415001   Zehrubiti Svazek: 5 Strana: 0436
Zehrubiti, il, en, ení, zehrubovati, ver- gröbern. — co čím. Dch.

415002   Zehrubný Svazek: 5 Strana: 0436
Zehrubný výnos = hrubý, z hruba, der Bruttoertrag. Nz.

415003   Zehřáti Svazek: 5 Strana: 0435
Zehřáti = zehříti.

415004   Zehřít Svazek: 9 Strana: 0403
Zehřít si vodu na někoho = postihnouti si. Mus. ol. 1898. 120.

415005   Zehříti Svazek: 5 Strana: 0435
Zehříti (vz Hříti), zehřívati = zahříti, erhitzen, erwärmen. — co kde: jídlo při 317* ohni, u pece. Us. Tč. — co komu: ruky. Na Ostrav. Tč. — se čím: běháním. Koll. — se kde: při peci. Koll. Mladý zehřeje se na ledě. Mor. Šd.

415006   Zehřívárna Svazek: 5 Strana: 0436
Zehřívárna, y, f., das Treibhaus; die Wärmstube. Koll.

415007   Zehřívati Svazek: 5 Strana: 0436
Zehřívati, vz Zahříti.

415008   Zehřmotněti Svazek: 5 Strana: 0436
Zehřmotněti, ěl, ění = hřmotným se státi, stark werden. Topol v 50 letech ž-tní. Exc.

415009   Zehuby Svazek: 5 Strana: 0436
Zehuby, dle Dolany, ves v Čáslavsku. Vz Blk. Kfsk. 703.

415010   Zehušice Svazek: 5 Strana: 0436
Zehušice, dle Budějovice, Sehuschitz, ves v Čech.

415011   Zecha Svazek: 5 Strana: 0436
Zecha, y, m., osob. jm. Mor. Šd.

415012   Zechenter Svazek: 9 Strana: 0403
Zechenter Gust Vz Vlč. Lit. slov. I. 278.

415013   Zechkati Svazek: 7 Strana: 1135
Zechkati = říkati ech. Phľd. X. 314.

415014   Zechov Svazek: 5 Strana: 0436
Zechov, a, m., Zechow, ves u Votic. PL.

415015   Zechová Svazek: 5 Strana: 0436
Zechová, é, f. Vz Blk. Kfsk. 621.

415016   Zechovice Svazek: 5 Strana: 0436
Zechovice, dle Budějovice, ves u Volyně. Cf. Tk. III. 50.— Z., ves v Jičínsku u N. Bydž. Vz Blk. Kfsk. 1048.

415017   Zechovský Svazek: 5 Strana: 0436
Zechovský, jm. několika domků u Ne- tolic. PL.

415018   Zechřápěti. Od Svazek: 9 Strana: 0403
Zechřápěti. Od ořechů člověk zechřápí (ochraptí). Fisch. Hosp. 130. Sr. Schřápěti

415019   Zechtělosť Svazek: 5 Strana: 0436
Zechtělosť, i, f. = zachtělosť, chtění, das Wollen, die Lust, Begierde. Kos.

415020   Zechtělý Svazek: 5 Strana: 0436
Zechtělý, der da will, anfängt zu wollen. Ros.

415021   Zechtěnda, y Svazek: 10 Strana: 0527
Zechtěnda, y, m. = člověk chtivý, mlsný. Domažl. Čes. 1. XI. 268.

415022   Zechtěnosť Svazek: 10 Strana: 0527
Zechtěnosť, i, f. = chtivosť, mlsnost'. Domžl. Čes. 1. XI. 268.

415023   Zechtěný Svazek: 10 Strana: 0527
Zechtěný = chtivý. Šumava Rgl.

415024   Zechtěti čemu Svazek: 8 Strana: 0508
Zechtěti čemu. I zechtěli králi člověku (židé). Chč. S. 77. Lid ihned králi zechtěl. Ib. 202.

415025   Zechtíti Svazek: 5 Strana: 0436
Zechtíti, vz Chtíti; zechtívati = počíti chtíti, anfangen zu wollen, Lust haben, be- gehren. — abs. Chodí, kamo zechtie. Rkk. Abyste nebudili ani procítiti kázali milost- ničce, dokudž sama nezechce. Hus III. 36. — čemu. On všemu zechce. Jel. Cizímu statku zechtěl. Č. IX. 413. — čeho. Zechtěv její zboží. Pass. — se komu čeho. Zechtělo se Davidovi vody. Br. Zechtělo se mu ma- škrtek. Na Ostrav. Tč. Dětem se hned všeho zechce. Us. Zechceť se krmě masné. BO. Zechtělo se svini věnce perlového. Pís. 1526. Mus. 1864. 390. — Plk., Pass., Sych., Lom., Plác. — co (m.: čeho) se jim jen zechce, jedí. Cf. Žádati. BR. II. 545. b. — s inft. Zechtělo se mi přes most jíti. Sych. Ze- chtěla za muž (jíti = vdáti se). Pass. Chodi sěmo tamo, vezdě kam (jíti) zechte. Rkk. 29. — Ros. Čekum (čekám), ež se mi zechce spáť. Na Ostrav. Tč. Zechtě sě jemu jésti. ZN.

415026   Zeidler Svazek: 5 Strana: 0436
Zeidler, a, m., osob. jm. Vz Blk. Kfsk. 1459.

415027   Zeidlic, e Svazek: 5 Strana: 0436
Zeidlic, e, m. Vz Blk. Kfsk. 1460., Zejdlic.

415028   Zeidlicová Svazek: 5 Strana: 0436
Zeidlicová, é, f. Vz Blk. Kfsk. 1460.

415029   Zeichen Svazek: 5 Strana: 0436
Zeichen. Es ist ein Zeichen von Albern- heit. Pošetilého jest nemožné věci na se bráti. Mk.

415030   Zeiodelit Svazek: 5 Strana: 0436
Zeiodelit, u, m., smíšenina 19 částí síry s 24 částkami skelného nebo křemenitého prášku. Vz S. N., KP. IV. 601.

415031   Zeispánie Svazek: 5 Strana: 0436
Zeispánie, n. = ze- zespánie. Mst. 230 Zespání = vyspání. Vz Zejspání, Zespání.

415032   Zeit Svazek: 5 Strana: 0436
Zeit. Wenn du Z. hast, komm mit. Máš-li kdy, pojď se mnou, s námi (ne: sebou). Mk. Sich in die Zeit schicken: hověti času. D. Vpraviti se v časy. Cf Ve všecky věci umějí se vpraviti. V. Cf. Čas.

415033   Zeithammer Svazek: 5 Strana: 0436
Zeithammer, mra, m. Z. Řehoř, zem. školní inspektor a spisovatel, nar. 1800. † Vz S. N., Jg. H. 1. 657. — Z. Ant. Otak., jeho syn, nar. v Písku 1832 , byl prof. akad. gymn., nyní publicista, zemský a říšský po- slanec, člen zemského výboru atd. Vz S. N. a Tf. H. 1. 164., Šb. H. 1. 309.

415034   Zeithammer Svazek: 7 Strana: 1135
Zeithammer Řeh. Cf. Tf. Mtc. 36., Ukaz.

415035   Zeithammer Svazek: 9 Strana: 0403
Zeithammer Ant. Sr. Jub. XXXVI.

415036   Zeithammer Svazek: 10 Strana: 0528
Zeithammer Leop., hospod, spisov., zemř. 17. /3. 1905. maje 70 let. Vz Nár. list. 1905. 77. 3.

415037   Zej Svazek: 5 Strana: 0436
Zej, e, m. Zejové, aplysida, břichonožci, velcí plži zadožábří, mají slabou, plochou ulitu, laloky pláště na hřbetě přikrytou. Z. zelený, aplysia viridis, obrovský, a. de- pilans. Vz Frč. 230., Path. III. 945.

415038   Zej Svazek: 7 Strana: 1135
Zej = mořský zajic, aplasia. Cf. Ott. II. 513., Brm. IV. 2. 311.

415039   Zejblink Svazek: 5 Strana: 0436
Zejblink, a, m. = druh lososův, z něm. der Säbling. Mz. 374.

415040   Zejčík Svazek: 5 Strana: 0436
Zejčík, u, m. = drobný zejk, crenula, das Kerbchen. Rst. 523.

415041   Zejčíkovaný Svazek: 5 Strana: 0436
Zejčíkovaný = vroubečkovaný. Rst. 523.

415042   Zejda Svazek: 5 Strana: 0436
Zejda, y, m., osob. jm. Šd.

415043   Zejdéní Svazek: 5 Strana: 0436
Zejdéní, n.= sejití, schůze, die Ver- sammlung. Dnes mají jakési z. Na mor. Val. Vck.

415044   Zejdlic Svazek: 5 Strana: 0436
Zejdlic, e, m., vz Zeidlic. Zejdlicové ze Šenfelda. Vz Sdl. Hrad. I. 39., 126., 128., 230., 231., II. 282.

415045   Zejdovati Svazek: 8 Strana: 0508
Zejdovati prkna = po stranách shoblovati. Cern. Př. 92.

415046   Zeje Svazek: 7 Strana: 1135
Zeje, vz Záti.

415047   Zejfy Svazek: 10 Strana: 0528
Zejfy, louky a les u Pavlova. Čas. mor. mus. III. 149.

415048   Zejhrati Svazek: 5 Strana: 0436
Zejhrati. Vz Hráti. — co komu. Ale pýcha ta jest mu i puost i jiné skutky zej- hrala (pokazila). Hus II. 318.

415049   Zejhry Svazek: 5 Strana: 0436
Zejhry = ze hry, im Spiele, spiel weise. Sal.

415050   Zeji Svazek: 5 Strana: 0436
Zeji, vz Záti, Zívati, Zíti.

415051   Zející Svazek: 5 Strana: 0436
Zející, gähnend, klaffend. Z. propasť, Dch., Vrch., Šmb. S. II. 11., Hlubina. Us. Pdl. Mnohému nelze vioděť sele zející, druhý se třeští z kočky pohledu. Shakesp. Tč.

415052   Zejitá Svazek: 10 Strana: 0680
Zejitá, é, f. = schůze. Vz Brt. Sl.

415053   Zejíti Svazek: 5 Strana: 0436
Zejíti = vzejíti; sejíti — abs Zasadil som fialenku, nezešla, zavolal som na mi- lenku, nevyšla. Sl. spv. III. 88. Ta réž je trochu obřídná, dobře nezešla (nevzešla). Slez Šd. — komu. Nasela sem marijanku, zešla mi lebeda. Sš. P. 319. — co. Zežel (sešel) Balšan půl světa hledaja si děvčata. U Příbora. Tč. Už sem zešel všecky hory a les, ešče sem tam kravarky něnalez. Sš. P. 551. Nenandeš ho nikde, bys zešel kraj světa. Sš. P. 534. Co celý svět zejdeš, z mých očí nezejdeš. Sš. P. 383. — odkud proč, se kde, komu kam, vz Sejíti — kdy, vz Vzejíti.

415054   Zejíti Svazek: 7 Strana: 1135
Zejíti. Na mu kuši je ně (mně) zima, zašla by sa ně perina. Brt. N. p. 527. To mi nemože z. z myšleňá (z mysli). Mor. Vhl.

415055   Zejíti koho Svazek: 9 Strana: 0403
Zejíti koho. Kdež by jeho právo zdejší zešlo, aby jej vzali za pravý svój jistec. 1418. Vz Mšín. 13.

415056   Zejitý Svazek: 10 Strana: 0680
Zejitý. Z. střecha = sešlá. — Z. z hábů = na kom háby sešly, se sedraly. Brt. Sl.

415057   Zejk, u Svazek: 5 Strana: 0436
Zejk, u, m. = u bednáře vrub, vroubek, die Zarge, Gargel, Rinne, Kerbe, der Kerb- zahn. Z. dělati, D.; vsaditi dno do zejku; dno ze zejku vysaditi, vybedniti; zejky do sudu vetříti, vyřezati, vyzejkovati. Šp. Útory (okraje) u sudu, také zejk, kym zvané = dražka, do které se dno zasazuje. Suk. Z. měřítka, die Visirkimme. Čsk. — Z. v botan. = zub malý, zaokrouhlený, vždycky množitý na obrysu listovém, od vedlejších zářezem ostrým oddělený. Rst. 523. Die Kerbe. Škd. exc.

415058   Zejkatý Svazek: 5 Strana: 0436
Zejkatý = zejkovaný.

415059   Zejkokřídlec Svazek: 7 Strana: 1135
Zejkokřídlec, dlce, m , ennomos, motýl. Vz Kk. Mot. 248.—252., Šír.

415060   Zejkokřídlec Svazek: 9 Strana: 0403
Zejkokřídlec, delce, m., timandra, Ampfer- spanner, motýl. Z. šťovíkový. Stein. 143. Z, odontoptera, Zackenspanner: dvojzubý, lí- pový, olšový, březový, dubový; solenia, Mondspanner: čtyřměsíční, malinovníkový, řešetlákový; therapis, Spindebaumspinner: brslenový; pericallia, Fliederspanner; ru- mia, Weissdornspanner: hlohový; angerona, Schlehdornmesser: zrnkový. Vz Stein. 132., 134. Sr. Exl. 171., 179, 182.

415061   Zejkovaně Svazek: 5 Strana: 0436
Zejkovaně, kerbig. Z. pruhovaný. Kk. Br. 37., 24.

415062   Zejkovaný Svazek: 5 Strana: 0436
Zejkovaný = vroubkovaný, gekerbt. Nz. Z. listy bukvic, poponce obecného, Rostl., zoban. Krok. Z. křídla motýlí. Stn. 1. 13.

415063   Zejkovec Svazek: 5 Strana: 0436
Zejkovec, vce, m. = druh hoblíku, der Kimmhobel, Gargelhobel. Šp., Skv. Z-vec s mosazným plazem, der Kimmhobel mit Messingsohle. Skv.

415064   Zejkozobec Svazek: 5 Strana: 0437
Zejkozobec, bce, m. Z-ci, die Zahn- schnäbler, dentirostres. Nz.

415065   Zejkozobý Svazek: 7 Strana: 1135
Zejkozobý holub. Vz Brm. II. 2. 710.

415066   Zejkozubý Svazek: 5 Strana: 0437
Zejkozubý, vz Zejk, Pták a Zejkovaný.

415067   Zejma Svazek: 5 Strana: 0437
Zejma, y, f. = zima. Mor. Knrz. Zejma, der Winter, zima, die Kälte. U Chrud. Kd. Z. ze zíma (ne ze: zima). Cf.: sova — sůva, smola — smůla. Vz Gb. III. 76.

415068   Zejma Svazek: 8 Strana: 0508
Zejma hiems, zima frigus. V sev. vých. Cech. Ze strč. zima. Minulať zijma. Št. É. 52. (Gb. H. ml.).

415069   Zejmati Svazek: 5 Strana: 0437
Zejmati, vz Zejmouti.

415070   Zejmě Svazek: 5 Strana: 0437
Zejmě, vz Sejmě.

415071   Zejména, zejména Svazek: 5 Strana: 0437
Zejména, zejména = jmenovitě, jménem, namentlich. V., Br. Povolají jich zejména. Kom Z. vyznamenati. D. Povedzže mi ze- jmena, zastrelím ti jeleňa, čo sa ti tak Spá- čila kamizolka zelená. Sl. spv. I. 33. A ti súsedé jsú s niem šli, z. Matěj Král, Mart. Havřický atd.; Přistúpila před nás žena jedna z Brodu, ze jmena Margreta. NB Tč. 12., 48. Ačkoli při třetím stupni vraždy teprv zejména pekelným ohněm hrozí. BR. II. 21. b. Nalezl si milosť u mne, a já sem tě znal ze jmena (Exod. 33.). Hus II. 412. Pozdrav přátele zejmene, nominatim. ZN.

415072   Zejmeně Svazek: 10 Strana: 0528
Zejmeně. Rač věděti, že tobě toho zvláště i z. nedal. Gest. B. 81b.

415073   Zejmouti Svazek: 5 Strana: 0437
Zejmouti, ul, ut, utí a zníti, slov. zjati, zjal, zňal, zňat, znětí; zjímati, zejmati = vzíti, nehmen, aufnehmen; zajmouti, fangen, gefangen nehmen; zjíti se, zejmouti se, zníti se. zjímati se, znímati se (ohněm) = počíti hořeti, Feuer fangen, in Brand gerathen; sebrati se, gedeihen, sich aufraffen. — Vz Sejmouti. — abs. Zejmáni budete. BO. — koho = zajmouti. St. skl., Flav., Ros., Dal., Plác. Krále zejmal a zbil; Zejmal kněžie; Zejmachu bydlitele; Zejmav ostatky lidu vedl je; Zejmal jest je. BO. Mé chudé lidi zejmal a šacoval bez práva. Půh. II. 169. Zjímali čtyři vězně. Let. 292. Z. lidi pode- zřené. NB. Té. 235. Chtěli je zejmati. BO. Zjímaj všechna kniežata lidu a zvěš je na šibenicech. Hus I. 168. — co komu. Vzali jim 28 koní orných a lidi jim zejmali. Půh. II. 6. — co jak kde. Tu zejmal je bez viny. Půh. I. 184. Tak jakobychom od nich na poli vojensky pod korúhví byli zjímáni. Arch. III. 253. Zjímal jeho lidí mocí svú a násilím bez všeho práva; Lidi mi zjímal mocí na mém vlastním. Půh. I. 302., II. 586. — kdy. A o svém jarmarce je zjímali a drželi k své vuoli. Arch. IV. 71. — koho s kým. Chtěli Ježíše s apoštoly zejmouti. St. skl. Chtiec jeho s apoštoly zejmati. Hr. rk. Pa, 231. — koho čím: libostí (si na- kloniti). Kom. — co sobě = počíti. Nevím, co on sobě to zjal. Ros. — se. Cokoli se zejme, to nejprve tlí, potom hoří. Kom. Znal se dům, V., oheň. D. Všechno se zňalo (zapálilo). Ros. Tak se zňala a zrostla. Sokol. Válka snadně se zejme a zjitří. Boč. — se čím. Dům ohněm se zjímá. Zlob. — se odkud. Oheň z jiskry se zjímá. Zlob.

415074   Zejmouti se čím Svazek: 9 Strana: 0403
Zejmouti se čím. Okna kostela znímala se plamenem (od slunce). Šml. V. 17.

415075   Zejovka Svazek: 5 Strana: 0437
Zejovka, y, f. = mlž jednosvalný. Z. pil- níková, lima aspera, z. křídová, l. canali- fera. Vz Frč. 215.

415076   Zejovka Svazek: 7 Strana: 1135
Zejovka. Cf. Brm. IV. 2. 398.

415077   Zejozob Svazek: 7 Strana: 1135
Zejozob, a, m., anastomus lamelligerus, pták. Brm. II. 3. 383.

415078   Zejsk Svazek: 5 Strana: 0437
Zejsk, u, m. = zisk. Mor. Jg.

415079   Zejskati Svazek: 5 Strana: 0437
Zejskati, vz Získati.

415080   Zejspání Svazek: 5 Strana: 0437
Zejspání, n. = ze + zespaní; zespání = vyspání. Vy jdete zejspánie. Mst. 230. Já nerazi přistúpiti k té svátosti (přijímání), ktož by byl nechuten pro nezespánie neb pro silného pitie přemoženie snočnieho. Št. Uč. 123. b. Vz více v List. filog. VII. 115.

415081   Zejta, zejtka Svazek: 5 Strana: 0437
Zejta, zejtka, y, f. = otesaný trámec, 3—4 coulů ztlouští. Us. Z. = trámec do čtyř úhlů osekaný, gezimmerter Balken. U Skrýje. Kál.

415082   Zejtel Svazek: 10 Strana: 0528
Zejtel, tlu, m., vz Žejtel. Mš.

415083   Zejtka Svazek: 5 Strana: 0437
Zejtka, y, f., vz Zejta.

415084   Zejtovati Svazek: 5 Strana: 0437
Zejtovati = do čtyř úhlů osekati. Vz Zejta. U Skrýje. Kál.

415085   Zejtra Svazek: 5 Strana: 0437
Zejtra, vz Zítra.

415086   Zejtra Svazek: 7 Strana: 1135
Zejtra. Cf. Mkl. Etym. 373 a.

415087   Zejtradomů Svazek: 7 Strana: 1135
Zejtradomů, os. jm. 1589. Wtr. Obr. I. 89

415088   Zejtro Svazek: 5 Strana: 0437
Zejtro. Na zejtro = na zejtří. Na Mor. Jg.

415089   Zejtřejšek Svazek: 5 Strana: 0437
Zejtřejšek, šku, m. = zítřejšek, zítřek.

415090   Zejtřejší Svazek: 5 Strana: 0437
Zejtřejší, vz Zítřejší.

415091   Zejtřejšní Svazek: 7 Strana: 1135
Zejtřejšní = zejtřejší, Mor Rgl.

415092   Zejtřek Svazek: 5 Strana: 0437
Zejtřek, vz Zítřek.

415093   Zejtří Svazek: 5 Strana: 0437
Zejtří, vz Zítří, Zajitří.

415094   Zejtří Svazek: 7 Strana: 1135
Zejtří. Jej na z. zabiti spósobili Zrcd. 9. b.

415095   Zejtřiti Svazek: 5 Strana: 0437
Zejtřiti, il, en, ení = na zejtřek odklá- dati. Na Slov. Jg.

415096   Zejtřní Svazek: 5 Strana: 0437
Zejtřní, -ný, morgig. Dch. Zejtřný boj. Tk.

415097   Zeju Svazek: 7 Strana: 1135
Zeju, vz Zíti.

415098   Zejžen Svazek: 10 Strana: 0528
Zejžen, vz Sežžen.

415099   Zekač Svazek: 5 Strana: 0437
Zekač, e, m., numella, zastr. Hank. Sbír. 159.

415100   Zeklelý Svazek: 5 Strana: 0437
Zeklelý = vyklíčilý, aufgetrieben, auf- gekeimt. Boč. exc.

415101   Zeklený Svazek: 5 Strana: 0437
Zeklený = zeklelý. Již byla pohanka zeklená (klíčila) a proto se vláčiť nehodila. Kld. II. 307.

415102   Zekleti Svazek: 5 Strana: 0437
Zekleti, vz Kléti, aufkeimen. Pohanka zeklela. Kld. 307. Zrno zeklí. Mor. Ktk.

415103   Zeklíti Svazek: 10 Strana: 0528
Zeklíti, vz Zekleti.

415104   Zekrvavený Svazek: 5 Strana: 0437
Zekrvavený; -en, a, o, blutig. Z. rúcho. Arch. II. 78.

415105   Zekrvaviti Svazek: 5 Strana: 0437
Zekrvaviti, il, en, ení, blutig machen. — co: šat. Us. Cf. Zakrvaviti, Zekrvavený.

415106   Zekrvaviti Svazek: 10 Strana: 0528
Zekrvaviti = zkrvavili. — koho, se. Hrad. 81b. 6., Pass. 306.

415107   Zektvu Svazek: 5 Strana: 0437
Zektvu, zastr. = zkvetu. Kon.

415108   Zel Svazek: 5 Strana: 0437
Zel, vz Zlý. — Z., i, f. = zelina. Opytuj sa tých, čo vedia, ako sa ktorá zeľ volá (jmenuje). Na Slov. Zátur.

415109   Zela Svazek: 5 Strana: 0437
Zela, y, f = zelina, das Kraut. Ros., Rst. 523. — Z., nom. pl. Letos sú pěkné zela. Na již. Mor. Šd.

415110   Zelačka Svazek: 5 Strana: 0437
Zelačka, y, f. = zelná polívka, die Kraut- suppe. U Kostel. n. O. Msk.

415111   Zeláně Svazek: 5 Strana: 0437
Zeláně, ěte, n. = druh jablek, eine Art Aepfel. U Berouna. Dch.

415112   Zelání Svazek: 5 Strana: 0437
Zelání, n. = mnoho zeleného býlí, grüne Pflanzen in Menge. Us. Dch.

415113   Zelania Svazek: 5 Strana: 0437
Zelania, e, f., jm. kraví. Sl. let. VI. 345.

415114   Zelánka Svazek: 5 Strana: 0437
Zelánka, y, f., frisches Grünfutter. Dch.

415115   Zelař Svazek: 5 Strana: 0437
Zelař, e, m., der Kohlgärtner. Šd. Cf. Zelenář, Zelinář.

415116   Zelařství Svazek: 5 Strana: 0437
Zelařství, n. = pěstování zelin, die Kohl-, Krautkultur. Us.

415117   Zelazník Svazek: 5 Strana: 0437
Zelazník, a, m. = železník, zastr. Gl. 385.

415118   Zelč Svazek: 5 Strana: 0437
Zelč, e, m., Zelrsch, ves u Plané. PL.

415119   Zelčín Svazek: 5 Strana: 0437
Zelčín, a, m., Zeltschin, ves u Mělníka. Tk. I. 315., 410.

415120   Zelda Svazek: 5 Strana: 0437
Zelda, y, m., osob. jm. Šd.

415121   Zelé Svazek: 5 Strana: 0437
Zelé, n. = zelí. Mor., slez. a slov.

415122   Zelé Svazek: 7 Strana: 1135
Zelé, caule. Byl. 15. stol. Zelé nebylo. Let. 208 Z královo = durman. Brt. N, p. II. 390.

415123   Zelé Svazek: 8 Strana: 0508
Zelé. Králové z. Vz Vlčí jabko (3. dod.).

415124   Zelé Svazek: 10 Strana: 0528
Zelé = zelí. Pass. 625., Rozk. P. 700., Rostl. F. 38. Z., bylina. Baw. Ar. v. 3974.

415125   Zelegantnělý Svazek: 5 Strana: 0437
Zelegantnělý, elegant geworden. Tč.

415126   Zelektričiti Svazek: 8 Strana: 0508
Zelektričiti se kladně, záporně. Vz KP. VIII. 7.

415127   Zelektrisovati co Svazek: 8 Strana: 0508
Zelektrisovati co: nějakou hmotu. KP. VIII. 3., 30.

415128   Zelektrovaný Svazek: 7 Strana: 1135
Zelektrovaný, elektrisirt. ZČ.

415129   Zelen Svazek: 5 Strana: 0437
Zelen, vz Zelený. — Z, u, m. = zelené ve hře karetní, Laub im Kartenspiele. Na Slov. — Z. = druh hroznů, eine Art Trauben. Jg.

415130   Zeleň Svazek: 5 Strana: 0437
Zeleň, i, f. = zelená barva, das Grün. Z. aldehydová, anglická, anilinová (vz Prm. III, č. 3.), Anilin-, Arnaudonova, barvíková, batavská, breraská, bronzová, brunšvická, Braunschweiger Grün, cinková, cinobrová, čínská, císařská, ďasíková (kobaltová), Ko- balt-, eislebenská, Guignetova, hedvábná, horní, horská. Berg-, hrachová, chromová, Chrom-, jodová, kadaňská, kamenitá, Stein-, kamenná, kirchberská, kobaltová (ďasíková), krušinková, listová (chlorofyll, chromová, zelený cinobr; listová polotmavá, tmavá, světlá), Blattgrün, lučební, manganová, Ma- thieu-Plessyova, mechová, methylénová, mi- neralní či nerostová, mořská, Meer-, myti- sová, neuvidová, norimberská, nová olejná, originalní, papoušková, pařížská, popelavá, prašná, pražská, pruská, resedková, řešetlá- ková, Rinmannova, Rinmann's Grün. ruská, sviňobrodská, Schweinfurther G., Šélová, Šelská, Schelisches G., šťávná, Saft-, titanová, trávní, tyrolská, uherská, ultramarínová, ve- ronská, vídeňská, Viktořina, železná. Nz., Kh , Šp , Prm., Ktzr., Wld., Rstp. 307. Cf. Čs. lék. III. 4., I. 160, Šfk. 803., Šfk. Poč. 623., Kk. 12., 234., Schd. II. 52., 304.. Bř. N. 200., KP. IV. 723. Z. na cukroviny. Prm.

415131   2. Zeleň Svazek: 5 Strana: 0438
2. Zeleň, i, f., olus. Nebo jako seno brzo zsechnú a jakožto zeleni travné brzo spadnú. Ž. wit. 362.

415132   3. Zeleň Svazek: 5 Strana: 0438
3. Zeleň, i, f. = zelenosť listu, das Blatt- grün; zelené věci, ratolesti. Z. stinná, Čch. Bs. 95., z. svěží. Čch. Petr. 40. Mám tu ve světničce své zeleni a květů dosti. Km. 1884. 8. A kedy svitne nám zas z. poľnia? Phld. III. 1. 54. A z růží na z. trávy pře- letmo sedá. Sš. Sm. bs. 182. Zemská z. Btt. Sp. 200. Jasná z. lučin, tmavá z. lesů. Šml. Z. na ozdobení oltářů a ulic. Dch.

415133   1. Zeleň Svazek: 7 Strana: 1135
1. Zeleň alkalická. Vz Ott. I. 884. Z. malachitová, metbylanilinová. KP. VI. 216 , 229.

415134   3. Zeleň Svazek: 7 Strana: 1135
3. Zeleň listová. Rosc. 23.

415135   Zeleň Svazek: 8 Strana: 0508
Zeleň, ě, f., územie v Novohrad. na Slov. Phľd. XII. 341.

415136   Zeleň Svazek: 10 Strana: 0528
Zeleň ocelová, olivová, resedová atd. Rgl.

415137   Zelená Svazek: 5 Strana: 0438
Zelená, é, f. Svátek pod zelenou, das Laubhüttenfest (der Juden). Šm. — Z. = hospoda u Bechyně. PL.

415138   Zelená Svazek: 7 Strana: 1135
Zelená, vz Zelený (ku konci).

415139   Zelená Svazek: 9 Strana: 0403
Zelená. Vz Zelený.

415140   Zelená Svazek: 10 Strana: 0528
Zelená = louka. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 142. — Z. = podvod. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XV. 48.

415141   Zelená Hora Svazek: 5 Strana: 0438
Zelená Hora, myslivna u Příbrami na Mor. Tč.

415142   Zelenáč Svazek: 5 Strana: 0438
Zelenáč, e, m. = 1. jablko; 2. brambor zelenavý (který nebyl zemí pokryt). Us. — Z. indijský, vinago aromatica, pták. Vz Frč 352. — Z. = temnější oves, delší a silnější. Dch., Msk. — Z. = štýrský, pozdější jetel, eine Kleeart. Rt. Z-če jsou letos pěkné. N. Bydž. Kšť.

415143   Zelenáč Svazek: 7 Strana: 1135
Zelenáč, e, m. = druh zeleného chmele.

415144   Zelenáč Svazek: 9 Strana: 0403
Zelenáč, e, m. = druh bramborů. Us. Hoš. 102. — Z. = vodník. Proch. 153.

415145   Zelenáč Svazek: 10 Strana: 0528
Zelenáč, e, m. = druh holubů. Rgl.

415146   Zelenáček Svazek: 5 Strana: 0438
Zelenáček, čku, m. = zelenák, zelený bob, grüne Bohne. N. Bydž. Kšť. — Z. = zelenák, zelený oříšek, eine kleine Grünnuss. Mor. Šd. — Z., čka, m. = motýl, ein Schmet- terling, ino, das Widderchen. Stn. I. 43. Z. šťovíkový, procris statices, Taubenhals ; z. kulenkový, p. glubulariae, Kugel-Blumen - Zygaene; z. trnkový, p. pruni, Schlechen- Widderchen. Km. 1878. 247.

415147   Zelenáček Svazek: 9 Strana: 0403
Zelenáček, čka, m. Z. kulenkový (motýl) Exi. 75.

415148   Zelenák Svazek: 5 Strana: 0438
Zelenák, a, zelenáček, čka, m. = pták. Vz Zelenáč. — Z., u, m.= zelený hrách; zelený oves. Vaň. Vz Zelenáč. — Z. = ořech, dokud je v zelené slupce. Vz Zelenáček. Mor. Šd. — Z. = český tanec. Škd. exc. — Z., Grünbaum, dvůr u Vel. Něčic. Mor. Tč.

415149   Zeleňák Svazek: 7 Strana: 1135
Zeleňák, a, m. = člověk nově na loď přišlý. Osv 1872. 13

415150   Zeleňák Svazek: 9 Strana: 0403
Zeleňák, u, m., druh chmele. Ott. XII. 256, Nár list. 18 8. č. 245.

415151   Zelenář Svazek: 5 Strana: 0438
Zelenář e, m. = zelinář, der Kohlgär- tner; Grünzeugverkäufer.

415152   Zelenářk Svazek: 5 Strana: 0438
Zelenářk, y, f., die Grünzeugverkäu- ferin, Gemüseverkäuferin. Dch, Šd. Má hubu jako pražská z. Us.

415153   Zelenářka Svazek: 8 Strana: 0508
Zelenářka m. zeleninářka od zelenina. List. fil. 1893. 465., Gb. H. ml. I. 613.

