103001   Kavánová Svazek: 10 Strana: 0124
Kavánová Marie, sois. Srov. Zvon IV. 445

103002   Kavárna Svazek: 1 Strana: 0678
Kavárna, y, f., místnost', v které se káva (nápoj) prodává. Kaffeehaus.

103003   Kavárna Svazek: 6 Strana: 0579
Kavárna a hostinec, Café-Restaurant. Dch. O k. vz S. N., Rk. Sl.

103004   Kavární Svazek: 6 Strana: 0579
Kavární, Kaffeehaus-. K. stolek. Čch. Petrkl. 19.

103005   Kavárnicky Svazek: 6 Strana: 0579
Kavárnicky, Kaffee-. K. živnosť = ka- várnictví.

103006   Kavárnictví Svazek: 6 Strana: 0579
Kavárnictví, n., die Kaffeesiedernahrung. Rk. Vz Kavárnický.

103007   Kavárnička Svazek: 6 Strana: 0579
Kavárnička, y, f. = malá kavárna. Us. Jdr.

103008   Kavárník Svazek: 1 Strana: 0678
Kavárník, a, m., Kafetier. Dch.

103009   Kavař Svazek: 1 Strana: 0678
Kavař, e, m. = kavárník; milovník kávy. — Da.

103010   Kavařka Svazek: 6 Strana: 0579
Kavařka, y, f. = kuchařka, která kávu vaří. Kká. Td. 64.

103011   Kavatina Svazek: 6 Strana: 0579
Kavatina, vz Cavatina.

103012   Kavatina Svazek: 9 Strana: 0105
Kavatina. Vz Mus. 1850. II. II Příl.

103013   Kavče Svazek: 1 Strana: 0678
Kavče, ete, n., junge Dohle. Dch.

103014   Kavče Svazek: 6 Strana: 0579
Kavče podhoRní, pyrrhocorax alpinus, die Alpendohle; žvatlavé, fregilus graculus, die Alpenkrähe, Steindohle. Sl. les., Brm. II. 2. 456., 460. — K. = dcera Kavkova. Tč.

103015   Kavče Svazek: 7 Strana: 1290
Kavče. Cf. Brm. II. 2. 456., 460.

103016   Kavče Svazek: 9 Strana: 0105
Kavče, ete, n. = mladá kavka. Šír. II. 77.

103017   Kavčena Svazek: 6 Strana: 0579
Kavčena, y, f. = kavěna, kavula, jm. černé krávy. Mor. Brt.

103018   Kavčí Svazek: 1 Strana: 0678
Kavčí, Dohlen-.

103019   Kavčí Svazek: 6 Strana: 0579
Kavčí křik, havěť, Osv. V. 639., VI. 220., péro. Us. Tč. - K. Hora. Tk. II. 274., IV. 107. Vz Kavečko.

103020   Kavčí Svazek: 9 Strana: 0105
Kavčí oko = vraní oko. Val. Čes. 1. X 33.

103021   Kavčí Hůrky Svazek: 8 Strana: 0148
Kavčí Hůrky, trať u Frýdka. Věst. op. 1893. 8. K. hora nad Vltavou u Prahy. Břez. Font. V. 436.

103022   Kavčík Svazek: 7 Strana: 1290
Kavčík, a, m., turtur, zastr. Rozk., Pršp. 15. 43.

103023   Kavčiny Svazek: 6 Strana: 0579
Kavčiny Veliké a Malé, ves. Arch. IV. 175., Sdl. Hr. I. 254.

103024   Kavčiti Svazek: 1 Strana: 0678
Kavčiti, 3. pi. -čí, kavči, če (íc), il, en, ení; kavčívati. To péro velmi kavčí (kaňčí, kaňky dělá, kleckst).

103025   Kavčonky Svazek: 8 Strana: 0148
Kavčonky. Na K-nkách, trať ve Frýdecku. Věst. op. 1893. 8.

103026   Kavecon Svazek: 1 Strana: 0678
Kavecon, a, m., it. cavezzone, ohlaví na koně, Kappzaum, zastr. Kom.

103027   Kavečka Svazek: 6 Strana: 0579
Kavečka, y, f. = mladá kavka. Na poli je mandelů jak kaveček (mnoho). Us. Brt.

103028   Kavečko Svazek: 6 Strana: 0579
Kavečko, a, n. (Kavčí) ves v Táborsku. Blk. Kfsk. 1221.

103029   Kavedla Svazek: 6 Strana: 0579
Kavedla, y, f., einsamer Wohnungsort. Slov. Ssk.

103030   Kaveling Svazek: 6 Strana: 0579
Kaveling, u, m. = větší jakási čásť zboží, Kaveling, Kavelung. Nz.

103031   Kaven Svazek: 10 Strana: 0599
Kaven, u, m. = dům. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 46.

103032   Kavěna Svazek: 6 Strana: 0579
Kavěna, y, f. = kavčena. Brt.

103033   Kavenčit Svazek: 10 Strana: 0599
Kavenčit = churavěti, trápiti se. Spiš. Sb. sl. IX. 49.

103034   Kavent Svazek: 1 Strana: 0678
Kavent, a, m., z lat., rukojmě. Rk. Bürge, Gewährsmann. Rk.

103035   Kaverna Svazek: 9 Strana: 0105
Kaverna, y, f. = příhrada nad poltrubami z trámů sroubená, tyčemi vyšprlená, 1 m z vody vyčnívající, aby ryby poltrubami ne- odcházely. Hoř. 299.

103036   Kavétka Svazek: 6 Strana: 0579
Kavétka, y, f., das Nebenzimmer. Slov. Bkř.

103037   Kavétla Svazek: 6 Strana: 0579
Kavétla, y, f. == kavétka. Slov. V pijácké jizbě krčmář žid šenkuje za svou dřevěnou ohradou: klavetlou. Slov. Pokr. Pot. I. 111.

103038   Kaviar Svazek: 1 Strana: 0679
Kaviar, u, m., jikry samice jesetra a vyzy n. běluhy, a sice nasolené. Rk., S. N.

103039   Kaviar, cf Svazek: 6 Strana: 0579
Kaviar, cf. Mkl. Etym. 113. K. astra- chanský, labský velkozrnný. Vck. Cf. Schd. II. 493., Kram Slov. Je starý k. Vz Opilý. K. u Římanů. Vlšk. 207.

103040   Kavias Svazek: 1 Strana: 0679
Kavias, u, kaviáš, e, m., hlaváč, klizník, scabiosa columbaria, Grundkraut. D., Kom.

103041   Kaviáš Svazek: 6 Strana: 0579
Kaviáš, e, m. = chrustavec, hlizník, das Grindkraut, rostl. Mllr. 95.

103042   Kaviaš Svazek: 8 Strana: 0148
Kaviaš (kawiafs), z lat. scabiosa. 1440. Mtc. Cf. Gb. H. ml. I. 423.

103043   Kaviášový Svazek: 6 Strana: 0579
Kaviášový, Grindkraut-. Šm.

103044   Kaviášový Svazek: 10 Strana: 0124
Kaviášový, z kaviáš, z lat. scabiosa. K. chrustavec, rostl. Vz Gb. Slov.

103045   Kavice Svazek: 6 Strana: 0579
Kavice, e, m., os. jm. Pal. Dj. I. 564.

103046   Kävice Svazek: 8 Strana: 0148
Kävice, obec v Gemeri. Phľd. XII. 155. V listinách také Kevy.

103047   Kávička Svazek: 6 Strana: 0579
Kávička, vz Káva.

103048   Kávičkář Svazek: 6 Strana: 0579
Kávičkář, e, m., der Kaffeetrinker. Šm.

103049   Kaviek Svazek: 6 Strana: 0579
Kaviek, u, m, vagitus, zastr. Mz. Vz Kaviekati.

103050   Kaviekati Svazek: 6 Strana: 0579
Kaviekati, vagire, zastr. Mz. v List. filol. VIII. 162.

103051   Kavijas Svazek: 10 Strana: 0124
Kavijas, kavjas, vz Kavias.

103052   Kavík Svazek: 1 Strana: 0679
Kavík, a, m., vlastní jm. v Opavsku.

103053   Kavika Svazek: 6 Strana: 0579
Kavika, y, f., znak písma. Vz Šf. III. 196.

103054   Kavil Svazek: 1 Strana: 0679
Kavil, u, m., stipa. K. peřitý (vousy sv. Ivana; s. pennata, Federgrass); k. vláskovitý (s. capillata). FB. 8., Čl. 155.

103055   Kavil Svazek: 6 Strana: 0579
Kavil. Vz Čl. Kv. 101., Schd. II. 262., Rstp. 1732., Slb. 176.

103056   Kavil Svazek: 10 Strana: 0599
Kavil, kavyl, u, m., stipa, Pfriemgras, rostl. Vz Ott. XXIV. 134.

103057   Kavilovitý Svazek: 6 Strana: 0579
Kavilovitý. K. rostliny, stipaceae: kavil, pšeníčko. Rstp. 1732.

103058   Kavinský Svazek: 6 Strana: 0579
Kavinský, ého, m., os. jm. Žer. Záp. II. 51,

103059   Kavírna Svazek: 6 Strana: 0579
Kavírna, vz Kavárna.

103060   Kavírna Svazek: 9 Strana: 0105
Kavírna, y, f. = kavárna. Pal. Záp. I. 67.

103061   Kavirovati Svazek: 1 Strana: 0679
Kavirovati, za koho, lépe: ručiti. Rk.

103062   Kávisko Svazek: 6 Strana: 0579
Kávisko, a, n. = špatná káva. Šm.

103063   Káviště Svazek: 6 Strana: 0579
Káviště, ě, n., die Kaffeepflanzung. Šm.

103064   Kavka Svazek: 1 Strana: 0679
Kavka, y, f., pták z čeledi havranovitých, Dohle, corvus monedula. Frč. 356. Na Slov. také: čavka. K. kváká, kráká, kváče. Bílá k. (něco řídkého). K., kamkoli letí, černá vždy jest (býti chce). Ros., Č., Lb. Vz Zvyk. Kavka,, by se na bílém sněhu válela, nezbělí. Ros., C. K. leť kam leť, vždy jest kavkou. Č. Vždy ještě nerozuměl, by na kavce při- tržen byl (že ho za blázna máji. Jir. ) B. N. — K. v psaní kaňka, kanec, ein Klecks. Ros.

103065   Kavka Svazek: 6 Strana: 0579
Kavka. Na Mor. také kava. V MV. pravá glossa. Pa. Cf. Mkl. Etym. 113., Rk. Sl., Šrc. 49., 70., Kram. Slov., S. N. Černý jako k. Us. K. krákoře. Us. Brt. Cf. Schd. II. 447. - K., os. jm. Tk. V. 159., Žer. Záp. I. 6. K. Jiřík vz Kolsinius. — K. Mart., kněz pod obojí v 16. věku. Jir. Ruk. I. 341., Jg. H. 1. 2. vyd. 578., Ukaž. 101., S. N. — K. Jos. Hyn., kněz, 1786. Jg. H. 1. 2. vd. 578. — K. Mat., dR. a vysl. ředit. akadem. gymn. v Praze, školní rada, vyzn. rytíř. řádem Frant. Josefa, naroz. 1813. Vz Rk. Sl. — O jiných K. vz Blk. Kfsk 1333.

103066   Kavka Svazek: 7 Strana: 1290
Kavka. Cf. Brm. II 2. 479.

103067   Kavka Svazek: 8 Strana: 0148
Kavka, na Hané kvák, val. kaváň. Brt, D. II. 493.

103068   Kavka Svazek: 9 Strana: 0105
Kavka, kauka. Vz Šír. II. 77. — K. Mat. dr., řed. gymn., + 3. /11. 1 92. maje 78 let.

103069   Kavka Svazek: 10 Strana: 0124
Kavka. Popěvek o kavce. Vz Vyhl. II. 265. — Vodil karbaníkům kavky (nezku- šené herce). Praha 76.

103070   Kavka Svazek: 10 Strana: 0599
Kavka, y, f. = kdo zabloudil do po- věstných krčem, tam utrácel a konečně o všecky peníze a věci byl obrán. Ghet. 84. — K. Bohusl., spis.

103071   Kavkaz Svazek: 1 Strana: 0679
Kavkaz, a, m., z Caucasus, pohoří na úžině mezi Černým a Kaspickým mořem. Vz S. N. — Karkazské plémě.

103072   Kavkaz Svazek: 6 Strana: 0579
Kavkaz. Cf. Krč. G. 172.

103073   Kavkazák Svazek: 6 Strana: 0579
Kavkazák, a, m., der Kaukasier. Dch.

103074   Kavkazký Svazek: 6 Strana: 0579
Kavkazký. K. jazyky. Vz Šrc. 398., 414.

103075   Kavkovec Svazek: 1 Strana: 0679
Kavkovec, vce, m., graucallus, pták. Presl.

103076   Kavkovy Svazek: 9 Strana: 0105
Kavkovy, míst. jm. Pck. Hol. 113.

103077   Kavlár Svazek: 6 Strana: 0579
Kavlár,, e, m., Kabelaar, ein 3 Zoll dik- kes Tau. Šm.

103078   Kavna Svazek: 1 Strana: 0679
Kavna, y, ť. Havířská bouda nad dolem zbudovaná, kde kovkopové se scházívají, své náčiní mají a před prací modlitbu vykoná- vají. S. N. Vz Hütte. — K., cech u hor- níkův. Vys.

103079   Kavna Svazek: 7 Strana: 1290
Kavna. Arch. XII. 441.

103080   Kávník Svazek: 6 Strana: 0579
Kávník, u, m., coffea, der Kaffeebaum, rostl. K. obecný, c. arabica; maurický, c. mauritiana; bengalský, c. benghalensis; hro- znatý, c. racemosa; zanguebarský, c. Zangue- bariae; mozambický, c. mozambicana. Vz Rstp. 829.

103081   Kávný Svazek: 6 Strana: 0579
Kávný, Kaffee-. K. šálek. Koll. Zp. II. 201.

103082   Kavokal Svazek: 6 Strana: 0579
Kavokal, u, m., der Kaffeesatz. Šm.

103083   Kávoměr Svazek: 10 Strana: 0599
Kávoměr, u, m. Rgl.

103084   Kavon Svazek: 6 Strana: 0579
Kavon, u, m. Dyně kavon, cucumis ci- trullus. Rstp. 618. — K., a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 121.

103085   Kavoň Svazek: 6 Strana: 0579
Kavoň, ě, m. = havran, der Rabe. Cf. Kava. Mor. Sd., Kch.

103086   Kavoň Svazek: 8 Strana: 0148
Kavoň, ě, m., vz Havran, Vrána (3. dod.).

103087   Kávostroj Svazek: 7 Strana: 1290
Kávostroj, e, m., Kaffeemaschine, f. NZ, I. 72.

103088   Kávostroj Svazek: 10 Strana: 0599
Kávostroj, e, m. = kávová konvice s ced- níčkem. Jeřb. 6.

103089   Kavoš Svazek: 6 Strana: 0579
Kavoš, e, m., volské jm. Mor. Brt.

103090   Kávotříslový Svazek: 6 Strana: 0579
Kávotříslový. K. kyselina, die Kaffee- gerbsäure. Nz.

103091   Kavovar Svazek: 1 Strana: 0679
Kavovar, u, m. = kavárna. Na Slov. Bern.

103092   Kavovar Svazek: 6 Strana: 0579
Kavovar, die Kaffeemaschine. Nf., Kká. Td. 199., Šp.

103093   Kavovarčí Svazek: 6 Strana: 0579
Kavovarčí, ího, kavovarčík, a, m., der Kaffeesieder. Šm. Vz Kavárník.

103094   Kavovati Svazek: 6 Strana: 0579
Kavovati, Kaffee trinken. Bern.

103095   Kávovina Svazek: 1 Strana: 0679
Kávovina, y, f., Kaffein. Presl.

103096   Kávovna Svazek: 6 Strana: 0579
Kávovna, y, f. = kavárna. Slov.

103097   Kávovnice Svazek: 6 Strana: 0579
Kávovnice, e, f., die Kaffeetrinkerin. Bern., Šm.

103098   Kávovník Svazek: 1 Strana: 0679
Kávovník, u, m., coffea arabica; semena jeho dužniny zbavená slují kávou. Kávo- vník obecný, maurický, bengalsky, mozam- bický, zangebarský. S. N. Vz Kk. 171., Čl. 95.

103099   Kávovník Svazek: 7 Strana: 1290
Kávovník. Cf. Ott. V. 491.

103100   Kávovníkovitý Svazek: 6 Strana: 0579
Kávovníkovitý. K. rostliny, coffeaceae: kanta, pevnol, překoť, ixork, vasa, kávník, zvracelka, karynta, křivoušek, hlaveňka. Vz Rstp. 826., 791., Rosc. 126.

103101   Kávový Svazek: 1 Strana: 0679
Kávový, Kaffee-. K. barva, lžička, miska, list, náhrady (surrogaty). Vz S. N.

103102   Kávový Svazek: 6 Strana: 0579
Kávový. K. koflík, konvice, mlýnek, moučka, nápoj, prostěradlo, kyselina, spo- lečnost atd. Us. K. keř, sady na Ceyloné. Vz Vega II. 315. K. třislovina. Vz S. N.

103103   Kávový Svazek: 7 Strana: 1290
Kávový. K. náhražky Vz Ott. VI. 156.

103104   Kavra Svazek: 6 Strana: 0579
Kavra, y, f. = ? Kdyžby se k. pokazila, kdož by tu kavru dělali buď kamennú nebo dřevěnú. Arch. IV. 260.

103105   Kavrianov Svazek: 6 Strana: 0579
Kavrianov, a, m., Gawrianow, osada u Slavkova.

103106   Kavrlík Svazek: 6 Strana: 0579
Kavrlík, a, m., Gayerle, ves u Kašper- ských Hor Blk. Kfsk. 1201., Rk. Sl. 404*

103107   Kavřinec Svazek: 6 Strana: 0579
Kavřinec, nce, m. = kabřinec. Šm.

103108   Kavula Svazek: 6 Strana: 0580
Kavula, y, f. = kavčena.

103109   Kávula Svazek: 6 Strana: 0580
Kávula, y, f. = dimin. slova káva. Slov. Ssk.

103110   Kavún Svazek: 6 Strana: 0580
Kavún, a, m. = chlapík, silák, kos. U Ro- nova. Rgl.

103111   Kawka Mat Svazek: 7 Strana: 1290
Kawka Mat, vysl. řed. akad. gymn. v Praze, dr. práv. Vz Tt. Mtc. 36. Zemřel 3/11 1892.

103112   Kayak Svazek: 6 Strana: 0580
Kayak, a, m. = eskimácký kožený člun. Rgl.

103113   Kaystr-os Svazek: 1 Strana: 0679
Kaystr-os, a, m., řeka v Lydii, v Malé Asii. — Kaysterská rovina.

103114   Kaz Svazek: 1 Strana: 0679
Kaz, u, m., vada, zvl. slove tak místo v nějaké tkanině, kde niť jest nastavena a tedy uzel. S. N. Fehler, Mangel, Schade. To sukno má kaz. Us. To od kazu zachovává. V. Každý učenník od kazu se učí. Prov., Ros. K. v plátně, v sukně. D. K. obilí (Un- kraut). V. — K., místo špatně zorané, Sau- nest, Rainbalken. Jg.

103115   Kaz Svazek: 8 Strana: 0148
Kaz. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 83.

103116   Kaza Svazek: 1 Strana: 0679
Kaza, y, f., kaz, skvrna, Fleck. K. slunce (zatmění). Alx.

103117   Kaza Svazek: 1 Strana: 0679
Kaza= kázal; kázachu = kázali, přiká- zali. Kat.

103118   Kaza Svazek: 7 Strana: 1290
Kaza. Mlýnsky kameň dvíhají kazou Slov. Phľd. XI. 766.

103119   Káza Svazek: 10 Strana: 0124
Káza, y, f. = trest. Učiním takú kázu, budúť mieti potom hrózu. Baw. J. v. 1556.

103120   Kazabajka Svazek: 6 Strana: 0580
Kazabajka, vz Kazajka.

103121   Kázací Svazek: 10 Strana: 0124
Kázací, z kázati. K. knihy. Gb. Slov.

103122   Kazač Svazek: 8 Strana: 0148
Kazač, e, m. = kazatel. Krs. Moor. 33.

103123   Kazáček Svazek: 6 Strana: 0580
Kazáček, čku, m. = krátký kabátek, das Jankerl. Dch.

103124   Kazaj Svazek: 6 Strana: 0580
Kazaj, e, f. = kazajka. Jrsk. Také mor. Knrz.

103125   Kazaja Svazek: 6 Strana: 0580
Kazaja, e, f. = kazajka. Mor. Knrz.

103126   Kazajčička Svazek: 6 Strana: 0580
Kazajčička, y, f. = malá kazajka

103127   Kazaječka Svazek: 6 Strana: 0580
Kazaječka, y, f. = malá kazajka. Us. Dch.

103128   Kazajka Svazek: 1 Strana: 0679
Kazajka, y, f., kazabajka, kamizola, krátký kabátek s rukávy bez šosův. Rk. Die Jacke, das Wamms.

103129   Kazajka Svazek: 6 Strana: 0580
Kazajka, z fr. casaque, vlas. casacca. Bdl. K. svirací, die Zwangsjacke. Prk.

103130   Kazák Svazek: 1 Strana: 0679
Kazák, u, m., kabátek bez šosů. Jacke. Dch.

103131   Kázal Svazek: 6 Strana: 0580
Kázal, a, m., der Befehler, Züchtiger. Šm.

103132   Kázálek Svazek: 6 Strana: 0580
Kázálek, lka, m. = špatný kazatel. Rk.

103133   Kazamat Svazek: 9 Strana: 0105
Kazamat, u, m. = kuťa v příkopě. Již. Mor. Šeb 117.

103134   Kazamaty Svazek: 6 Strana: 0580
Kazamaty, vz Kasamaty. Nedělej s tím žádné k. (okolky, žerty). Ve vých. Čech. Všk., Svátek.

103135   Kazamírový Svazek: 10 Strana: 0124
Kazamírový šátek (kažmírový). Čes. 1. XII 280.

103136   Kazaň Svazek: 1 Strana: 0679
Kazaň, ě, f., něm. Kasan, mě. v severo- východním Rusku. Vz S. N.

103137   Kázaně Svazek: 1 Strana: 0679
Kázaně, s kázní, stoudně, züchtig. St. skl.

103138   Kázaně Svazek: 6 Strana: 0580
Kázaně. Št. Kn. š. 171.

103139   Kázání Svazek: 1 Strana: 0679
Kázání, jelikož děj lépe než: kázaní, n. Pozoruj rozdíl mezi snídaní (věc k jídlu, místy: snídaně) a snídání (jedění), psaní (list) a psáni (činnosť píšícího). V již. Čechách: kázaní. Kts. — K. = poručení, příkaz, Ge- bot, Befehl. Kat, 373., 2495. Kázáním jeho vybili domy. Půh. brn. 1406. — K., duchovní řeč, Kanzelrede. Krásné, pěkné, ozdobné k. udělati, V., učiniti. K. držeti, vz Držeti. Na k. něco provolati. V. Je k. Kdo měl dnes k. ? Býti na k.; slyšeti k. Po k. Us. Seděti na německém k. (ničemu nerozuměti). L. Pěknéť jest to bylo k., jako nemastné zelí. Č. Na k. svobodné proti pýše mluvili. Štr. — K., káráni, trestání, kázeň, die Bestra- ng. fu V. Kázání bez bázně, pokrm bez soli. Sbr. Z k. jeden pohon. Arch. I. 475.

