Us.

159231   Mřen Svazek: 6 Strana: 1039
Mřen, a, m., psí jm. Škd. exc.

159232   Mřen Svazek: 9 Strana: 0450
Mřen, mrenka. Vz Ott. XVII. 819.

159233   Mřeň, ě, mřeněk Svazek: 1 Strana: 1075
Mřeň, ě, mřeněk, ňka, m., mřenka, mřínka, y, f., na Slov. plž, slíž, na Mor. zřének, Mřk., šlížek; rybička. Vz Mřínka. Cyprinus gobio. Grandel, f., Gründling, m. — M., mřeněk, die Schmerle, Der Schmerling, cobitis barbatula. — M. mořský, Die Meergrundel, gobius niger. Lin.

159234   Mřena Svazek: 1 Strana: 1075
Mřena, y, f.. die Flussbarbe, ryba. Na Slov. Bern.

159235   Mřena Svazek: 6 Strana: 1039
Mřena, cf. Mkl. Etym. 202.

159236   Mřeňák Svazek: 6 Strana: 1039
Mřeňák, a, m. = břeňďák.

159237   Mřeně Svazek: 6 Strana: 1039
Mřeně, éte, n. = malý mřen.

159238   Mřenek Svazek: 6 Strana: 1039
Mřenek, nka, m., os. jm Arch. VIII. 471.

159239   Mřeněk Svazek: 6 Strana: 1039
Mřeněk, vz Mřeň, Rk. Sl. -- M., os. jm. Mus. 1880. 258.

159240   Mřeněk Svazek: 7 Strana: 1329
Mřeněk, ňka, m., fundiculus, ryba. Pršp. 15. 52.

159241   Mření Svazek: 1 Strana: 1075
Mření, í, n. M. 1. umírání, das Sterben; 2. dřevěnění, trnutí, das Erstarren. Mření údův. Byl.

159242   Mření Svazek: 6 Strana: 1039
Mření černé = mor? Pk.

159243   Mřenička Svazek: 6 Strana: 1039
Mřenička, y, f., vz Mŕeň. Čo mlčíš v hl- bokej jak vode tá m. ? Phľd. IV. 25. Krúti sa ako m., keď gebulová ju mrvenička opojí. Ntr. V. 41.

159244   Mřenka Svazek: 6 Strana: 1039
Mřenka, vz Mřen, Mřenička, Schd. II. 498., Brm. III. 3. 319.

159245   Mřenovitý Svazek: 6 Strana: 1039
Mřenovitý = jadrný. M. maso. U Po- čat. Jdr.

159246   Mřeštěti Svazek: 1 Strana: 1075
Mřeštěti, ěl, ění, grunzen. Na Slov.

159247   Mřeža Svazek: 6 Strana: 1039
Mřeža, e, f. = mříže. Zlinsky a laš. Brt. — M. = vyšívání žlutým hedvábím upro- střed plachty (šátku). lb. Brt.

159248   Mřeže Svazek: 1 Strana: 1075
Mřeže, zastr. = mříže.

159249   Mřeží Svazek: 6 Strana: 1039
Mřeží, n. = pole u Starých Kestřan. BPr.

159250   Mřežina Svazek: 6 Strana: 1039
Mřežina, y, f. = žalusie v oknech. Slov. Rr. Sb. — M., die Kanzelle. Loos.

159251   Mřežiti Svazek: 6 Strana: 1039
Mřežiti, il, en, ení, vergittern; durch- streichen. Loos.

159252   Mřežka Svazek: 6 Strana: 1039
Mřežka, y, f. M. na vlasy, das Netz. Val. Brt.

159253   Mřežkovati Svazek: 6 Strana: 1039
Mřežkovati = mřížkovati.

159254   Mřéžky Svazek: 1 Strana: 1075
Mřéžky, pl., f. = krajky. Na východní Mor.

159255   Mřežokřídlý Svazek: 1 Strana: 1075
Mřežokřídlý, gitterflügelig. M-lí, dictio- ptera, řád hmyzu. Krok.

159256   Mřežování Svazek: 1 Strana: 1075
Mřežování, n., das Gittern. — M., dílo mřežované, das Gitterwerk. Br.

159257   Mřežovaný Svazek: 1 Strana: 1075
Mřežovaný. M. rošt, Br., latování, sklo- pení, Č., Jg., něm. gegattert, mřížkami opa- třený. M. fěrtoch, quadrillirt. Jir. dh.

159258   Mřežovaný Svazek: 6 Strana: 1039
Mřežovaný. M. mappa. Stč. Zem. 426.

159259   Mřežovatě Svazek: 1 Strana: 1075
Mřežovatě, gatterweise. Plech m. pro- bíjený. Br.

159260   Mřežovati Svazek: 1 Strana: 1076
Mřežovati, zamřežovati, gattern. — M., na způsob kříže plésti, síťkovati, flechten, netzen. Jg. — co: vzory, šátečky, krajky. Us. Vz Mřížkovati.

159261   Mřežoví Svazek: 1 Strana: 1076
Mřežoví, n., das Gitterwerk. Rk.

159262   Mřežovka Svazek: 6 Strana: 1039
Mřežovka, y, f., clathrus, der Gitterpilz, houba. M. červená, c. cancellatus. Rstp. 1956.

159263   Mřežový Svazek: 1 Strana: 1076
Mřežový, Gitter-. M. postélka, dvéře. Jg.

159264   Mřežový. M Svazek: 6 Strana: 1039
Mřežový. M. vrátka. Čch Živ.

159265   Mřič Svazek: 6 Strana: 1040
Mřič, e, m., Mrzitsch, ves u Krumlova. Také: Smříčí.

159266   Mřič Svazek: 9 Strana: 0172
Mřič = mříti. Slez. Lor. 75.

159267   Mříčno Svazek: 6 Strana: 1040
Mříčno, a, n., Wemřitsch, ves u Jilem- nice. Také: Šmřično. Rk. Sl.

159268   Mřihlad Svazek: 1 Strana: 1076
Mřihlad, a, m., skrbec, der Schmalhans. D.

159269   Mřihlad Svazek: 6 Strana: 1040
Mřihlad. Bž. 237.

159270   Mřich Svazek: 10 Strana: 0628
Mřich, a, m Hrát na mřicha = na mřičku. Brt. Slov.

159271   Mřichat Svazek: 10 Strana: 0628
Mřichat = mžikati. Brt. Slov.

159272   Mřík Svazek: 6 Strana: 1040
Mřík, u, m., das Versteckspiel. Cf. Mríčka. U Místka. Škd.

159273   Mříkati Svazek: 6 Strana: 1040
Mříkati = mžikati. Šm.

159274   Mřín Svazek: 7 Strana: 1329
Mřín, u, m. = modřín. U Humpolce.

159275   Mřín Svazek: 9 Strana: 0450
Mřín, mřínek, vz Mřenka

159276   Mříně Svazek: 1 Strana: 1076
Mříně, ěte, n., mladý mřen, eine junge Grundel. Totě okurek jako mříňat. Us. Dch.

159277   Mřínek Svazek: 6 Strana: 1040
Mřínek, nka, m., vz Mřen, Mkl. Etym. 202.

159278   Mřínek Svazek: 7 Strana: 1329
Mřínek, nku, m. rybník na Písecku.

159279   Mřínka Svazek: 1 Strana: 1076
Mřínka, y, f., vz Mřeň. Mřínky jísti (hoř- kosti zakoušeti). Vz Bída. Č.

159280   Mřínovy Svazek: 7 Strana: 1329
Mřínovy = modřínový M. dříví. U Hum- polce.

159281   Mřipapraď Svazek: 6 Strana: 1040
Mřipapraď, i, f., onoclea sensibilis, die Färberochsenzunge. Šm.

159282   Mříti Svazek: 1 Strana: 1076
Mříti, mru, mřeš, mře, mřeme, mřete, mrou; mři; mra (ouc); mřel, mření. Mrl, zastr. = mřel. Umírati. Vz Dříti. M., lit. mirti, skr. koř. mr, mar, lat. morior, mors, něm. Mord. Schl., Fk. 148., 150. M. =život skládati, sterben; hynouti, mdleti, schmachten, sterben. — abs. Srdce nejprv jest živo a naposledy mře. Kom. Včely a laštovičky ne- scípají, nýbrž mrou. Us. Mřel také dobytek. V. — co: Hlad a žízeň m. = hladem a žízní. Leg., St. skl. Vz Akkusativ. Hlad (hlady) m. = hlad míti; hladem m., vor Hunger sterben. Na Mor. Mřk. — na co: (jména nemocí kladou se do akkus. s předložkou na. Brs. ) M. na souchotiny, Bart., V., na hrozné bolesti, Br., na zimnici, na dnu, Zlob.; na morní bolesti m. Pref. — kde: ve světnici, v posteli, na poli, Us., na kříži m. Bel. — pro koho: Spasitel pro nás zemřel. Us. — čím: strachem, milostí (láskou), V., žízní, Štelc. M. horkem. Let. 401., zimu Št. kn. šest. 106., V., radoščemi, St. skl. III. 19., hořem, Pass. 557., morem. Bart. 351. Srdcem m. v túhách. Kat. 16. Náhlou smrtí zemříti, V., hladem. Dal. 149. Závistivý štěstím svého bližního mře. Kram. — po kom, po čem = bažiti, chmachten. Po cti a chvále m. V. Až mře po tom. Na Mor. — za kým, za čím = toužiti, schmachten. On za ním mře. Us. — jak: S radostí mřeli (upálení). V. — jak dlouho. Od rána do večera umíral. Celý den umíral. Us. — za koho: Že mru pro velikú lásku za vás. Chč. 611. — od čeho: od těžkého poranění m.; od meče m. Št. Od žízně zemříti. Flav. (O věcech, které jsou příčinou smrti. Brs. 102. ). — proč. Pro psí smrad brzo m. Dal. 134. Vz M. za koho.

159283   Mříti Svazek: 6 Strana: 1040
Mříti. Mr?ti mori z merti, r se přesmyklo a e v ? se dloužilo. Mkl. aL 2. O tvarech vz Bž. 185., List, fil. 1883. 137., 138. Cf. Umříti, Zemříti, Mření (trnutí), Mkl. Etym. 190. — co: hlad. Hr. ruk. 31. (v. 40.). Nedáme ti hladu m. U Příbora Kol. ván. Cf. Brt S. 35. 2. a. — nač. Rodíme se na smrť a mřeme na vzkřes. Rus. Šd. — kde. M. v otroctví. Kká. Na rtu mřelo slovo. Vrch. Mra na kříži. Hus I. 150. — jak. Lidé mřeli na potkání. Us. Rgl. — čím: zimou Št. Kn. š. 106. — za kým. Od tých čias ale len za ňou mrel. Dbš. Sl. pov. 8. 25. Ona za ním zrovna mře. Sk. črt. 160. — zač: za volnost, Kká. K sl. j. 6., za svo- bodu. Hdk. — M., für die Kälte stark em- pfindlich soin. Cf. Mřivý. Mtl.

159284   Mříti Svazek: 7 Strana: 1329
Mříti v dialektech. Vz Listy fil. 1892 121., 122., 205.

159285   Mříti Svazek: 9 Strana: 0172
Mříti. O tvarech vz Gb. II. ml. III. 2. 196. Jakož v Adamovi mrú všichni, tak v Kristu všichni obživují. Št. Bes. 60.

159286   Mřivý Svazek: 6 Strana: 1040
Mřivý, für die Kälte stark empfindlich. On je m. Us.

159287   Mříž Svazek: 6 Strana: 1040
Mříž, vz Mříže.

159288   Mříždět se Svazek: 8 Strana: 0216
Mříždět se = rosbřeskovati se. Zábř. Brt. D. II. 343. Mříže. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 27.

159289   Mříže Svazek: 1 Strana: 1077
Mříže (zastr. mřeže), mříž, e, mřížka, y, f., Gatter, Gitter, n. M. v okne, okno za mřeží. V. M. ze železných holí. Kom. Okno s mřížemi. D. Mřeže zapadací na branách, hřeben, das Schutzgatter. Jg. M. v troubě rybníka, líska. Nz. M. do průlivu n. trati- vodu, na balkon, pavlanové, požerákové, roštové atd. Kh. M. na stoku. Us. M. ku přijímání. Kommunionsgitter. Dch.

159290   Mříže Svazek: 6 Strana: 1040
Mříže, na Zlínsku mřeža. Brt. Cf. List. fil. X. 347., Mkl. Etym. 193, Rk. Sl. M. laťová, spouštěcí. NA. III. 139. Za mříže někoho dáti — do vězení. Us Kšť.

159291   Mříže Svazek: 9 Strana: 0172
Mříže. O skloň, vz Gb. H. ml. III. 1. 215. Rozličné druhy mříží. Vz KP. VII 543.

159292   Mříže Svazek: 9 Strana: 0450
Mříže. Vz Ott. XVII. 820. M. železné. 1450. Mšín. 16.

159293   Mříželice Svazek: 6 Strana: 1040
Mříželice, e, f., v lodn., das Röster- werk. Am.

159294   Mřížen Svazek: 1 Strana: 1077
Mřížen, žně, m., nemotelus, hmyz. Krok.

159295   Mříženec Svazek: 6 Strana: 1040
Mříženec, nce, m. = druh lívanců pe- čených v mřížové formě na způsob oplatků. Toms.

159296   Mříženi Svazek: 6 Strana: 1040
Mříženi, mřežování, n., die Vergitterung. Stč. Zem. 426. M. drátěné, das Diahtsieb. Šim. 60.

159297   Mříženka Svazek: 6 Strana: 1040
Mříženka, y, f., der Gitterschwainm. Rk.

159298   Mříženka Svazek: 7 Strana: 1329
Mříženka, y, f. M. stopkatá, clathrulina elegans. Ott. V. 439.

159299   Mřížený Svazek: 1 Strana: 1077
Mřížený, mit Gitter versehen. Klec m. V.

159300   Mříževník Svazek: 1 Strana: 1077
Mříževník, u, m., hoblík na mříže. Der Kehlhobel. Rohn.

159301   Mřížina Svazek: 1 Strana: 1077
Mřížina, y, f. M-ny (kancely) varhan, prostory ve vzdušnici příčkami učiněné, jichž jest tolik, kolik mají varhany klavesů. Vz KP. II. 327.

159302   Mřížina Svazek: 6 Strana: 1040
Mřížina předoltářová. Hnoj.

159303   Mřížiti Svazek: 1 Strana: 1077
Mřížiti, il, en, ení, vergittern. — co: trati- vod, stoku. Us. Vz Mřížkovati.

159304   Mřížitý Svazek: 8 Strana: 0216
Mřížitý. M. obrazec. Am. Orb. 30.

159305   Mřížka Svazek: 1 Strana: 1077
Mřížka (zastr. mřéžka), y, f., malá mříž. Kleines Gitter. Br., Us. — M. na Slov. = krajky, Spitzen, f. M-ku dodělati, šíti. Plk. — M., náčiní u pasíře. Das Kratzblech. D.

159306   Mřížka Svazek: 6 Strana: 1040
Mřížka = síťový mikrometr. ZČ. I. 31.

159307   Mřížka Svazek: 8 Strana: 0216
Mřížka (vyšívání): jedno-, dvou-, čtyř- háčková, hadová (několikerá), vajíčková, řád- ková (několikerá), křížková, přestička. NZ. IV. 407, Mřížoví, Gitterwerk, n. Kká. Puš. Roz. 54.

159308   Mřížkovaný Svazek: 6 Strana: 1040
Mřížkovaný, mřížkovaný. M. papír, ta- bulka (ku kreslení). Us. Pdl.

159309   Mřížkovati Svazek: 1 Strana: 1077
Mřížkovati, mřížkou opatřiti, gittern. — 2. M., mřížky dělati, síťkovati, gittern, stopfen, netzen. Vz Mrežkovati.

159310   Mřížkovati Svazek: 6 Strana: 1040
Mřížkovati (od mříž), mřížkovati (od mříže). Vz -ovati

159311   Mřížkový Svazek: 10 Strana: 0188
Mřížkový. M. krajky. Vz Krajka

159312   Mřížohub Svazek: 6 Strana: 1040
Mřížohub, u, m. = mříženka. Šm.

159313   Mřížokřídlí Svazek: 1 Strana: 1077
Mřížokřídlí, pseudoneuroptera, vz Mo- týlice, Jepice, Pošvatky, Všekazi, Pisivky, Puchýřnatka a Frč. 146.

159314   Mřížokřídlý Svazek: 6 Strana: 1040
Mřížokřídlý. Cf. Brm. IV. 514., 533.

159315   Mřížopletec Svazek: 6 Strana: 1040
Mřížopletec, tce, m., der Gittersticker. Rk.

159316   Mřížovaný Svazek: 1 Strana: 1077
Mřížovaný, gegittert. M. bílým šitím, kreuzweise gestickt. 1587.

159317   Mřížovati Svazek: 6 Strana: 1040
Mřížovati, cf. Mřížkovati.

159318   Mřížovec Svazek: 1 Strana: 1077
Mřížovec, vce, m. M-ci, radiolaria, die Gliederthierchen, n., jsou drobnohlední prvoci. M. nahý, thalassicola pelagica; sladkovodní, vz Slunivka; m. vejcový, sphaerozoum ovo di mare. Vz Frč. 5. atd.

