7001   Barvivo Svazek: 10 Strana: 0556
Barvivo, a, n. Vz KP. XI. 62. B va rost- linná a minerální. Vz KP. XL 64.

7002   Barvivo, a Svazek: 1 Strana: 0048
Barvivo, a, n. Farbenmaterial. B. přídavné, samostatné. Nz. — Vice o Barvivu, barviřstvi, barveni, chceš-li, vz v S. N. I. str. 508 a násl.

7003   Barvivový Svazek: 5 Strana: 0949
Barvivový, Pigment-. Úbyt, die Pigment- atrophie, zatvrdlosť, -induration, tělíska, -körper, rakovina, -krebs, černeť, -mela- nämie, zákal čočky, -staar. Nz. lk.

7004   Barvivý Svazek: 5 Strana: 0949
Barvivý, färbend. Rk.

7005   Barvivý Svazek: 8 Strana: 0011
Barvivý. B. hmota. Vstnk. IV. 27.

7006   Barvo-lesk Svazek: 1 Strana: 0048
Barvo-lesk, u, m.; — měnec, nce, m. (zvíře, Chamaeleon); -měr, u, m.; -tisk, u, m.; -třeč; -vý, Farben-. Rk.

7007   Barvocit Svazek: 10 Strana: 0010
Barvocit, u, m. Nár. list. 1902. Č. 36. 2. Nauka o měřeni b tu, Chromatooptometrie. Ktt.

7008   Barvodajný Svazek: 5 Strana: 0949
Barvodajný, farbespendend. B. rostliny. NA. IV. 91.

7009   Barvohled Svazek: 9 Strana: 0425
Barvohled, u, m., thromoscop. Ktt.

7010   Barvohled Svazek: 10 Strana: 0010
Barvohled. V II. Přisp. 425. thromoskop oprav v: chromoskop.

7011   Barvojas Svazek: 9 Strana: 0009
Barvojas, u, m. B-jasem oslňovati. Šml. IX. 32.

7012   Barvokamenotisk Svazek: 8 Strana: 0011
Barvokamenotisk, u, m., Chromolitho- graphie. Sterz. I. 604.

7013   Barvokamenotiskař Svazek: 8 Strana: 0011
Barvokamenotiskař, e, m., Chromolitho- graph, m. Sterz. I. 604.

7014   Barvokaz Svazek: 7 Strana: 1191
Barvokaz, a, m. = špatný malíř. Čch. Brč. 145.

7015   Barvokaz Svazek: 10 Strana: 0556
Barvokaz, a, m. = malíř. Čch. II. Pov. 123.

7016   Barvokropec Svazek: 9 Strana: 0425
Barvokropec, barvikropec, pce, m. = had Mus. fil. VII. 147.

7017   Barvokropenicě Svazek: 9 Strana: 0425
Barvokropenicě, ě, f., nějaké zvíře, snad žiraffa, zastr. Vz Gb. Slov. 27. Sr. Barvo- kropec.

7018   Barvokruh Svazek: 5 Strana: 0949
Barvokruh, u, m., die Chromasphäre (koruny sluneční při zatmění slunce). Dch.

7019   Barvolesk Svazek: 5 Strana: 0949
Barvolesk, u, m. = lesk barev, der Farbenglanz. Šp.

7020   Barvoměn Svazek: 5 Strana: 0949
Barvoměn, u, m., der Chromatrop. Rk.

7021   Barvoměna Svazek: 5 Strana: 0949
Barvoměna, y, f., die Farbenänderung. B. listů = choroba rostlin ku př. blednice (chlorosis) a žloutenka (icterus), die Gelb- sucht. Pta.

7022   Barvoměnec Svazek: 5 Strana: 0949
Barvoměnec, nce, m., das Schillertbier. Šp.

7023   Barvoměnka Svazek: 5 Strana: 0949
Barvoměnka, y, f. = batulec motýl, apatura, der Schillerfalter. S. N. V. 509., Prm. IV. 388. B. duhová, apatura iris, Brm. IV. 388., červena, a. ilia. Kk.

7024   Barvoměnka Svazek: 9 Strana: 0009
Barvoměnka, y, f., apaturia, Schiller- falter. B. červená, duhová. Exl 46.

7025   Barvoměnný Svazek: 9 Strana: 0009
Barvoměnný. B. mandelinka, brouk. Klím. 685. Vz Žlutásek.

7026   Barvoměr Svazek: 5 Strana: 0949
Barvoměr, u, m., der Farbenmesser. Loos.

7027   Barvoměr Svazek: 9 Strana: 0009
Barvoměr, u, m. = kolorimetr, přístroj ? určení intensity barevného roztoku a ? vyšetření množství barviva v něm obsa- ženého. Vz Ott. XIV. 596.

7028   Barvomluva Svazek: 7 Strana: 1191
Barvomluva (praporů, draperií, odznaků). Nár listy.

7029   Barvonosný Svazek: 7 Strana: 1191
Barvonosný. B. tělisko Hg. 180.

7030   Barvonoš Svazek: 7 Strana: 1191
Barvonoš, e, m. = chromoplast. Ott. IV 934.

7031   Barvoplodý Svazek: 5 Strana: 0949
Barvoplodý, farbeerzeugend. B. obor (chromosfaera u slunce). Stč. Zem. 195.

7032   Barvorodý Svazek: 5 Strana: 0949
Barvorodý = barvoplodý. B. byliny. NA. IV. 87. Cf. Barvířský.

7033   Barvoskála Svazek: 7 Strana: 1191
Barvoskála, y, f., Farbenskala, f. B. malířská. Tyršová.

7034   Barvoskvělý Svazek: 10 Strana: 0010
Barvoskvělý. B. prosa. Nár. list. 1885. č. 75.

7035   Barvosleposť Svazek: 5 Strana: 0949
Barvosleposť, i, f., die Farbenblindheit, der Doltonismus. Dch.

7036   Barvoslepota Svazek: 9 Strana: 0009
Barvoslepota, y, f. O ní psal Fr. Tonner v progr. písec. realky na r. 1879-80.

7037   Barvoslepý Svazek: 10 Strana: 0010
Barvoslepý (nerozeznávající barvy). Nár. list. 1885. č. 75.

7038   Barvoslovný Svazek: 10 Strana: 0010
Barvoslovný. B. stupnice. Nár. list. 1903. č. 226. 2.

7039   Barvosměs Svazek: 5 Strana: 0949
Barvosměs, i, f., die Farbenmischung. Pl.

7040   Barvosvětlový Svazek: 10 Strana: 0010
Barvosvětlový. B. mluva. Nár. list. 1904. 38. 13.

7041   Barvosytý Svazek: 7 Strana: 1191
Barvosytý, farbensatt. B. vyšívání. Tyr- šová.

7042   Barvotečka Svazek: 5 Strana: 0949
Barvotečka, y, f., die Farbe. Nemá b-ky na sobě (je bledý). U Olom. Sd. Vz Barvútka.

7043   Barvotěr Svazek: 5 Strana: 0949
Barvotěr, a, m., der Farbenreiber. Rk.

7044   Barvotisk Svazek: 5 Strana: 0949
Barvotisk, u, m. = barevný tisk, der Farbendruck. Nz. Vz KP. I. 358., S. N.

7045   Barvotisk Svazek: 7 Strana: 1191
Barvotisk, u, m., Farbendruck, m. Ott. III. 409.

7046   Barvotiskový Svazek: 5 Strana: 0949
Barvotiskový obraz, das Farbendruck- bild. Sl. les.

7047   Barvotlač Svazek: 5 Strana: 0949
Barvotlač, e, f., der Farbendruck. Slov. Ssk., Loos.

7048   Barvotlačba Svazek: 5 Strana: 0949
Barvotlačba, y, f., der Farbendruck. Slov. Ssk., Loos.

7049   Barvotlačiar Svazek: 5 Strana: 0949
Barvotlačiar, a, m., der Farbendrucker. Slov. Ssk.

7050   Barvotřeč Svazek: 5 Strana: 0949
Barvotřeč, e, m., der Farbenreiber.

7051   Barvotřpytný Svazek: 7 Strana: 1191
Barvotřpytný, farbenschillernd. B.hmyz. Dk , Hg. 30.

7052   Barvotvorný Svazek: 5 Strana: 0949
Barvotvorný. B. šťáva. NA. IV. 91.

7053   Barvovidění Svazek: 5 Strana: 0949
Barvovidění, n., das Farbensehen. S. N. III. 616.

7054   Barvovitý Svazek: 8 Strana: 0534
Barvovitý. B. kov. Am. Orb. 57.

7055   Barvový Svazek: 5 Strana: 0949
Barvový, Farbe-. B. kaše. Šp.

7056   Barvozrakosť Svazek: 7 Strana: 1191
Barvozrakosť, i, f., Chromatopsie.

7057   Barvútka Svazek: 5 Strana: 0950
Barvútka, y, f. = barvotečka. Nemá na sobě ani b-ky (žádné barvy, jest bledý). Brt. D. Mor. u Bzence. Šd.

7058   -barvý Svazek: 5 Strana: 0950
-barvý. Mechobarvý, moosfarbig. Dch.

7059   Bary-um Svazek: 5 Strana: 0950
Bary-um, a, n., merotík, prvek kovový. Vz Schd. I. 335., KP. IV. 383., S. N.

7060   Bary-um Svazek: 10 Strana: 0556
Bary-um, a, n., v lučbě. Vz Vstuk. XIII. 416., XIV. 299.

7061   Barycký Svazek: 5 Strana: 0950
Barycký. B. či tlakoměrná růže větrná. Sté. Zem. 604.

7062   Barylith Svazek: 10 Strana: 0010
Barylith, u, m., nerost. Vz Vstnk. XI. 836.

7063   Barymetrie, e Svazek: 5 Strana: 0950
Barymetrie, e, f., z řec. = nauka o mě- ření tíže vzduchu. S. N.

7064   Baryoikoia Svazek: 5 Strana: 0950
Baryoikoia = nedoslýchavosť.

7065   Barysfera Svazek: 5 Strana: 0950
Barysfera, y, f. = jádro zemské. Stč. Zem. 511.

7066   Baryšov Svazek: 5 Strana: 0950
Baryšov, a, m. = Branišov? Sdl. Hr. II. 278.

7067   Baryt Svazek: 1 Strana: 0048
Baryt, u, m. B. n. merotec (Schwerspath) obsahuje kyselinu sirkovou a kysličník bar- natý (jenž se skládá z kyslíku a z kovu baria). B. zrnitý, lupenitý, roubikovitý, celi- stvý, zemitý. Vz Těživec. Bř. — Barytový. B. sůl, voda.

7068   Baryt Svazek: 5 Strana: 0950
Baryt. Přidej: těžovec, těšivec. Sl. les., Šp. Vz S. N., Schd. I. 335., II. 38., Bř. N. 148., Šfk. 176.. Šfk. P. 263., KP. IV. 383., 386.

7069   Baryt Svazek: 7 Strana: 1191
Baryt, u, m. Otravy barytem. Vz Pelc 447.

7070   Baryt Svazek: 10 Strana: 0010
Baryt, u, m., nerost. Vz Vstnk. XI. 829.

7071   Barytický Svazek: 10 Strana: 0010
Barytický. B. formace olovnatá rud. Vz Ott. XXII. 78b.

7072   Barytokalcit Svazek: 5 Strana: 0950
Barytokalcit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 149., S. N.

7073   Barytomagnet Svazek: 5 Strana: 0950
Barytomagnet, u, m. = boloňský kámen, svítí ve tmě. Vz S. N.

7074   Baryton Svazek: 1 Strana: 0048
Baryton, u, m. Vysoký hlas mužský zpěvní. Rk.

7075   Baryton Svazek: 5 Strana: 0950
Baryton, u, m. = vysoký bas, střední etc. Vz Slovník. Mus. 1810., Slov. zdrav. 26., S. N. — B. = plechový nástroj dechový (eufonion). Mlt.

7076   Baryton-on Svazek: 5 Strana: 0950
Baryton-on, a, n. = slovo bezpřízvučné V poslední slabice: eevyo), av&Q0)7toc, ncáyfA.u, das Barytonon. Nz.

7077   Baryton-on Svazek: 8 Strana: 0011
Baryton-on, a, n., List. fil. 1895. 70.

7078   Barytonace Svazek: 8 Strana: 0011
Barytonace, e, f. List. fil. 1895. 71.

7079   Barytonista Svazek: 5 Strana: 0950
Barytonista, y, f., pl. -sté, der Baryto- nist, zpěvák, jenž má hlas barytonový. Us.

7080   Barytonovati Svazek: 8 Strana: 0011
Barytonovati = barytonem dělati. List. fil. 1895. 70., 71.

7081   Barytový Svazek: 5 Strana: 0950
Barytový, Baryt-. B. voda, Nz., běl. KP. I. 286. B. soli, Barytsalze. Nz.

7082   Baryvka Svazek: 8 Strana: 0011
Baryvka, y, f. = barvička. Jevíčko. Brt. D II 293

7083   Barz Svazek: 5 Strana: 0950
Barz = velmi. Slov. Němc.

7084   Barzaldehyd Svazek: 10 Strana: 0011
Barzaldehyd, u, m., v lučbě. Vstnk. XI. 124.

7085   Barzo Svazek: 5 Strana: 0950
Barzo = barz. Slov. B. dobrý človek. Er. Sb.

7086   Barzo Svazek: 8 Strana: 0011
Barzo = ano. Phld. 1895. 59.

7087   Barzovec Svazek: 5 Strana: 0950
Barzovec, vce, m., der Barsovit, nerost. Vz S. N.

7088   Baržej Svazek: 5 Strana: 0950
Baržej = lépe. Slov. Pís. sl., Koll. Zp. I. 72.

7089   Bařadlisko Svazek: 5 Strana: 0943
Bařadlisko, a, n. = bařina. Laš. Brt. D. 199.

7090   Bařák Svazek: 5 Strana: 0943
Bařák, a, m, os. jm. na Vsacku. Vck.

7091   Bařenisko Svazek: 5 Strana: 0944
Bařenisko, a, n. = bařina.

7092   Bařeniště Svazek: 10 Strana: 0010
Bařeniště, ě, n. = bařina. Ces. 1. XIII 110.

7093   Bařenka Svazek: 5 Strana: 0944
Bařenka, y, f., vz Barbora. Brt. L. N. II. 120.

7094   Bařice Svazek: 5 Strana: 0945
Bařice, dle Budějovice, Bařitz, ves u Kva- sic. PL. Jindř. z Bařic. Tov. 5.

7095   Bařický Svazek: 5 Strana: 0945
Bařický, ého, m., os. jm. Prodal p. B-mu bečici vína. NB. Tč. 195. (142.).

7096   Bařičitý Svazek: 5 Strana: 0945
Bařičitý. B. kysličník, das Bariumhyper- oxyd. Nz.

7097   Bařička Svazek: 5 Strana: 0945
Bařička, y, f, triglochin, der Dreizack, rostl. B. pomořská, t. maritimum; bahní, t. palustris. Vz Rstp. 1676., FB. 21., Čl. Kv. 129., Slb. 182.

7098   Bařička Svazek: 7 Strana: 1190
Bařička, y, f. = ovce. Val. Vck.

7099   Bařičkovitý Svazek: 5 Strana: 0945
Bařičkovitý. B. rostliny, juncagineae: bařička, prouznice. Nz., vz Rstp. 1676.

7100   Bařina Svazek: 1 Strana: 0047
Bařina, y, f.,bažina, třasovisko, slatina, ba- hniště, blatiště. Vz Bahno. Šp. Der Sumpf, Marsch, Morast.

7101   Bařina Svazek: 5 Strana: 0945
Bařina. Přidej: B. místo bažina (bahno). Cf. Gb. Hl. 102., Mkl. Etym. 7. B-ny kop- ské, pomptinské. Vlšk. 68., 69., 72. Pomoz, Bože, z tej b-ny. Koll. Zp. I. 196. Vímť já bařinečku, bařinku zelenú, na tej bařinečce studenku studenú. Sš. P. 523. Koničke na bařince, syneček na peřince. Ib. 758. B., blata (bei Frauenberg), mělčina, plytvina, das Moor-, Marschland; b. kotlinná, das Kesselmoor. Sl. les. — B., jm. pole u Zlina. Pk. — Bařiny, pl., f. = skupina domkův u Hovězí na Vsacku. Vck.

7102   Bařina Svazek: 8 Strana: 0011
Bařina = hnojůvka. Mor. Mtc. 1893. 145.

7103   Bařináč Svazek: 10 Strana: 0010
Bařináč, e, m., = rak plavý, krátký, s kle- pety hrubými. Slez. Čes. J. XI. 222. Vz násl.

7104   Bařinář Svazek: 8 Strana: 0534
Bařinář, e, m., ilyobates, brouk. B. po- dobný, i. propinquus, tmavoštítý, nigricollis, tlustorohý (zasmušilec), forticornis. Vz Klim. 134.

7105   Bařinář Svazek: 10 Strana: 0010
Bařinář, e, m. = rak plavý, krátký, s klepety hrubými. Slez. II. 268. — B. = žába. Man. Hym. 85.

7106   Bařinastý Svazek: 5 Strana: 0945
Bařinastý = bařinatý. Bern.

7107   Bařinatěti Svazek: 1 Strana: 0047
Bařinatěti, ěl, ění, 3. os. pl. — tějí. Ros. Louka bařinatí = bařinatou se stává, wird sumpfig. Ros.

7108   Bařinatiti Svazek: 1 Strana: 0047
Bařinatiti, ím, ony — ti, il, cen, cení, = bařinatým činiti, sumpfig machen. Ros.

7109   Bařinatosť Svazek: 1 Strana: 0047
Bařinatosť, i, f. Sumpfigkeit.

7110   Bařinatý Svazek: 1 Strana: 0047
Bařinatý. B. země. Kom. Sumpfig, mo- rastig.

7111   Bařinatý Svazek: 10 Strana: 0010
Bařinatý. B. lázně. Nár. list. 1898. č. 135. 4.

7112   Bařinečka Svazek: 5 Strana: 0945
Bařinečka, y, f. = malá bařina. Us.

7113   Bařiník Svazek: 5 Strana: 0945
Bařiník, a, m., hydaticus, der Pfützen- schwimmkäfer. B. popelavý, h. cinereus, příčnopásný, h. transversalis. Kk. Br. 62., 63.

7114   Bařinisko Svazek: 5 Strana: 0945
Bařinisko, a, n. = bařiniště. Rk.

7115   Bařiniště Svazek: 5 Strana: 0945
Bařiniště, ě, n. = bařisko. Ssk.

7116   Bařinka Svazek: 5 Strana: 0945
Bařinka, y, f. = malá bařina. — B., les u Rožnova. PL. — B., y, m., os. jm. Šd.

7117   Bařinky Svazek: 5 Strana: 0945
Bařinky, pl., f., několik domků u Vse- tína. PL.

7118   Bařinní Svazek: 5 Strana: 0945
Bařinní brusnice, vaccinium uliginosum, die Kosbeere. Sl. les.

7119   Bařinník Svazek: 8 Strana: 0534
Bařinník, a, m., hydaticus, brouk. B. černotýlý, h. stagnalis, červenožlutý, gram- micus, poločerný, seminiger, příčnopásý, trans- versalis. Vz Klim. 103.

7120   Bařinný Svazek: 1 Strana: 0047
Bařinný. B. rostlina (v bařinách rostoucí). Rostl.

7121   Bařinov Svazek: 8 Strana: 0011
Bařinov, a, m., trať u Dobré ve Frýdecku. Věst. opav. 1893. 6.

7122   Bařinový Svazek: 5 Strana: 0945
Bařinový, Moor-. B. zemina. NA. IV. 65., KP.

7123   Bařisko Svazek: 1 Strana: 0047
Bařisko, a, n., Bařina, močál. Na Mor., D. Der Morast.

7124   Bařiti Svazek: 8 Strana: 0011
Bařiti = baštiti. Kotk. 169.

7125   Bařovina Svazek: 9 Strana: 0008
Bařovina, y, f. =: bařina. Čes. 1. IX. 403.

7126   Bařovka Svazek: 5 Strana: 0946
Bařovka, y, f. = bařinná voda. V b-kách jest mnoho žížal. Na Ostrav. Tč.

7127   Bařtipán Svazek: 7 Strana: 1190
Bařtipán, a, m. = zavalitý človek; os jm. Kutn.

7128   Bařtipán Svazek: 8 Strana: 0011
Bařtipán, a, m. = kdo rád něco dobrého sní. Cf. Bařiti, Kotk. 169.

7129   Bas Svazek: 1 Strana: 0048
Bas, u, m., der Bass, die Bassstimme. B. jest nejhlubší hlas ve zpěvu n. v harmonii. Bas jest základ tonův v hudbě. V. — B. generální, očíslovaný, Rk., vysoký. Bas zpí- vati. — Začíti od basu a skončiti na kvintě = povoliti. Vz Opačný. Lb. Šm. Odpovídá z basu (úporné, nadutě).

7130   Bas Svazek: 5 Strana: 0950
Bas. Přidej: Hluboký b., Tiefbass, vy- soký. Zv. Přír. kn. II. 2., Hud. Vedení basu, die Bassführung. Mus. 1850. Hud. Basso continuo, gehender B., ustavičný b. Mus. 1880. Hud. Ty tarn také musíš být, až pověsí basu (až ku konci). U Poličky. — B., a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 117. Basa. Přidej: B. bručí, schnurrt. Dch. Jdi na basu (na kolo). Us. Hrš. To aby s tebou dělal jako se starou basou (s máslem = opatrně). U Rychn. Ptřk. Vz KP. II. 307. — B. = vězení (žertovně), das Gefängniss. Už si v base (= v léčce, už jsi chycen). Mor. Bd., Vck. Už je v base. U Kr. Hrad. Kšf. Přijíti do basy, bručeti v base; za- vříti někoho do basy. Us. Rgl.

7131   Bas Svazek: 9 Strana: 0009
Bas = basa. Už mám peníze v basu (v base, už jsem je vydal, už jich nemám). Mus. ol. 98., 101.

7132   Bas Svazek: 10 Strana: 0011
Bas, u, m. = hluboký hlas. Vysušovali korbele, aby měli dobrý bas. Světz. 1833. 177.

7133   Bas-is Svazek: 1 Strana: 0049
Bas-is, e, f., z řec. ??6??, die Basis, zá- sada, základ; v lučbě: zásada; v metrice: předstopi; pata, podkladek sloupu; opora ve vojenství. Rk., Mk., Ml. — B. těkavá, združená, organická či ústrojná (v lučbě). Prvek basotvorný (zásadotvorný). Nz.

7134   Basa Svazek: 1 Strana: 0048
Basa, y, f. n. bas, u, m. Die Bassgeige, Violon, der Bass. Český lid nazývá basu: baru, kaču. Na basu hráti. Us. Basa má ko- líky a cimbál hřebíky! (Žertovné napodobení zvuku jakési maďarské kletby). Č. Vz Vý- křik. Pozdrav tě ruka páně, co na basu hrává. Us. Basa tvrdí musiku. S. N. — Os. Hezká, útlá — proti houslím jako basa (o tlu- stých). Č. Vz tlustý, Tělo. Povídali, že mu hráli — na basu (vz Lhář). Lb.

7135   Basa Svazek: 7 Strana: 1191
Basa. Vz Ott. III. 416. Jen tak, aby držel v basu (říkají o tom, kdo není silný mlatec a jen tak přitlouká, aby šlo ve čty- řech n. v pěti). Us. u Hořic. Hk. Když se před muzikou nástroje ladí, b. nadějíc se dobrého výdělku pobrukuje: Trúfám, trú- fám! Km. 1886. 409. Cf. Housle. Dětské říkadlo : Stála b. u primasa, za kamnama stála; když primaska zatopila, b. sama hrála. Km. 1886. 637. — B. = vrch u Městečka. Řvn. 293. — B. = hospoda Us. praž. Pe- píků. — B. = vězení, kláda ve vězení. Je v base. NZ. I. 227.

7136   Basa Svazek: 8 Strana: 0011
Basa. Hrklo to ve mně jako v base. Kld. III. 127.

7137   Basa Svazek: 10 Strana: 0011
Basa, y, f. = klada (mučidlo). Už jsi v basi (v base) = chycen v léčce, v chládku (ve vězení). Vck. Vset. 192. — B. = hudební nástroj. Vynášeli basu = zbyli poslední u muziky. Čes. 1. XIII. 176.

