314001   Stejnorameník Svazek: 3 Strana: 0657
Stejnorameník, a, m., der Gleicharmige.

314002   Stejnoramenný Svazek: 3 Strana: 0657
Stejnoramenný, gleicharmig, gleich- schenkelig. S. troj hran. Sedl.

314003   Stejnorodák Svazek: 10 Strana: 0396
Stejnorodák, a, m. = stejnorodec. Msn. Od. 45.

314004   Stejnorodec Svazek: 10 Strana: 0396
Stejnorodec, dce, m. = člověk stejného rodu. Tbz. III. 2. 155, V. 4 88.

314005   Stejnorodnosť, stejnorodosť Svazek: 3 Strana: 0657
Stejnorodnosť, stejnorodosť, i, f., die Ebenbürtigkeit; der Parallelismus. Šm.

314006   Stejnorodný, -rodý Svazek: 3 Strana: 0657
Stejnorodný, -rodý = jednorodý, téhož rodu, ebenbürtig, gleichartig, gleichgeschlech- tig, homogen, parallel. S-dí bratři. Hdk. Lum. V. 241. Participium . . . je s-dé s pří čestími předešlými. Sš. II. 132. S. čísla, díly, členové, hmota. Stč. Alg. 50., 88. — v čem Nejenom lidé v církvi Kristově, nýbrž ve- škeré pohanstvo také v té věci sobě vespo- lek a Kristovi s-dí jsou. Sš. II. 136.

314007   Stejnorodosť Svazek: 7 Strana: 0778
Stejnorodosť, vz Stejnorodnosť. Jd., Osv., Šf. III. 651.

314008   Stejnorodý Svazek: 7 Strana: 0778
Stejnorodý, vz, Stejnorodný. Jd., Stč., Mj., ZČ., Zh.

314009   Stejnorohý Svazek: 8 Strana: 0382
Stejnorohý jazýčkovec, brouk. Vz Klim. 141.

314010   Stejnorovný. S Svazek: 10 Strana: 0396
Stejnorovný. S. panování. Lit. I. 805.

314011   Stejnorozenec Svazek: 3 Strana: 0657
Stejnorozenec, nce, m., der Zwilling.

314012   Stejnorozenec Svazek: 10 Strana: 0396
Stejnorozenec, nce, m. = vrstevník. Škd. Od. 21.

314013   Stejnorozenka Svazek: 10 Strana: 0665
Stejnorozenka, y, f. Škod. II2. II. 14.

314014   Stejnorožák Svazek: 3 Strana: 0657
Stejnorožák, a, m., lupa, korýš krátko - ocasý. Krok. II. 246.

314015   Stejnorúbek Svazek: 7 Strana: 0778
Stejnorúbek, bku, m., homalothecium sericeum, druh mechu. Let. Mt. sl. VIII. 1. 14.

314016   Stejnorychlý Svazek: 3 Strana: 0657
Stejnorychlý, gleichgeschwind. Sedl.

314017   Stejnořadí Svazek: 3 Strana: 0657
Stejnořadí, n., der Parallelismus. S. ne- doměrné. Sš. J. 229. (Hý.).

314018   Stejnořadý Svazek: 3 Strana: 0657
Stejnořadý = parallelní, parallel. Leč jiní praví, že důkazů dvou s-dých tu není. Sš. J. 229.

314019   Stejnořečový Svazek: 8 Strana: 0382
Stejnořečový. S. kmeny. Már. list. 1895. 234, 2.

314020   Stejnoskladnosť Svazek: 3 Strana: 0657
Stejnoskladnosť, i, f., similiter desinens. Nz.

314021   Stejnoslabičný Svazek: 7 Strana: 0778
Stejnoslabičný, stejnosyllabý, gleichsil- big. Křn.

314022   Stejnosloký Svazek: 7 Strana: 0778
Stejnosloký. S. složení básně. Dk. Poet. 318.

314023   Stejnosloví Svazek: 3 Strana: 0657
Stejnosloví, n., die Paronymik. Šm.

314024   Stejnosloví Svazek: 7 Strana: 0778
Stejnosloví, n., Tautologie. Bor. 21.

314025   Stejnoslový Svazek: 7 Strana: 0778
Stejnoslový rým. Dk. Poet. 401.

314026   Stejnosměrka Svazek: 7 Strana: 1386
Stejnosměrka, y, f, lépe : rovnoběžka Sold. 16.

314027   Stejnosměrný Svazek: 7 Strana: 0778
Stejnosměrný = stejnosměrý. Stč., ZČ.

314028   Stejnosměrý Svazek: 3 Strana: 0657
Stejnosměrý, directus, gleichwendig. Vz Rst. 496.

314029   Stejnosnubec Svazek: 7 Strana: 0778
Stejnosnubec, bce, m. S-ci, isogameti, v bot. Hg. 179.

314030   Stejnost Svazek: 3 Strana: 0657
Stejnost, i, f., jindy a na Slov. posud stajnosi = rovnost, die Gleichheit, Gleich- förmigkeit. Jg. Ustřihni to do s-sti; rovnati něco do s-sti; klásti polínka do s-sti. Us. Dch. Objevují se ve slovenčině některé s-ti. Sb. Velmi vhodně vytýká Petr s. prostředku ku spáse u pohanů i u židů. Sš. Sk. 179. Strany přísloví vz Baba, Barva, Bodmo, Brašna, Brdo, Břich, Cibule, Čert, Čtverák, Duchna, Dychánek, Dýchati, Hnízdo, Chléb, Chodec. Chud, Jednuška, Kámen, Kejdy, Kobza, Kolovrátek, Kopyto, Kůl, Kvítí, Lín, Louka, Nákovadlo, Nemoc, Nota, Osmnáct, Otrhaný, Pec, Pekař, Pes, Pěšky, Pištec, Pleš, Provaz, Pytel, Ruh, Ruka, Rukáv, Sláma, Snopek, Střihnouti, Struna, Šíti, Tma, Trefiti, Zpívati, Zub.

314031   Stejnost Svazek: 9 Strana: 0311
Stejnost neplodí vojnu (svár). Wtr. Živ. vys. šk. 163.

314032   Stejnostání Svazek: 3 Strana: 0657
Stejnostání, n., der Stillstand. Šm.

314033   Stejnostopý Svazek: 3 Strana: 0657
Stejnostopý, gleichfüssig, gleichschenke- lig. Sm.

314034   Stejnostrastný Svazek: 3 Strana: 0657
Stejnostrastný = podobnopodtrpný, po- dobné strádatelný, ähnlich leidensfähig. S. lidé. Sš. Sk. 170. Vz Podobnostradatelný.

314035   Stejnostrofný Svazek: 3 Strana: 0657
Stejnostrofný = stejnosložný. S. báseň, das Monostrophon. Nz.

314036   Stejnostupní Svazek: 3 Strana: 0657
Stejnostupní, gleichgradig. Us. Dch.

314037   Stejnostupňový Svazek: 7 Strana: 0778
Stejnostupňový, vz Stejnostupní. Stč. Zem. 468.

314038   Stejnosvalný Svazek: 7 Strana: 0778
Stejnosvalný. S-ní mlži, homomyaria. Ott. II. 607., NA. V. 637.

314039   Stejnosyllabý Svazek: 7 Strana: 0778
Stejnosyllabý, vz Stejnoslabičný. Křn.

314040   Stejnošmat Svazek: 3 Strana: 0657
Stejnošmat, u, m., isostoma. Rstp. 968.

314041   Stejnota Svazek: 3 Strana: 0657
Stejnota, y, f. = stejnost, die Gleichheit, Identität. S. odkázaných věcí. Sš. L. 200.

314042   Stejnotaktý Svazek: 7 Strana: 0778
Stejnotaktý. S. sloky. Dk.

314043   Stejnotěl Svazek: 3 Strana: 0657
Stejnotěl, a, m., eryx, had užovkovitý. Krok. I. 129. c.

314044   Stejnoteplice Svazek: 7 Strana: 0778
Stejnoteplice, isothermy = čáry spo- jující body stejné průměrné teploty. S. hloubkové, isothermobathy = křivky, spo- jující body stejné podmořské teploty. Stč. Zem. 749.-752.

314045   Stejnotina Svazek: 3 Strana: 0657
Stejnotina, y, f., das Aequivalent. Sm.

314046   Stejnotlačnice Svazek: 7 Strana: 0778
Stejnotlačnice, isobary = čáry, které na mappě povrch zemský zobrazujíce spo- jují místa stejného tlaku vzdušného. Stč. Zem. 574. a Pov. 8.

314047   Stejnotlaký Svazek: 7 Strana: 0778
Stejnotlaký. S. čáry = stejnotlačnice (dod.). Stč. Zem. 574

314048   Stejnotrojek Svazek: 3 Strana: 0657
Stejnotrojek, jku, m., nerost, der Stein- mannit. Šm.

314049   Stejnotřesnice Svazek: 7 Strana: 0778
Stejnotřesnice, homoseisty = čáry spo- jující na mappě body stejnočasného země- třesení. Stč. Zem. 792.

314050   Stejnotvárnosť Svazek: 3 Strana: 0657
Stejnotvárnosť, i, f., der Isomorphismus. S. N.

314051   Stejnotvárný Svazek: 8 Strana: 0382
Stejnotvárný. S. nádor. Hlav. Obrz. 3.

314052   Stejnotvarý Svazek: 3 Strana: 0657
Stejnotvarý, gleichförmig. Vz Rst. 496.

314053   Stejnotváření, n Svazek: 3 Strana: 0657
Stejnotváření, n., die Gleichbildung, Konformation. Sm.

314054   Stejnotvařenství, n Svazek: 3 Strana: 0657
Stejnotvařenství, n., die Gleichförmig- keit. Miner., Šm.

314055   Stejnotvořivý Svazek: 7 Strana: 0778
Stejnotvořivý vzlet. Dk. Aesth. 286.

314056   Stejnoudák Svazek: 3 Strana: 0657
Stejnoudák, a, m., alphaeus, korýš. Krok.

314057   Stejnoúhelný, stejnoúhlý Svazek: 3 Strana: 0657
Stejnoúhelný, stejnoúhlý, gleichwinke- lig, gleicheckig, isogonisch. S. mnohoúhel- ník. Sedl.

314058   Stejnoušetný Svazek: 3 Strana: 0657
Stejnoušetný = stejných uštů. S. pacha- delník. Rostl. III. 6. a., 66.

314059   Stejnováha Svazek: 3 Strana: 0657
Stejnováha, y, f., das Gleichgewicht. Šm.

314060   Stejnováhosť Svazek: 3 Strana: 0657
Stejnováhosť, i, f.= stejná vážnost či autorita. S. jeho (Pavlovu) s jiných apo- štolův úřadem prokázati. Sš. II. 4.

314061   Stejnováhý Svazek: 3 Strana: 0657
Stejnováhý, gleichen Gewichtes. Vz Stej- novážný. Šm.

314062   Stejnoválcový Svazek: 7 Strana: 0778
Stejnoválcový, isocylindrisch. S. prů- mět normalní. Stč. Zem. 430.

314063   Stejnovati se Svazek: 7 Strana: 0778
Stejnovati se, übereinstimmen, passen. Aby se to k sobě s-lo. U Kojetína. Wrch.

314064   Stejnovatosť Svazek: 8 Strana: 0382
Stejnovatosť, i, f. = stejnovážnosť. Mark. (Krok. 1895. 291.).

314065   Stejnovatý Svazek: 8 Strana: 0382
Stejnovatý = stejnovážný. Mark. (Krok. 1895. 291.).

314066   Stejnovážnosť Svazek: 7 Strana: 0778
Stejnovážnosť, vom gleichen Gewicht. Dk. Poet. 369.

314067   Stejnovážný Svazek: 3 Strana: 0657
Stejnovážný, gleichgeachtet, gleichge- wichtig. S. svědek. Sš. IL )2.

314068   Stejnověký Svazek: 7 Strana: 0778
Stejnověký, gleichalt. Lpř. S. originaly. Pal. Rdh. II. 198.

314069   Stejnoveliký Svazek: 3 Strana: 0657
Stejnoveliký, gleich gross. Šm.

314070   Stejnověrec Svazek: 3 Strana: 0657
Stejnověrec, rce, m., der Glaubensge- nosse. Šm., Šd.

314071   Stejnověrství Svazek: 7 Strana: 0778
Stejnověrství, n., der gleiche Glaube. Pyp. K. I. 30.

314072   Stejnoverší Svazek: 7 Strana: 0778
Stejnoverší, n. = skládání stejnoveršové. Nz.

314073   Stejnoveršový Svazek: 7 Strana: 0778
Stejnoveršový. S. sloky. Dk.

314074   Stejnověrý Svazek: 3 Strana: 0657
Stejnověrý, gleichen Glaubens. Rk.

314075   Stejnovrh Svazek: 10 Strana: 0396
Stejnovrh, u, m. = současné vržení, Sudlice jim vyletly s-hem. Msn. II. 92.

314076   Stejnovýtrusný Svazek: 9 Strana: 0311
Stejnovýtrusný. S. rostliny, isosporeae. Vz Ott. XII. 814.

314077   Stejnovýznamný Svazek: 7 Strana: 0778
Stejnovýznamný, aequipollens. S. úsud- ky. Dsch. I. 74.

314078   Stejnoznačně Svazek: 3 Strana: 0657
Stejnoznačně, synonym. Duch výše stojí než duše, ač tuto na sebe s. dopadají. Sš. L. 22. (Hý.).

314079   Stejnoznačnosť Svazek: 10 Strana: 0396
Stejnoznačnosť, i, f. Krejčí. (Kád. 6. )

314080   Stejnoznačný Svazek: 3 Strana: 0657
Stejnoznačný = synonym. Jiní slova ta za s-ná berou. Sš. L. 69. Dva členové této věty s-ční jsou. Sš. Ž. 73. (Hý.).

314081   Stejnoznačný Svazek: 7 Strana: 0778
Stejnoznačný, aequipollens. S. methody v kartografii, zobrazování povrchu zem- ského. Stč. Zem. 387., 423.

314082   Stejnozoubek Svazek: 10 Strana: 0396
Stejnozoubek, bku, m., leskea, rostl. Vz Ott. XXIV. 93.

314083   Stejnozpodečný Svazek: 3 Strana: 0657
Stejnozpodečný, mit gleicher Basis. S. listy. Rst. 496.

314084   Stejnozrnný Svazek: 7 Strana: 0778
Stejnozrnný, gleichkernig. S. hrozen. KP. V. 155.

314085   Stejnozrnosť Svazek: 7 Strana: 0778
Stejnozrnosť, i, f., Gleichkernigkeit. KP. V. 222.

314086   Stejnozub Svazek: 3 Strana: 0658
Stejnozub, u, m., leskea, die Leskee. Rstp. 1799.

314087   Stejnozvučí, n Svazek: 3 Strana: 0658
Stejnozvučí, n., paronomasia, annomi- nace, vz tato slova. Napodobiti s. slov řec- kých. Sš. I. 336.

314088   Stejnozvučnosť Svazek: 3 Strana: 0658
Stejnozvučnosť, i, f., der Einklang, die Harmonie. D.

314089   Stejnozvučnosť Svazek: 7 Strana: 0778
Stejnozvučnosť. Koll. St. 214.

314090   Stejnozvučný, stejnozvuký Svazek: 3 Strana: 0658
Stejnozvučný, stejnozvuký = jedno- zvučný, gleichtönig, harmonisch. D., Šm. V řečtině slova <pO-óvo? a qióvog stejnozvuká jsou. Sš. II. 62. (Hý.).

314091   Stejnozvuk Svazek: 3 Strana: 0658
Stejnozvuk, u, m., der Gleichklang. Šm.

314092   Stejnozvuk Svazek: 9 Strana: 0311
Stejnozvuk, u, ?., Prima, hud. Mus. 1850. II. 42. Př.

314093   Stejnozvukosť Svazek: 3 Strana: 0658
Stejnozvukosť, i, f., der Einklang, die Harmonie. Šm.

314094   Stejnozvuký Svazek: 3 Strana: 0658
Stejnozvuký, vz Stejnozvučný.

314095   Stejnucha Svazek: 3 Strana: 0658
Stejnucha, y, f., ossaea. Rstp. 573.

314096   Stejný Svazek: 3 Strana: 0658
Stejný (ze stajný, vz o tom v Gb. HL 57.); stejen, jna, jno = jeden jako druhý, rovný, gleich. O rozdílu mezi slovy Stejný a Rovný vz Rovný. Stejný způsob, barva, zvuk, niť, pořádek, Us., míra (lépe: rovná, vz Rovný), mysl (neměnící se, pokojná). D. Míti s někým s-ý díl; Výsledek byl s-ný. Us. Dch. Ustavičně meleš stejnou. Sml. Býti s-ného způsobu, s-ného znění; v stejná (táž) slova sepsaný. J. tr. Majdalenku nesou štyry panny stejný a Matouška vedou kati do vě- zení. Sš. P. 137. Stejným, podobným způ- sobem. Lidé stejného druhu. D. My jsme stejní. Ros. Po stejných dílech. D. Stejnou (rovnou) měrou odměřovati. J. tr. Stejnou pokutu nésti. Stejného mínění býti. Sku- tečné uznání s-ho s prvoapoštoly práva a s-né s nimi váhy v církevních věcech; Na stejném místě v listu k Římanům; Což sice na s-no vychází; Židé ti s-ných práv s ji- nými zeměmi užívali: Zákon mravů věčen, neproměněn a pro všecky lidi a časy roven a stejen ostává; Kristus jsa stejné s otcem moci; Na s-no vychoditi, vycházeti. Sš. II. 22., 41., 257., Sk. 72., 179., J. 14., 150. (Hý.). Stejným lékem s-ný bol se léčí. Sš. Bs. 217. Strany pořekadel vz Hoďmo, Pěšky, Sláma, Stejnost. Lidé stejné povahy, vz o tom strany pořekadel Podobný. — v čem. S. ve svém způsobu. Us. Moudrost lidská vezdy sobě rovna a stejna v té straně jest. Sš. I. 166. — komu nač. Na výšku jsou si stejní. D. — čím. Jsou-li samohlásky nestejny zněním. Bž. 27.

314097   Stejný Svazek: 7 Strana: 0778
Stejný. Jsou v s-ných letech. Us. Na stejnách = v rovnováze, rovno. U Lipnice. Krjk. Úplně, absolutně s. ZČ.

314098   Stejný Svazek: 9 Strana: 0311
Stejný. To je pořád v stejných (práce neubývá). Nár. sbor. III. 90.

314099   1. Stejskal Svazek: 3 Strana: 0658
1. Stejskal, vz Stýskal.

314100   2. Stejskal Svazek: 3 Strana: 0658
2. Stejskal, a, m., ves u Plzně.

314101   Stejskal Svazek: 10 Strana: 0396
Stejskal K., spis.

314102   Stejskati Svazek: 3 Strana: 0658
Stejskati, vz Stesknouti.

314103   Stejspal, a, m Svazek: 8 Strana: 0382
Stejspal, a, m., os. jm. Kbrl. Dmžl. 22.

314104   Stejšť Svazek: 3 Strana: 0658
Stejšť, ě, f., něm. Teschen, ves u Telče. PL.

314105   Stejuostranný Svazek: 3 Strana: 0657
Stejuostranný, gleichseitig. S. tříhraník, jehlanec. Sedl. V bot. gleichwendig. Rst. 496.

314106   Stek Svazek: 3 Strana: 0658
Stek, u, m. = útok, der Sturm. — S. = vztek. Us.

314107   Stěk Svazek: 8 Strana: 0382
Stěk, u, m. = vztek. Má na něho stěka. U Císařova. NZ. VI. 76.

314108   Stěk Svazek: 10 Strana: 0396
Stěk, u, m. = brázda vedena na příč přes záhony, svodnice. Žel. Brod. Čes. 1. XIII. 29.

314109   2. Stěk, setěk Svazek: 3 Strana: 0658
2. Stěk, setěk, u, m., stěka, setěka, y, f. = stékání, der Zusammenfluss, das Zu- sammenkommen. Tu setěku bych rád viděl, až se všichni sejdou. Us. u Petrovic. Dch.

314110   1. Stěk, stek Svazek: 3 Strana: 0658
1. Stěk, stek, u, m. = stečení (vody), der Abfluss, Ablauf.

314111   Steka Svazek: 8 Strana: 0382
Steka, y, f. = stružka vykopaná na louce n. v poli. aby voda odtékala. Zďár. Brt. D. II. 389., 262. Cf. Stoka.

314112   Stékací Svazek: 7 Strana: 0778
Stékací, zum Abfiiessen geeignet. Lpř.

314113   Stékati Svazek: 3 Strana: 0658
Stékati, vz Štéci.

314114   Stěklec Svazek: 3 Strana: 0658
Stěklec, kelce, m. = bolehlav. U Opav. Pk.

314115   Steklík Svazek: 3 Strana: 0658
Steklík, a, m., lěpe: vzteklík, ein Wü- thender. Jg.

314116   Steklina Svazek: 3 Strana: 0658
Steklina, y, f., co steklo, der Zusammen- fluss. S. na svíčce, der Zacken. D. — S., lépe: vzteklina.

314117   Stekliti koho Svazek: 8 Strana: 0382
Stekliti koho = hladiti? Phľd. XII. 108.

314118   Steklivosť Svazek: 7 Strana: 0778
Steklivosť, i, f. = steklosť; steklivý = steklý. Bern.

314119   Steklník, Stekník Svazek: 3 Strana: 0658
Steklník, Stekník, a, m., něm. Steck- nitz, ves v Žatecku. Vz S. N.

314120   Stekloň Svazek: 7 Strana: 0778
Stekloň (vztekloň), ě, m. = prchlivec. Mor. a slez. Šd. Steknouti, vz Stéci

314121   Steklosť Svazek: 3 Strana: 0658
Steklosť, i, f., der Zusammenfluss. Jg. — S., lepe: vzteklost. Vz toto.

314122   Stekloun Svazek: 10 Strana: 0396
Stekloun, a, m. = stekloň. Šumava. Rgl.

314123   Steklý Svazek: 3 Strana: 0658
Steklý = který stekl, zusammengeflossen. — kam: voda v rybník s. Us. — S., lépe: vzteklý.

314124   Steknice Svazek: 3 Strana: 0658
Steknice, e, f., řeka nad Hamburkem. Pal. I. 112.

314125   Steknouti Svazek: 3 Strana: 0658
Steknouti, knul a kl, ut, utí; stýkati = sevříti, zusammenthun, schliessen. — co jak dlouho. Ani celou noc jsem nestekl oka (nezamhouřil). Us. — S. = stačiti, vystačiti, genügen. Kaj (kam) to stekne? Slez. Šd., Klš. — S. se, lépe: vzteknouti se. — S., vz Stéci.

314126   Steko Svazek: 9 Strana: 0332
Steko, ?, ?., trať v Rakovicích. Seb 191

314127   Stěkot Svazek: 3 Strana: 0658
Stěkot, u, m., der Angriff, zastr. Pulk.

314128   Steku Svazek: 3 Strana: 0658
Steku, vz Stéci.

314129   Steky Svazek: 9 Strana: 0311
Steky, trať u Paceřic. Př. star. V. 122.

314130   Stel Svazek: 3 Strana: 0658
Stel, u, m. — stelivo, die Streu. Na Mor. a ve Slez. Mtl. Šd.

314131   Stel Svazek: 7 Strana: 0778
Stel, i, f. = stelivo. Val. a laš. Brt. D. 269.

314132   Stelár Svazek: 9 Strana: 0332
Stelár, a, m. = kdo má hamry a v nich pracuje. Němc. III. 327. Sr. Štelíř.

314133   Steľať Svazek: 10 Strana: 0665
Steľať = stláti. Vz Brt. Sl.

314134   Steláž Svazek: 10 Strana: 0429
Steláž, e, f. Vozík š-ží opatřený. KP. IX. 193.

314135   Stelčoves Svazek: 3 Strana: 0658
Stelčoves, vsi, f., ves u Středokluk. PL.

314136   Stelčoves Svazek: 8 Strana: 0382
Stelčoves, dříve Stehelčeves. Čern. Př. 32.

314137   Stele Svazek: 3 Strana: 0952
Stele, e, f., zastr. = druhé dno kádě, der zweite Boden im Bottig der Salpetersieder, die Stelle (fundus, spodek, dno). Vz Mz. 336.

314138   Steleč Svazek: 3 Strana: 0952
Steleč, i, f., das Alkali, draslo, louhová sůl, žiravina.

314139   Stelečnosť, i Svazek: 3 Strana: 0952
Stelečnosť, i, f., alkalische Beschaffen- heit. Jg.

314140   Stělený Svazek: 3 Strana: 0658
Stělený; -en, a, o, verkörpert, erzeugt, Vz Stěliti. Jimiž jsúce stělena, Výb. II. 18. 22.

314141   Stělesnení Svazek: 10 Strana: 0665
Stělesnení, n. Nár. list. 1906. 34. 13.

314142   Stělesněti Svazek: 3 Strana: 0658
Stělesněti, ěl, ění = tělesným se státi, körperlich werden, verkörpern. Jg.

314143   Stělesniti Svazek: 3 Strana: 0658
Stělesniti, il, ěn, ění = tělesným učiniti, verkörpern. — co. Krok.

314144   Stelík Svazek: 3 Strana: 0658
Stelík, a, m., osob. jm. Šd.

314145   Stelina Svazek: 3 Strana: 0658
Stelina, y, f., na Slov. = tyčka, die Stange. Us.

314146   Steliště Svazek: 3 Strana: 0658
Steliště, ě, n. = okoliště, červiště, ochrd, der Schoberflecken, die Scheibe. Jg.

314147   Steliště Svazek: 9 Strana: 0311
Steliště. Na Plasku: kopiště. Plz. 119.

314148   Stěliti Svazek: 3 Strana: 0658
Stěliti, il, en, ení; stělovati = v jedno tělo spojiti, zu einem Körper, zu einer Masse machen, verbinden, erzeugen. Jg. -cos čím. Stěl to s máslem a solí (kořen štěvíka koň- ského). Ras. Smíchej jedno s druhým a stěl.

314149   Stěliti Svazek: 7 Strana: 0778
Stěliti = zploditi. Sv. ruk. D. 14. Od nichž's (rodičů) ty s-la. Sv. ruk. 304., Dr. (Mus. 1855. 570.).

314150   Steliti se Svazek: 3 Strana: 0658
Steliti se, il, ení. Kráva se stelila (= ote- lila se). Us. Č.

314151   Stelivný Svazek: 7 Strana: 0778
Stelivný, Streu-. S. sláma. Us. Rgl.

314152   Stelivo Svazek: 3 Strana: 0658
Stelivo, a, n. = čím se stele, sláma, hra- banina, strouhanka, jehličí, stlaní, podstélka, die Streu. D., Pt. S. ze stl ve stláti. Gb. Hl. 146. Příp. -ivo. Mkl. B. 225. Vz KP. III. 334. U Opav. stělivo. Klš. Sláma ku stelivu. Vrat. Jíti do lesa na s. (na jehličí, listy opadané). S. hlinité.

314153   Stelivo Svazek: 7 Strana: 0778
Stelivo. Cf. Mkl. Etym. 320. b.

314154   Stélka Svazek: 3 Strana: 0658
Stélka, y, f., veškeré pletivo rostlin bez- cévných a bezlistých mimo to, v němž se děje tvoření buněk rozplemeňovacích čili výtrusu, thallus, das Lager. Vz S. N. S., podložka z útlých vláknitých buněk utkaná, kteráž slove podhoubí, mycelium, das Wurzel- geflecht. Kk. 72. S., hlavní díl lišejníkův a řasovitých, nesoucí ústroje rozplemeňovací a příčepky. S. blanovitá, čepelovitá, huspě- ninatá, chřásťovitá, jinorodá, jinovrstvá, kou- skatá, klukovitá, lodyhovatá, niťovitá, niťo- vitelá, práchovitá, rozkouskovaná, různo- barvá, strupovitá, stejnorodá, stejnovrstvá, zčepelovatělá, zlodyhovatělá, zniťovatělá. Vz Rst. 496. — S. = tenký podsev, die Halb-, Einlag-, Brandsohle. Šp.

314155   Stélka Svazek: 8 Strana: 0382
Stélka = rostlinné tělo, na němž nejsou od sebe odlišeny kořen, lodyha a listy. Ott. XI. 687.