159319   Mřížovec Svazek: 6 Strana: 1040
Mřížovec. Cf. Ott. I. 112., 147.

159320   Mřížovec Svazek: 9 Strana: 0450
Mřížovec. Vz Ott, XVII. 820. nn.

159321   Mřížovec Svazek: 10 Strana: 0188
Mřížovec, vce, m. Vz Ott. XIX. 453., 598.. XVIII. 609., 611., 635.

159322   Mřížoví Svazek: 7 Strana: 1329
Mřížoví, n., das Gitterwerk.

159323   Mřížovina Svazek: 1 Strana: 1077
Mřížovina, y, f., mříže s pruty všelijak ohýbanými, das Sprengwerk. D.

159324   Mřížovina Svazek: 6 Strana: 1040
Mřížovina, die Gitterarbeit. Posp.

159325   Mřížovinka Svazek: 7 Strana: 1329
Mřížovinka, ve vyšívání. NZ. I. 13

159326   Mřížovitý Svazek: 6 Strana: 1040
Mřížovitý, gegittert; gitterartig. M. pří- klop. Šand. II. 66.

159327   Mřížovka Svazek: 6 Strana: 1040
Mřížovka, y, f. M-ky, radiolariae Frč. G. 20.

159328   Mřížovník Svazek: 1 Strana: 1077
Mřížovník, u, m., der Kehlhobel. Rk.

159329   Mřížový Svazek: 1 Strana: 1077
Mřížový, Gitter-. M. vrata, Gitterthor, n., Čsk., most, Gitterbrücke, í. Dch.

159330   Mřížový Svazek: 6 Strana: 1040
Mřížový. M. pruty, Gittersräbe, provaz, Dch . truhlík (k lapání ryb), NA. IV. 121., ohniště, kyvadlo, Mj. 139., 333., železo, dvéře. Us. Pdl.

159331   Ms Svazek: 6 Strana: 1045
Mstislav, a, m., os. jm. Rk. Sl.

159332   msk Svazek: 8 Strana: 0217
msk mění se v mck: kouřimckej. Kts. 14. Vz Gb. H. ml. I. 480.

159333   mst Svazek: 8 Strana: 0217
mst: chlamstati. Dšk. Jihč. I. 24.

159334   Msta Svazek: 1 Strana: 1081
Msta, y, f., pomsta, na Slov. mstva. Vz Gb. Hl. 28. Die Rache. Msty žádostivý; ze msty; mstou hořeti. D. M. v srdci jeho tlí. Sych. Stran přísloví vz: Bedro, Čert, Ďábel, Had, Hana, Harc, Hlava, Hřích, Choutka, Kámen, Kniha, Kočka, Laskominy, Medvědí, Míra, Mráz, Ocas, Pelyněk, Pes, Pěsť, Po- máhati, Pomsta, Povychladiti se, Pozdraviti, Půjčka, Rána, Služba, Veta, Voziti, Vypiti, Zavroubiti, Zlý, Žába, Žaludek.

159335   Msta Svazek: 6 Strana: 1045
Msta. Bž. 229., Mkl. Etym. 209. Spíše čerta se člověk odžehná nežli kněžské msty. U Kr. Hrad. Kšt.

159336   Msta Svazek: 7 Strana: 1329
Msta musí se pojídati chladná. Exc.

159337   Msta Svazek: 9 Strana: 0450
Msta krevní. Vz Ott. XVII. 829.

159338   Mstěj Svazek: 6 Strana: 1045
Mstěj, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123., Tay. Bš. 96.

159339   Mstění Svazek: 1 Strana: 1081
Mstění, n., das Rächen, die Rache. V.

159340   Mstětice Svazek: 1 Strana: 1081
Mstětice, ves v Čech. Vz Tk. II. 421., Tf. 267. Něm. Mstietitz, v okr. karlínském.

159341   Mstětice Svazek: 6 Strana: 1045
Mstětice, dle Budějovice, Mstietitz, ves u Nehvizd. Blk. Kfsk. 155, Rk. Sl.

159342   Mstětín Svazek: 6 Strana: 1045
Mstětín, a, m., Mstietin. ves u Náchod a. BIk. Kfsk. 531., Sdl. Hr. V. 363., Rk. Sl.

159343   Mstiboh Svazek: 6 Strana: 1045
Mstiboh, a, m., os. jm. Phľd. II. 107.

159344   Mstibůh Svazek: 9 Strana: 0173
Mstibůh, gt. mstiboha = mstící Bůh. Louk. 6.

159345   Mstice Svazek: 1 Strana: 1081
Mstice, e, f., metopia, hmyz. Krok.

159346   Mstice Svazek: 6 Strana: 1045
Mstice, dle Budějovice, Mstitz, ves u Pře- štic. Rk. Sl.

159347   Mstič Svazek: 8 Strana: 0217
Mstič, e, m. = mstitel. Krs. Moor. 77.

159348   Mstidruh Svazek: 6 Strana: 1045
Mstidruh, a, m., os. jm. Pal. Rdb. I. 123., Arch. I. 249.

159349   Mstihněv Svazek: 6 Strana: 1045
Mstihněv, a, m, os. jm. Pal. Rdh. I. 123., Sdl. Hr. V. 363., Rk. Sl.

159350   Mstihněv Svazek: 7 Strana: 1329
Mstihněv, ě (i), f., místní jm. Km. 1886 27.

159351   Mstich Svazek: 6 Strana: 1045
Mstich, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123., Děj. IV. 1. 82.

159352   Mstislav Svazek: 1 Strana: 1081
Mstislav, a, m., vlastní jm.

159353   Mstislavice Svazek: 6 Strana: 1045
Mstislavice, dle Budějovice, Mzdislawitz, ves u Ledče. Blk. Kfsk. 696., Rk. 81.

159354   Mstiš Svazek: 6 Strana: 1045
Mstiš, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123., Děj. I. 316. Mstišov, a, m., Tischau, ves u Teplice. Blk. Kfsk. 862., Rk. Sl.

159355   Mstišovice Svazek: 6 Strana: 1046
Mstišovice = Mžižovice.

159356   Mstitedlný Svazek: 8 Strana: 0217
Mstitedlný = mstitelný. M. pálení (vsí atd.). Břez. Font. V. 443.

159357   Mstitel Svazek: 1 Strana: 1081
Mstitel, e, m., der Rächer. V., Kom. M. krve. D.

159358   Mstitel Svazek: 6 Strana: 1046
Mstitel. Nad nepokojnými přísný m. V. M. nepravosti jest meč. BO.

159359   Mstitelka Svazek: 1 Strana: 1081
Mstitelka, y, f., mstitelkyně, ě, f., die Rächerin. Jg.

159360   Mstitelnosť Svazek: 1 Strana: 1081
Mstitelnosť, i, f. Rachsüchtigkeit, f. M. nevyprositelná. Bart.

159361   Mstitelný Svazek: 1 Strana: 1081
Mstitelný, mstivý, rachsüchtig. Lom., Eus. — M., mstící, rächend. M. oko boží. M. malování. Jel. M. spravedlnosť. Solf. — M., trestatelný, ahndbar.

159362   Mstitelný Svazek: 6 Strana: 1046
Mstitelný = mstivý. Výb. II. 1350. M. úmysl pronáší. Wtr. exc. — M. = mstící. Mstitedlná sudlice. BO.

159363   Mstitelský Svazek: 6 Strana: 1046
Mstitelský, Rächer-, Šm.

159364   Mstíti Svazek: 1 Strana: 1081
Mstíti, 3. pl. mstí, msti, mstě (íc), il, stěn, stěn, ění; mstívati, rächen, Rache nehmen. Vz Gb. Hl. 132. — co, koho: bezbožné, Plk., křivdu. Bart. Nevinu jejich pomstil. Žal. 35. — (se) čeho. Sebe samého a jiného mstíti. V. Velcí páni svých křivd náhle mstí- vají. V. Mstil smilstva. Št. Svých přátel právem m. Dal. 32. Ciesař chtieše Němcóv mstíti. Dal. 117. M. pravdy. Št. Medvěd ne- důtklivý a všeho se hned mstící. Rad. zv. Pomsti toho, matko boží; Té veliké hanby pomstil. Výb. I. 248., 503. Chtěl m. bratra svého smrti i svého bezpraví. Troj. 378. Žeť Buoh milostivě činí, ne hned mstí každé viny. Smil v. 1100. Chceš-li křivdy své náležitě pomstiti, mlč a snášej. Anth. II. 222. Chtěje se m. svého pádu. Br. Mstí toho. Br. — Jel., Troj., Plk. — Pozn. Věc n. osoba, již kdo mstí, klade se do genitivu příčinného pro- stého (nebo předložkou z opatřeného). — (se) komu, čemu. Mstíti chtíce takovému protivenství (aby je odvrátili). Ms. M. křivdě. Bart. Já se ti za to pomstím. Us. Saulovi se pomstiti myslil. Jir. Anth. ?. (2. vyd. ) 235. — čeho čím: válkou, Kram., mečem nad kým m. Lom. Té křivdy válkou nad nimi mstil. Zk. — (se, čeho) nad kým. Nad potupníky slova svého vždy přísně mstil. V. Když Bůh nad nimi m. bude. Br. Zlý nad zlým mstívá. V. Pomsti svatej Ka- teřiny nad nevěřícím pohanstvem. Kat. Po- mstiž mne Hospodin nad tebou. Br. Nad takovými vůdci pán Bůh hrozně mstil pro takové věci. Bart. 311. 39. Nemsti se nad žádným o své újmě. V. Mstil pravdy nad křivdou. Št. M. křivdy nad nepřítelem; M. svých přátel nad nepřátely (zjednati mstou náhradu). Brt. Bóh otcóv hřiech nad dětmi mstieše. Dal. 163. Hospodin vás nad vašimi protivníky pomstí. Pass. 484. Orestes nad mateří mstil smrti otce svého. Troj. 486. Já se nad vámi pomstím. Pass. 427., Hleděla se nad nimi pomstiti ze škody své. Anth. II. 3G1. Slíbil, že chce toho skutku nad ním pomstiti. Haj. 38. — Pozn. Věc n. osoba, nad kterouž se pomsta činí, které pomsta platí, klade se v instrumental s předložkou nad nebo v lokal s předložkou na. — Jel., Mudr., Lom. — z čeho (zřídka). Slýchával jsem, že z hříchu dvakrát nemstíš. Tkadl. Mstíti z křivdy. Bart. — se čím. Nemohou-li jinak, alespoň pérem se mstí. V. — kdy. V ná- hlosti m. Smil v 1057. — jak dlouho. Mstí se až do pátého kolena. Us. Rychn. — se čím proč nad kým. Mstil se pro tu věc nade mnou pérem, jazykem, pomluvou. Š. a Ž. — co, se na kom. V. Mstil se na nás. Sych. Nepravosti otců na dětech m. Us. Vz M. se nad kým, pozn. — Ostatně vz Pomstiti.

159365   Mstíti Svazek: 6 Strana: 1046
Mstíti, cf. Mkl. Etym. 209. Mstíjící. BO. — abs. Dobře radím: Chraň se ta., chceš-li k nebi přístup míti. Hkš. exc. —- čeho: křivdy. Št. N. 95., Kn. š. 168. Jenž (Bůh) mstí všeho skutka zlého. Sv. ruk. 41. —- čím. Poněvadž Sulík póhona póhonem mstí, nemá J. Kropáč odpovídati. Půh. I. 403. Všemi pomstami něco m. Žžk. 14. Hřiechóv dopuštěných pláčem mstěte. Hus 11. 14. Tím se Bavorští mstili. Arn. 1834. — nad kým (se jak proč, čeho, čím). Aby nad námi mstěno nebylo. Bart. Báli se, aby nad nimi nemstil. V. Budúť sě nad vámi m. Žk. 135. Nad tierm tieže mstil. Št. N. 95. Po- ňavadž Bóh plně msti nad neumnými; Msti pán Bóh hřiechu nad člověkem; Pakli ne- zaplatí, tehda nad nimi mstí kletbami; Tak jest činil Bóh prve pro hřiechy mstě nad kněžimi než nad obecným lidem. Hus I. 249., 373., 415., II. 117. Chceš-li nad někým se m., hleď mu dobrodincem býti. Hkš. — co zač na čem. Za to tebe Bůh m. (tre- stati) bude na zdraví. Wtr. exc. — kde (čeho, nad ,kým, co). To se na něm mstilo. Kká. Š. 48. Bůh v pravnucích msti ještě otců hřích. Ib. 79. M. něčeho na někom. Lpř. Sl. I. 83. Aby se ve své při nemstili. Výb. H. 1398 Žádného hriechu Bóh tak obecně nemstil na světě jako smilstva. Št. Kn. š. 113. Aby na onom světě nad ním věčně mstěno nebylo. Vš. 85. Chtěje na nich těch nájezdů m. Šf. Strž. I. 245. — se jak. Na krev se m. Kká. Td. 301.

159366   Mstíti Svazek: 7 Strana: 1329
Mstíti. Nežli se mstíti takovému proti- venství. Arch. VIII. 338 Máme-li o to nad jiným se m. Arch. IX. 149.

159367   Mstíti Svazek: 8 Strana: 0217
Mstíti. Proto jest nad nimi mstil. Chč. S. 305. a j.

159368   Mstíti se Svazek: 9 Strana: 0173
Mstíti se. Z toho se nemstí. Mart. S. 31.

159369   Mstivec Svazek: 1 Strana: 1082
Mstivec, vce, m., der Rachsüchtige. Us.

159370   Mstivoj Svazek: 1 Strana: 1082
Mstivoj, e, m., jm. vlastní.

159371   Mstivoj Svazek: 8 Strana: 0217
Mstivoj, e, m., os. jm. Odvozeniny vz v Kotk. 27.

159372   Mstivosť Svazek: 1 Strana: 1082
Mstivosť, i, f., Rachgier, -sucht, f.

159373   Mstivosť Svazek: 10 Strana: 0628
Mstivosť, i, f. Zvon V. 715.

159374   Mstivý Svazek: 1 Strana: 1082
Mstivý, msty žádostivý, rachgierig, rach- süchtig. D. M. člověk, zvíře. Us.

159375   Mstivý Svazek: 6 Strana: 1046
Mstivý. Aby svých křivd mstiví nebyli svěceni. Hus I. 173.

159376   Mstný Svazek: 6 Strana: 1046
Mstný, rächend. Rk.

159377   Mston Svazek: 6 Strana: 1046
Mston, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.

159378   Mstov Svazek: 6 Strana: 1046
Mstov, a, m. Tk. VII. 352.

159379   Mstovatý Svazek: 1 Strana: 1082
Mstovatý, jako mest, plný mstu, most- artig, mostig. V. M. hrozen. Jel.

159380   Mstovina Svazek: 1 Strana: 1082
Mstovina, y, f., mstová chuť, deľ Most- geschmack. D.

159381   Mstovitý Svazek: 6 Strana: 1046
Mstovitý, stark mostig. Šm.

159382   Mstový Svazek: 1 Strana: 1082
Mstový škopek, džbán. V. (Vz Mest. ). Most-.

159383   Mstylačnost Svazek: 6 Strana: 1046
Mstylačnost, i, f., die Rachsucht. Bendi. I. 129.

159384   Mstyžádosť Svazek: 6 Strana: 1046
Mstyžádosť, i, f. = mstivosť. Šm.

159385   Mstyžádostivý Svazek: 6 Strana: 1046
Mstyžádostivý = mstivý. Šm.

159386   Mša Svazek: 6 Strana: 1046
Mša = mše. Slov. Ssk.

159387   Mšadly Svazek: 6 Strana: 1046
Mšadly, dle Dolany, revír u Rožnova.

159388   Mšal Svazek: 1 Strana: 1082
Mšal, m. missal, vz toto.

159389   Mšál Svazek: 6 Strana: 1046
Mšál. Luk. z Pr., Hus II. 66., Výb. n. 362., Bart. 94.

159390   Mšálový Svazek: 8 Strana: 0217
Mšálový. Kniha m-vá. Břez. Font V. 404.

159391   Mšář Svazek: 1 Strana: 1082
Mšář, e, m., půlzlatník, der Messpriester. Gl. 161.

159392   Mšář Svazek: 6 Strana: 1046
Mšář = kněz. Bl.

159393   Mše Svazek: 1 Strana: 1082
Mše, e, f., zastr. msě, místy: miše, z lat. missa, propuštění, die Messe. Obeť mše svaté. D. M. tichá n. malá, zpívaná nebo veliká (místy: hrubá), Us., za mrtvé n. černá, zá- dušní, V., ranní, šestá, sedmá (která se o 6., 7. hodině slouží). Jg. M. švábská (beze všeho zpívání latinského, Bez confiteor, bez kollekt a jiných věcí zvyklých). Bart. K. P. II. k. 28. Jde na mši, byl na mši (svaté), jest po mši, jdou ze mše. Jg. Ve mši = v čas mše. Leg. Ráno po mši vyjdeme. Mši sloužiti. D., Kom., Jan Aug. Mšiu slovensky slúžieše. Dal. 40. Mši sloužiti. Pass. 966., Čhč. 375., Vrat. 21., Dch. Mši sloužiti za páně milosť. Chč. 636. Mši svatou by za mne sloužit dala. Er. P. 438. Mši čísti. D., Pass. (Lépe tedy: mši sloužiti, než: čísti). Mši zpívati, D., St. skl., Bs., pěti. Pass. 966. Konati mši počal. V. Mši poslouchati, Dal. 158., slyšeti. Smil v. . 123. Mše dle vnější přípravy: tichá nebo soukromá, farní, zpívaná, slavná, pontifikalní, S. N., m. s požehnáním, Segenmesse; mše v Barvě (totiž bílé, červené, fialové, zelené dle mešního roucha, na rozdíl ode mše černé , Requiem'), Dch.; dle času: roratní, půlnoční, jitřní, kvatembrová; dle úmyslu: votivní n. přímluvná, zádušní, o svěcení. S. N. Mše neopozdí. Km. Kněz mši odsloužil. Bart. Mši zádušní za tě slúžili. BN Po hřbetě ke mši jíti (v truhle) = umříti. Prov. Při mši něco světiti. Us. Po oběde, po mši; nebo: Po mši přijíti; nebo: Po obědě ke mši (= po pří- hodné chvíli. Vz Pozdě). Jg., C. Mši slou- žiti, žertem: mšíti, Messe lesen (z: mešiti). — Vz S. N.

