395001   Významný Svazek: 4 Strana: 1192
Významný = plný významu, bedeutungs- voll, markant. V. slovo. Krok. V. úsměv, pohled, Us., způsob mluvení, příležitosť, dosah, Dch., výrok. Tč., jméno. Šml. Velice v-ná jsou slova kronikáře....; Z usnešení oněch některá v-ná jsou pro dobu tehdejší. Ddk. II. 301., IV. 35. V. úkol, román, sku- tek. Mus. 1880. 150., 266., 476. (Pdl. ). Kupí apoštol slova v-ná. Sš. II. 89 Vz Význačný. Významosled, u, m. = smyslosled, ÚVVtÓIC.

395002   Významosloví Svazek: 7 Strana: 1091
Významosloví, n., Semasilogie.

395003   Významosloví Svazek: 10 Strana: 0506
Významosloví, n. = nauka o zásadách vývoje (změny) významového (slov), sema- siologie. Vstnk. XIII. 701.

395004   Vyznamoslovný Svazek: 7 Strana: 1091
Vyznamoslovný. V. změny samohlá- sek. Zk. 2. vd. 7.

395005   Vyznamovati Svazek: 4 Strana: 1193
Vyznamovati, verkünden. — co kde: v kostele. Mor. Tč. — V., bedeuten. — co: To slovo všelijaké věci vyznamuje (má ně- kolik významů). Mor. Tč.

395006   Významový Svazek: 7 Strana: 1091
Významový. V. rozštěpování slov, Be- deutungsdifferencirung. Vz Km. 1888. 697. V. věta, písmo. Vz Gb. Ml. II. 187., 220.

395007   Významový Svazek: 9 Strana: 0388
Významový. V. blízkosť slova. Mus. fil. IV. 334.

395008   Vyznání Svazek: 4 Strana: 1193
Vyznání, n. = přiznání, das Bekenntniss, Geständniss, die Aussage, Aeusserung. V. něčeho. V. zločince, Ros., lásky, D., hří- chů (zpověď), Br., svědkův (vysvědčení). D., Ros. Kdož by koho viniti chtěl po v. kte- rého zločince. Václ. VI. Že viněný druhdy od- pírá toho, druhdy se v-vá: protož tuto již o v. v soudu vizme. CJB. 399. A má její (paní unesené) v. znamenáno býti od písaře. O. z D. V. zločinců. Vz Zř. zem. Jir. K. 40., X. 8. V. učiniti. Bart. I. 10. V. a přiznání. Dch. Kdož zapírají, mají žhavým železem neb očišťující vodou k v. přivedeni býti. Ddk. IV. 222. V. pravdy. Mus. 1880. 133. A jakož se to nachází z obou stran vedení a svědků v., že... List z r. 1558. Tč. A na to jich před námi v. každá strana dva pe- níze položila; Držie sě v. těch rukojmie; Toto jest v. nadepsaného spoluměštěnína našeho. NB. Tč. 11., 29., 235. (Tč. ). V. na mukách. Kn. drn. 112. Ale ústem v. se dovršuje a dokonává. Sš. I. 110. V. kromě soudu není takové moci, aby ten, kdož se přizná, bez dalšího poznání práva byl od- súzen. CJB. 399. Vyznání krom soudu nenie té moci, jakoby právem uznán byl. Brikc. K. XIII. 1. 2. V. bezděčné a z strachu nenie stalé. Ib. XIII. 1. 4. V. mučeného nenie žádnému škodné, leč po mučenie v tom trvá. Ib. XIII. 1. 5. V. nepřítele nemá hned věřeno býti. Ib. LXIX 1. 9. V. zločinců kde se zapisovalo a jak při soudu čítalo. Vz Ib. T. III. Vedu se na markrabino v.; To oboje v. úřadníci odložili na pány k senmu. Půh. II. 202., 577. Zpověď hřiechuov v-ní před Bohem z pokory a před knězem, když množ kněz jmien býti. Hus III. 258. Hříchů poznání jest z nich povstání, hříchů v. jest jich zahlazení. Us. Tč. Upřímné v. a želení jest poloviční napravení. Bern. Vz S. N., Přiznání. — V. víry, das Glaubensbekennt- niss. V. víry v širším smyslu = každý víry projev buď slovem buď činem; v užším smyslu = každé projevování víry, které s patrným úmyslem se děje, abychom jiným víru svou osvědčili, das Glaubensbekennt- nis; im engeren Sinne, confessio fidei for- malis, aneb také (což obyčejnějším), profes- sio fidei. MP. 104. V. křesťanské, MP. 5., náboženské, das Religionsbekenntniss, Dch., Z. tr., Nz., augsburské. Šd. Víra v Boha, jak ji církev ve svých v-ních (in symbolis) naznačuje. MH. 3.

395009   Vyznání Svazek: 7 Strana: 1091
Vyznání zločinců. Vz Cor. jur. IV. 3. 2. 450. — V. víry. V. české. Výb. II 1393. až 1394.

395010   Vyznaňský Svazek: 4 Strana: 1193
Vyznaňský = konfessionell. Na Slov. Za stanoviska v-ho; Z tohoto v-ho výlevu; V-ské školy. Rtk. 13., 14., 19. (Šd. ).

395011   Vyznaný Svazek: 4 Strana: 1193
Vyznaný; -án, a, o, bekannt, gestanden. V. skutek. Vz Vyznání, Vyznati. — V., öffentlich herausgesagt. Bern.

395012   Vyznate Svazek: 4 Strana: 1193
Vyznate1, e, m., der Bekenner. 1418.

395013   Vyznati Svazek: 4 Strana: 1193
Vyznati, znám, znej, znaje (íc), znal, án, ání; vyznávati = vyjeviti, říci, nezapříti, otevřeně říci, bekennen, gestehen, eingeste- hen, einbekennen, äussern, Geständniss ma- chen; uznati, anerkennen; upřímně udati, angeben; ctíti, se ctí uznati, mit Verehrung anerkennen, bekennen und verehren; dově- děti se, erkennen; se = vyznati, bekennen, gestehen, Geständniss ablegen. Jg. — abs. Jak všichni svědkové vyznávají. Ros. — co: pravdu, Kom., hříchy, Kram., víru, krádež, důchody. Us. An vyzná den ten, v němžto jej pohonil. Kn. rož. 23. Žádný ho nemohl v. (vyzkoumati, co v něm vězí). U Solnice. Olomouc a Morava vůbec vyznávaly zajisté touž barvu, co tehdejší správce a strana jeho. Ddk. II. 394. A ty věci vyznává všecka rada kunovská. NB. Tč. 7. Petr svou pře- dešlou práci daremnou vyznal. BR. II. 216. Tohoto zlodějství musejí lidé pravdu v. neb písma zapřieti; Vyznává Kristovo dósto- jenstvie, že jest pánem všeho světa; Buďme k milému Kristovi pokorni vyznávajíce svú nehodu; Hriešni vyznávají Boha, ale svými skutky zapierají; Žena pohanka i božstvie i člověcstvie Kristovo vyznává. Hus I. 213., II. 43., 48., 74., 97. — komu. Vyznal fa- rářovi boršovskému, že... Tč. 28. — co na koho komu (kde). Vyznám na sebe Bohu hříchy své. Br. On na ně vyznal. Háj. Na kohožkolivěk zločinec vyznal. Václ. VII. Jestližeby pak na kterém trápení který zlo- činec na kterého měštěnína vyznal něco zlého. Zř. J. I. VI. IV. Vyznal-liby co který zločinec na trápení na někoho z stavuov. Zř. zem. Jir. U. 28. Vyznal na jiné, že totéž činili. Dač. I. 140. Aby naň nic nevyznala. Čr. — co proti komu. Jg. Vyznávajícímu proti sobě může věřeno býti. Us. — co, koho zač. Ten užitek každý za veliký vyznal. Har. Za krále koho v. (uznati). Us. V. se za hříšníka. Ojíř. — co, koho, se čím. Tímto listem vyznávám, že... Us. Já vyznávám tiemto listem všem vuobec, kdež čten a slyšán bude. Dsky. Přítomností svou v Řezně sám ještě vyznával se býti stou- pencem královým. Ddk. II. 291. Jakožto sám svými ústy vyznal. Pal. Děj. V. 2. 418. Vyznáváme tiemto listem všem vůbec, jimž tento list čten nebo čtín, okázán bude, že... NB. Tč. 288. Vyznávámy tímto listem obecně přede všemi, kdož jej uzřie aneb čtúce slyšeti budú, že... List z r. 1449. Mus. 1880. 403., Tč. Ústy sú vyznávali, proč... List. z r. 1532. Mus. 1880. 499. Věřím srdcem a ústy vyznávám. Bart. 146. Tímto listem přede všemi vyznáváme. Arch. I. 32., 141. I s nebezpečenstvím života svého králem židovským jej vyznávali. BR. II. 9. Tehdá právo v. saměmi sobú nebo listem. Kn. rož. Aby každý tu vieru ústy směle před lidmi vyznal; Lež jest knězem se vy- znávati a protivné věci kněžskému řádu či- niti; Vyznávají ústy, že znají Boha, ale skutky, to věz zlými, zapierají. Hus I. 44., 182., III. 186. Každý vyznává jej Bohem; Ústy něco vyznávati. Chč. P. 23. a., Chč. 298. — co kde: před lidmi. Us. Proto vyzná- vati tebe budu mezi národy; Petr počal po- prvé před vrchnosti, před knížaty a velmoži veřejně vyznávati a zastávati víru v Krista a to hned z počátku beze vší bázně a bez pochlebování. Sš. I. 138., Sk. 47. Žádal, co by jemu skrze Janovu paměť u vědomie bylo, aby před námi vyznal; Oni jsú ty věci vyznali před věrným právem; Tyto dvě ženě vyznaly před dvěma mužoma. NB. Tč. 4., 27., 240. V-li přede mnou. Tč. 20. A to, což v tomto listu píši, téžbych chtěl ústně vyznati před každým člověkem, kdežby toho potřebie bylo. Arch. I. 164. Co ti mezi nimi vyznají, to tak ostaň; Nechce jich připra- viti, aby tu věc mezi námi vyznali a tím mi se to dlí. Půh. II. 446.; 582. (Tč. ). Tak každý kněz, když jest v hřieše smrtedlném a řieká ta slova, tehdy na sobě sám vy- znává kletbu boží a sám se klne. Hus II. 201. Kdož mne vyzná před lidmi, toho já vyznám před Bohem. Hus III. 156. V němž (dopise) upřímně vyznává se ze své lásky. Šml. I. 46. — se čeho. V. se svých hříchův. Br., V. Když se těch nešlechetností vyznal. Háj. Ludmila se hříchuov pánu Bohu vy- znala; V. se svých hříchuov srdcem skrú- šeným. Háj. 65., 73. — co z koho = dově- děti se. Us. — se na koho. Ros. — se. Že viněný druhdy odpírá toho, druhdy se vy- znává. CJB. 399. — se kde, sich wo aus- kennen, jest german. m.: poznati se kde. Cf. Člověk se tam již ani nepozná. Brs. 265. Já se v cestě nevyznám. Us. —se z čeho: Ze svých hříchův. Ros., z nějakého skutku. Sych. — D. Abych se moh vyznač z hříchu smrtelného. Sš. P. 12. — se komu. Kom. — o čem. Neopatrně vyznal se o účelu poselství svého. Ddk. II. 234. O rybníce já vyznávají (= vyznávám). Arch. II. 316. Svědkové o škodách mají vyznati. Ps. — se v čem. Také na Slov. On se v té věci nevyzná. Us. Všk. V německém i latinském jazyku nad to dobře se vyznával; Kunrat sám také vyznával se v něm čině. Ddk. II. 235., 204. (Tč. ). — Tato vazba ve významu slovesa:, rozuměti čemu, etwas kennen, ver- stehen, ein Kenner sein' není s dostatek do- ložena a proto se nahrazuje takto: znáti se v čem, Vst., znalým býti čeho, zběhlým n. zkušeným býti v něčem, Jv., něco uměti, něčemu rozuměti, něco dovésti. Brs. 265., Brt. S. 3. v. 170. Ale doložena jest ve vý- znamu = v. se z čeho. Kněz móž toho tá- zati, v čemž se má v. ten, jenž se zpoviedá. Št. N. 337. Vele sě jim v tom (= z toho) v., čím sú tej panny nesnadně chovali. Kat. 2603. — co jak. Vyznej chybu tvú dověrně, mineš žerty nepříjemné. Na Mor. Tč. V-vali hlasné svoje hříchy. Vrch. V-vati víru slovy i skutky. Us. Vyznávati víru svou volně; Upřímně v-váme, že... Mus. 1880. 456., 474. (Pdl. ), Ústy vyznávati, že Bůh jest MH. 3. Pravdu bez obalu v. Vlč. Vyznám sa uprimne, že sa v tej veci nevyznám. Mt. S. I. 112. U oltáře stojí, pěkně se vyznává a svému milému ručenku podává. Sš. P. 480. Kteříž jednomyslně před námi vyznali pra- více, že... NB. Tč. 197. V-val Bohu v pravé víře. Sl. V. se čeho srdcem skrúšeným. Háj. 73. Přede všemi námi pod zpovědí vyznal. Let. 506. Vyznal pod svým kněžstvím; A to bych chtěl ústně vyznati; Když svědčí po- hon aneb co ke dskám vyznává; Ti všichni v jedno v-li, že jest ten krám kúpen a za- placen; Vyznal jest pod přísahú, že jest va- šeho súseda propustil. Arch. I. 162., 421., II. 485., IV. 349., 368. (Šd. ). Boha před lidmi do smrti v.; Ne těch povolal, kteří vyzná- vají ústy, že Boha znají, skutkem pak ho zapierají, ale kteří slovem i skutky vyzná- vají. Hus I. 1., III. 305. — se do čeho. Oni mají šaty nové, ale do těch se nevy- znáte, co to na nich je. U Dobruš. Vk. — proč. To jsú oni před námi vyznali k žá- dosti stran. NB. Tč., 181. — kdy. V. svou vinu na zpovědi. Št. N. 334. Běsové ho (Krista) za zemské jeho pouti vyznávali. Sš. II. 167. Vyznal na druhém mučení. Tč. 49. — s inft. Vyznají se znáti Boha, ale skutky odpierají a odřiekají. Hus I. 65. — by. Vy- znávají, by znali Boha, a skutky zapierají. Hus II. 421. — že. Vyznal, že to udělal. Us. Též vyznává, že na počtu s Janem ne- božtík Izák počti dluhu 8 zl.; Vyznal, že o sv. duše příštiem tři leta budú, jakž foj- tem jest byl. NB. Tč. 4., 286. Vyznal, že je byl v držení; A také vyznal, že jest slyšal od Jana. Půh. I. 381., II. 491. A vyznal jest, že nejsem já Kristus. Hus II. 19.

395014   Vyznatí Svazek: 4 Strana: 1194
Vyznatí, n. = vyznání. Na Slov. Bern.

395015   Vyznati Svazek: 10 Strana: 0506
Vyznati něco na zpovědi. 1513. Arch. XIX. 195. — co = vytrpěti, přetrpěti. Phľd. XXIV. 605- se s kým. Člověk se s ním nevyzná = nepořídí. Brt. ve Věst. XII. 97.

395016   Vyznati co, koho Svazek: 7 Strana: 1091
Vyznati co, koho. V-vati Boha, Pož. 4., jeden křest. , Št. Kn. š. 14. — co, koho čím (jak). Ústy Boha v-vati. Št. Kn. š. 12., 14., 16., 111. Listem svým v-vá v tato slova. NB. Tč. 165. - co kde jak. Přede všemi námi pod zpovědí vyznal. Brt. exc. V-la před námi v přítomnosti obú stran. NB. Tč. 223. — o čem. O takovém skutku lidé v-vali (svědčili). Bart. 209. — co jak: statečně. Mž. 35. V-váme to dobrovolně a z srdce svobodného 1461. Mus. 1884. 467. — co proč: pravdu pro spasenie. Št. Kn. š. 16. — k čemu. Co ke dskám v-vá. Výb. I. 968.

395017   Vyznatý Svazek: 4 Strana: 1194
Vyznatý = vyznaný. Na Slov. Bern.

395018   Vyznávací Svazek: 4 Strana: 1194
Vyznávací, vyznavací, Einbekenntniss-. Každý povinen jest dáti jim (berníkům) listy své vyznavací. Pal. Děj. V. 2. 333. Okásal list vyznavací, svědomí kněze Petra, že jest kněz Bernart prodal ves. Arch. II. 205.

395019   Vyznávač Svazek: 4 Strana: 1194
Vyznávač, vyznavač, e, m., der Beken- ner. Na den sv. Prokopa opata, v-če a dě- dice českého. Gl. 376. V. jména Kristova, V. pravé víry. Jel. V. humanity, Vlč., vý- chodní církve, Lipa 16., evangelický, bra- trský. Mus. 1880. 94. Vyznavači pravdy bo- žie. Hus II. 44.

395020   Vyznávačstvo Svazek: 4 Strana: 1194
Vyznávačstvo, vyznavačstvo, a, n., die Bekenner. Povaha obojího zákona a obojího v-va od sebe velice odchodna jest. Sš. II. 53.

395021   Vyznávání, n Svazek: 4 Strana: 1194
Vyznávání, n. = občasné vyznání. Nad- herová na v. Aničky nepřestává. NB. Tč. 248. Na cti jeho nehaní, než na jeho v. pře- stati nechce; Když se jest jemu jich v. ne- líbilo, zavrhl jich a přivedl na ně jiné svědky; Obě strany v tejto při na v. židovky jsú přestaly; Připravil mě o 5 hřiven svým ne- pravým v-ním. NB. Tč. 134., 197., 223., 231.

395022   Vyznávaný Svazek: 7 Strana: 1091
Vyznávaný, vz Vyznaný.

395023   Vyznávatel Svazek: 4 Strana: 1194
Vyznávatel = vyznavatel, e, m. = vy- znávač.

395024   Vyznávati Svazek: 4 Strana: 1194
Vyznávati, vz Vyznati.

395025   Vyznělý Svazek: 7 Strana: 1091
Vyznělý, verhallt. V. housle. Hlk.

395026   Vyznění Svazek: 4 Strana: 1194
Vyznění, vyznívání, n., das Aus-, Nach- tönen. Táhlé v. písně slovenské. Tč. exc.

395027   Vyzniknutý Svazek: 4 Strana: 1194
Vyzniknutý. Skrze své listy, nato v-té, to přikazovati ráčil. Sl. let. V. 168.

395028   Vyzníti Svazek: 4 Strana: 1194
Vyzníti (vz Zníti), vyznívati, austönen, ausklingen. — jak. Zvonek dlouho zněl, až vyzněl, vyzníval po málu, na nás vzpo- mínal. Tč. Jak vyzní (píseň) co výkřik ma- latný. Kká. K sl. j. 3. — komu. Dlouho mi znělo v uších, až mi konečně vyznělo. Us. Tč. — več. Však jeho povel marně vyzněl v rej a křik. Kká. Td. 261. — od- kud. Z básní jeho vyznívá žhavá láska k rodné zemi. Mus. 1880. 367.

395029   Vyzníti Svazek: 7 Strana: 1091
Vyzníti. — abs. Životy jejich v-ly (oni umřeli). Hlk. Pod dut. — kam. Hlas ku břehům vyzněl. Kká. — več. Celek v-vati mnsí v krásno. Dk. Aesth. 515.

395030   Vyznívání Svazek: 4 Strana: 1195
Vyznívání, n., vz Vyznění. V. pocitu. Dk. P. 19., 12.

395031   Vyznojený Svazek: 4 Strana: 1195
Vyznojený; -en, a, o, ausgeschwitzt, ver- schwitzt. Utrel si v né čelo a hodil sa pod širokého buka, aby si kus oddychol. Dbš. Sl. pov. VII. 63.

395032   Vyznojiti Svazek: 4 Strana: 1195
Vyznojiti, il, en, ení, vyznojovati, aus- schwitzen. — se při čem jak. Pri tej ro- botě sem sa dobre vy znojil. Na Slov. Tč. O ta pěkná čela zle jsou v-jena. Hdk. C. 81.

395033   Vyzobání Svazek: 4 Strana: 1195
Vyzobání, vyzobování, n., das Aufpicken, Auffressen (vom Geflügel). Bern.

395034   Vyzobaný Svazek: 4 Strana: 1195
Vyzobaný; -án, a, o, aufgepickt, wegge- fressen (vom Geflügel). — kým. Klasy vrabci v-né. Us., Sldk. 566. — V. = vypasený, vy- jedený, ausgefressen, dick, feist.

395035   Vyzobati Svazek: 4 Strana: 1195
Vyzobati, zobám, zobi, zobe, eš; zobej a zob, al, án, ání; vyzobávati, vyzobovati, Auspicken, aufhacken, herausschnäbeln, weg- fressen (vom Geflügel). — to: žito, pšenici. Us. Co semen ptáci vyzobú. Troj. 54. a. Ptáci jahůdky (obyč. jeřabiny) ve špruhlích vyzobali (ausleeren), ale nelapili se. Šp. Ja byl bych já za blázenka, aby si ťa bral, ptáci žito vyzobali a já plevu bral. Sš. P. 332. Vtáci zhladlí zem celú obsadli (obsedli), zrno všetko vyzobali. Na Slov. Tč. — (co) komu. V-bal nám šošovicu. Mor. Hrb. Ne- choď ke kuřatům, kvočna by ti tam vyzo- bala (mit dem Schnabel hacken). Us. Šd. — co, koho odkud. Špaček beranům rád hmyz z kožichů v-buje. Us. Ptáci všecka zrna z talíře v-li. Us. Tč. Hlava tam bola na ľade, ale cože, keď zakiaľ priletely vrany a všetek rozum mu z nej v li. Dbš. Sl. pov. III. 38. Ty slepice z toho sudu všecko vy- zobaly. Ros.

395036   Vyzobkládat komu čím Svazek: 10 Strana: 0678
Vyzobkládat komu čím: obuškem = natlouci. Brt. Sl.

395037   Vyzobrati Svazek: 4 Strana: 1195
Vyzobrati, vyzobirati, ganz abklauben. — co odkud. Panenská jabka sme museli všecky vyzobírať se stromů, by jich kdo neukradl. Na Ostrav. Tč.

395038   Vyzodháňati Svazek: 4 Strana: 1195
Vyzodháňati, nach und nach ganz weg- jagen. — koho odkud: husy ze pšenice, děti od vody. Na Ostrav. Tč.

395039   Vyzodíti Svazek: 4 Strana: 1195
Vyzodíti, vyzodívati, ganz ausziehen. — co: kabát. — koho z čeho. Lichvář by člověka z kůže v-val (vydal, svlékl). Na Ostrav. Tč. Vz Vyzouti.

395040   Vyzodkryti Svazek: 4 Strana: 1195
Vyzodkryti, vyzodkrývati, alles aufdek- ken. — se. Přikryj děti, nebo všecky se v-ly. Us. na Ostrav. Tč. — kdy. Skleniště na jaře se v-vají. Ib. Tč.

395041   Vyzodpovídati se Svazek: 7 Strana: 1091
Vyzodpovídati se = ospravedlniti se, sich rechtfertigen. Mor. Vck.

395042   Výzolník Svazek: 10 Strana: 0506
Výzolník, u, m., rostl. (z rus. Opiz). Vz Stračka zde

395043   Vyzoň Svazek: 10 Strana: 0506
Vyzoň, ezox (inter pisces). Rozk. P. 347., R. 64. Sr. Vyzeň.

395044   Vyzopuch Svazek: 4 Strana: 1195
Vyzopuch, u, m., scolopender. Rozk.

395045   Výzor Svazek: 4 Strana: 1195
Výzor, u, m., die Aussicht. Na Slov. Phld. III. 1. 4. Jehož v-rem byl Adam. Sš. I. 62.

395046   Výzor Svazek: 8 Strana: 0488
Výzor, u, m. = vzezření. Aussehen, n. Svieži v. (těla). Phľd. 1895. 198. Mdlý v. Ib. 9. V. jeho tvári. 1b. 1893. 642. Vodný muž (vodník) rúchom a v-rom neliší sa od iných ľudí. Ib. 18ii2. 212.

395047   Výzorník Svazek: 4 Strana: 1195
Výzorník, u, m., das Dachloch. Na Slov. Ssk.

395048   Výzostřevati Svazek: 10 Strana: 0506
Výzostřevati, exasperare. Ž. kap. č. 65. 7.

395049   Vyzostřiti Svazek: 4 Strana: 1195
Vyzostřiti, il, en, ení, vyzostřovati = popouzeti, reizen. Oči jeho na pohany pa- tříta, již vyzostřijí. Ž. wit. 65. 7. Dle Gb. vyd. obostřovati, exasperare.

395050   Vyzoubkování Svazek: 4 Strana: 1195
Vyzoubkování, n., das Auszacken. Vz Vyzoubkovati.

395051   Vyzoubkovaný Svazek: 4 Strana: 1195
Vyzoubkovaný; -án, a, o, ausgezackt. Cimbuří mající podobu lilií přináleželo Gi- bellinům, v-né pak Velfům. Ddk. It. válk. 66. V-né kolečko citronové, v-vaný papír. Šp.

395052   Vyzoubkovati Svazek: 4 Strana: 1195
Vyzoubkovati = vykrájeti, aby zoubky zůstaly, auszacken. Jg. — co čím: vzorek nůžkami.

395053   Vyzouti Svazek: 4 Strana: 1195
Vyzouti, zuji, ul, ut, utí; vyzouvati = zouti, zloupiti, obrati, ausziehen. Na Ostrav. jen o botách, kalhotách a punčochách, sice vydíti, vysvléci. Tč. — co. Duše vazby těla vyzula jsoucí Bohu nežli lidem bližší. Koll. 1. 201. — co, se komu. V. někomu střevíc. Ros. Vyzouvá se mu střevíc. Ros. — koho, se z čeho. V. někoho z ležení, Plác., ze statku. Sych. V. se z bot. Us. Vyzul z ka- bátu člověka. Kos. Ol. I. 122. Poznání krásy v-vá ducha lidského ze všeliké prostoty; Rozum lidský v-val jednotlivce i celé ná- rody z pověry a otroctví. Vlč. Vyzuli jej z vlády, Vk. exc, Šf., z předsudků, z pod- danství. Us., Mus. 1880. 483. Snop se vyzul z obvřísla (vypadl). Mor. Šd. V. se ze vše- liké křehkosti citu lidského. Pal. Děj. IV. 1. 390. Nevyzouval se pán, ač dle své vý- sosti moha, z poslušnosti od synů rodičům povinné; Člověk nehned ze starých zvyků v. se může; Pláč jen stoikové, jenž se z pří- rody lidské za pantheistickým smýšlením svojím vyzouvali, nehodným a neslušným pokládati mohou; Apoštol každý pokus, ně- jakou výmluvou jalovou z povinnosti se v-vati, považuje... Sš. L. 47., 70., 186., II. 67. (Hý. ). — co odkud. V. s sebe všecku vlídnost'. Smrž.

395054   Vyzouti Svazek: 7 Strana: 1091
Vyzouti. Cf. Mkl Etym. 371. a.

395055   Vyzouti koho z čeho Svazek: 10 Strana: 0506
Vyzouti koho z čeho: z kněžské hod- nosti. Hrlš. Hus. 156.

395056   Vyzouvák Svazek: 4 Strana: 1195
Vyzouvák, u, m. = zouvák, der Stiefel- knecht.

395057   Vyzouvání Svazek: 4 Strana: 1195
Vyzouvání, n., das Ausziehen.

395058   Vyzouvaný Svazek: 4 Strana: 1195
Vyzouvaný, wiederholt ausgezogen.

395059   Vyzouvati Svazek: 4 Strana: 1195
Vyzouvati, vz Vyzouti.

395060   Vyzouzati Svazek: 4 Strana: 1195
Vyzouzati, vyzouznouti se = vyklouz- nouti, vysmeknouti se, vyšinouti se, ausglit- schen, entschlüpfen. Lounek se v-zal. U Kr. Hrad. Kšť. Chytala pořád mýdlo a ono se jí vyzouzlo z ruky. Us. u Rychn. Ntk. — co na kom: peníze (žert. = vyhráti). U Smi- dar. Kšť.

395061   Výzov Svazek: 4 Strana: 1195
Výzov, a, m., Výzová, é, f. Hrabě z Vý- zova. Dal. k. 91.

395062   Výzov Svazek: 9 Strana: 0388
Výzov, u, m. = vyzvání. Ld. 102. Neujalo se.

395063   Vyzoviáky Svazek: 4 Strana: 1195
Vyzoviáky, pl., m. = veliké bílé bram- bory původem z Vyzovic. Na Zlínsku. Brt.

395064   Vyzovice Svazek: 4 Strana: 1195
Vyzovice, dle Budějovice, Wisowitz, mě. u Uher. Brodu. PL. Vz Žer. Záp. II. 192., S. N. Čistý jak V.; Je to čisté jako V-ce po jarmarku nebo po dešti (pořekadlo na Vsacku. Ve Vyzovicích totiž po každém dešti nebo zvláště po trhu domy dobytkem nebo lidmi umazané bílívají). Vck.

395065   Vyzovský Svazek: 7 Strana: 1091
Vyzovský. V. hory. Tl. M. 7.

395066   Vyzovu Svazek: 4 Strana: 1195
Vyzovu, vz Vyzvati.

395067   Vyzový Svazek: 4 Strana: 1195
Vyzový, Hausen-. V. měchýř. Zlob.

395068   Vyzpěvovati Svazek: 4 Strana: 1195
Vyzpěvovati, vz Vyzpívati.

395069   Výzpěvy Svazek: 4 Strana: 1195
Výzpěvy, pl., m., der Gesang. Kdo by tam ty výzpěvy pořád poslouchal? Us. Šd.

395070   Vyzpívaný Svazek: 10 Strana: 0506
Vyzpívaný. Má v-ný hlas. Nár. list. 1885. č. 114.

395071   Vyzpívati Svazek: 4 Strana: 1195
Vyzpívati, vyzpěvovati, aussingen, zu Ende singen, ersingen. — abs. Už vyzpíval, er ist fertig. Us. Tč. — co: celou písničku (dozpívati). Ros., Har. Božskou dobrotu vy- zpěvovati (zpěvem chváliti). Plk. Žal svůj v. Vrch. Kdo tuto písničku v-vá? A panna Maria ju v-la, když svého synáčka kolíbala. Ps. mor. Šd. Tři pěsničke vespívala a taky se do pláče dala. Sš. P. 697. Večer a ráno pred sobášom shromažďujú sa pred domom mladuchyným jej družice a vyspevujú roz- 286* luky (piesne na rozlučnô). Dbš. Sl. pov. II. 39. —jak. Kdo tu pěsničku třikrát vyzpívá, ten tři dušičky z pekla vystříhá. Sš. P. 47. Vesele si vyzpěvuje. Us. Šd. I a zpěvula si zase pořádem vyzpěvuje. Mor. Šd. — koho odkud čím. Kněží je z pekla v-jí žaltáři. Chč. 381. — se z čeho kdy. Písně znal každý všecky a bylo jich tolik, že se z nich nevyzpíval od rána do večera (za den). Brt. — něco na koho = vyzraditi, ver- rathen. U Kr. Hrad. Kšť. — si co, čeho: peníze, peněz (mnoho). Ros. On si pěknou píseň vyzpěvuje. Us. — komu = vynadati, vyčísti, vybiti, ausschelten, vorwerfen, ab- priigeln. Us. Brt., Tč., Vck., Kšť. — o čem. Ústa len o láske chcú mi vyspevovať. Sl. spv. I. 33.

395072   Vyzpívati co, se jak Svazek: 7 Strana: 1091
Vyzpívati co, se jak: jedním dechem. Fr. Chlum XIV. V. se do syta. Us. Pdl. — od koho jak. Spěš (spíše) od žida na po- božnych pěsničkach vyzpiva, miž (než) od něho co dostaně. VSlz. I. 235. Vyzpúzati, vz Zpúzati. Vyzpytovati co jak: pracně, namáhavě, Us. Pdl, dlouhým zkoumáním.

395073   Vyzpomenouti si něco Svazek: 4 Strana: 1196
Vyzpomenouti si něco, auf etwas ver- fallen. Sa.

395074   Vyzpovídati Svazek: 4 Strana: 1196
Vyzpovídati (na Slov. ozpovedať, Šd. ). — koho = něčí zpověď vyslyšeti, Beichte hören, D., Ros., 2. obehráti, Us., vybiti, ab- prügeln, Us. Brt., vše na někom vyzvěděti, alles aus Jem. herausziehen. Už ho v-li (obehráli). Us. Kšť. — se komu: knězi. Dch. Kníže rozhodl se v. se tomuto svatému biskupu. Ddk. II. 466. — se z čeho: z hří- chů. Br. Len že len vyzpovedaj sa zo všet- kého. Dbš. Sl. pov. I. 39. Já sa vyzpovídám z mojich hříchů těžkých. Mt. S. I. 11., Sš. P. 166. Pakli se pokání činíce z hříchů vy- zpovídáte. Ddk. III. 180. —jak: zkroušeně ze hříchů se v. Us.

395075   Vyzpřeplítati Svazek: 4 Strana: 1196
Vyzpřeplítati, ganz, alles durchflechten. — co čím. Plot tyčkový trním v., aby hoši nepřelízali. Na Ostrav. Tč.

395076   Vyzpúzati něco Svazek: 4 Strana: 1196
Vyzpúzati něco = zpúzením se dopá- trati. Mor. Šd.

395077   Výzpyt Svazek: 4 Strana: 1196
Výzpyt, u, m., die Erforschung, Aus- forschung. Někoho k v-tu přibrati, zur En- quete beiziehen. Us. Dch. Fysiologické vý- zpyty. Zkr. Zří skulinkou a slouchá, zvídá na v-tu, auf der Lauer. Kká. Td. 288.

395078   Vyzpytatel Svazek: 4 Strana: 1196
Vyzpytatel, e, m., der Er-, Ausforscher.

395079   Vyzpytatelný Svazek: 4 Strana: 1196
Vyzpytatelný, ausforschbar. Us., Sá.

395080   Výzpytný Svazek: 4 Strana: 1196
Výzpytný = vyzpytatelný. Mus. 1880. 262. V. pokus. Stč. Zmp. 44. V. poušť. Kká. Td. 125.

395081   Vyzpytovat komu = vyzvěděti Svazek: 10 Strana: 0678
Vyzpytovat komu = vyzvěděti, co myslí; čemu = dohádati se. Vz Brt. Sl.

395082   Vyzpytovati Svazek: 4 Strana: 1196
Vyzpytovati, vyzpytati (Valkemb. Růže zahr. G. 3. Vz Č. Dodatky. ) = vyšetřiti, vystihnouti, er-, ausforschen, ergründen. — koho. Br. — co o čem: O zimě, Toms., o měsíci. Us. Tč. — čeho. V. nemocí ja- kosti a příčin (lépe: co). Lom. — čemu. Tomu člověk nevyzpytuje (auf den Grund kommen). Us. na Zlínsku. Brt. —co odkud. To z knížek v-val. Kká. Td. 222. — se koho. V-jú sa jej: koho si berie (vyptávati se). Dbš. Obyč. 15. Černokňažník sa hneď začal v-vať synka, že či zná čítať. Dbš. Sl. pov. I. 174.

