219001   Pláně Svazek: 7 Strana: 0249
Pláně, ě, f., Planie, sam. u Kdyně; Plöss, ves u Dolejšího Nýrska. Blk. Kfsk. 1385., Sdl. Hr. III. 305., Rk Sl..

219002   Plané Svazek: 7 Strana: 0250
Plané, ého, n. Plan, ves u Budějovic; Plana, osada u Lanškrouna. Cf. Arch. VII. 311., 367.

219003   Pláně Svazek: 8 Strana: 0281
Pláně. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 35.

219004   Planec Svazek: 2 Strana: 0570
Planec, nce, u, omalysus, brouk. Krok.

219005   Planec Svazek: 7 Strana: 0250
Planec, nce, m. = planík, oplan, pa- douch, člověk mravně úplně padlý. Slov. Zátur. P. vždy mal vyplat plany (= špatný). Phľd. IV. 19.

219006   Planecký. P Svazek: 10 Strana: 0259
Planecký. P. vlití = planetský vliv. Uč. spol. 1902. 21.

219007   Planečka Svazek: 2 Strana: 0570
Planečka, y, f., planečky, hrušky. Us. Vz Planička.

219008   Planěk Svazek: 2 Strana: 0570
Planěk, ňku, plaňk, u, m. = plaňka. U Olom. Sd. Plot z prken. Mřk. — P., ňka, m., pisidia, korýš. Krok.

219009   Plánek Svazek: 7 Strana: 0250
Plánek, nka, m. — P. Jan, nar. 1789., truhlár. Jg. H. 1. 612., Bačk. Písm. 930., Rk. Sl.

219010   Plánek Svazek: 10 Strana: 0259
Plánek Jan, spis., 1789. —1865. Vz Ott. XIX. 836.

219011   Planěni Svazek: 2 Strana: 0570
Planěni, n., vz Planěti. — P., mýcení, das Ausroden. P. lesů. — Jg.

219012   Planerka Svazek: 2 Strana: 0570
Planerka, y, f., planeria. Rostl.

219013   Planéř Svazek: 7 Strana: 0250
Planéř, vz Pranéř.

219014   Planéř Svazek: 8 Strana: 0281
Planéř m. pranýř. Cf. Gb. H. ml. I. 351.

219015   Planéř, planýř Svazek: 2 Strana: 0570
Planéř, planýř, e, m. der Pranger. Gl. 231.

219016   Planéřský Svazek: 10 Strana: 0259
Planéřský (od pranýře). P. mošna (na- dávka ženě u pranéře vymrskané). XVI. stol. Zvon II. 623b.

219017   Planet Svazek: 10 Strana: 0259
Planet, u, m. = planeta. Skrze vliti (vliv) p-tů. 1585. Uč. spol. 1902. 17., 22.

219018   Planeta Svazek: 2 Strana: 0570
Planeta, y, f., nebo m., z řec., bludice, bludná hvězda, oběžnice, der Wandel-, Irrstern. P. nebo souběžnice je koule nebeská, která okolo našeho slunce obíhá. Tl. P.: Dobropan, Krasopaní, Smrtonoš, Kralomoc, Hladolet, Nebešťanka, Ceres, Pallas, Juno, Vesta. Jg. P-ty, oběžnice: hořejší, dolejší; tabule planet. Nz. Planety lidem čísti (z hvězd budoucí věci předpovídati). V. Z běhu planet hádati. V. Na nešťastné planetě se naroditi. Č.

219019   Planeta Svazek: 7 Strana: 0250
Planeta. Aberrace planet. Vz Ott. I 56., 57., Schd. I. 244., Stč. Zem. 19. Pod kte- rou sě p-tú narodilo. Mill. 96.

219020   Planěta Svazek: 7 Strana: 0250
Planěta, y, f. = nadávka nemravným ženám. Slov. Dbš. Obyč. 45.

219021   Planeta Svazek: 7 Strana: 1356
Planeta. Vz Mách. 43., 77.

219022   Planeta Svazek: 8 Strana: 0281
Planeta. Hádání z planet. Vz Zbrt. Pov. 164. Narodil-li se kdo na trojníkové p-tě, jak živ ke groši nepřijde. Mor. NZ. V. 541.

219023   Planeta Svazek: 9 Strana: 0224
Planeta bývalo masc. Sedm planetů. Kom. Theatr. 61.

219024   Planetari-um Svazek: 2 Strana: 0571
Planetari-um, a, n., dle Gymnasium, z řec., sestrojení oběžnic, Rk., stroj, jímž pohybování se planet kolem slunce v malém se napodobuje k znázornění zákonů jich oběhu. Vz S. N. — Planetarní mhly, zvláštní tělesa nebeská. Vz S. N. — Pla- netářský. P. umění, Planetenleserkunst; světlo, Planetenlicht. Krok. — Planetář- ství, n., hádání z planet, astrologie, die Sterndeuterei. D.

219025   Planetarní Svazek: 7 Strana: 0250
Planetarní bádání, běh, dráhy, ellipsa, hvězda, loket (poloměr zemské dráhy), oběh, pohyb, postup, ráz, rychlosť, soustava, světlo, těleso, záhada, zákon. Stč. Zem. 103., 109., 152., 162., 164., 174., 208., 241., 242., 243., 245., 252., 261., 263.

219026   Planetář Svazek: 2 Strana: 0571
Planetář, e, m., der Astrolog. Gl. 231. Vz Planetník.

219027   Planetář Svazek: 7 Strana: 0250
Planetář = kdo z opatřování znamení nebeských, planet o budoucích věcech před- povídá. 1622. Cf. Jg. fl. 1. 75., Hš. Dod. II. 37.

219028   Planěti Svazek: 2 Strana: 0571
Planěti, 3. os. pl. -ějí, ěl, ění; zplaněti, planým se díti, schlechter, wilder werden, ausarten. Planí a chladne lid. Kom. Réva, když se nedělá, hned zplaní. Ros.

219029   Planěti Svazek: 7 Strana: 0250
Planěti, ěl, ění, wild werden, ausarten, von Pflanzen. Rk.

219030   Planěti Svazek: 9 Strana: 0224
Planěti. Všecko planí, hyne. Mart. S. 47. Mysl všech planí. Kom. (Mus. 1899. 73. ).

219031   Planetní Svazek: 2 Strana: 0571
Planetní rok, das Planetenjahr. D.

219032   Planetní Svazek: 7 Strana: 0250
Planetní hodiny. Osv. I. 93.

219033   Planetnictví Svazek: 7 Strana: 0250
Planetnictví, n. = hvězdářství. Bern.

219034   Planetník Svazek: 2 Strana: 0571
Planetník, a, planetář, e, m., praktikář, astrolog, kdo lidem z planet hádá, der Stern- deuter. V., Br.

219035   Planetofil Svazek: 8 Strana: 0281
Planetofil, a, m. = milovník planet. Stč. Kon. 47.

219036   Planetoid Svazek: 7 Strana: 0250
Planetoid, u, m. = asteroid, drobná pla- neta, das Planetoid. Nz., Stč. Zem. 158., 224., Schd. I. 246.

219037   Planetoidy Svazek: 10 Strana: 0259
Planetoidy (asteroidy) = malé oběžnice pohybující se mezi drahami Marta a Jupi- tera. Vz Ott. XIX. 836.

219038   Planetostroj Svazek: 7 Strana: 0250
Planetostroj, e, m., Planetarium. Sl. les.

219039   Planetovati komu z Svazek: 7 Strana: 0250
Planetovati komu z ruky = planetu čísti, hádati, prophezeihen. Laš. Tč.

219040   Planetový Svazek: 2 Strana: 0571
Planetový, Planeten-. P. hodiny = části dne od východu až k západu slunce, aneb noci od slunce západu až k východu. S. N.

219041   Planetský Svazek: 2 Strana: 0571
Planetský = planetní, Planeten-. P. řád. Alex. fab. c. 160.

219042   Planetstvo Svazek: 2 Strana: 0571
Planetstvo, a, n., die Planeten, das Pla- netensystem. Rostl.

219043   Planěva Svazek: 7 Strana: 0250
Planěva, y, f. = planina. Vz Opolí (dod.).

219044   Planchette Svazek: 2 Strana: 0571
Planchette, (fr., planšet), u, m., měřický stolek, Messtisch, m.; úzká deštička z předu ve šněrovačce, Miederstab, m. Rk. Vz strany odvozeni Mz. 278.

219045   Plání Svazek: 2 Strana: 0571
Plání, n., das Lodern. Vz Pláti, Koš.

219046   Plání Svazek: 7 Strana: 0250
Plání. P. květů, Dch., blesků, hvězd, hněvu, Čch., palné žízně, světel, lásky, Vrch., oka. Kká.

219047   Planí Svazek: 10 Strana: 0259
Planí (planý), rubicapra. Rozk. P. 454.

219048   Planíce Svazek: 2 Strana: 0571
Planíce, mě. v Plzeňsku. — P., Planitz, ves v sas. Zvikavsku.

219049   Planice Svazek: 7 Strana: 0250
Planice, e, f. = planá hruška. Hů. — P., Planitz, mě. v Klatovsku; P. Nové, Neu- Planitz, osada tamtéž. Blk. Kfsk. 682., Rk. Sl.

219050   Plánice Svazek: 8 Strana: 0281
Plánice, e, f., Dahlbord, m. Sterz. I. 637. b.

219051   Planice Svazek: 9 Strana: 0224
Planice, vz předcház. Blanice.

219052   Planící Svazek: 2 Strana: 0571
Planící kosa, k sekání, die Heckensense. Reš.

219053   1. Planička Svazek: 2 Strana: 0571
1. Planička, vz Pláň. — P., planá hruška, Holzbirn, f. Us. P., plané jablko, der Holz- apfel. Jsou ta jablka dobrá? Nejsou, vždyť jsou to planičky. Mor. Hý.

219054   2. Planička Svazek: 2 Strana: 0571
2. Planička, y, f., Planitzka, ves v Kla- tovsku.

219055   Planičkář Svazek: 7 Strana: 0250
Planičkář, e, m. = kdo se zabývá pě- stováním ovocných stromů (převzdívka). Na iiž. Mor. Hrb. ve Kv. 1883., Hrb. Obr. 16.

219056   Planieta Svazek: 7 Strana: 0250
Planieta, y, f., vz Planěta. Mt. S. I. 94.

219057   Planietnik Svazek: 7 Strana: 0250
Planietnik, a, m. = planetář. Slov. N. Hlsk. IV. 93.

219058   Planiga Svazek: 7 Strana: 0250
Planiga, y, f = něco planého, ničemného. P. víno. Slov. Ckžk. X. 36.

219059   Planiglob Svazek: 2 Strana: 0571
Planiglob, u, m., z lat., plochokoule, mapa země n. nebes, představující polokouli v rovné ploše. S. N. Erd- o. Himmelskugel- karte, Abbildung der Erd- o. Himmelshalb- kugel auf einer Ebene.

219060   Planík Svazek: 2 Strana: 0571
Planík, u, m., tyčkový plot, das Staket. U Litovle. Kčr.

219061   Planík Svazek: 7 Strana: 0250
Planík, a, m. = planec. Slov. Sypal jim do očí, že sú planíci. Rr. Sb.

219062   Planík, a Svazek: 9 Strana: 0224
Planík, a, m., nadávka (člověku podlému). Slov. Zát. Př. 13.

219063   Planika Svazek: 2 Strana: 0571
Planika, y, f., arbucus unedo, Erdbeer- baum, m. Kk. 193.

219064   Planika Svazek: 7 Strana: 0250
Planika, arbucus oprav v: arbutus. Cf. Rstp. 987., Ott. II. 606.

219065   Planikovitělistý Svazek: 9 Strana: 0224
Planikovitělistý. P. aronie, aronia arbuti- folia, rostl. Wlt.

219066   Planikovitý Svazek: 7 Strana: 0250
Planikovitý. P. rostliny, arbuteae: pla- nika, medvědice. Rstp. 987.

219067   Planimetr Svazek: 2 Strana: 0571
Planimetr, u, m., lat.-řec., plochoměr, Planimeter, m., Instrument, welches den Flä- cheninhalt ebener Figuren angibt, wenn man mit einem daran angebrachten Stifte den Umfang der letzteren umfährt. Nejlepší p-ry jsou: Wetli-ho linearní, das Linearpl. a J. Amsler-Laffon-ův polarní, dasPolarplanimeter. Hý. — Planimetrie, e, f., plochoměrství, ona čásť geometrie, která zanáší se veličinami prostornými v jedné rovině jsoucími ohle- dávajíc jejich polohu, tvar, velikost', vůbec zákony jich se týkající. Vz S. N. Flächen- messkunst, f.

219068   Planimetrický Svazek: 7 Strana: 0250
Planimetrický, planimetrisch. P. měření. Stč. Zem. 741.

219069   Planín Svazek: 2 Strana: 0571
Planín, a, m., ves a) u Březnice, b) u Rokycan. PL.

219070   Planín Svazek: 7 Strana: 0250
Planín ještě sam. u Mirovic a myslivna u Rokycan. Cf. Rk. Sl. (ves).

219071   Planina Svazek: 2 Strana: 0571
Planina, y, f., vz Plaň. Háj. P. horská (plateau). Nz. P. — vysočina s povrchem rovným. Blř. — P., v geom., rovná plocha, ebene Fläche. Sedl. — P., neúrodná půda. Mor. Mřk.

219072   2. Planina Svazek: 2 Strana: 0571
2. Planina, y, f., mě. v Krajině. — P., Montpreis, mě. v Dolním Štýrsku. S. N.

219073   Planina Svazek: 7 Strana: 0250
Planina = vysekaný les, místo vyplaněné jen křovím porostlé mezi lesy. P-nami slují mnohá místa na výběžcích Šumavy u Čes. Krumlova. Plsk. — O polech (campestria) a p-nách. Mill. 4. (38.). — P. = Planín, my- slivna u Rokycan; pole u Citova na Mor. Km.

219074   Planina Svazek: 9 Strana: 0224
Planina, y, m., nadávka (člověku podlému). Slov. Zat. Př. 13.

219075   Planinka Svazek: 7 Strana: 0250
Planinka, y, f., sam. u Sedlčan.

219076   Planinný Svazek: 8 Strana: 0569
Planinný. P. pohoří. Ott. XI. 645.

219077   Planinný. P Svazek: 10 Strana: 0259
Planinný. P. vypuklina pahorku. Holb. I. 277.

219078   Planiphaeri-lim Svazek: 10 Strana: 0259
Planiphaeri-lim, a, n. = znázornění koule na rovině. Vz Ott. XIX. 839.

219079   Planirka Svazek: 7 Strana: 0250
Planirka, y, f. = splanění půdy, das Planiren. Šand. II. 45., Rč.

219080   Planisko Svazek: 8 Strana: 0281
Planisko = planina. P-ka vyklučovati. 1665. Mtc. 1895. 140. Na p-sku ves založiti. Mtc. 1896. 297.

219081   Planisko, a Svazek: 7 Strana: 0250
Planisko, a, n., sam. u Jablunkova.

219082   Planiště Svazek: 2 Strana: 0571
Planiště, ě, n., zahrada, kde se pláně vysazují, Baumschule, f. Zahradník do planišť pláně sází. Kom. J. 381. — P., planina, die Esplanade. Bur.

219083   Planiti Svazek: 2 Strana: 0571
Planiti, il, ěn, ění; planívati = plané činiti, wild machen. Ros. — P.= rovnati, čistiti, planen, planiren, ebnen. — co: louku. Us. — P., pleniti, vysekávati, hubiti, vyko- řeniti, vykopati, reuten, ausrotten, ausstocken, aushauen. Jg. — co: les, D., zemi. Plk. P. púštie. BO. — co na co: lesy na pole. Ros. — P., žíti (žnu), sekati, mähen. Reš.

219084   Planiti Svazek: 7 Strana: 0250
Planiti zemi. Hr. rk. 5. Cf. List. filol. XII. 347., 348.

219085   Plániti Svazek: 7 Strana: 0250
Plániti = plány dělati. Mnoho hútal, plánil. Phľd. IV. 15.

219086   Planitý Svazek: 7 Strana: 0250
Planitý, eben. P. hornatina. J. Lpř.

219087   Plaňk Svazek: 2 Strana: 0571
Plaňk, u, m., ohrada plaňková, plot plaň- kový a vůbec dřevěný (oproti zdi), der Sta- ketenzaun. Us. na mor. Drahansku. Hý. Vz Plaňka.

219088   Plánka Svazek: 2 Strana: 0571
Plánka, y, f. (vz Pláň), sazenice. Koub. — P. na Mor., planá jabloň, hruška, Leška; plané ovoce. Pm. Z hladu jedl pláňky až mu zuby od nich trnuly. Us. Rychn.

219089   Plaňka Svazek: 7 Strana: 0250
Plaňka. Pověsila prádlo na plankách. Us. Rgl. P. lodní. Mour. Láme plaňky. Vz Opilý.

219090   Pláňka Svazek: 7 Strana: 0250
Pláňka. Cf. List. filol. XII. 347., 348. Dcera nekáraná a p. neštěpovaná za mnoho nestojí. Kmk.. Eug. 197. Dy jabka nění, i p. dobrá. Slez. Šd. Mladou pláňku snáze zpří- míš. Sb. uč.

219091   Plánka Svazek: 7 Strana: 1356
Plánka. Vyvalil oči jako p-ky. LObz. XVIII 163.

219092   Plaňka Svazek: 8 Strana: 0281
Plaňka, z něm. Plank, prkno. Gb. H. ml. I. 370.

219093   Pláňka Svazek: 8 Strana: 0281
Pláňka. Nech plaňka chodi, až se jabko nachodí (praví se odbytému lenochu). Slov. Nov. Př. 267.

219094   Pláňka Svazek: 9 Strana: 0224
Pláňka, y, f. Na Pláňce, trať u Vazovce. Př. star. V. 122.

219095   Pláňka Svazek: 10 Strana: 0259
Pláňka, y, f. = plané ovoce. Dy jabka něni, i plaňka dobra. Slez. Vlasť. I. 226.

219096   Plaňka, planka Svazek: 2 Strana: 0571
Plaňka, planka, y, f., dřevo, jímž se něco zahrazuje, kůl v plotě, die Planke, Stakete. V. — P., strom jednotlivý po poražení lesu zbylý. Us. u Petrovic. Dch. — Planky, dřeva v chlévě jako podlaha položená, Dielen, f. Us. u Poličky.

219097   Plankati Svazek: 2 Strana: 0571
Plankati, o dětech, weinen. U Olom. Sd.

219098   Plaňkování Svazek: 7 Strana: 0250
Plaňkování, die Umzäunung. Také roz- metána jsou v Praze všechna zavíradla a p. Pal.

219099   Plaňkovati, plankovati Svazek: 2 Strana: 0571
Plaňkovati, plankovati, plaňkami hra- diti, mit Planken umzäunen, pallisadiren. — se kde od koho. Novoměští plaňkovali se na příkopech od staroměstských. V., Let. 88.

219100   Plaňkoví Svazek: 7 Strana: 0250
Plaňkoví, n. = oplaňkování, das Plank- werk. Sl. les.

219101   Plaňkovina Svazek: 7 Strana: 0250
Plaňkovina, y, f. = plaňkové dříví, das Plankenholz. Sl. les.

219102   Plaňkový Svazek: 7 Strana: 0250
Plaňkový, Planken-. P. dříví (plaňko- vina), plot, hřebík. Us. Pal., Psčk.

219103   Plankt Svazek: 7 Strana: 1356
Plankt, u, m. či žalostění, z lat. Mus. 1891. 175., 191.

219104   Plankt Svazek: 10 Strana: 0259
Plankt, u, m., lat. = hořekování. P. panny Marie. Vz Nejed. 354.

219105   Plankton Svazek: 10 Strana: 0259
Plankton = soubor ústrojenců naléza- jících se na hladině mořské n. v určitých hloubkách. Vz Ott. XIX. 839.

219106   Plánočka Svazek: 7 Strana: 0250
Plánočka, y, f. = pláňka. Slov. Erb. Sl. čít.

219107   Planodíl Svazek: 7 Strana: 0250
Planodíl, u, m., dvůr u Vyzovic.

219108   Planoduchý Svazek: 7 Strana: 0250
Planoduchý = planého, slabého ducha (o churavém). Hů.

219109   Planografie Svazek: 10 Strana: 0259
Planografie, e, f., z lat. a řeč. rr tisk provedený plochami rovnými, které nemají kresby prohloubené n. vyvýšené (kamenotisk a p. ). Vz Ott XIX. 840.

219110   Planomel Svazek: 2 Strana: 0571
Planomel, a, m., leerer Schwätzer. Rk.

219111   Planoprs Svazek: 2 Strana: 0571
Planoprs, u, m., helorus, hmyz. Krok.

219112   Planosť Svazek: 2 Strana: 0571
Planosť, i, f., Flachheit; Inhaltlosigkeit, Unfruchtbarkeit, Wildheit, f. Dch.

219113   Planosť Svazek: 7 Strana: 0250
Planosť, die Hohlheit, Plattheit. P. citu, povahy, rozumu. Dk.

219114   Planóško Svazek: 8 Strana: 0281
Planóško, a, n. = plané ovoce. Brt. D. II. 222.

219115   Planota Svazek: 7 Strana: 0250
Planota, y, f. = planosť. ZObz. XXIV. 270.

219116   Planotřešně Svazek: 2 Strana: 0571
Planotřešně, e, f., lépe: planá třešně. Jg.

219117   Planoucí Svazek: 7 Strana: 0250
Planoucí, vz Pláti. P. lesk slunce, Vrch., skráně, Osv., touha, Čch., zrak. Srdce láskou p. Mž. 114.

219118   Planouti Svazek: 2 Strana: 0571
Planouti, vz Pláti.

219119   Planouti Svazek: 7 Strana: 0250
Planouti. List. fil. XII. 351.

219120   Planouti Svazek: 8 Strana: 0281
Planouti. O pův. slova cf Gb. H. ml. I. 35.

219121   Planovaný Svazek: 7 Strana: 1356
Planovaný list = podvržený. Arch. IX. 462.

219122   Planovati Svazek: 2 Strana: 0571
Planovati, planiren, z lat. Půh. 1490. Boč.

219123   Plánovati si co Svazek: 10 Strana: 0259
Plánovati si co = vymýšleti. P-val si rozhovory, které s ní bude míti. Rais. Vlast. 238.

219124   Pláňový Svazek: 7 Strana: 0250
Pláňový. Na P vech = pole a luka u Al- brechtic na Suš. BPr.

219125   Planozuh Svazek: 8 Strana: 0281
Planozuh, a, m. = zaniklý ssavec. Ztk. 20. (3. dod.).

219126   Planparallelně Svazek: 8 Strana: 0281
Planparallelně. Desky p. broušené. Vstnk. III. 72.

219127   Planparallelní Svazek: 8 Strana: 0281
Planparallelní. P. deska. Vstnk. III. 72.

219128   Plánská Hora Svazek: 9 Strana: 0224
Plánská Hora, Schöninger, v Krumlovsku. Vstnk. 1897. 502.

219129   Planské Svazek: 2 Strana: 0571
Planské, ého, n., ves u Prachatic. PL.

219130   Pláňský Svazek: 2 Strana: 0571
Pláňský, co na plani jest, pläner. P vápno, opuka. Mus.

219131   Planský Svazek: 7 Strana: 0250
Planský, ého, m., os. jm. Vz Blk. Kfsk. 1386, Sdl Hr. III. 305. — P. Tom., prof. v Rychnově n. Kn., přispěl do tohoto slov- níku (Plsk.).

219132   Planšet, vz Svazek: 2 Strana: 0571
Planšet, vz Planchette.

219133   Plant Svazek: 2 Strana: 0571
Plant, u, m., vz Planta, Leinkittel, m, U Olom. Sd.

219134   Plant Svazek: 8 Strana: 0281
Plant. Zábř. Brt. D. II. 468.

219135   Planta Svazek: 2 Strana: 0572
Planta, y, f., na Mor., halena, lépe: planda. Jg.

219136   Planta Svazek: 7 Strana: 0250
Planta = kapustná přiesada. Slov. Rr. Sb.

219137   Planta Svazek: 9 Strana: 0224
Planta, y, f. = kapusta. Sbor. slov. III. 1. 28.

219138   Plantačka, y, f Svazek: 2 Strana: 0572
Plantačka, y, f., Mischmascherei, f. U Olom. Sd.

219139   Plantage Svazek: 2 Strana: 0572
Plantage, (fr., plantáž, e, f.), osada, An- pflanzung; sady cukrové třtiny, bavlníku atd., Pflanzung, f.

219140   Planták Svazek: 7 Strana: 1356
Planták, u, m. = široký oděv. Cf Planda. Mor. Rgl.

219141   Plantala Svazek: 7 Strana: 0250
Plantala, y, m. = kdo plantá, der un- gereimtes Zeug redet. Mor. Šd. — P. = tu- lák. Slez. Šd.

219142   Pľantalena Svazek: 7 Strana: 1356
Pľantalena, y, f., fem. k plantala. Mor. Brtch. List. fil. 1893. 120.

219143   Plantalka Svazek: 2 Strana: 0572
Plantalka, y, f., Mischmascherin, f. U Olom. Sd. Vz Plantačka.

219144   Plantanice Svazek: 2 Strana: 0572
Plantanice, e, f. = plantačka. U Olom. Sd.

219145   Plantati Svazek: 7 Strana: 1356
Plantati v dialekt Vz List. fil. 1892. 370.

219146   Plantati se Svazek: 7 Strana: 0250
Plantati se. Mkl. Etym. 248. Kto zná, kde sa plancú (toulají). Phľd. VIII. 173., Brt. D. Jdi a neplanci (nežvaň). Mor. Šd. — kde. Plance se mně to na jazyku, ale nemožu si to zpomněť. Mor., slov. Šd, Nohy se pode mnou plancou (drkotají). Na Hané, Bkř. — čím: řečí = žvaniti. Na Hané. Bkř. — koho kam = zaplétati. Na Hané. Bkř. — se kudy. Kdesi po polích se plance (toulá). U Kyjova. Rgl. Plantavý. Mkl. Etym. 248.

219147   Plantavý Svazek: 2 Strana: 0572
Plantavý, kulhavý, lahm. Na Slov.

219148   Plantážnický. P Svazek: 10 Strana: 0259
Plantážnický. P. plachta. Osv. 1896. 1030.

219149   Plantážnictví Svazek: 8 Strana: 0281
Plantážnictví, n. Cť. Plantážník (3. dod.).

219150   Plantážník Svazek: 8 Strana: 0281
Plantážník, a, m. = nakladatel, který proti smlouvě větší počet exemplářů knihy tiskne. Nár. list, 1895. č. 5. ťeuill.

219151   Plantén Svazek: 10 Strana: 0259
Plantén, u, m. = rostlina africká a její ovoce. Stan. III. 232. a j.

219152   Plantovačka Svazek: 8 Strana: 0281
Plantovačka, y, f., Plantiermaschine. Sterz. II. 551.

219153   Plantucha Svazek: 7 Strana: 0251
Plantucha, y, m. = žvanil, mluvka. Vz Plantati. Mor. Vck., Brt. D.

219154   Planule Svazek: 2 Strana: 0572
Planule, e, f., helcus, hmyz. Krok.

219155   Planuše Svazek: 2 Strana: 0572
Planuše, pl., f., hrušky, Birnen. Na Mor. Brt.

219156   Planuška Svazek: 7 Strana: 0251
Planuška, y, f. = trnka, Obst vom Schwarzdorn, Schlehendorn. Mor. Bayer. — P. = planá hruška (malá), wilde Birn. Mor. Šd.