7138   Basáč Svazek: 10 Strana: 0556
Basáč, e, m. = tlustý člověk. Šumava. Rgl.

7139   Basalička Svazek: 5 Strana: 0950
Basalička, y, f., das Basilienkraut. Rk. Vz Bazalka.

7140   Basalka Svazek: 5 Strana: 0950
Basalka, vz Bazalka.

7141   Basalní Svazek: 8 Strana: 0011
Basalní cylindr. Čl. L. Jos. 16.

7142   Basalt Svazek: 5 Strana: 0950
Basalt, u, m. = čedič, der Basalt. Bc., Krč. G. 968., S. N.

7143   Basaltický Svazek: 8 Strana: 0011
Basaltický, basaltig. Sterz. I. 395. a.

7144   Basaltový Svazek: 8 Strana: 0011
Basaltový = čedičový, basalten. Sterz. I. 395. a.

7145   Basam Svazek: 8 Strana: 0011
Basam palaš i s motykou! (Zaklení.) ČT. Tkč.

7146   Basama Svazek: 5 Strana: 0950
Basama. Sklenice suchá, b. lelky, nalej pálenky. Sš. P. 652.

7147   Basamakulky Svazek: 5 Strana: 0950
Basamakulky = basa má kolíky. Vz Basa. Potz Tausend! Us. Šd.

7148   Basamalelky Svazek: 10 Strana: 0011
Basamalelky. Uvedla se na b. = na mi- zinu (maď. )

7149   Basamalérky Svazek: 7 Strana: 1191
Basamalérky. Všecko ide na b. = vniveč (když kdo lehkomyslně utrácí). Us. na Mor Vhl.

7150   Basamovati Svazek: 5 Strana: 0950
Basamovati = klíti. Slov. Tč.

7151   Basamtina Svazek: 10 Strana: 0556
Basamtina, y, f. = kleni. Rgl.

7152   Basamtiti Svazek: 10 Strana: 0556
Basamtiti = klíti. Us. Rgl. Sr. Basa- movat v V. 950.

7153   Basana Svazek: 10 Strana: 0011
Basana, y, f. = jáma na plevy. Volešník. Kub. List. fil. 1902. 247.

7154   Basanit, u Svazek: 5 Strana: 0950
Basanit, u, m. = černý, tvrdý kámen v Aegyptě na sochy. S. N.

7155   Basantiti Svazek: 1 Strana: 0049
Basantiti, il, ění = řáditi, hausen, lär- men; kliti, fluchen. Us.

7156   Basař Svazek: 1 Strana: 0049
Basař, e, m. Bassgeiger.

7157   Basař Svazek: 7 Strana: 1191
Basař, e, m. = hospodský. Us. praž. Pe- píků.

7158   Basař Svazek: 10 Strana: 0011
Basař, e, m. — basista. Vin. I. 11.

7159   Basedov Svazek: 5 Strana: 0950
Basedov, a, m. B. Jan Bern., něm. pů- vodce filanthropismu, 1723.—1790. Vz Enc. paed. I. 511.—517., S. N.

7160   Basedovská Svazek: 5 Strana: 0950
Basedovská nemoc. Čs. lk. I. 62., III. 214., 220,, 230., IV. 139.

7161   Basek Svazek: 5 Strana: 0950
Basek, ska, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 117.

7162   Baselka Svazek: 5 Strana: 0950
Baselka, y, f., basella, die Baselle, der Nachtschatten. Rostl., Rk.

7163   Báseň Svazek: 1 Strana: 0049
Báseň, sně, báseňka, básnička, y, f. Bá- seň, basnb z koř. ba (v Ba-ji, báti), přípony ni; s se vsulo. Schl. — B., smyšlená věc, básnivá věc, smyšlenka, eine Fabel, Erdich- tung, ein Maehrchen, fabula. To není žádná Báseň, ale opravdivá historie. V. Když se věc stalá povídá, historia jest; když smy- šlená, Bajka (báseň). Kom. Básně mluviti, V., někomu vypravovati; všady známá B. Bern. — B. = daremné, marné, neužitečné řeči, klevety, bajky, pletky, Läpereien, Fabeln. V. — B. Aesopova; Aesopská b. (taková, jaké dělal Aesop). — Vlk v básni, lupus in fabula. Bern. Cf. Vlk se zmíní a on v síni. Brt. — B. vyneseni citů pěkných, obrazotvornou mocí a slovy k tomu přiměřenými, (vynešení citův řečí vázanou, Nt.), ein Gedicht, poëma. B. pastýřská či Bukolická (selanka, Schäfer- gedicht), hanlivá či potupná (Schand-, Spott- gedicht), chvalná (Lobg.), oplzlá či plzská (schlüpfriges G.), výstražná (Warng.), o lásce, zamilovaná (LieBesg.), žalostná (Trauerg.), žertovná (Scherzg.), b. o hrdinách, o reku, o recích (Heldeng.), o smrti, Jg., naučná (Lehrg.), příležitá (Gelegenheitsg.), z hotova, z patra, Bez námyslu (improvisovaná), Nz., nárubná (Travestie). Dch. Básně skládati. D.

7164   Báseň Svazek: 5 Strana: 0950
Báseň. V 3. ř. za Schl. přidej: Gb. Hl. 119. — Na konec 9. ř.: Ta b. o kotlu z toho pošla. Kn. Rozličné básně za jistou věc spravovali. Bart. Totiž aby od poslouchám pravdy odveda k básním obrátil. Hus III. 312. B. fabulatio. Ž. wit. 118. 85., Št. Kn. š. 3. — V ř. 17. Rosa utvořil: vazomluva, mluvozpěva, zpěvovna zpěvence! Vonná b. květomluvné louky. Hlk. Úvodní b. Mus. 1880. 367. Cf. Sbn. 22., 23., 31., 68., 115., 154., 169., 179., 207., 209., 217., 218., 227., 228., 230., 231., 258., 259., 261., 264., 320., 490., 502., 594., 606., 608., 609., 616., 621., 813., 817.. 822., 826., 828., 947., S. N., Jg. Slovsn. VII.

7165   Báseň Svazek: 7 Strana: 1191
Báseň = pověsť, řeč, rumor. Sv. ruk. 210. - Cf. Ukaz. 1.—3., 11.—19.

7166   Báseň Svazek: 8 Strana: 0012
Báseň, strč. básií, básn; strč. sklonení a tvary. Vz Gb. H. ml. L 160., 161., Gb. Km. -i 22.

7167   Báseň Svazek: 10 Strana: 0556
Báseň u Rosy: vazomluva, mluvozpěvna, zpěvona, zpěvonce (!)

7168   Básenka Svazek: 5 Strana: 0950
Básenka, y, f. = malá báseň.

7169   Básenník Svazek: 8 Strana: 0012
Básenník, a, m. B. navrhuje se m. básník ve Vest. I. 13. Ale básník úplně zdomácnělo.

7170   Basetka Svazek: 9 Strana: 0009
Basetka, y, f = basa (Tábor). Kub. 150

7171   Basetl Svazek: 1 Strana: 0049
Basetl, u, m., basové housle. Der Bassetl, das Violoncell.

7172   Basetlista Svazek: 1 Strana: 0049
Basetlista, y, m., D. Bassetlist.

7173   Basi — cosi Svazek: 5 Strana: 0950
Basi — cosi. Povídal basi cosi. U N. Kdyně. Rgl.

7174   Basický Svazek: 7 Strana: 1191
Basický, basisch. Rm. I. 80.

7175   Basidie Svazek: 5 Strana: 0950
Basidie, druh buněk. Vz Rosc. 61.

7176   Basile-a Svazek: 1 Strana: 0049
Basile-a, e, f., Basilej, e, V., mě. Basel ve Švýcarsku. Přitáhl k městu Basilei. V. U Basile-y. Reš. (tedy dle: ,Žena')·; lépe dle: ,Růže'. — Basilejský.

7177   Basilea Svazek: 5 Strana: 0950
Basilea, vz Basilej.

7178   Basilej Svazek: 5 Strana: 0950
Basilej, vz Basilea, Tk. II. 513., IV. 722., VI. 345.

7179   Basilejský Svazek: 5 Strana: 0950
Basilejský, Baseler. B. perník, lahůdka. Šp. B. sněm. Vz S. N., Tk. Ž. 213., 214.

7180   Basiliani Svazek: 5 Strana: 0950
Basiliani = řeholníci vých. církve, kteří ctí jakožto původce svého sv. Basilia, jehož řeholí se řídí. Vz Enc. paed. I. 517., S. N.

7181   Basilicon Svazek: 9 Strana: 0425
Basilicon. Vodň. 260. (Flš. ).

7182   Basilika Svazek: 1 Strana: 0049
Basilika, y, f., velkolepý, hlavní chrám. Rk. B. chrám zvl. nádherou, výstavnosti a prostorou vynikající, jako chrám sv. Petra v Římě atd.

7183   Basilika Svazek: 5 Strana: 0950
Basilika. B-ky římské, starokřesťanské. Vz KP. I. 125., 128., Vlšk. 487., S. N. — B., vz Bazalka.

7184   Basilikový Svazek: 5 Strana: 0950
Basilikový. Stavitelství starokřesťanské nepřestávalo na pouhé formě b-vé. Šmb. S. I. 457.

7185   Basiliščí Svazek: 10 Strana: 0011
Basiliščí oči. Slad. Rich. 22.

7186   Basilišek Svazek: 1 Strana: 0049
Basilišek, ška, m. B., báječná potvora s kohouti hlavou, hřebenem, hadím krkem, dračími křídly, ještěřím ocasem a ptačími drápy. Basilisk. Rk.

7187   Basilišek. — B Svazek: 5 Strana: 0950
Basilišek. — B., basiliscus mitratus, ještěr tři stopy dlouhý s ježitelným hřebenem na hřbetě a na ocase s podivnou přílbicí na hlavě; žije v Guianě. Schd. II. 482. Cf. Frč. 325., Bazilišek, Kram. Slov. 31., S. N.

7188   Basilius Svazek: 5 Strana: 0950
Basilius Dan., nar. 1585., † 1628. Vz Jir. Ruk. I. 49. O jiných B. vz S. N.

7189   Basilius Svazek: 7 Strana: 1191
Basilius Dan. z Deutschenberka, prof., vyd. minucí na r. 1615. Vz Pal. Rdh. I. 112, Mus. 1889. 473.

7190   Basis Svazek: 5 Strana: 0950
Basis. Přidej: B. operační: rovnoběžná, šikmá, konkavní n. objímací, vypuklá či objímaná, kolmá. NA. III. 78., Čsk.. Šfk. P. 27., S. N.

7191   Basista Svazek: 1 Strana: 0049
Basista, y, m.; pl. nom. a vok.: basisti, basisté a basistové. Jg. Vz -sta, A (skloňo- vání mužských jmen.). Der Bassist.

7192   Bask Svazek: 8 Strana: 0012
Bask, a, m., hora v Trenčansku. Vz Phľd. 1893. 240. — B., der Baske. Sterz. I. 396. a.

7193   Baska Svazek: 10 Strana: 0011
Baska, y, f., zdrobn. basa. Brt. P. n. 759.

7194   Baskický Svazek: 8 Strana: 0012
Baskický, baskisch. Sterz. I. 396. a.

7195   Baskové Svazek: 5 Strana: 0950
Baskové v Pyrenejích. Vz S. N.

7196   Baskulík Svazek: 5 Strana: 0950
Baskulík, u, m. = druh zástrčky u oken, der Baskülverschluss. Skládá se ze dvou zástrček, které lze jediným pohybem zasu- novati a tím okno zavříti. B. hřebenový, B. mit Trieb- u. Zahnstangen; jednotyčkový či jednotný, B. mit durchgehender Stange. Vz Včř. Z. I. 38., 39.

7197   Baskulík Svazek: 10 Strana: 0556
Baskulík. Sr. KP. XL 261.

7198   Baskulíkový Svazek: 5 Strana: 0950
Baskulíkový závěr. Vz Baskulík, Závěr.

7199   Baskulový Svazek: 7 Strana: 1191
Baskulový zámek. Ott. III. 438. Vz Ba- skulík (dod.).

7200   Basl J Svazek: 10 Strana: 0556
Basl J., odb. učit. a spis.

7201   Basľovat eo Svazek: 8 Strana: 0012
Basľovat eo = v rukou motati; paskuditi. Jicko. Brt, D. II. 293.

7202   Básn Svazek: 9 Strana: 0009
Básn, básň = báseň, fabulatio. Gb. H ml. III. 1. 366., 7., Žalt. pod. CXVIII. 85.

7203   Basňa Svazek: 5 Strana: 0950
Basňa, ě, f. = baja, smyšlenka. Laš. Brt. D. 199.

7204   Básňa, ě Svazek: 9 Strana: 0009
Básňa, ě, f. = báseň. Laš. Brt. D. I. 199.

7205   Basňár Svazek: 5 Strana: 0950
Basňár, a, m. = básník. Slov. Bern.

7206   Basňárka Svazek: 5 Strana: 0950
Basňárka, y, f. = básnířka. Slov. Bern.

7207   Básnář Svazek: 9 Strana: 0425
Básnář, e, m. = básník, zastr. Vz Gb. Slov. 28.

7208   Básnce Svazek: 10 Strana: 0011
Básnce, e, f., zdrobn. básň. = bájka. Pel. II. Sr. násl.

7209   Básnění Svazek: 5 Strana: 0951
Básnění, n., das Dichten, die Dichtung. Mus. 1880. 41., 154., 266. B. epické atd. Us. Cf. Báseň, S. N.

7210   Básněnošě Svazek: 9 Strana: 0425
Básněnošě, e, m. = novinář, zastr. Vz Gb. Slov. 28.

7211   Básnice Svazek: 5 Strana: 0951
Básnice, e, f., die Dichterin. Šm.

7212   Básnice Svazek: 7 Strana: 1191
Básnice, e, f. = báseň. Ezp. 253.

7213   Básnice Svazek: 10 Strana: 0011
Básnice, e, f. = bájka. B. za květ vzata bývá, múdrosť ovocem se nazývá. Ezop. Baw. 217.

7214   Básnickosť Svazek: 5 Strana: 0951
Básnickosť, i, f. B. látky. Dk.

7215   Básnický Svazek: 1 Strana: 0049
Básnický = básníkovi náležitý, dichte- risch, Dichter-. B. mluva, řeč, věc, zvůle, zvolnosť, volnost' (svoboda). Nz. — B., vy- myšlený. B. řeči. Mudr.

7216   Básnický Svazek: 5 Strana: 0951
Básnický. Ad 1. B. mysl, obraz, dikce (uhlazená, svěží, nevšedními obrazy pro- tkaná), Mus. 1880. 227., 426., 366., látka, krásno, logičnosť, Dk., spisy, Č., předmět, Tf., literatura, tvorba, uma, genius, duch, KB. 1, nadání, druhy (lyrika, epika atd.), síla, líčení, umění, Us. Pdl., nadšení, povídka, hříchy atd. Vz Jg. Slovsn. VII. B. svoboda, licentia poëtica. Us. O prvém spolku bás- nickém vz Back. Pís. I. 36. Cf. S. N.

7217   Básnictví Svazek: 1 Strana: 0049
Básnictví, n., Dichtkunst. B. epické, při- rozené, původní. Nz.

7218   Básnictví Svazek: 5 Strana: 0951
Básnictví. Přidej : B. = uměna, která vypodobuje myšlénkové krásno z představ slovy naznačitelných. Enc. paed. B. národní, staročeské, duchovní, Jir. Anth. I. 3. vyd. III., VI., epigrammatické, příležitostné, ná- boženské, Šmb. S. I. 441., 442., světské. Tf. O tendenci v básnictví vz J. Vychodil v Mtc. 1882. 32.—43., 126.—132. Cf. Báseň, Poesie, Enc. paed. I. 519. — 543., S. N., Jg. Slovsn. VII.

7219   Básnictví Svazek: 7 Strana: 1191
Básnictví čes. Cf. Pyp. K. II. 352, Ott. VI.

7220   Básnictví Svazek: 9 Strana: 0009
Básnictví. Lyrické b. řecké. Vz čes. literaturu v Jub. IIIc. 6. -7.

7221   Básnictvo Svazek: 5 Strana: 0951
Básnictvo, a, n. = básnictví. KB. IV. — B. = básníci, die Dichter.

7222   Básníček Svazek: 10 Strana: 0011
Básníček, čka, m., der Dichterling. Sr. Básnílek. Masar. Stud. 22.

7223   Básnička Svazek: 1 Strana: 0049
Básnička, vz Báseň.

7224   Básničkovati Svazek: 8 Strana: 0012
Básničkovati, dichtein. Sterz. I. 672. b.

7225   Básničnosť Svazek: 5 Strana: 0951
Básničnosť, i, f, das Dichtertalent, Dichtervermögen. Šm.

7226   Básník Svazek: 1 Strana: 0049
Básník, a, m.; básníř, e, m. der Dichter. B. tragický; starých Švédův, der Skalde; starých Němcův, Barde; špatný (der Bänkel- sänger), Jg.; přirozený, původní, Nz.; sati- rický, dithyrambický, Iliady. Nt.

7227   Básník Svazek: 5 Strana: 0951
Básník, vz Básníř, S. N., Jg. Slovsn. 34.

7228   Básník Svazek: 9 Strana: 0009
Básník = básníř; vymýšlttel smyšlének. Věst. VI. 74., Hus I. 87. Jsouť šílenec a milenec a básnik jen z obraznosti cele slo- ženi. Slád. Sen. 84. Cf. ib. 85. O původu slova sr. Věst. VI. 74., VIL 35., 265.

7229   Básník Svazek: 10 Strana: 0011
Básník. Slovo toto nalezá se v ruk. mi- kulovském i budyšínském Husova Výkladu i ve vydání z r. 1520., ale přes to není dle Hoškova mínění staročeské a správné, nýbrž pochází z konce XVIII. nebo z poč. XIX. století Vz Mus. fil. VII. 300. nn., Básniti. Odpor proti tomu ve Věst. ?I. 282.

7230   Básnil Svazek: 1 Strana: 0049
Básnil, a, m.,básnílek, lka, špatný básník. Mus.

7231   Básnil Svazek: 5 Strana: 0951
Básnil, a, m. = básnílek.

7232   Básnílek Svazek: 5 Strana: 0951
Básnílek, lka, m., der Dichterling. Rk.

7233   Básnimilovný Svazek: 10 Strana: 0011
Básnimilovný. J. Uhlíř. Chybně m.: básní milovný. Mš.

7234   Basníř Svazek: 1 Strana: 0049
Basníř, e, m., básník, Dichter.

7235   Básníř Svazek: 5 Strana: 0951
Básníř. Místo básníř zavedl slovo básník Pal. v Mus. 1827.

7236   Básníříček Svazek: 9 Strana: 0009
Básníříček, čka, m. Pal. Pam. 321.

7237   Básnířka, y Svazek: 1 Strana: 0049
Básnířka, y, f., básnice, básnička, na Slov. basňárka, Dichterin.

7238   Básnířský Svazek: 5 Strana: 0951
Básnířský duch. Jg. Slovsn. 121.

7239   Básnitel Svazek: 8 Strana: 0012
Básnitel, e, m. Doporučuje se místo bás- ník ve Vest. I. 13. Vz Básenník.

7240   Básnitelský Svazek: 8 Strana: 0012
Básnitelský doporučuje se m. básnický ve Vest. I. 13. Cf. předcház.

7241   Básniti Svazek: 1 Strana: 0049
Básniti, im, 3. pl. -sní, básně (íc), il, ěn, ěni; básnivati = bájeti; zpěvy skládati, zpí- vati, dichten, singen. — co: písně. Us. — s čím: s nadšením. — o čem. Rk.

7242   Básniti Svazek: 9 Strana: 0425
Básniti není dle Hoška slovo staré. Vz o tom Mus. fil. 1901. 210. Staré prý jest básiti. Ib.

7243   Básniti Svazek: 10 Strana: 0011
Básniti. Toto slovo není dle Hoškova mínění staré, nýbrž pochází prý z konce XVIII. nebo z poč. XIX. stoletíľ Vz Mus. fil. VII. 306., Básník. Ale Gb. a Flš. učí, že jest staré. Vz Věst. XI. 282.

7244   Básnivě Svazek: 1 Strana: 0049
Básnivě, Bůh b. smyšlený. V. B. o kom rozprávěti. Troj.

7245   Basnivomluvný Svazek: 7 Strana: 1191
Basnivomluvný. Mark.

7246   Básnivomluvný Svazek: 10 Strana: 0011
Básnivomluvný autor. Jg.

7247   Básnivosť Svazek: 1 Strana: 0049
Básnivosť, i, f. Ros. — báječnosť, Fabel- haftigkeit.

7248   Básnivosť Svazek: 5 Strana: 0951
Básnivosť, die Phantasie als Dichtungs- vermögen. Jg. Slovsn. 118., Ssk.

7249   Básnivý Svazek: 1 Strana: 0049
Básnivý, báječný, smyšlený, fabelhaft. B. věc, řeč (báseň), zámysl, V., vyčítáni, Reš. (mythologie), přetvařování. Troj.

7250   Básnivý Svazek: 5 Strana: 0951
Básnivý, poëtisch, Dichter-. Nemůže se tomu ani meč b-vý Bruncvíkův vyrovnati. Zr. (Jir. exc).

7251   Básnivý Svazek: 10 Strana: 0011
Básnivý. B. knihy. 1638. Věst. X. 10.

7252   Básnotvor Svazek: 9 Strana: 0425
Básnotvor, a, m. = skladatel básní, po- věstí, zastr. Vz Gb. Slov. 28. Sr. Básňotvorec.

7253   Básnotvor Svazek: 10 Strana: 0011
Básnotvor, a, m. = skladatel smyšlének. Ti b-rové lhú. Che. S. II. 247b. (198a).

7254   Básňotvorec Svazek: 5 Strana: 0951
Básňotvorec, rce, m. = básník. Slov. Ssk.

7255   Basomalelky Svazek: 9 Strana: 0009
Basomalelky. Pitím se uvedla na b. Brt. P. n. 22.

7256   Basomovati Svazek: 5 Strana: 0951
Basomovati = klíti, nadávati. Koll. Cestp. 32.

7257   Basomtiť Svazek: 9 Strana: 0425
Basomtiť = klíti. Čes. 1. X. 375.

7258   Basovati Svazek: 5 Strana: 0951
Basovati = basem zpívati. On mu basuje. Mor. Šd.

7259   Basovati Svazek: 10 Strana: 0011
Basovati. Děla z bašt basovala nejhlub ším tonem (temně duněla). Tbz. V. 4. 256.

7260   Basovka Svazek: 7 Strana: 1191
Basovka, y, f. = basová trubka (přizvu- kující), Bassflügelhorn, n. Us. Rgl.

7261   Basovní Svazek: 1 Strana: 0049
Basovní: nota, klausule. Bass-.

7262   Basovní Svazek: 5 Strana: 0951
Basovní klausule, nota, klíč. Vz S. N.

7263   Basovník Svazek: 5 Strana: 0951
Basovník, a, m., os. jm. Mor. Šd.

7264   Basovník Svazek: 8 Strana: 0012
Basovník, a, m. = basista. Litov. Brt. I). II. 293.

7265   Basový Svazek: 1 Strana: 0049
Basový. B. hlas, struna, Jg. Vz Bas, Basa. Bass-.

7266   Basový Svazek: 5 Strana: 0951
Basový, Bass-. B. klávesy, Šml. I. 42., klíč. S. N.

7267   Basový Svazek: 9 Strana: 0009
Basový. B. fěrtoch. Hoř. 212.

7268   Baspumort Svazek: 8 Strana: 0012
Baspumort, u, ra., liud. nástroj. 16. stol. Mus. 1894. 234.

7269   Basrelief Svazek: 1 Strana: 0049
Basrelief, u, m., fr., vypuklá práce so- chařská, Rk., vypuklá řezba. Šp.

7270   Basrman Svazek: 8 Strana: 0012
Basrman, a, m. = hastrman. Vek. ľob. 119.

7271   Basrman Svazek: 10 Strana: 0011
Basrman, a, m. = vodník, z něm. — B., hračka (do záštěpu ? kolíku zastrčí se ka mének, kolík pak plove kolmo ve vodě. Val. Čes. 1. X. 470.

