365001   Vakovka Svazek: 7 Strana: 0997
Vakovka. Cf. Odb. path. III. 10., Ves. IV. 89. — V. = malta, Mörtel, m. Slov. Ev šk. II. 30.

365002   Vakovka Svazek: 8 Strana: 0454
Vakovka = malta, obmítka. Phľd. 1893. 249.

365003   Vakovlk Svazek: 10 Strana: 0675
Vakovlk, a, m. V. psohlavý, thylacinus cynocephalus, ssavee vačnatý. Vz Ott. XXV. 407.

365004   Vakovský Svazek: 4 Strana: 0539
Vakovský, ého, m., osob. jm.

365005   Vakový Svazek: 4 Strana: 0539
Vakový, Sack-, Kapsel-, Beutel-. V. ob- vazek. Nz. lk.

365006   Vakše Svazek: 4 Strana: 0539
Vakše = klouby. Na mor. Valaš. Vck.

365007   Vakše Svazek: 8 Strana: 0454
Vakše = klúby, strany kožichu. Val. Vck. Val. I. 31.

365008   Vaku-um Svazek: 4 Strana: 0539
Vaku-um, a, n., z lat. = pánev vzducho- prázdná, die Vakuumpfanne. Šp.

365009   Vakula Svazek: 4 Strana: 0539
Vakula, y, m., osob. jm. — V., kdo dělá vaky, der Taschner. Us. Šd.

365010   Vakuoly Svazek: 8 Strana: 0454
Vakuoly plasmat u hub = kapky vodnaté tekutiny. Vz Ott. XI. 690. b.

365011   Vakuometr Svazek: 4 Strana: 0539
Vakuometr, u, m. = prázdnoměr, der Vakuummeter, Vakuummesser. KP. V. 109.

365012   Vakuový Svazek: 4 Strana: 0539
Vakuový, Vakuum-. V. teploměr, das Vakuumthermometer. Šp.

365013   Vakuový Svazek: 8 Strana: 0454
Vakuový. V. brzda. Vz Nár. list. 1896. č. 26. 2.

365014   Vakuška Svazek: 4 Strana: 0539
Vakuška, y, f., valonia, die Valonie. Vz Rstp. 1862.

365015   Vakuta Svazek: 4 Strana: 0539
Vakuta, y, m., osob. jm. Pal.

365016   Vakuum Svazek: 7 Strana: 0997
Vakuum. Vz Varostroj.

365017   Vakuummetr Svazek: 7 Strana: 0997
Vakuummetr, u, m. = manometr, který udává napnutí nižší než jednu atmosfaeru. Šmr. 103.

365018   1. Val Svazek: 4 Strana: 0539
1. Val, u, m., něm. Wall, lat. vallum; valí, n., valy, pl. V. — stálé a trvanlivé náspy vůbec; zvýšený násyp na hradbách pevnost- ních, tam: předprseň (parapet), za ní chodba n. valiště; na valištích jsou výstupky (Rampen); před valem příkop, před tím je koliště (glacis). S. N. Valy okolo města; příkopy a valy obehnati; vůkol valem otočiti, valem ohra- diti; valy dodělati. V. Valy se osypati. Háj., se zahraditi. Kom. Nehraď se valy ale hraď se přátely. Pal. Dj. IV. 2. 182. — V. = štít, záštita, die Schutzwelir, Vormauer, der Wall. L. — V., zastr. = vlna na vodě, die Wasser- welle, die Wogenströmung. L., Nz. Vznikl vichr a hnal valy aneb, jak se též přeložiti může: valové hnali do lodě; I do lodě, kde Kristus je, valy jdou. Sš. Mr. 23. — Přenes. Samu církev valové zlých nauk a zlých mravů zmítají. Sš. Mr. 23. Proudný val dějin, der Geschichte strömendes Gewoge. Dch. — V. kouře, ein Rauchballen. Dch. — L. Valy vody. Jg. — V. = var, klokot, der Brudel. Šp. — V. = vál, válec. Slez. Šd. — Valem = na způsob vln či valů, wogend, wogenartig, wie Wellen, wallend. Voda se tam valem hrnula. Us. Sklenice přetéká valem. D. — Valem = houfně, stádem, häufen-, truppenweise, in Masse. K němu lidé valem se hrnou. V. Valem se tam lid hnal. Dal. Valem se k hradu valili. Pč. 26. Zástupové valem sú šli k Ježíšovi, aby slyšeli slovo božie. Hus II. 278. Pohanský svět v. se ke Kristovi potom hrnul. Sš. J. 107. A šli valem do Prahy. Dač. I. 12. — Zvl. s ponětím prud- kosti, síly, stürmend, gewaltig. S hurtem a valem vyjíti. V. Valem se oddati na ně- koho. Troj. Valem lidé k němu se hrnou. Us. Šd. Valem běží krev. Sš. P. 175. Vaš bratříček v poli leži, krev od něho valem běži. SŠ. P. 175. Prve nežť Němci zde va- lem budú. Arch. III. 52 Maje za to, že je všecky valem potře. Let. 33. Valem se naň oddali. Troj. Ti lidé jsou náramně hrdí a popudní, aby se snad valem na mne neobo- řili. Jel. Enc. m. 58, Troj. Valem města dobyli. Dal. To valem k zkáze přichází. V. Zlé povětří hned valem se rozmáhalo. Břez. 257.

365019   2. Val Svazek: 4 Strana: 0539
2. Val, u, m., Wall, ves a) u Lomnice, b) u Dobrušky. Cf. Tk. IV. 208., S. N. — Na valu, na valích, pastviště a pole u Ota- slavic a j. Pk. — V., a, m., osob. jm. Tk. V. 177., Žer. Záp. I. 72.

365020   1. Vál Svazek: 4 Strana: 0539
1. Vál, u, válec, lce, válek, lku, vále- ček, čku, m. — oblé dřevo, die Walze, der Cylinder. Vz S. N. Oblý na dýl jako válec. V. Válec jest oblý. Kom. V. k rozmělnění rud. Zasetý len válcem hladiti. L. V. u kol mlýnských = hřídel; v. tkadlcovský = vra- tidlo; válec v hodinách. Kom. V. k měkčení n. hlazení prádla, plátna; v. k válení těsta. D. Válec plný, dutý, hmotný (massiv). Nz. Válec na nudle. Válec lodní, nakládací, roz- tahovací, rozdrobovací, šířicí, dělný, sní- mací, naváděcí, přiváděcí, zdržovací, od- váděcí. Techn. Válec na barvu. Vz KP. I. 342. V. parní, plynostroje. Vz KP. II. 350., 363., 383. Válec k drcení hrud. Vz KP. III. 233., Vlšk. 108. Kde by si, má milá, šátečky válela V U té nové brány, jsou tam moje vály, tam bych je válela. Sš. P. 87. V. pře- bírací (k přebírání hroznův). KP. V. 174. V. k lisováni. V. u huntu, u vřetena (od vřetena), u kliky, na podkládání kamene mlýnského, u líh, u tažení, u vratidla (od vratidla), k tažení stavidla. Vz S. N. U Král. Hradce jest svůra řemen, jímž připínají kůži k oběma dřevcům cepovým (k cepovce a k válečku). Us. Vk. V. strouhací (stru- hadlo), der Reibcylinder, skleněný, Glas-, kárový, Karrenwalze, dřevený, železný, usní potažený, pemzovaci, Ponzircylinder, vodicí, Leitwalze, ocelový, měřicí, Messcyl., zuhlovací (zuhlovadlo), Verkohlungscylinder, stojatý, přistrkovací n. podávací, Poussoir- walze, ruční, Handwalze, mosazný zrnitý, Messingchagrinwalze, rytý, gravirte Walze, dvojitý s truhlíkem, Doppelkarren-W., vý- konný, Arbeits-W., kartáčový, Bürsten-C, lícovaci, Narben-W., vyhlazovací, Satinir- W., kamenný, Stein-C; Délka válce; válci projíti. Šp. V. ždímací (ždímadlo), dírko- vaný, na prádlo, Šp., parní k válcování sil- nice, dmychací (u parního dmychadla). Zpr. arch. IX. 37., XI. seš. 3. str. 16. V. rovno- stranný, kolmý, šikmý. Ck. V. v polním hospodářství dřevený, kamenný, železný ku stlačování a hlazení ornice, k mačkání hrud, k zatlačování semen do země, k přitlačo- vání vymrzlých (mrazem vytažených) pol- ních rostlin; dle tvaru jsou tyto válce hladké, hranaté, žlábkované n. ryhované, závitkovaté, ostnaté (ježek), kotoučovité, Scheiben-, duté, Trommel-, dvojité, Doppel-, dvoudílné (dva vedlé sebe), zweitheilige W., třídílné, dreitheilige W., příruční, Hand- walzen. Pta. V lesnictví v. = dříví podoby válcovité nadělané hlavně ze silnějších větví; v. slabé, silné, tvrdé, měkké; Letos jsou 245* v. jen samé oklestky; Z válců málo se na- štípe. U Počátek. Jindra. Osa, strana, výška, řez válce; v. přímý n. kolmý, šikmý č. kosý, rovnostranný, o kouli opsaný, v kouli vepsaný, dutý (válcovitá roura). Vz Jd. M. II. 40., 56., 75. O druzích válců vz také Prm. III. č. 16. Husička jako válec. Sk. Ja bych ich (košule) válela na zlatém válečku s tebú, šohajíčku. Sš. P. 88. Tož ho válcem mlatí, až sa celý klátí. Sš. P. 669. Dělá válce (válí se, povaluje se). Pořek. na Mor. Bdl. V. = vřeteno, na němž běhoun se točí. Válec plně leží ve svém loži. Us. — V. = svazek, das Gebinde. Březových kor pět váluov. Záp. měst. 1452. Přinesla z lesa dva vály suchého dříví. Us. Bylo chvály na tři vály = mnoho. Us. u Opavy. — V. = prkno široké, stůl atd., na kterém se těsto válí. — V. = závoj, der Schleier. U Zbir. Lg.

365021   2. Vál Svazek: 4 Strana: 0540
2. Vál, vz Vahalis.

365022   Val Svazek: 7 Strana: 0997
Val, válek plátna = štučka. Slez. Šd.

365023   Vál Svazek: 7 Strana: 0997
Vál. Cf. Mkl. Etym. 378. a.

365024   Val Svazek: 8 Strana: 0454
Val. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 79. Strslov. valy na mor. Slov. vz NZ. III. 559.

365025   3. Val Svazek: 8 Strana: 0455
3. Val, a, m. = vůl. V. Revúce. Phľd. 1893. 374., 554.

365026   Val Svazek: 9 Strana: 0364
Val, u, m. = čásť vodního kola (vedle ramen a kruhů, hřídel). Sbor. slov. III. 31.

365027   Val oušek Svazek: 4 Strana: 0548
Val oušek, ška, m. = Valouch. — V., os. jm.

365028   Val, u Svazek: 10 Strana: 0471
Val, u, m. = hromada. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 142.

365029   Vala Svazek: 4 Strana: 0540
Vala, y, m. — Valentin. Půh. Ol. 1583., Gl. — V., osob. jm. Mor. Šd., Vck.

365030   Vala Svazek: 8 Strana: 0455
Vala, y, f. = vůle. V. Revúce. Phľd. 1893. 374., 554. — V., pi., n., příkrý kopec u Mi- letína. Vz NZ. III. 375.

365031   Valaba Svazek: 4 Strana: 0540
Valaba, y. f. = tříslo brvoblanu srpatého, Wallaba. Usně vydělaná valabou. Šp.

365032   Valabený Svazek: 4 Strana: 0540
Valabený; -en, a, o, Wallaba-. V. usně. Šp. Vz Valaba.

365033   Valací Svazek: 4 Strana: 0540
Valací, vz Mandlovadlo.

365034   Válač Svazek: 4 Strana: 0540
Válač, e, m. = váleč.

365035   Válačka Svazek: 4 Strana: 0540
Válačka, y, f., die Walzerin. Na Slov. Bern.

365036   Válačka Svazek: 7 Strana: 0997
Válačka = mandlovačka, Mangentuch, n. Dch.

365037   Valáčový Svazek: 7 Strana: 0997
Valáčový. V. deščka = na válení prádla. Val. Brt. D. 283.

365038   Váladlo Svazek: 4 Strana: 0540
Váladlo, a, n. = podlouhlé prkno s ru- kovětí, jehož přitlačením a sem tam strká- ním drobný kus prádla na válec navinutý se stlačuje a hladí, mandlovačka, das Mangel- brett. Us. Dch.

365039   Valach Svazek: 7 Strana: 0997
Valach = pastýř. V. = chasník svobodný, který pase ovce a pomáhá bačovi dojiti. Brt. Jak se v. tonoucí zachránil (vzývaje svaté, potom Ježíše a konečně chytiv se vrby). Vz Sbtk. Krat. h. 212. — V. kůň. Slepý v. vlezl do chomoutu (slepá trefila do vrat. Slepá slepice našla zrno). Us. Kšť. — V. = sedadlo na konci provazu, na kterém se horníci do dolu spouštějí. NA. IV. 155 — V. = veliké hrábě na pole, bejky, hří-
bata. U Rokyc. Fč. U Strunkovic. Nov. — V. = roura z kamen do komína. U Kdýně Rgl.

365040   Valach Svazek: 8 Strana: 0455
Valach, a, m. Cf. Phľd. 1893. 35., 765. — V. = fukar, fukač, opałač, byk (laš.), bur- äák (laš.), Brt. D. II. 439., fofr. Duf. 241.

365041   Valach Svazek: 8 Strana: 0579
Valach = proutěné lísky v pivovarn. hvozdě střechovitě rozložené. Ott XI. 991. a. Cf. předcház. Biliar.

365042   Valach Svazek: 9 Strana: 0364
Valach a cigáň jedno. Z t. Př. XI. 159. Spíš dostaneš od Valacha kobylu než od Hanáka kobylinec. Mus. ol. 1898. 119. V-ši mor. (jejich kroj, jídla atd. ). Vz Čes. 1. VI. 577. O původu a jméně Valachu na Mor.: V-ši jsou kmen slovanský pocházející z uher. Slovenska. Vz více ve Sbor. c. 2. 9., č. 3. 3., č. 4 45. a 56., 1900. 28. V-ši na Frý- decku. Vz Věst. op. 1895. 1.

365043   Valach Svazek: 10 Strana: 0471
Valach (kůň). Udělati valacha při ua- víjení osnovy na snovadla (přehodí-li se jedno pásmo a osnova jest pak o čtyři metry kratší nebo delší). Litom. 66.

365044   Valach Svazek: 10 Strana: 0675
Valach, a, m. = lavice v mlýnské Salandě k posezení i spaní sloužící. Čes. 1. XV. 189. — V. desetkrát spíše se obrátí nežli Hanák jednou. Čes. 1. XV. 257.

365045   Valach, a, Valášek Svazek: 4 Strana: 0540
Valach, a, Valášek, ška, m., pl. Valaši, Valaši. Strany původu vz Mz. 89. V. vlastně Vlach, člověk z národa gallského či celti- ckého, der Wallach; ale od Čechů Vlach na Italy, Valach na lid ve Valachii se přenáší. Jg. Valachové v Uhrách, v Sedmihradsku a ve Valachii (Rumuni). Ein Wallache. — Valachové v jihových. části Moravy a na Tatrách. Vz S. N. V-ši = lid ve Slezsku od Vojkovic podlé Bludovic k mor. Ostravě až na Bečvu. Tč. Možná i pravdě podobné jest, že tak řečení Valachové v horách se- verovýchodní Moravy podnes žijící jsou poslovanění potomkové starých Bojů, je- likož i jméno jejich (Valach t. j. Vlach, Valh, Gallus) tomu nasvědčuje i zvláštnosti všeliké, kterými od ostatních Moravanů se dělí. Pal. Dj. I. 50. Pozn. — V. = pastýř, druhý po bačovi, der Wallache, Schafknecht, Senn. Vz Bača. Šf., Bern., Dch., Frt., Šd., Ft. Bača jest vrchní ovčák na salaši, jemu podřízeni jsou valaši a honebníci, kteří ovce pasou; Kdy sú ovce na paši, sú při nich i valaši; V. je sprosté stvoření, ništ mlčati neví, by lásku od pána získal, všecko mu vyjeví; Hneďky v. valachovi velice závidí, kdiž u něho vícej sýra a žinčice vidí; V. myslí, že ve světě múdrejšího není jedině on, kdiž má ovce dobré ku dojení; V. v letě ovce honí z košára na trávu a v zimě jim dává do jesel potravu. Us. na Besky- dech. Tč. David bol prv valach, potom voják, potom král víťazský (= vítězný); Bača ho- spodarom je v búdě na salaši, musejú ho poslúchať při ovcách valaši; Duní vetor (vítr), duní v tona zelenom gruni, pase v.
ovce v otrhanej huni; Aj na holi a na holi,
na té nebenosné holi, tam si valach fuja-
ruje a od země poskakuje; Hneď ráno musá
vstávať k dobytku valaši, by za včasu po-
dojili, čo majú v salaši; Není chleba na
salaši krem žinčica sama, ta je valachom za
pokrm i za nápoj dána; V letě smrdí v-chovi
demikatom kapsa, v zimě hladem zamorený
nestojí i za psa; V. veselý je, keď sa trochu
žinčice napije; Vycedil krev zlostný sedlák
z valacha (Abele) prvného; V. mnoho chodí,
mnoho bedlí, málo spí, málo jí. Na Slov.
Tč. Valáškové drobní, pasou ovce v rovni.
Sl. ps. 199. — V., valášek = vykleštěný kůň,
protože takoví z Uher a Valachie do zá-
padní Europy přišli, der Wallach, verschnit-
tener Hengst, Mönch. V-a udělati = klestiti.
V. Návidí ho jako valach hříbě. Č. Mají tě
rádi jako v. hříbě. Jg., Sř. (u J. Hradce).
Přeje mu co v. hříběti. Vz Závistný. Jg.,
Lb. Je bit, jako cikánský v. U Žam. Kf.
Držijou na tě jak valach na hříbě (raději
by tě neviděli). Na Hané. Bkř. — V. = kle-
štěnec, řezanec, der Verschnittene. V. — V. = člověk lenivý, der Faulenzer. Válej se lenivý valachu. Us. Ten valach! Us. u Ronova a j. Rgl. — V. = lísky ve sladovně na způsob střechy stavěné, sušírna s va- lachem, hvozd s valachem, die Satteldarre. Us. Jg., Šp. — V. na Mor. = stroj na cídění obilí, druh fukaru. Brt., Vck. V. = přístroj, na němž se točením desek vítr způsobuje a jím vymlácené obilí čistí. U Uher. Hrad. Mtl. U Klobouk. Bka. U Nivnice. Kch. V. = podlouhlý přístroj drátěný, na němž se čistí (spouští) obilí, když se věje. V jižní Mor. Šd. Cf. Fukar (I. 377. ). Rozdíl mezi fukarem a valachem jest tento: V. bývá menší; na f-ru čistí se obilí právě vymlá- cené, tedy z plev, kdežto na v-chu valchují obilí již vyfoukané, aby odstranili z něho veškeru ostatní smotlachu (neřád). U Fry- štátu. Džl. — Valášek = bob, fazol. Děti v-šky šukají nebo cvrkají. Us. u Bechyně. Mý. — Valášek = hra v karty. Obt. — V. hromada země hnojem promíchaná ku hno- jení. Na Příbr. L. Šbk. — V., osob. jm. V. Ondř. Tov. 5.

365046   Valachov Svazek: 4 Strana: 0540
Valachov, a, m., Valachow, samota u Křivoklátu. PL.

365047   Valachovati Svazek: 4 Strana: 0540
Valachovati = obilí na valachu čistiti. Vz Valach. Na již. Mor. Šd., Džl. — V., vz Valašiti.

365048   Valachovec Svazek: 9 Strana: 0364
Valachovec, vce, m., hospoda u Petr. Věst. op. 11. 18.

365049   Valachy Svazek: 4 Strana: 0540
Valachy, pl., f., Valachie, e, f. = země Valachův, die Wallachei. Vz Valach, S. N.

365050   Valachyně Svazek: 4 Strana: 0540
Valachyně, vz Valaška.

365051   Valák Svazek: 4 Strana: 0540
Valák, a, m. = kdo válá, po poli válcem jezdí. Slez. Šd.

365052   Valal Svazek: 4 Strana: 0540
Valal, u, m. = ves, dědina, das Dorf. Na Slov. Šf., Šd. I vybral se jeden z nich do služby do nedalekého valalu. Er. Sl. čít. 72. Dbš. Sl. pov. I. 279. Za valalem mostek prehyba se, pod nim rozmarija zelena se. Sl. ps. 83.

365053   Valalský Svazek: 4 Strana: 0540
Valalský = selský, Bauern-. Cf. Valal. Tam pujdzeš na panské, druhi rozkazuje: pujdzeš na valaské. Dbš. Obyč. 84.

365054   Valan Svazek: 9 Strana: 0364
Valan, a, m. = lenoch. Pořáď se budeš válet, te v-ne! Císař. Mtc. 1899. 228

365055   Válance Svazek: 7 Strana: 0997
Válance, pl., m. = šulky, šúlané halušky Slov. Ssk.

365056   Válání Svazek: 4 Strana: 0540
Válání, m., das Wälzen, Kneten, Wir- ken. Na Slov.

365057   Váľanie Svazek: 7 Strana: 0997
Váľanie ľanu = rosení lnu. Slov. Zátur.

365058   Válanisko Svazek: 7 Strana: 0997
Válanisko, a, n. = pelech, kde se někdo válel. Val. Vck.

365059   Valantka Svazek: 4 Strana: 0541
Valantka, y, f., valantia. Rostl. I. 256. b.

365060   Válaný Svazek: 4 Strana: 0541
Válaný; -án, a, o, gewälzt, geknetet, ge- wirkt. Na Slov. Bern.

365061   Valara Svazek: 8 Strana: 0455
Valara, y, f., obec v Liptov. Phľd. XII. 74., 554.

365062   Valaský Svazek: 4 Strana: 0541
Valaský = valašský. Rodina původu ni- koli valaského. Pal. Dj. IV. 2. 65. V. strůj, der Anzug; Chodí po valasky ne po městsky. Na Ostrav. Tč. Po valasky od země. Šf. Sl. ps. II. 155. On sa zase z vojny vrátil na valaské bydlo; Valaské ovce sú lepšé na mléko birky aneb vlaské podvánky. Na Slov. Tč. — V. ořech = vlaský, wälsche Nuss. U Opavy. Klš.

365063   Valaš Svazek: 4 Strana: 0541
Valaš, i, f., v horn., der Kühlkamm (ein Beil mit starkem Rücken). Šm.

365064   Valaščica Svazek: 8 Strana: 0455
Valaščica, e, f. = sekyrka, obušek (uh.). Brt. D. II. 409. Cf. Valaška.

365065   Valášek Svazek: 4 Strana: 0541
Valášek, ška, m., vz Valach. — V., osob. jm. Mor. Šd. — V., šku, vz Valach.

365066   Valášek Svazek: 7 Strana: 0997
Valášek, třasořitka, motacilla alba. Slov. Rr. Sb.

365067   Valašenka Svazek: 4 Strana: 0541
Valašenka, y, f. = Valaška, die Wa- lachin. Pod horama trava roste, V-ka pase ovce. Sš. P. 305.

365068   Valaší Svazek: 4 Strana: 0541
Valaší, Walachen-. K nám mají v. lásku. Opav. týdenník. Šd.

365069   Valaši Svazek: 10 Strana: 0471
Valaši na Mor. a ve Slez. Vz Slám. Put. 348.

365070   Valášík Svazek: 4 Strana: 0541
Valášík, a, m. V. Jan, farář, spis. 1751. Vz Jir. H. 1. 302.

365071   Valašiti Svazek: 4 Strana: 0541
Valašiti, il, en, ení; valachovati, valaší- vati = klestiti, Wallachen, kastriren. — koho: koně, semeno lněné (od plev odloučiti). Us. — V. = lenošiti, faulenzen. Us.

365072   Valašiti Svazek: 7 Strana: 0997
Valašiti = valachem (ovčákem) býti. Slov. Orl. XI. 300.

365073   Valaška Svazek: 7 Strana: 0997
Valaška = kráva z Valašska. Mor. Brt. — V = hruška. Mor. Brt.

365074   Valaška Svazek: 8 Strana: 0455
Valaška = malá sekyrka atd., obuch, obušek. Vck. Val. I. 30. — V. (han.), grytan (Príbor), župánek = lajdík soukenný. Brt. D. II. 464.

365075   Valaška Svazek: 9 Strana: 0364
Valaška. Popis vz v Nar. sbor. 1899. 36. nn.

365076   Valaška, y, Valachyně Svazek: 4 Strana: 0541
Valaška, y, Valachyně, e, f. = rodilá z Valachie, die Wallachin. Cf. Valašenka. — V. = žena valachova, die Schäfersfrau. — V. = sekyrka (také dřevěná) valachova s dlouhým topůrkem místo holi, valaštice, švancarka, die Schäferaxt. Třebas som já valach jen, já valašku ovčárskú nedám za hůl císárskú. Šf. Sl. ps. II. 151. A kdyby teď mezi obě v. se ohnula, věru by se obě srdce ani nepohnula. Hdk. C. 62. V. jim v pěsti, karabín na pleci. Na Slov. Tč. Má v-ku ze slievkového dřeva vycifrovanú (ozdobenou). Na Slov. Němc. — V. = oby- čejná hůl, kterou Slováci neb Valaši za 10 kr. prodávají. Us. Tč. — V. Žáci v Uh. Hradišti říkají: Dostal jednušku s valaškou = 7 (sedmičku). Us. Tč. — V. = jm. ovce, také javornička. V. dává mnoho sýra a málo vlny a ta se hodí jen na houně. Na mor. Valaš. Vck.

365077   Valašská Svazek: 7 Strana: 0997
Valašská, é, f. = tanec. Vz Brt. N. p III. str. XLIII.

365078   Valašsko Svazek: 4 Strana: 0541
Valašsko, a, n. = Valachy, die Wallachei. Kteřížto z menšího V-a po Dunaji nahoru se vyhrnuvše na půdě uherské plenili. Ddk. II. 261.

365079   Valašsko Svazek: 9 Strana: 0364
Valašsko, a, n. Mor. V. v písemnictví českem i cizím. Vz Nár. sbor. III. 49.

365080   Valašský Svazek: 7 Strana: 0997
Valašský. V. mše. Brt. L N. I. 211.

365081   Valašský Svazek: 7 Strana: 1396
Valašský. V. či hornobečovské různo řečí Vz Šb. D. 52.

365082   Valašský Svazek: 8 Strana: 0455
Valašský. V. podřečí dělí se v různořeěí a) hranické, b) starojické, c) kelecké. Na Mor. Vz Brt. D. II. II.

365083   Valašský Svazek: 9 Strana: 0364
Valašský tanec. Vz Vck. Svat. 51.

365084   Valašský Svazek: 10 Strana: 0471
Valašský. V. tance. Vz Brt P. n. 933., 839. — V. dobytek = ovce. Vstnk. X. 557.

365085   Valašský, valaský Svazek: 4 Strana: 0541
Valašský, valaský, Wallachen-, walla- chisch. V. země, Valachy. V. V. -ská n. V-ský Meziříč m. správnějšího: V-ské Meziříčí. — V. žleb, osada. Tč. — V. = ovčácký. V. sukno (hrubé), ovce (dlouhé vlny), Jg., sýr, Schafkäse, dobytek (ovce). 1584. Gl. 354. V. čaj = kořalka vařená se skořicí, hře- bíčkem a cukrem n. medem. Na mor. Valaš. Brt., Vck. V. daň (na Mor. 1593.; dávalo se valašské sukno t. j. houně). Dch. V. kroj. Us. V. hospodářství (pastýřské). Dch. V. hůl, vz Valaška. Us. Tč. V. huňky, papuše (boty z houně valašské). Mor. Šd. Cf. Va- laský.

365086   Valašství Svazek: 9 Strana: 0364
Valašství, n. = hospodaření valašské. Věst. op. 1895. 1.

365087   Valaštička Svazek: 4 Strana: 0541
Valaštička, y, valaštice, e, f. = malá valaška. V-ku saťal, sadol si na ňu. Dbš. Slov. pov. I. 146.

365088   Valaštička Svazek: 7 Strana: 0997
Valaštička, y, f., zdrobn. valaška. Čkžk. X. 31

365089   Valaština Svazek: 7 Strana: 0997
Valaština, y, f. = valašská řeč. Šf. Strž. II. 142.

365090   Valata Svazek: 7 Strana: 0997
Valata, y, m., vz Valentin (dod.).

365091   Válati Svazek: 4 Strana: 0541
Válati = váleti (válcem), rollen, wälzen. Na Mor. Slov. a ve Slez. Oni nám soli dolů s pltů valají. Let. sl. V. 161. Těsto na nudle v.; rybu v mouce. U Opav. Klš. Vz Váleti. — V. se = váleti se, sich wäl- zen; špiniti se (vále se), sich beschmutzen, sobě šaty; zaháleti, faulenzen, na Mor. Šd.; líhnouti se. Húsata sa dobře válujú. Na Mor. Brt. — V. len, rösten. Na Slov. Ssk.