219157   Planý Svazek: 2 Strana: 0572
Planý, vyprahlý, neúrodný, dürr, unfrucht- bar. P. země, Br., pastva, Zř. zem., rovina, Ráj, poušť. = P., divoký, polní, lesní, ne v zahradách rostoucí, wild, Holz-. P. oliva, tykev, hruška, víno, V., byliny, třešně, le- beda, hrách. D., jabloň, višně, jesen, buk. volše, habr, česnek, Kom., ruže, máta, šafrán, kaštan, Us., strom, pláň, chmel. Šp. Správní lidé neklátí se se stromu co plané hrušky. Prov. Jg. Plané fíky, ježto rostú po polích. Bj. — P., daremný, prázdný, leer, eitel, vergeblich, schlecht. Jg. P. řeč, výmluva (jalová, neslaná), Ros.., naděje, L., člověk, papír, víno = špatné, na Slov., chuť Dch., posouzení (povrchní), propověď, slova, vy- hrůžka, věk (verflacht), hlava (Flachkopf), list, Schmutztitel (v tiskárnách). Dch. To byly jen plané řeči. Km. — v čem. V té svor- nosti jste planí. Hdk. C. 35. — P., rovný, eben. D.

219158   Planý Svazek: 7 Strana: 0251
Planý = pustý, neúrodný. Mkl. Etym. 256., List. fil. XII. 347., 348. Súseda, s nímž jsi v jednej vsi, toho nejmáš práva na pla- nej dědině (na nevzdělanej půdě) vdáti. Kn. rož. 180. — P. = daremný, špatný atd. P. hovor, Arb., otázka, rým, vtipkář, vtipko- vání, Dk., biskup (světicí), Tk., svědomí (vz vystrašiti), Dbš, hloubání, frase, Mus., znak (znamení), Němc. nečinnosť, Vlč., po- vyk, mach, strašák, návrh z p. zvyku, Dch., květ, Rgl., člověk (vz Planec, Planík), Zá- tur., obava, nářky, Pdl., dříví (které ne- nese ovoce dobrého). Homl. fol. 136. b. S planým (vz Planec) mužom je zle a bez neho ešte horšie. Slov Zátur. Z kohúta je maso plané. Us. Vhl. P. zlato. Arch praž. č. 1172. P. basilika, kopřiva, máta, routa, šalvěj, víno, česnek, kalkan, kaštan, mák, šafrán. Mllr. 9., 12., 29., 39., 48., 58., 67., 68., 76., 104., 112.

219159   Planý Svazek: 7 Strana: 1356
Planý bratranec = druhý. Lib. NZ. I. 457.

219160   Planý Svazek: 8 Strana: 0281
Planý. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I.35. — P. = špatný. Maďar je planým inťanteristou: Izby sú plané. Phľd. XII. 327., XIV. 119. Od planého ptáka planý spev; Zlý je oheň, zlá je voda, zlé je krupobitie, ale horší planý súsed. Slov. Zátur. Kto za živa p. bol, aj na pohrabe mu zlá slota bude. Slov. Nov. Př. 176.

219161   Planý Svazek: 9 Strana: 0224
Planý. P. strom se opravuje, když ho za- hradník štěpuje. Fisch. Hosp. 126. — P. = spatný. P. peníz. Čes. 1. 1898. 231. P. ne- mine káry; P. pes sa nevybreše; P. pravotár nesohne; P. pták — p. zpěv. Slov. Zát. Př. 346b.

219162   Planý Svazek: 9 Strana: 0457
Planý. P. dědina = která nebyla polem. Bdl. v Kn. rožm. str. 105. pozn. 1.

219163   Planý Svazek: 10 Strana: 0648
Planý = daremný, špatný. Od planého človeka aj pán Boh odstúpi. Mus. slov. IV. 79.

219164   Planýrka Svazek: 7 Strana: 0251
Planýrka, vz Planírka. Sand. II. 87.

219165   Planýrovati Svazek: 7 Strana: 0251
Planýrovati = rovnati, planiren. Zpr. arch. IX. 37.

219166   Planýř Svazek: 2 Strana: 0572
Planýř, e, m. = pranéř. Kom. J. 6G8. Jde okolo člověka jako okolo p-řc (nevšímá si, jest hrd). Us. u Rychn. Msk. U p-řů mrskání snášeli. Str.

219167   Planýř Svazek: 7 Strana: 0251
Planýř = člověk zamračený, hledící ko- sem. Šla jako p. = dívala se stranou, za- mračeně. U N. Kdyně. Rgl. P. nadávka v Podskalí v Praze. Politik 1883. č 293. — P. = pranýř. Slov. Bern.

219168   Planýš Svazek: 2 Strana: 0572
Planýš, e, m., zeus, ryba. Krok.

219169   Planýš Svazek: 7 Strana: 0251
Planýš, vz Brm. III. 3. 118.

219170   Planžet Svazek: 2 Strana: 0572
Planžet, vz Planchette.

219171   Plápol Svazek: 2 Strana: 0572
Plápol, u, m.,plamen, kořen pl.v pláti, pá- liti. Šf. Geflacker, n. Vz Mz. 41, Vzniklo dle Mkl. B. 8. a 469. zdvojením. Ilý. Die Flamme. Ozbrojme se vzteklostí a p-lem pekelným. Ráj. P-lem víno rozpaluje. Plk. P. lásky. Troj. — P., nadšení, der Enthusiasmus. Jg.

219172   Plápol Svazek: 7 Strana: 0251
Plápol, das Lodern, die Flamme. Mkl. Etym. 235., List. fil. XII. 352. P. smolných dřev. Kká Plápolem vzplanouti, in hellen Flammen aufgehen. Mour. Plameny p-lem vyrazily, brachen lichterloh hervor. Dch. Jiskra rozžehnutá v p. velebný. Vrch.

219173   Plápol Svazek: 8 Strana: 0281
Plápol. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 78., 35.

219174   Plápol Svazek: 10 Strana: 0259
Plápol, U, m. = drobný, řeřavý popel, pý- ření, Loderasche. Koll. Sbor. čes. 270.

219175   Plápolání Svazek: 7 Strana: 0251
Plápolání milosti Št. Kn. š. 128.

219176   Plápolati Svazek: 2 Strana: 0572
Plápolati — hořeti plamenem, flackern, flammen, lodern, auflodern, brennen, auf- lammen. Jg. Oheň plápolá (vyráží zhůru). D. Plamen plápolá. Dch. Plápoláše oběť. Rkk. 21. Cokoli se zejme, nejprv tlí, potom hoří, pak plápolá a pálá. Kom. J. 45. Pra- porec plápolá (sebou hází). Us. — odkud. Oheň z peci plápolá. Us. Z nich oheň plá- polal. Troj. Oheň ot obličeje jeho plápolal. Ps. ms. — kam. Plamen až k nebi plápo- lal. Lom. Plápolá srdce mé k panenkám. Sych. — čím: láskou, Bib., hněvem, V. mi- lostí boží. Št. K. š. 124. Srdce láskou plá- polá. Sš. — v čem: v milosti. V.

219177   Plápolati Svazek: 7 Strana: 0251
Plápolati. List. filol. XII. 352. Zrak jí plápolá. Čch. Bs. 169. — kde. Plápole mi- losť ve mně. Modl. 12. a. — čím. Jíž (mi- losti) by plápolíc svietila; Ti nejviec plá- polé milostí boží. Št. Kn. š. 62, 122, 123. Touhou p-lá. Čch. Ohněm oči p-ly. Lpř. Vlas větrem p-lá. Osv. Svú milostí k nám p-láš. Hus III. 263. — odkud (čím). Aby milosť vaše k Bohu z té čistoty jako z svět- lého lampadu plápolala dobrými skutky. Št. Kn. š. 78. Byla samy pentle, tak od ní p-ly. Brt. D. 248. — komu. Skráň mu plápolá. Vrch.

219178   Plápolati Svazek: 9 Strana: 0224
Plápolati. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2. 355.

219179   Plápolavosť Svazek: 2 Strana: 0572
Plápolavosť, i, f., die Eigenschaft des Flackerns. Měst. bož.

219180   Plápolavý Svazek: 2 Strana: 0572
Plápolavý, co plápolá, flammend, lodernd, Aqu., Ben. P. oheň, plamen, BO., svíčka, Nz. — P., létavý, fliegend. P. prapor, Jg., chochol. Dch.

219181   Plápolavý Svazek: 7 Strana: 0251
Plápolavý. P. oči, pochodeň, Čch., dia- dem, výheň, Vrch., horlivosť. Šf. Strž. I. 219.

219182   Plápolec Svazek: 7 Strana: 0251
Plápolec, lce, m. = vrch u Pocinovic. BPr. Plápoliště = tratoliště. P. krve. V záp. Čech. BPr. — P. = veliký kus pole. U N. Kdýně. Rgl. Plápolivě, lodernd; heftig. P. milovati. Št. Kn. š. 127 , 122.

219183   Plapolet Svazek: 7 Strana: 1356
Plapolet, a, m., Cochitus. Pršp. 14. 24.

219184   Plápoliště Svazek: 2 Strana: 0572
Plápoliště, ě, n., ein grosser Haufen; Schoberfleck, m. *

219185   Plápoliti Svazek: 2 Strana: 0572
Plápoliti, uvádí Jg. chybně m.: plápo- lati. Č.

219186   Plápoliti čím Svazek: 9 Strana: 0224
Plápoliti čím. Serafinové p-lí milostí. St. Bes. 53. — Nejvyšší (andělé) nejvíce p lí v horku svaté milosti. Št. Bes. 49., 52.

219187   Plápolivý Svazek: 2 Strana: 0572
Plápolivý = plápolavý, lodernd, zastr. Št. Vz Bž. 123.

219188   Plápolivý Svazek: 7 Strana: 0251
Plápolivý. Okeň plápolivé milosti. Št. Ku š. 51.

219189   Plapolně Svazek: 9 Strana: 0457
Plapolně. P. se zalesknouti. Tbz. IV. 1. 413.

219190   Plápolnice Svazek: 7 Strana: 0251
Plápolnice, e, f., die Windfackel. Rk.

219191   Plapolný Svazek: 2 Strana: 0572
Plapolný, plápolavý, lodernd. — čím. Plamen sirou plapolný. V.

219192   Plápolný Svazek: 8 Strana: 0281
Plápolný. I pustí v n stěj ohněm p-nou. Ev. víd. 135. Mat. 13. 50.

219193   Plápolohelmý Svazek: 2 Strana: 0572
Plápolohelmý, xoyvfraíoloc;. Vký.

219194   Plapořec Svazek: 10 Strana: 0259
Plapořec, řce, m. = praporec. Slez. Vlasť. I. 163.

219195   Plas Svazek: 7 Strana: 0251
Plas = ples. Z těch čtyř kol dvě spolu běžele v prudkém plaše. Kat. 2786.— P. = plesk. Slov. Ale beda muche, keď mu sadne na nos, ak ju trafí plasom. Phľd VIII. 132.

219196   Plas, u Svazek: 2 Strana: 0572
Plas, u, m. = ples, běh kolem, obrácení se. Kat. 2786.

219197   Plasa Svazek: 7 Strana: 0251
Plasa = plasiště, teras, die Terasse, das Stufenland. Nz. Cf. List. fil. XII. 348. P. pořičná, Flussterasse. Sl. les. Dle Mtz. v List. fil. = zona (pásmo), chorv. = arvum, orná půda, pole, role, někdy též místo vymýtěné, mýtina. V Čech. zachovaly se názvy osad: Plasy, Plasná, Piasnice; mimo to leckde názvy pozemků: Na Plasách, Na Plasech. BPr.

219198   Plasa Svazek: 8 Strana: 0281
Plasa = pruh země. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 35.

219199   Plasa, y, plaska Svazek: 2 Strana: 0572
Plasa, y, plaska, y, f., kus země, Land- strich, Tafelland. Krok. — P., člupek, výšina, taras, der Hügel, die Anhöhe, Terasse, locus editus. Pilat vyšel ven a soud předsevzal pod šírým nebem na plase Gabatě, soudnou stolici tu sobě ustrojiti poručiv. Sš. Mt. 359., J. 285.

219200   Plasati Svazek: 7 Strana: 0251
Plasati, lacerare, zastr. List. filol. XII. 349.

219201   Pľasčit čím oč Svazek: 10 Strana: 0259
Pľasčit čím oč = uhoditi. P. soškou o zem. Slov. Čes. 1. XIV. 56.

219202   Plasina Svazek: 2 Strana: 0572
Plasina, y, f., Terasse, f., das Stufenland. Š. a Ž.

219203   Plasiště Svazek: 7 Strana: 0251
Plasiště, ě, n., vz Plasa.

219204   Plasiti Svazek: 7 Strana: 0251
Plasiti, il, ení. Její bílé vlasy po vodě se plasí (plovou). Sš. P. 145.

219205   Plásk Svazek: 2 Strana: 0572
Plásk! Vz Plesk. Na Mor. Sd.

219206   Plask Svazek: 2 Strana: 0572
Plask, u, m., phylosoma, kývoš. Krok. Jako p. mokrý. Mor. Jg.

219207   Plaska Svazek: 2 Strana: 0572
Plaska, y, f. pták z řádu slavíkovitých, todus. Krok. — P., plávek, motacilla sali- caria, raja, Weidenmücke, f. D. — P., na Slov. rejnok, der Roche. Orb. p.

219208   Plaskač Svazek: 10 Strana: 0259
Plaskač, e, m. = ryba bílá s červenými očima. Slez. Vz Čes. 1. XI. 222.

219209   Plaskač, e, m Svazek: 2 Strana: 0572
Plaskač, e, m., vz Pleskač. U Olom. Sd.

219210   Plaskačka, pleskačka Svazek: 2 Strana: 0572
Plaskačka, pleskačka, y, f., vz Plá- cačka. Pk., Klš.

219211   Pláskal Svazek: 2 Strana: 0572
Pláskal, a, m., = pleskač. U Olom. Sd.

219212   Plaskalka Svazek: 10 Strana: 0260
Plaskalka, y, f. = hra s kaménky. Vz Čes. 1. XIII. 69.

219213   Plaskan Svazek: 2 Strana: 0572
Plaskan, a, m., motula, korýš. Krok.

219214   Plaskanec Svazek: 7 Strana: 0251
Plaskanec, nce, m. = pleskanec, koláč. Uděláme p. bez korení, bez vajec. Mor. Brt. Dt.

219215   Pláskanice Svazek: 2 Strana: 0572
Pláskanice, e, f. = Geklatsche, Ge- plapper, m. Na Mor. Sd. — P., slota, nečas, Unwetter, n.

219216   Pláskanina Svazek: 2 Strana: 0572
Pláskanina, y, f.= pláskanice. Na Mor. Sd.

219217   Plaskanka, y, f Svazek: 2 Strana: 0572
Plaskanka, y, f., lophotes, ryba. Krok.

219218   Pláskati Svazek: 7 Strana: 0251
Pláskati. Dal mu facku, jen to plasklo. Us. Rgl. — čím: bičem. Slez. Šd. Sta by dlaňou pľaskol = okamžitě. Slov. ZObz. XXII. 172.

219219   Plaskati Svazek: 8 Strana: 0281
Plaskati. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 35. Dnes to plaská=je mokré počasí. Ib.

219220   Pláskati; plasknouti Svazek: 2 Strana: 0572
Pláskati; plasknouti, knul a kl, utí = pleskati, plácati, klatschen; něco mizerně stavěti, patzen; žváti, plaudern, klatschen; opadávati, abfallen, schwinden. P. na co, do čeho = plácati. Rk. — abs. Ten pláská (tlachá). Us. Dnes se to tam píáská (o špatném povětří). Us. Otok plaskne (opadává). D. — co, koho: mouchy, die Fliegen mit Fliegen- klatsche todtschlagen. U Opav. Klš. — komu co. Upláskal si chalupu (ulípal, uplácal). Ros. — o čem = tlachati. Rk.

219221   Plaskatina Svazek: 7 Strana: 0251
Plaskatina, y, f., ebene Fläche. Laš. Tč.

219222   Plaskatý Svazek: 7 Strana: 0251
Plaskatý = ploský, flach. Mor. a slez. Klš., Tč.

219223   Plaské Svazek: 7 Strana: 1356
Plaské, ého, n. = plat úročních lidí. 16. stol. Wtr. Obr. II. 536. — P., planeticum. Pršp. 69. 13.

219224   Plaské Svazek: 10 Strana: 0259
Plaské, ého, n. = daň z požívání lesa ? Plaského, quartale avenae et pullum. Vz Jir. Prove 242.

219225   Plásknouti Svazek: 9 Strana: 0224
Plásknouti. Pacholek pláskl (spadl) s patra. Na Hané. Čes. 1. IX. 242.

219226   Plasknutí Svazek: 7 Strana: 0251
Plasknutí, n, das Klatschen. Dk. Aesth. 226.

219227   Plaskobřich Svazek: 2 Strana: 0572
Plaskobřich, a, m., eurytoma, hmyz. Krok.

219228   Plaskočelka Svazek: 2 Strana: 0572
Plaskočelka, y, f., hylacus, hmyz. Krok.

219229   Plaskočlenec Svazek: 2 Strana: 0572
Plaskočlenec, nce, m., polydermus, čle- nýš. Krok.

219230   Plaskohlavka Svazek: 2 Strana: 0572
Plaskohlavka, y, f., cymindis, brouk. Krok.

219231   Plaskohlavý Svazek: 2 Strana: 0572
Plaskohlavý, plattköpfig. Rk.

219232   Plaskokorka Svazek: 2 Strana: 0572
Plaskokorka, y, f., sigaretus, plž. Krok.

219233   Plaskoleb Svazek: 2 Strana: 0572
Plaskoleb, a, m., platycephalus, ryba.

219234   Plaskolusk Svazek: 2 Strana: 0572
Plaskolusk, u, m., platylobium. Rostl.

219235   Plaskonoh Svazek: 2 Strana: 0572
Plaskonoh, a, m., platypus, hmyz. Krok.

219236   Plaskonohý Svazek: 2 Strana: 0573
Plaskonohý, plattfüssig, breitfüssig. D,

219237   Plaskoocasý Svazek: 2 Strana: 0573
Plaskoocasý, breit-, plattschweifig. P. ještěr. Krok.

219238   Plaskoper Svazek: 2 Strana: 0573
Plaskoper, a, m., platurus, had zmijo- vitý. Krok.

219239   Plaskoplodka Svazek: 2 Strana: 0573
Plaskoplodka, y, f., frasera. Rostl.

219240   Plaskoprstec Svazek: 2 Strana: 0573
Plaskoprstec, stce, m., plaz, lat. uro- platus. Krok.

219241   Plaskora Svazek: 7 Strana: 0251
Plaskora, y, f. = věc široce rozložená na př. veliký hřib, koláč, mazanec. Kodym. — P , y, m., os. jm. Arch. V. 555.

219242   Plaskorep Svazek: 7 Strana: 0251
Plaskorep, a, m., platurus, eine Schlangen - art Šm.

219243   Plaskoroh, a Svazek: 2 Strana: 0573
Plaskoroh, a, m., ascalaphus, hmyz. Krok.

219244   Plaskorypka Svazek: 2 Strana: 0573
Plaskorypka, y, f., andraena, hmyz. Krok.

219245   Plaskosímka Svazek: 2 Strana: 0573
Plaskosímka, y, f., drusa. Rostl.

219246   Plaskosť Svazek: 2 Strana: 0573
Plaskosť, i, f., die Plattheit. P. v slohu, jalovosť, povrchnosť, podlosť, nízkost'. Jg.

219247   Plaskosť Svazek: 7 Strana: 0251
Plaskosť a hlouposť. Pal. Rdh I 142.

219248   Plaskosteblý Svazek: 2 Strana: 0573
Plaskosteblý, platthalmig. P. oves. Flora 24.

219249   Plaskotěl Svazek: 2 Strana: 0573
Plaskotěl, a, m., platosomus, ještěr dra- kovitý. Krok.

219250   Plaskoun Svazek: 2 Strana: 0573
Plaskoun, a, m., platistacus, Mall, ryba. Krok.

219251   Plaskouosý Svazek: 2 Strana: 0573
Plaskouosý,, breitnasig. Jg.

219252   Plaskovka Svazek: 2 Strana: 0573
Plaskovka, y, f., polydora, červ. Krok. — P., placuna, mlž. Krok.

219253   Plaskozubec Svazek: 2 Strana: 0573
Plaskozubec, bce, m., dracaena, ještěr.

219254   Pľaskura Svazek: 10 Strana: 0648
Pľaskura, y, f. = drnh bramborů ple- skatých. Brt. Sl.

219255   Plaský Svazek: 2 Strana: 0573
Plaský = ploský, splesklý, flach, seicht. Kdo slouží z lásky, má měšec plaský. Č. M. 243. — P., o slohu = mělký, nevznešený, bez chuti, bez smyslu, jalový, plytký, platt, fade, seicht. L.

219256   Plaský Svazek: 7 Strana: 0251
Plaský. Mkl. Etym. 252. - P. klášter. Arch. VIII. 599.

219257   Plaskýn Svazek: 2 Strana: 0573
Plaskýn, e, m., cossyphus, hmyz. Krok.

219258   Plasma Svazek: 2 Strana: 0573
Plasma, ata, n., zelený heliotrop, nerost. KP. III. 196.

219259   Plasmodi-um Svazek: 8 Strana: 0281
Plasmodi-um, a, n = mikroskopický malý tvor z jediné buňky se skládající. Vz Nár. list. 1894. č. 252. feuill.

219260   Plasmolysa Svazek: 8 Strana: 0281
Plasmolysa, y, f. = hledání takové kon- centrace dvou roztoků, až jsou s obsahem ji- stých buněk rostlinných v osmotické rovno- váze. Vstnk. III. 50.

219261   Plasň Svazek: 7 Strana: 1356
Plasň, ě, f., dancus. Pršp. 34. 20.

219262   Plasná Svazek: 2 Strana: 0573
Plasná, é, f., ves u Kard. Rečice. PL.

219263   Plásniti Svazek: 2 Strana: 0573
Plásniti, il, ěn, ění = udeřiti, schlagen. Plásniti bičom na kone. Mt. S. 1874.

219264   Plasnouti Svazek: 2 Strana: 0573
Plasnouti, si, utí = plasknouti, vz Plá- skati, abfallen, schwinden. Plíce se ustavičně nadýmají a plasnou. Zlob. Tma země plasne na překot. Sš. Hc. 26.

219265   Plasnouti. — čím (kam Svazek: 7 Strana: 0251
Plasnouti. — čím (kam). Plasol dvermi a vyšiel na dvor. Slov. N. Hlsk. XXI. 36. A keď vyndete na pole, plasnite bičom na kone. Sb. sl. ps. II. 1. 60.

219266   Pľasnúť Svazek: 10 Strana: 0648
Pľasnúť koho po chrbte (udeřiti, plesk- nouti). Phľd. XXII. 33.

219267   Plasný Svazek: 10 Strana: 0259
Plasný = pleskavý, klevetný. V ničem nechci proti tobě býti p. Zrc. marnot. Mus. 1873. 269.

219268   Plaso Svazek: 7 Strana: 0251
Plaso, a, n., butea, die Rattenhülse, rostl. Vz Rstp. 415.

219269   Plasovitě Svazek: 8 Strana: 0281
Plasovitě. Solná poušť p. ustrojená. Mus. 1893. 456. Plastik, a, m. Wtr. Krj. I. 113.

219270   Plást Svazek: 7 Strana: 0251
Plást. Mkl. Etym. 248., List. fil. XII. 349. P. plodový, Brutwabe. Ve vých. Čech Všk. Mramorový p. Dch. Protož rtové cierkve sv. slovú p. tekúcí. Hus III. 51.

219271   Plást Svazek: 9 Strana: 0224
Plást, u, m. Plásty cibule (slupky). Kom. Theatr. 73.

219272   Plást Svazek: 10 Strana: 0259
Plást ze skřipce = vyčnívající část pra- menů česané vlny. Vz Ott. XX. 604.

219273   Plast, u Svazek: 9 Strana: 0224
Plast, u, m. = část pluhu. Mus. slov. II. 8.

219274   Plást, u, plástek Svazek: 2 Strana: 0573
Plást, u, plástek, stku, m., něco širokého, co se vrstvou klásti může, jako: p. medu (medový, V.), D., Kom. J. 219., der Honig- waben, -fladen, die Wabe, Jg., dřevný, Kk. 19., Schd. II. 179., p. slaniny, Us., Hý., p. kamene (když se na šíř štípá, Platte, Scheibe, f.). Us. Med v plástech. Šp., D. V cibuli p. v plástu zavinutý. Ros. Včely plásty medu dělají. Kom. Ústa jako p. strdi tekoucí. Prov. Královna p-y vajíčky obsazuje (posa- zuje); p. se utrhl, zkřivil, pochroumal, stočil; p. je vymeten, vyčištěn, bez poskvrny, za- buňkován, odmedován, odvíčkován atd. Všk. Sladší nad plást tekutého medu. Kom P. pře- sladek jest hrdlu tvému. BO. P. strdi. BO. — P. Harzkuchen, m. P. mrskati. Nz. — P. v horn., die Bank. Hř. P. uhelný, Kohlen- bank, jalový, taube Bank, f. Hř. Bc. P. solný, Salzflötz, n. Šp.

219275   Plásta, y Svazek: 10 Strana: 0648
Plásta, y, f., favus. P. strdi. Pat. Zim. 54a. 28. iSr. Plást.

219276   Plástev Svazek: 2 Strana: 0573
Plástev, stve, plástva, y, plástvička, y, f. = plást strdi, Honigscheibe. D. P. po- chodní, Fackel.

219277   Plástevnatý Svazek: 7 Strana: 0251
Plástevnatý. P. (parenchymatické) ple- tivo. Hg. 15.

219278   Plástevnice Svazek: 7 Strana: 0251
Plástevnice, e, f. = plástnice. NA. IV. 108.

219279   Plastevný Svazek: 2 Strana: 0573
Plastevný. P. rula, flaseriger Gneis. Krč. 226.

219280   Plastevný Svazek: 7 Strana: 0251
Plastevný oprav v: plástevný. Cf. NA. V. 553.

219281   Plastickoornamentální Svazek: 10 Strana: 0648
Plastickoornamentální výzdoba. Nár. list. 1906. 41. 13.

219282   Plastický Svazek: 2 Strana: 0573
Plastický, z řec., obrazný, obraznický, tvarový, plastisch, bildend, gestaltend. P. umění. Rk. — Plastika, y, f, umění vý- tvarné, obraznictví, (stavitelství, sochařství a malířství), die Bildformkunst; v užším smyslu = sochařství či řezbářství. S. N. P. v nejužším smyslu: hlínolepectví, hlínotvar- nictví; hlínolepné, hlínolipací, hlínotvarné umění, Nz., tvoření obrazův a postav z měkké hmoty, jako z hlíny, vosku a j. S. N. Die Plastik, Formkunst. Všady vidíme tu nebes- kou p-ku, kterou pán své nauky ozračoval a božské poselství své potvrzoval. Sš. J. 160.

219283   Plastický Svazek: 7 Strana: 0251
Plastický = obrazný, tvarný, tvarový, vidní, opp. akustický; im engeren Sinne: výtvarný, tvorivý, bildend, o poesii také předmětný; im engsten Sinne hlínotvarný, hlínolípací. P. umělec, hlinolep, hlínotvarce. Nz. P. oda, Jg. Slnosť. 108., báseň, 114., kantata. 146.

