383001   Vybavující Svazek: 4 Strana: 0886
Vybavující, auslösend. V. ústrojí (nervy), Auslösungsorgane. Květy 1869. str. 308.

383002   Vybazarovati Svazek: 7 Strana: 1063
Vybazarovati = bazary získati. Naše damy již mnoho peněz v-ly. Us.

383003   Vybdělý Svazek: 4 Strana: 0886
Vybdělý = bděním unavený, durchs Wa- chen erschöpft. Č.

383004   Vybděti se Svazek: 4 Strana: 0886
Vybděti se, ěl, ění = bděním zemdleti, durchs Wachen sich schwächen, sich ab- wachen. Jg.

383005   Vybeblati Svazek: 4 Strana: 0886
Vybeblati = beblavým hlasem vysloviti, stammelnd aussprechen. — co. A tak slova divně vybeblají. Na Ostrav. Tč. U Brušperka. Mtl. Preľaknutý kupec ledva voliak vybeblal, prečo a načo tú trojružu odtrhnul. Ďbš. Sl. V. 15.

383006   Vybečený. V Svazek: 10 Strana: 0496
Vybečený. V. jehně. Us.

383007   Vybečeti Svazek: 4 Strana: 0886
Vybečeti, el, en, ení; vyběhnouti, kl, ut, utí = bečením obdržeti (o dítěti), erblöken, erplärren; se = 1. bečením zhubeněti, sich abblöken; 2. do sytosti se nabečeti, sich ausblöken. Us. Nech ho, ať se vybečí; Ta kráva se všechna vybečí. Brt.

383008   Vybečeti si co Svazek: 7 Strana: 1063
Vybečeti si co. Oči jsem si v-la (vy- plakala). Us. Šd., Brt.

383009   Vybednařit Svazek: 7 Strana: 1063
Vybednařit = vybedniti, vybiti. Brt. D. 286., Vck.

383010   Vybednění, n Svazek: 4 Strana: 0886
Vybednění, n., das Austafeln, Ausbolen. Ros.

383011   Vybedněný Svazek: 4 Strana: 0886
Vybedněný; -ěn, a, o, ausgetafelt. Ros. V. vůz, der Verschlagwagen. Dch.

383012   Vybedniti Svazek: 4 Strana: 0886
Vybedniti, il, ěn, ění; vybedňovati = dskami atd. vyobložiti, austafeln, ausholen. — co čím: pokoj krajinami (prkny). Zlob. — odkud: zboží ze sudu (sud otevříti a zboží vyndati, rozbedniti, vyndati dno).

383013   Vybědovati Svazek: 4 Strana: 0886
Vybědovati, sich bis zu Ende plagen, quälen, ausleiden. Již vybědoval dobědoval, ausjammern. Us.

383014   Vybědovati co z koho Svazek: 7 Strana: 1063
Vybědovati co z koho (běduje vynu- titi). Čch. Br. 12.

383015   Výběh Svazek: 4 Strana: 0886
Výběh, u, m. = vyběhnutí, das Aus-, Herauslaufen. V. z domu, na pole. V. ko- rábu z přístavu. Us. — V. = výpad oble- žených, der Ausfall, der Angriff. — V. = zájezd, der Streifzug. — V. = výmluva, die Ausflucht. — V. = výtok, das Auslaufen flüssiger Dinge. Bern. — V. dřeva = strmění, čumění ven, der Auslauf. Bern. — V. = výhon, místo plotem ohrazené, ham se hovězí dobytek na zdravé povětří vyhání. Krávy jsou na výběhu. Us Dch. — V. = holé místo (bez stromů) zatažené plachtami, na které se zvěř z komor vyhání a tam střílí n. chytá, der Lauf. Šp. — V. (odchylka) = úhel, jejž zavírá směr od země ke slunci a oběžnici vedený, die Elongation. Vz Stč. Zmp. 167., S. N. — V. = šlahoun, der Schössling. U Chocně. Ktk.

383016   Výběh Svazek: 9 Strana: 0382
Výběh, U, m. = výmluva, vytáčka. Vrá- tilo-li se to, potom byl tento v. za lubem. Mus. 1898. 340. — V., a, m. = odrostlý šuhaj. Slov. Čes. 1. X. 67.

383017   Vyběhač Svazek: 4 Strana: 0887
Vyběhač, e, m. = který vybíhá, der Aus- laufer. — V. = kdo výpady činí, der Aus- laufer. Bern.

383018   Vyběhalý Svazek: 4 Strana: 0887
Vyběhalý, vybehaný, ausgelaufen.

383019   Vyběhání Svazek: 4 Strana: 0887
Vyběhání, n., das Ablaufen, die Erlan- gung durchs Laufen.

383020   Vyběhaný Svazek: 4 Strana: 0887
Vyběhaný; -án, a, o, durchs Laufen er- langt.

383021   Vyběhaný Svazek: 7 Strana: 1063
Vyběhaný, durchs Laufen abgenützt. V. pánvice. Šmr. 98.

383022   Vyběhaný Svazek: 9 Strana: 0382
Vyběhaný člověk = hubený. Jrsk. XXIII. 159.

383023   Vyběhati Svazek: 4 Strana: 0887
Vyběhati; vyběhnouti, ul, utí; (zastr. vy- běci, vyběhu), běhl, žení; vybězeti, el, ení; vybíhati, vybíhávati, vyběhávati, vyběhovati = během vyjíti, aus-, herauslaufen; strměti, vor- laufen, vorspringen; obnášeti, činiti, sich belaufen; vytéci, ausfliessen, auslaufen; obě- hati, obstarati, opatřiti, belaufen, laufend verrichten; během unaviti, durchs Laufen er- müden; se = dosti běhati, sich auslaufen, genug laufen; unaviti se, sich ablaufen, sich matt laufen; během se občerstviti, sich aus- laufen; během ujíti, entrinnen, entlaufen, entgehen. Jg. = abs. Až mne zavoláš, vy- běhnu. Us. Vybíhá trám, dřevo (strmí z ně- čeho ven). Us. Řeka vybíhá (přetéká). V. Čas vyběhne. D. Hrách (přezralý) vyběhl (= vypadal, fiel aus). Us. Klš. Vyběhlo zatím půl třetího sta let. V. — co: peníze, si almužnu. Us. — koho: koně (během unaviti). Bern. — odkud (proč). Na jeho hlas z domu vyběhl. Us. Ven ze sebe vybíhá. Kom. Voda z nádoby děravé vybíhá. Kom. Vyběhl sy- neček z choja, vítaj Aničko moja; To Cve- čkovo péří dolů vodů běží, zastav ho, Aničko, vyběhna ze dvéří. Sš. P. 234., 399. Co chvíla z domu vybíhala. Mor. Šd. Stranování ono z kolejí nauky křesťanské a jednoty víry v rozštěpy a rozmíšky a rozbroje nevybíhalo. Sš. I. 155. Všichni takměř lidé ven z sebe vybíhajíce ve světě, čím by mysl kojili, hledají. Kom. Myši vyběhly z svých skrýší. BO. — proč. Aby měštěníné, kteříž sú proto a pro strach mnozí vyběhli, zase do města sie navrátili. Arch. I. 213. — jak. Vyběhla bez kytlice. Sych. Zdá mi se, že by jeden po druhém byl vyběhl. Hus III. 285. Z miery vyběhnouti. Št. Kopí v ostrý hrot vybíhá. Us. — komu. Mohl jest dělati a vyběhati sobě. Hus II. 242. Dej pozor na mlíko, aby ti nevyběhlo, neyykypělo. Us. Dch. — s čím. Mynářka vyběhla s velikú lopatú, zabila babulku (krávu) pěkně dubenatú (gefleckt). Sš. P. 538. S čímžby člověk vyběhl, to jest jeho, a což by na dědině ostalo, to jest... Půh. II. 58. — kam (s čím jak): na ulici, Us., na moře s pěti koráby. L. V. na lov. Sych. Nepřítel vybíhá až k městu. Us. Z le- žení do okolních krajin na lov v. Sych. V. do zahrady. Na horu vyběhla, okénkem vyhledla; kavky-li letíja, či Turci běžíja?; Ta gulatá řepa, ta křičí ze sklepa, že, jak na ně ven vyběhne, že jim hned vyklepá (vybije). Sš. P. 125., 705. Prasata vyběhly na dvůr, na zahradu. Us. Tč. Vyběhnu ven až pod jednu vrbu. NB. Tč. 105. Ve své jsa Bůh zavřen velebnosti vyběhl jest vší věcí nad náš rozum. Exc. — nač. Vyběhlo to na 100 zl. (činilo to). Us. — (co) kudy. A dům vyběh oknem ven. Er. P. 15. Židé všechno po vesnicích vyběhají. Ros. — si co v čem. V závodech si něco v. (běháním získati). D. — s infinit. Deti moje, mohly byste, povedá, vybehnút dač zastreliť. Dbš. Pov. I. 2. — se. Vz na hoře. Hodně jsme se vyběhali. Vyběhal se, proto dobře spí. Us. Šd. Kděže si sa ty tu vybehala (jaks sem přišla) ? Němc. VII. 244. Vyběhal se zámek (otvíráním otřel, spotřeboval). L. — se komu (během ujíti). Utrhačům se ani duchovní nevybíhají. Lom. — se v čem. V řečech i skutcích žádný se jim vyběhati (ujíti) nemůže. Br.

383024   Vyběhati Svazek: 9 Strana: 0382
Vyběhati. Mléko vyběhlo (vykypelo); Hlídík (jetel) se nesměl sušit, sic vyběhlo (vypadalo) semeno. Us. Hoř. 96.

383025   Vyběhati co komu Svazek: 7 Strana: 1063
Vyběhati co komu: sobě přístup. Koll. III. 128. — komu kam: v cestu. Pož. 130. — za kým kam. Za ní ven v-hla. Sá. — več. Vybíhati v hrot. Us. Nádoba v-há v trubici. ZČ. — v čem jak. V-hati v něčem až ku krajnosti. Dk. — jak. Hranice v-haly takto. Šf. Strž. II. 275.

383026   Vyběhávač Svazek: 4 Strana: 0887
Vyběhávač, e, m. = vyběhač.

383027   Vyběhávati Svazek: 4 Strana: 0887
Vyběhávati, vz Vyběhati.

383028   Vyběhlec Svazek: 4 Strana: 0887
Vyběhlec, hlce, m. = zběh, odpadlec, der Ausreisser, Abtrünnige.

383029   Vyběhlice Svazek: 4 Strana: 0887
Vyběhlice, e, f. = něco vyběhlého, vy- rostlého, jmenovitě vyrostlá řípa. U Poděbr. Vz Vyběhlík. Fa.

383030   Vyběhlík Svazek: 4 Strana: 0887
Vyběhlík, u, m., der Aufsehössling. Z vy- sázených malých řípek byla velká čásť vy- běhlíků. Pokrok. Vz Vyběhlice. — V., der Auflauf, nákyp, jídlo. — V., a, m., ein Aus- gelaufener.

383031   Vyběhlosť Svazek: 4 Strana: 0887
Vyběhlosť, i, f., das Auf-, Auslaufen.

383032   Vyběhlý Svazek: 4 Strana: 0887
Vyběhlý = který odněkud vyběhl, ent- laufen, entsprungen. V. mnich, Apol., pohoří. Dch. Kromě našich v-lých a uteklých měščan. Arch. 1. 199. — odkud: z kápě. Fil. Měšťané pro zákon boží od nás uteklí a v-hlí. Arch. I. 218. Žid křtěný, vlk chovaný, mnich z kláštera vyběhlý vše jednostejní. Bl. 296.

383033   Vyběhnouti Svazek: 4 Strana: 0887
Vyběhnouti, vz Vyběhati.

383034   Vyběhnutí Svazek: 4 Strana: 0887
Vyběhnutí, n., das Auslaufen, der Aus- lauf. V. násilné a náhlé. V.

383035   Vybejvati Svazek: 4 Strana: 0887
Vybejvati, vz Vybývati.

383036   Vybekati koho n. komu Svazek: 7 Strana: 1063
Vybekati koho n. komu = vyhubovati. U Lužan. Kšť.

383037   Vybeknouti Svazek: 4 Strana: 0887
Vybeknouti, vz Vybečeti.

383038   Vybělalý Svazek: 4 Strana: 0887
Vybělalý, weiss, bleich geworden. Us.

383039   Vybělaný Svazek: 4 Strana: 0887
Vybělaný. U Malínů v poli sú ovečky v roli, pěkné bílé, vybělané. Vz Vybělalý. Sš. P. 771.

383040   Vybělelý. V Svazek: 10 Strana: 0496
Vybělelý. V. zřícenina. Zvon IV. 670.

383041   Vybělený. V Svazek: 10 Strana: 0496
Vybělený. V. hlava (šedivá). Tbz. XIII. 270.

383042   Vyběleti Svazek: 4 Strana: 0887
Vyběleti, el, ení, weiss werden. Plátno tak vybělelo jako sníh. Us. Tč.

383043   Vybelhati se Svazek: 7 Strana: 1063
Vybelhati se = namáhavě vyjíti. Us. Kšť.

383044   Vyběliti Svazek: 4 Strana: 0887
Vyběliti, il, en, ení, vz Vybíliti.

383045   Vybelkotiti Svazek: 4 Strana: 0887
Vybelkotiti = vysloviti. U Místka. Mtl.

383046   Výběr Svazek: 4 Strana: 0887
Výběr, u, m., výběr, e, f. = výbor, vý- běrek, výběrka, die Auswahl, das Sortiment. D. Koř. br- výběr a vybierati (r stupňováno v ěr). Gb. Hl. 146. Zboží v náležitém, ve velikém výběru, Waaren im angemessenen, grossen Sortiment. Nz. Květný v., die Antho- logie. Dch. V. = sklad rozmanitého zboží, das Sortiment. Nz. Bylo toho až na v. Koll. Je toho dnes na trhu na v. Us. Vejce na výběr tři za groš, čtyři bez výběru. Jg. V. slov. Us. Na predaj a na výber. Dbš. Pov. V. 30. Móš na v., hast die Auswahl. Us. Šd. Mezi nahnilými jablky malý v. Us. V. umělý, přirozený. Osv. 1871. 47. Táhne se apoštol k v-ru stravy (delectus ciborum) a nápoje předepsanému. Sš. II. 215. Knihy na v., das Sortiment. — V. = vybírání, das Einnehmen, die Einnahme. V. cla najmouti. Sš. L. 53. (Hý. ). V. peněz, das Incasso. V. směnky obstarati, das Incasso eines Wechsels besorgen. Skř. — V. = vybrané zboží, auf Borg genommene Waare. Má za ní mnoho peněz za samý výběr. U Chocerad. Vk. Výběra, y, m., osob. jm. Sd.

383047   Vyběrací Svazek: 4 Strana: 0888
Vyběrací, aus-, einhebend. V. úřad. Us.

383048   Vyběrač Svazek: 4 Strana: 0888
Vyběrač, e, m., der Aus-, Herausnehmer. V. kamenů = přístroj k odstraňování ka- menů z pole. KP. V. 42. — V., der Aus- wähler. — V. cla, der Zolleinnehmer. Reš.

383049   Vyběrač Svazek: 10 Strana: 0496
Vyběrač, e, m., rybník v Krumlovsku. Arch. XXI. 540.

383050   Vyběráček Svazek: 7 Strana: 1063
Vyběráček, čka, m. = vybíráček. Us. Rjšk.

383051   Vyběračka Svazek: 4 Strana: 0888
Vyběračka, y, f., die Schöpfkelle. Čsk. — V., die Ausnehmerin, Auswählerin, Einneh- merin). Us.

383052   Vyběračně Svazek: 10 Strana: 0496
Vyběračně jídly pohrdati. F. Tomsa.

383053   Vyběračný Svazek: 4 Strana: 0888
Vyběračný = vybíračný.

383054   Vyběradlo Svazek: 4 Strana: 0888
Vyběradlo, a, n. = vyběrač. V. kamenů (přístroj ve škrobárně). Zpr. arch. VIII. 88., X. 45.

383055   Vyběradlo Svazek: 8 Strana: 0480
Vyběradlo, a, n., Bagger, m. Sterz. I. 380.

383056   Vyběrák Svazek: 10 Strana: 0677
Vyběrák, u, m. V. k vybírání kalu z úpatí vývrtu. KP. XL 299.

383057   Vyberaná Svazek: 4 Strana: 0888
Vyberaná, é, f., die Aushebung (der Sol- daten). Bude vojna, bude v., nepustím mi- lého, radšie pojdem sama. Sl. ps. Tč.

383058   Vyberaniti Svazek: 4 Strana: 0888
Vyberaniti, il, ěn, ění = beranem utlouci, vdechovati, ausrammen. — co: břeh. Ros.

383059   Vyberaný Svazek: 4 Strana: 0888
Vyberaný; -án, a, o, ausgewählt. Čo len živo zažiadal, priam bolo všetko na ubrúsku, samé v-né jedlá a pečenky. Dbš. Pov. III. 59.

383060   Vyberati Svazek: 4 Strana: 0888
Vyberati = vybírati.

383061   Vyběravý Svazek: 4 Strana: 0888
Vyběravý. V. slučnosť, die Wahlver- wandtschaft. Šp.

383062   Výběrce Svazek: 4 Strana: 0888
Výběrce, e, m. = vyberač.

383063   Výběrčí Svazek: 4 Strana: 0888
Výběrčí, ího, m., podlé Dnešní, der Ein- nehmer, Steuereinnehmer. V. berní a platů, cla (čelný), V., vrchní, daní, nápojní berně, D., posudného, Schön, desátků, Kom., loterní. Šm. Také což na tě jest položeno peněz k placení dluhů, že nemeškáš toho položiti u v-čích. Tov. 3. V. zemský. Žer. Záp. II. 52. Bedřich ihned po vítězství pražském vypravil do země v., kteří jí byli velmi za obtíž. Ddk. IV. 31. Vz Breník. — V., Ein- nahms-. V. pokladnice, úřad. J. tr. Poštovní v. list (jímž vybírati lze dlužné pohledávky do 200 zl. ).

383064   Výběrčický Svazek: 4 Strana: 0888
Výběrčický, Einnehmer-. V. služba. 1684.

383065   Výběrčík Svazek: 4 Strana: 0888
Výběrčík, a, m. = výběrčí. Bern.

383066   Výběrčivý Svazek: 4 Strana: 0888
Výběrčivý = vyběračný.

383067   Výběrectví Svazek: 4 Strana: 0888
Výběrectví, n., die Einnehmerei. Dch.

383068   Vyběreční Svazek: 4 Strana: 0888
Vyběreční štace, die Einhebungsstelle. Úpl. trest. zák.

383069   Výběrek Svazek: 4 Strana: 0888
Výběrek, rku, m. = výbor, das Ausge- lesene, der Auszug, die Auswahl. V. z otázek. Kram., Koll. I. 223. — V. = výmínka, die Ausnahme. Hil. — V., die Abgaben, Steuer, Kollekte. — V. = brak, der Ausschuss, Aus- wurf, die Ausschusswaare. Bern.

383070   Výběrka Svazek: 4 Strana: 0888
Výběrka, y, f. = výběrek. D. Bez v-ky = napořád. Rad. zv. — V-ky, Sammlungen, Leistungen. Na Slov. — V., y, m., osob. jm.

383071   Výběrka Svazek: 10 Strana: 0496
Výběrka. Obecní v. pro obecné dobré. Arch. XX. 497.

383072   Výběrna Svazek: 4 Strana: 0888
Výběrna, y, f. = celný úřad. Berg. V. daně, Steueramt.

383073   Výberně Svazek: 4 Strana: 0888
Výberně, mit Auswahl. Na Slov.

383074   Výběrně Svazek: 8 Strana: 0480
Výběrně. V. něco přijmouti. Ztk. 9. (3. vyd.).

383075   Výběrnictví Svazek: 4 Strana: 0888
Výběrnictví, n., der Eklektismus. Mus. XI. 430.

383076   Výberník Svazek: 4 Strana: 0888
Výberník, a, m. = vyběrač. Na Slov.

383077   Výběrniště Svazek: 7 Strana: 1063
Výběrniště, ě, n., Mautheinhebungspunct. Pr. tr.

383078   Výběrnosť Svazek: 4 Strana: 0888
Výběrnosť, i, f., selekce, die Möglichkeit der Auswahl. V. organismů. Stč. Zmp. 807.

383079   Výběrný Svazek: 7 Strana: 1063
Výběrný, erschöpflich. V. studnice. Šml. V. dnové, Cassiertage (u směnek). Dch. V. směnka, einzucassirender Wechsel. Nz.

383080   Výběrný. V Svazek: 4 Strana: 0888
Výběrný. V. knihkupectví, Sortiments- buchliandlung. Skř. V. peněžnictví, das In- cassogeschäft. J. tr. Výherné požitky, fäl- lige Nutzungen. J. tr.

383081   Výběrství Svazek: 7 Strana: 1063
Výběrství, n. = úřad výběrčího, Ein- nehmeramt, n. Soud. záp. opav.

383082   Vybesedovati se Svazek: 4 Strana: 0888
Vybesedovati se = nabyti se na besedě. Už ste se vybesedovali? Us. Šd.

383083   Vyběsniti se Svazek: 10 Strana: 0496
Vyběsniti se. Vítr se vyběsnil a ulehl. Jrsk. XXVI. 492.

383084   Vybetonování Svazek: 4 Strana: 0888
Vybetonování, n. V. caissonu. Zpr. arch. XII. seš. 2. str. 25.

383085   Vybetonovati Svazek: 4 Strana: 0888
Vybetonovati, betonniren. — co: stoky. Us.

383086   Výběžčitý, výběžkatý Svazek: 4 Strana: 0888
Výběžčitý, výběžkatý = výběžky vy- pouštějící, stengelsprossend. Rst. 518., Čl. Kv. XXIX.

383087   Výběžec Svazek: 4 Strana: 0888
Výběžec, žce, m. = výběžník, der Aus- laufer. Šm.

383088   Výběžek Svazek: 4 Strana: 0888
Výběžek, žku, m., der Ausläufer, Vor- sprung, die Spitze. V. kopce slove brdo. Tč. exc. Ta výspa má ostrý v. Us. Dch. Odvětví výbežků karpatských. Ddk. V. 228. V. stavby. Dch. V. hory, odstřelek, pobočník, výpustek. Š. a Ž. V. říše (jako Dalmacie). Kř. Stat. 4. Českomoravská výšina táhne se s výběžkem k Drahanům; Hřbet západní jest v. výšiny u Drahan; Pohoří táhne se zde na 30 mil s nesčíslnými v-ky; Hrady byly na příkrých v-cích horských nebo na ostrovech a mezi řekami vystavěny. Ddk. IV. 125., 126., 128., 212. (Tč. ). — Dva krátké v-ky dogmatické. Sš. II. 150. (Hý. ). V. do moře. Balbi. V. u sloupů. Vz Vlšk. 8. — V. v rostl. = výrostek, větev na zem pro- střená a z uzlů vedlejší kořeny a pupeny vyhánějící, der Ausläufer. Kk. 23. Vz Šlahoun. Schd. II. 185., Slb. XLVII., Kk. 23.

383089   Výběžek Svazek: 7 Strana: 1063
Výběžek bašty, ucho bašty, Orillon, n. (Oriljon). Čsk. Mečovitý v. v břiše, Proces- sus xiphoideus. Ott. IV. 677.

383090   Vyběžení, n Svazek: 4 Strana: 0888
Vyběžení, n., das Auslaufen.

383091   Vyběžeti Svazek: 4 Strana: 0888
Vyběžeti, vz Vyběhati.

383092   Vyběživý Svazek: 4 Strana: 0888
Vyběživý = co vybíhá. V. psineček, agrostis stolonifera. Krok III. 379.

383093   Výběžka Svazek: 4 Strana: 0888
Výběžka, y, f. = výrostek z kořene, der Schössling. Jg. V. = odrostek po celé délce listnatý a z konce kořenujícího prýtující lodyhu jako u zběhovce plazivého, jestřáb- níka chlupáčka, der Sprosser. Rst. 518. V. stélková = kretečka na stélce matici lišej- níkové na způsob šupiny n. lupínku s po- vrchem zůstávající spojená, die Lagersprosse, Seitensprosse. Vz Rst. 202., 516.

383094   Výběžkatý Svazek: 4 Strana: 0888
Výběžkatý = výběžčitý.

383095   Výběžkovitý. V Svazek: 10 Strana: 0496
Výběžkovitý. V. lemování zátoky. Hlk. XI. 103.

383096   Výběžnatý Svazek: 4 Strana: 0888
Výběžnatý. V. svlačec, convolvulus im- perati. Rostl. III. b. 138.

383097   Výběžník Svazek: 4 Strana: 0888
Výběžník, a, m. = výběžce.

383098   Výběžný Svazek: 4 Strana: 0888
Výběžný = vybíhající, auslaufend, strei- fend. V. rota, D., vojsko. Bur.

383099   Výběžný Svazek: 10 Strana: 0496
Výběžný. Vz Podslupec (zde)

383100   Vybičiti Svazek: 4 Strana: 0888
Vybičiti, il, en, ení = dovésti, ausrichten. Us.

383101   Vybičovati Svazek: 4 Strana: 0888
Vybičovati = bičem vybiti, aus-, ab peitschen. — koho jak: notně. Us.

383102   Vybídce Svazek: 4 Strana: 0888
Vybídce, e, m., der Herausforderer. Rk.

383103   Vybíditi Svazek: 10 Strana: 0496
Vybíditi, vz Vybídnouti. Mš.

383104   Vybídnouti Svazek: 4 Strana: 0888
Vybídnouti, dnul a dl, ut, utí; vybízeti, el, en, ení, auffordern, antreiben, aufmuntern, Herausfordern. — koho k čemu: k boji, Jg., k větší pilnosti. Petr také v říši česko- moravské vybízel k tažení křižáckému; Dne 9/1, vybízí z Modřic k přispění almužnami herburskýin pannám; Čechy k válce v-zel. Ddk. IV. 91., V. 260., 146. — na co: na kordy. D. — co odkud. Vybídl svornosť z domu. Us. na Mor. — aby. Vybídl ho, aby se s tím vytasil. Sych. — koho (gt., šp. m.: akkus. ). V. svých vrstevníků k jídlu m.: své vrstevníky. Vz Vy-. Brt.

383105   Vybídnutí Svazek: 4 Strana: 0888
Vybídnutí, n., die Aufforderung. K ta- kovému tažení stalo se v. Ddk. III. 283.

383106   Vybíhač Svazek: 4 Strana: 0889
Vybíhač, e, m., vz Vysýpač.

383107   Vybíhající Svazek: 4 Strana: 0889
Vybíhající, auslaufend. V. žíla a žebra listová u bodláku nachýleného. Rst. 518.

383108   Vybíhal Svazek: 4 Strana: 0889
Vybíhal, a, m., osob. jm. Šd.

383109   Vybíhání Svazek: 4 Strana: 0889
Vybíhání, n., das Auslaufen. Us.

383110   Vybíhati Svazek: 4 Strana: 0889
Vybíhati, vz Vyběhati.

383111   Vybíhavý Svazek: 4 Strana: 0889
Vybíhavý = který vybíhá, auslaufend, ausschweifend. V. myšlénky. Jg. V. pýr obec- ný. Rst. 518., Dbš. Obyč. 100.

383112   Vybijáč Svazek: 4 Strana: 0889
Vybijáč, e, m., die Flasche, ve fys. Na Slov. Ssk.

383113   Vybijáky Svazek: 4 Strana: 0889
Vybijáky, pl., m., die Oelpresse. Na Slov. Plk.

383114   Vybíjanec Svazek: 9 Strana: 0382
Vybíjanec, nce, m. = opasek husto ma- gockami vykládaný. Sbor. slov. II. 124. — V. = nedobrý hoch. Slez. Čes. 1. IX. 147.

383115   Vybíjaní Svazek: 4 Strana: 0889
Vybíjaní, n. V. vosku, das Wachsziehen. Slov.

383116   Vybíjanka Svazek: 7 Strana: 1063
Vybíjanka, y, f. = hra v míč. Slov. Koll. IV. 181., Phľd. VIII. 172.

383117   Vybíjaný Svazek: 4 Strana: 0889
Vybíjaný, na Slov. V. klobúk. Lipa II. 255. Poznáš jich po vybíjanom širáku na hlavě. Dbš. Obyč. 55. — čím. Aby hotovili zlatom a diamanty v-né kantáre, erhoben. Dbš. Pov. I. 313. — V. šelma. Vz Šelma. Šd. To je figliar od kosti a majster klin- cami v-ný. Mt. S. I. 96. Vz Vybíjený.

383118   Vybijas Svazek: 9 Strana: 0382
Vybijas, a, m. = násilník (nikoli: vyb'as). Slez. Lor. 80.

383119   Vybíjecí Svazek: 4 Strana: 0889
Vybíjecí kladivo, der Zweckhammer. D.

383120   Vybíječ Svazek: 7 Strana: 1063
Vybíječ noční. Arch. X. 278.

383121   Vybíječ, vybiječ Svazek: 4 Strana: 0889
Vybíječ, vybiječ, e, m., der etwas her- ausschlägt. V. vlny, der Wollkrämpler. L. V. elektrický, der Auslader. Nz. Vz KP. II. 200. Vz Vybiti. — V. = výbojník. Půh. A tu nikdo, kdo by proti v-čům jí bránil. Gusle od Kapra. 38.

383122   Vybíječka Svazek: 4 Strana: 0889
Vybíječka, y, f., das Markirbeil, v horn. Bc. — Ostatně vz Vybíječ.

383123   Vybíjedlo Svazek: 4 Strana: 0889
Vybíjedlo, vybijedlo, a, n. = čím se zbraň vybíjí neb z ní vytahuje, das Ausladzeug. Bur.

383124   Vybíjení Svazek: 4 Strana: 0889
Vybíjení, n., das Ausschlagen. V. elek- trické. Vz KP. II. 200., Vybiti. — V., die Plünderung. K prosbe Soběslava Boleslav vojskům svým všelikého v. a plenění zapo- věděl. Ddk. II. 428.

383125   Vybíjení Svazek: 7 Strana: 1063
Vybíjení láhví děje se vybíječem. Mj. 385. V. trubců. Vz J. Petra Včelařství. 1880.

383126   Vybíjený Svazek: 4 Strana: 0889
Vybíjený; -en, a, o. Item z v-né vlny osnov aby žádný nedělal. Sedl. Rychn. 38. — V. = prohnaný, durchgetrieben. V. šelma. Na Mor. Brt. Vz Vybíjaný.

383127   Vybíjený čím Svazek: 8 Strana: 0480
Vybíjený čím. Karkule zlatem vybíjená. Věst, op. 1893. 5.

383128   Vybíjeti Svazek: 4 Strana: 0889
Vybíjeti, vz Vybiti.

383129   Vybílení Svazek: 4 Strana: 0889
Vybílení, n., das Ausweissen, Bleichen.

383130   Vybílený Svazek: 4 Strana: 0889
Vybílený; -en, a, o, getüncht, ausgeweisst. V. světnice. Us. — V., gebleicht. V. plátno. — V. barva, durchs Färben verbraucht. Us.