365092   Váľatí. — co Svazek: 8 Strana: 0455
Váľatí. — co: zuby (o telcoch) = tratiti. Na Slov. Phľd. XII. 174. Cf. Váleti.

365093   Valátko Svazek: 8 Strana: 0455
Valátko, a, n. = oblásek. Tkč.

365094   Váľavý Svazek: 7 Strana: 0997
Váľavý ples (válečný). Slov. Syt. Táb. 42.

365095   Valba Svazek: 4 Strana: 0541
Valba, y, f. = šikmo jdoucí strana úzká střechy n. klenutí. Sr. střněm. Walbe, nněm. Walm. Mz. 362.

365096   Valbergov Svazek: 4 Strana: 0541
Valbergov, a, m., Wallbergsdorf, ves u Starého města v Olom. PL.

365097   Valberk Svazek: 4 Strana: 0541
Valberk, a, m., Wallberg, ves u Štern- berka na Mor.

365098   Valbeřice Svazek: 4 Strana: 0541
Valbeřice, dle Budějovice. V. dolní, Nieder-Albendorf; hořejší, Ober-Albendorf, vsi u Maršové. Vz Tk. I. 430.

365099   Valbovati co Svazek: 4 Strana: 0541
Valbovati co: střechu, walmen. Jg.

365100   Valbovník Svazek: 4 Strana: 0541
Valbovník, u, m. = valbovné dřevo, der Walmbalken.

365101   Valbovný Svazek: 4 Strana: 0541
Valbovný, Walm-. V. střecha, das Walm- dach, holländisches Dach, oft auch Zelt- dach; v. nárožník, der Walmgratbalken; trám, Walmtram. Nz.

365102   Valbový Svazek: 4 Strana: 0541
Valbový = valbovný.

365103   Valbový Svazek: 10 Strana: 0675
Valbový. V. střecha vzniká ze střechy sedlové nahrazením štítů nakloněnou ro- vinou tříhrannou (valbou). Vz KP. XI. 333., 348.

365104   Valburga Svazek: 4 Strana: 0541
Valburga, y, f., jm. svaté. Déšť v noci před sv. V-gou naplňuje stodoly i sklepy. Pragn. Tč.

365105   Válce, pl Svazek: 4 Strana: 0541
Válce, pl., die Wäschrolle. Na Slov. Ssk. Vz Válec.

365106   Válcobuněčný. V Svazek: 10 Strana: 0471
Válcobuněčný. V. rakovina. Vz Rakovina.

365107   Válconosec Svazek: 9 Strana: 0364
Válconosec, sce, ?., auletes, brouk. V. modravý, a. basilaris. Klim. 615.

365108   Válcoštitý Svazek: 9 Strana: 0364
Válcoštitý, vz Zrnokaz.

365109   Válcovací Svazek: 9 Strana: 0364
Válcovací stolice u klempířů. Ott. XIV. 347a.

365110   Válcování, n Svazek: 4 Strana: 0541
Válcování, n., das Walzen. V. olova, železa. Vz KP. III. 189., 93. V. ulic, silnic (parním válcem). Zpr. arch IX. 37.

365111   Válcovati Svazek: 4 Strana: 0541
Válcovati, walzen. Vz Válcování.

365112   Válcovati Svazek: 7 Strana: 0997
Válcovati z cínu stanniol. Kk. Fys. 40.

365113   Válcovatosť, válcovitosť Svazek: 4 Strana: 0541
Válcovatosť, válcovitosť, i, f., die Wal- zenförmigkeit. Jg.

365114   Válcovatý, válcovitý Svazek: 4 Strana: 0541
Válcovatý, válcovitý = k válci podobný, oblý, cylindricus, walzig, walzenförmig. D., Rst. V. = všude stejně tlustý průřezu pří- čního kruhovitého. Rst. V. zrcadlo, Sedl., pec. Techn. V. prut, Us. Tč., kolo (čelník) das Stirnrand; v. hmyz, solifugae. Nz. V. košík, cylindrischer Korb, nádržka, cyl. Behälter, sklenice, kotel, lis, Šp., roura. Jd. M. II. 75.

365115   Válcovina Svazek: 7 Strana: 0997
Válcovina, y, f., Walzfabrikat, n. Hř.

365116   Válcovina Svazek: 8 Strana: 0455
Válcovina = kov na válce. Nár. list. 1894. č. 88. odp. feuill.

365117   Válcovitý Svazek: 7 Strana: 0997
Válcovitý. V. brejle. Ott. IV. 628. Cf. Nádor (dod.).

365118   Válcovky Svazek: 4 Strana: 0541
Válcovky, pl., f. = cylindrovky, válcové hodinky, die Cylinderuhr. Sklíčko na v., das Cylinderglas. Šp.

365119   Válcovna Svazek: 4 Strana: 0541
Válcovna, y, f., die Walzmühle, das Walzwerk, V. na válení usní. Šp., Čsk. — V. = místo, kde stojí mandl, der Ort, wo die Mange aufgestellt ist. Na Slov. Ssk.

365120   Válcovní Svazek: 4 Strana: 0541
Válcovní = k válci náležitý, Rollen-, Walzen-. T. prkno. Br.

365121   Válcovnictví Svazek: 7 Strana: 0997
Válcovnictví, n., Walzwerkbetrieb, m. Hř.

365122   Válcovník Svazek: 4 Strana: 0541
Válcovník, a, m., der Mangerer. Na Slov. Ssk.

365123   Válcovník Svazek: 9 Strana: 0364
Válcovník, ?, ?., cylindromorphus, brouk. V. olivový, ? filum, zelenavý, subuliformis. Vz Klim. 419.

365124   Válcový Svazek: 4 Strana: 0541
Válcový, Walz-, Walzen-, Cylinder-, Man- tel-, Rollen-. V. stroj, lis, hodinky, příprava, Techn., oblina, plášť, die Mantelfläche des Cylinders, eine krumme Oberfläche, plocha, dmychadlo, Nz., nůž, vozík. Šp. V. mlýn, řetízek, die Walzkette, Dch., spojka, ru- kávník, der Kuppelungsmuff, kolo, chod, der Cylindergang, stolice, die Walzenstuhlung, Šp., roura, Jd. II. 52., cedidlo, das Re- passiersieb. Zpr. arch. X. 44. O v. stroji vz Prm. III. č. 15.

365125   Válcový Svazek: 7 Strana: 0997
Válcový. V. zrcadlo, ZČ. III. 77., klenba, Pek. 187., stolice ve mlýně. Vz KP. V. 633.

365126   Valcucha Svazek: 4 Strana: 0541
Valcucha, y, f., voluta, plž. Krok. II. 128.

365127   Valč Svazek: 4 Strana: 0542
Valč, e, m., Waltsch, ves u Hrotovic na Mor. Cf. Tk. IV. 255.

365128   Valča Svazek: 8 Strana: 0455
Valča, e, f., míst. jm. na Slov. Phľd. XII. 74.

365129   Válček Svazek: 4 Strana: 0542
Válček, ečku, m., vz Válec. Us. Bern.

365130   Válčení Svazek: 4 Strana: 0542
Válčení, n., die Kriegführung. Tehdejší způsob v. Ddk. II. 384. Vz Válčiti.

365131   Valčenka Svazek: 7 Strana: 0997
Valčenka, y, f. = hruška. Mor. Brt.

365132   Válčí Svazek: 4 Strana: 0542
Válčí = oblý jako válec. V. kámen. Reš.

365133   Valčice Svazek: 4 Strana: 0542
Valčice, dle Budějovice, ves v Rakousích, něm. Feldsberg. Jg.

365134   Valčík Svazek: 4 Strana: 0542
Valčík, u, m. = tanec, der Walzer. Us. Jg., Dch. Vz S. N.

365135   Valčík Svazek: 8 Strana: 0455
Valčík. Cf. Zbrt. Tan. 282.

365136   Valčíkový Svazek: 7 Strana: 0997
Valčíkový, Walzer-. V. tempo, krok. Hrts.

365137   Valčinov Svazek: 8 Strana: 0455
Valčinov, a, m., pustá ves na Mor. Mtc. 1896. 122.

365138   Válčiště Svazek: 4 Strana: 0542
Válčiště, ě, n. = místo, kde se válčí, der Wahlplatz, Kriegsschauplatz. Čsk., S. N. XI. 56.

365139   Válčiti Svazek: 4 Strana: 0542
Válčiti, il, en, ení; valčívati= válku vésti, kriegen, Krieg führen, streiten. V. — — s kým, s čím: s lidmi. Br., s hladem. D. — kde čím. V hospodách sklenicemi proti sobě střílíme a válčíme. V. V bojích lstí v. Us. Zdali může válčiti lodník v suchu? Sš. Bs. 167. — proti komu: Br. Avšak proti náhledu tomu nejedni válčí důvodové. Sš. L. 101.

365140   Válčitý Svazek: 7 Strana: 0997
Válčitý, walzenartig, válcovitý. Šmr. 16.

365141   Válčivka Svazek: 8 Strana: 0455
Válčivka, y, f., volvox, živočichotvor. Am. Orb. 76.

365142   Válčivo Svazek: 4 Strana: 0542
Válčivo, a, n. = potřeby k vedení války, das Kriegsmaterial. Balbi Zem.

365143   Válčivosť Svazek: 4 Strana: 0542
Válčivosť, i, f., die Kampfbegier, Kriegs- sucht. Až vévoda vždy bojovný za svou v. utrpěl konečně životem. Pal. Dj. I. 2. 154.

365144   Válčivý Svazek: 4 Strana: 0542
Válčivý, kriegssüchtig.

365145   Valčmanice Svazek: 4 Strana: 0542
Valčmanice, dle Budějovice, Autzmanitz, ves v Chocensku.

365146   Valda Svazek: 4 Strana: 0542
Valda, y, m. V. Bur., knihtiskař a spis. 1575. —1611. V. Oldř., knihtiskař a spis. Vz Jir. H. II. 1. 302., 303., Sbn. 915.

365147   Valda Svazek: 7 Strana: 0997
Valda, y, f., jm. feny. Škd.

365148   Valda Svazek: 8 Strana: 0455
Valda, y, m., vz násl. Valentín.

365149   Valda Svazek: 10 Strana: 0471
Valda, bissono. Rozk. P. 487.

365150   Valdava Svazek: 4 Strana: 0542
Valdava, y, f., něm. Baldawa, samota u Domažlic. PL.

365151   Valdek Svazek: 4 Strana: 0542
Valdek, a, m., ves u Unhoště. — V. hrad. Vz Tk. I. 425., II. 552., III. 744., Žer., S. N. — Zajíc Vilém z V-ka. Dal. 164., 171., 177. — 180., Tov. 26.

365152   Valdek Svazek: 8 Strana: 0455
Valdek, a, m., vz násl. Valentín.

365153   Valdek Svazek: 10 Strana: 0471
Valdek, les u Střížova. Čas. mor. mus. III. 146.

365154   Valdekov Svazek: 4 Strana: 0542
Valdekov, a, m., Waldel, sam. u Un- hoště.

365155   Valdenství Svazek: 10 Strana: 0471
Valdenství, n. Mart. S. Před. XIV.

365156   Valdenští Svazek: 4 Strana: 0542
Valdenští, vz Tk. III. 624., Sbn. 770., 773.. 775., 794., S. N.

365157   Valdenští Svazek: 7 Strana: 0997
Valdenští. Cf. Mus. 1868. 291., Kram. Slov., Rk. Sl.

365158   Valdhorna Svazek: 4 Strana: 0542
Valdhorna, y, f., šp. z něm. Waldhorn = lesní trouba. Jg.

365159   Valdice Svazek: 4 Strana: 0542
Valdice, Walditz, ves u Lomnice v Ji- čínsku.

365160   Valdice Kartousy Svazek: 4 Strana: 0542
Valdice Kartousy, Walditz Karthaus, ves u Jičína. Vz S. N.

365161   Valdický Svazek: 4 Strana: 0542
Valdický, Walditzer. V. obora, myslivna u Jičína. — V. předměstí v Jičíně.

365162   Valdikov Svazek: 4 Strana: 0542
Valdikov, a, m., Waldikau, ves u Tře- bíče.

365163   Valdina Svazek: 7 Strana: 0997
Valdina, y, f., jm. feny. Škd.

365164   Valdiště Svazek: 4 Strana: 0542
Valdiště, ě, n., cardua, zastr. Cf. Val- viště. Rozk.

365165   Valdorfka Svazek: 4 Strana: 0542
Valdorfka, y, f., Walldorf, ves u Telče.

365166   Valdousy Svazek: 9 Strana: 0364
Valdousy, ů, ?., les v Turnovsku. Př. star. V. 120.

365167   Valdov Svazek: 4 Strana: 0542
Valdov, a, m., Waldau, ves u Vyšního brodu; Waldhof, ves u Jihlavy; Waldowa, sam. u Horš. Týna.

365168   Valdsaský Svazek: 4 Strana: 0542
Valdsaský opat. Vz Tk. I. 147. —150.

365169   Valdsasy Svazek: 4 Strana: 0542
Valdsasy, dle Dolany. Waldsassen. Vz S. N.

365170   Valdštýn Svazek: 4 Strana: 0542
Valdštýn, Valdštein, a, m., os. jm. Tov. 131., Tk. I. 514., II. 199., III. 662., IV. 744., V. 262., Žer. záp. II. 191., Tf. 394., Jir. H. 1. II. 303, —308., Šb. H. 1. 301., S. N. Vald- štýnův palác v Praze, vz KB. I. 174.

365171   Valdštýnka Svazek: 4 Strana: 0542
Valdštýnka, y, f., Waldsteinia. Rostl. I. 231. b.

365172   Valdůvka Svazek: 4 Strana: 0542
Valdůvka, y, f., Walldorf, ves u Telče.

365173   Valdůvka Svazek: 7 Strana: 0997
Valdůvka = jablko malé, tvrdé, nakyslé. Val., Vck., Brt.

365174   Valdůvky Svazek: 4 Strana: 0542
Valdůvky, pl., f. Má oči jako v. Tč. U Rožn. Bayer.

365175   Valdyně Svazek: 4 Strana: 0542
Valdyně, ě, f. = nějaké jídlo. V. s má- kem. Jir. Ves. čt. 8., Mus. I. a. 21.

365176   Valdyně Svazek: 10 Strana: 0471
Valdyně s mákem (jídlo). XV. stol. Mus. 1904. 389.

365177   Vale Svazek: 4 Strana: 0542
Vale, lat. = měj se dobře, buď zdráv. Rk. Světu marnému dáti vale. Jg.

365178   Vale Svazek: 4 Strana: 0542
Vale, ů, pl., m. = valy, der Wall. Us. ve vých. Čech. Jir., Zkr. Cf. Val.

365179   Vale Svazek: 10 Strana: 0471
Vale, e, f. = bojiště. Wahlstatt. Gb. Sr. List. fil. XI. 445.

365180   Valebný Svazek: 4 Strana: 0542
Valebný = validus, krutý. Velmi v. boj byl. BO.

365181   Valec Svazek: 4 Strana: 0542
Valec, lce, m., Waltsch, ves u Hrotovic.

365182   Válec Svazek: 4 Strana: 0542
Válec, vz Vál.

365183   Válec Svazek: 8 Strana: 0455
Válec. Dělá válce = rád se poválí. Čern. Př. 20. Hra na válce: Kluk si lehne, přiloží ruce k tělu a rychle se válí. Mor. NZ. III. 24.

365184   Válec Svazek: 9 Strana: 0364
Válec parní. Vz KP. IX. 27. — V., vz Sedlo.

365185   Válec Svazek: 10 Strana: 0471
Válec. Silniční parní válec. Nár. list. 1903. 257. 20., 134. 21. Ozubené válce v cihlářství a hrnčířství. Vz KP. IX. 96., 111. Parní v. a jeho výroba. Vz KP. X. 288. nn.

365186   Válec Svazek: 10 Strana: 0675
Válec, lce, m. = hrozen. Brt. Sl.

365187   Válecí Svazek: 4 Strana: 0542
Válecí = k válení se hodící, Roll-. V. železo, koš. D. A já běžel pro sochor v., chtěl sem ho uhoditi přes hlavu. Svěd. 1569.

365188   Valeci-us Svazek: 4 Strana: 0542
Valeci-us, a, m. V. Šim., far. a spis. Jir. H. 1. II. 308.

365189   1. Valecký Svazek: 4 Strana: 0542
1. Valecký. V. mlýn, Waltschermühle. V. hospoda u Hrotovic na Mor. Tč.

365190   2. Valecký Svazek: 4 Strana: 0542
2. Valecký, ého, m., osob. jm. Žer. I. 96., 99., 107.

365191   Valeč Svazek: 4 Strana: 0542
Valeč, lče, m., Waltsch, městečko u Lu- bence. Vz S. N.

365192   Váleč Svazek: 4 Strana: 0542
Váleč, e, m. = kdo válí, der Wälzer. V. V. (válač) kdo ku př. víno do sklepa válí. Gl. 354. — V. kulivý, nálevník, volvox globa- tor. Frč. 15. — V. = povalovač, der Fau- lenzer. Mor. Šd.

365193   Váleč Svazek: 7 Strana: 0997
Váleč, rostl. Rosc. 56.

365194   Váleč Svazek: 9 Strana: 0364
Váleč, e, m. = valcha. Aby sukno do váleče odnesl. 1513. Arch. XVII. 192.

365195   Valeč Svazek: 10 Strana: 0471
Valeč. Valeči spouštěli vína do sklepů, vytahovali je a nakládali na vozy. Mtc. 1903. 320.

365196   Váleček Svazek: 4 Strana: 0542
Váleček, čku, m., cylindrus, die Walze. V. = věnec válcovitý z koruny nebo okvětí vyniklý, prašníky nesoucí. Rst. 512. Ostatně vz Vál.

365197   Valeček Svazek: 9 Strana: 0364
Valeček. S v-čka skákat. Vz Mus. ol. 1897. 157.

365198   1. Valečka Svazek: 4 Strana: 0542
1. Valečka, pl. n. = místo v sladovně, kde slad po močení, když začíná růsti, pře- hazuje se, der Luftmalzboden, Welkboden. D., Šp., Suk.

365199   2. Valečka Svazek: 4 Strana: 0542
2. Valečka, y, m., os. jm. V. Ed., vz Tf. 165., S. N.

365200   Válečka Svazek: 4 Strana: 0542
Válečka, y, f., brachypodium, die Zwenke. Vz Slb. 112.

365201   Valečka Svazek: 7 Strana: 0997
Valečka Ed. Cf. Bačk. Př. 13., Rk. Sl.

365202   Valečka Svazek: 8 Strana: 0455
Valečka, y, m., vz násl. Valentín.

365203   Válečka Svazek: 10 Strana: 0471
Válečka, y, f. V. na rozválení kamení na ulici Čes. 1. XIII. 377.

365204   Válečkovitý Svazek: 4 Strana: 0542
Válečkovitý, walzenförmig.

365205   Válečkový. V Svazek: 10 Strana: 0471
Válečkový. V. krajky. Vz Krajka. Secí stroj s výsevem v-vým. Nár. list. 1903. 134. 21.

365206   Válečně Svazek: 4 Strana: 0542
Válečně = válečným způsobem, kriege- risch, in kriegerischer, feindlicher Weise. V. se strojiti, s někým se potkati. Flav. Lodi v. opatřené. Ler. Boleslav tam ně- které krajiny v. získal; Čechy zůstavil mladším Boleslavcům od Němců do země v. uvedeným; Jindřich sledoval je v. v pa- tách; Vydal se v. na cestu; Uhři vzpomněli sobě napadnouti v. říši německou; Vratislav vchází v. do Mor. Ddk. II. 47., 63., 148., 152., 292., 325. (Tč. ). Valeční kopec, Wallberg, předměstí v Šternberku na Mor. PL.

365207   Válečnice Svazek: 8 Strana: 0455
Válečnice. Ona v. nižádná není. Arch. XIV. 194.

365208   Válečnický Svazek: 4 Strana: 0542
Válečnický, kriegswissenschaftlich. V. nadání. Ddk. V. 353. Od té doby, co válka stavši se uměním, vymáhala vojsko stálé a stav v. zvláštní. Pal. Dj. IV. 2. 347. (Šd. ).

365209   Válečnický Svazek: 10 Strana: 0471
Válečnický význam dráhy místo: vá- lečný. Věst. XII. 94.

365210   Válečnictví Svazek: 4 Strana: 0542
Válečnictví, n. = válečná věda, die Kriegs- wissenschaft. Balbi. Zem. Vz S. N., Vlšk. 408.

365211   Válečnictví Svazek: 7 Strana: 0997
Válečnictví. O čes. v. vz Mtc. XVI. 65. nn., Ott. VI. 438.

365212   Válečník Svazek: 4 Strana: 0542
Válečník, a, m. = bojovník, der Krieger, Soldat, Kriegsmann. V. Tvrdý v. BO. V-ci úřitní. Bj. V. zkušený; Když se v-ci sejíti měli. Ddk. II. 272., III. 65., 257. Žižka, v. vynikající; Naši největší rekové a v-ci. Pal. Dj. III. 1. 330., 2. 174. (Šd. ). Rakušané i v-ci; Dal jsem příměřie i stánie udělati mezi těmi dobrými lidmi v-ky. Arch. IV. 423., 425.

365213   Válečník Svazek: 7 Strana: 0997
Válečník. Mnozí v-ci válkami chtie do- byti zboží. Výb. II 842.

365214   Válečnosť Svazek: 4 Strana: 0543
Válečnosť, i, f. = bojovnosť, die Tapfer keit, Streitbarkeit, der Heldenniuth. Jg. — V., der Kriegszustand. Dch.

365215   1. Valečný Svazek: 4 Strana: 0543
1. Valečný, ého, m., něm. Walečny, mlýn u Volyně. PL.

365216   2. Valečný Svazek: 4 Strana: 0543
2. Valečný = od válce, Walzen-, V. kolo. D.

365217   Válečný Svazek: 7 Strana: 0997
Válečný. V. příběhy. Cf. Sdl. Hr. III. 157.—162, V. 22. V. odění. Vz Zbrt. Krj. I. 107. V. umění Čechů v 15. stol. Vz Pal. Rdh. II. 70.—76., Mus. 1828 II. 3.—11 Štěstí v-né jest nedostatečné. Us. Tč.

365218   Válečný Svazek: 9 Strana: 0364
Válečný. V sláva rychle zaniká, není li duchem lidským literarně zvěčněna. Mus. fil. VI. 461.

365219   Válečný Svazek: 10 Strana: 0471
Válečný. Pán v-čný proti Turkům. Lbk. 38.

365220   Válečný, -ní Svazek: 4 Strana: 0543
Válečný, -ní = vojenský, co k válce ná- leží, Kriegs-. V. nástroj, lid, život; lidem válečným město osaditi. V. V. přípravy, Har., stavitelství, stav, umění, lesť, zásoba, dějiště. Bur. Mocí v-ou do země vytáhl. Har. V bězích v-ných zkušený. Během v-ým na mizinu přišel. Sych. V. tažení, D., věci. Jel., oděv, Kram., zloba, Troj., cvičení. Jel., rada, pomoc, Us., Th., loďstvo, most, ná- mořnictvo, rohatina n. taras, škola, věda (válečnictví); v. loďstvo: operující a stálé (k obraně přístavův atd sloužící); operující: skládá se z lodí řadových (60 děl), z fregat (20 děl), brig, dělových lodic, skunerů, jacht a kuterů; stálé: z plovoucích batterií, pon- tonů, lodic atd. Vz. S. N., Loď. Způsobiti nepříteli možnou škodu platilo odedávna a platí podnes za pravidlo válečné. Ddk. II. 122. O v. lodích římských a řeckých vz Vlšk. 313., 318. V. tanec, vůz řecký. Ib. 385., 260. V. panoš. Trossbube, m., Dch., zpěv, píseň, moc, loď, mocnosť, Nz., náhrada, škoda, daň, nehoda, nepokoj, způsob, míra ( uvésti vojsko v míru válečnou), obyčej. J. tr., plat, náklady, přirážka. Šp. V. moc skládá se ze stálého vojska, válečného loďstva ná- mořského, ze zemské obrany a z náhradné zálohy. V. výstroj, událosť, vzteklice (Kriegs - furie), štěstí, sláva, podnik, zbrojivo, tažení, síla, hotovosť; zrušení v-né hotovosti, die Demobilisirung. Čsk. V. pole, das Schlacht- feld, pochod, der Kriegsmarsch, obvod, -sphäre, hlasatel, Heerrufer, klopoty, -stra- pazen, plenění, hluk, výprava, poplatek, je- viště, voj, kázeň, zástup, příběh. Dch. V. právo, vz Právo. V. stroje, Kriegsmaschinen: 1. ve starém veku: a) stroje házecí a metací: katapulty, ballisty, onagery: b) s. bourací: vrtáky, berany a stroje převážecí: tollenony, pohyblivé věže (potulky); c) s. záštitné: zástěny, želvy, kleště či zobáky a dravcové. — 2. Ve středověku: bombardy, hmoždíře, pušky, kartany n. čtvrtnice, srubnice, ta- rasnice, houfnice, sokolnice, harcovnice, ruč- nice, hákovnice a píšťaly. — 3. V nové době: děla rozmanitých rozměrů a ráží k nabíjení zadem i předem, hmoždíře a ručnice pře- dovky i zadovky. S. N. XI. 259. Zavazujíce se k víře, k poplatku a v-čné pomoci; Při této v-čné výpravě nepotkal se se žádným odporem; Jal se pomýšleti na v-čnou vý- pravu do Uher; V. zakročení; Lid v-čný zastavil se v ležení u Hostivaře; Král jen skrovné síly válečné s sebou vedl; Lid způsobilý k řemeslu v-čnému; Štěstí v-čné obracelo se k němu zády; Lid v-čný vy- zbrojiti; V. kníže; Přípravy v-čné a za- hraničné války málokdy zůstávají bez účinku na zemi vlastní. Ddk. II. 71., 122., 161., 163.. 225., 291., 293., 347., 376., 438., V. 175. (Tč. ). Při mnohých příležitostech roz- léhaly se české písně válečné. Šb. Lit. I 49. Má dostatek zbraně a ducha i umění v-ho. Pal. Dj. IV. 2. 154. V-čné štěstí ne- bylo po jejich straně. Šf. Kteříž sú proti JMti u v-čné časy ve straně odporné byli; Všecka rozdělení, kyselosti a nechuti miňte v-čné, ani vzpomínány buďte. Arch. IV. 466.. 468. Což se v-čných věcí dotýče. Půh. II. 395. Mezi lidmi té vlasti v-čný hněv bieše. Pass. 994. V. kniežata. BO. Během v-čný m to se děje. Ler. Tyto nepokoje a v-čné časy. List 1636. Ve v-čných časech proti nepřátelóm zmužile jsú u věrnosti stáli. List 1522. Najednou vyrazivše s v-čným pokřikem vrhli se jako lvové na vrata. Ddk. — V. = bojovný, udatný, statečný. V. muž. V.

365221   Valečov Svazek: 4 Strana: 0543
Valečov, a, m., Waletschow, dvůr v Cho- těbořsku; Walletschow, dvůr u Mnichova Hradce. Vz S. N., Tk. II. 98., III. 152., IV. 744. Bartoš z Valečova. Žžk. 7.

365222   Valečovský Svazek: 4 Strana: 0543
Valečovský z Kněžmosta, 1439 Vz Jir. H. l. II. 308., 8. N.

365223   Valečovský Svazek: 7 Strana: 0997
Valečovský Václav z Kněžmosta. D. Gesch. 253.

365224   Valedikce Svazek: 9 Strana: 0364
Valedikce, e, f., z lat. = dar obce. odchá- zejícímu učiteli. Wtr Part. 210.

365225   Valedikovati Svazek: 4 Strana: 0543
Valedikovati, z lat. = s Bohem dáti, rozloučiti se. Koll. Zpěv. II. 259.

365226   Valehrach Svazek: 4 Strana: 0543
Valehrach, a, m. = nemotora. U Litovle. Kčr.

365227   Valéchu sě Svazek: 4 Strana: 0543
Valéchu sě, zastr. = valily se (slzy). Kat.

365228   1. Válek Svazek: 4 Strana: 0543
1. Válek, lku, m., vz Vál. Má ruce (nohy) jako války = tlusté. Us. Šd. — V. na nudle, die Nudelwalge. — V. = k válení prádla, die Wäschwalze. — V. plátna, sukna = svinutý kus plátna, stůček. U Opav. Klš. — V. = otýpka klestí, drobného proutí, das
Reissholz. V. — V. = cihla z bláta, vepřo-
vice, der Kothziegel. Cf Vepřovice. Bern. — V. = hromada vyčistěného obilí na mlatě. U Opav. Klš. — V. = z vlny, die Flethe von Wolle. D.