314156   Stélkatý Svazek: 3 Strana: 0658
Stélkatý. S. rostliny, thallophyta, Lager- pflanzen, rostl. bunečné a bezlisté hl. houby, řasy a lišejníky. Vz S. N., Čl., Kk. 68.

314157   Stelkovice Svazek: 3 Strana: 0658
Stelkovice, e, f., das Brandsohlenleder. Šp.

314158   Stélkový Svazek: 3 Strana: 0658
Stélkový, thallodus, lagerartig = ku stélce náležející n. složený. Rst. 211.

314159   Stélkový Svazek: 7 Strana: 0778
Stélkový. S. kůže, Brandsohlleder. Matj. 45.

314160   Stellami Svazek: 7 Strana: 0778
Stellami loket. Stč. Zem. 402.

314161   Stelmatka Svazek: 8 Strana: 0577
Stelmatka, čeleď vos cizopasných. Vz Ott. XII. 16.

314162   Stelmozubec Svazek: 9 Strana: 0311
Stelmozubec, bce, m., acimerus, brouk. Klim. 639.

314163   Steľnica Svazek: 7 Strana: 1386
Steľnica, e, f. = svině oprasená; stelná kráva. Brtch.

314164   Steľnice Svazek: 10 Strana: 0665
Steľnice, e, f. = stelní kráva. Brt. Sl.

314165   Stelnosť Svazek: 3 Strana: 0659
Stelnosť, i, f., die Trächtigkeit der Kuh. Zlob.

314166   Stělnosť Svazek: 7 Strana: 0778
Stělnosť, i, f. = tělnosť. Bern.

314167   Stelný Svazek: 3 Strana: 0659
Stelný = březí, trächtig. Kráva stelná. Kom. Kráva ještě nestelná. Kom. Máti jí poslala štyry krávy s-né. Sš. P. 130. — S., telná, otelená, tele mající. Ros.

314168   Stelný Svazek: 7 Strana: 0778
Stelný = čím se může stláti. S. sláma, Streustroh, n.

314169   Stělný Svazek: 7 Strana: 0778
Stělný = tělný. Bern.

314170   Stelný Svazek: 10 Strana: 0396
Stelný. Je jako s. = tlustý. Čes. 1. XIII. 176.

314171   Stělovina Svazek: 7 Strana: 0778
Stělovina, Pottascheauswurf, m. Sl. les.

314172   Stěltovný Svazek: 3 Strana: 0655
Stěltovný = stěhovavý. Nz;

314173   Stěměchy Svazek: 3 Strana: 0659
Stěměchy, dle Dolany, Stěměch, ves u Třebíče. Tč.

314174   Stemmatografie Svazek: 10 Strana: 0396
Stemmatografie českých rodin. Vz Kol Her. I. 85.

314175   Stemniti Svazek: 3 Strana: 0659
Stemniti, il, ěn. ění, verdunkeln. — co čím: pokoj záslonami.

314176   Stemohłavec Svazek: 8 Strana: 0382
Stemohłavec, strmohłavec, vce, m. = příčka spředu na nosích sanic. Zlín. Brt. D. II. 451.

314177   Stempel Svazek: 3 Strana: 0659
Stempel (něm.), v obec. mluvě štempl, plu, m. = kolek.

314178   Stempel Svazek: 3 Strana: 0952
Stempel, ple, štempl, u, m., z něm. der Stempel = podpora, vz Štemfel. — Š. lépe: kolek. Zlatkový š. Us.

314179   Stemperovaný Svazek: 10 Strana: 0396
Stemperovaný. Kov mírně s-ný. 1585. Uč. spol. 1902. 23.

314180   Stemperovati Svazek: 7 Strana: 0778
Stemperovati, z lat. = smířiti. Kom. L. sv.

314181   Sten Svazek: 3 Strana: 0322
Sten, u, m., titanid, nerost. Br. N. 170.

314182   Sten Svazek: 3 Strana: 0659
Sten, u, m., stenání, das Stöhnen, Seuf- zen. Dch. Dva měsíce tekou vody, dva mě- síce trvá proudný sten — sten proudu. Hdk. v Osv. 1880.

314183   Stěn Svazek: 3 Strana: 0659
Stěn, i, f., zastr. = stín. Leg., Boč. Vz Stín.

314184   Stěna Svazek: 3 Strana: 0659
Stěna, y, f., stěnka, stínka. Šp. Strsl. stěna murus, sr. got. stains a lit. sena. Mkl. B. 117. — S., břevno, z jakéhož srub se dělá, der Stamm, Balken. Tesař stěny po- řádá. Kom. Provazem stěnu táhnouti (1505). — S., zeď prostor nějaký obmezující, die Wand. V. S. z hlíny, dřevená, kamenná, zděná, Hlavní, prostředni, poboční, příční (pře- hrada, příčka), D., zadní, podélná (Längen- wand), vedlejší (příčná), Š. a Ž., bílená, malovaná, čalouny okrášlená. Pt. S. španěl- ská (plátěná, papírová), spanische Wand, ochranná, Schutz-, předpražní (štít ve mlýně), die Spund-. Us. S. buničná n. buňková, die Zellenwand. Šp. S. v dolech, stěnový pře- dek, stěnová poruba, der Streb, Stoss. S. dovrchní, schwebender Streb o. Stoss, kosná, diagonaler Streb (Stoss), směrná, streichen- der Streb, ležatá, liegender S.; s-ny přímé, der Stossbau, Seigerverr.au, ústupné, absät- zige Streben, výstupné, firstenartige Streben (Stosse), sestupné, strossenartige Streben, vý- stupkové, Firsten, sestupkové (sestupky), Strossen, Sohlstrossen. Hř. O stěnu se opříti. D. I muška na stěně ho mýlí. Vlasy své ruje hlavou o stěnu bil. V. Jako slepí stěn se makají. Sych. Stěnou něco přehraditi. Us. Zbledl co s. (vz Leknutí). Č. Bledý jako s. Dch. Pole s-ny; s. se loupá, olupuje se, blättert sich ab. Us. Dch. Vidí skRze s-nu (má sokolí oči, vše vidí). Km. Sto stěn (interj.)! U Nivnice. Kch. Byť to bylo z ulice uvržieno, žeby nebylo mohlo tak přijíti k sa- mej s-ně jakož leželo; Toť já teprv vidím, že ty kladeš pod Hlavu od s-ny (an der Wandseite) klíče. NB. Tč. 85., 118. Bíti bude tebe Bůh, s-no obílená (pokrytče, lico- měrníku). Sš. Sk. 257. Hazalo nim po ko- stele, od oltařa ež ku stěně; Dy tu naj- mladší vydaval, hole stěny ji věnoval; Že- nichovy s-ny velice pršíja, když ich nevě- stiny ruce neličíja; A jak ja ho zastanu (postihnu), piznu (uhodím) ja jim o stěnu a on musi maširovač, ja u ni zůstanu. Sš. P. 28., 118., 487 , 626. (Tč.). Ten má krásen učiniti ten dóm, prostra na podlahu viery pokoru a ostra čtyři stěny naděje čtyřmi ctnostmi; A ztepu z domu Joroboam až do toho, co ští na stěnu t. každého pacholíka i psa. Hus II. 422., I. 447. (Té.). Kdo slyší za sťanú, uslyší ťaťanú. Slez. Tč. Jakoby za stěnu zastoupil. Vz Zmizení. Č. Jakoby stěně mluvil (o zarputilých). Ros. Hrách házeti (metati) na stěnu (marně mluviti, pra- covati). Š. a Z. Jest platno, co by na stěnu hrách sypal (házel). Us. Nepiš čerta na stěně, sám se on namaluje. Bojí se smrti, jako obrazu na stěně. Prov. Jg. Stěnu vyzname- nati (v lese meze určiti, pokud se má po- rážeti). — S. = strana tělesa, die Seiten- fläche. S. kopyta koňského. Ja,. Stěna bu- bliny, die Blasenwand, kotle. Šp. S. mě- chýřová, Blasenwand, f., hrudní, die Brust- wand. Nz. lk. Stěna lodní, die Schiffswand. Us. — S. hory = kolmé nebo velmi příkré úbočí hory, vz Hora. Cf. Stráň. — S., řada nastavených sítí, die Wand. Šp. — S. v bot. = povrch obplodí vněšný a vnitřní. Rst. 496. —- S., žebra zrušené zvěři. Šp.

314185   Stěna Svazek: 7 Strana: 0778
Stěna. Mkl. Etym. 323. a., Mkl. aL. 288. Hádka mezi čtyřmi stěnami roznese se po vsi. Světz. Dakedy aj steny uši majú. Slov. Zátur.

314186   Stěna Svazek: 8 Strana: 0382
Stěna. S. v stavitel.: dřevěná, srubová, hrazděná. Vz Ott. VIII. 2. Na stenu sa driape (zvíja sa od bolesti). Phľd. 1891. 440.

314187   Stěna Svazek: 9 Strana: 0311
Stěna, y, f. Stenám kázať. Steny majú oči. Na stenu sa driapať atd. Slov. Zát. Pr. 363b. Stena sa mu svalila (žena mu slehla). Pbľd. 1897. 316.

314188   Stěna Svazek: 10 Strana: 0396
Stěna, y, f. = druh hraněného dříví. Vz KP. IX 265.

314189   Stěna Svazek: 10 Strana: 0665
Stěna, y, f. Š. stavení cihlová, dřevěná, kamenná. Vz KP. XL 327. nn.

314190   Stěňák Svazek: 7 Strana: 0778
Stěňák, u, m., Flosstafel aus Wandholz. Šp.

314191   Stenání Svazek: 7 Strana: 0778
Stenání, das Aechzen. Us.

314192   Stenánie Svazek: 8 Strana: 0382
Stenánie m. stonánie v Rkk. Vz Mus. 1896. 241. Cf. násl.

314193   Stenár Svazek: 7 Strana: 0778
Stenár, u, m. = steníř. Slov. Ssk.

314194   Stenati Svazek: 3 Strana: 0659
Stenati — vzdychati, stonati, stöhnen, seufzen. S., skr. koř. stan, 6tív-m, lit. sten-u, gemere. Schl. Lit. sten?ti, prus. stinons, stind. stan, stanati. Mkl. L. 11. S. vedlé stonati. Mkl. L. 18. — jak proč. Jaz steniu sirde- čenstviem. St. skl. V. 220. Zastena pláčem holubiným. Rkk. S. hořem velikým. Z. — kde. V komůrce stenala a hořce plakala. Stená země pod útěží Uhrů. Hdk. Lum V. 243. Sama bezrozumná příroda pod břeme- nem hříchu Adamova stená. Sš. I. 63.

314195   Stenati Svazek: 7 Strana: 0778
Stenati. Mkl. Etym. 321. a., Mkl. aL. 11. — kde. Vítr stená ve trávě po hrobech. Vrch. Vítr v holých větvích nad ním stená. Kyt. — odkud. Vzdech stená z jeho prsou. Kká.

314196   Stenati Svazek: 8 Strana: 0382
Stenati m. stonati v Rkk. Vz List. fil. 1896. 316.

314197   Sténati proč Svazek: 10 Strana: 0396
Sténati proč: bolestí. Zvon IV. 164.

314198   Stenava Svazek: 3 Strana: 0659
Stenava řeka. Tk. I. 625.

314199   Stěnava Svazek: 7 Strana: 0778
Stěnava, Steine, přítok kladské Nisy. Krč.

314200   Stěnava Svazek: 10 Strana: 0396
Stěnava, y, f., Steine, přítok Nisy klad- ské. Ott. XX1V. 97.

314201   Sténavě Svazek: 10 Strana: 0396
Sténavě frčeti. Msn. II. 297.

314202   Stenavý Svazek: 3 Strana: 0659
Stenavý, ächzend, stöhnend. Dch.

314203   Stenčení Svazek: 7 Strana: 0778
Stenčení, das Dünnmachen, Verkleinern usw., vz Stenčiti.

314204   Stenčený na čem Svazek: 7 Strana: 0779
Stenčený na čem. Obyvatelstvo zten- čené na živnosti. Mus. — čím. Obyvatelstvo ztenčené válkami Šmb.

314205   Stenčeti Svazek: 3 Strana: 0659
Stenčeti, el, ení = tenkým se státi, dünn werden. V. Obilé vsatá velmi ztenčela. Háj.

314206   Stenčeti Svazek: 7 Strana: 0779
Stenčeti. Ž wit. Ezech. 14.

314207   Stenčiti Svazek: 3 Strana: 0659
Stenčiti, il, en, ení; stenčívati, stenčo- vati. V. S. = tenkým učiniti, dünn machen; zmenšiti, verkleinern; nic nevážiti, herab- setzen (V.); vymlouvati, entschuldigen. — co: niť, prkno, své jmění, D., něčí nešle- chetnosti (omlouvati), V., své hříchy. Plk. — se = ztenčeti. V. — co komu: příjmy (menší učiniti). Us, — co jak. Mosaz na plíšky s. se nemůže. Kom. — co čím: pil- níkem.

314208   Stenčiti Svazek: 7 Strana: 0779
Stenčiti. — co: něčí moc, J. Lpř., sa- mostatnosť. — co, se komu. S. někomu práva. Pal. Děj. V. 2. 14. Už ho vedou, Martina, kapsa se mu z-la. Er P. - co jak. čtyři jsou strany, aniž jich na tři nebo na dvě z. lze. Sš. I. 163. — co več: širší samohlásku v užší. Bž. 25., Ndr. — proč. Vinohrady zpustly tak, že skrze to důchodové ztenčeny jsou. 1636.

314209   Stenčování Svazek: 3 Strana: 0659
Stenčování, n., vz Stenčiti. S. samohlá- sek záleží v tom, že je seslabujeme měníce široké v úzké a plné v polohlásky (v slabé samohlásky), kteréžto pak rády zanikají. Vz A, E, Ě, I, O, U, Y.

314210   Stenčování Svazek: 7 Strana: 0779
Stenčování samohlásek. Cf. Bž. 24. S. řeči = umalení či mejosa. Sš. II. 30

314211   Sténé Svazek: 8 Strana: 0382
Sténé = stejný. V Chronici. List. fil. 1894. 85.

314212   Stenec Svazek: 3 Strana: 0659
Stenec, nce, m. = místo, kudy se z ko- nírny vychází. Db.

314213   Stenek Svazek: 8 Strana: 0382
Stenek, nku, m. — stonek. Brt. D. II. 362.

314214   Stének Svazek: 9 Strana: 0311
Stének, nku, ?., vz Sten.

314215   Stěněř Svazek: 3 Strana: 0659
Stěněř, e, m., nosál, nosák, nosatec, špic, die Spitzhaue. Šp.

314216   Stengeli-us Svazek: 7 Strana: 0779
Stengeli-us, a, m. S. Jiří, jesuita, 1645. Vz Jg. H. 1. 629, Jir. Ruk. II. 245.

314217   Stěnha Svazek: 10 Strana: 0396
Stěnha, y, f. = prkno přidané na vůz, aby se mohlo více nakládati. Ouboč. Rgl.

314218   Stěnice Svazek: 3 Strana: 0659
Stěnice, e, f., štěnice, stinka, ploštice, plošťka, Jg., v již. Cech. Ros. S. od stěna, že v stěnách obyčejně se zdržují. Ros. S., membranacei, mají tělo velmi ploské, die Wanzen. S. obecná n. stinka, acanthia lectularia; dubová, aradus corticalis. Vz Frč. 140. Vz Stínka. Voda pro štěnice. D. S. do díry, za rám (obrazu) atd. zalezla. S. hle- dati, hmyzovým práškem hubiti, lojem za- mazati atd. S. štípá. - S. = člověk jiné obtěžující. Us. Vrů. — S., Steinhübel, ves u Přibyslavi.

314219   Stěnice Svazek: 7 Strana: 0779
Stěnice = ploštice. Cf. Šrc. 76, Mkl. Etym. 323. a , Brm. IV. 627. Líný jako s. Us. Rgl. — S. = dřevo na stěny v dřeve- ných chalupách. Val. Vck.

314220   Stěnice Svazek: 8 Strana: 0382
Stěnice. Je s. na hmotu (rád jí maso). V mluvě praž. Pepíků. Herm. Bodř. Praž. 89.

314221   Stěnice Svazek: 10 Strana: 0396
Stěnice, e, f., paripes, Rozk. R. 68., P. 529., parifex. Bhm. hex. 197.

314222   Stěnicník Svazek: 8 Strana: 0382
Stěnicník, lupinus minor, rostl. 1440. List. til. 1893. 395.

314223   Stěnicovatý Svazek: 3 Strana: 0659
Stěnicovatý, -ovitý, wanzig.

314224   Stěničník Svazek: 3 Strana: 0659
Stěničník, u, m., bylina, parietaria, hel- cine, den a noc, ročník, sv. Petra koření. Reš. — S. okoličnatý, iberis umbellata, doldige Schleifenblume, penízek menší. Jg., Rostl. 77., Čl. 18., Kk. 215., Čl. Kv. 349., Slb. 703. — S., smrdovník, cimifuga, das Wanzenkraut. Šm.

314225   Stěničník Svazek: 10 Strana: 0396
Stěničník,u,m. S. okoličnatý, iberis umbellata: stěničník, blešník, slučka, pe- nízek, hořčice sedlská. Čes. 1. XIV. 372.

314226   Stěnidlo, stěnítko Svazek: 3 Strana: 0660
Stěnidlo, stěnítko, lépe než: stinidlo, stínítko. Brs. 2. vyd. 225. Vz tato slova.

314227   Steníř Svazek: 3 Strana: 0660
Steníř, e, m., sloup u lešení, der Rüst- baum, Gerüstbaum. Nz. S. při stavbách dlouhý neotesaný trám zapuštěný do země v přiměřené dálce ode zdi, aby nesl lešení. Vz KP. I. 105.

314228   Stěniště Svazek: 7 Strana: 0779
Stěniště, ě, n. = místo, kde stojí stěna; rum ze stěny. Us. Šd.

314229   Stěnka Svazek: 3 Strana: 0660
Stěnka, y, f. = malá sténa, kleine Wand. — S. == modřina, das Blaumahl. Nz. lk. — S., die Gartenmauer. Leží za s-kou; Povy- lézali na s-ky, aby mohli viděti. Mor. Šd. S. = krytý násep před domem. Slov. Dbš. 36. — S. = stinka. Slov.

314230   Stěnka Svazek: 7 Strana: 1386
Stěnka. Cf Zídečka (2. dod).

314231   Stěnkati Svazek: 7 Strana: 0779
Stěnkati = stenati. Sedlák pred pánem stěnká, pred kňazom klenká, ked prijde do krčmy, palicou brenká. Slov. Koll. Zp. II. 360.

314232   Stěnkati Svazek: 7 Strana: 1386
Stěnkati v dialekt. List. fil. 1892 283.

314233   Stenknutý Svazek: 8 Strana: 0382
Stenknutý. S. pery (stažené pysky). Phľd. 1896. 605.

314234   Stěnkov Svazek: 3 Strana: 0660
Stěnkov, a, m., Stienkow, ves u Třebe- chovic. PL.

314235   Stěnkovati, stenkovati Svazek: 3 Strana: 0660
Stěnkovati, stenkovati = obrubovati, säumen. Ros.

314236   Stenký Svazek: 9 Strana: 0311
Stenký, vz Stinký.

314237   Stěnný Svazek: 3 Strana: 0660
Stěnný = ku stěně se vztahující, Wand-. S. skuliny, Jg., svícen, Dch., šíř. BO. S. (ob- vodný) proud, der Wandungsstrom. Nz.lk.

314238   Stěnný Svazek: 7 Strana: 0779
Stěnný. S. malba, plocha. NA. I. 17., 27.

314239   Stěnobledý Svazek: 7 Strana: 0779
Stěnobledý, wandblass. Č. Kn. š. 198.

314240   Stěnoborce Svazek: 3 Strana: 0660
Stěnoborce, e,m., der Kulissenreisser. Šm.

314241   Stenôcova Svazek: 8 Strana: 0382
Stenôcova, míst. jm. v Novohrad. na Slov. Phľd. XII. 158.

314242   Stenograf Svazek: 3 Strana: 0660
Stenograf, a, m., Stenograph, m.

314243   Stenografický Svazek: 3 Strana: 0660
Stenografický, stenographisch. S. zá- pisky.

314244   Stenograficky Svazek: 10 Strana: 0396
Stenograficky něco sestaviti. Nár. list. 1904. 244. 13.

314245   Stenografie Svazek: 3 Strana: 0660
Stenografie, e, f., z řec, těsnopis, rychlo- pis, die Stenographie — umění psáti způ- sobem co možná nejkratším a počtem znaků co nejmenším, aby se ušetřilo místa a času. S. řecká, římská, anglická, francouzská, ital- ská, švédská, Gabelsbergrova, Stolzova. Vz S. N.

314246   Stenografovati Svazek: 3 Strana: 0660
Stenografovati, stenographiren. — co: něčí řeč. Us. — kde: ve sněmovně. Us.

314247   Stenogramm Svazek: 10 Strana: 0396
Stenogramm, u m. = spis psaný steno- graficky. Vz Ott. XXIV. 99.

314248   Stenochromie Svazek: 10 Strana: 0396
Stenochromie, e, f., z řec. = mnoho- barevný tisk. Vz Ott. XXIV. 99.

314249   Stenokardický Svazek: 7 Strana: 0779
Stenokardický, stenokardisch.

314250   Stěnolez Svazek: 3 Strana: 0660
Stěnolez, a, m., šoupálek, pták, der Mauer- läufer. Rk.

314251   Stěnomalba Svazek: 3 Strana: 0660
Stěnomalba, y, f., das Wandgemälde, Fresko. Sm.

314252   Stěnomalba Svazek: 7 Strana: 0779
Stěnomalba. Koll. III. 350. S. římská. Vz Vlšk. 97

314253   Stěnomalíř Svazek: 3 Strana: 0660
Stěnomalíř, e, m., der Freskoinaler. Rk.

314254   Stenometopalní Svazek: 8 Strana: 0577
Stenometopalní tvář = úzká, podlouhlá. Čes. 1. VI. 154.

314255   Stěnoobraz Svazek: 3 Strana: 0660
Stěnoobraz, u, m., das Wandbild. Sm.

314256   Stenopeický Svazek: 7 Strana: 0779
Stenopeický. S. brejle. Vz Ott. IV. 629.

314257   Stěnos Svazek: 3 Strana: 0660
Stěnos, a, m., osob. jm. 1450.

314258   Stenosa Svazek: 8 Strana: 0382
Stenosa, y, ť. S. trachealní. Vstnk. III. 334., 384.

314259   Stěnosemenný Svazek: 3 Strana: 0660
Stěnosemenný. S. rostliny, parietales. S. N.

314260   Stěnosvícen Svazek: 3 Strana: 0660
Stěnosvícen, cnu, m., der Wandleuchter. Šm.

314261   Stenot Svazek: 3 Strana: 0660
Stenot, u, m. stenání.

314262   Stenotelegraf Svazek: 10 Strana: 0396
Stenotelegraf, u. m. = tiskací telegraf. Vz Ott. XXIV. 100.

314263   Stěnování Svazek: 3 Strana: 0660
Stěnování, n., dobývání stěnové n. stě- nami v dolech, der Strebbau. S. napředujicí, zpátečné, směrné, dovrchní, kosné, upadni, přímé, ústupné, výstupné, výstupkové, se- stupné, sestupkové, odrubové. Hř.

314264   Stěnovica Svazek: 7 Strana: 0779
Stěnovica, e, f. = do čtyřhrana otesaná kláda ku stavbě stěny. Val. Vck., Slavč. 46.

314265   Stěnovitě Svazek: 7 Strana: 0779
Stěnovitě, wandartig. Skála s. stoupá. Kutn.

314266   Stěnovitý Svazek: 7 Strana: 0779
Stěnovitý, wandartig. S. skála.

314267   Stěnovka Svazek: 7 Strana: 0779
Stěnovka, y, f. = skleněná bylina, den a noc, drnavec, parietaria diffusa, Glas- kraut, n. Mllr. 76.

314268   Stěnový Svazek: 3 Strana: 0660
Stěnový, od stěny, Wand-. S. hodiny. Techn. S. dobývání (= stěnování), der Streb- bau. Hr., Bc. Vz Stěnování. S. provětrání. — S., trámový, kládový, iiberklafterig. S. strom (ze kterého stěny býti mohou). Jg.

314269   Stěnový Svazek: 7 Strana: 0779
Stěnový. S. malba atd. Vz Stěnný (dod.). Osv. Tš.

314270   Stěnový Svazek: 7 Strana: 1386
Stěnový. S. úhel = odchylka dvou sou- sedních sten. Také: kout (slovo nevhodné), úhel plošný (špatně). Sold. 18.

314271   Stěnový Svazek: 8 Strana: 0382
Stěnový. S. dobývání rud. Ott. XI. 598.

314272   Stěnový. S Svazek: 10 Strana: 0396
Stěnový. S. omítka. KP. IX. 328.

314273   Stentando Svazek: 3 Strana: 0660
Stentando, váhavě, zdrženlivě, v hudbě. S. N.

314274   Stentato Svazek: 3 Strana: 0660
Stentato = toužebně, v hud. ; nucené v malířství. S. N.

314275   Stentor Svazek: 3 Strana: 0660
Stentor, a, m., hlasatel řecký před Trojou (za trojské války) mající velmi silný hlas tak, že 50 mužů překřičel.

314276   Stentoricky Svazek: 10 Strana: 0396
Stentoricky deklamovati (silným hla- sem). Kos. Živ. 273.

314277   Stentorní Svazek: 3 Strana: 0660
Stentorní hlas -— velmi silný. Vz Stentor. S. N.

314278   Stenúť Svazek: 7 Strana: 0779
Stenúť = ztonouti. Slov. Bern

314279   Stěnůvka Svazek: 7 Strana: 0779
Stěnůvka = stěnice, Wanze Val. Brt

314280   Stěny Svazek: 9 Strana: 0311
Stěny, pohoří u Broumova. Vz Žaltmanský.

314281   Stěny, pl., f Svazek: 3 Strana: 0660
Stěny, pl., f., pásmo hor krkonošských mezi Policí a Broumovem. S. N., Tk. I. 625., III. 90.

314282   Step Svazek: 3 Strana: 0953
Step, u, m. — druh šití, kde se steh se stehem spojuje, das Steppen, Sticken. Š-em šiti košili.

314283   Step Svazek: 7 Strana: 0779
Step. Cf. Mkl. Etym. 299., Stč. Zem. 793., Krč. G. 96.

314284   Step Svazek: 10 Strana: 0396
Step, Steppe. Sr. Ott. XXIV. 101.

314285   Step, i, f., lépe Svazek: 3 Strana: 0660
Step, i, f., lépe než: stepa. Jg., Brs. 2. vyd. 7. Vz Země. S. ----- krajina neoby- dlená lidmi, bezlesá. D. S., z rus., rozlehlá pláně travou porostlá, Rk., travnatá nížina, die Grasebene, die Steppe. S. N. S. vysoká (Hoch-), nízká (Tief-), travná (Gras); sa- vany či prérie (pampy, ljany), lesnatá (le- satá, selvy, v sev. Rusi uzmani, Waldsteppe). Š. a Ž.

314286   Stepati Svazek: 3 Strana: 0660
Stepati, stepám a stepu - stepávati = stlouct, zusammenschlagen; zabiti. — co, koho. Ten ho stepal. S. nepřítele. Troj. Až někdo stepe tvé kosti. Mast. v. 193. Bozi chtějú stepati Vlaslav. Rkk. 20., Dal. S. dobytek. V. — koho čím: přísnými slovy (pokárati).

314287   Stepati Svazek: 10 Strana: 0396
Stepati. Pakli tě kdy stepu z čeho. 1459. List. fil. 1904. 438.

314288   Stepati co Svazek: 7 Strana: 0779
Stepati co. Žižka vrahů voje ztepá. Čch. Mch. 65. Ztepe lodie tarské, hřiešníky. Ž. wir. 47. 8., 138 19. Ty je tam z-ly (po- mluvily). Us. Dch. Jiné z-li aneb zjímali. Pal. Ztepou lidu na několik set. Let. 49.— co oč: o kámen. Hus I. 348.

314289   Steperiti se odkud Svazek: 8 Strana: 0382
Steperiti se odkud. Keď som sa s-ril (sebral, zvedl) so zeme. Phľd. XII. 206. Kým sa ton steperí s postele (vybere, vyleze), kdeže on už bude. Phľd. XII. 203.