103140   Kázání Svazek: 6 Strana: 0580
Kázání = poručení. Ž. wit. 118. 15., 2. 6. a j., Sv. ruk. Al. 894. Vz vydání Gb. 226. Kúpil jeho k-ním zbroji. NB. Tč. 221. K. učiniti. Smil 544. Jeho k-ním byli na brání (na loupení). Pč. 15. Pustili ho pan- ským kázáním. Půh. I. 156. Bych tobě co dala proti božskému k.; Císařovým k-ním jsú mučeny. Pass. Prvé jest boží k. Hr. ruk. 267. Královským k-ním přivedeni jsú; K. otcovo učiniti. BO. On neučinil jeho k.; Velikú práci nesl mým k-ním; Aby plnil k. jeho; k. přestúpiti. Št. Ku. š. 5., 18., 36., 109. — K. = řeč duchovní. Pass. K. cy- klické, dogmatické či věroučné, mravoučné, liturgické, historické. Skočd. Na k. proti někomu něco říci. Pč. 6. Vyznal na mu- kách, že jest kázal na k. Ib. 48. Dělám, dělám k., všecky kočky svázaný, jedna běhá po kostele, že jí matka neustels. Dět- ské říkadlo. Km. 1886. 639. Cf. o k. Jg. H. 1. 2. vd. 692.-696., Sbn. 209., 298., 434., 489., 910., S. N. — K. = káráni. Jako fa- rizeové učinili, proti nimž tuto k. Pán či- niti ráčil. BR. II. 21. a.

103141   Kázání Svazek: 7 Strana: 1290
Kázání staré doby. Vz D. Gesch. 224

103142   Kazaniajka Svazek: 6 Strana: 0580
Kazaniajka, y, f. = kacabajka. U Nové Kdyně. Psčk.

103143   Kázanice Svazek: 6 Strana: 0580
Kázanice, e, f. = kázání. To sem věděla, že zase bude ňáká k. Us. u Dobrus.

103144   Kázáničko Svazek: 6 Strana: 0580
Kázáničko, a, n., Standrede, Gardinen- predigt, Strafpredigt. Us. Dch., Arb.

103145   Kazanka Svazek: 6 Strana: 0580
Kazanka, y, f., vinnice u Troje u Prahy. Rk. Sl.

103146   Kázanosť Svazek: 1 Strana: 0679
Kázanosť, i, f., cudnosť, Züchtigkeit. Aesop.

103147   Kázaný Svazek: 1 Strana: 0679
Kázaný = poručený, befohlen; ohlášený, gepredigt, V.; trestaný, gestraft; cudný, stydlivý, zvedený, pokorný, poslušný, be- scheiden, verschämt, züchtig, wohlerzogen. V.

103148   Kázaný Svazek: 6 Strana: 0580
Kázaný = mravný, mravů zřízených. Dal. 85.

103149   Kázaný Svazek: 8 Strana: 0148
Kázaný knieže. Štilf. 203.

103150   Kázar Svazek: 1 Strana: 0679
Kázar, a, m., přísný člověk, velitel, Zucht- meister. Na Slov.

103151   Kázar Svazek: 6 Strana: 0580
Kázar == hospodář, pán. Mor. a slov. Gazda neboli hospodár je k-rem v domě. Dch. Dźevečko bělá zára, trefila's na k-ra, budze ca kazarovac, tvé vlásky roztahovac. Sš. P. 452. Podlé toho lze hned poznati, kdo je k-rem v domě. Pokr. Pot. I. 69.

103152   Kazar Svazek: 8 Strana: 0553
Kazar, a, m , lepas anatifer, živočichotvor. Am. Orb. 76.

103153   Kazarda Svazek: 6 Strana: 0286
Kazarda, y, n. = nepořádný člověk. U Košic. Brnt.

103154   Kazárek Svazek: 6 Strana: 0580
Kazárek, rku, m. = kazajka. U Chrud.? Ndrf.

103155   Kázariti Svazek: 6 Strana: 0580
Kázariti = kázarovati.

103156   Kázarovatí Svazek: 6 Strana: 0580
Kázarovatí = poroučeti. Vz Kázar.

103157   Kázarství Svazek: 6 Strana: 0580
Kázarství, n., das Zuchtamt. Šm., Bern.

103158   Kazaruvať Svazek: 10 Strana: 0124
Kazaruvať = bíti kazarem (karabáčem), trestati. Brt. P. n. 1195.

103159   Kazatedlník Svazek: 8 Strana: 0148
Kazatedlník, u, m. = kázání n. zprávy kazatelům zdržující kniha, vox nova, inusitata. Bl. Gr. 169.

103160   Kazatedlník Svazek: 10 Strana: 0599
Kazatedlník(!), a, m. = kdo poslouchá kázání. Pohl.

103161   Kazatedlný Svazek: 10 Strana: 0124
Kazatedlný = kazatelný. Vz Gb. Slov.

103162   Kazatel Svazek: 1 Strana: 0679
Kazatel, e, m., pl. -lé. Prediger. K. evan- gelia, nedělní, sváteční, božíhodový (Hoch- feiertagsprediger), Dch., vojenský n. polní, D., dobrý, výmluvný, špatný. Us. Byl přísný k. na hříchy. Háj. Žádný k. dvakrát nekáže. Odpověď: Ale opakuje. Vz Kněz, Zvědavý. Lb. Kazatelé bratři dominikani. Arch. VI. 547. Gl.

103163   Kazatel Svazek: 6 Strana: 0580
Kazatel. Št. Kn. š. 34., 143. Cf. Tk. III. 31., 57., S. N. — K. = kniha sepsaná Šalo- mounem, das Buch der Prediger. Šd. Cf. S. N.

103164   Kazatel Svazek: 7 Strana: 1290
Kazatel = karatel. — K., pták. Brm II. 2. 602.

103165   Kazatelka Svazek: 1 Strana: 0679
Kazatelka, y, f., kazatelkyně, ě, f., ka- zatelnice (Pass), die Predigerin. D.

103166   Kazatelna Svazek: 1 Strana: 0679
Kazatelna, y, f., kazatelnice, die Kanzel. V. S k-ny něco ohlásiti. Vz Kathedra. — K., vyšší stanovisko na stromě neb dřevěné lešení (Da. ), odkud vrchnosti zvěř střílejí. Sp. — K., hluboký les obce třeboňské. Da.

103167   Kazatelna Svazek: 6 Strana: 0580
Kazatelna. Cf. S. N. Už spadl s k-ny; Už je shodili s k-ny (měli ohlášky). Us. — K. =jm. vrchu u Příbramě. Krč.

103168   Kazatelna Svazek: 9 Strana: 0105
Kazatelna, y, f. = vikýř. Záblatí. Kub. 152.

103169   Kazatelna Svazek: 10 Strana: 0124
Kazatelna myslivecká. Vz Posed.

103170   Kazatelník Svazek: 10 Strana: 0599
Kazatelník, a, m. = kazatel. Pohl.

103171   Kazatelný Svazek: 6 Strana: 0580
Kazatelný = co lze kázati. Sš. Mt.

103172   Kazatelovati Svazek: 7 Strana: 1290
Kazatelovati = kazatelem býti Jir. Ruk. II. 1.

103173   Kazateľoveda Svazek: 6 Strana: 0580
Kazateľoveda, y, f., die Homiletik. Slov. Ssk.

103174   Kazatelový Svazek: 10 Strana: 0124
Kazatelový, Prediger-. Vz Gb. Slov.

103175   Kazatelský Svazek: 1 Strana: 0679
Kazatelský. K. úřad, způsob, přednášení. Nz. Prediger-.

103176   Kazatelský Svazek: 6 Strana: 0580
Kazatelský. K. výmluvnost Mus. 1880. 468.

103177   Kazatelský Svazek: 9 Strana: 0105
Kazatelský mnich = Dominikán. Pal. Děj. III. 1 9.

103178   Kazatelsky Svazek: 10 Strana: 0124
Kazatelsky se ptáti. Rais. Lep. 106.

103179   Kazatelství Svazek: 1 Strana: 0679
Kazatelství, n., das Predigeramt, Kom.

103180   Kázati Svazek: 1 Strana: 0679
Kázati, káži, eš atd., kaž, káže (íc), zán, zání, kázávati, ukazovati, zeigen; přikazo- vati, poroučeti, veleti, befehlen, anordnen, heissen; zvěstovati, sagen, ankündigen; v ko- stele k lidu mluviti, predigen; kárati, strafen, züchtigen; se =káti se. Jg. — absol. Kněz káže. Hezky se to pane pater káže, ale těžce trpí. Vz Neštěstí. Lb. Takový aby každý kázán (= trestán) byl a pomstu trpěl. Zř. Ferd. Kázal (poroučel) pán a musel sám. L. — kam (nač). I káže kněz na Střebora (= ukáže naň). Rkk. 41. Kaže na osoby (dotýká se jich v kázání). Kom. Na hříchy horlivě kázal. — co: pravdu, Ps. mus., evange- lium, Kom., slovo boží. Us. To sám rozum káže. D. — koho (=kárati, trestati): dítě. Tkad. — čeho. Čeho káže (poroučí) král, šp. m. co. Brt. — koho čím (= trestati). Rod můj bude vás železnou metlou k. Dal. Světské právo má jej ranami k. Pr. pr. K. metlou. J. tr. — co komu: zemanóm, poslu (== poručiti). Rkk. Já ti káži. Ros. Kaž čert děvce, když nechce (marné napomínání). Dch. Kublaj káže všem svým čarodějem atd. Rkk. 4G. Židům k. = dřímati. V. — komu odkud: od města=z. města vypověděti. Bart. I. 34. — koho k čemu. A ten vedlé svého provinční kázán býti má k hrdlu, cti n. statku (=potrestán). Tov. 73. — v co. V hrdlo káže. V. — jak. Ten (přestupník) má vedlé zdání panského kázán (trestán býti). Vš. Ne- klan káže (poroučí) knížecími slovy vstáti k vojně. Rkk. Ciesař pod hróží (hrozbou) ry- tierom káza; pod hrozú i při milosti. Kat. 2413., 1451. Ten aby bez milosti kázán (trestán) byl. Vl. zř. 549. Evangelium svaté z peněz ká- zali. Štr. — s inft. Za to kaž si dáti. Us. Kázal si platiti. Us. Proč nekážeš potrestati? Flav. Kázal lékařům raněné léčiti. Let. Ká- zali mu tři krále napsati (odejíti). Prov. Kaž se lačnému postiti a sytému sedláku mlá- titi. Prov. — Pozn. Není-li osoba, které při- kazujeme, vyjádřena, má infinitiv význam passivný. Brt. (Vz více příkladu v Km. 1874., 627). Chtě vždy smrť na paměti míti, kázal sobě hrob učiniti. Pass. Kázal pečeť přivěsiti. Tov. 4. K. stranám přísahati k pra- vení pravdy. CJB. Střevíce kázal si dělati z kůže červené. Háj. — komu o čem. Výb. I. 6., Rk. — proti komu: proti kacířům k. Us. — na čem (proč). Na hrdle někoho k. (trestati). Žer. Záp. I. 267. — aby. Čas toho káže, aby to před se brali. Akt. Ferd. Kázal mu, aby posly poslal. Potřeba káže, abys sám přišel. — se čím (káti se, příklad si bráti). Zlým se dobrý má k. St. skl. Proč se druhem nekážeš? Dal. Kaž se lidmi, ne- budou se tebou kázati (= klevet si nevší- mej). Lb., Výb. I. 843., Pass. 361. — V., Mus., Leg. — Vz Poručiti.

103181   Kázati Svazek: 6 Strana: 0580
Kázati, kazovati. Bž. 200., Mkl. Etym. 113., 114. Když potřeba káže. Us. Takový bude kázán jako loupežník. Výb. II. 169. Kdyžby kážíc se trudili. Pass. Bránie-li k. kněžie, nemá jich věrný poslúchati. Hus II. 435. Kázal-tě Buoh: Miluj jako se. Št. Kn. š. 39. — nač. Dosud kázal na pány. Let. 7. (13.). Když se jal k. na kněžstvo. Výb. II. — co: slovo boží, Pass., pravdu. Št. Kn. š. 34. Pak jim kázal po všem světu jíti vieru kážíce. Kat. 112. Co kážeš (po- roučíš)? Výb. II. 32. Čzožť kazuji, to učiňte. Mnč. R. 27. — koho. Tov., Ž. wit. 117.18., 93. 12., Sv. ruk. SB. 97., An. 4L, K. III. 13. Koho Hospodin miluje, toho káže. BO. Ti děti milují přieliš, ktož jich nekáží. Št. Kn. š. 38. - koho čím. Za Dal. přidej: 13. Tyť já všecky metlú káži. Žk. 240. — komu. Koll. Zp. I. 318. Jdi, kam ti srdce káže. Vrch. Mládenec má vůlu, on si voliť může, co mu srdce káže, ale panna ne tak, ona musí čekať, až jí synek zkáže. Sš. P. 474. Jakož jemu páni káží. Půh. II. 54 , 352. To vem (vám) kážu. Dal. C. 7. Kaž moci tvej. Ž. wit. 67. 29. Já tobě kazuji. ZN., BO. Kázal nám, abychom jej vzývali otcem. Št. Kn. š. 17. — komu odkud. Kažte duši hříšné odtud. Sš. P. 26. - jak. Fedle práva kázan býti má. Vš. Jir. 306. K. měkce, tklivě, důrazně, přísně, hřímavě. Vlč. K. velikým hlasem. ZN. Kazuje pod hrozú a při milosti. Kat. 1452. Boží mocí kazuji vem. Hr. ruk. 35., 71. — kde. Apo- štolé sú vieru kázali po všem světu. Št. Kn. š. 11. — proč (z čeho). Kteříž z pe- něz káží. Hus I. 398., 401. Často jej Ježíš z toho kázal (káral). Sv. ruk. 160. — kdy. Ani v hněvě tvém kaž (kárej, trestej) mé. Ž. wit. 6. 2. (Anth. I. 3. vd. 8.). — koho oč. Nechať nás káží o to, ale ne ty. NB. Tč. 244. — komu kam. Kaž před se pí- saři svému. Výb. II. 42. Tu jim (ciesař) inhed před se káza. Výb. II. 8. — skrze koho. Jakož Buoh kázal skrze svého apo- štola. Št. Kn. š. 116. — o něčem. Výb. II. 6., Hus I. 432. Kněz káže o matce boží a myslí paní mámu v loži. Slez. Tč. — proti čemu. Kněžskú zlosť tresktali a proti nie kázali. Hus III. 288. — s inft. Ž. wit. 103. 32., 112. 9., 118. 139. Kdože sa mi, kdože zarmucúvať káže? slobodno som dievča, nik mi nerozkáže. Koll. Zp. I. 68. I káži jej vsaditi; Matúš jí ty kože do pivnice vložiti kázal; Kuoň ten do těch maštal pacholkem svým postaviti kázal jest. NB. Tč. 125., 181., 269. Metlami bíti kázán. Pís. Byl od nich svázán a v žalář vsaditi kázán; Káza sě lidóm sebrati, všem svým po sedmém dni vstáti; Kázal její tvář zbíti i hlavu stíti; Vynda kaž všem vóbec vníti; Káza svému dvoru u sebe býti; Káza sobě kóň přivésti. Vyb. II. 4., 6., 20., 30., 41., 43. Kázal ji ohněm žéci, je zavříti. Pass. Jáz vstáti kážu. Mst. 304. Pak jim kázal jíti. Kat. 112. Kazují světiti božieho naro- zenie. Št. Kn. š. 12. Kázal jim vuokol sebe státi. Smil v. 35. Káza se všem hotovati; Posly kázachu živy zahřiesti. Alx. Tobě jím býti kazuji. Hr. ruk. 41. Cf. Bdl. Obr. 78. — aby. Kázali, aby zaplatil. NB. Tč. 224. Cf. K. komu. — se čím = káti se, příklad si bráti. Št. Kn. š. 77., Sv. ruk. S. 261. Sbožní se káží hubenými a škodú cuzí. Hr. ruk. 305. Zlým se má dobrý k. Sv. ruk. 250. Ať se jiní jimi káží. Smil v. 687. I měl by sě člověk Adamem a Evú k., kterak oni těžce hřešili. Hus I. 108.

103182   Kázati Svazek: 7 Strana: 1290
Kázati, mandare, narrare. — komu. Ev. ol. 221. — s inft. Kazováše domy bořiti lb. 42. Cf. Jir. Mor. 43.

103183   Kázati Svazek: 8 Strana: 0148
Kázati ve smyslu poroučeti na záp. Mor. neužívají, říkají: Povídal, řekl mi, abych to udělal. Brt. D. II. 326. K. = monstrare, uka- zovati, v Rkk. Vz Mus. 1896. 269., List. fil. 1896. 353.

103184   Kázati Svazek: 8 Strana: 0553
Kázati v Rkk. Vz Mus. 1896. 382.

103185   Kázati Svazek: 9 Strana: 0105
Kázati. O tvarech vz Gb. H ml. III. 2. 358. — koho. Tam Krista Pána kázal (o něm). Har. II. 12.

103186   Kázati Svazek: 10 Strana: 0124
Kázati = ukazovati. — se čemu. Věci se káží zraku - ukazují. Mark. — K, pre- digen. — jak Kázal, jako když blesky bijí do zpuchřelých drv (rázně). Tbz V. 6. 94.

103187   Kázavě Svazek: 10 Strana: 0599
Kázavě mluviti. Rais Lop. 19.

103188   Kazbalka Svazek: 9 Strana: 0105
Kazbalka, y, f, trať. Mus. ol. XI. 66.

103189   Kazda Svazek: 1 Strana: 0680
Kazda = gazda.

103190   Kazda Svazek: 6 Strana: 0581
Kazda, sam. u Třeboně. — K., os. jm. Blk. Kfsk. 1240.

103191   Kazda Svazek: 7 Strana: 1290
Kazda. Je na ohmat jako K. (= dobrý truhlář, má mnoho práce). Lib. NZ. I. 543.

103192   Kazdina Svazek: 1 Strana: 0680
Kazdina, y, f., světnice, Stube. Dch.

103193   Kazdina Svazek: 9 Strana: 0105
Kazdina s rukávy místo kabátu. Pís. 52. Vz násl. Kazě.

103194   Kazě Svazek: 6 Strana: 0581
Kazě, dci Krokova. K. sědieše na Ka- zíně. Dal. 8. — Šf. Strž. II. 439., Tk. I. 6.

103195   Kazek Svazek: 6 Strana: 0581
Kazek, zka, m., os. jm. Tk. V. 75.

103196   Kázeň Svazek: 1 Strana: 0680
Kázeň, strč. kázň, zně a zni, káznicka, y, f., od „kajati" (kajazň)= kárati. Jg., Šf.; od kaz — kázati. Schl., Plk. — K. = kára, trest, Strafe. K. těžká, mírná, králova (30 ran dubovou metlou na 2 lokte dlouhou). Jg., Pr. pr. K. podniknouti. V. Těžké kázni poddán buď. Ben. Pro ten zlý skutek páni ho v svú kázeň bráti ráčí. Kn. drn. 102. Ale poněvadž mi Bůh z kázně pomoci ráčil. Půh. ol. 1475. Častá k. málo působí. Pk. Způso- bem kázně koho potrestati, im Disciplinar- wege bestrafen. Nz. Vin svých hotov jsem snášeti kázeň. Kom. — K. = kázání, Predigt. V tej faře falář je, pěknú kázeň káže. Mor. P. 445. — K. = káznice. Ros. — K., ve- dení, cvičení, cvik, Zucht. K. duchovní, vo- jenská, služební, církevní, školská, vězniční, klášterská. Jg., J. tr., Šp. K. skloňuje šíji, snižuje obočí, uskrovňuje jazyku, skrocuje lakotu. V. K. v palbě, Feuerdisciplin. Čsk. Někoho kázni poddati; Své děti v kázni míti. J. tr. Děti držeti v kázni. D. Vší kázni se oprnouti (vzdáti). D. K. vojenskou velmi přísně a tvrdě držel. V. Někoho v kázeň vzíti. V. Pod bázní a kázní býti. V. Malá k., malá bázeň. Jaká k., taková bázeň. Kdo roste bez kázně, sstará se bez bázně. Vz Dítě. Lb. Škola bez kázně, voda bez mlýna. Jg. Kde není kázné, tu není bázně. Š. a Ž. K. a dobrá metlička k dobrému vede Je- níčka. Sbr. — Předpis, policie kázně. J. tr. Vz Rb. str. 267. — K. = stud, stydlivosť, čest, počestnosť, pokora, Züchtigkeit, Be- scheidenheit. Česť a k. zachovati. V. Člověk bez kázně (nekázaný). V. Kde bázeň, tu stud a kázeň. Lb. — K. = nemoc, Krank- heit. Ležícího v kázni boží navštívila jsem. Us. u Vorlíka.

103197   Kázeň Svazek: 6 Strana: 0581
Kázeň, zni (Chč. P. 165. b., Ž. wit. 49. 17.) = trest. Hr. ruk. P. 712., D. 962., Sv. ruk. An. 411., MM. 298., Šf. III. 505., Smil 948. — K. = kázání, die Predigt. V Pod- luží, na Slov. Brt., Hrb. Náš panáček dě- lajú kázeň; Kačenko, poď, bude k.; ne- půjdu, byla bych blázen. Sš. P. 474., 673. Kedz ja budzem kazeň kazac; Viděl som ťa, moja milá, v kostole na kázni; Keď neprídem na kázeň; Môj milý je kňazom, peknú kázeň káže, nejednej panenke svo- bodu zaviaže. Sl. ps. 92., 325., Sl. sp. 120., 172. Rady byste mi zase kázeň kázať? Dbš. Sl. pov. II. 30. K. slyšíš proti zlému, sebe (sobě) připiš ne jinému. Glč. II. 106. — K. = káznice. Seděl v kázni; Kde roste provinění, tam roste i pokuta kázní; Do kázni jíti nechtěli; Potom Blahuta do kázni vedl. NB. Tč. 96., 102., 107. — K. = cvi- čení atd., disciplina. BO. Cf. S. N. K. v Praze. Vz Let. 106., 149., 331., 368., 375., 391., 423. K. nad lidem venkovským ve starší době. Vz Sdl. Hr. I. 90.— 92. K. řím. v divadle, vojenská. Vz Vlšk. 390., 455. K. školní. List. filol. VII.309. K. vědecká, Dk., tajná, pro kajicníky. Krištf. Ty jsi nenáviděl kázni. Ž. wit. 49. 17. Má-li svět obstáť, musí v ňom býť k. Trok. 123. K. slabá rozsmekuje svazky řádu. Kom. Kde k., tu stud a bázeň. Us. Bž. K. a dobrá metlička k dobrému vede Jeníčka. Us. Hkš. — K. = mravnost Smil v. 86., 1043., 1635., 1843.

103198   Kázeň Svazek: 7 Strana: 1290
Kázeň praviti = kázání učiniti. Brt. D. 208.

103199   Kázeň Svazek: 8 Strana: 0148
Kázeň, strč. kázn n. kázň. Gb. H. ml. I. 161. O strč. sklonění cf. Gb. Km. -i. 23.

103200   Kázeň Svazek: 9 Strana: 0105
Kázeň. O úslovích vz Zát. Př. 127b., 321b.

103201   Kázení Svazek: 9 Strana: 0105
Kázení = kázaní. Jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 13.

103202   Kazenie Svazek: 6 Strana: 0581
Kazenie, n. = kadění. BO. — K., vz Kaziti.

103203   Kázenní Svazek: 6 Strana: 0581
Kázenní, Zucht-. K. ústav. Statist. 1871. 137.

103204   Kázeňský Svazek: 6 Strana: 0581
Kázeňský, Disciplinar-. K. řád, pra- vidla. Us. Dch., Šmb.

103205   Kázeňský Svazek: 9 Strana: 0105
Kázeňský, ého, m. Praž. 69.

103206   Kazi Svazek: 9 Strana: 0105
Kazi, dcera Krokova; vedle toho doložen nom. Kaze, akk. Kazu. Vz Gb. H. ml. III. 1. 205.

103207   Kazibaba Svazek: 6 Strana: 0581
Kazibaba z Kosmačova Adam, písař, 1556. Vz Jir. Ruk. I. 341.

103208   Kazibaba Svazek: 7 Strana: 1290
Kazibaba, y, m., os. jm. Wtr. Obr. I. 87.

103209   Kazič Svazek: 1 Strana: 0680
Kazič, kazitel, e, m., kdo něco kazí, der Verderber. U myslivců pes, který při honbě jiným překáží. Šp.