159394   Mše Svazek: 6 Strana: 1046
Mše, cf. Rk. Sl. M. andělská, bělosobotni, děkovná, fundovaná či nadaná, katechu- menů, kopulační, nevěřících, obětní, po- hřební, pochvalná, prvotinná, prvotní, sou- kromá, za zemřelé, čtená (vz Zpívaná). Hnoj., KryŠtf. Cír. děj. 1. 290., 740. M. osličí. Vz Zbrt. 83., 84. Mši sloužiti, Pass. mus. 398., 422., 453., Hus I. 180., Výb. II. 256., 636. (Chč.), 1120., 1522., 1. 913., od- sloužiti, Hus I. 400., zpívati, Hus I. 401., zaprositi, Št. Kn. š. 11., čísti, Arch. rakv., pěti, Výb. II. 2., konati, Výb. II. 1574., slyšeti. Výb. I. 436. A tu vieru zpievají na mši. Št. Kn. š. 13. Tak vážná m. zpívaná jako čítaná. Č. M. 9. Cf. Mkl. Etym. 209.

159395   Mše Svazek: 7 Strana: 1329
Mše andělská, pastýřská. Špch. 20.

159396   Mše Svazek: 8 Strana: 0217
Mše. Nová m. = primice. Wtr. Živ. c. I. 461.

159397   Mše Svazek: 9 Strana: 0173
Mše. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 224. Mšisvatá, gt. mšisvaté, pl. tři mšisvaté (mši jest ustrnulý tvar). Ib.

159398   Mše Svazek: 9 Strana: 0450
Mše. Vz Ott. XVII. 831. Slyšel někde něco zvoniti a myslil, že já byl na mši (že něco o tom vím). Šml. V. 62.

159399   Mšec Svazek: 1 Strana: 1082
Mšec, e, m., městečko u Slaného v Čech., Kornhaus, v obec. mluvě: Kornous. Mšecký.

159400   Mšec Svazek: 6 Strana: 1046
Mšec. Vz S. N. XI. 529., Blk. Kfsk. 616., 619., Rk. Sl.

159401   Mšel Svazek: 10 Strana: 0189
Mšel, a, m. = čmel. Slepice mají mšely. Ml. Bolesl. Čes 1. XIII. 88.

159402   Mšenec Svazek: 6 Strana: 1046
Mšenec, nce, m., der Messtecher. Sm.

159403   Mšení Svazek: 1 Strana: 1082
Mšení, n., das Ausstopfen mit dem Moose. Vz Mšíti. — M., das Messelesen (s příhanou). Apol.

159404   Mšeno Svazek: 1 Strana: 1082
Mšeno, a, Mšené, ého, n., mě. v Bole- slavsku v Čech. — Mšeňan, a, m — Mšenský. — M., ves v Slánsku. — Vz S. N., Tk. I. 377.

159405   Mšeno Svazek: 6 Strana: 1046
Mšeno. Až se všichni obyvatelé Mšena sejdou, bude soudný den. Vz Sbtk. Krat. h. 74. — Cf. Blk. Kfsk. 1369., Rk. Sl.

159406   Mšeti Svazek: 1 Strana: 1082
Mšeti, el, ení, moosig werden. Jg.

159407   Mšeti Svazek: 6 Strana: 1046
Mšeti, vz List. fil. X. 353.

159408   Mšic Svazek: 9 Strana: 0173
Mšic = mechem ucpávati. Slez. Lor. 75.

159409   Mšice Svazek: 1 Strana: 1082
Mšice, e, f. M. z mušica (múcha), u se odsulo. Gb. Hl. 84., 109. M. révokazná. Reb- laus. Sk. M. phytophthiria, čeleď hmyzu ze řádu Polokřídlých (hemiptera). M., listní vši; listní blechy. Vz S. N. Mšice růžová, aphis rosae; m. topolová, pemphigus bursarius; m. révová, phylloxera vastatrix. Vz Frč. 135. a Mšicovití. Die Blattlaus.

159410   Mšice Svazek: 6 Strana: 1046
Mšice, cinifes. Ž. wit 104. 31., Mkl. Etym. 206., Rk. Sl., Hlb. I. 344. M. vlno- nosná, schizoneura lanigera, Ves. IV. 179., smrková, chermes viridis, der Fichtenblatt- sauger. Sl. les. Cf. Schd. II. 521., Kram. Slov. M. révokazná, cf. KP. 168. M. bezová, aphis sambuci, borová, a. fabae, broskvová, a. persicae, maková, a. papaverís, šťoví- ková, a. rumicis, růžová, a. rosae, svíze- lová, a. galii, vikvová, a. craccae, topolová. Cf. Brm. IV. 653.-658.

159411   Mšice Svazek: 8 Strana: 0217
Mšice. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 75.

159412   Mšice Svazek: 10 Strana: 0189
Mšice, e, f. = komár. Pel. X. — M. chme- lová. Nár. list. 1904. 154. 13.

159413   Mšice Svazek: 10 Strana: 0628
Mšice, e, f. M. jabloňová, aphis mali. Vz Nár. list. 1905. 142, 3.

159414   Mšicohub Svazek: 9 Strana: 0173
Mšicohub, a, m., semiadalia, brouk. M. bodlákový, s. cardui, travní, graminis atd. Vz Klim. 719.

159415   Mšicojed Svazek: 9 Strana: 0173
Mšicojed, a, m., adalia, brouk. M. alpský, a. alpina, bezskvrnný, čtveroskvrnný, 4-ma- culata, dočetný, decas, dvojtečky, bipunctata, jednopruhý, conjuncta, křížový, crucifera, kroužkový, annulata, lemovaný, marginata, nestejný, inaequalis, očkový, bioculata, okén- kový, fenestrata, páskový, unifasciata, polo- viční, semirubra, příčnopruhý, sabondica, síťkový, reticulum, slaboskvrnný, lugubris, skvrnitý, pantherina, srposkvrnný, sublu- nata, středopáský, sublineata, šestiskvrnný, 6-pustulata, šestiznaký, 6-notata, tečkovaný, perforata, tmavý, fumata, znamenaný, both- nica, žlutavý, obliterata, žlutý, liviďa. Vz Klim. 720.

159416   Mšicomar Svazek: 6 Strana: 1046
Mšicomar, a, m., syrphus, die Blattlaus- fliege, Sl. les, aphidius. Brm. IV. 340.

159417   Mšicomar Svazek: 9 Strana: 0173
Mšicomar, vosa. Vz Ott. XVI. 457?.

159418   Mšicovití Svazek: 1 Strana: 1082
Mšicovití, phytophthires a) červci, cocci- dae, vz Červec; b) mšice, vz Mšice; c) mšice skákavé, psyllidae, vz Mera.

159419   Mšicovník Svazek: 9 Strana: 0173
Mšicovník, a, m., cynegetis, brouk. M. kotvový, ? palustris, narudlokrový, impunc- tata. Klim. 717.

159420   Mšicový Svazek: 8 Strana: 0217
Mšicový. M. matka (samice). Čl. Zrůd. 24.

159421   Mšicový Svazek: 8 Strana: 0563
Mšicový kuželořitník (brouk). Vz Klim. 185.

159422   Mšička Svazek: 10 Strana: 0189
Mšička, y, f., zdrobn. mše. M. ranní (ro- rate). 1594. Hrubý 171.

159423   Mšina Svazek: 1 Strana: 1082
Mšina, y, f., žmolky malé, dělající se na šatu. Miezeln, n. Má kalhoty plné mšiny. Us. — M., mechovka, Hautmoos, n. Ja.

159424   Mšina Svazek: 6 Strana: 1046
Mšina na pivě. KP. V. 381., List. fil. X. 353.

159425   Mšina, y, f Svazek: 10 Strana: 0189
Mšina, y, f. = otřelá srsť s nějaké látky. Volvně. Čes 1. XIII. 124.

159426   Mšinovitě Svazek: 6 Strana: 1046
Mšinovitě. Pivo propadlo m. KP. V. 371

159427   Mšíti, il Svazek: 1 Strana: 1082
Mšíti, il, en, oní. — co: stěny = mechem krýti, pěchovati, mit Moos ausstopfen. Jg. — 2. M., vz Mše (na konci). Kněží aby se modlili a mšli. Chč. 449.

159428   Mšový Svazek: 6 Strana: 1046
Mšový = mešní, Messe-. Slov. Bern.

159429   Mštěný Svazek: 1 Strana: 1082
Mštěný, mstěný, gerächt. Hráti na mstěnou = mstíti se. Dobrá věc nehráti na mstěnou. Sych.

159430   Mtek Svazek: 10 Strana: 0189
Mtek, metku, m., vz Metek.

159431   Mtibava Svazek: 6 Strana: 1046
Mtibava, y, f., Tihawa, ves u Hořovic, také: Tihava. Arch. I. 173, Rk. Sl., Arch. VIII. 597., Sdl. Hr. VI. 185, 206.

159432   Mtľochinolin Svazek: 8 Strana: 0237
Mtľochinolin, u, m., v lučbě. Vstnk. III. 466.

159433   Mtu Svazek: 6 Strana: 1046
Mtu, vz Met.

159434   Mtuvověda Svazek: 6 Strana: 1007
Mtuvověda. Jir., Šf. III. 575.

159435   Mu Svazek: 1 Strana: 1082
Mu, dat. sg. Vz On.

159436   Mú Svazek: 6 Strana: 1046
Mú = kráva (v dětské řeči). Kšá.

159437   -mu Svazek: 9 Strana: 0450
-mu: pojmu. Vz -mouti, Mtc. 1901. 251. nn.

159438   Muc Svazek: 8 Strana: 0217
Muc, mučka = moc, mnoho. Tišn. Brt. D. II. 194.

159439   Múca Svazek: 1 Strana: 1082
Múca, dle Káča. M., hloupá, neobratná zena. Us. u Jilemn. — Múcu míti = opici, opilým býti. Lb. Der Rausch. Vz Opilec

159440   Muca Svazek: 6 Strana: 1046
Muca = tele. Vz Mucáček, Mucínek. ČT. Tkč.

159441   Múca Svazek: 8 Strana: 0563
Múca = veliká čepice. U Jindř. Hradce. Črmk.

159442   Mucáček Svazek: 6 Strana: 1046
Mucáček, čka, m. — tele. CT. Tkč.

159443   Mucár Svazek: 6 Strana: 1046
Mucár, a, m. = mučíř. Slov. Bern.

159444   Mucati Svazek: 6 Strana: 1046
Mucati = nimravě píti n. jísti. Nemucej a pospěš si. Us. u Kr. Hrad. Kšť. — M. = cucati, saugen. Tele mucá. Č. T. Tkč.

159445   Mucedin Svazek: 6 Strana: 1046
Mucedin, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 406.

159446   Mucek Svazek: 9 Strana: 0450
Mucek Jan (pseudon. Albieri), spis., nar. 1861. Vz Ott XVII. 835.

159447   Mucek Svazek: 10 Strana: 0628
Mucek, cka, m. = tele, které ssaje. Litom. 49., 76.

159448   Múceti Svazek: 6 Strana: 1046
Múceti, vz Smúceti.

159449   Muci-us Svazek: 1 Strana: 1082
Muci-us, a, m., jm. římské, Vz S. N.

159450   Mucic Svazek: 9 Strana: 0173
Mucic = plnou hubou jísti. Slez. Lor. 75.

159451   Mucínek Svazek: 6 Strana: 1046
Mucínek, nka, m. = tele. ČT. Tkč. Vz Muca.

159452   Mucinka Svazek: 6 Strana: 1046
Mucinka, y, f. = Johana Nepomucká. U N. Bydž. Kšť.

159453   Muciny Svazek: 9 Strana: 0450
Muciny v lučbě. Vz Ott. XVII. 836.

159454   Múcka Svazek: 8 Strana: 0217
Múcka, y, f. = namletá pohanka v mléku vařená. Jicko. Brt. D. II. 478.

159455   Muckati Svazek: 6 Strana: 1046
Muckati. Ženy oprav v: ženu. — koho = s ním pohrávati, k sobě tiskati. Muckáme děti. U Ronova. Rgl. Celou ji pomuckal. Rgl. — M., mit dem Munde schnalzen. Když dítě cucá, mucká. Laš. Tč.

159456   Muckati, koho Svazek: 1 Strana: 1082
Muckati, koho = bíti, machlovati, schla- gen, balgen. Jg. Mucká ženy a děti. Us.

159457   Muckov Svazek: 6 Strana: 1046
Muckov, a, m., Mutzke, ves u Úště. Blk. Kfsk. 117., 506., Rk. Sl.

159458   Muckovati se Svazek: 1 Strana: 1082
Muckovati se = pachtiti se, sich rackem. — s čím. Us. — M. koho, rackern. Rk.

159459   Muckový Svazek: 6 Strana: 1046
Muckový, motzig (von kurzen Gängen in den Bergwerken). Am.

159460   Muclík Svazek: 10 Strana: 0189
Muclík, a, m. = tele. U starších dětí ve Slez. Čes. 1. XI. 342.

159461   Mucna Svazek: 6 Strana: 1046
Mucna, y, m. a f. = kdo nimravě jí. U Kr. Hrad. Kšť. Cf. Mucati.

159462   Mucok Svazek: 9 Strana: 0173
Mucok, a, m. = kdo jí plnou hubou. Slez. Lor. 75.

159463   Múct Svazek: 9 Strana: 0173
Múct = moci. Vz Moc 1., Gb. H. ml. III. 2. 72., 165.

159464   Mučála Svazek: 7 Strana: 1329
Mučála, y, f = kráva. V Staňkovech.

159465   Mučanka Svazek: 6 Strana: 1046
Mučanka, y, f. = kdo stojí jak svatý za dědinou. Laš. Brt. D. 232.

159466   Múčanka Svazek: 8 Strana: 0217
Múčanka, y, f. = jídlo z mouky. Val. Brt. D. II. 478., Vck. Val. I. 54.

159467   Mučanka Svazek: 10 Strana: 0628
Mučanka, y, f. = boží muka. Brt. Slov.

159468   Múčariť Svazek: 6 Strana: 1046
Múčariť = moukariť, krupařiť. Slov. Bern

159469   Mučárka Svazek: 6 Strana: 1046
Mučárka, y, f. = mučitelka. Slov. Bern.

159470   Múčárka Svazek: 6 Strana: 1046
Múčárka, y, f. = moukářka. Slov. Bern.

159471   Mučárna Svazek: 6 Strana: 1046
Mučárna, y, f. = mučírna. Slov. Hol. 390.

159472   Mučárský Svazek: 6 Strana: 1046
Mučárský = mučírský. Slov. Bern.

159473   Múčárský Svazek: 6 Strana: 1046
Múčárský = krupařský. Slov. Bern.

159474   Múčárství Svazek: 6 Strana: 1046
Múčárství, n. = krupařství. Slov. Bern.

159475   Múčařka Svazek: 7 Strana: 1329
Múčařka, y, f. = moukařka. Mor Rgl.

159476   Mučati Svazek: 6 Strana: 1046
Mučati = mučeti. Slov. Loos.

159477   Mučební, -ný Svazek: 1 Strana: 1082
Mučební, -ný, Marter-. M. nástroje. Rk.

159478   Mučec Svazek: 1 Strana: 1082
Mučec, čce, m. = mučitel, kat. Kat. 3311.

159479   Mučedlenství Svazek: 1 Strana: 1082
Mučedlenství, n. = mučedlnictví. Pass.

159480   Mučedlna Svazek: 1 Strana: 1082
Mučedlna, y, f. = mučírna.

159481   Mučedlnice Svazek: 1 Strana: 1082
Mučedlnice, e, f., die Märtyrerin. V.

159482   Mučedlnický, mučennický Svazek: 1 Strana: 1082
Mučedlnický, mučennický. M. koruna, D., smrť, Br., krev, Štelc., věnec. Koll. Smrtí m-kou se světa sešel. Br.

