416001
2. Zerzati Svazek: 5 Strana: 0457
2.
Zerzati = řiče
ti, wiehern. Mor. Aj zerzaj, zerzaj, můj koníčku vraný; Prošvarný Janíček koníčky žene, oni zerzajú. Sš. P. 206 , 397.
416002
Zerzavá Svazek: 5 Strana: 0457
Zerzavá, é, f. Volořich Víta ze Z-vé. Žer. Záp. II. 13.
416003
Zerzavec Svazek: 5 Strana: 0457
Zerzavec, vce, m. =
zerzaň. Mor. Šd.
416004
Zerzavělý Svazek: 5 Strana: 0457
Zerzavělý = zerzavý, ryšoun, rothhaa- rig. V.
416005
Zerzavěti Svazek: 5 Strana: 0457
Zerzavěti, ěl, ění =
rozovatěti, rzeti, rzivěti, rostig werden, Rost bekommen. —
abs. Železo zerzaví. Reš. Stará láska ne- zerzaví. Prov. Nůž, kterým se pořád krájí, nezerzaví. Brt. S. 147. — V., Hus., Br. —
proč. Braně nám pro starosť a sešlost časů zerzavěly. V. —
kde. Ač (panstvo) v hří- ších zerzavělo. Puch.
416006
Zerzavice Svazek: 9 Strana: 0404
Zerzavice, pole u St. Města n
a Mor. Mus. ol. IV
. 33
.
416007
Zerzavina Svazek: 5 Strana: 0457
Zerzavina, y, f. =
rezina, rez, der Rost. Ros. Tu nic neroste jenom taká z. (zerzavá tráva na stojaté vodě, na louce; zerzavá bařina. Slez. Šd. Vz Zerzavka. —
Z. =
skvrna od rezu, der Rostfleck. Na již. Mor. Šd.
416008
Zerzavisko Svazek: 8 Strana: 0509
Zerzavisko, a, n. =
řezavisko. Brt. D. II.
378.
416009
Zerzaviti Svazek: 5 Strana: 0457
Zerzaviti, il,
en, ení, rostig machen. Rost.
416010
Zerzavka Svazek: 5 Strana: 0457
Zerzavka, y, f. =
zarzavka, zrzavka, durch Eisenoxyd rothgefärbtes Sumpfwasser. Slez. Šd
. — Z = kokotice, rostl. Las. Brt.
416011
Zerzávka Svazek: 9 Strana: 0404
Zerzávka, y, f., potok u Hodslavic na Mor. Pal. Pam. 10.
416012
Zerzavosť Svazek: 5 Strana: 0457
Zerzavosť, i, f.,
die Rüstigkeit. —
Z, die Rothhaarigkeit. Ros., Jg.
416013
Zerzavý Svazek: 5 Strana: 0457
Zerzavý =
rzivý,
rezavý, rezovitý, ro- stig. V
. Na Mor. Šd., Vck. Ten kord je z. Ros. —
Z. =
zrzavý, ryšavý, rothköpfig, -haarig. D. Z. hlava. Ros.
416014
Zerzavý Svazek: 7 Strana: 1137
Zerzavý. Mkl. Etym. 284. a.
416015
Zerzeti Svazek: 8 Strana: 0509
Zerzeti =
rezavěti. Zábř. Brt. D. II. 140.
416016
Zerzivěti Svazek: 10 Strana: 0529
Zerzivěti =
rezavěti. Chč. S. II. 204b.
416017
Zerzivý Svazek: 5 Strana: 0457
Zerzivý =
zerzavý. Ten šátek jde do zerziva. U Rychn.
416018
Zerzoň Svazek: 5 Strana: 0457
Zerzoň, ě, f. =
zrzoun. Mor. Šd.
416019
Zerzoun Svazek: 5 Strana: 0457
Zerzoun, a, m. =
zrzoun, ryšoun, der Rothhaar. D.
416020
Zeř Svazek: 5 Strana: 0457
Zeř, i, f., mania, die Manie, zastr. V MV. nepravá glossa. Pa.
416021
Zeřatek Svazek: 7 Strana: 1137
Zeřatek, tka, m., rj.; řeřatek, noctiluca, červ, zastr. Pršp 22. 34,, Bhm. Fl. 196.
416022
Zeřebina Svazek: 7 Strana: 1137
Zeřebina, cetena = jeřabina?, zastr. Pršp. 26. 29.
416023
Zeřicha Svazek: 7 Strana: 1137
Zeřicha, y, f., nasturciaca, rostl. zastr. Vz Pršp 30. 39.
416024
Zeříkati Svazek: 5 Strana: 0457
Zeříkati, vz Zříkati.
416025
Zeřínati Svazek: 5 Strana: 0457
Zeřínati, vz Zeřnouti.
416026
Zeřivý Svazek: 5 Strana: 0457
Zeřivý =
zuřivý (e se střídá s
u, vz U), wüthend, grausam. Sien z. své vrahy mláti. Rkk. 55.
416027
Zeřivý Svazek: 7 Strana: 1137
Zeřivý, vz Zořivý.
416028
Zeřmotiti Svazek: 5 Strana: 0457
Zeřmotiti = zehřmotiti, aufscheuchen. Z. někoho ze spaní. Ostrav. Tč.
416029
Zeřnouti Svazek: 5 Strana: 0457
Zeřnouti, zeřínati, ab-, wegschneiden. Na Ostrav.
416030
Zeřnuť koho Svazek: 10 Strana: 0529
Zeřnuť koho = vyřezati mu, sbíti ho. Slez. Vyhl. II. 162.
416031
Zes Svazek: 8 Strana: 0509
Zes =
přes. Slov. Pastr. L. 146.
416032
Zesaditi Svazek: 5 Strana: 0458
Zesaditi, vz Ssaditi.
416033
Zesamotněti Svazek: 5 Strana: 0458
Zesamotněti, ěl, ění, selbstständig weiden. Us. Tč.
416034
Zescati Svazek: 5 Strana: 0458
Zescati, štím a štiji, al, ání =
vyscati se —
se komu kam (nač). Jád.
416035
Zescati Svazek: 7 Strana: 1137
Zescati. Dítě zescalo křtitedlnici. Výb. II. 700.
416036
Zesci Svazek: 7 Strana: 1137
Zesci =
zésti. Mal ho očima z. Slov. Rr. Sb.
416037
Zesedlačiti Svazek: 5 Strana: 0458
Zesedlačiti, il, en, ení, verbauern. Us. Dch.
416038
Zesednouti Svazek: 5 Strana: 0458
Zesednouti, vz Sesednouti.
416039
Zeshora Svazek: 5 Strana: 0458
Zeshora, vz Seshora.
416040
Zeschlý Svazek: 10 Strana: 0529
Zeschlý. Výb. I. 1175. 34.
416041
Zeschnouti Svazek: 5 Strana: 0458
Zeschnouti, vz Seschnouti.
416042
Zeschnúti Svazek: 5 Strana: 0458
Zeschnúti, vz Seschnouti, Zsechnúti.
416043
Zesíci Svazek: 5 Strana: 0458
Zesíci, vz Sesekati
416044
Zesilenosť Svazek: 5 Strana: 0458
Zesilenosť, i, f., die Erstarkung, Kräf- tigung.
416045
Zesílený Svazek: 5 Strana: 0458
Zesílený; -
en,
a, o = sesilený
, erstarkt, gekräftigt.
416046
Zesileti Svazek: 5 Strana: 0458
Zesileti, el, ení, stark werden, erstarken, zu Kräften kommen. Dch.
416047
Zesíliti Svazek: 5 Strana: 0458
Zesíliti, vz Sesiliti.
416048
Zesinalý Svazek: 5 Strana: 0458
Zesinalý, bleich. Z. ústa. Hdk., Kká. K sl. j. 178., Tč.
416049
Zesinati Svazek: 5 Strana: 0458
Zesinati, blass, bleich werden. —
proč: od zimy. Us. Tč.
416050
Zesinavěti Svazek: 7 Strana: 1137
Zesinavěti, ěl, ění =
zesinati. Kos.
416051
Zesiněti Svazek: 5 Strana: 0458
Zesiněti, ěl, ění, blass, bleich werden. Tělo jejich zesinělo. Sš. Sk. 196
416052
Zesivěti Svazek: 5 Strana: 0458
Zesivěti, ěl, ění, grau werden. —
komu. Už mu vlasy sesivěly Us. Šd., Tč.
416053
Zeskákati Svazek: 5 Strana: 0458
Zeskákati, vz Seskočiti.
416054
Zeskalnělý Svazek: 7 Strana: 1137
Zeskalnělý, versteinert. Kod.
416055
Zeskelnatělý Svazek: 5 Strana: 0458
Zeskelnatělý, verglast. Z. cihla. Zpr. arch. VIII. 93.
416056
Zeskelnatění Svazek: 10 Strana: 0529
Zeskelnatění, n. =
zrosolovatění.
416057
Zeskelnatěti Svazek: 5 Strana: 0458
Zeskelnatěti, ěl, ění, glasig werden. Cihla z-la. Us.
416058
Zeskelnatěti Svazek: 10 Strana: 0529
Zeskelnatěti. Oči mu z-ly. Tbz. XVI. 382.
416059
Zesklenělý Svazek: 5 Strana: 0458
Zesklenělý, verglast. Šm.
416060
Zesklíti Svazek: 5 Strana: 0458
Zesklíti, verglasen, in Glas verwandeln. Vz Sklíti.
416061
Zesklovatiti Svazek: 5 Strana: 0458
Zesklovatiti, il, těn, ění, glasartig machen. NA. IV. 182.
416062
Zesknouti Svazek: 5 Strana: 0458
Zesknouti =
zeschnouti. Na Slov. Sl. ps. č. 162.
416063
Zeskočiti Svazek: 5 Strana: 0458
Zeskočiti, vz Seskočiti.
416064
Zeskrz Svazek: 5 Strana: 0458
Zeskrz, zastr. =
veskrz, vesměs, durch- aus, ganz und gar. Z. mi odpustil. Ms. Č.
416065
Zeskvrčkovati se Svazek: 7 Strana: 1137
Zeskvrčkovati se. Když se přede, na- pomínají: Nekruť to tak, zeskvrčkuje sa to. Zlinsky. Brt. D. 274.
416066
Zeslabiti Svazek: 5 Strana: 0458
Zeslabiti, vz Seslabiti.
416067
Zesláblý Svazek: 5 Strana: 0458
Zesláblý, geschwächt. Us. Dch.
416068
Zeslábnouti Svazek: 5 Strana: 0458
Zeslábnouti, vz Seslábnouti.
416069
Zeslábnutí Svazek: 5 Strana: 0458
Zeslábnutí, n., der Verfall der Kräfte.
416070
Zesladnouti Svazek: 5 Strana: 0458
Zesladnouti, dnul a dl, utí, süss werden. Čch. Bs. 65., Šd.
416071
Zeslaněti Svazek: 5 Strana: 0458
Zeslaněti, ěl, ění, salzig werden, Salz- geschmack bekommen. Polívka z-la (když se sůl v ní rozležela). Mor. Šd.
416072
Zeslání Svazek: 5 Strana: 0458
Zeslání, n., vz Seslaní.
416073
Zeslaný Svazek: 5 Strana: 0458
Zeslaný =
seslaný. Vz Seslati.
416074
Zeslati Svazek: 5 Strana: 0458
Zeslati, vz Seslati.
416075
Zeslezačený Svazek: 5 Strana: 0458
Zeslezačený; -
čen,
a, o, schlesisch ge- worden. Šd.
416076
Zeslezačiti Svazek: 5 Strana: 0458
Zeslezačiti, il, en, ení, schlesisch machen. Šd.
416078
Zeslezinovatění Svazek: 10 Strana: 0529
Zeslezinovatění, n., splenisatio. Ktt.
416079
Zeslívění Svazek: 5 Strana: 0458
Zeslívění, n. = středoobplodí ve dvoje vrstvy rozdělené, jichž vněšná zbobulela, vnitřní zořešela, die pflaumenartige Verän- derung. Rst. 524.
416080
Zesliznatěti Svazek: 7 Strana: 1137
Zesliznatěti, ěl, ění =
slizným se státi. Ott. IV. 933.
416081
Zeslkeněti Svazek: 5 Strana: 0458
Zeslkeněti, ěl, ění, verglasen, zu Glas werden. Šp.
416082
Zeslovaniti se Svazek: 10 Strana: 0529
Zeslovaniti se. Koll. Sbor. čes. 267.
416083
Zeslovanštělý Svazek: 5 Strana: 0458
Zeslovanštělý, slavisirt. Diecesanům svým z-lé ,Krleš' pilně vštěpoval. Šb. Lit. 1. 42.
Zeslovanštilý =
zeslovanštělý. Cf. Zho- vadilý. Z. pozůstatek národu. Bdl.
416084
Zeslovanštiti Svazek: 5 Strana: 0458
Zeslovanštiti, il, ěn, ění =
slovanským učiniti, slavisch machen.
416085
Zeslovenčiti Svazek: 5 Strana: 0458
Zeslovenčiti, il, en, ení, slovenisch ma- chen. —
co jak. Trebať, abychom si če- štinu v částech nezvučných trochu z-li zvučnou Slovenčinou. Šd.
416086
Zesmradění Svazek: 5 Strana: 0458
Zesmradění, n., das Stinkendwerden. Bern.
416087
Zesmraděný Svazek: 5 Strana: 0458
Zesmraděný; -
ěn,
a,
o, stinkend ge- worden. Bern.
416088
Zesmraděti Svazek: 5 Strana: 0458
Zesmraděti, vz Sesmraděti.
416089
Zesmraditi se Svazek: 5 Strana: 0458
Zesmraditi se, il, dění, stinkig werden. Voda, když se nehýbá, zesmradí se. Koll.
416090
Zesmrádnouti Svazek: 5 Strana: 0458
Zesmrádnouti, vz Sesmradnouti.
416091
Zesmradnutí Svazek: 5 Strana: 0458
Zesmradnutí, n. =
zesmradění. Bern.
416092
Zesmradnutý Svazek: 5 Strana: 0458
Zesmradnutý =
zesmraděný. Bern.
416093
Zesmutněti Svazek: 5 Strana: 0458
Zesmutněti, ěl, ění, traurig werden. Šphň.
416094
Zesmutněti Svazek: 10 Strana: 0529
Zesmutněti, ěl, ění. —
komu. Z-něl jí svět. Zvon V. 747.
416095
Zesmyslniti Svazek: 5 Strana: 0458
Zesmyslniti, il, ěn, ění, versinnlichen. Šm.
416096
Zesmyslniti Svazek: 8 Strana: 0509
Zesmyslniti. Ml. Hüb. 237.
416097
Zesnětivělý Svazek: 5 Strana: 0458
Zesnětivělý, gangränös. Nz. lk.
416098
Zesnětivělý Svazek: 7 Strana: 1137
Zesnětivělý = co zesnětivělo.
416099
Zesnětivění Svazek: 5 Strana: 0458
Zesnětivění, n., die Gangränescenz. Nz. lk.
416100
Zesnětivěti Svazek: 7 Strana: 1137
Zesnětivěti, ěl, ění, gangränesciren.
416101
Zesníti, zesnívati se komu Svazek: 5 Strana: 0458
Zesníti, zesnívati se komu, träumen. Zesnívalo se mu, že sčaslivý bude skrz svoju najmladšu céru. Dbš. Sl. pov. VIII. 69
416102
Zesnouti Svazek: 5 Strana: 0458
Zesnouti, vz Sesnouti.
416103
Zesnuchu Svazek: 5 Strana: 0458
Zesnuchu, zastr. =
zesnuli, usnuli. Kat.
416104
Zesnulec Svazek: 5 Strana: 0458
Zesnulec, lce, m., der Verstorbene. Šml., Sš. Oa. 240.
416105
Zesnulec Svazek: 9 Strana: 0404
Zesnulec, lce, m.
Za Šml. v V. 458. polož
: X. 362.
416106
Zesnulý Svazek: 5 Strana: 0458
Zesnulý, vz Sesnulý.
416107
Zesnutí Svazek: 5 Strana: 0458
Zesnutí, n., das Einschlafen. Us. Šd.
416108
Zesnúti Svazek: 10 Strana: 0529
Zesnúti, vz Zesnouti.
416109
Zesnutí, n Svazek: 9 Strana: 0404
Zesnutí, n
. Úsloví vz v Zát. Př. VI. odst. 21.
416110
Zesobášit koho Svazek: 9 Strana: 0404
Zesobášit koho =
oddati. Brt. P. n. 302.
416111
Zesolnatění Svazek: 7 Strana: 1137
Zesolnatění, n. Z. vody. Kv. 1871. 395. Vz násl.
416112
Zesolnatěti Svazek: 5 Strana: 0458
Zesolnatěti, ěl, ění, salzhältig werden.
416113
Zesolnatěti Svazek: 7 Strana: 1137
Zesolnatěti, ěl, ění, salzig werden. Pdl. exc.
416114
Zesouditi se s kým Svazek: 5 Strana: 0458
Zesouditi se s kým. S-dil se s hospo- dářem a odešel (ze služby), in Streit ge- rathen. Us. Šd.
416115
Zespání Svazek: 5 Strana: 0458
Zespání, n. =
vyspání, zastar. Já nerazí přistúpiti k té svátosti (přijímání), ktož by byl nechuten pro nezespánie neb pro silného pitie přemoženie snočnieho. Št. K. š. 123. Vz Zejspání, Listy filol. 1880. 115.
416116
Zespati Svazek: 7 Strana: 1137
Zespati. Nedáme se z. tomu, kdo nás chce zklamati. Arn. 2494. Z. se = vyspati se. Sv. ruk. SR. 843.
416117
Zespati se Svazek: 5 Strana: 0458
Zespati se =
vyspati se, ausschlafen. Št., Ben. Jáz sem
spal i zespal jsem sě, sopo- Ratus sum. Ž. wit. 3. 6. Vz Zespání. Kto sě lépe zespí a zleží u pokoji než kněžie?; Ano se zespí ani pravě odpočine. Hus I. 220.. III. 110. (II 245).
416118
Zespati se Svazek: 10 Strana: 0529
Zespati se =
uspati se. Snad se nedáme zespati tomu, kdo nás chce zklamati. Baw. Ar. v. 2494.
416119
Zespod Svazek: 5 Strana: 0458
Zespod =
od spodu, zdola, von unten auf. Z. obšitý plátnem. Us. Z. Rybníka. —
Z. =
dole, unten. Sklenice z. široká. V. — Kom , Ros., D. Naše pře o metropoli slo- vanskou nesmí zůstati zespod, povedeme vysoce svou věc. Sb. vel. III. 115.
416120
Zespod Svazek: 7 Strana: 1137
Zespod. Jeho pře z. zůstala (prohrál). Kom. Lab. 68.
416121
Zespodku Svazek: 5 Strana: 0458
Zespodku, vz Zespod. Bern.
416122
Zespodu Svazek: 5 Strana: 0458
Zespodu, vz Zespod. Bern.
416123
Zespolečniti Svazek: 5 Strana: 0458
Zespolečniti, il, ěn, ění, vergesellschaften. Šm.
416124
Zespolka Svazek: 5 Strana: 0458
Zespolka = společně, zusammen, gemein- schaftlich. Zlob. Vyznáváme tímto, listem všichni ze spolka přede všemi, kdož jej uzří. Tov. 5. Žeby své posly s námi do Čech k sněmu obecnému chtěli vyslati, aby mohli z. s vámi zavříti. Pal. Děj. III. 3. 90.
416125
Zespolka Svazek: 7 Strana: 1137
Zespolka a jednostajně krále volili. Let. 124.
416126
Zespolka Svazek: 9 Strana: 0404
Zespolka něčeho hájiti = společně Arch. XVI. 185.
416127
Zesprostačeti Svazek: 5 Strana: 0458
Zesprostačeti, ěl, ění, gemein werden. Us
416128
Zesprostěti Svazek: 5 Strana: 0458
Zesprostěti, ěl, ění, gemein werden. Šm.
416129
Zesprostněti Svazek: 10 Strana: 0529
Zesprostněti = sprostým se státi. Lit. II.
545. — v
čem. Slád. Cor. 74. Sr. Sespro- stěti.
416130
Zespusť Svazek: 8 Strana: 0509
Zespusť, cf. Spusť (3. dod.).
416131
Zesránek Svazek: 5 Strana: 0458
Zesránek, nka, m. =
usránek, der Be- schissene. Us.
416132
Zesrati Svazek: 7 Strana: 1137
Zesrati. Dítě zesralo oltář. Výb. II. 770.
416133
Zesrati co Svazek: 5 Strana: 0459
Zesrati co =
skvaknouti, auf etwas scheissen. Já bych tě zesral. Řekli, že by to zesrali. Us. Vrů., Kšť.
416134
Zesrati co jak Svazek: 10 Strana: 0529
Zesrati co jak. Že jest mój erb u Vrati- slavi zesrán jako kaší. 1455. Arch XXI. 310.
416135
Zesrdečnělý Svazek: 10 Strana: 0529
Zesrdečnělý tón. Zvon V. 508.
416136
Zesrdnatění Svazek: 5 Strana: 0459
Zesrdnatění, n., das Muthfassen. Bern.
416137
Zesrdnatěti Svazek: 5 Strana: 0459
Zesrdnatěti, ěl, ění =
zmužiti se, Muth fassen. Us.
416138
Zesrdnatiti Svazek: 5 Strana: 0459
Zesrdnatiti, il, ěn, ění, muthig machen.
416139
Zesť Svazek: 5 Strana: 0459
Zesť, vz Zesti.
416140
Zestarati se Svazek: 5 Strana: 0459
Zestarati se, vz Sestarati se. Sš. P. 534.
416141
Zestárnouti Svazek: 5 Strana: 0459
Zestárnouti, vz Sestárnouti.
416142
Zestařený Svazek: 9 Strana: 0404
Zestařený. Už só
hodně z-né. Císař. Mtc 1900. 340.
416143
Zestařeti Svazek: 5 Strana: 0459
Zestařeti, el, ení =
sestařiti se. Tabl.
416144
Zestařiti Svazek: 5 Strana: 0459
Zestařiti, il, en, ení, alt machen. —
se =
zestařeti. Ten člověk se sestařil. Na Ostrav. Tč. —
koho. Bída ho s-la. Us. na Ostrav. Tč.
