351001   Tupohub Svazek: 4 Strana: 0228
Tupohub, a, m., bracon, der Brakon, hmyz lunkovitý. Krok. II. 260.

351002   Tupohub Svazek: 7 Strana: 0941
Tupohub, a, m., lumčík, bracon. Cf. Brm. IV. 342., Ott. IV. 528.

351003   Tupohvězdý Svazek: 8 Strana: 0439
Tupohvězdý. T. pořadí (v hlacenstvu). Am. Orb. 89.

351004   Tupochobotnitný Svazek: 4 Strana: 0228
Tupochobotnitný, stumpfbuchtig. T. list leknínu štítnatého. Rostl. III. a. 3., 9.

351005   Tupokališný Svazek: 4 Strana: 0228
Tupokališný = s tupým kalichem, stumpf- kelchblätterig. T. svlačec, convolvulus dory- enium. Rostl. III. b. 142.

351006   Tupokřídlec Svazek: 9 Strana: 0351
Tupokřídlec, delce, m., aspilates, Tausend- blattspanner, motýl: černopásný, vikvicový; cabera, Weissbirkenspanner: osykový, bělo- čelný. Stein. 135.

351007   Tupolaločnatý, tupolaločný Svazek: 4 Strana: 0228
Tupolaločnatý, tupolaločný, stumpf- lappig. T. blizna. Rostl. III. b. 84.

351008   Tupolistý Svazek: 4 Strana: 0228
Tupolistý, stumpfblätterig. T. kopytník. Rostl. III. b. 16.

351009   Tupolusk Svazek: 4 Strana: 0228
Tupolusk, u, m., gompholobium, die Stumpfschotte. Rostl. I. 229. a.

351010   Tupomlnec Svazek: 7 Strana: 0941
Tupomlnec, nce, m. = těleso tupo- mlnné. Kv. 1870. 316.

351011   Tupomlnný Svazek: 7 Strana: 0941
Tupomlnný = co mlno podržuje. T. věci. Kv. 1870. 316.

351012   Tupomyslnosť Svazek: 4 Strana: 0228
Tupomyslnosť, i, f. = otupělosť mysli, der Stumpfsinn. Nz. lk.

351013   Tupomyslný Svazek: 4 Strana: 0228
Tupomyslný, stumpfsinnig. Dch.

351014   Tupoň Svazek: 4 Strana: 0228
Tupoň, ě, m. = tupý človek. Sou teď tuponi, leda vyblabnou své méno. Mor. Tč.

351015   Tuponosec Svazek: 7 Strana: 0941
Tuponosec, sce, m., rhinosismus, brouk. Kk. Br. 273.

351016   Tuponosec Svazek: 9 Strana: 0351
Tuponosec, sce, m., brouk. T. červeno- štítý, rh. ruficollis, kovový, aeneus, tmavý, planirostris, zelenokrový, viridipennis. Vz Klim. 525.

351017   Tuponosý Svazek: 4 Strana: 0228
Tuponosý, stumpfnasig. Jg.

351018   Tupoocasý Svazek: 10 Strana: 0455
Tupoocasý papoušek. Ott. XIX. 759a.

351019   Tupopaprskový Svazek: 4 Strana: 0228
Tupopaprskový, stumpfstrahlig. Rostl. III. a. 22.

351020   Tupopětihranný Svazek: 4 Strana: 0228
Tupopětihranný, mit stumpfen Fünf- ecken. T. poupata řešetláku. Rostl. III. b. 490.

351021   Tupoplodý Svazek: 4 Strana: 0228
Tupoplodý, mit stumpfen Früchten. T. zimnář, ornus rotundifolia. Rostl. III. a. 63.

351022   Tupopolooblý Svazek: 4 Strana: 0228
Tupopolooblý, stumpfhalbrund. Žabník jitrocelovitý má řápík t. Rostl. III. a. 8.

351023   Tupopřídvojklaný Svazek: 4 Strana: 0228
Tupopřídvojklaný, stumpfzweitheilig. Blizna hořečavky jest na konci t-ná. Rostl. III. a. 104.

351024   Tuporohý Svazek: 8 Strana: 0439
Tuporohý mrvomil, šídlatec (brouci). Vz Klim. 183., 22.

351025   Tuposluchý Svazek: 7 Strana: 0941
Tuposluchý, schwerhörig. Dk.

351026   Tuposť Svazek: 4 Strana: 0228
Tuposť, i, f. = neostrosť, die Stumpfheit. T. nože. — T. hlasu. V. — T. rozumu, D., vtipu, Scip., smyslu (blbství, tupohlavosť, hňupství), der Blöd-, Stumpfsinn, die Blöd- sucht, Sinnlosigkeit, Dummheit, Stumpfheit. Ja. — T. = nedostatek důtklivosti k čitedl- ným dojmům. Marek. — T. = nezdvořilosť, die Grobheit. D.

351027   Tuposť Svazek: 10 Strana: 0455
Tuposť, i, f. T. rozumu, hebetudo. Ktt.

351028   Tupotrojhranný Svazek: 4 Strana: 0228
Tupotrojhranný, stumpfdreikantig. T. plod žabníku jitrocelovitého. Rostl. III a. 8., 4.

351029   Tupotrojpoltěný Svazek: 4 Strana: 0229
Tupotrojpoltěný, stumpfdreispaltig. Rstl. III. a. 32.

351030   Tupoúhelný Svazek: 7 Strana: 0941
Tupoúhelný, vz Tupoúhlý.

351031   Tupoúhlý Svazek: 4 Strana: 0229
Tupoúhlý trojúhelník, stumpfwinkelig. Nz.

351032   Tupounký Svazek: 4 Strana: 0229
Tupounký = tupičký. Rst. 510.

351033   Tupoušek Svazek: 4 Strana: 0229
Tupoušek, šku, m., medinilla. T. kade- řavý, rostl. Rstp. 573.

351034   Tupověrectví Svazek: 4 Strana: 0229
Tupověrectví, n. = věroušství, svatouš- ství, nábožnůstkářství, der Bigottismus. Nz.

351035   Tupověrný Svazek: 8 Strana: 0579
Tupověrný podmanitel. Krs. Moor. II. 44.

351036   Tupozakončitý Svazek: 4 Strana: 0229
Tupozakončitý, stumpfzugespitzt. T. list. Rostl. III. b. 280.

351037   Tupozrak Svazek: 10 Strana: 0455
Tupozrak, u, m. Slepý t. stříbrolesklý (had). Stan. II. 8.

351038   Tupozrakosť Svazek: 4 Strana: 0229
Tupozrakosť, i, f., amblyopie, die Blöd- sichtigkeit. Nz. lk. T. z neupotřebování zraku, a. ex anopsia, t. a černý oblak, a. et amaurosis, t. vrozená, a. adnata, t. z ne- dokrevnosti, a. ex anaemia, t. jedová, a. toxica. Schb.

351039   Tupozrakosť Svazek: 7 Strana: 0941
Tupozrakosť. Cf. Slov. zdrav., Ott. II. 85. T. pijáků, a. alcoholica, z nadužívání lihovin, a. ex abusu spiritus, z vyblednutí čivu zrakového, a. ex decolatione nervi optici.

351040   Tupozrakosť Svazek: 10 Strana: 0455
Tupozrakosť, amblyopia, hebetudo visus. T. po chininu, Chyninamblyopsie; t. z otravy (otravová), Intoxicationsamblyopsie. Ktt.

351041   Tupozraký Svazek: 4 Strana: 0229
Tupozraký, blödsichtig. Dch.

351042   Tupozubec Svazek: 8 Strana: 0439
Tupozubec, bce, m., micridium, brouk. Cf. Klim. 301.

351043   Tupozubý Svazek: 7 Strana: 1394
Tupozubý, stumpfzahnig. Pušk. 112.

351044   Tupozul Svazek: 8 Strana: 0439
Tupozul), a, m. = zaniklý ssavec. Ztk. 20.

351045   1. Tupý Svazek: 4 Strana: 0229
1. Tupý, kompar. tupější. Strslov. tąpiB, obtusus, stumpf; mad. tompa, lit. tempti, tampti, ausdehnen, lett. tups, stumpf; srov. got. dumba-, stumm. Mkl. L. 100. (Hý. ). T. = neostrý, stumpf. T. nůž, V., sekera, kord, Ros., listy (tupý úhel dělající n. mělkým a úzkým zaokrouhlením zavřené: listy vod- nice a podražce obecného. Rst. 510. ). Tupý nůž, že by mohl na něm jezdit. Us. Dch., T. úhel, Sedl., tužka, nůžky. Us. Brusem brou- síme tupé věci. Kom. Mladá žena, starý muž; tvrdé maso, tupý nůž. Prov. Bern. T. jako motyka. Pk. — T. = uťatý, abgestumpft. T. souhláska, stumpf. Nz. T. kosa, das Schab- eisen. Šp. — T. naproti tomu, co ostrým jmenujeme. a) T. zuby, stumpfe Zähne; b) t. bolesť; c) o smyslech a rozumu: t. oči, uši, Ros., smysly, vtip, člověk (hloupý). V. Živí hrobové jsou tupí a neumělí lidé. Kamp. Když mysl jest tak tupá.... Hus III. 175. Ta t. motoulice ještě si vymyslí lež, aby se vykroutila. Us. Dch. Kdo nic nechápe, t. (hloupý) jest. Kom. — na čem. T. na smyslech. — k čemu: k věcem bo- žím. Sš. Bs. 203., k učení. Us. Hý.

351046   2. Tupý Svazek: 4 Strana: 0229
2. Tupý, ého, m. T. Kar. Eug. (Bol. Ja- blonský), čes. bás., † 1881. Vz S. N., Jg. Hl. 1. 644., Šb. H. 1. 300., Tf. H. 1.

351047   1. Tupý Svazek: 7 Strana: 0941
1. Tupý. Mkl. Etym. 358. Tupý (nůž) jako pata. Rgl. — T. zrak. Vz Tupozrakosť. T. rým. Dk. Poet. 406.

351048   2. Tupý Svazek: 7 Strana: 0941
2. Tupý Kar. Eug. Cf. Bačk. Př. 29., Pyp. K. 409, Ukaz. 112., Tf. H. 1. 3. vyd. 108., Rk. Sl.

351049   Tupý Svazek: 7 Strana: 1394
Tupý. T. obilí = nedosti suché. Lib. NZ. I. 546

351050   Tupý Svazek: 8 Strana: 0439
Tupý. Tupí vypovídají se z Hloupětína přes Brusy do Otročina. NZ. III. 229.

351051   1. Tupý čím Svazek: 9 Strana: 0351
1. Tupý čím: prací, námahou. Kuč. 24.

351052   Tupý čím Svazek: 10 Strana: 0674
Tupý čím. Byl t. bolestí. Zr. Plojhar I. 123.

351053   Tur Svazek: 4 Strana: 0229
Tur, a, m., řec. tavcog, lat. taurus, umbr. toru, goth. stiurs, skr. v?d. sth?ra (sth?la) = silný, veliký, tučný, ale také býk. Schl. Strsl. turB, taurus, lit. tauras, prus. tauris, Büffel, got. stiura, strnord. thj?rr, strind. sth?ra, stark, stbaktr. štaora, grösseres Haus- vieh. Mkl. L. 176., B. 20. T. = zubr, lat. taurus bos urus, bos bison, něm. der Urochs, Auerochs. Vz S. N. T. domácí, bos taurus, předpotopní, b. primigenius, pižmový, ovi- bos moschatus. Vz Frč. 380., Schd. II. 436. V MV. nepravá glossa. Pa. T. = divoký býk s hrbovatým hřbetem, kosmatým kr- kem a plecemi. D. Tuřice, samice; tuře, ete, n., mladé. Zarve jarým túrem (jako jarý túr). Lib. S. 94., Rkk. 74. Jako tur divoký řiče. Kat. 3085. Liška obludí túr jarohlavý. Rkk. 22. Tu Jaroslav jak túr jarý skoči. Rkk. 53. — T. = bůh války u starých Slo- vanův. Pal. Děj. I. 78., Šf. Strož. I. 407., 51.

351054   Tur Svazek: 7 Strana: 0941
Tur. Cf. Brm. I. 3. 431., 443., Osv. VI. 551., Mách. 192.

351055   Tur Svazek: 8 Strana: 0439
Tur. Lidové podání. Cf. Zbrt. Pov. 71. pozn. 34. Odvozeniny vz v Kotk. 33. — T., míst. jm. ná Slov. Phľd. XIl. 178.

351056   Tur Svazek: 10 Strana: 0455
Tur, a, m., buballus. Bhm. hex. 181., Rozk. P. 461. Jako malý pták se řítí na tura. Baw. J. v. 1733.

351057   Tura Svazek: 4 Strana: 0229
Tura, y, m., osob. jm. Pal. — T., y, f., vz Tour, 2.

351058   Tura Svazek: 7 Strana: 0941
Tura, y, m., bůh slovan., skandin. Tyr (Mars), odtud tuřice. Šf. Strž. I. 72.

351059   Tura Svazek: 8 Strana: 0439
Tura, y, f., míst. jm. na Slov. Phľd. XII. 178.

351060   Turá Stará Svazek: 10 Strana: 0455
Turá Stará, dědina v stolici nitraňské. Vz Sb. sl. VIII. 51.

351061   Turáček Svazek: 4 Strana: 0229
Turáček, čku, m. = turák. Na Slov. Hdk.. C.

351062   Turach Svazek: 4 Strana: 0229
Turach, a, m., corythaix, der Turako, pták papuch. Krok. I. c. 119. Vz Turako.

351063   Turachtan Svazek: 4 Strana: 0229
Turachtan, lépe: turuchtan, a, m., tringa, der Sandläufer, pták slukovitý. Krok. I. c. 124.

351064   Turák Svazek: 4 Strana: 0229
Turák, u, m., na Slov. = polturák m. polvtorák, půl vtorého n. půl druhého krej- caru, půl groš. Bern. Dal bych mu tři tu- ráky. Dbš. 121. — Hdk. C. 162. — T., druh brambor. Us. Jg.

351065   Turák Svazek: 7 Strana: 0941
Turák. Cf. Kodkodák (dod). — T. = kukačka chocholatá, coxythaix. Brm. II. 288.

351066   Turák Svazek: 8 Strana: 0439
Turák = vtorák, teraz druhák, dvoják = dvouhaléř. Phřd. XII. 372. — T., phaseolus multifiorus, rostl. Brt. D. II. 506.

351067   Turako Svazek: 4 Strana: 0229
Turako, a, m. T. jihoafrický, corythaix persa, pták zelený. Vz Frč. 359., Turach.

351068   Turan Svazek: 4 Strana: 0229
Turan, u, m., turánek, nku, m., erigeron, das Flöhkraut, Altmannskraut, rostl. Turan kanadský, e. canadense; ostrý, e. acre; jedno- květý, e. uniflorum. Krok. Vz Schd. II. 245., Rstp. 866., Čl. Kv. 187., Slb. 435., FB. 42. — T., a, m. = zeme v Asii mezi Perskem a Ruskem, podél chvalinského moře, kde bydlí Turkomani. Vz S. N. — Turanský. T. plémě, jazyk. Vz S. N.

351069   Turáň Svazek: 4 Strana: 0229
Turáň, ě, m. = turecký šátek prokvěto- vaný. Mor. Šd.

351070   Turán Svazek: 8 Strana: 0439
Turán, erigeron. Vz Ott. VIII. 709. b.

351071   Turáň Svazek: 8 Strana: 0439
Turáň = šátek atd. Na mor. Slov. Brt. D. II. 466.

351072   Turanč Svazek: 4 Strana: 0229
Turanč, e, m., zastr. = ovoce zlatožluté, poma aurata, z fr. nebo it., vz Mz. 357. — Turance, í, pl., f. = švestky dlouhé, veliké, červené n. žluté. Us. Jg.

351073   Turančice Svazek: 4 Strana: 0229
Turančice, e, f., druh sliv. U Chrud. Kd. Vz. Turanč.

351074   Turánek Svazek: 4 Strana: 0229
Turánek, nku, m. Zdvihni milá kazajku, ať se netkneš turánku. Vz Turan. Sš. P. 22.

351075   Turánek Svazek: 7 Strana: 0941
Turánek, nku, m., rostl. T. chrání člo- věka před mocí vodníkovou. Vz Mách. 147. Pověry o něm vz v Mtc. 1. XVI. 93.

351076   Turanisko Svazek: 8 Strana: 0439
Turanisko, erigeron arcis. Mtc. 1895. 346.

351077   Turanka Svazek: 4 Strana: 0229
Turanka, y, f. = turan, rostl. Na Slov. Nač jí t. v jizbě pro mátohy? Hdk. C. 110., Němc. III. 267.

351078   Turanka Svazek: 7 Strana: 0941
Turanka, y, f., rostl. Jí se na Slov. opravují proti Mátoze. Vz Mách. 131.

351079   Turany Svazek: 8 Strana: 0439
Turany, dle Dolany, míst. jm. na Slov. Phľd. XII. 178.

351080   Turas Svazek: 10 Strana: 0455
Turas, a, m. = chocholatá kukačka. Brm. - Dhnl.

351081   Turava Svazek: 4 Strana: 0229
Turava, y, f. = stáje býková, der Stier- stand. Us.

351082   Turba Svazek: 4 Strana: 0229
Turba, y, m., osob. jm.

351083   Turbace Svazek: 4 Strana: 0229
Turbace, e, f., z lat. = znepokojení, zne- pokojování, výtržnosť, rušení, die Verwir- rung, Störung, Beunruhigung, Turbation.

351084   Turban Svazek: 4 Strana: 0229
Turban, u, m. = turecký závoj na hlavu, der Turban. D. T., tur. tulbend, turecký závoj na hlavu; skládá se z dlouhého kusu plátna neb i drahých látek hedvábných, jenž se kolem kuželovité n. polokulovité čapky otočí a k ní připevní. Čapka bývá červena, látka kolem ní otočená bíla. Bar- vou a rozmanitými ozdůbkami na turbaně umístěnými rozezeznávaly se druhdy roz- ličné stavy společenské. KB. 315. Vz S. N.

351085   Turbanohlavec Svazek: 8 Strana: 0579
Turbanohlavec, vce, m. = Turek. Nár. list. 1897. č. 68. 1.

351086   Turbanovitý. T Svazek: 10 Strana: 0455
Turbanovitý. T. pokryvka hlavy. Chyt. 31.

351087   Turbanový Svazek: 7 Strana: 0941
Turbanový. T. ježek mořský. Frč. G. 104.

351088   Turbava Svazek: 4 Strana: 0229
Turbava, y, f., samota u Prahy.

351089   Turbice Svazek: 4 Strana: 0229
Turbice, e, f., tarbice, na Slov. = ko- žená tanisterka, Ledersack, m. Ukradli mi tarbicu, ale od něj kluč tu. Bern.

351090   Turbina Svazek: 4 Strana: 0229
Turbina, y, f. = vodní kolo plochou svou vodorovně ve vodě ležící, tak že voda z po- stranného otvoru vodojemu na protější desku či lopatu v obvodu kola vráží (nikoli, jako u vodních kol, zevně, nýbrž od středu k ob- vodu). Vz S. N., KP. II. 101. T. Fourney- ronová, Jonvalová, Zuppingrova. Vz KP. II. 102—103. T., řinák, die Turbine, das Kreiselrad. Nz.

351091   Turbina Svazek: 10 Strana: 0455
Turbina, y, f. Parní t. Vz Ott. XIX. 263., KP. X. 350.

351092   Turbinolithy Svazek: 4 Strana: 0229
Turbinolithy, m. = zkameněliny někte- rých kuželovitých koralů. S. N.

351093   Turbinový Svazek: 9 Strana: 0351
Turbinový. T. komory. Nár. list. 1898. č. 136. 8.

351094   Turbinový. T Svazek: 10 Strana: 0455
Turbinový. T. a motorová stanice, t. pohon. Nár. list. 1903. 127. 5., 136. 9. T. máselnice. Ib. 1904. 138. 9.

351095   Turbít Svazek: 4 Strana: 0230
Turbít, u, m. = turban. V. — T. = bylina, turpethum vegetabile. Rstp. 1095. Radix turpethi albi pocházející od ulmus fulva, drastické projimadlo. Sal. 34. 36. Vz Mz. 357.

351096   Turbovati Svazek: 4 Strana: 0230
Turbovati, lépe než turbirovati, z lat. turbare = nepokojiti, vytrhovati, beunruhi- gen, stören, verwirren, turbiren. — co, koho. Kteréž i naše církve turbují. Kom. Las. 258. Smilstvo rozum turbuje. Lom. — Koll. Zpěv. II. 225.

351097   Turbovice Svazek: 4 Strana: 0230
Turbovice, dle Budějovice, Turbowitz, zámek u Mělníka,

351098   Turbulentní Svazek: 4 Strana: 0230
Turbulentní, z lat. = nepokojný, bouř- livý, prudký, náhlý, unruhig, ungestüm, tur- bulent. S. N.

351099   Turcoň Svazek: 10 Strana: 0455
Turcoň, ě, m. = kravský zvonec. Havl. 26.

351100   Turča Svazek: 8 Strana: 0439
Turča, míst. jm. na Slov. Phľd. XII. 76.

351101   Turčák Svazek: 4 Strana: 0230
Turčák, u, m. = turecký oves, türkischer Hafer. Bern. — T. = turecký šátek. U Fryšt. Džl.

351102   Turčák Svazek: 7 Strana: 0941
Turčák, a, m. = holub. Mor. Brt.

351103   Turčan Svazek: 4 Strana: 0230
Turčan, a, m., z Turce rodilý, der Thu- rotzer. Vz Turec. — Turčanský. T. stolice v Uhřích. Vz S. N., Tk. IV. 576. T. hole, vz Krč. 253., 345., 703.

351104   Turčáň Svazek: 7 Strana: 0941
Turčáň, ě, f. = turkyň. U Kyjova. Rgl.

351105   Turčaní, turčení Svazek: 4 Strana: 0230
Turčaní, turčení, n. = lodyha kukuřice, turkyně i s listy. U Kyjova. Dlž.

351106   Turčanský Svazek: 7 Strana: 1394
Turčanský sv. Martin na Slov.

351107   Turčátko Svazek: 7 Strana: 0941
Turčátko, a, n. = turče. Šd.

351108   Turče Svazek: 4 Strana: 0230
Turče, ete, m. = mladý Turek, junger Türke.

351109   Turček Svazek: 4 Strana: 0230
Turček, ečka, m., osob. jm. Vz Jir. H. 1. 298.

351110   Turček Svazek: 8 Strana: 0439
Turček, obec v Turci. Phľd. XII. 246.

351111   Turčeky Svazek: 8 Strana: 0439
Turčeky, míst. jm. na Slov. Phľd. XII. 70.

351112   Turčení Svazek: 4 Strana: 0230
Turčení, n. = turčaní.

351113   Turčín Svazek: 4 Strana: 0230
Turčín, a, m. = Turek (pl. Turci), der Türke. Lom., Mkl. B. 130.

351114   Turčín Svazek: 10 Strana: 0455
Turčín, u, m. = ženský šátek pestře kvít, kovaný. Val. Čes. 1. XII. 319.

351115   Turčina Svazek: 4 Strana: 0230
Turčina, y, f. = turecká řeč, mravy, tür- kische Sprache, t. Wesen, Einrichtung. — T. = druh hroznů, tvrdá šlachta, eine Art Weinbeeren. Bern.

351116   Turčinka Svazek: 7 Strana: 0941
Turčinka, y, f. = květina. Vonička z t-ky. ü Uh. Brodu. Šd.

351117   Turčínský Svazek: 10 Strana: 0455
Turčínský = turecký. T. zuřivost Tbz. V. 5. 8.

351118   Turčisko Svazek: 7 Strana: 0941
Turčisko, a, n. = Turčín. Kká.

351119   Turčisko Svazek: 10 Strana: 0455
Turčisko, a, n. = pole, kde se pěstuje turkyně, kukuřice. Mor. Rgl.

351120   Turčiti Svazek: 4 Strana: 0230
Turčiti, il, en, ení = Turkem činiti; tu- recky mluviti, zum Türken machen. Ros. — T. se = Turkem se stávati, türkisch wer- den; plakati (o dětech, u Turn. ), weinen, greinen. Jg.

351121   Turdetanové Svazek: 4 Strana: 0230
Turdetanové, byli národ v jihozápad. Španělsku, v Turdetanii.

351122   Turec Svazek: 4 Strana: 0230
Turec, rce, m. = řeka v Uhřích, Thu- rötz; 2. turecká stolice v Uhřích, das Thu- rötzer Komitat, Thurötz. Plk.

351123   Turecko Svazek: 4 Strana: 0230
Turecko, a, n., Turky = země v jiho- vých. Europě. Vz více v S. N.

351124   Turecký Svazek: 4 Strana: 0230
Turecký = Turkům náležející, z Turek pocházející, türkisch. Příp. -bskt. Mkl. B. 280. T. koberec, šavle, národ, V., příze, jazyk (turčina), chrám, země (Turky), vojna, Us., císař, čepice (turban), D., tabák, Us., hudba, S. N., buben. Dch. Ten reptač je učiněný t. buben. Dch. Holý jako turecký svatý. Č. — V botanice: t. hrách n. vlaský bob, phaseolus dolichos, wälsche Bohne, V.; líska, corylus colurna, türk. Haselnuss; pepř, piperat, piperitis, siliquastrum, das Pfeffer- kraut; pšenice n. kukuřice, turkyně, mor., zea mays, der Mais; routa, peganum har- mala; řeřicha, cochlearia draba; zelí (dýně), Cucurbita, der Kürbiss. Vz Turek. Kom. J. 125. T. žito (pohanka), frumentum saraceni- cum, das Heidekorn. Kom. J. 127., Jg. T. višeň, primus mahaleb; topol (dub vlaský, turecká vrba, linda, populus pyramidalis). Slb. 513., 269. — T. = zuřivý, barbarisch, wild. Syr.

351125   Turecký Svazek: 7 Strana: 1394
Turecký fěrtušek, na červené půdě pestře květovaný. Mor. a slov. NZ. II. 26.

351126   Turecký Svazek: 8 Strana: 0439
Turecký. T. ručník = křiklavočervený. Phľd. 1894. 667. To je turecká spravedlnost. Nov. Př. 483.

351127   Turecký Svazek: 9 Strana: 0351
Turecký. Byli veseli jako v t-ckém nebi. Tům. Ml. 195.

351128   Turecky Svazek: 10 Strana: 0455
Turecky, po turecku. Po t. se chovati (zuřivé). Světz. 1895. 51.

351129   Turectví Svazek: 4 Strana: 0230
Turectví, n. = turecké náboženství, die türkische Religion; ukrutnictví, die Barba- rei. D.

351130   Turectvo Svazek: 4 Strana: 0230
Turectvo, a, n., die Türken.

351131   Tureč Svazek: 4 Strana: 0230
Tureč, rče, m., Turtsch, ves u Radonic. PL.

351132   Turečák Svazek: 4 Strana: 0230
Turečák, u, m. = pestrý šátek na hlavu, U Kroměř. Kčr.

351133   Tureček Svazek: 7 Strana: 0941
Tureček, zdrobn. Turek. Dlj. 25.

351134   Turečizňa Svazek: 7 Strana: 1394
Turečizňa = Turecko. Mor. Brtch.

351135   Turek Svazek: 4 Strana: 0230
Turek, rka, m., pl. Turci, der Türke. V, Vz S. N. IX. 639. -654. Přišel k řeči co T. k šavli (seče jazykem neustále). Č. Enem tě jednu mám, ešče tě Turkom dám; A on mu odepsal, že sa ho nebojí, že už leží Turka okolo Prešpurka. Sš. P. 145., 136. (Tč. ). Poturčenec horší Turka, Us. Šd. Po- zdravuj Turka na pražském mostě (říkávají venkovští jdoucímu do Prahy). Us. Prudký jako T., utíkej od něho. Prov. na Slov. Chlapec jako t. (zdravý). Us. Zdravý jako T. Č — T., osob. jm. Vz Jg. H. l. 645., Jir. H. 1. 298., Tk. V. 95. — T. z Sturm- feldu a Rozentálu, rodina patricijská, která v 17. stol. v Praze kvetla. Vz S. N. — T. z Vosule, rodina patricijská v 17. stol. Vz S. N. — T., rku, m., pl. turky. Turecké zelí, dýně, tykev, Cucurbita, der Kürbiss. Vz Schd. II. 305., Rstp. 628., Kk. 222., Čl. Kv. 164. Turky větší jsou než melouny. Us.

351136   Turek Svazek: 7 Strana: 0941
Turek, rka, m., psí jm. — T., rku, m. Cf. Mllr. 38., Kram. slov. — T., rka, m., os. jm. Cf. Rk. Sl.

351137   Turek Svazek: 8 Strana: 0439
Turek. Čo ti T. beží za pätama (že tak pospícháš)? Phľd. 1894. 549. — T. = člověk barbar, pohan, zderec, drancíř, surovec, ukrut- ník. Phľd. 1893. 32., 1894. 667. — T., psí jm. Tkč.

351138   Turek Svazek: 9 Strana: 0351
Turek. Přišel ? řeči ?? ?. ? šavli (po- ručenoť Turkům, aby šavlí disputovali proti křesťanům a ne slovy). Har. II. 243.

351139   Turek Svazek: 10 Strana: 0455
Turek, rka, m. Znamení Turka dostávali žáci, kteří nesprávně mluvili latinsky. Jrsk. III. 271. — T. Alois, archit., zakladatel několika velikých nadací. Sr. Zvon III. 504.

351140   Tureň Svazek: 7 Strana: 0941
Tureň, rně, m. = turoň (dod.).

351141   Tureň Svazek: 10 Strana: 0455
Tureň, rně, f., z lat. = věž, zvonice. Spiš. Sbor. slov. IX. 52.

351142   Tureňa Svazek: 4 Strana: 0230
Tureňa, e, m., osob. jm. Šd.

351143   Turenka Svazek: 10 Strana: 0674
Turenka, y, f. = angrešt. Brt. SK

351144   Turgenie Svazek: 4 Strana: 0230
Turgenie, e, f., turgenia, rostl. T. šíro- listá, t. latifolia. FB. 94.

351145   Turgit Svazek: 7 Strana: 0941
Turgit, u, m., v lučbě. Šfk. Poč. 341.

351146   Turian Svazek: 7 Strana: 0941
Turian. T-ny = močály v pešťské sto- lici. Sokl. I. 82.

351147   Turica Svazek: 8 Strana: 0439
Turica, e, f., míst. jm. na Slov. Phľd. XII. 178.

351148   Turice Svazek: 8 Strana: 0439
Turice. Na staré T. (nikdy). Phľd. 1894. 440.

351149   Turice Svazek: 9 Strana: 0351
Turice = letnice. Vianoce sú len raz do roka a t. každý rok (žertem). Mus. slov. III. 35.

351150   Turicky Svazek: 8 Strana: 0439
Turicky, míst. jm. v Novohrad. na Slov. Phľd. 1894. 61.

351151   Turíček Svazek: 7 Strana: 1394
Turíček, čku, m. = zahradní hřebíček, dianthus caryophyllus. V. Turci na Slov. Phľd. XII. 62).

351152   Turíčka Svazek: 8 Strana: 0439
Turíčka, hrad v Novohrad. na Slov. Phľd. XII. 246.

351153   Turičník Svazek: 7 Strana: 0941
Turičník, a, m. = vlha, brhel, Pirol, Gold- amsel, oriolus galbula, že o turiciach naj- častšie prehvizduje. Slov. Rr. Sb.