159483   Mučedlnictví Svazek: 6 Strana: 1046
Mučedlnictví. Korunu sv. m. obdržel. Pass. mus. 346.

159484   Mučedlnictví, mučednictví Svazek: 1 Strana: 1082
Mučedlnictví, mučednictví, í, n. = mučedlnická smrť n. trápení m., der Märtyrer- tod, das Märtyrerthum. M. vystáti, Kom., trpěti. Br. M. v theologii: dobrovolné pod- stoupení n. snášení smrti pro víru Kristovu aneb pro úkon jiné ctnosti k Bohu se od- nášející (Benedikt XIV. ). Hý.

159485   Mučedlnictvo Svazek: 6 Strana: 1047
Mučedlnictvo, a, n. = mučedlnictví. Neb není příčina slavnejšie k m-tvu svatému, než obrana zákona Kristova; Prospěl bych cierkvi m-tvem. Hus I. 185.

159486   Mučedlnictvo Svazek: 8 Strana: 0217
Mučedlnictvo = mučedlnictví. Trpiece m-tva od kniežat římských. Chč. S. 33.

159487   Mučedlničí Svazek: 8 Strana: 0217
Mučedlničí koruna. Břez. Font. V. 386.

159488   Mučedlník Svazek: 6 Strana: 1047
Mučedlník, cf. Mkl. Etym. 201.

159489   Mučedlník, mučenník Svazek: 1 Strana: 1083
Mučedlník, mučenník, a, m., der Mär- tyrer. M. pravdy. Býti m-kem své víry. Jg. Vz S. N. — Mučednice, e, f., katovna, Marterkammer, f.

159490   Mučedlníkový Svazek: 1 Strana: 1083
Mučedlníkový = mučedlnický, Märtyrer-. O 7 vstup.

159491   Mučedlníkový Svazek: 8 Strana: 0217
Mučedlníkový. M. koruna. Barlaam. (Mus. 1896.) Cf. Mučedlničí.

159492   Mučedlný Svazek: 8 Strana: 0217
Mučedlný. M. muky. 1418. List. fil. 1895. 212.

159493   Mučedně Svazek: 6 Strana: 1047
Mučedně dokonal (smrtí mučedlnickou). U Žamb. Dbv.

159494   Mučedničí Svazek: 6 Strana: 1047
Mučedničí, Märtyrer-. M. mam. Dk. Dj. f. 218.

159495   Mučedník Svazek: 6 Strana: 1047
Mučedník = mučedlník. Us.

159496   Mučedník Svazek: 8 Strana: 0217
Mučedník m. mučenník, nn v dn. Gb. H. ml. I. 375.

159497   Muček Svazek: 6 Strana: 1046
Muček, cka, m. = muca, der Rausch. Šm.

159498   Muček Svazek: 6 Strana: 1047
Muček, čka, m,, os. jun. Pal. Rdh. I. 123., Arch. II. 471.

159499   Mučelník Svazek: 10 Strana: 0189
Mučelník. Ostrava. Šb. D. 70.

159500   Mučelníkovati Svazek: 6 Strana: 1047
Mučelníkovati = trpěti, strádati. On bojoval a tn-val. Slov. Sokl. I. 215

159501   Mučeň Svazek: 1 Strana: 1083
Mučeň, čne, f., mučení, Plage, Folter, f. Us. u Ber. Dch.

159502   Mučeň Svazek: 6 Strana: 1047
Mučeň, čně, m. = mučedlník. Kká. K sl. j. 239., Umuč. Jiř. 88.

159503   Mučen-ník Svazek: 7 Strana: 1329
Mučen-ník zavrhuje Popelka v Km. 1886. a chce míti příponu -ík (mučeník) Ale cf. učenník. Pass. mus.

159504   Mučena Svazek: 8 Strana: 0217
Mučena, Mučka, y, f. = Johana (Nepo- mucena). Na Žďársku. Nár. list, 1894. č, 234. odp. feuill.

159505   Mučenec Svazek: 6 Strana: 1047
Mučenec, nce, m. = mučedlník. Osv. 1878. 896. Pouhé klevety ozývají se ve vyznání ubohých m-cüv, der Gefolterte. Pal. Děj. V. 1. 296. Chvalopísně dvou těch m-cův. Sš. Sk. 197.

159506   Mučení Svazek: 1 Strana: 1083
Mučení, n., muka, útrpným právem tá- zání. Nt. Vz Mučiti. Die Folterung. Vz více v Gl. 161. nebo v Kn. dr. 135., Tk. II. 340., Žer. Záp. I. 228.

159507   Mučení Svazek: 6 Strana: 1047
Mučení. Pass., Výb. II. 15. Cf. Rk. Sl. Petr na m. pravil jest. Pč. 2. Pověz radši pravdu dobrovolně nežli z m. Bl. O m., vz Zř. zem. 461., Cor. jur. IV. 3. 1. 406., Sdl. Hr. VI. 129.

159508   Mučení Svazek: 8 Strana: 0217
Mučení. Podrobnější výpis soudního m. vz v Phľd. XII. 688. nn.

159509   Mučení Svazek: 10 Strana: 0189
Mučení dělo se dle stupně: 1. stupeň: šňůra n. svazování, 2. palečnice, 3. tažení (skřipce), 4. oheň n. pálení. Vz Čes. 1. XI 26.

159510   Mučenice Svazek: 6 Strana: 1047
Mučenice, e, f., das Martern. Šm. — M. = mučedlnice. Šm.

159511   Mučenice Svazek: 10 Strana: 0189
Mučenice, e, f. = mučedlnice. Kalend. Ž. pod. (Mš. ).

159512   Mučenictví Svazek: 6 Strana: 1047
Mučenictví = mučedlnictví. Mus. 1880. 265.

159513   Mučeník Svazek: 6 Strana: 1047
Mučeník, vz Mučedlník. Na sv. mučení- cích. M.

159514   Mučeník Svazek: 9 Strana: 0450
Mučeník. Vz Ott. XVII. 838.

159515   Mučeniště Svazek: 6 Strana: 1047
Mučeniště, ě, n., die Folterkammer, der Folterplatz. S. N. V. 150.

159516   Mučenka Svazek: 1 Strana: 1083
Mučenka, y, f., passiflora, Passionsblume. Kk. 223.

159517   Mučenka Svazek: 6 Strana: 1047
Mučenka. Cf. Rstp. 631., Schd. II. 313., Rosc. 149.

159518   Mučenka Svazek: 9 Strana: 0450
Mučenka, y, f., passiflora, rostl. Ott. XVII. 838.

159519   Mučenka Svazek: 10 Strana: 0189
Mučenka, y, f., passiflora, rostl. Vz Ott XIX. 299.

159520   Mučenkokvětý Svazek: 10 Strana: 0189
Mučenkokvětý. M. rostliny. Vz Ott. XIX. 300.

159521   Mučenkovité Svazek: 1 Strana: 1083
Mučenkovité rostliny, passifloreae, pas- sionsblumenartige Pflanzen. Vz Kk. 223.

159522   Mučenkovitý Svazek: 6 Strana: 1047
Mučenkovitý. Cf. Rstp. 630., Rosc. 149.

159523   Mučenkovitý Svazek: 10 Strana: 0189
Mučenkovitý. M. rostliny. Vz Ott. XIX. 299.

159524   Mučennícký Svazek: 6 Strana: 1047
Mučennícký, vz Mučedlnický.

159525   Mučenník Svazek: 6 Strana: 1047
Mučenník, vz Mučedlník. Št. Kn. š. 5., Pass., Pravn. 550.

159526   Mučenník Svazek: 8 Strana: 0217
Mučenník z mučený, n v nn. Gb. H. ml. I. 375. Od sv. štyriceti m-kův bude ešče 40 mrazů. Slez. Nov. Př. 450.

159527   Mučenníkový Svazek: 6 Strana: 1047
Mučenníkový = mučedlnický. Koruna m. Št, Kn. š. 209.

159528   Mučenství Svazek: 6 Strana: 1047
Mučenství, n., das Märtyrerthum. Kká. K sl j. 71.

159529   Mučený Svazek: 1 Strana: 1083
Mučený, gepeinigt, gequält. Kristus za křesťany m. Pass.

159530   Mučeti Svazek: 1 Strana: 1083
Mučeti, muč, -če (íc), el, ení, muhen. Kráva mučí. Us.

159531   Mučeti Svazek: 6 Strana: 1047
Mučeti, cf. Mkl. Etym. 207.

159532   Mučiar Svazek: 6 Strana: 1047
Mučiar, a, m. = mučíŕ. Slov. Loos.

159533   Mučiarňa Svazek: 6 Strana: 1047
Mučiarňa = mučírna. Slov. Loos.

159534   Múčička Svazek: 6 Strana: 1047
Múčička, y, f. = moučička.

159535   Mučidlo Svazek: 1 Strana: 1083
Mučidlo, a, n. Jako na m-dle. Sych. Na m-dle něco vyznati, se přiznati. M-dly ně- koho k vyznání něčeho nutiti. Die Folter, Tortur.

159536   Mučie Svazek: 7 Strana: 1329
Mučie. V inventáři uvodí se: mučie, 3 houfnice železné, 2 tarasnice měděné. Sdl. Hr. VII. 95.

159537   Mučiliště Svazek: 6 Strana: 1047
Mučiliště, ě, n. = mučiště. Mnohá uči- liště jsou pro děti m. Us. Tč.

159538   Mučiní Svazek: 6 Strana: 1047
Mučiní, n. = mučení Laš. Tč.

159539   Mučírka Svazek: 8 Strana: 0218
Mučírka, y, f., passiflora. Brt. D. II. 505.

159540   Mučírna Svazek: 1 Strana: 1083
Mučírna, y, f., mučednice, katovna. Mar- ter-, Folterkammer. Jest tu jako v mučírně. Kom. Do m-ny někoho uvrci. Kom.

159541   Mučírna Svazek: 6 Strana: 1047
Mučírna, sam. u Tábora.

159542   Mučírna Svazek: 10 Strana: 0628
Mučírna, y, f. M. v městském museu v Praze s vyobraz. Vz Dolen. Pr. 522.

159543   Mučírnický Svazek: 6 Strana: 1047
Mučírnický, Folterer-. M. raffinerie. List. fil. 1879. 30.

159544   Mučíř Svazek: 1 Strana: 1083
Mučíř, e, m. = mučitel. Plk.

159545   Mučitel Svazek: 1 Strana: 1083
Mučitel, e, m., trapič, der Peiniger, Fol- terer. D.

159546   Mučitel Svazek: 6 Strana: 1047
Mučitel. Učitel-mučitel. Us. Rgl.

159547   Mučitelka Svazek: 1 Strana: 1083
Mučitelka, y, f., die Peinigerin. D.

159548   Mučitelný Svazek: 1 Strana: 1083
Mučitelný, mučící, peinigend, quälend. Novor. 1824. — M., mučen býti mohoucí, quälbar.

159549   Mučitelský Svazek: 6 Strana: 1047
Mučitelský, Peiniger-. Bern.

159550   Mučiti Svazek: 1 Strana: 1083
Mučiti, muč, -če (íc), il, en, ení; mučí- vati, quälen, peinigen, foltern, martern. — co, koho. Kat mučí zločince. Jg., V. Nohy mučiti. Št. — se, koho čím: mukou, Hus., hladem a smradem. Dal. 103. Bolestí se m. V. M. se nevděčnou prací. Ml. M. koho di- vokú mukú. Kat. 2736., 1117. — koho proč: pro zločin, Us., z peněz. Haj. Vždy se pro mě mučie. Kat. 822., 1207. — se s kým a) Namáhati, muckovati se s ním, b) natrápiti se ho. S Kristem se mučiti = mučiti ho. Hil. — koho kde. M. někoho v mučírně na mučidlech před svědky, aby vyznal (tre- stán byl) atd. Us. V plamenu, Br., v pekle, Chč. 634., na skřipci pro víru až do umdlení. Bart. 149. — jak. Za sucha někoho m. Die trockene Folter. Žer. Záp. II. 26.

159551   Mučiti Svazek: 6 Strana: 1047
Mučiti, Mkl. Etym. 201. — abs. Nadeje mučí. BO. Co mučí, to učí. Lpř. — koho. Když mučí mě nepřítel. Ž. wit. 41. 10. — se jak. Kdo sa k zlému učí, nadarmo sa mučí. Glč. II. 255. — koho jak dlouho proč. Panny ciesařovým kázáním tak dlúho jsú mučeny, až . . . Pass. — čím. Jimiž (mukami) tě bez meškánie kázal m. Výb. II. 19.

159552   Múčiti Svazek: 6 Strana: 1047
Múčiti = moučiti. Slov. Bern.

159553   Mučiti Svazek: 10 Strana: 0628
Mučiti. Co mučí, to učí. Sb. sl. VIII. 84.

159554   Mučivě Svazek: 10 Strana: 0189
Mučivě zarýval se jim do mozku (hlas hodin). Čch. Kv. 5.

159555   Mučivý Svazek: 1 Strana: 1083
Mučivý, traplivý, quälend, peinigend. M. lkání. Ráj.

159556   Mučivý Svazek: 9 Strana: 0173
Mučivý. M. hledání pravé cesty. Vlč. Lit. I. 306.

159557   Mučka Svazek: 8 Strana: 0217
Mučka, vz Moc (3. dod.).

159558   Múčka Ant Svazek: 10 Strana: 0189
Múčka Ant., lid. básn., nar. 1828. Vz Vyhl. I. 88.

159559   Múčka, y Svazek: 6 Strana: 1047
Múčka, y, f. = moučka. — M., vz Múčný.

159560   Múčňák Svazek: 6 Strana: 1047
Múčňák, a, m. = holub. Mor. Brt.

159561   Múčnátosť, múčnatý Svazek: 1 Strana: 1083
Múčnátosť, múčnatý, vz Moučnatosť atd.

159562   Múčnatý Svazek: 6 Strana: 1047
Múčnatý = moučnatý.

159563   Múčnica Svazek: 8 Strana: 0218
Múčnica, e, f. = moučná kaše. Val. Brt. D. II. 478.

159564   Múčnica, e Svazek: 6 Strana: 1047
Múčnica, e, f. = polívka z mouky. Šla vařiti m-cu, převrhla si panvicu. Koll. Zp. I. 314. — M., vz Múčný.