365229   2. Válek Svazek: 4 Strana: 0543
2. Válek, lka, m., osob. jm. Vck.

365230   Válek Svazek: 7 Strana: 0997
Válek = kopec, v němž rostou brambory. Laš. Wrch. — V., vz Val. Hra na války. Vz Brt. Dt. 192., Km 1887. 312. — V. = válec hlíny se slamou uhnětený. Voda za- liala ulicu, kde náš ľud v domoch z vál- kov staväných prebýva. Slov. N. Hlsk XXI. 81.

365231   Válek Svazek: 8 Strana: 0455
Válek = hromada obilí do kouta stodoly shrnutá, posád. Brt. D. II. 438.

365232   Válek Svazek: 8 Strana: 0455
Válek, lka, m., vz násl. Valentín.

365233   Válek Svazek: 9 Strana: 0364
Válek = vepřovice. Války kladly se na sebe na kamennou podezdívku. Čes. 1. 1898. 185 — V. = čásť hrabí, ve které jsou zuby. Mus slov. H. 9.

365234   Válek Svazek: 10 Strana: 0471
Válek Jos., prof. a spis., nar. 1871. Vz Vck. Vset. 301. — V. cepu. Litom. 65.

365235   Valem Svazek: 4 Strana: 0543
Valem, vz Val.

365236   Valen-s Svazek: 4 Strana: 0543
Valen-s, ta, m., osob. jm. Vz S. N.

365237   Váleňák Svazek: 7 Strana: 0997
Váleňák, u, m. = válený vdolek. U Ko- šic. Brnt.

365238   Valence Svazek: 7 Strana: 0997
Valence, e, f., z lat. = mocenství che- mické. SP. II. 240., Mj 53., Rm. 47.

365239   Valencie Svazek: 4 Strana: 0543
Valencie, e, f., provincie a země ve Špa- nělsku. Vz S. N.

365240   Valenčka Svazek: 8 Strana: 0455
Valenčka, y, m., vz násl. Valentín.

365241   Valenda Svazek: 8 Strana: 0455
Valenda, y, m., vz násl. Valentín.

365242   Válenec Svazek: 7 Strana: 1396
Válenec, vz Zátěrka (dod.).

365243   Válenec Svazek: 8 Strana: 0455
Válenec, nce, m, V-nce či zátěrky z mouky a z vody sešúlané a vařené buď v mléce neb v polévce; také se smaží. Val. Vck. Val. I. 23., Brt. D. II. 484.

365244   Válenec Svazek: 10 Strana: 0471
Válenec, nce, m. = olej. Dšk. Km. 42.

365245   Valení Svazek: 4 Strana: 0543
Valení, n., das Wälzen. V. ledu, Eisgang, m., D., kamene. Us.

365246   Válení Svazek: 4 Strana: 0543
Válení, n. V. těsta, das Kneten. V. sladu. Zpr. arch. VII. 30. — V. = válčení. Jel.

365247   Válení Svazek: 8 Strana: 0455
Válení. V. vajec velikonočních po šindelích n. po latích na způsob žlabu položených (hra). čí vejce se dotkne vajec jinými dříve dolů puštěných a dole ležících, ten je vyhrál. Vz více v NZ. IV. 324. (U Roušína.)

365248   Valenica Svazek: 9 Strana: 0364
Valenica, e, f. = vá'ek. Zdědili v-cu bez držadla a putnu bez dna Šeb. 80.

365249   Valenice Svazek: 4 Strana: 0543
Valenice. e, f. V. hnoje = co se ko- páčem najednou zavalí. U Kr. Hradce. Kšť.

365250   Valenice Svazek: 4 Strana: 0543
Valenice, e, f. = u hrnčířů kus hlíny na vále zválené. Us. Dch.

365251   Válenice Svazek: 7 Strana: 0997
Válenice = lavina. Koll. St. 148. — V. = placka na nudle. Která hospodyně nedělá v-ci kulatou, ta neumí prý tančiti do kola. Smějí se jí, že tancuje od rohu do rohu. Us. Kšť.

365252   Válenka Svazek: 4 Strana: 0543
Válenka, y, f. Pálenka je válenka (opíjí). Us. na Mor. Šd.

365253   Valenta Svazek: 4 Strana: 0543
Valenta, y, m., osob. jm. V. rybář po- stavil jest žalobu k Váchovej ženě, kterak ... NB. Tč. 197. - V. Jos, gymn. řed. v Praze. — Cf. Valentin, Valúš. — V., y, f., samota u Něm. Brodu.

365254   Valenta Svazek: 7 Strana: 0997
Valenta = kdo se válí, zaháleč. Us. Rjšk. — V. = rybník v Písecku,

365255   Valenta Svazek: 8 Strana: 0455
Valenta, vz násl. Valentín.

365256   Valenti-a Svazek: 4 Strana: 0543
Valenti-a, e, f., mě. v Hispanii.

365257   Valentík Svazek: 8 Strana: 0455
Valentík, a, m., vz násl. Valentín.

365258   Valentin Svazek: 4 Strana: 0543
Valentin, a, m., v obec. ml. Valenta. Na sv. V-na sej přísadu, nežerou jí mušky (14/2). Na Zlínku. Brt. Na sv. V-na zima sílit se počíná. Ve Slez. Šd. Nasadili hospodyně vejce na den sv. Valentina, žádné se jí ne- zkazí. Mus. Vz Mléko. Nemoc sv. V-na. — Cf. o V-vi Tk. IV. 744., S. N.

365259   Valentin Svazek: 7 Strana: 0997
Valentin: Vala, Valata, Valouch. Mus. 1889. 164. Kdo by chodil v oděvu, na který se na sv. V-na přede, šije n. plete, dostal by padoucí nemoc. V Podluží. Brt. Sv. V. vládne padoucí nemocí. Zbrt. Strč. obyč. 243.-245.

365260   Valentin Svazek: 8 Strana: 0455
Valentin. Odtud: Valda, Valdek, Valečka, Válek i Válek, Valenčka, Valenda, Valenta, Valentík, Valeš, Volha, Volíček, Volík, Valín, Vališ, Válko, Valouch. Kbrl. Sp. 9., 20. Cf. Kotk. 33. Na sv. V-na (12./2.) sedlák nic ne- počína (zaseté sežraly by mušky a nasázené (živé) by scíplo). CT. Tkč. V-ne, kočka dříme na komíně! Brušp. Hledíková.

365261   Valentin Svazek: 10 Strana: 0471
Valentin. Na sv. V-na nenasazuj husy, nebudou dobrá housata. Ott. Kal. 1904. Popěvky: Valentin přepil (propil) mlyn. V. )e jako stin; V. vezl kmin pod komin. Slez. Vyhl. II. 260. — V. Ferd., knihtiskař. Vz Mus. 1904 350.

365262   Valentinit Svazek: 4 Strana: 0543
Valentinit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 194.

365263   Valentinit Svazek: 10 Strana: 0471
Valentinit, u, m. Vz KP. X. 229.

365264   Valentinka Svazek: 4 Strana: 0543
Valentinka, y, f., samota u Smíchova. — V., valentinia. Rostl. I. 226. b.

365265   Valentovský mlýn Svazek: 4 Strana: 0544
Valentovský mlýn u Plas.

365266   Valený Svazek: 4 Strana: 0544
Valený; valen, a, o, gewälzt. V. kámen (svrchu), Prm. V. 4., 5., klenutí, das Tonnen- gewölbe. Us. Vz Vlšk. 24., 52., 75.

365267   Válený Svazek: 4 Strana: 0544
Válený; válen, a, o, gewälzt, gerollt, ge- knetet, gewalkt. V. těsto. Us. — Mládenec doma válený. Dh. 49. Nad člověka neumě- lého a doma v-ho nemůže býti horšího. Brt. S. 77. Doma za pecí válený (kdo ni- kde nebyl). Ros.

365268   Valeral Svazek: 4 Strana: 0544
Valeral, u, m., HO. C1OH9O, jest aldehyd kyseliny kozlíkové, das V. Nz., S. N.

365269   Valeran, u, m Svazek: 4 Strana: 0544
Valeran, u, m. V-ny, valeriansaure Salze. Nz. Valeren, u, m., v luč., das Valeren. Nz.

365270   Valerhy Svazek: 10 Strana: 0471
Valerhy, droxamová kyselina. Vstnk. XII. 40.

365271   Valeri-us Svazek: 4 Strana: 0544
Valeri-us, a, m., osob. jm. Vz S. N.

365272   Valerian-us Svazek: 4 Strana: 0544
Valerian-us, a, m., osob. jm. Vz S. N.

365273   Valeron Svazek: 7 Strana: 0997
Valeron, u, m , v lučbě. Rm I. 363.

365274   Valerový Svazek: 4 Strana: 0544
Valerový. V. kyselina (kys. kozlíková) n. Valeriansäure. Vz S. N.

365275   Valerový Svazek: 7 Strana: 0997
Valerový. V. aldehydy. Rm. I. 347.

365276   Valerylen Svazek: 7 Strana: 0997
Valerylen, u, m., v lučbě. Rm. I. 322.

365277   Valeš Svazek: 4 Strana: 0544
Valeš, lše, m. = Valentin. Pal. — V., os. jm. Tk. V. 69., 85. — V. Jan, spis. 1577. Vz Jir. H. 1. II. 309.

365278   Valeš Svazek: 8 Strana: 0455
Valeš, lše, m., vz předcház. Valentin.

365279   Valeška Svazek: 4 Strana: 0544
Valeška, y, m., osob. jm. Šd.

365280   Válet Svazek: 10 Strana: 0471
Válet = hráti. V zloděj. mluvě.

365281   Valete Svazek: 9 Strana: 0364
Valete = třetí neděle adventní. Dač. I. 249.

365282   1. Váleti Svazek: 4 Strana: 0544
1. Váleti, 3. os. pl. -ejí, válej, el, en, ení = koulením převrhovati, wälzen, herumwälzen, rollen; valchovati, walken, walchern, walgen, wälgern; dělati, strojiti, zurichten. Jg. — co: kámen. Br., sudy, sukno (ne: valcho- vati), D., těsto, chléb, Jg., prádlo, Us., hody (strojiti), Lom., poklony (dělati). Šm., Bern. Matka válí chléb. Us. Šd. V. železo, Nz., pecny. Šd. Príde ku jednomu chlapovi, čo vrchy válal. Dbš. Sl. pov. I. 89. Kde bys ich (=je), má milá, kde bys ich válela, dyž tam válů není? Sš. P. 88. Neuměj' chleba válet, ani ho do pece sázet. Slavie Nár. ps. 82. Kůň zuby válí (odhazuje). Us. Dch. — co čím, kým. Kámen válci v., prádlo válcem, trdélkem. Jg. Jedni druhými smích válejí. Št. Uč. 64. b. Kdo smích jiným válí, špatně se chválí. Č. M. 89. Smích va- lechu námi. Z. wit. 79. 7. Těsto rukama v. Dy mi chleba dává, popelem ho válá a tak mi ho hodí jako zlému psovi. Sš. P. 160. — co odkud: dříví s vrchu. Jg. — co kdy. Ve středu sem ho (chléb) válela. Us. Sd. V sobotu ju (košili) válí. Sš. P. 699. Vz V. co kam. — co z čeho: z těsta chléb. Reš. — co, koho, se kde: koho na čem. Kom. Na peci se v. Us. V. nezralé švestky mezi kameny, aby změkly. V. střídku v prstech. Jg., Kom. V. se v blátě jako prase, jako svině. V. V. se v prachu, Us., v bludu, Jel., v nepravostech, D., v popele. Br. V. něco v hrsti. Lk. Doma se v. Ler. Prase válí se v bahně a přece lidé po něm prsty obli- zují. Us. Vrů. V. sukna ve valše. Us. Šd. Co doma váleno (děláno), nevalně chváleno. Kmk. V. se ve sněhu. Us. Č. Válejí se po zemi. Sš. P. 733. Seber své věci, ať se ne- válejí po zemi. Us. Dch. — po čem: klády po drvěch v. Rkk. 19. — se za čím. Vlna za vlnú se válé. Rkk. — se kam: na jednu haldu, V., něco do sklepa. Us. Víno dolů v. kázal. NB. Tč. 64. V ten čas zástupové valéchu sě k Ježíšovi, aby slyšeli slovo božie. Hus II. 277. Mrtvé tela na niu (na zem) sa váľaly. Dbš. Sl. pov. I. 390. — se s čím = něco váleti. Reš. S kamením se váleti. Kom. — se. Roste tam travička, jen se vine, jen se válí. Čes. mor. ps. 80. Čer- nou masť jí dávám, aby se noha neválela (nejitřila). U Domažl. Němc. Kdo se hněvá, nechť se válí, však ho pán Bůh nepochválí. Prov. Nic nedělá, jen se válí (povaluje). Ros. — se kdy kde. Z jara při prvním hřmění po zemi se válejí, aby neměli bo- lestí v kříži. Vz více v Sbtk. 64., 66., 135., 266. — se jak. Moře vlnami odevšad se válelo. Kom. Lab. 58. — se s kým = tělesně obcovati, beischlafen. Us. Kšť. — se proč: smíchy se v. Jg. I. 54. Přes koleno válí (chléb). Er. P. 354. Válel se nahým tělem po kopřivách. Št. N. 136. Jako svině nechajíc vody čisté válé se s libostí v blátě, též utrhač... Vz Utrhač. Hus I. 230.

365283   2. Váleti Svazek: 4 Strana: 0544
2. Váleti, el, en, ení = válčiti, válku vésti, Krieg führen, streiten. — abs. Když Hradečtí váleli. Pč. 12. — s kým. Jak by hory s horami válely; Ty by si válel s kra- hujem; Trudno nám v. s těmi vrahy. Rkk. 23., 28., 22. Po smrti pak Albrechta páni čeští sami jedni s druhými váleli. Let. 116. Ne s naší ctí, ale s našim statkem v. budeš. Pal. Dj. IV. 2. 401. Já s tvú ctí neválím ani váleti chci, jedné ty sám s ní neválej. Arch. IV. 144. Kto s ní bude moci váleti. ZN. On pořád se sousedy válí (má rozepře). Us. Vk. Potom mnoho válel s císařem. V. Ten válej s Čechy, kdo nechce živ býti. Dal. 133. On pořád se sousedy válí (jest v rozepři). Us. v Táborsk. — Jel., Troj. — mezi kým. Mezi sebou váleli a bojovali. Kr. Trip. — proti komu: proti Bohu. Reš., D. Všeliká ruka nechať válé proti mně; Nepřátelé, proti nimžto budete v.; Král vá- léše proti Israeli. BO. — kam. I račiž pane věděti, žeť do jeho zemi chci v. Arch. III. 44. Žádný aby neválel do Němec svévolně. Ib. IV. 477. — jak. Než lépe by bylo máme-li vládnouti, abychom příměří nedě- lajíc společně váleli. Arch. III. 7. — čím: Než válkať jest, válkú válé se sem i tam. Pal. Dj. V. 1. 159. V. velikým vojskem, penězi. Us. — za koho. Za krále proti nepřátelóm válechu. BO. — proč. S toho válechu (s dievkami) let pět. Dal. 22.

365284   1. Váleti Svazek: 7 Strana: 0997
1. Váleti. V. v dialektech vz List. filol. 1892. 290. — se. Přezraje-li hrách, bude se tuze v. (vypadávati). Us. Plsk. — co čím. Váleje prsty nahodilým zrnem ovsa počal. Prs. — co z koho: smíchy z koho = posmívati se. Zinsky. Brt. — se, co kudy. přes pařezy, bei den Haaren herbeiziehen. Tč. Slzy se mu po tváři válejí. Osv. — co, se v čem. V-jí hody v krmiech. Krnd. 22., 45. V. se v hříších. Pož. 289.

365285   2. Váleti Svazek: 7 Strana: 0997
2. Váleti. O tvarech vz List. fil. 1884. 445. Od vale, dem. válka, ze střněm. wal m. wale, f, Wahlstatt. Ib. Cf. Mkl. Etym. 374. a. — s kým. Kar. 52., Šf. Strž. I. 463., Hád. 34. a., Mand. 24. b., Dal. C. 78., Alx. — oč: o krajinu. Št. Kn. š. 49. 9. — zač : za vícezstvie. Sequ. 363.

365286   Váleti Svazek: 8 Strana: 0455
Váleti. Teľa a žrieba zuby váľa (shazuje). Phľd. 1894. 377. Vz Váľati.

365287   Váleti Svazek: 9 Strana: 0364
Váleti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 271. 343.

365288   2. Váleti Svazek: 10 Strana: 0471
2. Váleti vojnu. Msn. Od. 225.

365289   Valeur Svazek: 10 Strana: 0471
Valeur (valér), u, m., fr. = účinný pro- středek. Hlas. nár. 24. /5. 1894. (Dst. ).

365290   Valgáč Svazek: 8 Strana: 0455
Valgáč, e, m. = zavalitý, ztloustlý, ne- ohrabaný : pes, jehně i člověk. Val. Brt. D. II. 409.

365291   Valha Svazek: 8 Strana: 0455
Valha, y, m., vz předcház. Valentin.

365292   Valhala Svazek: 4 Strana: 0544
Valhala, y. f., velkolepá stavba mramo- rová s mramorovými poprsími něm. výteč- níkův u Řezna. Vz S. N.

365293   Valcha Svazek: 4 Strana: 0544
Valcha, y, f. = stoupa k stupování suken. V. Z něm. Walche, Walkmühle. Mz. 362., V. V. kliková (s klikou), die Kurbelwalke, cechovní, die Zunftwalke; Kůže do valchy zadělati. Šp. Od vás na valchu voziti se nedám. Ehr. — V. = drsná deska, na níž místy prádlo perou. Us. Brnt. — V. = kom- binovaná hrklávka (hrkačka) i klapačka. Jest to větší prkénko, na němž na dolním konci s obou stran přibito po dřevěném péře a mezi péry uprostřed dvě kladívka vedlé sebe. Z předu točí se klikou válec, na němž péra po vroubcích sjíždějíce řeh- tají a kladívka kolíky u válec vtlučenými se pozdvihují a na prkno dopadajíce tlukou. V. drží se v levé ruce o prsa opřená a pra- vou se točí za kliku. Na mor. Zlínsku. Brt. v Mtc. 1880. — V., němec. Walcha, mlýn a) u Neveklova, b) u Jistebnice, c) u Ji- čína, d) u Pardubic, e) u Břežnice, f) u Kra- lovic, g) u Hořovic; samota a) u Křelovic, b) u Pacova, c) u Humpolce, d) u Vysokého Mýta, e) u Vlašimi.

365294   Valcha Svazek: 8 Strana: 0455
Valcha, panni molendinum valcha dictum. Eml. Urb. 190.

365295   Valchárna Svazek: 4 Strana: 0545
Valchárna, y, f., die Walkmühle. Sedl. F. 105.

365296   Valchář Svazek: 4 Strana: 0545
Valchář, e, m. = kdo valchuje sukna, der Walker, Walkmüller. V., Hr. rk. 335. Sukno jestliže slabé (chatrné) jest, valchář valchuje. Kom. O v. řeckých a římských vz Vlšk. 177., 270., 277. O v-řích starší doby vz Tk. II. 373., 381. — V., osob. jm. Vck.

365297   Valchář Svazek: 7 Strana: 0998
Valchář. Patron valchářů sv. Menignus, sv. Anastasins. Zbrt. 241.

365298   Valchař Svazek: 10 Strana: 0471
Valchař J., spisov.

365299   Valchářka Svazek: 4 Strana: 0545
Valchářka, y, f., die Walkerin..

365300   Valchářský Svazek: 4 Strana: 0545
Valchářský, Walker-. D.

365301   Valchářství Svazek: 4 Strana: 0545
Valchářství, n., das Walkhandwerk. D.

365302   Valchéř Svazek: 10 Strana: 0675
Valchéř, e, m. = valchář. Cel. Priv. II. 564. 43*

365303   Valchinov Svazek: 4 Strana: 0545
Valchinov, a, m., Walterschlag, ves v Da- čicku na Mor.

365304   Valchov Svazek: 4 Strana: 0545
Valchov, a, m., Walchow, ves u Bosko- vic. PL.

365305   Valchovací Svazek: 4 Strana: 0545
Valchovací, Walk-. V. stůl u klobouč- níka, D., beran, palice, stroj, kolo, buben. Šp.

365306   Valchovadlo Svazek: 4 Strana: 0545
Valchovadlo, a, n., das Walkeisen, die Walkmaschine. Šp.

365307   Valchování, n Svazek: 4 Strana: 0545
Valchování, n., das Walken, die Walk- arbeit. V. suken. D. — V. = tupení, das Durchhecheln. Vz Valchovati.

365308   Valchovaný Svazek: 4 Strana: 0545
Valchovaný; -án, a, o, gewalcht, durch- gehechelt.

365309   Valchovaný Svazek: 10 Strana: 0471
Valchovaný. V. rúcho. Slov. třeb. 14.

365310   Valchovati Svazek: 4 Strana: 0545
Valchovati, valchovávati = válením hu- stiti, jemniti, rovnati, walken; práti, bíti, durchwalken, durchprügeln; tupiti, haněti, kritisiren, durchhecheln, meistern, durch- ziehen. Jg. — co, koho: sukno (dle Nvk. správně: váleti), Kom., punčochy, Us. zemi (rovnati), L.; něčí skutky, Jg., práci, Štelc, práva, V., boží soudy (přísně posuzovati, tupiti). Br. Řeči jeho posměšně valchovali. BR. II. 329., 786. b. Slova má valchujete a divně zmítate. Štr. Cizí práce v. Rvač. — co, se kde. V. se v posteli = váleti se, sich herumwälzen. Na Mor. Vck. V. švestku v prstech (měkčiti). Us. — co čím: kůže rybím tukem. Šp. V. někoho holí po hřbetě (bíti). Tč.

365311   Valchovati Svazek: 7 Strana: 0998
Valchovati. Cf. Mkl. Etym. 378. a. — co. Každý valchuj a mel to, což já za žer- nov sypati budu. Bart. 226. — koho v čem: v jeho nedostatcích a křehkostech. Pož. 103. — čím : hubú = mleti, moc mluviti Mor. Brt. D. 284.

365312   Valchovati koho před kým Svazek: 10 Strana: 0471
Valchovati koho před kým = kárati, trestati. 1598. Listář 39. V. = hráti. Tamtéž. Čes 1. XV. 48.

365313   Valchovka Svazek: 4 Strana: 0545
Valchovka, y, f. = hlinka valchářská, Walkererde, f., Walkthon, m. Vz S. N.

365314   Valchovna Svazek: 4 Strana: 0545
Valchovna, y, f. = valchárna, valcha, na Mor. valchovně, na Slov. valkovňa.

365315   Valchovní Svazek: 4 Strana: 0545
Valchovní, Walk-. V. jáma, der Walk- trog. Šp.

365316   Valchovnice Svazek: 4 Strana: 0545
Valchovnice, e, f., die Walkpresse,

365317   Valchovnický Svazek: 4 Strana: 0545
Valchovnický = valchářský.

365318   Valchovský Svazek: 4 Strana: 0545
Valchovský mlýn u Kutné hory a u Krá- lové dvora. PL.

365319   Valchový Svazek: 4 Strana: 0545
Valchový mlýn u Hořovic.

365320   Valchprét Svazek: 9 Strana: 0364
Valchprét, U, m. = valchová deska, na které se vykrojená holénka natahuje a vy- sušuje, z něm. Walkbrett. Sbor. slov III. 32.

365321   Valibuk Svazek: 4 Strana: 0545
Valibuk, a, m. = silák, ein starker Mensch. U Přer. Kd. — V., osob. jm. Dbš. Sl. pov. I. 90.

365322   Valibura Svazek: 10 Strana: 0471
Valibura, y, m, valibuk, vz Valigura. Hauer 15.

365323   Valice Svazek: 4 Strana: 0545
Valice, e, m., osob. jm. — V., pl., ves na Slov.

365324   Valič Svazek: 4 Strana: 0545
Valič, e, m., der Wälzer. — V., osob. jm. Šd.

365325   Valičák Svazek: 4 Strana: 0545
Valičák, a, m., osob. jm. Šd.

365326   Valíček Svazek: 4 Strana: 0545
Valíček, čka, m., osob. jm. Šd., Vck.

365327   Valíček Svazek: 8 Strana: 0455
Valíček, čka, m., vz předcház. Valentín.

365328   Valičice Svazek: 4 Strana: 0545
Valičice, dle Budějovice, Waltersdorf, ves n Star. města v Olom.

365329   Validace Svazek: 4 Strana: 0545
Validace, e, f., z lat. = schválení směnky, mince, die Validation, Anerkennung, Giltig- erklärung. Kh.

365330   Validlo Svazek: 9 Strana: 0364
Validlo, a, n. = válek kuchyňský. Šeb. 110.

365331   Validovati Svazek: 4 Strana: 0545
Validovati, z lat. = platným učiniti, schváliti, potvrditi, za platné uznati, vali- diren, giltig machen, bestätigen, für gute Zahlung gelten. Kh. V. směnku.

365332   Valigura Svazek: 4 Strana: 0545
Valigura, y, m. = nehybný, neobratný člověk, nemotora, ein unbeholfener Mensch. Mor. Škd., Vck. — V., osob. jm. Mor. Vck.

365333   Valigura Svazek: 7 Strana: 0998
Valigura = člověk tlustý. U St. Jič.

365334   Valihora Svazek: 4 Strana: 0545
Valihora, y, m., ein grosser, plumper Mensch. U Olom. Sd. — V., osob. jm. Dbš. Sl. pov. I. 90.

365335   Valihrach Svazek: 4 Strana: 0545
Valihrach, a, m. = kdo se snadno svalí, padne, der leicht umfällt. Jg. — V. = dítě silné, jež při chůzi se klátí s boku na bok. Na mor. Zlínsku. Brt.

365336   Valík Svazek: 4 Strana: 0545
Valík, a, m., osob. jm. Žer. Záp. I. 109.

365337   Valík Svazek: 8 Strana: 0455
Valík, a, m., vz předcház. Valentín.

365338   Valíkův mlýn Svazek: 4 Strana: 0545
Valíkův mlýn u Vratislavky a u Žďárec na Mor. Tč.

365339   Valín Svazek: 7 Strana: 0998
Valín, a, m. = Valentin. Mus. 1889. 164.

365340   Valín Svazek: 8 Strana: 0455
Valín, a, m., vz předcház. Valentín.

365341   Valina Svazek: 4 Strana: 0545
Valina, y, f., bauhinia, die Bauhinie, rostl. V. vytažená, b. porrecta, síťkovaná, b. reticulata, v. jazyk, b. lingua, v. peřestá, b. variegata, plsťnatá, b. tomentosa. Vz Rstp. 462.

