36001   Čvirákati Svazek: 5 Strana: 1233
Čvirákati = klevetiti. Slov. Ssk..

36002   Čvirk Svazek: 7 Strana: 1224
Čvirk, u, m. = cvrlikání. Slov. Phľd. XII. 730.

36003   Čviřikati Svazek: 5 Strana: 1233
Čviřikati = čvilikati. Ssk. Vrabci si o tom čvirikajú (o věci známé). Slov. Rr. Sb. Vrabec čviriká, čičiriká. Vz Čvilikati. Mor. Brt.

36004   Čviřinkati Svazek: 1 Strana: 0200
Čviřinkati = šviřinkati, schwirren wie die Lerche. Skřivánci čviřinkají. MM.

36005   Čvo Svazek: 5 Strana: 1233
Čvo = co. Slov. Č. ty za lásku máš? Sl. ps. 77. Počuvaj, dievčino, č. ten ptáček spívá. Sl. ps. Šf. II. 57.

36006   Čvochati ve vodě Svazek: 5 Strana: 1233
Čvochati ve vodě = čvachati. Ostrav. Tč. Čvochtavě = čvachtavě. Čvorati v něčem rukama, tändeln, spie- len. Ostrav. Tč.

36007   Čvrčala Svazek: 1 Strana: 0200
Čvrčala = cvrčala.

36008   Čvrček Svazek: 1 Strana: 0200
Čvrček, čka, m., v obec. mluvě m. cvrček.

36009   Čvrčeti Svazek: 5 Strana: 1233
Čvrčeti = cvrčeti. Slov. Bern. V Mkl. Etym. 37.

36010   Čvrčkati Svazek: 5 Strana: 1233
Čvrčkati = cvrkati. Slov. Ssk.

36011   Čvrkan Svazek: 5 Strana: 1233
Čvrkan, a, m. = cvrček. Vz Čuchan.

36012   Čvrkati Svazek: 5 Strana: 1233
Čvrkati = cvrkati. Slov. Ssk.

36013   Čvrlik Svazek: 5 Strana: 1233
Čvrlik, u, m. = cvrlikání. Slov. Bern.

36014   Čvrlík Svazek: 7 Strana: 1224
Čvrlík, u, m., cabo, zastr. Pršp. 26. 32. Rj.: črvlík.

36015   Čvrlikant Svazek: 5 Strana: 1233
Čvrlikant, a, m. = kdo čvrliká, špatně zpívá Ale nie chociacky c. a muzikant je umelec. Slov. Hdž. Čít. 242.

36016   Čvrlikati Svazek: 5 Strana: 1233
Čvrlikati, čvrlikovati = čvilikati. Ssk. Č-li vrabci, nebojte se, chlapci. Koll. Zp. I. 41.

36017   Čvrňati Svazek: 5 Strana: 1233
Čvrňati = hodně téci. Dojí-li ku př. kráva hodně, říkají: Ta čvrňá. Na Vsacku. Vck.

36018   Čvrnknouti Svazek: 10 Strana: 0043
Čvrnknouti, čvmkati. Čvrnkla si ze štrycha drobet mléka (vytlačila). Val. Čes. 1. XIII. 372.

36019   Čvrtoženec Svazek: 5 Strana: 1225
Čvrtoženec, nce, m., der zum viertenmal Verheirathete. Rk.

36020   Čvuch Svazek: 5 Strana: 1233
Čvuch, a, m., os. jm. Arch. I. 249.

36021   D Svazek: 1 Strana: 0201
D jest co do zvuku souhláska němá a- to střední souhláska zubná. Zk. Při zubňém d zavírá se průlina ústní vztýčením konce a, předního okraje jazyka k patru a otvírá se proudem mírným (při t proudem prudkým). Gb. Vz T, Hláska, V češtině činí se nad to rozdíl mezi tvrdým d a měkkým ď: první zní hrubě, tvrdě: dým, dub; druhé tence, měkce: dím, dědina. Zk. U Slovanův, kteří znají ł, zní d poněkud jinak než u Čechův; jazyk přiléhá totiž celou přední plochou k podnebí. Tentýž způsob vyslovovati d jest místy i v jižních Čechách. Kts.—D se před měkkými samohláskami na prvém stupni obměkčuje v ď aneb se na druhém stupni směžďuje v z (vz d se směžďuje v z). Když totiž po d následují prosté samohlásky pod- nebné, obměkčuje se d v ď; kde však by za ním státi měly dvě samohlásky, z nichž první jest i (tedy dvojhlásky: ia, ie, iu) anebo b (tedy ba, be, bu), směžďuje se d s násle- dujícím i neb b v z. (Podnebný živel (j) samo- hlásek podnebných splývá s d, které tímto či- nem stává se hláskou podnebnou, čili obměk- čuje se: hadi = had + j + i = haď + i, kte- réžto i, pozbyvši své měkkosti, není ani tvrdé ani měkké, jak vyslovení dokazuje). Bž. Zní pak měkké d (ď), jakoby k němu j přivěšeno bylo: dělo, ďas, ďobati, shromažďuji = djelo, djas, djobati, shromaždjuji. Taktéž v: bradě, chudí, choditi, dítě atd. Ht. Před a, o, u a na konci slova, kdež buď i (jako v impe- rativech, ku př. kliď, hleď, veď m. klidi, hledi, vedi) buď e vynecháno, znamená se takové d proužkem (ď): ďas, hleď, ne však před i neb ě: div, děva, tedy ne: ďiv, ďěva. Staří psávali: diewa, dias, diobati, diubati. Jg. — Místo ď píšou na východním Slovensku: dz. Vz Dz. — Po ď nepíšeme nikdy y, nýbrž vždy i a po d píšeme vždy y. — Ve jménech ženského rodu jako v: píď, zpověď atd., pošlých ze zakončení v -i (kteréž se ve slově máti a u Polákův ve mnohých ještě slovech udrželo; cf.: Potkala ho smrti (nom. sg.). Sš. P. 10.) mělo by se psáti ď, jako u Rusův a Polákův: piaď, ispověď, piedź, spoviedž, to však ode dávna v mnohých knihách z nedbalosti se nečiní (píd, zpověd), ač v obecné mluvě i v Čechách a všudy na Moravě (Brt.) praidelně: píď, zpověď (ne: píd, zpověd) se slyší. Jg. — D se střídá (vz Střídání) s jinými souhláskami, a to 1) s t. a) Ľ vyslovujeme a píšeme někdy za etymologické t za příčinou spodoby souhlásek, jako: dbáti m. tbáti, svadba m. svatba, (déšť m. dežďjest opak toho), kladba m. klatba, modlidba m. modlitba. — b) B vyslovujeme jako t za příčinou spodoby souhlásek, jako: hátka m. hádka, hlatký m. hladký a na konci slov, jako: plot m. plod, rot m. rod atd. - c) D se střídá s t, jako: drkati a trkati, nutiti m. strslov. nuditi, dolar a tolar, drobiti a trobiti atd. Ht, Bž., Zk., Jir., Hš. Vz T. — 2. S hrdelnicemi: g, h, k: čes. žídle a mor. žigle, Ht., angel-anděl, drčeti-hrčeti, dudlati -hudlati, hřepčiti a mor. dřepčiti, Zk.; ve východních Čech. a jinde: tudle m. tuhle, fándle, fangle — něm. Fahne, evandělium — evangelium. Jir. — 3. S b, m: drnčeti a drnkati — brnčeti, dreptati — breptati, dačkati — mačkati. Zk. — 4. S 1, n: čes. med — lat. mel, čes. devět a slov. devetb — lat. novem, Zk.; ve východ. Čech.: devandule — levan- dule, a místo prvního n, kdykoliv se dvě n vnitř slova setkávají: Adna m. Anna, sou- kedný - soukenný, vadna m. vanna, padna m. panna. Jir. — 5. S j: jetel — dětel, jetelina — dětelina, Jetřich — Dětřich, anjel — anděl, Ht., jahen — diakon, Zk., Jedi- baby — Dědibaby, rejší — radši (u Lito- myšle), Jir., mlejším. mladší v jižních Čech.; tak i: hlejte m. hleďte. Bž. — 6. S r. V Krko- noších: hervábí, Kadle, Kadlík, bernář m. hedvábí, Karle, Karlík, bednář, Kb., Jir.; v středních Čech.: Kadlík, kedluben z Kohl- rübe, Šb.; ve východních Čech.: meritace m. meditace. Jir. — 7. S ď v obecné mluvě v jihozápadních a středních Čech.: potaď, do- taď, posuď, votsujď, votkujď m. potad, dotad, posud, odsud, odkud. Šb. Také na Mor.: snaď, hneď. Jg. - D (dj) se 1. směžduje v z a) před i a e v praesentu: hlodati — hlodám či hlozi (m. hlo-di-u), hlozeš atd., Ht., Bž.,; u starých též: razi (m. radiu), vizi (radím, vidím). V imperativech: jez, věz a viz, slov. jedz, vedz, vidz, od jed, věd, vid. Ht. — b) Před — ěn (m. ien.) v příčestí trpném minulého času časoslov čtvrté třídy (v-iti): rozen (m. rodi-en), hozen (od roditi, hoditi), souzen — souditi, ale tez i: rozvaděn, děděn, cíděn, zděn, Ht., sr. též seděni a sezení, čaděn a čazen, Bž.; ale na Mor. a na Slovensku ne: probuděn, vypuděn, súděný, ošuděný (souzený, ošizený); jenom urodzený (Ht.) a v Opavsku: vypudzen. Šb., Šf. — c) V opětovacích v -ěti odvozených od časoslov čtvrté třídy (v -iti), Ht., sázeti, házeti od sa- diti, hoditi; ale ve slovesech odvozených v západní Moravě se nemění: vecháděť (vy- cházeti). Šb. — d) Před -uji, když časoslova sem patřící z časoslov čtvrté třídy jsou tvo- řena: rozsuzuji, vyhazuji (rozsuzovati, vy- hazovati od souditi, hoditi). — e) Před-e u jmen podstatných rodu žen. (vlastně před ja) a před příponou -an (m. -jan): příze m. přídja od předu. (Hráze, meze, tvrze. Ht., Bž.). Vz -an. Ale u jmen podstatných rodu středního v-ě ukončených d se nemění: medvídě od medvěd (poněvadž jest tu ě střídnicí e. Bž). — f) Před -e n. -ě v komparativech adverbií: zad — záze, snad—snáze, posléze (naposledy). Ht. — 9. U jmen přídavných v -í od sub- stantiv živé bytosti znamenajících, jen někdy. hovado — hovězí, Ht., ale medvědí. — h). Před -ina jen v: hovězina m. hovědina. — i) U starých také: mlazší od mladý, nyní: mladší. Jg. Vz Tvoření. — 2. Před l a t rozlišuje se d v s : vlasť m. vlad-ť, pasť m. pad-ť, slasť m. slad-ť, pověsť m. pověd-ť (věděti), Bž., strasť m. strad-ť (od strádati = lat. pati), klásti m. klád-ti (kladu), housti m. houd-ti (hudu), závisť m. závid-ť (od zá- viděti), housle m. houdle (z koř. hud v hudu), jesle m. jedle z koř. jad (jísti), vésti m. véd-ti od ved-u, krásti m. krád-ti od kradu. Ht., Zk. Ale před l řídčeji než před t a to jenom tenkrát, následuje-li měkká samohláska: housle, přeslice m. předlice od předu; pakli následující samohláska jest nepodnebná, tedy ne: sádlo, prádlo, sedlo, mýdlo, též jedle na rozdíl od jes-le. Ht., Bž. — 3. D s násle- dujícím s směžďuje se v: c: dva + deset dvadset = dvacet, jeden na deset = jedenadst = jedenáct. Ht., Bž. Vz Číslovka. - D se vsouvá do skupenin nr, zr, sr, Ir a jinam: pondrava m. ponrava od pon- rěti (nořiti), v obec. mluvě: zdřejmý m. zřejmý, Zk., zdráti, zdrostu, zdrovna, zdralý, uzdřel m. zráti, zrostu, zrovna, zralý, uzřel, Ht., Gb., (Mus. 1852. I. 174.); ždmu m. žmu, Šf.; Jindřich — Jindra — Henricus, Ht.; pravidlo, křídlo (jihoslov. pravilo, krilo), Šb.; mázdra, nozdry, más-d-ra, nos-d-ry m. másra (maso), nosry (nos), Ht., Kt.; Oldřich z Ulrich (ač by mohlo býti též z: Udalricus), Bž.; sedlák od selo = pole, ves, Jg. (není-li selo m. sed-lo od koř. sěd- (seděti), sr. Sitz ve vý- znamu podobném = místo, kde kdo se usadil, jako lat. sedes. Bž.); v Krkonoších: berdla, kondejšiť, kozdelec, uzdřím, podmláska m. berla, konejšiti, kozelec, uzřím, pomlázka, Šb.; ve východních Čech.: zdřetel, podezdřele, šku- dlina m. zřetel, podezřele, škulina, Jir.; ždí- mati m. starslov. žimati, Ht.; v již. Čech.: perdle, berdle, paždí, na konci: zded, zdedle m. perle, berle, paží, zde Kts.; v Petrovicích (v Berounsku) často d před l v -ala kladou: cvrčadla, kvíčadla, píšťadla m. cvrčala, kví- čala, píšťala. Dch. Durditi od dur, kydati od ky-nu ve smyslu házeti, rydati od řv-u, ru- ju. Zk. Ve žďár (m. z-žár), dlážditi, drážditi, ježdík (od jež), možděnice (m. moz-ženice od moz-hu), roždí (od rozga), Drážďany (od dřiezha), strč. zabreždenie (od brězg = dilu- culum), droždí (od drožiti = kvasiti), hmož- diti (mozg), hmoždíř (mozg), ano i zdroj m. zroj, Kundrat a Kundratice z něm. Konrad; zrada, ale polsky zdrada. Gb. Uvedení do mluvnice české, str. 28. — 30., tam více a vysvětlení; Bž. Konečně vsuto jest d ve jdu od koř. i = lat. ire a v bu-d-u od koř. bu = esse. Mkl., Bž. — Před d na Mor. rádi vsouvají n: prindu, vyndu, nedondu, Sš., nende to m. přijdu, vyjdu, nedojdu, nejde to; v Čech. v obec. mluvě: přidu. Prk. v příbr. programmu. 1870. — D se vysouvá, ale před l a n v západních slovanských řečech zřídka: selka — sedlka, moliti — modliti (koř. ml.); v strčes. památkách před l: kadilo, kúzelník m. kadidlo, kúzedlník, Ht.; ve vý- chod. Čech.: céra, práznej, vonyno, šfovka m. dcera, prázdný, ondyno, dšťovka, Jir.; v jižních Čech. v středosloví: pozní, selckej m. pozdní, sedlský, Kts.; ve slovech: dám (dadm; kmen praes. dad, kořen da, sr. da-re lat.; vz Dáti, Dada). Dle jiných lépe béřeme za kmen a zároveň kořen: cla, dad pak jest jen rozšířený původní kmen da, ku kterému lze správně přípony přidati: dá-m, dá-š, dá-(t), dá-me, atd. Cf. lat. da-re, řec. dí-dm-ui, koř. do- (Bž.); vím (vědm), jím (jedm), jel (m. jedl od jedu, šel m. šedl od šed), Ht.; v obec. mluvě: srce, svěčiti m. srdce, svědčiti. Ht. — Jména v d ukončená jsou rodu muž., skloňují se dle prvého sklonění ,Páv a strom' a mají ve vokativě sg. raději e než u: hade, sude. O lokale vz Lokal. — Jména v ď ukončená jsou rodu ženského a skloňují se dle ,Kosť : čeleď, i; jen: haď a hřaď (v obec. mluvě také: loď) dle: ,Daň´. — D přípona substantiv: píď od piati n. píti. Vz Mkl. B. 208. — D v cifrách římských: D = 500. D jako skrácenina: D = Decimus, Dedicavit, Deus, Dictator, Divus, Dominus; na receptech: D = detur i. e. dejž se. Bž. Vz S. N. — Ľ na rakouských mincích znamená místo ražení: Štýrský Hradec. — V hudbě zna- mená d ton i částku nástroje takový ton vydávající jako druhá struna na houslích atd. Jg.

36022   D Svazek: 6 Strana: 0001
D článkuje se za proudu dunivého a mír- ného, jest tedy souhláskou jasnou a mimo to článkuje se okamžitým přerytím proudu, jest tedy souhláskou okamžitou; vzhledem ku složitosti jest souhláskou nesloženou čili jednoduchou, a vzhledem ku měkkosti jest d souhláskou tvrdou, ď pak měkkou. Vz Gb. Hl. 20.—22. O d vz také Mkl. aL. 215.—227. a Vm. Mkl. Hl. 25.- 27. — D a ď na konci slov zní ve vých. Moravě jemně a ne jako t a ť: led, neuvoď. Brt. Proti češtině zachovala slováčtina na Moravě v i-kmenech mužských i ženských všude původní měkkost: měď, mlaďoch, smraďoch; d se tam změkčuje ve všech příslovcích: hneď, snáď. pořáď, dokáď, dosaváď; v Podluží se v příslovcích neměkčí: hned, pokad, snad. ked, jen ve slově ďúlek. Brt. V Podluží tvrdne ve slově: pod (pl. pote). Brt. Na Frenštatsku, Štrambersku a v Příborsku měkčí se de v dě: kuděl, veděš, vedětě, idě, v městě Příboře ne vyjmouc jediný tvar všudě; d však se v jmenovaných mí- stech neměkčí: 1. před e vzniklým z oje: chudého, chudému, bohatého; 2. před e po- hybným a vsuvným: pohádek (gt. pl.); 3. ve vok. a instr. sg.: žide, hade, hadem; 4. po různu: deset, devět, deska, delší, deptať, mládeněc, udeřiť. U Frýdlantu, Čeladné, Kozlovic a Bavorova ď mění se v dź: dźe- vucha, dźedźina, dźełać, kudźel, vedźeš, vedźe, vedźemy, vedźeće, vedź, vedźće (voćće), ludźe, idźe, čeledźin,chodźić, chodźa, vodźa, vědźa (3. os. pl.), dźasno, dźura. Toto ď jen malinko se rozeznává od sou- sedního valašského ď: hdě, věďa, buděmy. V Kateřinkách u Opavy, v Kylešovicích, Hradci, Melči, Radkově, Hrabyni. V Polomí atd. zní dž neboli ve výslovnosti ć za ď jemněji, šeplavě: boć (hodź), buć (budź), chodźu, ale ve Studénce: hoč, buč, poč, buče (buďte), hoče, poče, chodža. V Klim- kovicích zůstává de tvrdým: budete. Brt. D. 105.—107. Tč. praví, že ď, jež označuje Brt. dź, vyslovuje se měkčeji než v Čechách. Str. 201. a ř. 38. sh. m. píšou vlož: píší. — Ib. ř. 14. zd. za Jg. polož: O tom praví Schl. v Gymnasialzeitschrift 1851. 296., že ď fordert die Regel, die ältere Sprache so wie die Volksdialekte haben es. — D se střídá 1. s t: chajta (chajda), ve Frýdecku. Brt. D Vz T, Mkl. aL. 224., Gb. Hl. 105. — 2. S g: agvent — advent, na Zlinsku. Brt. Koza mrga (mrdá) ocasem, źgardc, grapa — zgrapy (slov. zdrapy = neúrodné pole). Mor. Brt, D. — 4. S 1 a n: pudmistr m. pňlmistr. V Břeclavsku. Vz N. — 5. S j. Jatel — datel, jásna (n. pl. = dásně), na Zlinsku. Brt. Svajba u Hranice. Brt. D. Rajić (raditi), hejbav, hejbavny. Mor. Brt. D. Ď mění se na Hrozenkovsku na Mor. v j ve: pój, pójcě (poďte), chój, chójcě (choďte), všaje (všade), taj (taje, tadě). Brt. — D se změžďuje. V některých slovech nářečí lašského jest ď (dź) proti čes. z nebo dz: vaďba (vazba na střechu), ďobať (zobati), ďobak — zobák, ceďak, mledivo, podim (podzim). Brt. D. V příčestí trpném mění se ď v dz: ukRadzeny, kladzeny, vedzený, najdzený, narodzený, zahradzeny, ludzeny (uzený). Mor. Brt. Ď. Ď v iterativních tva- rech V. a VI. tř. mění se v dz: hadzať — hadžu (z haďať), navadzať (slov. naváďať), vyvadzať (slov. vyváďať), vypořadzaf, roz- sadzovať. Mor. Brt. D. - Cf. Vm. Mkl. Hl. 25. — Str. 202. a. ř. 8. sh. přidej : Vz Jesle, Housle a Bž. Ml §. 72 — Ib. ř. 11. sh. přidej : Vz Vm. Mkl. Hl. 25. — D se vsouvá. Na Lašsku: zdrať, zdraly, zdřadlo v zřadlo (zrcadlo, Frýd.), zdřidlo (Frýd.), Hendrych, Kundrat, pozdřić, v oča zdřa (zřa = zře, hledě). Brt. D. 110. Cf. Mkl. aL. 296., Bž 49., Gb. Hl. 121., Prk. v Arch. f. slav. Phil II. 709. — D se vysouvá: zvihati. Zlinsky. Brt. Na Lašsku: tkalec, aněl, něska (dnes), požny (pozdní). Brt. D 111. Cf. Mkl. aL. 296., Bž. 45., Odsouvání, Zk. v S. N. — Str. 202. b. ř. 9. sh. za 208. přidej: , Bž. 231. — D ve slohu kupeckém = denár, ví- deňský, Penny, Pence, Pfennig. Kh.

36023   D Svazek: 7 Strana: 1224
D se vsouvá. Cf. Šf. III. 476., 497., 528. Vysouvá se u vyslovování džber — žber. Bž. 45. Na Dol. se d vysouvá ve skupe- ninách a) zdn: prázné, b) zdv: zvíhnót; ve skupen. dc splývá v c: cera, ve skup. dč v č: svěčit; tam se měkčí a) ve příslov. hneď, pořaď atd., b) v subst. tvořených příponou -och: mlaďoch, smraďoch, ale: staroch. Vz Listy fil. 1891. 431. D a ď souhl. v Chodsku. Vz Listy fil. 1891. 46.

36024   -d Svazek: 7 Strana: 1224
-d. Cf. Gb. Ml. I. 61.

36025   D Svazek: 8 Strana: 0048
D původní souhláska, vz Gb. H. ml. I. 303., praslovanská. 309. — D se psalo: d: mladý; dd: radda; td: otdemne; gd: jdu v. du, bugde — bude. Ib. 399. — D změněno a)v t v adverb.: kde — ktc atd. Ib. 406. Ocun zartu- suje. Háj. Herb. 336. a. Lantgrabě. V. Val. 42. a j. Vz List. fil. 1894. 288 Kapratí (Zábř.). Brt. D. II. 128.; b) v g, nejčastěji dr v gr, dl v gl: agvent m. advent. Zlín. Brt. D. I. 15. Švigravý (Lišen), vizgat (Tišň.). Brt. I). II. 166., 185. Ve slově žiglo u Slavkova. Ib., 148. Can- gály m. sandály. Vz dl, dr, Gb. H. ml. I. 406.; c) v r v dial.: herbábí, svarba, borejt, par- desát atd. Gb. H. ml. I. 406. Svarba, lierbáví (Brn., Tišň., Kruml., Jemnice), Brt, D.H. 166., 185., 208., 268. Karlec (Žďár), ib. 248., gro, gre, gry (kdo, kde, kdy). U Třeb. Ib. 224.; d) v j svajba m. svadba (Olora., Prost., Litov., Konice, Jevíčko, Slavkov), Brt. D. II. 69., 112., 148.); koncové d předložek nad, pod, od, před d a t: naj domem, voj tebe (Zábř.). Ib. 128.; e) v 1: jelli m. jedli (u Trenč.), Pastr. L. 145.; f) v n: hlanný m. hladný (u Trenč.), Pastr. L. 145.; ?) vjj: pušno m. dusno (Zábř.). Brt. D. II. 128.; h) vs: sešlo m. sedlo (Tišň.). Brt. D. II. 185.; i)vZ; po- bízka m. pobídka. Kunšt. Brt. D. II. 233. Cf. ib. I. 15., 17., II. 16., 47., Dšk. Jilič. I. 14. — D měkne v příslovcích: hned', pořád', potáď, pocáď (Litov., Konice, Jevíčko, Brn., Kruml), Brt. D. II. 112., 166., 208.; v pře- chod.: sedňa, ved'a, pľeťa. Cť. Brt. D. I. 5., 16. Půďa (Kunšt.). Brt. D. II. 233. Cf. Pastr. L. 129. nn. — d na konci slov dle Kosť skloňo- vaných se v Háj. Herb, a V. Kal. neměkčí: zed, lod. List. iil. 1894, 452. — D cizí zů- stává: děkan, nebo se mění v ř: touš, tucet. Gb. H. ml. I. 407. — D je přisuto ve sku- pinách: zdr, zdn, nrd, nd, Idr, dl. Vz tyto skupiny a Gb. H. ml. I. 408. Do přípony -telný, -telnost: čitedlnost. Háj. Herb. 232. a., smrtedlný, 196. b., nepohnutedlný. V. Kal. 297., List. fil. 1894. 295. Zdralé (Tišn., Kunšt), Brt. I). II. 185., 233., hrdlení (Žďár), ib. 248. Cf. Dšk. Jihč. I. 14.—16. — D se odsouvá: kadilo, trlice, česalo, vz dm, dn, rdn, dc, dč a Gb. H. ml. I. 410.—411. Prázný, trlice, Háj. Herb. 92. b., 96 a., Gnězno, amiral. V. Kal. 231., 240. Ve slov. pudu, pueš, pue (Zábř.), Brt. D. II. 128., pořá m. pořád (Kunšt.), ib. 233, kadlic — kalca — kalce (Tišň.), ib. 185., edoraz m. edonraz, cera; před n: honej, ena (jedna). Slov. Pastr. L. 147. Cf. Dšk. Jihč. I. 14.—16., Mtc. 1896. 4., 7. V ná- řečí belujském před 1: salo, šilo. Phl'd. 1893. 428. V Hačavsku na Slov. před » a I: sani si lou (sadni si dolů), jeu bi (jedl bych). Phľd. 1894. 127. D v Chromečskú na Mor. Vz List. fil. 1894. 90.

36026   D Svazek: 9 Strana: 0034
Sr. D v Ottově Slovníku. — Změny d na Hornoostravsku vz v Lor. 20. — D místo v a ? ve vých. Čech.: dydle = vidle, dyč = bič. Hoř. 72., 75. - Ď (db) D se dle Gb. H. ml. I. 371., 375. od následujícího ? z pra- vidla neměkčí, ale měkčí se také již v staro- češtině: mied. ', čeleď; v novočešt. se převážně měkcí. Pro měkčení mluví F. Vodička v Mus. 1894. 156.

36027   D Svazek: 9 Strana: 0433
D. Jeho změny v XV. stol. u Vel. Meziříčí. Vz Mšín. 7.

36028   D Svazek: 10 Strana: 0043
D, vz Gb. Slov.

36029   D Svazek: 10 Strana: 0570
Změna hlásek d, ď v podřečí polnickém. Vz Hoš. Pol. I. 30.

36030   D., daleko sahající Svazek: 1 Strana: 0204
D., daleko sahající. D. slova. Kat. 2171.

36031   D, dto Svazek: 6 Strana: 0067
D°, dto = detto. Kh.

36032   d měřovač Svazek: 10 Strana: 0223
d měřovač, e, m. Slévač mléka s plo- vákem a o-čem. Nár. list 1904. 135. 21.

