199001   Opěradlo Svazek: 7 Strana: 0109
Opěradlo u sedadla a) zadní, Rücken-, b) postranní, Seitenlehne, Lpř., u sedla, Kká. Td. 330., čásť soustruhu. Hk.

199002   Opěradlo Svazek: 9 Strana: 0204
Opěradlo soustruhu. Vz KP. VII. 231.

199003   Opěrák Svazek: 7 Strana: 0109
Opěrák, u, m., die Spreitze, der Spreitz- baum, aas Vorbrett. Nz., Šp. O., opěrací pilíř. Lehner. — O. = dláto, dlabadlo, das Stemmeisen Sl. les.

199004   Opěrák Svazek: 10 Strana: 0232
Opěrák, u, m. = čásť splachovacího pří- stroje uvnitř pláště. Nár. list. 1903. č. 136. 9.

199005   Operateur Svazek: 2 Strana: 0383
Operateur (operatér), a, m., fr. z lat., hojič, jenž nástroji nemocné údy těla napra- vuje. Rk.

199006   Operativní Svazek: 7 Strana: 0109
Operativní, Operativ-. O. chirurgie, Us. Pdl., výkon porodnický. Kžk. Por. 465.

199007   Operek Svazek: 9 Strana: 0204
Operek, rku, m, vz Okolek ve Příspěvcích.

199008   Opěrek Svazek: 10 Strana: 0640
Opěrek, rku, m. = omydlek. Brt. Slov.

199009   Operení Svazek: 2 Strana: 0383
Operení, n., das Befiedern, die Befiede- rung. O. ptáků. O. šípů. V.

199010   Operetka Svazek: 2 Strana: 0383
Operetka, operka, operetta, y, ŕ., malá opera (zpěvohra). Vz Zpěvohra, Opera.

199011   Operettní Svazek: 7 Strana: 0109
Operettní text. Us. Pdl.

199012   Operista Svazek: 2 Strana: 0383
Operista, y, m., dle Despota, zpěvoherec, zpěvák divadelní, Opernsänger, m. — Ope- ristka, y, f., zpěvoherkyně, zpěvačka diva- delní. Opernsängerin, f. D., Rk.

199013   Operista Svazek: 7 Strana: 0109
Operista také = skladatel oper. Šml. Operistický, operistisch. Dk. Aesth. 325.

199014   Opěrka Svazek: 2 Strana: 0383
Opěrka, vz Opěra.

199015   Operka Svazek: 7 Strana: 0110
Operka, y, f. = malá opera, die Operette. Hud.

199016   Opěrka Svazek: 7 Strana: 0110
Opěrka příčná. NA. IV. 239. O-ky = řada šindele pod a nad doškovou střechou. U Bělohr. Bf.

199017   Operkulit Svazek: 8 Strana: 0257
Operkulit, druh plžokamů, Operculit. Sterz. II. 469.

199018   Operky Svazek: 7 Strana: 1347
Operky = krajní latě na střeše stodoly pobité šindelem, vyšší čásť došky. Lib. NZ. I. 545.

199019   Operlený Svazek: 2 Strana: 0383
Operlený, perlami posetý, beperlt. O. brána svatyni tu otvírá. Sš. Hc. 185.

199020   Operlený Svazek: 7 Strana: 0110
Operlený; -en, a, o. — čím. Louka krů- pějemi rosy o-ná. Vlč. Jitro rosou o-né. Č. Kn. š. 204. Zrak můj radostí byl o-len. Hdk. Dřevr.

199021   Operliti Svazek: 2 Strana: 0383
Operliti, il, en, ení; operlovati, beperlen, mit Perlen versehen. — co. Urosené operlil kvítí. Ráj. — co čím. Operlila slzou dívka ruku otce. C. — Jg.

199022   Operní Svazek: 2 Strana: 0383
Operní dům, hudba, sloh, text, zpěvec, Opern-. Nz. Vz Opera.

199023   Operní Svazek: 7 Strana: 0110
Operní divadlo, škola. Us. Pdl.

199024   Opernikovati Svazek: 7 Strana: 0110
Opernikovati, vz Pernikovati. U Olom. Sd.

199025   Opěrný Svazek: 7 Strana: 0110
Opěrný, Stütz-, Lehn-. O. zeď, Pek. 161., J. Krost, pilíř, Us., klády. NA. IV. 217.

199026   Operovaný Svazek: 7 Strana: 0110
Operovaný, operirt. O. noha. Us.

199027   Opérovaný Svazek: 7 Strana: 0110
Opérovaný klobouk. Vz Opeřený.

199028   Operovati Svazek: 2 Strana: 0383
Operovati, z lat., operiren, wirken; v lé- kařství: řezati, schneiden. — co = podni- kati. Rk. — Kom.

199029   Operovati Svazek: 7 Strana: 0110
Operovati (o pohybech vojska). Vojsko šťastné proti nepříteli o-lo. Us. Pdl.

199030   Operovati Svazek: 10 Strana: 0232
Operovati rr působiti. Kom. Did. 268.

199031   Operovitý Svazek: 8 Strana: 0257
Operovitý. Vz Opera (3. dod.).

199032   Operutěnec Svazek: 7 Strana: 0110
Operutěnec, nce, m. = operutěný.

199033   Operutěný Svazek: 7 Strana: 0110
Operutěný; -ěn, a, o, beflügelt, be- schwingt. Us. Dch., Posp.

199034   Operutěný. O Svazek: 10 Strana: 0232
Operutěný. O. družka (čilá, rychlá). Sá. Upom. 272

199035   Operutiti Svazek: 2 Strana: 0383
Operutiti, il, ěn, ění = perutěmi opatřiti, beflügeln. — koho. Dch.

199036   Opeřeňátko Svazek: 2 Strana: 0383
Opeřeňátko, a, n., ein befiedertes Junge. Dch.

199037   Opeřenec Svazek: 2 Strana: 0383
Opeřenec, nce, m., Vogel, m. Dch.

199038   Opeření Svazek: 7 Strana: 0109
Opeření, die Befiederung v Kat. 2882. dle Er. Dle Gb. může to také znamenati: uhození, udeření. Vz List. fil. 1882. 320. Cf. Opeřiti.

199039   Opeření Svazek: 7 Strana: 1347
Opeření, n., Verschalung, f., v stavit Pcl.

199040   Opeřený Svazek: 2 Strana: 0383
Opeřený; opeřen, a, o, befiedert. Opeření ptáci (peřím již obrostlí). D. O. střela. Snědls šlaka opeřeného. Prov. Rovně co by moto- vidlem a neopeřeným klukem střelil. Prov. - Jg.

199041   Opeřený Svazek: 7 Strana: 0109
Opeřený = pobitý, beschlagen. Cf. Vpe- řiti. Lodí Šesteronásob dskami o-ná. Mill. 100. a. Tvrze ty (na slonech) dskami jsú o-ny. Ib. 120. b. — O. = ozdobený. Širák kvietim operený. Slov. Orl. VII. 150. Re- kruti bývají před odvodem o-ni pentlemi. Mor. Brt. Cf. Perečko. Je o. rozumem = rozumný. Val. Vck.

199042   Opeřený Svazek: 10 Strana: 0640
Opeřený. Mladík na bradě již dosti o-ný. Zvon VI. 41.

199043   Opeřeti Svazek: 2 Strana: 0383
Opeřeti, el, ení, peřím obrůsti, befiedert werden, Federn bekommen. Pták již opeřel.

199044   Opěřiště Svazek: 7 Strana: 0110
Opěřiště, ě, n., der Anlehnungsort. Dch.

199045   Opeřiti Svazek: 2 Strana: 0383
Opeřiti, il, en, ení; opeřovati, befiedern, bekielen; opažiti, krýti, verschlagen, decken, verschallen. — co čím. Pravdu lží chtěli opeřiti a jako omastiti. V. Ty dva houfy poslední aby opeřil pěšími oděnými (kryl, opatřil, mit Flügeln versehen). Mus. Střely péry o. Boč. — se = opeřeti, Federn bekom- men ; 2. obohatiti se, sich bereichern, empor- helfen. Ten se opeřil. — O., vz Opažiti.

199046   Opeřiti Svazek: 7 Strana: 0110
Opeřiti = ozdobiti. Cf. List. filol. XII. 334., Obz. 1889. 34. Val. a slov. Podáveje mu širáček prosí, aby mu ho operilo, pod- perilo (pérečkem, kyticí okrášlilo). Pokr. Pot. I. 215. Na první nedeli adventní dívka si zasadí do květníka révek (větvičku) višňový a polévá ho každý den před sluncem vý- chodem z huby; révek vyžene pupence a na boží narození je vykvetlý. Toho dne opeří (okrášlí) jej dívka pozlátkem a dá svému milému za klobouk. Brt. L. N. I. 210. — O. = pobiti, obiti. Cf. také Ope- řený, Opeření. = O. = krýti. Za Mus. po- lož : , Výb. II. 1(j03. a j. tam. -- se kde. Ještě se v tom úřadě ani neopeřil (neroz- hlídl) a uź ... Us. Rgl.

199047   Opéřiti Svazek: 7 Strana: 1347
Opéřiti. Zemáky se o-ly = vyrostly. Val. Vck.

199048   Opeřiti Svazek: 10 Strana: 0232
Opeřiti = politi. — co čím. Loď dskami O.. Mill. 100a.

199049   Opeřovač Svazek: 8 Strana: 0257
Opeřovač, e, m., Ausschaler, m. Sterz. I. 348.

199050   Opěscený Svazek: 7 Strana: 0110
Opěscený, zahm. U Místka. Škd.

199051   Opeska Svazek: 2 Strana: 0383
Opeska, y, f., die Vorhaut (anat.). Veleš.

199052   Opeska Svazek: 7 Strana: 0110
Opeska, praeputium, asi z pesek = penis z pesnis, pyj; koř. pas, coitum appetere, gignere. List. fil. XII. 162., 321.

199053   Opeska Svazek: 10 Strana: 0232
Opeska, y, f. = předkožka. Zánět o-ky, Vorhautentzündung, posthitis; zánět žaludu a oky, balanoposthitis. Ktt.

199054   Opeskový Svazek: 7 Strana: 1347
Opeskový. O. kaménky, calculi praepu- tiales.

199055   Opeský Svazek: 7 Strana: 1347
Opeský = mlsný. Ve vých. Cech. Šb. D. 29.

199056   Opeslailt Svazek: 8 Strana: 0257
Opeslailt, a, m. = kdo pořád nalézá, aby něco dostal. Záp. Mor. Brt. D. II. 356.

199057   Opeslice Svazek: 8 Strana: 0257
Opeslice, e, f. Ta o. (nadávka). Světz. 1893. 54. b. Cf. Opeslík.

199058   Opeslík Svazek: 2 Strana: 0383
Opeslík, a, m. = opeslý. — O., lakomec, Geizhals, m. Us. v Krkonoš. Jg.

199059   Opeslo Svazek: 7 Strana: 0110
Opeslo, a, m. = dotěrný člověk. Mor. Brt. D.

199060   Opeslosť Svazek: 7 Strana: 0110
Opeslosť, i, f. = nestydatosť, dolízavosť. U Kr. Hrad. Kšť. — O. = mlsnosť. Č. T. Tkč.

199061   Opeslovati se Svazek: 7 Strana: 0110
Opeslovati se = ustavičně pracovati, běhati. U Kojetína. Wrch., Bkř. On se v ku- chyni ustavičně opesluje (plete; do hrnců nahlíží). U Vyzovic. Wrch.

199062   Opeslý Svazek: 2 Strana: 0383
Opeslý = nestydatý, chtivý, všetečný. V Krkonoš. V Doudlebsku. Fr. Hospodka. — Sml. O. člověk. Č. M. 557.

199063   Opeslý Svazek: 7 Strana: 0110
Opeslý. Také na Mor. Knrz. — O. = mlsný. Č. T. Tkč.

199064   Opěstovati Svazek: 7 Strana: 0110
Opěstovati, vz Pěstovati.

199065   Opestřený Svazek: 7 Strana: 0110
Opestřený ; -en, a, o = pestrým učiněný, bunt gehchrnückt. Klobouk fábory o-ný. Čch. Bs. 23.

199066   Opestřiti Svazek: 7 Strana: 0110
Opestřiti, opestřovati = pestrým činiti. Šml.

199067   Opestřiti co Svazek: 9 Strana: 0455
Opestřiti co. Šml. V. 139.

199068   Opěš Svazek: 9 Strana: 0204
Opěš, e, m., les. Dšk. Vok. 56.

199069   Opěšalosť Svazek: 2 Strana: 0383
Opěšalosť, i, f., váhavosť, páravosť, Saum- seligkeit. Vz Opěšalý.

199070   Opěšalý Svazek: 2 Strana: 0383
Opěšalý, opěšelý (zastr.), který opěšal, koně ztratil. Rkk. 43. O. král. Troj. — O., osiřelý, opuštěný, verwaist, verlassen. Na vých. Mor. — O., váhavý, nejápný, langsam, unbeholfen. O. dělník. Us. Piš něco velkého, člověče opě- šalý. Mus. X. 169.

199071   Opešať Svazek: 7 Strana: 0110
Opešať = ustati, unaviti se. Mor. Brt. D. 242.

199072   Opěšať Svazek: 7 Strana: 1347
Opěšať = krásu tratiti, scházeti. Val. Slavč. 87.

199073   Opěšávati Svazek: 10 Strana: 0232
Opěšávati. To řemeslo začínalo o. = hy- nouti. Val. Čes. 1. X. 464.

199074   Opěšełý Svazek: 8 Strana: 0257
Opěšełý. O. křídla = svěšená. Han. Brt. I). 11. 356.

199075   Opěšeti Svazek: 2 Strana: 0383
Opěšeti (zastr. opěšati), šel, opěšal, ení = pěším se státi, koně ztratiti, zu Fuss- bleiben. S koní ssedali a opěšali. V. — kdy: v boji. Troj.

199076   Opěšiti Svazek: 2 Strana: 0383
Opěšiti, il, en, ení —? pěším učiniti, koně vzíti, Jemandem das Pferd nehmen. — koho v čem : v bitvě. Jg.

199077   Opěšky Svazek: 2 Strana: 0383
Opěšky, vz Opišky.

199078   Opěšky Svazek: 8 Strana: 0257
Opěšky = prosné šupky. Litovel. Brt. I). II. 357.

199079   1. Opět Svazek: 2 Strana: 0383
1. Opět, u, m., opětováni, Wiederholung, f. Dí: Ten, jejžto jsem já sťal, Jan, ten z mrt- vých vstal. Anaforou či opětem slova ten zvláštni důraz přirostá řeči. Sš. Mr. 28.

199080   2. Opět Svazek: 2 Strana: 0383
2. Opět, adv. Zpět, nazpátek, zurück, wie- der. Jáz tě tam dovedu a zase opět povedu. St. skl. — O., po druhé, znova, zase, noch- mals, wieder. Opět prší, mluví, přichází. Jg. Po zasednutí opět rady. Kom. Jimž opět a opět uši jeho naplňovali. Br. — Pozn. Opět ukazuje naprosto, že se něco po druhé děje. Zase znamená totéž, ale přidružuje se my- šlénka odplaty za to, co se prve dálo. Znova znamená také opětování ale tak, že se sotva skončilo a již opět se počíná. Opět chybil. Jak dohrál, znova hráti počal. Ona mu psala a on jí zase odepsal. Ondrák.— O. v pokra- čování = dále, ferner. Opět Vlasta tomu za právo chtěla. Dal. — Kom. Vz Opěty.

199081   2. Opět Svazek: 7 Strana: 0110
2. Opět. Mkl. Etym. 239., List. fil. XV. 174., Št. Kn. š. 24., 176. V 3. ř. za St. skl. polož: , Sv. ruk. 37. — O. = znova O. a o. jmenovaný (= často). KB. IV. Opeti nás požádal. Wtr. exc. O. rozkvetlo tělo mé, refloruit. Ž. wit. 27. 7. — O. = dále. Pak o. věřiec vyznáváme řkúc. Št. Kn. š. 17.

199082   Opět Svazek: 8 Strana: 0257
Opět. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 107.

199083   Opětavý Svazek: 2 Strana: 0383
Opětavý, opětlivý, opětovavý. O. propo- vědí. Marek.

199084   Opěte Svazek: 2 Strana: 0383
Opěte = opět. Št. 185. O. (iterum) se u bláto uvalí. Št.

199085   Opětěně Svazek: 2 Strana: 0383
Opětěně (zastr.), opětovaně, wiederholt. Bel.

199086   Opětěný Svazek: 2 Strana: 0383
Opětěný (zastr.), wiederholt. Jg.

199087   1. Opěti Svazek: 2 Strana: 0383
1. Opěti, opěji, ěl, ěn, ění; opěvovati, opě- vati, besingen. — koho, co čím. Slavné činy písní. Puch. — Ráj., Č.

199088   2. Opěti Svazek: 2 Strana: 0384
2. Opěti (zastr.) = opíti, opiati (opnu).

199089   Opěti kde Svazek: 7 Strana: 0110
Opěti kde. Děj ten opěvá se v nade- psaném zpěvu. Jir. Anth. I. 3. vd. 8.

199090   Opětiti Svazek: 2 Strana: 0384
Opětiti, vz Opětovati.

199091   Opětky Svazek: 7 Strana: 0110
Opětky, iterum. A o. maličko uzříte mě. Ev. olom.

199092   Opetlisko Svazek: 8 Strana: 0257
Opetlisko, a, n. = nepořádná ženština. Záp. Mor. Brt, D. II. 357.

199093   Opětlivý Svazek: 2 Strana: 0384
Opětlivý, iterativ. O. slovo. Ros.

199094   Opětně Svazek: 2 Strana: 0384
Opětně, wieder, wiederholentlich. Dch.

199095   Opětný Svazek: 2 Strana: 0384
Opětný, opětovaný, wiederholt. Dle opětné odpovědi jeho. Mést. boží. V o-ném případě. Dch. O. skládání, Wiederausladung.

199096   Opětoslov Svazek: 2 Strana: 0384
Opětoslov, u, m., opětosloví, n , opěto- váni v písni slova v druhé, ve třetí, ve čtvrté stopě. Koll.

199097   Opětoslovnosť Svazek: 7 Strana: 0110
Opětoslovnosť, i, f., Wiederholung des ersten Wortes in einem Liede in demselben Verse. Šm.

199098   Opětovací Svazek: 2 Strana: 0384
Opětovací časoslovo, vz Časoslovo opě- tovací.

199099   Opětovací Svazek: 7 Strana: 0110
Opětovací figura, Dk. Poet. 404., sloky. Ib. 307. O. slovesa. Vz Vm. v Km. 1889. 612.

199100   Opětovací Svazek: 9 Strana: 0204
Opětovací »lovesa u Palackého. Vz Mtc. 1901. 155.

199101   Opětovaně Svazek: 2 Strana: 0384
Opětovaně, wiederholt. Us.

199102   Opětovaně Svazek: 7 Strana: 0110
Opětovaně. Proto jsem se o. k němu vracoval. Koll. III. 165.

199103   Opětování Svazek: 2 Strana: 0384
Opětování, n., opakování, das Wieder- holen, die Wiederholung. V. O. tiché jest, říkání hlasité. Odporné o. Sych. — O., vz Epanalepse. — O. též myšlénky, vz Paralle- lismus.

199104   Opětování Svazek: 7 Strana: 0110
Opětování, repetitio. Vz Vor. St. 51.-57. O. slov. Vz Šf. Strč. ml. 117.

199105   Opětovanina Svazek: 8 Strana: 0257
Opětovanina, y, f. O. jiných soustav. Am. Orb. 102.

199106   Opětovánky, pl Svazek: 2 Strana: 0384
Opětovánky, pl., f., něco opětovaného, etwas wiederholtes. Nej.

199107   Opětovanosť Svazek: 10 Strana: 0232
Opětovanosť, i f. O-sti mezi zjevy. Krec. 19.

199108   Opětovaný Svazek: 2 Strana: 0384
Opětovaný; opětován, a, o, opakovaný, abermahlig, nochmahlig, wiederholt. Jg. Po dvakrát, třikrát atd. opětovaný. Jg. O. zlosť. Ráj. O. zvuk. Kom. Krátká řehola mnoho- krát o-ná. CJB. 427.

199109   Opětovaný Svazek: 7 Strana: 0110
Opětovaný rým. Dk Poet. 417.

199110   Opětovati Svazek: 2 Strana: 0384
Opětovati (zastr. opětiti), wiederholen. Vz Opáčiti. — co. Jednu věc často o., V., o. řeč, Solf., Kom., něčí slova. D. — Paměti co poručiti chceš, přečítej (opětuj) často. Kom.

199111   Opětovati Svazek: 7 Strana: 0110
Opětovati, vz List. fil. XV. 174.

199112   Opětovavý Svazek: 7 Strana: 0110
Opětovavý = opětovný. Rk.

199113   Opětovně Svazek: 10 Strana: 0232
Opětovně jsme svůj náhled vyslovili. Pokr. 1886. č. 20.

199114   Opětovný Svazek: 7 Strana: 0110
Opětovný = opětný, abermalig. Dch. O. proskoumání. Mus. 1880. 293.

199115   Opětplozí Svazek: 7 Strana: 0110
Opětplozí, n., die Wiedererzugung. Rk.

199116   Opětpoznání Svazek: 9 Strana: 0204
Opětpoznání, ?., das Wiedererkennen. Krč. Assoc. 60.

199117   Opětva Svazek: 2 Strana: 0384
Opětva, y, f., zastření, velamentum, die Verhüllung. Žalt. vit. 60.

199118   Opětva, y Svazek: 7 Strana: 0110
Opětva, y, f. Mkl. Etym. 238., List. fil. XII. 162.

199119   Opěty Svazek: 2 Strana: 0384
Opěty = opět. Před polednem o. na štváni jeli. Břez. 142. — Dač.

199120   Opěty Svazek: 7 Strana: 0110
Opěty. Bž. 25., List. fil. XV. 174. Jat jest o. týž král Václáv. Dač. I. 11.

199121   Opěty Svazek: 8 Strana: 0257
Opěty. Pročež o. svou žádost obnovuji. 1613. Kutn. šk. 140.

199122   Opěvadlo Svazek: 2 Strana: 0384
Opěvadlo, a, n., dílo, práce, Arbeit, Be- schäftigung, ť. Na Slov.

199123   Opevadlo Svazek: 7 Strana: 0110
Opevadlo. Koll. St. 839.

199124   Opevadlo Svazek: 8 Strana: 0566
Opevadlo = zaměstknání. Slov. Zátur.

199125   Opevadlo, a Svazek: 9 Strana: 0204
Opevadlo, a, n. Má s tím moc o-dla (práce). Slov. Zát. Př. 208b.

199126   Opěvati Svazek: 2 Strana: 0384
Opěvati, vz Opěti, 1.

199127   Opevnění Svazek: 2 Strana: 0384
Opevnění, n., opevňování. O. zdi, hradby, Befestigung.

199128   Opevněný Svazek: 7 Strana: 0110
Opevněný; -ěn, a, o, befestigt. O. hrad, feste Burg. Dch.

199129   Opevnitel Svazek: 2 Strana: 0384
Opevnitel, e, m., der Befestiger. Dch.

199130   Opevniti Svazek: 2 Strana: 0384
Opevniti, il, ěn, ění; opevňovati = vůkol zpevniti, herum befestigen. — co čím: město hradbami, tábor valem. — proti komu: tábor proti nepříteli. — dle čeho, aby. Tábor dle potřeby, dle mínění znalcův o., aby nepřítel dobyti ho nemohl.

199131   Opevňovací Svazek: 7 Strana: 0110
Opevňovací, Befestigungs-. O. práce, stavby. Dch.

199132   Opevňování Svazek: 7 Strana: 0110
Opevňování. Sdl. Hr. I. 2., 9., 30., IV. 189, V. 19., 22. O. římská (měst). Vz Vlšk. 66.

199133   Opevňování Svazek: 9 Strana: 0204
Opevňování, n. Středověké o. měst. Vz Tom. 281. nn.

199134   Opěvovati Svazek: 7 Strana: 0110
Opěvovati, vz Opěti.

199135   Ophiurida Svazek: 7 Strana: 0110
Ophiurida, y, f., z řec, jistá křivka. Čs. math. X. 158.

199136   Ophthalmalgie Svazek: 2 Strana: 0384
Ophthalmalgie, e, f., řec, bolesť oční. — Ophthalmiatrie, e, f., okoléčitelství. — Ophthalmica (remedia), pl., n., prostředky proti chorobám očním. — Ophthalmie, e, f., zánět jablka očního. — Ophthalmitis, y, f., zánět vnitřních částí oka. — Opthal- moblennorhoea, e, f., zlizotok, úplavice oční. — Ophthalmoplegie, e, f., hádání z očí. — Ophtalmostat, u, m., nástroj k při- pevnění oka, aby se při operaci nehýbalo. Vz S. N.

199137   Ophthalmologie Svazek: 7 Strana: 0110
Ophthalmologie, e, f., řec, očiléčitel- ství.

199138   Ophthalmoskop Svazek: 7 Strana: 0110
Ophthalmoskop, u, m, řec., zrcátko oční.

199139   Opí Svazek: 2 Strana: 0384
Opí opičí, Affen-. Svět.

199140   Opi-um Svazek: 2 Strana: 0386
Opi-um, a, n., je zaschlá šťáva, vytékající z naříznutých nezralých makovic. Obsahuje šestero různých alkaloidů: morfin, narkotin, kodein, papaverin, thebain, narcein, jednu sloučeninu netečnou (bezdusičnou) mekonin a mnoho kyseliny mekonové. Máku hlávka raněná pouští opium, jehož moc je uspávati a ztupovati. Kom. O. smyrenské, cařihradské, aegyptské, trebisondské n perské, východo- indické. Vz S. N. a Šfk. 623., Kk. 211., Schd. II. 293.

199141   Opian Svazek: 7 Strana: 0110
Opian, u, m , v lučbě, Opian, n. Nz.

199142   Opianan Svazek: 7 Strana: 0110
Opianan, u, m. O-ny, opiansaure Salze. Nz.

199143   Opianový Svazek: 7 Strana: 0110
Opianový. O. kyselina, Opiansäure, f. Nz., Rm. II. 185.

199144   Opiat Svazek: 2 Strana: 0384
Opiat, u, m., prostředek k opojení, otu- pení citlivosti, k uspání člověka, (las Opiat. Vz S. N.

199145   Opiatek Svazek: 7 Strana: 0110
Opiatek, tku, m. = podpatek. Ve sva- tební den ženich nevěstě nemá ničím po- sloužiti, aby se nedostal pod piatu čili o. VSlz. 1. 194.

199146   Opiati se Svazek: 7 Strana: 0110
Opiati se, opínati se, sich umherschlin- gen. Květina podél zdi se opíná; Když okolo tyčky se opiala. Šd. Vz Popínati.