365342   Valina Svazek: 7 Strana: 0998
Valina = lavina. Sl. les. Léta v-nou zmizela. Us.

365343   Valinky Svazek: 4 Strana: 0545
Valinky, pl., f., druh jablek nakyslých. Na Zlínsku. Brt.

365344   Valipec Svazek: 4 Strana: 0545
Valipec, e, m. = pecivál. U Opav. Pk.

365345   Valipysk Svazek: 8 Strana: 0455
Valipysk, u, m. = pysk svislý, Flabbe, f. Sterz. I. 928.

365346   Valis Svazek: 4 Strana: 0545
Valis, a, m., osob. jm.

365347   Valiska Svazek: 9 Strana: 0364
Valiska, f., starodávní sukně. Šeb. 64. 172.

365348   Valisko Svazek: 9 Strana: 0364
Valisko, ?, n., pozemek. Pck. Hol. 196·

365349   Valistý Svazek: 7 Strana: 1396
Valistý = silný, tlustý. Slov Phľd. XII. 729.

365350   Vališ Svazek: 4 Strana: 0545
Vališ, e, m., osob. jm. V. Ferd., náměstek purkmistrův v Praze r. 1882. a násl.

365351   Vališ Svazek: 7 Strana: 0998
Vališ Ferd. †19/9 l887. Cf. Slavín seš. 34 příl.

365352   Vališ Svazek: 8 Strana: 0455
Vališ, e, m., vz Valentín (3. dod.).

365353   Valiště Svazek: 4 Strana: 0545
Valiště, vz Val.

365354   Vališův Svazek: 4 Strana: 0545
Vališův mlýn u Nov. Města na Mor. Tč.

365355   Valiti Svazek: 4 Strana: 0545
Valiti, val, vale (íc), il, iv, en, ení; vá- leti (vz toto); valívati = svaliti, povaliti, rozvaliti, poraziti, vyvrátiti, um-, nieder- wälzen, hinstürzen, hinstrecken, um-, nieder- werfen, umstürzen; bíti, schlagen, stossen, durcharbeiten; hrnouti, hin-, zusammen- werfen; strkati, přičítati, die Schuld auf einen wälzen, schieben; koulením převrho- vati, rollen, wälzen; se = točiti se, upadati, sieh wälzen, fortrollen, hin-, umfallen, hin-, einstürzen; valem jíti, sich wohin wälzen, wallen, strömen, wogend o. wälzend sich bewegen; hrnouti se, řítiti se, mit ganzer Macht zudringen, einstürmen, einstürzen, herbeiströmen. Jg. — V. od vl ve vlna, l se stupňovalo v al. Ht. — abs. Val (odpal! jdi pryč!), weg, fort! U Kojet. Bkř. Proč tady valíš, warum verrichtest du hier deine Nothdurft? U Brušp. Mtl. — co. Valíš kámen Sisyphův (= konáš marnou práci). Poř. Bdl. Co tady valíš (sprostě mluvíš)? Us. u Brusp. Mtl. V. dům, zeď, stěnu = bořiti, L., strom = porážeti, L., Us. u Opavy. Klš., dřevo = kutáleti. Ros. — co, se kam (nač, do čeho, k čemu, v co): něco na hromadu v. Us. Vinu na jiného v. (strkati). Us. Vojsko se na nepřítele valí. Flav., Háj. Valí se naň boj, Br., válka. Kom. Vše se naň valí. D. Čím se větší zármutkové na nás valí, tím také většího potěšení nám Bůh udílí; Soužení na ni se valící. BR. II. 602., 807. Hleď, jak bída se valí na nás. Nudž. K šturmu, ku předu se valiti. D. Ta masť kosti v hromadu valí. Lék. Už se ta zima zase na nás valí. Us. Dch. Valí se mi do očí kouř. Us. Šd. Na krále českého se veliké nebezpečenství valilo. Dač. I. 251. Nebe spásy se nám kalí, lítá bouře se na nás valí. Sš. Bs. 12. Všetko neštěstie sa na mňa valí. Dbš. Sl. pov. I. 402. Jakžby les v les se valil. Rkk. 37. Protož zástupové valili sú se k němu. Hus. II. 278. — se. Francek se už valí (už jde). Us. Šd. Ten se valí (hrne, běží)! Us. Kd. Ten valí (bez: se = utíká)! U Místka, na Zlínsku. Mtl, Brt- Cf. V. se kudy. Všecko se tam valí. Us. Dch. Valí se jako hromada neštěstí, jak veliká voda. Us. Vrů., Brt. — se, koho proč. Leností sotva se valí. Ros. Valí se voda, Ros., vlna, krev, dým, Rkk., kouř, D., obilí (vlní se). Us. Kázal sem je na tvuoj slib dolů v. NB. Tč. 64. — co, se odkud. Kámen se zdi v. Alx. 1132. Valí se dým z komína. Us. Šd. Hneď sa valila zo studni čirá, čistá krev. Dbš. Sl. pov. 1. 519. Príde domov najedovaný, len sa mu tak valil pla- meň z pyskov. Ib. 101. Kouř se valí z ka- men, z peci. BR. II. 860. a. Prach se valí od kočáru atd. Dch. Kámen se mechem ne- obalí, jenž se často s místa valí. Prov. Voda s hory se valí. Us., D. Voda se valí z pra- mene, D., krev z rány; dým z komína, lidé z kostela se valí. Us. Klš — se jak (kam). V Houfech se tam valili. V. Valil do foroty (= jedl, pil přes moc). Na Zlínsku. Brt. Slzy potůčkem se valily. Kat. Videlkama od peca valila mne přes pleca. Ps. slez. Šd. Severu vladař lavinou tmy se valí. Stašek. Hlukem valili se z koleje. Let. 419. Valil se ohromný proud bez značné překážky Uhrami a Řeckem až do roviny. Ddk. III. 169. Stádo úprkem se valilo. BR. 231. a., Haj. Krev se valí potokami. Us. Tč. Ta po- kušení podlé mého předpovídání na vás se valí. BR. II. 108. b. Do domu se valí hou- fem. Bibl. Úprkem na někoho se valiti. Háj. — za čím. Pokuta za pokutou se valila. Br. Vlna za vlnú se valé. Rkk. 14. Rok za rokem se valí. Us. — kdy kam s kým. A v té chvíli valí se za niem bratr žalob- níkuov s svými pomocníky do krčmy. NB. Tč. 251. — kudy. Voda valila přes cestu. Na Zlínsku. Brt. Ajta dým sě valie po dě- dinách. Rkk. 17. Hore dolinami čerňava sa valí (= černé mračno). Sl. ps. Šf. III. 119. — kudy jak. Po jejie bělúciem líčku slzy potóčkem se valéchu. Kat. 699. Vojsko zemí s velikým spěchem se valilo. Us. Lid (tam- tudy) zástupem se valil. Har. II. 170.

365356   Valiti Svazek: 7 Strana: 0998
Valiti. Cf. Mkl. Etym 378 a. — abs. Nevalte (neplácejte) ! Mor. Brt. D. 284. — co. Řeka v-la své vlny, Vrch., svůj proud Osv. V. zuby (shazovati), Vhl., jedlu (po- rážeti). Slez. Šd. — co, se kam (jak proč). Voják hned valil do města (spě- chal). Brt. Studem valila se mi krov do tváře. Hrts Proud se ve proud valí. Kká. Proudem k radnici se v-li, v zmatku. Vrch. Zástupové valéchu se na něho. Bib. mik. Luk 5. 1. — co, se odkud (jak, kam kudy) Kámen s rachotem se skály se valí. Us. Pdl. Zástup z bran se valil. Moha. Do ní (strže) s výše se valným proudem valí vodopád v tisíci sloupech; Jež bez brází se valí ze skalin; Těžké krůpěje valí se mu s čela po tváři Vrch. — co, se jak. Cf. V. se. Ten valil německv (plynně mluvil ! Brt. D. 284. Déšť se valil toky; Moře valilo se proudem, v stálém proudění. Vrch. — kudy. Davy lidu valí se ulicí; Kouř valí se komínem, Us. Pdl., po stupních. Vrch. Přes ně valí se proud . . Vrch. — se proti komu. Tu se medvěd valí proti nám. Us. Šd. — kam čím. Tak sem sa vám rozhněvala, že bych hned byla do teho pantokem valila (tloukla). Mor. Vhl — se kde: na kobercích po zemi. Osv. I 85.

365357   Valiti Svazek: 8 Strana: 0455
Valiti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 79. Už valí (jde) do města; Tam valí o dušu (prší velmi). Pol. Ostrava. Valí se jak velká voda, jak hromada neštěstí. NZ. V. 544.

365358   Valiti Svazek: 10 Strana: 0471
Valiti = posílati, v zloděj. mluvě. Čes. 1. XI 142. — V. se jak. Valí se jako sud (o osobě tlusté). Čes. 1. XIV. 477.

365359   Valiti se jak Svazek: 9 Strana: 0364
Valiti se jak. Valí se jak štyří, jak devatero neštěstí. Šeb. 221.

365360   Válivka Svazek: 4 Strana: 0546
Válivka, y, f, volvox, prvok. Krok. II. 521.

365361   Valivrch Svazek: 4 Strana: 0546
Valivrch, a, m., cf. Valihora. — V., osob. jm. Dbš. Sl. pov. 1. 89.

365362   Válivý Svazek: 7 Strana: 0998
Válivý pohyb. Frč. 7.

365363   Válka Svazek: 4 Strana: 0546
Válka, y, f. = vojna, boj, od vál ve vá- leti (válčiti), der Krieg. V. výbojná (offen- sivní) a obranná (defensivní); na zemi, ná- mořní, pevnostní, pohorská atd., malá n. partizánska. Vz S. N. V. domácí, BN., měst- ská, v domácí (v cizí) zemi, V., pro nábo- ženství, D., náboženská, občanská, Nz., ote- vřená, Mudr., vyhlazovací, výprostná (Be- freiungs-), zahlazovací, na suchu i na moři, na vodě, Us., o dědictví. Nz. Vyhlášení, opovědění, hluk, případ, čas války. J. tr. Zdvihše mezi sebou války domácí; válku vésti; hrozné války mezi sebou stropili; války nechati, zanechati; válkou podmaniti. V. Válkám se radovati; Pakli válku oblí- bíte, bojujte beze mne. Flav. K válce se chystati. Dal. Válku na zem uvaliti. D. Válku zdvihnouti, pozdvihnouti, vyzdvih- nouti (Skl. II. 4. ), stropiti. D., Br. Válku proti někomu zdvihnouti. Br. Válkou a ná- silím. Br. V. povstala, V., vypukla Sych. Válku smluviti Res. Do války se dáti; Války se nabažiti. Us. Dch. Válka veliká i drobná. Dch. Válku zdvihl Kroesus proti Cyrovi. V. Válku vzbuditi. BO. Věz, ž' esť přietelská válka nebezpečna. Dal. 126. Pře- táhnouti někoho válkou (germanismus a šp. ). Tu jsú války zašly; Ale války zašly i ne- požívali sme té lúky. NB. Tč. 33., 290. Válku opověděti. Šd. Jaromírovi válku vy- pověděl; Se Štěpánem v létě r. 1030. vzňala se nová v.; Ta válka jen málo měsíců po- trvala; V-ku s někým počíti; Tím říše do dlouhých válek zapletena byla; Jako až podnes, bylo i tenkráte k vedení války po- třebí peněz a sice hojných peněz; Výsledek válek bývá nejistý. Ddk. II. 62., 106., 331., 427., III. 49., V. 283., Vl. 105. Kázal bráti na mém zboží bez viny svú válkú; V otvo- řité válce před landfridem bral jemu; Já jsem neměl s žádnou válkou nic činiti; Ve válkách se jest dála ta věc; Když jest bylo ve válce; Nežli se v zemi války počaly. Půh. I. 148., 208., 254., 387., II. 59., 92. Chtiece raději ty věci pokojně než válkou jednati; Jeho nejbrannější a nejčelnější sú lidé jemu zjímáni a zbiti, ježto sú jeho války jemu vedli; Dokudž tato válka mezi námi a vámi tráti bude; 1 velmiť mi jest se v tom příměří veliká škoda stala a větší nežli kdy u válkách; Jestliže bylo na tuto zemi válkou saženo. Arch. 1. 488., II. 45., IV. 343., 411., V. 435. (Šd. ). Počátkové války nevycházely vždy od husitův, ale někdy také od nepřátel jejich; Od lonska těžkou vedl válku proti měšťanům norm- berským; Oni že již protrávili se válkou, aniž mohli stačiti déle; Proč roznítili takové války a nedali zemi požívati pokoje?; Bez slušné příčiny počali válku na nás, pána svého; V. selská. Pal. Dj. III. 3., 59., IV. 2., 424., V. 1. 65., 287., V. 2. 482. A Žižka ihned jel do Plzně a tu z města plzeňského měl mnoho válek s panem Boh. z Švam- berka; Potom o tom veliké války byly mezi nimi. Let. 32., 143. Na válku se od- dati. BO. Za jeho časuov ižádná sě válka nevztrhla. BO. U válku duchovní s ním sme vstúpili. M. V. mezi nimi vznikla. V. Každo- denní (stálá) v. s Čechy. Vz Tk. IV. 257. V. sě vzbudi. Alx. v. 2397. O vypovídání války u Řeků a Římanů vz Vlšk. 345. Když by zahynul pravú válku nesa. Št. Aby žádný z nás konferentův o své ujmě žádné války ani k urážce něčí ani pro obhájení svého vlastního sive bellum ofíensivura sive bellum defensivum zdvihnouti a začíti nemohl a moci té neměl. Skl. I. 1315. Válkou nebo morem práva se přetrhují. Vz Zř. zem. Jir. 701. Válka povstala. V. V míře válku múdro ždáti. Rkk. Válku přetrhnouti. Er. V. žádné rady netrpí. Prov. Válka někoho zajde. Št. Válku nésti. Št. Záhuba říše v. domácí; V. má své právo; V. věc nejistá a vítězství nestálé; V. dá se dobře slyšeti, ale těžko viděti; Lepší pokoj nežli válka, z níž po- chází vše zlé; Ve válce na dobrém vůdci všecko záleží; Války vésti se mají jenom z příčin spravedlivých. Vz Rb. 39. —43., 273. Ve válce štěstí největší díl mívá. Pk. V. nebývá každému hojna, jen někomu. Lb. Štěstí ve válce odneseš na opálce; Co po- koj nasbírá, to válka sežírá. Lepší dobrý mír nežli války vír. Tč.

365364   Válka Svazek: 7 Strana: 0998
Válka. Cf. Mkl. Etym. 374. b V. krvavá, krutá, dlouho trvající. Šmb. Z boje ne mnoho dobrého pochází, neb co dobrého, hyne skrze válku, co zlého, rodí se z ní. Hkš. Hra.

365365   Válka Svazek: 9 Strana: 0364
Válka jest bída a žal. Vaň. Göth. 69 Ve válkách bývá vítězství nejisté, ale jistá vždy z nich škoda i zemí záhuba. Pal. Děj. IV. 2. 92. Pověry na Hořicku ? ní se táhnoucí. Vz Hoř. 144. Sr. Vojna

365366   Válka Svazek: 10 Strana: 0471
Válka má své právo. Dost. Pov. 32. V. nešatí. Ib. 159.

365367   Valkář Svazek: 4 Strana: 0547
Valkář, e, m. = valchář.

365368   Valkářka Svazek: 4 Strana: 0547
Valkářka, y, f. = valchářka.

365369   Valkářství Svazek: 4 Strana: 0547
Valkářství, n. = valchářství.

365370   Valkati Svazek: 4 Strana: 0547
Valkati, válkati, válkovati, rollen. Koll.

365371   Valkera Svazek: 4 Strana: 0547
Valkera, y, f., valkeria, rostl. blahovo- novitá. Rostl. 1. 227. a.

365372   Valkeřice, Erkeřice, Helkeřice Svazek: 4 Strana: 0547
Valkeřice, Erkeřice, Helkeřice, Al- gersdorf, ves v Děčínsku. Vz S. N.

365373   Válko Svazek: 8 Strana: 0455
Válko, a, m., vz Valentín (3. dod.).

365374   Válkolibý Svazek: 10 Strana: 0471
Válkolibý = války milovný. V. Menelaos, Achajové. Msn. II. 64., 294., Od. 225.

365375   Válkomilovný Svazek: 10 Strana: 0471
Válkomilovný. Msn. II. 162.

365376   Válkomilý. V Svazek: 10 Strana: 0471
Válkomilý. V. Trojstvo. Msn. II. 288.

365377   Valkoun Svazek: 4 Strana: 0547
Valkoun, a, m., osob. jm. Vz Tk. I. 149., IV. 22., 33., 365., Tf. 280., 300., S. N., Arch. I. 109., IV. 403., Pal. Dj. III. 1. 347.

365378   Valkoun Svazek: 7 Strana: 0998
Valkoun. Arch. VIII. 469., Výb. I. 1183., II. 370.

365379   Válkov Svazek: 4 Strana: 0547
Válkov, a, m., Walkow, samota u Milev- ska. PL.

365380   Válkování Svazek: 4 Strana: 0547
Válkování, n. = valchování.

365381   Valkovaný Svazek: 4 Strana: 0547
Valkovaný; -án, a, o = valchovaný.

365382   Válkovati Svazek: 4 Strana: 0547
Válkovati atd., na Slov. = valchovati. — V., rollen. — koho kam jak. Když až dolů přišel, ruka ďasa zas jej zpátkem vzhůru valkuje. Koll. I. 349. — V. = valovati vál- kem. — co: rolu. U Opav. Klš.

365383   Válkovati Svazek: 7 Strana: 0998
Válkovati = kopčiti. Laš. Wrch Cf. Válek (dod.).

365384   Valkovce velké Svazek: 4 Strana: 0547
Valkovce velké, ves na Slov. Let. sl. II. 227.

365385   Válkovitý Svazek: 4 Strana: 0547
Válkovitý, walzicht. Šm.

365386   Valkovna Svazek: 7 Strana: 0998
Valkovna, y, f. = valchovna. Rk.

365387   Valkún Svazek: 7 Strana: 0998
Valkún, a, m., vz Valkoun.

365388   Valkúnka Svazek: 7 Strana: 0998
Valkúnka, y, f., os. jm. D. ol. VIII. 92.

365389   Války Svazek: 4 Strana: 0547
Války, pl., vz Válek, Válka. — V., jm. polností u Vsetina. Vck.

365390   Vallenka Svazek: 4 Strana: 0547
Vallenka, y, f., vallenia. Rostl. I. 251. a.

365391   Valleska Svazek: 4 Strana: 0547
Valleska, y, f., vallesia. Rostl. I. 250. a.

365392   Vallisnerka Svazek: 4 Strana: 0547
Vallisnerka, y, f., vallisneria. Rostl. I. 271. a.

365393   Vallrothka Svazek: 4 Strana: 0547
Vallrothka, y, f., wallrothia, rostl. oko- ličnatá. Rostl. I. 259. a.

365394   Valměj Svazek: 4 Strana: 0547
Valměj, e, m., bylo mě. na Roně; sho- řeno bylo Valdemarem r. 1170. Krok. II. 375.

365395   Valmem Svazek: 7 Strana: 0998
Valmem se valí. Brt. D.

365396   Valmistr Svazek: 7 Strana: 0998
Valmistr, a, m., Wallmeister, m. Rk.

365397   Valmo Svazek: 4 Strana: 0547
Valmo (od valiti). Zemčata vařená jedí se oloupaná se solí a máslem a slovou zem- čata na valmo, na loupačku. Rostl. III. 9. 39. Onde valmo valí sě obilé rostouc. Št.

365398   Valmovitý Svazek: 7 Strana: 0998
Valmovitý. V. střecha. Mus. 1848. 599

365399   Valňák Svazek: 9 Strana: 0364
Valňák, u, m. = větší cep než kuták. Již. Mor. Seb. 119.

365400   Valně Svazek: 4 Strana: 0547
Valně = hlučně, houfně, valem, haufen- weise, strom-, zugweise. Valně lidi hubiti; Flusy hlavy do hrdla v. padají. V. Kostel se v. navštěvuje. Har. V. naň přiklopotaly dívky. Háj. Pomořané v. jsou vstali zase k odboji. Ddk. II. 401. — V. = hodně, silně, tuze, recht, wacker, sehr stark. Nej- valněji lichví ti, kteří... V. Nemáme se v. na zdraví. Sych. Noc v. již pokročila, když usnul. Us. Tč. V. to neumíš. U Rychn. Dhn. Biskupové nevšímali si asi v. Prahy; Ondřeje, mnicha dle professí, ve vědě v. zběhlého, vzornými mravy výtečného; Zdá se, že tento kandidat trůnu získal si valně přívrženců. Ddk. IV. 36., 210., VI. 4. (Tč. ). V čemž od sněmovníků v. mu prý odmlou- váno. Pal. Dj. IV. 1. 91. Buď hrdinú valně. BO.

365401   Valně Svazek: 7 Strana: 0998
Valně. Přemoženi sú ot Čechóv Němci v. Let. 67.

365402   Valní Svazek: 4 Strana: 0547
Valní, vz Valný. — V. = k valům se vztahující, Schanzen-, Wall-. V. příkop, D., zeď, Troj., sklep, Zlob., Rk., vojsko. Dač. I. 267.

365403   Válnice, e, válnička Svazek: 4 Strana: 0547
Válnice, e, válnička, y, f. = mandlo- vačka, das Mangenbrett. Dch.

365404   Valníček Svazek: 4 Strana: 0547
Valníček, čka, m., osob. jm.

365405   Valník Svazek: 4 Strana: 0547
Valník, u, m., jm. lesa u Vsetína. Vck.

365406   Válník Svazek: 4 Strana: 0547
Válník, u, m., der Roller, die Matige. Dch., Šp. V. na prádlo, die Wäschemange. Šp. — V. = silný, malý, těžký vůz na silná dřeva. U Bolesl.

365407   Valník Svazek: 8 Strana: 0455
Valník, u, m. = něj. vůz? V. jednospřežný. Nár. list. 1895. 28./8.

365408   Válniti Svazek: 4 Strana: 0547
Válniti, il, ěn, ění, mangen. — co kde: prádlo na válníku. Dch. Obyč.: váleti.

365409   Valnoburácný Svazek: 10 Strana: 0471
Valnoburácný. V. vlny, řeka. Msn. Od. 62., 167.

365410   Valnoha Svazek: 4 Strana: 0547
Valnoha, y, m. a f. = líný člověk, lou- davec, ein träger, langsamer Mensch. Us. ve východ. Čech. Sá, Kšá. U Uher. Hrad. Tč.

365411   Valnoha Svazek: 10 Strana: 0471
Valnoha, y, f. = kosonoha, koňská noha, Klumpfuss, pes varus. Ktt.

365412   Valnohlučný Svazek: 7 Strana: 0998
Valnohlučný, náfmX^^to?. Lpř.

365413   Valnoklas Svazek: 4 Strana: 0547
Valnoklas, u, m., agastachys, rostl. stří- brncovitá. Rostl I. 235. a.

365414   Valnoprašný Svazek: 7 Strana: 0998
Valnoprašný, «ayxoWoc. Lpř.

365415   Valnosť Svazek: 9 Strana: 0364
Valnosť. Bude prací v. (mnoho). XV. stol. List. fil. 1898. 130.

365416   Valnouti Svazek: 4 Strana: 0547
Valnouti, ul, ut, utí = baciti, uhoditi, einen heftigen Schlag versetzen. — koho kam. Valnul ju do hlavy, hned ji hlavu rozrazil. Slez. Šd.

365417   Valnožiti se Svazek: 4 Strana: 0547
Valnožiti se = povalovati se, säumen, faulenzen, sich wo aufhalten. — u koho. Us.

365418   Valný Svazek: 7 Strana: 0998
Valný = valem jdoucí. Cf. Mkl Etym. 378 a. Valný proud řeky. Vrch. V. vlna. Lpř — V., mächtig. V. spomocnice. Lpř.

365419   Valný Svazek: 8 Strana: 0455
Valný, z validus. Čern. Př. 20.

365420   Valný, -ní Svazek: 4 Strana: 0547
Valný, -ní = co se valí jako vody, valem jdoucí, přívalný, stürzend, wogend, strö- mend. V. potok, Zlob., řeka (prudká). D. Na valném voze jeti (jehož loukoti nejsou železným pásem nýbrž jen skobami sevřeny. Us. na Mor. Mřk. V. vozy (nekované). Pam. Vel. Mezer. 228. — V. = hlučný, hromadný, houfný, mnohý, mocný, veliký, silný, statný, podstatný, četný, hlavní, všeobecný, häufig, gross, stark, zahlreich, allgemein, Haupt-. Valným houfem bitvu svésti; v. sněm, mor, V., vojsko, trh, D., hluk, zástup, město, Troj., pouť, Har., počet, Gníd., bitva, Lom., zeď, Us., klenutí. Ros. Na rovni valnej. Rkk. Sebra voje se všech vlasti valných. Rkk. 46. V. schůze, hromada, shromáždění, Rk., Dch., Šp., Tč., Skř., polní hlídky, voj, S. N. V. tření. Kodym. Když zloch již měl ze skály valný kus zdi vystavěný... Sš. P. 479. Voleno jest tedy ke sněmu valněj- šímu. Pal. Dj. IV. 1. 110. Jindřich svolal do Míšně valný sjezd knížat; Prospěch, jehož biskup v Prusku dosáhl, nebyl valný. Ddk. II. 231., III. 93. (Tč. ). Byl jest valný sněm kněží. Dač. I. 20. Bitvy hlavni neb valné nebylo. Čr. Velmi valnú svatbu uči- nil; Lid veliký a v. BO. Zeď valná. BO. — čím. Hrad posádkou valný. Troj. 183. — V. = hodný, dobrý, švarný, hezký, stark, tüchtig, wacker, brav, trefflich, bündig. Tento rým není hrubě v. Puch. To bude asi valné. Us. To sukno, pivo, jeho chovám není valné. Us., Sych., Ml. Valný důkaz. Šír. Ty řepy nejsou letos valné. Us. To není valné. Us. Ktk. Čím dálnější, tím valnější. Prov. Šd. Bezděčné dílo nebývá valné. Č. M 139.

365421   Valo Svazek: 4 Strana: 0547
Valo, a, m., osob. jm. Na Slov. Šd.

365422   Valoba Svazek: 10 Strana: 0471
Valoba, y, f., kožešnické dílo. Nár. Pol. 20. 12. 1896. (Dst).

365423   Valohrdý Svazek: 4 Strana: 0547
Valohrdý, stolz auf seine Schanzen. V-dá Budeč. Krok. I. a. 4.

365424   Vaľok Svazek: 8 Strana: 0455
Vaľok, ľku, m. = vepřovice. Slov. Phľd. 1896. 622.

365425   Valolomný Svazek: 4 Strana: 0547
Valolomný, schanzenbrechend. L.

365426   Valonie Svazek: 4 Strana: 0547
Valonie, e, valonka, y, f. = mistička z dubu, který slove chrast, quercus aegilops, die Valonie. Šp. Výtah z v-e, Valonieaus- zug, -extrakt, podešvice činná z v-e, Sohl- leder; mokkanská v., Moccavalonie, obchod s v-emi, Valoniahandel, mlýn na v-e. Šp. V-ky = nepravé borky. Prm. IV. 267.

365427   Valor Svazek: 4 Strana: 0547
Valor, lépe: valour.

365428   Valora Svazek: 10 Strana: 0471
Valora, y, f. Dnes je Bárta v dobré va- loře (míře). Dšk. Km. 7.

365429   Valosin Svazek: 4 Strana: 0547
Valosin, u, m. = kostice, rákos uměle připravovaný. Balda.

365430   Valouch Svazek: 4 Strana: 0548
Valouch, a, m. = Valentin. Půh. brn. 1540. Cf. Vala. — V. Frant., far. a spis., nar. 1810. Vz Šb. H. l. 301., S. N.

365431   Valouch Svazek: 8 Strana: 0455
Valouch, a, m., vz Valentín (3. dod.).

365432   Valoun Svazek: 4 Strana: 0548
Valoun, u, m. = kuželiště, der Kegel- plan. Us. — V. = kus slepence zakulacený, okrouhlý, tmelem spojený. Vz Schd. II. 74., Bř. N. 247., 269., Oblázek. V-ny naplavené. V-ny pazourkové, Feuersteingerölle. Dch. V prsti té bylo plno v-nů vápencových. Km. 1883. 134.

365433   Valoun Svazek: 7 Strana: 0998
Valoun, valounek, nku, m. 1880. 371., Kram. Slov.. Chdt. 28., 62. Ledovcový v., Gletschergeschiebe, n. Mour. Valouniště, Geschiebsablagerungsplatz.

365434   Valoun Svazek: 10 Strana: 0471
Valoun, u, m. = oblázek. Litom. 55.

365435   Valouniště Svazek: 4 Strana: 0548
Valouniště, ě, n. = místo, kde jsou va- louny, Ort, wo Geschiebe sind. Presl.

365436   Valour Svazek: 4 Strana: 0548
Valour, u, m. = valoun. Valourem kouli hoditi = ne vysoko, nébrž aby po zemi se valila, wälzend. Ros.

365437   Valourek Svazek: 7 Strana: 0998
Valourek, rku, m = nákladní vůz. Pdl.

365438   Valous Svazek: 4 Strana: 0548
Valous, u, m., valousy, pl. = vous, der Spitzbart, Schnurrbart. D., Nz. lk.

365439   Valous Svazek: 7 Strana: 0998
Valous, valús, a, m., ardela, zastr. Rozk., Pršn. 12. Valovka. Cf. Brm. IV. 2. 332.

365440   Valousáč Svazek: 4 Strana: 0548
Valousáč, e, m. = valousatý. Dch.

365441   Valousatý Svazek: 4 Strana: 0548
Valousatý = valousy mající, ein Schnurr- bärtiger. Us. Dch.

365442   Valousek Svazek: 10 Strana: 0471
Valousek Fr., spis.

365443   Válov Svazek: 8 Strana: 0455
Válov, nástroj k lámání lnu. Phľd. 1894. 85.

365444   Válov Svazek: 9 Strana: 0364
Válov, ?, ?. = koryto, žlab. Maštal a v. vykaditi. Sbor. slov. III. 138. Od válova hned do brloha (po večeři hned na lože). Zát. Př. 167a.