351154   Turičný Svazek: 7 Strana: 0941
Turičný. T. sviatky, dui, Pfingst-. Slov. Phľd. VIII. 5., Sl. let. I. 187.

351155   Turík Svazek: 8 Strana: 0439
Turík, a, m., míst, jm. na Slov. Phľd. XII. 178.

351156   1. Turin Svazek: 4 Strana: 0230
1. Turin, a, m., mě. v Piemontsku v Italii, lat. Taurinum, Augusta Taurinorum, ital. Torino. — Turiňan, a, m. — Turinský: — Vz o Turinu více v S. N.

351157   2. Turin Svazek: 4 Strana: 0230
2. Turin, a, m., samota a) u Ml. Bole- slavi, b) u Chrudimi, c) u Jilového; mlýn u Kladna. PL.

351158   Turina Svazek: 8 Strana: 0439
Turina, y, f., míst. jm. na Slov. Phľd. XII. 178.

351159   Turinky Svazek: 4 Strana: 0232
Turinky = Duryňky.

351160   Turínský Svazek: 4 Strana: 0231
Turínský, ého, m. T. Frant., čes. básník a právník, †1852. Vz S. N., Jg. H. 1. 645, Šb. H. 1. 300., Tf. H. 1. 101., 122. — T. rybník u Dobré a Družce.

351161   Turinský Svazek: 7 Strana: 0941
Turinský Frant. Cf. Zl. Jg. 190., 233., Pyp. K. II. 409., Ukaz. 112., Bačk. Písm. I. 264., Rk. Sl.

351162   Turinský Svazek: 9 Strana: 0351
Turinský Fr. Sr. Jub. XXXIII., Flš. Písm. 576.

351163   Turinský Svazek: 10 Strana: 0455
Turinský Fr. Vz Lit. II. 392., 396., 404., 877.

351164   Turista m Svazek: 4 Strana: 0231
Turista m.: tourista, y, m., dle Despota, z fr. = cestovatel, der Reisende, Turist.

351165   Turistickoliterarní Svazek: 10 Strana: 0455
Turistickoliterarní causerie. Zvon V. 731.

351166   Turistický. T Svazek: 10 Strana: 0455
Turistický. T. trať, cesta. Nár. list. 1903. 154. 13.

351167   Turistika Svazek: 8 Strana: 0439
Turistika, y, f., Turistik. Nár. list. 1895. č. 184. odp.

351168   Turistika Svazek: 9 Strana: 0351
Turistika, y, f. Vz Žv. V. (86.

351169   Turistska Svazek: 10 Strana: 0455
Turistska, y, f., druh bavlněného zboží, Nár. list. 1904. 30. 6.

351170   Turja Svazek: 7 Strana: 0941
Turja, e, f., řeka na vých. straně Bez- kyd. Č. Čt. 11. 353.

351171   Turjice Svazek: 7 Strana: 0941
Turjice, e, f., řeka na vých. straně Bez- kyd. Č. Čt. II. 353. 506

351172   Turka Svazek: 4 Strana: 0231
Turka, y, f., osob. jm. Pal.

351173   Turkas, turkus Svazek: 4 Strana: 0231
Turkas, turkus, u, m., vz Turkus.

351174   Turkestan Svazek: 4 Strana: 0231
Turkestan, a, m., země Turkomanů ve střední Asii. Vz Turan, S. N.

351175   Turkis, tirkys Svazek: 4 Strana: 0231
Turkis, tirkys, u, m. = drahý kámen barvy modrozelené. Rk. Vz Turkus, Schd. II. 40.

351176   Turko Svazek: 7 Strana: 0942
Turko, a, m., štidlák, pták. Brm. II. 2. 655.

351177   Turkobijce Svazek: 7 Strana: 0942
Turkobijce, e, f., Türkentödter. Kká.

351178   Turkobijce Svazek: 9 Strana: 0463
Turkobijce, e, m. Jrsk, XI. 51.

351179   Turkofil, turkomil Svazek: 4 Strana: 0231
Turkofil, turkomil, a, m., der Türken- freund.

351180   Turkomani Svazek: 4 Strana: 0231
Turkomani, Turkmani, Truchmeni, Tisové, obyvatelé Turkestanu. Vz S. N.

351181   Turkomilec Svazek: 7 Strana: 0942
Turkomilec, lce, m. = turkomil. Kká.

351182   Turkov Svazek: 4 Strana: 0231
Turkov, a, m., mě. v Německu, Torgau. Tf. 293., Ros.

351183   Turkovec Svazek: 4 Strana: 0231
Turkovec, vce, m., osob. jm. Tk. III. 131., IV. 303.

351184   Turkovice Svazek: 4 Strana: 0231
Turkovice, dle Budějovice, Turkowitz, ves a) v Čáslavsku, b) u Čern. Kostelce. Vz S. N.

351185   Turkožrout Svazek: 10 Strana: 0455
Turkožrout, a, m. Hrlš. Hus. 18.

351186   Turkus Svazek: 4 Strana: 0231
Turkus, u, m. = kámen drahý, der Tür- kis. Kom. J. 89. Turkus, sardin, palejs v sloni. Kat. 979. Vz Mz. 357., Turkis, Turkas.

351187   Turkův Svazek: 4 Strana: 0231
Turkův, ova, ovo, dem Türken gehörig. Turkova nebudu, radši z náhla umřu. Sš. P. 125.

351188   Turky Svazek: 4 Strana: 0231
Turky, gt. Turek, pl. = Turecko. Jel do Turek. Jest v Turcích. Záv.

351189   Turkyň Svazek: 4 Strana: 0231
Turkyň, ě, f = kukuřice. Na Mor. Vck. Vz Turkyně.

351190   Turkyň Svazek: 7 Strana: 0942
Turkyň. Cf. Ošústiti. Na sv. Jana stětí stíná se nejlépe t. Zlinsky. Brt.

351191   Turkyňáčí, n Svazek: 4 Strana: 0231
Turkyňáčí, n., die Kukurutzstoppeln. Mor. Šd. Vz Turkyň.

351192   Turkyně Svazek: 4 Strana: 0231
Turkyně, ě, f. = rodilá z Turek, die Türkin, Příp. -ynja. Mkl. B. 145. Co to tam černé je? Je-li bukovinka anebo chvojinka? Jsú naši přátelé, ukrutná Turkyně; Tu stará T. u Dunaja stála: Čehos sa ty, moja ne- věstičko, bála? Sš. P. 145., 146. — T. = ku- kuřice, turecká pšenice, zea mays, der Mais, Kukuruz, türkischer Weizen, das Welsch- korn. Vz Kk. 106., Turkyň. T., že od Turků k nám přišla. Bdl. Vz Pohanka. — T. = druh hrušek. Us. — T., bělocelá hus, anser albiftons, die Blässgans. Pdy.

351193   Turkyně Svazek: 9 Strana: 0351
Turkyně, ě, f., druh husí. Šír IV 103.

351194   Turkynisko Svazek: 4 Strana: 0231
Turkynisko, a, n., das Kukuruzfeld. Šd. Hopsa Matyáš, z t-ka nohy máš. Sš. P. 684.

351195   Turkyňový Svazek: 8 Strana: 0439
Turkyňový. T. list. Světz. 1895. 7. Cf. Turkyně.

351196   Turkys Svazek: 10 Strana: 0455
Turkys, u, m. Mnoho t-sóv. Mill. 17., 78.

351197   Turlík Svazek: 4 Strana: 0231
Turlík, u, m. = dřevo, kterým se štreka podporuje, die Sterl. Vz Les. Am.

351198   Turlíkati Svazek: 4 Strana: 0231
Turlíkati. Spadla do vody, více netur- líká. Slez. pís. Šd. — na čem. Vlk na píšťalce turlíká a medvěd se (si) poskakuje. Slez. pís. Šd.

351199   Turma Svazek: 4 Strana: 0231
Turma, y, f. = četa jízdecká (30 jezdců). U Římanů.

351200   Turmací Svazek: 8 Strana: 0439
Turmací, f. = starosť. Dšk. Jihč. I. 8.

351201   Turmaj Svazek: 7 Strana: 1394
Turmaj, e, m = nepořádek. Lib. NZ. I. 550.

351202   Turmák Svazek: 10 Strana: 0455
Turmák, a, m. = tvrdohlavec. Byl to takový pověstný t. Sá. Prost. m. II. 7.

351203   Turmalin Svazek: 4 Strana: 0231
Turmalin, u, m., nerost, der Schörl. T. obsahuje hlavně kyselinu křemičitou a ky- sličníky hlinitý, hořečnatý, vápnatý, želez- natý a kyselinu borovou. T. zelený, modrý, červený, průsvitavý. Tmavé, černé odrůdy a slovou: skoryl. Vz Drahokam, Bř. 169. Cf. S. N., Schd. II. 45., Krč. 182., KP. II. 10., 191.

351204   Turmalinický Svazek: 10 Strana: 0455
Turmalinický. T. formace rud. Ott. XXII. 78a.

351205   Turmalinit Svazek: 7 Strana: 0942
Turmalinit, u, m., nerost. Chdt. 31.

351206   Turmalinový Svazek: 4 Strana: 0231
Turmalinový. T. klíštky. Vz Schd. II. 17. T. desky. Vz Bř. 170. T. křemenec, der Schörlquarz, Nz., žula. Krč. 644.

351207   Turn Svazek: 4 Strana: 0231
Turn, a, m., osob. jm. Žer. Záp. II. 191.

351208   Turn-us Svazek: 4 Strana: 0232
Turn-us, u, m., lat. = řád, řádný chod, oběh, řádný běh věci, Geschäftsgang, Um- lauf, m., Ordnung, f., Turnus, m. Dle turnu něco dělati = po řadě, střídavě. Vz Po- sloupnosť. — T., a, m., vlastní jméno.

351209   Turňa Svazek: 4 Strana: 0231
Turňa, é, f. = věž, der Thurm. Na Slov. Ps. sl.

351210   Turná Svazek: 4 Strana: 0231
Turná, é, f. T. malá a veliká, Klein-, Gross-Turna, vsi u Strakonic. Tf. 288.

351211   Turňa Svazek: 7 Strana: 0942
Turňa. Koll. Zp I. 388.

351212   Turňa Svazek: 8 Strana: 0439
Turňa, y, f., obec v Požúnsku. Phľd. XII. 246.

351213   Turňa Svazek: 9 Strana: 0351
Turňa, e, f., věž, Thurm. Hodiny na turni. Slov. Zát. Př. 185a. Turnia. Slov. Čes 1. X. 307.

351214   Turna, y, f Svazek: 9 Strana: 0351
Turna, y, f. = holá skála. Slov. Čes. 1. VIII. 47.

351215   Turnaj Svazek: 7 Strana: 0942
Turnaj. Cr. Sdl. Hr. IV. 61., Zbrt. 292., Tk. VIII. 503, Kram, slov., Sv. ruk. 226. V t-jích býti. Výb. II. 14.

351216   Turnaj Svazek: 8 Strana: 0439
Turnaj m. turnej. Gb. H. ml. I. 137. O t. v XVI. stol. vz Wtr. Krj. I. 630. nn. Oděv k t-ji. Ib.

351217   Turnaj Svazek: 9 Strana: 0351
Turnaj. O skloň, sr Gb. H. ml. III. 1. 129.

351218   Turnaj, turnej Svazek: 4 Strana: 0231
Turnaj, turnej, e, m., z něm. Turnei (Turniere) a to z fr. tournais; ital. torneo, ang. turney, lat. ludi trojani, ve středověké latině torneamenta. T. jest původu roman- ského základem jest lat, tornus. Mz. 357. T. = zápas rytířský v středověku (klání), v němé muz proti muži pěšky neb koňmo zápasil. Vz S. N., Dal. 141., Kolba, Pal. Dj. 1. 2. 150. T. pěšky n. pěší (Břez. 189. ), na koni (sedání). Na t-je jezditi. Dal. V t-ji zápasiti. D. Začali se t-jové. V. V t-ji ně- koho raniti. V. T-je provozovati. V. Ojíř hrdina t. do Čech uvedl. Jg. T. o maso- pustě rozpisoval. Břez. 87. Jest pak kolba tak zlá věc neb horší jako turnej..., neb v turneji srozumí člověk, kak by se u boji správném svého místa držal. St. Kn. š. 166. — Obsc. Rytíř k t-ji nepřistrojený. Aesop. — T., na Slov. = hřmot, hluk, der Lärm, das Getöse. Plk.

351219   Turnajisko Svazek: 7 Strana: 0942
Turnajisko, a, n., Turnierplatz, m. Slov. Loos.

351220   Turnajiště Svazek: 4 Strana: 0231
Turnajiště, ě, n., der Turnierplatz. Ros.

351221   Turnajiti Svazek: 4 Strana: 0231
Turnajiti, il, ení = turnéřiti. Ros.

351222   Turnajník Svazek: 4 Strana: 0231
Turnajník, a, m. = kdo na turnaji jezdí, jezdec, der Tournierer, Turnierheld. Ros. Že sú někteří dobří t-ci, jež sú v boju praví špatníci. Dal. 84. 19. Cf. Dal. 84. 21., Pal. Dj. II. 1. 447.

351223   Turnajový Svazek: 8 Strana: 0439
Turnajový. T. kyrys, kalhoty, tesáky, dřevce atd. Vz Wtr. Krj. I. 630.

351224   Turnajský, turnejský, turnéřský, tur- nýřský Svazek: 4 Strana: 0231
Turnajský, turnejský, turnéřský, tur- nýřský = co k turnaji přísluší, Turnier-. T. plac, kůň (kolčí, hončí), V., kopí, Ros., helm. Aqu. — Jg.

351225   Turnajství, turnejství, turnéřství, tur- nýřství Svazek: 4 Strana: 0231
Turnajství, turnejství, turnéřství, tur- nýřství, n. = turnajské umění, die Turnier- kunst. — T. = turnaj, das Turnieren. Jg.

351226   Turnbulová Svazek: 7 Strana: 0942
Turnbulová modř. Vz KP. VI. 210.

351227   1. Turně Svazek: 4 Strana: 0231
1. Turně, ě, f. = turnaj. Dal. Rytieř z t-ně. GR.

351228   2. Turně Svazek: 4 Strana: 0231
2. Turně, pl., f. = vežité, žulové vrcholky hor. Na Slov. Vz Turňa. Dch., KB., Ps. sl. č. 119., S N. XI. 245., Pokor. On jako slunko jásá se, když zlatí turně hol. Hdk. C. 297. Turnej, vz Turnaj.

351229   Turnejník Svazek: 7 Strana: 0942
Turnejník, a, m., tormentator. Veleš.

351230   Turnejník Svazek: 10 Strana: 0455
Turnejník, a, m., vz Turnajník.

351231   Turner Svazek: 8 Strana: 0439
Turner = věžový hudec a strážce. Phld. 1894. 600.

351232   Turnerka Svazek: 4 Strana: 0231
Turnerka, y, f., turnera, rostl. Rostl. I., 233. a.

351233   Turnerová Svazek: 10 Strana: 0455
Turnerová Tereza, spis. Zl. Pr. 1904.

351234   Turnéř Svazek: 4 Strana: 0231
Turnéř, e, m., der Turner. Rk. Vz Turníř.

351235   Turnéřiti Svazek: 4 Strana: 0231
Turnéřiti, il, ení = turnajiti, turnieren. Lex. vet.

351236   Turnéřský Svazek: 4 Strana: 0231
Turnéřský, vz Turnajský.

351237   Turní Svazek: 7 Strana: 0942
Turní = skalní. T. krajina, Felsenregion in den Karpathen. Nz.

351238   Turnie Svazek: 4 Strana: 0231
Turnie, n. = oblek turnejní. Vlasta na konie s oščepem a v turniech stojieše. Dal. 10. 37.

351239   Turniket Svazek: 4 Strana: 0231
Turniket, u, m. (z fr. tourniquet). T. polní Assaliniův, t. šroubový, t. s roubíkem. Vz Nástroje amputační. Cn.

351240   Turniket Svazek: 7 Strana: 0942
Turniket. Vz Turnyket (dod.).

351241   Turníř, turnéř Svazek: 4 Strana: 0231
Turníř, turnéř, e, m., der Turner. Vz Turnaj.

351242   Turnit se Svazek: 8 Strana: 0439
Turnit se = dychtiti. Zlín. Brt. D. II. 404.

351243   Turno Svazek: 7 Strana: 0942
Turno = tesklivo. To je mi turno. Brt. N. p. 182.

351244   Turnov Svazek: 4 Strana: 0231
Turnov, a, m., mě. v severových. Čech., Turnau. Vz S. N., Tk. II. 528., III. 176, IV. 295., 534., Tf. 393. — Turnovan, a, m. — Turnovský. T. brousírny drahokamů. Vz KP. III. 202. — T., ého, m. T. Václ. 1536. Vz Jg. H. 1. 645., Jir. H. 1. 298 - T. dům v Praze. Vz Tk. II. 182.

351245   Turnování Svazek: 4 Strana: 0232
Turnování, n. = cvičení těla, das Tur- nen. Us. Vz Turnaj.

351246   Turnovánie Svazek: 9 Strana: 0351
Turnovánie. ??? I. 121.

351247   Turnovati Svazek: 4 Strana: 0232
Turnovati, turnen. Us.

351248   Turnoviště Svazek: 4 Strana: 0232
Turnoviště, ě, n., der Turnplatz, die Turnschule. Sm.

351249   Turnovník Svazek: 7 Strana: 1394
Turnovník, a, m., tormentator. Pršp. 38. 36.

351250   Turnovský Svazek: 7 Strana: 0942
Turnovský = z Turnova jsoucí, Tur- nauer —T., os. jm. T. Theofil, br. † 1671. Výb. II. 1395. — T. Jos. L., naroz. 1838., žurnal. Vz Bačk. Př. 186., Pyp. K. II. 409.

351251   Turnovský Svazek: 9 Strana: 0351
Turnovský Jos, spis., 1837. —8. /2. 1901 Vz Jub. XXXIIL, Nár. list. 1901. é. 40. — T. Vád., kněz. Vz Mus. 1900. 257.

351252   Turnovský Svazek: 10 Strana: 0455
Turnovský Jos. Vz Lit. I. 938. — T. Václ., vz Slovacius.

351253   Turnura Svazek: 4 Strana: 0232
Turnura, vz Tournura.

351254   Túrnúť Svazek: 7 Strana: 0942
Túrnúť = pohlednouti. Ani na ňa ne- potúrnul. Natúrnút koho = navštíviti. Slov. a val. Brt. D. 280. Ty ale dnu jedným uchom, druhým pekne von si púšťal všetko; túrnul na oko (poslechl) a pri tom ďalej svoje vyčíňal. Phľd X. 123. (9.).

351255   Turnút Svazek: 10 Strana: 0455
Turnút = hleděti, mluviti. Val. Čes. 1. XI. 210. Sr. Potúrnút.

351256   Turnyket Svazek: 7 Strana: 0942
Turnyket (tourniquet), fr., turnyké), u, m. = žilotěž, stahovadlo na žíly; pohyb- livý dřevený kříž u vchodu do nějaké míst- nosti ku př. do výstavy, který se vstupo- váním jednotlivých osob otáčí a počet osob vstoupivších kontroluje, počitadlo.

351257   Turnýřovati Svazek: 4 Strana: 0232
Turnýřovati = na turnaji se potýkati, turnieren. Jg. — T. = mrhati, hejsovati, hý- řiti, utráceti, prassen, schlemmen, verthun, verschwenden. Ros.

351258   Turnýřský Svazek: 10 Strana: 0455
Turnýřský helm. Kol. Her. I. 346., 392.

351259   Turo Svazek: 8 Strana: 0439
Turo, a, n., míst. jm. na Slov. Phľd. XII. 178.

351260   Turobijce Svazek: 7 Strana: 0942
Turobijce, e, m., Stierwürger, m. Lpř.

351261   Turodilý Svazek: 10 Strana: 0455
Turodilý, indigena. Mam. A. 25b.

351262   Turohlavý Svazek: 7 Strana: 0942
Turohlavý, stierköpfig. Koll. St. 448.

351263   Turok, turák Svazek: 4 Strana: 0232
Turok, turák, u, m. = malý krevnatý bob. Mor. Škd.

351264   Turold Svazek: 7 Strana: 0942
Turold, a, m., vrch u Mikulova. Km.

351265   Turolúka Svazek: 8 Strana: 0439
Turolúka, y, f., míst. jm. na Slov. Phľd. XII. 178.

351266   Turon Svazek: 4 Strana: 0232
Turon, u, m. Vz Krč. 713., 731., 796., 805.

351267   Turoň Svazek: 7 Strana: 0942
Turoň, ě, m. = končiar ostrý, ktorý v čas potreby jako zbroj užívan býval, Helmspitze. Slov. Rr. Sb. Odskočil mu t. so šišiaka. Orl. VI. 37. — T. = mamlas, ochlasta (nadávka). Phľd. IV. 5.

351268   Turooký Svazek: 7 Strana: 0942
Turooký, stieräugig. Lpř.

351269   Turopole Svazek: 8 Strana: 0440
Turopole, e, n., míst. jm. na Slov. Phľd. XII. 178., 70.

351270   Turorohý Svazek: 7 Strana: 0942
Turorohý, stierhörnig. Koll. St. 447.

351271   Turota Svazek: 7 Strana: 0942
Turota, y, f., louka u Kojetína.

351272   Turotvárný Svazek: 7 Strana: 0942
Turotvárný, stierahnlich. Koll. St. 448.

351273   1. Turov Svazek: 4 Strana: 0232
1. Turov, a, m., ves u Vys. Mýta. Vz S. N., Dal. 165.

351274   2. Turov Svazek: 4 Strana: 0232
2. Turov, a, m., vrch u Hronova. S. N. XI. 245.

351275   Turov Svazek: 8 Strana: 0440
Turov, a, m., hora u Náchoda, Oestr. Mon. (Böhm.) I. 403.

351276   Turová Svazek: 8 Strana: 0440
Turová, é, f., míst. im. na Slov. Phľd. XII. 178., 70.

351277   Turovce Svazek: 8 Strana: 0440
Turovce, pl., míst. jm. na Slov. Phľd. XII. 178.

351278   Turové Svazek: 4 Strana: 0232
Turové, ého, n., ves u Vys. Mýta. PL.

351279   Turovec Svazek: 4 Strana: 0232
Turovec, vce, m., Turowetz, ves u Tá- bora. PL.

351280   Turovi Svazek: 4 Strana: 0232
Turovi = tuří. Ros.

351281   Turovice Svazek: 4 Strana: 0232
Turovice, dle Budějovice, Turowitz, ves u Bystřice nad Host. Tk. III. 104.

351282   Turovitý Svazek: 7 Strana: 0942
Turovitý, stierärtig. Koll. St. 29.

351283   Turovka Svazek: 4 Strana: 0232
Turovka, y, f., něm. Turowka, ves u Ba- telova. PL.

351284   Turovo Svazek: 7 Strana: 0942
Turovo pole = čásť záhřebské stolice. Vz ZObz. XX11I. 49.

351285   Turovo Svazek: 8 Strana: 0440
Turovo, a, n., míst. jm. na Slov. Phľd. XII. 70.

351286   Turovy, jm Svazek: 4 Strana: 0232
Turovy, jm. polí u Berouna. Na turo- vech. Us. Dch.

351287   Turpánový Svazek: 8 Strana: 0440
Turpánový či tyrpantový. T. masť, z něm. Dürrbandsalbe, f. Gern. Př. 59.

351288   Turpet Svazek: 4 Strana: 0232
Turpet, u, m., turpethum minerale = síran trojrtuťnatý, drittelschwefelsaures Queck- silberoxyd, 3HgO. SO3. Vz Šfk. 339., Nz. T. = žlutý ve vodě nerozpustný prášek, jehož se v lékařství užívalo. Pta.

351289   Turpinka Svazek: 4 Strana: 0232
Turpinka, y, f., turpinia. Rostl. I. 255. a.

351290   Turrenda Svazek: 10 Strana: 0455
Turrenda, y, f. Zkázala, žeť se jí veliká t. strhla (běhavka, diarrhoea). 1471. Arch. XXI. 368. Snad m.: currenda.

351291   Tursellin-us Svazek: 7 Strana: 0942
Tursellin-us, a, m. T. Hor. Vz Mus. 1886. 653.

351292   Tursko Svazek: 4 Strana: 0232
Tursko, a, n., vesnice u Středokluk, dříve Černuc. Vz S. N., Dal. 34., Tk. I. 435., IV. 172.

351293   Tursko Svazek: 7 Strana: 0942
Tursko u Prahy. Mus. 1892. 260, 275.

351294   Turský Svazek: 4 Strana: 0232
Turský. T. Alpy, hohe Tauern. Vz Krč.

351295   Turský Svazek: 7 Strana: 0942
Turský. T. pole, severozáp. od Prahy. Jir. z Turtelštejna Dentulin. Vz Mus. 1886. 653.

351296   Turský Svazek: 8 Strana: 0579
Turský = turecký. T. město. Hudc. 56., 53. a j.

351297   Turský Svazek: 9 Strana: 0351
Turský potůček u Minic. Slan. 5.

351298   -turus Svazek: 4 Strana: 0232
-turus. Latinská přípona -turus, -tura, -turum (amaturus) opisuje se infinitivem s přestupníky sloves chtíti, míti, chystati se, mysliti, hodlati atd.: chtěje n. mysle n. hodlaje milovati. Zk.

351299   Turva Svazek: 7 Strana: 0942
Turva, y, f. = bařina? Slov. K. Nov. 1888. 77.

351300   Turyna Svazek: 4 Strana: 0232
Turyna, y, m., osob. jm.

351301   Turyně Svazek: 4 Strana: 0232
Turyně, ě, f. = dvůr, stateček, chalupa, die Hütte, das Landgut. Viece chváliti ve- selú turyňku (tugurium) nežli smutný palác. Zrc. moudr. Také i jiné země má a drží a jimi vládne, všemi kraji, turyněmi, městečky, vesnicemi. Háj. 326. b. — T., město v Pru- sích, Thorn, lat. Thorunum. Rk.

351302   Turyně Svazek: 10 Strana: 0455
Turyně, ě, f. = řípa. Dšk. Km. 17.

351303   Turyňka Svazek: 9 Strana: 0351
Turyňka, y, f., tugurium. Rozb. III. 694. Sr. Turyně.

351304   Turyňka Svazek: 10 Strana: 0455
Turyňka, y, f., zdrobn. turyně.

351305   Turynský Svazek: 7 Strana: 0942
Turynský mlýn u Kam. Žehrovic, ryb- ník. Ib

351306   Turzo Svazek: 4 Strana: 0232
Turzo, a, m. T. J. 1736. Vz Jg. H. 1. 645., Jir. H. 1. 298.

351307   Turzovka Svazek: 4 Strana: 0232
Turzovka, y, f., vesnice v Beskydech na Slov. Šd.

351308   Tuřany Svazek: 4 Strana: 0229
Tuřany, dle Dolany, němec. Tuřan, ves v Slánsku. Vz S. N. Turás = v Tuřanech, zastr. Bž. 48., 21. Vz -ás. — T., něm. Turas, ves u Brna. Ty tuřansky hodine, jak vone z temna bijó. Sš. P. 575. Cf. Sš. P. 73.

351309   Tuře Svazek: 4 Strana: 0230
Tuře, ete, n. = mladý tur.

351310   Tuřek Svazek: 4 Strana: 0230
Tuřek, řka, m., osob. jm. Arch. IV. 67.

351311   1. Tuří Svazek: 4 Strana: 0230
1. Tuří = od tura, den Auerochs be- treffend, vom Auerochs. T. hlava, Rkk., roh, Dal. 105., tráva (turům milá), wildes Gras, Rohrgras, arundo calamogrostis. D., Šm.

351312   2. Tuří Svazek: 4 Strana: 0230
2. Tuří, n., ves v Jičínsku. Vz S. N.

351313   Tuří Svazek: 7 Strana: 0941
Tuří poskoky, hvizdot. Cf. Mách. 62, 64.

351314   Tuřice Svazek: 4 Strana: 0230
Tuřice, e, f., vz Tur. — T. = druh trávy. L. T. písková, carex arenaria, třeslicová, c. brizoides. Vz Schd. II. 267. T. dvoudomá, c. dioica. blechovitá, c. pulicaris; prostřední, c. disticha; roučí, c. Schreiben; trstnatá, c. caespitosa; končitá, c. acuta; srstnatá, c. hirta. Rstp. 1694., Kk. 115. — T. = tuří kůže, die Auerochsenhaut. Šp. — T., turice, na Slov. = letnice, svatodušní svátky, das Pfingstfest. D., Ps. sl. T. slula starým Slo- vanům slavnosť jara, zasvěcená původně Radegastovi, jehož znak, obraz tura nebo býka, při té slavnosti veřejně se nosil. S. N. XI. 244. T. = slavnosť vyobrazující plod- nosť přírody na Slov. Bdl. Na Ťuřice de- sátek odváděti. Vz Kračouny. (V hora. ). Am. — T, dle Budějovice, ves v Čech. Vz S. N.

351315   Tuřice Svazek: 7 Strana: 0941
Tuřice. Mkl. Etym. 365. T. = letnice Cf. Tura (dod.), Zbrt. 114., Mách. 198.

351316   Tuřicovitý Svazek: 4 Strana: 0230
Tuřicovitý. T. rostliny, caricinae: tuřice. Rstp. 1694.

351317   Tuřín Svazek: 4 Strana: 0230
Tuřín, u, m. = bílá řípa, dumlík, brassica napus rapifera n. esculenta. Jg. T. z něm. die Dorse, Dorsche, Dorschen a to z lat. thyrsus. Mz. 357. Vz S. N., Schd. II. 292., Rstp. 86., Čl. 15., Kk. 214., Čl. Kv. 299., Slb. 689.. FB. 77. - T., a, m., ves. Arch III. 483.

351318   Tuřín Svazek: 7 Strana: 0941
Tuřín. Rosc. 145., Kram. slov.

351319   Tuřín Svazek: 8 Strana: 0439
Tuřín, val. kvak, laš. kvaček. Brt. D. II. 335.

351320   Tuřín Svazek: 10 Strana: 0455
Tuřín, u, m., brassica napobrassica: dumlík, hlavatice (Č. Třeb. ), kolník, košt, kvaček (lašsky), kvak (val. ), kvaka (mor. Slov. ). Vz Čes. 1. XIV. 374.

351321   Tuřský Svazek: 4 Strana: 0232
Tuřský dvůr, Panský dvůr, dvůr u Ji- čína. T. mlýn u Jič.

351322   Tus Svazek: 4 Strana: 0232
Tus = tu jsi.

351323   Tu's Svazek: 8 Strana: 0440
Tu's = tu jsi. Bl. Gr. 272. Posud.

351324   Tusanka Svazek: 7 Strana: 0942
Tusanka, y, f. = polej. Slov. Rgl.

351325   Tusar Svazek: 4 Strana: 0232
Tusar, a, m., osob. jm.

351326   Tusci-a Svazek: 4 Strana: 0232
Tusci-a, e, f. = Etrurie. — Tuscijský.

351327   Tuscul-um Svazek: 4 Strana: 0232
Tuscul-um, a, m., bylo mě. v Latiu. Vz S. N.

351328   Tusculanum Svazek: 4 Strana: 0232
Tusculanum, vz. Tuskulanum.

351329   Ťusíc Svazek: 4 Strana: 0232
Ťusíc = tisúc, tisíc. Ž. wit. 67. 18.

351330   Tuskanka Svazek: 4 Strana: 0232
Tuskanka, y, f., samota u Milevska. PL.

351331   Tuskové Svazek: 4 Strana: 0232
Tuskové, v Etrurii.

351332   Tuskul-um Svazek: 10 Strana: 0455
Tuskul-um, a, n. = tuskulanum (villa Ciceronova v Tuskulu), místo kde lze se oddati klidu a studiu. Hnk. Jas. I. 128.