383131   Vybíliti Svazek: 4 Strana: 0889
Vybíliti, ím, il, en, ení; vybělovati, aus- weissen, -tünchen, -bleichen. V. — co: dům, pokoj = obíliti; plátno (bílé učiniti), vápno (bílením spotřebovati). Us. — co kde čím: plátno na slunci, chemickými prostředky, Us., kosti deštěm a větrem. Č.

383132   Vybírací Svazek: 4 Strana: 0889
Vybírací, eklektisch. Dch. Vz Vyběrací.

383133   Vybírač Svazek: 4 Strana: 0889
Vybírač, e, m., der Einnehmer, Sammler. Františkány vydával za podvodné v-če peněz. Ddk. V. 186. Vz Vyběrač.

383134   Vybíráček Svazek: 4 Strana: 0889
Vybíráček, čka, m., ein wählerischer Mensch, Ausklauber, Näscher. Puch.

383135   Vybíračný, vyběračný Svazek: 4 Strana: 0889
Vybíračný, vyběračný, wählerisch, wahl- süchtig, leckerhaft. Nebuď tak v-čný, však tě to neotráví. Us. Ten má v-čný jazýček, der hat eine feine Zunge. Dch. Je velice v-čný. Šd., Tč. — v čem: v jídle. Us. Ta- taři v potravě nebyli příliš v-čni, psi, žáby, hadi, koňské mléko a proso byli u nich v obyčeji. Ddk. V. 223.

383136   Vybírák Svazek: 4 Strana: 0889
Vybírák, u, m., der Hohlhobel. D.

383137   Vybíral Svazek: 4 Strana: 0889
Vybíral, a, m., osob. jm. Šd.

383138   Vybírálek Svazek: 7 Strana: 1063
Vybírálek, lka, m. = vybíraček. Us.

383139   Vybíralík Svazek: 4 Strana: 0889
Vybíralík, a, m., osob. jm. Šd.

383140   Vybíranec Svazek: 4 Strana: 0889
Vybíranec, nce, m., der Ausgeklaubte. Zlob.

383141   Vybírání Svazek: 4 Strana: 0889
Vybírání, n., das Aussuchen, die Wahl. Předchozím v-ním, antjcipando. Šp. V. daně, die Steuereinhebung. Šp.

383142   Vybíraný Svazek: 4 Strana: 0889
Vybíraný; -án, a, o, herausgenommen, ausgewählt, erhoben. V. daně. Us. — odkud. Žáčku, žáčku učený, ze všech škol v-ný, a ty víš, nám povíš, co je jeden. Sš. P. 76.

383143   Vybíraný Svazek: 7 Strana: 1063
Vybíraný. Ten je v-ný = chytrý. Mor. Rgl.

383144   Vybírati Svazek: 4 Strana: 0889
Vybírati, vz Vybrati.

383145   Vybíravě Svazek: 4 Strana: 0889
Vybíravě = vybíračne, wählerisch. Proch.

383146   Vybíravosť Svazek: 10 Strana: 0496
Vybíravosť v jídle, v pití. Nár. sbor. VIII. 133

383147   Vybíravý Svazek: 4 Strana: 0889
Vybíravý = vybíračný. Srdce naše velmi jest věc vybíravá. Kom. Cent. 34. Sych. Tys cosi v-ho! Dl. V. jazyk. Nrd. Ball. 20.

383148   Vybírka Svazek: 4 Strana: 0889
Vybírka, y, f. = výběrek, výběrka, die Auswahl.

383149   Vybírka Svazek: 9 Strana: 0382
Vybírka, y, f. = vybírání na kolébku při svatbě. Vz Čes. 1. VIL 132.

383150   Vybiti Svazek: 4 Strana: 0889
Vybiti, biji, bij, (v obec. mluvě: vybí), bije (íc), il, it, itý; vybíjeti (na Slov. vy- bíjati), vybíjej, el, en, ení = vytlouci, aus-, herausschlagen; násilně otevříti, einschlagen, ausbrechen; bitím vypuditi, vyhnati, heraus- schlagen, heraustreiben, herausdrängen; dě- ravým učiniti, löcherig machen, austiefen; vyryti, abdrücken, ausprägen, prägen; bije vystíhati, ausschlagen; vymačkati, auspres- sen; čechrati, die Wolle schlagen, kardet- schen; bitím spotřebovati, způsobiti, durchs Schlagen machen, hervorbringen, bewirken; uprati, sbíti, aus-, durchprügeln; pobiti, alle völlig wegschlachten, todtschlagen, ausrotten; se, sich durchschlagen, befreien. Jg. — abs. Hodina vybíjí. Hodiny nemohou vybiti. Vy- bila tvoje hodina (čas tvůj přišel). Us. — co, koho: hřeb; někoho (vytlouci); domy, vsi, města atd. = pleniti, Cyr., Háj., Dal., V., D., Skl. 26. Často vybíjely mě. Ž. wit. 128. 1. A ona vezme metlu a vybije ho ven. Dbš. Pov. I. 17. Kostel vybil, z něho věci sebral. Mtc. 1882. 76. Luza vybíjela domy. Us. Dch. V. díru, Šp. vosk (pressen, ziehen), Dbš. Obyč. 100., kondensator. Čs. math. X. 223. Nehaž kamenem, vybiješ okno. Slez. Šd. V. cihly, formen. Slez. Sd. Vybili mlýn v Božejově a co jsú tu vzali, to jsú všecko strávili u Petra. Tč. 2. Když jsú k tomu mlýnu přišli, nemohli jsú pro psy k němu přístupu jmieti, aby jej vybili a tak jsú zasě odešli. NB. Tč. 113. I vybíjeli jsú listy fa- lešné praviece, by to byl papežóv interdikt. Arch. III. 293. Vybíjel muoj duom. Půh. II. 475. Pěchota vybila klášter sedlecký. Dač. I. 250. V. důl = vykopati, L., axamit, Ros., obrazy (vyrážeti, vyrývati), L., dílo (vyvýšiti), V., olej (vytlačiti), koukol, Jel., vlnu (čechrati, česati). Us. Všecky hřebíky vybil (spotře- boval). D. Všecky vybil = pobil. Bern. — co, koho, se odkud: hřeb z prkna, Us., dno ze sudu, Zlob., někoho ze želez (vysvo- boditi). Vrat. Někoho z domu (vyhnati). V., Ros. Někomu Děco z hlavy v. (vymluviti). Us. Něco z dítěte v. (bitím způsobiti). Us. Ze zástupu se vybil (prodral), Troj., z dluhů. V. Chce Hrdibona z jeho domu vybiti a jeho šacovati. Tč. 23. Poněvadž Mikuláš branný Václavovi jistce jeho dlužníka z rukú vybil... NB. Tč. 19. Lebo som už všetky čertovské figle z něho vybil. Dbš. Pov. I. 534. Od stola ho vybil (vyhnal). Ehr. 13. — co komu. Pych mi učinil chtíc mi dědinu v., Frevel 267 am fremden Gute. Půh. II. 498. Kolikrát mně vybila! Us. Šd. Ja kdyby mne všeci bili, přece by mě nedobili, já su synek je- diný, vybiju všem z dědiny. Sš. P. 570. Všem truhly vybili. Let. 27. Máslo, sýry i jiné domovité věci, jim pokoje vybivše, pobrali. Arch. IV. 91. Člověka mě vybili; Našemu člověku vybili dvéře a zámky. Půh. I. 243., 183. Cf. Mtc 1878. 58. V. někomu zuby, oko, okna. Us. Vybili mu, co se do něho vešlo. Sych., Dch. Cf. gécnút, gécat, géc ho! (= žduchnouti), čepcovat koho, vy- čepcovat komu, česnút atd. (udeřiti: tak ťa česnu!), chlopit (chlóp ho!), vychlópat komu, křápnút koho, lisknút, liščit po hubě (lisk ho!), řiznút po hlavě (řiz ho!), škrábnút (škráb ho!), šmignút prutem (šmig ho!), žig- nút čaganem, strčit komu jednu, takovú ti usuším! (vlepím), někomu vycasnovat, vy- cúhat, vyčesat, vydrat, vylátat, vyépat, vy- młátit, vy ohýbat, vyopáłat, vyožíhat, vyráňat, vyróchat, vyřezat, vysmýkat, vystrúhať, vy- střapcovat, vystřílat, vyšúpat, vyzpovídat, vyzvářat; vyspořádat koho. — Dostaneš młatu, řezu! počkaj, ty dostaneš, nabereš, zebereš, obzobeš, vydržíš! Na Mor. Mtc. Brt. — co komu odkud čím, jak. Někomu oko kamenem vybiti. Us. Tč. Ani klínem mu to z hlavy nevybiješ. Us. Šd. Tu mi člověka pravú mocí z klády vybili od mého rychtáře. Půh. I. 221. Žižka chvíle té octnul se v takovém nebezpečí, že bojovníci jeho jen stíží vybili ho cepy z rukou nepřátelských. Pal. Dj. III. 1. 395. Vybila ho mať lopatou z kuchyně. Mt. S. I. 52. Klín klínem vy- bíjeti (zlým zlého dobývati). Us., Koll.. I. 342. Domy brannou rukou v. (pleniti). Troj. Bych mu pěstí zuby vybil. Hr. rk. 405. V. dul hlinou, Us., podlahu prkny. D. — co kde: na zlatě (vyryti), Jel., arch v tiskárně. L. Slzy mně kapaly, po drobném kamení jamky vybíjaly. Sš. P. 287. Sluzenky kapajú, na tvrdém kameni jamky vybíjajú. Sš. P. 354. V Praze někteří židy vybili. Dač. I. 295. Pod lavkú mu vybije, starú metlú při- kryje. Sš. P. 745. V jeho dvoru vybil jemu zámky na komorách. Půh. II. 53. Vybili mlýn pod Načeracem. Tč. 1. Ďabel z kolibky vyletěl, tři kola jest v okně vybil. Sš. P. 780. Až my umřeme, zkážeme sobě zlaté litery vybit na hrobě. Sš. P. 797. — proč. Gazda ho vybil pre pieseň. Tatry a more. 150. — kdy. Ve dne ma vybije, v noci ma obejme. Sl. ps. 211. Po tej tmavej noci vy- biješ si oči. Sl. ps. 299. — kam. Keď išiel, staväli tam košiar pre ovce a vybíjali do země diery železným kolom. Dbš. Pov. VII. 14.

383151   Vybití Svazek: 4 Strana: 0890
Vybití, n., vz Vybiti. V. noční = výboj. Vš. Jir. 153. Kaž sobě dáti komorníka na ohledánie v. nočnieho; Po v. hned má to, co se jest jemu stalo, súsedóm oznámiti. Vš. Jir. 153.

383152   Vybiti Svazek: 7 Strana: 1063
Vybiti, impugnare, Z. kl. 55. 2., expu- gnare, 108. 3., impellere 117. 13., excutere. 135. 15. — co komu. Po tej tmavej noci vybiješ si oči. Sl. spv. III. 104. — co s kým. Nechodz do nás (= k nám), nepytám ce, nevybíjam s tebou tance. Koll. Zp. II. 90. — co z čeho. V. mince z plechu. Črm. 17. — co jak. Ten chce všetko na svoje kopyto vybiť. Rr. Sb.

383153   Vybiti Svazek: 8 Strana: 0480
Vybiti. Vybijte prach s noh vašich (vykle- pejte, setřete). Bibl. (List. fil. 1896. 82.).

383154   Vybitovati Svazek: 8 Strana: 0480
Vybitovati. Račte poručiti, zdali by mi dobrý kuoň vybitovali (zjednali). Arch. XV. 16.

383155   Vybitý Svazek: 4 Strana: 0890
Vybitý; vybit, a, o, abgeprügelt, V. cesta (vyjezděná, ausgefahren). — V. = vyloupený, erbrochen. V-té nebo vylúpené truhly. Vš. Jir. 153. Má jemu ukázati dóm vybitý. Arch. II. 102. — odkud. Železa ze mlýna v-tá. Tč. 2. — V. = vymrskaný, vycvičený, zběhlý, honený, chytrý, durchtrieben, beschlagen. — v čem. V chytrostech vycvičeni a vybiti jsouce. Br. V zápasení velmi schopní a vy- bití. Cyr. — nač. Na všecko všudy vybitým býti. Cyr. — kde: na zlatě (vyrytý, abge- drückt). Jel.

383156   Vybitý Svazek: 7 Strana: 1063
Vybitý. Ohniště mourem v-té. NA. IV. 173.

383157   Vybitý Svazek: 9 Strana: 0382
Vybitý. Už má vojnu v-tou (odbytou). Císař. Mtc. 1900. 340. — V. = prohnaný. V-tá baba. Ezop. 254.

383158   Vybízecí Svazek: 4 Strana: 0890
Vybízecí konjunktiv, conj. adhortativus. Ndr. 351.

383159   Vybízeti Svazek: 4 Strana: 0890
Vybízeti, vz Vybídnouti.

383160   Vybízitel Svazek: 4 Strana: 0890
Vybízitel, e, m., der Aufforderer.

383161   Vybízka Svazek: 4 Strana: 0890
Vybízka, y, f., vz Vybídka. D.

383162   Vybížka Svazek: 4 Strana: 0890
Vybížka, y, f. = vybízení, vyběhnutí, der Auslauf. — V. = vpád, der Streifzug, die Streiferei. D.

383163   Vybížka Svazek: 7 Strana: 1064
Vybížka. Na v-ku běhati. Vz Zbrt. Hry. 251.

383164   Vyblabnouti Svazek: 4 Strana: 0890
Vyblabnouti, herplappern. Sou to tuponi, leda vyblabnou své méno. U Uher. Hrad. Tč.

383165   Vybľabotati Svazek: 4 Strana: 0890
Vybľabotati = vybleptati. Ráno už svitlo Jáchymkovi v hlave, čo to v-tal. Dbš. Pov. I. 158.

383166   Vyblačeti Svazek: 7 Strana: 1064
Vyblačeti = vyblečeti. Vz Vybleknouti Koll Zp. I. 8.

383167   Vybľačeti Svazek: 8 Strana: 0480
Vybľačeti = vyblečeti. Co rechtor vybľačí (vyzpívá, zpěvem získá). Phl'd. 1897. 43.

383168   Vyblafati Svazek: 7 Strana: 1064
Vyblafati, vyblafnouti = vybleptati. Us. — co komu. Rgl.

383169   Vyblafkati se Svazek: 4 Strana: 0890
Vyblafkati se, sich ausbellen. — Pes už se v-kal. Ta fena (zlá žena) ještě se nevy- blafkala. Mor. Šd.

383170   Vyblaniti Svazek: 4 Strana: 0890
Vyblaniti, il, ěn, ění = vyplaniti, vyse- kati, holzen, ausroden. — co: les. Ros. — V. = vyžvaniti, ausplaudern. — co. Co slyšíš, vyblaníš. U Kr. Hradce. Kšť.

383171   Vyblavkati Svazek: 4 Strana: 0890
Vyblavkati, vz Vyblafkati.

383172   Vyblázniti Svazek: 4 Strana: 0890
Vyblázniti, il, ěn, ění = šaškováním něco získati, durchs Narren etwas erlangen, be- kommen. — se, ausnarren, aufhören ein Narr zu sein. Již jsi vybláznil, již jsi se vybláznil? Jg. Blázen se v-zní a trochu se vyprázdní (si kapsu). U Rychn. Ntk.

383173   Vyblázniti se Svazek: 8 Strana: 0480
Vyblázniti se. Kdo se něvyblazni za mlada, ten musí za stara tuplovať. Slez. Nov. Př. 313.

383174   Vyblblati Svazek: 4 Strana: 0890
Vyblblati, herausstottern. Kln., Bern.

383175   Vyblebeniti Svazek: 4 Strana: 0984
Vyblebeniti, il, ěn, ění= po lbu vybiti, vypohlavkovati, abohrfeigen. — komu. Mor. Šd.

383176   Vyblebtati Svazek: 4 Strana: 0890
Vyblebtati, vz Vybleptnouti.

383177   Vyblečeti Svazek: 4 Strana: 0890
Vyblečeti, vz Vybleknouti.

383178   Vyblediti Svazek: 4 Strana: 0890
Vyblediti, il, ěn, ění, bleichen. Posp.

383179   Vybledlosť Svazek: 4 Strana: 0890
Vybledlosť, i, f., die Blässe, Verblichen- heit. Jg.

383180   Vybledlý Svazek: 4 Strana: 0890
Vybledlý, bleich geworden, verschossen, abgeschossen, ausgeblichen, verblasst. V. písmo, Dch., Mus. 1880. 408., malba, Us., barva, šat, obličej, Us. Tč., černidlo, inkoust. Tč. V. bázeň (verschwunden).

383181   Vyblednouti Svazek: 4 Strana: 0890
Vyblednouti, dnul a dl, utí, ver-, erblei- chen, verschiessen. Fiala vybledla. Us. Látka, obraz, písmo vybledlo. Us. Původní smysl metafor vybledl. Dk. P. 94.

383182   Vyblednouti Svazek: 10 Strana: 0496
Vyblednouti. Časem vybledne vše i nej- vroucnější vzpomínka. Zvon III. 688.

383183   Vyblednouti kdy Svazek: 7 Strana: 1064
Vyblednouti kdy. Vášeň časem v-dne. Šml. — čím. Dívek líčko slzami v-dne. Kls.

383184   Vyblednutí Svazek: 4 Strana: 0890
Vyblednutí, n., die Verblassung. Dch.

383185   Vyblednutí Svazek: 7 Strana: 1064
Vyblednutí čivu zinkového, decoleratio nervi optici.

383186   Vyblednutý Svazek: 9 Strana: 0382
Vyblednutý = vybledlý. V. šaty. Císař. Mtc 1900. 338.

383187   Vyblechovati Svazek: 4 Strana: 0890
Vyblechovati, ausbleichen. Sukenko mo- dre vyblechuje. Sš. P. 594.

383188   Vyblejsknouti Svazek: 4 Strana: 0890
Vyblejsknouti, sknul a skl, utí = photo- graphiren (žertem). Dal se v. Vz Oblejsknouti. Us. Dr., Kšť.

383189   Vybleknouti Svazek: 4 Strana: 0890
Vybleknouti, knul a kl, ut, utí; vyblekati, vyblekovati (na Slov. vyblečeti a vyblačeti, 3. pl. -čí, el, en, ení) = vytlachati, ausplappern, ausschwatzen, mit etwas herausplatzen. — co: tajnosti. Kom. — Sych., Ros. — Co rektor vyblačí (vyzpívá, durch Singen er- werben), to rektorka vyvláčí (vydá). Bern. — co proti komu: hanění. Eus., Trip. — co o kom. Smrž.

383190   Vybleknutí Svazek: 7 Strana: 1064
Vybleknutí, n.. Herausplatzen, n. Ne- opatrné v. Kom. Lab. 11.

383191   Vyblekotati Svazek: 4 Strana: 0890
Vyblekotati, ausbellen, ausstottern. Us.

383192   Vybleptnouti Svazek: 4 Strana: 0890
Vybleptnouti, vyblebtnouti, tnul a tl, ut, utí; vybleptati, vyblebtati, vybleptovati = bleptavě vypověděti, herausstottern; vyblek- nouti, ausplauschen, dumm ausschwatzen, mit etwas herausplatzen. — co. Ros., D., Sych., Tyl., Dch. Hned vybleptne, co mu slina na jazyk přinese. Us. Ntk. — komu. Co kde slyší, hned to sousedce vyblepce. Us. Tč.

383193   Výblesk Svazek: 4 Strana: 0891
Výblesk, u, m. = vyblesknutí, das Auf- blitzen. Smet.

383194   Výblesk Svazek: 7 Strana: 1064
Výblesk radosti. Nrd.

383195   Vyblesknouti Svazek: 4 Strana: 0891
Vyblesknouti, vyblysknouti, sknul a skl, utí; vybléskati, vybleskávati = bleskem se vyjeviti, hervorschimmern, hervorblitzen. — odkud. Bludné proudy z dolin vybleskují. Hlas. Z ňáder ven se vybleskla jí dýka. Čch. Bs. 169. Nad to vybleskuje z tvorů boží božskosť t. j. velebnosť, veličí; Ze slov těch patrně vybleskuje, že... Sš. I. 28., J. 51. — co kam. Perla slávy Páně měla na vše strany vniternou záři a jasnosť vy- bleskovati. Sš. J. 262. — kde: na východu záře vybleskla. — se. Jak se vyblyskuje, bude pršet. Us. Tč. — se kde. Na západě se vyblyskuje. Us. Tč. — Vyblýskati se = přestati blýskati, verblitzen. D. — Jg. — V. = vyblejsknouti. Us. Tč.

383196   Vyblešiti co Svazek: 8 Strana: 0480
Vyblešiti co, ausflöhen. Sterz. I. 322.

383197   Vyblikati co čím Svazek: 9 Strana: 0382
Vyblikati co čím (očima) = vyhleděti. Čes. 1. VI. 545.

383198   Vyblinkati Svazek: 4 Strana: 0891
Vyblinkati, vyblinknouti, knul a kl, utí = vybliti (v dětské řeči). Us. — V. = roztlouci, zerschlagen. — co čím: okna kameny. Na Ostrav. Tč. — V. = vybiti, durchprügeln. — komu jak: po hlavě, že to blinká, dass es schallt. Na Ostrav. Tč.

383199   Vybliščiny Svazek: 9 Strana: 0382
Vybliščiny = vytřeštěný. Slez. Lor. 80.

383200   Vybliščky Svazek: 9 Strana: 0382
Vybliščky. Šel na v. (aby něco dostal). Slez. Lor. 80.

383201   Vybliti Svazek: 4 Strana: 0891
Vybliti, bliji, il, it, ití; vyblívati, vy- vrhnouti ze sebe, ausspeien, auswürgen, aus- köken. D. — co. Co sní, vyblije. Us. Kusy krve vyblil. Us. Ten to tam všecko vyblil (vytlampal, ausplaudern). Ros. — co proti komu, na koho = vyliti, ausgiessen. Svůj hněv. Ros.

383202   Vyblitý Svazek: 4 Strana: 0891
Vyblitý, ausgespieen. Vypadá zrovna jako v. Us. Ntk.

383203   Vyblivač Svazek: 4 Strana: 0891
Vyblivač, e, m., der Ausspeier, Kotzer. L.

383204   Vyblknouti Svazek: 4 Strana: 0891
Vyblknouti, knul a kl, utí; vyblkati, vy- blkovati = vyšlehnouti jako plamen, vychrliti se, vzplanouti, auflodern, hervor-, aufwallen, herausbrechen, emporflackern, herausdam- pfen, herausschlagen. — abs. Pred vyblu- kujúcim páľom (plamenem) pece. Na Slov. Dbš. Obyč. 73. Jak se voda vaří, začíná vy- blkovať; Voda vyblkuje a jak jí nepřikryješ, vyblká všecka, in Bläschen aufgehen. Na Ostrav. Tč. — jak. Náruživosti vyblkly v plameň. Lipa. 167. Tím mohutněji požár ten vyblkne. Proch. — (komu) kde odkud. Ptákovi neustavne plameň z pyska vyblkoval. Dbš. Pov. I. 108. Len na prostriedku izby vatra, z ktorej svetlý plameň vyblkuje. Dbš. Pov. I. 22. V tom domě (Bern. ), z té díry plamen vyblkuje. Koll. — kam. Oheň vy- blknul nad střechu. Na Ostrav. Tč. Nedlouho, aj plamen vyblukoval (vyblkoval) od země až nebes do stropu. Koll. I. 122.

383205   Vyblknutí Svazek: 4 Strana: 0891
Vyblknutí, vyblkání, vyblkování, n., das Hervorbrechen des Feuers.

383206   Vyblouditi Svazek: 4 Strana: 0891
Vyblouditi, il, dění a zení, aus dem Irren herauskommeu, sich herausfinden. — od- kud. Nemohl z lesa vyblouditi. Jg.

383207   Vyblunkati Svazek: 4 Strana: 0891
Vyblunkati, vybluňknouti = bluňkem vy- jíti, hervorklucksen, -plumpen. Ros.

383208   Vyblutý Svazek: 4 Strana: 0891
Vyblutý = vyblitý. Na již. Mor. Šd.

383209   Vyblyskavý Svazek: 4 Strana: 0891
Vyblyskavý, aufblitzend. Dch.

383210   Vyblysknouti Svazek: 4 Strana: 0891
Vyblysknouti, vz Vyblesknouti.

383211   Vyblyšťka Svazek: 7 Strana: 1064
Vyblyšťka, y, f. Choditi na v-ky = na čumendu, na slídy. Laš. Wrch.

383212   Vyblyšťovat Svazek: 7 Strana: 1064
Vyblyšťovati oči, starr, gierig schauen. Laš. Wrch.

383213   Vybobčiti Svazek: 4 Strana: 0891
Vybobčiti, il, en, ení, ausklatschen. U Bruš- perka. Mtl.

383214   Vybobčiti Svazek: 7 Strana: 1064
Vybobčiti. Ovce, koza se v-la (bobky ze sebe pustila) Us. Šd.

383215   Vybobněti Svazek: 4 Strana: 0891
Vybobněti, vybopněti atd., vz Bobněti, herausquellen, auslaufen. Ros.

383216   Vybobrovati Svazek: 4 Strana: 0891
Vybobrovati = bobruje vyjíti, hervor- waten wie ein Biber. — V. = vyklopýtati, hervorstolpern. Ros.

383217   Výboč Svazek: 4 Strana: 0891
Výboč, i, f., výbočí, n. = vybočení, der Umweg, Absprung, Umschweif. Vz Úskok.

383218   Vybočenec Svazek: 4 Strana: 0891
Vybočenec, nce, m. = vybočený rým: činí, míní. Puchm.

383219   Vybočení Svazek: 4 Strana: 0891
Vybočení, n., die Ausbiegung, Ausbeu- gung, Ausschreitung. V. z mezí. Us. Dch. — V., die Ausbauchung, Bauchung. V. u kotla. Us. V. (vyboulení) plechu kotelního. Šp. V. sloupu. Nz. V. ku předu (hrb prsní či přední), lordosis. Nz. lk.

383220   Vybočený Svazek: 7 Strana: 1064
Vybočený : -en, a, o, vz Vybočiti V. pila, Pdl., mostní oblouk. NA. IV. 230.

383221   Vybočený Svazek: 9 Strana: 0382
Vybočený. V. koleno, genu varum. Ott. XIV. 549b. '

383222   Vybočilý Svazek: 4 Strana: 0891
Vybočilý, säbelbeinig. Šm.

383223   Vybočiti Svazek: 4 Strana: 0891
Vybočiti, il, en, ení, vybočovati = z cesty na bok straniti, ab-, auslenken, aus der Bahn lenken, auf die Seite lenken, weichen, ab- weichen, abschweifen. — odkud: z cesty. V. ze silnice. Us. Tč. Spisovatel vybočuje příliš daleko z mezí slušné a střízlivé pole- miky. Mus. 1880. 475. V-čil apoštol od na- pomínání započatého. Sš. II. 162. — komu, auf die Seite treten, ausweichen. Us. Tč. — kam: na postranní cestu. Us. Tč. — se na koho: vůl se na něho vybočil, trat ihm ent- gegen. Na Ostrav. Tč. — V. = boky čeho vycpati; na bok vykřiviti, ausbauchen.

383224   Vybočiti kam: v Svazek: 7 Strana: 1064
Vybočiti kam: v pravo, v levo. Lpř. Dj. 1. 38.

383225   Výbočka Svazek: 4 Strana: 0891
Výbočka, y, f. = záhyb, zkřivení, die Krümmung. Nz. lk., Stč. Zmp. 614.

383226   Výbočnosť Svazek: 4 Strana: 0891
Výbočnosť, i, f. = výtržnosť, die Extra- vaganz. Dch.

383227   Výbočný Svazek: 4 Strana: 0891
Výbočný, lateral. V. bod. Jdč. IV. 82.

383228   Vybočování Svazek: 4 Strana: 0891
Vybočování, n., vz Vybočení. V. či deri- vace projektilů vystřelených z ryhovaných dél. ZČ. I. 180.

383229   Vybodákati Svazek: 4 Strana: 0891
Vybodákati, vybohdákati = bodákáním, bodej, bohdej říkáním získati, sich etwas durch Schelten, Verwünschen erwerben. — si co. Hleď, abys sobě něco nevybodákal. Ros.

383230   Vybodení Svazek: 4 Strana: 0891
Vybodení, n., das Ausstechen. Us.

383231   Vybodený Svazek: 4 Strana: 0891
Vybodený = vybodnutý, ausgestochen. Oči v-né. BO.

383232   Vybodený Svazek: 7 Strana: 1064
Vybodený obraz = vypouklý. Wtr. Obr I. 464.

383233   Vybodnouti Svazek: 4 Strana: 0891
Vybodnouti, ul, ut, utí, vybůsti, bodu, bodl, den, dení; vybodati, vybádati, vybodo- vati = vypíchnouti, pobodnouti, aus-, heraus- stechen, durchs Stechen herausholen. — co, koho: díru (bodnutím učiniti); koně (po- bodnouti, spornen). D. — co, komu: oko. V., Háj. Nežli sa priblíži, hrozné mu vibodně okále. Hollý. — čím: nožem. Us. Krajícem chleba oko sobě vybodne. V. — co odkud: někomu hněv ze srdce v. Krok.

383234   Výboh Svazek: 4 Strana: 0891
Výboh, a, m., osob. jm. Sl. ps. Šf. II. 156. — V. = modla, ein Abgott. Koll.

383235   Vybohadlník Svazek: 7 Strana: 1064
Vybohadlník, a, m., suspicator, zastr. Pršp. 47.

383236   Výboj Svazek: 4 Strana: 0891
Výboj, e, m. = vybití (vz Vybiti) domu, násilné dobytí se do domu a bití někoho v něm, útok, útok na dům a pobrání tam majetku (Kn. drn. ), gewaltsamer Einfall in fremdes, unbewegliches Gut, die Heimsuche. S nási- lím na majetku provedené přepadení obydlí Čili vloupení nazývá se v případě pouhého zničení věcí hrdosť, v případě současného oloupení pak výboj, násilí, vis, violentia, excursio. Ddk. IV. 231. V. noční ve Hrad- kově vsi. Arch. II. 36. Stala se mi škoda výbojem. Kn. rož. Komu se v. noční děje, má na súsedy volati. Vs. V. aneb zjevné lúpení. Št. Kdyžby měštěnín pro v. utekl z města. Sob. 159. Z výboje jeden póhon 267* i právo pohoniti jako z plena. Kn. rož. 163. Učinil moc a v. na mém zboží, z chalupy mého člověka vybil. Půh. brn. 1447. V. Či- niti noční věcí. Půh. ol. 1412. Ihned súse- dóm v. má oznámiti. Arch. III. 175. — V., die Ausschreitung, Gewaltthätigkeit. V-je nemalé proti řádům činil. Gl. 371. V MV. nepravá glossa. Pa. Na právo v. učinil, Ge- waltthätigkeit. Čr. — V., der Eroberungs- kampf, die Offensive. Vz S. N. Slované zbraň nosili k obraně, nikoli k výboji. Šf. Bídný v., schnöde Eroberung. Dch. Spolek k výboji, das Trutzbündniss. Čsk., Šb. Hodlal výboje své až k moři baltickému rozšířiti; Zřekl se výbojů svých v Polště a hodnosti královské; Čím více výbojů, tím hojnější důchody komory královské; Ná- sledkem jeho světových výbojů vyšinuli se v první řadě Rusové a Němci; Za naší doby nazvali bychom takový poměr spolkem na v. a odboj. Ddk. II. 47., 141., 143., V. 215., 302. (Tč. ). — V. elektrický. Vz Čs. math. X. 220.