416145
Zestatečněti Svazek: 5 Strana: 0459
Zestatečněti, ěl, ění, gesetzt, ernst werden. Us. Tč.
416146
Zestátnění Svazek: 5 Strana: 0459
Zestátnění, n., die Verstaatlichung. S. dráhy. Us. Dch.
416147
Zestátniti Svazek: 5 Strana: 0459
Zestátniti, il, ěn, ění, verstaatlichen
. — co: dráhu. Us.
416148
Zestátý Svazek: 9 Strana: 0404
Zestátý =
stáním zbujnělý. Z. kůň. Mtc. 1900
. 340.
416149
Zestaviti Svazek: 5 Strana: 0459
Zestaviti = sestaviti
. — Z. = odstaviti, abspänen. —
koho: dítě. Na Ostrav. Tč.
416150
Zestejnění Svazek: 5 Strana: 0459
Zestejnění, n., die Angleichung (von Lauten). Nz.
416151
Zestejniti Svazek: 5 Strana: 0459
Zestejniti, il, ěn, ění,
zestejňovati, gleich machen, angleichen. Vz Zestejnění.
416152
Zesternásobiti co Svazek: 7 Strana: 1137
Zesternásobiti co, verhundertfachen. Pal. Rdh. III. 137.
416153
Zesthetisovati co Svazek: 8 Strana: 0509
Zesthetisovati co. Nár. list. 1894. č. 230. feuill.
416154
Zesti Svazek: 5 Strana: 0459
Zesti, zesť, zím a zjem, zíš, zí, zíme, zíte, zí, zedla zedel =
snísti, abessen, zusammen- essen, verzehren, verfressen. Na Mor. a Slov. Vck
. — co. On by všecko zedl. Na Stráž- nicku. Šd. Šak to má kdo zesť. Na Zlínsku. Brt. Čože si mi, moja milá, zedla, keď si mi tak prevelice zbledla? Sl. ps. 45. Ba čoby mu priam starého čerta bola pred- ložila, i toho by byl zedol. Er. Sl. čít. 63. Cos, děvečko, cos ty zedla, žes na jedno líčko zbledla? Oj, zedla som rybičku z moře, milý Bože, umořiť ňa može. Pck. Ps. 9. Nech psom tráva rastie, keď koně psi zedli. Poř. Zb. IV. 27.
416155
Zésti Svazek: 7 Strana: 1137
Zésti =
snísti, comedere. Ev. olom. 172., 285.
416156
Zestkvěti se Svazek: 5 Strana: 0459
Zestkvěti se, ěl, ění, erglänzen. Slunce se z-lo, sol refulsit. BO.
416157
Zestlati co Svazek: 10 Strana: 0529
Zestlati co: stól =
prostříti. Baw. Ar. v. 2717.
416158
Zestoja Svazek: 10 Strana: 0529
Zestoja. Modlí se z. = stoje. Obyčejně se říká: stoja, stoje. Hoš. Pol. I. 110
416159
Zestoročiti se Svazek: 5 Strana: 0459
Zestoročiti se, il, ení = dočkati se věku 100 roků, 100 Jahre alt werden. Us. Šd.
416160
Zestraniti Svazek: 7 Strana: 1137
Zestraniti a osamotiti se.
Pal. Rdh. III. 251.
416161
Zestrašení Svazek: 5 Strana: 0459
Zestrašení, n. = zděšení. Bern.
416162
Zestrašený Svazek: 5 Strana: 0459
Zestrašený = zděšený. Bern.
416163
Zestrašiti Svazek: 5 Strana: 0459
Zestrašiti, il, en, ení,
zestrašovati, er- schrecken, in Schrecken versetzen. Us. Tč.
416164
Zestrašovati Svazek: 5 Strana: 0459
Zestrašovati, vz Zestrašiti.
416165
Zestríhání Svazek: 5 Strana: 0459
Zestríhání, n. = sestríhání. Vz Sestří- hati.
416166
Zestrnožiť Svazek: 8 Strana: 0509
Zestrnožiť =
slátati. Z-žil ze starého novy kabát. Přece to jaksi strnožíme = seženeme (peníze). Laš. Brt, D. II. 425.
416167
Zestrouhati Svazek: 5 Strana: 0459
Zestrouhati, vz Sestrouhati.
416168
Zestřapiti Svazek: 5 Strana: 0459
Zestřapiti, il, en, ení, zottig machen, zerzausen. —
se kd
e. Šňůra, kalhoty
u nohy se z-ly. Na Ostrav. Tč.
416169
Zestřih Svazek: 5 Strana: 0459
Zestřih, u, m. = nástřih. Vz Rst. 524.
416170
Zestříhaný Svazek: 5 Strana: 0459
Zestříhaný; -
án,
a,
o, vz Sestříhati.
416171
Zestříhati Svazek: 5 Strana: 0459
Zestříhati, vz Sestříhati.
416172
Zestříhnouti Svazek: 5 Strana: 0459
Zestříhnouti, vz Sestříhati.
416173
Zestřízlivěti Svazek: 5 Strana: 0459
Zestřízlivěti, ěl, ění, nüchtern werden. —
čím: vodou. Us. Tč.
416174
Zestúpení Svazek: 5 Strana: 0459
Zestúpení, n., vz Sestoupení.
416175
Zestúpiti Svazek: 5 Strana: 0459
Zestúpiti, vz Sestoupiti.
416176
Zestupovati Svazek: 5 Strana: 0459
Zestupovati, vz Sestoupiti.
416177
Zestydnouti Svazek: 5 Strana: 0459
Zestydnouti,
zstydnouti, sich abkühlen, kalt werden. Polívka už zestydla. Na Ostrav. Tč. —
Z., dnul a dl, utí, kalt werden, aus- kühlen. Zlob. —
kde: ve sklepě
, za oknem.
416178
Zesúkati Svazek: 5 Strana: 0459
Zesúkati, vz Sesoukati. Bern.
416179
Zesurovění Svazek: 5 Strana: 0459
Zesurovění, n., die Verrohung. Z. mlá- deže. Dch.
416180
Zesurověti Svazek: 5 Strana: 0459
Zesurověti, ěl, ění, roh, wild werden. —
kde. Děti
mezi sprostým lidem z-ly. Tč.
416181
Zesuroviti Svazek: 5 Strana: 0459
Zesuroviti, il, en, ení, roh, wild machen, verrohen. —
koho čím: špatným vycho- váním.
416182
Zesušiti Svazek: 5 Strana: 0459
Zesušiti, il, en, ení,
zesušovati, ein- trocknen. Hrušky se sesuší. Us. Tč.
416183
Zesvadnouti Svazek: 10 Strana: 0529
Zesvadnouti. Mam. F. 85a. 2.
416184
Zesvětačení Svazek: 10 Strana: 0529
Zesvětačení, n., Verweltlichung. Jeř. Rom. básn. 373.
416185
Zesvětačilý Svazek: 5 Strana: 0459
Zesvětačilý, alltäglich, gemein geworden. Z. biskup. Sb. vel.
III. 212.
416186
Zesvětačiti Svazek: 5 Strana: 0459
Zesvětačiti, il, en, ení, weltlich, gemein, lüderlich machen. Ten člověk se z-čil (stal se svěrákem). Us. Tč., Šm.
416187
Zesvětštělý Svazek: 9 Strana: 0404
Zesvětštělý. Z. hierarchie římská. Vlč. Lit. II 1. 95.
416188
Zesvětštění Svazek: 5 Strana: 0459
Zesvětštění, n., die Verweltlichung. Mno- hobožství toliko z nedorozumění a pošeti- lého z. onoho jest vzniklo. Ddk. I. 277.
416189
Zesvětštěti Svazek: 8 Strana: 0509
Zesvětštěti. Vlč. Lit. 97.
416190
Zesvětštiti Svazek: 5 Strana: 0459
Zesvětštiti, il, ěn, ění =
světským učiniti, weltlich, gemein machen. Osv. I. 236.
416191
Zesvrchku Svazek: 5 Strana: 0459
Zesvrchku = zhůry, von oben. Zlob.
416192
Zesýchati Svazek: 5 Strana: 0459
Zesýchati, vz Zeschnouti.
416193
Zesýrovatělý Svazek: 7 Strana: 1137
Zesýrovatělý, verkäst. Exc.
416194
Zesýrovatění Svazek: 10 Strana: 0529
Zesýrovatění, n., tyrosis, Verkäsung. Ktt.
416195
Zesyřeti Svazek: 5 Strana: 0459
Zesyřeti, el, ení, käsig werden. Mléko již z-lo. Us.
416196
Zesyřiti Svazek: 5 Strana: 0459
Zesyřiti, il, en, ení, zu Käse o. kasig machen;
se =
zesyřeti. To mléko již se z-lo. Tč.
416197
Zešálený Svazek: 10 Strana: 0529
Zešálený = vrtohlavý. Z. ovce.
Val. Čes. 1. XI 49.
416198
Zešálit sa Svazek: 8 Strana: 0509
Zešálit sa. Ovce sa nám z-la = dostala motolicu. Val. Brt. D. II. 425.
416199
Zešáliti Svazek: 5 Strana: 0459
Zešáliti, il, en, ení, durch Betrug erlangen. Plk.
416200
Zešarpati Svazek: 5 Strana: 0459
Zešarpati, herunterreissen.
— co odkud: ovoce
se stromu, šaty někomu s těla z. Na Ostrav. Tč.
416201
Zeščerbatěti Svazek: 7 Strana: 1137
Zeščerbatěti. Obilí s-tělo. Laš. Tč. Vz Ščerbatý.
416202
Zeščípľavět Svazek: 8 Strana: 0509
Zeščípľavět =
státi se sčíplavým, ščípľa- vinou. Seno nevysušené doma z-ví. Laš. Brt. D. II. 425.
416203
Zešedivělý Svazek: 5 Strana: 0459
Zešedivělý, grau geworden. Sych.
416204
Zešedivěti Svazek: 5 Strana: 0459
Zešedivěti, ěl, ění, grau werden, ergrauen. Presl. —
čím: věkem, starostmi.
416205
Zešednouti Svazek: 5 Strana: 0459
Zešednouti, grau werden. Presl.
416206
Zešelmilý Svazek: 5 Strana: 0459
Zešelmilý atd. =
zšelmilý.
416207
Zešemřívati se Svazek: 7 Strana: 1137
Zešemřívati se =
svečeřívati se. Brt. D. 298.
416208
Zešereděti Svazek: 7 Strana: 1137
Zešereděti, ěl, ění =
šeredým se státi. Us. Hk.
416209
Zešerediti Svazek: 5 Strana: 0459
Zešerediti, il, ěn, ění
= šeredým učiniti, hasslich machen.
416210
Zešeřeti Svazek: 9 Strana: 0404
Zešeřeti =
setmíti se. Mus. ol. 1898. 121.
416211
Zešíjati Svazek: 5 Strana: 0459
Zešíjati =
sešíjeti. Vz Sešiti.
416212
Zešílený Svazek: 5 Strana: 0459
Zešílený, wahnsinnig geworden. Dch.
416213
Zešíleti Svazek: 5 Strana: 0459
Zešíleti, el, ení, wahnsinnig werden. Dch., Tč.
416214
Zešilhavěti Svazek: 7 Strana: 1137
Zešilhavěti, ěl, ění =
šilhavým se státi. Brnt.
416215
Zešířiti Svazek: 5 Strana: 0459
Zešířiti, il, en, ení,
zešiřovati, breiter machen, erweitern. —
co: otvor motykou. Us. Dch.
416216
Zešiti Svazek: 5 Strana: 0459
Zešiti, vz Sešiti. Bern.
416217
Zeškareděti Svazek: 7 Strana: 1137
Zeškareděti, ěl, ění = škaredým se státi, hässlich werden. Us Šd.
416218
Zeškohrňat Svazek: 8 Strana: 0509
Zeškohrňat =
ledajak semleti. Z-ňał na mlýnku žito. Zlín. Brt. D. II. 425.
416219
Zeškorpiti se s kým Svazek: 7 Strana: 1137
Zeškorpiti se s kým =
pohádati se. Brt. D
. 298.
416220
Zeškrábání Svazek: 5 Strana: 0459
Zeškrábání, n, = seškrábání. Vz Se- škrábati.
416221
Zeškrábaný Svazek: 5 Strana: 0459
Zeškrábaný = seškrábaný. Vz Seškrá- bati.
416222
Zeškrábati Svazek: 5 Strana: 0459
Zeškrábati, vz Seškrábati. Bern.
416223
Zeškrábnouti Svazek: 5 Strana: 0459
Zeškrábnouti, vz Seškrábati.
416224
Zeškrabovati Svazek: 5 Strana: 0459
Zeškrabovati, vz Seškrábati.
416225
Zeškrknúť se s kým Svazek: 5 Strana: 0459
Zeškrknúť se s kým =
seškrknouti =
seškorpiti se, pohádati, povaditi se, hart an einander gerathen, zanken. Se súsedú ze- škrkly jsme se trochu. Slez. Šd. Vz Ze- škýřiti.
416226
Zeškřupati Svazek: 5 Strana: 0459
Zeškřupati, zerkauen, dass es prasselt. Když co tvrdého jí, to uškřupuje, až to zeskřupe. Na Ostrav. Tč.
416227
Zeškřvieti Svazek: 9 Strana: 0404
Zeškřvieti, fluere. Jako vosk z-li. Ž. pod. XCVI 5.
416228
Zeškřvieti Svazek: 10 Strana: 0529
Zeškřvieti. Hory jako vosk z-ly, fluxe- runt.
Ž. pod. 96. 5
416229
Zeškubati Svazek: 5 Strana: 0459
Zeškubati, zu Ende schleissen. —
co: peří všecko sme na škubačce zeškubali. —
co odkud =
seškubati, abrupfen. Z. přísadu z řádků. Na Ostrav. Tč.
416230
Zeškýřiti se Svazek: 5 Strana: 0459
Zeškýřiti se =
zeškorpiti se, zvaditi se, in Streit gerathen. Cf. Zeškrknouti, Škýra. A jak šli, zeškýřili se. Slez. Šd.
416231
Zešlahati Svazek: 5 Strana: 0460
Zešlahati, vz Zešlehati.
416232
Zešlehati Svazek: 5 Strana: 0460
Zešlehati (m. vzšlehati),
zešlahati =
šle-
haje zkypřiti, durchs Peitschen, Schnellen auflockern.
co: vlnu. Kom. D.
416233
Zešlechtiti Svazek: 5 Strana: 0460
Zešlechtiti, il, ěn, ění, veredeln. —
co čím: strom vroubením.
416234
Zešlechtněti Svazek: 5 Strana: 0460
Zešlechtněti, ěl, ění, sich veredeln, edel werden. Šml.
416235
Zešlechtněti Svazek: 9 Strana: 0404
Zešlechtněti. Zmužněl a z-tněl. Šml. V. 38.
416236
Zešlichtovatěti Svazek: 5 Strana: 0460
Zešlichtovatěti, ěl, ění, brühartig werden. U Olom. Šd.
416237
Zešlosť Svazek: 5 Strana: 0460
Zešlosť, i, f., vz Sešlosť.
416238
Zešlu Svazek: 5 Strana: 0460
Zešlu, vz Seslati.
416239
Zešlý Svazek: 5 Strana: 0460
Zešlý, vz Sešlý. —
Z.
, Herabhängend, an die Fersen reichend Rúcho
do pat zešlé mala belšé nežli kropáček. Hol. 371.
416240
Zešlý Svazek: 10 Strana: 0529
Zešlý věk =
staroba. Hyna. Vz Čad. 115.
416241
Zešmajdaný Svazek: 5 Strana: 0460
Zešmajdaný, krumm getreten. Z. boty. Dch.
416242
Zešmaťhati Svazek: 5 Strana: 0460
Zešmaťhati =
sešmaťhati.
416243
Zešmodrchati co Svazek: 10 Strana: 0529
Zešmodrchati co: zprávu (pomíchati). Stan. III 234.
416244
Zešosákovatěti Svazek: 7 Strana: 1137
Zešosákovatěti, ěl, ění
= šosákem se
státi. Stč.
Luň. 179.
416245
Zešpatění Svazek: 5 Strana: 0460
Zešpatění, n , vz Zešpatiti.
416246
Zešpatěný Svazek: 5 Strana: 0460
Zešpatěný; -
ěn,
a, o, verschlechtert. Je jakýsi celý z-ný, sieht schlecht aus. Mor. Šd.
416247
Zešpatiti Svazek: 5 Strana: 0460
Zešpatiti, il, ěn, ění, sohlecht machen verschlechtern. —
koho. Ta nemoc velice ho z-la (bídným učinila). Neštovice ho z-ly = zohyzdily. Mor
. Šd. —
koho čím: špat- nými slovy, verunglimpfen. Na Ostrav. Tč.
416248
Zešpatněti Svazek: 5 Strana: 0460
Zešpatněti, ěl, ění, schlecht, hässlich, kränklich werden. Tč. —
čím: nemocí (zhu- beněti). Mor. a Slov. Šd.
416249
Zešpatniti Svazek: 5 Strana: 0460
Zešpatniti, il, ěn, ění =
zešpatiti. Olom. Sd. -
co. Chtěje někomu dobřečiniti, bez odkladu učiň to, nebo loudavosť zešpatní dar. Kmp. Č. 180.
416250
Zešpicovati Svazek: 5 Strana: 0460
Zešpicovati, zuspitzen.
—
co kde: ječmen, pšenici
na mlýně, die Spitzen abmahlen. Na Ostrav. Tč.
416251
Zešpičatěti Svazek: 5 Strana: 0460
Zešpičatěti, ěl, ění, spitzig werden. —
komu. Nos mu z-těl (nemocnému). Us. Tč.
416252
Zešpičatiti Svazek: 5 Strana: 0460
Zešpičatiti, il, ěn, ění, spitzen, zuspitzen. D.
416253
Zeštědřeti Svazek: 5 Strana: 0460
Zeštědřeti, el, ení, freigebig werden. Na Ostrav. Tč.
416254
Zeští Svazek: 5 Strana: 0460
Zeští, n. =
sjití, das Herabgehen. —
Z. =
vzeští, das Aufgehen, der Aufgang. —
Z. =
vyjití, der Aufgang. Jád.
416255
Zeštím Svazek: 5 Strana: 0460
Zeštím, vz Zescati.
416256
Zeštípati Svazek: 5 Strana: 0460
Zeštípati, zu Ende spalten. —
co kdy. Za dvě hodiny všecko dříví zeštípal. Us. Tč.
416257
Zeštíplavěti Svazek: 5 Strana: 0460
Zeštíplavěti, ěl, ění =
štiplavým se státi. Seno nevysušené doma z-ví. Slez. Šd.
416258
Zeštvati Svazek: 5 Strana: 0460
Zeštvati =
seštvati, verhetzen. Dch.
416259
Zešúchání Svazek: 5 Strana: 0460
Zešúchání, n., die Abnützung. Na Slov. Bern.
416260
Zešúchaný Svazek: 5 Strana: 0460
Zešúchaný; -
án,
a, o, abgenützt, abge- tragen. Z. oblek. Na Slov. Bern.
416261
Zešúchati Svazek: 5 Strana: 0460
Zešúchati, abnützen, abtragen. —
co: oblek. Na Slov. Bern.
416262
Zešuchoriť Svazek: 5 Strana: 0460
Zešuchoriť =
zkypřiti, auflockern. — co: zemi. Na Slov. Bern.
416263
Zešumněti Svazek: 5 Strana: 0460
Zešumněti, ěl, ění, schön werden. Slez. Te.
416264
Zešumování Svazek: 5 Strana: 0460
Zešumování, n. =
zpěnění, die Abschäu- mung. Bern.
416265
Zešumovaný Svazek: 5 Strana: 0460
Zešumovaný; -án, a, o =
zpěněný, ab- geschäumt. Bern.
416266
Zešumovatěti Svazek: 5 Strana: 0460
Zešumovatěti, ěl, ění, schäumig werden. Víno z-lo. Us.
Šd.
416267
Zešumovati Svazek: 5 Strana: 0460
Zešumovati = zpěniti, abschäumen. Bern.
416268
Zešuškati se s kým Svazek: 7 Strana: 1138
Zešuškati se s kým =
tajně se umlu-
viti. Laš. Brt. D. 298.
416269
Zešuvěřiti se Svazek: 5 Strana: 0460
Zešuvěřiti se, il, en, ení =
zbortiti se, sich weiten. —
kde. Deska (prkno)
na slunci z-l). Na Ostrav. Tč.
416270
Zešuvířelý Svazek: 7 Strana: 1138
Zešuvířelý =
šuvěrý. Brt. D. 276. Vz násl.
416271
Zešuvířeť Svazek: 7 Strana: 1138
Zešuvířeť = zbortiti se. Deska na slunci
s-la. Brt. D. 298.
416272
Zešvarněti Svazek: 5 Strana: 0460
Zešvarněti, ěl, ění, hübsch werden. Jako děcko byl škaredý, ale jak vyrostl, z-něl. Na Ostrav. Tč.
416273
Zet Svazek: 5 Strana: 0460
Zet = litera
z. Mor. Na Slov.: zeť. Šd
. — Z., vz Zeť.
416274
1. Zeť Svazek: 5 Strana: 0460
1.
Zeť, klaffen. Vz Zíti. Slov. Loos.
416275
2. Zeť Svazek: 5 Strana: 0460
2.
Zeť, ě, m., v již. Čech.
zet. Kts. Vz Hosť, Tesť, Bž. 11. Zeť, zętb, řec.
ya,ußcoc, lat. gener, skr. gâ-mâtr, lit. žentas, všecka z koř. skr gán, lat. gen, řec.
yev (j/--/(e)ľ-
oixai), ploditi. Schl
. — Z. = dceřin muž. St. skl., D., Břez. 114. V MV. nepravá glossa. Pa. Ješče byl Janek v poviťú, juž mu říkali: muj zeťu; Dceru sem pozbyla, zeťa sem neznala; Dobře, zeťu, dobře, do deváté kože, nech ťa poslúchá. Sš. P. 603., 779., 785. Žaluje Ambrož na zetě svého s hospodyní svú o 10 zlatých puojčeného dluhu spravedli- vého; 1 žádá Marek, zeť její, kterýž dceru pojal, dílu třetího po tej dceři. NB. Tč. 154., 210. Josef jsa zetěm jeho. BR. II.