314290   Stepilosť, Stepilý Svazek: 3 Strana: 0660
Stepilosť, Stepilý, vz Ztepilosť atd.

314291   Steplati Svazek: 7 Strana: 0779
Steplati = stepleti. Mor. Šd.

314292   Stepleti Svazek: 3 Strana: 0660
Stepleti, el, ení, steplívati, warm werden. Us.

314293   Stepliti Svazek: 3 Strana: 0660
Stepliti, il, en, ení, steplívati, warm ma- chen. — co čím kde.

314294   Stepňák Svazek: 8 Strana: 0382
Stepňák, a, m., obyvatel stepi. Kolc. 27.

314295   Stepnatý Svazek: 7 Strana: 0779
Stepnatý. S. krajina, J. Lpř., Osv.

314296   Stepní Svazek: 3 Strana: 0660
Stepní tráva, rostlina, pták, dobytek atd., Steppen-.

314297   Stepní Svazek: 7 Strana: 0779
Stepní skot s dlouhými ohnutými rohy. Vz KP. VI. 440.

314298   Stepokur Svazek: 3 Strana: 0660
Stepokur, a, m. S-rové, pteroclidae, mají podobu holubů. S. kirgizský, syrrhaptes paradoxus. Vz Frč. 351. — S., a, m., jeřá- bek stepní, pterocles, das Sandpflughuhn. Rk.

314299   Stepokur Svazek: 7 Strana: 0779
Stepokur. Cf Brm. II. 3. 12 , 13., 16., 21., Pískomil (dod.).

314300   Stepokur Svazek: 9 Strana: 0311
Stepokur. Vz Šír III. 148.

314301   Stepovati Svazek: 3 Strana: 0660
Stepovati, steppen. — co čím: hedvá- bím.

314302   Stepovatý Svazek: 3 Strana: 0660
Stepovatý, steppig, voll Steppen. Šm.

314303   Stepovitý Svazek: 3 Strana: 0660
Stepovitý, steppenartig. Šm.

314304   Steppročk Svazek: 3 Strana: 0660
Steppročk, něm., sukně vatovaná, va- týrka. Šp.

314305   Ster Svazek: 3 Strana: 0660
Ster, u, m., fr. stére, z řec, das Körper- mass. S. činí krychlový metr (ku měření dříví, kamene atd.) nebo 0-147 krychlového sáhu. Vz Míra. S. = 1000 litrů.

314306   Stěr Svazek: 3 Strana: 0660
Stěr, u, m. = věc na drobno, na prach setřelá. S. tabáku. Mor. Brt. Ze s-u semence olej se tlačí. Us. Šd.

314307   Stěr Svazek: 7 Strana: 0779
Stěr. Cf. Mkl. Etym. 352.

314308   Stěrací Svazek: 3 Strana: 0660
Stěrací káď, der Würztrog.

314309   Stěráček Svazek: 7 Strana: 0779
Stěráček, čku, m., Radirmesser, u. Hs.

314310   Stěradlo Svazek: 7 Strana: 0779
Stěradlo, a, n. S-a u válce k válení sil- nic, která a něho nalepené bláto otírají. NA. IV. 183.

314311   Stěradlo Svazek: 8 Strana: 0382
Stěradlo, vz Stíradlo (3. dod.).

314312   Stěradlo Svazek: 10 Strana: 0396
Stěradlo, a, n. = nástroj k čištění bavlny. Vz O t. XX. 599.

314313   Stěradlo, a, n Svazek: 3 Strana: 0660
Stěradlo, a, n., der Vormaischapparat, das Streichholz. Dch.

314314   Stěranka Svazek: 7 Strana: 0779
Stěranka = polívka mléčná nebo vo- dová, do níž se obrindzované těsto zava- řuje. Slov. Pokr. Pot. I. 110.

314315   Stěranky Svazek: 3 Strana: 0660
Stěranky, vz Stírka.

314316   Stěrba Svazek: 3 Strana: 0660
Stěrba, y, m. — pobuda, der Herumstiei- cher. U Rohozné. Všk.

314317   Stěrbavý Svazek: 3 Strana: 0660
Stěrbavý, o lidech, kteří mají rozštíp- nutý pysk. V Kunv. Msk.

314318   Stěrbiť Svazek: 9 Strana: 0311
Stěrbiť na někoho zuby = ceniti. Těšín. Nár. list. 1898. ě. 58.

314319   Stercéř, -cíř Svazek: 3 Strana: 0956
Stercéř, -cíř, e, m., zastr. = tulák, žebrák, der Landstreicher, Müssiggänger, Bettler, z něm. Sterzer. Vz Mz. 336. — Bdl. Žebráci a štercíři mi se ve své žebrotě příkladem Lazarovým zastírati nemohou. Zk. exc.

314320   Stercinger Svazek: 9 Strana: 0311
Stercinger J. dr. Sr. Jub. XXIX.

314321   Stercinger Svazek: 10 Strana: 0396
Stercinger Jos., prof. a spis., nar. 1866. Vz Ott. XXIV. 119, Tob. 217.

314322   Stěrek Svazek: 3 Strana: 0660
Stěrek, rku, m. = zpěrek, omydlík, ein Stück übriggebliebener Seife. — S., oškra- bek, Abschabsei.

314323   Stěrek Svazek: 3 Strana: 0956
Stěrek, vz Štěrk. Hdk. C. 76.

314324   Stereografický Svazek: 3 Strana: 0660
Stereografický, tělesopisný, stereogra- phisch. Nz

314325   Stereochemický Svazek: 8 Strana: 0382
Stereochemický. S. bádání. Vstnk. III. 2. (244., 128.).

314326   Stereochemie Svazek: 8 Strana: 0382
Stereochemie, e, f. Rozvoj s-mie (dusíku, uhlíku). Vstnk. III. 244. (pokrč).

314327   Stereochemie Svazek: 10 Strana: 0396
Stereochemie, e, f. = chemie prostorová. Vz Ott. XXIV. 110.

314328   Stereochromický Svazek: 7 Strana: 0779
Stereochromický, stereochromisch. S. malba. Vz Stereochromie. Zpr. arch. IX. 29.

314329   Stereochromie Svazek: 3 Strana: 0660
Stereochromie, e, f., z řec, malba na stěnách vápenných, která nahrazuje malbu na omítce. Vz S. N., KP. IV. 594.

314330   Stereoisomer Svazek: 8 Strana: 0382
Stereoisomer, u, m., v lučbě. Vstnk. III. 1, 5., 8.

314331   Stereometr Svazek: 3 Strana: 0660
Stereometr, u, m., z řec., nástroj k ur- čování hutnosti hmot rozmělněných, práž- kovitých. Vz S. N., KP. II. 41., 58.

314332   Stereometr Svazek: 10 Strana: 0396
Stereometr, u, m.; stereometrie, e, f., vz Ott. XXIV. 112.

314333   Stereometrický Svazek: 3 Strana: 0660
Stereometrický, z řec, tělesoměrský, stereometrisch.

314334   Stereometrie Svazek: 3 Strana: 0660
Stereometrie, e, f., z řec, tělesoměrství, těloměrství, die Körpermessung. Rk. S. = oddíl elementarní geometrie, jenž má za předmět všeliké veličiny prostorné, pokud neleží v jedné rovině. Die Körpermesskunst. Vz více v S. N.

314335   Stereomikrometr Svazek: 7 Strana: 0779
Stereomikrometr, u, m Zpr. arch. X. 80.

314336   Stereoskop Svazek: 3 Strana: 0661
Stereoskop, u, m., z řec, tvarozor, tvaro- jev, tvaromalba. Rk. S. jest přístroj optický, kterým předměty na obraze nikoli ploché, nýbrž telesné vidíme, das Stereoskop. Vz více v S. N., KP. II. 163 - 166

314337   Stereoskop Svazek: 10 Strana: 0396
Stereoskop, u, m., vz Ott. XXIV. 113.

314338   Stereoskopické Svazek: 3 Strana: 0661
Stereoskopické obrázky, stereoskopische Bilder. KP. II. 164.

314339   Stereotomie Svazek: 7 Strana: 0779
Stereotomie, e, f. = kamenořez, Jrl. I. 10., průřez těles, nauka o něm. Rk. Sl.

314340   Stereotomie Svazek: 10 Strana: 0396
Stereotomie, e, f. = kamenořez, Stein- schnitt, vz Ott. XXIV. 114.

314341   Stereotyp Svazek: 3 Strana: 0661
Stereotyp, u, m., z řec, deska ku stá- lému tisku, feststehende Druckformen, un- bewegliche Buchstaben.

314342   Stereotypie Svazek: 3 Strana: 0661
Stereotypie, e, f. = stálý tisk, tiskařství pomocí stálých obrazců tiskacích, der Stereo- typendruck. Rk. S. záleží v tom, že se pů- vodní sazba jednou n. i vícekrát přejme na tenší kovové desky (nyní už také na papír), jimiž pak tisk jako původní sazbou se vy- konává. Vz více v S. N., KP. 1. 354.

314343   Stereotypie Svazek: 10 Strana: 0396
Stereotypie. Vz Ott. XXIV. 114.

314344   Stereotypní Svazek: 7 Strana: 0779
Stereotypní = stálý. Mus.

314345   Stereotypní Svazek: 10 Strana: 0396
Stereotypní = stálý, nezměněný. Ott. XXIV. 115.

314346   Stereotypovaný Svazek: 8 Strana: 0382
Stereotypovaný. S. forma v knihtiskárně. Nár. list. 1894. č. 88. odp. feuill.

314347   Stereotypovati Svazek: 3 Strana: 0661
Stereotypovati, stereotypiren, Schrift- platten machen. KP. I. 354.

314348   Sterhydraulický Svazek: 7 Strana: 0779
Sterhydraulický lis ZČ. I. 286.

314349   Sterilikon Svazek: 9 Strana: 0311
Sterilikon, náčiní, druh sterilisatorů. Vz Ott. XVII. 461.

314350   Sterilisace Svazek: 9 Strana: 0311
Sterilisace, e, f. S. vody. Žv. II. 223., IX. 218.

314351   Sterilisace Svazek: 10 Strana: 0396
Sterilisace, e, f, z lat. = čásť desin- fekce a znamená soubor opatření, jimiž ná- stroje lékařské, mléko (pro děti) atd. spro- šťujeme mikroorganismů zvl. choroboplod- ných a jejich zárodků, jež na nich lpí n. lpěti by mohly. Vz Ott. XXIV. 115.

314352   Sterilisator Svazek: 9 Strana: 0311
Sterilisator, u, m. = uzavřená nádoba vytápěná parou, v níž se v mléce ničí mikro- organismy. Vz Ott. XVII. 460b.

314353   Sterilisovállí Svazek: 8 Strana: 0382
Sterilisovállí. S. masa. Vz Nár. list. 1894. č. 355.

314354   Sterilisovati Svazek: 9 Strana: 0311
Sterilisovati mléko. Vz předeház. Steri- lisator.

314355   Sterilita Svazek: 10 Strana: 0396
Sterilita, y, f., z lat., neplodnosť. Ott. XXIV.

314356   Sterilní Svazek: 3 Strana: 0661
Sterilní, lat., neplodný, neúrodný, un- fruchtbar; hubený, suchý, gehaltlos. S. N.

314357   Stěrka Svazek: 3 Strana: 0661
Stěrka, y, f., hundertguldige Banknote.

314358   Stěrkolka Svazek: 10 Strana: 0396
Stěrkolka, y, f. = klapačka. Vz toto.

314359   Sterkoralní Svazek: 8 Strana: 0577
Sterkoralní therapie. Čes. 1. VI. 290.

314360   Stěrkovice Svazek: 3 Strana: 0661
Stěrkovice, e, f., polívka, ze stěrky, dro- benka. Cf. Stěr. Mor. Brt, Šd.

314361   Stěrkovištní Svazek: 3 Strana: 0956
Stěrkovištní, glareosus, Kies-. Š. rost- liny = ve štěrku rostoucí. Rst. 504.

314362   Stěrky Svazek: 8 Strana: 0382
Stěrky (stírka) = strouhánek v mléce zavařený. Vých. Mor. Brt, D. II. 482. S. = vejce se vbije do mouky, rozetře, husté těsto vlije se do vřelé vody a uvařené máslem omastí. Slez. NZ. IV. 498.

314363   Sterlink Svazek: 3 Strana: 0661
Sterlink, u, m., angl. zákonní mince. Libra sterlinků, mince anglická ve způsobě sovereignů, as 10 zl. 50 kr. rak. měny. Rk.

314364   Sterman Svazek: 7 Strana: 0779
Sterman, u, m., pleta, zastr. Rozk.

314365   Stermina Svazek: 7 Strana: 0779
Stermina, y, f. = strmina. Koll. Zp. II. 373.

314366   Sterna Svazek: 7 Strana: 0779
Sterna, y, f., destrictarium = v thermách místnosť, kde ti, kteří cvičení a zápasu se byli účastnili, hřebílkem písek a nečistotu s těla stírati si dávali, než do koupele šli. Vz Vlšk. 53.

314367   Sternbergit Svazek: 3 Strana: 0661
Sternbergit, u, m., neRost, leštěnec. Vz S. N.

314368   Sternbergit Svazek: 10 Strana: 0396
Sternbergit, u, m., nerost. Vz Ott. XXIV. 118.

314369   Sternbergka Svazek: 3 Strana: 0661
Sternbergka, y, f., sternbergia. Rostl. I. 268. b.

314370   Sterník Svazek: 3 Strana: 0661
Sterník, u, m., stepa, zastr. Ms. vodn.

314371   Sterohlasně Svazek: 7 Strana: 0779
Sterohlasně, hundertstimmig. Vlny s. burácejí. Čch. Dg. 694.

314372   Sterohojný. S Svazek: 10 Strana: 0396
Sterohojný. S. úroda. Kká. Sion II. 88.

314373   Steroid, sfaeroid Svazek: 3 Strana: 0322
Steroid, sfaeroid, u, m., nedokonalá, koule, těleso kouli podobné, kulovník, das Sphäroid, die Afterkugel, die von einer in sich selbst zurückkehrenden, jedoch von der Kreislinie verschiedenen Kurve bei der Umdrehung um ihre fixe Achse beschrieben wird. Nz. Vz S. N.

314374   Steroměstý. S Svazek: 10 Strana: 0396
Steroměstý. S. Kreta. Msn. II. 37.

314375   Steronásobně Svazek: 10 Strana: 0396
Steronásobně něco vrátiti. Krs. Ten. III. 39.

314376   Steronásobný Svazek: 7 Strana: 0779
Steronásobný, hundertfach. Pal. Rdh. III. 195. S. zvětšení. Dk. P. 3.

314377   Steronohý Svazek: 3 Strana: 0661
Steronohý, hundertfüssig. Šm.

314378   Stěrovati Svazek: 10 Strana: 0396
Stěrovati, vz Setříti.

314379   Sterožertva Svazek: 7 Strana: 0779
Sterožertva, y, f., Hecatombe, f. Exc.

314380   Sterožertva Svazek: 10 Strana: 0396
Sterožertva, y, f. = hekatomba. Msn. II. 3.

314381   Sterrový Svazek: 7 Strana: 0779
Sterrový kov, Sterrometall, m. Zpr. arch.

314382   Sterúš Svazek: 8 Strana: 0382
Sterúš, míst. jm. v Nitran. Phľd. XII. 74.

314383   Sterúz Svazek: 3 Strana: 0661
Sterúz, a, m., ves na Slov. u Dobré vody. Šd.

314384   Sterý Svazek: 3 Strana: 0661
Sterý, na, sta, hunderterlei. S. způsob pracování.

314385   Sterž Svazek: 3 Strana: 0661
Sterž = strž.

314386   Steřclý Svazek: 3 Strana: 0660
Steřclý setlelý, verwest. Mor. Kd.

314387   Steřelosť Svazek: 3 Strana: 0660
Steřelosť, i, f., die Verwesung. Jg.

314388   Steřelý Svazek: 9 Strana: 0311
Steřelý. S. plátno. Mtc. 1900. 346. Sr. Steřeti.

314389   Steřeti Svazek: 3 Strana: 0661
Steřeti, el, ení = spráchnivěti (zastr.), vermodern, verwesen. — kde: v hrobě, ve sklepě. Us. Hý.

314390   Stěřez Svazek: 10 Strana: 0396
Stěřez, u, m. = stožár. Baw. Ar. v 2319. Sr. Stěžér, Stěžíř.

314391   Stěřina Svazek: 3 Strana: 0661
Stěřina, y, f. S-ny = rovnoběžné lati žebříku. Kurz.

314392   Steřina Svazek: 7 Strana: 0779
Steřina. S-ny = odrobiny. smeti. zvl. senné a jetelové. Val. Vck., Mz. 1890. 80., Brt D. 269.

314393   Steřiti Svazek: 3 Strana: 0661
Steřiti = tlíti, hníti, faulen. Us. na Mor. Sk.

314394   Stesati Svazek: 3 Strana: 0661
Stesati, stesám a steši; stesávati, abhauen, abzimmern. — co čím : větve sekerou. Us. Vsie po sobě ranami stesasta. Rkk. 12. — co jak: dříví na čtyry hrany s. Reg.

314395   Stesati co z čeho Svazek: 7 Strana: 0779
Stesati co z čeho: lávku z fošen. NA. III. 163.

314396   Stesk Svazek: 3 Strana: 0661
Stesk, u, m. = stýskání, die Klage. S. sirotka. Č. S. po domovu, po otčině, (las Heimweh. Pro něco s. vésti, klagen. Sš. Bs. 185. Dostala na to s-ky a byla na to vrt- kavá. U Rychn.

314397   Stesk Svazek: 8 Strana: 0382
Stesk. Jatý (kůň) steskem stáje (po stáji). Vrch. Kol. XXIII.—XXIX. 34.

314398   Stěska, v Svazek: 9 Strana: 0311
Stěska, v, f. = stezka. Slov. Čes 1. X. 68.

314399   Stéskati Svazek: 10 Strana: 0396
Stéskati = stýskati. Alx. V. 1813, Alx. BM. 280.

314400   Steskliti Svazek: 3 Strana: 0661
Steskliti, il, ení = zastenati, zastonati duchem, pohnouti se srdečně, sich betrüben, bangen. — komu kde: sobě v duši. — se komu. Po vešken čas zbolelo ho neb stesklilo sě mu, že člověka učinil v zemi. (Gen. 6.). Hus I. 335. — čeho: života. Výb. I.

314401   Steskno Svazek: 3 Strana: 0661
Steskno. To mi bylo s. = smutno. Ve Skuhrově. Dhn.

314402   Stesknouti Svazek: 3 Strana: 0661
Stesknouti, sknul a skl, utí; stýskati, stýskám a stýšti; stýskávati sobě, si = te- skliti, zarmoutiti se, sich grämen, sich betrü- ben, unzufrieden o. überdrüssig sein, bangen ; naříkati, stěžovati si, bědovati, sich be- schwerenjammern; neosobně = jest mi, tobě, nám atd. teskno, obtízno, bange sein, über- drüssig sein o. werden; jest mi dlouhý čas, ich habe lange Weile. Jg. — abs. Ani si nesteskl (neposteskl). Ros. Někdo sobě více stýská, než ho bolí. Ros. - Kom., Br. — Otec stýskal a syn výskal. (!. Sel za ni sy- neček, vejskal si, dohonil panenku, stejskal si; co pak si synečku stejskáte? snad vy mě v zármutku necháte? Sš. P. 398. — si s čím. S. si s cvičením, Reš., s pokrmem, Br., s neduhem, Jel., s úřady, Lom., s pracemi. Dvě kron. Se Samuelem sobě Židé stýskali. V. Aby sobě s ní (s modlitbou) nestýskal. Hus I. 313. — si v čem. Abychom si v dobré práci nesteskli. Br. — si po kom. Stýská si po něm (je smuten pro něho). Ros. - Cyr. — si na koho, proti komu. Velmi sobě na něho, proti němu stýská. Ros. S. si na svou sirobu. Sych. S. si na nemoc. Ml. S. si na špatné obchody. Us. Dch. S. si na robotu. Er. P. 93. — sobě s inft. S lidem tím pracovati sobě nestý- skal. Br. Stesklo se mi dále jíti. Dal. — Solf., Kom. — se (neosobně) = jest mi teskno, nelíbí se, jest obtížno. Jg. — se komu proč: pro mdlé tělo. Abychom nezúfali stesknúce sobě pro dlúhosť cesty. Hus I. 333. — se komu. Košule, košule, bude se ti stéskať, až se naše šably budó na tě bléskať. Sš. P. 586. Stýská se mi = jest mi teskno; 2. jest mi dlouhý čas. Us. Dám ti, až se ti steskne. Us. Tu sě stešte čeledi jeho. Dal. 7. Stesklo se jie. Hus III. 196. Tuť se tepruv črtu stešče. Žk. 218. — se komu po kom. Stýská se mi po něm. Us. Po tobě se mi stýská. Er. P. 119. — se komu nad čím. A protož stesklo se mi nad životem mým. Hus I. 283. — se komu s čím. Již se jim s tou prací stýská (nelíbí se). Solf. Nikdy se mu s prací nestesklo. Troj, Stýs- kati si budeš životem mým. V. Nebude se vám s ním stýskati. D. — Br., Háj. — se komu v čem, kde. Stýská se mi v něčem. Har., Ben. Stojmírovi knížeti se stýskalo ve vlasti. Brt. S. 4. — se s inft. Když se jim dělati stýště. Dh. 87. Stesklo se mi dál jíti. Dal. — V., Kom., Sych. — komu, si. 1 kterak mi srdce stýská (tesklí). Koll. Kdiz stiskovasze sobie sirdeze me. Ž wit. 60. 3. Aj, tak sobě stýskal Pavel. Hus III. 120. Neroď nic stýskati sobě. Kut. 3002. — si za koho. Čím sě smutíte sobě stýskajíce za mě? Kat. 3277. - oč. Synáčku, ponesme tvé tetce, stýštie o peníze. A řekl mi: Ano tak, milý Petre, stýšcě sobě. NB. Tč. 198. Nic o to nestýšti sobě. Smil v. 1009. — si do čeho: do nesprávné češtiny. Kos. Ol. I. 72. — si jak. Steskl sobě steštěním ve- likým. BO. — se komu čeho: Stýská se mi něčeho (toužím po tom). Stěsnaný; -án, a, o, gedrängt.

314403   Stesknouti Svazek: 7 Strana: 0779
Stesknouti. Vz Mkl. Etym. 369. a., Gb. Ml. I. 172., Hr. rk. 466. Styšču atd. List. fil. 1884. 92. — abs. Jeden vejská, druhý stejská. Us — sobě (s kým, nad čím, proč). Velmi sobě stéště. Výb. II. 297. S. sobě. Br., ML. 61. b. S žádnou prací sobě nestýskáme. Abr. 2. 126. Kmet sobě styšče. Jir. exc. Stýskal sobě s svým nehrubým štěstím. Ler. Nad nimiž (hříchy) sobě stejští. BR. II. 19. a. Pro něž sobě tak velmi stesk, až zapomenuch sám sebe. AlxV. 884..— se komu (s čím). Steskne-li se jemu. Št. Kn. š. 74. Stýskalo se nám s naší bídou. Ler. Stýskalo se čertu s tím, že Adam má v tom království přebývati. Mus. 1884. 240. Velice se mi stejště. Bl. Žv. Aug. 128. Až se nám všem s ním stýskáše. Drk. hry 330. Bra- třím se s tou kratochvílí s-lo. Wtr. exc.— komu. I co mi tolik stýštěš? Výb. I. 372. — s inft. Lidem se již stýskalo na světě býti. Bart. Stýskalo se nám živu býti. ZN. Že stýště mu se déle čekati. Let. 395. Snad se mu s-lo býti zde samu. Nrd. v Osv. I. 83. — o čem. Já nic o tom nestýšti. Rd. zv. 1009. — sobě oč. Stýskal sobě o to, kterakby . . 1619. Pal. Rdh II. 281. — si kdy (kde). Po chvilkách si pěnička v nich (květech) steskla. Osv. VI. 595. Mnozí z rána výskali, na večer si s-li. Km. Když je dobře, nevýskaj; když je zle, ne- stýskaj. Slez. Šd.

314404   Stesknouti Svazek: 7 Strana: 1386
Stesknouti Jižť se jí s tebe stýšče (již tě má dost); Hned sobe bleskli sú s svým hladem; Až se jest Bohu stýskalo nad nimi (želelo). Chč m. s. 61., 71., 72.

314405   Stesknouti s inft Svazek: 9 Strana: 0311
Stesknouti s inft. Když se jim stesklo dávati mu stravy (už se jim nechtělo). Ezop. 310.

314406   Stěsnanosť Svazek: 7 Strana: 0779
Stěsnanosť, i, f., die Gedrängtheit. Lpř., Kzl.

314407   Stěsnati Svazek: 3 Strana: 0661
Stěsnati, vz Stěsniti.

314408   Stěsnatina Svazek: 3 Strana: 0661
Stěsnatina, y, f. = zúženína, die Ver- engung. Vz Rst. 496.

314409   Stěsněc Svazek: 3 Strana: 0661
Stěsněc, sence, m., toxicum, hmyz. Krok. II. 255.

314410   Stěsnělý Svazek: 3 Strana: 0661
Stěsnělý, eng geworden, verengt. Dch.

314411   Stěsněný Svazek: 7 Strana: 0779
Stěsněný = stěsnělý. Lpř., Dch.

314412   Stěsněti Svazek: 10 Strana: 0396
Stěsněti, ěl, ění. Dědina jí s la. ZI. Pr. XXI. 127.

314413   Stěsnina Svazek: 3 Strana: 0661
Stěsnina, y, f., die Klammenge. Dch.

314414   Stěsniti Svazek: 3 Strana: 0661
Stěsniti, stísniti, il, ěn, ění. stěsnati, stěsňovati = těsným učiniti, súziti, stisk- nouti, einzwängen. — koho (kde). S. ně- koho v nějaké úžině. Us. Stěsnil mne duch (v v úzkosť uvedl). Br. — co kam: do putny. Us. Dch. — co komu. To mi srdce stěsňuje. Dch. A tu teprv pan Jeník hnul vozy a to proto, že sú sobě byli na tom kladení vozy velmi stěsnili. Let. 189.

314415   Stěsný Svazek: 3 Strana: 0662
Stěsný — tesný, eng. Us. Dch.

314416   Stěsný. S Svazek: 10 Strana: 0396
Stěsný. S. lože, obstrusum cubile. Gl. hym V. 101a.

314417   Stěstiti Svazek: 3 Strana: 0958
Stěstiti, il, ěn, ění = štěstí dávati, Glück geben, Gedeihen geben, glücken lassen. — koho. L. — se = dařiti se, glücken, glück- lich ergehen, wohl gerathen. — se komu. Dobře se mu štěstí. Ros., V. — se oč. Štěstili se o to = losovali, kdo má odejíti. Ld. Záře.

314418   Steščení Svazek: 10 Strana: 0396
Steščení, n., angustia. Mam. F. 85b. 2.

314419   Stěť Svazek: 3 Strana: 0958
Stěť, i, f., štět, u, m., jinde: štětina, seta, die Borste. D. — Štěti nebo štětiny u rostlin = vlasy tuhosti osin nejsoucí však prodloužená žebra. Rostl. I. 40. b. Také == nožka u mechu. U mechů a játrovek štěti- novitě prodloužená nožka. Rst. 189., 196. Š. = stopka plodonosná nesoucí na konci výtrusnice podobající se malým tobolkám víčkem uzavřeným (u mechu). Vz Schd. II. 260., Kk. 88., 8. — Š. = kůl do země za- ražený, na němž se staví, der Pfahl, Rosť. Na štětcích stavěti. Us. — Š-y = drobné koly před jezem, stěna špuntová, die Vor- brüstung, die Spundwand. Nz. — Š., u, m. == základní kamení na silnici, das Strassen- pflaster, der Steinsatz. Us. Jg., Šp.

314420   Stětánek Svazek: 3 Strana: 0662
Stětánek, nku, m., electron, zastr. Rozk.

314421   Stětcovitý Svazek: 3 Strana: 0958
Stětcovitý, penicillaris, pinselartig. Slb. XLVII.

314422   Stethoskop Svazek: 3 Strana: 0662
Stethoskop, u, m., z řec, sluchátko ku pozorování tlučení srdce, das Hörrohr. Vz Schd. II. 363.