383237   Výboj Svazek: 7 Strana: 1064
Výboj. Cf. Wtr. Obr. I. 263., II. 738., List. fil. X. 90., Kn. rož. čl. 224, Vš. 140., Cor. jur. IV. 3. 1. 449., Št. Kn. š. 109. V. v 13. stol. Cf. D. Gesch 91. Šavel v. činieše nad sbo- rem božím, devastabat. B. mik. Act. 8. 3.

383238   Výbojce Svazek: 4 Strana: 0892
Výbojce, e, m. = výbojník. — V., der Eroberer. Vilém výbojce; Nestal se výbojcem z pošetilé žádosti a msty. Ddk. II. 298., 136. — Šb.

383239   Výbojce Svazek: 7 Strana: 1064
Výbojce = výbojník. Ezp. 2394 , 2224., Výb. I. 588.

383240   Výbojek Svazek: 4 Strana: 0892
Výbojek, jku, m. = co vybojováno jest, das Erkämpfte, Eroberte. Dch.

383241   Vybojiti Svazek: 10 Strana: 0496
Vybojiti = vybojovati. Mš.

383242   Výbojmo Svazek: 4 Strana: 0892
Výbojmo, offensiv. Šm.

383243   Výbojně Svazek: 4 Strana: 0892
Výbojně, offensiv. Hvls. Posud pokračo- val obranně (defensiv), nyní v. (offensiv) mluviti počíná. Sš. J. 125. (Hý. ). V. vystu- povati posud neviděli jsme kmen česko- slovanský. Ddk. IV. 97.

383244   Výbojnice Svazek: 4 Strana: 0892
Výbojnice, e, f., die Einbrecherin atd. Cf. Výbojník.

383245   Výbojník Svazek: 4 Strana: 0892
Výbojník, a, m. = kdo se výboje dopustí, der gewaltsame Einbrecher, Hausstürmer, Plünderer. Vz Výboj. Proti násilníkuom a v-kuom domuov.... Arch. III. 175. Tak synové v-kóv. Ž. wit. 126. 4. — V. = ha- jitel, obrance, bojovník, der Vertheidiger. V. církve. Smrť sv. Jer. — V. = jelen, který z řevniště ostatní jeleny odehnal, der Platz- hirsch. Šp.

383246   Výbojník Svazek: 7 Strana: 1064
Výbojník. Ž. kl. 126. 4., Ev. víd. 61.

383247   Výbojník Svazek: 8 Strana: 0480
Výbojník, raptor, lupič. Ev. víd, 99. Luc. 18. 11. V Ev. seit. str. 32.: dráč.

383248   Výbojníkový. V Svazek: 10 Strana: 0496
Výbojníkový. V. synové, filii excussorum. Ž. pod. 126. 4

383249   Výbojnosť Svazek: 4 Strana: 0892
Výbojnosť, i, f., die Eroberungssucht. — V., die Gewaltthätigkeit.

383250   Výbojný Svazek: 4 Strana: 0892
Výbojný = násilný, násilnický, gewalt- sam, gewaltthätig. Vz Výboj. — V. = útok činící, dobývaný, eroberungssüchtig. V. válka. Rk. Slované nebyli národem výboj- ným. Šf. Strž. 478. Slované nevedli život v-ný. Pal. Dj. I. 75. Království po světsku v-né. Sš. J. 280. V. choutky, výprava, po- litika, tažení. Šb. Stč. II. 159., 294., 137. — V. = k výboji sloužící. V. odění. Sš. II. 143. V. zbraň. Čsk.

383251   Vybojování Svazek: 4 Strana: 0892
Vybojování, n., die Eroberung.

383252   Vybojovaný Svazek: 4 Strana: 0892
Vybojovaný; -án, a, o, erobert. V. země. Us.

383253   Vybojovaný Svazek: 7 Strana: 1064
Vybojovaný; -án, a, o, erkämpft. Ví- tězství ve prospěch lidstva v-né. Vlč.

383254   Výbojovatedlný Svazek: 9 Strana: 0382
Výbojovatedlný, erobernd. Přiletěl orel s v-nou rukou. Ezop. 95.

383255   Vybojovatel Svazek: 4 Strana: 0892
Vybojovatel, e, m., der Eroberer. Us.

383256   Vybojovatelný Svazek: 4 Strana: 0892
Vybojovatelný, was erobert werden kann, überwindlich, bezwinglich. — V., erobernd. V. ruka. Aesop.

383257   Vybojovati Svazek: 4 Strana: 0892
Vybojovati, vybojovávati = bojem do- stati, získati, erobern; přemoci, besiegen, überwinden, bestürmen, bekämpfen. — co (komu): město, V., zemi. D., Har. V. hrad. Sl. let. I. 293. Vybojuješ-li chválu tohoto světa i všechna královstvie. Hus I. 83. V-ju tam sobě pěknej modrej kabátek. Čes. mor. ps. 250. Můj bratříček na vojnu jede: což on si tam vybojuje? Sš. P. 752. Táhli proti pohanům, aby si v-li místo mezi blahosla- venými. Ddk. V. 308. Napatríte sa vy tych prospechov, ziskov, ktoré si v-te. Lipa. 78. — jak: útokem. Kom. — koho odkud. Boha z nebe v. chtěli (bojem vyhnati). Sokol. Že sú sě z tak velikých hřiechóv a z moci ďábelské vybojovali. Hus I. 85. — co pro koho. Aby celý svět pro Krista vybojoval. Sš. Sk. III. 282. — co za koho. Až do smrti vaď se pro spravedlnosť a Buoh vybojuje za tě nepřátely tvé. Hus I. 255. — na čem. Oř n. hynšt, na němž by vybojo- val a dobyl všie oslavy a všech královstvie tohoto světa. Hus I. 83. — co s kým. S nim móžeš celý celičičký svet vybojovat. Dbš. Pov. I. 291.

383258   Vybojovati koho Svazek: 7 Strana: 1064
Vybojovati koho, besiegen. Arabové nemohouce válkou vybojováni býti jsou sobě svobodni. Kosmogrf. 55 a. — co na kom: na Avarech. Šf. Strž. II. 258.

383259   Vybojovnice Svazek: 4 Strana: 0892
Vybojovnice, e, f., die Erobererin. Us.

383260   Vybojovník Svazek: 4 Strana: 0892
Vybojovník, a, m. =výbojník. Brikc. — V., na Slov. = přemáhatel, vydobytel, der Uiberwinder, Besieger, Eroberer. Bern. —

383261   Vybojovný Svazek: 4 Strana: 0892
Vybojovný = přemáhající, vítězící, be- siegend, bezwingend, erobernd. Bern. — V. = mohoucí býti přemožen, überwindlich, bezwinglich. Bern.

383262   Výbojový Svazek: 7 Strana: 1064
Výbojový. V. křeče, Entładungskrämpfe.

383263   Výbojstvo Svazek: 4 Strana: 0892
Výbojstvo, a, n., numen. Veleš.

383264   Výbok Svazek: 4 Strana: 0892
Výbok, u, m. = stranné obydlí, zákout, abgelegenes Gebäude. L.

383265   Vybokovaný Svazek: 7 Strana: 1064
Vybokovaný = omlácený. V. snop. Slov. Nár. nov. IV. č. 80.

383266   Výboky Svazek: 8 Strana: 0480
Výboky, pl., m. V. v řece = vymletá mí- sta v břehu. Na mor. Slov. Brt. D. II. 414.

383267   Výbol Svazek: 4 Strana: 0892
Výbol, u, m., vz Hrádek.

383268   Vybolen Svazek: 8 Strana: 0480
Vybolen, u, m. = andělika. Slov. Kal. S. 200.

383269   Vybolený Svazek: 7 Strana: 1064
Vybolený; -en, a, o Mám zuby již v-né (už mne nebolí, už přestaly boleti). Val. Vck.

383270   Vyboleti Svazek: 4 Strana: 0892
Vyboleti, el, e ní; vybolívati = přestati boleti, aufhören zu schmerzen. — koho. Již ho zuby vybolely. Ros. — komu. Všeckny zuby mu vybolely = od bolesti vybolely. Ros.

383271   Vybombovati Svazek: 4 Strana: 0892
Vybombovati = vydělati, verdienen. — si. V-val si = špatně pochodil, nic z toho nemá. — na čem. Na tom baranu málo vybombuje. Na Zlínsku. Brt.

383272   Vybopněti Svazek: 4 Strana: 0892
Vybopněti, vz Vybobněti.

383273   Výbor Svazek: 4 Strana: 0892
Výbor, u, m., od vý — bor, bor od br (bráti), vz Bráti. Gb. Hl. 146. — V. = vy- brání, vybírání, výběrka; volení, das Aus-, Herausnehmen, Auslesen, Auswählen. V prů- vodu měli 300 jízdných na výbor (vybra- ných). V. Na v. = na vybrání, Bern., Mý., výborný. Ros. Veru ti vezieme nevestu na výbor. Sl. ps. 382. Taký v. (ideal) chválím. Us. Dbv. Sám Bůh shrnul se všech stran sem valem všecky výbory a ozdoby této perle za skříň. Koll. I. 40. Sám ten v. udá- lostí evangelických tomu nakládá. Sš. L. 3. (Hý. ). — V. = něco vybraného, jádro, květ, trest, der Aussehuss, das Komité, der Kern, die Elite. V. (jádro) vojska, D., lidu, šlechty, slov, Us., sousedstva, radních pánův, Sych., věřitelů, obecní, J. tr., stálý, permanent, pospojní, Verkehrskomité, dočasný, zeit- weiliger, sjezdový, Kongress-, jednací, Ge- schäfts-, správní, Verwaltungs-, pořádací, v. bezpečnosti, Sicherheits-, Dch., zřizovací, Gründungs-, jednoty, Vereins-, živnostenský, Gewerbe-, Šp., spolku nějakého (spolkový), městského, okresního, zemského zastupitel- stva (městský, okresní, zemský), Us.; úd, člen, seděni, jednání výboru. J. tr. V. čítací. Nz. Výbor zemský v Čechách, vz S. N. II. 315. V. voliti, rozmnožiti, rozšířiti; v. spra- vuje spolek, se radí, se usnáší, činí návrhy atd.

383274   Výbor Svazek: 7 Strana: 1064
Výbor z literatury čes. I díl sestavili Jos. Jungmann, Palacký, Šafařík, Hanka. Vz Zl. Jg. 344. — Na výbor dobrý chlap (velmi hodný) Val. Vck. Přivedl 500 lidu na výbor vypraveného (výborně ozbroje- ného). Mus. 1888. 383. V. zemský Vz. Ott. VI. 539.

383275   Výbor Svazek: 8 Strana: 0480
Výbor, vok. výbore. Vz Doktor.

383276   Výbora Svazek: 4 Strana: 0893
Výbora, y, m. = člověk chytrý, roz- umný. U Přerova. Bkř.

383277   Výborlivy Svazek: 7 Strana: 1064
Výborlivy = vybíravý, vyběračný. Val. Brt. D. 287.

383278   Výborně Svazek: 4 Strana: 0893
Výborně, gut, vortrefflich, wohl. V. se daří. V. V. něco uměti, Har., smýšleti. D. To nám v. prospělo. Sych. V. ti to sluší. D. Není žádné věci, kteráž by Kristu v. nebyla známa. BR. II. 750. a.

383279   Výbornice Svazek: 4 Strana: 0893
Výbornice, e, f., eine Vortreffliche. Us.

383280   Výbornička Svazek: 7 Strana: 1064
Výbornička, y, f. = ženský den výboru. Orl II. 187.

383281   Výborník Svazek: 4 Strana: 0893
Výborník, a, m. = výborný člověk, jeden z nejlepších, ein Vorzüglicher. Nej. Patnáct tisíc s sebou vedeš vojska, z v-ků vybraný to výbor. Gusle od Kapra 156. — V. = člen výboru, ein Auschussmirglied.

383282   Výborník Svazek: 7 Strana: 1064
Výborník, egregius. Pršp. 45.

383283   Výbornosť Svazek: 4 Strana: 0893
Výbornosť, i, f., die Vorzüglichkeit, Vor- trefrlichkeit. Troj. V. zboží. D.

383284   Výborný Svazek: 4 Strana: 0893
Výborný = vybraný, velmi dobrý, treff- lich, vortrefflich, vorzüglich, ausnehmend, fein, auserlesen. V. krása, myšlení, výmluv- nosť, rozumnosť, dílo, Troj., zdraví, Jel., kuchyně, Dch., známka na vysvědčení, Us., kazatel, BR. II. 58. a., víno, mládenec, Jel., muž, řečník, spis, nápad; v. jest věc pokoj v domě. D. Má v. nosíček. Sych. Výborné jest. V. Vodu u víno v-né proměnil. BR. II. 75. a. I zvláště v-né opatrnosti pánům purkmistru a radě města Hradiště. NB. Tč. 272. Hlad a práce v-né koření. Prov. Šd. A že jest v. otec, protož... Hus I. 316. — čím: krásou; město dílem a stavením v. Troj. — k čemu: k vratnicstvie vrat. Glag. Vítr k cestě v. Čsk. vč. — od čeho. Spi- sové od jadrnosti v-ní, šp. m.: jadrností. Ht. Obr. 18.

383285   Výborný čím Svazek: 7 Strana: 1398
Výborný čím : rodem a mocí. Lobk. 79.

383286   Výborovati s kým Svazek: 9 Strana: 0382
Výborovati s kým = býti výborem, ve výboru. Jeln. 160.

383287   Výborovec Svazek: 7 Strana: 1064
Výborovec, vce, m. = výborník, člen výboru. Kalend. Ústř mat. škol. 1886. 131

383288   Výborovna Svazek: 4 Strana: 0893
Výborovna, y, f. = místnosť, ve které výbor se schází a sedá. Us.

383289   Výborový Svazek: 4 Strana: 0893
Výborový = od výboru, z výboru, Wahl-. V. příbuznosť. Pr. Chym. 8. — V., Aus- echuss-. V. člen, úd, J. tr., schůze. Us.

383290   Výborství Svazek: 4 Strana: 0893
Výborství, n. = úřad výboru, das Amt eines Ausschussmitgliedes. V. vzdáti, při- jati. Us.

383291   Výborstvo Svazek: 4 Strana: 0893
Výborstvo, a, n., das Komité. Šm.

383292   Vybortovati. — co Svazek: 4 Strana: 0893
Vybortovati. — co: keř (révu) = okolo něho zemi až na lože (na kořeny) odstra- niti (za příčinou kladení jí do krechtu). Čk.

383293   Výboř Svazek: 7 Strana: 1064
Výboř, e, f., cruma, zastr. Veleš.

383294   Vybořiti Svazek: 4 Strana: 0893
Vybořiti, il, en, ení; vybourati, vyboří- vati, vybourávati = sbořiti, vylámati, zer- stören, einbrechen, zusammenwerfen, erstür- men. — co: brány, Br., stavení, dům. D., pec. Vys. — čím: brány střelbou z děl, pec motykou. — co odkud (jak): dřevo z domu, Br.; město ze dna, Kom., z kořen. Troj. Srdce mu tlklo, akoby sa mu vyboriť chcelo z pŕs. Mt, S. I. 110. — se. Vybořila se tam veliká díra, veliký kus zdi. Ros.

383295   Vybořiti Svazek: 7 Strana: 1064
Vybořiti hrad. Výb. JI. 1517 — V. = vysvoboditi Slov. Ssk

383296   Vybořiti Svazek: 8 Strana: 0480
Vybořiti. Dvě městě (z kořen) jest v-řil. Alx.'Nách. kap. XIV. Zed' v. Arch. XI. 513.

383297   Vyboskati Svazek: 4 Strana: 0893
Vyboskati, vyboskávati = zulíbati, ab- küssen. — koho. Vyobímala, vyboskávala svojho muža. Na Slov. Er. Sl. čít. 71. Vy- boskával i moju starú. Lipa I. 2. — koho jak. A ako tak spal, přišla matka a v obidve líca ho vyboskávala. Dbš. Pov. I. 46.

383298   Vybósti Svazek: 4 Strana: 0893
Vybósti. Což mohú v. z koní (= bodali koně, co mohli). Alx. V. v. 1360. (HP. 33. ).

383299   Vybósti Svazek: 7 Strana: 1064
Vybósti. Hnal se za ním na koni, jakž kuoň v. (anspornen) mohl. Výb. II. 954.

383300   Vybotanisovaný Svazek: 8 Strana: 0480
Vybotanisovaný. Krajiny dobytkom v-né = vyžrané. Phl'd. 1895. 464.

383301   Vybotněti Svazek: 4 Strana: 0893
Vybotněti, vz Vybobněti.

383302   Vybouditi se Svazek: 7 Strana: 1064
Vybouditi se = vyčasiti se. Nebe se vyboudilo. Neud. Cf. Boudy = mračna.

383303   Vybouchati komu čím Svazek: 10 Strana: 0496
Vybouchati komu čím = vytlouci. V. komu kyjem. Zvon II. 610. Vybuchnouti smíchem. Kká. Sion II. 241.

383304   Vybouchnouti Svazek: 4 Strana: 0893
Vybouchnouti, vybuchnouti, chnul a chl, utí; vybouchati, vybuchati, vybuchovati = s bouchnutím vyletěti, auspuffen, hervor- platzen, heftig hervorbrechen; bouchačkou atd. vystřeliti, platzen, puffen, Schall erre- gen; vytlouci, vybiti, sbíti, Jemanden ab-, ausklopfen, abpuffen; vybleptnouti, ausklat- schen, ausplaudern. Jg. — abs. Bouřka a vichřice brzo silně vybuchla. Šb. Rána vy- buchla. Ros. — odkud: rána z děla vy- buchla. Ros. Vichřice z úskalin vybuchla. Č. Někoho z domu (vytlouci). Rk. Oheň vy- bouchl z cukrovny. Na Mor. Tč. — kudy. Oheň střechou vybuchl. Č. — koho n. komu = vytlouci. Us. Vybouchal mu, co se do něho vešlo. Us. — kde. Zlý větr v šach- tách vybúchl a vše zasypal. Us. na Ostrav. Tč. — jak. Oheň pod popelem doutnal maje tím jistěji v plamen vybuchnouti. Sš. Sk. 65. — co n. s čím = vybleptnouti. Bern. — se. Teď jste se vybouchali (bouchačkou nastříleli). Us.

383305   Vybouchnutí Svazek: 4 Strana: 0893
Vybouchnutí, n., vz Vybouchnouti.

383306   Vybouleně Svazek: 4 Strana: 0893
Vybouleně, bolzig.

383307   Vyboulenec Svazek: 4 Strana: 0893
Vyboulenec, nce, m. = vyboulený, bol-

383308   Vyboulení Svazek: 4 Strana: 0893
Vyboulení, n., die Bauchung. Šp. Vz Vybočení.

383309   Vyboulenosť Svazek: 4 Strana: 0893
Vyboulenosť, i, f., die Bolzigkeit. Ros.

383310   Vyboulený Svazek: 4 Strana: 0893
Vyboulený; -len, a, o, bolzig. Vybou- lené oči (vypuklé, ven strmící). Ros. V. plody lišejníků = v hrbečky či bradavice napuchlé, hervorschwellend. Rst 518. V. stěna, kachle (vypouklý). Slez. Šd. — V., vz Vyboulenec.

383311   Vyboulina Svazek: 4 Strana: 0893
Vyboulina, y, f. = vyboulení. S. N. V. 218.

383312   Vybouliti Svazek: 4 Strana: 0893
Vybouliti, il, en, ení; vybulovati = vy- valiti, herausrecken. — co: prsa, Us., oči. Ros. Oči vyboulil, jakoby chtěl vystřeliti. U Rychn. Vk. — co proč. Vybouliti oči velikou tlustostí. Br. — Vz Vybúliti.

383313   Vybouněný Svazek: 4 Strana: 0893
Vybouněný; -ěn, a, o, tief ausgehöhlt. Rk.

383314   Vybouněný Svazek: 8 Strana: 0480
Vybouněný. V. skořepa. Am. Orb. 104.

383315   Vybouraný Svazek: 4 Strana: 0893
Vybouraný; -án, a, o. V. kámen, der Bruchstein. Dch.

383316   Vybourati Svazek: 4 Strana: 0893
Vybourati, vz Vybořiti.

383317   Vybouření, n Svazek: 4 Strana: 0893
Vybouření, n., die Allarruirung. Několik hodin postačí k v. a k ozbrojení veškeré země. Ddk. IV. 212.

383318   Vybouřený Svazek: 10 Strana: 0496
Vybouřený. Všecko bylo jemné a nevy- bouřené. Zvon IV. 11.

383319   Vybouřiti Svazek: 4 Strana: 0893
Vybouřiti, il, en, ení, imperativ vybuř, přechod, vybouře (íc) = bouřením zbuditi, vyburcovati, vypuditi, durch Lärmen auf- wecken, herausjagen, herauslärmen; bouřiti přestati, verbrausen, auslärmen, ausstürmen. — abs. Již vybouřil, vybouřilo. Us. Bouře, válka vybouřila. D. — koho (vyburcovati). Us., Ros. — z čeho: ze spaní. Rk. — od- kud: z domu. Ros. — se. Až se v-ří, bude zase dobře. Us. Šd.

383320   Vybouřiti Svazek: 8 Strana: 0480
Vybouřiti koho odkud = vypuditi. Kat. z Žer. I. 25.

383321   Vyboušiti Svazek: 4 Strana: 0893
Vyboušiti, il, en, ení = vybleknouti, aus- schwatzen. Na Slov. Plk.

383322   Vybouzeti Svazek: 4 Strana: 0893
Vybouzeti, wecken, er-, auf-, hervor- wecken. Dch. Vz Vybuditi.

383323   Vybozkávať Svazek: 7 Strana: 1064
Vybozkávať = líbati, celovati Dala by sa v., ale nemám komu Koll. Zp. I. 353.

383324   Vybožiti Svazek: 4 Strana: 0893
Vybožiti, il, en, ení = pro Boha vyžá- dati, ausbitten (um Gotteswillen). — co na kom: peníze. Us. na Mor.

383325   Vybrací Svazek: 4 Strana: 0893
Vybrací lístek (v knihkupectví), der Wahl- zettel. Dch.

383326   Výbrak Svazek: 4 Strana: 0893
Výbrak, u, m. = výměšek, die Ausmu- sterung. V. koní. Čsk.

383327   Vybrakování Svazek: 4 Strana: 0893
Vybrakování, n., die Aussackung. V. koží, die Häuteausscheidung. Šp.

383328   Vybrakovaný Svazek: 4 Strana: 0894
Vybrakovaný; -án, a, o, ausgebrackt, ausgemustert, ausgeschieden, ausrangirt. V. herka, zbraně, Dch., zboží (brak), die Aus- schusswaare, das Brackgut. Šp. Vlk nehledí na v-né (nevyhledává). Prov. Šd. Z v-ných a vykrmených kusů veliké příjmy přichá- zejí. Koubl. — odkud. Sběř vojenská z růz- ných pluků v-ná. Mus. 1880. 253.

383329   Vybrakovati Svazek: 4 Strana: 0894
Vybrakovati = vybrati, ausbracken, aus- merzen, ausschliessen. V. — abs. V. zboží, D., ovce, dobytek. Hlas. Vše, co bylo na komorách, do čista v-li (ukradli). Sá.

383330   Vybraliti se Svazek: 4 Strana: 0894
Vybraliti se, il, ení = na jevo přijíti, ans Licht kommen. Us. na Slov. Am.

383331   Vybraná Svazek: 4 Strana: 0894
Vybraná, é, f. Zde máte zboží na v-nou, zur Auswahl. Us.

383332   Vybráňati Svazek: 4 Strana: 0894
Vybráňati = vybřinkati někomu. Mor. Šd.

383333   Vybranec Svazek: 4 Strana: 0894
Vybranec, nce, m. = vybraný. Tkad., Ráj., Bart. Žeby jak v-ci, taktéž i jiní pod- daní pohotově se zbrojí bývali. Sl. let. V. 166. — V., der Privilegirte. Aby sa každý súdil ako človek a obyvatel krajinský a nie ako v., kterému len práve preto viac práva ako druhému prislúcha. Phld. III. 2. 162.

383334   Vybrání, n Svazek: 4 Strana: 0894
Vybrání, n., die Auswahl. Vz Vybrati. Na n., ku v. Us. Nápojů měl na v. Kká. Td. 115. Bylo toho na v. Dch., Mus. 1880. 19. — V., die Einkassirung, das Inkasso. Obstarati v. směnky (směnečné summy). Skř.

383335   Vybranina Svazek: 8 Strana: 0480
Vybranina, y, f = vybrané místo, Ma- terialgrimd, m. Quis.

383336   Vybrániti Svazek: 4 Strana: 0894
Vybrániti, il, ěn, ění; vybraňovati, na Ostrav. vybruniť, Tč. = bráněním něčeho dosíci, durch die Verteidigung erhalten. — sobě co. Ros. — se. Mám šablenku oce- lovú, na dva boky vybrúšenú, já sa v-ním. Sl. ps. 345. Vz Uhnouti. On je šuhaj malý, on sa nevybrání. Sl. ps. 282.

383337   Vybrániti se čím Svazek: 7 Strana: 1064
Vybrániti se čím: sekerami. Zátur. Nápr. 8.

383338   Vybranosť Svazek: 4 Strana: 0894
Vybranosť, i, f., die Eleganz. Rk.

383339   Vybraný Svazek: 4 Strana: 0894
Vybraný; -án, a, o, ausgewählt, aus- erlesen, ausgesucht, exquisit, distinguirt, ge- wählt. V. lid, Us., vojsko, Flav., šelma. Us. Ne mnoho kněh měj, ale vybrané. Kom. Vz Vybrati. V-né výrazy (Sš. ), ples, der Elite- ball, společnosť, obecenstvo, zbraň, zdvoři- losti, ukázka, oběd, fein, jemnosť, oblek. Dch. V. ovoce (1. výborné, 2. špatné, z kte- rého lepší vybráno jest). Us. V. spisy, ob- sah knih. Us. V. kopa, ein Ausbund, Ml., hovor. Kká. Td. 48. S nejvybranějším muž- stvem prorazili k Ikonii. Ddk. III. 170. — v čem. V udatstvě v-ný. Alx. V. v. 776. (HP. 19. ). — V. = jasný, hell, heiter. V. obloha. Us. Klš.

