72001   Hmotný Svazek: 6 Strana: 0312
Hmotný. Základní Či h. barva, Osv. I. 667., podstata, Stč. Zem. 249., chudoba, Vlč., pomoc, Mus., moc, Šmb., blahobyt, J. Lpř., existence, Osv., Mus., chléb, Let. 80., střed, SP. II. 72., přesila, Vlč., svět, MP., příroda, ZČ. I. 1., statky, Kaizl 13., právo trestní, poměry, podpora, Us. Pdl., výnos, obsah, sáh, die Massenklafter, vý- roba, Massenproduktion. Sl. les. Duše lidská jest bytosť nehmotná. Lenz. H. vládnutí co jest? Cor. jur. IV. 3. 2. 414. — H. = hmotu označující. H. jména: zlato, mléko. Bž. 68.

72002   Hmotný Svazek: 7 Strana: 1259
Hmotný = veliký. H. pecen chleba. Wtr. Obr. II. 269.

72003   Hmotný Svazek: 9 Strana: 0066
Hmotný = pevný. Vystavěn tu sklep h. kamenem klenutý. Sdl. Hrd. VI. 12.

72004   Hmotokaz Svazek: 10 Strana: 0085
Hmotokaz, a, m. Msn. Hym. 81.

72005   Hmotoměřictví Svazek: 6 Strana: 0312
Hmotoměřictví, n., Stereometrie. Šm.

72006   Hmotoslov Svazek: 6 Strana: 0312
Hmotoslov, a, m., asi = fysik, lučebník. Šf. Vz Bačk. Písm. I. 130.

72007   Hmotoslov Svazek: 7 Strana: 1259
Hmotoslov, není prý od Šf., nýbrž od Pal. Vz Mus. 1888. 110.

72008   Hmotový Svazek: 6 Strana: 0312
Hmotový, Stoff-. H. hodnota. Kaizl 101.

72009   Hmotozpyt Svazek: 8 Strana: 0545
Hmotozpyt, u, n. Am. Orb. 13.

72010   Hmour Svazek: 8 Strana: 0107
Hmour, u, m., mhour = suché jehličí na stelivo. Záp. Mor. Brt. D. II. 316.

72011   Hmožď Svazek: 6 Strana: 0312
Hmožď, i, f., v minc, der Quetschhammer. Šm.

72012   Hmoždič Svazek: 6 Strana: 0312
Hmoždič = hmoždicí kladivo, der Stauch- hammer. Šp.

72013   Hmoždidlo Svazek: 6 Strana: 0313
Hmoždidlo, a, n. = hmoždítko.

72014   Hmoždík Svazek: 8 Strana: 0107
Hmoždík, Dübbel, m. Sterz. I. 674. b., 708.

72015   Hmoždíkovati Svazek: 8 Strana: 0107
Hmoždíkovati, dribbeln. Sterz. I. 674. b., 708.

72016   Hmoždil Svazek: 6 Strana: 0313
Hmoždil, a, m. == kdo se hmoždí, dře. Us. Knrz.

72017   Hmoždina Svazek: 7 Strana: 1259
Hmoždina, y, f. = práce, namáhání. Rgl.

72018   Hmoždinka Svazek: 6 Strana: 0313
Hmoždinka = dřevěný klín ze suchého dřeva, kterým se železné předměty ke ka- menu připevňují, der Dübel, Dippel. Vz Včř. Z. I. 17.

72019   Hmoždinka Svazek: 8 Strana: 0545
Hmoždinka, y, f. = čtyrhranný dřevěný hranol, jímž se něco upevňuje, zatlouká. Vz Ott. XL 388.

72020   Hmoždinka Svazek: 10 Strana: 0585
Hmoždinka či klín k sesílení únosnosti trámu. KP. XI. 290.

72021   Hmoždinkář Svazek: 6 Strana: 0313
Hmoždinkář, e, m., der Zwickelbohrer, die Dippelwinde. Šp., Skv.

72022   Hmoždíř Svazek: 6 Strana: 0313
Hmoždíř ku střílení. Části: zadek n. dno, komořiště a ústí. NA. III. 98. Cf. Bž. 50., Mkl. Etym. 67. Člověk bez rozumu je jak hmoždíř bez tlučka. Laš. Tč. Cf. Vlšk. 146.

72023   Hmoždířový Svazek: 6 Strana: 0313
Hmoždířový, Mörser-. H. batterie. Čsk., NA. III. 158.

72024   Hmoždířový Svazek: 8 Strana: 0107
Hmoždířový. H. mlýnce = přístroj na drcení látky, při čemž stroj napodobuje ruční práci tření na misce. Vz Ott. VIII. 46. b.

72025   Hmožditel Svazek: 6 Strana: 0313
Hmožditel, e, m. = hmozdič.

72026   Hmožditi Svazek: 6 Strana: 0313
Hmožditi, koř. mozg. Bž. 49., 50.

72027   Hmožditi n Svazek: 10 Strana: 0085
Hmožditi na vrata = tlouci. Frant. 9. 18

72028   Hmúriť sa Svazek: 6 Strana: 0313
Hmúriť sa = chmúřiti se. Slov. Ssk.

72029   Hmúřovina Svazek: 7 Strana: 1259
Hmúřovina. V mrtvé h-ně ani tráva neroste. DSt. I. 16.

72030   Hmýr Svazek: 6 Strana: 0313
Hmýr, a, m. = hmyzí. Slov. Zátur., Hdž. Čít. 186., Hdž. Šlb. 33,, S. N.

72031   Hmýriť sa Svazek: 6 Strana: 0313
Hmýriť sa = hmyzeti. Slov. Hmyzí, to a hmýri: volá sä hmyz, hmýr. Hdž. Šlb. 33. — kde. Sto tisíc Turkov hmýri sa po poli. Sldk. 119.

72032   Hmyz Svazek: 6 Strana: 0313
Hmyz, reptile. 1380. Vz Mkl. aL. 277. H. (loštice), hemez (e, f., u Bystřice), bži- gale (pl. m. u Brníčka), hyd, zhyd, havěď (Val.), svízel (kop.), zlaž (laš.), zlez, ne- plecha, nezdoba, nešpita (Ungeziefer). Mor. Brt. Cf. Frč. 130., 133., Kram. Slov., Schd. 11.504. — H.== drobné věci: králíci, drobné ryby, hňus natrýzněný ve stodole. U Bru- mova. Brt. D. 214. Václavský h. = něm- čouři. Mor. Knrz.

72033   Hmyz Svazek: 7 Strana: 1259
Hmyz, u, m., a hmyza, y, f. Jir. Mor. 80. H. aby se nerozhnízdil. Vz Zbrt. 258.

72034   Hmyz Svazek: 8 Strana: 0545
Hmyz. Vz Ott. XI. 388.

72035   Hmyz Svazek: 9 Strana: 0066
Hmyz, a, ně. -u. Us. Gb. H. ml. III. 1. 88. Životné kollektivum h. má v akkus. sg. pravidlem a dosud; hmyz (ne: hmyza). Vz Gb. H. ml. III. 1. 29. H-zu mnoho na stromu přináší ti pohromu. Hrub. 17.

72036   Hmyz Svazek: 10 Strana: 0585
Hmyz. O šíření-se a působení hmyzu vz Nár. list. 1905. 219. 1.

72037   Hmyza Svazek: 1 Strana: 0440
Hmyza, y, f. = hmyz, zastar.

72038   Hmyzadlo Svazek: 1 Strana: 0440
Hmyzadlo, a, n. = hmyz, zastr. 1404.

72039   Hmyzati Svazek: 1 Strana: 0440
Hmyzati = hmyzeti.

72040   Hmyzati Svazek: 7 Strana: 1259
Hmyzati = hýbati. Jos. 7.

72041   Hmyzavěti Svazek: 10 Strana: 0085
Hmyzavěti, ěl, ění = hemzati, lézti. Gb. Slov.

72042   Hmyzavý Svazek: 10 Strana: 0085
Hmyzavý = lezoucí. H. zvíře. Vz Gb. Slov.

72043   Hmyzdati Svazek: 1 Strana: 0440
Hmyzdati se = hmyzeti.

72044   Hmyzděti Svazek: 10 Strana: 0085
Hmyzděti = hmyzeti.

72045   Hmyze Svazek: 1 Strana: 0440
Hmyze, ete, n., hmyz. Lom.

72046   Hmyzectvo Svazek: 8 Strana: 0545
Hmyzectvo, a, n. Am. Orb. 105.

72047   Hmyzení Svazek: 1 Strana: 0440
Hmyzení, n., das Gewümmel, Gewühl.

72048   Hmyzeti Svazek: 1 Strana: 0440
Hmyzeti, (h. se, D. ), 3. pl. -ejí, el, ení; hmyzděti (hmýžděti, h. se, Zlob. ), 3. os. pl. ějí, ěl, ění; hmyzívati (hmyzdívati); hmyziti (h. se), 3. pl. zí, il, ení; hmyzati, hmyzdati se = hemzati se, hemziti se, lézti, wimmeln, wiebeln, knebeln, kriechen wie ein Insekt. — abs. Hmyzející mravenci. Troj. — kam. Hmyzilo se všecko do těch nejdrobnějších věcí. Kom. — odkud. Červi z nohy hmyzají. Kom. — čím. Úd od těla odťatý musí hniti i Červy hmyzdětí. Jel. — se kde. Červi se ve všem těle hustě hmyzdali. Jel.

72049   Hmyzí Svazek: 1 Strana: 0440
Hmyzí, Insekten-.

72050   Hmyziti se Svazek: 10 Strana: 0085
Hmyziti se = hmyzeti, hemžiti se. Vz Gb. Slov.

72051   Hmyzlavý Svazek: 7 Strana: 1259
Hmyzlavý, vz Hemzivý (2. dod.). Slov. Zátur.

72052   Hmyzojed Svazek: 1 Strana: 0440
Hmyzojed, Immenkäfer.

72053   Hmyzokam Svazek: 1 Strana: 0440
Hmyzokam, u, m., Entomolith. Krok.

72054   Hmyzolovec Svazek: 6 Strana: 0313
Hmyzolovec, vce, m. Ves. 1880. 15.

72055   Hmyzomilný Svazek: 8 Strana: 0107
Hmyzomilný. H. rostliny, entomofilní, na jejichž květy hmyz sedá, Ott. VIII. 638.

72056   Hmyzomilný Svazek: 8 Strana: 0545
Hmyzomilný. H. rostliny (entomofilní). Ott. XI. 398.

72057   Hmyzomorný Svazek: 6 Strana: 0313
Hmyzomorný, Insekten tödtend. H. ro- stliny. Hg. Z říš. rostl. 78., 120.

72058   Hmyzomorný Svazek: 8 Strana: 0107
Hmyzomorný. H. rosnatka, Mtc. XVIII. 195.

72059   Hmyzopis Svazek: 6 Strana: 0313
Hmyzopis, u, m., die Entomographie. Šm.

72060   Hmyzopisec Svazek: 6 Strana: 0313
Hmyzopisec, sce, m., der Entomograph. Šm.

72061   Hmyzopisectví Svazek: 6 Strana: 0313
Hmyzopisectví, n., vz Hmyzopis.

72062   Hmyzosloví Svazek: 1 Strana: 0440
Hmyzosloví, n., -zpyt, u, m., Entomo- logie, Insektenlehre. Jg.

72063   Hmyzosmrtič Svazek: 8 Strana: 0107
Hmyzosmrtič, e, m. Nár. list, 1895. č. 226. odp.

72064   Hmyzosnubný Svazek: 6 Strana: 0313
Hmyzosnubný. H. rostliny, entomophi- lae. Hg. Z říše rostl. 44., NA. V. odd. II. 32.

72065   Hmyzot Svazek: 1 Strana: 0440
Hmyzot, u, m., hemzot, das Gewimmel.

72066   Hmyzověda Svazek: 6 Strana: 0313
Hmyzověda, y, f., die Insektenkunde. Škd.

72067   Hmyzový Svazek: 1 Strana: 0440
Hmyzový, Insekten-.

72068   Hmyzoznalee Svazek: 1 Strana: 0440
Hmyzoznalee, lce, -zpytec, tce, m., En- tomolog.

72069   Hmyzozpyt Svazek: 6 Strana: 0313
Hmyzozpyt, vz Hmyzosloví.

72070   Hmyzožravci Svazek: 1 Strana: 0440
Hmyzožravci, ů, m., pl.: Krtek, D., rysek, ježek atd. Š. a Ž. Vz násl.

72071   Hmyzožravci Svazek: 10 Strana: 0585
Hmyzožravci, insectivora. Vz Ott. XXIII. 1014.

72072   Hmyzožravec Svazek: 6 Strana: 0313
Hmyzožravec. H-vci, insectivora, die Insektenfresser. Sl. les. Vz Krč. G. 881., Frč. 393.

72073   Hmyzožravý Svazek: 1 Strana: 0440
Hmyzožravý, insektenfressend. Krok. Vz Hmyzožravci.

72074   Hmyzstvo Svazek: 1 Strana: 0440
Hmyzstvo, a, n. = hmyz. Rostl.

72075   Hmyže Svazek: 1 Strana: 0440
Hmyže, ete, n. = hmyze.

72076   hn Svazek: 8 Strana: 0107
hn; h přisuto: hniť m. niť, hníž m. níže, hnízký m..nízký. Gb. H. ml. L 465., Dšk. Jihč, I. 35. Z hn se h odsouvá: rožnouť m. rozžhnouti, Gb. H. ml. I. 467., poženej m. po- žehnej, nětynky m. lmětynky, rozněvat. Dšk. Jihč. I. 33:

72077   Hňáca Svazek: 6 Strana: 0313
Hňáca, dle Bača. H. rozhňácaná = ve- liký jedlík. Č. T. Tkč.

72078   Hňácal Svazek: 1 Strana: 0440
Hňácal, a, m., kdo hňácá. Us. Vz Hňácati.

72079   Hňácati Svazek: 1 Strana: 0440
Hňácati, hňácnouti. Ten hňácá (tlachá). Ten toho nahňácá (natlachá). Us. — co kam. Ten to do sebe hňácá (hltá). Rk. — kým: sebou hnácnouti (upadnouti). Us. — koho (praštiti). Vz Hmácnouti.

72080   Hňácati Svazek: 7 Strana: 1259
Hňácati od hnísti. Nahňácati se čeho = hodně se najísti Us. Listy fil. 1892. 285.

72081   Hnací Svazek: 1 Strana: 0440
Hnací kolo, pec; průvod; list; náklady, průvodce. Rk., J. tr. Treib-, Schieblings-, Schubs-.

72082   Hnací Svazek: 6 Strana: 0313
Hnací síla parostroje, Hrm. 94., stroj, das Triebwerk, kotouč, či talíř, Triebscheibe, tyč, zpruha, hřídel či pastorek, pec, der Cupellirofen, řemen (bezkonečný řemen). Šp., NA. IV. 31., 167.

72083   Hňácnouti Svazek: 1 Strana: 0440
Hňácnouti, vz Hňácati.

72084   Hňacnouti Svazek: 6 Strana: 0313
Hňacnouti = spadnouti s vysoka. Jak je ta lávka vysoká, tak sem sebú hňacl dolů. Brt. v Mtc. 1878. 33., Brt. D. 214.

72085   Hnáč Svazek: 1 Strana: 0440
Hnáč, e, m. = honec.

72086   Hnáč Svazek: 9 Strana: 0066
Hnáč, e, m. = náčiní zámečnické ? tepání kovů, Bunzen. H. perličkový, pérový, sta- hovací, vyháněcí. Vz KP. VII. 610, 615. Sr. Běhoun.

72087   Hnačka Svazek: 6 Strana: 0313
Hnačka, y, f. = běhavka, úplavice. Slov. Rr. Sb., Dbš. Obyč. 106., N. Hlsk. XIV. 182.

72088   Hnačov Svazek: 6 Strana: 0313
Hnačov, a, m., ves u Zavlekoma.

72089   Hnanec Svazek: 1 Strana: 0440
Hnanec, nce, m., něm. Schiebling. Seznam hnanců, náklad na hnance. J. tr.

72090   Hnanecký Svazek: 1 Strana: 0440
Hnanecký, Schieblings-. H. pas. Schubs- pass.

72091   Hnání Svazek: 1 Strana: 0440
Hnání, n., das Treiben, Jagen. V. Hnání koně, Us., větru, Har., vody. V. Užívá vody k hnání kol mlýnských, někdy lépe: kola mlýnská žene vodou. Pk. — H., půtka, se- dání, Wettrennen, Turnier. Když učiní h. s ním, jej tak dobře uhodí. St. skl. — H., beh, Lauf. Pošel od přílišného se hnání. Sych.

72092   Hnání Svazek: 6 Strana: 0313
Hnání, das Treiben. H. parou, vzhůru, do výšky, kola řemenem, Šp., kursů. Kaizl. 180. Přijde až o h. (až požene dobytek na pastvu). Us. Kšk. H. střídy (v horn.), der Betrieb; v horn. = jamka, do níž se hořejší konec stojky upravuje. NA. IV. 135. Zabil 800 jedním hnáním (impetu). Bj. Jeho slu- žebníci učinili mi hnání na mu dědinu. Půh. II. 314. — H. = sedání. Učiň s Stilfridem statečné hnánie. Výb. II. 45.

72093   Hnanice Svazek: 6 Strana: 0313
Hnanice, Hnanitz, ves u Rovenska. Blk. Kfsk. 532.: Gnadlersdorf, ves pod Znojmem. Šb.

72094   Hnanství Svazek: 6 Strana: 0313
Hnanství, n., der Schub. Dch.

72095   Hnaný Svazek: 6 Strana: 0313
Hnaný; -án, a, o, getrieben. H. dřevení, die Getriebezimmerung, Bc, štola. NA. IV. 136. — kde. Chodníky v ložišti hnané. NA. IV. 145. — čím: větrem, parou, touhou. Vrch., Čch.

72096   Hňáp Svazek: 1 Strana: 0440
Hňáp, a, m. (potupně), veliký člověk, ne- mehlo, der Trampel, das Trampelthier; h., u, m., hňápy = nemotorné, veliké nohy, plumpe Füsse. Ten má hňápy! Us.

72097   Hňáp Svazek: 6 Strana: 0313
Hňáp, u, m. = veliká bota. Brt.

72098   Hňap Svazek: 7 Strana: 1259
Hňap, u, m = kus. H. chleba. St. Jič. Vhl.

72099   Hňápa Svazek: 1 Strana: 0440
Hňápa, y, m. = hňáp. — H., y, f., ne- motorná ženská, eine Trampel. Jg. — H., nemotorná ruka. Ten má hňápu. Na Mor. Mřk.

72100   Hňápa Svazek: 7 Strana: 1259
Hňápa, y, f. = veliká noha. Us. Fč.

72101   Hňápati Svazek: 1 Strana: 0440
Hňápati; hňápnouti, pnul a pl, ut, utí = nemotorně kráčeti, plumpen. — kam. Ne- hňápni na to. Us. H. do sebe (hltavě jísti, begierig essen). Sych. — se kudy, se kde (hloupě kráčeti, trampeln, mit Füssen tappen. Jg. Hňápe se blátem, v blátě. — Jg.

72102   Hňápati Svazek: 6 Strana: 0313
Hňápati také = udeřiti, bouchnouti. Ude- řil jsem tím, tak to hňáplo! Mor. Vck. — koho čím: palicí. Val. Vck. Hňápnouti sebou = škaredě upadnouti. Brt. D. 223. — kde. Co to tam hňápe (bouchá)? Mor. Brt. v Mtc.

72103   Hnapatý Svazek: 6 Strana: 0313
Hnapatý sup, vultur gryphus, der Greif - geier. Sl. les.

72104   Hňapiť Svazek: 7 Strana: 1259
Hňapiť, hňapnúť sa = udeřiti. U St. Jič. Vhl.

72105   Hňápnouti Svazek: 6 Strana: 0313
Hňápnouti, vz Hňápati.

72106   Hňapný Svazek: 1 Strana: 0440
Hňapný, chopný, vtipný, leicht fassend, pfiffig. Us. Turn.

72107   Hňápy Svazek: 1 Strana: 0440
Hňápy, vz Hňáp.

72108   Hnát Svazek: 1 Strana: 0440
Hnát, u, hnátek, tku, hnátec, tce, m., kosť z masa obraná, der Knochen. D. V hnáty byl silný. St. skl. Hnáty někomu spřerážeti. Us. Mozk v hnátech. Čern. Kdo ví, kde své hnáty složí? Us., Kor. Kdo nepracují, těm maso; kdo pracují, těm hnáty (kosti). Prov. — H. zvl. stehní kosť, hnát v stehně, der Schenkelknochen, nebo přední kosť pod ko- lenem (holeň, das Schienbein). H. hořejší, spodní (holeň). Hnáty někomu přeraziti. D. Hleď se, abys hnátův nepolámal. Sych. — H. = ruka. Pass. 993.

72109   Hnát Svazek: 6 Strana: 0313
Hnát, vertibula. Sv. ruk. 314. Vz S. N. Natáhl hnáty = umřel. Dch. Složil své hnáty (umřel). Tkč. Cf. Mkl. Etym. 68. — Hnáty = nohy. Us. Brt., Sl. ps. 383. — H. = klát. Laš. Brt, D. 214. — .Hnát Jan. Blk. Kfsk. 1314.

72110   Hnát Svazek: 7 Strana: 1259
Hnát kružidla, lépe: rameno. Sdl.

72111   Hnát Svazek: 10 Strana: 0085
Hnát, u, m. Pravil, bych zle přisíhl, že jsem nedoložil na druhý hnát. Půh ol. II. 423.

72112   Hnatáček Svazek: 1 Strana: 0440
Hnatáček, čka, m., Langarmkäfer. Rk.

72113   Hnátec Svazek: 10 Strana: 0085
Hnátec, tce, m., zdrobn. hnát

72114   Hnátek Svazek: 1 Strana: 0440
Hnátek, tku, m., kleiner Knochen. — H., tka, m., vlastní jméno.

72115   Hňátek Svazek: 1 Strana: 0440
Hňátek, tku, hňátky, pl., pečivo podlouhlé majíc podobu hnátů (hnětinky). Us. Petrovic. Dch. Eine Art Backwerk bei Hochzeiten. Rk.

72116   Hnátek Svazek: 8 Strana: 0107
Hnátek, tku, m. (val.) = pistík = čep zadlabaný v násadách saní. Brt. D. II. 451.

72117   Hnátek Svazek: 9 Strana: 0066
Hnátek Jan Dr. Vz Jub. XI.

72118   Hnáti Svazek: 1 Strana: 0440
Hnáti (v obec. mluvě v již. Čech. hňát. Kts. ), ženu, ženeš atd., žeň, žena (ouc), hnal, hnán, hnání; honiti, honívati, hnávati. Od skr. han m. ghan, ferire, bodati. Mkl. — H. = puditi, nositi, působiti, aby se něco hý- balo, běželo, treiben; přidržovati, nutiti k čemu, wozu treiben, antreiben, nöthigen; zarážeti, treiben, einschlagen; běžeti, letěti, laufen, fliegen, eilen, rennen, jagen, fliessen; se = běžeti, pospíchati, chvátati, eilen, rennen, jagen. — abs. Voda prudce žene. Stromy ženou, pučí, raší. Šp. — co, koho. Chtivého koně nemáš příliš hnáti. Jg. Vítr žene loď. Voda mlýn žene. V. Štolu h. I). H. květiny. Us. Toto lékařství (lék) žene moč. Kom. Kázal zeď h. (stavěti). Kram., Plác. — kam (do čeho, nač, před co, v co, pod co) co, se, koho. Děvky ženou do stáda. Jg. Něco do kola h. D. Někoho do slova hnáti (k plnění slova přidržovati). Us. Hřebík do zdi h. (zarážeti). D. Dobytek do lesa. Mlýn do náboje, štoly do pole h. Vys. Kluka do školy hnáti. Což on si žene do kapsy (shra- buje peníze). Jg. Vítr nám línal prach do očí. Ml. Pastýř žene ovce na pole. Ros. Svině na žír (na žaludy) h. D. Dobytek na pastvu. Osla na most hnáti (nevděk koho k čemu míti). Osla těžko bezděky na most hnáti. Jg. Vodu pod kola h. Us. H. s kým v šranky. Výb. II. 47. Ten lék na moč žene. Us. Řípa na mléko žene. Puch. Hnal je před krále, na soud. Us. Vsed na kuoň hnal jest ve- likú prudkostí přede všecko vojsko. Výb. II., 530. Vojsko třemi proudy v město se hnalo. Us. Hnachu v řadu. Rkk. Lid stádem v boj proti jinému h. Chč. 445. Hnachu sě v náspy. Rkk. 52. V ohradu se hnasta. Rkk. I hna Srpoš v Spitibora. Rkk. 42. Kře- stěné hnachu bez uma (bez rozumu, bez roz- vahy) v řady pohan s takú pýchú, jakú sílu jměchu. Rkk. 48. II. na peníze (něco zpeněžovati, jen o peníze státi). Ros. Vz La- komý. C. I hnachu třmi prúdy luto vz (= na) chlumek; Ženi na Zbihoň. Rkk. 51., 28. H. na trh. Er. P. 241. Poženeme pod háječek na louku. Er. P. 425. Hnáti na sebe (dužněti). Úprkem hnal na krále. Troj. Bylina na semeno žene. Jg. Měď na baňky h. Vys. — Někdy se vypouští „se": Hnal (se) na nepřítele. Vz Časoslovo. — (co) odkud (z čeho). H. se z miesta. Dal. 10. Třas je hnáše z bojišče. Rkk. 13. Ovčák žene z háje. Č. — oč z čeho. Nač se nález stal, o to se z pokuty žene. Boč. — koho odkud proč. Židy ze země pro jejich skutky hnali. Háj. — před kým. Vozka koně před sebou žene. Kom. Král hnal před zástupy (bral se). Výb. I. — (se) koho zač přes co. Za babku by i kozu přes Tatry hnal. Na Slov. Skok na skok sě hnáše vsie přes búřiúcú řeku. Rkk. 14. — Déšť přes les se žene. Er. P. 187. — koho, se po kom, po čem, jak, kudy (čím). Žeň pávy po svých, z toho nic nebude. Jg. Krupo (kruto) je po sobě hnachu. Rkk. 48. Mojžíš hnal (pospíchal) po poušti, až přišel k hoře. Plk. Po zlatě se hnáti. Puch. Po vrazěch sě hnachu. Rkk. 13. Hnáti se mečem po někom. Jg. Řeka proudem po polích se žene. Sych. Hájem, křovím ženou se pršky světla. Tateré je davem hnali. Rkk. 55. H. se k čemu, na koho klopotem, Sš., úprkem. Troj. 253. — (koho, se) kam, k čemu. K práci. V. Zeno omyl ke kvapnosti. Jel. Každý ať se žene k svému. Vz Spravedlnoť Lb. Vítr loď ku břehu žene. Nt. H. koho k nepravě. Jir. dh. Požeň ty ke mně k doubí. Er. P. 75. Žene ho k tomu lakota. Jel. Hnachu vesele k boji. Troj. — koho kam oč: před soud o při. Zříz. Ferd., Pr. — (koho, se) za kým. Hnal za ním jako pták. Vrat. (Lev) nastřelen za lovcem žene. Rkk. 55. Vlna za vlnou se žene. T. Ulicí úprkem za ním se hnal. Us. — Jg. — koho, se kam, proti komu. Záboj hna protiv Ludieku nade vsie voje. Rkk. 11. Koně, loď proti vodě. Vys. Prudko protiv sobě hnasta. Rkk. 41. — s kým (= potýkati se). Jsi-li tedy muž, žeň se mnou. V. — co, se kde. Čep na vodě, na loji, na oleji hnáti (nechati otáčet' se ve vodě, v loji, v oleji, aby nepálil). Vys. Štoly pod zemí h. Vys. — na čem. Hnáti se na koni. D. — co odkud kam čím: rudy z dolův na den koňmi hnáti. Vys. — co kudy: štolu skrz doly. Vys. — jak. Hnal v plném klusu, lépe: klusem. Pk. — se odkud. Od lesa se k nám hnal (běžel). — na koho s čím: s ostrú bradaticí. Alx. 1123. — za kým po čem: po sledu. Alx. 1139. — se = běžeti, pospíchati, laufen, eilen. Kam se ženeš? Co bych se tak hnal, ještě dojdu časně. Us. Vi- chřice, sníh se žene; oblaka, kroupy se ženou. Jel., Vz Se. — adv. Dále, D., zpět, Kom., zpátkem, nazpět hnáti. V. Vskoče na kůň žeň pryč. Jg. — aby. Žeň už, abys brzy napásl. — Vz Honiti.