36033   D. podlouhlý Svazek: 9 Strana: 0047
D. podlouhlý. Vz Klim. 423.

36034   D se psalo Svazek: 8 Strana: 0049
D se psalo: d: mláďátko — mláďátko; dd: budd — buď; dh: dhiekovať; di, _ dy: vidial, mladyata; dg: myedg — měď; ď: veď (Hus); ď: děvče, ták dosuď. Gb. H. ml. I. 399. — Ď se mění v dz, dž, dz v starých textech a v nářečích nynějších: džedžina, chodža m. choďa (3. pl.), chodža (3. pl.), dzedzina, Brt. D. I. 106., 107., Šb. D. 67., d/yetel m. dětel. Bhm. — Cf. Gb. H. ml. I. 404. Dšk. Jihč. I. 14. Dzeka (d§ka), dzedzina. Ve Spiši. Phľd. 1893. 432. Žaludž (žaluď), liruďž (hruď); ale vyslovuje se asi: žäluč, hruč. V Radkové na Slov. Phľd. 1894. 192.; — v d v nářečí lho- teckém a místy na Slov.: vedet (věděti), de- dyna, dyta (díťa). Gb. H. ml. I. 405., místy v Brn. v imper.: pod m. poď (Letovice, Brn., Tišn., Kunšt), Brt. D. II. 105., 166., 185., 233.; y j: strč. dětel, dial. dětel, novoč. jetel, svajba ze svaďba. Vz Gb. H. ml. I. 406. Jetřich, ale i Dětřich. V. Kal. 222., 67. Nedvějice m. Ned- vědice. Kunšt. Brt. D. II. 233. V Kruml. zů- stává ď v imper. (poďte) n. mění se v j: pojte. Brt. D. II.v208. Cf. Brt. D. I. 15., 17., II. 16., 47. — Ď nemění se v z: vychádčt, ukli- ďět, zasadíno (Dač., Telč, Kruml., Třebíč). Brt D. II. 278, 208., 225. D od následujícího b často se nemění v ď: čeleď, zed. Kde tu ď, stalo se to analogií, zeď podle pádů zdi atd.; ď už od počátku XV. stol.: odpověď. Hus. Nyní má Us. skoro veskrze ď. Gb. H. ml. II. 403 V Kosmogr. 1554. d a ď. Vz List. fil. 1893. 459. U .Tem- nice: zed, zpověd. Brt D. II. 268. — Ď se přisulo ve skupině: žď. Vzvžď a Gb. H. ml. I. 409., Dšk. Jihč. I. 17. — Ď vysuto v imper. pote (poďte), hle m. hleď. Brt.'D. I. 33., Gb. H. ml. I. 411. Ve ve (veď). Gem. Pastr. L. 150. Cf Dšk. Jihč. I. 17. da- m. ďa-: datel. Poďle stsl. detlt a dial. ďatel (val.) žádáme ďatel, dáseň, dial. ďásně. Gb. H.ml. I. 405. Da = Jeda, k oďsuto. Dšk. Jihč. I. 33. Ďábel, nadávka úředníkům v XVIII. stol. NZ. III. 512. — Ď. Měl platiti a peníze u ďábla! Bl. Dyž chce djabeł svesť, za aněła se přistraja; Darmo djabla světiť. Mor. Čes. l. V. 418. (Jo Bůh bílým, stvořil, ďábel ne- zčerní. Mor. Nov. Př. 5. Čert vymyslí, diabol poštuchne; Dal som mu diabla, a tebe (tobě) dam dvoch (nic). Slov. ib. 21., 649.

36035   D voj jehlice Svazek: 8 Strana: 0071
D voj jehlice, e, f., Doppelnadel, f. D. je- dlová. ČI. L. Jos. 8.

36036   D., y, m., os. jm Svazek: 6 Strana: 0129
D., y, m., os. jm. D ol. VI. 352., 362.

36037   1. Da Svazek: 1 Strana: 0202
1. Da, 3. os. sg. aor. = dal, a, o. Kat. (zastr.).

36038   2. -da Svazek: 1 Strana: 0202
2. -da, přípona jmen podst.: křivda, pravda, vražda, D., Mkl. B. 211.; svoboda, lahoda, lebeda; adv. jinda. Mkl. B. 206., 207. Před ní mění se h v ž, ch v š, k v č. Vz H, Ch, K. —

36039   3. Da Svazek: 1 Strana: 0202
3. Da činí na Slov. zájmena neurčitými: da kto, da čo, dač, da kde, da kedy. Ja som da kedy bol kraľom. Ht, (Mkl. S. 89.). Vz Dakdo, Daktorý.

36040   -da Svazek: 6 Strana: 0001
-da (bda) přípona: ospalda, ožralda, na Plzeňsku, Janda, Tonda, Benda, Danda atd. Vz Prk. v Arch. f. slav. Philol. II. 709. Cf. Bž. 231.

36041   Da Svazek: 6 Strana: 0001
Da = že. Na križu je napisano, da je to dite pravi bog. Sš. P. 800. — D. = nechť, ať. Horí, da mi horí v horňom konci oheň. Koll. Zp. I. 71.

36042   -da Svazek: 7 Strana: 1224
-da. Cf. Gb. Ml. I. 61.

36043   Da Svazek: 10 Strana: 0043
Da = ba, ano, traun, jawohl. Gb. Slov.

36044   Da Svazek: 10 Strana: 0570
Da = asi. Slov. Diera da na desať siah dlhá. Sb. sl. VIII. 101.

36045   Da capo Svazek: 1 Strana: 0203
Da capo (= od začátku, it.) bývá na konci hudební skladby na znamení, že se má až tam opakovati, kde skladatel „Fine" (= konec) napsal. Da capo volá též obecenstvo, žádá-li opakování přednesené skladby. S. N.

36046   Ďábel Svazek: 1 Strana: 0202
Ďábel, bla, ďáblík, a, ďáblíček, čka, m., z řec. diaßoloq, utrhač, pomlouvač; hlava čertův, belzebub, zlý nepřítel, zlý duch, pokušitel, svůdce. Der Teufel, Satan. Ď. ho posedl. Ďáblem n. od ďábla posedlý. V. Ďábel pýchy. Ďábly vymítati, vyvrci, vyháněti; ďáblu sloužiti (hřešiti). Us., Jg. Ďábel mezi nimi zavichřil. Vz Nesvorní. Č. Utíká jako ď. před křížem. Vz Bázlivý. Lb., č. Číhá naň jako ď. na hříšnou duši. Vz Msta. Č. Čert jako ďábel, jsou oba černí. Č. Čert na ďáblu jede. Č. Čert ďábla přinesl chocholatého. Vz stran přísloví: Stejnosť. Č. Hřích ďáblu smích. Č. Když ď. byl nemocen, sliboval býti dobrým a když pozdraven, ďábel horší než prve. Č., Pk. Co nemůže ďábel dovésti, to baba vše hledí svésti. Lom. Horší než d'. Ne tak špatný ď., jak ho malují. (I nej- horší člověk mívá dobré vlastnosti). Lb. Bohu služ a ďábla nehněvej. Ďáblu dvě svíčky, Bohu jedna (zlému více nadskakují). Vz Ni- čema. Ďábel nespí. Kde ď. nemůže, tam babu pošle. Při kostele má ď. kaplici (zlé všudy). Dal duši ďáblu. Tluče se jako ďábel po pekle. Tluče sebou jako ď. v pekle. Vz Hněvivý. Lb. Na krejcar jako ď. na duši. To jest celý ďábel, ten chlapec. Ď. ho tam vnesl. I ďáblu ji z hrdla vydře. Musí míti ďábla v sobě (čaruje). Má ďábla v nose (štvaný). Ký ďábel! jaký ďábel! (kdo!). Jg. Vzal ho d', za starý dluh ( = ničema umřel). Vz Ničema. Lb. Ď. má mnoho cukru a hřích činí sladkým. Ď. tobě do toho ( = nic). Vz Kat. Ďábla! u ďábla! Smrdí jak sto ďáblův. Po ďáblu nás uctil (zle). Jg. — Vz Čert.

36047   Ďábel Svazek: 6 Strana: 0001
Ďábel. Št. Kn. š. 3., Mkl. Etym. 45., S. N., Kram., Slov. 83. Ď.. daemonium, jinde: běs a črt. BO. Laši říkají vždy ď. místo čert: Ďábel tě tu byl dlužen; Ďabli v tobě seďa; Jak sto ďáblův. Brt. D. 205. Už je má galánka u černého ďábla !; Pod jeho jazykem černý ď. seděl; Ďábli ti v ma- těri, ty chrtáne šerý!; Přijeli ďáblové, černí zemanové, měli šaty kněžské, kloboučky zemanské a kopyta koňské. Sš. P. 400., 656., 669., 790. Pekla checht a ďáblů smích ze prsou nevyjde mých. Štulc. I. 83. Kde se hraje, tam ď. své vyraženi mívá. Exc. Lichva a lesť dělá ďáblu česť; Ď. se sám o boží muky rozbije. Bž. Čert ďábla šklube; Trefil čert na ďábla. Km. Ba ďábla! Brt. O zapsání se ďáblu vz v Mus. 1853. 469. — Ď. Radslav. Tk. II. 99.

36048   Ďábel Svazek: 7 Strana: 1224
Ďábel. Když chce ď. svésti, za anděla se přestrojí. Us. Brt. — Cf. Mách. 209.

36049   Ďábel Svazek: 9 Strana: 0034
Ďábel. O skloňov, vz Gb. H. ml. III. 1. 71.

36050   Ďábel Svazek: 10 Strana: 0043
Ďábel, bia, m. Ď. i horama klátí a lidmi, jak věníkem třese; o člověku svárlivém říkáme, že ho ď. pletl na vrbě. Mtc. 1. 1897. č. 4. 163., 151. Diabol rád chodieva v po- době anjela, ale mu vždy vidno kus rožka alebo kopyta Rizn. 166. Sr. Čert a Diabel v MŠ. Slov., Čert.

36051   Ďábelček Svazek: 6 Strana: 0002
Ďábelček, lečka, m. = malý ďábel, ďá- blík. Bern.

36052   Ďabelka Svazek: 10 Strana: 0570
Ďabelka, y, f. = žena ďáblova. Brt. Sl. 52.

36053   Ďábelně Svazek: 6 Strana: 0002
Ďábelně = ďábelsky. Bern.

36054   Ďábelní Svazek: 6 Strana: 0002
Ďábelní, Teufels-. Ď. práce, radosť, smu- tek (který ďáblové mají nebo vynalezli). Mor. Tč.

36055   Ďábelnice Svazek: 1 Strana: 0202
Ďábelnice, e, f., posedlá ďáblem. Eine vom Teufel Besessene. Jg.

36056   Ďábelnice Svazek: 6 Strana: 0002
Ďábelnice, datfiovlg. Lšk.

36057   Ďábelnictví Svazek: 1 Strana: 0202
Ďábelnictví, n., posedlosť ďáblem. Kom.

36058   Ďábelník Svazek: 1 Strana: 0202
Ďábelník, a, m., ďáblem posedlý, ein vom Teufel Besessener, V.; 2. zlý člověk, Teufels- kerl. Plk.

36059   Ďábelník Svazek: 6 Strana: 0002
Ďábelník. Ď-ci jsou pochlebníci. Rvač. Neb sú již syna božieho ď-kem nazvali. Hus II. 104.

36060   Ďábelník Svazek: 8 Strana: 0049
Ďábelník. Chč. P. 101. a.

36061   Ďábelský Svazek: 1 Strana: 0203
Ďábelský. Ď. kníže (satan), učení, útok, skutek. Jg., radosť. Rk. Ď. štěstí míti (pří- lišné). L. Teufels-, teuflisch.

36062   Ďábelský Svazek: 6 Strana: 0002
Ďábelský. Ď. rozkoš, Šmb., moc. Výb. II. 15. Hróz ď-ských se nebáti. Výb. II. 26. Podlé rady ď-ské. Št. Kn. š. 20.

36063   Ďábelský. D Svazek: 8 Strana: 0049
Ďábelský. D. bejlí má semen jako máku. Šml. VII. 1Ö9.

36064   Ďábelství Svazek: 1 Strana: 0203
Ďábelství, n. (věc, skutek ďábelský, die Teufelei, ein Teufelswerk, teuflisches Wesen. Jg.). Jest v tom nějaké ď. Smrdí to ďábelstvím. Jg. — Ď. = nemoc ďábelská, posezení n. posedlosť ďáblem. Ď. vymítati. Br. Vyšlo z ní ď. Od ď. trápený. Br.

36065   Ďábelství Svazek: 6 Strana: 0002
Ďábelství = nemoc ďáb. D. slepé a němé vyvrhl. BR. II. 52. Ď. polední = morová rána. Anth. I. 3. vyd. XXXIV.

36066   Ďábelstvo Svazek: 1 Strana: 0203
Ďábelstvo, a, n. = ďábelství.

36067   Ďábený Svazek: 6 Strana: 0002
Ďábený, getroífen. Slov. Bern.

36068   Ďábiti Svazek: 6 Strana: 0002
Ďábiti, il, en, ení, treffen. Slov. Ssk., Bern.

36069   Ďáble Svazek: 1 Strana: 0203
Ďáble, ete, n., ďáblátko, a, n. Teufelchen. L.

36070   Ďáble Svazek: 10 Strana: 0043
Ďáble, ete, n. = malý ďábel. Děti přile- těly jako ďáblata. Rais. Zap. vlast. 18.

36071   Ďáblec Svazek: 7 Strana: 1224
Ďáblec, belce, m. = ďábel. Phľd. VI. 253.

36072   Ďáblí Svazek: 6 Strana: 0002
Ďáblí = ďábelský. Ď. robota, dětsko, cesta. Ostrav. Tč. Ď. zlosť. Hr. rk. 31.

36073   Ďáblice Svazek: 1 Strana: 0203
Ďáblice, e, m., zlá žena jako ďábel. Teu- felsweib.

36074   Dablice Svazek: 6 Strana: 0002
Dablice, dle Budějovice, Dablitz, ves u Zdib. Cf. Blk. Kťsk. 432.

36075   Ďáblická Svazek: 1 Strana: 0203
Ďáblická hora n. Ďáblické Ladví, vrch u Ďablic blíže Prahy. S. N.

36076   Ďáblíček Svazek: 6 Strana: 0002
Ďáblíček, vz Ďábel.

36077   Ďáblík Svazek: 1 Strana: 0203
Ďáblík, a, m. = ďábel. Br. — Ď., u, m., Drachenwurz. Rostl. Byl.

36078   Ďáblík Svazek: 6 Strana: 0002
Ďáblík, u, m., calla, das Schlangenkraut, rostl. Ď. bahní, c. palustris, zprorážený, c. pertusa. Vz Rstp. 1657., Dh. 102., Čl. Kv. 85., FB. 7., Slb. 224., Sbtk. Rostl. 137., 138., 190., Ves. IV. 160., Kram. Slov. 83.

36079   Ďáblíkovitý. Ď Svazek: 6 Strana: 0002
Ďáblíkovitý. Ď. rostliny, callaceae: ďá- blík. Vz Rstp. 1655., 1657.

36080   Ďáblíkovy Svazek: 1 Strana: 0203
Ďáblíkovy, vz Ďáblík.

36081   Ďáblisko, a, n Svazek: 6 Strana: 0002
Ďáblisko, a, n. = šeredný ďábel. Šm.

36082   Ďáblovati Svazek: 1 Strana: 0203
Ďáblovati = čertovati, klíti, teufeln.

36083   Ďáblovati Svazek: 6 Strana: 0002
Ďáblovati, fluchen den Teufel nennend. Ssk.

36084   Ďáblovina Svazek: 1 Strana: 0203
Ďáblovina, y, f. = čertovina, Na Slov.

36085   Ďáblovina Svazek: 6 Strana: 0002
Ďáblovina, y, f. = čertovina, das Teufels- werk. Ssk.

36086   Ďáblovnice Svazek: 6 Strana: 0002
Ďáblovnice, e. f. = ďáblice. Slov. Ssk.

36087   Ďáblovník Svazek: 6 Strana: 0002
Ďáblovník, a, m. = čertovník. Slov. Šm.

36088   Ďáblovník Svazek: 7 Strana: 1224
Ďáblovník, demoniacus. Pršp. 43. 68.

36089   Ďáblový Svazek: 6 Strana: 0002
Ďáblový, Teufels-. Ď. kluk, Koll. I. 311., sbor (synagoga diaboli). ZN. Ď-mu obrazu se modlil. Pass. mus. 398. Ďáblův. Ď-vi manželé. Št. Kn. š. 91. Ďáblová nevěsta. Písen čes. O původu vz List. filol. VI. 44.

36090   Ďáblový Svazek: 7 Strana: 1224
Ďáblový blud. Marg. v. 17. — D-vá = zlá ženská. ČT. Tkč.

36091   Ďáblův Svazek: 1 Strana: 0203
Ďáblův, -ova, -ovo. Ď. vůle. Br. Teufels-

36092   Ďáblův Svazek: 9 Strana: 0034
Ďáblův. Peníze jeho nic nevydaly, byly z ďáblova měšce. Šml. IV. 123.

36093   Ďábolista Svazek: 6 Strana: 0002
Ďábolista, diabolista, y, f., der Teufels- banner. Šm.

36094   Ďáboliti Svazek: 6 Strana: 0002
Ďáboliti = ďáblovati.. — na koho. Slov. Hdž. Šlb.

36095   Ďábolivý Svazek: 6 Strana: 0002
Ďábolivý, Teufels- ? Deti veľa ď-vé. Slov. Hdž. Šlb. 19.

36096   Dabomysl Svazek: 6 Strana: 0002
Dabomysl, a, m.,os. jm. Šf. Str. II. 540.

36097   Ďabotati Svazek: 6 Strana: 0002
Ďabotati = štěbetati. Mor. Brt. D. 205.

36098   Dabrovat Svazek: 8 Strana: 0049
Dabrovat = žebroniti (Loštice). Brt. D. II. 304. Dac i dať = dáti; dajce i dajte. U Trenč. Phľd. 1893. 239. Dacan, a, m. = j}ľ'Mouplý člověk. Brt D. II. 304. Dač, i, f. Ako ďaleké dači a rozvaliny; S lúkami, sadmi a dačami. Slov. Phľd. 1894.724. Dačický z Heslová Mik. Správně: 23/12 1555. — 25/9 1626. Dačolôm, a, m., míst. jm. v Honte. Phľd. 1894. 61. Dada, y, f. = kojná. Phľd. 1895. 35. Ďafák, u, m. = rafák. Ďafat = rafati (zubama chytati, o psu). Dšk. Jihč. I. 10. Ďah, u, m. = hon (polní míra). Slov. Phľd. 1893. 480. Cf. Cerťaž (3. dod.). Dalměti, vz násl. Dachněti, Zdahněti. Dach = šindelová střecha; střecha je sla- měná. Slov. Zátur. Dachněti (I. 203.). Dle Kroka 1895. 178. lépe: dahněti. Daktil, e, m. = datel (ovoce), Kabt. 21., daktyl. Zralé d-le. Háj. Herb. 58. b. Daktylotrochejský verš. List fil. 1896. 165. Dál = po druhé. Dál už tam nechoď. Je váš kostel pěkné ? Je dál pěkné = dosti pěkný. Ty to neuneseš! To dál ne (ano, unesu). Brt. D. II. 285. Dalako, vz Daleko (3. dod.). Dalamánek, nku, m., z„ fr. pain d'Alle- magne = chléb německý. Cern. Př. 61. — D., vz Doloman (3. dod.). Dálava. Vrch. V. II. 91., Vrch. Rol. XVII. až XXII. 75. Dalece = daleko. U moři dalecze, in mari longe. Z. pod. 64. Lidé d. od Boha za- cházejí Št. N. 199. — Krist. 21 b. Daleko. Slov.: ďaleko, deľako, dělako, delako, dalako. Pastr. L. 79. Nikdo tak d. 4 nebyl, aby zvonu od své fary neslyšel. Nov. ľr. 229.

36099   Ďabrovať se někam Svazek: 10 Strana: 0044
Ďabrovať se někam = ubírati se a p. Faust. 75.

36100   Dacan Svazek: 7 Strana: 1224
Dacan, a, m.= dareba, trhan, Vagabund. Na Hané. Wrch., Rgl.

36101   Dáceň Svazek: 6 Strana: 0002
Dáceň = dáseň. V Krkonš. Kb.

36102   Dací Svazek: 1 Strana: 0203
Dací lístek, Aufgabsrecepisse. Rk.

36103   Dacie Svazek: 1 Strana: 0203
Dacie, e, f. — Dak, a, m. — Dacký. Háj. Vz více v S. N.

36104   Dacil Svazek: 6 Strana: 0002
Dacil, u, m., nerost. Vz Krč. G. 962.

36105   Dacit Svazek: 7 Strana: 1224
Dacit, u, m., nerost. Vz Ott. VI. 845.

36106   Dacký Svazek: 1 Strana: 0203
Dacký, vz Dacie; 2. = danský. Jir.

36107   Dácný Svazek: 1 Strana: 0203
Dácný, v Krkonoších = kdo rád dává. Kb.

36108   Dácný Svazek: 6 Strana: 0002
Dácný = štědrý. Vz Mkl. Etym. 39., 419.

36109   Dactyl-us Svazek: 1 Strana: 0203
Dactyl-us, u, m. Daktyl, metrická stopa : _uu : zpívala. Vz více v S. N. — Dákty- lický verš. 1. Dvojměr skoncovaný dvěma slabikami: dimeter catalecticus in disyllabum (verš Adonický): _uu_u. 2. Dvojměr skon- covaný jednou slabikou, dimeter catalecticus in syllabam: _uu_. 3. Tříměr skoncovaný dvěma slabikami, trimeter catalecticus in di- syllabum : _uu_uu_u. 4. Tříměr skonco- vaný jednou slabikou: trimeter cat. in syl- labam : _ uu __ uu_. Verš ten slove též verš Archilošský. — 5. Čtyrměr skoncovaný dvěma slabikami, tetrameter catal. in disyllabum (v. Alkmanský): _ uu _ uu_ uu_ u. 6. Čtyr- měr skoncovaný jednou slabikou, tetrameter catal. in syllabam: Pětiměr. Vz Pentameter. 8. Šestiměr. Vz Hexameter. Zk. Vz více v Mk. Ml. 317., Zk. Ml. II. 190.

36110   Dáč Svazek: 1 Strana: 0203
Dáč, e, m. = davač. Geber. Na Slov. — Dáčka, y, f. Die Geberin.

36111   Dač Svazek: 6 Strana: 0002
Dač = dačo. Vz toto.

36112   Dača Svazek: 10 Strana: 0570
Dača, e, f = villa. Slov. Phľd. XXII. 668.

36113   Dačice Svazek: 6 Strana: 0002
Dačice, dle Budějovice, Datschitz, mě. v Brnensku. O rozumu Dačických vz v Sbtk. Krat. h. 28. Cf. Tk. IV. 400., V. 195., 212, S. N., Sdl. Hr. IV. 369.

36114   Dačický Svazek: 6 Strana: 0002
Dačický. ého, m. D. Jan. Tk. III. 41., V. 41. — D. Jiří. Jg. H. 1. 544., Jir. Ruk. I. 151. — D. Mikul. Tk. Žk. 215., S. N. — D. Ondř. Vz S. N. — D. z Heslova Mik., 1555.—1626. Vz Tf. H 1. 3. v. 44, 66, 67, Jg. H. 1. 2. v. 544, Šb. Děj. ř. 235, Jir. Ruk. I. 152. — D. Mat. Jir. Ruk. I 152. — D. Tob. 1624. Jir. Ruk. I. 153.

36115   Dačický Svazek: 7 Strana: 1224
Dačický. Cf. Pyp. K. II. 353., Mus. 1854. 70., 364.; 1888. 215, Ott. VI. 847.

36116   Dačický Svazek: 9 Strana: 0035
Dačický Jak., 1576. —1618. Vz Flš. Písm. I. 358. — D. z Hoslova Mik., 1555. —1626., básn. ? dějep. Vz ib. 366., 371.

36117   Dačije Svazek: 6 Strana: 0002
Dačije = něčí. Slov, Ej lepšie moje sho- váranie, ej ak d. nasbieranie. Sb. sl. ps. II. 1. 39.

36118   Dáčka Svazek: 6 Strana: 0002
Dáčka, y, f, die Geberin. Ssk.

36119   Dačka Svazek: 10 Strana: 0570
Dačka, y, f. = dača. Slov. Phľd. XXII. 668.

36120   Dačka, dávačka Svazek: 6 Strana: 0002
Dačka, dávačka, y, f. = dávka, daň. Slov. Farské dačky. Syt. Táb. 100. Vyma- hajú rozmanité dačky a roboty. Zbr. Hry 228.

36121   Dačkanice Svazek: 6 Strana: 0002
Dačkanice, e, f. = tlačenice, die Drücke- rei. U Olom. Sd.

36122   Dačkati Svazek: 1 Strana: 0203
Dačkati = mačkati, dáviti, drücken. Jg.

36123   Ďáčko Svazek: 10 Strana: 0570
Ďáčko, a, n. = pytlík na tabák. Brt. Sl. 53

36124   Dačo Svazek: 1 Strana: 0203
Dačo = něco, na Slov.

36125   Dačo Svazek: 6 Strana: 0002
Dačo = něco. Slov. Němc. VIL 115. A muož byť, že sa aj dačeho dočujem (něčeho do- slechnu). Něm. VII. 24. Kec (keď) mi budze dačo hvaric, prevalím jej hlavu. Sl. sp. 127. Sotva že malý Franko dač odrástol a zpev- nel, vzali ho k sebe do kláštora. Č. Čt. I. 108. Dač by vám povedal, keby som sa ne- bál. Sl. sp. 167. Z teba dač bude. Dbš. Sl pov. VI. 62.

36126   Ďad Svazek: 6 Strana: 0002
Ďad, a, m. = děd. Ve Slez. Tč. Ďaď, deďo, deď, značí u Slováka o jeden stupeň viac než český děd, dědeček, lebe deďo je už starého otca (čes. děda) otec, pradeď. Slov. Zátur.

36127   Ďad Svazek: 10 Strana: 0044
Ďad, a, m — nadávka To je starý ď. Hauer 10.

36128   Dada Svazek: 1 Strana: 0203
Dada, dadouc. Nepovstalo zdvojením, nýbrž d v druhé slabice je vsuto, vz D. Jir. Vz Dáti.

36129   Dada Svazek: 6 Strana: 0002
Dada, y, f, jm. feny. Škd.

36130   Dadajnom Svazek: 6 Strana: 0002
Dadajnom. Ej dydanom, dudydanom da- dajnom dadajnom. Sb. sl. ps. II. 1. 110.

36131   Dadan Svazek: 6 Strana: 0002
Dadan, a, m, os. jm. Sl. let. V. 316, Jir. Ruk. I. 154.

36132   Dadati Svazek: 1 Strana: 0203
Dadati = spáti (v dětské řeči), schlafen, in der Kindersprache. Dadej miminko! dadej mé poupátko! Us.

36133   Ďadci Svazek: 9 Strana: 0035
Ďadci či hospodařící ve Slez. Vz Nár. sbor. I. 63.

36134   Dadě Svazek: 6 Strana: 0002
Dadě = někde. Slov. Sokole, bielý pták, ty vysoko lietáš, či moj'ho milého tam d. nevídáš. Sl. ps. Šf. II. 115, Koll. Zp. I 309.

36135   Ďadek Svazek: 6 Strana: 0002
Ďadek = dědek. Slov. Bern.