7272   Bass-us Svazek: 1 Strana: 0049
Bass-us, a, m., příjmí římské.

7273   Basseta Svazek: 7 Strana: 1191
Basseta, y, f. = hra. Zbrt. Hry 254.

7274   Bassetní Svazek: 5 Strana: 0951
Bassetní roh. Vz S. N.

7275   Bassettový Svazek: 9 Strana: 0009
Bassettový roh, corno di bassetto, das Bassetthorn. Mus. 1850. IL 3. Př.

7276   Bassin Svazek: 1 Strana: 0049
Bassin (basen, fr.), u, m. 1. Vodojem, dolík n. jezero, do něhož vody se sbíhají; 2. celé území přítokův jisté řeky: úvodí; 3. nádržka, která průplavy, vodotrysky atd. vodou opatřuje. S. N.

7277   Basson Svazek: 5 Strana: 0951
Basson, u, m. = fagot. Mlt.

7278   Bassorin Svazek: 5 Strana: 0951
Bassorin, u, m. = klovatina, sliz rostlinná, der Bassorin, Pflanzenschleim. Nz., Kk. 11., Šfk. P. 517.

7279   Basta Svazek: 1 Strana: 0049
Basta, it. = dost již toho. Us.

7280   Bastant Svazek: 1 Strana: 0049
Bastant, a, m., od basta; bastanta dělati (člověka, jenž k něčemu dostatečen jest; pána). Jg. V již. Čechách: řádný chlapík, kubik. Kts.

7281   Bastard Svazek: 1 Strana: 0049
Bastard, a, m. Od sas. bas = nizký a steord = pošlý; it. bastardo. 1. Smíšenec pocházející od rodičův dvou rozličných, ale sobě blízkých druhův živočiších n. rostlin- ných, ku př. od koně a osla (mezek), vlka a psa. — 2. Zvrhlec, nepodařilec mezi zvířaty a rostlinami. — 3. Dítě nemanželské, levo- boček; s příhanou: panchart. S. N.

7282   Bastarnové Svazek: 1 Strana: 0049
Bastarnové, nův; před časy národ mezi Vislou a ústím Dunaje.

7283   Bastilla Svazek: 5 Strana: 0951
Bastilla, y, f. = pevná věž; pověstné státní vězení v Paříži, které lid r. 1789. zbořil. Kram. Slov. 31. Vz S. N.

7284   Bastit Svazek: 5 Strana: 0951
Bastit, u, m. = kámen celistvý tmavo- zelený nebo hnědý s leskem polokovovým na plochách dokonalé štípatelnosti. Krč. 241. Cf. Bř. N. 140.

7285   Bastl Svazek: 7 Strana: 1191
Bastl, a, m. = Šebastian. Wtr. Obr. I. 92.

7286   Bastonada Svazek: 1 Strana: 0049
Bastonada, vz Baštonada.

7287   Bastonada Svazek: 1 Strana: 0049
Bastonada n. bastonada, y, f. (fr., it. Ba- stonata) = u Turkův bití holí, provazem neb
řemenem na, záda n. na zpod nohy. S. N.

7288   Bastr Svazek: 5 Strana: 0951
Bastr, u, m., der Baster. Šp.

7289   Bastrový Svazek: 5 Strana: 0951
Bastrový, Baster-. B. forma, homole, cukr. Šp.

7290   Bastržaj Svazek: 10 Strana: 0556
Bastržaj, e, m. = mláka, marast; jarok, kterým vytéká voda ze dvora. Slov. Phľd. XXIV. 754.

7291   Bastržej Svazek: 8 Strana: 0534
Bastržej = hnojniční stoka. Slov. Kal. S. 12. Cf. Vastrže (IV. 560.).

7292   Bastviti Svazek: 1 Strana: 0049
Bastviti, ím, il, en, eni — někomu něco namluviti, anplauschen. Kollár. Krok.

7293   Bastviti Svazek: 5 Strana: 0951
Bastviti, il, en, ení = za blázna míti, anplauschen, zum Besten haben. — koho. Slov. Loos., Hdž. Čít. XIII.

7294   Bastyka Svazek: 8 Strana: 0012
Bastyka, y, f. = svatební pečivo v Sedlčan- sku. Nár. list. 189i. č. 223. 2.

7295   Basy Svazek: 5 Strana: 0951
Basy, dle Benátky, místo u Čelachovic. Pk.

7296   Baša Svazek: 1 Strana: 0049
Baša, e, (vz Bača), m. nebo baše, ete, n., vladař města n. krajiny u Turkův. Lépe: paša n. paše. Jg·. — Po bašovsku = jako baša, Šm. Třibunčuzný baše = ein Bascha von drei Rossschweifen. D.

7297   Baša Svazek: 9 Strana: 0009
Baša, baše. Gt. také: bašete. Cf. Gb. H. ml. III. 1. 425.

7298   Bašák Svazek: 5 Strana: 0951
Bašák, a, m., psí jm. — B., u, m. = silný dohán, tabák, nicotiana, der Tabak. Slov. Slb. 357., Let. Mt. S. X. 1. 47. Vz Bašiak.

7299   Baše Svazek: 5 Strana: 0951
Baše. Vz Baša. Turci s svým nejvyšším bašetem budinským zutíkali. Dač. I. 182.

7300   Bašiak Svazek: 5 Strana: 0951
Bašiak, u, m., der Baschatabak. Slov. Ssk. Vz Bašák.

7301   Bašibozuci Svazek: 5 Strana: 0951
Bašibozuci = nepravidelné najaté vojsko v Turecku, tur. Vz S. N.

7302   Bašík Svazek: 5 Strana: 0951
Bašík? Tancoval b. s tetkó v komore pod geletkó. Sl. ps. 236.

7303   Bašik Svazek: 9 Strana: 0009
Bašik, a, m. = hospodář. Slov. Phľd. 1897. 302.

7304   Bašim Svazek: 10 Strana: 0011
Bašim, a, m. Bašimové = starší židovští. Dolenský. Praha 409.

7305   Bašimové Svazek: 7 Strana: 1191
Bašimové = starší žídé. Tk. VIII. 473.

7306   Baška Svazek: 5 Strana: 0951
Baška, y, f., osada na Frýdecku. Škd.

7307   Baška Svazek: 7 Strana: 1191
Baška, y, f. = ovce, jež měla již jehně. U Hran. na Mor. Vck.

7308   Baškory Svazek: 8 Strana: 0012
Baškory = bačkory (žen. botky). Dšk. Jihé. I. 45.

7309   Baškýrové Svazek: 5 Strana: 0951
Baškýrové, národ v Uralsku. Vz S. N.

7310   Bašlík Svazek: 5 Strana: 0951
Bašlík, u, m. = pokrývka hlav v zimě, jakýs druh čepce, kápě, které dámy nedávno nosily. Šp., Světz. 1871.

7311   Bašnice Svazek: 5 Strana: 0951
Bašnice, dle Budějovice, Baschnitz, ves u Hořic. Uzík z Bašnic. Arch. III. 227. Cf. Blk Kfsk. 536., 779.

7312   Bašovati Svazek: 5 Strana: 0951
Bašovati, als Pascha regieren. Rk.

7313   Bašovka Svazek: 10 Strana: 0556
Bašovka, y, f. = druh brambor (po ob- chodníku Bašovi). Hoš. Pol. I. 134.

7314   Bašovství Svazek: 5 Strana: 0951
Bašovství, n., die Würde eines Pascha, das Paschat.

7315   Bašský Svazek: 5 Strana: 0951
Bašský pískovec, Baschker Sandstein. Krč. G. 806.

7316   Bašť Svazek: 5 Strana: 0951
Bašť, ě, m., Bascht. B. Malý a Veliký, vsi u Zdib. Tk. I. 601., III. 73., 110., Sdl. Hr. II. 85., IV. 368., Blk. Kfsk. 1281.

7317   Bašta Svazek: 1 Strana: 0049
Bašta, y, f. B. z lat. bastia: věž, val, násyp nebo z vlas. bastia. Mz. 106. — 1. B. = časť hradby vybíhající, z pravidla pětihr?ná. Die Bastei, das Bollwerk. B. plná, dutá, odloučená. Bur. Bašty město ohrazují. Kom. — 2. B. = ohrada, zeď, hradba, násyp, střílnice. Baštami město ohraditi, opatřiti. Reš., Y. Bašty stavěti, dělati. Jg. Jíti na bašty. Po baštách běhati, se procházeti. Dnes hrajou na baštách v aréně. Bašty sbořiti. — 3. Bouda kryjící cep u rybníka (barbora, bar- borka). Rk., Šp., S. N. — 4. Věž pohnutelná, vojenská. Jel. — 5. Z bašty mu hází = smrdí mu z úst, (Vz Tělo). Prov. Č. — 6. = ochrana, obrana, štít, záštita. Budiž mu bašta a spomocník. Ojíř. — Zav. — 7. Na baštách (v Praze). Zlob.

7318   Bašta Svazek: 5 Strana: 0951
Bašta. Ad 1. B. ploská, poloviční, prázdná, pravidelná Čsk. — Ad 6. Hospodine, upevnils mne, sám pevný můj hrad i bašta buda. Kom. — B., samota u Veselí; Baschta, ves u St. Kolína; samota u Chocně, u Chudenic, u Písku, u Lomnice v Budějov.; hospoda u Votic; mlýn u Nymburka. PL. B. Holu- bovská, Hollubauer Baschten. Ct. Blk. Kfsk. 657.

7319   Bašta Svazek: 7 Strana: 1191
Bašta, y, f. = jídlo. V zloděj. řeči. — B. rybník v Písecku.

7320   Bašta Svazek: 10 Strana: 0011
Bašta, y, f. - jídlo. B. na žukla = žrádlo pro psa (otrávené). V zloděj, řeči. Čes. 1. XI. 140. — B., y, m. — turecký pasa. Brt. P. n. 1194.

7321   Bašťák Svazek: 5 Strana: 0951
Bašťák, a, m., os. jm. Šd.

7322   Baštář Svazek: 5 Strana: 0951
Baštář, e, m., der Basteimacher. Rk.

7323   Baštění Svazek: 9 Strana: 0009
Baštění, n. = jedení. Vz Baštiti.

7324   Baštica Svazek: 8 Strana: 0012
Baštica, e, f., přítok a trať ve Frýdecku. Vest, op. 1893. 6.

7325   Baštíček Svazek: 5 Strana: 0951
Baštíček, čka, m. = Bašť Malý.

7326   Baštička Svazek: 5 Strana: 0951
Baštička, y, f. = malá bašta. Mus. 1876. 75.

7327   Baštika Svazek: 9 Strana: 0009
Baštika, y, f., = svatební pečivo kulaté v podobě vypuklé puklice růžičkami a i ji nak ozdobené. V již. Čech. Čes. 1. VIL 132.

7328   Baštín Svazek: 5 Strana: 0951
Baštín, a, m., os. jm. Arch. I. 396., Žžk. 8., Tk. Ž. 172. — B., něm. Bastin, samota u Štok.

7329   Baština Svazek: 5 Strana: 0951
Baština, y, f., Baschtina, myslivna u Ho- řovic; B. Klobouk, Hořowitzer Baschtina, obec u Hořovic; B. Likař, Jinetzer Baschtina, myslivna u Hořovic. PL. — B. = die Bastei. Rk., Loos.

7330   Baština Svazek: 7 Strana: 1191
Baština, y, f = hostina. U Domažl. — B-ny, hora v Písecku.

7331   Baštiny Svazek: 9 Strana: 0009
Baštiny = bradské a berounské hory.

7332   Baštíř Svazek: 1 Strana: 0049
Baštíř, e, m. Starší lovec stojící při lo- vení ryb na loďce a pečující o udržení řá- dného směru sháňky. Šp. — B., hlídač sádek rybních. Us.

7333   Baštiti Svazek: 5 Strana: 0951
Baštiti, il, ěn, ění = mnoho jísti, viel essen. Us. Jir., Kšá., Holk. — jak. Baští, jen mu zuby cvakají. U Skuhrova. Semr. Baští, až mu za ušima vrzá. U Kr. Hrad. Kšť.

7334   Baštiti Svazek: 10 Strana: 0011
Baštiti, il, ěn. ění = jísti. V zloděj. řeči. Čes. l. XI. 140.

7335   Bašton Svazek: 5 Strana: 0951
Bašton, u, m. = rána, štulec, ein Rippen- stoss, Hieb. Rozdával b-ny. Us. Kká. Vz Baštoun.

7336   Baštonovati Svazek: 1 Strana: 0050
Baštonovati, al, án, ání. — koho = bíti. Šm. Vz Baštony.

7337   Baštonský Svazek: 5 Strana: 0951
Baštonský, Bastoni-.

7338   Baštony Svazek: 1 Strana: 0050
Baštony, ův, pl., m., z it. bastone = hůl. B. = barva v ital. kartách. S. N. Vz Barva, v kartách. Bastoni.

7339   Baštoun Svazek: 5 Strana: 0951
Baštoun, u, m. = bašton. U Jižné. Vrů.

7340   Baštovaný Svazek: 5 Strana: 0951
Baštovaný, verbollwerkt, bastionirt. B. soustava, hradba, čára. NA. III. 143., 144., Čsk.

7341   Baštovati Svazek: 5 Strana: 0951
Baštovati, mit Basteien versehen. NA. III. 144.

7342   Baštovna Svazek: 7 Strana: 1191
Baštovna y, f. = ústa V zloděj. řeči.

7343   Bašťovna Svazek: 10 Strana: 0011
Bašťovna, y, f. = ústa. V zloděj řeči.

7344   Baštovnice Svazek: 5 Strana: 0951
Baštovnice, e, f. = huba, v zlodějské řeči. Šd.

7345   Baštový Svazek: 5 Strana: 0951
Baštový, Bastei-, Bastions-. Čsk. B. štít, NA. III. 148., úhel, Us. Pdl., loď, Kase- mattschiff, o trojí palubě, ein Dreidecker. Kpk.

7346   Baštrn Svazek: 5 Strana: 0952
Baštrn, u, m., die Klinge. Slov. Ssk.

7347   Baštrnák Svazek: 10 Strana: 0556
Baštrnák, u, m. rostl. čas mus. V. 22.

7348   Baštrnice, e Svazek: 5 Strana: 0952
Baštrnice, e, f., abgewetzte Hacke ohne Ansatz. Slov. Ssk.

7349   Baštrnkovať Svazek: 5 Strana: 0952
Baštrnkovať = šibřinkovati. Slov. Ssk.

7350   Baštský Svazek: 5 Strana: 0952
Baštský Václ. 1435. Vz Jir. Ruk. I. 50.

7351   Baštviť sa Svazek: 8 Strana: 0012
Baštviť sa — lakomiť sa; domáhať sa nie- čeho. Phľd. 1895. 438. Baťa, y, f. = rata. Dšk. Jilič. I. 24. Báťa. O strč, sklonění cf. Gb. Km. -a 31.

7352   Baštýř Svazek: 7 Strana: 1191
Baštýř Moric, lékař, nar. 1835. Vz Ott. III. 462.

7353   Baštýř Svazek: 8 Strana: 0012
Baštýř, e, ni., dělník při rybnících. Mnč. Zás. 20.

7354   Baštýř Svazek: 10 Strana: 0556
Baštýř Jindř., spis.

7355   Bašus Svazek: 7 Strana: 1191
Bašus, a, m. = člověk vytylý. Vypadá jako b. Čce. Tkč.

7356   Bat Svazek: 1 Strana: 0050
Bat, u, m., hůl, kyj. Vz Batoh. — B., bití Batem. L.

7357   Bať Svazek: 5 Strana: 0952
Bať = ovšem, ja, ja wohl, freilich. Us. Sd., Neor.

7358   Bať bať Svazek: 9 Strana: 0009
Bať bať = ovšem, ano. U Císařova. Mtc. 1899. 39.

7359   Báťa Svazek: 1 Strana: 0050
Báťa, ě, m., staroč., bratr, Bruder. Stran odvození vz Mz. L, 18. Hlavně na Slov. otec n. kdo na místě otcově jest, jako starší bratr, strýc atd. Výb. I. ,Báťo´ jest jemně řečeno na místě: bratře. Výb. I. — B. = nemehlo, blb, Tölpel. Us.

7360   Baťa Svazek: 5 Strana: 0952
Baťa, dle Bača. Za Výb. I. polož: 12. Baťo, ty mluvi k nim oteckými slovy. Rkk. 8. Toť jáz, baťo (příteli), dobře vědě. Dal. Jir. 50., 63. — B. = blb, hlupec! Us. u Ji- lemnice, u Břežnice. Rgl. To je takový b. (= hloupý dobrák). Val. Brt. D. 199. — B. Jak sa máte, baťo (= strýce) ? Val. Brt. D. 199.

7361   Báta Svazek: 5 Strana: 0952
Báta, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 117.

7362   Báťa Svazek: 7 Strana: 1191
Báťa, ě a i, m. Gb. Ml. I. 95.

7363   Bataille Svazek: 1 Strana: 0050
Bataille, fr. (batalje, v obec. mluvě : pa- tálie), bitva, Rk.

7364   Batáky Svazek: 5 Strana: 0952
Batáky, pl., m., žertem, das Geld. Rk.

7365   Batalice Svazek: 9 Strana: 0009
Batalice, e, f., jm. pole. Pck. Hol. 132.

7366   Batalík Svazek: 5 Strana: 0952
Batalík, a, m. = psí jméno. Škd.

7367   Batalka Svazek: 9 Strana: 0009
Batalka, ?, f., míst. jm. u Rouštky. Vck.

7368   Batallion Svazek: 1 Strana: 0050
Batallion, u. m. (Bataillon, fr.), prapor vojska; oddělení pěšího vojska 400—1200 mužův silné. Rozpadá se na 4—8 setnin. S. N.

7369   Batan Svazek: 5 Strana: 0952
Batan, a, m. B. indijský, durio zibethinus. Vz Ves. IV. 134.

7370   Batan Svazek: 8 Strana: 0012
Batan, u, m. = ženská kazajka s nabí- ranými, vycpanými rameny. Han. Brt, D. II. 464. Bateliti se s čím = párati se. Kotk. 62.

7371   Baťany Svazek: 9 Strana: 0009
Baťany, trať v již. Mor. Šeb. 187.

7372   Batár Svazek: 5 Strana: 0952
Batár, u, m. Slov. Pridúc do širokého dvora uzreli kopu vozov, batarov, kočov. Lipa I. 6.

7373   Batár Svazek: 7 Strana: 1191
Batár, u, m. = veliký hluboký nízký ko- čár. Slov. Lipa I. 6.

7374   Bataraška Svazek: 10 Strana: 0011
Bataraška, y, f., studánka u Hronova. Mus. 1901. 321.

7375   Batata Svazek: 5 Strana: 0952
Batata, y, f., batatas edulis, die Bataten- winde, rostl. Kk. 182., Schd. II. 286.

7376   Batavijský Svazek: 5 Strana: 0952
Batavijský, Batavia-. B-ský hřebíček (-nelke), polívka. Šp.

7377   Batavové Svazek: 1 Strana: 0050
Batavové, vův, kmen germánský, bydleli v nynějším Hollandsku. — Batavský.

7378   Batein, u Svazek: 5 Strana: 0952
Batein, u, m., das Batein. Šp.

7379   Batějček Svazek: 5 Strana: 0952
Batějček, čka, m. = baťa. Vký.

7380   Batek Svazek: 1 Strana: 0050
Batek, tka, m., bratr z jedné matky, vlastní bratr, zastr. Veleš.

7381   Batěk Svazek: 5 Strana: 0952
Batěk, ťka, m. = malý, tlustý člověk. Mor. Brt.

7382   Batek Svazek: 7 Strana: 1191
Batek. Hledajíc batka. Drk. hry 59.

7383   Batela Svazek: 5 Strana: 0952
Batela, y, m., os. jm. Pal. Rdh. 117.

7384   Batěla Svazek: 5 Strana: 0952
Batěla, y, f. = bajka, pletka, povídačka. Val. Brt. D. 199.

7385   Batelov Svazek: 5 Strana: 0952
Batelov, a, m. od Bately, Battelau, mě- stečko v Jihlavsku. PL., Tk. IV. 722., Sdl. Hr. IV. 313., Pal Rdh. I. 133., S. N.

7386   Batelovský Svazek: 5 Strana: 0952
Batelovský z Prostého. Vz Sdl. Hr. IV. 368.

7387   Baterie Svazek: 1 Strana: 0050
Baterie, batterie (lépe), e, f., z fr. batterie, v obec. mluvě patrie. 1. V fysice = sloup. B. elektrická, galvanická, magnetická. S. N. — B. elektrická, voltová (voltaická); kališná (Becherapparat). Nz. — 2. Ve vojenství = sestavení několika děl s příslušenstvím: s muži, potahy, střelivem atd. V Rakousku má b. osm děl (čtyř- n. osmilibernich taže- ných předových, vz Dělo). Horská b. má šest děl. Batterie: pěchotní, jezdecké, vozné a jízdné, letavé, raketní, tříliberní horská, čtyř- osmiliberní pěší, čtyřliberní jezdecké, zásobní, kolonní pro střelivo. Rf. B. pěší; dělové, houfní ční a raketní; brigadní, záložní, postavní; moždířové, kasematní, oblehací, demontující, rikochetni, brecheové (bourací). S. N. Z baterií na nepřítele stříleti. Us. Vz Dělostřelectvo. — 3. Místo, kde jsou děla postavena.

7388   Bathometrický Svazek: 5 Strana: 0952
Bathometrický výskum. Vz Bathometr. Stč. Zem. 745.

7389   1. Báti Svazek: 5 Strana: 0952
1. Báti, strb. bajati, fabulari: baju, baješ, bál. Vz Bájeti.

7390   Báti Svazek: 7 Strana: 1191
Báti = bájeti, mluviti. Neroď o tom chlubně b. Sv. ruk. 212. — se. V dialektech vz List. fil. 1892. 199. — se zač. Bojí se za to, aby nám škody neudělal. Arch. IX. 173.

7391   Báti Svazek: 9 Strana: 0009
Báti = bájeti, lat. fari. Ezop. 5.

7392   Báti Svazek: 9 Strana: 0425
Báti. Ty nejsi Boha bojící (bez: se). ????. 45. Kdo se bojí, má strach. Us. — se jak. I báli jsú se bázní velikú. Chč. S. L 68.

7393   Báti se Svazek: 1 Strana: 0050
Báti se. Bojím se, 3. os. pl. Bojí se, Boj se, Boje (ic) se, Bál se. Bání se; Bávati se. — 2. Báti = Bájeti, vz toto. — Báti se (= něčeho zlého očekávati) je staženo z: bojati se, fürchten.— co. Jen to bojím (šp. m.toho se Bojím), abych nestonal. Toms. — se čeho (co s sebou nese škodu n. nebezpečenství, n. co jím hrozí. Ondrák). Kdo se prachu bojí, Do mlýna ať nechodí. D. Není se čeho bati. Rk. Čiň Dobře a právě, neboj se císaře ani krále. V. Báti se svého stínu. V. Nebojí se jich za nic. Jich boje sě ptactvo i plachý zvěř. Rkk. 15. Mnohých se b. musí, jehož se mnozí bojí. Lb. Vz Zlý. Kolik se jich tebe bojí, tolik jich o život tvůj stojí. Pk. To pivo nic se nebojí plzeňského (=jest tak dobré jako plzeňské). Us. na Mor., Brt. — Br., Kom., Rkk., Flav., Alx. 1108. — se za něco, za něhoho: za syna. Jel. Bál jsem se za ženu. V. Bojím se za svůj život. Mk. Vidúc to lidé počečhu se zaň b. Výb. I. Má milá se za mě bojí. Er. P. 461. — Br., Lom., Troj. — o co: o život. Troj. Boj se o svou hlavu. Mudr. — s infinit. Bojí se tu věc ztratiti. Kom. Bojíme se osiřeti. Sych. — Br. — se čeho do koho. Toho se do tebe bojím. Výb. II, - se od něčeho. Kon. B. se od zlých zrad. St. skl. -- se před kým. Boji se před nimi. Tur. kron. (Germanismus; lépe: jich). že. Bojím se,, že někdy mluvíš víc z svého mozku než z božího poručení. Solf. že by. Bojí se, žeby ho vzal za ruku. Proch. — Solf. aby ne. Bál se, aby ho nezradili. Jg. — Br., Har., Troj. — Že, aby ne, že ne. Bojím se, že otec přijde (=: přeji si, aby nepřišel, ale bojím se, že se to stane). Bojím se, aby otec nepřišel (taktéž = přeji si, aby nepřišel). Bojím se, že otec nepřijde (= přeji si, aby otec přišel, ale bojím se, že se to nestane). — Z toho patrno, kdy se má ,že n. aby ne' a kdy ,že ne' klásti; o přání kladném totiž: že ne, o negativném: že, aby ne. — Pozn. ,že, aby ne=lat. ne, řec. ? ?: ,že ne' _= lat. ut, ne non, řec. ?? ov. — abs. Neboj se Us. Kdo se sstaral neboje se, ten živ bývá nestydě se. Lb. Boji se jako zajíc. Us. — se koho na čem. Nic bych se tebe na tom nebál. Tkad.