383340   Vybraný Svazek: 7 Strana: 1064
Vybraný, vz Vybraná. — V, heraus- genommen. Vklady ze spořitelny v-né. Us.

383341   Vybrati Svazek: 4 Strana: 0894
Vybrati, vyberu, vyber, bera (ouc), bral, án, ání; vybírati, vybírávati, vybrávati = vyprázdniti, ausleeren, ausnehmen; vylou- piti, ausplündern, ausrauben, wegnehmen; vyndati, vyníti, aus-, herausnehmen; sebrati, einsammeln, einziehen, eintreiben; koupiti, abnehmen, auf Borg nehmen; voliti, oddě- liti, auswählen, auslesen, aussuchen; vyprás- kati, vy šlehati, ausklopfen, durchprügeln; se = jíti odněkud, vyjíti, ausziehen, sich begeben; dařiti se, sich be-, vorfinden; jasniti se, sich ausheitern, sich auswölken, heiter werden. Jg. — abs. Nevybírej, abys nepřebral. Kdo vybírá, přebere. Vz Žena. D. Kdo ustavičně béře, by sebe více měl, přece vybéře. L. Víc je zamračeno než vybráno (vyjasněno). Us. Ntk. A já bych vybrala, až bych baj (= i) přebrala, není žádnej milší, nežli ten nejprvší; Nevybírej, nepřebírej, abys nepřebrala, aby si ty ne- dostala, čeho bys neráda; Mynáříček dobře mele, z pěti měchů jeden bere a mynářka ešče lepší, ta vybírá, kerý větší. Sš. P. 80., 297., 680. (Tč. ). — co: studnu, měšec, pe- níze, dluhy, D., město (vyloupiti), clo, med (přehlídnouti), V., ptáky, jámu, domy (vy- loupiti; hrad, Háj. ), vojáky (na vojnu bráti), hnízdo, daň, berni, plat, poplatky, Us., pří- platky těžířův. Vys. Již mnoho vína vy- brali (koupili). Ros. Podstatu a pozůstalosť dědici již vybrali, die Masse und Verlassen- schaft. J. tr. V. peníze, nachnehmen. Huš. V. desku (vydlabati, vykrojiti), kopyto. Db. Mýtný vybírá mýto. Us. Šd. Neplač, milá, neplač, nenaříké více, šak si můžeš vebrat na sta, na tisíce (mládenců). Brt. P. 111. Některou děvici si v. Sš. P. 725. Vybrati omáčku. Šp. V. zemáky. Us. K jari idú, podrezávať a súš vyberať (suché plásty, voštiny z úlů). Na Slov. Dbš. Obyč. 100. V. grunty, Grundfeste graben. 1603. Sy- nové pojímachu ženy, které vybírachu. Bib. lob. 3. Předměstí zapálili a vybrali. Arch. IV. 428. Sbierku vybrali. BR. II. 609. A vy- bral Segedín a Varadín a tu vzal znamenité zboží. Pal. Dj. V. 2. 270. Kopidlno vybral (vyloupil). Let. 301. Lidi vybral (vyloupil); Aby tři přisáhali, kteréž z nich p. Dobeš vybeře. Půh. I. 148., 307. (Tč. ). Toho jsú ptačenci, kto je prve vybeře. Smil. — co, se odkud (kam): chléb z hradu v. Háj. Něco ze spisu, Har., z pytle; litery z při- hrádek v. Kom. Vejce, ptáky z hnízda; z mnohých vůdce, kamení, pole, Us, vodu z hlubin, rudu z ložiště v. Vys. Ze sta pe- něz jeden vybírati. Har. Ze země, z domu se v. (vyjíti, jej opustiti). V. Z lodí na zem se vybrati. Troj. Všechnu vodu z kašny v-li; Nemocný se z lůžka sotva vybral; Droby ze zvírat v.; Z ovoce pecky, jádra v. Us. Dch. Vyberaj si z kola, jaká je ti vôľa. Mt. S. I. 149. Vybírali z nich (z kro- nikářů) řídká zrna. Ddk. II. 92. Sádlo z něho vybrali. Us. Šd. Oj dalas mi ju (peřinku), dala, peří's z ní vybrala; Vybrala bych z padesáti, ze sta jednoho; Vyber ty sobě z těch pěti, kerá tebe bude chceti. Sš. P. 374., 418., 725. (Tč. ). A že mi nevybierali sukni z rukú, jako vám vybierali. NB. Tč. 240. V. se odněkud = vystěhovati se. Bart. IV. 30. Vládyku si z roda vyberúce. Rkk. 69. Ne teprv nyní tobě, o Jerusaleme, začal sem dobře činiti, ale dávno sem tebe z ji- ných národů vybral a k své poctě obrátil. BR. II. 104. b. Tu mi jest z tvrze vybral, ješto neměl vybrati; I úroky z toho zboží vybrali. Půh. I. 336., II. 93. Z těch řečí móž býti vybráno, kteří rodiče mají býti viece ctěni; Čisté rozumy z písma sv. a knih po- hanských vybierá. Hus I. 151., III. 22. (Tč. ). — co čím: mocí (vyloupiti), V., lopatou, lžicí. D. Vybírej ženu ne očima ale ušima. Šd. Dej koni roh struhem čistě vybrati, až by roh se potil. Rk. Kd. Hedbávnou rukou přítele vybírej a drž železnou (a železnou třímej). Č., Šd. — co jak: s velikou pil- ností vše v. Vys. V. něco dle váhy. D. Rudu do čista v. Spěšněji se vybeře než sebeře. Tč. Plat na roky (na lhůty) z ně- čeho v. Arch. I. 156. V. vodu do klamonu (do klamony) = do kapky. U Bydž. Kšť. — co, se na co. V. si podlé libosti. Er. P. 489., Čes. mor. ps. 191., Sš. P. 136. Můžeš si vybírat, co chceš, k libosti. Sš. P. 597. 1 vybera se se vším z země. Dal. 6. Na službu již 5 zl. vybral. Vybírá se na čas. D. — se kam: na cestu, na věčnosť (umříti). Us. Vyberajúc sa do trhu. Dbš. Obyč. 105. Na tretí den sa s jedlom do hory vybrali. Dbš. Pov. V. 97. Vybrali se ze zámku do mlýna. Šml. V. se na vojnu. Alx. 1101. Snad sú sě na jhru vybrali (= vyšli). Alx. V. v. 1506. (HP. 37. ). V. se na koho = vy- táhnouti naň. Dal. Vybrati se z tohoto světa do onoho na věčnosť (umříti). Dvě kron. — co kam. Švestky do košíku vybírati. Us. — co kde. Kde mezi mnohými věcmi vybrati sobě volnosť se dává. Kom. Ptáky v lese v. Ml. Vyberala som si medzi mlá- dencami. Sl. ps. Šf. II. 46. Tak vybíralo se clo polské také v Hradci opavském; Mýto tak zvané chomútné na Olšavě u Uher. brodu z každého koně tažného vybírali. Ddk. II. 440., IV. 8. (Tč). Vybírala sobě mezi mládencami, jako lesní vtáček mezi mali- nami. Sš. P. 382. Z nosa před jinými vy- bírať holuby. Na Slov. Tč. Na sněmu v-li z každého stavu po osmi osobách. Dač. I. 114. Aby na tom zbožie sobě v-li. Arch. I. 157. — se s kým odkud (z čeho). Dal. S málem luda se v. Alx. — (co) komu. Nejlepší věc si vybral. Můžeš si vybrati. Ros. Vybral si vojsko. Flav. Oči mu vy- bral (vyloupal). Us. Koukejme na něj, ten by si rád vybíral! Da schaue man!; Mnoho si vybíráš, málo si vybereš Us. Dch. Vy- znala, že do Slezska zajíždějí a lidem pe- níze z měšců vybírají. 1594. Pk. Líbili se císaři zůstaviti Uhrů s pokojem anebo válku sobě v. (voliti). Ddk. II. 145. Vyber si, cérečko, kerý se ti líbí. Ps. mor. Šd. Po- znaj si ju, vyber si ju. Dbš. Pov. I. 78. Vy- bírala sobě, jež (= až) sobě přebrala, jež tu najkyslejsu malinu dostala; Vybíral mně bílý (šátek), ja nescu takový, kupte mi, tatíčku, červený; Měli ste si vybrat nevěstu bohatú. Sš. P. 382., 443., 542. (Tč. ). Snadno si vybírati, když je v čem. Pk. Pes psovi najlepše zná blchy vyberať. Mt. S. I. 128. Pes psu blechy vybírá. Prov. V. komu = vyšlehati. Vybral mu z kapsy drobečky n. Vybral mu vešky (špačky) = vyšlehal mu. Us. Vybereš tomu (= pořídíš), co Kec u Jan- kova. Prov. — koho k čemu: k práci, k studni. Us. Kteřížby (z vládyk) od nás aneb od budúcích našich k takovémn soudu vybráni byli. Zř. F. I. A. X. 2. Aby 12 osob z pánuov k takovému soudu vybráni byli. Zř. VI., Arch. V. 12. Pán jeden k tomu vybrán býval. Zř. 1545. p. 10. Vybírá k za- říznutí tučnou hus. Us. Tč. — se proti komu. Proti němu z města se vybrali (vy- táhli). Háj. — se za kým. Ženy za svými muži se vybraly (odešly). V. Kázal jim roz- prodati statky své a v. se z města za svými muži. Pal. Dj. V. 2. 497. — co za co. Za posla vybrán jest jistý Bolen. Ddk. II. 391. Vyberiem si za ženku bystrú, švárnu Slo- venku, vyberiem si Ančicu, čo vie variť žinčicu. Sl. ps. Tč. Poláci a Rusové za ná- padníka do pole se vybrali. Ddk. III. 49. — se z čeho. Vz V. odkud. Natalia z toho snu se vybrala. Pass. 797. (Ona) z toho vi- děnie se vybrala. Ib. 771. V. se z nehody, z pohromy. Šml. Vybírá z místa, Standgeld abfordern. Us. Šd. — si v čem. V jídlech si vybírati. Dch. V holčičkách sobě v. Er. P. 247. Počal sobě vebírati v těch hezkéch děvčátkách. Sš. P. 685. Kdo sobě v krmích vybírá, často potom nemá sýra. — co na kom. A plat na týchž lidech vybíraje. Arch. V. 533. Desátkuov dále na lidech aby ne- vybierali. Ib. III. 250. Na nich vybral svój dluh. Půh. II. 185. — kdy. Listy se vybí- rají z poštovních schráněk o 9. hod. do- poledne, o polednách atd. Us. Vybereme raky při měsíčku v noci. Er. P. 402. Aby se vybral v šťastnou hodinu pro dobrou gazdinu. Na Slov. Němc. Aby Hašek na každý sv. Martin po 50 gr. vybieral. Arch. II. 206. Mám bratru postúpiti, k tomu ten úrok svatojirský vybera ve dvú neděléch po sv. Jiřie. Arch. IV. 401. Po svatbě sa vybrala svojho otca navštíviť. Dbš. Pov. I. 55. — jak dlouho. Ze spořitelny půlletně 100 zl. po 20 let vybíral. Šim. 176. — s in- finit. Vybrala sa otca navštíviť. Dbš. Pov. 1. 55. — se. Aspoň se jeden vybral (zdařil). Ros. Vybírá se (jasní se). Us. Až se vy- bere, budeme kositi. Us. čistě se vybralo co rybí oko (jasný to den). Mus. Po dešti hezky se vybralo; Snad se to vybere, že nebude pršet. Us. Dch. Obloha se vybrala. Us. Kd. Dnes se zase drobet vybralo. Us. Šd. V. se = vystěhovati se, jíti do vyhnan- ství. Bart. II. 25. Smluvivše se i vybrali se (odešli) hotovi k boji. BO. Tož se je nom už vyber (už pojď, vyprav se, neotálej jíti). Us. Vck.

383342   Vybrati Svazek: 7 Strana: 1064
Vybrati. Dyby dali, dyby dali oj děv- čátku vybírat', vědělo by, vědělo by, komu má ručenku dať. Brt. N. p II. 466. — co, se odkud (čím). Ryby keserem z nevodu v. Šp Konečně se vybral z hospody. Us. Písek z řeky v. V. příspěvky od členů, vklad ze spořitelny. Us. Pdl. Vybeř z svého vojska 2000 koní. Výb. II. 42 Z vidění radostně, se v-la. Výb. I. 291. Z knížek řeči v. Št. Kn. š. 181. — co jak: po jed- nom. Výb. II. 42. — se kdy z čeho. Za několik dní vybéře se na dobro z nehody. Šml.

383343   Vybrati se Svazek: 9 Strana: 0382
Vybrati se = vystěhovati se. Aneb že by se který ven na jinú dědinu vybral. 1423. Mšín. 13.

383344   Vybrázdění Svazek: 4 Strana: 0895
Vybrázdění, n., die Ausfurchung. V. mozku na laloky. Dch.

383345   Vybrázděný Svazek: 4 Strana: 0895
Vybrázděný; -en, a, o, ausgefurcht, vz Vybrázditi. V. sloup. Stč. Zmp. 45.

383346   Vybrázditi Svazek: 4 Strana: 0895
Vybrázditi, il, ěn, ění, vybrazďovati = brázdami vykrojiti, ausfurchen. — co: úhor. Hlas. — se komu. Čelo se mu už v-lo. Us. Tč.

383347   Vybrázditi Svazek: 7 Strana: 1064
Vybrázditi. Řeka tam si průchod do Čech v-la. Krč. V. si dráhu. NA. V. 533.

383348   Vybrblati se Svazek: 9 Strana: 0382
Vybrblati se = vyhubovati se. Mor. Nár. list. 1897. č. 257 odp feuill.

383349   Vybrčat komu Svazek: 9 Strana: 0382
Vybrčat komu = domluviti. Val. Čes. 1. X. 142.

383350   Vybrčiti Svazek: 10 Strana: 0496
Vybrčiti co komu = vytlachati. Val. Čes. 1. XIV. 150.

383351   Vybrčtiti Svazek: 9 Strana: 0382
Vybrčtiti. Brzos' v-til (dostal peří). Sdl. Hr. V. 136.

383352   Vybrdnúti Svazek: 4 Strana: 0895
Vybrdnúti = vybřednouti. Vz Vybřésti, Vybrdol. — odkud. Sotva sám vybrdol z nebezpečenstva. Sl. let. V. 134.

383353   Vybrdol Svazek: 4 Strana: 0895
Vybrdol = vybředl. Ten v. šťastlivě. Dbš. Pov. I. 450. Vz Vybrdnúti.

383354   Vybrebtati Svazek: 4 Strana: 0895
Vybrebtati, vz Vybreptati.

383355   Vybrechaný Svazek: 7 Strana: 1064
Vybrechaný = vyštěkaný; odmlouvačný. Slov. Zbr. Hry. 193.

383356   Vybreknouti Svazek: 10 Strana: 0496
Vybreknouti. Mš. Sr. Brečeti.

383357   Vybreptati Svazek: 4 Strana: 0895
Vybreptati, vybrebtati, -breptám, -brepci, vybreptávati = breptavě vysloviti, heraus- stottern; vytlampati, ausplappern, ausplau- dern. — co. Ros. — jak. S těží co vy- breptá.

383358   Vybrchati se Svazek: 4 Strana: 0896
Vybrchati se = vychřibiti se, zu Strauch werden. Na Ostrav. Tč.

383359   Vybrkaný Svazek: 4 Strana: 0896
Vybrkaný; -án, a, o, aus dem Neste ausgeflogen. Ti ptáci sú už v-ní. Na mor. Valaš. Vck.

383360   Vybrkati Svazek: 4 Strana: 0896
Vybrkati, vz Vybrknouti.

383361   Vybrknouti Svazek: 4 Strana: 0896
Vybrknouti, knul a kl, utí; vybrkati, vybrkávati, vybrkovati = vyletěti, auffliegen, weg-, herausfliegen. Jg. — abs. Tuším, že peníze již všecky vybrkaly. Ros. — odkud. Holúbky z hájika vybŕkli, vybŕkli, aby sa nikdy nevrátili. Sldk. 456. Pták vybrknul mi z klece. Jg. Vz Vybrnknouti.

383362   Vybrliti Svazek: 8 Strana: 0480
Vybrliti. Žlábkování v., Canuelirung aus- stäbcn. Sterz. I. 360.

383363   Vybrněti Svazek: 4 Strana: 0896
Vybrněti, ěl, ění, ausbrummen. Jak se vybrní, přestane. Na Ostrav. Tč. — V. co komu, ausplauschen; se, sich ausplauschen. Ib. Tč.

383364   Výbrnice Svazek: 4 Strana: 0896
Výbrnice, e, f., údolí u Nové huti za Berounem.

383365   Vybrnkati Svazek: 9 Strana: 0382
Vybrnkati. Aby z něho (piana) slávu v-kal. Šml. IV. 83.

383366   Vybrnknouti Svazek: 4 Strana: 0896
Vybrnknouti, knul a kl, utí = vybrk- nouti. Vtáčky vybrnkli. Dbš. Pov. I. 80. Vz Vybrknouti.

383367   Vybroditi Svazek: 4 Strana: 0896
Vybroditi, il, zen, ení, na Slov. děn, ění; vybrodívati, vybrozovati, ausschwem- men. — co. Široka přikopo, hdo (kdo) tebe vybrodil? Sš. P. 347. Hlyboký potúčku už sem ta vybrodil, genug waten. Čes. mor. ps. 190. — koho kde: koně v řece (bro- zením vychladiti, vymyti). Ros., Us. — se komu odkud. Leckterýs pak ještě divný žert divně mu se z huby vybrodil. Hlk. S. I. 30.

383368   Výbrodka Svazek: 4 Strana: 0896
Výbrodka, y, f., eleotris, ryba břicho- plýtevná. Krok. I. d. 106.

383369   Vybrojiti Svazek: 4 Strana: 0896
Vybrojiti, il, en, ení, vybrojovati = vy- bouřiti, durch Unruhestiftung bewirken. — sobě co. Ros. — se na koho = vojensky se vystrojiti, einherstürmen, eiuhertoben. — se jak na koho: se vší mocí. Milic. — Jg.

383370   Vybrokovati Svazek: 4 Strana: 0896
Vybrokovati = vybrakovati. Na Slov. Bern.

383371   Vybrokovati Svazek: 7 Strana: 1064
Vybrokovati = brokem vyštěrkovati. Cesty jsou v-vány. U N. Bydž. Kšť.

383372   Vybroubiti Svazek: 4 Strana: 0896
Vybroubiti, il, en, ení = vyroubiti. — co: dům. Us.

383373   Vybroukati Svazek: 4 Strana: 0896
Vybroukati, vybrukovati = ubroukati, vyláti, ausschelten (durchs Murren). — koho. Ros. — si co nač. Vybroukal si hůl na záda. Ros.

383374   Vybroukati Svazek: 9 Strana: 0382
Vybroukati co na kom. Dač. II. 183.

383375   Vybrouliti Svazek: 4 Strana: 0896
Vybrouliti, il, en, ení; vybrulovati = vyvaliti, herauswälzen, aufsperren. — co: oči, glotzen. Ros.

383376   Vybrousený Svazek: 4 Strana: 0896
Vybrousený; -en, a, o, ausgewetzt, ge- schliffen. Us.

383377   Vybrousiti Svazek: 4 Strana: 0896
Vybrousiti, il, sen a šen, ení; vybrušovati, schärfen, wetzen, ausschleifen. — co: meč, nůž, Ros., rozum (vycvičiti). Kom. Seke- rečku ocelovú vybrúsim. Sl. ps. 318. — čím: pilníkem, V., mramor drobným pískem. Us. — kde. Každé slovo, keré jednúc chceš mať na jazyku, musíš ho dobre vybrúsiť dvakrát na pilníku. Na Slov. Tč.

383378   Vybrousiti co jak Svazek: 7 Strana: 1064
Vybrousiti co jak: vypukle, NA., mdle. ZČ — se. Doma sedia nic nezkusíš, svě- tem chodia sa vybrúsíš. Us. Rgl.

383379   Vybroušenec Svazek: 4 Strana: 0896
Vybroušenec, nce, m., ein Gentleman. Dch.

383380   Vybroušení Svazek: 4 Strana: 0896
Vybroušení, n., die Ausschleifung. Šp., Dch. V. rydla ocelového. Zč. 25.

383381   Vybroušenosť Svazek: 4 Strana: 0896
Vybroušenosť, i, f., der Schliff, die Ge- schliffenheit. V. vtipu. Sych.

383382   Vybroušený Svazek: 4 Strana: 0896
Vybroušený; -šen, a, o, geglättet, ge- schliffen. Ta má v-nou (hubu, ta jí jede)! Us. Šd. V. jazyk, věk (gebildet). Kom. V. rozum (vycvičený), člověk. Us. Kniha vy- broušeným pérem psaná. Kom. — jak. Mám šablenku ocelovú, na dvo boky vybrúšenú. Sl. ps. 345.

383383   Vybrouzati Svazek: 4 Strana: 0896
Vybrouzati = chůzí ve vodě rozmočiti, im Waten durchnässen. Jg., — co: boty. Us. Dch. Vybrouzané boty. Us. Dch.

383384   Vybrouzdati Svazek: 4 Strana: 0896
Vybrouzdati = vybrouzati. Us.

383385   Vybrožiti co na kom Svazek: 8 Strana: 0480
Vybrožiti co na kom = vyžebroniti. Laš. Brt. D. II. 297.

383386   Vybrsati se Svazek: 4 Strana: 0896
Vybrsati se = sebrati se, vyléčiti se. — se z čeho: z rány se brzy v. Na morav. Slovác. Hrb.

383387   Vybručeti Svazek: 4 Strana: 0896
Vybručeti, 3. pl. -čí, el, en, ení, vybru- kovati, heraussummen, herausknurren. — co. Celý den vybručel.

383388   Vybrunknouti Svazek: 4 Strana: 0896
Vybrunknouti, kl, utí, wegschnellen, abspringen. — komu odkud. Jehla mi z ruky vybrunkla. Us. Dch.

383389   Výbrus Svazek: 7 Strana: 1064
Výbrus, u, m. = vybroušení. Rgl.

383390   Výbrus Svazek: 8 Strana: 0480
Výbrus, Schliff, m. V. na břehu mořském; Tenký v. graptolithu. Vstnk. II. 566., 111.387.

383391   Vybrúsený Svazek: 4 Strana: 0896
Vybrúsený = vybroušený. Na Slov.

383392   Vybrúsiti Svazek: 4 Strana: 0896
Vybrúsiti = vybrousiti. Na Slov.

383393   Vybrviti Svazek: 4 Strana: 0896
Vybrviti, il, en, ení, vybrvovati = vybar- viti, ausfärben. Aj hned ona tam na obe boke krvú vybrvila. Na Slov. Šd.

383394   Vybrydnouti Svazek: 4 Strana: 0896
Vybrydnouti, dnul a dl, utí, heraus- waten. — odkud: z vody, z bryndy, z ne- štěstí. Na Ostrav. Tč.

383395   Vybrýkať se někde Svazek: 10 Strana: 0496
Vybrýkať se někde = vyspati. Rais. Lop. 58.

383396   Vybryndati Svazek: 7 Strana: 1064
Vybryndati, auspantschen. V. vodu. Us. — V. = vyžvaniti, ausplauschen. Vše v-dáš, co slyšíš. Us. Kšť.

383397   Vybrýžditi se Svazek: 4 Strana: 0896
Vybrýžditi se = vyjasniti se, hell wer- den. Už se zase vybrýždilo. U Domažlic.

383398   Výbředník Svazek: 4 Strana: 0895
Výbředník, a, m., der Strander. Šm.

383399   Vybřednouti Svazek: 4 Strana: 0895
Vybřednouti, vz Vybřésti.

383400   Vybřehnouti Svazek: 4 Strana: 0895
Vybřehnouti, hnul a hl, utí = na břeh vyjíti, ans Ufer kommen. D. exc.

383401   Vybřesati se Svazek: 8 Strana: 0480
Vybřesati se z nemoci = vykřesati, okříti. Jevíčko. Brt, D. II. 414., 296. Cf. Břesati (3. dod.).

383402   Vybřeskovati Svazek: 9 Strana: 0382
Vybřeskovati = vykřikovati. Nadává a vybřeskuje. Šeb. 75.

383403   Vybřésti Svazek: 4 Strana: 0895
Vybřésti, vybřísti, bředu, dl, dění; vy- břednouti, ul, utí = bředením vyjíti, heraus- waten; vyplésti se, sich herausmachen, her- auskommen, sich herauswinden. — abs. Již jsme vybředli (z nebezpečenství vynikli). Ros. — odkud: z vody, Us., z pokušení. Br. V. z lesní houštiny. Dch. Chtěje z těž- kých svých nesnází poněkud v. Mus. 1880. 226. Protož chceš-li v. z těchto povodní, drž se Kristova slova. Hus I. 95. — čím. Z nichž svou mocí a opatrností nijak v. nemohl. Br. — kam: na sucho. Měst. bož. Jak těžko tu bezpečně na sucho v. Sš. Sk. 158.

383404   Výbřeží Svazek: 4 Strana: 0896
Výbřeží, n. = břeh v moře vnikající, ins Meer sich hineinstreckendes Gestade. Pl.

383405   Vybřinkaný Svazek: 10 Strana: 0496
Vybřinkaný = vytlučený hráním. V. kla- vesa. Čch. II. Pov. 122.

383406   Vybřinkati Svazek: 4 Strana: 0896
Vybřinkati, vybřinkávati = břinkaje zí- skati, ausklimpern. — sobě co: peníze. Ros. — V. = vybiti, vyfackovati, durchprü- geln, abohrfeigen. — komu jak. Tak ti po hubě vybřinkám, až ti červená vyskočí. Us. na Mor. Šd. — V. = roztlouci, zer-, ausschlagen. — co komu čím: okno ka- menem. Us. Šd., Tč.

383407   Vybřinkati se z něčeho Svazek: 10 Strana: 0496
Vybřinkati se z něčeho = vymaniti. List. fil. 1903. 241.

383408   Vybřinknouti Svazek: 7 Strana: 1064
Vybřinknouti, vz Vybřinkati.

383409   Vybřiskovati Svazek: 7 Strana: 1064
Vybřiskovati = povykřikovati, höhnisch zurufen. Us. Vck.

383410   Vybřísti Svazek: 4 Strana: 0896
Vybřísti, vz Vybřésti.

383411   Vybřiti Svazek: 4 Strana: 0896
Vybřiti, il, en, ení = břitvou vyholiti, ausrasiren. Šd.

383412   Vybřitý Svazek: 4 Strana: 0896
Vybřitý; -it, a, o = břitvou, vyholený, ausrasirt. Má v-tou bradu, rus. Šd.

383413   Vybubkovati Svazek: 4 Strana: 0896
Vybubkovati = vyvaliti se, hervorwir- beln. — odkud kam. Z každé boudy ve- sele kouř vybubkoval do jasného nebe. Garvod. II. 94.

383414   Vybublati Svazek: 4 Strana: 0896
Vybublati, vybublávati = bublavým hla- sem vypověděti, brummend sagen; bublaje vynutiti, durchs Brummen erreichen. — co. Konečně to vybublal (obdržel). Us. — si co nač: hůl na záda. Us. — V., ausplau- dern. Ros.

383415   Vybubnování Svazek: 4 Strana: 0896
Vybubnování, n., das Austrommeln. V. večerní, der Zapfenstreich. Skl. V. 189. Vz Čepobití.

383416   Vybubnovany Svazek: 4 Strana: 0896
Vybubnovany; -án, a, o, ausgetrommelt. V. čtverák = povedený. Us. u Počátek. Nvk.

383417   Vybubnovaný Svazek: 7 Strana: 1064
Vybubnovaný = vyhlášený, známý. V. dareba, Kšť, filuta, zloděj. Rgl.

383418   Vybubnovati Svazek: 4 Strana: 0896
Vybubnovati = bubnováním vyhlásiti, vyvolati, auspauken, austrommeln. — co: krádež. D. V. včely (bubnováním vyhnati). Šm. — koho zač: za šelmu (vyhlásiti). — co kudy: ztrátu po městě. Ros. — koho odkud. Študenti professora ze školy, z kol- leje vybubnovali. Us. — se. Už jsi se snad vybubnoval (dosť nabubnoval). Us. Vybu- bnoval se (dostal se na buben). Šm. Dej se vybubnovati. Us.

383419   Vybubřeti Svazek: 4 Strana: 0897
Vybubřeti, el, ení, auf-, herausschwellen. Us. Dch.

383420   Vybuditi Svazek: 4 Strana: 0897
Vybuditi, buď, dě (íc), il, zen, ení; vy- bouzeti, zejí, zej, zeje (íc), el, en a ín, ení; vybuzovati, erzeugen, hervorbringen, auf- wecken. — co. Nechválí ani zaječiny, pro- tože prej vybuzuje melancholii. Jir. Ves. čt. 379. — koho z čeho: lenocha ze spaní. Us. — čím: voláním, taháním ho.

383421   Vybudnouti Svazek: 4 Strana: 0897
Vybudnouti, dl, utí = pobytti. Tu noc len tam ešte vybudli. Na Slov. Dbš. Pov. I. 207. (Šd. ).

383422   Vybudnúť Svazek: 8 Strana: 0480
Vybudnúť, nabudnúť = nabyti. Slov. Kal. S. 200.

383423   Vybudovaný Svazek: 4 Strana: 0897
Vybudovaný; -án, a, o, erbaut, gegrün- det. Us. Šd.

383424   Vybudovati Svazek: 4 Strana: 0897
Vybudovati = vystavěti, aufbauen, er- bauen, gründen. — co: chrám, SP. II. 23., dům, kostel. Us. Šd., Tč., Vck. V. sobě murovaný budunek. Na Ostrav. Tč. — co komu kde: chalupu na své půdě. Us. Aby v-ván byl chrám Bohu po světě. Sš. II. 102. Starý zákon zdál se právě na skut- cích vybudován býti: Církev na základě apoštolů vybudována jest; Herodes Veliký v něm (v městě Sebastě) chrám témuž cí- saři vybudoval. Sš. I. 26., Sk. 15., 95. (Hý. ). — co jak. Skorej s radú nežli se silou, čo chceš, vybuduješ Na Slov. Tč. — si co proč. S tímto si apoštol osnovu vybudoval pro dalejší dovozování svoje. Sš. I. 45.

383425   Výbuch Svazek: 4 Strana: 0897
Výbuch, u, m. = vybuchnutí, die Explo- sion, Detonation. V. parních kotlů. Vz KP. II. 366. V-chy v uhelnách. Vz KP. III. 139. V. sopečný, vulkanischer Ausbruch; kužel v-chu, der Eruptionskegel. Nz. V. v dolech, schlagendes Wetter. Dch. V. třaskavých plynů. Hrk. Náhlý v. Kká. Td. 72. — V. vášně. Mus. 1880. 363., Dk. P. 7., 128. V. citu, der Gefühlsausbruch. Dch. V., der Knalleffekt (v divadle). Nz. Že se při vý- buchu tom, ve kterémž mnozí čelní Čechové podíl méli, hlavně o vyproštění Břetislava jednalo; Čekalo se jen na příchod rytíř- ského krále anglického, aby přešlo se k zjev- nému výbuchu; Rozčilení to r. 1248. do- spělo k výbuchu. Ddk. III. 26., IV. 83., V. 266. (Tč. ).

383426   Výbuch Svazek: 7 Strana: 1064
Výbuch. Ta bouře prolomí se strašným v-chem. Čch L k 62.

383427   Vybuchancovati někoho Svazek: 4 Strana: 0897
Vybuchancovati někoho = dáti mu do zad několik buchanců. Us. Šd.

383428   Vybuchati Svazek: 4 Strana: 0897
Vybuchati, vz Vybouchnouti.

383429   Vybuchnátovati Svazek: 4 Strana: 0897
Vybuchnátovati = vybuchancovati. — koho. Dobre ho vybuchnátovala a potom vystrčila von. Dbš Pov. I. 79., Phld. II. 2. 52.

383430   Vybuchnouti Svazek: 4 Strana: 0897
Vybuchnouti, vz Vybouchnouti.

383431   Vybuchnovať Svazek: 4 Strana: 0897
Vybuchnovať = vybuchnátovati.

383432   Vybuchnutí Svazek: 4 Strana: 0897
Vybuchnutí, n., die Detonation. S. N. V. parního kotlu. Hrm. 68.

383433   Výbuchový Svazek: 4 Strana: 0897
Výbuchový, Siede-. V., explosivní var, der Siedeverzug. Šp.

383434   Vybuchtovati Svazek: 4 Strana: 0897
Vybuchtovati, vybuchcovati = vytlouci, durchprügeln. — koho, Ros., komu. Us.

383435   Vybujelý Svazek: 4 Strana: 0897
Vybujelý = bujně vyrostlý, hoch empor- geschossen. V. réví, Ráj., dřevo.

383436   Vybujeti Svazek: 4 Strana: 0897
Vybujeti, el, ení, vybujněti, ěl, ění = bujně vzrůsti, hoch emporschiessen, üppig aufwachsen. Strom vybujněl. Jg. — kde k čemu. Žena v těsnu vybujněla k hrdin- ství. Nej. — Jg.

383437   Vybujeti.— kde Svazek: 8 Strana: 0480
Vybujeti.— kde. Tento pud tak ve mně v-jel. Černý. Cenci. 13. — se jak. Do vůle se vybujev. Kká. Puš. Boz. 93.

383438   Vybujeti kdy. Po Svazek: 7 Strana: 1064
Vybujeti kdy. Po smrti Alexandrově Celtové vybujněli. Šf. Strž. I 426., 277.

383439   Vybujnělosť Svazek: 8 Strana: 0480
Vybujnělosť. V. militarismu. Nár. list. 1896. č. 154. 1.

383440   Vybujnělý Svazek: 4 Strana: 0897
Vybujnělý, üppig aufgewachsen. V. kmen rodu lucemburského uschl. Pal. Děj. IV. 1. 4.

383441   Vybujnělý Svazek: 7 Strana: 1064
Vybujnělý. V. křoví. Č. Kn. š. 382. — čím: rozkošemi. Šf. Strž. II. 82.

383442   Vybujněti Svazek: 4 Strana: 0897
Vybujněti, vz Vybujeti.

383443   Vybukati Svazek: 4 Strana: 0897
Vybukati = bukaje vyhnati, heraussum- men, -küben; se = přestati bukati, aufhören zu küben. Již se ten bukáč v-kal. Ros.

383444   Vybúliti Svazek: 4 Strana: 0897
Vybúliti, il, en, ení; vybulovati ausglot- zen (= vyvaliti). — co na koho. Na nás vybuluje své blikavé oči. Us. Tč.. Proch. Vz Vybouliti.

383445   Vybúliti Svazek: 7 Strana: 1064
Vybúliti. Vybulujú se kopy (mračna vy- vstupují); Stěna je vybúlená (vyvalená, vy- pouklá). Laš. Brt. D. 287.