36136   Daděť Svazek: 6 Strana: 0002
Daděť, ěl, ění, slov. jaděť = svrběti. Val. Brt. D. 63.

36137   Dadie Svazek: 1 Strana: 0203
Dadie, zastr. = dají. Kat.

36138   Daďo Svazek: 9 Strana: 0035
Daďo = děd. Slov. deďo vlastně = pra- děd. Zát. Př. 245. Pozn.

36139   Dadynkati Svazek: 6 Strana: 0002
Dadynkati = dadati. Us. Kšá.

36140   Daedal-us Svazek: 1 Strana: 0203
Daedal-us, a, (Daidal-os, a), m., stavitel řecký doby bájeslovné, Atheňan, otec Ikarův, vrstevník Minoův a Theseův, vystavěl blu- diště kretské. Vj.

36141   Daemon Svazek: 1 Strana: 0203
Daemon, a, m., řec, božství; duše lidská; bytosť uprostřed mezi člověkem a Bohem,

36142   Daemonický Svazek: 6 Strana: 0002
Daemonický, dämonisch. D. oči, Vrch., žena, temno. Mus. 1880. 261.

36143   Daemonism-us Svazek: 7 Strana: 1224
Daemonism-us, u, m., z řec., víra v duchy. Ott. VI. 850.

36144   Daemonoklaněč Svazek: 6 Strana: 0002
Daemonoklaněč, e, m, der Dämonen- anbeter. Šm.

36145   Daemonoklanitel Svazek: 10 Strana: 0044
Daemonoklanitel, e, m. = daemonoklaněč (VI. 2. ). Zr. Leg. 63.

36146   Daemonolatrie Svazek: 7 Strana: 1224
Daemonolatrie, e, f., klanění-se zlo- duchům. Ott. VI. 850.

36147   Daemonologie Svazek: 6 Strana: 0002
Daemonologie, e, f. = nauka o daemo- nech. Btk. Vz S. N, Sbn. 417.

36148   Daemonomagie Svazek: 7 Strana: 1224
Daemonomagie, e, f. = kouzelnictví po- mocí duchů. Ott. VI. 850.

36149   Daemonomachie Svazek: 7 Strana: 1224
Daemonomachie, e, f., boj se zloduchy, Ott. VI. 851.

36150   Ďafati Svazek: 6 Strana: 0002
Ďafati = hafati, štěkati, bellen. Mšk. Chrt vyje, ďafá, havká, Slov. Hdž. Šlb. 30.

36151   Dafn-e Svazek: 1 Strana: 0203
Dafn-e, y, f., Daphne, dcera Peneiova u vavřín proměněná. Vj.

36152   Dafneolin Svazek: 6 Strana: 0002
Dafneolin, dafnin, u, m. =jed z lýkovce (dafny). S. N., Čs. lk. III. 269.

36153   Dafnetin Svazek: 7 Strana: 1224
Dafnetin, u, m , v lučbě. Cf. Rm. II. 342.

36154   Dafni-s Svazek: 1 Strana: 0203
Dafni-s, da, m., sličný pastýř sicilský, syn Merkuriův, miláček Panův, vynálezce zpěvů pastýřských. Vj. — Dafni-s, dy, f., nymfa.

36155   Dafnidky Svazek: 6 Strana: 0002
Dafnidky. daphnida = perloočky. S. N. XI. 25.

36156   Dafnin, vz Svazek: 6 Strana: 0002
Dafnin, vz Dafneolin.

36157   Dafnit Svazek: 6 Strana: 0002
Dafnit, u, m. = zkamenělý list vavřínový,

36158   Dafnit Svazek: 10 Strana: 0044
Dafnit, u, m., nerost. Vstnk. XI. 835.

36159   Dagde Svazek: 6 Strana: 0002
Dagde = dakde. Slov. Ssk.

36160   Dagdo Svazek: 6 Strana: 0002
Dagdo = dakdo. Slov. Ssk.

36161   Dagegen Svazek: 6 Strana: 0002
Dagegen sein, něm. On od toho nebyl, aby toho úřadu k sobě neměl přijíti. My proti tomu nic nebudeme. Abr. z Gt.

36162   Dagmar Svazek: 6 Strana: 0002
Dagmar, y, f, dcera Přemysla Otak. I., královna dánská. Vz S. N, Kram. Slov.

36163   Dagmar Svazek: 7 Strana: 1224
Dagmar. Cf. Mus. 1846. 484. a 769.

36164   Dagopa Svazek: 6 Strana: 0002
Dagopa, y, f. = pagoda. Vz KP. I. 97.

36165   Daguerrotypie Svazek: 1 Strana: 0203
Daguerrotypie, e, f. = vyobrazování věcí bez umění malířského pouze pomocí temnice působením světla slunečního, vyna- lezené od Daguerra. Vz více v S. N. II. — Daguerrotyp, u, m., světlotisk. Rk.

36166   Daguerrotypovati Svazek: 6 Strana: 0002
Daguerrotypovati, daguerrotypiren. Smet. Děj.

36167   Daguerrotypy Svazek: 6 Strana: 0003
Daguerrotypy. Vz Sehd. I. 364., KP. IV. 516., Kram. Slov. 84.

36168   Ďah Svazek: 6 Strana: 0003
Ďah, u, m., das Gebiet, die Gegend. Slov. Ssk.

36169   Daher Svazek: 1 Strana: 0203
Daher, něm., z toho; odsud, odtud; tedy; tudy. Mk.

36170   Dahin Svazek: 1 Strana: 0203
Dahin, něm. Nie kommt es dahin . . . Nikdy na to nepřijde (nedojde), aby . . .

36171   Dahlia Svazek: 7 Strana: 1224
Dahlia, e, f, barvivo. Ott. VI. 858.

36172   Dahlin Svazek: 6 Strana: 0003
Dahlin ( = inulin), u, m., druh škrobu z hlíz dahlie či jiřinky. S. N.

36173   Dahliový Svazek: 6 Strana: 0003
Dahliový olej z bambulin jiřin speře- ných. Vz S. N., Dahlin.

36174   Ďach Svazek: 1 Strana: 0203
Ďach, a, m. = ďas. Prší jako ďach. Zlob. Kého ďacha! Na Mor. —

36175   Dach Svazek: 6 Strana: 0003
Dach, u, m. = střecha, das Dach. Slov.

36176   Ďach Svazek: 6 Strana: 0003
Ďach, ďách = ďábel. Brt. D. 205. Ba ďacha = ba čerta (akkus.), eufem. Mor. Brt., Bdl. Ký ď. tu zas byl! Tč.

36177   Dach Svazek: 7 Strana: 1224
Dach, a, m., vz Daniel (2. dod.).

36178   Ďach Svazek: 9 Strana: 0035
Ďach, a, m. = ďas. Janek už je v ďachy (u všech čertů, za horami, utekl). Horen. 303.

36179   Ďáchant Svazek: 6 Strana: 0003
Ďáchant, a, m. = ďách. Mor. Neščápené ď-te = nezvedený kluku! Na Hané. Hz. Cf. násl.

36180   Ďáchantský Svazek: 6 Strana: 0003
Ďáchantský = ďábelský, proklatý, teu- flisch, verflucht. Na Hané. Bkř.

36181   Ďachel Svazek: 6 Strana: 0003
Ďachel, chla, m. = ďach. Slov. Ssk.

36182   Dachněti Svazek: 1 Strana: 0203
Dachněti = doutnati, hořeti, glimmen, brennen. Všechna sláma v stodole zdach- něla. Dch.

36183   Dachnovský Svazek: 6 Strana: 0003
Dachnovský Eliáš. Žer. Záp. I. 21., 54. — D. Jiří z Dachnova. Vz Jg. H. 1. 2. v. 544.

36184   Ďachor, džachor Svazek: 10 Strana: 0570
Ďachor, džachor, u, m. bachor. Liptov. Sb. sl. IX. 44.

36185   Dachov Svazek: 6 Strana: 0003
Dachov, a, m., ves u Nasavrk; samota u Hořic; hospoda u Miletína. — Cf. Sdl. Hr. I. 218.

36186   Dachovica Svazek: 6 Strana: 0003
Dachovica, e, f. = došek. Slov. Ssk.

36187   Ďachovitý Svazek: 1 Strana: 0203
Ďachovitý, šlakovitý, schelmisch. Na Mor.

36188   Dachový Svazek: 6 Strana: 0003
Dachový, Dach-. Slov. Ssk., Bern.

36189   Dachto Svazek: 6 Strana: 0003
Dachto = dakdo. Slov. Ssk.

36190   Dachu Svazek: 1 Strana: 0203
Dachu, 3. os. pl., zastr. = dali, y, a. Kat., Mk.

36191   Dai-goš Svazek: 9 Strana: 0035
Dai-goš, e, m. = tuhýk obec. V Hukvald. Mus. ol. III. 117.

36192   Dainřit Svazek: 8 Strana: 0050
Dainřit — dotěrně žádati. Záp. Mor. Brt. D. II. 304.

36193   Daj Svazek: 6 Strana: 0003
Daj, e, m., psí jm. Škd.

36194   Dajak Svazek: 6 Strana: 0003
Dajak, dajako = nějak. Slov. Aby jich (kvetů) kury d. nepohrabaly. Dbš. Sl. pov. I. 243. A na nás d. pozabudne. P. Tóth. Trenč. M. 82.

36195   Dajakosi Svazek: 6 Strana: 0003
Dajakosi = jaksi. Slov. Šd., Phld. I. 2. 28.

36196   Dajaký Svazek: 6 Strana: 0003
Dajaký = nějaký. Slov. HVaj. BD. IL 70., Sl. ps. 315.

36197   Dajati Svazek: 6 Strana: 0003
Dajati, daju, strč., je málo zaručeno. Gb. v List. filolog. 1882. 295.

36198   Dajce Svazek: 6 Strana: 0003
Dajce, e, m., der Geber. On je dajcom všetkých vecí. Slov. bájesl. P. Tóth. I. 70.

36199   Dajč Svazek: 9 Strana: 0035
Dajč, e, m., z, něm. — valčík (tanec). Us.

36200   Dajčbémský Svazek: 10 Strana: 0044
Dajčbémský. D krajky. Vz Krajka.

36201   Dajdonoh Svazek: 7 Strana: 1224
Dajdonoh, a, m. = bázlivec (převzdívka). Val. Km.

36202   Dajdrlík Svazek: 1 Strana: 0203
Dajdrlík, tajtrlík, a, m., malé, čiperné dítě, čtveračivé. Petera.

36203   Dajeden Svazek: 6 Strana: 0003
Dajeden. Slov. Čo len pred dajednými (několika) desatročiami (desítiletími) stonal v otroctve. Lipa I. 163.

36204   Dajk Svazek: 6 Strana: 0003
Dajk, a, m. = ďábel. Mor. Vz Ďák, Ďách. Brt. D. 205.

36205   Dajka Svazek: 6 Strana: 0003
Dajka, y, f., die Geberin. Šd. — D. = dojka. Slov. Ssk.

36206   Dajkati Svazek: 6 Strana: 0003
Dajkati = kojiti. Slov. Ssk.

36207   Dajko Svazek: 9 Strana: 0433
Dajko. Dobrý d., ale zlý vracajko. Mus. slov. ?. 26.

36208   Dajmati Svazek: 9 Strana: 0433
Dajmati. Ezop. 205. 23. Sr. Dýmati, Dý- chati nač.

36209   Dajný Svazek: 1 Strana: 0203
Dajný, freigebig. Rk.

36210   Dajný Svazek: 6 Strana: 0003
Dajný. Néni velice d. (skrblík). Mor. Brt. D.

36211   Dajvořec Svazek: 10 Strana: 0044
Dajvořec, řce, m., astncium Rost! F. 31., Gb. Slov Sr. Dejvorec.

36212   Dák Svazek: 6 Strana: 0003
Dák = nějak. Slov.

36213   Ďak Svazek: 6 Strana: 0003
Ďak, u, m. = děk. Slov. Bern.

36214   Ďák Svazek: 6 Strana: 0003
Ďák, a, m. = ďách, das, čert. Ej dívča, dívča, sto ďáků v tobě, zedral Rem boty choďaci k tobě. Sš. P. 228. — Ď., z řec. thúxuvog, odtuď čes. žák. Vz S. N.

36215   Dak Svazek: 7 Strana: 1224
Dak = křik lelka. Šír. Pt.

36216   Dák, dák Svazek: 1 Strana: 0203
Dák, dák, hlas lákající tetřívka. Šp. — Vz Dacie.

36217   Ďaka Svazek: 6 Strana: 0003
Ďaka, y, f. = díka, vděk. Na Slov. Lietaj si len, lietaj, keď ti taká d. Lipa II. 266. Ten čakať môže dokiaľkoľvek, až ďaka prijde vyššej vôli ku práci. Phld. IV. 9.

36218   Dakadesi Svazek: 6 Strana: 0003
Dakadesi. Slov. Vytiahla ta stará stryga svoju strapatú Katu z d. (odněkud) z pod sediska. Dbš. Sl. pov. IV. 48.

36219   Dakam Svazek: 6 Strana: 0003
Dakam = někam. Aby pošla s ním d. Zbr. Báj. 37. — Zátur. Nápr. 8.

36220   Dakde Svazek: 6 Strana: 0003
Dakde = někde. Slov. Šd., Němc. VII. 24. Koně moje, koně. čo tak rehocete ? azdaj moju milú d. tu vidíte? Sl. sp. 170.

36221   Dakdo Svazek: 1 Strana: 0203
Dakdo = někdo. Na Slov.

36222   Dakdo Svazek: 6 Strana: 0003
Dakdo. Ale diovka musí doma čekať, dokud d. prijde. Koll. Zp. I. 214.

36223   Dakedajší Svazek: 6 Strana: 0003
Dakedajší = někdejší. D. bedár. Slov. Dbš. Sl. pov. V. 71.

36224   Dakedy Svazek: 6 Strana: 0003
Dakedy = někdy, leckdy. Ale to aj veľká ľúbosť dakedy zaškodí. Dbš. Sl. pov. I. 438. Kričali, vadili sa, ba d. dali sa i do vlasov. Ib. I. 48. D. aj steny uši majú. Slov. Zátur.

36225   Dáko Svazek: 6 Strana: 0003
Dáko = dák. Slov.

36226   Dakoľko Svazek: 6 Strana: 0003
Dakoľko = několik. Slov. Sotva že d. gulí zatresklo o hrad. Sl. let. II. 114. Tak prešlo d. dní. Č. Čt. II. 480.

36227   Dakoľkorazy Svazek: 6 Strana: 0003
Dakoľkorazy = několikrát. D. zaťal. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 327.

36228   Ďakoreč Svazek: 6 Strana: 0003
Ďakoreč, i, f., die Dankrede. Slov. Ssk.

36229   Dákosi Svazek: 6 Strana: 0003
Dákosi = jaksi, nějak. Let. Mt. S. VII. 2. 32.

36230   Ďakov Svazek: 1 Strana: 0203
Ďakov, a, m., Diakovar. — Ďakovshý.

36231   Dakovací Svazek: 6 Strana: 0003
Dakovací = děkovací. Slov. Ssk.

36232   Dakovanka Svazek: 6 Strana: 0003
Dakovanka, y, f. = děkovací promluva. Slov. Phld. II. 1. 19.

36233   Ďakovati Svazek: 6 Strana: 0003
Ďakovati = děkovati. Slov.

36234   Dakové Svazek: 1 Strana: 0203
Dakové, vz Dacie.

36235   Dákové Svazek: 6 Strana: 0003
Dákové. Šf. Strž. I. 43., 511.

36236   Ďakovník Svazek: 6 Strana: 0003
Ďakovník, a, m., der Danksager. Slov. Ssk.

36237   Ďakovnosť Svazek: 6 Strana: 0003
Ďakovnosť, i, f., die Dankbeflissenheit. Slov. Loos.

36238   Ďakovný Svazek: 6 Strana: 0003
Ďakovný, dankbeflissen. Slov. Loos.

36239   Dakryocistitis Svazek: 6 Strana: 0003
Dakryocistitis, řec. = zánět vaku slzného. Slov. zdrav.

36240   Dakryolith Svazek: 6 Strana: 0003
Dakryolith, u, m. = kamének utvořený ve vývodu žlaz slzných. Slov. zdrav.

36241   Dakto Svazek: 6 Strana: 0003
Dakto. Dbš. Sl. pov. III. 81.

36242   Daktorý Svazek: 1 Strana: 0203
Daktorý = některý. Na Slov.

36243   Daktorý Svazek: 6 Strana: 0003
Daktorý. Němc. VII. 20. Kedz ja budzem tvuj muž, chvala panu Bohu, kedz d. inší, bodaj zlamal nohu. Sl. ps. 314.

36244   Daktyl Svazek: 1 Strana: 0203
Daktyl, vz Dactyl. — Daktylický verš. — D., vz Datel.

36245   Daktyl Svazek: 6 Strana: 0003
Daktyl epický, kyklický. List. filolog. III. 121., 129., 141.

36246   Daktyl Svazek: 10 Strana: 0570
Daktyl, u, m., stopa (výklad slova). Král. Metr. 3.

36247   Daktylioglyf Svazek: 6 Strana: 0003
Daktylioglyf, a, m., z řec. = kameno- řezbář. Vz S. N.

36248   Daktylioglyfika Svazek: 6 Strana: 0003
Daktylioglyfika či daktyliografika, y, f. = umění řezati kameny. Vz S. N.

36249   Daktyliotheka Svazek: 6 Strana: 0003
Daktyliotheka, y, f., řec. = sbírka ře- zaných kamenů, gemm. Vz S. N.

36250   Daktylitis Svazek: 6 Strana: 0003
Daktylitis, řec, zánět prstu, zánehtice, vidlák, živý vlas, červ. S. N.

36251   Daktyloepitrit Svazek: 6 Strana: 0003
Daktyloepitrit, u, m. Vz List. filolog. III. 125.

36252   Daktylologie Svazek: 7 Strana: 1224
Daktylologie, e, f. = řeč prstová, zvl. počítání prsty. Ott. VI. 872.

36253   Daktylonosný Svazek: 6 Strana: 0003
Daktylonosný, ßakavtjqioijo?. Lpř. Slov. Vz Datel, 2.

36254   Daktyloplodný Svazek: 6 Strana: 0003
Daktyloplodný, ßakavij^o^o?. Lpř. Slov. Vz Datel, 2.

36255   Daktylotrochej Svazek: 6 Strana: 0003
Daktylotrochej, e, m. Dk. P. 293.

36256   Daktylovie Svazek: 10 Strana: 0044
Daktylovie, n. = datloví, Dattelpflanzung. Gb. Slov.

36257   Daktylovitý Svazek: 6 Strana: 0003
Daktylovitý, dattelförmig. Šm.

36258   Daktylový Svazek: 6 Strana: 0003
Daktylový = datlový. Plk.

36259   Daktylský. D Svazek: 10 Strana: 0570
Daktylský. D. kolo. Král. Metr. 3., 6. D. řady aiolské, ib. 8.. d. hexametr. Ib. 10. D, systemy a strofy; chorické písně d-ské u lyriků a v dramatech; D. monodie v tra- goedii. Vz Král. Metr. I. 187., 195., 197. 201.

36260   Dakus Svazek: 6 Strana: 0003
Dakus, u, m. = kúsek, trocha. Slov. Zvalil som sa ku vozu, že si d. podriemem. Dbš. Sl. pov. II. 38. Keď ma d. miluješ, na čo že ma sužuješ? Koll. Zp. I. 104.

36261   Dáky Svazek: 6 Strana: 0003
Dáky = nějaký. Slov. Ona bude jést ku- recinu, ty dáku zapareninu. Koll. Zp. I. 315. Vyzerala ako dáka vojankyňa. Dbš. sl. pov. I. 25. Obzerajú sa, čiby dáku kolibu nedo- páčili. Er. Sl. čít. 70. Šiel do hory, že si aspoň dáke korienky vyhľadá. Č. Čt. II. 478. - Chlpk. Sp. 84., Sl. sp. 33., Lipa I. 181.

36262   Dál Svazek: 1 Strana: 0203
Dál, vz Diti. — 2. Kompar. od daleko. — 3. Dál, i, f., = dálka, vzdálenosť, dalekosť, die Ferne, Weite; dle „Kosť", tedy dálí jen v instr. Bs. Přijeli z veliké dáli. St. skl. — Kat. 4., 155., 492., 1851., 3471. Vz Dél.

36263   Ďál Svazek: 1 Strana: 0203
Ďál, ve vých. Čechách m. dělal. Jir.

36264   Dál Svazek: 6 Strana: 0003
Dál = dálka, dalekosť. Kká. K sl. j. 142., Mkl. Etym. 39. V dál se táhnouti; v d. kra- 367* jiny hleděti. Mcha. Modrá d. Osv. VI. 594. Temná d. Čch. Sl. 111. Tři města v rovné dáli od sebe rozdělil. BO. Město bylo vz dál 15 mil. Šf. Ml. 117.

36265   Ďáľa Svazek: 6 Strana: 0004
Ďáľa, e, f. = dálava. Nezmerná ďáľa od nebe. Slov. Hol. 7.

36266   Dalako Svazek: 6 Strana: 0004
Dalako = daleko. Slov. Ssk.

36267   Dalamánek Svazek: 1 Strana: 0203
Dalamánek, nku, m., bílý chléb, weisses Brod. Us.

36268   Dalanian Svazek: 10 Strana: 0044
Dalanian, u, m. = druh sukně uherské, jež nad koleny se svazovala. 1600. Čes 1. XI 74.

36269   Dalata Svazek: 6 Strana: 0004
Dalata, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119.

36270   Ďalati Svazek: 6 Strana: 0004
Ďalati = dělati. U Světlé. Sá.

36271   Ďálati se Svazek: 6 Strana: 0004
Ďálati se = dáliti se? Včil stružky zase roztěkajú sa na šířku a od seba ďálá. Slov. Hol.

36272   Dálava Svazek: 1 Strana: 0203
Dálava, y, f. = dálka. Na Mor. Brt.

36273   Dálava Svazek: 6 Strana: 0004
Dálava. Do ubohé Moravy přišel pohan z d-vy. Sš. Bs. 93. - Sš. Mr. 36.

36274   Dalberk Svazek: 6 Strana: 0004
Dalberk. Z D-ka Jan. Tk. IV. 390.

36275   Dalbůh Svazek: 6 Strana: 0004
Dalbůh, boha, m., samota u Jaroměře.

36276   Dalčice Svazek: 6 Strana: 0004
Dalčice, dle Budějovice, ves u Golč. Je- níkova. Blk. Kfsk. 1296. — D., zaniklá ves někde u Lodenice na Mor. D. ol. XI. 266., 270.

36277   Dále Svazek: 1 Strana: 0203
Dále, vz Daleko, Věta spojovací. Čím dále, tím hůř. Rk. A tak dále. Při dále vésti. Rk. Dále mdlobú nemohli. Alx. Což jest rok šesti neděl jedniem dnem (instr. míry) dále, je póhon ztracen. Kn. Rož. 82. Kterých zvířat jíme dále? (šp. m.: která zvířata jíme kromě toho, mimo to, kromě těchto?) Kra.

36278   1. Dále Svazek: 6 Strana: 0004
1. Dále, komp. dáleji, strč. dáleje. Bž. 25. Jen dále! (vstupte; na Mor. říkají: volno! Tč.); Jen tak dál! Us. Dch. Dále něco po- ložiti. Us. Ešte sa vás zpýtat mám, či ja s vámi eště ďalej bývať mám. Sl. sp. 137. Již d. ta pře ku právu jíti nemá; A já jsem o to nenaříkána za čtvrť léta i dále. NB. Tč. 9., 83. D. odstúpiti. Alx. V. Budú zna- menie na slunci a na mesieci a dále: Pane, nejsem hoden a dál atd. Hus II. 9., 48. A protož čím d. čaká Buoh polepšenie; Zlí andělé zavedli lid dálež dálež božím pře- puštěním. Št. Kn. š. 8., 19. (119., 201).

36279   2. Dále Svazek: 6 Strana: 0004
2. Dále, e, f. = dál, i, f. Veliká jest d. mezi námi i vámi ustavena. ZN. Já dále světa vím, ale nesmím íti. Sš. P. 334.

36280   Dále Svazek: 9 Strana: 0035
Dále, subst.: vz-dáli, vz-dálí, vz dál, z-dáli, z-dálí, z-dál; novoč. vz-dálí, vz-dáli, vz-dál. Vz Gb. H. ml. III. 1. 217., 118.

36281   Dalebor Svazek: 6 Strana: 0004
Dalebor = Dalibor. D. ol. II. 137., 161.

36282   Dalece Svazek: 1 Strana: 0203
Dalece = daleko. Jak dalece — tak da- lece; lépe: pokud — potud, Ht.; in so fern, in so weit. Jak d. (pokud) já tomu rozumím. Ros. Tak dalece máš dobře. D. Já tak d. na to nedbám. Mkl., Us. Já té věci tak d. rozumím. Us.

36283   Dalece Svazek: 6 Strana: 0004
Dalece. Když by jen obyčejem svým d. z miery nevycházel. Št. Kn. š. 165.

36284   Daleč Svazek: 1 Strana: 0203
Daleč = daleko, weit. Rkp. z 14. století.

36285   Dalečí Svazek: 1 Strana: 0203
Dalečí, n. = dálka. Státi z d. Po zdalečí naň čekal. Kram.

36286   Dalečice Svazek: 6 Strana: 0004
Dalečice, dle Budějovice, Daletschitz, ves u Neveklova.

36287   Dalečín Svazek: 6 Strana: 0004
Dalečín, a, m., ves u Jimramova na Mor.

36288   Dalečina Svazek: 6 Strana: 0004
Dalečina, y, f., grosser Zwischenraum. Slov. Ssk.

36289   Ďalečko Svazek: 6 Strana: 0004
Ďalečko = daleko. Nevdavejte mne d., edem přes malé polečko. Sš. P. 100.

36290   Dálečky Svazek: 6 Strana: 0004
Dálečky, polní jm. Brt.

36291   Dalej Svazek: 6 Strana: 0004
Dalej, vz Daleje.

36292   Dalejc Svazek: 10 Strana: 0044
Dalejc. Sebe d. (dále). Dšk. Km. 78.

36293   Daleje Svazek: 6 Strana: 0004
Daleje, pl., f. V dalejích, Daley, mlýn u Jinonic; dle Krč. také = prostřední čásť údolí sv. Prokopa u Prahy. Údolí u Hlubo- čerp nazývalo se v Daleji. Tk. II. 273., III. 121., IV. 171.

36294   Dáleje Svazek: 6 Strana: 0004
Dáleje = dále. Us. Tč., Bž. 137.

36295   Dáleji Svazek: 10 Strana: 0044
Dáleji m. dá!e.

36296   Dalejský Svazek: 6 Strana: 0004
Dalejský potok v údolí sv. Prokopa u PRahy. Krč. v Kv. 1885. 574., Stč. Zem. 693., Tk. I. 348.

36297   Dalejšek Svazek: 6 Strana: 0004
Dalejšek, šku, m. = další čásť. Sš., List. filolog. 1886. 218.

36298   Ďalejší Svazek: 10 Strana: 0044
Ďalejší = další, jako Hořejší Vz Daleký. Ot všie rozkoši d. byl. Otc. Vz Výb. I. 1169. 5 Nejdalejší. Rožm 155. (Mš. ).