199147   Opic Svazek: 7 Strana: 0110
Opic, e, m. O. Filipp, 1787.-1858., kon- cipista. Vz Tf. Mtc. 163., Rk. Sl., Tt. H. 1. 191., Šb. Dj. ř. 272. — O. Jan Ladisl. Ukaz. 105.

199148   Opice Svazek: 2 Strana: 0384
Opice, vz Op.

199149   Opice Svazek: 8 Strana: 0257
Opice. Častá o., prázdná truhlice. Nov. Př. 144.

199150   Opice Svazek: 9 Strana: 0204
Opice. Vésti koho na o-ce (za blázna ho míti). Wtr. (Čes. 1. VIL 3. ). Úsloví vz v Z tt. Př. 341a.

199151   Opice Svazek: 10 Strana: 0232
Opice. Vz Ott. XVIII. 808., Op. Na opice jíti = aprílem. Wtr. Světu na opicu = pro smích. Kmk. — O-, nadávka. 1613. Zvon. II. 592.

199152   Opice Svazek: 10 Strana: 0640
Opice, e, f., simia. Vz Ott. XXIII. 1015.

199153   Opíceti Svazek: 2 Strana: 0384
Opíceti = vyčítati, vorwerfen, vorhalten. — co komu. Us.

199154   Opicojed Svazek: 7 Strana: 0110
Opicojed, a, m., der Affenfresser. Lpř. Sl. II. 126.

199155   Opicovitý Svazek: 2 Strana: 0384
Opicovitý, affenartig.

199156   Opicovitý Svazek: 9 Strana: 0204
Opicovitý. O-tí ssavci. Mus. 1849. IV. 71.

199157   Opičácký Svazek: 7 Strana: 0110
Opičácký, affenmässig. Šm.

199158   Opičáctví Svazek: 2 Strana: 0384
Opičáctví, n., die Nachäfferei.

199159   Opičáctvo Svazek: 7 Strana: 0110
Opičáctvo, a, n. = opičáctví. Kos.

199160   Opičák Svazek: 2 Strana: 0384
Opičák, a, m., kdo se opičí, der Nach- äffer. — O., der männliche Affe. V. — O., der Affenwärter. Rk.

199161   Opičák Svazek: 7 Strana: 1347
Opičák. Každý o. se sejde se svojí opicí. Kld. II. 27.

199162   Opičalka Svazek: 7 Strana: 0110
Opičalka, y, f., mimulus, rostl. O. ma- škarní, m. cardinalis, strakatá, m. hybridus, s dvojitým květem, m. tygrinus duplex, velkokvětá s pěti velikými purporovými skvrnami, m. quinquevulnerus. Dlj. 46.

199163   Opičátko Svazek: 7 Strana: 0110
Opičátko, a, n. = malá opice. Us.

199164   Opiče Svazek: 2 Strana: 0384
Opiče, ete, opičátko, a, n., mladá opice, junger Affe. Aesop. Opičení se, n. Slepé opičení-se po cizím. Šm. Das Nachäffen.

199165   Opiče Svazek: 9 Strana: 0204
Opiče, Ezop. 231.

199166   Opičí Svazek: 2 Strana: 0384
Opičí. O. přirození, Rad. zvír., hra (kej- klířství), nos, V., způsob, Br., tvář, láska. Us. Affen-.

199167   Opičí Svazek: 7 Strana: 0110
Opičí kapky = kořalka (žertem).

199168   Opičina Svazek: 10 Strana: 0232
Opičina, y, f. — hnědý šat tre3tanců pev- nostních. Nár. list. 1903. é. 85. 3.

199169   Opičinec Svazek: 10 Strana: 0232
Opičinec, nce, m. = místnosť, ve které se chovají opice. Nár. list. 1902. č. 34. 1.

199170   Opičiti se Svazek: 2 Strana: 0384
Opičiti se, il, ení. — po kom. Šm., Nz. Nachäffen.

199171   Opičivý Svazek: 2 Strana: 0384
Opičivý, nachäffend.

199172   Opička Svazek: 2 Strana: 0384
Opička, vz Op.

199173   Opičné Svazek: 2 Strana: 0384
Opičné, ého, n. Ten trpí co vopičné. Prov., Jg. Dle Gl. 202. pomateno lat. simila, die Semmel se simia (opice); simiale byl asi plat obilní n. za pečivo a tedy i čes. opičné je asi šp. slovo. Vz v Gl.

199174   Opičník Svazek: 7 Strana: 0110
Opičník, a, m., der Affenwärter. Rk.

199175   Opičnosť Svazek: 2 Strana: 0384
Opičnosť, i, f., die affenartige Beschaf- fenheit.

199176   Opičný Svazek: 7 Strana: 0110
Opičný, nachäffend. O. řehola. Krnd. 95.

199177   Opida Svazek: 7 Strana: 0110
Opida, Obida, y, f. = špatný čas, slota. Val. Brt. D. 242.

199178   Opíditi Svazek: 7 Strana: 0111
Opíditi = pídí obsáhnouti. — co. Nemůže míč o. Mor. Rgl.

199179   Opidný Svazek: 10 Strana: 0232
Opidný míšek, diantus. Rostl. drk. 178b. 2. Slovo asi zkažené. Mš.

199180   Opiekati se někým Svazek: 10 Strana: 0232
Opiekati se někým = starati se oň. Pel. XIII Sr. Opěkati.

199181   Opieti Svazek: 9 Strana: 0204
Opieti, vestire (opíti, opnouti). — koho čím. Ž. pod. 134a. 31.

199182   Opietva Svazek: 7 Strana: 0111
Opietva, vz Opětva.

199183   Opih Svazek: 7 Strana: 0111
Opih, u, m. = tlustá hůl na jednom konci okovaná k tlučení máku. U Prostěj. Fr. Přikryl.

199184   Opíhled Svazek: 7 Strana: 0111
Opíhled, u, m., mimusops, rostl. O. stkvělý, m. Elengi, tupolistý, m. Kauki, krovní, m. imbricaria. Vz Rstp. 1023.

199185   Opíhled Svazek: 9 Strana: 0204
Opíhled, rostl. Ott. XV1I. 373.

199186   Opíhled Svazek: 10 Strana: 0232
Opíhled, u, m., mimusops, v bot. Ott. XVIII. 809.

199187   Opich Svazek: 2 Strana: 0384
Opich, u, m., rostlina, apium, Liebstöckel. Jád.

199188   Opich Svazek: 7 Strana: 0111
Opich Byl. 15. stol., Mkl. Etym. 224., Kram, Slov., Mllr. 61.

199189   Opich Svazek: 9 Strana: 0204
Opich, u, m. = libeček.

199190   Opicha Svazek: 7 Strana: 0111
Opicha, y, m., os. jm. O. Jan Výb. II. 1381

199191   Opichací Svazek: 2 Strana: 0384
Opichací, k opíchání sloužící. O. kámen. Jg. Stampf-.

199192   Opichač Svazek: 2 Strana: 0384
Opichač, e, m., der Stampfer. Koll.

199193   Opichač Svazek: 7 Strana: 0111
Opichač. Čím víc o-čů, tím méně krup Mor. Šd. Kde je mnoho o-čů, tam je málo pšena. Koll. St. 69.

199194   Opicháč Svazek: 8 Strana: 0257
Opicháč. Moc o-čóv a málo bráčóv. Čes. 1. V. 159.

199195   Opichač Svazek: 9 Strana: 0204
Opichač, e, m. Kde je mnoho o-čov, najméňej je pšena (kde je mnoho dělníků při jedné práci, tam nejméně se udělá. Ne dle Trnky: Kdo se nad míru chlubí, málo o něm dobrého). Koll. (Čes. 1. VIL 340. ).

199196   Opichadlo Svazek: 7 Strana: 0111
Opichadlo, a, n., das Stampfeisen. Rk.

199197   Opíchalý Svazek: 7 Strana: 0113
Opíchalý. Na hlavě měl o-lou (otřenou) beranici Jrsk. Ob.

199198   Opíchalý, opichavý Svazek: 2 Strana: 0388
Opíchalý, opichavý, (na Slov. oplchlý), lysý, oblezlý, kahl, glatzig. V. V rostlinství: oplchlý, otřený, ošoustalý, vypelichalý, oho- lený, obnažený. Rostl. — Jg.

199199   Opíchání Svazek: 2 Strana: 0384
Opíchání, n., das Umstechen, Stampfen. Jg-

199200   Opíchaný Svazek: 7 Strana: 0111
Opíchaný ječmen. List. fil. XV. 165.

199201   Opíchaný. O Svazek: 2 Strana: 0384
Opíchaný. O. kroupy, jáhly, špalta, je- čmen, proso. V., Jg. Umstochen, gestampft.

199202   Opichar Svazek: 7 Strana: 1347
Opichar, a, m., pilarius, zastr. Bhm. Fl. 855.

199203   Opichárna Svazek: 2 Strana: 0384
Opichárna, y, f., krupník, stupník, mlýn opichací, Stampfmühle. Kom.

199204   Opíchati Svazek: 2 Strana: 0384
Opíchati; opichovati = vůkol zpíchati, umstechen; píchem otlonci, stampfen, aus-, zerstampfen, Jg.; u Olom. také: zjemniti, zlepšiti, verfeinern, veredeln. Sd. — co kde: V stupníku ječmen opíchají a kroupy dělají. V. Blázna by v stoupě opíchal, jiný nebude. Prov., Jg. — čím. Jako vrchulkem opícháno (quasi pilo tusum). BO. Potom opíchali v stoupách pichem v opícharně a byla krupice a kroupy. Kom.

199205   Opíchati Svazek: 2 Strana: 0388
Opíchati, opelichati, kahl werden. V.

199206   Opichovy Svazek: 7 Strana: 0111
Opichovy, Appich-. Šm.

199207   Opij Svazek: 2 Strana: 0384
Opij, e, m. = opium.

199208   Opíjení Svazek: 2 Strana: 0384
Opíjení, n., das Betrinken.

199209   Opíjeti Svazek: 2 Strana: 0384
Opíjeti, vz Opiti.

199210   Opíjeti se Svazek: 9 Strana: 0204
Opíjeti se. Vz Gb. H. ml. III. 2 340.

199211   Opíjivý Svazek: 2 Strana: 0384
Opíjivý. O. pivo, Rostl, lépe: opojný, berauschend. Jg.

199212   Opikati Svazek: 2 Strana: 0384
Opikati, močiti, uriniren, seichen. Aesop.

199213   Opikati se Svazek: 9 Strana: 0204
Opikati se = vymočiti se. Ezop. 299. Sr. Pikati.

199214   Opil-us Svazek: 7 Strana: 0111
Opil-us, a, m., opilus, brouk. O. měkký, o. mollis. Kk. Br. 234.

199215   Opila Svazek: 7 Strana: 0111
Opila, y, m. = opilec. Mor. Šd.

199216   Opilcový Svazek: 2 Strana: 0384
Opilcový. Býti na kvasích o-vých, Sauf- gelage. BO.

199217   Opilcův Svazek: 2 Strana: 0384
Opilcův, -ova, -ovo, dem Trunkenbold gehörig. Us.

199218   Opilec Svazek: 2 Strana: 0384
Opilec, lce, m., opilý člověk, ein Betrun- kener. — O., pijan, ochlasta, Trunkenbold, Süfling, m. Vz Opilý. Opilému za pokutu jest bolesť hlavy z opilství: opilci třesení a dna. Kom. Buď kárán v krčmě, nepleť se mezi opilce. Jg., Lb. Kdo se plete mezi o-ce, kárán bude v krčmě. Rb. Kdo se s opilci vodí, brzo bez kabátu chodí. Č. Opilec sli- buje, ale polepší se, až se překuje. Č. -Strany přísloví vz Blahoslavený, Blažek, Bratr, Cvo- ček, Čípek, Dno, Duše, Hlava, Holubice, Játra, Klín, Kotrba, Krčma, Kvasnice, Michal, Molek, Můca, Nabiti, Nahlednouti do čeho, Nimburský, Opice, Opilosť, Opilý, Píti, Pivka, Přihnouti si, Sládek, Slunce, Spitý, Špička, Stok, Trunk, Víno, Závrat, Zmok- nouti. — O., opilka, lolium temulentum, Lolch, m., myší koukol, rostl. Koll.

199219   Opilec Svazek: 7 Strana: 0111
Opilec. Št. Kn. š. 63, 184. Cf. Nemá v líhu stavidla. V Bystersku. Sn. Zná mluv- nici. Sn. Rád zalívá. Bdl Sláva jeho padne sládkovi do pivováru. Vz i Korhel, Mo- kroš, Ochlama, Ostřebanec, Ožrala, Ožbrunda, Ožralec, Ožralda, Pařidlo, Piarista, Piják, Slévala, Sklenkář. — O., lolium Cf. Slb. 160.

199220   Opilec Svazek: 8 Strana: 0257
Opilec. O-lci se vypovídají ze Žitné přes Bumbalku do Pivovan. NZ. III. 229. — O., lolium tumulentum, rostl. Phľd. XII. 317.

199221   Opilec Svazek: 8 Strana: 0566
Opilec. Drží se toho, jako o. plotu, když jej chytne. Hudc. 133.

199222   Opilec Svazek: 9 Strana: 0204
Opilec: chlipko, korhelina, korhelisko, lalok, ochlasta, ožran, pá'enčený, vinný sud, vinný molek, prepiduša, Zát. Př. 72b., vobrynda, Vchř., ráliš. Hoř. 137. Sr. Opiti se, Opilý.

199223   Opilec Svazek: 10 Strana: 0640
Opilec. Sr.: chlastometr, pijandrista, vo chlastlajtnant, vochmela. Chrud. Čes. 1. XIV. 477.

199224   Opilek Svazek: 2 Strana: 0384
Opilek, lku, m.; opilky, pl., m., piliny, opilky železné, ocelové, jehelné, rohové. Vys.

199225   Opilek Svazek: 7 Strana: 0111
Opilek. O ky, Feilspäne, Feilstaub.

199226   Opileřovati Svazek: 2 Strana: 0384
Opileřovati, mit Säulen umgeben. — co: chodby. Ces. vč.

199227   Opíliti Svazek: 2 Strana: 0384
Opíliti, il, en, ení, opilovati, absägen. Slov.

199228   Opilka Svazek: 2 Strana: 0385
Opilka, y, f., eine Säuferin. Plk. — O. = opilek, rostl.

199229   Opilka Svazek: 7 Strana: 0111
Opilka = lilek mylný, lolium temulentum, Lolch. Vz Rstp. 1762., Odb. path. III. 847.

199230   Opilka Svazek: 9 Strana: 0204
Opilka, y, m. = opilec. U Křenovic. Vchř.

199231   Opilosť Svazek: 2 Strana: 0385
Opilosť, i, f., opilství, n., die Trunken- heit, Betrunkenheit, Völlerei. V. Z opilství. Jg. Kapusta opilství odpírá. Byl. Z opilství se vyspati. Br. Učinil to z opilství. Nt. Vz Opilec. — Strany přísloví vz: Bratr, Břich, Cesta, Čep, Čepice, Drhnouti, Duha, Dusiti, Duše, Hlava, Holender, Hospoda, Hvězda, Chlast, Chmel, Chycený, Játra, Jazyk, Ka- mna, Koleda, Konev, Korbel, Krk, Líti, Mach, Míchal, Míra, Mokrý, Molek, Mrcha, Nádoba, Ocet, Opice, Opilec, Opilý, Pavouk, Pitec, Píti, Pivo, Pivovár, Plíce, Statek, Sud, Svět, Šever, Špička, Trh, Trunk, Ucho, Ulice, Vích, Víno, Zdvíš, Zmoknouti. — O., opíjení-se, öftere Trunkenheit, f. Ros.

199232   Opilosť Svazek: 7 Strana: 0111
Opilosť. Opilství jest sladký jed, úlisný ďábel, lahodný hřích. Drsk. O. z rozumných činí blázny. Plác.

199233   Opilosť Svazek: 9 Strana: 0204
Opilosť ke všem hříchům hotovosť činí. 1564: List. fil. 1900. 235.

199234   Opilovaný Svazek: 7 Strana: 0111
Opilovaný. Je trochu o-ván = napilý. Šml. Star. f.

199235   Opilovati. co čím Svazek: 2 Strana: 0385
Opilovati. co čím: pilníkem, abfeilen; pilou, absägen. D.

199236   Opilství Svazek: 2 Strana: 0385
Opilství, vz Opilosť, Pijáctví.

199237   Opilstvo Svazek: 7 Strana: 0111
Opilstvo, a, n. = opilství. AlxV. v. 267. Cf. Alkoholism v Ott. 1. 892.

199238   Opilý Svazek: 2 Strana: 0385
Opilý, (opil, a, o, zastr.) = kdo se opil, trunken, berauscht, bezecht, ebrius. V. Jest opilý. Us. Opilý (nyní), opilec (častěji). Jg. Byl už po ránu opilý. Us. Rychn.atd. O opilých a opilcích říká se: O. jako kočka; zpilý na matérii; o. jako snop, jako mol, jako kočička; opilý chodí s fagotem; o. hledí na nebozíz a vidí dláto; kupuje kmotru motalku (ko- řalku); je trefený; pije jako duha; rád si břinkne; přihnul si; hluboko nahlédl do baňky (do sklenky); nabral se; drcnul se; má těžký jazyk, těžkou hlavu; bude nosem orať; ob- túlá (objímá) matičku (zem); kolečka se mu zmátla; dobral si; má v hlavě svícu; nacecal sa. Na vých. Mor. O. jako měch, na mol; ani o světě neví. Č. O. jako štika, Pk., ako čík. Mt. S. Natáhnutý jako kanon; je podkurá- žený; pije jak do duchodů, jak holandr, jak rešpicient; hledí jako sova; nevyleje; rád si zunkne; rád se dívá na dno sklenky; má v hlavě hřeb; je na mol; nacáknul se; polil se; navalil se jak kanon; má široký svět; má úzkou cestu; ustlal si; je u vytržení; je namazaný jak zajíc; zpantal se; má v hlavě voničku; má těžké boty; nepije nikde jen u nás a jinde všude; je v báni; má báňu; má tmu v hlavě a světlo v kapce; ten se nafištránoval! natáh se; šel na vatapunč; byl na labuňku; je v mrákotách; je bratr z mokré čtvrti; byl na pijatyce; je naflancovaný; jde rovnou čarou; jde ode zdi ke zdi; už cílí domů; má mázovou hubu; je vždycky při chuti; nedopita; leje to jak do kadluba; má suchý krk; vysychá mu; je při stálém zdraví a dobré žízni; zná dobře troubit; je starý kaviár; má ji; nese ji; jdou dva; má dosť; je stříknut; je chycen; je seknut; je na dranc; je na ohrabky; má opici; ztratil se; je otrá- vený; dodělal se; zcátal se; zmáchal se; je napasen; jde ztěžka; má těžké nohy; klesá; packuje; klopýtá; pije jak houba; maže šišku; leje to jak do holínky; nemá v krku klapku; paří; to je pařidlo; je napařený; chlastá; starý chlastoun; troubí na máz; je nacucnutý; žere; starý žráč; stará vojna; je starý flekař (v Praze pivovár u Fleků); starý obrajt; pije z Uchacia (dvoulitr ,v horách', v Olomouci); má illuminaci v hlavě; je illuminován; láska mu roste jak topol: je namazaný jak snop; štrikuje nohama: je ťuknutý; trunčí; zunká; bumbá; dobrý bumbala; líznul si; je nalíznutý;
opatruje hospodu; má nmcu; je na cimpr-
campr; je na voňa chňapnutý; má ji jako
trám; je nachmelený; má ho (opice); ta ho
drží; chodí po láně; navalený jako čagan;
má kulicha; napil se šalvostru; spletl si nohy;
maže fangli; má kvartýr v hospodě; splet
si to; má v hořejším poschodí; maže píšťalu;
pije jak stábstrumpetr; celý svět je mu malý
a ulice úzká; je vochlastrlajtnant; ryje nosem
brázdy; poznal bublinu; tahá špagát; je levý;
je skroucený, jak pětka; má draka; má ve-
selou; má musiku; rovná vzduch do sáhů;
přenáší vodu v šose; měří si dištanc; je mu
horko; kráčí s vysoka; má šorf; má dvě levé;
vede si ominu; mluví s rohem, s lucernou,
s patníkem; pozdravuje sloup; láme plánky;
nabryndal se; nacamral se; má kuráž; je na-
cancaný. Koleda Olom. 1876. str. 1876. Bolí
ho vlasy (je mu špatně po opici). Us. u Turn.
Zl. Má kácivé boty. U Rychn. O. na ohrabky
(velmi opilý). U Olom. Sd. Kdo se jen někdy
a málo opije, ten sa zapotrošíl, má drbku,
je drbnutý; o hodně opilém říká se: má ha-
raficu, je zpitý na matěru, na motyku, na
mol, jako snop, má kána jako trám; kdo
zřídka se opije, ale potom u veliké míře, ten
je na božích cestách, je německý Quartalsäufer. Brt. Mtc. 1878. str. 58. Opilý na motyčku. Us.
u Pelhř. Ptr. Jest trknutý; je na cucky; vidí
dvě slunce; přebral; má špičku; šněruje cestu,
silnici. Us. Ušel se, je ušlý. V Chrud. Kd. Pije
jak sysel, jak halena; Pij, až ti za uchem praskne
(také o vodě, když má kdo žízeň). Brt. Mtc.
1878. 66. Vz Obnóška, Naslopati se, Nebe. Je-
dnúc strýček Pívodú, bylo ím Pavel, šli opilí
dóm. Dyž přišli na dvůr, kohút volal: Opilí dú,
opilí dú! Slyša to holub na střeše povídal:
Pavla hůlkú, Pavla hůlkú! Ale húser věděl
ešče lepší radu: Kyjem ho, kyjem ho! A káčer
přisvědčoval: Šak tak, šak tak! Strýčkovi
Pívodovým sa rozleželo a od tej doby ne-
viděl ich žádný opilých. Na Zlínsku. Brt.
Mtc. 1877. 146. Opilému člověku se i pán
Bůh s cesty vyhne. Č. O-lému i pán Boh
vyhne. Mt. S. Co opilý zasadí, střízlivý od-
sadí. Opilá žena hotová kurva. Smělého pán
Bůh neskrátí a o-lým čert sem tam klátí;
O-lému i moře po kolena; O. se prospí, ale
blázen nikdy (Povaleč). Pk. Chceš-li tajnou
věc neb pravdu vyzvěděti, blázen, dítě, opilý
člověk o tom umějí pověděti. Rým. Co v srdci
střízlivého, to je na jazyku opilého. Horný.
Nejspíše opilý pravdu poví. Co střízlivý na
srdci, má, to se opilému na jazyku vypukne.
V. Čo triezvý na srdci má, to o-lému na
jazyku vypukne. Mt. S. Co střízlivý v sobě
kryje, to o. z sebe blije. Lb. Jest boží a Mi-
chalův. Vz Ožralec a strany přísloví hlavně:
Opilec, Opilost. — čím: vínem, pivem. Jg. — O. = opojující, berauschend. Opilý nápoj. Háj.

199239   Opilý Svazek: 7 Strana: 0111
Opilý, ebrius. Ž. wit. Ž38. Je naculený (u Kr. Hrad. Kšť), nacundaný, načabraný, načačuřený (laš), načepený, dorezaný (slov. Ssk.), galilejský (slov. Zátur.), nadrátovaný, nadundaný (mor. Vck.), namažganý (slez. Šd.), namočený, napálený, nastříknutý, na- škubaný (slez. Šd.), našmátraný (u Bydž. Kšť.), natáraný (slez. Šd.), nažganý (slez Šd ), nažralý, nažratý (u Olom Sd ), ohu- taný (slov. Čkžk. I. 10.), trochu opilovaný (Šml.), osmolený, ostřebaný, osúkaný, osví- cený, otrávený, otriebený, ovalený, ožvan- taný, podfrenutý (slov. Koll.), podnaražený, scataný (Olom Šd.), střelený, záodaný (mor. Knrz ), zbryndaný, zmatičkováný (Rgl.), zmo- drchalý, zmotaný, zmoklý, zrezaný; Má bo- žec (u Kr. Hrad. Kšť.), drbu (zlínsky, Brt.), knot (Sn.), těžký krok, mhu před očima, mícu (Kutn.), notnou, rýmu, smutnou, ve- selou, navlhlou duši, Je na knoty (u Litomš. Bda.), na molinu, na padrť, na cucky, na motyku, na papicu (na Hané), na mancáry. Cestuje kolik dní (žertem; u Nedělistě. Kšť.). O. človek hotová opica. Slov. a mor. Šd. Pařil na tři kotle ; Mazal kouli; Plete krajky; Má až po krk, Šm., rafici. U Kdýně. Rgl. Packuje. Má pořádnou. Sn. Má v hořejším poschodí. Ten se poved! Sn. Je ožralý na makotinu. Kos. Mořské slzy (kořalka) ho zmohly. U Kr Hrad. Kšť. Kupuje kmotru motalku (kořalku). Nacáknul se, naculil se, motá se. Us. Má motolici. Ten se naflákal! Sn. Přišel nakalený; Namašloval se. Rgl. Dal se napraviť. Sn. Nasmolil se; Je na- smolený. Sd. Hodně se natroubil; Je na- troubený. U Kr. Hrad. Kšť. Je natutaný. Laš. Tč. Vidí do siedmeho neba. Slov. Mt. S. I. 102. Má z o-lého telete boty. U Litomšl. Bda. Ten si ji podal! Us. Je podfrcnutý. Koll. Koupil si podšívku U Hořic. Hk. Má zlaté prasátko. Bda. Líbá rohy. Vrů. Už moce (od motati) rozumem. Mor. Brt. D. 231. Nejde sám. Us. Pil o sklenku víc. Sn. Dává sloupům dobrou noc, dobré ráno, dobrý večír. Us. Strká levou přes pravou a pravou přes levou. Vrů. Nezná svět; Svítí mu oči, z očí; Sedla mu na záda; Sedí mu na zádech. Sn Chodí po vejcích. Dř. Vpil se do dobré chuti. Už ho zmohla. Šd. Zmokl, ano nepršelo (pod střechou). Lb. Říká bí- lému psu Cikán; Má v očích mhu. Kšť. Má kácivé boty. Us. Dš. Opltal se. Rgl. Má páru v hlavě. Sn. Má pentlici. Sn. Byl na pijatice. Maže píšťalu. Nepije nikde jen u nás a jinde všude. Ten vypsal pár plaj- štiftů. Sn. Láme plaňky. Plná (sklenice) ho mrzí. Přelil se. Kom. Inf. 4. Ten plyne! Sn. Polil se. Pokropil se. Mete pochopy. Sn. O. se prospí, ale blázen nikdy. Us. Bž. Cf Čepička, Dno, Hlava, Kuráž, Marek, Michalův, Mokrý, Nahýbati, Ochmelený, Opice, Opilec, Plný, Podmoklý, Pokropiti, Soud, Spitý, Šarže, Zaliti, Cor. jur. IV. 3. 1. 412.