351333   Tuskulan-um Svazek: 4 Strana: 0232
Tuskulan-um, a, m. = letní sídlo Cice- ronovo blíže města Tuskula (Tusculum, nyní Trascata) ve stř. Latiu. Odtud T. = pokojné sídlo učenců na venkově. Rk.

351334   Tuskulum Svazek: 4 Strana: 0232
Tuskulum, vz Tusculum.

351335   Tusta Svazek: 4 Strana: 0232
Tusta, y, f. = Domažlice, Taus. Jg.

351336   ťustoryl Svazek: 10 Strana: 0322
ťustoryl, u, m., philadelphus, rostl. Vz Ott. XIX. 677., XX. 1013.

351337   Tustov Svazek: 4 Strana: 0232
Tustov, a, m., ves. Arch. III. 469.

351338   Tustý Svazek: 4 Strana: 0232
Tustý = tlustý. Ty březovské sady husté, ty březovské dzjevky tusté, také tusté jako duby, to sa mi dzjevča nělúbí. Sš. P. 363.

351339   1. Tuš Svazek: 4 Strana: 0232
1. Tuš, e, m. = černá barva hl. čínská, die Tusche. Rk. Vz S. N. T. rozdělati, tříti; uěco tušeni potáhnouti, napustiti, vytáhnouti; t. zaschl. Šp. Tušem rýsovati. D. T. na čar- kování, na zamývání. Kh. T. vytahovací, Ausziehtusch, vymývací, Lavirtusch. Mi- stičky na tuš a barvy. Nz.

351340   2. Tuš Svazek: 4 Strana: 0232
2. Tuš, e, m. = doušek, fanfára, hlahol trub a kotlův, der Tusch. T. troubiti. Hrajte tuš. Bern. Zahráti slavnostní tuš. NI.

351341   Túš Svazek: 7 Strana: 0942
Túš, e, m. = touš, Výb. 11. 32., jaculum. Veleš.

351342   Tuša Svazek: 4 Strana: 0232
Tuša, dle Báča, osob. jm.

351343   Tušalaj Svazek: 4 Strana: 0232
Tušalaj, e, m., viburnum, der Schnee- ball, rostlina. T. slívovitý, v. prunifolium; hruškolistý, v. pyrofolium; zubatý, v. den- tatum; pýřitý, v. pubescens; vrápnatý (chu- dovina, lepík), lantana; čeřitý, lentago; šu- pinatý, v. squamatum; obvejčitý, v. obova- turn; žláznatý, v. cassinoides; lesklý, v. nitidum; hlazený, v. laevigatum. Rostl. III. b. 94., Rstp. 781., Čl. Kv. 220., FB. 51.

351344   Tušek Svazek: 4 Strana: 0232
Tušek, ška, m., osob. jm. Arch. I. 46.

351345   Tušení, n Svazek: 4 Strana: 0232
Tušení, n., Ahnung, f. Ani t. o tom jsem neměl. Us. T.. hořkostí. Němc. Nemaje tu- šenička o tom. Kos. Ol. I. 295. T. takové pronesl Filip, ale t. to bylo podtlumeno a pomračeno. Sš. J. 229.

351346   Tušeníčko Svazek: 7 Strana: 0942
Tušeníčko, a, n., zdrobn. tušení. Kos.

351347   Tušený Svazek: 4 Strana: 0232
Tušený; tušen, a, o, muthmasslich, ge- ahnt. T. příčina, počasí, Dch., odpověď. Ddk.

351348   Tušetín Svazek: 4 Strana: 0232
Tušetín, a, m., Tuschetin, samota u Vla- šimi.

351349   Tušíce Svazek: 8 Strana: 0440
Tušíce, děď. v Zemplín. Phľd. 1895. 383.

351350   Tušimice Svazek: 4 Strana: 0232
Tušimice, Tuschmitz, ves u Kralup. PL.

351351   Tušín Svazek: 4 Strana: 0232
Tušín, a, m., osob. jm.

351352   Tušinský Svazek: 4 Strana: 0232
Tušinský, ého, m., osob. jm.

351353   1. Tušiti Svazek: 4 Strana: 0232
1. Tušiti, il, en, ení; tušívati; touchati. T. = hádati, zdání míti, ahnen, dunkel vor- empfinden; domýšleti se, domnívati se, ver- muthen, vermeinen, meinen, denken; naději dávati, Hoffnung machen. Jg. — abs. Tu- ším = myslím, trvám, zdá se mi, snad, ich glaube, glaub' ich, mein ich, vermuthlich, hoffentlich, vielleicht. Jg. Tuším, fortasse, dialekticky jako adv. Mkl. S. 156. Tuším, tě hlava bolí. Us. Včera vás, tuším, viděl. D. Pacholík, tuším, do pátého roku. Ehr. Tuším jsem to ztratil. Věkem byl mezi nimi tuším nejmladší. Pal. Děj. IV. 1. 103. Ne- úplný opis sněmovního snesení, ale korri- govaný tuším rukou páně Rosenberkovou. Ib. 109. Tuším sem, má milá, tuším sem uhádl, že mně můj rozmarýn u tebe uvadl; A že já už tuším maširovat musím přes Frydecké město; Růžu, růžu, tulipán, já ťa tuším zanechám. Sš. P. 362., 587., 663. (Tč. ). Než netušíme, byť on to zjevně svědčil. NB. Tč. 85. — co. Tu svobodu hned ně- kteří zle t. počali (zlé zdaní o ní měli). Plk. — co o kom. Něco o někom t., einem etwas zumuthen. D. Slepí byli pohané o pro- zřetelnosti boží netušíce; O jejížto (zary- tosti) opravě Pavel nedobře tuší; O té jeho duši zlé má mysl tuší. Sš. L. 179., II. 32., Bs. 82. (Hý. ). — sobě, někomu (jak) = naději dávati. Málo kdo z lidí dobře jest mu tušil. Břez. 197. Jakžkoli poslové čeští dobře sobě tušili podlé některých příleži- tostí, že dobře zjednají, avšak zmýleni jsou. Břez. 203. Když sobě tak zle tušieše. Hr. rk. 425., 431. Xerxes dobře sobě tuší. V. Jeho srdce mu dobře netouchalo. V. Jižť mu netuší (umřel). Prov. Naší věci již ne- tuším (pochybuji o ni). Zkr. Vašemu koneč- nému obratu dobře tuším; věci naší netuším. Kos. Ol. I. 116., 246. Příliš si tušívá hoch mladý (jest; odvážliv). Us. Lidé tuší sobě, že soud boží nebude přísen. Sš. II. 67. Upadl v nemoc tak těžkou, že mu již netušili; Méně dobře tušili sobě strana Rokycanova. Pal. Dj. IV. 2. 150., III. 3. 269. Dobře ně- čemu t. BN. — komu kde. A zvlášče mezi Benátčany jemu dobře tušil (přál). Arch. III. 9. — si čeho. Žita moje ovšem nezrají, leč si duše jiných slastí tuší. Sš. Bs. 177. — odkud. Z tváře a postavem a posunu z daleka mohli t., že... Sš. J. 73. (Hý. ). My aspoň z toho, co vidíme, pokoji a svornosti dobře t. nemůžeme. Pal. Dj. V. 2. 346. — co komu kdy. Jejž (druhý pří- chod Páně) sobě v brzké době tušili. Sš. J. 309. (Hý. ). — čeho proč kdy. An na příští zlých věcí pro sebe t. museli. Sš. J. 228. (Hý. ). — v čem. V dialektice nehrubě sobě tuším (necítím se dosti zběhlým). Kos. Ol. I. 12. V nemoci této mu již netuší (nečiní naděje). St. skl. — s adv.: zle, dobře t. Kom. — s inft. Netuším víc v světě býti (nemám naděje). Puch. Někteří vykladači sobě tušili dojíti pravého smyslu tímto bě- hem. Sš. J. 117. — že. Tušili jsme, že umře. Us. Pakli sobě budou t., že nás z pole vytlačí. Abr. z G. II. 164. — aby. Netušili mi, abych za živa domů přišel (pro nemoc). Har.

351354   2. Tušiti Svazek: 4 Strana: 0233
2. Tušiti. Dal si t. (tuš zahrati). U Kvasin.

351355   1. Tušiti Svazek: 7 Strana: 0942
1. Tušiti. Cf. Mkl. Etym. 364.— komu. Lékaři mu netuší. Arch. VIII. 215. Dotudť já jí netuši dobře. Št. Kn. š. 84. (12.). Proto mi moji spolutovaryši netušili, abych měl do Benátek za živa dojeti. Har. II. 259. — komu v čem. Vaši velikosť jen tuší ve snách. Kká. Jsa v nemoci, v kteréž mu netušili. Let. 320. — komu čím. Dar- moť sobě tušie ty panny tiem panenstvím, aneb ačť kto pochlebuje jim, i tuší jim zlým. Št. Kn. š. 61. (248. 9.). — T. = tuch- nouti, páchnouti. Slov. Mrtvola tuší. Zátur. To čo páchne, tuší, smrdí. Hdž. Čít. 102.

351356   Tušivosť Svazek: 7 Strana: 0942
Tušivosť, i, f. Dk. P. 134.

351357   Tušivý Svazek: 7 Strana: 0942
Tušivý, ahnungsvoll. Dk., Posp., Mus.

351358   Tuškánka Svazek: 4 Strana: 0233
Tuškánka, y, f., Tuschkanka, hospoda a) u Unoště, b) u Kralovic.

351359   Tuškánský Svazek: 9 Strana: 0351
Tuškánský = toskánský. T. šafrán. Maš. ruk. 224a.

351360   Tuškany Svazek: 4 Strana: 0233
Tuškany, zastr. = Toskana.

351361   Tuškov Svazek: 4 Strana: 0233
Tuškov, a, m., Tuschkow, mlýn u Do- bříše; něm. Duschowitz, ves u Kašperských hor.

351362   Tuškovaný, tušovaný Svazek: 4 Strana: 0233
Tuškovaný, tušovaný. T. rytectví, die Tuschmanier. Mus. X. 74.

351363   Tušní Svazek: 4 Strana: 0233
Tušní = na tuš, Tusche-. T. miska; tu- šovníček na tušní mísky. Pt.

351364   Tušovací Svazek: 4 Strana: 0233
Tušovací, Tusch-. T. způsob. Mus.

351365   Tušovaný Svazek: 4 Strana: 0233
Tušovaný, vz Tuškovaný.

351366   Tušovati Svazek: 4 Strana: 0233
Tušovati = tušem rysovati, D., černě na- tírati (v malbě), tuschen. Nz.

351367   Tušovice Svazek: 4 Strana: 0233
Tušovice, dle Budějovice, Tuschowitz, ves u Březnice; T. nové, Tošovička, Neu- Tuschowitz, osada tamtéž.

351368   Tušovna Svazek: 7 Strana: 0942
Tušovna, y, f. = síň sprchová, Douche- cabinet. Rgl.

351369   Tušový Svazek: 10 Strana: 0674
Tušový. T. kresba. Nár list. 1905. 354 13.

351370   Tušulaj Svazek: 8 Strana: 0440
Tušulaj ci kalina, viburnum lautana, rostl. V z KP. VII. 102. T. v košíkářství. Ib.

351371   1. Tuť Svazek: 4 Strana: 0233
1. Tuť, i, f. = rtuť. D., Sal.

351372   2. Tuť Svazek: 4 Strana: 0233
2. Tuť = tu, zde, hier, da. Tuť vlk leží a zajíc spí. Tuť čert spí, popadneš jej za ocas. D. Štěstí když chřestí, tuť (tehdy) třešti. Prov. Nevrátíš-li, tuť chci k tobě i k tvému zboží zříti. Půh. I. 337. Tuť je! Us. Tuť páni odložili jim rok do Brna. Půh.
II. 529.

351373   Túť Svazek: 8 Strana: 0440
Túť = táhat, troubiti; týti. Slov. Kal. S. IDO.

351374   Tuť Svazek: 9 Strana: 0351
Tuť = rtuť. Us. Hoř. 75. Také v již. Čech.

351375   Tuť Svazek: 10 Strana: 0455
Tuť — tenkráte. Byly (rybičky) živy a čily jako tuť. Džl. Čes. l. XIV. 331.

351376   Tuťa Svazek: 4 Strana: 0233
Tuťa (dle Káča h. Báča), ťuta, touta, y, m. a f., na Slov. čučo, v dětské řeči = pes,
Hund, m. V. — T., m. = člověk nevrlý,
hloupý, loula, der Menschenscheu, Grütz-
kopf, Pinsel, Gimpel, Tropf. D., Rgl. — T. = člověk krotký, dobrák (jako slepice). Mor. Sd — T., y, f. = slepice, die Henne. Mor. Šd.

351377   Tuta Svazek: 9 Strana: 0351
Tuta, y, f. = pití, nápoj (v dětské řeči). Slez. Lor. 80.

351378   Tutady Svazek: 4 Strana: 0233
Tutady = tudy. Us. u Plzně. Dšk.

351379   Tutaj Svazek: 4 Strana: 0233
Tutaj = zde, hier. Na Ostrav. Tč.

351380   Tutaj Svazek: 9 Strana: 0351
Tutaj, e, m. = člověk, jemuž nelze rozuměti. Hoř. 95.

351381   Tuták Svazek: 10 Strana: 0455
Tuták =? Dšk. Km. 28.

351382   Tutana Svazek: 4 Strana: 0233
Tutana, y, f., osob. jm. Pal.

351383   Tutati Svazek: 4 Strana: 0233
Tutati, tutnouti, strslov. tątbnb, sonus, titinoti místo titinoti, prahlen, tątnoti, klap- pern, lat. tintinare, strind. tanjat?, tosen, lit. tatno, er klappert. Gt. Lit. St. 116., Mkl. L. 100. Na Ostrav. = píti, trinken, nippen (v dětské řeči). Cf. Tutkati.

351384   Tutati Svazek: 8 Strana: 0440
Tutati. Nová matka v úle tutá či troubí (před rojením-se včel). Tkč.

351385   Tutě Svazek: 4 Strana: 0233
Tutě, ěte, n., nepus, zvíře ploskonohé. Krok. I. b. 83.

351386   Tute Svazek: 7 Strana: 0942
Tute = tuto, tady, zde. Mor. Pk. Ps. 94.

351387   Tutečný Svazek: 4 Strana: 0233
Tutečný = zdejší, hiesig. U Opavy. Klš.

351388   Tutějšek Svazek: 4 Strana: 0233
Tutějšek, šku, m. = místo zde jsoucí n. pozemské, opos. nebe (věčnosť), der irdische Schauplatz, die Erde, das irdische Leben. Hý. Pán mluví o t-šku; Je to náboženství t-ška a zdejška. Sš. J. 143., Sk. 207. (Hý. ).

351389   Tutější Svazek: 4 Strana: 0233
Tutější = zdejší, hiesig. Vz Tutějšek. Proto se nepotýká s místem t-ším výrok Pavlův; T. život, vypravování, budoucnosť, oslava, chudoba, nedostatek; Není řeč tuto o t. slávě říše boží; Veškero poznání naše t. (u přirovnání s budoucím) je zavinuto; Rozdíl jest mezi dřívějším výrokem a vý- rokem t-ším. Sš. I. 11., 275., J. 98., 210., 231., II. 89., Mt. 42., J. 269. (Hý. ). On je t., ist hiesig, hier zuständig. T. mravy, obyčej. Na Ostrav. Tč.

351390   Tuték Svazek: 8 Strana: 0440
Tuték = tu. Tišn. Brt. D. II. 197.

351391   Tutela Svazek: 4 Strana: 0233
Tutela, y, f., lat. = opatrovnictví, poruč- nictví.

351392   Tutelnosť Svazek: 4 Strana: 0233
Tutelnosť, i, f., vz Ututelnosť. Zlob.

351393   Tutelný Svazek: 4 Strana: 0233
Tutelný, vz Ututelný. Zlob.

351394   Tuten, tuta, tuto Svazek: 4 Strana: 0233
Tuten, tuta, tuto; v již. Čech. tuten, tůta, tůto. Kts. Tuten atd. v jihozáp. Čech. Šb.

351395   Tutěna Svazek: 7 Strana: 0942
Tutěna, y, f. = slabá ženská. Mor. Brt.

351396   Tutenáj Svazek: 4 Strana: 0233
Tutenáj, e, m. = sloučenina z mědi, zinku a pochvistíku. Pr. Chym. T., z ro- manského. Mz. 358.

351397   Tutěnka Svazek: 4 Strana: 0233
Tutěnka, y, f. = slepice, die Henne. Mor. Brt. Na t-ka, na tutú! Mor. Šd. Spadla t. s hrady, polámala se všady; Chce se vdávat, neumí t-kám ohledávat. Sš. P. 651., 677. Vz Tuťka.

351398   Ťuťha Svazek: 4 Strana: 0233
Ťuťha, y, m. = kdo ťuťhá, podivně kráčí, kulhá, der Hinker.

351399   Ťuťhati Svazek: 4 Strana: 0233
Ťuťhati = kulhati, hinken. Us.

351400   Tutička Svazek: 7 Strana: 0942
Tutička. Máme chlíveček, ten chlíveček je plný červených t-ček, když mezi ně černý kohout vletí, všecky je vyžene (pec, uhlí, pohřeblo). Mor. Brt.

351401   Tutička Svazek: 9 Strana: 0351
Tutička, y, f. = slepička. Mus. ol. 1898. 118.

351402   Tutka Svazek: 4 Strana: 0233
Tutka, y, m., osob. jm. Arch. I. 230.

351403   Tuťka Svazek: 4 Strana: 0233
Tuťka, y, f. = tutěnka. Mor. Chytla t-ku, nesla matce, ohledaj maměnko malé vajce. Sš. P. 677.

351404   Tutka Svazek: 7 Strana: 0942
Tutka, y, f., lichotné jm. slepic. Mor. Brt.

351405   Tuťka Svazek: 8 Strana: 0440
Tuťka = tu. Brněn. Brt. D. II. 176.

351406   Tuťka Svazek: 9 Strana: 0351
Tuťka, y, f. = slepice. Děvče jak t. (tiché, hodné). Mus. ol. 1898. 103.

351407   Tutkati Svazek: 4 Strana: 0233
Tutkati = tutati. Na Ostrav. Tč.

351408   Tuťké Svazek: 8 Strana: 0440
Tuťké = tu. Tišil. Brt. D. II. 197.

351409   Tutko Svazek: 7 Strana: 0942
Tutko, a, m. = ťuťnák. Slov. Ssk.

351410   Tutlaný Svazek: 4 Strana: 0233
Tutlaný; -án, a, o, vz Tutlati. Boj až na smrť jakoli t-ný a ukrývaný dočasně. Pal. IV. 2. 225. T. oheň. Ml.

351411   Tutlatel Svazek: 4 Strana: 0233
Tutlatel, e, m., der Hehler.

351412   Tutlatelka Svazek: 4 Strana: 0233
Tutlatelka, y, tutlatelkyně, ě, f., die Hehlerin.

351413   Tutlati Svazek: 4 Strana: 0233
Tutlati, tutlávati = ukrývati, tajiti, za- mlčovati, vertuschen, verbergen, hehlen, ver- heimlichen, verschweigen, bemänteln. — co 226 nepravosti, V., své hříchy. Žal. Pořád spolu něco tutlají (tajně dělají). Us. T. oheň. J. tr. Darmo bychom to tutlali. Sš. II. 23. Tutlati pletky, Ränke schmieden. Dch. T., kořen taj (v tajiti). Šf. — T. = doutnati. Oheň tutlá. Us. u Nové Kdyně. Rgl. Jiskra mdle tutlá. Nár. bibl. V. 34.

351414   Tutlati Svazek: 8 Strana: 0440
Tutlati = doutnati. Pařez pomalu tutlal. Chod. NZ. II. 650.

351415   Tutlavý Svazek: 4 Strana: 0234
Tutlavý = líný, faul, träge. Na Ostrav. a Slov. Tč.

351416   Tutleky Svazek: 4 Strana: 0234
Tutleky, dle Dolany, něm. Tutlek, ves u Kostelce nad Orl. Tk. III. 37., 46.

351417   Tutlík Svazek: 7 Strana: 0942
Tutlík, u, m., Schachtbolzen, m. U Vej- vanova. Zhlk.

351418   Ťuťmácký Svazek: 8 Strana: 0440
Ťuťmácký = potměšilý. Chovanie jeho bolo celé ťuťmácke. Phľd. 1896. 648.

351419   Ťutmačka Svazek: 7 Strana: 0942
Ťutmačka, y, f., langsames, faules Weib; Trägheit. Slov. Bern.

351420   Ťuťmák Svazek: 4 Strana: 0234
Ťuťmák, a, m., na Slov. = člověk lstivý, heimtückischer Mensch; zdlouhavý (šuchač, šušmák). langsamer Mensch. Cf, Tuťmuť. Bern.

351421   Ťuťmák Svazek: 10 Strana: 0455
Ťuťmák, vz Batoh.

351422   Ťuťmati Svazek: 4 Strana: 0234
Ťuťmati, na Slov. = zdlouha dělati (šuš- mati, šuchati se), langsam arbeiten, gehen. Bern.

351423   Tuťmavý Svazek: 7 Strana: 0942
Tuťmavý = potměšilý. Na již. Mor. Šd.

351424   Ťuťmo Svazek: 4 Strana: 0234
Ťuťmo. Po ťuťmu = tiše, still. Šm., Rk., Puch. exc.

351425   Tuťmuť Svazek: 4 Strana: 0234
Tuťmuť, ě, m. = člověk krotký, flegma- tický, jenž ke všemu mlčí a nikdy se ne- ozve. Mor. Šd. Cf. Tuťa, Ťuťmák.

351426   Tutnati Svazek: 10 Strana: 0455
Tutnati = dusiti. — co: oheň. Wtr. exc.

351427   1. Tuto Svazek: 4 Strana: 0234
1. Tuto, akkusat. sing., f. zájmena: tato (tento), diese. Na tuto stranu. Us.

351428   2. Tuto Svazek: 4 Strana: 0234
2. Tuto, tutoť, adv. = zde, tu, hier, hier- selbst. Tuto mne najdeš. Toť jest tuto a toť jest tamto. ZN. Cožkoli tuto mluvím, bohdá věrnú pravdu mluviem; Zustaň tuto. NB. Tč. 81., 407. -- T. = sem, hieher. Bern. — T. = teď, eben, jetzt. Har.

351429   3. Tuto Svazek: 4 Strana: 0234
3. Tuto, a, m., řězenský biskup. Tk. I. 8.

351430   Tuto Svazek: 10 Strana: 0455
Tuto = tamto. Půjdem t. a t. Chč. S. I. 73b.

351431   Tutoka Svazek: 7 Strana: 1394
Tutoka = tuto. Slov. Šb. D. 75.

351432   Tutoň Svazek: 4 Strana: 0234
Tutoň, vz Tytuň.

351433   Tutor Svazek: 4 Strana: 0234
Tutor, a, m., lat. = opatrovník.

351434   Tútora Svazek: 8 Strana: 0440
Tútora, y, f. = tutura, trubica. Slov. Kal. S. 190.

351435   Tutorka Svazek: 7 Strana: 0942
Tutorka, y, f. = opatrovnice. Lipa.

351436   Tutovič Svazek: 4 Strana: 0234
Tutovič, e, m., osob. jm. Šd.

351437   Tutr Svazek: 4 Strana: 0234
Tutr, u, m. = rozbité červené vejce. U Krum- lova. Bur. — T., a, m. = tlustý, neúhledný člověk. Ib.

351438   Tutta Svazek: 4 Strana: 0234
Tutta, y, m. T. Jan. 1781. Vz Jg. H. l. 645.

351439   Tutú Svazek: 4 Strana: 0234
Tutú. Na tutú, tutú, tutú (volá se na slepice — tutěnky). Mor. Brt.

351440   Tutú Svazek: 7 Strana: 0942
Tutú! Na tutú, tutú! Volání na slepice. Vz Slepice, Tuťa.

351441   Tutu Svazek: 10 Strana: 0455
Tutu = trouba (v dětské řeči). Phľd. XXIV. 606.

351442   Tutúkať Svazek: 7 Strana: 0942
Tutúkať, vz Túkati.

351443   Tutuli Svazek: 4 Strana: 0234
Tutuli. Tutuli, tutuli, kto-že ma pritúli. Sl. ps. 231.

351444   Tutura Svazek: 7 Strana: 0942
Tutura, y, f. = trubka (v dětské řeči). Slov. Hdž. Šlb. 7.

351445   Tuturovati Svazek: 4 Strana: 0234
Tuturovati = vytrubovati. Na Slov. Dbš. 53.

351446   Tutúž Svazek: 7 Strana: 0942
Tutúž = tutouž. Obz. 1855.

351447   Tuvík Svazek: 7 Strana: 0942
Tuvík, a, m. = ťuhyk; sýc obecný. Šír. Pt.

351448   Ťuvíkal Svazek: 7 Strana: 0942
Ťuvíkal, a, m. = sýc obecný. Šír. Pt.

351449   Tuvíkati Svazek: 4 Strana: 0234
Tuvíkati = tuhýkati. — k čemu. Tuví- kají k smrti kalúsi. Víd. list.

351450   Tuvit Svazek: 7 Strana: 0942
Tuvit. Sovy hučia v skalnom kruhu : Uhú, čuhú, t. tuhú: Č. Čt. II. 91.

351451   Tuvocať Svazek: 7 Strana: 0942
Tuvocať = odtud. Us. Rgl.

351452   Tuvon Svazek: 7 Strana: 0942
Tuvon, vz Tudnu (dod.).

351453   Tůvora Svazek: 4 Strana: 0234
Tůvora, y. m., osob. jm.

351454   Ťuyčí hnízdo Svazek: 10 Strana: 0455
Ťuyčí hnízdo = hnízdo všeho zla. Val. Čes. 1. XI. 378. Sr. Ťuýk.

351455   Ťuyk Svazek: 10 Strana: 0674
Ťuyk, a, m. = tuhýk. Brt. Sl.

351456   Ťuýk, ťuyk Svazek: 4 Strana: 0234
Ťuýk, ťuyk, hlas ťuhýkův. Us. Dlouhý.

351457   Ťuýkať Svazek: 10 Strana: 0674
Ťuýkať = pískati jako ťuýk. Brt. Sl.

351458   Túz Svazek: 4 Strana: 0234
Túz, a, m., na Slov. = eso touš, das Es; 2. drop, Trappe, m. Bern.

351459   Tuz Svazek: 7 Strana: 0942
Tuz, Trappe. Ct. Mkl. Etym. 365.

351460   Tuze Svazek: 7 Strana: 0942
Tuze = pevně atd. Proč na nás tak t. hledíš? Wtr. exc. Strach z ní (ze smrti) srší, až proniká duši touž, než kulka z ruč- nice. Výb. II. 1691.

351461   Tuze (lokal od tuhý, cf Svazek: 4 Strana: 0234
Tuze (lokal od tuhý, cf. blahý — blaze, drahý — draze. Bs. ), kompar. toužeji, touže, touš. T. = z tuha, pecně, tvrdě, trvale, fest, knapp, stark, genau. V. Vložte ty příklady t. v mysli vaše; on na svém úmyslu, smyslu tuze stojí; t. v hromadu ssaditi. V. T. truhlu zamknouti. Jrs. Abychom nižádného túže ani slaběji nezavázali a smlúvu tu snad v jiný rozum neuvedli. Arch. II. 34. Tuze o purkrecht ho napomínali. NB. Tč. 168. Velmi t. se potýkali. Bl. A já tobě neotevřu, ješče sobě túžej zavřu. Sš. Ps. 16. Po té odpovědi tak t. střelba šla; Minulým sne- šením t. se zastírali. Skl. I. 113., 267. Ruč- nice t. nabitá. Ros. Smlouvy t. stvrditi; pokoj (mír) t. držeti. Jel. T. na koni seděti. Biancof. Touže se spojili. Hlas. Uzel t. za- vázaný. Us. Město touž obklíčiti. Zlob. — T. — velmi, silně, příliš, stark, sehr, zu sehr, heftig, derb, überaus. V ob. mluvě: tuze. Šb., Kts. Tuze u positivu rovná se často komparativu n. superlativu. Vz Superlativ. Proč stružinko v struze stojíš, snad se tuze sucha bojíš? Já se sucha nic nebojím, kde sem zrostla, tady stojím; Podvedl děvčátka t. hezké a to dcerušky myslivecké. Sš. Ps. 322., 523. (Tč. ). Tato kniha je tuze drahá (= příliš, velmi drahá). T. na někoho jíti. Ros. T. na někoho žalovati. Br., Čr. Těsto t. kyne. D. Velmi t. Har. II. 112. Tak se bláznu zdálo: Dnes tuze moc a zítra tuze málo; Je toho t. mnoho; Tuze se nekloň, ať se nepřeklopíš; Dnes t. kázáno, zítra ne- vázáno; Hodiny t. pospíchají. Dch. T. stra- katý. Seděl t. daleko. D. T. veliký, malý. Hrozí t., málo může. Prov. D. T. hleděti, V., volati. Kom. Na vysvědčeních ústavů ku vzdělání učitelův a škol obecných mají známku. Pilnosť: tuze veliká. Tuze má ovšem význam velmi ale obyč. s vedlejším ponětím přílišnosti, tedy: Pilnosť t. veliká = příliš veliká. Zde tedy lépe: velmi veliká.

351462   Tuzebník Svazek: 4 Strana: 0234
Tuzebník, a, m. = skalník, bělořit, pták, der Steinschmätzer, das Weisskehlchen. Pdy.

351463   Tuzek Svazek: 4 Strana: 0234
Tuzek, zka, m. = túz, 2.

351464   Tuzemec Svazek: 4 Strana: 0234
Tuzemec, mce, m., der Eingeborene. Jg., Sš. Sk. 217.

351465   Tuzemec Svazek: 7 Strana: 0942
Tuzemec. Šf. Strž. II. 343. a j.

351466   Tuzemí Svazek: 10 Strana: 0455
Tuzemí, n., das Inland. Nár. list. 1886. č. 141.

351467   Tuzemní Svazek: 7 Strana: 0942
Tuzemní = tuzemský Lpř.

351468   Tuzemsko Svazek: 4 Strana: 0234
Tuzemsko, a, n., lépe: vlasť. Bs.

351469   Tuzemský Svazek: 4 Strana: 0234
Tuzemský = domácí, inländisch. T. prů- mysl koželužský. Šp. Četa ta nesestávala z t-ských vojáků; Národ ten za nejstarší t. lid odbýval. Sš. Sk. 121., 190. (Hý. ). Tu- a cizozemská vína, lépe: domácí a c. v.

351470   Tuzemství Svazek: 10 Strana: 0455
Tuzemství, n. Pravěké t. Pal. Radh. I. 151.

351471   Tuzen Svazek: 4 Strana: 0234
Tuzen, znu, m. = tucen, tucent. Vodn.

351472   Tuzín Svazek: 4 Strana: 0234
Tuzín, u, m. = tuzem. U Opav. Klš. Také na Mor. Tč.

351473   Tuzince Svazek: 7 Strana: 0942
Tuzince malý, sehr klein. Rgl.

351474   Tuzla Svazek: 4 Strana: 0234
Tuzla, y, f. = Solnohrad (tuz = sůl, so- lina). Šf.

351475   Tuzok Svazek: 7 Strana: 0942
Tuzok, zka, m. = túzek, túz, Trappe. Slov. Rr. Sb Pero z túzoka. Slov. BZv. 31.

351476   Túzok Svazek: 8 Strana: 0440
Túzok. Lepší ňeska edom vrabec, ako zajtra t. Phľd. 1894. 744.

351477   Tuž Svazek: 4 Strana: 0234
Tuž, tu, tehdy. T. k svým dievkám při- jide. Kat. 942.

351478   Túž Svazek: 4 Strana: 0234
Túž = touže (tuhý). T. mysleć v strachu. Kat. 2124.

351479   Tuž Svazek: 7 Strana: 0942
Tuž. Má své pravdy dovésti najprv prá- vem a dovede právem, tuž teprv má, móž-li, mocí dotisknúti. Št. Kn. š. 167.