383446   Vybumbati Svazek: 4 Strana: 0897
Vybumbati, austrinken (vypiti), o dětech a pijácích. Us. — co. Všecko pivo v-bal. Us. Dítě všecku vodu vybumbalo.

383447   Vyburáceti se Svazek: 4 Strana: 0897
Vyburáceti se, austoben. Až zlostný pán se vyburácí. Kká. Td. 187.

383448   Vyburcati Svazek: 4 Strana: 0897
Vyburcati, vyburcnouti, cnul a cl, utí, mit Gepolter hinauswerfen. — co kam, od- kud: stolky, hrnce na dvůr; někoho z ho- spody. Na Ostrav. Tč. — V., mit Gepolter hinausfallen. — kudy kam. Šel po tmě ven a vyburcnul dveřmi na dvůr. Na Ostrav. Tč.

383449   Vyburcovaný Svazek: 10 Strana: 0496
Vyburcovaný. V očích měla smutek v-ných snů. Zvon IV. 132.

383450   Vyburcovati Svazek: 4 Strana: 0897
Vyburcovati = burcováním zbuditi, auf- rütteln, aus der Ruhe aufscheuchen, wach- schütteln. Dch. — koho z čeho: ze sna, V., ze spaní, Rk., Šd., Bkř., z nečinnosti. Ml. Sousedy z obcí vyburcoval. Kká. Td. 251.

383451   Vybuřiti se kam = do Svazek: 9 Strana: 0382
Vybuřiti se kam = do hrnce = vysrati se. Slez. Čes. 1. 1897. 468.

383452   Vybůsti Svazek: 7 Strana: 1064
Vybůsti, vz Vybósti (dod ).

383453   Výbušina Svazek: 8 Strana: 0480
Výbušina, y, f., Explosionsstoff, m. Vstnk. III. 5.

383454   Vybušiti Svazek: 4 Strana: 0897
Vybušiti, il, en, ení = bušením dobyti, durchs Hämmern gewinnen, erwerben, er- häramern. — co. Ros. — koho = vybou- chati, vytlouci, abklopfen, abprügeln. Ros. — co komu (kam). V-li mu dveře. Dbš. Pov. VI. 92. Fúk! vybúšil mi zpod kochu puškár zrovna do tvari, dobre že mi oči nevytiekly. Dbš. Pov. III. 79. (Šd. ).

383455   Vybúšiti Svazek: 7 Strana: 1064
Vybúšiti = vypuknouti. Predvečerom v-šil u nás oheň. Slov. N. Hlsk.

383456   Vybušiti Svazek: 8 Strana: 0480
Vybušiti = vybuchnouti, něco hloupého ze sebe vyhrknouti. Kal. S. 200. Nemám obyčej v., aufbrausen. Phl'd. 1893. 453.

383457   Výbušně Svazek: 10 Strana: 0496
Výbušně. Stal se v. vystředním. Zvon V. 584.

383458   Výbušnosť Svazek: 10 Strana: 0496
Výbušnosť, i, f. V. plynu. KP. X. 119.

383459   Výbušný Svazek: 4 Strana: 0897
Výbušný, Explosions-. V. podpalky, jimž dáno jméno torpillos. S. N. XI. 239. V. látka, Explosionssubstanz, -stoff. Dch. V. plocha. NA. III. 163.

383460   Vybutí Svazek: 10 Strana: 0496
Vybutí, n. Bylo jí líto proň v. a platu. Sá. Pr. m. I. 252. Sr. Vybutý.

383461   Vybutý Svazek: 9 Strana: 0382
Vybutý. Smýšlení takové dostal jsem z do- mova vybutého (vzdělanějšího, spořádaného). Sá. V. 99.

383462   Vybuzovati Svazek: 4 Strana: 0897
Vybuzovati, vz Vybuditi.

383463   Vybyběť Svazek: 7 Strana: 1069
Vybyběť = vyhynouti. V Oravě na Slov. Rl. Pr. H. 21.

383464   Vybybět Svazek: 8 Strana: 0482
Vybybět za Vyhybadlo oprav v: Vyhyhět.

383465   Vybýkovcovati komu Svazek: 7 Strana: 1064
Vybýkovcovati komu = býkovcem vy- biti. — někoho odkud: z domu. Us Šd.

383466   Vybystřiti Svazek: 4 Strana: 0897
Vybystřiti, il, en, ení, vybystřovati, scharf, klar machen; se, scharf, klar werden. Če- kej, až se voda vybystří, uvidíš až na dno. Na Ostrav. Tč. — se komu. Oči se mu vybystřily. Ib. Tč.

383467   Výbyt Svazek: 4 Strana: 0897
Výbyt, u, m. = výbava. Zlob.

383468   Vybyt Svazek: 9 Strana: 0382
Vybyt robotu = odbyti. Hoš. 102.

383469   Výbytečný Svazek: 7 Strana: 1064
Výbytečný = zbývající. Dk.

383470   Výbytek Svazek: 4 Strana: 0897
Výbytek, tku, m. = zbytek, ostatek, der Rest. Úřad věstce, břímě přenáramné, jest to z rájů zemských v. Sš. Bs. 202. — V. = nadbytek, der Uiberschuss. Mus. — V. = výbyt, die Ausstattung. Zlob.

383471   Výbytek Svazek: 7 Strana: 1064
Výbytek, Erfolg. Nemá-li v. z, tohoto pramene vyplývající zmařen býti. Šf. Strž. I. 27.

383472   Vybyti Svazek: 4 Strana: 0897
Vybyti, vybudu, vybydu, yl, yt, ytí; vybývati = přetrvati, vystáti, verbleiben, aushalten; odbyti, abfertigen, entfernen; ze statku podílem odděliti, abfertigen; ze svá moci propustiti, freilassen; vyděditi, ent- erben; činiti, leisten, verrichten. — abs. Vybývá něco = zbývá. Us. Sám pán Bůh ví, jak vybyti budou. Dač. I. 261. Valouni placením spokojeni a odtud vybyti jsou. Ib. I. 221. Co vybývá (zbývá), to dostaneš. Us. — co, koho. Vybyl (vyčkal) tam rok. Ros. V. děti, syna, dceru = podílem od- děliti. D. Syna, sluhu, statek, dědictví = ze své moci propustiti. V. V. robotu, platy, zkoušku, trest, nemoc, desátek = odbyti, dáti, činiti. D, Zlob. V. pole = prodati, verkaufen. Na Slov. V. koho ven = vyhnati. Na Zlínsku. Brt. V. povinnosti císařské i panské, tak i obecní. 1763. Petr vybyl všecky přítomné. Sš. Sk. 119. A ještě to musili úředně vybývati (vymáhati). Us. Vk. To ona ta processí všechna vybývala (řídila, vodila). U Dobrušky. Vk. Ona mě strojila, leda mia vybyla. Sš. P. 448. — co komu. Vybyl jsem si už robotu. Mor. Šd. Dyť ten chlap vybejvá (= vydržuje) si několik dě- vek. U Dobrušky. Vk. — komu po čem. Vybude mi ještě po zaplacení dluhů. Us. — koho odkud (vypraviti, odbyti): posla z města. Zlob. Aby Židů všechněch z města vybyli. V. Někoho ze země. Plk., J. tr. Če- ledína z domu v. BR. II. 83. b. Tu mi mocí vzal a z púta vybyl člověka mého. Půh. II. 201. Vy můžete z toho vybyti (sich heraus- ziehen) ukážíce na mne a na jiné, že bez nás toho učiniti nemůžete. Arch. II. 165. Syn v domě ostati může nemaje se obávati, že by jej vybyli z něho; Otrok či rob může z rodiny vybyt býti podlé práva o otrocích. Sš. J. 148. Kolínští všecky sedláky a čeleď jejich z města vybyli. Mus. 1880. 36. Bram- bory ze země se vybývaly (= dobývaly). U Dobrušky. Vk. — koho (odkud) čím. Vybyli jste mne od sebe. Br. Někoho od svých očí v. Cyr. Dceru ze statku výpravou a věnem. D. Jestliže by pak po smrti císa- řově vdala se opět, měl budoucí král český vybyti ji šesti tisíci kopami grošů z celého toho věna. Pal. Děj. III. 3. 238. Tam může vybejt zábavu 20 krejcary (odbyti). V Kunv. Msk. — čeho. Tajně těch služebníků Páně vybyti chtěli, aby hlas pustili, že se z vě- zení vylámali. BR. II. 443. — kde. Na dobrém místě člověk dlouho nevybude. Na Ostrav. Tč. Vybyl jsem si na vojně tři roky (pobyl). Mor. Šd. — čeho kolik. Na- měřila jsem mu z toho kusu na šest košil a ještě na dva dobré lokte toho plátna vybývá. Us. Šd. — komu kdy. Čas, který mi po mnohých zaneprázdněních vybývá. Mus. 1880. 209. — co komu jak. Petr Vok nechtěl jim platy a věci v té míře, jak toho žádali, vybývati. Mus. 1880. 236. — s kým čeho. Nebť s jednou (ženou) stesku vybývá (zbývá), i psoty dosti s ní bývá. Rad. zv. — se komu = oddati se, sich Einem überlassen, ergeben. Na Slov., Bern. — Vz Vybytí.

383473   Vybytí Svazek: 4 Strana: 0898
Vybytí, n., das Verbleiben, Aushalten. Tu není k v., hier ist nicht auszuhalten. Na Ostrav. Tč. — V. = zbývání, zbytí, der Uiberschuss. — V. = vypravení, odbytí, die Abfertigung. V. posla. — V. = odstranění, zbytí, die Entfernung, Fort-, Abschaffung. V. koho, mince lehké z země. V. — V. = vydědění, die Enterbung. Bern. — V. = propuštění, osvobození ku př. z moci otcov- ské, die Freilassung. V. syna, statku, pod- daného. Bern. — V. = zaopatření, die Unter- bringung. V. dcery, dětí. — V. = konání, die Leistung, Verrichtung. V. roboty. D.

383474   Vybyti Svazek: 7 Strana: 1064
Vybyti komu Co ti času vybývá. Fr.— čeho. Všech jich z města v-li. Bart. 83. Zapověděli peněz gerlických nebrati, aby jich vybývali Let. 390 — co kde Šesti- nedělka vybyla u nás kout. Kos — koho kam. Všecky dcery do hezkých míst v-la. Sá.

383475   Vybytí Svazek: 7 Strana: 1064
Vybytí = výbava. Nevěsta dostala celé v. Us. Fč.

383476   Výbytné Svazek: 4 Strana: 0898
Výbytné, ého, n., vz Výbytný.

383477   Výbytník Svazek: 4 Strana: 0898
Výbytník, a, m., der Freilasser. Na Slov. Bern.

383478   Výbytnosť Svazek: 4 Strana: 0898
Výbytnosť, i, f. = co se dává nevěstě, Ausstattung, f. Us. Výbyt, Výbytek, Vý- bytné.

383479   Výbytný Svazek: 4 Strana: 0898
Výbytný = na výbyt se vztahující, Aus- stattung-, Apanage-. — Výbytné, ého, n., výbytná, é, f. = výbytek, die Ausstattung. Na výbytnou (na výpravu). Us. V. výprava.

383480   Vybytý Svazek: 4 Strana: 0898
Vybytý; vybyt, a, o, abgefertigt atd. Vz Vybyti. V. syn 1. = odbytý, který svůj podíl obdržel; 2. z moci otcovské vyšlý, V., 3. vydědilý, dědictví zbavený. V. Syn od otce nevybytý. Er. Než kdyby po ní věno jmenoval, by pak ho nedal, tehdy tím jmenováním věna po ní jest vybyta. Zř. F. I. F. XIV. Mám již trest vybytý, práci, robotu vybytou. Mor. Šd. Poručil pozemek dávno vybyté dceři provdané, která již dostala věno. Sá.

383481   Vybytý Svazek: 7 Strana: 1065
Vybytý — prodaný, verkauft. V. sud piva. Wtr. Obr. II. 495

383482   Vybývající Svazek: 4 Strana: 0898
Vybývající, restlich, freibleibend, über- schüssig. V. lhůta, čas. Dch.

383483   Vybývatel Svazek: 7 Strana: 1065
Vybývatel, e, m., Ausstatter, m. Lpř.

383484   Vybývati Svazek: 4 Strana: 0898
Vybývati, vz Vybyti.

383485   Vybývati Svazek: 10 Strana: 0677
Vybývati. Vybývá 5 gr. = zbývá. Brt. Sl.

383486   Vybzdíti se Svazek: 4 Strana: 0898
Vybzdíti se, il, ění = přestati bzdíti, aufhören zu feisten, furzen. Ros. — V. = provětrati se, sich auslüften. Půjdeme se vybzdit. Us.

383487   Vybzdorovati Svazek: 4 Strana: 0898
Vybzdorovati = vyvzdorovati, austrot- zen. — co proti komu. Nic proti tatín- kovi nevybzdoruješ. Na Ostrav. Tč.

383488   Vycaganit Svazek: 8 Strana: 0480
Vycaganit komu co = vyložiti nedovtip- nému. Val. Brt. D. II. 414. '

383489   Vycáchnouti Svazek: 4 Strana: 0898
Vycáchnouti, vycachovati = vyčpěti, ver- duften. Semletá káva vycáchne. Na Třeboň- sku.

383490   Vycajdati Svazek: 7 Strana: 1065
Vycajdati boty. Vz Cajdati Na Hané. Wrch.

383491   Vycákati Svazek: 4 Strana: 0898
Vycákati, vycáknouti, knul a kl, ut, utí; vycakovati, ausspritzen. — co: vodu, péro. Us. — kam. Nevycakuj na zem. Us. odkud: vodu z necek. Us.

383492   Vycamrati Svazek: 4 Strana: 0898
Vycamrati = vyzvoniti, ausschwätzen. Co slyšíš, vycamráš. U Kr. Hradce. Kšť.

383493   Vycaniti Svazek: 4 Strana: 0898
Vycaniti, il, ěn, ění = vycamrati. — co. Všecko vycaníš. U Kr. Hradce. Kšť.

383494   1. Vycapati Svazek: 4 Strana: 0898
1. Vycapati = vybiti, durchprügeln, schla- gen. — koho. Na Slov. Bern. — komu. Já jsem mu vycapal. Na mor. Valaš. Vck.

383495   2. Vycapati Svazek: 4 Strana: 0898
2. Vycapati = vyjjíti capaje, harauszap- peln. Us. — se kudy. Přece se tím blátem vycapal (vyšel). Ros. — co kudy: cestičku blátem. Us.

383496   Vycaplati Svazek: 4 Strana: 0898
Vycaplati = vyzraditi, vypověděti, aus- plauschen, verrathen. Vz Caplač. U Jilemn.

383497   Vycaplice Svazek: 8 Strana: 0480
Vycaplice, e, f. = uličnice, osoba lehká. U Žleb. NZ. II. 695.

383498   Vycárati něco Svazek: 4 Strana: 0898
Vycárati něco = vynositi a rozházeti. U Kr. Hradce. Kšt. — V. =vyliti, ausgies- sen. Vycárej tu špínu. U Bydž. Kšt. — V. = vychoditi. Vz Cárati. — V. vymáchati, aus- schwenken. Us.

383499   Vycarstvovať Svazek: 7 Strana: 1065
Vycarstvovať = docarstvovať, aufhören car zu sein. Zbr. Hry 164.

383500   Vycásať Svazek: 7 Strana: 1065
Vycásať = vybiti. Cf. násl. Mor. Brt. D. 287.

383501   Vycasnovati Svazek: 7 Strana: 1065
Vycasnovati komu peníze z kapes = vytahati Mor. Rgl.

383502   Vycasnovati někomu Svazek: 4 Strana: 0898
Vycasnovati někomu = vybiti, durch- prügeln. Na mor. Zlínsku. Brt.

383503   Vycátati Svazek: 4 Strana: 0898
Vycátati, auswaschen. — co: ránu. U Olom. Sd.

383504   Výcbodořímský Svazek: 4 Strana: 0945
Výcbodořímský, oströmisch. Císař v. Aleksej. Ddk. II. 299. V. císařství (řecké). Us.

383505   Výce Svazek: 8 Strana: 0480
Výce, n. = vejce. Týnec. Brt. D. II. 92.

383506   Vycecati Svazek: 4 Strana: 0898
Vycecati = vyčkati. Na Slov.

383507   Vycecíkati Svazek: 4 Strana: 0898
Vycecíkati, vollständig aussaugen. — koho. Tele krávu v-lo. Mor. Šd.

383508   Vyceckati Svazek: 4 Strana: 0898
Vyceckati = vypátrati, najíti, ausfor- schen, finden. — co. On vše v-ká. U Ko- jetína. Bkř.

383509   Vyceconiti se Svazek: 4 Strana: 0898
Vyceconiti se, il, ění, sich ausweinen, ausschluchzen. U Olom. Sd.

383510   Výcedek Svazek: 7 Strana: 1065
Výcedek, dku, m. =výpotek, Ausschwit- zung. f., Exsudat, n. Šv. 92. — V-dky = tekutina zo sklenic a pohárov do kvapky povyciedaná dohromady. Rr. Sb.

383511   Vycedený Svazek: 4 Strana: 0899
Vycedený = vycezený. Na Slov. Hoj či chceš zaplakať tvárou skormutenou nad krvou slovenskou máme v-nou? Lipa 347.

383512   Vycediti Svazek: 4 Strana: 0899
Vycediti, ceď, il, zen, ení, na Slov. děn, ění; vycezovati = ceděním vyliti, vypustiti, ausseihen, ausseigen, saigern, vergiessen.

383513   Vycechovaný Svazek: 9 Strana: 0382
Vycechovaný bezbožník. Pal. Záp. I. 29.

383514   Vycechovati Svazek: 4 Strana: 0899
Vycechovati, auszeichnen, konsigniren. — co kdy kde jak. Svůj cejch na dřevě v. Us. Při prodeji dřeva v-li mi dva trámy v lese po 5 zl. Us. Tč. Vz Vycejchovati.

383515   Vycechtati Svazek: 4 Strana: 0899
Vycechtati, vycechtovati = vyklepati se- meno z rostliny, den Samen aus der Pflanze ausklopfen. V Krkonš. Kb.

383516   Vycejchovati Svazek: 4 Strana: 0899
Vycejchovati = vyznamenati. — co: stromy. Us. Cf. Vycechovati.

383517   Vycejkati Svazek: 4 Strana: 0899
Vycejkati = vystříkati, vyšplíchati. — co (dkud): vodu z necek. Us. Rgl. Vycej- káš víc vody nežli přineseš. U Kr. Hradce. Ksť.

383518   Vyceľanka Svazek: 10 Strana: 0496
Vyceľanka = stelná kráva. Spiš. Sbor. slov. IX. 49.

383519   Vycelení Svazek: 4 Strana: 0899
Vycelení, n. V. vány, das Verharschen.

383520   Vyceleti Svazek: 4 Strana: 0899
Vyceleti, ejí, el, ení; vycelívati = zace- liti se, zahojiti sc, heilen, verharschen. Rána vycelela. Ros. A počal viděti a vycelel tak, že jasně viděl všecko. Sš. Mr. 35. (Hý. ).

383521   Vyceliti Svazek: 4 Strana: 0899
Vyceliti, 3 pl. -il, il, en, ení; vycelovati = něco celým učiniti, vyplniti, ganz machen, ergänzen. — co: ránu. Bern. — se = vy- celeti. Rána se vycelila. Bern.

383522   Výcelný Svazek: 4 Strana: 0899
Výcelný, zollbar. Rk.

383523   Vycelpati Svazek: 4 Strana: 0899
Vycelpati = marně vypotřebovati, un- nützer Weise verbrauchen. — co: mouku. Us. Jg.

383524   Vycementovati Svazek: 4 Strana: 0899
Vycementovati, auscemeutiren. — co: nádržku. Zpr. arch. VIII. 63., IX. 45.

383525   Výcena Svazek: 4 Strana: 0899
Výcena, y, f. = summa vyceněná, vysa- zená, der Schätzungsbetrag, Anschlagsbetrag. J. tr., Nz.

383526   Vycenění Svazek: 4 Strana: 0899
Vycenění, n., die Schätzung, der Werth- anschlag. J. tr.

383527   Vyceněný Svazek: 4 Strana: 0899
Vyceněný; ěn a, o, abgeschätzt. V. summa = výcena. J. tr.

383528   Vycenitelný Svazek: 4 Strana: 0899
Vycenitelný, schätzbar. Us.

383529   Vyceniti Svazek: 4 Strana: 0899
Vyceniti, il, ěn, ění, vyceňovati = cenu určiti, abschätzen; cenu oznámiti, ausbieten; ceně prodati, versteigern, feilbieten, licitiren; v. zuby = ukázati, fletschen, weisen. — co. Co jsem vycenil, ještě jsem neshrábl. Pk. — co na koho: zuby. Us. Jg., Šd. — co v čem: v penězích. J. tr. — co jak: dle hodnoty peněžité. J. tr. V. dům na 10000 zl. Us., Vrat. — co čím. Někteří mají tváře kyselé, že nechtí smíchem zuby vyceniti. Shakesp. Tč.

383530   Vycepování, n Svazek: 4 Strana: 0899
Vycepování, n., die Abhobelung, Aus- bildung. Us.

383531   Vycepovaný Svazek: 4 Strana: 0899
Vycepovaný; -án, a, o, abgehobelt, aus- gebildet. Us. Šd.

383532   Vycepovati Svazek: 4 Strana: 0899
Vycepovati, vycepati = vymlátiti, vy- klepati, ausdreschen; vycvičiti, abhobeln, abschleifen, bilden, abrichten. —co kde: obilí na poli. Ros. — koho (komu). Hezky toho chlapce (sobě) vycepoval. Ros. Dejte ho do města, aby ho tam trochu v-li. Us. Šd. — co z čeho. Co z toho chlapce vy- cepáme? Us.

383533   Vycérati Svazek: 4 Strana: 0899
Vycérati = vyščérat. Na Slov. Bern.

383534   Vycerkati Svazek: 4 Strana: 0899
Vycerkati (vycerklati?), abzirkeln. — co. Pont. o stat. 42.

383535   Vycestiti Svazek: 4 Strana: 0899
Vycestiti, vycestovati = z cesty vyjíti, vom Wege abweichen, abschweifen; reisend profitiren. — odkud: z mezí sobě ulože- ných. Zlob. — co. Jdi, ty hloupý, Janku, co ty bys mohl vycestovati? Us. Šd.

383536   Vycestovaný Svazek: 7 Strana: 1065
Vycestovaný člověk = který konal cesty. LObz. XIX. 162.

383537   Vycestovati Svazek: 4 Strana: 0903
Vycestovati = vyčastovati.

383538   Vycezení Svazek: 4 Strana: 0899
Vycezení, n., die Ausseihung, Vergies- sung. V. krve. Ras.

383539   Vycezený Svazek: 4 Strana: 0899
Vycezený; -en, a, o, ausgeseiht, ver- gossen. Vz Vycediti.

383540   Vycezovací Svazek: 4 Strana: 0899
Vycezovací, Saiger-. V. náčiní, Us., pec, der Saigerheerd. Nz.

383541   Vycezovati Svazek: 4 Strana: 0899
Vycezovati, vz Vycediti.

383542   Vycí Svazek: 7 Strana: 1065
Vycí píšťala parní. Vz Výti, Wld.

383543   Vycibrený Svazek: 8 Strana: 0480
Vycibrený = vybroušený, vycvičený. Bol v. Phl'd. XIÍ. 751. Plytký, jen v. a lstivý Metternich. Ib. 1895. 435.

383544   Vycibriť sa kde Svazek: 7 Strana: 1065
Vycibriť sa kde: medzi ľudmi = vy- brousiti se. Slov. Rr. Sb. — kdy. Keď sa tam v-bríš za dva, za tri roky. Koll. Zp. I. 31.

383545   Vycicati Svazek: 4 Strana: 0899
Vycicati, vycecati, vycucati, vycuclati, vycicávati atd., vycucnouti = vyssáti, aus- saugen, ausnutschen. — co: korbelíček piva. Us. — co odkud: zřídka sobě lidé co z prstu vycucají. Č. To vyznat musíme podlé našeho porekadla, že sa to z prsta nevycicia (nevymyslí). Lipa 326. V. šťávu z hroznů, krov z rány; Dítě všecko z vačku vycucalo. Us. Tč. Tele v-lo krávě všecko mléko z vemene. Šd.

383546   Vycickaný Svazek: 8 Strana: 0480
Vycickaný. (Mnohý) vdovec chodí vy- frčkárený, vyšňůrkovaný, v-ný (aby se ženám zalíbil V Phl'd. XII. 40.

383547   Vycickati Svazek: 4 Strana: 0899
Vycickati = vycucati. Na Ostrav. Tč.

383548   Vycicúškaný Svazek: 4 Strana: 0899
Vycicúškaný = vystrojený. Na Slov. Ssk.

383549   Vycíditi Svazek: 4 Strana: 0899
Vycíditi (na Mor. vycouditi, vycuditi), vyciď, vycidě (íc), il, zen, ení, na Slov. -děn, dění: vycizovati = vykliditi, vyčistiti, reini- gen. V. — co: studnici, strouhu, Ros., koně. D. Vyciďte starý kvas. ZN. — co odkud čím: hnůj z chléva vidlemi v. Us. Někoho kyjem (vytlouci mu). Us. Buď pilen všelikú zíosť z královstvie svého vycíditi. Št. — komu. Vycúdím ti (vybiji). Na Slov.

383550   Vycidliti Svazek: 8 Strana: 0480
Vycidliti = vycíditi. Us. místy. Čern. Př. 90.

383551   Vycifrovaný Svazek: 7 Strana: 1065
Vycifrovaný = vystrojený. Slov. Nemc Vz Cifra.

383552   Vycifrovati Svazek: 4 Strana: 0899
Vycifrovati = vystrojiti, aufputzen. Na Slov. Ft. Sestry se v-ly a šly na tanec. Dbš. Pov. I. 340. Má valašku ze slievko- vého dřeva v-nú (ozdobenou). Němc.

383553   Vycifrovati Svazek: 7 Strana: 1065
Vycifrovati = přídavky vyzdobiti ku př. píseň, hudbu, vyšivky. Brt.

383554   Vyciganiti Svazek: 4 Strana: 0899
Vyciganiti, il, ěn, ění, erlisten, heraus- schwindeln. — co na kom. Na Mor. a ve Slez. Tč., Klš.

383555   Vycihličkovati Svazek: 4 Strana: 0899
Vycihličkovati, ausbiegeln. Na Ostrav. Tč.

383556   Vycihliti Svazek: 4 Strana: 0899
Vycihliti, il, en, ení, mit Ziegeln aus- legen. — co: síň. Rk.

383557   Vycichovati Svazek: 4 Strana: 0899
Vycichovati = vyčichnouti. Na Slov. Bern.

383558   Vycikániti Svazek: 10 Strana: 0496
Vycikániti = vydělati, vyšiditi. Kolik pak jste na ní v-la? Zvon IV. 291.

383559   Vycikati se Svazek: 4 Strana: 0899
Vycikati se = ocediti se. Na Slov. Dbš. Obyč. 105.

383560   Vycíliti Svazek: 4 Strana: 0900
Vycíliti, il, en, ení; vycilovati = vyme- ziti, bestimmen; dosíci, erzielen. — co. V.

383561   Vycimbati komu Svazek: 7 Strana: 1065
Vycimbati komu = vybiti. U Místka. Tč.

383562   Vycimrovati koho Svazek: 8 Strana: 0480
Vycimrovati koho = vycepovati. Brt. D. II. 299.

383563   Vycindati Svazek: 4 Strana: 0900
Vycindati = nemotorně vybiti, verplan- schen. — co: vodu. Us.

383564   Vycíniti Svazek: 4 Strana: 0900
Vycíniti, il, ěn, ění; vycinovati, ver-, ausziunen. — co: hrnec. Vys.

383565   Vycinkati Svazek: 4 Strana: 0900
Vycinkati, vyciňkati; vycinknouti — cin- káním vypuditi, herausklingeln. — koho. Us. — sobě nač: na pivo. Us. — komu- vyhubovati ho, herunterputzen. Sych., D., Šd., Fch., Kf., Dch., Vck., Ktk. Všecko mu v-kal (= vyčetl, vorwerfen). U Kr. Hradce. Kšť.

383566   Vycinkati komu jak Svazek: 9 Strana: 0382
Vycinkati komu jak. V-kal mu, že by ani pes kurky od něj nevzal (vyhuboval). Hoř. 124

383567   Vycinovaný Svazek: 7 Strana: 1065
Vycinovaný, verzinnt. Us. Pdl.

383568   Vycipkati Svazek: 7 Strana: 1065
Vycipkati = vyhrnouti se. Slov. A ja- koby do chrámu sa vám v-li. Phľd. VIII. 169.

383569   Vycítiti Svazek: 7 Strana: 1065
Vycítiti, herausfühlen. — něco. Dk. Poet 180., 533. — co přes co. Živá pří- jemnosť barev nezkušenému vkusu brání přes ni v., kde právě krása vězí. Dk. Aesth. 8.

383570   Vycivenosť Svazek: 4 Strana: 0900
Vycivenosť, i, f. = hubenosť, die Mager- keit. Na Slov. Daktorích Slovákov v. Phld. I. 2. 4. Z duševnej v-sti boli sme ráno jako poloblázniví. Phld. III. 2. 145. (Šd. ).

383571   Vycivený Svazek: 4 Strana: 0900
Vycivený, ausgemergelt, hubený. Na Slov. Ssk. Nuž berte si len, berte si, naši páni! Zlodeji berú, berú žobráci vycievení. Sldk. 609.

383572   Vycivený Svazek: 7 Strana: 1065
Vycivený chlieb = vyschlý. Slov Zátur.

383573   Vycivený Svazek: 8 Strana: 0480
Vycivený. Prišiel žobráčik starý, v-ný, ubiedený. Phl'd. 1895. 264. Bola od neho celá v-ná (usouzená). Ib. 1892. 642.

383574   Vycivěti Svazek: 4 Strana: 0900
Vycivěti, el, ení = vyhubeněti, mager werden. Na Slov. — jak. Vycivel na triesku. Dbš. Pov. III. 46.

383575   Vycivěti Svazek: 4 Strana: 0900
Vycivěti, ěl, ění = vyčkati, erlauern. — koho. Ros.

383576   Vycivilisovati Svazek: 7 Strana: 1065
Vycivilisovati koho pro konstituci, civilisiren. Kká. Td.

383577   Vycízať Svazek: 7 Strana: 1065
Vycízať = do kapky něco vycediti, vy- srkovati, vylisovati Val. Vck., Brt. D. 287.

383578   Vycízeti Svazek: 9 Strana: 0382
Vycízeti. Sr. Cíditi. Gb. ml. III. 2. 346.

383579   Vyciziti Svazek: 4 Strana: 0900
Vyciziti, il, en, ení; vycizovati = vyhnati, vypuditi, entfernen, wegjagen. V.

383580   Vyciziti co odkud Svazek: 10 Strana: 0677
Vyciziti co odkud. (Nevhodné) ovce ze stáda v. (prodati). 1561. Arch. XXII. 189.