7394   2. Báti se Svazek: 5 Strana: 0952
2. Báti se, z bojati, strb. bojati. Cf. Mkl. Etym. 16. Kmen infinitivní boja stažen v době před přehlasováním v bá. Praes. boju, pře- hlas. boji, novotvar bojím. Vz Gb. v Listech filol. 1884. 450. Imper. boj se, dialekticky: bój, bůj se. Bůj se. Sš. P. 89. — Ad: se čeho. Já se bojím sedlských cepuov. Let. 40. A ty muži, nebůj se mne. Sš. P. 90. Hróz se nebáti. Výb. II. 26. Jenž sě jeho (Boha) hrozného bojie. Pass. 3. (Hý). Bojé se příštie jeho. Št. Kn. š. 16. To víno ne- bojí sa bzeneckého = rovná se mu. Brt. D. 199. Snad sa's, má milá, vody bála, žes mně košelky neoprala ? Nebála sem sa vody bystrej, než sem sa bála mámy ostrej. Sš. P. 542. Nemusím já chlapců, nemusím se bávat, já se budu vdávati, nebudu se bávati. Sš. P. 705. Jich se jako bouřky báli, která láme lesy, skály. Koll. Zp. I. 33. Bojíce se škod připovídali se sami k těm vinohradům. NB. Tč. 28. Krávy něpodojí, ocasa se bojí, hrotka něumeje, cedítko jí shnije. Sš. P. 786. Nečestných sě nic neboje. Alx. (Jir. Anth. I. 3. vyd. 33.). Báti se Boha není dokonalých, ale milovati dokonalých jest. Hus III. 64. B. se božie spravedlnosti. Št. Kn. š. 32. Jehož sě boju, timebo. Ž. wit. 26. 1. Kdo praví, že samoten jsa lva roz- trhal, ten krtice se bojí, když lidé přítomni jsou Exc. Kdo se chřestu bojí, nechoď do lesa. Har. II. 48. Cikánovi děti nebojí se jisker. Mudr. 222. Kdo se vrabců bojí, nech prosa nesije. Ib. 291. — ad se zač. Za Výb. I. polož: 80. Nic se za ně nebál. Bl. Živ. Aug. 76. Lakomý chová zbožie boje sě za ně. Št. N. 131. (Št. N. 147., Výb. I. 410., Let. 301.). Za to se nebojím. Brt. D. Bojíc se za něho, aby on skrze to hrdla neztratil. Aug. 44. Vědouce, co činí, proto za sebe nevelmi se báli. Aug. 44. Neb se za svůj statek bojí. 15 stol. A ostaví lidi v tom, aby se jedno báli za život tělesný, aby v nedostatek neupadl. Chč. P. 98. a. — ad s infint. Bojí se ztratiti prvého (chleba). Hus I. 329. Bojím se s ním bojovati. Výb. II. 41. — ad se od čeho. A ot slov tvých bálo se srdce mé. Ž. brn. Nebudeš se báti ot bázni nočnie, ot střely lětiúcie ve dne, od potřeby přechodiúcie ve tmách, ot běhu a běsa polednieho. Ž. Kl. — se jak. Kdo mnoho strachu nahání, musí se též mnoho báti. Exc. Velmi se boju. Pass. 359. Scho- vaje se dobře nic se nebojí. Lpř. Nepřátel se nic nebáše. Alx. (Jir. Anth. I. 3. vyd. 33.). — kdy. Protož i lidé přieští božieho v súdný den neb na své smrti bojie se. Št. Kn. Š. 16. Neberte si, kamarádky, muža malýho, nebo von se v noci bojí schoře černýho. Sš. P. 666. Často po své věštbě báti se budú některé věci. Št. Kn. š. 10. — proč. Proněžto se velmi básta. Alx. BM. 8. (HP. 81.). — Ad aby ne, že ne. Ať se bojí, kdo stojí, aby nepadl. Sb. uč. Má se báti, aby netoliko odplaty nejměl, ale muky věčné neušel k tomu. Št. Bojie sě, by ho neztratili. Št. Kn. š. 29. Židovka jest fortelná, bojím se, aby mu zmatku nedělala. NB. Tč. 104. Kn. š. 5. Vz Brániti, Zápor, Kondi- tional, Listy filolog. 1883. 273. — ad abs. Lépe: Varuj se! než: Neboj se! Lpř. Neboj se, mám sám strachu dosť. Us. Šd. — Stran přísloví vz Nebáti se.

7395   Báti se Svazek: 8 Strana: 0012
Báti se. Cť. Gb. H. ml. I. 20. O časování vz Brt, D. II. 29., 53., 81. Nebuj se, lem se třes. Šariš. Phľd. 1894. 377. Kdo še bojí, zle ostojí. Ib. 1895. 188. Nebojte se, do večera bude pršet (jistě). Vých. Mor. Brt. D. II. 293. I báli se strachem velikým. Ev. seit. 5. Luc. 2. 9.

7396   Báti se Svazek: 9 Strana: 0009
Báti se. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 278., 388. Mysl, která se umí báti, umí život zachovati. Har. II. 18. Nebojí se ani uvá- zaného býka. Mus. ol. 1898. 101. Stran slov. přísloví a pořekadel vz Zát. Př. 139., 142. (o opatrném a nerozhodném), 151. b. (po nabylé zkušenosti), 297., 300.

7397   Báti se čeho Svazek: 10 Strana: 0556
Báti se čeho. Nebojí se ani býka uvá- zaného. Mus. slov. V. 28.

7398   Báti se čeho jak Svazek: 10 Strana: 0011
Báti se čeho jak. Boji se toho. ako pes mesiaca, Rizn. 176. jako vzteklý pes vody. Tbz. V. 1. 421. — se v čem. Ty se v tom žádného neboj. 1512. Arch. XIX. 91. — bez se. Bojícím Boha všecky věci pomáhají k dobrému. Hus (Vstnk. XI. 750. ).

7399   Batice Svazek: 5 Strana: 0952
Batice, e, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

7400   Baticě Svazek: 9 Strana: 0425
Baticě, ě, f. = sestřička, Schwesterchen, ? masc. báťa. Vz Gb. Slov. 29.

7401   Batice Svazek: 10 Strana: 0011
Batice, e, f. = sestřička. Sr. Báťa. Mš. Slov.

7402   Batíček Svazek: 9 Strana: 0425
Batíček, čka, m. = bratříček, miláček, z: batik. Vz Gb Slov. 29., Batik.

7403   Batiček Svazek: 10 Strana: 0011
Batiček, čka, m., zdrobn. batik. Baw. Ar. v. 3180.

7404   Batík Svazek: 1 Strana: 0050
Batík, a, m., bratřík. Mus.

7405   Batik Svazek: 5 Strana: 0952
Batik. Přidej: Uzel mirry b. moj mně, dilectus meus. BO. — B. Tobiáš, Vz Blk. Kfsk. 1094.

7406   Batín Svazek: 5 Strana: 0952
Batín, a. m., ves u Jičína a dvůr u So- botky. PL.

7407   Batina Svazek: 5 Strana: 0952
Batina. — 2. B. = nepálená cihla, ve- přovice. U Hořovic. Gn.

7408   Batinka Svazek: 10 Strana: 0556
Batinka, y, f., rostl. Vz Myší ocásek.

7409   Batist Svazek: 1 Strana: 0050
Batist, u, m. B., kment, plátno z nejtenčí příze utkané. B. indický (nejpěknější). S. N. — Batistový šátek. Rk.

7410   Batiti Svazek: 5 Strana: 0952
Batiti, il, cen, ení = bíti. U Litomyšle.

7411   Batiti nač Svazek: 7 Strana: 1191
Batiti nač = dychtiti, usilovati, tlačiti. U Úboče. Rgl.

7412   Batizovce Svazek: 8 Strana: 0012
Batizovce, míst. jm. ve Spiži. Phľd. 1894. 61. Batlať = žvatlati. Laš. Brt, D. II.293.

7413   Batka Svazek: 5 Strana: 0952
Batka, y, f. = val, hradba, obrana, das Bollwerk. Sl. les. — B. = návod. Slov.

7414   Baťka Svazek: 5 Strana: 0952
Baťka, y, m. B. Frant. Jg. H. 1. 532. O jiných B. vz S. N.

7415   Batkač Svazek: 5 Strana: 0952
Batkač, e, m. = badkač, naváděč. Slov. Bern.

7416   Batkačka Svazek: 5 Strana: 0952
Batkačka, y, f. = badkačka, naváděčka. Slov. Bern.

7417   Batkati Svazek: 5 Strana: 0952
Batkati = badkati, naváděti. Slov. Bern.

7418   Baťkati, někoho nač Svazek: 1 Strana: 0050
Baťkati, někoho nač = lichotivým pře- mlouváním naváděti. — aby. Bafkal ho, aby s ním šel do města. Na Mor., Brt.

7419   Batkov Svazek: 5 Strana: 0952
Batkov, a, m., mlýn u Vlašimě. PL.

7420   Baťková Svazek: 9 Strana: 0009
Baťková, é, f., míst. jm. u Liptalu. Vck.

7421   Batkovy Svazek: 5 Strana: 0952
Batkovy. Sdl. Hr. IV. 290.

7422   Batla Svazek: 5 Strana: 0952
Batla, batlička, y, f., batlíček, čku, m., das Flügelkleid der Kinder. Rk.

7423   Batlať Svazek: 7 Strana: 1191
Batlať = žvatlati. Slez. Šd.

7424   Bátle Svazek: 5 Strana: 0953
Bátle, í, pi., f. = předivo, které ve vochličky se přede. Podej mi sem bátle. Vz Kracky. U Kr. Hrad. Kšť.

7425   Batnometr Svazek: 5 Strana: 0952
Batnometr, u, m., z řec. = hloubkoměr. Sl. les., ZČ. L, S. N., 198. B. Siemensův. Cs. math. X. 179.

7426   Batňovice Svazek: 5 Strana: 0953
Batňovice, dle Budějovice, Batniowitz, ves u Náchoda. Cf. Blk. Kfsk. 530.

7427   Batograf Svazek: 8 Strana: 0012
Batograf, a, m., popisovatel malinníků. Pkľd. XII. 418.'

7428   Batoh Svazek: 1 Strana: 0050
Batoh, u, m., batožek = bat, kyj, hůl. Prügel, Knittel. Batohy až Do smrti ho ubili. Novot. — Batohy, ův, pl., m. = biti batohem, Schläge. — 2. Uzel n. nůše trávy, šatův atd. D. (na Slovensku). Co neseš v batohu? Poď mi zdvíhat batoh trávy. Pis. sloven. — B., provaz na holi n. na batu. Každý bič ten tři b-hy skruté vlášením jmějieše. Kat. 2253. Tamtéž 2263.

7429   Batoh Svazek: 5 Strana: 0953
Batoh. — ad 1. B. = kyj, hůl. Na Ostrav. Tč. — ad 2. Také na Mor. uzel, vál trávy a p. Vck.; batoch = plachta. Dle Mkl. Etym. 8. nejistého původu. Keby mne mamka na trávu dala, velký bych jej já b. nažala; Poď mi dvíhať b. trávy. Koll. Zp. I. 288., 295. Trávu do b-ha béře. Na jihových. Mor. Brt. D. 199. Nabrala som batoh lobodiny. Sl. ps. 324. Tráva dobytku trhá se na stráni do náritu, jichž se čtyři vejdou do noše, na Lhotkách do výsipu, ve Velké do prí- pražky, z nichž ze čtyř se naváže batoh. Mor. Brt. Vz Noša. — B. rudy, skály = kus rudy, skály od svého ložiště odtržené, die Erz-, Bergwand. Hř. 2., Šp., NA. IV. 158.

7430   Batoh Svazek: 10 Strana: 0011
Batoh, u, m. Sedíš, jako boží matky b. (o ťuťmákovi). Sbor. slov. VII. 132. - B. =krajkářská poduška. Slov. Nár. sbor. 1904. 6.

7431   Batoh Svazek: 10 Strana: 0556
Batoh, u, m., Bürde, asi z maďar. bata. Phľd. XXII. 757.

7432   Bátoha Svazek: 5 Strana: 0953
Bátoha, y, m., os. jm. Mor. Šd.

7433   Batohovati Svazek: 5 Strana: 0953
Batohovati, mit einem Prügel schlagen. Rk.

7434   Baťoch Svazek: 7 Strana: 1191
Baťoch, a, m. = silný, zavalitý hoch. U St. Jič. Vhl.

7435   Batoláček Svazek: 7 Strana: 1191
Batoláček, čka, m. = batolící se. Měl dvě menší sestry a bratříčka b-čka. Kmk. Kuk. I. 99.

7436   Batolátko Svazek: 10 Strana: 0011
Batolátko, a, n. = dítě. Politické b. Nár. list. 1902. č. 218. odp.

7437   Batole Svazek: 10 Strana: 0556
Batole, ete, n. = malé dítě, které se ba- tolí. Us. Rgl. Sr. Batolátko.

7438   Batolec Svazek: 5 Strana: 0953
Batolec, lce, m. = apatura, der Schiller- falter. B. duhový, a. Iris, b. červený, a. Ilia. Stn. I. 20. Vz Barvoměnka. B. hlohový, papilio crataegi, der Baumweissling. Škd.

7439   Batolec Svazek: 9 Strana: 0009
Batolec, motýl. Vz Stein. 19.

7440   Batolek Svazek: 1 Strana: 0050
Batolek, lka, m., kdo se batolí. Batolka, y, f.

7441   Batolíček Svazek: 5 Strana: 0953
Batolíček, čku, m., vz Batla. Šm.

7442   Batolík Svazek: 5 Strana: 0953
Batolík, u, m.? Ale nesluší dorostlou choť oblékati v b-ky. Sš. J. 70. — B., a, m. Můj b-čku, mein Püppchen! Rk.

7443   Batoliti Svazek: 1 Strana: 0050
Batoliti, ím, tol, tole (íc), il, en, ení; batolívati = kutiti, obírati se, etwas thun, worin wühlen, tändeln. — Co ty děti tam batolí? Ros. — se = v batle choditi (batla = oděv dětský s křídly, danda. Jg.) — se po čem: Děti po světnici se batolí. — Us. se v čem: v pismách (probírati je). Plk. — se ke komu (jiti; o malém dítěti).

7444   Batoliti Svazek: 5 Strana: 0953
Batoliti. — se kde. Děti batolily se u nohou matčiných. Světz. Dítě ve sněhu se batolí. — se kam: do dveří, do domu. Us.

7445   Batolivý Svazek: 5 Strana: 0953
Batolivý, vz Batoliti. B. krok. Kos. Ol. I.198. Vyschne b-vý luhů zdroj. Hdk. v Osv. 1880.

7446   Batolka Svazek: 1 Strana: 0050
Batolka, y, f. = kulaté děvče. Holka b., má batolko ! Rk., Šm.

7447   Batolka Svazek: 5 Strana: 0953
Batolka. — 2. B., claytonia, die Klaytonie. B. prorostlá, c. perfoliata, virginská, c. vir- giniana, sibiřská, c. tuberosa. Vz listp. 649.

7448   Batolka Svazek: 7 Strana: 1191
Batolka, claytonia, rostl. Vz Ott. V. 449.

7449   Baton Svazek: 10 Strana: 0011
Baton, u, m. (fr. baton) = hůl, jíž se užívá při tělocviku a hl. při šermu. Ott. III. 478.

7450   Batoňa Svazek: 5 Strana: 0953
Batoňa, dle Káča, místní jm. na Slov. Šd.

7451   Bator Svazek: 10 Strana: 0011
Bator, U, m. = břicho; stírá peřina. — B., a, m. = břicháč (nadávka). Hauer 10.

7452   Bator, batur, u Svazek: 5 Strana: 0953
Bator, batur, u, m. = bachor. Kobylí b. Slez. Šd. Cf. Batoš.

7453   Batora Svazek: 5 Strana: 0953
Batora, y, f., gunera, die Gunere. B. chilská, g. chilensis, rostl. Vz Rstp. 1362.

7454   Batorný Svazek: 1 Strana: 0050
Batorný = opatrný. Na Slov.

7455   Batorný Svazek: 5 Strana: 0953
Batorný, vorsichtig. Slov. Loos.

7456   Batorsi Svazek: 5 Strana: 0953
Batorsi. Slov. Tomu tak verte, že b. mne pán Boh neďá ani zdraví, že vele na kterýho pána statok trefím, že ho hnedky nestavím. Sl. let. III. 53.

7457   Bátory Svazek: 5 Strana: 0953
Bátory. Sdl. Hr. III. 46.

7458   Batoš Svazek: 5 Strana: 0953
Batoš, e, m. = batoh. Mor. Šd. — B. = myslivecká kabela, die Waidmannstasche. Na již. Mor. Šd., Brt. D. 199. — B. = žaludek, der Magen. Sám by rád všecko schamlal do toho batoša. Na již. Mor. Šd. Vz Batož.

7459   Bátoše Svazek: 8 Strana: 0012
Bátoše, e, f. = bátoš, myslivecká brašna; bátošna = mošna školácká. Záp. Mor. Brt, D. II. 293.

7460   Bátošna Svazek: 8 Strana: 0012
Bátošna, y, ť. — kapsička naplněná ma- sem, podobající se bátoši = myslivecké ka- beli, Waidtasche. Mor. Čerň. Př. 62. Cf. Vá- tošna, Batoše (3. dod.).

7461   Batouchovice Svazek: 5 Strana: 0953
Batouchovice, dle Budějovice, Batau- chowitz, ves u Vel. Meziříčí. PL.

7462   Baťoulati s čím Svazek: 1 Strana: 0050
Baťoulati s čím: s vlasy = si hráti, Šm., spielen.

7463   Batovec Svazek: 5 Strana: 0953
Batovec, vce, m., Battow, samota u Ne- pomuk. PL.

7464   Batovec Svazek: 10 Strana: 0011
Batovec Jindř., žurn. a spis. f 1903. maje 63 léta.

7465   Bátovice Svazek: 5 Strana: 0953
Bátovice, dle Budějovice, místní jm. na Slov. Šd.

7466   Batovice Svazek: 5 Strana: 1097
Batovice, dle Budějovice, Bothenwald, ves u Studenky; Butowitz, ves u Smíchova. Vz S. N., Tk. I. 603., II. 533., III. 50., 121., IV. 171., Tf. Odp. 267., Blk. Kfsk. 432.

7467   Batovice Svazek: 8 Strana: 0030
Batovice za Butoves oprav v: Butovice.

7468   Batozul)ká Svazek: 8 Strana: 0012
Batozul)ká, é, f. = chlebová polévku:, že- bračka, z Bettelsuppe. Čerň. Př. 61.

7469   Batož Svazek: 5 Strana: 0953
Batož, e, m. = batoš. Pořád cpe do ba- toža. Už má plný b. (břicho). Na Slov. Cf. Batoh.

7470   Batože Svazek: 8 Strana: 0012
Batože = ovšem. Brt. D. II. 240.

7471   Batožek Svazek: 5 Strana: 0953
Batožek, žku, m. = malý batoh.

7472   Batožie Svazek: 10 Strana: 0556
Batožie, n. Srv. Lohe.

7473   Batožina Svazek: 5 Strana: 0953
Batožina, y, f. = kabela, die Tasche, Reisetasche a p. Pacholek prinesl b-nu svého pána. Nitra VI. 337. Torbečka n. b. Dbš. Obyč. 96. Rozkázal svojim z (s) koní po- zhadzovať všetku b-nu. Let. Mt. S. IX. I. 46.

7474   Batožina Svazek: 8 Strana: 0012
Batožina = břímě náklad, Gepäck, n. Phľd. 1894. 119., XII. 262. Všetka jeho b. je guitarra a městek. Ib. 1894. 733.

7475   Batožinár Svazek: 5 Strana: 0953
Batožinár, a, m. = kdo batožiny dělá, der Taschner. Kráľovskí b-ri rozkladajú si nástroje hotovit' idúc stán. Slov. P. Tóth. Trenč. M. 146.

7476   Batožiti Svazek: 5 Strana: 0953
Batožiti, aufpacken. Slov. Ssk.

7477   Batožkaveť sa Svazek: 8 Strana: 0012
Batožkaveť sa = satmívati se. Slunce zašlo, b-velo sa. Slov. Phľd. 1894. 109.

7478   Batožný Svazek: 1 Strana: 0050
Batožný, od Batohu pocházející. Kat. 2347. Prügel-.

7479   Batožný Svazek: 7 Strana: 1191
Batožný. B. duha = rána bičem. Kat. 2347. Cf. Duha a: A na chřebti modré duhy. Modl. 53. a. — List. fil. 1891. 72.

7480   Batožťok Svazek: 5 Strana: 0953
Batožťok, u, m. = malý batoh. Slov. Syf. Táb. 249.

7481   Batterie Svazek: 1 Strana: 0050
Batterie, vz Baterie.

7482   Batterie Svazek: 5 Strana: 0953
Batterie. Ad 1. B. diffusní, die Diffusions- batterie, S. N., Šp., cedidlová (skupenina cedníků), die Filterbatterie, Šp., Bunsenova, elektrická, galvanická, místní při telegrafii, řadová, Smeeova. Vz KP. II 217., 201., 216., 256.—259., Schd. I. 147., Slov. zdrav. 26. B. Stöhrerova, Thomasova, plynová Gro- veova. Ck. B. uhlocinková. Schd. I. 152. B. zvláště způsobilá k elektrotherapii. Čs. lk. X. 262. — Ad 2. B. průlomná, lomicí, Bresch-, mostová, mostovní, Brücken-, bo- řicí, bourací, Demontir-, postřelovací, enfi- lující, Enfilir-, zvýšená, erhöhte B., patrová, Etage-, vozová, fahrende B., polní, Feld-, stírací, Streich-, klínovitá, Sporn-, polokrytá, na lávku, B. über die Bank, houfnicová, pobřežní, prskounová, raketní, plovací, vo- rová, vkopaná, versenkt, Čsk., klešťovitá, zalomená, zastřená, vodorovná, snížená, přímá, šikmá NA. III. 160., Čsk.

7483   Batterie Svazek: 8 Strana: 0534
Batterie elektrická, thermická. Vz KP. VIII. 490.

7484   Battist Svazek: 7 Strana: 1191
Battist, vz Batist, Ott. III. 474.

7485   Baťucha Svazek: 5 Strana: 0953
Baťucha, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 117.

7486   Baťula Svazek: 5 Strana: 0953
Baťula, y, m. a f. = hňup, der Tölpel. Mor. Bkř.

7487   Baťula Svazek: 8 Strana: 0012
Baťula, v, m. = bafa, hlupák. Záp. Mor. Brt, D. II. 293.

7488   Batulák Svazek: 5 Strana: 0953
Batulák, a, m. O vy b-ci, sprostý tuláci. Kol. ván. 219.

7489   Batur Svazek: 5 Strana: 0953
Batur, vz Bator.

7490   Batušiť Svazek: 7 Strana: 1191
Batušiť = balamutiť, tárať. O sloven- čine tak hovorili, jako len tuposť rozumu b. môže. Slov. Orl. II. 7.