415154   Zelenářský Svazek: 5 Strana: 0438
Zelenářský, Gemüschändler-, Grünzeug- händler-, Z. krám, zboží. Dch.

415155   Zelenářství Svazek: 5 Strana: 0438
Zelenářství, n., der Gemüse-, Grünzeug- handel.

415156   Zelenásta Svazek: 5 Strana: 0438
Zelenásta, vz Zelenati se.

415157   Zelenastosť Svazek: 5 Strana: 0438
Zelenastosť, i, f. = zelenavosť. Na Slov. Bern.

415158   Zelenastý Svazek: 5 Strana: 0438
Zelenastý = zelenavý, grünlich. Na Mor. a Slov. Tč. Na brehu zelenastej kaluže. Zbr. Báj. 38. Z. Rusalky. Hol. 321.

415159   Zelenatěti Svazek: 5 Strana: 0438
Zelenatěti, ěl, ění, grün werden. Ros.

415160   Zelenati se Svazek: 5 Strana: 0438
Zelenati se, zelenávati se = počínati zeleným býti, anfangen zu grünen, grün zu werden, grünen; čerstvým býti, frisch sein, grünen. V. Osení se zelená. Rkk. — Kom.. Br., Ros. Pije (duje), až se hory zelenají (až se nebe točí). D., Šm., Šd. Překládal o všecko pryč, až se hory zelenaly, dass es eine Freude war. Kos., Dch. Kde Evička pokopala, pšenička se zelenala; Věnečka ti nemôžu dať, až se budú lipky zeleňať. Sš. P. 38., 692. Zelenaj se, travičko zelena, roz- livaj se, vodičko studena; rozlivaj se po hladkym kameni, nastalo mi smutne rozlu- čeni. Slez. ps. Šd. Horička zelená, zelenaj sa, má milá, premilá, nevydaj sa! Sl. spv. II. 58. — se jak dlouho. Zelenaj sa, ze- lenaj, zelený krušpánku, budeš sa zelenať enom do fašánku (Fasching). Sš. P. 407. -- kdy jak. Čemu vy sě zelenáte v zimě, letě rovno? Rkk. 65. — kdy. Na sv. Tiburcia má se již všecko zelenať. Pran. Tč. — odkud kam Od východu k západu hore zelenají (bez : se). SŠ. P. 766. — čím. Veď ti tu už stráne okopnelé zelenajú sa jarňou pašou. Dbš. Sl. pov. IV. 91. Zelenásta pravým studem. Kat. 2312. — se kde. Pod mostem rozmarija zelená se. Sl. ps. 136. — se komu. Štěstí se mu zelená. Us. Dch.

415161   Zelenatiti Svazek: 5 Strana: 0438
Zelenatiti, il, ěn, ění, grün machen; se, grün werden. Jg.

415162   Zelenatosť Svazek: 5 Strana: 0438
Zelenatosť, i, f., die Grüne. Ros.

415163   Zelenatý Svazek: 5 Strana: 0438
Zelenatý = hojně zelený, stark grün. Puch. Z. jedla (jedle, abies virens). BO.

415164   Zeleňava Svazek: 5 Strana: 0438
Zeleňava, y, f. = zeleň, zelenosť. Na Slov. Klčk. V. 111.

415165   Zelenavě Svazek: 5 Strana: 0438
Zelenavě, grünlich. Z. žlutý atd. Kk., Mj. 38. Z modrý. Kk. Br. 18.

415166   Zelenavěti Svazek: 5 Strana: 0438
Zelenavěti, ěl, ění, grünlich werden. Rst. 523.

415167   Zelenaviti Svazek: 5 Strana: 0438
Zelenaviti, il, en, ení, zelenavívati, grün- lich färben, grün färben. Rostl. III. 117.

415168   Zelenavo Svazek: 5 Strana: 0438
Zelenavo, grünlich. Měla šaty do zele- nava. Us. Šd.

415169   Zelenavokrový Svazek: 9 Strana: 0403
Zelenavokrový, vz Vrtař.

415170   Zelenavosť Svazek: 5 Strana: 0438
Zelenavosť, i, f. = zelenosť, die Grün- lichkeit. Ros.

415171   Zelenavoštítý Svazek: 9 Strana: 0403
Zelenavoštítý, vz Listohlod.

415172   Zelenavý Svazek: 5 Strana: 0438
Zelenavý, grünlich. Z. barva, Rostl., čížek. Puch. Z. háje soumrak. Čch. Bs. 76. Okolo Dunaja tráva z-vá. Sl. ps. 29.

415173   Zelence Svazek: 5 Strana: 0438
Zelence, e, n. = zelenka, rein-claude. Us. — Z., ves v Pražsku. Blk. Kfsk. 1265

415174   Zelencový Svazek: 5 Strana: 0438
Zelencový, Chlorit-. Z. břidlice, der Chloritschiefer.

415175   Zeleňčtvrtok Svazek: 5 Strana: 0438
Zeleňčtvrtok, tku. m. = zelený čtvrtek. Slov. Mt. S. I. 192.

415176   Zelendarka Svazek: 5 Strana: 0438
Zelendarka, y, f., hájovna u Vodňan. PL.

415177   Zeleně Svazek: 5 Strana: 0438
Zeleně, grün. Ros. Z. třpytivý. Kk. Br. 46.

415178   Zelené Svazek: 5 Strana: 0438
Zelené, ého, n. = zelená bouda z rato- lestí. Židé modlívají se o velikonocích pod zeleným. Knrz. — Z., něm. Zeliny, ves v Plzeňsku. Vz Blk. Kfsk. 446., 587. — Vz Zelený.

415179   Zelené Svazek: 10 Strana: 0528
Zelené = seno. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 142.

415180   Zelenec Svazek: 5 Strana: 0438
Zelenec, nce, m., rostlina: ožanka menší n. pomni na mne, chamaedrys, Vergissmein- nicht; barvínek n. zimostráz, vinca, pervinca, das Immergrün. Jg. Cf. Slb. 667. — Z. = kámen zelený, virideris, der Grünstein. Krok. I. 160. — Z., ves. Tk. II. 421., Tk. III. 233. V. 180.

415181   Zelenec Svazek: 7 Strana: 1135
Zelenec, nce, m., virideri-, kámen. Pršp. 6. 19.

415182   Zelenec Svazek: 10 Strana: 0528
Zelenec, nce, m. = kdo má zelený oblek. Tbz. VIII. 354.

415183   Zelenecký Svazek: 5 Strana: 0439
Zelenecký. Z. Lhota. Arch. V. 563.

415184   Zeleněni Svazek: 5 Strana: 0439
Zeleněni, n., vz Zeleněti.

415185   Zeleněný Svazek: 5 Strana: 0439
Zeleněný; -ěn, a, o, vergrünt. Bern., Dch.

415186   Zeleněti Svazek: 5 Strana: 0439
Zeleněti, ěl, ění = počínati zeleným býti, grün werden. Ros., Troj. — čím. Tam (v nebi) jest mnoho krásného dřievie du- chovnieho, jenž ctnostmi zelenie. Hus II. 263. — se. Nebojme sa chlapci, nebojme sa hladu, žitko sa zelenie, vyšše Belehradu. Sl. spv. III. 107. — se komu. Komu se nelení, tomu se zelení. Kos. 01. I. 223., Tč., Šd., Bž. — se kde. Prešlo i vzkriesenie a ešte horou dolou nič sa nezelenie. Btt. Sp. 35. Rostlina v denním světle se zelení. Kod. — kdy. Na jar zelenejú lúky a. zelenajú sä, zelenia sä. Hdž. Šlb. 56.

415187   Zelení Svazek: 5 Strana: 0439
Zelení, n., das Grüne, die Kräuter. D. exc. Z-ním něco ozdobiti. Dch.

415188   Zeleníce Svazek: 5 Strana: 0439
Zeleníce, e, f. = zelená voda, das Sauer- krautwasser. — Z. = neduh, die Grünsucht. Jád. — Z. = zelené proutí na koše, grüne Ruthen zu Körben. Jg. J. — Z., Seldnitz, ves u Podmokel. PL., Blk. Kfsk. 53. Vz Sdl. Hrad. III. 43., 48.

415189   Zelenička Svazek: 5 Strana: 0439
Zelenička, y, m., osob. jm. NB. Tč.

415190   Zelenidlo Svazek: 10 Strana: 0528
Zelenidlo, a, n., drasera rotundifolia, rostl. Dšk. Km. 12.

415191   Zelenie Svazek: 5 Strana: 0439
Zelenie, e, m,, osob. jm. Arch. IV. 381.

415192   Zelenika Svazek: 5 Strana: 0439
Zelenika, y, f. = druh vzácné révy, jež dává víno výborné, jehož vlastnosti však až po pěti, šesti létech se poznávají. Mladé je kyselé, později ztrácí kyselosť a mění barvu žlutavou v zelenavou; chuť lahodná, síla znamenitá. Exc.

415193   Zelenín Svazek: 5 Strana: 0439
Zelenín, u, m., eine Art Bergkrystall. Miner.

415194   Zelenina Svazek: 7 Strana: 1135
Zelenina, y, f., vz Slov. zdrav., Kram. Slov. 592.

415195   Zelenina, zeleninka Svazek: 5 Strana: 0439
Zelenina, zeleninka, y, f. = zelenosť, zelená barva, das Grüne. Ros., Rostl. Z. dře- vová, listní. Chyra. Z. listová (listní, chloro- fyll, das Chlorophyll, Blattgrün. Nz. - - Z. = zelená potrava, píce, das Grünzeug, grüne Speise, grünes Futter, D., Sych. U Říma- nův a Řekův, vz Vlšk. 91., 114., 115., 193., 194., 201., 208. Z.: Mrkev, řípa, kedlubny, kapusta, zelí, petržel, cibule, celer atd.; dušená z.; zelenina a vařivo. Dch. Pod z-nu jakožto hnojiva užiti štoloviny (zbytku po- pelu při dělání louhu mydlářského). Us. Dch. Z-nu pěstovati, prodávati, vařiti. Us. Kláštery na Mor. pěstovaly v zahradách svých daleko slavené ovoce a dobrou ze- leninu. Ddk. VIII. 300. Z-nu do rendlíku sázeti (aby tvořily sazeničky trojhran). U Král. Hrad. Kšť.

415196   Zeleninový Svazek: 5 Strana: 0439
Zeleninový, Grünzeug-, Z. semeno. Us. Dch.

415197   Zelenisko Svazek: 7 Strana: 1135
Zelenisko, a, n. = zelenina. Z. do po- lévky. Rgl.

415198   Zelenistý Svazek: 5 Strana: 0439
Zelenistý, grünlich. Slov. Z. voda. Klčk. VI. 79. Cf. Zelenastý.

415199   Zelenišče Svazek: 10 Strana: 0528
Zelenišče, e, n. = pole na křásty zelné. Hoš. Pol. I. 117

415200   Zeleniti Svazek: 5 Strana: 0439
Zeleniti, il, ěn, ění; zelenívati, grün machen o. färben. Tráva se zelení = zelená se. Ros. — Z. = prasecky mluviti, Sauglocke läuten. Us. Vz Zelený.

415201   Zelenitosť Svazek: 5 Strana: 0439
Zelenitosť, i, f. = zelenosť, die Grüne. Jg.

415202   Zelenitý Svazek: 5 Strana: 0439
Zelenitý, grün. Z. křoví (zelené). Troj. — Puch.

415203   Zelenivo Svazek: 7 Strana: 1135
Zelenivo, a, n. = zeleniny, Grünzeug, n. Rr. Sb.

415204   1. Zelenka Svazek: 5 Strana: 0439
1. Zelenka, y, f. = ožatá pšenice, potrava housatům, přížinky, der geschröpfte Weizen. Us. Jg. — Z. = zelenina, das Grünzeug. Us. Z. = petržel setá, jíž listů by se užilo. Dlj. 17. — Z. = zelená švestka, grüne Pflaume. Vypadá jako z. (= bledý, promodralý). U N. Kdýně. Rgl. — Z., houba, agaricus eque- stris, der Grünling. Čl. — Z., der Grünspan. Šd. — Vz Zelenky.

415205   2. Zelenka Svazek: 5 Strana: 0439
2. Zelenka, y, m. = bledý člověk, zelená sedmice. Cf. Zelenka, 1. Na mor. Val. Vck. — Z., y, m , osob. jm. Z. Jan, hudebník. Vz S. N. Z. Pavel. Vz Blk. Kfsk. 1165. Z. Jak. Vz Blk. Rfsk. 1036., 1165. — Z. = mlýn a) u Tábora, b) u Selčan. PL.

415206   1. Zelenka Svazek: 7 Strana: 1135
1. Zelenka = zelená hruška, zimňatka, zimnica, zimňačka. Mor. Brt Virenda. Pršp. 27. — Z. = zelená žabka, rosnička, Laub- frosch. U Úboče. Rgl

415207   2. Zelenka Svazek: 7 Strana: 1135
2. Zelenka, y, m., os jm. Z Jan Dismas, hud. 1679.—1745 Cf. Srb 74. — Z. = obrajt, finanční strážník, Aufseher (od zele- ného obleku). Val. Slavč. 100.

415208   Zelenka Svazek: 10 Strana: 0528
Zelenka, y, f. = zahrada. V zlodějské mluvě. Čes. 1. XV. 48.

415209   Zelenka Svazek: 10 Strana: 0680
Zelenka O., hud. sklad. Zl. Pr. XXIII. 336. s podobiz.

415210   Zelenkář Svazek: 5 Strana: 0439
Zelenkář, e, m. = zelenář.

415211   Zelenkářka Svazek: 5 Strana: 0439
Zelenkářka, y, f. = zelenářka.

415212   Zelenkastý Svazek: 7 Strana: 1135
Zelenkastý = zelenkavý. Slov. Šd.

415213   Zelenkavosť Svazek: 5 Strana: 0439
Zelenkavosť, i, f., grünliche Farbe. Na Slov. a Mor. Lipa 191., Šd.

415214   Zelenkavý Svazek: 5 Strana: 0439
Zelenkavý, grünlich. Oves je ještě z-vý. Mor. Šd. Z. oasa. Č. Čt. I. 233.

415215   Zelenkavý Svazek: 7 Strana: 1135
Zelenkavý = do zelena.

415216   Zelenky Svazek: 5 Strana: 0439
Zelenky, pl., f., claudiana, ovoce plané, prcavky. Vz Rstp. 478., Kk. 253. — Z. = druh hrušek, eine Art grüner Birnen. Us. Jg., Šd., Brt., Vck. — Z. = druh sliv, reine- claude. Dch.

415217   Zeleno Svazek: 5 Strana: 0439
Zeleno, vz Zelený. — Z., a, n. = zele- nosť, das Grün. Kopání pod zeleno (na vi- nici). V. Do z-na, na z. barviti. D. Za z-na česané (trhané) kyselé bývají. (O nedo- spělých nevěstách. Vz Ženitba). Prov., D., Č. Za z-na česaný (příliš záhy učený). Konst. Dala hrušky (hrách) obírati za zelena. Brt. S. 86., Sl. ps. Šf. I. 106. Začala jích (hrušek) obierať za z-na; Otrhej hrášek za zelena. Sl. ps. 89. Idzeme, idzeme, všeci sme v ze- leně, budzeme sa rovnac k čiré bukovine. Ps. sl. Štyry sta v zeleně (oblečených), štyry sta v červeně. Sš. P. 799. Keď se stromovie zeleno odeje. Ppk. II. 91. Za ze- lena síci. Br. Trhajte, lámejte (rozmarýn) za zelena, aby vám nevyrůst do semena. Sš. P. 390. To je kluk za zelena utržený (nadávka. Cf. Nedochůdče). V Kunv. Msk. O já nejsem za zelena utržen (hloupý). Us. u Kvasin. Pojďme do z-na. Hš. Sloh. 91.

415218   Zeleno Svazek: 5 Strana: 0439
Zeleno-, chloro-, grün-. Rst. 523.

415219   Zeleno Svazek: 7 Strana: 1135
Zeleno. Kdyby tam byl zůstal, už by byl dávno pod zelenem (mrtev). Mor. Rgl.

415220   Zeleno Svazek: 8 Strana: 0508
Zeleno. O jmenném skloň. cf. List. fil. 1895. 291.

415221   Zeleno Svazek: 9 Strana: 0403
Zeleno. Není za z na utrženej (o chytrém). Hoř. 117.

415222   Zelenoba Svazek: 5 Strana: 0439
Zelenoba, y, f., das Grünbleierz, obsa- huje kyselinu fosforečnou, kysličník olov- natý a něco chloridu olovnatého. Vz Těživec. Bř. Cf. Schd. II. 56., Br. N. 192.

415223   Zelenoba Svazek: 10 Strana: 0528
Zelenoba, vz Pyromorfit.

415224   Zelenobarvý Svazek: 5 Strana: 0439
Zelenobarvý, grünfärbig. Z. šat. Us. Tč.

415225   Zelenočerný Svazek: 5 Strana: 0439
Zelenočerný, grünschwarz. Rk.

415226   Zelenodřev Svazek: 5 Strana: 0439
Zelenodřev, u, m. Tomel z., diospyros chloroxylon, rostl. Vz Rstp. 1012.

415227   Zelenodřevý Svazek: 5 Strana: 0439
Zelenodřevý = zeleného dřeva, grün- holzig. Z. skořicovník. Rostl. III. 37.

415228   Zelenohedvábný Svazek: 5 Strana: 0439
Zelenohedvábný, von grüner Seide.

415229   Zelenohlávek Svazek: 5 Strana: 0439
Zelenohlávek, vka, m. = pták, virio, der Grünling. Rohn. — Z. = krkavec, pote- rium, die Becherblume. Slb. 512.

415230   Zelenohlavý Svazek: 9 Strana: 0403
Zelenohlavý. Z. lenka, zobonosec. Klim. 691.

415231   Zelenohnědek Svazek: 5 Strana: 0439
Zelenohnědek, dku, m., der Chlorophäit. Šm.

415232   Zelenohorský Svazek: 5 Strana: 0439
Zelenohorský, Grünberger-. Z. rukopis (Sněmy a Libušin soud). Vz S. N., Jir. H. 1. II. 354., Sbn. 22. — Z., samota u Čimelic. PL.

415233   Zelenohorský Svazek: 7 Strana: 1135
Zelenohorský rukopis, vz Rukopis (dod.), Hš. Dod 1. T. č. 1

415234   Zelenohrdza Svazek: 5 Strana: 0439
Zelenohrdza, y, f., der Grünspan. Slov. Ssk.

415235   Zelenochrupka Svazek: 10 Strana: 0528
Zelenochrupka (!), y, f. = salát. Vusin.

415236   Zelenojasný Svazek: 5 Strana: 0439
Zelenojasný, grünhell. Bendi. I. 80.

415237   Zelenokabátník Svazek: 7 Strana: 1400
Zelenokabátník, a, m , Finanzwach- mann. Světz. 1893. 274. a.

415238   Zelenokabátník Svazek: 8 Strana: 0508
Zelenokabátník, a, m. = myslivec. Pečír. Kalend. 143. b.

415239   Zelenokadeřavý Svazek: 5 Strana: 0439
Zelenokadeřavý, grünlöckig. Z. víly. Němc. I. 65.

415240   Zelenokam Svazek: 5 Strana: 0440
Zelenokam, u, m., der Grünstein, Diorit. Mus. Zelenokamy: tmavozelené č. zeleno- černé, zrnité či skoro celistvé smíšeniny živce s amfibolem n. augitem. Odrůdy: diorit, diabas, dolerit, afanit, břidlice diori- tová. Vz Hornina. Bř. Cf. S. N., Schd. II. 70., 141., Bř. N. 257., KP. III. 14., 43.

415241   Zelenokam Svazek: 7 Strana: 1135
Zelenokam. Cf. Chat. 41., Hlb. II.XXXVI.

415242   Zelenokamen Svazek: 5 Strana: 0440
Zelenokamen, e, m. = zelenokam. Nz.

415243   Zelenokamenný Svazek: 5 Strana: 0440
Zelenokamenný, von grünem Stein, Ge- stein. Z. žíla, Mus. 1880. 377., pruh. Krč.

415244   Zelenokamový Svazek: 8 Strana: 0508
Zelenokamový. Z. chuch. Am. Orb. 81.

415245   Zelenokrový Svazek: 8 Strana: 0508
Zelenokrový drabčík, brouk. Vz Klim. 199.

415246   Zelenokřídlý Svazek: 9 Strana: 0403
Zelenokřídlý mol. Stein. 165.

415247   Zelenokvět Svazek: 5 Strana: 0440
Zelenokvět, u, m., rostlina, chloranthus. Z. tupolistý, ostrolistý. Rostl. I. 257., III. 22.

415248   Zelenokvětka Svazek: 5 Strana: 0440
Zelenokvětka, y, f., chloanthes, rostl. Rostl. I. 245.

415249   Zelenokvětnatý Svazek: 10 Strana: 0528
Zelenokvětnatý zamat (samet). Slov. Sbor. čes. 252.

415250   Zelenolesklec Svazek: 5 Strana: 0440
Zelenolesklec, skelce, m., chlorophanus, brouk. Z. ostnokrovečný, ch. viridis Kk. Br. 292.

415251   Zelenolesklec Svazek: 9 Strana: 0403
Zelenolesklec, brouk. Z. obecný, ch. vi- ridis, travní graminicola, trnokrový, gibbosus, vrbový, saiicicola Klim. 547.

415252   Zelenolesklý Svazek: 5 Strana: 0440
Zelenolesklý, chlorophaenus, n. př. hlav- natka bradavičnatá. Rst. 523.

415253   Zelenolice Svazek: 5 Strana: 0440
Zelenolice, e, f., der Chrysolith, Olivin, nerost. Miner.

415254   Zelenooký Svazek: 9 Strana: 0403
Zelenooký. Z. netvor (žárlivost). Slád. Ott. 85.

415255   Zelenopál Svazek: 5 Strana: 0440
Zelenopál, u, m., der Chloropal, nerost. Miner. 489.

415256   Zelenopláštník Svazek: 7 Strana: 1135
Zelenopláštník, a, m., geometra, motýl. Vz Kk. Mot. 254.—256

415257   Zelenopláštník Svazek: 9 Strana: 0403
Zelenopláštník, a, m., pseudoterpna, Geisskleespanner, motýl: janovcový; geo- metra, Buchenspanner: březový; phoro- desma: řebříčkový, dubový; nemorida ma- teřídouškový, lískový, hlohový, olšový. Stein. 141.. Exl. 165. nn.

415258   Zelenorez Svazek: 5 Strana: 0440
Zelenorez, rzi, f., zelenorez, u, m. = zelená rez, der Grünspan.

415259   Zelenorezný Svazek: 7 Strana: 1135
Zelenorezný, Grünspan-. Z bronc. Dk. Aesth. 567.

415260   Zelenorouný Svazek: 10 Strana: 0528
Zelenorouný. Z. petřínská stráň. Zvon V. 620.

415261   Zelenoskvrnný Svazek: 9 Strana: 0403
Zelenoskvrnný, vz Brdavičník

415262   Zelenosť Svazek: 5 Strana: 0440
Zelenosť, i, f., die Grüne, Grünheit, grüne Farbe. Z. drnu, Ráj., stromu atd. Sal., Jád. Spievaj si, dievčátko, netrať veselosti, ako sa netratí tráva z-sti. Sl. ps. 1., Sl. spv. I. 1. Šanujcě dzěvuche svoji poctivosci, jako ta travěnka svoji zelenosci. Sš. P. 378. Jarní z. Kká. Td. 61. Pod bielosť tam se z. skryla. Sldk. 310. Tak v své zelenosti čistotný a blysknavý jako křišťál v své bě- losti. BR. II. 886. a. Ratolesti palmové nikdy z-sti své neproměnie. Hus III. 65.

415263   Zelenosť Svazek: 7 Strana: 1135
Zelenosť. Ž kl. 36. 2.

415264   Zelenošedě Svazek: 10 Strana: 0528
Zelenošedě. KP. IX. 324.

415265   Zelenošedý Svazek: 5 Strana: 0440
Zelenošedý, grüngrau, grünlichgrau.

415266   Zelenošerý Svazek: 10 Strana: 0528
Zelenošerý. Z. úbočí. Svět. knih. 420. 149.

415267   Zeleňounký Svazek: 5 Strana: 0440
Zeleňounký, lieblich grün. Dch.

415268   Zelenov Svazek: 5 Strana: 0440
Zelenov, a, m., zaniklá ves v Plzeňsku. Blk. Kfsk. 1055. — Z., hora v Domažl. Jrsk.

415269   Zelenovina Svazek: 5 Strana: 0440
Zelenovina, y, f. = zelenina, das grüne Wesen. Rostl. III. 106.

415270   Zelenovlasý Svazek: 5 Strana: 0440
Zelenovlasý, grünhaarig. Z. vodní panna. Us. Tč.

415271   Zelenovna Svazek: 5 Strana: 0440
Zelenovna, y, f., samota u Něm Brodu. PL.

415272   Zelenovo Svazek: 8 Strana: 0508
Zelenovo, a, n., míst, jm. v Novohrad. na Slov. Phľd. 1894. 61.

415273   Zelenovský. Z Svazek: 10 Strana: 0528
Zelenovský. Z. lesy u Králik. Jrsk. XXII. 154.

415274   Zelenozlatě Svazek: 10 Strana: 0528
Zelenozlatě. Listy se chvěly z. Zr. Fant. pov. 283.

415275   Zelenozlatý Svazek: 10 Strana: 0528
Zelenozlatý rybářík (pták). Jrsk. IX. 209.

415276   Zelenozrný Svazek: 5 Strana: 0440
Zelenozrný, grünkernik. Mt. lid.

415277   Zelenožeberka Svazek: 5 Strana: 0440
Zelenožeberka, y, f., die Grünrippe (Rübe). Šp.

415278   Zelenoželezec Svazek: 5 Strana: 0440
Zelenoželezec, zce. m., grüne Eisenerde, nerost. Miner. 303.

415279   Zelenožlutý Svazek: 5 Strana: 0440
Zelenožlutý, grüngelb. Moldonky z-té barvy. Km. 1884.

415280   Zelensko Svazek: 5 Strana: 0440
Zelensko, a, n., samota u Štítné na Mor.

415281   Zelenučký Svazek: 5 Strana: 0440
Zelenučký. Z. prostobrv, Weisia viri- dula (mech). Let. Mt. S. VIII. 1. 13.

415282   Zelenud Svazek: 5 Strana: 0440
Zelenud, u, m. = zelenokam, diorit, der Grünstein. Am.

415283   Zeleňunký Svazek: 5 Strana: 0440
Zeleňunký = zeleňounký. Nechýľ sa ty, javorečku, eštes' z-ký. Č. Čt. I. 267.

415284   Zelenuška Svazek: 7 Strana: 1135
Zelenuška, y, f., chlorops, moucha. Cf. Brm. IV. 506.

415285   Zelenuška Svazek: 9 Strana: 0403
Zelenuška, y, f., moucha. Vz Ott. XII. 243.

415286   Zelenutý Svazek: 5 Strana: 0440
Zelenutý = zelenitý, zastr. Troj.

415287   Zelený Svazek: 5 Strana: 0440
Zelený; zelen, a, o, grün. Z. tráva, V., bylina, píce, drn (trávník), žába, ještěrka, housenka, barva, sukno, Us., ratolesť, chroust, Ros., rozmarýn, lípa, les, háj, hora. Brt. Z. trh, šp. m. zelný, Kohlmarkt, m. Z. luh, grüne Aue, fizole (vařené s luskami), grüne Bohnen, hrášek (upravený jako jídlo), pryčka, Zeiserlwagen, sklepení v Drážďanech, das grüne Gewölbe. Dch. O z-ných věcech mlu- viti, die Sauglocke läuten. Us. Barva z-ná znamená naději. Sb. uč. Zeleným okom nás pozoruje (závistivým). Dvrs. Seš na to ze- lenej = nerozumíš tomu. U Držkova. Kodym. Z. seno, NA. IV. 85, víno (vz Víno), žláza (u říčného raka), Ves. IV. 130., hnojení, NA. IV. 77., borky (jalovcová zrnka), Slov. Šd., barvivo (chromogen), SP. II. 101., z. papoušek, Us., šero. Šml. I. 50. Ten zelenej kapusty u nás jíst nebude (do té doby ne- vydrží n. zemře). Syt. Táb. 77. Má pod nosem zelenou kotačku, z-nou housenku (visí mu sopel). Mor. Šd. Ja jim ju něbudu menovať, ale jak baj v kostele uviďú robu ze z-num hytum, s černýma paskoma, to ju poznajú. Slez. Šd. Čija by byla, dyž sem sľúbila pod zeleným dubem, že my svoji budem. Ps. slez. Šd. Hôľky či holičky sú z-né, nedorastené slivy. Hrbn. Je mně z-no kolem žaludku (špatně: žertem). U Král. Hrad. Kšť. Rozloučení, což je to těžká věc, to je horší nežli jaká bolesť; od bolesti zelená zelinka (bylinka), od loučení je pravá ručinka. Ps. slez. Šd. Ej lúčka, lúčka, lúčka zelená, poznala som si na lúke lúčke môjho jelena. Klčk. VI. 95. Z-né sem sela, červené mi schodí; Za ten zelený jabor, a za ten nejzelenší. Brt. P. 22., 94. Kerý tě ponese přes zelené dúbí, přes zelený hájek. Ps. mor. Šd. Len bys ty také zelené řeči ne- táral (vz nahoře). Lipa I. 97. To sa chlapci, to sa, jak oltárne sviece; keď idú po háji, celý sa trbliece; košilky zelené, striebrom obrúbené, klobúčky obité, orlom podperené. Btt. Sp. 7. Z., kvetistá pažiť; Zaspievaj, vtáčatko, na z-nom kríčku. Phld. IV. 463. Vaša dievka svoj zelený vienok prehrala; Vyhnal ovečky na z-nou pašu Dbš. Sl. pov. VII. 30., VIII. 39. Zelený háj, kravičkám daj, dajže jim, daj. Dbš. Obyč. 166. Ja jsem byla v zeleném hájíčku, žala jsem si pro kravy travičku; Kúpil damašku z-ho, obinul lipky do něho; juž seš, Kačenko, juž seš má, juž se ta lipka zelená; Kolednice idú, koledovať budú, leluja, zemo zelena. Sš. P. 538., 692., 745. Jak která panenka v zele- ném věnečku (poctivá). Sl. ps. 19. Ej duby, duby, zelené duby, zelená dubina! Píše mi milý lístoček malý hore od Budína: Pod Muráňom stojí lipka zelená, pod tou lipkou tečie voda studená; kto tu vodu piť Bude, mrcha ženu mať bude. Sl. spv. I. 15., III. 119. Na východe zo Z-ho plesa (jezera) pra- mení sa rieka Váh; Otec tvôj nechce z hrobu vstať a z pod zelenej trávy a nevie, nevie tvoja mať, čo svet z tebä spraví. Č. Čt. I. 171., 241. Oj, si-li žena, daj koňom sena, sena zeleného a já tobě dám vína červe- ného; Puťari (pltaři), puťarí, na puťa sedajte, z-ho vínku po vodě hledajte; Už mi tak nebude, jak mi bylo kdysi, vykvetla mně růže na zelenej misi. Pck. Ps. 13., 22., 41. Podajte mi praporce z-ho, neb ta barva jest naděje každého dobrého. Výb. II. 44. Bielym kvitne, z-ným odvisne, červeným odpadne (jablko). Mt. S. I. 135. Bielo je, nie je deň; čierno je, nie je noc; zelenô je, nie je tráva; chvost má, nie je kráva
(straka). Na Slov. Zelena jsem jako tráva,
tráva nejsem, žlutá jak vosk a vosk nejsem,
duši mám a člověk nejsem, ocas mám a
pes nejsem, hádej, co jsem (mrkev)? Ve
Slez. Šd. Olivově, kovově, zlatově, leskle,
aksamitově z-ný. Stn. I. 42., Kk. Br. 20,
22. Z. jako brčál, jako dětel, jako tráva,
Us., jako čížek. D. Je to z né jako krušina
(ku př. ovoce). Na mor. Val Vck. Je z-ný
jako tráva (je mu špatně, špatně vypadá).
Us. Kšť. Bol odrazu i bľadý jako smrť i ze-
lený jako túz, i svetlý jako šata. Lipa I.
71. Po dešti je tráva zelenější, po pláči
láska vždy vroucnější. Us. Kšf. Šel na ze-
lenou louku (umřel; o židech). Tkč. Pase
se na zelené louce (= zemřel). Bdl. Dostal
se na zelenou ratolesť. Vz Šťastný. Lb., Us.
Nemoci přijíti na zelenou louku (nezmoci
se). Us. Jdi na zelenou louku, geh, wo der
Pfeffer wächst. Dch. Zelený hrozen není
sladký a mladý člověk není stálý. Pk. Za
zelena trhané bývá kyselé. Lb. Z-né vánoce,
bílé velikonoce. Us. Šd. Vedlé suchého
dřeva i zelené shoří (dobrý od zlého se
nakazí). Prov. Šd. Ten už nebude zeleného
trávníku šlapat (umře) Us. Brt. Je pod
z-ným (opilý). Šd. — Z. čtvrtek, der grüne
Donnerstag. Háj., D. Květný pondělku, kdes
klíče poděl ? Poděl sem je, poděl zeleným
štvrtkům. Sš. P. 769. Kdo sní na z. čtvrtek
kousek krupice na hladový život, toho had
neuštkne. U Nov. Bydž. Kšť. Myrta na z.
čtvrtek sázená dobře se ujme. Us. Kšť. Na
zelený čtvrtek, kdy se při gloria naposledy
všemi zvony zvoní, chodí lidé do zahrady
a třesou stromy, aby hojně urodily. Kld.
O pověrách o z. čtvrtku vz Mus. 1853. 493.,
1854. 548. Z. neděle odtud, že se při boho-
službě katol. užívá roucha zelené barvy.
Jsou to 3., 4. a 5. po sv. Duchu. Dch. Z.
matka boží, Marie Himmelfahrt. První pořez
po sv. Jiří a druhý po Zelenej matce boží
(Krautweihe). Zř. selské v Loučanech 1.1525.
Sd. — Z. krev. Dítě ze z. krve (= neman-
želské, unehelich). Us. Dětí ze z. krve při-
nášívají zřídka štěstí do domu. Sá. — Zelená. Z-nou někomu dělati (= mámiti, šáliti ho, Jem. Sand in die Augen streuen). Us. Šd., Tč., D., Sych. Stánek pod zelenou (u židův). D. Svátek pod zelenou, Lauben- hüttenfest, n. Šm., Dch. — Z., hospoda u Chrašťan; samota u Luštěnic. — Zelené matky boží den = nanebevzetí panny Marie. — Zelené do polívky. Šm. — Z. bouda, grüne Baude, myslivna u Brandýsa n. L.; Z. chalupa, samota u Uhlíř. Janovic; Z. hora, samota u Vodňan a myslivna u Zá- stavky; Z. hora, Grünberg, zámek u Ne- pomuk, Tk. IV. 22., 42., 45., Tf. Odp. 213., 270, Sdl. Hr. II. 228., Blk. Kfsk. CL.; Z. ves, Gründorf, ves u Pacova; Z. dolíky, Grünthal, hájovna u Renčova; Z. důl, Grün- thal, ves u Brandova a sam. u Čisté; Z. vrch, Grünberg, nad slez. městem Schön- berkem, Krč.; Z. palouky, sarn. u Jisteb- nice; Z. předměstí v Pardubicích; Z-ný, samota u Čimelic, myslivna u Královic; Z-né, ves u Přeštic; Z. domek, Grünhäusel, sarn. u Smíchova; Z. strom, Grünbaum, sam. u Vys. Mýta; Z. věnec, Pochet, hospoda u Nov. Jičína na Mor. — Z., ého, m., osob. jm Z. Jan z Počapel. Tk. III. 117. — Z. Václ. gymnas. ředitel a spisov., †. Vz Tf. H. 1. 163., 169., 171., Šb. H. 1. 309, S. N.