351480   Tuž Svazek: 7 Strana: 0942
Tuž, i, f. = tužba, stesk. Kat. 3322. Dle Erbena. Dle Gb. jest v Rukopise toz = tož. Vz Toz.

351481   Tuž Svazek: 10 Strana: 0455
Tuž = tu, zde. Baw. E. v. 2967., Alx. M. 51.

351482   Túž Svazek: 10 Strana: 0455
Túž = tož. Slez. Vlasť. I. 68.

351483   Tužák Svazek: 4 Strana: 0234
Tužák, u, m. = lis na sýr, die Käsepresse. Mor. Brt. T. = dvě desky pohybující se na společné ose, mezi nimiž tvaroh se túží. Mor. Zkl.

351484   Tužanka Svazek: 4 Strana: 0234
Tužanka, y, f., sclerochlea, druh trávy. T. tvrdá, s. dura. Flora. 26.

351485   Túžava Svazek: 7 Strana: 0942
Túžava, y, f. = tuhá zima T. je, že len tak sindoly trieskajú. Slov. Hdž. Črt. 143. To je ocot t. (ostrý V). Zátur.

351486   Túžavina Svazek: 8 Strana: 0440
Túžavina, y, f. = silné pálení octa atd. Phľd. XII. 697.

351487   Tužba Svazek: 4 Strana: 0234
Tužba, y, f. = toužení, žádosť, die Sehn- sucht. V. Tužbou po ní se zbláznil. Troj. Trápí nás t. po milé vlasti. Sych. Tužba v klamu mroucí. Us. Dch. Náramnosť, vrou- cnosť a pravdivosť tužby té; Tužbu onu v srdce mu vlévá; Ana vrchovala t. její po spáse lidské; Po dobru v nás rozmnož tužbu. Sš. II. 155., J. 167., L. 19., Hc. 56. (Hý. ). — T. = toužení, stýskání, nářek, die Wehklage. Lom., Gníd. Nemám žádné tužby proti němu. Mor. Tč.

351488   Tužba Svazek: 7 Strana: 0942
Tužba. Cf. Mkl. Etym. 351., Sl. ps. 112. nn.

351489   Tužba Svazek: 9 Strana: 0351
Tužba. Úsloví vz v Zát. Př. IV. odst. 4. Sr. ib. 25. nn.

351490   Túžbena Svazek: 7 Strana: 0942
Túžbena, y, f. = tužba, tužebnosť (per- sonificace). Človek v putách ukrutnej T-ny slepne. Slov. Sldk. 380.

351491   Tužbiť Svazek: 7 Strana: 0942
Tužbiť = toužiti. Trok. 45.

351492   Tužbud Svazek: 10 Strana: 0455
Tužbud = tehdy? Čas. mus. IV. 31.

351493   Túže Svazek: 4 Strana: 0234
Túže = touže, vz Tuze.

351494   Tuže Svazek: 10 Strana: 0455
Tuže = tu. Vz Tuž.

351495   Túžebenství Svazek: 4 Strana: 0234
Túžebenství, n., taedium. Ž. Gloss. 118. 28.

351496   Tužebně, toužebně Svazek: 4 Strana: 0234
Tužebně, toužebně = žádostivě, sehn- lich, heftig, sehr. T. žádati, V., BR. II. 598. b., hledati, prositi, Us., někoho čekati. Sych. T. patřil pořád na svou Anežku. Pal. II. 1. 214. Byv t. očekáván. Ib. III. 2. 314. — T. = žalostivě, kläglich. T. naříkati o ně- čem, na něco. Eus.

351497   Tužebnice Svazek: 4 Strana: 0235
Tužebnice, e, f. = která žaluje, die Klä- gerin. — T. = žádostivá, die Sehnerin.

351498   Tužebnice Svazek: 8 Strana: 0440
Tužebnice, e, f., Oenantsäure. Am. Orb. 69.

351499   Túžebnice Svazek: 10 Strana: 0455
Túžebnice, e, f. = toužící žena. Baw. E. v. 3168.

351500   Tužebník Svazek: 4 Strana: 0235
Tužebník, a, m. = kdo touží, žaluje, der Kläger. — T. = žádostivý, der Sehner. Zlob. — T., u, m., rostlina, oenanthe, die Holztraube. T. vodní, šafranový, bedrníko- listý. Flora. — T., u, m. = zemský ořech, spiraea filipendula, der rothe Steinbrech. D, Rstp. 486., Čl. 45.. Čl. Kv. 373., Slb. 595., 509., FB. 101.

351501   Tužebník Svazek: 7 Strana: 0943
Tužebník, ermodactilli, rostl. 14. stol. — Rosc. 165.

351502   Tužebník Svazek: 7 Strana: 1394
Tužebník, u, m., pigerda, rostl. Pršp. 32 79.

351503   Tužebník Svazek: 8 Strana: 0440
Tužebník, philipendula. 1440. List. fil. 1893. 394.

351504   Tužebníkový Svazek: 4 Strana: 0235
Tužebníkový = k bylině tužebníku se vztahující. T. voda, listy. Č.

351505   TužeBníkový Svazek: 9 Strana: 0351
TužeBníkový pažitkovník, brouk. Klim. 690..

351506   Tužebno Svazek: 4 Strana: 0235
Tužebno, vz Tužebný.

351507   Tužebnosť Svazek: 4 Strana: 0235
Tužebnosť, i, f. = tužba, toužebnosť, dych- tivosť, die Sehnsucht. Jg. Pro t. sna nedo- sieci. Troj. T. po pravdě. Sš. J. 73. — T. = hoře, smutek, die Traurigkeit. Aqu., Ps. br. — T. = tužba, žaloba, die Klage. D.

351508   Túžebný Svazek: 7 Strana: 0943
Túžebný. Ž. kl. 153. 20., Výb. I. 805.

351509   Túžebný Svazek: 8 Strana: 0440
Túžebný, túžeben. Brig. F. 28. (Buoh) tú- žeben (smuten, zarmoucen) jest, když málo vosku shoří (v kostele). Chč. S. 35.

351510   Tužebný Svazek: 9 Strana: 0351
Tužebný. T. lenost' (milá, toužebně oče- kávaná). Št. Bes. 62.

351511   Tužebný, toužebný Svazek: 4 Strana: 0235
Tužebný, toužebný = žádající, toužící, dychtivý, sehnlich, sehnsüchtig. T. žádosť, milosť. V. — T. = žalostivý, lítostivý, vroucí, smutný, zarmoucený, kläglich, wehmüthig. T. naříkání, V., žalosť, Us., plakání, St. skl., prosba, Ros., slova. Kom.

351512   Tužec Svazek: 4 Strana: 0235
Tužec, žce, m., der Kartenspan. Tpl.

351513   Tužej Svazek: 10 Strana: 0674
Tužej komp. adv. tuho. Brt. Sl.

351514   Túžek Svazek: 7 Strana: 0943
Túžek, žku, m. = tužák. Val. Brt.

351515   Tužení Svazek: 4 Strana: 0235
Tužení, n., das Steifen. Vz Tužiti.

351516   Túžení Svazek: 4 Strana: 0235
Túžení, vz Toužení, Toužiti.

351517   Tužený Svazek: 4 Strana: 0235
Tužený = otužený, abgehärtet, gestärkt, gesteift.

351518   Tužibuď Svazek: 8 Strana: 0440
Tužibuď = pojednou, neočekávaně a p. Vyšla sama a t. vedie si dvoch ľudí. Phľd. 1893. 508. A t. príde razom chlapík. Ib. 1895. 235. — Ib. 1895. 687., 744.

351519   Tužibuď Svazek: 9 Strana: 0351
Tužibuď přiběhne celý uřícený. Mus. ol. XII. 111.

351520   Tužice Svazek: 4 Strana: 0235
Tužice, e, f., zastar. = touha, hoře. St. skl. III. 71. A z tužic jich vyvedl je. Ž. wit. 106. 13. Dle Gb. vyd.: a potřieb jich vy- prostil jich. Plna všady všie túžice. Hr. rk. 159. — T., něm. Tuschitz, ves u Zavlekova. PL.

351521   Tužič Svazek: 9 Strana: 0351
Tužič, e, m., Steifer. Sterz. II. 1000.

351522   Túžičný Svazek: 7 Strana: 0943
Túžičný = toužebný. Žalosť má t-ná. Pís. z 15. stol. Sb. velehr. II. 311.

351523   Tužidlo Svazek: 4 Strana: 0235
Tužidlo, a, n. = nástroj k tužení, Treiber, m. Vz Tužlík.

351524   Tužil Svazek: 4 Strana: 0235
Tužil, a, m., osob. jm.

351525   Tužílek Svazek: 4 Strana: 0235
Tužílek, lka, m., der Ruhmredige. Ros.

351526   Túžim Svazek: 7 Strana: 0943
Túžim, é, f., vz Toužim. Pal. Rdh. I. 130. Gt. -ě. Šf.

351527   Tužín Svazek: 4 Strana: 0235
Tužín, a, m., něm. Tuschin, ves u Jičína.

351528   Tužina Svazek: 7 Strana: 0943
Tužina, y, f. = tuhá věc, látka; místní jm. v župě nitranské. Phľd. II. 115.

351529   Tužina Svazek: 7 Strana: 1394
Tužina, y, f., ves na Slov. Šd.

351530   Tužinka Svazek: 4 Strana: 0235
Tužinka, y, f., něm. Tuschinka, myslivna u Benešova v Buděj. PL.

351531   Tužinský Svazek: 4 Strana: 0235
Tužinský, ého, m., osob. jm.

351532   Tužiny Svazek: 4 Strana: 0235
Tužiny, pl., f., die Festtheile. Šm.

351533   Tužitel Svazek: 7 Strana: 0943
Tužitel, e, m., Stärker, Abhärter. T. dí- tek. Lpř.

351534   Tužiti Svazek: 4 Strana: 0235
Tužiti, il, en, ení; tužívati = tuhým či- niti, steifen, steif, fest machen, stärken, be- stärken; se = siliti se, stärker werden, hef- tiger werden; stavěti se zmužile, strojiti se, saditi se, sápati se, naději si činiti, pochen, sich beherzt stellen, sich rüsten, sich halten. Jg., Kat. — co. Šetříce, aby hlasu netužili, ale radše pozemdleli. Bl. Paže tuž, vlasti služ (heslo sokolské). Láska k dílu tuží sílu. T. tvaroh, sýr = tlačiti, pressen. Na Mor. Brt., Zkl. — co čím: skobku kladivem (připevňovati), Sych., tělo prací. — koho k čemu. Vojáky své nabízením k udatnosti tužil. Vaněk. — se. Vítr, zima se zase tuží. Har., Zlob. Tuží se co zmrzlá košile v lázni (o nestálých skutkem, však chlubných slovy). Ros. Jednak se srdce tuží, jednak slabne. Kom. Jak se prve tužil, tak nyní oslábl. Prov. D. — se na koho. Ros. — se proti komu. Ros. — se s čím. Nechť se kdo chce jak s ním tuží. Lom. — se v čem: v chůzi, v pití. Us. — se kdy. Okolo dvou hodin na noc tužil se vítr. Har. I. 91.

351535   Túžiti Svazek: 4 Strana: 0235
Túžiti, vz Toužiti.

351536   Túžiti Svazek: 7 Strana: 0943
Túžiti. Mkl. Etym. 351., Ž. kl. 62. 9. — nač = naléhati. Laš. Brt. D. 280. — komu čeho = žalovati. Št. Kn. š. 167. 5.

351537   Tužiti. — co Svazek: 7 Strana: 0943
Tužiti. — co. Duši tuží přemýšlení, tělo tuží stálá práce. Vrch. Druh druha víru tužil. Čch. — se. Nejprv se tuží, potom prchá. Lpř. — se do čeho. Do slova se tuž a davši slovo mu služ. Us. Tč.

351538   Tužjej Svazek: 8 Strana: 0440
Tužjej, vz Tuho (3. dod.).

351539   Tužka Svazek: 4 Strana: 0235
Tužka, y, f. Od tuha, vz toto. T. = tenký roubík z tuhy (z grafitu), okrouhlý nebo čtverhraný a do dříví zasazený sloužící ku psání a ku kreslení. Vz S. N., KP. IV. 714., 715. Der Bleistift. T. dělá se z tuhy; buď se z větších kusů řeže aneb z těsta tuho- vého se lisuje. Bř. Vz více v S. N. Tužky barevné (nepravě slujou t-mi neobsahujíce tuhy, vz S. N. ), dvojbarevné, skladní, Ma- gazinstift, bez dřeva, červené, ve dřevě, olejové barevné, pastelové, tesařské, tru- hlářské; ve dřevě: cedrovém, hnědém, měk- kém, olšovém, smrkovém, tisovém, Kh., bílém, barevném, hranatém, kulatém, hla- zeném; t. Grossbergrova, Hardtmuthova, Fabrova atd., placatá ku kreslení krajin n. ku stínování figur, ku kreslení hlav. Us. T. ku psaní, k linování, kreslení; t, čer- vená, modrá, zelená, žlutá, hnědá atd. Š. a Z T. do tobolky. Šp. Násadka na tužku. Us. — Pozn. Slovo tužka jest lepší než olůvko, protože v našich tužkách žádného olova není. Dříve se ovšem olovem psávalo. Š. a Ž. (Valter). Kresba tužkou na papíře. Prm.

351540   Tužka Svazek: 7 Strana: 0943
Tužka. Cf. Kram. slov. T. tvrdá, měkká. Pdl.

351541   Tužkárna Svazek: 4 Strana: 0235
Tužkárna, y, f., die Bleistiftfabrik. Rk.

351542   Tužkárna Svazek: 8 Strana: 0440
Tužkárna. Národní t. v Budějovicích. Nár. list. 1895. č. 157.

351543   Tužkokresba Svazek: 4 Strana: 0235
Tužkokresba, y, f., lépe: kresba tužkou Km.

351544   Tužkový Svazek: 10 Strana: 0455
Tužkový. T. kresba. Stan III. 140.

351545   Tužkový. T Svazek: 4 Strana: 0235
Tužkový. T. malba, die Pastellmanier. Mus. X. 87.

351546   Tužlík Svazek: 4 Strana: 0235
Tužlík, u, m. = tužidlo, dlabač, opěrač, der Stemmer, Treiber, Triebel. Šp., Skv.

351547   Tužně Svazek: 8 Strana: 0440
Tužně = těžce, krutě. T. ji trápil. XVIII. stol. NZ. III. 518.

351548   Tužný Svazek: 4 Strana: 0235
Tužný, vz Toužný.

351549   Túžný Svazek: 7 Strana: 0943
Túžný = toužebný. T. víra. Pravn. 1217.

351550   Túžovizen Svazek: 7 Strana: 0943
Túžovizen, zně, f. I radovizeň i t. Slov. Phľd. V. 138.

351551   Tv Svazek: 7 Strana: 0943
Tv. Tv se přisouvá: proceství (processí). Dol. List. fil. 1891. 432.

351552   tv Svazek: 8 Strana: 0440
tv. V tv v přisuto: vrátvička m. vrátička. Dšk. Jihč. I. 28.

351553   Tvá Svazek: 4 Strana: 0235
Tvá, vz Tvůj.

351554   -tva Svazek: 7 Strana: 0943
-tva. Cf. Gb. Ml. I. 60.

351555   -tva, -tba Svazek: 4 Strana: 0235
-tva, -tba, přípony substantiv: bi-tva od bí-ti, pas-tva od pás-ti, se-tba od sí-ti, ploutva, kotva, korotva (na Plz. ), břitva, pitva, kletva. Vz Kletba. Ht. Vz také: -tba. Prk. Př. 8., Mkl. B. 179., Bž. 230.

351556   Tvaj Svazek: 8 Strana: 0440
Tvaj = tvoj. U Vel. Revúce. Phľd. 1893. 554.

351557   Tvar Svazek: 4 Strana: 0235
Tvar, u, m. = způsob, doba věci, die Ge- stalt, Form, das Gebilde, die Facon. T. jest forma padající do smyslů, ku př. t. vidný (optický), slyšný (akustický). Pal. T. listu, die Briefform. Jg. Nerostové jsou t-u pra- videlného n. nepravidelného. Krok. T. hor- nin jednoduchý; t. koruny květinové, listu, plnoplochý, plodů, spojený. Vz Schd. II. 77., 5., 201., 189., 6., 210. T-ry listovité, blatt- förmige Gestalten, pravidelné, souměrné, vláskovité, haarförmige Gestalten. Nz. Změ- nění vlastností fysičních osnují se na sku- penství, tuhosti, tvaru a barvě. Pr. Chym. Tvary nekonečné, mnohonosné (vielaxige Gestalten), pletené (gestrickte Gestalten). Nz. T. krystalový, kuželový. Šp. T. nero- stův, vz Nerost. Tvar měniti; vyrábění ve tvaru cihly; tvaru nabyti, sich gestalten; moučná jídla tvaru hvězdovitého; t. obli- čeje, der Zug des Gesichtes. Dch. T. v math. skrácený n. redukovaný, normalní, kano- nický. Stč. Alg. 58. T. hornin, vz Schd. II. 77., 81. Duše je t. těla, jenž netvarnosť a nerovnosť jeho zahaluje a ozdobuje. Kristus ale křestem stává se tvarem duše naší. Sš. II. 42. — T-ry slov ohebné a neohebné. V pr- votné době jazyka českého byly jen takové tvary, které se skutečným ohýbáním byly vyvinuly, čili tvary ohebné. Teprv později, kde vědomí jazykové poněkud již se zate- mnilo, pokládaly se některé tvary za prosté všeho ohýbání čili za neohebné. Rozvrh částek věty na ohebné a neohebné je jen pozdější době jazyka českého přístojný 226* V obor tvarův ohebných spadají jména pod-
statná a přídavná, zájmena, číslovky a slo-
vesa; v obor neohebných částek příslovky,
spojky, předložky a citoslovce. Ohýbání
tvarů rozděluje se na skloňování a časování.
Skloňování jest ohýbání jmen podstatných
a přídavných, zájmen a číslovek; časování
jest ohýbání sloves, ač s jedné strany vý-
znam času netoliko na slovesech utkvěl a
s druhé strany na slovesech ještě jiné po-
měry označovány bývají. Kt. Jméno pří-
davné tvaru neurčitého. Brt. S. 21. — T. =
podobizna, ponětí, vidka, die Idee, der Be-
griff. Šf. Není vrozených tvarů. Víd. list. T. = vzor, obraz, das Ideal. Vzor a t. do- konalého básnění jest Iliada. Krok. — Ráj., Č., Krok. — Cf. Forma ve S. N.

351558   Tvar Svazek: 7 Strana: 0943
Tvar. Cf. Mkl. Etym. 366. T. základní (prvotvar) aggregační či skupenský (= sku- penství). ZČ. Sedm základních tvarů n. typů živočišných : prvoci, láčkovci, ostno- kožci, červi, členovci, měkkýši, obratlovci. Frč. XXI. T. lebky šikmolícní či prognathní, přímolícní či orthognathní, dlouholebý (do- lichocephalia), krátkolebý (brachycephalia). Šv. 4. T-ry živočišné, zárodkové (embryo- nalní), souborné. NA. V. 600., 623. T. oběžnicový (sploštěný), přechodný, typický, oblačný. Cf. Stč. Zem. 160., 247., 624. T-ry broušených kamenů: tabulkovitý, stupňo- vitý, briliantový, růže (tupý, ostrý, kří- žový). Osv. 1. 638. Žena plných, kyprých, lepých tvarů. Nrd., Vlč. — T. jmen. Vz Kvř. Ml. 41.—42.

351559   Tvar Svazek: 9 Strana: 0351
Tvar. Tvary sloves. Vz Gb. H. ml. III. 2. 116.

351560   Tvarba Svazek: 4 Strana: 0237
Tvarba, y, f. = tvoření, die Bildung. Km. 1874. 217., Kos. Ol. I. 293.

351561   Tvardava Svazek: 4 Strana: 0237
Tvardava, y, m. T. z Tvardavy, staro- žitná rodina slezská. Vz S. N., Arch. II. 400.

351562   Tvardý Svazek: 4 Strana: 0237
Tvardý = tvrdý. Slez. Brt. Ps. 142.

351563   Tvardy Svazek: 10 Strana: 0455
Tvardy = tři marky. Prus. Slez. Čes. 1. XII. 310.

351564   Tvarebnosť Svazek: 7 Strana: 0943
Tvarebnosť, i, f., Plasticität. Dk. Poet. 16., 531.

351565   Tvarebný Svazek: 7 Strana: 0943
Tvarebný, plastisch. T. krásno. Dk. Aesth. 186.

351566   Tvarebný. T Svazek: 10 Strana: 0455
Tvarebný. T. forma jazyková. Vlč. Lit. II. 2. 30.

351567   Tvarec Svazek: 4 Strana: 0237
Tvarec, rce, m., přešlo do něm. Quarz, m. Dch.

351568   Tvárlivosť Svazek: 4 Strana: 0237
Tvárlivosť, i, f. = tvářivosť.

351569   Tvárlivý Svazek: 4 Strana: 0237
Tvárlivý, bildsam. Nz.

351570   Tvárlivý Svazek: 9 Strana: 0351
Tvárlivý. T. hmota síry. KP. X. 3.

351571   Tvárna, y Svazek: 9 Strana: 0352
Tvárna, y, f., Form. ?. na koláče. Ott. XIV. 346. T. u klempířů. Ib. 347a.

351572   Tvárnice Svazek: 7 Strana: 0943
Tvárnice, e, f., Formziegel, v stavit. Pcl.

351573   Tvárnice Svazek: 8 Strana: 0440
Tvárnice, e, f. = druh cihel (falcovka). Ott, VIII. 1026.

351574   Tvárnice Svazek: 10 Strana: 0455
Tvárnice, e, f. Dřevěné t. (necičky) na cihly; t. na tašky (střešní), t. sádrová. Vz KP. IX. 133., 135., 163., 139.

351575   Tvárniti Svazek: 4 Strana: 0237
Tvárniti, il, ěn, ění, scheinbar machen. Ros.

351576   Tvárnobratr Svazek: 4 Strana: 0237
Tvárnobratr, a, m., der Scheinbruder. Č.

351577   Tvárnonábožný Svazek: 4 Strana: 0237
Tvárnonábožný = na oku nábožný, scheinfromm, gleissnerisch. Apol.

351578   Tvárnosť Svazek: 7 Strana: 0943
Tvárnosť, tvářnosť. T., speciosum. Ž. kl. 64. 13. T. = zevnitřní způsoba. T-sti vrstev zemských a říší organických v nich ulože- ných : litoralni či paralické či přímořské, pelasgické či mořské limnické (bahenní). Cf. Stč Zem. 691., 700. T. krajinná, Stč., tělesa. ZČ. Bieše tvárnosť slávy boží jakžto oheň hořúcí, ignis ardens. Ev. ol. 109. — T. = způsob, jakosť. Účinky rozličné, ale podobné tvárností. Kar. 124.

351579   Tvárnosť Svazek: 8 Strana: 0440
Tvárnosť = tvář. Barva t-sti proměnila se ji jest. GR. Nov. 108. 29.

351580   Tvárnosť, tvářnosť Svazek: 4 Strana: 0237
Tvárnosť, tvářnosť, i, f. = zevnitřní způsoba, figura, forma, tvář okem viděná, die (äussere Gestalt), Figur, Bildung. Jg. T-sti nabyti. D. Lukáš nese t. býkovu. Sš. Mt. 13. (Hý. ). Tvárnosť, tvářnosť. V. T. lidská. Jej. Bohové v lidské t-sti bojujíce sešli. Troj. Pód t-stmi chleba. Bel. T. anděla na se vzíti. Br. Jest krásné t-sti. D. — T. = zvl. tvář. obličej, die Geöichtsbildung. V. Lidé mají rozdílnosť v t-stech a barvě. Lom. T-stí k otci jest podobný. Kram. — T. = tvor, das Geschöpf. Němá t. Volk. — T. = způ- sob a duší viděná, die Gestalt, die man mit der Seele wahrnimmt = a) jakosť, způsob, die Gestalt, Beschaffenheit einer Sache. Počátek této monarchie císařství římského v hrozné t-sti od Daniele proroka se vypisuje a ma- luje. V. Obraz neb t. některé věci jako před očima míti. V. Až byste t. Páně dokonale na sobě nesli. Sš. II. 50. — b) = předsta- vení, ponětí, die Idee, der Begriff. Z ně- čeho t. čisté víry poznati. Eus. T. milosti. Kom. — c) = obraz, vidění, das Bild, die Erscheinung ku př. ve snách. T-sti pekelné mi zastupují cestu. Nej. — Zák. sv. Ben. — T. s vedlejším ponětím pěknosti, ozdoby, ohledu, vážnosti, das äusserliche Anschen einer Sache o. Person, die Pracht, Schön- heit, Ansehnlichkeit, Zierde, der Schmuck. Jg. Věcem svým t. dávati = činiti je lep- šími, hezčími atd. Kom. — T. = zevnitřní ohled věci, podoba její pravá i nepravá, ohled, zdání, barva, das Anseilen, der An- schein, Schein. Zevnitřní a nepravá t. po- božnosti: pod tvářností (pod způsobem, pod zástěrou, pod zámyslem). V. Povrchní t. po- krytcův. Br. Pravda vaše t. jen jest. Kom. T. něčeho něčemu dávati; t. něčeho na se bráti. Nz. Ta věc má jinou t., nabývá jiné t-sti. Us. Dch. Činiti něco pod jistou tvár- ností (na oko), etwas zum Scheine thun. J. tr. Tvářnosť nějakou něčemu dáti, na se bráti. Nz. Ačkoli někdy maškaru na tvář svou béřeme, t-sti však přirozené obličeje neproměňujeme. Žer. 317. Na samé zevnitřní tvářnosti všecku svou pobožnosť zakládali; Berouc na sebe t. BR. II. 21. a., 615. a. Sám se jest zmařil, tvářnosť sluhy přijem. ZN. Máme i t-sti zla se vystříhati; Mohla by marná t. (= stín) do sebe tu moc míti; Vněšná t. křesťanská, do které nauku svou obléci uměl, mnoho k následování ho na- vnazovala; Snesl se nad ním duch sv. ve způsobě holuba; t. holubí maje; Římané jim (židům) ve své opatrnosti nějakou t. politické svobody nechali; Dávají si t. ná- božné matornosti. Sš. I. 127., Sk. 58., 96., J. 30., 148., L. 190. (Hý. ). — T. = posunky, tváření, die Geberde, Miene. Nepoctivých t-stí v tanci se dopouštěl. D. T. = druh, pokolení, rod, die Art, Gattung. Zmatenou směsici Bůh na čtyry t-sti rozdělil. Kom. J. 23. Všecky t-sti živočichů, kteréž země n. povětří má. Jel.

351581   Tvarný Svazek: 4 Strana: 0238
Tvarný = ku tvaru se vztahující, for- mell. Krok. T. krácení n. dloužení samo- hlásek. Vz Bž. 21., 22.

351582   Tvárný Svazek: 4 Strana: 0238
Tvárný (tvářný, Ros. ) = ozdobný, pěkný, sličný, hübsch. Št. Obcování t-né a dobré podlé světa vedou. BR. II. 112. a. — v čem: v mravích (způsobný). Us. — čím: obrazem mimo syny člověčie (= spanilý tvářností, speciosus forma). Ž. kap. 44. 3. — T. = pod- vodný, slibný, zdánlivý, nápohledný, schein- bar, den Schein habend. Láska nebuď tvár- nou. Sš. I. 125. T. modlení. Sš. L. 190., V Řekli tvárné a slibné, avšak bez pravdy. Br. Tvárnou se mámiti krásou nedej. Mus. T. a úlisné pochlebenství. Ler. T-ní bálovi kneží. Ler. Učení jedovaté pod způsobem tvárným mají. BR. II. 32.

351583   Tvárný Svazek: 7 Strana: 0943
Tvárný = ozdobný, speciosus. Ž. kl. 44. 3. Všech spolu, chudých i bohatých, urozených i sprostných, tvárných i netvár- ných jest Buoh otec. Št. Kn. š. 47. 29. — T. — zdánlivý. T. slunce, měsíc, Neben- sonne. Nz., Schd. I. 133., NA. V. 382.

351584   Tvárný Svazek: 7 Strana: 0943
Tvárný. T. žlázy, glandulae buccales. Šv. 106.

351585   Tvárný Svazek: 8 Strana: 0440
Tvárný. Kteraký byl t. Chč. Mik. 490. Arapi (Arabové) jsú lidé dosti tvární v mra- vích. Kabt. 34.

351586   Tvarodatný Svazek: 7 Strana: 0943
Tvarodatný, formgebend, formbildend. T. činnosť básníkova. Dk. T. pud. Dk. Aesth. 332. — T. přehlasování, přestrojo- vání. Vz tato slova.

351587   Tvarodobný Svazek: 7 Strana: 0943
Tvarodobný nápis, epigramma figuratum. Dk. Poet. 445.

351588   1. Tvaroh Svazek: 4 Strana: 0238
1. Tvaroh, u, tvarůžek, žku, tvarože- ček n. tvarožček, ečku, m., od tvar. Příp. -ogB. Mkl. B. 283. T. = sražené mléko. V., D. T. = sýrovina v mléce sraženém. Vz KP. III. 302. Der Quark, Topfen, Matz. T., sva- roh; starý: keš; t. dusiti (tlačiti); nádoba, police, pytlík na t. Šp. Z t-u dělá se sýr. Kom. Zadní t.; koláč s t-em. D. Je jako tvaroh (bledý). Us. Dhn. Neprš, neprš dýšču, tvá matička v klíšču a tatíček pod prahem, krmí děti tvarohem; U tech Dvorských na roho, vísí tam míšek tvaroho; U Martinků na rohu mají dívku z tvarohu. Sš. Ps. 723., 766., 687. (Tč. ). T. se od syrovátky mač- káním kamene na něm ležícího osvobozuje, odtud: Ten kámen tlačí t.. o tvrdém člo- věku, když na koho přijde). Těžký jest to kámen na ten tvaroh. Vz Nesnáze. Mus., Č. Chutný jako neslaný t. Mus., Č. A ty co t. řídký (choulostivý, rozmarný. Vz Rozma- zaný, Tělo). Č. Plachy machy, zač babo tvaroh (když tlachal dále nemůže. Vz Tla- chal). — T., tvarůžek, tvaroužek = homolka, der Quarkkäse. D. Vz Tvarůžek.

351589   2. Tvaroh Svazek: 4 Strana: 0238
2. Tvaroh, a, m., osob. jm. Tk. IV. 601.

351590   Tvaroh Svazek: 7 Strana: 0943
Tvaroh. Cf. Mkl. Etym. 366., Kram. slov. Na Val., Hané a j.: sýr. Brt. Kousky t-hu ve sraženém mléce koťata. Us. u Klat. Kd. Kdo jí mnoho t-hu, je prý hloupý. Na Ro- vensku. Kšť.