72119   Hnáti Svazek: 6 Strana: 0313
Hnáti. — co: vodu (také = překapovati). Us. Km. — kam. Onen živný dech, jenž oheň v révu, sladkosť žene v klas. V dál se h.; Ven mne touha hnala neznámá. Vrch. Kam se ženeš; Oni naň ženou. Dch. A chytůa palicu kam honí tam honí. Sš. P. 669. H. věc až ku krajnosti. Dk. Touha mne hnala ku předu. Šml. H. se do práce. Sá. Strom žene do dřeva. Celé národy hnali na po- rážku. Vlč. H. na sebe (při dražbách; stro- jiti se, fintiti se. U Kr. Hrad. Kšť.). Hnal mu na jeho díl. Půh. I. 288. H. do semene; někoho před soud. Us. Pdl. (Darius) hna preč. Alx. BM. 2. 12. Sám král hna před zástupy. Alx. V. 2440. — odkud (kam, jak). Z jeho tváře krve proud se hnal. Vrch. Dvojím proudem Němce hnali z české země. Vrch. Z hlavních chodníků ženou se ležaté šachty k oddílům. NA. IV. 146. Máti že ho z domu ven honí. NB. TČ. 203. Hnali na jeho tvrze, s jeho chleba na jeho chléb. Půh. 1. 184. — co kam zač. Hnal by za 2 krejcary blechu po strnisku do Vídně. Us. Mtl. — se po čem (kudy). Hnal se po klidu světa okrsky. Vrch. Hnala krávy přes lesek jaborový. Sš. P. 234. Po lese honívej, komu les a háj. Vinař. II. 30. — H. se po rovině. Lpř. Vítr vraty žene. Us. Dch. — jak (kam). A teho hultaja na sto koňach honu (honí). Sš. P. 777. II. úto- kem, Posp., valem na dědinu. Půh. I. 157. Hnal na ně jako s řetězu (vztekle). Vlč. Hrůza mi pot v proudech na skráň hnala; O překot se hnali k dveřím. Vrch. Žene se jako blázen. Dch. Turci v prudkém běhu proti nám h-li. Har. II. 50. Každý žena bez rozmysla. Alx. V. 1381. Hnal tam hrdinsky. St. Kn. š. 124. — co čím. Žene koně prud- kým bodem. Kká. K sl. j. 13. Strachem hnán jsa. Vrch. H. stroje vzduch do ně- čeho. Mj. 8. H. kopím. Půh. II. 46. Hnal na mú dědinu pychem a mocí. Půh. 1. 157. Vz násl. — (se) kde. Vír hnal se nad mou hlavou. Vrch. Reseda v mokré půdě žene pouze do listů. Dlj. 51. Ta věc v této při súdem nemá viece hnána býti. NB. Tč. 7. — kdy. Hna toho dne 30 mil. Alx. V. 1. 14. Po tom vypálenie hnala krávy na pole. NB. Tč. 81. — koho oč. Zř. mor. 1604.

72120   Hnáti Svazek: 7 Strana: 1259
Hnáti v dialektech. Vz Listy fil. 1892. 363. Ten hnal (utíkal)! Us. Vhl. — co kam. Nevěda již kam lež hnáti Pož. 99.

72121   Hnáti Svazek: 8 Strana: 0107
Hnáti. O tvarech cf. Gb. H. ml. I. 143. O pův. slova cf. ib. 85. — Že by měl svědky o to hnáti. Arch. XII. 457. Tako po sobě hnačku. V Rkk. (Jar.). Vz Mus. 1896. 266., List. til. 18)6. 348. Hna Srpoš v Spytibora. V Rkk. (Lud.). Vz Mus. 1896. 266.

72122   Hnáti Svazek: 9 Strana: 0066
Hnáti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 377. Hnala, co mohla, pryč = utíkala. Us. Čes. 1. VI. 596.

72123   Hnáti odkud Svazek: 10 Strana: 0085
Hnáti odkud. Goraíka z nich hnala = Čpěla. Val. Čes. 1. XI. 229.

72124   Hnátky Svazek: 10 Strana: 0585
Hnátky = čásť sání. Litom. 64.

72125   Hnátlice Svazek: 1 Strana: 0441
Hnátlice, pl., f., kamaše, die Kamaschen. Bur.

72126   Hnátlice Svazek: 6 Strana: 0314
Hnátlice = kovové pláty na ochranu i holeně a kolenou. NA. III. 4.

72127   Hnátnatý Svazek: 1 Strana: 0441
Hnátnatý, knochig. Rk.

72128   Hnátní Svazek: 1 Strana: 0441
Hnátní = hnátový, Knochen-. — H. kosť. Th. —

72129   Hnátnice Svazek: 6 Strana: 0314
Hnátnice = hnátlice. J.Lpř.. Ziak. — H., Friedrichswald, ves u Ústí n. O., Sdl. Hr. II. 276.

72130   Hnátolom Svazek: 6 Strana: 0314
Hnátolom, u, m. — lámání hnátu. Sš. J. 291.

72131   Hnátolomný Svazek: 10 Strana: 0085
Hnátolomný. H. cesta. Nár. list. 1903. č. 215. 1.

72132   Hnátonoš Svazek: 7 Strana: 1259
Hnátonoš, e, m., macropus, Hasenspringer, Beutelthier. Cf. Brm. I. 2. 610.

72133   Hnátoš Svazek: 1 Strana: 0441
Hnátoš, e, m., macropus, ssavec vaknatý. Ssav.

72134   Hnátoš Svazek: 6 Strana: 0314
Hnátoš. Vz Brm. I. 2. 607.

72135   Hnátovice Svazek: 1 Strana: 0441
Hnátovice, e, f. = holeň. Schienbein. D.

72136   Hnátovitý Svazek: 1 Strana: 0441
Hnátovitý, silných hnátův, knöchig. D., Mus.

72137   Hnátovitý Svazek: 9 Strana: 0066
Hnátovitý = kostnatý. H. člověk. 1477. Pal. Děj. V. 1. 152.

72138   Hnátovní Svazek: 6 Strana: 0314
Hnátovní = hnatový. Rk.

72139   Hnátový Svazek: 1 Strana: 0441
Hnátový, Knochen-. H. kosť (holenná, hnát), Schienbein. V.

72140   Hnatý Svazek: 8 Strana: 0107
Hnatý = hnaný. Na Novojičínsku na Mor. NZ. III. 226.

72141   Hňaviti Svazek: 1 Strana: 0441
Hňaviti, il, en, ení = mačkati, drücken. Na Slov. — H. = hltati, begierig fressen. Koll.

72142   Hnaviti Svazek: 6 Strana: 0314
Hnaviti = hňápati. Val. Brt. D. 214.

72143   Hn'c Svazek: 10 Strana: 0085
Hn'c = nic. U Znojma a Brna Šb. D. 43.

72144   Hned Svazek: 1 Strana: 0441
Hned (na Mor. hneď), hnedky, hnedličky, hnedlinko., Hnedl ze staršího „ihned" sesu- tím náslovného i. Pravidlem je „ihned" až do 15. stol., na počátku 16. stol. bylo hned již pravidlem. Gb. — H. — v tu chvíli, bez prodlení, bald, gleich, flugs, stracks, sogleich. D., Jg. Budeme hned jísti Hned půjdu. Us. Když prase průpovědí, jíti pro ně hned s py- tlem. Jg. U blázna kord, u ženy pláč, u psa moč, u koně lejno: to když chtí, hned jest hotovo. Na Slov. Úřad nedědí, jak se v něm kdo chová, h. lidé zvědí. Us. H. po obědě; h. z počátku. Hned na místě. D. Co kopřivou má a chce býti, to hned na začátku bude žíhati (páliti). — H. = od té chvíle, von Stund an. A hned se strany jídla dobře jsme se měli. Pref. — H. = již, schon. Hned za časů pohanství. Har. Poněvadž h. další verš světle praví. — H. = zprosta, zhola, schlech- terdings. A to se hned sem nehodí. V. Nýbrž hned nechtěli slyšeti. Br. — H. = dokonce, sogar. Co pokoutně činí, Hanba jest hned mluviti. Berg. Jest jednostejná cesta a hned nic zajeti neráčíte. Ms. 1548. — H. = touž dobou, zugleich, gleichzeitig, unter Einem. A ta pokuta má hned jemu při též summě, pro niž se vede, odhádána býti. Pr. — Než — hned, ebe-gleich. Než přísnými slovy se jich dotazovati počali, hned se k všemu při- znali. Har. — Jak-hned (pojednou), sobald- so. Jak první udeří, hned jiní po něm bijí. Har. — H., ihned = brzo. V. — Hned-hned = brzo-brzo. Hned to činili, hned ono. Us. — Jg.

72145   Hněď Svazek: 1 Strana: 0442
Hněď, i, f., hnědá barva, braune Farbe. H. barvíková, fládrová, chromová, kaselská, kolínská, kotlová, lupková, mahagonová, nachová, sagová, Kh., uhelná, zemnitá. Rk.

72146   Hned Svazek: 6 Strana: 0314
Hned, vz Mkl. Etym. 67.

72147   Hněď Svazek: 6 Strana: 0314
Hněď anilinová, vz Prm. III. č. 3., Bis- markova, SP. II. 258., břidličnatá, Wld., fenylová, Prm., havanská, sametová, srnčí, švédská, Ktzr., horská, Stč. Al., Vandykova, červená, Pdl., Hatchettova. Šťk. Poč. 400. Cf. S. N.

72148   Hned Svazek: 8 Strana: 0107
Hned (nhed), starší tvary: inhed, ihned. Vz Gb. H. ml. I. 230.

72149   Hned Svazek: 9 Strana: 0066
Hned, hnedko, hnedky, hnedka, hnedle, hne- dličkom. Hoř. 82.

72150   Hned Svazek: 10 Strana: 0085
Hned, hnedka, hnedky, hnedkom, hnedlinko, hnedlinkom Bydž. Kšt. Lid. 5.

72151   Hned jak sem Svazek: 10 Strana: 0085
Hned jak sem, tanec. Vz Brt. P. n. 859.

72152   Hnědaj Svazek: 6 Strana: 0314
Hnědaj == hned. Val. Brt. D , Sš. P. 97.

72153   Hnědák Svazek: 1 Strana: 0442
Hnědák, a, hnědouš, e. hnědoň, ě, m., hnědec, hnědek, hnědý kůň. Der Braune. Č. Vz Hnedka, Hnědý.

72154   Hnědásek Svazek: 1 Strana: 0442
Hnědásek, ska, m., Grasvogel (Schmet- terling, motýl). Rk.

72155   Hnědásek Svazek: 6 Strana: 0314
Hnědásek, melitaea, der Scheckenfalter. H. rozrazilový, m. dictynna; jitrocelový, m. athalia; černýšový, m. Aurelia; osykový, m. maturna; chrastavcový, m. aurinia; divi- znový, m. Phoebe; kostkovaný, na. cinxia; květelový, m. didyma. Strn. I. 17., 18. Cf. Brm. IV. 384.

72156   Hnědásek Svazek: 9 Strana: 0066
Hnědásek, ska, m., motýl. Vz Exl. 51., Ott XVII. 70.

72157   Hnědavě Svazek: 6 Strana: 0314
Hnědavě, bräunlich. H. kovový, červený, žlutý, zelený. Kk. Br. 23., 31., 33, 270.

72158   Hnědavec Svazek: 7 Strana: 1259
Hnědavec, vce, m., solatrum, zastr. Rozk.

72159   Hnědavý Svazek: 6 Strana: 0314
Hnědavý, bräunlich. Kk. Br. 12., 31., Stn. I. 15.

72160   Hnědavý Svazek: 8 Strana: 0545
Hnědavý kuželořitník, brouk. Klim. 185.

72161   Hnědavý Svazek: 9 Strana: 0066
Hnědavý. H. hedbávitec, serica brunnea. Ott. Vz Klim. 401.

72162   Hnědec Svazek: 1 Strana: 0442
Hnědec, dce, m. = hnědák.

72163   Hnědec Svazek: 8 Strana: 0545
Hnědec, dce, ni., thymalus, brouk. H. obroubený, t. limbatus.Vz Klim 346.

72164   Hnědec Svazek: 9 Strana: 0066
Hnědec, dce, m., acalles, brouk. H. brá- zděný, malý, ostnitý, rudonosý, široký, vel- bloudí, zuboštítý. Vz Klim. 574.

72165   Hnědečky Svazek: 8 Strana: 0107
Hnědečky. Dle Bl Gr. 270. lépe: hned. Slovo prý nezpůsobné.

72166   Hnědek Svazek: 1 Strana: 0442
Hnědek, dka, m., hnědý kůň, lichtbraunes Pferd. Vz Hnědák.

72167   Hnědel Svazek: 1 Strana: 0442
Hnědel, e, hnědelec, lce, m. Brauneisen- stein. H. holandský, kolínský, světlý, tmavý, vláknovitý, Kh., hlinitý, Krok., bahnatý. Mus.

72168   Hnědel Svazek: 6 Strana: 0314
Hnědel = hnědá ruda železná. Sl. les. H. seménkový, zemitý, Br. N. 156., celistvý, čočkovitý, okrovitý, volithický. Bř. N. 156. - Štk. 237., Šfk. Poč. 341., Schd. I. 345., S. N.

72169   Hnědeň Svazek: 1 Strana: 0442
Hnědeň, dně, f., die Braune. II. sagová, brauner Lack. Techn.

72170   Hnědenec Svazek: 1 Strana: 0442
Hnědenec, nce, m. Dingel, rostl. Rk.

72171   Hnědenec Svazek: 6 Strana: 0314
Hnědenec, limodorum. Vz Slb. 215.

72172   Hnědění Svazek: 6 Strana: 0314
Hnědění, n., das Brüniren. H. kovů, Včř. Z. I. 86., železa a ocele. Vz Prm. III. č. 19.

72173   Hněděný Svazek: 6 Strana: 0314
Hněděný; -ěn, a, o, gebräunt.

72174   Hněděti Svazek: 1 Strana: 0442
Hněděti, ěl, ění, braun werden. Techn.

72175   Hnědetky Svazek: 8 Strana: 0107
Hnědetky. Dle Bl. Gr. 270. lépe: hned. Slovo prý nezpůsobné.

72176   Hnědina Svazek: 1 Strana: 0442
Hnědina, y, f., ein brauner Fleck.

72177   Hnědinky Svazek: 10 Strana: 0085
Hnědinky, pl., f. = hnědé barvivo hl. ? kůži, chromatosis. Ktt. Vz Hnědina.

72178   Hněditi něco Svazek: 1 Strana: 0442
Hněditi něco, etwas braun machen. Rk.

72179   Hnědka Svazek: 1 Strana: 0442
Hnědka, v, f., hnědoš, hnědouš, kůň hnědý. Mus. Die Braune, Fuchs.

72180   Hnedka Svazek: 1 Strana: 0442
Hnedka, hnedky, hnedle, hnedličky, hned- linko = hned.

72181   Hnedka Svazek: 8 Strana: 0107
Hnedka. Dle Bl. Gr. 270. lépe: hned. Slovo prý nezpůsobné (posud obvyklé).

72182   Hnedkaj Svazek: 6 Strana: 0314
Hnedkaj = hned. Zlínsky. Brt. D., Brt. P. 25.

72183   Hnedko Svazek: 6 Strana: 0314
Hnedko = hned. Us. Prk., Brt. P. 87., Koll. I. 11.

72184   Hnedko Svazek: 9 Strana: 0066
Hnedko, vz předcház. Hned.

72185   Hnedky Svazek: 6 Strana: 0314
Hnedky = hned. - Hnedle vše (skoro vše) pověděl. Us.

72186   Hnedky Svazek: 8 Strana: 0107
Hnedky. Dle Bl. Gr. 270. lépe: hned. Slovo prý nezpůsobné (posud obvyklé).

72187   Hnedle Svazek: 1 Strana: 0442
Hnedle = hned hle. Svíčka h. dohoří. Vz Hned.

72188   Hnedleje Svazek: 10 Strana: 0085
Hnedleje = hnedle. Dšk. Km. 46.

72189   Hnedlenc Svazek: 9 Strana: 0066
Hnedlenc = hnedle. Hoř. 78.

72190   Hnedlíčko Svazek: 10 Strana: 0085
Hnedlíčko = hnedle. Dšk. Km. 36.

72191   Hnedliěkom Svazek: 9 Strana: 0066
Hnedliěkom, vz předcház. Hned.

72192   Hnědlík Svazek: 7 Strana: 1259
Hnědlík, a, m., leucrotheca, zastr. Pršp. 18.

72193   Hnedlinko Svazek: 6 Strana: 0314
Hnedlinko = hnedle. Us. Sá.

72194   Hnědlo Svazek: 6 Strana: 0314
Hnědlo, a, n. H. na tažení bidel, v horn., die Kunstwinde. Šm.

72195   Hnědnouti Svazek: 6 Strana: 0314
Hnědnouti, dnul a dl, utí, braun wer- den. Vz Hněděti.

72196   Hnědnutí Svazek: 6 Strana: 0314
Hnědnutí, n., das Braunwerden. H. vína. KP. V. 182.

72197   Hnědo Svazek: 6 Strana: 0314
Hnědo-, braun-. Šm.

72198   Hnědobarevný Svazek: 1 Strana: 0442
Hnědobarevný, braunfärbig, Rk.; -černý, braunlichschwarz, Rk.; -červený, braunroth, Presl.; -liška, y, f., Braunfuchs. Rk.

72199   Hnědóbřichý Svazek: 8 Strana: 0545
Hnědóbřichý. Vz Špičkonožec (3. dod.).

72200   Hnědobřichý Svazek: 9 Strana: 0066
Hnědobřichý. H. bledík. Klim. 697. Vz Bezzubec.

72201   Hnědočelný Svazek: 9 Strana: 0066
Hnědočelný. H. šerokřídlec, motýl. Stein. 139.

72202   Hnědohlavý Svazek: 9 Strana: 0066
Hnědohlavý. H. kavka. Slád. Sen. 53.

72203   Hnědohrdlý Svazek: 9 Strana: 0066
Hnědohrdlý. H. brambornícek. Mus. ol. III. 117., Šír III. 58.

72204   Hnědohřívý Svazek: 10 Strana: 0085
Hnědohřívý kůň. Kká. Sion. I. 227.

72205   Hnědoch Svazek: 6 Strana: 0314
Hnědoch, a, m., ein Brauner (Malayer). Rk.

72206   Hnědochlupý Svazek: 9 Strana: 0066
Hnědochlupý. Vz Zrnokaz.

72207   Hnědojasný Svazek: 10 Strana: 0085
Hnědojasný. H. kadeř. Kká. Sion. II. 12.

72208   Hnědokloubý Svazek: 9 Strana: 0066
Hnědokloubý. H. srdcenoš. Vz Srdcenoš.

72209   Hnědokrový Svazek: 8 Strana: 0545
Hnědokrový. Vz Výslunník, Spolník (3. dod.).

72210   Hnědokrový Svazek: 9 Strana: 0066
Hnědokrový. Vz Hladkoštítník, Hubokaz, Stromovec, Vypuklobřišník.

72211   Hnědolící Svazek: 10 Strana: 0085
Hnědolící. Kká. Sion. I. 228.

72212   Hnědolina, y Svazek: 6 Strana: 0314
Hnědolina, y, f., der Fuscin. Šm.

72213   Hnědolistý Svazek: 9 Strana: 0066
Hnědolistý. Vz Zanice.

72214   Hnědolýtký Svazek: 8 Strana: 0545
Hnědolýtký šídlatec, brouk. Vz Klim. 20.

72215   Hnědoň Svazek: 1 Strana: 0442
Hnědoň, ě, m. = hnědák. Rk.

72216   Hnědonohý Svazek: 8 Strana: 0545
Hnědonohý drobnohlavec, brouk. Vz Klim. 192. Cf. Hrotnočlenec, Loužník, Vodnář (3. dod.).

72217   Hnědonohý Svazek: 9 Strana: 0066
Hnědonohý. Vz Pružník, Lopatkolemec.

72218   Hnědonosý Svazek: 9 Strana: 0066
Hnědonosý. Vz Ohnutonosec.

72219   Hnědopáska Svazek: 6 Strana: 0314
Hnědopáska, y, f., ophiusa, motýl. H. dubová, o. lunaris, vikvicová, o. craccae. Kk. Mot. 241., 242.

72220   Hnědopáska Svazek: 9 Strana: 0066
Hnědopáska, Vogelwickeleule, motýl. Vz Stein. 120., Exl. 158.

72221   Hnědopásmý Svazek: 8 Strana: 0545
Hnědopásmý chluporožec, brouk. Klim. 80.

72222   Hnědopásník Svazek: 9 Strana: 0066
Hnědopásník, a, m., eurymene, Winter- eichenspanuer, motýl. Vz Stein. 133., 135., 144., 145.

72223   Hnědoplavý Svazek: 1 Strana: 0442
Hnědoplavý, braunfalb, Rk.; -popelatý či popelavý, aschigbraun; -rudý, bräun- lichroth; -ryšavý, braunröthlich. Rk.

72224   Hnědoploutvý Svazek: 10 Strana: 0085
Hnědoploutvý. H. ryby. Slád. Ant. 53.

72225   Hnědopruhý Svazek: 8 Strana: 0545
Hnědopruhý hnojík. Vz Klim. 387.

72226   Hnědorohý Svazek: 9 Strana: 0066
Hnědorohý. Vz Červotoč.

72227   Hnědosivý Svazek: 6 Strana: 0314
Hnědosivý kamzík. Kká. K sl. j. 56.

72228   Hnědoskvrnný Svazek: 9 Strana: 0066
Hnědoskvrnný. Vz Hřbetozubec.

72229   Hnědosť Svazek: 1 Strana: 0442
Hnědosť, i, f., braune Farbe, die Bräune. Jg.

72230   Hnědoš Svazek: 1 Strana: 0442
Hnědoš, e, m. = hnědák.

72231   Hnědošarlatový Svazek: 9 Strana: 0066
Hnědošarlatový. H. zbarvení. Wlt.

72232   Hnědošovina Svazek: 6 Strana: 0314
Hnědošovina, y, f., das Delphinin. Rst. 29., 414.

72233   Hnědošpičký Svazek: 8 Strana: 0545
Hnědošpičký. Vz Ostnočelistník, Stejno- hlavec (3. dod.).

72234   Hnědoštítý Svazek: 8 Strana: 0545
Hnědoštítý plavčík, brouk. Vz Klim. 87.

72235   Hnědotečkovaný Svazek: 1 Strana: 0442
Hnědotečkovaný, braungetüpft, Rostl.; -uhelný, Braunkohlen-. H. tvar, Braun- kohlenformation, plást, Braunkohlenlager, -flötz. Rk.

72236   Hnědotlapý Svazek: 8 Strana: 0545
Hnědotlapý kvapník, brouk. Vz Klim. 61.

72237   Hnědouhelný Svazek: 6 Strana: 0314
Hnědouhelný, Braunkohlen-. H. důl, sluj, Hř. 21., útvar v Čechách, Krč. 891., pánev. Stč. Zem. 720.

72238   Hnědouhelný Svazek: 10 Strana: 0085
Hnědouhelný. H. konvence, průmysl, vývoz, Nár. list. 1903. č. 154. 17., trh. Ib. č. 257. 21.

72239   Hnědouhlí Svazek: 1 Strana: 0442
Hnědouhlí, n, Braunkohle. H. bahenní, Moorkohle.

72240   Hnědouhlí Svazek: 6 Strana: 0314
Hnědouhlí. Vz Schd. I. 421.

72241   Hnědouš Svazek: 1 Strana: 0442
Hnědouš, e, m. = hnědák.

72242   Hnědovaný Svazek: 10 Strana: 0085
Hnědovaný kůň. Mršť. Obrz. 101.

72243   Hnědovláska Svazek: 10 Strana: 0585
Hnědovláska, y, f. = hnědovlasá ženská. Slavč. Příh. 75.

72244   Hnědovlasý Svazek: 1 Strana: 0442
Hnědovlasý, braunhaarig; -vlný, braun- fluthend; -zelený, braungrün. Jg., Rk.

72245   Hnědovraný Svazek: 6 Strana: 0314
Hnědovraný, braunschwarz. Us. Tč. II. koník. Sš. P. 173.

72246   Hnědozelený Svazek: 8 Strana: 0107
Hnědozelený, graugrün. H. mech. Mtc. XVIII. 195.

72247   Hnědozobý Svazek: 10 Strana: 0085
Hnědozobý = mající hnědý zob, braun- schnabelig. H. plameňák. Hol. Met. II. 10.

72248   Hnědožlutý Svazek: 6 Strana: 0314
Hnědožlutý, braungelb. Us.

72249   Hnědožlutý Svazek: 8 Strana: 0545
Hnědožlutý vodák, brouk. Vz Klim. 112.

72250   Hnědožlutý Svazek: 9 Strana: 0066
Hnědožlutý lišejníkovec, motýl. Exl. 82.

72251   Hnedt Svazek: 8 Strana: 0545
Hnedt = hned. H. usne. 1440. Mus. fil. 1896. 439.

72252   Hnedúšky Svazek: 8 Strana: 0107
Hnedúšky, zdrobn. = hned. Slov. Čo na- píšu, b. vytlačené videť chcejú. Pútnik 1893. č. 3. str. 51.

72253   Hnědý Svazek: 1 Strana: 0442
Hnědý. Barva hnědá: hřebíčková, vla- sová, uhlohnědá, kaštanová, tombaková, dře- vová, jaterní. Min. Braun. Kaštan je hnědý. V. Hnědé barvy. V. Z temna hnědý. V. Hnědý kůň, hnědoš, hnědouš, hnědák, višňák. Šp. H. uhlí, slad. Rk.

72254   Hnědý Svazek: 6 Strana: 0314
Hnědý. Vz Mkl. Etym. 67. H. buljon, omáčka, polívka, Šp., kůň, Sš. P. 599., ra- cek, hraboš, mravenec, kulík, Sl. les; rezavě, kávově h. Stn. I. 18., 22. — H. = skoupý. Mor. Tr.

72255   Hnědý Svazek: 8 Strana: 0107
Hnědý. Oči hnědé jako oříšky. Na Žďársku. Nár. list. 1894. č. 219. odp. feuill.

72256   Hnedž Svazek: 6 Strana: 0314
Hnedž = hned Sš. P. 300.

72257   Hněpač Svazek: 7 Strana: 1259
Hněpač, e, m., abirus, ryba? Pršp. 16. 60. Rozk : hněpně.

72258   Hněpně Svazek: 7 Strana: 1259
Hněpně, m., abirus, zastr. Rozk. Vz Hněpač (2. dod.).

72259   Hnes Svazek: 6 Strana: 0314
Hnes = dnes. Sl. ps. 240.

72260   Hneska Svazek: 8 Strana: 0107
Hneska m. dneska, d v h. Dšk. Jihč. I. 15. U Stráňan hneská. Phľd. 1893. 369.

72261   Hneskaj Svazek: 6 Strana: 0314
Hneskaj = dneskaj, dnes. Slov. Čo d. zameškáš, zajtra nedohoníš. Rr. Sb.

72262   Hněsti Svazek: 1 Strana: 0442
Hněsti (zastr. ), hnísti, hnětu, hnetu, hnětl, hnetl, hněten, hneten, hnětení = míchaje sti- skati (ku př. těsto), tlačiti, kneten, drücken; trá- piti, quälen. — co, koho: těsto (míchaje stiskati). D. Střevíc mne hněte (tlačí). Us. Každý ví, kde ho střevíc hněte. Jg., Šm. Neví nikdo, kde ho střevíc hněte, než ten, kdo v něm chodí. Klat. Šak (= však) nás botečky nehnětú. Mor. P. To mne velmi hněte (trápí). Hněte ho svědomí. Ros. Něco je hněte a bolí. V. — co čím: rukama. Aqu. Hněte ustavičně srdce mé teskností. Jg. — co komu. To mně srdce hněte. Us. — se kdy. Dlouho se při mši hněte (se mučí). L. — že. Hněte nás to, že jste nás lstivě pod- skočili. Sych.

72263   Hněsti Svazek: 6 Strana: 0314
Hněsti. O strč. tvarech vz List. filol. X. 112. Cf. Mkl. Etym. 67. — komu čím. Mně tam pořád něco hňátlo (hnětlo) mo- zkem. Us. Vk.

72264   Hněsti Svazek: 8 Strana: 0107
Hněsti, z germ. gnet, něm. kneten. Vz Gb. H. ml. I. 376. H. je na Bystřičku zastou- peno slovesem: klačit (tlačiti). Brt. D. II. 80. Oť. Hnísti (násl.).

72265   Hnésti Svazek: 9 Strana: 0066
Hnésti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 128. Každý sám ví, kdež ho hněte střevíc. Št. Bes. 78.

72266   Hnět Svazek: 1 Strana: 0442
Hnět, u, m., hnětení, der Gram. Plk.

72267   Hnět Svazek: 6 Strana: 0314
Hnět pochybnosti, Čch. Bs. 88., svědomí. Vrch. — Dch., Osv.

72268   Hnět Svazek: 8 Strana: 0107
Hnět, u, m. 11. živlů, bolu. Vrch. Kol. XVIL—XXII. 161., XXIII. XXIX. 44. Že ne- vyssál hnět otrokáře krev jejich všecku z na- šich žil. Čch. Otr. 69.

72269   Hnětací Svazek: 7 Strana: 1259
Hnětací stroj pekařský. Vz KP. V. 696.

72270   Hnětací Svazek: 10 Strana: 0585
Hnětací, Knet-, Jind. 80.

72271   Hnětadlo Svazek: 6 Strana: 0314
Hnětadlo, a, n. = měsidlo, die Knet- maschine. Šp.

72272   Hnětadlo Svazek: 10 Strana: 0085
Hnětadlo, a, n. = mlýnek na hrozny s h-dlem a odtrhovačem hroznů. Nár. list. 1903. č. 134. 21. Otáčivé h. na máslo. Ib. č. 140. 5.

72273   Hnětanka Svazek: 1 Strana: 0442
Hnětanka = hnětinka. Us. v Klat.

72274   Hnětečka Svazek: 10 Strana: 0085
Hnětečka, y, f. = nádoba, ve které pekaři hnětou těsto. Ott. XIX. 411a.

72275   Hnetečky Svazek: 7 Strana: 1259
Hnetečky = hned. 1543. Wtr. Obr. II. 645.

72276   Hnětek Svazek: 6 Strana: 0314
Hnětek, tku, m., ein Steiuchen, das im Schuhe drückt; die Bedenklichkeit, Unruhe, Furcht. Slov. Bern. — H. == hnětinka. Šm.