365445   Váľov Svazek: 10 Strana: 0471
Váľov, u, m. = žlab. Kone žerú z vá- ľova. Slov. Czam. Slov. 131.

365446   Válov, u, válovec Svazek: 4 Strana: 0548
Válov, u, válovec, vce, m. = necky, koryto, der Trog. Na Slov. a Mor. Sviňa mlaščí při válově, když mláto žere. Tč. Když sviňa zakvičí, všecky druhé svině od válova běží. Na Mor. Tč., D., Koll. — V., a, m., Wohlau, ves u Podbořan, b) u Bu- chova. Tk. I. 435., III. 106., Arch. III. 190.

365447   Valová Svazek: 8 Strana: 0455
Valová, skála u Vsetína. Vck. Poh. 115.

365448   Valovati Svazek: 4 Strana: 0548
Valovati = uvalovati. — co čím: rolu válem. U Opav. Klš.

365449   Valovatosť Svazek: 4 Strana: 0548
Valovatosť, vz Valovitosť.

365450   Valovatý Svazek: 4 Strana: 0548
Valovatý, vz Valovitý.

365451   Válovček Svazek: 10 Strana: 0471
Válovček, večku, m. = korýtko. Sbor. slov. 140., 190.

365452   Valovec Svazek: 4 Strana: 0548
Valovec, vce, m., osob. jm. Arch. I. 546.

365453   Válovec Svazek: 4 Strana: 0548
Válovec, vce, m. = vál na nudle. D. — V., na Slov. = šubka k zavírání kola, der Hemmschuh. Plk.

365454   Válovec Svazek: 8 Strana: 0455
Válovec, vce, m. = válov (koryto na píci). Slov. Kal. S. 197.

365455   Válovek Svazek: 4 Strana: 0548
Válovek, vku, m. = válovec. Na Slov.

365456   Valovic Svazek: 4 Strana: 0548
Valovic, e, m., osob. jm. Na Slov. Šd.

365457   Valovic Svazek: 4 Strana: 0548
Valovic, e, m., osob. jm. Slov. Šd.

365458   Valovice Svazek: 4 Strana: 0548
Valovice, dle Budějovice, Wallowitz, ves u Bělé; Wallowitz, mlýn u Jaroměře. PL.

365459   Valovisko Svazek: 9 Strana: 0364
Valovisko, a, n. = místo, kde se kdo válel. Mus. ol. 1898. 119.

365460   Valovitá Svazek: 4 Strana: 0548
Valovitá, é, f., jm. pole u Hošťálové na Vsacku. Vck.

365461   Valovitosť, valovatosť Svazek: 4 Strana: 0548
Valovitosť, valovatosť, i, f. = tlustosť těla, die Dickleibigkeit. Jg.

365462   Valovitý, valovatý Svazek: 4 Strana: 0548
Valovitý, valovatý = tlustého těla, dick-, fettleibig. Jad. V. muž; v. ruka; buď silen a v-vit. BO. — V. = valy mající, mit einem Wall versehen. Ros.

365463   Valovka Svazek: 4 Strana: 0548
Valovka, y, f., ploutvonožec, clione. V. měkká, clione borealis; jižní, c. australis; ramenohlavá, pneumodermon Peronii. Vz Frč. 228.

365464   Válovník Svazek: 4 Strana: 0548
Válovník, u, m. = vál, das Nudelbrett. Nov. Bydž. Kšť.

365465   Valovské lesy Svazek: 4 Strana: 0548
Valovské lesy. Tk. IV. 208.

365466   Valovský Svazek: 4 Strana: 0548
Valovský, ého, m., os. jm. Vz S. N.

365467   Valový Svazek: 8 Strana: 0455
Valový mlýn u V. Kunčic na Frýdecku. Věst. op. 1894. 19.

365468   Valový. V Svazek: 4 Strana: 0548
Valový. V. dráha, die Wallstrasse, ve vojen. Vz S. N. — V. mlýn, u Kunčic ve Slez. Tč.

365469   Valpurga Svazek: 4 Strana: 0548
Valpurga, y, f., Valpurgis. Vz S. N.

365470   Valruka Svazek: 10 Strana: 0471
Valruka, y, f., talipomanus, luxatio manus congenita, Klumphand (napjatá, extensa, skrčená odvrácená, flexa valga s. supinata, skrčená přivrácená, flexa vera s. pronata). Ktt.

365471   Valsa Svazek: 4 Strana: 0548
Valsa, y, m., osob. jm. Šd.

365472   Valšov Svazek: 7 Strana: 0998
Valšov, a, m., Kriegsdorf, ve Slez.VSlz. III. 160.

365473   Valšovice Svazek: 4 Strana: 0548
Valšovice, dle Budějovice, Wallschowitz, ves u Hranice na Mor.

365474   Valšovna Svazek: 7 Strana: 0998
Valšovna, y, f. = drhlo, prádlo rud, Läuterwäsche, f. U Příbr. Hř. Valtín, a, m. = Valentin. Mus. 1889. 164

365475   Valštein Svazek: 4 Strana: 0548
Valštein, a, m., Waldstein, samota u Tur- nova. PL.

365476   Valšteinský lis Svazek: 4 Strana: 0548
Valšteinský lis, Waldsteiner Presse, samota u Mělníka. PL.

365477   Valšův dvůr Svazek: 4 Strana: 0548
Valšův dvůr, vz Tk. II. 264.

365478   Valšův Újezd Svazek: 4 Strana: 0548
Valšův Újezd, vz Tk. I. 87.

365479   Valteřice Svazek: 4 Strana: 0548
Valteřice, dle Budějovice, Neudorf, ves u Lanškrouna; Waltersdorf, ves u Jilem- nice. Pl.

365480   Valteřov Svazek: 4 Strana: 0548
Valteřov, a, m., Waldetschlag, ves u Be- nešova v Buděj.

365481   Valteřovice Svazek: 4 Strana: 0548
Valteřovice, dle Budějovice, Walters- dorf, ves u Fulneka.

365482   Valtice Svazek: 4 Strana: 0548
Valtice, dle Budějovice, Feldsberg, mě. v Dol. Rak. u Mikulova. Vz S. N.

365483   Valtinov Svazek: 4 Strana: 0548
Valtinov, a, m., Walten, ves u Jablon- ného; Walterschlag, ves u Dačic. Vz S. N.

365484   Valtířov Svazek: 4 Strana: 0548
Valtířov, a, m., Waltersgrün, ves u Ronš- perka; Waltiře, ves u Úště; Woltiřov, ves u Milevska. PL.

365485   Valtroky Svazek: 10 Strana: 0471
Valtroky = vantroky. Frant. 18. 13.

365486   Valtropa Svazek: 4 Strana: 0548
Valtropa, y, f. = pokryvka koně, die Schabracke, snad z it. qualdrappa. Mz. 362.

365487   Valtrubice Svazek: 4 Strana: 0548
Valtrubice, dle Budějovice, Waltrowitz, ves u Jaroslavic. PL.

365488   Valtrubník Svazek: 4 Strana: 0548
Valtrubník, a, m., osob. jm. Tk. V. 48.

365489   Valún Svazek: 4 Strana: 0548
Valún, vz Valoun. Na Slov. Ssk.

365490   Valún Svazek: 10 Strana: 0471
Valún, vz Valoun.

365491   Valús Svazek: 7 Strana: 0998
Valús, vz Valous (dod.).

365492   Valúš Svazek: 4 Strana: 0548
Valúš, e, m. Valenta, Valentin. U Místka. Škd. — V., osob. jm.

365493   Valúše Svazek: 7 Strana: 0998
Valúše, pl., f. = valcha, stúpy na vá- lenie súkna. Slov. Rr. Sb.

365494   Valuška Svazek: 4 Strana: 0548
Valuška, y, f., trimesurus, had zmijo- vitý. Krok. I. c. 129.

365495   Valušná Svazek: 7 Strana: 0998
Valušná, é, f. = trať nad Vyzovicemi MzO. 1890. 97., 178.

365496   Valuta Svazek: 4 Strana: 0548
Valuta, y, f., it. = číslo, hodnota peněz, die Währung. Rk. Vídeňské, konvenční Číslo. Vz S. N. — V. = hodnota, kterou dal za směnku vlastník tomu, od koho ji dostal, der Werth. Vz S. N.

365497   Valuta Svazek: 7 Strana: 0998
Valuta či měna = soubor peněz, které stát ve svých hranicích za všeobecné a vý- hradní platidlo zákonem zavedl. V. jedno- duchá či monometallistická, je-li jediný kov základem měny (zlato nebo stříbro, zlatá nebo stříbrná měna); bimetallistická, kde jsou oba kovy základem měny; kulhavá zlatá či znečištěná parallelní či souběžná papírová. Nár. listy 1892. č. 124.

365498   Valův mlýn Svazek: 4 Strana: 0548
Valův mlýn, Walkmühle, u Vel. Mezi- říčí na Mor., u Telešic na Mor. Tč.

365499   Valva Svazek: 7 Strana: 0998
Valva, y, f. = bedněná pavlač v lome- nici chalupy. U Domažl. Jrsk.

365500   Valvace Svazek: 4 Strana: 0548
Valvace, e, f. = udání hodnoty jisté mince v herních penězích, die Werthbestim- mung einer Münze. Vz S. N.

365501   Valvace Svazek: 9 Strana: 0364
Valvace mince. Dač. II. 87.

365502   Valvas Svazek: 7 Strana: 0998
Valvas, u, m. = látka hedvábná. Kram. Slov.

365503   Valviště Svazek: 4 Strana: 0548
Valviště, ě, n. = místo v lese, kde se dříví s vrchu válí, der Wälzplatz. — V. = místo zválené. — V. = sláma z jara se stromků odstraněná, kterou o zimě obaleny byly. Dch., Jg. — V. = místo, kudy voda valem teče. Us. v Táborsk.

365504   Valvlna Svazek: 4 Strana: 0548
Valvlna, y, f. = dlouhá (vodní) vlna. V-y, xv/iata (iciKfiú. Vký.

365505   Valvoda Svazek: 7 Strana: 0998
Valvoda, y, m., os. jm. Rgl.

365506   Valvoš Svazek: 7 Strana: 0998
Valvoš, e, m, druh révy. V Podluží. Brt. L. N. II. 14.

365507   Valy Svazek: 4 Strana: 0548
Valy, dle Dolany, Walle, ves u Přelouče; něm. Waly, samota u Vodňan. Vz S. N. — V., vz Val.

365508   Valy Svazek: 7 Strana: 0998
Valy. vz Hrúd.

365509   Valylen Svazek: 7 Strana: 0998
Valylen, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 325.

365510   Vałky Svazek: 10 Strana: 0471
Vałky. Vałkami nasypati = omítka se stěn opadaná, hlína pazdeřím nebo sečkou slaměnou míchaná, kterou se rybníky opev- ňovaly. 1660. Vz Vstnk. XII. 89.

365511   Vałovocec Svazek: 8 Strana: 0455
Vałovocec, vočce, m. = réva. Vz Brt. D. II. 441.

365512   Váma Svazek: 4 Strana: 0548
Váma, dual = vám.

365513   Vambera Svazek: 4 Strana: 0548
Vambera, y, m. V. Frant, far. a spis., nar. 1780. Vz S. N., Tf. H. 1. 182. Šb. II. 1. 301.

365514   Vambera Svazek: 8 Strana: 0455
Vambera, y, m., vz předcház. Václav.

365515   Vamberk Svazek: 4 Strana: 0548
Vamberk, a, m., mě. v Královéhradecku, Wamberg. Vz S. N., Tf. 357., 358.

365516   Vamberk Svazek: 7 Strana: 0998
Vamberk sluje krajkářský. Krajkářky mají tam žluté paty. Proč tam říkají: Ca- kulajda — o loket ? Tam musil sv. Jan za- platiti za nocleh. Hodiny postrkovali tam housenáčkem a v kostelní kryptě chovali fexta. O všem vz v Sbtk. Krat. h. 123.

365517   Vambeřice Svazek: 4 Strana: 0548
Vambeřice, dle Budějovice = poutnické místo v Kladsku, Albendorf. Vz S. N.

365518   Vambeřice Svazek: 8 Strana: 0455
Vambeřice, od Vambery? Čern. Př. 37.

365519   Vambeřická Svazek: 7 Strana: 0998
Vambeřická fiala = večernice nevonná. Sadská. Kšť.

365520   Vámkati Svazek: 4 Strana: 0548
Vámkati = vykati, mit Ihr Jemanden anreden, ihrzen. Píšiť k tobě během přá- telským zanechav ráčení a vámkání. Psk.

365521   Vámkati Svazek: 10 Strana: 0471
Vámkati = vykati. Grm. XXII.

365522   Vámkování Svazek: 10 Strana: 0471
Vámkování, n. = vykání. Grm. XXII.

365523   Vampatý Svazek: 7 Strana: 0998
Vampatý = tlustý. Cf. Vampola (konec). U Brna. Rgl.

365524   Vampeľ Svazek: 8 Strana: 0455
Vampeľ, bampeľ, vantrup = veliké břicho. Slov. Kal. S. 197.

365525   Vampir Svazek: 4 Strana: 0548
Vampir, vz Upír.

365526   Vampír Svazek: 7 Strana: 0998
Vampír. Cf. Mách. 162., 172., 182.-187.

365527   Vampír Svazek: 8 Strana: 0455
Vampír a Vlkolak sú rozdielne bytnosti; Vampir je umrlec, Vlkolak je žijíci človek, ale často sa obé mate. Phľd. 1895. 31.

365528   Vampirism-us Svazek: 8 Strana: 0455
Vampirism-us, u, m. = tlačení můrou. Vz Zbrt. Pov. 28., Phľd. 1895. 32. V. na Mor. Vz Čes. 1. VI. 216.

365529   Vampírovitý Svazek: 7 Strana: 0998
Vampírovitý = upíru podobný. Stč. Zem. 836.

365530   Vampola Svazek: 7 Strana: 1396
Vampola, y, f = silná páka z povalu k vytahování pařezů. Lib. NZ. I. 546.

365531   Vampola Svazek: 10 Strana: 0676
Vampola, v, f. V. u tažného mlýna. Čes. 1. XV. 188. Vz Tažný, Vampula v II. Přisp.

365532   Vampola, vampula Svazek: 4 Strana: 0548
Vampola, vampula, y, vampule, e, f. = sochor, kterým se dvéře n. okenice zastr- kují, das Querholz zum Sperren, der Richt- baum. Jg., Hrš. V. = sochor vůbec, der Knittel, Hebel, die Hebestange. Zkazil ho- dinky, když je natahoval, myslil, že má v ruce vampulu. Us. Dch. — V. = něco tlustého, břichatého, naduřeného. Totě snop jako v. Us. u Hořic. Hk.

365533   Vampole Svazek: 4 Strana: 0548
Vampole, í, pl., f. = těžké saně k vození dříví z hor, Schlitten zum Wegschaffen des Holzes vom Gebirge. Ve vých. Čech. Kšá., Zkr.

365534   Vampole Svazek: 7 Strana: 0998
Vampole = těžké sáně na větší náklad. Mor. Knrz.

365535   Vampula Svazek: 9 Strana: 0364
Vampula, y, f. = dlouhý sochor, kterým se stavidla vytahovala, pouštěla-li se z ryb- níka voda. Hoř. 299. — V., pl., n. = velké selské saně. U Polné. Hoš. 101.

365536   Vampumový. V Svazek: 4 Strana: 0549
Vampumový. V. pásy (u Indianů). Vz KP. 1. 290.

365537   Vamrnik Svazek: 7 Strana: 1396
Vamrnik, a, m., vrch u Trnavy. 1256. Phľd. XII. 554.

365538   Van Svazek: 4 Strana: 0549
Van, u, m. = vanutí.

365539   Vaň Svazek: 4 Strana: 0549
Vaň, ě, m., dle Bača, osob. jm. Pal. Rdh. I. 127., Arch. I. 184.

365540   Váň Svazek: 4 Strana: 0549
Váň, ě, m., na Slov. = veliký kus soli n. bláta, ein grosses Stück Salz o. Koth. Bern

365541   Van Svazek: 7 Strana: 0998
Van větru, lidských dějin. Vrch., Dk., Čch. Stran utvoření tohoto slova vz Kyn (dod.). Vývin. — V., a. m = Vajan Paul. Tóth. Slov. bájesl. I. 50. — V. = Václav. Vz toto (dod.).

365542   Van Svazek: 7 Strana: 1396
Van = on. Gemer. Šb. D. 77.

365543   Van Svazek: 10 Strana: 0471
Van, u, m., z vánek = vání, má Vodička za slovo nesprávné. Vz Věst IX. 37.

365544   Vana Svazek: 7 Strana: 0998
Vana pneumatická. Kk., NA. V. 441 , Rm. I. 52.

365545   Váňa Svazek: 7 Strana: 0998
Váňa = Václav. Vz toto v dod — V. J.. vz Pyp. K. II. 529.

365546   Váňa Svazek: 8 Strana: 0455
Váňa Jan, učitel angl. a rus. řeči v Praze, spisov.

365547   Vaňa Svazek: 9 Strana: 0364
Vaňa Jan. Sr. Jub. XXXIII. — V. A., básn. + 1898.

365548   Vana Svazek: 10 Strana: 0471
Vana, y, f. V. dětská, koupací, sedací, houpavá. Us. Rgl.

365549   Váňa Svazek: 10 Strana: 0471
Váňa A., spis.

365550   Vaňa, Váňa Svazek: 4 Strana: 0549
Vaňa, Váňa, m., dle Bača, Vaňata, y, m. = Vaněk, Vaniček, Vaňka, Václav. — V., osob. jm.

365551   Vana, vanna, y, vaně Svazek: 4 Strana: 0549
Vana, vanna, y, vaně, ě, vanice, e, vanička, y, f., z lat. vannus. Mz. 362., Vlšk. 146. Die Wanne. Pocení u vanně. V. V. z ka- mene n. ze dřeva vydlabaná, vybraná. Boč. V. ke koupání, k mytí, na sklenice, k va- ření chřestu, k prání, Jg., Dch. Lázeň ve vaně. Us. Dch. V. chladicí. Dch. V. plynová n. lynopudná, Gaswanne, Nz. plechová, por- culanová. Us. Šp.

365552   Vanáček Svazek: 4 Strana: 0549
Vanáček, čka, m., osob. jm. Šd.

365553   Vaňáček Svazek: 4 Strana: 0549
Vaňáček, čka, m., osob. jm. Šd.

365554   Vanad Svazek: 4 Strana: 0549
Vanad, vz Vanadík.

365555   Vanadan Svazek: 4 Strana: 0549
Vanadan, u, m., vanadsaures Salz. Nz.

365556   Vanadi-um Svazek: 9 Strana: 0364
Vanadi-um, a, n. V. v horninách. Vz Žv. X. 24 Sr. Vstnk. X. 324.

365557   Vanadi-um Svazek: 10 Strana: 0471
Vanadi-um, a, n. Vz Vstnk. XI. 541., XII. 493., XIII. 563.

365558   Vanadi-um Svazek: 10 Strana: 0676
Vanadi-um, a, n. Vz Vstnk. XIV. 460.

365559   Vanadičitan Svazek: 4 Strana: 0549
Vanadičitan, u, m., das Vanadoxydsalz. Nz.

365560   Vanadičitý Svazek: 4 Strana: 0549
Vanadičitý kysličník, das Vanadoxyd. V. soli. Nz.

365561   Vanadičnan Svazek: 7 Strana: 1396
Vanadičnan, u, m. Zásaditý v. zinečnato- olovnatý, descloizit. Vz Ott. VII. 348. b.

365562   Vanadík Svazek: 4 Strana: 0549
Vanadík, vanad, u, m., vanadium, kov. Vz S. N., Šfk. 294. Cf. Vandík.

365563   Vanadinit Svazek: 4 Strana: 0549
Vanadinit, u, m., nerost. Bř. N. 192.

365564   Vanadinový Svazek: 4 Strana: 0549
Vanadinový inkoust. Prm. III. č. 19.

365565   Vanadium Svazek: 7 Strana: 0998
Vanadium, a, n. Vz Schd. I. 263.

365566   Vanadnatý Svazek: 4 Strana: 0549
Vanadnatý kysličník, Vanadsuboxyd. Nz.

365567   Vanadový Svazek: 4 Strana: 0549
Vanadový, Vanad-. V. kyselina: VO3. Vz Šfk. 294.

365568   Vanadyl Svazek: 7 Strana: 0998
Vanadyl, u, m., nerost. Šfk. Poč. 319.

365569   Vanák Svazek: 4 Strana: 0549
Vanák, a, m., osob. jm. Šd.

365570   Vaňas Svazek: 4 Strana: 0549
Vaňas, a, m., osob. jm. Arch. IV. 381.

365571   Vaňas Svazek: 8 Strana: 0455
Vaňas, a, m., vz předcház. Václav.

365572   Vaňásek Svazek: 8 Strana: 0455
Vaňásek, ska, m., vz předcház. Václav.

365573   Vaňata Svazek: 4 Strana: 0549
Vaňata, y, m. = Váňa.

365574   Vaňata Svazek: 8 Strana: 0455
Vaňata, y, m., vz předcház. Václav.

365575   Vaňátko Svazek: 4 Strana: 0549
Vaňátko, a, m., osob. jm. Mor. Šd.

365576   Vaňátko Svazek: 7 Strana: 0998
Vaňátko, a, m. = Václav. Vz toto v dod.

365577   Vaňci Svazek: 4 Strana: 0549
Vaňci, pl., paseky u Vsetína. Tč.

365578   Vancuřík Svazek: 4 Strana: 0549
Vancuřík, a, m., osob. jm. Šd.

365579   Vanč Svazek: 4 Strana: 0549
Vanč, e, m., Wantsch, ves u Náměště.

365580   Vanča Svazek: 8 Strana: 0455
Vanča, dle Bača, vz předcház. Václav.

365581   Vančák Svazek: 4 Strana: 0549
Vančák, u, m. = hrnec, der Topf. Mor. Ktz.

365582   Vančák Svazek: 7 Strana: 0998
Vančák, a, m. = Ivančičan na Mor.

365583   Vančar, vanžar Svazek: 4 Strana: 0549
Vančar, vanžar, u, m., z něm. Wein- schirling, Mz. 362. = dráč, dřištal, dřístal, pivník, berberis, der Sauerdorn, letně zelený celokeř. Jg. Vz Slb. 645., Rstp. 50.

365584   Vaňčata Svazek: 4 Strana: 0549
Vaňčata, Wanschata, samota v Milevsku.

365585   Vančata Svazek: 8 Strana: 0455
Vančata, y, m., vz předcház. Václav.

365586   Vaňček Svazek: 4 Strana: 0549
Vaňček, ěčka, m. V. kněz. Vz Tk. IV. 30.

365587   Vanček Svazek: 7 Strana: 0998
Vanček = Václav. Vz toto v dod.

365588   Vančice Svazek: 4 Strana: 0549
Vančice, dle Budějovice = Ivančice, Ei- benschitz, mě. na Mor. Tč.

365589   Vančík Svazek: 4 Strana: 0549
Vančík, a, m., osob. jm. Tk. V. 209.

365590   Vančura Svazek: 4 Strana: 0549
Vančura, y, m. = Václav. Gl. 354. — Tf. 56., S. N. — V. = nemotrný člověk, ein unbeholfener Mensch. U Místka na Mor. Škd. — V., osob. jm. Šd.

365591   Vančura Svazek: 8 Strana: 0455
Vančura, y, m., vz předcház. Václav.

365592   Vančura Svazek: 9 Strana: 0364
Vančura Jindř. Sr. Jub. ????I.

365593   Vančura Svazek: 10 Strana: 0471
Vančura Jindř. dr., spis. Sr. Zvon IV. 138.

365594   Vančurák Svazek: 4 Strana: 0549
Vančurák, a, m., osob. jm. Mor. Šd.

365595   Vančurov Svazek: 4 Strana: 0549
Vančurov, a, m., Wančurow, dvůr u Ml. Boleslavi.

365596   Vančuřík Svazek: 4 Strana: 0549
Vančuřík, a, m., osob. jm. Mor. Šd.

365597   Vanda Svazek: 7 Strana: 0998
Vanda kněžna.Vz Vc. Lab. 166., 262.— V., Viena, Vanička kvetúca panna čistoty, cudu a cnosti čili žena s vencom večného panenstva, manželka Vietova. Paul. Tóth. Slov. bájesl. I. 50.

365598   Vandal Svazek: 4 Strana: 0549
Vandal, a, m. = cizí jméno k vyznačení Slovana, jinak Vend, Vind, ein Slave, Wende, Wandal. Vandali n. Srbi. V. Vandali byli smíšenci ze Suevů, Slovanův a Celtův. Šf. ve Starž. I. 338. — Vandalové = kmen ně- mecký, jenž poraziv Římany na Rýnu pu- stošil Gallii, Španěly a Italii a dobyv r. 455. Říma všecky památky umělecké zničil a 14 dní plenil. Rk. Vz více v S. N. — V. = surový člověk, ein roher Mensch. Vz Bdl. v Mtc. 1880. 185.

365599   Vandalism-us Svazek: 4 Strana: 0549
Vandalism-us, u, m. = hrubé nešetření starých památek drahocenných, der Vanda- lismus. Rk. Vz Vandal.

365600   Vandalství Svazek: 7 Strana: 0999
Vandalství, n , vandalština, y, f., Van- dalismus, m. Rk.

365601   Vandas Svazek: 8 Strana: 0455
Vandas, a, m., vz předcház. Václav.

365602   Vandec Svazek: 8 Strana: 0455
Vandec, v lučbé. Vz Am. Orb. 63.

365603   Vandelica Svazek: 4 Strana: 0549
Vandelica, e, f., angelica silvestris. Let. Mt. S. VIII. 1. 34. (Šd. ).

365604   Vandelička Svazek: 9 Strana: 0364
Vandelička, rostl. Phľd. 1898. 247., Sbor. slov. I. 209. Sr. Vandelica.

365605   Vandělík Svazek: 10 Strana: 0471
Vandělík, a, m. = evangelík. Val. Nár. sbor. VI1I 102.

365606   Vandelka Svazek: 4 Strana: 0549
Vandelka, y, f., vandellia. Rostl.

365607   Vandic Svazek: 4 Strana: 0549
Vandic, e, m., osob. jm. Arch. I. 419.

365608   Vandičnan Svazek: 4 Strana: 0549
Vandičnan, u, m., nerost, vanadates. V. olovitý, das Wandalinbleierz. Miner. 549.

365609   Vandík Svazek: 4 Strana: 0549
Vandík, u, m., vanadium. Miner. 33. Cf. Vanadík

365610   Vanditka Svazek: 8 Strana: 0455
Vanditka, v lučbě. Am. Orb. 63.

365611   Vandle Svazek: 4 Strana: 0549
Vandle, e, f., na Slov. = vana. Or. p. — V. = pánev na roztavení vosku (u voskářů), die Pfanne. Ktk.

365612   Vandle Svazek: 9 Strana: 0364
Vandle, e, f. = vanna. 1669. Mtc. 1898. 398.

365613   Vandlička Svazek: 8 Strana: 0455
Vandlička, y, f. = vannička, z něm. vandl, I není vsuto. Mtc. 1895. 186. (Pastr.). — Duť. 5., List. fil. 1896. 156.

365614   Vandličky Svazek: 4 Strana: 0549
Vandličky, pl., f. = druh nákypu, Wan- deln. Hsg. Kn. Kuch.

365615   Vandlík Svazek: 7 Strana: 0999
Vandlík, u, m., druh jablek. Mor. Brt.

365616   Vandr Svazek: 4 Strana: 0549
Vandr, u, m., z něm. = cesta, putování zvl. o řemeslnících na zkušenou jdoucích n. o čeledínech službu měnících, das Wandern, die Wanderschaft. V. Na -vandru býti. D. Vandrem jíti, na v. jíti, Ros., se strojiti. Br. Vandrem pochoditi, přebývati. D., Jg. Ža- ludek mi jde vandrem (chce se mi jísti. Vrů. ). Us.

365617   Vandr Svazek: 7 Strana: 0999
Vandr. S tím člověkem je smutný v. (cestování, pořízení) Us. Kšť.

365618   Vandr Svazek: 9 Strana: 0364
Vandr. Po smrti zlej v. (když žena vandruje. ) Šeb. 218.

365619   Vandra Svazek: 7 Strana: 0999
Vandra, y. f. = vandrovní koláč. — V., y, m. = vandrovník. U Kdýně. Rgl.

365620   Vandrák Svazek: 7 Strana: 0999
Vandrák, a, m. = vandrovní. Us. Kšť — V., u, m. = vandra (dod ).

365621   Vandrňák Svazek: 10 Strana: 0471
Vandrňák, a, m. = vandrovník. Dšk. Km. 29., Čes. 1. XII. 435.

365622   Vandrováček Svazek: 10 Strana: 0471
Vandrováček, čka, m., zdrobn. Brt. čít. 254.

365623   Vandrování Svazek: 4 Strana: 0549
Vandrování, n., das Wandern, die Wan- derung. Nucené v., der Wanderzwang. Od v. nožičky bolí, od milování všecko se zhojí. Sš. P. 515.