103210   Kazičech Svazek: 6 Strana: 0581
Kazičech, a, m. = který jazyk svůj kazí. Jg., J. Nej., Kos. Ol. I. 48.

103211   Kazička, y, f Svazek: 6 Strana: 0581
Kazička, y, f., die Verderberin. Bern.

103212   Kazičnan Svazek: 6 Strana: 0581
Kazičnan, u, m., das Fluorid. Rk.

103213   Kazičník Svazek: 6 Strana: 0581
Kazičník, u, m., nerost, phthoridum. Šm.

103214   Kazidřevo Svazek: 7 Strana: 1290
Kazidřevo, a, m., os. jm. Wtr. Obr. I. 86.

103215   Kazifara Svazek: 10 Strana: 0124
Kazifara, y, m = kdo ztenčoval příjmy fary, kdo role, luka farní faře odcizoval. 1562. Uč. spol. 1903. XV. 12.

103216   Kazichléb Svazek: 1 Strana: 0680
Kazichléb, a, m. Brodverderber. Zlob.

103217   Kazichléb Svazek: 6 Strana: 0581
Kazichléb. Bž. 237.

103218   Kazichlor Svazek: 6 Strana: 0581
Kazichlor, u, m. KP. I. 275.

103219   Kazijed Svazek: 1 Strana: 0680
Kazijed, u, m., vz Antidot.

103220   Kazik Svazek: 1 Strana: 0680
Kazik, u, m. Fluor.

103221   Kazík Svazek: 8 Strana: 0553
Kazík, u, m., Fluor. Am. Orb. 55. Dle Nz.: fluor (kazík).

103222   Kazíkový Svazek: 6 Strana: 0581
Kazíkový, Fluor-. Rk.

103223   Kazilen Svazek: 6 Strana: 0581
Kazilen, lnu, m. = hubilen, vláčník, ko- přivník, zezulina, cuscuta, die Flachsseide. Vz Slb. 372., Kram. Slov., Mllr. 39.

103224   Kazilenový Svazek: 6 Strana: 0581
Kazilenový = hubilenový. Bern.

103225   Kazimášek Svazek: 7 Strana: 1290
Kazimášek kuběnářský. Krnd. 69.

103226   Kazimaz Svazek: 6 Strana: 0581
Kazimaz, u, m., collarium, der Leim- schimmel, plíseň. Vz Rstp. 1986.

103227   Kazimír Svazek: 1 Strana: 0680
Kazimír, a, m. Zde není Kazi imperativ jako v: tluč-huba, dus-pivo, nýbrž kmen infinit, jako v kazi-tel. Vz Složená jména podstatná (složená s časoslovy). Ht. — K., u, m., lehká polosoukenná látka vlněná. Kasi- mir. Rk. — K., a, m., Unfriedenstifter. Dch.

103228   Kazimír Svazek: 6 Strana: 0581
Kazimír, os. jm. Vz S. N.

103229   Kazimír Svazek: 8 Strana: 0148
Kazimír. Odvozeniny vz v Kotk. 23.

103230   Kazimír Svazek: 10 Strana: 0599
Kazimír, a, m. = hora u Tajova na Slov. Mus. slov. VII. 54.

103231   Kazimírový Svazek: 6 Strana: 0581
Kazimírový = kažmírový.

103232   Kazimluv Svazek: 1 Strana: 0680
Kazimluv, u, m., Sprachfehler. D.

103233   Kazimluv Svazek: 6 Strana: 0581
Kazimluv. Český k. Vz Pal. Rdh. I. 188.— 192., Mus. 1837.

103234   Kazimluv Svazek: 7 Strana: 1290
Kazimluv český. Od A. Marka. Vz Mus. 1890. 360.

103235   Kazimluvný Svazek: 10 Strana: 0599
Kazimluvný hřích. Bílý Obr. 72.

103236   Kazimluvství Svazek: 10 Strana: 0599
Kazimluvství, n. Bílý Obr. 72.

103237   Kazimrav Svazek: 1 Strana: 0680
Kazimrav, a, m., Sittenverderber.

103238   Kazín Svazek: 1 Strana: 0680
Kazín, a, m., ditoma, hmyz. Krok.

103239   Kazín Svazek: 6 Strana: 0581
Kazín, a, m. = hrad na hoře Oseku u Zbraslavě. Šmb. S. I. 310., Tk. I. 611., Dal. (Šf. III. 159.), Rk. Sl.

103240   Kazinota Svazek: 1 Strana: 0680
Kazinota, y, m., Musikverderber. Jg.

103241   Kazinota Svazek: 8 Strana: 0553
Kazinota, y, m. Vz Devocián (3. dod.).

103242   Kazipeři Svazek: 6 Strana: 0581
Kazipeři. Brm. IV. 608.

103243   Kaziplev Svazek: 6 Strana: 0581
Kaziplev, u, m., der Spreuverderber. Lpř. Sl. 14.

103244   Kaziplod Svazek: 6 Strana: 0581
Kaziplod, u, m., vidium, der Knoten- schimmel, plíseň. Cf. S. N. V. 1016. K. po- rno ančový, o. aurantiacum. Vz Rstp. 1983. K. molový, o. albicans, cizopasník rostlinný. Odb. path. III. 123. K. Tuckeriův, o. Tuckeri. KP. V. 171. — Kram. Slov.

103245   Kaziplodka Svazek: 6 Strana: 0581
Kaziplodka, y, f. Vrby k-ky, htíai ôktÓr'.xciprtOi. Lpř. Sl. II. 429.

103246   Kazirádce Svazek: 6 Strana: 0581
Kazirádce, e, m., falscher Rathgeber. Šm,

103247   Kazirod Svazek: 6 Strana: 0581
Kazirod, a, m., der Blutschänder. Šm.. Loos.

103248   Kazirodec Svazek: 6 Strana: 0581
Kazirodec, dce, kazirodník, a, m. = kazirod. Šm.

103249   Kazirodnice Svazek: 6 Strana: 0581
Kazirodnice, e, f., die Blutschänderin. Šm.

103250   Kazirodnictví Svazek: 6 Strana: 0581
Kazirodnictví, n., die Blutschande. Srn.

103251   Kazirodný Svazek: 6 Strana: 0581
Kazirodný, kazirodský, blutschänderisch. Šm.

103252   Kazirodství Svazek: 1 Strana: 0680
Kazirodství, n. Blutschande. Scip.

103253   Kaziroh Svazek: 6 Strana: 0581
Kaziroh, u, m., onygena, der Kopfstäub- ling, houba. K. obecný, o. equina. Rstp. 1969.

103254   Kaziřeč Svazek: 1 Strana: 0680
Kaziřeč, e, m., Sprachverderber. D.

103255   Kazislov Svazek: 1 Strana: 0680
Kazislov, a, m., Wortverderber.

103256   Kazislovan Svazek: 10 Strana: 0124
Kazislovan, a, m. = kazitel Slovanů. Lit. I. 348.

103257   Kazistyd Svazek: 6 Strana: 0581
Kazistyd, a, m., der Unkeusche. Šm.

103258   Kazisvět Svazek: 1 Strana: 0680
Kazisvět, a, m. (vz Kazimír), Weltverder- ber, Frevler, Verwüster. Sych. — K. =kazič. D.

103259   Kazisvětisko Svazek: 9 Strana: 0106
Kazisvětisko, a, n. Vym. Poh. 8.

103260   Kazisvětský Svazek: 1 Strana: 0680
Kazisvětský, stümperhaft. D.

103261   Kazisvětsky Svazek: 8 Strana: 0148
Kazisvětsky s čím zacházeti. Wtr. Živ. c. 988.

103262   Kazisvětství Svazek: 1 Strana: 0680
Kazisvětství, n., kažení, hudlařství, Stüm- perei, Verwüstungssucht. Jg.

103263   Kaziškol Svazek: 1 Strana: 0680
Kaziškol, a, m., Schulverderber. Kom.

103264   Kazitel Svazek: 1 Strana: 0680
Kazitel, vz Kazič.

103265   Kazitelka Svazek: 6 Strana: 0581
Kazitelka, y, f., die Verderberin. Us.

103266   Kazitelnosť Svazek: 1 Strana: 0680
Kazitelnosť, i, f., Verderbbarkeit, Ver- letztbarkeit. Jg. Kazitelný, verderbbar, verletzlich. Jg., Žalansk.

103267   Kaziti Svazek: 1 Strana: 0680
Kaziti, 3. pl. -zí, kaz (v obec. mluvě: kaž), kaze (íc), il, zen (žen), zení (žení); ka- zívati, ničiti, hubiti, verderben, vernichten; porušiti, verderben, hunzen, verzärteln. Jg. — co: město, Jel., nůž (tupiti), stavení, mravy, mládež, dítě, rozum, Us., zápisy. Ferd. I. zř., Vl. zř. 469. — komu. Ta věc mu hrubě kazí (překáží). Ros. — co čím. Ple- nem všecko kaziti (pleniti). Jg. Děti pochle- bováním. Chč. 383. — co kde. Abychme sami na sobě napřed i v sobě hříchy rušili a kazili. Zpr. Žižk. — se. Ovoce, pivo etc. se kazí. V., Us. To se kazí (hatí, nebude z toho nic, sejde s toho). Us. — se (čím) kde. Samou vůní kapustovou víno v sudích se kazí. Byl. Na tvrdém ostří se kazí. Jd. — co s kým. Us.

103268   Kaziti Svazek: 6 Strana: 0581
Kaziti. Cf. Mkl. Etym 114. — co komu: život, Sá., dobrou vůli, rozmar. Us. Pdl. — co o koho. O vy (vás) kaziec metly bře- zové. Žk. 180.

103269   Kaziti Svazek: 8 Strana: 0148
Kaziti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 83.

103270   Kaziti koho Svazek: 7 Strana: 1290
Kaziti koho: luterány k. a hubiti. Bart. 91.

103271   Kazivcotvar Svazek: 6 Strana: 0581
Kazivcotvar, u, m. = kazotvar. Rk.

103272   Kazivcový Svazek: 1 Strana: 0680
Kazivcový, Flussspath. Rk.

103273   Kazivec Svazek: 1 Strana: 0680
Kazivec, vce, m. (Flussspath, Fluss, fluo- rid vápenatý, fluorcalium CaF. Šfk. 194. K. obsahuje kov vápník a zvláštní bezbarvý plyn (jenž vyjímaje platinu, olovo, všecky ostatní látky kazí, zvláště sklo). Bř. 27. Vz Hálovec a S. N.

103274   Kazivec Svazek: 6 Strana: 0581
Kazivec. Vz Bř. N. 127., 241., KP. III. 198., Schd. I. 297., II. 35., Šfk. Poč. 256., Rk. Sl.

103275   Kazivíno Svazek: 1 Strana: 0680
Kazivíno, a, m., opilec, Weinsüfling. V.

103276   Kazivkus Svazek: 6 Strana: 0581
Kazivkus = pokažený vkus. Dalib. IV. 72.

103277   Kazivláda Svazek: 6 Strana: 0581
Kazivláda, y, f., schlechte Regierung. Šm.

103278   Kazivlas Svazek: 6 Strana: 0581
Kazivlas, u, m. K. Schönleinuv, achorion Schönleinii, rostlinný cizopasník. Odb. path. III. 117.

103279   Kazivý Svazek: 1 Strana: 0680
Kazivý, verderblich. Rk.

103280   Kazizemský Svazek: 1 Strana: 0680
Kazizemský, zemi záhubný, landverderb- lich. K. vláda. Mus. XIII.

103281   Kázka Svazek: 1 Strana: 0680
Kázka, pl., n., stráň polí kazovitých. Us., Dch. —

103282   Kazlechy Svazek: 6 Strana: 0581
Kazlechy, Gatterschlag, ves u Jindřich. Hradce. PL., Rk. Sl.

103283   Kazlorky Svazek: 10 Strana: 0124
Kazlorky = ? Černokněžníci ? ? Slez. Čes. I. XII. 63.

103284   Kázň Svazek: 6 Strana: 0581
Kázň, vz Kázeň.

103285   Kázna Svazek: 1 Strana: 0680
Kázna, y, f. = káznice. Th.

103286   Kaznějov Svazek: 6 Strana: 0581
Kaznějov, a, m., míst. jm. Arch. II. 449., Rk. Sl.

103287   Kaznějoves Svazek: 6 Strana: 0581
Kaznějoves, vsi, f. = Kazňov.

103288   Kázněnec Svazek: 6 Strana: 0581
Kázněnec, nce, m., der Zwängling. Dch.

103289   Káznice Svazek: 1 Strana: 0680
Káznice, c, f. Někoho do káznice dáti. Do k. se dostati. V káznici žíti. K. vojenská, pevnostní. Čsk. Korrektionshaus, Zuchthaus.

103290   Káznice Svazek: 6 Strana: 0581
Káznice = ústav pro dodatečnou napra- vovací vazbu potrestaných zločincův. Us. Vz Pracovna, Rk. Sl. K. řím. Vz Vlšk. 107.

103291   Káznický Svazek: 6 Strana: 0581
Káznický, kázničný, Zuchthaus-. Rk.

103292   Káznička Svazek: 1 Strana: 0680
Káznička, y, f., vz Kázeň; Káznice.

103293   Káznička Svazek: 10 Strana: 0124
Káznička, y. f., zdrobn. kázeň. Fel. 168.

103294   Káznitel Svazek: 6 Strana: 0581
Káznitel, e, m., der Züchtiger. Dch.

103295   Kázniti Svazek: 6 Strana: 0582
Kázniti = kázeň činiti, kázaně si počí- nati, kázaným býti. Gb. v List. filol. 1885. 269.

103296   Kazniti Svazek: 8 Strana: 0148
Kazniti koho. Alx. Nách. k. XXXIII.

103297   Kázniti Svazek: 10 Strana: 0124
Kázniti. Kteráž (ctná žena) z založenie kázní (kázeň činí, kázaně si vede), té ne- třeba časté bázni. Alx. V. 77. (List. fil. XII. 269. ).

103298   Kázniti koho Svazek: 1 Strana: 0680
Kázniti koho, züchtigen, in Zucht halten. Rk. —

103299   Káznivosť Svazek: 1 Strana: 0680
Káznivosť, i, f., die Züchtigkeit. Jg.

103300   Káznivý Svazek: 1 Strana: 0680
Káznivý, züchtig. Ctib.

103301   Káznivý Svazek: 6 Strana: 0582
Káznivý = kázeň zachovávající. Gb. v List. filol. 1885. 270. Múdrý a k. (disci- plinatus). ZN.

103302   Káznosť Svazek: 1 Strana: 0680
Káznosť, i, f., Zucht. Veleš.

103303   Kazňov Svazek: 6 Strana: 0582
Kazňov, a, m., Kasenau, ves u Plas. Arch. 11. 450., KP. IV. 608., Blk. Kfsk. 358., 451.

103304   Kázný Svazek: 1 Strana: 0680
Kázný, kázaný, počestný, züchtig. D.

103305   Kazoboran Svazek: 6 Strana: 0582
Kazoboran, u, m., phthoroboras. Šm.

103306   Kazotvar Svazek: 6 Strana: 0582
Kazotvar, u, m., v nerost., das Fluorid. Rk. — Sedl. Nauka o zboží. 1. 31.

103307   Kazovati Svazek: 1 Strana: 0680
Kazovati, zastr. = kázati, přikazovati, befehlen, heissen. Leg., Ráj.

103308   Kazovati Svazek: 6 Strana: 0582
Kazovati, kazuji. Vz Kázati.

103309   Kazovati Svazek: 7 Strana: 1290
Kazovati, facere. Ž. kl. 67. 7.

103310   Kazovitosť Svazek: 1 Strana: 0680
Kazovitosť, i, f, Gebrechlichkeit, Schad- haftigkeit. D.

103311   Kazovitý Svazek: 1 Strana: 0680
Kazovitý, vadný, schadhaft, mangelhaft. V. K. plátno (mající kazy). Us.

103312   Kazovodičnatan Svazek: 6 Strana: 0582
Kazovodičnatan, u, m., hydrophthoras.

103313   Kazovodičnatý Svazek: 6 Strana: 0582
Kazovodičnatý, flussauer. Šm.

103314   Kazuar Svazek: 6 Strana: 0582
Kazuar, a, m., vz Kasuar.

103315   Kazub Svazek: 6 Strana: 0582
Kazub, u, m. = koš z vazových kůr na způsob putny ku chytání ryb. V Podluží. Brt. L. N. II. 17. U Místka. Škd.

103316   Kazubek Svazek: 6 Strana: 0582
Kazubek, bku, m. = košíček na maliny, na jahody a p. Vz Kazub.

103317   Kazuka Svazek: 10 Strana: 0124
Kazuka, y, f. = oděv na způsob košile. Vz Gb. Slov.

103318   Kazule Svazek: 1 Strana: 0681
Kazule, kasule, e, f., z lat. casula, menší ornat. Messgewand. Kom.

103319   Kazunka Svazek: 6 Strana: 0582
Kazunka, y, f. = kasunka. Ostrav. Wrch.

103320   Kaž Svazek: 8 Strana: 0148
Kaž m. kakž, ze skup. kž se k odsouvá. Kaž jich koli mnoho bylo. AlxV. 1735. — Gb. H. ml. I. 452.

103321   Každékrát Svazek: 1 Strana: 0681
Každékrát, každýkrát, každokrát = vždycky, jedesmal. Ros.

103322   Každičký Svazek: 1 Strana: 0681
Každičký = každý, gar, jeder, all. Ka- ždičké chvíle jsem toho čekal. Br.

103323   Každinký Svazek: 6 Strana: 0582
Každinký, vz Každý.

103324   Každodeňka Svazek: 7 Strana: 1290
Každodeňka y, f. = jídlo v poledne vařené. Na Žďársku. Ptn. 35.

103325   Každodenka Svazek: 8 Strana: 0148
Každodenka (každodeňka. Světz. 1893. 31.) = každodenní jídlo (brambory). Nár. list. 1894. č. 349. odp.

103326   Každodeňka Svazek: 10 Strana: 0124
Každodeňka, y, f., zimnice, febris inter- mittens, quotidiana, střídavka.

103327   Každodenně Svazek: 6 Strana: 0582
Každodenně, alltäglich. Us.

103328   Každodenní Svazek: 1 Strana: 0681
Každodenní, täglich, alltäglich, tagtäg- lich. K. zimnice, vyslýchání, Kom., oběť, Br., zvyklosť. V. Ke každodenní potrebe od- ložený, zachovaný. V.

103329   Každodenní Svazek: 6 Strana: 0582
Každodenní strava, Mittagskost, Posp., život, Mus., výdej, Šp., cesta. Sk.

103330   Každodenníček Svazek: 9 Strana: 0106
Každodenníček, čku, m., Tagebuch. Pal. Záp. L, Pal. Pam. 374.

103331   Každodenník Svazek: 1 Strana: 0681
Každodenník, u, m., denník, Tagebuch. Kom., D.

103332   Každodennosť Svazek: 10 Strana: 0124
Každodennosť. Kal k sti. Hlk. VI. 180.

103333   Každodňový Svazek: 10 Strana: 0599
Každodňový = všední. K. šaty. Brt. Sl. 140.

103334   Každodný Svazek: 1 Strana: 0681
Každodný, obyčejněji: každodenní. Plk.

103335   Každohodiuný Svazek: 1 Strana: 0681
Každohodiuný, stündlich. Kom.

103336   Každokrát Svazek: 1 Strana: 0681
Každokrát — každékrát. Zlob.

103337   Každoletně Svazek: 7 Strana: 1290
Každoletně, alljährig. Ptn. 39.

103338   Každoměsíčně Svazek: 9 Strana: 0442
Každoměsíčně. 1685. Uč. spol. 1897. III. 7.

103339   Každoměsíčně Svazek: 10 Strana: 0124
Každoměsíčně, allmonatlich. K. něco za- sílati.

103340   Každoměsíčný Svazek: 1 Strana: 0681
Každoměsíčný, allmonatlich. Jg.

103341   Každonoční Svazek: 1 Strana: 0681
Každonoční, allnächtlich. V.

103342   Každopádně, š Svazek: 1 Strana: 0681
Každopádně, šp. m. vším způsobem, všemožně. Brs. 96.

103343   Každoročně Svazek: 1 Strana: 0681
Každoročně úředníky voliti, alljährig. Nt.

103344   Každoročně Svazek: 9 Strana: 0442
Každoročně. Pal. Děj. II. 2. 374.

103345   Každoroční Svazek: 1 Strana: 0681
Každoroční, alljährig. Korn.

103346   Každotýhodně Svazek: 8 Strana: 0148
Každotýhodně. 1597. Kutn. šk. 57.

103347   Každotýhodní Svazek: 8 Strana: 0148
Každotýhodní potřeby. 1623. Kutn. šk. 161., Mtc. 1895. 276.

103348   Každotýhodný Svazek: 1 Strana: 0681
Každotýhodný, -týdný, wöchentlich, wo- chenweise. D.

103349   Kažďounký čas Svazek: 10 Strana: 0124
Kažďounký čas. Dšk. Km. 34.

103350   Každovati Svazek: 6 Strana: 0582
Každovati = šetřiti. U Kráskova. Brnt.

103351   Každovečerní Svazek: 10 Strana: 0124
Každovečerní zábava, Us., navštěvovatel. Sá. IV. 29.

103352   Každučký Svazek: 6 Strana: 0582
Každučký = každičký. Slov. Sldk. 390., Sb. sl ps. 1. 58.

103353   Každý Svazek: 1 Strana: 0681
Každý, každičký, každinký (všeliký, vše- likerý, jedenkaždý, všelikteraký, všecek, všechen, veškeren) ukazují k jednotlivým částkám celého rodu aneb zahrnují je v celky. Zk. Jeder, ein jeder. Každý znělo za staro- dávna ky-ždo, aneb snad lépe ký-ždo; ký bylo tázací určité a skloňovalo se dle Nový (kého-ždo); ky bylo tázací neurčité a sklá- nělo se dle kdo (koho-ždo); ždo je slovesný tvar, jako v lat. libet, vis, snad i. os. indik. ždo m. žbdíi od žbdáti — ždáti (čekati). V nynějším každý stojí určovací ý od ne- paměti na konci; stran y v ky sr. ni-k-da a ni-k-dy. Dle Ht. Sr. m. 242. Každý rok, měsíc, den. Us. Císař svolává sněm zemský každého roku. RGB. 1850. N. 1. Každého času, k. hodiny. V. Na každém místě. Us. Každou hodinu, neděli. Na každý večer Dal. K. z nás. Us. Každý chce svým bůžkem býti. Lichá v lidech povaha, nevěr každému. Každý pták své hnízdo chválí. Každý v svou troubí. Každý kraj své právo má. V. Každá liška svůj ocas chválí a blázen cepy. Každému jest jeho měšec mil a mně můj. Na Slov. Ty každého drbeš a tebe všickni. O chu- dého se každý otře. V. Každý o sebe, pán Bůh o všecky (se stará). Hleď každý svého a nechej jinému jiného. Každá půjčka s plačky domů přichází. Potmě každá kráva černá. Od každé krávy černé mléko (bílé). Ne každému štěstí dlouho slouží. Každý hřích svou výmluvu má. Vojna nebývá každému hojna, ale někomu. (Jg. ) — Po každé = vždycky. Kdykoliv přijde, pokaždé něco při- nese. Ros. Jiné šaty na každý (= všední) den, jiné na neděli. Us. K. zvlášť. Us. — Místo každý klade se také:, co', vz Co, 9.

103354   Každý Svazek: 6 Strana: 0582
Každý, cf. Mkl. Etym. 62., 150. Slyšel každé slovo. Us. Pdl. Každým způsobem, během. Dch. Škoda každého slova. Us. Lúbosť, lú- bosf, veď je dobrá, nech sprobuje každá jedna, a ja som už sprobovala, ale som obanovala. Sl. sp. 143. A my k jeho žá- dosti každý zvlášť přišel. NB. Tč. 11. Každý jeden na pivě peníz propil. Ib. 151. Vidíme příkladů mnoho na každý den Žer. 310. Zmyji na každú noc lože mé Ž. wit. 6. 7. Na každé dni, per singulos dies. Ib. 7. 12.