72277   Hnětení Svazek: 1 Strana: 0442
Hnětení, n., das Kneten. — H. svědomí. Das Drücken des Gewissens. Sych. Vz Hněsti.

72278   Hnětení Svazek: 6 Strana: 0314
Hnětení, n. = massáž. Vz Slov. zdrav.

72279   Hnětenice Svazek: 1 Strana: 0442
Hnětenice, e, f. = hnětinka. Aqu.

72280   Hnětenice Svazek: 6 Strana: 0314
Hnětenice papírová = Papiermaché. Kř. 113.

72281   Hnětěnina Svazek: 7 Strana: 1259
Hnětěnina, y, f. = hnétenice. H. papí- rová. Tl. M. 94.

72282   Hnětenka Svazek: 6 Strana: 0314
Hnětenka, y, f. = hnětanka. U Kunovic. Tč.

72283   Hnětený Svazek: 6 Strana: 0314
Hnětený, geknetet. Frč.

72284   Hnětidlo Svazek: 10 Strana: 0085
Hnětidlo = hnětadlo. Nár. list. 1904. 138. 9.

72285   Hnětilý Svazek: 1 Strana: 0442
Hnětilý = hnětlivý, drückend. H. svě- domí. Plk.

72286   Hnětinka Svazek: 1 Strana: 0442
Hnětinka, hnětka, y, hnětenice, e, f., placka, ku které se těsto hněte, ein Knetling, gekneteter Kuchen, Brodkuchen, Platz, Jg.; placka bez droždí, Süsskuchen. Er. P. 87. — H. = hňátek. Us. — Jg.

72287   Hnětinka Svazek: 6 Strana: 0314
Hnětinka = posvícenský koláč, jejž dívky hochům dávají. Čce. Tkč. Čím déle hně- tinka v troubě stojí, tím lepšího hosta se dočeká. Č. M. 385.

72288   Hnětivosť Svazek: 6 Strana: 0314
Hnětivosť, i, f. == hnětlivosť, f.

72289   Hnětivý Svazek: 6 Strana: 0314
Hnětivý = hnětlivý. Jan z Hvězdy.

72290   Hnětka Svazek: 1 Strana: 0442
Hnětka, y, f. = hnětinka; 2. hnětené těsto, gekneteter Teig. D.

72291   Hnětka Svazek: 6 Strana: 0314
Hnětka, y, f. = hnětula. Slez. Šd.

72292   Hnetka Svazek: 8 Strana: 0107
Hnetka, y, f. = kaše prosná zasypaná moukou (han.); kaše z brambor a mouky (záp. Mor.) == netyk, netyja, Brt. D. II. 473.

72293   Hnětlivosť Svazek: 1 Strana: 0442
Hnětlivosť, hnetlivosť, hnětnosť i, f., = sta- rosť, hryzení, žrání, nepokoj, Kummer; zvl. v svědomí, Gewissensbisse. Kom.

72294   Hnětlivý Svazek: 1 Strana: 0442
Hnětlivý, hnětlivý, hnětoucí, co hněte, drückend, nagend. H. jho, Jel., svědomí. Br. H. jed žere v srdci. Plk.

72295   Hnětlivý Svazek: 9 Strana: 0438
Hnětlivý. H. život. Chč. S. L 146.

72296   Hnětlivý. H Svazek: 6 Strana: 0314
Hnětlivý. H. svědomí. Kom.

72297   Hnětnosť Svazek: 6 Strana: 0314
Hnětnosť, vz Hnětlivosť.

72298   Hnětný Svazek: 1 Strana: 0442
Hnětný = hnětlivý. Koll.

72299   Hnětný Svazek: 6 Strana: 0314
Hnětný. H. vazba v světě. Koll. I. 159.

72300   Hnětostroj Svazek: 6 Strana: 0314
Hnětostroj, e, m., das Knetgetriebe. Šm.

72301   Hnětu Svazek: 1 Strana: 0442
Hnětu, vz Hněsti.

72302   Hnětula Svazek: 6 Strana: 0314
Hnětula, y, f. = děvče, které se dává rádo hněsť, stiskati, jež se má k mužským. Slez. Šd., Brt. D. 214. — H. = dítě uhně- tené, mající dvojité údy. Slez. Šd. — H. = dítě lichotné. Brt. D. 214. Vz Hnětka.

72303   Hnětynka Svazek: 10 Strana: 0085
Hnětynka, y, f. = třepanka z brambor. Dšk. Km. 33. Sr. Hnětinka.

72304   Hněv Svazek: 1 Strana: 0442
Hněv, u, m. H. = pohnutí (zastar. ). Hněv těl nebeských. Jg. — H., nevole, popudlivosť, náruživosť, vášeň, Zorn. H. krutý, Rkk., ší- lený, Hlas., horlivý, Troj., veliký, Us., ná- ramný, Jel., náhlý, dlouho trvající, krátký, na oko, Us., zastaralý. V. Náhlý, nakloněný, kvapný, nekvapný, nepopudlivý, pohnutí — k hněvu. V. Hněvem se popuditi, hněvem hořeti, se zapáliti, se rozpáliti, se unáhliti, proti někomu hořeti, se rozhorliti, plápolati; hněvem přemožený, roznícený, zapálený, řvoucí, se sápající. V. Hněv buditi. Kat. 2010. V hořkosti hněvu býti. V. Uroditi hněv (počíti se hněvati); Zapálení v hněvu. V. Hněv svůj na někom n. na někoho vyliti, vypustiti. D. Na někoho h. svůj vypustiti. Br. Ustaň v hněvě svojem. Rkk. Zaměši se krutým hněvem. Rkk. Hněvy uchvatichu obě straně. Rkk. Hned se z toho hněvu rozpálila. Háj. Nedej se hněvu přemoci. Solf., V. K hněvu někoho popouzeti. V. Zapaluje se h. Jel. Hněvem rozpálený. Flav. H. ho pojal. D. Šel s hněvem. Kom. H. oslepuje rozum. Chč. 619. Bude mně h. z toho. Výb. I. 214. Řekl jsem s hněvem. Kom. Z hněvu, v hněvu, s hněvem. V. Z hněvu soudí. Har. Proti ně- komu h. v srdci chovati. H. dlouho držeti. Kram. Boží h. na sebe udělati. D. H. boží krotil. Háj. Někoho v hněvu krotiti. Vrat. Od hněvu upustiti. D. H. odložiti, odvrci, pustiti, přemoci, ukrotiti, odložiti; zdržeti se od hněvu; uskrovniti hněvu; hněvu nechati. V. Skrocování, uskrovnění hněvu. V. H. ho pomíjí. D. Hněv s mysli pustiti. St. skl. Mimo sebe h. pustiti. Br. H. z srdce svého vypustiti. Háj. Počkej, až ho h. pomine. Solf. H. mine, pomíjí. H. jeho se utišil. Hlas. V hněve se to stalo. Solf. Hněvy vlasy s sebe rval. Dal. Hněvy sebú o zemi bíti. Tkad. K h-u ně- koho pohnouti. V. Hněvy rozdře na sobě roucho. St. skl. Hněvem něco vymoci. D. Pravda h. přináší. H. dodá braně. H. osle- puje. H. a jazyk na uzdě měj. Jg. Hněvu se nebojím, o lásku nestojím (nedbám o tu osobu). (Nevšímavý. Č. ) Trnk. Hněvem moudré rady překážku berou. Pr. H. žalost' za sebou vodí. Č. Od hněvu očima jiskří. Č. Hněv přátelství ruší. č. Daleko od hněvu, daleko od hromu. Č. V hněvu vyvře, co v srdci vře. Č. Srdce po hněvu poznáš. Č. Hněv bez vlády málo vadí. Č. Darmo se na ty hněvati, kdo na náš hněv nechtí dbáti. Č. H. a jazyk na uzdě měj, málo mluv, mnoho rozuměj. Lb. H. potlačuj, dokud je malý. Mt. S. Nepůjčíš-li, hněvu na týden; půjčíš-li, na rok. Č. čím komu víc půjčuješ, víc hněvu míti budeš. Č. Vz stran přísloví ještě: Čelo, Hrom, Huba, Ježek, Kohoutiti se, Kousati se, Myš, Nehet, Nos, Podstřeší, Prorok, Sršeň, Ves, Zub a hlavně: Popudlivý. Vz také Zlosť.

72305   Hněv Svazek: 6 Strana: 0314
Hněv, u, m. H. = prudké pohnutí mysli nad utrpeným bezprávím buď skutečným buď domnělým, nad odporem, s nímž v ži- votě se potkávají naše snahy, vůbec nade vším protivenstvím, jehož zakoušíme. Vz S. N. Cf. Mkl. Etym. 68. Hněvy své když rozpoutala bouř. Vrch. H. pomste podlej začasto slúži. Sldk. 276. Na sebe h. měli. Dch. Býti v h-vě s někým. Us. Sd. Jen se kněvy kvasiť. Kk. Td. 94. I rozšel jeho h. velmi, iratus est. Bj. H. do časa schovati. Dal. 79. Sebou hněvy trhal. Abr. Ani v h-vě tvém kaž mě. Ž. wit. Neměj na ny hněvu; Tu črt črta hněvem bude žráti. Výb. II. 23., 34. V hněvích mluvil, co mluvil; Ona naň z hněvu pravila. NB. Tč. 108., 233. H. s někým míti. Ib. 1. 249., 233., 248. O kohož sě hněv pokusí, mlče jej najdřiev udusí; H. má v sobě tyto moci, ktož se jemu dá přemoci, žeť' z múdrého bude blázen, čině nečesť i nekázeň; Jakož oheň dřievím svieti, tak se hněv řečí roznietí. Smil v. 1085., 1071., 1079. Nedaj sě hněvu přemoci. BN. Syn hněvu. ZN. Rozsel jeho h. velmi, iratus est. Bj. H. a žalosť svou zatajil; Velikým hněvem sama při sobě nebyla. V. H. nená- visť plodí. Sv. ruk. 221. Uměnie odpúzie h., jenž člověka číní jako trhlého blázna; Když se dříví nedostane, uhasne oheň a když se slov nedostane, uhašen bude h. Hus II. 426., III. 182. H. boží prchlavý. Št. Kn. š. 98. H. soud převracuje; Hněvem skutek učiněný žádný stálý býti nemá. Cor. jur. IV. 3. 1. 392. Takému sluší v svetě nad luďmi panovať, který už ví srdce svoje od hněvu hamovať. Glč. II. 333. H. rozumem hamuj a své zdraví šanuj. Glč. Sladká ľú- bosť, sladký zpev, hořká pýcha, horký hnev. Koll. Zp. I. 61. Kdo svůj hněv přemáhá, k zdraví si pomáhá. Tč. Co dobré kojí, to zlé ku hněvu vnuká; H. něco dobrého vin- šovať sa stydí; Dobre činí, kdo pri hněvě jazyk svój zdržuje, nebo h. rozum odnímá a mysl preměňuje; Múdrý h. je brus ka- menný, kdě sa síla brúsí; Jak ti kdo z hněvu chyby do očí nadhazuje, domnívaj sa, že to z lásky tobě oznamuje; H. k zlému nutí i pokoj pomútí. Glč. I. 19., 127., 133., 297., 304., II. 205. H. ochladí se vskoře, nenávist' neztopí ani moře. Č. M. 113. Rovného (moc- ného) pána h. hotové neštěstí. Lpř. Srdce po hněvu poznáš. Hkř. Pokorné slovo h. ukrocuje; H. jest zimnice duše; Jako jiskra houbu, tak h. srdce roznítí. H. je špatný rádce. H. přátelský krátký a netrvalý; H. a jazyk na uzdě měj.

72306   Hněv Svazek: 7 Strana: 1259
Hněv. Těžko proti hněvu bojovati. Lobk. 86.

72307   Hněv Svazek: 8 Strana: 0107
Hněv. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 72. O lásku jeho nestojím, hněvu se nebojím. Phľd. 1894. 197. Nemá (nemůže) sa v ňom kde h. rozísť (o malém, hněvlivém člověku). Slov. Zátur.

72308   Hněv Svazek: 9 Strana: 0066
Hněv Jeho h. se přehnal jako z jara kroupy. Sá. Ves. rom. 33. O příslovích atd. vz Zát. Př. 36., 109. b., 122. b., 313. b.

72309   Hněv Svazek: 9 Strana: 0438
Hněv. Vyzerá ako sedem božích hnevov (hrozné, zpurně). Mus. slov. III. 37. Hněv, když křičí, není tak zlý, jako ten, co se tají nebo usmívá. Jrsk. X. 105.

72310   Hněv Svazek: 10 Strana: 0085
Hněv. Hněvu se vystříhej jakožto od vraha svého života. Jrsk. VIL 2. 56. Někdy h. sám sobě nebyl dobrou záštitou. Slád. Ant. 116.

72311   Hněv Svazek: 10 Strana: 0585
Hněv naduří mysli v ňadrech. Škod. II. 2 182. Tchor najhoršie smrdí, h. najhoršie radí. Hnev za hnevom chodí. Sb. sl. VIII. 86., 88. Hněv ku zlosti třebas moudrého ponouká jsa mnohem sladší než med. Škod. II. 2 II. 123.

72312   Hněva Svazek: 6 Strana: 0315
Hněva, y, m., os. jm. Pal. Rdh. 120.

72313   Hněvací Svazek: 6 Strana: 0315
Hněvací koutek, der Schmollwinkel. Dch.

72314   Hněvado Svazek: 7 Strana: 1259
Hněvado, a, n.= hovado (eufem.), hlupák.

72315   Hněvání Svazek: 1 Strana: 0443
Hněvání, das Bösemachen, Aergern. — H., h. -se, der Zorn, Aerger. Ráj.

72316   Hněvanice Svazek: 6 Strana: 0315
Hněvanice, dle Budějovice, ves u Mi- levska. Blk. Kfsk. 1314.

72317   Hněvanov Svazek: 6 Strana: 0315
Hněvanov, a, m., Liebesdorf, ves v Bu- děj. Blk. Kfsk. 655., Sdl. Hr. III. 108., 114.

72318   Hněvaňovice Svazek: 6 Strana: 0315
Hněvaňovice, dle Budějovice, Hněwano- witz, ves u Loučína; Wanowitz, ves tamtéž.

72319   Hněvata Svazek: 6 Strana: 0315
Hněvata, y, m., os. jm. Pal. Rdh. 120.

72320   Hněvatelný Svazek: 6 Strana: 0315
Hněvatelný. Dom h., exasperans. Bj.

72321   Hněvati Svazek: 1 Strana: 0443
Hněvati, hněvávati, ke hněvu popouzeti, zum Zorne reizen, zornig machen. Jg. — koho. V. Stále mne hněvá. Ros. Bodejť ho nehněvali. Prov. Nerád by ho hněval (nebude mu po vůli). Č. — se, zürnen, böse sein, eifern, griesgramen. Jg. Stále se hněvá. Jg. Malí lidé také se umějí h. V. Kdo se hněvá, nechť se válí, však ho pán Bůh nepochválí. Jg. Kto sa hnevá, tomu nos odrežú; Kto sa hnevá, nech sa o zem hodí. Mt. S. Jsou dvojí lidé: jedni, kteří se rádi hněvají, a druzí, kteří na to nic nedbají. Č. Hněvej se neb nehněvej, jinak nedáme. Sych. Dovésti toho, aby se někdo hněval. V. Jen se nehněvejte. Us. Stran přísloví vz Oheň. — se na koho, na co. Jg., Dal. 59. Hněvá se na mne. Us. Hněvej ty se na mě nebo nehněvej. Us. Hněvají se na sebe. V. Hněvati se na neroz- umného nerozum. Jg. — se nad čím. Jg. Nad tím se velmi hněvám. Kram. — se o co. Nechtěj se o to hněvati. Rad. zvíř. — Brt. — se proč. Jg. Pro pravdu lidé se hněvají. Ros. H. se pro každou maličkosť. Ml. Hně- vám se, žes tam byl. — se z čeho. Kat. 2237. Lítě se z toho rozhněval. Háj. Nebude se na ně hněvati z této řeči. Št. — Troj. — se přes co: špatně m. z čeho, na koho, proč atd. Kmp. — jak: bez příčiny. H. se na bílo, na oko (zvl. o zamilovaných). Č. — jak dlouho. Do smrti se naň hněval. — se s kým na koho. — se o čem: (že sě) o tomto hněváte. Alx.

72322   Hněvati Svazek: 6 Strana: 0315
Hněvati. Nehněvajmy viec jeho. Výb. II. 23. Není dobře toho h., koho zítra musíš odprošovati. Hkš. — se. Časem h. se ne- škodí. Bž. Toho jsem chtěl bíti, ale že se hněvám, nechci jeho nyní bíti. Hus III. 182. Hněváš-li se, počítej deset, nežli promluvíš. Hkš. Vz Čvo. — se na koho. Co se, milá, na mne hněváš, že se mnou nic nerozmlou- váš? Sš. P. 254. Pro Buoh na mě sě ne- hněvej. Hr. ruk. 377. — se z čeho. Za Št. přidej: Kn. š. 133. Proč se z toho hněváš? Bj. Z něčeho se h. Hr. ruk. 431. — se s kým. Hněvaje se s někakým ratajem. Pč. 25. Ho- lúbku, něrob mi zármutku, však já ho dosti mám, keď sa s milým hněvám. Sl. ps. 111. — se čemu. A hněvaje se tomu velmi. Leg. Mnč. R. 28. — koho jak dlouho. Hněvaľs jej přieliš dlúho. Št. Kn. š. 17. H. se celý týden. Sš. P. 782.

72323   Hněvati Svazek: 7 Strana: 1259
Hněvati. Boha proti sobě hněváme. Pož. 123. Poněvadž se z toho hněváte, že . . . Arch. IX. 181.

72324   Hněvati Svazek: 8 Strana: 0107
Hněvati. Chto sa hnevá, hnevá sa, na pa- zderí kobása. Slov. Pbľd. XII. 56. Nehnevaj sa, aby ti nopreškodilo. Phl'd. 1893. 700. H-li se proti Alexandrovi. Alx. Nach. XXXII.

72325   Hněvati Svazek: 10 Strana: 0585
Hněvati. By chtěla o vše sě se mnú h. 1459. List. fil. 1904. 439. Netřeba stále jest se h. bez přestání. Škod. II. 2 II. 143.

72326   Hněvati koho Svazek: 10 Strana: 0085
Hněvati koho. Hněvá ho to, slovník ujčko moriaka červené sukno. Rizn. 175.

72327   Hněvati se Svazek: 9 Strana: 0438
Hněvati se. Hnevať sa nehnevám, dobrej vôle nemám. Trstené. Mus. slov. II. 20. Hra: , Hnevam sa na tebe' v Turčansku. Ib. III. 27.

72328   Hněvatý Svazek: 1 Strana: 0443
Hněvatý, poněkud hněvivý, etwas zornig. Us., Kb.

72329   Hněvavý Svazek: 9 Strana: 0066
Hněvavý. Rač h-vým tichosť dáti. XV. st. Modi. ms. (Mus. fil. 1898. 46. )

72330   Hněvčeves Svazek: 6 Strana: 0315
Hněvčeves, vsi, f., Hněwčowes, ves u Kr. Hradce. Blk. Kfsk 923., Sdl. Hr. I. 127., II. 159., V. 142., 344.

72331   Hněvek Svazek: 6 Strana: 0315
Hněvek, vka, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 120.

72332   Hněvětice Svazek: 6 Strana: 0315
Hněvětice, dle Budějovice, ves u Richm- burka. Arch. III 469.

72333   Hněvice Svazek: 6 Strana: 0315
Hněvice, dle Budějovice, Pněwitz, ves v Roudnicku. Tk. I. 362., III. 34.

72334   Hněvičkati Svazek: 1 Strana: 0443
Hněvičkati = hněvati; se = hněvati se. — se na koho. Koll.

72335   Hněvičkati se na koho Svazek: 6 Strana: 0315
Hněvičkati se na koho = hněvati se. Koll. I. 37.

72336   Hněvín Svazek: 1 Strana: 0443
Hněvín, a, m., mě. Most, Brüx v Čech. Th.

72337   Hněvin-Most Svazek: 9 Strana: 0066
Hněvin-Most, později Most, Brüx. Uč. spol. 1897. VIII. 17.

72338   Hněvitedlný Svazek: 10 Strana: 0085
Hněvitedlný = k hněvu pobouzející, an- reizend. Vz Gb. Slov.

72339   Hněvitelník Svazek: 6 Strana: 0315
Hněvitelník, a, m., irritator. BO.

72340   Hněviti Svazek: 10 Strana: 0085
Hněviti? Vz Gb. Slov. Arnošt hniewiec svrže s lože krale. Baw. Arn. 3435. Mš.

72341   Hněvivě Svazek: 1 Strana: 0443
Hněvivě, hněvlivě, hněvaje se, prchle, popudlivě, zornig, V. H., hněvlivě mluviti, na někoho pohlížeti, něco slyšeti, poslou- chati, odpovídati, snášeti atd.

72342   Hněvivec Svazek: 1 Strana: 0443
Hněvivec, vce, m. = hněvivý člověk. D.

72343   Hněvivec Svazek: 6 Strana: 0315
Hněvivec nerozeznává sa od šílence leč kratší dobou šílenosti. Sš. II. 124.

72344   Hněvivka Svazek: 6 Strana: 0315
Hněvivka, y, f., die Zornige. Šm.

72345   Hněvivník, a Svazek: 10 Strana: 0085
Hněvivník, a, m. = kdo k hněvu pnbouzí. Gb. Slov.

72346   Hněvivosť Svazek: 1 Strana: 0443
Hněvivosť, hněvlivosť, i, f., prchlivosť, popudlivosť, Zorn, Jähzorn. V.

72347   Hněvivý Svazek: 1 Strana: 0443
Hněvivý, hněvlivý; hněviv, hněvliv, a, o. H. = prchlý, popudlivý, zornig, jähzornig, auffahrend. H. mysl. V. H. ako morjak, Mt. S., jako jež, vosa. Pk. Stran přísloví a po- řekadel vz: Čert, Ďábel, Janek, Kohout, Koník, Kráva, Kulhavý, Nakvašený, Nevrlý, Oheň, Pajed, Pes, Posedlý, Slovo, Sršeň, Štír, Zajíc, Žid. — H. = hněvající se, hněvný, erzürnt. H. moře. V. — ke komu. Rodiče k dítkám nebuďte hněvivi. Zam. post. — proč. Lunarius byl z toho velmi hněviv. Solf. Z toho poselství byl král hněviv. Solf. — na koho. Na nějž hněviv bude Hospodin až na věky. Br. — nad čím. Hněviv byl, těžek byl nad tím. Br. — čím. Král poče tím hněviv býti. St. skl. V. 15.

72348   Hněvivý Svazek: 6 Strana: 0315
Hněvivý. Ž. wit. 17. 48., 94. a. 10., Hus I. 66.

72349   Hněvka Svazek: 6 Strana: 0315
Hněvka, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 121.

72350   Hněvko Svazek: 1 Strana: 0443
Hněvko, a, m. = hněvivec. Na Slov.

72351   Hněvkov Svazek: 6 Strana: 0315
Hněvkov, a, m., Hněvkow, ves u Blatné; Hniefke, ves u Zábřehu. PL., D. ol. XI. 61.

72352   Hněvkovice Svazek: 6 Strana: 0315
Hněvkovice, dle Budějovice, Hněvko- witz, vsi u Vltavotýna, u Dolních Kralovic a u Humpolce. PL., S. N. X. 241., Tk. I. 374., III. 55., V. 122., 129.—132., Sdl. Hr. III. 194. H. od Hněvka. Pal. Rdh. I. 134., Blk. Kfsk. 1314.

72353   Hněvkovský Svazek: 6 Strana: 0315
Hněvkovský, ého, m. H. Šebast., práv- ník a spisovatel, 1770 —1847. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 99., Back. Písm. I. 67., 840., Světz. 1870. 174., Krit. přílohy k Nár. List. 1864. 257.-263., Jg. H. 1. 2. vd. 562., Úkaz. 99., Šb. D. ř. 2. vd. 247., Pyp. K. II. 539., S. N.

72354   Hněvkovský Svazek: 7 Strana: 1259
Hněvkovský Šeb. Cf. Tf. Mtc. 3., Bačk. Písm. I. 927., Zl. Ig. 130., 195 , 220.

72355   Hněvkovský Svazek: 8 Strana: 0107
Hněvkovský Sob. Cf. Vlč. Bás. 64., 72., 81.

72356   Hněvkovský Svazek: 8 Strana: 0545
Hněvkovský Šebast. Vz Ott. XI. 400.

72357   Hněvkovský Svazek: 9 Strana: 0066
Hněvkovský Šeb. Vz Jub. XL, Flš. Písm. 523.

72358   Hněvkovský Svazek: 9 Strana: 0438
Hněvkovský Šeb. Vz Vlč. Lit. 218., 225, 230.

72359   Hněvkovský Svazek: 10 Strana: 0085
Hněvkovský Šebast. Vz Lit. I. 917., II. 366., 854.

72360   Hněvkovský Svazek: 10 Strana: 0585
Hněvkovský Šeb. Sr. Bílý Obr. 158., 115., Mus. 1905. 382.

72361   Hněvkyně Svazek: 6 Strana: 0315
Hněvkyně, ě, f., die Zürnende. Šm.

72362   Hněvlička Svazek: 6 Strana: 0315
Hněvlička, y, f. = hněvnička. Slov. Bern.

72363   Hněvlivec Svazek: 6 Strana: 0315
Hněvlivec, vce, m., der Zornige. Ssk.

72364   Hněvlivosť Svazek: 9 Strana: 0066
Hněvlivosť, i, f. O pořekadlech atd. vz Zát. Př. 34. nn.

72365   Hněvlivý Svazek: 1 Strana: 0443
Hněvlivý = hněvivý. Jg.

72366   Hněvlivý Svazek: 6 Strana: 0315
Hněvlivý se ukrotuie slovem dobroti- vým ; Kdo fúkne na h-ho, hned zapálí hněv u něho; Udus řeči h-vé tichosťú. Slov. Tč. Blázen je vždy blázen, h. do času. Glč. II. 34. Člověk h. bývá svadlivý; Kdo je h., je i bláznivý. Tč. exc.

72367   Hněvlivý Svazek: 9 Strana: 0066
Hněvlivý (popudlivý, mrzutý): drdrák, dudrák, dudroš, drdra (žen. ), dudra (žen. ), frfrák, frfra (žen. ), frfroš, jasietka (žen. ), jašo, jedoš, ježa nadurené, Ježibaba (žen. ), ježo naježený, mledzivo, mosúr namosúrený, nadrštený, napajedený, nechuta, nemrdal, prekysnutý, pudivietor, pušný prach, saňa, (žen. ), sotona (žen. ), srdoš, srduch, striga, (žen. ), strigôň, švíbalka (zápalka, sirka) zázrivec, zduteľ, zlostník, zlostnica (žen. ) živý oheň (síra). Slov. Zát. Př. 36. a.

72368   Hněvně Svazek: 1 Strana: 0443
Hněvně = hněvivě. St. skl.

72369   Hněvnice Svazek: 6 Strana: 0315
Hněvnice, e, f., die Zornige. NB. Tč. 9. — H., dle Budějovice, Hněmitz ves u Stříbra.

72370   Hněvnička Svazek: 6 Strana: 0315
Hněvnička, y, f. = hněvnice, die Zor- nige. Bern.

72371   Hněvník Svazek: 1 Strana: 0443
Hněvník, a, m,. hněvivý člověk, ein Zorniger. Hus. — H. protivník, Gegner, Widersacher. Aby svým dlužníkóm neb hněv- níkóm neodpustil. St. o ob. věc. 57.

72372   Hněvník Svazek: 6 Strana: 0315
Hněvník — člověk hněvivý. O hněvniče zlostný, kterak nevážíš této řeči svého spa- sitele ? Hus II. 395. — H. = protivník. Wtr. v Osv. 1884. 505. Aby svým hněvníkom odpustil. Št. Kn. š. 57. M. odmluvu proti odporu jeho činí, žeby vysvědčovali h-ci nebo ž-ci. NB. Tč. 66. (28., 106.). Cf. Dluž- ník (dod.).

72373   Hněvník Svazek: 10 Strana: 0085
Hněvník, a, m. H. bývá milovník. Zach. Test. 120.

72374   Hněvno mi Svazek: 1 Strana: 0443
Hněvno mi = mrzí mne, es ist mir ärgerlich. Hněvno mi jest, že mi heslo z paměti vypadlo. Sych. H. mi bylo. Kom. — na koho. Bylo mi to h. na něho. Ros. — čeho. Až mi té na díle nedbalosti, na díle nevěry malířů těch h. bylo. Kom.

72375   Hněvný Svazek: 1 Strana: 0443
Hněvný, hněven, vna, o. Vz Hněvivý.

72376   Hněvný Svazek: 6 Strana: 0315
Hněvný. H. oko, Vrch., zrak. Vrch., Čch. Bs. 97., 139. II. Perun, stud. Koll. I. 15., 57.