415288   Zelený Svazek: 7 Strana: 1135
Zelený. Cf. Mkl 400. a. Les chvojný (černý) i zelený (živý, listnatý). Sdl. Hr. VII. 151., 155., Osv. Neb když se to děje na zeleném (mladém), co pak bude na su- chém (starém)! Drk. 166. a. Z. jak krušina. Vhl. Je zlostí všecek z-ný. Us. Pdl. — Z. čtvrtek. Vz Zbrt. 71., 73., 76., Obz. 1892. (Brt), Km. 1887. 772. nu. Hodí-li se na z. 518* čtvrtek před východem slunce do sklepa kus svěceného medu, žáby z něho se vy- tratí. Us. Kšť. — Z. krev = myslivec. — Z. svátky = svatodušní. Němc., Rgl. — Z. pán = čert. Podkrkonoš. Pam arch. XIV. 360. — Z. = nedospělý, nerozumný; špatný. Cf. Zeleno — Z. vrána = mandelík. U Kři- mic v Plzeň. Šír. Pt. — Z. vrch u Skryj. Jsfk. — Z. Václ. † 6/4 1875. Cf. Osv. 1875. 360., Tf. Mtc. 301., Pyp. K. II. 549., Bačk. Př. 186. a Písm. 933. — Z. Václ. Vlad., dr. a žurnalista v Praze, † 29. února 1892. Tf. H. 1. 73., Mus. 1886. 641.

415289   Zelený Svazek: 8 Strana: 0508
Zelený čtvrtek (pověry a obyčeje). Vz Nár. list. 1894. č. 81. odp. feuill. (na Litomyšl.), Oestr. Mon. (Böhm.) I. 442. (Sbtk.), NZ. II. 602., 701., IV. 324. nn., Duf.857. Na z. prou- tek se dostati. Šml. I. 195. Co je v lete z-né, býva v zime zedené (snědené). Phľd. 1895. 486. — Z. = seno. Zeleným nakrmili. Švihá- čina. Brt. D. II. 520.

415290   Zelený Svazek: 9 Strana: 0403
Zelený ako tráva, žába, ako túz; Zelené veci predkláda; Z-né, v zime zjedené. Zát. Př. 379a. Z. jak húsenka. Mus. ol. 1898. 121. — Z. čtvrtek. Pověry o něm vz v Hoř. 197. — Z. = nezkažený. Mluví jako děvče zelené. Slád. Ham. 32. — Zelená = zadržené peníze, princ. Us. fiakristů. Kukla 133. — Z. Václ., V. dr. Sr. Jub. XXXVI.

415291   Zelený Svazek: 10 Strana: 0528
Zelený závistí. Zr. Strat. 81. — Z. čtvr- tek. Sr. Čeč. 164., Vyhl. II. 46, Vykl. Obrz. 442., Vlasť. I. 167. — Z. = nedospělý. Když z-ný můj rozum byl. Slád. Ant. 33. — Z. Václ. Sr. Lit. I. 940., Tk. Pam I. 381., 453. Životopis jeho od B. Augustinové. V Osv. 1905.

415292   Zeler Svazek: 5 Strana: 0441
Zeler, u, m. = celer. Na Slov. Hdž. Šlb. 48.

415293   Zéler Svazek: 5 Strana: 0441
Zéler, a, m., z něm. Seiler, provazník. Arch. IV. 303.

415294   Zelet Svazek: 7 Strana: 1136
Zelet, u, m. = kbelík na mléko. Slov. Němc. Vz násl.

415295   Zeleta Svazek: 7 Strana: 1136
Zeleta, y, f. = zelet, (dod.) Němc.

415296   Zéletka Svazek: 10 Strana: 0528
Zéletka, y, f, zdrobn. zelet, kbelík na mléko. Sbor. Nár. list. 1900. 309. 2.

415297   Zeleznák Svazek: 5 Strana: 0441
Zeleznák, u, m. = železňák. Na Ostrav. Tč.

415298   Zeleznice Svazek: 5 Strana: 0441
Zeleznice, e, f. = železnice. Na Ostrav. a Slov. Tč.

415299   Zelezník Svazek: 5 Strana: 0441
Zelezník, a, m. = železník. Na Ostrav. Tč. Také na Slov. Dbš. Sl. pov. II. 75., III. 95.

415300   Zelezný Svazek: 5 Strana: 0441
Zelezný = železný. Na Ostrav. a Slov. Hdž. Čít. 237.

415301   Zelezo Svazek: 5 Strana: 0441
Zelezo, a, n. = železo. Na Ostrav. a Slov. Tč. Železo či zelezo vraveť je oboje dobré. Hdž. Čít 211.

415302   Zelhati Svazek: 5 Strana: 0441
Zelhati, vz Selhati.

415303   Zelhaus Svazek: 7 Strana: 1136
Zelhaus, u, m., Zellenhaus. Us. v 16. stol. Z-sy k chování chudých a nemocných lidí postavili. Sdl. Čásl. 158.

415304   Zelhosteiněti Svazek: 8 Strana: 0508
Zelhosteiněti = zlhostejněti. Jg. (ZI. Jg. 268.).

415305   Zelí Svazek: 5 Strana: 0441
Zelí (zastr. zelé; posud ve vých. Mor. po venkově. Brt., Vck. Zelé, é, é, é, é, ú (é), ím; pl. zela, zel, ám, a, a, ách, ama. Vck. Z., gt. v ob. mluvě místy: zelího. Bž. 108.), n., zelice, e, n, zelíčko, a, n. — Z. = mnoho zelin, zelina, die Krauter, das Kraut. Prustvorec roste i v tatarské zemi, pročež jej v Litvě jmenují tatarské zelí. Byl. Má milá má také zeljé, co mě zhojí do neděle. Sš. P. 152. Zelé zelené (bylina). BO. Natrhal zelé kyselého. Bj. Zelice, n. = zelenina. Žvt. otc. 51. a. Zelicě za obyčej jediechu. Dal. 64. Vaří sobě nějaké zelíčko. Kšch. 6. Nemá doktor takej masti, čo vy- hojí moje kosti; Hanka len má takô zelie, čo vyhojí do nedele. Sl. spv. III. 104. Z. svatojanské či zaječí z. = rozchodník velký, sedum telephium. Us. u Počát. Jndr. Bolí tě hlava? Dej si na koleno z. (žertem). Zlé zelí nezahyne (mráz kopřivu nespálí). Prov. — Z. zahradní rozličného druhu zvl. hláv- kové, das Küchenkraut, Kraut, der Herzkohl, Hauptkohl. Z. hlavaté n. hlávkové (hlava- tice), D., vz Rstp. 85., Čl. 13., Čl. Kv. 299., FB. 77., Slb. 688., Kk. 214., KP. III. 269., Sbtk. 304., plané (kapusta bílá), květné (karfiol), vz Gl. 385., Rstp. 85., Kk. 214., řepné, vz Kk. 214., Schd. II. 292., bílé, turecké (tykev), Us., karaibské, mořské, palmové. Vz Rstp. 1664., 1092., 1619. Z. (hlávkové) erfurtské, janské či jakubské, sviňobrodské, polorané, rané, brunšvické, bílé, červené, polní, mag- deburské, hollandské, yorské, svatojanské, centnýřové, pozdní, veliké, nízké, americké. Dlj. 10., 11., 12., Us. Z. kadeřavé (kapusta) zimní, brassica oleracea acephala, hnědé (nízké, vysoké). Dlj. 14., V. Řepa, kolník, cvika, mrkev, křen, ředkev, kapusta, špí- nák, mořské z., kadeřavé z., lebeda, salát, petružel, řeřicha — zelí slovou. Kom. Z. sv. Barbory, červené, kočičí, vz Rstp. 1197., ostré, ozimé, vlaské nebo savojské. Kh. Z. palmové. Schd. II. 268. Z. hnědé, der Braun- kohl. Hlávka zelí. Z. krouhati, řezati, vy- sekávati, kroužiti, okopávati; z. zakládá hlávky. Šp. Z. strouhati na struhadlech (ve Slez.: krůžlati na kružadlech). Mor. Šd. Pravěli, že sem jim na zelé narvala (nalá- mala) chrástí. Slez. Šd. Máme z. v zahradě, na poli. Us. Tak ho postaviti do z. (o ne- hybném člověku)! Us. Sd. Milá z. okopává, šohaj za ňu povolává: Koně v z. a hříbátka v petrželi. Sš. P. 275., 508. Připíjám vám přes hlávku zelí, že ste se přišli najesť na veselí. Přípitek slez. Šd. Jíti, choditi, lézti komu do zeli (= za milou, kaziti mu zná- mosť, Jem. ins Gehege steigen, hinter Jem. Rücken der Liebesfrende nachgehen) Dch., Šd., Kšá , Tč., Bkř. Spaste duši, koza v zelí (v žertu na označenou zděšení se při ne- patrné nehodě)! Us. u Král. Hrad. Kšť. Je-li moc přísady, je (bude) málo zelí. Na Zlín- sku. Brt. Jsou-li v zimě na cestě tlusté ledy, podaří se výborně zelí; Poválejí-se sazeči sázejíce zelí na poli, urodí se zelí. Kld. Z. na den sv. Prokopa okopané bude samé hlávky. Kld. Když sa urodí z., seno ;sa zkazí. Na Vsacku. Vck. Stydí se jako koza v zelí (nestydí se). U Litomš. Bda. Když sedíš v zelí, nebuď vlkem, ale kozlem. Kká. Td. 253. Do Jakuba zelíčko, po Jakubě zelí. Tč. Když na Havla z. sklízí se, to je hořké; Panny Marie na nebe vzetí, hlávka do zelé letí; Když je tuhá zima a vytajú napřed chodníky, to (tož) bývají velké hlávky zelí; Sv. Prokop, zelí okop (okopává se z.). Slez. Šd. Mníš trávu, ano zelí (něco lepšího). Flaška. Do zelí s ní (nehezká jest. Vz Tělo, Hezký, Neustrojený). Lb., C. Psem z. vo- ziti (orati. Vz Marnotratný, Prodělání. Auf der letzten Pfeife blasen. Tč.). Č. — Z. = jídlo ze sekaného, krouhaného zelí, das Kraut. Z. sladké, kyselé, das Süss-, Sauerkraut. Us. Z. brukvové, naložené, řepové, košťálové, tuřínové, Hsng., dyňové (z dyní). Šd. Sud na zelí. Šp. Z. nakládati, šlapati, vařiti. Us. Z. už vykysalo. Šp. Na z. mě neužije (zelí nerád jím). Na Hané. Bkř. Snědl talíř syro- vého z. (t. j. kvašeného, ale neuvařeného). Us. Šd. Bez zelia nieto veselia. Poř. Zátur. Jez hrách se zelím a zelí s hrachem a ne- dostaneš podagra; Zlá žena trpké zelí. Kšá. Z. mi dáváš a uzeninu jsi si nechal. Šml. Na maso pivo, na zelí voda. Č. Hledí jako kyselé z. Vz Zádumčivý. Lb. Po domácím z. břicho nebolí. Prov. Tč., Pk. Žena muže želí, dokud nezevře z. Lom. Pěknéť jest bylo to kázání jako nemastné z. Mus. — Zelé = zelená rez (zastr.), der Grünspan. Ms. alch.

415306   Zelí Svazek: 7 Strana: 1136
Zelí. Cf. Mkl. Etym. 400. a., Kram. Slov., NZ. I. 337. (zvyky a pověry). Z. zaječí, oxalis acetosella, rost. Mor. Brt. — Z. sladké, na sladko = hlávkové. Us. Jdi do z. (o ška- redé). Zelo nevelo, ale kaša, to je paša. VSlz. I. 237. Bez zelia nieto veselia. Slov. Zátur.

415307   Zelí Svazek: 8 Strana: 0508
Zelí, zelij. Gb. H. ml. I. 192. Cf. Brt. D. II. 441. Tenkrát jest z. teprv dobré, když ho mráz obejde (tak těšívají, mrzí-li něco ně- koho). Nár. list. 1894. č. 169. odp. feuill. Kob- zole a žele to je jidlo vesele. Brt. D. II. 475.

415308   Zelí Svazek: 9 Strana: 0404
Zelí. Želé je najlepší devětkrát zhřívané. Čes. 1. X. 384. Leze mu do z. (přebírá mu milou). Hoř. 118. — Z. zaječí — štavel. Mus. ol. III. 136.

415309   Zelí Svazek: 10 Strana: 0528
Zelí = zelina. Zlé z. nezhyne. Domžl. Čes. 1. XII. 308. Z. je polovičné chování (strava). Slez. Vyhl. II. 66. Do zela ho po- staviť (o neobratném). Vlasť. I. 236. Z. hla- vaté, brassica capitata: zelí hlávkové (hla- vaté), zelé, hlávky, hlavatice, kapusta (slez. ), přísada, vicher (Volyň). Vz Čes. 1. XIV. 374.

415310   Zelí Svazek: 10 Strana: 0680
Zelí, n. Jde, jako dy šlape zéli = po- malu. Ces. 1. XV. 143.

415311   Zelibor Svazek: 7 Strana: 1136
Zelibor, a, m., os. jm. Arch. VII. 248.

415312   Zelibus Svazek: 5 Strana: 0442
Zelibus, a, m., sam. u Vorlíka.

415313   Zelice Svazek: 5 Strana: 0442
Zelice, e, n., vz Zelí. — Z. = kapusta obecná, brassica oleracea. Vz Rstp. 85.

415314   Zelice Svazek: 9 Strana: 0404
Zelice, e, n., zdrobn. zelí. Pojedli kyse- lého z. Rozb. III. 730.

415315   Zelice Svazek: 10 Strana: 0528
Zelice = zelíčko. Chč. S. II. 212b. _ Zelice, vz Brukev obecná.

415316   Zelíčko Svazek: 5 Strana: 0442
Zelíčko, a, n., vz Zelí.

415317   Zelienky Svazek: 10 Strana: 0528
Zelienky = ringloty. Liptov. Sbor. slov. IX. 46.

415318   Zelík Svazek: 5 Strana: 0442
Zelík, a, m., os. jm. Šd.

415319   Zelík Svazek: 7 Strana: 1136
Zelík. Jsi tlustý jako z. Slez. Šd.

415320   Zelina Svazek: 7 Strana: 1136
Zelina. Cf. Mkl. Etym. 400. a. Má ma- mičko, běda mně je! Má ceruško, cože ti je? Obrali ňa na z-ně, málo živú nechali ně. Brt. P. II. 325. Jen z-ny do sv. Jana Křtitele nasbírané jsou léčivé. Brt. Z. masná, caltha palustris. Göm. Bartol. Z. šťastná, vz Osúdenica.

415321   Zelina Svazek: 8 Strana: 0508
Zelina. Zlá z. nevyhyne. Všade se mrcha z. (planá) najde. Phľd. 1894. 441. — Z. sv. Jana — Černobýl, artemisia vulg. Brt. D. II. 499. (rostl.). — Z. hostcová, řepka, carlina vulg., rostl. Ib. 501.; z. hostcová, echinops spharocephalus. Brt. D. II. 502. — Z. křehká, lekavec, hubonoha, impatiens noli me tangere, rostl. Ib. 504. — Z. ochvatná, bílý kořen, hlu- zovník, scrophularia nodosa, rostl. Ib. 507. — Z. větrová, vz Větrový (3. dod.).

415322   Zelina Svazek: 9 Strana: 0404
Zelina mrcha všade; Z. vyhúkla; Z. zlá nezhynie; To trpká zelinka; Zelinky niet nadarmo. Zát. Př. 379a. Pověry týkající se zelin na Vyzovsku. Vz Mus. ol. XII. 112.

415323   Zelina Svazek: 10 Strana: 0528
Zelina černá, vz Koniklec zde.

415324   Zelina, zelinka Svazek: 5 Strana: 0442
Zelina, zelinka, y, f. = bylina zelená, das Kraut, Gewächs, Gräschen, die Pflanze. V. Z-ny = byliny (lékařské), jež mají pro rozličné nemoci v domácnosti uschované. Na mor. Val. Vck. Z. = rostlina, jejíž lodyha nikdy dokonale nezdřevnatí, za jedno léto vyroste, kvete, plody dává a hyne, jař. Rst. 309.. 523. Cf. S. N., Ž. wit. 89. 6. Nie je to zelina na rany, leš (než) je to z. do jamy. Sl. ps. 147. Arabská z., costus spe- ciosus, arabisches Wundkraut; býková z., herba tauri (vaccae), der Erwenwürger; sva- tojanská z. = černobýl; Vytrhnúť někomu z pod noh z-nu, clavem extorquere Herculi, Jem. den Vortheil aus den Händen reissen. Na Slov. Bern. Všelijaké zeliny. Us. Šd. Ochvatná zelina, scrophularia Ehrharti (od- varem omývají ochvácený dobytek), Phld. III. 3. 291.; z. šedivá (jablečník), marrubium, weisser Andorn, Nz. lk.; z. = škrkavičník, lupinus alba, Path. III. 633.; z. krtičná (krtičník), euphorbi lathyris; zelina janská, aecidiuin euphorbiae); z. masná, chenipo- dium bonus Henricus ; z. nátchová = čistec německý, stachys germanica; z. šťastná (bez- vršník), veronica latifolia; z. peniazková (pagnčíca), pánbíčkové koláčky, malva ro- tundifolia; šťastná z., osúdenica, súdenička, obrátka, ophioglossum vulgatum, rostl. Let. Mt. St VIII. 1. 8., 1. 11., 1. 22., 1. 30., X. 1. 47., 1. 51., 1. 54. (Šd.). Půjdeš na zelinky < Arzneikräuter) do našej zahrady. Sš. P. 232. Odtrhni si tamto tú zelinku, čo sa ti pred očima zelenie. Dbš. Sl. pov. III. 55. A já mám zelinku pletenú v lelíku. Sš. P. 397. Věděti, od čeho každá zelinka jest, jak a kdy se trhati má. Bdl. Učinil všeliku zelinu po vlastech (herba). BO. Dá milá zelinky, mamička šátečku, bude polahčeno mojemu srdečku. Sš. P. 373. Sbiera zeli- nečku pre moju boľavú hlavičku. Sl. ps. 147. Di mě, milá, do téj apatéky, přines všelijaké zelinečky. Brt. P. 91. Šly tři panny na maleny, trhaly si zelinečku, co pěkně voní. Ib. 62. Každý had vzal na jazyk jakúsi zelinku, ktorá tam rástla, zelinkou dotkol sa skaly, tá sa otvorila a hadi jeden po druhom vo skale zmizli. Č. Čt. V. 174. Ani byliny ani zeliny. BO. Sotva že to matka povie, dietky sa rozletia, aby sbie- raly zelinky, čo matku vylieča. Zátur. Háj. I. 23. Navařím ti zelin od žaludka. Na Ostrav. Tč. Potom budem, mladý králik, žena tvá, keď narastie na Dunaji zelina; dovtí- pil sa mladý králik rozumu, dal nahádzať na ten Dunaj zelinu. Sl spv. I. 24. Jedno i druhé sama mrcha zelina (špatná). HVaj. BD. I. 66. Zlá zelina nevykape (tak snadno nevyhyne), Unkraut verdirbt nicht. Mt. S. I. 121. Májová zelina každá bývá dobrá. Lipa I. 47. — Z. = zelená část byliny, das Kraut der Pflanze, das Grüne. Čern. — Z. = místo zeleným něčím porostlé, das Grüne. Lék. kn. — Z. zahradní či vaření, salát, das Gartenkraut, Küchengewächs. V., Jel. Nejí jen mléko a zeliny. Kram. Nemcom zelina (saláty), Maďarom slanina a Slovákom kaša s mliekom. Let. Mt. S. I. X. 1. 50. — Vz více v S. N., Kk. 34. — Zelinka = rosnička žába. U Brníčka na Mor. Brt. — Zelinka, y, m. a f. = churavý, neduživý člo- věk. Takový z. a tak se staví! U Kr. Hrad. Kšť. — Zelinky, pl. = houby zelené v písku skryté; podobají se malým hříbkům. U Tře- bechovic. Kšť. — Zelinka u kameníků (la- mačů) v pískovci svrchní vrstva, která leží hned pod prstí; vrstva druhá ležící pod z-kou slove straka. U Hořic. Hk.

415325   Zelináč Svazek: 9 Strana: 0404
Zelináč, e, m. = vdolek zelím nadívaný. Sr. Zelňák.

415326   Zelinárna Svazek: 5 Strana: 0443
Zelinárna, y, f., die Kräuterkammer.

415327   Zelinář Svazek: 7 Strana: 1136
Zelinář či herbář. Cf. Hš. Dod. II. 41. č. 269. Z. z r. 1517. Vz D. Gesch. 323.

415328   Zelinář, zelenář, zelnář Svazek: 5 Strana: 0442
Zelinář, zelenář, zelnář, e, m. = kdo zeliny sází, prodává, der Kohlgärtner, der Kohlhändler. Kom. Vz Zahradník. — Z. = bylinář, der Kräuter-, Wurzelmann, Kräu- tersammler. Bern. — Z. = bylinář, herbář, herbarium, das Krauterbuch. Bern. Kniha, kteráž slove herbář aneb z. 1517. Exc. Šb. H. l. I. 176.

415329   Zelinaření Svazek: 5 Strana: 0443
Zelinaření, n. = zelinářství. Vz Zelina- řiti.

415330   Zelinařiti Svazek: 5 Strana: 0443
Zelinařiti, il, ení = zelinářem býti. Bern.

415331   Zelinářka Svazek: 5 Strana: 0443
Zelinářka, y, f, die Kohlgärtnerin; Kohl- Verkäuferin; das Kräuterweib. Vz Zelinář.

415332   Zelinářský Svazek: 5 Strana: 0443
Zelinářský, Kohlgärtner-; Kohlhändler-, Krautmann-, Kiäutermann-. Z. práce, náčiní, obchod, živnosť, semena atd. Us. Vz Zele- nářský.

415333   Zelinářství Svazek: 5 Strana: 0443
Zelinářství, zelnářství, n., der Gemüse bau, die Kohlgärtnerei; der Kohlhandel; das Kräutersammeln. Us., Puch. Vz KP. III. 268.; XVII. a XXXI. svaz. Rolníka no- vého věku.

415334   Zelinastý Svazek: 7 Strana: 1136
Zelinastý = názelenavý. Mor. Brt. D., Šb. D. 61.

415335   Zelinatý Svazek: 5 Strana: 0443
Zelinatý, kräuterreich. Z. kopec. list. 523

415336   Zelinečka Svazek: 5 Strana: 0443
Zelinečka, y, f., vz Zelina.

415337   Zelinka Svazek: 5 Strana: 0443
Zelinka, y, f. = zelina, das Krautchen. — Z., y, m., os. jm. Šd. — Zelinky, slívy; hrušky; houby, grüne Täublinge. D.

415338   Zelinka Svazek: 8 Strana: 0508
Zelinka, agaricus flavovirens, houba. Brt. D. II. 511. — Z-ky = druh drobných zele- ných zimních jablek. Mor. Hledíková. — Je jako z. = zelený, bledolící. Us. NZ. III. 695. — Z. = býv. rybník u Poděbr. NZ. IV. 100.

415339   Zelinka Svazek: 10 Strana: 0680
Zelinka, y, f. = rosnička. Brt. Sl.

415340   Zelinkář Svazek: 5 Strana: 0443
Zelinkář, e, m. = zelinář. — Z., der Finanzwachmann (že má zelené výložky). Ve Slez. Tč.

415341   Zelinkářka Svazek: 5 Strana: 0443
Zelinkářka, y, f. = zelinářka.

415342   Zelinkářský Svazek: 5 Strana: 0443
Zelinkářský = zelinářský. Z. knihy. Phld. III. 3. 285.

415343   Zelinkov Svazek: 5 Strana: 0443
Zelinkov, a, m., ves u Místka na Mor.

415344   Zelinková Svazek: 5 Strana: 0443
Zelinková, é, f. Z. Jos. Mnohoslava, spi- sovatelka. Jg. H. 1. 657. — Z. Mandalena. Vz Blk. Kfsk. 1045.

415345   Zelinkový Svazek: 5 Strana: 0443
Zelinkový = bylinný, Kräuter-. Bern. Z. víno. Mor.

415346   Zelinný Svazek: 5 Strana: 0443
Zelinný = od zeliny, Kraut-. Z. barva, Ros., dřín, lodyha, Rostl., Rst. 523. Z. šťáva, Dch., slanorožec, salicornia herbacea, der Seekrapp. Šp.

415347   Zelinovitý Svazek: 5 Strana: 0443
Zelinovitý = podstaty zelinné, více n. méně měkký a obyč. zelený, naopak dřev- natý, krautartig, krautig. Rst. 523.

415348   Zelinovka Svazek: 5 Strana: 0443
Zelinovka, y, f., das Kräuterbuch. Zlob.

415349   Zelinovna Svazek: 5 Strana: 0443
Zelinovna, y, f. = zelinárna. Rk.

415350   Zelinový Svazek: 5 Strana: 0443
Zelinový = zelinkový. Z. svíčka z úroč- nice a bahnitky ve smole sválené, jíž se statek nad ohněm dřevěným na veliký pá- tek nakuřuje, aby chráněn byl od čárův a kouzel. Na mor. Val. Brt.

415351   Zelinožrout, a Svazek: 9 Strana: 0404
Zelinožrout, a, m., poophagus, brouk. Z. hulevníkový, p. sisymbrii. Klim. 588.

415352   Zelinožvýkavý Svazek: 5 Strana: 0443
Zelinožvýkavý, krautkauend. Šm.

415353   Zelinský Svazek: 5 Strana: 0443
Zelinský, ého, m. Z. Jan, kněz a spisov. Vz Jir. H. l. II. 355.

415354   Zelinský Svazek: 7 Strana: 1136
Zelinský Jan. Cf. Mus 1873. 456.

415355   Zeliny a Zelené Svazek: 5 Strana: 0443
Zeliny a Zelené, ves v Plzeňsku. Vz Blk. Kfsk. 446., 587.

415356   Zeliprš Svazek: 7 Strana: 1136
Zeliprš, galalta, monstrum, zastr. Pršp. 17. 96.

415357   Zelisko Svazek: 5 Strana: 0443
Zelisko, a, m. = špatné zelí; zeliště. Sych.

415358   Zeliště Svazek: 5 Strana: 0443
Zeliště, ě, n. = pole, kde zelí roste, das Krautfeld. Sych.

415359   Zelízko Svazek: 5 Strana: 0443
Zelízko, a, n. = želízko. Na Ostrav. a Slov. Bern.

415360   Zeližír Svazek: 10 Strana: 0528
Zeližír, a, m., jm. žabí. Msn. Hyna. 91.

415361   Zelka Svazek: 5 Strana: 0443
Zelka, y, m., osob. jm. Val. Vck.

415362   Zelklý Svazek: 5 Strana: 0443
Zelklý = zleklý, leklý, abgestanden (von Fischen). Z. ryby. Ros.

415363   Zelknouti Svazek: 5 Strana: 0443
Zelknouti = zleknouti, zalknouti.

415364   Zelko Svazek: 7 Strana: 1136
Zelko, a, n. = zelí. Us.

415365   Zelňáček Svazek: 5 Strana: 0443
Zelňáček, vz Zelňák.

415366   Zelňačka Svazek: 5 Strana: 0443
Zelňačka, y, f. = voda ze zakysalého zelí, das Krautwasser. Mor. Škd., Tč. — Z. = polévka z vody zelné, zelná, zelůvka, die Sauerkrautsuppe. Vz Zelnice. Na Mor., ve Slez., u Rychn. a j. Brt., Šd., Ntl.

415367   Zelnačka Svazek: 7 Strana: 1136
Zelnačka, vz Kapusnica.

415368   Zelnáčkový Svazek: 8 Strana: 0508
Zelnáčkový. Z. polévka. Slez. NZ. IV. 447. Cf. Zelnicový (3. dod.).

415369   Zelňák Svazek: 5 Strana: 0443
Zelňák, u, zelňáček, zelníček, čku, m. = zelník, vdolek zelím naditý, der Kraut- kuchen. Na Mor. Šd., Vck.

415370   Zelnář Svazek: 5 Strana: 0443
Zelnář, e, m. = zelinář.

415371   Zelnářka Svazek: 5 Strana: 0443
Zelnářka, y, f. = zelinářka.

415372   Zelnářský Svazek: 5 Strana: 0443
Zelnářský = zelinářský.

415373   Zelnářství Svazek: 5 Strana: 0443
Zelnářství, n. = zelinářství.

415374   Zelnatý Svazek: 5 Strana: 0443
Zelnatý = hojný na zelí, krautreich. — Z. = k zelí podobný, krautartig. Ros.

415375   Zelnava Svazek: 5 Strana: 0443
Zelnava, y, f., něm. Sallnau, místo v Bu- dějovsku. Mus.

415376   Zelnavka Svazek: 5 Strana: 0443
Zelnavka, y, f. = zelná polívka, die Krautsuppe. Vz Zelnačka, Zelnice.

415377   Zelnavský Svazek: 5 Strana: 0443
Zelnavský. Z. hory. Vz S. N.

415378   Zelní, -ný Svazek: 5 Strana: 0443
Zelní, -ný Kraut-. Zelní hlávka, Zlob., bečka (na zelí), voda (zelňačka), Tč., mouchy. Dlj. 88. — Vz Zelný.

415379   Zeľnica Svazek: 8 Strana: 0508
Zeľnica, e, f. = káva. Ve šviháčině. Brt. D. II. 520.

415380   Zelnice Svazek: 5 Strana: 0443
Zelnice, e, f. = zelní zahrada n. pole, zelniště, der Gemüsegarten, das Krautfeld. D., Dch., Šd. — Z. = zelná stáva; polívka ze zelí. Vz Zelnačka. Škd., Dch., Tč., Rjšk. Nemáš-li gořalky, daj aspoň zelnice. Sš. P. 445. — Z. = řípa, das Kohlrabi. Jg. — Z. = zelnářka.

415381   Zelnice Svazek: 7 Strana: 1136
Zelnice, vz Kapustnice, Kram. Slov.

415382   Zelnický Svazek: 5 Strana: 0443
Zelnický, Kohlgärtner-. Ros.

415383   Zelnicový. Z Svazek: 10 Strana: 0528
Zelnicový. Z. polévka — zelnačka. Slez Vyhl. II. 200.

415384   Zelnictví Svazek: 5 Strana: 0443
Zelnictví, n., die Kohlgärtnerei. Ros.

415385   Zelníček Svazek: 5 Strana: 0443
Zelníček, čku, m., der Sprossenkohl : bruselský, vysoký, nízký. Us. Pdl.. Dch. — Z. = zelník, vdolek zelný. Šd. — Z., čka, m., osob jm. Šd.