395083   Vyzračiti se Svazek: 4 Strana: 1196
Vyzračiti se, il, en, ení = vyjasniti se, sich auf-, ausheitern. Us. — se komu kde. V-lo se mu před očima, že vše jest marno. Us. Tč.

395084   Výzrada Svazek: 4 Strana: 1196
Výzrada, y, f. = vyzrazení, der Verrath. Mus. III. b. 72.

395085   Vyzradění Svazek: 4 Strana: 1196
Vyzradění, n. = vyzrazení. Na Slov.

395086   Vyzraděný Svazek: 4 Strana: 1196
Vyzraděný = vyzrazený. Na Slov. Bern.

395087   Vyzraditel Svazek: 4 Strana: 1196
Vyzraditel, e, m. = zrádce, der Verrä- ther.

395088   Vyzraditelka Svazek: 4 Strana: 1196
Vyzraditelka, y, f., die Verrätherin.

395089   Vyzraditi Svazek: 4 Strana: 1196
Vyzraditi, zraď, dě (íc), il, zen, ení; vy- zrazovati = zrádně vynésti, vyjeviti, ange- ben, entdecken, offenbaren, bekannt machen; dávati znáti, ukazovati, zu erkennen geben, verrathen; se, sich verrathen, sich bloss geben. Jg. — abs. Štěně vyzrazuje, co z něho za psa bude. Prov. Sych. — co, koho, se: tajemství. D. Vyzradili se. Us. Tajné úklady něčí v.; v. spiknutí. Ddk. II. 390., III. 30. Bodaj si zkamenel, ej, ako v hore skála, keď si ma v-dil, že som ťa bozkala. Sl. spv. III. 83. Zrob ty, milá, jak rozumíš, enom ať se něvyzradíš. Sš. P. 158. — čím. Chodem v-zuje, že jím pýcha vládne. Sych. — co komu, se komu čím. Us. Tč. — co na koho. Us. Dch. — co kde. Jak zmužilé tenkrát už srdce a odvahu prudkú i v mladších silu náramnú vyzradzoval údoch. Hol. 12.

395090   Vyzraditi co komu zač Svazek: 7 Strana: 1091
Vyzraditi co komu zač: za peníze. Us. Pdl.

395091   Vyzradzovati Svazek: 4 Strana: 1196
Vyzradzovati = vyzrazovati. Vz Vyzra- diti.

395092   Vyzraji Svazek: 4 Strana: 1196
Vyzraji, vz Vyzráti.

395093   Vyzrálosť Svazek: 4 Strana: 1196
Vyzrálosť, vyzrálosť, i, f., die Reifheit, völlige Reife. Obilí přichází k vyzralosti (k dozrání). Jg. — V. na koho (zchytra- losť), das Gewachscusein. Us. Jg.

395094   Vyzralý Svazek: 4 Strana: 1196
Vyzralý, vyzrálý, na Slov. vyzrelý (Bern. ), ausgereift, reif. V. obilí, ovoce. V. názor života, reife Lebensanschauung. Dch. — V. = zchytralý, gewachsen, reif, pfiffig. V. šelma Us.

395095   Vyzrálý Svazek: 9 Strana: 0388
Vyzrálý člověk (dospělý). St. Bes. 56.

395096   Vyzrání Svazek: 4 Strana: 1196
Vyzrání, n., das Ausreifen.

395097   Vyzráti Svazek: 4 Strana: 1196
Vyzráti, zraji, ál a vyzrám, al, ání; vyzrávati = docela uzráti, ganz ausreifen, völlig reif werden. — proč. Obilí pro mokra nevyzralo. V. — nač, na koho. On na to (naň) vyzrál (zchytral). Ros., Dch. On nedá pokoje, až naň někdo vyzraje, bis über ihn der rechte kommt; Dlouho lidi trýznil, až přece naň někdo vyzrál. Dch. Ti na vás vyzráli. Us. Wtr. Na šlechtice loudu (loudala) jsem nevyzrál. Kká. Td. 53. Ten na to vyzrál. Us. Šml., Šd., Vck. Tak chcem v. na tu slotu. Hdk. C. 176. Ještě na mne nevyzrál! Us. Šd. — čím Víno sluncem vyzrálo. Kodm

395098   Vyzratí Svazek: 4 Strana: 1196
Vyzratí, n. = vyzrání. Na Slov. Bern.

395099   Vyzrátý Svazek: 4 Strana: 1196
Vyzrátý; -at, a, o = vyzralý. Na Slov. a Mor. V. ovoce, trnky. Us. Šd.

395100   Vyzrazení Svazek: 4 Strana: 1196
Vyzrazení, n., die Verrathung, der Ver- rath.

395101   Vyzrazený Svazek: 4 Strana: 1196
Vyzrazený; -en, a, o, verrathen.

395102   Vyzrazovati Svazek: 4 Strana: 1196
Vyzrazovati, vz Vyzraditi.

395103   Vyzrcadliti Svazek: 4 Strana: 1196
Vyzrcadliti, il, en, ení, vyzrcadlovati, abspiegeln. — se kde. Protější břeh v tiché vodě se vyzrcadlil. Us. Tč.

395104   Vyzrelosť Svazek: 4 Strana: 1196
Vyzrelosť, i, f. = vyzralosť. Na Slov. Bern.

395105   Vyzrelý Svazek: 4 Strana: 1196
Vyzrelý = vyzralý. Na Slov. Bern.

395106   Vyzretý Svazek: 9 Strana: 0388
Vyzretý = vyhlídnutý. Slov. Čes. 1. VIL 41.

395107   Vyzrnati se Svazek: 4 Strana: 1197
Vyzrnati se, in Körner kommen. — proč. Ledva že žito vykvitlo, už se vyzrnalo skrz tu horkosť. Na Ostrav. Tč.

395108   Vyzrnbiti komu Svazek: 8 Strana: 0488
Vyzrnbiti komu = domluviti. Dobre si nám v-bil. Phľd. XII. 290.

395109   Vyzrnění Svazek: 4 Strana: 1197
Vyzrnění, n. V. bavlny (oddělení vláken od semene). NA. IV. 29. Vz Vyzrniti.

395110   Vyzrněný Svazek: 4 Strana: 1197
Vyzrněný; -ěn, a, o, entkörnt.

395111   Vyzrniti Svazek: 4 Strana: 1197
Vyzrniti, il, ěn, ění = zrna vyníti, vy- loučiti, vydrhnouti, aus-, entkörnen. Bavlna se vyzrňuje. Techn.

395112   Vyzrniti co Svazek: 10 Strana: 0506
Vyzrniti co = vyzískati. Litom. 57.

395113   Vyzrnování Svazek: 4 Strana: 1197
Vyzrnování, n. = opětné vyzrnění. V. bavlny. NA. IV. 29.

395114   Vyzrňovati Svazek: 4 Strana: 1197
Vyzrňovati, vz Vyzrniti. Horký syrob pomalu chladne a vyzrňuje. KP. V. 26.

395115   Vyzrzavěti Svazek: 4 Strana: 1197
Vyzrzavěti, ěl, ění, durchrosten. — se kam. Ďúra se v-věla do hrnca. Na Ostrav. Tč.

395116   Vyzření Svazek: 4 Strana: 1196
Vyzření, n. = výhled, das Hinaussehen, Aussehen. Vz Vyzříti.

395117   Vyzřený Svazek: 4 Strana: 1196
Vyzřený; -en, a, o, erblickt. Bern.

395118   Vyzříti Svazek: 4 Strana: 1196
Vyzříti, vyzřím, vyzři, vyzře, vyzřel, ení, vyzírati = vyhlédati, heraus-, hinaus- sehen. — abs. Nebudem ja viac vyzerať, či skoro vyndú zore; Tak vyzerá, jako čoby doňho duša len spávat chodila. Mt. S. I. 29. Vyzerá jako haluza. Mt. S. To tak vy- zerá, ako keby malý hrnčok vo veľkom varil, či dáš vodu studničnú alebo potočnú, vždycky ostane tvrdý a nedovarený. Rtk. 30. Otec jeho býval tým smutnejší a vy- zeral už len ako dajaka tôňa (tôňava); Ne- našla nikoho, iba jednu starú ženu. Aj tá vyzerala ako naozajšná Ježibaba; Vyzeral bľadý len ako tá stena. Dbš. Sl. pov. II. 14.. VI. 8., 27. (Šd. ). Jakž vyzřieti neda- diechu. Alx. V. v. 473. (HP. 12. ). — koho, co. Vyzerá ho, či už ide. Lipa. II. 317. Slo- venské dievčatá pozerajú do studne, chcejúc tam milého svojho vyzrieť. Phld III. 3. 277. Vychádzaly obe von, vyzierala Ružena otca, vyzierala jej matička, muža svojho dobrého; Medzi všemi sama som najväčia panna; zahrám akú rozkážete, veselú či smutnú chcete; každý len mňa vyzerá, kto sa ku nám poberá (= väža). Mt. S. I. 56.. 136 (Šd. ). Ludmilu veľmi žiadostivo čakal, až naposledy ju vyzrel, ako sa k nemu po- náhľala; Díva sa po vrchoch, díva sa po dolinách, díva sa po širom svete, ale Hado- gašpara nemóže vyzrieť; Vľkolák pribehne, obzerá sa na všetky strany a ked ju nikde nemôhol vyzrieť, od jedu začal tie kopy burtať; Skoro vyzrely svojich šuhajov a jedna za druhou hodily na nich jabľčka; Ráno šiel studničku vyzerať, ako svitlo; dievky sa prebudily; vyzeraly otca, volaly, hľadaly na všetky strany; Veď ja mám syna, ktorý všetko na svete vidí a vie; ten ju vyzre, aby kde bola a potom vám povie všetko; Vyzeral koč zďaleka. Dbš. Sl. pov. I. 42., 60., 202., 244., 255., 335., IV. 28., 48. (Šd. ). — komu. Na botách podošvy není, von mu vyzerajú päty. Sldk. 400. — kde. Vyšla na strom a naozaj vyzrela sve- tielce v dalekej doline; Ale trebas boli svoja krv, vyzerala pri nich ako medzi najcud- zenejšími. Dbš. Sl. pov. I. 337., 136. Len tu raz čo sa ti nestane? Voliaka nevoľa každú noc mu tu lúku sdlávila, ale tak na psiu hanbu, že to vyzeralo ako na holej dlani. Mt. S. I. 51. Králončík viskočiu s pod postele a tak vizerau vedla ňeho, ako čo bi sa bou pod najviššju jedlu postavili. Er. Sl. čít. 52. — odkud. V. z okna. Pass., Bj. Myšlénku obrazu z barev jeho v. Kos. Ol. I. 207. Koš, z něhož vyzíralo několik láhvi. Kos. v Km. 1884. Tato pošetilosť vyzírá ze spisů jeho. Mus. 1880. 479. No, ale ti aj z očú dobré vyzerá; Tomu ver nic dobrého nevyzerá z očí. Dbš. Sl. pov. VI. 35., 90. Kráľovna ho aj vtedy z oblaka vy- zerala; Čoveče čo ti je? sama ťažoba z teba vyzerá. Mt. S. 55., 88. (Šd. ). — kudy. Co kerý raz okusil, okénkem vyzřít musil. Sš. P. 172. Dívka vyzírala světlou pod kadeří. Čch. Bs. 71. — jak. Na prvý pohľad vy- zerajú surovo. Phld. III. 3. 139. Ale to všetko vyzeralo černo. Dbš. Sl. pov. I. 299. Vyzři, mily paně, z velikeho divu, už ta naša dcera vedě sanuť živu. Sš. P. 40. — odkud kam: z okna na železnici, do polí a p. Us. Tč. — s kým. Jak to s tebou vyzírá (= vypadá)? Us. na Mor. Tč. — Vz Vypadati, Vyhlížeti.

395119   Vyzřiven Svazek: 4 Strana: 1197
Vyzřiven, vna, m., osob. jm. V. Šimon. Tk. V. 71.

395120   Výztuha Svazek: 9 Strana: 0388
Výztuha, y, f. V v lokomotivě u náraz- níků. Ott. XVI. 293.

395121   Vyztužení Svazek: 10 Strana: 0506
Vyztužení, n. V. hadic (rour). Ott. XXI. 1038.

395122   Vyztužení Svazek: 10 Strana: 0678
Vyztužení, n V. či zavětrování stěn věžních; V. stolice střešní. Vz KP. XI. 359, 441.

395123   Vyzubadlení Svazek: 4 Strana: 1197
Vyzubadlení, n., die Abzäumung. Na Slov.

395124   Vyzubadlený Svazek: 4 Strana: 1197
Vyzubadlený; -en, a, o, abgezäumt. V. kůň. Na Slov.

395125   Vyzubadliti Svazek: 4 Strana: 1197
Vyzubadliti, il, en, ení, vyzubadlovati, abzäumen. — koho: koně. Us. na Slov. Bern.

395126   Vyzubatění Svazek: 4 Strana: 1197
Vyzubatění, n., das Zahnigwerden. V. kosy. Us.

395127   Vyzubatěný Svazek: 4 Strana: 1197
Vyzubatěný; -ěn, a, o, zahnig gemacht, schartig. V. nůž, kosa, srp. Us. Šd.

395128   Vyzubatěti Svazek: 4 Strana: 1197
Vyzubatěti, ěl, ění, aufhören gezähnt, zackig zu sein. Ros.

395129   Vyzubatiti Svazek: 4 Strana: 1197
Vyzubatiti, il, ěn, ění, zahnig, schartig machen. — co čím: nůž řezáním. Us. Tč.

395130   Vyzubený Svazek: 8 Strana: 0488
Vyzubený. V. dýka, schartig. Lerm. II. 120.

395131   Vyzubírati Svazek: 4 Strana: 1197
Vyzubírati, vz Vyzubrati.

395132   Vyzubiti Svazek: 4 Strana: 1197
Vyzubiti, il, en, ení, vz Vyzoubkovati, auszacken. — co: břitvu. Us. — se na koho (zuby vyšklebiti, die Zähne fletschen). Us.

395133   Vyzúbkaný Svazek: 4 Strana: 1197
Vyzúbkaný = zoubkovitý. V-ný koniec klúča Dbš. Obyč. 178.

395134   Výzubky Svazek: 4 Strana: 1197
Výzubky, pl., m. = ozdoba římsy, der Zahnschnitt. Dundr.

395135   Vyzubovať komu Svazek: 7 Strana: 1091
Vyzubovať komu = vybiti. Laš. Brt. D. 291.

395136   Vyzubovati Svazek: 4 Strana: 1197
Vyzubovati šklíby, žertovně = vyškle- bovati zuby (smáti se). U Kr. Hradce. Kšť.

395137   Vyzubrati Svazek: 4 Strana: 1197
Vyzubrati, vyzubírati, ganz abnehmen. — co. Ubírala dycky po kapce, až všecko vyzubírala. Na Ostrav. Tč.

395138   Vyzubrovati Svazek: 4 Strana: 1197
Vyzubrovati někomu = vybiti, abprü- geln. Tak ti vyzubruju! Slez. Šd.

395139   Vyzučeti Svazek: 4 Strana: 1197
Vyzučeti, el, ení, aussausen — kde. Až oheň v komíně vyzučí, začne plamenať; Větr zuči, až vyzučí Na Ostrav. Tč.

395140   Vyzuděliti Svazek: 4 Strana: 1197
Vyzuděliti, il, en, ení, vyzudělovati, ganz und gar betheilen. — co komu: chudým. Na Ostrav. Tč.

395141   Vyzúgati Svazek: 4 Strana: 1197
Vyzúgati, vz Zúgati. — komu. Tak mu vyzúgal. Mor. Šd.

395142   Vyzuhiti se komu Svazek: 9 Strana: 0388
Vyzuhiti se komu = vysmáti se. Šeb. 209.

395143   Vyzuhrýzti Svazek: 4 Strana: 1197
Vyzuhrýzti, vyzuhryzovati, ganz abbeis- sen. — co. Ponravy všecky kořínky vyzu- hryzaly, povyzuhryzovaly. Na Ostrav. Tč.

395144   Vyzuchtati Svazek: 4 Strana: 1197
Vyzuchtati, mit Fäusten durchprügeln. — co komu: hřbet. — koho jak: po hřbetě. Us. na Ostrav. Tč.

395145   Vyzuji Svazek: 4 Strana: 1197
Vyzuji, vz Vyzouti.

395146   Vyzukati Svazek: 4 Strana: 1197
Vyzukati = zukáním, tkadlcovstvím vy- získati, vytkati, als Weber erwerben. — si. Ten si vyzukal. Us.

395147   Vyzula Svazek: 4 Strana: 1197
Vyzula, y, m., osob. jm. Šd.

395148   Vyzulíbati Svazek: 4 Strana: 1197
Vyzulíbati, abküssen. — koho. Šd.

395149   Vyzuna Svazek: 4 Strana: 1198
Vyzuna, y, f. = hubená ženská. U Jižné. Vrů.

395150   Vyzuna Svazek: 9 Strana: 0388
Vyzuna, y, f. Je jako v. (m. vyzina = hubená). Dšk. Vok. 38.

395151   Vyzungati Svazek: 4 Strana: 1198
Vyzungati = vyzunkati.

395152   Vyzunkati Svazek: 4 Strana: 1198
Vyzunkati, vylunkati, vyzunknouti, knul a kl, ut, utí = vypiti, austrinken. — co: vodu, pivo, sklenici. Us. Ptů., Vck. Ona vyzunkne pohárek té hořké, ani se při tom nezašklíbne. Us. Šd. — jak. Vyzungne pohár rázem, na jednou, leert ihn auf einen Zug. Us. Šd.

395153   Vyzunknutí Svazek: 4 Strana: 1198
Vyzunknutí, n., das Austrinken auf einen Zug o. Schluck.

395154   Vyzunknutý Svazek: 4 Strana: 1198
Vyzunknutý; -ut, a, o, auf einen Zug o. Schluck ausgetrunken. V. džbánek Us. Jir. Ves. čt 72.

395155   Vyzuřilý Svazek: 4 Strana: 1198
Vyzuřilý, der ausgetobt hat. Šm.

395156   Vyzuřiti Svazek: 4 Strana: 1198
Vyzuřiti, il, en, ení, austoben, auswüthen. Už vyzuřil. Us. Vzdor jeho se vyzuřil. Šbr. Zaj. kr. Václ. 730.

395157   Vyzuřiti kde Svazek: 7 Strana: 1091
Vyzuřiti kde. Boj v-ří se v našich kra- jinách. Kká.

395158   Vyzuřiti se na kom Svazek: 10 Strana: 0506
Vyzuřiti se na kom. Slád. Ant. 126.

395159   Vyzuřivěti Svazek: 4 Strana: 1198
Vyzuřivěti, ěl, ění, austoben. Zlob.

395160   Vyzuš Svazek: 4 Strana: 1198
Vyzuš, e, m., ezochius, ryba. Rozk.

395161   Vyzuščikati Svazek: 4 Strana: 1198
Vyzuščikati, ganz und gar abbröckeln. — co odkud. Všecky navadlé listy se zelí vyzuščikala. Na Ostrav. Tč.

395162   Vyzutěkati Svazek: 4 Strana: 1198
Vyzutěkati, ganz davonlaufen. — od- kud. Všeci chlapci vyzutěkali z kostela, jak přišel kostelník. Na Ostrav. Tč.

395163   Vyzutí Svazek: 4 Strana: 1198
Vyzutí, n., die Ausziehung der Schule usw., vz Vyzouti.

395164   Vyzutínati Svazek: 4 Strana: 1198
Vyzutínati, vz Vyzutnouti.

395165   Vyzutírati Svazek: 4 Strana: 1198
Vyzutírati, vz Vyzutříti.

395166   Vyzutnouti Svazek: 4 Strana: 1198
Vyzutnouti, vyzutíti, vyzutínati, ganz abhauen Us. — co jak odkud. Všecky stromy vyzutínali až po kořeně ze zahrady. Na Ostrav. Tč.

395167   Vyzutříti Svazek: 4 Strana: 1198
Vyzutříti, vyzutírati, ganz abwischen. — si co odkud: slzy s očí. V. špínu s hrnců. Us. na Ostrav. Tč.

395168   Vyzutý Svazek: 4 Strana: 1198
Vyzutý; -ut, a, o, ausgezogen. Vz Vy- zouti. — z čeho: z bot. Us. V. ze všech přítěh. Sš. Mt. 24.

395169   Vyzuvač Svazek: 4 Strana: 1198
Vyzuvač, e, m., der Auszieher. — V. = lupič, der Berauber. L.

395170   Vyzúvák Svazek: 4 Strana: 1198
Vyzúvák, u, m., vz Vyzouvák. Také na Ostrav. Tč.

395171   Vyzúvati Svazek: 4 Strana: 1198
Vyzúvati = vyzouvati. Vz Vyzouti.

395172   Výzuvné Svazek: 4 Strana: 1198
Výzuvné, ého, n., vz Vyzůvný.

395173   Výzůvný Svazek: 4 Strana: 1198
Výzůvný = k vyzvání náležející, Auf- forderungs-. — Výzůvný, výzůvné = po- svatební hody, odzyvky, die Nachhochzeit, der zweite Tag nach der Hochzeit; die Kirchmesse. D. — Jg.

395174   Výzva Svazek: 7 Strana: 1091
Výzva, y, f., das Aufgebot, der Land- sturm. Jr. tr. Domobrana dělí se na dvě výzvy: k první výzvě patří domobranci od 19.—36. r. inkl., k druhé od 37.—42. inkl.

395175   Výzva Svazek: 9 Strana: 0388
Výzva, y, f. = vyzvání. V. k boji. Slád. Rom. 13.

395176   Výzva Svazek: 10 Strana: 0506
Výzva, y, f. = vyzvání. Veřejná v. Nár. list. 1903. 277. 13

395177   Vyzvací Svazek: 7 Strana: 1091
Vyzvací, Aufforderungs-. V. rozepře, řízení za příčinou oddělení pozemků. Jr. tr.

395178   Vyzválati Svazek: 4 Strana: 1198
Vyzválati, alles herunter wälzen. — co odkud. Větr všecky stromy s vrchu v-lal. U Místka. Tč.

395179   Vyzváňání Svazek: 4 Strana: 1198
Vyzváňání, n. = vyzvánění. Na Slov.

395180   Vyzváňati Svazek: 4 Strana: 1198
Vyzváňati = vyzváněti. Na Slov. Bern.

395181   Vyzvanec Svazek: 4 Strana: 1198
Vyzvanec, nce, m., der Aufgeforderte. Ros.

395182   Vyzváněč Svazek: 7 Strana: 1091
Vyzváněč, e, m. = kdo vyzvání.

395183   Vyzvánění Svazek: 4 Strana: 1198
Vyzvánění, n., das Ausläuten, die Aus- läutung, das Todtengeläute. Us. Šd.

395184   Vyzvánění Svazek: 7 Strana: 1091
Vyzvánění, n., das Läuten. V. při po- hřbu.

395185   Vyzváněný Svazek: 4 Strana: 1198
Vyzváněný; -ěn, a, o, ausgeläutet. V. hrany.

395186   Vyzvánět Svazek: 8 Strana: 0488
Vyzvánět. Kade vyzváňaš toľko (kde se touláš)? Laš. Brt. D. II. 418. Voblíkni gate, abys nevyzváněl (košilatému chlapci). Her- špice. Rous.

395187   Vyzváněti Svazek: 4 Strana: 1198
Vyzváněti, vz Vyzvoniti.

395188   Vyzvání Svazek: 4 Strana: 1198
Vyzvání, n., die Auf-, Herausforderung. V. k souboji, das Duellkartei. Čsk., Ddk. II. 441. Zejména stalo se asi v. k čeledím, aby se ke korouhvím dostavili; Město za- mítlo v. královo, aby se vzdalo; Bylo-li v. prohlášeno, pak v hlavních hradech zařídily se veřejné verbovny. Ddk. III. 53., 246., IV. 215. (Tč. ). V. nepřijmouti. Us. Vzdali se na první v. Kram. V. věřitelův; V. k pla- cení summy akciové. Šp. Vz Vyzvati.

395189   Vyzváňka Svazek: 7 Strana: 1091
Vyzváňka, y, f. = vyzvánění. Popel při v-kách v domech sebraný. Us. v Praze. Pdl.

395190   Vyzvaný Svazek: 4 Strana: 1198
Vyzvaný; -án, a, o, auf-, herausgefor- dert. — k čemu: k souboji. Vz Vyzvati.

395191   Vyzvárání Svazek: 4 Strana: 1198
Vyzvárání, n. die Auslaugung. Slov.

395192   Vyzváraný Svazek: 4 Strana: 1198
Vyzváraný, -án, a, o, ausgelaugt; durch Lauge herausgebracht. Na Slov. Bern.

395193   Vyzváraný Svazek: 8 Strana: 0488
Vyzváraný. Dobehol jako v. domov. Slov. NZ. VI. 47.

395194   Vyzvárať koho Svazek: 8 Strana: 0488
Vyzvárať koho. Phľd. 1894. 373. Cf. Zvarka,

395195   Vyzvárati Svazek: 4 Strana: 1198
Vyzvárati, auslaugen; durch Lauge her- ausbringen; warm waschen. Na Slov. Bern. — Vyzvárati = vybiti. Na Zlínsku. Brt.

395196   Vyzvati Svazek: 4 Strana: 1198
Vyzvati, vyzvu, vyzovu, zůveš, zovou; zvi a zuv; al, án, ání; vyzývati = vyvolati, vylouditi, herauslocken, Herausführen. Jg. — co: boj, vz Vyvolati. Když komorník přide k dvoru a pohoně, právo mu v. panošů nebo samého pána i povědieti mu... Kn. rož. 25. — koho nač: na kordy, na šavle, na pistole, na souboj, Us., na procházku, Rk., na palaš. Sl. let. VI. 153. — koho k čemu: k souboji, Zlob., ku pomoci,. Rk. V. někoho k zápasu, k boji. Dch. Žádný nápis k vzpomínce na ně nevyzývá. Pf. Kní- žata v. k válce; Vše to v-lo k opatrnosti; Papež jej vyzval k bezvýminečné posluš- nosti. Ddk. II. 249., IV. 170., V. 301. (Tč). Úkaz ten vyzývá nás k přemýšlení. Osv. — koho v co: v boj, Gníd., v zápas. Dch. — koho kam: do města, Rk., do boje. Ddk. IV. 97. — aby. Vyzval ho, aby přišel. Us. Sych., Ddk. — koho (gt. ). Také všech zlo- synů vždy sám od sebe vyzývám (šp. m. akkus.: všecky zlosyny). Vyzval nejprvněj- ších lidí k sobě; Papež vyzval bratrů těch šp. m.: nejprvnější lidi, bratry ty... Brt.

395197   Vyzvatí, n Svazek: 4 Strana: 1198
Vyzvatí, n. = vyzvání. Na Slov. Bern.

395198   Vyzvatý Svazek: 4 Strana: 1198
Vyzvatý; at, a, o = vyzvaný. Na Slov. Bern.

395199   Výzvěd Svazek: 4 Strana: 1198
Výzvěd, u, m. = vyzvědění, die Ausspä- hung, Auskundschaftung. Na v-dy jíti, Jg., vyjeti. Bur., Šm. Z v-dů že tomu se poroz- umívá, že... Skl. 139. Udeřiti pro výzvěd, auf den Strauch schlagen. Dch. Chodí k vám leda na v-dy. Us. Šd. Ostré v-dy (s útokem spojené). NA. III. 83. Vysýlá zraky své na v-dy. Čch. Mch. 47. Důvtipem svým z cizích v-dů poznal blížící se nebezpečí. Ddk. V. 224. Král vypravil pány do Lucem- burka na v-dy. Pal. Děj. V. 1. 137. Necho- dievaj na v-dy. Mt. S. L 92.

395200   Vyzvedací Svazek: 4 Strana: 1198
Vyzvedací, Hebungs-.

395201   Vyzvědač Svazek: 4 Strana: 1198
Vyzvědač, e, m. = zvěd, špehoun, der Späher, Ausspäher, Spion, Kundschafter. Tajný v., der Spitzel. J. tr. V. V-če vy- siati. Kom. V-čů kvačné plémě. Dch. Mezi tím přinesli v-či zprávu, že.... Ddk. III. 106. V-če ubíhej a tlachače odbývej. Pk., Hkš.

395202   Vyzvedačka Svazek: 4 Strana: 1198
Vyzvedačka, y, f., die Späherin, Kund- schafterin.

395203   Vyzvědačnosť Svazek: 4 Strana: 1198
Vyzvědačnosť, i, f., die Neugierde.

395204   Vyzvědačný Svazek: 4 Strana: 1198
Vyzvědačný, spähend, neugierig. Us.

395205   Vyzvědačský Svazek: 7 Strana: 1091
Vyzvědačský, Späher-. Pdl.

395206   Vyzvědačsky Svazek: 10 Strana: 0506
Vyzvědačsky. Měl zrak a sluch v. ku předu upjatý. Zvon IV. 248.

395207   Vyzvědačství Svazek: 4 Strana: 1198
Vyzvědačství, n., das Spioniren, das Spionirwesen, das Nachrichtenwesen im Feld- dienst. Čsk.

395208   Vyzvědálek Svazek: 4 Strana: 1198
Vyzvědálek, lka, m. = vyzvědač.

395209   Vyzvedání Svazek: 4 Strana: 1198
Vyzvedání, n., das wiederholte Aufhe- ben. — V. = vyzvídání. Na Slov.

395210   Vyzvedaný Svazek: 4 Strana: 1199
Vyzvedaný; -án, a, o, wiederholt auf- gehoben. — V. = vyzvídaný. Na Slov. Bern.

395211   Vyzvedati Svazek: 4 Strana: 1199
Vyzvedati, vz Vyzvednouti. — V. se = vyzvídati. Vz Vyzvěděti.

395212   Vyzvědavý Svazek: 4 Strana: 1199
Vyzvědavý, ausforschend. Dch.

395213   Vyzvědce Svazek: 10 Strana: 0506
Vyzvědce, e, m. = vyzvědač. Msn. Od. 113.

395214   Vyzvědění, n Svazek: 4 Strana: 1199
Vyzvědění, n., die Erforschung, Aus- kundschaftung, Ausspähung, Erkundigung. J. tr.

395215   Vyzvěděný Svazek: 4 Strana: 1199
Vyzvěděný; -ěn, a, o, ausgeforscht, aus- gekundschaftet, ergründet, genau eingesehen, ausgespäht. Us.

395216   Vyzvěděti Svazek: 4 Strana: 1199
Vyzvěděti, zvím, zvěz, zvěděl, zvěděn, dění; vyzvídati, vyzvězovati, vyzvedovati se, vyzvedati se, vyzvedúvati se = zvěděti, er- fahren, auskundschaften, inne werden, in Erfahrung bringen; vyptávati, skoumati, vy- šetřovati, ausforschen, erforschen, ausspähen, auskundschaften, sich erkundigen, spioniren, spähen, nachforschen, sondiren, auf den Strauch schlagen, rekognosciren. Jg., Dch., Čsk. — abs. Je-li Bůh to nebo člověk, hned vyzvím. Cimrh. Myth. 42. Požádán jest pan Kašpar Šlik, aby dnem a nocí jeda nazpět vyzvěděl a dal poslům potřebnou o věcech zprávu. Pal. Děj. III. 3. 277. — co: světa kraje, Jel., něčí cesty, Br., taj- nosti. Kom. V-ti něco. V. V. vinu, J. tr., něčí činy, Us., stav nepřítele. Ddk. VI. 61. — co na kom. Br. V. na někom tajem- ství, D., pravdu. Berg. Na lidech něco v., die Leute ausholen. Dch. Vyzvídal na nich důvěrně. Pal. Děj. IV. 2. 494. — kde. Vy- zvídal u něho v hospodě atd. Us. — co, se o čem, o kom. Že sa i tam bude vy- zvedovať o jej bratoch. Dbš. Sl. pov. I. 70. Dříve nežbych o naší konečné a místné vůli vyzvěděl. Žer. 346. Co jsem mohl o něm vyzvěděti. Abr. z G. — co odkud. Vyzvídal z něho, kdo tam byl. Us. Šd. Tajné věci z někoho v. Záv. Ze střev a drobů budoucí věci v. Příd. k Cyr. — co jak: slyšením, D., tajnosti skrze zpovědi. Apol. Skrze smysly vyzvídá. Kom. — se. Přišiel som sa vyzvědati, či sa budeš vydávati? Sl. ps. 348., Sl. spv. III. 86. Dosť sa na- vyzvedúvaly, kdoby to mohol byť tá hviez- dičková panička?; Ide jim na procivaj čierný človek a vyzveduje sa, čo by jich takého k nemu dohnalo. Dbš. Sl. pov. I. 340., V. 32. (Šd. ).

395217   Výzvědná Svazek: 10 Strana: 0506
Výzvědná, é, f. Dorazil na v-dnou k stáji. Zvon VI. 146.

395218   Výzvědník Svazek: 8 Strana: 0488
Výzvědník. Prebendy svým služebníkům a v-kňm prodával. Enns. 183. A.

395219   Vyzvednouti Svazek: 4 Strana: 1199
Vyzvednouti, ul, ut, utí; vyzvésti, zvedu, dl, den, ení; vyzvedati. — co, koho: ká- men (zdvihnouti), Us., poklad. Ddk. IV. 221. Pes vyzvedl zajíce, aufjagen. Šm. V. dům (vystavěti), V., clo (zrušiti). Sněm. 1630. — co čím kam: bednu sochorem na vůz. Us. Zvěř psem vyzvednouti, lan- ciren, aufjagen, aufstossen. Škd. exc. — kdy kde. Kníže Břetislav I. r. 1039. tělo sv. Vojtěcha v Hnězdně vyzvedl. Ddk. IV. 284. — odkud. V. peníze ze spořitelny. Us. Víra hory přenáší, ale když lidé dům ze základů vyzvednouti chtějí, tu musejí ovšem vynaložiti vše síly své. Tč. exc.

395220   Vyzvednouti co kam: do Svazek: 7 Strana: 1091
Vyzvednouti co kam: do výše. — koho kam = vybídnouti, aby šel. Rjšk. — co odkud: mrtvolu z domu, z kostela. Rjšk. Vyzvědovati = vyzvídati. Val. Vck. Vyzvoniti. Kade vyzváňáš toľko (kde se touláš)? Slov. Rr. Sb. Kdo najdřív vy- zvání, u teho zavání; Jak kokoti vyzvá- ňajú (vykřikují, vyzpěvují), brzo nečas při- volajú. Slez. Šd. — co komu: tajemství. Hrts.