219284   Plastičnosť Svazek: 7 Strana: 0251
Plastičnosť, i, t., die Plasticität. Mus. 1880. 270. P. terrainu. Stč Zem. 471. P. líčení, básně. Us. Pdl.

219285   Plastikopoetika Svazek: 10 Strana: 0259
Plastikopoetika Masarykova. Osv. 1896. 730.

219286   Plástina Svazek: 7 Strana: 0251
Plástina, y, f. = plást. Čistý med a chutné p-ny lízať. Slov. Hol. 366.

219287   Plástka Svazek: 9 Strana: 0224
Plástka, y, f. P. strdi. Hus. Post. 68a.

219288   Plástky Svazek: 7 Strana: 0251
Plástky, pl, f. V Plástkách, sam. u Strá- žova. BPr.

219289   Plástnice Svazek: 2 Strana: 0573
Plástnice, e, f. P., včely, které v úlu zů- stávají a med plastují, die Honigbienen. V-

219290   Plastovat se Svazek: 10 Strana: 0648
Plastovat se = namáhati se. Brt. Sl.

219291   Plastovati Svazek: 2 Strana: 0573
Plastovati, plásty dělati, Honig machen. — kde. Včely v oulu plastují. Roz. o vč. — P., vrstvy klásti, schichten. Ros. — P., med vybírati, Honig lesen. Jg.

219292   Plastovati Svazek: 7 Strana: 0251
Plastovati, Honig machen; schichten, Honig lesen. Šm.

219293   Plastovice Svazek: 2 Strana: 0573
Plastovice, ves v Budějovsku.

219294   Plástovina Svazek: 7 Strana: 0252
Plástovina, y, f. = plástová celina, Flötz- körper. Hř.

219295   Plástovitý Svazek: 2 Strana: 0573
Plástovitý sloh, die Plattung. Dch.

219296   Plástovitý Svazek: 7 Strana: 0252
Plástovitý sníh = v plástech, v kusích, op. krupkový. Val. Brt. D. 248.

219297   Plástový Svazek: 7 Strana: 0252
Plástový. P. hory = druhohory, Flötz- gebirge. Hř

219298   Plastr Svazek: 7 Strana: 1356
Plastr, u, m., cataplasma, zastr. Rozk.

219299   Plastron Svazek: 8 Strana: 0281
Plastron, a, m. Tam sme mali svojho fi- losofa, svojho škriepnika, svojho p-na. Phľd. 1894. 727.

219300   Plástva Svazek: 2 Strana: 0573
Plástva, vz Plástev.

219301   Plástvičkovitý Svazek: 7 Strana: 0252
Plástvičkovitý, kleinwabig. Rst. 464.

219302   Plastvovitý Svazek: 2 Strana: 0573
Plastvovitý, plásty mající, wabig. Rostl.

219303   Plastýř Svazek: 2 Strana: 0573
Plastýř, e, m., flastr. Žena muži p. a on jí pastýř. Č. M. 391.

219304   Plasy Svazek: 2 Strana: 0573
Plasy, dle Dolany, Plass, ves v Plzeňsku. Vz S. Ň., Tk. I. 620., II. 543., IV. 174. — P., ves u Ml. Bolesl.

219305   Plasy Svazek: 7 Strana: 0252
Plasy. Arch. VII. 716., Blk. Kfsk. 1386., Rk. Sl.

219306   Plasy Svazek: 9 Strana: 0224
Plasy = rozsáhlé vřesoviště. Buděj. Kub. 361.

219307   Plašák Svazek: 10 Strana: 0259
Plašák, u, m. = strach. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 141.

219308   Plášč Svazek: 7 Strana: 0252
Plášč, e, m. = plást.

219309   Plášč Svazek: 8 Strana: 0281
Plášč, novč. plášť. Mkl. Etym. 248.

219310   Plášček Svazek: 7 Strana: 0252
Plášček, pláščka, mantellus. Ev. olom. 203. Plášček, v MV. nepravá glossa. Pa.

219311   Plaščír Svazek: 7 Strana: 1356
Plaščír, a, m., oraflus. Pršp. 21. 95.

219312   Plaše Svazek: 2 Strana: 0573
Plaše, bázlivě, schüchtern. Ne tak plaše. Puch. — P., lehkomyslně, leichtsinnig, flüchtig. Mnoho se tu plaše děje. Rvač. Propovíš-li slovo plaše, tisíci koňmi nevytáhneš ho zase. Č. M. 79. — P., divoce, nemírně, wild, heftig. P., vztekle milovati. V. — St. skl.

219313   Plaše Svazek: 8 Strana: 0281
Plaše. Toto slovo je v List. fil. 1895. 93. ze strč. dvakrát doloženo; placho není tam doloženo.

219314   Plaše Svazek: 9 Strana: 0224
Plaše. Když se s nimi plaše zacházelo. Kom. Ohláš. 173.

219315   Plašek Svazek: 10 Strana: 0648
Plašek, šku, m. = strach. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 47.

219316   Plašení Svazek: 7 Strana: 0252
Plašení, n., das Scheuchen. Vz Plašiti

219317   Plašený Svazek: 2 Strana: 0573
Plašený; plašen, a, o, aufgescheucht, scheu gemacht. S plašenými koňmi těžko jeti. Us. Jg.

219318   Plašeti Svazek: 2 Strana: 0573
Plašeti, 3. os. pl.-ejí, el, ení, wild, scheu werden. Ros.

219319   Plaší Svazek: 7 Strana: 0252
Plaší. Vze mysl proto velmi plaší. Kat. 2652. Dle Gb. v List. filol. 1882. 318. má býti: plašnú.

219320   Plašiák Svazek: 7 Strana: 0252
Plašiák, a, m., der Schrecker. Slov. Ssk.

219321   Plašice Svazek: 8 Strana: 0281
Plašice = třísky. V. Klobúky. Hloušek.

219322   Plášilka Svazek: 7 Strana: 0252
Plášilka, y, f. = lehký ženský kabátec, jupka, k tělu nepřiléhající, obyč. kartou- nová. U Vlt. Týna. Jndr.

219323   Plašinec Svazek: 9 Strana: 0224
Plašinec, nce, m. = shon. Buděj. Kub 155.

219324   Plaširyba, y Svazek: 2 Strana: 0573
Plaširyba, y, m., der Fischschrecker. Zlob.

219325   Plašiti Svazek: 2 Strana: 0573
Plašiti, il, en, ení; plašívati, od plach (plachý) — děsiti, wild, scheu machen; různo hnáti, rozháněti, odháněti, scheuchen, ver- jagen; divočiti, verwildern, wild machen; lháti, lügen, schwalbein. — abs. Ten plaší (lže). Us. — koho: koně (děsiti), slepice, ptáky (rozháněti). Jg. — před kým: před sebou = hnáti. V. — koho čím: křičením, házením. Us. A zlou pomstou Páně ze spánku ho plaší. Sš. Bs. 9. — se. Kůň se plaší. Kom. J. 177., Sych. — koho odkud. I plašichu krahuje z lesa. Rkk. 11. Od mrz- kého hřiechu plašen. Smil v. 1752.

219326   Plašiti Svazek: 8 Strana: 0281
Plašiti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 35.

219327   Plašiti Svazek: 10 Strana: 0259
Plašiti = míti strach, báti se. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 141.

219328   Plašiti co, koho Svazek: 7 Strana: 0252
Plašiti co, koho. Samu matku to pla- šilo. Němc. Den plašil noční stíny. Vrch P. nemilé myšlénky. Us. Rgl. — kde. Hovor v lese plaší ticho. Vrch. — se kudy. Koně plašíce se po rovině. Lpř. — se po čem: po dědictví. Dch. — odkud Náhlý hřmot jí spánek plaší s čela. Čch. Bs. 29. Jaký hluk to od víček mí plaší libé sny? Ib 151.

219329   Plašivosť Svazek: 7 Strana: 0252
Plašivosť, i, f., Neigung zum Scheu- werden Dmk. Č. 319.

219330   Plašivý Svazek: 7 Strana: 0252
Plašivý, gern, leicht scheu werdend. P. kůň. Dmk. C. 319., Ves. I 43.

219331   Plašivý Svazek: 8 Strana: 0281
Plašivý. Vlaštovky plují v kruzích p-vých. Lerm. II. 56.

219332   Plašivý Svazek: 10 Strana: 0259
Plašivý vůl (který se snadno plaší). Hamz. 56.

219333   Plaška Svazek: 7 Strana: 0252
Plaška, y. f. = slupka, die Hülse. SI. les.

219334   Plaška Svazek: 9 Strana: 0224
Plaška, y, f. = lehký kabát ženský. Dříteň. Kub. 155.

219335   Plašný Svazek: 7 Strana: 0252
Plašný. Smil. 1752. Vz Plaší, List. fil. IX. 318.

219336   Plašný Svazek: 10 Strana: 0259
Plašný = plašivý. Pták jest často plašný. Rad. otc. 1752. — Kat. 2652.

219337   Plašný, plachý Svazek: 2 Strana: 0573
Plašný, plachý, scheu. P. kůň. Us.

219338   Plášť Svazek: 2 Strana: 0573
Plášť, ě, pláštěk, ťku, pláštěc, štce, pláštík, u, pláštíček, čku, m. = široký oděv svrchní bez rukávů i s rukávy, der Mantel. Jg. P. oděvací, plstěný zimní, jez- decký; křídla u pláště. V., p. pro déšť, V., Kom. J. 512., do deště, proti dešti, Regen- mantel, Dch., ženský, V., BO., p. chodcovský (odraný), Tr., Apol., španělský. Šp. P. ko- žený, poutnický, plstěný. Kom. J. 481. P. má přední a zadní díl, límec malý, límec veliký n. převěsek, rukávy. Š. a Ž. (Valter). Pláštěm se odíváme. Kom. J. 517. P. obléci, nositi, na se vzíti, v plášti choditi. Us. P. se vleče. D. Ruku pod pláštěm chovati. V. Na někoho p. dáti. D. P. přehoditi přes sebe; vítr zachytil se v plášti. Šp. Pláštěk na ruby obrátiti (svůj úmysl atd. změniti). Troj. Vz Řeč. Cf. Šetří (pozoruje), odkud vítr věje. Č. M. 249. Kam vítr, tam plášť = pudivítr, tintidlo. třeštidlo, nestálý; 2. pochlebník. V., Bl. Kde zima, drž tam plášť (řeď se po- měry). Jg. Jest kněze Eliáše p. (přítel). Č.
Ale že ste vy směly v nevěrný plášček se
odieti. Dal. 28. Nevěrný pláštěk míti (= zpro-
nevěřiti se). Dal. Na vinném člověku i p. se
třese. Reš. P. po štěstí zavěsiti. Ferus. Něco
pláštěm přikryti (omluviti). D. Za horka vez
p. s sebou, za deště sám pojede. Pk. — P., po-
krývka, zástěra, zámysl, barva, Deckmantel,
m. Pod plaštěm, sub specie. V. Pod pláštěm
upřímné lásky chodí k tomu, jehož chce oso-
čiti. Rvač. Činí to pod pláštěm obecného dob-
rého řádu. Rozm. Za pláštíček sloužiti. Šm. — P., vina, die Schuld. V nepoctivý (bezectný) p. někoho obláčeti (ze cti loupiti). Vz Kleveta. V., Č. — P., ochrana, der Schutz. Pod p. něčí lézti. Plk. Přijati někoho pod p. Š. a Z., Puch. — P., vše co podobno plášti, okrytí. P., pláštíček, oděníčko n. ovčí kožka plodu, das Schafhäutchen. Jg. P. z hlíny u zvonaře (na zvon). Jg. Zídka okolo železných kamen, okolnice. Šp. P. (oblina) válcový, kuželový. Nz. P. u komína, der Mantel am Kamin. Us. Dch.

219339   Plášť Svazek: 7 Strana: 0252
Plášť. Mkl. Etym. 248. Cf. Plachta, Sf. III. 549. P. dešťový, Dch., harasový, lyndi- šový, šiptuchový, 16. stol. Wtr., hvězdný, Čch., obřadní, provodní (pluvial). Hnoj. Chytrý podlé větru p. svůj nese. Us. Spro- stým pláščem sa zakrývá někdy ctnosť ve- liká. Slov. Tč. — P. = ochrana. Zahal jej (koráb) v p své záštity. Čch. Bs. 7. Přiezň jest vždy hotova, což by sprostného viděla, aby to svým pláštěm zastřela. Alx.V. (Anth. I. 3. vd. 33.). — P. = co plášti po- dobno. P. (pallium), jistý tvar oblaků. Stč. Zem. 628. P. kotlu, Kesselmantel, parního válce, Cylinder-, Dampfhemd, Šmr. 32., 79., topicí, KP. V. 61., šachtové peci, NA. IV. 164., kapesních hodin, Uhrgehäuse. Dch. P. = pulpitová střecha či kosina, druh střechy, která opírajíc se o kolmé pozadí, toliko na jednu stranu se kloní, das Pult- dach. S. N. XI. 569. P. mozkový, pallium.

219340   Plášť Svazek: 7 Strana: 1356
Plášť v 13.—15. stol. Cf. Tk. 494., 495., Zbrt. Krj. I. 64., II. 240., ženský v též době, cf. Zbrt. Krj. 95., 268, židovský. Tk. VIII. 485.

219341   Plášť Svazek: 8 Strana: 0281
Plášť, z plaskjb. Mkl. Etym. 248. Cf. Plášč (3. dod.), Dob. Dur. 93. (od ,plachta'). P. v XV., XVI. stol. Cf. Wtr. Krj. L 51., 147. 439., 450. P.. s netopýrem. Vz Netopýr (3. dod.). P. smuteční. Vz ib. 452. P. ženský s křídly n. fáchy = zpředu se shora dolů ši- roce ohnutý a ochlíplý. Wtr. Krj. I. 408. — P. branný = štít veliký, čtyřhranný. Wtr. Krj. í. 266. — P. medu = plást. Phľd. 1895. 5.

219342   Plášť Svazek: 9 Strana: 0224
Plášť. Každá lidská zavázanosť pláště mívá. Čes. 1. VIL 420. P. kužele. Vz Ott. XV. 444. — ?. = bývalá vrátnice na Zví- kově. Sdl. Hr. XI. 6.

219343   Pláštěc Svazek: 2 Strana: 0574
Pláštěc, štce, m., malý plášť.

219344   Plaštěk Svazek: 2 Strana: 0574
Plaštěk, a, m., nerocila, kývoš. Krok.

219345   Pláštěk Svazek: 7 Strana: 0252
Pláštěk, vz Plášť.

219346   Pláštěk, pláštík Svazek: 2 Strana: 0574
Pláštěk, pláštík, vz Plášť.

219347   Pláštěnci Svazek: 2 Strana: 0574
Pláštěnci, tunicata, třída měkkýšů, die Mantelthiere. Vz Schd. II. 538., S. N., Frč. 197.

219348   Pláštěnci Svazek: 10 Strana: 0259
Pláštěnci, salpy. Vz Ott. XXII. 557.

219349   Pláštěnci Svazek: 10 Strana: 0259
Pláštěnci, tunicata. Vz Ott. XVIII. 686., XIX. 849.

219350   Pláštěnec Svazek: 7 Strana: 0252
Pláštěnec. P-ci nepočítají se více mezi měkkýše. Ott. II. 829.

219351   Pláštěnec Svazek: 9 Strana: 0224
Pláštěnec, nce, m., caenoptera, brouk. P. malý, ? minor, okoličnatý. Klim. 645.

219352   Pláštěnka Svazek: 8 Strana: 0569
Pláštěnka, y, f., amphipeplea. hlemýžď. Sběratel L 76., 93.

219353   Pláštěnka Svazek: 9 Strana: 0224
Pláštěnka, měkkýš. Vz Ulič. 118.

219354   Pláštěnka. P Svazek: 8 Strana: 0282
Pláštěnka. P. dámská. Nár. list. 1893. č. 275. — P. = vnější hradba obmykající jinou, vnitřní (jádro). Ott. VIII. 614.

219355   Pláštěnka, pláštinka Svazek: 2 Strana: 0574
Pláštěnka, pláštinka, y, f., pláštík, (ženský), u, m., mantilla, die Mantille (špan.) Šp., Rk.

219356   Pláštice Svazek: 7 Strana: 0252
Pláštice, Plaštice, e, f. V P-ci = pole u Kluk na Pís. BPr.

219357   Pláštík Svazek: 7 Strana: 0252
Pláštík, u, m., vz Plášť. P. talárový, Bor. I., cibořový. Hnoj. 40. Kamž vítr, tam p. 15. stol.

219358   Pláštík Svazek: 8 Strana: 0282
Pláštík. Ženský p. 1431. Wtr. Krj. I. 150.

219359   Plaština Svazek: 2 Strana: 0574
Plaština, y, f., kus uhlí ploského od svého ložiska odtrženého. Uhlí se láme v p-nách. Hř.

219360   Plaština Svazek: 7 Strana: 0252
Plaština = plaska železná, die Plattine, Rohschiene. Hř.

219361   Pláština Svazek: 7 Strana: 0252
Pláština, y, f. = trámy, na něž se po- dlaha klade nebo železné kolleje připevňují, Zaunriegel. Laš Wrch.

219362   Plaštiti Svazek: 7 Strana: 0252
Plaštiti = pleštiti. Mor. Šd.

219363   Pláštiti Svazek: 9 Strana: 0224
Pláštiti. Pľašti ho, ako cigán žabu z hrnca. Mus. slov. I. 25.

219364   Plášťkovati Svazek: 2 Strana: 0574
Plášťkovati, pláštěm odkryti, bemänteln. Jg.

219365   Pláštnatka Svazek: 7 Strana: 0252
Pláštnatka, y, f. P. obecná, planorbis marginatus, měkkýš. Kv. 1869. 94.

219366   Pláštník Svazek: 7 Strana: 0252
Pláštník, a, m., chlamydophorus, paso- vec Brm. I. 2. 530.

219367   Pláštník Svazek: 9 Strana: 0224
Pláštník, a, m., ssavec hmyzožravý. Ott. XII 227

219368   Pláštník Svazek: 10 Strana: 0259
Pláštník, vz Chlamydophorus v Ott. XIX. 851.

219369   Pláštník Svazek: 10 Strana: 0648
Pláštník, a, m. P. šil pláště. Wtr. Řem. 137.

219370   Plášťovec Svazek: 2 Strana: 0574
Plášťovec, vce, m., plášťové dříví, Man- telbalken, m. Um. Us.

219371   Plášťový Svazek: 2 Strana: 0574
Plášťový, Mantel-. P. obruba, Č., lano, Manteltakel, n. Hý.

219372   Pláštový Svazek: 7 Strana: 0252
Pláštový. P. řasa, palliocirrus, kupa, palliocumulus (tvary oblaků), Stč. Z. 628.; ptáci, prosthemadera. Brm. II. 2. 602.

219373   Plášťový Svazek: 10 Strana: 0648
Plášťový či pultový. P. střecha (kryje-li stavení jen jedna šikmá plocha). KP. XI. 333.

219374   Plat Svazek: 2 Strana: 0574
Plat, u, m. P., placení, die Zahlung, Be-, Abzahlung. Kvapí na mne s platem. Sych. Platy na delší čas protahovati. Berg. — P., peníze na jistý čas určené na službu, důchod, Besoldung, Pension, Zahlung, Abgabe, f., der Zins in Geld. P. za službu, měsíční, úroční, D., roční, V., polo-, čtvrtletní, ne- stálý n. běžný, stálý, Jg., J. tr., služný (služné), kolejní, chorých duchovních (Deficientenge- halt), za vystoupenou (odstupné), důstojnický, obecní, za vyučování, notářský, úhrnkový (paušál), robotní, státní. Šp. P. patentalní, Patentalgehalt. Čsk. P. z milosti (milostné, Gnadengehalt); p. z darma, Gratisgage. Čsk. Teď jsou na malém platě. Us. v Dobrušce. Vk. P. dáti, D., bráti. Us. Nestačí mu plat. Us. Kolik máš platu ? Jel. Bere plat z kní- žecích důchodův. Sych. Učeným veliké platy dávali. Sych. Platem nějaké místo nadati, dotiren. P. vymáhati, J. tr., vyměřiti, usta- noviti, udati; v něčím platu býti; p. od ně- koho bráti. P. řádný spořádati (ustanoviti, systemisovati). Nz. Má na platu 400 zl. ročně, šp. m.: má platu 400 zl. Brs. 104. Nemůže s platem vyjíti šp. m.: vystačiti. Brt. Km. 1877. 172. Rybníky chybníky, dědiny šediny, jisté platy hotové šaty, ptáček mrháček, ryba chyba, zahrada zlá rada, co na roli utr- ženo, vše utraceno. Prov. — P., zvláště na práci dané pemze, mzda, der Lohn. P. za práci, D., za (od) učení, Kom. J. 478., 727., za přívoz, od pošty, za stráž (strážné), z míry, D., od (za) vezení, dovážení od kusu, za robotu, z poselství, za stravu, Jg., za odeslání, J. tr., za osvobození od něčeho, za srovnání něčeho (Collationirungsgebühr), mlatecký(mlatebné), za přenesení, směneční. Šp. Vz Mzda. Beze matky není syna, beze platu čeledína. Pk. Bez platu žádný dělník nám do díla nepůjde. Sych. Žádáš-li platu, prací si přispíšiti musíš. Sych. Každý dělník platu svého hoden jest. Na den z platu a ze mzdy pracuje (nádenník). V. P. vyupomínati, platu dobývati. J. tr. Svého platu na nich postíhati může (erholen). Er. P. odvésti, pro- minouti, zvýšiti, uložiti; právo k uložení platu; učiniti něco z jistého platu; dáti ně- komu ukázku na plat, na vybírání platu; smlouva o p.; učiniti něco za plat, záloha na p. Šp. Z platu biřici, katu. Prov. Jg. Jaké dílo, takový plat. Jg. Starému psu a starému sluhovi jeden plat. Č. Jaký mlat, takový plat. Rb. — Vz Služný. — P., to, co od kr. měst do kr. komory a od poddaných pánům dáváno ročně v rozličných určitých dobách. P. kurní, der Hühnerzins, ovesní, der Hafer-, obilní, der Getreidezins atd.; p. svatojirský, svatohavelský, svatováclavský, který se platil o sv. Jiří atd. Gl. 232. P. holý (bez panství na té dědině, z které se dával), vz Holý; p. suchý (pouze peníze, žádné naturalie?), věcný (určitá roční povin- nosť držitele domu n. statku, z které se po- vinný bez svolení oprávněného vykoupiti nemohl. Tk. II. 320.), stálý (určitý v určitých dobách), běžný (neurčitý, nejistý), komorní (ze svobodných dědin, die Gilte. Gl. 231. Vz Vš. 567.), manský, z léna. Jg. P. z hlavy, z potravy, z pokrmu, D., dědičný, z piva, ze včel, ze živnosti, z vinnic. Jg. Uvésti někoho v poddanosť a pod plat. Plác. Žád- ného platu neukládati. Ben. P. na někoho vzkládati. Br. Přespolní a podruzi jsou pod platy (poplatečníci). Kom. Vz Rb. str. 269. Vysaditi pod plat, emphyteutisch verkaufen. — P., jiné platy. P. nápadní (Devolutions- gelder), za vložení do novin, za oznámení v novinách, za zvonění, k soudu, z pozem- ností, z místa, od mletí, za každou míli, za povýšení, za osvědčení směnky, od psaní, šosovní, z bud divadelních, od kramářů a hokynářův, z přebraného nákladu (Uiber- frachtgebühr), Šp., ze složeného zboží, ze skladu, J. tr.; přiznávka nájemného platu, poplatek z nájemného, mlékařský plat z místa; výsada platů z míst; odkázka platu. Vz Od- kázka. Er. Kde mají platy na lidech, věze- ním dobudou úrokuv. Chč. 450. — P., na plat býti = platným býti, helfen. Co jest na plat. Co na plat, když ani na potrestání nic nedá. Sych. Co jest mi on na plat? To mi není nic na plat. Zlob. Co je na p. všecka péče. Puch. Nic není na plat, musíš to udě- lati. V Solnicku. Us. i na Mor. Hý.

219375   Plat Svazek: 7 Strana: 0252
Plat. Soudní platy. Tov. P. na byt (pří- bytečné), Quartiergeld, telegrafní, za stravu. Dch. Je z toho stejný p, es kommt dabei auf eins heraus. Dch. 600 hř. g. platu do mého života. Půh. I. 340. P. komorní. Vz Zř. zem. Jir. 116., 117., 466., 696. Platy panské. Sdl. Hr. II. 108. Aby jim s toho p. šel. Št. Kn. š 154., 155. — P. = mzda. Jaký p., taká robota. Rr. Sb. Za špatný p. nesporá práce. Us. Bž. Je tam z platu Us. Platy a mzdy. Sdl. Hr. IV. 43., 47.-50 — P. od poddaných atd. Měl-liby který měšťan panské pole v nájmu aneb pod plat. Sdl. Hr. I. 16. Kdož dědinu dává na plat Št. Kn. š 160. Slezská země knížeti českému dává pod plat. V. — P. = platnosť. Člověk urozený, ale chatrného platu. Výb. II. 1200

219376   Plát Svazek: 7 Strana: 0252
Plát. Mkl. Etym. 249., List. fil. XII. 352. Vezmeť za pláty spravedlnosť (induet in thorace justitiam) B. olom. 193. Sap. 5. 19 S ňader juž mu padá p. (vrchu Boubínu, když přichází Vesna). Hdk. Zav. 19. — P. korunní (květů). Katzer. Kv. 1888.

219377   Plat Svazek: 7 Strana: 1356
Plat. Platy (daně). Cf. Arch X. 608.

219378   Plát Svazek: 7 Strana: 1356
Plát = čásť odění zhotovená z plíšků, ře- meny k tělu přivázaná, chránicí hruď. Zbrt. Krj. 150., 144.

219379   Plát Svazek: 8 Strana: 0282
Plát, z Blatt. Gb. H. ml. I. 424.

219380   Plat Svazek: 9 Strana: 0224
Plat špatný. Vz Zát. Př. 130b. Školní platy v XVI. věku. Vz Wtr. Part. 810.

219381   Plat Svazek: 10 Strana: 0259
Plat. O soudních p. v starší době vz Arch. XIX. 551., 623.

219382   Plát, u Svazek: 9 Strana: 0224
Plát, u, ?. = plotna ? kamen. Hoř. 93.

219383   Plát, u, plátek Svazek: 2 Strana: 0574
Plát, u, plátek, tku (zastr. platec, tce), pláteček, čku, m. Vz o původu Mz. 403. Slovo romanské. Jir. — P., věc tenká, ploská, eine dünne Metallplatte. P. zlata, stříbra. V. Kovář železo na plátky rozvádí. Kom. P., plech. Rohn., Plátek stolu, die Tischplatte.
Us. Hý. — Pláty, zbroj k okrytí těla, brnění,
der Panzer, Schuppenpanzer. Výb. I. 1102. 5.
P. na prsy. D. Pancíř n. pláty. D. Obleče se
v spravedlnost' miesto plát. BO. Nestojí ani
s kopím ani v plátech. BO., Troj. — P., die
Münzplatte, die Mettallplatte, das gewalkte
Silber o. Gold, aus dem Münzen geprägt
werden. Gl. 232. — P., mísa dlouhá, ploská,
flache Schüssel, die Platte. V. Sr. Franc. plat
(pla), die Platte, Schüssel, das Gericht. Hý. — P., u skotu maso mezi hořejším krkem a hru- dím, der Für-, Vorschlag. Us. Č. — P. Ku klisnám ať se pro plemeno kůň dobrý při- pouští, ne plat, ein schlechter Hengst. V. Vz Plátek.