415386   Zelníček, čka Svazek: 9 Strana: 0404
Zelníček, čka, m., peritelus, brouk. Z chluporohý, p. hirticornis, plavý, leuco- grammus. Klim.

415387   Zelnička Svazek: 5 Strana: 0443
Zelnička, y, f. = zelnice. Tč., Bern , Kšá.

415388   Zelničky Svazek: 8 Strana: 0508
Zelničky, jm. pole. Mor. Nár. list. 1896. č. 161. odp. feuill.

415389   Zelniční, vz Svazek: 9 Strana: 0404
Zelniční, vz Loděc.

415390   Zelník Svazek: 5 Strana: 0443
Zelník, a, m. = zelinář. Bern. — Z., u, m. = koláč, vdolek sekaným nekyselým ze- lím naditý, naplněný, der Krautdalken. Vz Hlubovník, Zelňák. Dch., Tč., Kšá., Vck., Jndr., Hnsg., Šp. — Z. = zelný hrnec, der Krauttopf. Us. Tč. — Z. = sametová čepice od zdola nahoru se šířící, dole obojek z be- ránka. U Jižné. Vrů.

415391   Zelník Svazek: 9 Strana: 0404
Zelník, U, m. = druh koláče; pohlavek. Takový z. či upeču! Slez. Lor. 81.

415392   Zelnisko Svazek: 5 Strana: 0443
Zelnisko, a, n. = zelniště, das Kraut- feld. Šd., Šd., Tč., Bern.

415393   Zelniščata Svazek: 10 Strana: 0528
Zelniščata, pole u Martínkova. Čas. mor. mus. III. 149.

415394   Zelniště Svazek: 5 Strana: 0443
Zelniště, ě. n. = zeliště, zelnisko, olera- ceum, das Krautfeld, der Gemüsegarten. Rst. 523.

415395   Zelništní Svazek: 5 Strana: 0443
Zelništní = v zelništi rostoucí, im Ge- müsegarten wachsend. Rst. 523.

415396   Zelnovské Svazek: 7 Strana: 1136
Zelnovské hory. Vz Ott. IV. 16.

415397   Zelnuška Svazek: 10 Strana: 0680
Zelnuška, y, f. = zelňačka. Brt. Sl.

415398   Zelný Svazek: 5 Strana: 0443
Zelný = od zelí přicházející n. jeho se držící, Kraut-. Z. voda (zelnice), mízka, po- lívka, lupen, salát, hlávka, řepa, červ či roup (housenka). Dch., Jg, Bkř., Zkr. — Z. = na zelí, Kraut-. Z. bečka, Us., zahrada, Bj., trh {nikoli: zelený). V., Šd. — Z. = zelím sekaným, nekyselým nadívaný, nacpaný, Kraut-. Z. vdolek, závinek (Krautstrudel, m.). Dch.— Z. = jako zelí barvený, kraut- grün. Ros. Zělo = velmi, sehr, zastar. Št.

415399   Zelný Svazek: 8 Strana: 0508
Zelný. Z. polévka = kyselá z mléka n. podmáslí, dá-li se do ní něco zelí. Duf. 253.

415400   Zelný Svazek: 9 Strana: 0404
Zelný dřepčík (brouk). Klim. 704.

415401   Zělo Svazek: 7 Strana: 1136
Zělo = často, frequenter. A zěloť se to nahodí. Št. Kn. š. 43. 8.

415402   Zelo Svazek: 10 Strana: 0528
Zelo, a, n. Ty psi z. (nadávka). Mus. slov. IV. 11.

415403   Zelokrad Svazek: 5 Strana: 0443
Zelokrad, a, m., ptinus scotius, der Floh- käfer. Šm.

415404   Zěloný Svazek: 5 Strana: 0443
Zěloný = zelený. Slez. Brt. P. 144.

415405   Zelot, a, zelota Svazek: 5 Strana: 0443
Zelot, a, zelota, y, m. = horlič, horlil, horlivec (přepiatý), der Zelot, Eiferer, Glau- benseiferer. Jg., Šd.

415406   Zelotický Svazek: 5 Strana: 0443
Zelotický, zelotisch. Z. fanatik. Mus. 1880. 480. Neuměl se zdržeti z-ho hanění a popuzování. Pal. Děj. V. I. 79.

415407   Zelotín Svazek: 5 Strana: 0443
Zelotín, a, m. Z. Václ. z Krásné Hory, spisov., † 1585. Vz Jg. H. 1. 657., Jir. H. 1. (Ruk.). II. 355., S. N.

415408   Zelotín Svazek: 7 Strana: 1136
Zelotín Václ., hvězdář. Cf. Mus. 1829. 1. 57., 1862. 250., Jir. Ruk. II. 392., Pal. Rdh. I. 107.

415409   Zelotín Svazek: 7 Strana: 1400
Zelotín Václ. z Kr. Hory. 1571. Cf. Mus. 1893. 267.

415410   Zelotism-us Svazek: 5 Strana: 0444
Zelotism-us, u, m.= přepjatá horlivosť, z řec. Rk.

415411   Zelovka Svazek: 5 Strana: 0444
Zelovka = zelůvka.

415412   Zelový Svazek: 5 Strana: 0444
Zelový = zelný. Rostl. Z. přísada. Mor. Šd.

415413   Zelový Svazek: 9 Strana: 0404
Zelový pták = linduška luční, anthus pra- tensis (od zelí, zelnisko). U Rožn. Mus. ol. III. 77.

415414   Zelový Svazek: 10 Strana: 0680
Zelový. Jsem z. = jím rád zelí. Brt. Sl.

415415   Zelpilý Svazek: 9 Strana: 0404
Zelpilý. P. Pešík jel tudy všechen z. (spilý) Sdl. Hr. VI. 191.

415416   Zelú Svazek: 5 Strana: 0444
Zelú, m., pohanský bůh. Háj. Vz Jg.

415417   Zelůvka, zelovka Svazek: 5 Strana: 0444
Zelůvka, zelovka, y, f. = zelná voda, das Krautwasser, Wasser vom Sauerkraut. Napila se zelůvky. Slez. Šd. Co jim dáme? Koledy nemáme. Čapatému hnojůvky, Je- níčkovi zelůvky. Slez. Šd. — Z. = zelná polívka. die Krautsuppe. Vz Zelnice, Zel- ňačka. U Litomšl. Hvl.

415418   Zelva Svazek: 5 Strana: 0444
Zelva, y, zelvice, e, f. = sestra mužova, die Schwägerin. D., Mus., Lex. vet. glos. — Z. = žena synova, nevěsta, die Schwieger- tochter. Gl. 385. V MV. nepravá glossa. Zelva povstává proti tsci své, nurus ad- versus socrum suam. BO.

415419   Zelva Svazek: 7 Strana: 1136
Zelva. Vz Mkl. Etym. 400. a., Zolovica.

415420   Zelvice Svazek: 5 Strana: 0444
Zelvice, e, f., vz Zelva.

415421   Zelvín Svazek: 5 Strana: 0444
Zelvín, a, m. = muž sestřin, der Schwa- ger. Kom. — Z. = dceřin muž, zeť, der Schwiegersohn. Kom. Vz Zelva.

415422   Zelviš Svazek: 5 Strana: 0444
Zelviš, e, m. = druh révy, Krachgut- edel. V Poduží na Mor. Brt.

415423   Zem Svazek: 5 Strana: 0444
Zem, vz Země.

415424   Zema Svazek: 5 Strana: 0444
Zema, y, f. = země. Slez., mor. a slov. Mladý kráľ radšej by sa byl pod zemou videl. Na Slov. Dbš. Sl. pov. VIII. 35. Na zemu padnul. Na Ostrav. Tč. Černá zema. Slez. Šd. Vz Země.

415425   Zéma Svazek: 5 Strana: 0444
Zéma = zima. Sš.

415426   Zemač Svazek: 7 Strana: 1400
Zemač, e, f. = zemáky. Obdržel som 80 vriec z-če. Obz. 1893. 43.

415427   Zemačnisko Svazek: 5 Strana: 0444
Zemačnisko, a, n. = brambořiště, das Erdäpfelfeld. Na Zlínsku. Brt. Vz Zemáko- viště.

415428   Zemák Svazek: 5 Strana: 0444
Zemák, u, m. = brambor, zemče, der Erdapfel, solanum tuberosum. Plk., Sl. les. Na Moravě slují: češáky (dlouhé s tečkami), samsony (veliké, žluté a nekazí se), rožky, rohlíky, vyzovské (od Vyzovic), amerikány (veliké, červené), cigány (červené), majda- lenky (žluté, kulovaté), klobúcké (od Klo-. bouk, fijalové), chlebúčky (žluté, podlouhlé). Vck. Kadeřavosť z-ků, die Kräuselkrank- heit der Kartoffeln. Hlízy pocházející z cho- rých keřů plodí, byvše do půdy nasázeny, zase choré rostliny; nemoc je ledy dědičná. Z chorých hlíz povstalá druhá generace nemá další schopnosti k plození hlíz a proto chorá generace vymře. Pta. Narůstání z-ků, das Durchwachsen der Kartoffeln, jest cho- roba rostlin, která z přebytku živných lá- tek a vody povstává. Vedlé velkých narů- stává nemálo malých méně zralých hlíz. Pta. Žluté janovky; z-ky na semeno, die Saatkartoffeln. Dch. Z. se zelím (k snídaní). Na Zlínsku. Brt. Po mále zemáků, přibude nám v Březnici žebráků. Sš. P. 536. Z-ky se mají sázeti jen dopoledne, aby se uro- dily a též dopoledne i okopávať a ohrňo- vať. Rovněž se mají sázeť mezi Jany (mezi J. Křtitelem a Janem a Pavlem). Kld. Když na Matěje (21/2) prší, urodí se z-ky; Je-li pěkně na sv. Blažeje (3/2), urodí se z-ky; Když prší na sedm spících Bratrů (l0/7), hnijí z-ky. Na Zlínsku. Brt. — Vz S. Ń., Kk. 186.

415429   Zemák Svazek: 7 Strana: 1136
Zemák. Cf. Kanárek. Koroptvičky stře- lené motyčkou (brambory). Us. Tč. Pěsto- vání bramborů ze semene, z hlizulí (celých, rozkrájených), z ok; odnoží a sřezy (vý- honky), zakládáním nati v půdu. Dumek. Jak se z-ky na nově sází, moc kvetou a málo je pod nimi; Když se z-ky na den sv. Jana Kř. ohrnují, tož jen kvetou, ale se neuvedou; tak se to má i s ostatní prací. Val.Vck. — Hádanky: 1. Je důleček, v tom důlečku kulička, na té kuličce chrásteček, na tom chrástečku plno kuliček. 2. Seďá panny v pivnici (sklepě) a žádný jich ne- zlíčí (nespočítá). Brt. v Km. 1886. 753. — Cf. Brambor, Zemče (i dod.).

415430   Zemák Svazek: 8 Strana: 0508
Zemák. Na Mor. ještě: červenačky, chle- búčky, janky, magnibonky, prajzáky, šarpiony (championy), vyzovské. Vck. Val. I. 19. Jak se z-ky na nově (měsíce) sázejí, mnoho kve- tou a málo jest pod nimi. Ohrnují-li se na den sv. Jana Kř., tož jen kvetou, ale se ne- uvedou. Vck. Val. I. 162. Z-ky napřed se kopú a tepruv sa íja (mzda teprv po práci se dává). Val. Vck. Val. I. 19.

415431   Zemákovice Svazek: 5 Strana: 0444
Zemákovice, e, f. = polívka ze zemáků, die Erdäpfelsuppe. Na Zlínsku. Brt.

415432   Zemákoviště Svazek: 5 Strana: 0444
Zemákoviště, ě, n. = brambořiště, der Erdäpfelacker, das -feld. Vz Zemačnisko.

415433   Zemákový Svazek: 5 Strana: 0444
Zemákový, Erdäpfel-, Kartoffel-. Z. jídla, moučka, lukše (-nudeln). Dch.

415434   Zemákový Svazek: 10 Strana: 0528
Zemákový líh. Nár. list. 1903. 243. 18.

415435   Zemalka Svazek: 5 Strana: 0444
Zemalka, y, f., anastadorna, die Erd- gans. Šm.

415436   Zemaľský Svazek: 5 Strana: 0444
Zemaľský. Slováci sú ľud a národ zem- ský, zemaľský, pozemkový. Dbš. Obyč. 48.

415437   Zeman Svazek: 5 Strana: 0444
Zeman, zeměnín, zemanín, a, m. Zeman, pl. zemani, zemané, vz -an a více v Gb. Hl. 58 a Arch. f. slav. Phil. II. 700., -janín. Z. = obyvatel země, ze země zrozený, der
Erdbewohner, Erdensohn. V. — Z. = oby-
vatel některé země, zemek, der Inländer, Ein-
wohner, Insass. Ps. mus. 104 12., Bl.. Ms.
1417. — Z. = pán nad částkou země, der
Landgutsbesitzer, Landedelmann, Edelmann.
Z., původně vlastník země; potom tolik co
šlechtic vůbec, konečně jen šlechtic nižšího
řádu. S. N. Cf. Země (= nemovitý, pozem-
kový statek), Dal. Jir. 9., 54., 94 a j. Z. =
statkář vládnoucí zemí. Perwolf. Z. = zemi
svou pěstující neb orající. Hš. Já sem ze-
man, já nic nemám, enom jednu košulenku
a tu prodám. Sš. P. 678. Zeman, chleba
nemám (posmieva sa nezemän). Sedliak gro-
bian (potupuje zemän). Na Slov. Zátur. Eva
předla, Adam kopal, kdo zemanu koně
koval. Prov. Šd. On žije jako jaký z.; Myslíš,
že můj otec je zemanem (že ti mohu pořád
peníze dávati). Us. Tč. Chlop žere, zeman
chlasce, farář sere. Slez. Tč. Tu sobě od-
měřoval beze všech zeman, nemaje s sebú
žádných zeman; Odloženo do více zeman;
Že jsem jeho byl pohnal k úřadu jako ze-
manína; Z-né nález učinili. Půh, I. 256., II.
12.. 539 , 600. Což jemu zeměné za právo
najdú. Půh. II. 8. Ja jsem zeman, chleba
nemám, jenom kobyličku vedu na uličku,
tam ji prodám. Er. P. 385. b. Z. na zem-
ském, man na manském a měštěnín na měst-
ském právě souzen býti má. Zř. z. Jir. R.
38., A. 7. Z-né ve městě. Vz Tk. II. 342.
Káže kněz zemanóm svým. Rkk. Zemané
ve vsích. D. — Háj , Dal., Pulk., Sych.
Z vlka nebrzo bude oráč a z zemana žák.
Prov. Z., v již. Čech. = šlechtic. O schud-
lých se říká: Zeman chleba nemám. Kts. — Z., osob. jm. Z. Frant. Vz Tf. H. 1. 195., S. N. Z. z Kosoře Mat. Vz. Blk. Kfsk. XXV., CXL., 934. Malíř (maliar) slovenských z-nů = Jan Kalmčak, 1822.—1871. Pokr. Pot. 188., 207.

415438   Zeman Svazek: 7 Strana: 1136
Zeman. Zemani v Ž. gl. není nom. pl., nýbrž instr. pl. zemany. Gb. v Athen. VII. 44. Z. od země. Šf. Strž. II. 415. Z. byl později každý osobně svobodný majetník statečku v zemských deskách zapsaného. Ačkoli do názoru právního pouze osoby šlechtické (k šlechtictví povýšené a erb ve- doucí) měly z-ny zvány býti, přece i osoby měšťanského stavu zbohatnuvše daly se ze- many jmenovati Bdl. Gl., Tay. Bš. 74. Ze- man letěl po kázání na zákop, na mez (čti zpět). Brt. — Z. Ant. (Antal Stašek), nar. 1844., dr. a advokát v Semilech. Vz Bačk. Př. 42.

415439   Zeman Svazek: 8 Strana: 0508
Zeman. O tvarech cf. Gb. H. ml. I. 93., 126., 127. — Z. = tanec. Vz Tanec mor. (3. dod.).

415440   Zeman Svazek: 9 Strana: 0404
Zeman. K stavu rytířskému neboli vlády- ekéinu počítáni původně všichni svobodní ze- mané (statkáři), ježto nemajíce toho bo- hatství, aby s vlastní čeledí pod vlastní korouhví do boje táhnouti mohli, přece vládli statky hojnějšími, nežli sami vzdě- lávati mohli, pročež kmetům (sedlákům) je pronajímali. Vz Pal. Děj. II. 1. 373. Vyšší a bohatší zemané sluli lechy, nižší a chudší vládyky n. starosty. Ib. I. 1. 198. Zeman- chleba nemám. Vz Zát. Př. XI. 38., XI. odst. 1.

415441   Zeman Svazek: 10 Strana: 0528
Zeman, a, m. Ja som z., chleba nemám, len trochu kapustičky, i to bez mastičky. Mus. slov. V. 26 — Z. = tanec. Vz Brt. P. d. CXXIII. 834., 990. — Z. Jos., prof. a spis, 1874. —1901. Vz Pátý progr. gymn. v Zábřeze. Napr. Fr. Čáň. — Z. Ant. dr., vz Stašek. — Z Jan, spis.

415442   Zemančátko Svazek: 5 Strana: 0444
Zemančátko, a, n. = pozemčan, der Erdbewohner. Pl.

415443   Zemänček Svazek: 5 Strana: 0444
Zemänček, čka, m. = zemánek. Taký z. ako druhý (pohrdlivě). Klčk. Zb. III. 29.

415444   Zemáneček Svazek: 5 Strana: 0444
Zemáneček, čka, m. = zemánek.

415445   Zemánek Svazek: 5 Strana: 0444
Zemánek, nka, m. = malý zeman. — Z. = mladík, panic, der Junker. Čsk. — Z. = dítě některého panoše s nevěstkou. Pakli pojme takovou (nevěstku) panoše, tehdy jeho synové slují cvikýři neb zemánkové. 1644. Pam. arch. 1876. 616. — Z., os. jm. Šd., Vck. — Z., nku, m. = malá pastva. U Nezamyslic na Mor. Bkř.

415446   Zemánek Svazek: 10 Strana: 0528
Zemánek, nka, m., vz Cvikýř (zde).

415447   Zemaněti Svazek: 5 Strana: 0444
Zemaněti, ěl, ění = počínati zemanem i býti, Edelmann werden ; des Edelmannes Betragen annehmen. Ros.

415448   Zemanín Svazek: 5 Strana: 0444
Zemanín, vz Zeman.

415449   Zemanín Svazek: 8 Strana: 0508
Zemanín a zeměnín. Nyní říkáme: zeman. Bl. Gr. 278.

415450   Zemanín Svazek: 9 Strana: 0404
Zemanín, přehlas. zeměnín. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 72.

415451   Zemanka Svazek: 5 Strana: 0445
Zemanka, y, f. = zemanská paní, die Edelfrau. Sedie kniení s zemankami i Lu- diše s děvicemi. Kkk. 41. Vzal si on Anku, ze dvora zemanku. Sš. P. 130. — Zemanky = hrušky. — Z. = houba, bedla úhelka, agaricus campestris, Champignon, m. Vz Rstp. 1891. Z. ovčí, bedla pečárka, a. edulis. Ib. 1892. Z. jedovatá, katmanka muchomorka, amanita muscaria. Rstp. 1884. — Z., sam. u Vyšehradu.

415452   Zemanka Svazek: 8 Strana: 0508
Zemanka v Rkk. Vz Mus. 1896. 384.

415453   Zemanka Svazek: 9 Strana: 0404
Zemanka, y, f. = vězení v Žebráčce u Ko- jetína. Musil na z-ku. Čes. 1. IX. 2.

415454   Zemánkovati Svazek: 5 Strana: 0445
Zemánkovati = zemanem býti, Edel- mann sein. Plk.

415455   Zemanová Svazek: 10 Strana: 0680
Zemanová. Humpalová-Zemanová, spis., 1870. -1906. Vz listy z doby 24., 4. 1906. a násl.

415456   Zemansko Svazek: 5 Strana: 0445
Zemansko, a, n., místo u Jičína na Mor. Pk.

415457   Zemansky Svazek: 5 Strana: 0445
Zemansky, edelmännisch, adelig. Bern.

415458   Zemanský Svazek: 5 Strana: 0445
Zemanský, Edelmanns-, Edel-, edelmän- nisch. Z. stav, Reš., dvůr, sídlo, statek, svoboda, Ros., súdství, Jg., list, der Adels- brief, Us., synek, der Junkerssohn. Dch. Na vosku címer (Wappen) zemanský pečaťú tlačiť neosoží, jak nechceš cností z-ských mať. Na Slov. Tč.

415459   Zemanství Svazek: 5 Strana: 0445
Zemanství, n. = zemanský stav, der Adel, Adelstand. V. — Z. = zemanský sta- tek, sídlo, der Adelsitz. Zlob.

415460   Zemanstvo Svazek: 5 Strana: 0445
Zemanstvo, a, n. = zemané, die Adeli- gen, Edelleute. V. Zeměnstvo, zastr. Alx. 166. — Z. = zemanství. Z. z ctnosti má najvíc hodnosti; Ne na rodě, než na ctnosti z. záleží; Nekterí beru z. z královskej mi- losti místo platu, když slúžili královi z věr- nosti. Na Slov. Tč.

415461   Zemanů mlýn Svazek: 5 Strana: 0445
Zemanů mlýn u Dobřichovic. PL.

415462   Zemargla Svazek: 5 Strana: 0445
Zemargla, y, f. = bohyně sněhu? Na Slov. V Brezne letí s Koledou ve sňažném rúchu Zemargla. Hol. 185. Keď v biely studený plašť zavinutá Z. pusté sitňanské hory a nivy zanechá. Mt. S. L 143.

415463   Zemboh Svazek: 5 Strana: 0445
Zemboh, Zembůh, boha, m. = bůh země. Šd., Ddk. I. 282.

415464   Zemboch Svazek: 7 Strana: 1136
Zemboch, Gnome, Kobold. Posp.

415465   Zembůh Svazek: 5 Strana: 0445
Zembůh, vz Zemboh.

415466   Zembuch Svazek: 5 Strana: 0445
Zembuch, a, m. = malý, tlustý člověk (nadávka). Vz Ozembuch. Na mor. Val. Vck.

415467   Zemckej Svazek: 10 Strana: 0528
Zemckej = zemský. Dšk. Km. 38.

415468   Zemčák Svazek: 5 Strana: 0445
Zemčák, u, m. = zemce. Slov. a mor. — Z., a, m., geodromicus, brouk. Z. skvrnitý, g. plagiatus. Kk. Br. 112.

415469   Zemčák Svazek: 8 Strana: 0508
Zemčák, a, m., geodromicus, brouk. Vz Klim. 249.

415470   Zemčan Svazek: 5 Strana: 0445
Zemčan, a, m. = obyvatel země, der Erd- bewohner. Zlob. Všetko sa tak silným tu hlasem zretedelne prečítá, že všeliký anjel, všeliký uslychne ho z. Hol. 177.

415471   Zemčanečka Svazek: 7 Strana: 1136
Zemčanečka, y, f., Erdbewohnerin, f. Šf. III. 89.

415472   Zemčanka Svazek: 7 Strana: 1136
Zemčanka, y, f., Erdbewohnerin.

415473   Zemčátko Svazek: 5 Strana: 0445
Zemčátko, a, n. = lilek bobál, solanum tuberosum. Vz Zemče.

415474   Zemčatový Svazek: 5 Strana: 0445
Zemčatový, aus Erdäpfeln. Z. chléb. Techn. III. 187.

415475   Zemče Svazek: 5 Strana: 0445
Zemče, ete, n., pl. zemčata = brambor, bambol, krumple, lilek bobál, zemčátko, zemně, zemňák, zemník, zemské jablko, kobzole, žam- pák, jablúško, švábka, krumpír (Grundbirn), erteple (Erdäpfel), na Slov. zemnika, zem- čák. Vz Rstp. 1120., Zemák, Brambor, Li- lek, Vrták. Zemčata raná, jedlá; ve slupce, E. in der Montour; hniloba zemčat; zemčata k sázení. Dch. Zemčata na loupačku va- řená. Zemčata sázeti, okopávati, kopati, vy- orávati, dobývati, probírati, do sklepa uklá- dati, vařiti, škrábati, loupati, smažiti, s má- slem, s solí jísti; z. k masu; z. syrečkem posypali atd. Us. Okopávací plečka na řepu a z-ta. Dch. Z. na Slov. kobzole, bobály, brambory. Š. a Ž. Do Čech přivežena byla zemčata z Braniborska a odtud slují bram- bory. Š. a Š. Vz více v S. N., Čl. 72. Hni- loba zemčat, plíseň bramborová, die Nass- fäule. Houba tato zmáhá se nejvíce v čer- venci a v srpnu na listech zemákových. Z počátku se vyskytují malé skvrny, které obyčejně bělavě lesknoucím se okrajem ověn- čeny bývají. Listy žloutnou, brzy hnědnou a konečně zčernají. Pta. Kterak se ucho- vají zemčata při chuti. Vz Prm. 1878. č. 1.

415476   Zemče Svazek: 7 Strana: 1136
Zemče. Cf. Mllr. 99., KP. II. 404. nn., Rapák, Grule.

415477   Zemčík Svazek: 5 Strana: 0445
Zemčík, a, m., os. jm. Mor. Šd.

415478   Zemdlaný Svazek: 10 Strana: 0528
Zemdlaný = zemdlený. Z. od cesty. Ev. olom. 232b.

415479   Zemdlati Svazek: 10 Strana: 0528
Zemdlati = zemdleti. Ev. olom. 232.

415480   Zemdlelý Svazek: 5 Strana: 0445
Zemdlelý = zemdlený, ermattet, matt. Ml., Hus II 98.

415481   Zemdleně Svazek: 5 Strana: 0445
Zemdleně, matt. Kká. K sl. j. 171.

415482   Zemdlení Svazek: 5 Strana: 0445
Zemdlení, n., defectio, die Ermattung, Erschöpfung, Müdigkeit. Ž. wit. 118. 53. Na Slov. Zamdletí. Z. mysli. Kom. Z. a omdlení octem se napravují. Kom. Už mi ide na zamdletie. Mt. S. I. 97., Dbš. Sl. pov. I. 233. Podali návrh ku konečnému sekty té z. a zničení; Podporoval vše, co směřovalo k jeho ponížení a z. Pal. Děj. IV. 1. 93., IV. 2. 60.

415483   Zemdlení Svazek: 7 Strana: 1136
Zemdlení, vz Slov. zdrav.

415484   Zemdlenosť Svazek: 5 Strana: 0445
Zemdlenosť, i, f., die Ermattung, Mü- digkeit. Špň. A posilnil z. těla svého. Sš. Sk. 113.

415485   Zemdlený Svazek: 5 Strana: 0445
Zemdlený; -en, a, o, ermattet, matt, erschöpft, herabgebracht, erschlafft, schlaff, abgemattet. Pohovte zemdleným údom. Rkk. Dědina zemdlena jest. Ž. wit. 67. 10. Ospan- livosť zemdlené zdraví ukazuje. Kom. Z. žaludek. V. Pohovte z-ným údům. Brt. S. 42. Dyž sem ho deň neviděla, celá sem zemdlena byla. Čes. mor. ps. 164. Z. hruď. Čch. Bs. 3. — čím. Mé srdce je žalosťou z-né. Ht. Sl. 236. Vojsko nedostatkem po- travy a nemocemi z-né. Pal. Děj. III. 3. 306. Noha poutí z-ná. Vrch. Z. lety, věkem, prací, V.; víno vodou z. Jel. Z nemocí, hladem, nespáním. Vz Unavený. Šk. — na čem: na zdraví. Kom. — kde. Můj koní- ček v trávě zelenej, pod čabrakem celý z-ný. Sš. P. 572. V duchu z. Čch. 306. — od čeho: od hladu, od práce, od cesty. Us. Tč.

415486   Zemdlený na Svazek: 9 Strana: 0404
Zemdlený na své síle. Ezop 68.

415487   Zemdlený v Svazek: 7 Strana: 1136
Zemdlený v rozumu, Krnd. 9., od cesty. Ev. olom. 232.

415488   Zemdleti Svazek: 5 Strana: 0445
Zemdleti, el, ení; zemdlé(í)vati = mdlým učiněnu býti, müde werden, ermatten, er- schlaffen, erschlappen. — abs. Dokud ne- zemdlejí. Ž. wit. 57. 8. Ruka, noha má z-la. Us. Tč. Jdou na mě mdloby, že bych brzo až zemdlel. Us. Šd. Matka tedáž ubohá zamdlí a na mrtvinu padne, i studená jak ľad za dľhú nehne údami chvíľu. Hol. 132. Noha zmdlela. Vrch. Tvoje síla zmdlívá. Kyt. — čím: pracemi. V. — kde: v údech. Lpř. — v čem. Tentýž Petr u víře ze- mdlel (ochábl); Avšak lidé na běhu často v tom zemdlévají. BR. II. 66., 168. b. — od čeho. Tu macocha, ked ich videla, skoro zamdlela od veľkého jedu. Na Slov. Dbš. Sl. pov. VIII. 68.— kdy. Člověk, který v těžké nemoci zemdlie. Lipa I. 315. Hneď bym (by sem) zemdlela v velkým žalu. Sl. ps. 226. — komu. Oko mu zemdlí. Gnid. Sestřičko, dones vína, už mně mé srdce zemdlívá. Sš. P. 169. — Vz Zemdlený.

415489   Zemdleti od čeho Svazek: 10 Strana: 0528
Zemdleti od čeho. Vz Zemdlati.

415490   Zemdlévati Svazek: 5 Strana: 0445
Zemdlévati, vz Zemdleti.

415491   Zemdlíti Svazek: 5 Strana: 0445
Zemdlíti, il, en, ení; zemdlovati, zemdlé- vati, zemdlívati = mdlým učiniti, schwach, matt machen, schwachen; se = zemdleti, entkräften, entnerven, angreifen. — co, koho. Nemoc mne zemdlila. D. Smilstvo paměť zemdluje. Lom. Zemdlils moc nepřá- telskou. Br. Zemdlil všecku moc jejich. 1589. Kanc. kostel. Ani která nemoc ho z-la. Hus II. 431. Zemdlil moc ďábla. Kanc, V. Chtíce stav městský z. Let. čes. 448. — V., Troj., Kom., Br. — koho, se čím. Někoho bojem z. V. Města válkami se zemdlila, V.; se prací z. Us. Kristus svú smrtí naši smrť zemdlil. Št. N. 312. Sami sme se rozdělením vojska z-li. Žer. 17. Postem se z-li. Hus III. 187. — se od čeho, skrze co. Aby se tvá vína od toho nezemdlila. Ms. o štěp. Z. se skrze práci. Vus. — co komu. Smutok (mi) zemdlil všecku sílu. Sl. ps. Šf. II. 128.