7491   Baťuška Svazek: 5 Strana: 0953
Baťuška, dle Bača, u Rusů název otce, kněze a cára.

7492   Baťúžek Svazek: 5 Strana: 0953
Baťúžek, žku, m. = batožek. U Vsetína na Mor. Vck.

7493   Batyk Svazek: 5 Strana: 0953
Batyk, u, m. = hůl, kyj. Cf. Batoh. V ruke držal b. Dbš. Sl. pov. II. 42.

7494   Bauc-is Svazek: 1 Strana: 0050
Bauc-is, idy, f., manželka Filemonova.

7495   Baudelot Svazek: 5 Strana: 0953
Baudelot, u, m. Tak se jmenuje dle svého vynálezce zvláštní chladicí stroj, kde chla- dící voda prostupuje měděnými rourami, po kterých zvolna stéká mladinka. Suk.

7496   Baudiš Svazek: 5 Strana: 0953
Baudiš, e, m. B. Jan. Vz Blk. Kfsk. 1240. B. Jos., nar. 1825, spisov. a ředitel akadem. gymnasia v Praze.

7497   Baudiš Svazek: 9 Strana: 0009
Baudiš Josef, ředitel akad. gymnasia, 1825. —7. /11. 1898. Vz Nar. list. 1898. ze dne 9. /11., Jub. IL, Progr. akad. gymn. v Praze za r. 1898. —1899. 67.

7498   Bauer Svazek: 9 Strana: 0425
Bauer Fr., prof. a spis f 23. /3. 1901. Vz Věst. VIII. 303.

7499   Bauhynka Svazek: 5 Strana: 0953
Bauhynka, y, f., bauhinia, rostl.

7500   Bauchner Svazek: 5 Strana: 0953
Bauchner, a, m. B. Ez. Jg. H. 1. 532., Jir. Ruk. I. 51.

7501   Baum Svazek: 5 Strana: 0953
Baum, a, m. B. Ant., architekt, nar. 1830. Vz Tf. H. 1. 3. vyd. 34., 162.

7502   Baum Svazek: 7 Strana: 1191
Baum Ant. architekt, † 1886. Cf. Mus. 1877. 120.

7503   Baumgarten Svazek: 1 Strana: 0050
Baumgarten u Prahy: sad stromový, Stromovka. Rk.

7504   Baumgarten Svazek: 5 Strana: 0953
Baumgarten, tna, m. Jg. H. 1. 532., S. N.

7505   Baumscheidtism-us Svazek: 5 Strana: 0953
Baumscheidtism-us, u, m., vz Slov. zdrav. 27.

7506   Bausen Svazek: 10 Strana: 0556
Bausen = báti se. V zloděj. mluv. Čes. 1. XV. 46.

7507   Bauše Svazek: 5 Strana: 0953
Bauše Bohumil, prof. a spisov., nar. v Král. Hradci 1845. Vz Tf. fl. 1. 3. vyd. 190., 193., 197.

7508   Bauše Svazek: 8 Strana: 0012
Bauše ze strč. Bohuše. Gb. H. ml. I. 466.

7509   Bauše Svazek: 10 Strana: 0556
Bauše Boh., prof. a spis. Srv. Máj. III. 406., Tk. Pam. I. 474, Zl. Pr. XXII. 237. s podob., XXI 104., Zvon IV. 712.

7510   Baušne Svazek: 10 Strana: 0556
Baušne = ba už ne Ott. XX1V. 495

7511   Bautzen Svazek: 1 Strana: 0050
Bautzen: Budišín, a, m.

7512   Bauzid Svazek: 10 Strana: 0556
Bauzid, u, m. nerost. KP. X. 218.

7513   Bav Svazek: 7 Strana: 1191
Bav, u, m. = obávání, Furcht. Sš. J. 164.

7514   Bav Svazek: 10 Strana: 0011
Bav, u, m. = bavení, zábava. Mark.

7515   Bava Svazek: 5 Strana: 0953
Bava, y, f. = zábava. Pl. — B. = bavení, meškání, Zögerung, f. Slov. A všade často- vaní konajú dáľ bez bavy cestu. Hol. 70. Do prostřed škaredého pichá čela bez bavy drínec. Hol. 27.

7516   Bávati Svazek: 1 Strana: 0050
Bávati se = báti se.

7517   Bavenit Svazek: 10 Strana: 0011
Bavenit, u, m., nový nerost. Vz Vstnk. XI. 840.

7518   Bavidélko Svazek: 5 Strana: 0953
Bavidélko, a, n. = bavidlo, Spielerei, f. Ostrav. Tč.

7519   Bavidlo Svazek: 1 Strana: 0050
Bavidlo, a, n., zábava. Koll. Tändelei, Zeitvertreib.

7520   Baviště Svazek: 7 Strana: 1191
Baviště, ě, n., Belustigungsort, m. Holč. I. 210.

7521   Baviť se někde Svazek: 9 Strana: 0425
Baviť se někde = zdržovati se, meškati. Nechtěl se baviť Val. Čes. 1. X. 135.

7522   Bavitel Svazek: 1 Strana: 0050
Bavitel, e, m. Unterhalter, Ergötzer.

7523   Bavitel Svazek: 5 Strana: 0954
Bavitel. — B., der Zauderer, Aufhalter, Zögerer. Ssk.

7524   Bavitelka Svazek: 5 Strana: 0954
Bavitelka, y, bavitelkyně, ě, f., die Zau- dererin, Aufhalterin; Beschäftigerin; Unter- halrerin, Ergötzerin. Bern.

7525   Baviti Svazek: 1 Strana: 0050
Baviti, vím, bav, oni baví, bavě (ic), il, en, eni; Bavívati. — Od „By" (v bý-ti), y se stupňovalo v „av". Mk. 1. = býti, zdržovati, meškati, zdržovati se kde, aufhalten, zubringen; sich wo authalten, verweilen. — co: čas, chvíli. Jg. — co s kým: čas se sestrou. L. — koho = zdr- žovati. L. — koho při kom, při čem: Učené při soBě Baviti a od nich se učiti. L. — kde: V Sasích bavil několik let. L. 2. Potěšení někomu dělati, unterhalten, beschäftigen. — koho čím: čtením. Us. Ucho lahodnou hudbou. Ráj. —3. se = a) zdržo- vati se, dlíti, verweilen; b) píliti něčeho, sich beschäftigen; c) rád obcovati, zacházeti, čas mile s někým krátiti, umgehen, sich unterhalten. — se na čem: na čerstvém povětří (= dlíti). Lys. — se čím (píliti něčeho): Co kdo umí, tím se rád baví. L. Hrou, Us., rozmluvou. Jab. 146. — se s kým: Mladý rád se baví s mladým. L., Us. — se kde, kdy po večeři v zahradě atd.

7526   Baviti Svazek: 5 Strana: 0954
Baviti, od bu v býti. Gb. Hl. 145. — ad 1. koho. Byl tam zloděj a on by ho byl ani nebavil (nezadržel). U Rožmit. — se čím. U Nivnice. Kch. — ad 2. Ku konci: Bavili se mezi sebou. Us. — jak. Dobře někoho b. Osv. I. 86.

7527   Baviti Svazek: 8 Strana: 0012
Baviti. Zisk nepřinese vám, co nebaví. Slád. Žen. 21.

7528   Baviti se kde Svazek: 10 Strana: 0011
Baviti se kde = meškati. Val. Čes. 1. XI. 274. | Bavlnářský. B. obchodník, průmyslník, tovar, trh. Nár. list. 1903. č. 257. 21., č. 177. 5. a j.

7529   Bavivosť Svazek: 9 Strana: 0425
Bavivosť, i, f. = tvařivost ? byliny. Vz Klc. v Mus. 1843. 77.

7530   Bavlna Svazek: 1 Strana: 0051
Bavlna, y, f., z něm. Baum a čes. vlna. Gl. Die Baumwolle. B. střelná, stříleci, Nz., koudelní n. pačesní, ku pletení, lněná. Kh. B. ku pletení: anglická, skotská, lesklá, tenká, silná, hrubá, jemná, dvou-, tří-, čtyř-, vícenitá; b-nu smotati, smodrchati, přetrhnouti, spojiti. Š. a Ž. Bavlnu česati, přísti, Kom., mrskati. Jg. Obvíjeti pravdu v bavlnu (ji skrývati). L. Vz Bavlněný. — B. na bylinách, dříve než kvetou. B. na ovoci. Kätzlein.

7531   Bavlna Svazek: 5 Strana: 0954
Bavlna, Byl. 15. stol. Vz Rstp. 141., 143., Kk. 227., Mllr. 24. B. = rostlinná vlna z ba- vlníku. Kram. Slov. 31. O bavlně střelné (Pyroxylin, die Schiesswolle, Schiessbaum- wolle) vz Šfk. 558., Hř. 2., Kv. 1855. 281., Šfk. P. 518., Schd. I. 397., KP. IV. 475. Jak se b. barví? Vz Prm. III. č. 16. B. střelná nasáklá roztokem nadmanganu draselnatého jako odsmraďující prostředek na rány. Čs. lk. X. 238. B. krvotok zastavující. Ib. X. 4. B. u Římanů. Vz Vlšk. 277. Cf. Slov. zdrav. 27.

7532   Bavlna Svazek: 7 Strana: 1191
Bavlna. Předení a tkaní b-ny. Vz Ott. VI. 428.

7533   Bavlna Svazek: 9 Strana: 0425
Bavlna. Učin flastr z bavlny. Maš. ruk. 187a. O původu sr. Mus. fil. 1901. 202.

7534   Bavlnář Svazek: 1 Strana: 0051
Bavlnář, e, m. Baumwollhändler. —

7535   Bavlnářka Svazek: 5 Strana: 0954
Bavlnářka, y, f., die Baumwollehändlerin. Bern.

7536   Bavlnářský Svazek: 5 Strana: 0954
Bavlnářský, Baumwollen-. B. průmysl. Rk.

7537   Bavlnářský Svazek: 7 Strana: 1191
Bavlnářský průmysl v Čech. Vz Ott. VI. 168.

7538   Bavlnářství Svazek: 1 Strana: 0051
Bavlnářství, n. Baumwollhandel. — Bavl- něnka, y, f., sukně bavlněná. Jg.

7539   Bavlnavka Svazek: 5 Strana: 0954
Bavlnavka, y, f., der Baumwollenbast. Rk.

7540   Bavlněnka Svazek: 5 Strana: 0954
Bavlněnka, y, f., Baumwollenrock, m. Šm.

7541   Bavlněný Svazek: 1 Strana: 0051
Bavlněný, Baumwollen-. Tkanina bavl- něná hladká, keprovaná, vzorkovaná, aksa- mitová. Bavlněná tkanina: katun, kaliko, nankin, nankinet, širtink, kambrik, tykyta, batist, žakonet, perkál, gingham, rips, mušelín, vapér, zefir, organdin, linon, til n. gaz, kroisé, merino, satin, barchent, damašek, pik, madras, manšestr, aksamit, S. N., poloplátno, mul, grádl, damašek. Š. a Ž.

7542   Bavlněný Svazek: 5 Strana: 0954
Bavlněný. Přidej: B. zboží, Us. Pdl., vrkoč, Ler., úroda, Kaizl 305., polívka, Baumwollsuppe, nudle, Baumwollnudeln,pud- ding či ježek. Šp.

7543   Bavlnica Svazek: 5 Strana: 0954
Bavlnica, e, f., die Baumwollenknospe. Slov. Ssk.

7544   Bavlnický Svazek: 7 Strana: 1191
Bavlnický, Baumwollen.- B. průmysl. Tl. M. 92., Kř. 114.

7545   Bavlnictví Svazek: 1 Strana: 0051
Bavlnictví, n., bavlnářství.

7546   Bavlník Svazek: 1 Strana: 0051
Bavlník, u, m., rostlina. Baunrwollpflanze. B. obecný, indický, malokvětý, stromovitý, révolistý, chlupatý, bělokvětý. Presl. —

7547   Bavlník Svazek: 5 Strana: 0954
Bavlník, u, m.,gossypium, die Baumwolle. B. zelinný, g. herbaceum, indijský, g. indi- cum, stromovitý, g. arboreum, révolistý, g. vitifolium, srstnatý, g. hirsutum, žlutý, g. religiosum, barbadský, g. barbadense. Vz Rstp. 141., Čl. 24, 25., Kk. 227., Schd. II. 297., Osv. VI. 684., NA. IV. 29., S. N., Rosc. 150.

7548   Bavlník Svazek: 8 Strana: 0012
Bavlník, gossypium. Vz Ott. X. 347. nn.

7549   Bavlnka Svazek: 5 Strana: 0954
Bavlnka, y, f. = kousek bavlny.

7550   Bavlnka Svazek: 9 Strana: 0009
Bavlnka, y, f. Sukňa b. (ze silné látky bílá s černými pruhy). Mor. Čes. 1. 1898. 232., Šeb. 172.

7551   Bavlnkový Svazek: 5 Strana: 0954
Bavlnkový, Baumwollen-.

7552   Bavlnný Svazek: 7 Strana: 1191
Bavlnný, bombycinus. Mll. 26.

7553   Bavlnný Svazek: 9 Strana: 0009
Bavlnný = bavlněný. B. šlojíř. Hus. Post. 111b.

7554   Bavlnobarvířství Svazek: 5 Strana: 0954
Bavlnobarvířství, n., die Baumwollen- färberei. Nz.

7555   Bavlnopřadec Svazek: 1 Strana: 0051
Bavlnopřadec, dce, m. Baumwollspinner.

7556   Bavlnopředectví Svazek: 5 Strana: 0954
Bavlnopředectví, n., die Baumwollen- spinnerei. Rk.

7557   Bavlnopředka Svazek: 5 Strana: 0954
Bavlnopředka, y, f., die Baumwollen- spinnerin. Rk.

7558   Bavlnotiskařství Svazek: 5 Strana: 0954
Bavlnotiskařství, n., die Baumwollen- druckerei. Nz.

7559   Bavlnovina Svazek: 5 Strana: 0954
Bavlnovina, y, f., der Baumwollenstoff. Rk.

7560   Bavlnový Svazek: 1 Strana: 0051
Bavlnový. — B. strom, D., semeno. Har. Baumwoll-.

7561   Bavný Svazek: 5 Strana: 0954
Bavný, unterhaltend; aufhaltend, hem- mend. Ssk.

7562   Bavor Svazek: 5 Strana: 0954
Bavor, a, m., vz Bavory. — B., os. jm. Pal. Rdh. I. 117. — Tk. I. 601. (několik), II. 532., V. 234., Sbn. 274., 913. B. z Ka- lenic Albrecht. Vz Blk. Kfsk. 61., 125. — B., u, m., jm. zvonu v Rakovníce. Wtr.

7563   Bavorák Svazek: 8 Strana: 0012
Bavorák, a, m. Je celý B. = kdo sedí s lokty o stůl opřenými a s bradou o dlaň; půl B-ka, kdo jen jednou rukou se opírá, Dmžl. NZ. IV. 197.

7564   Bavorák Svazek: 8 Strana: 0534
Bavorák, tanec, vz Baborák.

7565   Bavorák Svazek: 9 Strana: 0009
Bavorák, a, m. = tanec. Vz Čes. 1. VI. 361.

7566   Bavorčina Svazek: 5 Strana: 0954
Bavorčina, y, f. B. z čínských pomo- rančů, die Aepfelsinenbavaroise. Šp.

7567   Bavorka Svazek: 5 Strana: 0954
Bavorka, y, f, vz Bavory.

7568   Bavorov Svazek: 1 Strana: 0051
Bavorov, a, m., Barau v Čech.

7569   Bavorov Svazek: 5 Strana: 0954
Bavorov, a, m., od Bavora. Pal. Rdh. I. 133. B , Barau, městečko u Vodňan. PL. Cf. Sdl. Hr. III. 301., S. N., Tk. Ž. 195., Blk. Kfsk. 1195., Tk. III. 90., V. 234. — B., Bauerwitz, mě. v prus. Slez. Šd.

7570   Bavorov Svazek: 9 Strana: 0425
Bavorov, a, m., v prus. Slezsku severně od Opavy. Vz Čes. 1. X. 191.

7571   Bavorovice Svazek: 5 Strana: 0954
Bavorovice, dle Budějovice, Baurowitz, ves u Budějovic. PL., Blk. Kfsk. 350., Tk. I. 87., 444.

7572   Bavorovský Svazek: 5 Strana: 0954
Bavorovský Tom., kanovník, 1552. Vz Jg. H. 1. 532., Sbn. 944., Jir. Ruk. I. 51., Šb. H. 1. 2. vyd. 229. B. Řehoř. Vz Blk. Kfsk. 1164., S. N.

7573   Bavorovský Svazek: 9 Strana: 0009
Bavorovský Tom., farář a spis. f 1562. Vz Flš. Písm. L 311., Vlč. Lit. I. 420, 428.

7574   Bavorovský Svazek: 10 Strana: 0556
Bavorovský E. a J., spis.

7575   Bavorsko Svazek: 5 Strana: 0954
Bavorsko, a, n., Baiern. Vz S. N.

7576   Bavorský Svazek: 1 Strana: 0051
Bavorský. Bairisch-. B. Dvůr, chmel, pivo, kůň, les; hořec (Enzian).

7577   Bavorský Svazek: 5 Strana: 0954
Bavorský. Přidej :B. les, Dal. 75., 79., koláč, nudle dušené, Šp., křivka, loxia pi- tyopsittacus, der Kiefernkreuzschnabel. Sl. les. B. práce. S. N. XI. 344. B. Hory, Cha- luppen am Freigebirg, několik domků u Vod- ňan; B. předměstí, Barauer Vorstadt, ve Vodňanech. PL.

7578   Bavory Svazek: 1 Strana: 0051
Bavory, gt. Bavor, pl., m. Vz Dolany. Baiern. Do Bavor. Tudy k Bavorům jede. Us. Byl jsem v Bavořích. K Bavorům. — Bavorsko, a, n. — Bavor, Bavořík, Bavořan, a, m. Pl. Bavoři, V., Bavořané, Papr., také: Bavoři. Č. — Bavorka, Bavořanka, y, f. —

7579   Bavory Svazek: 5 Strana: 0954
Bavory. Tk. I. 601., II. 532., III. 424., VI. 346.

7580   Bavoryně Svazek: 5 Strana: 0954
Bavoryně, ě, f., od Bavora, něm. Babo- rin, ves u Zdic. PL., Tk. I. 361,, Pal. Rdh. I. 134.

7581   Bavorynský Svazek: 5 Strana: 0954
Bavorynský Beneš, starší bratr, f 1535. Vz Jg. H. 1. 532., Jir. Ruk. II. 52.

7582   Bavořan, a Svazek: 5 Strana: 0954
Bavořan, a, m., vz Bavory.

7583   Bavořina Svazek: 5 Strana: 0954
Bavořina, y, f., die Bavaroise, Thee mit Frauenhaarsyrup, čaj se syropem z netíku. B. čokoládová, B. au chocolat, vlaská, B. ? ľitalienne, s mlékem, B. au lait, s man- dlovým mlékem, B. au lait ďamandé, me- xická, B. mexicaine, merunková, Aprikosenb. Šp.

7584   Bavůl Svazek: 5 Strana: 0954
Bavůl, vola, m,, der Büffel. Ostrav. Tč.

7585   Bavylna Svazek: 8 Strana: 0534
Bavylna = bavlna. 1440. Mus. fil. 1896. 431.

7586   Bavylna Svazek: 9 Strana: 0425
Bavylna, y, f. = bavlna. Mus. fil. 1896. 431.

7587   Bayer Svazek: 5 Strana: 0954
Bayer, yra, m. B. Frant., dr. a prof., nar. ve Mšeném 1854. Vz Tf. H. 1. 3. vyd. 193. — B. Frant., učitel v Jeříně. Vz ib. 136., 141., 174. — B. Jos. Vz Jg. H. 1. 632.

7588   Bayonnet Svazek: 1 Strana: 0051
Bayonnet, u, m., z fr., bodák, v obec. mluvě: pagnet.

7589   Baysar Svazek: 8 Strana: 0012
Baysar, a, m. = Kaisaria, Caesaria mě, Kabt.

7590   Baza Svazek: 5 Strana: 0954
Baza, y, f. = bez, der Holunder. Na Slov. Ssk. Vrba je svižná, b. je kruchká. Hdž. Šlb. 51. Rúbanisko červenou bezou porostlé. Syt. Táb. 264.

7591   Bazalenka Svazek: 9 Strana: 0009
Bazalenka, y, f. = bazalka. Mus. ol. VIL 11.

7592   Bazaleška Svazek: 5 Strana: 0954
Bazaleška, y, f. = mlok. U Brnička na Mor. Brt.

7593   Bazali Svazek: 9 Strana: 0009
Bazali, míst. jm. u Rouštky. Vck.

7594   Bazalice Svazek: 5 Strana: 0954
Bazalice, e, f. = bazalka. — B. planá = bazanka. Rstp. 1333.

7595   Bazalicka Svazek: 8 Strana: 0012
Bazalicka, bazalka, y, f., ocyrnum basi- licum, rostl. Brt. I). II. 505.

7596   Bazalička Svazek: 5 Strana: 0954
Bazalička, y, f. = bazalka. Let. Mt. S. VIII. 18.

7597   Bazalik-um Svazek: 7 Strana: 1191
Bazalik-um, a, n. B. černé = basili- ková masť, ung. basilic, Basilicumsalbe, f. U Nách. Gth.

7598   Bazalika Svazek: 5 Strana: 0954
Bazalika, y, f. = bazalka.

7599   Bazalikový Svazek: 5 Strana: 0954
Bazalikový, Basilien-. B. list. Šp.

7600   Bazališka Svazek: 5 Strana: 0954
Bazališka, y, f. = bazalka.

7601   Bazalka Svazek: 1 Strana: 0051
Bazalka, bazalika, bazilika, basilika, z řec. (]a6ilmov, Basilie, ocymum. Mz. 107. B. planá, veliká, prostřední, citrónová, malá n. hřebičková, kadeřavá. — Nejlepší jméno Dle řeckého jest: basilika; ale lid si udělal: bazalka n. bazalika. Proch.

7602   Bazalka Svazek: 5 Strana: 0954
Bazalka. Přidej: z střlat. basilicum a to z. řec. ßaoikf/.oc. Bdl. B. velkolistá, malo- listá, Sl. les. Vz Mllr. 72., Dlj. 48., Čl. 81., Rstp. 1162., Kram. Slov. 31., Schd. II. 290., Kk. 179., Sbtk. Rostl. 19., 236.—241. Móm jo řodku bazaliky a to pro ty švarné synky. Sš. P. 272. Seděla som, nespala som, baza- lišku trhala som. Koll. Zp. I. 150.

7603   Bazalkovitý Svazek: 5 Strana: 0954
Bazalkovitý, B. rostliny, ocimoideae: bazalika, lavandule. Rstp. 1162.

7604   Bazamáty Svazek: 7 Strana: 1191
Bazamáty. Někde b-tů nadělati = hluku. Rgl.

7605   Bazanka Svazek: 5 Strana: 0954
Bazanka, y, f, mercurialis, das Bingel- kraut. Rgl., Škd. B. ozimá (psí lebeda), m. perennis, rostl. Odb. path. III. 719., Rstp. 1332. V Sl. les., FB. 26., Slb. 364., Čl. Kv. 149., Mllr. 68. slove: bažanka. Bažanka roční, mercurialis annua, das Bingelkraut, houba. Sl. les.

7606   Bazanka Svazek: 9 Strana: 0425
Bazanka, y, f., rostl. Vz Ott XVII. 118.

7607   Bazanovec Svazek: 5 Strana: 0954
Bazanovec, vce, m., lysimachia, die Ly- simachie. B. pospolitý, 1. vulgaris, skro- pený, l. punctata, penízkový, l. nummularia. Vz Rstp. 1234., Čl. Kv. 268., Kk. 191., Schd. II. 286., FB. 66., Slb. 297. B hajní, vrbina, 1. nemorum. Sl. les., S. N. VI. 954., Mllr. 64.