36299   Dalek Svazek: 6 Strana: 0004
Dalek, vz Daleký.

36300   Dalekánský Svazek: 6 Strana: 0004
Dalekánský, sehr weit. Hlč.

36301   Daleko Svazek: 1 Strana: 0203
Daleko, rod střední jména přídavného: daleký, á, é; dalek, a, o. — Daleko, adverb., Komp. daleji, dále, dál, superl. nejdaleji, nejdále, nejdál. D. = ne blízko, na místě odlehlém, weit, fern. Daleko odtud. Jak daleko jest odtud do Prahy? D. utéci, zajeti, dojíti. Deset mil d. Us. Jest tam daleko, co s hráze do rybníka. Vz Blízko. Lb., Pk., Č. D. viděti. D. od sebe zavrci. V. Pán Bůh vysoko, král daleko, pravdy a spravedlnosti na světě málo. Prov. Bůh vysoko, král daleko, pravdy nikdež. Daleko pro výmluvu nepůjdeš. Ač jed., chodí se lehko (za milým přítelem). Pk. Jablko od stromu d. se nekulí. Jg. D. široko (známý). Us. D. od sebe býti (a. místem; b. myšlením, domněním). Což od úmysla mého d. jest. Jel. Nedaleko od pravdy. V. — čeho. Dal. s genit. označuje předmět, od něhož jiný vzdálen jest. Nedaleko Labe řeky. Háj. Žalo dievče trávu nedaleko Temešváru. Na Slov., Ht. Ta duše nejdále Boha jest. Mudr. (Mkl. S. 517.). — Na otázku jak daleko stojí akkus. Vz Genitiv míry, c. a Pozn. 2. — od čeho: Míli od Prahy. T. Od země, od sebe, od pravdy, od města. D., V., Har. D. býti od Boha, Chč. 299. Srdce jich d. jest od něho. Chč. 624. — do čeho. Odtud je d. do Plzně. D. Daleji do ostrova leží místo. Har. — aby. Daleko budiž to ode mne, abych tě v nenávisti měl (lépe: odstup to ode mne, abych . . Kos.). D. je od toho, aby . . m. nercili. Vz Nercili. — Komp.: daleji, dále, dál. Dále od hradu. Jg. Dále poslati, odpraviti, jíti, se hnouti. V. Podej dál (jistá hra). Na ,,podej dál" hráti = od- kládati. V. — S předložkami. Do daleka hleděti. Jg. — Z daleka se vraceti, státi, něco pozorovati, viděti. Jg. Často se věc větší zdá z daleka. Us. Slyšel jsem z daleka o tom (nejisto, od třetího atd.). Us. Není z daleka. D. Loudí se jako liška z daleka, Prov. Z daleka kradni a z blízka sa žeň. Mt. S. — Od daleka. Roj slyšán ot daleka. Rkk. Od zdaleka se mi zdálo, že . . . Us. — Po daleku, pozdaleku opodál, podál. V. — O čase. Nevýskej, daleko ještě do večera (ještě není vyhráno). Us.D. do toho (= ještě mnoho vody uplyne). Čím dále, tím hůře (jak ta baba řekla, když se schodů padala). Potřebuji ho dále (na delší čas). Us. — v co: Daleko v noc (hluboko do noci). Jg. Ta věc d. hledí, vysoko a daleko patří. Er. On ničeho dále a více nepotřebuje. V. — O jistém stupni jak postoupání tak síly a obvodu. D. věc přivésti, weit, hoch bringen. D. Tak d. (až potud, s tou výminkou). V. Tak d. s ním přišlo, že i žebrá. Us. Ani dál, ani zpátkem. Kom. Dál to nejde. Neví, kam dál. Kom. S mlčenou nejdál se dojde, Prov. Jde tuze daleko ; jde dál, než má, Us. Dále pokračovati, čísti. Co bylo dále? Dále i to pravil (k tomu). Jg. Jak jsem nejdál mohl. Kom. To jde tuze d. Na jak d. pa- mět má sahá šp. m. pokud sahá, pokud se pamatuji. Jak d. na úmysl jeho souditi se dá šp. m. pokud o úmyslu jeho souditi lze. Jak dalece já vím šp. m. pokud já vím. Cf. Po- kudž já rozuměti jsem mohl. Mudr. Po- kudž já věděti mohl. V. — Mnozí šli tak daleko, že ho až ženili, lépe: mnozí ho až že- nili, div ho neženili. Km. — Dále = ku předu, weiter, vorwärts, marsch! Dále! pojďte dále! pojďte k nám dále! Us. — Daleko = více, mnohem, o mnoho (sesilujíc vyznamenání), weit, sehr, lat. longe. Počtem lidu daleko ho převýšil. Háj. D. moudřejší. Jel. Daleko jest toho chyba. Krab. To ještě d. není všecko. Us. Bratra měl věkem daleko staršího. Troj. V naší obci d. nejvýtečnější. Kos. Dalekohled, u, m. (teleskop). Fernrohr, Jeho podstatné části jsou: objektiv (předmětnice) a okular (očnice). D. dioptrický n. refraktor, katoptrický (zrcadelný) či reflek- tor; galilejský n. hollandský, hvězdářský, zemní; achromatický n. dollondský n. frauen- hoferský, aplanatický. Více v S. N. II. Dale- kohledem věci vzdálené zřetelně, zblíženě a zvětšeně vidíme. Sedl. Strach má daleko- hled a naděje zvětšující sklo. Ziegler.

36302   Daleko Svazek: 6 Strana: 0004
Daleko = ne blízko. D. Rozeznávati. Lpř. Z dalša na to hleďa. Zlínsky. Brt. Máš tak d. jako já (jdi si pro to sám). Us. D. s koně letě na stranu. Výb. II. 44. — čeho. D. toho (chyba lávky, weit gefehlt). Us. Dch. Kra- varka na kravarku heleká, ač sebe d. jsou a jedna druhé ani tytýž nevidí. Sš. P. 526. — odkud. Kdo d. od ohně, nespálí se. Prov. Lužec je hodně d. od Roudnice. Dch. Sera od tebe d., ležím ve hrobě hlyboko. Sš. P. 493. Nebyl jsem d. od fojta. NB. Tě. 129. — Z daleka. Nikomu nepřišlo ani z d-ka na mysl, aby... Sá. Myš ke kočce: Milujme se, ale z d-ka. Dch. — Na d. Půjdu od vás, má mamičko, na d. Sš. P. 436. — O čase. Do té doby jest ještě d. Osv. I. 340. — O stupni. D. nejlepší. Lpř. Příliš d. zajíti. Sl. les. Kterak d. sjednáta sě s prvým přikázaním; A kterak d. jich neuctíme, tak daleko při- kázánie božieho nezachováme. Hus I. 91., 24.

36303   Daleko Svazek: 9 Strana: 0035
Daleko. Není to d., jen co by kamenem dohodil a ostatní došel. Hoř. 126.

36304   Dalekoběhý Svazek: 6 Strana: 0004
Dalekoběhý, na/yoóii.oc;, weitlaufend. Lpř.

36305   Dalekoběžel Svazek: 9 Strana: 0433
Dalekoběžel, a, m. Vz Nár. sbor. 1901. 69.

36306   Dalekobystrý Svazek: 9 Strana: 0035
Dalekobystrý. Ld. 30.

36307   Dalekocílný Svazek: 6 Strana: 0004
Dalekocílný, fernhinzielend. Lpř.

36308   Dalekočinný Svazek: 6 Strana: 0004
Dalekočinný, txátfjyos, weithinwirkend. Lpř.

36309   Dalekohiedný. D Svazek: 9 Strana: 0035
Dalekohiedný. D. čočka Mus. 1897. 475.

36310   Dalekohlädlo Svazek: 6 Strana: 0004
Dalekohlädlo, a, n., das Fernglas. Slov. Ssk.

36311   Dalekohlädník Svazek: 6 Strana: 0004
Dalekohlädník, u, m. = dalekohled. Slov. Ssk.

36312   Dalekohlädný Svazek: 6 Strana: 0004
Dalekohlädný, dalekohlädý = daleko- zraký. Slov. Ssk.

36313   Dalekohled Svazek: 6 Strana: 0004
Dalekohled = nástroj, který podává větší a zřetelnější obraz vzdálených předmětů, das Perspektiv. Blř. D.: polní, der Feld- stecher, čočkový (dioptický), poledníkový, Passageinstrument, Mj., Herschelův, Stč. Z. 25., hollandský, vz KP. II. 169., hvězdářský či Keplerův, ib. 169., zemský či obyčejný (Rheitův), ib. 170., zrcadelní, ib. 172.; co jím vidíme? ib. 174.; dějiny d-du, ib. 168. Cf. Schd. I. 126.-127., Kram. Slov. 84, MS. 172.

36314   Dalekohlednosť Svazek: 1 Strana: 0204
Dalekohlednosť, i, f. Weitsichtigkeit. Rostl.

36315   Dalekohledný Svazek: 1 Strana: 0204
Dalekohledný, weitsichtig. D. krajiny. Mus. Fern sichtbar.

36316   Dalekohledý Svazek: 6 Strana: 0004
Dalekohledý, weitsichtig. Šm.

36317   Dalekohlučný Svazek: 6 Strana: 0004
Dalekohlučný, weithinbrausend. D. moře. Puch.

36318   Dalekohromotřískač Svazek: 6 Strana: 0004
Dalekohromotřískač, e, m. (= Zeus), der Weithindonnernde. Holý.

36319   Dalekochodil Svazek: 9 Strana: 0433
Dalekochodil, a, m. Vz Nár. sbor. 1901. 68.

36320   Dalekochvějný Svazek: 6 Strana: 0004
Dalekochvějný, weit wehend. Rk.

36321   Dalekochvělý Svazek: 6 Strana: 0004
Dalekochvělý, weitgeweht. Šm.

36322   Dalekokrajný Svazek: 6 Strana: 0004
Dalekokrajný, rtltóaTió = z dalekých krajů, daleký. Lšk.

36323   Ďalekom Svazek: 6 Strana: 0004
Ďalekom = daleko. Odbehla na ď. Slov. Dbš. Sl. pov. VI. 9.

36324   Dalekoměr Svazek: 6 Strana: 0004
Dalekoměr, u, m., der Fernmesser. Dch.

36325   Dalekoměrce Svazek: 6 Strana: 0004
Dalekoměrce, e, m., UátQyo?, fernhin- zielend, -treffend (dalekočinný, dalekocílný). Lpř.

36326   Dalekoměrný Svazek: 9 Strana: 0035
Dalekoměrný. Ld. 30.

36327   Dalekoměrný Svazek: 10 Strana: 0044
Dalekoměrný. Ld. (Lit. I. 349. ).

36328   Dalekomet Svazek: 8 Strana: 0050
Dalekomet. Osvětlovací d. Nár. list. 1895. č. 236.

36329   Dalekomírce Svazek: 6 Strana: 0004
Dalekomírce, e, m. = dalekoměrce. Hol.

36330   Dalekomluv Svazek: 1 Strana: 0204
Dalekomluv, u, m. Sprachrohr. Us.

36331   Dalekomluv Svazek: 6 Strana: 0004
Dalekomluv, Telephon, n. = mluvní trouba. Koll. IV. 103.

36332   Dalekomluva Svazek: 8 Strana: 0050
Dalekomluva, y, f., Telcgraphie, Sterz. I. 872.

36333   Dalekomluvidlo Svazek: 6 Strana: 0004
Dalekomluvidlo, a, n. = dalekomluv. Slov. Ssk.

36334   Dalekomluvný Svazek: 6 Strana: 0004
Dalekomluvný ústav, das Telephonamt. Dch.

36335   Dalekomluvný Svazek: 8 Strana: 0050
Dalekomluvný. I), přístroje. Vz KP. VIII. 342.

36336   Dalekomocný Svazek: 6 Strana: 0004
Dalekomocný, weithin gewaltig, mächtig. Lpř.

36337   Dalekomocný Svazek: 10 Strana: 0044
Dalekomocný. D. tknutí. Ráj. 3 261.

36338   Dalekonosnosť Svazek: 10 Strana: 0570
Dalekonosnosť, i, f. D. zvuku, ručnice. Us. Rgl.

36339   Dalekonosný Svazek: 1 Strana: 0204
Dalekonosný, weittragend. Us.

36340   Dalekonosný Svazek: 10 Strana: 0044
Dalekonosný zvuk. Čes. 1. XI. 47.

36341   Dalekopis Svazek: 1 Strana: 0204
Dalekopis, u, m., vz Telegraf. — Dale- kopisec. sce, m. Telegraphist.

36342   Dalekopis Svazek: 6 Strana: 0004
Dalekopis. Purkyně, Jir. Anth. III. 85. Porušení d-su; posel při d-su; dopisování d-sem (dalekopisní). J. tr.

36343   Dalekopisba Svazek: 6 Strana: 0004
Dalekopisba, y, f., die Telegraphirkunst. Slov. Ssk.

36344   Dalekopisec Svazek: 6 Strana: 0004
Dalekopisec, sce, m., der Telegraphist. Ssk.

36345   Dalekopisectví Svazek: 1 Strana: 0204
Dalekopisectví, n. Fernschreibekunst. Rk.

36346   Dalekopiska Svazek: 6 Strana: 0004
Dalekopiska, y, f., das Telegramm. Ssk.

36347   Dalekopísmo, a Svazek: 1 Strana: 0204
Dalekopísmo, a, n. Fernschrift, Telegra- phenschrift. Rk.

36348   Ďalekopisna Svazek: 6 Strana: 0004
Ďalekopisna, y, f., das Telegraphen- bureau. Ssk.

36349   Dalekopisný Svazek: 1 Strana: 0204
Dalekopisný, Telegraphen-, telegraphisch. Rk. D. zpráva, telegraphische Depesche, Telegramm. Rk.

36350   Dalekopisný Svazek: 6 Strana: 0005
Dalekopisný. D. úřad, dopisování (daleko- pisem), ředitelstvo, čára, stanice, J. tr., stroj. Stč. Zem. 302.

36351   Dalekorazi Svazek: 9 Strana: 0035
Dalekorazi = několikrát. U Gerlachova ve Spiži. Čes. 1. VI. 594.

36352   Dalekosáhající Svazek: 6 Strana: 0005
Dalekosáhající, weitgreifend. Vz Daleký.

36353   Dalekosáhlosť Svazek: 1 Strana: 0204
Dalekosáhlosť, -sažnosť, i, f. Tragweite. Rk.

36354   Dalekosáhlý Svazek: 1 Strana: 0204
Dalekosáhlý, -sažný, weitgreifend, weit- sehend. Rk.

36355   Dalekosáhlý Svazek: 6 Strana: 0005
Dalekosáhlý, weittragend, weitgeheHd, weitwirkeNd. Bž. 56. D. směr, úmysl, význam, Dch., výhlídka, Kká., běh oblaků. Mcha v Máji 5. v. 29. Cf. Daleký.

36356   Dalekosažnosť Svazek: 6 Strana: 0005
Dalekosažnosť, vz Dalekosáhlosť.

36357   Dalekosažný Svazek: 6 Strana: 0005
Dalekosažný, vz Dalekosáhlý.

36358   Dalekoslavný Svazek: 6 Strana: 0005
Dalekoslavný, rrjksyj.eizó^, weithinbe- riihmt. Vký., Lpř.

36359   Dalekosloupý Svazek: 6 Strana: 0005
Dalekosloupý, weitsäulig. Šm.

36360   Dalekosluní Svazek: 1 Strana: 0204
Dalekosluní, n. Die Sonnenferne. Krok.

36361   Dalekosluní Svazek: 6 Strana: 0005
Dalekosluní, n., die SoNnenferne. Ssk.

36362   Dalekosť, i Svazek: 1 Strana: 0204
Dalekosť, i, f., dálka, die Entfernung, Ferne. D. jednoho od druhého. V.

36363   Dalekostinný Svazek: 1 Strana: 0204
Dalekostinný, weit hin schattend. Ráj.

36364   Dalekostinný Svazek: 10 Strana: 0044
Dalekostinný. D. dřevce. Msn. II. 101.

36365   Dalekostrašný Svazek: 9 Strana: 0035
Dalekostrašný meč. Ld. 28.

36366   Dalekostřel, a Svazek: 10 Strana: 0044
Dalekostřel, a, m. (Apollon). Msn. U. 12., 163, Od. 308. Sr. Dalekostřelec.

36367   Dalekostřelčí Svazek: 6 Strana: 0005
Dalekostřelčí, weithinschiessend. D. Apollon. Kuzmány. Vz Dalekostřelný.

36368   Dalekostřelec Svazek: 1 Strana: 0204
Dalekostřelec, lce, m. Der Fernschütz. Plk.

36369   Dalekostřelný Svazek: 6 Strana: 0005
Dalekostřelný, t/.atrjßolos, weithinschies- send. Lpř.

36370   Dalekostřelství Svazek: 10 Strana: 0570
Dalekostřelství, n. Škod. II2 86.

36371   Dalekošírý Svazek: 6 Strana: 0005
Dalekošírý, weit und breit. Kodm.

36372   Dalekotáhlý. D Svazek: 9 Strana: 0035
Dalekotáhlý. D. zeď. Ld. 70.

36373   Dalekoúhelný Svazek: 6 Strana: 0005
Dalekoúhelný. D. čočka. Zpr. arch. X. 81.

36374   Dalekovid Svazek: 6 Strana: 0005
Dalekovid, u, m. = dvě skleněné čočky na holi připevněHé, der Fernseher. Dch. — D., die Fernsicht. Ssk.

36375   Dalekovid Svazek: 10 Strana: 0044
Dalekovid, a, m. — kdo daleko vidí. Sbor. slov. 1900. 143

36376   Dalekoviděl Svazek: 9 Strana: 0433
Dalekoviděl, a, m. Vz Nár. sbor. 1901. 69.

36377   Dalekovidlo Svazek: 6 Strana: 0005
Dalekovidlo, a, n., das Teleskop. Ssk.

36378   Dalekovidný Svazek: 6 Strana: 0005
Dalekovidný, weithinsehend. Lpř., Loos.

36379   Dalekovládný Svazek: 6 Strana: 0005
Dalekovládný, weitherrschend.Kuzmány, Lpř.

36380   Dalekozemí Svazek: 6 Strana: 0005
Dalekozemí, n., das Fernland. Šm., Loos.

36381   Dalekozírný Svazek: 7 Strana: 1225
Dalekozírný. D. brejle. Ott. VI. 628.

36382   Dalekozračí, n Svazek: 6 Strana: 0005
Dalekozračí, n., die Weitsichtigkeit. Ssk.

36383   Dalekozračný Svazek: 6 Strana: 0005
Dalekozračný = dalekozraký. Ssk.

36384   Dalekozrakosť Svazek: 1 Strana: 0204
Dalekozrakosť, i, f. Weitsichtigkeit. Sedl.

36385   Dalekozrakosť Svazek: 6 Strana: 0005
Dalekozrakosť, hyperemetropia, hype- Ropia, presbyopia. Schb., Nz. lk. Vz KP. II. 157., Slov. zdRav., Čs. lk. VI. 67.

36386   Dalekozrakosť Svazek: 7 Strana: 1225
Dalekozrakosť. Cf. Ott. VI. 881,

36387   Dalekozraký Svazek: 1 Strana: 0204
Dalekozraký, D., Sedl. Weitsichtig.

36388   Dalekozraký Svazek: 6 Strana: 0005
Dalekozraký, presbyopisch, hyperopisch. Nz. lk. D. oko. Mj. Cf. Schd. I. 129., S. N.

36389   Dalekozvěst Svazek: 6 Strana: 0005
Dalekozvěst, u, m. = dalekopis, der Te- legraph. J. tr., Loos. D. ohňový, der Feuer- telegraph. Lpř. Sl. II. 388.

36390   Dalekozvučný Svazek: 6 Strana: 0005
Dalekozvučný, weittönend. Lpř., Dch. D. hlas. Lpř.

36391   Daleký Svazek: 1 Strana: 0204
Daleký, dalek, a, o. komp. další (ne: dálší; před -ší kmenová samohláska se krátí, cf. nižší, kratší, bližší, užší. U příslovcí jest kmenová samohláska ovšem dlouhá: výše, hloub, šíře, úže, níže), dalejší a dalečejší. D. = odlehlý, weit, fern.: a) místem. D. cestá. Do dalekých krajin jíti. Br. Odešel na cestu dalekou. Br. Nejdalší moře. Další Gallie (zaalpská). Lepší soused blízký, nežli brat daleký. To ještě v dalekém poli (ne- hotovo, nejisto). Us. D. věc (nejistá)! To jsou věci daleké (nestarejme se o to ještě). Ros. D. strýc, přítel, výklad (z daleka vyvozený), smysl n. rozum (na více věcí a ponětí se vztahující). Jg. O dalekých věcech vysoko se smýšlí. Pk. — čeho, od čeho (varující se toho). Dalecí jsme od obyčejův předkův svých. Sych. D. čeho. Št. — b) časem. Daleké věci opatrujeme a blízkých nevidíme, L. Další starosti o něj nebudu míti. Har. Do mé daleké smrti (i. e. nejdelší). Tkad. —

36392   Daleky Svazek: 6 Strana: 0005
Daleky, dle Dolany, Dalleken, ves u Be- nešova v Budějov. Cf. Blk. Kfsk. 336.

36393   Daleký Svazek: 6 Strana: 0005
Daleký místem. Dalejší. Št. Kn. Š. 43. Cf. Mkl. Etym. 39. D. To jest posud na dalekých cestách, das hat noch seine guten Wege. Dch. Další vyvinování se věci. Sl. les. Vykročiti k další chůzi. Vlč. Další do- pravení věcí, die WeiteRbeförderung. Šp. D. boj (z daleka), prostor. Osv. I. 341., V. 826. D. kraj, Mcha., země. Výb. II. 40. Kdo mi- luje otce a máteř a ovšem dalejší přátely viece než mne, není mne hoden. Hus I. 441. Čím kde další pravda, tím daleji Buoh. Št. Kn. š. 157. — čeho. To jest mne d., abych . .. Dch. D. naděje. Sš. II. 98. Cf. Brt. S. 3 vyd. 49. 5. — od čeho. Chč. P. 55. a. Cf. Brt. S. 3. vyd. 49. 5. — D. časem. Až do dal- šího nařízení. Sp.

36394   Daleký Svazek: 7 Strana: 1225
Daleký. Ješto sú další světa. Št. Uč. 122. b.

36395   Daleký Svazek: 9 Strana: 0035
Daleký. Stran původu sr. Zub. 388. To pole je daleké na chůzi. Us. Mtc. 1900. 140.

36396   Dalemil Svazek: 6 Strana: 0005
Dalemil, a, m., vz Dalimil.

36397   Dalemincové Svazek: 6 Strana: 0005
Dalemincové. Koll I. 85., II. 64., Sf. Stž. II. 623.

36398   Dálenina Svazek: 10 Strana: 0044
Dálenina, y, f. = dálka. Pl. (Lit. II. 12 ).

36399   Dalenky Svazek: 8 Strana: 0050
Dalenky, zaniklá ves. Mtc. XVIII. 199.

36400   Dálenosť Svazek: 1 Strana: 0204
Dálenosť, i, f. = vzdálenost'. Dipl. 1488.

36401   Dalenovice Svazek: 6 Strana: 0005
Dalenovice, dle Budějovice, zaniklá ves u Napajedel. Pk. Vz Km. 1883. 437., 1884. 262., D. ol. III. 104., 160. Posud je tam polní trať: Dalenky.

36402   Dálený Svazek: 1 Strana: 0204
Dálený = vzdálený, entfernt, weit. Pr. Kutn.

36403   Dales Svazek: 6 Strana: 0005
Dales. Jsou dales = nemají groše. U Kr. Hrad. Kšť.

36404   Dalešice Svazek: 6 Strana: 0005
Dalešice, dle Budějovice, ves u Neve- klova. Vz S. N., Tk. IV. 330., Blk. Kfsk. 604., 883.

36405   Daletice Svazek: 6 Strana: 0005
Daletice, dle Budějovice, dvůr u Richm- burka; zaniklá ves. Arch. III. 469., Sdl. Hr. I. 82.

36406   Dalevice Svazek: 6 Strana: 0005
Dalevice, dle Budějovice, Dallovitz, ves u Kosmonos.

36407   Dálež Svazek: 6 Strana: 0005
Dálež, vz Dále.

36408   Dálež, dálež Svazek: 1 Strana: 0204
Dálež, dálež = dále a dále. Ktož v hřiech upadne, toho hřiech obvazuje dálež dálež zlým obyčejem. St.

36409   Dálí Svazek: 1 Strana: 0204
Dálí = vzdálený, daleký. Dálí jsa od vody ne tak brzo utone a d. jsa od ohně ne tak brzo sě zežže. St. Čím kdo dálí (= dále s gt.) jest pravého světla. Št. — Pozn. Dálí zdá se býti spíše komparativem než positivem a sice adjektiva; byla by to pak forma od kmene dal- příponou -ejí tvořená: dal-ejí, staž. dalí a náhradnou délkou: dálí; cf. lehk-ejí = lehč-ejí = lehčí. Positivem forma ta i významem nezdá se býti, jakož obzvláště druhý příklad dokazuje: Čím kdo dálí atd. vzdálenější, quo quis remotior, um wieviel Jemand entfernter . . . Positiv musil by býti: dálý. Bž. S ním se srovnává prof. Hylmar přidávaje komp. mlazí. — D., vz Dál, i, ť.

36410   Dalí Svazek: 6 Strana: 0005
Dalí = vzdálenější. S tolik jest bliží Boha neb dalí. Št. Kn. š. 181.

36411   Dálí Svazek: 7 Strana: 1225
Dálí = vzdálený, daleký jsa od vody, dálí jsa od ohně. Št. N. 212. — Ib. 79., 27.

36412   Dálí Svazek: 9 Strana: 0433
Dálí, n. = dál, f. Nedosáhlé dálí. Pal. Rad. I. 334.

36413   Daliboho Svazek: 6 Strana: 0005
Daliboho = dá-li Bůh. V tejto válce, ješto již d. minula. Půh. I. 182. Vz Bdl. ObR. 111. Cf. Dalibuoh.

36414   Dalibohové Svazek: 6 Strana: 0005
Dalibohové z Vodic. Sdl. Hr. L 152.

36415   Dalibor Svazek: 1 Strana: 0205
Dalibor, a, m., zeman konojedský. Vz v Jg. o něm. Mistr nouze naučil Dalibora housti. Nouze naučila Dalibora housti. Prov. V.

36416   Dalibor Svazek: 6 Strana: 0005
Dalibor, a, m., nejvyšší sudí. Tk. I. 181. — D., vz Kozojed. Konojedský opRav v : Kozojedský. Cf. Kram. Slov. 84.

36417   Dalibor Svazek: 7 Strana: 1225
Dalibor z Kozojed Cf. Bačk. Písm.493., Ott. VI. 883.

36418   Dalibor Svazek: 9 Strana: 0035
Dalibor. Vz Pal. Děj. V. 1. 391.

36419   Daliborka Svazek: 1 Strana: 0205
Daliborka, y, f., bývalé vězení pro stavy české v Praze r. 1497. dostavěné. Vz Gl.

36420   Daliborka Svazek: 6 Strana: 0005
Daliborka, y, f. D-kou se trestali, kteří na závazky nepamatovali. Vz Zř. zem. Jir. D. 35. D. má své jméno od Dalibora z Ko- zojed, který v této věži po jejím obnovení první uvězněn byl. Vz S. N., Žer. Záp. I. 147.

36421   Daliborka Svazek: 7 Strana: 1225
Daliborka věž. Arch VIII. 291. Nouze naučila Dalibora housti = na skřipci pravdu vyznati. Ott. VI. 883

36422   Daliborka Svazek: 8 Strana: 0050
Daliborka. Vz Tk. X. 111.

36423   Daliborka Svazek: 9 Strana: 0035
Daliborka, ?, f. Vz Pal. Děj. V. 1. 392.

36424   Dalibuoh Svazek: 6 Strana: 0005
Dalibuoh, vz Daliboho. Trh udělali mezi nimi, ješto jim d. hodno věřiti; Kdyby tu byli, chtěl by na nich též přestati jich d. nehaněje. NB. Tč. 53., 151.