415492   Zemdlítko Svazek: 5 Strana: 0446
Zemdlítko, a, n. = čakan s prohlubinami polokulatými. Techn. I. 386.

415493   Zemdlivý Svazek: 5 Strana: 0446
Zemdlivý, infirmus, slabý. Veleš.

415494   Zemdloba Svazek: 10 Strana: 0528
Zemdloba, y, f. Z. přemáhala údy. Msn. II. 380.

415495   Země Svazek: 5 Strana: 0446
Země, ě, zem, i, f., vz Hráze. Dle Brs. země lépe než zem. Země skloňuje se podlé Bůže, zem podlé Kosť. Z., zemlja, lit. žeme, zd. zem. Schl. Gt. pl. strč.: zém. Všech zeem. Dor. 24. Mých zem. Alx. BM. 8. 28. Vz Listy filol. IX. 307. Na Ostrav.: zemja. Tč. Na Slov, Ostrav. a ve Slez. také: zema. Země v instrum. zemňou m. zemí místy na Mor. Knrz. Země vzorec novočes. a staročes. skloňování v Bž. 96. — Z. = koule zemská, okruh zemský, die Erde, Erdkugel. Vz S. N. Matka země. V. Noc posula vsiu zemiu Rkk. Země se okolo sebe a okolo slunce obrací. Země jest kulata. Us. Z. jest splo- štěná. Nz. Povrch z., die Erdoberfläche. Vz Dráha, Jádro, Kůra, Osa, Magnetičnosť, Obor, Pás, Povrch, Tělo, Teplota země. Pět dílů země: Europa, Asie, Afrika, Ame- rika, Australie. Plochy země nad hladinu mořskou mnoho nevystupující: roviny, ní- žiny; plochy vysoko nad ní ležící a roz- sáhlé: vysočiny. Roviny pískem n. kame- ním pokryté bez všeho rostlinstva: pouště (písčité, kamenité, solné); ostrůvky zelené prameny zavlažené v poušti jsou: oasy; roviny daleké bez stromů a s jednotvárným rostlinstvem: stepi, v Němcích nazývají je Heiden, v Uhrách pusty, v Americe prérie. Pt. Vz více v S. N. X. 320.-330. Země se otáčí sama o sebe, o svou osu, o svou vlastní osu, kolem osy, kolem své (vlastní) osy, na své ose, okolo sebe, okolo své osy; kula- tosť, okrouhlosť z., die Kugelgestalt der Erde; sploštěni, sploštělosť země, die Ab- plattung, vz Povrch, Obsah, Hutnosť; Z. jest kulatá, má podobu kulatou, kulovitou, ku- lovatou, koulovitou; má tvar koule, koulo- vitý; podobá se kouli; země je sploštěná, splosklá, připloštělá, má podobu, tvar koule sploštilé. Š. a Ž. Útvar země, die Erdbil- dung. Sl. les. Domněnky o původu země. Vz Krč. G. 7. Měsíc otáčí se okolo země; Slunce dává naší zemi teplo; Na zemi jsou vrchy, údolí, řeky, moře, města atd. Exc. K zemi, erdwärts. Dch. Kľaje a hreší, že až zemi ťažko. Mt. S. 1. 90., Dbš Sl. pov. I. 241. Potĺka sa po svete, ako čoby ho ani zem za syna nemala. Mt. S. I. 94 Zemo, zemo dobra, aj ty nas živivaš, po smrti prikryvaš. Sš. P. 78. Kopec zo zeme jest nametaný. Sl. let. VI. 78. De (kde) sirota plače, všady sa zem trase, de slza odpadne, znamení ostane. Sl. spv. IV. 155. Skryj sa bárs do prostried zeme, my ťa drápmi vy- hrabeme. Btt. Sp. 75. A byla tam papírová zem a já jsem se propadl až sem. Pck. Ps. 99. Ze země jsem na zem přišel, na zemi jsem rozum našel, po ní chodím jako pán, do ní budu zakopán. Mor. ps. Buďto je ráno aneb deň anebo mrak hustne večerný, buďto že černé po zemách rozprostrela krídla: všetko mi jedno. Hol. 5. Tam v pro- striedku medzi troma čásťmi zeme. Zátur. Vinš. I. 9. Všade je zem božia (tedy lho- stejno, kde mne pochovají). Zátur. exc. Stvořitel nebe i země. Št. Kn. š. 12. Země jest máti každého, ktož jiej nepřeje, nejmám ho za šlechetného. Dal. 116. Moc jeho od moře až do moře a od potoku až do krajin okršlka země. Hus III. 7. — Z. bez moře, suchá země, pevná země, pevnina, das Fest- land. Z. suchá, das Land. Nz. Aby ani na zemi ani na vode nešťastie neprihodilo sa mu. Dbš. Obyč. 105. Pevnou zemí a mořem, über Land u. Meer. Dch., Arch. II. 429. Z. daleko (vzdálená) od moře; po zemi i po vodě pospíchati. V. Svrchek země někudy jest bažinatý, někudy suchý. Kom. Po vodě i po zemi zboží vyvážeti. Ml., Arch. IV. 469. — Z. naproti nebi, die Erde. Ty věci jsou tak daleko od sebe, jako nebe od země. Lietala mi lastovienka, lietala, že sa ona neba, zeme chytala (var.: týkala). Sl. spv. I. 24. Já sem té oslavil na zemi. EOlom. Do nebe hledí a po zemi chodí, snadno se uhodí. Prov. Do nebe křídel není a do země cesta blízka. Té. J'mu bylo všecko známo v zemi, v moři, v hvězdách tamo. Alx. Od země do oblak. Rkk. — Z. = svrchek země, die Erde, Erdfläche, Oberfläche der Erde, der Boden, Grund. Poraziti, hoditi na zem ; udeřiti, mrštiti na zem; na z. položiti; při samé zemi; s zemí srovnati (s prstí smásti); do země schovati, zakopati, položiti, po- hřbiti, vložiti, pochovati, zahrabati; tělo zemi navrátiti (umříti n. mrtvého pochovati); v zemi se navrátiti (umříti); oči k zemi sklopiti; do země, k zemi hleděti, patřiti. V. Na zem něco vysypati. Us. Po zemi se kotiti; na zemiu se vrže (padne); v chladnú zemiu pade; leže v chladnei zemi; krev v syrú zemiu teče; syrá země krev pije; vyrazichu jako oheň z země. Rkk. Na (holé) . zemi spáti. Dch. Něčím o zem dáti (za- vrhnouti, opustiti, nechati). V., Scip., Reš., Bl. 102. Při zemi bydleti. Har. Raději bych se pod zemí viděl, nežli se déle s vámi trápil. Sych. Vz Neštěstí. Už ho tady z. kryje (umřel). Us. Šest stop země vyrovná boháče s chudým. Exc. Ja ti státi nemôžem, priľahla ma čierna zem. Sl. spv. I. 22. K zemi něco přitáhnouti; od země, se země vyzdvihnonti. Us. Zem všecky pohltnula. Kram. Země hnutí, třesení. Kom. Přáslo země. Nz. Někoho holí k zemi sraziti. Us. Dch. Slovenský národní tanec ,od země' zvaný. Dch., Němc. VII. 187. Už je tři leta v zemi (pochován); Už dávno hnije v zemi. Us. Šd. Roste do země (o starých lidech. Jde do hromádky. 0 dětech = málo roste). Us. Kšť. Bylo by ho ještě škoda v zemi hníť. Us. Šd. Tmavý jako zem. Slez. Šd. Nech propadnu se do zemně, když to není pravda. Mor. Šd. Nech zem prepadne sa podo mnou, ak čistú pravdu nehovorím. Slez. Šd. Tykl jsem se rukou země. Slez. Šd. Ach těžká zem tebe tlačí a já se trápím zde. Ps. slez. Šd. Kdo v zradu prepadne, zhltni ho zem. Sl. ps. Na zem! Nieder! Čsk. Div se zem nevrazí (div se nepropadne). U Kr. Hrad. Kšť. Vlk se též tak olopal, až se po zemi kúľal. Ps. slez. Šd. Kabelú (čepicú) o zem prál (pral). Mor. Šd. Hledí do země. Us. Šd. Na zemu padnul. Na Ostrav. Tč. Začlo pršeť a zema byla sražná. Slez. Šd. Má stará mamenka pod tú černú zemú. Sl. ps. 126. Lužní káď v zemi. Šp. Len raz do roka vtedy, keď sa zem otvárala, bývalo jej dovolenô na tento svet vystúpiť. Syt. Táb. 24. Povera, že sa zem každého roku raz otvorí, nalezá sa azdaj u všetkých Slovanov. Čas, kedy sa to stáva, kladú dakde na tri prvé dni jarnie, inde zase na veľký piatok, bielu sobotu a veľkonočniu nedeľu. (I na pašijovou či květnou neděli, když kněz čte pašije. Šd.). Chlpk., Syt, Táb. 27. V ľavo stojí pechota, akoby ju do zeme vbil, pevne, Nepohnute. Klčk. Zb. III. 22. A ja som počula, že veru tiež na zem ne- vyleje (že je pijan). Chlpk. Dram. I. 19. My budem v černej zemi srovnaní. Jak sedliak tak i pán musia všetci v černej zemi uhniti; Odmrštili do vody tohoto zlost- níka, túto potvoru, ktorá nebola hodná viac po zemi chodiť; Mece se po zemí ako had. Mt. S. I. 8., 62., 91. Hanba by ma o zem hodila (bylo by mne Hanba). Zátur. Priat. IV. 108. Omladneš ako zem z jari; Na do- line na súmraku, pod jedľami pri potoku až zem hučí od skákania, až les šumí od dudania. Čjk. 21., 69. Odbíjajú od zeme (tancujíce vyskakují do stropu); Do zeme sa prepadnouti; Mať jim už dávno bola v zemi; Podvihol šiarkana do hora a miknul ho o zem, že sa len tak rozčapil. Dbš. Obyč. 30., Sl. pov. L 70., 475., 563. Moje krajovičky ze samej ocele, neuvízajte mně, oj, hlboko do zeme, hlboko do zeme, do mekkého blata; Nese (koníček hlavu) pri samej zemi, nad samú zemňú; Trikrát zem obtúliť. Pck. Ps. 15., 57., 103. Bez rakúskej matky Terezie ako Irčan vyjdeš na psotu, čo zem cudziu svojím radlom ryje a z nej nemá, len čo hrob ho kryje. Hdž. Rkp. Ešte si len na piaď od zeme a už moc naničhodného o tebe vieme. Hdž. Šlb. 31. Sotva bol ale vätší od zeme na piaď. Lipa I. 25. Jednoho dňa, bolo to v jaseni v ten čas, keď idú hadi do zeme spat; Ležal na zemi a díval sa po oblohe; Liala sa mladá krv po drobnej pažiti; mladá krv sa liala, čierna zem ju pila a tá dobrá duša s telom sa lúčila; Po zemi bežkala (běžela); Prevalil sa na zem a po chvíli zaspal Č. Čt. I. 173., 262., 313., II. 478. Tak ona nim pere, ež se zema chvěje; Dyby mi tak pán Bůh příl, jak mi lidé přejú, už bych dávno ležela pod tú černú zemú; Ja, taks ty mně čaro- vala, až sa černá zem pukala; Počuvaj, počuvaj, co to v zemi hučí, esi zvony zvoní, lebo jabor pučí; Až já bodo ležet pod to zemjó černó; Syneček se žení, tatíčka má. v zemi; Měl gality do země (až k zemi dlouhé)?; Všecky panny tancuja, ene moja pod zemju. Sš. P. 12., 53., 112., 304., 393., 603., 764, 778. Po valašsky od zeme, kdo mi kozy zaženie; Každá má mamičku, moja v černej zemi; Mať moja, mať moja pod tou čiernou zemou, veď vy nic neviete, čo sa robí so mnou!; Škoda mojej žene v zemi ležať; A ja chytím moju ženu; jak ju vláčím, tak ju vláčim za vlasy po zemi; Kedy že to žitko zíde, čo na moju svadbu bude? Nezíde to tej jeseni, lebo je to v tvrdej zemi, v tvrdej zemi neoranej, len motyčkou pokopanej; A tam som sa tak opil, že bych sa i teraz na zem potočil. Sl. spv. II. 52, 68., III. 83., IV. 130., 132., V. 179., VI. 226. Bale na černú zem sa rozestrú; On sa tedaž kácá a na zem dole údami buchne, jak by hrubý neb dub neb ohromná padnula sosňa. Hol. 97., 157. Lipy povädly, opŕchol list za listom na zem smädnú. Sldk. Mart. 4. A stojac v kúte hneď dolu hľadí na perly ležiace zemou. Sldk. 191. I našel Jana ševce ležíce za mrtvého a raněného na zemie; Padne na zemu. NB. Tč. 107., 108. O kladenie do desk a kupovánie zbožie na zemi. Arch. V. 395. Buď nad zemí neboli v zemi. Půh. H. 108. Pozřela je země. Anth. Jir. I. 3. v. 7. Navrátí se prach v zemi svou. Hus III. 152. A byť o zem se bíti, není se kam díti. Pk. Mají chléb černý jako zem. Mor. a slez. Šd. Má nohy černé jako zem. Šd. Má košili černou jako zem (špinavou). Us. Šd. Svatý Juří zemum (zemou) búří, aby rostly kvítky pro ty malé dítky. Slez. Šd. Kdo na dvou stolicích sedí, snadno mezi nima na zem padne. Tč. exc. Mnoho té země, z níž hrncové býti mohou, ale málo té, z níž zlato berou. Pk. O Dzúre bude tráva rásť, čo by si ju hámrikom pral do zeme (kdy bys ji i do země zpět tloukl); Nemám si kde sadnúť. Odpověď: Napluj sa na zem!; Padnem! Veť nepoletíš ďalej od zeme!; Na zemi, na kline ti je (nemůže-li někdo něco najíti); Dobre že tu zem ne- hryzol od bolesti; Šiel na dolniu zem s do- skami (= umřel); Keď sa mi už nevie tá zem otvoriť (nářek sužovaného)! Na Slov. Zátur. Zeme bude mu lehka (téžká. O mrtvém); Je v zemi (umřel). Tkč. Před časem ho do země sprovodili. Vz Umrlý. Lb. By sebou o zem bil, s nic býti nemůže. Vz Nešťastný. Prov., Č. Kdo se hněvá, nech se o zem buší (nech se válí). Kto sa hnevá, nech sa o zem hodí. Mt. S. I. 126. Hrýzti zemi (vz Smrť); Bradou zemi rýti (vz Smrť); Mohl by se do země vraziti (samými starostmi. Vz Péče.); Schne pod ním země; Není hoden, že ho z. nosí; Nestojí za to, aby ho zem nosila (Hnšk.); Kdo na zemi sedí, pádu se nebojí; Co by se po něm z. (voda) slehla (vz Zmizení). Č. — Z. = prsť, hlína, povrchnosť země rostliny rodící, die Erde, das Erdreich, Feld, der Acker, Grund, Boden. Vz S. N. Z., půda orná, ornice. EOlom. Zemi krojiti (po prvé orati); zemi vymítati, lopatou vyhazovati. V. Zemi vzdělávati. D. Z. orná, Aqu., svrchní, dobrá, D., kyprá, Sych., úrodná, Har., tučná, mastná, výnosná, hrnčířská, Ros., vlhká, mokrá, Byl., kame- nečná, Alaunerde, Krok, klovatá, červená (červeníce). Us. Z. katechová. Kk. 121. Z. porculánová, valchářská, saracenská n. te- sařská ruda červená, kostní. Kh. Z mrtvá (mrť, mrtvina, celina, hluboká země), hlino- vatá, tuhá, vazká, žlutá, jilovatina, slévavka, borovizna (černá), bělice, bělavka, živá (úrodná), Hubená, sypká, prchká, melná, prašnatá, smíšená, dřevnatina n. nátoň, čer- stva, výmol, nános, náplav, náplava; z. pro- hazovati, pěchovati; vrstva země (zemní); z. plodiny vydává. Šp. Z. valchářská na omak mastná (Walkererde) obsahuje kyse- linu křemičitou, vodu, kysličník hlinitý, hořečnatý, vápnatý a železitý. Nemá ani piaď (píď) vlastnej zeme. Zátur. Vz Zemina, Půda. Bř. Z. hořká, magnesia, die Talkerde, Bittererde. Nz. Z. pouhá (rein), úrodná, zkypřená (gelockert). Pta. Návoz země; přikryti semeno zemí. Sl. les. Mámy najatu zem; Zoral mi pěkně tu zem. Laš. na Mor. Brt. Černá zema. Slez. Šd. Z. smíšená či kompostová, listová, drnová, vřesovitá. Dlj. 2. V jarně si mä pochovala, čiernou zemou zasypala. Č. Čt. I. 294. Z., která se ku břehu nasadí, angespültes Erdreich. J. tr. Je to v mrcha zemi, v planej zemi, neoranej. Sl. ps. Šť. I. 49. Z. jako těsto (deštěm změkla). Us. Dch. Květ vedlé květu tlačí se tu ze země. Km. 1883. 118. Ta zema jest velmi dobrá; Zem ho privalila, když písek kopali. Sl. let I. 281., IV. 159. Drobnou zemou jamu vyplniti. Sldk. 151. Nezrobená spornej sama od seba úrody hojnosť zem povydá. Hol. 366. Obilné zrno, když v zemi padne. Št. K. š. 28. So zemou by ho smiešal (ve zlosti). Slov. Zátur. Když pluh zemi ryje, zima ještě žije. Pran. Tč. Když prší na Medharta, pohanka v zemi hartá. Pran. u Vyzovic. Šd. Na rapavej zemi sa chlieb rodí. Mt. S. I. 122. V čiernej zemi sa chlieb rodí a na bielu psi serú. Poř. Zátur. I černá země pěkné žitko rodí. Prov. Tč. Úrodná jest země, kterou hospodář tluče. Prov. Bž. — Z. = vlasť, krajina, die Landschaft, das Land. V zemi zrození (zemané); vlasti své a země statečně zastávati; mor v zemi, po vší zemi; z cizí země; do cizí země zaslati; z země se vybrati; z země utéci, vypo- věděti, vystrčiti; vypověděný z země; za- slaný, zavedený do cizí země; z. ležící k východu slunce. V. Zemička, živ svoje plemä i ďalej z božej dobroty. Zátur. Vrahy našich zemí; poplenichu vsě, čo v zemi bieše. Rkk. V naší zemi; v zemi obyčejný; zem lidu zbaviti; z. bezlidná, lidu prázdná, pustá; z. jest na mizině. D. Z. východní, západní, polední, půlnoční, Us., nepřátelská. Har. Ze země vyhnati; zemi dobře opravo- vati, popelem postaviti, v daň podrobiti; země dobyti. Flav. Z. od vína, obilí hojná. Har. Z. dědičná, cizí (cizina). Us. Déšť po celé zemi. Nz. Usedlý k zemi, usedlost k zemi; v zemi rodilý; obvod zemí říšských. J. tr. Z. česká, polská, uherská, rakouská atd., svatá, zaslíbená, slovanská, německá, nižní, dolní, Niederland, n. D. Zdejší z., tato z., das Inland. J. tr. Zde v naší zemi, hierzulande. Dch. Z. hlavní, vedlejší, Lpř., mateřská, das Mutterland, Nz., Matúšova = Slovensko. Vz Pokr. Pot. 143. V zemi ka- naanskej. Anth. I. 7. Z. hřěcká. Alx. (Anth. Jir. I. 3. v. 33.). Satira a ironie jsou mu neznámou zemí. Šml. Národ, volnosť, česť a viera, za ne junák rád umiera; smelo víta deň krvavý, vie, že za nim slnko slávy! Keď i padne, padne v objem, objíme ho slovanská zem; zavznie nad nim miesto zvonov pieseň voľných millionov! Btt., Syt. Táb. 366. Vaša zem je plná úskokami. Zbr. Lžd. 75. Zem rodná ni nevedno, jakou slasťou ťa upúta! aj pozabudnúť nám nikda nedá na sebe. Nescio, qua natale solum dulcedine cunctos adtrahit immemoresque nec sinit esse sni. Phld. IV. 269. Čechy, Morava a Slezsko jsou země rakouské; V jednotlivých zemích jsou na místě panov- níkově mistodržitelé. Us. (Bude) preklínať tu zem, která ju nosí. Sl. ps. 71. Lásku k rodu, lásku k vlasti Boh sám v srdce vštepuje, ona zeme, ľudí šťastí, jej sa duch môj venuje. Č. Čt. I. 221. Synku Tatry, synku matky Slávy! Pozri na Tatry! Na svoju kolísku, Had nimi nebo, pod nimi zem nízku: tak ty vysoko stoj v kráľovstve ducha! Tak nízko podlosť bud ti pod no- hama; drž sa tých výšin oboma rukama; si člověk, nie červ, ani biedna mucha. Ib. II. 128. Kúpil si zeme aj statek a hospo- dáril z pomocí božej, jako vedel najlepšie. Ib. II. 479. Teba nado všetko chcem, oj Slovensko, drahá zem; Hej ty sňažný Balkán, Krkonoše, Ural, hej Slovan tu od vekov svoje zeme oral; Miluj drahú vlasť nad všetky svety, krem vlasti nemáš drahšej zeme. Ppk. 1. 37., 182., II. 146. Cizozemcům, kteří do země přijati nejsou, nemůže léno podáváno býti. Žer. 344. Pánové země mo- ravské. 1447. Exc. Tč. Zem, ktorú v údel daly Slovänom nebesá, tá zem hrobem každýmu vrahovi stane sä. Chlpk. Sp. 45. Zem tá, na ktorú kročiť mieri tvoja noha, to je zem naša, daná Slovänom od Boha. A zem to požehnaná! Chvála Bohu z něba, máme pri vernej práci voždy svoj kus chľeba. Ib. 45. Ty zem svätá, no poškvrnená ; zem svobody, no zotročená; zem života, no otrávená; ty zem svetla, no tmou za- liatá; blahoslavená, no zakliata; kus raja v pekle zronený z neba: Slovensko moje, žiaľ mi je teba! Dr. Kuzmány. Zemi po své libosti a vůli spravuje. Pal. Děj. III. 3. 113. Jel do cizích, velmi dalekých zemí; Je se jemu zemi páliti a hubiti. Výb. II. 40., 41. Všecka země o něho (Rokyc.) k pa- peži psali. Bart. Já v zemi nebyl; V prvním landfrydu a mírné zemi; To učinil v mírné a pokojné zemi. Půh. I. 361., II. 135., 292. Aké krásne je toto milé naše podtatranské Slovensko, miluj tú zem svätú! Zátur. Nápr. 67. Túla sa od zeme do zeme ako Had po Bart?lome. Mt. S. I. 97. Jiná zem jiný mrav. Dch. — Z. = ve světnici, v síni, v domě (z utlučené hlíny, z prken), podlaha, der Fussboden. Padlo mi to na zem. Us. Ta zem je jako bota (ušpiněná). Us. Dch. Dívka umývá zem. Šd., Vck. Tětka už mají umytú zem. Mor. a Slez. Šd. — Z.= venkov. Ani v městech, ani na zemi. Vš. — Brikc. — Z. = pozemkový statek nemovitý, das Landgut. Kdež biskup dvorem sedí na zemi (krom Prahy na pozemkovém statku), opět požeň jej komorníky jako zemenína na zemi. Kn. rožm. čl. 62. (V Korytě vsi) jest 21 zemí, ale něco jest rybníky zato- peno .. . Vaněk platí 1 kopu s země (jedné). Arch. I. 353.

415496   Země Svazek: 7 Strana: 1136
Země. Cf. Mkl. Etym. 404. b., Mách. 3., 5., 9., 12.-14., 39., 93., 165. Schd. I. 196., 247. Z., lit. žem?, řec. xafiaí, lat. humus, sansk. gam, pr. same. Cf. Mkl. aL. 12., 270. Podoba, hutnosť, vnitřní teplota země. Krč. G. 13.—16. Z. v poměru k ostatnímu světu. Ib. 8. Otáčení se země kolem osy. Vz MS. 56., 57. — Z. = podlaha v stavení; je-li prkenná, z kamení n. z cihel slove dlážka. U Olom. NZ. II. 150.

415497   Země Svazek: 8 Strana: 0508
Země. O tvarech cf. Gb. H. ml. I. 126. Dej tím o zem (pusť to, nechej toho). Arch. XIV. 357. Kdo z rozpustilosti kopá do země nohama nebo jimi klátí, zakopává prý je; Ne- tluč do země, biješ mámu. Us. NZ. III. 343. Hádání ze země. Vz Zbrt. Pov. 87.; 89. — Z. deščená = prkenná podlaha. Brt. D. II. 434. (Vyškov).

415498   Země Svazek: 9 Strana: 0404
Země. Nehoden, by ho zem nosila; Bodej ho zem vyvrhla! Od zeme cfalej nepoletíš; Radš sa do zeme zakopať; Zem hrýzť. Zát. Př. 379a. Všetko ide zo svätej zeme (úroda, kovy atd. ). Mus. slov. III. 26.

415499   Země Svazek: 10 Strana: 0528
Země. Ze země jsem na zem přišel, na zemi jsem rozum našel, po ní chodím jako pán, do ní budu zakopán, potěš mne pán Bůh sám. Mtc. 1. 1893. Obrz. 81.

415500   Zeměborce Svazek: 5 Strana: 0449
Zeměborce, e, m., Länderbestürmer, m. Šd.

415501   Zeměborce Svazek: 8 Strana: 0508
Zeměborce. Kub. Rol. 136.

415502   Zeměborný Svazek: 5 Strana: 0449
Zeměborný, erdzerstörend.

415503   Zeměborný Svazek: 8 Strana: 0508
Zeměborný. Z. akce (vulkánů a p.). Vstnk. II. 566.

415504   Zeměbranec Svazek: 7 Strana: 1136
Zeměbranec, nce, m., Landwehrmann, m. Rk.

415505   Zeměbranecký Svazek: 10 Strana: 0528
Zeměbranecký. Z. kasárna. Us.

415506   Zeměbranský Svazek: 7 Strana: 1136
Zeměbranský, Landwehr-.

415507   Zeměbůh Svazek: 10 Strana: 0528
Zeměbůh - zemský bůh. Čes. 1. XII. 431.

415508   Zemec Svazek: 5 Strana: 0449
Zemec, mce, m. = zemek, člověk zemský, pozemčan, der irdische Mensch, Erdbewohner. Já jsem z., zemské símě seji. Sš. Bs. 178. — Z. = osoba v zemi rodilá, rodák, der Eingeborene, Inländer. Šf., Sych., Koll., J. tr. Že Sinaj hora Hagarou u z-ců sluje. Sš. II. 52.

415509   Zeměčár, u Svazek: 5 Strana: 0449
Zeměčár, u, m. = hadactví, geomantia. Aqu.

415510   Zemečervík Svazek: 9 Strana: 0404
Zemečervík, a, m. Mus. ol. 1898. 121

415511   Zeměčka Svazek: 5 Strana: 0449
Zeměčka, y, i. = malá země, das Ländchen. Oralo mlade pacholatko, naoralo tej černej zemečky němalo. Sš. P. 517.

415512   Zeměděl Svazek: 7 Strana: 1136
Zeměděl, a, m., vz násl.

415513   Zemědělec Svazek: 7 Strana: 1136
Zemědělec, lce, m., kdo se zemědělstvím zabývá. Vz předcház. Rgl., Msr. 134.

415514   Zemědělskopolitický Svazek: 10 Strana: 0528
Zemědělskopolitický. Nár. list.

415515   Zemědělskoprůmyslový Svazek: 10 Strana: 0528
Zemědělskoprůmyslový. Nár. list. 1903. 134. 21

415516   Zemědělský Svazek: 5 Strana: 0449
Zemědělský, Landeskultur-, agrikultureil. Z. národ, Mus. 1880. 504., 514., výrobky. Kaizl. 188. Z. rada = odborný organ k há- jení prospěchů zemědělství pojímajíc v to hospodářský průmysl. Odbory její jsou: 1. odbor pro záležitosti subvencí, pokladny a kanceláře, 2. o. pro záležitosti hospodář- ské, 3. pro z. technické, 4. o. pro hospo- dářskou a lesnickou statistiku, 5. o. pro zákonodárství a národní hospodářství, 6. od. pro hospodářský průmysl, 7. o. pro chov koní.

415517   Zemědělský Svazek: 7 Strana: 1136
Zemědělský. Z. literatura. Vz Ott. VI. 354. Od 1770.—1849. vz Nár. listy. 1892. č. 228. (konec).

415518   Zemědělský. Z Svazek: 10 Strana: 0528
Zemědělský. Z. banka, průmysl, škola, společnosť, úvěr atd. Nár. list. 1903. 298. 21., 257. 21.

415519   Zemědělství Svazek: 5 Strana: 0449
Zemědělství, n. = zeměvzdělávání, die Agri-, Landeskultur, der Land-, Feldbau, Ackerbau im weiteren Sinne. Nz., Dch., Šp. Vz Zemědělský. S . N. H.315.

415520   Zemědělství Svazek: 7 Strana: 1136
Zemědělství. Spisy starší doby. Vz D. Gesch. 278. Z. české. Vz Ott. VI. 125., 614. nn.

415521   Zemědělství Svazek: 8 Strana: 0508
Zemědělství v Europě. Vz Ott. VIII. 917. nn. Elektřina v z. Vz KP. VIII. 456.

415522   Zemědíl Svazek: 8 Strana: 0508
Zemědíl, u, m. Věst. 1896. 85.

415523   Zeměďruh Svazek: 8 Strana: 0508
Zeměďruh, a, m. Krs. Moor. II. 55.

415524   Zemědržavec Svazek: 10 Strana: 0528
Zemědržavec, vce, m. Škod. II2 170.

415525   Zemědržavný Svazek: 10 Strana: 0528
Zemědržavný Neptun. Msn. II. 152

415526   Zemědržec Svazek: 10 Strana: 0528
Zemědržec, žce, m. Z. Poseidon. Škd. Od. 4., Msn. Od. 11.

415527   Zemědříč Svazek: 5 Strana: 0449
Zemědříč, e, m., der Landschinder. Šm.

415528   Zeměduch Svazek: 5 Strana: 0449
Zeměduch, a, m., der Erdgeist. Osv. I. 58.

415529   Zemědým Svazek: 5 Strana: 0449
Zemědým, u, m., fumaria, der Erdrauch, rostl. Z. zobánkatý, f. rostellata, lékařský, f. officinalis, drobnokvětý, fum. Vaillantii, Schleicherův, f. Schleicherii. Čl. Kv. 285. Cf. FB. 72., Slb. 656.

415530   Zemědým Svazek: 8 Strana: 0508
Zemědým, u, m., fumaria. Vz Ott. IX. 768. Také: polní routa. Brt. D. II. 503.

415531   Zemědým Svazek: 10 Strana: 0528
Zemědým, u, m., rostl. Z. lékařský, fumaria officinalis: kominka, křupka, pižmo, routa polní, routička, routička pospolitá, routka (planá, polní), zemská pára. Vz Čes. 1. XIV. 223.

415532   Zemegula Svazek: 5 Strana: 0449
Zemegula, y, f. = zeměkoule. Slov. Loos.

415533   Zeměhnutí Svazek: 5 Strana: 0449
Zeměhnutí, n. = zemětřesení.

415534   Zeměhrabač Svazek: 5 Strana: 0449
Zeměhrabač, e, m., der Erdschaber. Šm.

415535   Zeměhryz Svazek: 10 Strana: 0528
Zeměhryz, a m. = lakomec Jičín. List. fil 1902. 254.

415536   Zeměhvězda Svazek: 8 Strana: 0508
Zeměhvězda, y, f., geaster, Erdstern, m., rostl. Am. Orb. 74., 93.

415537   Zeměchy Svazek: 5 Strana: 0449
Zeměchy, dle Dolany, něm. Semich, ves u Loun; něm. Zemiech, ves u Kralup. PL. Cf. Tk. I. 375., 380., III. 664., V. 264.

415538   Zemek Svazek: 5 Strana: 0449
Zemek, mka, m. = zemec. Kněz Sigmund pobožně horlil a s pláčem se k Bohu modlil lid k boji napomínaje, zemkům mysl dobrou dávaje. Pís.1426. Pal. Děj. III. 2. 259. -- Z., os. jm. Šd.

415539   Zemek Svazek: 9 Strana: 0404
Zemek. V V. 449. Pal. Děj. III. 2. 259- oprav v: Pal. Děj. III. 2. 39.

415540   Zemek Svazek: 10 Strana: 0528
Zemek, mka, m. = sedlák. Hus. Post. 283.

415541   Zeměkazný Svazek: 5 Strana: 0449
Zeměkazný, landverderblich.

415542   Zeměknížecí Svazek: 5 Strana: 0449
Zeměknížecí = zeměpanský. Rk.

415543   Zemekončiar Svazek: 10 Strana: 0528
Zemekončiar, u, m. = zeměkončina. Vzáj. I. 71.

415544   Zeměkop Svazek: 5 Strana: 0449
Zeměkop, a, m., georyssus, brouk. Z. malý, g. pygmaeus. Kk Br. 167.

415545   Zeměkop Svazek: 8 Strana: 0508
Zeměkop, a, m., georyssus, brouk. Z. že- brovaný, g. laesicollis. Vz Klim. 126,

415546   Zeměkoule Svazek: 5 Strana: 0449
Zeměkoule, e, f. = zemská koule, die Erdkugel, der Globus. Krok, Nz. Z. prů- měrná = koule mající týž obsah jako splo- stěná země. Stč. Zmp. 7., 364. 0 čištění starých z-lí vz Prm. III. č. 19.

415547   Zeměkov Svazek: 7 Strana: 1136
Zeměkov, u, m., Erdmetall, n. Hř.

415548   Zeměkrálovna Svazek: 10 Strana: 0680
Zeměkrálovna, y f. = královna země. Máj, IV. 38.

415549   Zeměkruh Svazek: 5 Strana: 0449
Zeměkruh, u, m., der Erdkreis. Kká.

415550   Zeměkůra Svazek: 5 Strana: 0449
Zeměkůra, y, f., die Erdrinde. Mj. 41.

415551   Zemělačný Svazek: 10 Strana: 0528
Zemělačný vrah. Zr. Nekl. 4.

415552   Zemělehářka Svazek: 10 Strana: 0528
Zemělehářka, y, f. = svině (na zemi léhající). Msn. Od. 205.

415553   Zemělev Svazek: 5 Strana: 0449
Zemělev, lva, m., chamaeleon mutans colorem, der Erdlöw. Rohn.

415554   Zeměložec Svazek: 7 Strana: 1136
Zeměložec, žce, zeměložník, a, m., auf der Erde gelagert, liegend. Lpř.

415555   Zeměloženec Svazek: 10 Strana: 0680
Zeměloženec, nce, m. Škod. Il2 II 76. (Ilias XVI. 235). Sr. Zeměložec v VII. d., Zeměložný v III. Přisp.