395221   Vyzvednutí Svazek: 4 Strana: 1199
Vyzvednutí, n., das Aus-, Aufheben. V. břemene. Us. Vz Vyzdvižení.

395222   Vyzvednutý Svazek: 4 Strana: 1199
Vyzvednutý; -ut, a, o, ausgehoben, auf- gehoben usw., vz Vyzdvihnouti, Vyzdvi- žený. V. kámen, Us., klášter (zrušený). Mus. 1880. 292.

395223   Výzvědný Svazek: 4 Strana: 1199
Výzvědný, Späher-, Kundschafts-, Reko- gnoscirungs-, Nachrichten-, Eclaireur-. V. služba, Dch., Čsk., Osv. I. 347., bitka, hlídka. Čsk. Vz S. N. XI. 57. V. rozmluva, das In- terview (čti: Intervju). Dch. Okem výzvěd- ným stihati, pozorovati co nebo koho. Sš. Sk. 21.

395224   Vyzvedu Svazek: 4 Strana: 1199
Vyzvedu, vz Vyzvésti.

395225   Výzvědy Svazek: 4 Strana: 1199
Výzvědy, vz Vyzvěd.

395226   Vyzvésti Svazek: 4 Strana: 1199
Vyzvésti, vz Vyzvednouti.

395227   Vyzvěstovati Svazek: 4 Strana: 1199
Vyzvěstovati, pronuntiare, verkünden. — co komu. A zamutek můj k němu samému vyzvěstuji. Ž. wit 141. 3. — co kudy: po světě, ausposaunen, laut verkündigen.

395228   Vyzvézení Svazek: 8 Strana: 0488
Vyzvézení, n. = vyzvědění. Kat. z Žer. I. 252.

395229   Vyzvězovati Svazek: 4 Strana: 1199
Vyzvězovati, vz Vyzvěděti.

395230   Vyzvídací Svazek: 4 Strana: 1199
Vyzvídací, Erhebungs-, Ausforschungs-.

395231   Vyzvídání Svazek: 4 Strana: 1199
Vyzvídání, n, vz Vyzvědění. Policejní v., Polizeinachforschungen. Šp.

395232   Vyzvídati Svazek: 4 Strana: 1199
Vyzvídati, vz Vyzvěděti.

395233   Vyzvídavý Svazek: 9 Strana: 0388
Vyzvídavý. V. oko matčino. Sml. V. 55.

395234   Vyzvídka Svazek: 4 Strana: 1199
Vyzvídka, y, f., das Streifkommando, die Rekognoscirungspatrulle. Čsk. Vz Zvědy.

395235   Vyzvídka Svazek: 9 Strana: 0388
Vyzvídka. Vz Zát. Př. V. odst. 18.

395236   Vyzvígati Svazek: 4 Strana: 1199
Vyzvígati = vyvíjeti. Vz Vyvinouti. Slov.

395237   Vyzvihnouti Svazek: 4 Strana: 1199
Vyzvihnouti, vz Vyzdvihnouti. — co: novou hospodu (zaříditi). Na Zlínsku. Brt.

395238   Vyzvím Svazek: 4 Strana: 1199
Vyzvím, vz Vyzvěděti.

395239   Vyzvoliti Svazek: 4 Strana: 1199
Vyzvoliti, il, en, ení, vyzvolovati, aus- erwählen. — si koho zač: za poručníka, za vůdce, za muže. Na Ostrav. Tč.

395240   Vyzvonění Svazek: 4 Strana: 1199
Vyzvonění, n., das Ausläuten. Po v. ubieral sa hlásnik cez tú lávku domov. Phld. III. 3. 287. Vz Vyzvánění.

395241   Vyzvoněný Svazek: 4 Strana: 1199
Vyzvoněný, ausgeläutet. Vz Vyzvoniti.

395242   Vyzvoniti Svazek: 4 Strana: 1199
Vyzvoniti, il, ěn, ění; vyzváněti, ějí, ej, ěl, ěn, ění; vyzvánívati = zvoněním vyhlá- siti, aus-, einläuten; vyjeviti, vyklevetati, ausplaudern, ausposaunen. — abs. Ta kráva pořád vyzváňá (= řve); Děcko vyzváňá (= křičí). Mor. Šd. Zvony vyzváňaly, na ulicách stáli luďa prostovlasí. Lipa 225. — co: něčí smrť (hrany zvoniti). D. Vše vy- zvoní (poví). Ros. Věc hodně vyzváněti, die Sache an die grosse Glocke hängen. Us. Dch. Vyzvoniti něco a mezi lidi roz- nésti. Čr. — komu = hrana zvoniti. Již mu vyzvánějí (již jest po něm veta). Us. Komu to vyzváňajú (kdo umřel)? Us. Šd. To zde nechci světu vyzváněti. Koll. I. 256. Trudovej ženě už vyzváňajú a Trud jí ne- věři. Sš. P. 170. Chudému vyzvánějí: Nic nemiéł, nic nemiéł; bohatému třemi zvony: pole, łúky, dům; pole, łúky, dům. Na Zlín- sku. Brt. Vyzvoniti někomu = vybiti, durch- prügeln. Mor. Mtl. Slyšel vyzváněti, neví ale komu. Vz Zvoniti. Prov. Jg., Šm., Lb. — co na koho (vyklevetati). Dh. 24, Syr. — proti čemu: proti bouři. Hlas. — čím: nohama (sedě jimi klátiti). Komu no- hama vyzváníš? Sych. Týž sněm velikým zvonem zámeckým vyzvoněn byl. Skl. I. 200. Vz V. jak. — kde. Ten zas tum vy- zváňá = vykřikuje, křičí. Mor. Tč. Právě v kostele, na věži na ranní vyzváněli. Sá. Jakmile na radnici vyzvoněn byl mír. Pal. Děj. V. 2. 116. — kdy proč. Když večer v městě na modlení vyzváněli. Mus. 1880. 25. — co odkud. Ze srdce jej (vrtoch) cimbál vyzvoní. Čch. Bs. 80. — jak. Ve- likým zvonem vyzváněti, etwas an die grosse Glocke hängen. Dch. Všemi (zvony) mu vyzváněli; Dávají mu na všetkých vyzvá- ňať. Dbš. Obyč. 108. Ty milotské zvony pěkně vyzváňajú. Lidé povídajú: Co to zna- menajú? Sš. P. 166. A na všecky zvony vyzváňat mně dajte. Brt. P. 55. Dokád ti nebudú na zvony vyzváňať. Sl. ps. 62. (Veštec) svatvečer vyzvání lyrou luznou. Fr. Květ. Tie brezovské zvony dumno vy- zváňaly. Phld. III. 169.

395243   Vyzvořínati komu Svazek: 4 Strana: 1200
Vyzvořínati komu = náležitě vynadati, gehörig ausputzen, ausschelten. Na Zlínsku.

395244   Vyzvracaný Svazek: 4 Strana: 1200
Vyzvracaný = vyvrhnutý, vyblitý, vy- vrácený, ausgespieen. V již. Mor. Šd. Na Ostrav. Tč.

395245   Vyzvracati Svazek: 4 Strana: 1200
Vyzvracati, ausbrechen, ausspeien. — co: jídlo. Na Ostrav. Tč. — se = vydáviti se. Celou noc zvracal a jak se vyzvracal, potom mu bylo dobře. Mor. Šd.

395246   Vyzvrátiti Svazek: 4 Strana: 1200
Vyzvrátiti, il, cen, ení, vyzvraceti, vz Vyzvracati.

395247   Vyzvŕtati Svazek: 4 Strana: 1200
Vyzvŕtati = obemknouti. — si co jak. Jeden raz skočí a už sa medzi devami točí a schytí jednu chlap čemovský, vyzvŕta si ju v obidva boky, až len tak vôkol nich šustí; Vyvŕta si ju, zrazu ju pustí. Sldk. 6.

395248   Vyzvŕtati Svazek: 7 Strana: 1091
Vyzvŕtati. Obemknouti oprav v: vyto- čiti (v tanci). Abyste ma v tanci dobre vy- zvŕtali. Koll. Zp. I 324.

395249   Vyzvu Svazek: 4 Strana: 1200
Vyzvu, vz Vyzvati.

395250   Vyzvučení Svazek: 4 Strana: 1200
Vyzvučení, n., das Austönen, Auslauten, Verhallen, der Refrain, das Ertönen.

395251   Vyzvučeti Svazek: 4 Strana: 1200
Vyzvučeti, el, ení, na Slov. vyzvučati, aufhören zu ertönen, auszulauten, zu ver- hallen. Bern., Dch., Hylom' vyzvučí. Sš. P. 762. — kde. Zvonek dlouho zvučí, až v le- sech okolních vyzvučí. Na Ostrav. Tč.

395252   Výzvučný. V Svazek: 4 Strana: 1200
Výzvučný. V. okno, das Schallfenster (der Glocken). Dch.

395253   Výzvuk Svazek: 4 Strana: 1200
Výzvuk, u, m. = poslední hláska slova, der Auslaut. Mor. Tč. — V. = zvuk, der Klang; poslední zvuk, znění, der Ausschall, Ausklang. Ziak. Milé všade pesne, milé všade výzvuky píšťal; Už zbudzené rannú presvítilo zornicu slnko; píľte sa tehdy čoskór podojiť, devčence, kravičky: byste porád, jak mój dedinou rozlehne sa výzvuk, se vlastnou hotové prácou jich mohly vy- vádzať; Bedlivý pastýr do dedinky se krav- skou zabral sa trúbou a také na ňu v-ky dával. Hol. 336., 358., 361. (Šd. ).

395254   Vyzvukovati Svazek: 4 Strana: 1200
Vyzvukovati, auslauten. — jak. Slovo vyzvukuje samohláskou. KB. 2. vyd. 2. — kde. Když v řeckém textu vezdy slovo näq vyzvukuje se. Sš. II. 153. — V. = kři- četi. Na Mor. Bkř.

395255   Vyzvyháňať Svazek: 4 Strana: 1200
Vyzvyháňať, alles nach einander hin- ausjagen. — koho odkud. Všecky děti ze zahrady vyzvybáňol. Na Ostrav. Tč.

395256   Výzyv Svazek: 4 Strana: 1200
Výzyv, u, m., der Aufruf.

395257   Vyzývací Svazek: 4 Strana: 1200
Vyzývací, Aufforderungs-. List reštovní v při v., der Restzettel im Aufforderungs- processe. J. tr. V. list. Pcht. — V., auf- begehrend. V. způsob. Dch.

395258   Vyzývací Svazek: 9 Strana: 0389
Vyzývací řízení soudní, žaloba. Ott. Ěíz. 1. 5., 105..

395259   Vyzývač Svazek: 4 Strana: 1200
Vyzývač, vysyvač, e, m. = vyzývatel, der Aufforderer, Provocateur. J. tr., Dch.

395260   Vyzývačka Svazek: 4 Strana: 1200
Vyzývačka, y, f. = vyzývatelka.

395261   Vyzývačský Svazek: 4 Strana: 1200
Vyzývačský, herausfordernd.

395262   Vyzývatel Svazek: 4 Strana: 1200
Vyzývatel, vyzývatel, e, m. = vyzývač. J. tr.

395263   Vyzývatelka Svazek: 4 Strana: 1200
Vyzývatelka, vyzývatelka, vyzývatelkyně, vyzyvatelkyně, ě. f., die Auffordererin. Us.

395264   Vyzývati Svazek: 4 Strana: 1200
Vyzývati, vz Vyzvati.

395265   Vyzývavě Svazek: 7 Strana: 1091
Vyzývavě, herausfordernd. V. se tázati. Ntr., Hrts.

395266   Vyzývavec Svazek: 8 Strana: 0488
Vyzývavec, vce, m. Bráb. 129.

395267   Vyzývavosť Svazek: 4 Strana: 1200
Vyzývavosť, i, f., herausforderndes We- sen. Us. Dch.

395268   Vyzývavý Svazek: 4 Strana: 1200
Vyzývavý, herausfordernd, provocirend, provokatorisch, aufbegehrend, keck. V. po- čínání, chování, Dch., pohled, Čch. Bs. 71., slovo, řeč. Tč. V. nakládání s papežskými legaty. Ddk. III. 230.

395269   Vyžábrati se s čím kam Svazek: 4 Strana: 1200
Vyžábrati se s čím kam, mühsam em- porklimmen, hinaufkrakseln. Než se člověk s tím vozem do vrchu vyžábrá. Dch.

395270   Vyžádání Svazek: 4 Strana: 1200
Vyžádání, n., die Aus-, Erbittung. V. neb vyprošení pánuov z lavic. Vz Zř. zem. Jir. B. 37.

395271   Vyžádaný Svazek: 4 Strana: 1200
Vyžádaný; -án, a, o = vyprosený, er- beten, ausgebeten, durch Bitten erhalten. V. pomoc, podpis. Us.

395272   Vyžádati Svazek: 4 Strana: 1200
Vyžádati, žádám, žádej, žádaje(íc), dal, án, ání; vyžadovati = vyprositi, er-, ausbit- ten, erbeten. — co. Ta válka vyžaduje mnoho obětí, lépe: žádá neb vyhledává, vymáhá mnoho obětí (a tak i v násl. příkladech). To dílo vyžaduje velikého nákladu = jest s velikým nákladem, jest velmi nákladné. Brs. 265., Šm., Šb. -- co komu (od koho). Vyžádali nám strážní od rybářů rybu. Vrat. Tu pannu si vyžádal. Har. Od rodičů si zároveň požehnání na svou novou dráhu životní vyžádala. Tč. exc. V. si co. J. tr. — co pro koho kde: při císaři. Vrat. — (si) co k čemu: další lhůtu k placení. Sych. lmram musil k tomu sobě v. přivolení svého knížete. Ddk. IV. 199. Ty předlohy vyža- dují k vyřízení dlouhého zasedání, lépe: k vyřízení těch předloh potřebí dlouhého zasedání. Šb., Š. a Z. — (si) čeho. Vyža- duje toho spravedlnost, mrav atd. Us. Vy- žaduje ticha, aby mohl usnouti. Us. Tč. Vážnosť tvá toho vyžaduje; Takové věci vyžadují času; Věc vyžadovala schválení sněmu říšského; Jak toho volba vyžado- vala; Smrť Viléma II. nezbytně vyžadovala jeho přítomnosti v Neapolsku. Ddk. III. 147., 153., 205., IV. 43., 75. (Tč. ). Když Šavel s vražedlným úmyslem od něho si listů vyžádal na sbornice. Sš. Sk. 107. (Hý. ). Teď vnově si toho vyžádal. Žer. Záp. II. 169. — si čeho na kom. Vyžádal si na mně i manželky mé. Záv. Pozdější církevní předpisy vyžadují na zvonicích, aby.... Ddk. IV. 277. V. si na někom svolení k ně- čemu. Mus. 1880. 512. Literati latinští na Horách kutných vyžádali sobě na paních šepmistřích kaplu; Doktor vyžádal na právní vrchnosti jednoho zločince k smrti ortelo- vaného. Dač. I. 121., 198.

395273   Výžadek Svazek: 4 Strana: 1200
Výžadek, dku, m., v log. = věta, jíž se klad pojmu nějakého velí a za platný pro- náší, das Postulat. Jdč. 88.

395274   Výžadek Svazek: 7 Strana: 1091
Výžadek. Zákonnosť je všeobecný v. vědy. Dk.

395275   Vyžadoniti Svazek: 4 Strana: 1200
Vyžadoniti, il, ěn, ění = vyžádati, er- bitten, durch inständiges Bitten erlangen. — co na kom jak. S velikou prosbou jsem ten šat na něm vyžadonil. Us. Jg.

395276   Vyžadovati Svazek: 4 Strana: 1200
Vyžadovati, vz Vyžádati.

395277   Vyžáhnouti Svazek: 4 Strana: 1200
Vyžáhnouti, vz Vyžžécí.

395278   Vyžalářiti Svazek: 4 Strana: 1200
Vyžalářiti, il, en, ení; vyžalářovati, er- kerkern. — si co na kom. Ros.

395279   Vyžalování Svazek: 4 Strana: 1200
Vyžalování, n, vz Vyžalovati.

395280   Vyžalovati Svazek: 4 Strana: 1200
Vyžalovati = žalováním vymoci, si způ- sobiti, durchs Klagen erlangen, aus-, erkla- gen. — co. Hej lepšie na doline, jako na rovine: hora ma počuje, nič nevyžaluje (ne- vyzradí). Sl. ps. 202., Sl. spv. I. 25. Cos tam vyžaloval? Us. Šd. — si, komu co: bílou věž. Ros. Jen jdi žalovať, to si vy- žaluješ! Us. Dch. Vyžalujú si všetky svoje biedy. Dbš. Obyč. 41. Té, které bychom mohli v. svůj bol a trud, té již není. Kom. — si nač: na červený kabátek (když někdo sám vinen jsa žaluje a potrestán bývá). Prov. Jg. Vz Kabátek, Trest. Č. — se na koho. Nemohl se naň dosti v. Apol. — se komu. Čierna zem, čierna zem, vydaj mi mamku ven, nech sa ja im ešte verne vyžalujem. Mt. S I. 17. Čierna zem, čierna zem! vy- daj mi matku ven, nech sa mojej matke horko vyžalujem. Nitra VI. 238. Nemám komu bych se vyžaloval, tobě jediné chci se v. Nitra VI. 290. — co proti komu jak. Proti advokatům nic nevyžaluješ bez peněz. Us. Tč. — se jak. Tu vyrozprával bedár všetku svoju biedu; lebo jemu už všetko jedno bolo komu, len či už mal ako vyžalovať sa tak od srdca. Dbš Sl. pov. V. 67.

395281   Vyžalovati Svazek: 10 Strana: 0506
Vyžalovati. Svoje žaly v nich (v houslích) v-val. Hlk. VII. 251.

395282   Vyžání Svazek: 4 Strana: 1201
Vyžání, n. = vyžetí. Na Slov. Bern.

395283   Vyžaný Svazek: 4 Strana: 1201
Vyžaný; -án, a, o = vyžatý. Na Slov. Bern.

395284   Vyžářiti Svazek: 4 Strana: 1201
Vyžářiti, il, en, ení, vyřařovati = vyře- řaviti, vypáliti, ausglühen. Šp.

395285   Vyžati Svazek: 4 Strana: 1201
Vyžati, vz Vyžíti.

395286   Vyžatí Svazek: 4 Strana: 1201
Vyžatí, n., vz Vyžetí.

395287   Vyžatý Svazek: 4 Strana: 1201
Vyžatý; at, a, o, aus-, abgemäht.

395288   Vyžbániti Svazek: 8 Strana: 0488
Vyžbániti. Pivo i s kvasnicemi v-nil (ze džbánu vypil). Bl. Gr. 350. Cf. Vydžbániti.

395289   Vyžbluňkati Svazek: 4 Strana: 1201
Vyžbluňkati, vyžbluňknouti, knul a kl, utí = žblunkem vyšplíchati, herausplumpen, herausschlumpern, herausspritzen. — (co) kam. On všecky kameně do vody v-kal. Na Ostrav. Tč. A pěny velké vyžblunkovaly na vrch. Us. — odkud. Sklínka z ruky mi v-kla. Ib. Tč. Z baňky mně trochu v-klo. Ib. Tč.

395290   Vyžbluňknouti Svazek: 10 Strana: 0506
Vyžbluňknouti. V-kla mu naděje (obje- vila se). Jlnk. Jas. I. 73.

395291   Vyžbrúňati Svazek: 4 Strana: 1201
Vyžbrúňati = vyšplíchati, ausspritzen. — co komu. Všecku vodu mně vyžbrúňá. Mor. Šd. Vyžbrundati = vyžbrúňati. Mor. Šd. Vyžďárati co kde, odkud = vyšťárati, herausstöbern. U Uher. Hrad. Tč.

395292   Vyždárat Svazek: 8 Strana: 0488
Vyždárat. Vyždáral si z kapse křivák (vytáhl). Mor. Mr. list, 1896. č. 203. odp. feuill.

395293   Vyždati Svazek: 4 Strana: 1201
Vyždati = vyžádati, erhoffen, erwarten. — co. Vyždav rúno, věderec rosy naplnil. BO. — co od koho. Us Tč.

395294   Vyždatý Svazek: 10 Strana: 0506
Vyždatý. Tuk z něho v-tý. Rhas. E. 50. Sr. Vyžďati, Vyždieti.

395295   Vyžděnina Svazek: 4 Strana: 1201
Vyžděnina, y, f., das Ausgedrückte. Šp.

395296   Vyžděnina Svazek: 10 Strana: 0506
Vyžděnina, y, f. V. kopru. Rhas. I. 29.

395297   Vyždětí Svazek: 4 Strana: 1201
Vyždětí, n. (tuku psího vína), ausge- presster Saft. Sal.

395298   Vyždieti Svazek: 9 Strana: 0389
Vyždieti, ždmu = vyždímati. Gb. H. ml. III. 2. 477.

395299   Vyždímání Svazek: 4 Strana: 1201
Vyždímání, n., das Auswinden. V. prádla.

395300   Vyždímaný Svazek: 4 Strana: 1201
Vyždímaný; -án, a, o, ausgewunden. V. prádlo, Us., kůže, ausgerungene Haut. Šp. V-ným hadrem prach smésti. Us. Dch.

395301   Vyždímati Svazek: 4 Strana: 1201
Vyždímati, vz Vyždmouti.

395302   Vyždímky Svazek: 4 Strana: 1201
Vyždímky, pl., m. = co vyždímáno, das Ausgepresste, der ausgepresste Saft.

395303   Vyždimovací Svazek: 4 Strana: 1201
Vyždimovací válce. Techn.

395304   Vyždimovati Svazek: 4 Strana: 1201
Vyždimovati, vz Vyždmouti.

395305   Vyždíti Svazek: 4 Strana: 1201
Vyždíti, vz Vyždmouti.

395306   Vyždmouti Svazek: 4 Strana: 1201
Vyždmouti, ždmu, ždmi, ždma (ouc), ul, ut, utí; vyždíti, žďal, žďat; vyždímati, vy- ždimovati = vláhu vytlačiti, auswinden, aus- ringen. — co: prádlo, Us., houbu. V. Co pradlena nevyždímá, musí vyplakati. U Kr. Hr. Kšť. — co čím: prádlo rukama, vyždi- movacím (ždimacím) strojem, Us., vonuci vo- dou. Sych. — co odkud: vodu z roucha. Troj. Prádlo z vody vyždimovati. Us. Tč. — Br. — co jak: skrze šat. Krist. V-mal ho do krejcaru (připravil o vše). Us. Kšť.

395307   Vyžďourati Svazek: 4 Strana: 1201
Vyžďourati = vyšťourati, vyšťárati, aus- stöbern. — co: hnízdo. Us.

395308   Vyžducaný Svazek: 4 Strana: 1201
Vyžducaný = robotou, prací utrmácený, vyhoněný, abgerackert. Vedl bych ho na. jarmark, ale je včil celý v ný. Slez. Šd.

395309   Vyžducati Svazek: 4 Strana: 1201
Vyžducati = prací utrmáceti, abrackern. — koho: koně. Vz Vyžducaný.

395310   Vyžduchaný Svazek: 4 Strana: 1201
Vyžduchaný; -án, a, o = vycvičený hlavně v řemesle, geübt, besond. im Hand- werk. Na Zlínsku. Brt.

395311   Vyždurkati Svazek: 4 Strana: 1201
Vyždurkati, vyždurkovati, vyždurknouti, hinausstossen. — koho odkud: z hospody. Na Ostrav. Tč.

395312   Vyžebrání Svazek: 4 Strana: 1201
Vyžebrání, n., das Erbetteln, die Er- bettelung.

395313   Vyžebraný Svazek: 4 Strana: 1201
Vyžebraný; -án, a, o, erbettelt. V. groš, chléb. Us.

395314   Vyžebrati Svazek: 4 Strana: 1201
Vyžebrati, žebrám, žebři; vyžebrávati = žebráním dostati, aus-, erbetteln. — komu, si co, čeho: hrachu na zimu. Ros. — co na kom. Us. Nedal mu pokoje, až peří na něm vyžebral. Ler. — čím: dotíravostí něco si v. Pyšný žebrák žebráním nic ne- vyžebře. Kom. — kde: v městě, po vsech. — co odkud. Má v úmyslu vyžobrať název z ruky papeža královský. Lipa 31.

395315   Vyžebrati si nač Svazek: 7 Strana: 1091
Vyžebrati si nač: na večeři, na kabát. Us. Pdl.

395316   Vyžebroniti Svazek: 4 Strana: 1201
Vyžebroniti, il, ěn, ění = vyžebrati, vy- žadonití — co od koho: dovolení od bratra. Č. — co na kom. On na vás kopu peněz v-ní. Kká. Td. 70.

395317   Vyžehač Svazek: 4 Strana: 1201
Vyžehač, e, m., der Ausbrenner. Jg. Slov.

395318   Vyžéhaný Svazek: 4 Strana: 1201
Vyžéhaný = vypálený, ausgebrannt, aus- geglüht. V. kopt.

395319   Vyžéhati Svazek: 4 Strana: 1201
Vyžéhati, vz Vyžžéci.

395320   Vyžehávati Svazek: 4 Strana: 1201
Vyžehávati, vz Vyžžéci.

395321   Vyžehlený Svazek: 7 Strana: 1091
Vyžehlený, ausgebügelt. Prádlo čistě v-né. Hrts.

395322   Vyžehliti Svazek: 4 Strana: 1201
Vyžehliti, il, en, ení, ausbügeln. — co čím: záhyby, prádlo horkou žehličkou (ci- hličkou). Us. — se = vyhořeti, vytlíti, auf- glühen. Uhlí se již vyžehlilo. Us.

395323   Vyžehnání Svazek: 4 Strana: 1201
Vyžehnání, n., das Aussegen.

395324   Vyžehnaný; -án Svazek: 4 Strana: 1201
Vyžehnaný; -án, a, v, ausgesegnet, durchs Segnen entfernt, ausgetrieben. V. vřed. Vz Vyžehnati.

395325   Vyžehnati Svazek: 4 Strana: 1201
Vyžehnati, aussegnen, durchs Segnen vertreiben, entfernen. — co odkud: dobro- diní z duše v. Bendl. I. 128. V. vřed (ne- moc) z nemocného. Na mor. Valaš. Brt. — čím. Svěcenou vodou ďábla z domu v. Us. Tč.

395326   Vyžehnati Svazek: 7 Strana: 1091
Vyžehnati vřed. Mor. Brt.

395327   Vyžehnouti Svazek: 4 Strana: 1201
Vyžehnouti, vz Vyžžéci.

395328   Vyžehnúti Svazek: 9 Strana: 0389
Vyžehnúti, eructare. Vyžehlo srdce mé slovo. Ž. klem. 44 2. (Gb. H. ml. III. 2. 250. )

395329   Vyžehovadlo Svazek: 7 Strana: 1091
Vyžehovadlo, a, n., Deflagrator, m. Sl. les.

395330   Vyžehovati Svazek: 4 Strana: 1201
Vyžehovati, vz Vyžžéci.

395331   Vyžehrati Svazek: 4 Strana: 1201
Vyžehrati, žehrám a žehři = žehráním, horlivým prošením dostati, durch eifriges An- liegen erhalten. — co na kom, od koho. Ros. — si nač: na šaty. Ros. — Jg.

395332   Vyžel Svazek: 4 Strana: 1201
Vyžel, žla, vyželec a vyžlec, elce, vy- žlík, a, vyžník, a, vyželek, lka, vyžlenec, nce, m.; vyžle, ete, vyžlátko, a, n. (= mladý vyžel); vyžlice, e, f. (samice), der Hühner-, Spür-, Leithund, Sieber, canis familiaris avi- cularis, myslivecký pes. Strany původu vz Mz. 89. U starších slove: slídný pes, slíd- ník. V. V. hledá, ohař honí. Us. Vyžlenci slídí, chrti stíhají a dostihají. Kom. Točil se jak vyžle, stlačen k zemi. Kká. Td. 105. Prosím VMti, aby mi dobrého vyžla leha- vého ráčil poslati. Arch. III. 18. Co je útěchy v honu s ohaii, s vyžlaty, s chrty. Št. Chrt bývá pokorný, ohař lakomý, vyžel svár- livý. Č. M. 333. Psů dosť mívají, chrtů, vyžlat. Chč. P. 168. — V. (žertem): malé děvče. — Vyžlata = kachňata. Us.

395333   Vyžel Svazek: 7 Strana: 1091
Vyžel. Cf. Mkl. Etym. 398. a. a aL. 162., Brm. I. 651.

395334   Vyžel Svazek: 8 Strana: 0489
Vyžel. Vyžlec. GB. Nov. 99. 32.

395335   Vyželce Svazek: 4 Strana: 1202
Vyželce (Vyželec, Vyzeleč). ves zašlá v Jičínsku. Vz Blk. Kfsk. 1456.

395336   Vyželec Svazek: 4 Strana: 1202
Vyželec, vz Vyžel.

395337   Vyželek Svazek: 4 Strana: 1202
Vyželek, vz Vyžel.

395338   Vyželeti Svazek: 4 Strana: 1202
Vyželeti, el, en, ení, verschmerzen. — co. Smrť své ženy brzo v-lel. Us. Tč. — V., erklagen, durchs Leid sich zuziehen. — si co: smrť. Ros. — čím co. Želením ne- nevyželíš. Us. Jg.

395339   Vyželeti Svazek: 7 Strana: 1091
Vyželeti. Pozdě želíš, nevyželíš. Us. Lpř.

395340   Vyželezení Svazek: 8 Strana: 0489
Vyželezení, n. = výstroj železný v do- lech, Eisenausbau. Vz Ott. XL 601. a,

395341   Vyželiti se Svazek: 4 Strana: 1202
Vyželiti se, lépe: vyžehliti se. Jg.

395342   Vyženěný Svazek: 9 Strana: 0389
Vyženěný statek. Wtr. Živ. vys. šk. 170.

395343   Vyženiti Svazek: 4 Strana: 1202
Vyženiti, il, ěn, ění = ženěním nabyti, erheirathen. — si co: statek. Us., Ddk. VI. 131. — V. syny, verheirathen. Us. Tč.

395344   Vyženu Svazek: 4 Strana: 1202
Vyženu, vz Vyhnati.

395345   Vyžérati Svazek: 4 Strana: 1202
Vyžérati, vz Vyžrati.

395346   Výžerky Svazek: 4 Strana: 1202
Výžerky, dle Dolany, Weižerek, ves u Černého Kostelce. PL.

395347   Vyžerpole Svazek: 7 Strana: 1091
Vyžerpole, slez. vydřipole = kdo o let- nicích prvý krávy na pastvu přižene. Mor. Brt. Cf. Král, Pán, Osv. 1887. 80.

395348   Vyžertovati se Svazek: 4 Strana: 1202
Vyžertovati se, ausscherzen, zu scher- zen aufhören. Us. Tč.

395349   Vyžetí Svazek: 4 Strana: 1202
Vyžetí, n., die Ab-, Ausmähung.

395350   Vyžgarnúti Svazek: 4 Strana: 1202
Vyžgarnúti =vyštárati. Vz Žgarnúti. Slez. Šd.

395351   Vyžgati Svazek: 4 Strana: 1202
Vyžgati = vyhnati, vyhoditi, hinausjagen, hinausstossen. Mor. Mtl. — koho čím od- kud, kam. Holí psa z jizby v.; Oheň hřeblem na stranu v.; Někoho drsnými slovy z domu v. Mor Tč.

395352   Vyžgrundati se někam Svazek: 7 Strana: 1091
Vyžgrundati se někam = vylézti, vy- šplhati se. Mor. Rgl.

395353   Vyžhnouti Svazek: 4 Strana: 1202
Vyžhnouti, vz Vyžžéci.

395354   Vyžhranec Svazek: 4 Strana: 1202
Vyžhranec, nce, m. = vypasenec, ein ausgeflossener, feister Mensch. Mor. Šd.

395355   Vyžhrati Svazek: 4 Strana: 1202
Vyžhrati = vyžrati. V., vyžeru, vyžhral. Na Mor. Tč.

395356   Vyžiarovať Svazek: 4 Strana: 1202
Vyžiarovať = ze sebe zářiti, heraus- strahlen. Vz Vyzářiti. Na Slov. Phld. III. 3. 259.

395357   Vyžíci Svazek: 4 Strana: 1202
Vyžíci, vz Vyžžéci.

395358   Vyžieti Svazek: 9 Strana: 0389
Vyžieti, vyžmu = vytlačiti, vyždímati. Vyžmi vodu. Maš. ruk. 48a.

395359   Vyžíhaný Svazek: 4 Strana: 1202
Vyžíhaný, vz Vyžehaný. V. spodium. KP. V. 94.

395360   Vyžiháren Svazek: 10 Strana: 0506
Vyžiháren, rně, f. = místnosť, kde se něco Vyžíhá. Liptov. Sbor. slov. IX. 46.

395361   Vyžíhati Svazek: 4 Strana: 1202
Vyžíhati, vz Vyžžéci.

395362   Vyžiji Svazek: 4 Strana: 1202
Vyžiji, vz Vyžiti.

395363   Vyžilec Svazek: 7 Strana: 1092
Vyžilec, lce, m. = vyžilý člověk. Us. Bkř.

395364   Vyžilosť Svazek: 4 Strana: 1202
Vyžilosť, i, f. = vysílení, die Abgelebt- heit, Entkräftung, der Marasmus., V. pole, půdy, die Bodenmüdigkeit. Jg., Šp.

395365   Vyžilovati Svazek: 4 Strana: 1202
Vyžilovati = žil zbaviti, entadern. — co: maso. Ros.

395366   Vyžilý Svazek: 4 Strana: 1202
Vyžilý = kdo vyžil, ausgelebt, abgestor- ben. V. člověk, Us., louh, abgestorbener Aescher. — V. = vyžitý, sešlý, sestárlý, ab- gelebt, ausgesaugt, ausgemergelt, erschöpft. V. marnotratník, prostopášník. Us. V. pole, půda, tříslo (erschöpft). Šp., Dch. — čím. Us.

395367   Vyžímať Svazek: 7 Strana: 1092
Vyžímať = vytlačiti. Hrozny prasami (lisy) v. Slov. Hdž. Čít. 141.

395368   Výžin Svazek: 4 Strana: 1202
Výžin, u, m. = žeň, der Schnitt. Na Slov. Šli na výžin. Koll.

395369   Výžin Svazek: 7 Strana: 1092
Výžin. Cf. Mkl. Etym. 409. b.

395370   Vyžínání Svazek: 4 Strana: 1202
Vyžínání, n., das Ausmähen, Ausschnei- den des Getreides. Vz Vyžíti.

395371   Vyžínaný Svazek: 4 Strana: 1202
Vyžínaný; -án, a, o, aus-, abgemäht. V. obilí. Vz Vyžíti.

395372   Vyžínati Svazek: 4 Strana: 1202
Vyžínati, vz Vyžíti.

395373   Výžinek Svazek: 4 Strana: 1202
Výžinek, nku, m. = práce žnecká, za kterou dostává na Slovači žnec jedenáctý snop neb jedenáctou měřici jako mzdu. Na Považi se penězi neplatí, nýbrž v-nkem. Tč. Der Schnittertheil. Na v. isť (jíti). Bern. A ja pójdem do v-ku, vyžnem si meričku a vyživím svedomite svoju si ženičku. Sl. ps. 296. Trebars chybí i v., mlatba mi do- honí Ib. Žatviari pracujú iba za výžinok, býva to najviac dvanástý diel vyrobenej úrody. Dbš. Obyč. 98.

