342001   Theresa Svazek: 4 Strana: 0081
Theresa, vz Teresie.

342002   Theriak Svazek: 4 Strana: 0081
Theriak, u, m., vz Teriak.

342003   Thermický Svazek: 4 Strana: 0081
Thermický, thermisch. T. účinek (teplý), th. Wirkung. Nz.

342004   Thermický Svazek: 7 Strana: 0904
Thermický. T. výjevy při rozpouštění, Šfk. Ruk. 120., účinek slunečních paprsků, t. poměry, t. vlastnosti povrchu zemského; t. anomalie; normaly; růže větrná. Stč. Zem. 532.—537., 544, 554., 604.

342005   Thermický Svazek: 8 Strana: 0427
Thermický. T. růže pro teplotu. Stč. P. př. 86. T. článek elektrický (thermoelektrický). KP. VIII. 63.

342006   Thermoanaesthesie Svazek: 7 Strana: 0904
Thermoanaesthesie, e, f. = nevnímavosť pocitů tepla. Vz Ott. II. 228.

342007   Thermobarometr Svazek: 4 Strana: 0081
Thermobarometr, u, m. = teplotlakoměr.

342008   Thermod Svazek: 8 Strana: 0427
Thermod, u, m.= síla, kterou teplo v sobě chová. Am. Orb. 52.

342009   Thermod-on Svazek: 4 Strana: 0081
Thermod-on, onta, m., byla řeka v Pontu, při níž Amazonky bydlely. Vj.

342010   Thermodiffuse Svazek: 7 Strana: 0904
Thermodiffuse, e, f. ZČ. I. 505.

342011   Thermodynamický Svazek: 8 Strana: 0427
Thermodynamický. T. princip. Vstnk. III. 49.

342012   Thermodynamika Svazek: 8 Strana: 0427
Thermodynamika, y, f. Vstnk. III. 49., 473.

342013   Thermodynamika Svazek: 10 Strana: 0442
Thermodynamika, y, f., Vz Vstnk. XIV. 272.

342014   Thermodynamika Svazek: 10 Strana: 0672
Thermodynamika, y, f. = mechanická theorie tepla. Vz Ott.

342015   Thermoelektrický Svazek: 4 Strana: 0081
Thermoelektrický, thermoelektrisch. T. prvky, sloup. Vz KP. II. 243.

342016   Thermoelektrický Svazek: 8 Strana: 0427
Thermoelektrický. Vz předcház. Ther- mický.

342017   Thermoelektričnosť Svazek: 7 Strana: 0904
Thermoelektričnosť, i, f., Thermoelek- tricität, f. Mj. 458., NA. V. 344.

342018   Thermoelektroskop Svazek: 8 Strana: 0427
Thermoelektroskop, u, m. T. ku studiu vyzařování tepla s povrchu těla. KP. VIII 464.

342019   Thermoelektřina Svazek: 4 Strana: 0081
Thermoelektřina, y, f. = elektřina te- plem, die Thermoelektricität. Vz KP. II. 242., S. N.

342020   Thermoelement Svazek: 8 Strana: 0427
Thermoelement, u, m. Vstnk. III. 302.

342021   Thermograf Svazek: 7 Strana: 0904
Thermograf, u, m. = teplopisec, stroj, který sám teplotu zaznamenává. Stč. Zem. 501.

342022   Thermochemický Svazek: 8 Strana: 0427
Thermochemický. Vstnk. III. 410.

342023   Thermochemie Svazek: 7 Strana: 0904
Thermochemie, e, f. Rm. 133.

342024   Thermochemie Svazek: 10 Strana: 0672
Thermochemie, e, f. T. obírá se vzá- jemnými vztahy energie chemické a tepelné. Vz Ott.