314423   Stětí Svazek: 3 Strana: 0662
Stětí, n., ze sťatí (sťat, vz Stiti) přehla- sováním a v e před í. Ht. Das Abhauen. S. větve. Jg. S. hlavy n. jednoduše stětí, die Enthauptung. S. sv. Jana (26/8) Jg. Vz Stiti.

314424   Stětí Svazek: 7 Strana: 0779
Stětí sv. Jana. Na ten den mají se srá- žeti hlavičky bodlákům, že prý více nepo- rostou. U Kr. Hrad. Kšť.

314425   Stětin, Ctetín Svazek: 3 Strana: 0662
Stětin, Ctetín, a, m., ves u Naseverk. PL.

314426   Stětinatec Svazek: 3 Strana: 0959
Stětinatec, tce, m., das Borstenthier. Nz. Vz Štětináč.

314427   Steven Svazek: 9 Strana: 0311
Steven lodní. Vz Ott. XVI. 241.

314428   Steydl Svazek: 7 Strana: 0779
Steydl, a, m. — S. J. Václ. z Greifen- wehru, dr. theol, administr. 1718. —1764. Jg. H. 1. 629.

314429   Stez Svazek: 9 Strana: 0311
Stez, e, f. Příkrá s. Pavl. Konp. I. 25.

314430   Stez, steze Svazek: 3 Strana: 0662
Stez, steze, atd vz Stezka.

314431   Steziště, ě, stezisko Svazek: 3 Strana: 0662
Steziště, ě, stezisko, a, n. = špatná stezka, schlechter Fussweg. Jg.

314432   Stezka Svazek: 7 Strana: 0779
Stezka. Cf. Mkl. Etym. 328. a. Stezka. Št. Kn. š. 81 , 106 Zná všecky cesty a s-ky. Dch. S. lanová = vyvýšená cesta podél průplavu vedoucí, po níž jdou lidé s koňmi loď proti proudu lanem táhnoucími. NA. IV. 253. S. zemské, viae semitae, Steige, Saum- wege, Byly v starých dobách cesty, pomez- ními hvozdy z ciziny do vnitř Čech vedoucí. Nejhlavnější: chebská, domažlická, pasov- ská čili prachatická, linecká a viterazská, habrská, liběcká, trstenická, kladskopolská, chlumecká atd. Vz S. N. XI. 192. — Ste- zička = cestička na hlavě utvořená rozče- sáním vlasů. Us. Kšť.

314433   Stezka Svazek: 7 Strana: 1386
Stezka. S-ky u Kosmy : domažlická, haberská, chlumecká, jižní, polská, trste- nická. Mus. 1892. 274.

314434   Stezka Svazek: 9 Strana: 0311
Stezka, S-ky v zemích čes. Vz Zbrt. Bibl. 139. — 141.

314435   Stezka, stezička, stezinka Svazek: 3 Strana: 0662
Stezka, stezička, stezinka, y, f., ste- zek, zku, m. (ve vých. Cechách a na Mor. stezka, stezčička; zastar. stez, i, steze, e, steza, y, f. Strsl. stbza ze st?gja, stezka, semita vedlé stignati, stind. stigh; cf. got. steigan, řecky óteiyj», latin, stiga, stigga, Fussweg. Mkl. aL. 112., 129., B. 19., 77., 81. Ze stbg-ja. Gb. Hl. 110.) S. = pěší cesta, chodník, pěšina, der Fusssteig, -pfad, Steg. Ž. wit. 8. 9. V MV. nepravá glossa. Pa. Pěší s. V. Stezku vysekati. Har. Kdo má právo k vodě, má i k stezce, ale ne k cestě. Brikc. Cěstu učinil stzi hněvu; Tys poznal stzě mé. Žalt. wit. 77. 50., 141. 4. Propu- štění cest, stezek, mostu, vody toku. Nar. o h. a k. S. zlatá (cesta česká z Prachatic do Pasová). Vz KP. I. 229. S. přes pole. Er. Pro stezku cesty ať neopouští (pocestný), lečby třený byl chodník. Kom. Křivolakými stezkami obchází (jako kočka okolo horké kaše). Jg. S. klestěná, horská, jezdecká, na- horu; po všech cestách a s-kách. Us. Dch. Ukažte mně stežčenku, kady vezli mó pa- nenku: Můj zlatý tatíčku, ukažte stežčičku; Jdi tam tó stežčičkó, svítí tam slunyčko, matce na srdečko; Dyž pudo (půjdu) stez- čičko ( . . . ku) přes hory, bojím se zahló- dění, dyž pudo stezčičko přes Dunaj, bojím se utopení; Byla je stežčička šlapaná, šla po ní panenka, plakala. Sš. P. 94., 161., 387., 398. (Tč.). Po stézce blíž, po cestě spíš. Prov. Tč. Zhůru stežka, dolů druhá, rozlučme se spolu, milá; Dal bych tobě stezku dláždit, kady pudeš, stezku dláždit dlaždičkama, kady pudeš má Aničko nožičkama; Vod Kostelce stežka hošlapaná všecka, co jo hošlapale, dež maširuvale; K Smolénům je houzká stežka, je zarůstlá travou všecka. Sš. P. 401., 633., 644., 659. (Tč.). Vz Pě- šina. — S. ve mlýně, der Reisebaum. D. — S., cesta, iter. Ž. wit. 49. 23. — S., brousek chleba, zákalec, sražený chléb. U Bydž. Mý.

314436   Stezkovitý Svazek: 3 Strana: 0662
Stezkovitý, voll Stege. S. plátno. Us. Jg.

314437   Steznička Svazek: 3 Strana: 0662
Steznička, y, í. = stezka. Nl.

314438   Stezník, stežník Svazek: 3 Strana: 0662
Stezník, stežník, u. m. = stezka. Us. Pouť k smrti jest s. pustými vrcholky ve- doucí. Sš. Bs. 206. Dala bech vedlážit stež- níček, kde maširuje šohajíček. Sš. P. 253., Er. P. 180.

314439   Stěž Svazek: 9 Strana: 0311
Stěž, e, f., trať. Pck. Hol. 140.

314440   Stěž, i, stežina, y Svazek: 3 Strana: 0662
Stěž, i, stežina, y, f. = tyč korouhev ní, die FahneHstange. Šp.

314441   Stěžadlo Svazek: 3 Strana: 0662
Stěžadlo, a, n., drabec u pluhu, das Pflug- wetter. D.

314442   Stěžej Svazek: 7 Strana: 1386
Stěžej = pol. Sedl.

314443   Stežeje Svazek: 3 Strana: 0662
Stežeje, e, f. = verejný hák (hák u ve- řejí), cardo, die Thürangel, Haspe. V., Bj. Koř. teg, příp. -éj? a-eja. Mkl. B. 82., 83. S tím se vším jako dvéře obracejí na ste- žeji své. Rváč. S-je jsou ve slově měl listí. Sš. Mr. 50. Čtyři hrana jsú čtyři ctnosti, v nichž se spravedlivý obracie jako dvéře v s-ji. Hus I. 349. Veřeje mosazné vrzaly na stežejích zazerzavělých. Sych. Obracejí sě dvéře n. vrata na stežeji. St. N. 171. — S. země, nebeská, polední, půlnoční. Us.

314444   Stěžeje Svazek: 7 Strana: 0780
Stěžeje. Mkl. Etym. 324. a. V MV. ne- pravá glossa. Pa. 21. — S. zemské držely chvály božie. Kar. 108. S. kotúče zemského, cardines orbis terrae. BO. -- S = základy, podstata věci. Č. Rž. LVI.

314445   Stežejka Svazek: 3 Strana: 0662
Stežejka, y, f., spona, okolo níž lze víko atd. otáčeti, jako dvéře okolo veřejí se otá- čejí, das Charnir. Vz S. N., Nz.

314446   Stežejka Svazek: 7 Strana: 0780
Stežejka, vz Kloub.

314447   Stěžejkový Svazek: 7 Strana: 0780
Stěžejkový, Charnier-. S závěsa, -band. Pdl.

314448   Stežejnice, e, f Svazek: 3 Strana: 0662
Stežejnice, e, f. = stežejní hvězda, der Polarstern. Bur.

314449   Stežejník Svazek: 3 Strana: 0662
Stežejník, u, m. = stežejný kruh, der Polarkreis. Mus. 6. 427.

314450   Stěžejný Svazek: 7 Strana: 0780
Stěžejný = základní. S. otázka, Šf. Strž. I. 84., pojmy. Vch S. ctnosti: spravedli- vost, moudrosť, skrovnosť a síla. Výb. II. 653.

314451   Stežejný, -ní Svazek: 3 Strana: 0662
Stežejný, -ní, ku stežeji se vztahující, Thürangel-. — S. kování, der Angelbeschlag. — S., úhelný, Polar-. S. hvězda, D., kruh. — S., základní, Grund-. S. číslo. D., Rk. S. šlechetnosti; Čtyři s-né ctnosti. St. N. 171., 201. S. základ, die Hauptgrundlage, stránka věci (hlavní). Dch. S. otázka. Sš. S. žaloba, věc; Chválí tedy Pavel tři stežejné božské ctnosti; S. učenník, apoštol Páně; S. idea; Ctnosti ty s-né jsou. Sš. Mt. 360., II. 8., 238., J. 1., 30., 95., Sk. 122. (Hý.). — proč, Nauka s-ná pro úsudek o dobrých skutcích. Sš. Mr. 56. — kde. Věc ve spáse lidské s-na. Sš. Sk. 25. (Hý.).

314452   Stežejový Svazek: 3 Strana: 0662
Stežejový = stěžejný. S. ctnosti. Ms. pr. pís.

314453   Stěžen Svazek: 3 Strana: 0662
Stěžen, žnu, stežeň, žně, m. (na Slov. stažen) = strom žezelní, žezl, -der Mast-, Schiff-, Segelbaum, Mast. Strsl. stežer?, srb. stožer. Vz Stožár. Sr. lit. stagaras, stegeris, Stengel. Mkl. aL. 11., 12. Příp. -erb, Mkl. B. 90., a -?u?. Mkl. B. 109. S. je buď o jednom kusu nebo ze dvou až tří k sobě nastave- ných dílů se skládá. Nejdolejší díl stežně — vlastní to stežeň — sedí vždy pevně v trupu, pohyblivé pak díly slovou tyče (Stangen), do- lejší prostě tyč, hořejší pak zpodní a svrchní brámová tyč (obyčejně bývají obě z jednoho kusu). S. na přídě slove prední s. (horvat. prveno jedrilo, Kpk., Fockmast), za ním je hlavní s. (horv. veliko jedrilo, Kpk., Gross-) a v zadi je zadní s. (Besans-). Je-li loď o dvou stěžních, jmenuje se hlavní s. ten, který je vzadu. V lodi o několika s-ích zo- vou se stežně pořádkem čísel řadových : první, druhý atd. Kpk. S., který šikmo z hořejšího čela (vz Loď) nad samým klou nem vyniká, slove čelní s. nebo čelen (Bug- spriet). Skládá-li se s. ze tří dílů, slovou tyto díl dolejší, prostřední a krajní. Vítr s. zlámal. S. postaviti. Koš na stěžni. D. Na vrcholu s-žnů jest hromosvod a korouhvička. Kpk. — S., stožář ve stohu, die Ruthe. D.

314454   Stěžen Svazek: 7 Strana: 0780
Stěžen. Cf. Mkl. Etym. 324. a. Svázka s-ně, Mastbaumsessel; schrána, koryto, ko tec na s., Mastbehälter. Lpř. Sl. 1. 388.

314455   Stěžen Svazek: 8 Strana: 0382
Stěžen. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 84.

314456   Stěžení Svazek: 3 Strana: 0662
Stěžení, n. == sešití stehem. Sal. 166. 30.

314457   Steženní Svazek: 7 Strana: 0780
Steženní, Mast-. S. schrána, koryto, ko tec. Lpř. Vz předcház.

314458   Stežer Svazek: 7 Strana: 0780
Stežer, u, m., strsl. stežerB, cardo, lit stagaras, stegeris, Stengel. Mkl. aL. 7., 11, 271. Základní jmění (pozemky, stavení, do- bytek) u dřevních Čechů dědina, u Jiho- slovanův a snad místy i u Čechů stežer zvané. Cf. Stěžery u Kr. Hrad. Ddk I. 259.

314459   Stěžér Svazek: 10 Strana: 0396
Stěžér, u, m. = stožár. Mnoho s-róv tu spade. Baw. Ar. v. 3671. Sr. Stěžíř, Stěřez.

314460   Stěžerov Svazek: 3 Strana: 0662
Stěžerov, a, m., něm. Fischern, ves v Krum- lovsku.

314461   Stěžeti Svazek: 10 Strana: 0396
Stěžeti, žu = bráti se. Anoť proti nim stěžie, na vše strany lidé běžie. Baw. Ar. v. 5291. - se. Baw. E v. 2657. Sr. Stěžiti, 2.

314462   Stěží Svazek: 3 Strana: 0662
Stěží = s tíží, s tíhotou, z těžka, schwer- lich. S. sem přijde. Ros. — S., sotva, kaum. Stěží bude doma. Ros. — S. Obrátil se s. (rychle) a utekl. Pláč. 280., 282., 406. (Č. exc). Cf. Stěžně.

314463   Stěží Svazek: 7 Strana: 0780
Stěží. Vz Těž, 1. S. (mit Noth) sám ušel. Šf. Strž II. 182. — I miení upřiemo k otci svatému do Říma ztěží. Arch. III. 51.

314464   1. Stěžili co odkud Svazek: 7 Strana: 0780
1. Stěžili co odkud. Snad tvoje ruka ohebná někdy z nich (housliček) chlebíček stěží. Hdk. — Pozn Na konci za 214. po- lož: , AlxV. v. 1367. Dle Ambr. Kořínka v List. filol. 1885. 275. má se čísti: Kamo takú zbroji (= takový zástup) stěžíš = do pravuješ — a patří tedy do násl. stěžiti, 2.

314465   Stěžina Svazek: 3 Strana: 0663
Stěžina, y, f. = žerdi, tyč, die Stange. — S., dřevce, kopí, die Lanze. S nú protče jmu slabinu. Ms. — Vz Stěž.

314466   Stěžír Svazek: 10 Strana: 0396
Stěžír, u, m. = stožár. Baw. Ar. v. 3601., 3643 Sr. Stěžér.

314467   1. Stěžiti Svazek: 3 Strana: 0663
1. Stěžiti, il, en, ení = získati, skliditi, erwerben, werben. — co. Mnoho sena stě- žili (sklidili). D. — co kde zač. Co stěžil na trhu za zboží, to propil. Jg. — čím. Kamo takú zbrojí stěžíš (dojdeš, přitáhneš)? St. skl. II. 214.

314468   2. Stěžiti Svazek: 3 Strana: 0663
2. Stěžiti — vystěhovati, stěhovati, zastr. Dal. 37. 16., Bibl. — se = stěhovati se, tá- hnouti se kam, chýliti se, chvátati. Smil v. 1941. — co kam. Již běžíme, zlú novinu před Lucipera stěžíme. Výb. II. 34. 24.

314469   3. Stěžiti Svazek: 3 Strana: 0663
3. Stěžiti, vz Stížiti. Stežka = stezka.

314470   2. Stěžiti Svazek: 7 Strana: 0780
2. Stěžiti = dopravovati Cf. konec před- cházejícího. — co. (Alexandr) svú moc stěží. Alx. Š. 4. 2 Darius jdieše s sobú slony stěží AlxV. 2271. Tepa mě dobře k Bohu stěžíš. Dal. Jir. 37. 15. (Bóh) vytirhne tě i vystěží tě z stanu tvého. Ž wit. 51. 7. (List. fil. 1885. 275.). — koho kam. Duši s tělem roz-lúčichu (črtie) a do pekla ji stě- žichu. Výb. I. 835. — se kam. Pohleď před sě, kam sě stěžíš. Smil 1941.

314471   Stěžka Svazek: 3 Strana: 0663
Stěžka, lépe: z těžká, steskem — s těž- kem, schwerlich. Vz Těžko.

314472   Stežka Svazek: 10 Strana: 0396
Stežka, vyslov steška = stezka. Mus. fil. 1904. 448.

314473   Stežkový Svazek: 3 Strana: 0663
Stežkový, kdo bydlí při stežkách. V Kunv. Msk.

314474   Stěžky Svazek: 10 Strana: 0396
Stěžky. Že my chudí s. co míti budem. Frant. 4a. (stěžka)

314475   Stěžně Svazek: 3 Strana: 0663
Stěžně = stěží, na kvap, eilig. S. z Prahy odjel. Žer. Jeden dal mi radu, abych s. jel na Krumlov ku panu Petrovi z Rožmberka a jeho za přímluvu prosil. 1519. Sl. Uh. I. 111. A král s lidem jízdným je (Rakušany) s. honil. Háj. 1242. 2. Vyslali s. kurýry své. Skl. II. 345., 315. Cf. Stěží.

314476   Stěžné Svazek: 3 Strana: 0663
Stěžné, ého, n., plat od vystěhování se, das Abfahrts-, Abzugsgeld. 1544.

314477   Stěžně Svazek: 7 Strana: 0780
Stěžně. Cf. Těž, 2.

314478   Stěžně Svazek: 8 Strana: 0382
Stěžně = rychle. O tom s. VMti oznámiti máme. 1568. L. posíl. I. 46. Nás s. psaním svým tejna nečiň. 1566. Dnem i nocí hned s. nám to oznam. Ib. II. 78., 84. Cf. násl. Stiežně.

314479   Stěžnice Svazek: 10 Strana: 0396
Stěžnice, e, f. Spustivše stožár po lanech do s-ce vetkli. Msn. Hym. 17.

314480   Stežník Svazek: 3 Strana: 0663
Stežník, u, m. = cestička k vršku (pě- šina po rovině), ein Fusssteig im Gebirge. Us. v Krkonš. — S. = stezka. Smrž. Nové cesty, s-ky na škodu mýtóm dělány býti nemají. Zř. zem. op. a rat. 1562.

314481   Stěžnoví Svazek: 3 Strana: 0663
Stěžnoví, n., die Bemastung, das Masten- werk. Šm.

314482   Stěžňový Svazek: 7 Strana: 0780
Stěžňový = stožárový, Mastbaum-. S. les. Sl. les.

314483   Stěžný Svazek: 3 Strana: 0663
Stěžný, potřebný, pilný, naschvální, wich- tig. Jg. Přišlo s. poručení. S. psaní. Skl. V. 61. — Ros.

314484   Stěžov Svazek: 3 Strana: 0663
Stěžov, a, m., ves v Příbramsku. Vz S. N., Tk. I. 87.

314485   Stěžovací Svazek: 3 Strana: 0663
Stěžovací = stížný, Beschwerde-. S. spis, J. tr., právo. Čsk.

314486   Stěžování Svazek: 3 Strana: 0663
Stěžování, n., die Be-, Uiberladung. — S. = stýskání, die Klage, Beschwerde. Nic jiného slyšeti není než s. Ros.

314487   Stěžování Svazek: 7 Strana: 0780
Stěžování, Klage. BR. II. 629

314488   Stěžovatel Svazek: 3 Strana: 0663
Stěžovatel, e, m., der Beschwerdeführer. J. tr.

314489   Stěžovati Svazek: 3 Strana: 0663
Stěžovati, vz Stížiti.

314490   Sthenický Svazek: 7 Strana: 0780
Sthenický, athenisch. S. choroby. Dk.

314491   Sthenie Svazek: 3 Strana: 0663
Sthenie, e, f., řec, značí všeobecný stav zdraví, die Vollkraft, Kraftfülle. — S., lé- čivo či elixír, lék ku zlepšení krve a ku zotavení celého organismu lidského, jejž dryáčníci doporučují. S. N.

314492   Sthlec Svazek: 8 Strana: 0383
Sthlec m. stehlec = stehlík. Boh. m.

314493   stch Svazek: 8 Strana: 0383
stch m. sch, t přisuto: zastchlý m. zaschlý. Kruml. 428. (Gb. H. ml. I. 396.).

314494   Stiaglav Svazek: 7 Strana: 0780
Stiaglav na Radbuze. Vz Mus. 1889. 168.

314495   Stiahnúť Svazek: 7 Strana: 0780
Stiahnúť. Bau (bál) som sa s. (kohou- tek = střeliti). Slov.

314496   Stiahnuť Svazek: 8 Strana: 0383
Stiahnuť s inft. Stiahne ho tam nebyť, to bude chyba. Stiahne přísť. V jiných řečech by se přeložilo příslovkou. Phľd. 1894. 549.

314497   Stibaethyl Svazek: 3 Strana: 0663
Stibaethyl, u, m., Antimontriäthyl, ústroj- ný radikal, který vznikl sdružením aethylu s antimonem: (C4 H5)2. Sb. Vz S. N.

314498   Stibatec Svazek: 3 Strana: 0663
Stibatec, tce, m., aesabus, hmyz. Krok. II. 254.

314499   Stíbati Svazek: 3 Strana: 0663
Stíbati, stihnouti = krčiti, trhati. — co: ramena. Ehr. — čím: ramenama, zucken. Víd. list. — se. Zajíc se stíbl. Us. u Po- ličan.

314500   Stibavosť Svazek: 7 Strana: 0780
Stibavosť, i, f, Peristaltik.

314501   Stíbavý Svazek: 7 Strana: 0780
Stíbavý, peristalticus. S. pohyb, peri- staltische Bewegung, Darmbewegung. Nz. lk. Léky zabraňující pohyb s-vý, antiperi- staltica.

314502   Stibavý Svazek: 10 Strana: 0396
Stibavý pohyb žaludku a pásma střev- ního. Vz Ott. XIX. 487. S. pohyb tenkého střeva, Dünndarmperistaltik. Ktt.

314503   Stibethyl Svazek: 3 Strana: 0663
Stibethyl, u, m., Stibäthyl. Nz.

314504   Stibi-um Svazek: 7 Strana: 0780
Stibi-um, a, n., v lučbě. Šf. Poč. 195.

314505   Stibikonit Svazek: 10 Strana: 0396
Stibikonit, vz násl. Stiblith.

314506   Stibilit Svazek: 3 Strana: 0663
Stibilit, u, m., nerost. Vz S. N.

314507   Stibin Svazek: 7 Strana: 0780
Stibin, u, m., antimonovodík, plyn jedo- vatý. Vz Ott. II. 464., Šf. Poč. 205.

314508   Stibiť Svazek: 10 Strana: 0396
Stibiť. Byly tam břily bez všeckého vý- chodu, že tam noža nestibil. Slez. Vyhl. II. 305.

314509   Stíbiti Svazek: 3 Strana: 0663
Stíbiti, il, en, ení = strčiti, stecken, ein- stecken. — co kam. Stib to do kapsy. Ne- stihej nosu do všeckého. Na Mor. a ve Slez. Tč.

314510   Stiblith Svazek: 10 Strana: 0397
Stiblith, u, m. = Stibikonit, nerost. Ott. XXIV. 124.

314511   Stibmetliyl, antimontrimethyl Svazek: 3 Strana: 0663
Stibmetliyl, antimontrimethyl, u, m., ústrojný radikal: (C2 H3)a. Sb. Vz S. N.

314512   Stibor Svazek: 3 Strana: 0663
Stibor, a, m. = Ctibor.

314513   Stibor Svazek: 7 Strana: 0780
Stibor. Arch. VII. 261.

314514   Stiborka Svazek: 7 Strana: 0780
Stiborka, y, f. = zřídlo u Vezek. D. ol. VIII. 436.

314515   Stiboř, Ctiboř Svazek: 3 Strana: 0663
Stiboř, Ctiboř, e, m., ves u Počátek. — S. malý a veliký, Klein-, Gross-Schüttüber, vsi u Žandova, PL.

314516   Stibořice Svazek: 3 Strana: 0663
Stibořice, pův. Gtibořice, dle Budějovice, něm. Steuberwitz, ves u Opavy. Vz S. N.

314517   Stibral Jiří Svazek: 10 Strana: 0397
Stibral Jiří, archit. a malíř, nar. 1859. Vz Ott. XXIV. 124.

314518   Stič Svazek: 3 Strana: 0747
Stič, i, f., illapicum (obilí), zastr. Rozk.

314519   Stič Svazek: 10 Strana: 0397
Stič, v VII. 1387. Dle Mš. lépe: styč.

314520   Stičany Svazek: 3 Strana: 0663
Stičany, dle Dolany, Stitschan, ves u Chru- dimi. PL.

314521   Stička Svazek: 3 Strana: 0663
Stička, lépe: kštička. Jg.

314522   Stieber Svazek: 10 Strana: 0397
Stieber Miloslav, právn., spis., nar. 16. /2 1865. Vz Ott. XXIV. 125.; S. Václ., red. Tob. 217.

314523   Stiekání Svazek: 7 Strana: 0780
Stiekání, n. Mnoho jich zbil z pušek a s-ním. Let. 69. Vz Stéci.

314524   Stiekati Svazek: 10 Strana: 0397
Stiekati, vz Stéci.

314525   Stielavý Svazek: 7 Strana: 0780
Stielavý, sich lagernd. S. mhla. Slov. Phľd. III 1. 33. Cf. Stláti.

314526   Stieň Svazek: 3 Strana: 0663
Stieň, ě, m., zastr. — stín, skryté místo. St. skl. V. 174., Kat. 2452.

314527   Stien Svazek: 7 Strana: 0780
Stien = stín.

314528   Stieniti se koho Svazek: 7 Strana: 0780
Stieniti se koho, devitare aliquem. Toho, člověče, nestěň se. Um. Rejhr. 341.

314529   Stienka Svazek: 7 Strana: 0780
Stienka, y, f. =jmélí, Mistel, f. Stienky ofěrují. Št. Kn. š. 8. 27., Sbtk. Rostl. 324

314530   Stierati Svazek: 10 Strana: 0397
Stierati, vz Stírati.

314531   Stieti Svazek: 10 Strana: 0397
Stieti, vz Stíti.

314532   Stieže Svazek: 7 Strana: 0780
Stieže, e, f. = tíže, váha. S. zlata. NB Tč. 224. — Že sú tě nalezli v stíži, slepý u cesty, lotr na kříži. Pravn. 176. Vniknúti v tu pracnú tieži, když's byl v takej silnej stieži. Ib. 1033.

314533   Stiežiti Svazek: 10 Strana: 0397
Stiežiti, vz Stížiti.

314534   Stiežně Svazek: 8 Strana: 0383
Stiežně. Naschvále a s. k VMti (posla) na koni teď posílám. Kat. z Žer. II. 103. Vz předcház. Stěžně.

314535   Stigm-a Svazek: 7 Strana: 0780
Stigm-a, ata. n. = rána bodná, Stich- wunde. Btk Voc. 123.

314536   Stigmatisovati Svazek: 3 Strana: 0663
Stigmatisovati, z lat., smahou (vypále- ným znamením) znamenati, brandmarken. Vz S. N.

314537   Stigmografický Svazek: 7 Strana: 0780
Stigmografický = potečkovaný, stigmo- graphisch. S. tabulka, papír. Šimek. Did. 122.

314538   Stih Svazek: 3 Strana: 0663
Stih, u, m., stiha, y, f., na Slov. = čas, chvíle, kdy, die Musse. Neměti stihu. Stihu si na něco vzíti. Bern. Tak my trojvlasť v jednom stihu objímáme veškeru. Sš. Sm. bs. 33. — S., spěch. Když nastal veliký s. (bylo pilno, mnoho práce). Němc. — S., stí- hání, die Verfolgung. Dch.

314539   Stih Svazek: 8 Strana: 0383
Stih. Nemal ani stihu (času) na to my- slet. Phľd. 1893. 457.

314540   Stih Svazek: 9 Strana: 0311
Stih, u, m. = dostih, zápas. V stihy s někým jíti. Žeran. 91.

314541   Stihá Svazek: 9 Strana: 0311
Stihá, v, f. Kto nemá chuti, nemá ani stihy. Záť. Př. 164b.

314542   Stíhací Svazek: 3 Strana: 0663
Stíhací list, der Steckbrief. Šm.

314543   Stihač Svazek: 3 Strana: 0663
Stihač, e, m., der Verfolger. Dch., Č. — S., kdo se stěhuje, zastr.

314544   Stihač se Svazek: 7 Strana: 1386
Stihač se = pospíchati. Laš. Šb. D. 61.

314545   Stihačský Svazek: 7 Strana: 0780
Stihačský, Verfolger-. Konal s skou službu. Ar. I. 377.

314546   Stihal, štibal Svazek: 3 Strana: 0663
Stihal, štibal, ščibal, štival, u, m., zastr. = obav, druh, střevíců, eine Art Schuhe. Mz. 312. - Br., V.