351591   Tvaroh Svazek: 8 Strana: 0440
Tvaroh. Dle Mkl. slovo domácí (tvar -ogb.); dle Mtz. z něm.; Čern. Př. 62. odvádí je z střněm. twarc.

351592   Tvaroháček Svazek: 10 Strana: 0455
Tvaroháček, čku, m., zdrobn. tvarohák v VII. 943. — Tbz. V. 6. 388.

351593   Tvarohák Svazek: 7 Strana: 0943
Tvarohák, u, m. = tvarohový koláč. Vz Tvarohový. Kmk. II. 94. Cf. Tvarožník.

351594   Tvarohled Svazek: 4 Strana: 0238
Tvarohled, u, m. (ku hledění jedním sklem), der Plasmatoskop. Dch.

351595   Tvarohovina Svazek: 7 Strana: 0943
Tvarohovina, y, f. = látka v hrachu a v jiné kulovatině se nacházející a tvarohu se podobající. Kv. 1870. 212.

351596   Tvarohový Svazek: 4 Strana: 0238
Tvarohový = od n. z tvarohu, Quark-. T. knedlík. — T. koláč (s tvarohem), der Quarkkuchen. Us., Sš. P. 770.

351597   Tvarohový Svazek: 7 Strana: 0943
Tvarohový. Hrome t-vý! Us. Šd.

351598   Tvarochtivý Svazek: 8 Strana: 0440
Tvarochtivý. T. kámon. Am. Orb. 9.

351599   Tvarojev Svazek: 4 Strana: 0238
Tvarojev, u, m., der Stereoskop. Ck.

351600   Tvarojevný Svazek: 4 Strana: 0238
Tvarojevný, Stereoskop-, stereoskopisch. T. obrazy (na papíru, průsvitné; na skle). Ck.

351601   Tvaroměnka Svazek: 4 Strana: 0238
Tvaroměnka, y, f. = prvok (zelená pěna na loužích skládá se se samých t-nek). Vz Schd. II. 547.

351602   Tvaropis Svazek: 4 Strana: 0238
Tvaropis, u, m., die Morphologie. Dch.

351603   Tvaroplodný Svazek: 4 Strana: 0238
Tvaroplodný, Formen, Gebilde erzeu- gend. Krok. III. 450.

351604   Tvaroplozí Svazek: 4 Strana: 0238
Tvaroplozí, n., morphogenia. Krok. III. 450.

351605   Tvarosloví Svazek: 7 Strana: 0943
Tvarosloví algebraické (nauka o koneč- ných a nekonečných řadách, součinech a řetězcích). Mus. 1880.165 , Stč. -- T. v gram- matice. Cf. Bž. 1. nn., Kvř. Ml. 39.—135., Gb. Ml. I. 67. nn.

351606   Tvarosloví Svazek: 9 Strana: 0352
Tvarosloví u Palackého. Vz Mtc. 1901. 156.

351607   Tvarosloví Svazek: 10 Strana: 0455
Tvarosloví na Domažlicku. Vz Kbrl. Džl. 7. nn. T. nářečí litomyšlského. Vz Litom. 26. nn.

351608   Tvarosloví, n Svazek: 4 Strana: 0238
Tvarosloví, n. = náuka o tvarování, o vy- víjení se zevnitřní těl způsoby, morpholo- gia. Č. Vz Schd. II. 153., 168., Kk. 1., 12. — T. v gramt. jest náuka o tvoření slov a jich ohýbání, Kt., a dělí se v 1. hláskosloví n. zvukosloví (o rozdílech a změnách hlásek), 2. v ohýbání slov (skloňování a časování) a 3. ve tvoření slov, die Formenlehre. Cf. S. N.

351609   Tvaroslovný Svazek: 7 Strana: 0943
Tvaroslovný, morphologisch. T. vlast- nosti nerostův. NA. V. 460. — T., die For- menlehre betreffend. T. správnosť. Vz Vor. St. 36. T. roztřídění jazyků. Gb. Ml. II. 212.

351610   Tvaroslovný Svazek: 8 Strana: 0440
Tvaroslovný. T. zvláštnosti Háj. Herb. (z r. 1562.) a V. Kal. (z r. 1578.) vz v List. fil. 1894. 100. nn.

351611   Tvarotvorný Svazek: 10 Strana: 0455
Tvarotvorný. T. funkce. List. fil. 1905. 256.

351612   Tvarování, n Svazek: 4 Strana: 0238
Tvarování, n., die Morphosenlehre. Mus. XI. 177.

351613   Tvarovati Svazek: 4 Strana: 0238
Tvarovati, bilden, gestalten, specificiren. Nz.

351614   Tvarověda Svazek: 4 Strana: 0238
Tvarověda, y, f. = tvarozpyt. Šm.

351615   Tvarovitý Svazek: 9 Strana: 0352
Tvarovitý, geformt. T. merunky. Wlt.

351616   Tvarový Svazek: 4 Strana: 0238
Tvarový. T. rozdílnosť. Marek. T. čí- slovky, vz Číslovka. T. slova (formalná) slouží pouze tvaru či formě myšlénky (jako koncovky pádové a přípony osobní). Bž. 61.

351617   Tvarový Svazek: 9 Strana: 0352
Tvarový. T. změny řeči. Vz Ott. XIII. 136b.

351618   Tvarový Svazek: 10 Strana: 0455
Tvarový = specialní. Hyna. Vz Čád. 115. U Marka: tvárný.

351619   Tvarozměna Svazek: 7 Strana: 0943
Tvarozměna, y, f., die Formänderung. Hg. 68.

351620   Tvaroznalství Svazek: 4 Strana: 0238
Tvaroznalství, n., die Formkenntniss. Květy 1842.

351621   Tvarozpyt Svazek: 4 Strana: 0238
Tvarozpyt, u, m., die Formforschung. Květy 1842.

351622   Tvarozpyt Svazek: 10 Strana: 0455
Tvarozpyt, u, m. T. Či morfologie. Čad. 121.

351623   Tvarozpytec Svazek: 7 Strana: 0943
Tvarozpytec, tce, m., Morpholog, m. Sl. les.

351624   Tvarozpytecky Svazek: 8 Strana: 0440
Tvarozpytecky. T. něco posouditi. Am. Orb. 71., 88.

351625   Tvarozpytecký Svazek: 8 Strana: 0440
Tvarozpytecký. T. věda. Am. Orb. 78.

351626   Tvarozpytný Svazek: 7 Strana: 0943
Tvarozpytný, morphologisch. Osv. VI. 49.

351627   Tvarožák Svazek: 7 Strana: 1394
Tvarožák, u, m. = tvarožník. Dol. Brtch.

351628   Tvarožček Svazek: 7 Strana: 0943
Tvarožček, vz Tvaroh.

351629   Tvarožek, tvarožina Svazek: 4 Strana: 0238
Tvarožek, tvarožina = tvaroh.

351630   Tvaroženice Svazek: 8 Strana: 0440
Tvaroženice, e, f. = nějaké jídlo z tva- rohu. XVI. stol. NZ. IV. 31Ô.

351631   Tvarožina Svazek: 4 Strana: 0238
Tvarožina, y, f., vz Tvarožek. — T. = brambořík obecný, sviňský chlebík, cyclamen europaeum.

351632   Tvarožná Svazek: 4 Strana: 0238
Tvarožná, é, f., Bosenitz, ves u Brna. PL.

351633   Tvarožňák Svazek: 4 Strana: 0238
Tvarožňák, u, m. = tvarožník.

351634   Tvarožné Svazek: 9 Strana: 0352
Tvarožné, ého, n., vrch u Hovězí na Mor. Vck.

351635   Tvarožnice Svazek: 4 Strana: 0238
Tvarožnice, e, f., schránka na tvaroh a sýr, das Quarkbehältniss. Krok.

351636   Tvarožníček Svazek: 8 Strana: 0440
Tvarožníček, čku, m. = patách;/, patáčí, J tvarůžky, syrečky, pagáčky, syráčí, seřeček, j paternuze, malva rotundifolia, rostl. Brt. D. II. 505. — T. = tvarohový koláč. Phľd 1896. 306.

351637   Tvarožník Svazek: 4 Strana: 0238
Tvarožník, u, m, = koláč n. vdolek s tva- rohem, tvarožňák, der Quarkkuchen. D

351638   Tvarožník Svazek: 7 Strana: 0943
Tvarožník = náčiní, na němž se tvaroh tuží. Neor. — T. = kokořík, plná konva- linka. U Sadské. Kšť. — T, a, m. = kdo tvaroh dělá n. prodává, Quarkmacher, -Ver- käufer.

351639   Tvarožník Svazek: 8 Strana: 0440
Tvarožník = vdolek etc. Světz. 1894. 158. b.

351640   Tvarožný Svazek: 4 Strana: 0238
Tvarožný, Quark-. T. míšek. Us. T. Lhota, ves u Strážnice. Šd.

351641   Tvarožný Svazek: 7 Strana: 0943
Tvarožný. T. díry = vápencové jeskyně na Mor. Tl. M. 20.

351642   Tvarožný Svazek: 8 Strana: 0440
Tvarožný. T. pytlík. Arch. XIII. 494.

351643   Tvaruh Svazek: 8 Strana: 0440
Tvaruh = tvaroh. Slez. NZ. IV. 499.

351644   Tvarůžek Svazek: 4 Strana: 0238
Tvarůžek, žku, m. = syreček, Quargel. T-ky olomoucké. Mor. Šd. Dám ti chleba s medem a t-ka s chlebem. Sš. P. 733. Pozdě tvarůžků dávají, když lidé zubův nemají. Cf. Ořech. Č. Ostatně vz Tvaroh. — T. = culíček kolem jehlice do vlasů na plocho svinutý. Na Policku. Kšá. — T. = plod slezu, svlačce. Na Polic. Kšá. U Olom. Sd. —

351645   Tvarůžek Svazek: 7 Strana: 0943
Tvarůžek. Toho nesníž bez t-žka (je peprný). Na Hané. Vck. — T. = druh ja- blek. Mor. Brt.

351646   Tvarůžek Svazek: 10 Strana: 0455
Tvarůžek, žku, m. To dítě je takový t. (bledé jako tvaroh). Hav. Chamr. 86.

351647   Tvaružka Svazek: 4 Strana: 0238
Tvaružka, y, f. = tvarůžek. Na Mor. Tč.

351648   Tvaružka Svazek: 7 Strana: 0943
Tvaružka = tvarůžek, homolka. Laš. Brt. Dt. 46. 506*

351649   Tvarůžkář Svazek: 4 Strana: 0238
Tvarůžkář, e, m., der Käsemacher, -händ- ler. U Olom. Sd.

351650   Tvarůžkářka Svazek: 4 Strana: 0238
Tvarůžkářka, y, f., die Käsemacherin, -händlerin.

351651   Tvarůžkářství Svazek: 4 Strana: 0238
Tvarůžkářství, n., die Käsemacherei, der Käsehandel. U Olom. Sd.

351652   Tvarůžky Svazek: 8 Strana: 0440
Tvarůžky, vz Tvarožnícek (3. dod.).

351653   -tvarý Svazek: 4 Strana: 0238
-tvarý, -formis, -förmig; křídlotvarý, alae- formis, flügeiförmig, člunotvarý, carinaefor- mis, kielförmig. Rst. 510.

351654   Tvář Svazek: 4 Strana: 0236
Tvář, i a e (V. ), f., tvářka, tvářička, y, f., ze tvarja (Mkl. B. 58. ) = způsob, líce něčeho, tvářnosť, podoba, doba, die Gestalt, Form. T. divnou z sebe učiniti. Troj. Dá- vati si t., že..., Miene machen.... Dch. Jako když v řece tvář se obrážívá. Us. Ďábel se jí v člověčí tváři zjevil; Ďábel se v jinou tvář proměnil. Pass. 494., 832. Zjevil se mu duch sv. v holubí tváři. Pass. mus. 278. Jakož duch sv. v holubičie tváři sě ukázal.... Hus III. 22. Duch sv. seslán v tváři holubičí. Ctib. Jak svět a lato věcí tvář povstala. Ráj. V chlebnej tváři ty se skrýváš. Výb. I. 327. Všem mořským div- ným tvářeni. Výb. I. 292. Krásný tvarzyu; Tvarzy tvú a krású tvú. Ž. wit. 44. 3., 44. 5. T. nepřátelská. Hr. rk. 291. T. ďáblova. Ib. 291. — T. = tvor, stvoření, das Geschöpf. T. je jotovaná forma slova tvar (tvor), tu- dyž: mořská tvář, němá tvář, hloupá t. = mořský, němý, hloupý tvor. Jir. v Mus. 1864. 145. Němá tvář (němé stvoření, ne člověk mluvící). Ros., Sych. Hóře činí než němá tvář. Hr. rk. 273. Ubohá ta němá tvář kostmi v těle svítí. Us. Šd. Všeliká t. živá zemřela, jest v moři. ZN. Třetie den mořské t-ři vyraziec sě nad moře řváti budú až do nebes; A každú t. podlé svého řádu ne- jedúc ani pijiec. Pass. 13., 14. (Hý. ). Že vše- liká tvář letěti na zemi musí na nohách sě držeti nemohúc. Pass. 14, Děkujte Hospo- dinu všecky tváři lidské; Cyprianus lidi v jiné tváři obracováše; Bůh nám podrobil všeho světa tvář. Pass. 782., 830., 866. Hóře činí než t. hlúpá. Hr. rk. 273. — Tkad., St. skl., Leg. — T. = pohlaví, pokolení, das Geschlecht. Panna čistá, která mužské tváři nikdy nepoznala (muže). V. — T. = strana hlavy přední, u člověka tvář i obli- čej, u zvířat tvář, das Gesicht, Angesicht, Antlitz. Jg. T. lidská, hovadská, krvavá, pěkná, bledá, V., trudovatá, Ja., spadla, D., červená, snědá. černá. Us. V tvář někoho udeřiti. Ros. T. jeho hnědne; Slzy mu po tváři kanou; Pravdě do tváři bíti; Obraz tváře Ježíšovy; Něčí t. hladiti; Před mou tváří to učinil; Bíti se v tvář; Jsou sobě tváří v tvář; Drobná tvářička. Dch. Byl tváře snědé. Pal. Dj. III. 3. 268. Píchel on ju píchel pod její bílú tvář, z tej rány vy- růstel červený tulipán; Dyž je tělo umrlý, só tvářičke bledý. Sš. P. 99., 125. Pěkná tvář je milá očím a táhne k milosti, mnohým pak dvéře otvírá k mnohé bezbožnosti; Blatnavá barva ve tváři. Mor. Tč. Umývaj tvár, též i ruky, ništ nešanuj vody; též kdiž pahnosti obrežeš, nebuděš mať škody; Lepšá krása v cnosti, než tvár v spanilosti; V zrcadle sa tvár spatruje, ve víně sa srdce zjavuje; Od hladu oči do dolkóv hlyboko vpadajú, bledne tvár, ostrejú zuby, pysky zasychajú; Čeho jazyk nechce zjeviť, tvár nechce zatajit. Na Slov. Sněť tváře (vodní rak, noma). T. napíhavá. Brt. S. 89. Slušelo jí to roztomile, jako červená tvář míšen- skému jablíčku. Šml. Kte do neba pluje (plije), na jeho vlastniu tvár slina padá. Na Slov. Dbš. 45. Tváři okrouhlé. Pč. 12. Odpírati komu v tvář (v oči, zjevně). Sš. II. 23. Orel tvój buď vzat před tvú tváří a ne- buď navrácen tobě; A čině, co se líbí, před tváří mú; A padl jest na t. (v tom pokoru jest ukázal); Aby (obraz) v tváři byl jako on; Ukaž mi tvář svú, vzni hlas tvój v uších mých; Neb všichni zevnú tváří slávu boží viděti budú; (Je) mně zjevně tváří v tvář ukážeš. Hus I. 56., 446., II. 343., 371., III. 32., 48., 94. (Tč. ) Do tváře někomu něco říci (do očí). Pk. T. ukryti, přikryti, za- kukliti; na t. upadnouti; t. zpotvořiti. V. Jakkoli mu toho naši slovy důraznými v t. jsou dokazovali. Ddk. II. 322. Pot se mu po tváři lil. D. Dolíčky, důlky neštovičné v tváři. Us. T. se mu kulatí od dobrých kousků. Sych. Plný v tváři. D. Ve tváři (na tvář) otci svému jest podobný. Bern. Tváří v tvář viděl Boha. Br. Do tváři se komu smáti. Us. Z t-i se znáti. Obrana čas. duch. Má t-e jako měsíc v úplnku. Pk. Má tvář jako slabikář (hubenou). Us. Nelez tam tvářička, kudy neproleze hlavička; He- zoučké tváře, škoda, že v hlavě není hospo- dáře. Pk. — T. s vedlejším ponětím něja- kého hnutí mysli, ježto se v tváři nejvíce jeví, das Antlitz, Gesicht. Jg. Tvář jasná, Br., smutná, šlechetná a libá, protřelá (protře- lého čela člověk, nestydatý), V., příznivá, Us., zamračená, Sych., škaredá, veselá. Us. Zardění t-e. V. T. se jí zapálila; Svou t. zakaboniti; Ukazovati dobrou tvář. Dch. Proč se vraští t. tvá? BO. Tam každá ne- řesť bujně prospívá, kde mocná t. se na ni usmívá. Shakesp. Tč. I vinný tvár svú za- paluje, však len vtedy, když výstupek jeho sa zjevuje; Kdo má v zlém účinku vždycky tvár jednakú, ukazuje k polepšeňu starosť ledajakú. Na Slov. Tč. Jak ti znikne v srdci žádosť, hned do tváři běží, aby i lidé po- znali, co ti v srdci leží; Z tváři známo bývá, co jazyk zakrývá; Žádosť vyjde na tvář, když se v srdci skrývá; Co v tvém srdci může sedět, to se z tváři může zvě- dět; Tvář učiní známé to, co v srdci máme. Mor. Tč. Jeho veselou tvář k sobě obrá- enou spatřují. BR. II. 19. b. Vida hněvivou t. otcovu. Ib. II. 121. Kyselá t. laskominy dělává a každému se protiví. Lb. T. mysli zrcadlo, vydá hned, co tam padlo; T. snadno vynoří, co se v srdci bouří; Tvářka není lhářka. Pk. Mnohý má tvář ctnostlivú, ale v srdci zlosti. Mor. Tč. Tvář mu hněvem ohnivěla. Sych. Přivítati někoho t-í příz- nivou. Troj. S jednostejnou t-í půjde (bez pohnutí) Kom. Z tváři mysl září (šváří, na Slov. ). Č. S jasnou t-í přiběhl. Ml. Jich tváři svítily se jako slunce. Pass. mus. 369. — T. = jedno líce, die Wange, der Backen. Pravá t. mne bolí. Má boubelaté tváře. Us. — T. sedací, der Sitzbacken. Us. Jg. Tvári svej žáden nevidí len v zrcadle. Na Slov. Tč. Byl by nás políbil v druhú tvář. NB. Tč. 254. — T. zemská n. země = svrchek, po- vrch, die Erdoberfläche. V. Tma nočnie t. zemskú přikryje. Troj. Kteříž byli na t-i země. Br. Tmy biechu nad tváří propasti. BO. — T. = hlaviště, der Kolben. Tato puška má nízkou t. U Rychn. Črk. — T. = tváření, die Geberde, gestus. D. — T. sv. Jana = ďáblík, nadrahule, nadragula, zminec, aron blamatý, arum maculatum, die Magen- wurz, rostlina. D., Rstp. 1659. — T. = střecha válečná k ochraně bojovníkův uči- něná, testudo. Jir. — T. U tváře v Praze. Vz Tk. II. 551.

351655   Tvář Svazek: 7 Strana: 0943
Tvář, forma. Ž. kl. 43. 3. a j. Cf. Šrc. 130. — T. = podoba, způsob atd. Bóh ji ve psí t. přeměnil. Hrad. 104. b. V chlebnej tváři ty se skrýváš. 13. stol. Mus. 1882. 120. — T. = tvor. T. nerozumná, unver- nünftiges Wesen. Št. Kn. š. — T. = strana hlavy přední. Někomu tváří v t. patřiti. Us. Pdl. Kdo má t. okrouhlou, je hloupý, strašivý, neustavičný a vřeskavý; kdo dlou- hou dosti, mužských jest činóv s múdrostí; kdo má t. lesknatú, opilec jest; U kohoť jest t. červená, veselý jest. Výb. I. 960. až 961. Co učinil Bůh před tváří všech? Nos. Us. Brt. — T. s vedlejším ponětím hnutí mysli. Čo sa v srdci varí, zjaví sa na tvári. Slov. Rr. MBš. Každá t. na jevě. Us, Bž. — T. brouků, gena. Kk. Br. 5. — T. hvězdy, luny, Vrch, oblohy. Osv. V. 756. — T. = střecha válečná. Tu se v tu dobu šturm poče ; juž se všech stran tváři točie, pod nimiž tu pěšcěm státi, jimž zeď bylo po- debrati. Alx. Anth. I. 3. vd. 37.

351656   Tvář Svazek: 8 Strana: 0440
Tvář. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 79. O strč. skloň. Gb. Km. -i. 21. Hádání z tváři. Vz Zbrt. Pov. 89.

351657   Tvář Svazek: 9 Strana: 0351
Tvář. Tvár ako lilija a dve ruže; T. ako lopár, ako mliečko; T. duše obraz; T. jej kvitne; T. zapálená; T. zkríviť; Z tvári mysel žiari; Viděť mu to na tvári; Na tvári si to zjaví; Tvárka lhárka; Tvárka nie lhárka; Slov. Zát. Př. 369b. Spravil kyslú tvár, čudnú tvár, zamračení; Takú tvár spravil, ako keďby bol do plánčaťa zahryznul (o mrzutém). Ib. 35b. (Sr. 24., 64.; VI. odst. 6. ).

351658   Tvář Svazek: 9 Strana: 0463
Tvář. Nevíte, že tvářka bývá lhářka? Semer. 112.

351659   Tvář Svazek: 10 Strana: 0455
Tvář. Na tvář někomu něco půjčiti (bez úpisu). List. lit. XIX. 243.

351660   Tvář Svazek: 10 Strana: 0674
Tvář. Hned se vydá tváří, co se v srdci vaří. Máj. IV. 217.

351661   Tváření Svazek: 4 Strana: 0237
Tváření, n. = posuňky, Mienen-, Geber- denspiel. — T., das Formen, die Form- gebung, die Formation. Nz.

351662   Tvářeznalství, n Svazek: 4 Strana: 0237
Tvářeznalství, n. = tvářezpyt. Šm.

351663   Tvářezpyt Svazek: 4 Strana: 0237
Tvářezpyt, u, m., die Mienenkunde, Phy- siognomik.

351664   Tvářezpyt Svazek: 7 Strana: 0943
Tvářezpyt. Dk. Aesth. 419. T. přírody. Ib. 448.

351665   Tvářezpyt Svazek: 8 Strana: 0440
Tvářezpyt, Physiognomie, f. Vz Ott, IX. 796.

351666   Tvářezpytec Svazek: 4 Strana: 0237
Tvářezpytec, tce, m., der Physiognome. Šm.

351667   Tváří Svazek: 4 Strana: 0237
Tváří, n. = tvář, Gestalt. Rad. zv

351668   Tvařisko Svazek: 4 Strana: 0237
Tvařisko, a, n. = tvář.

351669   Tvařitel Svazek: 4 Strana: 0237
Tvařitel, e, m., der Mime. Nz.

351670   Tvářitelkyně Svazek: 7 Strana: 0943
Tvářitelkyně, ě, f., Bildnerin. Synthesis jest jazyka t. Šf. III. 618.

351671   Tvařitelnosť Svazek: 4 Strana: 0237
Tvařitelnosť, i, f., die Gestaltbarkeit, Formbarkeit, útvamosť (způsobnosť utvářiti se V Nz.

351672   Tvařitelský Svazek: 4 Strana: 0237
Tvařitelský. T. umění = mimika, die Mimik, die Geberdenkunst. Nz

351673   Tvařitelství Svazek: 4 Strana: 0237
Tvařitelství, n. = tvařitelské umění. Vz Tvařitelský. Nz.

351674   1. Tvářiti Svazek: 4 Strana: 0237
1. Tvářiti, od tvar, formen. — co z čeho: z vosku (lípati). Nz.

351675   2. Tvářiti Svazek: 4 Strana: 0237
2. Tvářiti, il, en, ení; tvářívati = tvář strojiti, činiti, gestalten, stellen, zurichten, bilden; se = strojiti se, stavěti se, sich stel- len, sich geberden. Jg. — si co kde. Tvá- řila v mysli si boj. Nej. Voj. — se. Div. z och., Dch. — se jak (k čemu). T. se potěšeným. Us. Dch. Ku zlé věci dobře se t. Us. Dch. Tvářil se k nim přívětivě. Pal. III. 3. 170. Tváří se jako na půl dvanáctou (zamračeně). U Litomyšle. Bda. Tváří se jako husa před smrtí, jako tele o půl noci (= hloupě). U Žamb. Kf. Vážně se t. Us. Dch. Tváří se sám před sebou. Sá.

351676   Tvářivosť Svazek: 4 Strana: 0237
Tvářivosť, i, f. = pud tvářivý, der Ge- staltungstrieb. Nz.

351677   Tvářivý Svazek: 4 Strana: 0237
Tvářivý, vz Tvářivosť.

351678   Tvářiznalství Svazek: 4 Strana: 0237
Tvářiznalství, n. = tvářeznalství.

351679   Tvářka Svazek: 4 Strana: 0237
Tvářka, y, f. Vz Tvář. — T. = utvářka, die Miene. NZ.

351680   Tvářnatý Svazek: 4 Strana: 0237
Tvářnatý = hrubé tváře mající, pauss- backig. Ros.

351681   Tvářně, tvarně Svazek: 4 Strana: 0237
Tvářně, tvarně = na oko, scheinbar, zum Schein. Kteréž se co nejtvárněji mají (nejpokrytější jsou). V. Ta t. nábožná sekta. Skl. II. 171. Fariseové, kteříž se t. a ná- božně stavějí před lidmi. BR. II. 26. a. Jakoby pravil t. Sš. II. 23. Všecko své obcování nábožně a tvářně vedou. Bl. Ž. Ag. 87.

351682   Tvářní Svazek: 4 Strana: 0237
Tvářní, Gesichts-. T. strana hlavy, die Gesichtsseite. Volk.

351683   Tvářniti Svazek: 4 Strana: 0237
Tvářniti, il, ěn, ění = tvářiti, gestalten. Ros.

351684   Tvářný Svazek: 4 Strana: 0238
Tvářný = od tváři, Gesichts-. T. červe- nosť. Ms. bib. — T. =tvář mající. Ros. — T. = pěkný ve tváři, schön, hübsch (im Ge- sichte). Ros.

351685   Tvářoměnný Svazek: 4 Strana: 0238
Tvářoměnný = co tvář mění, das Ge- sicht verändernd. T. nebe. Ráj.

351686   Tvařování, n Svazek: 4 Strana: 0238
Tvařování, n., die Geberdung. D.

351687   Tvařovati se Svazek: 4 Strana: 0238
Tvařovati se = tvářiti se, sich gestalten, sich geberden. Jg.

351688   Tváše Svazek: 10 Strana: 0455
Tváše f. a n. To néni tváše (tvá, tvé). Dšk. Km. 50.

351689   Tvé Svazek: 4 Strana: 0238
Tvé, vz Tvůj.

351690   Tverdo Svazek: 8 Strana: 0440
Tverdo = tvrdo. Ve Spiši. Phľd. 1893. 431.

351691   Tverdý Svazek: 4 Strana: 0238
Tverdý = tvrdý. Sš. P. 493.

351692   Tví Svazek: 4 Strana: 0239
Tví, nom. pl. m., vz Tvůj.

351693   Tvi Svazek: 9 Strana: 0352
Tvi, vyslov tfi: výraz ošklivosti. Slez. Lor. 80.

351694   Tvoch Svazek: 4 Strana: 0239
Tvoch, a, m., os. jm. Pal. Dj. V. l. 337., Arch. I. 158.

351695   Tvój Svazek: 4 Strana: 0239
Tvój, zastr., vz Tvůj.

351696   Tvojátko Svazek: 7 Strana: 0944
Tvojátko, a, n. = tvá věc a p. Šmh. Cf. Svojátko.

351697   Tvojemu Svazek: 4 Strana: 0239
Tvojemu, vz Tvůj.

351698   Tvojho Svazek: 8 Strana: 0440
Tvojho = tvého. Hrozenk. Brt. I). I. 12.

351699   Tvojich Svazek: 4 Strana: 0239
Tvojich, vz Tvůj.

351700   Tvojim Svazek: 4 Strana: 0239
Tvojim = tvým, vz Tvůj, Můj.

351701   Tvojinec Svazek: 4 Strana: 0239
Tvojinec, nce, m., der Deinige. Koll.

351702   Tvojmu Svazek: 8 Strana: 0440
Tvojmu = tvému. Hrozenk. Brt. I). I. 12.

351703   Tvojský Svazek: 4 Strana: 0239
Tvojský = tvůj. Budeme spolu po tvoj- sku mluviti = budeme si tykati. Ros.

351704   Tvojský Svazek: 8 Strana: 0440
Tvojský. Po tvojsku. Vz Bl. Gr. 76.

351705   Tvoňa Svazek: 4 Strana: 0239
Tvoňa, dle Káča, f. = stín, chládek, der Schatten. Na Slov. Bern.

351706   Tvor Svazek: 8 Strana: 0440
Tvor. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 79.

351707   Tvor Svazek: 10 Strana: 0455
Tvor, a, m. = stvoření. Člověk usta- vený ve cti nade vším tvorem. Chč. S. II. 196a.

351708   Tvor, a, tvůrek Svazek: 4 Strana: 0239
Tvor, a, tvůrek, rka, m., pl. tvorové, ne: tvoři. T., strsl. tvorB, habitus, koř. tvr. Mkl. B. 9. T. = věc stvořená, das Wesen, Geschöpf, Thier. V. Tvor živý (živočich), boží. Us. Křídlatí, obojživelní, čtvernozí tvorové; t. divoký. Kom. Jako nerozumný t. Štelc. Ode všeho t-u., BO. Mluva němých tvorů (zvířat). Dch. Ó člověče rozumný, patř na t. nerozumný; jak ctí svého Boha. Sš. P. 69. Rozumí veškery tvory duchovné i tělesné. Sš. J. 14. — T. = pokolení, tvář- nosť, die Art, Gattung. Všelijaké ryby všeho tvoru. Ctib.

351709   Tvora Svazek: 4 Strana: 0239
Tvora, y, f., das Gebilde. Er. Sl. čít. 55.

351710   Tvorata Svazek: 4 Strana: 0239
Tvorata, y, m., osob. jm. Pal. Rdh. II. 126., Mus.

351711   Tvorba Svazek: 4 Strana: 0239
Tvorba, y, f. = tvoření, das Schaffen, Schöpfen, die Schöpfung. Dch., Dk., Kos. Ol. I. 10. A protože Rusové vysoce si váží t-by (děl) světců těchto. MP. Lit. sv. Cyr. a Met.

351712   Tvorba Svazek: 7 Strana: 0944
Tvorba básnická. KB. 1., Koll.

351713   Tvorba Svazek: 10 Strana: 0456
Tvorba = tvoření. T. cev, vascularisatio, kloubu, Arthroplastik, Gliedbildung, patra, Uranoplastik, Palatoplastik. Ktt.