7. b
. — Vz Zať.
416276
Zeť Svazek: 7 Strana: 1138
Zeť. Cf. Mkl. Etym. 401. b. Mor. Z., sans. gán, gánati nasci, lit. žentas, řec.
yíyvofiai, lat. gigno. Mkl. Etym. 270.
416277
Zeť Svazek: 8 Strana: 0509
Zeť. Mor. a slov.
zaf. O strč. skloň.cf. Gb. Km. -i. 4L Mladý z. =
ženich. Slov. Ces. 1. V. 243., Phľd.
416278
Zeť Svazek: 9 Strana: 0404
Zeť, -i n. -ě n. -a (dial. ). Vz Gb. H. ml. III.
1. 393. Sr. Zát. Př. 104a.
416279
Zeť Svazek: 10 Strana: 0529
Zeť, alitus. Rozk. R. 48, P. 1650., Gest B. 68b. -
Z. = švagr. Baw. J. v. 878., 891.
416280
Zeťáček Svazek: 10 Strana: 0529
Zeťáček, čka, m., zdrob. zeť. Rais. Sir. 31.
416281
Zeťák Svazek: 5 Strana: 0460
Zeťák, a, m., osob. jm. Mor. Vck.
416282
Zeťati Svazek: 5 Strana: 0460
Zeťati, vz Setnouti. Bern.
416283
Zeťatí Svazek: 5 Strana: 0460
Zeťatí, n. =
stětí. Bern.
416284
Zeťatý Svazek: 5 Strana: 0460
Zeťatý =
sťatý. Bern.
416285
Zetek Svazek: 5 Strana: 0460
Zetek, tka, m., os. jm. Na Vsacku. Vck.
416286
Zetínání Svazek: 5 Strana: 0460
Zetínání, n. =
stínání. Bern.
416287
Zetínati Svazek: 5 Strana: 0460
Zetínati =
stínati. Bern.
416288
Zetírati Svazek: 5 Strana: 0460
Zetírati, vz Stírati, Setříti.
416289
Zetíti Svazek: 5 Strana: 0460
Zetíti, vz Stíti.
416290
Zetkání Svazek: 5 Strana: 0460
Zetkání, n., vz Zetkati, Setkati.
416291
Zetkaný Svazek: 5 Strana: 0460
Zetkaný; -
án,
a, o, vz Setkati. —
jak. Kadeře tvé hlavy jako zlatohlav králový
s cievkami zetkaný. BO.
416292
Zetkati Svazek: 5 Strana: 0460
Zetkati, vz Setkati. Ještěť zetče plátna
v domu. Výb. I
. 251.
416293
Zetke Svazek: 10 Strana: 0529
Zetke, vz Zedke.
416294
Zetknouti co Svazek: 9 Strana: 0404
Zetknouti co: oči (semknouti) Val. čes. 1.
X. 138.
416295
Zetknúť Svazek: 8 Strana: 0509
Zetknúť. Cełú noc sem oka nezetkła = ne- zamhouřila. Val. Brt. D. II. 425.
416296
Zetknúti sa Svazek: 5 Strana: 0460
Zetknúti sa = sraziti se, zusammenstossen. Už spolu rozkatené nepráteľov hejna sa zetknú, už do samého divú záhubu lóna nesú. Hol. 377.
416297
Zeťkovec Svazek: 7 Strana: 1138
Zeťkovec =
zeťovec, vce, m., der Bruder des Schwiegersohnes. Šd.
416298
Zetkovsko, ? Svazek: 9 Strana: 0404
Zetkovsko,
?, n., pozemek. Pck. Hol. 43
.
416299
Zetkvésti Svazek: 5 Strana: 0460
Zetkvésti, aufblühen. Když zetkve, žato bude. BO.
416300
Zetkyně Svazek: 5 Strana: 0460
Zetkyně, ě, f.,
lepší starší: snacha. Cf. Zeť.
416301
Zetleliště Svazek: 5 Strana: 0460
Zetleliště, ě, n. =
místo, kde co tlí, der Moderort. Quido.
416302
Zetlelosť Svazek: 5 Strana: 0460
Zetlelosť, i, f., der Moder. Ros.
416303
Zetlelý Svazek: 5 Strana: 0460
Zetlelý =
zpukřelý, zleželý, shnilý, zpou- chlý, ztěřelý, ztýřelý, zprachnivělý, morsch, vermodert, moderig, verweset. V. Z. plátno, šaty, punčochy, Ros., pošva, Jel., prkno. Háj. Z. hnůj. Us. —
Z.
, verglimmt. Z. uhlí. Bern.
416304
Zetlení Svazek: 5 Strana: 0460
Zetlení, n., der Moder, die Verwesung, Vermoderung. Nz. lk.
416305
Zetlení Svazek: 7 Strana: 1138
Zetlení, vz Zetlenice. Pršp. 61.
416306
Zetlenice Svazek: 5 Strana: 0460
Zetlenice, e, f. = zetlenina, zastr. Roz- koch
416307
Zetlenina Svazek: 5 Strana: 0460
Zetlenina, y, f., der Moder. Skd. exc., Nz. lk.
416308
Zetlenosť Svazek: 5 Strana: 0460
Zetlenosť, i, f. =
zetlelosť. Zlob.
416309
Zetlený Svazek: 5 Strana: 0460
Zetlený; -en, a, o = zetlelý. Z. dřevo. Háj.
416310
Zetleti Svazek: 5 Strana: 0460
Zetleti, zetlíti, el, ení,
zetlívati, vz Se- tleti. BO., Dal., Hol.
416311
Zetleti Svazek: 7 Strana: 1138
Zetleti. Ž. kl. 48. 15., 101. 27.
416312
Zetletý Svazek: 5 Strana: 0461
Zetletý =
zetlelý. Veleš.
416313
Zetlíti Svazek: 5 Strana: 0461
Zetlíti, vz Zetleti.
416314
Zetlívající Svazek: 5 Strana: 0461
Zetlívající, vermodernd, morsch werdend. Z. částky rostlinné. SP. II. 98.
416315
Zetlívati Svazek: 5 Strana: 0461
Zetlívati, vz Zetleti.
416316
Zetmák Svazek: 5 Strana: 0461
Zetmák, u, m. =
setmívka, die Abend- dämmerung. Přišel jsem dom už za z-ku. Slez. Šd.
416317
Zetměti se Svazek: 5 Strana: 0461
Zetměti se = setměti se.
416318
Zetnouti Svazek: 5 Strana: 0461
Zetnouti, vz Setnouti.
416319
Zetoch Svazek: 5 Strana: 0461
Zetoch, a, m., os. jm. Mor. Šd.
416320
Zeťova Svazek: 5 Strana: 0461
Zeťova, é, f., die Schwester des Schwieger- sohnes. Sm.
416321
Zétra Svazek: 5 Strana: 0461
Zétra =
zítra. Prosila mynáře, by jí nebral méta, že mu dá huběnku dneska nebo zétra. Sš. P. 252.
416322
Zetrvání Svazek: 5 Strana: 0461
Zetrvání, n. = setrvání. Na Slov. Bern.
416323
Zetrvanlivosť Svazek: 5 Strana: 0461
Zetrvanlivosť = setrvanlivosť. Na Slov. Bern.
416324
Zetrvanlivý Svazek: 5 Strana: 0461
Zetrvanlivý = setrvanlivý. Na Slov. Bern.
416325
Zetrvati Svazek: 5 Strana: 0461
Zetrvati = setrvati. Na Slov. Bern.
416326
Zetřelosť Svazek: 5 Strana: 0461
Zetřelosť =
setřelosť. Ps. 106.
416327
Zetřelý Svazek: 5 Strana: 0461
Zetřelý = setřelý. V.
416328
Zetření Svazek: 5 Strana: 0461
Zetření, n., die Zerreibung, attritio, con- tritio. Sal. 157., Ž. wit. 13. 3., 59. 4. Vz Setříti.
416329
Zetřený Svazek: 5 Strana: 0461
Zetřený; -
en,
a,
o, abgerieben. Sal. 157 Z. síra. Db. Vz Setřený.
416330
Zetřieti Svazek: 10 Strana: 0529
Zetřieti, vz Zetříti.
416331
Zetříti Svazek: 5 Strana: 0461
Zetříti, vz Setříti. Ž. wit. 3. 8., 136., 9., 17. 43.
416332
Zetříti Svazek: 8 Strana: 0509
Zetříti =
vzetříti = vraziti, immergere. AlxB. 81.
416333
Zeťství Svazek: 10 Strana: 0529
Zeťství, n. Jrsk. XX. 1. 188. Sr. Zeť.
416334
Zeudavesta Svazek: 5 Strana: 0455
Zeudavesta, y, f. =
živé
slovo, zákon- ník Parsův od Zoroastra sepsaný. Rk. Vz S. N.
416335
Zeugma Svazek: 5 Strana: 0461
Zeugma, gt. zeugmata, n., z řec. =
spřežka, figura řeči, dle níž se ve větě ke dvěma rozličným podmětům připojuje jen jedno sloveso výrokové, které přísně jen k jednomu z nich patří. Oči Páně hledí na spravedlivé a uši jeho na jich volání (hledí m.: jich volání slyší). S. N., Nz. Z., když sloveso ke dvěma podmětům nebo před- mětům se vztahuje, významem svým však toliko jednomu sluší. V horách libanských leží drahně měst a lidí. (Anth. I. 160). KB. 237. Cf. Zk. Ml. II. 157., Mk. Ml. 299.
416336
Zeumislav Svazek: 5 Strana: 0451
Zeumislav, a, m , osob. jm. Pal. Rdh. I. 128.. Ddk IV. 206.
416337
Zeunerit Svazek: 5 Strana: 0461
Zeunerit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 160.
416338
Zeus Svazek: 5 Strana: 0461
Zeus, gt. Zeusa, obyč. podlé řec. sklo- ňovaní: Zeus, Dia, Diu n. Diovi, Dia, Zeu n. Die, Dii n. Diu n. Diovi, Diem. Cf. Bž. 113. Dle jiných: Z., Zeva... Z. = nejvyšší bůh str. Řekův, u Římanův: Jupiter.
416339
Zeus Svazek: 10 Strana: 0680
Zeus bleskomilovný, černomraký, mrako- sběratel, štítovládný atd. Škod. II. 2 II. VI.
416340
Zeux-is Svazek: 5 Strana: 0461
Zeux-
is, ida, dle Brusu i: Zeuxa, m., strřec. malíř, vrstevník Sokratův, narozen okolo 400 let př. Kr.
416341
Zeuxit Svazek: 5 Strana: 0461
Zeuxit, u, m., nerost. Vz S. N.
416342
Zev Svazek: 5 Strana: 0461
Zev, u, m. =
otvor,
propast. Cf. Zíti. Fřt.
416343
Zéva Svazek: 5 Strana: 0461
Zéva, y, f. Z. veliká, tridacna gigas, mlž. Vz Frč. 221., KP. III. 369.
416344
Zevana Svazek: 5 Strana: 0461
Zevana, y, f., vz Děvana.
416345
Zevangeličený Svazek: 5 Strana: 0461
Zevangeličený, evangelisch gemacht. Z. obce. Šd.
416346
Zevangeličiti Svazek: 5 Strana: 0461
Zevangeličiti, evangelisch machen; se = zevangeličeti. —
koho: obce. Šd.
416347
Zevar Svazek: 5 Strana: 0461
Zevar, u, m., sparganium, der Igelskopf. Z. větevnatý, s. ramosum. Vz Rstp. 1553., Čl. Kv. 86., FB. 7., Slb. 224., Schd. II. 268., Let. Mt. S. VIII. 1. 21.
416348
Zevar Svazek: 10 Strana: 0529
Zevar, u, m., sparganium, Igelkolben. Ott. XXIII. 770.
416349
Zěvati Svazek: 5 Strana: 0461
Zěvati =
zívati, zastar.
416350
Zevavica Svazek: 7 Strana: 1138
Zevavica, e, f. = láva? Vulkány, čo blujú z-cu. Slov. Phľd. VIII. 134.
416351
Zevel, zivel Svazek: 5 Strana: 0461
Zevel, zivel, vle, m. =
otevřhuba, hňup, hloupý člověk, lelek, troup, der Maulafte, Gaffer. Kom., Reš. —
Z. =
druh sov. Kouká jako z. Us. —
Přenes. Na zevle jíti (na
lelky). Ros. Zevly chytati (zevlovati). Sych.
Co děláš? Prodávám zevly. U Rychn. —
Z. =
nástroj k obracení rožňů, der Braten- wender. Ros.
416352
Zevení Svazek: 5 Strana: 0461
Zevení, n. =
zjevení, zast. Přietelkyní nazývá choť svú pro z. tajností svých. Hus III. 32.
416353
Zevený Svazek: 5 Strana: 0461
Zevený; -
en,
a,
o = zjevený, zastr. Mléko jsú posluchačové, jimžto z-ná tajemstvie jako mléka pokrm příslušie. Hus III. 58.
416354
Zevice Svazek: 5 Strana: 0461
Zevice, e, f., membracis, hmyz křísovitý. Krok II. 263.
416355
Zevíček Svazek: 5 Strana: 0461
Zevíček, čka, m., osob. jm. Mor. Šd.
416356
Zeviti Svazek: 5 Strana: 0461
Zeviti, il, en, ení;
zevovati =
zjeviti, zastar., offenbaren, bekannt machen. Ksch. —
co. Neštastnýť bude, jehož nepravosť nebesa zevie. Št. Zevují svá tajenstva. Št. —
se kde. Když otok zeví se
na paži. Ras. —
co, se jak: skrze ctnostné skutky. Výkl. pís. Šal. Když sě Kristus
v těle zevil, již nižádný nepohrzie cierkví. Hus III. 93. —
co komu. Kdo miluje mě, milován bude od otce mého a zevím jemu sě samého; Ty prsy sě hroznóm přirovnávají, když tíž doktorové dokonalejším dokonalejšie učenie zevují; Či jie, až starší bude, věčšie tajnosti nebeských věcí zevíme? Hus III. 73., 87., 99. —
Z. =
ústa otvírati, maulaffen ? Je to chlapec, čo sä nezná pekne baviť, musí darmo ústa zäviť. Na Slov. Hdž. Čít. 105.
416357
Zeviti co komu Svazek: 7 Strana: 1138
Zeviti co komu. Št. Kn. š. 72. Zevil nám svú vóli trojí svatým čtením. Št. Kn. 8. 51.
416358
Zevla Svazek: 7 Strana: 1138
Zevla, y, m. =
zevel. Rk.
416359
Zevlic Svazek: 10 Strana: 0529
Zevlic = svléci. Jidě kněza do
kostela z. Slez. Vlasť. I. 239.
416360
Zevlíci Svazek: 5 Strana: 0461
Zevlíci, zevlíkati =
svléci. Na Ostrav. Tč.
416361
Zevlíř Svazek: 5 Strana: 0461
Zevlíř, e, m. =
zevloun. Kcp.
416362
Zevliti Svazek: 5 Strana: 0461
Zevliti, obyč.
zevlovati, vz toto.
416363
Zevloun Svazek: 5 Strana: 0461
Zevloun, a, m. =
zevel, der Maulaffe, Gaffer. D., Nz. —
Z. v archit.
= okénko ve střeše, der Gaffer. Nz.
416364
Zevlounka Svazek: 7 Strana: 1138
Zevlounka, y, f., fem. k zevloun. Rk.
416365
Zevlování Svazek: 5 Strana: 0461
Zevlování, n., das Herumgaffen. Němc.
416366
Zevlovatěti Svazek: 5 Strana: 0461
Zevlovatěti, ěl, ění, anfangen ein Maul- affe zu werden. Ros.
416367
Zevlovati Svazek: 5 Strana: 0461
Zevlovati,
zevlovávati = s otevřenou hubou hleděti, lelkovati, lelky chytati, okouněti, gaffen, an-, be-, herumgaffen, maulaffen, Maul- affen feil haben. --
abs. Kam to ti lidé tak pádí? Proč tito opěť tak zevlují? Nitra VI. 221. —
kde: na náměstí. Us. —
nad čím. Ros. —
kam: do povětří. Dl., Kom. —
po čem. Kom., Kram. Po věcech, které vně jsou, zevlují. Kom. Lab. 5. —
po čem čím: očima po dobrých kouscích (jídla). Cyr. —
nač. Rk. Hledě na les nevyrosteš a zevluje na lidi nezbohatneš. Šd., Hkš., Moravan 1878. 58. A ti na nás z-li. Har. II. 69., Dch.
416368
Zevlovati Svazek: 7 Strana: 1138
Zevlovati. Po věcech (vnějších) z-vlují. Kom. Lab. 5.
416369
Zevlovatosť Svazek: 5 Strana: 0461
Zevlovatosť, i, f., die Gähnafferei. Ros.
416370
Zevlovatý, zevlovitý Svazek: 5 Strana: 0461
Zevlovatý, zevlovitý =
hloupý jako zevel, plump, ungehobelt,
416371
Zevlovitosť Svazek: 5 Strana: 0461
Zevlovitosť, vz Zevlovatosť.
416372
Zevlovný Svazek: 5 Strana: 0461
Zevlovný =
zevlovitý.
416373
Zevly Svazek: 5 Strana: 0461
Zevly, vz Zevel.
416374
Zevna Svazek: 5 Strana: 0461
Zevna, adv. =
zevnitř, vně, draussen. Zevna ztráví je meč, a vniutř strach. Ps. ms., BO., ZN.
416375
Zevna Svazek: 7 Strana: 1138
Zevna. Ž. kl. CMD. 25.
416376
Zévnatka Svazek: 5 Strana: 0461
Zévnatka, y, f.
Z-
ky, chamaceae = mlži stejnosvalní, mají stejné, nesouměrné, těžké misky s povrchem obyč. listnatým. Zámek má na jedné misce veliký zub, jímž do vrubu druhé misky zapadá. Z. listnatá, chama gryphioides, skvrnitá, hippopus maculatus. Vz Frč. 221., Schd. II. 538.
416377
Zévnatka Svazek: 8 Strana: 0509
Zévnatka, y, f., mlž. Vz Ott, X. 311.
416378
Zevně Svazek: 5 Strana: 0462
Zevně -=
zjevné, klar, offenbar
, vor aller Augen, offen, öffentlich, zastar. Ms. pr. pr., Dal. Co učinil Bůh z. MH. 12. Vyznáváme tiemto listem z. všem. Arch. I. 192., 189. Toho se varuje tajně před Bohem a z. před lidmi učiniti; Zev mi se, ať bych tě z. viděla; Přijdeť hodina, když již ne
v přiesloviech budu mluviti vám, ale z. o otci mém zvěstuji vám. Hus II. 19., 93., 94. Aby ji (vieru) z. zpievali; Neměli z. se sveličiti věrú kře- sťanskú. Št. Kn. š. 13
. — Z = zevna. Us.
Správně: vně, zevnitř. Cf. Zevnější, Zevný.
416379
Zevně Svazek: 7 Strana: 1138
Zevně. Cf. Mkl. Etym. 396. b.
416380
Zevnějš Svazek: 5 Strana: 0462
Zevnějš =
zevna, auswärts, äusserlich. U Uh. Hrad.
416381
Zevnějšek Svazek: 5 Strana: 0462
Zevnějšek, šku a ška, m. =
zevnitřek, das Aeussere, die Aussenseite. Z. jeho jest příjemný. Us. Dle z-ka někoho posuzovati. Jak krásný mívá faleš z. Shakesp. Tč. Pří- větivého z-šku býti. Us. Dch. Veršování dotýká se holého z-ška slohu básnického. Hš. Sl. 178. Na z. lidé hledí, stran
přísloví vz: Černý, Hleděti, Kráva, Kroj, Oděv, Šat, Supina. —
Z-
ky = hradby, die Aussenwerke. Vz b. N.
416382
Zevnější Svazek: 5 Strana: 0462
Zevnější,
lépe:
vnější n. zevnitřní, äus- serlich, äussere. Jg. Z. svět, Mus., předmět. Krok. Z. okno, okolnosti, popud, Us. Pdl., formy, lesk, Vlč., bedna, die Uiberkiste, kůra, die Aussenrinde, Šp., hradba, das Aus- senwerk, Čsk., repraesentace, Osv. I. 158., politika, J. Lpř., stránka věci, Dch., uhla- zenosť, Šml. I. 49., pochody (kmitání), zrůst, děj lučebný, pohyb údů, těl Nebeských. Dk. P. 1.
416383
Zevnější Svazek: 7 Strana: 1138
Zevnější, vz Zevní a Zevný,
416384
Zevnějšina Svazek: 5 Strana: 0462
Zevnějšina, y, f., die Aeusserlichkeit Bohatství, moc, sličnosť těla a jiné podobné z-ny; Z-ny chrámu = síně a koby chrámové. Sš. II. 20., Sk. 249.
416385
Zevnějšnosť Svazek: 5 Strana: 0462
Zevnějšnosť, i, f., die Aeusserlichkeit. Am., Vaňa.
416386
Zevnězuhý. Z Svazek: 9 Strana: 0404
Zevnězuhý.
Z. lumčík. Ott. XVI. 457.
416387
Zevní Svazek: 5 Strana: 0462
Zevní = zevnitřní, äusserlich, Aussen-. Zevnie sieň, externa. BO. Z. čára, Dch.. točení, Křž. Por. 55., zámek, der Mauskasten, Pdl., účinky. ZČ. I. 7. Bylať (korouhev) zevním odznakem obdrženého od římského císaře potvrzení. Ddk. IV. 194.
416388
Zevní Svazek: 7 Strana: 1138
Zevní. Ž. kl. 138. 9.
416389
Zevník Svazek: 8 Strana: 0509
Zevník al. zjevník, publicanus. Toho slova neschvaluje Dob. Vz Dob. Dur. 112., 122.
416390
Zevniter Svazek: 7 Strana: 1138
Zevniter =
zevnitř. Slov. Koll. Sl. dc. IV. 86.