7608   Bazanovice Svazek: 5 Strana: 0955
Bazanovice, dle Budějovice, Bazanowitz, ves u Těšína. PL.

7609   Bazansky Svazek: 10 Strana: 0011
Bazansky. B. krev, do níž prý se na- máčely věci, aby ztvrdly. Baw. J. v. 288.

7610   Bazant Svazek: 10 Strana: 0011
Bazant, u, m. = drahý kámen. Baw. J. v. 303.

7611   Bazar Svazek: 1 Strana: 0051
Bazar, u, m., turecky; = trh, kupecký dvůr, kotce.

7612   Bazár Svazek: 10 Strana: 0011
Bazár, U, m. = žumpa při hře ? boby. Vitějice. Kub. List. fil. 1902. 247.

7613   Bazatuta Svazek: 5 Strana: 0955
Bazatuta, y, f. = březnový květ, jacek, hyacinthus, die Hyacinthe. Slb. 201., Kk. 126., Rstp. 1595.

7614   Bazduřiti Svazek: 5 Strana: 0955
Bazduřiti = badučiti, anplauschen. Šm.

7615   Bazelka Svazek: 5 Strana: 0955
Bazelka, vz Baselka.

7616   Bázeň Svazek: 1 Strana: 0051
Bázeň, bázně, f., podlé „Daň". B. n. bojazni. od bojati se (báti se); kor. bi, ň jest přípona a z je vsuto. (Vz ň přípona.) Schl. Die Furcht. — B. boží (Boha = báni- se Boha), synovská, veliká. — B. o něco: O ztrátu něčeho. Us., Jg., Šm. — B. čeho (lépe než: před čím): B. smrti. Br. Stud je bázeň zlé slávy. L. Bez bázně trestání (= trestu; ne: před trestem) něco činiti. Šm., Š. a Ž. Máme toho bázeň (z toho). Br. B. chudoby. Chč. 307. — B. za co: za život. Troj. Z toho b. na nich přílišná byla. Bart. L, 22. — U veliké bázni býti; bázní se kormoutiti, bouřiti; bázeň míti. V. Bázeň uvésti, pustiti na koho; bázně sprostiti, zbaviti někoho. V. Bázeň někomu odníti. Jg. Něčí b. roze- hnati, rozplašiti, rozptýliti. D. B. odložiti, odvrci, složiti. Ráj. B. na ně připadla. V. B. je podjala. Vrat. — Kde b., tu stud a kázeň. V. Kde kázeň, tu bázeň. Kdo roste bez kázně, sstará se bez bázně. Jaká kázeň, taková b. Malá kázeň, malá b. Kde není kázně, tam není bázně. Kde není bázně, tu není také poctivosť.Jg. B. boží počátek vši moudrosti a znamení Dobrého řádu a spra- vováni jest. Pr. Kde bázně není, tuť bývá rozpustilost'. Rb.

7617   Bázeň Svazek: 5 Strana: 0955
Bázeň, Přidej: Genitiv bázni mají Chč. P. 69. a., Ž. Kl., Št. N. 218., 334. V bojaznB, j se odsulo a oa stáhlo se v á. Vz Gl. Hl. 119., 127., 132., Bž. 23., 50., Mkl. Etym. 16. Bázň. Z. wit. 2. 11. B. = nelíbí cit z oče- kávání budoucí n. možné nelibosti. Od slab- šího k silnějšímu postupujíce označujeme ten cit slovy: obava, bázeň, strach, úzkost, hrůza, zděšení. Vz více v Enc. paed. I. 544.—549. — ad B. za co: Ale těm při- cházie strach a bázň za sbožie. Št. Kn. š. 29. — před čím. B. před zloději. Chč. P. 137. b. — Sstr. 51. a. ř. 1. zd. za veliká: V boží bázni. St. Kn. Š. 11. B. otrocká, služebná. Sš. II. 60., Sk. 117., 57. — Str. 51. b. ř. 14. sh. za Vrat.: Nic bázně nemám z tvých hrůz. Kom. (Proto) dlužni jsme jemu bázní. Hus I. 315. Nebudeš se bati ot bázni noční. Ž. Kl. B. v nebezpečí je slabosť. Km., Bž. Kde není studu, tam také není bázně. Exc. B. Páně počátek moudrosti. Cod. jur. IV. 3. 2. 403. Bázeň a strach zlý strážce trvanlivosti. Ib.

7618   Bázeň Svazek: 8 Strana: 0012
Bázeň, strč. bázn. Gb. H. ml. I. 161. Strč. sklonění vz v Gb. Km. na -i 22.

7619   Bázeň Svazek: 9 Strana: 0009
Bázeň. Neboť do srdcí lidských se b. vluzuje ráda. Vaň. Götb. 25. B. s gt. objekt, v Maš. ruk. Vz Mus. fil. 1898. 209. ?., timor, pavor, pusillanimitas, formido. Vz Z. pod. Pat. 148.

7620   Bazgřivec Svazek: 5 Strana: 0955
Bazgřivec, vce, m. = kluk ušpiněný. Mor. Brt. D. 146.

7621   Bazgřivý Svazek: 5 Strana: 0955
Bazgřivý = mazavý ? Blato je b-vô. Slov. Hdž. Šlb 50. Cf. Bazgřivec.

7622   Bazička Svazek: 5 Strana: 0955
Bazička, y, f., die Holunderbliithe. Slov. Sak. Cf. Baza.

7623   Bazička Svazek: 7 Strana: 1191
Bazička, y, f. = jehně. Vz Puši. Val. Brt.

7624   Bazička Svazek: 9 Strana: 0009
Bazička, y, f., syringa vulg. Sbor. slov. L 209.

7625   Bazika Svazek: 5 Strana: 0955
Bazika, y, m., os. jm.

7626   Bazika Svazek: 7 Strana: 1191
Bazika Eduard, n. 1830.. vysl. vrch. in- spektor drah a spis. Vz Ott. II. 536.

7627   Bazilika Svazek: 5 Strana: 0955
Bazilika, vz Bazalka.

7628   Bazilišek Svazek: 1 Strana: 0051
Bazilišek, ška, m., basilisk, a, m., z řec. ???????/.??, der Basilisk, rod ještěrův. Vz Mz. 107. Vz více u Basilišok.

7629   Bazilišek Svazek: 5 Strana: 0955
Bazilišek. Přidej: Ž. wit. 90. 13. B. přílbonosný, basilicus mitratus, der Helm- basilisk. Brm. III. 235. Cf. Frč. 225., Basi- lišek.

7630   Baziliška Svazek: 8 Strana: 0012
Baziliška, y, f. = mlok. Záp. Mor. Brt, D. II. 293.

7631   Baziliškova Svazek: 5 Strana: 0950
Baziliškova masť (královská) na rány. Vz S. N.

7632   Baziliškový Svazek: 1 Strana: 0051
Baziliškový n. Baziliškův, -ova, -ovo. Vejce baziliškovo vyseděti = něco záhubného stropiti. Br. Hleděti na koho okem bazili- škovým. Auct. Vz Basilišek. Basilisken-.

7633   Bazina Svazek: 5 Strana: 0955
Bazina, y, f. = bezina, die Holunder- staude. Slov. Ssk.

7634   Bazinka Svazek: 5 Strana: 0955
Bazinka, y, f, die Holunderbeere. Slov. Ssk. Vz Baza, Bezinka.

7635   Bázlík Svazek: 5 Strana: 0955
Bázlík, a, m. = bázlivec. Rk.

7636   Bázlín Svazek: 5 Strana: 0955
Bázlín, a, bázlínek, nka, m. = bázlivec. Rk.

7637   Bázlín, a Svazek: 1 Strana: 0051
Bázlín, a, bázlínek, nka, m. = bázlivec.

7638   Bázlivě Svazek: 1 Strana: 0051
Bázlivě, báznivě. B. se ohlížeti, si počí- nati. B. si činiti. Biancof. —

7639   Bázlivec Svazek: 1 Strana: 0051
Bázlivec, vce, m. B-ců komu spílati. Memme. Nt.

7640   Bázlivec Svazek: 5 Strana: 0955
Bázlivec. Přidej: Blahoslaveni bázlivci, neboť oni jsou ukázali paty. Lpř. — B., adimonia, brouk. B. polní, a. rustica, vra- tičový, a. tanaceti, krvavý, a. sanguinea, jívový, a. capreae. Kk. Br. 385., 386. Cf. Brm. IV. 211., Šír II. 60.

7641   Bázlivec Svazek: 9 Strana: 0009
Bázlivec: baba, bojko, čuridlo, drist, dríštěl, kakan, kuryplach, ošťan, oštinoha, oštiha, prdko, prdimúka, sero, sikna, slabúch, slamka husár, sraló, strachoprd, strachopúd, straško, šumichrast, vetroplach, zasran, za- šťan. Slov. Zát. Př. 31. ?. Vz násl. Bázli- vost'. — ?., galerucella, brouk. B. čárko- vaný, g. lineola, jemný, tenella, kalinový, viburni, kalmarský, calmariensis, leknínový, nyraphaea, malý, pusilla, šípatkový, sagit- taria, vodní, aquatica, žlutavý, luteola. Klim. 694.

7642   Bázlivec Svazek: 10 Strana: 0011
Bázlivec, vce, m. Barvu jinou a jinou na se pleť b. přibírá a v těle duch v klidné mu nemůže pobývati míře. Msn. II. 233.

7643   Bázlivěti Svazek: 5 Strana: 0955
Bázlivěti, ěl, ění, furchtsam werden. Rk.

7644   Bázlivo Svazek: 5 Strana: 0955
Bázlivo. Bylo mi b. (bál jsem se). Us.

7645   Bázlivosť Svazek: 1 Strana: 0051
Bázlivosť, i, f. =: bojácnosť. V. B. bab- ská. Rk.

7646   Bázlivost Svazek: 9 Strana: 0009
Bázlivost'. Stran slov. přísloví a poře- kadel vz Zát. Př. 29. nn.

7647   Bázlivý Svazek: 1 Strana: 0051
Bázlivý; -zliv, a, o. B. = bojácný, malo- myslný, strašlivý, strašivý, lekavý, choulo- stivý, nesmělý. Jg. Furchtsam, scheu, schüch- tern, zaghaft. Báznivý. Troj.,Rad. zv. Bázlivý voják, Us., b.mysl, Reš., srdce, V., pečlivost, Jel, báznivý strach. Troj. Příliš bázlivým býti. V. Nad zajíce nic bázlivějšího. Kom. B. jako zajíc. Pk. Bojazlivý ako zajác. Mt. S. B. mnoho nespraví. Š. a Ž. B. nemnoho spraví. Č. Je b-vý, utíkajícího dohoní. Č. Kdo bázliv, nelez pod koně. Š. a Ž. Vz,stran přísloví a pořekadel: Bojácnosť, Bosý, Ďábel, Hroziti, Hrdlo, Kohout, Králiček, Kulhavý, Osyka, Peklo, Přísti, Rohoží, Srdce, Srdna- tosť, Stín. — v čem: v službě boží (pově- rečný), Reš., v ohni (o myslivci, který vy- páliv zbraň oči zavírá neb se leká; též o psu rány se děsícím.) Šp. — čím: strachem. Lom.

7648   Bázlivý Svazek: 5 Strana: 0955
Bázlivý. Vz 11. ř. tohoto článku: I bá- zlivý utíkajícího dohoní. Hkš. Zbraň b-ho neraní a jeho meč neseká. Exc. B. se straší třebas hrncem s kaší. Sb. uč. — kde: v ohni. Čsk.

7649   Bázlivý Svazek: 8 Strana: 0012
Bázlivý. B-ví se vypovídají ze Strašecího přes Babu do Nestrašovic. ZN. III. 228.

7650   Bázlivý Svazek: 9 Strana: 0009
Bázlivý. Vz předcház. Bázlivec, Bázlivosf a o přísloví tamtéž. Pes b. silněji štěká. Fisch. Hosp. 370.

7651   Bazly Svazek: 5 Strana: 0955
Bazly, hospoda u Vsetína. PL.

7652   Bázň Svazek: 5 Strana: 0955
Bázň, i, f. = bázeň, zastr.

7653   Bázněti Svazek: 5 Strana: 0955
Bázněti, ěl, ění = báznivým se stávati, furchtsam werden. Bž. 191.

7654   Bázniti Svazek: 9 Strana: 0425
Bázniti, desperare, zoufati si, zastr. Vz Gb. Slov. 31.

7655   Báznivosť Svazek: 5 Strana: 0955
Báznivosť, i, f. = bázlivost'. Bern.

7656   Báznivosť Svazek: 10 Strana: 0011
Báznivosť, i, f. = bázeň. Baw. Ar. v. 4127.

7657   Báznivý Svazek: 5 Strana: 0955
Báznivý. Přidej: BO., Hus I. 22. Ženám, i tesklivým i b-vým jest dobře, aby samy nebývaly a temnosti aby se varovaly. Hus III. 115. — čeho. Kde jste b-ví smrti chtíc býti vždy veselí? Hus III. 168.

7658   Báznivý Svazek: 7 Strana: 1191
Báznivý. B. mik. Mark. 4. 40.

7659   Báznivý Svazek: 8 Strana: 0012
Báznivý. 1433. Krok. 1894. 85. B. člověk. Ev. víd. 111. Luc. 2. 25.

7660   Báznivý. — z čeho Svazek: 1 Strana: 0051
Báznivý. — z čeho: Herode nemilostivý, z příští Krista proč jsi báznivý. Pis. 1529. Vz Bázlivý.

7661   Bazovičí Svazek: 5 Strana: 0955
Bazovičí, n. = bezoví, Holunderstrauch. Slov. Ssk.

7662   Bazový Svazek: 5 Strana: 0955
Bazový = bezový. Slov. Ssk.

7663   Bazylika Svazek: 8 Strana: 0012
Bazylika, y, f. = jaterní žíla. Bl. Gr. 230.

7664   Bažák, u Svazek: 5 Strana: 0955
Bažák, u, m. = velkolistý druh uher- ského tabáku. Škd.

7665   Bažanka Svazek: 5 Strana: 0955
Bažanka, vz Bazanka.

7666   Bažanka Svazek: 9 Strana: 0425
Bažanka, y, f. = bazanka.

7667   Bažankovec Svazek: 9 Strana: 0009
Bažankovec, vce, m., hermacophaga brouk. B. obecný, h. mercurialis. Klim. 704.

7668   Bažanovec Svazek: 5 Strana: 0955
Bažanovec, vz Bazanovec.

7669   Bažant Svazek: 5 Strana: 0955
Bažant. Přidej: B. samec, kohout, der Glöckelhahn, Fasanhahn, phasianus gallus. V 4. ř. tohoto článku za Jhl. přidej: Kram. Slov. 31., MV, S. N., Frč. 350., Schd. II. 464., KP. III. 350. B. leskutý, der Spiegel- fasan; hlídač b-tů, der Fasanenmeister, stáj b-tů, der Fasanenstand; hlídání, chov b-tů, die Fasanenzucht. Sl. les. Nepudu, kdyby mi b-ta dávali. Us. B. pečený, nadívaný, v rosole. Hsng. — B = oloupaná a vařená řepa. Us. Mšk. — B., samota u Kamenice nad L.

7670   Bažant Svazek: 7 Strana: 1191
Bažant. Cf. Brm. II. 3. 132, 149., 154.

7671   Bažant Svazek: 8 Strana: 0534
Bažant. (Chodí s dlouhým mečem), jako b. s ocasem. Bl. (Hostn. 44.). — B. = kdo po něčem baží (žertem).

7672   Bažant Svazek: 9 Strana: 0009
Bažant. Vz Šír. Ptáci III. 142.

7673   Bažant Svazek: 10 Strana: 0011
Bažant. B. démantový, královský, oboj- kový, sedlový. Nár. list. 1903. č. 136. 9.

7674   Bažant, a Svazek: 1 Strana: 0051
Bažant, a, m., bažantek, tka, bažantík, a, bažanteček, čka, bažantíček, čka, m., der Fasan, z řec. ????????. B. obecný, zlatý, stříbrný. Jhl. B. zadušený, zapeřený, zvrhlý. Šp. B. toká (balzet), strouhá (begattet sich), táhne křídla n. pláštiček, se přitlačil; bažanti se tlukou. Šp. Bažanti za lahůdky se mají. Kom. Bažant u bažantníků sluje pták; ba- žantice n. bažantka (die Fasanhenne); bažantě. Bažanta zapeřiti, hlídati, pásti, lapati. Šp. Honba, lov, na bažanty; hlídání, chováni bažantův. Šp. Bažanty někoho krmiti = dobře chovati. Jg. Jestli mu drozda dáš, za bažanta tě požádá. Č. (Mdr. 52.). Lepši b. na míse, než když létá po dvoře. Us. — Vz Pták, Drozd. -

7675   Bažantář Svazek: 5 Strana: 0955
Bažantář, e, m. = bažantník. Světz. 1875., Šp.

7676   Bažantářka Svazek: 5 Strana: 0955
Bažantářka, y, f., die Fasanwärterin, -jägerin. Brt.

7677   Bažantě Svazek: 5 Strana: 0955
Bažantě, ěte, n. = mladý bažant.

7678   Bažanteček Svazek: 5 Strana: 0955
Bažanteček, čka, m, vz Bažant.

7679   Bažantek Svazek: 5 Strana: 0955
Bažantek, tka, m., vz Bažant.

7680   Bažantí Svazek: 1 Strana: 0052
Bažantí. Fasan-. B. vejce, pes, rám, bouda, kouř, mazadlo, tenátka, rukávnik, důl, Šp., hnízdo. D.

7681   Bažantí Svazek: 5 Strana: 0955
Bažantí peří, slepice (bažantnice). Sl. les.

7682   Bažantí Svazek: 8 Strana: 0012
Bažantí mluva. Vz NZ. III. 330.

7683   Bažantice Svazek: 1 Strana: 0052
Bažantice, c, f., bažantí slepice. Vz Bažant. — Bažantnice, e, f., die Fasanerei, obora na bažanty. — Bažantník, a, m., Fasan- Jäger. — Bažantnictví, n. — Bažantový. B. péro, trus. Us. Fasan-.

7684   Bažantíček Svazek: 5 Strana: 0955
Bažantíček, čka, m., vz Bažant.

7685   Bažantíčí Svazek: 5 Strana: 0955
Bažantíčí (bažantní) parkán, der Fasanen- zwinger. Sl. les.

7686   Bažantík Svazek: 5 Strana: 0955
Bažantík, a, m, vz Bažant, S. N.

7687   Bažantina Svazek: 5 Strana: 0955
Bažantina, y, f., das Fasanfleisch. Ssk.

7688   Bažantní Svazek: 5 Strana: 0955
Bažantní, vz Bažantíčí.

7689   2. Bažantnice Svazek: 5 Strana: 0955
2. Bažantnice, e, f, obora sušická, sa- mota u Benešova v Budějov.; myslivna u Sudoměřic; samota u Králové Dvora; my- slivna u Třebíče. PL.

7690   Bažantnictví Svazek: 5 Strana: 0955
Bažantnictví, n., die Fasanerei. Sl. les., S. N.

7691   Bažantov Svazek: 5 Strana: 0955
Bažantov, a, m., Wosant, ves u Tachova. PL.

7692   Bažantovitý Svazek: 5 Strana: 0955
Bažantovitý. B-tí ptáci, phasianidae: kour domácí, perlinka, krocan (krůta, ťopka), bažant, páv, argus. Vz Frč. 350.

7693   Bažantový Svazek: 5 Strana: 0955
Bažantový. Chuti jsou téměř b-vé. Ler.

7694   Bažanty Svazek: 5 Strana: 0955
Bažanty, dle Dolany, Lidkowitz, ves u Sedlce. PL.

7695   Bažata Svazek: 5 Strana: 0955
Bažata, Bažeta, y, m., os. jm. Pal. Rdh.

7696   Bažati Svazek: 5 Strana: 0955
Bažati = bažiti. Slov. Ssk.

7697   Bažátko Svazek: 5 Strana: 0955
Bažátko, a, n. = miláček, der Liebling, das Muttersöhnchen. Plk., Vký., Dch.

7698   Bažátko Svazek: 7 Strana: 1191
Bažátko, a, n. = house. Na Žďársku, Ptn. 49.

7699   Bažátko Svazek: 9 Strana: 0425
Bažátko, a, n. = housátko. Mtc. 1. XXXI. č. 5. 35

7700   Bažďal Svazek: 8 Strana: 0012
Bažďal, u, m. = baldachýn, slovo cizí. Laš. Brt, D. II. 513.

7701   Bažek Svazek: 5 Strana: 0955
Bažek, žka, m., os. jm. Arch. I. 438., 255, Pal. Rdh. I. 117.

7702   Bažena Svazek: 5 Strana: 0955
Bažena, y, f. = kachna. Us. u Přibi- slavi. Rosický.

7703   Bažení — po čem Svazek: 1 Strana: 0052
Bažení — po čem. Po vládě, Měst. Bož., po cizotě, po účinku. Rk. Vz Bažiti.

7704   Baženka Svazek: 5 Strana: 0955
Baženka, y, f. = kachnička; house. Cf. Bažičky. Rosický.

7705   Bažeť Svazek: 5 Strana: 0955
Bažeť = ovšem. Vz Baf. Us. Neor.

7706   Bažeta Svazek: 5 Strana: 0955
Bažeta, vz Bažata.

7707   Bažgranina Svazek: 5 Strana: 0955
Bažgranina, y, f., das Gesudel, Geschmier, Geschreibsel. Na Ostrav. Tč.

7708   Bažgrati Svazek: 5 Strana: 0955
Bažgrati, elend schreiben, schmieren. — kde: na papíře. Ostrav. Tč.

7709   Bažgravý Svazek: 5 Strana: 0956
Bažgravý, schmierig. B. cesta, kterou se člověk celý ubažgře. Na Ostrav. Tč.

7710   Baži, baži Svazek: 5 Strana: 0956
Baži, baži! (volaní na husy). Vz Husa. U N. Města na Mor. Brt.

7711   Bažič Svazek: 5 Strana: 0956
Bažič, e, m. = bažitel. Šd.

7712   Bažička Svazek: 5 Strana: 0956
Bažička, y, f. = bažitelka. — B. = li- chotné husí jméno. Mor. Brt. Cf. Orgován, je-li to v dodatcích.

7713   Bažidlo Svazek: 5 Strana: 0956
Bažidlo, a, m., der Sehnsüchtige. Rk.

7714   Bažihuba Svazek: 1 Strana: 0052
Bažihuba, y, m., baživý. Plk. Leckermaul.

7715   Bažík Svazek: 10 Strana: 0556
Bažík, a, m. = beránek. Brt. Sl. 13.

7716   Bažil Svazek: 5 Strana: 0956
Bažil, a, m., der Streber. Dch.

7717   Bažílek Svazek: 9 Strana: 0009
Bažílek, lka, m., zdrobnělé bažil. Us.

7718   Bažilství, n Svazek: 5 Strana: 0956
Bažilství, n., das Streben, Streberthum.

7719   Bažina Svazek: 1 Strana: 0052
Bažina m. bařina, y, f., ž jest změkčeno z ř. Oboje dobré. Vz: Ž, Souhláska, Vz Bahno. Sumpf. — Bažinatý, sumpfig. —

7720   Bažinatěti Svazek: 5 Strana: 0956
Bažinatěti, ěl, ění, sumpfig werden.

7721   Bažinatiti Svazek: 5 Strana: 0956
Bažinatiti, il, ěn, ění, sumpfig machen.

7722   Bažinec Svazek: 7 Strana: 1192
Bažinec, nce, m. = ptačinec, žabinec Us. Rgl.

7723   Bažinka Svazek: 8 Strana: 0012
Bažinka, y, f. — housátko. Na Žďársku. Nár. list. 1894. č. 127. odp. feuill.

7724   Bažinný Svazek: 5 Strana: 0956
Bažinný, Sumpf-, Moor-. Kká. K sl. j. 148. — B. brusnice, vlochuně, vaccinium uliginosum, die Rauschheidelbeere. Sl. les.