314547   Stíhání Svazek: 3 Strana: 0663
Stíhání, n. S. honné (pronásledování), die Verfolgung. S. někoho, za někým, der Wett- eifer. D. Od s. někoho upustiti. Dch. Vz Stíhati.

314548   Stíhání Svazek: 10 Strana: 0397
Stíhání, n. = vystihování. Viera rozumná jest s. dokonalostí božských podle moci, múdrosti a dobroty jeho. Chč. S. I. 46a.

314549   Stíhaný Svazek: 3 Strana: 0663
Stíhaný; -án, a, o, verfolgt. — čím: za- tykačem s., steckbrieflich verfolgt Us. Dch. Vz Stíhati.

314550   Stihatel Svazek: 3 Strana: 0663
Stihatel, e, m., der Verfolger. Us. Č.

314551   Stihatelka Svazek: 3 Strana: 0663
Stihatelka, y, stihatelkyně, ě, f., die Ver- folgerin. Jg.

314552   Stíhati Svazek: 3 Strana: 0663
Stíhati, stihati; stihnouti, ul, ut, utí a stihl, stižen, ení (stihu, zastr.); stíhávati = honiti, nachjagen, nachsetzen, einzuholen suchen, verfolgen; chtíti rovným býti, nach- eifern; s. rozumem atd. pochopiti, begreifen, fassen, einsehen; viniti, v podezření míti, beschuldigen, Verdacht haben, zumuthen; trestati, strafen; sužovati, ängstigen; posu- zovati (přísně), kritisiren; postačiti, klecken; na Slov. stih (čas) míti, Musse haben. Jg. Koř. stig, strsl. stignati vedlé stbza, via. Cf. Stezka. Mkl. L. 129. — abs. Keď stih- něm (budeme-li čas míti), přiděm. — co, koho: nepřítele, zloděje. D., Br. Jedno ne- štěstí druhé stíhá. D. Jedna bída druhou stíhá. Br. Stíhá nás chudoba, hlad. V. S. škody = náhradu pohledávati. C. Stíhá ho nehoda, ztráta, těžký svízel. Us. Stíhati práci (v pravý čas ji vykonati). Brt. Aby ti, kteří slov tajemstvie nestihli, u vieře byli potvrzeni. Hus II. 78. Král svých zemí škody jak moha chce s. a práva svého hájiti. Akt. Kop 69. Zdali by je mohli spolu stieci (stih- nouti). Tristr. 152. S. žílu, sluj, verfolgen, ausrichten. Hř. S. něčí řeči. V. Po zadu koho s. = následovati. V. — čeho (oby- čejněji: s. co). Židé stíhali zákona spravedl- nosti. Sš. I. 106. Já měl na tom svého dluhu stíhati. Půh. II. 538. — co komu. Všecky věci mi haní a stíhá (přísně posuzuje). Kom. — koho jak: nepřítele na patách s. Bern. Bez něčího naučení něčeho s. nemoci. NB. Tč. 89. — co, koho, se čím: listem (Steck- brief). Hlas. Něco rozumem, myslí, vtipem s. (pochopiti). V. S. někoho ohlášením ně- jakým. Žer. 325., J. tr. Ale ty stihni je bázní. Hus III. 74. Ještě nemohli sú Maria a Josef plně tajemstvie božieho rozumem stihnúti. Hus II. 31. Tam okem nestihnu (nedohlednu). Dbv. S. koho bičem = švih- nouti. U Opav. Klš. Zločince trestem stíhati (trestati). Sych. S. koho urážkami. Apol. S. někoho honěním, J. tr., nárokem, einen Rechtstitel anfechten, bestreiten. J. tr. — za kým = štětovati, wetteifern. D. — (se) koho v čem. Chtějí nás v tom s. Peyt., Záv. S.. někoho ve lži, Lügen strafen, Dch., v nevědomosti. Kos. Ol. I. 57. Sám se ve své řeči stíhá (sám si odporuje). Rvač. — kde. Nemůže podlé stáda stihnouti (posta- čiti). Ms. pr. pr. Na něm těch škod nemuož s. v menším právu. Půh. II. 184. S. někoho po lese. Dal. 60., 34. — koho proč. Pro ten klas stíhá nás. Er. P. 426. Jestliže stihla pokuta ona židy pro odstoupení od zákona Mojžíšova. Sš. Sk. 86. — s kým. Neštěstí se štěstím všady stihne (postačí mu). Tkad. — se. Kůň se stíhá (zadní nohou o přední tluče). Us. S. se —- spěchati, eilen. Na Ostrav. Té. — co kdy. Za Klaudia císaře nejednou neúroda a hlad stíhaly říši římskou. Sš. Sk. 138. — (kam) kdy. Teď již stihla zima sivá v žití mého zahradu. Sš. Sm. bs. 79. Tito posli nestihli dne toho do Joppy. Sš. Sk. 123. — koho z čeho. Nepřátelé by je snadno byli z vad a klamů stíhali. Sš. Mt 16. Aj hlas zvučný z hříchů stihá. Sš. Hc. 41. — oč. O to jest stižen. Puh. II. 575. — o čem. Položil jsem ve své mysli hledati a stihnúti múdře o všech věcech, jenž pod sluncem jsú (Ecc. 1.). Hus I. 282. — se komu. Už se mi to stíhá = nechce se mi do toho, mrzí mne to, es fällt mir schwer, es verdriesst mich. Na Mor. a ve Slez. Brt., Klš., Mtl. — si. Nebudu si stíhati (= ne- bude mi obtížno) a podívám se tam. Mor. Brt. — se s kým = potkati se, begegnen. Pref. — se po čem = stíhali něco. Jg. — s inft. Nestihne (nepostačí; nalévati. Us. Stihli jste dojíti, už tam prší. Us. Brt. Právě sme to včera ráno stihli do toho deště ukli- dit' (stačili jsme). U Dobrušky. Vk. Ani bysme nestihli vydělávat na ševce. U Rychn. a j. Nemožechu stihnúti jíti s Davidem. Bj.

314553   Stíhati Svazek: 7 Strana: 0780
Stíhati = strkati. — co kam. Každý groš stibe do kapce. Brt. D. 269. — S. = utíkati. Ten stibe. Brt. ib. A už sa stíba v klas zrnko kýžené. Slov. Phľd. III. 425.

314554   Stíhati Svazek: 7 Strana: 0780
Stíhati. Mkl. Etym. 323 b. — co. Stíhá zábava zábavu, Hrts., hra hru, Kká., rána ránu. Vrch. S. lúpež. Exc. Zrak vězně tyto jiskry stíhá. Mcha. Buoh všecky věci stíhá. Kosm. 1. 8. B. — jak. Noc za nocí se stíhá v hon. Kká. — co čím. Někoho žárlivostí s. Vrch. Assessor basiliščím zrakem Tadeaše stihl. Kká. Td. 36. Mudrcové mnoho stihli svým rozumem vysokých věcí. Št. R 224. a Klidným okem kouř stíhal na obzoru. Vrch. -- kde (kam). Za jezerem hora horu v zá- padní stíhá kraje. Mcha Sám v své řeči se stíhá. Výb. II. 1632. — kdy. V tom stihl povzdech jeho sluch. Osv. — odkud. Trest stihl jej z ruky vaší. Vrch. — s inft. Že sa ti nestíhalo v takový déšč na pole cho- dit (že tě nemrzelo). Mor Brt. — Poznam. Sloveso stihnúť, siahnúť (val. pom. uh.) s infinitivem opisuje konditional: Stih sem tý dvě łumera do vídenskéj vsadiť, býł bych uděłáł ambo (= kdybych byl vsadil). Stihło ňa nepotkat to neščestí, moh sem dosel byť možným (= zámožným). Už je tma, ale stihlo byť pod mračnem, bylo by ešče tmější. Ten sa ňa býł ale nadožíráł, stih sem sa ho nestřepať (= ten by se mne byl naobtěžoval, kdybych se byl nestřepal). Sťaheu sem byt doma, nebyuo by sa to stauo. Sťahł sem ho dopadnút, býł bych mu dáł. Brl. D. 193.

314555   Stíhati Svazek: 7 Strana: 1386
Stíhati Stihnouti komu = stačiti. Lib. NZ 1. 543.

314556   Stíhati Svazek: 9 Strana: 0311
Stíhati. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 252.

314557   Stíhati Svazek: 10 Strana: 0397
Stíhati. Musím si nestíhat nebo: Nesmí sa ňa s. (musím se přičiniti). Val. Čes. 1. XIII 75.

314558   Stihavač Svazek: 3 Strana: 0664
Stihavač, e, m. = stihač. Slov.

314559   Stíhávati Svazek: 3 Strana: 0664
Stíhávati, vz Stíhati.

314560   Stihavec Svazek: 9 Strana: 0311
Stihavec, vce, m. Nár. list. 1898. č. 206.

314561   Stíhavý Svazek: 3 Strana: 0664
Stíhavý, kritisirend. Srn.

314562   Stíhavý Svazek: 10 Strana: 0397
Stíhavý. S. myšlénky. Jrsk. V. 16.

314563   Stíhel Svazek: 3 Strana: 0664
Stíhel, vz Stíhlo.

314564   Stihel Svazek: 8 Strana: 0383
Stihel, vz Sťahel (3. dod.).

314565   Stíhla Svazek: 3 Strana: 0664
Stíhla, y, f, štíhla, die Stelze. Po stíhlách choditi.

314566   Stíhlo Svazek: 3 Strana: 0664
Stíhlo, a, n. (na Mor. stíhel, hle, m.) - otěz, der Zügel, die Trense. S-la povolte. Us. Jezdec do levé popadá stihlo. Kom. Orb. Otěží (stíhlem) koně ohýbati. Kom. S pracovní (Arbeits-), spodní (Unterlagstrense). Rf. V ruce drží stihol, v druhé palaš. Sš- P. 732.

314567   Stíhlosť Svazek: 3 Strana: 0664
Stíhlosť, i, f., die Begreiflichkeit, Fass- lichkeit. Jg.

314568   Stihlý Svazek: 3 Strana: 0664
Stihlý = mohoucí stižen býti, pochopitelný, begreiflich, fasslich. S-hlá věc, aestimabilis. Reš.

314569   Stihnouti Svazek: 3 Strana: 0664
Stihnouti, vz Stíhati.

314570   Stihnov Svazek: 3 Strana: 0664
Stihnov, něm. Stihnow, dvůr u Nového Bydžova. PL.

314571   Stihnulý Svazek: 3 Strana: 0664
Stihnulý = stihlý, stižitelný, pochopitelný, erreichbar. Blahoslavená a nestihnulá trojice. Us.

314572   Stihnutelnosť Svazek: 3 Strana: 0664
Stihnutelnosť, i, f., die Erreichbarkeit.

314573   Stihnutelný Svazek: 3 Strana: 0664
Stihnutelný, erreichbar. Zlob.

314574   Stihnutí Svazek: 3 Strana: 0664
Stihnutí, n., die Erreichung, Einholung, Begreifung Jg.

314575   Stihnutý Svazek: 3 Strana: 0664
Stihnutý, erreicht. Jenž jsi byl s. podlé člověčenství. Výkl. pís. Šal. k. 8.

314576   Stihomam Svazek: 7 Strana: 0780
Stihomam, u, m., Verfolgungswahn, m.

314577   Stich Svazek: 3 Strana: 0664
Stich, a, m., osob. jm. Pal.

314578   Stich Svazek: 10 Strana: 0397
Stich Jan, virtuos na lesní roh, 1748. až 1803. Vz Ott. XXIV. 129.

314579   Stich-os Svazek: 3 Strana: 0664
Stich-os, u, m., řec, řádka, verš. Rk.

314580   Stichický Svazek: 8 Strana: 0383
Stichický. S. opakování. List, fil. 1894. 401.

314581   Stichlý Svazek: 7 Strana: 0780
Stichlý, still geworden. S. krajina. Jrsk.

314582   Stichnouti Svazek: 7 Strana: 0780
Stichnouti, chl, utí, still werden. Stichly zpěvy. Vrch. Stichl vítr, Vrch., hovor. Kyt. — komu čím. Leknutím stíchlo jí srdce. Jrsk. — Vz Ztichnouti.

314583   Stichometrie Svazek: 3 Strana: 0664
Stichometrie, e, f., z řec. (vz Stichos), die Abtheilung eines Textes nach Zeilen (bei den Alten) d. h. man schrieb auf eine Zeile so vial, dass es für sich einen Sinn gab; man ersetzte dadurch die mangelnden Unterscheidungszeichen. Hý. exc.

314584   Stichovice Svazek: 3 Strana: 0664
Stichovice, dle Budějovice, Stichowitz, ves u Manetína, u Plumlova. Vz Tov. 5.

314585   Stichovský Svazek: 3 Strana: 0664
Stichovský mlýn u Hořovic. PL.

314586   Stichprobe Svazek: 7 Strana: 0780
Stichprobe. Námátková revise účtů. Nár. listy.

314587   Stík Svazek: 3 Strana: 0664
Stík, u, m. Větry se mu zarazily až do stíku. Bož. exc.

314588   Stíkační Svazek: 3 Strana: 0718
Stíkační, Spritzen-. Šm.

314589   Stikarofsky Svazek: 10 Strana: 0397
Stikarofsky Jan, red. Tob. 217.

314590   Stíkati Svazek: 3 Strana: 0664
Stíkati, vz Stéci.

314591   Stikati Svazek: 7 Strana: 0780
Stikati = škubati, trhati, rupfen. Sl. les.

314592   Stíkavý Svazek: 3 Strana: 0664
Stíkavý, confluens, zusammenfliessend. Rst. 496.

314593   Stikov Svazek: 3 Strana: 0664
Stikov, a, m., Stikau, ves u Nové Paky. PL.

314594   Stikovka Svazek: 3 Strana: 0664
Stikovka, y, f., dvůr u Manetína. PL.

314595   Stil Svazek: 3 Strana: 0664
Stil, u, m., z lat., sloh (způsob, jakým kdo píše), der Stil, die Schreibart, Darstel- lungsform, Vortrag. Rk. Stilus znamená pů- vodně rylec, jímž Římané psali, pak způsob vyjadřování myšlének, tedy totéž, co my zveme slohem. KB. I.

314596   Stil Svazek: 7 Strana: 0780
Stil. O stilu vz Jg. Slnosť. 59., Národní listy 1889. Příloha k č. 127,

314597   Stíla Svazek: 3 Strana: 0664
Stíla, y, f. = stelivo. V Krumlovsku. Bauer. — Vz Stýla. — S., stílka = skyva. Stíla chleba. V Chrud. Hvl.

314598   Stilben Svazek: 7 Strana: 0781
Stilben, u, m., v lučbě. Cf. Šf. Poč. 563., Rm. II. 256.

314599   Stilbit Svazek: 3 Strana: 0664
Stilbit, u, m., křeman. Vz Schd. II. 42.

314600   Stilce Svazek: 3 Strana: 0664
Stilce, Stiletz, samota u Hořovic. PL.

314601   Stilet Svazek: 3 Strana: 0664
Stilet, u, m., krátká dýka, kleiner Dolch ; die Senknadel der Wundärzte.

314602   Stilisace Svazek: 7 Strana: 0781
Stilisace, e, f., Stilisation, f. Us.

314603   Stilisování Svazek: 7 Strana: 0781
Stilisování, n. = slohování Dk

314604   Stilisovaný Svazek: 7 Strana: 0781
Stilisovaný; -án, a, o, stilisirt.

314605   Stilisovati Svazek: 3 Strana: 0664
Stilisovati, ve sloh upraviti, stilisiren, abfassen, durch Worte darstellen, vortragen.

314606   Stilistický Svazek: 7 Strana: 0781
Stilistický, stilistisch, slohový. S. ne- dbalosť, Mus., uhlazenosť, obratnosť, okrasy. Tf.

314607   Stilistika Svazek: 3 Strana: 0664
Stilistika, y, ť. = nauka o slohu, Rk., umění psáti látce přiměřeně, die Stilistik. S. N. S. (slohověda), nauka o projadřování myšlének. Vz Stil. KB. I.

314608   Stilistka Svazek: 7 Strana: 0781
Stilistka, y, f., Stilistin, f. Mus.

314609   Stilka Svazek: 7 Strana: 0781
Stilka, y, f. = skýva (chleba). U Sku- hrova. J. Semerád.

314610   Stílka Svazek: 8 Strana: 0383
Stílka = skýva. U Chrasti. NZ. III. 107.

314611   Stilografie Svazek: 3 Strana: 0664
Stilografie, e, f., z řec., odvětví galvano- grafie. Vz KP. II. 226.

314612   Stilpnomelan Svazek: 3 Strana: 0664
Stilpnomelan, u. m., vodnatý křemičitan. Vz S. N.

314613   Stilpnosiderit Svazek: 7 Strana: 0781
Stilpnosiderit, u, m, nerost z řady kysličníků železnatých. S. N. XI. 193.

314614   Stimiř Svazek: 3 Strana: 0664
Stimiř, e, m., myslivna u Olomouce. PL.

314615   Stímitý Svazek: 3 Strana: 0665
Stímitý, schattig. Rst. 496., Sš.

314616   Stimmen Svazek: 3 Strana: 0664
Stimmen, něm. Das Piano s. = laditi; hlasy srovnati.

314617   Stimmgabel Svazek: 3 Strana: 0664
Stimmgabel, něm., ladička. Čsk.

314618   Stimmung, něm Svazek: 3 Strana: 0665
Stimmung, něm. In guter Stimmung sein, býti v dobré míře; míti dobrou chvíli, dobrou hodinu; býti dobré mysli. Mk. Vz Rozmar.

314619   Stimulování Svazek: 3 Strana: 0664
Stimulování, ladění; srovnávání, srov- nání hlasu. V.

314620   Stín Svazek: 3 Strana: 0665
Stín, u (zastr. stíň, ě, m.), rn., stíň, i, f., stínek, nku, m., stíneček, čku, m., u Opavy tíň, i, f., vedlé stín, der Schatten. Klš. S., slovácky tjen, got. skeinan, strhrněm. sc?n, Schein. Koř. ske, přip. -n? n. n?, tudy stín, u a stíň. Mkl. B. 116., 119., 120. Stín = tma světlem obmezená. Sedl. F. II. 18. S. polovičný (poloustín), plný, jadrný, celý, vržený, (svůj) vlastní; konec stínu. Nz. Okres, délka, obrys stínu. S. světlý, tmavý, silný, mdlý, slabý, široký, úzký. Šp. Stín ležatý, visutý. Sedl. F. 20. Se stínem zá- pasiti (marnou práci konati). Vz Marný. Č. Stín jest podvodný obraz bez podstaty. Vod. Stínové večerní. BO. V stieni. BO. Stín chytám, an přede mnú utíká. Ch. Se sti- em bojovati, ve kterémž žádná pravda sku- tečnosti není, ale nějaké podobenství skutku se ukazuje. Bart. Stínem zakryti, zatemniti. V. Pod stínem stromu seděti. Br. Mizí co stín. V stínu se usaditi. Kom. V stínu něco sušiti. Byl. Strom vrhá stín, lépe: dělá, činí. Zákon starý stín byl vržený od věcí nového zákona. Sš. J. 35 (Hý.). Stíny na stěně dělati; do stínu něco postaviti. Us. Dch. Tys jako s. (hubený a slabý po ne- moci). Us. Vrů. Chodí jako s. (tiše, pomalu). Us. Dhn. Táhla se jako s. Ptř. Všichni jako stien zhynuli sú a jako s. z paměti pominuli. Hus 1. 284. Dnové naši jakožto stín hynú. Hus III. 131. Najdeš časem i takého, jenž se bojí s-nu svého. Pk. Chodí za ním jako s. za tělem ; Jako s. za někým choditi (Vz Chození); Svého stínu se bojí (vz Strach, Bázlivý); Stín mne tu jest, mysl všecka jinde (vz Smutek). C. I vlas má svůj stín. Jg. — S. v malířství = temné části schválné dělané, aby druhé patrnější byly, der Schat- ten. Jg. S. barevný. — S. = věc bez ceny, eine werthlose Sache. To jest stín proti onomu (když néco ztenčujeme). Ros. Ničím vlásti nemohu jsa prach a stín. Hus I. 283. S. lapá a vítr honí. C. Kdož po stínu lapá, nemá nic v hrsti. Jg. — S. = nepodstata, zdání, der Schein, Schatten. Stínu pravdy v tom není. S. pravdě ustupuje. L. — S. = duše od těla odloučená, der Geist, Schatten. S. zabitého Achilla, L. Nechvátit' se jeho stieně ijeden šeredný skutek. Výb. I. 924. — S. = obluda, das Scheinbild, der Popanz. Ne- bojí se, by s. smrti tu stál. Kom. — S. = chlad, die Kühle, der Schatten. Milo ve stínu poseděti. Us. — S. == obrana, der Schutz. Pod s. zásluhy jeho se utíkáme. Br. Jedné těmto mužóm nic nečiňte zlého, neb sú vešli pod stien střechy mé. Hus I. 195. Pod s-em toho, jehož jsem zadala, seděla sem. (Pís. Šal. II. 3.). Hus III. 25. — S. = ochrana děl- níkův od střelby nepřátelské, die Blendung, Mauerzinnen. Státi za stíny. Solf. — S. = temnost, temné místo, dunkler Ort, das Dunkel. Sediece ve tmě a v stienu smyrtelném. Žalt. wit. 106. 10. Ze tmy a z stieně smrtelného jie vyvedl. Ib. 14. Ze stínu na světlo (na oči lidské, na veřejnosť). Jg. — S. noční, bylina, der Nachtschatten (kozí list), dori- onium. L. — S., a, m., umbra marina, der Meerschatten (Meerfisch). Rohn.

314621   Stín Svazek: 7 Strana: 0781
Stín. Cf. Mkl. Etym. 323. a, Mkl. aL. 288.. MS 134. S. úplný, neúplný (polostín), Mj., deštní. Stč. Zem. 639. Krade se jako s. (zloděj). Us. Fč. Každý rád si v stínu hoví. Č. Rž. XCVII. Není ho tu než s Pk. Všecky ty věci minuly sú jako s Št. Kn. š. 24. Za kým s. nechodí, ten spáchal nějaký zločin. Mus 1883.471. Hádanka: 1 Spadne to do studně a nežblunkno to. 2 Samo to do jámy vleze a kdyby přišlo tisíc koní, nevytahnou toho, až to samo vyleze. Km. 1886. 738. — S. = věc bez ceny. Kdo stín lapá, prázdnou hrsť mívá. Us. Bž., Hkš

314622   Stín Svazek: 9 Strana: 0311
Stín, u, m., ale skloňovalo se zajisté také dle, kost". Vz Gb. H. ml. III. 1. 369. Mor.: tín, stín, čiň a sčiň; Opav. tiň, čiň a čiň; slov. tín, scín, stýn, cjéň a tjén, stín, cjeň, sciň a ciň. Šb. D. 82.

314623   Stín Svazek: 9 Strana: 0462
Stín. I stíny straší člověka zlého svě- domí. Tbz. IV. 1. 179.

314624   Stín Svazek: 10 Strana: 0397
Stín, u, m., umbra, Schatten. Vz Ott. XXIV. 132. — S. A. G., spis. Tob. 217.

314625   Stina Svazek: 3 Strana: 0665
Stina, y, f., das Handertstel. Šm.

314626   Stinací Svazek: 3 Strana: 0665
Stinací sekera, das Richtbeil. D.

314627   Stínací Svazek: 7 Strana: 1386
Stínací stroj v 16. stol. Vz Wtr. Obr. II. 867.

314628   Stinač Svazek: 3 Strana: 0665
Stinač, e, m. .= kat. Kat. 3309.

314629   Stinadlo Svazek: 3 Strana: 0665
Stinadlo, a, n. = nástroj k stínání, die Quillotine. Zlob. — S., stinadla, pl. — místo popravné, die Richtstätte, der Richt- platz, das Hochgericht. Korn. Jdi k s-dlům. Ros. Kacíř jmá pohřben býti pod šibenicí nebo u strnadel. Dač. I. 35. Co Valachů na s-dlech neskonalo, odvedeno na statky páně Rotalovy. Pk. — S., jm. lesa na morav. Drahansku. Hý.

314630   Stínání Svazek: 3 Strana: 0665
Stínání, n., die Köpfung. S. kohouta, der Hahnenschlag. Dch. S. kohouta jest po hanský obřad. Kohout totiž v bajesloví pohanském vyobrazuje slunce, které toho času (o podzimním rovnodenní, kdy bývají posvícení) pozbývá moci své. jakoby bylo usmrceno. S. N. VIJI. 1148. a. '

314631   Stínání Svazek: 7 Strana: 1386
Stínání v 16. stol. Wtr. Obr. II. 866.

314632   Stínání Svazek: 9 Strana: 0311
Stínání berana atd. Vz Beran, Kohout.

314633   Stínání Svazek: 10 Strana: 0397
Stínání kohouta. Vz Vykl. Obrz. 258.

314634   Stínař Svazek: 3 Strana: 0665
Stínař, e, m., kdo rád ve stínu jest, der gern im Schatten ist. Jg.

314635   Stinat Svazek: 8 Strana: 0383
Stinat ruce = zalamovati. Záp. Mor. Brt. D. II. 389.

314636   Stínati Svazek: 3 Strana: 0665
Stínati, vz Setnouti.

314637   Stínati se Svazek: 7 Strana: 0781
Stínati se = opíjeti se. Mor. Rgl.

314638   Stínavec Svazek: 3 Strana: 0665
Stínavec, vce, m., kručinka barvířská, gentista tinctoria, der Ginster. Rstp. 354.

314639   Stínavosť Svazek: 3 Strana: 0665
Stínavosť = stínatosť.

314640   Stínavý Svazek: 3 Strana: 0665
Stínavý = stínatý.

314641   Stíně, ěte, n Svazek: 3 Strana: 0962
Stíně, ěte, n. = štěně.

314642   Stínek Svazek: 3 Strana: 0665
Stínek, nku, m. — malý stín, kleiner Schatten. Reš. - S., malý pares; stonek, abgehauener Stamm o. Stock. Jg.

314643   Stínek Svazek: 7 Strana: 0781
Stínek, nku, m. = křížový steh Brt. L. N. II. 91.

314644   Stínění, n Svazek: 3 Strana: 0665
Stínění, n., das Beschatten. V.

314645   Stíněnkáv Svazek: 3 Strana: 0665
Stíněnkáv, e, m., der Silhouetteur. Šm.

314646   Stínící Svazek: 3 Strana: 0665
Stínící ručka, tyč, těleso, schattenwerfend.

314647   Stinidlo Svazek: 7 Strana: 0781
Stinidlo řecké a řím. Vz Vlšk. 190

314648   Stinidlo Svazek: 10 Strana: 0397
Stinidlo ke kamnům, Ofenschirm. Jeřb. 71. Sr. Zástěna.

314649   Stinidlo, stínítko, stinidelko Svazek: 3 Strana: 0665
Stinidlo, stínítko, stinidelko, a, n. — čím se stín dělá, der Schirm, Licht-, Lampen- schirm, die Blende. Vz Stěnidio. Svícen bud visutý, s. zelené. Kom. S. dalekohledu. Vz' KP. II. 167. S., slunečník, der Sonnenschirm. Us. D. — S., loubí, die Sonnenlaube. — S., zadní strana plochá jelení, srnčí a dančí zvěři, der Schirm. D.

314650   Stínidlovitý Svazek: 3 Strana: 0665
Stínidlovitý, schirmförmig. Rst. 496.

314651   Stinidlový Svazek: 7 Strana: 0781
Stinidlový. S. palma, corypha umbracu- lifera. Ct. Ott. V. 662.

314652   Stínina Svazek: 3 Strana: 0665
Stínina, y, f., stínoví, die Schattenmasse. Šm.

314653   Stinitel Svazek: 3 Strana: 0665
Stinitel, e, m., der Schattenmacher, Bern. Vz Stinič.

314654   Stinitelka Svazek: 3 Strana: 0665
Stinitelka, y, f., die Schattemmacherin. Bern.

314655   Stíniti Svazek: 3 Strana: 0665
Stíniti, il, ěn, ění; stmívati, V., u Opav. také tíniti, Schatten machen, schatten. — co. Noční mrak stíní velice. Ráj. Něčí slávu s. Lom. — komu, im Lichte stehen. Klš., Rk. — na koho. Stíní na něho. Kom. — S. v malířství, schattiren.