72377   Hněvný Svazek: 7 Strana: 1259
Hněvný. Král hněven sedě k súdu. Umuč. sv. Jiří 153.

72378   Hněvokojný Svazek: 6 Strana: 0315
Hněvokojný, zornstillend. Lpř., Lšk.

72379   Hněvomír Svazek: 6 Strana: 0315
Hněvomír, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 120.

72380   Hněvoň Svazek: 6 Strana: 0315
Hněvoň, ě, m. = hněvoš. Lšk. U Uher. Hrad. Tč.

72381   Hněvosický Svazek: 6 Strana: 0315
Hněvosický dvůr v Bolesl. Blk. Kfsk. 46.

72382   Hněvoš Svazek: 1 Strana: 0443
Hněvoš, e, m., hněvsa, y, m. = hněvivý. Jg.

72383   Hněvota Svazek: 10 Strana: 0085
Hněvota, y, f., iracundia. Prešp. 1323.

72384   Hněvotník Svazek: 7 Strana: 1259
Hněvotník, a, m., iracundus. Pršp. 43. 79.

72385   Hněvotný Svazek: 6 Strana: 0315
Hněvotný, zürnend. H. dóm, domus exasperatrix. BO.

72386   Hněvousice Svazek: 6 Strana: 0315
Hněvousice, dle Budějovice, Neusitz, ves u Mnich. Hradiště.

72387   Hněvsa Svazek: 6 Strana: 0315
Hněvsa, vz Hněvoš. — H., os. jm. Pal. Rdh. I. 120.

72388   Hněvšín Svazek: 6 Strana: 0315
Hněvšín, a, m., ves u Mníška.

72389   Hněvúse Svazek: 7 Strana: 1260
Hněvúse = pokračování vlasů na týli ve dvou proudech. Val. Slavč. 51., Mtc. 1892. 193. Cf. Hněvúsky (dod.).

72390   Hněvúsky Svazek: 6 Strana: 0315
Hněvúsky, pl., m. = malé vlasy vzadu na krku. Val. Vck., Brt. D. 214.

72391   Hněvušek Svazek: 6 Strana: 0315
Hněvušek, ška, m. = hněvivý. Brt.

72392   Hněvušek Svazek: 7 Strana: 1260
Hněvušek, ška, m = hněvivý kluk. Brt. Dt. 26.

72393   Hněvužka Svazek: 10 Strana: 0085
Hněvužka, y, f. = hněvivka. Vyhl. II. 253.

72394   Hnězdník Svazek: 1 Strana: 0443
Hnězdník, a, m. H. pták. Vz Hnězdný, Nestling. Jg.

72395   Hnězdno Svazek: 1 Strana: 0443
Hnězdno, a, n. (Gnízdno, Gnězno, Gnězdo), mě. v Polsku, něm. Gnesen. — Hnězdenský. Vz S. N. III. 816.

72396   Hnězdno Svazek: 6 Strana: 0316
Hnězdno. Tk. I. 14., 102., 211., VI. 263. (Vz i rejstříky ostatních dílů), Šf. Strž. II. 370., S. N.

72397   Hnězdný Svazek: 1 Strana: 0443
Hnězdný, hnězdový, Nest-. Vz Hnězdník.

72398   Hnězdo Svazek: 6 Strana: 0316
Hnězdo, a, n. == hnízdo. Slov. Bern.

72399   Hnéztliti Svazek: 6 Strana: 0315
Hnéztliti = hnízditi. Slov. Beru.

72400   Hni Svazek: 6 Strana: 0316
Hni ve spojení s ani. Už nemožu ani h. Brt. D. 214. Ani h. odsud! Voli ani h. ne- chtěli z místa. Volal jsem ho, ale on ani hni. Mor. Brt. Mtc. 1878. 33. Cf. Neor. 7., Hnouti.

72401   Hniapať Svazek: 10 Strana: 0585
Hniapať = kakati. Phľd. XXIV. 419.

72402   Hnice Svazek: 6 Strana: 0316
Hnice, e, f. H., simulia, jsou malí ko- máři. Schd. II. 518.

72403   Hnícnouti Svazek: 6 Strana: 0316
Hnícnouti = hňácnouti, udeřiti se. U Pro- stěj a slov.

72404   Hničeti Svazek: 1 Strana: 0443
Hničeti = hníkati. Jg.

72405   Hnična Svazek: 6 Strana: 0316
Hnična, y, f. = hničící ženská. U Král. Hrad. Kšť.

72406   Hnida Svazek: 1 Strana: 0443
Hnida, hnidka, hnidečka, y, f. = vší vejce, die Niss. H. někomu česati. Us. Odmokly, okřály mu hnidy (= vybředl z nouze. Vz Pyšný, Štěstí). Ros., Č. Vyčesali školské hnidy. Lom. Jedva školské hnidy vyčesal. Vz Mudráček. Č.

72407   Hnida Svazek: 6 Strana: 0316
Hnida. Cf. Mkl. Etym. 68. Kdyby vám hnidy drobet odrostly, pozdvihli byste se. Koule. — H. = krejčí (posměšně). Us. v Praze.

72408   Hnida Svazek: 9 Strana: 0067
Hnida O pořekadlech atd. vz Zát. Př. 313. b. — H. Baron H. (kdo se dělá bo- hatým a jím není). Mus. ol. 1898. 105., Zát. Př. 161. b., Šeb. 230.

72409   Hnidač še Svazek: 8 Strana: 0545
Hnidač še = hněvati se. Šariš. Zátur.

72410   Hnidáček Svazek: 10 Strana: 0585
Hnidáček, čku, m. = prostý hnědý ženský šátek. Litom. 68.

72411   Hnidák Svazek: 1 Strana: 0443
Hnidák, u, m., bylina, scolymus, die Gold- distel; gemeine Eberwurz; Dürrwurz. — H., hřeben hustý, der Nisskamm.

72412   Hnidák Svazek: 6 Strana: 0316
Hnidák = rostl. Vz FB. 42., Slb. 433., Čl. Kv. 189., Rstp. 870.— 873., 926., 946., Mllr. 36., 56. — H., a, m. = všivák, voll Nisse. Bern.

72413   Hnidák Svazek: 7 Strana: 1260
Hnidák, a, m. = malý člověk. U Studené. Vlchř.

72414   Hnidáry Svazek: 9 Strana: 0067
Hnidáry, míst. jm. u Rouštky na Mor. Vck.

72415   Hnidař Svazek: 6 Strana: 0316
Hnidař, e, m., der SplitterRichter. Sté.

72416   Hnidavec Svazek: 6 Strana: 0316
Hnidavec, vce, m. = hnidák. Slov. Ssk.

72417   Hnidavec Svazek: 9 Strana: 0067
Hnidavec, vce, m., vz Jindavec.

72418   Hnidavka Svazek: 10 Strana: 0085
Hnidavka, y, f. Aby se dobytek ubránil dotěrným hovadům (ovadům) a h-kám. Nár. zbor. VIII. 118.

72419   Hnidavý Svazek: 1 Strana: 0443
Hnidavý, hnidovatý, hnidy mající, nissig. Aqu.

72420   Hnidek Svazek: 10 Strana: 0585
Hnidek Fr. dr., spis.

72421   Hnidka Svazek: 1 Strana: 0443
Hnidka, y, f., vz Hnida.

72422   Hnidopich Svazek: 1 Strana: 0443
Hnidopich, a, m., Nissstecher (nadávka krejčím). Rk.

72423   Hnidopich Svazek: 8 Strana: 0107
Hnidopich = krejčí. Na Žďársku. Nár. list, 1894. č, 107. odp. feuill.

72424   Hnidopišský Svazek: 10 Strana: 0085
Hnidopišský způsob vyučování. List. fil. 1901. 400. Sr. Hnidopich.

72425   Hnidoš Svazek: 1 Strana: 0443
Hnidoš, e, m., rostl., všivec, scharfer Rittersporn, Läusekraut. Rostl.

72426   Hnidoš Svazek: 6 Strana: 0316
Hnidoš = ostrožka révolistá, všivec, ka- pucínské semeno, delphinum staphis agria, rostl. Vz Rstp. 21.

72427   Hnidoš Svazek: 10 Strana: 0585
Hnidoš, e, m., rostl. Vz Stračka zde.

72428   Hnidošice Svazek: 6 Strana: 0316
Hnidošice. Tk. I. 157., 247., 435.

72429   Hnidošovina Svazek: 6 Strana: 0316
Hnidošovina, y, f., das Delphinin. Šm.

72430   Hnidošový Svazek: 6 Strana: 0316
Hnidošový. H. (všivcové) semeno. Vz Hnidoš.

72431   Hnidousy Svazek: 6 Strana: 0316
Hnidousy, dle Dolany, Hnidaus, ves u Kladna. Tk. I. 407., 411., III. 71., 72.

72432   Hnidovatý Svazek: 1 Strana: 0443
Hnidovatý, hnidovitý = hnidavý. Reš.

72433   Hnidovec Svazek: 7 Strana: 1260
Hnidovec, vce, m., solatium, rostl.? Pršp. 31. 52.

72434   Hnidovka Svazek: 1 Strana: 0443
Hnidovka, y, f., střeček, Bremse, Stecher. Puch.

72435   Hnidovka Svazek: 6 Strana: 0316
Hnidovka, y, f. = studánka kyselé vody na Slov. Pokr. Pot. II. 190.

72436   Hnidový Svazek: 1 Strana: 0443
Hnidový. H. hřeben = hustý, tenkozubý, Nisskamm. Vzíti něco hnidovým = důkladně. Jir. Vzíti někoho hnidovým = napáliti ho.

72437   Hnidový Svazek: 10 Strana: 0585
Hnidový. Vem to h-vým (hřebenem). Říká se o ženichu, který spěchá se svatbou (hnidovým hřebenem se musí přitlačiti). Litom. 72.

72438   Hnidúsy Svazek: 6 Strana: 0316
Hnidúsy, pl., míst. jm. Arch. III. 509.

72439   Hniezdce Svazek: 10 Strana: 0085
Hniezdce, e, n., zdrobn. hnízdo. Baw. E. v. 2222., 2226.

72440   Hniezdo Svazek: 9 Strana: 0067
Hniezdo, a, n. = podšívka v klobouku. Slov. Sbor. slov. II. 129.

72441   Hniezdo Svazek: 10 Strana: 0085
Hniezdo, vz. Hnízdo.

72442   Hnieždiť Svazek: 8 Strana: 0107
Hnieždiť sa na lavici = vrtěti se. Slov. Phľd. 1894. 734.

72443   Hnijivý Svazek: 1 Strana: 0443
Hnijivý, lépe: hnijící, hnilý, faulend. Jg.

72444   Hnik Svazek: 1 Strana: 0443
Hnik, u, m., hničení, hníkání. Us.

72445   Hníkati Svazek: 1 Strana: 0443
Hníkati; hničeti, el, ení; hníkávati. Quik- ken, wiechem. — si. Ten kůň si hníkal, hničel. Us. — se s kým = drážditi se, šká- dliti se, necken, reizen. H. se s dětmi. Us.

72446   Hnikati Svazek: 8 Strana: 0107
Hnikati = ve vysoké poloze nepěkně zpí- vati. Kotk. 63.

72447   Hníkati se Svazek: 6 Strana: 0316
Hníkati se také povalovati se, Val. Vck., spírati se. Val. Brt. D. 214.

72448   Hnil Svazek: 7 Strana: 1260
Hnil, pus, zastr. Pršp 2. 24

72449   Hnila Svazek: 6 Strana: 0312
Hnila = mlha. Ntr. V. 49., Loos.

72450   Hniláč Svazek: 1 Strana: 0443
Hniláč, e, m., hnilý kmen stromový, ein fauler Baumstamm. Na Slov. Bern.

72451   Hniláčeti Svazek: 1 Strana: 0444
Hniláčeti, el, ení = zaháleti, faulenzen. Na Slov. D.

72452   Hnilačka Svazek: 9 Strana: 0067
Hnilačka, y, f. = hnilička. Slov. Phľd. 1897. 499.

72453   Hnilák Svazek: 1 Strana: 0444
Hnilák, a, m. = lenoch, Faulenzer. Na Slov. D.

72454   Hnilák Svazek: 6 Strana: 0316
Hnilák, a, m. H. cizopasný = samovra- tec, monotropa hypopitys, der Fichtenspargel, das Ohnblatt, rostl. Sl. les. Cf. Slb. 387., Čl. Kv. 271., FB. 67., Rosc. 138., Mllr. 69. — H. = křivačnělka, hlístník, neottia, die Nestwurz, rostl. Slb. 217.

72455   Hniláky Svazek: 10 Strana: 0585
Hniláky, m. = shnilé brambory. Us. Rgl.

72456   Hnilať Svazek: 8 Strana: 0107
Hnilať = hnileť = hnilota, Slov. Phľd. 1892. 670.

72457   Hnilavka Svazek: 6 Strana: 0316
Hnilavka, y, f., das Faulfieber. Rk.

72458   Hnilec Svazek: 1 Strana: 0444
Hnilec, lce, m., lenoch, hnilák, Faulenzer. — 2. Řeka a městečko na Slov., Gelnice, Gölnicz.

72459   Hnilec, lce Svazek: 6 Strana: 0316
Hnilec, lce, m., řeka na Slov. Pokr. Pot. II. 47., S. N.

72460   Hnileť Svazek: 1 Strana: 0444
Hnileť, i, f., zastr., hnilina, Fäulniss. D.

72461   Hnileť Svazek: 7 Strana: 1260
Hnileť, putredo. Ž. kl. 154. b 16. H. suchá, caries sicca.

72462   Hnileť Svazek: 8 Strana: 0107
Hnileť. Strč, sklonění vz Gb. Km. -i. 33.

72463   Hnilet Svazek: 8 Strana: 0545
Hnilet, u, m. Veliký h. 1440. Mus. fil. 1896. 444. Cf. Hnileť.

72464   Hnileť Svazek: 8 Strana: 0545
Hnileť v ústech, Mundfäule, f. Sbor. slov. I. 79.

72465   Hnileť Svazek: 9 Strana: 0067
Hnileť, i, f., zaniklo. Gb. H. ml. III. 2. 382. V Maš. ruk hnilet, u, m. Pakliť jest tak hnilet veliký, že by kosť černa byla. Maš. ruk. 207a.

72466   Hniletec Svazek: 1 Strana: 0444
Hniletec, tce, m., pitho, hmyz. Krok.

72467   Hniletný Svazek: 10 Strana: 0085
Hniletný = hnilobě podrobený, shnilý. Vz Gb. Slov.

72468   Hniliak Svazek: 8 Strana: 0107
Hniliak, a, m. = lenoch, Phľd. 1896. 41. Cf. Hnilák.

72469   Hnilice Svazek: 1 Strana: 0444
Hnilice, e, f., vz Hnilička.

72470   Hniličení Svazek: 1 Strana: 0444
Hniličení, n., ve vinařství, die Edel- faule. Šk.

72471   Hniličiti Svazek: 1 Strana: 0444
Hniličiti, il, en, ení, teig machen. — co: hrušky. Jg.

72472   Hnilička Svazek: 1 Strana: 0444
Hnilička, y, hnilice, e, f., uleželá měkká hruška, teige Birn. Padali co hnilice. Har. Co v hnilicích se přebírají. Zav. přdm. — Na- vezl si hniliček (do stodoly = mokrého obilí). Vz Obilí. Sp. — Ty hnilice (= ty lenochu)! — Us.

72473   Hnilička Svazek: 6 Strana: 0316
Hnilička Al., učitel a hudeb., nar. 1826. Vz S. N.

72474   Hnilička Svazek: 7 Strana: 1260
Hnilička. Uvařiti vejce na h-čku. Us. — H. Al., hud. sklad., nar. 1826 Vz Srb 163.

72475   Hnilička Svazek: 8 Strana: 0545
Hnilička Alois, hud. sklad., nar. 1826. Vz Ott. XL 402.

72476   Hnilička Svazek: 9 Strana: 0067
Hnilička, y, f. Má v hlavě h-ky = po- mateně mluví. Lišov. Kub. L. f. 1900. 358. — H. A! Vz Jub. XI.

72477   Hnilička Svazek: 10 Strana: 0585
Hnilička, y, f. Ty jsi kupec na h-čky (vychytralý). Mus. slov. IV. 66.

72478   Hniličkati se Svazek: 1 Strana: 0444
Hniličkati se = hniličeti. Na Slov. Hrušky se hniličkají. Baiz.

72479   Hniličko Svazek: 8 Strana: 0107
Hniličko. Na h. se potí (že je z něho hnilička). Vrch. S. b. 50.

72480   Hniličkovatý Svazek: 1 Strana: 0444
Hniličkovatý, uhniličelý, teigicht. D., Jg.

72481   Hniličný Svazek: 6 Strana: 0316
Hniličný, teig. H. hrušky. Šm.

72482   Hnilík Svazek: 6 Strana: 0316
Hnilík, a, m., saprinus, brouk. H. lesklý, s. nitudulus; kovový, s. aeneus; zaokrou- hlený. Kk. Rr. 136., Brm. IV. 75.

72483   Hnilík Svazek: 8 Strana: 0545
Hnilík, a, m., nargus, brouk. H. hnědý, n. brunneus, kaštanový, badius, lesklý, anisoto- moides, rychlý, velox. Vz Klim. 279.

72484   Hnilina Svazek: 1 Strana: 0444
Hnilina, y, f., shnilina, shnilosť, die Fäule, Fäulniss, Verwesung. Ros. H. plic, Puch., v ústech, kurděje. Jg.

72485   Hnilina Svazek: 6 Strana: 0316
Hnilina očnice, caries orbitae. Schb.

72486   Hnilinový Svazek: 10 Strana: 0085
Hnilinový, cariosus. Ktt.

72487   Hnilitina Svazek: 1 Strana: 0444
Hnilitina, y, f. = hnilina, neduh sviní, die Borstenfäule. Jg.

72488   Hnilka Svazek: 1 Strana: 0444
Hnilka, y, f., etwas Verfaultes; na Mor. teige Birn, hruška hnilička. Rk.

72489   Hnilko Svazek: 1 Strana: 0444
Hnilko, a, m., hnojek, lenoch, der Fau- lenzer. Na Slov. Jg.

72490   Hnilný Svazek: 6 Strana: 0316
Hnilný, faul machend. Šm.

72491   Hniloba Svazek: 1 Strana: 0444
Hniloba = hnilosť.

72492   Hniloba Svazek: 6 Strana: 0316
Hniloba, vz Hnití, Slov. zdrav., Čs. lk. II. 44., 184., VII. 63., 69., 266., VIII. 13., IX. 223., kořenů (dušení pryskyřicí), der Erdkrebs, das Harzsticken. Václavka, aga- ricus melleus, roste na kořenech lesních stromův a je příčinou této choroby. Pta. H. stonků, Dlj., 86., kmenová, die Stamm- fäule, Sl. les., plodu (dítěte nezrozeného), Křž. Por. 37., 329. H. kostí, mrtvoly, úst; zabránění h-bě. Vz Slov. zdrav.

72493   Hniloba Svazek: 10 Strana: 0085
Hniloba (hnisání) kosti kloubní, Gelenk- verschwärung, arthrocace. Ktt.

72494   Hnilobní Svazek: 6 Strana: 0316
Hnilobní, Fäulniss-. H. kvašení, Zpr. arch. VIL 90., bakterie, SP. II. 264., zápach, Us. Pdl., plísně. Slov. zdrav.

72495   Hnilobotvorný Svazek: 10 Strana: 0085
Hnilobotvorný. H. povaha jedů. Nár. list. 1902. č. 90. 3.

72496   Hnilohlod Svazek: 6 Strana: 0316
Hnilohlod, a, m., spondylis, brouk. H. kráscovitý, s. buprestoides, der Walikäfer, Kk. Br. 339., VI. Brm. IV. 189.

72497   Hnilohlod Svazek: 9 Strana: 0067
Hnilohlod, a, m., spondylis, brouk. Klim. 636.

72498   Hnilohlod Svazek: 10 Strana: 0585
Hnilohlod, a, m., spondylis, rod tesaříků. Vz Ott. XXIII. 897.

72499   Hnilohubý Svazek: 6 Strana: 0316
Hnilohubý, wem es aus dem Munde übel riecht. Bern.

72500   Hniloch Svazek: 1 Strana: 0444
Hniloch, a, m. = hnilko. Na Slov. Jg.

72501   Hniloplod Svazek: 6 Strana: 0316
Hniloplod, u, m. = zhoubná nemoc včelí, die Faulbrut, Bienenpest. Všk. Cf. Plodomor.

72502   Hniloplod Svazek: 9 Strana: 0067
Hniloplod, u, m. H. a morovina v oule. Ferd. Liška 1876.

72503   Hniloputna Svazek: 6 Strana: 0316
Hniloputna, y, f., die Faulbutte. Šm.

72504   Hnilosť Svazek: 1 Strana: 0444
Hnilosť, i, f., hnilota, (V. ), hnilotina = shnilosť, hnití, das Faulen, die Fäulniss. Byl.

72505   Hnilosť Svazek: 7 Strana: 1260
Hnilosť, putredo. Ž. kl. CH. 16.

72506   Hnilosť Svazek: 9 Strana: 0067
Hnilosť, i, f. Hus. Šal. 84a.

72507   Hniloť Svazek: 6 Strana: 0316
Hniloť, i, f. = hnilosť. Slov. Ssk.

72508   Hnilotina Svazek: 6 Strana: 0316
Hnilotina, y, f., die Fäule, Fäulniss. Rk.

72509   Hniloústý Svazek: 6 Strana: 0316
Hniloústý = hnilohubý. Slov. Bern.

72510   Hnilovatina Svazek: 6 Strana: 0316
Hnilovatina, y, f-, der Faulfleck. Šp.

72511   Hnilověelný Svazek: 6 Strana: 0316
Hnilověelný, faulbrütig. Šm.

72512   Hnilozubý Svazek: 10 Strana: 0585
Hnilozubý = kdo má vyhnilé, vykotlané zuby. Brt. Sl. 98

72513   Hnilý Svazek: 1 Strana: 0444
Hnilý, faul. V. H. dřevo, zimnice, nohy. Vedlé hnilého suchého drva často i zelené shoří. Prov. — H. = lenivý, faul. Plk. — Jg.

72514   Hnilý Svazek: 6 Strana: 0316
Hnilý. H. dřevo, mrcha, BO., kvašení, sněť. Šp. Vším pohrdal co hnilou travou. Sš. I. 8. Snad mosím zahynúť pod ludskými ploty jako ten hnilý klát, kerý se nehodí ani do kamen dáť. Stí. P. 343. — jak. Ja- blčko na polo hnilé. Sl. ps. 156. — H. — lenivý. U Uh. Hr. Brt. D. 214.

72515   Hnilý Svazek: 8 Strana: 0107
Hnilý = hnijící. II. rána. Háj. Herb. 196. b. a j. — H. = lenivý. H. do roboty. Phľd. 1895. 495.

72516   Hnilý Svazek: 9 Strana: 0067
Hnilý. H. kout = západ. Slov. Zát. Př. 229. b.

72517   Hnilý Svazek: 10 Strana: 0085
Hnilý, Hnilé drevo a hnilý (lenivý) človek nie je k ničomu. Rizn. 170.

72518   Hnilý Svazek: 10 Strana: 0585
Hnilý ako klada (lenoch). Mus. slov. VI. 109.

72519   Hnípati Svazek: 1 Strana: 0444
Hnípati, v již. Čech. a jinde = dlouho spáti, lange schlafen. Kts.

72520   Hnípati (se Svazek: 6 Strana: 0316
Hnípati (se) v něčem = hrabati, jedno po druhém do rukou bráti. Dch.

72521   Hnípiti Svazek: 1 Strana: 0444
Hnípiti, il, en, ení — koho strčením pobídnouti, praštiti, stossen. On se vtípí, když ho hnípí. Kdo se nechce vtípiti, mu- síme ho hnípiti. Us.

72522   Hnis Svazek: 1 Strana: 0444
Hnis, u, m., na Slov., hnus, od hni (hni-ji). H. = hnilosť, Fäulniss. H. vyjde z kosti mé. Jg. — H. = rána hnisová, eiternde Wunde, Eitergeschwür. Rkp. bib. — H. = tálov, hnůj, Eiter, Materie. D., V. Když vřed se propukne, hnis (hnůj) a tálov (soukrvice) z něho teče. Kom. Hnisem se rozlézti. Leg. H. prsní. Ja. H. kravích neštovic. Kram. — Jg.

72523   Hnis Svazek: 6 Strana: 0316
Hnis = hnilosť, putrido, BO., sordes, Ž. wit. Deut. 5., tabes. Sv. ruk. 316. b. H. = žlutavá, hustá tekutina, která se tvoří po některých tvarech zánětu. Vz Slov. zdrav., Čs. lk. I. 4., II. 213., 263., IX. 147., S. N. H. prsní, pyothorax, Křž. Por. 450., v mléku, ib. 456.; nahromadění hnisu v děloze, pyo- metra, v osrdci, pyopericardium Nz. lk.

72524   Hnisání Svazek: 6 Strana: 0316
Hnisání, vz Slov. zdrav., Čs lk. VII. 61.

72525   Hnisati Svazek: 1 Strana: 0444
Hnisati, eitern. Jg.

72526   Hnisatý Svazek: 6 Strana: 0316
Hnisatý = hnisovatý. Šm.

72527   Hnisavěhlenovitý Svazek: 10 Strana: 0086
Hnisavěhlenovitý, hnisavohlenovitý, ei- trigschleimig. Ktt.

72528   Hnisavorosolovitý Svazek: 7 Strana: 1260
Hnisavorosolovitý = huspeninovitý, eitrigsalzig.

72529   Hnisavosť Svazek: 1 Strana: 0444
Hnisavosť, i, f. hnis, der Eiter. V. H. očí. Jg.

72530   Hnisavovláknitý Svazek: 7 Strana: 1260
Hnisavovláknitý, eitrigfibrinös.

72531   Hnisavý Svazek: 1 Strana: 0444
Hnisavý, eiterig. H. hlava. Byl.

72532   Hnisavý Svazek: 6 Strana: 0316
Hnisavý. Hlíza pochvy h-vá, pyokolpos. Nz. lk.

72533   Hnisavý Svazek: 10 Strana: 0086
Hnisavý výtok z ucha (ušni), Otitis sup- purativa, eitriger Ohrenfluss. Ktt.

72534   Hniseti Svazek: 1 Strana: 0444
Hniseti, ejí, el, ení = hnisati. Žid.

72535   Hnisivosť Svazek: 10 Strana: 0086
Hnisivosť, vz Hnusivosť.

72536   Hnisný Svazek: 6 Strana: 0316
Hnisný, eiterig, Eiter-. Maria byla bez kutov hnisných. Hod. 22. a. V šesti dnech hnisný učiněn jest od červóv. Leg. Mnč. R. 25.

72537   Hnisojíchovitý Svazek: 7 Strana: 1260
Hnisojíchovitý, eitrigjauchig.

72538   Hnisokrevnosť Svazek: 8 Strana: 0107
Hnisokrevnosť, i, f., Pyohaemie. Čes. lék. 1888. 54.

72539   Hnisokrvavý Svazek: 7 Strana: 1260
Hnisokrvavý, eitrigblutig.

72540   Hnísoplodný Svazek: 10 Strana: 0086
Hnísoplodný. H. kokky. Ott. XXII. 868b.

72541   Hnisotok Svazek: 1 Strana: 0444
Hnisotok, u, m., Eiterfluss. Nz.

72542   Hnisotok Svazek: 6 Strana: 0316
Hnisotok, u, m., der Eiterfluss- H. spo- jivkový. Nz. lk. Vz Slov. zdrav., Čs. lk. I. 280., III. 380.

72543   Hnisotok Svazek: 10 Strana: 0086
Hnisotok, u, m. Trvalý h. z hlízy jaterní, hepatorrhoea, h. lůžkový, lalokový, Alveo- larblennorrhoea, poševní, elythroblennor- rhoea, průduškový. blennorhoea bronchialis, roury močové, kapavka, gonorrhoea, spo- jivkový, blennorrhoea conjunctiva, kyčelní (kloubu kyčelního), Hüftgelenkverschwärung, coxarthrocace. Ktt.

72544   Hnisotvorný Svazek: 10 Strana: 0086
Hnisotvorný. H. kokky. Vz Nár. list. 1902. č. 36. 3.

72545   Hnisovatěti Svazek: 1 Strana: 0444
Hnisovatěti, ěji, ěl, ění, eitern. Rk.

72546   Hnisovatosť Svazek: 1 Strana: 0444
Hnisovatosť, i', f., -vitosť, Eiterigkeit. Jg.

72547   Hnisovatosť Svazek: 6 Strana: 0316
Hnisovatosť dělohy, pyometra, osrdce, pyopericardium, vejcevodu, pyosalpinx, hrud- níku, pyothorax. Nz. lk. Vz Hnis.

72548   Hnisovatý Svazek: 1 Strana: 0444
Hnisovatý, hnisovitý, talovitý, eiterig. V. H. rána, Ros., neštovice, D., rak. Trip., tok, Jg., pičkání. Ja, — čím: pro tebe krví hni- sovatého. Lom.

72549   Hnisovina Svazek: 1 Strana: 0444
Hnisovina, y, f., die Eiterflüssigkeit. Rk.

72550   Hnisový Svazek: 1 Strana: 0444
Hnisový, od hnisu, Eiter-. Ja.

72551   Hnisový Svazek: 6 Strana: 0316
Hnisový. H. puchýř, die Eiterblase, buňky, Eiterkörperchen. Nz. lk., stříkačka. Wld.

72552   Hnísti Svazek: 1 Strana: 0444
Hnísti, vz Hněsti.

72553   Hnísti Svazek: 7 Strana: 1260
Hnísti v dialektech Vz Listy fil. 1892. 103.

72554   Hnísti Svazek: 8 Strana: 0107
Hnísti je u mor. Kruml. a na Jemnická neznámo; mají: válet (těsto), tlačit (boty), mačkat (šaty). Brt. D. II. 219., 274.