36425   Dalice Svazek: 6 Strana: 0005
Dalice, e, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 120.

36426   Dálička Svazek: 9 Strana: 0035
Dálička, v, f., jm. studánky. Pck. Hol. 64.

36427   Dalida Svazek: 6 Strana: 0005
Dalida, y, f. Dlouhá d. = veliká ženská. U Nepoměric. Rč.

36428   Dalihod Svazek: 8 Strana: 0050
Dalihod, a, m., os. jm. Kbrl. Dmži. 22.

36429   Daliman Svazek: 8 Strana: 0050
Daliman, dulimon, u, m. = dlouhá sukně knoflíky a šňůrami spínaná. Wtr. Krj. I. 446. Cť. Doloman (3. dod.).

36430   Dalimánek Svazek: 6 Strana: 0005
Dalimánek = dalamánek. U Litomyš. Ktk.

36431   Daliměřice Svazek: 6 Strana: 0005
Daliměřice, dle Budějovice, Dalimieřitz, ves u Turnova. Cf. Blk. Kfsk. 803., 844.

36432   Dalimil Svazek: 6 Strana: 0005
Dalimil, a, m. D. Meziřický. Dalimilova Kronika. Vz S. N., Tf. H. 1. 3. v. 20., 32., 33., Jg. H. 1. 2. vyd. 544., Sbn. 104., 198 , 205., 308., 359., Jir. Ruk. I. 154., Kram. Slov. 84., List. filolog. 1. 74., III. 232., V. 183.

36433   Dalimil Svazek: 7 Strana: 1225
Dalimil. Cf. Pyp. K. II. 537., Bačk. Písm. I. 214., Mus. 1861. 209., D. Gesch. 143. nn., Ott. VI. 286. a, 884.

36434   Dalimil Svazek: 9 Strana: 0035
Dalimil. Vz Fls. Písm. 1. 31. nn. Jub. VI.

36435   Dalimil Svazek: 10 Strana: 0044
Dalimil. Sr. Lit. I. 908.

36436   Dalimil. Cť Svazek: 8 Strana: 0050
Dalimil. Cť. Vlč. Lit. 29 , 46., 201.

36437   Dálina Svazek: 1 Strana: 0205
Dálina, y, f. = dálka. Č.

36438   Dálina. — D Svazek: 6 Strana: 0005
Dálina. — D. = vzdálená krajina. Ne- odkryté d-ny. Dk. Aesth. 433., Prk. Přisp. 28.

36439   Dáliška Svazek: 6 Strana: 0005
Dáliška, y, f., entferntes Feld. Šm.

36440   Dáliti Svazek: 1 Strana: 0205
Dáliti, 3. pl. -lí, dal (imperat.), il, en, ení; dálívati, entfernen. — se čeho. D. — co, se od čeho. Tkad. Jest bezpečnějšie, takové od sebe dáliti věci, v nichž libosť má tělo. Št. Zlé, od své ženy d. sě přieliš. Št.

36441   Dáliti se čeho Svazek: 6 Strana: 0005
Dáliti se čeho. Rač se toho nedáliti. Smil. v. 105. — se čeho proč. A juž právě na tej věci mój úmysl miení uléci, pro ňuž sě viec dálil tebe, ani tobě zjevil sebe. Hr. rk. 121. — se odkud: od hluka. Smil v. 1367.

36442   Dálka Svazek: 1 Strana: 0205
Dálka, y, f., dalekosť, odlehlosť, die Weite, Entfernung, Ferne. Má dálky šest honův. Ros. To je dálka! Takovou dálku kamenem do- hodil. Jg. D. tří mil, ne: od tří mil. Do dálky házeti, hleděti. Z dálky, v dálce 100 krokův; v stejné dálce. Nt. Na dálku. Us. D., co by slyšel (Hörweite). Šm. D. hazecí (Wurfweite), střelná (Schussweite), úsluní, (die Entfernung des Periheliums). Krok.

36443   Dálka Svazek: 6 Strana: 0005
Dálka = přímá, nejkratší čára, kterou jeden předmět s druhým spojiti lze. D. = odlehlosť nějakého předmětu od určitého místa měřená cestou, kterou se od jednoho ke druhému chodí nebo jezdí. S. N. D. ohniska, die Brennweite, zraku, vz KP. II. 134., 157., vrhu. ZČ. I.117. Neseznal dálky mezi dobrým a zlým. BO. D. hvězdy, zraku. Vz Schd. II. 215., 128.

36444   Dálkoměr Svazek: 1 Strana: 0205
Dálkoměr, u, m. Distanzmesser. Bur.

36445   Dálkoměr Svazek: 6 Strana: 0005
Dálkoměr, der Entfernungsmesser, Diasti- meter, Telemeter. Ve vojenství nástroj, jímž vzdálenost' předmětu, jejž chceme postřelo- vati, od místa, kde střelba stojí, měříme. S. N. XI. 365.

36446   Dálkoměrný Svazek: 6 Strana: 0005
Dálkoměrný, die Entfernung messend. D. lať. Zpr. arch. X. 80.

36447   Dálkoměrství Svazek: 6 Strana: 0005
Dálkoměrství, n., die Longimetrie. Ssk.

36448   Dálkosť Svazek: 1 Strana: 0205
Dálkosť = dalekosť. Rk.

36449   Dalkostroj Svazek: 6 Strana: 0132
Dalkostroj, e, m., der Kompass. Jaký dává tvé ti srdce dojem? Dnes jest lodí, zítra d-jem, dnes se vodí, zítra samo chodí. Tč. exc.

36450   Dalkovice Svazek: 6 Strana: 0005
Dalkovice, dle Budějovice, Dalkowitz, ves u Vlašimě. Vz S. N. X. 156., Tk. III. 35., 43., 44., Sdl. Hr. I. 171.

36451   Dálkový Svazek: 7 Strana: 1225
Dálkový vlak, Fern-, Externzug. Tch. 1889. 77.

36452   Dalmácie Svazek: 1 Strana: 0205
Dalmácie, e, f. V. Dalmatien. Dalmatsko, a, n. Šm. — Dalmat, a, Dalmatinec, nce, Dalmaťan, a, m. Dalmatier. — Dalmatský. V., Háj. Vz více v N. S. II.

36453   Dalmacie Svazek: 7 Strana: 1225
Dalmacie. Cf. Ott. VI. 889 nn.

36454   Dalmacínek Svazek: 10 Strana: 0044
Dalmacínek, nku, m., rybník u Hetlina. Př. star. VII. 54.

36455   Dalmatika Svazek: 1 Strana: 0205
Dalmatika, y, f., levítka, církevní oděv diakonův; nosí se přes albu. S. N. Die Dal- matik.

36456   Dalmatština Svazek: 6 Strana: 0006
Dalmatština, y, f., die dalmatische Spra- che. Šd., Pyp. K. I. 157.

36457   Dálně Svazek: 6 Strana: 0006
Dálně, adv., ferne, weit. Dch.

36458   Dalníček Svazek: 6 Strana: 0006
Dalníček, čku, m. V Dalníčku (pole ve Vsetíně). Vck.

36459   Dalnobylý Svazek: 10 Strana: 0044
Dalnobylý = daleko vzdálený. D Odysseus. Msn. Od. 354.

36460   Dálnochodec Svazek: 6 Strana: 0006
Dálnochodec, dce, m., der Distanzgeher (sázkou, daleko-li v jisté době dojde). Dch.

36461   Dálnolučíř Svazek: 10 Strana: 0044
Dálnolučíř, e, m. (Apollon). Msn. II. 2, 86

36462   Dálnoplavec Svazek: 6 Strana: 0006
Dálnoplavec, vce, m., der Distanzschwim- mer. Dch.

36463   Dálnosť Svazek: 1 Strana: 0205
Dálnosť, i, f. = dalekosť. Die Ferne. St. skl.

36464   Dálnostinný Svazek: 10 Strana: 0044
Dálnostinný. D. kopí. Msn. II. 54.

36465   Dálnostřel Svazek: 10 Strana: 0044
Dálnostřel, a m. Sr. Dalekostřel Msu. II. 5.

36466   Dálnostřelec Svazek: 10 Strana: 0044
Dálnostřelec, lce, m. Sr. Dalekostřel Msn. II. 4, 117.

36467   Dálnostřeln Svazek: 10 Strana: 0044
Dálnostřeln Apollon. Msn. II 1.

36468   Dálnostřelný Svazek: 6 Strana: 0006
Dálnostřelný = dalekostřelný.

36469   Dálnoširý Svazek: 10 Strana: 0044
Dálnoširý. D. rovina Msn. Od. 67.

36470   Dálnotvárnosť Svazek: 6 Strana: 0006
Dálnotvárnosť, i, f. = perspektiva, po- hlídka, die PeRspektive. Nz. D. malířská. NA. I. 143. Vz Perspektiva.

36471   Dálnotvárný Svazek: 6 Strana: 0006
Dálnotvárný = perspektivní, pohlídečný, perspektivisch. Nz. D. průmět (obraz). Nz.

36472   Dálnovidný Svazek: 6 Strana: 0006
Dálnovidný, weithinsehend. Lpř.

36473   Dálnozemec Svazek: 10 Strana: 0044
Dálnozemec, mce, m. Msn. Od. 227 Vz násl.

36474   Dálnozemý Svazek: 10 Strana: 0044
Dálnozemý host (z dalekých zemí). Msn. Od. 358.

36475   Dálnozraký Svazek: 7 Strana: 1225
Dálnozraký, weitsichtig. Vrch. F. II. 284.

36476   Dálný Svazek: 1 Strana: 0205
Dálný = daleký, fern. Z dálných zemí, vlastí. Rkk.

36477   Dálný. D Svazek: 6 Strana: 0006
Dálný. D. končiny, Kká., pouť, Osv. VI. 461., kraje, lesy, Mcha., budoucnosť, Vrch , Myth. I. 217., cizina, Čch. Bs. 57., chrám. Hdk. V dálnější škole dobrodinské se dobře vyučuje. Tč.

36478   Dáloboj Svazek: 6 Strana: 0006
Dáloboj, e, m. = Telemach. Lšk.

36479   Dálohled Svazek: 6 Strana: 0006
Dálohled, u, m. = dalekohled. Šm.

36480   Daloman Svazek: 6 Strana: 0006
Daloman = dalaman. Šm.

36481   Dálopis Svazek: 6 Strana: 0006
Dálopis = dalekopis. Šm.

36482   Dálosť Svazek: 1 Strana: 0205
Dálosť, i, f., událosť, Begebenheit (zastr.). Jg. Vz Dálý.

36483   Dalov Svazek: 6 Strana: 0006
Dalov, a, m., ves u Benešova v Budějov. Tk. II. 431., III. 79.

36484   Dalše Svazek: 10 Strana: 0044
Dalše, kompar. Těm, ješto sú d. světa. Št. Uč. 122b.

36485   Další Svazek: 1 Strana: 0205
Další řízení, až do dalšího řízení. Rk. Protož hned dále vyčítá ty dary dalšími slovy a ukazuje. Br. Vz Daleký.

36486   Dalšina Svazek: 9 Strana: 0035
Dalšina, y, f. Ld.

36487   Dalšo Svazek: 10 Strana: 0570
Dalšo. Z dalša na to hleďa, je to pěkné. Brt. Sl. 53.

36488   Daltice Svazek: 6 Strana: 0006
Daltice = Dalčice. Blk. Kfsk. 1296.

36489   Daltonism-us Svazek: 6 Strana: 0006
Daltonism-us, u, m., vada zraku, když kdo barev nerozeznává. Vz S. N., Slov. zdrav.

36490   Daltonismus Svazek: 7 Strana: 1225
Daltonismus. Cf. Ott. VI 909.

36491   Daluman Svazek: 8 Strana: 0050
Daluman, u, m., vz Doloman (3. dod.).

36492   Dalvice Svazek: 6 Strana: 0006
Dalvice, dle Budějovice, Dalwitz, ves v Karlovarsku. Vz S. N.

36493   Dalý Svazek: 1 Strana: 0205
Dalý, od dáti, der gerne gibt. Tys dalý — až nic = skoupý. Jsouť lidé dalí a bralí (kteří rádi dávají a berou). Ch.

36494   Dálý Svazek: 1 Strana: 0205
Dálý, co se dálo, geschehen. Dálé od něho věci. Jel. D. věci, škody, bezpráví. Troj. — D. = daleký (zastr.), fern. S tolik jest blizý Boha neb dálý. Št.

36495   Dálý Svazek: 6 Strana: 0006
Dálý. Pravda dálých věcí (událostí) bludy cizími se neposkvrňuje. CJB. 287.

36496   Dáma Svazek: 1 Strana: 0205
Dáma, y, f., z fr. dame a to z lat. domina. Eine Dame. Velikou dámu dělati. — Dáma, hra ve vrhcáby, das Damenspiel, Damen- brett. V. Hráti v dámu. Tah v dámě. Udě- lati, míti dámu. Us. — D. v kartě, královna, die Königin. — Jg.

36497   Ďama Svazek: 1 Strana: 0205
Ďama, y, f. = jáma. Na Mor. Ch.

36498   Dáma Svazek: 6 Strana: 0006
Dáma. Vz S. N., Kram. Slov. — D. = lehká ženština. Cf. Dámička. Bohdanecký.

36499   Dáma Svazek: 7 Strana: 1225
Dáma = milá. Počítali ji za tvou dámu. Črn. Zuz. 185.

36500   Dáma Svazek: 9 Strana: 0035
Dáma. Studovati dámu ve společnosti třetích osob je nabírati vodu řešetem. Sml. IV. 130.

36501   Ďama Svazek: 9 Strana: 0035
Ďama, ďamička, ďamka, y, f. = jáma, jamka. U Polné. Hoš.

36502   Damadrovice Svazek: 6 Strana: 0006
Damadrovice, dle Budějovice, Damadrau, ves u Opavy.

36503   Daman Svazek: 6 Strana: 0006
Daman, u, m., hyrax. D. habešský, h. abyssinicus, kapský, h. capensis. stromový. Holub.

36504   Daman Svazek: 10 Strana: 0044
Daman, a, m. D. kapský (nejmenší tlusto- kožec). Hol. Met. I. 382.

36505   Damara Svazek: 6 Strana: 0006
Damara, y, f. D. černá = pryskyřice, ro- nící se z okožně, das Katzenaugenharz. Vz Rstp. 345., Šfk. 532., Sl. les.

36506   Damaroň Svazek: 6 Strana: 0006
Damaroň, ě, f., dammara, rostl. D. bílá, d. alba. Vz Rstp. 1442., Kk. 102., Rose. 102.

36507   Damarys Svazek: 6 Strana: 0006
Damarys, u, m., myricaria germanica, die Tamariske. Tč., Slb. 556.

36508   Damas Svazek: 8 Strana: 0050
Damas, druh doutníků. Us.

36509   Damascen Svazek: 6 Strana: 0006
Damascen, a, m. D. Marek ve 18. stol. Jir. Ruk. I. 156., Sbn. 597.

36510   Damascen Svazek: 9 Strana: 0035
Damascen Mar., kazatel v pol. XVIII. stol. Vz Vlč. Lit. II. 1. 25.

36511   Damascenin Svazek: 10 Strana: 0044
Damascenin, u, m. v lučbě. Vstnk. X. 594.

36512   Damascenka Svazek: 1 Strana: 0205
Damascenka, y, f., šavle dobrá, jaké se dříve dělaly v Damašku, S. N., se zlatým a stříbrným vykládáním v železných a oce- lových pracích. Rk. Šavle neb hlaveň vyklá- daná. Dsmascirter Säbel o. Gewehr. Jg.

36513   Damascenka, y Svazek: 9 Strana: 0035
Damascenka, y, f. = druh slívy. Wlt

36514   Damascenování Svazek: 9 Strana: 0035
Damascenování. Vz KP. VII 618.

36515   Damascenování Svazek: 10 Strana: 0044
Damascenování, n. D. barev štítů. Kol. Her. I. 138.

36516   Damascenský Svazek: 10 Strana: 0044
Damascenský, damascenus. Gb Slov. D. ocel. Jind. 29., KP. X. 159.

36517   Damascenus Svazek: 7 Strana: 1225
Damascenus Marek. — Dam. (Jan Dama- scenský) je klášterní jméno a Marek příjmí spisovatelovo. Vz Marek (2. dod ). Mus. 1892. 334.

36518   Damaskovač Svazek: 10 Strana: 0044
Damaskovač, e, m., der Damascierer. Jind. 29.

36519   Damaskování Svazek: 6 Strana: 0006
Damaskování = zvláštní způsob připra- vování ocele k výborným zbraním, jaké se zhotovovaly v Damašku. Vz S. N.

36520   Damaskování Svazek: 6 Strana: 0006
Damaskování, n., vz Damaskování, Kram. Slov.„85.

36521   Damaskovati Svazek: 6 Strana: 0006
Damaskovati, vz Damaskování.

36522   Damaskus Svazek: 6 Strana: 0006
Damaskus vykládá se: ,žiezně krve' neb ,krve nápoj' neb ,oko krve', neb chtie tomu, že tu Abel, první mučedlník, svú krev vylil. Hus III. 85. Vz Damašek, S. N.

36523   Damastinka Svazek: 8 Strana: 0050
Damastinka, y, f. = damaščanka, jablko. 1631. Kat. 7. Zer. 13.

36524   Damaščanka Svazek: 6 Strana: 0006
Damaščanka, y, f. = jablko. Mor. Brt.

36525   Damaščanka Svazek: 10 Strana: 0570
Damaščanka, y, f. = druh jablek. Brt. Sl. 53.

36526   Damašek Svazek: 1 Strana: 0205
Damašek, ška, m., mě. v Syrii, Damascus. - Damaščan, a, m. - Damašský. Br. — Damašek, šku, m., damast, květovaná látka hedvábná, vlněná n. plátěná (dle města Damaška). —

36527   Damašek Svazek: 6 Strana: 0006
Damašek = damast. Ej dívča, dívča v černém damašku, neprocházej sa po mém salášku; Kúpil d-šku zeleného. Sš. P. 228., 692. Cf. Sdl. Hr. II. 167., Kram. Slov. 84. — D. = kresba ocele, která se objeví, polejeme-li předmět z ocele zhotovený, chladný slabou kyselinou. Vz Věř. Z. I. 9., KP. IV. 103. — D-ky = ostřižky, klůcky. Děti si hrají s d-šky. U N. Bydž. Kšť. — D., Damaschek, ves u Richmburka.

36528   Damaška Svazek: 10 Strana: 0570
Damaška, y, f. = durancie. Brt. Sl. 53.

36529   Damaškář Svazek: 8 Strana: 0050
Damaškář, e, m., Damastweber, m. Sterz. I. 638.

36530   Damáškářství Svazek: 10 Strana: 0044
Damáškářství, n., die Damastwpberei. Jind. 29.

36531   Damaškovaě Svazek: 8 Strana: 0050
Damaškovaě, e, m., Damascierer, m. Sterz, I. 638.

36532   Damaškovice Svazek: 6 Strana: 0006
Damaškovice, dle Budějovice, osada v Krnovsku ve Slez. Pk.

36533   Damaškový Svazek: 1 Strana: 0205
Damaškový. D. ubrus. Us. Damascener.

36534   Damašov Svazek: 6 Strana: 0006
Damašov, a, m., místo v Brněnsku. Tk. III. 95.

36535   Damašský Svazek: 6 Strana: 0006
Damašský, Damaskus-. Koll. I. 312. D. zlato (plíšky). Kram. Slov. 85.

36536   Damaštský Svazek: 10 Strana: 0044
Damaštský. D. vévoda. Baw. Ar. v. 5020. Sr. Damašský.

36537   Damazina Svazek: 1 Strana: 0205
Damazina, y, f., kulaté karlátko. Na Mor. Ch.

36538   Dambonit, u, m Svazek: 7 Strana: 1225
Dambonit, u, m , v lučbě. Rm. I. 565.

36539   Dambor Svazek: 6 Strana: 0006
Dambor, a, m. = tambour. Brt. P. 56.

36540   Dambořice Svazek: 6 Strana: 0006
Dambořice, dle Budějovice, Dambořitz, městečko v Kyjovsku. PL., S. N. Cf. Da- mobořice.

36541   Dambosa Svazek: 7 Strana: 1225
Dambosa, y, f., v lučbě Vz Rm. 1. 565.

36542   Damcovat Svazek: 8 Strana: 0050
Damcovat == hrtičnice vi/hrabovati. Brt. D. II. 235. Cf. í)ama.

36543   Damčä Svazek: 6 Strana: 0006
Damčä, ata, n., junger Dammhirsch. Slov. Ssk.

36544   Damčica, e Svazek: 6 Strana: 0006
Damčica, e, f., die Dammkuh. Ssk.

36545   Ďamčit Svazek: 10 Strana: 0570
Ďamčit = dotěrně žádati. Brt. Sl. 53.

36546   Damečice Svazek: 6 Strana: 0006
Damečice, dle Budějovice. Bušek z D-čic. Arch. IV. 381.

36547   Dámek Svazek: 7 Strana: 1225
Dámek, mka, m. = Adámek. Prss.

36548   Daměnice Svazek: 6 Strana: 0006
Daměnice, dle Budějovice, Damienitz, ves u Vlašimě. Cf. Blk. Kfsk. 341., Sd. Hr. III. 369. Arch. II. 54.

36549   Dameš Svazek: 6 Strana: 0006
Dameš, mše, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119.

36550   Damětice Svazek: 6 Strana: 0006
Damětice, dle Budějovice, Damietitz, ves u Sušice.

36551   Damfula Svazek: 10 Strana: 0044
Damfula, y, f. = parní mlátička, z něm. Dampf. V Jarohněvi v prus. Slez. Čes. 1. XII. 310. — D. = mouka z parního mlýna. Val. Čes. 1. XIII. 75

36552   Damhoř Svazek: 6 Strana: 0006
Damhoř, ves u Zbraslavic.

36553   Damian Svazek: 6 Strana: 0006
Damian, a, m., os. jm. Šf. Strž. II. 211.

36554   Damice Svazek: 6 Strana: 0006
Damice, Damitz, ves u Mor. Krumlova. Cf. Blk. Kfsk. 425., 1179.

36555   Dámička Svazek: 6 Strana: 0006
Dámička, y, f. = lehká ženština.. Vz Dáma.

36556   Dámičke Svazek: 10 Strana: 0044
Dámičke = ženské střevíce vykrojené s pře- zkami. Lišeň. Mtc. 1902. 105.

36557   Dámičky Svazek: 10 Strana: 0570
Dámičky, pl., f. = střevíce vykrojené s přez- kami. Brt. Sl. 53.

36558   Damík Svazek: 6 Strana: 0006
Damík, a, m., os. jm. D. ol. VI. 602.

36559   Damikov Svazek: 6 Strana: 0006
Damikov, a, m., míst. jm. Sdl. Hr. II. 276.

36560   Damil Svazek: 6 Strana: 0006
Damil, a, m, vrch u Tetína. Krč.

36561   Damill Svazek: 8 Strana: 0050
Damill, u, m., etamin, látka tenká, hlazená, vlněná, hedvábná, polohedvábná. Ott. VIII. 776.

36562   Damín Svazek: 6 Strana: 0006
Damín, u, m., látka. A jenom takemu (budu otvírať), co pro mne přijedě šestimi vranyma, oširovanyma, červenym daminem, bilym axaminem pospřikryvanyma; Kúpil jí kordulku z černého damínu, voničku mu dala pěknú z rozmarýnu. Sš. P. 360., 598.

36563   Daminěves Svazek: 6 Strana: 0006
Daminěves, vsi, f., Daniowes, ves u Měl- níka. Tk. III. 63.

36564   Damínový Svazek: 1 Strana: 0205
Damínový. Koupím ti šáteček d. Er. P. 215.

36565   Damír Svazek: 6 Strana: 0006
Damír, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119.

36566   Damirov Svazek: 6 Strana: 0006
Damirov, a, m., Damirow, ves u Čáslavě. Blk. Kfsk. 690.

36567   Damíz Svazek: 6 Strana: 0006
Damíz, u, m. Okraje vniterné oděvu toho podšity jsou damízem a výložky či lemůvky stužkami pěkně obtaženy. Sš. P. 761.

36568   Damka Svazek: 6 Strana: 0006
Damka, y, f., os. jm. 14. stol. Mus. 1880. 467.

36569   Damlati Svazek: 6 Strana: 0006
Damlati = žvástati. U Košic. Brnt.

36570   Damlavý Svazek: 6 Strana: 0006
Damlavý = žvástavý. U Košic. Brnt.

36571   Damle Svazek: 6 Strana: 0006
Damle, něm. Tamling, osada u Jihlavy.

36572   Damma Svazek: 7 Strana: 1225
Damma, y, f., v lučbě. Vz Rm. II. 369.

36573   Dammara Svazek: 7 Strana: 1225
Dammara, dammaroň, agathis, rostl. Ott. VI. 923.

36574   Dammarový Svazek: 7 Strana: 1225
Dammarový. D. pryskyřice. Ott. VI. 924.

36575   Damnice Svazek: 6 Strana: 0006
Damnice, Damitsch, ves u Kašper. Hor; 2. = Damice. — Tf. Odp. 288.

36576   Damníkov Svazek: 6 Strana: 0006
Damníkov, a, m., Thomigsdorf, ves u Landškrouna. Blk. Kfsk. 195.

36577   Damnov Svazek: 6 Strana: 0006
Damnov, a, m., Damnau, ves u Plané v Chebsku. Blk. Kfsk. 605.

36578   Damobořice Svazek: 6 Strana: 0006
Damobořice = Dambořice. D. ol. VI. 522. a j.

36579   Damohoř Svazek: 6 Strana: 0006
Damohoř = Damhoř.

36580   Damokl-es, ea Svazek: 6 Strana: 0006
Damokl-es, ea či a, m. Vz S. N.

36581   Damourit Svazek: 6 Strana: 0006
Damourit, u, m., nerost. Bř. N. 158., Krč. G. 261.

36582   Damovati Svazek: 8 Strana: 0050
Damovati = dělati jamky. Pes ďamuje = hrabe. Brt. I). II. 304. í). čmeláky = vyko- pávati. Ib.

36583   Dampfdestillation Svazek: 1 Strana: 0205
Dampfdestillation, překapování parou. Mk. — Dampfkochung, vaření parou. Mk.

36584   Dampfschifffahrsgesellschaftt Svazek: 1 Strana: 0205
Dampfschifffahrsgesellschaftt, společ- nosť paroplavební. Mk.