314656   Stíniti. — co Svazek: 7 Strana: 0781
Stíniti. — co. Kníry stínily ústa. Šml. — co čím. Proč vlasť stíníš perutěmi ? Hdk. S. si rukou oči. Us Fč.

314657   Stíniti co kde Svazek: 10 Strana: 0397
Stíniti co kde. Tak ty věci stíní roz- umnosť v lidech. Chč. S. I. 72b.

314658   Stínítko Svazek: 3 Strana: 0665
Stínítko, vz Stinidlo.

314659   Stínitý Svazek: 7 Strana: 0781
Stínitý, schattenhaft Dch.

314660   Stínivosť, stíulivosť Svazek: 3 Strana: 0665
Stínivosť, stíulivosť, i, f., schatten- reiche Beschaffenheit. S. hájová. Jg.

314661   Stínivý, stínlivý Svazek: 3 Strana: 0666
Stínivý, stínlivý, schattend, schatten- reich. S. lesy. Jg.

314662   Stinjč Svazek: 3 Strana: 0665
Stinjč, e, m. = stinitel. Šm.

314663   Stinka Svazek: 7 Strana: 0781
Stinka. Vz Stienka.

314664   Stinka Svazek: 8 Strana: 0383
Stinka na hradbách. Preť. — Mus. 1894. 370., 523.

314665   Stinka Svazek: 10 Strana: 0397
Stinka, y. f., lorandex. Rozk. P. 614, R. 70.

314666   Stínka, stinka Svazek: 3 Strana: 0666
Stínka, stinka, y, f., malá stěna, kleine Mauer, Wand. — S., malá zed, dělící obyč. dvůr ode dvora. U Nivnice. Kch. — S., viscuin, die Mistel, rostl. Bdl. — Stinky, zídky na zdi, za nimiž se chodí, cimbuří, die Zinnen. V. — S. = štěnice. V. Vši kouší, blechy hlodají, s-ky podrbují. Reš. Vz Stě- nice. — S. = podlití krví na těle zhmoždě- ním n. uskřípnutím způsobené, der Streif, Blutstriemen. Jg., Hý.

314667   Stinkovati Svazek: 3 Strana: 0666
Stinkovati, den Rand umnähen. Šm.

314668   Stinkovatý Svazek: 3 Strana: 0666
Stinkovatý, wanzenartig. S. zápach. Rst. 496.

314669   Stínkový Svazek: 10 Strana: 0397
Stínkový. S. koření, vz Tařice (rostl. ). Čch.

314670   Stinky Svazek: 3 Strana: 0666
Stinky, dle Dolany. S. veliké a malé, Gross-, Klein-Zinken, vsi u Verneřic. PL.

314671   Stinký Svazek: 9 Strana: 0311
Stinký, stenký = když jsou dva boby stejně od důlku při hře o boby. Buděj. Kub. L. f. 1900. 363.

314672   Stinně Svazek: 7 Strana: 0781
Stinně, schattig. Kká K sl. j. 156.

314673   Stinník Svazek: 7 Strana: 0781
Stinník, u, m. S. slúpkový = ozdobný vzorec prolamovaný na mor. vyšívání.

314674   Stinnosť Svazek: 3 Strana: 0666
Stinnosť, i, f., schattige Beschaffenheit.

314675   Stinný Svazek: 3 Strana: 0666
Stinný = hojný na stín, temný, schattig, schattenreich. S. místo, Y., loubí, D., hora, Byl., dolina, Gníd., strana, těleso, ručka, tyč. Nz. — S. obraz, das Schattenbild. Plk., Rk. nákres, der Schattemiss. Dch. — S. bylina = ve stínu rostoucí, das Schattenge- wächs. Rostl.

314676   Stínobledý Svazek: 3 Strana: 0666
Stínobledý, schattenbleich. Vrchl.

314677   Stínočárka Svazek: 3 Strana: 0666
Stínočárka, y, f., der Schattenstrich. Šm.

314678   Stínohra Svazek: 3 Strana: 0666
Stínohra, y, f., das Schattenspiel. Šm.

314679   Stínohra Svazek: 8 Strana: 0383
Stínohra. Nár. list. 1894. 277. 1.

314680   Stínolibý Svazek: 3 Strana: 0666
Stínolibý, den Schatten liebend. S. slavík. Mus.

314681   Stínomalba Svazek: 3 Strana: 0666
Stínomalba, y, f., die Wandmalerei, das Schattengebilde. Rk.

314682   Stínoměr Svazek: 7 Strana: 0781
Stínoměr, u, m., Schattenmesser, m. Mlčoch. XXVIII.

314683   Stínomil Svazek: 7 Strana: 0781
Stínomil, a. m., sciaphilus, brouk Kk. Br. 288.

314684   Stínomil Svazek: 9 Strana: 0311
Stínomil, ?, ?., sciaphilus, brouk. S. drsný, s asperatus, Hampeův, Hampei, měďový, rubi, rýhočelý, afflatus, zelený, scitulus. Vz Klim. 537.

314685   Stínonožec Svazek: 3 Strana: 0666
Stínonožec, žce, m. S-žci, báječný národ starých, ein fabelhaftes Volk der Alten, sciopoda. Měst. bož. IV. 102.

314686   Stínorouchý Svazek: 7 Strana: 0781
Stínorouchý. S. hora (= stinná). Kká.

314687   Stínorys Svazek: 8 Strana: 0577
Stínorys, u, m. = nástin, Silhouette, f. Sterz. II. 934.

314688   Stínosloví Svazek: 7 Strana: 0781
Stínosloví, n., Schattenlehre, f. Dk.

314689   Stínoslužba Svazek: 3 Strana: 0666
Stínoslužba, y, f., der Schattendienst. Šm.

314690   Stínostrojství Svazek: 3 Strana: 0666
Stínostrojství, n., die Schattenkunst. Šm.

314691   Stínování, n Svazek: 3 Strana: 0666
Stínování, n., die Schattirung. Us.

314692   Stínovaný Svazek: 3 Strana: 0666
Stínovaný, schattirt. Dch. S. obraz.

314693   Stínovati Svazek: 3 Strana: 0666
Stínovati, schattiren. Nz. — co čím.

314694   Stínovatý Svazek: 3 Strana: 0666
Stínovatý = stínovitý.

314695   Stínoví Svazek: 3 Strana: 0666
Stínoví, vz Stinina.

314696   Stínovitosť Svazek: 10 Strana: 0397
Stínovitosť, das Schattenhaftige. S. po- doby. Čch., Lit. II. 374.

314697   Stínovitý Svazek: 3 Strana: 0666
Stínovitý, schattenhaft, schattig. Ros.

314698   Stínovka Svazek: 3 Strana: 0666
Stínovka, y, f., přestupnička, marian- thernum, die Schattenblume. Slb. 192.

314699   Stínovládce Svazek: 3 Strana: 0666
Stínovládce, e, f., der Schattenbeherr- scher. Šm.

314700   Stínovník Svazek: 3 Strana: 0666
Stínovník, u, m., palma stínidlová, co- rypha umbraculifera, die Schirmpalme. Vz Čl. 142., Kk. 122., Rstp. 1637.

314701   Stínový Svazek: 3 Strana: 0666
Stínový = stínu náležitý, Schatten-. S. čára, malba, průmět, promítka (die Schatten- projektion in der darstell. Geometrie), obraz, podoba, výkres, nástin, Nz., hra, das Schatten- spiel. Dch. — S., ve stínu jsoucí, im Schatten befindlich. Bern. — S. == stínící, schattend. S. kmen. Um. les.

314702   Stínový Svazek: 7 Strana: 0781
Stínový. S. hodiny Stč. Zem. 117

314703   Stínový Svazek: 10 Strana: 0397
Stínový obraz, skiagramm. Vz Ott. XXIV. 133.

314704   Stipaci-us Svazek: 7 Strana: 0781
Stipaci-us, a, m. — S. Mikul. Strakov- ský, městský radní, †1602. Cf. Jg. H. 1 629., Jir. Ruk II. 245 , Ukaz. 73

314705   Stipacius Svazek: 9 Strana: 0311
Stipacius Mik., spis. f 1602. Flš. Písm. I. 383.

314706   Stipálek Svazek: 8 Strana: 0383
Stipálek, lka, m. = švec, zastr. Čern. Př. 46.

314707   Stipendia Svazek: 9 Strana: 0311
Stipendia pro chudé žáky ve středověku. Vz Wtr. Part. 395.

314708   Stipendista Svazek: 3 Strana: 0666
Stipendista, y, f., z lat,, dle Despota, nadiniec, kdo užívá nějakého nadání, der Stipendist.

314709   Stipice Svazek: 7 Strana: 0781
Stipice, e, f. S. u kola, radius.

314710   Stipka Svazek: 3 Strana: 0666
Stipka, y, f. = štipka, špetka. Slov.

314711   Stipobled Svazek: 7 Strana: 1386
Stipobled, u, m., calcedonus, kámen, zastr. Pršp. 6. 3.

314712   Stipulace Svazek: 3 Strana: 0666
Stipulace, e, f., z lat,, úmluva, die Sti- pulation, Uibereinkunft, der Vertrag, Ver- gleich.

314713   Stipulovati Svazek: 3 Strana: 0666
Stipulovati, ustanoviti, umluviti, vymí- niti něco, stipuliren, übereinkommen, ver- abreden, festsetzen, bestimmen.

314714   Stíra Svazek: 7 Strana: 0781
Stíra, y, f., boteris, zastr., nádržka. MV. Hank. Sb. 419.

314715   Stíra Svazek: 7 Strana: 1386
Stíra. Pršp. 16. 65.: boteus.

314716   Stírací, lépe Svazek: 3 Strana: 0666
Stírací, lépe: stěrací. S. káď, der Würz- trog. D.

314717   Stírač Svazek: 3 Strana: 0666
Stírač, e, m., lépe: stěrač, kdo těsto mísí, der Schwarzmischer beim Becker. D.

314718   Stírač Svazek: 7 Strana: 0781
Stírač písem. Tk. III. 281.

314719   Stíráček Svazek: 3 Strana: 0666
Stíráček, čku, m., der Schaber. Šm

314720   Stíračka Svazek: 9 Strana: 0311
Stíračka souchotin. Mus. ol. IX. 125., Nár. sbor. 1901. 141.

314721   Stíradlo Svazek: 7 Strana: 0781
Stíradlo, stěradlo, a, n., Abstrichholz, n. Hř.

314722   Stíradlo Svazek: 8 Strana: 0383
Stíradlo = pravoúhelné, krátké pravítko k potírání kůže. Vz KP. VI. 676.

314723   Stírání Svazek: 3 Strana: 0666
Stírání, n., vz Setříti.

314724   Stíranka Svazek: 3 Strana: 0666
Stíranka, y, f. = stěranka, mrvenička, sekanička = těsto v mléce vařené s koprem na drobno usekaným. Dbš. 38.

314725   Stírati Svazek: 3 Strana: 0666
Stírati, vz Setříti.

314726   Stírati Svazek: 3 Strana: 0964
Stírati = smažiti, bähen. D.

314727   Stíravý Svazek: 3 Strana: 0666
Stíravý = stírající, auf-, abreibend, til- gend. S. věc. Ja.

314728   Stírek Svazek: 3 Strana: 0666
Stírek, rku, m., pl. stírky = co se při mlácení obilí z klasův atd. otře, setře: otěrky, die Abreibsei, Abfälle. Aby se pleva a s-ky od zrna odmísily. Sš. Mt. 50. (Hý.).

314729   Stírek Svazek: 3 Strana: 0964
Stírek, rka, m. Stírkové, pseudoscorpi- ones, die Afterskorpione. Š. knihový, che- lifer cancroides; lesní, obisium muscorum. Frč. 124.

314730   Stirka Svazek: 3 Strana: 0666
Stirka, y, f., samota u St. Libně u Kar- lina.

314731   Stírka Svazek: 3 Strana: 0964
Stírka, y, ť. = vodní laštovka, sterna, die Wasserschwalbe. Cf. něm. Stirn, die Uferschwalbe a lat. sterna. Vz Mz. 336.

314732   Stírka Svazek: 7 Strana: 0781
Stírka. Cf. Mkl. Etym. 352.

314733   Stírka Svazek: 8 Strana: 0383
Stírka, y, f., vz Stěrky (3. dod.).

314734   Stírka Svazek: 9 Strana: 0311
Stírka, y, f., stírko, a, n. = žlab. Netolice. Kub. 157.

314735   Stírka Svazek: 10 Strana: 0397
Stírka, y, f. = jídlo. Vejce se vbije do mouky, rozetře, husté těsto vlije se do vřelé vody a máslem se vše omastí. Slez. Vyhl. II. 203., 34.

314736   Stírka Svazek: 10 Strana: 0670
Stírka, y, f., vz předcház. Štír.

314737   Stírka, stíračka Svazek: 3 Strana: 0666
Stírka, stíračka, y, f., stírání (hnětení, die Mischung) těsta u pekaře a nádoba sama, v níž pekaři chléb prodělávají, der Trog. — S., nádoba na tlučení másla, máselnice, bečka, das Butterfass. Tlučené máslo ve stírce. — S. = nádoba, v níž se obrok n. píce (řezanka s plévami, otrubami) míchá n. paří, Viehtrog; nádoba, nádržka na vodu pro dobytek. — S. v pivováre = sklep, klenutí, kam pivo se dává, aby vychladlo. Us. — S. = rmut, zá- para, die Maische. Nz. — S., jakási polívka, do které se rozestírá těsto z vajec a mouky. U Opav. Klš. S-ky (stěranky) = strouhané těsto, které se do mléka zavařuje. Na Ostrav. Tč.

314738   Stírkový Svazek: 7 Strana: 0781
Stírkový, Abstrich . S. cín. Hř.

314739   Stírky Svazek: 3 Strana: 0666
Stírky = plevy. Vz Stírek. Sš.

314740   Stiropen Svazek: 10 Strana: 0397
Stiropen, vz Sčuropen.

314741   Stiřinský Svazek: 7 Strana: 0781
Stiřinský. S. panství v Čechách. Pal. Děj. III. 1. 325

314742   Stísen Svazek: 3 Strana: 0666
Stísen, sně, f., die Einpressung. S. ledu. Dch.

314743   Stisk Svazek: 3 Strana: 0666
Stisk, u, m., stisknutí, die Zusammen- drückung. — S. = stlačení, stlak, stenčení sloje, der Verdruck, die Verdrückung. Hř. — S. na Slov. = tlačenice (lidu), das Gedränge. Veliký s. lidu. Plk.

314744   Stisk Svazek: 8 Strana: 0383
Stisk. O nocleh nemá stisku (starosti). Phľd. 1893. 150.

314745   Stiská Svazek: 3 Strana: 0666
Stiská, y, f., osob. jméno. Šd.

314746   Stiskací Svazek: 3 Strana: 0666
Stiskací péro, die Druckfeder. Csk.

314747   Stiskač Svazek: 3 Strana: 0666
Stiskač, e, m., der Drücker.

314748   Stiskač Svazek: 10 Strana: 0397
Stiskač, e, m., anctor. Rozk. P. 1150., R. 81.

314749   Stiskadlo Svazek: 3 Strana: 0666
Stiskadlo, a, n., der Drücker. Prm. S. u ručnice. Csk.

314750   Stiskadlo Svazek: 7 Strana: 0781
Stiskadlo dělohy, děložní, Uterusdepres- sor, m., jazyku.

314751   Stískal Svazek: 9 Strana: 0311
Stískal, a, m. Skôr najdeš u S-la, ako u Výskala. Mus. slov. I. 55.

314752   Stiskala Svazek: 3 Strana: 0666
Stiskala, y, m. = lakomec, der Knicker, Drücker. Mor. a slez. Tč., Klš.

314753   Stískala Svazek: 7 Strana: 0781
Stískala, y, m. Co S. nastískal, to Vý- skala rozvýskal. Brt.

314754   Stiskání Svazek: 3 Strana: 0666
Stiskání, n., die Zusammen-, Herabdrüc- kung. S. rukou, der Händedruck. — S. peněz, die Ersparung. Slov.

314755   Stiskati Svazek: 3 Strana: 0666
Stiskati, geizen. Mor. a slez. Klš. — S., vz Stisknouti.

314756   Stiskati Svazek: 10 Strana: 0397
Stiskati, vz Stisknouti.

314757   Stiskátko Svazek: 3 Strana: 0666
Stiskátko, a, m. - stiskadlo.

314758   Stiskavý, stisklavý Svazek: 3 Strana: 0666
Stiskavý, stisklavý, kdo všecko stiská do kapsy, lakomý, filzig, knickerisch. Na Ostrav. Tč.

314759   Stisklosť, stisklý Svazek: 3 Strana: 0666
Stisklosť, stisklý, vz Stislosť atd.

314760   Stisknouti Svazek: 3 Strana: 0666
Stisknouti (na Ostrav, stisknuť. Tč.), sknul a kl, ut, utí a štěn, ění; stiskati, sti- skovati = dohromady tisknouti, zusammen- drücken, einzwängen ; dolů, pryč tisknouti, hinunter-, abdrücken; spoust u ručnice spu- stiti, abdrücken. Jg. — co, koho. Něčí pravici s. Ž. wit. 88. 43. Závisť srdce stiská a kosti vysušuje. Tč. Tak ona ho sciská (stiská), ež z něho krev prská; A takle ho stiskla, ež krev z něho vyšla. Sš. P. 12. Hrozně ho stiskl. Ros. S. zuby a pysky, V., milenku, Jel., kohoutek ručnice, Us., peníze (shromážditi). Na Slov. — co komu: ruku. Žaludek mi to stisklo. Us. Ně tak jsi mi piskal. dys mi ručku stiskal; Ven vyskočil a zavískal a děvečce ruku stiskal. Sš. P. 667., 167. — co, koho čím: něco rukama. Us. Ani jeho stiskuj žehrem. BO. - koho kam. Stisklo mne to na odpornou stranu. Jel. Stiskl mne do náručí. Us. Šd. — koho od- kud kam: s pole k příkopu (pryč tisk- nouti). Troj. — k někomu = vystřeliti k někomu. V., Ros. -se s kým = objati ho. Jel. — se kde. Za plotem se stiskal. Sá. Vesn. r. 85.

314761   Stisknouti co Svazek: 7 Strana: 0781
Stisknouti co = vzíti, ukrásti. U Kr. Hrad. Kšť. — co komu: ruce. Kn. svěd. 1585. Lítosť stiskla mu hrdlo. Šml. — co kde: slzu v oku. Vlč. Ještě hoch dívku v poletu kol outlých bočíku stiskal. Hdk. — se jak (kde). V chumáč se stiskli. Vrch. Prsty v pěsť stiská. Kká. Hlavy stiskli dohromady. Vrch. Na věži tam se lebka k lebi stiská v potupný věnec. Čch. Mch. 6 — na koho = střeliti. Us. Rjšk.

314762   Stisknutí Svazek: 3 Strana: 0667
Stisknutí, n., der einmalige Druck.

314763   Stisknutosť, i Svazek: 3 Strana: 0667
Stisknutosť, i, f. die Zusammendrückung. Jg.

314764   Stisknutý Svazek: 3 Strana: 0667
Stisknutý; stisknut, a, o, zusammenge- drückt, gedrängt. S. těleso. Us.

314765   Stislosť, stisklosť Svazek: 3 Strana: 0667
Stislosť, stisklosť, i, f.. těsnost, die Enge. S. času. L.

314766   Stislý, stisklý Svazek: 3 Strana: 0667
Stislý, stisklý, těsný, enge.

314767   Stísnění Svazek: 3 Strana: 0667
Stísnění, n., die Verengung; die Be- drängniss, Verlegenheit.

314768   Stísněnost Svazek: 3 Strana: 0667
Stísněnost, i, f., die Beengtheit; Be- klommenheit, gedrückte Stimmung. Dch., Pal.

314769   Stísněný Svazek: 3 Strana: 0667
Stísněný; -ěn, a, o, eingeengt; gedrängt. V. S. srdce, gedrückt, gepresst, mysl. Dch.

314770   Stísněný Svazek: 7 Strana: 0781
Stísněný. S. poměry, Osv, prostory, Pdl., hlas. Sá.— kde: v duši. Šml. — jak. Stát finančně s-ný. Kzl. 244.

314771   Stísniti Svazek: 3 Strana: 0667
Stísniti, il, ěn, ění; stěsnovati, ein-, be- schränken; bedrängen, beängstigen. Jg. — co kam: v hromadu. V.

314772   Stistilý Svazek: 10 Strana: 0397
Stistilý. Tista s-lá (nadávka). 1524. Zvon.

314773   Stíšený Svazek: 3 Strana: 0667
Stíšený; -en, a. o, beruhigt, S. moře. Dch.

314774   Stišiti Svazek: 3 Strana: 0667
Stišiti, il, en, ení; stišovati, stillen, still machen. — koho čím: dítě mlékem, — se. Vesuv se stišil. Us.

314775   Stištění Svazek: 3 Strana: 0667
Stištění, n. S. cev, angiostenosis. S. N.

314776   Stištiti co Svazek: 10 Strana: 0397
Stištiti co. Planety zstavil, ztištil, zřiedil. Kat. 1375. Er. píše: zjistil. Sr. List. fil. 1882. 304.

314777   -stiti Svazek: 3 Strana: 0667
-stiti. Slovesa v inft. v -stiti ukončená mají v příčestí trpném obyčejně - štěn: do- pustiti — dopuštěn, ale ne všecka, ku př.: pomstiti, pokřestiti (cf. křesťan), kořistiti, umístiti. Cf. Klestiti.

314778   Stíti Svazek: 3 Strana: 0667
Stíti, vz Setnouti a přidej: s. abs. Stínej, kate, dy máš stít, Dorota musí umřít. Sš. P. 774. — koho, co. Tu máš, synu, na památku, že ti stínal otec matku; Dokel (dokud) němam hlavu sťatu; Juž tiť na jurganach (varhanách) hraju a teho hultaja (Gauner) tře kati stinaju. Sš. P. 132., 581., 777. (Tč.). Aj pro to dvé zlé bil je, mrskal a muže stínal. Hus I. 133. — co komu: ruku. Alx. 1123. Byl bych ti. má milá, byl bych ti hlavu sťal, aby po mej smrti žádný ťa nedostal; Co bys mně byl, milý, s tú šablú udělal? Frajerenko moja, byl bych ti hlavu sťal; Tatíček uslyšal, z bílého lůžka vstal, ostrý meč vytáhnul, synkovi hlavu sťal; Už sem se oženil, jak by mně hlavu sťal, strela mu v mateři, kdo mně tu radu dal; Jednemu sťal hlavu dolu a druhemu žgnul do boku. Sš. P. 122., 129., 507., 787. — co komu čím (odkud). Jedním nožem sobě hrob vykopal, tím druhým si hlavěnku sťal. Sš. P. 90. S. někomu hlavu bradaticí, Dal. 37., 98., hlavu mečem ot šíje, Kat. 3208., hlavu s těla mečem. Kat, 2968., 3023. — co jak. Kat se na to rozhněval, od razu jí hlavu sťal. Sš. P. 9. Tak jie (sv. Barboře)
jednú ranú hlava sťata. Pass. 36. (Hý.). Pod lstivou barvou jedni druhé stínati dali. Bart. 9. — koho proč. Na očistu s. je kázali. Let. 22. To jejie otec Diaškorus uslyšav velikú náhlostí ... chtieše ji svú rukú Hlavu stieti. Pass. 33. (Hý.). —, kdy. V hody budou stínati barana. Mor. Šd. — kde (kdy, proč). Apoštol Pavel 29. junia 1. 67. na cestě k Ostii sťat byl pod vladaři Heliem Caesarianem a Polykletem. Sš. I. 7. Po čemž stárek ten máj u země stíná. Sš. P. 772. Jan v žaláři v okovách pro boží pravda jest sťat. Hus III. 286.

314779   -stiti Svazek: 7 Strana: 0781
-stiti. Cf. vymostěn, vylstěn, telestění.

314780   Stíti Svazek: 7 Strana: 0781
Stíti, — koho. Zůstal, jak by ho sťal; ani by se na něm krve nedořezal. Us. Šd. — co jak. A ten ztínal všetko do kolena. Dbš. Sl. pov. VI. 36. — proč. Pro kohožto cná Dorota nevinně jest dnes sťata. Výb. II. 22. Cf. S. koho. — kde. Hostinu dá veľkú a na nej rozkáže ho zetnút. Hol. 13. — odkud. Hlavu s těla s. Kká. — se = opiti se. Mor. Rgl.

314781   Stíti Svazek: 8 Strana: 0383
Stíti. Dříví v lese s. dal. 1568. L. posíl. I. 50.

314782   Stíti koho Svazek: 10 Strana: 0397
Stíti koho. Tož tým ju sťal — odbyl, zkrotil. Val. Ces. 1. XI. 275, XII. 43.

314783   Stítozbrojný Svazek: 9 Strana: 0333
Stítozbrojný. Š. občan Louk. 20.

314784   Stitulovati Svazek: 9 Strana: 0311
Stitulovati Velvarský sám se stituloval z Většina (dal si titul). Dač. II. 214.

314785   Stitvořiti Svazek: 3 Strana: 0667
Stitvořiti, il, en, ení, zusammenstopeln. Šm. — co.

314786   Stíuěnka Svazek: 3 Strana: 0665
Stíuěnka, y, f., der Schattenriss, das Schattenbild. Šm.

314787   Stíuidlový Svazek: 3 Strana: 0665
Stíuidlový. S. palma, vz Stínovník.

314788   Stíuovozka Svazek: 3 Strana: 0666
Stíuovozka, y, m., der Schattenfährmann, Charon. Šm.

314789   Stiyín Svazek: 10 Strana: 0397
Stiyín Eman., red. Tob. 217.

314790   Stizotvorný Svazek: 7 Strana: 0706
Stizotvorný, vz Slizorodný.

314791   Stíž Svazek: 7 Strana: 0781
Stíž, e, stížka, y, f. = těrcha, břímě. To je s. toho (moc)! Brt. D. 269.

314792   Stíže Svazek: 10 Strana: 0397
Stíže = stíží. S. to udělal. Kr. Dvůr. Mš.

314793   Stižebnosť Svazek: 3 Strana: 0667
Stižebnosť, i, f. = stížnost, die Beschwerde. Us. u Bělohr.

314794   Stížeň Svazek: 3 Strana: 0667
Stížeň, žně, f. = stížnost Klda. I. 189.

314795   Stížeň Svazek: 7 Strana: 0781
Stížeň = stížný list. S. na poště do Prahy poslali. Výb. I. 1536.

314796   Stíženec Svazek: 3 Strana: 0667
Stíženec, nce, m. = stížený, ein Be- schwerter. Lex. cath.

314797   1. Stížení Svazek: 3 Strana: 0667
1. Stížení, n., die Erreichung. Stížení koho vězením, die Arriestirung. Us. — S. == chy- cení, die Einfangung. Zlob.

314798   2. Stížení Svazek: 3 Strana: 0667
2. Stížení, n., vz Stížiti. Stížený; -en, a, o, vz Stihnouti.

314799   Stížený Svazek: 3 Strana: 0667
Stížený; stížen, a, o, beschwert. — čím: neštěstím, pracemi (obtížený). V. Dva (-Jer- niané jsou vězením stížení. Dač. I. 243. — kde: v zajetí. C. — proč. Kdo se pro něco (něčím) stížen býti domnívá. J. tr. — od čeho. Uzdravuje všecky s-né od ďábla. Sš. Sk. 127. — S. = stížný, Klag-, S. psaní. Akt. m Ferd.

314800   Stíží Svazek: 3 Strana: 0667
Stíží, vz Tíž, Stěží.

314801   Stižitedlnosť Svazek: 10 Strana: 0397
Stižitedlnosť, i, f = chápavosť. Andělé mají s. k rozumování. Kom. Did. 59.