351714   Tvorce Svazek: 7 Strana: 0944
Tvorce. Výb. II. 16. Tvorec. Ezp. 882. Tvořec: Hrad. 93. b., Arn. 556. Tvořec, novotvar: tvůrce. Gb. Ml. I.82. Sv. tvořec. 14. stol. Mus. 1884. 248. By tvořec v dě- vici vstúpil. Sv. ruk. 61. Tu (v Jerusalemě) pro ny náš tvořec milý ráčil smrť podjéti. Alx. V. v. 663. (HP. 16.). Tomáš ze Štít- ného stal se tvůrcem nejušlechtilejší prosy staročeské. Tf. — Cf. Sv. ruk. S. 292., NM. 371., An. 463., 597.

351715   Tvorce, tvůrce Svazek: 4 Strana: 0239
Tvorce, tvůrce, e, tvorec, tvořec, řce, m. = stvořitel, der Schöpfer, Erschaffer, Tvorce, Ros., Ben., Dal., Štelc, V., Hr. rk. 5. a j. Milý otče, dobrý tvorce. Hus III. 268. Tvorec. Č. Rž. stl. 39., BO. Vz Tvůrce.

351716   Tvorcí, Nz Svazek: 7 Strana: 0944
Tvorcí, Nz, práce. Vrch.

351717   Tvorče Svazek: 7 Strana: 0944
Tvorče, ete, n. = malý tvor, stvořeníčko. DŠk. I. 300.

351718   Tvorčí Svazek: 4 Strana: 0239
Tvorčí = tvorci náležitý, Schöpfer-, schaf- fend. T. duch, Puch., síla. Kos., genius. Pal. Dj. IV. 1. 389.

351719   Tvorebnosť Svazek: 9 Strana: 0352
Tvorebnosť hmot = tvořivosť. Mas. 1849. III. 123.

351720   Tvorec Svazek: 4 Strana: 0239
Tvorec, vz Tvorce. Hr. rk. 265.

351721   Tvorh Svazek: 4 Strana: 0243
Tvorh, a, m., osob. jm. Pal.

351722   Tvorka Svazek: 7 Strana: 0944
Tvorka, y, f. = odvozovací slabika. K. Ml. 13.

351723   Tvorkov Svazek: 4 Strana: 0244
Tvorkov, a, m. Milota atd. z T-va. Tov. 4.

351724   Tvorma Svazek: 7 Strana: 0944
Tvorma, y, f., šp. m.: forma. Jg. Napom.

351725   Tvorně Svazek: 8 Strana: 0440
Tvorně. (Tancující) t. sobě počínají. Lomu. Zbrt. Tan. 114.).

351726   Tvornice Svazek: 4 Strana: 0244
Tvornice, e, tvornička, y, f. = tvořidlo, forma. Hmn. 1418.

351727   Tvornomyslný Svazek: 7 Strana: 0944
Tvornomyslný Apollo. Pl. II. 119.

351728   Tvornosť Svazek: 4 Strana: 0244
Tvornosť, i, f. = tvořivosť.

351729   Tvorný Svazek: 4 Strana: 0244
Tvorný, tvůrný = tvořivý, tvořící, půso- bící, schöpferisch. T. myšlénky, V., moc, síla. Us, Mus. — T. = co se tvořiti může, formbar. Šp.

351730   Tvorný Svazek: 7 Strana: 0944
Tvorný. T. čára, vz Tvořivka (dod.), Nz., síla přírody, Pal. Rdh. I. 31., 32., mysl. Pl. II. 85.

351731   Tvoromil Svazek: 7 Strana: 0944
Tvoromil, a, m , Geschöpfe liebend. Lpř.

351732   Tvorovati Svazek: 4 Strana: 0244
Tvorovati = tvořiti. Puch.

351733   Tvorovice Svazek: 4 Strana: 0244
Tvorovice, dle Budějovice, T. nové a staré, Neu-, Alt-Tworowitz, vsi u Výškova na Mor. PL.

351734   Tvoroživný Svazek: 4 Strana: 0244
Tvoroživný, Geschöpfe ernährend. T. země. Pl.

351735   Tvoroživný Svazek: 7 Strana: 0944
Tvoroživný, Geschöpfe nährend. T. země. Pl. I. 28.

351736   Tvorstvo Svazek: 4 Strana: 0244
Tvorstvo, a, n. = tvorové, die Geschöpfe, Schöpfung. Krok., Dch. Kniha tvorstva a přírody. Sš. Sk. 170.

351737   Tvoršovice Svazek: 4 Strana: 0244
Tvoršovice = Tvořešovice.

351738   Tvořec Svazek: 8 Strana: 0440
Tvořec. O strč. skloň, vz Gb. Km. -a, 30.

351739   Tvořec Svazek: 9 Strana: 0352
Tvořec, řce, m., později tvůrce. Gb. H. ml. III. 1. 122.

351740   Tvořec Svazek: 10 Strana: 0456
Tvořec, gt. tvorce. Vz Tvorce. Hrad. 94b., Vít. 21a. a j.

351741   Tvoředlník Svazek: 4 Strana: 0239
Tvoředlník, a, m. = řemeslník. Vz Tk. II. 374., 381.

351742   Tvoření Svazek: 4 Strana: 0239
Tvoření, n., die Bildung, Schaffung, Schöp- fung, das Bilden, Erschaffen. Vz Tvořiti. Myslí t., imaginatio. V. T. z chleba těla Páně. D. Bytí a t. se. Dch. T. páry, die Dampfbildung, jádra, die Kernbildung, líce, die Narbenbildung, kvasnic, die Hefenbil- dung, klihu, Leim-, octa, Essig-, kyseliny mléčné, Milchsäure-, plísně, Schimmel-, cu- kru, die Zuckerbildung. Šp. Pak přestal sedmý den pán Buoh od t. Hus 1. 135. T. měchýře, Blasen-, lejna, Copropoesis, nosu, die Rhinoplastik. Nz. lk. T. slov, die Wort-, kořenů, die Wurzelbilduug. Náuka o t. slov zabývá se zákony, podlé kterých se slova tvořila a posud ještě se tvoří. Kz. Zákla- dem slov jsou kořeny a kmeny jejich. Vz Ko- řen, Kmen. Hlásky a slabiky ke kořenům aneb ku kmenům na konci připínané slovou ř koř. ok = viděti. Pakli jsou tvořena ode kmenů jmenných, tehdy slovou odvozená, odejmenná (denominativa): kraj — krajský, otec — otcovský, čin — činný, král — králův. Zk. Vz Derivace v S. N. Stávají se pak ko- řeny a kmeny slovy trojím způsobem: A) vniterně, když kořennou n. kmenovou samo- hlásku stupňujeme: plet — plot, tek — tok, kry — krov. — B) Zevniterně, když se jisté přípony ku kořeni vně přirážejí, kterýžto způsob tvoření slov jmenujeme odvozování: vlad — vlad + ť = vlasť, vlad + ař = vla- dař. — Poznam. Často se také tvoří slova vniterně i zevniterně pospolu: met stupňo- váno v mot a s příponou t = mot + t = most. — C) Skládáním, když se dvě i více slov v jedno slovo tak spojí, že z nich každé svůj vlastní význam zachová: země- pis, sto-letí, rychlo-nohý, ne-ná-viděti. Kz. — Pozn. Někdy se kořen sám se sebou skládá, což zdvojováním (zdvojkou) jeho nazýváme. Kz. Toto pak jest úplné: a) máma, táta, kolkol; b) hlaholiti, plápolati, mramor; c) neúplné, když se v první části slova kořen neopětuje z plna. V této příčině a) přechází souhláska tekutá v nosovku, kteráž pak s předcházející samohláskou v u aneb ou se ruší: tutlati od tl, tal, zatlačovati; kukla od kl, kal. — ß) Aneb opětuje se toliko první souhláska s příslušnou samohláskou, ostatní hlásky pak se vypustí: lalok od lok, lokati: chochol od chol, kokrhati od krg zvučeti, křičeti: mimrati od mr. Zk. Ml. I. 182. — Ad A) Vnitřní tvoření slov (pouhým stupňováním samohlásek n. dloužením). Vz Stupňování, Slovo (také Slovo v S. N. ) — Ad B). Vnější tvoření slov (příponami slovotvornými n. odvozo- vacími). Vz Přípona, Slovo. Přípony, jež ku kmenům jak časoslovným tak jmenným při- vazují se, obmezují pojem kmenů činem a způsobem rozmanitým, a právě v tom vidí se též zřejmé dokonalosť a výbornosť jazyka slovanského a tedy i českého. Bez přípon se velmi málo slov utvořilo jako v jazyku řeckém. — 1. Jména podstatná, která odvo- zením vzrůstají, znamenají a) osobu, jež co činí: učitel od učiti, hadač od háda-ti, běhoun odběha-ti. — b) Činnosť, která se vykonává: pění, strslov. pěnije od pěti; pití od pi-ji; bitva od bi-ji. — c) Předmět činnosti aneb účinek a výsledek její: símě od se-ji; píseň, slov. pě-snb od pě-ji. — d) Nástroj, čím se co vykonává aneb i látku: ora-dlo od ora-ti; kopyto od kop-ati; housle od hud-u. — e) Místo, kde se co činí: kov-árna od kov-ati; hnoj-iště od hnoj (hnůB; ) ovčín od ovce. — f) Vlastnosť vůbec aneb stav: chud-oba od chudB, moudr-osť od moudrB. — g) Množ- ství n. hromadnosť: dřív-í od dřev-o, vrb-í od vrb-a. — h) Jména zdrobnělá, zdrobňo- vací, zmenšovací, jimiž se věc zmenšuje, zdrobňuje: chlap, chlapec, chlapeček; pán, panák, panáček; hoch, hošík, hošíček. — i) Mladosť: kníže m. kněz-jet, kniz-jat od kněz; hříbě (hříbje) m. hřib-jet, hřib-jat od hřeb. — 2. Jména přídavná od jmen od- vozená znamenají a) majitele: přirození bož-ské, krása těles-ná, ucho jehel-ní, (při- rození Boha, krása těla, ucho jehly). — b) Podmet činnosti aneb vlastnosti: otázka
králov-ská, blýskání hrom-ové, kvílení dě-
tin-ské, horkosť let-ní. Cf. Král se táže,
děti kvílí, léto horké. — c) Předmět čin-
nosti: spasení lidské, těles-né léčení; cf.
spasiti lid, tělo léčiti. — d) Látku: ko-
runa trn-ová, olej růžový (koruna z trní,
olej z růží). — e) Obsah t. j. co věc v sobě
drží, čím se vyplňuje: den soud-ný (den
soudu), dům rad-ný (dům rady). — f) Ja-
kosť a stupeň její: člověk mrav-ný (s do-
brými mravy), řeka ryb-ná (s mnohými ry-
bami), pokrmy chut-né (dobré chuti). —
g) Účel, nač co je: číše vod-ná (na vodu),
truhla moučná (na mouku). — h) Příčinu
a původ: úraz hrom-ový (od hromu), rána
mor-ová (od moru). — i) Místo, čas, stranu:
trpení kříž-ové (na kříži), rosa jitř-ní (z jitra),
bydliště zem-né (na zemi). Zk. V z Derivace
v S. N. — Jsou pak nejdůležitější přípony
(vz Přípona) I. ku tvoření substantiv
tyto. 1. -a. Před príponou -a stupňují se
obyčejně otevřené kmeny, zřídka zavřené a
tvoří se jí nejvíce podstatná jména ženského
rodu: slu — sláva, tru — tráva, snu —
osnova, vlad — vláda, ved — vojevoda. Vz A. — 2. a). -e aneb -ě (z ja—je). Před tě- mito příponami, tvořícími hlavně jména pod- statná rodu ženského, rozlisují se kořenné hlásky d a t v z a c, hrdelnice h, ch, k v ž, š, č, a hlásky r, n, 1, s, sk se obměk- čují: hráze (hrad-iti), svíce (svíti-ti), mříže (mřeh), duše (duch), péče (pek), vůně (von- ím), vůle (vol-iti), záře (zbř ve zř-ím), nůše (nes, nos-iti). — 2. b). Příponami e, ě m. -et aneb -ět tvoříme všecka střední jména jimiž mládata zvířat a. lidí označena jsou: hádě, holoubě, kozle, kotě, kuře, ptáče, žídě. Vz E, Ě. —3. Přípona -i n. -ji vnikla docela do předcházející souhlásky, kteráž tudy jeví se měkkou (přešla vlastně v nominat. v b): lež (lh-áti), řeč (řek), seč (sek); jař, chuť, čerň, modř atd. (m. ležb, řečb, do kteréhož b přešlo i). Vz 1. — i. Přípona -í (z -ija, -ije). Tou tvoří se jména hromadná od kmenů jmen podstatných a odtažná od kmenu jmen přídavných a přičestných. Jsou pak slova ta nejvíce rodu středního: bučí (buk), ořeší (ořech), smrčí (smrk), proutí (prut), vrbí (vrba); zdraví (zdráv), veselí (vesel), stáří (stár), svědomí (svědom), spasení (spasen). Mužská jm.: sudí, září; ženská: lodí, rolí a j. Vz Í. — 5. Příponou o tvoříme jména podstatná rodu středního: slu — slovo, piv — pivo, ok (viděti) — oko, mas-o, čel-o. Po měkkých souhláskách přešlo o v e: lože (leh — loh + jo — lože), moře (mr), líce (lik), pole. Vz O. -- 6. Příponou (j)ej a (j)ěje tvoří se jména podstatná a) rodu mužského. Ob-yč-ej (vyk v ob-vyk-nouti), kročej od krok; obličej od lik (v líčím); ß) rodu žen- ského: veřeje od vr (točiti se), šlapěje od šlap v šlapiti, koleje od kol = točiti se. — 7. -m, -ma, -mo. Příponou m pro rod mužský, -ma pro rod ženský, mo pro rod střední tvoří se subst: dým (du — duji), trám (tra = nésti); sláma (m. stláma od stl v stláti), šelma, krčma; písmo (pis — píši), jař-mo, pás-mo, běl-mo. — 8. Příponou -men, která v nominativě rodu středního v -mě pře- chází, tvoří se jména podstatná rodu muž.: plamen od pla — hořeti, pramen, kámen, křemen, ječmen; símě od se v seji (genit. semen-e), písmě od pis v písati (gt. písmen-e), plémě, břímě, rámě. Vz -men. — 9) -v pro- rod mužský, -va pro rod ženský: zpě-v od pě v pěji, odě-v od odě v oději, stav od sta v stanu; mrva od mr. lichva od lich (půjčiti), mluva, želva. — 10. Zvláštní způ- sob předcházejících jsou přípony -iva, ivo: kopř-iva, tět-iva, mlez-iva; peč-ivo, stel-ivo, mel-ivo, pal-ivo. — 11. Přípona -vi, v no- minative -v, a po souhláskách -ev: ob-u-v (o-b-u-ji), kon-ev (genit. kon-v-e), krokev, kotev, pánev, mrkev. — 12. Přípona -ba. Touto příponou se tvoří subst. a) od kmenů slovesných: pros-ba od pros v prositi, služba od sluh (služ) v sloužiti, čižba od čih v čí- hati, věštba, hanba, hudba, řezba; ß) od kmenů jmenných: choroba od chorý, chudoba od chud, mdloba, zloba. Vz -ba. — 13. -t, (et, ot, -out), -ta (-eta, -uta, -ota, ata), -to, (-eto, -yto). Vz tyto příp. a) Mužská: by-t, most (m. mot + t z met), cit, prst; hřb-et, blek-ot, cvrk-ot, jek-ot, žrout, koh- out. Uknčená v -et a -ot značívají zvuk. — ß) Ženská: po-ms-ta (od met = odměřiti) lho-ta od lho = volno, slepo-ta od slep; klev-eta, klop-ota, pěch-ota, Jan-ota. — y) Střední: dlá-to od dla = štípati, sí-to od si= cediti, zla-to, ús-ta, vrata; řeš-eto, klep-eto, ten-eto, kor-yto, kop-yto. — 14. -ti (nom. ť nebo t), -sti (nom. -sť n. st. ), -isti (nom. -isť n. ist), -eti, -oti, -uti (nom. -et, -ot, -uť). Jména rodu ženského: v ť. n. t. ukon- čená; také rodu muž. Mužská: hos-ť od hos, gos = jísti, hodovati, zeť, kmet. lok-et (gt. lokte), krapet, drobet. Ženská: ni-ť, sí-ť, vlasť (m. vlad + ť ve vládnu), pas-ť. smr-ť, stras-ť; rado-sť, mlado-sť, milo-sť, bole-sť; kop-isť, koř-isť, čel-isť; peč-eť, hav-ěť, louk- oť, lab-uť, per-uť. Vz tyto přípony. — 15. Příponou -tel (-telb) tvoří se od kmenů časoslovných jména osob mužských, která to činí, co se v kmeni praví: uči-tel, drži- tel, hlasa-tel, kaza-tel, ředi-tel, brani-tel, odporučova-tel, pří-tel. Vz -tel. — 16. Jiné způsoby přípony předchozí jsou přípony: -tr, -týř, -tucha, -taj: bra-tr od bra = zachovati, ví-tr od vě-ji; pas-týř, pas-tucha od pas-u; ra-taj od ora v orati. — 17. -ka, -kyně (-telka, -telkyně). Od jmen ukončených v -tel tvoříme příponami -ka a -kyně jména osob ženských: učitel-ka, učitel-kyně, oby- vatelka, obyvatelkyně. — 18 Příponou -ter (v nom. -ti) tvoří se jména rodu ženského a obzvláštní způsoby její jsou přípony: -tera, -tra, =dlí, -dlena: máti, genit. ma-teř-e; ne-ti, gt. ne-teř-e; dci m. dh-ti, gt. dceře m. dh-teř-e; ma-tera, dcera, sestra; pra-dlí, pradlena, šva-dlí, šva-dlena. — 19. Přípo- nou -tva n. -tba tvoří se jména činnosti od kmenů časoslovných: bitva od bi-ji, se-tba od se-ji, past-tva, od pas-u, modli-tba od modli v modliti, Vz tyto přípony. — 20. Příponami -stvo a ství (vlastně -bstvo a -bství) tvoří se a) od kmenů jmen podstat- ných a) jména hromadná: měštan-stvo, kněž- stvo, ptactvo m. ptač-stvo, jezdectvo m. jezdeč-stvo, učitel-stvo; ß) jména odtažná: posel-ství, měšťan-ství, svědectví n. svědeč- ství, dědictví m. dědič-ství; b) od kmenů jmen přídavných: lakom-stvo, poslušen-ství, bohat-ství, množ-ství. — Pozn. Před těmito příponami rozlišují se hrdelnice k a (zub- nice) c v č, h a z v z, ch a s v š. Vz -ství, -stvo. — 21. Příponou -dlo tvoří se od kmenů časoslovných jména rodu středního znamenajících z pravidla nástroje, jimiž se koná to, co časoslovo udává: mý-dlo (my v myji), ší-dlo (ši v šiji), běli-dlo, kova-dlo atd. Vz -dlo. — 22. -da, -eda, -oda, -ada, -nda, -ado: křiv-da od křiv, prav-da od prav-ý; bes-eda od bes = hovořiti, koleda; lah-oda; hrom-ada; kova-nda od kova-ti, kleca-nda od kleca-ti (kulhati); hov-ado. — 23. Příponami -n, -na, -no, tvoří se od kmenů časoslovných jména a) mužská: sta-n, se-n (m. sep-n od sep v spáti), pá-n, sy-n; b) ženská: kach-na od kach v káchati, kol-na, vl-na, hra-na; c) střední: suk-no od suk v soukati, ok-no, se-no z sek-no z sek-ati, bah-no, steh-no. — 24. Zvláštními způsoby přípon předcházejících jsou přípony: -en, -ena, -an, -oun, -ýn, -oň, -ň, -ně, -ni (v nom. -ň, po souhláskách: -ěn): hřeb-en, pup-en, lup-en; kol-eno, vřet-eno; havr-an, skřiv-an, ber-an; běh-oun, ta-houn, ml-ýn; chrap-oň, hlt-oň; věz-eň, ber-ně, sukně; da-ň, bra-ň, dla-ň, tís-eň, žíz-eň. — Pozn. Některá při poslední příponě předkládají před -ň s aneb z: ká-zeň od ka v kaji se, pí-seň od pě v pěji. Vz jmenované přípony Příponou -oun často značíme nadávky: chra- poun, hltoun, křikloun. Bž. — 25. Příponou -ina tvoří se jména podst. rodu ženského a) od jmen přídavných: široč-ina, vysoč-ina, niž-ina, lys-ina, hrd-ina; b) od jmen podst.: koš-ina, les-ina, luč-ina (od louka), břez-ina, zvěř-ina, telet-ina. Dle Bž. značí -ina: a) místo: dědina, končina, vršina: b) věc tím páchnoucí, co kmen značí: rybina, stuch- lina, konina; c) maso a kůži zvířat: zvě- řina, skopovina, vlčina; d) čísla zlomená: třetina; e) slámu n. dřevo některých rostlin: prosina, hrachovina, ovsina; f) jména řečí: slovanština, němčina atd. — 26. Zvláštními způsoby předcházející přípony jsou přípony: -izna, ov-ina: otč-izna (otč-ina) od otec, podob-izna, bab-izna; med-ov-ina, hrach-ov- ina. — 27. Příponou -ín tvoří se jména muž. od kmenů jmen podstatných: čeled-ín. ovč-ín, krav-ín, Libuš-ín. — 28. -an, -enín (z -jan, -jenín). Těmito tvoříme jména obyvatelů měst, často i jména národův. Před nimi rozlišují se hrdelnice a c v č, ž, š, hlásky n, l, t, st se obměkčují. Měšťan n. měšt-ěnín od město, kraj-an nebo kraj-enín, vesnič-an, Říman, Rakušan, Pražan, Atheňan, Karthagiňan, Mouř-enín (z Maur-us). Vz -an, -enín. — 29. Příponami -yně a -uně tvoří se jména ženská: boh-yně, hospod-yně, blab-uně (bu- blina), med-uně od med, jesk-yně, kuch-yně od kuch-ati. — 30. Příponami -1, la, -lo tvoří se od kmenů časoslovných jména pod- stat. a) mužská: or-el, os-el, živ-el, úh-el; b) ženská: sí-la, stře-la, mh-la; c) středn. rodu: dí-lo, más-lo, ves-lo, jíd-lo od jed v jedl, sedlo. Vz tyto přípony a T. — 31. Zvláštními způsoby předcházejících přípon jsou přípony: -ol, -ela, -ola, -ala: hrb-ol, moz-ol, chomol; vč-ela od vuč ve vučeti, stod-ola, kvíč-ala, žíž-ala. — 32. Příponou -el (elb), gt. -le n. -ele tvoří se jména a) rodu muž.: k. aš-el, povrh-el, uhel, gt. -uhle; hří- del, kužel, čepel, gt. -ele. — b) Bodu žen.: koup-el, troub-el, koud-el. — 33. Zvláštními způsoby předcházející přípony jsou přípony: -ýl (-ýlb), genit. ýle; -ule, -ile: mot-ýl; žežh-ule, štěk-ule, koš-ile. — 34. Přípo- nami -r, -ra, -ro tvoří se jména podst. a) rodu muž.: da-r, vich-r; b) žen.: jisk-ra, vyd-ra, jik-ra; c) středního: jád-ro, věd-ro, řeb-ro. — 35. Zvláštní způsoby předcháze- jících přípon jsou: -er, -era, -ero; -or, -ora; -our, -ura, -yra: več-er, kač-er, mez-era, jez-ero; top-or, pisk-or, sýk-ora; koc-our, paz-our, měch-ura, sek-yra. — 36. Příponami -ař, -ář tvoří se jak od kmenů časoslovných tak od kmenů jmenných jména osob činících to, co původní jméno udává: tes-ař, pek-ař, číh-ař, kuch-ař; soch-ař, dřev-ař; kol-ář, řezb-ář, mydl-ář, truhl-ář. — 37. Zvláštními způsoby předcházejících jsou přípony: -oř, -íř, -ýř, éř; -ařka, -ířka, -ýřka: -árna, írna, -erna: písk- oř, tch-oř; hrnč-íř, meč-íř, brad-ýř, špeh-éř, kancl-éř; tes-ařka, nož-ířka, šenk-ýřka; pek- árna, kov-árna, suš-írna, brus-írna, lep-erna. — Pozn. Příponami -árna, -írna, -erna, -ovna naznačujeme místo n. prostor toho, co prvotné jméno znamená. — 38. Přípo- nami -k (nomin. -ek), -ka, -ko (vlastně -bk, -bka, -bko) tvoří se jména podstatná rodu a) muž.: svěd-ek, potom-ek, smut-ek; — b) žen.: sýp-ka, sád-ka, lás-ka, látka, bouřka; — c) střední: klub-ko, slun-ko, topůr-ko. — 39. Zvláštními způsoby před- cházejících přípon jsou: -ák (-ják), -ěk, -ok, -yk, -yka, -ík, -isko, -sko, -iště (m. -iskje), -oviště, -ník: pas-ák. tul-ák, zpěv-ák, mě- šťák m. městják, ovčák. Pražák, Prušák; člov-ěk, dan-ěk; živok: jaz-yk; mot-yka, bab-yka; mal-ík, král-ík; pastv-isko od pastva, oč-isko; voj-sko: boj-iště, trž-iště, hnoj-iště, bič-iště; hrach-oviště; panovník, bojovník, kožišník, železník, ručník, rybník. Přípona -iště znamená místo jakés (strniště) n. nástroj: bič-iště. — 40. -ch, -cha, -cho: prospě-ch, či-ch; mr-cha, stře-cha; bři-cho. — Pozn. -ch klade se m. -tr: brach, kmoch m.: bratr, kmotr. — 41. K předcházejícím patří: -och, -ouch, -ucha: běl-och, mudr-och; mac-ocha n. macecha; pad-ouch, kol-ouch, rop-ouch; čern-ucha, běl-ucha (černá, bílá kráva). — 42. -s, -sa: hni-s, ča-s; drk-sa, Hlav-sa, Živ-sa, — 43. K předcházejícím patří: -as (-jas), -ous, -ys: ťulp-as, chuď-as; kal-ous, div-ous; měst-ys. — 44. -ěz: kn-ěz, řet-ěz, vít-ěz. — 45. -ec, gt. -ce. Touto pří- ponou tvoří se subst. a) od kmenů časoslov- ných: kup-ec, plav-ec, lov-ec; b) od kmenu jmen přídavných: hlup-ec, stař-ec, bohat-ec; c) od kmenů příčestných: uměl-ec, poběhl-ec, volen-ec, opil-ec, pokryt-ec, vybran-ec, ryt- ec; d) od jmen podst., čímž se zdrobnělými stávají: otec od ot, chlapce od chlap, zvon-ec, stol-ec. — 46. -ce v rodě žen. a častěji ve středním síň-ce (f. ), kád-ce (f. ); oken-ce, slun-ce, slov-ce. Touto příponou (n. -bce), tvoří so také jména: osob, které to činí, co se v kmeni praví: ber-ce, krád-ce, soud-ce. — 47, K oběma předcházejícím patří: -enec, -ěnec, -inec: pt-enec, kol-enec, prv-ěnec, kot-ěnec; koz-inec, ovč-inec, žab-inec. — 48. Příponami -ic, -ovic, evic (lat. -idius, řec. -ides) tvoří se jména rodová (patrony- mica), bož-ic = syn boží, pan-ic =syn pána, šlecht-ic, děd-ic; Klen-ovic, král-evic. Vz tyto přípony. — 49. -ice. Ženského rodu: bolub-ice, orl-ice, osl-ice, medvěd-ice, sam- ice, poběhl-ice, čep-ice; duš-ice, krup-ice, truhl-ice; tlačen-ice, pran-ice, sekan-ice. — 50. -nice: panov-nice, pě-nice; služeb-nice, dluž-nice; štěp-nice, chmel-nice. — 51. -č. Tou tvoří se subst. a) od kmenů časoslov- ných: bi-č, nosi-č, mrha-č, saze-č; samo- hláska před touto příponou se dlouží ve slo- vech: chtíč, dříč, rýč, dráč, žráč, práč; b) od kmenů jmenných: hlava-č, truba-č. — 52. K předcházející patří: -áč, -oč, -ouč: sek-áč, pek-áč, or-áč: vrk-oč, kot-ouč. — Pozn. Pří- ponou -áč často označujeme, čím kdo u vyšší míře se vyznačuje: bradáč, břicháč, hubáč, roháč, ucháč, vousáč. Bž. 149. — 53. -eš, -oš, - ouš, -uše, -yš, -ýš: kok-eš; běl-oš, pan-oš; běl-ouš, hrd-ouš: hejd-uše (pohanka), Lib-uše; tovar-yš, slep-ýš. — II. Příp. jmen podstat. zdrobnělých, kterými se věci a vlastnosti u menší způsobě vynášejí. 1. -ek, -ka, -ko; -ec, -ce; -eček, -áček, -ečka, -ečko: děd — dědek — dědeček, chlap — chlapec — chlapeček, brázda — brázdka — brázdečka, kádě — kádce — kadečka, zrno — zrnce — zrnečko, síto — sítko — sí- tečko, pán — panáček. — 2. -ík, -íček; -ka, -ice, -ička; -ko, -ičko, -íčko: chlap — chlapík — chlapiček; duše — dušice — dušička, tráva — trávka; oko — očko — očičko, slunce — sluníčko. — 3. -ena, -ina, -enka, -inka: Mářa — Mařena — Mařenka; duše — dušina — dušinka. — 4. -oušek, -uška, -átko: děd — dědoušek, Liduška, pachole — pacholátko, holoubátko. Vz tyto přípony. — III. Přípony jmen přídavných. 1. Přípona -a (v rodě žen. ), která v rodě muž. v němé tvrdé B, v rodě středním v -o přechází (—, a, o): lich, a, o, bohat, a, o, zdráv, a, o. — 2. -í. Touto příponou tvoří se přídavná jména od druhových jmen ži- votných bytostí. Před ní mění se k v č, h v ž, ch v š, c v č, d v ď (jen: hovado — hovězí), t v ť (t v c u pošlých od jmen středn. rodu ukončených v e, ě: hrabě — hrabět — hrabětí — hraběcí), n v ň, r v ř: pták — ptačí, Bůh — boží, moucha — muší, ovce — ovčí, medvěd — medvědí, kohout — kohoutí, jelen jelení, tur — tuří. Vz I. — 3. -m, -ma, -mo (-mý, á, é): jména pří- davná, vlastně příčestí trpná času přítom- ného: vědom, lakom, vidom, pitom, znám, a, o; pitomý, lakomý. — 4. -v, -va, -vo (-vý -vá -vé): pronika-vý, laska-vý, kousa- vý, slza-vý, modra-vý; moři-vý, chropti-vý, oceli-vý, ohni-vý, milosti-vý; dubo-vý, chr- po-vý, březo-vý, peč-li-vý, starost-li-vý; (-ův, -ova, -ovo): bratrův, a, o, králův, Karlův, a, o. — Pozn. 1. Z těchto ukončená v -ový značí majetek, čemu co přísluší, pak látku, z níž věc jména omezeného jest: chrámový atd. Vz -ový. — Pozn. 2. Ukončená v -avý, -ivý, -livý a od jmen podstatných odvozená znamenají vynikajícího aneb vládnoucího tím, co kmen jejich značí. Vz tyto přípony. Na -vý ukončená značí náklonnosť k čin- nosti kmenem slovesným naznačené: kou- savý, hravý, naříkavý, zívavý, sedavý, žravý atd. Bž. 153. — Pozn. 3. Ukončená v -ův, -ova, -ovo jsou přisvojovací a tvořená od jmen muž. rodu. Vz tyto přípony. — 5. a). -tý, -tá, -té: lí-tý, kru-tý, srosti-tý, leža-tý, á, é. — b) K předcházejícím patří: -utý, -itý, -atý, -vatý, -natý, -vitý, á, é: tek- utý, vis-utý, mrz-utý; kamen-itý, let-itý, pisč-itý, nah-atý, brad-atý, vlas-atý; hlino- vatý, uhro-vatý; per-natý, skal-natý, rud- natý; svalo-vitý, praco-vitý. — 7. -tev, -tva, -tvo, -stev, -stva, -stvo (-tvý, -stvý): mr- tev — mrtvý, čerstev — čerstvý, celi-stvý, mlad-i-stvý, plod-i-stvý. — 8. -ný (-Bný). Vyzvukující slovo na samohlásku přichází o svůj poslední živel a předcházející hrdel- nice mění se v č, š a ž, rovněž tak velmi zhusta c v č: hluk — hlučný, strach — strašný, měsíc — měsíčný (ale: moc-ný, ovoc-ný, prac-ný), sluha — služný. Kdyby připojením přípony neoblíbené skupeniny souhlásek vznikaly, tam do kmene e se vsouvá: jehla —jehel-ný, hrdlo — hrdel-ný. Do pravda a vražda ještě l se vsouvá: spra- ved-l-ný, vražed-l-ný (vedlé vražedný). Touto příponou tvoří se jména přídavná od kmenů a) forem přídavných, ale zřídka: jsouc-ný, mohut-ný od mohutý, pit-ný od pit, neod- byt-ný; b) jmen látkových: želez-ný, mas-ný, vápen-ný, mouč-ný; c) jmen srostitých: ja- zyč-ný, hrdel-ný, sluneč-ný, vaječ-ný, divá- del-ný; d)jmen odtažných: běž-ný, směš-ný, mrav-ný, pokoj-ný, krás-ný, výbor-ný; e) přípona tato přikládá se také ku kmenům jmen cizích: real-ný, ideal-ný, material-ný, formal-ný, normal-ný atd.; f) ku kmenům jmen obecných zřídka: dědič-ný, vítěz-ný. Ostatně vz -ný. — 9. -ní (Bní). Také před -ní hrdelnice se rozlišují a s, c někdy měkčí. Tato přípona zhusta se nyní klade, kdeby lépe slušela přípona -ný. Přikládá se nej- raději ku příslovcím a ku kmenům místa a času-, spod — spodní, zad-ní, před-ní, posled-ní, letoš-ní; noč-ní, den-ní, let-ní, kostel-ní, neděl-ní, církev-ní, důchod-ní. Ostatně vz -ní. — 10. -ěný, -ovný, -evný, -telný n. -tedlný. Přípona -ěný připíná se ku jmenům látky: drátě-ný, slam-ěný, vln-ěný, dřev-ěný, měd-ěný; boj-ovný, žert- ovný, dom-ovný, duš-evný; smr-telný, po- minu-telný, či-telný, vidi-telný. Vz tyto pří- pony. — 11. Příponami -in, -ina, -ino tvoří se od jmen ženských jména přídavná přisvo- jovací: matka—matč-in, nevěst-in, holč-in, kovářč-in; pastuš-in. — Pozn. Před touto příponou kmenová samohláska se odsouvá. Ostatně vz -in, -ina, -ino. — 12. -lý, -lá, -lé. Od kmenů časoslovných: minu-lý, zsina- lý, zkysa-lý, zmuži-lý. Tak také: tep-lý, či-lý, vese-lý. — 13. -rý, -rá, ré: mok-rý, dob-rý, bod-rý, ost-rý. — 14. -k, -ka, -ko (-ký, -ká, -ké): ten-ek, -ka, -ko, těž-ek, kro- tek, hlad-ký, krát-ký, vlh-ký. Vz -ký. — 15. -ik, -ek, -ok -(-iký, -eký, -oký): veliký, daleký, divoký, široký. Vz -iký, -eký, -oký. —16. -sk (-Bsík), -ovsk (-ský, -ovský) při- kládá se ku kmenům jmenným a znamená často původ n. majetek. Ostatně vz -ský, -ovský. Pan-ský od pán, panen-ský od panna, český m. češ-ský od Čech, bož-ský od Bůh, lid-ský, kožišni-cký m. kožišnič-ský. Tabor- ský, písecký m. píseč-ský od Písek; blázn- ovský, otc-ovský, král-ovský, syn-ovský. — 17. -chý: vet-chý od vet, lat. vet-ulus, při- stárlý. Cf. vetus. — 18. -asý, -astý: běl- asý, běl-astý. — 19. -cí. Tou tvoří se jm. přídavná od kmene infinitivného: bi-cí, ry-cí, hra-cí. Vz -cí. — 20. -ejší, -ější. Připíná se k příslovkám místa a času: tam-ější, vedl-ejší, zd-ejší, nyn-ější, včer-ejší, zejtř- ejší. — IV. Přípony jmen přídavných zdrob- nělých: -ičký, -ičičký, -itký, -inký, -ounký, -oučký. Před nimi se samohláska dlouhá krátí a r, n, d, t změkčují: tenký — teničký — teničičký — tenounký — tenoučký, bílý — běličký, starý — stařičký — sta- řinký — stařičičký, krátký — kraťoučký — kraťounký — kratičký, malý — malitký etc. Vz tyto přípony. — V. Přípony ku tvoření časoslov. Přípony, jichž se k odvozování časoslov užívá, jsou: 1. a, ě, i, ova, nu (přípony ty jsou známky třídné): sed, sed- nou-ti, sed-a-ti, sed-ě-ti, sad-i-ti, pře-saz- ova-ti; 2. k, tvoříme-li slovesa od zájmen: ty, vy, oni, od několika mezislovcí a od ji- ných sloves: ty-k-ati, vy-k-ati, oni-k-ati, he-k-ati, sy-k-ati. Slovesa, která ode jmén podstatných a přídavných utvořena jsou, slovou odvozená n. odejmenná, jinak slovou prvotná. K odejmenným slovesům patří a z II. třídy na př. bohatý — bohatnu, hustý — hustnu, hořký — hořknu. Slovesa ta jsou počínavá. — b) Z III. třídy: bujný — bujněti, churavý — churavěti, hloupý — zhloupěti; tma — tmíti se, den — dníti se. Slovesa ta jsou počínavá, znamenajíce státi se tím, co se v kmeni praví. — c) Ze IV. třídy: bílý — bíliti, tvrdý — tvrditi, ostrý — ostřiti; sedlák — sedlačiti, svědek — svěd- čiti, strach — strašiti atd. Slovesa ta zna- menají činiti to, co se v kmeni praví. — d) Z V. třídy: zelený — zelenati se, černý — černati se; dílo — dělati, chumel — chu- mlati. Sem patří ona slovesa, která se tvoří příponou k a která nahoře uvedena jsou. — e) Ze VI. třídy: milý — milovati; libý — libovati; pán — panovati, král — kralovati, boj — bojovati, kamen — kamenovati, kříž — křižovati. Z Zk. Ml. I. str 185. —210., 2. vd. str. 198. —220., Kz. 6. vyd. str. 143. —154. Cf. Bž. 223. —239. (menší vyd. 147. a násl. ). — Ad C. Tvoření slov skládáním. Vz Slo- žený. — T. (se), die Geberdung. Nechej toho t. Ros.