199240   Opilý Svazek: 7 Strana: 1347
Opilý. Cf. Noha (2. dod.), Opičák, Ucho, Ochlápaný. — ,Ta gořalka není tak vopilá, jak bévala,' stěžoval si člověk ve Střítěži míně tím, že není tak silna. Brt. D. 161.

199241   Opilý Svazek: 8 Strana: 0257
Opilý. O-mu sám Boh s cesty vyhne. Phľd. 1894. 196. O. jako štěně. Nov. Př. 598. Cf. Ten ji má, až ho po zemi válí. Nov. Př. 598. O. zavadí střízlivý odsadí (si trest). Ces. 1. V. 26.

199242   Opilý Svazek: 9 Strana: 0204
Opilý. Je pod obraz boží o. Hoř. 92. O. není než blázen. 1510. Arch. XVII. 495. Pří- sloví atd. vz v Zát. 69., 72a., 95b., 341a.

199243   Opilý Svazek: 9 Strana: 0455
Opilý. O. ako špunt, ako mol. Mus. slov. H. 50.

199244   Opilý Svazek: 10 Strana: 0232
Opilý. Je navalený, dosmolený, ožvan- taný, čertovi milý, naťatý. Vz tato slova. Zle je o-lým jarky přeskakovat Rizn. 167. — jak. Byl o. jako dvéře. Kocourov. Čes. 1. XI. 368. — z čeho: z vína. Poč. XVIII. stol. Ces. 1. XII. 11.

199245   Opimi-us, a, m Svazek: 2 Strana: 0385
Opimi-us, a, m., jm. latin.

199246   Opínať Svazek: 8 Strana: 0566
Opínať sukňu = vykasovati. Slov. Sbor. slov. I. 43.

199247   Opínati, vz Svazek: 2 Strana: 0385
Opínati, vz Opíti (opnu).

199248   Opinče Svazek: 7 Strana: 0111
Opinče, e, n. = bačkora. U Pecky. Kšť.

199249   Opinista Svazek: 8 Strana: 0257
Opinista, y, m. = domnívač. Arch. XIV. 356.

199250   Opinka Svazek: 10 Strana: 0640
Opinka, y, f. = nážebří. Brt. Slov.

199251   Opinkati koho Svazek: 7 Strana: 0111
Opinkati koho, belügen, betrügen, na- mentlich beim Spiel. Laš. Wrch.

199252   Opinovatý Svazek: 2 Strana: 0385
Opinovatý, abgeschaumt. O. strď. Vz Sal. 61. 8.

199253   Opiovitý Svazek: 2 Strana: 0385
Opiovitý, opiumartig. O. chuť. Rostl.

199254   Opiový. O Svazek: 10 Strana: 0232
Opiový. O. obrazotvornosť. Nár. list. 1903. č. 154 13.

199255   Opípati Svazek: 2 Strana: 0385
Opípati (zastr.), obyč. opiplati, omakati, befühlen, betasten. — co: o. néčí prsy. Br. — O., zvalchovati, pošpiniti.

199256   Opípati Svazek: 7 Strana: 0111
Opípati. List fil. XII. 342.

199257   Opipčeť Svazek: 7 Strana: 0111
Opipčeť, vor Durst schmachten. Slez. Šd., Laš. Brt. D. 242. Cf. Pipec.

199258   Opiplaný Svazek: 10 Strana: 0232
Opiplaný. Co nesníš, vlož to zase tak o-né do mísy (nezpůsob). Frant. 45. 21. — Na Val. o. = pečlivě upravený, ulízaný. Čes. 1. XIV. 96.

199259   Opiplati Svazek: 7 Strana: 0111
Opiplati. List. fil. XII. 342.

199260   Opírací Svazek: 2 Strana: 0385
Opírací, vz Opěrací.

199261   Opíradlo Svazek: 2 Strana: 0386
Opíradlo, vz Opěra, Opěradlo.

199262   Opírání Svazek: 2 Strana: 0386
Opírání, n., die An-, Auflehnung, Stem- mung. Kom. Opírati, vz Opříti; Oprati. Opíravý, stützend. O. zpruha, Spreiss- feder, f. Techn.

199263   Opírátko Svazek: 7 Strana: 0111
Opírátko, a, n. = opiradlo. Šm.

199264   Opírka Svazek: 2 Strana: 0386
Opírka, vz Opěra.

199265   Opis Svazek: 2 Strana: 0386
Opis, u, m., opsání, popsání, das Be- schreiben, die Beschreibung, die Auseinander- setzung. Opis země a národu. Víd. list. — O., opis, přepis, die Kopie, Abschriít. O. něčeho si vzíti, někomu dáti. Čistý o., Reinschrift. Dch. — O., psaní okolo něčeho, die Umschrift. D. — O., širší vypsání, rozebrání něčeho, pro srozumitelnost nebo pro nedostatek kratšího slova, Umschreibung, f. O-sem něco vyjádřiti. Nt. Vz Perifrase.

199266   Opis Svazek: 7 Strana: 0111
Opis, die Periphrase. Vz Jg. Slnosť. 82. — O , die Umschrift. O. = nápis v kruh sestavený. Črm. 9. O. na minci, na pečeti. Pečeť s o-sem. Mus. 1880. 177. — O., a, m., os. jm. 1796. Jg. H. 1. 604.

199267   Opis Svazek: 8 Strana: 0257
Opis = popis. O-sov prírody je u neho málo. Phľd. 1896. 256.

199268   Opisa Svazek: 7 Strana: 1347
Opisa, y, f., textus. Pršp. 95. 26.

199269   Opisaný Svazek: 7 Strana: 1347
Opisaný. To byla radość něopisaná (jíž nelze opsati). Mor. Brt. D.,

199270   Opísať Svazek: 7 Strana: 0111
Opísať = opisovati. Tč., Loos.

199271   Opískanec Svazek: 7 Strana: 0111
Opískanec, nce, m. = kdo pořád piští, kuře, house, štěně. Mor. Brt. D. Jdi, já tě s sebou nechci, takového o-nce! Šd.

199272   Opisný Svazek: 2 Strana: 0386
Opisný, Beschreibung-, abschriftlich, Um- schrift-, Umschreibung-. Jg.

199273   Opisný Svazek: 7 Strana: 0111
Opisný. O. kniha, Copialbuch, n., Posp, časování, stupňování, umschreibend, peri- phrastisch, Nz , Křn. 3. vd. 42., 83., tvary. Křn. 3. vd 65. O. výklad. Jg. Slnosť. 82.

199274   Opisovač Svazek: 2 Strana: 0386
Opisovač, e, m., Abschreiber, Schreiber, m., o. knih; o., veřejný písař. Nt.

199275   Opisovači Svazek: 7 Strana: 0111
Opisovači. Sbn. 263, 693., 555., 315.

199276   Opisovačský Svazek: 9 Strana: 0204
Opisovačský závod. Vlč. Lit. I. 294.

199277   Opisování Svazek: 7 Strana: 0111
Opisování kněh u Římanů. Vlšk. 286.

199278   Opisovat se Svazek: 10 Strana: 0640
Opisovat se. Hde se včiľ opisuješ (kde bydlíš)? Vz Brt. Slov.

199279   Opisovati Svazek: 2 Strana: 0386
Opisovati, vz Opsati.

199280   Opisový Svazek: 2 Strana: 0386
Opisový = opisný.

199281   Opišky Svazek: 2 Strana: 0386
Opišky (na Mor. opěšky), ův, m., pl., co při opichování se od zrna odlouští, otřepky, plévy. O. ječné, ovesné. Hülse. Spalze, f., V., Reš., Ja.

199282   Opišky Svazek: 7 Strana: 0111
Opišky z ječmene a ovsa, z jiného obilí: otruby. Hk. Cf. List. XV. 165.

199283   Opištěnec Svazek: 7 Strana: 0111
Opištěnec, nce, m. = opískanec. Mor. a slez. Šd.

199284   Opit Svazek: 8 Strana: 0257
Opit = opět. Jaká nám o. od ní supplikací dodána. jest. L. posíl. I. 34.

199285   Opiti Svazek: 2 Strana: 0386
Opiti, opiji, il, it, ití; opíjeti, el, en, ení, betrinken, berauschen, besaufen, trunken machen, benebeln. Jg., V. — koho, se čím. Někoho vínem, Ros., se vínem. V., Kom,, D Nechce se opiti svým vínem (chytrý). Č. O. se jedem (rozkoší atd.). Chč. 448. O. se kořalkou nebo na kořalce. U Ostravy. Tč. — koho jak: na mol. D. Vz Mol. — se proč: ze zoufalství. — kde, kdy: v hospodě, na pouti. V hospodě se opije, chalupníky vybije. Er. P. 410. — se. Kdo se opije, neví, co baje. Vz Opilosť. Lb.

199286   Opíti Svazek: 2 Strana: 0386
Opíti, vz Opnouti.

199287   Opití Svazek: 2 Strana: 0386
Opití, n., das Betrinken, die Trunkenheit. Z o. se prospati. Mm. Gen. Hřích z o. pošlý. Plk.

199288   Opití Svazek: 7 Strana: 0112
Opití. St. Kn. š. 102. To bylo mé první i poslední o. se. Koll. IV. 133.

199289   Opiti Svazek: 8 Strana: 0257
Opiti. Opil se na víně. Dšk. Jihč. I. 21.

199290   Opiti koho, se čím Svazek: 7 Strana: 0111
Opiti koho, se čím. Štěstí, jímž duše jeho se opíjí. Šml. I 57. Ty mě rohlíkem neopiješ (= neoklameš). Us. Kšť., Rub. Lot opil se tebú. Výb. I. 939, — se. Št. Kn. š. 132. Cf. Ujíti se, Nastříknouti se, Navaliti se, Naťuknouti se, Zcuchati se atd. Vz Opilý. — se čeho. Nebo se otec Noe opil tebe, až právě sám již nečil sebe. Výb. I. 939. — se od čeho. Opiv se od vína. Ž. wit. 77, 65.

199291   Opiti se Svazek: 9 Strana: 0204
Opiti se. Dostati se pod hájik. Slov. Zát. Př. 71b. Opil sa ako teľa. Ib. 72a. Sr. Na- hnout si, narezat sa, naslopat sa, nasmokať sa, nasákať sa, natahat sa, obstrebať sa, očemeriť sa, očepit sa ochleptať sa, oliti ??, oprpat sa, oslonit sa, oslopať sa, otrestit sa. podkúrážit sa, podperitsať sa podtrundžit sa, potrúžiť sa, umoknouť sa, uraziť sa, vychlipnút si, vysmrknút si. Sr. Zát. Př. 72b.

199292   Opiti se Svazek: 10 Strana: 0232
Opiti se. Sr. Ožvantati se.

199293   Opiti se jak Svazek: 10 Strana: 0640
Opiti se jak. Do němoty se o. Slád. Rich. II. 40.

199294   Opítiti co jak Svazek: 10 Strana: 0232
Opítiti co jak - opětovati O-til to as po třikrát. 1514. Wtr. exc.

199295   Opitomělý Svazek: 2 Strana: 0386
Opitomělý, zur Dummheit betäubt Rk.

199296   Opitoměti Svazek: 2 Strana: 0386
Opitoměti, ěl, ění, betäubt, zahm werden. Pass. 208. Zvířata opitomějí (= pitomými, krotkými se stávají). Leg. — O., pominouti se, wasserscheu werden. Rkp. pr. pr.

199297   Opitoměti Svazek: 7 Strana: 0112
Opitoměti. Když zvěř o-mí. Ezp. 1216.

199298   Opitomiti Svazek: 2 Strana: 0386
Opitomiti, il, en, ení; opitomovati, zahm, betäubt machen. — co: zvíře divoké, Jg., žádosti. M. — koho čím: ranou.

199299   Opitomiti koho Svazek: 9 Strana: 0204
Opitomiti koho. Chč. (List. fil. 1898. 455. ).

199300   Opitý Svazek: 2 Strana: 0386
Opitý; opit, a, o. Opilý = kdo sám se opil; opitý, kdo od jiných byl opit, betrunken. O. jako čep. Mt. S. Opitý na ohrabky (velmi opitý). U Olom. Sd.

199301   Opity Svazek: 8 Strana: 0257
Opity = opit, opět. Jaké nám psaní o. pan Jan z Vrbna činí. L. posíl. I. 11., 12., 41. (r. 1568.).

199302   Opitý Svazek: 10 Strana: 0640
Opitý človek — hotová opica. Mus. slov. V 77. — jak: ako snop. Sb sl. VIII. 168.

199303   Opium Svazek: 7 Strana: 0112
Opium. Cf. Rstp. 60., Rm. II. 378., Kram. Slov., Slov. zdrav., Čs. lk. Rejstřík, Rk. Sl.

199304   Opium Svazek: 7 Strana: 1347
Opium. Cf. KP. VI. 597., 599., 601.

199305   Opium Svazek: 7 Strana: 1347
Opium, u, m., macis. Pršp. 33. 17.

199306   Opium Svazek: 8 Strana: 0257
Opium, z řec. onng = šťáva. Čern. Př. 60.

199307   Opivoniti Svazek: 7 Strana: 0112
Opivoniti, il, ěn, ění = orumeniti jako jest pivoňka. — co komu. Ústa jí o-nil slunka líbek hravý. Hdk.

199308   Opiždí Svazek: 9 Strana: 0204
Opiždí, ?., osada u Doubravy. Věst. op. 1895. 15.

199309   Opižlati Svazek: 7 Strana: 0112
Opižlati = tupým nožem špatně okrájeti. Vz Pižlati. Us. Brnt.

199310   Opjatek Svazek: 7 Strana: 0112
Opjatek = opatek. Pjata = pata. Slez. Aby ženich se nědostal pod o. Šd.

199311   Opjatý čím Svazek: 9 Strana: 0204
Opjatý čím. Kámen révou o-tý. Krs. Ten. 12.

199312   Oplácati Svazek: 7 Strana: 0112
Oplácati. Hubu bych si o-cal (mrzí mne, že jsem to řekl). Us. Tkč.

199313   Oplácati koho Svazek: 9 Strana: 0204
Oplácati koho. Vypadá, jako když ho vopláca (o tlustém kluku). Hoř. 117.

199314   Oplacení Svazek: 2 Strana: 0386
Oplacení, n., die Zurück-, Ab-, Bezahlung. O. žádati, V., nutiti k o. V. O. dluhu po částkách. Us. — Jg.

199315   Opláceti Svazek: 2 Strana: 0386
Opláceti, vz Oplatiti.

199316   Oplačlivosť Svazek: 7 Strana: 0112
Oplačlivosť, Beweinenswürdigkeit. Bern.

199317   Oplačlivý Svazek: 7 Strana: 0112
Oplačlivý, beweinenswürdig Bern.

199318   Oplach Svazek: 8 Strana: 0257
Oplach, u, m., Abwäsche beim Kehrherd. Sterz. I. 76.

199319   Opláchnouti Svazek: 2 Strana: 0386
Opláchnouti, opláknouti, chnul a chl, kl, ut, utí; opláchati, oplákati, oplachovati, opla- kovati, ab-, aufspülen. Jg. — co. Déšť oplákl pole. Us. Oplákavši glavy gor zelených. L. S. v. 5. O. hanbu (hanby dojíti). U Olom. Sd. — co kde: hrnec ve vodě (po vrchu). Us.— co čím. Někoho pomyjemi o. (politi). Mus. Katané oplakujíce síň vodou pustili s ní spolu i krev stínaných na rynk. V.

199320   Opláchnouti Svazek: 7 Strana: 1347
Opláchnouti. Oplák se na něm = zkla- mal se. Val. Slavě. 9., 88.

199321   Opláchnouti co s kým Svazek: 7 Strana: 0112
Opláchnouti co s kým. Člověk s ním ještě opláchne hanbu. Mor. Kd. — koho = oklamati Brt. D. 242.

199322   Oplachovačka, oplakovačka Svazek: 2 Strana: 0386
Oplachovačka, oplakovačka, y, f., die Abspülerin. Us.

199323   Oplachovadlo Svazek: 8 Strana: 0257
Oplachovadlo, a, n., Ausschwenkmaschine, f. Sterz. 1. 354.

199324   Oplachovaný Svazek: 7 Strana: 0112
Oplachovaný; -án, a, o, umspült. — čím: mořem. Lpř.

199325   Oplachtiti Svazek: 7 Strana: 0112
Oplachtiti, il, ěn, ění, besegeln. Šm.

199326   Oplakalý Svazek: 9 Strana: 0204
Oplakalý. Má o-lé óči = oplakané. Hoř. 87.

199327   Oplakání, n Svazek: 2 Strana: 0386
Oplakání, n. O. hodný. Das Beweinen.

199328   Oplakati Svazek: 2 Strana: 0386
Oplakati, oplakám a opláči; oplakávati, beweinen, bejammern. — co, koho: své hříchy, Kram., svou nevěru, Ojíř, bídu a ne- řest Kom. Tři dni ji oplakávali, šp. prý m. za ni plakali, ale proč? zajisté jest i ona frase dobra; vz věty předcházející. — čeho. Svého panenství, modly o., Br., mrtvého, neštěstí. Ros. Nepláce statku opláče. Mus. — co čím: slzami. Ps. ms. Vz Plakati.

199329   Oplakati Svazek: 9 Strana: 0204
Oplakati. A on toho na radě oplakal. Dač. I. 52., 82.

199330   Oplakati co Svazek: 7 Strana: 0112
Oplakati co. Tam ja oplaču svojich ro- dičí hrob. Sš. P. 489. — koho. Oplakají ho (umře). Tkč. — kdo jak: krvavým pláčem. Hr. ruk. 171. — O. = zmočiti. Ž. kl. 6. 7.

199331   Oplákati, vz Svazek: 2 Strana: 0386
Oplákati, vz Opláchnouti.

199332   Opláknuť Svazek: 10 Strana: 0640
Opláknuť sa = oklamati se. Phľd. XXIV. 481.

199333   Oplakovati Svazek: 7 Strana: 0112
Oplakovati, vz Opláchnouti. V ústech někoho o. (pomlouvali). Wtr. exc.

199334   Oplameniti Svazek: 7 Strana: 0112
Oplameniti, il, ěn, ění, oplameňovati, umflammen. Lesk záře jemu čelo oplamenil. Dch.

199335   Oplamínek Svazek: 7 Strana: 0112
Oplamínek, nku, m. = okrouhlý koláč z chlebového těsta posypaný kmínem a solí. U Polič. Kšá.

199336   Oplan Svazek: 2 Strana: 0386
Oplan, a, m., lajdák, ničema, Taugenichts, m. Us. na Mor. a na Slov., Brt., Hdk.

199337   Oplan Svazek: 7 Strana: 0112
Oplan, největší nadávka na Vsetínsku. Vck. Tu ja, poveda, budem o-na chovať a vystŕcal ho von. Dbš. Sl. I. pov. 136. Rákoš o-nů bez ducha a srdce. Ntr. VI. 175.

199338   Oplan Svazek: 10 Strana: 0232
Oplan, a, m. Slovo statočného muža je viac nežli prísaha o-na. Rizn. 167.

199339   Oplana Svazek: 7 Strana: 1347
Oplana, y, f. = běhna, nepočestná žen- ská. Mor. Vck.

199340   Oplancija Svazek: 7 Strana: 1347
Oplancija, e, f. = lehká ženština, jež se okolo mužských oplancuje, opletá. Val. Slavč. 55.

199341   Oplaněti Svazek: 2 Strana: 0386
Oplaněti, ěl, ění, planým se státi, ver- wildern. Jg.

199342   Oplanica Svazek: 7 Strana: 0112
Oplanica, e, f. = ničemnice, darebnice. Slov. a mor. Orl. VIII. 329.

199343   Oplaniti Svazek: 2 Strana: 0386
Oplaniti, il, ěn, ění; oplaňovati, oplanívati — plané činiti, wild machen. Jg.— O., oholiti, obnažiti, osekati. — co čím: půdu, dvůr motykou. — se = zplaněti. Výb. I. 1097. 33., St. skl.

199344   Oplaniti Svazek: 7 Strana: 0112
Oplaniti. Když se starý peň oplani. Alx. Anth. I. 3. vd. 35. Vz Peň (dod.). Rozedře na sobě rúcho, až se jemu o-ni všechno břicho (obnažilo). Hr. ruk. 237.

199345   Oplaňkovati Svazek: 2 Strana: 0386
Oplaňkovati, mit Planken umgeben, ver- zäunen. — co čím: město plaňkami o. Jg.

199346   Oplaňkovati Svazek: 9 Strana: 0204
Oplaňkovati město. Pal. Děj. III. 1. 302.

199347   Oplanský Svazek: 7 Strana: 0112
Oplanský. O. radosť (= oplanů). Zbr.

199348   Oplanstvo Svazek: 9 Strana: 0455
Oplanstvo, a, n. = darebáctví. Sbor. slov. IV. 91.

199349   Oplanutý Svazek: 7 Strana: 0112
Oplanutý = dobře vypečený, gut aus- gebacken. O. chléb. Val. Vck., Brt. D. 242.

199350   Oplany Svazek: 2 Strana: 0386
Oplany, ves u Čerň. Kostelce. PL.

199351   Oplany Svazek: 7 Strana: 0112
Oplany, Woplan. Tk. IV. 252., Rk. Sl.

199352   Oplaskati Svazek: 2 Strana: 0386
Oplaskati; oplasknouti, nul a skl, utí; oplaskovati = opadati, abfallen, sich setzen, sich verziehen. Otok oplaskl. — komu. Břicho mu oplasklo. Jg.

199353   Oplasklý. O Svazek: 10 Strana: 0232
Oplasklý. O. oteklina. Us.

199354   Oplasknutí Svazek: 2 Strana: 0386
Oplasknutí, n., das Abfallen. Jg.

199355   Oplaský Svazek: 7 Strana: 0112
Oplaský Mlýn u Jihlavy.

199356   Oplasnúť Svazek: 7 Strana: 0112
Oplasnúť = oplasknouti. Slov. C. Čt. II. 136.

199357   Opláštěnec Svazek: 7 Strana: 0112
Opláštěnec, nce, m. = kdo má na sobě plášť. Kos. v Km. 1890.

199358   Opláštiti Svazek: 2 Strana: 0386
Opláštiti, il, ěn, ení, mit einem Mantel bekleiden. Měst. bož.

199359   Oplata Svazek: 2 Strana: 0386
Oplata, y, f., oplátka = záplata, odplata, Vergeltung, Erwiederung, f. Oplatu přijmi za svůj dluh. Tkad. Půjčka za oplátku. Jaká půjčka, taková oplátka. Us. Vypůjčil (vydlu- žil) si na věčnou oplátku. Vz Půjčka, Dluž- ník. Jg.,Č. Na věčnou oplátku něco někomu půjčiti. Šm. Půjčka po oplátce krásná. Č. 274.

199360   Oplata Svazek: 7 Strana: 0112
Oplata, y, f. Št. Kn. š. 136. — O. = po- platek, clo; pacht. Brt. D. 242. — O., y, m. = oplatce. On není žádnej o. Us. Vk.

199361   Oplata Svazek: 10 Strana: 0232
Oplata, y, f. = clo. Hauer 10. Sr. Cisarka

199362   Oplátati Svazek: 2 Strana: 0386
Oplátati, umflicken. Mus.

199363   Oplatce Svazek: 7 Strana: 0112
Oplatce, e, m, der Rückzahler. Št. Kn. š. 9.

199364   Oplatečnice, oplatnice,e,f Svazek: 2 Strana: 0386
Oplatečnice, oplatnice,e,f., Oblatenweib, n. D.

199365   Oplatečník, oplatník, a, oplatkář Svazek: 2 Strana: 0386
Oplatečník, oplatník, a, oplatkář, e, m. Oblatenmann. v.

199366   1. Oplatek Svazek: 2 Strana: 0386
1. Oplatek, tku, oplateček, čku, m., z lat. oblata, tenký koláč z mouky a z vody n. mléka, vajec a cukru, die Oblate, Hippe, Hippel, der Eisenkuchen. Jg., V,., Kom., Br. Pán Bůh peče oplatky (oplácí). Č. Boh pečie opľatky. Mt. S. Vz S. N. Počkej jen, však pán Bůh ti peče o-ky. Hý. — O., hostie. O-ky péci ke mšem. Dal. 46. Ut praefatae ecclesiae inde vinum nec non oblatas habeant. Zb. exc, Háj., Št.

199367   2. Oplatek Svazek: 2 Strana: 0386
2. Oplatek, tku, m., oplatky, m., od- platek, oplacení, die Bezahlung, Zurück- zahlung. O. dostati, míti. Ros.

199368   1. Oplatek Svazek: 7 Strana: 0112
1. Oplatek. Cf. Mkl. Etym. 224. O-tky karlovarské. Řvn. 324. — O. = hostie. O. obětní. Hnoj. Židé tiem svatým o-tkem hráli. 15. stol. O-tky tajně pekl (sv. Václav). Výb. I. 316. — Poznam. ,Pán Bůh — Hý.' polož do: 2. Oplatek.

199369   Oplatěný Svazek: 7 Strana: 0112
Oplatěný = oplacený. Slov. Bern.

199370   Oplatila Svazek: 7 Strana: 1347
Oplatila, y, f. = rybník u Pardubic.

199371   Oplatitelný Svazek: 2 Strana: 0386
Oplatitelný, rückzahlbar. Us.

199372   Oplatiti Svazek: 2 Strana: 0386
Oplatiti, il, cen, ení; opláceti, el, en, ení, oplacovati= vypůjčenou věc zase dáti, zurück- zahlen ; splatiti, odměniti, vergelten, bezahlen. V. co komu: dluh věřiteli. Ros. Však já tomu klukovi po čertech oplatím. Us. u Rychn. — co, se čím: dobrodiní dobrodiním. V. Dobrým za zlé se oplácel. Let. 179. Aby se mu týmž oplatil. Smil v. 203. — Dal. 111. — se komu. A oplať se rodičům, jak oni tobě. Štelc. Pakli toho neučiníš, neoplatilas se otci svému. Št. A tiem oplatila se otci a mateři. Št. N. 34. Král sě jemu brzy oplati. Alx. 1119.

199373   Oplatiti co komu Svazek: 7 Strana: 0112
Oplatiti co komu: návštěvu. Mour. Těch mi nechce o. Půh. II. 615. — čím. Aby vdova své děti odchovala a tiem se jako o-la svému otci a mateři; O. se komu milostí. Št. Kn. š. 87., 101. (130.). — v čem. I to jest podobné k tomu, že se má otci i mateři člověk as i v svých dětech o. Št. Kn. š. 87. — komu kdy. O. věřiteli v čas uložený. Pož 319. —jak O. někomu vrcho- vatou měrou; Opláceti něčí náklonnosť vlažně. Vlč Nelze se jest v plně o. otci a mateři. Št. Kn. š. 43.