103355   Každý Svazek: 7 Strana: 1290
Každý z kB-ždo = kdokoli. Gb. Ml. II. 90. K. v plur. ve výroku. Vz Gb. Ml. II. 63.

103356   Každý Svazek: 9 Strana: 0106
Každý. O úslovích atd. vz Zát. Př. 321b.

103357   Každýkoli Svazek: 8 Strana: 0148
Každýkoli. Nemotorná kontaminace z ka- ždý a kterýkoli. Mus. 1894. 161.

103358   Každýkoli, šp Svazek: 6 Strana: 0582
Každýkoli, šp. m.: každý. Brt.

103359   Každýkráte Svazek: 1 Strana: 0681
Každýkráte = každékráte.

103360   Každžunky Svazek: 9 Strana: 0106
Každžunky = každinký. Slez. Lor. 73.

103361   Kažení Svazek: 6 Strana: 0582
Kažení, n., das Verderben. Vz Kaziti.

103362   Kažila Svazek: 10 Strana: 0124
Kažila, y, f., z lat. casula, kněžský oděv. Luc. 68., na str. 69. kažula.

103363   Kažkolivěk Svazek: 8 Strana: 0148
Kažkolivěk m. kakžkolivěk. 01. Tob. 1. 4. — Gb. H. ml. I. 452. Cf. nahoře Kaž.

103364   Kažmír Svazek: 1 Strana: 0681
Kažmír, a, m., mě. ve vých. Indii. — Kaž- mírské šály, z chlupů koz tamějších. Rk.

103365   Kažmírový Svazek: 7 Strana: 1290
Kažmírový. K. šaty. Nár. listy.

103366   Kb Svazek: 8 Strana: 0148
Kb. Z kb se k odsouvá: belec, belík. Dšk. Jihč. I. 31.

103367   Kbedí Svazek: 1 Strana: 0681
Kbedí, n., smradlavý bez. Us.

103368   Kbel Svazek: 1 Strana: 0681
Kbel, vz Gbel.

103369   Kbel Svazek: 6 Strana: 0582
Kbel. Vz Mkl. aL. 143., Mkl. Etym. 154., Šf. III. 557., Bž. 52. — BO. K. a provaz mieti, jímžto by z ní mohl načřieti. Pravn. — K, hájovna u Rokycan. — K., os. jm. Tk. II. 106., 125., III. 649., V. 103., Sbn. 316., Sdl. Hr. I. 202., V. 332.

103370   Kbel Svazek: 7 Strana: 1290
Kbel. Voda z rybníka nejde už ani spla- vem, ani troubou, nýbrž toliko kbelem. Arch. XI. 500.

103371   Kbel Svazek: 8 Strana: 0148
Kbel = okov. Brušp. Hledíková.

103372   Kbel Svazek: 9 Strana: 0106
Kbel = stoudev. Rozb. III. 730.

103373   Kbelany Svazek: 6 Strana: 0582
Kbelany, dle Dolany, Wellana, ves u Ulice. PL , Rk. Sl. Kbelař, e, m., der Kübel-, Ständermacher. Šm.

103374   Kbelař Svazek: 7 Strana: 1290
Kbelař, urneator. Pršp. 93. 66.

103375   Kbelec Svazek: 6 Strana: 0582
Kbelec, lce, m., v horn., der Sieblaufer. Šm.

103376   Kbelec Svazek: 7 Strana: 1290
Kbelec = míra obilí. Arch. VIII. 543., Reg. IV. 470 (r. 1342.).

103377   Kbelec Svazek: 8 Strana: 0148
Kbelec. Pravdu pod kbelec stavěti (zata- jovati). Šml. VII. 235.

103378   Kbelec Svazek: 9 Strana: 0106
Kbelec, lce, m. Dávali k. pšenice a tolikéž ovsa. Sdl. Hrd. III. 235. Slunečného světla nevměstnáš pod k. Sml. III. 162.

103379   Kbelíček Svazek: 6 Strana: 0582
Kbelíček, čku, m., vz Kbel, Gbel.

103380   Kbelík Svazek: 6 Strana: 0582
Kbelík, u, m., vz Gbel.

103381   Kbelík Svazek: 10 Strana: 0599
Kbelík, u, m., hydria. Pat. Zim. 32a. n.

103382   Kbelikář Svazek: 6 Strana: 0582
Kbelikář, e, m., der Kübler. Šp.

103383   Kbelíkový Svazek: 6 Strana: 0582
Kbelíkový, Kübel-. K. stříkačka. Čerm. Vz Kbelový.

103384   Kbelíkový Svazek: 10 Strana: 0124
Kbelíkový = příklepný, hrncovitý. K. helm. Vz Kol. Her. I. 392.

103385   Kbelka Svazek: 6 Strana: 0582
Kbelka, y, f., der Brunnenkasten. Rk.

103386   Kbelka Svazek: 7 Strana: 1290
Kbelka = studánka v Pelhřimově. Ptů.

103387   Kbelná Svazek: 6 Strana: 0582
Kbelná, é, f., vrch u Motola u Prahy.

103388   Kbelnatý Svazek: 1 Strana: 0681
Kbelnatý, hohl, leer, prázdný. Us.

103389   Kbelnice Svazek: 6 Strana: 0582
Kbelnice, e, f., das Tonnengewölbe. Posp. — K., Kbelnitz, vsi u Strakonic a u Jičína; Chbelnitz, ves u Přeštic. PL.,Blk. Kfsk. 1333., Rk. Sl.

103390   Kbelov Svazek: 6 Strana: 0582
Kbelov, a, m., míst. jm. Tk. V. 153., Sdl. Hr. V. 362.

103391   Kbelovka Svazek: 6 Strana: 0582
Kbelovka, y, f., strahovská vinnice. Tk. II. 125.

103392   Kbelový Svazek: 6 Strana: 0582
Kbelový, Kübel-, Butten-. K. stříkačka. Vz Kbelíkový. Šp.

103393   Kbelský Svazek: 6 Strana: 0582
Kbelský, ého, m., os. jm. Tk. II. 538., V. 244., VI. 5., Blk. Kfsk. 1035. - K., vz Ctibor Jan.

103394   Kbely Svazek: 1 Strana: 0681
Kbely, pl., dle Dolany, ves u Prahy.

103395   Kbely Svazek: 6 Strana: 0582
Kbely, dle Dolany, Kbell, vsi u Star. Benátek, u Přeštic a u Brandýsa n. Lab.; Gross-Gbell, ves u Kolína. PL., Tk. I. 81., 409., II. 538., IV. 729., V. 244., Tf. Odp. 267., Blk. Kfsk. 1333., Rk. Sl.

103396   Kbez Svazek: 6 Strana: 0582
Kbez = bez. Slov. Bern.

103397   Kbezina Svazek: 6 Strana: 0582
Kbezina = bezina. Slov. Bern.

103398   Kbezový Svazek: 6 Strana: 0582
Kbezový = bezový. Slov. Bern.

103399   Kbílky Svazek: 6 Strana: 0582
Kbílky, dle Dolany, Klein-Gbell, ves u Kolína

103400   Kbit Svazek: 6 Strana: 0582
Kbit, vz Gbit.

103401   Kbožný Svazek: 1 Strana: 0681
Kbožný = nábožný, andächtig, strč. Výb. I. 305.

103402   Kbožný Svazek: 6 Strana: 0582
Kbožný. Št., Ssk.

103403   Kbslík Svazek: 6 Strana: 0750
Kbslík, u, m. = krsek strom. U N. Kdyně. Rgl.

103404   Kc Svazek: 8 Strana: 0148
Kc m. chc: kci (chci). Dšk. Jihč. I 36.

103405   Kceť Svazek: 6 Strana: 0582
Kceť = chceť. Slov. Bern.

103406   Kcice Svazek: 6 Strana: 0582
Kcice, kčice. Bibl., Dal. 140., Žk. 285., BO.

103407   Kcicě Svazek: 7 Strana: 1290
Kcicě = kštice. B. mik. Cant. 5 11. Kczicze. Bhm. 40. V menším Bohemáři 179.: kczycze, sinciput. (Jir. Mor 43. Dle Prk. v Kroku 1889. 243. chybné čtení)

103408   Kcicě Svazek: 8 Strana: 0148
Kcicě v 2. dod. oprav v kšice.

103409   Kč Svazek: 8 Strana: 0148
Kč změněno v kš: kšice m. kčice, Podk. v. 281 — Gb. H. ml. I. 525.

103410   Kčenov, a Svazek: 6 Strana: 0582
Kčenov, a, m., Kženow, ves u Olešné na Mor.

103411   Kčice Svazek: 1 Strana: 0681
Kčice, vz Kštice.

103412   Kčice Svazek: 8 Strana: 0148
Kčice. Vedle kšice bývá kštice a to před- pokládá, že bylo kščice. Gb. H. ml. I. 514.

103413   Kčice, vz Svazek: 6 Strana: 0582
Kčice, vz Kcice.

103414   Kd Svazek: 1 Strana: 0681
Kd skupenina nevyslovitelná, proto se vy- slovuje gd: Kdo = gdo. Vz Souhlásky. Ht.

103415   Kd Svazek: 7 Strana: 1290
Kd. Z kd se k odsouvá ve slovech: dyby, dyž, dyňa. Dol. Listy fil. 1891. 438

103416   Kd Svazek: 8 Strana: 0148
Kd m. k: s nekdym tam byl. Dšk. Jihč. I. 16. — Z kd (kt) se k odsouvá: de (kde), dyž, dybych. Dšk. Jihč. I. 31.

103417   Kda Svazek: 1 Strana: 0681
Kda, kdy, když. Nemám kda = kdy, ich habe keine Zeit. Kda sě sněchu lesi i vla- dyky. L. S. 44. — Kdaž=když, als, wann da. Kdaž luna bieše. Rkk. — Kdaž =kdys, einst. St. skl. — Kdažto = kdyžto, als, da, wann. Ps. ms. — Kdaž, kdažto = jestliže, wenn. Kdaž chceši potřieti. Rkk.

103418   Kda Svazek: 6 Strana: 0582
Kda. Mkl. Etym. 151.

103419   Kda Svazek: 7 Strana: 1290
Kda = kdy, quando. Ž. kl. 34. 17. a j. V zbytcích leg. o sv. Kateřině skoro ve- směs m. kdy — Bych měla k. (kdy, čas.). Dial. Bhm. 350.

103420   Kdáčeti Svazek: 9 Strana: 0106
Kdáčeti, vz Kdákati. Fisch. I.

103421   Kdačka, y, f Svazek: 6 Strana: 0582
Kdačka, y, f. = kdák, das Gacksen. Šm.

103422   Kdajší Svazek: 10 Strana: 0124
Kdajší = někdejší. Vz Gb. Slov.

103423   Kdák Svazek: 1 Strana: 0681
Kdák, u, m. = kdákání. Das Gacksen, Gackern. Kut-kut-kut-kdák, snesla jsem va- jíčko, vzal mně je žák (napodobení kdákání slepičího). Jg. — K., a, m. = tlučhuba, Schwätzer. — K. ve vých. Čech =kdo pak?

103424   Kdák Svazek: 6 Strana: 0582
Kdák. To vše nestojí za vraní k. Ehr.

103425   Kdák Svazek: 8 Strana: 0148
Kdák z: kdopak, kdepak, kdypak. Gb. II. ml. I. 91., 564., 565. Cf. stahování oa, ea, ya.

103426   Kdákání Svazek: 1 Strana: 0681
Kdákání, kdákotání, kdáktání =křik slepičí, das Gacksen, Gackern. K. bez vajec = přípravy bez skutku; mnoho křiku málo vlny. Ros. — K. =koktání, das Stottern. Tham.

103427   Kdákati Svazek: 1 Strana: 0681
Kdákati, kdákám a kdáči, al, ání, kdá- kávati, gackern, gacksen; mnoho mluviti, plappern, schnattern; chlubiti se, prahlen; ko- ktati, stottern. Jg. — abs. Slepice kdáká. Us. Doma kdáče, jinde nese (o cizoložníku). Jinde kdáče, doma nese (o cizoložnici). — co. Kat ví, co kdáče (mnoho mluví, křičí). Ros. Ten to kdáká (koktá). Us. — na koho. Co pak na mne kdákáte (křičíte)? Ros.

103428   Kdákati Svazek: 7 Strana: 1290
Kdákati v dialektech. Vz Listy fil. 1892. 366.

103429   Kdákati Svazek: 9 Strana: 0106
Kdákati. 0 tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 365.

103430   Kdákavý Svazek: 1 Strana: 0681
Kdákavý, gackernd. K. slepice. — K., breptavý, stotternd. D.

103431   Kdáknouti Svazek: 6 Strana: 0582
Kdáknouti, vz Kdákati. Kká. Td. 47. Cf. Šrc. 110., Mkl. Etym. 426.

103432   Kdákoň Svazek: 6 Strana: 0582
Kdákoň, é, m. = kdák, tlučhuba. Ve vých. Čech. Kšť., Brnt.

103433   Kdákot Svazek: 1 Strana: 0681
Kdákot, u, m., kdák, kdákání, Gekacker. Jg.

103434   Kdákot Svazek: 10 Strana: 0599
Kdákot, u, m. K. (kdákání) slepice; tlach. Rais Sir. 100.

103435   Kdákotati Svazek: 1 Strana: 0681
Kdákotati kdákati.

103436   Kdanice Svazek: 6 Strana: 0582
Kdanice, e, f., Kdanitz, ves u Sobotky. Blk. Kfsk. 789., Rk. Sl.

103437   Kdánsko Svazek: 1 Strana: 0681
Kdánsko, vz Gdánsko.

103438   Kdas Svazek: 9 Strana: 0106
Kdas = kdasi, kdys. Jihozáp Čech. Dšk. Vok. 62.

103439   Kdas Svazek: 10 Strana: 0124
Kdas, kdasi = kdysi. Baw. E. v. 1113. a j.

103440   Kdasi Svazek: 6 Strana: 0582
Kdasi = kdysi. Alx. V. v. 773. (HP. 19.).

103441   Kdato Svazek: 6 Strana: 0582
Kdato = když/ Lšk.

103442   Kdaž Svazek: 1 Strana: 0681
Kdaž, zastr., vz Kda.

103443   Kdaž Svazek: 7 Strana: 1290
Kdaž, kdaže = když. Ve zbytcích leg. o sv. Kateřině skoro vesměs. Jir. Mor. 60.

103444   Kde Svazek: 1 Strana: 0681
Kde, kdež, kdeže, wo. V jižních Čechách: hde, vz K. Místo na otázku, kde označujeme I. příslovci místa: zde, tady; 2. instr. Želva svrchem i spodem skořepinami pokryta jest; 3. predložkami řídícími a) gt.: blíže, neda- leko, u, vnitř, vně, kromě, podél, podlé, vedlé, b) lok.: na při, po, v, c) instr.: nad, pod, před, mezi, za. Mk. — Užívá se ho: 1. o místě, na kterém místě, wo? Kde jsi? Kde jest tvůj pán? Kdes byl? Kde stál? — Bez otázky: Buď to kde buď. D. Kdež on již jest (jižť daleko). Us. Bral, kde co měl. Us. I kde by se to vzalo! Us. — 2. =kam, wohin? Ivane, kde jdeš? Háj. Jdi, kdež chceš. V. Kde se poděje jeho sláva? Vodň. — Bez ptání. Octneš se, kde by nerad. Kom. Kde se poděl, nevím. Vím se jinam kde utéci. V. — Vztažné, a) O místě, ubi, wo. Kde- tam, kde-tu, tam-kde, tu-kde. Kde zima, držme tam plášť. Us. Kde péče, tu starosť. V. Kde maso, tu psi. Jg. Kde tě nesvrbí, (tam) ne- drbej. Us. Tam jíti máme, kde nás dopro- vodí. Har. Nestrkej prstu (tam), kde se svírá. Us. — b) O čase, kdy, an, když, wann ? Ale kdeže to učinil Job, čímž mu tento utrhá? Br. Počíná léto, kdež psí hvězda vzbuzuje vedro. Kom. Od kolíbky přichází se k vo- zíčku, kdež dítě chod sobě formuje. Kom. Nyní mnoho čte, kdež před tím jen v karty hrál. Us. — c) Příčinné=jelikož, poněvadž, da. Kdež mne psaním svým, abych podíl svůj položil, žádáte, oznamuji vám, že.... Zer. A kdež na témž zboží mém toliko je- diný dvůr poplužní mám, protož. Mus., Jg.

103445   Kde Svazek: 7 Strana: 1290
Kde. Vezmi, kde vezmi (vezmi kdekoli, wo immer). Pas, kde pas (pas kdekoli, jen pas). Us. Knrz.

103446   Kde Svazek: 8 Strana: 0148
Kde = kam. Kde ideš? Vck. Poh. 86. Ne- věděla sem, kde se poděl, Kat. z Žer. 133., kde se obrátil. Ib. 131.

103447   Kdě Svazek: 8 Strana: 0148
Kdě m. kde v Rkk. Cf. List. fil. 1896. 339.

103448   Kde. Cf Svazek: 6 Strana: 0582
Kde. Cf. Prk. Studii o dat. 8. — Kde o místě. Cf. Brt. S. 3. vd. 144. 1. Ač sě k. v mých sloviech potknu. Alx. Kdež sě člun u vodách plazí a kdež had po skalách lazí. Alx. Kdežť jsem já, tuť i sluha mój bude. E. Olom. — K. = kam. Také na Mor. a na Slov. Kld. I. 114., Kd., Němc. VII. 29., Dh. 118., Brt. D. 173. K. jdeš, čbáne? Hr. ruk. 389. K. letíš. Mor. Brt. Sloboda, k. si sa mi poděla? Sl. ps. 82. Má slobodu obrátiti se, k. chce. Čr. Tělo vložíc, veztež, kdež chcete. Pass. mus. 354. Kdežto (= kam) po druhé se navrátiv s velikým Nebezpe- čenstvím do města vjel; Přijev do Prahy, kdežto Portugalcové připlouli. V. — K. = že. Vidúc, kdež na kameni vyryto. Jir. Nkr. 90.

103449   Kde co Svazek: 9 Strana: 0106
Kde co. Skoupí kde co = vše. Us. Hoř. 84.

103450   Kde jaký Svazek: 6 Strana: 0582
Kde jaký. A já chovám doma takovú kočičku, co ona vychytá, kde jakou my- šičku. Sš. P. 692. Cf. Brt. D. 165.

103451   Kde kdo Svazek: 6 Strana: 0582
Kde kdo = každý, všeci. Km., Mour. Cf. Brt. D. 165.

103452   Kde který Svazek: 6 Strana: 0582
Kde který = každý, všeci, co jich jest. Přišel, k. k. žebrák. Cf. Brt. D. 165.

103453   Kde který Svazek: 9 Strana: 0106
Kde který. Ten mohl býti ozdobou školy kde které. Mus. 1898. 38.

103454   Kde pak Svazek: 9 Strana: 0106
Kde pak. Byľs tam? Kde pak (= ni koli)! Us. Udelaľs to už? Kde pak (= ni- koli)! Ty's tuze přísný na to dítě. Kde pak (= nikoli)! Sr. něm Hast du es schon ge- macht? Wo denn! Sr. Jak pak. Kla.

103455   Kde-koli Svazek: 1 Strana: 0682
Kde-koli, -koliv, -kolivěk; kdež-koli, -koliv, -kolivěk, wo immer, gleich viel wo. V. Rybář v potoce vrší loví, udicí kdekolivěk. Kom. — K. = kamkoli, wohin nur immer. Do Be- nátek i kdekoli jinam. Har. Vz Kde, Indikativ.

103456   Kdeako Svazek: 10 Strana: 0599
Kdeako = všelijak. K. koho prehovárať. Phľd. XXIV. 41.

103457   Kdecky Svazek: 8 Strana: 0148
Kdecky, štoky atd. dělají bednáři. Hrš. Nách. I. 516.

103458   Kdecnme Svazek: 8 Strana: 0148
Kdecnme = kde bychom. Mor. Kruml. Brt. D. II. 207.

103459   Kdedomování Svazek: 10 Strana: 0124
Kdedomování, n. = zpívání písní: Kde domov můj, vlastenčení. Fls. Písm. 729.

103460   Kdehe Svazek: 8 Strana: 0148
Kdehe m. kdeže. Gemer. Pastr. L. 145.

103461   Kdejaký Svazek: 1 Strana: 0681
Kdejaký, každý, jeder. K. zrnko vzešlo na poli. Koll.

103462   Kdejší Svazek: 1 Strana: 0681
Kdejší = někdejší, neulich, einstig. Bech.

103463   Kděkadě Svazek: 6 Strana: 0582
Kděkadě = leckdes. Ssk. Hospodář sám po zahálkách k. postává. Glč. II. 336.

103464   Kdelig Svazek: 9 Strana: 0106
Kdelig. K. byl (Bůh), doniž jest nestvořil světa? Št. Bes. 6.

103465   Kder Svazek: 1 Strana: 0682
Kder, u, kderec, rce, m., u vozu dřevo rozdvojené a k zadní nápravě upevněné, k Rozvoře kruhem připojené, které drží zadní díl vozu s předním do rovnosti. Die Schere, der Spriet, der Schnabel. Dech.

103466   Kderak Svazek: 8 Strana: 0148
Kderak m. kterak. Gb. H. ml. I. 450. Bl. Gr. 278. má kderak za špatné.

103467   Kderaký Svazek: 8 Strana: 0148
Kderaký m. kteraký. Bl. Gr. 278. Cť. předcház.

103468   Kderec Svazek: 10 Strana: 0124
Kderec, rce, m. K. u pluhu. Dšk. Km. 40.

103469   Kderý Svazek: 7 Strana: 1290
Kderý. GR , Mus. 1862.371., Heřm. z Čer- nína. 1644.

103470   Kderý Svazek: 8 Strana: 0148
Kderý m. který. Gb. H. ml. I. 450. Bl. Gr. 278. má kderý za špatné.

103471   Kdes Svazek: 1 Strana: 0682
Kdes, kdesi, irgend, irgend wo. Jestliže k.; kdesi cosi vzav ukazoval. Us. Byl jsem včera kdes. Us.

103472   Kdes Svazek: 6 Strana: 0582
Kdes. Také sem k. četl. Št. Kn. š. 71. Poslala poň, a ou kdesi byl. NB. Tč. 125. On má vždycky kdesi cosi (vždy něco na- mítá). Us. Sd. Na Vyzovsku a Kloboučku začíná k. každou téměř odpověď na otázku kde. Kdes byl? Kdesi v městě. De ideš? A tu desi. Brt. D. 173. — K. = kdys. Mý konicke vraný lesý (lysé), zpomenete na mne kdesi. Sš. P. 644.

103473   Kdesičko Svazek: 6 Strana: 0583
Kdesičko = zdrobnělé kdesi. Kdes byl? K-ko. Mor. Brt. D.

103474   Kdesik Svazek: 10 Strana: 0124
Kdesik = někde. Rodina byla k. přes tři dědiny (vzdálena). Brt. D. L 185.

103475   Kdesil Svazek: 10 Strana: 0124
Kdesil = žabinec, persicaria. Mš.

103476   Kdešice Svazek: 6 Strana: 0583
Kdešice, někdy ves kláštera milevského. Sdl. Hr. IV. 333., Rk. SI.

103477   Kdetrindri Svazek: 6 Strana: 0583
Kdetrindri (= kde tri, tam udri-uder). Dievčatá sä hrajú k. (kde behem hry zjavia sa traja na jednom mieste, tí budú bity). Slov. Zátur., Hdž. Čít. 138.

103478   Kdeyšís Svazek: 9 Strana: 0106
Kdeyšís = kdys, neulich, einstig. XVI. st. Rozb II. 184.

103479   Kdež Svazek: 8 Strana: 0148
Kdež. ,Kdež já vědév toho potřeby' ne- dobře m.: Já pak vida toho potřebu. Bl. Gr. 256.

103480   Kdež Svazek: 8 Strana: 0553
Kdež = kam. Aby hned táhli tu (tam), kdež se jim káže. Arch. XV. 22.

103481   Kdež jedno Svazek: 10 Strana: 0124
Kdež jedno = kdekoli. Baw. E. v. 1764.

103482   Kdeže Svazek: 1 Strana: 0682
Kdeže, vz Kde.

103483   Kdežkoli Svazek: 1 Strana: 0682
Kdežkoli, vz Kdekoli.

103484   Kdežkolivěč Svazek: 10 Strana: 0124
Kdežkolivěč jste. Čern. Zuz. 73 (1645. ).

103485   Kdežkolivěk Svazek: 6 Strana: 0583
Kdežkolivěk. Kdež bych za ně kolivěk mezi židy nebo mezi křesťany slíbil. Půh. I. 252.