395374   Výžinka Svazek: 4 Strana: 1202
Výžinka, y, f. = vyžínání. Mor. Šd.

395375   Výžinkář Svazek: 4 Strana: 1202
Výžinkář, e, m., der Mäher, Schnitter. — V. = kdo gazdovi žence najímá a vy- plácí. Na mor. Val. Brt., Vck. Za to mu platí gazda desátým mandelem obilí. Vck.

395376   Vyžírace Svazek: 4 Strana: 1202
Vyžírace, e, f. = žranice, hody, die Fresserei. Visitace (zvl. kněžská) je prý v. (žertem). Mor. Vck. Cf. Vyžírka.

395377   Vyžíranda Svazek: 7 Strana: 1092
Vyžíranda, y, f. = pochutnání. To byla v. U Lužan. Kšť.

395378   Vyžírati Svazek: 4 Strana: 1202
Vyžírati, vz Vyžrati.

395379   Vyžíravý Svazek: 7 Strana: 1092
Vyžíravý, exedens, ausfressend.

395380   Vyžíravý Svazek: 10 Strana: 0506
Vyžíravý vřed, ulcus corrodeus. Ktt.

395381   Vyžírka Svazek: 4 Strana: 1202
Vyžírka, y, f. = vyžírace. Přišli k němu o pouti na v-ku. Us.

395382   Vyžiti Svazek: 4 Strana: 1202
Vyžiti, žiji, žij, žije (íc), il, it, ití; vyží- vati = přežiti, ausleben, durchleben; pře- stati žíti, ausleben, aufhören zu leben; uži- viti se (na Slov. ), im Stande sein sich zu nähren; požíváním ztenčiti, vysíliti, aussau- gen, auszehren, entkräften, ausmergeln; se = síly pozbyti, sich entkräften. Jg. — abs. Již vyžil (přestal žíti). Us. V., na Slov. = uživiti se. Koll. Musíme dačo robiť; takto nevyžijeme, takto nebude z nás nič. Mt. S. I. 58. Vyžila-li (strávila-li) již husa? Ve vých. Čech. Brv. Husa nemá ještě vyžito. U Rychn. Nevím, kterak vyžije, wie er das Leben fristen wird. Slez. Šd. Troufal, že nevyžive (se neuzdraví). Kld. 149. V pou- štěch smutných, kde by nevyžil barbar blu- dný, já si ráje tvořím. Koll. I. 191. — co: mnoho let, Us., mnoho zlého (vytrpěti), L., pole, Ros., zemi (vyssáti), půdu. V. Tráva vyžive zemi. Us. Mnoho obilí vyžijí (vytráví). Výb. — co s kým: mnohá léta. L. — co, se čím. Obilí cestou vyžije (vyhubí se). L. Nemírným pitím se v. (síly se zbaviti). Us. — z čeho: z nemoci (okřáti). Us. na Mor. Brt., Tč., Dml. Jak by ten hospodář z toho mohl vyžiť (se vyživiti)? Na Mor. Vck. Najde sa aj pre mňa voljako remeslo, z kto- rého vyžijem. Dbš. Sl. pov. IV. 32., 80. — se z čeho = něco zcela ztráviti. Nemáme co jísti, již jsme se ze všeho vyžili. Us. Jg. — jak. Ale aj viete čo, otec môj? My takto na holej dlani nevyžijeme; Na holej dlani nevyžiješ; Ten vám vyžije i na holej dlani (aj na pustej skále). Dbš. Sl. pov. I. 176., Mt. S. 1. 91., 96. (Šd. ). Opýtal sa ho, že ako môže na tých troch grošoch vyžiť? Dbš. Sl. pov. II. 92. — se, sich ausleben. Dch. Ná- rod český, myslil, že už dávno se vyžil. Kos. Ol. 1. 120. — s čím = vystačiti, aus- kommen. S 20 zlatými nemohli v. Mor. Vck., Tč. Ve Slez. Šd.

395383   Vyžíti Svazek: 4 Strana: 1202
Vyžíti, žnu, žni, žna (ouc), vyžati, žal, žat, žetí; vyžínati = srpem vyseknouti, ausmä- hen, abernten, herausschneiden, wegschnei- den; žetím vydělati, nalézti, durchs Schnei- den gewinnen, beim Schneiden finden. Jg. Slov. — co: trávu (vysekati, ausgrasen), Us., obilí. Šd. Išlo dievča trávu žati, panskú lúku vyžínati. Sl spv. III. 81. Vyžali tam hnízdo ptačí (našli). Us. — co komu, aus- schneiden. Chudým pšenici v. ML. 52. a. — čím: obilí srpem. Us. Tč. Dievča, dievča, plať pokutu, vyžalo si moju lúku. Sl. spv. III. 81. — co kde. Na několika místech tam obilí vyžali. Ros. Trávu v lese v. Us. Šd. Vyžínaj, devečko, vyžínaj u zeme, lebo sa ti díva potěšenie tvoje. Sl. spv. I. 30. — si co (vydělati). Us.

395384   Vyžití Svazek: 4 Strana: 1203
Vyžití, n., das Lebensende. — V., die Aussaugung, Entkräftung. Vz Vyžilý. Vy- žiti.

395385   Vyžiti Svazek: 8 Strana: 0489
Vyžiti. Nemohl z toho vyžit = ztráviti to. Zlín. Brt. D. II. 418.

395386   Vyžiti (co) jak Svazek: 10 Strana: 0506
Vyžiti (co) jak. Vyžil svůj život plně. Nár. list. 1904. 293. 13. Krajčír vyžije aj na pou (půl) fizoli, na pou vajci. Mus. slov. IV. 29.

395387   Vyžitosť Svazek: 4 Strana: 1203
Vyžitosť, i, f. V. půdy = vysílení, vy- mrskání, die Bodenmüdigkeit. Pta. — V., excrementum. D.

395388   Vyžitý Svazek: 4 Strana: 1203
Vyžitý = vyžilý, ausgesaugt, ausgesogen, entkräftet. V. půda, Hosp. listy 1883. 147., tříslnice, entgerbte Lohbrühe, tříslo, ausge- nützte Lohe, tříslovina, ausgenützter Ger- bestoff. Šp. Hus má prázdné vole, má už vyžité. V. role. V. — kde. Mrva v zemi nevyžitá. Zlob. Vz Vyžilý.

395389   Výživa Svazek: 4 Strana: 1203
Výživa, y, f. = vyživení, der Lebens- unterhalt, die Sustentation, Nahrung, Ernäh- rung, der Unterhalt, das Auskommen, das Erwerbsgeschäft. K celoroční v-vě. Mus. O výživě. Čs. lk. VI. 4. O výživě malých dítek. Ib. IX. 140., 340., X. V. tělesná. Osv. I. 524. Péče o výživu. Us. V. manželce a dětem (dávání výživného); zachovati někoho při výživě, nechati komu výživy. Stav, způsob výživy, pojištění doživotní výživy, Lebensversicherung, pojišťovna doživotní výživy, Lebensversicherungsanstalt; v. do života, doživotní, Lebensunterhalt. J. tr. Vý- živy na někom žádati. Řd. Někomu do smrti výživu dávati. Bs. O v-vě rostlin a těla vz Schd. II. 219., 370., KP. III. 237. Cf. S. N. Živnosť nebo v., Erwerb und sonstige Un- terhaltungsquelle; vedlejší v., der Nebener- werb; hlavní v-va, der Haupterwerb; míti někde bezplatnou v-vu; freie Station haben; dělník bez výživy, erwerbloser Arbeiter; svou v-vu někde míti, irgendwo sein Fort- kommen haben. Us. Dch. Úhrnkové na v-vu (na stravu), das Beköstigungspauschale; po- měry výživy, die Ernährungsverhältnisse. Šp. O něčí výživu se postarati. MP. Aby sobě v-vu opatřili. Sš. J. 304. Moje deti po svete sa túlajú, bo v-vy doma viacej ne- majú (o drátarech). Us. Šd. Ondřej uspo- kojil Belu, ukázav mu veliký kraj k v-vě; Svatavě šla též v. její z Moravy. Ddk. II. 197., 343. (Tč. ). Přijde vesno lenivým se tesknó (teskná), a kdo nebyl lenivý, má ještě dosť v-vy. Tč.

395390   Výživa Svazek: 7 Strana: 1092
Výživa. O v-vě člověka. Cf. Km. 1889. 689. nn., Slov. zdrav. 411. ,O v-vě člověka. Sepsal dr. Fr. Mareš. O v. rostlin. Cf. Rosc. 36. Obtížná v. těla, dystrophia. Když krá- lové staví, má lid všeho druhu v-vu. Krč.

395391   Výživa Svazek: 9 Strana: 0389
Výživa. Úsloví atd. vz v Zát. Př. X.

395392   Výživa Svazek: 10 Strana: 0506
Výživa. Umělá v. (vyživování), künstliche Ernährung. Us.

395393   Vyžívač Svazek: 8 Strana: 0489
Vyžívač, e, m. = kdo jakékoliv požitky zdarma a bez úmyslu navracování rád přijímá, Phľd. 1894. 63.

395394   Vyžívani Svazek: 9 Strana: 0389
Vyžívani do smrti = užívání. Laš. Mus. fil. 1897. 445.

395395   Vyžívati Svazek: 4 Strana: 1203
Vyžívati, vz Vyžiti, 2. Vyžvati.

395396   Vyživení Svazek: 4 Strana: 1203
Vyživení, n., die Ernährung, Erhaltung, Verpflegung, Verköstigung. Vz Vyživiti, Výživa. Člověk málo potřebuje k svému v. Us. Tč. — V. = co k uživení koho n. sebe náleží. Své v. míti. Kram. V. komu zaopa- třiti. D. V. své z něčeho míti. Kr. mosk. Správcové škol ve 14. stol. mívali v-ní od kostela za služby kostelní o svátcích, ode mší zádušních, od pohřbů atd. 1880. 461. Korunní statky sloužily králi k v-ní. Mus. 1880. 286.

395397   Vyživeníčko Svazek: 7 Strana: 1092
Vyživeníčko, a, n. = zdrobn. vyživení. Šf.

395398   Vyživený Svazek: 4 Strana: 1203
Vyživený; -en, a, o, unterhalten, ernährt, verpflegt, verköstet. Vz Vyživiti. Na vyži- venou míti, něco obdržeti, Zlob., dáti. D., Jg.

395399   Vyživicovati Svazek: 4 Strana: 1203
Vyživicovati = vysmolovati. Vz Vysmo- liti.

395400   Výživina Svazek: 8 Strana: 0489
Výživina, v, f.: cukr atd. Světz. 1895. 622.

395401   Vyživitel Svazek: 4 Strana: 1203
Vyživitel, e, m. = kdo vyživuje, der Er- nährer.

395402   Vyživitelka Svazek: 4 Strana: 1203
Vyživitelka, y, vyživitelkyně, ě, f., die Ernährerin. Jg.

395403   Vyživiti Svazek: 4 Strana: 1203
Vyživiti, il, en, ení; vyživovati = živě udržeti, ernähren, unterhalten, verpflegen. — koho zač. Já vás za ty peníze nevyživím. Ros. — se nač. Na sto zlatých může se ročně v-ti. Ros. — koho jak dlouho: do smrti. Us. — koho čím. Kom. V. někoho mlékem. Br. Vojsko přes ustanovení jen pícováním a ne ze skladišť zásobených se vyživovalo. Ddk. VI. 138. — se (jak). Keď přišla jar, zapriahal syn voly a zoral ten slivník a nasial maku, aby se voliak vyživili. Dbš. Sl. pov. VII. 84. Lahšie sa potom vyživí, ako takto o dvoch rukách. Dbš. Sl. pov. I. 120. — V. = vysíliti, aus- saugen, entkräften. — co. Vlčáky vyživují stromy. U Nové Kdyně. Rgl.

395404   Výživné Svazek: 4 Strana: 1203
Výživné, ého, n., das Aliment, die Ali- mentationskosten, Alimentationsgebühr. J. tr. Dávání v-ého, výživa. Ib.

395405   Výživnice Svazek: 10 Strana: 0506
Výživnice = výživná céva, Ernährungs- gefäss. Ktt.

395406   Výživník Svazek: 4 Strana: 1203
Výživník, a, m., der Brotherr. Šm.

395407   Výživnosť Svazek: 4 Strana: 1203
Výživnosť, i, f., der Nahrungsgehalt; Nahrungszweig.

395408   Výživný Svazek: 4 Strana: 1203
Výživný, Unterhalts-, ernährend, nahr- haft, Alimentations-. V. chléb, smlouva (Ali- mentationsvertrag), Dch., látky (živné, nu- trientia), Nz. lk., úpis (úpis na dodáváni vý- živy, der Sustentationsrevers). J. tr. Jílovitá půda ve spodině nemá žádných v-ných látek rostlinných. Tč. exc.

395409   Výživočivový Svazek: 7 Strana: 1092
Výživočivový, trophoneurotisch.

395410   Výživodárný Svazek: 10 Strana: 0506
Výživodárný. V. země. Msn. Od. 168.

395411   Vyživořiti Svazek: 4 Strana: 1203
Vyživořiti, vegetiren. Vz Živořiti. — s čím jak. Maličko majúc, ešte i z toho toľko musí preč dať, že s ostatkom sotva biedne vyživořiť vládze. Phld. 2. III. 353. (Šd. ).

395412   Vyživovací Svazek: 4 Strana: 1203
Vyživovací, Ernährungs-. V. ústroj. KP. V. 169. V. zvířata (trubejšů). Ves. I. 98.

395413   Vyživování Svazek: 4 Strana: 1203
Vyživování, n., die Ernährung, der Un- terhalt. V. v širším smyslu = udržování na živě přijímáním pokrmů; O užším smyslu = assimilace přijaté potravy. Vz S. N.

395414   Vyživování Svazek: 7 Strana: 1092
Vyživování dětí. Slov. zdrav. 412.

395415   Vyživovatel Svazek: 4 Strana: 1203
Vyživovatel, e, m., vz Vyživitel.

395416   Vyživovati Svazek: 4 Strana: 1203
Vyživovati, vz Vyživiti.

395417   Vyžíznělý Svazek: 4 Strana: 1203
Vyžíznělý, verdurstend. Dch.

395418   Vyžízněti Svazek: 4 Strana: 1203
Vyžízněti, ěl, ění, durstig werden. Ne- dávej mu píti, až vyžízní. Ros.

395419   Vyžízniti Svazek: 4 Strana: 1203
Vyžízniti, il, ěn, ění, ausdürsten. Na Ostrav. Tč.

395420   Vyžižlati Svazek: 4 Strana: 1203
Vyžižlati = tupým nožem něco špatně vyřezati, aushecheln. — co čím: chléb no- žem. Us. Tč.

395421   Vyžla Svazek: 4 Strana: 1203
Vyžla, y, f. = vyžel. Na Slov. Bern.

395422   Výžlabek Svazek: 4 Strana: 1203
Výžlabek, bku, m. = zátočka na střeše, místo, kde se dvě střechy stýkají, žleb, die Kehle, Kehlrinne. D. — V. = dutá cihla, der Hohlziegel. Jg.

395423   Výžlabek Svazek: 7 Strana: 1092
Výžlabek = rýha v šindeli, drážka. U Kdýně. Rgl.

395424   Vyžlabení Svazek: 4 Strana: 1203
Vyžlabení, n. V. štoly, die Verflutherung des Stollens. Hř.

395425   Vyžlabiti Svazek: 4 Strana: 1203
Vyžlabiti, il, en, ení; vyžlabovati = žlab dělati, auskehlen, auskerben. — co čím: sekerou. — kde. Šindele na hrubší straně v. Us. Tč.

395426   Vyžlábkovati Svazek: 4 Strana: 1203
Vyžlábkovati, vz Vyžlabiti.

395427   Výžlabník Svazek: 4 Strana: 1203
Výžlabník, u, m., der Kehlhobel. Skv. V. rovný, loďkový, zakroužený. Hk.

395428   Vyžlátko Svazek: 7 Strana: 1092
Vyžlátko. Krnd. 214. Vz Vyžel.

395429   Vyžlazovati Svazek: 7 Strana: 1092
Vyžlazovati, entdrüsen. V. lůj. Us. Wtr. Obr. II. 287.

395430   Vyžle Svazek: 4 Strana: 1203
Vyžle, vz Vyžel.

395431   Vyžle Svazek: 9 Strana: 0389
Vyžle, ete, n. To je v. = čiperné děvče. Hoř. 117. — V. = lesní mužík. Vz Jrsk. XXII. 120.

395432   Vyžle Svazek: 10 Strana: 0507
Vyžle. Vyžlata (děti) divokých žen. Vz Kšť. Poh 102.

395433   Vyžlec Svazek: 4 Strana: 1203
Vyžlec, vz Vyžel.

395434   Vyžlenec Svazek: 4 Strana: 1204
Vyžlenec, vz Vyžel.

395435   Vyžlice, e Svazek: 4 Strana: 1204
Vyžlice, e, f., vz Vyžel.

395436   Vyžlík Svazek: 4 Strana: 1204
Vyžlík, a, m. = vyžel.

395437   Vyžlinec Svazek: 4 Strana: 1204
Vyžlinec, nce, m. = mlsoun, der Genä- schige. U Prostěj. Vch.

395438   Vyžloutnouti Svazek: 4 Strana: 1204
Vyžloutnouti, gelb werden; die gelbe Farbe verlieren.

395439   Vyžlovka Svazek: 4 Strana: 1204
Vyžlovka, y. f., Wischlowka, ves u Čern. Kostelce. Vz Blk. Kfsk. 526.

395440   Vyžltnúti Svazek: 4 Strana: 1204
Vyžltnúti = vyžloutnouti, gelb werden. Na Slov. Bern.

395441   Vyžlutiti Svazek: 4 Strana: 1204
Vyžlutiti, il, cen, ení, vžlucovati, gelb machen. — co čím: barvou.

395442   Vyžmíchati Svazek: 4 Strana: 1204
Vyžmíchati = vyžmíkati. Na Slov. Bern.

395443   Vyžmíkání Svazek: 4 Strana: 1204
Vyžmíkání, n., die Ausdrückung. — V. = vyždímání, die Auswindung, Ausringurg. Na Slov. Bern.

395444   Vyžmíkaný Svazek: 4 Strana: 1204
Vyžmíkaný; -án, a, o = vytlačený, aus- gedrückt. V. houba. — V. = vyždímaný, ausgewunden, ausgerungen. V. prádlo.

395445   Vyžmíkať Svazek: 10 Strana: 0507
Vyžmíkať. Ten by len v-kal z poslednej kvapky (vyždímal). Phľd. XIII. 741.

395446   Vyžmíkati Svazek: 4 Strana: 1204
Vyžmíkati, vyžmikovati = vytlačiti, aus- drücken; vyždímati, answinden, ausringen. Na Slov. — co: houbu. — co odkud: vodu z prádla, ze šat. Bern. — kam. Rosu túto vyžmikujú doma do čistej nádoby. Mt. S. I. 200. — jak. Krv zo zeme posbieral a von oblokom vyžmíkal. Dbš. Sl. pov. I. 197. (Šd. ).

395447   Vyžmikati Svazek: 8 Strana: 0489
Vyžmikati. Vyžmikej (vylij, vyhoď) to do peci zakurenej (vytopené). Slov. Mtc. 1895. 44.

395448   Vyžmolikati komu Svazek: 7 Strana: 1092
Vyžmolikati komu = vybiti Val. Vck.

395449   Vyžmoliti Svazek: 4 Strana: 1204
Vyžmoliti, il, en, ení, vyžmolovati, aus- kneten, auswalken. — co kde: kus chleba v ruce mezi prsty. Us. Žíly na nohách, aby se sesílily. Na Ostrav. Tč.

395450   Vyžmolkovati Svazek: 4 Strana: 1204
Vyžmolkovati, aufhören einen Sauerteig zu machen.

395451   Vyžmýchaný Svazek: 7 Strana: 1092
Vyžmýchaný = vymáchaný. Slov. Rr. MBš.

395452   Vyžmýchati Svazek: 8 Strana: 0489
Vyžmýchati = vytlačiti. Slov. Mtc. XVIII. 213. Cf. Vyžmíchati.

395453   Vyžmýkati Svazek: 7 Strana: 1092
Vyžmýkati = vyždímati, auswinden. Slov. Zátur.

395454   Vyžně Svazek: 7 Strana: 1092
Vyžně, ěte, n., gemella. 15. stol. Mnč. R.

395455   Vyžník Svazek: 4 Strana: 1204
Vyžník, vz Vyžel.

395456   Vyžnouti Svazek: 4 Strana: 1204
Vyžnouti, vz Vyžíti.

395457   Vyžnutí Svazek: 4 Strana: 1204
Vyžnutí, n. = vyžetí. Bern.

395458   Vyžnutý Svazek: 4 Strana: 1204
Vyžnutý; -ut, a, o = vyžatý. Bern.

395459   Vyžobrati Svazek: 4 Strana: 1204
Vyžobrati = vyžebrati. Na Slov. Bern.

395460   Vyžokovati Svazek: 4 Strana: 1204
Vyžokovati, aussäcken, aus dem Sacke herausnehmen. Ros.

395461   Vyžouti Svazek: 4 Strana: 1204
Vyžouti, žují, ul, ut, utí, vyžouvati, aus- kauen. — odkud. Kráva vyžouvá ze ža- ludka a potom přežouvá. Hatilo se mu to v krku, vyžul to ze sebe (vyplil). Mor. Vck., Šd. Snop vyžul (vysmekl se) z obřísla. Mor. Šd. — se komu. Ta sláma se mně vyžúvá (z povřísla vysouvá). Mor. Šd. — čeho. On vyžul tabáku za dva krejcary za deň. Na Ostrav. Tč. Vz Vyžvýkati, Vyžúvati.

395462   Vyžral Svazek: 4 Strana: 1204
Vyžral, a, m., osob. jm. V. Adam a Dan. Vz Blk. Kfsk. 1147.

395463   Vyžrálek Svazek: 4 Strana: 1204
Vyžrálek, lka, m., osob. jm.

395464   Vyžralosť, i Svazek: 4 Strana: 1204
Vyžralosť, i, f., die Ausgefressenheit, Feistheit. Jg.

395465   Vyžralý Svazek: 4 Strana: 1204
Vyžralý, ausgefressen, feist, dick. V. pes. Puch. — V. = vyžraný, ausgefressen. V. zub. D.

395466   Vyžranec Svazek: 4 Strana: 1204
Vyžranec, nce, m., ein fetter Mensch. U Místka. Škd.

395467   Vyžrání Svazek: 4 Strana: 1204
Vyžrání, n., die Aus-, Auffressung. Vz Vyžrati. — V., das Ausfressen, die Fette, Feistigkeit. Bern. Vz Vyžraný.

395468   Vyžranina Svazek: 7 Strana: 1092
Vyžranina, y, f., das Ausgefressene. Lpř.

395469   Vyžraný Svazek: 4 Strana: 1204
Vyžraný; -án, a, o = sežraný, aus-, aufgefressen. V. žrádlo. Us. — V. = poru- šený, jedením pokažený, ausgeflossen, hohl. V. zub (děrovatý). D., Nz. lk., Šd., Bern. — V. = vyjedený, vypasený, tlustý, vykr- mený, ausgefressen, fett, feist. Us. Jg., Bern., Vrů., Kšť. Je v-ný jako vepř. Us.

395470   Vyžrat koho Svazek: 10 Strana: 0507
Vyžrat koho zkadial = vykousali, úkladní odstraniti. Phľd. XXIV. 605.

395471   Vyžrati Svazek: 4 Strana: 1204
Vyžrati, žeru, žéreš (v obec. ml. vyže- reš),... rou, žeř a žer, žral, án, ání; vyží- rati, vyžírávati, vyžrávati = žera vyjísti, heraus-, aus-, auf-, wegfressen; vychlastati, aussaufen; vytráviti, auffressen; žráním neb kousáním díru učiniti, ausfressen, ausnagen; žráním ven se dostati, sich herausfressen; ztučněti, potravou vyžrati, sich ausfressen, durchs Fres; en fett werden. Jg. — co, koho. Myš chléb vyžrala (vykousala). Ros. V-ti koho = vyssáti. D. -- co odkud: píci ze žlabu, slaninu z pasti. Us. — co, jak: vše i s kvasnicemi v. (vychlastati). V. — co kde. V té zemi vše vyžrali (vytrávili). Ros. Myši mně v řepě v-ly díru. Us. Šd. — čím. Perné a čpavé věci kousavostí svou mornou vyžírají. Byl. Železo se rezem vyžírá. Us. — se. Již se tam velmi vyžral (vyjedl). Ros. Oni se tam brzo vyžerou (potravu svou snědí). Ros.

395472   Vyžrati Svazek: 4 Strana: 1204
Vyžrati, n. = vyžrání. Na Slov. Bern.

395473   Vyžratý Svazek: 4 Strana: 1204
Vyžratý = vyžraný. Na Slov. Bern.

395474   Vyžrávati Svazek: 4 Strana: 1204
Vyžrávati, vz Vyžrati.

395475   Vyžrebiti se Svazek: 4 Strana: 1204
Vyžrebiti se = vyhřebiti se, aufhören Füllen zu werfen. Na Slov. Bern.

395476   Vyžrebovať Svazek: 7 Strana: 1092
Vyžrebovať, auslosen. V. výborníky. Slov. Let. Mt. sl. IV. 1. 67. Cf. Žreb.

395477   Vyžúchati Svazek: 4 Strana: 1204
Vyžúchati = vyprati prádlo, hadry, aus- waschen. Na mor. Val. Vck.

395478   Vyžuchlat komu co Svazek: 8 Strana: 0489
Vyžuchlat komu co = vypleskati, vy- žvatlati. Brt. D. II. 418.

395479   Vyžuchlati Svazek: 4 Strana: 1204
Vyžuchlati, auskauen, ausdrücken. -co. Ona nemá zubů, žuchle jen chléb, až ho vy- žuchle... Na Ostrav. Tč.

395480   Vyžuliti Svazek: 4 Strana: 1204
Vyžuliti, il, en, ení, abluchsen. — co na kom. Us. Dch.

395481   Vyžultlý Svazek: 4 Strana: 1204
Vyžultlý = vyžloutlý, vergilbt. V-lé li- sty. Na Ostrav. Tč.

395482   Vyžultnúti Svazek: 4 Strana: 1204
Vyžultnúti, vyžulknúti = vyžloutnouti, gelb werden. Na Ostrav. Tč.

395483   Vyžumpovati Svazek: 4 Strana: 1204
Vyžumpovati = vypumpovati, auspum- pen. — co: vodu. Ros.

395484   Vyžúti Svazek: 4 Strana: 1204
Vyžúti, v z Vyžouti.

395485   Vyžutý Svazek: 4 Strana: 1204
Vyžutý; -ut, a, o, ausgekaut.

395486   Vyžúvací Svazek: 4 Strana: 1204
Vyžúvací žaludek = bachor. Na Ostrav. Tč.

395487   Vyžúvať Svazek: 10 Strana: 0507
Vyžúvať z kudele klky = vybírati. Slov. Phľ. XXII. 34.

395488   Vyžúvati Svazek: 4 Strana: 1204
Vyžúvati, vz Vyžouti. — se odkud. Z nóše vyžúvá se tráva, vlna (vyčouhá). Cf. Ožúvati se. Mor. Šd.

395489   Vyžúvka Svazek: 7 Strana: 1092
Vyžúvka, y, f. = co kráva vyžuje. Vz Vyžouti. Mor. Brt. D. 291.

395490   Vyžužlati Svazek: 4 Strana: 1204
Vyžužlati, auskauen. — co: chléb. Když slívkv, třešně jíš, musíš kostku vyžužlat. Na Ostrav. Tč.

395491   Vyžváchati Svazek: 4 Strana: 1204
Vyžváchati, auskauen. Vz Vyžouti.

395492   Vyžvachlati Svazek: 7 Strana: 1092
Vyžvachlati = vyklevetiti. Brt. D. 304.

395493   Vyžvacholiti Svazek: 4 Strana: 1204
Vyžvacholiti, il, en, ení, ausplaudern. U Olom. Sd.

395494   Vyžvachtaný Svazek: 4 Strana: 1204
Vyžvachtaný; -án, a, o = mající na po- vrchu nepravidelné a různoběžné rozsedliny a prohlubiny ku př. semena sagovníkův, bananův, be-, zernagt. Rst. 520.

395495   Vyžvachtati Svazek: 4 Strana: 1204
Vyžvachtati, vyčvochtati, ausplätschern. — co kde: prádlo ve vodě. — se s kým o čem, sich satt plauschen. Na Ostrav. Tč.

395496   Vyžvachtati Svazek: 7 Strana: 1092
Vyžvachtati = vyklevetiti. U Kdýně. Rgl.

395497   Výžvalda Svazek: 4 Strana: 1204
Výžvalda, vz Vejžvalda.

395498   Výžvana Svazek: 4 Strana: 1204
Výžvana, y, f. = něco vyžvaného, etwas Herausgekautes, etwas Zermanschtes. Us.

395499   Vyžvaniti Svazek: 4 Strana: 1204
Vyžvaniti, il, ěn, ění = vyžvati, aus- kauen. Jg. — V. = vyžvati, vybleptati, aus- schwatzen, ausplaudern. — co komu.

395500   Vyžvástati Svazek: 4 Strana: 1204
Vyžvástati, ausplaudern. — co kde ko- mu. Us. Tč.

395501   Vyžvati Svazek: 4 Strana: 1204
Vyžvati, žvu, al, án, ání; vyžívati = žváním vydobyti, herauskauen; vymluviti, vyklevetati, vyzvoniti, pověděti, ausplappern, ausschwatzen. — co komu. On mu to vy- žval. Ros. Co mu to vyžíváš (obubláváš, vorwerfen, aufmutzen)? — se z čeho, sich herausschwatzen, sich herausreden. Ze všeho se vyžve a vytáhne co had z kůže. Ros. — koho odkud, ausbeissen. Us. Tč.

395502   Vyžvatlati Svazek: 4 Strana: 1205
Vyžvatlati = vyžvati, auskauen; vyblep- tati, ausplaudern. Us.

395503   Vyžvechtaný Svazek: 4 Strana: 1205
Vyžvechtaný = vyhlodaný. V. holka.

395504   Vyžvechtati Svazek: 4 Strana: 1205
Vyžvechtati, vyšvechtati = vyhlodati, vyžrati, ausfressen, aushöhlen. — co. Myši řepu v-ly. Us. — se. Stroj se vyžvechtal. Us. Šp.

395505   Výžvyčka Svazek: 4 Strana: 1205
Výžvyčka, y, f., der Vorwurf. Rk.

395506   Výžvyk Svazek: 4 Strana: 1205
Výžvyk, u, m. = tlach. U Žamb. Kf.

395507   Vyžvykačnosť Svazek: 4 Strana: 1205
Vyžvykačnosť, i. f. = vyžvykavosť, vy- žvykovnosť, vyžvykujičnosi, odmlouvačnosť, bublavosť. Ros.

395508   Vyžvykačný, vyžvykavý, vyžvykovný Svazek: 4 Strana: 1205
Vyžvykačný, vyžvykavý, vyžvykovný = vyžvykující, bublavý, odmlouvačný, auf- mutzend, vorwerfend. Jg.

395509   Vyžvýkati Svazek: 4 Strana: 1205
Vyžvýkati, vyžvýknouti, knul a kl, ut, utí; vyžvykovati, auskauen. — co čím: Žvý- káním všecku sílu v. Ros. — co odkud. Jádra z třešni v. U Uher. Hrad. Tč. — co komu = vyklevetiti, vybleptati, ausplaudern, Us. Kšť.; vytýkati, vorkauen, vorwerfen. Rk.

395510   Vyžvykavosť Svazek: 4 Strana: 1205
Vyžvykavosť, i, f., vz Vyžvykačnosť.

395511   Vyžvykavý Svazek: 4 Strana: 1205
Vyžvykavý, vz Vyžvykačný.

395512   Vyžvýknouti Svazek: 4 Strana: 1205
Vyžvýknouti, vz Vyžvýkati.

395513   Vyžvykovati Svazek: 4 Strana: 1205
Vyžvykovati, vz Vyžvýkati.

395514   Vyžvykovnosť Svazek: 4 Strana: 1205
Vyžvykovnosť, i, f., vz Vyžvykačnosť.

395515   Vyžvykovný Svazek: 4 Strana: 1205
Vyžvykovný, vz Vyžvykačný.

395516   Vyžvykujičnosť Svazek: 4 Strana: 1205
Vyžvykujičnosť, i, f., vz Vyžvykačnosť.

395517   Vyžvykujičný Svazek: 4 Strana: 1205
Vyžvykujičný = vyžvykačný.

395518   Vyžžéci Svazek: 4 Strana: 1205
Vyžžéci, vyžžíci, vyžhu, žžeš... žhou, vyžži, žehl, žžen, žžení; vyžhnouti, vyžeh- nouti, vyžáhnouti, ul, ut, utí; vyžéhati, vy- žíhati, vyžehovati, vyžehávati = vypáliti. ausbrennen. — co, koho. Jeho otce vyžehl, Pč. 11. Jejie tělo vyžžeme. ML. 236. Střelbu vyžíhati, vyžehnouti, das Geschütz ausflam- men. Čsk. — co komu: oči. L. Paky vám vyžehajú dvory, chyžice. Rkk. 35. Těm vy- žíhá (je zima, ist sehr kalt). Us. Vck. Rkk. — co čím. Bednář vyžehuje sudy smolou, auspichen. Jg. Vrata jsú vyžžena ohněm. BO.