159565   Múčnice Svazek: 10 Strana: 0189
Múčnice, e, f. = moučnice. Rozk. R 103., P. 2372., Bhm. hex. 750.

159566   Múčniky Svazek: 8 Strana: 0218
Múčniky, pole v Jasené u Vyzovic. MzO. 1890. 126.

159567   Mučnosť Svazek: 6 Strana: 1047
Mučnosť, i, f., die Peinlichkeit, Schmerz- haftigkeit. Bern.

159568   Mučný Svazek: 1 Strana: 1083
Mučný. Mučné nástroje. Marterwerkzeuge.

159569   Múčný Svazek: 1 Strana: 1083
Múčný = moučný.

159570   Múčný Svazek: 6 Strana: 1047
Múčný. M. jablko (múčka), hruška (múč- nica). Mor. Brt

159571   Múd Svazek: 1 Strana: 1083
Múd, zastr. = moud.

159572   Mud'a Svazek: 6 Strana: 1047
Mud'a, dle Bača = člověk málomluvný, ein schweigsamer Mensch. U Místka, Škd.

159573   Muďač Svazek: 7 Strana: 1329
Muďač, e, m. = muďatý. Nov

159574   Muďáč Svazek: 10 Strana: 0189
Muďáč. Ten vepř je m. Dšk. Km. 49. Vz Muďák.

159575   Muďák Svazek: 1 Strana: 1083
Muďák, a, m. = muďatý.

159576   Muďák Svazek: 6 Strana: 1047
Muďák, vz Mouď.

159577   Mudák Svazek: 10 Strana: 0628
Mudák, a, m. = hastroš; bublina při dešti na vodě se tvořící. Litom. 49.

159578   Múďál Svazek: 6 Strana: 1047
Múďál, a, m. = samec o jednom varleti. U Holešova. Tč. U Tovač.

159579   Muďál Svazek: 9 Strana: 0173
Muďál, a, m. = čmelák. Týn. n. Vlt. Kub. L. f. 1900. 360.

159580   Muďatec Svazek: 1 Strana: 1083
Muďatec, tce, m. = muďatka.

159581   Muďatec Svazek: 6 Strana: 1047
Muďatec, tce, m. = muďatka. List. fil. XI. 173.

159582   Muďatečný Svazek: 6 Strana: 1047
Muďatečný, orchisartig. Vz Rst. 444.

159583   Muďatka Svazek: 1 Strana: 1083
Muďatka, y, f., muďatec, vstavač, že- žhulka, testiculus, das Knabenkraut. Byl.

159584   Muďatka Svazek: 6 Strana: 1047
Muďatka. Cf. Rstp. 1503., List. fil. XI. 173., Mllr. 81.

159585   Muďatkovitý Svazek: 6 Strana: 1047
Muďatkovitý = vstavačovitý, orchideus, orchisartig. Vz Nz.

159586   Muďatý Svazek: 1 Strana: 1083
Muďatý, velkých moudů, grosshodig. Us.

159587   Muďatý Svazek: 9 Strana: 0173
Muďatý rukáv košile = nadutý. Př. star. V. 11.

159588   Mudavka Svazek: 8 Strana: 0218
Mudavka, y, f., vz Tořič (3. dod.).

159589   Mudce Svazek: 1 Strana: 1083
Mudce, pl., m. Psí m., druh muďatky. Jád.

159590   Mudě Svazek: 1 Strana: 1083
Mudě, ěte, n., muďata = ledviny, die Nieren. 1531.

159591   Mudí, vz Svazek: 1 Strana: 1083
Mudí, vz Moudí.

159592   Mudibálek Svazek: 6 Strana: 1047
Mudibálek, lka, m., ein kleiner, schmutzi- ger Mensch. Šm.

159593   Mudiblačiti Svazek: 1 Strana: 1083
Mudiblačiti, il, en, ení, hudlařiti, pfuschen. Us.

159594   Mudiblak Svazek: 1 Strana: 1083
Mudiblak, a, m., hudlař, ein Pfuscher, Stümper. Us.

159595   Mudiblak m Svazek: 6 Strana: 1047
Mudiblak m. mudivlak. List. fil. XI. 173.

159596   Mudiblín Svazek: 1 Strana: 1083
Mudiblín, a, m., kominík, der Rauch- fangkehrer. Us.

159597   Mudíček Svazek: 6 Strana: 1047
Mudíček, čka, m. = kúdelnička, parus pendulinus, die Beutelmeise. Slov. Rr. Sb.

159598   Mudiklatka Svazek: 1 Strana: 1083
Mudiklatka, v, f., krňavka, druh hrušek. Us.

159599   Mudil Svazek: 6 Strana: 1047
Mudil, a, mudílek, lka, m. = kdo vše hned zamaže, usmolí. Ve vých. Čech. Všk.

159600   Mudín Svazek: 1 Strana: 1083
Mudín, a, m., přezdívka malému, neoblí- benému člověku. V Želivsku. Sř.

159601   Mudín Svazek: 6 Strana: 1047
Mudín, a, m. = umouněný člověk. U Tře- bonína. Olv.

159602   Mudín Svazek: 8 Strana: 0218
Mudín, a, m. = loudavec. Gb. H. ml. I. 75.

159603   Mudínek Svazek: 6 Strana: 1047
Mudínek, nka, m. = člověk beze všeho rázu. Zkr.

159604   Muditi Svazek: 1 Strana: 1083
Muditi, il, ení, verpuffen. Rostl.

159605   Mudivláček Svazek: 6 Strana: 1047
Mudivláček, vz Moudivláček. List. fil. XI. 173.

159606   Mudky Svazek: 1 Strana: 1083
Mudky, pl., f., krátké, kožené kalhoty sedlské. Us. Krkonoš.

159607   Mudky Svazek: 6 Strana: 1047
Mudky, vz List. fil. XI. 173.

159608   Mudla Svazek: 6 Strana: 1047
Mudla, y, f. = špína. Čce. Tkč.

159609   Mudla Svazek: 7 Strana: 1329
Mudla, cf. Rozmudlati (2. dod.).

159610   Mudla Svazek: 9 Strana: 0450
Mudla umudlaná = ženská špinavá atd. Čes. 1. X. 400.

159611   Mudlák Svazek: 6 Strana: 1047
Mudlák, a, m. = ušpiněný člověk. Čce. Tkč.

159612   Mudlánky Svazek: 6 Strana: 1047
Mudlánky = varhánky z rákosových píšťal. Vz Moldánky. U Domažl. Rgl.

159613   Mudlánky Svazek: 8 Strana: 0218
Mudlánky, m. moldánky. Chod. Gb. H. ml. I. 544.

159614   Mudlau Svazek: 1 Strana: 1083
Mudlau, něm., Modlová, Modlava u Jem- nice na Mor.

159615   Múdní, múdníček Svazek: 1 Strana: 1083
Múdní, múdníček, vz Moudní atd.

159616   Mudníček Svazek: 6 Strana: 1047
Mudníček, čka, m., pták. Brm. II. 2. 578.

159617   Múdný Svazek: 8 Strana: 0563
Múdný. Není hodno jim múdné vši svě- řiti. Kn. dra. 77. pozn.

159618   Mudoň Svazek: 9 Strana: 0173
Mudoň, ě, m. = člověk nemotora. Vých. Čech. Čes. 1. X. 63.

159619   Muďoul Svazek: 6 Strana: 1047
Muďoul, u, m., asimina, die Asimine, rostl. M. trojlaločný, a. triloba. Vz Rstp. 41, Ott. IL 876.

159620   Múďovec Svazek: 9 Strana: 0173
Múďovec, vce, m., vz Měchýř.

159621   Mudra Svazek: 1 Strana: 1083
Mudra, y, m. = mudrák. Rk.

159622   Mudrácký Svazek: 1 Strana: 1083
Mudrácký, dříve: moudrý, vernünftig; nyní = mudrlantský, sophistisch. Jg., Jel. —

159623   Mudráctví Svazek: 1 Strana: 1083
Mudráctví, n., die Klügelei, Sophisterei. Jg.

159624   Mudráček Svazek: 1 Strana: 1083
Mudráček, vz Mudrák.

159625   Mudráček Svazek: 8 Strana: 0218
Mudráček. M. krátkých soudů. Bl. Gr. 70.

159626   Mudráček-šalamounek Svazek: 6 Strana: 1047
Mudráček-šalamounek. Č. Kn. š. 263.

159627   Mudračiti Svazek: 1 Strana: 1083
Mudračiti, il, ení, vernünfteln. Bern.

159628   Mudračka Svazek: 1 Strana: 1083
Mudračka, y, f., die Klüglerin. Jg.

159629   Mudračnosť Svazek: 1 Strana: 1083
Mudračnosť, i, f. = mudráctví. Bern.

159630   Mudračný Svazek: 1 Strana: 1083
Mudračný = mudrácký, klug, spitzfindig. Bern.

159631   Mudrák Svazek: 1 Strana: 1083
Mudrák, a, m., mudráček, čka, mudřec. Bibl. Der Weise. M. pohanský. V. Kde jest m. tohoto světa V V. — M. = mudrlant, so- fista, der Klügler, Witzling, Sophist. Jg., V. M. lapavý jest. Kom. Mudráček je lapá- ček. Pk. — Stran přísloví vz: Brk, Hnida, Lítati, Přemrštěný, Přepepřiti, Rozum, Roz- uměti, Šalomoun, Zapomenouti.

159632   Mudrák Svazek: 6 Strana: 1047
Mudrák = mudŕec. Otáza král svých m-kóv (sapiens); Exdráš m. (scriba) v zá- koně. BO. Někteří z mudrákóv. ZN. — M., os. jm. Tk. V. 70., 84.

159633   Mudrák Svazek: 8 Strana: 0218
Mudrák. M-ci vypovídají se z Bludova přes Nechybu do Pravdy. NZ. III. 229. M., scriba, nelíbí se Dob., chce raději míti kniž- ník. Pozdější užívali prý slova zákonník. Vz Dob. Dur. 124.

159634   Mudrák Svazek: 10 Strana: 0189
Mudrák, a, m. Nieto takého m-ka na svete, ktorý by do svojej smrti učiť sa ne- mohol. Rizn. 64.

159635   Mudrákyně Svazek: 1 Strana: 1083
Mudrákyně, ě, f., mudrkyně, eine weise Frau, Philosophin. Záv. 117.

159636   Mudrákyně Svazek: 6 Strana: 1047
Mudrákyně. Ta učená panna a m. měla i doktorem se státi. Koll. III. 163.

159637   Mudral Svazek: 1 Strana: 1083
Mudral, a, mudrálek, lka, m. = mudrák. Rk.

159638   Mudránek Svazek: 1 Strana: 1083
Mudránek, nka, m. = mudrák. Vel.

159639   Mudrář Svazek: 6 Strana: 1047
Mudrář, e, m., der Weisheitskrämer. Dch.

159640   Mudrc Svazek: 1 Strana: 1083
Mudrc, e, m. Vz Mudřec.

159641   Mudrc Svazek: 8 Strana: 0218
Mudrc. M. zhrdá každou mocí. Frid. Coss. 69. M., scriba. Vz Dob. Dur. 110., Mudrák (3. dod.).

159642   Mudrc Svazek: 10 Strana: 0628
Mudrc, e, m. Jsi ty m., ale taký, čo kričí mu, a robí drc (vůl a beran). Mus. slov. IV. 10.

159643   Mudrcka Svazek: 1 Strana: 1083
Mudrcka, y, f., die Weise, Philosophin. Jg.

159644   Mudrckobohoslovní Svazek: 6 Strana: 1047
Mudrckobohoslovní náhledy. Koll. III. 134.

159645   Mudrcký Svazek: 1 Strana: 1083
Mudrcký, philosophisch. D. M. kámen, der Stein der Weisen. D.

159646   Mudrcky Svazek: 6 Strana: 1047
Mudrcky, philosophisch. Kká.

159647   Mudrcovati Svazek: 1 Strana: 1083
Mudrcovati = mudrovati, philosophiren. Čas. theol. XIII. 557.

159648   Mudrcovatý Svazek: 9 Strana: 0173
Mudrcovatý. Mudrc nejmudrcovatejší. Šml. IV. 84.

159649   Mudrctví Svazek: 1 Strana: 1083
Mudrctví, í, n., filosofie, die Philosophie. Marek.

159650   Múdriť sa Svazek: 8 Strana: 0563
Múdriť sa. Dámy, ktoré sa dosial m-ly (zdržovaly od tance, pití atd.). Phľd. 1896. 752.

159651   Mudrkovati Svazek: 6 Strana: 1047
Mudrkovati, vernünfteln, klügeln. Šm.

159652   Mudrkovský Svazek: 6 Strana: 1047
Mudrkovský, gelehrt dumm. Šm.

159653   Mudrkyně Svazek: 1 Strana: 1083
Mudrkyně, ě, f. = mudrcka. D.

159654   Mudrkyně Svazek: 8 Strana: 0218
Mudrkyně. Kosmogr. 171. b.

159655   Mudrlant Svazek: 1 Strana: 1083
Mudrlant, a, m., mudrák, vtipák, sofista. Bart., V., Kom. Vz Mudrák.

159656   Mudrlant Svazek: 7 Strana: 1329
Mudrlant, u, m = samec pivo. V Jičín. v 17. stol. Mnč. Zás. 11.

159657   Mudrlantění Svazek: 6 Strana: 1047
Mudrlantění, n., das Witzeln. Kos.

159658   Mudrlantiti Svazek: 1 Strana: 1083
Mudrlantiti, il, ění, vtipkovati, witzeln. D.

159659   Mudrlantka Svazek: 1 Strana: 1083
Mudrlantka, y, mudrlantkyně, ě, f., mu- drochyně, Afterphilosophin. D.

159660   Mudrlantní Svazek: 9 Strana: 0173
Mudrlantní pivo. Př. star. VI. 174.

159661   Mudrlantský Svazek: 1 Strana: 1083
Mudrlantský, sophistisch. M-skou řečí toho dovozovali. Bart.

159662   Mudrlantství Svazek: 1 Strana: 1083
Mudrlantství, n. Die Sophisterei. Kom.

159663   Mudrlantství Svazek: 6 Strana: 1047
Mudrlantství. Pal. Rdh. III. 295.

159664   Mudrlantství Svazek: 9 Strana: 0173
Mudrlantství. Za Kom. polož: Ohláš. 119.

159665   Mudrliatko Svazek: 6 Strana: 1047
Mudrliatko, a, m. = mudráček. Slov. Zátur.

159666   Mudrlinka Svazek: 1 Strana: 1084
Mudrlinka, y, f., vtipná malicherná my- šlénka, die Klügelei.

159667   Múdro Svazek: 6 Strana: 1048
Múdro s hlúpym a ostro s tupým. Rgl. exc.

159668   Mudročinný Svazek: 6 Strana: 1048
Mudročinný, weise machend. Šm.

159669   Mudroch Svazek: 1 Strana: 1084
Mudroch, a, m., moudrý člověk; ve smyslu špatném = mudrák, mudrlant. D.

159670   Mudrochyně Svazek: 1 Strana: 1084
Mudrochyně, ě, f., eine Weise. — M., s příhanou = mudrlantka.

159671   Mudrolibec Svazek: 1 Strana: 1084
Mudrolibec, bce, m., der Weisheitsfreund. — M., mudřec. D.

159672   Mudrolibectví Svazek: 1 Strana: 1084
Mudrolibectví, n., die Weltweisheit. D.

159673   Mudrolibosť, i Svazek: 1 Strana: 1084
Mudrolibosť, i, f., die Weltweisheit. Jg.

159674   Mudrolibý Svazek: 1 Strana: 1084
Mudrolibý, weltweise. Jg.

159675   Mudrolt Svazek: 7 Strana: 1329
Mudrolt, a, m., peagrus, ryba, zastr. Pršp. 16.

159676   Mudromil Svazek: 7 Strana: 1329
Mudromil, a, m., philosophus. Pršp. 40. 5.

159677   Mudromila Svazek: 7 Strana: 1329
Mudromila, y, f, philosophia, zastr. Rozk., Pršp. 60 58

159678   Mudromluvný Svazek: 6 Strana: 1048
Mudromluvný, doctilogus. Ham. 1418.

159679   Mudromravný Svazek: 10 Strana: 0189
Mudromravný. M. naučení. Czam. Slov. 177.

159680   Mudroň Svazek: 1 Strana: 1084
Mudroň, ě, m. = mudrák, mudroch. Puch.

159681   Mudroň Svazek: 6 Strana: 1048
Mudroň O. Mich , dr., advokat, zakla- datel Matice slovenské a slovan. gymnasia v Turč. sv. Martině. Vz Národ. Listy 1887. č. 250. — M. Jan. Blk. Kfsk. 1369.

159682   Mudroň Svazek: 9 Strana: 0450
Mudroň Michal, 1835. —1887.; Pavel, slov. politik, nar. 1835. Vz Ott. XVII. 839.

159683   Mudrona Svazek: 10 Strana: 0189
Mudrona, y, f., fronesis. Rozk. P. 2319.

159684   Mudroněk Svazek: 7 Strana: 1329
Mudroněk, ňka, m., sophista. Pršp 41. 27. Rj.: mudrovník.

159685   Mudroniti Svazek: 9 Strana: 0450
Mudroniti. M-la k paní obročňové (své rozumy vykládala). Šml. V. 119.

159686   Mudroradný Svazek: 6 Strana: 1048
Mudroradný, guten Rath gebend. Šm.

159687   Mudroslava Svazek: 9 Strana: 0173
Mudroslava, y, f. — mudrlantka (smyšlené jm. ). Slád. Rom. 108.

159688   Mudrosloví Svazek: 6 Strana: 1048
Mudrosloví národu slovan. v příslovích. Vyd. Fr. L. Čelakovský. V Praze 1852. Cf. Tf. Mrc. 293.

159689   Mudrosloví Svazek: 10 Strana: 0189
Mudrosloví národa = přísloví. Č. — Lit. II. 536. M. slezské. Vz Vlasť. I. 411. nn.

159690   Mudrosloví, n Svazek: 1 Strana: 1084
Mudrosloví, n., die Weisheitslehre.

159691   Múdrosloviti Svazek: 6 Strana: 1048
Múdrosloviti, philosophiren. Slov. Dbš. Úv. 12.

159692   Mudroslovný Svazek: 8 Strana: 0218
Mudroslovný. M. naučení. Nár. list. 1894. č. 264. 1.

159693   Múdrosť Svazek: 6 Strana: 1048
Múdrosť = moudrost. Ž. wit. 18. 8., 104. 22., Št Kn. š. 144. V MV. nepravá glossa. Pa.

159694   Múdrosť Svazek: 8 Strana: 0218
Múdrosť. M. mu převyšuje rozum (o Hlou- pém). Slov. Zátur.

159695   Mudrosť Svazek: 9 Strana: 0171
Mudrosť. Nelze lidem lepšího si zjednat zisku nad m. a rozvahu. Král. El. 57. Pra- vidla moudrosti. Vz Zát. Př. 16., 20., 138., 333.

159696   Múdrosť Svazek: 10 Strana: 0189
Múdrosť. Múdroště = moudrosti. Pro múdroště. Šf. Uč. 79b. (List. fil. IX. 120. ). Eště m. lidská Boha nepreviedla. Rizn. 167 Vz Moudrosť.

159697   Mudroství Svazek: 1 Strana: 1084
Mudroství, n. = mudrctví. Tkadl.

159698   Mudrošek Svazek: 1 Strana: 1084
Mudrošek, ška, m. = mudroch.

159699   Mudroška Svazek: 1 Strana: 1084
Mudroška, y, f. = mudrakyně.

159700   Mudrota Svazek: 6 Strana: 1048
Mudrota, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123. — M. = sv. Sofronins. Šd.

159701   Mudrouk Svazek: 8 Strana: 0218
Mudrouk. Dle Bl. Gr. 230. lépe: filosof. Cf. ib. 344.

159702   Mudrování Svazek: 6 Strana: 1048
Mudrování. Co ztraceno, m-niiu se ne- vrátí. Hkš. exc.

159703   Mudrování, í Svazek: 1 Strana: 1084
Mudrování, í, n., přemýšlení, das Philo- sophiren. V hluboké m. se vydávati. Br. — S příhanou, das Klügeln, die Klügelei, So- phisterei. Věci božské víry v hádky a mu- drování dány. Br. Beze všeho m. za jeho na- řízením jdeme. Kram.