314802   Stižitelně Svazek: 3 Strana: 0667
Stižitelně, erreichbarer Weise, fasslich.

314803   Stižitelnosť Svazek: 3 Strana: 0667
Stižitelnosť, i, f. = možnosť stihnouti, chápavost, die Fassungskraft. Nz., Br. — S., možnost stiženu býti, die Erreichbarkeit, Erforschbarkeit. Jg.

314804   Stižitelnosť Svazek: 9 Strana: 0311
Stižitelnosť. Kom. Theatr. 12. Jest náš rozum a s. božská. Ib. 60.

314805   Stižitelný Svazek: 3 Strana: 0667
Stižitelný, mohoucí stihnouti, hbitý k vy- stižení něčeho, fassend, erreichend. S. rozum, Kom., duch, soud. Br. — S., co se stihnouti může, begreiflich, fasslich, erforschlich. Us. Jg.

314806   Stížiti Svazek: 3 Strana: 0667
Stížiti, il, en, ení; stěžovati = těžkým učiniti, schwer machen, erschweren; obtížiti, mnoho naložiti, be-, überladen, belegen, be- schweren; soužiti, trápiti, beengen, plagen, beschweren, belästigen; zveličiti, za věc těžkou učiniti, erschweren; stěžovati si = za těžké pokládati, obtěžovati si, sich be- schwerlich sein lassen; žalovati, stýskati sobě, sich beklagen, sich beschweren; se = obtížiti se, sich beschweren. Jg. — koho. Břímě těla mého méně mne stěžuje V. Ne- stěžuj mne (neobtěžuj). Arch. rkv. — koho, co, se čím: nákladem, břemenem, vězením, obležením, berněmi, válkou, V., platy, ro- botou. Ros., okovy a pouty. Zav. S-li útra- pami vazby moje. Sš. II. 158. S. něco po- kutou J. tr. — koho jak. Proti právu a nenáležitě je stížil. V. — (čím) co komu (zveličiti; za věc těžkou učiniti). Pán mu to stíží. Ros. Tím vším hříchy sobě stěžuje. Br. — V., Háj. — čím mimo co. Ničímž mimo náležitosť jich nestěžoval. V. — komu, sobě (s inft. = obtěžovati si). Nestížím si opáčiti. V. Na dosť špatnou květinu nestě- žují si mnoho vynaložiti. Kron. tur. Šla bych si stěžovat, nemám komu. Er. P. 199. a. Co pak mám dělat, komu stěžovat!; Ale sem přišla, maměnko milá, sobě stěžovati; Již si náš bratříček nebude stěžovat. Sš. P. 51., 481., 587. (Tč.). — si čeho (obtěžovati si). Srdce zatvrdilé stěžovati si bude práce. Br. Nestěžujte sobě toho. Kram. Arcikníže neráčil míti čeho si stěžovati. Brt. S. 2. vd. 34., Žer. Sn. 8. S. si čeho do něhoho. J.tr. Já nechci sobě toho stěžovati, že . . . Žer. 315. — co nad čím. S. své srdce nad ně- čím. Exod. — se čeho = stěžovati sobě do čeho, sich beklagen. Jg. (Akt. m. Ferd.). — koho v čem. Prohlásiti se má, v čem se stížen býti domnívá. Er. A někteří páni gruntův až posavad kverky v tom stěžovati se dopouštěli. Nar. o b. a k. — si proč. O neřádech, pro které sobě obce stěžují, bylo by mnoho psáti. Žer. 341. — koho čím jak: pracemi, daněmi, se dluhy přes míru s. J. tr. — Stěžovati si co do koho, na koho (čím, v čem, kdy), proti komu, si komu = žalovati, stýskati sobě. Knížeti to oznámil, při tom stěžuje sobě to, že židé tu jedí a pijí a draho dělají. Háj. Mívají i ženy mnoho, což by sobě do mužů stě- žovati mohly. V. Nemám sobě do žádného co stěžovati. Br., Sych. Tak druhdy za Isajáše Hospodin si s-žuje do židů, že . . . Sš. J. 179. S. si do poručníků. Žer. Záp. II. 32. S. si do koho. Dač. I. 224. Nebude sobě žádný z nich míti slušně co stěžovati do nás; A stěžovali sobě do nepokojných pa- pežencův; Nejvíce stěžujíce sobě do své- volnosti a nespravedlivých nátisků . . . Skl. I. 158., 196., 321. Stěžuje si apoštol do Ale- xandra kotláře; Těmi slovy si do nevěry židů stěžuje. Sš. II. 347 , J. 208. (Hý.). Do toho velmi si s-li. Žer. 329., 341. Do mne jste si stěžovali. V. — Jakž vy sobě na mne stěžujete. Br. Nemáte letos na úrodu sobě co s-ati. Sych. Na neštěstí si stěžovali. V. Kdyby sobě žalovatel na nedostatek stě- žoval. l!d. Na nález si s. J. tr. Potom zma- teným křikem na skrovnosť platu si stěžo- vali. (Překl. Tacita). — Pozn. S. si na koho šp. prý místo: do koho; ale že toto mínění nepravé jest, vysvítá z předcházejících příkladů. — On si mu velice stěžoval. Us. — Stěžovati si proti komu. Jg. — si kde. Nestěžuj si stranou za zády. Us. Dch. Budou věděli páni stavové, jak sobě to před jeho milostí dále stížiti. Žer. 325. si přes co, šp. místo: na co, do čeho atd. Kmp. - že. Stěžujíc sobě, že naň slovy dotírati ráčíte. Žer. 328. V z S. si do koho, si čeho.

314807   Stížiti co Svazek: 7 Strana: 0781
Stížiti co. Ospalosť mne stížila. Dch. Svůj výrok stížil (vážným učinil). Kká. Td. 25. Soudu pravého mezi hříchy nečiní, ale menší ztěžují a větší zlehčují. BR. II. 103. — si nač. Cf. Mkl. Etym. 351. Na prácu sa sťažujeme a rozkoš oblubujeme. Slov. Tč. Ľudia na zlé časy veľmi sa sťažujú. Slov. Zátur.

314808   Stížka Svazek: 7 Strana: 0781
Stížka, vz Stíž (dod).

314809   Stížlivý Svazek: 7 Strana: 0781
Stížlivý = stížný. Co nám do vás s-vé přichází. 1596. Zukal.

314810   Stížně Svazek: 3 Strana: 0668
Stížně, in Beschwerdeform. Vězte, že jest kněz Řehoř na úřad náš duchovní s. vznesl, kterak . . . Jdn. 239.

314811   Stížně Svazek: 7 Strana: 0781
Stížně = stěží. Co z rozumu s. se váží. Jirs. 6. — S. někoho napomínati (do něho si stěžuje). Wtr. Obr. 12.

314812   Stížně Svazek: 8 Strana: 0383
Stížně. S. žaluji. L. posíl. I. 44.

314813   Stížně Svazek: 10 Strana: 0397
Stížně = záhy. Abyste pro ten spis s. poslati ráčili. Arch. XX. 168.

314814   Stížní Svazek: 7 Strana: 0781
Stížní, Beschwerde-. Podpisovali s. spis do kolečka. Jrsk. Vz Stížný.

314815   Stížnost Svazek: 10 Strana: 0397
Stížnost', i, f. = rekurs u soudu. Vz Ott. XXIV. 136., Ott Říz. III. 108. —129 S. stran něčeho si položiti. 1594. Listář 7.

314816   Stížnost, i, f Svazek: 3 Strana: 0668
Stížnost, i, f. = stěžování sobě, žalování, die Klage, Beschwerde. S. Jana N. do Jana N. (1684.). S. do někoho, Apol.; s. podda- ných. Kom. S. zmatečná n. zrušovací, die Nichtigkeits-, Nullitätsbeschwerde, J. tr., Šm., Sp., odvolací. Řd. S. na někoho nebo proti někomu podati, V., míti, vésti. Pr. měst., Br. Máte-li do nás s-ti, nedržte jich za zuby. Sych. Jestliže by pak kdo ze stavů tohoto království českého do které osoby jakou s. měl. Nar. o h. a k. Kniha stížností, das Beschwerdebuch. Us. Dch. Nemám, kdo by orodoval, za mne k Bohu s. podal proti utrhačům mým. Sš. P. 56. S. ke dvoru, die Hofbeschwerde. J. tr. S-nosti činiti, Klage führen. Us. Dch. Vedení s-ti. J. tr. Povedu si s. na vás. Svou s. na úřad vznésti. Us. S. v něčem do někoho sobě klásti (vésti). Akt. m. Ferd. Zmateční s. zadati, k vyššímu soudci odeslati; s. nemístnou najíti (shle- dati, uznati). Řd. S. proti komu. Pr. S-osť k úřadům podati. Ml. = těžkost, ublížení, die Beschwerlichkeit, der Druck. K větší s-ti lidu daně vymýšleti. Z něčeho velikou s. míti. Us.

314817   Stížný Svazek: 3 Strana: 0668
Stížný = těžký, obtížný, schwer, be- schwerlich. Věc ta mu velmi stížná byla; Jemu to mluvení velmi s-né a protimyslné bylo. V. Nebuď vám za stížné. Háj. Stížné okovy. Boč. — S. = ku stěžování se vzta- hující, Beschwerde-, Klag-, kläglich. S. ža- loba (Plác), řeč, Eus., spis (na někoho po- dati). Ros. Což medle jest vám do nás stížné? Sych., Apol.

314818   stj Svazek: 8 Strana: 0383
stj změnilo se v šč a toto v šť: pustiti, puščen, z pustjenb, nč. puštěn; iter. púščeti, nč. pouštěti. Vz Gb. H. ml. I. 384.

314819   -stk Svazek: 7 Strana: 0781
-stk. Z -stk t se vysouvá: treska (trestka). Dol. List. fil. 1891. 432.

314820   stk Svazek: 8 Strana: 0383
stk m. sk: stklo m. sklo, stkvieti m. skvieti. Vz Gb. H. ml. I. 396. — Z stk se t odsouvá: šveska m. švestka, měskej, šeska m. městský, šestka. Dšk. Jihč. I. 19.

314821   Stkaný Svazek: 7 Strana: 0781
Stkaný, zusammengewebt. Bern.

314822   Stkáti Svazek: 3 Strana: 0668
Stkáti a p., vz Setkati atd.

314823   Stkelný Svazek: 8 Strana: 0383
Stkelný. S. kámen. GR. Nov. 135. 25. Cf. Stklenný (3. dod.).

314824   Stkl Svazek: 3 Strana: 0668
Stkl. Z této skupeniny vypadává t: sklo m. stklo, strsl. st?klo. Vz Vysouvání sou- hlásek. Kt.

314825   Stkla Svazek: 7 Strana: 1386
Stkla, y, f., petrix, zastr. Pršp. 11. 57.

314826   Stklenářský. S Svazek: 10 Strana: 0397
Stklenářský. S. mistr (sklenářský). 1469. Mš.

314827   Stklenice Svazek: 3 Strana: 0668
Stklenice, e, f. = sklenice. Ocet ve s-ci. BO. — S. = lampa. Ať by hořela s. BO.

314828   Stklenička Svazek: 3 Strana: 0668
Stklenička, y, f. = sklenička. Št. N. 248.

314829   Stkleničný Svazek: 10 Strana: 0397
Stkleničný = skleničný. S. popel. Gest. B. 116b.

314830   Stkleničstvo Svazek: 10 Strana: 0397
Stkleničstvo, a. n. = sklenářství. S., vi- tellaria (ars), Rozk. P. 1562., skleničstvo. Rozk. P. 86.

314831   Stklenka Svazek: 7 Strana: 1386
Stklenka, y, f., vitrum. Pršp. 6.

314832   Stklenný Svazek: 3 Strana: 0668
Stklenný = sklenný. ZN.

314833   Stklenný Svazek: 8 Strana: 0383
Stklenný. S. popel. GR. Nov. 135. 4. Cf. Stkelný (3. dod.).

314834   Stklo Svazek: 3 Strana: 0668
Stklo, a, n., zastr. = sklo. BO., Št, N. 319. S. zelené. Pass. 1495. Vz Stkl.

314835   Stklon Svazek: 10 Strana: 0397
Stklon, u, m, vz Sklon.

314836   Stklona Svazek: 7 Strana: 1386
Stklona, y, f., iacinctus.

314837   Stklona Svazek: 10 Strana: 0397
Stklona, y, f, iacinctus. Rozk. P. 100.

314838   Stklový Svazek: 3 Strana: 0668
Stklový = sklový, Glas-.

314839   Stkměnie Svazek: 8 Strana: 0383
Stkměnie. S. zlata. 1487. Krok. 1896. 80. Cf. Stkmieti.

314840   Stkměti Svazek: 3 Strana: 0668
Stkměti, ěl, ění = dychtiti?, zastar. Protož dobré jest člověku, aby, jsa živ, dával chudým a nestkměl, aby po sobě věčnú almužnu ostavil. Hus I. 451.

314841   Stkmieti Svazek: 7 Strana: 0781
Stkmieti. Cf. Zatkměti = schovati, ukryti.

314842   Stkmieti Svazek: 8 Strana: 0383
Stkmieti znamená dle Kroku 1892. 258. = shromážditi, strádati. Cf. Neroďte sobě s. pokladův v zemi, nolite thesaurizare vobis thesauros in terra. Ms. ev. Neuberg. saec. XIV. Vz v Kroku více.

314843   Stknúti koho Svazek: 10 Strana: 0397
Stknúti koho = zatknouti. K tomu je (chudé lidi) sjímali a stkli. Půh. bru. III. 116. (1436)

314844   Stkona Svazek: 7 Strana: 0781
Stkona, jacintus, zastr.

314845   Stkona Svazek: 7 Strana: 1386
Stkona, oprav v : stklona (předcház ).

314846   Stkvěle Svazek: 3 Strana: 0668
Stkvěle = blýskavě, glänzend. V.

314847   Stkvělo Svazek: 3 Strana: 0668
Stkvělo, a, n. — jasno, der Glanz. Mus. II.c. 43.

314848   Stkvělobarevnosť Svazek: 10 Strana: 0397
Stkvělobarevnosť = stkvělá barevnost, Farbenpracht. Jeř. Rom. básn. 362.

314849   Stkvělobarevný Svazek: 10 Strana: 0397
Stkvělobarevný. S. květiny. Holb. 7 let. I. 26

314850   Stkvělobílý Svazek: 3 Strana: 0668
Stkvělobílý, glänzend weiss. Šm.

314851   Stkvělojasný Svazek: 10 Strana: 0397
Stkvělojasný. S. listy. Holb. I. 38.

314852   Stkvělook Svazek: 7 Strana: 0781
Stkvělook, a, m. = člověk. Č. Rž. LXVI.

314853   Stkvěloříše Svazek: 3 Strana: 0668
Stkvěloříše, e, f., das Eden. Pl.

314854   Stkvělosť Svazek: 3 Strana: 0668
Stkvělosť, i, f., der Glanz, Prunk. S. od sebe pustiti, vydati, V.; s. ztratiti. D. S. mravů, candor. Jel. Pokřtěný každý má pilen býti dobrých skutkuov a ku s-losti vlasti nebeské vždycky se táhnouti. Hus III. 83.

314855   Stkvěloštítý Svazek: 10 Strana: 0665
Stkvěloštítý Deifobos. Škod. II2. 11. 199.

314856   Stkvělota Svazek: 3 Strana: 0668
Stkvělota, y, f. = stkvělosť. Dch.

314857   Stkvělozávojný Svazek: 10 Strana: 0665
Stkvělozávojný. S. Charis. Škod. II2. II. 132.

314858   Stkvělý Svazek: 3 Strana: 0668
Stkvělý = blýskavý, jasný, glänzend, prächtig, brillant, prangend. V. S. mramor, město, zámek, Kom., stránka n. částka (der Glanzpunkt), slavnosť, záře, představení. Us. Dch. Zpod skvělého roucha často bída priští. Nitra. Vl. 221. (Šd.). S. neb lesknaté jablko. Hus III. 45. Jí stkvěté slzy v očích stojí. Plk.

314859   Stkvělý Svazek: 7 Strana: 0781
Stkvělý. Cf. Mkl. Etym 323. b. S. uni- forma, postavení, Vlč, sláva, Hdk., budou- cnosť, hostina, odměna, úspěch, vítězství, výsledek atd. Us. Pdl.

314860   Stkvění Svazek: 3 Strana: 0668
Stkvění, n., das Glänzen, der Glanz. Vz Stkvíti se. Let. S. krásy tvé dnes trvá, zítra pomine. Sych.

314861   Stkvění Svazek: 10 Strana: 0397
Stkvění, n. Baw. Ap. 208b. Aby se lsknula stkvěním přestkvúcím. Kar. 88.

314862   Stkvěný Svazek: 8 Strana: 0383
Stkvěný (stkwyený). Zdráv buď s. biskupe (Ave gemma pontifex)! Hmn. 1418. List. fil. 1896. 459.

314863   Stkvětiti se Svazek: 10 Strana: 0397
Stkvětiti se. Sv. Václav a sv. Vojtěch na tom hradě jsú se stkvětili. Puik. Lobk. k. 3.

314864   Stkviechu Svazek: 3 Strana: 0668
Stkviechu, zastr. = stkvěli.

314865   Stkvíti se Svazek: 3 Strana: 0668
Stkvíti se (ze stvíti se a toto m. strb. svbtéti. Gb. III. 122.), stkvím, 3. osob. pl. stkví a stkvějí se, stkvi a stkvěj, stkvě a stkvěje (íc, ící a stkvoucí se), stkvěl (zastr. kstvěl), stkvění; stkvívati se = blyštiti se, třpytiti se, schimmern, glänzen, scheinen, leuchten, prunken, flinkern; patrným býti,
sich auszeichnen, glänzen. Jg. — abs. Jeho
tvář jako slunce se stkví. Leg. Stkví se
jako hvězda. — kde. Kameny na prstenech
se stkví. Kom. S. se na slunci. Leg. Před
někým se stkvíti. Leg. Na líciech ruměnci
skviechu. Jir. Anth. 1. 28. Na stěnách se s.
Hus I. 79. Tehdy spravedliví budú se sktvieti
jako sluncě v královstvie otcě svého. Hus I. 322., 323., III. 78. — čím (nad co, mezi čím, před čím). S. se světlostí jasnú. BO. Stkví se všemi barvami. Jel. Domy koberci a čalouny se stkví. Kom. S. se uměním, pobožností, bohatstvím, Ros., jménem slav- ným, Jg., dobrými skutky, Háj., ctnostmi (patrným býti). Br., Št. Zloduchové náčel- níci se vyššími dary nad jiné podřízence skvějí. Sš. II. 141. Stkvíti se šlechetnostmi. Št. Kn. š. 106. Zářmi stěny stkviechu. Kat. Drahým kamením se s. Bl. Gr. 227. Před lidmi biskupským rúchem stkvie se; Ač kto nestkvie sě svatými mravy; Kristus pán náš stkvie sě zvláštní milostí mezi syny lidskými, tociž mezi jinými svatými; Člově- čenstvie Kristovo nebeskú moci se stkvělo; Poškvrny a vrásky hriechu žádného nemáš, ale krású všech ctností se stkvieš; Ani sva- tými se stkvě mravy ani od žákovstva a od lidu povolán. Hus I. 397., 423., III 25., 68 , 72., 232. (Té.). — v čem. Chč. 305. V krásném rouše zlatem se s. Leg. Panna stkví se v kráse. Sš. Na němž (na obelisku) stkví se písmo v zlatém blesku. Sš. Odkad se stkvíš v potěše, když tě ruka rozkřeše? Sš. Bs. 37. Jen koralky brusin se u věnci stkvějí. Kká. Š. 89. Děvčata skvěla se ve své panenské kráse. Němc. S-íti se v rúše fioletném, BO., v zlatém oděnie. Alx. 1120. Neseděl jest pán na vozu zlatém v drahém zlatohlavé stkvě sě, ani jest vsědl na bujný kóň, ale na tichu osličku. Hus II. 126. Nad jiné stkvěl se životem svatým. Hus I. 462. (Tč.). — o čem. Kraj ten . . . skvěl se druhdy o zlatohlavě. Sš. Bs. 183. — proti čemu. Drahý kámen skví se proti paprslkům slunečným. Žal. — jak dlouho. Kteří učie jiné k spravedlnosti, jsúce dobře živi, budú sě s. na věky. Hus II. 10. - po čem. Vz Sieti se. — od čeho. Louky se od travin a kvítí stkví. Eus. S. se od drahého ka- mení, St. skl., od zlata. Leg., Výb. II. 49. S. se od drahých kamenů. Us. — Hus I. 79. — nad koho. On se nad ně stkvěl. Ráj. Vz S. se čím. — nad kým. Jeden nad druhým se stkvěl. Kom. Nad ním se světlá hvězda stkví. Pass.

314866   Stkvíti se Svazek: 7 Strana: 0781
Stkvíti se. Strč. svtieti, enitescere. Pro obtížnosť vyslovovati svt stalo se svieti. Hom. op. 154. a. Jiné zrušení stalo se pře- smyknutím svt v stv a jest potom stvieti. Stv přibírá ještě k: stkvieti a snad také: sktvieti. Potom vynechá se t a zůstává skv (skvieti). Imper. stvi, stkvi, odchylkou stvěj, stkvěj; přech. stvě, stkvě, odchylkou stvěje, stkvěje. Cf. List. fil. 1884. 462. (Gb.). Cf. Stvieti. Stkvíti, stvíti, skvíti. Gb. Hl. 123. 3. ř. sh., Mkl. Etym. 323. b. — V 2. ř. článku oprav 122. v: 125. a v 5. ř. za bly- štiti se přidej: , svítiti se. — kde. čelo, na němž pyšný lesk se skvíval kdys. Kká. K sl. j. 153. V zraku veliké mistrovství učinitele se skví. Zr. Nad něhožto hlavú kříž se stkvieše. Pass. O něm (okolo něho) stviechu zářmi stěny. Kat. 1051. — čím. S. se krásou, Dch., zlatem, Osv., půvabem. Šml. Jejím (tmy) závojem tím příšerněji sníh se v dálce skvěj. Vrch. Jako blskem stkvieti sě budem. Št. Uč. 124. b. Xerxes velikým štěstím se stkvěl. Alx P. 59. — 496 odkud. Zář se z houště skví. Kká. Jasnosť veliká stkvěla se od děťátka. Brt. S. N. 625. — od čeho: od zlata. Arn. 2365., Pass. mus. 391. Hemelinové od stříbra a drahého kamení se stkvěli. V. — jak. Oltář skví se v lesku svátečním. Vrch. Jich tváři jako slunce sě stvie. Pass. mus. 374. Budú se stkvieti jako hvězdy na nebi. Št. Kn. š. 6. (141.).

314867   Stkvíti se Svazek: 8 Strana: 0383
Stkvíti se, přesmyknutím kstvíti, sktvíti. Gb. H. ml. I. 547. O tvarech cf. ib. 546.

314868   Stkvosť Svazek: 10 Strana: 0397
Stkvosť, i, f. Proč zaběhla s. oděnie? Baw. E. v. 2149.

314869   Stkvostně Svazek: 3 Strana: 0669
Stkvostně. Bohatec, jenž jest chodil v krásném rúše a jedl jest každý den s., umřev pohřeben jest v pekle. Hus II. 94. Vz Skvostně

314870   Stkvostnosť, stkvostný Svazek: 3 Strana: 0669
Stkvostnosť, stkvostný, vz Skvostnosť atd.

314871   Stkvoucí Svazek: 3 Strana: 0669
Stkvoucí (zastr. stkvúcí, stvúcí, skvúcl), vz Stkvíti se. — S. = blýskavý, svítící se, stkvělý, glänzend. V. Častokrát spravedlnost naše před Bohem smradí a nám se zdá stkvoucí a vonná. V. Roucho s., Us., zlato, Troj., perla. Solf. S-címu slunci věda po- dobna jež zrakem drzým nelze prohlédnouti.

314872   Stkvoucí Svazek: 7 Strana: 0782
Stkvoucí. Stvúcí světlosť, Kat. 144., blesk. Krist. 111. a.

314873   Stkvúcí Svazek: 10 Strana: 0397
Stkvúcí čistota. Otc. B. 103a, Fagif. 39b., Gest. B. 25. Sr. Stvúcí.

314874   Stl Svazek: 3 Strana: 0669
Stl. Z této skupeniny vysouvá se t: sláma m. sťláma od stláti. Vz Vysouvání souhlásek. Kt,

314875   -stl Svazek: 7 Strana: 0782
-stl. Z stl t se vysouvá: prehršlí (pře- hrstlí). Dol. List. fil. 1891. 432.

314876   stl Svazek: 8 Strana: 0383
stl m. sl: stloup, pobřístlo. Dšk. Jihč. I. 19. — V stl s přisuto: stlačila dvéře. Dšk. Jihč. I. 41.

314877   Stla Svazek: 7 Strana: 1386
Stla, y, f., cimex, zastr. Pršp. 23 47.

314878   Stlací Svazek: 3 Strana: 0669
Stlací sláma, das Streustroh. Zlob.

314879   Stláč Svazek: 3 Strana: 0669
Stláč, e, m., der Aufbetter. Jg.

314880   Stláčati co na koho Svazek: 3 Strana: 0669
Stláčati co na koho: na hospodáře, ihm zuschieben, zuweisen. Mor. Sd.

314881   Stlačec Svazek: 7 Strana: 0782
Stlačec, čce, m. = svlačec. Nov. U Úboče. Rgl.

314882   Stlačení Svazek: 3 Strana: 0669
Stlačení, n., das Zusammendrücken, Herabdrücken. S. jehlou, acupressura. Nz. lk.

314883   Stlačení Svazek: 8 Strana: 0383
Stlačení (depresse) v astronomii (podzor), v zeměpise atd. Vz Ott. VIL 320. nn.

314884   Stlačenjna Svazek: 3 Strana: 0669
Stlačenjna, y, f., etwas Zusammenge- drücktes. Šín.

314885   Stlačenosť Svazek: 3 Strana: 0669
Stlačenosť, i, f., die Zusammengedrückt- heit.

314886   Stlačený Svazek: 3 Strana: 0669
Stlačený; stlačen, a, o, dichtgedrängt, herab- zusammengedrückt. S. vzduch, kvas- nice (Presshefe). Dch. — od čeho. Kůň od sedla s., abgedrückt. Us.

314887   Stlačený Svazek: 7 Strana: 0782
Stlačený. Hlava s hora i zdola s-ná Kk. Br. 1. K zemi s-ný. Kká

314888   Stlačený ve Svazek: 10 Strana: 0397
Stlačený ve šroubech. Zvon V. 572.

314889   Stlačidlo, stlačítko Svazek: 3 Strana: 0669
Stlačidlo, stlačítko, a, n., die Presse; der Briefbeschwerer. Šm.

314890   Stlačitelnosf Svazek: 3 Strana: 0669
Stlačitelnosf, i, f., vlastnosť všech těles jevící se tím, že lze silou zevnější objem jejich zmenšiti, die Zusammendrückbarkeit. Vz S. N., KP. II. 10., 91.

314891   Stlačitelný Svazek: 3 Strana: 0669
Stlačitelný, zusammendrüokbar. Us.

314892   Stlačiti Svazek: 3 Strana: 0669
Stlačiti, stlač, če (íc). il, en, ení; stla- čovati = stisknouti (do hromady), zusam- mendrücken; stlačením dolu shoditi, strčiti, herab-, herunterdrücken. — co: postel = zmatlati, Ros., cenu obilí. Dch. — Ž. wit. 55. 2. — co čím: rukou, lisem. Us. Jazyk lžící s. Lk. — co kam kde. Chmel do pytle, v pytli. Us. Sníh do koule (stisk- nouti). — koho odkud: s půdy.

314893   Stlačiti Svazek: 7 Strana: 0782
Stlačiti, stláčeti. S., conculcare. Ž. wit. 7., 6. — co. Válka rakouská r. 1866. s-la kursy o 19%. Kzl. — co kde. Když by kto komu na jeho dědině obilé spásl nebo ztlačil. Arch. II. 103. Musil přes tu chvíli stláčeti si širůšek na hlavě. Prss. Tady hnáchu bez rozpači, ach, co sě tu ctných těl ztlači. Alx.V. v. 1744. (IIP. 42.).