395519   Vz Svazek: 4 Strana: 1205
Vz (místo ní někdy: z, s, v), předložka neoddělitelná, činí jen tenkráte slabiku, když přijímá e: vez-mu, vze-jdu: jindy se slabikou, před kterou stojí, v jednu slabiku splývá: vzrůst, vzbuditi, vzkříšení, vzduch, vzdor. D. — Pro dobrozvučnosť před s vy- nechává se i v psaní z: vskočiti, vstoupiti, vsednouti m. vzskočiti, vzstoupiti, vzsed- nouti; jindy odvrhuje se v a vyslovuje se a od mnohých i píše se: ztýčiti, znik, zrůst, zdorovati, zdvihnouti m. vztýčiti, vznik, vzrůst, vzdorovati, vzdvihnouti, Jg., zpoura m. vzpoura atd. Vz Pa. — Vz, předložka řídící akkusativ, zanikla. Předložka vz (vbzt) označuje 1. předmět, proti jehož směru pohyb se děje; směr pak předmětu jest od zdola nahoru, nebo ve vodorovné rovině. Často odpovídá řec. ává a někdy něm. längs, neben, nach. Pohyb může v poklid se změ- niti, ale akkusativ zůstává. Slunce vz hory spěje. Alx. Zvěř plove vz vodu. Anth. Úsilno se vz vodu bráti. Anth. Potok Jor- dan vzpět vzhóru se obrátil. Pass. Vznak na popele ležel. Pass. Zřídlo z hloubí lokte, z šíří půl druhého lokte. Br. Ten vládnul všemi králi co jich bylo blíž i vz dáli. Kat. Z délí 60 loktů. Br. Sníh ležel po polích pídi z tlouští. V. Z tíži 600 centů. Br. I mknuchu sě prudko vz chlumek. Rkk. 51. Tak vz Tatary trči. Rkk. Vz křesťany daň položichu. Rkk. 49. Vz ramena vloži- chu kopie. Rkk. 50. Vyrazichu vz vrahy. Rkk. Plavati vz vodu. I budeš vždy vz svrchu a ne vze zpod. BO. — 2. Předmět, jemuž jiný na roveň se staví — ávrí. Má sobě tu věc věc vzácnosť (za vzácnosť, na místě v-sti). Št. Svú hrdosťú vz něho býti = jemu roven býti. Anth. — 3. Odpor. Kdežto jest slúha vz hospodu. Nesměl vz něho býti. Alx. — 4. Důvod, příčinu. Krá- lová vz to pověděnie užasvši se vece. Kat. 320. Nechtěl by hriechov vz ves svět(= pro všechen svět) učiniti. Št. Kn. š. 235. 18. — Mkl. S. 404. Vz Předložka. — Někdy před- ložka vz se jménem splynula: vzhloubí, vzvýš, vzvýši, vzdál, vzhůru, vzchod (vý- chod), vzhláví, vzdálí. Jg. Vz nahoře a Mkl. B. 416. — Vz u sloves. Slovesa přechodná vůbec a slovesa nepřechodná pohybování (vz Pře-) s touto předložkou složená řídí akku- sativ (nikoli genitiv). Znamená 1. běh činnosti z dola vzhůru, vzhůru nač, k čemu, proti čemu. Sám procítě vzbuď jiné. Kom. Vzbudil protivníka Šalamounovi. Vz Vzdvih- nouti, vznésti, vzplývati, vztáhnouti, vzjíti, vzrůsti, vzepnouti a p. — 2. Sesiluje činnosť, že z úplna ve skutek přichází, značí počátek činnosti. Své království synovi vzdal. Pass. Vz Vzvolati, vzjiskřiti, vznítiti, vzmluviti, vzechtěti, vzbuditi, vzmoci se, vzpěti a p. — 3. Běh činnosti vzhůru je také během zpět, opáčením. Co mu vzkážeš (vz-kážeš zpět)? Vdova vzpomněla si. Náš tatíček sobě vzdý- chá. Konšel úřad vzdávaje (zpět dávaje) pána Boha má vzývati. Pr. měst. Cf. Pk. v olom. progr. 1875. 18. — Pozn. V Ž. wit. má vz často ten úkol, aby ze slovesa im- perfektivného stalo se perfektivní (s význa- mem budoucím při formě praesentní) na př. myšťu meditor a vzmyšľu, meditabor, čakaju exspecto a vzčakaju exspectabo, kraľuju regno a vzkraľuju regnabo a p. Gb. (ve vyd. Ž. wit., ve Slovníčku). Cf. Mkl. S. 200. — Poznam. Místo vz stává často z: zdvihnouti, zchoditi. Mkl. S. 200. Vz na- hoře. Vz také: Složený.

395520   Vz Svazek: 7 Strana: 1092
Vz. Z vz se v odsouvá: zdory, zhůru, zdech. Vz V (dod.). Vz (někdy jen z) s ak- kus. Úsilno se vz vodu (proti vodě) bráti. Gb. Ml. II. 148. — Vz u sloves. Cf. Jurs 22., 27., 30, 33.

395521   Vz Svazek: 7 Strana: 1398
Vz u lokalu m : v. Patron rozkáza svým sě jmieti vždy wzhotovie. AlxBM. 150. Scho- váš je wzchramye obličeje tvého, in ab- scondito. Ž. poděbr. 30. 21. Vypoviedáme o hradu wz Strazi (v Stráži). List. arch. jindřichohrad. z r. 1388. č. nové 37. (Arch. II. 318). atd. Vz Mus. 1893. 232. Tyto lo- kaly má Flš. v Athenaeu X. 231. za chybné a má prý býti: v hotově (cf. List. fil. XII. 286), v schránie, v stráži. — Pozn. Mašek netvrdí, že se pojilo vz s lokalem, nýbrž že se lok. u vz někdy objevuje, a je-li to chybou, že jest to také v Rukk. touž sta- rou chybou.

395522   vz Svazek: 8 Strana: 0489
vz. Z vz v se odsouvá: zdychati, zácný. Pšk. Jihč. I. 26. Zbuditi, zeptati se, žala (vzala; slov.). Gb. H. ml. I. 435. Místo vz píší Háj. Herb, a V. Kal. s: spomáhati, Háj. Herb. X. a., na schodu měsíce, ib. 251. a., spnmoci. V. Kal. 39. Místo vz píše Háj. tam také rs: Vsteklý pes. XI. a j.

395523   Vz Svazek: 9 Strana: 0389
Vz předložka s akkus. Ale v strč. vyskýtá se nejednou i při lokale, usque ad. Choceň vz řece. List z r. 1227. = na řece. Rozkáza svým sě jmieti vždy vzhotovie = na hotově. Alx. BM. 150. Vypoviedáme o hradu vz Stráži. Hrad. r. 1388. (Arch. II. 318 ) atd. Zde všude vz = naslok. Vz Mus. fil. 1899. 285. Proto vyložiti možno verš 48. v Ludiši RKK.: Vz výši na pavlači krásné sedieše kněz = na výši. Tamtéž. Této předl, se na Císařovsku neužívá až na některé výrazy: Zhuhdarma, zdyló, zvěšó, skłoščó, vzhłóbió. Vz Mus. 1900. 149

395524   Vz to Svazek: 4 Strana: 1244
Vz to = s to, na to. Kat. 320.

395525   Vz výši Svazek: 9 Strana: 0390
Vz výši v Rkk. Ludiše 48. Vz předcház. Vz.

395526   Vz-Bóh Svazek: 9 Strana: 0389
Vz-Bóh (strč. ) skleslé v adv. vzbóh = darmo a přetvořené ve zbóh: vz bóh tvé srdce vzdyše. Kat. brn. 255. Zbóh se těšíš. Pulk. L. (Gb. H. ml. III. 1. 27. )

395527   Vz-ves Svazek: 7 Strana: 1098
Vz-ves svět = pro celý svět, um der ganzen Welt willen. Št. Kn. š. 235. 18. Cf. Ves.

395528   Vzac Svazek: 9 Strana: 0389
Vzac = vzíti. Slez. Lor. 81.

395529   Vzácen Svazek: 10 Strana: 0507
Vzácen, cna, o, vz Vzácný.

395530   Vzácně, vzátcně Svazek: 4 Strana: 1205
Vzácně, vzátcně, komp. vzácněji = pří- jemně, vděčně, mile, annehmlich, angenehm. Solf. Já to v. přijmu (rád). Troj. Dar pánu Bohu v. obětovaný. BR. II. 278. — V. = zřídka, selten. Bern. — V. = vznešeně, slavně, ansehnlich, löblich, rühmlich, edel. Ros. Duch v. vzdělaný. Mus. 1880. 268.

395531   Vzácnějšeti Svazek: 4 Strana: 1205
Vzácnějšeti, ěl, ění = vzácnějším se stá- vati, seltener, ansehnlicher werden. Rostl. I. 295. b.

395532   Vzácnina Svazek: 4 Strana: 1205
Vzácnina, y, f., zastr. a šp. m. vzácnosť. Jg. Vz Vzácnosť.

395533   Vzácniti Svazek: 4 Strana: 1205
Vzácniti, il, ěn, ění = vzácným činiti, werthvoll machen. Dch.

395534   Vzácnomilý Svazek: 10 Strana: 0507
Vzácnomilý zeť. Msn. Od. 125.

395535   Vzácnorodý Svazek: 10 Strana: 0507
Vzácnorodý. Msn. II. 185., 414., Kká. Sion I. 249., II. 106.

395536   Vzácnorozenka Svazek: 10 Strana: 0507
Vzácnorozenka, y, f. Msn. Od. 166.

395537   Vzácnosť Svazek: 4 Strana: 1205
Vzácnosť, vzátcnosť (vz Vzácný), i, f. (zastr. vzácnina) = příjemnosť, die Annehm- lichkeit. Ros. — V. = řídkosť, veliká cena veci, die Seltenheit, Rarität. Kostbarkeit, der
Werth. Ten s tím dělá vzácnosti!; Milov-
ník vzácností. Dch. To je u nás v stí. Us.
Pdl. Jen časem mnohá věc se povznese k své
pravé ceně, k pravé v-sti. Shakesp. Tč. Jak
mravy držá prostredek, majú v. větší. Na
Slov. Tč. Ta věc nemívá vzácnosti, v které
ctnosti není. Mor. Tč. U veliké v-ti porfír
mají. Har. I. 60. — V. osoby = vznešenosť,
vysokosť stavu n. úřadu, das Ansehen, die
Würde, Ehre. Hus III. 168. Žádného svědka
páni na súdě bez přísahy neslyšie, buď ja-
kékoli v-sti, úřadu neb urozenie. Vš. Jir.
90. V. vlasti. Jel. Nestojí o úřady a v-sti.
Kom. Krátká jest králů v. a sláva. Troj. — V. = vážnost, die Achtung, das Ansehen. U veliké v-sti koho míti. Har. Janičaři v tu- reckém panství u veliké v-sti jsou. Vrat. 8. Ktož (kvete) u v-sti. Jel. Modly byly u ve- liké v-sti. Br. Pro větší v. přidán byl kom- missař. Kom., Jg.

395538   Vzácnosť Svazek: 9 Strana: 0389
Vzácnosť. V-sti porovnání. Vz Zát. Př. XV. odst. 16.

395539   Vzácnostka Svazek: 7 Strana: 1092
Vzácnostka, vzácnůstka, y, f., vz Vzác- nosť, Orl. VIII. 69., Kos.

395540   Vzácnota Svazek: 10 Strana: 0678
Vzácnota, y, f. = vzácnosť. Vz Brt. Sl

395541   Vzácný Svazek: 4 Strana: 1206
Vzácný, vzátcný (V., Žer., Dač., Sl. ); vzácen, cna, o. O původu vz Gb. Hl. 112., Arch. für sl. Phil. II. 707., Listy filog. IV. 304. — V. = příjemný, milý, annehmlich, angenehm, lieb, erwünscht, willkommen. V. Vzácným býti = líbiti se; službu vděčnou a vzácnou udělati. V. host, D., řeč, čas, Troj., léto Páně, Ros., postava a obyčejové. Har. To je činilo vzácnými. Ddk. II. 250. Buoh tiem viece má člověka vzácna, čím viece jeho následuje. Hus I. 244. Práce bez- děčná nebývá vzácná. Prov. Vzácný jako svině v židovském domě, jako pes v ko- stele, jako popel v kaši, jako myší dryák v krupách, jako slepičí peří. Vz Nemilý. Č. — komu Žádný Bohu tak v. není. Dvě kron. V. Bohu. 1596. Byli všem vzácni a milí. Us. Prateľu vždycky mi v-ný! Hol. 47. Bohu tak vzácen Čech jako Latiník. Št. To jest Bohu do vás velmě vzácno. Št. Muž lidu vzácný, V. Bóh nepřijímá osoby, ale v každém lidu, ktož zachová spravedlnosť, ten jest jemu vzácen; Nižadná oběť nenie vzácná Bohu bez lásky; A tak ctnosť činí člověka Bohu vzácna; Tvá duše vzácnější jest Bohu než nebe i země. Hus II. 99., 287., 385., III. 123. (Tč. ). Velmi je mu vzá- cen, co by s nebe spadl. Č. — komu čím. Láska jest dar boží, jímž člověk jest Bohu vzácen. Hus II. 421. — kde. Ctností bývá člověk vzácný u Boha i u lidi. Mor. Tč. — V. = řídký, nevídaný, selten, rar. V. host, Us., kniha. D. To jsou k nám vzácní hosti. Us. Vzácným se dělati. Us. Dch. V. požitek, vědomosti, učenosť, úkaz, případ, ochota, služby, podpora. Us. Pdl. V. duch. Vlč. V. píle. Mus. 1880. 170. Na dary vzácna se činiti. BR. II. 449. a. Vzácný jako labuť v poušti. Šml. Je vzácný jako písek v kru- pici (nevzácný). Ehr. 137. Co je vzácné (vzácno), není laciné (lacno). Prov. Jg., Pk. — V. = drahý, vážený, theuer, kostbar, hochgeschätzt, schätzbar. Jg. V. přátelství, přítel, kuna, D., vypovědění, Jel., peníz, památka. V. říše; Jak je vaše v. zdraví, vaše v. jméno ? Us. Dch. U vzácné paměti. Ddk. 123. Nezvaní hosté nebývají vzácní. Mkš. Byla na ten čas voda vzácnější než víno. Pref. — kde. Byl vzácen přede vším lidem. Ben. Žeť žádný prorok není vzácen ve vlasti své. Ben. Br., V. To dítě bude převzácné před Bohem i před lidmi. Pass. mus. 328. Lazar byl v. před Bohem. Hus II. 238. — komu. Otec hřeší dada dítě na učení, aby bylo světu vzácno. Hus I. 476. — od koho. Mnějí, by od světských ne tak vzácni byli. Hus II. 57. — V. = vzne- šený, slavný, na slovo vzatý, hodný, hoch ansehnlich, berühmt, angesehen, vornehm, edel, würdig, in Würde und Ansehen. Jg. Vzácných rodičův syn. V. Vzácného rodu. D. V. úřad. Schön. V. pán, muž. Ros. V. jméno míti. Aqu. Vzáctní lidé cery mé k stavu manželskému pohledávali, já sem však žádnému ji zamluviti nechtěl. Žer. 315. Nás žádali i také skrze v-né přímluvy při nás vyhledávali. Pam. Val. Meziř. 13. Jaroš z Drahonic, rodu někdy vzácného, ale nyní zchudlého. Pal. Děj. IV. 1. 82. V. přímluvy. Dač. I. 257. V. bohatec. Pass. 31. Chodil v tom rúše, aby jiným byl vzácen a odiven. Hus II. 240. — v čem. Vzácnú si ji ukázal u vieře. Hus II. 406. — kde. Jak chceš býť u ludí vzácný, vzdaluj sa od ludí. Na Slov. Tč. — jak. Nad nebesa vzácnější duchové. Vin. — čím: osobou, mravy, věkem, Háj., rodem. — V. = authentický, authentisch. Máť býti potvrzen zápis podepsáním najméně dvú svědkův a pečetí vzácnú (sigillum authen- thicum), aby jemu byla plná víra přidána. CJB. 415. — V., titul, wohledel. V., mnoho- vzácný; slovutný a mnohovzácné poctivosti pán. Zlob. Milá, vzácná paní; Vzácný pane! Dch., Šd. Spolek řídili slovutné a vzácné opatrnosti páni starší. Pam. Val. Meziříčí. 189. Nejvzácnějši sněme! Conc. Trid. (Šd. ). Vzácnej ctnosti páni přízniví, službu naši vzkazujem. NB. Tč. 22., 39., 179. — V. = hodný, hoden čeho, würdig, zastr. — čeho. Pomni zase vzácna toho (muže tvého) býti a jej v česť měj. Tkad.

395542   Vzácný Svazek: 7 Strana: 1092
Vzácný = milý. — jak. V. jako v noze trn. Brt. — komu. Pokora jest jemu (Bohu) vzácna. Št. Kn. š 104. — V. = vážený atd. Almužna z toho úmysla dobrého jest vzácna. Št.

395543   Vzácný Svazek: 8 Strana: 0489
Vzácný. Je v. jako v patě trn. Heršpice. Rous. — V. — povděčný. Velice vzácni jsme vašemu příchodu. Slov. Ces. 1. V. 244.

395544   Vzácný Svazek: 9 Strana: 0389
Vzácný. Vzácne nenie lacné; V. ako my- šacienec. Zát. Př. 376a-. V. jak slepý pes na honbě, jak hus v nebi, jak v patě trn, jak struhadlo na vesno. Mus. ol. 1898. 120. Sr. Zát. Př. 40b. V jako labuť v poušti. Šml. VI. 110.

395545   Vzácný Svazek: 10 Strana: 0507
Vzácný, jako kucharovi posrané drevko. Slov. Phld. XXIII. 308.

395546   Vzáctný Svazek: 8 Strana: 0489
Vzáctný ni. vzácný- t přisuto. Gb. H. ml. I. 396.

395547   Vzad, vzadu Svazek: 4 Strana: 1206
Vzad, vzadu, vz Zad.

395548   Vzadky Svazek: 4 Strana: 1206
Vzadky = vzadu, hinten. Naše huska ide vzadky, ukazuje bílé patky (povídají husy). Slez. Šd.

395549   Vzadu Svazek: 7 Strana: 1092
Vzadu. To daleko za potřebami i na- šeho času vzadu stojí Šf. Strž. 28.

395550   Vzaduhladká Svazek: 7 Strana: 1092
Vzaduhladká, é, f., os. jm. Anna V. Wtr. Obr. I. 89.

395551   Vzady Svazek: 4 Strana: 1206
Vzady, hinterher, zurück. Na Ostrav. Tč.

395552   Vzach Svazek: 4 Strana: 1206
Vzach stč. tvar aor. Vz Vzíti.

395553   Vzajde Svazek: 8 Strana: 0489
Vzajde m. vzejde. Chir. 65. a. (Gb. H. ml. I. 137.).

395554   Vzájem Svazek: 4 Strana: 1206
Vzájem, adv., vz Zájem. V. = odměnně, obapolně, gegenseitig, wechselweise. D. Bu- deť odplata v. Ctib. Obě strany drží se na v. v rovnováze. Dch. Obě tyto zprávy do- plňují se na v. v tom způsobě, že... Ddk. II. 443. By na v. o tom družné řeči vedli. Kká. Td. 159. Nechtí se opouštěti vzájem. Sš. Bs. 180. Dostal odplatu vzájem. Ros. Národů sebe odtamtud navzájem (vzájem) vytlačujících. Šf. Dar na vzájem (dar vzá- jemný, dar za dar). J. tr. Veličiny na v. či na přeskáčku úměrné či srovnalé. Nz.

395555   Vzájemně Svazek: 4 Strana: 1206
Vzájemně (na Slov. vzájomně, Tč. ), ge- genseitig, wechselseitig. V. rovný. Nz. V. stříleti, Schüsse wechseln. Dch. (Ty spory) zaplétaly knížata v. v boje. Ddk. IV. 98. Trojí tito pramenové doplňují se v. Pal. Děj. III. 3. 68. V. se milovať, v. si všetko dobré priať; v. si pomáhať. Lipa 288. V. se doplňovati. Us. Kř. stat. 2.

395556   Vzájemník Svazek: 4 Strana: 1206
Vzájemník, a, m. = druh cizopasníků, eine Art Parasitenthiere, der Mutualist. Dch.

395557   Vzájemnoslavský Svazek: 10 Strana: 0507
Vzájemnoslavský. Koll. Lit. vzáj.

395558   Vzájemnosť Svazek: 4 Strana: 1207
Vzájemnosť, i, f. = obapolnosť, die Wech- selseitigkeit, Gegenseitigkeit. Nz. V-sti še- třiti. J. tr. Spoj vás láska a v. Krok. V. vojenská, esprit de corps. Čsk. Býti s ně- kým ve v-sti. Osv. 1. 364. V. těla a duše. Dk. Pl. 2. V. míry obloukové a časové; V. I pobřeží jednotlivých. Stč. Zmp. 62., 744. Spoj nás všecky láska, v. Koll. I. 206.

395559   Vzájemnosť Svazek: 7 Strana: 1092
Vzájemnosť slovanská. Vz Beseda 1864. 133.-135., 140.-142., Koleda 1879. 22-25., 38.—42., 53.—57., 69—72., 85.—88., Vlč- kova literatura na Slov. 45.—57.

395560   Vzájemnost Svazek: 9 Strana: 0389
Vzájemnost. V-sti výminky. Vz Zát. Př. VIII. A. odst. 2. a 106. nn.

395561   Vzájemný Svazek: 4 Strana: 1207
Vzájemný (na Slov. vzájomný) = oba- polný, odměnný, společný, gegenseitig, wech- selseitig. V. láska. D. V. žaloba (ž. na vzá- jem, die Widerklage), počet (odčet, počet od druhé strany, die Gegenrechnung), plnění (plnění od druhé strany, die Gegenleistung), J. tr., poměr, reciprokes Verhältniss, ob- chod, der Zwischenverkehr, Nz., pospoj, der Wechselverkehr, dopisování, der Schrift- wechsel, dar, die Gegengabe, shoda, gegen- seitiges Einvernehmen, průkop, Kehrtunnel, Dch., přátelství, svazky, vztahy, položení čar a ploch v prostoře, obrana, Us. Bdl., právo (vz Právo), Us., blaho, Šml. I. 40., nedůvěra, pomoc, Us., obchod, der Zwi- schenverkehr, denník, das Gegenjournal. účet, die Gegenrechnung, pohledanosť, die Gegenforderung, Šp., služba, der Gegen- dienst, Čsk., poloha (přímek a rovin), Jrl. 7., škody, Msn. Or. 156., souvislosť hmot- ných částic, ZČ., dohodnutí-se, vzdálenosť molekul, ZČ. 12., 250., sžírání, ničení, hu- bení-se, Lpř. Sl. I. 31., náklonnosť, úmluva, Mus. 1880. 211., 524, styky. Us. Pdl. Mezi Čechy a Poláky učiněn byl spolek o v-nou obranu. Ddk. II. 80. Lístky v-né nám no- sila. Koll. I. 263.

395562   Vzájomnosť, vzájomný Svazek: 4 Strana: 1207
Vzájomnosť, vzájomný = vzájemnosť atd. Na Slov. Šd.

395563   Vzajtra Svazek: 4 Strana: 1207
Vzajtra = zítra, morgen. V. také krále římského radda mají a chtí k nám přijeti; My bohdá v. u vás osobně budeme. Arch. II. 45., V. 323. (Šd. ).

395564   Vzáklad Svazek: 4 Strana: 1207
Vzáklad, u, m. = hypotheka, die Hypo- thek. Schön. exc.

395565   Vzalnic Svazek: 7 Strana: 1092
Vzalnic, e, m., accipiter, zastr. Rozk., v Pršp. 15.: accipender, ryba.

395566   Vzamířiti Svazek: 10 Strana: 0507
Vzamířiti = počíti, umíniti si. Jg. v Ráj.

395567   Vzápať Svazek: 4 Strana: 1207
Vzápať = v zapětí. V. týmto valí sa Rarach, čo hrózu naháňal. Hol. 49.

395568   Vzápětí Svazek: 4 Strana: 1207
Vzápětí, vz Zápětí.

395569   Vzářiti Svazek: 4 Strana: 1207
Vzářiti, il, en, ení, vzařovati, einstrah- len. — co kam. Cokoliv svých sil slunce v rostlinné buňky vzaří. Kod.

395570   Vzásobení Svazek: 10 Strana: 0507
Vzásobení, d., copia. O v. proti drahým létům. Mill. 70.

395571   Vzať Svazek: 7 Strana: 1092
Vzať, vz Vzíti.

395572   Vzatec Svazek: 7 Strana: 1092
Vzatec, tce, m., panteos, monstrum. Pršp. 12.

395573   Vzatečný Svazek: 10 Strana: 0507
Vzatečný král = moudrý, užitečný. Apoll. 281. Sr. Vzatek.

395574   Vzatek Svazek: 4 Strana: 1207
Vzatek, vzátek, tku, m. = vůbec něco vzatého, vzetí, das Genommene. V příčině dánie a vzatka. Us. 1417. Na účet vzatku a datku; Že rádi dávají podatek časný za v. duchovní. Sš. II. 186. — V. = co vzato násilím n. kradí, krádež, loupež, entfrem- detes Gut, der Raub, Diebstahl, das Ge- stohlene. V. Kázal vrátiti to všecko, coť jmá toho vzatku. Ps. o zští. Hřích nebývá odpuštěn, dokavad vzatek se nevracuje (non dimittitur peccatum, nisi restituitur ablatum. Sv. Aug. ). Sš. L. 180. Vybíhají na vzátky do Uher dosti hluboko. Pal. Děj. IV. 2. 548. V. peněz. Rkv. arch. Tři koně a pancéř vzal; pro kterýžto v. i základu seznánie žádá. Arch. II. 42. Aby ten v. (co bylo vzato, dobyto) i ty kořisti sneseny byly. Žžk. 11. Vzátek. V. — V. = užitek, der Nutzen, Vortheil, die Sportein. Nz. Jenom když má z toho svůj v. Us. Šd. Když jaký v. čijete. Dh. 89. Aby z toho pochvalu a v. měli. BR. II. 102. b. Svým příkladem ty, kteříž pro v. Krista zapierají, pěkně vy- malovali. BR. II. 133. b. Vzatku hledati; Aby prelat z lásky, ne pro v. odpustil; V. časný z úmysla za pojčenie umieněný. Hus I. 78., 131., 217. (Tč. ). Věrný kněz, jenž by viece hledal duší spasenie, nežli užitkóv svých a vzatkóv. Št. — V., vzatky a vzátky, pl. = dar vzatý, zvl. k porušení koho, ein Geschenk (zum Bestechen). Aniž vzatky porušen jsa. Kom. Kteříž se po dařích a vzátcích táhnou. Br. Upřímo viní knížete, že dával se porušovati vzátky od obou stran. Pal. Děj. V. 2. 473. Čekali mnozí vzatkův a úplatkův. Bart. Pro malý v. vy- vrhše jej. Dal. Jir. 95. Učiní-li to, že od- súdi pro vzatek, neb pro bázeň, neb pro přiezeň lidskú. Hus I. 187. — V., der Stich (ve hře v karty). Jord. Slov.

395575   Vzatek Svazek: 7 Strana: 1092
Vzatek = krádež, loupež. Tresty na v. Vz Wtr. Obr. II. 809. V. ve válce. Arch. VII. 731., VIII. 616. Krádežný v. koupiti. Wtr. Obr. I. 185. V. kažte propustiti. Arch. VII. 376. — V. = dar vzatý. Luk. z Pr. Odkladů nečiniti pro vzatky. Výb. II. 1403. Pro v. několika grošuov. Krnd. 16.

395576   Vzatek Svazek: 8 Strana: 0489
Vzatek, ablatum. 1416. List. fil. 1894. 230.

395577   Vzatek Svazek: 10 Strana: 0678
Vzatek, tku, m. = úroda na stojatě. Vz Brt. Sl

395578   Vzatel Svazek: 4 Strana: 1207
Vzatel, e, m., der Nehmer (eines Wech- sels). Šm.

395579   Vzati Svazek: 4 Strana: 1207
Vzati = vzíti. Bern.

395580   Vzatí Svazek: 4 Strana: 1207
Vzatí = vzetí. Bern.

395581   Vzatosť Svazek: 4 Strana: 1207
Vzatosť, i, f. Na slovo vzatosť, die Be- rühmtheit. Vz Vzatý. Kos. v Km. 1884. 86.

395582   Vzatý Svazek: 4 Strana: 1207
Vzatý; vzat, a, o, genommen, geholt, geraubt. V. žena (unesená). Jel. Vzatým směrem, in der eingeschlagenen Richtung. Dch. Již bychom jemu, aby týž spravedl- nosti i s útratami skrze to vzatými právem obstavným dosahovati neměl, odepříti ne- mohli. 1573. Sl. let. I. 70. Vzaté (učiněné) osvědčení (směnky), die Protestaufnahme. Šp. V. dobroděnstvie; Neprávě se kaje, ktož vzatého nevrací, když móž. Hus I. 148., 212. (Tč. ). — zač: za základ, Us., za dítě. Reš. — odkud. Přísloví z věcí při- rozených, z historií, z fabulí v. Km. II. 327. — proč. Tady nejsou sousedé tak pro nic vzati (zaujati, interessirt). U Rychn. On byl pro to náramně vzatej. Ib. Vk. Též u Kr. dvora. — nač. Ten je na to vzatej (pro to zaujatý). U Rychn. — kam. Jsou na nebe vzati. BR. II. 130. b. Mathiáš apoštol svatý losem v Judy miesto v-tý. Výb. II. 3. — čím, jak. Je na slovo (slovo zde = sláva, dobrá pověsť) vzatý. Us. Brt. Mistr na slovo vzatý. Hr. rk. 7. Národové svou vzdělaností na slovo vzatí. Osv. I. 118. Hrabě Mansfeldius na slovo vzatý. Dač. I. 249. Na to len hledí, aby bol do milosti vzatý. Na Slov. Tč. Člověk před sebe vzatý (= hrdý). Na Mor. Brt.

395583   Vzatý več Svazek: 7 Strana: 1092
Vzatý več. Věc v zástavu vzatá; V od- por v-tý rozsudek. Pr. — kam: do zá- stavy. J. Lpř. — jak. Přísně vzato, nemá voda vždy tutéž teplotu, když se vaří. Mj 133.— Šim.

395584   Vzavěsiti Svazek: 4 Strana: 1207
Vzavěsiti, il, šen, ení = zavěsiti, anhän- gen. — co na čem. Kom. Las. 35.

395585   Vzavříti Svazek: 4 Strana: 1207
Vzavříti = zavříti. 1487.

395586   Vzbáti se Svazek: 4 Strana: 1207
Vzbáti se, vzbojím se, ál, ání = počnu se báti, von Furcht befallen werden. Ne- vzboju se. Ž. wit. 3. 7. I vzbáli se. Sš. L. 94., J. 101. I vzbáchu se velmi. BO. — se koho. 1488. Nevzboji sě (= nebudu se báti) zlého, nebo ty se mnú jsi. Ž. wit. 22. 4. (Č. ).

395587   Vzběhlý Svazek: 4 Strana: 1207
Vzběhlý, verflossen. Že by nám tři úroky pořád vzběhlé zadrželi. Arch. IV. 373.

395588   Vzběhnouti Svazek: 4 Strana: 1207
Vzběhnouti, hnul a hl, utí = na horu rychle běžeti, hinauflaufen, aufschiessen. — kam: na Prahu v. (útok učiniti). Dal. Jsú někteří, kteříž zlé věci, jenž na mysl vzběhnú, ihned odstrčie, tak že se ani pokochají. Hus. II. 345.

395589   Vzběhnouti Svazek: 7 Strana: 1092
Vzběhnouti. Když jemu vzběhlo na mysl. Št. N. 135. 34.

395590   Vzběrník Svazek: 4 Strana: 1208
Vzběrník, a, m. = vyběratel, přijímač. Buoh nenie v. osob lidských. Ms. Č.

395591   Vzběruch Svazek: 10 Strana: 0507
Vzběruch, a, m. (?) = acceptor, přijímatel. V. osob lidských. Pat. Jer. 82. 28.

395592   Vzběřiti se. V Svazek: 10 Strana: 0507
Vzběřiti se. V zlobě zlostník vzběřil se jest. Boč. exc.

395593   Vzběseti Svazek: 4 Strana: 1208
Vzběseti, zběseti, el, ení = běsným se státi, toll o. rasend werden.

395594   Vzběsiti Svazek: 4 Strana: 1208
Vzběsiti, il, en, ení = běsným učiniti, toll o. rasend machen. Jg. — koho.

395595   Vzbírati Svazek: 7 Strana: 1092
Vzbírati, vz Vzebrati.

395596   Vzbíti Svazek: 4 Strana: 1208
Vzbíti, vzbiji, il, it, ití = bitím vzhůru puditi, in die Höhe treiben, emporschwin- gen. — koho kam: na koho. Dal. k. 85. 52., Št. N. 95. V hlavu jeho (Ježíše) vzbichu. Hr. Rk. 239.

395597   Vzbíti Svazek: 7 Strana: 1092
Vzbíti. Na koho v 3. ř. čl.oprav v: na kolo. — koho kam (proč). Židé na kříž ho vzbili. Marg. v. 139. Kdyby koho pro sprostný krádež popravce vzbil na kolo. Št. Kn. š. 169.

395598   Vzblahati Svazek: 4 Strana: 1208
Vzblahati = blahořečiti, segnen. — ko- mu. Vzblahaju tobě. Ž. wit. 25. 12., 62. 5., 144. 1. Když Judit k nim vyjide, vzblachachu jie všichni. BO. — kde. Vzblaháš sobě v srdci svém. BO.

395599   Vzblkati Svazek: 8 Strana: 0489
Vzblkati. Plamienky zbľkly. Phľd'. XII. 105., 189). 622. V očiach vzblkly iskry. Ib. 1896. 280.

395600   Vzblknutie Svazek: 8 Strana: 0489
Vzblknutie telesnej náruživosti, Aufflam- men, n. Phľd. 1897. 8.

395601   Vzblouditi se Svazek: 4 Strana: 1208
Vzblouditi se, il, ěn, ění, verfehlen, irren. — čím v čem. Vzblúdi se myslú v mnohém. Alx. Výb. I. 1078.

395602   Vzbočiti se Svazek: 4 Strana: 1208
Vzbočiti se, il, en, ení = vzhůru se po- staviti, jako kůň, sich aufbäumen, aufrichten. Ž. wit. Deut. 15. Kůň se vzbočil. Dal. 12. Roztyl jest zmizelec i vzbočil se (zpříčil se, recalcitravit). BO.

395603   Vzbóh Svazek: 7 Strana: 1092
Vzbóh, zbóh, vzbuoch = zbůhdarma, na- darmo, mamě, pošetile. Vzbuoch si upadl v toto hoře. Alx. Š. 2., 15. Žádáš na nás pohromy z nepřézni, právě zbuoh činíš a bez potřeby. Tkadl. 16. b. (Jinde v též památce čteme ,nadarmo a bez potřeby, na př. 33. a.). Zbóh sě těšíš, cele smrť před sebú máš. Rkp. Lobk. List. fil. 1884. 298. Zbuoh sě každý o to mýlí, kdož kdy na to co pomysli, bych já svého vražedl- níka volila sobě za milovníka. Trist. 73. a — List fil. 1885. 287.

395604   Vzbohatěti Svazek: 4 Strana: 1208
Vzbohatěti, ěl, ění, vzbohatnouti, tnul a tl, utí, reich werden. Vzbohatěli sú. BO. — od čeho. Ot jeho zbožie vzbohatěl. BO.