159704   Mudrovatel Svazek: 6 Strana: 1048
Mudrovatel, c, m. = mudrák. Lpř.

159705   Mudrovati, mudrcovati Svazek: 1 Strana: 1084
Mudrovati, mudrcovati, přemýšleti, rozjímati pravdy jako mudřec, philosophiren. — Více než rozumí, chce mudrovati. Jg. 2. S příhanou, klügeln, vernünfteln. Chce m. a ještě má mateřino mléko na bradě. Mus. — jak: podlé přirození. Ms. Aby člověk sám od sebe nic nemudroval. V. — čím. Jedněmi ústy m. i bláznovati. Mudr. — v čem. Ne v slovech marných, ale v umění a pravdě m. Karyon. — o čem. Mudrovali (čerti v pe- kle) mnoho o dobrém a zlém. Ráj. — při čem. Kom.

159706   Mudrovati nad koho Svazek: 6 Strana: 1048
Mudrovati nad koho. Nikdo nad Boha m. nemůže. Sš. Sk 180. - kde. Tak u nás mudrujú = to jest naše nářečí. Uh. Brt. D. 232.

159707   Mudrovna Svazek: 6 Strana: 1048
Mudrovna, y, f., Akademie, pol. Šm.

159708   Mudrovník Svazek: 1 Strana: 1084
Mudrovník, a, m., der Sophist. Rozk.

159709   Mudrovný Svazek: 1 Strana: 1084
Mudrovný, sophistisch. Rk.

159710   Mudrovství Svazek: 1 Strana: 1084
Mudrovství = mudroství. Rk.

159711   Mudroznanství, n Svazek: 6 Strana: 1048
Mudroznanství, n., die Philosophie, Šm.

159712   Mudrúšek Svazek: 6 Strana: 1048
Mudrúšek, ška, m., os. jm. Arch. I 356.

159713   Múdrý Svazek: 1 Strana: 1084
Múdrý, vz Moudrý.

159714   Múdrý Svazek: 6 Strana: 1048
Múdrý, sapiens, Ž. wit. 106. 43.; prudens. 118. 98.

159715   Múdry Svazek: 8 Strana: 0218
Múdry. Kto je m., aj piva ví navariť. Phľd. 1894. 196.

159716   Múdrý Svazek: 9 Strana: 0450
Múdrý, vz Moudrý.

159717   Múdrý Svazek: 10 Strana: 0189
Múdrý. Sedž v kuce (koutě) balamuče; budžeš mudra, znejdum če. Prus. Slez. čes. 1. XII. 490.

159718   Múdry Svazek: 10 Strana: 0628
Múdry, len mu rozum chybí. Phľd. XXIV. 343.

159719   Mudrykovati Svazek: 6 Strana: 1048
Mudrykovati = mudrlantiti. Laš. Tč.

159720   Múdře Svazek: 10 Strana: 0189
Múdře = moudře. Lék. B. 223a., Mill. 6a.

159721   Mudřec Svazek: 1 Strana: 1083
Mudřec, gt. mudrce (dle něhož nesprávný nominativ mudrc utvořen), m., od moudrý. Der Weise. M. světský. Gel. Naučení mudrcův (mudrcké). D. Dobře onen mudřec pověděl. Br. Brada nerobí mudrce. Trnk. Kolik chy- trcův, tolik mudrcův. Vz Mínění. Lb. Mudřec Sokrates. Ler. — Iron. Ty jsi mudrc! Us. Mudrc, co se do kalhot udrc.

159722   Mudřec Svazek: 6 Strana: 1047
Mudřec. Po tom poznáš m-ce, že málo mluví. Bž. exc. — M-cův sedmi kronika; M-cův dávních skutky a mravy. Vz Jir. Ruk. II. 47., Výb. II. 927. a násl. Než se mudrc namudroval, sprosták si peněz na- choval. Č. M. 208.

159723   Mudřec Svazek: 8 Strana: 0218
Mudřec, novč. mudrc podle genitivu od mudřec — mudrce. Gb. H. ml. I. 162.

159724   Mudřec Svazek: 9 Strana: 0173
Mudřec. Dokud nepromluvil, měli ho za mudrce. Hoř. 119.

159725   Mudřecký Svazek: 1 Strana: 1083
Mudřecký = mudrcký.

159726   Mudřecký Svazek: 6 Strana: 1047
Mudřecký. Děkan m-ho řádu (filosof, fakulty). Reg. zdr.

159727   Múdřejí Svazek: 1 Strana: 1083
Múdřejí = múdřejší. Múdrý, slyše, mu- dřejí bude. Št. — Kat.

159728   Mudřek Svazek: 1 Strana: 1083
Mudřek, a, m., der Philosoph. Tkadl.

159729   Mudřena, y Svazek: 6 Strana: 1047
Mudřena, y, f. = moudrá žena. — M., Athene. Ssk.

159730   Múdřeti Svazek: 1 Strana: 1083
Múdřeti, vz Moudřeti.

159731   Mudřička Svazek: 1 Strana: 1083
Mudřička, y, f., jestřábník kopeční, hie- racium collinum. Květoml. 92.

159732   Mudřílek Svazek: 1 Strana: 1083
Mudřílek, lka, m. = mudrák. Rk.

159733   Múdy Svazek: 6 Strana: 1048
Múdy, pl. Natahuje múdy (brečí . Mor. Šd. Cf. Moud.

159734   Mufetty Svazek: 7 Strana: 1329
Mufetty, vz Mofetty za Modzog v dod. 2. a Muffetty (chybné) za Modzog v dod

159735   Muff Svazek: 6 Strana: 1048
Muff, u, m. = hrdlo u trouby, objímka. Muffe. Sand. II. 87.

159736   Muff Svazek: 8 Strana: 0218
Muff, u, m. = podšitý rukáv, rukávník, Stutzel, m. Wtr. Krj. I. 524.

159737   Muffetty Svazek: 6 Strana: 1019
Muffetty = výdechy kyseliny uhličité z hlubokých skulin zemských jsou výjevem velmi obyčejným zvl. v sopečných krajinách, kde bývá plyn uhličitý smíšený s plynem sirovodíkovým a s dusíkem. Krč. G. 109., Stč. Zem. 783, Šfk. Poč. 154.

159738   Muffetty Svazek: 7 Strana: 1328
Muffetty oprav v: Mofetty.

159739   Muffle Svazek: 6 Strana: 1048
Muffle, vz Mufle, List. fil. X. 348 M. = z ohnivzdorné hlíny zhotovená, u předu otevřená, průduchy po stranách mající a v peci mufflové zadělaná nádoba, do které se dávají průbéřské nádobky. Rk. Sl.

159740   Mufflon Svazek: 6 Strana: 1048
Mufflon, a, m., ovis musimon, divoká ovce. Osv. VI 552., Schd. II. 432.. Brm. I. 3. 358.

159741   Mufflovitý Svazek: 6 Strana: 1048
Mufflovitý prostor. NA. IV. 168. VzMufle.

159742   Mufflový. M Svazek: 6 Strana: 1048
Mufflový. M. pec, der Muffelofen. NA. IV. 168, Ott. II. 792.

159743   Muffový Svazek: 6 Strana: 1048
Muffový = objímkový. Muff-. M. spojení. Bc, Šand II. 87.

159744   Mufl Svazek: 7 Strana: 1329
Mufl z Muffel, ein Wortkarger V. Von- drák.

159745   Mufle Svazek: 6 Strana: 1048
Mufle, muffle, cf. NA. IV. 168., Hrm. 32., KP. IV. 344.

159746   Mufle, e, f Svazek: 1 Strana: 1084
Mufle, e, f., z něm. die Muffel, v sle- várně. V.

159747   Muflík, a Svazek: 1 Strana: 1084
Muflík, a, m., z něm. der Muffel, pes s vi- sícími pysky. Jg.

159748   Muflon Svazek: 9 Strana: 0450
Muflon, a, m. Vz Ott. XVII. 839.

159749   Muflový Svazek: 9 Strana: 0173
Muflový. M. barva (proti barvě ostrého žáru). Čes. 1. VIII. 68.

159750   Mufti Svazek: 6 Strana: 1048
Mufti, tur. = nejvyšší kněz a zároveň sudí okresu. Vz Bž. 122.

159751   Mugár Svazek: 6 Strana: 1048
Mugár, a, m.= chroust; hubený člověk. U Nivnic. Kch., Brt.

159752   Muglár Svazek: 6 Strana: 0913
Muglár, a, m.= manglář. Slov. Bern.

159753   Mugle Svazek: 8 Strana: 0218
Mugle = osamocený balvan granitosyeni- tový n. žulový. V již. a záp. Cech. NZ. III. 545. — M. = čočkovitý výbrus kamene. Nár. list. 1895. č. 361. feuill.

159754   Muglinów Svazek: 6 Strana: 1048
Muglinów, a, m , Muglinau, ves u Mor. Ostravy.

159755   Müglitz Svazek: 1 Strana: 1084
Müglitz, něm., mě. Mohelnice na Mor.

159756   Muhar Svazek: 1 Strana: 1084
Muhar, u, m., panicum germanicum, rostl.

159757   Mühldörfel Svazek: 1 Strana: 1084
Mühldörfel, něm., Vísky u Litovle na Mor.

159758   Muhlsteinová Svazek: 6 Strana: 1048
Muhlsteinová, é, f. M. Berta, spisov. v Praze, 1847.—1887. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 136., Pyp. K. II. 422., Bačk. Př. 47., 75., Kv. 1889. 1. a 2. seš.

159759   Mühlsteinová Svazek: 7 Strana: 1329
Mühlsteinová Berta. Cf. Slavín seš. 36. v příl.

159760   Muhlsteinová Svazek: 9 Strana: 0450
Muhlsteinová Berta. Vz Ott. XVII. 844.

159761   Múcha Svazek: 1 Strana: 1084
Múcha = moucha.

159762   Múcha Svazek: 6 Strana: 1048
Múcha. Odfúkal múchy a nyní musí dú- vať (o marnotratném sedláku). U Kyjova. Rgl.

159763   Múcha Svazek: 9 Strana: 0173
Múcha (moucha). O pův. sr. Zub. 387.

159764   Mucha Svazek: 9 Strana: 0450
Mucha Alfons, č. malíř, nar. 1860. Vz Ott. XVII. 845.

159765   Mucha Svazek: 10 Strana: 0189
Mucha, y, f., vrch v Gemersku na Slov. Sbor. slov. 1901. 111. — M. = múcha. Vz násl.

159766   Múcha Svazek: 10 Strana: 0189
Múcha = moucha. Múchy rozháňa (běhá bez cíle). Rizn. 175. Ťaží sa mu sohnať múchu s nosa. Rizn. 176.

159767   Mucha Svazek: 10 Strana: 0628
Mucha, y, f. = moucha. Tak mu je dobre, ako muche v mlieku. Mus. slov. VIII. 15.

159768   Mucháč Svazek: 1 Strana: 1084
Mucháč, e, m., samec muší, die Fliege (das Männchen). — M., oháňka, der Fliegen- wedel. Na Slov. Bern.

159769   Muchač Svazek: 9 Strana: 0173
Muchač, e, m., vz Lejsek.

159770   Mucháček Svazek: 1 Strana: 1084
Mucháček, čka, m., malý mucháč. — M., motacilla ficedula, der Fliegenschnapper. D. — M., motacilla curruca, die Grasmücke. Us. — M., muscicapa atricapilla, der Flie- genvogel. Us.

159771   Mucháček Svazek: 7 Strana: 1329
Mucháček, čka, m. = lejsek šedý; sý- kora mlynářík Šír. Pt.

159772   Mucháček Svazek: 8 Strana: 0218
Mucháček, čka, m. = řehek domácí (v Podluží); červenka, dandalus rubecula, vz Červenka (3. dod.).

159773   Mucháček Svazek: 9 Strana: 0173
Mucháček, čka, m., vz Mlynářík (sýkora), Lejsek šedivý.

159774   Muchák Svazek: 7 Strana: 1329
Muchák, u, m., muscio, zastr. Pršp. 79. 78.

159775   Muchálek Svazek: 1 Strana: 1084
Muchálek, lka, m., čermáček, motacilla phoenicurus, der Rothschwanz, pták. Us. Zbir.

159776   Muchálek Svazek: 6 Strana: 1048
Muchálek, vz Brm. II. 2. 141. (pták).

159777   Muchálek Svazek: 9 Strana: 0450
Muchálek = lejsek. Vz Ott. XVII. 845.

159778   Mucháň Svazek: 6 Strana: 1048
Mucháň, ě, m., říkávají dobytku, když se muchá. Mor. Šd.

159779   Muchar Svazek: 1 Strana: 1084
Muchar, a, m. = mušec. Plk.

159780   Muchar Svazek: 6 Strana: 1048
Muchar. Cf. Schd. II. 265. — M. = sklenice na lapání much. Na mor. Slov. Brt. D. 232.

159781   Muchárek Svazek: 1 Strana: 1084
Muchárek, rka, m. = muchoplaška, na Mor. — M., brůna s malými skvrnami na způsob much, der Fliegenschimmel. Bur.

159782   Muchárek Svazek: 8 Strana: 0218
Muchárek, vz Lejsek, Třepotka (3. dod.).

159783   Muchárek Svazek: 9 Strana: 0173
Muchárek, rka, m., vz Rehek.

159784   Mucharka Svazek: 6 Strana: 1048
Mucharka, mušarka, y, f. = mucho- morka. U Brušperka. Mtl.

159785   Muchař Svazek: 1 Strana: 1084
Muchař, e, m. = muchoplaška. — M., podbrázdník, pták. D.

159786   Muchař Svazek: 6 Strana: 1048
Muchař, e, m. = muchovitý kůň, der Fliegenschimmel. Čsk.

159787   Muchař Svazek: 9 Strana: 0173
Muchař, e, m., vz Pěnice.

159788   Muchař Svazek: 10 Strana: 0189
Muchař, e, m. = lejsek. Čes. Třeb. Čes. 1. XI. 36 Sr. Muchárek v I. Přisp.

159789   Muchaříček Svazek: 9 Strana: 0173
Muchaříček, čka, m., vz Pěnice.

159790   Muchařík Svazek: 1 Strana: 1084
Muchařík, a, m., lejsek šedý, der Flie- genschnapper, muscicapa grisola. Palliardi (Mý).

159791   Muchati se Svazek: 1 Strana: 1084
Muchati se, mouchy od sebe odháněti. Dnes se koně muchaly. Us. na Mor.

159792   Muchatkovitý Svazek: 6 Strana: 1048
Muchatkovitý hmyz, crassicornia. Flie- genmücken. Nz.

159793   Muchatý Svazek: 6 Strana: 1048
Muchatý = muchavý, pěhový, kdo má po tváři mušky, pěhy, píhy. Slov. Rr. Sb.

159794   Muchava Svazek: 9 Strana: 0173
Muchava, y, f. Buoh m-vy, deus musca- rum. XV. stol. Vstnk. IX. 296.

159795   Muchavec Svazek: 8 Strana: 0218
Muchavec, vce, m., pták, vz Třepotka (3. dod).

159796   Muchavý Svazek: 1 Strana: 1084
Muchavý, plný much, voll Fliegen. Bern. Na Slov.

159797   Muchavý Svazek: 6 Strana: 1048
Muchavý, cf. Muchatý.

159798   Múchavý Svazek: 10 Strana: 0189
Múchavý Buoh, deus muscarum. Gl. Mat. 296.

159799   Muchazer Svazek: 10 Strana: 0628
Muchazer, u, m. = něj. látka. 1592. Slám. Put. 118.

159800   Muchek Svazek: 1 Strana: 1084
Muchek, chka, m. M. černohlavý, černo- hlávek, pěnice černá.

159801   Muchek Svazek: 6 Strana: 1048
Muchek, chka, m., os. jm. Sdl. Hr. I. 201., III. 216., VI. 63., Arch. VIL 665., VIII. 597.— M., černohlavý pták. Vz Brm. II. 2. 194.

159802   Muchér Svazek: 8 Strana: 0218
Muchér, u, m., vz Muchejr (o. dod.).

159803   Mucheyr Svazek: 6 Strana: 1048
Mucheyr, u, m. = látka orientalská, kamelotu podobná; bývala buď prostá, buď polouhedvábná. Cf. mohair. Db. 92. Jír.

159804   Muchla Svazek: 6 Strana: 1048
Muchla, y, m. = muchlař. U Kr. Hrad. Kšť.

159805   Muchla Svazek: 9 Strana: 0173
Muchla, y, f. = nepořádná ženská. Jičín. Kub. L. f. 1900. 360.

159806   Muchlanice Svazek: 6 Strana: 1048
Muchlanice, e, muchlačka, y, f. = co zmotáno, smícháno a samo motání, míchání. Us. Rgl.

159807   Muchlanina Svazek: 1 Strana: 1084
Muchlanina, y, f., das Gewirre. Rk.

159808   Muchlař Svazek: 1 Strana: 1084
Muchlař, e, m., pletichář, der Fitzer, Ver- wirrer. Jg.

159809   Muchlářství Svazek: 1 Strana: 1084
Muchlářství, n., pletichářství, die Fitzerei.

159810   Muchlati Svazek: 1 Strana: 1084
Muchlati, zmuchlati, muchlávati = motr- chati. — co komu čím: vlasy, hlavu rukou, proč: z rozpustilosti. — co s kým: vlnu. Us. Verwirren, zausen, verfitzen. Jg.