199374   Oplátka Svazek: 2 Strana: 0387
Oplátka, vz Oplata.

199375   Oplátka Svazek: 8 Strana: 0257
Oplátka. Voplátka chodí plačky dom (půjčováním se vše poškodí). Mor. NZ. V. 541.

199376   Oplatkář Svazek: 2 Strana: 0387
Oplatkář, e, m., vz Oplatečník.

199377   Oplatkářka Svazek: 7 Strana: 0112
Oplatkářka, y, f., das Oblatenweib. Šm.

199378   Oplatkovna Svazek: 7 Strana: 0112
Oplatkovna, y, f. = škatulka na oplatky. Hnoj. 35.

199379   Oplátkový Svazek: 2 Strana: 0387
Oplátkový, Oblaten-. Voplátkové postavě. St. Vz Oplatek 1.

199380   Oplatllice Svazek: 8 Strana: 0257
Oplatllice = forma na oplatky. U Hořic. NZ. IV. 442.

199381   Oplatnice Svazek: 7 Strana: 0112
Oplatnice, e, f. = oplatečnice. Šm.

199382   Oplatník Svazek: 2 Strana: 0387
Oplatník, a, m , der Wiederbezahler. Rozk.

199383   Oplatný Svazek: 2 Strana: 0387
Oplatný = odplacující, vergeltend. Oba- polní svazek myslí a oplatný jestiť milosť. Jel.

199384   Oplátovati Svazek: 2 Strana: 0387
Oplátovati, plátem odíti, mit Platte um- geben. Ros.

199385   Oplatýrovaný Svazek: 9 Strana: 0204
Oplatýrovaný = kdo má prsty plné prstenů. Us. fiakristů. Kukla 133.

199386   Oplava Svazek: 2 Strana: 0387
Oplava, y, f., die Umschiffung. Rk.

199387   Oplavení Svazek: 7 Strana: 0112
Oplavení, n., die Umfluthung. Dch.

199388   Oplavený Svazek: 2 Strana: 0387
Oplavený; oplaven, a, o, umspült. Rk. O. seno, verschwemmt. Ja. — čím. Místo vodou o.; oplavený slzami, umflossen. Pass.

199389   Oplavěti Svazek: 7 Strana: 0112
Oplavěti, ěl, ění = plavým se státi, ver- blassen. Tč.

199390   Oplaviti Svazek: 2 Strana: 0387
Oplaviti, il, en, ení; oplavovati = pla- vením objeti, umschwimmen, umschiffen, zu Wasser umfahren; opláknouti, odrývati od čeho, abspülen, abschwemmen; v plavu omyti, abschwemmen, in die Schwemme reiten. Jg. — co, koho: svět o. Víd. list. Řeka břeh oplavila. L. Plamen svíci oplavil. Voda seno oplavila; koně o. Us. — koho kde: koně ve vodě. Us. — co čím: zemi loďmi.

199391   Oplavky, pl Svazek: 2 Strana: 0387
Oplavky, pl., m , pleva, která při mokření obili ve mlýně na vrch vyjde, Spreu, f. Us. Čelakovs.

199392   Oplavniti Svazek: 7 Strana: 0112
Oplavniti, il, ěn, ění, schiffbar machen.

199393   Oplaz Svazek: 7 Strana: 0112
Oplaz. Cf. Obal (dod.), Mkl. Etym. 237.

199394   Oplaz, u, oplazek Svazek: 2 Strana: 0387
Oplaz, u, oplazek, zku, m., místo od pluhu chybené a tudy nezorané, tvrdé, un- geackertes Stück Feld; též nedělaná a vy- nechaná brázda, ungeackerte Furche. Špatně orá, dělá oplazy. Us. Na oplaze nepotluče. Prov. — Jg.

199395   Oplazený Svazek: 7 Strana: 0112
Oplazený = rozhalený, rozepjatý. Val. Vck.

199396   Oplazilý Svazek: 2 Strana: 0387
Oplazilý, kdo oplazil, der umkroch, um- schlich. Ms.

199397   Oplazilý Svazek: 7 Strana: 0112
Oplazilý. Ohradě o-le, maceriae deplu- sae. Ž. wit. 61. 4.

199398   Oplaziti Svazek: 2 Strana: 0387
Oplaziti, il, en, ení; oplazovati = opla- zením objíti, umkriechen, umschleichen. D. — co: hory, doly. Tkadl. Co oheň zasáhne a oplazí, vše skoro pozbavuje (on) barvy. Měst. bož. — Kóže se oplazila (odřela). Ms. z 14. stol.

199399   Oplazovati se na někoho Svazek: 7 Strana: 0112
Oplazovati se na někoho = jazyk vy- plazovati. Č. T. Tkč.

199400   Oplčánek Svazek: 7 Strana: 1347
Oplčánek, m., gonger, zastr. Rozk.

199401   Oplece Svazek: 7 Strana: 1347
Oplece, pl., f., armilla. Bhm.

199402   Oplecek Svazek: 2 Strana: 0387
Oplecek, cku, m., oplecka, y, f., oplecko, a, n., oplecí, n., šat (ozdoba) okolo plecí, Výb. I., zvl. košile krátká ženská, Schulter- zierath, m., kurzes Achselhemd der Frauen. Jg. Záponami a opletcími i prsteny okrasila se. BO. Okrášlévala sě svým oplecím zlatým a záponú (monile). BO. Na Slov. oplecko, ženská krátká náramní košile až po pás (přišitá na podolek) se širokými rukávy, das Achselhemd. Kd., Hdk., Zkl. Oplecko byla na mor. Zlínsku čásť košile přišitá na rubáši pod paže sahající na prsou u prostřed přestřižená. Brt. O. u sukně: život. Brt.

199403   Oplecek Svazek: 7 Strana: 0112
Oplecek, pellicies. 15. stol. Oplečí = čásť košile přišitá na rubáči sáhající do půl prsou a zad. Val Brt. To šumné oplecko. Ntr. VI. 237. Daj si ty peňáze za oplečí, bys jich nestracila. U Lipníka. Tč. Děvčata i ženy nosí oplecka s krátkými, velmi širo- kými, nad lokty stáhnutými rukávy, které jmenují též kosienčata. Pokr. Pot. II. 13. Cf. Výb. I. 338. — O. = krátký lajblíček bez rukávů z předu jen na jednu sponu za- pjatý. Slov. Němc. VII. 107. — O. = kruho- vité členy brnění na záštitu paží. NA. III. 12.

199404   Opleciti Svazek: 7 Strana: 1347
Opleciti zbraň, schultern. Vojen.

199405   Oplecko Svazek: 8 Strana: 0566
Oplecko (rukávce) = kratičká košile po- krývající prsa, záda a ramena. Vz Sbor. slov. I. 39. Opleť (v obchodě) = oklamati. Slov. Zátur.

199406   Oplecní Svazek: 8 Strana: 0257
Oplecní košile. Wtr. Krj. I. 499. Vz Opleči.

199407   Oplecník Svazek: 7 Strana: 1347
Oplecník, u, m., podobný vestě. Vz NZ. I. 378.

199408   Oplecník Svazek: 10 Strana: 0232
Oplecník, vz Oplecek.

199409   Oplecovaný Svazek: 9 Strana: 0204
Oplecovaný. O. tyč = která má kůru a součky seřezané. Us. Čes. 1. VIL 21.

199410   Oplečí Svazek: 7 Strana: 1347
Oplečí v 13. a 14. stol. Cf. Zbrt. Krj. I. 265. O. = čásť košile od pasu do polou prsou z tenkého plátna lněného. Přiléhá k tělu a visí na ramenech na dvou tráčkách (šlech). Sešito je s rubáčem, částí to košile od pasu dolů z konopného n. pačesného plátna. Val. Slavč. 25.

199411   Opleči Svazek: 8 Strana: 0257
Opleči. Také: oplecka, oblečka, roblečka. Cf. Opléčko (3. dod.).

199412   Oplečí Svazek: 10 Strana: 0232
Oplečí, n. = oplecí. Svedčí (sluší) mu to, jak krávě o. Brt. D. 1. 339.

199413   Oplečie Svazek: 7 Strana: 0112
Oplečie. V MV. nepravá glossa. Pa.

199414   Opléčko Svazek: 8 Strana: 0257
Opléčko, a; n. = hořejší čásť rubáše, po- sud na Mor.; tam oplecko, oplečí, opleček (v XVI. stol.) = prsník a rovná se rukávcům ženským. Wtr. Krj. I. 93. Také: oplétačka (Záhoří), podsádka n. podnáramek (Příbor), stonek n. stánek (Místecko). Brt. I). II. 463. Cf. Oplečí (i dod.).

199415   Opléčnica Svazek: 10 Strana: 0640
Opléčnica, e, f. = ženská košile. Brt. Slov.

199416   Oplechanka Svazek: 7 Strana: 0112
Oplechanka, y, f, nomada. Šm.

199417   Oplechatěti, oplechlosť, oplechlý, o- plechnouti Svazek: 2 Strana: 0387
Oplechatěti, oplechlosť, oplechlý, o- plechnouti, vz Opelichati, Oplchalosť, O- plchalý, Opelichati. Jg.

199418   Oplechati Svazek: 2 Strana: 0387
Oplechati, Haare verlieren. Reš.

199419   Oplechatiti Svazek: 2 Strana: 0387
Oplechatiti, il, cen, ení, kahl machen. Ros.

199420   Oplechavěti Svazek: 8 Strana: 0257
Oplechavěti = oplechatěti. Mtc. XVIII. 213.

199421   Oplechlý Svazek: 2 Strana: 0387
Oplechlý, vz Oplchlý.

199422   Oplechnouti Svazek: 2 Strana: 0387
Oplechnouti, vz Oplchnouti.

199423   Oplechovaný Svazek: 9 Strana: 0204
Oplechovaný. O. svítilna. Br. Had. 113.

199424   Oplechovati Svazek: 7 Strana: 0112
Oplechovati, mit Blech überziehen. Bern.

199425   Oplechovati Svazek: 9 Strana: 0204
Oplechovati. Mlč, to ti hned papulu ople- chujem. Slov. Zát. Př. 255b.

199426   Oplemeněný Svazek: 7 Strana: 0112
Oplemeněný; -ěn, a, o, befruchtet, träch- tig gemacht, geschwängert. Kráva býkem o-ná. NA. IV. 98.

199427   Oplemeniti se Svazek: 2 Strana: 0387
Oplemeniti se, il, ění = mladé míti, Junge werfen. — se komu. Oplemenila se kráva (otelila). Ros.

199428   Oplen Svazek: 9 Strana: 0455
Oplen, u, m. O ny vozu: predný oplen má hlbiny, v ktorých udržujú sa drabiny (řebriny); zadný oplen má k tomuže účelu kľanice t. j. kolky. Mus. slov. II. 21.

199429   Oplen, oplín Svazek: 2 Strana: 0387
Oplen, oplín, u n. e, oplínek, nku, m., příční dřevo u vozu ležící na šárnici (nápravě podlé délky), v němž klanice na koncích kolmo stojí, místy slove obrtlík, der Rung-, Kipf-, Kopfstock, Rungstuhl, Kipfen. Jg. O. přední a zadní. Na o. klade se korba, Jg. —

199430   Oplenička Svazek: 7 Strana: 1347
Oplenička, y, f, litignus, zastr. Rozk.

199431   Oplenka Svazek: 7 Strana: 1347
Oplenka, y, f., finger. Pršp. 34. 41.

199432   Oplenník Svazek: 7 Strana: 1347
Oplenník, u, m., parder. Pršp. 91. 2399.

199433   Oplentat se Svazek: 8 Strana: 0257
Oplentat se domom = šukati. Phľd. 1895. 150.

199434   Opleny Svazek: 2 Strana: 0387
Opleny, 4 příčky v řebřinách, Stöckel, m. — O., jedna ze dvou příček, které sanice spojují, Querholz bei den Schlitten. Jg.

199435   Oplesk Svazek: 2 Strana: 0387
Oplesk, u, m., otisk kovový, originalu podobný, k tištěni užitečný, der Abdruck in Metall. Techn. Cínové o-ky mincí. Mus. XI. 385. O-ky ku galvanoplastice, vz KP. II. 225. — O., nepodařené napodobení. O. ústavy francouzské. Pal. Radh. III. 188. Nemějme o-ky jejich výmyslů za odblesky 'a oblesky věčných pravd. Sš. L. předml.

199436   Oplesk Svazek: 7 Strana: 0112
Oplesk, cliché. O. knihtiskařský Us. Pdl. O. udělati, abklatschen, abklopfen. Nz. — O. = nepodařené nápodobení, der Ab- klatsch.

199437   Opleskaný čím Svazek: 10 Strana: 0232
Opleskaný čím: masem (tlustý). Mor. Čes. 1. XI. 254.

199438   Opleskati Svazek: 2 Strana: 0387
Opleskati; oplesknouti, nul a skl, ut, utí; opleštiti, il, ěn, ění, opleskávati, oplešťovati, mit etwas Flachem schlagen. — co, koho čím: rukama, Ros.; chalupu hlínou, umpatzen. Jg. — se kým (s někým) = se okydnouti, schlecht heirathen — vzíti muže n. ženu špat- nou, nedbalou. D. Po tom léku otok opleskne (oplaskne), fällt ab. Us.

199439   Opleskovací Svazek: 2 Strana: 0387
Opleskovací, k opleskování se hodící. O. stroj, Abklatschmaschine. Techn. O. kadlub. 1b.

199440   Opleskovati Svazek: 2 Strana: 0387
Opleskovati, v kově otiskovati, abklat sehen, clichiren. Techn. II. 250.

199441   Oplesněti někde Svazek: 8 Strana: 0257
Oplesněti někde = dlouho pobyti. Phľd. 1894. 434.

199442   Oplesnivělý Svazek: 9 Strana: 0204
Oplesnivělý obličej. Rais. Pot. 7.

199443   Oplesnivěti Svazek: 2 Strana: 0387
Oplesnivěti, ěl, ění. Chléb oplesnivěl, schimmlig werden. Jg.

199444   Oplesť Svazek: 2 Strana: 0387
Oplesť, i, f., zastr., opletení, Flechtwerk, n., Umflechtimg, f. St. skl. 2. 4.

199445   Oplesť Svazek: 7 Strana: 0112
Oplesť, i, f. = opletení. A proto všecka v bolesti položena vniž v o-stí. Hr. ruk. 81. v. 72. Cf. Opleť.

199446   Oplesť Svazek: 9 Strana: 0205
Oplesť v St. skl. 2. 4. vykládá Prk. v Kroku 1897. 97. = z kokotice, hubilen.

199447   Oplésti Svazek: 9 Strana: 0455
Oplésti. Prodal dvůr a vše, což jest k tomu opleteno. 1441. Mšín. 11.

199448   Oplésti co čím Svazek: 8 Strana: 0257
Oplésti co čím: plotem. Ev. olom. Matth. 21. 33.

199449   Oplésti, oplísti Svazek: 2 Strana: 0387
Oplésti, oplísti, opletu, pletl, ten, ení; oplétati, oplétávati. — Vůkol o., um-, über- stricken, einzäunen. V. — co. V. — co čím: trním statek, Reš., zahradu plotem. Ros. — se okolo koho n. čeho — obíhati, obska- kovati, sich ohne Zweck geschäftig machen. Us. — Jg.

199450   Oplešáci Svazek: 9 Strana: 0205
Oplešáci, Voplešáci, Vopletáci = oby- vatelé Jišic, Lhotic, Petrovic, Vřesníka, Vitic a j. Čes. 1. IX. 420.

199451   Oplešatělý. O Svazek: 10 Strana: 0232
Oplešatělý. O. Hlava. Zvon III. 276.

199452   Opleščit sa Svazek: 9 Strana: 0205
Opleščit sa = oženiti se. Slov. Zát. Př. 91b.

199453   Opleščiti koho Svazek: 7 Strana: 1347
Opleščiti koho = udeřiti. Mor. Rgl.

199454   Oplešenec Svazek: 7 Strana: 0112
Oplešenec, nce, m. = tonsurista. Hnoj. 212.

199455   Oplešení, n Svazek: 7 Strana: 0112
Oplešení, n. = udělení tonsury. Hnoj. 212.

199456   Oplešivěti Svazek: 2 Strana: 0387
Oplešivěti, ěl, ění = oplechatěti, kahl werden. D.

199457   Opléšti co, se čím Svazek: 7 Strana: 0112
Opléšti co, se čím. U kapličky, kterou šípek oplétává miliiony vonných květů. Vrch. Já bych ich opletla zlatými pentlami. Brt. P. 135. Besídku vínem o. Us. O. se cínu (s čím), zu thun haben, sich plagen. Us. Tč.

199458   Opleštiti Svazek: 2 Strana: 0387
Opleštiti, vz Opleskati.

199459   Opleť Svazek: 2 Strana: 0387
Opleť, i, f. Flechtwerk, n., Umŕlechtung, f., Zaun, m., plot,. opletení. — O., dvorec plotem ohrazený. Šlechtic ve své opleri vy- rovná se knížeti. C.

199460   Oplet Svazek: 7 Strana: 0112
Oplet, u, m. Máme letos len bez o-tu = není v něm plevele, nemusí se plíti. V Cho- těboř. Neud.

199461   Oplet Svazek: 10 Strana: 0232
Oplet, u, m., rybník u Brlnice. Čas. mor. mus. III. 138.

199462   Opleť Svazek: 10 Strana: 0640
Opleť, i, f. = plot z prutů spletený. Brt. Slov. Sr. násl. Opletek.

199463   Opleť sa komu Svazek: 10 Strana: 0640
Opleť sa komu = vyrvati se komu, zba- viti se koho. Vz Brt. Slov.

199464   Oplet, u, m Svazek: 2 Strana: 0387
Oplet, u, m. (nové), věnec opletený, der Kranz. O. ze slámy, Strohkranz. Techn. — O. (zastr.) = plot. Půh. olom. 1475.

199465   Opleta Svazek: 2 Strana: 0387
Opleta, jm. polí u Majetína na Mor. Km. — O., y, f., Verdriessliehkeit, Unannehmlichkeit. Bude s tím míti o-tu. Us. u Olom. Sd. Vz Opletáni.

199466   Opleta Svazek: 7 Strana: 0112
Opleta. Měl o-ty se sousedy. Kos. Ol.1. 44. Měli bychom s tím jen větší o-ty. Šml. Star. f. — O. = opletené místo Brt. D.

199467   Opleta Svazek: 9 Strana: 0205
Opleta, y, f, pastviště. Pck. Hol. 166. — O. = plot. O-ty dělati, aby dobytkové ne- mohli škoditi. 1488. Arch. XVI. 329.

199468   Opleta Svazek: 10 Strana: 0640
Opleta, y, f. Tahati se s někým po ta- rasech a opletách. Zl. Pr. XXI. 3.

199469   Opletací Svazek: 7 Strana: 0112
Opletací, zum Umflechten. Lpř. Sl. I. 41.

199470   Opletací Svazek: 8 Strana: 0257
Opletací stroj = opletadlo (kterým se něco opletá). KP. VIII. 128.

199471   Opletač Svazek: 2 Strana: 0387
Opletač, e, m., kdo opletá, der Umflechter. Jg.

199472   Opletačka Svazek: 2 Strana: 0387
Opletačka, y, f., která oplétá, die Unv flechterin. — O., opletání, Umstände, m. Aby s tím žádné opletačky neměl. Us. Zlob. Dělati komu o-ky. Us. Také u Přer. Kd. Nadělal mu svým jednáním mnoho opletaček. Us. Hý.

199473   Opletačka Svazek: 7 Strana: 0112
Opletačka = šoukavá práce. Brt. D,

199474   Oplétačka Svazek: 8 Strana: 0257
Oplétačka = vyšívaná a pevně utažená část šatu, jímžto zakrývá se prázdné místo mezi krátkými rukávci a sukní. Nosí je ženské na Záhorsku. Našinec 1893. č. 86. Cf. Opľéčko (3. dod.).

199475   Opletadlo Svazek: 8 Strana: 0566
Opletadlo, a, n., Umwickeluiigsmaschine. KP. VIII. 130.

199476   Opletal Svazek: 7 Strana: 0112
Opletal, a, m., os. jm. Mor.

199477   Opletanec Svazek: 7 Strana: 0113
Opletanec, nce, m. O-nce sú visiącimi strapcami (třepením) z pareného, ťahavého syra opletené oštiepky. Slov. Zátur., Rb. Sb.

199478   Opletáni Svazek: 2 Strana: 0387
Opletáni, n., konání oplétajícího, das Um- flechten. Jg. — O., práce, pletky, opletky, Umstände, m., Verdriesslichkeit, f., Zwist, m. Má veliké opletaní. Us. Se svými sousedy vždy nějaké o. měl (spor, vádu, mrzutosť). Us. - Jg.

199479   Opletaný Svazek: 2 Strana: 0387
Opletaný; opletán, a, o, umflochten. — čím: plotem, Rvač., osidly. Kom.

199480   Oplétati, vz Svazek: 2 Strana: 0388
Oplétati, vz Oplésti.

199481   Opletavý Svazek: 2 Strana: 0388
Opletavý, umständlich. Je to příliš o-vé (s okolky spojené). Dch.

199482   Oplétavý Svazek: 7 Strana: 0113
Oplétavý. O. lodyha. Hg. 117. Vz Oplí- tavý, Rosc. 124.

199483   Opletcí Svazek: 2 Strana: 0388
Opletcí, vz Oplecek.

199484   Opletě Svazek: 9 Strana: 0205
Opletě = rukávce. U Mikulova na Mor. Čes. 1. VII. 83.

199485   Opletek Svazek: 10 Strana: 0640
Opletek, tku, m. = plot z vrbového proutí. Čes. 1. XV. 33. Sr. Opleť nahoře.

199486   Opletená, é Svazek: 2 Strana: 0388
Opletená, é, f., jm.. louky u Přer. Km.

199487   Opletenec Svazek: 2 Strana: 0388
Opletenec, nce, m., opletený, ein Um- flochtener. Zlob.

199488   Opletení Svazek: 2 Strana: 0388
Opletení, n., das Umflechten. — O., plot, der Zaun. V.

199489   Opletený Svazek: 2 Strana: 0388
Opletený; opleten, a, o, umflochten. — O. místo.— čím: plotem. Rvač. Nástrahami a osidly o. Kom. O. rozmarínkou, pentlí. Er. P. 469., 71. — Sš. P. 20.

199490   Opleti Svazek: 2 Strana: 0388
Opleti, opleji n. oplevu, oplel, en, ení; oplévati, bejäten. — co: zelí, stromky, len. Us. — se čemu: Nelze se mu opleti (zbýti ho). Nelze se o. pracem. (Když jedna z druhé roste). Ros. — se před kým. Na Mor. — koho oč; Oplel ma o všetko (ošidil). Mt. S. — se = ošiditi se. Na Slov., Plk.

199491   Opleti koho čím Svazek: 8 Strana: 0257
Opleti koho čím. Oplel ho palicou = udeřil; obral ho ve hře, v koupi. Phľd. 1894. 373.

199492   Opleti sa čeho Svazek: 10 Strana: 0232
Opleti sa čeho = zbaviti se. Val. Čes. 1. XI. 178. — se nač. To sa na ťa oplelo = vrhlo, zachvátilo tě. Val. Čes. 1. XII. 421.

199493   Opletka Svazek: 2 Strana: 0388
Opletka, y, f., polygonum convolvulus. FB. 30.

199494   Opletka Svazek: 7 Strana: 0113
Opletka. Cf. Slb. 236.

199495   Opletka Svazek: 8 Strana: 0257
Opletka, y, f., polygonum convolutum, rostl. Brt. D. II. 506.

199496   Opletky Svazek: 2 Strana: 0388
Opletky, ův, pl., m., opletávání, nesnáze, Umstände, m., Verdriesslichkeiten, f. Mám s ním rozličné opletky. D. Vz Opletačka, Ople- táni. — O., osidla, Intrigue, List, f., Fall- stricke, m. Puch.

199497   Opletník Svazek: 2 Strana: 0388
Opletník, u, m., rostlina svlačcovitá. O. plotní (svlačec větší), calystegia sepium, Zaun- winde, Kk. 182.; lesní, silvestris; krátko- stopečný, catesbiana; položený, paradoxa; plstnatý, tomentosa; přímý, spithamea; po- mořský, soldanella. Rostl.

199498   Opletník Svazek: 7 Strana: 0113
Opletník. Cf. Slb. 371., Rstp. 1092., Mllr. 36.

199499   Opletník Svazek: 8 Strana: 0257
Opletník, u, m., rostl., vz Sladec (3. dod.).

199500   Opleva Svazek: 2 Strana: 0388
Opleva, y, f., Kornbrand, m. Rieggers Arch. II. 276.

199501   Oplevadlo Svazek: 7 Strana: 0113
Oplevadlo, a, n. = človek, ktorého sa nemožno ztriasť, opleť. Slov. Rr. Sb. Veru toho o-dla je u vás primoc (máte mnoho roboty, práce). Phľd. V. 126.

199502   Opleviti se Svazek: 10 Strana: 0232
Opleviti se = zavděčiti se? Pakli díš (pakli jim odporuješ), neopleveš se. Rokyc. Post. 291b.

199503   Oplévka, y Svazek: 7 Strana: 0113
Oplévka, y, m., os. jm. Mor. Šd.

199504   Oplchalosť, oplchavosť Svazek: 2 Strana: 0388
Oplchalosť, oplchavosť (na Slov. oplch- losť) = lysina, plechatosť, oblezlosť, Kahlheit, Glatze, f.

199505   Oplchavosť Svazek: 2 Strana: 0388
Oplchavosť, vz Oplchalosť.

199506   Oplchavosť Svazek: 8 Strana: 0257
Oplchavosť. Háj. Herb. 105., 67. b.

199507   Oplchavý Svazek: 7 Strana: 0113
Oplchavý = oplchlý. Šm.

199508   Oplchavý Svazek: 8 Strana: 0257
Oplchavý. O. místo. Háj. Herb. 163. b.

199509   Oplíček Svazek: 7 Strana: 0113
Oplíček, čku, m., vz Oplecek. Brt. N. p. 328.

199510   Oplíčko Svazek: 2 Strana: 0388
Oplíčko, vz Oplecek. U Hostýna. Zkl.

199511   Oplíčko Svazek: 9 Strana: 0205
Oplíčko = tílko, široký límec místy až do podpaždí sahající, hořejší čásť rubáče. Na Slov. o. = rukávce. Čes. 1. VIII. 202.