219384   Plata Svazek: 2 Strana: 0575
Plata, y, f., příšivek, flek, záplata, der Fleck auf ein Kleid, Lappen. Vz Záplata a (strany odvození) Plátno.

219385   Platai-e Svazek: 2 Strana: 0575
Platai-e, gt. Plataj, dat. Plataiám, lok. Plataiách, instr. Plataiami; bylo mé. řecké v Boiotii. — Plataian, a, m., pl. -né, vz -an. — Platajský. Vz S. N.

219386   Platan Svazek: 2 Strana: 0575
Platan, u, m., lat. platanus, vodoklen, Platane, f. P. východní, p. orientalis, mor- genländische Platane ; p. západní, p. occiden- talis. Čl. 125., Kk. 144., Schd. II 275.

219387   Platan Svazek: 7 Strana: 0252
Platan. Rosc. 117.

219388   Platan Svazek: 10 Strana: 0259
Platan, u, m. = vodoklen. Vz Ott. XIX. 852.

219389   Plátanina Svazek: 2 Strana: 0575
Plátanina, y, f. = slátanina. Šf.

219390   Plátanina Svazek: 7 Strana: 0252
Plátanina kompilatorů, das Flickwerk. Šf Strž. I. 580.

219391   Plátanka Svazek: 7 Strana: 0252
Plátanka, y, f., die Flickerei, Flickschu- sterei. Viete, že ko mne ľudia iba na p-ku nosia (k čižmárovi). Dbš. Sl. pov. VIII. 10.

219392   Platanovitý Svazek: 7 Strana: 0252
Platanovitý. P. rostliny. Vz Rosc. 116.

219393   Platanový Svazek: 2 Strana: 0575
Platanový, Platan-.

219394   Plátař Svazek: 7 Strana: 0252
Plátař, e, m., der Flicker. Bern

219395   Plátařka Svazek: 7 Strana: 0252
Plátařka, y, f., die Flickerin. Bern.

219396   Plátati Svazek: 2 Strana: 0575
Plátati = pláceti, flicken.

219397   Plátati Svazek: 7 Strana: 0252
Plátati. Ct. Mkl. Etym. 249., List, filol. XII. 355.

219398   Platba Svazek: 2 Strana: 0575
Platba, y, f., die Zahlung. Rk.

219399   Platba Svazek: 7 Strana: 0252
Platba. J. tr., Nz. Jaká mlaťba, taká plaťba. Mor. Brt. D

219400   Platce Svazek: 2 Strana: 0575
Platce, e (na Slov. platec), m. a f., kdo platí, der Zahlungspflichtige. Půh. brn. 1447. Jest špatný p. Sych., V. V roky p. býti má (dokud nezaplatí vše, celý trh, má platiti po rocích). 1558. Zb.

219401   Plátce Svazek: 7 Strana: 0252
Plátce, platce. Tov. 134., NB. Tč. 25. A toho plátce býti nechce; Slíbil mi p. býti za kuoň; P za někoho býti. Půh. I. 154, 236., II. 199., 202., 205., 344., 511., III. 394. Ty jsi p. svojí práce. Mor. Tč.

219402   Plátcový Svazek: 7 Strana: 0252
Plátcový = z plátů se skládající. P. pan- cíř. NA. III. 12.

219403   Plateau Svazek: 2 Strana: 0575
Plateau (fr., plató), ploska, plát, die Platte, Hý.; vysočina, horská rovina (planina), die Hochebene. Rk. Vz KP. II. 49., 161. Berg- fläche, f. — P., Tischaufsatz, m.

219404   Platebna Svazek: 7 Strana: 0252
Platebna, y, f., Zahlungslokale, n. Rgl.

219405   Platební Svazek: 2 Strana: 0575
Platební, Zahlungs-. P. arch, čas, den, lhůta, list, místo, p. řízení na 24 hodin, pro- středky, rozkaz, ukázka, listina, J. tr., rej- střík, postih, summa, týden. Šp.

219406   Platební Svazek: 7 Strana: 0252
Platební vyzvání, -aufforderung, Šp, podmínky, Dch., poukázka. Pr. 1884. 8

219407   Platebník Svazek: 7 Strana: 0252
Platebník, a, m , der Zahlungspflichtige.

219408   Platec Svazek: 2 Strana: 0575
Platec, vz Plátce.

219409   Platec Svazek: 7 Strana: 0252
Platec, cf. Plát. — P., lamina, bractea. P. zlata, bractea auri, zastr. List. fil. XII. 353.

219410   Platec Svazek: 7 Strana: 1356
Platec, lamina. Pršp. 4. Cf. Plát.

219411   Plátec Svazek: 10 Strana: 0259
Plátec, tce, m. P. zámku ručničního. Vz Ott. XX. 1017.

219412   Plátec Svazek: 10 Strana: 0259
Plátec, tce, m. = čásť brnění kryjící rámě, plece a berce. Ott. XIX. 853.

219413   Plátečka Svazek: 7 Strana: 0252
Plátečka, y, f., patellaria, der Tellerpilz, houba. Vz Rstp. 1938.

219414   -plátečný Svazek: 7 Strana: 0252
-plátečný, - blumenblätterig. Jedno-, dvoj-, trojpl. Vz Rst. 464.

219415   Plátednej Svazek: 10 Strana: 0259
Plátednej = plátěnný. Us. místy. Mš.

219416   Platejs Svazek: 7 Strana: 0252
Platejs ryba, die Bütte, der Butt, Butt- fisch. Cf. Brm. III. 3. 199.-204. P. pečený, smažený, sušený, uzený, vařený. Sp.

219417   Plátek Svazek: 2 Strana: 0575
Plátek, tku, m. Vz Plát. —P., lístek květní, při rostlinách prostoplátečných každý zvlášť opadává n. odtrhnouti se může. Čl. P., lupen korunový, petala, Kronblatt, Blumenblatt, n. Kk. 45. Vz Koruna (květinová). — P. ro- hový Jaegerův, rohový s drátěným hákem, rohový s držadlem očních víček Pellierův; vz Nástroje k operacím očním; p. patrový (stříbrný), vz Nástroje k operacím v ústech. Cn. — P., noviny malého formátu, das Blätt- chen. Rk. — P., jazýček v hudebních ná- strojích, hubička, das Mundstück, das Blatt. Mus. Ostatně vz Plát.

219418   Plátek Svazek: 7 Strana: 0252
Plátek v bot. Cf. ČI. Kv. XXV., Rosc. 86., Slb. XLV., Rst. 464. — P. = páska, v archi- tektuře plotna velmi nepatrné výšky sloužíc ponejvíce toliko za spojidlo, das Blättchen. S. N. XI. 569. — P. = čtvrtka. P. papíru. U Kdyně. Rgl.

219419   Plátek Svazek: 9 Strana: 0224
Plátek, tku, m., vz předcház. Náustek.

219420   Plátěnáky Svazek: 2 Strana: 0575
Plátěnáky, pl., m., plátenice, plátěnky, svrchní kalhoty z plátna, Leinwandhose, f. Vz Plátenice. U Místka.

219421   Plátence Svazek: 2 Strana: 0575
Plátence, e, n. = plátno, Leinwand, f. Pobrali sukni, klok pás a p-ce. Pč. 42. — P., mázdřice, Häutchen, n. Sal.

219422   Plátence Svazek: 7 Strana: 0253
Plátence. Za devjatými kachly p-ce vy- šívá (umřela) Jir. Anth. III 278.

219423   Plátenče Svazek: 7 Strana: 1356
Plátenče, e, n = plátěné podvlíkačky. Vck.

219424   Plátěnečky Svazek: 7 Strana: 0253
Plátěnečky, pl., f. Propijem ti (gazdovi) p. a gazděnce rukávečky. Sl. sb. 1885. 339. Vz Plátenice.

219425   Plátěnečky Svazek: 8 Strana: 0282
Plátěnečky = plátěné kalhoty. Vck. Val. I. 88. Cf. násl.

219426   Plátenica Svazek: 7 Strana: 0253
Plátenica, e, f. = Hrubá plachta plátená na krosnách, pomocou ktorej začínajú tkáť. Dbš.

219427   Platenice Svazek: 2 Strana: 0575
Platenice, ves u Moravan v Pardubsku. PL.

219428   Plátenice Svazek: 2 Strana: 0575
Plátenice, e, f., která plátno prodává, Leinwandhändlerin, f. — P., plátěné kalhoty. Na Mor. Brt. — Plátenický obchod, Lein- wandhandlung, f. — Plátenictví, n., Lein- wandhandel, m. — Plátenictvo, a, n., die Leinweberei. Aqu. — Pláteník, a, m., tkadlec plátna, n. kdo v plátně kupčí, der Leinweber, Leinwandhändler. V. Žižkovi kněží řádně mše slúžili v ornáte a s pleší a v komži, božie tělo nosili v monstranci. Protož jsú (Táboři) Žižkovým kněžím řiekali plátenníci a Žižka Táborským ševci. Neb Táborští kněží jediné v sukni bez pleše a druzí s bradami mši slúžili. Výb. II. 1522., 3.-10. Vz Pla- chetník. — Plátenka, plátěnka, y, f., plá- těná sukně, leinener Rock. — Plátěnky, pl., podvlíkací kalhoty, Unterziehhosen, f. — P., plátěné kalhoty, die Leinenhosen. Na Mor. Brt. Choditi v plátenicích, v plátenič- kách. Mor. Hý.

219429   Plátenice Svazek: 8 Strana: 0282
Plátenice = kalhoty plátěné. Mor. Duť. 206. Cf. předcház. a TřasPavice (3. dod.). — P. = plátěná sukně. Wtr. Krj. I. 447.

219430   Plátenička Svazek: 7 Strana: 0253
Plátenička, y, f., die Leinwandhändlerin. Dbš. Obyč 104.

219431   Pláteník Svazek: 7 Strana: 0253
Pláteník = suchant, slaboch. Copak, že, hochu, seš pořád stejnej p.? V Kunv. Msk.

219432   Pláteník Svazek: 10 Strana: 0259
Pláteník. Již nás žádný p. neprzetěže (nepředělá) Frant. 5. 11.

219433   Plátenkář Svazek: 2 Strana: 0575
Plátenkář, e, m. = pláteník. Na Slov.

219434   Plátenkář Svazek: 7 Strana: 0253
Plátenkář říkají vojákům, když mají plátěnné kalhoty. U Kr. Hrad. Kšť. — P. = pláteník. Bern.

219435   Plátenkářka Svazek: 2 Strana: 0575
Plátenkářka, y, f. = plátenice. Na Slov.

219436   Plátenkářka Svazek: 7 Strana: 0253
Plátenkářka, y, f = plátenice. Bern.

219437   Plátenkářský Svazek: 7 Strana: 0253
Plátenkářský = plátenický. Bern.

219438   Plátenkářství Svazek: 7 Strana: 0253
Plátenkářství, n. = plátenictví. Bern.

219439   Pláténko Svazek: 7 Strana: 0253
Pláténko = kus Hrubého plátna, které jest podkladem šlichtované osnově. Slez. Tč.

219440   Pláténko, plátýnko Svazek: 2 Strana: 0575
Pláténko, plátýnko, a, n., z něhož se dělají mlynářské pytlíky; výražkové, zrnové, řídké, husté volné, špicové, dámské, české, kdynské, uherské. Vys. Vz Plátno.

219441   Plátenkový Svazek: 8 Strana: 0282
Plátenkový. P. steh. Čes. 1. V. 228.

219442   Plátěnky Svazek: 9 Strana: 0224
Plátěnky, pl., f. = podvlíkačky. Val. Čes. 1. X. 35.

219443   Plátěnky Svazek: 10 Strana: 0648
Plátěnky, pl., f. = letní šaty z plátna. Mus. slov. IV. 50.

219444   Plátenník Svazek: 8 Strana: 0282
Plátenník. To je tenký p. (chudý). Phľd. 1894. 440.

219445   Plátenník Svazek: 9 Strana: 0224
Plátenník, a, m. Hrubý p. = hrubián. Zát. Př. 57b. — p. — kněz, který oblékal komži (nadávka). Jrsk. XIX. 293. a j. tam.

219446   Plátěnný Svazek: 7 Strana: 0253
Plátěnný. P. karkule, čepička, Let. 433., 392, desky knihy. Pdl.

219447   Plátenný Svazek: 8 Strana: 0282
Plátenný. P. bouda. = v níž se plátno prodává. Dač. Brt. D. II. 283.

219448   Plátěnný Svazek: 9 Strana: 0224
Plátěnný. P. (lipská) vazba knihy. Vz Ott. XIV. 440a.

219449   Plátěnný Svazek: 9 Strana: 0457
Plátěnný. P. tkadlec. 1428. Mšín. 12.

219450   Plátenný Svazek: 10 Strana: 0259
Plátenný. Sr. Sukno — soukenný. Lepší svůj šat p-ný, než hedvábný kradený. Nár. list. 1903. č. 314. 1.

219451   Plátenný, plátěnný Svazek: 2 Strana: 0575
Plátenný, plátěnný, Leinwand-, V. P. sukně (plátěnka), V., pytel, Háj., oděv, Štelc, niť. Ben. Vz Lněný. — P. řeč (ničemná). Us. P. vratidlo, dolní na stavu tkadlcovském. Us. Dch.

219452   Plátěnokrzný Svazek: 10 Strana: 0259
Plátěnokrzný vojín. Msn. II. 34.

219453   Plátěnorouchý Svazek: 10 Strana: 0259
Plátěnorouchý Aias. Skod. II2 39.

219454   Platenský Svazek: 2 Strana: 0575
Platenský, ého, m.. Jiřičky, Dreidorf, ves u Moravan v Pardubsku. PL.

219455   Platený Svazek: 8 Strana: 0282
Platený = placený. Slov. P. robotník. Phľd. 1893. 609.

219456   Plátev Svazek: 2 Strana: 0575
Plátev, tve, f. = plát, brnění. Dch. Do železných p-ví. Hdk.

219457   Plateys Svazek: 2 Strana: 0575
Plateys, a, m., dům a hostinec na Sta- rém městě v Praze. Vz S. N., Tk. IV. 737. — P., vz Piatejsa.

219458   Plátež Svazek: 2 Strana: 0575
Plátež, e, m., die Bezahlung. Rukojmě za p. toho gruntu. Gl. 232.

219459   Plátež Svazek: 7 Strana: 0253
Plátež. To je p-že! Brt. D. 146. O p. někoho naříkati. NB. Tč. 261. Zastavují 25 kop mince moravské a p-že v 2? stu kopách gr. na mě. Olomúci k výplatě. Arch. VII. 586.

219460   Plátežník Svazek: 2 Strana: 0575
Plátežník, a, m., lichvář, jenž nerád platí, der Wucherer. Na vých. Mor. U Olom. = platič, der Zahler. Sd. Na mor. Zlínsku: kdo nerád platí n. nemůže platiti. Brt. To je špatný p. Na mor. Drahansku u Olom. Hý., Tr.

219461   Plátežný Svazek: 7 Strana: 0253
Plátežný = kdo rád platí; neplátežný = kdo nerad platí. U Počát. Zl.

219462   Plathy Svazek: 8 Strana: 0282
Plathy Ant., básn. slov. Vz Phľd. 1895. 315.

219463   Pláti Svazek: 2 Strana: 0575
Pláti, plaji a plám, plál a plal, ání, imper. hradí se od planouti n. plápolati, Bž. 203, Mkl. B. 449., planouti, nul, utí = hořeti plamenem, flammen, lodern. Vz Hřáti (strany časování). Nebesa hořiece planúti budú. ZN. — komu. Ó Hostýne ... jasná hvězdo, co září posvát- nou Slovanům plane! Sš. Bs. 27. — čím (kdy). V každý přejasné slunko den novými plálo úsměvy. Sš. Bs. 41. Uzře býky, ani plameny z sebe vypúštějí, jimižto všecko vůkol plálo povětří v horkosti náramné. Troj. P. láskou, D., závistí a mstou, Ráj., milostí, k Bohu, St., hněvem. Troj. Tváře její rů- měncem planou. Č. P. modrým plamenem. KB. — kudy. Blesk plane cestou klikatou. Jg. Tam plane mořem síra i smola. Er. Kyt. 75. — kde. Slunce plálo na bezmračném kruhu. Sš. Bs. 193. — nad čím. Jeho hruď plála nad zlých mravů nad vředem. Sš. Bs, 195. — v čem. V tvé milosti všechen planu. Troj. Srdce mé v radosti plá. St. skl. — odkud. Teplo plaje z kamen. Us. Zima na mne z klenutí plála. Us. Jarota mu z žhavú zraků pláše. Rkk. 55. Z jeho rtóv oheň plá. BO. — po čem. Srdce po boji plane. Vinař.

219464   Pláti Svazek: 7 Strana: 0253
Pláti. Mkl. Etym. 235., List. fil. XII. 351. P., plaju, novotvar: plám, pláš, plaje Gb. — abš. Počne horko p. Št. Ř. 108. a. Oko plane. Hrts.,Čch. Bs 108. — komu. Líc mu plane. Čch. Líčka mu hoří a planou. Hdk. — čím (proti čemu, jak). Hněvem všecka plám. Msn. Or. 151. Planul nebes září. Čch. Mch. 110. Oko jeho temným žárem, ohněm, blahem plálo. Mkr., Vrch. Nenávistí proti někomu p. Šmb. Podvečer- ním nachem záře plála. Osv. Tváře mu na- dšením planou; Stěny kolem zlatým ohněm planou; Do modra jak safír planou tichým záchvitem. Vrch. Abychom pláli velikou milostí k Bohu. Št. Kn. š. 51., 71 — kudy. Oči mu jak ohně šerem plály: Čer- vánek listím plál. Vrch. Tmou časem lesky plály. Čch. Mch. 74. Sluko plá voľne zkve- tlým ľadníkom. Slov. Phľd. IV. 26. — kde. Barva růžové zardělosti plaje na lících ne- vinnosti. Dch. Nenávisť v něm plá. Osv. V. 758 (I. 377.). Zlatý kruh okolo lýtka mi plál; Na rtu sladký polibek věčné p. bude. Čch. Bs. 12., 50. Jemuž v mysli odvaha plá jará; Červánek plál na východě; Můž pod kádí oheň p.V; V číších plane révy nach, vína oheň, réva ohněm; Cítil to v ži- lách zas p.; Volnost plá nad štíty našich hor; V jeho oku plál divý oheň; Nivy v slunce lesku plály. Vrch. Divný oheň plane v rekovité tváři. Kká. Slunce plá na obloze. Us. Pdl. Milosť plála ve mně. Št. Uč. 31. b. — odkud (kam). Z tmy plá žhavý zrak v stín lesa hluboký. Vrch. Z tmavé zeleni jim planou růže tmavé. Kká. Z jeho oka planul vzdor. Šbr.—jak. Jako uhel plá očko. Osv. Nebe nachem plá. Osv. Bleskem plálo jeho oko. Vrch. Rubínem plá tam otce mého krev. Čch. Mch. 76. Milosť bude jako plamenem pláti. Št. Ř. 193. b. — komu kam. Na cestu jim blesky plály. Vrch. — zač. Za niž (pravdu) pla- neme. Kká. Š. 77. — proč. Srdce i duše pro dívku mi plane. Brodz.

219465   Pláti Svazek: 7 Strana: 1356
Pláti. Milosť plála ve mně k mému Bohu. Št. Kn š. 52.

219466   Pláti Svazek: 8 Strana: 0282
Pláti. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 35., 91. (plajati). Tam (vše) plálo v zlatě. Vrch. Rol. XXXIII. 145.

219467   Pláti Svazek: 9 Strana: 0224
Pláti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 390.

219468   Platicí Svazek: 2 Strana: 0576
Platicí, k placení náležitý, Zahl-. P. úřad. 1). — Platící, kdo právě platí, der zahlende.

219469   Platič Svazek: 2 Strana: 0576
Platič, e, m. = plátce.

219470   Platičitka Svazek: 8 Strana: 0282
Platičitka, y, f., v lučbě. Am. Orb. 63.

219471   Platičitosodnatý Svazek: 7 Strana: 0253
Platičitosodnatý kysličník, Platinoxyd- natron, n. Nz.

219472   Platičitovápenatý Svazek: 7 Strana: 0253
Platičitovápenatý kysličník. Vz Kyslič- ník. Nz.

219473   Platičitý Svazek: 2 Strana: 0576
Platičitý. P. kysličník, oxydum platni- cum. Presl.

219474   Platičitý Svazek: 7 Strana: 0253
Platičitý. P. soli, Platinoxydsalze, Nz., chlorid, Platinchlorid. Šp.

219475   Platičnatka Svazek: 8 Strana: 0282
Platičnatka, y, f., v lučbě. Am. Orb. 63.

219476   Platičnatý Svazek: 2 Strana: 0576
Platičnatý. P. kysličník, oxidum plati- nosum. Presl.

219477   Platičník Svazek: 2 Strana: 0576
Platičník, u, m., Platina. Miner. 237.

219478   Platidlo Svazek: 2 Strana: 0576
Platidlo, a, n., das Zahlungsmittel. Tpl.

219479   Platidlo Svazek: 7 Strana: 0253
Platidlo. Kaizl 145., Pr. tr.

219480   Platidlo Svazek: 7 Strana: 1356
Platidlo, precium. Pršp. 89. 56.

219481   Platík Svazek: 7 Strana: 0253
Platík, u, m., vz Platina.

219482   Platíkomodřeť Svazek: 7 Strana: 0253
Platíkomodřeť, i, f. O sloučeninách p-ti vz Mus. 1849. III. 47.

219483   Platíkový Svazek: 7 Strana: 0253
Platíkový, vz Platinový.

219484   Platíkový Svazek: 7 Strana: 0253
Platíkový, Piatin-. P. houba. Šm.

219485   Plátina Svazek: 2 Strana: 0576
Plátina, y, f., malá mělká miska, seichte Schüssel. Ros.

219486   Platina Svazek: 7 Strana: 0253
Platina, něm. Platin, Platina. Šfk. Poč. 361., Schd. I. 359., Rk. Sl.

219487   Platina Svazek: 9 Strana: 0457
Platina. Sr. Vstnk. X. 335.

219488   Platina Svazek: 10 Strana: 0259
Platina, y, f. Vz Vstnk. XI. 560., XII. 589., Ott. XIX. 856. Vlastnosti, výroba, upotřebení p-ny. Vz KP. X. 209.

219489   Platina Svazek: 10 Strana: 0648
Platina. Vz Vstnk. XIV. 583.

219490   Platina, y Svazek: 2 Strana: 0576
Platina, y, f., platík, u, m., kov z třídy drahokamů. Vz S. N. P. ze špan. plata = stříbro. Vz více o ní v Šfk. 363., Bř. N. 204., KP. IV. 265., Schd. II. 61. Nalezá se v kry- stalech, v zrnech a valounech. P. světle oce- lová, kujná, tažná, smíšená (s kovy). Bř. —

219491   Platinammonatý Svazek: 8 Strana: 0282
Platinammonatý, v lučbě. Vstnk. III. 467.

219492   Platinatý Svazek: 7 Strana: 0253
Platinatý. P. kysličník, Platinoxydul, n., soli, Platinoxydulsalze, cyanid, Platincyan. Nz.

219493   Platiniridiový Svazek: 10 Strana: 0259
Platiniridiový drát. Vot. 176.

219494   Platinocyanid Svazek: 7 Strana: 0253
Platinocyanid, u, m. Platincyanverbin- dung. Nz.

219495   Platinocyanovodík Svazek: 7 Strana: 0253
Platinocyanovodík, u, m., Platincyan- wasserstoff. Nz.

219496   Platinodol Svazek: 7 Strana: 0253
Platinodol, u, m., das Piatinabergwerk. Šm.

219497   Platinonitrity Svazek: 7 Strana: 0253
Platinonitrity v lučbě. Vz Šfk. Poč. 365.

219498   Platinonosný Svazek: 10 Strana: 0259
Platinonosný písek. KP. X. 210.

219499   Platinosulfity Svazek: 7 Strana: 0253
Platinosulfity v lučbě. Vz Šfk. Poč. 365.

219500   Platinotypie Svazek: 10 Strana: 0259
Platinotypie, e, f. - způsob fotografické, reprodukce. Vz Ott. XIX. 857.

219501   Platinovač Svazek: 8 Strana: 0282
Platinovač, e, m., Platinierer, m. Sterz. II. 552.

219502   Platinování Svazek: 7 Strana: 0253
Platinování stříbrem. Vz Šfk. Poč. 287.

219503   Platinování Svazek: 10 Strana: 0259
Platinování, n., das Platinieren. Vz Ott. XX. 228.

219504   Platinovati Svazek: 2 Strana: 0576
Platinovati, platiniren. KP. IV. 278.

219505   Platinovati Svazek: 8 Strana: 0282
Platinovati, platinieren. Sterz. II. 552.

219506   Platinový Svazek: 7 Strana: 0253
Platinový, vz Platina. P. rozžehadlo, -feuerzeug, houba, -schwamm, Nz., plech, světlo (-gas). Šp.

219507   Platinový, platíkový Svazek: 2 Strana: 0576
Platinový, platíkový. Platina-. P. drát, Ck., kotel. Vz KP. IV., 619.

219508   Platiny Svazek: 10 Strana: 0259
Platiny či těhlíky = tenké ocelové plíšky při pletení, na nichž rozeznáváme nos, pod- bradek a hrdlo. Vz Ott. XIX. 903.