365624   Vandrovaný Svazek: 4 Strana: 0549
Vandrovaný; -án, a, o, gewandert. Muž- ský za kamny válený, ženská vandrovaná, po obou nic není. Us. Kšá.

365625   Vandrovati Svazek: 4 Strana: 0549
Vandrovati, z něm. wandern = putovati, cestou pracovati, jako řemeslník putovati, jíti na zkušenou, do světa jíti, na cesty jíti, přes pole pracovati (V. ), přes pole choditi, wandern, reisen. Jg. — abs. Vandruj, Vác- lavku, vandruj preč, dám ti na cestu ostrý meč; Pastevnice vandrovala a vás smutné samy zanechala; A když sobě odpočali, přece vandrovat museli; Vandroval bych, nevím kady, zarůstly mně cesty všady. Sš. P. 91., 134.. 138., 515. — kam. A Vác- lavek se rozhněval, do Holešova vandroval; Vandrovali tři pěkní mládenci, vandrovali v cizí kraj; Šaty svazovala a pryč vandro- vala za židem, za židáčkem, za židem. Sš. P. 91., 141., 662. (Tč, ). — kam proč. Já vandruju na parádu krejčímu do rukávu. Er. P. 392. — odkud: ze země. V. Vandroval mladzěněc od svych rodziči preč, od svoji matery mezi cuze ludzi; V-val jest člověk hřišny z toho světa zarmuceny. Sš. P. 12., 46. (Tč. ) — kudy: po světě. V. Povandrn- jeme přes hory, doly. Er. P. 103. V-li přes polečko, nadešli tam dzicjatečko; V-la do- linú až na lúčku zelenú; Byl bych ťa naučil světem v. Sš. P. 37., 171., 794. (Tč. ). — jak. Pěšky v. V. Pozůstalý syn po řemesle van- drující. 1620. — kdy. O sv. Martin vandruje chasa (mění službu). Us. — s kým. Rk. Vandruj s námi v cizí kraj. Sš. P. 141.

365626   Vandrovati Svazek: 7 Strana: 0999
Vandrovati. Slzy po tvářích v. počaly. Kos.

365627   Vandrovati po Svazek: 8 Strana: 0455
Vandrovati po řemesle. 1566. L. posíl. II. 28.

365628   Vandrovec Svazek: 4 Strana: 0549
Vandrovec, vce, m., osob. jm. Tk. V. 71.

365629   Vandrovec Svazek: 7 Strana: 0999
Vandrovec = vandrovní. Val. Brt. D. 284.

365630   Vandrovka Svazek: 4 Strana: 0549
Vandrovka, y, f. = vandr. Bern., Ros.

365631   Vandrovka Svazek: 7 Strana: 0999
Vandrovka = hůl vandrovnická. Us. Kšť.

365632   Vandrovka Svazek: 8 Strana: 0455
Vandrovka. Bol na v-vke. Phľd. XII. 661.

365633   Vandrovná Svazek: 4 Strana: 0549
Vandrovná, é, f. = vandrovnice.

365634   Vandrovní Svazek: 4 Strana: 0549
Vandrovní = pocestný, cizí, přespolní, wandernd, fremd. V. V. člověk, tovaryš. Ros. — V. = k vandrování se hodící, Wandet- V. střevíce (boty). V. V. léta, Wanderjahre, knížka, das Wanderbuch, doba, Wander- freiheit, Šp., koláč (který se jí o svatbě v hospodě při muzice). Us. u Domažl. Nl. — V., subst., der Wanderer. Wandersmann, Handwerksbursche. D. — V. = tulák, der Landstreicher. V. žena (nevěstka). V., Svěd. 1569.

365635   Vandrovní Svazek: 7 Strana: 0999
Vandrovní Vz Er. P 406. V. koláč dává se ženichovi před svatbou, dva metry v objemu a mazaný. V Domažl. Vz NZ. I. 75.

365636   Vandrovní Svazek: 10 Strana: 0471
Vandrovní řemeslo. Zvon II. 592.

365637   Vandrovnice Svazek: 4 Strana: 0550
Vandrovnice, e, f. = vandrovná po- cestná žena, die Wandererin, Reisende. Ros. — V. = nevěstka, die Landstreicherin, Hure. V.

365638   Vandrovnice Svazek: 9 Strana: 0364
Vandrovnice, e, f. = buchta dávaná od- cházející čeledí. Čes. 1. IX. 323.

365639   Vandrovník Svazek: 4 Strana: 0550
Vandrovník, a, m. = pocestný, der Wan- derer, Wandersmann. V. — V. tulák, der Herumstreicher, Vagabund. V.

365640   Vandrovník Svazek: 7 Strana: 0999
Vandrovník, u, m. = vandrovní koláč U Kdýně. Rgl.

365641   Vandrovník Svazek: 8 Strana: 0455
Vandrovník = koláč ze žitné mouky, po- mazaný máslem, posypaný mákem n. perníkem, který dostávala čeládka vystupující ze služby. NZ. IV. 537.

365642   Vandrovniký Svazek: 4 Strana: 0550
Vandrovniký, den Wanderer, Hand- werksburschen betreffend. Ros. V. = van- drovní tovaryš. Ros.

365643   Vandrovný Svazek: 4 Strana: 0550
Vandrovný = vandrovní.

365644   Vandruše Svazek: 4 Strana: 0550
Vandruše, pl. f. = vši. Mor. Šd.

365645   Vandula Svazek: 4 Strana: 0550
Vandula, y, m.. osob. jm. Šd.

365646   Vandule Svazek: 4 Strana: 0550
Vandule, Stangendorf, ves u Svitavy na Mor.

365647   Vandžura Svazek: 7 Strana: 0999
Vandžura, y, m. = nemotora. Laš. Brt. D. 284

365648   Vaně Svazek: 4 Strana: 0550
Vaně, vz Vana.

365649   Vaně Svazek: 7 Strana: 0999
Vaně, ě, f., os. jm. 14. stol. Mus. 1880. 467.

365650   Vané Svazek: 7 Strana: 0999
Vané, ého, n , das Gewehte. Lpř. SI. I. 105

365651   Vaně Svazek: 8 Strana: 0455
Vaně, vz předcház. Václav.

365652   Vanec Svazek: 4 Strana: 0550
Vanec, vz Vanč. — V, nce, anolis, ještěr. Krok I. c. 128.

365653   Vanecký Svazek: 4 Strana: 0550
Vanecký, ého, m., osob. jm. Žer. Záp. II. 191.

365654   Vaneč Svazek: 4 Strana: 0550
Vaneč, nče, m., ves u Náměště na Mor. Tč.

365655   Vaněček Svazek: 4 Strana: 0550
Vaněček, čka, m., osob. jm.

365656   Vaněček Svazek: 7 Strana: 0999
Vaněček = Václav. Vz toto v dod. — Arch. VII. 462.

365657   Vaněček Svazek: 10 Strana: 0471
Vaněček Matěj, spis. a prof

365658   Vanek Svazek: 4 Strana: 0550
Vanek, nku, m., Raab, pevnosť v Uhřích.

365659   Vánek Svazek: 4 Strana: 0550
Vánek, nku, m. = větríček, das Lüftchen. V. jest něco vaného, ne vanoucího, tedy vě- térek. Jg.

365660   Vaněk Svazek: 4 Strana: 0550
Vaněk, ňka, Vaněček, čka, m. =Václav. Cf. Váňa. Něm. Wenzel. Dal. Vše tě fůra, Vaněk jako Důra (Pavel jako Havel, vše jedno). Vz Hloupý. Č. Poradil se s Vaňkem (utekl, vzal nohy na ramena, práskl do bot. Vz Útěk), sich aus dem Staube machen, das Hasenpanier ergreifen. Vz Uprchlý. V., Č. S Vaňkem zmužilý se neradí. Č. M. 118. S Vaňkem potazu brání (utíkání). V. — V., osob. jm. Tk. 1. 312., V. 63 V. Norb., spis., † 1835. Vz Tf. H. I. 176., Šb. H. l. 302. — V. Fr., prof. a spis., nar. 1824. Vz Šb. H. 1. 302. — Vz S. N.

365661   Vaněk Svazek: 7 Strana: 0999
Vaněk, vz. Václav (dod). — Arch. VII. 559 , 649., VIII 607. S Vaňkem zmužilý se neradí, raděj pro česť hrdla nasadí. — V. Norbert. Cf. Tf. Mtc. 20., 54., Zl. Jg. 191., 247, 301., Bačk. Písm. 292., Rk. Sl. — V. Frant., prof. v Praze, spisov. †1884. Cf. Rk. Sl.

365662   Vaněk Svazek: 9 Strana: 0364
Vaněk = Václav. Do Prahy Vaňka pře- nášejí. 1501. Rozb. II. 189.

365663   Vaněk Svazek: 10 Strana: 0471
Vaněk Norb. Vz Čad. 120., 127, Lit. L 938. — V. O. F, spis. - V. Ferd., prof. a spis.

365664   Vaněk Svazek: 10 Strana: 0676
Vaněk Ferd., Kar., Frant. Oldřich, spis. Vz Ott.

365665   Vaněkovic chaloupka Svazek: 4 Strana: 0550
Vaněkovic chaloupka, samota u Zbi- rova.

365666   Vanělija Svazek: 10 Strana: 0471
Vanělija = evangelium. Slez. Vlasť. I. 220.

365667   Vaněnka Svazek: 4 Strana: 0550
Vaněnka, y, f. = malá vana, eine kleine Wanne. Us.

365668   Vaněnný Svazek: 4 Strana: 0550
Vaněnný, Wannen-.

365669   Vaněra Svazek: 8 Strana: 0455
Vaněra, y, m., vz předcház. Václav.

365670   Vaněrka Svazek: 8 Strana: 0455
Vaněrka, y, m., vz pŕedcház. Václav.

365671   Vaneš Svazek: 8 Strana: 0455
Vaneš, nše, m., vz předcház. Václav.

365672   Vaněta Svazek: 4 Strana: 0550
Vaněta, y, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127.

365673   Vangionové Svazek: 4 Strana: 0550
Vangionové byl kmen german. při Rýnu.

365674   Vangla Svazek: 7 Strana: 0999
Vangla, y, f = vana Val. Vck.

365675   Vangor Svazek: 7 Strana: 0999
Vangor, a, m, nudelartiger Fisch. Ssk. — V., u, m., jm. pole, z něm Weingarten. U Jestřábic. Džl.

365676   Vangovať Svazek: 7 Strana: 0999
Vangovať, das Gedroschene mit Rechen umrühren Ssk.

365677   Vanguerka Svazek: 4 Strana: 0550
Vanguerka, y, f., vangueria, rostl. mo- řenovitá. Rostl. 1. 257. a.

365678   Vaňha Svazek: 8 Strana: 0455
Vaňha, y, m., vz předcház. Václav.

365679   Vaňhal Svazek: 4 Strana: 0550
Vaňhal, a, m., osob. jm. Vz S. N.

365680   Vaňhal Svazek: 7 Strana: 0999
Vaňhal Jan, český hudeb. 1739.—1813. Rk Sl , Srb 80.

365681   Vaňhar Svazek: 8 Strana: 0455
Vaňhar, a, m., vz předcház. Václav.

365682   Vaňharov a Svazek: 7 Strana: 0999
Vaňharov a, m., hospoda ve Vyzovicích. MzO. 1890. 178.

365683   Vání, víní, vění Svazek: 4 Strana: 0550
Vání, víní, vění, n. = foukání, čišení, das Wehen. V. větrů. V., Kom. V MV. nepravá glossa. Pa. Bouřlivé v. Reš. Tříbení n. vání a přečisťování pšenice. BR. II. 14. a.

365684   Vanice Svazek: 4 Strana: 0550
Vanice, vz Vana. V.

365685   Vánice Svazek: 4 Strana: 0550
Vánice, e, f. = vějice, veliký vítr, ein starker Wind. Us. — V. = vání, ku př. sněhu, metelice, chumelice, prášenice, svějka, na Mor. poprašek, das Schneegestöber. D., C. V. sněhová. Ev. Po veliké v-ci budem mít sanici. Mor. Tf. Na Ostr. také fujavice. Tč. — V., Wanitz, ves n Vys. Mýta. PL.

365686   Vanič Svazek: 7 Strana: 1396
Vanič, e, m., potôček v Liptově. 1269. Phľd. Xll 554.

365687   Vanič Svazek: 8 Strana: 0455
Vanič, e, m., potok v Liptov. Phľd. XII. 74., 554.

365688   Vaníček Svazek: 4 Strana: 0550
Vaníček, čka, m. = Váňa, Václav. — V., osob. jm. V. Al., prof. a spis. Vz Tf. H. 1. 177., Šb. H. 1. 302., S. N.

365689   Vaníček Svazek: 7 Strana: 0999
Vaníček Al. Cf. Rk. Sl., Bačk. Př. 171 , 173 † 83.

365690   Vaniček Svazek: 8 Strana: 0455
Vaniček, čka, m., vz předcház. Václav.

365691   Vaniček Svazek: 9 Strana: 0364
Vaniček Alois. Sr. Jub. XXXIII.

365692   Vanička Svazek: 7 Strana: 0999
Vanička, y, f, vz Vana.

365693   Vaníčkovic Svazek: 7 Strana: 0999
Vaníčkovic Zikmund. Výb. II. 1274.

365694   Vaník Svazek: 4 Strana: 0550
Vaník, a, m., osob. jm. Arch. IV. 346.

365695   Vaník Svazek: 8 Strana: 0455
Vaník, a, m., vz předcház. Václav.

365696   Vaníkova Svazek: 7 Strana: 0999
Vaníkova náprava, pole u Rajce na Mor. D. olom. V. 2.

365697   Vanilie Svazek: 4 Strana: 0550
Vanilie, e, vanilka, y, f., z fr. vanille, (vanylj), vanilla aromatica, die Vanilie. Čl. 138., Kk. 134., Rstp. 1518, Schd II. 272., S. N.

365698   Vanilie Svazek: 7 Strana: 0999
Vanilie. Cr. Mllr. 43., Č. Kn. š 258., Kram. Slov, KP VI 139., 369., Dlj. 65.

365699   Vanilin Svazek: 4 Strana: 0550
Vanilin, u, m. V. strojený. Vz Prm. IV. 128.

365700   Vanilinka Svazek: 4 Strana: 0550
Vanilinka, y, f. = vanilie. Pl.

365701   Vanilka Svazek: 7 Strana: 0999
Vanilka, vz Vanilie. — V. = česneková polívka, česnečka (žertem) U N. Bydž. Kšť.

365702   Vanilkový Svazek: 7 Strana: 0999
Vanilkový. V. essence, cukr, punč Kram. Slov.

365703   Vanillin Svazek: 7 Strana: 0999
Vanillin, silice. Vz KP. VI. 357.

365704   Vanilový Svazek: 7 Strana: 0999
Vanilový. V. kyselina, alkohol. Rm. II 158, 105.

365705   Vaninka Svazek: 4 Strana: 0550
Vaninka, y, f., malá vana. — V. =dížka, žumpík, v horn. Šp.

365706   Vanira Svazek: 7 Strana: 0999
Vanira, y, m. = Václav. Vz toto v dod.

365707   Vanírnik Svazek: 8 Strana: 0455
Vanírnik, a, m., vrch v Požúnsku. Phľd. XII. 554.

365708   Vanísek Svazek: 8 Strana: 0456
Vanísek, ska, m., vz předcház. Václav.

365709   Vaniš Svazek: 4 Strana: 0550
Vaniš, e, m., osob. jm. Pal. V. ze Žďanic Pav., spis., †1540. Vz Jir. H. 1. II. 310.

365710   Vaniš Svazek: 7 Strana: 0999
Vaniš, e, m. = Václav Vz toto v dod.

365711   Vaňka Svazek: 4 Strana: 0550
Vaňka, y, f, vaňky, pl. = hrušky letní, vavřinky, eine Art Sommerbirn. Us. — V., y, m. = Václav. Cf. Vaňa.

365712   Vanka Svazek: 7 Strana: 0999
Vanka, y, f.. os. jm. 14. stol. Mus. 1880 467.

365713   Vaňka Svazek: 7 Strana: 0999
Vaňka, y, m. = Václav. Vz toto v dod.

365714   Vánkomil Svazek: 10 Strana: 0471
Vánkomil, a, m. = Zefyr. Sr. Maloch.

365715   Vánkoš Svazek: 9 Strana: 0364
Vánkoš, e, m. = část vozu. Klanice jsou položené na zadku vo v še. V Brezovici. Mus slov. II. 8.

365716   Vaňkovati Svazek: 4 Strana: 0550
Vaňkovati vzdorovati, trotzen. — ko- mu. Us. Dch.

365717   Vankoví březí Svazek: 4 Strana: 0550
Vankoví březí, samota u Humpolce.

365718   Vankuš Svazek: 4 Strana: 0550
Vankuš, e, m. = zhlavce, poduška, polštář, das Polster. Na Slov. Bern., Pl. Posteliem si v. pod obidva boky; Měkký v. pod hlavu. Na Slov. Tč. Čvo si mi slubúvau na mojom vankuši. Sl. ps. 73. Má ho vo vankuši. Dbš. Obyč. 2. Zjieš ty čerta, ne v.; Ver daleko lieháš od mojeho vankuša. Sl. ps. Šf. 47., 76. (Šd. ).

365719   Vankuš Svazek: 7 Strana: 0999
Vankuš. Cf. Mkl. Etym. 375. a.

365720   Vankúšik Svazek: 8 Strana: 0456
Vankúšik, u, m., vz Vankuš. Phľd. XII. 289.

365721   Vankušnice Svazek: 7 Strana: 0999
Vankušnice, e, f. = cícha na vankuš. Hrvát. Šd.

365722   Vankušový Svazek: 8 Strana: 0456
Vankušový tanec. Vz Tanec slov. (3. dod.).

365723   Vaňkův mlýn Svazek: 4 Strana: 0550
Vaňkův mlýn, Kritschner Mühle, u Brna. Tč.

365724   Vaňky Svazek: 4 Strana: 0550
Vaňky, něm. Waynky, několik domů u Vsetína.

365725   Vanna Svazek: 4 Strana: 0550
Vanna, vz Vana.

365726   Vanna Svazek: 8 Strana: 0456
Vanna, z něm. Wann a a to z lat. vannus; o strč. skloň. cf. Gb. Km. -a. 13.

365727   Vánoc, i Svazek: 4 Strana: 0550
Vánoc, i, f., obyč. vánoce, gt. vánoc, dat. vánocům, instr. vánocmi (vánoci, cf. Bž. 98. ), dle Budějovice. V. = hod božího narození, festum nativitatis domini. V. z něm. Weihnachten, prvá částka Weih se udržela ve Va-, druhá (Nacht) se přeložila noce. D., Jg., Mkl., Bdl. v Gl. 354., Ht. Brs. 51. Cf. Ba- vlna. Na Slov. také kračún. Ht. Brs. 51. V. dle S. N. = velnoce = veliká noc. Vz S. N., Velkonoce. Hš. v Báj. kal. 42. skládá toto slovo z: va = magnus (cf. vě-hlas) a noc. Veleš v Hank. Sb. nejst. sl. 125. překládá vánoce slovem: aequinoctia, tedy vánoce = váha = noce tak, že by to byl den rovno- denní. České jm. tohoto svátku jest: hod božího narození = festum nativitatis domini. Nejspíše jest slovo toto složeno z něm. Weih a čes. noc, jako máme mnoho jiných slov církevních z němčiny vzatých. O zvycích a pověrách táhnoucím se k vánocům vz Hš. Bájeslovný kalendář slovanský v Praze 1860., Kda 1876. 569. Už má v-ce (byl-li čeledín ze služby propuštěn)! Mor. Šd. Můj milý je v daleké krajině, on mně přinde o v-cích v zimě, aj o půlnoční hodině; Pán Bůh mocné, pán Bůh dobré, on to může dat, že zezulka na v-ce může zakukat. Sš. P. 185., 403. (Tč. ). A tak jemu platiti jmá na v-ce až do vyplnění toho dluhu. NB. Tč. 255. Až kukačka na v-ce zakuká. Poř. Bdl. Časté v. řídký plat. Vz Lenosť. Vk., Sk. Kateřina (25/11. ) na blátě, vánoce na ledě. Na Zlínsku. Brt. Černé vánoce, nošú (= nosí, snášejí) slepice. Ve Slez. Šd. Jsou-li o v-cích ba- řinky, je mnoho ovoce. Na mor. Valaš. Vck. Na Martina po ledě, na v-ce po blátě; Jasné vánoce mnoho vína a ovoce; Věje-li ve v-ce větr od vzchodu, tu bývá dobytek bez plodu; věje-li od strany půlnoční, rok je úrodný. Slez Šd. Budú-li psi ve v-ce zimú výti, včely hojně medu budú míti; Počasí 12 dnů po v-cích ukazuje počasí 12ti měsíců. Ve Slez. Šd. Světlé v., tmavé (plné) sto- doly. Sn. Lepší v. třeskuté nežli tekuté. Er. P. 37., Hrš. Tmavé v., dojné krávy; Do vánoc není ani hladu ani zimy; Do vánoc huj, po v-cích stůj!; Vánoce — vánice; Mokré letnice, tučné v-ce; Bílé v-ce, zelené veli- konoce. Tč. Jak vysoko sněhu do vánoc, tak vysoké bude seno. Na Zlínsku. Brt. Aby v. jim před letnicemi nepřišly (= aby bycha nehonili). Reš. Syr. 229. Tak dlouho to trvati bude, co od štědrého večera do vánoc (krátce) Vz Blízko. Jg., Č. Tmavé vánoce, světlé (prázdné) stodoly. Č. Zelené (černé) vánoce, bílá velkonoc. Č. Vz Hospodářský. Er. P. 37. — Udělati si vánoce (u pekařů = tělesný neduh, einen Leibschaden). Šp. — V. = přirození, das Gemächt. Jest mu viděti v. U Jižné. Vrů.

365728   Vánoce Svazek: 7 Strana: 0999
Vánoce. Cf. Mkl. Etym. 375. b. Instr. pl. také vánocemi. O sklonění cf. Gb. Ml. I. 94. Slovanské v. Vz Slovan. sborník 1887. 1. seš a násl. Má pořád v. (je pořád bez služby). Us Kšť. Dělá-li někdo stoličku od sv. Lucie až do božího narození, každý den něco, a jde-li pak do kostela na jitřní, sto- ličku s sebou vezme a v kostele na ni si sedne, uvidí čarodějnice sedět obrácené zády k oltáři Val Vck. Pověry o v., zá- bavy vánoční. Vz Zbrt. 292., Mus. 1888. 355, Hrb. Obr. 195 nn. (v. v Podluží), Badnjak, Vánoční (i dod.), NZ. I. 295. 399., 498. nn. V. na Hané. Vz Koleda 1876. 596. — V. na chlebě, vz Nebesa (dod.).

365729   Vánoce Svazek: 7 Strana: 1396
Vánoce. Cf. NZ. I. 600. nn., Obz. 1889. č. 1.—3.

365730   Vánoce Svazek: 8 Strana: 0456
Vánoce. 0 strč. skloň. cf. Gb. Km. -a. 22. 0 v-cích cf. Zbrt. Pov. 168. O v. na mor. Ho- rácku. Vz Duf. 332. O v. v okolí B. Bystrice vz Phľd. 1894. 132. O v. na Val. vz Vck. Val. I. 48. nn. (o pověrách). Ten (čeledín) má časté v. (často mění službu). NZ. IV. 392. Zelené v. bílé velikonoce (a naopak). Duf. 242. Jsou-li na v. bařinky, bude mnoho ovoce. Vck. Val. I. 165. Na s. Barborku po vodě, na vánoce po ledě. Slez. Nov. Př. 463.

365731   Vánoce Svazek: 9 Strana: 0364
Vánoce. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 219. nn. O příštích vánoci (?.: vánoc). Pal. Děj. II. 2. 91. Husté v., řídký plat (kdo často o v-cích službu mění, málo vydělá). Čes. 1. IX. 324. Když o v-cích louky se zelenají, na velikou noc je sněhové přikrý- vají. Fisch. Hosp. 303. Byly-li před váno- cemi veliké náměti, znamená to budoucímu roku hojnosť. Sá. Kant. 25. Vánoční zvyky v Solčanech (v Nitran. ), vz Sbor. slov. III. 139., v Košťanech, ib. V. 70., v Sebeši, vz Mus. slov. II. 3., 5. Najedl se jako sedlák na vánoce. Slov. Čes. 1. X. 362. Pranostiky a pověry k v. se táhnoucí. Vz Hrub. 14. až 15., Čes. 1. VIL 374., Vánoční.

365732   Vánoce Svazek: 10 Strana: 0471
Vánoce. Před vánoci. Tk. XII. 135. Na Slovensku hospodyně o vánocích na boží hod pouštějí slepice do světnice, aby si vyzobaly hrách, jejž tam večer byla roz- sypala. Kolik zrnek která sezobe, tolik vajec snese do roka. Mtc. 1. 1897. Obrz. 53. V. v jeteli, letnice ve sněhu; Do vánoc huj, od vánoc ouve! Ott. Kal. 1904. Via- noce na blate, Velká noc na lade (ledě). Slov. Sb. sl. VIII. 87.

365733   Vánocovati Svazek: 4 Strana: 0551
Vánocovati = vánoce světiti, někde o vá- nocích býti, die Weihnachten feiern. — s kým. Nyní rok náš otec posledné v-val s nami. Us. — Cf. Vánočkovati.

365734   Vánočka Svazek: 4 Strana: 0551
Vánočka, y, f. vánoční pletenice, houska, vánočnice, štědrovnice, štědrovka, D., v již. Čech. calta, Weihnachtsstritzel, m. Kts. Na Zlínsku: skládanka. Brt.

365735   Vánočka Svazek: 7 Strana: 0999
Vánočka. Cf. Wtr. Obr. 794., Zbrt. 255 , 256. Komu při pečení v. praskne, pukne, ten do roka zemře. U Rokyc. Fč. — V-ky = prázdniny čeládky ze služby vystupující, které o v-cích po celý týden trvají.

365736   Vánočkovati Svazek: 4 Strana: 0551
Vánočkovati, vánoce světiti. — s kým. Nyní rok náš otec posledně s námi vánoč- koval (vánocoval). Us. Vz Vánocovati.

365737   Vánočné Svazek: 4 Strana: 0551
Vánočné, ého, n. = pocta vlastníku půdy o vánocích dávaná. Gl. 354.

365738   Vánoční Svazek: 4 Strana: 0551
Vánoční, Weihnachts-. V. boží hod, D., svátky, Kom., píseň, houska (vz vánočka), Us., stromek, Rk., Dch., nadělení, dar, ko- leda, prodejna, mazanec, Dch., slavnosť, čas, Us., chléb. Arch. V. 568. Porodila v ty v. hody, co zamrzly všecky všady vody. Sš. P. 5. Neb mi béře kury v-ční z lidí. Půh. I. 293.

365739   Vánoční Svazek: 7 Strana: 0999
Vánoční svátky na Mor. Cf. Km. 1887. 568., Brt. Dt. 248, Mtc. XV. 224 nn. (Naps. M Václavek). V hry. Vz ZN. I. 407. V jídla u Č. Brodu. Vz ZN. I. 388. Umřel na sv. Jana v ho Let. 356 V. dramatické hry. Vz Kv. 1885. 65. nn. Matka se naro- dila na boží tělo a takoví lidé mají pak dar ducha, jakož i ti na hod velik. a v. Sá. V. stromek. Vz Zbrt. 276., Zlatá Praha 1887. 52. V. doba na mor. Val Vz Mtc. XV. 311. — V. květ, heleborus niger, rostl. Dlj. 72.

365740   Vánoční Svazek: 8 Strana: 0456
Vánoční. Strčes. vánoční hry lidové. Vz NZ. IV. 125. nn., Oestr. Mon. (Böhm.). I. 459. nn. Svěcení božího hodu v-ho na Val. Vz Vck. Val. I. 58.

365741   Vánoční Svazek: 9 Strana: 0364
Vánoční pověry. Vz Čes. 1. VIII. 103., Hoš. 192., Vánoce. V. koleda. Vz Wtr. Part. 420.

365742   Vánoční Svazek: 10 Strana: 0471
Vánoční. Původ a význam v-ho stromku. Šířil se z něm. měst. V Cech. místy posud ho neznají a německé zprávy o něm ne- sáhají dále než do druhé polovice století XVIII. Vz Čes. 1. XII. 340. V. obyčeje na Mladoboleslavsku. Naps. B. Hoblová 1903. Mladoboleslavské listy. 1903. č. 101. — V růže, rostl. Vz Čemeřice zde.