415556   Zeměložný Svazek: 7 Strana: 1136
Zeměložný. Vz předcház. Lpř.

415557   Zeměložný Svazek: 10 Strana: 0528
Zeměložný kněz rr na zemi líhající. Msn. II. 292.

415558   Zeměmáti Svazek: 5 Strana: 0449
Zeměmáti (vz Máti), f., Demeter. Hš. Sloh. 59.

415559   Zeměměrec Svazek: 5 Strana: 0449
Zeměměrec, rce, m , zeměměřič, e, m., der Mappeur, Feldmesser, Ingenieur. Jel., Kom.

415560   Zeměměrství Svazek: 5 Strana: 0449
Zeměměrství, n., die Land-, Feldtheilung, Geodäsie. Nz.

415561   Zeměměřický Svazek: 5 Strana: 0449
Zeměměřický, Erdmesser-, Geometer-, geometrisch. Lpř. Z. umění. Ros. Z. vědo- mosti, Ddk. IV. 326., útvary. Stč. Zmp. 316.

415562   Zeměměřictví Svazek: 5 Strana: 0449
Zeměměřictví, n., die Erdmesskunst. Stč. Zmp. 9.

415563   Zeměměřič Svazek: 5 Strana: 0449
Zeměměřič, e, m., vz Zeměměrec. Stč. Zmp. 317.

415564   Zeměměřič Svazek: 8 Strana: 0508
Zeměměřič potulný, světem jdoucí (z dob dřívějších). Vz NZ. IV. 237.

415565   Zeměmil Svazek: 5 Strana: 0449
Zeměmil, a, m., cancer ruricola, der Land- krebs. Šm.

415566   Zeměmilec Svazek: 5 Strana: 0449
Zeměmilec, lce, m., geastrum, rostl.

415567   Zeměna Svazek: 5 Strana: 0449
Zeměna, y, f. = země. Jemuž (lidstvu) z-nu vykázala za obydlí. Kos. 01. I. 211. (210).

415568   Zeměnčic Svazek: 5 Strana: 0449
Zeměnčic, e, m. (ženimčic?), der Bastard. Troj.

415569   Zeměněl Svazek: 7 Strana: 1136
Zeměněl, a, m., praefectus, zastr. Rozk., Pršp. 37. 13.

415570   Zeměník Svazek: 5 Strana: 0449
Zeměník, a, m. = Zemboh.

415571   Zemenín Svazek: 5 Strana: 0449
Zemenín, a, m., osob. jm. Arch. I. 166.

415572   Zeměnín Svazek: 5 Strana: 0449
Zeměnín, vz Zeman. Ž. wit. 48. 3., 104. 12., Alx. BM. v. 68. (HP. 82.).

415573   Zeměnín Svazek: 8 Strana: 0509
Zeměnín, vz Zemanín (i 3. dod.). 0 skloň, cf. Gb. H. ml. I. 99.

415574   Zeměnín Svazek: 9 Strana: 0404
Zeměnín, vz Zemanín.

415575   Zeměnina Svazek: 5 Strana: 0449
Zeměnina, y, f., druh země, die Erdart. Vaň. Hosp. 15.

415576   Zeměnínka Svazek: 5 Strana: 0449
Zeměnínka, y, f., die Inländerin; die Edelfrau.

415577   Zeměnínový Svazek: 10 Strana: 0528
Zeměnínový sněm. Pulk. klem. k. 65.

415578   Zeměnínství Svazek: 5 Strana: 0449
Zeměnínství, n., das Indigenat.

415579   Zeměnínstvo Svazek: 5 Strana: 0449
Zeměnínstvo, a, n., der Landadel. D.

415580   Zemenný Svazek: 10 Strana: 0528
Zemenný tanier (hliněný) Mus. slov. VII. 58

415581   Zeměnosný Svazek: 5 Strana: 0449
Zeměnosný, ó rijv yi\v i'xo>v.

415582   Zeměnský Svazek: 5 Strana: 0449
Zeměnský = zemanský. Gb. Hl. 58. Vz -janín.

415583   Zeměnstvo Svazek: 5 Strana: 0449
Zeměnstvo, a, n. = zemanstvo. Gb. Hl. 58 Vz -janín. Alx. 166.

415584   Zeměotřásce Svazek: 10 Strana: 0528
Zeměotřásce Poseidon. Msn. Od. 11. Sr. Zemětřas.

415585   Zeměpán Svazek: 5 Strana: 0449
Zeměpán, a, m., der Landesherr.

415586   Zeměpaní Svazek: 5 Strana: 0449
Zeměpaní, n., die Landesfrau. Lpř. Děj. I. 37.

415587   Zeměpanský Svazek: 5 Strana: 0449
Zeměpanský, landesherrlich, landesfürst- lich. Z kommissař, Šp., politika, Mus. 1880. 23., svolení, Dch., moc, Ddk. II. 120., daně, Kř., právo, soud. J. tr.

415588   Zeměpanský Svazek: 7 Strana: 1136
Zeměpanský. Z. moc; Organismus z-ské správy v Čech. Vz Ott. VI. 475., 559.

415589   Zeměpanstvo Svazek: 5 Strana: 0449
Zeměpanstvo, a, n., der Landadel. Šm.

415590   Zeměpis Svazek: 7 Strana: 1136
Zeměpis čes. Cf. Ukaz. 77., Mus. 1886. 644.—647., 1876. 719., Ott. VI. 335. Z. starší doby. Vz D. Gesch. 265.

415591   Zeměpis Svazek: 9 Strana: 0404
Zeměpis fysikalní, historický, politický vydaný v zemích Čes. Vz Zbrt. Bibl. 39. nn., 82. —142. Z. v středověkých školách. Vz Wtr. Part. 820.

415592   Zeměpis (ne Svazek: 5 Strana: 0449
Zeměpis (ne : zemopis), u, m. = vypsání země, die Erdbeschreibung, Geographie. D., Jg., Nz. Zeměpis jest nauka o vlastnostech země vůbec jakož i popis všech na ní se naskytajících útvarů i přirozených i umě- lých. Stč. Zmp. 6. Z. = věda, která nás poučuje o povaze celé naší země. Blř. Slovo z. utvořil Jg. Z. hvězdářský, mathematický či měřický, přírodnický či fysikalní či fy- sický, státní či politický či občanský, vše- obecný, zvláštní či místopisní či topogra- fický, obchodnický, botanický či rostlinný (obytosloví). Nz., Tl., Kk. 2. vyd. 2., 3. Vz Stč. Zmp. 7., 9., S. N. Zeměpis hvězdářský sepsal Dr. F. J. Studnička. V Praze 1881. 880 str. Země- a dějepis správně zeměpis a dějepis. Taková licence jest jenom v něm- čině; všecky jiné jazyky kladou plné slo- ženiny slovné vedlé sebe. Gb. 318

415593   Zeměpisec Svazek: 5 Strana: 0450
Zeměpisec, sce, m = vykladač budouc- nosti z čar na zemi učiněných, geomanta, der Wahrsager aus den auf der Erde ge- machten Strichen. Háj. — Z. = kdo zem popisuje, Us., kdo se zeměpisem zabývá, der Erdbeschreiber, Geograph. Kř. Stat. 2.

415594   Zeměpisecký Svazek: 5 Strana: 0450
Zeměpisecký, Geographen-. Z. sjezd, Stč. Z. 398., společnost

415595   Zeměpisecky Svazek: 7 Strana: 1136
Zeměpisecky. Po z-cku pozorovati. Mus. 1887. 500.

415596   Zeměpisně Svazek: 5 Strana: 0450
Zeměpisně, geographisch. Celek z. za- okrouhlený. Lpř. J.

415597   Zeměpisný Svazek: 7 Strana: 1136
Zeměpisný. Z. jméno, název, Šf., sjezd. Mus. 1887. 505.

415598   Zeměpisný, -ní Svazek: 5 Strana: 0450
Zeměpisný, -ní, geographisch. Z. šířka, délka, Nz., Š. a Ž., Stč. Zmp. 282., 292., Sb. uč. 1860. str. 102., S. N., míle, Mj. 6 , Ddk. IV. 124., atlas, Us., poloha, Mus. 1880. 476., Š. a Ž., Ddk. IV. 310., povaha říše, Lpř. J., homologie, pukliny, Stč. Zmp. 743., nákres, (Land) Kartenprojektion, Dch., vo- jenský ústav, Militärgeographisches Institut. Čsk. Z. společnosti. Vz S. N.

415599   Zeměplavec Svazek: 5 Strana: 0450
Zeměplavec, vce, m., der Erdumsegler. Us.

415600   Zeměplaz Svazek: 5 Strana: 0450
Zeměplaz, a, m. = živočich po zemi se plazící, das Reptil. Hus I. 67., V., Kom. Z. : hadi, červi atd.

415601   Zeměplaz Svazek: 7 Strana: 1136
Zeměplaz, gt. dle Jg. a Gb. Ml. I. 74. z-zu (ač životné). Cf. Hmyz, Lid, Skot.

415602   Zeměplazný Svazek: 5 Strana: 0450
Zeměplazný, auf der Erde, über die Erde hinkriechend. Z. kleč, Stč. Zmp. 545., věci. BO.

415603   Zeměplod Svazek: 5 Strana: 0450
Zeměplod, u, m., das Erderzeugniss, die Erdfrucht.

415604   Zeměplozenec Svazek: 5 Strana: 0450
Zeměplozenec, nce, m. = tvor zemí zplozený, der Erderzeugte, Erdgeborene. Vinař. Sn. zv. 52., Lpř.

415605   Zeměplozí Svazek: 5 Strana: 0450
Zeměplozí, n. = nauka o plození země, geogonia. Krok II. 69. Jg. toto nové slovo zavrhuje.

415606   Zeměprava Svazek: 5 Strana: 0450
Zeměprava, y, f, die Politik. Sm.

415607   Zeměpravec Svazek: 5 Strana: 0450
Zeměpravec, vce, m., der Erdwahrsager. Šm.

415608   Zeměpravectví Svazek: 5 Strana: 0450
Zeměpravectví, n., die Erdwahrsagerei.

415609   Zeměpravní Svazek: 5 Strana: 0450
Zeměpravní, politisch. Šm. Z. listina, die Verfassungsurkunde. Sm.

415610   Zeměpůda Svazek: 5 Strana: 0450
Zeměpůda, y, f., der Erdboden. Boj o z-du. Us. Dch.

415611   Zeměpůlkoule Svazek: 7 Strana: 1136
Zeměpůlkoule, e, f., Erdhalbkugel. Koll. St. 576.

415612   Zeměrodec Svazek: 5 Strana: 0450
Zeměrodec, dce, m. = v zemi zrozený, das Landeskind. Sych. Vz Zeměrozenec.

415613   Zeměrodný Svazek: 10 Strana: 0528
Zeměrodný, vz násl. Zemorodný.

415614   Zeměrodý Svazek: 5 Strana: 0450
Zeměrodý, einheimisch. Z. bylina. Msn. Or. 57.

415615   Zeměrovnač, zeměrovnatel Svazek: 5 Strana: 0450
Zeměrovnač, zeměrovnatel, e, m., Erd- ebner, m. Šm.

415616   Zeměrozenec Svazek: 5 Strana: 0450
Zeměrozenec, nce, m. = zeměrodec.

415617   Zeměrozenec Svazek: 10 Strana: 0528
Zeměrozenec, nce, m. Škod. II2. 67., 132.

415618   Zeměryp, u Svazek: 5 Strana: 0450
Zeměryp, u, m. = chrobák, geotrupes, brouk. Z. obecný, g. stercorarius; jarní, g. vernalis; lesní, g. sylvaticus; hnilobomilý, g. putridarius, proměnlivý, g. mutator. Kk. Br. 182., 183.

415619   Zeměrypák Svazek: 5 Strana: 0450
Zeměrypák, a, m. = havíř (s příhanou), der Bergmann. Para. kut. 121.

415620   Zeměředitel Svazek: 5 Strana: 0450
Zeměředitel, e, m., der Landvogt. Šm.

415621   Zeměředitelství Svazek: 5 Strana: 0450
Zeměředitelství,, n., Landesgubernium, n., die Landvogtei. Šd.

415622   Zeměsivý Svazek: 5 Strana: 0450
Zeměsivý, erdgrau. Šm.

415623   Zeměskum Svazek: 5 Strana: 0450
Zeměskum, u, m. = skoumání země, die Erdkutide. Krok I. 100.

415624   Zeměskumný Svazek: 5 Strana: 0450
Zeměskumný, vz Zemězpytný.

415625   Zeměslovec Svazek: 5 Strana: 0450
Zeměslovec, vce. m. = geolog, der Geolog. Krok.

415626   Zeměsloví Svazek: 5 Strana: 0450
Zeměsloví, n. = geologie, die Geologie. Krok.

415627   Zeměsloví Svazek: 7 Strana: 1136
Zeměsloví. Hš. Št. 165.

415628   Zeměslovní Svazek: 5 Strana: 0450
Zeměslovní, geologisch. Mus. XL 348

415629   Zeměsoud Svazek: 5 Strana: 0450
Zeměsoud, u, m., das Landgericht. Šm

415630   Zeměsoudný Svazek: 5 Strana: 0450
Zeměsoudný, landgerichtlich. Šm.

415631   Zeměspis Svazek: 5 Strana: 0450
Zeměspis, u, m. = zeměpis. Na Slov. Bern.

415632   Zeměspisný Svazek: 5 Strana: 0450
Zeměspisný = zeměpisný. Na Slov. Bern.

415633   Zeměspisovnictví, n Svazek: 5 Strana: 0450
Zeměspisovnictví, n., das Amt eines Erdbeschreibers. Bern.

415634   Zemespisovník Svazek: 5 Strana: 0450
Zemespisovník, a, m. = zeměpisec. Na Slov. Bern.

415635   Zeměspráva Svazek: 5 Strana: 0450
Zeměspráva, y, f., die Landesverwaltung. n.

415636   Zeměsprávce Svazek: 5 Strana: 0450
Zeměsprávce, e, m., der Landesverwalter. Nebylo by pokuty od starých Čechóv a z-cí na obě straně nalezeno. Vš. Jir. 308.

415637   Zeměsprávní Svazek: 5 Strana: 0450
Zeměsprávní, staatlich. Z spojení, st. Verband. Šm.

415638   Zeměstrážce Svazek: 10 Strana: 0528
Zeměstrážce, e, m. Sá. XXV. 13.

415639   Zeměstřed Svazek: 5 Strana: 0450
Zeměstřed, u, m., der Erdmittelpunkt. Šm.

415640   Zeměstřední Svazek: 5 Strana: 0450
Zeměstřední = zeměstředový. Šm.

415641   Zeměstředový Svazek: 5 Strana: 0450
Zeměstředový = geocentrický, geocen- trisch. Z. šířka. Stč. Zmp. 354.

415642   Zeměsvit Svazek: 5 Strana: 0450
Zeměsvit, u, m., das Erdlicht. Mus. VI. 423.

415643   Zeměsyn Svazek: 5 Strana: 0450
Zeměsyn, a, m., der Erdensohn. Dch.

415644   Zemětěh Svazek: 5 Strana: 0450
Zemětěh, a, m. = sedlák, zastr. Perwolf.

415645   Zemětěhy Svazek: 5 Strana: 0450
Zemětěhy, dle Dolany, osada. Vašek.

415646   Zemeteš Svazek: 7 Strana: 1136
Zemeteš, e, f., hora v Pováží. Sokl. I. 77.

415647   Zemětice Svazek: 5 Strana: 0450
Zemětice, dle Budějovice. Semietitz, ves u Merklína.

415648   Zemětrhnutí Svazek: 5 Strana: 0450
Zemětrhnutí, n., Erdstoss, m. Šm.

415649   Zemětroskotatel Svazek: 5 Strana: 0450
Zemětroskotatel, e, m., der Erdum- stürmer. Šm.

415650   Zemětřas Svazek: 5 Strana: 0450
Zemětřas, u, m. = bouřný vítr. Na Slov. Hdk. C. 205. Počas z-su. Phld. V. 50. — Z , a, m., 'EwoóLyaioq, příjmě Poseidonovo. Hera prosí vševládného z-sa Poseidona. Cimrhn. Myth. 291.

415651   Zemětřas Svazek: 7 Strana: 1136
Zemětřas = zemětřes. V ten čas by z. Umuč. sv. Jiří v. 316.

415652   Zemětřasatel Svazek: 5 Strana: 0450
Zemětřasatel, e, m. = Zemětřas, příjmě Poseidonovo. Lpř. Slov.

415653   Zemětřasení Svazek: 5 Strana: 0450
Zemětřasení, n. = zemětřesení. Na Slov. Bern. Keď sa tie skaly v čas z. pohynajú. Lipa 302.

415654   Zemětřasný Svazek: 10 Strana: 0528
Zemětřasný Poseidon. Msn. II. 240.

415655   Zemětřasný. Z Svazek: 9 Strana: 0404
Zemětřasný. Z. heslo. Nár. list. 1898. č. 110.

415656   Zemětřes Svazek: 5 Strana: 0450
Zemětřes, u, m. = zemětřesení, das Erd- beben. Dch. Z sem osvědčil Bůh, že . . .; Z. se vztahoval na celé město. Sš. Sk. 52., 197. (II. 191., Zj. 433.).

415657   Zemětřesení Svazek: 5 Strana: 0450
Zemětřesení, n., das Erdbeben. V., Nz., Čs. math. X. 67. Z. sopečné či vulkanické, skládavé či tektonické. Stč. Zmp. 789. Z. bude veliké. ZN. Z. = záchvěj povrchu zemského na některém místě. V. Vz více o něm v S. N., Schd. II. 94., Tk. III. 503., Stč. Zmp. 789.

415658   Zemětřesení Svazek: 7 Strana: 1136
Zemětřesení. Cf. Krč. G. 132., Mách. 14. — Z.= huspenina, Sulz. Us. Pepíků.

415659   Zemětřesení Svazek: 9 Strana: 0404
Zemětřesení v zemích čes. Vz Zbrt. Bibl. 54. nn.

415660   Zemětřesení Svazek: 10 Strana: 0528
Zemětřesení. Sr. Vstnk. XIII. 622.

415661   Zemětřeskot Svazek: 5 Strana: 0450
Zemětřeskot, u, m. = zemětřesení. Ros.

415662   Zemětřesní Svazek: 5 Strana: 0450
Zemětřesní, das Erdbeben betreffend, Erdbeben-. Vz Zemětřes. Dch.

415663   Zemětřesný Svazek: 9 Strana: 0404
Zemětřesný. Z. kommisse, která má vy- skoumati zemětřesení. Mus. 1897. 465.

415664   Zemětvor Svazek: 7 Strana: 1400
Zemětvor, a, m , Erdgeschöpf, n. Krs. 34.

415665   Zemětvorný Svazek: 5 Strana: 0450
Zemětvorný, erdbildend. Rk.

415666   Zeměvěda Svazek: 5 Strana: 0450
Zeměvěda, y, f. = zeměpis. Z. vojenská, die Militärgeographie. Čsk.

415667   Zeměvědec Svazek: 9 Strana: 0404
Zeměvědec, dce, m. Mus. 1897. 463. Zeměžluč. U Opavy: hlistník.

415668   Zeměvědný Svazek: 8 Strana: 0509
Zeměvědný. Z. společnost Nár. list. 1894. č. 286. Z. znalosť. Mus. 1895. 283.

415669   Zeměvid Svazek: 5 Strana: 0450
Zeměvid, u, m = mappa, die Mappe, Landkarte. Dch., Čsk. Mapy, na kterých představeno méně než polovice oboru zem- ského, slovou buď zeměvidy, buď mořevidy dle toho, je li předmětem jejich suchá země anebo moře. Kozen. Atlas. Obecný z., obecná mapa, die Generalkarte. Nz.

415670   Zeměvládný Svazek: 10 Strana: 0528
Zeměvládný Poseidon. Škd. Od. 121.

415671   Zeměvodní Svazek: 7 Strana: 1136
Zeměvodní = obojživelní. Z. pták. Koll. St. 456.

415672   Zeměvratnosť Svazek: 7 Strana: 1137
Zeměvratnosť, i, f., Geotropismus. Hg. 144.

415673   Zeměvratný Svazek: 7 Strana: 1137
Zeměvratný, geotropisch. Z. rostliny, pohyby. Hg. 82., 144.

415674   Zeměvrt Svazek: 5 Strana: 0450
Zeměvrt, u, m., der Erdbohrer. Šp. Z. = přístroj k ohledáni země a spodiny sloužící, by se vědělo, zdali tato poskytne nějakého materialu k ryhování čili nic. NA. ÍV. 68.

415675   Zeměvrtací Svazek: 10 Strana: 0528
Zeměvrtací společnosť. Nár. list. 1904. 3. 12.

415676   Zeměvyzutý Svazek: 5 Strana: 0451
Zeměvyzutý, landlos. Rk.

415677   Zeměvzdálí Svazek: 5 Strana: 0451
Zeměvzdálí, n., die Erdweite. Nz.

415678   Zeměvzdělání Svazek: 5 Strana: 0451
Zeměvzdělání, n. = zemědělství, die Lan- deskultur. Šp.

415679   Zeměznalec Svazek: 5 Strana: 0451
Zeměznalec, lce, m., der Geognost. Tk. Čch. I.

415680   Zeměznalecký Svazek: 5 Strana: 0451
Zeměznalecký, geognostisch. Z. průřezy, g. Prophile. Nz.

415681   Zeměznalectví Svazek: 5 Strana: 0451
Zeměznalectví, n., die Geognosie. Nz. Vz S. N.

415682   Zeměznalský Svazek: 5 Strana: 0451
Zeměznalský = zeměznalecký. Němc.

415683   Zeměznalství Svazek: 5 Strana: 0451
Zeměznalství, n. = zeměznalectví. Vz Bř. N. 235.

415684   Zeměznanský. Z Svazek: 10 Strana: 0528
Zeměznanský. Z. jednání, geognosia. Presl v Kroku I. a. 13. (1821. ).

415685   Zeměznanství Svazek: 5 Strana: 0451
Zeměznanství, n. = zeměznalectví. Pal. Rdh. III. 235.

415686   Zemězpyt Svazek: 5 Strana: 0451
Zemězpyt, u, m. = zeměsloví, geologie. Vz Bř. N. 249., Nz.

415687   Zemězpytec Svazek: 5 Strana: 0451
Zemězpytec, tce, m. = zeměslovec.

415688   Zemězpytecký Svazek: 7 Strana: 1137
Zemězpytecký, geologisch. Mour.

415689   Zemězpytný Svazek: 5 Strana: 0451
Zemězpytný, geologisch, Erderfor- schungs-. Šm.

415690   Zemězrada Svazek: 5 Strana: 0451
Zemězrada, y, f. = zemská zrada, der Landesverrath. J. tr.

415691   Zemězrádce Svazek: 5 Strana: 0451
Zemězrádce, e, m. = zemský zrádce, der Landesverräther. J. tr., Kká. Td. 306., Ddk. II. 390.

415692   Zemězrádnosť Svazek: 5 Strana: 0451
Zemězrádnosť, i, f., die Landesverräthe- rei. Šm.

415693   Zemězrádný Svazek: 5 Strana: 0451
Zemězrádný, landesverrätherisch. Mus. 1880. 24.

415694   Zemězvěstný Svazek: 5 Strana: 0451
Zemězvěstný, landverkündend. Z. ko- rouhev (na lodích). Šm.

415695   Zeměžijec Svazek: 7 Strana: 1137
Zeměžijec, jce, m. Člověk je z. Msr.

415696   Zemežlč Svazek: 5 Strana: 0451
Zemežlč, e, f. = zeměžluč. Na Slov. Bern.

415697   Zeměžluč Svazek: 5 Strana: 0451
Zeměžluč, i, f. = jesenec, erythraea, das Tausendguldenkraut; z. lékařská, e. cen- taurium, vz Rstp 1175, větší, ceutaurea centaurium, vz Rstp. 929. Z obecná, holubí, chilská, strboulatá, shloučená, pomořská, klasatá, bažinná, vykrajovaná, pěkná, útlo- květá, čárkolistá, západní, pobřežní, žlutá, močální, prostřená, trsnatá, Sal. 70. Rostl. III. a. III.. Slb. 376., Čl. Kv. 224., FB. 52., Kk. 176, 177 , Schd. II. 289.

415698   Zeměžluč Svazek: 7 Strana: 1137
Zeměžluč. Byl. 15. stol., Rosc. 131. Cf. Drcák.

415699   Zeměžluč Svazek: 8 Strana: 0509
Zeměžluč, erythraea. Cf. Ott. VIII. 735. Také hlístník. Krt. D. II. 502.

415700   Zeměžluč Svazek: 10 Strana: 0528
Zeměžluč. Rozk. P. 740., R 74., Mam. A. 15a., Rostl. F. 33., D. 67a., Slov. A. 9., B. 7. — Mš. Sr. Dymnivka zde

415701   Zeměžlučový Svazek: 5 Strana: 0451
Zeměžlučový, von Tausendguldenkraut Z. květ, Čerm., výtah. Rostl.

415702   Zeměžroutství Svazek: 10 Strana: 0529
Zeměžroutství, n. Vz Geofagie v Ott. X. 11.

415703   Zemhliti se Svazek: 5 Strana: 0451
Zemhliti se, zu nebeln beginnen. — kde. Zemhlilo se na východě, na lukách. Us. Tč.

415704   Zemia Svazek: 7 Strana: 1137
Zemia = zemč. VSlz. I. 165.

415705   Zemiačisko Svazek: 5 Strana: 0451
Zemiačisko, a, n. = brambořiště, das Kartoffelfeld. Na Slov. Hdž. Slb. 85.

415706   Zemiačnisko Svazek: 10 Strana: 0529
Zemiačnisko, a, n. = brambořiště. Čes. 1. XIV. 438. Sr. Zemiačisko, Zemjacnisko V. 451., VII.

415707   Zemiak Svazek: 5 Strana: 0451
Zemiak, u, m. = zemák, brambor. Na Slov. a u mor. Slováků. Brt. Mali sme z-ky v mundure (švábky v kožkách = neloupané). Šd. Z-ky, švábky, krumple, bandurky, grule. Hdž. Šlb 85. Z-ky jako žemle. Zátur. Pán o z-koch a kyseľu vyrostlý. Zbr. Hry 53

415708   Zemiak Svazek: 7 Strana: 1137
Zemiak. Kde z. leží, nedávej reži. Rr.

415709   Zemiakový Svazek: 7 Strana: 1137
Zemiakový = zemákový. Z. květ. N. Hlsk. XIV. 161.

415710   Zemiakový Svazek: 8 Strana: 0509
Zemiakový. Z. voda = kořalka. Slov. Phľd. 1897. 27.

415711   Zemianček Svazek: 5 Strana: 0451
Zemianček, čku, m. = zemáneček. Páni pyšní si nezapamätovali tvárnosť chudobára z-čka. Kčk. V. 99.

415712   Zemiansky Svazek: 5 Strana: 0451
Zemiansky = zemanský. To je po z. Slov. Klck. VI. 41.

415713   Zemianský Svazek: 5 Strana: 0451
Zemianský = zemanský. Z. chlieb. Na Slov. Dbš. Sl. pov. II. 29.

415714   Zemiar Svazek: 5 Strana: 0451
Zemiar, a, m. = kdo s zemskými plo- dinami a s potravou obchod vede, der Frucht- händler, Viktualienhändler. Na Slov. Dbš. Obyč. 48., 103. Vybral sa ako z., ktorý do ďaleka víno vozie. Dbš. Sl. pov. III. 72.

415715   Zemibor Svazek: 5 Strana: 0451
Zemibor, a, m. = Zemětřas. Lšk. — Z., a, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 128.

415716   Zemice Svazek: 7 Strana: 1137
Zemice. Co k těm z-cem příslušie. Arch. VII. 644. Z. kladská. Kar. 32. Zemička — mamička. Brt.

415717   Zemice Svazek: 8 Strana: 0509
Zemice, ete, n. = zemce, i vsuto. U Brna. Brt. D. II. 162. (Lišen).

415718   Zemice Svazek: 10 Strana: 0529
Zemice, e, f., zdrobn. země = zemička, krajina. Baw. E. v. 91., T. v. 1017., 1786. Vrátili se přes z-ci cremonskou do Parmy. Kar. 21. Přijal za dar z-ci kladskú. Ib. 32.

415719   Zemice, zemička Svazek: 5 Strana: 0451
Zemice, zemička, y, f. = země, die Erde, der Boden. Kdo tebe v kyprú zemicu sáze. Rkk. Obletěla meze slovenské zemice. Hdk. C. 9. Slniečko, zemička, vy sa dobre znáte, od roka do roka pekne shovárate; keď sa tá zemička slniečku sľubuje, svätý Jan kňazuje, ten jich prstenkuje (oddává). Phld. IV. 466. (467.). — Z = krajina. St. skl.

415720   Zemička Svazek: 5 Strana: 0451
Zemička, y, f., vz Zemice.

415721   Zemík Svazek: 5 Strana: 0451
Zemík, u, m., prvek v zemi obsažený, tellurium. Krok. Miner. 33.

415722   Zemimerač Svazek: 5 Strana: 0451
Zemimerač, e, m. = zeměměřič. Slov.

415723   Zemimeračký Svazek: 5 Strana: 0451
Zemimeračký =zeměměřický. Slov. Bern.

415724   Zemimeračtví Svazek: 5 Strana: 0451
Zemimeračtví, n.= zeměměřictví. Slov. Bern.

415725   Zemimysl Svazek: 5 Strana: 0451
Zemimysl, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. 1. 128.

415726   Zemín Svazek: 5 Strana: 0451
Zemín, a, n. = obyvatel. Cf. Zeman. Presl. Dle Jg. lépe: zeměnín.

415727   Zemina Svazek: 5 Strana: 0451
Zemina, y, f.= zemní vůně, zemnatosť, der Erdgeruch, das Erdwesen, der Erdge- schmack. Z-ou páchnouti, zapáchati, voněti, chuť míti, smrděti. Ros., Us. Ta voda má chuť z-nou. Dch. — Z , die Erdart. Z-ny jsou nerosty halogenní a kyslíkaté vidu nekovového; jsou buď zemité, práškovité a celistvé odrůdy hálovců, slíd, těživcův a rud, Buď nerosty beztvarné a skrytě kry- stalické. Jsou nerosty bílé, zbarvené nebo barevné, neprůhledné, mdlé atd. VzBř. N. 162. Z-ny mají malou tvrdosť a hutnosť a tvoří se zvětráním jiných nerostův. Sem patří a) země jílovité n. hlinky: jíl, hlinka porcelá- nová, země valchářská; b) země barvířské, hlinka zelená, a žlutá; c) země brusní: try- pel. Vz tato jména jednotlivá. Br. Z. azuri- tová, barytová, coelestinová, malachitová, modrá, olověná, rozsivek (trypel), valchář- ská. Vz Bř. N. 167., 165., 194., 253., 164., 167. Cf. KP. IV. 296. Z-ny hlavní, smíšené; z. jílová, písková, vápenná, humusová, hli- nitá, slínová, písčitohlinitá, hlinitopísková, křemetová či štěrková, bařinová, zybová, marnicová, sádrová, talková; roztřídění ze- min NA IV. 65., KP. Z-ny žíravé, alka- lische Erden Nz., Šp. Do tejto (čriedy) rátame z-ny a kamene. Hdž. Čít. 202. — Z. = země, die Erde. Kamar. Hory, hory, čemu vy se vypínáte? Ku nebi se my dí- váme, na zeminu nicotu a na lidí lichotu ve výši zapomínáme. Vinař.

415728   Zemina Svazek: 7 Strana: 1137
Zemina Otravy z-nami. Vz Pelc. 436.

415729   Zeminný Svazek: 10 Strana: 0680
Zeminný průmysl. Wtr. Řem. 851.

415730   Zeminosírový Svazek: 10 Strana: 0529
Zeminosírový. Z. kyselina. Vstnk. XII. 637.

415731   Zemiplaz Svazek: 5 Strana: 0451
Zemiplaz = zeměplaz.

415732   Zemiplaz Svazek: 9 Strana: 0404
Zemiplaz. Hus I. 67. Z., strč.; zemi je lok. sg.; nyní: zeměplaz. Gb. H. ml. III. 1. 30., 88.

415733   Zemiplaz Svazek: 10 Strana: 0529
Zemiplaz. Hus. Er. I. 67.

415734   Zemírati Svazek: 5 Strana: 0451
Zemírati vz Zemříti.

415735   Zemirovný Svazek: 5 Strana: 0451
Zemirovný, eben.

415736   Zemistřední Svazek: 5 Strana: 0451
Zemistřední, geocentrisch. Z. délka. Smet. Astr. 59.

415737   Zemiště Svazek: 5 Strana: 0451
Zemiště, ě, n., das Gebiet, Territorium. J. tr., Kř. Stat. 3., Nz., Čsk. Z. svobodného přístavu, das Freihatengebiet. J. tr. Celní z. (celní obvod), das Zollgebiet. Šp. Obecné zemiště (o. obvod), der Gemeindebezirk. J. tr.