219509   Platiště Svazek: 7 Strana: 1356
Platiště, ě, n , Zahlungsort. Neč.

219510   Platitel, e, platil Svazek: 2 Strana: 0576
Platitel, e, platil, a, m., der Zahler. Us.

219511   Platitelka Svazek: 7 Strana: 0253
Platitelka, y, platitelkyně, ě, f, die Zahlerin. Us.

219512   Platiti Svazek: 2 Strana: 0576
Platiti, plať, -tě (íc), il, cen, ení; platí- vati, platívávati; -pláceti v složených: do , vypláceti, co kdo povinen jest dávati, zahlen, bezahlen ; cenu míti, gelten, kosten ; vážnosť míti, gelten; slušeti, gelten. Jg. — abs. Nemoci platiti; neměti odkud platiti. V. Kdos pil (kdyžs pil) plať, s šenkýřkou se nevaď. Č. Skoupě smlouvej, ale poctivě plať. Rb. Co platí! (lépe: Co platno jest! Km.). Obilí nyni platí (je drahé). Us. To zboží mnoho platí. D. Obilí počíná platiti (přiskakovati). Ros. Tak to platí, jakoby sněhem zapečetil (nic). Sych. To platí. D. Poslední vůle blázna neplatí. Us. Nic neplatí (= moc, průchod míti, platným býti. V.). Ta smlouva neplatí. D. Ten zákon platí. Us. Budu-li při jistině popaden, platí mój život. GR. Ktožby ta- kové věci jednal, neplatí jemu než hrdlo, gebührt die Todesstrafe. Pakli by kto to přestúpil, tomu platí ruka, wird die Hand abgehauen. Arch. I. 213. (1422.). Gl. 232. Takliž platí (sluší) ? Čas platí, čas tratí. Mrk. — co : mzdu, dluh p., V., zboží, koně atd. p. Talent athenský platil 60 hřiven. Kom. 495. Žíto platí 8 zl. Zlatý platí 100 krejcarů. Us. — komu: mzdu dělníkům. D. P. dluh ženě = s manželkou obcovati, beiwohnen. 1617. Č. Chybně se klade, znamená-li prosté týkati se, vztahovati se, táhnouti se na př. Návštěva moje platí (gilt) vám. List ten platí (m. svědčí atd.) Vám. Brs. 123. — co čím. Kdo dluh dluhem platí, ten klín klínem, jak říkají, vyráží. Kom. P. hotovými (i. e. pe- nězi ; 2. na místě někoho odseknouti, odbyti; 3. vybiti, mit Prügeln zahlen. Hý.). Jg., C, J. tr. Kdo měšec tratí, nechť hřbetem platí. Jg. On to hrdlem p. musil. V. Nemám čím p. Sych. P. patami (utéci). V. P. kozími bobky (ničím). Šm. Kdo nemůže pěnězi, ať platí železy. Rb. Vlk koží platí. Č. Vlastní dům zlatem nezaplatíš. C. — za koho: dluh za přítele, oběd za někoho p. D. — za co. Zač platí obilí V D. Mandel žita platí za 6 kop. V. P. za vyučenou. Šm. U Pardubic: Co by platil na železnici svou osobou (m.: za svou osobu)? Us. Jichžto 12 za groš by platilo. Výb. í. 459. Tři krejcary platí za groš. Har. P. někomu za práci, za službu, za vůz. J. tr. To za zákon platilo. Ml. Čislovky ty v la- tině za jména přídavná platí = počítají se k jménům přídavným. Vz Jméno, Slovo. Kde ryb není, platí i rak za rybu. Č. V ne- rybném kraji i rak za rybu platí. Č. M. 217. Za hřích p. (odbývati, trpěti). Kom. J. 872. N. N. platí za boháče (dvojsmyslné, tedy lépe: pokládá se, má se za boháče). Vz Brs. 123. — nač: na srážku, na dluh. Nz. Ten každý na groš český placen býti má, soll in böhmischen Groschen gezahlt werden. VI. zř. 301. — od čeho: od pat (utéci), Jg., od práce, od cesty, J. tr., od díla, od správky. Dch. Poslu od míle p. Tov. 30. Od čeho co placeno býti má od desk. Vl. zř. Mistr to- varyšům od kusu platí. Šp. — po čem (se). Po čem se platí korec žita ? Po 10 zlatých. Us. Libru po tolaru platil. Us. Po čem platí na trhu pšenice ? Zvíš, po čem hoře platí. Sych. Okusíš svrchovatě, po čem psota na světě platí. Jg. Dluhy po otci p. Žer. Korec chmele platil po kopě groši. Let. 46. —jak. P. po lhůtách, po částkách. J. tr. — kdy. Bude p. po smrti ten den, za uherský měsíc (nikdy). Šm., Hý. — oč. Nedovedeš-li toho, o tvój život platí. GR. — kde. Mnoho u nás p. budete (vážnosť míti). Sych. Mnoho platí u dvora (má vážnosť). D. Já nic u něho ne- platím. Us. Platí u nich pravidlo. Berg., Šm. P. v něčí lásce (cenu míti). Troj. To před ním mnoho platí (má cenu). Bib. — proč. Tento výrok platí pro všecky prestace, lépe: tento výrok vztahuje se ke všem prestacím n. týče se každého vybývání, rozumí se o každém vybývání. Šb. — s adv.: právě, řádně, D., hořce, V., dobře, na před, špatně, tuze málo. Jg. — že — oč že; tušiti, trvati. Platí, žes to udělal ? Gilts ? Cyr. Platí, že neuhodneš, kam půjdu. Ros. Kdyby měl užitečnou vin- níci, platím (tuším), že by se mu líbila. Lom. Plativý, der zahlende. Jest nehrubě p-vý. Jg.

219513   Platiti Svazek: 7 Strana: 0253
Platiti. Mkl. Etym. 248., Vš. Jir. 464. - abs. Tyto peníze už neplatí. Us. Dbv. Ne- dala mu jediné slovo p. Sá. Okrouhlá nota trvá nejdéle či platí nejvíce. Zv. Najprv sa mlátí, potom sa platí. Slov. Rr. MBš. To slovo platí! Dch. — co (komu): mýto, Št. Kn. š. 155., peníze, Rgl, poplatek, Ddk., daň, pokutu, práci, službu, J. tr., úrok, Št. Kn. š. 154., dluhy placovati. Wtr. exc. Musil ten řad p. (toho pykati). Bart. 75. Rodina si buďme a dluhy si plaťme. Orl. IX. 247. — komu. Výprava platila Sky- thům (lépe: táhla se k nim. svědčila jim, týkala se jich) J. Lpř. Komu česť platí, musíť býti velmi nad sebú zapomenutý, aby měl . . . Arch. VII. 112. — komu oč. Tobě platí (jde) o duši (o život). Výb. II. 1339. čím (zač). Platil jsem za ni svými pe- nězi. Půh. II. 177. Plaťme pokáním i skutky dobrými dluhy. Št. Kn. š. 56. — od čeho. Od křížka platil sem 50 kr. (při pohřbu). Brt D. P. od čtení v deskách. Zř. F. 1. Č. 1. — po čem (kdy). Toho času platila mě- řice po 10 gr. Půh. II. 275 Léta 1460. zlatý uherský platil po 42 gr. českých. Zř. F. 1. S. XXXI. Po čem zlato a stříbro pla- ceno býti má. Nar. o h. a k. Chtěl, aby ji penězi, po čemž zde zlatý platí, odbyli. NB. Tč. 14. — jak: hotovými. Nz. Pra- vidlo to pro všecky platí. Us. Pdl. Co Vendulka vyřkla, to u ní vždy na slovo p-lo (doslovně tomu věřila). Sá. To ve pří- čině naší téměř jedno platí. Šf. Strž. I. 169. 463 Směnku na ukázání p. S. N. I. 3. Toľko platí, kolko hlas husí v nebi. Slov. Rr. MBš. — o čem. Totéž platí o Dubravníku. Šf. Strž. II 292. — kde (odkud). Taková láska u mne pranic neplatí. Sá. Mezi živo- čichy p-li za nejposvátnější býk, kráva . . J. Lpř. Dj. I. 21. Můj otec platil za jeho otce v židech i křesťanech. Půh. I. 187. Já musila p. v židech z svého věna. Půh. II. 110 — odkud kam. Z kterýchž (ostrovů) se platí k špitálu sv. Pavla. 1579.

219514   Platiti Svazek: 8 Strana: 0282
Platiti. Nedovedeš-li toho, tvůj život platí. GR, Nov. 61. Každý, kto piati, je pan; Kto zaplati, je pan, a kto něplati, je cham. Slez. Nov. Př. 164., 277.

219515   Platiti Svazek: 9 Strana: 0224
Platiti. Po cestě chodíš, plať. Mus. slov. I. 10. Jak kdo platí, tak mu hrej. Hoř. 124. Úsloví vz v Zát. Př. 346b.

219516   Platiti abs Svazek: 10 Strana: 0648
Platiti abs. Kdo pije a platí, ten kredit neztratí. Mus. slov. IV. 29. Vz Pivo zde.

219517   Platiti zač Svazek: 10 Strana: 0259
Platiti zač. Co si sám môžeš spraviť, za to druhémn neplať. Rizn. 171. On platí za vzor, lépe: má, pokládá se. Mtc. 1903. 270.

219518   Plativo Svazek: 7 Strana: 0254
Plativo, a, n. = platidlo Sp , Loos.

219519   Plativoj Svazek: 7 Strana: 0254
Plativoj, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 124.

219520   Platka, y, f Svazek: 7 Strana: 0254
Platka, y, f., die Platte beim Schneider. Rk.

219521   Plátkosměr, u Svazek: 7 Strana: 0254
Plátkosměr, u, m., vz Členosměr.

219522   Plátkovitý Svazek: 7 Strana: 0254
Plátkovitý, blumenblätterartig. Rst. 464.

219523   Plátkový Svazek: 7 Strana: 0254
Plátkový, zum Blumenblatt gehörig. Rst. 464. P. ulili = plástové, deskovité, placky, desky, Blattelkohle. HrBk.

219524   Plátkový. P Svazek: 10 Strana: 0259
Plátkový. P. brně. Jrsk. Pov. 94.

219525   Plátnář Svazek: 7 Strana: 0254
Plátnář, e, m. = pláteník. Šd.

219526   Platně Svazek: 2 Strana: 0576
Platně, vz Platný. P. se přimluviti. Ros. Lékařství vycišťujicí platněji (mocněji) léčí. Kom. Platně na tom se usnesli (právem). Us. On mu tím p. posloužil. V. Vlasť svou p. vysvobodil. V.

219527   Platné Svazek: 2 Strana: 0576
Platné, ého, n., das Zahlgeld. Rk.

219528   Platně Svazek: 7 Strana: 0254
Platně na pomoc mu přitáhl. Abr.

219529   Platné Svazek: 10 Strana: 0259
Platné, pagativum. Rozk. P. 2131.

219530   Plátněný Svazek: 2 Strana: 0576
Plátněný, zastr. m. plátěný, von Lein- wand. Pass. 159.

219531   Plátněný. P Svazek: 8 Strana: 0282
Plátněný. P. rúcho. Comest. 85. a. (List. fil. 1895. 289.).

219532   Platnéř Svazek: 7 Strana: 0254
Platnéř. Mkl. Etym. 249. Korouhev p-řů, Vz Výb. II. 337.

219533   Platnéř Svazek: 7 Strana: 1356
Platnéř = hotovitel plátů, thorifex. Zbrt. Krj. I. 150.

219534   Platnéř Svazek: 10 Strana: 0648
Platnéř, e, m. P. dělal pláty n. plechy na prsa, nohy a ruce, thorifex. Wtr. Řem. 150.

219535   Platnéř, platníř Svazek: 2 Strana: 0576
Platnéř, platníř (Reš.), platnýř, e, m., z něm. Plattner, hotovitel zbraně a rozlič- ného jiného náčiní železného, nyní = klempíř. S. N.Vz Plát, Tk. II. 377., 382. Klempner, m. — Platnýř. V. — Platnéřka, y, f., Klemp- nerin, m. — Platnéřský, Klempner-. P. tovaryš, ulice (v Praze). Vz Tk. II. 192., 377., IV. 169. — Platnéřství, n., die Klemp- nerei. Kon.

219536   Platní Svazek: 2 Strana: 0576
Platní, vz Platební.

219537   Platní Svazek: 7 Strana: 0254
Platní peníz (danní). Kar. 103.

219538   Platní Svazek: 7 Strana: 1356
Platní lidé = poplatní. Arch. IX. 293.

219539   Platnice Svazek: 2 Strana: 0576
Platnice, e, f., die Zahlerin. - P., po- četnice, Zahlbrett, n. D.

219540   Platník Svazek: 2 Strana: 0576
Platník, a, m.,plátce, der Zahler. P. osepní. Ms. 1551. — P., dělník z platu, Lohnarbei- ter, m. Us.

219541   Plátník Svazek: 2 Strana: 0577
Plátník, u, m., na stavě tkadlcovském válec či hřídel, na který se plátno natáčí. Us. u Petrovic. Dch. — P., a, m. — pláte- ník. Zlob.

219542   Platník Svazek: 7 Strana: 0254
Platník = plátce. Od zlého p-ka aj plevy ber. Rr. MBš.

219543   Platno Svazek: 2 Strana: 0577
Platno, vz Platný.

219544   Plátno Svazek: 7 Strana: 0254
Plátno. Cf. List. fil. XII. 353., XIII. 161. P. ku přejímání, Paus-, průsvitné (ke kopí- rování výkresů), Hs., smirkové, Smirgel-, Pdl., česané, Črn. Zuz. Chodí, jako když se p. vleče (táhne = trousí se jeden po druhém). U Rychn., u Kdyně. Rgl. Je tam švábů, jako když p. táhne (mnoho). Us. Hra na p. Vz Brt. D. 180., Km. 1887. 213., Sdl. Hr. II. 166., Rk. Sl — P. = plachta lodní. P., do něhož vění větrů jde k nesení bárky. 1512. Mus. 1883. 364.

219545   Plátno Svazek: 8 Strana: 0282
Plátno. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 35. P. bílené, čistě lněné, bílopřízné (z bílé příze), irské, polobílé, prostěradlové, polovlněné, rež- né, hasičské, modré (na zástěry atd.). Lizn. P. bledé, černé, činovaté, domácí, konopné, mitlink, mlynářské, mandlované, prutované, truchličné, tenké, vlaské, německé atd. Wtr. Krj. I. 357. (XVI. st). P. syrové či ryšavé = nebílené. Čes. 1. V. 133. O úpravě plátna v XV. stol. Vz Wtr. Krj. I. 114. nn. P., že by mohli ptáci skrze ně zobati (řídké). Kat. z Žer. I. 19. Nežli p. vybíleno, musí bejt na poli ze- leno (musí se len síti, pracovati). Nár. list. 1891. č. 96. odp. feuill. Cf. Košile (3. dod.). Hra na p. CT. Tkč. Cf. Plátýnko (3. dod.).

219546   Plátno Svazek: 9 Strana: 0224
Plátno — hotový peniaz. P. husté ako dub, krásné ako kvet. Slov. Zát. Př. 346b.

219547   Plátno Svazek: 10 Strana: 0259
Plátno. Vz Ott. XIX. 858. Hra na plátno, plátenko. Vz Sb. sl. 1902. 69., Vyhl. II. 249., Vlasť I. 131.

219548   Plátno Svazek: 10 Strana: 0648
Plátno, a, n. Sr. Wtr. Řem. 874

219549   Plátno, pláténko Svazek: 2 Strana: 0577
Plátno, pláténko (zastr. plátence, e, n.), plátenečko, plátynko, plátynečko, a, n. P., gt. pl. pláten, vz E. Stsl. plat? (pannus) z koř. plt (l v la), Mkl. B. 115., tudy ?., plat + no [příp. -no (-n?)] vlastně = plete- nina, das Geflochtene. Hý. — P., tkanina ze lněné příze hlavně bílá, die Leinwand. S. N. Vz Kk. 242. P. utkané, vlaské (kment), čisté, V., režné n. křečné, pruhované n. žíhované, tažené, voskované, D., jednoduché, Har., ne- bílené, žemničné, pačesné, tlusté, lněné, hrubé, tenké, rovné, klížené, Jg., batist (z nejtenčí příze), zabalovací, plachtovina, kopřivné, pyt- lové, cuckové, koudelové, S. N., bílené, bou- rové, buclové, činovaté (třílich, Drillich, Kom. J. 501.), doražené, flámské, flokové, floretové, hadrové, hladové, hlazené, javorské, kam- brejské, kanafasové, knihové, konopné, koň- ské, kopové, koudelné, kozlové, kožovité, leštěné, lněné, nábytkové, nadělané na hadry, na peřiny, nepromočitelné, nepropotitelné, oudělné, pačesné, pakostní, pavučníkové, paz- derní, plachetní, polovičné (polovičník, polo- plátno), polské, povlakové, procezovací, řídké, ruské na ubrousky, sirné, smolené, stlačené, strakaté, stučkové, široké, štukové, šupkové, tažené, tiskovní, tlučené, upravené, vosko- vané, z příze bílé, Kh., tuhé, bílé, puclíkové (tlusté), řídké (hladové), nadělané n. údělné n. doražené, z nestejné niti: závalcovité; stlačené, tlučené, upravené; zubovaté ; dírko- vaté, hnízdovaté; chatrné, nestejné osnovy, nestejné útkem, kazovité, dobře vázané, slévané, cvilinkové, spálené, rovnovské, vrch- labské, jilemnické, náchodské, trutnovské, rumburské, anglické, slezské. Šp. P. poscané (špatné, řídké, bavlněné, barvy nažloutlé). Košile z poscaného plátna. Us. na mor. Dra- hansku. Hý. To p. je sama říčice n. jako říčice (příliš řídké, sehr schütter). Ib. Hý. Štučka, polovička, půlka, šířka plátna; bě- lidlo na p., obchod s plátnem. Šp. Tkadlec plátno dělá. Kom. J. 500. To p. je plno kazů. Us. P. na bělidle rozložiti. Sych. P. šavrovati (vytahovati). Rohn., Šm. Plátnem něco cediti. Nz. P. hřbetovati (skládati), třís- niti, třásniti (zupfen), bíliti, močiti, polévati, měřiti. Sp. Obraz na plátno přenésti. Dch. P. se měří na lokte a štučky. Pt. P. na slunci lučebnými přísadami bíliti. Pt. Jaká příze, takové p. Aby všem ústa zavázal a zašil, musil by mnoho plátna míti. Neprodadíť plátna, mnoho mluvíš. Prov., Jg. Dále od plátna. Vz Odehnati. Lb. Lidí se vleklo jako plátna. Vz Pláténko. — P., plachta lodní, das Segel. Plátna vyzdvihnouti. Troj. — P., plať, die Zahlung. Jaká příze, takové plátno (hra ve slovích plat — plátno). Č. M. 128. Platnosť, i, f., platnůstka, y, f, cena, die Gültigkeit. P. míti. V. P. mince. Opt. —- P., síla, moc, účinek, víra, Gültigkeit, Festig- keit, Glaubwürdigkeit, Kraft, Wirksamkeit, f., Gewicht, n. Jg. Pořízení nebožtíkovo nemá p-sti (moci právní). Sych. Váš výsadní list nemá p-sti. Sych. P. počatá. Šp. P. míti o čem; p. něčemu dáti. Nz. Vjíti v p.; na- byti p-sti; polovičného důkazu p. míti. J. tr. Ve své p-sti něco zůstaviti, Er. Zákon vešel tím dnem v p.; zůstati v p-sti; zákon po- zbyl p-sti; právu dáti p.; zákonům p. (prů- chod) zjednati. Šp. Udržovati něco v plat- nosti ; právní p.; výrok jeho trvá v plat- nosti. Dch. Nemůžeme to jinak přivésti k p-sti. Us. Rychn. Smlouvy svatební teprva po smrti p. a podstatu svou dosahují. Boč. Věci p-sti dodati; v p. uvedenu býti. Šm. — P., užitek, der Nutzen, Vortheil, die Hilfe, Frucht. Jg. P. přímluvy, lékařství. Ros. Co by většíi užitek n. platnosť přinášelo. V. K p-sti jest, čím se obíráte. Sych. Býti někomu k p-sti. Zk. Bez p-sti (nadarmo). To k žádné p-sti není. V. Čiň co čiň, jen když je k platnosti. Lb.

219550   Platnosť Svazek: 7 Strana: 0254
Platnosť křtu, Us., not, Zv., pravidla. Mus. Zákon nabyl platnosti. Dch. Čemu učí mathematika o tělesech geometrických, má plnou platnosť i o tělesech fysických. Mj. 5. — P. = užitek. Pomoz, co pomoz, jen když je k platnosti. Lpř.

219551   Plátnostěna Svazek: 7 Strana: 0254
Plátnostěna, y, f., Coulisse. Pl. II. 435.

219552   Platnota Svazek: 7 Strana: 0254
Platnota, y, f. = platnosť. Šm.

219553   Plátnový Svazek: 7 Strana: 0254
Plátnový, Leinwand-. P. továrna. LObz. XXIV. 245.

219554   Plátnový. P Svazek: 10 Strana: 0259
Plátnový. P. vazba. Ott. XIX. 858.

219555   Platný Svazek: 2 Strana: 0577
Platný; pláten, tna, tno. P., kdo platí, zahlend. Platní dlužníci. Reš. To je neplatný člověk (nerád platí). U Rychn. Msk. — P., poplatní, Zins-, zinsbar. Ves s lidmi plat- nými i neplatnými. Dipl. 1445. — Pr. kut. — P., cenu mající, geltend, Werth habend, gültig. P. peníze (berné), Bib., věc, příčina. D. Po zamordování těch osob co platnějšího pobrali a mlýn zapálili. Břez. 177. -- P., kdo mnoho váží, platí a může, mocný, silný, tüchtig, kräftig. P. přímluvčí, Sych. svěde- ctví (kterému se věří), pokoj (stálý), Jg., slovo. Kom. — za co: sýr platný za groš, hus platná za dva groše, die in Geld reluirte Naturgabe. Gl. 232. — P., prospěšný, uži- tečný, zuträglich, dienlich, wichtig, nützlich; právní, rechtlich, rechtsgültig. Platným býti (platiti). V. Jednání velikých a platných věcí. V. Práce kvapná, nebývá platná; dílo kvapné není platné. Prov., Jg., Lb. Vz Zbytečný. Co jest tu platen? Dch. Dle zákonů nyní platných. Dch. Konečně platný, endgiltig. Dch. Ta smlouva jest dosud platna. Dch. Živiti se platným chlebem — žebrotou. Na Mor. Brt. Platný, jako hluchý pes na honbě. Sk. Jest nám platný, co páté kolo u vozu. Platný jsi, jako pes v kostele. Jg. Tak jsme tam psa (kozla) platni. Us. Kde kůže lvová platna býti nechce, tu liščí břevno pokládej. Cos tu platen, táhni po svých. Platné služby někomu činiti. Štelc., V. Je tam platen, co husa v nebi. Č., Lb. Vz Zbytečný. Tak platno jako slepému zrcadlo. Vz Nepotřebný. Č. Co jest to platno (co to prospívá)? D.Co platno (na plat) ? Šlaka, čerta to platno. Šm., Dch. Je to čerchmanta co platné (nic). Us. Všk. Klaď v žalobu slova vážná, platná, po- třebná, zřetelná. Vš. Co platno chléva zaví- rati, když jiní krávy pokradli ? V. Co jest platno lidu mému do chrámu choditi ? Br. Nic není platno. D. Což jim bylo platno tolik nepřátel zabiti ? Troj. Jest platno, co by na stěnu hrách sypal. — komu. Muž dobrý a národu svému platný. Plác. Jest mi platný (hodí se mi). Ros. — k čemu. K tě věci nebudeš platen. Krab. — Jg. — kdy: v ra- dách. Smrž. Častokrát lidé malí v mnohých příhodách jsú platni. Smil v. 1667. — proti čemu: proti jedu. Us. — Zk.

219556   Platný Svazek: 7 Strana: 0254
Platný = kdo platí. Berte, dokud dá- vám, dnes jsem náramně p-ný (rád platím). U Rychn. — P. = poplatní. Všichni lidé platní jsou nevolní. Vš. Jir. 150. Drží mi dva platná člověky; Dvór s lidmi p-nými. Půh. II. 134., 414. — P. = cenu mající. Vrátil jsem mu půjčku v minci platné. Kká. Td. 282. Lístek na rok p. Us. Pdl. — P. = kdo mnoho váží atd. P. právo. P. důvod, J. tr., člen společnosti, Čch., muž v obci. Smrž. Svazky, zásady obecně p-né. Šml., Sbn. Zemřel pan Michalec, muž velmi platný. Let. 467. P. účastenství v něčem míti. Mus. Poslal jsem ti p.psaní. Črn. Zuz. — P. = užitečný atd. Žádná domluva ni po zlém ni po dobrém pranic platna nebyla. Sá. — k čemu: k spasení. Krnd. 48. — v čem: v práci. Č. Kn. Š. 367. — komu čím. Byl obci naší radami p-ný. Mus. 1880. 161.

219557   Platný Svazek: 9 Strana: 0224
Platný lid = poplatný. 1392. Arch. XVI. 89.

219558   Platný Svazek: 10 Strana: 0259
Platný lid = poplatný. Chč. Post. 262a. — kde jak. Je tam platný jako páté kolo u vozu Jako pes v kostele, jako husa v nebí = nic. Čes. 1. XI. 269. Sr. Užitečný.

219559   Platnýř, vz Svazek: 2 Strana: 0577
Platnýř, vz Platnéř.

219560   Plato Svazek: 7 Strana: 0254
Plato. Sokrates, mistr Platóv (Platonův). Výb. 11. 932.

219561   Platoberka Svazek: 10 Strana: 0259
Platoberka, y, m., der Zahlkellner. Nár. list. 1903. č. 68. 1.

219562   Platočistý Svazek: 7 Strana: 0254
Platočistý. P. šátek = mající na sobě tabulky. Mor. Brt. D. 154.

219563   Platon Svazek: 10 Strana: 0259
Platon, vz Ott. XIX. 859. nn.

219564   Platon, a Svazek: 2 Strana: 0577
Platon, a, m., slavný filosof řecký 429-348. př. Kr. Vz S. N., KP. II. 6., 118. — Pla- tonský, platonisch. P. láska, duševní spo- lek dvou osob rozličného pohlaví beze všeho podnětu smyslného. S. N. — Platonism-us, u, m., učení Platonovo. Rk.

219565   Platonický Svazek: 7 Strana: 0254
Platonický, platonský. P. rok = 25812 roků. Stč. Zem. 92., ZČ. 1. 181. Ve svých Extasích člověka sebral Mantegazza různé definice platonické lásky, jež jsou tyto: Platonická láska je nesmysl, je přelud mozku ; nikdy nebyla a nebude. P. láska je licoměr- nosť, jíž se kryje jiné zboží, P. láska je průvodní list, aby se proneslo podloudné zboží. P. láska jo falešný klíč (paklíč), jímž se dostaneme nepozorované do cizího domu. P. láska je zástěrka impotence. P. láska je maskou k užití zlodějů a zločinců atd. P. láska je quadratura kruhu. P. láska je stý překlad bájky o lišce, jež nechtěla hrozny, že prý jsou kyselé. P. láska je přátelství muže se ženou. P. láska je pravá, skutečná láska, ale bez viny. P. láska je láska s ohledy, jež ukládá náboženství, mravnosť a nutnosť. P. láska je chci, ale nemohu. P. láska je láska bez choutese. P. láska je bratrství duší bez účastenství těla. P. láska je obdiv bez žádosti. P. láska je celá láska k tomu, jehož nemáme. P. láska je celá láska bez zvířeckosti. P. láska je dvojitá, obapolná lež, které nikdo z obou lhářů nevěří. P. láska je první stadium veliké lásky a po- slední stadium malé lásky. P. láska je ode dvou odpřisáhnutá smlouva, kteří zejtra budou křivopřísežníky. P. láska je přísaha námořníkova za bouře. P. láska je dnešní přiznání o jedné části s nadějí, že zítra budeme míti druhou. P. láska je zdánlivý boj mezi dvěma, kteří nemohou bojovati a bojí se krve. P. láska je biskupské sídlo in partibus infidelium, když není žádná fara k zadáni. P. láska je metafysika lásky. P. láska je nejhloupější parodie na nejkrásnější, největší, nejhoroucnější z lidských vášní. P. láska je lev ze sádry, tygr z papíru, hrůzný obrázek hračkou pro děti. P. láska je nej- vyšší výraz idealní lásky. P. láska je triumf člověka nad zvířetem, láska idealnosti na- děje zvěčněná. P. láska je naděje; vlastní láska je věrnosť. Mantegazza praví o sobě, že jako lékárník vybíral z těchto definicí semínka pravdy, smíchal je, utlonkl v hmo- ždýři a dostal novou definici, neobRaznou, věcnou: Platonická láska je pocit, jenž pojí muže se ženou, kteří se vzájemně žádají, po sobě touží, ale dobrovolně se odříkají tělesného spojení, požívají se vzájemně, du- ševně spolu splývajíce. Nár. List. 1888. dne 10/22. Příloha.