199512   Oplieca Svazek: 8 Strana: 0566
Oplieca = oplecko. Sbor. slov. I. 39.

199513   Oplín Svazek: 2 Strana: 0388
Oplín, vz Oplen.

199514   Oplín Svazek: 7 Strana: 0113
Oplín u saní, piest. Rr. MBš., Mkl. Etym. 224.

199515   Oplinka Svazek: 9 Strana: 0205
Oplinka, y, m. = obejda. Hoř. 92.

199516   Oplískati Svazek: 2 Strana: 0388
Oplískati; oplísknouti, nul a skl, ut, utí; opliskovati = ostříknouti, bespritzen, besu- deln. — koho čím: pěnou a bahnem. C. Pannu hanbou n. lehkostí (pomluviti, ver- schwatzen). Reš. — Jg.

199517   Oplísti Svazek: 7 Strana: 0113
Oplísti, vz Oplésti.

199518   Oplíštiti se čím Svazek: 7 Strana: 0113
Oplíštiti se čím. Vz Plíštiti, Oplískati. bojím se, aby se tam (ve Vídni) ňákou Něm- kyňkú neoplíštil, věru hrubě zle se vedou našim milým Čechům ty Němkyně. Črn. Zuz. 223.

199519   Oplítavý Svazek: 7 Strana: 0113
Oplítavý, vz Oplétavý.

199520   Opliti Svazek: 2 Strana: 0388
Opliti, opliji, il, it, ití; oplivati — vůkol plíti, umspeien, umspucken. Jg.

199521   Oplizlý Svazek: 7 Strana: 0113
Oplizlý = oplzlý. O. řeči Sš. II. 127.

199522   Opliží Svazek: 9 Strana: 0205
Opliží, n., trať u Doubravy. Věst. op. 1895. 15.

199523   Oplížiti se Svazek: 8 Strana: 0257
Oplížiti se. Kolem vsi se o-žím. Kolc. 77.

199524   Oplkanec Svazek: 7 Strana: 0113
Oplkanec, nce, m. = oplkaný člověk. Na Hané. Wrch.

199525   Oplkaný Svazek: 7 Strana: 0113
Oplkaný. O. zemák = rozvařený ; o. člo- vek = tlučhuba. U Nezamyslic. Bkř.

199526   Oplocení Svazek: 2 Strana: 0388
Oplocení, n.. Ver-, Umzäunung. D.

199527   Oplocený Svazek: 2 Strana: 0388
Oplocený, umzäunet. Jg.

199528   Opločany Svazek: 2 Strana: 0388
Opločany, dle Dolany, ves u Kojetína na Mor. PL.

199529   Opločany Svazek: 7 Strana: 0113
Opločany, Oplotzan.

199530   Oplodí Svazek: 2 Strana: 0388
Oplodí, n., okrovy plodu. O. suché, dřev- naté, mázdrovité, masité či obdužné. Rostl. O. (obal plodní, Fruchthülle): blánovité, ko- ževité, šťavnatě dužné, dřevnaté, tvrdé. Čl. Vz S. N.

199531   Oplodí Svazek: 7 Strana: 0113
Oplodí = semenník, der Samenbehälter. Cf. Čl. Kv. XXIII.

199532   Oplodistvený Svazek: 7 Strana: 0113
Oplodistvený; -en, a, o, befruchtet. O. zeme. Šf. Strž. I. 573.

199533   Oplodistviti Svazek: 7 Strana: 0113
Oplodistviti, il, en, ení, befruchten. Šm.

199534   Oploditi Svazek: 2 Strana: 0388
Oploditi, il, zen, ení; oplozovati. — co: strom. Vz Oplodniti.

199535   Oploditi Svazek: 7 Strana: 0113
Oploditi. Vzory osvěžují a oplozují duchy. Osv. I. 191.

199536   Oplodnění Svazek: 7 Strana: 0113
Oplodnění, n., die Befruchtung.

199537   Oplodněný Svazek: 7 Strana: 0113
Oplodněný; -ěn, a, o, befruchtet. O. fan- tasie. Tš

199538   Oplodniti Svazek: 2 Strana: 0388
Oplodniti, il, ěn, ění, plodným učiniti, fruchtbar machen, befruchten. — co. Duch sv. druhdy se vznášel nad stvořenstvem, je upraviti a o. hodlaje. Sš. L. 17.

199539   Oplodniti Svazek: 8 Strana: 0257
Oplodniti. Jenž naší matky lůno o-nil. Vrch. Rol. XXXVI. 236. — Mus. 1894. 559.

199540   Oplodný Svazek: 7 Strana: 0113
Oplodný, befruchtend. O. práce. Dch.

199541   Oplošiti Svazek: 7 Strana: 0113
Oplošiti, il, en, ení, abplatten, platt ma- chen. Šm.

199542   Oplošná Svazek: 2 Strana: 0388
Oplošná podoba, horizontale Gestalt. Š. a Ž.

199543   Oplošnosť Svazek: 7 Strana: 0113
Oplošnosť, i, f. O zemí. Mus. 1887. 505. Vz Oplošný.

199544   Oploštělý Svazek: 8 Strana: 0257
Oploštělý = zploštělý. O. pahýl glikomu. Schb. Nád. 47.

199545   Oploštění Svazek: 8 Strana: 0257
Oploštění. O. bulbu očního. Schb. Nád. 47.

199546   Oploštěný Svazek: 10 Strana: 0640
Oploštěný kužel. Ott. XXIII. 992.

199547   Oplot Svazek: 2 Strana: 0388
Oplot, u, m., Umzäunung.— O., oploteň. — O., a, m., Amplatz, ves u Přestice. PL.

199548   Oplot Svazek: 7 Strana: 0113
Oplot, Amplatz. Blk. Kfsk. 587., Rk. Sl.

199549   Oplota, y, f Svazek: 2 Strana: 0388
Oplota, y, f. = oploteň. Us. u Přer., Tov., Prostěj. Mtl, Zkl.

199550   Oploták Svazek: 8 Strana: 0257
Oploták, u, m. = kužílek při plotu ku- želny postavený, jinde sedlák n. baba. N. Mě- sto. Brt. D. II. 357.

199551   Oplotec Svazek: 2 Strana: 0388
Oplotec, tce, m., malý plot, opletení, Krippe, f., Flechtwerk, n. Oplotcem ohraditi. D. — O., ves u Horšova Týna. PL.

199552   Oplotec Svazek: 7 Strana: 0113
Oplotec, Amplatz. Blk. Kfsk. 331., Rk. Sl.

199553   Oplotek Svazek: 7 Strana: 0113
Oplotek, tku, nu. = oplotec, der Zaun. Rk.

199554   Oplotek Svazek: 8 Strana: 0257
Oplotek, tku, m., vz Přístodůlek (3. dod.), Páreň (3. dod.).

199555   Oploteň Svazek: 2 Strana: 0388
Oploteň, tně, f., stěna u mlatu, přes kterou se do přístodolku, do pírny leze, římsa, zá- tyně, Tennewand, f. D. — O., pírna, kam se obilí skládá, Panse, f. Us. — Jg.

199556   Oploteň Svazek: 7 Strana: 0113
Oploteň, vz Záteň.

199557   Oploteň, oplotna, oplotně, oplotnice Svazek: 10 Strana: 0232
Oploteň, oplotna, oplotně, oplotnice dělí mlat od peren. Litom. 61.

199558   Oplotění Svazek: 7 Strana: 0113
Oplotění, n. = plot, ohražení, die Um- zäumung, der Zaun. Zpr. arch. VII. 54.

199559   Oplotila, y Svazek: 2 Strana: 0388
Oplotila, y, f. = oploteň. U Olom. Sd.

199560   Oplotili Svazek: 2 Strana: 0388
Oplotili sloupy, zur Tennewand gehörig. Um. les.

199561   Oplotiti Svazek: 2 Strana: 0388
Oplotiti, il, cen, ení = plotem ohraditi, umzäunen. — co: zahradu, — čím: živým plotem.

199562   Oplotňák Svazek: 7 Strana: 0113
Oplotňák, a, m. = mlatec u oplotně. Us. Hrt.

199563   Oplotní Svazek: 7 Strana: 1347
Oplotní soused = oddělený jen plotem. NZ. I. 548.

199564   Oplotný Svazek: 7 Strana: 0113
Oplotný; -ěn, a, o, umzäunt. Bern.

199565   Oploty Svazek: 2 Strana: 0388
Oploty, dle Dolany, něm. Oblat, ves v Ža- tecku u Podbořan. Vz S. N.

199566   Oploty Svazek: 7 Strana: 0113
Oploty. Blk. Kfsk. 611, Sdl. Hr. VI. 263., Rk. Sl.

199567   Oplouti Svazek: 2 Strana: 0388
Oplouti, opluji, oploul, ut, utí; oplynouti, ul, ut, utí; oplovati, oplývati, oplouvati, (na Mor. a Slov. oplúvati) = okolo plouti, téci, vorbei-, umfliessen; přetékati, oblévati se, hojnosť míti, überfliessen, Uiberfluss haben; okolo plouti, objeti, umschwimmen, umschif- fen ; pryč uplynouti, wegschwimmen, weg- geschwemmt werden. Jg. — abs. Kalich můj naléváš, až oplývá (přetéká). Ps. ms. Bůh dal tu svým daróm oplynúti, kdež je byl dřieve hřiech oplýval (přetékal). Št. 37. — Kat. 28. Kom. — co. Město s jedné strany oplove (obtéká)řeka Sagarius. St. skl. Hranice ostrova oplouti (objeti). Hlas. — čím: zbožím, bo- hatstvím oplývati, Kom., nešlechetnostmi. V. Země obilím a vínem oplývá. Br. Země medem oplývající. Pref. 413. O. neštěstím. Č. Dobrým oplývati hojně. Kom. Všechnou krásy ozdobou a všech dober zásobou jako kněžna skvělá oplývala celá, Sš. Bás. 49. — Har., Č. — čím na čem: na všem těle potem oplývati (celý se potiti). L. — čím jak. Všemi věcmi s dostatek oplývati. V. — v čem (s kým), kde. Byliny v moři oplývající. Ler. V ra- dostech oplývati, v rozkošech (s ženami) = hojnosť jich míti. V. Hlavy, nohy a jiní údové bez těla v krvi oplývají (pryč plynou). Dvě kron. — Jg. — kam: loď do přístavu. — čeho. Jakož všecka země vody byla oplývala (hojnosť jí měla), tak . . . Výb. I. 773.

199568   Oplouti Svazek: 7 Strana: 0113
Oplouti. Kdež je (město) řeka oplove. Kat. 4. — komu čím. Někomu hořem oplý- vají ústa. Kká. — kde. Lid pod ním oplývá, lebt im Wohlstand. Lpř Sl. I. 89. —- čeho. Cf. Instrumental 583. b. 8. ř. sh.

199569   Oplouvání Svazek: 7 Strana: 0113
Oplouvání, n , das Umschiffen. Lpř.

199570   Oplouvati Svazek: 7 Strana: 0113
Oplouvati, vz Oplouti.

199571   Oplovati Svazek: 7 Strana: 0113
Oplovati, vz Oplouti.

199572   Oplový, oplutevní. O Svazek: 10 Strana: 0640
Oplový, oplutevní. O. dříví (dubové). Wtr. Éem. 933.

199573   Oplození Svazek: 7 Strana: 0113
Oplození, n., die Befruchtung. Umělé o.; síla, schopnosť o., Befruchtungskraft, -fähig- keit. Cf. Slov. zdrav.

199574   Oplození Svazek: 10 Strana: 0232
Oplození, n. Vz Ott. XVIII. 813.

199575   Oplozený Svazek: 7 Strana: 0113
Oplozený; -en, a, o, befruchtet. O. vejce. Ves. I. 71.

199576   Oplozovací Svazek: 7 Strana: 0113
Oplozovací, Befruchtungs-. O. síla. Dk.

199577   Oplozování Svazek: 2 Strana: 0388
Oplozování, n , die Befruchtung. Um. les.

199578   Oplozování Svazek: 7 Strana: 0113
Oplozování. Výhradaí a popřední o. jed- noho pole. Šf. III. 574.

199579   Oplsteň Svazek: 7 Strana: 0113
Oplsteň. Rstp. 1241. (?).

199580   Oplstěn Svazek: 9 Strana: 0205
Oplstěn, u, m., iresine, rostl. Vz Ott. XII. 725.

199581   Oplstiti Svazek: 2 Strana: 0388
Oplstiti, il, ěn, ění, haarig machen. Na Mor.

199582   Oplučení Svazek: 7 Strana: 0113
Oplučení (od pluk) navrhuje Czm. I.. 125. za Landsturm. Potom Oplučenec, Oplučiti.

199583   Opluhaviti Svazek: 2 Strana: 0388
Opluhaviti, il, en, ení, verunreinigen. Na Slov.

199584   Oplulý Svazek: 2 Strana: 0388
Oplulý, umflossen, umschwemmt. St. skl.

199585   Opluňat Svazek: 7 Strana: 1347
Opluňat, u, m., sardius, zastr. Rozk. Pršp. 6. 23.

199586   Opľusk Svazek: 10 Strana: 0640
Opľusk, u, m. = okap. Brt. Slov.

199587   Opľuskati Svazek: 10 Strana: 0640
Opľuskati = ohoditi blátem, maltou. Vz Brt. Slov.

199588   Opľusnělý Svazek: 7 Strana: 0113
Opľusnělý = sešlý, vetchý, otrhaný, ver- wahrlost. O. chalupa, Člověk. Slez. Šd., Brt. D 242.

199589   Oplúščiť sa Svazek: 7 Strana: 0113
Oplúščiť sa = okotiti se. Ovca a koza sa plúšťa. Slov. Rr. Sb. Vz Opluštiti. O žen- štině nevdané pohrdlivě = slehnouti. Val. Brt. D. 242.

199590   Oplúščit se Svazek: 9 Strana: 0205
Oplúščit se = ohřebiti se. Kobyla se o-la. Mus. ol. 1898. 112.

199591   Opluštil, a Svazek: 7 Strana: 0113
Opluštil, a, m., os. jm. Mor. Šd.

199592   Opluštiti Svazek: 7 Strana: 0113
Opluštiti, il, ěn, ění. Má na sobě všady toli masa, jakoby ho o-štil. Mor. Šd. — se = okotiti se; oženiti se. Vz Opluščiti. Val. Vck.

199593   Oplutevní Svazek: 10 Strana: 0640
Oplutevní, vz Opiový.

199594   Oplutí Svazek: 2 Strana: 0388
Oplutí, n., die Umschiffung. Dch.

199595   Oplůtkovaný Svazek: 10 Strana: 0232
Oplůtkovaný statek (plotem obehnaný). Zvon III. 599.

199596   Opľuvný Svazek: 7 Strana: 0113
Opľuvný = ničemný? Slov. Klátíš večne sa jako trstina mezdi vlastenectvom a ju- dášstvom, hrdinstvom a o-nou podlosťou. Zhr. Lžd. 239.

199597   Oplvať Svazek: 7 Strana: 0113
Oplvať = oplývati. Slov. Bern.

199598   Oplvky Svazek: 7 Strana: 0113
Oplvky, pl., m. = výžuvky. Slov. Gemer. Rr. Sb.

199599   Oplynouti Svazek: 2 Strana: 0388
Oplynouti, vz Oplouti. — O., utopiti se. Mnozí v to ufajíce jsú oplynuli. Výb. I. 634.

199600   Oplynouti Svazek: 9 Strana: 0205
Oplynouti. Kde jest hřích oplynul, tu jest nad to mohl dar milosti jeho oplynúti. St. Bes. 67. V té struze lidé jezdíc na koních až do pasu oplývali (tam jim voda sahala). 1491. Arch. XVI. 389.

199601   Oplynouti koho Svazek: 7 Strana: 0113
Oplynouti koho. Nač jsi mě o-lo? Č. Kn. š. 220. — O. = utonouti. O. v řece. Št. Kn. š. 142. Všakž sama potom oplyneš. Výb. I. 170.

199602   Oplynulý Svazek: 7 Strana: 0113
Oplynulý, umflossen.

199603   Oplynutý Svazek: 7 Strana: 0113
Oplynutý = oplynulý. Ziak. 290.

199604   Oplývati Svazek: 2 Strana: 0388
Oplývati, vz Oplouti.

199605   Oplývavě Svazek: 2 Strana: 0388
Oplývavě komu dobročiniti, im Uiber- fluss. Sš. Oa. 31.

199606   Oplývavosť Svazek: 7 Strana: 0113
Oplývavosť, i, f. = nadbyt, hojnosť, der Uiberfluss. Sš. J. 152.

199607   Oplyvně Svazek: 2 Strana: 0388
Oplyvně, hojně, reichlich, im Uiberfluss. Všem sluhám svojim světskými dobry se o. propůjčoval. Sš. L. 42.

199608   Oplzati se Svazek: 2 Strana: 0388
Oplzati se, oplznonti, unzüchtig werden. Lépe jest se ženiti než oplzati sě. Št. Ktož by sě spolu oplzali, nebylo by hodné. St. 37.

199609   Oplzati se s kým Svazek: 7 Strana: 0113
Oplzati se s kým. Št. Kn. š. 96. — v čem: ve zlé žádosti. Št. Kn. š. 96.

199610   Oplzkosť Svazek: 7 Strana: 0113
Oplzkosť = oplzlosť. Hymn. 1418.

199611   Oplzký Svazek: 2 Strana: 0388
Oplzký, vz Oplzlý.

199612   Oplzla Svazek: 9 Strana: 0205
Oplzla, pl., n., pozemek. Pck. Hol. 50.

199613   Oplzle Svazek: 2 Strana: 0388
Oplzle, nečistě, mrzce, smilně, unkeusch, unflätig. O. mluviti, Zoten reissen. D.

199614   Oplzlec Svazek: 7 Strana: 0113
Oplzlec, zlce, m. = oplzlý člověk. Dk.

199615   Oplzlina Svazek: 7 Strana: 0113
Oplzlina, y, f. = oplzlosť. Hymn. 1418.

199616   Oplzlomluvec Svazek: 7 Strana: 0113
Oplzlomluvec, vce, m., der Zottenreisser. Šm.

199617   Oplzlosť Svazek: 2 Strana: 0389
Oplzlosť, i, f., mrzkost, chlípnosť smil- nosť. V., ZN. O. je nestydatosť u vyjevování poměrů pohlavních netoliko bez nutnosti, než i pro zvláštní v tom zalíbení. Unzüch- tigkeit, Unfläterei, f. O. páchati (smilniti). D. O. v řeči. Jg. O-sti se stříci. Kom. Žádná o. nevycházej z úst vašich. Ros.

199618   Oplzlosť Svazek: 7 Strana: 0113
Oplzlosť v mluvení jest potupnější než řeč prázdná neb mnoho mluvenie. Hus I 272.

199619   Oplzlý Svazek: 2 Strana: 0389
Oplzlý = kluzký, zkalený, nešvárný, mrz- ký, smilný, unflätig, schlüpfrig, unzüchtig, unkeusch. Jg. O. řeči, Nej., rozkoše, žváč, V., kroj, myšlení, Kom., odpověď, Jel., slova, srdce, údové, Ros., žena. O stav manž. O. život sobě oblibovati. V. Není stydlivý, ale čela oplzlého. Pr. živ. O. — v čem: v mlu- vení. V.

199620   Oplzlý Svazek: 7 Strana: 0113
Oplzlý. Mkl. Etym. 237. O. řeči, Koll. IV 151., skutky. Píší o. věci a ohavné. Hus I. 54.

199621   Oplzlý Svazek: 8 Strana: 0257
Oplzlý. O pův. slova cť. Gb. H. ml. I. 78.

199622   Oplznouti Svazek: 2 Strana: 0389
Oplznouti, znul a zl, utí = plzkým či- něnu býti, schlüpfrig werden. — O., opíchati, kahl werden. Oplzla mu hlava. — O., neči- stotným učiněnu býti, unflätig, unzüchtig werden. Ros.

199623   Oplzský Svazek: 2 Strana: 0389
Oplzský = oplzlý, unzüchtig. Nemluv oplzských věcí. Kom.

199624   Oplzství Svazek: 2 Strana: 0389
Oplzství, n. = oplzlosť.

199625   Oplzstvo Svazek: 7 Strana: 0113
Oplzstvo, a, h. = oplzství. Št. Kn. š. 116.

199626   Opłáknút koho Svazek: 10 Strana: 0232
Opłáknút koho = napáliti, ošiditi. Val. Čes. 1. XIII. 375. Sr. Oplakati.

199627   Opłátněný Svazek: 10 Strana: 0640
Opłátněný = zblázněný. Vz Brt. Slov.

199628   Opnák Svazek: 2 Strana: 0389
Opnák, a, m., pachysomata, ssavec upí- rovitý. Ssav.

199629   Opnice Svazek: 7 Strana: 0113
Opnice, e, f. = blána, která obepíná prsty ptáků, netopýra, die Schwimm-, Flug- haut. Hrvát. Šd.

199630   Opnosť Svazek: 7 Strana: 1347
Opnosť, i, f, valitudo, zastr. Rozk. Pršp. 54. 94.

199631   Opnouti Svazek: 2 Strana: 0389
Opnouti, lépe: opíti (na Slov. opěti, dříve: op'ati), op'al (opial, opjal), iat, ětí; opínati — obestříti, okryti, opásati, um-, über- spannen, umhängen, umgürten. Ros. — co, koho, se čím: o. se záponou zlatou. Br. Skříni boží stanem opal. BO. — se čím v čem. Róže červená svú šarlatnú barvú v hořiecí milosti nám se neopne (nezastře). Tkadl.

199632   Opnouti se čím Svazek: 7 Strana: 0113
Opnouti se čím. Jenž se přiezní ne- opíná. Ezp. 871.

199633   Opo enec Svazek: 7 Strana: 1347
Opo enec v dod. oprav v: Opolenec.

199634   Opobalsam Svazek: 7 Strana: 0113
Opobalsam, u, m. Mlč. Vz Rk. Sl.

199635   Opoběhnouti Svazek: 2 Strana: 0389
Opoběhnouti, hl, utí, opobíhati, vorbei-, umgehen. Jg.

199636   Opocení Svazek: 2 Strana: 0389
Opocení, n., das Abschwitzen. Jg.

199637   Opocenina Svazek: 9 Strana: 0455
Opocenina oken. Nár. sbor. 1901. 152.

199638   Opocený Svazek: 2 Strana: 0389
Opocený; -cen, a, o, abgeschwitzt, schweis- sig. Jg.

199639   Opoctiviti Svazek: 2 Strana: 0389
Opoctiviti, il, en, ení, ehrlich machen. Berla král. 35.

199640   Opočen Svazek: 7 Strana: 0113
Opočen, vz Opočno. Sdl. Hr. I. 256., II. 279., IV. 39., 338., V. 364. O., holkami otočen. Sbtk. Krat. h. 82.

199641   Opočenský Svazek: 7 Strana: 0113
Opočenský Jiří, naroz. 1781., kněz. Jg. H. I. 604

199642   Opočenský Svazek: 10 Strana: 0640
Opočenský Gust. R., básn.

199643   Opočilka Svazek: 7 Strana: 0113
Opočilka, y, f., Křížka, hospoda u Ne- veklova.

199644   Opočínek Svazek: 2 Strana: 0389
Opočínek, nka, m., ves u Přelouče. PL.

199645   Opočínek Svazek: 7 Strana: 0113
Opočínek, Opotschinek. Rk. Sl.

199646   Opočívati Svazek: 2 Strana: 0389
Opočívati = odpočívati. — od čeho : od světské neprázdnosti. Št. 34.

199647   Opočnice Svazek: 2 Strana: 0389
Opočnice, ves u Poděbrad. PL., Tk. III. 78., 106., Tf. 287.

199648   Opočnice Svazek: 7 Strana: 0113
Opočnice, Opotschnitz. Blk. Kfsk 1041., Rk. Sl. 453

199649   Opočno Svazek: 2 Strana: 0389
Opočno, a, n. (Opočeň, nyní Opočen), mě. v Královéhradecku. Vz S. N. — O., ves u Postoloprt. PL.

199650   Opočno Svazek: 7 Strana: 0114
Opočno, Opotschna, Opotschno, mě. u Do- brušky ; ves u Postoloprt a u Vys. Mýta. Cf. Tk. IV. 735., VI. 205., Tk. Žk. 224., Blk. Kfsk 1377., Sdl. Hr. V. 364., Rk. Sl. V O-čně (městě) jsou náruživí karbaníci. Vz Sbtk. Krat. h. 82.

199651   Opočný Svazek: 2 Strana: 0389
Opočný. O. hromada = skalní, vz Opoka. BO.

199652   1. Opodál Svazek: 2 Strana: 0389
1. Opodál, něco dále, podál, obdál, zda- leka, in einiger Entfernung, etwas entfernt, von fern. O. státi, ležeti. D. O. od města jsem čekal. Har. Ti že jsou o. od toho ne- přítele (daleko). V. O. odtud své ležení měl. V. Jednoho od druhého o. rozestavte. Br.

199653   2. Opodál Svazek: 2 Strana: 0389
2. Opodál, i, f., opodálí, n., obdalekosť, die Abweite. Th., Č.

199654   Opodálný Svazek: 2 Strana: 0389
Opodálný, obdálný, abweit, etwas fern. Ros.

199655   Opodél Svazek: 7 Strana: 0114
Opodél moře = směrem k moři. Sš.

199656   Opodeldok Svazek: 2 Strana: 0389
Opodeldok, u, m., balsam umělý, jehož hlavní léčivou součástkou je kafr. Vz S. N.

199657   Opodeldok Svazek: 7 Strana: 0114
Opodeldok, linimentum saponatocampho- ratum. Nz. lk , Kram. Slov., Rk. Sl.

199658   Opodlhý Svazek: 7 Strana: 0114
Opodlhý, länglich. Slov. Ssk.

199659   Opodrhnouti Svazek: 7 Strana: 0114
Opodrhnouti = o něčem se zmíniti, etwas envahnen. On to už opodrh. Us. v Krkonš. Hk.

199660   Opodstatnělý Svazek: 7 Strana: 0114
Opodstatnělý = opodstatněný. Šml. Na čerst.

199661   Opodstatnění Svazek: 7 Strana: 0114
Opodstatnění, n., die Begründung. O. pravdy. Stárek. Mrav. 12.

199662   Opodstatněnosť Svazek: 7 Strana: 0114
Opodstatněnosť, i, f., die Begründetheit. O úsudku. Tš. Laok. 49.

199663   Opodstatněný Svazek: 2 Strana: 0389
Opodstatněný, begründet. Zločin je opod- statněn, lépe: zločin je právem doveden, do- kázán. Pelikán.

199664   Opodstatniti Svazek: 2 Strana: 0389
Opodstatniti, il, ěn, ění; opodstatňovati =jako podstatu věci dáti, utvrditi, begrün- den, befestigen. — co čím: knihami měst- skými. Zlob. Školní cvičení příkladem doma o. Čas. theol.