365743   Vánočnice Svazek: 4 Strana: 0551
Vánočnice, e, f. = vánočka. D.

365744   Vánočník Svazek: 10 Strana: 0472
Vánočník, u, m. = bochník chleba a koláče, jež dostává čeleď na vánoce. Žel. Brod. Čes. 1. XII. 29.

365745   Vanohle Svazek: 7 Strana: 0999
Vanohle. Ej, vanohle, to je už hrozný človek. Slov. (Slovo to prichodí v zapome- nutie. Počul som ho len na Vrbovcách, aj to len od starých už ľudí). Phľd. IX. 12.

365746   Vaňorek Svazek: 4 Strana: 0551
Vaňorek, rka, m., osob. jm.

365747   Vaňorný Svazek: 8 Strana: 0456
Vaňorný, ého, m., vz předcház. Václav.

365748   Vaňorný Svazek: 10 Strana: 0472
Vaňorný Otmar, prof. a spisov., nar. asi 1850.

365749   Vanot Svazek: 4 Strana: 0551
Vanot, u, m. = vání, vanutí, das Wehen, Gewehe. V. větru. Ros. Vanot váš mi v roz- bolu k sladkému jest chlácholil. Sš. Sra. bs. 87. A kroky mdlé zbystřuje s hůry vanot. Ib. 206. (Šd ). Hukot ten podobal se prud- kému v-tu či větru. Sš. Sk. 18. (Hý. ).

365750   Vaňour Svazek: 10 Strana: 0472
Vaňour, u, m. — čertův zub, rostl. Vz Ces. 1. XI. 294.

365751   Vaňourek Svazek: 8 Strana: 0456
Vaňourek, rka, m., vz předcház. Václav.

365752   Vaňous Svazek: 8 Strana: 0456
Vaňous, a, m., vz předcház. Václav.

365753   Vanouš Svazek: 4 Strana: 0551
Vanouš, e, m., osob. jm. Šd.

365754   Vanoušek Svazek: 4 Strana: 0551
Vanoušek, ška, m., osob. jm. Šd.

365755   Vaňoušek Svazek: 8 Strana: 0456
Vaňoušek, ška, m., vz předcház. Václav.

365756   Vanouti Svazek: 4 Strana: 0551
Vanouti, vaň, -na (ouc), nul, ut, utí = váti, wehen. — abs. Vítr vane. Pěkná vůně vane. — co. Ten kvítek libou vůni vane. Ros. — kam. Vzdechy k nebi vanou. Hlas. Nechať se nám stane tak jak těm, na něž pře- libě láska tvá vane. Kom. — kde. V údolí vane libý vítr. Ml. Zde vanul morový vzduch: V prostorách vanul již jakýsi zvláštní ci- zácký vzduch. Ddk. Jako na humništi váno jest. BO. Nébrž vane na něm (moři) duch svatý. Sš. I. 11. — čím jak. Keř ten, jenžto v ohni planul, zelenem však svěže vanul. Sš Bs. 12.

365757   Vanouti Svazek: 7 Strana: 0999
Vanouti. Cf Mkl. Etym. 387. b. — kam. Ať na mě vetřík pověne. Modl. 169. a. — kudy. Stromy vane divý ruch. Vrch. Básní tou vane bolná nálada. Us. Pdl. — odkud. Z hlavy (mrtvé) vanul děs. Zr. Zál.

365758   Vanouti Svazek: 9 Strana: 0364
Vanouti. O tvarech vz Gb. H. ml., III. 2. 256.

365759   Vanov Svazek: 4 Strana: 0551
Vanov, a, m., Gross-Wanau, ves u Telče. Vz Vanůvky.

365760   Vanovice Svazek: 4 Strana: 0551
Vanovice, dle Budějovice, Wanowitz, ves u Letovic.

365761   Vanovice Svazek: 7 Strana: 0999
Vanovice. Do V-vic chodí pro parádné nevěsty, Vz Sbtk. Krat. h. 206.

365762   Vanovitý Svazek: 4 Strana: 0551
Vanovitý, wannenförmig. V. tvar, káď. Šp.

365763   Vanovský Svazek: 4 Strana: 0551
Vanovský, vz Vanov. Toulali se mlá- denci po tej vanovskej vesnici. Sš. P. 429.

365764   Vanovský mlýn Svazek: 4 Strana: 0551
Vanovský mlýn, Wanauer Mühle u Třeště na Mor. Tč.

365765   Vanový Svazek: 4 Strana: 0551
Vanový, Wannen-. V. lázně. S. N. XI. 50.

365766   Vansa Svazek: 4 Strana: 0551
Vansa, y, m., osob. jm. Šd., Arch. V. 530.

365767   Vansa Svazek: 8 Strana: 0456
Vansa, v, m., vz předcház. Václav.

365768   Vanský Svazek: 4 Strana: 0551
Vanský, ého, m., osob jm. Mor. Šd.

365769   Vansová Svazek: 8 Strana: 0456
Vansová Terez., spis. Cf. Phľd. 1894. 33.

365770   Vant Svazek: 4 Strana: 0551
Vant. Na ty tanty vanty já nic nedám. Mus.

365771   Vanta Svazek: 4 Strana: 0551
Vanta, y, m., osob. jm. Mor. Šd. — V., y, f., cantea, náčiní stříhače, zastr. Žid.

365772   Vantěch Svazek: 4 Strana: 0551
Vantěch, u, m. =bachor, der Wanst. Na Slov. Koll.

365773   Vantěch Svazek: 9 Strana: 0364
Vantěch. Zát. Př. 66a.

365774   Vantili Svazek: 4 Strana: 0551
Vantili, vz Tintili.

365775   Vantoleti sa Svazek: 4 Strana: 0551
Vantoleti sa = batoliti se. Mechúrik hrdy sa len tak vantolel ćes mestá a dedine. Dbš. Sl. pov. I. 484.

365776   Vantroba Svazek: 4 Strana: 0551
Vantroba, y, f., také v pl. = játra, die Leber. Slez. Pk., Klš., Šd. Na Mor. nadávka. Ty vantrubo! Šd. Vantročiti, flüdern (bei den Holzflössern). Šm.

365777   Vantrok Svazek: 4 Strana: 0551
Vantrok, u, m. a pl. vantroky, ův, m., vantroka, pl., n = vodní žlab při vrchní vodě před stavidly; za nimi jsou žlábky, kterými voda na kola padá a žlab jalový; skládají se ze dna a z bartnic, das Bette, Gerinne, Mahlgerinne. Vys. Z něm. Watttrog. Mz. 363. — V. = žlab či kanál dřevěný, který strouhu vede výše řeky a přes řeku na druhou stranu, das Wassergerinne. U Frýdka. Tč. Půjdeme přes vantroky (přejdeme řeku po lávce, která jest na vantrocích). Tč.

365778   Vantroky Svazek: 9 Strana: 0364
Vantroky, slov. lánfeš. Sbor. slov. III. 31.

365779   Vantroky Svazek: 10 Strana: 0676
Vantroky, vallroky, vatroky. Dle čes. 1. XV. 225., lépe: vodní postel. Sr. Wtr. Ěem. 882.

365780   Vantrup Svazek: 8 Strana: 0456
Vantrup, u, m.; vz Vampeľ (3. dod.).

365781   Vantuch Svazek: 10 Strana: 0472
Vantuch Vítězsl. Vz Slám. Put. 249. s podobiznou.

365782   Vantuch, vaňtuch Svazek: 4 Strana: 0551
Vantuch, vaňtuch, u. m. = veliký, ši- roky pytel, ein grosser, breiter Sack. Us. na Mor. Tč., Škd. Polští židé strkají všecko do v-chu. Žid s v-chem pro tebe přinde. Na Ostrav. Tč. Chodí s v-chem jako polský žid. Tč. — V. = veliké břicho, grosser Bauch, der Wanst. U Místka, Škd. — V., a, m. = břicháč. Ib. Škd.

365783   Vaňura Svazek: 4 Strana: 0551
Vaňura, y, m. = Václav. — V., osob. jm. Šd.

365784   Vaňura Svazek: 7 Strana: 0999
Vaňura, y, m. = hlupak. Ty v-ro! U Kr. Hrad. Kšť.

365785   Vaňura Svazek: 8 Strana: 0456
Vaňura, y, m., vz předcház. Václav.

365786   Vanut Svazek: 10 Strana: 0472
Vanut, u, m. = vanutí, vání. V. větru. Škd. Od. 89.

365787   Vanutí Svazek: 4 Strana: 0551
Vanutí, n. = vání. V. ducha božího, gött- liche Eingebung. Sš.

365788   Vanutý Svazek: 4 Strana: 0551
Vanutý, gehaucht, Hauch-. V. souhlásky: h, ch, j, v. f. Ht., Bž. 13.

365789   Vanůvek Svazek: 4 Strana: 0551
Vanůvek = Vanůvky.

365790   Vanůvka Svazek: 4 Strana: 0551
Vanůvka, y, f., Wanowka, ves u Nov. města nad Metují.

365791   Vanůvky Svazek: 4 Strana: 0551
Vanůvky, Klein-Wanau, ves u Telče. Vz Vanov.

365792   Vanyla Svazek: 4 Strana: 0551
Vanyla, y, f., vz Vanilie.

365793   Vanýsek Svazek: 8 Strana: 0456
Vanýsek, ska, m., vz předcház. Václav.

365794   Vanžar Svazek: 4 Strana: 0551
Vanžar, vz Vančar.

365795   Vanžata Svazek: 4 Strana: 0551
Vanžata, y, m., osob. jm.

365796   Váp Svazek: 7 Strana: 0999
Váp váp! Tak volají po vsích vápenníci prodávajíce vápno. Us. Kšť.

365797   Váp c Svazek: 7 Strana: 0999
Váp c, pce, m , kopec nad Porubou na Slov. Č. Čt. II. 360.

365798   Vapan Svazek: 4 Strana: 0551
Vapan, u, m. = vápno, der Kalk, zastr. Rozk.

365799   Vapek Svazek: 10 Strana: 0472
Vapek, pka, m., ulula. Mam. V.

365800   Vápen Svazek: 7 Strana: 0999
Vápen, calx, pršp.; rj. vápan. Vz toto.

365801   Vápenačka Svazek: 7 Strana: 0999
Vápenačka, y, f. = vápenina Slov Hdž. Čít. 160

365802   Vapenák Svazek: 4 Strana: 0551
Vapenák, u, m. vápenec. Na Slov.

365803   Vápenářka Svazek: 10 Strana: 0472
Vápenářka, y, f. Brt P. n. 1162.

365804   Vápenatěti Svazek: 4 Strana: 0551
Vápenatěti, vz Vápeněti.

365805   Vápenatohořečnatý Svazek: 4 Strana: 0551
Vápenatohořečnatý kysličník, Kalkma- gnesia, f. Šp.

365806   Vápenatosť, vápenitosť Svazek: 4 Strana: 0551
Vápenatosť, vápenitosť, i, f., Kalkig- keit, f. Ros.

365807   Vápenatý, vápenitý Svazek: 4 Strana: 0552
Vápenatý, vápenitý, Kalk-, kalkhältig. V. víno, hora, země, Ros., pole, slín, Kouble, bromid, jodid, fluorid, dvojuhličitan, siran, siřičitan, dusičnan, chlořečňan. Vz Vápník ve S. N. V. kyselina fosforečná, kalkhaltige Phosphorsäure, prach, Kalkpulver, cukran, Kalksaccharat, sůl, Kalksalz, hydrat, Kalk- hydrat, Šp., Nz., fyllit, Krč. 264., uhličitan surový, roher kohlensaurer Kalk, Kreide, v. uhličitan čistěný (křída čistěná), reiner k. K., kysličník v., Aetzkalk, chlornatan v., Chlorkalk, fosforečňan, phosphorsaurer Kalk, sirník (játra vápenná), Kalkschwefelleber. Nz. lk.

365808   Vápenca Svazek: 9 Strana: 0364
Vápenca, e, f. = vápenice. Hoš. 153.

365809   Vápencotvar Svazek: 7 Strana: 0999
Vápencotvar, u, m. NA. V. 468.

365810   Vápencovitý Svazek: 4 Strana: 0552
Vápencovitý, kalkartig. V. opuka. Zpr. arch. VIII. 69.

365811   Vápencový Svazek: 4 Strana: 0552
Vápencový, Kalk-. V. skály. Us. Cf. KP. III. 24.

365812   Vápenčář Svazek: 10 Strana: 0472
Vápenčář, e, m. = prodavač vápna. Čes. 1. XIV. 384.

365813   Vápenec Svazek: 4 Strana: 0552
Vápenec, nce, m. = hornina či kámen vápenatý, kalcit, der Kalkspath, Kalkstein, z lat. calx. Us. V. obsahuje kysličník vápe- natý (sloučeninu kyslíku s kovem vápníkem). V. islandský n. dvojlomný (láme světlo), krystalický n. calcit, kapalinový, zrnitý n. prahorní, celistvý (vápenný kámen), mramor (vz Mramor), kamenopisný (kehlheimské desky z Bavor), jurský, živičný n. smrdutý. Stink-, bílá křída, sladkovodní, břidliční, kře- menitý, lasturový, litavský, Leithakalk; dle zkamenělin: enkrinitový, hippuritový, lito- rinellový, vz Schd. II. 118., 125., 130., am- monitový, nummilitový, cerithiový, conge- riový, madreporový. Vz Hálovec. Bř. V. sra- žený (krapník), der Kalksinter, změlněný, gepulverter Kalkstein, Šp., chuchelský, ko- něpruský, Zpr. arch. VIII. 113., vřídelní, Š. a Ž., krystallický zrnitý, dolomitický, la- sturnatý, guttensteinský, arlbergský, světlo- šedý, bílý a červený, dachsteinský, s pec- kami, volčačský, těšínský, větrníkový, hrubý, kaprotinový, sladkovodní, pařížský, ligurský, litavský atd. Vz Krč. 59., 60., 228., 265., 609., 616., 624., 628., 627., 636., 648., 689., 692., 792., 793., 795., 796., 799., 803., 806., 807., 808., 834., 835., 837., 838., 886. V. miskovitý. O v-nci vz KP. III. 23., IV. 370., Šfk. 186., Bř. N. a o v-ci lithografickém KP. III. 25., 43. V. silurský, islandský, pěnovitý, Bř. N. 257., 132., 134., 130., hnědý, hrano- lový, klencový, koralový, Korallenkalk, uhelný (horský), Berg-, jikernatý, Rogen- stein o. Oolith, Nz., perlový, šupinatý, ži- vičnatý, uhelnatý, celistný. Jg.

365814   Vápenec Svazek: 7 Strana: 0999
Vápenec. Cf. Frč. G. 46, 47., 96.—98., Chdt. 14.—24., 56., Hlb. II. str. XXXV., Schd. I. 332., Kram. Slov., NA. V. 629., 647., Krč. G. 80.

365815   Vápenec Svazek: 10 Strana: 0472
Vápenec: zrnitý, celistvý, opuka, dolo- mit, sádrovec. Vz KP. IX. 258.

365816   Vápenění Svazek: 4 Strana: 0552
Vápenění, n., die Kalkung. Šp.

365817   Vápeněný Svazek: 4 Strana: 0552
Vápeněný; -ěn, a, o, gekalkt. Šp.

365818   Vapeněti, vápenatěti Svazek: 4 Strana: 0552
Vapeněti, vápenatěti, ěl, ění = ve vápno se obraceti, verkalken. Ros.

365819   Vapeniar Svazek: 7 Strana: 0999
Vapeniar, a, m. = vápeník. Slov. Zátur.

365820   Vápenice Svazek: 4 Strana: 0552
Vápenice, e, vápenička, y, f. = pec na vápno, der Kalkofen. BO., Arch. IV. 366. V něm játra a plíce hoří co vápenice (o opilcích). Prov. Vz Tk. II. 522. V. králova, kláštera slovanského, novoměstská. Vz Tk. II. 552. Chomáče dymu akoby z dákej v. se valily. Er. Sl. čít. 70. Kněží několik do v-ce uvrženo a za živa spáleno jest. Pal. Dj. III. 2. 60. — V., Wapenitz, ves a) u Sedlčan, b) u Dobříše; samota a) u Nasavrk, b) u Berouna; osada u Uher. Brodu. PL. — V., jm. skály a pole u Troubovic. Pk.

365821   Vápenice Svazek: 7 Strana: 0999
Vápenice. A tu mnoho lidí spálil u v-ci Let 46. — V., vyvýšenina na Semilsku. Mzr. 3.

365822   Vápenice Svazek: 8 Strana: 0456
Vápenice, calcina. Eml. Urb. 156., 200.

365823   Vápenický, vápennický Svazek: 4 Strana: 0552
Vápenický, vápennický = vápeníka se týkající, Kalkbrenner-. Jg. — V. = co k vá- penici patří, Kalkofen-. V. nádobí. Ros.

365824   Vápenictví Svazek: 4 Strana: 0552
Vápenictví, n., die Kalkbrennerei. Us.

365825   Vápeničiti Svazek: 10 Strana: 0472
Vápeničiti = vápno páliti a prodávati. Čes. l XII. 210.

365826   Vápeničný Svazek: 4 Strana: 0552
Vápeničný, Kalkbrenner-. V. věž. BO.

365827   Vápeník Svazek: 7 Strana: 0999
Vápeník. Těší ho to, jako v-ka déšť. Vs. Hrk. — V., u, m. = čepeček režnou nití vyšitý. V Krkonš. NZ. I. 143.

365828   Vápeník Svazek: 8 Strana: 0456
Vápeník. Dej pozor, aby nebyl čert vá- peníkem (aby se nestaly různice). Mor. NZ. V. 544.

365829   Vápeník, vápenník Svazek: 4 Strana: 0552
Vápeník, vápenník, a, m. = kdo vápno pálí, der Kalkbrenner. Mus., Aqu. Vz Tk. II. 379., 382. Dachu penieze v-kom. BO. Řekl jenom to a už byl čert v-kem (oheň na střeše). Na Zlínsku. Brt. — V., osob. jm.

365830   Vápenina Svazek: 4 Strana: 0552
Vápenina, y, f. = vápenatá země, der Kalk- boden. Koubl.

365831   Vápenistý Svazek: 4 Strana: 0552
Vápenistý = vápenatý, Kalk-. Na Slov. Koll.

365832   Vápeniti, vápniti Svazek: 4 Strana: 0552
Vápeniti, vápniti, il, ěn, ení = ve vápno obraceti, kalken, in Kalk verwandeln. Ros. — co k čemu: pšenici k setí = vápnem upraviti, den Weizen kalken. Puch., Šp., Dch. — co: pole (vápnem pohnojiti, mit Kalk düngen). Us. Šd.

365833   Vápenitosť Svazek: 7 Strana: 0999
Vápenitosť, i, f, Kalkhältigkeit, f. V. země. Us. Pdl.

365834   Vápenitý Svazek: 4 Strana: 0552
Vápenitý, vz Vápenatý.

365835   1. Vápenka Svazek: 4 Strana: 0552
1. Vápenka, y, f. (na Ostrav. vopenka, Tč. ) = vápenná voda. Zl. klasy 1856. č. 6. — V. = vápenná půda, die Kalkerde. Šp. — V. = vápenná pec, der Kalkofen. Mor. Tč. — V. = vápenné uhlí, die Kalkkohle. Hř. — V., die Kalkgrube. Bc.

365836   2. Vápenka Svazek: 4 Strana: 0552
2. Vápenka, y, f., Wapenka, samota u Sedlčan; ves u Police. PL. — V. = pole u Pelhřimova a u Dalečína. Pk. — V., osada u Stráně na Mor. Tč. — V., y, m., os. jm.

365837   Vápenka Svazek: 7 Strana: 0999
Vápenka = kamenné uhlí k hašení vápna, Kalkkohle. Hř. — V = vejce ve vápně ulo- žené, aby déle se udrželo. Us.

365838   Vápenka Svazek: 10 Strana: 0472
Vápenka, y, f. = vápenice, kde se pálí vápno. Mtc. 1903. 319. — V., údolí u Zbra- slavic.

365839   Vápenko Svazek: 7 Strana: 0999
Vápenko, a, n. = zdrobn. vápno. Brt, P. II. 439.

365840   Vápenná Svazek: 8 Strana: 0456
Vápenná, é, i, vrch a trať na Frýdecku. Vést. op. 1894. 19.

365841   Vápenník Svazek: 7 Strana: 1000
Vápenník, vz Vápeník.

365842   Vápenník Svazek: 10 Strana: 0472
Vápenník, a, m. Kouřil jak v. Litom. 91., 74. Sr. Vapeník IV. 553.

365843   Vápennosť Svazek: 4 Strana: 0552
Vápennosť, i, f. = vápenatosť. Pam. kut. 43.

365844   Vápennouhličitý Svazek: 4 Strana: 0552
Vápennouhličitý. V. půda. Rostl. III. a 88.

365845   Vápenný Svazek: 4 Strana: 0552
Vápenný, lépe než: vápený = vápno v sobě mající, Kalk-, kalkig. V. kamení, kámen (vz Bř. N. 133. ), Br., víno (vápenaté), Ros., země, role, voda, zeď, Us., sloje (Kalklager), malta, břidlice, mýdlo, tuf., Nz., mléko (vz Vápno), Nz., pumpa na v-né mléko, Kalk- milchpumpe, f., kaše, vrstva, játra (sirník vápenatý), Kalkschwefelleber, kůra, Kalk- steinkruste, mázdra, das Kalkhäutchen, louh n. břečka, die Kalkbrühe, roztok, die Kalk- lösung, prach, Kalkpulver, n., Šp., lože, Krč. 333., usedlina, Kalkablagerung, in- farkt, Kalkinfarkt, uloženina, Kalkmeta- stase, Nz. lk., omítka, Kalküberwurf, m., ložisko, Kalklager, n. Dch. Máme kobzole ve v-né roli. Us. Šd. — V. = k vápnu se vztahující, Kalk. V. pec, Ros., Nz., lom. D. Je zde jako ve v-né peci (= velmi horko). Us. Hsp. Dachu penieze řemeslníkóm vá- penným. BO. — V. = na skalách nebo na půdě vápenné rostoucí, Kalk-. Rst. 512.

365846   Vápenný Svazek: 7 Strana: 1000
Vápenný, kalkig. V. cukr, Šp., ledek, Mj. 43., škraloup. Posp. O původu v-ných vrstev vz v Krč. G. 59.

365847   Vápensko Svazek: 4 Strana: 0552
Vápensko, a, n., Wapensko, ves u Lysé.

365848   Vápenský mlýn Svazek: 4 Strana: 0552
Vápenský mlýn, Wapenker Mühle, ves u Vys. Mýta.

365849   Vaperový Svazek: 7 Strana: 1000
Vaperový. V. cejchy. Slez. Šd.

365850   Vápinko Svazek: 10 Strana: 0472
Vápinko, a, n., zdrobn. vápno. Brt. P. n. 1162.

365851   Vápit Svazek: 9 Strana: 0364
Vápit pole = vápniti, vápnem hnojiti. U Polné. Hoš.

365852   Vapiti Svazek: 4 Strana: 0552
Vapiti, il, en, ení = chytati, fangen, zastr. Ros.

365853   Vápka Svazek: 7 Strana: 1000
Vápka, y, f. = vápenná přísada, Kalk- zuschlag. Hř.

365854   Vápnař Svazek: 4 Strana: 0552
Vápnař, e, m., der Kalkverkäufer. Us. Šd.

365855   Vápnářka Svazek: 10 Strana: 0472
Vápnářka, y, f. = žena prodávající vápno. Mtc. 1902. 27.

365856   Vápnatěnka Svazek: 4 Strana: 0552
Vápnatěnka, y, f., gorgonia, die Gor- gonie, býložilec. Rostl. I. 290. a.

365857   Vápnatý Svazek: 4 Strana: 0552
Vápnatý, kalkhältig, kalkig. V. víno Dch.

365858   Vápnění, n Svazek: 4 Strana: 0552
Vápnění, n. = hnojení vápnem, die Kalk- düngung. Pta.

365859   Vápněti Svazek: 4 Strana: 0553
Vápněti, ěl, ění = vápeněti. L.

365860   Vápní Svazek: 4 Strana: 0553
Vápní = vápenný. V. byliny. Rostl. I. 290. a.

365861   Vápnicitka Svazek: 8 Strana: 0456
Vápnicitka, y, f. = kysličník vápničitý, živé vápno. Vz Am. Orb. 63., 64.

365862   Vápničelý Svazek: 4 Strana: 0553
Vápničelý sirník. Vz Vápník ve S. N.

365863   Vápničitý Svazek: 4 Strana: 0553
Vápničitý = vápník v sobě mající, cal- cicus. Jg. V. borokřeman, čtyruhlan, du- sičnan, dvojkostan, dvojuhlan, kazičník (ka- zivec), kostičník, kysličník (vápno pálené), síran (vodnatý, sádra), siřičník, sůl, soličník, těžan, vodičnatan (vápno hašené). Pr. Chym.

365864   Vápničný Svazek: 4 Strana: 0553
Vápničný sirník. Vz Vápník ve 8. N. — V. V. věže. Bibl.

365865   Vápník Svazek: 4 Strana: 0553
Vápník, u, m., calcium = kov, barvy bě- lejší a lesku silnějšího nešli stříbro. Jg. Vz 8. N., Rst. 19., 512., Šfk. 182., Schd. II. 35.

365866   Vápník Svazek: 7 Strana: 1000
Vápník. Cf. MS. 324., Schd. I. 332., Rosc. 37., Ott. V. 48. — V. = jáma, kde se vápno hasí a též uschovává. Us. Kšť.

365867   Vápníkový Svazek: 4 Strana: 0553
Vápníkový = z vápníku. V. fosforan, kostan, kysličník, siřičník atd. Presl. Chym. 34.

365868   Vápnina Svazek: 4 Strana: 0553
Vápnina, y, f., die Kalkerde. Us. Ssk.

365869   Vápnisko Svazek: 4 Strana: 0553
Vápnisko, a, n., schlechter Kalk. L.

365870   Vápniti Svazek: 4 Strana: 0553
Vápniti, bekalken. — V. = ve vápno obra- ceti, verkalken. — co kde: potaš v peci. Um. les. Vz Vápeniti.

365871   Vápniti Svazek: 8 Strana: 0456
Vápniti, vyvápniti pole (vyhašeným pále- ným vápnem). Nár. list. 1894. č. 160. str. 5. c. (konec).

365872   Vápnitohlinitý Svazek: 4 Strana: 0553
Vápnitohlinitý tmel. Zpr. arch. IX. 25.

365873   Vápnitý Svazek: 4 Strana: 0553
Vápnitý = vápenitý. V. půda. Rostl.

365874   1. Vápno Svazek: 4 Strana: 0553
1. Vápno, a, n. = kysličník vápenatý, v. pálené, žíravé, der Kalk, Aetzkalk, ge- branter Kalk. Vz S. N. Vápno děláme vy- palováním vápence. Čistý vápenec nazývá se v lučbě uhličitan vápenatý a skladá se z kysličníku vápenatého (který také vápnem slove) a z kyseliny uhličité, která se vy- palováním vypuzuje. Vz více o věci v Km. III. 135. V., též jápno m.: apno. Bž. 48. Na Ostrav. vopno. Tč. V. pálené (živé, ne- hašené, vz Br. N. 132. ), hašené (vodou). V. pálené s vodou na řídké těsto smíchané slove mléko vápenné; hašené v. s pískem a vodou smíchané slove v. zednické, malta, někde karb. Pr. Chym. V. k bílení zdí, pražské (vz Bř. N. 258. ), na vodní stavby, Šp., hydraulické či vodní či hubené, které s pískem byvši smícháno i ve vodě tvrdne (vz KP. IV. 377., Šfk. 222., Km. III., 199., Schd. 11. 76., Bř. N. 135. ), v. bělické, bí- licí, vídeňské. Kh. V. bílicí na dřevo a ob- mítku, vz Prm. III. č. 29. V. berounské n. mramorové, bituminosní (asfalt přirozený), živičnaté, pěchované, lité (beton), bílé, vzdušní, plynové (Gaskalk), Zpr. arch. VIII. 22., 72., 92., 93., 71., 37., IX. 38.. pouhé, čisté, pohlcené (absorbirt), přebytečné, pro- sívané, mrtvé (todtgebrannter Kalk), roz- padlé, Šp., v kusech, mleté, k mrvení. Dch. Roztok, rozklad, zbytek, soli, sklad, pá- lení, přebytek, sloučenina, sražení, množství vápna, Šp., hydrat vápna, Kalkhydrat, n. Nz. Průžer vápnem, Kalkloch, n., loužení vápnem, v. k lučení, Scheidekalk; hřeblo, káď, džber na v. Šp. Aby mi v. zžehli. Půh. II. 586. V. páliti, hasiti, mísiti, rozdělati. Us. Zeď na v. stavěti. V. Vápnem něco za- líčiti (bíliti). Kom. V. se prýská (ovrhnutí odpadává). D. V. zamáčeti, žumpovati, Nz., vyhasiti; vápnem omítati, ovrhnouti, hno- jiti; v. s pískem míchati (karbovati). Šp. Je bílý jako vápno. Ve Slez. Šd. O vápně yz KP. 111. 95., IV. 369., 373., 376., 437., Sfk. 183. — V. v chemii = každé tělo ho- řavých částí zbavené, jež se v kyselinách rozpouští a s nimi prostřední sůl dává, Me- tallkalk, m. V. olověné, chlorové, celistvé, lasturnaté, jikercové, Pr. Chym., Mus., Krok., antimonové železnaté pro pocení, bromo- vané, Hoffmannovo antimono-sirkové, ja- velské, jodové. Kh. V. olova, zlata, stříbra, cínu, zlaté, stříbrné. Vys.