219566   Platory Svazek: 2 Strana: 0578
Platory, dle Dolany, Plattorn, ves u Su- šice. PL.

219567   Platoška Svazek: 8 Strana: 0282
Platoška, y, f., paseka na Morávce ve Frýdecku. Věst, opav. 1893. 11.

219568   Platoška Svazek: 9 Strana: 0224
Platoška, y, f., pozemek ve Slez. Lor. 82.

219569   Platovák Svazek: 7 Strana: 0254
Platovák, a, m., das Plattireisen. Kůže se p-kem plátují. Šp.

219570   Platování Svazek: 2 Strana: 0578
Platování, n., das Platiren. Jg.

219571   Plátování Svazek: 7 Strana: 0254
Plátování, das Prattiren.

219572   Plátování. P Svazek: 8 Strana: 0282
Plátování. P. trámů. Ott. VIII. 1. a,

219573   Plátovaný Svazek: 9 Strana: 0224
Plátovaný styk Kolejnic, überblatteter Stoss, Blattstoss. Ott. XIV. 544b.

219574   Plátovati Svazek: 2 Strana: 0578
Plátovati = kov kovem dražším potá- hnouti, mit Platte Blech bedecken. Nz. — co. Us. Vz Plát. S. N., KP. I. 207., IV. 150. — P., pláty dělati, Platten machen. Ros.

219575   Platové Svazek: 7 Strana: 0254
Platové, Platy = pole u Zašové. Pk.

219576   Plátovka Svazek: 7 Strana: 0254
Plátovka, y, f. = plátovaná práce, zboží, plattirte Arbeit; P. zlata, Goldplattirung. Hř.

219577   Platový Svazek: 2 Strana: 0578
Platový, na plat se vztahující, Zins-, Zahlungs-. P. louka, kniha, den. D.

219578   Plátový Svazek: 8 Strana: 0282
Plátový. P. meD. 1665. Mtc. 1895. 139.

219579   Platva Svazek: 8 Strana: 0282
Platva, y, f. = podkrovnice, horní trám srubu. Laš. Brt. D. II. 432., 433. Cf Průtěs (3. dod.).

219580   Platva Svazek: 10 Strana: 0259
Platva, y, f. = ploutev. Slez. Vyhl. II. 267.

219581   Platycephalie, e Svazek: 7 Strana: 0254
Platycephalie, e, f., řec., zploštělá lebka.

219582   Plátýnko Svazek: 8 Strana: 0282
Plátýnko, a, n. Hra na p-ka. Cť. Duf. 89.

219583   Plátýnko, plátynečko Svazek: 2 Strana: 0578
Plátýnko, plátynečko, a, m., vz Plátno.

219584   Plátynkový. P Svazek: 10 Strana: 0259
Plátynkový. P. krajky. Vz Krajka.

219585   Platýrunk Svazek: 9 Strana: 0224
Platýrunk, u, m. = prsten. Us. fiakristů. Kukla 133.

219586   Platýs Svazek: 2 Strana: 0578
Platýs, vz Piatejs.

219587   Platýs Svazek: 7 Strana: 0254
Platýs, vz Platejs.

219588   Platzer Svazek: 7 Strana: 0254
Platzer, tzra, m. P. J. Norb. 1738. Jg. H. 1. 612., Jir. Ruk. II. 124.

219589   Platzer Svazek: 10 Strana: 0259
Platzer Jos., č. sochař, 1717. —1787.; P. Jos., malíř, 1752. -1810. Vz Ott. XIX. 869. nn.

219590   Platzkommando Svazek: 2 Strana: 0578
Platzkommando, a, n., z něm., místní velitelství. Rk.

219591   Plausibl Svazek: 2 Strana: 0578
Plausibl, z lat. plausibilis, chvály hodný, pochvalný, beifallswürdig, annehmbar, glaub- würdig.

219592   Plaut-us Svazek: 2 Strana: 0578
Plaut-us, a, m., slavný komický básník římský, 254.—184. před Kr.

219593   Plautati se Svazek: 2 Strana: 0572
Plautati se, plantám se, planci se, na Slov. = kulhati, hinken; cárati, jíti někam, gehen. Na Mor. míchati se, plichtiti se, sich mengen, mischen. — se do čeho. Do všeho se plantá. Já sa ím do toho neplancu. Mor. Brt. — se kde: mezi nohama (másti se). Jdi s cesty a neplanci se pořád mezi no- hama. Us. Mrk. — se oč. Kady chodím, o záda se plance. — Dlouhý kabát se plantá, schlottert. Dch. — se po čem. Ten kabát se mu plantá až po patách. Us. na Mor. Hý. P. na Mor. také = pleskati, žvaniti, klatschen, plaudern. Sd. Co to planceš? Hý.

219594   Plav Svazek: 2 Strana: 0578
Plav, u, m., plavení, das Schwemmen. P. na dříví. Us. P. polenového, dlouhého dříví. Um. les. Dříví na plav dáti (po vodě plaviti). Pardub. — Jako plav koňský (fluxus equo- rum). Ez. 23. 20. BO. — P., plavení se, plavba, die Wasserfahrt. Dch.

219595   Plav Svazek: 7 Strana: 0254
Plav dříví. Arch.VIII. 459. Plavci povinni byli clo dávati z jednoho plavu anebo ploutvy, ale ne z každého voru. Arch. VIII. 459.

219596   Plav Svazek: 8 Strana: 0282
Plav. Kúpil tři plavy lesu (dříví), jeden z nich měl 52 vory. 1462. Arch. XIV. 110.

219597   Plav Svazek: 9 Strana: 0224
Plav, u, m., fluxus. Jaspis všeliký p. krevní stavuje; P. břicha. Maš. ruk. 293a., 214a.

219598   Plava Svazek: 7 Strana: 0255
Plava, y, f. = plavoša, jm. sivé krávy.

219599   Plavací Svazek: 2 Strana: 0578
Plavací měchýř, Schwimmblase, f. Techn.

219600   Plavač Svazek: 2 Strana: 0578
Plavač, e, m., der Schwimmer. Slavný p. druhdy v ledajaké řece utone. Č. M. 155. — Kotel se může doplňovati buď po troubě nebo plavačem (ve vinopalnách). Čas. tech. Vz Plavák.

219601   Plaváček Svazek: 10 Strana: 0259
Plaváček, čku, m., zdrobn. plavák. Sá Pr. m. 18.

219602   Plavačka Svazek: 7 Strana: 0255
Plavačka, y, t. = plavení. Slov. P. dříví. Němc. IV. 427.

219603   Plavačka Svazek: 7 Strana: 1356
Plavačka, y, f. = plavba. Rozk., Pršp. 14. 8. — P. = sekera. 16. stol. Wtr. Obr. II. 156.

219604   Plavačka Svazek: 8 Strana: 0282
Plavačka, navigium. Rozk. Dob. myslí, že jest to verbum fictum. Dob. Dur. 390. Ale p. ve významu = plavení znají na Slov. Vz VII. 255. a.

219605   Plavačky Svazek: 9 Strana: 0224
Plavačky, pl., f. Schwimmhose. Buděj.; u Jič. plavky. Kub. L. f. 1900. 361.

219606   Plavadlo Svazek: 2 Strana: 0578
Plavadlo, a, n., der Schwimmort. P. kotlu parního, p. magnetické. Vz KP. II. 364.

219607   Plavais Svazek: 2 Strana: 0578
Plavais, u, m., z něm. Bleiweiss, šp. m. tužka, od tuha. Vz Plaveis.

219608   Plavajzník Svazek: 7 Strana: 0255
Plavajzník, a, m. = mlynářský. Us. Rgl.

219609   Plavák Svazek: 2 Strana: 0578
Plavák, a, m., kůň plavý, der Falbe. — P., zvíře ssavé, vaknaté, cheironectes. — P., pták, Grasmücke, f. — P., plavec, der Schiffer. — P., u, m. P. u síti, vz Nevod. — P., chladič, v pivovářích, der Eisschwimmer. Dch. Vz Plavač.

219610   Plavák Svazek: 7 Strana: 0255
Plavák, u, m. = bílý, veliký zemák. Laš. Wrch. — P., vz Plavátko. NA. IV. 120. — P., plávek, vku, m., Schwimmer zum Messen der Geschwindigkeit des Stromstriches. Nz.

219611   Plavák Svazek: 9 Strana: 0224
Plavák, U, m. = pristroj k označení stavu vodní hladiny kotlu. Ott. XIV. 977.

219612   Plavalna Svazek: 9 Strana: 0224
Plavalna, y, f. Dle Věst. VI. 29. lépe prý než Plovárna, ale sotva se ujme. Vz -árna.

219613   Plavalý Svazek: 10 Strana: 0259
Plavalý neb kúpalý, uatans. Gl. hym. V. 115a.

219614   Plaváň Svazek: 8 Strana: 0282
Plaváň, ě, f. = vyrúbaný priestor v ho- rách. Myjava. Phľd. 1895. 444.

219615   Plavání Svazek: 2 Strana: 0578
Plavání, n., das Schwimmen. — P., plavení, das Flössen. — P., tečení, das Fliessen, der Fluss.

219616   Plavárna Svazek: 7 Strana: 0255
Plavárna, y, f., vz Plovárna.

219617   Plavastý Svazek: 7 Strana: 0255
Plavastý = drobet plavý. Laš. Brt. D.

219618   Plavati Svazek: 2 Strana: 0578
Plavati, plavám (a plavu, eš, e atd.); pla- vávati. P., koř. plu (plu-ji), u se stupňovalo v «v. Schl. Forma p. však není deverba- tivnou, nýbrž denominativnou, spoléhajíc na tvaru ?l?v?. Mkl. B. 469. — Učí se p. Us. Kachna atd. plavá. Us. Dříví plave. Us. Plave jako zednická tříska (vz Sekera, Hloupý). Lb. Tak vie plávať ako motyka. Mt. S. Umí plavať jako pantok, topůrkem hore. Sk. Herec, řečník, kazatel, žák, neumí-li své úlohy, plave. Hý., Nvk. —kde, kam, odkud, kudy. P. přes moře. Č. P. v rybníce, k břehu, pod vodou, pod vodu, pod most, od břehu, do plovárny. Us. P. proti proudu. Vz Marný. Lb. P. v louži. Er. P. 92. V tom ty pruty z rozmarýny k samé lávce plavaly. Er. P. 178. Viz lodníka plavať na planinách moře. Sš. Bs. 19. Ptactvo po obloze plavá. Krok. Její bílé ruce vodú plavú prudce. Sš. P. 145. (Mkl. III. 391.). — co: dříví (plaviti). Ros. — jak. Plave bez měchýře. Vz Ztřeštěný. Lb. P. na měchýřích. Us.

219619   Plavati Svazek: 7 Strana: 0255
Plavati = natare, plouti, plovu, fluere, ale mate se to. Gb.List. fil. 1884. 67. — abs. Plave (blije). U Žamb. Dbv. — s kým. Us. — kde. Ten zrovna v řeči plave (mnoho mluví). V Kunv. Msk.

219620   Plavati Svazek: 7 Strana: 1357
Plavati. Kam plaveš = jdeš? Ten plave (= utíká)! Us. — Umíš p. jako olověná ryba (neumíš). Us.

219621   Plavati Svazek: 8 Strana: 0282
Plavati. Kto nikdy do vody nejde, p. sa nenaučí. Slov. Zátur.

219622   Plavati Svazek: 9 Strana: 0224
Plavati. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2. 328. Za to bývá, plovati'. Vz ib. 326. Plávať si sa dal, plávaj; Plávať vie ako motyka atd. Slov. Vz Zát. Př. 346b. - Oči mu plavaly v slzách. Šml. I. 236.

219623   Plavati jak Svazek: 10 Strana: 0259
Plavati jak. Umí plavat, jako sekyra ve vodě. Vlasť I. 236. Plavba. Vz Ott. XIX. 880. 17*

219624   Plavatka Svazek: 8 Strana: 0282
Plavatka, y, f. = poplavek, Boje, f. Sterz. I. 534. a.

219625   Plavatka Svazek: 9 Strana: 0224
Plavatka, y, f. Loďka zdrobněla v p-tku malou. Slád. Lear. 128.

219626   Plavátko Svazek: 7 Strana: 0255
Plavátko, a, n. = plavák, náčiní, jímž se ustanovuje hloubka, ve které má býti udice s vnadou. NA. IV. 120.

219627   Plavatný Svazek: 2 Strana: 0578
Plavatný, zastr., -ten, -tna, -tno, u SŠ. bla- vatný = námodrý, bläulich. P. barvy. Ester 8. 15.

219628   Plavatý Svazek: 2 Strana: 0578
Plavatý (zastr.) = šedý; záplavlý, po- někud plavý, falb, gelblich. Grau. MV., D.

219629   Plavba Svazek: 2 Strana: 0578
Plavba, y, f., koř. plu (plu-ji), u se stup- ňovalo v av. P., nesení se na tělese tekutém, na vzduchu (větroplavba), na vodě (p., po- vodní p.). Das Schwimmen. V plavbě se cvi- čiti. — P., jetí na lodi, das Schiffen, die Schiff-, Seefahrt. Plavbu vykonati. Kom. J. 470. Mzda od plavby. V. Zběhlý v plavbě. D. P. po moři. V. P. pobřežní, mořská, ná- mořská. Nz. P. proti proudu, na horu; plavbou se živiti, obírati. Šm. P. vorová, poříční, prů- plavní, pomořská, vnitrozemní; lodní (plach- tová a paroplavba). Vz S. N. Z p-by se vrátiti; p. dolů, die Thalfahrt. Dch.

219630   Plavba Svazek: 7 Strana: 0255
Plavba atlantická, die Langschiffahrt, Kpk., povětrná (větroplavba), Stč. Zem. 621., dříví (polenová a vorová) Us. Pdl. P. po řece, životem. Dch.

219631   Plavba Svazek: 8 Strana: 0282
Plavba. Pověry o ní vz v Zbrt. Pov. 100.

219632   Plavboměr Svazek: 7 Strana: 0255
Plavboměr, u, m., der Log (Schiff). Rk.

219633   Plavboměrný Svazek: 7 Strana: 0255
Plavboměrný. P. zápisky. Exc.

219634   Plavbopis Svazek: 7 Strana: 0255
Plavbopis, u, m., die Logtafel, das Log- brett (Schiff). Rk.

219635   Plavbosměrny Svazek: 8 Strana: 0282
Plavbosměrny. P. zápisky. Ml. Hüb. 143.

219636   Plavbozběhlý Svazek: 2 Strana: 0578
Plavbozběhlý, lépe: v plavbě zběhlý. Jg.

219637   Plavboznalec Svazek: 7 Strana: 0255
Plavboznalec, lce, m., der Schwimm-, Fahrkundige. Šm.

219638   Plavboznalství Svazek: 7 Strana: 0255
Plavboznalství, n , die Schwimm-, Schiffs- kunde. Šm.

219639   Plavboznalý Svazek: 7 Strana: 0255
Plavboznalý, fahrkundig. Posp

219640   Plavce Svazek: 7 Strana: 0255
Plavce, Platz, sam. u Dobříše, myslivna u Milína.

219641   Plavci Svazek: 2 Strana: 0578
Plavci, pl., národ, Kumani, die Kumanen. Na ty Rakusicě Plavci udeřichu; Róžě naj- prve Plavce pobi. Dal. 150., 151. Vz Gl. 232., Plavec.

219642   Plavcový Svazek: 2 Strana: 0578
Plavcový. Schiffer-. P. žena. D.

219643   1. Plavčí Svazek: 2 Strana: 0578
1. Plavčí, zur Schiffahrt gehörig, Schiffer-, Marine-. P. úřad, ministr, Jg., Kram., mistr. Us.

219644   2. Plavčí Svazek: 2 Strana: 0578
2. Plavčí, ího, m., plavec, der Schiffer, Steuermann, Schwimmer. St. skl. Z ruky plavčieho ušla. GR.

219645   Plavčí Svazek: 8 Strana: 0282
Plavčí, nauta. Aqu. Dle Dob. Dur. 390. lépe: plavec.

219646   Plavčí Svazek: 9 Strana: 0224
Plavčí, ího, m. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 256.

219647   Plavčík Svazek: 2 Strana: 0578
Plavčík, a, m. P. rezavý, haliplus íulvus, brouk. Frč. 190. — P., der Schiffsjunge. D.

219648   Plavčík Svazek: 7 Strana: 0255
Plavčík, brouk, dar Bachschwimmkäfer, haliplus, vz Kk. Br. 5 f., hydroporus, vz Brm. IV. 54., 55. — P, der Schiffsjunge. P-ka ukryla v kúte pod ordov (sud). Dbš. Sl. pov. II. 56.

219649   Plavčík Svazek: 8 Strana: 0569
Plavčík, a, m., haliplus, brouk. P. Hey- denův, h. Heydeni, hnědostítý, fulvicollis, jemnotečný, amoenus, plochý, laminatus, pru- hoštítý, lineatocollis, říční, fluviatilis, rudo- štítý, ruficollis, šedožlutý, immaculatus, štíto- lemý, varius, žlutoštítý, flavicollis, žlutý, ful- vus. Vz Klim. 85.

219650   Plavě Svazek: 7 Strana: 0255
Plavě, vz Plavý. S nocí den se p. mísí. Nrd. Blld. 30.

219651   Plavebné Svazek: 7 Strana: 0255
Plavebné, ého, n., das Schiffsgeld. Rk.

219652   Plavební Svazek: 2 Strana: 0578
Plavební, Schiffahrts-. P. smlouva, zákon. J. tr.

219653   Plavební Svazek: 7 Strana: 0255
Plavební, Schiffahrts-. P. zákon, smlouva, J. tr., cesta, die Fahrstrasse. Dch.

219654   Plavební Svazek: 10 Strana: 0260
Plavební soud býval na Výtoni v Praze. Dolen. Pr. 459.

219655   Plavebný Svazek: 2 Strana: 0578
Plavebný, schiffbar. P. řeka. J. tr.

219656   Plavec Svazek: 2 Strana: 0578
Plavec, vce, m., kdo plave na vrchu vody, plovač, der Schwimmer. D. P. od plu (pluji), vz u v av stupňované. Umělý p. neutone. Pk. Býti dobrým plavcem. Nt. To bylo dříve než Noe plavcem byl. Shakesp. — P., kdo na lodi plave, der Schiffer, Schiffmann, Schiff- fahrer, Bootsmann. V. P. mořský (marinář). Plavci po moři se plaví. Kom. J. 462. Pe- kelný p. (Charon). V. P. o větřích rozpráví, oráč tažné voly chválí, voják rány své na- mítá, pastýř ovečky vyčítá. Prov., Jg. — P., kdo dříví plaví, der Flösser. P. dříví, ná- plavník, plťař. První: veslař, druhý: bidelník, třetí: šrekárník. P. vyjednává výhradu (pla- vení vorů skrz vrata u jezu). Plavci mají už vyštíříno (jsou připraveni, aby plavili vory skrze vrata u jezu). — P. u síti, vz Nevod. — P., vz Plavci. — Plavci, ptáci. Vz Schd. II. 472., Pták.

219657   Plavec Svazek: 7 Strana: 0255
Plavec. Plavce na suchu a jezdce bez koně nepoznáš. Hkš. Patron p-ců (sv. Ar- noldus). Zbrt. 241. — P-vci u Dal. Mus. 1827. 122. — P. = hora na kraji Bílých Hor či Tater k Moravě, jinak tu horu oby- vatelé okolní Plašč (pod Pláščem) volajú. Hý. Ss. — P., os. jm. Arch. VIII. 492., 495.

219658   Plavec Svazek: 7 Strana: 1357
Plavec. Plavci u Dal. Cf. Ukaz. 40.

219659   Plavec Svazek: 8 Strana: 0569
Plavec, vce, m., haliplus, hydroporus, brouk. Cf. Klim. 85., 89.

219660   Plavec Svazek: 9 Strana: 0224
Plavec, vce, m., vz Plovatec.

219661   Plavec Svazek: 10 Strana: 0260
Plavec, vce, m. = plavý kuří. Tbz. V. 4. 166. — P. Václ. Dr., spisov.

219662   Plavecký Svazek: 2 Strana: 0578
Plavecký, plavčí, Schiffer-, Schiff-, Boots-, P. pacholek, lid (plavectvo), halena, D., sochor, bidlo, V., píseň, Hlas., škoda, Štelc., mlýn n. lodní), Sedl., mistr, škola, umění, Ler., ostroví, vz S. N., chléb (suchár). Ler. — P. dříví, Flossholz. Štelc. — Plavectví, pla- vectvo, a, n., plavecké umění, das Schiffs- wesen. D. Dch., Kom. J. 462.

219663   Plavecký Svazek: 7 Strana: 0255
Plavecký. P. pokřik, Dal. 21., mzda, J. tr., živnosť, pořádek. Sl. les.

219664   Plavecký Svazek: 7 Strana: 1357
Plavecký límec = široký. NZ. II. 228.

219665   Plavectví Svazek: 10 Strana: 0260
Plavectví, n., nautika. Vz Ott. XIX. 881.

219666   Plavectvo Svazek: 10 Strana: 0260
Plavectvo, a, n. = plavci. Msn. Od. 130.

219667   Plaveč Svazek: 2 Strana: 0578
Plaveč, vče, m., Platsch, ves ve Znojmsku. PL.

219668   Plaveč Svazek: 8 Strana: 0282
Plaveč, vče. Vladykové z Plavče a z Rajce Vz Mtc. 1895. 19. nn.

219669   Plaveční Svazek: 7 Strana: 0255
Plaveční mistr, plavečník, plavmistr, plavčí mistr, plavecký, der Schwimmeister.

219670   Plavečnice Svazek: 7 Strana: 0255
Plavečnice, e, f, die Schwemme.

219671   Plavečník Svazek: 7 Strana: 0255
Plavečník, a, m., vz Plaveční (dod.).

219672   Plaveis Svazek: 2 Strana: 0578
Plaveis, vz Plavais.

219673   Plaveis Svazek: 7 Strana: 0255
Plaveis, polož před Plávek.

219674   Plavej Svazek: 10 Strana: 0260
Plavej s, u, m. Zvadlé tváře p-sem ulí- čené. Zvon IV. 208.

219675   Plavejs Svazek: 8 Strana: 0282
Plavejs = líčidlo na obočí v XVI. stol. Wtr. Krj. I. 368.

219676   Plávek Svazek: 2 Strana: 0578
Plávek, vka, m., rákosník větší, salicaria turdoides, Rohrdrossel, f., Rohrspatz, m. Palli- ardi. (Mý.).

219677   Plavek Svazek: 2 Strana: 0578
Plavek, vka, m., (plauko, plavko) plavý vůl, falber Ochs. Na Slov.

219678   Plavek Svazek: 7 Strana: 0255
Plavek, vka, m. = plavý kůň. Čsk.

219679   Plávek Svazek: 7 Strana: 0255
Plávek, vz Piavák.

219680   Plávek Svazek: 8 Strana: 0282
Plávek, vka, m., holubí jm. Mor. Rous.

219681   Plavel Svazek: 2 Strana: 0579
Plavel, e, m. P. očí = krhavosť.

219682   Plavěna Svazek: 7 Strana: 0255
Plavěna, vz Plavka.

219683   Plavěna, plavina Svazek: 2 Strana: 0579
Plavěna, plavina, y, f., jméno plavých krav. Na Mor. Brt.

219684   Plavení Svazek: 2 Strana: 0579
Plavení na lodi, jetí, plavba, die Schiff- fahrt, Einschiffung, Fahrt. Záplata od p. Když jest tiché moře, p. nejde. Kom. J. 464. — P., vezení něčeho po vodě, das Flössen, die Flössung. P. dříví, Us., polen. D. Vz KP. III. 321. — P., mytí ve vodě, das Schwemmen. P. koní, ovcí. — P. se. a) Jetí po vodě, das Schiffen, Fahren. Har. b) Tečení, das Fliessen. P. se svíčky. Us. — P. = běhavka. Bib.

219685   Plavení Svazek: 7 Strana: 0255
Plavení. Na mořské p. se vydali. Dač. I. 190.

219686   Plavenka Svazek: 2 Strana: 0579
Plavenka, y, f., cabomba. Rostl.

219687   Plavenská Svazek: 2 Strana: 0579
Plavenská dolina, Plauenscher Grund, údolí u Plavna v Sasku.

219688   Plavený Svazek: 2 Strana: 0579
Plavený; plaven, a, o, geschwemmt, ge- flösst. P. dříví. Um. les.

219689   Plavený Svazek: 7 Strana: 0255
Plavený. Kosť strojená připravuje se z p-né (šlemované) křídy. Prm. IV. 183.

219690   Plavíce Svazek: 2 Strana: 0579
Plavíce, e, f. (zastr.), čmýra, tok měsíčný, Menstruen. Bib.

219691   Plavič Svazek: 7 Strana: 0255
Plavič, e, m. = splavovač, v horn., der Schlämmer. Hrbk.

219692   Plavidelník Svazek: 9 Strana: 0224
Plavidelník, a, m. = dozorce nad pla- vidly. Nár. list. 1897. č. 293. 2.

219693   Plavidlo Svazek: 2 Strana: 0579
Plavidlo, a, n., die Schwemme. — P., loďka, Fahrzeug, n. Dch., Stf. — P., der Flossgraben.

219694   Plavidlo Svazek: 8 Strana: 0282
Plavidlo. Komorové p. (Flossgraben) v ře- ce. Nár. list. 1895. č. 57. odp

219695   Plavidlo Svazek: 10 Strana: 0260
Plavidlo, a, n. Komorová p-dla pro do- pravu osobními parníky, Schiffahrtsschleus- sen Vz Ott. XIX. 883. P. vlakové pro nakládání lodí. Nár. list. 1905. 104. 2.

219696   Plavidlový Svazek: 9 Strana: 0224
Plavidlový průplav. Nár. list. 1897. č. 293.

219697   Plavín Svazek: 7 Strana: 0255
Plavín, u, m , limnathemum, rostl. Vz Čl. Kv. 222., Slb. 375., villarsia, die Vil- larsie. Rstp. 1083.

219698   Plavín Svazek: 9 Strana: 0224
Plavín, u, m., rostl. Vz Ott. XVI. 30.

219699   Plavina Svazek: 2 Strana: 0579
Plavina, vz Plavěna.

219700   Plavírna Svazek: 7 Strana: 0255
Plavírna, y, f. = splavovna, das Schlämm- haus Hrbk.

219701   Plavírna Svazek: 10 Strana: 0260
Plavírna, y, f. P-ny v cihlářství míst- nosti, ve kterých se suroviny plavením-se ve vodě třídí. Vz KP. IX. 116. nn.

219702   Plavisko Svazek: 7 Strana: 0255
Plavisko, a, n. = plaviště. Šm.

219703   Plaviště Svazek: 2 Strana: 0579
Plaviště, ě, n., die Schwemme. Br. — P., das Fahrwasser. Čsk.

219704   Plaviště Svazek: 7 Strana: 0255
Plaviště. Jdi a vymyj (sě) v p-šti Siloe. Ev. olom. 236. Převézti přes p. (fretum). 314. Jdi na plavišče Siloe. Ev. víd. 25. Na P-šti = pozemky u Milavče. BPr.