395605   Vzbohatiti Svazek: 4 Strana: 1208
Vzbohatiti, il, cen, ení; vzbohacovati, bereichern, reich machen. — koho čím: dary. Ms. 14. stol. — Výb. I. 582.

395606   Vzbohatiti koho Svazek: 7 Strana: 1092
Vzbohatiti koho. Št. Kn. š. 169., Kar 80.

395607   Vzbojovati Svazek: 4 Strana: 1208
Vzbojovati, impugnare. Ž. wit. 119. 7.

395608   Vzboleti Svazek: 4 Strana: 1208
Vzboleti, el, ení, Schmerz empfinden. Boč. exc.

395609   Vzboleti Svazek: 7 Strana: 1092
Vzboleti. Abys tím snaze vzbolel na hřiechy a utrpení jiných. Ask. bibl. II. 21.

395610   Vzbósti Svazek: 10 Strana: 0507
Vzbósti = vzbodnouti. Ž. pod. 118. 120.

395611   Vzbouřenec Svazek: 4 Strana: 1208
Vzbouřenec, nce, m. = kdo se vzbouřil, der Tumultuant. Šb. S. I. 538.

395612   Vzbouřiti Svazek: 4 Strana: 1208
Vzbouřiti (vzbúřiti, zastr. ), il, en, ení = pohnouti k bouřce, znepokojiti. — koho, co k čemu. Vzbouřilo heslo k válečnému plesu šeré nábřeží. Č. — koho proti komu. Rk., Ddk. VI. 75. — se kde. Hněvy vzbú- řichu sě v utrobách rozezlených muž. Rkk. 36. — se proč: prchlivostí. Troj. Zejména platí to o Sasích, kteříž r. 1073. k návodu vévody Oty veřejně se vzbouřili. Ddk. II. 249. — se nad kým. Já pak vzbouřím tou se nad obludou. Pryč s ní... Koll. I. 306. — se na koho. Jak mu slovo poví, hned se na ňu vzbúří. Na Ostrav. Tč.

395613   Vzbouzeti Svazek: 4 Strana: 1208
Vzbouzeti, vz Vzbuditi.

395614   Vzbouzeti Svazek: 9 Strana: 0389
Vzbouzeti. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2. 335.

395615   Vzbožení Svazek: 9 Strana: 0389
Vzbožení, n. V. syna (Krista). Modl. CLXXXVIII. Vz Vzbožiti.

395616   Vzbožení Svazek: 10 Strana: 0507
Vzbožení, n., das Gottwerden. Rozb. 1842. 139.

395617   Vzbožiti Svazek: 4 Strana: 1208
Vzbožiti, il, en, ení, vzbožovati = bohem činiti; se = bohem se státi, Gott werden. Ms. 14. stol.

395618   Vzbrániti Svazek: 4 Strana: 1208
Vzbrániti, vzbránívati = zbraňovati, ver- weigern, hindern, zurückhalten. — koho odkud. Viem to, že tě dřiev miloval a ot Šimona vzbránieval. Hr. rk. 91.

395619   Vzbrániti Svazek: 8 Strana: 0489
Vzbrániti. Přikazujeme úředníkóm, aby je při tom (držení vinnice) vzbraňovali (chrá- nili). Arch. XV. 517.

395620   Vzbrániti čemu Svazek: 7 Strana: 1092
Vzbrániti čemu: zlosti ďábelské. Št. Kn. š. 167.

395621   Vzbrašov Svazek: 7 Strana: 1092
Vzbrašov, a, m., ves u Hranic. D. ol. VIII. 316.

395622   Vzbrojiti Svazek: 4 Strana: 1208
Vzbrojiti, il, en, ení = ozbrojiti; vzbou- řiti, ausrüsten; aufwiegeln — se. Vzbroji se všetko město. ZN. — koho, se proti komu. Pass. — se kam: do Uher. Dal.

395623   Vzbudění Svazek: 4 Strana: 1208
Vzbudění, n. = vzbuzení. Na Slov. Bern.

395624   Vzbuděný Svazek: 4 Strana: 1208
Vzbuděný = vzbuzený. Na Slov. Bern.

395625   Vzbuditel Svazek: 4 Strana: 1208
Vzbuditel, e, m., der Erreger. V. hni- loby. Nz. lk. — V., der Ermunterer. — V., der Stifter, Urheber. Bern.

395626   Vzbuditelka, y Svazek: 4 Strana: 1208
Vzbuditelka, y, f., die Erregerin atd., vz Vzbuditel.

395627   Vzbuditi Svazek: 4 Strana: 1208
Vzbuditi, vzbuď, de (íc), il, zen, ení; vsbúzeti, vzbuzovati = ze sna probuditi, auf-, erwecken; vznítiti, zbouřiti, ponuknouti, er- regen, anfachen, aufbringen, aufwiegeln; pří- činu dáti k povstání něčeho, veranlassen, hervorbringen, erwecken; v srdci, v mysli vznítiti, im Gemüthe erregen, wecken, an- fachen, aufregen. Jg. Vz Buditi. Jsa vzbuzen sloveni větry spokojil. BR. II. 146. — co, koho. Krása soky vzbuzuje; Ta hvězda vedro vzbuzuje. Kom. To smilstvo vzbu- zuje. Št. Ta dva hřiechy vzbúzie zvláště tělo. Št. Obec. věci. 243. 15. Já vzbuzuju je. Ž. wit. Deut. 21. V. přání, pochybnosti, nějakou myšlénku, Dch., strach, podivení, obecnou pozornosť, něčí důvěru, ruch, ob- div. Us. Pdl. Náhledy tak reformatorické vzbudily velikou bouři. Osv. I. 484. Každý účinek vzbudí stejně veliký protiúčinek či reakci; V. tlak. ZČ. I. 5., 284. O sejru též praví doktoři, že žaludku ubližuje a kámen vzbuzuje. Jir. Ves. čt. 379. (Šd. ). Také Spy- tihněv přestal vzbuzovati obavy; Sloh li- stiny vzbuzuje málo důvěry v její součas- nosť; Tyto listiny i podezření zúmyslného sfalšování vzbuzují. Ddk. III. 217., 265., IV. 314. (Tč. ). Písně ty vzbudili usmívání i vážného Řeka, lépe: písním těm usmál se i v. Ř. Km. Kdo rád zlé věci vzbuzuje, žádá býť v rozbroji. Na Mor. Tč. Naskorej velkú pletku vzbúďá darebníci. Na Slov. Tč. V. chtivosť k dobrému. Kom. Ti boje vzbúzejí; Ústa jeho svádu vzbúzejí; Závisť vzbuzuje svár. BO. Vzbuď, pane, moc svú a příď! Hus III. 90. — odkud, z čeho. By se ze sna vzbudil na junáka. Kká. K sl. j. 87. Z mdloby se vzbouzel k žití. Vrch. Proroka vzbudí vám Hospodin Bůh váš z bratrů vašich jako mne. Sš. Sk. 38. Kristu tak možné jest vzkřísiti jako ze sna vzbuditi. BR. II. 41. b., 344. b. Z malej jiskry velký oheň časem sa vzbudzuje. Na Slov. Tč. — čeho, šp. m.: co. Cf. I. 391. — co, koho komu. Vzbudil mu Bůh do- brého přítele. Ros. Aby vzbudil símě bratru svému (zplodil mu potomka). Br. — koho nad kým Vzbudím nad nimi pastýře jed- noho. Br. — co, koho kde: v zemi. Br. Najprv v nás chtění vzbudí (Bůh); Duch sv. najprve vzbudí v člověku vůli dobrú. Št. To v nás nejživější účastenství vzbu- dilo. Us. Pdl. V. v někom prchlivosť; Kaž- dým krokem vzbouzel v mechu tisíc vůní rozmanitých. Vrch. Zlozvuky, které neladná skutečnosť v duši lidské vzbuzuje. Šml. I. 11. Vzbudí se v celé hmotě napětí. ZČ. I. 282. Tyto spolky vzbudily při knížeti če- ském nedůvěru; To vzbudilo nevoli v řa- dách českých. Ddk. II. 46., IV 10. Obecná pozornosť u věci té vzbuzena byla. Mus. 1880. 222. Krásná dívka na první pohled v každém srdci vzbouzí cit libosti a lahody. Vlč. Ten převeliké radosti v mém srdci vzbudil. Čes. mor. ps. 82. Milosrdie sě v něm vzbudí. Alx. 1129. — koho, se proti ko- mu. Ros., Br., Solf., Alx. 1112. Ten kněze Přemysla proti otciu vxbudi. Dal. Jir. 143. — co, koho k čemu: k pobožnosti, D., k božie chvále, Št., k zlosti. Vrch. Věštec (básník) zpěvem svým ducha k žití vzbu- zuje. F. Květ. Druh druha k dobru vzbu- zujte. Sš. I. 403. K zlé žádosti ji vzbuzuje. Dh. Co je dobrého před Bohem chválu za- sluhuje, neb i jiné, když je zjevné, k do- brému vzbudzuje. Na Mor. Tč. To mě jest k tomu vzbudilo. Dal. Jir. 4. Čím k tomu (útěku) vzbuzen? BR. II. 10. Co nás vzbu- zije k rytířstvie? Šfc. Ř. 125. b. Chtěli by- chom opět k tomu s právem tě vzbuditi. Kat. 1684. — koho na koho, nač. Kom. Poddané na knížete. L. Na to samo vzbudil jsem tebe, abych ukázal. Sš. I. 101. A jed- nožť hněv hospodiuóv vzbudi sě na lid. BO. Až i žáka na sě vzbudi. Žk. 56. Však Čechóv nemůže na vojnu v. Dal. 135. — koho, se čím (k čemu). Libou řečí k udat- nosti někoho v. Smrž. V. se modlitbami. O 7 stup. Jednáním svým podezření v. Us. A odstraniv Saula vzbudil jim (Bůh) Da- vida králem. Sš. Sk. 155. — kdy. Vzbuď mě o 5 hodinách. Us, Tč. Ať (kněží) na kázání lid vzbuzují k boji. ŽZžk. 4. — koho zač. Vzbudí tě pán za svatý lid sobě. Hus 1. 55. — jak dlouho. A ten starosta mr- tvým snem tak poražen, ež jeho nikdo až do smrti nemohl v. Pass. XIV. — jak. Vzbudila ho velmi prudce. Sl. ps. Šd. Vz V. k čemu. — kam. Pan Bůh jiné, kteříž by statečněji dílo jeho konali, na jejich místa vzbuzovati ráčí. BR. II. 63. b.

395628   Vzbuditi Svazek: 7 Strana: 1092
Vzbuditi. Vz Zbuditi. — co: představu, sympathii, Dk., touhu po něčem, tři bož- ské ctnosti, lítosť nad hříchy, Mž., něčí žár livosť. Us. Pdl. — kde co (čím). Vzbudil hrůzu mezi Turky. J. Lpř. V. v hmotě električnosť třením. Mj. Písně ty v-ly ohlas v srdcích mládeže. Pdl. V-vati při žácích mysl k samostatnosti. Jd. — co proti čemu. Proti ctnosti válku vzbudí. Ezp. 21. — k čemu (čím). Ke všemu dobrému nás vzbuzuj. Mž. 3. V. k sobě úctu. Osv. K hněvu koho v. Výb. I. 334., Ž. kl. CMD. 16., něčím k smilstvu. Št. Kn. s. 112. — čím. Co svým tvarem naprosto libosť vzbu- zuje, jest krásné. Jd.— koho v čem. Oni mě v-li v tom, irritaverunt. Z. strč. 3.

395629   Vzbudivosť Svazek: 4 Strana: 1209
Vzbudivosť, i, f. = vzbudlivosť. Šm.

395630   Vzbudlivosť Svazek: 4 Strana: 1209
Vzbudlivosť, i, f. = vzbudivosť, die Er- regbarkeit. Šm.

395631   Vzbudlivosť Svazek: 10 Strana: 0507
Vzbudlivosť, i, f. V. Či hnulosť mysli, Reizbarkeit des Gefühles. Hyna. Vz Čad. 115.

395632   Vzbudlivý Svazek: 4 Strana: 1209
Vzbudlivý, erregbar.

395633   Vzbudzati Svazek: 4 Strana: 1209
Vzbudzati, vzbudzovati, vz Vzbuditi. Na Mor. a Slov.

395634   Vzbuchnouti Svazek: 9 Strana: 0389
Vzbuchnouti. Jak požár vzbuchne náhle. Pavl. Konp. I. 24. Jiskro vzbuchni v nový žití dech. Proch. 76.

395635   Vzbujeti Svazek: 4 Strana: 1209
Vzbujeti, el, ení, vz Zbujeti. — se proti komu. Neb jakž dosti (tělo) jie a pie, tak sě proti mně vzbujé a jeho síla mně sě protivie. Hus III. 118.

395636   Vzbujnělý Svazek: 4 Strana: 1209
Vzbujnělý = zbujnělý, vz Zbujnělý. V. barbar. Šb. S. II. 26. V. květ. Osv. 1. 156.

395637   Vzbujněti Svazek: 4 Strana: 1209
Vzbujněti, vz Zbujněti.

395638   Vzbuoh Svazek: 7 Strana: 1092
Vzbuoh, vz Vzbóch.

395639   Vzbura Svazek: 8 Strana: 0489
Vzbura, y, f. = vzpoura. Phľd. XII. 307.

395640   VzBuráceti se Svazek: 9 Strana: 0389
VzBuráceti se. Louk. 57.

395641   Vzburcovati Svazek: 4 Strana: 1209
Vzburcovati = vyburcovati, aufpoltern.

395642   Vzbuřenec Svazek: 10 Strana: 0507
Vzbuřenec, nce, m. = kdo jest (byl) vzbouřen (pass ), vzbouřilec, lce, m. = kdo se sám vzbouřil. Mš.

395643   Vzbúřiti Svazek: 10 Strana: 0507
Vzbúřiti, vz Vzbouřiti.

395644   Vzbůsti Svazek: 4 Strana: 1209
Vzbůsti, vzbodu, dl, den, ení = vzhůru bůsti, mit etwas Spitzigem in die Höhe stossen. Jg.

395645   Vzbůsti Svazek: 8 Strana: 0489
Vzbůsti. AlxV. 1800., Ž. pod. 118. 120. (Gb.).

395646   Vzbušiti Svazek: 4 Strana: 1209
Vzbušiti, il, en, ení, durch Hämmern er- langen. — si co (bušením vydělati). Ros. — koho = zbíti, durchprügeln. Ros.

395647   Vzbuzení Svazek: 4 Strana: 1209
Vzbuzení, n., die Weckung, Erregung. Vz Vzbuditi. V. tlaku. ZČ.

395648   Vzbuzený Svazek: 4 Strana: 1209
Vzbuzený; -en, a, o, geweckt, erregt, her- vorgerufen. Dch. Vz Vzbuditi. V. tlak. ZČ. Zpružení tahem, ohnutím, kroucením v-né. Mj. 14., 15.

395649   Vzbúzeti Svazek: 10 Strana: 0507
Vzbúzeti, vz Vzbuditi.

395650   Vzbuzování Svazek: 4 Strana: 1209
Vzbuzování, n., cf. Vzbuzení. Počasným, ne předbrzkým, ale také ne pozdním v-ním v ní vědomostí a poznatků. Sš. Sk. 32. (Hý. ).

395651   Vzbuzování Svazek: 10 Strana: 0507
Vzbuzování, n., tentatio. Rozličné v. Pat. Jer. 128. 1.

395652   Vzbuzovaný Svazek: 4 Strana: 1209
Vzbuzovaný; -án, a, o, cf. Vzbuzený. Vzbuzovati, vz Vzbuditi.

395653   Vzbyčeti Svazek: 4 Strana: 1209
Vzbyčeti, vz Vzbytčeti.

395654   Vzbydliti Svazek: 4 Strana: 1209
Vzbydliti, il, en, ení = bydliti, wohnen. — s kým kde. Vzbydli s nima v Nazaretě. Hr. rk. 207. Ktož vzbydlí v stanu tvém, habitabit. Ž. wit. 14. 1.

395655   Vzbytčeti Svazek: 4 Strana: 1209
Vzbytčeti, vzbyčeti, el, ení, zastr. = hoj- nosti nabyti, Uiberfluss bekommen, reich werden. — čím: žitem. Ps. ms.

395656   Vzbytčeti Svazek: 7 Strana: 1092
Vzbytčeti, abundare. Vzbyčěvše na světě. Ž. kl. 72. 12 V. žitem. Ib. 64. 14. V Z. wit.: obrznúti. Mnohem viece jich (kostečníků) opsie kostkú nežli vzbytčie. Št. N. 100. 9. — V. = inhabitare. Ž. kl. 28. 10.,

395657   Vzcelovati Svazek: 4 Strana: 1209
Vzcelovati = pocelovati, abküssen. — koho. Pass. — koho proč. Oba radoscěmi ji (matku) vzcělovasta. Výb. I. 271.

395658   Vzčakati Svazek: 4 Strana: 1209
Vzčakati = čekati, erwarten. Na Slov. Ssk. — jak. Vzčakajú losové v žiezi svej, exspectabunt. Ž. wit. 103. 11. — čeho. Vzčakaju jmene tvého. Ž. wit. 51. 11.

395659   Vzčeliti Svazek: 8 Strana: 0489
Vzčeliti. Pass. 293., Hrad. 53. a. (Gb. H. ml. I. 436.).

395660   Vzčenichati Svazek: 4 Strana: 1209
Vzčenichati, riechen. Ž. wit. 113. 6.

395661   vzd Svazek: 8 Strana: 0489
vzd m. vd: vzdávati se = vdávati se, z při- suto. Dšk. Jihč. I. 33.

395662   Vzdací Svazek: 7 Strana: 1398
Vzdací Chtěl litkup pít i v. dáti rych- táři. Arch. XII. 389.

395663   Vzdacie Svazek: 8 Strana: 0489
Vzdacie, recessiouales quilibet recedens de bonis solvit. Eml. Urb. 435.

395664   Vzdachu Svazek: 4 Strana: 1209
Vzdachu, zastr. = vzdali. Kat.

395665   Vzdajné Svazek: 4 Strana: 1209
Vzdajné, ého, n. = plat od vzdání či navrácení statku. Výb. I. 729. V., die Ab- gabe, wenn der Unterthan auf ein anderes Dominium zog und den bisher inne gehab- ten Grund übergab. Gl. 376. Vzdajné, jako je určené, móž pán vzieti, když kto chce sedliště vzdáti a opustiti. Št. 159. 24. Vz Odchodné, Zchodné, Vzdavní.

395666   Vzdajné Svazek: 7 Strana: 1092
Vzdajné, jako je určené atd. Št. Kn. š. 159. 24. a Št. N. 89. 32.

395667   Vzdál Svazek: 4 Strana: 1209
Vzdál, adv. = do dálky, daleko, in die Ferne, weit hin, in die Weite. I svalichu s násep klády mocné, sie smačkachu Tatary jak črvy, sdrtichu je ješče vzdál na rovni. Rkk. Jar. v. 175. Odjechal, už je vzdal za mořem; Šel vzdál do světa. Na Ostrav. Tč.

395668   Vzdálava Svazek: 4 Strana: 1209
Vzdálava, y, f. = dálka, vzdálenosť, die Ferne, Weite. Mor. Šd.

395669   Vzdálečný Svazek: 4 Strana: 1209
Vzdálečný cit, das Ferngefühl (in der Physiologie). Sm.

395670   Vzdálen Svazek: 10 Strana: 0507
Vzdálen, a, o. Vz Vzdálený.

395671   Vzdáleně Svazek: 4 Strana: 1209
Vzdáleně, entfernt, weit, fern. Ani v., bei Weitem nicht. Dch. V. příbuzný. Stč. Zmp. 706. Nepříliš v. od sebe rozestaveny jsou tyče. Šml. I. 16.

395672   Vzdálenec Svazek: 7 Strana: 1092
Vzdálenec, nce, m. = vzdálený. Kod. Mtc. 1. č. 63. 171.

395673   Vzdálení Svazek: 4 Strana: 1209
Vzdálení, n., das Entfernen, die Ent- fernung. V. podezření. Bern. Od Boha v. Hus II. 106. V. ode dvora. Mus. 1880. 95. — V., das Fortgehen, die Entfernung. — V. = nepřítomnosť, die Abwesenheit. — V. = vzdálenosť. V. místa jednoho od druhého. V. — Mus. 1880. 40. Vz Vzdáliti. — V. -se, das Fortgehen, die Absentirung. Čsk.

395674   Vzdálenosť Svazek: 4 Strana: 1209
Vzdálenosť, i, f. = dalekosť, odlehlosť, die Entfernung, Weite, Distanz, Ferne, der Abstand, die Entlegenheit. J. tr., Nz., Jrl. 426. V. mezi něčím. V. Zemoměřič rozmě- řuje vzdálenosti. Kom. V nějaké v-sti le- žeti; u veliké v-sti. Us. Bern. V. předmětů, die Entfernung der Gegenstände; V. pravá, wahre E., vodorovná, horizontale E.; Míti stejnou, jednakou v. Nz. Myš ke kočce: Milujme se, ale ve v-sti; Držeti se ve v-sti; Značná v.; Udržovati něco ve v-sti. Dch. Čára v-sti., die Distanzlinie; Měření v-sti. Sl. les., Čsk. V. polarní, die Poldistanz, Šln. 1. 10., Pcl. 33., centralní, Zpr. arch. III. 2., axialní. Čes. math. X. 73. Vzájemná v. molekul. ZČ. I. 250. V-sti združené či konjugované. ZČ. III. 61. V. oblouková (dvou hvězd od sebe); oběžnice od slunce (průměrná, největší, nejmenší); mapová, sku- tečná. Stč. Zrop. 142., 164., 428. (Pdl. ). — Vz Délka.

395675   Vzdálenostník Svazek: 7 Strana: 1398
Vzdálenostník, u, m., Distanzanzeiger, m. Tch. 1889. 85.

395676   Vzdálenounký Svazek: 4 Strana: 1209
Vzdálenounký, ziemlich entfernt. Rst. 520.

395677   Vzdálený Svazek: 4 Strana: 1209
Vzdálený; vzdálen, a, o = daleký, ent- fernt, weit, fern, weit abliegend, abgelegen. V. důkaz. Krok. Odešel na v-ná místa; V. břeh. Dch. Slyšeli v-né kroky. Us. — od- kud: od pravdy, od pobožnosti, od vlíd- nosti; Místo vzdálené od lidí, V., od hluku. Kom. V-no jest to ode mne 1. není to blízko u mne; 2. nevím o tom, čist jsem od toho. Jg. Kdo je od pýchy vzdálený, zjevuje svou moudrosť; Od každé ženy bývaj vzdálený. Na Mor. Tč. Sirius jest od nás vzdálen 21 287 světelný rok. ZČ. III. 35. Městečko Mail-
berk horou sotva za dvě míle od morav-
ských hranic v-né. Ddk. II. 294. S hory
v-né od Jerusalema s cestu dne sobotního.
Sš. Sk. 11. (Hý. ). Též hřiech jest, jenž naj-
viece vzdálen od Boha má nenáviděn býti.
Hus I. 155. Tiť jsú v-ni od těchto řečí. Chč.
P. 56. 6. Místo osmi honův od města Ústí
v-né. V. — V. s akkus. (to město jest
4 míle vzdáleno) = vzdálí s gt. (vzdálí čtyř
mil). Ves ani hodinu odtud v-ná. Us. Pdl.
— čím: místem, časem. Kom. Did. 16. V-len
byl velikým od nich prostorem. Sš. II. 109.
Kolika stupněmi jest slunce od nás vzdá-
leno (instr. míry). Anth. II. 304. — čeho:
města. V. Pekla vzdálen jsa s Richmondem
buď živ. Shakesp. Celkem byl 5 let dioe-
cese své vzdálen. Ddk. II. 49. Tč. — odkud
jak. Od vás tělem jsem vzdálen. Žer. 22.

395678   Vzdálený čím Svazek: 7 Strana: 1092
Vzdálený čím: stanem. Lpř. Sl. I. 82. Byli v-ni táborem od nich. Lpř. — čeho. Nebyli ostatních Europčanů v-ní a cizí. Šf. Strž. I. 74. — jak (odkud). Přes svět od sebe v-ni jsou. Kom. Lab. 122. Klášter byl jenom na půl hodiny vzdálen. Osv.

395679   Vzdálí Svazek: 4 Strana: 1210
Vzdálí, n. = vzdálenosť. Zlob. Býti ve v. Dch. — V., adv. = daleko, weit. Pět mil vzdálí. Šest palců vzdálí. D. Vzdálí od sebe na dva kroky. Har. Zámek ten leží od moře skoro jednoho dne cesty v. Har. Vzdálí na ránu, s ránu, na dostřelení. Šp. Město bylo vz dál ( = vzdálí) półpat- nádste mil. Šf. Ml. 117. Od 2. února zdržo- val se v Břevnově, v. půl hodiny od hradu pražského. Ddk. II. 466. Kteráž (hora) jest blízka Jerusalema v. s cestu sobotnou. Sš. Sk. 5. Šla sta do městce, ješto bieše v. za 60 honóv. ZN. Tisíc krocejů v. od města. V. Vzdálí tři dni cesty od Prahy. V. Řeč- ník po v. přie, aby viece vzal. Hus I. 297. Statek lobkovský leží 3 míle v. od Prahy. Pal. Rdh. II. 175. — Novější: V mrákotě a v. svatých rozkoš vidím. Hlas. — Ze v. = z daleka, von weitem, von fern. Šumot sly- šeti ze v. Sych. Vzdálina, y, f., weite Ferne. Šm.

395680   Vzdálí Svazek: 7 Strana: 1092
Vzdálí. D. Lhrg. 182. Místo v. u sta- rých zhusta vz dál. Město bylo v zdál pol- patnádste mil. Št. Strč. ml. 117. Den cesty vzdálí. Šf. Strž. II. 248. Vzdáli míle české. Výb. II. 1497. Vzdáli. Výb. II. 1588. Pěti sty kročeji od Prahy vzdáli. Výb. II. 1202. Dle Athen. IV. 130. lépe vzdáli (vz + dáli; dále, f, akkus. dáli, dál). Cf. Vz výš, v šíř. Odchylkou vzdálí m. vzdáli. Gb. Ml. I. 93. §. 129. 1.

395681   Vzdálí Svazek: 7 Strana: 1093
Vzdálí od star. délije, dýlije. Vz Šf. III. 504., Vzdálí (dod.).

395682   Vzdáli Svazek: 8 Strana: 0489
Vzdáli, vzdál. Of. Gb. Km. -a, 20., 21., Vzdálij. V. Kal. 79.

395683   Vzdálí Svazek: 9 Strana: 0389
Vzdálí, také subst. = vzdálenost. Ve vět- ším v. Vz Gb. H. ml. III. 1. 218

395684   Vzdálitelný Svazek: 7 Strana: 1093
Vzdálitelný, entfernbar. Pdl.

395685   Vzdáliti Svazek: 4 Strana: 1210
Vzdáliti, lim, vzdal, vzdále (íc), il, en, ení; vzdalovati = oddáliti, daleko od něčeho postaviti, poslati, entfernen; se = odcházeti, ucházeti, davon gehen, sich entfernen; vy- hnouti se čemu, fliehen, meiden. Jg — se. Kroky se vzdalovaly. Vrch. Orodujte u Boha, ať se vzdálí mátoha. Sš. Bs. 36. — se čeho: práce, V., světských obyčejů, Št., chvály, Br., zlých rad. Skl. Sl. 137. Všeho řízení se vzdalovati; Kdo se spálí, ohně se vzdálí, ein gebranntes Kind fürchtet das Feuer. Dch. V. se lidské společnosti. Us. Každý hospodáře chválí, co se dluhů vzdálí. Na Ostrav. Tč. Vzdaloval se všeho takového jednání. Pal. Děj. V. 2. 464. Dle toho ná- leželo mu i spolku s vlastním metropolitou se vzdalovati; Pročež vzdaloval se úmyslně těchto slavností; Vzdalovati se všeliké čin- nosti politické. Ddk. II. 276., 320., 421. (Tč. ). Matorný vždy se všie marnosti vzda- lije. Výb. I. 349. Vzdaluj se mne. Kom. Ob- sielají k sněmu, aby do Prahy jeli, ale mnozí se toho vzdalují. Arch. V. 317. A když již byl velikým (Mikuláš), jiných pustých mla- dečkuov drzosti sě vzdaloval. Pass. 37. — co, koho se odkud. V. se od něčeho. Ben., Br., Ros., Chč. 449. Bůh vzdal od vás každý rozbroj. Dh. 19. Vzdal se to ode mne (cf. Daleko budiž ode mne). Us. Vzdálil se z pokoje (stačí: odešel. Brs. 2. v. 265. ). Někoho od sebe vzdalovati, sich Einen vom Leibe halten; vzdálil se (odstoupil) z veřej- ného života. Dch. Kdo sa od ludí vzdaluje, cnosti sebe (sobě) shromažďuje; Od hríchu sa vzdaluj a cnosti nadobudeš; Každý se od chudobného vzdaluje. Na Slov. Tč. Kdo se od práce vzdaluje, ten i cti své škodí. Na Mor. Tč. Dále ssadili jsme probošta Hanka a vzdálili navždy od služby oltářní i s chleba, protože... Ddk. III. 114 Vzdálil se duch sv. od nás pro hříchy. Sš. J. 30. Kteréžto příčiny od p. bratra všechno po- žehnání boží vzdalují. 1573. (Mus. 1880. 107. ); Nevzdalujte sě od mé služby; Ode vší cti světské chvály sě vzdalovali. Pass. mus. 283., 330. Sprostný má se ot diela (= práce) v. pro nedostatek té múdrosti. Hus I. 136. Čistí t. j. od smilstvie zachovaní a zvláště kněžie mají býti od ženského obcovánie vzdáleni; My kněžie máme od zbožie tohoto světa se vzdáliti; Aj hřiech ho od králev- stvie nebeského vzdálil; Přistúpili sú k Je- žíšovi tělestně a vzdálili sú se od něho du- chovně; Cierkev sv. neb duše dobrá odpo- čívá neb spí, když od žádostí tělesných a ot diela světského se vzdaluje. Hus I. 276., 280., 336., 367., III. 37. (Tč. j. — se čemu. Vesnice vzdalovala se ponenáhlu jeho zra- kům. Šml. I. 8. — se kam. Byť se do po- větří vzdálilo. Koll. I. 159. — se čeho čím: Neřestmi a hříchy se Boha vzdalujeme. Ev. Mat. 85. — s infinit. Nevzdaloval se nás na loď vzíti. Ler. Víru jim v tom zdržeti se vzdalovali. Ler. Vzdaluji se něco psaného od sebe dáti. Kom. — Plk. — se čeho proč. Pro svou věrnosť statků svých se vzdálil. Skl. Sl. 613. Villicus nemá se nikdy za pří- činou vynešení rozsudku vzdáliti (odejíti) ze soudní síně; Není více žádné příčiny, za kterouž bys se vzdaloval Oty. Ddk. IV. 233., V. 40. Vz V. co odkud. — čím od- kud. Tiem ote mne smutka vzdálíš. Kat. 562.

395686   Vzdáliti se čeho Svazek: 7 Strana: 1093
Vzdáliti se čeho. Kdybych se té práce v. chtěl. Th. Háj. Čím více se v-jí národu svého Pal. Rdh. I. 24. V-vati se hříchův. Pož. 58. Vecl toho se nevzdálí. Arn. 2674 Chvály toho světa se vzdaluj. Pass. mus. 451. Král se toho zdaluje. Arch II. 429. — odkud. V. se od Boha. Pož. 22. Vzdal se to ode mne, abych. Pass. mus. 486. Dievku od té smrti vzdáli. Homl. v. 205. — se před kým. Co sa ty ženichu před námi zdaluješ? Sš. P 445.

395687   Vzdálivý Svazek: 4 Strana: 1210
Vzdálivý, entfernend. Klíčení semen je- dnoděložných, když ze spodiny kle vyniká první mrcas, co zatím celé tělo dělohové vzhůru se prodlužuje, nad zemí vyniká a na konci svém ztenčeném nese jakoby če- pičku osemení, konečně pupenčík zavřený na konci nebo na straně provrtá dělohu po- švovitou a zblanovatělou n. př. u česneku, rdestu atd. Rst. 520.

395688   Vzdaliž Svazek: 4 Strana: 1210
Vzdaliž, adv., an, anne, ne, num, něm. denn. V. bude slobodno? — V., an, ergo, forte, něm. also, vielleicht. V. zákon ten za ničemný? — V., si, utrum, num, anne, něm. ob. Pítal sa ma, v. sem tam bol. Bern. Vz Zdaliž.

395689   Vzdálně Svazek: 4 Strana: 1210
Vzdálně = vzdáleně. Bern.

395690   Vzdálnosť Svazek: 4 Strana: 1210
Vzdálnosť, i, f. = vzdálenosť. Bern.

395691   Vzdálný Svazek: 4 Strana: 1210
Vzdálný = vzdálený. Bern. O tom jen malou zmínku, jakoby to byla vzdálná řeč. Shakesp. Tč.

395692   Vzdálný od Svazek: 10 Strana: 0507
Vzdálný od hřmotu. Ev. olom. 64.

395693   Vzdalování Svazek: 4 Strana: 1210
Vzdalování, n, vz Vzdálení, Vzdáliti. Toto v. se všech vládních záležitostí nebylo zemi na škodu. Ddk. V. 281. (II. 251. ).

395694   Vzdalovaný Svazek: 4 Strana: 1210
Vzdalovaný, vz Vzdálený, Vzdáliti.

395695   Vzdalovati Svazek: 4 Strana: 1210
Vzdalovati, vz Vzdáliti.

395696   Vzdaná Svazek: 10 Strana: 0507
Vzdaná, é, f., sponsata. Gl. hym. V. 128b. Sr. Vzdáti.

395697   Vzdané Svazek: 10 Strana: 0507
Vzdané, ého, n., die Taxe für den zvod. Kdo zvod činil, dal vzdaného groš. Bdl. Gl. 376.