416391
Zevniterný Svazek: 5 Strana: 0462
Zevniterný, äusserlich,
zevnitřní. Nechaj veci z-né, vstup sátu do sebe; tam uvidíš, co ti schádza, o jakej jsi potrebe. Na Slov. Tč. Chtěje posuzovati člověka nehleď pouze na oděv z-ný. Kmp. č. 146.
416392
Zevnitrokloubní Svazek: 5 Strana: 0462
Zevnitrokloubní, exomera, pl., v zoolog. Nz.
416393
Zevnitroústí Svazek: 5 Strana: 0462
Zevnitroústí, n., der äussere Eimund, exostoma, v botan. Nz.
416394
Zevnitř Svazek: 5 Strana: 0462
Zevnitř (na Slov. zevnúter. Bern.). Z., adv. =
vně, draussen, aussen, ausserhalb, von aussen her. Jel. Z. kůra, vnitř lyka jsou. Kom. Z města. Har. Z. i zevna. BO. Z sieně. GR. Nenie nic ani z. ani v něm, jenž by ho nabádalo neb jím
hnulo k pra- vému pokánie. Hus V. 296. Vidie, ani dobře z jsú živi. Ib. I. 182
. — Z. = ven, nach aussen, auswärts. Obrácení víček z. Ja —
Po zevnitř = zevnitřně, auswendig;
povrchně, zum Anschein, Reš., sych.
416395
Zevnitřek Svazek: 5 Strana: 0462
Zevnitřek, třku, m. =
zevnitřní strana, das Aeussere, die Aussenseite. Br. Svůdníci to jsou, jichž vnitřek zevnitřku se nerovná. Shakesp. Tč.
416396
Zevnitřně Svazek: 5 Strana: 0462
Zevnitřně (na Slov. zevnúterne) =
zevnitř, auswendig. Br. Pocty jeho z. konají. BR. II. 112. a. Ano byť cnostmi svými i všecky jiné lidi převyšoval, málo to prospívá, jestli ta dobrota jeho a cnosť v něčem z. se ne- pronáší a známa lidem učiněna nebývá. Žer. Bnd. III. 6.
416397
Zevnitřní Svazek: 5 Strana: 0462
Zevnitřní =
co zevnitř jest, äusserlich, Aussen-. Vz Zevnitřný. Z. místo, kožka, mázdra, kůra, V., hradba, Bur., příkop, po- vaha či způsoba, D., vzezření, Kom , lesk, strana, tvářnosť, Us., neduh, Ja, nemoc, Us, úhel, NA. V. 4., planety, Osv. V. 108., strana koule. Kom. J. 759. Jev z. nebývá uvnitř týž. Shakesp. Tč. První světí Krista v srdci měli, nehledali sú z-ních obrazóv; Dlúhověčnosti mezi jinými z-mí najviece žádáme; Pokušenie z. jest od věci, jenž nenie v člověku v tom, na něhož jde poku- šenie a tak Kristus z. od ďábla byl pokušen; Tělo slove z., duše člověk v. Hus I. 77., 146.. II. 88., III. 105. —
Z. =
povrchní, oberflächlich, Schein-. Z. pobožnosť, křesťan. D.
416398
Zevnitřní Svazek: 7 Strana: 1138
Zevnitřní pokora, skutek. Pož. 24., 61.
416399
Zevnitřnosť Svazek: 5 Strana: 0462
Zevnitřnosť (na Slov.
zevnúternosť), i, f. =
zevnitřní strana, die Aussenseite. Kom. V z-stech vězeti. Plk., Dl.
416400
Zevnitřný Svazek: 5 Strana: 0462
Zevnitřný =
zevnitřní. Z. věci. V.
416401
Zevno Svazek: 7 Strana: 1138
Zevno proti opaku:
nitro. Dk.
416402
Zevno Svazek: 9 Strana: 0404
Zevno m. zjevno. To z. jest. Chč. Vz
násl.
416403
Zevnosť Svazek: 7 Strana: 1138
Zevnosť, i, f., Aeusserlichkeit, f. Dk. Dj. f. 172.
416404
Zevnověda Svazek: 7 Strana: 1138
Zevnověda, y, f. Z. proti:
nitrověda. Dk.
416405
Zevnověda Svazek: 9 Strana: 0404
Zevnověda, y, f., jejíž látka vzata jest ze světa zevnějšího. Dk. Paed. 7.
416406
Zevnúter Svazek: 5 Strana: 0462
Zevnúter = zevnitř. Na Slov. Bern.
416407
Zevnúterne Svazek: 5 Strana: 0462
Zevnúterne = zevnitřně. Na Slov. Bern.
416408
Zevnúternosť Svazek: 5 Strana: 0462
Zevnúternosť =
zevnitřnosť. Na Slov.
416409
Zevnúterný Svazek: 5 Strana: 0462
Zevnúterný = zevnitřní. Na Slov. Bern.
416410
Zevný Svazek: 5 Strana: 0462
Zevný;
ven,
vna,
o =
zjevný, offen, offen- bar, klar. Cf. Listy filol 1882. 296. Z. hřích. Št., nepřítel. Hil. Z. známky něčeho. Mus. 1880. 155. Zevná věc jest, že člověk ne- smierně viece dlužen jest otci Bohu než kte- rému stvoření, Protož na cierkvi židovské, když se obrátí, zevno bude, že jednostajně s cierkví sv. Krista kázati bude; Z.
a ne- omylná pravda. Hus I. 151.,
III. 81., 304. A kohož nemóž v z. zlé přitáhnouti; Kdyby vylúčen byl z křesťanské obce kletvú zevnú od vyššieho; Z. hřiech. Št. Kn. š. 11., 27., 28.
416411
Zevný Svazek: 9 Strana: 0404
Zevný = zjevný. Zevní skutkové. Chč. (List. fil. 1898. 463. ).
416412
Zevomilý Svazek: 10 Strana: 0529
Zevomilý Fyleovec, Odysseus. Škod. II2. 42., 218.
416413
Zevorodný. Z Svazek: 10 Strana: 0529
Zevorodný. Z. lid, Pallas. Škd. Od
. 84., 85. Zevem zplozený. Vz Zeus.
416414
Zevorodý. Z Svazek: 10 Strana: 0529
Zevorodý. Z. Odysseus. Škd. Od. 28. Sr. Zevorodný.
416415
Zevorozenka Svazek: 10 Strana: 0529
Zevorozenka, y, f. zz Musa (Zevem, Jupiterem zplozená). Škod. Od. 1., Athene. Msd. Od. 85., Škod. II2. 39. a j.
416416
Zevreť Svazek: 5 Strana: 0462
Zevreť = zevříti. Na Slov.
416417
Zevrívati Svazek: 5 Strana: 0463
Zevrívati =
zvírati. Vz Zevříti.
416418
Zevropeizovat Svazek: 8 Strana: 0509
Zevropeizovat. Snaží se náš jazyk z. Mus. 1894. 152.
416419
Zevrub Svazek: 5 Strana: 0463
Zevrub, adv. =
úplně, na vlas, genau, vollständig. Z. roky počítati Br. Z. něco uvážiti, probírati, vzíti, popadnouti, mit dem Hefte fassen. Dch. Tuť shledáváme dosti z. potvrzeno, co Kozmas o zevní podstatě Moravy praví. Ddk. IV. 127. (Vyplnění zá- kona) od svých posluchačů zevrub vyhle- dávají BR. II 100. b.
416420
Zevrubně Svazek: 5 Strana: 0463
Zevrubně =
zevrub, genau, vollständig, umständlich, ausführlich, eingehend. Z. něco vypsati. Nz. Z. o něčem mluviti. Us. Z. o něčem jednati, Dch., pojednati, KB. IV., 2. vyd. VII., Dch., něco objasniti, znáti, ustanoviti, o něčem promluviti, s něčím se obírati. Dch. Z. něco vyměřiti, popsati, projíti, prohled- nouti, prozkoumati, Us. Pdl., vylíčiti, vy- pravovati, vyptávati se, něco vypočítati, Us., rozkládati. Lpř. O kronice kláštera toho zevrubněji jest pojednáno. Ddk. IV. 123. Aby zámyčky do ložisek z. zapadaly; Z. hladký, válcovitý. NA. IV. 156., 176.
416421
Zevrubně Svazek: 7 Strana: 1138
Zevrubně. Cf. To vše plněji a šíře list v sobě zavierá. Arch. VIII. 546.
416422
Zevrubní, -ný Svazek: 5 Strana: 0463
Zevrubní,
-ný = co jest na ruby, auf der verkehrten, linken Seite. —
Z. =
úplný, obšírný, na vlas, genau, eingehend, akkurat, streng, umständlich, ausführlich, vol'ständig. Z. zpráva, Zlob., pozorování. Ssav. Z. usta- novení v mezech zákonů. ŘZ. 1850. Z. počet, Nz., vysvětlení něčeho, Dch., líčení, popis, vypsání, výčet, studium, vylíčení, popsaní, Us. Pdl., výpočet, ohledání něčeho, Osv. I. 521., V. 109., účet, sazba, der Specialtarif. Šp. Z. vypravování, zvěsť, známosť o čem. Ddk. IV. 122., 259., 274. Z-né příkazů božích plnění. Sš. II. 4. —
v čem: v mlu- vení. Lpř. Slov. 1. 25.
416423
Zevrubnosť Svazek: 5 Strana: 0463
Zevrubnosť, i, f =
úplnosť, podrobnosť, die Genauigkeit, Akkuratesse, Vollständig- keit, Strenge, Umständlichkeit, Gründlichkeit, Ausführlichkeit D., Nz., Dch. S velikou z-stí něco činiti. Us. Sloh konkretní má se chrániti přílišné z-sti. Hš. Sloh. 128. Srdečné svazky nahrazují se (u aristokratů) z-stí a hlazeností zevnějších forem. Vlč. Kozma zpravuje nás o těchto věcech s velikou z-stí. Ddk. II. 220. Nápadna jest vykladatelům ta z. Sš. J. 304.
Stran pořekadel vz:
Dů- kladnosť, Chlup, Poskvrna, Sítí.
416424
Zevřelý Svazek: 5 Strana: 0462
Zevřelý = který zevřel, aufsiedend
. — Z. = bouřlivý, brausend. Z. moře, krev, víno. V. Z moře bez přestání se nadýmalo. Bart.
416425
Zevření Svazek: 5 Strana: 0462
Zevření, n., das Aufsieden, der Aufsud; das Aufbrausen. Vz Zevříti. Z. moře. V. — Z., das Gerinnen.
416426
Zevřený Svazek: 5 Strana: 0462
Zevřený; en, a. o, aufgebraust. Z. moře. Na Slov. Bern. —
Z. =
sražený, geronnen. Bern.
416427
Zevříti Svazek: 5 Strana: 0462
Zevříti, vru, vři, vřel, vření;
zvírati = svařiti se, počínati vříti, wällen, aufsieden, aufsprudeln;
zdvíhati se, brausen, aufbrausen. —
abs. Ta voda již zvírá. Us Moře zvírá (zdvíhá se). Us. Mléko sa zevrelo = srazilo se, ist geronnen. Bern. —
kde. Necht voda
u ohně zevře. Us. Voda zevře
při skrovném uhlí. Byl. Zdá se, jakoby víno mladé
v sudích zvíralo. Ms. bib. Voda v hrnci zvírá D. —
(se) jak: klokotem, klokočkem z., kloko- čkem se zvírati. D. Zvírej slasti nebes tokem. Sš. Bs. 28. —
čím. Čím hrneček jednou zevřel, tím juž neodevře. Prov.
416428
Zevs Svazek: 5 Strana: 0463
Zevs, vz Zeus.
416429
Zevšad Svazek: 5 Strana: 0463
Zevšad =
se všec
h stran, odevšad, sevšad, von allen Seiten, allenthalben her D. Z mu zpívají: Ty kokošku nělitaj, tej kuřičky nechytaj! Sš. P. 434.
416430
Zevšednělý Svazek: 5 Strana: 0463
Zevšednělý =
zobecnělý, oklepaný, otřelý, všední, trivial. Nz. Z. průpověď. Mus. 1880. 423.
416431
Zevšednění Svazek: 5 Strana: 0463
Zevšednění, n., das Gemeinwerden, die Verflachung. Dch.
416432
Zevšedněti Svazek: 5 Strana: 0463
Zevšedněti, ěl, ění =
zobecněti, alltäglich, gemein, trivial werden. Jg., Dch Tč. Čeho ob den máme, zevšední. Us. Tč. —
čím: častým přicházením. —
kdy. Šťastným in- stinktem dopídiv se mnohých zasad poli- tických a válečných, které teprv
za našeho věku z-ly. Pal. Děj. V. 1
. 102.
416433
Zevšedniti Svazek: 5 Strana: 0463
Zevšedniti, il, ěn, ění =
všedním učiniti, gemem machen. Čas. duch. IX. 667.
416434
Zevšeobecnělý. Z Svazek: 10 Strana: 0529
Zevšeobecnělý. Z. soudnosť. Krok. II. b. 164.
416435
Zevšeobecnění Svazek: 5 Strana: 0463
Zevšeobecnění, n., die Verallgemeinerung. Osv. I. 78.
416436
Zevšeobecněný Svazek: 7 Strana: 1138
Zevšeobecněný, verallgemeinert. Dk.
416437
Zevšeobecněti Svazek: 5 Strana: 0463
Zevšeobecněti, ěl, ění, allgemein werden. Ta hra, ten obřad z-cněl. Us.
416438
Zevšeobecniti Svazek: 5 Strana: 0463
Zevšeobecniti, il, ěn, ění,
zevšeobecňovati, allgemein machen, verallgemeinern. —
co: nějakou poučku. Stč. Alg. 62. —
co čím. Dvěma podobenstvíma ještě Ježíš myšlénku tu zevšeobecňuje. Sš. L. 70.
416439
Zevšeobecňovací Svazek: 7 Strana: 1138
Zevšeobecňovací, verallgemeinernd. Z činnosť. Dk.
416440
Zevšetečněti Svazek: 5 Strana: 0463
Zevšetečněti, ěl, ění =
všetečným se státi, vorwitzig werden. —
kde:
mezi chlapci. Us. Tč.
416442
Zevzněti Svazek: 5 Strana: 0463
Zevzněti,
zevzníti, vzni, ěl, ění;
zevzní- vati = počíti vzníti, ertönen, erschallen. —
abs. Zevznie radosť, hlahol trub a kotlóv. Rkk. —
čím. Dupem jejich paty zevzněl les. Kamar. — Jg. —
kam. Zevzni vícestvie k Neklaňu radostnu uchu. Rkk. 23.
416444
Zey Svazek: 5 Strana: 0463
Zey . . . vz
Zej . . . aneb
Zí . . .
416445
Zeydlic Svazek: 5 Strana: 0463
Zeydlic z Schönfeldu. Vz Jir. H. 1. (Ruk.). II. 355.
416446
Zeyer Svazek: 5 Strana: 0463
Zeyer, a, m., os. jm. Z. Jul., spisov. Vz Tf. H. l. 141.
416447
Zeyer Svazek: 7 Strana: 1138
Zeyer Jul., nar. 1841. Cf. Bačk. Př. 186.
416448
Zeyer Svazek: 9 Strana: 0404
Zeyer Jan a Jul. Sr
. Jub. XXXVI. Z. Julius f 29. /1. 1901. Vz Nár. list. 1901. č. 29. a
30., Mus. 1901. 36., 204., Obzor literarní a uměl. III
1— 8.
416449
Zeyer Svazek: 10 Strana: 0529
Zeyer Jul, spis., 1841. —1901. Sr. Flš. Písm. 710, 720., Obzor lit. a uměl. 1902. č. 3. —10., III. 33., 69, 83, 113., 132. (
Z. jako dramatik), Zl. Pr. XXI. 598., Dolen. Pr. 437., 536., 535. s podobz,, Komenský r. 1902. (zprávy z jeho soukromého života od M. Skalské), List. fil. 1904. 218. nn., Lit. H. 834. —
Z. Jan, archit. a spis. + 7. /5. 1903. maje 57. let. Vz Zvon III. 476.
416450
Zez Svazek: 5 Strana: 0463
Zez m.
ze: zez Klatov, zezdolejška. Gb. Hl. 122. Zez Plzně. Vz Zásuvka. Bž. 51.
416451
Zez Svazek: 7 Strana: 1138
Zez =
z. V Domažl. Jrsk. Zez Babor, zez Čech, zez žita; jen před s a
z slyšeti
ze. V Chodsku. Vz List. fil. 1891. 38.
416452
Zeza Svazek: 7 Strana: 1138
Zeza. Je z. Hradišča. Stanul z. stativ (stavu tkadlcovského). Mor. Brt. D. 189.
416453
Zezabený Svazek: 5 Strana: 0463
Zezabený =
zezábnutý, erfrört. Z. nohy. Na Ostrav. Té.
416454
Zeźabiti si Svazek: 5 Strana: 0463
Zeźabiti si co: nohy, erkälten, erfrören. Na Ostrav. Té.
416455
Zezabnutý Svazek: 5 Strana: 0463
Zezabnutý, vz Zeźabený.
416456
Zezajímati Svazek: 5 Strana: 0463
Zezajímati, vz Zajati. Na Slov. Bern.
416457
Zezápadniti se Svazek: 5 Strana: 0463
Zezápadniti se, il, ěn, ění. —
kdy. Národ český teprv této doby z-il se úplně (= zokcidentalovati se). Pal. Děj. V. 2. 8.
416458
Zezašiti Svazek: 5 Strana: 0463
Zezašiti, il, en, ení,
zezašívati, zusammen- nähen. Us. Šd.
416459
Zezašívaný Svazek: 5 Strana: 0463
Zezašívaný; -
án,
a, o, zusammengeheftet. Us. Šd.
416460
Zezdaleky Svazek: 10 Strana: 0529
Zezdaleky = zdaleka. Val. Čes. 1. X. 469.
416461
Zezdovać śe Svazek: 9 Strana: 0404
Zezdovać śe =
zdáti se. Slez. Lor. 81.
416462
Zezdůli Svazek: 9 Strana: 0404
Zezdůli =
zdola. Us. Hoš. 102.
416463
Zezekati Svazek: 5 Strana: 0458
Zezekati, vz Sesekati.
416464
Zezelenalý Svazek: 5 Strana: 0463
Zezelenalý, grün geworden. SP. II. 111.
416465
Zezelenání Svazek: 5 Strana: 0463
Zezelenání, n., das Grünwerden. SP. IL 108.
416466
Zezelenati Svazek: 5 Strana: 0463
Zezelenati, grün werden. Us.
416467
Zezelulka Svazek: 7 Strana: 1138
Zezelulka, y, f., vz Žežhule.
416468
Zezení Svazek: 9 Strana: 0404
Zezení, r. =
snědění. Val. Čes. 1. X. 374.
416469
Zezerzat Svazek: 10 Strana: 0529
Zezerzat =
zrezavěti. Hoš. Pol. I. 146.
84
416470
Zezerzavěti Svazek: 5 Strana: 0463
Zezerzavěti =
zrezovatěti, verrosten. Kos.
416471
Zezevnění Svazek: 7 Strana: 1138
Zezevnění, n, Aeusserung, Offenbarung. Ton jest z. vnitra. Dk. Aesth. 249.
416472
Zezevněný Svazek: 7 Strana: 1138
Zezevněný; en,
a,
o, geäussert, offen- bart. Dk. Dj. f. 170.
416473
Zezevniti Svazek: 7 Strana: 1138
Zezevniti, il, ěn, ěný,
zezevňovati, äus- sern, offenbaren. Dk. Dj. f. 179.
416474
Zezhulčí Svazek: 5 Strana: 0463
Zezhulčí =
žežhulčí, Guckguck-. Z vejce. Us. Z. vejce t. j. škola šulfrňácká (m.: šul- vereinská). Us. na Mor. Tč.
416475
Zezhule Svazek: 5 Strana: 0463
Zezhule, vz Žežhule.
416476
Zezhulice Svazek: 7 Strana: 1138
Zezhulice, e, f., vz Žežhule. Orl. VI. 194.
416477
Zezice Svazek: 5 Strana: 0463
Zezice, dle Budějovice, Seesitz, ves u Ústí n. L.
416478
Zezihlava Svazek: 10 Strana: 0530
Zezihlava, y, m. =
ošklivec, který může uhranouti. Val. Čes. 1. XI. 275.
416479
Zezihřava Svazek: 8 Strana: 0509
Zezihřava, y, f., nadávka. Nadala mně do z-htav. Val. Brt. D. II. 425.
416480
Zezík Svazek: 5 Strana: 0463
Zezík, a, m., der Verzehrer, Fresser. Vz Zesť. —
Z., osob. jm. Šd.
416481
Zeziměti Svazek: 5 Strana: 0463
Zeziměti, ěl, ění, kalt werden. Z-lo. Us. Šd.
416482
Zezimiti se Svazek: 5 Strana: 0463
Zezimiti se, il, ení =
zeziměti. Z-lo se. Mor. Šd.
416483
Zezimniti se Svazek: 5 Strana: 0463
Zezimniti se =
zeźimiti se. Z-lo se, přijde brzo snili. Na Ostrav. Tč.
416484
Zezl Svazek: 7 Strana: 1138
Zezl =
žezlo, zastr. D. Gesch. 119.
416485
Zezlatěti Svazek: 5 Strana: 0463
Zezlatěti, ěl, ění, zu Gold werden. —
komu Umočil tam prst a hned mu z-těl (byl zlatý). Us Šd.
416486
Zezléti komu Svazek: 10 Strana: 0530
Zezléti komu = státi se mu zlým. Zezlel bližním přílišnou nezbedností. Chč. S. II. 141a.
416487
Zezliti Svazek: 5 Strana: 0463
Zezliti, il en, ení =
zlým učiniti, böse machen. —
koho na koho. Mus.
416488
Zezlopověstněti Svazek: 8 Strana: 0509
Zezlopověstněti. Mus. 1894. 176. Tonner.
416489
Zeznámiti Svazek: 5 Strana: 0463
Zeznámiti =
seznámiti. Na Slov. Bern.
416490
Zeznati Svazek: 5 Strana: 0463
Zeznati, vz Seznati.
416491
Zezněný Svazek: 5 Strana: 0463
Zezněný =
zetlený, spálený. Mor. Bkř.