36585   Dámský Svazek: 1 Strana: 0205
Dámský oděv, krejčí. Rk. Damen-, Frauen-.

36586   Dámský Svazek: 6 Strana: 0006
Dámský. D. hodinky, sukno. Us. Dch.

36587   Damyk, a, m Svazek: 6 Strana: 0006
Damyk, a, m., os. jm.

36588   Dán Svazek: 1 Strana: 0205
Dán, a, m. Ein Däne. Dánové. Vz -čan. — Dánsko, a, n. Dänemark. — Dánský. Pk.

36589   Daň Svazek: 1 Strana: 0205
Daň, ě, f. (druhdy gt. dani), daňka, daněčka, y, f. Tribut, der Schoss, die Schatzung, Ab- gabe, Gabe, Steuer. Jg. Daň m. dani (dan&), lit. důnis, lat. donum, z koř. da (dá-ti) a pří- pony ň. Vz N. Co daň? co berně? Vzhledem na dávajícího: daň, vzhledem na beroucího : berně. J. tr. Vz Berně. D. přímá a nepřímá. Přímá daň ku př. daň z hlavy, gruntovní, domovní, z přijmuv, z přenešení vlastnictví (dědiční, kupni, kolek), třídní; d. nepřímá a) ze spotřeby v užším smyslu (daň potravní), b) cla. Vz S. N. I. 651. a násl. D. povinná, těžká, ze psů, ze sladu, židovská, spotřební (Consumosteuer), z důchodů, z příjmů, z dě- dictví, z oken, ze stavení, z nápojův, z vý- dělku (výdělková), náležitá, pozemná (po- zemková, Us.), z listu průvodního, z pasu, J. tr., čtvrtletní (v hornictví), Am., za vypá- lení n. paličná (Brandschatzung), Th., živ- nostní, Us., potravní, válečná, vedlejší (pří- platek), nynější n. jsoucí, uložená, řádná, mimořádná, panská, dominikalní, vybraná, zemská, dodatná, říšská, statní, kolková, země- panská, nahražená, povinná, úroční, z ná- kladův (Aufwandst.), z vydání, z piva, z cukru, ze zboží, ze živnosti, z nájemného, z po- zemkův, z domů, z inseratův, z nádhery, na přepych, ze sladu, na místní policii, ze soli, z nápojův, z potravy, Šp., ze statkův, z polí, na nápoj, D., z přijmův, pro chudé, od po- rážení, Šm., roční, palní, nájemní, pozemková n. z pozemkův, výděleční n. životní, řeme- slnická, opozdilá (rückständig), podomovní n. z domu, potravní, zadržalá, Us., pomocná (vedlejší), Jg., v penězích, v přírodninách, z pastvin, Nt., živá (dávání drůbeže). Gl. Rozvrh, srážka, výkaz, vyměření, uložení, výnos, druh, břímě, seznam, výměra daně. Sp. Daň někomu n. na něco uložiti; d. roz- vrhnouti, zapraviti, odepsati, ustanoviti, ulo- žiti, rozepsati, vybírati, prominouti, vyměřiti, platiti, J. tr., vypsati (lépe: rozepsati), Os., Jv., zapsati, z něčeho ustanoviti, vyšetřiti, zvýšiti, zvětšiti, odváděti, rozděliti, odpustiti, vymáhati, vrátiti, Šp.; dobyti daně na někom, J. tr.; daň někomu (na někoho, V.) naložiti, z něčeho dávati, přírodě platiti, za sebe n. za někoho platiti. Us. Svobodný od daně. D. Osvobození, osvobozený od daně. Us. Přirážka k dani. J. tr. Srážka z daně; sjednati se s někým o daň; spůsob uložení daně; pravidlo při ukládání daně; někoho daněmi ztěžovati; sprostiti, osvoboditi od daně; ne- shoda v daních; zákon o dani; kvitance z daně (ne přes daň!!); změna v dani. Šp. Zemi v daň porobil. Dal. Daň na někoho vzkládati. Br. Tataré daň četnú vz křesťany položichu. Rkk. D. ot zlata dávati. Alx.

36590   Daň Svazek: 6 Strana: 0006
Daň. Mkl. Etym. 39. V MV. nepravá glossa. Pa. O skloňování vz Pdg. 1886. 170. (Kvř.). Dům k dani činžovní předepsaný. St. př. kn. 1877. 26. D. činžovní. Ib. str. 8tí. D. úhrnková, das Pauschalirungssystem; d. z dobytka, z lesního pozemku. Šp. Daň krevní (povinnosť vojenská). Osv. I. 344. D. ot zlata. Alx. V. v. 1030. (HP. 25.). Daní neplatě. Alx. V. v. 234. (HP. 6.). Kněžský řád pod i žádnú daň neslušie pánóm z práva. Št. Kn. š. 154.

36591   Daň Svazek: 7 Strana: 1225
Daň. Vz Ott. VI. 928. nn.

36592   Daň Svazek: 8 Strana: 0050
Daň. O pův. slova a strčes. sklonění cť. Gb. H. ml. I. 85., Gb. Km. -i, 4., 22. D. ture- cká = na válku proti Turkům v XVIII. stol. NZ. III. 219.

36593   Daň Svazek: 9 Strana: 0035
Daň. O skloňování sr. Gb. H. ml. III. 1. 367.

36594   Daň Svazek: 10 Strana: 0044
Daň přímá (pozemková, činžovní, výděl- ková, z příjmu osobního atd. ), nepřímá (z lihovin, masa, cukru, soli, tabáku, petro- leje atd. ). Vck. Vset. 274. Sr. Jir. Prove 31.

36595   Dana Svazek: 6 Strana: 0007
Dana, y, f., ryba okounovitá, alpheotes. Skd.

36596   Daňa, i, f Svazek: 6 Strana: 0007
Daňa, i, f. = daň. Slov. Bern.

36597   Dana-e Svazek: 1 Strana: 0205
Dana-e, y, (e), f., dcera Akrisia argoského, z níž Jupiter zplodil Persea spustiv se k ní deštěm zlatým. Vj.

36598   Dana-us Svazek: 1 Strana: 0206
Dana-us, a, m., syn Belův, bratr Aegyptův, otec 50 dcer, Danaoven, s nimiž z Aegypta do Arga utekl, kdež panoval 50 let, až ho Lynceus zavraždil. Na útěku z Aegypta stí- halo ho 50 synův Aegyptových dcery jeho sobe namlouvajících. K rozkazu otcovu každá z dcer kromě Hypermnestry v noci svatební manžela svého zavraždila, začež v pekle vodu do nádob děravých vážiti musily. Vj. — Danaové = Řekové.

36599   Danaburit Svazek: 7 Strana: 1225
Danaburit, u, m. = bezvodý orthosilikat. Ott. VI. 940.

36600   Danait Svazek: 6 Strana: 0007
Danait, u, m., nerost. Vz Bř. N. 221.

36601   Danaj Svazek: 7 Strana: 1225
Danaj, e, m. = koulavá (tanec). Mor. NZ. 1893. 499.

36602   Daňák Svazek: 6 Strana: 0007
Daňák, a, m., dänisches Pferd. Šm.

36603   Dánce Svazek: 7 Strana: 1225
Dánce, e, m. (dancze), tribunus, zastr. Pršp. 41. 13. — D., praebenda, zastr. Pršp. 38., 45.

36604   Daňčák Svazek: 1 Strana: 0206
Daňčák, a, m., s příhanou tak jmenuje kraják horáka krkonošského pro jeho zpěvnou řeč. Patera.

36605   Dančák Svazek: 9 Strana: 0035
Dančák, a, m. = horák z Podkrkonoší. Rais Pot. 62.

36606   Dánčan Svazek: 6 Strana: 0007
Dánčan, a, m., lépe: Dán.

36607   Daňčátko Svazek: 6 Strana: 0007
Daňčátko, a, n. = daňče, daňčí kůzle, pokud nevysadilo špice. Šp.

36608   Danče Svazek: 1 Strana: 0206
Danče, vz Daněk.

36609   Dančí Svazek: 1 Strana: 0206
Dančí, vz Daněk.

36610   Dančice Svazek: 1 Strana: 0206
Dančice, vz Daněk.

36611   Dánčík Svazek: 1 Strana: 0206
Dánčík, a, m., dánský pes, chrtovitý. Ssav.

36612   Dánčina Svazek: 9 Strana: 0433
Dánčina, y, f. = řeč Dánů. Tbz. IV. 1. 291.

36613   Dančo Svazek: 6 Strana: 0007
Dančo, a, m. = Daniel. Slov. Dbš.

36614   Dančovice Svazek: 6 Strana: 0007
Dančovice, dle Budějovice, Dantschowitz, ves v Dačicku na Mor.

36615   Dančovsko Svazek: 7 Strana: 1225
Dančovsko, a, n. = vyvýšenina v Se- milsku. Mzr. 3., 5.

36616   Danda Svazek: 1 Strana: 0206
Danda, y, f.= Daniel; 2. batle, ein Flü- gelkleid der Kinder. Us.

36617   Danda Svazek: 6 Strana: 0007
Danda, y, m. = Daniel. Prk. — D. = tlachal. U Rychn., u Kvasin. Brv. — D., y, f. = tělesné obcování. U Třebonína. Olv. — D., das Fliegelkleid kleiner Kinder. Slov. Ssk.

36618   Danda Svazek: 9 Strana: 0035
Danda, y, f. = krušianka. Hoř. 89.

36619   Dandář Svazek: 9 Strana: 0035
Dandář, e, ?. —pekař (převzdívka). Hoř. 89. a 137.

36620   Dandati Svazek: 6 Strana: 0007
Dandati = tlachati. Vz Danda. Brv.

36621   Dandin Svazek: 1 Strana: 0206
Dandin (fr. danden). Hlupák, ťulpas. Rk.

36622   Dandnla Svazek: 8 Strana: 0050
Dandnla, y, f. = klobása. Kobylí. Brt. D. II. 304.

36623   Dandy Svazek: 1 Strana: 0206
Dandy, ho, m. (déndy), švihák, ang.

36624   Daně Svazek: 10 Strana: 0044
Daně = oddané Gb. Slov.

36625   Daněčka Svazek: 6 Strana: 0007
Daněčka, y, f., vz Daň.

36626   1. Daněk Svazek: 1 Strana: 0206
1. Daněk, ňka, daněk, (dannel, e. Kom., danyel, e, V.), daňhel, daněl, e, danělek, lka, m., der Schaufel-, Tann-, Damhirsch; daně- lice, daňka, danělka, dančice, dančí koza, f., die Damhirschkuh; daňče, ete, daňčátko, a, n., daněle, ete, danělátko, a, n., daňčí tele, das Hirschkalb. — Dančí kůže, zvěř, stav, tele. Damhirsch-. — Daněk slove špičák, když mu vyrazí špice, potom slove slabý daněk. Šp. Lov, Honba na daňčí zvěr. Šp. Daněk se střílí na čekání, na dráze stopové, na shonce. Šp. (Vz víc v S. N. II.). —

36627   2. Daněk Svazek: 1 Strana: 0206
2. Daněk Daniel. Gl. Daněl, vz Daněk.

36628   Danek Svazek: 6 Strana: 0007
Danek, nku, m. = krátký ženský šat. Bdl.

36629   1. Daněk Svazek: 6 Strana: 0007
1. Daněk. Vz Frč. 381., Schd. II. 431., 119., KP. III. 346., Kram. Slov. 85. V MV. nepravá glossa. Pa. — D., hájovna u Bělé. — D., os. jm. Vz S. N. D. z Kubína, +1521. Jg. H. 1. 2. v. 544., Sbn. 857.

36630   2. Daněk Svazek: 6 Strana: 0007
2. Daněk, ňku, m. = malá kopka sena, otavy, jetele; větší kopka slove kopka, kupa. Hrabali seno do daňků. U N. Bydž., Kr. Hrad, Pardub. Kšf., Mý., Ibl. U Ronova. Rgl.

36631   Daněk Svazek: 7 Strana: 1225
Daněk, ssavec. Vz Ott. VI. 943. — D. Jos., nar. 1819 Ib.

36632   Daněk Svazek: 8 Strana: 0050
Daněk, ňka, m., vz násl. Daniel.

36633   Daněl Svazek: 6 Strana: 0007
Daněl. Dal. 185., Sbn. 119.

36634   Daněl Svazek: 8 Strana: 0050
Daněl, a, m., vz násl. Daniel.

36635   Danělátko Svazek: 6 Strana: 0007
Danělátko, a, n., vz Daněk, 1.

36636   Daněle Svazek: 6 Strana: 0007
Daněle, vz Daněk, 1.

36637   Danělek Svazek: 6 Strana: 0007
Danělek, vz Daněk, 1.

36638   Danělice Svazek: 6 Strana: 0007
Danělice, vz Daněk, 1.

36639   Danělík Svazek: 10 Strana: 0044
Danělík, a m., zdrobn. daněl. Gb. Slov.

36640   Danělka Svazek: 6 Strana: 0007
Danělka, vz Daněk, 1.

36641   Danělka Svazek: 8 Strana: 0050
Danělka, y, m., vz násl. Daniel.

36642   Danělkový. D Svazek: 8 Strana: 0050
Danělkový. D, kalhoty. Vést. op. 1892. 28

36643   Danělový Svazek: 1 Strana: 0206
Danělový, dannelový, daňkový. Dam- hirsch-. Dannelové maso. V.

36644   Danena, y Svazek: 6 Strana: 0007
Danena, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 120.

36645   Daneš Svazek: 6 Strana: 0007
Daneš, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119. — D. Frant., nar. 1807., děkan v Peruci, spisov. Vz S. N., Tf. H. 1. 3. v. 186., 200., Šb. D. ř. 235.

36646   Daneš Svazek: 7 Strana: 1225
Daneš, e, m., vz Daniel (2. dod.). — D. Frant., děkan v Peruci. 13/7 1807.—4/5 1892. Cf. Ott. VI. 944.

36647   Daneš Svazek: 10 Strana: 0570
Daneš Fr., děk. Sr. Tk. Pam. I. 476.

36648   Daněves Svazek: 8 Strana: 0050
Daněves z Damiančves, ves Damianova. Čerň. Př. 32.

36649   Daňhel Svazek: 1 Strana: 0206
Daňhel, vz Daněk.

36650   Daňhel Svazek: 8 Strana: 0050
Daňhel, a, m., vz násl. Daniel.

36651   Daňhel Svazek: 10 Strana: 0044
Daňhel ze Skočova, spis. 1613. Vyhl. 34.

36652   Daňhel, a Svazek: 6 Strana: 0007
Daňhel, a, m., samota u Počátek. — D. = Daniel.

36653   Daňhela Svazek: 6 Strana: 0007
Daňhela, y, f. = kráva podobná daňkovi s rohy přímými, ale pleskatými. Mor. Kld. I. 17., Brt.

36654   Daňhelka Svazek: 8 Strana: 0050
Daňhelka, y, m., vz násl. Daniel.

36655   Dání Svazek: 1 Strana: 0206
Dání, n. Das Geben. Dání se do něčeho. D. Dání mezi živými (Schenkung unter Le- benden) ; d. pro smrť (Schenkung auf den Todesfall). J. tr. Dání milosti; dání ruky. Šm. Něco rukou dáním slíbiti. Dání let (Min- derjährigkeitsnachsicht). Rk. D. koho do novin. Jg.

36656   Dání Svazek: 6 Strana: 0007
Dání (položení) jistoty, der Kautionserlag ; d. do díla, na vůli, do klatby; d. správy, die Berichterstattung. Šp. Na den sv. Jiří po dání tohoto listu, nach der Ausstellung dieser Urkunde. Fauk. Slíbil to ruku dániem. NB. Tč. I. 139., 285. Dáváme jim na plat svrchupsaný lhótu do tří let od dánie listu tohoto pořád zběhlých. List hrad. 1478. — — D., die Schenkung. D. mezi živými, die Schenkung unter Lebenden. CJB. 473. Ža- loba pro d. O. z D. Item od d. každá osoba dá sudímu po kopě. Vl. zř. 330. D. pro domnění smrti. Vz Darování (dod.). D. nebo nadání duchovní ke kosteluom. Zem. zř. G. 3., A. 31. D. statku. Vz Cor. jur. 406. Dání z milosti (dar z m.), die Gnadengabe. To d. chci královým listem ukázati; Poňovadž ta věc dotýče se králova d. a také listu králova, tu věc páni do Brna odkládají. Půh. II. 407., 515. Obohacen dáními mnohými. BO.

36657   Daníček Svazek: 6 Strana: 0007
Daníček, čka, m. = Daniel. Kol. ván. 168.

36658   Daníček Svazek: 8 Strana: 0050
Daníček, čka, m., os. jm., vz násl. Daniel.

36659   Daničić Svazek: 6 Strana: 0007
Daničić Djuro, nar. 1825. v Novém Sadě, srbský filolog. Vz Pyp. K. I. 195.

36660   Daniel Svazek: 1 Strana: 0206
Daniel, e., n. a., m. Daniele nazval Bal- tazarem. Br. Danyel (zastr.), Daňhel, Danda, Daněk, na Slov. také: Danyš.

36661   Daniel Svazek: 6 Strana: 0007
Daniel, a, m. Vz S. N. Krmil D-le spoře. Kat. 2682. — D. = samota u Milevska, mlýn u J. Hradce. — D. biskup, D. (Milík) a j. Vz Tk. I. 604., II. 94., V. 232., S. N., Žer. Záp. II. 24., 26. D. Adam. Vz Z Veleslavína. D. a Sta Barbara. 1640.—1698. Vz Jir. Ruk. I. 156.

36662   Daniel Svazek: 7 Strana: 1225
Daniel, e. D. Lhrg. 167. D., skráceně: Dach, Daneš, Dašek. Mus. 1889. 164. — D. a S. Barbora. Mus. 1873. 455.

36663   Daniel Svazek: 8 Strana: 0050
Daniel. Ještě také: Daněl, Danělka, Daň- hel, Daňhelka, Danihelka, Daněk?, Daníček?; Danes, Danda, Daňsa, Dašek a Tašek. Kbrl. 15. Cť. Kotk. 16.

36664   Daniel Svazek: 9 Strana: 0035
Daniel, e: nč. -e i -a. Gb. H. ml III. 1. 79.

36665   Danielik Svazek: 10 Strana: 0044
Danielik, a, m. = daněk. Lbk. 37.

36666   Danielka Svazek: 6 Strana: 0007
Danielka, danihelka, y, f. = danělka. U Příbora. Tč.

36667   Danielovský Svazek: 6 Strana: 0007
Danielovský mlýn u Rakovníka. 1545.

36668   Danielův Svazek: 8 Strana: 0050
Danielův. Obora Danielova (kde se cho- valy dravé šelmy). 1642. na Poděbr. Chybně: danělíková (na danělíky, daňky). INÍZ. III. 521.

36669   Danihelka Svazek: 8 Strana: 0050
Danihelka, y, m., vz předcház. Daniel.

36670   Daník Svazek: 6 Strana: 0007
Daník, a, m. = Danko, Daniel. Slov. Dbš.

36671   Danina Svazek: 6 Strana: 0007
Danina, y, f., das Geschenkte. Slov. Ssk. — D. = daň. Šm.

36672   Daniš Svazek: 6 Strana: 0007
Daniš, e, m., os. jm. Tk. I. 312. — D. = Daniel. Bern.

36673   Danitelný Svazek: 1 Strana: 0206
Danitelný, dani podrobený, steuerbar. Trest. zák.

36674   Daňk Svazek: 1 Strana: 0206
Daňk, u, m., z něm. Dank = děk, děko- vání. — D.= odplata, Belohnung. V. Daňk obdržel v kolbě (vyhrál). V. — Dank wissen, sagen. Budu Vám toho vděčen. Díky komu činiti, vzdávati. Mk.

36675   Daňka Svazek: 1 Strana: 0206
Daňka, y, f. = vz Daň; samice daňčí. Sych. Vz Daněk.

36676   1. Dánka Svazek: 6 Strana: 0007
1. Dánka, y, f. = daň. Mor. Brt. D. ro- čitá, die jährliche Abgabe. Slov. Rb.

36677   2. Dánka Svazek: 6 Strana: 0007
2. Dánka, y, f., obyvatelkyně Dánska. Koll. I. 108.

36678   Daňka Svazek: 6 Strana: 0007
Daňka, y, f, os. jm. Pal. Rdh. 120. — D. = dančice.

36679   Dáňka Svazek: 6 Strana: 0007
Dáňka, y, f. = daň, Mor. Brt. Mtc. 1878. 31.

36680   Danko Svazek: 6 Strana: 0007
Danko, a, m., vz Daník.

36681   Dankov Svazek: 8 Strana: 0050
Dankov, a, m., míst. jm. na Slov. Phľd. XII. 376.

36682   Daňková Svazek: 6 Strana: 0007
Daňková Dorota. Vz Blk. Kfsk. 1050.

36683   Daňkovice Svazek: 6 Strana: 0007
Daňkovice, dle Budějovice, Dainkowitz, ves u Jimramova.

36684   Dankovský Svazek: 6 Strana: 0007
Dankovský, ého, m. D. Řehoř, jazyko- a dějezpytec, nar. v Telči 1784. Vz S. N., Jg. H. 1. 2. v. 544., List. filolog. VIII. 268.—271.

36685   Dankovský Svazek: 7 Strana: 1225
Dankovský Řeh. Cf. Ott. VI. 954.

36686   Daňky Svazek: 6 Strana: 0007
Daňky, pl., m. = kupky sena atd. Vz Daněk, 2.

36687   Danně Svazek: 1 Strana: 0206
Danně = oddaně. Kat. 818.

36688   Dannel Svazek: 6 Strana: 0007
Dannel, vz Daněk, 1.

36689   Danní Svazek: 1 Strana: 0206
Danní, od daně. Kopa koz danních. Gl. D. linie, Steuerlinie. Trest. zák.

36690   Danník Svazek: 6 Strana: 0007
Danník, a, m.= poplatník, der Besteuerte. J. tr.

36691   Dáno Svazek: 1 Strana: 0206
Dáno = lat. datum. Dáno v Praze dne 28. listopadu 1871. a dne 3. srpna 1876.

36692   Daňo Svazek: 6 Strana: 0007
Daňo, a, m. = Daniel. Slov. Dbš.

36693   Danom Svazek: 6 Strana: 0007
Danom. Stará Pivničková na jarmak sa strojá, jataj danom tanaj danom, na jarmak sa strojá. Šš. P. 150.

36694   Daňovati Svazek: 6 Strana: 0007
Daňovati = daň platiti. Slov. D. a robo- tovati. Phld. IV. 151. Občania daňujú. Sldk. 234.

36695   Daňový Svazek: 6 Strana: 0007
Daňový, Steuer-. D. zaostalosti, Steuer- reste. Slov. Dbš. Obyč. 77.

36696   Daňový Svazek: 10 Strana: 0044
Daňový, D. předpis, úleva. Nár. list. 1904 22. 4, 18. 13.

36697   Dánsko Svazek: 1 Strana: 0206
Dánsko, a, n. V. Vz Dán. Vz víc v S. N. II. — Danský. Vz -ský.

36698   Dánský Svazek: 6 Strana: 0007
Dánský, dänisch. D. jazyk. Vz S. N. D. válka. Blk. Kfsk, 1296.

36699   Dánský Svazek: 8 Strana: 0050
Dánský. Výroba dánské kůže. Vz KP. VI. 685.

36700   Dante Svazek: 6 Strana: 0007
Dante, a, m. Vz S. N., Sbn. 279., 282., 829.

36701   Dantla Svazek: 8 Strana: 0050
Dantla, y, m., vz násl. Daniel.

36702   Danubi-us Svazek: 1 Strana: 0206
Danubi-us, a, m. (Danubius), lat., Dunaj, řeka.

36703   Daný Svazek: 1 Strana: 0206
Daný, vz Dáti.

36704   Daný Svazek: 6 Strana: 0007
Daný; -dán, a, o, gegeben. D. veličina, číslo, Nz.; d. podmínky, z daných částí troj- úhelník sestrojiti; d. slib. Us. Pdl. V daných okolnostech. Osv. I. 48. D. přímka, NA., úhel. Us. Za daných podmínek. ZČ. I. 250. D. poměry. Kaizl. 36. — komu. Rada mi daná. Žer. List. III. 87. — kam: v zástavu. Šp. Les daný pod spravidlo, in den Bann erklärt. Sl. les. Do zástavy d. Us. Pdl. — k čemu: k posluze. Mtc. 1. — čím. Bod průměty daný, ein durch seine Projektion gegebener Punkt. Nz. Když kto na tu moc sobě dskami danou odkáže listem . . . Vš. Jir. 316.

36705   Danyel Svazek: 6 Strana: 0008
Danyel, vz Daněk, 1.

36706   Danyš Svazek: 1 Strana: 0206
Danyš, e, m., Daniel. Jg.

36707   Daphn-e Svazek: 1 Strana: 0206
Daphn-e. Vz Dafne.

36708   Daphni-s Svazek: 1 Strana: 0206
Daphni-s. Vz Dafnis.

36709   Dapicho Svazek: 6 Strana: 0008
Dapicho, a, n. = kopalý kaučuk. Vz Rst. 40.

36710   Dapiti Svazek: 1 Strana: 0206
Dapiti se (ďapiti) = náhle se objeviti, auf einmal erscheinen. Kde jsi se tu vyďapil? Us. v Klat.

36711   1. Dar Svazek: 1 Strana: 0206
1. Dar, u, dárek, rku, dáreček, čku, m. Das Geschenk, die Gabe. Dar od da (dá-ti), r je příponou. Schl. Na dary se neohlížejíce. Er. Ctí a darem někomu něco dáti (verehren). Sych. Dary bráti. Něco v dar, darem někomu dáti. (šp.: co dar). V. Dostal to darem. Us. Něco někomu darem poslati. Kram. Dary a pocty dávati, dary darovati, vydávati, darem poctiti, obdařiti někoho. V., Háj. Dary ně- koho nasytiti. V. Dar chudým na penězích; d. přírody. Nt. Darem co dostati, obdržeti. Jg. D. štědrého večera. V. D. na svátek. D. Dar cti; ku poctě daný. D. Dar za dar, darmo nic. Jg. Dary Boha a lidi těší. Trnk. Prov., Lb. Dar od zlata a stříbra, Háj. Kočičí dárek a zas brálek. Prov. Jg. Není toho úradku, aby neměl svého dárku. D. Dar nového léta. Reš. Na dařích někomu něco dáti. Chč. 449. Dary od někoho vzíti. Kat. 2502. Chtěli dar z ciziny. K. Poh. 697. Kdes ty ten šátek vzal? Od panny Marjánky daru dostal. Sš. Pís. Dar knížecí. Reš. Darem, dary někoho porušiti (k sobě nakloniti). V. Dárkové a darové oslepují oči. Štelc, Darové ukrocují i bohy a převracují úmysly lidské, zvlášť ženské. Troj. Ujímají se na něm dary boží (= tlustý); vz stran přísloví: Tělo. C. Nesuď za dary, pomni na máry. Vz Spravedlnosť. Lb., Koll., Č. Kdo malému daru nepovděčen, většího nezasluhuje. Č. Dar za dar, slova za slova; věc za věc, řeč za řeč. Č. Kdo koho má rád, dá to darem znát; Když dáš, cos sám dostal, nejlepší dar. Lb. Dar bývá chutnější, dává-li ho vznešenější. Pk. Daleko snáze jest darův nebrati, nežli vezma jich tomu po vůli nebyti, od koho je vezmeš. Rb. Které věci a jak se mohly jiným darovati; dary z milosti neměly jiným na škodu býti; jak se měl obdarovaný k dárci zachovati (dle strčes. práva). Vz Rb. str. 191. — 192. Stran přísloví vz ještě: Darmo, Kráva, Krmiti, Kůň, Lačný, Mazati, Měšec. Mlýn, Mydliti, Nic, Oheň, Pytel, Soudce, Vůz, Zlatý. Vz také Rb. str. 265. —Dar boží, dary boží = chléb, jídlo, Brod, Speise. Z daru božího = z lásky boží. L. — Boží dárek. To je b. d.! (člověk matný, hloupý ).Us. —Dar, dary (dobré od Boha zdařené), Gabe, Gaben, gute natürliche Eigen- schaften, Talente. Jg. Dar od přirození. To je zvláštní boží dar. D. Má veliké do sebe dary vtipu, umění; dar čistoty, rozumu. V. Dary ducha; míti veliké dary (vlohy) do sebe; nemá daru výmluvnosti. Nt. — D. = Preis, cena. Na vypitou sud piva v dar dal. Har. Na vyhranou v dar zlatý koflík dal. Jg. — D. v botan.: Nebeský dar, Goldwurz, Schellkraut. D.

36712   2. Dar Svazek: 1 Strana: 0206
2. Dar, u, m., Tufstein. Presl.