199665   Opodstatniti Svazek: 7 Strana: 0114
Opodstatniti. Lépe: odůvodniti, doká- zati, dolíčiti, ztvrditi. Brs. 2. vd. 166.

199666   Opoenec Svazek: 7 Strana: 0114
Opoenec, Oppelitz. Blk. Kfsk. 1201 , Rk. Sl.

199667   Opohlav Svazek: 7 Strana: 0114
Opohlav, a, m, Opolau. Šm.

199668   Opoj Svazek: 2 Strana: 0389
Opoj, e, m., opojný nápoj, berauschendes Getränk. Ó-je nebude píti. Sš. L. 7.

199669   Opojan Svazek: 7 Strana: 0114
Opojan, u, m, jacquinia, die Jacquinie, rostl. Vz Rstp. 1028.

199670   Opojed Svazek: 7 Strana: 0114
Opojed, a, m. = opicojed. Lpř. SI. II. 126.

199671   Opojení Svazek: 7 Strana: 0114
Opojení, n. O. radostí, der Freuden- rausch. Posp.

199672   Opojenosť Svazek: 2 Strana: 0389
Opojenosť, i, f., stav z opití-se vzešlý, das Betrunkensein, die Trunkenheit. O. u opilství se liší od sebe tím, že ona jest ná- sledek, toto pak skutek. O. a opilství mysl člověka nějakou jakoby mhlou obalují a skličují. Sš. L. 194.

199673   Opojený Svazek: 2 Strana: 0389
Opojený; opojen, a, o = napojený, ge- tränkt; opilý, betrunken. V. O. srdce. Kom. — čím: slávou, rozkošemi, radostí, nadějí, sladkostí. V., Jg. Člověk světem o., trunken. Dl.

199674   Opojina Svazek: 7 Strana: 1347
Opojina, y, f., ipocinatio. Pršp. 56. 49.

199675   Opojiti Svazek: 2 Strana: 0389
Opojiti, il, en, ení; opojovati =opilým činiti, berauschen; napojiti, tränken. Opoju- jící nápoj. Bib. — co, koho, se čím. Chč. 302. Se vínem, V., Lom, Štelc; střely krvi (napojiti), Ctib.; se přílišným štěstím, slad- kostí, V., světem, vůní, Kom., radostí, ví- tězstvím, D., slávou o. — od čeho. Jezte a pijte a opojte se ne od vína. V.

199676   Opojiti co jak Svazek: 7 Strana: 0114
Opojiti co jak. Vír, jenž hlavu snící opojil až do závrati Vrch.

199677   Opojivý Svazek: 7 Strana: 0114
Opojivý. O. vůně, Vrch, Mkr., vnady Čch. Mch. 42, síla vína. Posp.

199678   Opojivý, opojný Svazek: 2 Strana: 0389
Opojivý, opojný, berauschend. Us. Síla o-vá vína se kořennými věcmi zvětšuje. Sš. Zj. 454.

199679   Opojlivý Svazek: 2 Strana: 0389
Opojlivý = opojný. O. nápoj. D.

199680   Opojně Svazek: 10 Strana: 0232
Opojně vanouti. Kká. Sion I. 199.

199681   Opojník Svazek: 7 Strana: 0114
Opojník, u, m., das Opium. Šm , Loos.

199682   Opojnost, i Svazek: 7 Strana: 0114
Opojnost, i, f. Osv. VI. 681.

199683   Opojný, čím Svazek: 2 Strana: 0389
Opojný, čím se člověk opojuje, berau- schend. Opojíme se nápojem opojným. Br. O. nápoj, V., Lom., zvuk. Kamar.

199684   Opojovati Svazek: 2 Strana: 0389
Opojovati, vz Opojiti.

199685   Opoka Svazek: 7 Strana: 0114
Opoka = skála. V děrách o-ky. Hus III. 32. O. útočišče ježkóm. Ž. wit. 103. 18. O. bieše Kristus Ev. olom. 104. — Sv. ruk. 312. b. V MV. nepravá glossa. Pa.

199686   Opoka Svazek: 8 Strana: 0257
Opoka. O pův. cf. Gb. II. ml. 1. 83.

199687   Opoka, opuka Svazek: 2 Strana: 0389
Opoka, opuka, y, f., skála, Fels, m., petra. MV., Bibl. V opoce potoky vysekal, in petris rivos excidit. BO. — O., kámen hlinitý a písčitý, slín, thoniger Sandmergel. — O., kámen se loupající, jehož hlavní část-
kou hlína jest, der Thonschiefer. Um. les. — O., hornina z blyštinky, křemene atd. slo- žená, der Glimmerschiefer. Rostl. — O., ká- men vápenatý, der Tof, Tuf, Tofstein, Tuf- stein, die Rauchwacke. Kom. — Jg. — Vz Opuka.

199688   Opokořiti Svazek: 2 Strana: 0389
Opokořiti, il, en, ení, opokořovati, demü- thigen. Aqu.

199689   Opokovatý. O Svazek: 10 Strana: 0232
Opokovatý. O. hora. Pulk. Lobk. k. 3. Vz Opoka.

199690   Opokový, opukový Svazek: 2 Strana: 0389
Opokový, opukový, Felsen-, Tof-, Glim- merschiefer-.

199691   Opolané Svazek: 7 Strana: 0114
Opolané v Polsku. Vz Šf. Strž. II. 422.

199692   Opolany Svazek: 2 Strana: 0389
Opolany, dle Dolany, ves u Poděbrad. PL.; Tk. I. 87., III. 35.

199693   Opolčenec Svazek: 7 Strana: 0114
Opolčenec, nce, m. = domobranec, rus.

199694   Opolčenec Svazek: 8 Strana: 0257
Opolčenec, nce, m. = domobranec. Phľd. 1893. 573. Vz násl. 17

199695   Opolčenie Svazek: 8 Strana: 0258
Opolčenie, n. = domobrana, bulhar. Phľd. 1893. 573.

199696   Opole Svazek: 2 Strana: 0389
Opole, e, n. Vz S. N., Tk. III. 283., Opolí.

199697   Opole Svazek: 7 Strana: 0114
Opole, e, n., Oppeln, mě. v prus. Slezsku Rk. Sl., S. N.

199698   Opole Svazek: 8 Strana: 0258
Opole, n. = sousedstvo, čásť (okres) župy. Vz Pras. Těš. 29.

199699   Opole Svazek: 10 Strana: 0232
Opole, e, n. Každá kaštelanie rozpadala se na sousedstva čili opole; Celé o. bylo jistými dávkami i povinnostmi k hradu za- vázáno. Vz více ve Vlasť. IV. 29. Sr. Opolí i v dodatcích.

199700   Opolední, m Svazek: 2 Strana: 0389
Opolední, mittägig, Mittags-. O. den. Troj.

199701   Opoledník Svazek: 9 Strana: 0205
Opoledník, u, m. = poledni země. O. mi slúži. Alx. Nách. CXXXIX.

199702   Opolenec Svazek: 2 Strana: 0389
Opolenec, nce, m., ves u Kašparských hor. PL.

199703   Opolený Svazek: 7 Strana: 0114
Opolený. O. chalupy (s poli). Řezn.

199704   Opoleti Svazek: 2 Strana: 0389
Opoleti, opáliti se, z pl. Gb. Hl. 146. Kat. 2227. Rúcho neopolelo (neohořclo). Kat. 127.

199705   Opolěti Svazek: 7 Strana: 0114
Opolěti = shořeti. Vz Polěti. Rúcho ne- opolelo. Kat. 127.

199706   2. Opolí Svazek: 2 Strana: 0389
2. Opolí, n. V o., in campestribus. BO. V horách přebýváše i v o. BO. O., několik domků pohromadě s poli. Pal.

199707   Opolí Svazek: 7 Strana: 0114
Opolí = honitva, okolina, okres, okolí, pokud (až kam) obyvatelé povinni byli ho- niti zločince. Pal. Děj. I. 2. 304., 306. — O. = rovina, planities. V jedné planěvě neb o. Mill. 3. — Pyp. K. II. 7.

199708   1. Opolí, n., Opole Svazek: 2 Strana: 0389
1. Opolí, n., Opole, e, f., mě. v prus. Slezsku, Oppeln. — Opolan, a, m., pl. -né. — Opolský. Jg. Vz Opole.

199709   Opoliti Svazek: 2 Strana: 0389
Opoliti, il, en, ení, přepasovati, in der Mitte umgeben, umgürten. — co. Cesta bílá to jest páseň, jež tu rouchu opolí. Sš. Bs. 32.

199710   Opoliti Svazek: 7 Strana: 0114
Opoliti = opáliti, abbrennen. Laš. Tč. Cf. Opoleti.

199711   Opolka Svazek: 2 Strana: 0389
Opolka — opálka. U Ostrav. Tč.

199712   Opolna Svazek: 2 Strana: 0389
Opolna, y, f., plnosť, die Fülle. Slova ta obsahují zákon veškeré spravedlnosti a o-nu všelikých ctností. Sš. Výkl. 1. Petr. 11. —• O., pravidlo, die Richtschnur, Norm, das Richtscheit der Maurer. Vůbec musí překla- dateli pravidlem a o-nou býti, že se nemá ve překladě kromě jazyka nic měniti. Sš. Mt. 8. My se jich tu můžeme lišiti, ve vul- gatě o-nu a ředidlo majíce. Sš. J. 102.

199713   Opolna Svazek: 7 Strana: 0114
Opolna. Vynech: ,plnosť die Fülle' a slova následující polož pod násl. význam: pravidlo. Cf. Sš. II. 60., 64., 65, 128., 179., J. 175., 222.

199714   Opolněšice Svazek: 7 Strana: 0114
Opolněšice, míst. jm. Tov. 5

199715   Opolský Svazek: 7 Strana: 0114
Opolský. O nářečí o-ském Od Luc. Ma- linovského. Beiträge zur slav Dialektologie. Leipzig 1875. Jenom hláskosloví.

199716   Opolský Svazek: 10 Strana: 0232
Opolský Jan, básn., nar. 1875. Vz Ott. XVIII. 815.

199717   Opolský Svazek: 10 Strana: 0640
Opolský Jan, básn.

199718   Opolštářiti Svazek: 7 Strana: 0114
Opolštářiti, il, en, ení, überpolstern, mit Polstern überdecken. Šm.

199719   Opomenouti Svazek: 2 Strana: 0390
Opomenouti, ul, ut, utí; opomínati = upomínati, ermahnen, erinnern. — oč: o dluh. Baiz. — Ve smyslu ,zanedbatil chyb. m. opo- minouti.

199720   Opomenouti Svazek: 8 Strana: 0258
Opomenouti, ve smyslu opominouti chybně. Gb. H. ml. I. Opona. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 81.

199721   Opoměšice Svazek: 7 Strana: 0114
Opoměšice na Mor. Blk. Kfsk. 213.

199722   Opomíjeti Svazek: 7 Strana: 0114
Opomíjeti, vz Opomenouti.

199723   Opomínání Svazek: 7 Strana: 0114
Opomínání, n. = opomíjení, die Unter- lassung. Mus. 1880. 456.

199724   Opominouti Svazek: 2 Strana: 0390
Opominouti, ul, ut, utí; opomíjeti, 3. os. pl. -ejí, el, en, ení =zanedbati, pomíjeti, opustiti, vorbeigehen, vorbei-, unterlassen, anstehen lassen. Jg. — co : čas, příležitosť (neužití jí). D. — čeho na čas. Žer. Záp. II. 76. čím: mlčením. — s inft. Opo- minul tobě psáti. Dch. — aby. Nemohu o., aby . . . Vz Konditional XIV. 6.

199725   Opominutí Svazek: 2 Strana: 0390
Opominutí, n., zanechání, die Unterlas- sung. D.

199726   Opominutý Svazek: 7 Strana: 0114
Opominutý, unterlassen. O skutek (opo- minutí). J. tr.

199727   Opomítání Svazek: 2 Strana: 0390
Opomítání, n., Verschmähung, Verwer- fung, f. Br.

199728   Opomítati Svazek: 2 Strana: 0390
Opomítati; opomítnouti, tnul a tl, ut, utí — opovrci, pohrdati, zamítati, verwerfen, ver- schmähen, verachten. Jg. — Každá věc ne- snadná jakožto nemožná se opomítá. Jel. — co: spravedlnosť, Br., odplatu, Reš., dobrou radu, D., kázeň, Kom., něčí slovo o. Reš. — čím. Vším pohrdá a opomítá. Reš. Pán opo- mítá hrozbou Herodovou. Sš. L. 138. Záko- níci radou boží opomítli na sobě. Sš. L. 79. Židé Pánem opomítli za doby unížení jeho. Sš. L. 188. — čeho : rady někoho o. Cyrop. — co před kým. Před Bohem důstojenství královské jako opomítaje. Br.

199729   Opomítati Svazek: 7 Strana: 0114
Opomítati. Psaní všeliká byla opomítána (nevšímáno jich) Bart. 79. — co. Ano i opo- mietate je. Krnd. 172. Já svědka o-tám. Wtr. exc.

199730   Opomítavý Svazek: 7 Strana: 0114
Opomítavý, wegwerfend. Dch.

199731   Opomnění Svazek: 10 Strana: 0232
Opomnění něčeho. Vrch. Sud. 130.

199732   Opomníti Svazek: 10 Strana: 0232
Opomníti. Neopomněl dodati. Braun. Pam. kr. Lépe: neopominul. Mš.

199733   Opomozí Svazek: 7 Strana: 1347
Opomozí, n. = oděv, potřeby. U Nedě- liště. Kšť.

199734   Opona Svazek: 2 Strana: 0390
Opona, y, oponka, y, f., zavěšení, za- stření, obvěšení, závěsa, záslona, Jg., oslona, obestření, obstěra, svěsa, obvěsidlo, předstě- radlo. Šp. Vz S. N. O. od pnu. Ht. Schirm, Fürhang, Vorhang, m. Oponou zastříti. Jg. Učinil o-nu (velum) z modrého postavce a ze zlatohlavu. BO. Oponu spustiti, vytáh- nouti. Us. Před tou branou visela opona, totiž krásný koberec neb čaloun. Žalansk. Mezi těma dvěma slúpoma jest o. mramorová n. přístěnek z šerého mramoru. Marc. Polo. O. chrámová roztrhla sa na poly. Br. Roz- táhnouti opony. Br. Lůžko s oponami. Kom. O. divadla (gardina; přední a zadní, vz S. N.). Jel. O. prkénková, Brettchenrouleau, hůlková o., Stäbchenrouleau, dveřní, portiére. Dch. — O., okrytí, nebesa, Decke, f., Baldachin, m. Háj. O. nebes. Zlob. — O., bránice příční, hlubinu prsní a břišní na příč přehrazující, das Zwerchfell. Krok. Osrclí toto od dolej- šího břicha blanou příční (oponou) jest od- děleno. Kom. — O. patrová, Gaumenhaut, f. Ssav. — O. srdeční, der Herzbeutel. D. — O., předpadení pošvy ženské mezi klapky, zá-
klopa, výklop, Scheidenvorfall, m. Ja. — O., plsť sádelná na střevách. Netz, n. Šp. — O., vz Prsten.

199735   Opona Svazek: 7 Strana: 0114
Opona divadelní: hlavní, meziaktová, že- lezná; O. padla, se vyhrnula. Us. Pdl. O. oltářová. Hnoj. 130. Zůstati za o-nou (ne- byti v něco zasvěcen; neobjeviti se). Šml. — O. = plachta lodní. Z nichžto každá lodi mějíše čtyři sochy a čtyři o-ny nebo plátna. Výb II. 554. — Přen. Mlha roz- trhla své těžké o-ny. Vrch. — O. v hradeb- nictví = přímka konce flank hradebních proti sobě položených spojující, Courtine. NA. III. 143. — O. Na žaludku skládá po- břišnice dvě o-ny n. předstěny, které oponou větší (grosses Netz, omentum majus) a o. menší (kleines Netz, omentum minus) se nazývají. Šv. 67. Cf. Slov. zdrav , Čs. lk. VI. 364. O. = lůj, sádlo v podbřiší. Čce. Tkč.

199736   Oponec Svazek: 2 Strana: 0390
Oponec, nce, m., glechoma. O. obecný, g. hederacea, Gundermann. FB. 62.

199737   Oponec Svazek: 7 Strana: 0114
Oponec. Cf. Čl. Kv. 256., Slb. 341.

199738   Oponec Svazek: 9 Strana: 0205
Oponec = popenec, rostl. Us.

199739   Oponěšice Svazek: 2 Strana: 0390
Oponěšice, ves u Dačic na Mor. PL.

199740   Oponěšice Svazek: 7 Strana: 0114
Oponěšice, Oponeschitz.

199741   Oponka Svazek: 2 Strana: 0390
Oponka, y, f., malá opona. — Opoňka, y, f., na Mor. a na Slov. = oponec. Jg. Vz Schd. II. 290.

199742   Oponka Svazek: 7 Strana: 0114
Oponka v bot. Cf. Rst. 457., Mllr. 51.

199743   Opoňka Svazek: 8 Strana: 0258
Opoňka, y, f., rostl., vz Vopenec (3. dod.).

199744   Oponkatý Svazek: 7 Strana: 0114
Oponkatý, fadenschleierig, flockenringig. Rst. 457.

199745   Oponný Svazek: 2 Strana: 0390
Oponný. V stanku pod o-ným ponebím (in tabernaculo et in tentorio). Bj.

199746   Oponopupečný Svazek: 7 Strana: 0114
Oponopupečný. O. kýla.

199747   Oponostřevný Svazek: 7 Strana: 0114
Oponostřevný. O kýla.

199748   Oponovka Svazek: 7 Strana: 0114
Oponovka, y, f. O-ky, krepinetky, cre- pinettes. O. račí, jídlo. Šp.

199749   Oponový. O Svazek: 7 Strana: 0114
Oponový. O. kýla, epiplocele.

199750   Opopanax Svazek: 7 Strana: 0114
Opopanax, a, m., opopanax. Rst. 41., 457

199751   Opor Svazek: 2 Strana: 0390
Opor, u, m., opření, Stützpunkt, m. Slunce tu má pěkný o. (příhodné místo k opírání-se). Ros. Sluneční paprskové když o. mají, mno- hem silnější jsou. Žr. — O., podpora, die Stütze. Ten plot nemá žádný o. Us. Ptr. Hříšných moc a o-ry silné zlamuje mečem učenie svého. Smrť. Jer. 1410. O. nohy v stře- menu, das Ruhen des Fusses im Steigbügel. Čsk. O. spoušti, Abzugsstütze. Čsk.

199752   Opora Svazek: 2 Strana: 0390
Opora, y, f., opěra. Vší pevné opory po- zbyti; věci dobrou oporu dáti. Stütze, f., Rückhalt, m. Dch., Šm. Všecky opory, o něž stoupencové těch podmínek se opírají, křehky, ničemny a pavučinny jsou. Sš. Mt. 338. Do- mněnka jich na vrátkých o-rách spoléhá. Sš. Mt. 24.

199753   Opora Svazek: 7 Strana: 0114
Opora. O-ru v něčem hledati. Dk. O. mravní. Stárek 215. Aby město nebylo o-rou nepříteli Šb. F. O. u korby vozové přední a zadní, die Strebe. Pdl.

199754   Oporně Svazek: 7 Strana: 0114
Oporně, e contrario. A o. druhá vece. Ev. olom. 123.

199755   Opornice Svazek: 8 Strana: 0258
Opornice, e, f. = oporná kolejnice, An- schlagschiene. Sterz. I. 200.

199756   Oporník Svazek: 7 Strana: 0114
Oporník, u, m., der Drempel bei der Schleusse. O. na vrták, der Bohransatz. Šp.

199757   Opornosť Svazek: 7 Strana: 0114
Opornosť, i f., die Widerstandsfähigkeit. Dk. P. 151., Dk. Dj. f. 137.

199758   Oporný Svazek: 2 Strana: 0390
Oporný, hart, unbeugsam. Muž s o-nou hlavú (dura cervice). BO.

199759   Oporný Svazek: 7 Strana: 0114
Oporný, Stütz-. O zeď, Us , deska, ZČ. I. 21., pilíř (o nějž nějaká čásť stavby se opuá) Stat. př. kn. 1877. 106. — O., con- trarius. Vz Oporně.

199760   Oporovati čemu Svazek: 2 Strana: 0390
Oporovati čemu. On vší lidské moci oporuje, se zpírá, zpěčuje. D. Vz Odporo- vati, Opírati se.

199761   Oportášit Svazek: 8 Strana: 0258
Oportášit = ošiditi, obelstíti. Laš. Brt. D. II. 357. Cf. Portáš.

199762   Oporto Svazek: 2 Strana: 0390
Oporto, a, n., město v Portugalsku. Vz S. N. ......

199763   Oporto Svazek: 7 Strana: 0114
Oporto, a, m., psí jm. Škd.

199764   Oporuka Svazek: 7 Strana: 0114
Oporuka, y, f. = poručenství, závěť, das Testament. Slov. Loos. Hamulják o-ky čili závětu žiadneho neurobil. Sokl. II. 8.

199765   Opořín Svazek: 7 Strana: 0114
Opořín Mikuláš. Arch. VIII. 18.

199766   Opořiště Svazek: 2 Strana: 0390
Opořiště, ě, n., der Stützpunkt. Dch.

199767   Oposice Svazek: 2 Strana: 0390
Oposice, lépe: opposice.

199768   Oposlaný Svazek: 7 Strana: 0114
Oposlaný = obeslaný, navštívený. Trhy naše bývajú hojnejšie o-né. Slov. LObz. XIX. 54.

199769   Oposlati Svazek: 7 Strana: 0114
Oposlati = obeslati. O. výstavu. Slov. LObz. XVI. 99.

199770   Oposlechnuť Svazek: 7 Strana: 0114
Oposlechnuť = neposlechnouti. Dal na- zpet volať Kolomana, tento ho ale o-chnúl. Let. Mt. S. VIII. 1. 58.

199771   Opotahovati Svazek: 8 Strana: 0566
Opotahovati. Kdo by se o to o. chtěl (po- koušeti). Tov. kn. 5. Opřádadlo, a, n., Umspinnmaschine. KP. VIII. 129. Opravář. Socialní o. Nár. list. 1897. č. 36. odpol. Opravní. Zajali mým lidem o-ním dobytky. Pfih. VI. 278. Oprčený. O. koza — okotělá. Nár. list. 1897. č. 23. odp. feuill. Optický. O. telegrafie. Vz KP. VIII. 240. Opuštěný = zpustlý. Zámek jest velmi o-ný. Arch. XV. 40. Oraditi = ořáditi? Své poctivosti nikdáž proti nám neoradili. Arch. XV. 245. Ořech. Silný zub i tvrdý o. smáčkne. Hudc. 81. Ořka, y, f. Pluh ořky celý den 4 gr. Kn. drn. 52. V Kn. tov.: oračky. Ib. Orný. O. robota. Arch. XV. 188. Orudělý blýskáček (brouk). Klim. 339. Osedlý. Prodal mi pústky za osedlé ... a já sem mu jako osedlé zaplatil (krajiny lidmi osazené). Půh. VI. 239. Cf. Neosedlý dvůr. Ib. O. ves (naproti pusté). Arch. XV. 458. Osel. Osla přes pytel bili. Borb. 110. Osnový. O. niti. Vz Rusať (3. dod.). Osoba. Kdožby jménem naším a v osobě naší zavřieti mohl (s králem). Arch. XV. 272. Osoka = vlhkosť? (Houba) plná osoky; Z ní (houby) kvapká lepkavá o. Sbor. slov. I. 55, 60. Ostnatec, tce, m., acanthoberosus, brouk. O. tmavonohý, a. spinosus. Vz Klim. 115. Ostnočelistník, a, m., falagria, brouk. O. brázděný, f. sulcata. černý, nigra, hnědo- špičký, sulcutula, temný, obscura, žlutoštítý, thoracica. Vz Klim. 167. Ostnozubec, bce, m., adacantha, brouk. O. rákosní, a. melanura. Klim. 82. Ostřiež = okraj rybníka. Arch. XV. 376. Ostrorohý skrytožrout (brouk). Klim. 315. Ostrouhati co odkud. Ostruz kóry z (s) toho dřeva. 1440. Mus. fil. 1896. 452. Ostrožinie, n., cardo. 1440. Mus. fil. 1896. 263. Ostrožník, a, m. = ostružník. Arch. XV. 539., 546. Ostružina, cinarum rubri. 1440. Mus. fil. 1896. 263. Osvětlení elektrické. Vz KP. VIII. 497. nn. Osvětlovací batterie, závody, zařízení. Vz KP. VIII. 57., 172., 204. Ošiveť = ošediveli. Šariš. Zátur. Oškrabovací nůž. KP. VII. 128. Ošliadr, u, m., z Arschleder (u horn.). Sbor. slov. I. 62. Oštrnok, nku, m. = drúk. Slov. Zátur. Ot mění se v od. 1440. Vz Mus. fil. 1896. 433. Otŕčať. Otŕčajúc rúčky k nemu (natahujíc). Phľd. 1896. 656. Cf. Otŕčiť. Otrezvený = vystřízlivělý. Phľd. 1896. 753. Otruby, m. a f. Ale v jistém ruk. z r. 1440. jen m. Mísu otrubóv. Vz Mus. fil. 1896. 441. Ottál = odtamtud, Phľd. 1897. 49. -oudek, příp. os. jm. Jiroudek. Kbr. Sp. 12. -ouch, příp. os. jm. Janouch, Jirouch. Kbr. Sp. 12. -oun, příp. os. jm. Baloun, Macoun. Kbr. Sp. 12.

199772   Opotiti Svazek: 2 Strana: 0390
Opotiti, il, cen, ení, in Schweiss bringen. — se. Kůň se opotil, schwitzte. Jg. — se čím. Okna zimou se opotila, liefen an.

199773   Opotřebení Svazek: 7 Strana: 0114
Opotřebení, n., die Abnützung. Sl. les.

199774   Opotřebený Svazek: 7 Strana: 0114
Opotřebený; -en, a, o, abgenützt. Dch.

199775   Opotřebiti Svazek: 7 Strana: 0114
Opotřebiti, vz Opotřebovati.

199776   Opotřebování Svazek: 2 Strana: 0390
Opotřebování, n., die Abnützung. Us.

199777   Opotřebovanosť Svazek: 7 Strana: 0114
Opotřebovanosť, i, f., die Abgenützt- heit. Mus. 1883. 489.

199778   Opotřebovaný Svazek: 7 Strana: 0114
Opotřebovaný; -án, a, o, abgenützt. Kostumy v areně až na sedrání o-né. Osv. I. 155.