219705   Plaviště Svazek: 8 Strana: 0282
Plaviště = menší mělký rybník na chod- ské návsi. NZ. IV. 321.

219706   Plavitel Svazek: 2 Strana: 0579
Plavitel, e, m., der Schifffahrer. Us.

219707   Plavitelka Svazek: 2 Strana: 0579
Plavitelka, y, plavitelkyně, ě, f., die Schiff- fahrerin. Jg.

219708   Plavitelný Svazek: 7 Strana: 0255
Plavitelný = plavný. Bern.

219709   Plaviti Svazek: 2 Strana: 0579
Plaviti, plav, il, en, ení; plavívati. P. od plu (pluji), u v av stupňováno. Ht., Gb. Hl. 145. Cf. také Mkl. B. 436., 440., 450., 452. a Pla- vati. — P. = působiti, aby co ploulo, plavati, flössen, schwemmen; po vodě vésti, schiffen, zu Schiffe wohin schaffen; broditi, schwemmen; rozpouštěti, schmelzen, fliessen lassen. — co: dříví, D., zboží, Us.; koně, ovce (broditi), Ros.; svíčku, sloupek (rozhřívati), Ros.; rudu (sprostiti cizích částek naléváním čisté vody a odléváním kalu). Vys. — co, se kde. (Na mělké vodě) jen malými loďkami se p., Har. I. 14., na voru, Us., se na lodi p. V. — se. Svíčka se plaví (když se buď od svého n. od blízkého ohně rozplývá, die Kerze rinnt, fliesst, schmilzt, leckt). Ros. Barva se plaví (pouští). D. — se kudy. Oklikou se plaviti. Us. P. se po moři, Kom., po vodě. Jg. Světem jako mořem nějakým se p..Sš. Mt. 108. — čím. Dobrým větrem se p. Har. I. 59. 22. Loďkami se p. Har. — se čím: Vesly se p. (veslovati). Kom. J. 464. — se po čem. Kar- thaginští daleko se po kupectví a zboží pla- vívali. V. P. se po kompase. Pref. 42. — se proč. Loď plaví se pro zboží. Har. Pro prud- kosť větru zrovna p. se nemohli. Sš. J. 101. — co, se kam. Přímo k nám se plavili. Vrat. P. se k břehu. Reš. P. ovce k stříži. Us. Plaví se na moře, Jel., na druhou stranu. V. — se za kým. Plavili jsme se za nimi. Pref 499. — se, koho kde. P. koně v ryb- níku (broditi), Ros., se v povětří. Us. Při samém břehu se p. Jv. Okolo něčeho se p. Us. — se přes co: přes moře, Bib., přes přívoz. V. — se odkud: od břehu. Reš. P. se z Terstu do Ameriky.

219710   Plaviti Svazek: 8 Strana: 0282
Plaviti. O pův. slova cť. Gb. H. ml. I. 74.

219711   Plaviti se jak Svazek: 7 Strana: 0255
Plaviti se jak. Klobouk dříve černý plaví se do zelena. Šml.

219712   Plavka Svazek: 2 Strana: 0579
Plavka, y, f., plavá kráva, falbe Kuh. D. — 2. Kobyla černým a bílým chlupem prokvětalá, Schimmel, m. Us. — Plavky, pl., f., die Schwimmhose. Us. Mrk.

219713   Plavka Svazek: 7 Strana: 0255
Plavka = plavý kůň. Čsk., Loos.

219714   Plávka Svazek: 7 Strana: 0255
Plávka, y, f. = plavení dříví. Brt. D. — P. = houba (méně vzácná). Slov. Zátur.

219715   Plávka Svazek: 8 Strana: 0282
Plávka = houba. Phľd. 1893. 153. Vz Ko- zák (3. dod.).

219716   Plavkal Svazek: 7 Strana: 0255
Plavkal, u, m., der Dobber (ein Holz, welches über dem Anker schwimmt). Šm.

219717   Plavkonice Svazek: 2 Strana: 0579
Plavkonice, Plaukonitz, ves u Turnova. PL.

219718   Plavkový Svazek: 2 Strana: 0579
Plavkový, Schmelz-. P. ocel, Stahl. Techn.

219719   Plavky Svazek: 7 Strana: 0255
Plavky, vz Plavka. — P. = druh třešní (plavých) u Kr. Hrad. Kšť. Vz Třešně.

219720   Plavky Svazek: 9 Strana: 0224
Plavky, vz Plavačky.

219721   Plavkyně Svazek: 2 Strana: 0579
Plavkyně, ě, f., die Schifferin. D.

219722   Plavkyně Svazek: 7 Strana: 0255
Plavkyně, die Schwimmerin. Mour.

219723   Plavmistr Svazek: 7 Strana: 0255
Plavmistr, a, m., vz Plaveční. Rk.

219724   Plavmo Svazek: 2 Strana: 0579
Plavmo, plovaje, schwimmend. Čes. vč.

219725   Plavmo Svazek: 7 Strana: 0255
Plavmo, der Schwebehang. Rgl. exc.

219726   Plavmo Svazek: 8 Strana: 0282
Plavmo = plynně. (Potom) išla mu reč p. Phľd. 1893. 614.

219727   Plavna Svazek: 2 Strana: 0579
Plavna, y, f., plavidlo, Schwemme, f. Lex. vet.

219728   Plavné Svazek: 2 Strana: 0579
Plavné, ého, n., lodné, das Schiff-, Fahr- geld. Rk.

219729   Plavně Svazek: 10 Strana: 0260
Plavně si vykračovati (jakoby plaval). Jrsk. XXIX. 247.

219730   Plavní Svazek: 2 Strana: 0579
Plavní, Schiff-. P. cesta, Berg., plat, mýto.

219731   Plavní Svazek: 7 Strana: 0255
Plavní, ího, m., der Schiffsmann. Kom. Orb. — P , právo = právo ku plavení.

219732   Plavnice Svazek: 2 Strana: 0579
Plavnice, e, f., brod, (na Mor. brodidlo), plavisko, louže, die Schwemme. Reš. — P., nerita, plž. Krok.

219733   Plavnice Svazek: 7 Strana: 0255
Plavnice, Plawnitz, sam. u Budějovic. Sdl. Hr. III. 305.

219734   Plavnice Svazek: 9 Strana: 0224
Plavnice, e, f., nerita, Mondschnecke. Mus. 1849. III. 130.

219735   Plavník Svazek: 2 Strana: 0579
Plavník, a, m., der Segler, Matrose. Rk.

219736   Plavno Svazek: 2 Strana: 0579
Plavno, a, n., mě. Plauen v Sasku. Vz Tk. IV. 737.

219737   Plavno Svazek: 7 Strana: 0255
Plavno. Arch. VIII. 599., Tk. VI. 210., VII. 417., Let. 78., Rk. Sl.

219738   Plavno Svazek: 8 Strana: 0282
Plavno. Váh (řeka) ticho a p. tečúci. Phľd. 1896. 198. Dych nekonečnej, p. tečúcej život- nej sily. PhPd. 1893. 506. Chodí p. (jakoby plavala, lehce). Lerm. II. 140.

219739   Plavno Svazek: 10 Strana: 0260
Plavno, a, n. = potok na Zvolensku na Slov. Sb. sl. 1902. 53.

219740   Plavnodechý Svazek: 10 Strana: 0260
Plavnodechý vítr. Msn. Od. 60.

219741   Plavnoještčr Svazek: 8 Strana: 0282
Plavnoještčr, plesiosaurus. Vz Ott. VIII. 595.

219742   Plavnoještěr Svazek: 2 Strana: 0579
Plavnoještěr, a, m. P. dlouhokrký, ple- siosaurus dolichodeirus, obratlovec. Frč. 319.

219743   Plavnoještěři Svazek: 10 Strana: 0260
Plavnoještěři, plesiosauria. Vz Ott. XIX. 883., 898.

219744   Plavnossavec Svazek: 8 Strana: 0282
Plavnossavec, vce, m., obdoba ryby. Am. Orb. 77.

219745   Plavnosť, i Svazek: 2 Strana: 0579
Plavnosť, i, f., die Schiffbarkeit, f.

219746   Plavný Svazek: 2 Strana: 0579
Plavný, kde se plaviti možno, schiffbar. P. řeka, Kom., proud. Fahrwasser. Dch. — P. loď. Loď plavnou učiniti. Šm., Dch. — P. pacholek. Schiffsknecht. D. — P. spis, verš = plynný, fliessend. Krok.

219747   Plavný Svazek: 7 Strana: 0255
Plavný skok (koně, jelena). Č. Kn. š. 119.

219748   Plavný Svazek: 8 Strana: 0282
Plavný. P. chůze (jako když plave, lehká). Lerm. II. 69. Cf. Plavno, (3. dod.).

219749   Plavo Svazek: 8 Strana: 0282
Plavo, a, n., ves u Čes. Budějovic. NZ. IV. 56.

219750   Plavobradý Svazek: 10 Strana: 0260
Plavobradý. Jrsk. XXVI. 354.

219751   Plavoch Svazek: 7 Strana: 0255
Plavoch, u, plavoš, e, m. = druh ze- máků. Slez. Šd.

219752   Plavokřídlec Svazek: 7 Strana: 0255
Plavokřídlec, delce, m., leucania, mo- týl. Vz Kk. Mot. 218.-219., Brm. IV. 436.

219753   Plavokřídlec Svazek: 9 Strana: 0224
Plavokřídlec, dlce, m., Bleicher, motýl. ?. bílý, černočárný. Vz Stein. 101., Exl. 140., Ott. XV. 150.

219754   Plavokřídlec Svazek: 10 Strana: 0260
Plavokřídlec, dlce, m., leucania. Ott. XIX. 883.

219755   Plavokřídlý Svazek: 7 Strana: 0255
Plavokřídlý křís. Msn. Hes.

219756   Plavoměr Svazek: 7 Strana: 0255
Plavoměr, u, m. = plavbomér. Rk.

219757   Plavoň Svazek: 7 Strana: 0255
Plavoň, plavoš, e, m. = plavý vůl. Mor. Brt.

219758   Plavonohý Svazek: 9 Strana: 0224
Plavonohý. Vz Různotečkář, Švihlec.

219759   Plavorudek Svazek: 7 Strana: 1357
Plavorudek, dku, m., Fahlerz, n. Hrbk.

219760   Plavosnědák Svazek: 7 Strana: 0255
Plavosnědák, a, m. = plavosnědý kůň, Falbbraun, m. Čsk.

219761   Plavosrstý Svazek: 10 Strana: 0260
Plavosrstý kůň. Msn. II. 204.

219762   Plavosť Svazek: 7 Strana: 0255
Plavosť, i, f., peliosis.

219763   Plavostraka Svazek: 7 Strana: 0255
Plavostraka, y, f., plavostrakoň, ě, m., der Gelbschecke. Čsk.

219764   Plavoš Svazek: 7 Strana: 0255
Plavoš, vz Plavoň. — P. = zemák, plavě, zamodrale kvetoucí. Slez. Šd.

219765   Plavoša Svazek: 7 Strana: 0255
Plavoša, dle Káča = plava (kráva). Phľd. III. 465.

219766   Plavoun Svazek: 2 Strana: 0579
Plavoun, a, m., hydrocherus. ssavec hlo- davý. Krok.

219767   Plavoun Svazek: 7 Strana: 0255
Plavoun, das Wasserschwein. Cf. Brm. I. 2. 455.

219768   Plavoun Svazek: 8 Strana: 0569
Plavoun, hlodavec. Cf. také Ott. XI. 1009.

219769   Plavoun Svazek: 10 Strana: 0260
Plavoun, a, m. = odvážný plavec. Dšk. Km. 17. — P. veliký, hydrochorus. Vz Ott. XIX. 883.

219770   Plavouš Svazek: 7 Strana: 0255
Plavouš, e, m. P. stříbrolesklý, der Silber- falb (kůň). Čsk.

219771   Plavovláska Svazek: 7 Strana: 0255
Plavovláska, y, f. = plavovlasé děvče. Us.

219772   Plavovláska Svazek: 8 Strana: 0282
Plavovláska, y, ť. Kká. Puš. 56.

219773   Plavovlasý Svazek: 7 Strana: 0255
Plavovlasý, gelbhaarig. Hrts., Šml. P. hlava, dívka. Jrsk.

219774   Plavovlasý. P Svazek: 8 Strana: 0282
Plavovlasý. P. muž. Vrch. Lingg. 20.

219775   Plavozlatý Svazek: 8 Strana: 0569
Plavozlatý vlas. Bráb. Vrch. 37.

219776   Plavožlutý Svazek: 7 Strana: 0255
Plavožlutý, strohgelb. Šm.

219777   Plavsko Svazek: 2 Strana: 0579
Plavsko, a, n., Alt-Platz, ves u J. Hradce. PL.

219778   Plavula Svazek: 7 Strana: 0255
Plavula, y, f. = kraví jm. Val. Brt.

219779   Plavule, e, f Svazek: 2 Strana: 0579
Plavule, e, f. = plavnice. Rk.

219780   Plavuň Svazek: 2 Strana: 0579
Plavuň, ě, f., rostl., lycopodium. P. obecná n. jelení růžek n.vidlák, 1. clavatum, gemeiner Bärlapp. Schd. IL 261., Čl. 171., Kk. 94., 97., FB. 3. P. brvitolistá, švýcarská. Jg., Krč. 105.

219781   Plavuň Svazek: 7 Strana: 0255
Plavuň, das Wurmfarn, die Baumwurz. Sl. les. Cf. Rstp. 1771., Čl. Kv. 79., Slb. 85-, Kram. Slov., Slov. zdrav. 450., Rosc. 83 , Mllr. 64.

219782   Plavuň Svazek: 9 Strana: 0224
Plavuň, rostl. Sr. Ott. XVI. 504.

219783   Plavuň Svazek: 10 Strana: 0260
Plavuň, ě, f., lycopodium, rostl. Vz Ott. XIX. 883.

219784   Plavuňovitý Svazek: 7 Strana: 0255
Plavuňovitý. P. rostliny, lycopodiaceae: plavuň. Vz Rstp. 1770., Stč. Zem. 702., Slb. 85 , Rst. 464., Rosc. 79., 83.

219785   Plavuňovitý. P Svazek: 10 Strana: 0260
Plavuňovitý. P. rostliny, lycopodineae. Vz Ott. XIX. 883.

219786   Plavuša Svazek: 7 Strana: 0255
Plavuša, dle Káča = plavula. Mor. Kld. 1. 16.

219787   Plavy Svazek: 2 Strana: 0579
Plavy, dle Dolany, Plaw. ves u Želez. Brodu. PL.

219788   Plavý Svazek: 2 Strana: 0579
Plavý, cf. lat. flavus, něm. falb, vz Mz. 278. P., ?l?v?, lit. palvas, lat. pallidus. Schl., Mkl. aL. 85. — P., z temna žlutý, falb, gelb!), strohgelb. P. kráva, Pč. 12., kůň, D., St. 264., lev, Ráj., vůl, Us., cihla. Kom. J. 338. — P., modrý, sivý, blankytný, himmelblau. Modrý aneb jako plavý. Háj.

219789   Plavý Svazek: 7 Strana: 0255
Plavý. V MV. nepravá glossa. Pa.

219790   Plavý Svazek: 8 Strana: 0282
Plavý. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 35.

219791   Plavý Svazek: 8 Strana: 0569
Plavý; plav, a, o. 1440. Mus. lil. 1896. 446.

219792   Plavý. P Svazek: 10 Strana: 0260
Plavý. P. registra. Schulz Kom. 122. Sr. Registra.

219793   Plaz Svazek: 2 Strana: 0579
Plaz, u, m., od plz (plznouti vl. pl?znouti, Mkl. aL. 30., plaziti), vz L., Mkl. B. 30. — P. dolejší dřevo a hlavní částka pluhu, na niž se radlice nastrkuje, náhlavní, plužní hlava, splaz, das Pflughaupt. V. — P., u n. a, m., sg. et collect. Plazi, reptilia, třída obratlovců, majících nohy buď velmi krátké, buď zcela zakrnělé tak, že tělo jejich pohybujíc se po břiše se plazí. S. N. VzFrč. 317., Schď. II. 478. Das Ungeziefer, Reptil, Kriechthier, reptile. a) Želvy: želva evropská, řecká, obrovská; b) ješteři: ještěrka, slepýš, chaméleon, drak létací, leguán americký, bazilišek, krokodíl; c) hadi: a)nejedovatí: užovka, hroznýš, krajta tigrovitá, ß) jedovatí: zmije, chřestýš, brej- lovec indský. Jhl. — P., u, m., cesta, po které dříví z lesa do vody se smýká, die Holz- schleife. — P., kluzká cesta, plzké místo, schlüpfriger Weg. Jedno plaz jako po ledu. Ms. Mus.; Výb. I. 1088. 16. V MV. nepravá glossa. Pa.

219794   Plaz Svazek: 7 Strana: 0255
Plaz. Mkl. Etym. 237. Plazi. Cf. Krč. G. 877. V MV. nepravá glossa. Pa. — Hlb. XXXII. (rejstřík), Rk. Sl. - P. na dříví, splaz, smyk, spoušť, slov. hryzňa, die Riese, Riesbahn. P. mokrý, nasse R., suchý, trok- 463* kene R., prkenný, Bretter-, ledový, Eis-,
rozkladný, Fach-, stálý, Lager-, kládový,
tyčený, Stangen, částečný, Stück-, vodní,
Wasserriese. Sl. les. Dřiví na plazy svá-
žeti, skládati. 1529. — P. = plzké místo
atd. Příkrý p. Alx. M. v. 66. (HP. 91.). — P. = ploska, die Fläche. U Opavy. Klš. — P., Plazy, pole u Semic na Písec. BPr.

219795   Plaz Svazek: 8 Strana: 0282
Plaz. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 35., 78., Am. Orb. 106. Nauka o plazech, Herpeto- logie. Vz Ott. XI. 206.

219796   Plaz Svazek: 10 Strana: 0260
Plaz hoblíku (spodní strana). KP. XI. 7.

219797   Plazák Svazek: 7 Strana: 0256
Plazák, a, m. = kdo někam nahlédá. Vz Plaziti. Brt.

219798   Plazák Svazek: 10 Strana: 0260
Plazák, a, Plazař, e, m., obyvatel Plazka Krolm. Čes. 1. XII. 327.

219799   Plazan Svazek: 8 Strana: 0282
Plazan, u, m. = jazyk, který se vyplazuje. Zábř. Brt. D. II. 363.

219800   Plazatý Svazek: 7 Strana: 0256
Plazatý = rozplazený, kdo má košili na krku rozepiatou. Val. Brt. D. 248.

219801   Plazecký Svazek: 7 Strana: 0256
Plazecký, ého, m , sam. u Sedlčan.

219802   Plázek Svazek: 7 Strana: 0256
Plázek, zku, m. = pole u Zbonína. BPr.

219803   Plazek Svazek: 9 Strana: 0224
Plazek, zka, m. = datel pták. Mus. ol. 1898. 113.

219804   Plazem Svazek: 7 Strana: 0256
Plazem. Almarin p. položiť do voza = ležmo (širší stranou na spodek). Slez. Šd.

219805   Plazení Svazek: 2 Strana: 0579
Plazení, n., das Schleppen, Schleifen. — P. se po zemi, das Kriechen. V.

219806   Plazí Svazek: 2 Strana: 0579
Plazí, od plazu, Reptilien-. Us.

219807   Plazi Svazek: 10 Strana: 0260
Plazi, vz Ott. XIX. 884. -889.

219808   Plazíce Svazek: 2 Strana: 0579
Plazíce, e, f., spousty snežné s povrchu nakloněného dolů se posunující, sněžnice, le- dovec, der Gletscher. Min. 140.

219809   Plazič Svazek: 2 Strana: 0579
Plazič, e, m., der Schleicher. D. — P. —• pla z.

219810   Plazilka Svazek: 2 Strana: 0580
Plazilka, y, f., herpestis. Rostl.

219811   Plazitel Svazek: 2 Strana: 0580
Plazitel, e, m., der Kriecher. Us.

219812   Plaziti Svazek: 2 Strana: 0580
Plaziti, il, en, ení: plazívati = smýkati, táhnouti. Plz — plaz — plaziti. Gb. Hl. 146., Mkl. B. 436., 469. — Kom. J. 213. Schleppen, ziehen. — co: jazyk na někoho p., ausstrek- ken. Us. Pk. — co po čem. Slepky po zemi plazil. Mand. — co kudy: skrze oheň. Mand. — co kam. Plazí ku bráně svůj ohon zvířecí. Ráj. — se = na břiše lézti, táhnouti se po zemi, kriechen, schleichen. Had se plazí Us. Plazí se, co noha nohu mine (vleče se). Šm. — se kam. Hadice k děcku se pla- zila. Sych. Ku předu v pravo (v levo) plazit! Vorwärts rechts (links) kriechen! Čsk. — se kde. Pod stromem plazí se had. Us. Člun u vodách se plazí. Alx. — se kudy. Hájem ještěr se plazil. Sych. Plazí se tou cestou jakýsi nevtipa. Sych. — se odkud. Druzí s stráně sě plaziechu. Dal. 62. — se jak. Červem jsem se plazíval. Sš. Bs. 14. — se po čem. P. se po břiše, po zemi jako had. V. Po čtyřech se p. Us. Okurky po zemi se plazí (rozkládají se). D. — se před kým (pochlebovati mu). Nt.

219813   Plaziti Svazek: 7 Strana: 0256
Plaziti. Mkl. Etym. 237. — co = mo- tati, drchati. Kdo neumí dobře navíjeti přízi, plazí ji; kdo kositi neumí, plazí obilí; kdo pleje len, ať dá pozor, by ho neplazil. U Rou- šína. Plsk. P. šindel = rýhy do něho dě- lati. U Úboče. Rgl — s kým. Dycky s tyma koňma hdesik plazí (jezdí; říká, kdo se hněvá). U Star. Jičína. Vhl. — se jak: jako pes. Us. Dch. — kam: do okna (na- hlédati). Laš. Brt. D. 248.

219814   Plaziti se Svazek: 8 Strana: 0282
Plaziti se. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 35.

219815   Plazivě Svazek: 10 Strana: 0260
Plazivě se vyslovovati (příliš uctivě). Db. — Lit. I. 159.

219816   Plazivec Svazek: 2 Strana: 0580
Plazivec, vce, m., das Kriechthier. Rk.

219817   Plazivec Svazek: 9 Strana: 0224
Plazivec, vce, m. = kdo se plazí, úlisník. Slád. Caes. 112. Plec, e, f., mylně místo plece. Gb. H. ml. III. 1. 162.

219818   Plazivec Svazek: 10 Strana: 0260
Plazivec, vce, m., rostl. Vz Pryskyřník zde.

219819   Plazivka Svazek: 2 Strana: 0580
Plazivka, y, f., die Flechte, nemoc kůže. Ja.

219820   Plazivosť Svazek: 2 Strana: 0580
Plazivosť, i, f., das Schleichen. P. ostru- žiny. Um. les.

219821   Plazivosť Svazek: 10 Strana: 0648
Plazivosť, i, f. Není to poníženosť, ano až p. ? Phľd. XXII. 437.

219822   Plazivý Svazek: 2 Strana: 0580
Plazivý, plazící se, schleichend. P. živo- čich, D., rostlina, Jg., keř, břečtan, Um. les., vřed. Ja.

219823   Plazivý Svazek: 7 Strana: 0256
Plazivý. Mkl. Etym. 237., ČI. Kv. XXV., Slb. XLV., Rst. 464. P. stvůra. Dch.

219824   Plazivý Svazek: 10 Strana: 0260
Plazivý vřed rohovkový, ulcus corneae serpens. Ktt.

219825   Plazmo Svazek: 2 Strana: 0580
Plazmo, kriechend. Johan.

219826   Plazna Svazek: 7 Strana: 1357
Plazna, y, f., lienteria, nemoc. Pršp. 62. 14. V Rozk. plozna.

219827   Plaznice Svazek: 2 Strana: 0580
Plaznice, e, f., clymene, červ. Krok.

219828   Plaznouti Svazek: 10 Strana: 0260
Plaznouti = plesknouti. P. blátem do něčeho. Vyhl. Slz. 17.

219829   Plazný Svazek: 2 Strana: 0580
Plazný, plazivý, kriechend. Reš.

219830   Plazný Svazek: 7 Strana: 0256
Plazný. Pred nimž sa ľudstvo v prachu korí plazne. Orl. VI. 205.

219831   Plazo Svazek: 10 Strana: 0648
Plazo, a, m. = kdo má košili na hrdle rozhalenou. Phľd. XXIV. 481.

219832   Plazokam Svazek: 2 Strana: 0580
Plazokam, u, m., amphibiolith, zkameně- lina, jež nějakým plazem tvaru svého nabyla.

219833   Plazossavec Svazek: 8 Strana: 0282
Plazossavec, vce, m. Vz Am. Orb. 77., 107.

219834   Plazsky Svazek: 2 Strana: 0580
Plazsky. P. prášek, Magnesia.

219835   Plazský Svazek: 10 Strana: 0260
Plazský, asi = člověk dohlížející k plazům. Mš.

219836   Plazún Svazek: 7 Strana: 0256
Plazún, a, m. = plas. Do druhej pod- čriedy rátajú sä p-ne, čo nemajú nôh, ale zohybom dlhého tela svojho sä pohybujú, teda plazia sä. Slov. Hdž. Čít. 182.

219837   Plazy Svazek: 7 Strana: 0256
Plazy, osada u Čimelic; Stiedronin (Štědro- nín), ves tamtéž.

219838   Plážak Svazek: 10 Strana: 0260
Plážak, a, m. = loudavec; kdo nemůže něco pochopiti; člověk nedostrojený. Hauer 14.

219839   Plažený Svazek: 2 Strana: 0580
Plažený; plažen, a, o, ďrchaný, wirr. P. sláma, Rüttstroh, n. D.

219840   Plažić Svazek: 9 Strana: 0224
Plažić = vzplazovafi; čuměti, nahlédati. Co plazíš? Slez. Lor. 76.

219841   Plcák Svazek: 7 Strana: 0256
Plcák, u, m. = malý bič, kleine Peitsche. Val. Vck.

219842   Plcati Svazek: 7 Strana: 0256
Plcati = malým bičem (plcákem) rochati (praskati), knallen (mit einer kleinen Peit- sche). Val. Vck.

219843   Ple ple Svazek: 7 Strana: 0256
Ple ple. To je taký ple ple = neslaný, nemastný, slabý. Val. Vck.

219844   Pleban Svazek: 7 Strana: 0256
Pleban, u, m. = farář, zastr. Kram. Slov. Slov. Ssk.

219845   Plebaň Svazek: 7 Strana: 0256
Plebaň, ě, f. = fara. Seděti na p-ni. Mor. Knrz.

219846   Plebán Svazek: 10 Strana: 0260
Plebán, a, m., plebanus, sacerdos, kněz, farář. H. Jir. Mýto Dod. 73.

219847   Plebánstvi Svazek: 7 Strana: 1357
Plebánstvi, n. = farářství, kněžství. Bu- de-li povolán k p. Exc. Cf. Plebán.

219848   Plebejčík Svazek: 8 Strana: 0282
Plebejčík, a, m. Váňa, 17.

219849   Plebejec Svazek: 10 Strana: 0260
Plebejec, jce, n. Zr. Nov2. 117.

219850   Plebeji Svazek: 2 Strana: 0580
Plebeji, třída občanů římských, kteří ne- náleželi ani k patriciům ani ke klientům. Vz S. N. Plebejer, Bürgerliche; gemeine Leute.

219851   Plebejský Svazek: 2 Strana: 0580
Plebejský, z lat., měšťanský, bürgerlich; sprostý, gemein. — Rk.

219852   Plebejství Svazek: 7 Strana: 0256
Plebejství, n., der Bürgerstand ; die Ge- meinheit. Mus. 1880. 274.

219853   Plebiscit Svazek: 7 Strana: 0256
Plebiscit, u, m., z lat. = schválení ná- vrhu lidem.

219854   Plebs Svazek: 2 Strana: 0580
Plebs, z lat., obecný lid v Římě, gemeines Volk, vz Plebeji; s příhanou: luza, sběr, chátra, Pöbel, m. Rk.