7725   Bažinný Svazek: 10 Strana: 0556
Bažinný ptačinec, stellaria uliginosa, rostl. Vz Ott. XXIV. 95.

7726   Bažír Svazek: 5 Strana: 0956
Bažír, u, m. = bahno, bláto, bažina. Na Příbramsku. Prk. Přisp. 18. Vz Lokáč.

7727   Bažisko Svazek: 10 Strana: 0556
Bažisko, a, n. = bahnisko. Brt. Sl. 13.

7728   Bažitba Svazek: 5 Strana: 0956
Bažitba, y, f. = bažení. B. pleti. Sš. II. 93.

7729   Bažitel Svazek: 1 Strana: 0052
Bažitel, e, m., pl. -lé. Anstreber.

7730   Bažitelka, y Svazek: 5 Strana: 0956
Bažitelka, y, f., die Anstreberin.

7731   Bažiti Svazek: 1 Strana: 0052
Bažiti, 3. pl. baží, baž, baže (íc), il, ení; baží- vati = žádati, toužiti, chuť míti, verlangen, sich gelüsten, sehnen, lüsten. — ? něco. Baží o to. D. — na něco. Já na to málo bažím, Ros., na sny. Scip. — Rk. — za čím. Na Slov. — Rk. — po čem n. po kom. Bažím po tom. D., Us., Ráj.; po mužských, po cti. Šm. Kdo si mála neváží, po mnohu ať nebaží. Prov. — se komu čeho. Baží se mi toho; Baží se jí (těhotné) =. chce se jí toho. Na Mor. a Sloven. — se na koho, zastr. Baž se (= řiť se) na né strach. Z Jir.

7732   Bažiti Svazek: 5 Strana: 0956
Bažiti. ad po čem. Co si nikdo neváží, po tom srdce nebaží. Č. — Ku konci při- dej : Jir. Anth. I. 3. vydání 7. — odkud. Chceš, by člověk bažil z pout. Kká. v Osv. I. 256. — B. = žebroniti. Val. Brt. D. 199.

7733   Bažiti. — abs Svazek: 8 Strana: 0012
Bažiti. — abs. = něco chutného jísti a p. Já myslila, že páni někde baží, a oni při práci. Kotk. 93.

7734   Bažiti čeho Svazek: 10 Strana: 0011
Bažiti čeho. Toho pokrmu nebažejí duše svaté. Luc. 47. — si kde jak. Proč tu o samotě tak si bažuješ. U Ještěda. Sá. (Osv. 1884. 36). — si kdy. Nejvíce si ba- žovala o žních Hada rychtářova. Sá. Pr. m. I. 148.

7735   Bažiti po čem Svazek: 10 Strana: 0556
Bažiti po čem. Po čem bažíme, to si vážíme Slov. Sb. sl. VIII. 85.

7736   Baživa Svazek: 5 Strana: 0956
Baživa, dle Káča = mlsná ovce, která do všeho napřed běží, všudy první jest. Na Val. Vck., Brt. Vz Bažka.

7737   Baživec Svazek: 10 Strana: 0011
Baživec, vce, m. = kdo po něčem baží.

7738   Baživeček Svazek: 10 Strana: 0011
Baživeček, čka, m. zdrobn. baživec. Nár. list. 1903. 284. 1. feuill.

7739   Baživosť Svazek: 5 Strana: 0956
Baživosť, i, f., die Sucht, Sehnsucht, das Streben. Zisklivosť a b. po stavěcích lát- kách. Koll. III. 24. B. po účinku, die Effekt- sucht. Dch.

7740   Baživý Svazek: 1 Strana: 0052
Baživý, Bažný, sich sehnend, lüstern. Baživé, zamilované oči. Jg. Bažná bába.

7741   Baživý Svazek: 5 Strana: 0956
Baživý, súchtig, lüstern. - čeho. Dch.

7742   Bažka Svazek: 5 Strana: 0956
Bažka, y, f. = bažná ovce, mlsná. Mor. Brt. Vz Bažica.

7743   Bažnica Svazek: 5 Strana: 0956
Bažnica, dle Káča, fem. k bažník. Vz Bažník.

7744   Bažník Svazek: 5 Strana: 0956
Bažník, a, m. B-ci = děti, které při veselkách bývají na čumendě, Kinder, welche bei Hochzeitsgelagen beim Hause warten, um etwas von der Tafel zu bekommen. Slez. Šd. — B-ci = nezvaní svatebníci, ungela- dene Hochzeitsgäste. Slez. Šd.

7745   Bažnina Svazek: 5 Strana: 0956
Bažnina, y, f. = bažina. Rk.

7746   Bažný Svazek: 5 Strana: 0956
Bažný, süchtig. — po čem: po novu, neusüchtig. Dch., Vck., Brt. D. 199. Proč po vlády otěžích ti bažno? Hdk. Lum. V. 274.

7747   Bažný Svazek: 7 Strana: 1192
Bažný, ého, m. = rybník v Písecku

7748   Bažný Svazek: 8 Strana: 0012
Bažný = mlsný. Je b. jak kocúr. Brt, i). II. 293.

7749   Bažný Svazek: 9 Strana: 0009
Bažný, éno, m., rybník. Pis. 21.

7750   Bažovizeň Svazek: 5 Strana: 0956
Bažovizeň, zně, f., die Sehnsucht. B. po šuhajovi. Slov. Phld. V. 138.

7751   Bažulácký Svazek: 5 Strana: 0956
Bažulácký. Má nožičky b-ké (jako ba- žulák, krátké). Vz Bažulák. Čes. mor. ps. 199.

7752   Bažulák Svazek: 5 Strana: 0956
Bažulák, a, m. = člověk, který má krátké nohy, ale jinak dosti urostlý jest. V Kou- řimsku. Vz Bažulácký. Ti někteří bažuláci na těch krátkých nožičkách. Čes. mor. ps. 199.

7753   Bczpohromně Svazek: 10 Strana: 0015
Bczpohromně se držeti. Zub. Még. 44.

7754   Bč Svazek: 8 Strana: 0012
Bč změněno v bš: Libšice m. Libčice. Gb. H. ml. I. 525.

7755   Bd Svazek: 1 Strana: 0052
Bd, bď. Této skupiny souhláskové Slováci neužívají kromě ve bdova m. vdova. Ht.

7756   Bda Svazek: 5 Strana: 0956
Bda, y, f., os. jm. Pal. Kdh. I. 118.

7757   Bděle Svazek: 5 Strana: 0956
Bděle, wachsam. Lpř.

7758   Bdělivý Svazek: 5 Strana: 0956
Bdělivý = bdělý. Rk.

7759   Bdellovie Svazek: 9 Strana: 0425
Bdellovie, bdelovie, ?., bdellium, zastr. Vz Gb. Slov. 31.

7760   Bdělosť Svazek: 1 Strana: 0052
Bdělosť, i, f., bdění; 2. bedlivosť, starost- livosť. Měst. bož.

7761   Bdělý Svazek: 1 Strana: 0052
Bdělý = bdící, D.; 2. bedlivý starostlivý. Scip.

7762   Bdělý Svazek: 5 Strana: 0956
Bdělý. Přidej: B. stráž, Čch. Dg. 610., Vrch., oko. Msn. Or. 130. B. myšlénky. Dk. Na oko byl holubicí, ale vnitř hadem bdě- lým povždy. Šml. v Osv. 1880.147. — čeho: svých práv. Nrd.

7763   Bdění Svazek: 1 Strana: 0052
Bdění, n., nespání, das Wachen, die Wache. Dlouhým bděním noc mařiti. Troj. Ustavičným Bděním se trápiti. V. Noční b., jitřní. D. V první noční bdění. V. — 2. Pomůcka, ponocování, noční stráž, vigilia, die Nacht- wache.

7764   Bdění Svazek: 5 Strana: 0956
Bdění. Přidej: B. ranní, die Morgenwache. Sl. les. B. nad obecným pořádkem. Šmb. O bdění vz v Enc. paed. i. 549.- 550.

7765   Bdětba Svazek: 1 Strana: 0052
Bdětba, y, f. = Bdění, straž. Lex. vet.

7766   Bdětba Svazek: 9 Strana: 0425
Bdětba, y, f. = bděni, zastr. Vz Gb. Slov. 31.

7767   Bděti, vz Svazek: 5 Strana: 0956
Bděti, vz Bdíti.

7768   Bdicí Svazek: 8 Strana: 0012
Bdicí hodiny = budíček. XVI. stol. Mus. 1893. 76.

7769   Bdihosť Svazek: 5 Strana: 0956
Bdihosť, ě, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 117.

7770   Bdile Svazek: 9 Strana: 0009
Bdile pracovati. Wtr. Živ. vys. šk. 474.

7771   Bdín Svazek: 5 Strana: 0956
Bdín, a, m., ves u Mšece. Vz Blk. Kfsk. 616.

7772   Bdina Svazek: 5 Strana: 0956
Bdina, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

7773   Bditel Svazek: 5 Strana: 0956
Bditel, e, m., der Wächter. Slov. Ssk.

7774   Bdíti Svazek: 1 Strana: 0052
Bdíti, bděti. m. buděti, sr. Buditi. Schl. Ve východ. Čechách slyšeti: Bďeť. Jir. Bdím, 3. pl. bdi n. bdějí, bdi, Bdě n. bděje, bděl, bdění; bdívati = nespati, ponocovati, auf sein, wachen, munter sein; bedlivým býti, péči míti, píliti, wachsam sein. — jak dlouho: celou noc, přes celou noc b., V., po celou noc, dlouho do noci. Us. — za koho. Poručil mu, aby zaň bděl. Pref. 53. — u koho. U nemocného. Jg. — nad čím. Vojsko Bdělo nad městem. Flav. Nad pořádkem b. = k po- řádku přihlížeti. Šb., Ś. a Ž. — v čem. V modlitbě. Ojiř., J. tr. — ke komu. K tobě bdi očí naše. Pešin. — o něco. Troj., J. tr. — na čem. Na modlitbách. Us. — s inft. Bděl po lani se hnáti. Plk. — při čem. Při práci. Reš.

7775   Bdíti Svazek: 5 Strana: 0956
Bdíti, strb. bB?dti — bdieti — bdíti. Gb. Hl. 132. Od bBd. Cf. Mkl. Etym. 25., Gb. v Listech filolog. 1884. 450. V 6. ř. tohoto článku: abs. Bdě a nespě. BO. Buď opatrn, bdi, nevieš, když zloděj přijde. Št. Kn. š. 18. Bdícím práva pomáhají. Bž. Bdícím práva sloužie. Cod. jur. IV. 3. 1. 384. Bdí- cím práva folkují a ne spícím. Ib. IV. 3. 2. 403. — ad nad čím. Nad pergamenem bděl jsem. Vrch. Nad věcmi svými bdi ustavičně. Kom. Měli by b. nad svými stády; A má co pásti a nad čím b. v této temné noci. Chč. P. 43. a., b. — ad v čem. V modlit- bách celou noc bděl. Vrch. B. u modlit- bách. ML. 36. b. — ad k čemu. Bože, k tobě bdiu (bdím). Ž. Kl. 62. 2. Ž. wit. 62. 12. A kdož bude bdieti ke mně, ten mě bude jmieti. Hr. rk. 95. Jenž jest bdící k básném a spalivý k božiemu slovu. Hus III. 140. — kdy (kde, proč). Před svitem bděli sú na poli BO. Dnem i nocí pro spásu lidí bděl. Sš. I. 9. — s kým. Ne- móžeš se mnú na malý čas bdieti? Hr. rk. 229. — jak: s velikou pozornosti, ne- ospale a p.

7776   Bdíti Svazek: 8 Strana: 0012
Bdíti. O etymol. cf. Gb. H. ml. I. 18., 74. B., bzu, Pass. 451.; vlivem bdíš atd. změnilo se bzu v bďu. Ž. klem. 45. Cf. Gb. H. ml. I. 401. B. ve zlých skutcích. GR. N. 118. 12.

7777   Bdíti Svazek: 9 Strana: 0009
Bdíti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 279.

7778   Bdíti. Při Svazek: 7 Strana: 1192
Bdíti. Při hrobu jeho bděli. Pass. mus 432 B na modlitvách. Št. Kn. š. 29.

7779   Bditva Svazek: 7 Strana: 1192
Bditva, y, f. = bdění, vigiliae, zastr. Pršp. 85. 52.

7780   Bditva Svazek: 9 Strana: 0425
Bditva, y, f. = bdění, zastr. Vz Gb. Slov. 31.

7781   Bditva Svazek: 10 Strana: 0011
Bditva, y, f., vz Bdětba. Mš Slov.

7782   Bdívati Svazek: 5 Strana: 0956
Bdívati, vz Bdíti.

7783   Bdivě Svazek: 9 Strana: 0425
Bdivě, vigilanter. Hus. Er. I. 145.

7784   Bdivosť Svazek: 1 Strana: 0052
Bdivosť, i, ť. Světoz. Wachsamkeit.

7785   Bdivý Svazek: 5 Strana: 0956
Bdivý, wachsam. Ssk.

7786   Bdivý Svazek: 9 Strana: 0009
Bdivý. Hus I. 145.

7787   Bdol Svazek: 5 Strana: 0956
Bdol, u, m. = úl, der Bienenstock. Slov. Jsme my jak vyloupený včelek bdol. Hdk. C. 102., 376.

7788   Bdova Svazek: 5 Strana: 0956
Bdova, y, f. = vdova. Slov. Koll. St. 341., 631.

7789   Bdovec Svazek: 5 Strana: 0956
Bdovec, vce, m. = vdovec. Koll. St. 341., 631.

7790   Bdrý Svazek: 10 Strana: 0011
Bdrý, vz Bedr.

7791   Bďu Svazek: 8 Strana: 0012
Bďu, vz předcház.

7792   Be Svazek: 1 Strana: 0052
Be. Ani be ani me (ani slova neříká). Vz Mlčeti. Ros., Lb. Ani Be ani ce; Nezná ani be ani ce. Č. (Vz Hloupý).

7793   Be Svazek: 5 Strana: 0956
Be. Jak jsi tam plakával, kozle můj ? Be, éé, be éé! Sš. P. 743.

7794   Be Svazek: 5 Strana: 0956
Be = by. Na Hané. Sš. P. 198.

7795   Bé Svazek: 7 Strana: 1192
Bé = hlas ovčí. Us. — Neřekl bé-ce (nic). Slavč. 17.

7796   be Svazek: 8 Strana: 0012
be, b?. b od následujícího e a ? se neměkčí: bedlivý, tebe, sebe. Gb. H. ml. I. 423.

7797   bě Svazek: 8 Strana: 0012
bě vyslovují Hanáci jako bje. Brt, D. II. 17. -bě mění se v Morkovicích ve: bi: v izbi. Brt. D. II. 63.

7798   Bé Svazek: 10 Strana: 0011
Bé = ovce (v dětské řeči). Us. — Bé = bekaná, nehezká věc (v dětské řeči).

7799   bě Svazek: 10 Strana: 0011
'bě vedle obě Mš. Slov.

7800   Bé Svazek: 10 Strana: 0011
Bé — cé. Neřekl na to bé — cé = nic, ani slova.

7801   Be-ce Svazek: 7 Strana: 1192
Be-ce, vz Bé (i dod.).

7802   Be-ový. B Svazek: 5 Strana: 0970
Be-ový. B. přípona: -ba. Vz Bž. 231.

7803   Bean Svazek: 1 Strana: 0052
Bean, a, m. 1. Nováček na akademii. — 2. Nedouk, nemotorný, nejapný člověk. Z lat. beanus., Jg., Mz. 107.

7804   Bean Svazek: 9 Strana: 0009
Bean = student nezapsaný v universitní album. Čes. 1. VIII. 28. Vz násl. a Wtr., Živ. vys. šk. 218.

7805   Bean Svazek: 9 Strana: 0425
Bean = studentský lenoch, urostlý a bradatý, který chodil žebrotou. Vz Wtr. Part. 375.

7806   Beán Svazek: 10 Strana: 0011
Beán, a, m. = neotesanec (nadávka). 1631. Zvon II. 623b.

7807   Bean. O Svazek: 5 Strana: 0956
Bean. O hrdí darmo beanové a ničemní bukové. Koule. Vz Enc paed I. 550.—551.

7808   Beaní Svazek: 5 Strana: 0956
Beaní = universitní, Universitäts-. Bo- huslav podstoupil r. 1540. obřad beanie. V z Bean. Exc.

7809   Beanie Svazek: 9 Strana: 0009
Beanie, e, f., studentská slavnost' při přijímání nového žáka na universitu, sklá- dání selských mravů. Vz čes. 1. VIII. 28., 85., Světozor XXIX. 355., Wtr. Živ. vys. šk. 218.

7810   Beanovati Svazek: 5 Strana: 0956
Beanovati, sich ungeschliffen benehmen. Rk.

7811   Bearnská Svazek: 5 Strana: 0956
Bearnská omáčka, die Bearnersauce. Šp.

7812   Beatri-x Svazek: 5 Strana: 0956
Beatri-x, ky, f. = Božena. Šd. O ně- kterých Beatrickách vz Tk. I. 601.

7813   Beauxit Svazek: 5 Strana: 0956
Beauxit, u, m., nerost a hydrat Al2 (OH)4 O. Šfk. Poč. 295.

7814   Beba Svazek: 5 Strana: 0956
Beba, y, m., os. jrn. Tk. V. 52.

7815   Béba Svazek: 8 Strana: 0012
Béba, y, f. = rýma. Brt. D. II. 486.

7816   Bebati Svazek: 5 Strana: 0956
Bebati = bibati. To bebá! Us.

7817   Bebcati Svazek: 5 Strana: 0956
Bebcati = blbtati. Slov. Ssk.

7818   Bebci Svazek: 1 Strana: 0052
Bebci = beptám. Výb. I,

7819   Bebci Svazek: 5 Strana: 0956
Bebci. Za Výb. I. přidej: 959.

7820   Bebe Svazek: 1 Strana: 0052
Bebe, bebi, Bibi, n. (bolesť). B. míti (u děti). Us.

7821   Bebečka Svazek: 1 Strana: 0052
Bebečka, y, f. = puchr. Na Slov.

7822   Bebeerin Svazek: 5 Strana: 0956
Bebeerin, u, m. = alkaloid z kůry be- beeru. Slov. zdrav. 27.

7823   Bebek Svazek: 5 Strana: 0956
Bebek, bka, m., os. jm. Pal. Děj. II. 2. 168.

7824   Bebek Svazek: 7 Strana: 1192
Bebek, bka, m. = pán na Štítníku v Gö- mör, v 16. stol. Ten pamätá jistě starého B-ka (říkají o lidech starých). Slov. Němc.

7825   Bebelička Svazek: 5 Strana: 0956
Bebelička, y, f. = slunečko, coccinella, der Marien-, Sonnenkäfer. Děti říkají b-ku na ruce držíce: B-ko, b-ko, leť domu, děti ti tam pláčou, do studně skáčou, jedno se ti potopilo, druhé se ti utopilo. U Bydž. Mý.

7826   Bebelka Svazek: 1 Strana: 0052
Bebelka, y. ť. = veš. Us.

7827   Bebelka Svazek: 5 Strana: 0957
Bebelka = veš šatní, pediculus vesti- menti. Nz. lk. Vz násl. a Beberuše.

7828   Bebelka Svazek: 7 Strana: 1192
Bebelka, y, f. = zelina, lék (v dětské řeči). Mor. Brt.

7829   Bebelka Svazek: 10 Strana: 0556
Bebelka, y, f. = zelina, lék (v dětské řeči). Brt. Sl. 13.

7830   Bebený Svazek: 8 Strana: 0534
Bebený = bekaný. Slov. Phľd. 1896. 555.

7831   Beberka Svazek: 5 Strana: 0957
Beberka = bebelka. Us.

7832   Beberuše Svazek: 5 Strana: 0957
Beberuše, beberušky, pl., f. = vši, zhyd. Mor. Šd.

7833   Bebi Svazek: 5 Strana: 0957
Bebi, vz Bebe.

7834   Bebič Svazek: 5 Strana: 0957
Bebič, e, m., os. jm. Šd.

7835   Bebíčko Svazek: 10 Strana: 0556
Bebíčko, a, n., zdrobn. bebe (v dětské řeči). Rgl.

7836   Bebinkati Svazek: 5 Strana: 0957
Bebinkati = boleti (v dětské řeči). Us. Kšá.

7837   Beblati Svazek: 1 Strana: 0052
Beblati, beblám a bebli, beptám, bepci, bebtám, bebci, al, án, ani; bebtávati atd. = breptati, koktati, stammeln, stottern. Mus. — co. Rk.

7838   Beblati Svazek: 5 Strana: 0957
Beblati = zajíkati se, nejasně vyslovo- vati; reptati. Cf. Bebloň. Mor. Brt. D. 199., Ssk.

7839   Beblavosť Svazek: 1 Strana: 0052
Beblavosť, i, f., koktavost'. Das Stottern, Stammeln.

7840   Beblavý Svazek: 1 Strana: 0052
Beblavý, bebtavý, beptavý, koktavý, zajikavý, breptavý, stammelnd, stotternd.

7841   Bebloň Svazek: 5 Strana: 0957
Bebloň, ě, m. = kdo beble, se zajíká. Mor. Slov. Ssk. Bebloň beble. Brt. D.

7842   Beblositi Svazek: 5 Strana: 0957
Beblositi = plkati. U Brušperka. Mtl.

7843   Bébna Svazek: 5 Strana: 0957
Bébna, y, f. = bílá kráva. Mor. Šd.

7844   Beborolka Svazek: 5 Strana: 1019
Beborolka, y, f. = mechyně, židovské či mořské višně, židovské jahody, liščí jablko, physalis Alkekengi, die Schlutte, rostl. Vz Rstp. 1126., Sl. les., Odb. path. a ther. III. 830., Bartol. Göm. a předcház.

7845   Bebrník Svazek: 5 Strana: 0957
Bebrník, u, m. = bedrník. Slov. Bern.

7846   Bebta Svazek: 1 Strana: 0052
Bebta, y, m., bebtavý. Stammler, Stotterer.

7847   Bebta Svazek: 5 Strana: 0957
Bebta, y, m. — B., os. jm. Arch. II. 503.

7848   Bebták Svazek: 5 Strana: 0957
Bebták, a, m., os. jm. Arch. III.

7849   Bebtati Svazek: 7 Strana: 1192
Bebtati. Kdo mluví bebce, pospiechaje velmi drepce, toť se znamenává náhlosť a ne- veliká múdrosť. Výb. I. 959.

7850   Bebtati Svazek: 10 Strana: 0011
Bebtati. V V. 970. beptati, beptavý oprav v: bebtati, bebtavý a polož za Bebta na str. 957. — B., stammeln. Výb. I. 959. 3., Vstnk. X. 600.

7851   Bebtavec Svazek: 1 Strana: 0052
Bebtavec, vce, m. == bebta.

7852   Bebtavosť Svazek: 1 Strana: 0052
Bebtavosť, i, f., beblavosť.

7853   Bebtavý Svazek: 10 Strana: 0011
Bebtavý. Sr. Bebta.

7854   Beck Svazek: 5 Strana: 0957
Beck Ant., nar. 1812. Vz Jg. H. l. 532., Šb. H. 1. 2. vd. 229.

7855   Beck Svazek: 7 Strana: 1192
Beck Ant. Jarosl. Ukaz. 95.

7856   Beck Svazek: 8 Strana: 0012
Beck. Dr. Ant. ryt. Beck, 1812.—1895., dvorní rada, psal také česky. Vz Nár. list. 1895. č, 230. odp. str. 2.

7857   Beckov Svazek: 5 Strana: 0957
Beckov, a, m. = hrad a městečko při Váhu na Slov., rodiště Hurbanovo. Pokr. Pot. 121., S. N. — B., polní jm. na Mor. Brt.

7858   Beckovský Svazek: 5 Strana: 0957
Beckovský, ého, m., osob. jm. B. Jan, křížovník a spisov., žil asi 1658.—1725. Vz Tf. H. 1. 73., Tf. Odp. 361., Jg. H. 1. 532., Jir. Ruk. I. 53., Šb. H. 1. 2. vyd. 229., Kram. Slov. 31., S. N., Tk. Ž. 216.

7859   Beckovský Svazek: 7 Strana: 1192
Beckovský Fr. Jan. Cf. Pyp. K. II. 370., Ukaz. 95., Bačk. Písm. I. 198., 214., Ott. III. 572.