314894   Stlačítko Svazek: 3 Strana: 0669
Stlačítko, vz Stlačidlo.

314895   Stlačitllo Svazek: 8 Strana: 0383
Stlačitllo, stlačo vadlo při galvanických batteriích. KP. VIII. 58.

314896   Stlačivosť Svazek: 3 Strana: 0669
Stlačivosť, i, f., die Druckfähigkeit. Šm.

314897   Stlačivý Svazek: 3 Strana: 0669
Stlačivý, druckfähig.

314898   Stláčka Svazek: 3 Strana: 0669
Stláčka, y, f., která stele, die Aufbet- terin. Jg.

314899   Stlačka Svazek: 9 Strana: 0311
Stlačka, y, f. Má ji (ženu) iba za stlačku v domě (za nic). Slov. Žát. Př. 96b. Sr. Stlačky (VIL 782. ).

314900   Stlačka Svazek: 10 Strana: 0397
Stlačka čili lis při pletení. Vz Ott. XIX. 903.

314901   Stlačky Svazek: 7 Strana: 0782
Stlačky, pl., f. Aby v zime neoziabalo v nohy, tedy si kladú do čižmy s. zo slámy. Slov. Hdž. Šlb. 83. Cf. Otáčka (dod).

314902   Stlačky Svazek: 10 Strana: 0665
Stlačky, pl., m. = žitná sláma strčená v zimě do bot Slov. Nár. sbor. XI. 8.

314903   Stlačný Svazek: 7 Strana: 0782
Stlačný = stlačitelný.

314904   Stlačovací Svazek: 3 Strana: 0669
Stlačovací nástroj, Druckmaschine, f. Us.

314905   Stlačovač Svazek: 3 Strana: 0669
Stlačovač, e, m., der Zusammenzieher-, -drucker. Sm.

314906   Stlačovadlo Svazek: 3 Strana: 0669
Stlačovadlo, a, n., das Depressorium, Nz. lk., der Druckbaum. Sp.

314907   Stlačovadlo Svazek: 7 Strana: 0782
Stlačovadlo, tlačidlo. Cf. Ott. V. 561.

314908   Stlačování Svazek: 3 Strana: 0669
Stlačování, n., das öftere Zusammen- drücken. Stroj ku s-ní vzduchu, die Luft- kompressionsmaschine. Dch.

314909   Stlak Svazek: 7 Strana: 0782
Stlak, u, m. = stlačení. Mj. 12.

314910   Stlámati Svazek: 3 Strana: 0669
Stlámati = snísti. — co. Vsecko by rád s-mal. Vz Tlámati. Mor. Šd.

314911   Stláni Svazek: 3 Strana: 0669
Stláni, n., das Betten, Aufbetten, Streuen. Sláma k s. — S., stlaní — stelivo, die Streu. Jíti do lesa na s. (na strouhanku, hrabanku). Sych. Ležeti na s. D. Máš-li hospodská s-ní pro naše koně vraný? Sš. P. 178.

314912   Stlanivo Svazek: 7 Strana: 0782
Stlanivo, a, n. = stlaní, stelivo. Slov. Rr. Sb., N. Hlsk. IV. 220., LObz. XVIII. 13.

314913   Stlánka Svazek: 7 Strana: 0782
Stlánka, vz Ložnica (prostěradlo).

314914   Stlaňový Svazek: 7 Strana: 0782
Stlaňový hnůj = z lesního steliva, Wald- stieudünger. Slez. Šd.

314915   Stlaný Svazek: 3 Strana: 0669
Stlaný; stlán, a, o, gebettet; gestreut. — čím. Lože růžemi s. Gníd.

314916   Stlapaný Svazek: 10 Strana: 0397
Stlapaný = sploštěný? S. guľa, parohy. Sbor. slov. VIII. 13., 15.

314917   Stlápati Svazek: 8 Strana: 0577
Stlápati. Vy byste mně jich (koblih) stlá- pali (snědli) všecky. Nár. list. 1897. é. 32. feuill. Cf. Stlapnúť.

314918   Stlapěje Svazek: 3 Strana: 0669
Stlapěje, e, f. = šlapěje, der Schritt. Ms. o štěp, 30.

314919   Stľapkaný Svazek: 8 Strana: 0577
Stľapkaný = smáčknuti)? Sbor. slov. I. 57.

314920   Stlapnút Svazek: 7 Strana: 0782
Stlapnút = v máselnici stlouci Mor. a slov. Šd.

314921   Stlář Svazek: 7 Strana: 1386
Stlář, e, r., aliptes, zastr. Pršp. 79. 69.

314922   Stláskati Svazek: 7 Strana: 0782
Stláskati = hltavě snísti. U Kdyně. Rgl.

314923   Stláti Svazek: 3 Strana: 0669
Stláti, steli nebo stelu; stel (ne: stli), stelme, stelte; stela (ouc); stlal, án, ání; stlávati; stílati, stýlati, stýlávati. Vz Bráti. Strsl. st?lati, stelja,. Cf. stréti, stbra, ster- nere. Mkl. aL. 27. S. = strojiti, prostírati, betten, streuen. Jg. S., kořen stl. Schl. Stl: stelu, přestílám, stůl, stláti. Bž. 31. — co: kůže, V., postel. Us. Vaše dcera je v ko- moře, stele pěkné bílé lože; Kerak bych já postel stlala, peřin sem si nenabrala?; Stel má milá bílé lože, už to jináč byt nemože; Jdi, Kačenko, postel stlat, ti pánové pudó spat: Ene (jen) bile lože stlač, svoje děčí kolibać; Prvés mně stýlal drobné peříčko, a včil mně steleš drobné kameničko; Až mně budou zvony hrát, bude hrobař postel stlát. Sš. P. 84., 139., 178., 504., 532., 776. (Tč.). — komu, čemu. Jak si kdo stele, tak si lehne. Prov. Nestel sobě, ještě večer nepřišel (když kdo před časem co dělá) Ros. Cestu bludům s. (přístup dělati). Apol. Byla by ti stlala červené přikrytí; Keď (když) jim lože stlala, zlé jim vinšovala, aby ta nevěsta rána nedočkala; Stel mi, milá, stel mi bílé lože, ustel mi ho z té červené růže Sš. P. 146, 155., 185 (Tč.). Pomáhej jim (rodičům) a jsou-li nemocni, stel jim, jiesti daj . . . Hus I. 286. — co k čemu: cestu k něčemu s. (přístup dělati). Ros. Porozuměvše mnozí ze stavů, k čemu se tu stele (směřuje), ujeli raději od sněmu. Skl. V. 379. Slova stelou cestu ke skutkům. Sš. II. 126. — co kam (kdy). Slámu, listí pod dobytek s. D., Jel. Peřiny na postel s. Us. Budeme-li tady dlóho státi, budeme vám střechy trhati, pod naše vraný koně stláti. Sš. P. 741. Já v životě vám stlala růže, vy stelte zas je na můj hrob. Kká. M. ž. 24. A jemuž sú stlali před oslíka rúcho své, svlekli sú s něho rúcho jeho; Palmy a kvietie před něho sú metali a rúcho stlali. Hus II. 128., 129. — kde. Kdo sobě na světě byt stlal. Kom. Kvítí stláti komu po cestě. Dch. A mnohý zástup stlali sú rúcha svá na cestě; Stelíce před ním rúcho, an jede na oslíku. (Luk. 19.). Hus II. 3., 1. 467. V tej novej komoře stele bile lože; něstel ho vysoko, ustel ho široko. Sš. P. 465 — komu jak dlouho. Stelou mu do jara (myslí, že bude jen do jara živ). U Jí- lového. Mý. — co z čeho. Z čeho bych ho (lože) smutná stlala, peřin sem si nenabrala. Sš. P. 139. — (si) čím. Ten stele rozumem (mluví jakoby všemu rozuměl). U Rychn. Vk. Slovy stele co lípa a skutky píchá co jalovec. C. Široký list jabloňový, ešče širší jaborový; jabloňovým si ustelem, jaborovým se přikrejem. Sš. P. 139. — se = chystati se, chýliti se. Po hřiechu steleť se tomu. Št. N. 264. — S. = přebývati. Ni tu která žalost' stele. Kat. 499.

314924   Stláti Svazek: 7 Strana: 1386
Stláti v dialekt. List. fil. 1892. 362., 372.

314925   Stláti Svazek: 8 Strana: 0383
Stláti. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 78. — co kde. Stláchu rúcha svá na cestě. Čtení sv. Mat. Kap. XXI. (List. fil. 1895. 134.). Stleť= stlíti, znenáhla shořeti. Slov. Zátur.

314926   Stláti Svazek: 9 Strana: 0311
Stláti. O tvarech vz Gb. H. ml. III.. 2. 357.

314927   Stláti Svazek: 10 Strana: 0397
Stláti = úklady strojiti, M. Bolesl. Čes. 1. XIII 89.

314928   Stláti komu Svazek: 7 Strana: 0782
Stláti komu. Už mu stelou (v hrobě). Us. Tkč. — co. Člověk šíř stele křídla svého ducha. Čch. Bur. — co kam. Jabloně stíny své v bujnou trávu stlaly. Zr. Amis. Jeho slovo v duši hloub se stlalo. Hdk. — kde. Kde se steleš (kam se hrabeš, kam lezeš)? Val. Vck. — se kudy. Stínové se kmenů stelou po mechu. Čch. Bs. 93. Roždie stlachu po cesfě. Krist. 76. a. — komu jak. Tu se nám ne v hod stele. Kat. 80. — se nač = chystati se. Ten se na to stele. Mor. Bkř.

314929   Stlavý Svazek: 3 Strana: 0670
Stlavý = stelicí, bettend, streuend. Jg.

314930   Stlelý Svazek: 7 Strana: 0782
Stlelý, vermodert. S. kmen, peň, strom. Kká. Td. 108. a j.

314931   Stleskati Svazek: 7 Strana: 0782
Stleskati. Ž. wit. 97. 8.

314932   Stlesknouti Svazek: 3 Strana: 0670
Stlesknouti, sknul a skl, ut, utí. — co: ruce, zusammenschlagen, klatschen. V.

314933   Stlíti Svazek: 3 Strana: 0670
Stlíti, el, ení, stlívati, verwesen, vermo- dern. Bern.

314934   Stlíti kde Svazek: 8 Strana: 0383
Stlíti kde. Kde člunek pod vrbou stlívá. Váňa. 25.

314935   Stllkala Svazek: 8 Strana: 0389
Stllkala, vz Ustukaný (3. dod.).

314936   Stlonec Svazek: 10 Strana: 0397
Stlonec (!), nce, m. = poduška. Pohl. Dle Pohla také: stloulík.

314937   Stlouci Svazek: 3 Strana: 0670
Stlouci, stluku, stluc, -ka (ouc), stloukl, stlučen, ení; stloukati, stloukávati (na Mor. též: skloukati, skloukávati, Hý.) = dolu tlu- čením shoditi, herunter-, herabschlagen; na kousky rostlouci, zusammenstossen; tluče- ním spojiti, zbiti, zusammenschlagen; smlá- titi, abklopfen, zusammenprügeln. Jg. — co: koření, Us., summu peněz (sehnati), máslo. Us. Dosti těžko tu práci stloukl. Us. Dch. Jelen lýčí stlouká. Us. Šp. S. máslo. Us. Šd., Kch. — co jak: na prášek. Sych., Byl. Něco v hromadu stlouci. Žalan. Pecky (v kameně mlýnském) pemrlicí stlouci do rovnosti kamene. Vz Pecka. Vys. — koho = zbíti. Us. — co, koho, se čím: maso pa- ličkou, někoho holí, se vezením. — co, se kde: na voze (vezením). Upadl a stlúkl sě na tváři a okrvavil. NB. Tč. 108. Ty všecky věci v moždíři s. Reg. zdr. — se od čeho: od vození. Ros.

314938   Stlouci Svazek: 7 Strana: 0782
Stlouci. — abs. Žena stlouká (smetanu v máselnici). Us. — co. Tvrdé hrudie ztlouci. Št. Kn. š 97. — koho. Phľd. IV. 1. 51., Hus I. 348. — kde: máslo v má- selnici. Us. — co čím (jak). Plátno pali- cemi na štoku s. (když se bílí). Džl. Hro- zily ľadovcom tvrdým ztĺct nivu mladú nadějí slovanských. Sldk. 215. Vlky z peci pudlovací samokovem na pravidelné kusy čtverhranné stloukati. NA. IV. 175.

314939   Stloukací Svazek: 8 Strana: 0383
Stloukací želízko v košíkářství, aby uple- tené věci byly všude vyrovnány. Vz KP. VIII. 120.

314940   Stloukač Svazek: 9 Strana: 0311
Stloukač, e, m. = dřevený přístroj tvaru nože, jímž se outek při tkání popruhu ? sobě přitlouká. Vz KP. VII. 184.

314941   Stloukadlo Svazek: 10 Strana: 0397
Stloukadlo košíkářů. Rgl.

314942   Stloukal Svazek: 3 Strana: 0670
Stloukal, a, m., osob. jm. Šd.

314943   Stloukání Svazek: 7 Strana: 0782
Stloukání másla. Vz NZ. I. 128. nn.

314944   Stloulík Svazek: 10 Strana: 0397
Stloulík, u, m., vz předcház. Stlonec.

314945   Stloup Svazek: 7 Strana: 1386
Stloup soli. Wtr Obr. 11. 486.

314946   Stloup, u, m Svazek: 3 Strana: 0670
Stloup, u, m., zastr = sloup. Vz Stl.

314947   Stloustnouti Svazek: 3 Strana: 0670
Stloustnouti (na Mor. skloustnouti, Hý.), stnul a stl, utí, dick, fett werden. - po čem. Neví člověk, po čem »tloustne. C. — čím.

314948   Stlouští Svazek: 3 Strana: 0670
Stlouští, lépe: ztlouští. Jg. Zub s. tří prstuov. Dač. I. 193.

314949   Stlp Svazek: 7 Strana: 0782
Stlp. Buchnul do mňa ako slepý kôň do stlpa. Rr. Sb.

314950   Stlp, u, stlpík Svazek: 3 Strana: 0670
Stlp, u, stlpík, u, m., na Slov. = sloup, die Säule. Vz Stl. Velké sklepy, by ne- spadly, stlpom (sloupem) podpírajú. Mor. Tč. Oči mu stlpkom stojí. Slov. Šd.

314951   Stlpček Svazek: 9 Strana: 0311
Stlpček, čku, ?. = slo???k. Phľd 1897. 301.

314952   Stlpec Svazek: 7 Strana: 0782
Stlpec, pce, m. = sloupec. Slov. Loos.

314953   Stlpeň Svazek: 7 Strana: 0782
Stlpeň, pně, f., Säulenhalle, f. Slov. Ssk.

314954   Stlpice Svazek: 3 Strana: 0670
Stlpice = slupice.

314955   Stľpny Svazek: 7 Strana: 1386
Stľpny = sloupový. V zem zaťal stľp- nyma očima. Slov. Kľ.V. 53.

314956   Stlpochodba Svazek: 7 Strana: 0782
Stlpochodba = sloupochodba, Säulen- gang, m. Slov. Loos.

314957   Stlporadie Svazek: 7 Strana: 0782
Stlporadie = sloupořadí. Slov. Loos.

314958   Stlpovie Svazek: 7 Strana: 0782
Stlpovie = sloupoví. Slov. Loos.

314959   Stlstiť Svazek: 7 Strana: 0782
Stlstiť, verdicken Slov. Ssk.

314960   Stlučenina Svazek: 3 Strana: 0670
Stlučenina, y, f., co se stlouklo, etwas zusammengeschlagenes-, -gestossenes. — S., rána od stlučení, die Schlagwunde. Čern., Ja.

314961   Stlučený Svazek: 3 Strana: 0670
Stlučený; -en, a, o, vz Stlouci. Knihy ledabylo s-né (slátané). Kos. Ol. I. 79. Našel ho celého s-nčho. Er. Čít. sl. 26.

314962   Stlučka Svazek: 3 Strana: 0670
Stlučka, y, f., die Mäusefalle. Us.

314963   Stlúkačka Svazek: 10 Strana: 0665
Stlúkačka, y, f. = máselnice. Brt. Sl.

314964   Stlúkať sa Svazek: 10 Strana: 0397
Stlúkať sa = sháněti se (po penězích). Val. Ces. 1. XIII. 111. V II. Přisp. 311. sklá- něti se oprav v: sháněti se.

314965   Stlúkať se s čím kde Svazek: 9 Strana: 0311
Stlúkať se s čím kde = skláněti se, pla- hočiti se. Val. Čes. I. X. 39.

314966   Stlumeně Svazek: 10 Strana: 0397
Stlumeně zníti, gedämpft, dumpf Šnajd. Int. 1. 45.

314967   Stlumení Svazek: 3 Strana: 0670
Stlumení, n., vz Stlumiti. Zázračné bylo to s. a povalení. Sš. J. 272.

314968   Stlumený Svazek: 7 Strana: 0782
Stlumený; -en, a, o, gedrückt, gedämpft. S. cval, hovor, Vrch., barvy, Dk. Aesth. 183., 7., krok.

314969   Stlumiti Svazek: 3 Strana: 0670
Stlumiti, il, en, ení, niederdämpfen, -drücken. — co kam. S-no jsouc (člově- čenstvo) k zemi. Sš. L. 134. — co, koho čím. Jenž (souzvuk) jen mhlou a tmou jest těžkou s-men; Litostí-li v něm cit pone- beský lidskými je s-men vynálezky?; Aj ty, jichžto hladem, ledem, plamenem, mečem přemoci nemohl, zahálkou stlumil. Sš. Bs. 178., 181., I. 72. (Hý.).

314970   Stlumiti. — co kde Svazek: 7 Strana: 0782
Stlumiti. — co kde. Pocit výčitky v sobě s. Schlz. Tuto žádosť v sobě ztlum. Čch. Sl. 50.

314971   Stlup Svazek: 3 Strana: 0670
Stlup, u, m., zastr. == sloup. Vz Stl.

314972   Stlúp Svazek: 7 Strana: 0782
Stlúp. Alx.V. v. 106. (HP. 62.).

314973   Stlupený Svazek: 3 Strana: 0670
Stlupený; -en, a, o, zusammengestellt. Vz Rst, 497.

314974   Stlupie Svazek: 7 Strana: 0782
Stlupie, n. = sloup. Postaviv oči v s. St. Kn. š. 279. 6.

314975   Stlupnice Svazek: 7 Strana: 0782
Stlupnice, e, f. = slupice. Nov.

314976   Stlustěti Svazek: 7 Strana: 0782
Stlustěti, vz Ztlustěti.

314977   Stlustlý Svazek: 7 Strana: 0782
Stlustlý, etwas dick, stark geworden. S. tykadla. Stn. I. 12.

314978   Stłúščá Svazek: 7 Strana: 0782
Stłúščá = stlouští. S. ruky. Místy na Mor. Jinde tam: stluséa (val., laš.), stiuščú (pom.), stłušče (uh.). Brt. D.

314979   Stłúščá Svazek: 8 Strana: 0383
Stłúščá. Zařval jak noha s. = velmi silně. Val. Brt, D. II. 389.

314980   Stmava Svazek: 3 Strana: 0665
Stmava, y, f., Steinau, mě. ve Vrati- slavsku ; ves u Plumlova, S. N., Tk. IV. 741., Pal. III. 3. 51.

314981   Stmavčlý Svazek: 10 Strana: 0665
Stmavčlý S. oči. Máj. IV. 500.

314982   Stmaviti Svazek: 3 Strana: 0670
Stmaviti, il, en, ení, verfinstern. — co. Nej.

314983   Stmelený Svazek: 7 Strana: 0782
Stmelený; -en, a, o, verkittet. — čím. sádrou. — z čeho: ze dvou pruhů. ZČ. I. 422.

314984   Stmeliti Svazek: 3 Strana: 0670
Stmeliti, il, en, ení, stmelovati, verkitten. — co čím: sádrou. Prm. IV. 163., Presl.

314985   Stmelov Svazek: 7 Strana: 0782
Stmelov, a, m., míst. jm. Pátý progr opav. gymn. 9.

314986   Stmělý Svazek: 3 Strana: 0670
Stmělý, dunkel geworden. Us. Dch.

314987   Stmělý Svazek: 10 Strana: 0397
Stmělý. S. koruny alejí. Mršť. Obz. 150. S. propasť moře. Vrch. Dojm. 34.

314988   Stmen Svazek: 10 Strana: 0397
Stmen, u, m., solium. Rozk. P. 2281.

314989   Stmění Svazek: 3 Strana: 0670
Stmění, n., die Verdunkelung, Verfinste- rung. S. vinohradu = zastínění. 17. stol.

314990   Stměti Svazek: 7 Strana: 0782
Stměti Cf. Stkmieti (předcház.).

314991   Stmíti co Svazek: 7 Strana: 0782
Stmíti co. Noc, jež bukovinu stměla. Kká. K sl. j. 180. — se kde. Nad tebou se stmívá. Kyt., Kká.

314992   Stmíti, stměti Svazek: 3 Strana: 0670
Stmíti, stměti, čl, ěn, ění; stmívati = temným učiniti, verfinstern, se kde. Stmělo se pod mrakem. — kdy: k večeru. — se kudy. Noc dolinou se stměla. Kká. S. 113.

314993   Stmívání Svazek: 3 Strana: 0670
Stmívání, die Abenddämmerung. Přijď ke mně na s. Na Ostrav. Tč.

314994   Stmívka Svazek: 3 Strana: 0670
Stmívka, y, f. = stmívání, die Abend- dämmerung. Mor. Šd.

314995   -stn Svazek: 7 Strana: 0782
-stn Z -stn t se vysouvá: ščasný. Dol. List. fil. 1891. 432.

314996   Stnouti Svazek: 3 Strana: 0670
Stnouti, vz Setnouti a Stíti.

314997   Sto Svazek: 3 Strana: 0671
Sto, a, n., Hundert. S. skloňuje se jsouc jménem podstatným podlé Slovo: dat. a lok. stu, instr. stem (jenom když stojí sto samo: jedním stem; jinak stává m. stem buď sta n. sto. Mkl); pl. sta, set (vz e), * stům, sta, stech, sty. Dual udržel se v 1. a 4. pádě: dvě stě, dvou set, dvěma stům, dvě stě atd. Strany skloňování v staro- češtině vz Kt. 45., Bž. 105., 229. Sto, s?to, skr. (çata, lit. szimtis, řec. ě/mtóv, lat. centum, , goth. ve složených hun-d (éxaróv, é — v.wtóv, t = tv, tedy jedno sto; v centum jest n vsuto). Schl. Strsl. s?to, lit. šimtas, lett. simts, got. hunda-, řec. Ivmxôv, lat. centum, stir. cét, brit. cant, stind. šatám. Mkl. aL. 78. Strany odvození vz Šf. (Mus. 1848. I. 3. str. 247.). Na Slov. spojuje se singular jinými čísly: dve sto, tri sto, pet sto. Šb. Užívá se ho: 1. jako jména podstatného s geniti- vem kolikosti. Sto let; osm ze sta do roka (v roce), hejtman nad stem drábův; tři sta, pět set, po dvou stech. V. Sto chlapóv. Rkk. Před stem let. Us. Mezi stoma let. Pass. Ten byv již devět let ke stu (= 109 let). Leg. Po šesti set haléřóv. Bž. 144. Měl bych sto chutí do toho. Dch., Šd. Sto tisíc. V. Maje s sebou okolo sta koní. V. Došel sta let. Br. Hospodaří od sta k de- síti. Přijmi má milá tento dar, jako bych tobě na sta dal. Sš. P. 751. Bohatne od ti- síce ke stu. Prov. Tři sta na jeden gréjcar (= úplně). Na mor. Zlínsku. Brt. To je jako sto a jedna (srovnává-li se něco). U Olom. Sd. Sto kozlů do toho! Sto ďasů (draků) do tebe. Šd. Sto beťahov hádže (= čert vezme, Bůh ztresce). Slov. Nl. Od tech devadesát už mně ide ke stu, už mně uka- zují ke krchovu cestu; Dala bych sto tisíc a k tomu ještě víc; Ach milý jede po mostě, pod ním koníček za dvě stě; Ej dívča, dívča, sto ďáků v tobě, zedral sem boty choďaci k tobě; Za sto zlatých mě nědajú, kyrisarů málo majú; Zaved sem ho (koně) do města, prodal jsem ho za dvě sta. Sš. P. 59., 144., 187., 228., 596., 610. (Tč.). Po stu let schválie Dětříška; Dvě stě let ne- narázěl sě rytieř taký. Dal. 105., 181. Na sv. Jiřie puol druhého sta kop grošuov (má platiti). Arch. I. 148. List udělati na bez jedné na sto kop; Tu jsem na něm obdržel panským nálezem těch dvě stě hřiven; Slíbil mi základ pod dvěma stoma hřiven; ke dvěma stoma hřiven grošů. Půh. I. 247., 298., II. 42., 241. (Tč.). Kterak větčí jest dluh desět tisíc hřiven než sto peněz, tak větčí jest vina proti Bohu než proti blížniemu; Dvú stú peněz chlebové nestačie jim, aby každý maličko co vzal (Jan 6.); Protož ku pohřebí Kristovu Nikodemus při- nesl mirry a aloes jako liber sto. Hus I. 337., II. 107., III. 55. (Tč.). Sto milionů do tebe! Us. Šd. Léto druhé a sedmdesáté ke stu; Kupováchu kóň za padesát ke stu (150) ; Mojžieš dvadcěti let ke stu bieše; Svolal vešken dom až do osmidesát ke stu tisícóv bojovníkóv (180000) BO. Sedm a osmdesát mezi stoma let. Ps. 350. (Jir. exc.) Ve třech stech mužův. Br. Se dvěma sty. Mk. Kolik ze sta ? Po koliku ze sta ? Po pěti ze sta; Srážka ze sta (procentní). Šp. Vz Genitiv, D. I. b. 4. — 2. Někdy se číslo sto v 2., 3., 6. a 7. pádě jako jméno přídavné srov- nává s jménem svým v pádě. Ke dvěma stům mužům; Páni čeští v sedmi stech ko- ních vyjeli do Frankreichu; Ve třech stech mužích; Se třemi sty muži. V. Na sta tisíce se prodává.. Har. Nezakládej si mnoho na stu zlatých, ale na stu přátelích. Pk. Toho všeho pokládám ke stu hřivnám; Slíbil jest mi pode stem hřivnami gr. Půh. II. 55., 95. Po čtyřech stech letech. ZN. Před mnoha sty lety. Br. Po stech létech. Ke stu vozům. Ve stu a desíti letech. Us. Po třech stech létech. Pass. Zanechal ke stu vozům. Br. Vytáhl s dvěma sty vozy. V. Před stem lety, jest dobrá vazba. Vz Spodobení. Ve stu letech šp. prý místo: ve stu let, avšak toto mínění jest mylné, vz předcházející příklady. — 3. Někdy jest sto před jinými jmény hlavně ve složeninách (T.) nesklonné. Se sto a dvacíti tisíci mužův. Ben. V. Měl při sobě do sedmkrát sto tisíc; nad sto rytíři vládl. V. Jej Bušek byl k listu po- hnal ze sto hřiven. Půh. II. 2. Což to mám předložiti sto mužům? Br. Vy sto milionské duše! Mor. Šd. Se třmi sto muži. Ben. Dal mu pět sto tolarů. Na Slov. Koll. Co mohlo stačiti tři sta mužům. Ben. Před sta let}'. V. Zlato dělati mezi sta kusy nejmenší. Kom. Cf. Genitiv kolikosti. 4. Před sto lety šp. prý m.: před stem let, ale i to mínění jest mylné, vz předcházející příklady. — Posn. Ve sto tisíc se sto nemění. Mk. — Vz Číslo.

314998   Sto Svazek: 7 Strana: 0782
Sto. Cf. Šf. III. 642., Šrc. 449., Mkl. aL. 78 Stran sklánění cf. D. Lhrg. 256., 206., Gb Ml. II. 94. 4, 95. Lidem dlužen zůstal přes 15 setí (set) tolarův. Dač. I. 143. — S. = mnoho Ten hoch stojí sto peněz. U Viškova. Fr. Blý.

314999   2. Sto Svazek: 8 Strana: 0383
2. Sto. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 49. O skloň. v Chromči. Vz List. fil. 1894. 282.

315000   Sto Svazek: 9 Strana: 0312
Sto. O skloň. fr. Gb. H. ml. III. 1. 153. Sto shoduje se na Císařovsku buď s čí- slovkou, buď s předmětem počítaným: dobrý sto kroků nebo: dobrech sto kroků. Mtc. 1899. 366