36713   Dar Svazek: 6 Strana: 0008
Dar. Mkl. Etym. 39. D. vzájemný, Gegen- geschenk, Mour., svatební, z milosti, die Gnadengabe, z lásky, posvátný, obětní, Us. Pul., Lpř., tvůrčí, Dk. Roz. fil. 88., slav- nostní, die Festgabe. Us. Dary bohům u Ří- manů. Vz Vlšk. 490. O darech ve starší době. Vz Sdl. Hr. I. 226. Dones to matce v dar. Us. Dbv. D. pozbývá ceny, musíme-!i se ho doprošovati. Us. Dary zaslepujú i dobré rychtáře. Slov. Tč. Darové zaslepují oči soudců. Cor. jur. A. XXXV. Darů brání soudcům se zapovídalo. Cor. jur. 406. Jdi s dary (= jdi, odkuďs přišel). Us. Hrad. Kšť. Cvože mi donesie v dary. Sl. ps. 54. Viz, kterým ji darem daří. Výb. II. 29. Dary od někoho bráti. Dal. 58. Všecko činí pro dary. Kom. Darem byli dáni. BO. D. od zlata i od střiebra. Har., Ps. Pro dar ne- převracuj práva. Alx. V. v. 251. Ani se dal kterými dary svésti. Št. Kn. š. 16. Není-li dar darmo dán aneb vzat, dar není. Hus I. 412. Dary sú každému milé, neb o srdce hrajú; Najvíc v daroch podvodnosti, dar se darmo nedá, každý skrze dary něco jiného hledá. Glč. I. 313., II. 331. Dary vcházejí všude bez zazvonění. Us. Darem dar se vy- nucuje. Lpř. Zahradil mu ústa dary. Dary jsou čáry, oslepí oči, jenom ne máry. Slez. Té. Náhlý dar ti velká milosť získá, neskorý d. s nevděčností píská. Mor. Tč. — D. boží = chléb. BO. Krom božího daru. Us. Aby se božie dárek nezkazil. Us. Msk. — B. dárek bez kvasnic = hlupák. Brt. — D. = dobré od Boha zdařené. Sedmero darů ducha sv.; dar moudrosti, rozumu, rady, síly, umění, pobožnosti a bázně boží. Mž. 18. Dary (v theol.) nadpřirozené, mimopřirozené. Lenz. Anthrop. 248., 261. — 2. Dar oprav v ďar = tuf. Presl., Ssk.

36714   Ďár Svazek: 6 Strana: 0008
Ďár, u, m. Ď. křemenný, nerost. Vz Schd. II. 33., 254.

36715   Ďar Svazek: 7 Strana: 1225
Ďar, u, m. = vápenný tuf. Krok. 1821.

36716   Dar Svazek: 8 Strana: 0050
Dar. 0 původu slova cť. Gb. H. ml. I. 21., 85. Kto je navzbytky a na dary živ, to je velkej div. Na Zďársku. Nár. list. 1894. c. 247. odp. ťeuill. Darové a dárkové oslepují oči soudců. 1530. Snm. I. 337. Darové osle- pují oči múdrych a přovracují slova sprave- dlivých. Chč. S. 108. — D. nebeský, rostl., vz Celigana (3. dod.).

36717   Dar Svazek: 9 Strana: 0035
Dar. Cena daru neřídí se podle toho, jaký jest, však jak se dává. Červ. 108. Dary uchvacují lidi i bohy. Ovid. O příslovích atd. Vz Zát. Př. 305. a.

36718   Dar Svazek: 10 Strana: 0044
Dar. Nebylo daru přáno (říká se, nepo- chodil-li dárce). Pittn. Máš li koho rád, darem to dej znát. Kál. Slov. 106.

36719   Darák Svazek: 1 Strana: 0206
Darák, a, m. = kdo nese dar. Kb.

36720   Darák Svazek: 10 Strana: 0044
Darák, a, m. = dárce (figurka z jeslí). V Příbramsku. Čes. 1. XII. 3<J0.

36721   Daran sein Svazek: 1 Strana: 0206
Daran sein, něm. S tebou jest dobře (du bist gut d.), ale se mnou jest zle. Nahe
d. sein zu . .. slovesem opakovacím. Má dcerka
skonává. Vz Begriff. Mk. Daraus. Ich kann d. nicht klug werden. Nejsem s to moudrý. Mk. Nemám z toho rozumu; nevím si s tím rady. Brt.

36722   Darapín Svazek: 6 Strana: 0008
Darapín, u, m. = veliké dělo, Darapin. Škd. exc.

36723   Daraz Svazek: 6 Strana: 0008
Daraz = někdy. Slov. Azda sa tá lipka ešte d. zmladí. Btt. Sp. 23. D. aj za tri dni nemali v dome ani kúska chleba. Dbš. Sl. pov. I. 230. (I. 89.).

36724   Darazina Svazek: 6 Strana: 0008
Darazina, y, f. = plevel v obilí, vička, ve pšenici kvete modrým, má černá zrna větší než koukol. Mor. Brt.

36725   Daráž Svazek: 9 Strana: 0035
Daráž, e, m., z maď. = vosa. Slov. Zát. Př. 36. b.

36726   Dárce Svazek: 1 Strana: 0207
Dárce, e, m., f. Der Geber, die Geberin (vz Dárkyně; -ce). Byl všem dárce štědrý. Háj. Štědrého dárce Pán Bůh miluje. Prov. Tys všech chudých štědrá dárce. St, skl.

36727   Dárce Svazek: 8 Strana: 0050
Dárce. Strčes. sklonění podle Panoše. Vz Gb. Km. -a, 28. nn.

36728   Dárček Svazek: 6 Strana: 0008
Dárček, ečku, m. = dáreček. Slov. Ssk., Bern.

36729   Darda Svazek: 1 Strana: 0207
Darda, y, f. = kopí. Wurfspiess. V.

36730   Darda Svazek: 6 Strana: 0008
Darda. Zahynul Říman pod dardami ger- manských surovcův. Kos Ol. I. 292. — D. = hra v karty. Us. Mý.

36731   Darda Svazek: 7 Strana: 1225
Darda, hra v karty. Vz Ott. VII. 43.

36732   Darda Svazek: 8 Strana: 0050
Darda. Cť. Šeťelín (3. dod.).

36733   Dardan-us Svazek: 1 Strana: 0207
Dardan-us, a, m., syn Diův z Elektry arkadské, zakladatel města Dardanie troadské, praotec panovníků trojských, potom Aeneou domněle i Římanův. Vj.

36734   Dardanariat Svazek: 6 Strana: 0008
Dardanariat, u, m. = šidba, podvod na míře a váze: lichva s obilím provozovaná. Kh.

36735   Dardanář Svazek: 1 Strana: 0207
Dardanář, e, m., z lat. dardanarius, pře- kupník. Uiberkäufer. Mz. 143., V.

36736   Dardanář Svazek: 6 Strana: 0008
Dardanář, e, m. = kdo dardanariat pro- vádí. Sbor. histor. 1886. 153.

36737   Dardanelly Svazek: 1 Strana: 0207
Dardanelly, nell, pl., f. Die Dardanellen.

36738   Dardanelly Svazek: 6 Strana: 0008
Dardanelly = čtyři tvrze na obou březích Hellesponta či Úžiny dardanellské. Vz S. N.

36739   Dardanové Svazek: 1 Strana: 0207
Dardanové = Trojové. — Dardanský = trojský, Trojanisch, Troisch. — D. osel = pravý hlupec. L.

36740   Dardář Svazek: 6 Strana: 0008
Dardář, e, m. = vojín s dardou, pikenýr. Skl. IV. 2. — D. = náruživý hráč dardy.

36741   Dardov Svazek: 6 Strana: 0008
Dardov, a, m., míst. jm. v Uhrách.

36742   Dareba Svazek: 1 Strana: 0207
Dareba, y, m. Dle: Despota; darebák, a, m. Taugenichts, Lump, Halunke, Lumpen- kerl. Jg. Za darebu někoho míti. Tomu darebákovi vše se daří. Sych. To je chlap dareba. Šm. Darebu dělati. Šm. — Já jsem už dareba, nemohu pracovati = churavý, stonavý, kränklich. Us. (vz Daremný na co). Šm.

36743   Dareba Svazek: 6 Strana: 0008
Dareba darebovi nesmí plvati do očí. Jda.

36744   Darebácký Svazek: 1 Strana: 0207
Darebácký život vésti. Lumpen-. Us.

36745   Darebáctví Svazek: 1 Strana: 0207
Darebáctví, n., daremnosť, Lumperei; daremný skutek.

36746   Darebáctvo Svazek: 6 Strana: 0008
Darebáctvo, a, n. = 1. darebáctví; 2. das Lumpenvolk. Dch.

36747   Darebačiti Svazek: 6 Strana: 0008
Darebačiti, il, ení, lumpig leben, ein Lump sein. Šd., Tč., Dch.

36748   Darebačka Svazek: 6 Strana: 0008
Darebačka, y, f., lumpiges Weib. D. da- rebná. Us. Šd.

36749   Darebák Svazek: 6 Strana: 0008
Darebák, vz Dareba. D. darebácká, Prk. Vz Rod.

36750   Darebák Svazek: 8 Strana: 0050
Darebák = sedlák. NZ. III. 512. — D. = lump. Dobři ludě tam su; strč ich do měcha a mišaj, jak chceš, dycky budě na vrchu d. Mor. Ces. 1. V. 418.

36751   Darebák Svazek: 9 Strana: 0035
Darebák = lenoch. D. aj pod strechú zmokne. Slov. Zát. Př. 144. b.

36752   Darebákovat Svazek: 10 Strana: 0044
Darebákovat = darebačiti. Dšk. Km. 54.

36753   Darebenství Svazek: 6 Strana: 0008
Darebenství, darebenstvo, a, n. = dare- báctví. D. prováděti. U Olom. Sd., Šm.

36754   Darebina Svazek: 1 Strana: 0207
Darebina, y, f., zběř, holota, slota. Ge- sindel. D.

36755   Darebna Svazek: 6 Strana: 0008
Darebna, y, f., hospoda u Val. Meziříčí

36756   Darebňa Svazek: 6 Strana: 0008
Darebňa, ě, f., čásť dědiny Hovězí na Vsacku. Vck.

36757   Darebňa, ě Svazek: 9 Strana: 0035
Darebňa, ě, f., jméno pole (špatného). Pck. Hol. 50.

36758   Darebně Svazek: 6 Strana: 0008
Darebně. Je mi d. (špatně). Us. Mšk., Ktk.

36759   Darebněti Svazek: 9 Strana: 0035
Darebněti = churavěti. Us. Hoš.

36760   Darební Svazek: 6 Strana: 0008
Darební, vz Darebný.

36761   Darební Svazek: 10 Strana: 0044
Darební. D huba je horší než tatar Val. Čes. 1. XII. 130.

36762   Darebnice Svazek: 1 Strana: 0207
Darebnice, vz Darem .... (toto lepší).

36763   Darebnice Svazek: 6 Strana: 0008
Darebnice, Darebnitz, ves u Chocně.

36764   Darebník Svazek: 1 Strana: 0207
Darebník, vz Darem .... (toto lepší).

36765   Darebník Svazek: 6 Strana: 0008
Darebník. V kartách čím zběhlejší, je d. větší. Mor. Tč. Mnohý mudrák vězí v chatrném kabáte a velký d. ve stříbře a zlatě. Mor. Tč.

36766   Darebnina Svazek: 6 Strana: 0008
Darebnina, y, f., schlechtes Zeug. Ne- kupuj to, je to d. Mor. Šd., Brt D. 205.

36767   Darebnosť Svazek: 1 Strana: 0207
Darebnosť, i, v obec. mluvě m. daremnosť.

36768   Darebnosť Svazek: 6 Strana: 0008
Darebnosť = nemoc, churavosť. Ktk., Neor. — D. = daremnosť.

36769   Darebný Svazek: 1 Strana: 0207
Darebný, v obec. mluvě m. daremný. Vz B.

36770   Darebný Svazek: 6 Strana: 0008
Darebný. Nechoď k nám přes vršky, doliny, bude ti chodníček darebný. Sš. P. 292. — D. = churavý. Neor. Ten je na zdraví d. 1610. Wtr. Je na zdraví ď., ale na zuby peven a dušičku má s drápky. Osv. 1884. 990. Su jakýsi d. Brt. Mtc. 1878 31.

36771   Darec Svazek: 6 Strana: 0008
Darec, rce, m. = dárce. Slov. Ssk.

36772   Dáreček Svazek: 1 Strana: 0207
Dáreček, vz Dar.

36773   Darečka Svazek: 6 Strana: 0008
Darečka, y, f. = dáreček. Rk.

36774   Darečkář Svazek: 1 Strana: 0207
Darečkář, e, m., fraškář, Tändler. D.

36775   Darečkovati, s kým Svazek: 1 Strana: 0207
Darečkovati, s kým = laškovati, tändeln. Sych.

36776   Darei-os Svazek: 1 Strana: 0207
Darei-os, a, m., král perský.

36777   Dárek Svazek: 1 Strana: 0207
Dárek, rku, m., ein kleines Geschenk. Chudý dárek. D. kočičí (Dal a zas vzal). Š. a Ž. — Tys také boží dárek (= hloupý). Č. Vz Dar.

36778   Dárek Svazek: 8 Strana: 0050
Dárek. Boží d. — s hruškama. Nov. Př. 567.

36779   Darellova Svazek: 6 Strana: 0008
Darellova tinktura (z rhabarbory a z ma- lažského vína; mírné projímadlo). Slov. zdrav.

36780   Darem Svazek: 1 Strana: 0207
Darem něco dáti, dostati. Us. Unentgeltlich.

36781   Daremek Svazek: 1 Strana: 0207
Daremek, mku, m., daremní věc. Bettel, Tand. Reš., Lom.

36782   Daremek Svazek: 6 Strana: 0008
Daremek, mku, m. Po d-mku = nadarmo Val. Brt.

36783   Daremek Svazek: 8 Strana: 0050
Daremek = daremná věc. Za d-rnky pe- níze vydáváme. Lomn. Peych. živ. Papežovy d-mky se pronášely. Enns. 189. A.

36784   Daremkovati Svazek: 6 Strana: 0008
Daremkovati, tändeln. Sm.

36785   Daremně Svazek: 6 Strana: 0008
Daremně. Mé srdenko po d. netrap. Sš. P. 392. Naša verna l'ubose vyšla na d. Sl. ps. 161. Vz Darebně, Daremný.

36786   Daremně Svazek: 8 Strana: 0050
Daremně. Bez kteréhož prosby všechny d. (casse) věřeny jsú. 1418. List. til. 1895. 437.

36787   Daremněti Svazek: 6 Strana: 0008
Daremněti, ěl, ění = churavěti. Us. Krjk. — D. = špatným se stávati. Daremničiti, il, ení, it. fare niente, za- háleti. Šd.

36788   Daremní Svazek: 10 Strana: 0044
Daremní, vz Daremný.

36789   Daremnice Svazek: 1 Strana: 0207
Daremnice, e, f., lépe než darebnice = daremná, špatná ženská, ničemnice, schlechtes, nichtswürdiges Weib; daremná věc, schlechte, nichtswerthe Sache, Posse, Kinderei. Jg. V. — Daremnický, Lumpen-. — Daremník, a, m. Lépe než darebník, Lump, Taugenichts. D., Puch.

36790   Daremnice Svazek: 10 Strana: 0044
Daremnice, e, f. = daremná zbytečná věc. Fel. 5.

36791   Daremnice, e, f Svazek: 9 Strana: 0035
Daremnice, e, f. = tlach. Nechme ta- kových d-mnic. Kom. Ohlas. 150.

36792   Daremnina Svazek: 1 Strana: 0207
Daremnina, y, f. daremná věc, unnützes Ding. Jg.

36793   Daremniti Svazek: 6 Strana: 0008
Daremniti, il, ěn, ění, vereiteln. Šm.

36794   Daremnosť Svazek: 1 Strana: 0207
Daremnosť, i, f., neúčinnosť; darebáctví, Schlechtigkeit. D.

36795   Daremný Svazek: 1 Strana: 0207
Daremný, daremní, komp. daremnější; daremně. — D. = bez užitku, vergeblich, eitel, fruchtlos, umsonst, unnütz. D. Daremnou práci vésti. V. Daremně pracovati. V. Da- remný náklad činiti. V. Na věci daremné vy- naložiti. V. D. útraty. V. Daremně utráceti. V. Čas daremně tráviti. V. Libo mé srdénko po daremně netrap. Sš. Pís. 392. D. řeči. Daremní řeč mluviti. V. D. tlachání, křik. Us. D. chléb (ničemný člověk), myšlénka, žádosť, chůze. Us. Daremnou nadějí se krmiti. Us. Však to všecko daremní bylo. V. D. jednání; D. dílo radši nic. Vz Marný. Lb. Bez lásky (k Bohu a bližnímu) daremnie by byla viera i naděje (= marná, neprospěšná). Št. — D = špatný, schlecht. D. dílo. D. D. člověk. Us. Daremně se světa sejíti. Us. Da- remně čas tráviti. Us. — na co: na nohy (špatný, churavý, elend). Us.

36796   Daremný Svazek: 6 Strana: 0008
Daremný. D. chléb (darmochléb, ničema). Bavor. Post. 1. 15. Daromná, daromná láska potajomná, daromnějšej nenie jako medzi nama. Sl. sp. 11. Ale všecko to předsevzetí d-né bylo. Vrat. Lidi i sami sebe mrhajíce k d-ním útratám připravovali. Zř. mor. 1604. Aby lidé. k d-ním nákladom nepřicházeli. Tov. 50. Úsilé vaše nebude d-né. ZN. D. věc. Bart. 215. 18. D. nákladové. CJB. 297. Ne- bývaj d. (frustra) svědek proti blížniemu. BO Ti také zlú a daremnú naději jmají, ktož. . .; D. řeči. Št. Kn. š. 32., 48. D. ne- přítel (inanis). Ž. wit. 75.

36797   Daremný Svazek: 9 Strana: 0433
Daremný. D-né, ako vodu tlčt v stupách. Mus. slov. III. 37.

36798   Daremný ? čemu Svazek: 9 Strana: 0035
Daremný ? čemu. Dvúcátý (den) nej- daremnější jest ke všem věcem činiti. Mas. ruk. 40a.

36799   Daren Svazek: 6 Strana: 0008
Daren, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119.

36800   Ďargastý Svazek: 6 Strana: 0009
Ďargastý = ďargatý.

36801   Ďargatý Svazek: 6 Strana: 0009
Ďargatý holub, eine graue Taube mit dunklen wellenförmigen Zeichen U Místka. Škd. Ď. drozdy = kropenatý, braungeŕleckt. Slez. Tč. Vz Ďargoš.

36802   Ďargavý Svazek: 6 Strana: 0009
Ďargavý = jařabý, kropenatý. D. kura, sova, pes. Laš. Brt. D. 205. Vz Ďargatý.

36803   Ďargoš Svazek: 6 Strana: 0009
Ďargoš, e, m. = kropenáč, kropenaté zvíře (kůň, drozd). Slez. Tč.

36804   Dari-us Svazek: 1 Strana: 0207
Dari-us, a, m., vz Dareios.

36805   Darius Svazek: 6 Strana: 0009
Darius, vz S. N.

36806   Darka Svazek: 6 Strana: 0009
Darka, y, f. = darování. Ožením se, ne- vyspím se, přijde na mne všelijaká d., potom nesmím pozdvihovať žbánka. Sš. P. 650. — D., os. jm. Pal. Rdh. 120.

36807   Dárkov Svazek: 6 Strana: 0009
Dárkov, a, m., Darkau, ves u Fryštátu. On není z Dárkova, von Gebersdorf (nerád co daruje, je skoupý). Us. Šd.

36808   Dárkovati Svazek: 6 Strana: 0009
Dárkovati = dárky dávati. Us. Sd.

36809   Darkovičky Svazek: 6 Strana: 0009
Darkovičky, pl., ves v Hulčínsku v prus. Slez. Šd.

36810   Dárkyně Svazek: 1 Strana: 0207
Dárkyně, ě, f. Die Geberin, Spenderin. Č.

36811   Darlivosť Svazek: 6 Strana: 0009
Darlivosť, i, f., das Gedeihen. Slov. Ssk.

36812   Darlivý Svazek: 6 Strana: 0009
Darlivý = dařilý. Slov. Ssk.

36813   Darmala Svazek: 6 Strana: 0009
Darmala, y, m. = hlupák, nemotora, ne- šika, tulipán. Slez. Sd., Brt. D. 205.

36814   Darmek Svazek: 6 Strana: 0009
Darmek, remku, m. = daremek. Rk.

36815   Darmek Svazek: 8 Strana: 0050
Darmek = dítě. Ve šviháčině. Brt. D. II. 520.

36816   Darmesák Svazek: 10 Strana: 0044
Darmesák, vz Kostrhún.

36817   Darmo Svazek: 1 Strana: 0207
Darmo = za nic, bez peněz, darem, bez náhrady, umsonst, unentgeltlich, ohne Ent- geld, geschenkt. Jg. Dostal to d. Us. Dar za dar, darmo nic. Jg. Div to d. nedávají (lacino). Jg. Jen že toho d. nedávají (tak příliš laciné to je). Č. Ani d., ani za peníze (draho). Ros. D. nic, břinknouti tu třeba, Jg. Bolí hrdlo zpívať d. Umřel dávno, co dával darmo. Jg. Darmo umřel, kup nastal. D. Darmodal umřel, koupil nastal (za d. nedám, kup si. Vz Odbytí prosícího). Lb. Darmo drahý (za nic nestojící). V. D. se najísti a napiti. V. Nechci toho ani za d. D. Strava darmo. D. Stravu darmo míti. D. Láce za láci, peníze darmo. D. Co d., to d. Mt. S. Ten nerad darmo s lavice spadne. D. Kdo tě nezná, koupil by tě, a kdo zná, d. by tě ne- vzal. Jg. Půl d., na půl d., za půl d. Us. Od poly zdarma. Na Mor. Brt. D. ani pánu Bohu neslúžime. Mt. S. Ani smrť za d. Lb. — D. = bez příčiny, nevinně, bez zá- sluhy, umsonst, ohne Ursache, unverdient, unverschuldet. Jg. Ne d. ho tak zovou. L. Z bůhdarma o to přišel. Us. — D. = na- darmo, daremně, bez užitku, neplatně, um- sonst, vergeblich, vergebens. Jg. D. řeč; d. mluvíš. D. světlo páliti. Prov. Vše je na- darmo. D. Nedarmo se dal v zadek mrskati. D. Všecku práci svou d. vynaložiti. D. Tučné svini (darmo) řiť mažeš. D. osla učiti jísti. D. vlkem orati; d. ve mlýně housti; ď. na těšínská jablka čekati. D. Darmo na to my- sliti. Br. Ty peníze tam d. leží. Jižť je d. (nelze jinak). Ros. Cihlu nadarmo mýti. D, Kuře nadarmo nerado hrabe. Ani kuře (sle- pice) darmo nehrabe. Lb. Nadarmo praco- vati, mluviti, choditi. Jg. Z bůhdarma pra- cuje. Us. — Jg. Již je všecko darmo, už se věc nezlepší. D. se namáhati. Rk.

36818   Darmo Svazek: 6 Strana: 0009
Darmo = darem, gratis. Mkl. Etym. 39. Ž. wit. 34. 7. a j. Za d. smrť. Č. M. 49. Koupil-li věci zlodějské nevěda o tom, proto to z. vrátiti musí. Zř. F. I. U. III. Bude povinen d. mu to navrátiti. Ib. X. XIV. — D. = bez užitku, frustra. Ž. wit. 38. 7. D. se tázal, Us. Pdl., se ohlížel. Šml., čekal, Vrch., utrácel, milovala. Št. Kn. š. 108., 43. D. dělať, d. ležeť. Us. Msk. D. do nás (k nám) chodíš. Sl. ps. č. 197. Aby svého chleba nejedli d. Št. Kn. š. 172. D. proti vodě plouti. Pk.

36819   Darmo Svazek: 8 Strana: 0050
Darmo. D. ani p. Bohu neslúžime. Nov. Př. 131.

36820   Darmo Svazek: 9 Strana: 0035
Darmo. D. nižádný nedá, neb jest darmo nižádný nevzal. Hus I. 344. O příslovích atd. Vz Zát. Př. 107. b., 305. a.

36821   Darmo Svazek: 10 Strana: 0044
Darmo len žebráci berú Rizn. 166. D. nikde nenalejú. Ib. 168.

36822   Darmo rodiče, darmo nakládáte Svazek: 10 Strana: 0044
Darmo rodiče, darmo nakládáte, tanec. Vz Brt. P n. 887

36823   Darmober Svazek: 6 Strana: 0009
Darmober, a, m., der alles umsonst haben will. Ssk.

36824   Darmobit Svazek: 6 Strana: 0009
Darmobit, a, m., der Ungezogene. Šm.

36825   Darmodaj Svazek: 6 Strana: 0009
Darmodaj, e, m., der Umsonstgeber. Slov. Ssk.

36826   Darmodajka Svazek: 6 Strana: 0009
Darmodajka, y, f., die Umsonstgeberin. Ssk.

36827   Darmodal Svazek: 1 Strana: 0208
Darmodal, vz Darmoděj, Darmo.

36828   Darmodal Svazek: 8 Strana: 0050
Darmodal, a, m. = obchodník, který z jara prasata z Uher přiháněl a sedlákům prodával na úvěr tak, že mu až po žních za ně platili. Us.

36829   Darmoděj Svazek: 1 Strana: 0208
Darmoděj, e, darmodal, a, m. Der Schenker. Darmoděj (Darmodal) umřel, nastal Vydři- groš nebo: a kup sobě (koupil) nastal. D., C. Vz Darmo (z počátku).

36830   Darmodrahý Svazek: 1 Strana: 0208
Darmodrahý, ničemný, nichts wertlh. V.

36831   Darmohledky Svazek: 7 Strana: 1225
Darmohledky. Vím o d-kách. Kde? Hen! A když se dívá oslovený, kde ? ,Darmo hledíš', vysmívají se ošálenému. Rgl. exc.

36832   Darmohrd Svazek: 1 Strana: 0208
Darmohrd, a, m., -hrdý, eitel trotzig. Kom.

36833   Darmochléb Svazek: 1 Strana: 0208
Darmochléb, a, 111. darmojed.

36834   Darmochléb Svazek: 6 Strana: 0009
Darmochléb. Nepaměti do propasti klesne pustý d. Č. Cf Daremný.

36835   Darmochleb Svazek: 9 Strana: 0035
Darmochleb, a, m. Dač. II. 73.

36836   Darmochlebný Svazek: 10 Strana: 0044
Darmochlebný. D. tulačka. Hlk. VII. 206.

36837   Darmochlub Svazek: 6 Strana: 0009
Darmochlub, a, m., der Prahlhans. Šm.

36838   Darmochlubnosť Svazek: 6 Strana: 0009
Darmochlubnosť, i, f., die Prahlerei. Šm.

36839   Darmochlubný Svazek: 1 Strana: 0208
Darmochlubný, prahlerisch. Jg.

36840   Darmochval Svazek: 6 Strana: 0009
Darmochval, a, m. = darmochlub. Šm.

36841   Darmojed Svazek: 1 Strana: 0208
Darmojed, darmochléb, darmožrout, a, m. Ein unnützer Esser. Nač mánie toho darmojeda pásti? Puch.

36842   Darmok Svazek: 6 Strana: 0009
Darmok, emku, m., Bagatelle, f. Slov. Ssk.

36843   Darmoleh Svazek: 6 Strana: 0009
Darmoleh, a, m., der Faulenzer. Šm.

36844   Darmolez Svazek: 6 Strana: 0009
Darmolez, a, m. = kdo někam darmo (frustra) lezl, kdo dav se svésti na strom pro ptáky vylezl a ničeho nenalezl. Vybral d-zy. Us. u Kr. Hrad. Kšť.

36845   Darmomluvný Svazek: 6 Strana: 0009
Darmomluvný, schwatzhaft. Šm.

36846   Darmopřísežník Svazek: 7 Strana: 1225
Darmopřísežník, a, m. Zlolejce a dle velikosti provinění svého kruhem n. trdlicí buď trestán. Orth. Nástin dějin J. Hrad. I. 40.