103486   Kdežto Svazek: 6 Strana: 0583
Kdežto, vz Kde.

103487   Kdežto Svazek: 9 Strana: 0106
Kdežto, während. K. (tu) pátrali po čini- telích, oni o látce sice pojednali, ale.. Hrub. Cic. Dob. 8.

103488   Kdežto Svazek: 10 Strana: 0124
Kdežto, während. Často u Palackého. Mtc. 1901. 378. Kdoj' ten = kdo jest ten. Št. Ř. ned. I. 18b a j.

103489   Kdink Svazek: 10 Strana: 0599
Kdink, u, m., z něm. Gedinge = čtrnácti- denní výplata horníků. Čes. 1. XIV. 450.

103490   Kdo Svazek: 1 Strana: 0682
Kdo, str. kto. Ve kto — kdo (vyslov gdo, dialekticky ku př. v již. Čech. hdo) a někto — někdo změnila se celá temná skupenina kt v jasnou gd a jest v písemných památ- kách z pravidla kto až do konce 15. stol., načež ještě nedlouho vedlé kdo se drží; ve 2. čtvrti a v polovici 16. stol. je již novo- české kdo pravidlem. (íb. Hl. 105. Vz Ht. Sr. ml. 240. K., gt. koho, dat. komu, akk. koho, lok. v kom., instr. kým. Kdo má jen sg., ale nom. sg. kdo užívají také. v pl, Ti, kdo dobří býti chtějí. I). 1 ti, kdož jiných vůdcové býti mají, zle vedou. Kom. 1 po- tupují vás ti, kdož se vás prvé strachovali. V. Ale. lépe. v těchto případech užíváme: kteří, jíž. Zájmenem kdo tážeme se po oso- bách a jich jménech, zájmenem co po věcech a zájmenem který po obou. Kdo jest to? Nevím, kdo jest byl, ona-li či jiná. Svěd. — Místo gt. přivlastňovacího koho klade se forma přídavná čí. čí jest dcera V Br. Čí jsou tito hrobové? Háj. Vz Já. Kdo je 1. tázací a) přímě, wer? Kdo jest to? kdo by neplakal? Us. Koho honíš? Br. Komu běda? Br. Kým mne býti praví? Br. Kdo tu? Kdo tu mezi nimi víc byli? Kdo jsou při tom byli? Kdo jsou to psaní ku králi ode vší jednoty činili? Aug. 80. Kdo za to může? šp. prý m. kdo tím vinen? Kdo je toho pří- čina? Vz Vinný a více v Ht. Br. 272. Ale viz naproti tomu také: Moci. — b) Nepřímě. Nepatr, kdo mluví, ale co. Jg. Člověk neví, komu zašívá a mlátí. L. —2. Vztažné s, ten' nebo bez něho; strslov. zřídka kdo za rela- tivum se kladlo, poněvadž bylo pravidlem vztažným zájmenem jenž. Vz Jenž. Wer-der. Kdo lip krmen, ten líp táhne. Us. Kdo slíbil, ten dej. Kdo neseje, ten nevěje. Us. Kdo žádá, chápá všecko. Kom. Kdo s koho, ten toho. Vz Moc. Lb. Kdo oře, v naději orati má. lír. Ten, kdož jazyky cizími mluví. Br. Káza všem, ktož by mohli jíti. Kat. 1138. (Mkl. S. 92. ). Kdo chce kam, pomozme mu tam. Kdo se ptá, nerad dá. V Praze blaze (tomu), kdo má peníze. — 3. Neurčité zájmeno někdo, kdos, nějaký, kdokolivěk, man, jemand, einer, ein. Kdo nabývá významu neurčitého zájmena tím, že se stává bezpří- zvučným, v kterémžto případě z pravidla na prvním místě věty se neklade. Měl-libý kdo proti komu žalobu. Br. Více nevím, abych koho jiného křtil. Br. By na krašší sieni byla, než ji vídal kdy kto živý. Kat. 968., Mkl. S. 87. Přidali se ku kdo si, stane se kdo neurči- tým zájmenem: kdo si, aliquis. Zavolavše koho si, tázali se. Br. Leda kdos. Vz Si. Mkl. S. 89. Čím více kdo má, tím více žádá. Tím tížeji padá, čím kdo výš leze. Čím kdo zachází, tím také schází. Us. Ušel pryč, než kdo zvěděl. Us. Co koho do toho ? Was geht das Jemanden an? Dch. — Ve spojený s jiný, jinší', wer anders, jemand anders. O kom jinším mluví a o sobě myslí. L. Znám svou dcerku lépeji jako kdo (jiný). L. — Ve spo- jení s řídký = málo kdo. Řídko kdo vnitrní povahu examinoval. Vz Málo. Kom. — Kdo s přechodníkem, vz Přechodník. — Ve spojení s by. Kdožby otce neb matku ubil, smrtí ať umře. Br. Kdo by si to pomyslil? Us. Kdo ve větách konditionalních se i vypouští, vz Konditional XIV. 4. Pozn. 1.

103491   Kdo Svazek: 6 Strana: 0583
Kdo. Cf. Mkl. aL. 273., Bž. 155., 158., Listy filol. 1883. 422. Na Lašsku: kdo, hdo; akk. koho, keho; gt. koho, keho; dat. komu, kemu; instr. kym; lok. kym. Brt. D. 119. - K. přímě tázací. Komuch (komuž) vás ne- chám jinému?; Šibenko šibena, pro keho's stavena?; Oj hdo mi to klupe po mojim hrobečku?; Syneček je daleko, po kém já mu zkážu?; Kemu já jich zanechám? Sš. P. 109., 129., 159., 442., 443. — Nepřímě tázací. Kemu bych tě nechal leda pánu Bohu ? Sš. P. 582. A poradivši se nevím kým, počala jest příti. NB. Tč. 240. Poviz mi, děvečko, o keho's plakala? Sš. P. 299. —K. vztažné. Kehom (koho jsem) milovala, či ho mám lúbic zas? Koll. Zp. I. 115. Komu ten jed na ruku padne, hned mu ta ruka odpadne. Sš. P. 7. Hospodář, u kohož sě ta vražda stala; Súkupa, od koho ten kámeň kúpil; Abych s tiem člověkem, pro koho jsem ručen, u pokoji byl; Žalobník obstaví toho, komuž před námi vinu dal. NB. Tč. 107., 117., 141. Kdo se brány dotkne, tomu hlavu potkne. Vk. exc. Že mi mú tvrzi obořil mocí, sebrav sě s kýmž mohl. Půh. I. 296. Řka všem, ktož biechu při sněmu. Smil v. 116. — K. = někdo. Otec jeho ani on ob- žalován nebyl, ani jich kto z toho vinil. NB. Tč. 155. Ušel pryč, než kdo zvěděl. Bž. 158.

103492   Kdo Svazek: 8 Strana: 0148
Kdo. Hlaď nie kdo, ale co. Slov. Nov. Př. 270.

103493   Kdo Svazek: 9 Strana: 0106
Kdo (kto). O skloň. sr. Gb. II. ml. III·. 1. 460. nn.

103494   Kdo Svazek: 9 Strana: 0442
Kdo. Ti, kdo (= kteří) nejvíce utrpěli. Pal. Děj. II. 2. 295.

103495   Kdo ví jak Svazek: 10 Strana: 0124
Kdo ví jak. Kdyby, kdo ví jak, pršelo, přijdu. Us. Sá. Kř. 93.

103496   Kdokoli Svazek: 6 Strana: 0583
Kdokoli. Kdokolvěk má schopný jazyk k hojnému mluvení, neopovažuj se dávať s takým do vadzení. Laš. Tč. Ktožkolvěk obdrží jistinu. Půh. I. 261. Buď on kdokoli. Čr. Nešlechetně praví, ktož by to kolivěk pravil. NB. Tč. 93.

103497   Kdokoli, kdokoliv, kdokolivěk, kdož- koli, kdožkoliv, kdožkolivěk Svazek: 1 Strana: 0682
Kdokoli, kdokoliv, kdokolivěk, kdož- koli, kdožkoliv, kdožkolivěk(kdo + koli; tedy gt.: koho-koli, dat. komu-koli atd. ), wer immer. V. Komukoliv v hod učiniti můžeš čímkoliv, nezbraňuj se. Kom. Vz Indikativ. — S konditionalem. Kdožbykoli vylil krev člověka, vylita bude krev jeho. Br. — koli od kdo často se odděluje. Kdož ho koli viděl. Kdo jsi koli. Kdo jest koli atd. Us.

103498   Kdokolvíček Svazek: 6 Strana: 0583
Kdokolvíček, zdrobnělé kdokoli. Brt. D.

103499   Kdolek Svazek: 8 Strana: 0148
Kdolek = vdolek. V Bolesl. NZ. IV. 109.

103500   Kdosi Svazek: 1 Strana: 0682
Kdosi, kdos, gt. koho si, kohos etc. = nějakýs, einer, Jemand. V. Přišel kdosi ke mně. Ros. V tom mi kdos pobral peníze. Svěd.

103501   Kdosi Svazek: 6 Strana: 0583
Kdosi. Zdoruje mně kdosi, lebo ja komusi, lebo se mne kdosi do vůle naprosí. Sš. P. 233. (Sl. ps. 213.). Dybych já ty volky honil, kdosi by mi za mojú ženúchodil. Brt. P. 3.

103502   Kdoule Svazek: 1 Strana: 0682
Kdoule, z řec.. luUór/ov. Ht. K., cydonia. K. obecná (c. vulgaris), FB. 98., japanská (c. japonica), Quitte, Kk. 248.

103503   Kdoule Svazek: 6 Strana: 0583
Kdoule, coctanum. Sv. ruk. 321. V MV. pravá glossa. Pa. Z střlat. cydonia i. e. fifjla, kydonská jablka, od mě. Kydona na Kretě. Bdl. K., mala citonica, coctarus. Byl. 15. stol. Cf. Rstp. 514., Čl. Kv. 358., Mllr. 85., Ros. 164., S. N.

103504   Kdoule Svazek: 9 Strana: 0106
Kdoule = skořepina vejce, Záblatí. Kub. 152. - K., důl u Kutné Hory. Dač. I. 144.

103505   Kdoule Svazek: 10 Strana: 0124
Kdoule — gdoule.

103506   Kdoulobarevný Svazek: 10 Strana: 0124
Kdoulobarevný mlýnek. Msn. Od. 102.

103507   Kdouloň, ě, f Svazek: 6 Strana: 0583
Kdouloň, ě, f, cydonia. Osv. VI. 686., Rstp. 513., Holub I. 502, Kdoule.

103508   Kdoulovec Svazek: 6 Strana: 0583
Kdoulovec, vce, m. == gdoulovec. Šm.

103509   Kdoulový Svazek: 6 Strana: 0583
Kdoulový, Quitten-. K. jablko, Us. Dch., nardu, die Coingnarde. Šp.

103510   Kdoulový Svazek: 9 Strana: 0106
Kdoulový. K. chléb. Fisch. Hosp. 128.

103511   Kdousov Svazek: 6 Strana: 0583
Kdousov, a, m., Gdossau, ves u Jamnic v Dačicku.

103512   Kdoví Svazek: 6 Strana: 0583
Kdoví novočes. adverb. výraz (kdo je vie = kdo to ví). Vz List. filol. VII. 294.

103513   Kdovíjaký Svazek: 10 Strana: 0124
Kdovíjaký. (Byla tam) k-ká věc. Brt. Čít 32.

103514   Kdož Svazek: 1 Strana: 0682
Kdož, vz Kdo.

103515   Kdulině, ě Svazek: 1 Strana: 0682
Kdulině, ě, f., Quittenapfel. Um. les. Vz Gdoule.

103516   Kdulinec Svazek: 6 Strana: 0583
Kdulinec, nce, m., os. jm. Pal. Děj. IV. 1. 156., V. 1. 29., Tk. III. 92., VI. 147., 164., VIII. 414., Sdl. Hr. I. 254., IV. 309., V. 362.

103517   Kdulka Svazek: 6 Strana: 0583
Kdulka, y, í. = kdoule. Šm.

103518   Kdulky Svazek: 7 Strana: 1290
Kdulky, pl., f. coctipieia, ovoce Pršp. 27. 43.

103519   Kdulník Svazek: 10 Strana: 0124
Kdulník, u, m. = kdoulový strom. Vz Gb. Slov.

103520   Kdulný Svazek: 8 Strana: 0148
Kdulný = z gdoulí. K. lektvař. Arch. XIV. 297.

103521   Kdy Svazek: 1 Strana: 0682
Kdy, když; v již. Čechách a u Domažlic m. kdy: hda, nehda (někdy), ňihda (nikdy), Kts.; na Slov. keď, kedy. Dobu na otázku kdy znamenáme. 1. příslovkami času: nyní, teď', někdy, nikdy, vždycky, dnes atd. — 2. Genitivem s přívlastkem. Roku toho byla zima. Stalo se do pátého dne. — 3. Akkus- sativem. Narodil se tu středu před sv. Mar- tinem. Us. Minulou neděli byli u nás. Us. — 4. Instrument. Přemýšlel dnem i nocí. Us. — 5. S předložkami d) s s gt. S neděle po- jedeme do Prahy, b) K s dat. Umřel k ránu. c) Na, v, ob s aklcus. Na určitý den zaplatil. Zaplatil na hodinu. Bylo to v pátek. Chodil tam ob den. d) O, po, při, v, s lok. Slunce při vycházení (vycházejíc) se zatmělo. O po- lednách se to stalo. Po bitvě šel domů. Skonal v pátém roce věku svého. Mk., T. Vz násl. kdy ve větách časových. — Kdy klade se: o čase = v který čas, po kterém čase, wann? V. Kdy pak já své hospodářství opa- trovati budu? Kdy pak se opět uvidíme? Us. Vz Genitiv času. — S konditionalem. Pověz, kdy bych měl to učiniti. A kdy by to bylo ? — K. = někdy, je, jemal, irgend einmal. Slýchals kdy o tom? Kom. Jako kdy prvé. Br. Byl-li kdy zde. Us. Jestli kdy dlouho nepršelo. Har. — K. - kdykoli, wann immer. Kdy která může. Kom. Šlo to lépe, než kdy jindy. Us. — K. =dávno, lange, langst. Do- psal již kdy. Jg. — K. =čas, na Slov.: stih, dostih, Zeit, Müsse. V. Neměli kdy pro práce. V. Navštívím vás, až budu míti kdy. Nemám kdy to udělati. Kom. — Kdy ve větách přání, o dass, utinam. Kdybych ho raději neviděl. Us. — K. jindy = jindá. Lépe než kdy jindy. Zlob. — Kdysi, kdys = jednou, einmal, irgend einmal, zu gewisser Zeist, einst, ehedem. Jg. Viděl jsem ho kdys. To volno bylo kdysi. Kom. — Když-tehdyž, früher oder später. Obávali se když tehdyž obležení dokonalého. Skl. — Jako spojka sbíhá se 1. ve větách časových, als, wann, nachdem. Klade se a) o ději minulém a) sou- časném. Když k nám chodíval, říkával. Svěd. Když ještě dítětem byl, miloval jsem jej. Když slunce za horu zapadalo, vojska se roz- jela. Troj. — ß) Předchodném. Když jsme posnídali, šli jsme. Svěd. — y) Následném. Když měla jeti, tu jsem já list zjednal. Svěd. — V závětí jde za ní obyčejně: tehdá, tehdy, tož, toť, tu. A když se smířili, tehdá se zase sem přistěhovali, b) O ději přítomnosti a budoucnosti. Když se jedna husa napije, pijí jiné všecky. V. Zítra budete osvobozeni, když slunce obejde. Br. — Když se děj opa- kuje, přikládá se obyčejně: -koli, -koliv. V tomto případě pojí se i s konditionalem. Vyslýchejž mne, prosím, když bych koliv mluvil. Když bych se nač tázal tebe, ozna- muj mi. Br. — Pozn. Místo kdyz klade se kdež. Počíná léto, kdež psí hvězda vzbuzuje vedro. Kom. — 2. Klade se o příčině, která v okolnostech časových leží, da, nachdem, weil. Když to jinak němuž býti, již to musím učiniti. Sved. Když jsou svého neuměli cho- vati, dala jsem tomu, kdož umí chovati. Svěd. — 3. O podmínce, když se co na mysli pod- kládá, v kterémžto případě se s konditionalem pojí; wenn. Místo kdy řidčeji: kdyz. a) Ve větě hlavní je indikativ, když se činnosť věty hlavní s jistotou očekává. Koně ná- hubkem, kdyby kousavý byl, sevřeného oráč cídí. Kom. Pane, kdyby jen chtěl, můžeš mne očistiti. Br. — b) I ve větě hlavní jest kon- ditional, když se na jevo dává, že ve sku- tečnosti opak jest toho, co se podkládá n. že to, co s výrokem podloženým jde, sku- tečnosti do sebe nemá, že nejisté, pravdě nepodobné jest. Kdybych pérce iměla, písala bych lístek (ale já nemám, tedy nepíši). Rkk. Skřiv. 9. Kdybych nebyl Alexandrem, volil bych sobě býti Diogenem. V. Kdybych řekl, že ho neznám, byl bych lhář. Br. Vz Kon- ditional IV. 1. Pozn. 1. a VI. 2. a více pří- kladů v Jg. slovníku a v Zk. Skl. 444, 456., 470. —

103522   Kdy Svazek: 10 Strana: 0124
Kdy. Od kdy = od kterého času, od které doby. Us.

103523   Kdy. Vz Svazek: 6 Strana: 0583
Kdy. Vz Brt. S. 3. vd. 189., Brt. D. 173.— K. = čas. Ten nebude mít ani k. umřít. Us. Msk. Vezmu si k tomu k. Us. Msk. Nemám sa já k. baviť s tebú. Sš. P. 597. Co se zdálo? Pane, nemělo kdy (se zdáti). Tbnk. Neměl k. na rozprávku místo: k roz- právce. Vm. Dyž je málo kdy, wenig Zeit. Mor. a slez. Šd. — K. = dávno. Což jest k. byl, to ještě jest. Št. Kn. š. 19. Už to mám naorané kdy. Us. Brt. D. 173. — Už mně tak nebude, jak mně bylo kdysi, dyž mě nosívával můj koníček lysý. Šs. P. 256.

103524   Kdyby Svazek: 1 Strana: 0683
Kdyby, vz Kdy. V obec. mluvě: dyby. Vz K. Kdyby nebylo kdyby, nebylo by chyby. Kdyby kdyby nebylo, všecko by dobře bylo. Kdyby měla paní teta vousy, byla by panem strýcem. Č. Kdybych já to udělal, to by bylo křiku! Kdyby jsou chyby. Kdyby pes nesral, dál by uběhl (byl by chytil zajíce); Kdyby byl pes nesral u Malina, byl by doběhl až do Kolína. Lb. Vz Ryba. A kdyby panský potaz vynášen býti měl, tehdy sudí má ká- zati. Zř. Ferd. I.

103525   Kdyby Svazek: 6 Strana: 0583
Kdyby na krásně. Us. Dch. Kdyby — jsou ve vodě ryby. Osv. K. má hladký ocas. Klid. K. byly v prdeli ryby, nebylo by po- třebí rybníků. Us. Kdybys měl vodu pít, k. se mi pod nohama válel, k. měl umřít, k. hlady scípal, k. na kolena padal, k. se krájel, neuvěřím (nedám, neodpustím a p.). Čce. Tkč. Cf. Keby.

103526   Kdyby Svazek: 9 Strana: 0106
Kdyby. A debe co, on neustópne. Vz Mtc. 1899 43.

103527   Kdyby Svazek: 10 Strana: 0599
Kdyby su hladke ryby. Slez. Vlasť. I. 227.

103528   Kdyby jsi, šp Svazek: 1 Strana: 0683
Kdyby jsi, šp. m. kdybys. Vz By.

103529   Kdybyškovati Svazek: 10 Strana: 0124
Kdybyškovati = užívati často vět počí- najících s: kdyby. Vin. I. 310.

103530   Kdýčín Svazek: 6 Strana: 0583
Kdýčín, a, m., míst. jm. Tf. Odp. 289.

103531   Kdýčina Svazek: 6 Strana: 0583
Kdýčina, y, m. Dobeš z Jablonce, řečený K. Arch. III. 469., Rk. Sl.

103532   Kdykati Svazek: 1 Strana: 0683
Kdykati, m. kydkati = kydati = křičeti, schreien. — na koho čím. Ty vždy svým hněvem na mne kdykáš. St. skl. V. 203. (Výb. I. ).

103533   Kdykati Svazek: 6 Strana: 0583
Kdykati. Ty vždy atd. Mst. v. 93.

103534   Kdykoli Svazek: 1 Strana: 0683
Kdykoli, vz Kdy.

103535   Kdylník Svazek: 6 Strana: 0583
Kdylník, u, m. = nějaká zbroj. Sbor. hist. IV. 312.

103536   Kdylník Svazek: 7 Strana: 1290
Kdylník, zbroj. Mus. 1890. 331. Dle Wtr Obr. 1 293 čásť šatu žoldnéřského. K., coc- tanus. Pršp. 25. 5.

103537   Kdyně Svazek: 1 Strana: 0683
Kdyně, Kdin, z něm. Geding, v horn. = úkol, dílo na úkol projednané. Dílo na kdyně (na úkol) projednané. Vys., Th. — 2. Město Neugedein v Klatovsku.

103538   Kdýně Svazek: 6 Strana: 0583
Kdýně = dýně, tykev, der Kürbis. Vz Slb. 490., XLII., KP. III. 272., S. N.

103539   Kdyně, ě Svazek: 6 Strana: 0583
Kdyně, ě, f., Kuttenplan, také Chodová Planá, městečko u Plané; Neugedein, mě. u Domažlic: Stará K., Altgedein, sam. u Domažlic. — Tk. IV. 729., Blk. Kfsk. 129., S. N., Rk. Sl.

103540   Kdýňovitý Svazek: 6 Strana: 0583
Kdýňovitý. K. rostliny, cucurbitaceae. Vz Schd. II. 305., Slb. 490.

103541   Kdynský Svazek: 6 Strana: 0583
Kdynský, vz Kdyně. K. průmysl. Čechy I. 37.

103542   Kdys Svazek: 1 Strana: 0683
Kdys, vz Kdy. — K. =- kdy jsi.

103543   Kdysik Svazek: 8 Strana: 0148
Kdysik = kdysi. Brt. D. II. 33.

103544   Kdýšice Svazek: 6 Strana: 0583
Kdýšice, míst. jm. Tk. III. 37., 46.

103545   Kdyť Svazek: 1 Strana: 0683
Kdyť, vz Vždyť.

103546   Když Svazek: 1 Strana: 0683
Když, v obec. mluvě: dyž. Vz K. Vz Kdy.

103547   Když Svazek: 6 Strana: 0583
Když. Kdyžbychme. D. ol. XI. 10.

103548   Když Svazek: 9 Strana: 0106
Když, č. dyž, na záp. Mor. kdež a dež, na vych. Mor. dyž, na Opav. také kdžiž, na Slov. keď, na Trnav, ked, na Trenč. kedz, v Honte kod. Šb. D. 81. — K. = kdy kdy- koli. To můžeš dělati, k. chceš. Flor. A. 111.

103549   Když již Svazek: 9 Strana: 0106
Když již =z jakmile. Když již uzříš. Flor. A. 46b

103550   Když jsem já k vám chodíval Svazek: 10 Strana: 0124
Když jsem já k vám chodíval, tanec. Vz Brt. P. n 900. Když jsem já šel kolem dvora, tanec. Vz Brt. P. n. 970.

103551   Když tehdyž Svazek: 6 Strana: 0583
Když tehdyž = dříve n. později. Kšch. Ať sebe k. nepomstí pravda; A uzříš k., co tě potká. Št. Kn. š. 2., 104.

103552   Kdyžbykolivě Svazek: 6 Strana: 0583
Kdyžbykolivěk ode mne byl napomenut. Půh. II. 54. Slíbil, k. po tu zbroji poslal, že jemu chce vydati. Ib. II. 97.