72555   Hniť Svazek: 8 Strana: 0107
Hniť m. niť, h přisuto. Vz hn, Neor. 8., Brt. D. II. 105.

72556   Hnitě Svazek: 6 Strana: 0316
Hnitě = niti. U Stankova.

72557   Hnitelný Svazek: 6 Strana: 0316
Hnitelný, verfaulbar. H. látky. Kv. 1870. 212.

72558   Hniti Svazek: 1 Strana: 0444
Hniti, hniji, hnij, hnije (íc), hnil, hnití; hnívati (vz Bíti), faulen, sporen. Jg. — abs. Pomni, žes prach kaze se a hnije. V. Plíce hnijí. Ja. — komu. Hnije mu hnátová kosť. Sych. — kde: Ovoce na stromech hnije. Rk. Už hnije v zemi. Rk. H. v rozkošech. Chč. 448. Jen má sestra hnije v blátě. Er. P. 479. Pes hnije u plotu, pod skalou, za plotem. Us. — čím. Všechen leností hnije. Jg. — adv. Už dlouho hnije (už je dlouho mrtev).

72559   Hnití Svazek: 1 Strana: 0444
Hnití, n. H. lůna. Das Faulen. Krab.

72560   Hniti Svazek: 6 Strana: 0316
Hniti. O tvarech vz List. filolog. 1882. 101. a 1883. 449. Cf. Mkl. Etym. 68. — v čem. V lenivé rozmařelosti h. Št. Kn. š. 185. — H. = nemírně spáti. Us. Brt.

72561   Hnití Svazek: 6 Strana: 0316
Hnití, n. = samovolný rozklad těles ústroj- ných. S. N., Kram. Slov. Čs. lk. II. 54., III. 232. Vz Kvasení, Šfk. 399., Schd. L 418.

72562   Hníti Svazek: 7 Strana: 1260
Hníti v dialektech. Vz Listy fil. 1892. 124.

72563   Hníti Svazek: 8 Strana: 0108
Hníti. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 73.

72564   Hniti Svazek: 9 Strana: 0067
Hniti. O tvarech vz Gb. H. ml. III 2. 213. Již za živa h. Sdl. Hr. XI. 119. — H. = spáti, lenošiti. Pastýř hnil za větrem. Šeb. 243., 287.

72565   Hniti Svazek: 10 Strana: 0585
Hniti = spáti. Hnije jak zabitý. Pacov. Čes. 1. XIV. 51.

72566   Hniva Svazek: 9 Strana: 0067
Hniva, pl., n. = mokré pole. Milčín. Kub. 152.

72567   Hnivač še Svazek: 9 Strana: 0067
Hnivač še = hněvati se. Sár. Zát. Př. 289. a.

72568   Hnivy Svazek: 6 Strana: 0316
Hnivy = pole u Jevíčka. Pk. — H., Niwi, osada u Horní Bobrové.

72569   Hníz Svazek: 9 Strana: 0067
Hníz = hmyz. Když hnízu moc zem i po- větří dá; Polední vítr mokrý, nezdravý, v hnízu plodný. Čes. 1. VIL 373., 371. (374. )

72570   Hnízce Svazek: 7 Strana: 1260
Hnízce, e, n = hnízdo. Ezp. 2222.

72571   Hnízdák Svazek: 6 Strana: 0316
Hnízdák, u, m. = hlístník, neottia, ophrys nidus avis, die Nestwurz. Vz Čl. Kv. 136., FB. 23., Rosc. 113.

72572   Hnízďátko Svazek: 6 Strana: 0316
Hnízďátko, a, n. = malé hnízdo. Hdž. Čít. 179.

72573   Hnízdce Svazek: 10 Strana: 0086
Hnízdce, vz Hnízce v VIL 1260.

72574   Hnízdě Svazek: 6 Strana: 0316
Hnízdě, ěte, n. = pohlodek, nejmenší prase z jednoho hnízda. U Bechyně. Mý.

72575   Hnízdě Svazek: 10 Strana: 0585
Hnízdě, ěte, n. = hnízdo. Brt. Sl. 98.

72576   Hnízdečko Svazek: 6 Strana: 0316
Hnízdečko, a, n., vz Hnízdo.

72577   Hnízdečko Svazek: 8 Strana: 0108
Hnízdečko = vyšívání čepců hvězdami u. růžemi, jichž střed jest tuhým podkladem značně vyvýšen a cetkami obložen. NZ. IV. 409.

72578   Hnízdidlo Svazek: 8 Strana: 0108
Hnízdidlo, a, n. = svatební koláč. U Ne- tolic. NZ. III. 156.

72579   Hnízdiště Svazek: 6 Strana: 0316
Hnízdiště, ě, n., der Brutort. Vega I. 59., II. 223.

72580   Hnízditi Svazek: 1 Strana: 0444
Hnízditi, 3. pl. -dí, hnízdi, -dě (íc), il, ění; hnízdívati, hnízdo stláti, dělati, das Nest bauen, nistein, hecken. Jg. — Pták hnízdí z jara. D. — co kde. Záští k druhému v srdci svém h. L. — se = hnízdo si dě- lati, stláti, nisten, nistein, Nest bauen, hor- sten; osaditi se, ansiedeln; nepokojně ležeti, sich rütteln, unruhig liegen. Jg. Orlice vy- soko se hnízdí. Rad. zvíř. A tu židé se hnízdili (se osazovali). Háj. Co se tak hnízdíš (nepokojně ležíš) ? Us. — se kde. V jakéms mizerném domě se hnízdi (bydlí). Ros. Ten ptáček uprostřed zimy na moři se hnízdí. V. Hnízdí se jako husa na vejcích. Sk.

72581   Hnízditi Svazek: 6 Strana: 0317
Hnízditi, nidificare. Ž. wit. 103. 17. — kde. Orel na skále hnízdí. Us. Jidáš má obličej, v němž nejvyšší zloba hnízdí. Koll. III. 223. Ptáčkové na stromu hnízdí. Br. II. 60. a. Počal se za uchem škrábať a na stolici se h. Ntr. IV. 157. — kde jak. Tak cierkev sv. v skále, v Kristovi se věrú a skutkem hniezdi. Hus III. 22. — se = dě- lati si pohodlné místo v posteli, na židli atd. Brt. D. 214.

72582   Hnízditi se jak Svazek: 10 Strana: 0585
Hnízditi se jak. Nehnízdi se jak kura na vajcoch. Mus. slov. VI. 85.

72583   Hnízditý Svazek: 1 Strana: 0444
Hnízditý, plný hnizd, voll Nester. Jg.

72584   Hnízdiva Svazek: 6 Strana: 0317
Hnízdiva, y, f., nidularia, der Nestpilz, houba. H. čárkovaná, n. striata; zvonkovitá, n. campanulata. Vz Rstp. 1959.

72585   Hnízdivka Svazek: 6 Strana: 0317
Hnízdivka = hnízdiva.

72586   Hnízdivosť Svazek: 1 Strana: 0444
Hnízdivosť, i, f.. die Nestsucht. Rk.

72587   Hnízdivý Svazek: 1 Strana: 0444
Hnízdivý, nistend. Rostl.

72588   Hnízdivý Svazek: 6 Strana: 0317
Hnízdivý, nistend, unruhig sitzend. Loos.

72589   Hnízdko Svazek: 6 Strana: 0317
Hnízdko, a, n. = malé hnízdo. Dch.

72590   Hnízdník Svazek: 1 Strana: 0444
Hnízdník, u, m., die vogelnestähnliche Ragwurz. Jg.

72591   Hnízdník Svazek: 6 Strana: 0317
Hnízdník, u, m., neottia, vz Hlístník, Hnilák, rostl. Slb. 217. — H., a, m. = hní- zdář. Škd.

72592   Hnízdný Svazek: 1 Strana: 0444
Hnízdný, hnízdový, Nest-; nestreich. — H. holub, eine fruchtbare Taube. D.

72593   Hnízdo Svazek: 1 Strana: 0444
Hnízdo, a, hnízdečko, a, n. V již. Čech. hnízdě, gt. hnízděte. Kts. Das Nest der Vögel. 11. ptačí. Hnízdo dělati (hnízditi se). V. H. jalové. Šp. H. klásti. Alx. H. rozbourati, vy- brati, shoditi. Šp. Na h. vláčiti (nositi). Samička už vláčí. Brt. Kachny (husy) z jednoho hnízda. Šp. Jsou z jednoho hnízda. Vz Stej- nosť. Č. Každý pták své h. miluje (chválí) a špatný, který se do něho vyneřádí. Č. Nechvalitebný pták, který trousí do svého hnízda. Č., Jg. Každý pták zlý, co do svého hnízda nečistí. Č., Jg. My jsme hnízda sho- dili, druzi pobrali mladé. Na Slov., Jg. Mnohý h. shazuje, jiní mladé sbírají. Č. Veliký pták velikého hnízda potřebuje. V. Prázdné h. (zůstalo). I s hnízdem vzato (o krádeži). Ros. — H. = ptáčata ve hnízdech, die Jungen oder Eier im Neste. Jg. Celé h. se vyléhlo. L. H. dravých ptáků. D. — O jiných zví- řatech. H. vosí, mravenčí. Us. Svině vydá na jedno h. koliko prasat, L. Do osieho hniezda (medzi osy) pichnút. Mt. S. Dva chrti od jedné čubky z jednoho hnízda. Lom. — H. = dům, rod, pokolení, das Stammhaus, der Stamm, die Abkunft. Jg. Dobrého hnízda člověk. Jg. Každému hnízdo milé, v kterém se vyléhne. L. Každý miluje své h. Us. Sám do svého hnízda naprášiv musí zase do něho vlézti (Původ neštěstí. Vz Neštěstí, Nepro- zřetelný. Lb. ) Č. Každý blázen, kdo do svého hnízda trousí. Vz Domácnosť. Lb., Jg. — H. = sídlo, byt, obydlí, die Wohnung, der Sitz. Tulák nemající hnízda. Jest tu hnízdo všeho neřádu. Mus. Kdekoliv pán Bůh komu hnízdečka popřeje. Ros. H. loupežní. D. — U truhlářův, tesařův = lože, díra ke spo- jení břeven, die Fuge. L. — H. čepu, sroubu: matice, das Zapfenloch, die Schraubenmutter. L. — H. červů, Madensack. D. — H. nerostův sluje čočkovitě rozšířený couk, a je-li roz- sáhlý, sluje coukem. Vz Couk, Žíla. Bř. — — H. hor = místo, v kterém se hory spo- jují. Vys. — V bot. H. korálové (hlístník mořský), h. ptačí n. stračí (stračí nůžka, ulesník, polská mrkvice). Jg.

72594   Hnízdo Svazek: 6 Strana: 0317
Hnízdo. Cf. Mkl. aL. 285., Mkl. Etym. 68. H. = byt ptáka nějakého a jeho mlá- ďat. Vz S. N. H. jedomá. Vz Rstp. 1857. Plha, plha, pěkný pták, nerob hnízda pri cestách. Sš. P. 698. Jaký pták, takové hnízdo (jaký pán, takový krám, takový sluha). Us. Dbv. — H. o jiných zvířatech. Ten si sedl k němu do hnízda (jest mu mil). Mtc. 1. H. mravenců obalená, dřevová, zemní, odchylná, složitá. Brm. IV. 282., 285. — H. = malá ves, malé město. To je h. Us. — H. v tělo' cviku. Vz KP. I. 475., 479., 494., 502., 505. — H. peci = okrouhlá jamka v půdě péci. Prm. 199., NA. IV. 167. — H. šroubu = matice, die Schraubenmutter. Šp., NA. IV. 175.

72595   Hnízdo Svazek: 8 Strana: 0108
Hnízdo. Jaké hnizdo, taky pták. Mor. Čes. I. V. 420.

72596   Hnízdo Svazek: 8 Strana: 0546
Hnízdo. Hnízda zvířat. Vz Ott. XI. 403.

72597   Hnízdo Svazek: 9 Strana: 0067
Hnízdo. O pořekadlech atd. vz Zát. Př. 105. a., 116. a. Sr. předcház. Hniezdo. Z jed- noho hnízda a každý pták jinak zpívá (děti týchž rodičů a každé jiné povahy). Ces. 1. VIII. 329.

72598   Hnízdo Svazek: 9 Strana: 0438
Hnízdo. Každý pták touží do svého rod- ného hnízda. Semer. 114.

72599   Hnízdo Svazek: 10 Strana: 0086
Hnízdo. Tu hniezda mají. Mill. 46., 113a. Tak mu je, ako vtáčaťu v teplom hniezde. Rizn. 176. Mnohý shazuje hnízdo, a jiní mladé sbírají (nestejná odměna). Lit. hist. XIX. 317.

72600   Hnízdo Svazek: 10 Strana: 0585
Hnízdo. Malé h. — malý vtáčik. Sb. sl. VIII. 88 — H. n. psousek = kupa slámy v některém koutě konírny, ve které čeledín spává, není-li v ní baráku. Vz Barák (v chlévě). Čes. 1. XV. 44. - H. ptačí, rostl. Vz Koniklec zde.

72601   Hnízďoch Svazek: 9 Strana: 0067
Hnízďoch, a, m. = vrabec polní, passer montanus. Mus. ol. III. 118.

72602   Hnízdostavba Svazek: 8 Strana: 0546
Hnízdostavba, y, f. H. ptáků. Arn. Orb. 109.

72603   Hnízdoš Svazek: 1 Strana: 0445
Hnízdoš, e, hnízdovec, vce, m., hnízdově, čte, hnízdoše, hnízdouše, ete, n., pták, který, když ostatní už vylítali, ve hnízdě zůstal, der Nestling; pták z hnízda vzatý. — O dě- tech. Pojď jsem, mé hnízdouše. — Jg.

72604   Hnízdoš Svazek: 6 Strana: 0317
Hnízdoš = pták, který po delší dobu v hnízdu krmen býti musí. Vz Schd. II. 440., Cipuška.

72605   Hnízdouše Svazek: 1 Strana: 0445
Hnízdouše, vz Hnízdoš.

72606   Hnízdovec Svazek: 1 Strana: 0445
Hnízdovec, vz Hnízdoš.

72607   Hnízdovitý Svazek: 10 Strana: 0086
Hnízdovitý. H. zvrhlosť, Herddegene- ration; Zánět mozku h-tý, Herdencephalitis. Ktt.

72608   Hnízdovka Svazek: 1 Strana: 0445
Hnízdovka, y, f., byl., Nestwurz. Presl.

72609   Hnizdovka Svazek: 6 Strana: 0317
Hnizdovka, neottia. Vz Rstp. 1510., Rosc. 71. Vz Hnízďák.

72610   Hnízdovka Svazek: 7 Strana: 1260
Hnízdovka, y, f, gastrochaena, mušle. Vz Brm. IV. 2. 383.

72611   Hnízdovník Svazek: 6 Strana: 0317
Hnízdovník, u, m. H. obecný, neottia nidus avis, rostl. Let. Mt. S. VIII. 1. 21.

72612   Hnízdový Svazek: 1 Strana: 0445
Hnízdový, Nest-. H. žíla, absätziger Gang.

72613   Hnízdový Svazek: 8 Strana: 0546
Hnízdový jazýčkovec, brouk. Klim. 142.

72614   Hnízdový Svazek: 10 Strana: 0086
Hnízdový zánět míchy, Herdmyelitis. Ktt.

72615   Hnizet Svazek: 10 Strana: 0585
Hnizet. Voves hnizí, dyž ho červi pode- žerou. Hoš. Pol. I. 126., II. 55.

72616   Hnízko Svazek: 6 Strana: 0317
Hnízko = nízko. Us.

72617   Hnízký Svazek: 8 Strana: 0108
Hnízký ni. nízký. Vz hn (předcház.) Brt. D. Jí. J 05.

72618   Hníž m Svazek: 8 Strana: 0108
Hníž m. níže. Vz Jm (předcház.).

72619   Hníždit Svazek: 10 Strana: 0585
Hníždit = tlouci. Brt. Sl. 98.

72620   Hnltschin Svazek: 1 Strana: 0509
Hnltschin, Hlučín v prus. Slez.

72621   Hnoj Svazek: 1 Strana: 0445
Hnoj = hnůj.

72622   Hnoj Svazek: 6 Strana: 0317
Hnoj = rybársky výraz miesto: veľmi mnoho ryb. Kyt. 1876. 22., 270.

72623   Hnojačka Svazek: 6 Strana: 0317
Hnojačka, y, f. = hnojnice. Mor. Brt. D. 214. Slez. Šd. — H., die Mistgabel. Slov. Ssk.

72624   Hnojačka Svazek: 10 Strana: 0585
Hnojačka, y, f. =hnojůvka. Brt. Sl. 98.

72625   Hnoják Svazek: 9 Strana: 0067
Hnoják, a, m. = sedlák. 1644. Čes. 1. VIL 431.

72626   Hnojař Svazek: 6 Strana: 0317
Hnojař, e, m. = kdo hnojí.

72627   Hnojař Svazek: 8 Strana: 0546
Hnojař, e, m., eoprophilus, brouk. II. proužkový, c. striatulus. Vz Klim. 246.

72628   Hnojařský Svazek: 6 Strana: 0317
Hnojařský. H. nauka. NA. IV. 76.

72629   Hnojařství Svazek: 6 Strana: 0317
Hnojařství, n. = část nauky hospodář- ské, die Düngungskunde. NA. IV. 76.

72630   Hnojavice Svazek: 1 Strana: 0445
Hnojavice, e, f. = hnojnice, Mistwasser. Na Slov. Vz Hnojnice.

72631   Hnojavosť Svazek: 1 Strana: 0445
Hnojavosť, i, f., hnůj, hnis, Eiter. Tys.

72632   Hnojavosť Svazek: 6 Strana: 0317
Hnojavosť, i, f., das Eitern, der Eiter. Sm.

72633   Hnojavý Svazek: 1 Strana: 0445
Hnojavý, hnojící se. H. osypky. Aas- blattern. D.

72634   Hnojavý Svazek: 6 Strana: 0317
Hnojavý, eiternd. Slov. H. osypky, Aas- blattern. Šm.

72635   Hnojba Svazek: 10 Strana: 0086
Hnojba, y, f., nedoložené. Ale sr. cvičba, učba, honba. Mš.

72636   Hnojebný Svazek: 10 Strana: 0086
Hnojebný. H. vápno, Düngkalk, od hnojba. Nár. list. 1885. č. 100.

72637   Hnojek Svazek: 1 Strana: 0445
Hnojek, jka, m., nízký člověk, Us.; hmyz. Krok. Vz Hnojko.

72638   Hnojek Svazek: 6 Strana: 0317
Hnojek, jka, m. H. Ant. Vojt., děkan 1799.—1866. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 185., 186., Jg. H. 1. 2. vd. 562., Šb. D. ř. 2. vd. 247., S. N. III., X.

72639   Hnojek Svazek: 8 Strana: 0546
Hnojek Ant. Vojt., kněz a spis., 1799. až 1865. Vz Ott. XI. 403.

72640   Hnojekyd Svazek: 8 Strana: 0108
Hnojekyd = sedlák. Lomn. Cf. Hnojokyd.

72641   Hnojení Svazek: 1 Strana: 0445
Hnojení, mrvení, das Düngen. H. silné, dobré, skrovné. S. N. II. vinic. Vz Čk. 186. Vz Hnojiti.

72642   Hnojení Svazek: 6 Strana: 0317
Hnojení půdy. Vz KP. III. 239., S. N., Vlšk. 106. H. svrchní, die Obenaufdüngung, Sl. les., zelené. NA. IV. 77. Sůl k hnojení. Šp.

72643   Hnojice Svazek: 1 Strana: 0445
Hnojice, e, f., Faulschimmel, bot. Presl.

72644   Hnojíce Svazek: 6 Strana: 0317
Hnojíce, sepedonium, plíseň. H. žlutá, s. mycophylum. Vz Rstp. 1984. — H., Gnoitz, ves u Šternberka na Mor.

72645   Hnojici Svazek: 1 Strana: 0445
Hnojici, Düngungs-. H. věc (která ránu k hnojení přivodí). Sal. Eiterungs-.

72646   Hnojící Svazek: 6 Strana: 0317
Hnojící stroj, die Dungmaschine. Šp.

72647   Hnojicovitý Svazek: 6 Strana: 0317
Hnojicovitý. H. rostliny, sepedoniei: hnojíce, vřetenatka, obilovatka, kazimaz, plstivka, suknovatka, kořenovatka, trou- dovka. Vz Rstp. 1984.

72648   Hnojíček Svazek: 1 Strana: 0445
Hnojíček, vz Hnůj.

72649   Hnojidl Svazek: 6 Strana: 0317
Hnojidlo, das Dungmittel. Šp. Továrník h-del. Šp.

72650   Hnojidlo Svazek: 1 Strana: 0445
Hnojidlo, a, n., Düngerstreumaschine. Rk.

72651   Hnojík Svazek: 6 Strana: 0317
Hnojík, a, m., aphodius, der Dungkäfer. H. bloudivý, a. erraticus, podzemní, a. sub- terraneus, rudořitný, a. haemorhoidalis, hra- bavý, a. fossor, smetištní, a. scibatorius, obecný, a. fimentarius, zrnitý, a. granarius, nečistý, a. sordidus, červenavý, a. rufescens, červenoskvrnný, a. melanostictus, skvrnatý, inquinatus, malovaný, a. pictus, černý, a. tristis, hnědožlutý, a. merdarius, malý, a. pusillus, jarní, a. prodromus, tečkoryhovaný, a. punctatosulcatus, červenonohý, a. rufipes, černavý, a. luridus, ryhovaný, a. porcatus, želví, a. testudinarius. Kk. Br. 177.—181. Cf. Brm. IV. 92.

72652   Hnojikyd Svazek: 6 Strana: 0317
Hnojikyd, a, m., vz Vvkydati. Hus II. 433. Vz Hnojokyd.

72653   Hnojisko Svazek: 6 Strana: 0317
Hnojisko, a, n. = hnojiště, NA. IV. 78.; špatný hnůj. Laš. Tč.

72654   Hnojisko Svazek: 10 Strana: 0086
Hnojisko, a, n. Namrskám ti gatě i tvé h. (řiť) v nich. Zvon IV. 122.

72655   Hnojiště Svazek: 1 Strana: 0445
Hnojiště, ě, n., hnojniště, hnojník, mrviště, die Miststätte, der Misthaufen, die Mistgrube, der Misthof. V. Hnůj na h. voziti, tahati. H. zakládati, pokryti (aby na ně slunce nesvítilo). Us. Hadrlák na hnojišti hadrův hledá. Sych.

72656   Hnojiště Svazek: 6 Strana: 0317
Hnojiště kdo opatruje, stodolu a sklep sobě naplňuje.

72657   Hnojiště Svazek: 10 Strana: 0585
Hnojiště, ě, n. Úprava h-ště. Vz KP. IX. 389., 427.

72658   Hnojiti Svazek: 1 Strana: 0445
Hnojiti, 3. pl. -jí, hnoj, -je (íc), il, en, ení; hnojívati = činiti, aby něco hnilo, hni- lým činiti, faul machen, faulen lassen; eitern lassen; mrviti. Hn., hnůj na pole atd. dávati; pohnojiti, podhnojiti, vyhnojiti, dohnojiti, misten. Sp. — abs. Kdo hnojí, dobře stojí. Vz Hospodářský. Lb. — co, koho. Obilí své hnojíš, lačným nedáváš. L. Šaty h. (vlhkem, potem kaziti). Ros. Ránu, vřed h., eitern. Jg. Pole h., misten. Us. — koho čím, kde: vězením, ve vězení (držeti koho tam, až shnije a umře). L. — co čím: Těla leností h. Kom. Pole hnojem, sádrou, moučkou z kostí, draslem atd., Bř., ovčími bobky (s ovcemi vystávati, roubovati, koša- rovati, pokošeřiti). Sp. Vřed lékem h. Us. — kam. H. na tvrdý úvar. Us. — k čemu: k setbě. — po čem. Po pšenici hnojil. — se (podbírati se, schwären). Rána, vřed se hnojí. V. Pole se pěkně hnojí (mrví). Ros. — aby. Silně hnojí, aby pole zlepšil.

72659   Hnojiti Svazek: 6 Strana: 0317
Hnojiti. Proto se hnoji, aby niva rodila. Bž. Kdo silně hnojí, dobře si též stojí. — se, eitern. Us. Tč.

72660   Hnojiti kde Svazek: 8 Strana: 0108
Hnojiti kde. Moc veřejná v žalářích je hnoji. Chč. (Vlč. Lit. 176.). Na blázny ne- třebii, h. (lmoja), sami se rodí. Mor. Čes.1. V. 417.

72661   Hnojiti koho kde Svazek: 10 Strana: 0086
Hnojiti koho kde: v žalářích (držeti ho tam tak, že tam hnije, hyne). Chč. S. I. 5b.

72662   Hnojiti komu co Svazek: 10 Strana: 0585
Hnojiti komu co. Škrobunci (skřivani) mu pole hnojo (říkají, když nehnojí hospodář). Slez. Vlasť. I. 211. — abs. Kde se hnojí, tam se rodí. Čes. 1. XIV. 284.

72663   Hnojitý Svazek: 1 Strana: 0445
Hnojitý, mistartig. Rk.

72664   Hnojivka Svazek: 6 Strana: 0317
Hnojivka, y, f. = hnojnice. — H. = stří- kačka, jíž se hnojůvka na hnůj stříká. Čes. has. 1884. 52.

72665   Hnojivo Svazek: 1 Strana: 0445
Hnojivo, a, n., čím se hnojí, hnůj, Dünger, Düngungsmittel. H. umělá: superfosfát z uhlí kostního; superčpavkový, čpavek draselnatý, peruguano, moučka z kostí surová a ote- vřená, moučka fosforitní. Us. H. živočišné, vápenité, na zemáky atd.

72666   Hnojivo Svazek: 6 Strana: 0317
Hnojivo rostlinné, NA. IV. 77., obchodní, pomocné. Šp. O h. vz KP. III. 239.

72667   Hnojivo Svazek: 8 Strana: 0546
Hnojivo draselnaté, dusičné, fosforečné, vápenaté atd. Vz Ott. XI. 404.

72668   Hnojivosť Svazek: 6 Strana: 0317
Hnojivosť, i, f., die Dungkraft. Šp.

72669   Hnojivý Svazek: 1 Strana: 0445
Hnojivý, který hnojí, zum Eitern dienlich. H. masť. Ja.

72670   Hnojivý Svazek: 10 Strana: 0086
Hnojivý. H. nátcba. Čes. 1. XIII. 91.

72671   Hnojka Svazek: 6 Strana: 0317
Hnojka - kdo hnojem se zabývá. Apatéka h-kovi smrdí. Bž., Č. M. 215.

72672   Hnojko Svazek: 1 Strana: 0445
Hnojko, a, m., hnojek, lenoch, Faulenzer: Na Slov. Jg.

72673   Hnojkyd Svazek: 1 Strana: 0445
Hnojkyd, hnojokyd, a, m., Mistauflader. Aqu. —

72674   Hnojňák Svazek: 9 Strana: 0067
Hnojňák, u, m. = hnojník. Krok 1896. 135., Šeb. 118.

72675   Hnojnatý Svazek: 1 Strana: 0445
Hnojnatý, plný hnoje, voll Mist. Zlob.

72676   Hnojní Svazek: 1 Strana: 0445
Hnojní, od hnoje, Mist-. H. vůz (hnojník). Us. —

72677   Hnojnice Svazek: 1 Strana: 0445
Hnojnice, e, f., hnojovice, hnojovka, mo- čovka, hnojná jícha, die Mistjauche, -pfütze, -lache, -grube, -wasser. D., Jg. Hnojnicí hnůj polévati. H. se nesmí z hnojiště pouštěti. Us. — Do staré hnojnice (do starého hnoje) síti. Puch. Hnojnice dodržeti (hnojené pole vy- užívati). Jg. Na Mor. jsou hnojnice desky boční na voze, v nichž se hnůj vozí. Hnojné jíše říká se, bařina', Brt., hnojůvka. Mrk.

72678   Hnojnice Svazek: 6 Strana: 0317
Hnojnice, pl., f. = vůz na hnůj, původně jen desky, které se na vůz kladou a ve kte- rých hnůj se vyváží. H. shoditi. Laš. Tč., Brt. — H. = hnojník, rostl. Rstp. 1893. — H., Noynitz, ves u Bíliny. Blk. Kfsk. 614.

72679   Hnojnice Svazek: 10 Strana: 0086
Hnojnice, e, f. S každým vedrom (okovem) h-ce vyteká pol zlatky do blata ulice. Rizn. 64

72680   Hnojnicový Svazek: 9 Strana: 0067
Hnojnicový vůz. Hořen. 125.

72681   Hnojničiak Svazek: 7 Strana: 1260
Hnojničiak, u, m =hnojník. Slov. ZObz. XXI. 238.

72682   Hnojničný Svazek: 1 Strana: 0445
Hnojničný, Mistjauchen-. H. mrvení. Kauble.

72683   1. Hnojník Svazek: 1 Strana: 0445
1. Hnojník, a, m., kdo hnůj nosí, Mist- träger. Aqu.

72684   2. Hnojník Svazek: 1 Strana: 0445
2. Hnojník, u, m., hnojní vůz, der Mist- wagen, Us.; Misthaufen; Mistschwamm. Rk.

72685   2. Hnojník Svazek: 6 Strana: 0317
2. Hnojník = vůz. Jede jako s h-kem (zdlouha). U N. Kdyně. Rgl. — H. = hno- jiště. Tam je h. (o špinavé světnici). Us. Dbv. — H. = hnojnice, coprinus, houba. Rstp. 1893. Agaricus comatus, der Mistpilz, -schwamm. Mllr., Sl. les. — H., ves u Tě- šína. Tč.