159811   Muchlovati Svazek: 1 Strana: 1084
Muchlovati, bíti, práti, zausen, strafen. — koho, se s kým. Rk.

159812   Muchlovati Svazek: 6 Strana: 1048
Muchlovati, vz Muchlati. Us. Rgl.

159813   Muchnice Svazek: 1 Strana: 1084
Muchnice, e, f., dvoukřídlý členovec. M. golubačská, simulia maculata; m. lesní, s. reptans; m. zahradní, s. hortulanus. Frč. 157.

159814   Muchnice Svazek: 6 Strana: 1048
Muchnice. Cf. Brm. IV. 479.—481.

159815   Muchnička Svazek: 10 Strana: 0189
Muchnička, y, f., simulium, komárovitý hmyz Vz Ott. XXIII. 190.

159816   Muchobor, u Svazek: 6 Strana: 1048
Muchobor, u, m., míst. jm. Tk. VII. 362.

159817   Muchodav Svazek: 1 Strana: 1084
Muchodav, a, m., pardalotus, pták. Presl.

159818   Muchojamka Svazek: 7 Strana: 1329
Muchojamka, y, f = tukožil, polysto- mum pinguicola.

159819   Muchojedka Svazek: 1 Strana: 1084
Muchojedka, y, f. = mucholovka. — M., agama, ještěr. Krok.

159820   Mucholapka Svazek: 1 Strana: 1084
Mucholapka, y, f., dionaea muscipula, die Fliegenfalle der Venus, rostl. v Karolině rostoucí. Kk. 219., Čl. 59.

159821   Mucholapka Svazek: 6 Strana: 1048
Mucholapka = náčiní k lapání much- - M., rostl. Cf. Schd. II 294., 443., Rstp- 108, Rosc. 149., Rk. Sl., Hlb. II. 425. — M. = mucháček pták. Rk. Sl.

159822   Mucholapka Svazek: 7 Strana: 1329
Mucholapka = lejsek šedý. Šír. Pt.

159823   Mucholovka Svazek: 1 Strana: 1084
Mucholovka, y, f., muchojedka, mucho- plaška, der Fliegenschnapper, muscicapa. Rozk.

159824   Mucholt Svazek: 1 Strana: 1084
Mucholt, a, m., muscipa, pták. Žid.

159825   Mucholt Svazek: 7 Strana: 1329
Mucholt, a, m., muscipa, pták. Pršp. 11.

159826   Muchomor Svazek: 1 Strana: 1084
Muchomor, u, m., obyčejněji: mucho- můrka (zastr. muchomorka), v již. Čech. mu- chověrka, Kts., u Prahy: vochomůrka, jinde také: muchomírka; na Slov. muchomor, mu- chotravka, muchomorka, na Mor. muchorůvka, srb. muhomor, v Opavsku: mušírka (Pk. ), lit. musomaris m. musamaris; z počátku mu- chamor, až analogie ostatních nepoměrně četnějších složenin se sponou o staré a vy- tlačila. Vz Gt. F. 7. Agaricus muscarius, der Fliegenschwamm. Vz Kk. 79., Čl. 179. Muchomurka. V.

159827   Muchomor Svazek: 6 Strana: 1048
Muchomor. Cf. Odb. patb. III. 858., Schd. II. 258., Rstp. 1884., Mucharka, Mu- šarka.

159828   Muchomorka Svazek: 6 Strana: 1048
Muchomorka, vz Muchomor, Rosc. 72., Mllr. 9., Rk. Sl.

159829   Muchomorkovina Svazek: 6 Strana: 1048
Muchomorkovina, y, f, amanitinum = jed v muchomůrce obsažený. Vz Rstp. 1885.

159830   Muchomorný Svazek: 6 Strana: 1048
Muchomorný, fliegentödtend. M. papír. Rk.

159831   Muchomůrka Svazek: 6 Strana: 1048
Muchomůrka, vz Muchomor

159832   Muchomůrka Svazek: 8 Strana: 0218
Muchomůrka, muchorůvka, vochomůrka (zap. Mor.), mucharka, mušarka,mušírka(laš.). Brt. D. II. 511. Je jako m. (hezká, ale ne- hodná). Nár. list. 1894. č. 169. odp. feuill.

159833   Muchomůrka Svazek: 9 Strana: 0173
Muchomůrka, v jihozáp. Čech.: mucho- mírka, muchovírka. Dšk. Vok. 51.

159834   Muchoplamý Svazek: 6 Strana: 1048
Muchoplamý. M. užovka, coluber na- trix, die Azurnatter Sl. les.

159835   Muchoplašec Svazek: 1 Strana: 1084
Muchoplašec, šce, muchoplašek, ška, m., muchoplaška, y, f., mucháček, kono- pásek, pták, V.; též muchař, muchárek, muscicapa atricapilla, der Fliegenschnapper. V.

159836   Muchoplaška Svazek: 6 Strana: 1048
Muchoplaška, y, f. = bída, nouze, osívka, draba, das Hungerblümchen, rostl. BPr.

159837   Muchopruny Svazek: 6 Strana: 1048
Muchopruny, Mukubruny, Muckeubrunn, ves u Polné. Rk. Sl.

159838   Muchorůvka Svazek: 10 Strana: 0189
Muchorůvka, y, f. = vochomůrka. U Peršt. Světz. 1875.

159839   Muchotravka Svazek: 1 Strana: 1084
Muchotravka, y, f. = muchomůrka. Na Slov.

159840   Muchour Svazek: 7 Strana: 1329
Muchour, u, m = špatný, vetchý šat U Neděliště Kšť.

159841   Muchov, a Svazek: 6 Strana: 1048
Muchov, a, m., hora v Tannwaldsku, Ŕvn. 517., sam. u Benešova. Rk. Sl.

159842   Muchovati Svazek: 1 Strana: 1084
Muchovati, namáhati, rackem, sehr an- strengen. Us. Unhošt.

159843   Muchovec Svazek: 8 Strana: 0218
Muchovec, vec, m., kopec ve Frýdecku. Věst, od. 1893. 11.

159844   Muchověrka Svazek: 8 Strana: 0218
Muchověrka, y, f., místo muchomůrka. Dšk. Jihč. I. 23.

159845   Muchovice Svazek: 6 Strana: 1048
Muchovice, hora v karpatském pohoří.

159846   Muchovírka Svazek: 8 Strana: 0218
Muchovírka, v, f., místo muchomůrka. Dšk. Jihč. I. 23.

159847   Muchovitý Svazek: 1 Strana: 1084
Muchovitý, fliegenartig. Krok.

159848   Muchovitý. M-ti Svazek: 6 Strana: 1048
Muchovitý. M-ti (hmyzové), athericera, Fliegen. Nz.

159849   Muchovník, u Svazek: 6 Strana: 1048
Muchovník, u, m., amelanchier (pyrus a.), die Floh-, Felsenbirne. Vz Rstp. 521., Slb. 515., Ott. II. 100.

159850   Muchovo Svazek: 9 Strana: 0173
Muchovo, ?, n., hora u Brezna na Slov. Němc. III. 260.

159851   Muchový Svazek: 1 Strana: 1084
Muchový, muší, Fliegen-. Zlob.

159852   Muchový. M Svazek: 10 Strana: 0189
Muchový. M. krajka. Vz Krajka.

159853   Muchů Svazek: 6 Strana: 1048
Muchů Mlýn u Světlé v Ledečsku.

159854   Muchule Svazek: 1 Strana: 1084
Muchule, e, f., phasia, hmyz. Krok.

159855   Muchule Svazek: 6 Strana: 1048
Muchule. Cf. Brm. IV. 510.

159856   Muchule Svazek: 10 Strana: 0189
Muchule, e, f., druh puporodek. Ott. XX. 978.

159857   Muchůvka Svazek: 6 Strana: 1048
Muchůvka, y, f.= jablko. Mor. Brt.

159858   Muchy Svazek: 8 Strana: 0218
Muchy, obec v Tekovsku. Phľd. XII. 252.

159859   Muchyně Svazek: 1 Strana: 1084
Muchyně, ě, f., lépe: mukyně, die Mehl- beere. D. — M. = mochyně. Th.

159860   Muchýr Svazek: 6 Strana: 1048
Muchýr. Sdl. Hr. II. 166.

159861   Muchýr Svazek: 8 Strana: 0218
Muchýr, u, m., vz Mochejr (3. dod.).

159862   Muchýrka Svazek: 1 Strana: 1084
Muchýrka, y, f., červená ženská sukně, aus Mohair. 1578. Gl.

159863   Muchýrový Svazek: 1 Strana: 1084
Muchýrový, aus Mohair. 1622. Gl.

159864   Muchýřový Svazek: 9 Strana: 0173
Muchýřový. M. šorc. Př. star. II. 29.

159865   Muin Svazek: 8 Strana: 0218
Muin, u, m. — mlýn. Turoluka. Phľd. 1895. 254.

159866   Můj Svazek: 1 Strana: 1084
Můj (zastr. mój), má (moje, strč. moja), mé (strč. a v obec. mluvě moje); gt. mého, mé, mého; dat. mému, mé, mému; akkus. můj (u život. mého), mou (v obec. mluvě moji), mé; lok. mém, mé, mém; instr. mým, mou, mým; pl. nom. moji (v obec. mluvě mí, Ht. Sr. ml. 237.; mý, Bž. Ml. 151.; u neživot. mé), mé (moje), má (moje); gt. a lok. mých (v obec. mluvě: mojich); dat. mým (v obec. ml. mojim), akkus. mé (moje), mé (moje), má (moje); instr. mými (v obec. ml. mojimi). V sg. f. také: moje, mojí, mojí, moji, mojí, mojí. Us. V obec. ml. muj, vz také Kts. Jsouc složeno ze starého ablativu mo nebo z kmene mí. nebo z dativu mi a náměstky (Bž. Ml. 151.; Kt. 51. ) ji, ja, je, mělo koncovky tohoto zájmena (vz On, ona, ono): mojeho — mého, mojí — mé, mojemu — mému, mojich — mých, mojim — mým atd. Neskrácených tvarův užívá se v obec. mluvě. Ženského neskráceného tvaru sg. užívá se nejvíce na místě manželky: To je moje (žena); Byl jsem s mojí v kostele; dej to mojí; viděls moji? Na Mor. jsou plné neskrácené tvary: mojeho (mého), mojemu (mému) atd., moja (má), mojej (mé), moju (mou), mojou (mou). Taktéž: Tvůj, svůj. ŠB. V středním Slovensku se e vysouvá: mojho (m. mojeho). Vz E. Také v již. Čech. zůstává nestažené, jen že kromě nominativu se skloňuje docela dle určitých měkkých: muj, moje, moje, gt. mojího, mojí, mojího, akkus. mojího (muj), mojí atd.; vpl. mají stažené formy převahu: mí syňí, mejch synů, mejm synom, mý syny, s mejma syny, řidčeji: mojí syňí, mojich s., mojím s., mojíma s. Kts. — Můj, v obec. ml. = můj muž, jako: moje = má žena. Moje není doma. Můj je nemocen. Us. — Vz Zájmeno. — Synu můj! Můj Bože! S mé strany. D. Má (moje) bolesť, tvůj smích. Jg. Moje a tvoje (majetek). Co mého, to tvého (dělíme se po bratrsku). Na moutě milou (duši). Jg. Moje a tvoje všecek svět mate to dvoje Pk.

159867   Můj Svazek: 6 Strana: 1048
Můj. Vzorec vz v Bž. 151. O starším skloňování vz také List. filol. 1877. 253., j v obecné mluvě vz ib. 1883. 435., Bl. 325.; o sklonbě na Zlínsku vz Mtc. 1878. 18., Brt. D. 24., na Lašsku vz Brt. D. 120., na Dolnobečovsku vz List. fil. 1887. 379. Lu- die moji. Výb. I. 168. Kdyby bylo po mém, hned bychom mu psali, wenn's auf mich ankäme. Us. Vk. Kdyby bylo ne mé (tvé, jeho), hned . . Us. Sd. Panny mé a mládci moji. BO.

159868   Můj Svazek: 7 Strana: 1329
Můj. O sklánění cf. Gb Ml. I. 119.

159869   Můj Svazek: 8 Strana: 0218
Můj. Jak se skloňuje můj na Mor. Cf. Brt. D. 11. 2., 6., 24, 50., 79., 94., 105, 172, 192., 256. Čo me do teho, ne moje se mele; Ber svoje, daj moje. Phľd. 1895. 187., 186. To je moje, čo užijem. Phľd. 1893. 701.

159870   Můj Svazek: 8 Strana: 0563
Můj. Nom. pl. mí m. moji doložen již 1441. v Arch. XIV. 9.: urození přátelé mí. (Mus. 1896. 357.).

159871   Můj Svazek: 9 Strana: 0173
Můj. O skloň, (na Lašsku) vz Mus. fil. 1897. 435., Gb. H. ml. III. 1. 439., 491. U Palac. Vz Mtc. 1901. 170.

159872   Můj koníček vraný Svazek: 10 Strana: 0189
Můj koníček vraný, tanec. Vz Brt. P. n. 944.

159873   Muk Svazek: 1 Strana: 1085
Muk, u, m., cratalgus aria, der Mehlbaum. D.

159874   2. Muk Svazek: 6 Strana: 1049
2. Muk, u, m. = mukyně. Mllr. 39.

159875   3. Muk Svazek: 6 Strana: 1049
3. Muk, a, m., os. jm. Blk. Kfsk. 1369.

159876   Muk Svazek: 10 Strana: 0189
Muk, vz Mukyně.

159877   Muka Svazek: 1 Strana: 1085
Muka (zastr. mouka), y, f.; pl. muky, f. nebo muka, n. (Vz Jatka, Játra. ) Muka, pl., n. v 1, 4. a 5. pádě, v ostatních dle, Žena', Bn., tedy: dat. mukám, lok. mukách, instr. mukami. Rad. zv., Prov., Ms. Die Pein, Qual, Plage, Marter, Folter, das Leiden. Jg. Muku trpěti. D. Muka věčná. N. T. Skrze trápení a muky. V. Muky vymysliti. Kat. 2744. Bez muky není nauky. Pk. Přestál veliká muka. Us. Jako na mukách plete (mluví pomateně). Vz. Tlachal. Na Slov., Č. Po smrti věčná muka ho očekává. Ml. Byla to pro mne strašná muka. Ml. Lehčejeť tepe dievčie ruka, ot mužské rány bývá veliká muka. Dal 10. — M.. Boží muky (muka), die Martersäule, das Kreuz. Kdež muky boží stojí. V. U Bo- žích muk. Us. Už mu jíti pod boží muka. Vz Žebrota. Stojí jako boží muka nad Ko- kory (ves u Přerova), n. u dědiny. U Přer. Kd. — M., die Folter. Vyznání na mukách. Kn. dr. 112.

159878   Muka Svazek: 6 Strana: 1049
Muka, cf. Mkl. Etym. 201. M. hanby, žárlivosti. Čch. Bs. 96., 94. Slituj se nad mou mukou. Us. Dbv. Túž muku všichni jměli. Výb. II 10. M. věčná, přehrozná. Št. Kn. s. 5. — M.. die Folter. V tej při tá- zán býti má mukami; Ti jsú na mukách dobrovolné vyznali, že. . . NB. Tč. 2., 113.

159879   Múka Svazek: 6 Strana: 1049
Múka, y, f. = mouka. Mor. Brt. Slov. Bern.

159880   Muka Svazek: 7 Strana: 1329
Muka. Boží m. Fr. Stranecká v Čas. ol. mus. 1886.90, Zbrt. ve Světz. 1888.480.

159881   Muka Svazek: 8 Strana: 0218
Muka, eruciatus, strč. múka. List. fil. 1895. 84.

159882   Múka Svazek: 9 Strana: 0173
Múka, y, f. = jídlo pracovního lidu: mouka ve vřelé vodě na řídko zavařená a mlékem, omastkem n. bryndzou omaštěná. Slov. Zát. Př. 283a.

159883   Muka Svazek: 10 Strana: 0189
Muka. O původu božích muk vz v Čes. 1. XIII. 478. — M. název pekla. Luc. 44. 45.

159884   Múka Svazek: 10 Strana: 0628
Múka, y, f. = mouka. Z tej múky ne- bude chléb (to se nestane, neprovede). Phľd. XXIV. 143.

159885   Mukačovo Svazek: 1 Strana: 1085
Mukačovo, a, n., maď. Munkács, město v Uhřích. Vz S. N.

159886   Mukačovo Svazek: 6 Strana: 1049
Mukačovo, a, u., míst. jm. na Slov., mad. Munkácz. Rk. Sl., Č. Čt. II. 357.

159887   Mukal Svazek: 1 Strana: 1085
Mukal, a, m., der Muckser; ein Wort- karger. Jg.

159888   Mukání Svazek: 6 Strana: 1049
Mukání, n. = les u Bukovce na Plz. BPr.

159889   Mukarov Svazek: 6 Strana: 1049
Mukarov, a, m., Mukarow, ves u Stra- konic.

159890   Mukař Svazek: 1 Strana: 1085
Mukař, e, m. = kat, mučitel. Kat. 2352. — M., moukař, krupař, der Griessler.

159891   Múkařka Svazek: 6 Strana: 1049
Múkařka, y, f., die Mehlhändlerin. Rk.

159892   Mukařov Svazek: 1 Strana: 1085
Mukařov, a, m., ves. Tk. I. 87.

159893   Mukařov Svazek: 6 Strana: 1049
Mukařov, a, m., Mukař, ves u Železného Brodu; Mukařow, ves u Mnichova Hradiště, sain. u Čern. Kostelce; Munker, ves uVer- neřic. PL., Tk. V. 251., Blk. Kfsk. 1369., Rk. Sl.