416492
Zezněti Svazek: 7 Strana: 1138
Zezněti, ěl, ění. Chlapec na službě ze- zněl = zjadrněl, sesílil dobrou stravou. Val. Brt. D. 298.
416493
Zezobati Svazek: 5 Strana: 0463
Zezobati, vz Sezobati.
416494
Zezolka Svazek: 5 Strana: 0464
Zezolka, y, f, orchis latifolia, rost. Mor. Neor.
416495
Zezouti Svazek: 5 Strana: 0464
Zezouti =
sezouti. — co odkud: boty
S nohou. Us. Tč. Z. se
z bot. Tč.
416496
Zezouti Svazek: 7 Strana: 1138
Zezouti. Sluhy obnaživše ji i szuchu. Kat. 170.
416497
Zezpívati, vz Svazek: 5 Strana: 0464
Zezpívati, vz
Sezpívati.
416498
Zezpod Svazek: 5 Strana: 0464
Zezpod, vz Zespod.
416499
Zezrnatěti Svazek: 9 Strana: 0404
Zezrnatěti =
zrnem se státi; zrno dostati. Mus. ol. 1898. 121.
416500
Zezrnět Svazek: 10 Strana: 0680
Zezrnět, ěl, ění. —
kde. Chlapec na službě z něl = zjadrněl, zesilněl. Brt. Sl.
416501
Zezrzavěti Svazek: 5 Strana: 0464
Zezrzavěti, ěl, ění, rostig werden. — kd
e. Železo v mokře z-ví. Us. Tč.
416502
Zezření Svazek: 5 Strana: 0464
Zezření, n.=
vze
zření, der Anblick. Ze- zření hrozného. Jel. Z. koní (aspectus). BO.
416503
Zezřeti Svazek: 5 Strana: 0464
Zezřeti,
zezříti, el, ení;
vzezřeti, anse- hen. —
nač. Zezřel na vše. Ž. wit. 32. 14. Zezřev naň plně ho poznal. GR., ZN. — Vz Sezříti.
416504
Zezřídkavěti Svazek: 5 Strana: 0464
Zezřídkavěti, ěl, ění, rar werden. Šd.
416505
Zezříti Svazek: 5 Strana: 0464
Zezříti, vz Zezřeti.
416506
Zezte Svazek: 9 Strana: 0404
Zezte =
sněste. Brt. P. n. 18.
416507
Zezubatěti Svazek: 5 Strana: 0464
Zezubatěti, ěl, ění =
veliké zuby dostati, grosszähnig werden. Kůň z-těl. Us. Tč
416508
Zezula Svazek: 5 Strana: 0464
Zezula, y, f., rostl. Vz Suchopýr, Zezu- lina. —
Z., kravské jm. Mor. Brt., slez. Šd. —
Z. =
zezule. Zezule, vz Žežhule.
416509
Zezulák, a Svazek: 9 Strana: 0404
Zezulák, a
, m. = kukačka.
416510
Zezule Svazek: 5 Strana: 0464
Zezule =
žežhule.
416511
Zezulena Svazek: 5 Strana: 0464
Zezulena, y, f. =
kokotice, plevel jetel mořící, povázka. Na Mor. Brt.
416512
Zezulenka Svazek: 5 Strana: 0464
Zezulenka, y, f. =
žežhule. Zakukala z. Sš. P. 403.
416513
Zezulenka Svazek: 8 Strana: 0509
Zezulenka =
tanec. Vz Tanec mor. (3. dod.).
416514
Zezulenka, y, f Svazek: 10 Strana: 0530
Zezulenka, y,
f., ta
nec Vz Brt. P. n. 961.
416515
Zezuliena Svazek: 7 Strana: 1138
Zezuliena, y, f. =
zezulena. Slov. N. Hlsk. III. 147.
416516
Zezulina Svazek: 5 Strana: 0464
Zezulina, y, f. =
kokotice, zezulena, cus- cuta, die Flachsseide. Slb. 372. Cf. Posranka, Povázka.
416517
Zezulinka Svazek: 5 Strana: 0464
Zezulinka, y, f. =
zezulenka. Z-ky libým hlasem cukrují. Sš. P. 54.
416518
Zezulinovitý Svazek: 5 Strana: 0464
Zezulinovitý. Z. rostliny, cuscuteae. Slb. 372.
416519
Zezulka Svazek: 5 Strana: 0464
Zezulka, y, f
. =
žežhulka. —
Z. =
vsta-
vač, rostl. Ve vých. Čech. Kal. —
Z., y, m., osob jm. na Mor. Šd.
416520
Zezulka Svazek: 8 Strana: 0509
Zezulka, vz Traňk žlutý (3. dod.). —
Z., vz Včeličky (3. dod.). —
Z. = kukačka. Cf. Zežulka (i 3. dod.). Na zimu mění prý se v ostříže. Mtc. 1893. 302. —
Z., jm. slepičí. Tkč.
416521
Zezulka Svazek: 9 Strana: 0405
Zezulka, y, f
. =
vstavač (rostl). Č. Třeb. Tkč.
416522
Zezuřeti Svazek: 10 Strana: 0530
Zezuřeti. Škd. F. 118.
416523
Zezúti Svazek: 5 Strana: 0464
Zezúti = zezouti Mor. Vck.
416524
Zezúvati Svazek: 5 Strana: 0464
Zezúvati =
zezouvati. Vz Zezouti. Us. na Mor. Vck.
416525
Zezváněti Svazek: 5 Strana: 0464
Zezváněti =
sezváněti. Sš. P. 168.
416526
Zezvířetěti Svazek: 10 Strana: 0530
Zezvířetěti =
státi se
zvířetem. Hlk. VI 67.
416527
Zezvláštněti Svazek: 5 Strana: 0464
Zezvláštněti, il, ěn, ění =
zvláštním uči- niti, specialisiren. —
co čím. Analytické rovnice lze z. proměněním obecných veličin ve zvláštní. Šim. 32.
416528
Zezvučeti Svazek: 5 Strana: 0464
Zezvučeti, vz Vzezvučeti.
416529
Zeža Svazek: 5 Strana: 0464
Zeža, dle Baťa, os. jm. Mor. Sd.
416530
Zežabený Svazek: 7 Strana: 1138
Zežabený, vz Ihlica (dod.),
416531
Zežabený Svazek: 8 Strana: 0509
Zežabený. Z. dobytče či zihličené. Má podobnou nemoc jako jest čmer u člověka, krev se sráží v hrče. Brt. D. II. 492.
416532
Zežabiti Svazek: 5 Strana: 0464
Zežabiti, il, en, ení, froschartig machen. —
se. Dobytče se z-lo (dostalo žlutou ihlici, nemoc). Vz Osv. 1884. 157.
416533
Zežáliti Svazek: 5 Strana: 0464
Zežáliti se =
zželeti se. Na Slov. Bern.
416534
Zežání Svazek: 5 Strana: 0464
Zežání, n. =
sežetí. Na Slov. Bern.
416535
Zežaný Svazek: 5 Strana: 0464
Zežaný =
sežatý. Na Slov. Bern.
416536
Zežať Svazek: 5 Strana: 0464
Zežať =
sežati. Na Slov. Bern.
416537
Zežatí Svazek: 5 Strana: 0464
Zežatí, n. =
sežetí.
416538
Zežatý Svazek: 5 Strana: 0464
Zežatý =
sežatý. Na Slov. Bern.
416539
Zeželeti se Svazek: 5 Strana: 0464
Zeželeti se =
zželeti se. Na Slov. Bern.
416540
Zeženile Svazek: 5 Strana: 0464
Zeženile =
zženile. Na Slov. Bern.
416541
Zeženilosť Svazek: 5 Strana: 0464
Zeženilosť =
zženilosť. Na Slov. Bern.
416542
Zeženilý Svazek: 5 Strana: 0464
Zeženilý = zženilý. Na Slov. Bern.
416543
Zežera Svazek: 8 Strana: 0509
Zežera, y, f. =
dožera, mrzutosť. To je hromská z. s týma děcky. Jicko. Brt. D. II. 425.
416544
Zežernovať Svazek: 9 Strana: 0405
Zežernovať =
sešrofovati, na ručním mlýnku semleti. Slov. Mus. 1848. II. 336.
416545
Zežhrati Svazek: 5 Strana: 0464
Zežhrati = sežrati. Na Ostrav. Tč.
416546
Zežhu Svazek: 5 Strana: 0464
Zežhu, vz Zžéci.
416547
Zežhulenka Svazek: 5 Strana: 0464
Zežhulenka, y, f. =
žežhule. Je tam čista studenka, pijava z ni z. Čes. mor. ps. 59.
416548
Zežhulka Svazek: 7 Strana: 1138
Zežhulka, y, f., vz Žežhule.
416549
Zežidělý Svazek: 5 Strana: 0464
Zežidělý, verjudet. Us. Dch.
416550
Zežiděti Svazek: 5 Strana: 0464
Zežiděti, ěl, ění, verjuden.
416551
Zežidovění Svazek: 5 Strana: 0464
Zežidovění, n., die Verjudung.
416552
Zežidověný Svazek: 5 Strana: 0464
Zežidověný;
-ěn, a, o, verjudet. Z. mě- sto, noviny. Mor. Tč.
416553
Zežidověti Svazek: 5 Strana: 0464
Zežidověti, ěl, ění, verjuden, jüdisch werden. Mor. Tč.
416554
Zežieci Svazek: 5 Strana: 0464
Zežieci =
sežíci. —
co čím. Zežže ohněm vše liudi. Dal. 67.
416555
Zežínati Svazek: 5 Strana: 0464
Zežínati, vz Sežínati.
416556
Zežínka Svazek: 5 Strana: 0464
Zežínka, y, f. =
míšanina, směska, oves setý s vikou. Na mor. Val. Brt.
416557
Zežírati Svazek: 5 Strana: 0464
Zežírati, vz Sežrati.
416558
Zežiť Svazek: 8 Strana: 0509
Zežiť =
vystáti. Nemôžu ho ani z. Přerov. Brt. D. II. 425.
416559
Zežiti Svazek: 5 Strana: 0464
Zežiti (jen záporné: nezežiti =
nespo- třebovati, nicht verbrauchen). Ani toho (všeho) nezežijú; On to nezežije. Na mor. Val. Vck.
416560
Zežíti Svazek: 5 Strana: 0464
Zežíti, vz Sežíti (sežnouti).
416561
Zeživěti Svazek: 5 Strana: 0464
Zeživěti, ěl, ění. aufleben, aufkommen, sich heben. Obchod z-věl. Dch.
416562
Zeživotiti Svazek: 5 Strana: 0464
Zeživotiti, il, ěn, ění, verlebendigen. — co. Dch.
416563
Zežloutlý Svazek: 5 Strana: 0464
Zežloutlý =
sežloutlý, gelb geworden.
416564
Zežloutnouti Svazek: 5 Strana: 0464
Zežloutnouti, vz Sežloutnouti.
416565
Zežltnúť Svazek: 5 Strana: 0464
Zežltnúť, vz Sežloutnouti. Na Slov. Bern.
416566
Zežltnutí Svazek: 5 Strana: 0464
Zežltnutí, n. =
sežloutnutí. Na Slov. Bern.
416567
Zežltnutý Svazek: 5 Strana: 0464
Zežltnutý = sežloutlý. Na Slov. Bern.
416568
Zežluknouti Svazek: 5 Strana: 0464
Zežluknouti, vz Prožluknouti.
416569
Zežlutlý Svazek: 5 Strana: 0464
Zežlutlý = zežloutlý.
416570
Zežmolchovati Svazek: 5 Strana: 0464
Zežmolchovati = skroutiti. Na Slov. Bern.
416571
Zežmolkovati Svazek: 5 Strana: 0464
Zežmolkovati = zežmolchovati. Na Slov. Bern.
416572
Zežochovat Svazek: 8 Strana: 0509
Zežochovat =
do žochu vecpati. Z. vlnu. Val. Brt. D. II. 425.
416573
Zežralý Svazek: 5 Strana: 0464
Zežralý = sežralý, ožralý. V.
416574
Zežrání Svazek: 5 Strana: 0464
Zežrání, n. =
sežrání.
416575
Zežraný Svazek: 5 Strana: 0464
Zežraný =
sežraný.
416576
Zežrati Svazek: 5 Strana: 0464
Zežrati, vz Sežrati.
416577
Zežratí Svazek: 5 Strana: 0464
Zežratí, n. =
sežrání. Na Slov. Bern.
416578
Zežratý Svazek: 5 Strana: 0464
Zežratý =
sežraný. Na Slov. Bern.
416579
Zežrávati Svazek: 5 Strana: 0464
Zežrávati =
sežrávati. Na Slov. Bern.
416580
Zežuknouti Svazek: 5 Strana: 0464
Zežuknouti, knul a kl, utí. Na jihových. Mor. Brt.
416581
Zežulička Svazek: 7 Strana: 1172
Zežulička =
nár. tanec.
416582
Zežulka Svazek: 5 Strana: 0464
Zežulka =
žežhulka.
416583
Zežulka Svazek: 9 Strana: 0405
Zežulka, y, f., vz Kukačka.
416584
Zežultnouti Svazek: 5 Strana: 0464
Zežultnouti = sežloutnouti. Na Ostrav. a Slov. Tč.
416585
Zežuť Svazek: 5 Strana: 0464
Zežuť =
sežvati. Na Slov. Bern.
416586
Zežutí Svazek: 5 Strana: 0464
Zežutí, n. =
sežvání. Vz Sežvati. Na Slov. Bern.
416587
Zežutý Svazek: 5 Strana: 0464
Zežutý =
sežvaný. Na Slov. Bern.
416588
Zežutý Svazek: 8 Strana: 0509
Zežutý. Z česnek. Mtc. 1894. 339.
416589
Zežuvati Svazek: 5 Strana: 0464
Zežuvati, vz Sežvati. Na Slov. Bern.
416590
Zežváchati Svazek: 5 Strana: 0464
Zežváchati = zežuť. Na Slov. Bern.
416591
Zežvachłat Svazek: 10 Strana: 0680
Zežvachłat šaty
= pokrčiti. Brt. Sl.
416592
Zežvati Svazek: 5 Strana: 0464
Zežvati, vz Sežvati.
416593
Zežvýkati Svazek: 5 Strana: 0464
Zežvýkati, vz Sežvýkati.
416594
Zežže Svazek: 5 Strana: 0464
Zežže =
spálil Kat. 2913.
416595
Zežžení Svazek: 5 Strana: 0464
Zežžení,
sežžení, n. =
spálení, das Ver- brennen. Vz Sžéci.
416596
Zežžíci Svazek: 5 Strana: 0464
Zežžíci, vz Sežíci.
416597
Zfabrikovati něco Svazek: 5 Strana: 0464
Zfabrikovati něco, fabriciren, verferti- gen. Us. Tč.
416598
Zfackovati koho Svazek: 5 Strana: 0464
Zfackovati koho, abohrfeigen. —
jak: po hlavě. Us. Tč.
416599
Zfackovati něco Svazek: 7 Strana: 1138
Zfackovati něco =
špatně udělati. Us. Rgl.
416600
Zfafrený Svazek: 5 Strana: 0464
Zfafrený. Z-ný rtík nakrívil. Slov. Phld. V. 70.
416601
Zfakliti Svazek: 5 Strana: 0464
Zfakliti, il, en, ení,
zfaklovati — sra- ziti? —
co. Rozkázal palošíku a ten zfaklil hlavy draka. Dbš. Sl. pov. VI. 41.
416602
Zfaldovati Svazek: 5 Strana: 0464
Zfaldovati, vz Sfaldovati.
416603
Zfalešněti Svazek: 10 Strana: 0530
Zfalešněti, ěl, ění. Slád. Třík. 61.
416604
Zfalovati co Svazek: 9 Strana: 0405
Zfalovati co. Chtěl ty doly zfalovati a od vod očistiti
. Dač. II. 95.
416605
Zfalšovati Svazek: 5 Strana: 0464
Zfalšovati =
porušiti, zkaziti, padělati, fälschen, verfälschen. —
co. V. Cizí kšaft z., Dač. I. 134., něčí podpis. Us. Ba on zfalšoval i listy papežovy v příčině pro- božství. Ddk. II. 257.
416606
Zfamfrnělý Svazek: 5 Strana: 0465
Zfamfrněl
ý =
zfanfrnělý, toll, närrisch. Je celá z-lá Us. —
po kom.
416607
Zfamfrněný Svazek: 5 Strana: 0465
Zfamfrněný;
-ěn, a, o =
zfamfrnělý. —
po kom. Ta je po něm celá z-ná. Us. Msk.
416608
Zfamfrněti Svazek: 5 Strana: 0465
Zfamfrněti, vz Zfanfrněti.
416609
Zfanatisovaný Svazek: 5 Strana: 0465
Zfanatisovaný; -
án, a, o, fanatisirt.
416610
Zfanatisovati Svazek: 5 Strana: 0465
Zfanatisovati, fanatisiren. —
koho čím jak. Takovýmto nemoudrým podněcováním shůry lid obecný skutečně
na mnohých místech z-ván byl
v míře nebezpečné. Pal. Děj. V. 2. 67.
416611
Zfanfrnělý Svazek: 5 Strana: 0465
Zfanfrnělý, toll, närrisch. Je celá z-lá. Us. —
po kom.
416612
Zfanfrněný Svazek: 5 Strana: 0465
Zfanfrněný; -
ěn, a,
o =
zfamfrněný. Vz Zfanfrněti. Je
po něm celá z-ná. Us. Všk.
416613
Zfanfrněti Svazek: 5 Strana: 0465
Zfanfrněti, ěl, ění,
zfanfrniti se =
ztře- š
titi se,
zblázniti se, toll, vernarrt, närrisch werden. D. —
se po kom. Jg., Všk. —
se čím. Já se láskou z-ním. Us. Hvlk. Na- dějí se z. Us. Dch.
416614
Zfanfrniti Svazek: 7 Strana: 1138
Zfanfrniti, il, ěn, ění, toll, vernarrt machen. Rk.
416615
Zfantělý Svazek: 5 Strana: 0465
Zfantělý Jiřík. Vz Zfantilý.
416616
Zfantilý Svazek: 5 Strana: 0465
Zfantilý =
který se zfantil, ztřeštil, zbláz- nil, närrisch. Cf. Zhovadilý. Sych.
416617
Zfantiti Svazek: 5 Strana: 0465
Zfantiti, il, ěn, ění =
zmámiti, zblázniti, bethören, närrisch o. verrückt machen. —
koho. Hos., D. —
se. D., Puch., Tyl.
416618
Zfialověti Svazek: 10 Strana: 0530
Zfialověti, ěl, ění. Nár. list. 1903. 141. 13, Hal). 253.
416619
Zfičeti Svazek: 5 Strana: 0465
Zfičeti =
sfičeti, zischend ertötien.
416620
Zfikati Svazek: 5 Strana: 0465
Zfikati, abpeitschen, abklopfen. —
koho čím jak: metlou
přes košilku. Er. P. 408.
416621
Zfintovati si co Svazek: 5 Strana: 0465
Zfintovati si co, erdichten. Tabuli tu sobě zfintovali. Ler.
416622
Zfintovati si něco Svazek: 9 Strana: 0405
Zfintovati si něco =
vymysliti. Kom. Ohláš 101
416623
Zfladrovati Svazek: 5 Strana: 0465
Zfladrovati, fladerig machen. V. —
co.
416624
Zflákati Svazek: 5 Strana: 0465
Zflákati, vz Sflákati.
416625
Zflekati Svazek: 5 Strana: 0465
Zflekati, vz Sflekati.
416626
Zflekovatěti Svazek: 5 Strana: 0465
Zflekovatěti =
sflekovatěti, fleckig wer- den.
416627
Zfoliovati Svazek: 5 Strana: 0465
Zfoliovati, foliiren
. — co: knihu (strany číslicemi poznamenati). Us. Šd.
416628
Zformování látky Svazek: 7 Strana: 1138
Zformování látky. Dk. Aesth. 654.
416629
Zformovaný Svazek: 7 Strana: 1138
Zformovaný. Až by Kristus z-ván byl v vás. Dik. II. 17.
416630
Zformovati Svazek: 5 Strana: 0465
Zformovati =
formu dáti, způsobiti, for- men. V.
416631
Zforteliti Svazek: 5 Strana: 0465
Zforteliti, verfälschen. Dch. Vz Zfortelo- vati.
416632
Zfortelovati co Svazek: 5 Strana: 0465
Zfortelovati co, auskünsteln, auslügen, erlisten. Na Ostrav. Tč. Cf. Zforteliti.
416633
Zfoučilosť Svazek: 5 Strana: 0465
Zfoučilosť, i, f. =
ztřeštěnosť. Z. mysli, der Leichtsinn.
416634
Zfoučilý Svazek: 5 Strana: 0465
Zfoučilý =
ztřeštěný, flatterhaft, geschos- sen.
416635
Zfoučiti Svazek: 5 Strana: 0465
Zfoučiti, il, en, ení =
ztřeštiti, flatter- haft machen.
416636
Zfouknouti Svazek: 5 Strana: 0465
Zfouknouti, vz Sfouknouti.
416637
Zfousatěti Svazek: 5 Strana: 0465
Zfousatěti, svousatěti, ěl, ění, bärtig wer- den, Bart bekommen. On již zfousatěl. Us.
416638
Zfrancouzenec Svazek: 5 Strana: 0465
Zfrancouzenec, nce, m. =
kdo se zfran- couzil, wer ein Franzose geworden ist. Šd.
416639
Zfrancouzený Svazek: 5 Strana: 0465
Zfrancouzený; -
en,
a, o, zum Franzosen geworden. Šd.
416640
Zfrancouziti se Svazek: 5 Strana: 0465
Zfrancouziti se, il, en, ení, zum Fran- zosen werden, sich französiren, französisch werden. Šd.
416641
Zfrancouzštělý Svazek: 7 Strana: 1138
Zfrancouzštělý = zfrancouzený. Koll. III. 311.
416642
Zfrejmarčiti Svazek: 5 Strana: 0465
Zfrejmarčiti =
směniti, vyměniti, D.;
prodati, aus-, vertauschen, verkaufen. —
co: šaty (prodati). Rkv. arch.