383581   Vyclazovač Svazek: 4 Strana: 0943
Vyclazovač, e, f. = chladič, vychlazeč.

383582   Vyclení Svazek: 4 Strana: 0900
Vyclení, n., die Verzollung. Us. V. zboží. Nz. Povinný v-ním. Šp.

383583   Vyclený Svazek: 4 Strana: 0900
Vyclený, verzollt, vermauthet. V. zboží. Us., J. tr.

383584   Vyclitelný Svazek: 4 Strana: 0900
Vyclitelný, verzollbar.

383585   Vycliti Svazek: 4 Strana: 0900
Vycliti, il, en, ení; vyclívati = clo platiti, verzollen. — co: zboží. Zlob., J. tr., Nz.

383586   Výclunek Svazek: 4 Strana: 0900
Výclunek, n ku, m. = čásť stavení ven strmící, der Gebäudeflügel. Us.

383587   Vycmíratl Svazek: 4 Strana: 0900
Vycmíratl = vybryndati, aus-, verplan- schen. — co: vodu. Us. — čeho (mnoho).

383588   Vycmouditi Svazek: 4 Strana: 0900
Vycmouditi, il, ěn, ění = vykouřiti. Na Slov. Us.

383589   Vycmoulati Svazek: 4 Strana: 0900
Vycmoulati = vylokati. Na Slov. Bern.

383590   Vycmrndati Svazek: 7 Strana: 1065
Vycmrndati, verpantschen. Všecku vodu v-la, mouku (po malých částkách zbytečně upotřebila). Us. Semr.

383591   Vycmukati Svazek: 7 Strana: 1065
Vycmukati = vyboskati. Jinak = vy- cucati. Slov. Zátur., Phľd. V. 72

383592   Vycoč Svazek: 9 Strana: 0382
Vycoč = vytíti. Lor. 80.

383593   Vycofkati Svazek: 4 Strana: 0900
Vycofkati, vz Vycoufnouti.

383594   Výcoch Svazek: 4 Strana: 0900
Výcoch, u, m. = hnojní kluza, der Kanal von der Mistlache.

383595   Vycochniti Svazek: 4 Strana: 0900
Vycochniti, il, ěn, ění = vybiti, durch-, abprügeln. — koho. Na Slov., Bern.

383596   Vycokati Svazek: 4 Strana: 0900
Vycokati = vyhnati, wegjagen. Na Slov. Bern.

383597   Vycokati koho odkud Svazek: 8 Strana: 0480
Vycokati koho odkud: z domu = vy- hnati. Phl'd. XII. 56.

383598   Vycouditi Svazek: 4 Strana: 0900
Vycouditi = vycíditi. Na Mor. a Slov.

383599   Vycoufnouti Svazek: 4 Strana: 0900
Vycoufnouti, vycoufati, zurückweichend entkommen. Ros.

383600   Vycouhati Svazek: 4 Strana: 0900
Vycouhati = vycúhati.

383601   Vycouchlina Svazek: 4 Strana: 0900
Vycouchlina, y, f. = vyčouchlina. Šm.

383602   Výcpa Svazek: 4 Strana: 0900
Výcpa, y, f., das Ausfüilsel. Šm.

383603   Vycpálek Svazek: 4 Strana: 0900
Vycpálek, lka, m.., osob. jm. V. J., prof. v Rychn. n. Kn.

383604   Vycpání, n Svazek: 4 Strana: 0900
Vycpání, n., die Ausstopfung.

383605   Vycpanice Svazek: 4 Strana: 0900
Vycpanice, e, f., die Ausstopfung. NA. III. 13.

383606   Vycpanice Svazek: 10 Strana: 0496
Vycpanice, e, f. = vycpaná čásť chomoutu. Otr. XX. 14.

383607   Vycpanina Svazek: 9 Strana: 0382
Vycpanina, y, f. = vycpané místo. Ott. XIV. 548b.

383608   Vycpanka Svazek: 4 Strana: 0900
Vycpanka, y, n., Polster, n. Šm.

383609   Vycpanosť Svazek: 8 Strana: 0480
Vycpanosť, i, f. Pěkná v. ptáků těch krášlí jeho sbírky = pěkně vycpaní ptáci. Stč. Kon. 184.

383610   Vycpaný Svazek: 4 Strana: 0900
Vycpaný; -án, a, o, ausgestopft, ausge- schöpft.

383611   Vycpaný čím Svazek: 7 Strana: 1065
Vycpaný čím: žíněmi. Us. Pdl.

383612   Vycpatel Svazek: 4 Strana: 0900
Vycpatel, e, m., der Ausstopfer.

383613   Vycpatelka Svazek: 4 Strana: 0900
Vycpatelka, y, vycpatelkyně, ě, f., die Ausstopferin.

383614   Vycpati Svazek: 4 Strana: 0900
Vycpati, vycpávati, ausstopfen. — co, koho čím: ptáka koudelí, Us., podušku peřím, D., polštář ostřižky, Kom., břicho pokrmy, Lom., srdce pýchou. V. V. slam- ník slamou, díry mechem. Tč.

383615   Vycpati Svazek: 7 Strana: 1065
Vycpati. Dej se i se svým návrhem v. Us. Fč.

383616   Vycpávač Svazek: 4 Strana: 0900
Vycpávač, vycpavač, e, m. der Aus- stopfer. V. ptáků. Us.

383617   Vycpávačka, vycpávačka Svazek: 4 Strana: 0900
Vycpávačka, vycpávačka, y, f. = vy- cpatelka. Bern.

383618   Vycpavárna Svazek: 8 Strana: 0480
Vycpavárna, y, f., Ausstopfzimmer, n. Sterz. 1. 362.

383619   Vycpavka Svazek: 4 Strana: 0900
Vycpavka, y, f. = čím se vycpává, die Füllung. Bern.

383620   Vycrčeti Svazek: 4 Strana: 0900
Vycrčeti, vycrč, el, ení, vycrkati, vy- crknouti, knul a kl, utí, vycrkovati = crkem vytéci, aussiekern, auströpfeln, ausfliessen. — co kam (odkud). Vycrkl všecku ko- řalku do sebe; vodu z hrnce na zem (vylil); Pes se vycrkl na každý kámen. Us. Tč. Vy- crklo mu ze sklenky na košili. Us. Tč. — kudy odkud. Mnoho vína ze sudu tou děrou vycrčelo. Jg. — co: korbelíček piva (vypiti). Us. Ona nic pořádného nedá, jen tak něco vycrkne. Us. Dch.

383621   Vyctění, n Svazek: 4 Strana: 0900
Vyctění, n., das Bewirthen, die Bewir- thung; die Ausschmähung.

383622   Vyctěný Svazek: 4 Strana: 0900
Vyctěný; -ěn, a, o, bewirthet. — V., ausgescholten, geschmäht.

383623   Vyctiti Svazek: 4 Strana: 0900
Vyctiti, il, ěn, ění, vyctívati. — koho kde (u sebe) = vyčastovati, beehren. V. — koho. Vyctil ho až hanba (= vyhubo- val, ausschimpfen, ausschelten, ausschmähen). Sych. — čím: rozkošnými krměmi. Ler. — co komu. Chtějíc sobě obroky neb dary biedné vyklekati, vyklaněti, vymodliti a vyctiti. Hus I. 85. Alespoň jedno dítě se mu v-lo (= vydařilo). U N. Bydž. Kšť.

383624   Vycucanina Svazek: 10 Strana: 0496
Vycucanina, v, f. V. z prstů (smyšlená věc). Nár. list. 1904. 257. 3.

383625   Vycucati Svazek: 4 Strana: 0900
Vycucati, vz Vycicati.

383626   Vycuclaný Svazek: 4 Strana: 0900
Vycuclaný; -án, a, o, ausgesogen. V. ženská, ausgenützt, deflorirt. Us. na Mor. Šd.

383627   Vycuclati Svazek: 4 Strana: 0900
Vycuclati, vz Vycucati.

383628   Vycúditi Svazek: 4 Strana: 0900
Vycúditi, na Slov. a na Mor. = vycíditi, reinigen. — co: studnu. Us. Šd.

383629   Výcudky Svazek: 4 Strana: 0900
Výcudky, pl., m. = pocudky, pozadky, das Ausgesiebte des Getreides. Na Slov. Bern.

383630   Vycudky Svazek: 7 Strana: 1065
Vycudky, pl, m., vz Odcudky (dod.).

383631   Vycudovať Svazek: 7 Strana: 1065
Vycudovať = vyplísniti. Laš. Brt. D. 287.

383632   Vycudovati Svazek: 4 Strana: 0900
Vycudovati = vyhubovati, vyplísniti. — komu n. koho. Na Mor. a ve Slez. Mtl., Klš., Šd.

383633   Vycudriti komu Svazek: 4 Strana: 0900
Vycudriti komu = vysekati, vydrati. Na Slov. Phld. II. 2. 51.

383634   Vycúhati komu Svazek: 4 Strana: 0900
Vycúhati komu = notně vybiti, tüchtig durchbläuen. Na Mor. Vck., Brt. — čím. Vycúhal mu řemenem. Mor. Šd.

383635   Výcuch Svazek: 8 Strana: 0480
Výcuch, u, m. = otvor do sklepa, jímž se sypou do něho brambory. Záp. Mor. Brt. D. II. 414. — V. = kanál močový z chléva, vécocht. Han. Ib. Cf. Hejcuk.

383636   Vycuchati Svazek: 4 Strana: 0900
Vycuchati, vycuchávati = cucháním spo- třebovati, verstreuen. — co čeho: píci. Ten té píce vycuchal (neurčitou měrou). — ko- mu, koho = vyhubovati. Us. Kšť.

383637   Vycuchtovati Svazek: 4 Strana: 0900
Vycuchtovati = vybiti. Na mor. Valaš. Vck.

383638   Vycukati Svazek: 4 Strana: 0900
Vycukati, vycuknouti, kl, ut, utí. — co: míč (vyraziti do výšky, in die Höhe schla- gen), Us., pivo (vychlastati, aussaufen). Bern.

383639   Vycukati Svazek: 9 Strana: 0382
Vycukati = vytahati. V. koho za vlasy. Sá. Povíd. 274.

383640   Vycukrovati Svazek: 7 Strana: 1065
Vycukrovati melassu = cukru zbaviti Cf. Vycukřiti. Ott. V. 766. b.

383641   Vycukřiti Svazek: 4 Strana: 0900
Vycukřiti, il, ení. — co. Již jsme cukr v-li, verbrauchen Us. Šd.

383642   Vyculati se Svazek: 4 Strana: 0900
Vyculati se. Sedí panna v komoře, vy- culať se nemóže a přišel k ní sluha a pak se vyculala (latka s mlékem. Hádanka ve Slez. ). Šd.

383643   Vycumlati Svazek: 4 Strana: 0900
Vycumlati, ausschlotzen, aussaufen. — co: cumel atd.

383644   Vycupati Svazek: 4 Strana: 0901
Vycupati, ausstampfen, abdreschen, ab- prügeln. — co čím kam: díru do bláta nohama. — koho (vytlouci). Ros. — V. = vybiti, durchprügeln. Mor. — komu čím jak: prutem dětem po hřbetě, po řiti. Tč. — V. = oklepati, vyklepati, ausklopfen. — co čím: peřiny rákoskou. Na mor. Valaš. Vck. — V., auszupfen. — co jak odkud: nitky z plátna. Us. Tč. Plátno na cupaninu. Us. Tč.

383645   Vycupkati Svazek: 4 Strana: 0901
Vycupkati, na Slov. = vybiti, abprügeln.

383646   Vycupovati Svazek: 4 Strana: 0901
Vycupovati, z něm. auszupfen = vyšklu- blati, vytrhati. D. Vz Vycupati.

383647   Vycúrati se Svazek: 4 Strana: 0901
Vycúrati se = vyscati se. Na Slov. Bern.

383648   Vycuřiti Svazek: 4 Strana: 0901
Vycuřiti, il, en, ení = psici vyklestiti, eine Hündin ausschneiden. Bern.

383649   Vycuzditi Svazek: 4 Strana: 0901
Vycuzditi = vycuditi, vycuhati, vybiti, durchprügeln. Na Slov. Dbš. Pov. I. 367.

383650   Vycužník Svazek: 10 Strana: 0496
Vycužník, a, m. = lichvář. Slez. Slám. Put. 67.

383651   Vycválaný Svazek: 4 Strana: 0901
Vycválaný; -án, a, o = vycvičený, vy- káraný, způsobný, durchgehobelt, dressirt, ausgebildet. Mor. Bkř., Šd. Ten ještě není v-ný. Šd., Sk. Má necválaná děcka. Mor. Šd.

383652   Vycválati Svazek: 4 Strana: 0901
Vycválati, herausgallopiren, ausrennen. — s čím odkud: s koněm ze dvora v. Us. Tč. — V. = vycepovati, vykárati, vy- cvičiti, aushobeln, ausbilden, dressiren, ab- richten. — koho. Mor. Šd., Dch. — co, koho: všecky kouty v. (vyběhati), koně (projeti, durchs Gallopiren ermüden). Bern. — se (cváláním se unaviti). Us., Šm.

383653   Vycválati komu co Svazek: 10 Strana: 0496
Vycválati komu co. V. komu co a pře- třásati = pocuchati. Mart. S. Ind. 234.

383654   Vycvaňhati sobě co Svazek: 4 Strana: 0901
Vycvaňhati sobě co = čvaňháním zí- skati, ausmanschen. Ros.

383655   Vycváraný Svazek: 7 Strana: 1065
Vycváraný = prohnaný. V. kluk U Ro- kyc. Fč.

383656   Vycvečkovaný Svazek: 4 Strana: 0901
Vycvečkovaný; -án, a, o, mit Zwecken, Zwecknageln beschlagen. Na Mor. Tč.

383657   Vycvečkovati Svazek: 4 Strana: 0901
Vycvečkovati, mit Zwecken beschlagen. — co čím: podešvy cvočky. Mor. Tč.

383658   Vycvekovat Svazek: 10 Strana: 0677
Vycvekovat zz cvekama (cvočky) vybiti. Brt. Sl.

383659   Vycvičená Svazek: 4 Strana: 0901
Vycvičená (kázeň), é, f. Poslal syna na v-nou do města. Us. Č.

383660   Vycvičenec Svazek: 4 Strana: 0901
Vycvičenec, nce, m., absolvirter Zög- ling. Šm.

383661   Vycvičení Svazek: 4 Strana: 0901
Vycvičení, n. = vzdělání, zdokonalení, vybroušení, vycvičenosť, vybroušenosť, die Schulung, Uibung, Unterrichtung, Ausbil- dung. Jg., Nz., Dch. Podrobné v., Detail- Ausbildung. Dch. V. ve sv. písmě náleželo ku každému dobrému vychování. Ddk. IV. 246.

383662   Vycvičenosť Svazek: 4 Strana: 0901
Vycvičenosť, i, f., die Ausbildung, Kultur, Gewandtheit, das Bewandertsein, die Rou- tine. Jednatelská v. Dch.

383663   Vycvičený Svazek: 4 Strana: 0901
Vycvičený; vycvičen, a, o, ausgebildet, eingeschult, geübt, abgerichtet. — V. mysl, V., vojáci. D. — v čem: v umění. V. V. v boji. Pís. Šal. 3. 8. — kde: ve všech školách. Er. P. 50. — jak. Síly odborně vycvičené, fachlich geschulte Kräfte; Kůň jezdecky v., ein zugerittenes Pferd. Dch. — k čemu: k výmluvnosti. V. — nač. Har. Vz Vycvičiti.

383664   Vycvičený Svazek: 7 Strana: 1065
Vycvičený. Moja hlava je po všetkých školách v-ná a samým papierom vybíjaná. Slov. Sl. spv. VI. 229.

383665   Vycvičiti Svazek: 4 Strana: 0901
Vycvičiti, 3. pl. -čí, il, en, ení; vycvi- kati, vycvičovati, vycvikovati = vzdělati, zdokonaliti, vypěstovali, ausbilden, schulen, abrichten, dressiren, üben, unterrichten, lehren. Vz Vycvičený. — co koho: rozum, žáka. Us. — koho k čemu: k zdvořilosti, Bern., ku chvále boží. Kom. — čemu. Vy- cvičili je svým šejdům. Har. — v čem: v rytířských hrách. Zlob. V. se v umění. Bern. V umění vycvičený. V. V. se v ře- mesle válečném; V bitvě jsou tak výtečně vycvičeni, že... Ddk. II. 431., V. 222. On v zbrani nebyl nikdy vycvičen. Shakesp. R. III. (Tč. ). I vycvičen byl Mojžíš ve vší moudrosti egyptské. Sš. Sk. 80. (Hý. ). — kde kdy. Na školách pražských okolo roku 1074. byl vycvičen. Ddk. IV. 120. — čím: učením-se svůj rozum v. — se, sich ausbilden. Us.

383666   Výcvik Svazek: 4 Strana: 0901
Výcvik, u, m., die Ausbildung. Válečný v. tehdejšího lidu českomoravského. Ddk. III. 237. Je na v-kách, er ist in der Aus- bildung. U Opavy. Klš. Mnoho peněz na v. dětí vynaložiti. Us. na Ostrav. Tč.

383667   Výcvika Svazek: 4 Strana: 0901
Výcvika, y, f. = výcvik. Ten člověk nemá žádné výcviky, nepochodil ještě světa. Na Ostrav. Tč.

383668   Vycvikanosť Svazek: 4 Strana: 0901
Vycvikanosť, i, f. = výcvik. Šf. v Mus. 1848. 260.

383669   Vycvikati Svazek: 4 Strana: 0901
Vycvikati, vz Vycvičiti.

383670   Vycvikati Svazek: 8 Strana: 0480
Vycvikati = vycvičiti. U Žleb. NZ. II. 695.

383671   Vycvikovanosť Svazek: 7 Strana: 1065
Vycvikovanosť, i, f., Ausbildung. V. čtenářstva Šf. III. 343.

383672   Vycvikovaný Svazek: 4 Strana: 0901
Vycvikovaný; -án, a, o = vycvičený. Jmt. — v čem: v umění. Kos. Ol. I. 139.

383673   Vycvikovati Svazek: 4 Strana: 0901
Vycvikovati, vz Vycvičiti. — V. = sku- liny ve zdi vyplniti, prostrčiti, zwicken, aus- füllen. Nz. — co čím: zdi drobným kame- ním. Mus. Lépe: vyčkajovati. Vys. — V. = cvikem, ve cviku vyhráti. Us.

383674   Vycvikovati Svazek: 8 Strana: 0480
Vycvikovati = skuliny ve zdi vyplniti. (Zedník) má to obvrci a v. Arch. XV. 42.

383675   Vycvokati Svazek: 4 Strana: 0901
Vycvokati = vypiti, austrinken. Na Slov. Bern.

383676   Vycvokovaný Svazek: 9 Strana: 0382
Vycvokovaný. V. bota. Rais. Bt. 138.

383677   Vycvrčeti Svazek: 4 Strana: 0901
Vycvrčeti, vz Vycvrknouti.

383678   Vycvrkání Svazek: 4 Strana: 0901
Vycvrkání, n., das Ausgiessen, Aus- leeren. — V., das tropfenweise Austrinken. Bern.

383679   Vycvrkaný Svazek: 4 Strana: 0901
Vycvrkaný; -án, a, o, tropfenweise aus- gegossen, ausgeschöpft. — V., tropfenweise ausgetrunken. Bern.

383680   Vycvrkať sa Svazek: 10 Strana: 0496
Vycvrkať sa. Krava sa musí v. (dodá- jeti), aby nepriskla (nepřestala dávať mléko). Slov. Phľd. XX1V. 814.

383681   Vycvrknouti Svazek: 4 Strana: 0901
Vycvrknouti, knul a kl, utí; vycvrkati; vycvrčeti, 3. pl. -čí, el, ení; vycvrkovati, cvrkaje vyhnati, herauszirpen, -schwirren; docvrčeti, auszirpen. — sobě = cvrkati, zir- pen, schwirren. Hodně sobě vycvrkuje. Ros. — co komu odkud kam. Vycvrkne mu kapku z korbele do sklenice (crkem vylije, tropfenweise ausgiessen, ausleeren). Us., Jg. — se = cvrkaje se unaviti, müde zirpen; vyštěbetati se, sich ausplaudern.

383682   Vycvrlíkati Svazek: 4 Strana: 0901
Vycvrlíkati =cvrlikaje dobyti, ausschwir- ren. — si co. Vrabec si někdy smrť vycvr- líká.

383683   Vycvrnknouti Svazek: 4 Strana: 0901
Vycvrnknouti, knul a kl, ut, utí = vy- hoditi, že to cvrnkne. — co: dva zlaté. Oper. hanác. Neházej kamením, vycvrnkneš okno a bude zle. Us. u Kr. Hradce. Kšť.

383684   Vyčabrati se Svazek: 4 Strana: 0901
Vyčabrati se, sich schwer wohin bege- ben. Vz Čabrati se. Nemůže se nijak v.; Než on se vyčabrá! Mor. Šd. Na Slov. Ssk.

383685   Vyčaditi Svazek: 4 Strana: 0901
Vyčaditi, il, zen, ení, na Slov. děn, ění; vyčazovati, ausräuchern. — koho čeho (čím) z kuchyně. Jg. —- sobě co: oči. Kom.

383686   Vyčadnouti Svazek: 4 Strana: 0901
Vyčadnouti, dl, utí = dým ztratiti, den Rauch verlieren. Snad to vyčadne. Ros.

383687   Vyčágat Svazek: 8 Strana: 0480
Vyčágat = vybiti. Han. Brt. D. II. 414.

383688   Vyčahati Svazek: 7 Strana: 1065
Vyčahati = vylézti, hinaufklettern. Val. Vck.

383689   Vyčáhlý Svazek: 10 Strana: 0496
Vyčáhlý = vyčouhlý. V. mnich. Nár. list. 1904. 31. 13.

383690   Vyčachrovati Svazek: 4 Strana: 0901
Vyčachrovati, austschachern. — co na kom, od koho. Us. Tč. Vz násl.

383691   Vyčachřiti Svazek: 4 Strana: 0901
Vyčachřiti, il, en, ení; vyčachrovati = vyměniti, austschachern, auswechseln, aus- tauschen. Bern.

383692   Vyčák Svazek: 4 Strana: 0901
Vyčák, a, m., osob. jm. Arch. II. 72.

383693   Vyčákaný Svazek: 4 Strana: 0901
Vyčákaný; -án, a, o = vyšťákaný. Mor. Šd. Vz Vyčákati.

383694   Vyčakati Svazek: 4 Strana: 0902
Vyčakati, vz Vyčekati.

383695   Vyčákati Svazek: 4 Strana: 0902
Vyčákati = vyšťákati, ausspritzen. Mor.

383696   Vyčalouněný Svazek: 4 Strana: 0902
Vyčalouněný; -ěn, a, o, austapeziert. V. salon. Kos. Ol. I. 246. — čím. Vnitřek schránky krásnou látkou v-ný. Dch.

383697   Vyčalouniti Svazek: 4 Strana: 0902
Vyčalouniti, il, ěn, ění, austapezieren. — co čím: hedvábím. Us.

383698   Vyčalounovaný. V Svazek: 10 Strana: 0496
Vyčalounovaný. V. závěsy. Nár. list. 1904. 23. 3. Sr. Vyčalouněný.

383699   Vyčankati Svazek: 4 Strana: 0902
Vyčankati. — co. Keď vám takje dopisy poposjelau, ktorje on sám na púvoďcoch súkromne viňutkau a vičankau. Na Slov. Phld. I. 1. 58. (Šd. ).

383700   Vyčápaný Svazek: 4 Strana: 0902
Vyčápaný; -án, a, o = vymletý (deštěm). V. skála, ausgehöhlt. Na mor. Valaš. Vck.

383701   Vyčápat co Svazek: 10 Strana: 0677
Vyčápat co. Déšť cestu v-pal (vyhlodal). Sr. Brt. Sl.

383702   Vyčapět Svazek: 10 Strana: 0677
Vyčapět někde = vyseděti nečinně. Brt. Sl.

383703   Vyčapěti Svazek: 4 Strana: 0902
Vyčapěti, ěl, ění, irgendwo hocken, sit- zen. — kde jak dlouho. Celý den by tam vyčapěl. Mor. Šd. Do večera u vás vyča- pěla. Ib. Tč.

383704   Vyčapiť Svazek: 10 Strana: 0496
Vyčapiť = vyvaliť z miesta, vykřiviti (nohu). Slov. Phľd. XXIV. 605.

383705   Vyčapkati Svazek: 4 Strana: 0902
Vyčapkati, ausspritzen, verschütten. — si co odkud: víno ze sklenice (stříkáním vyliti). Leška.

383706   Vyčápkati Svazek: 4 Strana: 0902
Vyčápkati = vyfačkovati, abohrfeigen. Na Slov.

383707   Vyčapotati se Svazek: 4 Strana: 0902
Vyčapotati se. Pusť páva po potoce, nech sa tam vyčapoce. Mor. Brt. Ps. 94.

383708   Vyčaptaný Svazek: 8 Strana: 0480
Vyčaptaný. V. nohy. Phľd. XII. 405. Vz Vyčaptati.

383709   Vyčaptati Svazek: 7 Strana: 1065
Vyčaptati = vyšmatlati. Slov. Ssk.

383710   Vyčapy Svazek: 4 Strana: 0902
Vyčapy, dle Dolany, něm. Wittschapp, vsi u Čáslavi a Jaroměře. Vz S. N. — V., ves u Budějovic na Mor. Tč. Petr a Pavlík z Vyčap. Arch. III. 188., IV. 381. (Šd. ).

383711   Vyčárati Svazek: 4 Strana: 0902
Vyčárati = vyznačiti. Na Slov. Bern.

383712   Vyčariť Svazek: 7 Strana: 1065
Vyčariť = vyměniti. Slov. Němc. VII. 268., I. 247.

383713   Vyčariť koho odkud Svazek: 10 Strana: 0496
Vyčariť koho odkud: z jaskyně čáry ven dostati, vyčarovati. Sbor. slov. 1900. 150., VII. 97.

383714   Vyčarkovati Svazek: 4 Strana: 0902
Vyčarkovati, ausliniren. — co kde: řádky v knize. Mus. 1880. 110.

383715   Vyčarovati Svazek: 4 Strana: 0902
Vyčarovati, vyčarovávati = čarami vy- značiti, durch Striche auszeichnen. — co: směr nějaký. — V. = vykouzliti, hervor- zaubern, heraushexen; durch Zauberei sich zuziehen. — si co. Puch. — koho čím. Ďábla ďáblem nevyčaruješ. Us. Tč. — co odkud čím. Staré baby chtějí nemoc z dětí tatrmánkem v. Na Ostrav. Tč. — V. = vy- čachrovati, vyměniti, austauschen, auswech- seln. Na Slov. Bern.

383716   Vyčarovati si co Svazek: 10 Strana: 0496
Vyčarovati si co = vyměniti. Mladé víly po odchode matkinom jablka si v-ly. Sbor. slov. 1900. 148. Sr. Prečarovati.

383717   Výčas Svazek: 8 Strana: 0480
Výčas, u, m. = příliv a odliv. Mus. 1895. 274.

383718   Vyčasení Svazek: 4 Strana: 0902
Vyčasení, n., die Ausheiterung. Bern. Vyčasený; -en, a, o, ausgeheitert. Bern.

383719   Vyčasiti Svazek: 4 Strana: 0902
Vyčasiti, vyčasniti, il, en, ení; vyčaso- vati = vyjasniti, verklären. D. — se, sich ausheitern. Vyčasilo se. D. Kdyby pán Bůh dal, aby se vyčasilo. Us. Zb. Budeme čekati, až se vyčasí. Us. Tč., Krjk., Šd. Po dešti se v-lo.

383720   Výčasný Svazek: 8 Strana: 0480
Výčasný. V. úkazy. Mus. 1895. 274. Vz Výčas (3. dod.).

383721   Vyčastování Svazek: 4 Strana: 0902
Vyčastování, n., die Bewirthung. V. ně- komu dáti. Mus. 1880. 404.

383722   Vyčastovaný Svazek: 4 Strana: 0902
Vyčastovaný; -án, a, o, bewirthet.

383723   Vyčastovat Svazek: 8 Strana: 0480
Vyčastovat dceru = dáti jí výbavu. Vel. Meziříčí. Brt. D. II. 414.

383724   Vyčastovati Svazek: 4 Strana: 0902
Vyčastovati, vyčestovati = častováním uctiti, traktiren, mit einem Schmause be- wirthen. — koho (akkus. ) čím: lahůdkami. Sych. — jak. Někoho bez jeho škody vy- častovati, schadlos halten. D. — adv. Štědře, Sych., skvostně. D. — kde: v zahradě v be- sídce, pod košatým dubem atd.

383725   Vyče Svazek: 4 Strana: 0902
Vyče, sturea, zastr. Veleš.

383726   Vyčečeřiti Svazek: 4 Strana: 0902
Vyčečeřiti, il, en, ení = vyjeziti. Ros.

383727   Vyčechrati Svazek: 4 Strana: 0902
Vyčechrati, aufbauschen, auflockern. Us. Vz Načechrati. — co: peřiny, mouku. V. si vlasy, sich ausraufen. U Uher. Hrad. Tč.

383728   Vyčekati Svazek: 4 Strana: 0902
Vyčekati, vyčkati, vyčekávati, vyčkávati, abwarten; čekaje dosíci, erwarten; přečkati, er-, überleben; dočkati se, er-, ablauern. Jg. — abs. Čas se vyčkati musí. Bern. Ja bych čekala, nic nevyčkala. Sl. ps. 263. Nuž sa- dol si tam a tam vyčkával. Dbš. Pov. III. 91. — co, koho: kázání. Bern. On ani 6 měsíců nevyčkal. V. Tam výsledek Vladi- slavova podniknutí vyčkal. Ddk. III. 111. (II. 79. ). Samo-li tě štěstí nevyčká, na koni ho nedohoníš. Šd. Vyčkaly myši kocoura, tancují (dočkaly se, že odešel). Ros. — Ne- mohli v., ažby... Dvě kron. —jak dlouho. Těšil tú paničku, aby už len vyčkala do pokona. Dbš. Pov. IV. 68. Celou hodinu v. Us. Dch. Za tři dni jsem tam vyčekal. Har. — čeho. Vyčkej času, jako husa klasu. Prov. Nepriatelia sú za námi, máme jich vyčkať? Lipa 248. Aby mohli v. lepší příležitosti; Byloť třeba v. návratu biskupova: Vyčekej příštího dne. Ddk. II. 263., III. 33., IV. 319. — (co, čeho) kde. Tč. Výsledek tohoto svolání měli asi nejspíše k císařskému na- řízení biskupové naši ve Voroně v.; Vojsko nechť pokojně na místě vyčká, co osud o něm rozhodne. Ddk. II. 337., 393. (III. 72. ). — jak. S pokojem a bez starosti nechť prý vyčeká nového poselství. Ddk. II. 253. — s čím. Dch. Biskup v odpověď vzkázal, aby s pohřbením vyčkáno bylo, až on sám přijde. Ddk. IV. 305. — za kým. Nebudem sa s vaším synom shovárať, ale budem za inšími vyčkávať. Sl. ps. 312. — na koho kým. Pochopy dal na ni v. a vhodným okamžením odnésti. Kld. II. 55.