103553   Kdyžkolivěk Svazek: 6 Strana: 0583
Kdyžkolivěk = kdykolivěk. Kps. lk. (Hrš. exc).

103554   Kdyžkolivěk Svazek: 9 Strana: 0106
Kdyžkolivěk = kdykolivěk. K. uzříš, anoť. Flor. ? 86b.

103555   Kdyžto Svazek: 6 Strana: 0583
Kdyžto, vz Kdy.

103556   Kdze Svazek: 6 Strana: 0583
Kdze = kde. K. si, Janko, k. si bol, že si telo (tolik) umokol? Sl. sp. 8.

103557   Kdziž Svazek: 10 Strana: 0124
Kdziž = když. Opava, Ostrava. Sb. D. 58.

103558   Ke Svazek: 1 Strana: 0683
Ke — k, ke zlému. Us. Vz K.

103559   Ké Svazek: 1 Strana: 0683
Ké 1. ký, ká, ké, jaký. Chciť některá zna- menie milosti povědieti, po nichž by mohl rozeznati, ké jest která. St. — Kat. 1017., 2643. — 2. =kéž, vz toto.

103560   Ké Svazek: 6 Strana: 0583
Ké = jaký. Zdali vie kdo, kéj' jeho otec, než věrú?; O hřiešiech smrtelných a všed- ních, ké jest který. Št. Kn. š. 320., 243. — K. = který. Rád bych o hřiešiech tuto po- mluvil, ké jest smrtelný a ké všední. Št. Kn. š. 240. Poznati, ké j' cesta pravá a ké nepravá. Št.

103561   Ke Svazek: 8 Strana: 0148
Ke trnu, šp. m.: k trnu. Vz Gb. H. ml. I. 156. — Ke — kde. Ke jest matka má? Ev. víd. 121. Mat. 12. 48. (Mnč.).

103562   -ke Svazek: 8 Strana: 0148
-ke: v záhradke, v polievke. Vz -ce. Pastr. L. 52.

103563   -ké Svazek: 8 Strana: 0148
-ké: dneské, včilké. Us. mor. Gb. II. ml. I. 452.

103564   Ke, ku Svazek: 10 Strana: 0124
Ke, ku (k), vz Gb. Slov.

103565   Ke-os Svazek: 1 Strana: 0684
Ke-os, a, m., býv. ostrov v aegaejském moři.

103566   Kebeš Svazek: 8 Strana: 0148
Kebeš — kabátový oděv. V Zelovicích na Slov. NZ. III. 404.

103567   Kebharec Svazek: 6 Strana: 0583
Kebharec, rce, m., Gebhards, ves u Sta- rého Města v Budějov.

103568   Kébiti se Svazek: 6 Strana: 0583
Kébiti se = plakati (o dětech). Val. Vck.

103569   Keblany Svazek: 6 Strana: 0583
Keblany, dle Dolany, Keblan, ves u Svín; Geblan, dvůr u Kolešovic. Blk. Kfsk. 1333., Sdl. Hr. III. 303., Rk. Sl.

103570   Keblice Svazek: 6 Strana: 0583
Keblice, dle Budějovice, Keblitz, ves u Lobosic. Blk. Kfsk. 1116., Rk. Sl.

103571   Keblov, a Svazek: 6 Strana: 0584
Keblov, a, m., Keblau, ves u Čechtic; ves na Slov. u Žiliny. Šd. — Tk. III. 649., Sdl. Hr. 222., Rk. Sl.

103572   Kebrle Svazek: 9 Strana: 0106
Kebrle Voj. Sr. Jub. XIV.

103573   Kebsky Svazek: 6 Strana: 0584
Kebsky == zle, bídně. Vede se jim k. U Olom. Sd.

103574   Kebský Svazek: 6 Strana: 0584
Kebský = zlý, bídný. K. časy. U Olom. Sd. U Místka. Škd.

103575   Kebule Svazek: 1 Strana: 0683
Kebule, e, f., chebule, menispermun coc- culus, die Tollkörner. D.

103576   Kebule Svazek: 6 Strana: 0584
Kebule = chebule, jedovaté ovoce, chebule jamaté a korkové. Vz Rstp. 47., Mllr. 67., S. N.

103577   Keby Svazek: 1 Strana: 0683
Keby = ó kéžby, kdyby, wenn doch, na Slov.

103578   Keby Svazek: 6 Strana: 0584
Keby. Kolečko dubové, kebys bolo moje, dala by ťa kuvať se zlatom do kole. Sl. ps. 241. Keby už to ,keby' bolo na veky pro celý svet pochovánuo. Ntr. IV. 116. To ,keby' všade zavadzia. Keby nebylo ,keby', boli bysme v nebi. Zátur. Vz Kdyby.

103579   Kebych Svazek: 9 Strana: 0106
Kebych. Pozde je kebycha honiť. Zát. Př. 145b. Sr Bych.

103580   Kec Svazek: 1 Strana: 0683
Kec, volání na dobytek. Kec krávo neb tele. Us. — K. Pořídíš tam (vybereš tomu), co Kec u Jankova (=-nic nepořídíš; vzato od generala Götza od Svédů u Jankova po- raženého). Horný. Vyhrál jako K. u Jankova. Vz Neštěstí. Lb. — K., buchta litá z mléka hned po otelení nadojeného (z mleziva); na Plaště ji zovou fucou. Us. Krolmus. — K., něco hustého. Ta polívka je jako kec. Us.

103581   Kec Svazek: 6 Strana: 0584
Kec = kejc, keď, když. Slov. Kec to ne- zná (neví) ocec (otec). Sl. ps. č. 96. — K. = fuca, die Biestmilchbuchte. Vz Bác.

103582   Keca Svazek: 1 Strana: 0683
Keca, pačesy, vlasy. Napominám vás za kecu a za hlavu, bei euerem Schopfe und Kopfe. Arch. IV. 171. Gl.

103583   Kecák Svazek: 6 Strana: 0584
Kecák, a, m., der Schnerf. Mor. Šm.

103584   Kecal Svazek: 1 Strana: 0683
Kecal, a, m. Schwätzer. Us.

103585   Kecal Svazek: 6 Strana: 0584
Kecal = neforemný člověk, nešika, ein ungeschickter Mensch. Val. Vck.

103586   Kecal Svazek: 8 Strana: 0148
Kecal, a, m., vz Chřastel (3. dod.).

103587   Kecala Svazek: 8 Strana: 0148
Kecala — chřástel (3. dod.).

103588   Kecálek Svazek: 6 Strana: 0584
Kecálek, lka, m. = kecal. Šm.

103589   Kecalka Svazek: 6 Strana: 0584
Kecalka, y, f., die Schwätzerin. Vz Kecna.

103590   Kecan Svazek: 6 Strana: 0584
Kecan, a, kecánek, nka, m. = tele, zvl. bulík. Čce. Tkč.

103591   Kecanda Svazek: 1 Strana: 0683
Kecanda, y, f., šťáva ze švestek, když se suší, vytékající. Us. Tursko.

103592   Kecanda Svazek: 6 Strana: 0584
Kecanda, vz Kynkule.

103593   Kecanec Svazek: 7 Strana: 1290
Kecanec, nce, m. = skvrna, Fleck, m. Ve vých. Čech. Rgl.

103594   Kecánek Svazek: 6 Strana: 0584
Kecánek, vz Kecan.

103595   Kecanina Svazek: 6 Strana: 0584
Kecanina, y, kecanice, e, f., das Ge- pantsche; Gewäsche. Dch.

103596   Kecati Svazek: 1 Strana: 0683
Kecati, zakecati; kecnouti, cnul a cl, utí, spritzen, tiktaken (o hodinách), schwätzen. — abs. Ten kecá (žvatlá). Us. Hodiny ke- cají (cvakají), když jdou. — co kam. Kecni (kydni) tu kaši na talíř. Us. — se čím. Za- kecal se blátem (postříkal se). Us.

103597   Kecati Svazek: 6 Strana: 0584
Kecati. — abs. Ten kecá (loudavě chodí). Mor. Vck.. Brt. Vz Glcať. Ten kecá (bičem práská; něco hloupého mluví). Us. Slez. Šd. — koho, co. Tak tě kecnu (uhodím)! Us. Ktk. K. míč (tlouci, napalovati). Us. Ktk. — čím. K. sebou (upadnouti). Us. Rgl.

103598   Kecati Svazek: 8 Strana: 0148
Kecati = práskati bičem; hloupe mluviti. Laš. Brt. D. II. 326.

103599   Kecek Svazek: 6 Strana: 0584
Kecek, cka, m. = chrástel, pták. Zpívá: Kec, kec, vávra! Slez. Šd. Na mor. Slov. Džl.

103600   Kecek Svazek: 8 Strana: 0148
Kecek, cka, m., vz Chřástel (3. dod.).

103601   Kěcek Svazek: 10 Strana: 0124
Kěcek, cku, m. Mám takého kecka. Hauer 11.

103602   Kecerský Svazek: 6 Strana: 0584
Kecerský, ého, m., os. jm. Tf. Odp. 257.

103603   Keci — kydy Svazek: 6 Strana: 0584
Keci — kydy = třesky plesky. Čce. Tkč.

103604   Kecka Svazek: 1 Strana: 0683
Kecka, y, f., kštice, der Schopf. Za k-u vzíti. D.

103605   Kecka Svazek: 6 Strana: 0584
Kecka, y, f. = kdo kecá, cancá. U Ro- nova. Rgl.

103606   Kecka Svazek: 8 Strana: 0553
Kecka. Pohladil si kečku do čela. Phľd. 1897. 28.

103607   Keckal Svazek: 6 Strana: 0584
Keckal, a, m. = kecek. Slez. Šd.

103608   Keckal Svazek: 8 Strana: 0148
Keckal, a, m. = chřástel. Brt. I). II. 493.

103609   Keckář Svazek: 8 Strana: 0148
Keckář, e, m., vz Chřástel (3. dod.).

103610   Keckat Svazek: 10 Strana: 0600
Keckat = srážeti. K. ovoce. Phľd. XXIV. 420.

103611   Keckati Svazek: 6 Strana: 0584
Keckati =kecati. Kecek kecka. Slez. Sd. — K., hinken, auf einem Fusse springen. Ü Uher. Hrad. Té.

103612   Keckelec Svazek: 8 Strana: 0148
Keckelec, lce, m. = chřástel. Mor. Sterz. I. 249.

103613   Keclička Svazek: 7 Strana: 1290
Keclička, y, f = jm. louky. Arch. IX. 390.

103614   Keclivý Svazek: 6 Strana: 0584
Keclivý= lechtivý, z něm. kitzlich. U Vse- tína. Vck., Brt.

103615   Kecna Svazek: 6 Strana: 0584
Kecna, y, f. == tlachavá ženská. Mlč ty kecno! Us. Všk. Vz Kecalka.

103616   Kecnouti Svazek: 6 Strana: 0584
Kecnouti, vz Kecati.

103617   Kecnúť Svazek: 8 Strana: 0148
Kecnúť — maličko udeřiti. Phľd. 1894. 745.

103618   Kecoň Svazek: 6 Strana: 0584
Kecoň, é, m. = tlachal. Ve vých. Čech. Všk.

103619   Kecovitý Svazek: 6 Strana: 0584
Kecovitý = hustý, dückflüssig. Rst. 424.

103620   Keč Svazek: 8 Strana: 0148
Keč! Tak se odhání tele. Phľd. 1893. 634.

103621   Keč z Svazek: 6 Strana: 0584
Keč z Kečova. Vz Blk. Kfsk. 1334.

103622   Kečák Svazek: 10 Strana: 0600
Kečák, u, m. = něj. domácí nářadí. Mus. slov. VII 58.

103623   Kečice, e Svazek: 6 Strana: 0584
Kečice, e, f., caesaries. V MV. nepravá glossa. Pa.

103624   Kečické Svazek: 6 Strana: 0584
Kečické popluží. Sdl. Hr. I. 37.

103625   Kečka Svazek: 6 Strana: 0584
Kečka. Dbš. Sl. pov. I. 421. Dětvané nosí napřed zapletené vrkoče, jež nazývají keckami. Pokr. Pot. I.163. Cf. Keca, Kyčka, Mkl. Etym. 154.

103626   Kečkati Svazek: 6 Strana: 0584
Kečkati — za vlasy rváti. Šd.

103627   Kečkemet Svazek: 1 Strana: 0683
Kečkemet, a, m., maď. Kecskemet, mě. v Uhřích.

103628   Kečkovati Svazek: 1 Strana: 0683
Kečkovati, za kečku rváti, krákati, beuteln. Us.

103629   Keď Svazek: 1 Strana: 0683
Keď, kedy = kdy, wenn. Na Slov.

103630   Keď Svazek: 6 Strana: 0584
Keď = když. Také najihových. Mor., jinde na Mor. ked. Brt. D. I. 173. Ale ty přijď v nedělu, keď mám peknú košelu. Sš. P. 195. Keď já ztato puojdem, slzy ma zalejú; Kým si mladá, vtedy se zdaj, keď ti prejdú, mladé časy, nik sa potom neohlásí. Koll. Zp. I. 62., 69. (87.).

103631   -keď Svazek: 6 Strana: 0584
-keď jest náměstkovy živel složených s předložkami příslovcí na Frenštatsku, Štrambersku, Příborsku a Brušpersku: do- keď, odkeď, pokeď, zakeď. Brt. D. 173.

103632   Keď zme šli na hody Svazek: 10 Strana: 0124
Keď zme šli na hody, tanec Vz Brt. P. n. 891.

103633   Keda jinda Svazek: 9 Strana: 0106
Keda jinda=jidy, sonst. Slez. Lor. 73.

103634   Kedajšok Svazek: 6 Strana: 0584
Kedajšok, šku, m. Slov. S3k. Od k-ška si tam (od kterého Času)? Od včerajška. Rr. Sb.

103635   Kedák, a Svazek: 6 Strana: 0584
Kedák, a, m. Kedáci = převzdívka oby- vatelům na Podluží na Mor., poněvadž ří- kají ked (=když). Brt. L. N. II. 98., Osv. 1884. 31.

103636   Kédat Svazek: 8 Strana: 0148
Kédat = natahovati kédy (dudy, kajdy), velmi plakati. Záp. Mor. Brt. D. II. 326.

103637   Kedbych Svazek: 10 Strana: 0600
Kedbych = kdybych. Brt. Sl. 141.

103638   Kedesik Svazek: 8 Strana: 0553
Kedesik = kdysi. Phľd, 181)7. 48.

103639   Kedi Svazek: 6 Strana: 0584
Kedi = kdy. U Javorníka. Brt. D. 173.

103640   Kedle Svazek: 1 Strana: 0683
Kedle = vedlé. Na Slov.

103641   Kedle Svazek: 6 Strana: 0584
Kedle = vedle. Šm.

103642   Kedlub Svazek: 6 Strana: 0584
Kedlub, u, m. = kedluben. U Olom. Sd., Mllr. 25.

103643   Kedlub Svazek: 10 Strana: 0600
Kedlub, kedluben, kedlubna. Vz Brukev.

103644   Kedluben Svazek: 1 Strana: 0683
Kedluben, z kelrub, vz toto.

103645   Kedluben Svazek: 6 Strana: 0584
Kedluben také čes. tanec. Back.

103646   Kédovati Svazek: 6 Strana: 0584
Kédovati = kejdovati.

103647   Kedr Svazek: 6 Strana: 0584
Kedr, u, m. = cedr. Rk.

103648   Kedra, Kedruta Svazek: 1 Strana: 0683
Kedra, Kedruta =Gertrudę.

103649   Kedrle Svazek: 1 Strana: 0683
Kedrle, pl., f., třepení, Fransen. Reš. — 2. Výložky. Kom.

103650   Kedrle Svazek: 8 Strana: 0148
Kedrle. Sukně s k-lemi. Wtr. Krj. I. 397., 328.

103651   Kedron Svazek: 6 Strana: 0584
Kedron, a, m. = údolí a potok u Jeru- salema. Vz S. N.

103652   Kedrovník Svazek: 6 Strana: 0584
Kedrovník, u, m., sibirische Ceder. Šm.

103653   Kedruta Svazek: 6 Strana: 0584
Kedruta, y, f., Gertraude. Šm.

103654   Kedruta Svazek: 8 Strana: 0148
Kedruta, y, f., z Gertrud. Vš. — Gb. II. ml. I. 353.

103655   Kedvešný Svazek: 10 Strana: 0124
Kedvešný = milý? Slov. Czam. Slov. 125.

103656   Kedy Svazek: 6 Strana: 0584
Kedy = kdy. Slov. a mor. Pozoruj, čo máš k. činiť. Tč. Keď chleba vypoščá, k. tedy (kdykoli) vrátí, a (ale) moja poctivosť už sa nenavrátí. Ps. sl. 18. Moja mať je stará, psotně ma chovala, k. za groš, tedy za dva chleba kupovala. Koll. Zp. I. 364. Vz Kdytedy.

103657   Kedy Svazek: 8 Strana: 0148
Kedy = kdy. Každý vtedy, keď má k. Slov. Nov. Př. 638.

103658   Kédy Svazek: 8 Strana: 0148
Kédy = kejdy. Cf. Kédat (3. dod.).

103659   Kedy tedy Svazek: 6 Strana: 0584
Kedy tedy = kdykoli, wann immer. Možeš přijíť k. Slov. Tč.

103660   Kedyk Svazek: 6 Strana: 0584
Kedyk = kedy, kdy. Popater (popatř), ty milá, na suchú topolu, k. se rozvije, vtedy budzeš mojú. Sl. ps. 79.

103661   Kedykedy Svazek: 6 Strana: 0584
Kedykedy = někdy, zuweilen. Slov. Ssk.

103662   Kedykolvěk Svazek: 6 Strana: 0584
Kedykolvěk = kdykoli. Slov. K. chodíš, vždycky tak povědáš. Sl. ps. 114. Takých 24 palic udržím k. Pokr. Pot. I. 333.

103663   Kedys Svazek: 8 Strana: 0148
Kedys říkají někteří m. kdys. Bl. Gr. 265.

103664   Kedysi = kdysi. Čo Svazek: 6 Strana: 0584
Kedysi = kdysi. Čo bylo k., za to židák ani babky nedá. Slov. Rr. MBš. — K. čosi = konečně, endlich. Slov. Ssk.

103665   Kefa Svazek: 1 Strana: 0683
Kefa, y, f. — kartáč, Bürste, na Slov. z maď.

103666   Kefa Svazek: 6 Strana: 0584
Kefa, y, f. = kartáč, z tur. Vz Kefati, Mkl. Etym. 114., Rk. Sl.

103667   Kefa Svazek: 8 Strana: 0148
Kefa, y, ť. = kartáč. Slov. Phľd. 1894. 35.

103668   Kefa Svazek: 9 Strana: 0106
Kefa, ?, f. = kartáč. Čo kefu sožral = sprosťák. Slov. Zát. Př. 40b.

103669   Kefa Svazek: 10 Strana: 0600
Kefa, y, f. = oblek. Phľd. XXIII. 527.

103670   Kefalika Svazek: 8 Strana: 0148
Kefalika, y, f., řec. = hlavní žíla (na hlavě). Bl. Gr. 230.

103671   Kefalofora, pl Svazek: 1 Strana: 0683
Kefalofora, pl., n., řec, plži. S. N.

103672   Kefalolgie Svazek: 1 Strana: 0683
Kefalolgie, e, f., z řec, bolení hlavy. — Kefalitis, zánět hlavy. S. N.

103673   Kefaloni-a Svazek: 1 Strana: 0683
Kefaloni-a, e, f., jeden z iónských ostro- vův. —

103674   Kefalopoda Svazek: 1 Strana: 0683
Kefalopoda, pl., n., z řec, hlavonožci.

103675   Kefalotoma Svazek: 1 Strana: 0683
Kefalotoma, n., také hematoma, nádor na hlavě. S. N.

103676   Kefalotrib Svazek: 1 Strana: 0683
Kefalotrib, u, m., z řec, nástroj porod- nícky k rozdrcení hlavičky v děloze. K. Scan- zoniův, Seyffertův, Breiskův. Vz Nástroje porodnické. S. N., Cn.

103677   Kefalotripsie Svazek: 1 Strana: 0683
Kefalotripsie, e, f., řec, rozdrcení hlavy dítěte v děloze. Vz Kefalotrib. S. N.

103678   Kefalotripsie, e, f Svazek: 6 Strana: 0584
Kefalotripsie, e, f., řec. Čs. lk. II. 71.

103679   Kefalotriptor Svazek: 6 Strana: 0584
Kefalotriptor = kefalotrib. Kžk., Čs. lk. V. 147.

103680   Kefár Svazek: 10 Strana: 0600
Kefár, a, m. (řemeslník). Mus. slov. VIII. 23. Sr. Kefa.

103681   Kefati Svazek: 6 Strana: 0584
Kefati, kefovati = kartáčovati, bürsten. Slov. — co čím. Kabáty kefami kefajú. Hdž. Šlb. 11. Kefovala pohovku. Ntr. VI. 352.

103682   Kefiss-os Svazek: 1 Strana: 0683
Kefiss-os, a, m., řeka v str. Řecku.

103683   Kefka Svazek: 8 Strana: 0148
Kefka, y, f., zdrob. kefa. K. na zuby. Phľd. 1893. 509. K. na ťúzy. Ib. 1895. 66.

103684   Kefočka Svazek: 8 Strana: 0148
Kefočka, y, f. = kefka. Slov. Phľd. 1894.

103685   Kefyr Svazek: 7 Strana: 1290
Kefyr, u, m. = kumysu podobný vý- robek ku kvašení mléka. Exc.

103686   Kegdy Svazek: 6 Strana: 0584
Kegdy = kehdy. GP., Rkk. 46, 71.

103687   Kehdaž Svazek: 6 Strana: 0584
Kehdaž = kdy. Alx. Anth. I. 3 vd. 36.

103688   Kehdy Svazek: 1 Strana: 0683
Kehdy, zastr. = kdy, když, někdy. Výb. L, L. S. v 8.

103689   Kehdy Svazek: 6 Strana: 0584
Kehdy, kehďyž, kehdyžto. Bž. 216., Alx. (Anth. I. 3. vd.'33.)., Hr. ruk. 401., Sv. ruk. S. 174., Mkl. Etym. 151. Naději se, ež by se tu kehdyž tehdyž zjevil. Mus.

103690   Kehdy Svazek: 8 Strana: 0148
Kehdy. Vz Krok 1892. 256.

103691   Kehdyže Svazek: 8 Strana: 0148
Kehdyže, quum. Ev. seit. 15. M. 13. 3. Kej C. Pastr. L. 150. (gemer.).

103692   Kehlheimský Svazek: 6 Strana: 0584
Kehlheimský. K. desky. Bř. N. 133.

103693   Kehom Svazek: 6 Strana: 0584
Kehom (koho jsem) milovala. Koll. Zp. I. 115.

103694   Kehren Svazek: 1 Strana: 0683
Kehren, sich woran kehren: na něco se obraceti, něčeho dbáti. Aby se na žádné jeho psaní neobraceli. Výb. II. č. 1. Kteřížto nic se na to neobrátili, ale... Háj. — Br. uží- vají raději: všímati si, dbáti. Brs. 96. Na Mor.: ohlédati se čeho. Brt. — Kehrt — euch! Čelím — v zad! Čsk.

103695   Kech Svazek: 6 Strana: 0584
Kech, vz Kach.

103696   Keiner Svazek: 1 Strana: 0684
Keiner, nullus, žádný (při substantivech); niemand, nemo, nikdo (substantivne). Žádný muž k nám nepřišel. Nikdo k nám nepřišel. Vz Nikdo. Keiner, ne-. Seit jener Zeit hatte er keine Ruhe mehr. Od té doby neměl po- koje. Mk.

103697   Kej Svazek: 1 Strana: 0684
Kej= kyj, v Hradecku. Er. P. 379.

103698   Kěj Svazek: 6 Strana: 0584
Kěj = kdy. Laš. Skd. Němaju kěj; kěj indy (někdy jindy). Brt. D. 173. Kěj k nám přiňděš? Nemám kěj. Tč. — K. z Kejova. Blk. Kfsk. 1334.

103699   Kej Svazek: 10 Strana: 0124
Kej, e, m. — zásoba? Kdyby byl neodjel, byl by lonský kej mi dobře vydržel, než že spěšná jízda přišla. Čern. Zuz. 133. (1647. ).

103700   -kej Svazek: 10 Strana: 0600
-kej příp. adv.: hnedkej, tetkej. Hoš. Pol. I. 110.