395698   Vzdání Svazek: 7 Strana: 1093
Vzdání, vz Vdání (v právn.), Ukaz. 77.

395699   Vzdání, n Svazek: 4 Strana: 1210
Vzdání, n., die Uibergabe, Uibertragung, Zurücklegung. V. něčeho. Nz. V. místa, Čsk., pevnosti, práva, D., úřadu, V., díků. Ojíř. V. země, die Landespreisgebung; v se věci, das Hintangeben einer Sache. Dch. V. se důstojnosti, die Quittirung. čsk. Úpis na v. se důstojnosti, der Quittirungsrevers. Čsk. Po v. (ukončení) soudu neb prve, když by svou věc toho času k místu přivedl jakým- koli způsobem, aby v Praze nebýval přes tři dni. Bart. 319. 8. Ot zahájení až do v. soudu. Vš. Jir. 158. Vždycky jest sobě po v. soudu do druhých suchých dní rok ve dvú nedělí k témuž súdu opraviti musil k budúcim suchým dnóm najprve příštím. Ib. 449. Po súdu vzdání chtějí se súditi. Půh. II. 225. (228). Oznámeno mu, že, nebu- de-li pan sudí státi před vzdáním soudu, že ví, co za pořádek (am Schluss des Ge- richtes). Žer. Poněvadž toliko dva neb tři dni do v. soudu pozůstávají (zum Schluss der Gerichtssitzung). Ib. Společným statků v-ním (Uibertragung der Gütergemeinschaft) věnní i obvěněná spravedlnosť se přetrhuje a míjí, neb se jím manželky k rovnému s dětmi dílu připouštějí. Kol. 45. A protož kdyžby jim nechtěli vzdáti, tehdá ze všech škod, kteréž by vzali pro nevzdání (Uiber- gabe), mohúť před súdcí pohoněni býti. CJB. 367. O v. soudu vz Žer. Zp. I. 41., 81., 192., 270., 273., S. N. V. prstenem. Vz Dal. Jir. 133., Vzdáti.

395700   Vzdání se Svazek: 10 Strana: 0507
Vzdání se žaloby. Ott. Říz. III. 143. Quilibet recedens de bonis monasterii. solvit per 1 gr., quod vulgariter dicitur vzdání. Urb. L, Jir Prove 414. Sr. Vzdajné, Vzdané-

395701   Vzdaný Svazek: 4 Strana: 1211
Vzdaný; -án, a, o, vz Vzdáti. Láska tiše vzdaná. Kká. K sl. m. 80. — čemu: bolu, smrti, hingegeben, preisgegeben, geweiht. Dch. — čím. Dítě opuštěním vzdané, preis- gegebenes Kind. Dch.

395702   Vzdáti Svazek: 4 Strana: 1211
Vzdáti, vzdám, vzdej, je (íc), al, án, ání; vzdávati = od sebe dáti, dáti podáním, pře- nesením na druhého, übertragen, übergeben, überliefern, abliefern; s sebe složiti atd., aufgeben, niederlegen. Jg. — abs. Komužby sě pak to nelíbilo, ale prodaj neb vzdaj. Arch. III. 294. Doniž súd nebyl vzdán; Již by posudek vzdán. Půh. I. 391., II. 350. Vzdada beř se jinam. Hus I 445. — co: úřad, povinnosť (složiti), J. tr., Pr. měst., soud (rozpustiti), biskupství, chválu (chvá- liti), otázku (udělati), díky, V., ducha (umříti), Ros., zdraví (přáti). Dal. 51. Pán vzdal-liby úřad karlštejnský, nemá po něm... Er. Dokudž páni a vládyky soudu nevzdali, die Gerichtssitzung nicht aufge- geben haben. Vl. zř. 19. Kovářům pak dě- dičným, kteříž druhdy zisk měli jsú, ale nyní již že zisk přestal i chtěliby k své vůli práva kování vzdáti, toho nedopúštíme. CJB. 313. Aby manžel vzdal dům svůj man- želce své k jmění, abtreten. Kol. 45. Vzdáti úřad dobrovolně. Zř. zem. A. XXXI. Chtiec prázdni býti, úřady vzdávali. Št. V. právo, výsadu, J. tr., pevnosť, Čsk., oběť, úctu, chválu. Dch. Lékařové nemocného vzdali (gaben ihn auf). Posp. To fojtstvie Mikuláš vzdával, tak jako země za právo jmá. NB. Tč. 289. Vzdali soud zemský a odložili k ji- nému času. Čr. Sbožie opustili, vzdavše hrady i domy Bohu slúžili. Výb. I. 19., Dr. v. 18. Že úřad ten vzdáti chce. Zř. F. I. B. XXXI. Soukenník dobrý den vzdá. Hr. rk. 331. Vzdej chválu. Háj. Má to v. a seznati, že k tomu žádného práva nemá; Má Filipp Bohuši právo činiti, doniž páni súdu ne- vzdadí. Půh. II. 448., 548. (Tč. ). Přikazujem všem úředníkóm, aby z obojích měst všecky úřady vzdali. Arch. I. 211. Páni súd vzdá- die; Dokudž král a páni súdu nevzdadie. Vš. Jir. 41., 142., 182. Ktož kolivěk nevzdá všeho jmění, což má. Pass. z 14. stol. Boje se službu vzdáváš (= služby se vzdáváš). Pass. 984. V. dóstojenstvie; A vzdali jemu dieku a chválu. Hus I. 424., II. 342. Když kto chce sedliště vzdáti a opustiti. Vz Vzdajné. Št, N. 89. — koho: manžele (od- dati). MM. — co, se komu: manství pánu v. Ms. pr. m. A protož kdyžby jim nechtěli vzdáti, tehdá ze všech škod, kteréž by vzali pro nevzdání, mohúť před súdcí pohoněni býti. CJB. 367. V. někomu knížectví, Háj., Bohu díky, Sych., Bohu chválu, Kat. 218., Ros., V., někomu česť, Ps. br., statek (po- stoupiti), Ros., pevnosť, D., vroucí díky. Ml. V. Bohu oběť. Us. Šd. V. se neřestem. Us. Hů. Službu někomu v. Dch. V-ti věc tomu, kdo nejvíce podal. Šp. Lidské vzdal je moci; Osud vzdá se ( = podá se) mysli stálé. Kká. Š. 10, 17. Chci se nebes vůli v. Kká. Td. 327. Ten purkrecht, na kterémž sedí a kterýž jemu fojtem vaším vzdán jest, po vzdání držel bez naříkání a opovídání těchto žalobníků. NB. Tč. 5. Tuto krásnou chválu vzdává mu mnich. Ddk. III. 191. Vzdejme česť Bohu samému, Bohu otci ne- beskému. Sš. P. 74. Císař Karel vzdal správu císařství bratru svému. Dač. I. 80. Protož prošiu, by v tom stáli, v čemž byšte se Bohu vzdali; V. Bohu chválu, oběť. Výb. II. 6., 7., 9., 17., 22. (Pdl. ). Poličky jemu (Je- žíšovi) vzdávachu. Hr. rk. 239. Vzdajte se nám a život radšej zachovajte. Hol. 302. Prahu mu vzdali, zemiu. Dal. Jir. 100., 131. Že to království spravovati nebude, ale Bohu otci svému je vzdá. BR. II. 657. a. Vzdámy-li (sě) mečem našich vrahóv; V. Bohóm oběť. Rkk. 53., 54. Bohu modlitbu v. Hus I. 303., Žvt. otc. 51. a., BO. Své zboží vzdává svým rukojmím: Vzdal p. Vo- kovi to všecko své právo. Půh. I. 402., II 252. (Tč. ). Učí je otci dieky vzdávati; Vzdá- vám vám zase faru a p. (= vracím); Aby- chom dieku jeho milosti vzdali velikú; Aby padl na svoji koleně k Ježíšovi a jemu chválu vzdal a ne sobě. Hus I. 319., 435., II. 24., 281. (Tč. ). Svůj úřad Římanóm vzdav slúžil v chudobě Jesu Kristu; Oběť Bohům v. Pass. mus. 282., 347. Král své královstvo synovi vzdal. Pas-. 802. — co komu jak: království poručenstvím. Ddk. III. 248, Troj. A ústa má veselými rty vzdadie chválu. Št. V. poctu ručnicí. Čsk. Ráda vzdávám ti syna v lokty. Kká. K sl. j. 90. Po Bohu máš rodičům najprv milosť vzdávať. Na Slov. Tč. Vzdal jest manželce své všechen statek svůj k dědičnému vladařství. Mus. 1880. 491. Mocí tohoto listu dávám a vzdávám po své smrti manželce svej milej všecko sbožie své. Arch. II. 58. P. Krištof vzdal p. Heřmanovi všecek svůj statek pod šos; Hrabě z Renneburku vzdal zradou město Gröningen; Rakušan Turkuom pevnosť vzdal smlouvou. Dač. 1. 123., 154., 199., 275. Tehdy tě městě ciesař k dědině jemu da, před 287* kniežaty prstenem mu vzda. Dal. Jir. 133. Páni súd vzdávají do druhých suchých dní. Vš. Jir. 111. Tehda mohú s naší vuolí s tiem se vším právem prodati, dáti i vzdáti neboli zaměniti. 1431. Kterýžto duom již psaný purkmistrovi, radě, tudiež vší obci vzdali sme a tímto listem vzdáváme od nás i od našich budúcich tak, že... 1465. (Tč. ). V. díky Bohům srdcem nábožným. Troj. 342. Syn božie tú prosbú vzdal jest chválu a česť otci Bohu. Hus I. 327. Bohu chválu modlitbami v. Št. N. 69. Chválu piesní v. Kat. 1093. — co kam. Prosím, poručte je přijíti, do dvoru vzdáti a dobře a pilně krmiti. Žer. 352. — se jak: na milosť a nemilosť. Sych. V. se na slib a zakázky pod výmínkami. J. tr. V. se smlouvou, ka- pituliren. Čsk. Něčeho hned z předu se v. Dch. Toho do smrti se nevzdám. Us. — co ke komu. Vzdal modlitbu, duši k Hospo- dinu. Hr. rk. 319., Žvt. otc. 52., Kat. 3512. — co kde. I žádný měštěnín nemůž svého zboží v. než v tom právě, v kterémž to zboží příleží. P. Sob. 78. V kterémž (súdu) jemu ten dům prodaný vzdán. Ib. 168. Se- stra má mi to vzdala před markrabinú milosti. Půh. II. 202. I chtieše Vojmír oběť v. bo- hóm v siemže miestě v siemže krocě slunce. Rkk. 20. — se = poddati se, dáti se v moc něčí, oddati se, zasnoubiti se. Jg. — se v co: v bujnosť (oddati se jí). Kom. — se čeho proč, (složiti něco ze sebe). Papež Celesti- nus papežství pro pokoru vzdal se jest. Výb. I. 456. Mnozí výhod a prospěchů sě vzdávají pro Krista. Ev. Mat. 133. Opová- žila vzdáti se své povinnosti. V. Vzdáti se služby, práva, úřadu, výsady. J. tr. V. se budoucnosti, své moci, Dch., poručenství. Er. Naděje se vzdal; Abych se žití vzdal. Čch. Mch. 20., 93. Že se vzdáte zámku. Kká. Td. 53. V. se svého práva. Sš. Mt. 84. Ale vzdává se apoštol honosby a chlouby té za vyšším účelem; Že se toho o ostrožně trogylské, ve vulgatě vypuštěného, co pod- vrženého vzdáti musíme. Sš. II. 174., Sk. 234. (Hý. ). Vzdal se oblíbené své myšlénky. Ddk. II. 87. (III. 89., 282., IV. 18., V. 306., VI. 29. ). V. se kandidatury. Osv. I. 127. Odkryl jsem, vzdav se vší sentimentalnosti, odhodlaně šalbu poznanou. Šb. LS. 103. V. se panování, svých záměrů. Šb. S. II. 288., 294. Vz Poděkovati, Lichati, Sstoupiti, Od- pověděti, Dáti se, Odepříti se, Odevzdati se, Vrátiti. — co komu proč. I vzdali jsú obležení Vyšehrad pro hlad. Dač. I. 34. Pánu Bohu jsme z té šťastné cesty česť a chválu vzdávali. Har. II. 257. Chválu mu vzdávají z lásky jeho. Chč. P. 37. a. Ve- škerý lid vzdával chválu Bohu z toho. Us. Tč. Pevnosť Turkuom z úplatku vzdáti po- bízeli. Dač. I. 194. — co na koho. Eva na hada vinu vzdala. Hus I. 88. — co zač. Dík za tvou půjčku vzdávám. Koll. I. 213. — co z čeho: chválu v. z něčeho někomu. Us. — co komu kdy. Po bojí vzdával vítěz díky Bohu. Jd. Otík dne 2. října r. 1109. vzdal se zase dobrovolně důstojenství svého ve prospěch Vladislava. Ddk. 11. 422.

395703   Vzdáti Svazek: 7 Strana: 1398
Vzdáti. A (potom) tepruv aby se soud vzdal (ukončil). Arch. XI. 335.

395704   Vzdáti co Svazek: 7 Strana: 1093
Vzdáti co: úřad, Výb. II. 1171., Arch. VII 111., 120., 264, Št. N. 54. 26., kněžství, Výb. I. 319., slávu (hymnum dicere), Ž. kl. 64. 14., chválu, Št. Kn. š. 72., své právo, Kar. 31., rytířský stav, Pass. mus. 482., ducha (zemříti), Ros., domy a hrady, Sv. ruk. 305., své důstojenstvie, Hus I. 424, službu, 1410., světskú radosť. Pravn. 1266 Svú božskú sílu vzdav daľs sě v svých ne- přátel rucě. Ib. 928., 1252. Že muož to zase v. a pustiti, zdá-li se mu obtížno; Mám za to, že soud zemský již dnes vzdáme a do suchých dní odložíme Arch. VIII. 460., IX. 5. — co komu. Pět korúhví mu vzdal. Výb. I. 440. Koruně české své země vzdal. Ib. 450. Neb čím pořádnější mladosť vzda- die Bohu, tím... . Št. Kn. š. 85. (154.). Svému bratru kněžstvie vzdada. Kar. 116. Král své království synu vzdav. Pass. mus. 484. Svému otci tu prosbu vzdav (učiniv). Sv. ruk. 76. — co jak. Ústa má vřelými rty vzdadie chválu. Št. N. 328. 33. Žáci uči- teli povstáním ze svých míst úctu vzdá- vají. Us. Pdl. — co kam. Vzdáti někoho v ruce něčí. Kká. K němu prosbu vzdá- vajíc (činíc). Št. Kn. š. 92. — co kde. Aby na rathause všecky úřady vzdali. Výb. II. 371.— se čeho: práva Pdl. Rdh. III. 196 Cf. 2. Dáti se = vzdáti se (i v dod.). — co komu proč. Když jim jich poddaní pro pokoru česť a chválu vzdávají. Št. Kn. š. 161. — co zač. Tato hruď že poslední svůj vzdech za bratrskou spásu v oběť vzdá. Kká. K sl. j. 154. Za své hřiechy na všaký den oběť jemu vzdávajíc. Št. Kn. š. 161.— co kdy. Vz předcház. Byls tak v ohavnej pótce vzdal božstvie (in discrimine). Pravn. 1251. — co čím. Cf. V. co jak (dod.).

395705   Vzdáti co Svazek: 8 Strana: 0489
Vzdáti co. Království vzdal a do kláštera šel. Kosmogr. 164. b. Úřad hejtmanství svého Pražským vzdal jest. Břez. Font. V. 449. — se čeho. Lakotností jsouc vedena že se vzdá své počestnosti (choť). Vrch. Bol. XLIII. 34.

395706   Vzdáti koho Svazek: 10 Strana: 0507
Vzdáti koho: dívku, sponsare, zasnou, biti. Vz předcház. Vzdaná. — V. se čeho V IV. d. 1212. str. 33. sh. Papež papežstv. atd. vynech se a polož tuto větu do vazby: vzdáti co. Úřad svůj v. ráčil. 1567. Schulz Kom. 71.

395707   Vzdávajúc Svazek: 4 Strana: 1212
Vzdávajúc, zastr. = vzdávajíc. Kat. 1170.

395708   Vzdávání Svazek: 4 Strana: 1212
Vzdávání, n., das Geben. Vz Vzdání. V. díky. Hus I. 73. — V. = odevzdání, die Uibergabe. — V. = zasnoubení, die Ver- lobung, Hochzeit. Tu jsú koně mé čtyři za- příhli a jeli jsú na v-vání. NB. Tč. 274. Na Svatém kopečku v. mět budem. Sš. P. 643.

395709   Vzdávaňový Svazek: 4 Strana: 1212
Vzdávaňový, Kopulations-, Hochzeits, V. šaty, střevíce. U Olom. Šd.

395710   Vzdávaný Svazek: 4 Strana: 1212
Vzdávaný; -án, a, o, gegeben, überge- ben, übertragen. — V. = zasnoubený, ver- lobt, verheirathet, kopulirt. Z těch dvú jeden ženu má vzdávanú. NB. Tč. 114. Kon- šelé praví, že jest ten člověk prve ve zlém skutku shledán, že maje ženu v-nú, ulúdil jest jednomu dobrému člověku z Dubňan manželku. Ib. 76.

395711   Vzdávaný Svazek: 8 Strana: 0489
Vzdávaný. Manžel pořádně v. (oddaný). Tov. kn. 48.

395712   Vzdávatel Svazek: 4 Strana: 1212
Vzdávatel, vzdavatel, e, m., der Leister. Měst. bož. I. 299.

395713   Vzdávatel Svazek: 8 Strana: 0489
Vzdávatel domu = odevzdávatel. Tov. kn. 11.

395714   Vzdávatelka Svazek: 4 Strana: 1212
Vzdávatelka, vzdavatelka, y, f., vzdá(a)- vatelkyně, ě, f., die Leisterin. Us. Jg.

395715   Vzdávati Svazek: 4 Strana: 1212
Vzdávati, vz Vzdáti.

395716   Vzdavek Svazek: 4 Strana: 1212
Vzdavek, vku, m. = odřeknutí se čeho, der Verzicht. Zlob. — Vzdavky, pl. = od- davky, die Kopulation (der Brautleute). MM.

395717   Vzdavek Svazek: 7 Strana: 1093
Vzdavek. Cf. Růzga (dod.).

395718   Vzdavek Svazek: 8 Strana: 0489
Vzdavek, vz Ruka (3. dod.).

395719   Vzdávka Svazek: 4 Strana: 1212
Vzdávka, y, f. = odřeknutí se čeho, die Resignation. Sněm. trid. (Šd. ).

395720   Vzdavky Svazek: 4 Strana: 1212
Vzdavky, pl., m., vz Vzdavek.

395721   Vzdavné Svazek: 7 Strana: 1093
Vzdavné, ého, n. Vz Příjemné, Vzdavní, Arch. VIII. 392.

395722   Vzdavné Svazek: 8 Strana: 0489
Vzdavné, ého, n. Quando domus venduntur, quod vulgariter nominatur v. Eml. Urb. 110.

395723   Vzdavní Svazek: 4 Strana: 1212
Vzdavní, n., die Abtretungstaxe. Cf. Vzdajné. Dva peníze vzdavního; Však on bere dva díly a já jeden, já bych jměl po- ložiť peniez a on dva vzdavního. NB. Tč. 289.

395724   Vzdaž Svazek: 4 Strana: 1212
Vzdaž, vz Vzdaliž. Vzdaž-li také Vintíř byl zpraven o tom, jak Břetislav sobě do- byl své nevěsty? Ddk. II. 105. (I. 184. ).

395725   Vzděditi Svazek: 4 Strana: 1212
Vzděditi, il, ěn, ění = zděditi, erben. Ps. ms. k. 24.

395726   Vzděditi Svazek: 7 Strana: 1093
Vzděditi, haereditare. V. zemi. Ž. kl. 36. 9. — nad kým. Ib. 81. 8. — V., pos- sidere. Ib. 104. 44.

395727   Vzdech Svazek: 4 Strana: 1212
Vzdech, u, m. = vzdechnutí, der Seufzer. K narození pláč, ke smrti vzdech. Dch. Na její skonání nelze nám pomněti bez bolesti a bez vzdechů. Ddk. V. 213. Běžel o tři vzdechy (= že dýchal za tři). U Tovač. Hlvk. O tři vzdechy píti. Us. Dch., Brt.

395728   Vzdech Svazek: 9 Strana: 0389
Vzdech. Vzdechy kruší srdce. Šml. X. 71.

395729   Vzdechlý Svazek: 4 Strana: 1212
Vzdechlý = co vzdechlo, mrtvý, todt, krepirt. Hlas. II. 459.

395730   Vzdechnouti Svazek: 4 Strana: 1212
Vzdechnouti, vzdychnouti, vzedchnouti, chnul a chl, chnul a šen, chnutí a vzdešení; vzdychati = dechnouti, athmen, hauchen; lkáti, seufzen, erseufzen; umříti, zcepeněti, sterben, krepiren. Jg. — abs. Vzdechl a umřel. Us. Vzdechl kůň (zcepeněl). Us. Jen kdyby už jednou vzdechl (zemřel)! Us. Dch. Nevzdychej, ale přičiň se. Pam. Val. Meziř. 224. Kto vzdychať neumie, ej, láska ho naučí. Sl. spv. 1. 15. Ouvej cigán, což on vzdychal! Zavázali cigánovi voči, aby nešel za cigánkó v noci. Sš. P. 661. Také vzdechl jest, aby ukázal těžkosť hřiecha a nás na- učil vzdychati. Hus II. 324. Vzdyšíc. Št. Ř. 76. a. — co. Vzdychati žádosť k něčemu. Jel. — ke komu: k Bohu. Št. Uč. 110. Frajerenka moja, k Bohu som si vzdechel. Sl. ps. 61. V. k Hospodinu. Kat. 1195. Sedí mdlý král vzdyše k Bohu. Alx. BM. 7. 23., 292. (HP. 88. ). V. k Bohu, Kat. 2398., k Ho- spodinu. Čch. Mch. 66. A k Bohu srdcem vzdycháše. Hr. rk. 27. Cierkev Sv. zde pu- tující a k onomu nebeskému Jeruzalemu vzdy- chající die. Hus III. 9. — nač. Na své hřiechy v. Pass. 479. Na muky vzdech si své. Gnid. Ani na to nevzdechni (nepomy- sli). Ani jsem na to nevzdechla. Us. —jak. Srdcem vzdechl. Hr. rk. 19. Jde milý a ža- lostně vzdychá. Sl. ps. 151. Smutně vzdy- cháš. Us. Ach, děti moje, vzdýchla si z hl- boka. Dbš. Sl. pov. I. 206., III. 30. Prsa hlasem vzdychla; Vzdychá z hluboka. Čch. L. k. 57., Mch. 51. Adrian velmi vzdyše. Výb. II. 10. Žalostivě srdcem vzdyše. Hr. rk. 163. Truchlú myslí v. Pass. Tehda poče biskup s velikým skrúšeniem na svú křeh- kosť vzdychati Pass. 31. (Hý. ). Užitečné jest, abych známé člověctvie do nebe vnesl, aby věččí žádostí tam vzdychali a... Hus II. 183. Bohu vzdýšíc s pokorú. LMor. Tehdy na svém srdci vzdyše. Hr. rk. 423. — kde. Nad něčím v. D. Otec Martinko vzdychá na šube a dobrá mať pri temnom kozube slzy roníc postenáva. Sldk. 29. — komu. Srdce panně vzdychá, že na ni nemluvíš. Er. P. 125. — po čem. Kat. 31. Přece vzdychal po venkovském háji. Kká. Td. 99. Žalostivo vzdychla po svej milej. Rkk. 27. (Starý) chválí lidi staré, zmrlé, hyzdí živé, túží po času minulém, chlubí se dávnými skutky, vzdychá po nich. Hus III. 110. — se komu. Ach to Miška pichlo, len sa mu tak vzdy- chlo. Phld. 2. II. 1. 18. Na svoj dom sa obzeral, ťažko sa mu vzdychlo. Sl. spv. IV. 148. V slzách seděla matička, často sa jej vzdýchlo. Slov. Tč. A jako zo sna keď kde precitne, tak aj Milici ťažko sa vzdýchlo. Sldk. 161. Smutný princ pozerá do okola na ten rozsiatý mak a vzdýchlo sa mu. Dbš. Sl. pov. I. 431. — za koho. Najprv za oného, potom za mňa vzdychni vděčně. Na Slov. Tč. — za kým. Za tvojmi zvukami Kriváň vzdychá. Na Slov. Tč. V. z prsou. Nrd. Bal. 16. Vzdychající hlasem (na hlas). Har. Vzdychati těžce, žalostivě, V., žalostně, Pal. Děj. V. 2. 36., V., žalostivo. Rkk. — koho (gt. ) = politovati. Us.

395731   Vzdechnouti Svazek: 7 Strana: 1093
Vzdechnouti. Neb často člověk vzdechne v žádosti dobré. Št. Kn. š. 188. — čím ke komu. Svými srdci k tobě vzdychámy. Leg. 15. stol. Mnč. R. 45. — proč: touhou, Kká , tužbou po domovu, Čch., teskností mysli. Št. Kn. š. 24.

395732   Vzdechnouti proč. Za Svazek: 9 Strana: 0389
Vzdechnouti proč. Za své hříchy vzdy- chati. Št. Bes. 106.

395733   Vzdechnutí Svazek: 4 Strana: 1213
Vzdechnutí, vzdychnutí, n. = vzdech, der Seufzer. Poslední v., v. v nouzi, střelčí. D. Protivná sobě jsou plesání a vzdychání. Kom. — V., das Sterben, Krepiren.

395734   Vzdechot Svazek: 4 Strana: 1213
Vzdechot, u, ra., das Seufzen, Gesäufze. Hlč.

395735   Vzdechuplný Svazek: 7 Strana: 1093
Vzdechuplný, seufzerreich. Lpř.

395736   Vzdejmouti Svazek: 4 Strana: 1213
Vzdejmouti = vzedmouti.

395737   Vzdejmutý Svazek: 4 Strana: 1213
Vzdejmutý = vzedmutý. V. humno (= vy- borcené). V Kunvald. Msk.

395738   Vzdejší, vz Svazek: 4 Strana: 1213
Vzdejší, vz Vezdejší. V. zimnice.

395739   Vzděkovati Svazek: 4 Strana: 1213
Vzděkovati, danken. — komu: Hospo- dinu. Hr. rk. 189.

395740   Vzdél Svazek: 4 Strana: 1213
Vzdél, vzdélí, vzdýlí, adv. = na dél, in die Länge. Město vzdél pět dní púti. Troj. Vzdýlí šest mil. Zlob. Most vzdélí čtyrme- cítma sklepův. V. Vz Vzdélí.

395741   Vzdělá(a)vatelna Svazek: 4 Strana: 1214
Vzdělá(a)vatelna, y, f. = vzdělávací ústav. Vz S. N. XI. 27. V. učitelská, die Lehrerbildungsanstalt. Dch., Šd.

395742   Vzdělací Svazek: 4 Strana: 1213
Vzdělací rozvoj národa, die Kulturent- wickelung der Nation. Dch.

395743   Vzdělanec Svazek: 4 Strana: 1213
Vzdělanec, nce, m. = vzdělaný člověk, der Gebildete. Us.

395744   Vzdělanec Svazek: 7 Strana: 1093
Vzdělanec. Pal. Rdh. I. 36.

395745   Vzdělanecký Svazek: 4 Strana: 1213
Vzdělanecký. Po v-cku jednati. Kos. Ol. I. 123. V-cká úloha, die Kulturaiission. Dch.

395746   Vzdělanectvo, a, n Svazek: 9 Strana: 0389
Vzdělanectvo, a, n. České v. Pal. Pam. 696.

395747   Vzdělání, n Svazek: 4 Strana: 1213
Vzdělání, n., die Errichtung, der Bau, Anbau. Vz Vzdělati. V. kostela, Pulk, zdí, V., víry, Aqu., dluhu, D., polí, zahrady, dobré v. Us. —- V., die Umarbeitung. V. spisu. Us. -- V. = jistý stupeň u vývoje vloh duševních a to všech (v. všeobecné) aneb jen některých (v. odborové), die Bil- dung. S. N. To slouží k duchovnímu vzdě- lání. Kram. Materialní v. jest podávání duši rozličných vědomostí; V. formalní jest ob- lomování a cvičení duševních sil. Blř. exc. V. u Řeků a Římanů, vz Vychování. V-ní odborné, die Fachbildung, další v., die Fort- bildung, v. důkladné; Člověk beze všeho v. Us. Dch. V. řeči české. Pal. Děj. III. 1. 165. Přípravné v., die Vorbildung. Šp. V. věcné, předběžné. Mus. 1880. 269., 587. (Pdl ). V. jazyka básnického. Anth. I. 3. vyd. III. Bohabojný člověk mluví to, cožby se k v. bližního hoditi mohlo. Reš. Tvá předsevzetí budou bližnímu k v. směřovati. BR. II. 29. a. Vz Vzdělati, Vzdělání, Vzdělanosť v S. N.

395748   Vzdělanka Svazek: 4 Strana: 1213
Vzdělanka, y, f. = vzdělankyně. Šm.

395749   Vzdělankyně Svazek: 4 Strana: 1213
Vzdělankyně, ě, f., die Gebildete. Mus. 1880. 268., Koll. I. 47.

395750   Vzdělanlivosť Svazek: 7 Strana: 1093
Vzdělanlivosť, i, f., Bildungsfähigkeit. Koll. III. 248.

395751   Vzdělanlivý Svazek: 4 Strana: 1213
Vzdělanlivý, bildungsfähig. Šm.

395752   Vzdělanosť Svazek: 4 Strana: 1213
Vzdělanosť, i, f. V. (kultura) jest totéž vztahem k celé době nebo národu, co vzdě- lání vztahem k jednotlivci. Jako jest národ souhrn svých členů, tak v. národa souhrnem vzdělání jednotlivcův, jakožto jich společné jádro a vnitrní jednota. Vz S. N. Die Bil- dung, Kultur, Cívilisation. Ochranná tvrz v-sti, das Bollwerk der Civilisation, v. no- vodobá, moderne Kultur, Dch., průmyslnická, industrielle B., odborná, die Fachbildung. Šp. V. náboženská, literarní, umělecká, Osv. I. 70., rozumová, Dk. P. 99., západní. Anth. Jir. 3. vyd. VI. V. vzkvétá. Us. Dějiny v-sti. Us. Šd. V. musí býti výkvětem ducha domácího. Vlč. Řek nemálo se honosil v-stí svou filosofickou. Sš. I. 154. Jednota v-sti. Dk. P. 99. Rozvoj v-sti. KB. 1. Že v-sti nemá náš lid, cizozemci mluvíte. Jakž? Vy musíte lidu zpívati, nám pěje lid. Koll l. 418.

395753   Vzdelanostní Svazek: 10 Strana: 0507
Vzdelanostní ruch, úsilí. Lit. I. 644., 123. Sr. Vzdělanostný.

395754   Vzdělanostný Svazek: 4 Strana: 1213
Vzdělanostný, Kultur-. Analysováním obsahu a pojmu společných slov, vztahují- cich sa menovite na v-stné pomery (i. e. Arijovců). Phld. 2. III. 1. 61. Potom sa dal na vyššie v-ná studia (humaniora). Sl. let. I. 268.

395755   Vzdělansky Svazek: 4 Strana: 1213
Vzdělansky. Řeč v. vyviňovať. Mt. S. I. 84.

395756   Vzdělanstvo Svazek: 4 Strana: 1213
Vzdělanstvo, a, n., die gebildete Welt. Mus. 1880. 142. V. u nás záleželo ze šlechty. Phld. II. 2. 52.

395757   Vzdělaný Svazek: 4 Strana: 1213
Vzdělaný; -án, a, o, erbaut, aufgebaut. V. kostel, zeď. Vz Vzdělání. — proč. Mě- sto Tiberiada v-né ku poctivosti císaři Ti- beriovi. BR. II. 318. b. — V., bearbeitet. V. pole, len. — V., gebildet, Kultur-. Ae- stheticky v-ný; V. všestranně, vysoce, ne- všedně, neobyčejně, odborně, v. svět, v-né třídy obyvatelstva. Us. Pal. Národ politicky y-ný, v. rozum, vkus. Vlč. Harmonicky v-ný. Šm). I. 47. Muž vědecky v-ný. Sš. I. 154. Jazyk vysoce v-ný. Anth. Jir. 3. vyd. I. III. V-ný jazyk sluje ten, který v ohledu na materii a formu dokonalý jest. Jg. — v čem: v řemesle. Us. Šb. Vz Vzdělati.

395758   Vzdělatel Svazek: 4 Strana: 1213
Vzdělatel, e, m, vz Vzdělavatel.

395759   Vzdělatelka Svazek: 4 Strana: 1213
Vzdělatelka, y, f., vz Vzdělávatelka.

395760   Vzdělatelnosť Svazek: 4 Strana: 1214
Vzdělatelnosť, i, f., die Ausbildungsfä- higkeit. Mus. III. d. 21.

395761   Vzdělatelnosť Svazek: 9 Strana: 0389
Vzdělatelnosť řeči. Pal. Záp. I. 19.

395762   Vzdělatelný Svazek: 4 Strana: 1214
Vzdělatelný, bildungsfähig, bildsam. Jg.

395763   Vzdělatelství Svazek: 4 Strana: 1214
Vzdělatelství, n., das Bildungswesen. Průmyslné v. Dch.

395764   Vzdělati Svazek: 4 Strana: 1214
Vzdělati, vzdělávati = vystavěti, bauen, aufbauen, erbauen, aufführen; upraviti, vy- hotoviti, učiniti, verfertigen, ausarbeiten, machen; vybrousiti, zlepšiti, zdokonaliti, bearbeiten, ausbilden, vervollkommnen; do- vésti, poříditi, ausrichten. Jg. — co, koho: dům, město, svornosť, někoho, český jazyk, obecné dobré, V., rozkoše, království, pří- hrady, Kom., mravy, srdce. D., pole, za- hradu, Us., hory, důl (dělati, těžiti), Vys., most, Šm., žáka. Us. V. někomu náhrobek. Mus. 1880. 223. Vzdělaji vy a nezkaži. BO. Náboženství v. a rozmnožiti. V. Tomu zisk jde neomylně, kdo vzdělává roli pilně. Prov. Sd. Boha oltář v. Br. Co jeden vzdělá, druhý sboří. Us. Novější: báseň, spis. Jg. — co z čeho: zeď z kamení, z cihel. Kom. Z kře- sťanóv se vzdělává cierkev sv.; Já zeď jsem z živého kamení vzdělána. Hus III. 23., 100. A z toho žebra vzdělal Bůh ženu; V. z ka- menů oltář. Br. — co kde (proč): na do- mích k okrase Br. Důvěrnosť k sobě v ně- kom v. Kram. Mládež ve školách v. Us. Po všem světě své čisté služby vzdělá. Br. Bázeň v srdcích vzdělána; Abyste se víc a více na Kristu vzdělávali. BR. II. 149., 650. a. V. stany na ledě, Pulk., dluhy na panství. Zlob. — co jak, čím: velikým nákladem. Kom. Svými řečmi při něm nic v. nemohli (poříditi). Br. Hory bedlivým dílem (prací) v. Vys. Svou mysl nábožným čtením v. Ml. Smlúvy mezi sebou v-li. Akt. m. Ferd. Svůj lid v církev vzdělal. Kram. Vzdělal kosť v ženu. Štelc. Lid se tím pobožně v-lá, wird auferbaut. Dch. Mlčte! nezovte to mar- nou pletkou, co vzdělal Boh tisícročnou kázňou. Lipa 181. Moravě poskytnuty jsou takto prostředky, aby duchovně sama se vzdělala Ddk. II. 214. Aby církev pokorou jeho (Petrovou) se vzdělávala. Sš. II. 24. Jižto (púdu) krvavou svou prací nám vzdě- lali. Kká. Td. 355. Novotiny vaše, kteréž vlastním nákladem vzděláváte. Arch. IV. 35. Chtěli v. věž až do nebe. Št. N. 225. Skrze evanjelium se království boží vzdě- lává. BR. II. 12. a., 107. a. Církev velikou prací vzdělával. Hus III. 306. S kým tova- ryšíš, tím i srdce tvé vzdělává se. Hkš. — co kam. Jenž jest dóm lásky vzdělal na pevnú skálu. Hus III. 98. — co kdy. Den ode dne lidé takových věcí vzdělávati ne- přestávají. Hus III. 314. — koho k čemu: k duchovnímu stavu. Us. Rk. — co nač: kůži na podšvy. Us. — koho v čem: Ně- koho v řemesle v. Šb.