383729   Výčelišťák Svazek: 4 Strana: 0902
Výčelišťák, a, m., gnathobolus, ryba holobřišná. Krok I. d. 108.

383730   Vyčeliti Svazek: 4 Strana: 0902
Vyčeliti, il, en, ení, vyčelovati = čelem (předkem) voru vyjeti. Us. — se = vyčesá- ním vlasů do výšky velké čelo učiniti, durch Haarfrisur eine grosse Stirn sich machen. Ta se v-la a nesluší jí to. Us. u Kr. Hradce. Kšť.

383731   Vyčeliti Svazek: 7 Strana: 1065
Vyčeliti, die Stirnenden, das zu flös- sende starke Klotzholz behacken. Mor. Škd.

383732   Vyčenichati Svazek: 4 Strana: 0902
Vyčenichati, aus-, herausspüren, -schnüf- feln, auswittern. — co. Dch., Lpř.

383733   Vyčený čemu Svazek: 4 Strana: 0902
Vyčený čemu: věščbám vítězovým. LS. v. 50. Vz Věščba.

383734   Výčep Svazek: 4 Strana: 0902
Výčep, u, m., der Ausschank, Schank. J. tr. V. všelikého druhu vína, lépe: prodej všelikého vína. Ib. V. piva přes ulici, lépe: prodej piva přes ulici. Brs. 2. vyd. 259. Drobný v., der Kleinschank. Dch. Odváděti peníze z výčepu. Pal. Dj. II. 1. 381. K vy- držování třináctého kanovníka vykázal na místě prebendy týhodně 12 denárů z výčepu medoviny v Kroměříži. Ddk. V. 44. Cf. Výlev.

383735   Výčepák Svazek: 4 Strana: 0902
Výčepák, u, m., der Schanktisch. Dch.

383736   Vyčepcovati komu Svazek: 4 Strana: 0902
Vyčepcovati komu = vybiti, vypohlav- kovati, durchprügeln. Mor. Brt., Šd.

383737   Vyčepčiti Svazek: 4 Strana: 0902
Vyčepčiti, il, en, ení = vyčepcovati. Na Mor. a Slov. Jg., Phld. II. 2. 51. — V. se, sich bebauben. Na Slov. Ssk.

383738   Výčepek Svazek: 4 Strana: 0902
Výčepek, pku, m. Soudek skoupý na v-pky. Čch. Bs. 8. Na výčepky, zum Aus- schank. Dch.

383739   Vyčepený Svazek: 10 Strana: 0496
Vyčepený = ozdobený. Ouboč. Rgl.

383740   Vyčepiti Svazek: 4 Strana: 0902
Vyčepiti, il, ení, ení — čepením získati sobě co. Ros. — V., aus der Angel heben. Us. Ssk. — komu = vybiti, durchprügeln. U Olom. Šd.

383741   Výčepna Svazek: 4 Strana: 0902
Výčepna, y, f., die Schenkstube, Schänke, Schenkstätte. Dch.

383742   Výčepné Svazek: 8 Strana: 0480
Výčepné, ého, n. Čel. Pr. m. I. 592.

383743   Výčepní Svazek: 4 Strana: 0902
Výčepní, Schank-. V. právo, das Schank- recht; v. živnosť, die Schanknahrung. J. tr. V. místnosť, die Schanklokalität, Dch., slou- pec. Wld.

383744   Výčepnický Svazek: 4 Strana: 0903
Výčepnický. V. život, die Schanknahrung. Dch. V. bratrstvo, Schänkerkonfraternität, f.

383745   Výčepnictví Svazek: 8 Strana: 0480
Výčepnictví, n., Schank, m. Sterz. II. 791.

383746   Výčepník Svazek: 4 Strana: 0903
Výčepník, a, m., der Schankwirth, Schan- ker. Bratrstvo v-ků, die Schänkerkonfrater- nität. Dch.

383747   Výčepný Svazek: 4 Strana: 0903
Výčepný = výčepní, Schank-. V. pivo, stůl, živnosť. Dch., Zpr. arch. IX. 106.

383748   Vyčepovati Svazek: 4 Strana: 0903
Vyčepovati (na Slov. také vyčepiti) = čepem vypustiti, verzapfen, ausschänken. Dch., Suk, Bern. — co = vytáčeti, auszap- fen; slovo nové místo staršího vytáčeti. Vz Vytočiti, Vyliti.

383749   Výčepy Svazek: 4 Strana: 0903
Výčepy, pl., m., ves u Znojma. Vck.

383750   Vyčepýřiti se kde Svazek: 7 Strana: 1065
Vyčepýřiti se kde: v plese (pobaviti se). U Žamb. Dbv.

383751   Výčerek Svazek: 10 Strana: 0496
Výčerek, rku, m. = charakter, figura. Man. V. — Mš.

383752   Vyčerkaný Svazek: 4 Strana: 0903
Vyčerkaný; -án, a, o. Takovými jinými znameními jedněch na druhých vyčerkanými zatmívají rozum neumělajších. Jel. Enc. m. 58.

383753   Vyčerněný Svazek: 7 Strana: 1065
Vyčerněný, angeschwärzt. Roura uvnitř koptem v-ná. ZČ III 47

383754   Vyčerniti Svazek: 4 Strana: 0903
Vyčerniti, il, ěn, ění; vyčernívati, vyčer- ňovati = černidlo zpotřebovati, die Schwärze verbrauchen; zúplna počerniti, ausschwär- zen. Mnoho vyčerňuješ (černidla potřebuješ). Jg. — co čím: inkoustem (celé počerniti).

383755   Vyčerniti co Svazek: 8 Strana: 0480
Vyčerniti co: začáteční slovo (černí vy- plniti). Nár. list. 1894. č. 210. 5. V. kšíry. Kat. z Žer. II. 307.

383756   Výčerp Svazek: 4 Strana: 0903
Výčerp, u, m. = vyčerpnutí, das einma- lige Ausschöpfen. L.

383757   Vyčerpání Svazek: 4 Strana: 0903
Vyčerpání, n. = vybrání, die Ausschöp- fung. Úplné v. předmětu. Mus. 1880. 526. V. programu. Us. Vz Vyčerpati.

383758   Vyčerpaný Svazek: 4 Strana: 0903
Vyčerpaný; -án, a, o, ausgeschöpft.

383759   Vyčerpatel Svazek: 4 Strana: 0903
Vyčerpatel, e, m., der Ausschöpfer, Ex- cerpist. Neunavný v. starých knih. Tč.

383760   Vyčerpatelný Svazek: 4 Strana: 0903
Vyčerpatelný, erschöpflich. Krok.

383761   Vyčerpati Svazek: 4 Strana: 0903
Vyčerpati, vyčerpnouti, pnul a pl, ut, utí; vyčerpávati = vyvážiti, auspumpen, ausschöpfen. — co: vodu, D., studnu. — co odkud: vodu ze studny, slova z knih. Us. — V. = do konce probrati, erschöpfend behandeln. — co: program, látku, lépe: vyříditi, ukončiti, provésti, probrati. Brs. 2. vd. 259.

383762   Vyčerpati Svazek: 7 Strana: 1065
Vyčerpati něčí sílu, prostředky spolku, Us, veselí, Vrch., předmět. Tš., Osv — co jak: finance až na dno Sbn. — co čím : vzduch vývěvou Us. Pdl.

383763   Vyčerpavý Svazek: 4 Strana: 0903
Vyčerpavý, erschöpfend. Šm.

383764   Vyčerstvěti Svazek: 4 Strana: 0903
Vyčerstvěti, 3. os. pl. -ějí, ěl, ění = vyčerstviti se, sich erfrischen. V. — kde: na vzduchu, v síni.

383765   Vyčerstvěti Svazek: 7 Strana: 1065
Vyčerstvěti také = přestati býti čerst- vým. Náš chléb již v-věl (ztvrdl, vyschl). V Roušíně Plsk.

383766   Vyčerstviti Svazek: 4 Strana: 0903
Vyčerstviti, il, en, ení; vyčerstvovati = čerstvým učiniti. — co, se. Us. — kdy. Vyčerstvilo se po tom dešti, es hat sich ausgefrischt. Dch.

383767   Vyčerstviti Svazek: 7 Strana: 1065
Vyčerstviti nápoj. Wtr. exc.

383768   Vyčertiti Svazek: 4 Strana: 0903
Vyčertiti, il, ěn, ění, vyčertovati. — co kdy. Každou neděli musí všecko vyčertiti (u každé muziky býti). U Žamb. Dbv. — koho = vyláti. Ros. — se = nákleti se. Us. Jg.

383769   Vyčervenati se Svazek: 4 Strana: 0903
Vyčervenati se, roth werden. — kde. Nebe se na západě vyčervenalo, jako by hořelo. Us. Tč.

383770   Vyčerveniti Svazek: 4 Strana: 0903
Vyčerveniti, il, ěn, ění, vyčerveňovati = červeně vybarviti, roth ausfärben; mnoho n. málo červené barvy zpotřebovati, rothe Farbe verbrauchen. Ros. Cf. Vyčerniti.

383771   Vyčeřiti Svazek: 4 Strana: 0899
Vyčeřiti, il, en, ení; vycérati, vycero- vati = vyštěřiti, vyceniti, vyšklebiti, fletschen. — co na koho: zuby. Bern. Vlkovi mluv: Nebe! on zuby vyceří na tebe. Č. M. 35. — co kam. Zosňal celý hnát z pouta a kama- ráti (psi) vycerili zuby do toho. Dbš. Pov. II. 81. — kde. Už dávno pod kuoškom zuby vicierau. Na Slov. Šd.

383772   Vyčeřiti Svazek: 4 Strana: 0903
Vyčeřiti, il, en, ení; vyčeřovati = vy- šklebiti, ausfletschen. — co na koho. Vl- kovi mluv: Nebe! On zuby vyčeří na tebe. Prov. Koll. Čít. 99.

383773   Výčes, u, výčesek Svazek: 4 Strana: 0903
Výčes, u, výčesek, sku, m. a pl. vý- česky = co se z vlasu, ze lnu, z konopí atd. vyčesá, Kämmlein, Abfallsel vom Kämmen, Hecheln. Výčes ze lnu (pačesky), z vlny, s koně (česanina); Mnoho výčesků, málo vlny. Bern.

383774   Vyčesání Svazek: 4 Strana: 0903
Vyčesání, n., das Auskämmen.

383775   Vyčesaný Svazek: 4 Strana: 0903
Vyčesaný; -án, a, o, ausgekämmt. V. vlasy.

383776   Vyčesati Svazek: 4 Strana: 0903
Vyčesati, -česám a -češi; vyčesávati, vyčesnouti, vyčísnouti, snul a sl, ut, utí; vyčesovati = hřebenem, štětkou, kartáčem vyčistiti, auskämmen, ausbürsten, striegeln, mit der Bürste ausputzen; mit dem Besen auskehren. — co, koho: vlasy (hřebenem vyčistiti), Us., koně (hřebelcem vyčistiti, striegeln). Ros. — co odkud čím komu: špínu, vši, hnidy hřebenem s hlavy. V. hlavu hřebenem, koně hřebelcem, šaty štětkou n. kártáčem. — koho, co komu = za vlasy vyrvati, vykrákati, durchprügeln, striegeln, durchwalken, zausen, durchhecheln. Ros., Šd., Brt. V. někomu hřbet. Us. Dbv. — co odkud kam. V. vlasy s čela za uši. Us. Tč. — co komu odkud. Vyčesal mu tučné (lačné) z libového (vydrbal mu slušně. Vz Trest). Jg., Č.

383777   Vyčesati Svazek: 10 Strana: 0496
Vyčesati. Víc nedám, já peněz na sobě nevyčesal. Zvon III. 52.

383778   Vyčesati co komu Svazek: 9 Strana: 0382
Vyčesati co komu: šaty (vyčistiti). 1615. Mtc. 1899. 282.

383779   Výčesek Svazek: 4 Strana: 0903
Výčesek, vz Výčes.

383780   Výčesek Svazek: 7 Strana: 1065
Výčesek, sku, m. = co se při česání vlasů vyčesá. Mtc XV. 191. Výčet. Cf. Jg. Slnosť 41., 163. V. čá- stek. Dk. Aesth. 39. Prodávati na v. Wtr. Obr. I 614.

383781   Výčeskový Svazek: 4 Strana: 0903
Výčeskový = co je z výčesků, von ge- krämpelter Wolle o. Flachs. V. sukno. Us.

383782   Výčet Svazek: 4 Strana: 0903
Výčet, čtu, m. = vyčtení, die Aufzäh- lung, das Verzeichniss. Nz., Sš. Mt. 24. V. dobírky, die Specifikation der Nachnahme. Dch. Ve výčtu šetří apoštol toho pořádku. Sš. II. 62. Hlavní nesnáze o půhonech řešena jest hojným výčtem všeho toho, co jíti mělo před soudy městské. Pal. Děj. V. 2. 294. V. knih. Rk. V. zevrubný, die Specifikation. Šp.

383783   Vyčeti Svazek: 4 Strana: 0903
Vyčeti, el, ení, quäken. Zajíc vyčí. Orb. p.

383784   Vyčetlý Svazek: 4 Strana: 0903
Vyčetlý. Že jest muoj úředník nevy- četlý. Půh. II. 493. Vz Vyčtený.

383785   Výčetmo Svazek: 4 Strana: 0903
Výčetmo = výčtem, vyčítaje. V. uzaví- rati, per inductionem. Krok.

383786   Výčetně Svazek: 4 Strana: 0903
Výčetně, taxativ. Dch.

383787   Výčetník Svazek: 4 Strana: 0903
Výčetník, a, m., der Ausrechner. Rk.

383788   Výčetný Svazek: 4 Strana: 0903
Výčetný, Aufzählungs-, Induktions-. V. důkaz (demonstratio per inductionem). Šim. 118.

383789   Vyčiarať Svazek: 7 Strana: 1065
Vyčiarať = vyškrtnouti, vymazati Slov. Jeho vetu z obrany v. DŠk II. 79.

383790   Vyčičati Svazek: 4 Strana: 0903
Vyčičati se (o dětech) = vyscati se, wiescheln. Ros.

383791   Vyčičrati Svazek: 4 Strana: 0903
Vyčičrati, kümmerlich ernähren, aufzie- hen. Na Slov.

383792   Vyčidiť sa Svazek: 7 Strana: 1065
Vyčidiť sa = vystřídati se. Mor. Brt D. 204.

383793   Vyčieraný Svazek: 7 Strana: 1065
Vyčieraný = vylisovaný. V. víno. Slov. Obky. I. 11.

383794   Vyčierať Svazek: 8 Strana: 0480
Vyčierať. Zúbky na pánov v. (ceniti). Slov. Phl'd. 1896. 457.

383795   Vyčíhání Svazek: 4 Strana: 0903
Vyčíhání, n., die Erlauerung. Us.

383796   Vyčíhaný Svazek: 4 Strana: 0903
Vyčíhaný; -án, a, o, erlauert. Us.

383797   Vyčíhati Svazek: 4 Strana: 0903
Vyčíhati, vyčíhávati; vyčíhnouti, hl, ut, utí; vyčihovati, erspähen, ausspähen, er-, ablauern; vyjíti, herausgehen. — abs. Sotva včíhl, hned zas vyčíhl (vyšel). Ros. — co, koho. Ros., Us. Vyčíhal příležitosť, při níž došlo ke sporu. Ddk. VI. 79. Číhal naň, až ho vyčíhal. Kočka vyčíhala myš. Šd. To chlapci dobře vyčíhali. Kká. Td. 45. — co komu v kom. Jenž vyčíhává v každé děvě oběť svou. Němc. — koho kde: v zahradě zloděje v. Us. Šd. — co na kom, Einem etwas ablauern. Dch.

383798   Vyčíhati Svazek: 7 Strana: 1065
Vyčíhati něco ze zálohy. Lpř.

383799   Vyčichl Svazek: 4 Strana: 0903
Vyčichl, a, m., osob. jm. V. Jan. Vz Blk. Kfsk. 1133.

383800   Vyčichlý Svazek: 4 Strana: 0903
Vyčichlý, verduftet, geruchlos. Us. Tč. V. kapky. Us. Mně už všecky zemských kvasnice rozkoší jsou vyčichlé a mutné. Koll. I. 205.

383801   Vyčichnouti Svazek: 4 Strana: 0903
Vyčichnouti, chnul a chl, ut, utí; vy- čišeti, -ší, el, ení; vyčichati, vyčichovati= přestati čichnouti, verduften, aus-, verrie- chen, den Geist verlieren, verfliegen; vy- pátrati, ausspüren. — abs. Víno, kořalka vyčichne. Všecko teplo vyčišelo (vyčichlo). Přikryj pivo víčkem, aby nevyčichlo (ne- vyvětralo). Dch. — V. = oschnouti, trocken werden. Až to žito trochu vyčichne. V Kun- vald. Msk. Dříve vyčichla tráva a obilí se mohlo brát. Us. u Rychn. Ntk. — kde. Fialky na slunci vyčichnou. Tč. — komu odkud. Co pak již onano hostivosť Fi- lippa II. vyčichla lidem z paměti? Skl. V. 28. — co. On vše vyčichá. Us.

383802   Vyčichnutí Svazek: 4 Strana: 0904
Vyčichnutí, n., die Verriechung. Bern.

383803   Vyčichnutý Svazek: 4 Strana: 0904
Vyčichnutý; -ut, a, o, verrochen. Bern.

383804   Vyčichrati co Svazek: 10 Strana: 0677
Vyčichrati co: sudy = učiniti, aby vy- čichly. 1588. Areh. XXII. 313. Sr. Vy- čichrovati ve IV. d.

383805   Vyčichrovati Svazek: 4 Strana: 0904
Vyčichrovati = vyčistiti a vyvětrati, reinigen u. auslüftern. — co: sudy. Mus. IX. 67.

383806   Vyčiliti Svazek: 4 Strana: 0904
Vyčiliti, il, en, ení, vyčilovati, entnerven. Šm.

383807   Výčin Svazek: 4 Strana: 0904
Výčin, u, m., die That, Unternehmung. A súsedné národové slyšiac o jich v-noch a skutkoch. Sl. let. II. 23.

383808   Výčin Svazek: 8 Strana: 0480
Výčin, u, m. = čin, skutek. Phľd. 1893. 883. Ze proti nim v-ny stvára, Ib. 378. Dle Kal. S. 200. = čin bezohledný, násilný.

383809   Vyčínati Svazek: 4 Strana: 0904
Vyčínati = vyváděti. Na Slov. Ssk.

383810   Výčinek Svazek: 4 Strana: 0904
Výčinek, nku, m. = výčin, konečný úči- nek. Dch.

383811   Vyčiněný Svazek: 4 Strana: 0904
Vyčiněný; -ěn, a, o. Ta kůže jest již v-na (zbavena chlupů, vydělaná). Na Hané. Bkř., Brt.

383812   Vyčiniti Svazek: 4 Strana: 0904
Vyčiniti, il, ěn, ění, vyčiňovati = vyndati, herausnehmen; vyčistiti, reinigen; dočiniti, gar arbeiten, recht auswirken, ausarbeiten, ausgärben. Jg. — co: kůži (= vydělati), obilí (= vyčistiti). Us. Jazyk v. (vystrčiti), BO., světnici, kuchyni (vyčistiti). Na mor. Val. Vck. — co odkud: z truhly (vyndati). Mand. — komu = vyhubovati mu, vypesko- vati koho, ausschelten. Ndk., Pm. — komu jak. Vyčinil mu takovým způsobem, že... Kos. V-nil mu až běda. Us. Kšť.

383813   Vyčiniti co Svazek: 7 Strana: 1065
Vyčiniti co: pole = obdělati. Val. Brt. — komu zač = vy hubovati. Za každé dílo notně jí v-ly. Němc. VI. 158.

383814   Vyčiňovat Svazek: 10 Strana: 0677
Vyčiňovat = obdělávat. Brt. Sl.

383815   Vyčírati Svazek: 4 Strana: 0904
Vyčírati, vz Vyčřeti.

383816   Vyčíslení Svazek: 4 Strana: 0904
Vyčíslení, n. Stč. Alg. 86.

383817   Vyčíslený Svazek: 7 Strana: 1065
Vyčíslený ; -en, a, o. V. hodnoty. Pdl. exc.

383818   Vyčísliti Svazek: 4 Strana: 0904
Vyčísliti, il, en, ení. — co: hodnotu zlomku, Stč. Alg. 83., determinanty. Zh. 38.

383819   Výčist Svazek: 4 Strana: 0904
Výčist, u, m. = průchod v úlu, das Ab- gangsloch. Šp.

383820   Vyčistědlný Svazek: 4 Strana: 0904
Vyčistědlný, reinigbar, vertilgbar, ver- zeilich. Nevyčistědlná (t. že nemóž lehce býti vyčištěna) jest vina prodávánie služby duchovnie. Hus III. 238.

383821   Vyčísti Svazek: 4 Strana: 0904
Vyčísti, vyčtu, vyčti, vyčta (ouc), vyčetl a vyčti, čten, ení; vyčítati, na Slov. vyčito- vať (Šd. ) = jistý počet odděliti a někomu odevzdati, aufzählen, auszahlen; pořádkem napočísti, herrechnen, herzählen, nach der Reihe angeben, nennen; vypravovati, pově- děti, hersagen, erzählen, aussagen; vytýkati, vorwerfen, vorrücken, vorhalten; přečísti, auslesen, durchlesen; se = z počtu se vy- vésti, sich ausführen. — co: peníze (vypo- čítati), V., ryby, chleby, Ros., knihu (pře- čísti). Jg. V. čtveru věc. Alx. Chceš-li sám přijda ke dskám peníze vyčítati, čili jinému k vyčítáni poručiti, anebo byla-liby toho jaká jiná potřeba, zase od desk žádnému jich nevyčítaje, vyzdvihnouti. Vš. Jir. 235. V. příčiny něčeho. Us. Kdo by je (zmatky) vyčetl?; Co bych kováře neb vápenníky a jiné dělníky vyčítal ?; V. dobré skutky. Hus I. 200., 237., II. 317. — čeho. A vyčítať tu těch měst a míst do 16. kapit. Br. — co
odkud. Některé z nich vyčítá. V. Něco
z knihy. Us., Br. Něco z očí něčích v. Us.
Netajím, že sa z tých zpráv dá vyčítať boj
pohanstva proti křesťanstvu. Sl. let. IV. 179. Zo slnka možno vyčítať zlodeja (uhodnouti). Dbš. Obyč. 94. Zo sliatého vosku vyčituje potom čarujúca svoje veďmo (věštbu). Phld. III. 3. 292. — co komu (jak). Vyčetl mu 1000 zl. na hotově. Ros. Někomu pří- klady v. (povídati), Jel., pravdu (vyčítati, vytýkati), dobrodiní (vytýkati). Ros., Br., Kram. Vyčítajíce mu tím. Skl. II. 187. Ve- čítala be mně, že já nemám statku; Káča mu vyčítala, koli mu grošů dala. Sš. P. 256., 688. Svědomí mu to vyčítá. Šd. Tu jim vy- čítali a vypsali každému z nich život jich. Bart. 22. Sám chybný jinému nevyčítej, mit Butter auf dem Kopfe gehe nicht an die Sonne. Dch. Nemá co jeden druhému vy- čítať. Vz Vada. L. Kolik jsi mně šátků dala, že jsi mně je vyčítala?; Tam ti budou vy- čítat, že není nic tvého. Er. P. 270., 302. Kom. — co komu kdy jak: v nahodilém pohnutí (vytýkati), Sych., s haněním. Reš. Něco v krátkosti v., Byl., krátkými slovy. Ojíř. V. někomu něco hanlivými slovy. Kká. Td. 321. Vždy do desátého vyčítajíce stí- nali. Pass. 825. Protož mu je (peníze) odtud proti cedulce, že je přijal, vyčísti moci budete. Žer. 348. Když již vyčetl ctnosti a moci jejie pod podobenstvím dřivie voňa- vého. Hus III. 56. Patriarchy, kteréž vyčítá až do Adama. BR. II. 211. Spasitel v súdný deň vyčte šest skutkóv milosrdných. Hus I. 140. — co kde. Mládenec prenášal velikú knihu z jednoho na druhý (stůl) a na kaž- dom stole vyčítal dakoľko mien z tej knihy. Dbš. Pov. III. 65. I vyčítá Bóh tu v zákoně mnoho příbuznosti. Hus I. 207. — proč. Nevyčítati všeho pro tesknosť. Jel. — se z čeho před kým (z počtu se vyvésti). Ze všeho se vyčetl. Ros. Z hřivny se vy- čítati musíš před pánem. Kanc. — se. Na- před se vyčítejme (přede hrou vylosujme říkánkami). Mor. Šd. — že. Vždycky jenom mně vyčítá, že mám kabát plný záplat. Er. P. 273. a.

383822   Vyčísti Svazek: 7 Strana: 1065
Vyčísti. — co odkud kam jak. Aby z jeho tváře vyčtla sobě útěchu. Osv. I. 279. Ze soch i původce jejich beze všech nápisů vyčísti dovedli. Tš Laok. 60. Z sítě ryby do plachet se vyčítají. Násadu (ryb) dva lovci po dvou kusech do plachet vy- čítají. NA. IV. 122. — se. Poručník jest povinen sirotkům počet učiniti a jako úřed- ník se vyčiesti. Výb. II. 825. — Cf. Vy- stírati.

383823   Vyčisti Svazek: 8 Strana: 0480
Vyčisti. Vycituj e dle toho, co se na něm (litém olově) jeví. Mor. Mtc. 1894. 15. Mnozí pro své domácí práce tak dlouhého spisu vy- čísti (= zcela přečísti) nemohou. 1585. Laetus Lukáš. Krátký spis o jednotě Bratří valden- ských. V předmluvě. (Ant. Truhlář.)

383824   Vyčísti se z čeho Svazek: 10 Strana: 0496
Vyčísti se z čeho = vymluviti, vytočiti. Z toho ze všeho těžko se bude v. Chč. S. II. 205a.

383825   Vyčistiti Svazek: 4 Strana: 0904
Vyčistiti, vyčisť, vyčistě (íc), il, štěn, ení; vyčisťovati = čistým učiniti, ausreini- gen, rein machen, säubern, aussäubern, aus- putzen, ausklären; čistěním vyndati, reini- gend absondern; vyhladiti, poliren; se, sich reinigen, sich ausleeren, purgiren. Jg. — co: komín, obuv, šaty, pokoj, zuby, nádobí, oči, uši, rány, stoku, vodu, obilí, vlnu, ža- ludek (život, tělo = vyprázdniti). Us. V. hodiny. Uš. Šp. Pán duši vyčistí; Vyčisť nečistoty zlého skutka, ktož Bohu dóm při- pravuje myslí; Kazatel má vypraviti své sieti t. j. řeč vyčistiti, jíž má lidi z moře tohoto světa Kristovi loviti. Hus I. 336.; II. 209., 279. — co čím (od čeho): skle- nice vodou, V., zlato ohněm, Jg., mozek kýcháním, Kom., žloutenici potem (vz Žlou- tenice). Lk. Od viny utrpením duši vyčistiti; Pravie-li (kněžie), že oni mají moc, aby vy- čistili svým odpuštěním neb zadrželi kají- ciemu, tehdy lživě a marně pýchají; Niko- dem tiemto sv. čtením byl jest vyčištěn z nevěry. Hus II. 159., 228. Aby byl vyči- štěn pokáním. Šf. A vyčistiv ji dary ducha sv. ode všech hřiechóv sobě ji za manželku pojal. Hus III. 50. (Tč. ). — co komu: koni kopyta. D. — co od čeho: rolí od pýře, Kom., obilí od plev, Šp., zemi od zlodějův, Jg., vosk od medu. D. Vyčisť se ode všech světských věcí. V. Od hřiechu věrné vyči- stil; Chtěli je v. od hřiechóv; Připraviece jemu dóm t. j. vyčistiece duši od hřiechóv; Zlá mysl, nebude-li prve bázní převrácena, od hřiechov obvyklých nebude vyčištěna. Hus I. 166., 183., II. 5., 266. (Tč. ). — Bern., Br. — co kdy: vodu po vypálení n. destil- lování. Vys. — co, se z čeho (odkud): se z viny, Jg., plevy z obilí, D., skvrny ze šatu. Us. Každý z nás prinese bílý chléb, slaninu, jestli vyčistíte z té hory brezinu. Sl. ps. Tč. Již má veliké znamenie, že mu pán Bóh ty hřiechy z duše vyčistil. Hus I. 247. — co kde. Nemají moci, aby koho v duši vyčistili od hřiecha, ani aby čistého od hřiecha, když by chtěli, učinili nečistého. Hus II. 342. — co po kom. Hod památný posvěcenie chrámu, kteréž sú byli učinili Machabejští, když sú chrám po pohanech v-li a jeho posvětili. Hus II. 418. — proč. Maria Magdalena přišla k Ježíšovi a nohy zmyla a prve pro žalosť a pro milovánie od hřiechóv jest vyčištěna. Hus II. 271. (Tč. ). — jak. Buoh ji (duši) svú mocí vy- čistí od poškvrny; (Kněz) nemóž mocí svú duše hřiešného od poskvrny v.; Vyčistím ostatky domu Jeroboam, jakož bývá dóm vyčištěn až do čistoty. Hus I. 30., 340., 447. (Tč. ). — se. I řekl sem kněžím a v-li sě a přišli k ostražení bran a k svěcenie svátku. Hus I. 132. Víno se vyčistilo. Us. V. se = vyprázdniti se, sich entleeren. D.

383826   Vyčistiti Svazek: 9 Strana: 0382
Vyčistiti. Ten plat máme v. a očistiti. 1478. Arch. XVIII. 28.

383827   Vyčistivý Svazek: 4 Strana: 0905
Vyčistivý = který vyčišíuje, reinigend, purgirend. V. věc. Ras.

383828   Vyčiščovati Svazek: 4 Strana: 0905
Vyčiščovati = vyčišťovati. Na Slov. Bern.

383829   Vyčišeti Svazek: 4 Strana: 0905
Vyčišeti, vz Vyčichnouti.

383830   Vyčištění Svazek: 4 Strana: 0905
Vyčištění, n., die Reinigung. Vz Vy- čistiti. A smrť jest naše v. Hus III. 278. V. hřiechóv. Hus I. 320. Bývá přísaha k v. od zlého t. j. aby ukázal sě ten čist, na něhož kladú vinu. Hus I. 100. (Tč. ).

383831   Vyčištěný Svazek: 4 Strana: 0905
Vyčištěný; -ěn, a, o, gereinigt. Vz Vy- čistiti. — čím. A když přijde nalezna jej (dom) chvoštišti vyčištěn a okrášlen. Hus II. 100. — od čeho. V-ný od malomocenstvie měl se ukázati kněžím. Hus II. 341. (Tč. ). — čeho. Když bude duše všech skvrn vyči- štěna. Št.