72686   Hnojnisko Svazek: 6 Strana: 0317
Hnojnisko, a, n. = hnojiště. Na již. Mor. Šd.

72687   Hnojniště Svazek: 1 Strana: 0445
Hnojniště, ě, n. = hnojiště. Reš.

72688   Hnojnosť Svazek: 1 Strana: 0445
Hnojnosť, i. f., das Schwären, Eitern. Ja. H. očí. Ms.

72689   Hnojný Svazek: 1 Strana: 0445
Hnojný, Mist-. H. vůz (hnojník), lopata, vidle, korba, (V. ), nosidla, kára, děvka, voda, Us. — H. = hnojený. H. země.

72690   Hnojný Svazek: 6 Strana: 0317
Hnojný = na hnůj, k hnoji, Mist-. H. koš, Lpř., rukavice. Pč. 23. — H., düngend, Dung-. H. vápno, Dch., řepové pokrutiny, Dungrapskuclen. Šp. Vložil do desk man- želce své půi dvora h-ho i nehnojného, po- lovici orných koní. 1465. Z. d. Kra. — H.= z hnojnice. H. kyselina. Vz S. N.

72691   Hnojný Svazek: 10 Strana: 0585
Hnojný. H. pohlednice (která patří na hnůj). Nár. list. 1905. 238. 2. odp.

72692   Hnojočka Svazek: 9 Strana: 0067
Hnojočka, y, f = hnojůvka. Slez. Lor. 72.

72693   Hnojokyd Svazek: 1 Strana: 0445
Hnojokyd, a, m. = hnojkyd.

72694   Hnojokyd Svazek: 6 Strana: 0317
Hnojokyd, a, m. = kdo hnůj kydá. Bl. Vz Hnojikyd.

72695   Hnojokyd Svazek: 8 Strana: 0108
Hnojokyd. lil. Gr. 116. Cf. Hnojekyd.

72696   Hnojomil Svazek: 8 Strana: 0546
Hnojomil, a, m., onthopbilus, brouk Vz Klim. 378.

72697   Hnojotoký Svazek: 1 Strana: 0445
Hnojotoký, hnojem tekoucí, schlamm- flüssig. Koll.

72698   Hnojové Svazek: 1 Strana: 0445
Hnojové, ého, n., plat oráči od hnoje, das Düngergeld. 1589. Gl. 63.

72699   Hnojovice Svazek: 6 Strana: 0317
Hnojovice, e, f. = hnojůvka. U Uh. Hrad. Té.

72700   Hnojovisko Svazek: 6 Strana: 0317
Hnojovisko, a, n. = hnojiště. Dbš. Sl. pov. II. 88.

72701   Hnojovka Svazek: 1 Strana: 0445
Hnojovka, v, f., hnojůvka: hnojnice. D.

72702   Hnojový Svazek: 1 Strana: 0445
Hnojový, Mist-. H. puch, Puch., houba, Koll., materie. Tys.

72703   Hnojový Svazek: 6 Strana: 0317
Hnojový chléb. Bož. umuč. v. 307.

72704   Hnojový Svazek: 7 Strana: 1260
Hnojový, Mist- H. hromada. Výb. II. 262., Let 484.

72705   Hnojový Svazek: 9 Strana: 0067
Hnojový. H. hromada. 1422. Pal. Děj. III. 1. 469.

72706   Hnojule Svazek: 1 Strana: 0445
Hnojule, e, f., hmyz, scatops. Krok.

72707   Hnojůvka Svazek: 6 Strana: 0317
Hnojůvka, y, f. = hnojnice. — H. = hnis, der Eiter. Laš. Tč.

72708   Hnonice Svazek: 9 Strana: 0067
Hnonice, e, f. = hnojnice. U Hořovic. Mus. 1898. 240.

72709   Hnoník Svazek: 8 Strana: 0108
Hnoník, u, m. místo hnoj nik. Zlín. Brt. D. I 16.

72710   Hnoník Svazek: 9 Strana: 0067
Hnoník, u, m. = hnojník. U Hořic. Mus. 1898. 240.

72711   Hňópat Svazek: 8 Strana: 0108
Hňópat do sebe = hňápat, nemírně jísti. Kunst, Brt. D. II. 317.

72712   Hnot Svazek: 9 Strana: 0067
Hnot, u, hnotek, tku, hunt, u, m. = Špalek. Slez. Lor. 72.

72713   Hnot, u, hnotek Svazek: 6 Strana: 0317
Hnot, u, hnotek, tku, m., obyč. stonek, kus dřeva od kořene, der Holzklotz. Laš. Tč.

72714   Hnotek Svazek: 10 Strana: 0086
Hnotek, tku, m. = dlouhá žíla listu. Slez. Vyhl. II. 51.

72715   Hnotuň Svazek: 6 Strana: 0317
Hnotuň, ě, m. = velký hnot. Laš. Tč.

72716   Hnotun Svazek: 9 Strana: 0067
Hnotun, ě, f. — špalek. Slez. Lor. 72.

72717   Hňoucati Svazek: 1 Strana: 0445
Hňoucati, vz Nahňoucati.

72718   Hnouti Svazek: 1 Strana: 0445
Hnouti, hnu, hni, hna (ouc), hnul, hnut, utí; hýbati, hýbám a hýbu, hýbeš, al, án, ání; hýbávati. Hnouti, jsouc složeno, v obecné mluvě v příčestí minul. času masc. jen h podr- žuje: nehnouti — neh (ale: nehla, nehlo). Jir. — H. = křiviti (ve složených: pře-, pro- hnouti), beugen; z místa odstrčiti n. dáti, bewegen, regen; pryč se bráti, sich trollen, sich weg packen. Jg. — abs. Hýbej (hybaj) = jdi! n.: pracuj! — kým, čím (se). Činíce česť hýbali koleny (ohýbali je) a kývali hlavami. Kom. Hýbati prstem, hlavou, nohou, rukou, tělem, vodou, Us., nohama. Ctib. Pes hýbá ocasem. Us. Hýbati koněm (jezditi). Jel. Hýbáno bylo i jinými otázkami. Eus. Milosrdenstvím hnut jsa nad ním. Br. H. vojskem. V. Bůh se žádnou nehýbe vášní. Jel. Milosrdenstvím se hnouti. V. H. táborem. Prosbami krále uherského dal sebú hnúti. Výb. I. 438. Bůh srdcem jeho hnul lítostí. Bl. Odtud šťastným větrem jsme se hnuli. Har. I. 49. Vz Instrumental. Umí věcí hnouti (poraditi; učiniti, aby se o ní jednalo). Jg. Ani hnuto tím není. Ros. Lejnem čím více se hýbá, tím více smrdí. Jg. Ta věc jimi hýbe. Jel. Drahé perly myslí hýbí. Jel. Nic to vámi nehýbe? Br. Tvrdý sebou hnouti nedá, V., Kom. Léčby kdy právo musilo hnúti pravdú (přednosť před ní míti). Št. — (se) s čím. Se s táborem h. Plác. Hnu sě s vojnú s toho miesta. Alx. 1209. I hned odtud hnuli s vojskem. Ben. — se kudy. Dál se lazem hnuli. Vocel. — kým, čím (se) odkud. Nehýbej sebú s lůže. Jel. H. s místa (s vojskem hnouti). Háj. Hnul se s vojskem z tábora. Vrat. Vida je, ani se z místa nehýbají. Háj. Aby se z místa nehýbali. Flav. Hýbe tím z místa. Jel. Někým z jeho úmyslu h. Tkad. To se samo z sebe hýbe. Kom. Z místa svého se h. V. Hnouti se od pravdy. Št. Nedejte sebou od smyslu svého h. V. — čím nač proč. Hýbají súdem na škodu chudým pro bohaté. Št. o obec. věc. 146. — koho, se, čím k čemu (kam, jak). Jidáš byl hnut k smrti jeho lakomstvím. Ben. V. Hýbá mne krása ženská k manželství. Hus. H. se k lítosti. Jel. Vojsko hnulo se k pomezí tureckému. Ml. Jestliže tyto věci tebou nehýbou k po- tupě světa. V. Hýbal tělem k zvuku píšťaly. Jel. H. se milosrdenstvím ke komu. Št. Obra- zové druhdy k mužnosti hýbají. Jel. — se kam, na co. Mnata na Ostromin hrad se hnul. Háj. Hýbá se všecko na vojnu. Jel. Nehýbej sě ani v pravo ani na levú ruku. Anth. I. 163. — se, čím kam (v co). V kterou stranu se hne. Gníd. Tateré sě hnuchu v pravú stranu. Rkk. 49. Zástupem v jinou stranu h. Alx. — se kde: ve vodě. Us. Před očima něčími se h. Žalans. — se proti komu (rozlobiti se). Zák. sv. Ben. — se, sich bewegen, regen. Jg. Hovado hni se. Ros. Všecko se hýbe a roste. Us. Zub se hýbá. D. More, strom se hýbá. D. Tateré sě hnuchu. Rkk. II. se odněkud (jinam se obrá- titi). Us. Vojsko se hnulo. Kram. — aby. Vojsko se hnulo, aby nepřítele dohonilo. Us.

72719   Hnouti Svazek: 6 Strana: 0318
Hnouti m. hbnouti (g?ebnati). Hýbu a hýbou m. hýbi a hýbí, přehláska zrušena. Gb. Cf. Mkl. Etym., 82., 83., Mz. v List. filol. 1880. 207.—208. — abs. Ani hni! Vz Hni. Ani nehnul (netančil nic). Us. Hybaj (nepřehlasený tvar) na pole, do školy! Hybaj mně odtud! Hybaj z domu, z lesa! Hybaješ! Hybaj dostati = výprask. To obilí dostalo hýbaj (je zničeno). Us. Sd., Knrz. — (se jak, kam, odkud) čím. H. nějakou otá- zkou. Osv. 1. 73. Národem hýbati. Bart. Rtoma hýbá jemně. Čch. Bs. 59. Ústy úsměch hne mžiknutím. Osv. VI. 871. Sou- cit hnul jeho srdcem. Vrch. Žádný jeho kostmi nehýbej. Bj. Jen si nehýbat štěstím. U Rychnova. Dobrovolné podvolení právy hýbe. Vš. 123. Račtež nás naučiti, kterak tiem hýbáno býti jmá podlé práva. NB. Tč. 252. Hýbal mne režným hláskem = bil. Kld. 1. 203. Neb často hýbají súdem protiv právu na škodu chudým pro bohaté. Št. Kn. š. 146. Hnu zástupem. Exc. Přirozená milosť jimi hýbe. Vš. Nelze by tam hnúti zrakem. Op. Š. 33. Anděl tú vodú hnieše. Krist. 64. a. Hnul jest lidem. Hus I. 393. Ale že z své vóle hnul milostí k sobě prve než k Bohu; Ktož jest hrdý, nedá sebú hnouti pravdě; Že jí (myslí) ani lakomstvo nehýbe od pravdy; Nehnú-li se tiem v hrdosť. Št. Kn. š. 122., 142., 150., 161. Lidé mocní činie nepokoj veliký na světě hýbíc světem jako pólnoční vietr mořem. Št. R. 142. a. — se jak proti komu. Strana andělóv jediné ze své hrdé vůle hnula se jest proti Bohu. Št. Kn. š. — co, koho. (Záboj) hýbal varytem svým hrady královské. Koll. Sl. dc. I. 93. On křikne: Nehýbaj nás žádný, již se jest zle mezi nimi stalo. NB. Tč. 72. Ruka hříšníkova nehýbaj mne. Ž. wit. 35. 12. — se kudy (kde). Co se ti zase moz- kem v tvé kotrbě hýbe? Drsk. H. se dobrú cestú? Smil v. 1040. — odkud (kam čím). Nepřítel hnul se od města. Dch. Ať se zdráv s toho místa nehnu. Us. Brat. Žádný ze svého h. se nechtěl (ustoupiti). Sá. Zapřáhli 300 volů a 200 koní a ešče sanutí z místa h. němohli. Sš. P. 40. H. se se místa. Dal. 20., Žžk. 10., BO. Hnul jest stany vojenskými ot Jerusalema. BO. A tak hnuli sú se kněží z dobrovolné chudoby Kristovy v lakomstvie, v smilství. Hus II. 356. Ješto sú se svú žádostí zlú od pRavdy hnuli. Št. Kn. š. 152. Hybaj z místa. Us. Ktk. Hybaj z mé kolíbke. Sš. P. 780. Hybaj dolů z voza. Sl. ps. 384. Slíbil mnú odtud nehýbati. Půh. 1. 150. A keď prišli v prostred mora: Hybaj, milá, dolu s koňa. Sl. ps. 77. Aby věc z místa hýbána nebyla. Bdž. 157. — kam. Musím k pánu Bohu na súd h. (jíti). Sš. P. 13. Hybaj, ďáble, do propasti. Sš. P. 34. Hybaj, synečku, za vozy. Ib. 459. — kdy (kam čím). Čeleď aby se nehýbala od jednoho k druhému leč při sv. Jiří neb při sv. Václavě. Sedl. Rychn. 402. Při blsketu takém nelzě by tam h. zrakem po všem kostelu v Efeže. Výb. II. 2. Hnuli jsmy se ot řeky druhý na dcět den. BO. V pondělí hnuli jsme se všichni společně. Pref. 501. — se. Hnul se průvod, Vlč., led, Dch., Osv., její ret. Kká. Hni se! Již se to hýbá. Us. Dch. Ještě se nebe hýbe (ještě je čas). Exc. Což se hýbe. Ž. wit. Puer. 79. — se kam. Vlak hnul se ku Praze. Us. Tataré se hnuchu v pravú stranu. Výb. I. 46. A tak nemaje naděje do božie pomoci i nechce se k němu chutně h. Št. Kn. š. 31. — kde. Cos hnulo se v něm. Vrch. Když uzří, že se hýbají v něm ty žádosti. Št. Kn. š. 183. — s čím. Na dvú městú s tělem svatým hnúti nemo- žiechu. Dal. 53. Vácha kam bylo potřebí, hnul se s ní (korúhví) udatně. Let. 67. — se za kým. Ty spěcháš dál a nejistý můj krok zas k novým divům hne se za tebou. Vrch. — strany čeho. Nechtěje již více strany titule hýbati. Žer. Záp. I 98.

72720   Hnouti Svazek: 7 Strana: 1260
Hnouti. A tělo boží v pušce hnuli. Arch. VII. 304. Nemohli mnú h. z úmysla. 15. stol. D. Gesch. 404. Příčina, kterážby hý- bala lid. Výb. II. 783.

72721   Hnouti Svazek: 8 Strana: 0108
Hnouti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 75. čím. Rychtář pohol (pohnul) plecom. Phľd. 1893. 450. — co, koho, starý german. n. latinisnms v čest. Vz Seyk. Ruk. 142. Preto tak hýbal svoje kapitále. Phľd. 1893.450. Nás treba len hýbat, aby sme nezaspali; Len hý- bať vec našu slovenskú. Phľd. 1894. 188., 264. Cf. Zhrdati co. Nepřichoď mně noha pyšnosti a ruka hříšníkova nehýbaj mne. Ž. wit. 35.12. V Z. klem.: ruce hriešnych nehýbajte mnú. Cf. Megnút co (3. dod.), Lomcovati (3. dod.), Hýbati (3. dod.), Mus. 1896. 265., List, fil. 1896. 347.

72722   Hnouti Svazek: 9 Strana: 0067
Hnouti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 245 Jakož sú andělé v zlosť hnuvše svój úmysl, padli. Št. Bes. 46. Ty šaty se hýbou od molů. Cis. Mtc. 1900. 143.

72723   Hnouti Svazek: 9 Strana: 0438
Hnouti. V tom polouročí nemá jím z jeho pokojóv hýbáno býti (1441.; Odtud nemá hnut býti (1431. ). Mšín. 11.

72724   Hnouti. — abs Svazek: 10 Strana: 0086
Hnouti. — abs. Prchli a hýbali (utíkali). 1717. Mtc. 1903. 20. — co. Zaprisahali sa, že ho (kámen) jeden bez druhého nebude hýbať. Sb. sl. 1902. 29. V ní duši hnul. Kká. Sion I. 68. Hýbá se jako vůl na ledě. Vyhl. II. 66. Nehýbaj nás žádný. NB. 72. (Mš. ). Hniete ode mne stezku, declinate a me semitam. Pror. ol. 26b. 1. Jsa. 30. 11. Při- kázanie tvé byli bychom učinili, by nás milosrdenstvie nebylo hnulo. Gest. B. 45a. (Mš. ). Krokem svým by zemi pohla. Koll. Sl. dc. III. 7. Sr. Pohnouti, Popohnati, Po- hybovati, Pohýbati, Viklati, Hýbati.

72725   Hnouti co Svazek: 10 Strana: 0585
Hnouti co. Zaprisahali sa, že ho nejen bez druhého nebudou hýbat; Kto nemáš v rožku, hýbaj si nôžku. Sb. sl. VII. 29., VIII. 84. Keď lajno pohýbeš. Vz Lajno v III. Přisp.

72726   Hňuhňati Svazek: 1 Strana: 0446
Hňuhňati, vz Huhňati.

72727   Hňuhňati Svazek: 6 Strana: 0318
Hňuhňati = ňuhňati. Vodník mluvě hňuhňá. Kld. I. 258.

72728   Hnůj Svazek: 1 Strana: 0446
Hnůj, gt. hnoje, m., v již. Čech. hnuj. Vz. Ů. Kts. H. od hni (hniji). Vz i v: oj, ůj. — H.. = hnis, Eiter. H. z vředu. V. — H., lejno, der Kotli, die Exkremente. H. dobytčí, hovězí, svinský, ovčí, myší, zaječí, kravský (kravinec), koňský, kobylý (koby- linec), holubí (holubinec), kozí (kozinec) atd. Hnůj kydati. Us. — H., mrva na pole, úprava, mrvina, útrus, der Mist, Dünger. H. strojený (vz Hnojivo), míšený (Kompostdünger), z listí; pole hnojem povézti; do starého hnoje síti, na starý h. síti; h. nakládati, rozkydati, roz- hazovati; v hnůj přejíti; korba nah. (hnojník, vz Hnojný). Šp. Hnůj chlévský, záchodní, shnilý. Hnojeni pole omastiti, vypraviti; hnoje navézti. V. Starý kůň k hnoji, ač před tím sloužil v boji. L. Hnůj na dvoře, zlato na poli. Č, Lb. Vz Hospodářský. Hnojíček dělá chlebíček. Vz Šetrnosť. Lb. Ty smrdíš, pravil hnůj k bahnu. Hnš. Mokrý jako hnůj. Č. — H. v uších (nečistota. Ohrenschmalz). — H. očí n. v očích, v oku, tina. D., Lk. Augenbutter. — H. = smetí, Mist, Kehrig. — Z hnoje na knížecí stolici (ze stavu níz- kého). L.

72729   Hnůj Svazek: 6 Strana: 0318
Hnůj = hnis, putredo. V MV. pravá glossa. Pa. Vendi hnoj v kosti mé. Ž. wit. Hob. 12. — H. = stercus. Ž. wit. 82. 11. a j. — H. = mrva. Vz Kram. Slov. H. = smíšenina výkalů domácího zvířectva se stelivem; v širším smyslu = hmota, která vlastnostmi svými fysikalními i chemickými způsobilá jest nahraditi hnůj domácího zví- řectva. Vz S. N. H. chemický, lučební, ne- rostový, mastný, jadrný, slamnatý, čerstvý, neuleželý, přiměřený, pomocný, živočišný, Šp., obchodní, Sl. les.; rozbor, rozklad, hmota, množství, přívoz, druh hnoje; po- moc hnojem; továrna na h. Šp. H. se od- pařil. Dlj. H. když se polívá, pěkně zahnívá. Šd. Komu se h. příčí, nic nevyrolničí. Tč. Když na hnoji houby rostou, bude pršeti, Zlínsky. Brt. — H. moře = pěna. Lšk. — H. = smetiště. Kn. rož. čl. 143., 144.

72730   Hnůj Svazek: 7 Strana: 1260
Hnůj. Tenť na nás jako z hnoje vylezl, kdož o takové věci se pokouší. Výb. II. 1268.

72731   Hnůj Svazek: 8 Strana: 0108
Hnůj. O pův. slova cť. Gb. H. ml. L 72. Hnoja a peňazí nikdy dosť není (vravia se- dliaci); Nehodno z druhej dediny hnoj dová- žať (zdaleka nevěstu). Slov. Phľd. 1894. 197., 1893. 700., 1895. 522. Po mrzkém hnoji bývá čisté a husté obilí. BI. Gr. 312.

72732   Hnůj Svazek: 9 Strana: 0067
Hnůj. H. všech kvítí = kravský. Fisch Hosp. 19.

72733   Hnulosť Svazek: 6 Strana: 0318
Hnulosť mysli = hnutí. Šm.

72734   Hnulosť, i Svazek: 10 Strana: 0086
Hnulosť, i, f. H., vzbudlivosť mysli, Reiz- barkeit des Gefühls. Hyna. Vz Čad. 115.

72735   Hnulý Svazek: 1 Strana: 0446
Hnulý = hnutý, pohnutý, bewegt, be- weglich. MM.

72736   Hňup Svazek: 1 Strana: 0446
Hňup, hňupák, a, m. = hlupák, ťulpa, ťuta, loula, troup, trouba, blb, hulvát, slivoň, blivoň, blůma, ťulpas, boží jehňátko, dub, nemehlo, ein Dummkopf, Tölpel, Gimpel, Einfaltspinsel, Schafskopf, Pinsel. Jg. Druhdy šp. m. treska obecná. Stockfisch. Vst.

72737   Hňupec Svazek: 9 Strana: 0067
Hňupec, pce, m. Strohý h. Kuč. 109.

72738   Hňupovský Svazek: 1 Strana: 0446
Hňupovský, hňupský = hloupý, dumm. D. —

72739   Hňupovstvo Svazek: 6 Strana: 0318
Hňupovstvo, a, ,n., die Tölpelei, Dumm- heit; die Tölpel. Šm.

72740   Hňupství Svazek: 1 Strana: 0446
Hňupství, n., -stvo, a, n., hlouposť, Dumm- heit, Tölpelei.

72741   Hnus Svazek: 1 Strana: 0446
Hnus, u, m. = hnis. Na Slov.

72742   Hnus Svazek: 6 Strana: 0318
Hnus = hnis. Ž. gloss. Cf. Mkl. Etym. 68. — H. = hnusnost. Dk., Msn. Or. 121., 126. Proti musu není hnusu. Ehr. Přes h. lidský (lidské vady) byl přece dobrý člověk. Šml. — H. = malé třísky, smeti. Val. Vck. Brambory jsou letos samý h. (malé). U Če- jova. Svátek.

72743   Hňus Svazek: 6 Strana: 0318
Hňus = setřená sláma, seno. Mor. Brt. D. 214.

72744   Hnusa Svazek: 9 Strana: 0067
Hnusa, y, f. = sprostá ženská. Vz před- cház. Hajštra.

72745   Hnusa Svazek: 10 Strana: 0585
Hnusa, y, f. Nieto väčšej hnusy, ako kto do svojho hniezda trúsi. Mus. slov. VI. 110.

72746   Hnusák Svazek: 1 Strana: 0446
Hnusák, a, m., člověk hloupý, jenž pra- cuje mnoho se naplahočí (nahňusí) a přece nic nedovede. Mřk.

72747   Hnusení Svazek: 6 Strana: 0318
Hnusení, n., das Ekeln. Dk. P. 7.

72748   Hnusiti Svazek: 1 Strana: 0446
Hnusiti, hnusiti, il, en, ení; hnusívati. — co komu. Ekel erregen. Víno (oškliviti). Plk. — se čím: prací (trouditi se, sich placken). Na Mor. — se komu. Hnusí (hnusí, na Mor. ) se mi (oškliví se mi, es ekelt mir davor). Us. Všecko se mi hnusí. Bern. Vz Zhnusiti.

72749   Hnusiti se s čím Svazek: 10 Strana: 0086
Hnusiti se s čím = truditi se, sich plagen. Kom. Did. 146.

72750   Hnusiti se v něčem Svazek: 6 Strana: 0318
Hnusiti se v něčem = mazati se. Mor. Knrz. — H. = tísniti, zmáhati, tlačiti, hu- biti. To nás hňusí. Mor. Vck. Práca ho hňusí; Veliké stromy hňusily malé. Brt. v Mtc. 1878., 33., D. 214. — si co. Sen mne nezná, jídlo sobě hnusím. Koll. I. 170.

72751   Hnusivosť Svazek: 10 Strana: 0086
Hnusivosť, i, f. = hnisivosť, náklonnost k hnisání. Vz Gb. Slov.

72752   Hnusivý Svazek: 1 Strana: 0446
Hnusivý, ekelnd. Rk.

72753   Hnusněti Svazek: 1 Strana: 0446
Hnusněti, ějí, ěl, ění; zhnusněti = hnus- ným se stávati, ekelhaft werden. Us.

72754   Hnusník Svazek: 6 Strana: 0318
Hnusník, a, m., der Ekelhafte. Ssk.

72755   Hnusník Svazek: 9 Strana: 0067
Hnusník, a, m. = sprosťák. Zát. Př 40. b., 65. b. Sr. Halapirkoš, Haťapa.

72756   Hnusnonečistý Svazek: 10 Strana: 0086
Hnusnonečistý. Msn. Od. 291.

72757   Hnusnosť Svazek: 1 Strana: 0446
Hnusnosť, i, f., hnusnota, Ekel. Us.

72758   Hnusnosť Svazek: 6 Strana: 0318
Hnusnosť. Takový sloh povzbuzuje pře- sycenost, ba h. Hř. Hl. 128. Nečistotnosf lidské oko k h-sti pozbudzá. Glč. I. 35.

72759   Hnusnota Svazek: 10 Strana: 0086
Hnusnota, y, f. = hnusnost. Tbz. III. 2. 319.

72760   Hnusný Svazek: 1 Strana: 0446
Hnusný, břidký, škaredý, ekelhaft. Hnůj kydati jest hnusná práce. Sych.

72761   Hnusný čím Svazek: 8 Strana: 0108
Hnusný čím: ukrutnosťou. Phľd. 1894. 17.

72762   Hnusoba Svazek: 1 Strana: 0446
Hnusoba, y, f., hnusení, der Ekel. Na Slov. Bern.

72763   Hnusobka Svazek: 6 Strana: 0318
Hnusobka, y, f., der Ekel. Slov. Bern.

72764   Hnusota Svazek: 6 Strana: 0318
Hnusota, y, f. = hnusnost. S. N. L 16., Ntr. VI. 168., Koll. III. 192., I. 360.

72765   Hnut Svazek: 6 Strana: 0318
Hnut, u, m. = veliký kus dřeva, veliká haluz. Laš. Brt. D. 215.

72766   Hnutel Svazek: 1 Strana: 0446
Hnutel, e, m., der Beweger. Ros.

72767   Hnutelnosť Svazek: 1 Strana: 0446
Hnutelnosť, i, f., die Beweglichkeit. Krab., Kon. —

72768   Hnutelný Svazek: 1 Strana: 0446
Hnutelný, beweglich, čím hnouti lze. H. moc, V., tělo. Toms.

72769   Hnutí Svazek: 1 Strana: 0446
Hnutí, í, n., das Bewegen, die Regung, die Bewegung. Jg. Bez h. proti sobě stáli. Us. U vojska veliké hnutí se znamená. Kram. H. těla i údův jeho (posunek). V. Řečník řeči hnutím šlechtí. Kom. — H. oka = oka- mžení, Augenblick. — H. se vší svou čeledí učinil. Háj. — H. lidu, obce (bouře, pohnutí, Aufstand, Aufruhr). H. mysli. Duše lidské h. a náklonnosti. Br. (Prudká) h. mysli, Gemüths- bewegung. V. Nemá hnutí (jest slab; 2. jest v úzkých). Nevím sobě hnutí (nevím si rady, ich weiss nicht, wo aus, wo ein. Us. ). - - Hnutí, n., přesídlení poddaného na jiné dominium. Die Uibersiedlung eines Unterthanen auf ein anderes Dominium. GL, Arch. IV. 42.

72770   Hnutí Svazek: 6 Strana: 0318
Hnutí, die Regung, Bewegung. H. ledu, Dch., lodi, die Schiffsschwenkung, SI. les.; h. srdce, Mour., ruky, Čch., milosrdenství, Pdl., milosti, Št. Kn. š. 42., žádostivostní, prvoprvé, bezvolné, v člověku. Lenz. Anthr. 41., 42., 358., 542., 556. Stál bez h. jako socha. Kká. H. svú volí jde; H. nejsú pod- dána vůli (willkürliche, unwillkürliche Be- wegung). Št.Kn. š. — H. = pohnutí, bouře. H. duševní, světové, Osv. I. 57., 364., Mus. 1880. 476., národní, husitské. Mus. 1880. 468., 481. Lev papež byl sobě uťal ruku, že měl h. tělestné. Hus I. 449. H. nábožen- ské. Mour.

72771   Hnúti Svazek: 10 Strana: 0086
Hnúti, vz Hnouti.

72772   Hnutný Svazek: 1 Strana: 0446
Hnutný = hnutelný, beweglich. Ms. Č.

72773   Hnutosť Svazek: 1 Strana: 0446
Hnutosť, i, f. = hnutelnosť. Jg. Das Be- wegtsein. Rk.

72774   Hnutov Svazek: 9 Strana: 0067
Hnutov, u, m., motus. XV. stol. Rozb II. 194. Vz násl.

72775   Hnutov Svazek: 10 Strana: 0086
Hnutov, u, m., motus. XV. stol. Rozb. I. 194.

72776   Hnutový Svazek: 9 Strana: 0067
Hnutový. H. nebe = pohyblivé, coelum mobile. XV. stol. Rozb. II. 194. Vz Hnutov,

72777   Hnutový Svazek: 10 Strana: 0086
Hnutový, mobilis. H. nebe, coelum mo- bile. XV. stol. Rozb. I. 194.

72778   Hnutý Svazek: 1 Strana: 0446
Hnutý, pohnutý, bewegt. V. — kde: v zá- dech. Rk. — čím. Tím jsa hnut. Pr.

72779   Hnutý Svazek: 6 Strana: 0319
Hnutý, beweglich? Hnutého statku, jímž by ten dluh zaplatiti mohl. žádného jiného nemá. NB. Tč. dod. 33.