415738   Zemitosť Svazek: 10 Strana: 0529
Zemitosť, i, f. Z. barvy. Nár. list. 1905. 152. 13.

415739   Zemitrasení Svazek: 5 Strana: 0451
Zemitrasení, n. = zemětřesení. Na Slov. Bern.

415740   Zemitřasný Svazek: 5 Strana: 0451
Zemitřasný, erderschütternd. Koll.

415741   Zemitý Svazek: 5 Strana: 0451
Zemitý, erdartig, von Erde, von Lehm. U nás byla na půdě ačkoli na z-té hromada knih. Tbz. Z. cesta, der Erdweg, m. Sl. les. 318*

415742   Zemitý Svazek: 7 Strana: 1137
Zemitý. Z. nerost, lom, uhlí. NA. V. 471., 472., 516.

415743   Zemivládný Svazek: 10 Strana: 0529
Zemivládný Neptun. Msn. Od. 119.

415744   Zemivo Svazek: 5 Strana: 0452
Zemivo, a, n. = plody v zemi rostoucí, die Erdfrucht: brambory, zelí atd. Ehr.

415745   Zemižizn Svazek: 5 Strana: 0452
Zemižizn, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 128. Z. = vyslanec Svatoplukův s Meto- dějem do Říma poslaný. Km. 1880. 628. Utrápený Metod sa dostavil vo sprievode moravského pána Z-zna. Let. Mt. S. X. 1. 32.

415746   Zemižlč Svazek: 5 Strana: 0452
Zemižlč, i, f. = zeměžluč. Na Slov. Bern.

415747   Zemjačnisko Svazek: 7 Strana: 1400
Zemjačnisko, u, u = brambořiště. Dol. Brtch.

415748   Zemjak Svazek: 10 Strana: 0529
Zemjak, u, m. = zemák. Vých. Mor. Šb. D. 51.

415749   Zemka Svazek: 5 Strana: 0452
Zemka, y, f. = malá zem, zemice. Šd.

415750   Zemknouti Svazek: 5 Strana: 0452
Zemknouti = svrci, abschleifen, abwer- fen. Aqu.

415751   Zemko Svazek: 8 Strana: 0509
Zemko, a, m. = sedlák; pl. zemkovia. Slov. Kal. S. 213.

415752   Zemko, a Svazek: 5 Strana: 0452
Zemko, a, m. U nás sa ľúbi! tu šuhaj švarnú devu, tu syn povďačný matku ob- starnú, tu zemko zemka boskáva, tu krása kráse ruky podáva. Sldk. 355.

415753   Zemkov Svazek: 5 Strana: 0452
Zemkov, a, m., dvůr. Arch. I. 530.

415754   Zemky Svazek: 5 Strana: 0452
Zemky = zemáky ? Zemky kopáč hrabe v poli, suchú vnať drobná mlaď páli. Ppk. II. 129., 130.

415755   Zemľanka Svazek: 7 Strana: 1137
Zemľanka, y, f. = izba v zemi, rus. Phľd. VI. 247.

415756   Zemleti Svazek: 5 Strana: 0452
Zemleti, vz Zemlíti.

415757   Zemletí Svazek: 5 Strana: 0452
Zemletí, n., das Zermalmen, Abmahlen. Bern.

415758   Zemletý Svazek: 5 Strana: 0452
Zemletý, zermalmt, abgemahlen. Vz Se- mletý

415759   Zemlica Svazek: 5 Strana: 0452
Zemlica, e, f. = malá země, zemice. Šd. Nových zemlic hľadať. Phld. III. 479.

415760   Zemlička Svazek: 5 Strana: 0452
Zemlička, y, f. = sejmě.

415761   Zemlín Svazek: 5 Strana: 0452
Zemlín, a, m., srb. Zemun, Seffllin, mě. v Slavonii. — Zemlíňan, a, m. — Zemlín- ský. Vz S. N.

415762   Zemlíti Svazek: 5 Strana: 0452
Zemlíti, zemleti, zmítati, vz Semleti.

415763   Zemna Svazek: 5 Strana: 0452
Zemna, y, f., geomantica, zastr. Rozk.

415764   Zemnáč, e Svazek: 7 Strana: 1137
Zemnáč, e, m., opinacus, červ, zastr. Pršp. 23. 43.

415765   Zemňáček Svazek: 10 Strana: 0529
Zemňáček, čku, m., zdrobn. zemňák. Val. Čes. 1. XI. 324.

415766   Zemňačisko Svazek: 7 Strana: 1137
Zemňačisko, a, n. = zemákoviště. Val. Vck., Brt. D. 145.

415767   Zemňák, u Svazek: 5 Strana: 0452
Zemňák, u, m. = zemče, na Mor. a na Slov. D.,Rstp., Slb. 358. Na mor. Val. Vck. Na Slov., na Hané. Bkř., Pth. III. 826. Zem- ňáky napřed sa kopú a tepruv jíja (= mzda po práci se dává). Mor. Val. Vck.

415768   Zemňákovica Svazek: 7 Strana: 1137
Zemňákovica, e, f. = bramborová po- lévka. Val. Slavč. 65.

415769   Zemňákový Svazek: 8 Strana: 0509
Zemňákový. Z. koláč. NZ. IV. 21.

415770   Zemňákový Svazek: 10 Strana: 0529
Zemňákový koláč = bramborový vdolek.

415771   Zemňané Svazek: 5 Strana: 0452
Zemňané, Semnones, národ, býval nad Lužičany a Durinky. Sl. let. VI. 109.

415772   Zemnatěti Svazek: 5 Strana: 0452
Zemnatěti, ěl, ění = zemnatosti nabý- vati, erdig werden. Kos.

415773   Zemnatiti Svazek: 5 Strana: 0452
Zemnatiti, zemnatívati, erdig machen. Ros.

415774   Zemnatosť Svazek: 5 Strana: 0452
Zemnatosť, i, f. = vlastnosť zemnatého, die Erde, Erdigkeit. Kořen od z-sti vyči- stiti. Byl. Z-stí páchnouti. Ros. -- Z. = tělesnost, irdisches Wesen, irdischer Sinn. Žehrání na z. a tělesnost naši. Kom.

415775   Zemnatý Svazek: 5 Strana: 0452
Zemnatý = mnoho země mající, erdig, erdreich, viel Erde enthaltend. Z. pole. Ros. Cesta z. aneb písčitá. V. — Z. = k zemi podobný, Erd-, erdig, erdartig. Z. barva, D , hořkosť. Čern. — Z. = zemí páchnoucí, nach Erde schmekkend, irdisch. Ros.

415776   Zemnatý Svazek: 9 Strana: 0404
Zemnatý. Adam t. j. zemnatý. K?m. Theatr. 47.

415777   Zemnatý. Z Svazek: 10 Strana: 0529
Zemnatý. Z. sirnatosť. 1585. Uč. spol. 1902. 17.

415778   1. Zemně Svazek: 5 Strana: 0452
1. Zemně, ěte, n. = zemče, der Erdapfel, Kartoffel. Rostl., Rstp. Na Slov.

415779   2. Zemně Svazek: 5 Strana: 0452
2. Zemně, vz Sejmě.

415780   Zemně Svazek: 8 Strana: 0526
Zemně (zempnye) 10 stuppas (dare de- bent), quae vulgariter dieuntur zempnye. Eml. Urb. 114.

415781   Zemnenský Svazek: 5 Strana: 0452
Zemnenský = zemplínský. Z. stolica. Hdž. Čít 236.

415782   Zemněný Svazek: 5 Strana: 0452
Zemněný, zemněvý, zemniový. Z. plátno = tenké, fein. Ms. 1561.

415783   Zemněvý Svazek: 5 Strana: 0452
Zemněvý, vz Zemněný.

415784   2. Zemní Svazek: 5 Strana: 0452
2. Zemní, n. = desátek, die Grundsteuer, der Grundzins. List z r. 1527. Vaněk platí 12 zemní přediva. Arch. I. 353. Plat nebo zemní a desátek se dává. Gl. 385. A všech desátkuov, zemního a jiných všech poplatků prázdni býti mají. List hrad. 1514. Tč.

415785   Zemní Svazek: 7 Strana: 1137
Zemní bydliště, tělo. Št. Kn. š. 52., 48. Z. paní, vz Runa (2. dod.).

415786   Zemní Svazek: 9 Strana: 0404
Zemní blechy (sežírají zelí a j. ). Fisch. Hosp. 271. Z. a kostelní podací. Arch. XVI. 285.

415787   1. Zemní, -ný Svazek: 5 Strana: 0452
1. Zemní, -ný = co jest od země, ze země, na zemi, v zemi, co k ní přísluší, Erd-, Erde-, erdig, irdisch. Z. mrákota, Troj., desátek, Gl. 385., koule (zemské), Krok, koupel, chuť, Us., žába, ještěrka, D., ro- stlina, Rostl., poplatek, nebozez. Us. Z. mandle, bulvy šáchoru. Vz Rstp. 1704. Z. voda, stlaní, Erdstreu, f., teplota, krytba, Erddach, n., kaše, hráz, kryt, Erddecke, pára, Sl. les., ptáci, Landvögel, Nz., smetí, práce, látky, barva, žíraviny, Erdalkalien, Šp., tlak, Pek. 161., daň. Us. Pk. Zemný balvan, Erdlavine, Dch., paní. Hdk. C. 80. Poslední zemná útecha. Phld. IV. 525. Zemné přirozenie. Pass. 30. — Z. = zemnatý. Z. zem. Ms. oštěp.

415788   Zemnice Svazek: 5 Strana: 0452
Zemnice, e, f. = zemní komora, unter- irdische Stube. Tabl. Na Slov. Každý v svej z-ci sám o sebe si jedol horký (hořký) chlieb nevole. Btt. Sp. 141. — Z. = zemní jahoda, die Erdbeere. Lešk.

415789   Zemničitan Svazek: 5 Strana: 0452
Zemničitan, u, m., telluras. Presl. Chym. 235.

415790   Zemničitý Svazek: 5 Strana: 0452
Zemničitý, telluricus. Kyselina z., solič- ník z. Chym.

415791   Zemnička Svazek: 5 Strana: 0452
Zemnička, y, f., vz Země.

415792   Zemnička Svazek: 7 Strana: 1137
Zemnička = vytřený, stočený len, místy žemlička. V Krkonš. Hk.

415793   Zemník Svazek: 5 Strana: 0452
Zemník, u, m. = zemče; 2. kov, tellu- rium. Presl. — Z., a, m. = boh zeme vôbec, menovite ale jej vnútorností. Slov. báj. P. Tóth I. 105. Z = podzemní duch, šedý, dlouhovlasý. Hdk. v Osv. 1884. 229.

415794   Zemnika Svazek: 5 Strana: 0452
Zemnika, y, f. = zemče. Zlob.

415795   Zemnina Svazek: 5 Strana: 0452
Zemnina, y, f. = zemina. Šm.

415796   Zemninstvo Svazek: 9 Strana: 0404
Zemninstvo, a, n. = nerosty. Ld. Zaniklo.

415797   Zemniový Svazek: 5 Strana: 0452
Zemniový, vz Zemněný.

415798   Zemnitý Svazek: 7 Strana: 1137
Zemnitý. Lom kriedy je z-tý. Ev. šk. III. 162.

415799   Zemnokovy Svazek: 5 Strana: 0452
Zemnokovy, m., die Erdmetalle. Vys.

415800   Zemnosť, i Svazek: 5 Strana: 0452
Zemnosť, i, f., die Erdigkeit.

415801   Zemnosť, i Svazek: 7 Strana: 1137
Zemnosť, i, f., melancholia, zastr. Veleš.

415802   Zemnostenský Svazek: 5 Strana: 0452
Zemnostenský = státní, Staats-. Z. rada. Václ. Gabl. 17.

415803   Zemnouti Svazek: 5 Strana: 0452
Zemnouti, ul, ut, utí = vy mnouti, aus- reiben. V. Vz Mnouti. — co. Rk.

415804   Zemnouti Svazek: 7 Strana: 1137
Zemnouti klasy rukama. BO.

415805   Zemnutí Svazek: 10 Strana: 0529
Zemnutí. Zedření neb z. žil od jízdy nebo od chodby. Rhas. E. 86. (IV. 32. )

415806   Zemný Svazek: 5 Strana: 0452
Zemný, vz Zemní.

415807   Zemný Svazek: 10 Strana: 0529
Zemný haltéř (na ryby). Arch. XXI. 241.

415808   Zemobjatný Svazek: 5 Strana: 0452
Zemobjatný zemotřasitel, erdumfassend (= Poseidon). Vký.

415809   Zemobor Svazek: 10 Strana: 0529
Zemobor, a, m. = Poseidon. Msn. Od. 82. Sr. Zemoborce.

415810   Zemoborný Svazek: 10 Strana: 0529
Zemoborný Poseidon. Msn. Od. 106.

415811   Zemohryz, a, m Svazek: 9 Strana: 0404
Zemohryz, a, m. = drnohryz, lakomec. Hoř. 82., 96.

415812   Zemojemný Svazek: 10 Strana: 0529
Zemojemný Poseidon. Msn. Od. 118.

415813   Zemoještěr Svazek: 5 Strana: 0452
Zemoještěr, a, m., der Geosaurus. Šm.

415814   Zemokeř Svazek: 5 Strana: 0452
Zemokeř, e, m. = nízký keř, der Strauch, Erdstrauch, das Erdholz. Um. les. I. 50.

415815   Zemokle Svazek: 5 Strana: 0452
Zemokle, pl., Geoblasten, Erdkeimer. Šm.

415816   Zemokrab Svazek: 5 Strana: 0452
Zemokrab, a, m., die Erdkrabbe. Šm. Vz Zeměmil.

415817   Zemokruh, u Svazek: 7 Strana: 1137
Zemokruh, u, m., Thierkreis, Zodiacus, m. Rk.

415818   Zemokříček Svazek: 7 Strana: 1137
Zemokříček, čku, m., Tamariske. Lpř. Sl. I. 569.

415819   Zemolez Svazek: 5 Strana: 0452
Zemolez, vz Zimolez.

415820   Zemolezec Svazek: 5 Strana: 0452
Zemolezec, zce, m. Z-ci, bumivagae, die Erdagamen, Dorneidechsen, Stellionen, plazi. Nz.

415821   Zemomerač Svazek: 5 Strana: 0452
Zemomerač, e, m. = zeměměřič. Na Slov. Bern.

415822   Zemomerba Svazek: 5 Strana: 0452
Zemomerba, y, f., Geometrie. Slov. Ssk.

415823   Zemomerka Svazek: 5 Strana: 0452
Zemomerka, y, f., die Geometrie, zastr. Rozk.

415824   Zemoměrna Svazek: 7 Strana: 1137
Zemoměrna, y, f., geometria, zastr. Pršp. 59., Rozk. Vz Zemomerka.

415825   Zemoměřický Svazek: 9 Strana: 0404
Zemoměřický. Fisch. Hosp. 9.

415826   Zemoměřič Svazek: 5 Strana: 0452
Zemoměřič = zeměměřič (lépe: země- měřič). Kom. Jan. 757.

415827   Zemopán Svazek: 5 Strana: 0452
Zemopán, lépe: země pán. D.

415828   Zemopásce, e Svazek: 5 Strana: 0452
Zemopásce, e, m., nedobře přeložené: yairjOyoę, zemi držící či obsahující, obzemní. Lšk.

415829   Zemopis Svazek: 5 Strana: 0452
Zemopis, lépe: zeměpis.

415830   Zemoplaz Svazek: 5 Strana: 0452
Zemoplaz, vz Zeměplaz.

415831   Zemoplaz Svazek: 7 Strana: 1137
Zemoplaz. B. mik. Act. 10. a 11.

415832   Zemoplazice Svazek: 5 Strana: 0452
Zemoplazice, e, f. = zeměplaz. BO.

415833   Zemoplodský Svazek: 10 Strana: 0529
Zemoplodský, geogonicus Z. jednání (o tom, jak se země plodí). Presl v Kroku I. a. 13

415834   Zemoplozí Svazek: 5 Strana: 0452
Zemoplozí, vz Zeměplozí.

415835   Zemorodec Svazek: 5 Strana: 0453
Zemorodec = zeměrodec. Ráj., Krok.

415836   Zemorodný Svazek: 10 Strana: 0529
Zemorodný muž. Mrs. II. 34. Na str 223. opravil sám Msn. v: zeměrodný.

415837   Zemoryj Svazek: 7 Strana: 1137
Zemoryj, e, m. = krtek. Slov. Němc, Rr. Sb., Koll. St. 306.

415838   Zemoryp Svazek: 5 Strana: 0453
Zemoryp, a, m., oryctes, hmyz. Krok. II. 254.

415839   Zemořech Svazek: 7 Strana: 1137
Zemořech, u, m., saps, rostl. Pršp. 32. 87.

415840   Zemosloví, vz Svazek: 5 Strana: 0453
Zemosloví, vz Zeměsloví atd.

415841   Zemoslovný. Z Svazek: 10 Strana: 0529
Zemoslovný. Z jednání, geologica. Presl v Kroku I. a. 13.

415842   Zemostřední Svazek: 5 Strana: 0453
Zemostřední, geocentrisch. Z. délka. Jg.

415843   Zemotras Svazek: 5 Strana: 0453
Zemotras, u, m. = zemotřes. Zápäť za nimi stupal Zemotras; Ale sotva som sa uložil, len ti z. zabumle pod zemou. Dbš. Sl. pov. II. 34., 38.

415844   Zemotřasec Svazek: 5 Strana: 0453
Zemotřasec, sce, m. (lépe: Zemětřas), *evoóiy&MV Lšk.

415845   Zemotřes Svazek: 5 Strana: 0453
Zemotřes, u, m. = zemětřesení. Zlob.

415846   Zemoun Svazek: 5 Strana: 0453
Zemoun, a, m, měkkýš, zonites. Z. ver- tisillus, z. skalní. Dud. 11.—12.

415847   Zemovina Svazek: 5 Strana: 0453
Zemovina, y, f., z-ny, pl., mineralia. Krok. II. 68.

415848   Zemovít Svazek: 5 Strana: 0453
Zemovít, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 128., Mus. VI. 67.

415849   Zemovitý Svazek: 5 Strana: 0453
Zemovitý = jako zem, erdartig, erdig. Presl. Chym. 161. Z. prach, křemen. Z. látky. Osv. I. 627.

415850   Zemovodní Svazek: 5 Strana: 0453
Zemovodní, vz Vodozemní.

415851   Zemovrt, u Svazek: 5 Strana: 0453
Zemovrt, u, m., vz Zeměvrt. Sl. les.

415852   Zemožlutý Svazek: 7 Strana: 1137
Zemožlutý. Z. vajíčko chřástalovo. Šír. Pt.

415853   Zemožrút, a Svazek: 5 Strana: 0453
Zemožrút, a, m., geophagus. Slov. Z-ti sú leniví, ku robote neschopní. Let. Mt. S. IX. 1. 58.

415854   Zemožrútstvo Svazek: 5 Strana: 0453
Zemožrútstvo, a, n., geophagia. Na Slov. Let. Mt. S. IX. 1. 58.

415855   Zemplín Svazek: 5 Strana: 0453
Zemplín, a, m., místo v Uhřích. Vz Ze- mlín. Bž. 50.

415856   Zemplínčina Svazek: 5 Strana: 0453
Zemplínčina, y, f., zemplínský dialekt na Slov. Phld. I. 2. 22.

415857   Zemplínský Svazek: 5 Strana: 0453
Zemplínský, Sempliner. Zemplínská sto- lice v Uhřích. Plk.

415858   Zempný Svazek: 5 Strana: 0453
Zempný = zemný. Bž. 50.

415859   Zempský Svazek: 5 Strana: 0453
Zempský = zemský Měl ukázati z mi dskami. Půh. I. 255. V míru zempském. Ib. I. 284. (P vsuto). Vz Bž. 50., Zempný.

415860   Zemrlík Svazek: 9 Strana: 0404
Zemrlík, a, m. = větší kůzle. Jrsk. XXIII. 40.

415861   Zemrud Svazek: 5 Strana: 0454
Zemrud, u, m., drahokam. Ziak.

415862   Zemrud Svazek: 8 Strana: 0509
Zemrud, u, m., Smaragd, m. Am. Orb. 59., 92.

415863   Zemřelec Svazek: 5 Strana: 0453
Zemřelec, lce, m. = člověk zemřelý, der Verstorbene. Sš. L. 190., Tóth. Sl. báj. I. 88.

415864   Zěmřelosť Svazek: 5 Strana: 0453
Zěmřelosť, i, f. = mrtvosť, der Tod, todte Beschaffenheit, f. Plk.

415865   Zemřelý Svazek: 5 Strana: 0453
Zemřelý, verstorben, gestorben, todt, verschieden, verblichen. Vz Čes. lék. VIII. 184., 192., 200., 207., 216., 224. Cf. Vlš. 88., 89., 401. Duše z-lých. Kom. Péče o z-lé. Všech věrných z-lých (den; vulgo: na du- šičky, den dušiček, der Allerseelentag). Šd. Kdo své z-lé pohřbívá na polích a v lesích, nechť co zpupník proti nařízením církevním odvede arcijahnovi jednoho vola. Ddk. IV. 223. Kdo z-lé oplakává, muka jim působí, neb každou slzu do džbánu uchytiti musí. Sk. O poměru z-lých k živým dle názoru pohanských Slovanů vz Mus. 1863. 18. — kdy. Děpolt, z mládí již z-lý. Ddk. II. 426.

415866   Zemřeti Svazek: 5 Strana: 0453
Zemřeti = zemříti. Na Slov. a v jižní Mor. Bern., Šd.

415867   Zemříti Svazek: 5 Strana: 0453
Zemříti, vz Mříti; zmírati, zemřívati, zmírávati (na Slov.: zemreti, zomreti, zmá- rati, vz dole) = umříti, sterben, verschei- den. — abs. Všichni lidé musejí z. V. Mladí zemreť možú a starí mušá. Bern. Mladý môže, starý musí (z.). Na Mor. a Slov. Šd. Tvoja milá už z-la, včerá týdeň pohřeb měla. Pck. Ps. 29. Čo ma je po mamke, Mariška zemíra. Sl. ps. 265. Jak zmíra ho- vado, tak ty zemřeš. Na Slov. Tč. Ach můj premilý synu, kdybych te aspon len jednuc juž videla a tvé jedinké slovo sly- šela, barbych hned zemrela. Sl. let. II. 317. Keď by ti, chraň Bôh, otec, mamka ze- mreli, čo bys cítil? Hdž. Šlb. 82. Svět jakby zmáral. Pohld. III. 1. 38. Už či tak, či tak, zomreť mi je jedno. Dbš. Sl. pov. VIII. 35. Jsem duch, jenž zmírá, aby neumřel. Vrch. Žit nezná a zemrieť nemôže. Btt. Sp. 27. Potom bude našej lásky konec, keď ja zo- mrem a ty budeš vdovec; Hopsa, Zúzka, srdce moje, keď ja zomrem, všetko tvoje: nohavica, župica, i berania čapica. Sl. spv. I. 8., V. 173. Keď zomre stryná, bude iná; keď zomre strýk, nebude nik (snadněji do- staneš druhou ženu než druhého muže); Kdo sa narodil, musí zomreť. Zátur. Prinde ma- rac, zomre starec. Pran. Tč. Zomreš ty, zomrem ja, zemreme obidva. Sl. ps. Zemře-li kdo, nedotýkají se jeho věcí (prádla, šatstva atd.) po 14 dní; nebyl by prý nebožtík po- kojen v zemi; Zemře-li někdo a jiný za ním pláče tak, že slzy padají na zemřelého, celý rok za ním bude teskniti; Dávají-li truhlu s mrtvolou do hrobu a bíjí-li právě hodiny, někdo z rodiny umře; Zvoní-li poledne a touž dobou hodiny bijí, někdo zemře; Zmírá-li někdo z přízně, spadne buď obraz nebo praská dlažba (podlaha) nebo něco zatluče na okno a jiná ještě taková se dávají zna- mení; Zemře-li malé dítě a nedají-li mu do truhličky fěrtúšku, tož pláče, že si nemá do čeho květinek sbírať; dají-li mu šatičky dlouhé, tož také pláče, že si je přistupuje a nemůže honem květinek sbírať. Na mor. Val. Vck. Zemře-li otec, umře chléb, ze- mře-li matka, umře s ní všecko. U Král. Hrad. Kšť. Kdo nechá slzu na mrtvolu pad- nouti, brzy zemře. Us. Kšť. O kom se roz- nese pověsť, že zemřel, bude dlouho živ. Us. Kšť. Braňme zlatú volnosť a ze záhuby vydrime krajnu! Jestliby však víťazstvom hověť nám nechcelo šťastí, zemrime včul radšej, než bysme jak otroci Nemcom slú- žiť a báborské na šijách nésť mávali jarmo. Hol. 55. Pil zemrel, nepil zemrel (výmluva pijáků). Zátur. Otcové vaši jedli mannu i zmrli jsú. Krist. 57. a. Zemřeli-li jsú kteří rukojmě, jich oddíluov p. Albrecht má do- bývati. Půh. I. 381. Sami Poláci praví, že jsú na tři tisíce koní, co sami z-li a co jsme jim pobrali. Arch. III. 22. Ať my zemrúce královstvie máme tvé. Hus I. 357. — od čeho: od žízně, Flav., od zimnice, V., Kuthen., od morové rány, Us., ot moru, BO., od hladu. Pass. mus. 365. Od neduhu zemřel. V. Zemře jich mnohem více od ka- mene krupného (lapides grandinis). BO. Od žialu a horesti zomreť. Zbr. Lžd. 250., Dbš. — čím: žízní. Us., Nitra VI. 200. Že chceš vždy v krčmě ležeti, dietky chtie hladem zemřieti. Hr. rk. 371. Z. hladem, Němc. I. 126., Čch. L. k. 20., Zbr. Lžd. 240., 250., morem, Ddk. III. 266., morovou nákazou. Dch. Slibem zemřel (in Folge des Kloster- gelübdes der Welt absterben). Slez. ps. Šd. Z. touhou, hořem. Us. Vnitřní bouří srdce jí zmírá. Kká. Š. 45. Co ročně sekyrou jich (stromů) zmírá. Kká. Td. 107. — kde: v rukou nenávistniků, Flav., v posteli, na poli. Us. Slovo mu na jazyku zemřelo. Vlč. V Uhřích zemřel dne 15. srpna roku 1038. král Štěpán bezdětek. Ddk. I. 121. Držme se Pána, bychom pak při něm i z. měli. BR. II. 345. a. Kteříž zemrú z Jeroboám v městě, budú je jísti psi a kteříž zemrú na poli, budú je žráti ptáci nebeští. Hus I. 447. Moje tělo jako kvítí musí na vojně z. Čes. mor. ps. 262. Zmírati v žalu, Us., v po- robě. Kyt. 1876. 81. V hluku zmíral jeho vzdech. Hdk. Svit lampy zmíral pod sva- tým obrazem. Čch. Sl. 53. Kde jsem žil, na té zmírám půdě. Čch. L. k. 87. Hlas na rtu zmírá. Čch. Sl. 37. Zpěv mu zmíral na rtech. Vrch. Vzdech zmírá na ústech. Hdk. L. kv. 46. Zpěvu ohlas zmíral v bouři živlů; Povzdech zmíral arkádami. Vrch. Ty v po- steli zomreš, ja zomrem na koni. Slov. Či v tech putách (pútech) zomriť chcetě, či si vol- nost vybudetě? Sl. pís. — na čem. Řkouce, že na tom chtějí z. Vyzn. Jak jsou koli a na čem koli z-lí, zákon boží sám toliko bude je souditi. Bart. Ale nepláči, když sami na duši sú mrtví, ani když vidie, že bližní na duši sú zemřeli. Hus II. 357. — komu. Zemře-li muži žena, to je jako když se pizne do kosti (jen krátce ho to bolí). Ve Slez. Šd. Kam ona ziera, vše mu zmiera, len smrť vidi v životu. Slov. — nač: na souchotiny, Šb., na zapálení plic, Us., krátce po bitvě na těžká poranění. Ddk. IV. 57. — kdy. Po krátké, dlouhé, trapné ne- moci. Us. Pdl. Zemřela při dítku (při po- rodu). Us. Kdo zkazí zdravý strom, do roka zemře. Us. Kšť. Lonského roku mi zemřela mamička. Ht. Sl. 222. Překrojí-li kdo na štědrý večer jádro jablkové, do roka zemře (rovněž zemře, překrojí-li chrobavý ořech). Na mor. Val. Vck. Láska zplozena jest pouze v oku, napájí se z jeho toku, v kolébce své zemře v roku. Shakesp. Tč. Kdyby mu souzeno bylo mezi tím časem zemříti; Ale náhle potom v mladém ještě věku zemřel; (Oba) z-li na zpáteční cestě; Z-la v 30 dnech po svém manželi. Ddk. II. 269., 287., III. 17., IV. 67. Děti všecky před svými lety z-ly. Arch. IV. 354. Za věku mladého z. Dal. V tom vztržení zemrú. Št. Kn. š. 24. Dne 18. dubna o 12. hodině polední zemřel zbožně v Pánu Coelestin. Exc. Šd. Lidé po požití této vody zmírali a dobytek hynul. Ddk. VII. 217. Zomre tej noci. Sl. Spv. 1.17. — proč. Následkem toho jedu zemřel. Ddk. III. 198. Pro falešnou lásku musím zemříť. Us. Z-li na púšti pro pře- dlúhý obchod cesty. BO. A to přikázanie drželi sú všichni, kteříž sú dobrovolně z li pro jeho zákon. Hus I. 166. — s kým. Kdo zlosti přivyká, ten i s ňú zemírá. Na Ostrav. Tč. Lépe by bylo tobě i s námi z. Výb. II. 41. — kolik. Zemřelo lidí do (= asi; 10000. V.—jak: bez posledního pořízení, bez učinění závětu. J. tr. Z. náhlou, zlou smrtí. Vrat., Háj., Št. Mají rodiče patero (šestero) dítek a všechny jim jedno po druhém zemrou, tož při šestém (sedmém) ať jiné vezmou kmotry a to jim už ne- zemře ; Zemře-li dítě od prsu matčina, nesmí matka do sv. Jana Křtitele jísti jahod. Dušičky takových děti je sbírají a jedí a kdyby je matky jedly, tožby dušičky pla- kaly, že jim je matky snědly. Na mor. Val. Vck. Zemřel v krátké chvíli. Us. Z. bez- dětek. Že na náhle zlý zmírá, z tého sa neraduj. Na Slov. Tč. A nekterí velmi na náhle tam zemreli. Sl. let. I. 313. Zemřel v zaslouženém zapomenutí. Ddk. II. 63. Hanebně z. Mcha. Zemřel v plné síle muž- ného věku. Hrts. Zemrú ne při smysle. BO. Kto z nich toho nevěděl, že Abraham a jiní z-li sú smrtí tělestnú?; Buďte dobře živi, aby zle nezemřeli. Hus II. 122., 245. Kteří sú z-li v Kristu. Hus. Deti majíc zim- nicu a najmladšie už v nej zomrelo. Hdž. Čít. 195. Z. bez dediča mužského. Let. Mtc. S. VIII. 1. 55. I chcem zomreť kresťanom, Phld. IV. 530., caricou. Zbr. Lžd. 8. O po- vzdech jeho ozvěnou po šírém boru zmírá. Nitra VI. 100. Zmírají v nečinnosti. Tč. exc. Až zloba (bouře) zmírá temným ropotem v dáli. Čch. Mch. 68. - za koho. Ano za národ ja chcem žiť aj zomreť, ale za národ môj slovenský! Šulek. — po čem. Po němž duch můj zmírá (touží). Osv. VI. 593. — Cf. Má-li dítě na nose modrou žilku, nevyroste. Us. Vck. Vždycky stonky, žádné zvonky (po- stonává, ale neumírá). Us. Vck. Z. opisuje se eufemismy, vz Brada, Dobře, Dohráti, Dopiti, Drn, Hlava, Hnát, Holenky, Ležeti, Limb, On, Odpočívati, Odzvoniti, Pán, Po- volati, Pravda, Rozloučiti se, Rozmarín, Skloniti, Složiti, Slunce, Smrť, Spánek. Tělo, Tráva, Věčnosť, Voda, Vrátiti se, Vyhas- nouti, Zavříti, Zelený, Zkýchnouti, Zvad- nouti. Vz také Mříti, Umříti.

415868   Zemříti Svazek: 7 Strana: 1137
Zemříti. Vz Smrť (hl. dod.). — abs. Keď sa dievčä vydá, akoby zomrelo. Sb. sl. ps. II. 1. 60. Ptá-li se někdo, slyše zvo- niti umíráčkem, kdo to zemřel, odpovídají žertem: Teplý zemřel a studenému se zvoní. U N. Bydž. Kšť. — na čem. Oba na jiném z-li (v jiné víře). Bart. 283. — jak. Vítr bez stopy zmírá. Zr. Am. — kde. Vzdech na rtech zmíral. Zr. Gris.

415869   Zemříti Svazek: 8 Strana: 0509
Zemříti. Ryby mi z-ly (lekly). Půli. VI. 162. Na tom zemřeli (to tvrdíce). Arch. XI. 94.