383832   Vyčišťovací Svazek: 4 Strana: 0905
Vyčišťovací, zum Reinigen dienend, Rei- nignngs-. V. kotel, Techn., lékařství. Sal. 226. 36.

383833   Vyčišťování Svazek: 4 Strana: 0905
Vyčišťování, n., öftere Reinigung.

383834   Vyčítálek Svazek: 7 Strana: 1065
Vyčítálek, lka, m. = kdo rád vyčítá. U Kr. Hrad. Kšť. Vz násl.

383835   Vyčítalka Svazek: 7 Strana: 1065
Vyčítalka, y, f. = která ráda vyčítá. U Rokyc. Fč.

383836   Vyčítání Svazek: 4 Strana: 0905
Vyčítání, n, das Her-, Aufzählen. V. V. rodu. Jel. — V., die Vorrückung, Vorhal- tung, Vorwerfung. V. zločinu. Reš. — V. = čtení, die Durchlesung. V. knihy. Bern. — Vz Vyčitek.

383837   Vyčítanka Svazek: 4 Strana: 0905
Vyčítanka, y, f. = říkačka, říkánka, jížto přede hrou se vyčituje, das Loos, Loosen. Vz Vyčísti. Na Slov. Dbš. Obyč. 141.

383838   Vyčítaný Svazek: 4 Strana: 0905
Vyčítaný; -án, a, o, hergezählt, aufge- zählt. Us. Sotva peniaze boli v-né. Na Slov. Dbš. Pov. I. 453. (Sd. ). — V., vorgeworfen. Bern.

383839   Vyčítati Svazek: 4 Strana: 0905
Vyčítati, vz Vyčísti.

383840   Vyčítavě Svazek: 4 Strana: 0905
Vyčítavě, vorwurfsvoll. Ptal se trochu v. Sk. V. namítati. Dch.

383841   Vyčítavý Svazek: 4 Strana: 0905
Vyčítavý = plný výčitků, vorwurfsvoll. Dch. Pojednou se jala bednářka hlasem pla- kati a spustila vyčítavou. Sk. V. zor., Čch. Bs. 143

383842   Vyčítavý Svazek: 7 Strana: 1065
Vyčítavý. V. zrak, pohled, Pdl., líc. Zr.

383843   Výčitek Svazek: 4 Strana: 0905
Výčitek, tku, m., Č., výčitka, y, f. = vyčítání, vytýkání, der Vorwurf. Vz Vyčí- tání. Dělati někomu v-ku, výčitky. Us. Vý- čitky činiti; Proti v-ku se ohraditi; Pichlavé v-tky, spitzige Vorwürfe; Výčitek odčiniti, den Vorwurf wett machen; Vydati se vý- čitkům; Výčitek mimo sebe pustiti; V-tky minouti, über die Vorwürfe hinweggehen; Ten v. jde na něj, trifft ihn; Nemyslil jsem, že si tam půjdu pro výčitek; Nezůstalo mu to bez výčitek; Pro svatý pokoj přijal jsem ten v.; Bylo to nějakých výčitků! Dch. Vý- čitka svědomí. Šd. Za liché výčitky někoho pokárati. Us. Bedřich zahanben a se všech stran výčitkami zasypán jsa slíbil, že pří- činy žaloby odstraní; Ta v. padá na volící knížata; Aby odvrátil od sebe v-tku věro- lomnosti. Ddk. IV. 62., VI. 33., 79. (Tč. ). V ostré seči metá naň výčitky a důtky. Kká. Td. 151. Aby nedůvodnosť výčitek jemu předvrhaných ukázal. Sš. Sk. 75.

383844   Výčitný Svazek: 4 Strana: 0905
Výčitný, vorwurfsvoll. V. slova. Hdk.

383845   Výčitok Svazek: 4 Strana: 0905
Výčitok, tku, m. = výčitek. Na Slov. Ssk.

383846   Vyčitování Svazek: 4 Strana: 0905
Vyčitování, n. = vyčítání. Na Slov. Bern.

383847   Vyčitovanie Svazek: 9 Strana: 0382
Vyčitovanie při pohřbu = nářky. Zát. Př. 81a.

383848   Vyčitovaný Svazek: 4 Strana: 0905
Vyčitovaný; -án, a, o = vyčítaný. Na Slov. Bern.

383849   Vyčitovatel Svazek: 4 Strana: 0905
Vyčitovatel, e, m., der Hererzähler, Durch- leser. Bern.

383850   Vyčitovati Svazek: 4 Strana: 0905
Vyčitovati = vyčítati. Vz Vyčisti. Na Slov. Šf. — koho. Při hrách kedykoľvek potrebno niekomu prevzať prvú úlohu ťažší lebo nemilú, vždy takého vyčítajú zpomedzi seba. Dbš. Obyč. 141. — V. = naříkati, klagen. Na Slov. Ako tak vyčituje, otvori sa odrazu stena. Er. Čít. 68. (Šd. ).

383851   Vyčitý Svazek: 10 Strana: 0496
Vyčitý, vz násl. Vyrčitý.

383852   Vyčívati Svazek: 8 Strana: 0480
Vyčívati m. vyčnívati. Oestr. Mon. (Böhm.) I. 495.

383853   Vyčívený Svazek: 4 Strana: 0905
Vyčívený; -en, a, o. Starý, starý väzeň, v-ný, lysý. Lipa I. 219. (Šd. ).

383854   Vyčivený Svazek: 7 Strana: 1065
Vyčivený. Slov. Oči vpadlé, celé tělo v-né. Koll III. 241.

383855   Vyčkajovati Svazek: 4 Strana: 0905
Vyčkajovati = vystrkati něčím drobným, vyšibrovati, mit etwas Kleintheiligem aus- füllen. — co čím kde. Rozpuklinu ve zdi kaménky v. Doucha ex usu, Vys.

383856   Vyčkání Svazek: 4 Strana: 0905
Vyčkání, n., das Abwarten. V. málokomu uškodilo, ale nedočkavosť bez počtu lidí zavedla. Hkš.

383857   Vyčkaný Svazek: 10 Strana: 0496
Vyčkaný. Nám jest v-ným hostem (kte- rého jsme se dočkali). Stan. III. 52.

383858   Vyčkati Svazek: 4 Strana: 0905
Vyčkati, vz Vyčekati.

383859   Vyčkávací Svazek: 7 Strana: 1065
Vyčkávací, exspectativ V. léčení.

383860   Vyčkávání Svazek: 4 Strana: 0905
Vyčkávání, n., das Abwarten, Tempo- risiren. Dch.

383861   Vyčkávaný Svazek: 4 Strana: 0905
Vyčkávaný, erwartet. V. žena. Čes. nov.

383862   Vyčkávavosť Svazek: 10 Strana: 0496
Vyčkávavosť, i, f. Nár. list. 1903. 243. 18

383863   Vyčkávavý Svazek: 10 Strana: 0496
Vyčkávavý. V. stanovisko. Nár. list 1903. 159 12.

383864   Vyčkavý Svazek: 4 Strana: 0905
Vyčkavý = kdo vyčká, trpělivý, der etwas abwartet, geduldig, abwartend, temporisi- rend. Jg., Dch.

383865   Vyčkov, Víčkov Svazek: 4 Strana: 0905
Vyčkov, Víčkov, a, m., byl hrad na Mor. u Stražka. Vz S. N.

383866   Vyčlánkovati Svazek: 4 Strana: 0905
Vyčlánkovati = článků zbaviti, ausglie- dern. L. — V. = vymknouti, ausrenken. Bern. — se, entwischen, entschlüpfen. — se kam. Ačkoľvek vlny morské západním vetrom zbúrené dosť velikých baranov vá- laly, vyčlánkovali sme sa do kúpela. Lipa 266. 268

383867   Vyčmáchati Svazek: 4 Strana: 0906
Vyčmáchati = vymáchati, vyprati. co kde. Vyčmáchej tu hadru v čisté vodě. Mor. Šd.

383868   Vyčmouditi Svazek: 4 Strana: 0906
Vyčmouditi, vyčmuď, il, zen, ení, na Slov. děn, ění, vyčmuzovati, vyčmoudnouti, dnul a dl, utí = vykouřiti, ausrauchen. Otevř okna, ať trochu jizba vyčmoudne. Na Mor. Tč. — co: dvě fajfky. Na Slov. Bern. kdy: za den. Bern.

383869   Vyčmuchati Svazek: 4 Strana: 0906
Vyčmuchati = vyčuchati, vyslíditi, aus- spüren. — co kde.

383870   Výčněl Svazek: 7 Strana: 1065
Výčněl, u, m. = vyčnívající kus. V. břehu do moře. Msr. V. ku př. ta čásť kříže, která nad hlavou vyčnívá. Hk. exc.

383871   Výčnělek Svazek: 4 Strana: 0906
Výčnělek, lku, m., der Fortsatz, Pro- cessus. V. řasový, der Ciliarfortsatz, lůž- kový, der Alveolar-, jehlancový, der Pyra- miden-, trnový, der Stachel-, nadpažný (nad- pažek), acromion; v. lebky (násadec), der Schädel-, hákovitý, der Haken-; v. postranný kosti patné, sustentaculum tali; v. kostní, der Knochenfortsatz. Nz. lk.

383872   Výčnělek Svazek: 7 Strana: 1065
Výčnělek. V. bodcový, p. stiloideus, buněk zuboviny, Dentinzellenfortsatz, čeli- sťový, p. maxillaris, čelní, p. frontalis, če- pový, červovitý, p. vermicularis, háčkovitý, p. uncinatus, hákovitý, p. coracoideus, hla- sivkový, p. vocalis, hrdelní, p. jugularis, jařmový, p. zygomaticus, jehlancový, p. pyramidalis, klínovitý, p. clinoideus (přední, střední, zadní, anterior, medius, posticus), klínový, p. sphenoidalis, kloubový, articu- laris (stoupající a sestupný, ascendens et de- scendens), korunovitý, p. caronoideus (kosti loketní, ulnae), kostí, Knochenausschlag, křídlovitý, p. pterygoideus, kůtkovitý, p. condyloideus, lůžkový, p. alveolaris, mečí- kovitý, p. xiphoideus, muzečkový, p. cere- belli (k můstku, ad pontem, k prodloužené míše, ad medullam oblongatam), nadpažní (vz Slov. zdrav.), nejmenovaný, p. anony- mus, nosový, p. nasalis, obratlový, Wirbel-, očnicový, p. orbitalis, patrový, p. palatinus, pobřišnicový, p. peritonei, pochvový či po- ševní, p. vaginalis, příčný, p. transversus, přídatný, p. accessorius, řasinkový, p. cili- aris, síťkovitý, p. reticularis, soscový, p. mammillaris; mastoideus, srpovitý, p. falci- formis, svalový, p. muscularis, trnový, p. spinosus, vedlesoscový, p. paramastoideus, záhrdelní, p. intrajugularis, zkřížený, p. cru- ciatus, zubovitý, p. odontoideus, žeberní, p. costarius; klouby v-ků kloubových, ar- ticulationes processuum articularium. Ktt. exc

383873   Výčnělek Svazek: 10 Strana: 0496
Výčnělek, lku, m. V. skloněný, pro- cessus inclinatus; úbyt lůžkového v-lku kostí čelistních, Alveolaratrophie; v. dolení čelisti, processu8 maxillae inferioris, Unter- kieferfortsatz. Ktt.

383874   Vyčnělina Svazek: 4 Strana: 0906
Vyčnělina, y, f., ixeocá. Vz Vlšk. 5.

383875   Výčnělka Svazek: 4 Strana: 0906
Výčnělka, y, f., vz S. N. X. 43.

383876   Vyčnělosť Svazek: 4 Strana: 0906
Vyčnělosť, i, f., die Vorragung. Dch.

383877   Vyčnělý Svazek: 4 Strana: 0906
Vyčnělý, hervorragend, vorwartsgestreckt. — kam: ku předu. Us. Dch.

383878   Vyčnívadlo Svazek: 8 Strana: 0480
Vyčnívadlo, a, n., Luth, f. Sterz. II. 252.

383879   Vyčnívání Svazek: 4 Strana: 0906
Vyčnívání, n., das Hervorragen. Římsa o velikém v. Zpr. arch. XI. 41.

383880   Vyčnívati Svazek: 4 Strana: 0906
Vyčnívati, hervorragen, vorstehen. Us. Dch., Šp. — odkud. Jednotlivé vozy se zavazadly vyčnívaly z této směsice jako malé pevnůstky. Tč. exc. Jenom některá místa z vody vyčnívají jako ostrovy. Us. Tč.

383881   Vyčnívati Svazek: 10 Strana: 0496
Vyčnívati. Někdy stačí čněti, strměti. Jg. v Mus. 1843. 405.

383882   Vyčnívati. Nad Svazek: 7 Strana: 1066
Vyčnívati. Nad hájem v-la věž. Osv. I. 381.

383883   Výčnivka Svazek: 7 Strana: 1066
Výčnivka, y, f. = co vyčnívá. ZČ. III. 22.

383884   Vyčnuť Svazek: 4 Strana: 0906
Vyčnuť = vyčítati, vorwerfen. — co komu. U Opavy. Klš.

383885   Vyčočoliti Svazek: 7 Strana: 1066
Vyčočoliti někomu = vyhubovati; do- mluviti. U Bydž. Kšť.

383886   Vyčochniti Svazek: 4 Strana: 0906
Vyčochniti, il, ění = za vlasy vytahati, vykrákati, zausen. — komu. Us.

383887   Vyčochniti co Svazek: 9 Strana: 0382
Vyčochniti co = vytlachati. Vých. Čech. Čes. 1. X. 64.

383888   Vyčochrať koho Svazek: 10 Strana: 0496
Vyčochrať koho = vybiti. V. sa na strom = vylézti. Slov. Phľd. XXIV. 345.

383889   Vyčouhati Svazek: 4 Strana: 0906
Vyčouhati, vyčuhovati = ven čníti, her- vorragen. Dch., Vck. — kam jak Na dobrou ruku nad zem to vyčouhá. Us.

383890   Vyčouhlec Svazek: 7 Strana: 1066
Vyčouhlec, hlce, m. = vyčouhlý člověk Tbz.

383891   Vyčouhlý Svazek: 4 Strana: 0906
Vyčouhlý, hervorstehend. Dch. — od- kud: kámen ze skály v. Us. — V. = vy- táhlý a slabý, aufgeschossen und schwach. Us. Je velký? Je takový v. Us. Ntk. — V. = vyzáblý, hubený, hager. Nz. lk. V. jako sítí. Us.

383892   Vyčouchlý Svazek: 4 Strana: 0906
Vyčouchlý = vyzáblý, mager. U Berouna. Dch. — V. = zchytralý, klug. U Jižné. Vrů.

383893   Vyčouchnouti Svazek: 7 Strana: 1066
Vyčouchnouti = vyčichnouti. U Kdýně. Rgl.

383894   Vyčoutí Svazek: 4 Strana: 0906
Vyčoutí, vyčuji, ul, ut, utí; vyčouvati, vyčúvati = vyslýchati, aushören. Na Slov. Bern.

383895   Vyčpárati Svazek: 4 Strana: 0906
Vyčpárati = vypchati. Na Slov. Ssk.

383896   Vyčpělý Svazek: 8 Strana: 0480
Vyčpělý. V. pivo. Světz. 1895. 615.

383897   Vyčpěti Svazek: 4 Strana: 0906
Vyčpěti, vyčpíti, ěl, ěn, ění, vyčpívati = vyštípati, čpěním pokaziti, ausbeissen. — co (čím). Však by to oči vyčpělo. Ros. Všecky věci perné a čpavé kousavostí svou mocnou vyžírají a vyčpívají. Byl. — Jg.

383898   Vyčpulitelný Svazek: 4 Strana: 0906
Vyčpulitelný = co lze vyšpuliti, auf- werfbar, ausreckbar. V. pysky. Ssav. 140.

383899   Vyčpuliti Svazek: 4 Strana: 0906
Vyčpuliti, vz Vyšpuliti.

383900   Vyčreti Svazek: 4 Strana: 0906
Vyčreti, el, en, ení a et, etí; vyčírati = vyvážiti, ausschöpfen. — co. A osudie jeho vyčru. Jer. 48. 12. — co odkud: vodu ze studně. Na Slov. Bern.

383901   Vyčreviti Svazek: 4 Strana: 0906
Vyčreviti, vyčrevovati = vystřeviti, vy- pitvati, ausweiden. Na Slov. Bern.

383902   Vyčteně Svazek: 4 Strana: 0906
Vyčteně = vyčta, aufzählend. V.

383903   Vyčtení Svazek: 4 Strana: 0906
Vyčtení, n., vz Vyčísti. V. pramenů. Mus. 1880. 576. Sám u desk buď nebo jiného k v. peněz pošli. Vš. Jir. 236. V. hrůzných výstupů. Ddk. IV. 238.

383904   Vyčtený Svazek: 4 Strana: 0906
Vyčtený; -en, a, o, aufgezählt. Vz Vy- čísti. Pojistil jim všecky jejich země i statky zejména vyčtené. Pal. Dj. IV. 2. 82. — V., vorgeworfen. Měla bych to všecko od něho vyčtené. Us. Šd. — V. = kdo účty vydal. Úředník nevyčtený = v počtech jsoucí, ein in Verrechnung stehender Beamte. J. tr., Pal. Dj. IV. 1. 219. Jemu vzal jeho mly- náře nevyčteného s jeho poplatky; Úřadník nevyčtený. Půh. I. 250., 291., II. 589. (Tč. ).

383905   Vyčtený Svazek: 7 Strana: 1066
Vyčtený úředník. Atch. VIII. 406.

383906   Vyčtlý Svazek: 10 Strana: 0677
Vyčtlý = vyčtený. Už to mám vyčtlé. Brt. SI.

383907   Vyčtnouti Svazek: 4 Strana: 0906
Vyčtnouti = vyčísti. Na mor. Valaš. Vck.

383908   Vyčtu Svazek: 4 Strana: 0906
Vyčtu, vz Vyčísti.

383909   Vyčtveračiti Svazek: 4 Strana: 0906
Vyčtveračiti, il, en, ení, durch Schel- merei erhalten. — si co: biti. Us.

383910   Vyčtvěřiti Svazek: 4 Strana: 0906
Vyčtvěřiti, il, en, ení = hrou získati, durch Spiel gewinnen. Ros.

383911   Vyčubati komu čím Svazek: 4 Strana: 0906
Vyčubati komu čím, durchprügeln. U Olom. Sd.

383912   Vyčubrati Svazek: 4 Strana: 0906
Vyčubrati = vybiti. Na Slov.

383913   Vyčuditi Svazek: 4 Strana: 0906
Vyčuditi = vypuditi. — koho. U Žamb. Kf.

383914   Vyčuditi komu Svazek: 7 Strana: 1066
Vyčuditi komu = vyhubovati. U Stu- dené. Vlchř.

383915   Vyčúhati Svazek: 4 Strana: 0906
Vyčúhati = vyčíhati. — koho kde: za okny. Na Ostrav. Tč.

383916   Vyčuhovati Svazek: 4 Strana: 0906
Vyčuhovati = vyčouhati.

383917   Vyčuchati Svazek: 4 Strana: 0906
Vyčuchati, vyčuchávati = vyslíditi, vy- hledati, vyčmuchati, vyčíhati, ausspüren, ausspähen. — co. Přece to vyčuchal. Us. Pes zajíce vyčuchal. Ros. — kde: v ko- moře, na půdě, za pecí atd.

383918   Vyčuchnouti Svazek: 4 Strana: 0906
Vyčuchnouti = vyčichnouti. Otevři okno, aby to tu trochu vyčuchlo. Mor. a Slez. Šd.

383919   Vyčulati Svazek: 4 Strana: 0906
Vyčulati = vyčurati. Na Ostrav. Tč.

383920   Vyčupčiti Svazek: 4 Strana: 0906
Vyčupčiti = vyšlehati, auspeitschen. Na Slov. Bern.

383921   Vyčurati se Svazek: 4 Strana: 0906
Vyčurati se, vyčičati se = vyscati se (o dětech), harnen, pissen, wischein. Vz Vy- čulati. — kam. Vyčurej se do hrnce, na dvůr. Us. Šd.

383922   Vyčurditi Svazek: 4 Strana: 0906
Vyčurditi, il, ění = vynadati, aufheissen. To sem mu vyčurdil! Us. u Rychn., u Něm. brodu a j. Hvlk., Msk.

383923   Vyčurchati Svazek: 4 Strana: 0906
Vyčurchati = vytrhati, ausreissen, aus- raufen. — co komu: vlasy. Na Ostrav. Tč.

383924   Vyčúvati Svazek: 4 Strana: 0906
Vyčúvati, vz Vyčouti.

383925   Vyčvachovati Svazek: 4 Strana: 0906
Vyčvachovati = vystříhati. — co kam: vodu na někoho v. Na Mor. Kld 182.

383926   Vyčvati Svazek: 4 Strana: 0906
Vyčvati = vyštvati. — koho čím: psy. Na Mor.

383927   Vyďábliti Svazek: 4 Strana: 0906
Vyďábliti, il, ení = ďáblů vynadati. Na Mor. Šd.

383928   Vydací Svazek: 4 Strana: 0906
Vydací peníze = vydány býti mohoucí, ausgebbar. Us. V. list n. ukázka, der Aus- folgschein, Extraktionsschein, Nz., povolení (p. k vydání, die Erfolglassungsverwilligung). J. tr.

383929   Vydadati se Svazek: 4 Strana: 0906
Vydadati se = vyspati se (o dětech), ausschlafen (in der Kindersprache). Us.

383930   Vydachu Svazek: 4 Strana: 0906
Vydachu, zastr. = vydali. Kat.

383931   Výdaj Svazek: 4 Strana: 0906
Výdaj, e, m. = vydání, die Ausgabe. Hospodář má všecky výdaje a příjmy sčí- tati. Koubl. V. na nejvyšší dvůr. die Civil- liste. J. tr. Má veliké v-je. Us. Šd. Poklad- nice na výdaje (výdajni, výdajová), die Aus- gabskasse; Ve výdajích (ve vydání) býti, in Ausgabe stehen; Počísti n. počítati něco mezi výdaje, etwas in Ausgabe stellen. Nz. Podaj a v. nějaké zásylky, Auf- und Ab- gabe einer Spedition. Dch. Není velkých příjmů bez velkých výdajův. Pk. Vz Vy- dání. — V. = vdavky, die Heirath, Aus- heirathung, Heirathsfähigkeit. Tč. Dívka na výdaj. Na Slov., na Mor. a ve Slez. Plk. Všecky (dcery) na v. byly, heirathsfähig. Sš. P. 118. Byltě tatíček obstarý, měl na výdaj tři dcery. Sš. P. 119. Kraľ má krásnu dcéru na vydaj; Mal jednu jedinú dcéru Kvetušu a tá už bola na vydaj súca; Mladá kňažna bola už hodná na vydaj. Dbš. Pov. I. 313., 415., II. 4. (Šd. ). Devy vydaju ne- dočkavé. Mt. S. X. 1. 50. Ešta sa s bábkami (loutkami) hrá, už na vydaj myslí. Phld. III. 3. 254.

383932   Výdaj Svazek: 7 Strana: 1066
Výdaj. Dostala v. na chýr (značné věno, pěknou výbava). Phl'd. XII. 695.

383933   Vydajeti Svazek: 4 Strana: 0907
Vydajeti, vz Vydojiti.

383934   Výdajiště Svazek: 4 Strana: 0907
Výdajiště, ě, n. V. směnky = místo, kde se směnka vydala. Dch. Vz Směnka.

383935   Vydajné Svazek: 4 Strana: 0907
Vydajné, ého, n., die Ausgabsgebühr. Na Slov. Ssk.

383936   Výdajnosť Svazek: 4 Strana: 0907
Výdajnosť, i, f., die Ergiebigkeit. V. pramene. Dch.

383937   Výdajný Svazek: 4 Strana: 0907
Výdajný = co dobře vydá, sporý, ergie- big, ausgiebig. Us. na Mor. a ve Slez. Jg., Klš. Laskavé slovo není těžké, ale v-né. Hkš. — V. = co se může vydati, verfügbar, disponibel. V. peníze, summa. Pr., J. tr. V. jmění, Us., hotovosť v pokladně. Mus. 1880. 399. V. fond. Nz. —V. = co se vydání týče, Ausgabs-. J. tr. V. článek či položka, die Ausgabspost, sloupec, die Ausgabsrub- rik, pokladnice, die Ausgabskasse. J. tr., Nz. V. kurs, měna = kurs či měna, za niž se nové cenné papíry upisovatelům vydá- vají, der Kommissionskurs. Skř. V. kniha. — V. dívka, heirathsfähig. Bern.

383938   Výdajový Svazek: 4 Strana: 0907
Výdajový = výdajný, Ausgabs-. V. po- kladnice (p. na výdaje), článek n. položka, die Ausgabspost. V pl. také: články či po- ložky výdajův. Nz.

383939   Vydajuchtivosť Svazek: 10 Strana: 0496
Vydajuchtivosť žien: Keď chlap devät ženskýcn koží na palici cez pleco prevese- ných ponesie, pôjde aj tá desiata zaň. Slov. Phľd. XXIV. 424.

383940   Vydaná, vydatá Svazek: 4 Strana: 0907
Vydaná, vydatá, é, f. = vyvdaná, pro- vdaná. Ltk.

383941   Vydánek Svazek: 4 Strana: 0907
Vydánek, nku, m. = vydání. V peněži- tém v-nku. Sl. let. IV. 142. Vz Vydánky.

383942   Vydání Svazek: 4 Strana: 0907
Vydání, n., vydávání = ven dání, das Herausgeben, die Heraus-, Ausgabe. V. po- krmů ze spižírny. Us. V. směnky na někoho, die Wechselziehung. — V. = dodání, ode- vzdání, odvedení, die Uiberlieferung, Uiber- antwortung, Einantwortung, Verabfolgung. V. listu. — V. = oddání v moc, die Uiber- gabe, Auslieferung, Entlassung. V. koho na smrť, zloděje k právu. — V. = vystavení, die Preisgebung, Aussetzung. V. koho v ne- bezpečenství. V-ní něčeho v šanc. Mus. 1880. 486. — V. = vrácení, das Herausgeben. V. groše na zlatý. — V. dcery = vdání, die Verheirathung. Za to vaše v. děkovať vám budu. Sš. P. 828. — V. = dělení, die Ver- keilung, Ausgabe, Auslage. V. — V. knihy prvé, druhé atd., die Auflage. Nz. Do no- vého v. mnoho omylů se vloudilo. Sych. Přimnožené v. knihy, vermehrte Auflage, souborné v., Gesammtausgabe. Dch. V. opra- vené, rozšířené, laciné, skvostné, velínové, přehlédnuté, rozmnožené, valně rozmnožené, nezměněné. Us. V. knihy v Římě se událo. Sš. Sk. 3. Člověk starého v. (ze starého světa, starých mravův a obyčejů). Us. Dbv. — V. nálezu, rozsudku, die Schöpfung eines Urtheiles o. Erkenntnisses. — V. = vypou- štění z sebe, das Vonsichgeben, V. blesku, světlosti, počtu, Us., páry. D. — V. počtu, rozkazu, kletby na koho, otázky atd., das Herausgeben, die Legung. — V. peněz, D., V., v. zařízené, die Herausgabe, Ausgabe. Har. Příjmy a vydání do knihy zapisovati. Kom. Mnoho v., málo příjmů. Ros. V. na stavení. D. Mám veliké vydání. Us. Příjem a v. rovnati. V. V. (výdaj); ve v. (ve vý- dajích) býti; něco položiti u v.; počísti, počítati mezi vydání (mezi výdaje); kniha v. (výdajův); sloupec, etat vydání; úvěr k vydávání; náležité v., náležitosť výdajův; denník v.; článek, položka, skontro, summa, denník, výplatní arch v. (výdajův); v. (vý- daje) běžné, mimořádné, určité, neurčité; v. na hotovosti, na osvětlení; v. uhraditi, příjmem založiti; jiná rozličná v. Šp., Nz. Z příjmuov a v. sirotkuom anebo na po- třeby sirotčí pořádný počet činiti. List z r. 1581. Tč. V. krýti, lépe: uhraditi. Jv.

383943   Vydání Svazek: 7 Strana: 1066
Vydání městská a obecní v 16. stol. Vz Wtr. Obr. II. 575.

383944   Vydánky Svazek: 4 Strana: 0907
Vydánky, pl., die Ausgabe. V-ky až po 50 zl. předseda povoluje. Mt. S. VIII. 1. 91. Vz Vydánek.

383945   Výdanok Svazek: 9 Strana: 0382
Výdanok, nku, m. = výdej. Sr. Výdavok, Vydánek. Zát. Př. 294a.

383946   Vydaný Svazek: 4 Strana: 0907
Vydaný, vydávaný; -án, a, o, ausgegben. V. peníze, Us., summa. J. tr. Kdyby jeden neb druhý chtěl ze služby vystoupiti, má nahraditi cenu za něho vydanou. Ddk. IV. 151. V. práce, obrazy n. figury, Anagly- phen o. Anaglypten. Nz. — zač. Peníze za zboží vydané. Us. — V., herausgegeben. V. kniha. Br. — kde jak: v Praze nákladem Fr. Šimáčka. — V. = ustanovený, festge- setzt. — od koho. Právo od Boha vydané. Kom. Byla vojna vydaná od císaře Jana. Sš. P. 107. Viděla sem a znala sem zákon a proroky od Boha vydané. Hus III. 80. — kde o kom. Podlé nařízení božího o tako- vých synech v zákoně vydaného. BR. II. 7. b. — na koho. Zákon na žákovstvo vydaný. Sych. — jak. My úmluvci od múdrých a opatrných pánuov měst praž- ských mocně vydaní a zvolení (bevollmäch- tigt). Arch. 1. 224. — V., ausgesetzt. — čemu: krajina povodním v. Dch. V. zá- visti. Ráj. — V., ausgegeben, gehalten. — zač. Za pána vydávaný. Us. — V. = vdaná, verheirathet. — za koho: za hod- ného muže. Us. V. — V. v bídě, šp. m.: postavený. Pdg. I. 138.

383947   Vydaný Svazek: 7 Strana: 1066
Vydaný = ustanovený. Bylo jim přiká- záno hajtmany na to vydanými. Výb. II 170.

383948   Vyďapiti se Svazek: 4 Strana: 0907
Vyďapiti se = namanouti se. U Písku. Šbk.

383949   Vyďapovati Svazek: 10 Strana: 0496
Vyďapovati. Babka se tu vyďapuje (jako svědkyně), že jsme spolu řečili. Klatov. Č. 1. XI. 368.

383950   Výdara Svazek: 4 Strana: 0907
Výdara, y, m., ein Wohlgerathener. To je člověk v.; To sú výdary ty jeho děti! Na Ostrav. Tč. Často ironicky: Ta si vzala pěkného v-ru! Ta má dceru pěknou vý- daru! Šd., Klš., Pk.