416643
Zfŕkaný Svazek: 5 Strana: 0465
Zfŕkaný; -
án,
a, o =
potřísněný. Cf. Zafrkaný. Na Slov. —
čím. Nesuď jich. Čistá duša mladá — bárs aj zbroj krvou zfřkaná. Btt. Sp. 5.
416644
Zfrkati Svazek: 5 Strana: 0465
Zfrkati,
zfŕknouti =
potřísniti. Vz Zfř- kaný. —
Z. =
zmizeti, verschwinden? Na Slov. —
abs. Ak náhle sa zmrkne, hned slanina zfŕkne. Dbš. Sl. pov. IV. 83. Víta ho Popeľčík s naostrenou šabľou. Drak sa pustil Do bitky a tu prvých šest hlav zfŕklo len ako zfŕklo. Ib. 1. 518.
416645
Zfrungati Svazek: 5 Strana: 0465
Zfrungati = spadnouti, sřítiti se, zu- sammenstürzen. Na Slov. V tom zápory a hever vzali, obratne pritkli k úhlom a zakrútili, podvážili — zvrt jeden — dva, i zfrungal dom. Phld. IV. 4.
416646
Zfučiti Svazek: 5 Strana: 0465
Zfučiti = zfuknouti, pannu panenství zbaviti, die Jungfrau entehren. V Kunv. Msk.
416647
Zfuknouti Svazek: 5 Strana: 0465
Zfuknouti, vz Zfučiti.
416648
Zfuněti Svazek: 7 Strana: 1138
Zfuněti =
zafouknouti, zaváti. Však darmo ani vetrík nezfuní. Phľd. XII. 735.
416649
Zfušeračiti co Svazek: 10 Strana: 0530
Zfušeračiti co = špatně udělati. Strn. Poh. 140.
416650
Zg Svazek: 5 Strana: 0465
Zg slýchati v násloví u Slovákův: zgabať. Ht. Sl. ml. 56., 104. Také na Mor. Vck., Tč. a v Čech. Vz násl.
416651
Zg Svazek: 7 Strana: 1138
Zg,
zh změněno na Dol. v
žď: roždí (roští). Brtch.
416652
zg Svazek: 8 Strana: 0509
zg změněno v
žď: roždie z rozgbje, droždí z drozg. Gb. H. ml. I. 454. Miezga, dat. a lok. mieždě. Hus. P. 135. (Gb. H. ml. I. 455.). —
zg měnilo se v
zh: mezh z mbzgb, miezha z m?zga. Ib. I. 456. —
zg mění se v
zh: mozg — mozk. 1440. Vz Mus. fll. 1896. 435.
416653
-zga Svazek: 9 Strana: 0405
-zga. Kmeny -zga mají v dat. a lok. sg. -žde: v mieždě Gb. H. ml. III. 1. 156.
416654
Zgabaj Svazek: 5 Strana: 0465
Zgabaj, e, m., os. jm. na mor. Val. Vck.
416655
Zgabati Svazek: 5 Strana: 0465
Zgabati =
obrati, oloupiti, bestehlen, berauben. —
koho. Na Slov. Zátur.
416656
Zgablý Svazek: 5 Strana: 0465
Zgablý, in der Erwartung getauscht. Na Slov. Bern.
416657
Zgabnělý Svazek: 5 Strana: 0465
Zgabnělý, fehlschlagend. Na Slov. Bern.
416658
Zgabnót Svazek: 8 Strana: 0509
Zgabnót. Cf. Brt. D. II.
113.
416659
Zgabnouti Svazek: 5 Strana: 0465
Zgabnouti, bnul a bl, ut, utí, in der Er- wartung tauschen, hintergehen, tauschen, zum Besten haben. Na Slov. Nadej me zgabla. Bern. —
Z., fehlschlagen,
nepoda- řiti se, sklapnouti. —
komu. Mysliľs, že cosi dostaneš, ale zgablo ti, nic jsi nedostal. Na Ostrav Tč.
416660
Zgabnutí Svazek: 5 Strana: 0465
Zgabnutí, n. =
zklamání, die Täuschung, das Hintergehen, Fehlschlagen. Na Slov. Bern.
416661
Zgabnutý Svazek: 5 Strana: 0465
Zgabnutý; -
ut,
a, o = zgablý.
416662
Zgabný Svazek: 5 Strana: 0465
Zgabný. A pozorujte na húsenicu, aká to nezgabná žížala! Na Slov. Hdž. Čít. 188.
416663
Zgabra Svazek: 5 Strana: 0465
Zgabra, y, f. =
žába na jazyku, Mund- schwamm, m. Na Slov. Bern. Cf. Pajeď.
416664
Zgágať Svazek: 5 Strana: 0465
Zgágať =
gágati, káchati. Zgágajú ako husy. Na Slov. Dbš. Obyč. 162. Ktorá husa je trefená, ta najprv zgaga (zgävdží). Poř. Zátur.—
kde jak. Húska zgaga radostným už hlasom, zgaga triraz
na brehu Dunaju. Phld. III. 467.
416665
Zgägnouti Svazek: 5 Strana: 0466
Zgägnouti, gnul a gl, utí =
spadnouti, herabfallen, -stürzen. Na Slov. —
abs. No, plávala tadiaľ ryba po vrchu vody, na tú tresknul, že hneď zgägla a vyvrátila sa hore bruchom. Dbš. Sl. pov. III. 36. —
kam. Bál sa, aby (motúz) nepretrhnul sa mu heď pri vrchu a on aby takto nezgägol dolu. Ib. III. 35.
416666
Zgägnouti Svazek: 7 Strana: 1138
Zgägnouti polož před Zgajdati.
416667
Zgajdati Svazek: 5 Strana: 0465
Zgajdati,
zgajdovati, schlecht machen, verhunzen, verhudeln. —
co : práci. Na Ostrav. Tč.
416668
Zgalganiti se Svazek: 5 Strana: 0465
Zgalganiti se, il, ěn, ění =
galganem, darebákem se státi, verlumpen. Na Ostrav. Tč.
416669
Zgalibiť Svazek: 5 Strana: 0465
Zgalibiť, il, en, ení =
rozmrzeti, mrzu- tosť způsobiti. Na Slov. Němc. VII. 22.
416670
Zgálo Svazek: 5 Strana: 0465
Zgálo, a, n., pl. zgále =
veliké oko (s pří- hanou), grosses Auge. Na Hané. Bkř., Vck., Hlvk.
416671
Zgambatěti Svazek: 5 Strana: 0465
Zgambatěti,
zgembatěti =
velikou gambu (gembu = hubu)
dostati, ve tváři ztloust- nouti, dickbackig werden. Mor. Šd.
416672
Zgame Svazek: 5 Strana: 0465
Zgame, e, f =
kaše na způsob škubánků. U Frenšt. na Mor. Dšk.
416673
Zgáňať Svazek: 5 Strana: 0465
Zgáňať = těkati, herumschweifen. U Niv- nice. Kch.
416674
Zgáňať komu co Svazek: 9 Strana: 0405
Zgáňať komu co: krásti. Horen. 12.
416675
1. Zgarba Svazek: 5 Strana: 0465
1.
Zgarba, y, f. =
dřevěný domácí ná- bytek, Hölzernes Hausgeräth. Na mor. Val. Č. Staré zgarby =
odrabaný nábytek, abge- nützte Meubeln. Na Zlínsku. Brt
. — Z. = stará, nepatrná věc, haraburdí, alles Rumpel- zeug. U Nezamyslic. Bkř. Vynes ty zgarby ven. Mor. Šd., Vck. Cf. Zgarbí.
416676
2. Zgarba Svazek: 5 Strana: 0465
2.
Zgarba, y, m. =
spustlý člověk, ein Halunke. U Příbora. Mtl
. — Z., os. jm. Na mor. Val. Vck. 319
416677
Zgarba Svazek: 8 Strana: 0509
Zgarba. Cf. Brt. D. II. 435.
416678
Zgarbáriť Svazek: 5 Strana: 0466
Zgarbáriť = zrobiti. Na Slov. Bern.
416679
Zgarbí Svazek: 5 Strana: 0466
Zgarbí, n. =
haraburdí. Vz Zgarba. U mor. Ostravy. Mtl.
416680
Zgärbovitosť Svazek: 5 Strana: 0466
Zgärbovitosť, i, f. Cf. Zgarba. Kolik je múdrých Němcov a Francúzov, ktorí pre nekonečnú z. velikých literatur svojich žia- dajú si teraz od abecedy literatúrnej počiať? Hdž. Vetín. 137.
416681
Zgarby Svazek: 5 Strana: 0466
Zgarby, pl. =
zgarbí, zgarba.
416682
Zgarda Svazek: 5 Strana: 0466
Zgarda, y, f. =
hanba, die Schande. Ne- dělej rodičům takové zgardy. Slez. Tč. Na Ostrav. Tč. U Místka. Škd.
416683
Zgarditi Svazek: 5 Strana: 0466
Zgarditi, il, ěn, ění = verachten, ver- ächtlich behandeln, entehren. —
koho. Ve Slez. Tč.
416684
Zgárnúť čím kam Svazek: 10 Strana: 0530
Zgárnúť čím kam = bodnouti. Z.
do něčeho nožem. Val. Čes. 1. XI. 485.
416685
Zgävdžať Svazek: 5 Strana: 0466
Zgävdžať, vz Zgágati. Husata zgävdžaly. Na Slov. Zátur.
416686
Zgävdžať Svazek: 9 Strana: 0405
Zgävdžať. Trefena hus najskôr zgävdží (koho pravda se dotkne, ten se hned ohlásí). Zát. Př. 46a.
416687
Zgazdovati Svazek: 5 Strana: 0466
Zgazdovati =
zahospodařiti, erwirth- schatten.
— co: 100 zl. Na Slov. Šd. Na mor. Val. Vck. Kto si moc vecí sám spraví, ten si moc groši zgazduje. Zátur. Háj. I.
32. — si co čím. Na Ostrav. Tč.
416688
Zgebínať Svazek: 10 Strana: 0530
Zgebínať =
chorý ležeti. Slov. Phľd. XXIV. 606.
416689
Zgebnouti Svazek: 5 Strana: 0466
Zgebnouti =
zhebnouti. Na Slov.
416690
Zgebúzniť Svazek: 7 Strana: 1138
Zgebúzniť, cf. Gebúzniť, Slov. Rr. Sb.
416691
Zgecnouti Svazek: 8 Strana: 0509
Zgecnouti = skecnouti, spadnouti. Her- špice. Rous.
416692
Zgegnouti Svazek: 7 Strana: 1138
Zgegnouti, vz Zgägnouti.
416693
Zgegnouti Svazek: 8 Strana: 0509
Zgegnouti =
zdechnouti. Phľd. 1894. 373., 375.
416694
Zgembatěti Svazek: 5 Strana: 0466
Zgembatěti =
zgambatěti.
416695
Zgerba Svazek: 5 Strana: 0466
Zgerba, y, f. =
sběrba, zběř. Slov. Phld. IV. 432.
416696
Zgermanisovati Svazek: 5 Strana: 0466
Zgermanisovati, germanisiren. Us.
416697
Zgibnouti Svazek: 5 Strana: 0466
Zgibnouti, bnul a bl, ut, utí =
štípnouti, ukrásti, wegschnappen, wegstibitzen. Na Ostrav. Tč.
416698
Zgichati Svazek: 5 Strana: 0466
Zgichati, herunterschütten (vodu velkým Náčiním, že to dělá: gich!). Na Ostrav. Tč.
416699
Zgizditi Svazek: 5 Strana: 0466
Zgizditi, il, ěn, ění =
zhyzditi, verschmie- ren, besudeln
. — co čím. Na Ostrav. Tč.
416700
zgj Svazek: 8 Strana: 0509
zgj mění se v
žž a toto v
žď: Drážďany z drezg-jan. Gb. H. ml. I. 453.
416701
Zglegiti Svazek: 5 Strana: 0466
Zglegiti, il, en, ení,
zglegovati = sklí-
žiti, zusammenleimen. Na Slov. Bern.
416702
Zglegovatel Svazek: 5 Strana: 0466
Zglegovatel, e, m., der Zusammenleimer. Bern.
416703
Zglegovati Svazek: 5 Strana: 0466
Zglegovati, vz Zglegiti.
416704
Zglejovatěti Svazek: 5 Strana: 0466
Zglejovatěti =
sklihovatěti, leimig, ga- lertartig weiden. Durancije (trnky) z-ly. Na již. Mor. Šd.
416705
Zglejtovati Svazek: 5 Strana: 0466
Zglejtovati =
glejtem opatřiti, verglei- ten. D.
416706
Zglgati Svazek: 9 Strana: 0405
Zglgati, vz Zglgnouti.
416707
Zglgnouti Svazek: 5 Strana: 0466
Zglgnouti, gnul a gl, ut, utí = ersticken, krepiren. Zglgni! Us. u Uh. Hrad. Tč
. — Z. = spolknouti, hinunterschlucken. Slov
. — co. Museli sme trochu rumu z. Č. Čt. L 105.
416708
Zglm Svazek: 9 Strana: 0405
Zglm. Snihu běio máío, ? tož to šlo na tech saních zglm na to hrudu a zas zglm, až zrně (jsme) bélé máło žévi (živi). U Císa- řova. Mtc. 1899. 37. Tě saně zglm, zglm (za vadily o hrudu) a už běle v doléně. Ib. Čes. 1 VI. 586.
416709
Zglomek Svazek: 5 Strana: 0466
Zglomek, mku, m. =
veliký kus, grosses Stück. Uvalil si (ukrojil si) z. chleba jako mlatec. Mor. Šd.
416710
Zglundaný Svazek: 5 Strana: 0466
Zglundaný; -
án,
a, o
= zastrčený, svě- šený, eingesteckt, eingesenkt. —
kde: dítě
v peřině zglundané. Mor. Vck.
416711
Zglundaný Svazek: 7 Strana: 1138
Zglundaný =
schoulený. Val. Slavč. 41.
416712
Zglundati Svazek: 5 Strana: 0466
Zglundati =
svěsiti, herabhängen, senken, einstecken
. — co: hlavu. Mor. Vck. —
se =
skrčiti se, sraziti se, einschrumpfen. Na mor. Val. Vck.
416713
Zglýňať Svazek: 5 Strana: 0466
Zglýňať. Zglýňá
= hledá, co neschoval.
Na Zlínsku Brt.
416714
Zglýnať Svazek: 7 Strana: 1138
Zglýnať, vz Zblýňati.
416715
Zgniaviti koho Svazek: 8 Strana: 0509
Zgniaviti koho. Zgniavili ho, poviazali silně. Phľd. 1894. 573.
416716
Zgohrat Svazek: 10 Strana: 0680
Zgohrat =
skuhrati. Brt. Sl.
416717
Zgómať Svazek: 10 Strana: 0680
Zgómať =
zkoumati. Brt. Sl.
416718
Zgorbí Svazek: 5 Strana: 0466
Zgorbí, n. =
zgarby. Mor.
416719
Zgrabělý Svazek: 7 Strana: 1138
Zgrabělý = zkřehlý. Mám z-lé ruce. Slez. Šd.
416720
Zgraběti Svazek: 5 Strana: 0466
Zgraběti, ěl, ěn, ění =
lomcovati, třásti, schütteln. —
čím. Tak mnú zgrabí zima Na mor. Val. Vck.
416721
Zgrablý Svazek: 7 Strana: 1138
Zgrablý =
zgrabělý (předcház). Brt. D. 299.
416722
Zgracnouť Svazek: 7 Strana: 1138
Zgracnouť =
za své vzíti, zu Grunde gehen. Lib. NZ. I. 548.
416723
Zgrajznouti Svazek: 5 Strana: 0466
Zgrajznouti, znul a zl, utí =
zemříti, pojíti, zhebnouti. Ten už brzy zgrajzne. U Něm. Brodu. Hvlk., Brnt.
416724
Zgrandžať Svazek: 7 Strana: 1172
Zgrandžať =
nesrozumitelně mluviti, un- verständlich reden. U St. Jič. Vhl.
416725
Zgrapa Svazek: 5 Strana: 0466
Zgrapa, y, f. =
pusté, skalnaté místo, roklinaté stráně, ein wüster, felsiger Ort mit Schluchten. Na mor. Val. Vck.
416726
Zgrbla Svazek: 7 Strana: 1138
Zgrbla, y, f. =
skrbák. Mor. Brt.
416727
Zgrblaňa Svazek: 5 Strana: 0466
Zgrblaňa, ě, m. a f. =
skoupý muž nebo žena, skrblík, ein Geizhals. Na mor. Val. Vck.
416728
Zgrblík Svazek: 5 Strana: 0466
Zgrblík, a, m. =
skrblík. Mor. Brt.
416729
Zgrblon Svazek: 7 Strana: 1138
Zgrblon, ě, m. =
skrblík. Dol. Brtch.
416730
Zgrbloň Svazek: 8 Strana: 0509
Zgrbloň, ě, m. =
skrblík. Cf. Brt. D. II.
113.
416731
Zgrbloš Svazek: 7 Strana: 1138
Zgrbloš, e, m. =
zdechloš. Slez. Šd.
416732
Zgrblý Svazek: 5 Strana: 0466
Zgrblý =
skoupý, geizig. Na Mor. Val. Vck. —
Z. =
opilý, betrunken. Ib. Vck.
416733
Zgrbnouti Svazek: 5 Strana: 0466
Zgrbnouti, bnul a bl, utí =
pojíti, zdech- nouti, krepiren, verenden. Na mor. Val. Vck.
416734
Zgrechtěný Svazek: 5 Strana: 0466
Zgrechtěný;
-ěn, a, o =
unavený. -- nač: na ruce. U Žamb. Kfnk.
416735
Zgrejdiť co Svazek: 9 Strana: 0405
Zgrejdiť co =
zrejditi. Val. Čes. 1. X. 299.
416736
Zgrejňati Svazek: 5 Strana: 0466
Zgrejňati, schielen, mit unverrückten Au- gen sehen. U Olom. Sd.
416737
Zgrěňať Svazek: 7 Strana: 1138
Zgrěňať =
všetečně sháněti, shledávati. Dol. Brtch.
416738
Zgrgati Svazek: 5 Strana: 0466
Zgrgati,
zgrgnouti, gnul a gl, utí =
ze-
mříti,
scípnouti, pojíti, sterben, verenden, krepiren
. — abs. Hle, už zgrgl (potupně). Na Slov. a Mor. Šd. Však ty zgrgneš! Mor. Šd., Mtl. Žid neumre, ale zgrgne. Lipa I. 97. Tak ťa udrem o zem, že zgrgneš. Mt. S. I. 116.
416739
Zgrgnouti Svazek: 5 Strana: 0466
Zgrgnouti, vz Zgrgati.
416740
Zgrgnutí Svazek: 5 Strana: 0466
Zgrgnutí, n., das Streben, Krepiren, Ver- enden. Vz Zgrgati.
416741
Zgrgnutý Svazek: 5 Strana: 0466
Zgrgnutý; -
ut,
a, o = zemřelý. Na Mor. a Slov. Bern.
416742
Zgrhlík Svazek: 8 Strana: 0509
Zgrhlík =
zakrnělý člověk. Brt. D. II. 425.
416743
Zgripěti Svazek: 5 Strana: 0466
Zgripěti, ěl, ění =
skřípěti. Na Slov. Bern.
416744
Zgrlán Svazek: 5 Strana: 0466
Zgrlán, a, m. =
skupec, der Geizhals. Na
Slov. Plk.
416745
Zgrmančený Svazek: 7 Strana: 1138
Zgrmančený, cf. Grman. Z. pochopy. Slov. Phľd. II. 318.
416746
Zgrmanělý Svazek: 8 Strana: 0509
Zgrmanělý. Z. vrba = vyhnilá? Phľd. 1893. 611. Cf. Zgrnatělý (3. dod.).
416747
Zgrmaněti Svazek: 7 Strana: 1138
Zgrmaněti. Slívy z-ly. LObz. XX. 155. Cf. Grman.
416748
Zgrnatělý Svazek: 8 Strana: 0509
Zgrnatělý. Z. dřevo = zatuchlé, zahnilé. Vz Zgrunatěti (3. dod.).
416749
Zgrnatět Svazek: 10 Strana: 0680
Zgrnatět = ztrouchnivěti. Brt. Sl.
416750
Zgromnúť Svazek: 5 Strana: 0466
Zgromnúť =
schromnouti. Na Slov. Keď čká sa ti, povedz: Kto ma spomnul, bodaj zgromnul (aby vice nekýchal). Mt. S. I. 106., Dbš. Obyč. 112.
416751
Zgrúlat Svazek: 9 Strana: 0405
Zgrúlat
těhto. Již. Mor. Šeb. 105.
416752
Zgrúlať co Svazek: 10 Strana: 0530
Zgrúlať co = zamotati. Mor. Čes. 1. XII. 248.
416753
Zgrunatěti Svazek: 8 Strana: 0509
Zgrunatěti =
zatuchnouti, zahniti. Je- víčko. Brt. D. II. 425.
416754
Zgrýfati Svazek: 5 Strana: 0466
Zgrýfati =
utíkati, z něm. ausgreifen. Na mor. Val. Vck. Cf. Zgrýpati.
416755
Zgryfiti Svazek: 5 Strana: 0466
Zgryfiti =
ukrásti, z něm. greifen. Na mor. Val. Vek.
416756
Zgryfiti Svazek: 7 Strana: 1138
Zgryfiti oprav v: Zgrýfiti.
416757
Zgrýňala Svazek: 8 Strana: 0509
Zgrýňala, y, m. =
tulák. ,Z-lo!; vítá se kluk, když se vrací z toulky. Jicko. Brt. D. II. 425.
416758
Zgrýnati Svazek: 7 Strana: 1138
Zgrýnati =
vyhledávati, krásti. Val. Vck.
416759
Zgrýpati Svazek: 5 Strana: 0466
Zgrýpati =
velice utíkati, schnell lau- fen. Cf. Zgrýfati. Na mor. Val. Vck.
416760
Zgrysnout Svazek: 8 Strana: 0509
Zgrysnout =
zhryznouti, snísti. Záp. Mor. Brt. D. II. 425.
416761
Zgřindavý Svazek: 9 Strana: 0405
Zgřindavý, nadávka
. Již. Mor. Šeb. 230.