415870   Zemříti Svazek: 9 Strana: 0404
Zemříti. Zomrel, čo dával darmo; Zomrem len raz a to musím; Zomreš, nesderieš sa ako vrece atd. Vz Zát. Př. 380b. - čem: v hříších. Chč. S. L 408.

415871   Zemsko Svazek: 7 Strana: 1137
Zemsko, a, n. = pozemsko. Šd.

415872   Zemskodeskový Svazek: 10 Strana: 0529
Zemskodeskový statek. Nár. list. 1903. 163. 3. Lépe: v zemských deskách zapsaný.

415873   Zemskomagnetický Svazek: 5 Strana: 0454
Zemskomagnetický, erdmagnetisch. Šm.

415874   Zemskomagnetický Svazek: 8 Strana: 0509
Zemskomagnetický. Z. element. Vstnk. II. 561.

415875   Zemskopanský Svazek: 5 Strana: 0454
Zemskopanský, landesfürstlich. D. exc.

415876   Zemskorozenec Svazek: 10 Strana: 0529
Zemskorozenec, nce, m. Msn. Od. 75 105.

415877   Zemskosoudní Svazek: 5 Strana: 0454
Zemskosoudní, landesrechtlich. Šm.

415878   Zemskosť Svazek: 5 Strana: 0454
Zemskosť, i, f., irdisches Wesen. Ráj., Koll. A zas očraa sa nesie k oblakom, jakoby boľno mladým tým zrakom bolo hniť v zemskosti pleve. Sldk. 315.

415879   Zemský Svazek: 5 Strana: 0454
Zemský = země se týkající, jí náležící, Erd.- Z. koule, Us., tvář, Troj., okršlek, V., osa, pás, povrch, kůra, Nz., tlustosť, okol. Ž. wit. 140. 7., 95. 13. Obličej z. Ib. 103. 30. Z. poutník, der Erdenpilger, bo- hyně (o dívce), Dch., souřadnice, sploště- nosť, hmota, přítažnosť, středobod, vítr, rotace, magnetismus, rozvoj, rozsedlina. Stč. Zmp. 279., 290, 331., 371., 372., 556., 585., 611., 659., 684., 722. (Pdl.). Náš úkol zem- ský. Čch. Bs. 89. Něco s povrchu zem- ského shladiti. Dch. Z krása. Dbš. Sl. pov. VIII. 34. Požitkóv zemských hojnosť jako: obilé, ryb a jiných věcí; Všecky věci zem- ské zelené; Abych opět k minutým a zem- ským věcem mysl svú přiložila. Hus I. 83., 192., III. 60. Antikristové jsú, jenž břich pasú a zemských věcí pilni jsú; Nikdy nemají pokoje ti, jenž sě v zemské věci pletú; V zemských věcech se kochati Hus I. 236., 284., II. 209. — Z. = na zemi jsoucí, Erd-, irdisch. Z. ráj, Har., pokolenie. Ž. wit. 71. 17. Tak služebníci lidem zemským na zemi přebývajícím jsou užiteční. BR. II. 20. a. Z. věci, Kram., Kom., člověk, Ros., hříšník. Z. wit. 118., 119. — Z. = naproti vodě, Erd-, Land-. Z. tvor, živočich, pavouk, hlíšť, pták, jahody, jíl, V., žába, zajíc, hle- mýžď, mech, ořech, klí, Us., smršť, větry.
Nz. — Z. pára = routička pospolitá, fuma-
ria officinalis, rostl. Vz Rstp. 69. Z. kotva,
kolčatka, nadseda, rostl. Slb. 638. Z. válka.
Us. Z. břeh, Dch., jablka (brambory), ve
vých. Čech., Kal., smola, Lpř. Slov. I. 100.,
nebozez, NA. IV. 129.; z. tekvica, bryonia
alba (posed, die Zaunrübe), Phld. III. 3. 187,
plúcník, cetraria islandica (lišajník), Let.
Mtc. Sl. VIII. 1. 11.; bylina (herba terrae).
BO. Do zemských děr se skrývali. Hrbň.
Rkp. A má se k ní něco podobně, jako
hospodář člověk jiný, ne Kristus, má sě
k tělestné zemské vinnici. Hus II. 62. — Z. = polní, Feld-, Acker-, Erd-. Z. úroda, práce, Us., měřič, mezník, V., zboží. Zlob. — Z = země, kraje, obce, vlasti se týkající, Landes, Land-, Staats-, Vaterlands-. Soud zemský, das Landrecht: větší či panský, das Herrengericht, a soud menší, das kleine Landrecht. Vz více v Gl. 388. Z. dcky (dsky), V., měřič, mince, důchody, vojsko, sudí, komorník, rada (školní), zákon, písař, obec, páni, D., řízení, obrancové, Sych., válka (občanská), Jel., právo, Ros., zřízení, Kom., věci, léta (gesetzmässige Verjährungs zeit), hofmistr, maršálek, kancléř, Zříz. F., mír, der Landfriede, víno, úřad, soudce, Us., řád (vz Řád), Plk., vladař, Zlob., ústava, obrana, vz S. N., stavové, Nz., jazyk, sta- tek, sněm (vz Sněm, S. N.), Řd., hotovosť, vz S. N., úředník, stráž, clo, záležitosť, vy- dání výbor, správce, kommisse, průbířství, sjezd, úvěr, účel, poslanství, příjem, archiv, zákonník, moc, meze, hranice, hlavní město, prospěch, vojenské velitelství, prostředky, síly, vláda, noviny, ochrana, zrada, zrádce, zastupitelstvo, číslo, příplatek, potřeby, J. tr., vz Zř. z. Jir. C. 42. Z. pán. V. Vz Žer. Záp. I. 135. Z daň, ředitelství sta- vební, účetní, účtárna, pokladnice, úřad finanční, ministerium, školní úřad, školní inspektor, náhrada, káznice, nemocnice, po- rodnice, Šp., blázinec, škola, Us, pokoj. Th. Před z. soud poháněti. Zříz. F. 1. A. VII. 3. Z. štít, sbor, plodiny, Landespro- dukte, svízel, Landesplage, cvičebna, Lan- desexercitienhaus, Dch, průmysl, výstava průmyslová, výrobek, jednota, Landesver- ein, správa, Šp., četnictvo Čsk. Jel tam na zemské útraty. Us. Z. déšť (po celé zemi), der Landregen. Us. Zkr. Z. obec. Kaizl. 71., roboty, Osv. I. 167., sňatek, Výb. II. 29., zloděj. Dal. Jir. 97. Z. dobré. Bdl. Obr. 85. Ve při o zemskou pravdu (o řád zemský); Práva a svobody zemské; Klenoty zemské; Počali válku proti rušiteli zemskému; První to nám známý příklad jakési z. matriky. Pal. Děj. II. 2. 307., IV. 2. 336., IV. 2. 338. a 282., V. 2. 90. Ktožby zemského zhúbce a škódce v své tvrze a příbytky přijal. 0. z D. Zkázce zemských práv. Vš. Jir. 383. Přes léta zemská. Arch. II. 503. Neb nenie ta věc naše samých, ale obecně zem- ská. Ib. IV. 123. Táhnu sě toho na dsky zemské, žeť to ve dskách mám; Zboží bě- hem obdržel zemským; Vede se toho na dsky zemské; Dobývaje jistiny na něm zemským během; Jakož mi páni zemští najdú. Půh. I. 229., II. 4, 7., 36., 99. O ty věci, kteréž jdú o zemské dobré. O. z D. Zeměnín na zemském, man na manském právě souzen býti má. Zř. F. I. A. VII. 3.

415880   Zemský Svazek: 7 Strana: 1137
Zemský. Cf. Pr. tr. 159. Z. důstojen- ství v Čech. Vz Ott. VI. 546. Z. = kraje etc. se týkající. Z. dědiny. Vz Dědinný (dod.). K z. dobrému. Št. Kn. š. 156.

415881   Zemský Svazek: 8 Strana: 0509
Zemský. Z. ořechy (hlízy). Brt. D. II. 504.

415882   Zemský Svazek: 10 Strana: 0529
Zemský. Z. desky. Sr. Dvoř. Mor. 100.

415883   Zemstiti se na kom, nad kým Svazek: 5 Strana: 0455
Zemstiti se na kom, nad kým, sich rächen, Rache nehmen. Na Ostrav. Tč. Vz Mstíti.

415884   Zemstota Svazek: 5 Strana: 0455
Zemstota, y, f. = zemstění. Vz Zemstiti. Kln. Bsn. 208

415885   Zemství Svazek: 5 Strana: 0455
Zemství, n. = svět, zemské věci, irdisches Wesen. Čenichati zemstvím. Kom. — Z. = zemská obec, der Staat. Provinění proti z. D. — Jg.

415886   Zemstvo Svazek: 5 Strana: 0455
Zemstvo, a, n. = zemství, obec, země, stát, das Erdgebiet, die Landschaft, der Länderkomplex, Staat, das Ländergebiet, der Länderverein. D , Dch. Ale také z., rä énl rtjg- yfjc, přiúčastněno bude požehnání vy- šlého z křesťanství. Sš. II. 84. Z. nazýval se ve starém Polště právní soud první in- štance. Kv. 1838. 13.

415887   Zemší Svazek: 10 Strana: 0529
Zemší, n. = záští. Má na mne z. Loučim. Čes. 1. XI. 308.

415888   Zemšťan Svazek: 5 Strana: 0455
Zemšťan, a, m. = zemský obyvatel, der Erdbewohner, Erdbürger Zlob. Každý z. z-nu krajan. Č. M. 227 Ve jménu Ježíšovu se má ohýbati každé koleno z-nů. Sš. II. 107., 166.

415889   Zemuičník Svazek: 5 Strana: 0452
Zemuičník, u, m. = sůl ze zemníku, tel- luridum. Presl. Chym. 235.

415890   Zemule Svazek: 5 Strana: 0455
Zemule, e, f., calinassa, korýš. Krok II. 248.

415891   Zemúň Svazek: 5 Strana: 0455
Zemúň, ě, f., vz Zemlín. Sl. let. II. 268., S. N.

415892   Zemzeti Svazek: 5 Strana: 0455
Zemzeti = připražiti kabát, anbrennen. — co. Přetlačel se na kamna a zemzel. V Bohuslav. na Mor. Neor.

415893   Zemzim Svazek: 8 Strana: 0509
Zemzim, u, m. = koreniak, oddenek. Slov. Kal. S. 214.

415894   -zen Svazek: 5 Strana: 0455
-zen, -těn, přípony příčestí pass.: zplo- zen. Vz -sen.

415895   -zen Svazek: 5 Strana: 0455
-zen ( znl), přípona jmen podstatných rodu žen.: bá-zeň od báti se, kázeň od káti se, přízeň od přáti.

415896   -zeň Svazek: 7 Strana: 1137
-zeň přípona. Cf. Gb. Ml. I. 59.

415897   Zenahla Svazek: 5 Strana: 0455
Zenahla v Lipovkách, sam. u Humpolce.

415898   Zenazdarovati komu Svazek: 5 Strana: 0166
Zenazdarovati komu = na zdar zavo- lati. Us. Mor. Šd.

415899   Zenblík Svazek: 10 Strana: 0529
Zenblík, vz Zeblík.

415900   Zend Svazek: 5 Strana: 0455
Zend, u, m. = jazyk zendský. Rk. Vz více v S. N.

415901   Zend Svazek: 7 Strana: 1137
Zend = řeč staroperská, starší nežli san- skrit. Vz Pal. Rdh. II. 14.

415902   Zendal Svazek: 8 Strana: 0509
Zendal, u, m. = cendal, látka polohed- vábná. Wtr. Krj. I 116.

415903   Zendíř Svazek: 7 Strana: 1137
Zendíř, e, m., gamena, monstrum, zastr. Pršp. 17. 399.

415904   Zendský Svazek: 5 Strana: 0455
Zendský jazyk. Vz S. N.

415905   Zendu Svazek: 5 Strana: 0455
Zendu = zejdu, zjíti, weggehen. Až já z toho světa zendu. U Frýdka. Sš. P. 501.

415906   Zendulka Svazek: 5 Strana: 0455
Zendulka, y, m., osob. jm. Mor. Šd.

415907   Zendzeni Svazek: 10 Strana: 0529
Zendzeni, n. = sejití se. Slez. Vyhl. II. 130.

415908   Zenelka Svazek: 5 Strana: 0455
Zenelka, y, m., osob. jm. Mor. Šd.

415909   Zenelt Svazek: 5 Strana: 0455
Zenelt, u, m., alomandra, kámen, zastr. Rozk.

415910   Zenelt Svazek: 7 Strana: 1137
Zenelt, vz Zmelt (dod.).

415911   Zenftář Svazek: 8 Strana: 0509
Zenftář, e, m. = senftář, nosič senfty. Kat. z Žer. I. 191.

415912   Zengati Svazek: 5 Strana: 0455
Zengati = cinkati, hučeti. — komu kde. Zenga mi v hlavě, v uchu. U Nezamyslic. Bkř.

415913   Zenger Svazek: 5 Strana: 0455
Zenger, gra, m. Z. Kar., prof. čes. poly- techniky a spisov. Vz KP. II. 231., Tf. H. 1. 191., Šb. H. 1. 309., S. N.

415914   Zenger Svazek: 9 Strana: 0404
Zenger Kar. Sr. Jub. XXXVI.

415915   Zeňho Svazek: 5 Strana: 0455
Zeňho = z něho. Zeňho nic nevezme. U Uh. Hrad. Tč.

415916   Zenice Svazek: 5 Strana: 0455
Zenice, e, f. = jablko oka, bulbus oculi, der Augapfel. Ssav., Čes. lék. VIII. 328., Nz. lék.

415917   Zenice Svazek: 10 Strana: 0529
Zenice, e, f. Nedostatek z-ce, kryptoph- thalmus. Ktt.

415918   Zeniční Svazek: 10 Strana: 0529
Zeniční. Vyboulení předních oddílů ze- ničních hlv. rohovky, keratoglobus. Ktt.

415919   Zeník Svazek: 5 Strana: 0455
Zeník, a, m., rycaena, šelma psovitá. Krok I. b. 79.

415920   Zenikl Svazek: 10 Strana: 0529
Zenikl, vz Zanikl. Mš.

415921   Zenit, zenith Svazek: 5 Strana: 0455
Zenit, zenith, u, m., ar. = nadhlavník, nadtemenník, temenník, celník, der Zenith, Scheitelpunkt (Hořejší konec myšlené čáry od naší hlavy přímo k nebi vzhůru tažené). Rk., Nz. Vz Nadhlavník. Odlehlosť od z-tu, od nadhlavníku, die Zenithdistanz. Nz. Vz S. N., Stč. Zmp. 15.

415922   Zenitalní Svazek: 5 Strana: 0456
Zenitalní, Zenith-. Z. zobrazení povrchu zemského. Stč. Zmp. 388 , 455.

415923   Zenith Svazek: 10 Strana: 0529
Zenith, u, m. = prostředek ku konser- vování masa.

415924   Zenit(h)ový Svazek: 5 Strana: 0456
Zenit(h)ový, Zenith-. Z. (nadhlavníkový) sektor, der Zenithsektor. Nz.

415925   Zenk, u Svazek: 9 Strana: 0404
Zenk, u, m. = prohlubina v dolech, z něm. Gesenk. Slov. Mus. 1818. II. 336.

415926   Zenker Svazek: 8 Strana: 0509
Zenker Jos., lesmistr, lesní spis. f 1891.

415927   Zeno Svazek: 5 Strana: 0456
Zeno, gt. Zenona, m., jm. starořec. S. N.

415928   Zenolith Svazek: 5 Strana: 0456
Zenolith, u, m. (puchavec), nerost. Vz KP. III. 9., S. N., Bř. N. 140 , Schd. II. 41.

415929   Zenonianská Svazek: 5 Strana: 0456
Zenonianská přísaha = přísaha toho, jemuž byla škoda způsobena. Rk.

415930   Zenotice Svazek: 8 Strana: 0509
Zenotice, pustá ves na Mor. Mtc 1896. 122.

415931   Zenotín Svazek: 5 Strana: 0456
Zenotín, a, m., Zinolten, ves u Jindř. Hradce. PL.

415932   Zeňsť Svazek: 5 Strana: 0456
Zeňsť = zejíti, aufgehen, aufkeimen. Scho- vej ten hřebík, on se ti môže na něco zeňsť (se hoditi). Na Ostrav. Té.

415933   Zenta Svazek: 5 Strana: 0456
Zenta, y, f. Eugen (princ savojský) r. 1697. udeřil na sultana při přechodu jeho vojska u Zenty a jako vichor prudký porazil pluky turecké tak úžasnou Měrou, že sultán po- lekaný utíkal kvapně až do Cařihradu. Proch.

415934   Zentelín Svazek: 5 Strana: 0449
Zentelín, a, m., lépe: Zemlín.

415935   Zeolith Svazek: 10 Strana: 0529
Zeolith, u, m., nerost Vz Vstnk. XI. 840.

415936   Zeolithický Svazek: 7 Strana: 1137
Zeolithický, zeolithisch. Sl. les.

415937   Zeoskop Svazek: 8 Strana: 0509
Zeoskop, u, m. = nástroj k určování al- koholu v lihovinách, Ebullioskop. Sterz. I. 735.

415938   Zepať, vz Svazek: 5 Strana: 0456
Zepať, vz Zepnouti.

415939   Zepatí Svazek: 5 Strana: 0456
Zepatí, n. = vzepnutí, das Aufbäumen. Bern.

415940   Zepatý Svazek: 5 Strana: 0456
Zepatý; -at, a,o = vzepnutý, aufgebäumt, aufgerichtet.

415941   Zeperu Svazek: 5 Strana: 0456
Zeperu, vz Seprati.

415942   Zepharovichit, u, m Svazek: 5 Strana: 0456
Zepharovichit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 138

415943   Zephyr, Zefyr Svazek: 5 Strana: 0456
Zephyr, Zefyr, u, m., z řec. = západní vítr, der Zephyr.

415944   Zepindlo Svazek: 7 Strana: 1137
Zepindlo, a, n., nastula, zastr. Hank. Sb. 176.

415945   Zepírati se Svazek: 5 Strana: 0456
Zepírati se, vz Zepříti.

415946   Zepla Svazek: 10 Strana: 0529
Zepla, vz Žepla.

415947   Zeplák Svazek: 5 Strana: 0456
Zeplák, a, m., osob. jm. Mor. Šd.

415948   Zepliti Svazek: 5 Strana: 0456
Zepliti (vz Plíti), zeplivati = popliti, po- plivati, bespeien. Ps. br. Jeho tvář zepl- vána, Krist. 97. b., zeplivána. ML. 2. Zepl- vachu. Pass, 196. Mrzutě jest zeplván. BR. II. 124.

415949   Zeplivati Svazek: 5 Strana: 0456
Zeplivati, vz Zepliti.

415950   Zeplovaný Svazek: 7 Strana: 1137
Zeplovaný = zeplvaný, bespieen. Mus. 1890. 190. Zepříti co kam: nohy do kachlí. Slez. Šd. — se nač. Nemohu se z. ani na ruky ani na nohy. Šd.

415951   Zeplvání Svazek: 5 Strana: 0456
Zeplvání, n., die Bespeiung. Člověka z. a ošklivosti hodného. BR. II. 22. a.

415952   Zeplvati Svazek: 5 Strana: 0456
Zeplvati, vz Zepliti.

415953   Zeplvati co Svazek: 10 Strana: 0529
Zeplvati co: něčí tvář, Krist. 97b., něčí tělo. Modl. 53b

415954   Zepnouti Svazek: 5 Strana: 0456
Zepnouti, ul, ut, utí; zpíti, zepnu, zpial (zastr. zpěl), zpiat, zpětí; zpínati = vze- pnouti, vzhůru vznésti, aufstrecken, auf- lehnen, in die Höhe richten, aufrichten; se = vzhůru se vznésti, postaviti, sich auf- richten, aufbäumen, erheben ; odporovati, sich widersetzen, auflehnen. — co kam: ruce k nebi. Kom. Ruky k nebu zpína a reťaze zvonia a zapadlé oči horké slze ronia. Č. Čt. I. 207. Vysoko sa ponad jeho hrozné vrchy Kriváň zpína. Č. Čt. I. 199. — se. Kůň se zpíná. Us., Sych. Spínajícímu se hrozí snížením. BR. II. 256. Kde sa zpína strašná kozia skala. Č. Čt. II. 56. — se nad kým. Takového napomenutí bylo apo- štolům potřebí, poněvadž se jedni nad dru- hými zpínati počali. BR. II. 101. b. — kde. Darmo ten zpínal sa pod ním, darmo vy- hazoval. SI. pov. II. 20. — se kam. Jož se (koníček) na vrata zpíná. Brt P. 107 - se jak. Křivd a zlob hluk se zpíná nad věže nej- vyšší. Ráj. Z. se nad jiné. Ros, BR. II. 194. b., Let. 12., Rd. zv. Na vysoko se z. (vypínati). Br. Kůň se mu zepial na výšku zadní nohy. Us. Šd. — se čím: štěstím. Br. On (žrebec) predníma na výšku sa nohama zepne. Hol. 23. — se proč. V tom ranený sa nosák od veľkej zepne bolesti. Hol. 98. — se proti komu, proti čemu (odporo- vati): proti zákazům. Sych. — Tkad. Vz Sepnouti.

415955   Zeprání Svazek: 5 Strana: 0456
Zeprání, vz Seprání.

415956   Zepraný Svazek: 5 Strana: 0456
Zepraný, vz Zeprati. Z-ní knechti. Dač. II. 27.

415957   Zeprati Svazek: 5 Strana: 0456
Zeprati, vz Seprati.

415958   Zepření Svazek: 5 Strana: 0456
Zepření, n., die Widersetzung.

415959   Zepřeti Svazek: 5 Strana: 0456
Zepřeti = zepříti. Na Slov. Bern.

415960   Zepříti Svazek: 5 Strana: 0456
Zepříti, pru a přím, při, přel, en, ení; zpírati = odpuditi, herunter-, zurückstäm- men, hinunter-, herab-, wegdrängen, über den Haufen werfen; se = opříti se, na od- por se postaviti, sich widersetzen, sich auf- lehnen, sich stämmen, widerstehen; pode- příti se, sich stützen. Jg. — koho: ne- přítele. Us. — koho, se čím: důvody. Jg. Nohama, rukama se z. (opírati). Us. Šd. - se komu, čemu: Bohu, Nej, něčí moci, V., ďáblu, Kom. Možná, že domluvě tvé se zepře. Sš. Mt. 251. Ktož by sě listu obran- niemu zepřel, na toho má saženo býti mocí purkrabie najvyššieho. Vš. Jir. 383. Zepři se sobě (zapři se); Aby vnukání ďábelského nepřijímal, ale jemu se zepřel; Jak statečně apoštol i proč se jim zepřel. BR. II. 73. b., 112. a., 626. Ten se velmi zpieral Mojmírovi. Kuzm. Ja tomu zpíram. Sl. let. I. 73. — Br., Lom., D., Puch. — se komu v čem. V tom pánu z. se může (smí). Nej. — se proti čemu. Let., Vš. — se oč (podepříti se). Obr. čas. duch. On se bídné o poslední klín zpírá. Dch. — se čeho. Co se toho zpíráš? Svěd. A již sě toho zpierá; Toho sě Junákova zpierá a praví, že ...: Toho se kupitel zpírá. NB. Tč. 18., 48., 256. Olomúčané mně se toho zpírají. Gl. — s inft. Již se poslouchati zepřel. Kom. Pakli by se toho učiniti zpíral. Arch. V. 370 — se jak. Zpíral by se (zapíral by) do duše. Mor. Šd. Dlho se kraľ zpieral. Dbš Sl. pov. I. 194. — se s kým. Ty se chceš se mnou zpírať (hádati)? Mor. Šd. — se čemu kdy. Tu nezapovídá v čas potřeby nepříteli se ze- příti a jeho k soudu i pohnati; Abyste léček falešných proroků znikali a jim v čas potřeby se zepřeli. BR. II. 24. a., 529. a. — Vz Sepříti.

415961   Zepříti se Svazek: 7 Strana: 1400
Zepříti se. Mně se zdá, abyste se toho nezpírali (platiti berní). Arch. XII. 81.

415962   Zepsaný Svazek: 10 Strana: 0529
Zepsaný = namalovaný. Z. síň, modla. Rozb. I. 145.

415963   Zepsati Svazek: 7 Strana: 1137
Zepsati, zpíši, zpisovati = popsati hl. malbou, beschreiben, bemahlen. Sieně malo- váním sepsané. Št. Sv. Aug.

415964   Zepselý Svazek: 5 Strana: 0456
Zepselý = který zepsel, se zhoršil, schlecht geworden. Z. filosof. Měst. bož.

415965   Zepseti Svazek: 5 Strana: 0456
Zepseti, el, ení = špatným se státi, schlecht werden, ausarten. Ctib. Zbožie ztra- tiec zepsejí. Ms. saec. 14.

415966   Zepsilý Svazek: 5 Strana: 0456
Zepsilý = zepselý. Plk., Reš. Vz Zdivo- čelý.

415967   Zepsiti Svazek: 5 Strana: 0456
Zepsiti, il, en, ení = špatným učiniti, schlecht, unzüchtig, unehrbar machen. Plk. — se = zepseti. Plk.

415968   Zepsiti koho Svazek: 8 Strana: 0509
Zepsiti koho = vynadati mu. Brt. D. II. 261.

415969   Zepsouti Svazek: 5 Strana: 0456
Zepsouti, vz Psouti = špatným učiniti, zkaziti, verderben, verhunzen. — co (komu). Nezepsuj to. Mor. Dch., Tč., Šd. Celý ka- bát mně zepsul. Na Mor. a ve Slez. Šd. Tys to zepsul (zpsul) — nadobro zkazil. Mor. Vck. — co jak. Zepsul ten kabát, až běda. U N. Bydžova. Kšť. — co, se kde. I mne při sobě zepsuješ. Jir. Ves. čt. 281. Bojíme se, aby se nám ten synek ve světě nezepsul. Mor. a slez. Šd. — koho = na- dati mu pod světem, ausmachen, ausputzen, aushunzen. Mor. Šd. — Vz Zepsovati.

415970   Zepsovaný, vz Svazek: 5 Strana: 0457
Zepsovaný, vz Zepsouti, Zepsovati. — čím: válkou. List Jana z Cimb.

415971   Zepsovati Svazek: 5 Strana: 0457
Zepsovati = zkaziti, verderben, verschlim- mern, verschlechtern. Dipl. 1465. — co. Kobylky zepsovaly zemi. BO. Vz Zepsouti.

415972   Zepsutý Svazek: 5 Strana: 0457
Zepsutý; -ut, a, o = zkažený, verdorben, verhunzt. Mor. a Slez. Šd. Oba na galanku hleděli. A ja ji něchcu, vem ju ty, bo ona ma zadek zepsuty. Sš. P. 691.

415973   Zeptalý Svazek: 5 Strana: 0457
Zeptalý = zeptaný. Aqu.

415974   Zeptaná Svazek: 5 Strana: 0457
Zeptaná, vz Zeptaný.

415975   Zeptanec Svazek: 5 Strana: 0457
Zeptanec, nce, m., der Befragte. Koll. Zněl. 427.

415976   Zeptání Svazek: 5 Strana: 0457
Zeptání, n., die Nachfrage. Pro z. není lání (nemusíš se hněvati, když se na něco zeptám). Poř.

415977   Zeptaný Svazek: 5 Strana: 0457
Zeptaný; -án, a, o = tázaný, befragt. Odvětila z-ná. Nitra VI. 241. Přicházím na zeptanou, Jem. zu fragen. U Rychn., Koll.

415978   Zeptatel Svazek: 5 Strana: 0457
Zeptatel, e, m., scrutator, der Frager, Nachforscher. BO.

415979   Zeptati Svazek: 5 Strana: 0457
Zeptati, z. se; zeptávati se, fragen, an-, befragen, sich erkundigen. — abs. Zeptati se potřebí. Kom. Zeptej se, kam máš jíti. Us. Nevím, kady se tam jde. Však máš hubu s sebou, zeptej se. Us. Šd. Milí páni, ještě nedáváme (viny), než neopúštíme, až by nám se pomohl ještě lépe pán Bóh z. NB. Té. 118. Mohloby něco zřetedlnějšího zeptáno býti. NB. Tč. 85. Přijde čas, že se zeptá zima, cos dělal v létě. Prov. D. — se co. Zeptám se to. Har. — se koho (od koho) co o kom. Aby se tebe (gt.) něco zeptal o synu svém. Br. Aťby se zeptala od tebe o svém synu nemocném. Ben. — se po čem, po kom. Aqu. -- se čeho (kde). Také se toho zde v Čechách zeptati můžeš. Ms. Mus. Přišla se zeptat Heraklea, proč tam přichází. Cimrh. Myth. 243. Chtěl se ji z., má-li ho ráda. Us. Šd. Teprv se tě zeptám, budeš-li chodiť k nám; Zeptéte se jich, jak keré říkají. Sš. P. 222., 738. Hledáš-li něco nového, zeptej se často starého. Kmp. Č. 142. — se nač, na koho. Jel. Ať se zeptám na svú spravedlnosť, jsem-li k čemu spravedliv. NB. Tč. 184. P. Hanuš má se sám z. na to. Půh. II. 59. A tak řekl, že chce sě doma lépe na to z.; A račiž na to sě dále z., abychom uměli sě v tom také opatřiti. Arch. II. 432 , IV. 26. — se čeho na kom. Jehož (času) se bieše ze- ptal na mudrcích. Bibl. 1425. Tu se mají z. na těch lidech, co tu nadbytu bylo té chvíle. Půh. I. 216. — jak. A ještě dále mezi sebú zeptáme, byl-liby ty Požáruov poruč ník. NB. Tč. 167.

415980   Zeptati se na kom Svazek: 7 Strana: 1137
Zeptati se na kom. Zeptej se na těch, kteříž .. . Krnd. 195.

415981   Zeradlo Svazek: 5 Strana: 0457
Zeradlo, a, n. = zrcadlo. Slov. Koll.

415982   Zerák Svazek: 5 Strana: 0457
Zerák, a, m., osob. jm. Mor. Šd.

415983   Zerav Svazek: 5 Strana: 0457
Zerav, u, m., thuja, der Lebensbaum, rostl. Z. západní, t. occidentalis, východní, t. orientalis, kloubnatý, t, articulata. Vz Rstp. 1427, Čl. Kv. 81., Kk. 103., Schd. II. 274.

415984   Zerav Svazek: 7 Strana: 1137
Zerav. Cf. Mllr. 105., Rosc. 102., Hlb. I. 204.

415985   Zerav Svazek: 10 Strana: 0680
Zerav, u, m., thuja, rostl. Vz Ott. XXV. 392.

415986   Zeravý Svazek: 5 Strana: 0457
Zeravý. Z. dříví, Wachholderholz. Mand. ms.

415987   Zerbovati Svazek: 9 Strana: 0404
Zerbovati. Sám se z-val (erb si dal). Dač. II. 214.

415988   Zerčice Svazek: 5 Strana: 0457
Zerčice, dle Budějovice, Zertschitz, ves u Ml. Boleslavi. Vz S. N., Ddk. III. 31., Tk I. 34, 35., 41.

415989   Zerdžať Svazek: 7 Strana: 1137
Zerdžať = řehtati, wichern. Slov. Bl. Ps. 49.

415990   Zerevice Svazek: 5 Strana: 0457
Zerevice, dle Budějovice, ves. Arch. I. 526.

415991   Zerfallen Svazek: 5 Strana: 0457
Zerfallen, něm. Zerfällt in 3 Abtheilun- gen : jest ze tří částí, rozkládá se na tré, na tré stránek, na tré části, na tré rozdílův. Mk.

415992   Zermutiti se Svazek: 7 Strana: 1137
Zermutiti se, vz Rmutiti. KP. V. 371.

415993   Zerva Svazek: 5 Strana: 0457
Zerva, y, f., phyteuma, der Rapunzel. Z. zakulatělá, p. orbiculare, klasatá, p. spi- catum, brunátná, p. nigrum. Vz Rstp. 970., S. N., Slb. 396., Kk. 167., Let. Mt. S. VIII. 1. 28. — Z., psí jméno. Škd. exc.

415994   Zerva Svazek: 7 Strana: 1137
Zerva, vz Rozponka (dod.).

415995   Zervati Svazek: 5 Strana: 0457
Zervati, vz Servati.

415996   Zerz Svazek: 5 Strana: 0457
Zerz, u, m. = rez, der Rost. Na Mor. a Slov. Brt., Ktz., Vck. Nůž plný zerzu. Mor. Šd.

415997   Zerz Svazek: 8 Strana: 0509
Zerz = tvaroh smíchaný s povidly do bu- chet. Čejč. Hledík.

415998   Zerzák Svazek: 10 Strana: 0529
Zerzák, a, m. = ryzák (zmyje). Hoš. Pol. L 150.

415999   Zerzaň Svazek: 5 Strana: 0457
Zerzaň, ě, m. = zrzavý, zrzoun, der Rothkopf. Mor. Tč.

416000   1. Zerzati Svazek: 5 Strana: 0457
1. Zerzati = zrzavěti, rostig werden, rosten Kom.