159894   Mukařovský Svazek: 6 Strana: 1049
Mukařovský J., český malíř.

159895   Mukařovský Svazek: 9 Strana: 0450
Mukařovský Jos., illustr., nar. 1851. Vz Ott. XVII. 848.

159896   Múkařský Svazek: 6 Strana: 1049
Múkařský, Mehlhändler-. Rk.

159897   Múkařství Svazek: 6 Strana: 1049
Múkařství, n., der Mehlhandel. Rk.

159898   Mukati Svazek: 1 Strana: 1085
Mukati; muknouti, mukl, utí, mucken. — Ani nemukni, nemukej (necekni, necekej).
Us. — čím: Mukla hlavou (posvědčila, nickte).
Us. k Bavor.

159899   Mukati Svazek: 6 Strana: 1049
Mukati, cf. List. fil. X. 348., Mkl. Etym. 207. — co. Co se tak nejapnou stavíš? Co jenom slovíčko mukáš? Kká. Hub.

159900   Múkati Svazek: 6 Strana: 1049
Múkati = dělati múúú! Kráva múká. Slov. Hdž. Šlb. 34. U N. Kdyně. Rgl.

159901   Mukavec Svazek: 8 Strana: 0218
Mukavec. Zasmušilý m. Nár. list. 1896. č. 57. odp.

159902   Mukle Svazek: 10 Strana: 0189
Mukle, e, f. = balvan ? poli. Volšany. Kub. List. fil. 1902. 219.

159903   Múkně Svazek: 10 Strana: 0189
Múkně, e, f, farnis. Rozk. P. 61l.

159904   Mukoděly Svazek: 6 Strana: 1049
Mukoděly, dle Dolany, Mokotill, ves u Lubence. Blk. Kfsk. 14., Rk. Sl.

159905   Múkoľ Svazek: 8 Strana: 0218
Múkoľ. Kúkoľ múkoľ (kde kúkoľ sa rodí, i muk v jesto). Phľd. XIV. 196..

159906   Mukolízka Svazek: 10 Strana: 0189
Mukolízka, y, f., jm. myší (lízá mouku). Msn Hym. 86

159907   Mukoň Svazek: 6 Strana: 1049
Mukoň, ě, m., alcurites, Mehlbaum, m. Am. Vz Muk.

159908   Mukonový. M Svazek: 6 Strana: 1049
Mukonový. M. kyselina. Vz Km. 1. 532.

159909   Mukov Svazek: 6 Strana: 1049
Mukov = Mokov.

159910   Múkovatý Svazek: 10 Strana: 0189
Múkovatý = moukovatý. M. těsto. 1585. Uč. spol. 1902. 26.

159911   Mukovka Svazek: 6 Strana: 1049
Mukovka, y, f., agaricus cyanoxanthus, der Holzstäubling. Šm.

159912   Muksun, u, m Svazek: 6 Strana: 1049
Muksun, u, m., coregonus mukson, plaz. Brm. III. 3. 250.

159913   Muksuna Svazek: 7 Strana: 1329
Muksuna, y, f. = ruská ryba nějaká. Kořenský.

159914   Mukubruny Svazek: 6 Strana: 1049
Mukubruny = Muchopruny.

159915   Muky Svazek: 10 Strana: 0189
Muky = očistec Luc. 25., 46., 68.

159916   Mukyna Svazek: 7 Strana: 1329
Mukyna, y, f. = Johanna Nepomucká. U Dalečína. Knrz.

159917   Mukyně Svazek: 1 Strana: 1085
Mukyně, ě, f., pirus aria, hrušeň. FB. 98. — M. = muk.

159918   Mukyně Svazek: 6 Strana: 1049
Mukyně = jeřáb muk, vz Muk. Mllr. 37., Rstp. 522. — M., ovoce muku. Sl. les.

159919   Mukyně Svazek: 10 Strana: 0189
Mukyně (muk), ě, f, pirus aria, keř s listy vejčitými. Vz Ott XIX. 772b.

159920   Mul Svazek: 1 Strana: 1085
Mul, a, m., pochází z osla a koByly. Der Maulesel. Vz Mezek, S. N., Frč. 383.

159921   Mul Svazek: 6 Strana: 1049
Mul. Cf. Brm. I. 3. 45., Schd. II. 424., Mkl. Etym. 204.

159922   Múl Svazek: 6 Strana: 1049
Múl, u, m. — drobný so zemou smiešaný, riečny piesok. Slov. Hdž. Čít. XIII., Sldk. 133.

159923   Mula Svazek: 1 Strana: 1085
Mula, y, f., na Slov., bahno, Schlamm, m.

159924   Mula Svazek: 6 Strana: 1049
Mula, cf. Mkl. Etym. 204.

159925   Muláček Svazek: 6 Strana: 1049
Muláček, čka, m., os. jm. Mus. 1880. 256., 27.

159926   Mulář Svazek: 6 Strana: 1049
Mulář, e, m. = zedník. U Místka. Škd. Vz Ohrobec (dod.). Mulare, mulare, pytam vas pre Boha, spravcež mi okenko do mi- leho dvora. Sl. sp. 79.

159927   Mulař Svazek: 8 Strana: 0218
Mulař m. murář. Gb. H. ml. I. 351.

159928   Múlať Svazek: 6 Strana: 1049
Múlať = mouliti, den Mund kaum be- wegen. Slov. Loos.

159929   Mulat, a Svazek: 1 Strana: 1085
Mulat, a, m., z rodičů, z nichž jeden byl bílý a druhý černý. Tl. Vz S. N.

159930   Mulatovati Svazek: 6 Strana: 1049
Mulatovati = baviti. Slov. Každá sebe mulatuje, l'ein ja ne. Sl. ps. 168., 167.

159931   Mulatský Svazek: 6 Strana: 1049
Mulatský. M. obyvatelstvo. S. N. V. 542.

159932   Mulatý Svazek: 1 Strana: 1085
Mulatý, buclatý, dickbackig. Us. Turn.

159933   Mulatý Svazek: 6 Strana: 1049
Mulatý. Pč. 43.

159934   Muldánky Svazek: 10 Strana: 0189
Muldánky, vz Moldánky. Hraje na m. = pláče. Volyně. Čes. 1. XIII. 124.

159935   Muldati Svazek: 6 Strana: 1049
Muldati = cucati. Dítě muldá. U Místka, Skd.

159936   Muldava Svazek: 8 Strana: 0218
Muldava = Moldava. V. Kal. 164.

159937   Muldavové Svazek: 6 Strana: 1049
Muldavové = Multaňané. Krnd. 59.

159938   Mulde Svazek: 1 Strana: 1085
Mulde, něm., koryto (v geografii). Š. a Ž.

159939   Müldner Svazek: 10 Strana: 0189
Müldner Jos., básn. Sr. Zvon II. 699.

159940   Muldovka Svazek: 10 Strana: 0189
Muldovka, y, f., ručnice. Wtr. Str. 112.

159941   Mulec Svazek: 1 Strana: 1085
Mulec, lce, m., autonomaea, korýš. Krok.

159942   Mulek Svazek: 6 Strana: 1049
Mulek, lka, m. = dudek. Brm. II. 2. 619.

159943   Mulenina Svazek: 6 Strana: 1049
Mulenina, y, i, der Schlamm. Slov. Loos.

159944   Muli Svazek: 9 Strana: 0173
Muli, muli, muli, tčtčtčtč! Volání na se- látka. Jiř. Mor. Šeb. 123.

159945   Mulice Svazek: 1 Strana: 1085
Mulice, e, f., die Mauleselin. Vz. Mul. Plk.

159946   Mulice Svazek: 6 Strana: 1049
Mulice. Koll. IV. 26.

159947   Muličiar Svazek: 6 Strana: 1049
Muličiar, a, m. = pacholok pri mulici- ach. Rr. Sb., Bern.

159948   Muličiarský Svazek: 6 Strana: 1049
Muličiarský, Mauleseltreiber. Slov. Bern.

159949   Mulička Svazek: 6 Strana: 1049
Mulička, y, f., demin. slova mulice, kleine Mauleseíin. Vyviedol si m-čku a sadol na nu. Dbš. Sl. pov. I. 449. — M-čky. Na. muličky, muličky (volávají na prasata)! U Bzence. Šd.

159950   Muličný Svazek: 6 Strana: 1049
Muličný, mauleselisch. Slov. Bern.

159951   Mulich Svazek: 1 Strana: 1085
Mulich, a, m., štír. Us. Bolesl.

159952   Múlina Svazek: 6 Strana: 1049
Múlina, y, f. = hlen, nános. Slov. Rr. Sb.

159953   Mulír Svazek: 6 Strana: 1049
Mulír, a, m. = špekulant. Val. Brt. D. 232.

159954   Mulírovať Svazek: 6 Strana: 1049
Mulírovať = mudrovati, spekulovati, něco mistrného vyvésti. Val. Brt. D. 232.

159955   Mulisák Svazek: 6 Strana: 1049
Mulisák, a, m. = bubák, strašák, jímž chůvy malé děti straší. Cf. Zbrt, 237. Ne- plač, vezme tě m. Us. Kšť.

159956   Mulisák Svazek: 7 Strana: 1329
Mulisák, a, m. Vz Světz. 1882. 612.

159957   Mulisák, Mulišák Svazek: 10 Strana: 0628
Mulisák, Mulišák, a, m. O původu slova srv. Ces. 1. XV. 107.

159958   Mulisi Svazek: 7 Strana: 1329
Mulisi mulisi = modli se. Říká (sv.) Mikoláš dětem. Us.

159959   Mulišák Svazek: 8 Strana: 0218
Mulišák m. mulisák. Dšk. Jihč. I. 39.

159960   Mulitánky. Vz Svazek: 1 Strana: 1085
Mulitánky. Vz Moldánky.

159961   Mulitěnka Svazek: 8 Strana: 0218
Mulitěnka, y, f., tubipora musica, rostlina živočichotvorná. Am. Orb. 75.

159962   Múliti Svazek: 1 Strana: 1085
Múliti, il, en, ení, bahnem pokrytí. Vz Mula.

159963   Muliti se Svazek: 6 Strana: 1049
Muliti se, vz Moliti se.

159964   Mulky Svazek: 10 Strana: 0628
Mulky, pl., f. = měkké, plané třešně. Brt. Slov.

159965   Mull Svazek: 8 Strana: 0218
Mull, u, m., jemný druh musselinu. Čas. čes. lék. 1888. 52.

159966   Mulla Svazek: 7 Strana: 1329
Mulla, y, m. = titul turec. kněze. Lerm. I. 133.

159967   Müller Svazek: 6 Strana: 1049
Müller, a, m., os. jm. — M. Jan, nar. 1792., farář. Jg. H. 1. 601. — M. A., 1796. Vz ib. — M. Alois, biblioth. ve Št. Hradci. Vz Mus. 1886. 634. — M. Jan, jáhen církve bratrské. Mus. 1886. 634. — M. Frant., prof. čes. polytechniky. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 189. — M. Gust., dr. a prof. v Praze, nar. 1842. Vz Tf. H. 1. 3. vyd. 194. — M. Jan Bohusl., dr. 1823.-1885. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 162., Šb. D. ř. 270.

159968   Müller Svazek: 9 Strana: 0173
Müller Gust., prof. a spis. + 1898. maje 56 let. Vz Věst. VI. 45 — M. Frant., prof. a spis., + 22. /10. 1900. Vz Nár. list. 1900. č. 293. — Sr. Jub. XXI.

159969   Müller Svazek: 10 Strana: 0628
Müller Kar., spis.

159970   Mulo Svazek: 6 Strana: 1049
Mulo, a, m. = mul. Slov. Šm.

159971   Muloř Svazek: 6 Strana: 1049
Muloř, muroř, e. m. = murař, zedník. Laš. Tč.

159972   Multač Svazek: 9 Strana: 0174
Multač = cumlati. Slez. Lor. 75.

159973   Multaj Svazek: 6 Strana: 1049
Multaj, e, tu., der Gauner. A teho m ja na sto koňach hoňu. Sš. P. 777.

159974   Multánky Svazek: 6 Strana: 1049
Multánky = moldánky. U Rychnova, u Rožnova. Kol. ván. 59.

159975   Multany Svazek: 1 Strana: 1085
Multany dle Dolany. Polské Multany po- vstalo z rumun. Muntany a toto z lat. Mon- tani (Horáci); rus. Moldava a nem. Moldau pochází prý od řeky Moldavy či Muldy; země jihových od Sedmihradska. Vz S. N. V Multanech. Šf. — Multaňan, a, pl. -ňané; Multanec, nce, m. — Multanský.

159976   Multany Svazek: 6 Strana: 1049
Multany. Za Šf. polož: Strž. II. 222., Cf. Rk. Sl.

159977   Multek Svazek: 9 Strana: 0174
Multek, tku, m. = cumel. Slez. Lor. 75.

159978   Multiplikace Svazek: 1 Strana: 1085
Multiplikace, e, f., z lat., násobení (v po- čtech), Multiplikation, f. — Multiplikační, násobicí, Multiplikations-. — Multiplikand, u, m., násobenec. — Multiplikativní, ná- sobní, násobicí (číslo). — Multiplikator, u, m., nasobitel, množitel. Us. M. elektrický, rozdílojevný, Nz., Schweiggerův. Ck. — Mul- tiplikovati, násobiti, multipliciren.

159979   Multiplikator Svazek: 6 Strana: 1049
Multiplikator = nástroj k rozmnožo- vání tiskopisů. Cf. Schd. I. 154.

159980   Multiplikator Svazek: 8 Strana: 0218
Multiplikator = přístroj, kterým lze směr i sílu galvanického proudu určiti. Vz KP. VIII 39.

159981   Multitubularní Svazek: 6 Strana: 1049
Multitubularní kotel (= trubní, trub- natý). Osv. 1880. 708.

159982   Múłka Svazek: 6 Strana: 1049
Múłka, y, f = mouka. U Hustopeče. Brt. D. 88.

159983   Můma Svazek: 6 Strana: 1049
Můma, y, m. = ňuma. U N. Kdyně. Rgl.

159984   Mumácký Svazek: 1 Strana: 1085
Mumácký = mamlaský, tölpelhaft. Na Slov. Bern.

159985   Mumáctví Svazek: 1 Strana: 1085
Mumáctví, n. = mamlaství, tölpelhaftes Wesen. Na Slov. Bern.

159986   Mumáček Svazek: 6 Strana: 1049
Mumáček, čka, m. = malý mumák. Bern.

159987   Mumáčik Svazek: 6 Strana: 1049
Mumáčik, u, m. = malá hliněná spoři- telnička. Slov. Zátur., Ev. Šk I. 141.

159988   Mumaj Svazek: 6 Strana: 1049
Mumaj, e, m. = momák, mumák. Slov Ssk.

159989   Mumák Svazek: 1 Strana: 1085
Mumák, a, m., na Slov., mamlas, der Tölpel. Jg.

159990   Mumák Svazek: 6 Strana: 1049
Mumák = bubák; nemluva. Us. Sd., Brt. D.

159991   Mumica Svazek: 6 Strana: 1049
Mumica, e, f. = smola s klím smíšená; mumie. Slov. Bern.

159992   Mumický Svazek: 1 Strana: 1085
Mumický, Mumien-. Víd. list.

159993   Mumie Svazek: 1 Strana: 1085
Mumie, e, f., smola s klím smíšená, Berg- wach, n., Mumie, f. V. — M., tělo mrtvé zvl. lidské takovou smíšeninou potřené (na- balsamované), usušené n. jinak zachované, die Mumie. Jg. Vz S. N.

159994   Mumie Svazek: 6 Strana: 1049
Mumie. Cf. Vlšk. 175.

159995   Mumifikace Svazek: 6 Strana: 1049
Mumifikace, e, f. = druh sněti, suchá snět. Vz Slov. zdrav., Čs. lk.

159996   Mumifikace Svazek: 8 Strana: 0563
Mumifikace, e, f. M. hub. Vz Ott. XI. 692. a.

159997   Mumifikace Svazek: 10 Strana: 0189
Mumifikace, e, f, = umělé udržování mrtvol vysušením. Ott. XX. 2.

159998   Mumifikovaný Svazek: 10 Strana: 0189
Mumifikovaný. M. mrtvola. Čes. 1. XIII. 382. Sr. Mumifikace.

159999   Mumijnatý Svazek: 6 Strana: 1049
Mumijnatý, mumienartig. Podoba její (sochy Diany efeské) byla m-tá. Sš. II. 75.

160000   Mumkati Svazek: 9 Strana: 0174
Mumkati = reptati. Gb. H. ml. III. 2. 365.