416762
Zgřintavka Svazek: 9 Strana: 0405
Zgřintavka, y, f.,
nemoc dobytčí. Šeb. 128.
416763
Zgubík Svazek: 7 Strana: 1138
Zgubík =
rublík. Val. Brt. D. 63.
416764
Zgublena Svazek: 5 Strana: 0466
Zgublena, y, f. =
lakomá ženština. Vz Zgublík. Na mor. Val. Vck.
416765
Zgublík Svazek: 5 Strana: 0466
Zgublík, a, m. =
lakomec. Na mor. Val. Vek.
416766
Zgučit se Svazek: 9 Strana: 0405
Zgučit se =
shromážditi se, sejiti se v hro- madu. Dobytek z celých rolí se zgučil; Ženské se zgučily. Jiz. Mor. Šeb. 23., 59., 153., 289., 239.
416767
Zguhrák Svazek: 5 Strana: 0466
Zguhrák, a, m. =
skuhravec, lakomec, der Geizhals. Na
mor. Val. Vck.
416768
Zguhravý Svazek: 5 Strana: 0466
Zguhravý =
skuhraný, lakomý, geizig. Na mor. Val. Vck.
416769
Zgúlati Svazek: 5 Strana: 0466
Zgúlati =
odvaliti, skroutiti. Na Slov. Bern.
416770
Zguliti Svazek: 5 Strana: 0466
Zguliti =
zgúlati. Na Slov. Bern.
416771
Zgulkovati Svazek: 5 Strana: 0466
Zgulkovati, kugelförmig machen, ab- runden. Na Slov. Bern.
416772
Zgulovati Svazek: 5 Strana: 0466
Zgulovati = zgúlati. Na Slov. Bern.
416773
Zgúmať co Svazek: 10 Strana: 0680
Zgúmať co =
zamýšleti. Brt. Sl.
416774
Zgumnouti Svazek: 5 Strana: 0466
Zgumnouti, schnell verspeisen. U Místka na Mor. Škd.
416775
Zgumy Svazek: 10 Strana: 0680
Zgumy = výzkumy, výzvědy. Brt. Sl.
416776
Zgybat Svazek: 8 Strana: 0509
Zgybat =
nemírně lakotiti. Val. Brt. D. II.
425.
416777
Zgybnouti Svazek: 5 Strana: 0466
Zgybnouti = ukrásti, stehlen. Na mor. Val. Vck.
416778
Zgyda Svazek: 10 Strana: 0530
Zgyda, y, f. =
ťarcha. Z. Člověk = těžký. Slov. Phľd. XXIV. 606.
416779
Zgyglati Svazek: 5 Strana: 0466
Zgyglati =
smíchati. Mor. Val. Vck.
416780
Zgyglati Svazek: 7 Strana: 1138
Zgyglati =
pokaziti, verderben. Val. Vck.
416781
Zgýňať Svazek: 10 Strana: 0530
Zgýňať =:
bloumati se. Mám celú noc z. po psích ďúrách. Nár. list 1904. 147. 9.
416782
Zgýňati Svazek: 5 Strana: 0466
Zgýňati = běhati, utíkati, skákati, roz- pustilým býti, laufen, herumspringen, aus- gelassen sein. Na mor. Val. Vck.
416783
Zgýpať Svazek: 7 Strana: 1138
Zgýpať = choditi na zgýpy. Vz před- cház. Slez. Šd.
416784
Zgypať Svazek: 8 Strana: 0509
Zgypať =
chodit na zgypy. Vz násl.
416785
Zgýpy Svazek: 7 Strana: 1138
Zgýpy, pl. Chodí ene na a. = toulá se po besedách, po návštěvách. Slez. Šd.
416786
Zgypy Svazek: 8 Strana: 0509
Zgypy. Chodí enem na zgypy = toulá se po besedách. Lsš. Brt. D. II. 425.
416787
Zh Svazek: 5 Strana: 0467
Zh (zg) mění se následující měkkou hlás- kou (
i,
í,
j) v
žď: rozha — roždí, mozh — možditi. Gŕb.
Zh mění se v
žď, kde se
h mění v
ž, vz H
, Ht. 104. V z také
žď z
zh.
416788
Zh Svazek: 7 Strana: 1138
Zh, vz Zg (dod).
416789
zh Svazek: 8 Strana: 0509
zh. Z
zh se
h odsouvá: míza ze strč. miezha, žezule m. žezhule. Gb. H. ml. I. 467.
416790
Zhabání Svazek: 5 Strana: 0467
Zhabání, n., das Konfisciren, Zusammen- raffen, -scharren, -nehmen. Na Slov. Bern.
416791
Zhabaný Svazek: 5 Strana: 0467
Zhabaný; -
án,
a,
o, zusammengerafft, -gescharrt, -genommen. Slov. Bern A básne jeho z-né boly. Let. Mt, S. IX. 2. 110. Roz- kázal navrátiť nezákonne z-nou (konfiscirt) majetnosť Lichardovi. Phld. III. 71.
416792
Zhabati Svazek: 5 Strana: 0467
Zhabati,
zhabávati, zhabovati =
shra-
bati,
pobrati, zusammenraffen, -scharren, -nehmen, konfisciren. Na Slov. Bern. Na Mor.: sgabati. Šd. —
(co) homu. My ne- zaslúženú slávu zhabať něchceme. Phld. I. 2. 11. Teraz mi Sapieha zhabal všetko. Zbr. Lžd. 65. A prečo Nám zhabali majetok? Rtk, Z. Někomu knihy. Nitra VI. 375. Z-li kapitale matiční. Ib. VI. 357. — Z. něco také =
hltavě snísti, gierig zusammenessen. Na Ostrav. Tč.
416793
Zhabávání Svazek: 5 Strana: 0467
Zhabávání, n., vz Zhabání. Máme tiskový zákon, ktorý nezná žiadno z. (Konfiskation) tiskopisóv bez súdu riadneho. Phld. III.
1. 71.
416794
Zhabávati Svazek: 5 Strana: 0467
Zhabávati, vz Zhabati.
416795
Zhabovati Svazek: 5 Strana: 0467
Zhabovati, vz Zhabati.
416796
Zháčení Svazek: 5 Strana: 0467
Zháčení, n. =
zdráhání, vymlouvání, das Sichsträuben, die Ausrede, Abrede, das Ab- rathen. Na Slov. Bern.
416797
Zháčený Svazek: 5 Strana: 0467
Zháčený; -e
n,
a.
o = ab-, ausgeredet, abgerathen. Na Slov. Bern.
416798
Zháčiště Svazek: 8 Strana: 0509
Zháčiště, ě, n. = náčiní k lovení ryb. Hrš. Nách. I. 440.
416799
Zháčiť Svazek: 8 Strana: 0509
Zháčiť na Slov. také =
zvrátiti. Kal. S. 214.
416800
Zháčiti Svazek: 5 Strana: 0467
Zháčiti, il, en, ení,
zhačovati = vymlou- vati, zrazovati, ab-, ausreden
, abrathen;
se, sich sträuben, ausreden. Mor. —
koho. Že ho nechtí sice zhačovati, že mu nechtí brá- niť, ale že mu to radí. Kld. 230. —
se. Na Mor. Vck. —
se komu. Zháčilo se mu jídlo (zošklivilo se mu). U Polič. Kš.
416801
Zhačkati Svazek: 7 Strana: 1138
Zhačkati, cf. Zháčiti. Slov. Phľd. VIII. 171., X. 5.
416802
Zháčkovať sa Svazek: 10 Strana: 0530
Zháčkovať sa =
opraviti se? Slov. Sbor. čes. 52.
416803
Zhačovati Svazek: 5 Strana: 0467
Zhačovati, vz Zháčiti.
416804
Zhádati Svazek: 5 Strana: 0467
Zhádati,
zhádnouti, dnul a dl, utí =
uhodnouti, errathen, prophezeien. Na Mor., Slov. a ve Slez. — co. A já sem to přece zhádala. Mor. Šd. Ona všecky barvy zhá- dala. Slez. Šd.—
jak kdy. Tys dohře dnes zhádal, že bude bouřka. Mor. Šd.
416805
Zhaditi Svazek: 7 Strana: 1138
Zhaditi, schlängeln. Ztmilo sa, kosá blýskavica zhadí sa, hromu dutý zvon za- stená. Slov. Vaj. T. m. 41., Orl. X. 97.
416806
Zhadnúť Svazek: 7 Strana: 1138
Zhadnúť =
uhodnouti. Mor. Brt. D.
416807
Zhádnutí Svazek: 5 Strana: 0467
Zhádnutí, n., das Errathen. Bern.
416808
Zhádnutý Svazek: 5 Strana: 0467
Zhádnutý;
-ut, a, o, errathen. Bern.
416809
Zhadrovatěti Svazek: 10 Strana: 0530
Zhadrovatěti. Věst. X. 272.
416810
Zhádzati Svazek: 5 Strana: 0467
Zhádzati = sházeti. Vz Shoditi. —
koho odkud kam. Čas mnohých zhadzuje
z roz- koše
do bídy.
Na Ostrav. Tč.
— Z. =
za- c
házeti, untergehen. Slňéčko shádza, večer sa približuje. Sl. ps. 224.
416811
Zháha Svazek: 5 Strana: 0467
Zháha =
žáha, zastar.
416812
Zháha Svazek: 7 Strana: 1138
Zháha. Cf. Mkl. Etym. 406. b.
416813
Zháha Svazek: 8 Strana: 0509
Zháha, později žháha, odsutím
h záha a žáha. Zaha (Frenšt.) Brt. D. I. 109. — Gb. H. ml. I. 495,
416814
Zhájení Svazek: 5 Strana: 0467
Zhájení, n., vz Zhájiti.
416815
Zhájený Svazek: 5 Strana: 0467
Zhájený; -
en,
a, o, vz Zhájiti.
416816
Zhájiti Svazek: 5 Strana: 0467
Zhájiti, zhaj, zháje, il, en, ení;
zhajo- vati =
překaziti, zapověděti, wehren, verhin- dern, verbieten;
hájiti, vertheidigen, schüt- zen. —
co (komu). V., Ros., J. tr. Aniž co toho zahajuje. Dh. 30. —
komu čeho. Nedvěd tobě hněvu zhajuje. Rad. zv. —
co odkud.
Od vlků zhajuješ své ovce. Kanc. sv. Štěp. Č. —
kde. Nikdy jim služeb křesťanských
v kostelích svých ne- zhajovali. Apol. —
s inft. Zhajoval mu tam stavěti. Brikc. — Trip. Páni zhajovali stavu městskému statků svobodných zem- ských dskami zemskými zapisovati. Dač. I. 131. —
koho =
hájiti. Ms. Mus. —
koho čeho: nepřátel. Zyg.
416817
Zhájiti koho Svazek: 7 Strana: 1138
Zhájiti koho. Výb. II. 773. —
co komu jak. Že mu to právem zhájí = zabaví. Wtr. Obr. I. 592
416818
Zhajovati Svazek: 5 Strana: 0467
Zhajovati, vz Zhájiti.
416819
Zháklivěti Svazek: 5 Strana: 0467
Zháklivěti, ěl, ění =
zdrahavěť. Bern.
416820
Zhákliviti Svazek: 5 Strana: 0467
Zhákliviti, il, en, ení, verzärteln, zart machen. Bern.
416821
Zhakmatiti Svazek: 5 Strana: 0467
Zhakmatiti, il, ěn, ění =
leda bylo uči- niti, verpfuschen, schlecht machen. Ros.
416822
Zháknouti Svazek: 5 Strana: 0467
Zháknouti, knul a kl, ut, utí,
zhakovati =
zraditi, odvarovati, abrathen, abhalten. —
koho odkud: z něčeho. Na již. Mor. Šd. Měla býť svadba, ale zhákli jsme ho z toho. Ib. Šd. —
se =
zdráhati se, sich weigern. Na Slov. Bern.
416823
Zháknouti Svazek: 8 Strana: 0509
Zháknouti. Mala som sa dávno sdôveriť, ale som sa zhákla, bála som sa; Dva razy chcel počať reč, dva razy sa zhákol. Phľd. 1892. 713., 1893. 608.
416824
Zhakovati Svazek: 5 Strana: 0467
Zhakovati, vz Zháknouti. —
Z. =
hákem zorati. —
co: pole. U Kr. Hrad. Kšť.
416825
Zhaliti Svazek: 5 Strana: 0467
Zhaliti, il, en, ení,
zhalovati, verhüllen. Dch.
416826
Zhamovati Svazek: 5 Strana: 0467
Zhamovati z něm. hemmen. On ho z-val
od zlého činu. Na Slov. Tč. —
Z. =
změ-
řiti, abmessen, visiren. Jg. —
Z. =
zavříti, schliessen. —
co: kolo. Ros.
416827
Zhamovati Svazek: 10 Strana: 0530
Zhamovati víno =
změřiti. Arch. XX. 393. Vz Zhemovati.
416828
Zhampejsiti Svazek: 5 Strana: 0467
Zhampejsiti, il, en, ení =
zhampejsovati, zu Falle bringen. —
koho: pannu
(poskvr- niti). Ros. —
co =
utratiti, verludern. Plk., Jg.
416829
Zhampejsovati Svazek: 5 Strana: 0467
Zhampejsovati, vz Zhampejsiti.
416830
Zhamplasiti Svazek: 9 Strana: 0405
Zhamplasiti =
poškoditi a p. —
co. Tu cestu koně a vozy z-ly. Brt. (Čes. 1 VII. 317. ).
416831
Zhamplovati Svazek: 7 Strana: 1138
Zhamplovati koně =
sedrati. Brt. D. 213.
416832
Zhamtati Svazek: 5 Strana: 0467
Zhamtati,
zhamtnouti, tnul a tl, ut, utí =
popadnouti, ertappen. —
co. Pes maso zhamtl. Ros. —
co odkud. Pes
z mísy všecko zhamtal (hltavé sežral, auffressen). Tč.
416833
Zhaňač Svazek: 5 Strana: 0467
Zhaňač, e, m. =
sháněč, der Zusammen- treiber, Versammler. Na Slov. Bern.
416834
Zhaňačka Svazek: 5 Strana: 0467
Zhaňačka, y, f. =
sháněčka, die Zu- sammentreiberin, Versammlerin. —
Z., der Schwingbesen beim Worfeln des Getreides. Na Slov. Bern.
416835
Zhánání Svazek: 5 Strana: 0467
Zhánání, n. =
shánění. Vz Zháňati.
416836
Zháňaný Svazek: 5 Strana: 0467
Zháňaný; -
án,
a, o = sháněný. Vz Zhá- ňati.
416837
Zháňať po Svazek: 10 Strana: 0530
Zháňať po městě =
skotačiti. Čes. 1. XI. 381. Sr. Zgýňať.
416838
Zhaňati Svazek: 5 Strana: 0467
Zhaňati =
zhaněti. —
co kde. Co doma zhaňajú, to na rynku dělajů. Na Ostrav. Tč.
416839
Zháňati Svazek: 5 Strana: 0467
Zháňati =
sháněti (vz Sehnati), zusam- mentreiben, einsammeln, herunterjagen. Mor. a Slov. —
abs. Sháňá jako oparený. Slez. Šd. —
koho = buditi, wecken. Na Zlínsku. Brt. —
kam. Pohvizduje za ovcami, zháňá
do doliny. Na Slov. Tč. —
odkud. A ľud slepý nevidí za bieleho rána: zabíja otca svojho, čo ho zo sna zháňa. Btt. Sp. 28.
416840
Zháňati Svazek: 7 Strana: 1138
Zháňati =
dováděti. Děti zhanaju. Mor. Brt. D. 299.
416841
Zhanba Svazek: 10 Strana: 0530
Zhanba, y, f., dedecus, turpe. Gl roudn 212b.
416842
Zhandlovati Svazek: 5 Strana: 0467
Zhandlovati, ver-, eintauschen.
— co s kým. Us. Tč.
416843
Zhaněl Svazek: 5 Strana: 0467
Zhaněl, a, m., os. jm. Mor. Šd.
416844
Zhanění Svazek: 5 Strana: 0467
Zhanění, n., die Verringerung, Herabset- zung; die Beschimpfung, Schändung. Bern.
416845
Zhaněný Svazek: 5 Strana: 0467
Zhaněný; -
ěn,
a,
o, verringert, herab- gesetzt, schlecht; beschimpft, geschändet. Bern.
416846
Zhaněti Svazek: 5 Strana: 0467
Zhaněti, zhaněj, ěje (ic), ěl, ěn a ín, ění;
zhaniti, zhaň, ní, il, ěn, ění,
zhaněti, zha- 319* ňovati (vz Haněti) =
znectíti, neuctíti, po- haněti, schänden, beschimpfen, verunehren, entehren, berüchtigen, tadeln, anschwärzen.
— abs. Ktož jest zhaněn, nevyvede-li se, hanbu trpí. Jir. exc. —
co, koho. V., Jel. Nepěkná věc to zhaňovať, co sám žádáš míti. Mor. Tč
. Mistrová jedna druhou zha- něla. Sl. let. V. 233.
— koho kde: před soudem. Brikc.
— čím: nadávkami. Čím jest kdo koho zhaněl. Zř. F. I. E. XXVII. Žaluje p. Jan na Lorence Šaldu, kterak jest ženu jeho zhaněl svým jazykem lstivě. NB
. Tč. 170.
— co komu. Já jsem mu to zha- nil,
aby toho nekupoval. Us. Šd. —
jak. Z lehkých příčin soudiece se jedni druhé
vysoce zhánějí a na česť sahají. ZV. (Jir. exc).
— koho na čem. Jej na
cti vysoce zhaněl a nařekl. Vš. 30., 49. Zhaněl mě na poctivosti. Drsk.
416847
Zháněti Svazek: 5 Strana: 0468
Zháněti, vz Zhaněti a Sehnati.
416848
Zhaniti Svazek: 5 Strana: 0468
Zhaniti, vz Zhaněti.
416849
Zhánka Svazek: 8 Strana: 0509
Zhánka, y, f. =
příkopka na přič cesty, jíž se svádí voda. Jicko. Brt, D.
II. 425.
416850
Zhanobení Svazek: 5 Strana: 0468
Zhanobení, n., die Beschimpfung, Schän- dung. Us.
416851
Zhanobený Svazek: 5 Strana: 0468
Zhanobený; -
en,
a, o, beschimpft, ge- schändet. Na čo tebe žitie z-né? Ppk. I. 27.
416852
Zhanobilý Svazek: 5 Strana: 0468
Zhanobilý, beschimpft. Z. rod. Č. Čt. I
. 60.
416853
Zhanobiti Svazek: 5 Strana: 0468
Zhanobiti, nob, nobě (íc), il, en, ení;
zhanobovati =
hanobiti, hanbu uvaliti, zo- haviti, schänden, zu Schanden machen, ver- schänden, verschimpfen, schändlich womit umgehen. V. —
co,
koho: své tělo, pannu (zprzniti). Reš. Bola bezúhonné dievča, Buj- doš ju z-bil. Zbr. Hry. 52. Z. místa, Pcht., chrám boží. Tč. —
co čím: svůj život hříchy. Us. — Kram. —
koho kde: na těle, na poctivosti. Jg
— se komu. Zha- nobila se mi tvář, když se podebrala. Sych.
— Jg.
Zhanobovati, vz
Zhanobiti.
416854
Zhaňovati Svazek: 5 Strana: 0468
Zhaňovati, vz Zhaněti.
416855
Zháralý Svazek: 5 Strana: 0468
Zháralý, vz Zhárati. Z. ústa. Č. R. stl. 24.
416856
Zharašiti Svazek: 7 Strana: 1138
Zharašiti, vz Harašiti. Vietor lístim zha- rašil. Phľd. VIII. 271.
416857
1. Zhárati Svazek: 5 Strana: 0468
1.
Zhárati,
zhořeti =
rozhořeti se, ent- brennen;
žádostivým býti, begehren, wor- nach brennen. —
nač. Us. —
s kým oč =
domlouvati se oč. Us. v Krkonš. —
kde. Soucit
ve mně zháral. Čch. Mch. 19. —
jak. Chcú prudko blčným blkom zhárať. Phld. V. 49.
416858
2. Zhárati Svazek: 5 Strana: 0468
2.
Zhárati =
zjezditi, befahren, bereisen. —
co. Ros.
416859
1. Zhárati Svazek: 7 Strana: 1138
1.
Zhárati. Lid krutou pohanou ke skutku pomsty se zháral. Čch. Sl. 96.
416860
Zharcovaný Svazek: 5 Strana: 0468
Zharcovaný; -
án,
a, o =
rozpálený, uří- cený, erhitzt. Od běhu jsem celý z-ný. Na Ostrav. Té.
416861
Zharcovati Svazek: 5 Strana: 0468
Zharcovati = zjezditi, zhárati, viel be- fahren, bereiten. —
co jak:
na koni. Har. —
koho, niedertraben. Na Ostrav. Tč.
416862
Zharmonisování, n. Z Svazek: 10 Strana: 0530
Zharmonisování, n.
Z. vědy a víry. List. fil. 1902.
362.
416863
Zharmonisovaný Svazek: 10 Strana: 0530
Zharmonisovaný souzvuk barevný. Nár. list. 1903. 80. 13.
416864
Zhasidlo Svazek: 5 Strana: 0468
Zhasidlo, a, n. =
zhasinadlo.
416865
Zhasil Svazek: 5 Strana: 0468
Zhasil, a, m., os. jm. na Vsacku. Vck.
416866
Zhasináček Svazek: 5 Strana: 0468
Zhasináček, čku, m. =
zhasinadlo. Šm.
416867
Zhasinadlo Svazek: 5 Strana: 0468
Zhasinadlo, a, n., der Licht-, Lösch- hut, Lichtlöscher. Šm.
416868
Zhasinák Svazek: 7 Strana: 1138
Zhasinák, u, m., Lichtlöscher, -hut, m. Rk.
416869
Zhasinatelnosť Svazek: 5 Strana: 0468
Zhasinatelnosť =
shasinatelnosť, die Auslöschbarkeit, Auslöschlichkeit. Jg.
416870
Zhasínati Svazek: 5 Strana: 0468
Zhasínati, vz Shasnouti.
416871
Zhasinátko Svazek: 5 Strana: 0468
Zhasinátko, a, n. =
shasinadlo. Rk.