199779   Opotřebovati Svazek: 2 Strana: 0390
Opotřebovati, abnützen. — co, čeho. Rk. — čím: jízdou vůz. Vz Potřebovati.

199780   Opotuehnouti Svazek: 2 Strana: 0390
Opotuehnouti (zastr.), vz Potuchnouti.

199781   Opoučeti se Svazek: 2 Strana: 0390
Opoučeti se, rozesychati se jako sud atd., zerlechzen. Na Slov.

199782   Opouchnouti Svazek: 7 Strana: 0114
Opouchnouti = puknouti. Vědro o-chlo (obruč pukl). Mešno. Otm.

199783   Opounka Svazek: 2 Strana: 0390
Opounka, y, f., lépe: oponka = oponec. Na Mor.

199784   Opouštění Svazek: 2 Strana: 0390
Opouštění, n., das Verlassen. Jg.

199785   Opouštěti, vz Svazek: 2 Strana: 0390
Opouštěti, vz Opustiti.

199786   Opoutalosť, i Svazek: 2 Strana: 0390
Opoutalosť, i, f., krotkosť, Zahmheit, f.

199787   Opoutalý Svazek: 2 Strana: 0390
Opoutalý = krotký, zahm. Us.

199788   Opoutaný Svazek: 7 Strana: 0115
Opoutaný, gefesselt. — čím. Jede smut- kem o-ný. Č. Kn. š. 372. O. zákony. Pal. Rdh. I. 405.

199789   Opoutati Svazek: 2 Strana: 0390
Opoutati, fesseln; zahm machen. — koho. Orla samice jeho opoutala. Puch. — čím: láskou. Vz Poutati.

199790   Opoutati koho kde: na Svazek: 7 Strana: 0115
Opoutati koho kde: na nohách. Lpř.

199791   Opoutcený Svazek: 2 Strana: 0390
Opoutcený, krotký, ochočený, zahm. O. pták. Hugo.

199792   Opouzdřený Svazek: 8 Strana: 0258
Opouzdřený; -en, a, o. O. abscess. Hlav. 5.

199793   Opouzdřiti Svazek: 8 Strana: 0258
Opouzdřiti. O-ní druzočkovaných. Hlav. 8.

199794   Opovah Svazek: 7 Strana: 0115
Opovah, u, m. = opovaha. Na Plasku. BPr.

199795   Opovaha Svazek: 2 Strana: 0390
Opovaha, y, f., opovážlivosť, die Keck- heit. U Opavy. Klš.

199796   Opovaha Svazek: 7 Strana: 0115
Opovaha. Byla to se strany Pavlovy nemalá o. Sš. II. 19.

199797   Opovázati se Svazek: 7 Strana: 0115
Opovázati se = zavázati se. V rukojem- ství se o. 1636. Soud. záp. op.

199798   Opovázati se Svazek: 8 Strana: 0258
Opovázati se. 3000 tol. zaplatiti se o-li (zavázali). 1675. L. posíl. L 72.

199799   Opovážení, opovážení-se Svazek: 2 Strana: 0390
Opovážení, opovážení-se, pokušení, od- vážení se, das Unterfangen, Erkühnen. Jg. — se čeho. Pr. měst. O. života svého. Spr. zem. zříz. Vítězství v boji toliko na smrti a opovážení životů záleží. V. Tu vodu David krví nazval pro o.-se jejich životů svých. Br. — Jg.

199800   Opováženosť Svazek: 2 Strana: 0390
Opováženosť, i, f., odvážnosť, die Kühn- heit. Ryt. kř.

199801   Opovážený Svazek: 2 Strana: 0390
Opovážený = odvážný, kühn. — k čemu. Jich mysl k tělesným skutkům opováženější byla. Fil. Zám.

199802   Opovážiti Svazek: 2 Strana: 0390
Opovážiti, il, en, ení; opovažovati = nasaditi, odvážiti, Preis geben, daran setzen, nicht achten. — co: hrdlo. Koř. Však já tě opovážím (= já ti dám co pro to, já tě asi naučím). Us. u Litomyšle. Bda. — pro co. O. pro vlasť a vynasaditi životů svých. Kram. — čeho. On raději koně svého opovážil, nežby mu se postavil. Grunt. Relac. Všeho toho opovážil. Pref. — se = osměliti se, sich erkühnen, erdreisten, beigehen lassen, sich unterstehen, unterfangen, vermessen, kühn sein; opovažovati, nasaditi, nedbati, v nebezpečenství dáti, wagen, in die Schanze schlagen, Preis geben, daran wagen, nicht achten, aufopfern. Jg. — se čeho (proč): O. se života (pro vlasť, pro zákon). Br., V., Lom., Ler., Har. II. 80., Zk., Bs., J. tr. Smrti se opovážila, aby muže zachovala. V. O. se svého hrdla. V., Skl. 1223. Zb., hrdel i statků svých. Akt. m. Ferd. O. se pomluv lidí; každého nebezpečenství. V., Plác. — se na koho jak. Urputná se na vás jak divoký vichor prchlostí zuřivou zášť opovážila. Sš. Bás. 47. — se čeho kdy. By se byli toho hned při počátku opovážili. Solf. — s inft. Opovaž se to udělati. Us. Opovážila se vzdáti se své povinnosti. V.

199803   Opovážiti. — se Svazek: 7 Strana: 0115
Opovážiti. — se. Opovaž se. — se čeho. Kterýž se duše své o-žil (odvážil). Vyb. II. 970. Dobrovolné jsou se pekla o-li. Jel Enc. m. 27.

199804   Opovážlivě Svazek: 2 Strana: 0391
Opovážlivě, směle, odvážlivě, verwegen, keck, kühn, vermessentlich. O. se zase na- vrátil. Kom.

199805   Opovážlivec Svazek: 2 Strana: 0391
Opovážlivec, vce, m., ein Wagehals. D.

199806   Opovážlivosť Svazek: 2 Strana: 0391
Opovážlivosť, i, f., odvážlivosť, smělosť, všetečnost; opovážlivý kus, Kühnheit, Drei- stigkeit, Vermessenheit, Wagniss, Verwegen- heit, Keckheit. V. Udatný nebezpečenství srdnatě snáší, opovážlivosti toliko a všeteč- nosti utíkaje. Kom. — Jg.

199807   Opovážlivý Svazek: 2 Strana: 0391
Opovážlivý; opovážliv, a, o = drzý, do- skočný, smělý, všetečný, odvážný, kühn, dreist, vermessen, verwegen. V. O. kus. Provazo- lezci opovážliví jsou. Kom. O. posuzování, vz Posuzování.

199808   Opovážlivý Svazek: 7 Strana: 0115
Opovážlivý skok ne vždy se daří. Bž. exc. — na koho. Dch.

199809   Opovážně Svazek: 10 Strana: 0232
Opovážně = opovážlivě. O. něco činiti. Kká. Sion. I. 248., Msn. II. 393.

199810   Opovážnosť Svazek: 2 Strana: 0391
Opovážnosť, i, f. = opovážlivosť. Krok.

199811   Opovážný Svazek: 2 Strana: 0391
Opovážný = opovážlivý. V., Jg. Opo- vážně (nestydatě). V., Br. — Jg.

199812   Opovažování Svazek: 2 Strana: 0391
Opovažování, n., opovážení, das Wagen. Br.

199813   Opovažovati Svazek: 2 Strana: 0391
Opovažovati, vz Opovážiti.

199814   Opověď Svazek: 2 Strana: 0391
Opověď, i, f., opovídka, y,f., opovědění, Meldung, Anzeige, Ansage, f. Žádný aby bez opovědí do Prahy nechodil. V. Na zámek bez opovědí nikdo puštěn nebyl. V. O sta- vení má se o. státi. Pr. kut. Vstoupil do rady bez opovědi. Solf. S opovědí něco či- niti. Plk. Není potřebí žádné opovědi. Šm. O. učiniti. Zř. F. I. Plat od opovědi, Zahlung für die Ankündigung vor Gericht (vz Gl. 203.). Vz Opovědčí. Výb. I. 969. S o-dí tam šli. Us. v Dobrušce. Vk.

199815   Opověď Svazek: 7 Strana: 0115
Opověď živnosti Stat. kn. 1883/4. 89. — O. = ohlašení škody před úřadem. Kn. rož čl. 213., 216. I toť jest zlé v súdiech zem- ských, že pro jednu o. má kto ztratiti všichnu svú při (zameškal-li ihůtu nebo ohlásil-li neopovídaje hned půhon atd. Cf. Kn. rož 126.). Št. Kn š. 149. — O. = opovedanie, pripovedanie sa mladuchy za muža, pýtačka zasnúbenie. Slov. Povedz tam milemu, že bula opovedz. Sb. sl. ps. II. 1. 74.

199816   Opověď Svazek: 9 Strana: 0205
Opověď n. útok soudní kladl žalobce u sta- rosty komorničího. Vz Pal. Děj. II. 2. 402.

199817   Opověd Svazek: 10 Strana: 0232
Opověd, i, f. = ohlášení opravného pro- středku v řízení trestním. Vz Ott. XVIII 818.

199818   Opovědací Svazek: 2 Strana: 0391
Opovědací, čím se opovídá. O. list. Ottersd. Absagebrief, Meldzettel, m.

199819   Opovědač Svazek: 7 Strana: 0115
Opovědač, e, m, der Ansager, Bern.

199820   Opovědati Svazek: 7 Strana: 0115
Opovědati, vz Opověděti.

199821   Opovědce Svazek: 2 Strana: 0391
Opovědce, e, m., der Kläger. Kn. rož. čl. 216.

199822   Opovědce = kdo Svazek: 7 Strana: 0115
Opovědce = kdo před úřadem škodu nebo cokoli ohlašuje. Kn. rož. čl. 216., 217., 218 Opovědění. List k o. prohlášek. Dch Činíval tak, ale vždy s o-ním se jesuitům Výb. II. 1445. O. pře, die Streitverkündi- gung. Dch.

199823   Opovědčí Svazek: 2 Strana: 0391
Opovědčí peníz, opovědné, sazba při opo- vědi placená. Kn. rož. č. 215., Arch. II. 486. Gl. Vz Opovědné.

199824   Opovědění Svazek: 2 Strana: 0391
Opovědění, n. Přišel bez o. Us. Vz Opo- věď.

199825   Opověděti Svazek: 7 Strana: 0115
Opověděti. — abs. Pes opovídá (dává znamení, že zvěř honí). Škd. exc. — co: svou návštěvu, Dch., pohledávku, odvolání, rekurs. J. tr. — co komu. Já VMti opo- vídám, že ... . Výb. II. 1266. — se kde. U někoho se o. Šml. O. se před soudem. Vz Opověď, Kn. rož. 126. — se oč. Pavel se vždy o-vídá o náklady. NB. Tč. 83. — co jak. O-vídal napřed vojnu. Šf. Strž. II. 90. — co na koho. Škody o-vídá na ty tři. Půh. II. 106. — co kym. Mož opovědati poslem svú škodu. Kn. rož.

199826   Opověděti, opovědíti Svazek: 2 Strana: 0391
Opověděti, opovědíti, vím, děl, dění; opovídati = oznámiti, ohlásiti, ankündigen, vermelden; příchod něčí oznámiti, anmel- den, ansagen. — O. plen, škody (Tov. 38.), výboj, lúpež, zlodějstvo, svědky (O. z D.; vor dem Gerichte ankündigen). Kn. rož. Gl. — (co) komu. Než já ti opovím (oznámím) a to se splní. Plk. Něčí nemoc někomu o. Er. Někomu válku o. Ler. Má své násilé o. úředníkóm. Řad. pr. z čl. 88. Anděl jí ma- teřství syna božího opovídal. Sš. L. 19. — čeho: hříchu, šp. m. hřích. Brt. — co čím. Shromáždění svatá zvučným troubením opo- vídati. Br. — co před kým: přede všemi. Akt. m. Ferd., Solf. — co k čemu. Což k úřadu opovieš. Kn. rož. 215. — se, koho kde: posla u císaře. Vrat. Dáti se opovědíti. D. O. se u koho (také = za odpuštění žá- dati). Jg. — se = ohlásiti se, své mínění oznámiti, za odpuštění prositi; odříkati se. Jg. Opověděli se, že k ničemu více nechtí svolovati. Čr. — se kde. Tím se veliké převraty ve přírodě a člověčenstvu opoví- dají. Sš. L. 194. — se, koho komu. Se sudímu o. Er. Opovídám vám (soudu) hlavu jeho (notifico caput occisi, že jest zabit) a proši, dajte mi komorníka, aťby tu hlavu opatřil (den Thatbestand erheben). Vz GI. 203. Opovězte ho pánu. Solf. — se komu v čem (ohlásiti se). Pr. M. — se čeho : všech ďáblů se o. (odříci). Leg.

199827   Opovědné Svazek: 2 Strana: 0391
Opovědné, ého, n. = opovědčí (peníz). Vz Gl. 203. Anmeldungsgebühr. O-ného ne- mají více bráti než groš. O. z D.

199828   Opovědné Svazek: 7 Strana: 0115
Opovědné přijímati. Výb. 1. 969. Mnozí věřitelé na statek tej ženy zabitej a jejího muže o. dali. NB. Tč. 216. (38., 191.).

199829   Opovědník Svazek: 2 Strana: 0391
Opovědník, a, m., der Anmelder. Ros.

199830   Opovědný Svazek: 2 Strana: 0391
Opovědný, Ansage-. Jg.

199831   Opovědný, -ní Svazek: 7 Strana: 0115
Opovědný, -ní, Anmeldungs-. O. lístek, písárna, Us., arch, Pr. tr., kniha (index lec- tionum na universitách), Us., nepřítel, er- klärter Feind. Šml. O. peníze. Arch. VIII. 392.

199832   Opovězený Svazek: 7 Strana: 0115
Opovězený, deklarirt m.: opověděný.

199833   Opovídací Svazek: 2 Strana: 0391
Opovídací, vz Opovědací.

199834   Opovídač, opovídatel Svazek: 2 Strana: 0391
Opovídač, opovídatel, e, m. = opověd- ník. D.

199835   Opovídačka, opovídatelka Svazek: 2 Strana: 0391
Opovídačka, opovídatelka, y, opoví- datelkyně, ě, f., die Ansagerin. Jg.

199836   Opovídání Svazek: 7 Strana: 0115
Opovídání, vz Opovědění. Aby bez o. pryč nechodil. Sedl. Rychn. 37.

199837   Opovídati Svazek: 2 Strana: 0391
Opovídati, vz Opověděti.

199838   Opovídka Svazek: 2 Strana: 0391
Opovídka, vz Opověď.

199839   Opovitý Svazek: 2 Strana: 0391
Opovitý, affenartig, vz Op.

199840   Opovitý Svazek: 7 Strana: 0115
Opovitý, affenartig. Dch.

199841   Opovrci Svazek: 2 Strana: 0391
Opovrci, vz Opovrhnouti.

199842   Opovrh Svazek: 2 Strana: 0391
Opovrh, u, m., opovržení, Verabscheu- ung. Z čehož vidno, v jakém o-hu byli Sa- maritani u židův. Sš. J. 65.

199843   Opovrhač Svazek: 2 Strana: 0391
Opovrhač, m., der Verächter. Rk.

199844   Opovrhavě Svazek: 7 Strana: 0115
Opovrhavě, wegwerfend. Šm.

199845   Opovrhavosť Svazek: 7 Strana: 0115
Opovrhavosť, i, f., die Verächťichkeit. J. Lpř.

199846   Opovrhavý Svazek: 7 Strana: 0115
Opovrhavý, wegwerfend, verachtend. Šm., Loos.

199847   Opovrhel Svazek: 7 Strana: 0115
Opovrhel, hle, m. = opovrhlec. Us. Kšť. — O. = opovrh. Odpúšťam celému svetu, že mu jest stav môj o. a smiech. Slov. Ev. šk. II. 205.

199848   Opovrhlec Svazek: 2 Strana: 0391
Opovrhlec, lce, m., opovrhlý, ein Ver- worfener. Ros.

199849   Opovrhlosť Svazek: 2 Strana: 0391
Opovrhlosť, i, f., opovrženosť, Verwor- fenheit, f.

199850   Opovrhlý Svazek: 2 Strana: 0391
Opovrhlý, opovržený, verworfen, ver- achtet. Ros.

199851   Opovrhlý Svazek: 7 Strana: 0115
Opovrhlý a nepravý výklad. Sš. II. 40. Je to už opovrhlé. Brt. D.

199852   Opovrhnouti Svazek: 2 Strana: 0391
Opovrhnouti, ul, ut, utí; opovrci, opo- vrhu, vrhl, žen, ení; opovrhovati, opomítati, zavrhnouti, pohrdati, verwerfen, verachten, verschmähen. V. — co. Bohu sloužiti, jiné všecko opovrci. V. Víru a přísahu svou opo- vrci. V. Mravy a obyčeje svých otcův opo- vrhl. Háj. 62. Opovrz kázeň. V. Dobré svě- domí, Mus., moudrost' o. Mudr. Máš svět opovrci se vší marností. Rad. zvíř. — čím. Opovrhnul tím (= pohrdl tím). Ros. Vším o. Jg. — se — se zahoditi, snížiti, sich er- niedrigen, muthlos sein, niederträchtig han- deln. Jg. — se čeho: všeho práva a řádu = opověděti se, zříci se, entsagen, hintan- setzen. Mus., Ps. o. zští.

199853   Opovrhnouti Svazek: 7 Strana: 0115
Opovrhnouti. Ž. wit. 118. 42. — co. Kdo na jiného právo opovrhna sahá. J. tr. O-ha čtenie svaté; Ale oni sami jej o-hú; Ohli Boha pravého. Krnd. 18., 30., 172. Máš také svět opovrci Vvb. II. 982. Všichni je o-hli. Let. 317. O. úmluvu. Vš. IV. 13. 3. Cf. Brt. v Pdg. 1881. 137., kde doporučuje instr.

199854   Opovrhnouti co Svazek: 7 Strana: 1347
Opovrhnouti co: řád a právo. Arch. XII. 24., 363 , 528. a j.

199855   Opovrhnouti co Svazek: 8 Strana: 0258
Opovrhnouti co. Pakli byste naše slušné poddáváme o-hli. Arch. XI. 405.

199856   Opovrhnutí Svazek: 2 Strana: 0391
Opovrhnutí, n., das Verwerfen, Ver- schmähen.

199857   Opovrhnutý Svazek: 2 Strana: 0391
Opovrhnutý, verworfen. Ros. Vz Opo- vržený.

199858   Opovrhovatel Svazek: 7 Strana: 0115
Opovrhovatel, e, m., der Verächter. Tš., SP. II. 311.

199859   Opovrhovati Svazek: 7 Strana: 0115
Opovrhovati, vz Opovrhnouti.

199860   Opovrženě Svazek: 2 Strana: 0391
Opovrženě, verachtet, verworfen. Ros.

199861   Opovrženec Svazek: 2 Strana: 0391
Opovrženec, nce, m., ein Verachteter. Ros.

199862   Opovržení Svazek: 2 Strana: 0391
Opovržení, n., završení, potupa, Verach- tung, Verschmähung, f. V. S opovržením o néčem mluviti. Us. V o. někoho uvésti. Šm. O. hodný; v o. přijíti; v o. býti; s o-ním pozemských statků (často lépe: opovrhuje pozemskými statky). Nt.

199863   Opovrženlivosť Svazek: 2 Strana: 0391
Opovrženlivosť, i, f., opovrženosť, Nie- derträchtigkeit, f.

199864   Opovrženlivý Svazek: 2 Strana: 0392
Opovrženlivý, opovržení hodný, nieder- trächtig.

199865   Opovrženosť Svazek: 2 Strana: 0392
Opovrženosť, i, f.. opovržení, Verwor- fenheit, Verachtung, f. O. rodu. V. Tisícerým o-stem se podrobiti. Plk. — B., sklíčenosť, skormoucenosť, Muthlosigkeit, Niedergeschla- genheit, Fassungslosigkeit, f.Plk. — O. mysli, podlosť, Niederträchtigkeit, f. D.

199866   Opovržený Svazek: 2 Strana: 0392
Opovržený; opovržen, a, o, zavržený, ver- worfen, verachtet. Měli to za o-né. Hlas. O. člověk. Us. — O., sklíčený, skormoucený, muthlos, niedergeschlagen. To mne činí mno- hem opovrženějšího. Plk. — V. — O., pře- vrhlý, špatný, potupný, niederträchtig, ver- ächtlich. O. člověk; o. mysl člověka. D., Kram. — Jg.

199867   Opovržlivosť Svazek: 7 Strana: 0115
Opovržlivosť, i, f., die Verächtlichkeit. Činila to s netajenou o-stí. Vlč.

199868   Opovržlivý Svazek: 2 Strana: 0392
Opovržlivý, verachtend.

199869   Opovýš Svazek: 2 Strana: 0392
Opovýš, něco vysoko, ziemlich hoch. Slun- ce bylo o. Us. Na stupních nebo někde o. stojíce zpívaly. Br. — Jg.

199870   Opozaditi co Svazek: 10 Strana: 0232
Opozaditi co, hintansetzen. Lépe: od- kládati, nedbati, nevážiti, zanedbati. Mš.

199871   Opozděnec Svazek: 7 Strana: 0115
Opozděnec, nce, m., der Spätling. Dch.

199872   Opozdění Svazek: 7 Strana: 0115
Opozdění vlaku, varu. Pdl., Šmr. 39.

199873   Opozdění, n Svazek: 2 Strana: 0392
Opozdění, n., die Verspätung. Jg.

199874   Opozdil Svazek: 7 Strana: 0115
Opozdil, a, m., os. jm. Arch. II. 466., V. 566.

199875   Opozdilec Svazek: 2 Strana: 0392
Opozdilec, lce, m., ein Verspäteter; Ma- rodeur.

199876   Opozdilec Svazek: 9 Strana: 0205
Opozdilec, lce, n., vz Loudavec.

199877   Opozdilka, y Svazek: 7 Strana: 0115
Opozdilka, y, f., die Verspätete. V zadu hoňak popohání o-ky (ovce opozdilé). Brt. L. N. I. 184.

199878   Opozdilosť Svazek: 2 Strana: 0392
Opozdilosť, i, f., die Verspätung. Aqu., Ctib.

199879   Opozdilý Svazek: 2 Strana: 0392
Opozdilý, který se opozdil, zdlouhavý, líný, verspätet. Kom. O. jednání, vz strany pořekadel: Pozdě.

199880   Opozdilý na Svazek: 7 Strana: 0115
Opozdilý na duchu. Kos. Ol. I. 302. Národ o-lý v běhu vzdělanosti. Sbn.

199881   Opozditi Svazek: 2 Strana: 0392
Opozditi, il, ěn, ění; opožďovati = za- držeti, obmeškati, aufhalten. — koho od čeho: od spaní. Plk. — O. se, opožďovati se, opozdívati se = zdržeti se, v čas nepři- jíti, sich verspäten. Tam se dlouho opozdil. Háj. Obilí se opozdilo (pozdě zraje). Us. Hodiny se opozďují (nedocházejí). Hý. Zů- stal, kde se opozdil (kde ho noc přepadla). Reš. — se jak dlouho. Vlak o hodinu se opozdil. — se kde: na cestě. — čím (o pří- čině). Pošta sněhem (za příčinou sněhu) se opozdila. Us. Opozdil se nemocí (pro nemoc). — Pozn. K tomu poznamenal Brt. v Km. 1877. 158.: O. se čím (o příčině) není vazba dosti jasná, pojíť se se slovesem tím z pravidla toliko instr. vztahový, kdežto příčina zá- vadná jako vůbec tak i při tomto slovese lépe se označuje předložkou pro s akkus. Tedy : opozdil se pro nemoc (ne: nemocí, což by znamenalo, že onemocněl později nežli měl). Pošta pro sníh se opozdila (sně- hem byl by instr. směru prostorového). — se s čím i čím (o předmětu): s prací (pozdě ji vykonati). Us. Brs. 121. — Neosobně. Když se opozdilo = pozdě bylo, brzo noc, da es schon spät wurde. Zák. sv. Ben., Rk.

199882   Opozditi Svazek: 8 Strana: 0258
Opozditi s inft. Ale o-li přijíti, neglexere. Ev. seit. 38. Mat. 22. 5.

199883   Opozditi se čím Svazek: 7 Strana: 0115
Opozditi se čím: počtem (skládáním ho). Pk. — se v čem: v vzrůstu. Sl. les.

199884   Opozditý Svazek: 7 Strana: 0115
Opozditý = opožděný. Je to o-té. Mor. Brt. D.

199885   Opozdivý Svazek: 7 Strana: 0115
Opozdivý, verspätend. Šm.

199886   Opozďovací Svazek: 7 Strana: 0115
Opozďovací, verzögernd. O. síla. Nz.

199887   Opozďování Svazek: 7 Strana: 0115
Opozďování, n., die Verspätung. Stč. Zem. 522.

199888   Opoznati Svazek: 7 Strana: 0115
Opoznati = poznati. Slov. Ešte sa my o-me. Sb. sl. ps. II. 1. 71.

199889   Opozniť Svazek: 7 Strana: 0115
Opozniť = opozditi. Las. Tč.

199890   Opozříť Svazek: 7 Strana: 0115
Opozříť = pozříti. Slov. Len taká opica čierna, že to nehodno, ani aby to človek opozrel. Sb sl. ps. I. 90.

199891   Opožděný Svazek: 10 Strana: 0232
Opožděný chodec, správně: opozdilý. Mš.

199892   Oppl Svazek: 7 Strana: 0115
Oppl = Apollonius. Beck. II. 1. 15.

199893   Oppole Svazek: 2 Strana: 0392
Oppole, vz Opole.

199894   Oppolzer Svazek: 7 Strana: 0115
Oppolzer, zra, m. O. Jan, dr. a prof lékar. 1808.—1871. Vz Rk. Sl., S. N.

199895   Opponent Svazek: 2 Strana: 0392
Opponent, a, m., z lat., odpůrce, Rk., der Opponent, Widersprecher, Gegner. Vz Op- posice.

199896   Opponovati Svazek: 2 Strana: 0392
Opponovati, z lat., odpírati komu, oppo- niren, widersprechen, sich auflehnen. Rk.

199897   Opportunita Svazek: 8 Strana: 0258
Opportunita je planou (špatnou) zárukou. Phľd. XII. 388.

199898   Opportunita, y Svazek: 2 Strana: 0392
Opportunita, y, f., z lat., příhodnost'.

199899   Opposice Svazek: 2 Strana: 0392
Opposice, e, f., z lat., odpor, Entgegen- setzung, Widersetzung, f. — O., strana od- porná. Slova toho užíváme zvl. v životě politickém, parlamentarním a vůbec veřej- ném a dává se tu té straně, která mínění nebo návrh svůj proti mínění neb návrhu strany právě vládnoucí hájí, tomuto odpo- ruje. Kdo se této strany drží, jmenuje se Opponenten). Vz S. N. Opposition, Gegen- parthei. — O., protiva, der Gegensatz. Rk.