365875   2. Vápno Svazek: 4 Strana: 0553
2. Vápno, a, n., Wapno, ves u Chlumce, b) u Čes. Dubu.

365876   Vápno Svazek: 7 Strana: 1000
Vápno. Cf. Mkl. Etym. 375. a., Schd. I. 332. nn., Chdt. 14., 21. Výroba vápna. Vz Ott. VI 162. V. v mydlářství. Vz KP. VI. 19. Otrava vápnem. Vz Pelc. 439.

365877   Vápno Svazek: 10 Strana: 0472
Vápno. Choditi po vápnech = sbírati dlužné částky na podzim od odběratelů vápna. Ces. 1. XII. 210.

365878   Vápnomilný Svazek: 9 Strana: 0364
Vápnomilný vstavač, avena capillaris. Mus. ol VI. 40.

365879   Vápnosodičitý Svazek: 4 Strana: 0553
Vápnosodičitý, Kalksoda-. — V. uhlan. Min. Vápnotvar, u, m., das Skalenoeder, un- gleichkantige, sechsseitige Pyramide. Nz.

365880   Vápnoš Svazek: 8 Strana: 0456
Vápnoš, e, m. = soličník vápničitý. Am. Orb. 62.

365881   Vápnovitý Svazek: 4 Strana: 0553
Vápnovitý =jako vápno vyhlížející, kalk- artig. V. šupiny na listech lomikamenu vždy živého, kornatého. Rst. 512.

365882   Vápnový Svazek: 4 Strana: 0553
Vápnový, Kalk-, kalkig. Zlob.

365883   Vaporace Svazek: 4 Strana: 0553
Vaporace, e, f., z lat. = paření, vypařo- vání; vykuřování, die Ausdünstung.

365884   Vaporimetr Svazek: 4 Strana: 0553
Vaporimetr, u, m., z lat. -řec. = paro- měr k měření obsahu alkoholu v tekutinách z rozpínavosti par, když tekutina až k bodu varu se zahřála. S. N.

365885   Vaporisace Svazek: 4 Strana: 0553
Vaporisace, e, f., z lat. = odpařování se, vypařování se, vykuřování se, die Aus- dünstung.

365886   Váporovati Svazek: 10 Strana: 0472
Váporovati, z lat. = vysušovati, vykuřo- vati parou. Zach. Test. 151. (29. ).

365887   Vápová Svazek: 4 Strana: 0553
Vápová, é, f., Wapowa, osada u Telče.

365888   Vapovati Svazek: 4 Strana: 0553
Vapovati, zastr. = dychtivě něco chytati, verlangen. — nač. Ros. — V. = slušeti, sich schicken. To nevapuje. — komu. Dobře jim to vapuje a pěkně sluší. Reš., Ros.

365889   Vápovec Svazek: 4 Strana: 0553
Vápovec, vce, m., ein Weg voll Ab- gründe. L.

365890   Vápovice Svazek: 4 Strana: 0553
Vápovice, dle Budějovice, Wapowitz, ves u Nové Říše. PL.

365891   Vápovka Svazek: 9 Strana: 0364
Vápovka, y, f. = potok padající do Dyje. Bdl. Mor. 10.

365892   1. Var Svazek: 4 Strana: 0553
1. Var, u, m. = vaření n. vření vody, piva, medu atd. V. = prudké přecházení ka- paliny ve tvar vzdušný či proměňování se jí v páry. Vz S. N. Das Sieden, Kochen. Se sykotem podobným varu horké vody. Čas. duch. Maso od varu. Us. V. vody mořské. Bod varu (varový, der Siedepunkt); horkosť varu (varová). Nz. Dej ten hrnec do prostředka, aby vzal var. U Rychn. Dyť to nešlo varem (nevařilo se to). U Rychn. Msk. — V. = vařící se tekutina, zvl. voda, siedende Flüssigkeit, siedendes Wasser. Kázal v jeho rány horký var líti. Pass. mus. 345. Nudle nech jen, co je v. obejde. Us. Msk. Horký co var. V., Pass. — V. = vřídlo, warme Quelle, Therme. S. a Ž. — V. na Slov. = něco vařeného, etwas Gekochtes. V sobotu nejeda varu (varu). Bern. — V., přenes. V. vykypěl proudem slov. Polil mne var. když jsem to viděl. Us. Bez daremného varu odoláš mnohému sváru. Výb. I. 918. 34. — V. piva atd. = co se pojednou uvaří, várka, der Sud, das Gebräu. Příliš mnoho na var berú. Jir. Ves. čt. 20. Kúpil si v. piva. Sš. P. 710. Navařil si v. piva. NB. Tč. 214. V. Var mýdla. D. — V. sluneční = horko, úpal. Výb. I. 1074., St. skl., Ž. wit. Puer. 66. Nad vozem pro letní zpáru proti slunečnímu varu orlice bě povešena. Alx. V. v. 12. 45. (HP. 30. ). Alx. H. v. 89. U var veliký = v parnu, die Sonnenhitze. Výb. I. 401.

365893   2. Var Svazek: 4 Strana: 0553
2. Var = vari, jdi pryč, ustup, weiche, gehe aus dem Wege. Na Mor. Šd. Varte! Cf. Vari, Varati. 246

365894   Vár Svazek: 4 Strana: 0554
Vár, u, m., das Gekochte. V sobotu ne- jedá váru (teplého jídla). Na Slov. Bern.

365895   1. Var Svazek: 7 Strana: 1000
1. Var = vření. Cf. Mkl. Etym. 381. b. V. zaražený, Siedeverzug, opozdění varu. Hrm. 71., Šmr. 39. — V. přenes. V. ji po- lil (zapýřila se); V. ruměnce. Zr. — V. = várka. Navaril som var piva. Mt. S. I. 149. Zvařili tři vary do téhodne. Let. 425. Kúpil on jí var piva, všecko ona vypila. Sš. P. 710. — V. = horko. V. ranní. Čch. Sl. 117. Veliký v. Výb. I. 402., 403.

365896   3. Var Svazek: 7 Strana: 1000
3. Var = věru. Teraz ale jako deliť? Nuž var len podľa hláv. Slov. N. Hlsk. III. 146.

365897   Vár Svazek: 7 Strana: 1000
Vár. Vz Var (= něco vařeného).

365898   Var Svazek: 8 Strana: 0456
Var. Var touhy. Vrch. Rol. XXIII.—XXIX. 26. — V., f. = horúci pot. Slov. Var mu na čelo vyšla, var na mňa ide. Phľd. 1894. 493.

365899   Vár Svazek: 8 Strana: 0456
Vár, e, f. — strava. Kunšt. Brt. D. II. 484.

365900   Var Svazek: 9 Strana: 0364
Var = horúci pot. Var ho šibe. Zát. Př. 76b.

365901   Var, u Svazek: 10 Strana: 0472
Var, u, m. = vařící voda. Jakoby ji varem zlil. Lbk. 88. — V. = várka. Na var bílého brávali v první půlce XVI. věku 26 strychů pšenice a nadělali z ní 24 sudy piva. Světz. 1890. 470. — V. = rozčileni mysli. Rad. otc. (Výb. I. 918. 34. ). — V., vari = asnad. Mus. slov.

365902   Var-us Svazek: 4 Strana: 0559
Var-us, a, m., os. jm. Vz S. N.

365903   Vara Svazek: 4 Strana: 0554
Vara = vari. Nemožeš isť (jíti) vara? Vz Vari, Varati. Na Ostrav. Tč. — V. = vem, věm, zajisté, ja wohl, sicherlich. Er. Sl. čít. — V., y, m., osob. jm. Pal. Rdh. 127.

365904   Vára Svazek: 4 Strana: 0554
Vára, y, f. = vár. Na Slov. Ssk.

365905   Vára Svazek: 7 Strana: 1000
Vára, vz Vářa. Slov.

365906   Vara Svazek: 8 Strana: 0456
Vara = věru. V Gemer. Phľd. 1893. 553., Pastr. L. 44. Vara he = věru že. Pastr. L. 145.

365907   Varaca Svazek: 10 Strana: 0472
Varaca, e, f. = habarka, fafurka. Sbor. slov. VII. 110.

365908   Varačka Svazek: 7 Strana: 1000
Varačka, y, f. V-ky = švestky (kulo- vačky), ovocné stromy. Val. Vck., Brt. L. N. I. 179.

365909   Varadín, Varad Svazek: 4 Strana: 0554
Varadín, Varad, a, m. V. veliký, Gross- wardein; V. malý, mě. v Uhřích. Vz S. N. — Varadínský.

365910   Varahe Svazek: 4 Strana: 0554
Varahe = veruže. V. si aj ty pes. Dbš. Sl. pov. I. 185.

365911   Varaja Svazek: 7 Strana: 1000
Varaja, e, f = vařecha. Na jihových Mor. Brt. L. N. II. 142.

365912   Varaje Svazek: 4 Strana: 0554
Varaje, pl., m. = paseky. U varajů. Na Vsacku. Vck.

365913   Varajka Svazek: 4 Strana: 0554
Varajka, y, f. = vařečka. Na Slov.

365914   Varal Svazek: 7 Strana: 1000
Varal, a, m , ophiocephalus, ryba. Brm. III. 3. 170.

365915   Varalec Svazek: 4 Strana: 0554
Varalec, lce, m., der Arragonit. Krok. IV. 158. a.

365916   Varan Svazek: 4 Strana: 0554
Varan, a, m. V-ni, ještěři, monitores, mají hlavu a břich pokryté šupinami, ni- koli deskami. V. nilský, monitor piloticus. Vz Frč. 327., Schd. II. 481.

365917   Varan Svazek: 7 Strana: 1000
Varan. Cf. Brm. III. 158.—165.

365918   Varanica Svazek: 7 Strana: 1396
Varanica, e, f., potok vo Zvolene na Slov. 1250. Phľd. XII. 554.

365919   Varanica Svazek: 8 Strana: 0456
Varanica, e, f. potok na Zvolen. Phľd. XII. 554.

365920   Varanov Svazek: 4 Strana: 0554
Varanov n. Vranov, a, m., mě. v Uhřích. Vz S. N. Maď. Varannó.

365921   Varaška Svazek: 7 Strana: 1000
Varaška, y, f. = lesní trať v Bratřejově. MzO. 1890. 179.

365922   Varat Svazek: 8 Strana: 0456
Varat = vařiti. — co: odstaviti. — Varaj mi z cesty (vyhni se). Brt. D. II. 409.

365923   Varati Svazek: 4 Strana: 0554
Varati = uhnouti, ustoupiti, odejíti, wei- chen, aus dem Wege gehen, fort gehen. Klš. Cf. Vara, Vari, Variti. Varaj! Varaj preč! Co nevaráš? Varajte, děcka, koníček idě! Poviedám, aby varal a on nevará. Já varám a on nechce varať. Rozumnější vará. Ve Slez. Šd. Cf. Varte oči, neví, kam skočí (o nerozumném, dojde-li moci). Kmp. Varaj, otrubo, jde bílá mouka! Bayer.

365924   Varati Svazek: 7 Strana: 1000
Varati (val., slov. varyť) časuje se všemi tvary: varam, varaš —varaju, varaj — va- rajtě, varal. Mor. Brt. D. Varajtě ten stolek (odstavte)! Slez. Šd.

365925   Varaždín Svazek: 4 Strana: 0554
Varaždín, a, m., mě. v Chorvátsku. Vz S. N.

365926   Varba Svazek: 7 Strana: 1000
Varba, y, f., Warnung. Slov. Hdž.

365927   Varče Svazek: 4 Strana: 0554
Varče, e, varčátko, a, n., der Kochling (jablko). Nk.

365928   Várčí Svazek: 4 Strana: 0554
Várčí, ího, m. = sládek, der Bräuer. Ci- zím várčím na grunty zdejší piva vařiti a vystavovati se zakazuje. 1574.

365929   Varčlivý Svazek: 4 Strana: 0554
Varčlivý = který se snadno vaří, koch- bar. V. hrách. Us. Dch.

365930   Varda Svazek: 4 Strana: 0554
Varda, y, f., zastr. = míč, der Spielball, pila. Rozk. 98., Kšch. V Jg nedobře vy- loženo slovy: stráž, varta. Č. S dětmi na vardu hraje školu zameškával. Pass. Po- sýlám vardu a skaliště, zvykej hře dětinské. Alx. Fab. c. 17. Žes nám poslal vardu hernú... neb skrze okrouhlosť vardy zna- mená se okrslek země. Ib. c. 19. Ten se vypíná a za ňádry mu vši na vardu hrají. Prov. Užtě varda i hůl v rukou našich (= podařilo se nám). Č. M. 616., Ctib. Hád.

365931   Varda Svazek: 7 Strana: 1000
Varda. Za Pass. polož: mus. 465. Ktož má huol i vardu v ruce, pomocí boží odo- lať mnohé muce. Krnd. 216.

365932   Vardat Svazek: 8 Strana: 0456
Vardat' = živořiti. Slov. Zátur.

365933   Vardať Svazek: 9 Strana: 0364
Vardať. Len tak vardá, vardze. Za Zát. polož: Př. 76a.

365934   Vardejn Svazek: 4 Strana: 0554
Vardejn, a, m., úředník, jenž hodnotu drahých kovův a mincí vyšetřuje, z něm. der Wardein. Pr.

365935   Vareca Svazek: 10 Strana: 0472
Vareca, e, f. = vařečka. Mus. slov. VII 58.

365936   Várečné Svazek: 4 Strana: 0554
Várečné, ého, n., das Bräugeld. Suk.

365937   Váreční, -ečný Svazek: 4 Strana: 0554
Váreční, -ečný = k várce náležitý, Brau-. V. právo, vz Právo, řád, pořádek, D., Zlob., J. tr., živnosť, Marek, účet, soused, nářadí, dříví, káď, dům (k várce oprávněný), Šp.. kvasnice n. droždí (Samenhefe, f. ), měšťan- stvo (bräuberechtigt), Dch., džber, Bier- zuber, -Ständer, koryto, Füllgrant. Suk. V. kuchyně, die Garküche. Zlob.

365938   Várečník Svazek: 4 Strana: 0554
Várečník, a, m. = pivovárečník. J. tr.

365939   Várečnosť Svazek: 4 Strana: 0554
Várečnosť, i, f., die Bräugerechtigkeit. Sm.

365940   Várečný Svazek: 4 Strana: 0554
Várečný, ého, m. = vařič, der Sieder. Šp.

365941   Varecha Svazek: 10 Strana: 0472
Varecha. Až v-chy kvitnúť budu (= ni- kdy). Slez. Vlasť. I. 231.

365942   Varek Svazek: 4 Strana: 0554
Varek, rku, m., kelp = popel z mořských řas či chaluh. Vz Šfk. 62., Kk. 82., Kelp.

365943   Varek Svazek: 7 Strana: 1000
Varek, rka, m., psí jm. Škd.

365944   Varenuše Svazek: 7 Strana: 1000
Varenuše, pl., f. = zavařené ovoce. U Bu- čovic na Mor. Vck.

365945   Varenvo Svazek: 10 Strana: 0472
Varenvo, a, n. = vařené maso. Mus. slov. V. 100.

365946   Varešieka Svazek: 8 Strana: 0456
Varešieka, y, f. = vařečka. Phľd. XII. 263.

365947   Vareška Svazek: 8 Strana: 0456
Vareška. Nebuď do každého hrnca v-kou. Phľd. 1894. 257.

365948   Vareškár Svazek: 8 Strana: 0456
Vareškár, a, m. = vařečkář, kdo dělá vařečky. Slov. Phľd. 1895. 604., 757.

365949   Vareškárský Svazek: 8 Strana: 0456
Vareškárský = vařečkářský. V. tovar. Slov. Phľd. 1896. 261.

365950   Varga Svazek: 4 Strana: 0555
Varga, y, f. = kravský pysk, die Kuh- lippe. Na Ostrav. Tč. — V. = tlama, držka (potupně), das Maul. U Opavy. Klš. — V., y, m., osob. jm. Slov. Šd.

365951   Varga Svazek: 7 Strana: 1000
Varga, y, m. = koželuh. Zabil masiár jalovičku, hodil kožku pod lavičku; eště masiár na něj ležal, už hu v. v zubech dr- žal. Koll. Zp. I. 351.

365952   Varga Svazek: 8 Strana: 0456
Varga, y, f. = koňský pysk. Slov. Kal. S. 197. Cf. násl. Varha.

365953   Varga Svazek: 10 Strana: 0472
Varga, y, f. Natahovati vargy = plakati. Hauer 15.

365954   Vargač Svazek: 4 Strana: 0555
Vargač, e, m. = křikloun, der Schreier. U Opav. Klš.

365955   Vargal Svazek: 10 Strana: 0676
Vargal, a, m. = člověk tlustý, zavalitý. Brt. Sl.

365956   Vargašice, pl Svazek: 4 Strana: 0555
Vargašice, pl., f. = hanácké červenice (kalhoty červené). V Holešov. na Mor. Kd.

365957   Vargať Svazek: 7 Strana: 1000
Vargať, vargosiť = naříkati, bědovati. Laš. Brt. D. 284. Slez. Šd. — sa. Dievky v-ly sa, t. j. nasnášaly si abo aj napýtaly múky a másla i pristrojily halušiek na sva- činu. Slov. Mt. S. I. 188.

365958   Vargatý Svazek: 7 Strana: 1000
Vargatý = tučný, silný. Cf. Vargoš, Valigura. U Star. Jič. Vhl.

365959   Vargośit Svazek: 4 Strana: 0555
Vargośit = křičeti, řváti, schreien, brül- len. U Opav. Klš.

365960   Vargosiť Svazek: 7 Strana: 1000
Vargosiť, vz Vargať (dod.).

365961   Vargoš Svazek: 7 Strana: 1000
Vargoš, e, m. = valigura. U Star. Jič. Vhl.

365962   Vargovec Svazek: 7 Strana: 1000
Vargovec, vce, m. Jej obyvatelia, me- novite V-vci. Na Slov. Chlpk. Sp. 192.

365963   Vargovský Svazek: 9 Strana: 0365
Vargovský. V. krpce (z jednoho kusu kůže). Mus. slov. II. 22.

365964   Vargy Svazek: 7 Strana: 1000
Vargy, pl., f. Nenaťahuj ty v. (praví se dítěti, když pláče). Laš. Brt. D. 284.

365965   Varhanář Svazek: 4 Strana: 0555
Varhanář, e, m. = hotovitel varhan, der Orgelbauer. Vz Tk. II. 375, 381. — Troj.

365966   Varhanářka Svazek: 4 Strana: 0555
Varhanářka, y, f., die Orgelbauerin. Jg.

365967   Varhanářský Svazek: 4 Strana: 0555
Varhanářský, Orgelbauer-.

365968   Varhanářství Svazek: 4 Strana: 0555
Varhanářství, n, der Orgelbau, die Orgelbaukunst. D.

365969   Varhance Svazek: 7 Strana: 1000
Varhance. Húsličky i v. Výb. I. 340.

365970   Varhanče Svazek: 4 Strana: 0555
Varhanče, c, n. = křídlo, lyra. Mm. Isai. 5. 12.

365971   Varhánek Svazek: 4 Strana: 0555
Varhánek, nku, m., pl. varhánky = mlýnské náčiní k hýbání žejbrovadlem, das Fröschel. Sedl.

365972   Varhánek Svazek: 7 Strana: 1000
Varhánek. Vz KP. V. 613. — V., Falte. Kazajka ozdobená vzadu v-kem hojným. Čch. Živ. Cf. Varhánky.

365973   Varhanice Svazek: 4 Strana: 0555
Varhanice, e, f. = láčkovec. V. červená, tubipora musica Vz Frč. 32., Schd. II. 543. — V., die Organistin. D.

365974   Varhanický Svazek: 4 Strana: 0555
Varhanický, Organisten-. V. škola v Praze, die Orgelschule. Vz S. N.

365975   Varhanický Svazek: 7 Strana: 1000
Varhanický. V. škola v Praze. Vz Ott. VI. 205.

365976   Varhanictví Svazek: 4 Strana: 0555
Varhanictví, n, die Organistenkunst; die Organistenstelle. Jg.

365977   Varhaníček Svazek: 4 Strana: 0555
Varhaníček, čka, m., osob. jm. Mor. Šd.

365978   Varhaničiti Svazek: 10 Strana: 0472
Varhaničiti. Nár. list. 1904. 293. 13.

365979   Varhaničkovský Svazek: 7 Strana: 1000
Varhaničkovský dům v Kutné Hoře. Mus. 1880. 501.

365980   Varhaník Svazek: 4 Strana: 0555
Varhaník, a, m. = kdo na varhany hraje, der Orgelspieler, Organist. Vz Tk. II. 379., 382., III. 31. Náš v vyznal, že... NB. Tč. 272. Budeš ty svatý, jako osel varhaník. Prov. Tobě zajisté tak pěkně sluší po- božným býti, jako oslu v-kem. Krain. — V., euphone, pták zpěvavý. Vz Schd. II. 445.

365981   Varhaník Svazek: 7 Strana: 1000
Varhaník Praktický návod v-kům. Vz Sbor. učit. 1860. 158. nn. V. bez měcho- šlapů nic nepořídí. Kos. v Km. 1891.

365982   Varhaniti Svazek: 4 Strana: 0555
Varhaniti, il, ěn, ění; zvarhaniti, co: knihu = špičky listův otáčeti a mačkati, Eselsohren, Blätter im Buche machen. — V. = plakati, flehnen. Táhni; nepotřebuji zde tebe, abys mi tu pořád v-nil. Cf. Var- hánky. Us u Rychn. a j.

365983   Varhánkovaný Svazek: 10 Strana: 0472
Varhánkovaný obojek (u krku Hanaček). Ces. 1. XI. 58.

365984   Varhánkovati Svazek: 4 Strana: 0555
Varhánkovati knihu, vz Varhaniti. Rgl.

365985   Varhánkovitý Svazek: 8 Strana: 0456
Varhánkovitý. Sukně nabírané (= v-té, faldovité). Wtr. Krj. I. 309. Cf. Varhánkový (3. dod.).

365986   Varhánkový Svazek: 8 Strana: 0456
Varhánkový. V. sukně mužské. Vz Wtr. Krj. I. 439. Cf. Varhánkovitý. (3. dod.).

365987   Varhánky Svazek: 4 Strana: 0555
Varhánky, pl., m. a f. = malé varhany, kleine Orgel, das Positiv. Bj. V. prsní, Us., zpáteční. V. — V. natahovati = plakati, flehnen. Cf. Varhaniti. — V., eine Mund- harmonika. U Příbora. Mtl. — V. s číp- kem, vz Varhánek. — V. = záhyby, za- hnuté rohy listů v knize. D., Kšá., Hrp. — V. = krabaté, nabírané (faldované) pun- čochy. Na mor. Valaš. Vck. Kordulka s var- hánkami (nabíraná na způsob píšťal var- hanních). Mor. Šd. Vz Varhany.

365988   Varhánky Svazek: 7 Strana: 1000
Varhánky. Kožich s dlouhými v-ky (zá- hyby, Falten). Němc. D. č. Rnd. 164. - V. = kolmé trubky, jimiž se studený vzduch přivádí v podlisčí. KP. V. 268.

365989   Varhánky Svazek: 8 Strana: 0456
Varhánky = vrapované punčochy sou- kenné (ženské), dolní čásť byla vlněná. Vck. Val. I. 32.

365990   Varhánky Svazek: 8 Strana: 0579
Varhánky = kanálky v pivovarn. hvozdě k vedení studeného vzduchu pod lísky. Vz Ott. XI. 991. b.

365991   Varhánky Svazek: 10 Strana: 0472
Varhánky = část mlýna, která drží pru- žinku. Čes. 1. XI. 60.

365992   Varhanní Svazek: 4 Strana: 0555
Varhanní, Orgel-. — V. stroj. Ros. V. punkt, skladba. Hd.

365993   Varhanný Svazek: 4 Strana: 0555
Varhanný, Orgel-. Zpěvajmy varhanné písně, modulemur organica cantica. Hymn. 1418.

365994   Varhanný Svazek: 7 Strana: 1000
Varhanný zvuk. Výb. I. 349.

365995   Varhanovati Svazek: 4 Strana: 0555
Varhanovati = organovati, die Orgel spielen. Us. Šd.

365996   Varhanový Svazek: 4 Strana: 0555
Varhanový, Orgel-. Na Mor. Mřk. V. stroj, das Orgelwerk. Šp.

365997   Varhanstvo Svazek: 7 Strana: 1000
Varhanstvo, a, n., organatoria, zastr. Pršp. 59.

365998   Varhany Svazek: 4 Strana: 0555
Varhany, ův, m., a varhany, -han, f. (cf. Bž. 73. ), zastr. vorhany, na Slov. organ, organy, pl., m., z řec. -lat. organum, vz o v v, g v h, Mz. 127., Bž. 48., 52. U Chč. P. 45. b. rodu muž. (gt. pl. varhanuov). Die Orgel. V. = hudební nástroj, skládající se z pouhých píšťal, které větrem z měchu přicházejícím ve znění se uvádějí, jak právě stisknutím toho neb onoho klavesu průchod k nim se otvírá. Částky: mechy, závaží, větrovnice, průchody, vzdušnice, mřížiny (kancela), klavesy, píšťaly, žlábky, šoupací rejstříky či zásuvky, hlava registru (čep), klavesnice (manuale), pedal, vzdušní zá- myčky. Vz obšírnější popis ve S. N. Píšťala z varhan. Us. V. mají klavesy; strun ne- mají, nýbrž píšťaly, do kterých se vzduch měchy fouká. Pt. V. stavěti. Na v. hráti. D. V-y jdou, Har., zní, hučí. Pt. Zvučné, hlasité v. Aqu. V-y z trub a píšťal složeny jsou. Kom. V-nami zpěv něčí provázeti. Us. V strunách i v varhaniech. Z. wit. 150. 4. V. přenosné. Dch. Aby mnoho bylo var- hanův, zvonův atd. Chč. 380. Co smýšlíš o našich varhanech. 1534. Proto kněžie a žáci proměňují v kostele obyčej, že jednak zpievají, jednak čtú, jednak na varhany hudú, aby i jim i lidem z proměny bylo chutnějé se modliti. Hus. I. 300. — Varhany v knize dělati = rohy listů zohybovati. Us. Vz Varhánky. — V. v uhelných dolech = řady dřevěných podpor, die Orgel, der Stem- pelzug. Vys., Hř. — V. = nabírané šůsky u kabátků, jež selky nosí. Cf. Varhánky. Ve 246* vých. Čech. Jir. — Varhánky, die Mund- harmonika. U Opav. Klš. — V. plamenné, Pyrophon, Flammenorgel. Dch. — V., var- hánky spravovati, rozevírati, natahovati = k pláči se chystati (o dětech), sich zum Weinen anschicken. Mor. Tč. Spustil na v-ny (= dal se do pláče). Ve Slez. Šd. Cf. Moldánky. — V. = jméno polí u Příkaz na Mor. Pk. — Vz o nich více v KP. II. 326., 327., Vlšk. 361.

365999   Varhany Svazek: 7 Strana: 1000
Varhany. Cf. Jurgany, Kram. Slov., Mkl. Etym. 376. Pitání na v. Vz Brt. D. 102. Hra na v Vz Brt. L. N. I. 49. Zálom ve v-nách, Kropf, m. V. a jejich dějiny. Vz Srb. 179.

366000   Varhany Svazek: 8 Strana: 0456
Varhany, m. 1554. Kosmogr. (List. fíl. 1893. 457.). Aby bylo mnoho v-nuov; Zvony, v-ny a písněmi. Chč. S. 242., 35. Vyškrabuje varhany (chrápe). Slov. Nov. Př. 607.