36847   Darmopych Svazek: 6 Strana: 0009
Darmopych, a, m. D. Jan. Tk. V. 71.

36848   Darmopýšek Svazek: 6 Strana: 0009
Darmopýšek, ška, m., ein verdienstloser Stolzer. Šm.

36849   Darmoreč Svazek: 6 Strana: 0009
Darmoreč, a, m. = darmotlach. Slov. Bern.

36850   Darmoředitel Svazek: 8 Strana: 0050
Darmoředitel = kdo bezplatně ředite- luje. 1837. Mtc. 1895. 145.

36851   Darmosed Svazek: 6 Strana: 0009
Darmosed, a, m., leerer Figurant. Šm.

36852   Darmostoj Svazek: 6 Strana: 0009
Darmostoj, e, m., ein müssig Stehender. Šm.

36853   Darmostrav Svazek: 6 Strana: 0009
Darmostrav, u, m., Konvikt. Šm.

36854   Darmosvad Svazek: 6 Strana: 0009
Darmosvad, a, m., der Zanksüchtige. Šm.

36855   Darmosvár Svazek: 6 Strana: 0009
Darmosvár, a, m. = darmosvad. Šm.

36856   Darmošlap Svazek: 6 Strana: 0009
Darmošlap, a, m., der Pflastertreter. Cf. Ntr. VI. 200.

36857   Darmošlapství Svazek: 8 Strana: 0050
Darmošlapství, n. Nár. list, 1894. č. 27. a 183.

36858   Darmota Svazek: 6 Strana: 0009
Darmota, y, f, bumelia, die Bumelie, rostl. D. kustovnicová, b. lycioides. Vz Rstp. 1016.

36859   Darmotlach Svazek: 1 Strana: 0208
Darmotlach, a, m. Pravý d. Jen tu krá- koře bez potřeby. Vz Tlachal. Č. — D., u, m., pl.: darmotlachy, tlach, Geschwätz. V.

36860   Darmotlach Svazek: 7 Strana: 1225
Darmotlach, a, m., jm. prokutatorů. Kom. Lab. 69.

36861   Darmotlachý Svazek: 1 Strana: 0208
Darmotlachý, klevetný, žvavý, kleve- tář. V. Plauderhaft.

36862   Darmotrat Svazek: 6 Strana: 0009
Darmotrat, a, m., officiperda, unnützer Brodesser. Tč. exc. Vz násl.

36863   Darmotratce Svazek: 6 Strana: 0009
Darmotratce, e, m. = darmotratec. Rk.

36864   Darmotratec Svazek: 6 Strana: 0009
Darmotratec, tce, m. = darmotratník. Ssk.

36865   Darmotratník Svazek: 6 Strana: 0009
Darmotratník, a, m., der Verschwender. Ssk.

36866   Darmotratnosť Svazek: 6 Strana: 0009
Darmotratnosť, i, f., die Verschwendung. Rk.

36867   Darmotratný Svazek: 6 Strana: 0009
Darmotratný = marnotratný. D. člověk. Mor. Tč.

36868   Ďarmoty Svazek: 6 Strana: 0009
Ďarmoty, dle Dolany, ves v rábské sto- lici. Koll. II. 232. Rodiště Dobrovského. Ib. I. 161.

36869   Darmovis Svazek: 6 Strana: 0009
Darmovis, u, m. = kus haleny, který jaksi darmo na zádech visí, ein Hintertheil des Kittels. Loos, Plk.

36870   Darmovis Svazek: 8 Strana: 0050
Darmovis, u, m. = hazuka. NZ. III. 424. Cť. Schlopec (3. dod.).

36871   Darmovský Svazek: 6 Strana: 0009
Darmovský = darmober. Slov. Ssk.

36872   Darmozach Svazek: 6 Strana: 0009
Darmozach, a, m. = darmožrout. Šm.

36873   Darmožerný Svazek: 7 Strana: 1225
Darmožerný, umsonst fressend. D. trubec. Šf. Strž. I. 578.

36874   Darmožráč Svazek: 6 Strana: 0009
Darmožráč, e, m. = darmožrout. Koll. IV. 152.

36875   Darmožral Svazek: 10 Strana: 0570
Darmožral, a, m. = darmožrout. Šumav. Rgl.

36876   Darmožrout Svazek: 1 Strana: 0208
Darmožrout, a, m. Ten d. drah je za haléř. Sych. Vz Darmojed.

36877   Darmožroutský Svazek: 6 Strana: 0009
Darmožroutský, dem unnützen Fresser eigen. Šm.

36878   Darmožroutství Svazek: 6 Strana: 0009
Darmožroutství, n., unnütze Fressucht. Šm.

36879   Darmožroutství Svazek: 9 Strana: 0035
Darmožroutství. O pořekadlech vz Zát. Př. 164. nn.

36880   Darmožváč Svazek: 1 Strana: 0208
Darmožváč, e, m., darmotlach. Plau- derer. D.

36881   Darmožvavý Svazek: 1 Strana: 0208
Darmožvavý, tlachavý. Plauderhaft. Lom., Reš.

36882   Darmyšl Svazek: 6 Strana: 0009
Darmyšl, Darmschlag, ves v Plzeňsku. Blk. Kfsk. 359.

36883   Darna Svazek: 8 Strana: 0050
Darna, y, f., území v Novohradskú na Slov. Phľd. XII. 75., 422.

36884   Dárně Svazek: 1 Strana: 0208
Dárně = štědře, Jel.; na Slov. = darem; zdařile. Bern.

36885   Dárnosť Svazek: 7 Strana: 1225
Dárnosť, i, f. Z naší d-sti, milosti a k přetržení svárov ustavujeme, aby. Arch. IX. 467.

36886   Dárnosť Svazek: 9 Strana: 0035
Dárnosť. Ty's dar svatých sedmi d-stí. Rozb. III. 731.

36887   Dárnosť, i Svazek: 1 Strana: 0208
Dárnosť, i, f. Freigebigkeit; 2. dar, Gabe. Leg.

36888   Dárný Svazek: 1 Strana: 0208
Dárný = štědrý. Kat 292. D. člověk. Troj. Freigebig. — Na Slov. = darovaný; Mastný, zdařilý. Bern.

36889   Darný Svazek: 10 Strana: 0044
Darný= štědrý. Aby takové darné a mi- lostivé povolení přetrženo nebylo. R 1512. List litomyšl.

36890   Darober Svazek: 1 Strana: 0208
Darober, a, daroberce, e, darobral, a, darobrálek, lka, m. Kom. Geschenknehmer, ein Bestechlicher.

36891   Darober Svazek: 6 Strana: 0009
Darober. Koll. IV. 162., Vký.

36892   Darober Svazek: 8 Strana: 0050
Darober, a, m. = nadávka iVředníkům ve XVIII. stol. NZ. III. 512.

36893   Daroberce Svazek: 6 Strana: 0009
Daroberce, e, f. = darober. Ssk.

36894   Daroberec Svazek: 6 Strana: 0009
Daroberec, rce, m. = darober. Slov. Ssk.

36895   Daroberný Svazek: 1 Strana: 0208
Daroberný, kdo dary béře. Jg. Wer Ge- schenke nimmt.

36896   Darobně Svazek: 6 Strana: 0009
Darobně = darebně. Slov. Ssk.

36897   Darobnica Svazek: 6 Strana: 0009
Darobnica, e, f. = darebnice. Slov. Ssk., Loos.

36898   Darobník Svazek: 6 Strana: 0010
Darobník, a, m. = darebník. Slov. Ssk., Loos.

36899   Darobníkovať Svazek: 6 Strana: 0010
Darobníkovať = zaháleti. Slov. Ssk.

36900   Darobnosť Svazek: 6 Strana: 0010
Darobnosť, i, f. = darebnosť. Slov. Ssk.

36901   Darobný Svazek: 6 Strana: 0010
Darobný = darebný. Slov. Ssk., Loos.

36902   Darobral Svazek: 6 Strana: 0010
Darobral, a, m. = darober. Slov. Ssk.

36903   Darobrálek Svazek: 6 Strana: 0010
Darobrálek, lka, m. = darober.

36904   Darodávce Svazek: 6 Strana: 0010
Darodávce, e, f., der Geschenkgeber. Šm., Loos.

36905   Darolibec Svazek: 6 Strana: 0010
Darolibec, bce, m., der Geschenklieb- haber. Šm. Darolibosť, i, f., die Geschenkliebhaberei. Šm.

36906   Darom Svazek: 6 Strana: 0010
Darom = darem, darmo. Slov. Ssk.

36907   Daromil Svazek: 6 Strana: 0010
Daromil, a, m., qihódugos. Lpř.

36908   Daromnice Svazek: 6 Strana: 0010
Daromnice = daremnice. — D. Rád by na d-ci žil (aby mu jiný za darmo sloužil). Slov. Zátur.

36909   Daromník Svazek: 6 Strana: 0010
Daromník = daremník. Slov. Ssk.

36910   Daromník Svazek: 9 Strana: 0035
Daromník, a, m. = lenoch. Na Slov. Vz Daremník, Zát. Př. 288. a.

36911   Daromnikovať Svazek: 6 Strana: 0010
Daromnikovať = zaháleti. Po horách d. Slov. Klčk. V. 117.

36912   Daromnina Svazek: 8 Strana: 0050
Daromnina, y, ť. = darebná věc. Slov. Dbš.

36913   Daromniť Svazek: 6 Strana: 0010
Daromniť, il, ění, faulenzen. Slov. Ssk.

36914   Daromný Svazek: 6 Strana: 0010
Daromný = daremný. Slov. Sl. p. 149. D. chlapčisko. Ht. Sl. ml. 200.

36915   Daromný Svazek: 10 Strana: 0044
Daromný = daremný. Začal d. spor. Slov. Nár. nov. 1892.

36916   Daronosec Svazek: 6 Strana: 0010
Daronosec, sce, m., der Geschenkbringer. Rk.

36917   Daronosič Svazek: 1 Strana: 0208
Daronosič, e, m. Geschenkbringer. Háj.

36918   Daronosič Svazek: 6 Strana: 0010
Daronosič, e, m. = daronosec. Rk.

36919   Daronosnosť Svazek: 6 Strana: 0010
Daronosnosť, i, f., die Einträglichkeit der Geschenke.

36920   Daronosný Svazek: 1 Strana: 0208
Daronosný, Geschenke bringend. Jg.

36921   Darostle Svazek: 7 Strana: 1225
Darostle, e, f., vanoschophus, zastr. Rozk.

36922   Darouoš Svazek: 6 Strana: 0010
Darouoš, e, m. = daronosec. Rk.

36923   Darousy Svazek: 6 Strana: 0010
Darousy = vlákna. Vký.

36924   Darov Svazek: 6 Strana: 0010
Darov, a, m., ves. Arch. V. 573. On je dnes z D-va (štědrý). Dch. .

36925   Darova Svazek: 6 Strana: 0010
Darova, y, f., ves u Rokycan.

36926   Darovací Svazek: 1 Strana: 0208
Darovací smlouva, Schenkungsurkunde. J. tr. (Smlouva o darovaní).

36927   Darovací Svazek: 6 Strana: 0010
Darovací listina. Šmb. S. I. 353., Loos.

36928   Darovánek Svazek: 1 Strana: 0208
Darovánek — otrhánek. Pk. D., nku, m., dárek.

36929   Darovánek Svazek: 6 Strana: 0010
Darovánek, vz Otrhánek.

36930   Darování Svazek: 7 Strana: 1225
Darování. Cf. Ott. VII. 55. nn.

36931   Darování. D Svazek: 6 Strana: 0010
Darování. D. pro domnění smrti, Schen- kung auf den Todesfall. CJB. 373. Cf. S. N.

36932   Darování, n Svazek: 1 Strana: 0208
Darování, n., vz Darovati; 2. odplata. V.

36933   Darovaný Svazek: 1 Strana: 0208
Darovaný. Darovanému koni na zuby (do huby) nehleď (dar, jakýkoliv je, přijmi). Ros., Lb. Geschenkt.

36934   Darovár Svazek: 10 Strana: 0570
Darovár, u, m., jm. pole. Hoš. Pol. 1. 136.

36935   Darovatel Svazek: 1 Strana: 0208
Darovatel, e, m. Geschenkgeber. Rk.— Darovatelka, y, f., Geschenkgeberin.

36936   Darovati Svazek: 1 Strana: 0208
Darovati, darovávati = darem dáti, dařiti, schenken; odpustiti, verzeihen, erlassen. Jg. Vz Dařiti. — abs. D. jest pansky, nazpět bráti cikánsky. Pk. — co komu. Co se komu da- ruje. V. D. trest, Us., život. D. To ti ne- daruji. Us. — Zk., Háj. — co koho čím (vz Dařiti). Koho městským právem, V., ně- jakým titulem. D. Bůh je daroval rozumem. Št. Bůh daroval nás svými svatými dary. Št. Knihu poctou někomu d. Jemanden ein Buch verehren. Šm. Daroval jej Leptačem, poctivou živností. Břez. — Br., Háj., Zk., Flav., Jel., Pešín., Plac., Výb. — co za co. Někomu něco za práci d. V. — co komu k čemu. Daruji mu panství k jmění a držení. V. — co na co: peníze na pomník (ne: pro po- mník), na pohořelé, ve prospěch pohořelých. Bs. — co komu z čeho: ze svého, Us., z dobroty své. Br. — koho na čem. Král mě daruje bohatě na panství, střiebře i na zlatě. St. skl. IV. 355.

36937   Darovati Svazek: 6 Strana: 0010
Darovati. — co. Co darováno, tím ne- buď pohrdáno, einem geschenkten Gaul schau nicht ins Maul. Dch. Lidé toho chválí, kdo daruje. Sb. uč. — koho, co. Přišel's k nám chudičkým, aby nás daroval. Kanc. A cuž (což) vy tež daruječe, vy pani hospo- dyň? Sš. P. 758. Buoh chce, aby každý dělal podlé toho, jakž jest koho daroval. Št. Kn. š. 31. Jestliby nás kdo d-val, najdeť se, kdo by to schoval. Dh. 77. — co komu. Co chceš komu d., to mu nesmíš dva rázy slibovať. Ostrav. Tč. — čím. Žer. 333. Da- roval je drahými čubami. V. Kteréž Je Bóh d-val velikým smyslem a rozumem. Št. Kn. š. 143. (183., 186.). On k sobě obrácenému hřiechy odpúštie, ctnostmi daruje, v dobrém potvrzuje. Hus II. 348. Když své služebníky jinými milostmi daruje. Faukn. — jak. Pyšně jeho d-val. GR. D. něco z úcty. Sl. les. — za koho. D. dcery za muže. Lpř. Děj. I. 19. — kdy kde. Daruj radši příteli v nesnázi, sic ho ztratíš i s peňázy. Slov. Tč. Také královnu odpoledne v chrámu bo- žiem mnohými dary daroval. Hus III. 5.

36938   Darovati koho Svazek: 8 Strana: 0050
Darovati koho = obdarovati. GR. Nov. 52., 56., 67., Kosmogr. 125. a.

36939   Darovce Svazek: 6 Strana: 0010
Darovce, pl., míst. jm. v Uhrách. Šd.

36940   Darovčivosť Svazek: 6 Strana: 0010
Darovčivosť, i, f., die Gerngeberei. Slov. Ssk.

36941   Darovčivý Svazek: 6 Strana: 0010
Darovčivý, gerngebend. Slov. Ssk.

36942   Darovec Svazek: 6 Strana: 0010
Darovec, vce, m. = hrubá houně z drsné látky. Exc.

36943   Ďarovec Svazek: 6 Strana: 0010
Ďarovec = přívara, zápeka, kotelní ká- men, tophus lebetinus. Hrm. 41., Sl. les.

36944   Darovec, vce Svazek: 1 Strana: 0208
Darovec, vce, m. Kesselstein. Rk.

36945   Darovitosť Svazek: 6 Strana: 0010
Darovitosť, i, f., das Gegebensein. Ssk.

36946   Darovizna Svazek: 6 Strana: 0010
Darovizna, y, f. = dar. Lpř.

36947   Darovnice Svazek: 6 Strana: 0010
Darovnice, e, f. = dárkyně. Šm.

36948   Darovník Svazek: 1 Strana: 0208
Darovník, a, m. Geschenkgeber. D-kem a pomocníkem buď jejich. Kanc.

36949   Darovný Svazek: 1 Strana: 0208
Darovný, co k daru náleží. D. list. Schenkungsbrief. L. — D., dárný, štědrý, freigebig. V.

36950   Darovný Svazek: 9 Strana: 0035
Darovný. Vyšli darovný paprslek své světlosti. XV. stol. Modl. ms. D. dárce. Ib. (Mus. fil. 1898. 46. ).

36951   Daruněk Svazek: 6 Strana: 0010
Daruněk, ňku, m. = dar. Mor. Brt. D. U Opavy. Klš.

36952   Darvaj Svazek: 10 Strana: 0044
Darvaj, e, m. = vandrovní pták žeriav čili darvaj. Slov. Czam. Slov. 123.

36953   Darvinism-us Svazek: 9 Strana: 0433
Darvinism-us, u, m. Vz Žv. IV. 119., VII. 247.

36954   Darwin Svazek: 6 Strana: 0010
Darwin, a, m. D. Charles, angl. přírodo- zpytec. Darwinovo učení. Vz KP. I. 10., S. N. (také X. 1. 158.), Šrc. 9., 227., 344., 403., Stč. Zem. 870.

36955   Darwinova Svazek: 7 Strana: 1225
Darwinova nauka. Cf. Ott. VII. 60. nn. Ďas. Cf. Mách. 34., Světz. 1883. 116. — Ď. mořský, ryba. Vz Brm. III. 3. 141., Smunec.

36956   Daryba Svazek: 6 Strana: 0010
Daryba, y, m. = dareba. Ostrav. Tč.

36957   Daryber Svazek: 6 Strana: 0010
Daryber, a, m., der Geschenknehmer. Rk., Loos.

36958   Darybok Svazek: 10 Strana: 0044
Darybok, a, m. = darebák. Ostrav. Šb. D. 56.

36959   Dařbože Svazek: 6 Strana: 0008
Dařbože, dvůr u Dnespek. Dárce. Veselého dárce Bóh miluje. ZN. Štědrá d. Sv. ruk. 282. Aby d. vládnutí na obdařeného převedl. CJB. 373.

36960   Dařbůh Svazek: 1 Strana: 0207
Dařbůh na horách! —Dažboh! — Poma- hajbu = pomáhej Bůh. Daž Boh (doufám, že to dá Bůh, dá že to Bůh. Volání horníkův).

36961   Dářčina, y Svazek: 10 Strana: 0570
Dářčina, y, f., jm. rybníka. Hoš. Pol. I. 135.

36962   Dařek Svazek: 7 Strana: 1225
Dařek, řku, m., rybník u Vojnova Městce. Vlchř.

36963   Dařenec Svazek: 6 Strana: 0008
Dařenec, nce, m., der Beschenkte. Šm.

36964   Daření Svazek: 6 Strana: 0008
Daření, n., das Gedeihen. Slov. Ssk.

36965   Dařenice Svazek: 6 Strana: 0008
Dařenice, dle Budějovice, Dařenitz, dvůr u Mnichova Hradiště. PL., Blk. Kfsk. 604.

36966   Dařenie Svazek: 10 Strana: 0044
Dařenie, n. Pass. 308

36967   Dařenov Svazek: 6 Strana: 0009
Dařenov, a, m., les na Vsacku. Vck.

36968   Dařený Svazek: 6 Strana: 0009
Dařený; -en, a, o, begabt. — čím. Hlavy schopnostmi dařené. KB. III. Klášter do- brodinci hojně d. Sdl. Hr. I. 4.

36969   Dářeti Svazek: 6 Strana: 0009
Dářeti, dářeju, dářieš . . . Cf. Podařiti, Listy filolog. 1884. 69.

36970   Daříček Svazek: 1 Strana: 0207
Daříček, čku, m., malý dar. Vz Dar.

36971   Dařílek Svazek: 6 Strana: 0009
Dařílek, lka, m., ves u Ústí nad Orl.

36972   Dařilosť Svazek: 1 Strana: 0207
Dařilosť, i, ť. Wohlgerathenheit. Ctib. Hád. 96.

36973   Dařilý Svazek: 1 Strana: 0207
Dařilý. Wohlgerathen. Jg.

36974   Dařitel Svazek: 1 Strana: 0207
Dařitel, e, m. Bůh, dařitel všeho dobrého. V. Geber, Verleiher.

36975   Dařitelka Svazek: 6 Strana: 0009
Dařitelka, y, f. = dárkyně. Šm.

36976   Dařitelnosť Svazek: 6 Strana: 0009
Dařitelnosť, i, f., die Gedeihlichkeit. Rk., Loos.

36977   Dařitelný Svazek: 6 Strana: 0009
Dařitelný, gedeihlich. Rk., Loos.

36978   Dařiti Svazek: 1 Strana: 0207
Dařiti, 3. pl. -ří, dař, daře (íc), il, en, ení; dařívati. — Zdař Bůh! Ml. — D. = darovati, beschenken, verleihen, begaben, Jg., obda- řiti. — koho čím: statky, Ros., silou, Br., moudrostí. Jel. Bozi ny vícestviem dařichu. Rkk. 13., 15. D. koho (pěknými) dary, Pass. 268., radú. Výb. II. 2. — Alx.; St skl. IV. 344.; Bl. 119.; Let. 301. — komu. Žalan., Ht. Dařil jim Bůh. Šm. — koho po čem. Po kytce je dařil. Výb. — koho podlé čeho: podlé dóstojenstvie. Alx. 1127. — se = vésti se dobře, gedeihen, gelingen, von Statten gehen, V.; hoditi se, sich schicken, passen. Jg. Spěšné dílo nerado se daří. D. Jak se daří? Us. Šťastně a dobře se d. V. Podniky naše se daří. Nt. — se komu jak. Vše se mu daří po vůli. D. — se k čemu = hoditi se. Daří se k tomu. Jel. — se kde. Víno daří se jen v teplých krajinách. Ml —

36979   Dařiti Svazek: 6 Strana: 0009
Dařiti, munerare. Ž. wit. Athan. 226. b. — abs. Dař, pán Bůh, máti má! Co dělá Káča má, že mne tu nevítá ? Sš. P. 125. Uč se taky rád d. (dary dávati) Sv. ruk. 221. — koho. Přítele d. není nic zlého. Ehr. 218. A mě d. slibují. Žk. 260. — čím koho, se: půvabem, Mour., dary. Výb. II. 29., Dal. 162. Láskou se všecko daří. Vrch. Nikoho nesmím láskou d. Osv. V. 759. Někoho novým titulem d. Faukn. — se jak. Hravě d-la se práce. Vrch. — kde. Palma daří se nejlépe mezi 19. a 35.° s. š. Osv. VI. 677 Čo se na dětech nám daří. Kká. Td. Ľúbosť v ľúbosti sa darí. Kyt. 1876.. 17. — se komu nač. Daj vam ščesti, mili pani, ať se vam na koně daři. Sš. P. 740.

36980   Dařivý Svazek: 6 Strana: 0009
Dařivý, freigebig, splendid. D člověk. Ostrav. Té. — D. = co se daří, ergiebig. D. ovoce. Ib.

36981   Dářko Svazek: 10 Strana: 0570
Dářko, a, n., ze: Žďársko, rybník u Škrdlovie. Hoš. Pol. II. 43.

36982   Ďářsko Svazek: 6 Strana: 0010
Ďářsko, a, n. = Žďársko. Us. Holk.

36983   Ďas Svazek: 1 Strana: 0208
Ďas (děs, dís), a, ďásel, sla, ďásek, ska, ďáslík, a, m. Ďas prvotně příjmí dobrého, světlého boha Slovanův západních, později přijalo jméno to smysl zlého ducha v poře- kadlech následujících. S. N. II. Ď., obluda, přístrach, ďábel, der Dämon. Jg. Jíti k ďasu. V. To by byl ďas, abych toho neudělal. Jg. Aby tě ďas! Us. Ďas y tom, že mi dnes špatná karta padá. Us. Ďas to ví. Na Mor. Vz Ďáselný.

36984   Ďas Svazek: 6 Strana: 0010
Ďas. Mkl. Etym. 45. V MV. nepravá glossa. Pa. Vem tě ď.! U ďasa! U všech ďasů! Zum Henker! Mour. Včilejší časy patří do ďasa. Ostrav. Tč. Do ďáska! Ký ďásek tu byl? Ostrav. Tč. Už je má krása u ďasa, nechodí k nám žádná chasa; A šak tě k nám, synečku, černí ďasi nosí. Sš. P. 167., 289. (321.). — Ď. mořský, ryba, lo- phius piscatorius; nosatý, malthe nasuta, ryba. Vz Frč. 297., 298., Schd. II. 501.

36985   Ďas Svazek: 9 Strana: 0035
Ďas mořský, ryba. Vz Ott. XVI. 334.

36986   Dasčenný Svazek: 6 Strana: 0010
Dasčenný = daskový. Slov. Ssk.

36987   Dasčička Svazek: 6 Strana: 0010
Dasčička, y, f. = deštička. Slov. Ssk.

36988   Ďasec Svazek: 6 Strana: 0010
Ďasec, sce, m., der Kobaltkiess. Ď. kyzo- tvárný, der Glanzkobalt; osmistěnný, oktae- drischer K. o. Speiskobalt. Nz.

36989   Ďásek Svazek: 6 Strana: 0010
Ďásek, vz Ďas.

36990   Ďásel Svazek: 6 Strana: 0010
Ďásel, vz Ďas. Sá.

36991   Ďáselnice Svazek: 10 Strana: 0044
Ďáselnice, e, f. Vz Dáselník. Rais. Zap. vlast. 67

36992   Ďáselník Svazek: 1 Strana: 0208
Ďáselník, a, m. = ďábelský člověk, Kb, Teufelskerl.

36993   Ďáselný Svazek: 1 Strana: 0208
Ďáselný, ďaský, ďáslovitý, ďasovitý, teuflisch. - Ďáslovité dílo = těžké, mrzuté. Ďásle ďáslovitá. Us.

36994   Ďáselný Svazek: 6 Strana: 0010
Ďáselný. Ď. radosť, Sá., Eriunys. Lšk.

36995   Ďáselství Svazek: 6 Strana: 0010
Ďáselství, n. = čertovina, rozpustilosť. Ď. v něm sedí. U Polič. Sn.

36996   Dáseň Svazek: 1 Strana: 0208
Dáseň, sně, f., n. pl. dásně, sní, f., dá- snička (zastar. dásno).V- Na Mor. jásna, gt. jásen, pl., n., Brt. — Ď. = maso okolo zubů. Zahnfleisch. Jazyk přilnul k dásním. Žalan. Zánět dásní. Ja. Vz Zub.

36997   Dáseň Svazek: 6 Strana: 0010
Dáseň. Mkl. Etym. 43. V MV. nepravá glossa. Pa. Vz Dísno, Jásno. Dásně = blána slizná, která pokrývá ony části obou čelistí, ve kterých vězí zuby. S. N. XI. 367. Cf. Slov. zdrav. Krvácení dásní. Us. — Št. Kn. š. 46., Ž. wit. 68. 4., 21. 6., 136. 5. a j., Sal. 238. Dásna (pl. = dásně) ho bolí. Us. někdy u Klatov. BPk. — D. kola, der Buckel. Sl. les.

36998   Dáseň Svazek: 7 Strana: 1225
Dáseň = přehrádka v makovici. Mezi d-mi je mnoho máku. U Slavkovic na Mor. Knrz.

36999   Dáseň Svazek: 8 Strana: 0050
Dáseň. O původu slova a strčes. sklon, vz Gb. H. ml. I. 53., Gb. Km. -i, 23., 24.

37000   Ďasičina Svazek: 1 Strana: 0208
Ďasičina, y, f. Wismuthgraupe. Rk.