199900   Opposice Svazek: 7 Strana: 0115
Opposice v astron. = protisluní. Saturn jest v o-ci se sluncem. Stč. Zem. 168.

199901   Opposiční Svazek: 7 Strana: 0115
Opposiční, Oppositions-. O. strana, list.

199902   Opposičník, a Svazek: 2 Strana: 0392
Opposičník, a, m., der Oppositionsmann. Rk.

199903   Opracovací Svazek: 7 Strana: 0115
Opracovací, Bearbeitungs-. O. stroj. Zpr. arch. X. 41.

199904   Opracovací Svazek: 9 Strana: 0205
Opracovací želízko soustruhu, Schrotstahl. Vz KP. VII. 229., 232., 233.

199905   Opracovaný Svazek: 7 Strana: 0115
Opracovaný; -án, a, o, bearbeitet. Pcl. 72. Plocha hladce o-ná Šmr. 80.

199906   Opracovati Svazek: 7 Strana: 0115
Opracovati, bearbeiten. — co jak. Plochy náležité a řádně o. ZČ. I. 473.

199907   Oprahnouti Svazek: 7 Strana: 0115
Oprahnouti. Až rosa oprahne (oschne). U Solnice. Frch.

199908   Oprach Svazek: 2 Strana: 0392
Oprach, u, m., hlína drobná podobná písku drobounkému. Hlína příliš mastná o-chem se moří, totiž přidává se, aby ná- doba v peci nebouchla. Us , Dch., Mý.

199909   Oprachy Svazek: 7 Strana: 0115
Oprachy. Na O-chách, pole u Týna n.L., kde hrnčíři kopají oprach. BPr.

199910   Oprám Svazek: 7 Strana: 0115
Oprám, u, m., z něm. Abraum (?), jalo- vina. V místech, kde uhelné doly jsou, vy- sýlány bývají děti na krádež uhlí k otvo- rům do šachet, do skladišť, na o-my, na rampy. Blahověst 1886. 67.

199911   Oprámovať Svazek: 7 Strana: 0115
Oprámovať = opremovať. Slov. Bern., Loos.

199912   Opraný Svazek: 2 Strana: 0392
Opraný, abgewaschen; abgeschlagen. Jg.

199913   Oprasiti se Svazek: 7 Strana: 0115
Oprasiti se. Ezp. 1140.

199914   Oprask Svazek: 7 Strana: 0115
Oprask, u, m., vz Čugar.

199915   Opráskanec Svazek: 7 Strana: 0115
Opráskanec, nce, m. = člověk oprá- skaný, honěný. Na již. Mor. Šd.

199916   Opráskaný Svazek: 2 Strana: 0392
Opráskaný, abgeschwippt, vz Opráskati. O. člověk, mit allen Salben geschmiert. — v čem = zběhlý. Hý.

199917   Opráskati Svazek: 2 Strana: 0392
Opráskati, práskáním otříti, abschwip- pen. Jg.

199918   Oprasnice Svazek: 2 Strana: 0392
Oprasnice, e, f., prasná svině, Mutter- schwein, n., Saumutter, f. Kom. Jan. 185.

199919   Oprasnice Svazek: 9 Strana: 0205
Oprasnice, e, f. Svině o. Fisch. Hosp. 341.

199920   Oprašák, oprašník Svazek: 2 Strana: 0392
Oprašák, oprašník, u, m., der Abstäu- ber. Rk.

199921   Oprášati Svazek: 7 Strana: 0115
Oprášati chybně m.: odprášati, odpro- šovati. U Uher. Hrad. Tč. Vz Opráška.

199922   Opraší Svazek: 7 Strana: 0115
Opraší o svini březí. Svině jest o. U Ho- řic. Hk. 453*

199923   Oprášiti Svazek: 2 Strana: 0392
Oprášiti, il, en, ení; oprašovati = povrch vyprášiti, ab-, ausstauben. — co čím : knihu šátkem. Vz Prášiti.

199924   Oprášiti se Svazek: 2 Strana: 0392
Oprášiti se, il, sen a šen, ení = prasátka poroditi, Junge werfen, ferkeln. Svině se oprasila, Lom., jest na oprasení. — Jg.

199925   Oprášiti si co, se Svazek: 7 Strana: 0116
Oprášiti si co, se. Us. Pdl.

199926   Oprašitý, z Svazek: 2 Strana: 0392
Oprašitý, z oprachu jsoucí. O. hlína. Us. Dch. Vz Oprach.

199927   Oprašivěti Svazek: 2 Strana: 0392
Oprašivěti, ěl, ění, krätzig werden, Krätze bekommen. — od koho. Jako od prašivé ovce oprašiví. Br.

199928   Opráška Svazek: 7 Strana: 0116
Opráška, y, f., das Abstauben. Šd. — O. chybně m. odpráška. Cf. Oprášati. Ne- věsta jde na oprášku k matce, ona ju oprášá. U Uher. Hrad. Tč.

199929   Oprašky Svazek: 2 Strana: 0392
Oprašky, pl., m., Abstaub, m. Tpl.

199930   Oprašník Svazek: 7 Strana: 0116
Oprašník, a, m., der Abstauber. Šm.

199931   Oprašovadlo Svazek: 10 Strana: 0640
Oprašovadlo, a, n. Sr. Oprašovák.

199932   Oprašovák Svazek: 8 Strana: 0258
Oprašovák, u, m., Abstäuber, m. Jeř.

199933   Oprašování Svazek: 7 Strana: 0116
Oprašování, n., das Abstauben. Hadr na o. Pdl.

199934   Oprašovati, vz Svazek: 2 Strana: 0392
Oprašovati, vz Oprášiti.

199935   Oprať Svazek: 2 Strana: 0392
Oprať, i (v obec. mluvě gt. -ě), f., m. obrať a to m. obvrať, vz B. Ht., Gb. Hl. 93.

199936   Oprať Svazek: 7 Strana: 0116
Oprať. Kmen prat = vésti. List. fil. XII. 163. Špatně: oprátka. Brt. Podé (podej) mně, má milá, biča e (i) voprati. Sš. P. 393. Ona jest na dlouhé oprati (má velikou volnosť). Us. Dhn. Obrať, bude z toho oprať, umge- kehrt wird ein Schuh daraus. Dch. Zuby pásti po o-ti (býti hladovým). U Kroměř. Bkř. — O-tka = kus lesa atd. Také na již Mor. Snad se oprátkou vyměřoval. Šd.

199937   Oprať Svazek: 8 Strana: 0258
Oprať. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 38.

199938   Oprať Svazek: 9 Strana: 0205
Oprať. Co na oprati, to se neutratí. Slád. Kup. 44.

199939   Opraťa Svazek: 2 Strana: 0393
Opraťa = oprať. Na mor. Zlínsku. Brt.

199940   Oprata Svazek: 7 Strana: 0116
Oprata, y, f. = oprať. Kůň pod opratou. Vz Opratový. Laš. Tč. — O., y, m. = ni- čema. Val. Vck.

199941   Oprata Svazek: 10 Strana: 0232
Oprata, pl., n. = opratě. Kbrl. Džl. 15.

199942   Opraťák Svazek: 7 Strana: 0116
Opraťák, a, m. = opratní vůl, před vojí zapražený. Val. Brt. D. 242.

199943   Oprati Svazek: 2 Strana: 0393
Oprati, operu, al, án, ání; opírati = otlouci, abschlagen; omyti, waschen, abwa- schen. — co. Kroupy šindely opraly (otlou- kly). Štelc. Oprál papuče = prodělal. Na mor. Zlínsku. Brt. Já poletím přes Moravu, nohy operu. Mor. P. 478. Zb. — co o koho. Celou hůl o něho opral. Ros. — si co jak. Oprala si ruce až do krve. Us. — koho čím. Ženy jazyky svými ho opraly. Koc. — co kde: v horké vodě. — koho = někomu práti, für Jemanden waschen. Študent dostane kost (ztravn) a musí ho i opírat. Na Ostr. Tč.

199944   Oprati Svazek: 8 Strana: 0258
Oprati. Opierať známé = pomlourati. Phľd. 1896. 291.

199945   Oprati koho čím Svazek: 7 Strana: 0116
Oprati koho čím. Opierajú ho jazykom (klevetia o ňom, mají ho v prádle). Slov. Rr. Sb.

199946   Opratiti Svazek: 7 Strana: 0116
Opratiti koníka = oprať mu dáti. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 118.

199947   Oprátka Svazek: 2 Strana: 0392
Oprátka, y, f. Na Mor. oprata. Otěž, zá- vodnice, stěhák. Pt. — O. = řemen n. provaz od otěže, kterým vozka koně obracuje a řídí. Jg. Opratí se koně řídí. Pt. Tvrdými opraťmi kůň stáhnutý. Jel. Hází hubou po oprati (o hladových; vzato od koní). Prov., Jg. Na krátké oprati (na uzdě) někoho držeti. Vz Přísnosť. Č. Teď sám jde na oprati, kte- rou chtěl voditi jiné. Dch. — O., provázek jakýkoliv, ein kleines Seil, der Strang. V. Provazník oprátky kroutí. Kom. Loupežní- kům oprátkou za spravedlivé učinili. Sych. Oprátku někomu na rohy hoditi (přelstíti). Č. Kdo chce psa oběsiti, snadno o-ku najde. Pk. člověk ten neujde oprátce, ist ein Gal- genkandidat. Hý. — Oprátka, na Slov. kus lesa k vysekání prodaný.

199948   Oprátka Svazek: 2 Strana: 0393
Oprátka, vz Oprať.

199949   Oprátka Svazek: 7 Strana: 0116
Oprátka = odměřený kousek lesa k vy- sekání prodaný. Také na Mor. Brt. D. 242. Vz Oprať (dod.).

199950   Oprátka Svazek: 7 Strana: 0116
Oprátka, y, f. = povázka v jeteli. U Se- branic na Mor. Ktk.

199951   Opratní Svazek: 2 Strana: 0393
Opratní, na oprati, Leitseil-. O. kůň, ře- men, Lenkriemen. D.

199952   Opratní Svazek: 7 Strana: 0116
Opratní. Jede-li se čtyřmi, první pár sluje opratní koně, druhý pluhové. Laš. Brt. D. 242.

199953   Opratnice Svazek: 2 Strana: 0393
Opratnice, e, f., kobyla. Jg. Vz Oprat- nik.

199954   Opratník Svazek: 2 Strana: 0393
Opratník, a, m., kůň opratní, das Leit- scilpferd, Riemenpferd. Jg.

199955   Opratový Svazek: 7 Strana: 0116
Opratový kůň = opratní, obyč. pravý. Vz Oprata. Laš. Tč.

199956   Oprava Svazek: 2 Strana: 0393
Oprava, y, oprávka, y, f., opravení, zlepšení, osvobození chyb, vad, Besserung, Verbesserung, Befreiung von Fehlern. V. V této věci potřebí jest opravy. V. To po- třebuje opravy, V., oprávky. Plk. O. života (polepšení). Mand. O. v soudnictví, ve škol- ství, v bernictví. J. tr. Poslal mi knihu se svými opravami; poslední o-vu k dílu při- činiti. Nt. — O., uvedení v lepší stav, po- lepšení, přilepšení, die Verbesserung, Reform. V. Abych těch opravek v domě cizím za- nechal. Ms. Žer. — O., vylepšení toho, co se zkazilo, die Ausbesserung. O. zámku, ko- stela, Jg. Na opravu kostela. V. Oprávka obuvi =správka.D. Ty peníze na opravu chrámu obraceli. Štelc. O. důlní (udržování dolu, správky jam, porub atd.). Grubener- haltung, f. Hř. — O., náhrada, der Ersatz. Všeliký úklad a moc jim od hrdých učině- nou k oprávce přivésti. Vš. K opravě při- praviti (zur Genugthuung anhalten). Mus. — O. na studni = roubení, die Einfassung. Plk.
— O., ošetřování, die Wartung, Pflege. Pů-
jdeme do práce pilni (jsouce) opravy oněch
stromů. Ráj. — O., poručenství, správa, die
Obsorge, Obhut. Bude-li nedbanlivý své
opravy, má-li proto svého úřadu zbaven
býti ? Bel. Rukojmě za plátež a o-vu. Gl.
205. — O., právo poručenství, das Schutz-
recht, die Tutel. Arch. I. 217., Půh. I. 177.
Vz Gl. 204. - O., die Schutz- und Schirm-
vogtei der Klöster, welche die Gerichtsbar-
keit über die Unterthanen derselben und
anderer kirchlichen Personen, denen keine
Hoheitsrechte, wie zum Beisp. den Bischöfen,
zukamen, in sich schloss. Vz více v Gl. 204. O., právo ochranné a obranné nad kláštery, buď dočasná buď dědičná vznesena na pány zemské, zahrnujíc v sobě také právomocnosť nad poddanými klášterskými zvl. co se týče těžkých provinění: ,aby p. Václav té opravy a obrany užíval v tom, což k opravě pří- sluší, jakožto o žhářství, mordéřství, cizo- ložství a o krevní viny' (r. 1549. zel. Ph. 145 b). Za opravu brali páni opravní jisté platy a roboty : ,poněvadž mu na těch lidech vrchnosť, panství a oprava nenáleží, že k těm robotám práva nemá' (ib.). Aby sobě ten klášter i vesnice k němu příslušející mohly pána oprávního vzíti (ib.). Opat a konvent klášt, zábrdovického . . . poručníka činíme p. Ladislava z Boskovic, pána našeho oprav- ního. (Ph. br. 1490). Kn. dr. 138. — O., der Bezirk des Dominiums. Že lidé z opát- ské strany, což bylo po jeho straně a k jeho opravě, orali jsú toliko k setí. Půh. brn. ?447.

199957   Oprava Svazek: 7 Strana: 0116
Oprava. O. sloupce tlakoměrného za pří- činou teploty. Stč. Zem. 560. O-vy či kor- rekce, jimiž se opravují stálé chyby při pokusech ZČ. I. 8. O. dekadická. V prak- tických počtech hledá se tolik desetinek, kolik jich úkol žádá, ostatní se vynechávají, toliko poslední cifra o jedničku se zvětšuje, následuje-li za ní 5ka nebo větší cifra, aby se odchylka co možná malou stala. Jednání to nazývá se dekadickou opravou. Z cifry vynechané bráti o-vu. Šim. 71., 74. O-vy v deskách logarithmických pod PP (partes proportionales) stojící. O. první, druhá; O. pro 6., 7. atd. citru. Šim. 160. O., amen- dement. Vz Ott. II. 101. — Dá (Jupiter) jim (žabám) hada v jich opravu (za krále). Ezp. 1072. Athene by město vší o-vú velmi tvrdé. Ezp. 1013. — O. = ochrana Dáti se někomu pod o-vu. Pal. III. 2. 71. Právo ochranné a obranné nad kláštery, zahrnujíc v sobě také moc souditi poddané v těž- kých proviněních, za kteroužto ochranu klášter ochrannému pánu platiti musil. Kn. rož 126., Tov. 134. Cf. Pal. Rdh. II. 111. — O. = úprava, věci k jídlům potřebné: mastnota, sůl, koření atd. Nedá ani na tu opravu. Val. Vck. O. = úprava na pole, hnůj. Brt. D. 242. — O. = správa, die Ge- währ. Ve kteréž opravě vězeli tři léta a 18 neděl. Kn. rož. 126.

199958   Oprava Svazek: 8 Strana: 0258
Oprava = správa, vláda, moc. Že již veš svět jmám v svéj o-vě. AlxV. 1000.

199959   Oprava Svazek: 10 Strana: 0232
Oprava tisková. Vz Ott. XVII1. 823. Opravy či popravy = protičary (proti ženám, které rády z jiných žily a zvláště užitek [ jejich krav si přičarovávaly). Vz Nár. sbor. VIII. 124.

199960   Opravač Svazek: 7 Strana: 0116
Opravač, e, m. = ras. Vz Ras (dod.).

199961   Opravač Svazek: 9 Strana: 0205
Opravač sviňu z kože = stahovati s ní kůži. Slez. Lor. 76.

199962   Opravář Svazek: 7 Strana: 0116
Opravář, e, m., der Reformist. Rk.

199963   Opravářský Svazek: 8 Strana: 0258
Opravářský. O. směr. Nár. list. 1896. č.99.

199964   Opravářství Svazek: 7 Strana: 0116
Opravářství, n., die Besserungssucht. F. Blý.

199965   Oprávati Svazek: 7 Strana: 0116
Oprávati, vz Opraviti. — O. = táti, thauen. Val. Brt. D. 242.

199966   Oprávati Svazek: 7 Strana: 1347
Oprávati, oprávěti, frekvent. verbi opra- viti = opravovati. Št. Kn. š. 54. 22., 157. 35. a j.

199967   Opravce Svazek: 7 Strana: 0116
Opravce. Oprávce. Gb. v List. fil. 1886. 290. Cf. Arch. VIII. 613., Mus. 1888. 478. — O. = poručník atd. Poručníka a oprávce zboží lukovského. Půh. II. 405. Kdož by čí oprávce byl, mohl by od něho také za to něco jmieti. Št. Kn. š. 154.— O. = roz- sudí. Opravce soudil, když po rozsudku dály se ještě křivdy. Pal. Rdh. I. 183 Máme mezi sebú o. Arch. VIII. 36. Má býti mocným oprávcí mezi nimi. Ib. 22. a j. Najvyšší o. toho kraje. Ib. 98 a j.

199968   Opravce Svazek: 8 Strana: 0258
Opravce, podle Panoše. Gb. Km.-a.28.nn.

199969   Opravce Svazek: 9 Strana: 0205
Opravce bible. Hus III. 260.

199970   Oprávce, opravce Svazek: 2 Strana: 0393
Oprávce, opravce, e, opravovatel, e, opravitel, e, m., der Aus-, Verbesserer. Kdo u cesty staví, mnoho mívá oprávcův ( = kdo co na odivu dělá. bez přesuzování nebývá). Ros. O. lidských obyčejův. Jel. O. zdi, domu, šatu. — O., kdo náhradu dává, napravitel škody, der Ersatzgeber. — O., správce, ředitel, poručník, řečník, ochránce. Výb. I. 721. Der Anwalt, Redner, Verwalter, Lenker, Schirmvogt. O. klášterský. Kn. dr. 138. Kdyby kto byl o. něčí, móž od něho podlé smlouvy plat úroční míti. Št. N. 80. O. lodi, gubernator. Bibl. Vzali sebou o., či řečníka, Tertulla. Sš. Sk. 205. Zlý oprávce toho města, St. skl. Vdovám a sirotkům mi- lostivý oprávce. Háj. — O., rozsudí (Schieds- richter). Mus., Rkp. pr. man. O. to rozsuď. Vl. zř. 541. Když po smluveném příměří stranám obapolně křivdy se dály, opravy jich skrze rozsudí s obou stran se žádaly. S. N. — O., der Gewährsmann, Vorgänger. Tehdá to mu nalezli, že mu nebylo potřebno o. jmenovati před posly. Kn. rož. 285. — O., v tiskárně korrekter. Hanka. — O., der Schiffsruderer. Trieris jest loď, ježto má tři řady opravcóv (Bib. 1404.), Gl. 205.

199971   Oprávčí Svazek: 7 Strana: 0116
Oprávčí, opravčí = opravci náležející. O. právo. Mus. 1880. 241. O. výpověď. Pal.

199972   Opravda, y Svazek: 2 Strana: 0393
Opravda, y, f. Jde to do opravdy, die Sache ist ernst. Sá. Věc do o-dy bráti; jest mu s tím do o-dy ; míniti to s někým do o-dy; žertem a do o-dy; bitka do o-dy. Dch. Proto jsem tě na o-du nechtěla. Mor. P. 360. Zb, Jg. uvádí: do opravda.

199973   Opravdanie Svazek: 7 Strana: 0116
Opravdanie, n. = ospravedlnění. Slov. Czm. 94.

199974   Opravdati Svazek: 7 Strana: 0116
Opravdati = opravditi, bewahrheiten. Slov. Hdž. rkp.

199975   Opravdění Svazek: 7 Strana: 0116
Opravdění, n. Aby výpověď ta nebyla ber, o. Pal. Rdh. I. 395.

199976   Opravděnský Svazek: 7 Strana: 0116
Opravděnský = opravdový. U Bzence na Mor. Šd.

199977   Opravdický Svazek: 2 Strana: 0393
Opravdický =lépe: opravdový, pravdivý, skutečný. Us.,Krok.

199978   Opravditi Svazek: 7 Strana: 0116
Opravditi, il, ěn, ění, bewahrheiten, als Wahrheit bestätigen, bekräftigen. Cf. Oprav- dať. Aby o-la se ctnosť. Sš. III. 201., I. 59.

199979   Opravdivosť Svazek: 2 Strana: 0393
Opravdivosť, i, f. = pravdivosť.

199980   Opravdivý Svazek: 2 Strana: 0393
Opravdivý. Vz Opravdový.

199981   Opravdovati Svazek: 2 Strana: 0393
Opravdovati něco důvodem = opatřiti, begründen. Marek. Zákl. fil. 8.

199982   Opravdově Svazek: 2 Strana: 0393
Opravdově, pravdivě, v pravdě, právě, wahrhaft, ernstlich. O. poznati. Ojíř. — O., upřímě, neošemetně, aufrichtig, wahrhaft, ernst- lich. O. jsme údové Krista. Conf. — O., bez žertu, ernstlich, im Ernst, Míní to o. Ros. — O., pilně, bedlivě, živě, mit Ernst, ernstlich. O něco o. se ujíti; o. se rozmysliti; o. ně- komu raditi, V. ; o to o. se přičinil. Br. O. ke všemu se má. Ros. Aniž o. živi jsou. V. Jg.

199983   Opravdovosť Svazek: 2 Strana: 0393
Opravdovosť, i, f., pravda, jistota, Rich- tigkeit, Wahrhaftigkeit, Wahrheit, f. Jg. Trpká o. se nám nyní objevuje. Dch. O o-sti něčí pochybovati. D. — O., pravá mysl, nepře- tvářená, upřímnosť, Ernst, m. S největší o-stí a upřímností srdce. V. — O., bedlivosť, vy- trvání, stálosť, Ernst, m., Beharrlichkeit, f. Se vší možnou o-stí. V. O. v činění dobrého. Kram. O. jeho známa jest. Ros. — O., jed- nání důležitosti věci přiměřené, Ernst, m., Ernsthaftigkeit, f. Žádné přísnosti a o-sti při nich se nezachovává, V. — Jg.

199984   Opravdovosť Svazek: 7 Strana: 0116
Opravdovosť = bedlivosť atd. O. u vy- konávání úřadu. Pal. Dj. III. 1. 19.

199985   Opravdovsky Svazek: 7 Strana: 0116
Opravdovsky = opravdově. O. věrná historie našeho lidu. Bdl. ŽŠf. 82. (57.).

199986   Opravdovský Svazek: 7 Strana: 0116
Opravdovský = opravdový.

199987   Opravdový Svazek: 7 Strana: 0116
Opravdový = vážný atd. Vzíti na se o. pohled, ernste Miene. Jg Sbr. sp. 1841. 211. O. román, povídka, opera. Vz Jg. Slnosť. 128., 131., 141.

199988   Opravdový, opravdivý Svazek: 2 Strana: 0393
Opravdový, opravdivý, pravdivý, vlast- ní, skutečný, pravý, echt, authentisch, wirk- lich, wahrhaft, eigentlich. O. historie (ne- smyšlená), Jg., výmluva, příčina (pravá), V,, boj, Kom., učenec, sláva, Nt., příznak. Dch. — O., upřímý, upřímný, ernstlich. O. křesťan,
přítel, přátelství, lítosť, milosť, modlitba. D.,
V.,Br.— O., pravou mysl jevící, nežertovný,
ernst, nicht scherzend. To je jeho o. mínění.
Us. O. slova, bitva. Nt. — O., vážný, přísný,
ernst, ernstlich, ernsthaft. Od opravdových
věcí někdy přestaň a se povyraz. Kom. O.
slova, Jg. O. studie filosofické. Pal. Radh.
III. 259. — O., bedlivý, vytrvalý, stálý, ernst,
ernstlich. Jg. O. vůle, Kom., přičinění. Us.
Opravdovou pilnosť k tomu přiložil. Kram. O. snaha, píle. Nt.

199989   Opravdu Svazek: 2 Strana: 0394
Opravdu, pravdivě, zajisté, v pravdě, bez žertu, in Wahrheit, im Ernste, ernstlich, wahr- haftig. Jg. O. to povídám. D. O. se smířiti, ne na bílo, na oko. Kom. Málo jest těch, ješto by směl o. postaviti před mocnu ruku. (IR. Buď žertem n. opravdu. V. O. je tu zima. Já o. nic nevím. Nemínil jsem o. O- pravdu V Opravdu-li? O., jak jsem živ ! O., jak je Bůh. O. to povídám; řekni mi to o. Šm. O. do něčeho se dáti. Dch. — Vz Dnes.

199990   Opravducký Svazek: 7 Strana: 0116
Opravducký = opravdový. V záp. Če- chách. Rgl., BPr.

199991   Opravec Svazek: 2 Strana: 0394
Opravec, vce, m., der Gewährleister. Výb. 134. Vz Oprávce.

199992   Opravek Svazek: 2 Strana: 0394
Opravek, vku, m., oprávka, Ausbesse- rung. 1693.

199993   Opravení Svazek: 2 Strana: 0394
Opravení, n., opravování = oprava, Besserung, Verbesserung, Berichtigung, f. V. O. knihy, V., života. Jel. — Uvedení v lepší stav. O. hospodářství. Jg. — Spravení, die Ausbesserung. O. šatů. D. — Nahrazení, Ersatz, m. O. škody. Žádal jsem od vás o., ale to mi se nemohlo státi. Hl. — Ohrada, Einfassung, f. O. úlů slamou. Na Slov. — Řízení. O. země. Die Verwaltung, Leitung. Dal.

199994   Opravení Svazek: 7 Strana: 0116
Opravení. Ž. wit. 44. 7. a j., Vš. 464. O. polohy plodu. Kžk. Por. 326. Já i se vším tiem, což jsem kdy psal neb psáti budu, kostelu k o. poddávám se. Št. Kn. š. 2.

199995   Opravěnsky Svazek: 2 Strana: 0394
Opravěnsky = opravdu. U Olom. Sd.

199996   Opravěnský Svazek: 7 Strana: 0116
Opravěnský = opravdový. Na Hané. Bkř.

199997   Opravený Svazek: 2 Strana: 0394
Opravený, vz Opraviti.

199998   Opravený Svazek: 7 Strana: 0116
Opravený; -en, a, o, verbessert. O. vy- dání knihy. Us. Pdl. — čím. Vůle milostí boží o-ná. Mus. 1883. 363.

199999   Opravený Svazek: 7 Strana: 1347
Opravený = očarovaný. O. kořalka. Us.

200000   Opravený. O Svazek: 10 Strana: 0232
Opravený. O. kořalka (očarovaná). Kšť. Poh. 140.