7860   Beckovský Svazek: 8 Strana: 0012
Beckovský. Cf. Mus. 1893. 264.

7861   Beckovský Svazek: 9 Strana: 0009
Beckovský Frant. Vz Flš. Písm. 478.

7862   Beckovský Svazek: 10 Strana: 0556
Beckovský Jan. Srv. Bílý. Obr. 62.

7863   Becok Svazek: 5 Strana: 0957
Becok, u, m. (modrý, bílý), grosse Bohne mit feuerrothen Blüthen. U Místka. Škd.

7864   Becquerelovský Svazek: 10 Strana: 0556
Becquerelovský. B. paprsky (které vy- dává těleso samo ze sebe). Vz Phľd. XXIV. 361.

7865   Becquerelovy Svazek: 10 Strana: 0011
Becquerelovy paprsky. Vz Vstnk XII. 390 nn.

7866   Becrla Svazek: 5 Strana: 0957
Becrla, y, f. = ovce (v dětské řeči). U N. Kdyně. Rgl.

7867   Becvar Svazek: 7 Strana: 1192
Becvar, vz doleji Bečvar.

7868   Beč Svazek: 8 Strana: 0012
Beč, e, f., území ve Spiši. Vz Phľd. XII. 342.

7869   Beč Svazek: 9 Strana: 0009
Beč, e, m. = pláč. Dal se do beču. Horen. 352.

7870   Beča Svazek: 5 Strana: 0957
Beča, dle Kača, ves při Tise v Uhřích. Šd.

7871   Bečák Svazek: 5 Strana: 0957
Bečák, a, m. = bečán. — B., os. jm. Mor. B. Tom., nar. v Olšanech na Mor., kněz. Vz Jg. H. 1. 533., Šb. II. 1. 2. vyd. 229., S. N.

7872   Bečák Svazek: 7 Strana: 1192
Bečák Tom , superior v Olom. seminaři, spisov., nar. 1813 Vz Ott. III. 575.

7873   Bečan Svazek: 5 Strana: 0957
Bečan, a, n., Betschan, samota u Křelo- vic. PL.

7874   Bečán Svazek: 5 Strana: 0957
Bečán = bečoun. Prk. Přísp. 26.

7875   Bečan Svazek: 10 Strana: 0011
Bečan, a, m. = sedlák (nadávka). V Šu- mavě. Nár. list. 1903. č. 246. 1. odp

7876   Bečán, a Svazek: 1 Strana: 0052
Bečán, a, m., bečák, plaček, kdo často pláče. Koupil si bečany a ceníky. Us. Plärr- maul.

7877   Bečár Svazek: 1 Strana: 0052
Bečár, u, m. = soudeček. Na Slov., Plk.

7878   Bečár Svazek: 5 Strana: 0957
Bečár, vz Bečárek.

7879   Bečárek Svazek: 5 Strana: 0957
Bečárek, rku, m. = faska. V mor. Ko- panicích. Brt. L. N. II. 107., Osv. 1884. 48. Vz Bačar.

7880   Bečárka Svazek: 5 Strana: 0957
Bečárka, y, f, das Fässchen. Slov. Ssk.

7881   Bečati Svazek: 5 Strana: 0957
Bečati = bečeti (i o dětech). Val. Vck. Dyž budú krávy bečati, co já jim smutná mám dáti? Sš. P. 679. — kde. U nás děti bečá. Sš. P. 700.

7882   Bečátko Svazek: 5 Strana: 0957
Bečátko, a, n. = bečička. Mor. Šd.

7883   Bečátko Svazek: 9 Strana: 0009
Bečátko, a, n. = bečička, malá bečka. Č. Třeb. Tkč.

7884   Bečavý Svazek: 7 Strana: 1192
Bečavý hlas. Prss. Gaz.

7885   Beččice Svazek: 10 Strana: 0011
Beččice, e, f., vz násl. Bečice.

7886   Bečdech Svazek: 10 Strana: 0556
Bečdech = ticho. V zloděj. ml. Čes. 1. XIV. 46.

7887   Beče Svazek: 5 Strana: 0957
Beče, e, f. = soudeček, bečka. B. na li- hové nápoje. Dch.

7888   Beček Svazek: 5 Strana: 0957
Beček, čka, m. = bečán. Us. Rjšk.

7889   Bečelov Svazek: 5 Strana: 0957
Bečelov, a, m., dvě samoty u Protivína. PL.

7890   Bečeti Svazek: 1 Strana: 0052
Bečeti, im, 3. pl. bečí, beč, beče (íc), el, ení; bečívati. Ovce, beran, jehně, kozel, koza bečí, blökt. Us. Hloupý, až Bečí (n. div neBečí). Us. To dítě pořád Bečí (= pláče). I). Však ti žáci jen Bečí (špatně zpívají). Ros. Kdo za koho ručí, ten i Bečí (Běduje). Jg. — po kom, za kým. Jehňata po ovcích, za ovcemi Bečí. — s kým. Ovce s ovcemi Bečí. — čím. Na ceremonii svatou celou hubou bečel. L.

7891   Bečeti Svazek: 5 Strana: 0957
Bečeti. Cf. Mkl. Etym. 9. Kráva bečí. Brt. Černá kráva bečí, bílé rohy má. Sš. P. 646. — B. = plakati. Brt. D. 199., Tč.

7892   Bečev Svazek: 9 Strana: 0010
Bečev = Bečva (řeka). 15)0. Arch. XVIII. 219.

7893   Bečevná Svazek: 5 Strana: 0957
Bečevná, é, f. = lesa vrch u Vsetína. Vck.

7894   Bečevné Svazek: 5 Strana: 0957
Bečevné, ého, n. = posudné, das Fass- geld. Šp.

7895   Bečevný Svazek: 5 Strana: 0957
Bečevný = z Bečvy (řeky). Já bych se nenapila b-né vody. Mor. Šd.

7896   Bečí Svazek: 9 Strana: 0010
Bečí = skála u Adamova na Mor. Bdl. Mor. 7.

7897   1. Bečice Svazek: 5 Strana: 0957
1. Bečice, vz Bečka. B. piva. 1480.

7898   2. Bečice Svazek: 5 Strana: 0957
2. Bečice, dle Budějovice, Betschitz, vsi u Vltavotýna a Tábora. PL. Cf. Tk. I. 362., Blk. Kfsk. 58.. Sdl. Hr. III. 196., IV. 86.

7899   Bečice Svazek: 10 Strana: 0011
Bečice m. beččice (zdrobn. z bečka), vas. Ev. olom. 272., 238. Tři b. salnitru, prachu. Půh. ol. III. 707.

7900   Bečička Svazek: 5 Strana: 0957
Bečička, vz Bečka.

7901   Bečička Svazek: 10 Strana: 0556
Bečička, y, f., druh jablka. Brt. Sl. 14.

7902   Bečičky Svazek: 5 Strana: 0957
Bečičky, pl., f. = jm. jabłek. Na Zlinsku. Brt.

7903   Bečidlo Svazek: 1 Strana: 0052
Bečidlo, a, n., bečán, a, m., beček, čka, m., kdo bečí, pláče. Heularsch, Plärrmaul.

7904   Bečidlo Svazek: 5 Strana: 0957
Bečidlo, a, n. = bečán. Prk. Přisp. 22.

7905   Bečivý Svazek: 1 Strana: 0052
Bečivý. B. kluk (plačtivý).

7906   Bečjar Svazek: 7 Strana: 1192
Bečjar, a, m. = vůdce zbojnický. Brt.

7907   Bečka Svazek: 1 Strana: 0052
Bečka, y, f., bečice, bečička = sud, Tonne, Fass. B. máselná, solní, smolni; na máslo, na sůl. Bečka soli, bramborův, másla, sýra, plev; b. na víno, jablka atd. Us. Prázdnou bečku obraceti = čas mařiti. Jg. V bečku bez dna líti (Vz Marný. Lb.). Jg. Celá b. plev (špatný dar). Z jiné bečky počínejme (o jiném mluvme). Za bečku stojí = za nic. Hřmí prázdná b., plná ticho stojí. Jg., Č. Bečce dno vyraziti (průchod učiniti. Vz Ná- silný. Lb.). B. prázdná největší zvuk vydává (vz Pýcha).— B. — tlustý. Ty jsi jako b. Us.

7908   Bečka Svazek: 5 Strana: 0957
Bečka. Ku konci: Ozývá se jako prázdná b. U Rychn. Mil. A tu stará dudle, jako pivná b. Sš. P. 420. B. vína uherského. Půh. I. 160. — B. v horn. = okov, die Tonne, der Kübel. Bc, Hř. 2. — B., y, m., os. jm. Vz Blk. Kfsk. 1038.

7909   Bečka Svazek: 7 Strana: 1192
Bečka Bohum., prof. a astron., nar. 1853. Vz Ott. III. 575

7910   Bečka Svazek: 8 Strana: 0012
Bečka. Jde s bečkama = bečí (pláče). Us. Hledík.

7911   Bečka Svazek: 9 Strana: 0010
Bečka. B. soli = 11/4korce. Fisch. Hosp. 332. B. piva (půlhektolitr. Tům. 56.

7912   Bečka Svazek: 9 Strana: 0425
Bečka, bečice v I. 52. oprav v: beččice.

7913   Bečka Svazek: 10 Strana: 0011
Bečka, y, f. Bečky jsou: dvojka, pětítka, štverka, trojka, věderka. Val. Čes. 1. XI. 435. — B. = piják. Ještě džbánek na novo pro tuto vyschlou bečku. Herloš. Jan Hus ! 19.

7914   Bečkár Svazek: 5 Strana: 0957
Bečkár, a, m. = bednář. Slov. Ssk.

7915   Bečkov Svazek: 5 Strana: 0957
Bečkov, a, m., Potschendorf, ves u Ša- cléře. PL., Blk. Kfsk. 683.

7916   Bečkov Svazek: 8 Strana: 0012
Bečkov, a, m., potok na Slov. Vz Phľd. XII. 151

7917   Bečková Svazek: 1 Strana: 0052
Bečková sůl = drobná v bečkách. Vys. Duhy bečkové. Bečkový filosof =- Diogenes. Jg., L.

7918   Bečkovati se Svazek: 5 Strana: 0957
Bečkovati se. Krávy se bečkuju (dují). Leš. Brt. 199.

7919   Bečkovné Svazek: 7 Strana: 1192
Bečkovné, ého, n. = plat z bečky. V 16. stol. Wtr. Obr. I. 40.

7920   Bečkový Svazek: 5 Strana: 0957
Bečkový, Tonnen, Fass-. B. sůl. Vys. B. pivo je lepší a zdravější než flašové. U Uh. Hrad. Tč.

7921   Bečky Svazek: 5 Strana: 0957
Bečky. Přišel domů b., s bečky (s pla- čem). Rjšk.

7922   Bečna Svazek: 5 Strana: 0957
Bečna, y, f, die Knautscherin. Rk.

7923   Bečoň Svazek: 9 Strana: 0010
Bečoň, ě, m. = bečoun. Mtc. 1900. 340.

7924   Bečoní Svazek: 1 Strana: 0052
Bečoní, od bečvy. Fass-. — B. ího, n., posudní,povárné. 1546. Bier-, Braugeld.

7925   Bečoun Svazek: 8 Strana: 0012
Bečoun, a, m. = ovce; plačící dítě. Us. B. = ovce. Ovid. Vybr. básně. Vyd. Podstatný O. 10.

7926   Béčour Svazek: 10 Strana: 0556
Béčour, a, m. = bečák. Brt. SI. 14.

7927   Bečov Svazek: 1 Strana: 0052
Bečov, a, m., mě. Petschau v Loketsku. Jg.

7928   Bečov Svazek: 5 Strana: 0957
Bečov, a, m., Betschow, samota u Mi- levska; Hochpetsch, ves u Mostu; Petsch, ves u Jirkova; Petschau, mě. v Karlovarsku. PL. Cf. Tk. I. 437., IV. 101., 376., Tf. Odp. 385., Blk. Kfsk. 1281., S. N.

7929   Bečové Svazek: 5 Strana: 0957
Bečové, ého, n. = Bečov v Táborsku. Blk. Kfsk. 151.

7930   Bečtivý Svazek: 5 Strana: 0957
Bečtivý = bečivý, plačtivý. Us. v Plzeň. Prk. Bečulka, y, f. = bečička. U Místka. Brt., Škd. — B. = pouzdro na péra, laš.; též pošva. Brt. D. 199.

7931   Bečulenka Svazek: 8 Strana: 0012
Bečulenka, y, f. = bečička. Val. Vck. Val. I. 129.

7932   Bečúr Svazek: 8 Strana: 0012
Bečúr, u, m. = bečár. Vých. Mor. Brt, D. II. 293.

7933   Bečva Svazek: 1 Strana: 0052
Bečva, y, f. 1. =, bečka. — 2. Řeka na Moravě.

7934   Bečva Svazek: 5 Strana: 0957
Bečva, řeka na Mor. B. horní či vsacká a dolní či rožnovská. Vck. — B. horní a dolní, vsi u Rožnova. Vck. Tamtéž B. pro- střední. — B. = bečka, der Bottich. Mkl. Etym. 25.

7935   Bečva Svazek: 9 Strana: 0010
Bečva, řeka. Vz. Bdl. Mor. 10.

7936   Bečvák Svazek: 5 Strana: 0957
Bečvák, a, m. B-ci, obyvatelé moravští nad Dolní Bečvou. Kld.

7937   Bečvar Svazek: 7 Strana: 1192
Bečvar, u, m., becvar, bečvářový prášek, lapis bezoar, Bezoarpulver, -stein. Mllr. 58

7938   Bečvarka Svazek: 7 Strana: 1192
Bečvarka, y, f., potok u Miletína. Ott VI. 53.

7939   Bečvarky Svazek: 5 Strana: 0957
Bečvarky, Bečvary malé, Klein-Bet- schwar, ves u Kouřimě.

7940   Bečvárna Svazek: 5 Strana: 0957
Bečvárna, y, f. = bednárna, die Binder- werkstätte, — B , samota u Neveklova. PL.

7941   Bečvárna Svazek: 10 Strana: 0012
Bečvárna, y, f = bečvárova dílna. Jrsk. VI. I. 138.

7942   Bečvárna, y Svazek: 1 Strana: 0052
Bečvárna, y, f. Die Böttcherei.

7943   Bečvary Svazek: 5 Strana: 0957
Bečvary, dle Dolany, Gross-Betschwar, ves u Kouřimě. — B. malé, vz Bečvarky. Cf. Blk. Kfsk. 916., 388.

7944   Bečvář Svazek: 1 Strana: 0052
Bečvář či bednář, e, m. Vz Bednář.

7945   Bečvář Svazek: 5 Strana: 0957
Bečvář. O b-řích vz Prm. IV. 151., Tk. II. 532. — B., osob. jm. Blk. Kfsk. 1120., 1036.

7946   Bečvář Svazek: 7 Strana: 1192
Bečvář. Korouhev b-řů. Vz Výb. II. 338.

7947   Bečvářiti Svazek: 5 Strana: 0957
Bečvářiti, il, ení, Binder sein. Rk.

7948   Bečvářka Svazek: 5 Strana: 0957
Bečvářka, y, f. = bednářka. Us.

7949   Bečvářový Svazek: 8 Strana: 0012
Bečvářový z: bezoar (bezoarový). B. prá- šek. Us. Čerň. Př. 60.

7950   Bečvářský Svazek: 1 Strana: 0052
Bečvářský. B. nůž, řemeslo, dlo. Jg.

7951   Bečvářství Svazek: 1 Strana: 0052
Bečvářství, n. Die Böttcherei, Das Binder- handwerk. Jg.

7952   Bečvisko Svazek: 5 Strana: 0957
Bečvisko, a, n., jm. lesa a pole u Trou- bek. Pk.

7953   Běd Svazek: 5 Strana: 0957
Běd, u, m. Hlasy bědů, die Wehklage- stimmen. Dch.

7954   Beda Svazek: 5 Strana: 0957
Beda, y, m., os. jm. B. Jak. Tk. V. 222.

7955   Běda Svazek: 5 Strana: 0957
Běda. Za 354.: B. mu samému na sedm soků. Pk. Počíná si, až běda, das Gott erbarm'. Dch. Svolával na mne největší bědy. Tbz. 36. Běd se každý chraň, nežli přijdou naň. Bž. Sedě u vody vždy čekej bědy. Bž. — ad komu. Běda jdoucímu, běda i vedoucímu (před soud). Bž. Včilej sem sa vdala, starého si vzala, ach b. mně velice! Sš. P. 494. — ad čeho. Za Dal. přidej str.: 7. Ach běda krále šlechetného! Dal. 152. — ad čeho komu. B. mně těch pověstí. St. skl. IV. 114. B. mně synáčka mého. Hr. rk. 153. B. nám tebe, milý otče. Pass. 521. Běda mně tebe, synu muoj milý. Pass. 504.

7956   Běda Svazek: 7 Strana: 1192
Běda, citosl Cf. Gb. Ml 184 , D. Lhrg. 318.

7957   Běda Svazek: 10 Strana: 0012
Běda, y, f. Bědami se člověk učí. Tbz. V. 1. I26.

7958   Beda Svazek: 10 Strana: 0556
Beda, y, f. = běda. Kde nieto bedy, tam nieto vedy (vědy). Slov. Sb. sl. VIII. 84.

7959   Běda réta Svazek: 5 Strana: 0958
Běda réta! běda na rozto. Val. Brt. D. 170.

7960   Běda rety Svazek: 9 Strana: 0010
Běda rety = pomozte! Lor. 70.

7961   Běda, y Svazek: 1 Strana: 0052
Běda, y, ť. = bída, Elend, Noth. Na bědu naříkati. Jg. Běda bylo (m. byla; ? tom vz Věta bezpodmětná, ku konci). Ňa bědu křičeli. 1637. Gl. Uvadieše bědu na lud. Rkk. Ale s ženou běda, za tu žádnej nedá deset krej- carů. Er. P. 354. — B. interj., Hlas pohrůžky a bolesti, Wehe! — komu. Běda mně nešťast- nému. V. — Kom., Troj., D. — na co, na koho. Běda na ty, jenž dary berou. V. — Rváč. — čeho. I vece Cech, ach běda skutka mého. Dal. — komu čeho. Běda nám tebe. Leg. — Pass. B. mně šedin otce mého. D.

7962   Bědácký Svazek: 1 Strana: 0053
Bědácký. B. postava, Rk., elend.

7963   Bědač Svazek: 5 Strana: 0958
Bědač, e, f. = bídáctvo, bídáci. Hla podlá b.! P. Tóth. Trenč. M. 142.

7964   Bědačiť sa Svazek: 10 Strana: 0556
Bědačiť sa = nuzačiti se. Brt. Sl. 14.

7965   Bědachov Svazek: 5 Strana: 0958
Bědachov, a, m. = čásť vesnice Dluho- nic. Pk. Také v Bilanech u Kroměříže. Šd.

7966   Bědajanek Svazek: 8 Strana: 0012
Bědajanek, nka, m. = ubožák. Laš. Brt, D. II. 293.

7967   Bědajž Svazek: 10 Strana: 0012
Bědajž mne! Krok 1890. 93.

7968   Bědák Svazek: 1 Strana: 0053
Bědák, a, bědař, e, m., ein Elender.

7969   Bědákati Svazek: 1 Strana: 0053
Bědákati = bědovati, wehklagen.

7970   Bedár Svazek: 5 Strana: 0958
Bedár, a, m. = bědák, bědař. Lipa I. 335. Slov. Boháč i b. Ntr. VI. 146. Hľadže! tu zas letí ktosi — ošarpaný b. bosý. Btt. Spv. 79. Vz Zadumaný.

7971   Bedárčiť sa Svazek: 7 Strana: 1192
Bedárčiť sa = bídačiti se. Slov. L. Rm. 28.

7972   Bedáriť Svazek: 8 Strana: 0012
Bedáriť. Čtrnáct roků b-ril Kollár po cudzích hospodách. Phľd. 1893. 454.

7973   Bedáriti Svazek: 5 Strana: 0958
Bedáriti = bídně žíti, elend leben. Slov. Bola jedna gazdiná, čo vždy len bedárila, a trebas aj sporila, predca nič nezvýšila. Zátur., Ssk. — Ntr. I. 330.

7974   Bedárstvo Svazek: 5 Strana: 0958
Bedárstvo, a, n. = bědařství, das Elend. Slov. Loos.

7975   Bědař Svazek: 5 Strana: 0958
Bědař, e, m., vz Bědák. Ssk.

7976   Bědavý Svazek: 1 Strana: 0053
Bědavý, lépe : bídný. Jg.

7977   Bědavý Svazek: 5 Strana: 0958
Bědavý, wehklagend. Loos.

7978   Bedaž Svazek: 9 Strana: 0425
Bedaž. Ach b. mně! ????. 58. 2.

7979   Bědec Svazek: 5 Strana: 0958
Bědec, dce, m. = bědák. Jsme my přece při všech vědách bědci. Sš. Snt. 13.

7980   Bedeč Svazek: 5 Strana: 0958
Bedeč, dče, m. B. Šim. 1608. Vz Jg II. 1. 533., Jir. Ruk. I. 54.

7981   Bedénka Svazek: 5 Strana: 0958
Bedénka, y, f., kleine Kiste. Rk.

7982   Bederec Svazek: 5 Strana: 0958
Bederec, rce, m. = petrenec. Slov. Ssk.

7983   Bederec Svazek: 8 Strana: 0012
Bederec, rce, m. — liek od boľasti v be- drách. Slov. Phľd. 1894. 492.

7984   Bederenček Svazek: 8 Strana: 0013
Bederenček, čku, m. = bedrník. Phľd. 1895. 491.

7985   Bederní Svazek: 1 Strana: 0053
Bederní bolesť, Lenden-.

7986   Bederní Svazek: 5 Strana: 0958
Bederní obratel, der Lendenwirbel, Sl. les., kosť, Sal. 237., kloub, das Hüftgelenk. Sl. les.

7987   Bedernice Svazek: 5 Strana: 0958
Bedernice, e, f., lumbago, das Lendenweh. Rk., Šm., Loos.

7988   Bedernices Svazek: 10 Strana: 0012
Bedernices vz Bederník. Slez Vyhl. II. 221.

7989   Bederník Svazek: 5 Strana: 0958
Bederník, u, m. = bedrník. Bern.

7990   Běděti Svazek: 7 Strana: 1192
Běděti. Jak bědí statečný syn holí (gt pl.). Hdk. C. 49.

7991   Bedien Svazek: 10 Strana: 0012
Bedien, bedlna, no. Sr. Bedlně. Mš Slov.

7992   Bedienen Svazek: 1 Strana: 0053
Bedienen. Wenn ich mich des Wortes be- dienen kann. Smim-li se tak vyjádřiti. Mk.

7993   Bedienko Svazek: 5 Strana: 0958
Bedienko, a, n. = bedno. Slov. Ssk.

7994   Bědihosť Svazek: 5 Strana: 0958
Bědihosť, ě, m., os. jm. Pal. Rdh. I.118.

7995   Bedihošt Svazek: 5 Strana: 0958
Bedihošt, a, m., Bedihoscht, ves u Pro- stějova. PL.

7996   Bedingen Svazek: 1 Strana: 0053
Bedingen, pocházeti z čeho, Držeti se v čem. Ctnosť a moudrost' jedna z druhé pochází. Tím drží se v Běhu život duchovní, jako závažím hodiny v běhu se udržují. Zk. - Mk.

7997   Bedingung Svazek: 5 Strana: 0958
Bedingung. Vz Výminka.

7998   Běditel Svazek: 5 Strana: 0958
Běditel, e, m., wer sich plagt.

7999   Běditi Svazek: 1 Strana: 0053
Běditi n. bíditi, ím, bídě n. bědě, 3. pl. bědí,il, ěn.ení = bědovati; toto je obyčejnější. Vz. Bědovati. — se. Puch. — se s kým o co. Karthago dlouho se s Římem o pano- vání bědila. L. — se čím, Rk., sich quälen, seine Noth haben.

8000   Běditi Svazek: 5 Strana: 0958
Běditi = bíditi, in der Noth leben ; krank sein. Sem zdravý, silný a proto Nikdy sem nebiedil. Zátur. — jak dlouho. Já už od vesna se bědím (jsem nemocen). Slez. Šd.