395765   Vzdělati co Svazek: 7 Strana: 1093
Vzdělati co: rovnici. Jd. — co, se kde. U někoho dluh v. Wt . exc. V. se na universitě. Pdl. — co jak: nedbale, rozvláčně; Byly podle lat. spisu česky vzdě- lány. Tf. V. jednotlivé pověsti v souvislé vypravování. Pdl. Kyklikové duchem i slo- vem Homerovým obor ten v-li. J. Lpř. — co kam. Korunu na králové hlavu vzděla. Homl. v. 274. — co kdy. Tento způsob dramatiky středověké šíře vzděláván v 16. a 17. věku. Tf. V peci té v-lává se ve 24 hodinách 10 centů praženého kalamínu. NA. IV. 170.

395766   Vzdělávací Svazek: 4 Strana: 1214
Vzdělávací, vzdělavací, bildend, erbau- lich, Bildungs-, Kultur-. V. způsob, die Kul- tursgattung, náklad, der Kultursaufwand. J. tr. V. ústav, Bildungsanstalt, Nz., stránka, der Kultursmoment, úloha, die Kulturmission, Dch., prostředek, das Kulturmittel. Jir., Šp. V. spisy, Us., školy. Ddk. V. 353. Zprávy tyto k nábožnému a v-mu čtení sloužiti měly. Pal. Rdh. II. 131. V. spolek. Před- měty v. na školách rolnických jsou dvoje = předměty, kterýmž se na školách rolni- ckých vyučuje neb ve kterých se žáci na školách rolnických vzdělávají, jsou dvoje. Šm., Šb.

395767   Vzdělavač Svazek: 7 Strana: 1093
Vzdělavač, e, m. = vzdělavatel. Mour.

395768   Vzdělávání Svazek: 4 Strana: 1214
Vzdělávání, n., die Bebauung. V. půdy, Dch., zahrad, die Gartenkultur, způsob v., die Kulturart; návod ku v., die Kulturme- thode, podzimní, die Herbstbearbeitung. Šp. — V., die Bildung, Kultur, Förderung. V. obecného dobra. J. tr. O v. mládeže pečo- vati. Mus. 1880. 458. V jazyka národního. Anth. Jir. 3. vyd. I. VIII. Vz Vzdělání.

395769   Vzdělávaný Svazek: 4 Strana: 1214
Vzdělávaný; -án, a, o, angebaut, be- baut. V. pozemek, půda. Us. Dch. — V., gefördert. Hutě tehdáž zřízené a v-né. Mus. 1880. 441. — V., unterrichtet, gebildet. — kde. Mládež ve školách v-ná Us. Vz Vzdě- laný.

395770   Vzdělávatel Svazek: 4 Strana: 1214
Vzdělávatel, vzdělavatel, e, m., der Kulturant, Kultivator. Šp., Kom. V. polí, der Anbauer. — V., nástroj, der Kultiva- tor. V. ruční (obdělávačka ruční), der Hand- kultivator. Šp. — V. = pěstovatel, der Bildner, Lehrer. V. mládeže. Us. Každý kněz má býti netoliko kazatelem, ale i v-lem svého lidu. Koll.

395771   Vzdělávatelka Svazek: 4 Strana: 1214
Vzdělávatelka, vzdělavatelka, y, f., die Kulturantin, Bildnerin, Lehrerin. Vz Vzdě- lávatel.

395772   Vzdělavatelně Svazek: 9 Strana: 0389
Vzdělavatelně něco činiti. Mart. S. 50.

395773   Vzdelavatelně Svazek: 10 Strana: 0507
Vzdelavatelně něčeho ostříhati. Fel. 3.

395774   Vzdělavatelnost Svazek: 4 Strana: 1214
Vzdělavatelnost', vzdělavatelnosť, i, f. = schopnosť vzdělávánu býti, die Bildungs- fähigkeit. V. země. Us. Pdl. — V., die Er- baulichkeit.

395775   Vzdělávatelný Svazek: 4 Strana: 1214
Vzdělávatelný, vzdělavatelný, kulturfä- hig, bildungsfähig. V. půda Šp. — V. = vzdělávající, zdokonalující rozum n. mravy, erbaulich, musterhaft, nützlich. V. pořádek, výklad, Kom., píseň, Kram., zpívání. Br. — V. = co se vzdělává (zřídka). Jg.

395776   Vzdělávatelný Svazek: 7 Strana: 1093
Vzdělávatelný. V. spisy. Cf. Hš. Dod. I. 24. č. 154

395777   Vzdělávatelský Svazek: 4 Strana: 1214
Vzdělávatelský, vzdělavatelský, kultur- lich. Dch., Šmb. S. II. 95.

395778   Vzdělávati Svazek: 4 Strana: 1214
Vzdělávati, vz Vzdělati.

395779   Vzdělávavosť Svazek: 4 Strana: 1214
Vzdělávavosť, i, f, die Erbauungssuch- tigkeit, Civilisationssucht. Jg.

395780   Vzdělávavý Svazek: 4 Strana: 1214
Vzdělávavý, civilisationssüchtig, gern bildend, erbauend. Dch.

395781   Vzdělba Svazek: 4 Strana: 1214
Vzdělba, y, f. = vzdělávání. Stavba a v. ta díti se musí na základě... Sš. II. 210.

395782   Vzdélí Svazek: 4 Strana: 1214
Vzdélí, vz Vzvýší, Vzdél. Ve třech mí- lech od Prahy v. Bart. 293. 6. Tři set loket v. bude. BO.

395783   Vzdéli Svazek: 8 Strana: 0489
Vzdéli (zdélí, vdéli). Cf. Gb. Km. -a, 20., 21.

395784   Vzdélí Svazek: 9 Strana: 0389
Vzdélí. Kterážto krajina má vzdélí 40 dní cesty. M. Polo. (Mus. 1897. 508., 509. ).

395785   Vzdélka Svazek: 4 Strana: 1214
Vzdélka, y, f. = zdélka, die Weite, Länge. U Uher. Hrad. Tč.

395786   Vzdění, n Svazek: 4 Strana: 1214
Vzdění, n., das Wort, zastr. Rozk.

395787   Vzděsiti Svazek: 4 Strana: 1214
Vzděsiti, il, sen, ení, erschrecken. — se čeho. Us. Tč.

395788   Vzdešení Svazek: 4 Strana: 1214
Vzdešení, n. = vzdechnutí. Leg. S sr- dečným v-ním vece. Orlog. maud. ms.

395789   Vzděšení, n Svazek: 4 Strana: 1214
Vzděšení, n., der Schrecken.

395790   Vzděšený Svazek: 4 Strana: 1214
Vzděšený; -en, a, o, aufgeschreckt, auf- gescheucht. V-ní ptáci ulítli. Us.

395791   Vzdialený Svazek: 4 Strana: 1214
Vzdialený = vzdálený. Sl. ps. 91.

395792   Vzdialený Svazek: 10 Strana: 0507
Vzdialený (vzdálený) s očí z mysle vy- skočí. Sb. sl. VIII. 83.

395793   Vzdialiť Svazek: 7 Strana: 1093
Vzdialiť = vzdáliti. Slov. Phl'd. VI. 271.

395794   Vzdialnosť Svazek: 4 Strana: 1214
Vzdialnosť, i, f., die Perspektive. Na Slov. Ssk.

395795   Vzdice Svazek: 4 Strana: 1214
Vzdice, vz Zdice. Arch. II. 450.

395796   Vzdieti Svazek: 4 Strana: 1214
Vzdieti = vzdíti, 1. Kat.; vzdíti, 2. Jir. (zastr. ).

395797   1. Vzdíti Svazek: 4 Strana: 1215
1. Vzdíti (zastr. vzděti), vzději, ěl, ěn, ění; vzdívati = učiniti, thun; vstrčiti, obléci, anthun, anziehen. — co (učiniti). St. skl., Tkad., Krab., Ps. br. — (komu) co kam. Na jeho hrdlo provaz vzděli (dali, vstrčili). Leg. Služebníkům se uzda vzdívá Jel. Aby vzděl na hrdlo řetěz. Cf. Zdíti. Št. Ř. 206. a. To osidlo, kteréž oni sú jemu polékli, to jim on na hrdlo vzděl. Hus II. 361. Vzděl na svú hlavu dvě koruně; Obruč zlatý vzděl jemu na hrdlo: Koněm uzdy v ústa vzdie- váme. BO., ZN. Vzděv na ruku brněnou rukavici. Dal. Ne proto manželské práce vypravuji, abych na vy osidlo vzděl. Št. Kn. š. 70. 8

395798   2. Vzdíti Svazek: 4 Strana: 1215
2. Vzdíti (vzděti), vzději, ěl, ěn, ění (zastr. ) = jmenovati, nazvati, jméno dáti, benennen. — komu (proč). Proto té hoře Říp vzděchu. Dal. Pro práh městu vzdějte Praha. Dal. Vzděješ jemu jmě Jan. ZN. Máti jeho vzděla jemu jmě Jabes; Porodi syna a vzdě jemu Sampson. BO. Tomu lesu Strahov vzděli. Dal. Prvej pólě Kublaj imě vzděchu, vterej pólě králi (nom. pl. ) imě vzděchu. Rkk. 48. Kak by chtěl tomu dietěti vzděti; Vzděno mu jmě Kristoforus. Pass. mus. 276., 358. Synům svým jiná jména vzděl. Pass. 929. Králová porodí syna, Alexander vzdechu jemu. St. skl., Alx. (Anth. Jir. I. 3. vyd. 33. ). Vzděl jemu jméno Vladislav. Pulk. Protož jest jemu (moři) poeta Virgilius vzděl potvory jméno. Jel. Proňž tej zemi Čechy vzděchu. Dal. k. 2. 41. — 42. Cf. Jednomu bylo Mach a druhému Jan. Kulda I. 35. Kterej jméno bylo Ratka. Koll. V. 4. 12. Měl psa a tomu bylo chrt. Kld. I. 89. Bylo mu Martinek. Sš. P. Č. 246. 118. Říkají mi Lidunka. Er. P. 144 — komu čím. A cožť vám prvním slovem poví, tím jistým jménem toho slova tomu miestu vzdejte. Pulk Cf. Děchu jemu Kostus jménem (m.: jméno. Prk. ). Kat. 23. Vz Převzděti, Vzdíti, 2., Prk o dat. §. 4. (Příbram. program, 1876. ), Zdíti. — V. = vypraviti, verkünden, melden. — co komu. Marii vzděl to slovutné pozdra- venie. Št. Kn. š. 296. 24.

395799   2. Vzdíti Svazek: 10 Strana: 0507
2. Vzdíti. Buoh vzděl jména všech věcí (pojmenoval je). Luc. 46.

395800   1. Vzdíti co kam Svazek: 7 Strana: 1093
1. Vzdíti co kam. Cizí krásu na se vzdievši. Ezp. 1665.

395801   2. Vzdíti komu (co Svazek: 7 Strana: 1093
2. Vzdíti komu (co). Vzděl jemu Ota- kar. Výb. I. 449. Marie jest jí vzděti (má se jmenovati). Sv. Mař. v. 208. Jiežto vzdě- ješ jmě Marie. 14. stol. Mnč. R. 20. Papež Eusebiu3 mu své jmě vzděl. Pass. mus. 388. Vzděl sem těmto knížkám summa. Pravn. 2911.

395802   Vzdiviti Svazek: 4 Strana: 1215
Vzdiviti, il, en, ení; vzdivovati. — koho = divným činiti, wunderbar machen Ps. ms. 4. 4. — se. Št. — se čemu. Páni se tomu vzdivie, co jest to? Ksch. 24.

395803   Vzdiviti Svazek: 7 Strana: 1093
Vzdiviti, mirificare. — koho.. Ž. kl. 4. 4 — se. Št. Kn. š. 24.

395804   Vzdlužiti co jak: pod Svazek: 7 Strana: 1093
Vzdlužiti co jak: pod obyčejný úrok. Wtr. v Osv. 1884. 503.

395805   Vzdlužiti se Svazek: 4 Strana: 1215
Vzdlužiti se, il, ení; vzdlužovati se = vydlužiti se, ausborgen, sich verschulden. — co nač: na svůj díl. Apol. — se jak u koho: v jistou summu. Pr. měst. Jestližeby se kdy trefilo, že by se kdo vzdlužil ve více, nežli by statku svého měl. Zř. F. I. E. XII. Nemálo jsem se u dobrých lidí v. musil. 1599. Tč. exc. — se za koho Pr. měst. — se kdy. Co by žena se v svém vdovství vzdlužila, to platiti jest povinna. Vš. Jir. 223.

395806   Vzdmouti Svazek: 4 Strana: 1215
Vzdmouti, vz Zdmouti.

395807   Vzdmutý Svazek: 4 Strana: 1215
Vzdmutý, vz Zdmutý. — k čemu. Křídla k letu vzdmutá vlají. Kká. Td. 334.

395808   Vzdoba Svazek: 4 Strana: 1215
Vzdoba, y, f. = ozdoba. Na Mor. MM.

395809   Vzdobiti Svazek: 4 Strana: 1215
Vzdobiti, il, en, ení = ozdobiti, zieren. — koho. Vzdobí ji čistota. MM.

395810   Vzdobyti Svazek: 7 Strana: 1093
Vzdobyti, vzdobývati čeho. Št. Kn. š. 121.

395811   Vzdobývati Svazek: 4 Strana: 1215
Vzdobývati =vydobyti, erobern. — čeho (jak): mocí. L. Ktož vzdobývá toho, re- quiret. Ž. wit. 43. 22.

395812   Vzdokazovati se kam čím Svazek: 4 Strana: 1215
Vzdokazovati se kam čím. Kant od- rovnal všechny nicotné překážky, lešení, kterými člověk k vyššímu se v. chtěl. Dk. SP. II. 174.

395813   Vzdolé Svazek: 10 Strana: 0507
Vzdolé, n., convalle. Studnice ve vzdo- lích. Ž. kap. č. 103. 10.

395814   Vzdor Svazek: 4 Strana: 1215
Vzdor, u, m., vzdora, y, f. (zastr. vzdůra) = příkoř, co se naschvál komu činí k roz- dráždění jeho, der Trotz. Vzdora. Kat. 1456., 2136., 2788. V. je stupňovaný složený tvar kořena dr, deru, dráti: vi>ďi> — dor značí tedy drání vzhůru, drání proti čemu (vz = proti. Vzluti sie, vz Tatary trči. Rkk. ), tedy jednání nějaké proti komu, proti něčí vůli nebo mysli. Sr. obyčejnou na Plašte a Pl- zeňště a j. vazbu: zadírá se mu = je mu to proti srsti (opak: po srsti), proti mysli, proti chuti, nepříjemno, nelibo. Vedlé vzdor, jež se v usedeném tuto významu pojí s da- tivem škody, užívá se s týmž pádem častěji na vzdor (na vzdoru, na vzdory), jež bývá rádo příložkou (postposicí) jsouc pravým opakem podobné vazby, k vůli1 tedy: proti vůli, naschvál. Slováci říkají místo toho na- priek, což jest též složené slovo = napříč. Prk. v Km. 1877. 21. V. na v., Trotz gegen Trotz: V. kojiti, den Trotz nähren. Dch. Spolek učiněný se Spartou k ochraně a ke vzdoře. Lpř. J. Děj. I. 78. Vstoupil s nim ke společné obraně i vzdoře. Pal. Děj. II. 1. 344. V odpovědi té spojeno jest vědomi o vyšší moci Kristově s nějakou vzdorou. Sš. J. 84. Dovršil vzdoru svou tím, že vy- prodav se naprosto z Čech opověděl králi válku. Pal. Děj. V. 2. 88. Utoulím se, vzdora bázní spáře, pode lípu v poli stojící. Koll. 1. 196. Ať tvá vzdora zle té neomámí. Sš. Bs. 85. Úrupnosť a vzdora. Sš. Ustavičně se hádali, jeden druhému ani za svět po- voliti nechtěl, až se octnuli na vzdorách. Sk. Nejmě od nepřátel i jedné vzdory. Dal. 158. Nečiň jinému vzdory; Nečiň sám na sobě vzdoru. St. skl. Král mu učinil velikou vzdoru (hanbu). Dal. 40. — Na vzdor, na vzdoru, na vzdůru, na vzdory = na příkoř, naschvál, pro rozhněvání, zum Trotze, zum Possen, zur Schur. Na vzdory něco činiti, dělati; navzdoru to učinili. V., Skl. I. 308. Na vzdor jemu. Us. Hřeší-li kdo na vzdory někomu. Kom. Na vzdory všemu světu. D. Jedni druhým na vzdoru mluví. Kom. Jim na odivu a na vzdoru; na zdůry mu to či- nili. Br. Na vzdoru všem důkazům zůstává na svém. D. Lítala jsem já po poli, svému milýmu na vzdory. Sš. P. 250. Zašikoval ji preč na vzdoru pánu; Někomu na vzdoru. Čr. Budeť mnoho na vzdory činiti. Reš. Proč to činíš mně na vzdoru? Us. Stalo se jim na vzdoru. BO. Korunován byl na vzdory králi. V. Nechuť a vzdoru učiní jemu. Št. — Chybně se slova vzdor jako předložky užívá: vzdor čeho n. čemu na místě: přes (co), mimo co, proti něčemu, při tom při všem, přes všeliké překážky, nehledíce nač n. k čemu (na nesnáze, k nesnázím), při (čem), nedbaje, nešetře čeho, ačkoli atd., vz také: Navzdor a předcházející příklady. Vzdor všem důkazům (m. při všech důka- zích, přes všecky důkazy atd. ) zapíral. Vzdor jmění nikdo si ho neváží (m. třeba že (ač) má jmění dosť). Vzdor všelikým překážkám, m.: přes všeliké překážky, při všelikých překážkách, maje překážky. Přes mnohá napomenutí (ne: vzdor mnohým napomenu- tím) to učinil. Vzdor svému věku blázen jest. Cf.; I se svým věkem blázen jest. Svěd. Mimo rozkaz (ne: vzdor rozkazu) to jsú učinili. Háj. Nátisk trpěli proti zápisům a listům (ne: vzdor zápisům). Arcn. 1. 65. Přece ho mimo přísahu svou (ne: vzdor přísaze) zabil. Flav. A přes to ižádný nemá sě tak příliš poddati práci. Št. N. 35. 20. Pakli kto přes to zatčen byl. Vš. 9. Při všem bohatství svém míval dlouhou chvíli. Ab. z Gt. I. 211. Pres takový rozkaz (ne: vzdor takovému rozkazu) se nevystěhoval. Šm., Šb., Š. a Ž., Os., Všt., Jv., Brs. 2. vyd. 266 Cf, Bž. 218., Km. 1877. 21.

395815   Vzdor Svazek: 7 Strana: 1093
Vzdor. Vše jen v pravý čas i — vzdor. Braun. Vdory (písně). Vz čes. mor. pís. 186.—196., Er. P. 212.

395816   Vzdora Svazek: 4 Strana: 1216
Vzdora, y, f., vz Vzdor.

395817   Vzdorně Svazek: 4 Strana: 1216
Vzdorně, trotzig. V. odseknouti. Sá. Bo- leslav odpověděl k tomu v. a záporně. Ddk. II. 66. V. něco činiti, St. skl., se chovati.

395818   Vzdornopříjemný. V Svazek: 10 Strana: 0507
Vzdornopříjemný. V. težkomyslnosť. Koll. v Pal. Záp. II. 48.

395819   Vzdornosť Svazek: 4 Strana: 1216
Vzdornosť, i, f., die Trotzigkeit. Mést. bož.

395820   Vzdorný Svazek: 4 Strana: 1216
Vzdorný, trotzig, hartköpfig, halsstar- rig. V. hrad, die Trotzburg, Dch., čelo, smích, Vrch., pohled, Čch. Bs. 71., šik, Hdk. L. kv. 115., odpověď, D., vůle, Měst. bož., pes. Šp. Mysl hrdě vzdorná. Kyt. 1876. 47. Všichni se sestupují v jednotu obrannou a vzdornou. Ddk. III. 94., 171. Ten kardinal jest vzdornější než ďábel. Shakesp. Tč. — čemu. Světlu vzdorné soví plémě, licht- scheues Eulengeschlecht. Dch. Vz Svéhlavý.

395821   Vzdoro Svazek: 4 Strana: 1216
Vzdoro-, Trutz-, Gegen-.

395822   Vzdorobiskup Svazek: 7 Strana: 1093
Vzdorobiskup, a, m., Gegenbischof. Stárek.

395823   Vzdorocísař Svazek: 4 Strana: 1216
Vzdorocísař, e, m., der Gegenkaiser. Šm.

395824   Vzdorocísař Svazek: 8 Strana: 0489
Vzdorocísař. Vrch. F. II. 244.

395825   Vzdorohlav Svazek: 7 Strana: 1093
Vzdorohlav, u, m. = druh salátu.

395826   Vzdorokníže Svazek: 4 Strana: 1216
Vzdorokníže, ete, m., der Gegenfürst. Svatopluk olomúcký v-tem. Ddk. II. 342.. III. 95. (Tč. ).

395827   Vzdorokout Svazek: 10 Strana: 0507
Vzdorokout, u, m. Vracet se do svého v-tu. Nár. list. 1901. 268. 1.

395828   Vzdorokrál Svazek: 4 Strana: 1216
Vzdorokrál, e, m., der Gegen-, Trutz- könig. Ladislav zasnoubil se s dcerou v le Rudolfa. Ddk. II. 279. (286. ).

395829   Vzdorokrál Svazek: 9 Strana: 0389
Vzdorokrál Ruprecht. Fal. Děj. III. 1. 90.

395830   Vzdorokristus Svazek: 4 Strana: 1216
Vzdorokristus, a, m. = antikrist. Sš. J. 125.

395831   Vzdoropapež Svazek: 4 Strana: 1216
Vzdoropapež, e, m., der Gegenpabst, protipapež. S. N. XI. 287., Ddk. II. 130., 371., 446. (Tč. ).

395832   Vzdorosněm Svazek: 7 Strana: 1093
Vzdorosněm, u, m., Gegenlandtag. Něm. v. teplický dne 12. února 1890.

395833   Vzdorovatel Svazek: 7 Strana: 1093
Vzdorovatel, e, m., der Trotzkopf.

395834   Vzdorovati Svazek: 4 Strana: 1216
Vzdorovati; vzdorovávati = vzdory či- niti, svéhlavým býti, trotzen. — komu. Sych. Nedám si od nikoho v. Us. Dch. Jak pevně tedy domníval se Boleslav státi trou- faje si r. 1014. císaři i papeži vzdorovati. Ddk. II. 78. (III. 191. ). Století jsi vzdoro- valo Dánům a jen bohové tě stačili pře- moci; Sám jsem někdy myslil, že už svému osudu v. budu. Koll. I. 97., 181. (Tč. ). — kde. Rytíři na svých pevných hradech v-li obecnému právu. Ddk. III. 95. — čemu jak. Neustupným čelom zlému vzdoruj. Lipa II. 388. S úspěchem někomu v. Lpř. J. Dj. I. 28.

395835   Vzdorovavý Svazek: 4 Strana: 1216
Vzdorovavý, lépe: vzdorovitý. Jg.

395836   Vzdorovitě Svazek: 4 Strana: 1216
Vzdorovitě, trotzig, halsstarrisch. V. ně- čemu se vzpírati; v. odpovídati. Us., Ddk. V. 46.

395837   Vzdorovitosť Svazek: 4 Strana: 1216
Vzdorovitosť, i, f., die Trotzigkeit. Ne- mohl oblomiti v. obecného lidu proti nim. Ddk. V. 85.

395838   Vzdorovitý Svazek: 4 Strana: 1216
Vzdorovitý, trotzig. V. kluk, Us., děvče, Čch. Bs. 78., město. Ddk. II. 333. Vz Své- hlavý, Tvrdošíjný.

395839   Vzdorovníček Svazek: 7 Strana: 1093
Vzdorovníček, čka, m., der kleine Trotz- kopf. Brt. D. 15.

395840   Vzdorovník Svazek: 7 Strana: 1093
Vzdorovník, a, m. = vzdorovatel. Vz předcház.

395841   Vzdorovolba Svazek: 9 Strana: 0389
Vzdorovolba, y, f. Pal. Děj. II. 2. 92.

395842   Vzdouti Svazek: 4 Strana: 1216
Vzdouti, vzduji, ul, ut, utí; vzdouvati = vzhůru douti, aufwehen, aufblasen. — co kde: na nebi mráček. Rkk. — co kam. Větr všecek prach na nás vzdul. Us. Tč. — se proč. Když vjeli do vody vozové třemi řadami, voda se vzdula pro vozy vzhůru. Let. 78.

395843   Vzdouvati Svazek: 4 Strana: 1216
Vzdouvati, vz Vzdouti.

395844   Vzdradovati Svazek: 4 Strana: 1216
Vzdradovati = vzradovati se, laetari. Ž. wit. 9. 3, 20. 2., 30. 8., 32. 21.

395845   Vzdráhati se Svazek: 4 Strana: 1216
Vzdráhati se; vzdráhnouti se, hnul a hl, utí = brániti se, nechtíti, sich weigern, nicht anbeissen wollen. Vz Zdráhati.

395846   Vzdrapač Svazek: 4 Strana: 1216
Vzdrapač, e, m., der Aufkratzer, Klet- terer. Jg.

395847   Vzdrápati Svazek: 4 Strana: 1216
Vzdrápati; vzdrápnouti, pnul a pl, ut, utí = podrápati, rozškrábati, auf-, wund- kratzen, aufritzen. — co: tělo. Us. — se = vylézti vzhůru, hinaufklettern. Jg.

395848   Vzdrastilý Svazek: 10 Strana: 0507
Vzdrastilý, aspidus. Mam. F. 86a 2.

395849   Vzdrastiti Svazek: 4 Strana: 1216
Vzdrastiti, il, štěn, ění = zbouřiti, auf- hetzen. — se = zježiti se, zprotiviti se, sich widersetzen, Widerstand leisten. — proti komu. Proto se někteří páni proti králiu vzdrastichu. Dal. Jir. 142.

395850   Vzdrastiti Svazek: 10 Strana: 0507
Vzdrastiti = zježiti. Baw. E. v. 47., 2051.

395851   Vzdraviti Svazek: 4 Strana: 1216
Vzdraviti, vzdravovati, zastr. = uzdra- viti, heilen. — koho. Žal.

395852   Vzdrážditi Svazek: 4 Strana: 1216
Vzdrážditi, il, ěn, ění = rozdrážditi, irritare, incitare, aufreizen, reizen, erbittern. — co. A lid nemúdrý vzdráždil imě tvé. Ž. wit. 73. 18. V. srdce lidí. BO. — koho čím: žádostí. Troj. — koho, se proti komu. Pass.

395853   Vzdražiti Svazek: 4 Strana: 1216
Vzdražiti = zdražiti. — co: obilí, ver- theuern. L.

395854   Vzdrážniti Svazek: 4 Strana: 1216
Vzdrážniti, il, ěn, ění initare, provo- care. Ž. wit. Deut. 21. 19.

395855   Vzdrižatelně Svazek: 10 Strana: 0507
Vzdrižatelně. Drzě či v., pertinaciter. Greg. (List., fil) IX. 120.

395856   Vzdrnkati Svazek: 4 Strana: 1216
Vzdrnkati, die Saiten rühren. Jg. Slov.

395857   Vzdrželivosť Svazek: 4 Strana: 1216
Vzdrželivosť, i, f. = zdrželivosť, die Ent- haltsamkeit. V z-sti život svůj vésti. V.

395858   Vzdrželivý Svazek: 4 Strana: 1216
Vzdrželivý = zdrželivý, enthaltsam.

395859   Vzdržeti Svazek: 4 Strana: 1216
Vzdržeti, el, en, ení; vzdržovati = zpět držeti, zurückhalten. — co. Vzdrž ruku svú. BO. — co odkud. Od zámyslov Omero- vých nechtěl ruky v. Troj. V. se od čeho. Troj. — jak. S žalostí se od něčeho v. St. skl. — se. Proč aspoň nevzdržie sě nákla- dové? Hus I. 78. — se kde. A protož milí páni, račte se na poli vždy v., ač mů- žete bez veliké škody. Arch. IV. 406.

395860   Vzdržeti koho jak dlouho Svazek: 7 Strana: 1093
Vzdržeti koho jak dlouho: celý den. Ž. kl. 24. 5. V. = differre. Ib. CMD. 27. — co. Šlechtici korunu vzdržují (drží). Kar. 102.

395861   Vzdržeti se od čeho Svazek: 10 Strana: 0507
Vzdržeti se od čeho: od skúposci. Kar. 82.

395862   Vzdřehnúti Svazek: 4 Strana: 1216
Vzdřehnúti, zastr. = vzdrhnouti, drhnu- tím opraviti. Kat. 2348.

395863   Vzdřehnúti Svazek: 7 Strana: 1093
Vzdřehnúti. Bolesť jí k srdečku vzdřehši. Kat. 2348. V. = incutere, vraziti nač, pře- nes. vzbuditi. Tedy = bolesť jí v srdci vzbu- divši. List. fil. 1891. 72.

395864   Vzdřímati Svazek: 4 Strana: 1216
Vzdřímati = počíti dřímati, einschlum- mern. Ps. ms. 102. 4.

395865   Vzdřímati Svazek: 8 Strana: 0489
Vzdřímati. V dod. opraveno v: vzdřímati se. Tam i doklady. Objevuje se také bez se. Mus. 1895. 310. Cf. ib. 493.

395866   Vzdřímati se Svazek: 7 Strana: 1093
Vzdřímati se, dormitare. Ž. kl. 120. 3. a 4. Zlí zesnú a dobří sě vzdřiemí. Št. Ř. 231. a.

395867   Vzduch Svazek: 4 Strana: 1216
Vzduch, u, m. = povětří, die Luft, der Aether. Toto slovo utvořil Jg. V. je těleso plynné, bezbarvé, průhledné, bezchutné a nevonné a smíšeninou dvou plynných prv- kův: dusíku (77%) a kyslíku (23%). Bř. V. je hmota velmi řídká, okolo celé země rozlitá a skládá se z rozličných látek, du- síku, kyslíku, par, kyseliny uhličité a jiných plynů. Vz Šfk. 37. —38., Bř. N. 106., S. N. O vzduchu v obydlích vz KP. 1. 216. Stran pohybu vzduchu vz Vítr; stran výjevů ve vzduchu vz Meteor. Tl. Tlak, elektřina, proudění vzduchu; vzduchem topiti, na vzduchu něco sušiti. Nz. Jelen větře po vzduchu čerstvém. Č. Něco na vzduchu slo- žiti; vzduch popadati; hustý v.; v. jehličí vůní nasycený; v. nakaziti (verpesten); v. čiší. Us. Dch. Teplo vzduchu, die Luft- wärme. Sl. les. V. obecný, atmosphärische L., horký, mrazivý, studený, stlačený; motor horkého vzduchu, der Heissluftmotor; změna, výměna vzduchu; přístup, proud, tlak, te- plota (die Lufttemperatur), proudění, množ- ství vzduchu: topení vzduchem (vzdušné, die Luftheizung); přístroj k rozředění vzduchu, der Luftverdünnungsapparat. Šp. V. dusivý, die Stickluft, přívoz vzduchu, die Luftzufuhr, postřelení od vzduchu koulí mocně odstr- čeného, der Luftstreifschuss; ztenčení, zřid- nutí vzduchu; v. jámový, die Grubenluft. Nz. Ik. V. suchý, vlhký. Stč. Zmp. 489. Někdy ježkem se o soupeře otíraje, někdy leda na vzduch slova sázeje. Kos. 01. I. 19. Vzduch (vítr) otec a voda matka. Us. Šd. Vzduch boží duch. Zdravý vzduch boží duch. Mor. Šd. V. v dolech, Wetter. V. důlní, die Grubenluft, dobrý, čerstvý, svěží, zdravý, irische Wetter, mdlý, matte W., zlý, špatný, pokažený, schlechte W., dušný, die Stickluft, der Schwaden, požární, brandige W., hří- mací, třaskavý, zápalný, schlagende W., Grubengas, feuriger Schwaden, zhuštěný, komprimirte Luft. Hř. V. v žilách za ži- vota. Čs. lk. I. 195. V. filtrovaný. Ib. I. 212. V. stlačený (jeho působení). Ib. III. 203., 249., 346., VI. 395., VIII. 83. V. v ply- nárně jako lék zádušního kašle. Ib. III. 345. Vniknutí vzduchu do žil. Ib. III. 394, V. 9. O vzduchu vz také Stč. Zmp. 479.. Krč. 9. 26. Cf. Ukázka.

395868   Vzduch Svazek: 7 Strana: 1093
Vzduch. Cf. MS. 312., Šfk. Ruk. 186., Krč. G. 26.—36. V. dýchaný, horský, moř- ský, rozředěný, uzavřený. V. abnormalní či zkažený; Pevné současti vzduchu. Šfk. Ruk. 198., 196. Lučební činnosť vzduchu. Krč. G. 34. Vlhkosť vzduchu. Vz MS. 217., 220. Zhušťování a zřeďování, expansivnosť v-chu. Vz ib. 87., 90. Znečišťování, přivá- dění čistého a odvádění zkaženého v-chu. Vz KP. IV. 326., 329.

395869   Vzduch Svazek: 8 Strana: 0489
Vzduch. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 86. Zdravý v. — boží duch. Mor. NZ. V. 544.

395870   Vzduchán Svazek: 4 Strana: 1217
Vzduchán, u, m., der Luftballon. Na Slov. Ssk.

395871   Vzduchnice Svazek: 4 Strana: 1217
Vzduchnice, e, f., Rostl. II. 126. b., lépe: Vzdušnice. Jg.

395872   Vzduchnice Svazek: 7 Strana: 1094
Vzduchnice ve varhanech, Windlade, f. Zv. Vz Vzdušnice.

395873   Vzduchobarvý Svazek: 10 Strana: 0507
Vzduchobarvý. V. moře. Skd. Od. 81.

395874   Vzduchobijce Svazek: 7 Strana: 1094
Vzduchobijce, e, m. = kdo rány do vzduchu, tedy na prázdno dává, qui aërem verberat. Sš. 1. Kor. 9. 26.