416872
Zhasitelný Svazek: 5 Strana: 0468
Zhasitelný =
shasitelný, löschbar. Dch.
416873
Zhasiti Svazek: 5 Strana: 0468
Zhasiti, vz Shasiti. Osv., Ddk., Šd.
416874
Zhaslý Svazek: 5 Strana: 0468
Zhaslý =
shaslý. Z. jícen sopky. Kká. Td. 137. Z. oko, Kká. K sl. j. 138., sopka. Osv.VI. 870. A v dušách tichých příjemné tlejú rozpomienky na zhaslý svet. Sldk. 341.
416875
Zhasnouti Svazek: 5 Strana: 0468
Zhasnouti, vz Shasnouti.
416876
Zhasnutí Svazek: 5 Strana: 0468
Zhasnutí, n.
= shasnutí, das Aus-, Er- löschen.
416877
Zhasnutý Svazek: 5 Strana: 0468
Zhasnutý =
shasnutý, shaslý, ausge- löscht, erloschen. Us.
416878
Zhasný Svazek: 5 Strana: 0468
Zhasný, löschbar. Nezhasný plameň bo- žieho svätenia, Hrbň. Rkp.
416879
Zhašení Svazek: 5 Strana: 0468
Zhašení, n. =
shašení, zhasnutí.
416880
Zhašený Svazek: 5 Strana: 0468
Zhašený =
zhasnutý, shašený, shaslý.
416881
Zhášeti Svazek: 5 Strana: 0468
Zhášeti =
zhasínati.
416882
Zhašovati Svazek: 5 Strana: 0468
Zhašovati =
shašovati. Vz Zhasiti.
416883
Zhatění Svazek: 5 Strana: 0468
Zhatění, n., vz Zhatiti.
416884
Zhatěný Svazek: 5 Strana: 0468
Zhatěný; -
ěn,
a,
o, vz Zhatiti.
416885
Zhatiti Svazek: 5 Strana: 0468
Zhatiti, il, ěn, ění =
pokaziti, verderben, verwirren. —
co, se komu. Ros. Chtěl jsem tam jíti, ale z-lo se mi to. Us. Tč., Ktk. Cestičku si zhatí. Hdk. C. 50. —
co, se čím. Již rozum Boženou se zhatil. Mus. Kýchaním to zhatil. Kká. Td. 120. —
co komu čím: nepříznivým dopisem. Us. —
se s kým (= pohádati se). Šm.
416886
Zhatlati Svazek: 5 Strana: 0468
Zhatlati, nieder-, fertig schreiben. Zhatle to písmo
za minutu. Na Ostrav. Tč.
416887
Zhatlati něco Svazek: 7 Strana: 1138
Zhatlati něco =
zplésti, zmásti. Us. Rgl.
416888
Zhaubiti Svazek: 5 Strana: 0467
Zhaubiti, il, en, ení =
zahanbiti, schän- den, verunehren;
ošklivým učiniti, hässlich machen;
poskvrniti, schänden (durch Un- zucht) ;
se =
zastyděti se, sich schämen. —
koho. Ten vrkoč zhanobuje vaši hlavu. Sych. Z. pannu =
poskvrniti. Hlas. —
se kdy. Po pádu hned se zhanbil Adam. Štelc., Jg.
416889
Zhavranělý Svazek: 5 Strana: 0468
Zhavranělý, rabenartig o. rabenschwarz geworden, in einen Raben verwandelt. Z-lí bratia. Dbš. Sl. pov. IV. 3.
416890
Zhavranělý Svazek: 10 Strana: 0530
Zhavranělý brat (odnárodnilý). Slov. Sbor. čes. 114.
Vz násl.
416891
Zhavraněti Svazek: 5 Strana: 0468
Zhavraněti, ěl, ění, ein Rabe o. raben- artig, rabenschwarz werden. Phld. III.
1. 28. Zakletí synové z-li. Us.
416892
Zhavraniť sa Svazek: 10 Strana: 0530
Zhavraniť sa = státi se havranem (ze sokola, pohoršiti se). Slov. Sbor. čes. 103. Sr. Zhavranilý.
416893
Zhavraniti Svazek: 5 Strana: 0468
Zhavraniti, il, ěn, ění, in einen Raben verwandeln, rabenartig o. rabenschwarz ma- chen. —
se v čem. Tedy na svém zůstaňte, ve vzdoru se zhavraňte. Sš. Sm. bs. 228.
416894
Zházeti Svazek: 5 Strana: 0468
Zházeti, vz Shoditi.
416895
Zhazovať se n Svazek: 7 Strana: 1138
Zhazovať se n.
zhoďovať se = shodovati se, srovnávati se. Laš. Brt. D. 299.
416896
Zhazovati se Svazek: 10 Strana: 0680
Zhazovati se = shodovati, srovnávati se. Brt. SI.
416897
Zhebati Svazek: 5 Strana: 0468
Zhebati, vz
Zhebnouti.
416898
Zhebati Svazek: 7 Strana: 1138
Zhebati =
postonávati. Pořád s-bá. U Kr. Hradce. Kšť.
416899
Zhebčeti Svazek: 5 Strana: 0468
Zhebčeti, el, ení =
hebkým se státi, bieg- sam, geschmeidig, fein werden.
416900
Zhebčiti Svazek: 5 Strana: 0468
Zhebčiti, il, en, ení =
hebkým učiniti, geschmeidig machen. —
co. Techn.
416901
Zhebnouti Svazek: 5 Strana: 0468
Zhebnouti, bnul a bl, utí,
zhebati =
zhynouti, zcípnouti, krepiren, fehl schlagen (Ssk.). Najez se, až zhebneš. Us. Už zhebl. Us. —
komu. Zheblo mu (sklaplo mu). U Polič. Kšá.
416902
Zhebnouti Svazek: 8 Strana: 0510
Zhebnouti. 0 pův. slova cf. Gb. II. ml. I.
75.
416903
Zhebnouti Svazek: 10 Strana: 0530
Zhebnouti m. zhybnouti, zhynouti. Mus. 1863. 331.
416904
Zhečmati Svazek: 5 Strana: 0468
Zhečmati =
stísniti, smačkati, stlačiti, einzwängen, zusammendrücken. —
co kde. Všecko tam zhečmáš. U Kr. Hrad. Kšť.
416905
Zhedvábniti Svazek: 5 Strana: 0468
Zhedvábniti il, ěn, ění, mit Seide be- setzen. St. skl.
416906
Zhedvábniti Svazek: 7 Strana: 1138
Zhedvábniti. Hr. ruk. 284.
416907
Zheftovati Svazek: 5 Strana: 0468
Zheftovati, z něm. =
se
šiti,
stáhnouti, slepiti, heften, zusammenheften.
416908
Zhegati Svazek: 5 Strana: 0468
Zhegati,
zhegnúť, zurücktreiben
. — Z. koho, ihm fehlschlagen. Zheglo ho, er hat sich in seiner Hoffnung getäuscht. Slov. Bern.
416909
Zhej Svazek: 5 Strana: 0468
Zhej . . . vz Zhý . . .
416910
Zhejčkaný Svazek: 7 Strana: 1400
Zhejčkaný, verwöhnt. Vrch F. II. 287.
416911
Zheknouti Svazek: 5 Strana: 0468
Zheknouti, knul a kl, utí =
zhebnouti, hekna zemříti. Praštím jím o zem, až zhekne. Sych.
416912
Zheknúť koho z čeho Svazek: 7 Strana: 1138
Zheknúť koho z čeho = zraditi co komu. Val. Slavč. 52.
416913
Zhekovati komu co Svazek: 9 Strana: 0405
Zhekovati komu co =
srazovali koho z čeho. Val. Ces. 1. X. 36.
416914
Zhekovati někoho z něčeho Svazek: 5 Strana: 0468
Zhekovati někoho z něčeho =
zrazo- zovati, abrathen. Na mor. Val. Vck.
416915
Zhemovati Svazek: 5 Strana: 0469
Zhemovati, z něm. =
stlačiti, připev- niti. —
co. Tys to z-val! U Král. Hrad. Kšť.
416916
Zhemovati Svazek: 10 Strana: 0530
Zhemovati =
změřiti. Víno zhlídnouti, zhemovati a zkoštovati. Uč. spol. 1901. VI. 21. Vz Zhamovati.
416917
Zhemzati Svazek: 9 Strana: 0405
Zhemzati, scatere. Ž. pod. 111b. 16.
416918
Zhemzeti Svazek: 10 Strana: 0530
Zhemzeti. Veňdi hnis v kosti mé a pode mnú zhemzi (scateat). Ž. pod. Hab. 3. 16.
416919
Zhery Svazek: 5 Strana: 0469
Zhery, dle Dolany, místo v Čechách. Mus. VIII. 418.
416920
Zheslovaný Svazek: 7 Strana: 1138
Zheslovaný nárud =
hesla milující. Km. X. 705.
416921
Zheverovať Svazek: 10 Strana: 0530
Zheverovať = vyburcovati. Jičín. List. fil. 1902. 254.
416922
Zhíknouti Svazek: 8 Strana: 0510
Zhíknouti, vz Zhýknouti.
416923
Zhistorisovati co Svazek: 10 Strana: 0530
Zhistorisovati co: erb. Vz Historisování.
416924
Zhlacovati Svazek: 5 Strana: 0469
Zhlacovati, vz Zhlatiti.
416925
Zhlad Svazek: 5 Strana: 0469
Zhlad, u, m. =
shled, die Perspektive. Slov. Loos.
416926
Zhľadati Svazek: 5 Strana: 0469
Zhľadati =
zhledati. Slov. Bern.
416927
Zhľadávati Svazek: 5 Strana: 0469
Zhľadávati =
shledávati.
416928
Zhládce Svazek: 5 Strana: 0469
Zhládce, e, m., der Vertilger, Vernichter.
416929
Zhladění Svazek: 5 Strana: 0469
Zhladění, n. =
zhlazení. Na Slov. Bern.
416930
Zhladěný Svazek: 5 Strana: 0469
Zhladěný =
shlazený. Na Slov. Bern.
416931
Zhladitel Svazek: 5 Strana: 0469
Zhladitel, e, m. =
zahladitel. der Ver- wüster, Vertilger, Ausplünderer. Bern.
416932
Zhladiti Svazek: 5 Strana: 0469
Zhladiti, vz Shladiti. Mé zlosti zhladi. Ž. wit 50. 11.
416933
Zhladlý Svazek: 5 Strana: 0469
Zhladlý =
hladový, hungrig. Vtáci z-lí zem celú obsadli, zrno všetko vyzobali. Sl. ps.
416934
Zhladněti Svazek: 5 Strana: 0469
Zhladněti =
zlačněti, hungrig werden. Kos.
416935
Zhladnouti Svazek: 5 Strana: 0469
Zhladnouti, ul, utí =
zhladněti, hungrig werden. —
kdy.
Po dlouhé cestě člověk zhladne. Us. Tč. —
Z. =
hladkým se státi, hladkosti nabyti, glatt werden. Bech.
416936
Zhládnúť Svazek: 5 Strana: 0469
Zhládnúť =
zhlédnouti. Jakživ nezhľád- nem veľapevné hradby Devína. Hol. 391.
416937
Zhladomřivěti Svazek: 5 Strana: 0469
Zhladomřivěti, ěl, ění, Hungers sterben. Dej mu chleba, ať nezhladomřiví. V Kunv. Msk.
416938
Zhladovělý Svazek: 8 Strana: 0510
Zhladovělý. Vrch. Kol. XXXVIII. 71.
416939
Zhladověti Svazek: 8 Strana: 0510
Zhladověti, hungrig werden. Bráb. 186.
416940
Zhládzať Svazek: 5 Strana: 0469
Zhládzať =
zhlazovati, abstreicheln, ab- glätten. —
co čím. Krk (koně) zhládzá. Hol. 19.
416941
Zhlaholiti Svazek: 5 Strana: 0469
Zhlaholiti, il, ení, ertönen, erschallen. Hdk. Lum. V. 257.
416942
Zhlaň Svazek: 5 Strana: 0469
Zhlaň, ě, f. =
požeradlo, prohlubeň, kde se voda točí, výr, der Strudel. Na Mor. D., Brt, Mtl
. Na Val. místy:
zblk. Vck. Leč té chraň se, sice v z. tě zdlábí.
416943
Zhlaň Svazek: 8 Strana: 0510
Zhlaň. Vodník obývá hluboké zhlaně. Vck. Poh. 119.
416944
Zhláňka Svazek: 9 Strana: 0405
Zhláňka, y, f., zdrobn. zhłáň.
416945
Zhlásiti Svazek: 5 Strana: 0469
Zhlásiti, il, šen, ení =
vyhlásiti, verkün- den, bekannt machen. Bern.
416946
Zhláskovati Svazek: 7 Strana: 1138
Zhláskovati si drsnoty řeči. Kmp. Gr. 117.
416947
Zhlášení Svazek: 5 Strana: 0469
Zhlášení, n. =
vyhlásení. Bern.
416948
Zhlášený Svazek: 5 Strana: 0469
Zhlášený =
vyhlášený. Bern.
416949
Zhlašovati Svazek: 5 Strana: 0469
Zhlašovati —
vyhlašovati. —
co zač. Noviny zhlašujú mnohé falešnosti za pravdu. Mor. Tč.
416950
Zhlatiti Svazek: 5 Strana: 0469
Zhlatiti, il, cen, ení,
zhlacovati, krystal- lisiren. Div. z ochot. 47.
416951
Zhlava Svazek: 9 Strana: 0405
Zhlava a
zhlavička u vodního kola (na kterých se čepy otáčejí). Sbor. slov. III. 31.
416952
Zhlavatělý Svazek: 5 Strana: 0469
Zhlavatělý, grossköpfig geworden. Jg.
416953
Zhlavatěti Svazek: 5 Strana: 0469
Zhlavatěti, ěl, ění =
hlavatým se státi, grossköpfig werden. Ros.
416954
Zhlavatěti Svazek: 10 Strana: 0530
Zhlavatěti =
tvrdošíjným se státi. Jrsk. XXV. 59.
416955
Zhlavec Svazek: 5 Strana: 0469
Zhlavec, vce,
zhlaveček, čku, na. =
po- duška, das Kissen, Kopfkissen. Na Mor., Slov. Brt., Vck. a ve Slez. Jg., Bkř., Kd., Psngr., Nl., Tr., Ktz., Ktk., Dbš Obyč. 178. Také ve vých. Čech. ku př. u Kvasin. Vz Zhlavek.
416956
Zhlavec Svazek: 7 Strana: 1138
Zhlavec, cervical. Mill. 17.
416957
Zhlavec Svazek: 8 Strana: 0510
Zhlavec, zhlácek, poduška, polštář, malá
peřina = peřina pod hlavu. Brt. D. II. 436.
416958
Zhlaveček Svazek: 5 Strana: 0469
Zhlaveček, vz Zhlavec.
416959
Zhlávek Svazek: 8 Strana: 0510
Zhlávek, vku, m., vz Zhlavec (3. dod.).
416960
Zhlavel Svazek: 5 Strana: 0469
Zhlavel, vku, m. =
zhlavec. Mor. Mtl., Škd., Tč.
416961
Zhlaví Svazek: 7 Strana: 1138
Zhlaví, vz Solák (dod.).
416962
Zhlaví Svazek: 8 Strana: 0510
Zhlaví = čásť trámu vyčnívající přes líce při spojení trámů. Ott. VIII. 1.
416963
Zhlaví, zhlavíčko Svazek: 5 Strana: 0469
Zhlaví, zhlavíčko, a, n. =
poduška, das Haupt-, Feder-, Kopfkissen. Vz Zhlavec. Veleš. —
Z. štoly =
otvor do dolu, das Mundloch des Stollens. V. —
Z. měchu, das Balghaupt. Šp., V. —
Z. =
špalíček, na kterém čep mlýnského kola leží, das Zapfen- gerüst, Zapfenlager, die Wellbank, der Well- stock, die Zapfenbank, der Zapfenklotz, das
Polster, der Klotzstock.
Jg., Šp., Psčk. —
Z. =
přední podložka pod kládu na pile, der Vorderschemmel; zadní slove
pachole, der Hinterschemmel. Sedl. —
Z. pluhu (šp. zhlavík) — křivé dřevo, na němž leží hřídel, das Pflugstöcken, -wetter, die Leier, Schale. Kocourek, Šp., Šnd., Kram. —
Z. u řezačky, jenž slámu stiskuje;
z. u vozu, u sedla, der Sattelriegel. Jg. Z. = ta čásť v hrábích, do níž zuby zasazeny jsou, ta je zase v hra- bišti. —
Z. při stropnici. Pcl 82. —
Z sloupu, das Kapitäl. Nz. Jinak ve stavitelství das Jochholm. Nz.
416964
Zhlavíčko Svazek: 5 Strana: 0469
Zhlavíčko, vz Zhlaví.
416965
Zhlavík Svazek: 5 Strana: 0469
Zhlavík, u, m., vz Zhlaví.
416966
Zhlavík Svazek: 8 Strana: 0510
Zhlavík (han.), vz a) Slavík, b) Šípec (3. dod.).
416967
Zhlávka Svazek: 7 Strana: 1139
Zhlávka, y, f. =
zhlavec. Laš. Kál.
416968
Zhlavné Svazek: 5 Strana: 0469
Zhlavné, ého, n., die Kopfsteuer. Rk
.
416969
Zhlavní Svazek: 7 Strana: 1139
Zhlavní, k hlaví se táhnoucí, Kopf- kissen-, Mundloch- atd., vz Zhlaví.
416970
Zhlazení Svazek: 5 Strana: 0469
Zhlazení, n., vz
Zhladiti.
416971
Zhlazený; -en Svazek: 5 Strana: 0469
Zhlazený; -en, a, o, vz Zhladiti.
— čím kde: písmo nožíkem v listině z-né. J
. tr.
416972
Zhlazovati Svazek: 5 Strana: 0469
Zhlazovati, vz
Shladiti.
416973
Zhľbej Svazek: 9 Strana: 0405
Zhľbej =
zhloubí, Zát. Př. 294b.
416974
Zhlbosť Svazek: 7 Strana: 1139
Zhlbosť, i, f. =
hloubka. Slov. Čkžk. XIII.
12.
416975
Zhlcovati Svazek: 5 Strana: 0469
Zhlcovati, vz Zhltiti.
416976
Zhled Svazek: 5 Strana: 0469
Zhled, u, m. =
vzhled. Vz Shled.
416977
Zhledání Svazek: 5 Strana: 0469
Zhledání, n. =
shledání.
416978
Zhlédání Svazek: 5 Strana: 0469
Zhlédání, n. =
shlédání, vz Shlédati.
416979
Zhledání Svazek: 10 Strana: 0530
Zhledání, n. =
pohlížení, pohledy. Baw. Ar. v. 700.
416980
Zhledaný Svazek: 5 Strana: 0469
Zhledaný, vz Shledaný.
416981
Zhledati Svazek: 5 Strana: 0469
Zhledati, vz Shlédati.
416982
Zhlédati Svazek: 5 Strana: 0469
Zhlédati, vz Shlédati.
416983
Zhledávati Svazek: 5 Strana: 0469
Zhledávati, vz Shledati.
416984
Zhlédávati Svazek: 5 Strana: 0469
Zhlédávati, vz Shlédati.
416985
Zhleděný Svazek: 5 Strana: 0469
Zhleděný; -ěn, a, o, erblickt, gesehen. Dch.
416986
Zhledí Svazek: 5 Strana: 0469
Zhledí, n. =
dalekohled, das Seh-, Fern- rohr. D.
416987
Zhlédnosť, zhlídnosť Svazek: 5 Strana: 0469
Zhlédnosť, zhlídnosť, i, f. =
jasnosť, die Helle. --
Z. =
ohlednosť, die Ansehn- lichkeit. —
Z. =
ohled, die Rücksicht. Nemá z-sti na chudobné. Na Zlínsku. Brt. —
Z. =
perspektiva, pohlídka, die Perspektive.
416988
Zhlédnouti Svazek: 5 Strana: 0469
Zhlédnouti, vz Shlédati.
416989
Zhlédnouti se čemu, nač Svazek: 7 Strana: 1139
Zhlédnouti se čemu, nač. Zhlédl sa penězom n. na peníze = dal se zaslepiti. Brt. D. 299., Vck.
416990
Zhlednutí Svazek: 5 Strana: 0469
Zhlednutí, n., das Ersehen, Wahrnehmen.
416991
Zhlédnutí Svazek: 5 Strana: 0469
Zhlédnutí, n. =
shlédnutí, die Beschau. Z. dobytka. J. tr.
416992
Zhlédnutí Svazek: 9 Strana: 0405
Zhlédnutí =
uhranutí.
416993
Zhlednutý Svazek: 5 Strana: 0469
Zhlednutý; -
ut,
a,
o =
shlednutý, er- blickt, wahrgenommen. Vz Shledati.
416994
Zhlédnutý Svazek: 5 Strana: 0469
Zhlédnutý; -
ut,
a, o =
shlédnutý, bese- hen. Vz Shlédati.
416995
Zhlédný, zhlídný Svazek: 5 Strana: 0469
Zhlédný,
zhlídný = jasný, krasný na pohled, hell, schön zum Ansehen. Z. oděv, pečivo. Mor. Šd. —
Z., perspektivisch. D.
416996
Zhledovati Svazek: 5 Strana: 0469
Zhledovati =
ohledati, besichtigen. Po- kuta na toho. kdož (sukna na rámě) zhle- duje a nepověděl by. Sl. let. V. 58. Cf. Shlédati.
416997
Zhlechnouti Svazek: 5 Strana: 0469
Zhlechnouti, chnul a chl, utí =
ochlech- nouti, taub werden. Jg. Slov.
416998
Zhlid Svazek: 9 Strana: 0405
Zhlid, U, m. =
úprava, vkus. Lisic.
416999
Zhlídač Svazek: 5 Strana: 0469
Zhlídač, e, m.
= slídič. A ti jeho ne- přátelé všady
za ním z-če vysílali. Sš. I. 144.
417000
Zhlídała Svazek: 9 Strana: 0405
Zhlídała. Co pořáď zhlidáš z. jen zhli- dalovské? Císařov. Mtc. 1899. 228.