72780   Hnutý Svazek: 9 Strana: 0067
Hnutý = mobilis, prudký. Skopnec, ta zvěrocest, jest mužský, ohnivý, hnutý. Maš. ruk. 18a.

72781   Hnutý Svazek: 10 Strana: 0086
Hnutý = movitý.

72782   Ho Svazek: 1 Strana: 0446
Ho jest původně genitiv, jehož jen při životných mužských užívati lze na místě akkusativu, jako béřeme původní genitivy „holuba, muže" nyní též za akkusativy. Vidíš holuba? Vidím ho. Vidíš strom? Vidím jej (ne: ho, poněvadž „strom" neznamená nic životného). Vst. Naproti tomu píše Ht. v Sr. ml. 235.: Tvar ho o neživotných je prosto- národní a vyskýtá se, řidčeji však než jej, i u spisovatelů, kteří slušně dobrými slují, na př. u Kom. (přestrojovati ho = strom; ale Kom. to má z nářečí moravského. Brt. ) Tamtéž píše dále: Obecná čeština se sloven- činou kromě toho i m. středního akkus. sg. je užívá genitivu ho. Ht. Ale nenásledujme píšíce toho. Viděls dítě? viděl jsem je (ne: ho). T. Dřevař štípá dříví sekerou a řezá je (ne: ho). V jihozápad. Čech. kladou u jmen rodu středního dobře je: Víno je dobré, pijte je. Tak také od Jihlavy k Telči. Šb. — Tento gt. ho značívá jakožto akkus. předmět, který se má doplniti. Týž stává u sloves přechod- ných i nepřechodných hlavně ve větách, kterými udivení, zaklínání, mrzení-se vyja- dřujeme. Veď ti ho idem na ten Čertov tanec; Pôjdeš mi ho do mesta za vojáka; Si mi ho ty za chlap; Už jste mi ho v rukách. Na Slov., Ht. Vz Mkl. S. 383. — Vz On, Jej, Je, Zájmeno.

72783   Ho Svazek: 6 Strana: 0319
Ho (hu)! = zvuk, jímž se ozývají na za- volanou; Běto! Ho (hu)! Brt. D. 171. — Ho = slyš! — Ho ha ho! = stůjte (hon- cům)! Šp. — Ho ho! Volá myslivec ozna- muje, že zvěř po ráně klesla. Škd. — H. = u. Na Hané. Postůj ho našich vrat. Brt. P. 99.

72784   ho Svazek: 8 Strana: 0108
ho; h přisulo: zde i honady (onady), hoheň m. oheň, hojnice, Holomouc, hoficír. Gb. H. ml. I. 464. Z ho se h odsouvá: ovado m. ho- vado, oříkať m. hořékať. Ib. 466.

72785   Ho a jej Svazek: 9 Strana: 0067
Ho a jej. O rozdíle jich vz také Gb. H. ml. III. 1. 474.

72786   Hobatka Svazek: 6 Strana: 0319
Hobatka = hubatka. Ktz.

72787   Hobci Svazek: 6 Strana: 0319
Hobci Nové, Neuhart, Hobci Staré, Alt- hart, vsi u Jamnic na Mor.

72788   Hobčatec Svazek: 6 Strana: 0319
Hobčatec, tce, m., henrietta, die Henriette. H. šťávnatý, h. succosa. Vz Rstp. 575.

72789   Hobel Svazek: 6 Strana: 0319
Hobel, blu, m. = hoblík. Laš. Brt. D. 215.

72790   Hoběnka Svazek: 6 Strana: 0319
Hoběnka, y, f. = huběnka, huba. Mor. Brt. P. 121.

72791   Hobezně Svazek: 7 Strana: 1260
Hobezně, abundanter. Ž wit. 30. 24.

72792   Hobezný Svazek: 6 Strana: 0319
Hobezný, abundans. Vz Mkl. Etym. 69. Hospodin odplatí h-né (abundanter, hojně). Ž. wit. 30. 24.

72793   Hoběžně Svazek: 10 Strana: 0086
Hoběžně, vz Oběžně. Sr. Obih. Mš. Slov.

72794   Hobík Svazek: 6 Strana: 0319
Hobík, u, m. = kokotice. U Střelic. Brt.

72795   Hobitschau Svazek: 1 Strana: 0447
Hobitschau, Hlubočany u Vyškova.

72796   Hobl Svazek: 6 Strana: 0319
Hobl, u, m., vz Hoblík.

72797   Hoble Svazek: 1 Strana: 0447
Hoble, ete, n., oblázek, Kiesel. Us. u Li- tomyšle.

72798   Hoble Svazek: 9 Strana: 0067
Hoble, e, f. = hoblík. Rozb. II. 145.

72799   Hoblen Svazek: 7 Strana: 1260
Hoblen, u, m, hespercancros, nemoc. Pršp. 62. 5. Rj.: holon.

72800   Hoblen Svazek: 10 Strana: 0086
Hoblen v VII. 1260. dle Mš.: hobleň, f. Hoblík na kuří oka. Nár. list. 1904. 10. 11. Hobliny ševcovské, Schusterspäne. Ktt.

72801   Hobľena Svazek: 8 Strana: 0108
Hobľena, y, f. = ženská špatného chování. Val. Brt, D. H. 317.

72802   Hobléř Svazek: 7 Strana: 1260
Hobléř, e, m., Hobelmacher. Tk. VIII. 393.

72803   Hoblice Svazek: 1 Strana: 0447
Hoblice, e, f. H. s předním vozíkem a pod- stavcem, s podstavcem truhlíkovým, kolář- ská. Šp.

72804   Hoblice Svazek: 6 Strana: 0319
Hoblice, die Hobelbank. H. truhlářská. Skv.

72805   Hobličky Svazek: 6 Strana: 0319
Hobličky, pl., f. = ledviny. Val. Brt. D. 215.

72806   Hoblík Svazek: 1 Strana: 0447
Hoblík, u, hobl, e, hoblíček, čku, m., struh (vz v Jg. Zubovník). V strč. skoblík; rus. skobliť = škrabati, lat. scalpere, sca- bere, řec. óxánteiv, něm. schaben. Sf. Der Hobel. H. skládá se z lůžka a železa. H. má dvě rukověti, menší hoblík má jen jednu (nos). Druhy hoblíkův: H. veliký: macek, ruban; hrubý s ostřím okrouhlým k hoblo- vání z hruba: ubírák; s ostřím vroubkova- tým: zubák. Na práci jemnější: hladík (hlaz) s ostřím přímým; falcovník na dělání falcův, drážek u rámů, u dveří; špuntovník s dvo- jatým želízkem k vystruhování péra (podlou- hlého čepu, který zapadá do loutku neb žlábku též rozsáhlosti); loutkář se želízkem úzkým k dělání loutek neb žlábků (v rá- mích do oken, kam sklo zapadá); okrouhlík se želízkem obloukovitě vyhloubeným k dě- lání okrouhlých vyvýšenin; žlábkovec se že- lezem vypouklým k dělání žlábkův okrou- hlých; karnísek k dělání malých řims; loď- kový s ostřím přímým ą se spodkem (lůžkem) obloukovitým. Š. a Ž. (Walter). Hoblík: uběrák (člunkový), hladík (člunkový), klop- kář (člunkový, posuvný), macek (veliký ho- blík jednoduchý, Rauhbank-, macek bednář- ský, Stossbankhobel), strhovač (jednoduchý, s klopkou), zubák n. dráček (Zahn-), římsov- ník (rovný, kosý, s krojidlem, člunkový, s klopkou), nástěnkář (s vodítkem, bez něho, Wand-), kocour (Grund-), svlakovník (po- suvný, s krojidlem), dražník (Falz-, úzký rovný, kosý, posuvný, s dvěma stavítky, kosý s kro- jidlem, na tmel (Kittfalz-), člunkový (dvoj- sedlý), okrajník (rovný, kosý, rovný posuvný, kosý posuvný, s klopkou, s klopkou posuvný), přestrkovač, zubovkář (posuvný), žlábkovec (okenní, dveřní, okenní posuvný, dveřní po- suvný, dyhový, dyhový malý), dušník (dy- hový), krojidlo (dyhové), výtažník, rýhovník (přes dřevo), hlavník (Stemme), hlazník (Schlicht-), hlazník bednářský (Glatt-), ná- dobkář (Geschirr-). Hoblíky duté a okrouhlé: podbradkář (Hohlkehl-, hladicí, s klopkou, zubatý, římsový), oblounkář (hladicí, s klop- kou, zubatý, římsový), výžlabník (rovný, člunkový, nakroužený). Výžlabníky: pod- bradkář (s vodítkem, s plátkem, kosý, s kro- jidlem, oblounkář, prutovník (Stab-), německý, francouzský, čtvrtkový, zařezávací, perlový, s drážkou), karnísek (s plátkem, francouz- ský, kosý s krojidlem, opačný), dražník (kar- nískový), podnožník, svodník, poklopkář (Schlagleisten-, s plátkem), překladač (úzký, široký). Hoblíky posuvné s železnými sta- vítky: dražník (kosý), okrajník (rovný, kosý, s klopkou), svlakovník (s krojidlem; svlak, na svlaky), nástěnkář (Wand-, posuvný). Hoblíky s železnými plazy: uběrák, hladík (krátký), klopkář, zubák, římsovník (rovný. kosý), nástěnkář, cídič. Šp. H. hladký, zoub- kovatý, křivolaký, ostrý, strouhací, loďkový. Šp. H. dlabací, dražební, dveřní, dvojitý, hladicí, hranolový, hrubý, na fidibusy, na laloky (Viertelstab-), pěstní, přestrkačný, přihladěcí, rourní, rovný stavěcí, rýhovací, s perem, s perem na parkety, špuntovní, veliký, věncový, vybírací, vydlabací, výžlabní. Kh. H. hladký, Orb., ostrý (hrubý uběrák), strouhací. Želízko do h-ku. — H. na louky (k srovnávání krtovin atd. ) Vaň. H-kem srov- nati, vyrovnati, vyhladiti něco. V.

72807   Hoblík Svazek: 6 Strana: 0319
Hoblík. Plaz h-ku, die Bahn am Hobel. Us. Vz Překládač, Protahovač, Prutovník, Ramovadlo, Těsto, Vymetač. Dáti někoho na h. = smýkati jím po lavici tak, že ho jeden drží za hlavu, druhý za nohy. Us. Rjšk. Lepší můj hoblíček než sedlácké volky, dyž si ho nabrúsim, jide mně po- volky. Sš. P. 544. — H. (Oblík), ves u Loun.

72808   Hoblík Svazek: 7 Strana: 1260
Hoblík, a, m. = hora ve Středohoří Řvn. 163.

72809   Hoblík Svazek: 8 Strana: 0546
Hoblík. Ještě tyto: beránek, bramovník, čepovník, článkovník, člunek, člunkář, člun- kovník, drážkovec, dušník, dužinák, hladič, karbovník, klopník, křídelník, lalošník, ná- stěnník, oblounník, okenník, okružník, orub- ník, ozubník, pazník, perovník, podválečník, porubník, příčinkář, simovník, spárovník, stři- hovač, špicovník, trochilník, útorník, věnečník, vráskovník, výkružník, zejkovec, zoubkovník, žlábkovník. Vz Ott. XI. 417.-424. II. koši- kársky. Vz KP. VII. 119.

72810   Hoblík Svazek: 9 Strana: 0067
Hoblík. Vyfouk mu h. (= ošidil ho, obelstil). Hoř. 118.

72811   Hoblík Svazek: 9 Strana: 0438
Hoblík. Hoblík zemský = ruchadlo. Čes. 1. X. 268.

72812   Hoblík Svazek: 10 Strana: 0585
Hoblík: dražník, hladík, karnísek, klop- kář, kocour, macek, oblounkář, okrajník, podbradkář, podnožník, poklopkář, římso- vník, srovnávač, svodník, uběrák, k vybírání dřeva, výžlabník, zubák, žlábkovec; hoblíky dřevené evropské, kovové americké. Vz KP. XI. 2. - 7.

72813   Hoblíkový Svazek: 10 Strana: 0585
Hoblíkový, Hobel-. Jind. 81.

72814   Hoblín Svazek: 1 Strana: 0447
Hoblín, u, m. (nové), Maulwurfspflug. Rk.

72815   Hobliny Svazek: 1 Strana: 0447
Hobliny, pl., f. = hobloviny, Hobelspäne. Us. —

72816   Hoblíř Svazek: 10 Strana: 0086
Hoblíř, e, m. H. kovu. Nár. list. 1902. č. 103. 4. Sr. Kovohoblíř.

72817   Hobliti Svazek: 6 Strana: 0319
Hobliti, vz Hoblovati.

72818   Hoblovací Svazek: 1 Strana: 0447
Hoblovací stolice, stroj. Hobel-. Us.

72819   Hoblovací Svazek: 10 Strana: 0585
Hoblovací stroj. Vz KP. XI. 16. s vyobraz.

72820   Hoblovač Svazek: 6 Strana: 0319
Hoblovač, e, m., der Hobler.

72821   Hoblovačka Svazek: 1 Strana: 0447
Hoblovačka, y, f., Hobelbank. Rk.

72822   Hoblovačka Svazek: 9 Strana: 0067
Hoblovačka, y, f. Zámečnická h. KP. VII. 344. Vz Hoblovadlo.

72823   Hoblovačky Svazek: 1 Strana: 0447
Hoblovačky, ček, pl, f., hobliny, hoblo- viny, hoblovanky = truhlářské třísky. Ho- belspäne. Šp.

72824   Hoblovadlo, a, n Svazek: 6 Strana: 0319
Hoblovadlo, a, n., die Hobelmaschine. H. ruční, samočinné, se svěrákem. Vz Včř. Z. II. 73. H. válcové, s hybným stolem. Šp.

72825   Hoblovák Svazek: 8 Strana: 0546
Hoblovák, u, m., čes. tanec. Čes. 1. VI. 235.

72826   HoBlovák Svazek: 9 Strana: 0067
HoBlovák, u, m. — tanec. Vz Čes. 1. VI. 368.

72827   Hoblovance Svazek: 7 Strana: 1260
Hoblovance, pl, m., Hobelspäne. Slov. Rr. Sb.

72828   Hoblování Svazek: 6 Strana: 0319
Hoblování, n., das Hobeln. H. hlavně dělové. NA. III. 125. H. na čisto, z hruba, polovičné. Rk.

72829   Hoblovánky Svazek: 6 Strana: 0319
Hoblovánky, pl., f. = hobliny.

72830   Hoblovaný Svazek: 1 Strana: 0447
Hoblovaný, hlazený, gehobelt; vycepo- vaný, geschliffen. D.

72831   Hoblovárna Svazek: 10 Strana: 0585
Hoblovárna, y, f. = hoblovačská dílna. Jind. 81.

72832   Hoblovati Svazek: 1 Strana: 0447
Hoblovati, hobeln. V. — co. Truhlář prkna hobluje. Kom. — čím kde co. Prkno na hoblovací stolici mackem h. — jak: na příč h. D., Šp. — proti čemu, vz Lít. — odkud: od spodního konce prkno h. — oč s kým. O závod s někým h.

72833   HoBlovati Svazek: 9 Strana: 0067
HoBlovati. Št. Bes. 79.

72834   Hoblovatý, -vitý Svazek: 1 Strana: 0447
Hoblovatý, -vitý, hoblíkovatý, -vitý, ho- belartig. Rostl.

72835   Hoblovina, y Svazek: 6 Strana: 0319
Hoblovina, y, f., Hobelspan, m. Šm.

72836   Hoblovka Svazek: 6 Strana: 0319
Hoblovka, y, f. = hoblice. Hdk. v Osv. 1880.

72837   Hoblovka Svazek: 10 Strana: 0086
Hoblovka, y, f., vz Hoblovací.

72838   Hoblovna Svazek: 1 Strana: 0447
Hoblovna, y, f., die Hobelstätte. Aqu.

72839   Hoblový Svazek: 1 Strana: 0447
Hoblový, Hobel-.

72840   Hoblýnať Svazek: 6 Strana: 0319
Hoblýnať = hnízditi se.

72841   Hoboj Svazek: 1 Strana: 0447
Hoboj, e, huboj, e, hoboje, e, f., z fr. hautbois (hoboa), hudební nástroj dechový. — Hoboista, y, m., dle Despota, hobojník, a, m., Hautboist. Rk. Vz Hautbois. Hoboltov, a, m., Gabolto, mě. v Uhřích. Plk. Hoc = třebas, immerhin, wenn auch. Na
Slov. Plk.

72842   Hobořiti Svazek: 6 Strana: 0319
Hobořiti = hovořiti. Sš. P. 765.

72843   Hobrtlík Svazek: 10 Strana: 0586
Hobrtlík, u, m., místo: obrtlík. Huj. Progr. 14.

72844   Hobšovice Svazek: 6 Strana: 0319
Hobšovice, vz Tk. I. 87., Tk. II. 535., IV. 172., Tf. Odp. 288., Blk. Kfsk. 1205.

72845   HoBúrka Svazek: 9 Strana: 0067
HoBúrka, trať v M. Němčičkách. Šeb. 189.

72846   Hobza Svazek: 8 Strana: 0546
Hobza Petr, nar. 1831., prof. a spis. v Brně. Vz Ott. XI. 425.

72847   Hobzí Svazek: 6 Strana: 0319
Hobzí, n., tvrz u Chlumce. Tk. Žk. 4., Sdl. Hr. III. 197., IV. 370.

72848   Hobža Svazek: 6 Strana: 0319
Hobža Petr, prof. a spisov., nar. 1831. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 193.

72849   Hoc Svazek: 6 Strana: 0319
Hoc. H. celý svet na nás dudze. Kyt. 1876. 32. Ja sebe spievam, h. ma psota bije. Sl. spv. VI. 213.

72850   Hoc Svazek: 10 Strana: 0086
Hoc. Na Slov. ještě: hoci, choci, hodz. hodza, choť, choťas, choďa, choďas. Czam. Slov. 219.

72851   Hocaj Svazek: 6 Strana: 0319
Hocaj = byť i, třebas. Slov. H. som chu- dobná, keď som len verná Slovenka. Slav. 46. -- Sl. ps. Šf. II. 162., Sl. sp. 171.

72852   Hocakí Svazek: 8 Strana: 0108
Hocakí, gt. hocakjeho. Slov. Pastr. L. 130.

72853   Hocako Svazek: 8 Strana: 0546
Hocako = lecjako. Slov. Phľd. 1896. 654.

72854   Hocaký Svazek: 1 Strana: 0447
Hocaký = ledajaký. Na Slov.

72855   Hocaký Svazek: 6 Strana: 0319
Hocaký = ledajaký. Slov. Sl. sp. 103., Ntr. IV. 170.

72856   Hocby Svazek: 6 Strana: 0319
Hocby = byť i. Hocby ona povedzela, ale ona němože. Sl. ps. 224.

72857   Hocéprať se čeho Svazek: 10 Strana: 0086
Hocéprať se čeho = nažebroniti se. Lišeň. Mtc. 1902. 435.

72858   Hoci Svazek: 6 Strana: 0319
Hoci. Hoci dle Ht. Sl. ml. 263. nesprávný tvar m.: choci. H. si chudobno, z teba žena bude. Sl. sp. 211. - Koll. Zp. I. 78.

72859   Hocín Svazek: 1 Strana: 0447
Hocín, a, m., pták kurovitý. Krok.

72860   Hocjaký Svazek: 6 Strana: 0319
Hocjaký = lecjaký. Slov. Ntr. IV. 21.

72861   Hocka Svazek: 6 Strana: 0319
Hocka, y, f, sam. u Písku.

72862   Hockde Svazek: 6 Strana: 0319
Hockde = leckde. Slov. Keď sa ja h. na lavičke naspim. Dbš. Sl. pov. I. 81. — Ntr. IV. 39., 40.

72863   Hockdo Svazek: 6 Strana: 0319
Hockdo = leckdo. Slov. Nechci h., čo chce, povie. Phld. IV. 5.

72864   Hockedy Svazek: 6 Strana: 0319
Hockedy = ledakdy. Slov. Núdza ho tak pripRela, že h. nemal čo do úst položiť. C. Čt. II. 477. - Dbš. Sl. pov. I. 240.

72865   Hockody Svazek: 6 Strana: 0319
Hockody = leckudy. Němc. IV. 431.

72866   Hockterý Svazek: 6 Strana: 0319
Hockterý = leckterý. Slov. Ntr. IV. 142.

72867   Hoclavice Svazek: 6 Strana: 0319
Hoclavice, dle Budějovice, Hotzendorf, u Nov. Jičína.

72868   Hoclen Svazek: 8 Strana: 0546
Hoclen = aspoň. Slov. Sbor. slov. I. 86.

72869   Hocopánek Svazek: 8 Strana: 0108
Hocopánek, vz Ucupánek (3. dod.). Hod. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 84. Kde často hody, tam neďaleko hlady. Slov. Phľd. 1894. 198. Ni dycky hody, bai něhody; To se mu zemľelo k hodom (to se mu podařilo). Mor. Ces. 1. V. 419. Bude mu, ako na hody (dobře). Nov. Př. 624.

72870   Hocova Svazek: 6 Strana: 0319
Hocova, y, f. — potok na Mor. D. ol. VI. 457. a j.

72871   Hocpriam Svazek: 6 Strana: 0319
Hocpriam = ačkoli. H. bol bohatý, preca sa němohol oženiť. Slov. Ntr. IV. 74. (84.).

72872   Hočaj Svazek: 10 Strana: 0086
Hočaj = hod. Orava. Sb. sl. 1901. 181.

72873   Hoček Svazek: 9 Strana: 0438
Hoček, čku, m. = háček. Bruclíky zapí- nali zpředu bočky. Těšín. Věst. op. 1895. 21.

72874   Hoček Svazek: 10 Strana: 0086
Hoček, čku, m. = háček. Slez. Vyhl. II. 198.

72875   Hočení. n Svazek: 10 Strana: 0086
Hočení. n. = učení. Mtc. 1902. 440.

72876   Hočianka Svazek: 6 Strana: 0319
Hočianka, y, f., řeka (potok?) na Slov. Č. Čt. II. 352.

72877   Hod Svazek: 1 Strana: 0447
Hod, u, m. Hodt, hodina = čas, rus. hod = rok; hod ve významu: příhodný čas (doba), řec. /. aicó, -, ku př. v& hoďb = in tempus, tvxal()0)c, sr. hoditi se. — H. = pří- hodná doba, pravý čas, Gelegenheit. Na Slov. hod, a. Dřív hoda (dřív než h. byl). Ledva z hoda. Plk. V Čech. toliko ve frasi: v hod. Udělal mi to v hod. V hod býti. To mi při- chází v hod. D. Přichází mi velmi nevhod. D. Není mi to v hod. Jemu nikdy v hod neučiní. Pravdu povím, budiž v hod aneb v nehod. Sych. Co v hod, to dobro. Jg. V hod (v míru) trefiti. V. Vděk a v h. uči- niti, udělati. V. Někomu se v hod učiniti. Kom. To se ti stalo v h. Us. — V hod = co náleží, zrovna dosti. Mnozí kuchaři řídko v hod krmi osolí, ale neb přesolí aneb ne- dosolí. V. Co v h., to dobro; co příliš, to mnoho. Jg. — Hod, u, m., zřídka hody, ův, m. (slavný hod), čas, hlavně čas určitý, rok, den památní či svátek, ein hohes Fest: h. vánoční, velikonoční, svatodušní, boží a poněvadž ty s kvasy byly spojeny, tedy i hody = kvasy. S. N. Hod slaviti. V. H. božího narození (vánoční, vánoce); h. vzkří- šení pána Krista (veliká noc, velkonoc, veli- konoc, přesnice, velikonoční hod n. svátek); hod sv. Ducha (slavnost' seslání Ducha sv., hod letniční, letnice, svatodušní svátky). Hod boží, h. Páně. Na hody. Bib. Tmavé hody (vánoce = bez sněhu), světlé stodoly, světlé hody (když sníh leží), tmavé stodoly. Hrš. Vz Gl. 63. — Hody na Slov. a na Mor. = posvícení, Kirchweih. D. — Hody, ův, m., kvas, hostina, Gasterei, Banket, Schmaus. V. Na hody veliké. Rkk. II. slavné, skvostné, hojné, úpravné, nákladné někomu přistrojiti; hody strojiti, připraviti, míti; na hody po- zvati, zváti; hody dělati; správce, strůjce hodův. V. Jeti k hodům. St. skl. Byly hlučné hody. Jg. K hodům koho zváti. Hody sva- tební slaviti. V. H. učiniti. Háj. Hody umrlčí slaviti. Š. a Ž. Nechval kmotře hodův, až snich (z nich, Č. ) půjdeš (pojedeš) se ctí domův. Plk., Lb.. Č. Míti s kým psí hody (naháňku. Vz Nesnáze). Č. Časté hody míval, hodoval, a za jiné platil. Klat. Ne vždycky hody, také někdy vody. Vz Šetrnosť. Lb., Ros., Č. Co by mu k hodům semlel. (V čas mu po- mohl. Vz Pomoc, Kohoutek). Č., Mus. III. d. 60. Těžko z hodův na hody jíti. Č., Pk. Hody, Machu, krčma ve vsi! Vz Blahobyt. Č. Vida jámu v ni se nekoť, nezván pak na hody nechoď. Pk. — Hody = kvas kmotrův a přátel po úvodu ženy. Da. Odtud: Rostou jí hody (otěhotněla. Vz Bubínek, Krajan). Č. Má zase hody přede dveřma. Da. — H. = hození, vrh, der Wurf, Schub. H. přímý, obloukem, Tš., šikmý, vodorovný, vzhůru, dolů; výška,, dálka hodu. Nz. V té hře (v ku- želky) mám ještě dva hody. Us. Nejhorší, nejlepší hod. Nt.

72878   Hod Svazek: 6 Strana: 0319
Hod. V hod. Podruhyně mu ani v. ne- koukla ani v. nevstoupila. Sá. Ještě nebyl na světě rod, jenž by trefil každému v. Kmp. Ve všem jim v. činil. Abr. Vše v. lépe nežli mnoho. Smil v. 1771. A tak jakož ve všem tak i v ruše vše v. dobro. Št. Kn. š. 165., Hus I. 290. Vz Vhod. — H. = svá- tek atd., solemnitas. Ž. wit. 80. 4., Hr. rk. P. 685., U. 401. Neděle nebo jiní hodové od církve sv. ustanovení. GR. Na den a h. sv. Víta. List hRad. 1478. Tč. H. božího na- rození; o pověrách k tomuto dni se táhnou- cích vz Kld. I. 277. Ó Doroto, tvůj h. ctí cierkev sv. Výb. II. 17., Sv. ruk. 304. H. posvěcení kostela. Hus II. 417. H. sv. Víta. Ib. III. 283. Kdyby kázal popraviti na ně- který h. nad kým; H. našeho Jesu Kristu, sv. kříže nalezení. St. Kn š. 160., 169., 241. —

72879   Hod Svazek: 7 Strana: 1260
Hod. Hody v Liptovsku na Slov. výb- hradně = svátky. Zátur. Hody na Mor. Vz Obz. 1892 (Brt). Cf. Den (dod.). — H., a, m. = Hodislav (2 dod.). Vz toto.

72880   Hod Svazek: 9 Strana: 0067
Hod. Slavení hodů (posvícení) na Vy- zovsku. Vz Mus. ol. XII. 60. Boží hod (oby- čeje). Vz Chorv. 89., 133.

72881   Hod. Ča Svazek: 10 Strana: 0086
Hod. Časté hody vedú ludzi do škody. Rizn. 173. Dáš li, zvíš hody (bude zle, budeš bit). Rokyc. Post. 369b.

72882   Hoďa Svazek: 1 Strana: 0448
Hoďa = třeba. Na Slov.

72883   Hoda Svazek: 6 Strana: 0319
Hoda, y, f. = voda (eufem.). Vem to h. Zlínsky. Brt. — H., os. jm. Pal. Rdh. I. 120., Mus. 1880. 467.

72884   Hoďa Svazek: 6 Strana: 0319
Hoďa = jako. Slov. Nasmokal sa h. prasa. Sb. sl. ps. I. 107. Žije si hoďa pán. Mt. S. I. 99. — H., hoďas = třebas. Slov. Hoďa som chudobný, ale som chlap dobrý. Koll. Zp. II. 93. (508.). Poručeno Bohu, komu budem tomu, hoďa šuhajkovi, tomu chu- dobnému. SI. ps. 10. Hoďas bude hrbatá, nech len bude bohata. Koll. Zp. I. 222. — Sl. sp. 172.