351743   Tvoření Svazek: 7 Strana: 0944
Tvoření umělecké, Osv , Dk., Tš., bás- nické, Mus., tonů, Chlum XIII., plodu, vlákna, krystallů atd. Šp. — T. slov. Vz Pdg. 1885. 104. nn., Jir. Nkr. 53. nn., Gb. Ml. I. 50. nn.

351744   Tvoření Svazek: 9 Strana: 0352
Tvoření slov na Hořicku. Vz Hoř. 82.

351745   Tvoření Svazek: 10 Strana: 0456
Tvoření slov na Domažl. Vz Kbrl. Džl. 13. nn. T. substantiv v nářečí polnickém. Vz Hoš. Pol. I. 114. nn.

351746   Tvořenina Svazek: 4 Strana: 0243
Tvořenina, y, f., geschaffenes Ding. Šm.

351747   Tvořenstvo Svazek: 4 Strana: 0243
Tvořenstvo, a, n., die Geschöpfe. Šm.

351748   Tvořený Svazek: 4 Strana: 0243
Tvořený; -en, a, o, geschaffen, gebildet.

351749   Tvořešovice Svazek: 4 Strana: 0243
Tvořešovice, dle Budějovice, něm. Twor- schowitz, ves v Benešovsku. Vz S. N.

351750   Tvořicí Svazek: 4 Strana: 0243
Tvořicí = ku tvoření sloužící, Form-, Bild-, Bildungs-, Gestaltungs-. Jg., Mk. T. kruh (u hrnčíře), Techn., t. slovo, slabika (tvorná), přípona. Nz.

351751   Tvořicí Svazek: 7 Strana: 0944
Tvořicí přirážka. Šf III. 598.

351752   Tvořička Svazek: 10 Strana: 0456
Tvořička, y, f. T. oček pletacích., očkov- nice. Ott. XIX. 909.

351753   Tvořidlník Svazek: 4 Strana: 0243
Tvořidlník, a, m., der Schöpfer. Výb. II. 91. 6. — T., der Käseformmacher. Troj.

351754   Tvořídlník Svazek: 10 Strana: 0674
Tvořídlník, a, m. T. hotovil dřevěná pouzdra (tvořídka). Wtr. Řem. 144.

351755   Tvořidlo Svazek: 7 Strana: 0944
Tvořidlo. Cf. Mkl. Etym. 366., Těsta.

351756   Tvořidlo Svazek: 7 Strana: 1394
Tvořidlo, multrum. Bhm. Fl 264.

351757   Tvořidlo Svazek: 10 Strana: 0456
Tvořidlo, a, n. T. slov = tvořivo. Klc. 42.

351758   Tvořidlo, tvořidélko, tvořítko Svazek: 4 Strana: 0243
Tvořidlo, tvořidélko, tvořítko, a, n. = nádoba, v níž n. jíž se něco tvoří, forma, Form, f. V. T. na vosk. D. Kde ocas tvo- řidlo, tam hlava močidlo. Č. M 501. T. na sýr, die Käseform. Šp. T. na tříslovice, na hroudy tříslové, Lohkuchenformmaschine. Šp. Tvořítko na mražené, na vykrajování koláčů, na bábovky a jiné pečivo, na rosol, na mřížence atd. Dch. A žena v tvořidle stvoří z syřie sýr. Hus III. 213. Cf. Test. — Tvořítko = palička ku tření něčeho ku př. máku, der Läufer. Us. — T., a, m., osob. jm. Vz Tk. III. 238., V. 194., 120.

351759   Tvořichu Svazek: 4 Strana: 0243
Tvořichu, zastr. = tvořili.

351760   Tvořilo Svazek: 8 Strana: 0440
Tvořilo m. tvořidlo, d odsuto. Gb. H. ml. I. 410.

351761   Tvořimír Svazek: 4 Strana: 0243
Tvořimír, a, m., os. jm. Pal. Rdh. 126., Mus. VI. 66.

351762   Tvořisko Svazek: 7 Strana: 0944
Tvořisko, a, n. = veliký n. nehezký tvor. Lpř.

351763   Tvořiště Svazek: 7 Strana: 0944
Tvořiště, ě, n. = místo, kde se co rodí, tvoří, kde co roste. T. vajíček. Athen. III. 66. První t. jazyka. Pal. Rdh. I. 44

351764   Tvořitebný Svazek: 7 Strana: 0944
Tvořitebný, formbar. T. hlína. NA. V. 649.

351765   Tvořitebný Svazek: 8 Strana: 0440
Tvořitebný. T. dřevo — z kterého lze něco tvořiti, které lze všelijak ohýbati. Ott. VIII. 14. b.

351766   Tvořitel Svazek: 4 Strana: 0243
Tvořitel, e, m., pl. -lé, der Schöpfer, Schaffer, Bildner. Br. Skutkem to ukazuji, že chtie lepší t-lé, neřku stvořitelé, nežli pán Bóh býti. Hus I. 68. — V., Br.

351767   Tvořitelka Svazek: 7 Strana: 1394
Tvořitelka, vz Ploditelka (v mthm.).

351768   Tvořitelnosť Svazek: 10 Strana: 0456
Tvořitelnosť, i, f. = plastičnosť. T. hlíny. Vz KP. IX. 82.

351769   Tvořiti Svazek: 4 Strana: 0243
Tvořiti, tvoř, ře (íc), il, en, ení; tvoří- vati = působiti, činiti, tvářnost něčemu dá- vati, bilden, schaffen, formen. Strsl. tvoriti, facere od tvorB, lit. tverti, tveriu, fassen, zäunen, tvarkti, einrichten. Gt. Lit. St. 71., Mkl. B. 437. (Hý. ). — co: slova, L., dok- tory. Ros,. Akademie bakaláře, mistry, dok- tory tvoří. Kom. J. 737. Aj já tvořím ne- besa nová. BO. T. svátosť, conficere. Sněm. Trid. Král tvoří rytieře, když člověka učiní rytieřem. Hus III. 213. A sucho ruczie jich tvorzile. Ž. wit. 94. a. 5. K úřadu přísež- ných toto má příslušeti: Všecky nálezy tvo- řiti a vynášeti a vynešené skrze rychtáře skutečně dovésti. CJB. 281. Místo t. často jiných slov dobře užíváme: T. spolek (zři- zovati, zakládati, zarážeti. Šb., Š. a Ž., Brs. 2. vyd. 247. ). Veškeré jmění tvoři (činí) 1000 zl. Sb. Tvoříme (činíme) národ. Čelo mu tvoří vrásky (vraští se). Čápi letíce tvoří klín (klínem letí). Brs. Ib. Kůra tvoří oděv stromů (jest oděvem stromům); Spo- kojenosť tvoří základ blaženosti (jest zá- kladem b-sti); Růže tvoří poupata (zakládá); Před barákem mužové tvořili skupení (se- stupovali se). Brt. S. 3. vyd. 175. Cf. Stvo- řiti. — co komu z čeho. Z hlíny tvořil sobě obrazy. Lom. Tělo Kristovo z chleba t. Chč. 379. Podnes mnohé na to přivodí, aby k čárům, ku kouzlům se utíkali a jako z kamení sobě chleby tvořili. BR. II. 15. b. — co kde. Leč jak duhy lesk se tvoří na plačné jen na tuči. Sš. Bs. 21. Na němž (chlumku) máti božia divy tvoří. Rkk. 50. V blesku a ně vo (ve) tmě junáci sa tvoria. Na Slov. Tč. — co čím: divné hlasy div- nými zvuky t. L. Hrdlem řeč tvoříme. Hus III. 84. — co pro co: nová slova pro nové vynálezy. Ml.

351770   Tvořiti Svazek: 8 Strana: 0440
Tvořiti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 79.

351771   Tvořiti co Svazek: 7 Strana: 0944
Tvořiti co. Všechny vědy tvoří orga- nický celek. Mus. 1880. 431. Obr a trpaslík tvoří kontrast. Dk. T. ton, úsudky, závěrky. Pdl. — si co. T. si o něčem obraz, úsudek. Dk. — co čím. (Ty věci) tvoří (činí) svými objemy kontrast. Dk. Aesth. 151. — se čím kde. Tím netvrdí se, že idea božství teprv rozumem naším v nás se jako tvoří. MH. 4. — jak. Kdo jednotně tvoří, má sloh. Dk. Aesth. 286. Genius tvoří nevědomky, talent plným vědomím dle naučných, přijatých pravidel. Dk. P. 108. — Pozn. Často lépe jiných sloves užívati. Vz Brt. Ruk. 83.

351772   Tvořítko Svazek: 4 Strana: 0243
Tvořítko, vz Tvořidlo.

351773   Tvořítko Svazek: 7 Strana: 0944
Tvořítko, a, n = kadlub na tvaroh.

351774   Tvořítko Svazek: 7 Strana: 1394
Tvořítko = maličká truhlička. 16. stol. Mus. 1893 98.

351775   Tvořítko Svazek: 9 Strana: 0352
Tvořítko, a, n. Sýr v t-kách dělati. Fisch. Hosp. 340.

351776   Tvořivě Svazek: 7 Strana: 0944
Tvořivě, schaffend. T. vystoupiti. Osv. I. 76.

351777   Tvořivka Svazek: 7 Strana: 0944
Tvořivka, y, f. = tvořivá čára, Erzeu- gungslinie, f. Nz.

351778   Tvořivo Svazek: 4 Strana: 0243
Tvořivo, a, n., der Bildungsstoff. Šm.

351779   Tvořivo Svazek: 7 Strana: 0944
Tvořivo. Loos., Nz. lk.

351780   Tvořivosť Svazek: 4 Strana: 0243
Tvořivosť, i, f. = moc tvořící, tvořivá, die Schaffungskraft. Rostl., Dch. Eva ze žebra Adamova povstala všemocnou t-stí boží. Sš. L. 18. (Hý. ).

351781   Tvořivost Svazek: 7 Strana: 0944
Tvořivost' umělecká. SP. II. 25.

351782   Tvořivosyrovátečný Svazek: 8 Strana: 0440
Tvořivosyrovátečný. T. zánět duhovky, iritis seroplastica. Ott. VIL 124. b.

351783   Tvořivý Svazek: 4 Strana: 0243
Tvořivý = tvorný, schaffend, schöpfe- risch. T. duch lidský. Dch. T. pochod, der Bildungsprocess. Nz. T. (odvodicí) hláska. Nz. T. zánět duhovky, iritis plastica; t. zá- nět cévnatky kolem skvrny žluté, Chorioi- ditis plastica maculac luteae atd. Vz Zánět. Schb.

351784   Tvořivý Svazek: 7 Strana: 0944
Tvořivý. T. obraznosť, KB. I., snaha, Tš, fantasie, Dk., pud, Mour., buňka.

351785   Tvořivý Svazek: 10 Strana: 0456
Tvořivý umělec. Nár. list. 1903. 94. 13. — T. zánět kloubu, arthritis productiva. Ktt.

351786   Tvourek Svazek: 4 Strana: 0244
Tvourek, rka, m., něm. Twurck, ovčárna u Mor. Budějovic.

351787   Tvrď Svazek: 4 Strana: 0244
Tvrď, i, f. = pevná země, festes Land. Krok. — T. = obloha, das Firmament. V MV. nepravá glossa. Pa.

351788   Tvrd Svazek: 10 Strana: 0456
Tvrd, a, o, vz Tvrdý.

351789   Tvrď Svazek: 10 Strana: 0456
Tvrď. Temná t. rozumu. Zr. Nov2 197.

351790   Tvrdá Svazek: 9 Strana: 0352
Tvrdá = sklenice plzeňského piva. Us. fiakristu. Kukla 133. Sr. Měkký.

351791   Tvrdačky Svazek: 10 Strana: 0456
Tvrdačky, něj. pečivo. Ott. XIX. 389. T. = jídlo z výškrabků. Ty se hodně hnětou, na povrchu nožem porýhují a pekou. V Podřípsku. Čes. 1. XIV. 145.

351792   Tvrďák Svazek: 4 Strana: 0244
Tvrďák, u, m., vz Víno.

351793   Tvrďák Svazek: 7 Strana: 0944
Tvrďák = druh jablek. Mor Brt. — T. = cínový žuk, Hartbruch, m., v hutn. Hř.

351794   Tvrďák Svazek: 8 Strana: 0440
Tvrďák, u, m. = houba. Brt. D. II. 511.

351795   Tvrdaňa Svazek: 7 Strana: 0944
Tvrdaňa, ě, f. = druh hrušek, kame- nůvka. Mor. Vck. Cf. Tordula.

351796   Tvrdavý Svazek: 10 Strana: 0456
Tvrdavý = drobet tvrdý, Us. místy. Mš

351797   Tvrdě Svazek: 4 Strana: 0244
Tvrdě, hart, fest; kompar. tvrději, tvr- zeji, tvrze (St. ), tvrz. T. usnouti, upomínati (nelaskavě), V., ležeti, spáti, Jel., o někom mluviti, Troj., k někomu se míti, Koc., po- stupovati (na někoho). Kom. Měj to tvrdě (pevně) na paměti; T. něco dovoditi. Hus I. 97. Sv. Václav vieru křesťanská tvrdě držieše. Pass. 794., 850. Protoť tak t. jim domlouval; Nad nimi t. a přísně panují; Rodičům svým t. odpověděl. BR. II. 56. a., 100. b., 207. a. Císaři zlíbilo se setrvati tvrdě na právu nabytém. Ddk. II. 169. Ulo- živše mu tvrdě (přísně), aby tobě bez vše- likého odporu všecky ty věci navrátil. Ddk. II. 259.

351798   Tvrdě Svazek: 7 Strana: 0944
Tvrdě. Má t. ustlano (o mrtvém hříšníku; komu se zle vede). Us. Tkč. Chovej t. moje slova. Alx. Když mníš, by t. stál, varuj se, aby nepadl. Sv. ruk. 150. T. vieru držeti; T. věřiti: T. svátky světiti. Št. Kn. š. 110.. 16, 109. Velmi t. je vězí. Arch. X I.

351799   Tvrdečno Svazek: 10 Strana: 0456
Tvrdečno. Až do t-čna = až do večera, do tmy. Hauer 15. Sr. Tvrdý.

351800   Tvrdeň Svazek: 4 Strana: 0244
Tvrdeň, dně, f., sideroxylon, rostl. Presl.

351801   Tvŕdeň Svazek: 7 Strana: 0944
Tvŕdeň, tvŕdeň, ě, m. = znak, že litera sa vyslovuje tvrdo. l s tvŕdenom teraz už v tlačiarňach všude nemajú. Ev. šk. I.132.

351802   Tvrděnec Svazek: 4 Strana: 0244
Tvrděnec, nce, m., hypoxis, rostl. česne- kovitá. Rostl. 1. 268. b.

351803   Tvrděti Svazek: 4 Strana: 0244
Tvrděti, ěl, ění = tvrdnouti, hart wer- den. Veleš.

351804   Tvrdíce Svazek: 10 Strana: 0456
Tvrdíce, e, f., pole u Závodu na Slov. Mus. slov. VII. 87.

351805   Tvrdík Svazek: 4 Strana: 0244
Tvrdík, a, m., osob. jm. Šd.

351806   Tvrdín Svazek: 4 Strana: 0244
Tvrdín, a, m., něm. Tvrdina, ves u Bi- lína. PL. — T., les. Arch. V. 530.

351807   Tvrdina Svazek: 4 Strana: 0244
Tvrdina, y, f. = tvrdá věc, ku př. maso. Než se taká t. uvaří. Us. ve Slez. Šd. — T., y, f., v horn., die Plage, fettes Gestein. Sm.

351808   Tvrdina Svazek: 7 Strana: 0944
Tvrdina = tvrdá země. Brt. — T. Já ne- jsem taková t. (tak tvrdý, necitný). Slez. Šd.

351809   Tvrdinový Svazek: 8 Strana: 0440
Tvrdinový. T. souvislost u hmot tvrdých. Am. Orb. 14.

351810   Tvrdíš Svazek: 4 Strana: 0244
Tvrdíš, e, m., osob. jm. Pal. Rdh. 126

351811   Tvrditel Svazek: 4 Strana: 0244
Tvrditel, e, m., der Behauptor, Erhär- terer. Dch.

351812   Tvrditelka, y, tvrditelkyně Svazek: 4 Strana: 0244
Tvrditelka, y, tvrditelkyně, e, f., die Behaupterin, Erhärtererin.

351813   Tvrditi Svazek: 4 Strana: 0244
Tvrditi, tvrď, -dě (íc), il, zen, ení (na Slov. děn, dění); tvrdívati. T. = tvrdým činiti, härten, hart machen; pevniti, befe- stigen, fest machen; jistiti, za pravdu udá- vati, bejahen, behaupten; platnějším, jistěj- ším činiti, bestätigen, bekräftigen, befestigen, j bestärken, giltig machen, erhärten. Jg. — abs. I kolik jich bylo, jaká jména měli t. smějí. BR. II. 9. a. To, tvrdím (= myslím), jinak se má. Ve vých. Čech. Olv. — co, koho. Oheň tvrdí hlínu. D. T. síť, tenata = spravovati. Us. On to tvrdí (za pravdu vy- dává). Marek. Něco důvodně t. Sych. Lásku tvrdí svornosť. Ros. T. biskupy, poručníky, V., obruč (u bednáře) = pacholetem n. klu- bem pevně k deskám přirážeti; vazbu (spra- viti). Šp. Neroďte tvirditi svá sirdczie. Ž. wit. 30. 25. T. kovy (kaliti), härten. Šp. Něco t., behaupten. Nz. Basa tvrdí muziku. Us. Dch., Všk. Kdo něco tvrdí, ještě ne- dokázal. Shakesp. T. papeže. Let. 123. Něčí řeč t. Čr. Nebesa tvrdieše svrchu. BO. Po- žehnanie otcovo tvrdí domy synóv; Tvrdie nejisté věci; A dále tvrdě jich rozum die Kristus: Že tak psáno jest; Rozum (dává Bóh) proto, aby ukázal, co jest lepšie a kterak zlé člověka obtěžuje a dobré tvrdí. Hus I. 147., 256., II. 150., 425. (Tč. ). — co kde. A tak se válka tvrdila mezi nimi velmi ukrutně. Let. 37. Tu ihned lidi na tom tvrďte, ať nesvolují. Arch. II. 165. Kněží po kostelích tvrdí lidi a rozpakují, aby nikoli nedali se v žádné smlouvy. Bart. — co jak. Ten pořádem to tvrdil, a ne- bylo to pravda. Us. Šd. Nebo, vece dále apoštol a záporem předešlý klad tvrdí, Ale ještě zřetelněji a bez obrazu holými slovy tvrdí to Petr. Sš. II. 69., Sk. 47. (Hý. ). — co za co: za pravdu, V., za věru. Chč. 375. — co, se čím: přísahou, V., důvody. A pak jiní to tvrdie písem svých nálezem, ale v božiem písmě nemohu toho naleznúti. Hus I. 261. Tím se láska tvrdí. Har. Železo, ocel kalením, hasením, Vys., stěny hřeby (hře- bami), Kom., kladnici klíny, Vys., smlouvy knihami, pečetí; trh se tvrdí dobrovolným snesením prodavače a kupce o summu tr- hovou; Kšaft smrtí kšaftujícího se tvrdí. Er. Viera, naděje i milosť pravá jím (pateřem) se tvrdí. Št. Tvrdiec tyto řeči dobrými diely. Hr. rk. 209. — co, koho kde, v čem: čep v hřídeli. Vys. Nebyl bych toho koně koupil, kdyby mě v něm soused nebyl tvrdil. Us. Dch. T. někoho ve zlosti. Smil v. 955. T. někoho v něčem. Bart. I. 36. — se komu (infinit). Tvrdí se mi (jest mi nepříjemno, krušno). Na Slov. Tvrdilo se mu tam jíti. Koll. Lidé hodnověrní mateř jeho hokyní býti tvrdili. Bart. — že. Páni t-li, že oni sami mají právo voliti. Pal. Dj. IV. 1. 23. Tvrdivosť, i, f., die Position (v log. ). Šm. Tvrdivý = tvrdicí, affirmativ, bejahend. Sedl., Nz. Tvrdka, y, f. T-ky = nepukavé, tvrdé, jednosemenné plody rostlin pyskatých a pi- plovitých a některých růžokvětých, die Hart- frucht. Vz S. N„ Rst. 149., 510., Čl. Kv. XXVIII., Kk 58. — T-ky = tvrdé nešto- vice, Varicella solida, dura, die Steinpocken. Jg.

351814   Tvrditi Svazek: 7 Strana: 0944
Tvrditi. — koho, se kde, v čem. Na- děje tvrdí se v nás. Št Kn. š. 45. T-la je n víře. Bart. 253. V dobrém se z víry tvr- díce. Ib. 88. — co jak več. Jedním dechem plamy v ledy tvrdí. Nrd. Kosm. ps. 35. — se čím kde. Aby přemlúvali o takových věcech, jimiž by se t-la v nich žádosť dobrá. Št. Kn. š. 180. — se kdy. Kšaftové se na smrti tvrdí. Zk.

351815   Tvrditi co jak Svazek: 8 Strana: 0440
Tvrditi co jak. Co neví, nemá nikdo t. směle. Vrch. Rol. XXXII. 108. — co čím. Praeparaty lihem t., sublimatem. Hlav. Obrz. 18., 19.

351816   Tvrdivě Svazek: 10 Strana: 0456
Tvrdivě něco pronésti. Zvon V. 620.

351817   Tvrdka Svazek: 10 Strana: 0456
Tvrdka, y, f., vaccina atrophica, Stein- pocke. Ktt.

351818   Tvrdkov Svazek: 4 Strana: 0245
Tvrdkov, a, m., něm. Pürkau, ves u Ry- mařova. PL.

351819   Tvrdlý Svazek: 4 Strana: 0245
Tvrdlý = ztvrdlý, verhärtet. Jg. exc.

351820   Tvrdnatosť Svazek: 4 Strana: 0245
Tvrdnatosť, i, f. = tvrdosť. Na Slov. Bern.

351821   Tvrdne Svazek: 8 Strana: 0440
Tvrdne. T. někomu něco pověděti. Rúd. 22. b.

351822   Tvrdne Svazek: 10 Strana: 0456
Tvrdne. Pomoz mi, by má mysl t. živa byla. Umuč. roudn. 306. Ty dieš ústavně a t. Ib. 1017.

351823   Tvrdníček Svazek: 7 Strana: 0944
Tvrdníček, čku, m., senecio, rostl. Mtc. 1891. 93.

351824   Tvrdníček Svazek: 8 Strana: 0440
Tvrdníček, čku, m. = přímět, áložník, rozsypalka, zlatotraňk, senecio, rostl. Brt. D. II. 507.

351825   Tvrdníček Svazek: 9 Strana: 0352
Tvrdníček, čku, m. = mochna stříbrná. Mus. ol. III. 136.

351826   Tvrdnosť Svazek: 4 Strana: 0245
Tvrdnosť, i, f. = mocnosť, pevnosť, die Kraft. A všu t. chlebnú zetřel. Ž. wit. 104. 16. Dle Gb. vyd.: tvirdosť chlebovu. Taktéž ib. 72., 4. Cf. Tvrdný. T. milosrdná. Výb. I. 755., Št. Vz Tvrdný..

351827   Tvrdnosť Svazek: 7 Strana: 0944
Tvrdnosť. Bych byl tak stvrzen v ustav- nosti, jakž by mne nie v mej t-sti nemohlo s tobú rozlúčiti. Pravn. 37.

351828   Tvrdnouti Svazek: 4 Strana: 0245
Tvrdnouti, dnul, a dl, utí, erhärten, hart werden. V. — v čem. Ráj. — jak. Vody tvrdnou ku podobenství kamene. Toms. — komu. Břich mu tvrdne. Lk.

351829   Tvrdnouti čím Svazek: 10 Strana: 0456
Tvrdnouti čím: lopatami. Tbz. V. 1. 121.

351830   Tvrdnouti kde Svazek: 7 Strana: 0944
Tvrdnouti kde. Zeminy v teple tvrdnou. Mj. 12. — čím. Tělesa ochlazením tvrdnou. Kk.