103701   Kěj jinda Svazek: 9 Strana: 0106
Kěj jinda = někdy jindy. Slez Lor. 73.

103702   Kej klování Svazek: 10 Strana: 0124
Kej klování, n. Mládež k opičím hříčkám a k. náchylná bývá. Faust. 145. Vz Kej klo- vati.

103703   Keják Svazek: 6 Strana: 0584
Keják, u, m., zamia, die Keulpalme, rostl. K. otrubnatý, z. furfuracea. Vz Rstp. 1444.

103704   Kejbať Svazek: 10 Strana: 0124
Kejbať = kývati. Us. místy Mš.

103705   Kejbavá Svazek: 8 Strana: 0553
Kejbavá, é, f., tanec. Čes. 1. VI. 233.

103706   Kejc Svazek: 6 Strana: 0584
Kejc = kec, keď, když. Slov.

103707   Kejcina Svazek: 6 Strana: 0584
Kejcina, y, f., doly u Rokycan.

103708   Kejda Svazek: 1 Strana: 0684
Kejda, y, f., obyč. kejdy. Vz toto. — K., něco hustého, kaše, huspenina, Brei. Ros. — K., tlustá ženšká, machną. Ros.

103709   Kejda Svazek: 6 Strana: 0585
Kejda = příliš hustá polévka, omáčka a p. (s příhanou). Dch. — K. hnojná = smíše- nina močůvky s výkaly pevnými, die Gülle. NA. IV. 78., Pta.

103710   Kejda Svazek: 7 Strana: 1290
Kejda. Smetana hustá jako k. Č.

103711   Kejda Svazek: 10 Strana: 0600
Kejda, y, f. = tlustá ženská. Rgl.

103712   Kejdař Svazek: 1 Strana: 0684
Kejdař, kejdýř, na Slov.: gajdoš, kejdoš, e, m. i= dudař, Sackpfeifer; Geiger. V.

103713   Kejdařský Svazek: 1 Strana: 0684
Kejdařský, Sackpfeifer-. K. píseň. Jg.

103714   Kejdat Svazek: 8 Strana: 0148
Kejdat také: zvolna povídati. Kotk. 116.

103715   Kejdati se Svazek: 10 Strana: 0600
Kejdati se = klátiti se, batoliti se. Rgl., Čes. 1. XIV. 51.

103716   Kejdavý. K Svazek: 10 Strana: 0600
Kejdavý. K. chůze (klátivá). Rgl.

103717   Kejdovati Svazek: 1 Strana: 0684
Kejdovati, na kejdy pískati, dudeln. Ros.

103718   Kejdovati Svazek: 6 Strana: 0585
Kejdovati. Jak já budu kédovati na ty moje kédy. Sš. P. 685.

103719   Kejdovitý Svazek: 6 Strana: 0585
Kejdovitý, gallertartig. Pdl.

103720   Kejdský Svazek: 6 Strana: 0585
Kejdský, Sackpfeifer-. Šm.

103721   Kejdy Svazek: 1 Strana: 0684
Kejdy, pl., ť. Na jedny kejdy (dudy) pí- skati. Vz Stejnost' (stran přísloví). V., Č. Ne- dělej si ze mne kejd (blázna). Ros. — K., Geige. V.

103722   Kejdy Svazek: 6 Strana: 0585
Kejdy. Vylezu si na skalinu, nabiju si kédy. Sš. P. 685.

103723   Kejha Svazek: 6 Strana: 0585
Kejha, y, m., der Gackerer. Dch.

103724   Kejhák Svazek: 6 Strana: 0585
Kejhák, u, m.= dlouhý krk. Na Poličsku. Kšá. U Písku. Šg.

103725   Kejhan Svazek: 7 Strana: 1290
Kejhan, a, m. = husa. Na Žďársku. Ptn. 41.

103726   Kejhan Svazek: 9 Strana: 0442
Kejhan, a, m. = husák. Mtc. 1. XXXI. č. 5. 23.

103727   Kejhání Svazek: 10 Strana: 0124
Kejhání, n. Jen hvizdot a k. na vodě ticho přerušovaly. Hol. Met. I. 334. Vz Kýhati.

103728   Kejhati Svazek: 6 Strana: 0585
Kejhati, vz Kýhati.

103729   Kejhlí, n Svazek: 6 Strana: 0585
Kejhlí, n. = náčiní ke kladení vypálených hliněných trubek za příčinou odvodnění po- zemků, der Lege-, Rohrenhaken. Pta., Šmd.

103730   Kejhot Svazek: 10 Strana: 0124
Kejhot, u, m. K. hus. Kun. Id. 14. Vz Kejhání.

103731   Kejchal Svazek: 7 Strana: 1290
Kejchal, a, m. Vrch. F. II. 300.

103732   Kejchavka Svazek: 6 Strana: 0585
Kejchavka, y, f. = kýchavka. Db., Kd. ruk.

103733   Kejík Svazek: 6 Strana: 0585
Kejík, u, m. = částka třeně tvrdohub plody přikrytá, clavula, die Keule. Rst. 424.

103734   Kejkl Svazek: 1 Strana: 0684
Kejkl, u či e, m., pl. obyč. kejkle, z něm. Gaukel. Kejkle provozovati. Us. Na kejkle (kejkly) nic nedati. Us. Gaukelei, Gaukel- werk. Jel.

103735   Kejklati Svazek: 1 Strana: 0684
Kejklati = pohybovati, viklati, bewegen. — čím: nohama. D. — se. Sem tam se k. Zlob.

103736   Kejklavý. K Svazek: 10 Strana: 0124
Kejklavý. K. babka. Rais. Lep. 292.

103737   Kejkle Svazek: 6 Strana: 0585
Kejkle, vz Kejkl. K. řím. Vz Vlšk. 198., 200.

103738   Kejklenka Svazek: 6 Strana: 0585
Kejklenka, y, f., die Gauklerblume. Rk. Vz násl.

103739   Kejkléřka Svazek: 6 Strana: 0585
Kejkléřka, y, f., mimulus, die Gaukler- blume, rostl. K. pížmová, m. moschatus; žlutá, m. luteus. Vz Rstp. 1143., Čl. Kv. 237., Schd. II. 291.

103740   Kejklík Svazek: 1 Strana: 0684
Kejklík, u, m., zadní konec nejsilnějšího střeva při dobytku. Us., Dch.

103741   Kejklíř Svazek: 1 Strana: 0684
Kejklíř, e, m., z něm. Gaukler, au sesla- bilo se v aj a přehláskou v ej: Gaukler — kajkléř - kejklíř. Gb. Hl. 78. K. člověk, který obzvláštní rychlostí a obratností pro- vozuje kousky na pohled skoro nemožné ku podivu a obveselení diváků. S. N. — V. K. je marnič, činu obratností zrak diváků mámí. Kom. Za kejklíře někoho míti, pokládati. Aesop.

103742   Kejklíř Svazek: 6 Strana: 0585
Kejklíř, der Taschenspieler. Št. Kn. š. 171. Vz Kouzelník, Tk. II. 538., Sdl. Hr. II. 62., Kram. Slov. K. řím. a řec. Vz Vlšk. 262., 387. — K. = helotarsus ecaudatus. Brm. II. 725.

103743   Kejklíř Svazek: 7 Strana: 1290
Kejklíř. O k-řích u starých Čechů. Dr. Zíbert ve Světz 1888. 603.

103744   Kejklířka Svazek: 1 Strana: 0684
Kejklířka, y, f., die Gauklerin. ü.

103745   Kejklířka Svazek: 6 Strana: 0585
Kejklířka. — K. = kejkléřka, rostl.

103746   Kejklířka Svazek: 9 Strana: 0106
Kejklířka, ? f.. mimulus rostl. Vz Ott. XVII. 372., Kejkléřka.

103747   Kejklířský Svazek: 1 Strana: 0684
Kejklířský, Gaukler-. Jel. K. kousky.

103748   Kejklířství Svazek: 1 Strana: 0684
Kejklířství, n., die Gauklerei. K. provo- diti. V.

103749   Kejklovati Svazek: 1 Strana: 0684
Kejklovati, kejkle dělati, Gaukelei trei- ben. V. — čím: slovy. Plk. — Již dokej- kloval = umřel. Ros.

103750   Kejklovati Svazek: 7 Strana: 1290
Kejklovati = něčím hýbati. — s kým = pohrávati, žerty, šašky tropiti. Dvor. (Rgl.).

103751   Kejklovitka Svazek: 6 Strana: 0585
Kejklovitka, y, f. = opí hled. Šm.

103752   Kejklovný Svazek: 6 Strana: 0585
Kejklovný, gaukelhaft. Rk.

103753   Kejklovský Svazek: 6 Strana: 0585
Kejklovský, Gaukler-. Rk.

103754   Kejklsok Svazek: 7 Strana: 1290
Kejklsok, u, m. K-ky provozovati = kejkle, šašky, žerty. Dvor. (Rgl.).

103755   Kejklsoky Svazek: 9 Strana: 0106
Kejklsoky, sr. Kejklzoky.

103756   Kejklzoky Svazek: 6 Strana: 0585
Kejklzoky, pl., m., Gaukeleien. Rk..

103757   Kejklzoky Svazek: 8 Strana: 0149
Kejklzoky. Beck. í. 78. Z: Gaukelsachen. Gb. H. ml. I. 256.

103758   Kejkolek Svazek: 7 Strana: 1290
Kejkolek, lka, m., sam. u Libovic v Slánsku.

103759   Kějkolvěk Svazek: 6 Strana: 0585
Kějkolvěk = kdykoli, wann auch immer. Laš. Tc.

103760   Kejla Svazek: 8 Strana: 0553
Kejla, y, f., elliptische Kugel. Am. Orb. 82.

103761   Kejly Svazek: 9 Strana: 0106
Kejly = obžinky. Žáblati. Kub. 152.

103762   Kejmati Svazek: 8 Strana: 0149
Kejmati, kymáceti = klátiti. Kotk. 98.

103763   Kejnatý Svazek: 6 Strana: 0585
Kejnatý = ústroje kejovité mající, kolbig. Rst. 424.

103764   Kejnice Svazek: 6 Strana: 0585
Kejnice, Kögnitz, ves u Horažďovic. Blk. Kfsk. 221.

103765   Kejov Svazek: 6 Strana: 0585
Kejov, a, m., sam. u Mnich. Hradiště. PL., Rk. Sl.

103766   Kejovitý Svazek: 6 Strana: 0585
Kejovitý, keulenförmig, keulig. Vz Kyjo- vitý.

103767   Kějsi Svazek: 6 Strana: 0585
Kějsi = kdysi. Brt. D. 173. K. tu byl, ale nevím už kěj; Přijdu k vám k., jak budu měť kěj. Laš. Tč.

103768   Kejský Svazek: 6 Strana: 0585
Kejský rybník u Hloubětína. Krč.

103769   Kejsnouti Svazek: 6 Strana: 0585
Kejsnouti = kysnouti. — K. = udeřiti, uhoditi. U Ronova. Rgl. — K. = zahynouti, zemříti. Už zkejsl. U Ronova. Rgl.

103770   Kejše Svazek: 1 Strana: 0684
Kejše, e, kejška, y, f., hrst obilí žatého, der Schwaden. Us.

103771   Kejška Svazek: 10 Strana: 0124
Kejška, y, f. = hrsť obilí za kosou ode- braná a na strniště položená. Žel. Brod Čes. 1. XIII. 28.

103772   Kejšovice Svazek: 6 Strana: 0585
Kejšovice, Geischowitz, ves u Bezdru- žic. PL., Rk. Sl.

103773   Kejta Svazek: 1 Strana: 0684
Kejta, vz Kýta.

103774   Kejtnatý Svazek: 6 Strana: 0585
Kejtnatý = kýtnatý.

103775   Kejtoň Svazek: 10 Strana: 0600
Kejtoň, ě, m. = kdo má tlusté kejty (stehna). Rgl.

103776   Kejtov Svazek: 6 Strana: 0585
Kejtov, a, m., Keytow, mlýn u Pacova.

103777   Kejvací Svazek: 1 Strana: 0684
Kejvací, í, f., kejbaná, kejváná = čekání na výsluhu. Kb.

103778   Kejvala Svazek: 6 Strana: 0585
Kejvala, y, m. = kýval. U Přer. Kd.

103779   Kejvanda Svazek: 8 Strana: 0149
Kejvanda, y, f. = čumenda. Přišli na k-du. Vykl. Svat. 59.

103780   Kejzati se Svazek: 6 Strana: 0585
Kejzati se = pomalu, těžko choditi (o člo- věku slabém, kulhavém). U N. Kdyně. Rgl.

103781   Kejzlička Svazek: 7 Strana: 1290
Kejzlička, y, f. = těžší těžení v Jindř. Hradci. Wtr. Obr. 1. 745 , II. 815. Vz Gej- zlička (2. dod.)

103782   Kejžlice Svazek: 6 Strana: 0585
Kejžlice, ves v Čáslavsku. Blk. Kfsk. 693.

103783   Kek Svazek: 6 Strana: 0585
Kek = kekaný. Us. BPk.

103784   -kék Svazek: 8 Strana: 0149
-kék: semkék. včilkék, henkék. Dial. Gb. H. ml. I. 452.

103785   Kekaný Svazek: 6 Strana: 0585
Kekaný = bekaný, kakaný (v dětské řeči). Us. BPk.

103786   Kekářiti se Svazek: 6 Strana: 0585
Kekářiti se = někde se zdržovati, sich aufhalten. Val. Vck., Brt. D. 221.

103787   Kekati Svazek: 6 Strana: 0585
Kekati, schreien wie die EnteH. Šm.

103788   Kéklat Svazek: 8 Strana: 0149
Kéklat = viklati, kývati. Kunšt. Brt. D. II. 326.

103789   Keklovati Svazek: 6 Strana: 0585
Keklovati= pěstovati. U Brušp. Mtl.

103790   Kekrop-s Svazek: 1 Strana: 0684
Kekrop-s, a, m., nejstarší král v Attice asi r. 1550. př. Kr., kdežto založil hrad athenský Kekropii, Akropoli.

103791   Kekule Svazek: 6 Strana: 0585
Kekule, e, m., os. jm. Arch. IV. 444., III. 187., Tk. II. 125., III. 46., Blk. Kfsk. 1334., Sdl. Hr. I. 254, IV. 347., V. 336., Rk. Sl — Kekulové ze Stradonic. Sdl. Hr. III. 135., 136, S. N.

103792   1. Kel Svazek: 1 Strana: 0684
1. Kel, klu, m., klík, u, kelec, lce, kelče, ete, n., klíček, čku, m. = zuby špičáky, die Spitz-, Winkel-, Augenzahne. V. V dolejší čelisti slovou kly psí, v hořejší kly oční. L. Kly mrožové, slonové, vepřové, člověčí atd. Kh. Kly u vlků, psů a vepřů: kelčáky, te- sáky, die Hau-, Wehrzähne, Hauer, das Ge- werf. D. Koni když udidlo na kly (die Haken- zähne) zavadí, spravovati se nedá, odtud: bráti, vzíti na kel (na kly) i. e. uzdu (praví se o koni tvrdoústém). O člověku: vzíti na kel = zarputilým, tvrdošíjným býti. Kterýž co sobě na k. vezme, od toho neupustí. V. Na k. vzíti = v jistý úmysl vzíti. V. Kly, Haken, Grüne, dva tupě zuby v tlamě je- lena v hořejší čelisti. Starší jeleni a laně mívají kly hnědé a začernalé. Tyto jsou nej- vzácnější. Šp. — Kly ptačí = pazoury. Zlob.

103793   2. Kel Svazek: 1 Strana: 0684
2. Kel, kli, f., kel, kle n. kla, m., klička, kélek, klík, klíček, klí, něm. der Keim. Jádro skládá se z bílku, děloh a kle n. kličky; ta má dvě částky: kořínek a pírko. Rostl.

103794   3. Kel Svazek: 1 Strana: 0684
3. Kel, u, m. ? na Mor. a Slov. z něm. Kohl, olus. Koll.

103795   -kel Svazek: 6 Strana: 0585
-kel, jest náměstkový živel složených s předložkami příslovcí na Valašsku, na po- mezí uherském (vyjmonc Lipov a Vrbky, kdež jest -kád, na Místecku a Frýdecku : dokel, odkel, pokel, zakel (na Místecku a Frýdecku vedlé těchto též dokeď etc.). Ve Velké na pomezí Uherském jsou starší tvary: dokal, zakal. Brt. D. 173., Brt. L. N. I. 224. Ces.: dokud, odkud atd. Slov. -kiaľ, dokiaľ, pokiaľ. Šd., Tč.

103796   1. Kel Svazek: 6 Strana: 0585
1. Kel, klu, m. Cf. Mkl. Etym. 154., 155., Sf. III. 566. Kly lvové zlámá Hospodin. Ž. wit. 57. 7. Nikdy kel nezláme ohně lítý duchů hněvu zemřelých. Msn. Or. 84.

103797   2. Kel Svazek: 6 Strana: 0585
2. Kel, kli, f. = klíček, zárodek rostlinky v semenu odpočívající, embryo. Čl. K. XX., Slb. XLII, Schd. II. 213., 327. Vz Kliuk, Rst. 424., Rosc. 50., 91., S. N., Mkl. Etym. 154., List. fil. 1882. 42.'

103798   3. Kel Svazek: 6 Strana: 0585
3. Kel, u, m. Rt., Pokr. Pot. I.110. Také lašsky. Tč.

103799   Kél Svazek: 6 Strana: 0585
Kél, u, m. = kapusta. Mor. Brt. D. 221.

103800   3. Kel Svazek: 7 Strana: 1290
3. Kel' = kapusta. Dol. Brtch.

103801   3. Kél. Vz Kapusta pravá Svazek: 10 Strana: 0600
3. Kél. Vz Kapusta pravá.

103802   Kela Svazek: 6 Strana: 0585
Kela = kolik. Laš. Kéla moš, to tela doj (kolik máš, to tolik dej). Tč. Sporachuj to sobě, kela jo chodníčků udželal jsem k tobě. Sš. P. 226.

103803   Keladruh Svazek: 6 Strana: 0585
Keladruh, vz Dundr.

103804   Kelaeny Svazek: 1 Strana: 0684
Kelaeny, gt. Kelaen, f., pl., mě. ve Frygii.

103805   Keláň Svazek: 6 Strana: 0585
Keláň, é, m. = kelec. Mor. Hlvk., Šd., Vck., Brt.

103806   Kelařov Svazek: 6 Strana: 0585
Kelařov, a, m., Geisdorf, ves u Podštaty v Olom.

103807   Kelatý Svazek: 6 Strana: 0585
Kelatý = kel mající, keimhältig. Rst. 424.

103808   Kelavný Svazek: 6 Strana: 0585
Kelavný = kalý. Slov. Sokl. II. 551. Ke- ľavný kúštik cesty prešiel. Mt. S. I. 100.

103809   Kelce Svazek: 6 Strana: 0585
Kelce, sam. u Neveklova. PL., Rk. Sl.

103810   Kelč Svazek: 6 Strana: 0585
Kelč, e, f., Keltsch, mě. u Hranic. Až přijde Káča z Kelče (= nikdy); Nikde ne- mají tolik smůly jako v Kelči (je tam skoro samý švec). Sbtk. Krat. h. 171. Vz S. N., Rk. Sl. — K., os. jm. Žer. Záp. II. 17.

103811   Kelčák Svazek: 1 Strana: 0684
Kelčák, u, m. Hauzahn. D. Vz Kel, 1.

103812   Kelčák Svazek: 6 Strana: 0585
Kelčák, a, m. = kdo má veliké kelce, zuby. On mi nadává kelčáků. Slez. a mor. Šd.

103813   Kelčany Svazek: 6 Strana: 0585
Kelčany, dle Dolany, Keltschan, ves u Kyjova. D. ol. I. 917.

103814   Kelčatý Svazek: 6 Strana: 0585
Kelčatý = jako kel vynikající. K. zuby. Lpř. Sl. II. 402.

103815   Kelče Svazek: 6 Strana: 0585
Kelče, e, n., vz Kel 1.

103816   Kelčice Svazek: 6 Strana: 0585
Kelčice, dle Budějovice, Keltschitz, ves u Prostějova.

103817   Kelčík Svazek: 6 Strana: 0585
Kelčík, u, m., z maď. költség = poplatek, útraty, náklad. Slov. Zátur., Sokl. II. 538., Sl. let. I. 320., N. Hlsk. IV. 43.

103818   Kelčisko Svazek: 6 Strana: 0585
Kelčisko, a, n. = veliký n. nehezký kelec.

103819   Kele Svazek: 6 Strana: 0585
Kele — tele = kolik — tolik.

103820   Kelec Svazek: 1 Strana: 0684
Kelec, vz Kel, 1.

103821   Kelec Svazek: 6 Strana: 0585
Kelec. An z kelce rostliny vyluzuješ. Pl. I. 200.

103822   Keleč Svazek: 7 Strana: 1290
Keleč, lče, m. = vrch. Pam. arch. V. 163.

103823   Kelečka Svazek: 6 Strana: 0585
Kelečka, pole u Veselíčka, Pk,

103824   Kélek Svazek: 6 Strana: 0585
Kélek, vz Kel.

103825   Keleráb Svazek: 10 Strana: 0600
Keleráb, u, m., vz Brukev.

103826   Keleráb, vz Kelrub Svazek: 6 Strana: 0585
Keleráb, vz Kelrub.

103827   Keľes Svazek: 8 Strana: 0149
Keľes na koho pustiti. Brt. D. II. 56.

103828   Kelesař Svazek: 8 Strana: 0149
Kelesař, c, m. Mor. Brt. D. II. 56. (u Kojet.).

103829   Keléšek Svazek: 7 Strana: 1290
Keléšek, šku, m. = kalíšek. Dol. Brtch.

103830   Kelešovice Svazek: 6 Strana: 0586
Kelešovice, dle Budějovice, Gilschwitz, ves v Opavsku.

103831   Kelí Svazek: 6 Strana: 0586
Kelí— tele = kolik— tolik. Kelí má, telí dá. Laš. Vedlé kelí — telí užívá se též tvarů kelky — telky, kolky — tolky. Brt. D. I. 121., Brt. L. N. II. 133.

103832   Kelich Svazek: 6 Strana: 0586
Kelich, kelíšek = kalich, kalíšek. Laš. Tč.

103833   Kelich Svazek: 10 Strana: 0124
Kelich = kalich. Půh. brn. ?. 157.

103834   Kelik Svazek: 6 Strana: 0586
Kelik, u, m., vz Kel.

103835   Kelím, u, m Svazek: 6 Strana: 0586
Kelím, u, m. = kelímek. Šm.

103836   Kelímek Svazek: 1 Strana: 0684
Kelímek, mku, m., nádoba chemická, Tiegel. K. pasovský, platinový, skleněný, tu- hový, z plechu tlučený, železný. Kh.

103837   Kelímkový Svazek: 6 Strana: 0586
Kelímkový, Tiegel-. K. pec. NA. V. 437.

103838   Kelímkový. K Svazek: 10 Strana: 0124
Kelímkový. K. ocel Vz KP. X. 158.

103839   Kelina Svazek: 9 Strana: 0106
Kelina, y, f. = hrnec na dojeni, krajáč. Opav. Čes. 1. VII. 462

103840   Kelíšek Svazek: 6 Strana: 0586
Kelíšek, šku, m., vz Kelich.

103841   Kelka Svazek: 1 Strana: 0684
Kelka, y, f., Blume, Wedel, ocas vysoké zvěři. Šp. Vz Kla.

103842   Kelka. — K Svazek: 6 Strana: 0586
Kelka. — K. = levá ruka, kršna. U Bdž. Mý.

103843   Kelkatý Svazek: 6 Strana: 0586
Kelkatý, mit verstümmelter Hand. Šm.

103844   Keľko Svazek: 6 Strana: 0586
Keľko = kolik. Mor. a slez. O keľko (kolika) hodinách? Slez. Šd. A dy ja sem už u tvojej mačičky keľko razy byl. Sš. P. 404.

103845   Kelky Svazek: 6 Strana: 0586
Kelky — telky. Vz Kelí.

103846   Kelký Svazek: 6 Strana: 0586
Kelký=jak veliký. Kelkého motě už synka? Laš. Tč.

103847   Kellner Svazek: 9 Strana: 0106
Kellner Petr (Zaboj Hostinský), slov. básn., nar. 1822. Vz Vlč. Lit. slov. I. 121., Hostinský.