72885   Hoda Svazek: 7 Strana: 1260
Hoda, y, m., vz Hodislav (2. dod.).

72886   Hodáček Svazek: 6 Strana: 0320
Hodáček, čka, m. H. Jan, ok. 1587. Jg. H. 1. vd. 562., Jir. Ruk. I. 247.

72887   Hod'ajaký Svazek: 8 Strana: 0108
Hod'ajaký = lecjaký. Slov. Phľd. 1892. 646.

72888   Hoďajší Svazek: 9 Strana: 0067
Hoďajší opekance = vánoční. Zát. Př. 256. a Cf. Hod.

72889   Hodák Svazek: 8 Strana: 0108
Hodák, a, m., vz násl. Hodislav.

72890   Hodáková Svazek: 8 Strana: 0546
Hodáková Arnoldina, nar. 1822., mor. ma- lířka. Vz Ott. XI. 426.

72891   Hodal Svazek: 1 Strana: 0448
Hodal, a, m., v Krkonoších = chlap.

72892   Hodalík Svazek: 8 Strana: 0108
Hodalík, a, m., vz násl. Hodislav.

72893   Hodan Svazek: 6 Strana: 0320
Hodan, a, m., os. jm. NB. Tč. -- H. = samota u Blatné.

72894   Hodan Svazek: 8 Strana: 0108
Hodan, a, m., vz násl. Hodislav.

72895   Hodaň Svazek: 8 Strana: 0108
Hodaň, Hodáh, ě, m., vz násl. Hodislav.

72896   Hodánek Svazek: 8 Strana: 0108
Hodánek, nka, m., vz násl. Hodislav.

72897   Hodanina Svazek: 1 Strana: 0448
Hodanina, y, f, smíšenina sliv s hruš- kami za omastek na koláče. Us.

72898   Hodara Svazek: 6 Strana: 0320
Hodara, y, f., dillenia, die Dillenie, rostl. H. ozdobná, d. speciosa, elliptičná, d. ellip- tica, zpilovaná, d. serrata. Vz Rstp. 30.

72899   Hodárna Svazek: 6 Strana: 0320
Hodárna, y, f. = hodovní síň. Slov. Hol. 13., 251.

72900   Hodarovitý Svazek: 6 Strana: 0320
Hodarovitý. H. rostliny, dilleniaceae: akara, plazurka, kuráta, hodara. Vz Rstp. 28. a násl.

72901   Hodař Svazek: 1 Strana: 0448
Hodař, e, hodár, a, m., hosť, Gast, Na Slov.

72902   Hodařka Svazek: 10 Strana: 0086
Hodařka, y, f. = ženská, ktorá chodí po hodech (po křtinách, svatbách a p. ). Dšk. Km. 32.

72903   Hoďas Svazek: 6 Strana: 0320
Hoďas = hoc Slov. Dbš. Sl. pov. 8. 42.

72904   Hoďas Svazek: 10 Strana: 0586
Hoďas = třebas. Hoďas som já ako myš (malý). Mus. slov. IV. 10.

72905   Hodasaký Svazek: 6 Strana: 0320
Hodasaký = ledasjaký. Slov. Zátur. Vedže si ty nemysli, že som ja h. koník. Dbš. Sl pov. VI. 33.

72906   Hoďata Svazek: 6 Strana: 0320
Hoďata, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 120.

72907   Hodata Svazek: 7 Strana: 1260
Hodata, y, m , vz Hodislav (2 dod )

72908   Hódati Svazek: 6 Strana: 0320
Hódati = hádati, rathen, ale hádati se, zanken. Na Hané. Bkř.

72909   Hoďátka Svazek: 6 Strana: 0320
Hoďátka, pl., n. = slabé, chudobné hody (posvíceni). Mor. Vek.

72910   Hodava Svazek: 6 Strana: 0320
Hodava, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 121.

72911   Hodbáb Svazek: 6 Strana: 0320
Hodbáb = hedbáv. Slov. Ntr., Koll. Sl. sp. 514.

72912   Hodbábný Svazek: 6 Strana: 0320
Hodbábný = hedvábný. Slov. Ntr. V. 339., Koll. Zp. I. 125., Sl. ps. 177.

72913   Hodě Svazek: 1 Strana: 0448
Hodě = záhy, ráno, früh, zeitig. O 7 vstup., Alx.

72914   Hodě času Svazek: 10 Strana: 0086
Hodě času. Z Ruk. pr. univ. F. 9. cituje Č. v Rozpr. I. 145. a vykládá: čekaje pří- hodného času. (Mš. ).

72915   Hodec Svazek: 7 Strana: 1260
Hodec, dce, m., vz Hodislav (2. dod.).

72916   Hodec Svazek: 8 Strana: 0108
Hodec, dce, m., vz násl. Hodislav.

72917   Hoděčín Svazek: 6 Strana: 0320
Hoděčín, a, m., ves u Častolovic. Blk. Kfsk. 51., Sdl. Hr. I. 64., II. 276., V. 352.

72918   Hodegetika Svazek: 6 Strana: 0320
Hodegetika, y, f., z řec. = navedení k učení se k nějakému odvětví vědy. Vz S. N. X.

72919   Hoděj Svazek: 6 Strana: 0320
Hoděj, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 120.

72920   Hoděj Svazek: 7 Strana: 1260
Hoděj, e, m., vz Hodislav (2. dod.).

72921   Hoděj Svazek: 8 Strana: 0108
Hoděj, e, m., vz násl. Hodislav.

72922   Hodějice Svazek: 1 Strana: 0448
Hodějice, Hodowitz, ves v Budějovsku. Mus.

72923   Hodějice Svazek: 6 Strana: 0320
Hodějice, dle Budějovice, Hodějitz, ves u Slavkova. Ve Slov. má býti Hodovice, místo Hodějice.

72924   Hodějov Svazek: 6 Strana: 0320
Hodějov, a, m., Hodějau, ves u Volyně. Žer. Záp. 11. 183., Sdl. Hr. V. 205.

72925   Hodějovice Svazek: 6 Strana: 0320
Hodějovice, dle Budějovice, Bodějowitz, ves u Pelhřimova. Tk. III. 36., Sdl. Hr. III. 302., IV. 276., Blk. Kfsk. 1314.

72926   Hodějovský Svazek: 6 Strana: 0320
Hodějovský z Hodějova Bohusl. Vz Mus. 1884. 173., Tf. H. 1. 3. vyd. 43., Sbn. 899., Jir. Ruk. I. 247., Blk. Kfsk. 1314., 1466., Sdl. Hr. IV. 370., Mus. 1884. 173. (Jir.), S. N.

72927   Hodějovský Svazek: 7 Strana: 1260
Hodějovský J. Vz Bačk. Písm I. 278.

72928   Hodějovský Svazek: 9 Strana: 0067
Hodějovský. Jan starší H. z Hodějova. Vz Vlč. Lit. I. 389., 407. Jub. XI. — Bo- huslav H. z Hodějova, 1533. —1553. Vz Vlč. Lit. I. 407., Truhl. 15.

72929   Hodejž Svazek: 7 Strana: 1260
Hodejž = Bůh dej Rgl.

72930   Hodek Svazek: 6 Strana: 0320
Hodek, dka, m., os. jm. Tk. I. 312.

72931   Hodek Svazek: 7 Strana: 1260
Hodek, dku, m., nervus, Ader, f. 1589. — H., dka, m. H. Václ. Vz Slavín seš. 28 — H. Gust., cukrovarník a spisov. Ott V 776. a.

72932   Hodek Svazek: 8 Strana: 0108
Hodek, dka, m., vz násl. Hodislav.

72933   Hodek Svazek: 8 Strana: 0546
Hodek Gust., nar. 1832., cukrovar. a spis. Vz Ott. XL 428.

72934   Hoděmyšl Svazek: 6 Strana: 0320
Hoděmyšl, e, f. Tk. III. 38.

72935   Hoden Svazek: 1 Strana: 0448
Hoden, vz Hodný.

72936   Hoden Svazek: 7 Strana: 1260
Hoden, a, m, vz Hodislav (2. dod).

72937   Hoděnice Svazek: 6 Strana: 0320
Hoděnice, dle Budějovice, Hodenitz, ves u Kapuce.

72938   Hodernice Svazek: 1 Strana: 0448
Hodernice, e, f., svišť horní, Murmel- thier. Světoz.

72939   Hoděšovice Svazek: 6 Strana: 0320
Hoděšovice, dle Budějovice, Hoděscho- witz, ves u Holic. Sdl. Hr. I. 39., 62.

72940   Hoděta Svazek: 7 Strana: 1260
Hoděta, y, m., vz Hodislav (2. dod.).

72941   Hodětice Svazek: 6 Strana: 0320
Hodětice, dle Budějovice, Hodětitz, ves u Neveklova. S. N. X. 242., Blk. Kfsk. 908., Sdl. Hr. IV. 370.

72942   Hodětín Svazek: 6 Strana: 0320
Hodětín, a, m., Hodietin, ves u Bechyně. Tk. IV. 726., V. 241., Tk. Žk. 221., Sdl. Hr. III. 257.

72943   Hodice Svazek: 6 Strana: 0320
Hodice- dle Budějovice, Höditz, ves v Ji- hlavsku. Zer. Záp. II. 183., Blk. Kfsk. 1315., Sdl. Hr. IV. 306., 307.

72944   Hodický Svazek: 6 Strana: 0320
Hodický, os. jm. Vz S. N.

72945   Hodičný Svazek: 9 Strana: 0067
Hodičný = co se hodí, sluší. Jičín. Kub. L. f. 1900. 358.

72946   Hodičov Svazek: 6 Strana: 0320
Hodičov, ves zašlá v Pisec. Blk. Kfsk. 425.

72947   Hodík Svazek: 6 Strana: 0320
Hodík, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 120., S. N., Phld. V. 189.

72948   Hodík Svazek: 7 Strana: 1260
Hodík, a, m., vz Hodislav (2. dod.).

72949   Hodík Svazek: 8 Strana: 0108
Hodík, a, m., vz násl. Hodislav.

72950   Hodiki-us Svazek: 6 Strana: 0320
Hodiki-us, a, m. H. Jan, superintendent, 1637. Jg. H. 1. 2. vd. 562., Jir. Ruk. I. 247., S. N.

72951   Hodíkov Svazek: 6 Strana: 0320
Hodíkov, a, m., mlýn u Sedlčan.

72952   Hodilosť Svazek: 1 Strana: 0448
Hodilosť, i, f., Tauglichkeit. Plk.

72953   Hodilý Svazek: 1 Strana: 0448
Hodilý, tauglich. Plk.

72954   Hodín Svazek: 7 Strana: 1260
Hodín, a, m., vz Hodislav (2. dod.).

72955   Hodín Svazek: 9 Strana: 0067
Hodín, a, m., trať. Pck. Hol. 126.

72956   Hodina Svazek: 1 Strana: 0448
Hodina, hodinka, y, f., hodinečka = čas, die Zeit. Ještě máš dosti hodiny (času). St. skl. Hodina jest nám z lože povstati. Troj. — H. = čásť dvacátá čtvrtá dne přirozeného, die Stunde. Nyní počítáme toliko 12 hodin od půlnoci do poledne a od poledne do půl noci; ještě v 17. stol. počítali 24 hodin po- čínajíce od západu slunce, a to byly hodiny podlé orloje (z lat. horologium); nyní podlé půlorloje. Jg. Padla hodina (bila). Odbila pátá h., odbilo pět hodin. Kolik jest hodin? Pátá již bila (hod. ). O které přijdeš (hodině) ? Na Moravě říkají: O kolika přijdeš? Brt. Co hodina (každé hodiny, ustavičně, bedlivě). V. O páté h-ě; půlnoční, polední h.; ani ho- diny nespával. Nt. Okolo osmé hodiny ně- mecké. Skl. Mezi jedenáctou a dvanáctou na českém orloji. Břez. Lid věda o tom, toliko pěti hodinami ho předešel a úmysl jeho mu zkartil. Skl. Vyvolávati hodiny. D. Ponocný troubí noční hodiny. Půlnoční h., ranní. Us. Hodiny bijí hodiny. D. Rozvrh hodin ve škole. Na hodinu. Jíti hodinu. V nešťastnou, zlou h-nu, po malé h-ně. Pij ten lék každou hodinu. Us. H. k odpočívání, k střídání (u horníkův). Vys. Co h., to novina (každá h. něco nového přináší). Lb., Mt. S. Ví, kolik hodin bije. Vz Vtipný. Lb. — H. = jistý, vyznamenaný čas, eine bestimmte Zeit, Stunde. Jg. O svojích hodinách klademe se a vstá- váme. Jg. Od té hodiny a chvíle. V. H. učení. Až do té hodiny. V. H. smrti, h. smrtelná. Us. K hodince poslední se bráti. D. K ho- dince smrti pracovati. V. Při poslední ho- dince smrti. V. Do hodiny leží (na smrť leží). Ros. Hodinka se mu dosýpá (umírá). Kram. Hodinku někomu zvoniti (umíráčkem). Us. Do poslední hodiny bojovati. Har. Vy- plácí na hodinu. Jg. Nevíte ani dne, ani hodiny, kdy Pán přijde. Jg. Hodiny = denně po domech dávati. D. Jestliže by pak který soudce k hodině ( zur bestimmten Stunde) do soudu zúmyslně nepřicházel. Pr. Pěkná hodina (o posvícení čas mezi službami bo- žími a jídlem). Jg. Jedna hodina mnoho spraví. Us. Každou h-nu ho čekají. Us. H. opako- vací ve škole. Us. Soudce k též hodině při- cházeti má. Er. V pravous (= pravou jsi) h-nu přišel. Vz Štěstí. C. Ranní h. dobrá hospodyňka. Hrš. Obvyklú hodinú žena po- rodí dítě. Výb. I. 177. (Instr. času). Do h-ny musila jíti z hradu pryč. K. Poh. 496. Musil na, hodinu z domu. Ml. — Jako hodiny = jistě, ganz sicher. Jisto jak h-na (h-ny). Č. To je jak h-na. Vz Jistota. Č. Přijde jak h-na. D. — Šťastná atd. h. (dobrá h. ), příhodný čas. V. Jeď v dobrou h-nu. L. To je muž jako dobrá h. Us. Narozený v nešťastnou h-nu. V. V nešťastnou h-nu přijíti. Ros. V zlou h-nu přisel. L. Netrefil na šťastnou h-nu. Vz Neštěstí. Č. Hodiny jsou nestejné. Prov. Jg., Lb. To je žena jako dobrá h. Ml. — H-ny duchovní, hodinky, die Tagzeiten, Stunden- gebet. H-ny říkati, zpívati. Us. Mniši své hodinky říkali. Har. I. 190. Vždycky s kněžími hodiny v kůru zpíval, své hodiny s velikým náboženstvím říkal. Háj. — Hodinky někomu zpívati, cinkati (= hubovati. Vz Domluva). Us., Č. — H-na u horníkův směr, který střelka kompasu ukazuje. Vys. — Vz Hodiny.

72957   Hodina Svazek: 6 Strana: 0320
Hodina = čas. V MV. nepravá glossa. Pa. Míti jasnou hodinu (o choromyslných zvl.). Osv. Doby obratu (doby, kdy stou- pání tlaku vzdušního přechází v klesání). Stč. Zem. 567. Přišla na mne zlá h. Sv. ruk. 106. — H. == r/24 část dne. Vz S. N. Chci peníze jen na h-nu. Us. Dch. Kolik je? Hodina. Us. Po dlouhých h-nách. Us. Kruh v kompase horním rozdělen jest na 24 díly, tak zvané h-ny. Mj. A nevyšla tomu h., už jsú přišli. NB. Tč. 199. Umřela ti tvá milá dvě hodiny s poledňa. Sš. P. 176. Po dobré h-ně. Har. Krytě vzala si hodinu a šla do kostela. BN. Mne jedinké h-ny slyšeti ne- chcete. V. A tu dobrú h-nu pobyv. Pass. XIV. Tu vieru na každý den k něžie na prvé h-ně a na kumpletě řiekají. Št. Kn. š. 13. (7.). — H. = určitá doba, čas příhodný. V h-nu smrti naší. Dch. H. cesty. Pán ne- hleděl, esli je tam o své h-ně (v čas). Brt. D. H. odpočinku, Šp., úřední; h-ny kance- lářské dodržovati, zachovávati, vyplňovati. Očekávám již každou h-nu duše s tělem rozloučení. Wtr. exc. Ještě nevypršela jeho h. (ještě neumře). Kladou mu od h-ny do h-ny. Tkč. Čekali ji do h-ny. Srn). Moje h; (smrti) nastává. Km. Je to jeho poslední h-ka (už umře). Tkč. Jestliže byste věděli, v která chvíli že by h. má táhla. NB. Tč. 198. On byl již do h-ny (umíral). Us. Od h-ny odpusť jemu jeho viny. Výb. II. 15. Když přijde h., popros za ny syna. Ib. 18. Nadchází h. pomsty, odvety. Šmb. H. če- kání, die Wartstunde. J. tr. V h-ně poku- šení. MP. 3. Když bude h. jísti. BO. Je- hožto v tu h-nu, když ho kamenovachu, uzřel. Pass. XIV. Když příde čstna h., krá- lová porodí syna. Alx. Nikomu není tak šťastná h., aby někomu nešťastná nebyla. — H. duchovní, horae canonicae. Hr. ruk. P. 85., 370., 1024. Mniši každodenně své ho- dinky říkají. Har. I. 190. Hodinky se mo- dliti. Dch. Na h-nách zpívati; H-nky kněž- ské. Št. Kn. š. 72., 130. H. kumpletní, hora completorii, čas poslední modlitby večerní, zastr. Anth. I. 3. vd. XXXVII. - H. dobrá = veselí. Km. — Hodinka černá = večerní doba mezi setměním-se a mezi rozsvícením svíčky. Na Polič. Kšá. Černou h-nku dr- žeti = po setmění-se sesednouti a povídati. U Počát. Jdr. — Zlatá hodinka = dopo- ledne ten den po posvícení. U Král. Městce. Psčk. — H. = co se sluší, hodí. Alx. (HP.). Dle Athen. IV. 131. stačí h. — čas. — H., ves u Kralovic. — H., y, m., os. jm. Blk. Kfsk. 1092.

72958   Hodina Svazek: 7 Strana: 1260
Hodina = čas. Jos. 7. 8. — H-ny = spis. Vz D. Gesch. 170. Výroba hodin v Čech. Ott. VI. 161., Mus. 1893 61., 75.

72959   Hodina Svazek: 8 Strana: 0108
Hodina. Kolik hodin? Plný komín a na vrchu jedna. Nebo: Plný komín až hlavičky vystrkují. Krumvíř. Hledík.

72960   Hodina Svazek: 9 Strana: 0067
Hodina. Dal mu na h-nu výpověď. Hoř. 89.

72961   Hodina Svazek: 10 Strana: 0086
Hodina, y, f. = co se nám hodí, štěstí. Baw. Ap. 219b. — H. Když jsem přišla, pracoval už k hodince (umíral), Čes. 1. XIII. 176.

72962   Hodina, y Svazek: 1 Strana: 0452
Hodina, y, f., holka, Mädchen, Dirne. Kom.

72963   Hodinárna Svazek: 1 Strana: 0448
Hodinárna, y, f., Uhrmacherstätte. Rk.

72964   Hodinář Svazek: 1 Strana: 0448
Hodinář, e, m., der Uhrmacher. H. dělá, skládá, opravuje hodiny. Vz Hodiny.

72965   Hodinář Svazek: 6 Strana: 0320
Hodinář = dělník na hodinu najatý. Prm. IV. 271. — H., der Uhrmacher. Tk. II. 376., 381. — H. = lenoch. U N. Bydž. Kšť.

72966   Hodinář Svazek: 7 Strana: 1260
Hodinář, e, m = zvon oznamující ne- špory. Wtr. Obr. I. 439. Cf. Klinkáček, Po- ledníček (2. dod.)

72967   Hodinář Svazek: 8 Strana: 0108
Hodinář. Vz Tanec mor. (3. dod.).

72968   Hodinář Svazek: 10 Strana: 0086
Hodinář, tanec. Vz Brt. P. n. 989.

72969   Hodinařiti Svazek: 1 Strana: 0448
Hodinařiti, il, ení, die Uhrmacherei treiben. D. —

72970   Hodinářka Svazek: 1 Strana: 0448
Hodinářka, y, f., die Uhrmacherin; hodi- nářova žena, des Uhrmachers Weib.

72971   Hodinářová Svazek: 1 Strana: 0448
Hodinářová, é, f. = hodinářova žena. Vz Hodinářka.

72972   Hodinářský Svazek: 1 Strana: 0448
Hodinářský. H. řemeslo, umění, tovaryš, učenník, nástroj, náčiní. Uhrmacher-.

72973   Hodinářství Svazek: 1 Strana: 0448
Hodinářství, n., Uhrmacherkunst. Jg.

72974   Hodinářství Svazek: 6 Strana: 0320
Hodinářství, n., vz S. N.

72975   Hodinářství Svazek: 9 Strana: 0067
Hodinářství, n. Vz KP. VIL 269. nn.

72976   Hodinečka Svazek: 1 Strana: 0448
Hodinečka, y, f., ein Stündchen. Rk.

72977   Hodiníček Svazek: 1 Strana: 0448
Hodiníček, čka, m., Hauskäfer.

72978   Hodiník Svazek: 1 Strana: 0448
Hodiník, u, m., Uhrgehäuse. Rk.

72979   Hodinka Svazek: 1 Strana: 0448
Hodinka. Vz Hodina.

72980   Hodinkový Svazek: 1 Strana: 0448
Hodinkový. II. stroj, Uhrwerk. D.

72981   Hodinkový Svazek: 8 Strana: 0108
Hodinkový. H. sklíčka, Mrš. 117.

72982   Hodinky Svazek: 6 Strana: 0320
Hodinky, vz Hodiny.

72983   Hodinky Svazek: 8 Strana: 0108
Hodinky. H. na hrdlo (ozdoba) v XVI. stol. Vz Wtr. Krj. I. 544. — Vyšívání na h. Na Kunovsku. NZ. IV. 227., Čes. 1. V. 227.

72984   Hodinky Svazek: 10 Strana: 0586
Hodinky = kakost, rostl. Brt, Sl. 98.

72985   Hodinný Svazek: 1 Strana: 0449
Hodinný, hodinový, k hodinám náležející. Uhr-. V. H. stroj, kolo, nástroj, ručička, — H. = hodinu trvající: h. práce, rozmluva. L. — H. = což každé hodiny jest, stündlich: h. úmysl (nestálý). L. — Jg.

72986   Hodinný Svazek: 8 Strana: 0108
Hodinný. H. kniha (které se užívá při kostelních hodinkách modlitebních). Břez. Font, V. 404.

72987   Hodinopis Svazek: 8 Strana: 0546
Hodinopis, Horologiographie, návod ku sestrojování hodin. Ott, XL 634.

72988   Hodinový Svazek: 1 Strana: 0449
Hodinový. Čas h., Uhrzeit. Smetana. Vz Hodinný.

72989   Hodinový Svazek: 6 Strana: 0320
Hodinový. H. věž, Dch., Koll. III. 107., stroj, ručička, zaběráček, der Stundenschöp- fer, schody, rafika, Šp., kolečka, ZČ.. I 158., úhel (jejž poledníková rovina, v níž hvězda vrcholí, uzavírá s meridianem, v němž právě se octla). Stč. Zem 63., 291., ZČ. I. 167., NA. V. 393. H. pouzdro. Stč. Z. 563.

72990   Hodinový Svazek: 9 Strana: 0067
Hodinový. H. krok či chod, motor, péro, registrator času, regulator, soukolí, stroj, závaží atd. Vz KP. VIL 274. - 279.

72991   Hodinový Svazek: 10 Strana: 0086
Hodinový. H. krajky. Vz Krajka.

72992   Hodinský Svazek: 10 Strana: 0086
Hodinský. Šelma h-ská (nadávka zloději hodinek). XVI. stol. Zvon II. 623b. (Wtr. )

72993   Hodiny Svazek: 1 Strana: 0449
Hodiny, din, hodinky, nek, pl., f. = nástroj hodinný, hodiny ukazující, die Uhr. Hodiny choděcí, ukazovací, Ros., kapesní, stojací, visecí, Jg., stojaté, visuté, opakující, Plk., hrací, věžové, věžné (na věži), D., slu- nečné, sypací, bicí (ne: bící), V., květinové, Rostl., sluneční (rovníkové, obzorové, kolmé, nakloněné, kruhové, křivoploché), vodní, pro- sýpací, s kolečky (kyvadelné n. s kyvadlem, s perem), elektrické, galvanské, hvězdné, S. N., tereijné (v astron. ), polarní, Nz., pršecí (sutky, Sand-). Rk. H-ny sypací žertovně také = pytel, Sack. Žebrák nosí h. sypací. Us., Č. Hodiny sluneční ukazují hodiny stínem ru- čičky (rafičky); písečné a přesýpací a vodní vyměřují čas padáním písku n. vody z jedné nádoby do druhé; h. kyvadelné pohybují se těhou závaží. Kyvadlo mírní otáčení-se ko- lečka a působí pravidelný, stejný chod všech koleček; hod. s perem (pružinkou) pohybují se pružným, ocelovým perem a natahují se klíčkem. Hodiny mají zvonek, ručičky (rafičky), ciferník (číselník, číslovník). Hod. visuté (nástěnné); kapesní (vřetenovky, válcovky n. cylindrovky, kotvovky, remontoirky); Nej- lepší hodinky jsou chronometry (časoměry). Pt. Hodinky došly. Us. H-ny jdou dobře, zdlouha, pospíchají. Jg. H-ny natáhnouti, zastaviti, pustiti, říditi, spraviti, nastrojiti, Us., pocuchati, podroponiti. D. H-ny přebí- její, Šm., tikají, Us., se opozďují n. zpožďují. Nz. Hodinky jdou pozdě, jdou napřed, šp. m.: nedocházejí, nadcházejí, Os., Kmp., nad- bíhají. Us. Klíček od hodinek (k hodinkám, Uhrschlüssel). Rk. Jak veliké hodiny ukazují, tak malé se po nich spravují. Č, Lb. H-ny hrkly, bijí. Us.

72994   Hodiny Svazek: 6 Strana: 0321
Hodiny. V MV. nepravá glossa. Pa. Or- loj, půlorloj. Vz Hodina, Schd. I. 66., 71., 159., Sdl. Hr. I. 165., S. N. H. staroněmecké, americké, francouzské, průsvitné, Transpa- rent-, lodní, kuchyňské, s kukačkou, staro- dávné či rokokové, Rokoko-, kryté, Savo- nette-, mužské, ženské (dámské), Šp., slu- neční (rovníkové či aequatorealní, obzorní- kové či horizontalní, svisné či vertikalní), Stč. Z. 117., 118., stínové (= sluneční), ib. 117., květinové, zvířecí, obratu (v meteoro- logii), NA. V. odd. 2. 60., V. 359., válcové, Schd. I. 71., kontrolní, Šp., elektrické (Schd. I. 159.), kyvadelné, KP. II. 268,, 45., vodní, Vlšk. 68., 157.; sklad, továrník, vyrábění hodin; obchodník s hodinami, pouzdro na h-nky, návěsky u hodin, péro či zpruha v hodinách. Šp. H. obtáhnouti, repassiren; h. bouří (neustále bijí); h. mají lehký, těžký tah; h. pokaziti; Člověk bez h-nek je jako bezruký. Dch. Viděl som ťa, moja milá, do kostola íti, začalo to moje srdce h-kami bíti. Sl. sp. 120. To má býť jako když h. bijí (pořádně). Msk. Proč se h. bijou? Rvaly by se, nemají vlasů. Mor. Brt. Malý do- meček, plný koleček. Máme taký chléve- ček, je v něm plno koleček a na střeše zvoneček. Visí to, neví kde; bije to, neví koho; ukazuje, neví kam; počítá, a neví kolik. Máme zvíře, nejí, nepije, nesedí, ne- stojí, ani neleží, pořádek miluje, volá k práci i k modlitbě. Jde stařeček cestou a nic mu cesty neubývá. Km. 1886. 717. (Brt.). Bijí-li h. na několika věžích zároveň, bude brzy pršeti. Us. Mutirují-li se h. na věži (jinak-li ukazují a jinak bijou), bude brzy v té čtvrti hořeti. Mus. 1854. 543. Břicho jsou nejlepší b. Č. — H. umrlčí. Vz Umrlčí. — Hodiny = souhvězdí. Stč. Zem. 25.

72995   Hodiny Svazek: 7 Strana: 1260
Hodiny, Lanžhotské hodinky = křivák (nůž, poněvadž jej lanžhotští junáci pořád při sobě nosí). Hrb. Obr. V3. Cf. Hodina (dod.).

72996   Hodiny Svazek: 8 Strana: 0108
Hodiny sympathické (elektr.), Bainovy, Brequetovy. Vz KP. VIII. 313. — Hádanka. Nejí to, nepije to a ve dne v noci pracuje. Brušp. Hledíková.

72997   Hodiny Svazek: 8 Strana: 0546
Hodiny. H. kolečkové, římsové (cestovní, kočárové), kotvicové, chronometry, přesýpací (písečné, sutky, sypky) atd. Vz Ott, XI. 431. b. nn.

72998   Hodiny Svazek: 9 Strana: 0067
Hodiny. O pořekadlech atd. vz Zát. Př. 314. a. H. astronomické, cestovní n. kočá- rové, elektrické, hrací, kapesní, kolečkové, kyvadlové, pérové, písečné n. přesypací, remontoirní, římsové, sluneční, sympathické, vodní, vřetenové, závitkové. Vz KP. VIL 270. —277.

72999   Hodiny Svazek: 10 Strana: 0086
Hodiny. Hra na h. Slez. Vz Vyhl. II. 248. — H. = modleni. Vz Hodina v I. d. Chč. S. L 138a., II. 170b.

73000   Hodislav Svazek: 6 Strana: 0321
Hodislav, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 120., D. ol. 1. 384. a j.