351831   Tvrdnút za kým Svazek: 9 Strana: 0352
Tvrdnút za kým: za děvčetem (míti je rád) Mus. ol. 1898. 118.

351832   Tvrdnutí Svazek: 4 Strana: 0245
Tvrdnutí, n., das Hartwerden, die Ver- härtung. Jg.

351833   Tvrdný Svazek: 7 Strana: 0944
Tvrdný bydlo, Sv. ruk. 82., mysl. Alx. M. v. 47. (HP. 91.).

351834   Tvrdný Svazek: 9 Strana: 0352
Tvrdný = otužený. Majíce púščin mnoho okolo sebe tvrdnější jsú. M. Polo (Mus. 1897. 409. ). Tvrdo Ktož t. (pevně) to drží (zachovává). St. Bes. 43

351835   Tvrdný, zastr Svazek: 4 Strana: 0245
Tvrdný, zastr. = pevný, hart, fest. St. skl. T. milosť, mysl. Výb. I. 755., 1087. 30. O božie milosti tvrdná a tvrdnosti milo- srdná. Št. Mysl všem tvrdná. Výb. I. 1087.

351836   Tvrdo Svazek: 4 Strana: 0245
Tvrdo, vz Tvrdý. — T., adv. = tvrdě, hart. Na t. vařený. Us. Ona je na tvrdo (s útěžkem). Us. Hk. Kopati na t. (ve vin- nici). Drsk. — T. = pevno, fest. T. spáti. Čes. mor. ps. 164., Sl. ps. 148. Pravda sv. písma drží nás t., abychom svými úmysly nezašli v blud. Hš. exc. Zdi t. učinil. BO. — T. = obtížno, beschwerlich. T. jest proti ostnu se zpěčovati. V. Učí sa tvrdo. Mor. Brt. Je t. o groš. Ib. Brt. To t. jest roze- znati. Hus. I. 131 T. učí se hovoriť (málo mluví). Dbš. 6. O čemž by bylo dlúho a tvrdo mluviti. Hus. I. 23. — T. = nevlídně, hart, gefühllos. Bern. — T., subst., das Harte. Na t. skočiti (něco nesnadného podniknouti, v nesnáz přijíti). V., Kom., Br. Pohanění trpěti zdá se mu na t. skočiti. Na tvrdoť mu bude skočiti. Vz Nebezpečenství. Č. Žebřík byl na t. postaven. Us. — T. = tvrdosť. Dal.

351837   Tvrdo Svazek: 7 Strana: 0944
Tvrdo = pevně, přísně. Mateřino na- učenie často děti držie t. a druhdy tvrze, než otcovo. Št. Kn. š. 105. - T. = obtížno. Věda, žej' to mnohým bylo t. slyšeti. Št. Kn. š. 3. — T., subst. Čert pravil, t. zase t., když hlavou o dub dvakrát udeřil. Wtr. exc. Ve tvrdém vrtati nemajíce chuti. Výb. II. 1465.

351838   Tvrdo Svazek: 8 Strana: 0440
Tvrdo. Vz doklady ze strč. v List. fil. 1895. 98. T. státi. Št. Ř. 191. a,, Št, Uč. 58. a, Učí sa t. Brt. D. I. 280. T. spí. Sš. P. 482.

351839   Tvrdo Svazek: 10 Strana: 0456
Tvrdo. Oba t. na se došli a v poctivosti se urazili. 1723. Mtc. 1903. 17.

351840   Tvrdocitný Svazek: 7 Strana: 0944
Tvrdocitný, harten Gefühles. T. surovec. Koll. IV. 123.

351841   Tvrdocitý Svazek: 8 Strana: 0440
Tvrdocitý = tvrdocitný. Phľd. 1893. 388.

351842   Tvrdočel Svazek: 4 Strana: 0245
Tvrdočel, a, m. = svéhlavý, nepovolný člověk, der Hart-, Starrkopf. D. Takoví tvrdočelové. Bart. 290. 6. — Č. M. 556. Ne- užilí t-vé. Reš. V z Neústupný.

351843   Tvrdočelnosť Svazek: 4 Strana: 0245
Tvrdočelnosť, i, f. = jakosť tvrdočelného t. j. tvrdé čelo majícího, tvrdohlavosť, ur- putilosť, zavilosť, die Hartnäckigkeit. Hý. Opět přijdou mezi tím vzdoru a t. svou složivše. Sš. J. 279. Až do času sv. Pavla vždycky ta t. při nich byla. BR. II. 513. b.

351844   Tvrdočelný Svazek: 4 Strana: 0245
Tvrdočelný, hartköpfig, hartnäckig, hals- stärrig, svéhlavý. Br., V. T. sekta. Bl. Živ. sv. Aug. 83. T-ní a slepci býti měli. BR. II. 351. b. Oni (Israelité) t-ni a úrupni zůstali. Sš. Sk. 87.

351845   Tvrdočelý Svazek: 4 Strana: 0245
Tvrdočelý = tvrdočelný. Světz. 1871.

351846   Tvrdodřevný Svazek: 7 Strana: 0944
Tvrdodřevný, hartholzig. T. květiny. Us.

351847   Tvrdohlaváč Svazek: 7 Strana: 0944
Tvrdohlaváč, e, m. = tvrdohlavec. — T. = salát tvrdohlávkový. Dlj. 21.

351848   Tvrdohlavatosť Svazek: 4 Strana: 0245
Tvrdohlavatosť, i, f., vz Tvrdohlavosť. Slov.

351849   Tvrdohlavatý Svazek: 4 Strana: 0245
Tvrdohlavatý, vz Tvrdohlavý. Na Slov.

351850   Tvrdohlavě Svazek: 4 Strana: 0245
Tvrdohlavě, halsstarrig.

351851   Tvrdohlavec Svazek: 4 Strana: 0245
Tvrdohlavec, vce, m., der Dickschädel. D., Sych., Dch., Stnk., Bž. 238.

351852   Tvrdohlavec Svazek: 10 Strana: 0456
Tvrdohlavec. Na Slov.: hlaváň, nepo- čuvník, ozembuch, pes hrivko, sebevolník, zanovitník. Phľd. XXIV. 481.

351853   Tvrdohlávek Svazek: 4 Strana: 0245
Tvrdohlávek, vka, m. = tvrdohlavec. Us. Dch.

351854   Tvrdohlávek Svazek: 7 Strana: 0944
Tvrdohlávek, vku, m. = tvrdohlaváč salát. Us. Pdl.

351855   Tvrdohlavka Svazek: 9 Strana: 0352
Tvrdohlavka, y, f. = tvrdohlavá ženská. Slád. Rom. 118.

351856   Tvrdohlavosť Svazek: 4 Strana: 0245
Tvrdohlavosť, i, f. = svéhlavosť, die Hartköpfigkeit, -starrigkeit, -näckigkeit, Bockbeinigkeit. Us. Jg., Dch.

351857   Tvrdohlavý Svazek: 4 Strana: 0245
Tvrdohlavý = urputilý, svéhlavý, hals- starrig, hartnäckig. Us. T. kluk (hlaváč). Us. Ktk. — T. = nevtipný, der schwer begreift. V.

351858   Tvrdohnip Svazek: 7 Strana: 0944
Tvrdohnip, a, m. = tvrdohlavec. Us.

351859   Tvrdohoblík Svazek: 4 Strana: 0245
Tvrdohoblík, u, m., u truhl., der Hart- hobel. Šm.

351860   Tvrdohouba Svazek: 7 Strana: 0944
Tvrdohouba. Cf. Rst. 459., Rosc. 66., Ott. V. 627.

351861   Tvrdohouby Svazek: 4 Strana: 0245
Tvrdohouby, pyrenomycetes n. sclero- gasteres, zvláštní řád hub, rostoucích skoro vesměs: aa dřevě a na listech, řidčeji na zemi. Vz více v S. N., Rstp. 1943., Rst. 185., 220., Kk. 76.

351862   Tvrdohouby Svazek: 10 Strana: 0456
Tvrdohouby, pyrenomycetes. Vz Ott. XX. 1047.

351863   Tvrdohrdlatý Svazek: 4 Strana: 0245
Tvrdohrdlatý, hartmäulig.

351864   Tvrdohubý Svazek: 4 Strana: 0245
Tvrdohubý kůň, hartmäulig. Zlob.

351865   Tvrdoch Svazek: 4 Strana: 0245
Tvrdoch, a, m. Jakub, nazvaný T. Záp. m. 1453.

351866   Tvrdochopný Svazek: 4 Strana: 0245
Tvrdochopný = tvrdohlavý, nevtipný, schwerbegreifend, dumm. Krab.

351867   Tvrdojádrý Svazek: 7 Strana: 0944
Tvrdojádrý, hartkenig. Pl. I. 34.

351868   Tvrdokamení Svazek: 7 Strana: 0944
Tvrdokamení, n., hartes Gestein. Pl. II. 339.

351869   Tvrdokamenný Svazek: 7 Strana: 0944
Tvrdokamenný křemelák. Pl. I. 76.

351870   Tvrdokamy Svazek: 4 Strana: 0245
Tvrdokamy, ů, pl., m.: a) živce, Feld- spathe: živec, labrador, leucit, lazurit, tyr- kys; b) nerosty amfibolové: amfibol, augit, osinek; c) křemencové: křemen, opál, obsi- dián. Vz tato jednotlivá slova. Bř. 104., 168.

351871   Tvrdokorý Svazek: 7 Strana: 0944
Tvrdokorý, hartrindig. T. bobule Pdl.

351872   Tvrdokovář Svazek: 7 Strana: 0944
Tvrdokovář, e, m, Grobschmied, m.

351873   Tvrdokožec Svazek: 7 Strana: 0944
Tvrdokožec, žce, m., sclerodermus. Brm. III. 3. 363.

351874   Tvrdokožný Svazek: 4 Strana: 0245
Tvrdokožný, harthäutig. T. nosorožec. Č.

351875   Tvrdokrknosť Svazek: 4 Strana: 0245
Tvrdokrknosť, i, f. = tvrdošíjnosť. Slov.

351876   Tvrdokrký Svazek: 4 Strana: 0245
Tvrdokrký = tvrdošíjný. Na Slov.

351877   Tvrdokřídlec Svazek: 9 Strana: 0352
Tvrdokřídlec, delce, m., scleropterus, brouk. ?. kulový, sc. globulus, menší, offenus, zoubkovaný, serratus. Vz Klim. 578.

351878   Tvrdokus Svazek: 4 Strana: 0245
Tvrdokus, u, m., das Hartstück. Šm.

351879   Tvrdokylný Svazek: 4 Strana: 0245
Tvrdokylný, hartbrüchig. Jg.

351880   Tvrdol Svazek: 4 Strana: 0245
Tvrdol, u, m., detarium, das Detarium, rostl. T. senegalský, d. senegalense. Rstp. 466.

351881   Tvrdolebý Svazek: 9 Strana: 0352
Tvrdolebý = svéhlavý. T. hlava. Br. Hod. 182.

351882   Tvrdolovitý Svazek: 4 Strana: 0245
Tvrdolovitý. T. rostliny, detarieae: tvr- dol, pomnož. Rstp. 466.

351883   Tvrdoložný Svazek: 7 Strana: 0944
Tvrdoložný, hartgebettet. T. smrť. Lšk.

351884   Tvrdomalba Svazek: 4 Strana: 0245
Tvrdomalba, y, f., die Stereochromie. Rk.

351885   Tvrdoměr Svazek: 4 Strana: 0245
Tvrdoměr, u, m., sklerometr, strojek ku měření tvrdosti nerostů, der Sklerometer. Vz Bř. 58.

351886   Tvrdomluvnosť Svazek: 4 Strana: 0245
Tvrdomluvnosť, i, f., bissiges Reden. Na Mor. Tč.

351887   Tvrdomyslný Svazek: 4 Strana: 0245
Tvrdomyslný = tvrdohlavý, hartsinnig. Č.

351888   Tvrdoň Svazek: 4 Strana: 0245
Tvrdoň, e, m., osob. jm. Pal.

351889   Tvrdoň Svazek: 7 Strana: 0944
Tvrdoň, ě, m. = tvŕdeň (dod.).

351890   Tvrdonice Svazek: 4 Strana: 0245
Tvrdonice, dle Budějovice, Turnitz, ves u Břetislavi. PL.

351891   Tvrdopa Svazek: 4 Strana: 0245
Tvrdopa, y, f., duronus (bestia). Rozk.

351892   Tvrdopal Svazek: 10 Strana: 0456
Tvrdopal = tvrdopa. Rozk. P. 485.

351893   Tvrdopich Svazek: 4 Strana: 0245
Tvrdopich, u, m., v hutn.. der Hartstich. Šm.

351894   Tvrdoplecný Svazek: 4 Strana: 0245
Tvrdoplecný = tvrdošíjný, tvrdých pleci, zatvrzelý, hartnäckig, verstockt. T. lid. Bech.

351895   Tvrdoploutevný. T Svazek: 7 Strana: 0944
Tvrdoploutevný. T. ryby, acanthopteri. Stachelfloaser. Ott. IV. 228. Vz násl.

351896   Tvrdoploutvý Svazek: 7 Strana: 0944
Tvrdoploutvý. T. ryby. Ott. III. 889., V. 304., Brm. III. 3. 41. Cf. předcház.

351897   Tvrdopysk Svazek: 9 Strana: 0352
Tvrdopysk, a,, m. = svéhlavec. Zát. Př. 29a.

351898   Tvrdopyský Svazek: 8 Strana: 0440
Tvrdopyský = pyšný ? Phľd. XII. 680.

351899   Tvrdorohý Svazek: 4 Strana: 0245
Tvrdorohý, harthörnig. — T. = tvrdého kopyta, harthufig. D.

351900   Ťvrdorožec Svazek: 4 Strana: 0245
Ťvrdorožec, žce, m. = tvrdorohý. — T. = zarputilec, der Starrkopf. Víd. list,

351901   Tvrdoruký Svazek: 4 Strana: 0245
Tvrdoruký, harthändig. Us.

351902   Tvrdosemenník Svazek: 4 Strana: 0245
Tvrdosemenník, u, m., osteospermum, der Beinsamen, rostl. Rstp. 921.

351903   Tvrdoschopný Svazek: 9 Strana: 0463
Tvrdoschopný. Byl v tom t. (nepocho- poval rychle). Šml. VI. 135.

351904   Tvrdosímka Svazek: 4 Strana: 0245
Tvrdosímka, y, f., margirocampus, rostl. růžovitá. Rostl. I. 231. b.

351905   Tvrdosímník Svazek: 4 Strana: 0245
Tvrdosímník, u, m., osteospermum, rostl. měsíčkovitá. Rostl. I. 254. b.

351906   Tvrdoskalný Svazek: 7 Strana: 0944
Tvrdoskalný, hartfelsig. T. vrch. Koll. III 236.

351907   Tvrdoskořapečný Svazek: 8 Strana: 0440
Tvrdoskořapečný. T. spory. Vstnk. II. 558.

351908   Tvrdoslav Svazek: 4 Strana: 0245
Tvrdoslav, i, f., Droslau, ves u Velhartic. PL.

351909   Tvrdoslav Svazek: 7 Strana: 0944
Tvrdoslav, ě, f., míst. jm. Km. 1886. 27.

351910   Tvrdosluchý Svazek: 4 Strana: 0245
Tvrdosluchý = nedoslýchavý, schwer- hörig. Dch.

351911   Tvrdoslupký Svazek: 7 Strana: 0944
Tvrdoslupký, hartschalig. Sl. les.

351912   Tvrdosrdnosť, i Svazek: 4 Strana: 0245
Tvrdosrdnosť, i, f., die Hartherzigkeit, Bern.

351913   Tvrdosrdný Svazek: 4 Strana: 0245
Tvrdosrdný, hartherzig. Bern.

351914   Tvrdosť Svazek: 4 Strana: 0245
Tvrdosť, i, f., opak: měkkosť, die Härte. V. T. = ona vlastnosť pevných těl, že činí jakýs odpor, chceme-li tvar jejich změniti. Vz S. N, T. nerostu jest odpor, jejž nerost klade tělesu do hmoty jeho vnikajícímu. T. kamene, dřeva. Us. Stupnice tvrdosti: 1) talek (mastek), 2) kamenná sůl n. sádra,
3) vápenec, 4) kazivec, 5) apatit, 6) živec,
7) křemen, 8) topas, 9) korund, 10) demant.
Vz Znak., Schd. II. 15., Bř. 57., KP. II. 9.,
III. 179. Nerosty 1. stupně lze rýpnouti
měkkým dřívkem, 2. st. nehtem, 3. st. krej-
carem, 4. st. hřebíkem, 5. st. sklem, 6. st.
pilníkem, 7. st. anglickým pilníkem. Š. a Ž.
Břicho nižádnú t. kosti v sobě nemá. Hus.
III. 83. — T. života, v životě, die Hart-
leibigkeit. Lk. Kosatec t. života obměkčuje
(na měkko vařený a přikládaný). — T. =
necitedlnosť, přísnosť, zatvrzelosť, die Härte,
Strenge, Hartherzigkeit, Uliempfindlichkeit.
Pro t. zimy. BR. II. 684. b. Můžeš-li kterak
tu t. úmysla svého změniti? Pal. V. 1. 415.
On nemá tu žádné t-sti dělati, ještě by od-
tud mohli škoditi, anebo válku vésti. Půh.
1. 207. O kterak mnozí jsú, jenž t. židovskú
hyzdie, že sú p. Krista neposlúchali kázánie;
A on jako u vieře pochybující a jim nevě-
řící ukazuje svou t. nechce věřiti. Hus. II.
124., 164. (Tč. ) — T. = pevnosť, die Festig-
keit. Veliká je t. tvé viery. Hr. rk. 129. — T. = platnosť. Vypověděl, ež ty listy věčně ižádné moci ani tvrdosti nemají jmieti, než umrly býti. Arch. II. 323. On v spravování tvrdosti užívá. V. — T. živobytí, harte Lebensart. — T. zimy (krutosť), die Rauhig- keit. Háj. — T. = obloha nebeská. Kat. 1378. Neže slunce pokroči na tvrdosti nebes (na obloze). Rkk. 20. Diela rukú jeho zvěstuje t. Ž. wit. 18. 2.

351915   Tvrdosť Svazek: 7 Strana: 0944
Tvrdosť = přísnosť atd. T. proti bliž- nímu. Dik. II. 40. Pevnosť-li v t. přechází, vždy prospěch se kazí. Sb. uč. — T. = pevnosť. T. města. Alx.

351916   Tvrdosť Svazek: 8 Strana: 0440
Tvrdosť = platnost. Na věčnú t. list tento jsme vydali; Potvrzujeme t-stí věčnú. XV. stol. Čel. Pr. m. II. 39., 57.

351917   Tvrdosť Svazek: 10 Strana: 0456
Tvrdosť, i, f. = opevnění, pevnotsť. Po- jedú proti t-sti hradové. Baw. Ar. v. 2465., 1679.

351918   Tvrdošíjně, tvrdošijně Svazek: 4 Strana: 0246
Tvrdošíjně, tvrdošijně = svémyslně, neústupně, halsstarrig, hartnäckig, verstockt. V.

351919   Tvrdošíjník Svazek: 7 Strana: 0945
Tvrdošíjník, a, m. = tvrdošíjný člověk. Dk. Aesth. 344.

351920   Tvrdošíjnost, -šijnosť Svazek: 4 Strana: 0246
Tvrdošíjnost, -šijnosť, i, f. = tvrdo- hlavosť, tvrdočelnosť, svéhlavosť, neústup- nosť, urputnosť, urputilosť, zarputilosť, die Halsstarrigkeit, Hartnäckigkeit, Störrigkeit, Stützigkeit. Jg. Tvrdošíjnosť. V. Vz Tvrdo- šíjný. T. trestati. Zav. Jakkoli toho nepo- slušenství a t. jeho zasluhují. Ddk. II. 251.

351921   Tvrdošíjný Svazek: 7 Strana: 0945
Tvrdošíjný = nikomu milý. Bž. exc.

351922   Tvrdošíjný, -šijný Svazek: 4 Strana: 0246
Tvrdošíjný, -šijný = tvrdé šíje, tvrdo- hlavý, svémyslný, neústupný, trvalý, urputný, nepoddaný, halsstarrig, hartnäckig, störrig, stützig, hartköpfig, widerspänstig. T. = jenž šíje své t. j. svého úmyslu jinému nijak podrobiti nechce. Sš. Sk. 89. Tvrdošijný, V., tvrdošíjný. Br. Tvrdošijný, jako krato- chvilný, kralodvorský. Mk. Příp. -bnb. Mkl. B. 151. T-ného udělati. V. Na t-ného du- bovec. Prov. Jg., Lb.

351923   Tvrdošín Svazek: 7 Strana: 0945
Tvrdošín, a, m., městečko v Oravě na Slov. Pokr. Pot. II. 260.

351924   Tvrdošín Svazek: 8 Strana: 0440
Tvrdošín, a, m. Nov. Př. 562. Cf. Tvrdo- šina.

351925   Tvrdošín Svazek: 9 Strana: 0352
Tvrdošín, a, m. = svéhlavec. Zát. Př. 29a.

351926   Tvrdošina Svazek: 4 Strana: 0246
Tvrdošina, y, m. = tvrdohlavec. U Pelhř. Ptů.

351927   Tvrdoška Svazek: 4 Strana: 0246
Tvrdoška, y, f., methoca, hmyz. Krok.

351928   Tvrdošný Svazek: 4 Strana: 0246
Tvrdošný = tvrdošijný. Na Mor. Jg., Flk.

351929   Tvrdota Svazek: 4 Strana: 0246
Tvrdota, y, f. = tvrdosť. D.

351930   Tvrdotina Svazek: 4 Strana: 0246
Tvrdotina, y, f. = tvrdosť, die Härte. — T. = tvrdý otok, scirrhus, harte Geschwulst. V. — T. = pevnosť, die Festigkeit.

351931   Tvrdotráva Svazek: 4 Strana: 0246
Tvrdotráva, y, f., sclerochloa: lipnice tvrdá, s. dura. FB. 11.

351932   Tvrdotráva Svazek: 10 Strana: 0456
Tvrdotráva, y, f., Hartgras. Sr. Ott. XXII. 726.

351933   Tvrdotylnosť Svazek: 4 Strana: 0246
Tvrdotylnosť, i, f. = tvrdošíjnosť. V.

351934   Tvrdotylný Svazek: 4 Strana: 0246
Tvrdotylný = tvrdošijný. V.

351935   Tvrďounký Svazek: 4 Strana: 0246
Tvrďounký = tvrdičký. Rst. 540.

351936   Tvrdoústosť Svazek: 4 Strana: 0246
Tvrdoústosť, i, f., die Hartmäuligkeit. T. koně. — T. = tvrdošíjnosť. V.

351937   Tvrdoústý Svazek: 4 Strana: 0246
Tvrdoústý, tvrdoustý = nepovolný, hart- mäulig. T. kůň. V. — T. = tvrdošijný, hals- starrig. V., Jel. Nechcej být t-stým, mluv, keď mluviť svědčí. Na Slov. Tč. S t-stým nic nesvedeš, dřív kocúra na kole k oráňú vyvedeš; Těžko jest t-stých nutit k mluvení, nebo mají plná ústa hořkého koření. Tč.

351938   Tvrdoústý Svazek: 7 Strana: 0945
Tvrdoústý kůň, vz Tvrdohubý. — T. = tvrdošíjný. T. tovaryš. Bart. 148. Jsú v tom příliš t-stí. Vš. 64.

351939   Tvrdovaječník Svazek: 10 Strana: 0456
Tvrdovaječník, a, m. = tvrdohlavec, na- dávka. Velvarský t. Tbz. III. 1 239.

351940   Tvrdověrnosť Svazek: 7 Strana: 0945
Tvrdověrnosť, i, f., starrer Glaube. Koll. St. IX.

351941   Tvrdovka Svazek: 4 Strana: 0246
Tvrdovka, y, f. = brambor podlouhlý, načervenalý, eine Art Erdäpfel. Slez.

351942   Tvrdozrnný Svazek: 10 Strana: 0456
Tvrdozrnný. T. víno. Kubl. 111.

351943   Tvrdula Svazek: 7 Strana: 0945
Tvrdula, y, f., vz Tvrdaňa (dod.).

351944   Tvrdulenko Svazek: 7 Strana: 0945
Tvrdulenko, hübsch hart. Tvrdo t. Ntr. II. 171.

351945   Tvrdutosť Svazek: 4 Strana: 0246
Tvrdutosť, i, f. = tvrdosť.

351946   Tvrdutý Svazek: 4 Strana: 0246
Tvrdutý = tvrdý. Ros.

351947   1. Tvrdý Svazek: 4 Strana: 0246
1. Tvrdý; tvrd, a, o, komparat. tvrdší, (tvrzší, Št.; strč. tvrzí. Kořín. v Rkk. 14. ). T. = ne měkký, hart. Strsl. tvrtdb, firmus.
Mkl. B. 31. T. kámen, skála, dub, V., ocel,
Rkk., dříví (dubové, bukové atd. ), vejce,
maso, pecka, chléb, kůra, šupina, ořech,
len, tolar, Speciesthaler, Us., knedlíky
(Wasserspatzen), houska, rohlík, mrkev (ne-
dovařená), kedlubny atd.; maso jako po-
dešev, Šp., kůže, D., peníze (proti: drobným).
Jg. Tvrdý jako kámen, jako železo, jako
kosť, košťál, co roh, D., co měď, Us., jako
nákova. Mt. S. T. stopa, když se na tvrdé
půdě jenom nejkrajnější stěny spárů vy-
tisknou, das Kränzen. Šp. T. vaření v cu-
krovarstvu, das Fettkochen. Dch. T. ka-
meni (v hornictví). D. Kůň těla t-ho. Db.
T. blána. Nz. T. obilí (pšenice, žito). Us.
Šd. Srdce (jejich) tvrdé a jako kamenné
obměkčil; Srdce i kamení tvrdší. BR. II. 13.
b., 130. a. Aby ne vždycky mléka potře-
bovali, ale také tvrdšího pokrmu požívali.
BR. II. 537. (Šd. ). Bo ja už věcej (více) ně-
stanu, ležim tu pod tverdu zemu. Sš. P.
493. Ten kámen jest velmi tvrd. M. Dva
tvrdá kamení řídko dobré mouky namelí.
D. Čím starší kozel, tím tvrdší roh (tvrdo-
šijnější). Tvrdáť jest to kosť na jeho zuby.
Na tvrdý špalek tvrdý klín. (D. ). Tvrdé má
řemení (je skoupý). Mus. Mlátiti po tvrdých,
po tvrdé (když se ponejprv mlátí strana;
mlátiti po měkké i. e. straně, mlátí-li se
strana již druhá, obrácená). Musíť tvrdé
hrušky hrýzti. Mus. Nerád v tvrdém vrtá.
Vz Lenoch. D. Umí v tvrdém vrtati (=
dlouho se lopotiti). Us. Má tvrdou kůži (jest
lakomý). Č. Cizí kůň má tvrdý hřbet. Č.
M. Vz strany přísloví ještě: Huba, Hřbet,
Kabát, Kámen, Krk, Masný, Nos, Palec,
Tesati, Vytrhnouti co komu kde. — od
čeho. Ot nepřátel tvrdá dosti (země). Dal.
II. 32. — T. voda (studničná), hart. T.
povětří (suché, čisté), čas, rein und trocken.
Sych. Us. u Litomš. Bda. — T. souhlásky:
h, ch, g, k, r, n, d, t, ł. Vz Hláska. — T. = pevný, silný, nepohnutelný, fest, stark, unbeweglich. Aj prúd Pražan jarno přese zdi teče, zachváti vsiu sílu v tvrdě hradě. Rkk. 19. I otnese u hrad, ach, u hrad tvrdý. Rkk. 27. Odtrhli sme od toho města, jeho nedobyvše, neb jest tvrdé. Pal. Dj. IV. 1., 158., Arch. IV. 387. T. naděje. GR. T. miesto. BO. T. spaní, Us., usnutí, Jel., sen. Bibl. V tvrdém spaní dítě zalehla. Sych. — v co. T. v nohy (dobrý chodec). Alx. Jakž lvový štěnec, jenž ještě netvrd v nohy. Jir. Anth. I. 33. — T. = ostrý, přísný, surový, tuhý, streng, hart. T. zákon, Háj., meč, Jel., řád, Us., vychování. Jg. Nežeň sa šuhajko, tvrdá jeseň přišla. Ps. sl. 320. Téhož léta byla velmi tvrdá zima. Let. 10., 129. Dala je ve tvrdé vazbě držeti.
Pal. Dj. IV. 1. 19. — T., steif. Už sem byla
celá tvrdá; Mám tvrdé nohy. Slez. Šd. — T. = nečilý, unempfindlich, hart. Kůň tvrdé
huby. Us. — T. = nestoudný, hart, unver-
schämt. Tvrdého čela býti (také: tvrdošijným
býti). Jg. — T. = nepohnutelný, neohebný,
neústupný, hart, hartnäckig. V. T. hlavu
míti. Jest t. šíje člověk. D. Dvě tvrdé hlavy
nebrzy spolu trefí. D. T. pes = při cvičení
tvrdošíjný a zlý, nebo který nekvílí, je-li
bit. Šp. T. palice, der Dickschädel, hla-
vička (o dítěti). Dch. Tvrdé s tvrdým ne-
zmuruje žádného stavení. Na Slov. Tč. T.
dóvod. Hus. II. 66. — v čem. Kdo tvrd
ve zlém, ten proti dobrému. Št. — T. =
necitlivý, nelítostivý, nemilostivý, nemilo-
srdný, krutý, nevlídný, hart, unempfindlich,
unsanft, unmild. — ke komu. T. napo-
mínač, Kram., upomínatel. Jel. T. srdce. D.
T. slova, odpověď, Us., pýcha. Hlas. Slovy
tvrdými na někoho se utíkati. V. T. kůže
(zarytý hříšník, hart gesottener Sünder).
Dch. Upadne-li (siemě) na skálu, to věz
na srdce tvrdé, opět užitka nepřinese.
Hus. II. 72. Řeč tvrdá zbuzije hněv. BO.
Vz T. (ne: měkký). Nebuďte k nim tvrdí.
Kram. K těm nebuď své ruky tvrdý. Výb.
I. 918. 2. — T. hlava = nevtipná, unge-
lehrig, hart. V. — v čem: Ti, kteříž jsú
v rozumu tvrdí a hlúpí. Hus. II 132. — T. = zběhlý, erfahren, versirt. Tehdy jeden
mistr najhrzší a v učení všech najtvrdší
(= nejzběhlejší). Kat. 1679. — T. = těžký,
trudný, nelehký, nesnadný, schwer, hart,
mit Mühe verbunden. T. dýchání, Reš., sto-
lice, jídlo (nelehké k strávení). Tvrdých
věcí tížete; Dievné a t. věci mluví sv.
Dionysius o andělích. Hš. exc. Kdo jest
tvrd v životě (nemá stolice). Jád. — v čem.
Kůň tvrdý v běhu, v chůzi, schwerfällig.
Db. — s inft. Tvrd kozel dojiti (o lako-
mém). Č., D. Což je ta cesta tvrdá orat. Er.
P. 183., 437. — čím: slovo výkladem tvrdé,
schwer zu erklären. Nz. — T., s ohledem
na cit a to nejvíce nepříjemný, hart, unan-
genehm. T. zima. V. T. osud, práce, verš,
víno. Us. T. jho nésti. Musí tuhá a t. zima
býti, aby měl vlk vlka jísti. Prov. Aby mu
to na tvrdé nepřicházelo. Kom. D. 82. — T. = tuhý, valný, náramný, hart, gross, stark, schwer. T. boj. Alx., Troj. Kto železo na ceste najde, bude mať t. šťastie. Na Slov. Dbš. 105. V t. boj s někým vjíti. Dal. 165. Polapila ho v třieslech tvrdá bolesť. BO. T. jeseň = nejvyšší čas jeseně. Na Slov. V t. noci (hluboké, k práci se nehodící). Kom. Do t. noci tam byli (pozdě do noci). Koll. — T. = otužilý, abgehärtet. — nač: na zimu. Mor. Brt.