103848   Kelna Svazek: 1 Strana: 0684
Kelna, y, f., obmítačka, nahazovadlo, lžíce zednická. Kmp.

103849   Kelňa Svazek: 6 Strana: 0586
Kelňa, ě, f. = výstupek košiny, v němž vozka sedí, kelník. Val. Vck., Tč. — K. = zednická obmítačka, kterou malta se obmítá, die Kelle. Laš. Té.

103850   Kelna Svazek: 7 Strana: 1290
Kelna, polož před: Kelnatka.

103851   Kelnatka Svazek: 1 Strana: 0684
Kelnatka, y, f. K. obecná, dentalium en- tale, měkkýš. Vz Frč. 22G. — K. obrovská, d. elephantinum. K. rýhovaná, d. Cidaris. Vz Frč. 226.

103852   Kelnatka Svazek: 6 Strana: 0586
Kelnatka, y, f. K. obecná, dentalium vulgare. Brm. IV. 2. 335.

103853   Kelnatka Svazek: 8 Strana: 0149
Kelnatka, morský měkkýš. Vz Ott. VII. 305. a.

103854   Kelní Svazek: 6 Strana: 0586
Kelní, Keim-. Keim pytlíček. SI. les.

103855   Kelník Svazek: 6 Strana: 0586
Kelník, vz Kelňa. — K., ves u Uher. Brodu.

103856   Kelo Svazek: 6 Strana: 0586
Kelo = kolik. Slov. Sb. sl. ps. H. 1. 85., Brt. D. 70., Koll. Zp. I. 17. — K , a, m. = gelo, levák, krchňák. Dbš. Obyč. 42.

103857   Keľo Svazek: 8 Strana: 0149
Keľo = kolik. Sej (sij) k. zesceš a Buh požehná, k. un sce. Šariš. Phľd. 1895. 378.

103858   Keloid Svazek: 6 Strana: 0586
Keloid, u, m. = jízvový nádor. Slov. zdrav.

103859   Keloid, u, m Svazek: 1 Strana: 0684
Keloid, u, m., z řec, nemoc kožní u člo- věka (nádor). Vz S. N.

103860   Kelologie Svazek: 1 Strana: 0684
Kelologie, e, f., z řec, nauka o kýlách či průtržích. S. N.

103861   Kelotomie Svazek: 1 Strana: 0684
Kelotomie, e, f., z řec, kylořez. S. N.

103862   Kelový Svazek: 6 Strana: 0586
Kelový, von Kohl-. K. oběd. Slov. Bern.

103863   Kelp Svazek: 1 Strana: 0684
Kelp, u, m. či varek= popel ze spále- ných řas mořských obsahuje hlavně sodu. Vz Šfk. 62. a S. N.

103864   Kelp. Cf Svazek: 6 Strana: 0586
Kelp. Cf. Schd. II. 255., KP. III. 372.

103865   Kelrub Svazek: 1 Strana: 0684
Kelrub, keleráb, u, m., v obyč. mluvě: kedluben, bnu, m., z něm. Kohlrabi, zelná řepa, brukev, brassia gongylodes. Jg.

103866   Kelrub Svazek: 6 Strana: 0586
Kelrub. Kedlubny anglické, bílé, modré, vídeňské, malolisté, pozdní. Us. Pdl.

103867   Kelský Svazek: 6 Strana: 0586
Kelský Ant., kněz, 1736. Jir. Ruk. I. 341., Jg. H. 1. 2. vd. 578., S. N.

103868   Kelský Svazek: 7 Strana: 1290
Kelský Jan Ant. Vz Mus. 1892. 336.

103869   Kelský Svazek: 9 Strana: 0106
Kelský Ant. Vz Vlč. Lit. II. 1. 26.

103870   Kelt, u, m Svazek: 6 Strana: 0586
Kelt, u, m. =. starožitná zbraň původu, jak se zdá, keltického. S. N. X. 297. Po- pelnic byla hojnosť nalezena, rovněž barbar- ských a římských peněz, keltův a pik bronzo- vých. Pokr. Pot. II. 144.

103871   Kelta Svazek: 1 Strana: 0684
Kelta, keltna, y, f., z něm. Gelte, dĺžka, Jad., děber. V.

103872   Kelta Svazek: 8 Strana: 0553
Kelta, y, f. Cf. Celta (3. dod.).

103873   Keltovaf Svazek: 8 Strana: 0149
Keltovaf. Vz Phľd. 1893. 696.

103874   Keltovati Svazek: 9 Strana: 0106
Keltovati. Žart (žert) še žertuje, hlib še kelruje. Šár. Zát. Př. 58b.

103875   Keltra Svazek: 6 Strana: 0586
Keltra, y, f. Chtěl, aby mu pivo bílé v keltrách posýlal. Sdl. Hr. IV. 108.

103876   Keltýš Svazek: 8 Strana: 0149
Keltýš, e, m., z maď. = jídlo ze rži na měkko rozmočené, na plechy rozlité a pečené (dělá se k vel. pátku). Vz Ces. 1. V. 456.

103877   2. Keł Svazek: 7 Strana: 1290
2. Keł (klu). Dol. Brtch.

103878   Kemín Svazek: 6 Strana: 0586
Kemín = kmín. MV.

103879   Kemle Svazek: 1 Strana: 0684
Kemle, e, f., lodyha bramborová, Stengel.

103880   Kemnice Svazek: 6 Strana: 0586
Kemnice, míst. jm. ve Slezsku. Blk. Kfak. 760.

103881   Kempa Kamenná Svazek: 8 Strana: 0149
Kempa Kamenná, trať ve Frýdecku. Věst. opav. 1893. 9.

103882   Kempen Svazek: 1 Strana: 0684
Kempen, Kempno v Pozn.

103883   Kempianý Svazek: 8 Strana: 0149
Kempianý, ého, m., trať ve Frýdecku. Věst. opav. 1893. 9.

103884   Kempka Svazek: 6 Strana: 0586
Kempka, y, f., hospoda u Fryštatu.

103885   Kemský Svazek: 6 Strana: 0586
Kemský Dvůr, Berghof, sam. u Těšína.

103886   Kemu Svazek: 6 Strana: 0586
Kemu = komu. Vz Kdo. K. mia dáš? Sš. P. 405.

103887   Keň Svazek: 6 Strana: 0586
Keň, vz Kheň.

103888   Kenče Svazek: 6 Strana: 0586
Kenče, e, n., pole u Veselíčka. Pk.

103889   Kenda Svazek: 1 Strana: 0684
Kenda, vz Hra. Kendy = plácačka. Us. u Jilem.

103890   Kenda Svazek: 6 Strana: 0586
Kenda, y, f. = žvanil. U Hrad. Kšť. — K., y, f., jm. feny. Škd.

103891   Kendanina Svazek: 6 Strana: 0586
Kendanina, y, f = žvast. Č. T. Tkč.

103892   Kendati Svazek: 6 Strana: 0586
Kendati = neslušně mluviti. U Kr. Hrad. Kšť.

103893   Kendema Svazek: 6 Strana: 0586
Kendema, znak písma. Vz Šf. III. 196.

103894   Kendík Svazek: 6 Strana: 0586
Kendík, u, m. = kandík, erythronium, die Schosswurz, der Hundszahn. Šm. — K., a, m. K. Jos. Lad., kněz. 1846. Jg. H. 1. 2. vd. 578.

103895   Keněza Svazek: 10 Strana: 0600
Keněza, y, f. = dřevěná nádoba na zrno. Brt. Sl. 142.

103896   Keng Svazek: 7 Strana: 1290
Keng, u, m. Čepy, kengy lojem mazati. Cf. Arch. pam. 1877. 753.

103897   Kenikem Svazek: 6 Strana: 0586
Kenikem, u, m. = aegyptský budební nástroj. Vz KP. II. 295.— 296.

103898   Kenntniss Svazek: 1 Strana: 0684
Kenntniss. Dient zur K., béře se na vě- domí (a bude pravidlem). Brs. 96.

103899   Kenotafi-um Svazek: 1 Strana: 0684
Kenotafi-um, a, n., z řec, hrobka pouze k upamatování na zemřelého vystavěná ne- chovajíc v sobě jeho těla. Vz Š. N.

103900   Kentaurové Svazek: 6 Strana: 0586
Kentaurové. Vz List. filol. VI. 265.

103901   Kentaurové, v Svazek: 1 Strana: 0684
Kentaurové, v Thessalii, vz Centaurus.

103902   Kenteš Svazek: 9 Strana: 0106
Kenteš = svrchní šat. Slov. Mus. 1848. II. 215.

103903   Kentnář Svazek: 8 Strana: 0149
Kentnář, e, m., kemptner Leinwand. Wtr. Krj. I. 357.

103904   Kep Svazek: 1 Strana: 0684
Kep, kpa, m. = člověk nestoudný, a blá- znivý. — K., něco hustého. To je husté co k. Us. Vz Kec. — K., ženský stydký úd. Poranil ji kyjem v kep. O. z D., Babo stará. ' A ona odpověděla, Polib mě v kep, ať jsem tak mladá jako ty. Mus. 1863. str. 308. O pů- vodu vz Gl. 90.

103905   Kep Svazek: 6 Strana: 0586
Kep. Cf. Mkl. Etym. 155. Darmo se kpem na zajíce. Dač. I. 95. — K. = ženský stydký úd, vulva. Cf. řec. xij-of. V MV. nepravá glossa. Pa. Cf. Čs. lk. VIII. 115., 211. Seď na kpi. Wtr. exc. — K. = ulice v Praze. Tk. II. 249. — Kěp, a, m. = ničema. U Místka. Škd.

103906   Kep Svazek: 8 Strana: 0149
Kep. Ty vyjednaný kpe (nadávka). Arch. XIII. 220.

103907   Kep Svazek: 8 Strana: 0553
Kep, u, m., vz násl. Kepní.

103908   Kep Svazek: 9 Strana: 0106
Kep = blázen. Darmo se kpem na zajíce. Dač. I. 95.

103909   Kep Svazek: 10 Strana: 0124
Kep = blázen. Co se směješ jako kep? XIV. stol. Rozp. fil. 110.

103910   Kepálek Svazek: 7 Strana: 1290
Kepálek, lka, m. = smilník. Cf. Kep. Hejno k-ků k ní se valí. Č. Kn. š. 297.

103911   Kepáň Svazek: 6 Strana: 0586
Kepáň, é, m., vz Kepeň.

103912   Kepeň Svazek: 1 Strana: 0684
Kepeň, ě, m. = plášť, Mantel, z maď. Plk.

103913   Kepeň Svazek: 6 Strana: 0586
Kepeň. Němc. VII 124., Hdk. C. 379. Kryl sa do handravého k-ňa; k. s 15 úzkymi kraglami. Ntr. V. 207., 228. Jazdec v kepeni zahalený. Sldk. Mart. 6. Přistoupil ke stolu a odestřel svůj k. čili piááť. Koll. IV. 100. — K. = škaredý klobouk, kepáň. Val. Brt., Vck.

103914   Kepeň Svazek: 8 Strana: 0149
Kepeň = kožich. Místy na mor. Slov. Brt. D. II. 468.

103915   Kepeň Svazek: 9 Strana: 0442
Kepeň = kožich. Zeman založí na zimu lúku a na leto k. Mus. slov. ?. 50. — K. = nabírám) límec u pláště. Nár. sbor. 1901. 25.

103916   Kepenáriť Svazek: 6 Strana: 0586
Kepenáriť, Mantel machen o. verkaufen. Slov. Bern.

103917   Kepenárský Svazek: 6 Strana: 0586
Kepenárský, Mantelschneider-, Mantel- händler-. Slov. Bern.

103918   Kepenárství Svazek: 6 Strana: 0586
Kepenárství, n., Mantelschneiderei, Man- telhandel. Slov. Bern.

103919   Kepenčok Svazek: 6 Strana: 0586
Kepenčok, čku, m. = pláštík. Vz Kepeň. Hdk. C. 379.

103920   Kepenec Svazek: 8 Strana: 0149
Kepenec, nce, m. = kepenek. Phľd. 1894. 253.

103921   Kepenek Svazek: 6 Strana: 0586
Kepenek, vz Kepjenek. Slov. Bern.

103922   Kepeník Svazek: 1 Strana: 0684
Kepeník, u, m., plášť do deště, Regen- mantel, z maď. Gl. 90. Vz Kepeň.

103923   Kepeňov Svazek: 9 Strana: 0106
Kepeňov, a, m., trať. Již. Mor. Šeb. 189.

103924   Keperajt Svazek: 8 Strana: 0149
Keperajt, z: Waldbereiter. V Bošácku. Phľd. 1893. 464.

103925   Kepert Svazek: 6 Strana: 0586
Kepert Pav. Vikt. 1758. Jg. H. 1. 2. vd. 578.

103926   Kepert Svazek: 7 Strana: 1290
Kepert Pav. Vikt, vikář † 1766. Cf. Mus. 1891. 309.

103927   Kepienka Svazek: 8 Strana: 0149
Kepienka, y, f. Pod k-kou priatelstva (pod zástěrou). Slov. Phľd. 1893. 531.

103928   Kepina Svazek: 6 Strana: 0586
Kepina, y, m., os. jm. Tov. 5.

103929   Kepiť sa Svazek: 8 Strana: 0149
Kepiť sa = cébit sa, brečeti. Val. Brt. D. II. 327.

103930   Kepjenek Svazek: 6 Strana: 0586
Kepjenek, nku, m. = malý kepeň. Trok. 22., 29

103931   Kepka, y, m Svazek: 6 Strana: 0586
Kepka, y, m., os. jm. Tk. III. 19., V. 48.

103932   Kepler, a Svazek: 6 Strana: 0586
Kepler, a, m. Vz Mus. 1879. 34., Schd. I. 235., 251., 254., Blk. Kfsk. 737. Vz Kep- pler.

103933   Keplovský Svazek: 6 Strana: 0586
Keplovský potok. Čechy I. 137.

103934   Kepní Svazek: 8 Strana: 0553
Kepní lub, kep rostliny = lub ženský strmělkovaječníkový. Am. Orb. 95.

103935   Keporák Svazek: 6 Strana: 0586
Keporák, a, m., balaena boops, der Jupiter- fisch. Šm.

103936   Keporák Svazek: 7 Strana: 1290
Keporák, u, m., megaptera (Langflossen- wall) Buckelwall, Keporkak. Brm. I. 3. 770.

103937   Képovati Svazek: 1 Strana: 0684
Képovati, druh tkání, z holland. keep = vrub. Techn.

103938   Keppler Svazek: 6 Strana: 0586
Keppler. Stč. Zem. 24., 152., 224., 300., 653., S. N., Rk. Sl.

103939   Kepr Svazek: 1 Strana: 0684
Kepr, u, m. Látka bavlněná, tažené dílo. Rk. Tkaniny keprované: serž, kazimír, me- rino, barchent, croisé (kroazé), drill, satin, multon, cvilík. Vz S. N.

103940   Keprník Svazek: 9 Strana: 0106
Keprník, hora v Sudetech. Bdl. Mor. 3.

103941   Keprovitý Svazek: 10 Strana: 0600
Keprovitý, keprový. Sr. Kepr (tkanina). Rgl.

103942   Kepsko Svazek: 6 Strana: 0586
Kepsko, adv. = bídně, špatně. Daň se mu k. U N. Bydž. Kšť. Slez. Tč.

103943   Kepský Svazek: 1 Strana: 0684
Kepský = hloupý, dumm, närrisch. Ros.

103944   Kepský Svazek: 6 Strana: 0586
Kepský = bídný, špatný. To je k. věc. Mor., slez. Knrz., Tč. Cf. Kepsko.

103945   Kepsky Svazek: 8 Strana: 0149
Kepsky. Mám se k. (špatně). Záp. Mor. Brt, 1). II. 327. K. mluviti = hloupě. Wtr.

103946   Kepský Svazek: 10 Strana: 0124
Kepský. Šlo mu to k. (nepovedeně, špatně). Val. Čes. 1. XII. 487.

103947   Kepství Svazek: 1 Strana: 0684
Kepství, n., kepstvo, a, n., albernes Zeug. Ros.

103948   Kepství Svazek: 7 Strana: 1290
Kepství. V k. koho posilovati. Arch. XI. 205.

103949   Keptuška Svazek: 6 Strana: 0586
Keptuška, y, f., chettusia, der Regen- pfeiferkibitz. Rk.

103950   Keptuška Svazek: 7 Strana: 1291
Keptuška, chettusia, pták. Brm II. 3 264.?266.

103951   Ker Svazek: 8 Strana: 0149
Ker, kru, m. = keř. Uh. Brt. D. II. 509.

103952   Kér Svazek: 10 Strana: 0124
Kér, u, m. = místo, kde se krádež spá- chala. V zloděj. mluvě. Čes. I. XI. 140.

103953   Kera Svazek: 1 Strana: 0685
Kera, Keruše = Gertrude. Gl.

103954   Kérá je pěkná mynářka Svazek: 10 Strana: 0124
Kérá je pěkná mynářka, tanec Vz Brt. P. n. 896.

103955   Kera-pa Svazek: 8 Strana: 0149
Kera-pa = kterak pak. Dšk. Jihč. I. 31.

103956   Kerady Svazek: 6 Strana: 0586
Kerady = kudy, kam, wohin. Val. Vck., Brt. D. 173.

103957   Kěraj Svazek: 6 Strana: 0586
Kěraj = kterou cestou, kudy. K. pu- jdžemy ? Tam teraj. Laš. Tč.

103958   Kerak Svazek: 6 Strana: 0586
Kerak = kterak. Ja k. já a překerak mé srdečko nemá plakať? Sš. P. 259. K. je ti (jak se jmenuješ)?; Nemáme k. = nemů- žeme, nemáme zač (koupiti). Brt. D. 173., 174. Poznajž, o člověče, kerakť drahá jest duše tvá. Hus III. 143.

103959   Kerakž Svazek: 1 Strana: 0685
Kerakž (m. kterakž) jeho mám opustiti, abych měla dáti komu jinému. Sved. 1568.

103960   Kerameik-os Svazek: 1 Strana: 0685
Kerameik-os, a, m., místo v Athénách.

103961   Keramický Svazek: 10 Strana: 0124
Keramický závod, pec. Nár. list. 1903. č. 243. 16., 1902. č. 234. 2.

103962   Keramika Svazek: 6 Strana: 0586
Keramika, y, f. = hrnčířství, z řec. Barva v k-ce či ve výrobcích hliněných. Prm. IV. 197.

103963   Keramika Svazek: 9 Strana: 0106
Keramika, kerameutika (z řec. -/ífiauoq = hlína) = hrnčířství hl. umělé. Vz Ott. XIV. 173., Čes 1. IX. 77., 325., 180.

103964   Keramika Svazek: 9 Strana: 0442
Keramika sloven. Vz Sbor. slov. V. 26. nn.

103965   Keramika Svazek: 10 Strana: 0124
Keramika, y, f. Vývoj k-ky. Vz Sbor. slov. 1900. 97., Čes. 1. XI. 84., 147.

103966   Keramografika Svazek: 1 Strana: 0685
Keramografika, y, f., z řec, malba na hliněných nádobách. S. N.

103967   Keramohalit Svazek: 6 Strana: 0587
Keramohalit, u, m. — hlinitý síran. Bř. N. 122., gfk. Poč. 296.

103968   Keramohalit Svazek: 9 Strana: 0106
Keramohalit, u, m. = halotrichit. Vz Ott. XIV. 176.

103969   Kerargyrit Svazek: 6 Strana: 0587
Kerargyrit, u, m. = rohovec stříbrný. Bř. N. 191., Šfk. Poč. 284.

103970   Kerargyrit Svazek: 9 Strana: 0106
Kerargyrit (kerat), u, m., mineral. Vz Ott XIV. 176.

103971   Keratec Svazek: 1 Strana: 0685
Keratec, tce, m., rostl, brslehovitá, my- ginda. Rostl.

103972   Keratec Svazek: 6 Strana: 0587
Keratec, die Myginde. K močopudný, m. uragoga; vejčitý, m. rhacoma. Rstp. 300.

103973   Keratin Svazek: 1 Strana: 0685
Keratin, u. m., z řec, rohovina.

103974   Keratin Svazek: 7 Strana: 1291
Keratin, u, m., v lučbě. Vz Rm II. 411.

103975   Keratina Svazek: 6 Strana: 0587
Keratina, y, f. = zakřivený roh. Mlt.

103976   Keratit-is Svazek: 6 Strana: 0587
Keratit-is, y, f. = zánět rohovky. Slov. zdrav., Čs. Ik. III. 76.

103977   Keratiti-s Svazek: 1 Strana: 0685
Keratiti-s, dy, f., řec, zánět rohovky oční. Vz S. N.

103978   Keratofyr Svazek: 9 Strana: 0106
Keratofyr, u, m., z řec. = hornina erup- tivního původu. Vz Ott. XIV. 177.

103979   Keratokela Svazek: 6 Strana: 0587
Keratokela, y, f. = rohovková kýla. Slov. zdrav.

103980   Keratokele Svazek: 1 Strana: 0685
Keratokele, y, f., řec, kyla či prohřezlosť rohovky oční. S. N.

103981   Keratokon-us Svazek: 1 Strana: 0685
Keratokon-us, u, m., řec, kuželovité rozšíření průhledné rohovky nemocí oční. Vz S. N.

103982   Keratokon-us Svazek: 6 Strana: 0587
Keratokon-us, u, m. = vypuklina ro- hovky. Slov. zdrav.

103983   Keratomalakie Svazek: 1 Strana: 0685
Keratomalakie, e, f., řec, změkčení ro- hovky oční. S. N.

103984   Keratonyx-is Svazek: 1 Strana: 0685
Keratonyx-is, e, f., řec, násilné protrhnutí rohovky oční. S. N.

103985   Keratosa Svazek: 6 Strana: 0587
Keratosa, y, f., řec. Čs. Ik. III. 97., 105., 113., 121.

103986   Keratosa Svazek: 9 Strana: 0106
Keratosa, y, f., z řec. = onemocnění hl. nejhořejší vrstvy kůže. Vz Ott. XIV. 177.

103987   Keratotom Svazek: 1 Strana: 0685
Keratotom, u, m., z řec, nástroj zvl. ře- zavý k operacím na oční rohovce. S. N.

103988   Keratotomie Svazek: 1 Strana: 0685
Keratotomie, e, f., řec, řezání rohovky oční. S. N.

103989   Kerátý Svazek: 1 Strana: 0685
Kerátý, třísnatý. Jg.

103990   Keraunské Svazek: 1 Strana: 0685
Keraunské pohoří táhnoucí se epirským pomořím.

103991   Kerbartice Svazek: 6 Strana: 0587
Kerbartice, ves zašlá v Pražsku. Blk. Kfsk. 199.

103992   Kerber-os Svazek: 1 Strana: 0685
Kerber-os, a, m., vz Cerberus.

103993   Kerbice Svazek: 6 Strana: 0587
Kerbice, e, f., phellandrium, der Pferde- samen. Šm.

103994   Kerbinka Svazek: 6 Strana: 0587
Kerbinka, y, f. = oskeruše, rostl. Mllr. 100.

103995   Kerblík Svazek: 1 Strana: 0685
Kerblík, u, m., třebule zahradní, z něm. Körbelkraut, cerefolium. K. setý (c. sativum), lesní (silvestre), lesklý (nitidum; chaero- phyllum). FB. 94. Vz Kk. 198.

103996   Kerblík Svazek: 6 Strana: 0587
Kerblík. Byl. 15. stol. Cf. Čl. Kv. 346., Rstp. 756., Mllr. 95., Slb. 584.

103997   Kerblíkový Svazek: 6 Strana: 0587
Kerblíkový, Kerbelkraut-. Šm.

103998   Keré Svazek: 8 Strana: 0149
Keré = který, kdo. K. je tu? Brt. D. II. 193.

103999   Kerej Svazek: 9 Strana: 0106
Kerej m. který. Vz Krok 1896. 136.

104000   Kerejsik Svazek: 9 Strana: 0106
Kerejsik = kterýsi. Již. Mor. Šeb. 68.