219855   Plec Svazek: 2 Strana: 0580
Plec, e, m., krátký tesáček za pasem,končíř, der Stossdegen. V.

219856   Plec Svazek: 2 Strana: 0580
Plec, e, m., kdo pleje, der Jäter. D.

219857   Plec Svazek: 8 Strana: 0282
Plec = uzené maso obtočené klobásami a upečené v pekařské peci. Slez. NZ. IV. 447. — p. = dýka. XVI. stol. Wtr. Krj. I. 610.

219858   Pleca Svazek: 9 Strana: 0224
Pleca (kozí brada), druh dýmky. Val. Sbor. č. 4. 63.

219859   Pleca Svazek: 10 Strana: 0648
Pleca, e, f. = chléb režný, v němž za- pečena jest dobrá bravovina, vepřovina. Opava. Slám. Put. 479. Sr. Plec v I. Přisp.

219860   Plecáček Svazek: 9 Strana: 0224
Plecáček, čku, m. Včera syčela a klo- kotala ještě na kamnech v plecáčkách a hrncích. Sá. Ves. rom 136.

219861   Plecar Svazek: 9 Strana: 0224
Plecar, u, m., nějaká zbraň. Viděli, že p. svůj po boku nosí. 1637. Vstnk. X. 103.

219862   Plecátko Svazek: 7 Strana: 1357
Plecátko, malá plec. Šd.

219863   Plecatý Svazek: 2 Strana: 0580
Plecatý, schulterig. Aqu., Mkl. B. 182.

219864   Plece Svazek: 2 Strana: 0580
Plece, e, n., na Slov. pleco, a, plecko, a, n., (plec, i, f.; plec, e, m , zastr.). Plece, e, n., dle Pole a ne dle Bůže. P., z pletje, rus. plěco. Vz více v Mkl. aL. 16., 221. — P. vyvýšená, široká čásť' s obou stran hořeních zad u člo- věka za ramenem a pod ramenem, die Schulter. Jg. Vz S. N. Plece na člověku. V. Dítky své na pleci nesa (šel). Dal. Na plecech nésti. Zlob. Aj pod nimi s předu postaví sě silných muž k mužu, se týkachu druh druha širo- kýma plecema. Rkk. 19. Na svých plecech a ramenách. V. Dáti komu kyjem po pleci. Rým. Namazal mu kyjem plece. Ukázati plece (utíkati). Vzíti nohy na plece. Obrátiti plece za se. Vz Útěk. Č. Kdo jest širokých plecí, mnoho unésti může. Kdo má široká plece, ten mnoho unese. V. Uzříte bohy na pleci nošeny. BO. (Bar. 6.). Plecema pokrčiti. Šm. — P., hořejší strana hořejší nohy, die Schulter (bei Tbieren). Přední plece od hovada. V. P. na volu, na koni. V. Lev plecí kosmatých. Kom. J. 202. P. vepřové (hyže). V. Tučné kýty i plece naloži šesti jezdcem za voji. Rkk. 21.

219865   Plece Svazek: 7 Strana: 0256
Plece. Mkl. aL. 221., MV. Scapula. Sv. ruk. 314. Plecíma svýma zasloní tebe. Ž. kl. 90. 4. Jde Němec ticho za ním, ten plecima stiská. Koll. Zp. I. 29. Vz Pleco.

219866   Plece Svazek: 8 Strana: 0569
Plece. O skloň. kol. r. 1440. Cf. Mus. lil. 1896. 442. — P., úrok. Arch. XV. 372., 379., 490., 496.

219867   Plece, e, n Svazek: 9 Strana: 0225
Plece, e, n. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 162.

219868   Plecektor m Svazek: 8 Strana: 0282
Plecektor m. praeceptor. List. fil. 1893. 467.

219869   Plecí Svazek: 7 Strana: 0256
Plecí, Jät-. P. rádlo, KP. V. 31., stroj. NA. IV. 80.

219870   Plecitý Svazek: 2 Strana: 0580
Plecitý, breitschulterig. Dch.

219871   Plecitý Svazek: 8 Strana: 0282
Plecitý, Phľd. XII. 198. a j.

219872   Plécka Svazek: 2 Strana: 0580
Plécka, malá plec. Kat. 728.

219873   Plecko Svazek: 7 Strana: 0256
Plecko, vz Plece.

219874   Plecnatý Svazek: 2 Strana: 0580
Plecnatý, ramenatý, breitschulterig. Reš.

219875   Plecné Svazek: 7 Strana: 1357
Plecné, ého, n. = plat úročních lidí. 16 stol. Wtr. Obr. II. 536.

219876   Plecné, plecovné Svazek: 2 Strana: 0580
Plecné, plecovné, ého, n.Plecného dávají 12 groši; za plece dávají 12 gr. Ze dvou prutů lozunku plecovné a obilí nedává. Plat plecovného při sv. Jiří a sv. Václavě. Also die Abgabe entweder in natura (plece čtvrť hovězího dobytka) o. reluirt Gl. 232.

219877   Plecní Svazek: 7 Strana: 0256
Plecní = plecný. P. pás. Šv. 24.

219878   Plecní Svazek: 10 Strana: 0260
Plecní šos (plat). Arch. XX. 468.

219879   Plecnica Svazek: 9 Strana: 0225
Plecnica = kšanda. Slov. slov. L 194.

219880   Plecnice Svazek: 2 Strana: 0580
Plecnice, e, f., byla krátká až pod plece sahající košile, Jg., kazajka. Jir.

219881   Plecník Svazek: 2 Strana: 0580
Plecník, u, m. = plecnice. V MV. ne- pravá glossa. Pa.

219882   Plecník Svazek: 8 Strana: 0569
Plecník, u, m., vz Naplecky (3. dod.).

219883   Plecník Svazek: 9 Strana: 0225
Plecník, u, m. Vz Náplecka.

219884   Plecný Svazek: 2 Strana: 0580
Plecný, Schulter-. P. kosť. Krok. Vz S. N., Plecné.

219885   Pleco Svazek: 2 Strana: 0580
Pleco, vz Plece. — P., plecovník.

219886   Pleco Svazek: 7 Strana: 0256
Pleco = plecovník.

219887   Pľeco Svazek: 8 Strana: 0282
Pľeco. Šolder = zapečené maso, jinde pleco jmenované. 1701. Věst, opav. 1893. 47. P. = pecen chleba, do něhož zapečena šunka (pľe- co). Brt. D. II. 480. Cf. Plecovník, Plec (3. dod.).

219888   Plecoptera Svazek: 10 Strana: 0260
Plecoptera. Vz Vstnk. XII. 263.

219889   Plecovati Svazek: 9 Strana: 0225
Plecovati vožděj = kůru částečně s něho seříznouti a součky usekati, aby dříve zaschl a nezahníval. Čes. 1. VIL 21.

219890   Plecovati. co Svazek: 2 Strana: 0580
Plecovati. co: zbraň, schultern. Plecuj! Schultert! Bur. — P., die Abgabe einer plece leisten. Ze čtvrti lánu nelozunkuje, neplecuje, ani obilí dává. Gl. 232. — P., liziti, lisovati, naraziti, narážeti, platzen. Musejí seče po- znovu ple plecovány býti. Um. les.

219891   Plecovisný Svazek: 2 Strana: 0580
Plecovisný, od plecí visící, von den Schultern herabhängend. Dva p-né hady kojiti má. Koll. zn.

219892   Plecovitý Svazek: 2 Strana: 0580
Plecovitý, plecnatý. P. žoldnéř. Jel.

219893   Plecovné Svazek: 2 Strana: 0580
Plecovné = plecné.

219894   Plecovník Svazek: 2 Strana: 0580
Plecovník, u, m., pleco, uzené maso v bílém chlebě zapečené. Na Mor., Pk., Tč., Mtl.

219895   Plecovník Svazek: 7 Strana: 0256
Plecovník peče se o velikonocích.

219896   Plecovník Svazek: 10 Strana: 0260
Plecovník (šoldr, svěceník) = koláč pe- čený v hod velikonoční. Slez. Vyhl. II. 47.

219897   Plecový Svazek: 2 Strana: 0580
Plecový, Schulter-. P. pečeně. Zlob. Vz Plece.

219898   Plecuch Svazek: 7 Strana: 0256
Plecuch, a, m = plkoš, laš. Brt. D.

219899   Pleč Svazek: 7 Strana: 0256
Pleč, e, plečka, y, f. = plecí stroj, der Jätpflug. Šp., Dch., Hk.

219900   Plečka Svazek: 10 Strana: 0260
Plečka, y, f. Patentní p. (nástroj), oce- lová p. na řepu, řepku, brambory, kukuřici, jedno-, dvou-, tří-, čtyř-, pěti- až šesti- řádková. Nár. list. 1903. č. 136. 9., 134. 21. P. jednokolá, dvoukolová, koňská, jedno- spřežní, řepní, na ohnici, na okurky, do chmelnic a vinic, zřízená na houžev, na samovod, specialně obilní, universalní. Ib. 1905. 131. 21.

219901   Plečlík Svazek: 2 Strana: 0580
Plečlík, u, m., široký hrnec s uchy, ein breiter Topf. Us.

219902   Plečna Svazek: 2 Strana: 0580
Plečna, y, f., die Bierkanne. Dch.

219903   Pledle Svazek: 2 Strana: 0580
Pledle, e, f., ženská, která pleje, piecka. Us. pod Krkonš. Kb. Die Jäterin.

219904   Plegať Svazek: 7 Strana: 0256
Plegať = plekati. Slov. Bern.

219905   Plehčiti Svazek: 7 Strana: 0256
Plehčiti, Rastriren, Notenlinien ziehen. Šm.

219906   Plehek Svazek: 7 Strana: 0256
Plehek, hku, m., das Rastral (Werkzeug zum Rastriren). Šm.

219907   Plehniti Svazek: 2 Strana: 0580
Plehniti, il, ěn, ění, tropiti, treiben. Us. Bělohr.

219908   Pléhniti sa Svazek: 7 Strana: 0256
Pléhniti sa = líhnouti se. Brt. D. 248. Jak sa vám do domu naléhní hydu, těžko sa ho zbýť. U Star. Jičína. Vhl.

219909   1. Plech Svazek: 2 Strana: 0580
1. Plech, u, plíšek, šku, m., žesť (rus.), škudla, čepel, lupáček. Šm. — P., plát tenký železa n. jiného kovu, Ros., deska kovová velmi tenká v průměru k délce a šířce. Vz S. N. Das Blech, Kupfer-, Eisenblatt usw. P. železný, mosazný, na pečení vdolků, stolní, ohnutý, namáčecí (u pasíře), šroubový, k okrytí n. zbrojový (brnění, plát), na střechu, Us., zlatý, na rameno (náramek). V., bílý, bubnový, černý, dvojitý, hvozdní na slad, kačírkový, klempířský, korunní, kotlový, křížový, li- sovní, mísový, na koláče, na nápravy, na pletence, vytažený, na stoličku, nástřešní, na trouby, na zděře, na žlaby, ocelový, olověný, pakfongový, pilový, pocínovaný, ruchadlový, tombakový, vzorní, měděný, stříbrný, záme- čnický, zinkový, Kh., žlutý n. mosazný, Pt., z litiny ocelové, p. s důlky na lívance (litý); druh plechu, hřebík do plechu, kleště na p., potažení plechem. Šp. Vz KP. IV. 95., 149., 155., 177., 189., 225. Plech mědi, platiny. Vys. Plechem střechu obiti. Ta pila má dobrý
plech. Vys. Železo (měď, mosaz atd.) na plech
vyklepati. Rk. Kovář železo na plechy roz-
vodí. Kom. J. 531. — P. n. pleš, místo, na
kterém něco růsti mělo, ale neroste, kde obilí
nevzejde, vymokne atd., ein kahler Fleck. Jg. — P., lysina na hlavě, die Glatze, die Tonsur. Ros. — Plechy, der Kopfgrind. Vodn.

219910   2. Plech Svazek: 2 Strana: 0581
2. Plech, a, m., Plötsch, ves u Šumberka na Mor. PL.

219911   1. Plech Svazek: 7 Strana: 0256
1. Plech křižákový či tymplový, NA. IV. 165., krycí, metadlový (k metadlům), metrový, ochranný (na dveřích ohniště), Schutzblech, na oplínu, Kipfstockblech, plužní, pocinkovaný, pololesklý, ryhovaný, troubový, vlnitý, na voj, Deichselstangen-, vzorkový, výmětový, zámkový, zapadací, Schliess-. Pdl., Šmr., Wld., Pcl. 65. Plech černý a cinkový vlnitý. Vz Včř. I. 13., 14. P. máslem namazaný; p. papírem položiti; Na plechu péci. Šp. Počali vrata rathúská sekati plechy odlupujíce. Let. 484.

219912   Plech Svazek: 7 Strana: 1357
Plech, a, m., cocodrillus. Pršp. 20. 83.

219913   Plech Svazek: 8 Strana: 0282
Plech, vz Kožich (3. dod.), Pelc (3. dod.). — P. = plát z kousků sestavený, také prusplech, Brustblech. Připravil se zbrojně v brních a pleších. XV. stol. Wtr. Krj. I. 243.

219914   Plech Svazek: 8 Strana: 0569
Plech = široký lem sukně (jiné barvy než sukně). Sbor. slov. I. 42.

219915   Plech Svazek: 10 Strana: 0260
Plech. Ještě: argentanový, dolíčkovaný, façónovaný, galvanický, hladký, hrbolko- vaný, ohňový, plástový, plátovaný, pomě- děný, prolamovaný (děrovaný), vlnitý, zdvo- jený, žebrovaný. Vz Ott. XIX. 890. — P., plíšek = groš. V zloděj. mluvě. — P. = radlice. Litom. 64.

219916   Plech Svazek: 10 Strana: 0648
Plech, u, m. = světlá stužka n. krajka u sukně. Slov. Nár. sbor. XI. 14.

219917   Plecháč Svazek: 2 Strana: 0581
Plecháč, e, m., kdo má pleš, plechatý. Není každý p. farář. Km. Der Glatz-, Kahl- kopf. — P., peníz u starých Čechů, brakteat, zmrzlík. L. 1644. patenty císařskými groše české, p-če řečené, vyhlášeny, aby dráže přes tři krejcary brány nebyly. Bdž. Eine dünne aus Silberblech geschlagene Münze. Gl. — P., veliká dlazicí cihla, ein breiter Pflaster- ziegel. — P., plechovka, konvice z plechu, eine blecherne Kanne. Jg.

219918   Plecháč Svazek: 7 Strana: 0256
Plecháč = plechatý. O bychom to po- mněli, my p-či. Hus II. 325. — P. = ple- chový hrnec; mázová nádoba na pivo; ple- chový zvonek ovčí; hřebík (der Decknagel). Kšá, Sl. les., Vck. — P. = vrch u Radnic. BPr., Krč.

219919   Plecháč Svazek: 7 Strana: 1357
Plecháč, e, m., scilla. Pršp. 17. 95.

219920   Plecháč Svazek: 9 Strana: 0225
Plecháč, e, m. = kněz (mající pleš; žertem). Hus II. 325.

219921   Plecháček Svazek: 2 Strana: 0581
Plecháček, čka, m., der Kahlkopf. — P., čku, m., plechovka, eine Blechbüchse. Jg.

219922   Plecháček Svazek: 7 Strana: 0256
Plecháček, čku, m. = plechový knoflík. Us. Brní.

219923   Plechačka Svazek: 7 Strana: 1357
Plechačka, y, f. = čírka. U Jabkonic. Šír. Pt.

219924   Plechačka, y, f Svazek: 9 Strana: 0225
Plechačka, y, f., pták. Vz Čírka.

219925   Plechák Svazek: 7 Strana: 1357
Plechák, u, m = plecháč. Hvlč. I. 34.

219926   Plechák Svazek: 10 Strana: 0260
Plechák, a, m. = litr. Dšk. Km. 28.

219927   Plecháň Svazek: 7 Strana: 0256
Plecháň, ě, m. = plecháč (nadávka). Slov. Rr. MBš

219928   Plechanec Svazek: 7 Strana: 0256
Plechanec, nce, m. = první třída školní, přípravka. Chodí do plechance. U Domažl.

219929   Plechanec Svazek: 10 Strana: 0260
Plechanec, vz Pich.

219930   Plechárna Svazek: 2 Strana: 0581
Plechárna, y, f., die Blechhütte. D.

219931   Plecharský Svazek: 8 Strana: 0282
Plecharský. P. rodina, která prodává ple- chové zboží. PhPd. 1893. 464.

219932   Plechař Svazek: 2 Strana: 0581
Plechař, e, m., platnéř, klempnéř, klepač, der Blechschläger, Spengler, Klempner. Jg.

219933   Plechař Svazek: 9 Strana: 0225
Plechař, e, m. = klempíř. U Polné. Hoš.

219934   Plechařka Svazek: 2 Strana: 0581
Plechařka, y, f., die Klempnerin. Us.

219935   Plechařky Svazek: 7 Strana: 0256
Plechařky, pl., t , die Blechschere. Šp.

219936   Plechařský Svazek: 2 Strana: 0581
Plechařský, Klempner-. P. tovaryš, ná- stroj, pajka, Jg., cvaňha či husa, die Blech- flamme (d. i. ein Stück Eisen, aus dem Bleche verfertigt), oheň, Blechfeuer, n. (= Feuer in den Blechhämmern), kovaň (= plechárna), mistr (první dělník v plechárně), nůžky (= nůžky na žesť), die Blechschere, kleště (= hrubé kleště), die Blechzange (beim Grob- schmied). Sm.

219937   Plechařský Svazek: 7 Strana: 0256
Plechařský samokov. NA. IV. 176.

219938   Plechařství Svazek: 2 Strana: 0581
Plechařství, n.,die Klempnerei, Blech- fabrikation, f. Jg., Šm.

219939   Plechatěti Svazek: 2 Strana: 0581
Plechatěti, ěl, ění, kahl werden. Jg.

219940   Plechatěti Svazek: 10 Strana: 0260
Plechatěti, ěl, ění. — jak. Člověk p-íí od přední části hlavy. čes. 1. XII. 94.

219941   Plechatosť Svazek: 2 Strana: 0581
Plechatosť, i, f., die Alopäzia, Kahlheit. D.

219942   Plechatý Svazek: 2 Strana: 0581
Plechatý, kahl, glattköpfig.

219943   Plechatý. P Svazek: 10 Strana: 0260
Plechatý. P. skalice = holá pole. Dšk. Km. 19.

219944   Plechavina Svazek: 7 Strana: 0256
Plechavina, y, f. = plešina. Bern.

219945   Plechavosť Svazek: 7 Strana: 0256
Plechavosť, i, f., die Kahlheit. Bern.

219946   Plechavý Svazek: 7 Strana: 0256
Plechavý, glatzig. Má hlavu p-vú jako koleno. Slov. Rr. MBš.

219947   Plechoč Svazek: 9 Strana: 0225
Plechoč, e, m = plecháč (na dojení). Slez. Čes. 1. VIII. 56

219948   Plechoměr Svazek: 2 Strana: 0581
Plechoměr, u, m., v zlatnictví, das Gold- mass. Šm.

219949   Plechosť, i, plechota Svazek: 2 Strana: 0581
Plechosť, i, plechota, y, f., čistota, švár- nosť. Reinlichkeit, f., Kom. J. 578. P. je zvláštní, krásná při ženských ctnosť. V. — Jg.

219950   Plechot Svazek: 2 Strana: 0581
Plechot, u, m., was aus Blech gemacht ist. 1584. Gl. 233.

219951   Plechota Svazek: 7 Strana: 0256
Plechota, y, f. = plešina. Bern.

219952   Plechota Svazek: 9 Strana: 0225
Plechota, y, f. = dobrota. U Polné. Hoš.

219953   Plechotep Svazek: 2 Strana: 0581
Plechotep, a, m. = plechař, Blechschläger, m. Reš.

219954   Plechotepec Svazek: 7 Strana: 0256
Plechotepec, pce, m., der Blechschläger. Rk.

219955   Plechotina Svazek: 7 Strana: 0256
Plechotina, y, f. = plechota. Bern.

219956   Plechov Svazek: 2 Strana: 0581
Plechov, a, m., ves u Jistebnic v Budě- jovsku. PL.

219957   Plechovati Svazek: 2 Strana: 0581
Plechovati, plechem potáhnouti, beble- chen. Jg. — P., na plech rozkovati, zu Blech schlagen. — co: měď. Vys. — P., platiti, zahlen. Ten plechoval. Us., Šm. Též na Mor. Bkř.

219958   Plechovec Svazek: 8 Strana: 0282
Plechovec, vce, m. = plechová nádoba. — P. = jm. role u Bzence na Slov. Šd.

219959   Plechovice Svazek: 2 Strana: 0581
Plechovice, e, f., plechová nádoba, ple- chovka, die Blechkanne. Kom. J. 564., V. — P., plechová rukavice a i jiné brnění, Bein- harnisch, Blechhandschuh, m. P. na nohy. Br. - Jg.

219960   Plechovice Svazek: 7 Strana: 0256
Plechovice. Vloživ sobě ruce s p-cemi na hlavu. Let. 235. — P. = kožená ševcov- ská rukavice, das Handleder. Us. Vchř.

219961   Plechovička Svazek: 2 Strana: 0581
Plechovička, y, f. = plechovka. Jg.

219962   Plechovina Svazek: 2 Strana: 0581
Plechovina, y, f., plech, Blechzeug, n. P. měděná. Reš.

219963   Plechovina Svazek: 9 Strana: 0225
Plechovina, y, f., pozemek. Hoř. 136.

219964   Plechovka Svazek: 2 Strana: 0581
Plechovka, y, f., plechová nádoba na ko- rení atd., na pivo, na víno. Sych. Blechbüchse, Blechkanne, f.

219965   Plechovka Svazek: 7 Strana: 0256
Plechovka na natrhané květiny. Schz.

219966   Plechovnice Svazek: 2 Strana: 0581
Plechovnice, e,f. = plechovka. Jg.

219967   Plechovnice Svazek: 7 Strana: 0256
Plechovnice, der Beinharnisch. Btk. Voc. 98 — P. ponocných (trouba). Tbz.

219968   Plechovník Svazek: 2 Strana: 0581
Plechovník, a, m. = plechař. L.

219969   Plechový Svazek: 2 Strana: 0581
Plechový, blechern, Blech-. P. rukavice (plechovice), D., střecha, krytba, nádobí, kamna, Šp., nástroj hudební (trubní), Blech- instrument. Mus. 1850.

219970   Plechový. P Svazek: 10 Strana: 0260
Plechový. P. nástroje. Vz Strh. Akust. 367., 408.

219971   Plechtať sa Svazek: 10 Strana: 0648
Plechtať sa = ve vode sa máchať, šlapotať. Phľd. XXIV. 481.

219972   Plechtati (sa Svazek: 7 Strana: 0256
Plechtati (sa), plätschern, plantschen. Loos.

219973   Plechůvka Svazek: 7 Strana: 0256
Plechůvka, y, f. = malý plechový hrnek. Na Polič. Kšá.

219974   Plechý Svazek: 2 Strana: 0581
Plechý; plech, a, o = čistý, hezký, švárný, řádný, kloudný, sauber, nett, rein. Brt., Jg. Ten les je plechý. Us. v Táborsku. Kolář. Kde nevanou tvé dechy, tam není život p-chý. Sš. Hc. 110. Švárný a plechý oděv. Br. P. žena pleše se má v hospodářství (miluje ple- chotu). Ros. — P., kalý, dobrý, valný, gut, ordentlich. Neměl na sobě ani plechého ka- bátu. Us., hl. na Mor.

219975   Plechý Svazek: 7 Strana: 0256
Plechý. Cf. Neplecha, List. fil. XIII. 161. P. = švárný. Aby netoliko byla něco roz- šafného v hospodářství, než taky plechá ve věcech domovních. Žer. 333. — P. = dobrý. Neumí ani kus p-ho jídla uvařiť. Kmk.

219976   Plechý Svazek: 7 Strana: 1357
Plechý z bavor. blechen, glänzen. Štre- kelj. List. fil. 1890. 475.

219977   Plechý Svazek: 8 Strana: 0282
Plechý = čistý. P. nádoba, máslo. Kat. z Žer. I. 181., 47.

219978   Pleiady Svazek: 2 Strana: 0581
Pleiady, gt. Pleiad, pl., f., souhvězdí ku- řátek, baba, štětky, vlast. dštětky (zvěstující déšť), das Siebengestirn, die Gluckhenne, kupa hvězd drobných v souhvězdí býka se sedmi hvězdami prostým okem viditelnými. S. N.

219979   Pleistocén Svazek: 9 Strana: 0225
Pleistocén, u, m. Mus. 1897. 470.

219980   Pleistocén Svazek: 10 Strana: 0260
Pleistocén, u, m. = doba na rozhraní doby třetihorní a diluvialní. Vz Zvon III. 650.

219981   Pleistseista Svazek: 7 Strana: 0256
Pleistseista, y, f. P-ty = čary spojující na mappě body nejsilnějšími nárazy se ho- nosící. Stč. Zem. 792

219982   Plejáč Svazek: 7 Strana: 0256
Plejáč, e, m. = pleč. Běžte p-či oběd- vati. Brt. N. p. I. 30. S p-či se ubírala: Poďte, pletci, plet do pola. Sš. P. 792.

219983   Pľejačka, y Svazek: 10 Strana: 0648
Pľejačka, y, f. = ženská, která pleje. Brt. Slov.

219984   Plejady Svazek: 10 Strana: 0260
Plejady či Kuřátka, souhvězdí. Vz Ott. XIX. 893., Pleiady.

219985   Pleják Svazek: 7 Strana: 0256
Pleják, u, m. = koš na pletí. Mor. Šd. — P. = plevák, pluh na pletí na př. řepy. Šd.

219986   Pleják Svazek: 8 Strana: 0282
Pleják, vz Plevák (3. dod.).

219987   Plejidlo Svazek: 2 Strana: 0581
Plejidlo, a, n., motyka ku pletí, die Jät- haue. Ros.

219988   Plejivo Svazek: 2 Strana: 0581
Plejivo, a, n., co se pleje, das Jätgras. Ros.

219989   Pľejllý Svazek: 8 Strana: 0283
Pľejllý = sporý, vydatný. P. obilí. Jicko. Brt. D. II. 363.

219990   Plejník Svazek: 7 Strana: 1357
Plejník, a, m., butra, zastr. Rozk. Pršp. 10. 10 : butea.

219991   Plejnota Svazek: 7 Strana: 0256
Plejnota, y, f. = plnosť, die Fülle. Sš.

219992   1. Plejný Svazek: 2 Strana: 0581
1. Plejný, snadný k pletí, jätbar.

219993   2. Plejný Svazek: 2 Strana: 0581
2. Plejný = plenný, bohatý. Hojné a p. vylití ducha sv. Sš. Skl. 7.

219994   Plejtký Svazek: 2 Strana: 0581
Plejtký = mělký, seicht. Na Mor. Vz Plýtký.

219995   Plejtva Svazek: 7 Strana: 0256
Plejtva, y, f. = plýtva. Rk.

219996   Plejtva Svazek: 8 Strana: 0283
Plejtva m. ploutev. V již. Čech. Mus .1895. 471.

219997   Plejtvák Svazek: 7 Strana: 1357
Plejtvák zakrsalý, balaenoptera rostrata. Brm. I. 3. 780.

219998   Plejtvati Svazek: 10 Strana: 0260
Plejtvati, vz Plýtvati.

219999   Plejvajs Svazek: 9 Strana: 0457
Plejvajs, u, m., z Bleiweiss. Vz Mus. fil. 1901. 207.

220000   Plejvas Svazek: 10 Strana: 0260
Plejvas, u, m. Rhas. E. I. 46. Vz Plevais.