342025   Thermokaustický Svazek: 4 Strana: 0081
Thermokaustický, thermokaustisch. Nz. lk.

342026   Thermomagnetický Svazek: 10 Strana: 0442
Thermomagnetický. Vstnk. XIII. 479.

342027   Thermometr Svazek: 4 Strana: 0081
Thermometr, u, m, vz Teploměr.

342028   Thermometrický Svazek: 7 Strana: 0904
Thermometrický, thermometrisch. T. rozdíly. Stč. Zem. 540.

342029   Thermometrie Svazek: 8 Strana: 0427
Thermometrie, e, f., řec. = měření te- ploty. Vz Vstnk. III. 281. nn.

342030   Thermometrie Svazek: 10 Strana: 0442
Thermometrie, e, f. Vz Vstnk. XIV. 257. nn.

342031   Thermometrograf Svazek: 4 Strana: 0081
Thermometrograf, u, m., der Thermo- metrograph. Vz KP. II. 335.

342032   Thermomultiplikator Svazek: 4 Strana: 0081
Thermomultiplikator, u, m. Vz KP. II. 243.

342033   Thermonatrit Svazek: 4 Strana: 0081
Thermonatrit, u, m., nerost. Vz Bř. 119.

342034   Thermonegativní Svazek: 10 Strana: 0442
Thermonegativní reakce. Vot. 163.

342035   Thermoneutralita Svazek: 10 Strana: 0442
Thermoneutralita, y, f. Zákon t-ty. Vot. 149., 178. 189.

342036   Thermopylae Svazek: 4 Strana: 0081
Thermopylae, -pyl, pl., f., proslulý pro- smyk v Lokridě mezi Oetou a mořem, kde Leonidas s reky svými padl. Vj. Vz S. N.

342037   Thermoskop Svazek: 4 Strana: 0081
Thermoskop, u, m., thermoelektrický sloup k určování rozdílů teploty. Vz KP. II. 243., S. N.

342038   Thermoskop Svazek: 10 Strana: 0672
Thermoskop, u, m. Sr. Ott.

342039   Thermosloup Svazek: 10 Strana: 0442
Thermosloup, u, m. T. ke zkoumání účinku ultračervených jakož i viditelných paprsků různých zdrojů světelných. Sr. Vstnk. XIV. 258.

342040   Thermostat Svazek: 10 Strana: 0442
Thermostat, u, m. Vz Ott. XIX. 992b., Vot. 68., 234

342041   Thermostat Svazek: 10 Strana: 0672
Thermostat, u, m. Vz Ott.

342042   Thermovariator Svazek: 10 Strana: 0442
Thermovariator, u, m. = přístroj k inha- laci. Us.

342043   Thermy Svazek: 4 Strana: 0081
Thermy, pl., f. = veřejné lázně v Římě a j. Vz KP. I. 124.

342044   Thersit-es Svazek: 4 Strana: 0081
Thersit-es, a, m., Řek z řec. vojska před Trojou na slovo vzatý pro svou ošklivosť a utrhačství. Vj. Vz S. N., Hom. Jl. II. 211. -276.

342045   Thes-is Svazek: 4 Strana: 0081
Thes-is, e (thesa, y), f., řec. = věta, v log. pak zvláště taková věta, kterou jest doká- zati, die These; podobně slove thesis vy- slovená věta, o které chce se někdo hádati, jako se děje na př. při veřejných disputa- cích na universitách, der Satz. KB. 312. — T. = zásudek, závěta, závětí, der Nachsatz. — T. v metrice = klad, položka, Rk., kles. Vz Mk. Ml. 315.; Zk. Ml. II. 188.; Sš. 3. V hudbě = ton s přízvukem. Mlt.

342046   Thesaurace Svazek: 7 Strana: 0904
Thesaurace, e, f., z řec. = obohacování, Bereicherung. Kzl. 263.

342047   Thesaurisace Svazek: 10 Strana: 0442
Thesaurisace, e, f. Přechodná doba t-ce. Nár. list. 1903. 114. 17.

342048   Thesaurovati Svazek: 7 Strana: 1392
Thesaurovati mince v bance = uložiti, nevydávati, jako zástavu za papírové pe- níze.

342049   These-us Svazek: 4 Strana: 0081
These-us, a, m., král athenský. Vz S. N.

342050   Thespi-ae Svazek: 4 Strana: 0081
Thespi-ae, í, pl., f. (dle Růže), bylo mě. v Boeotii. Vz S. N. — Thespijský. — Thes- pian, a, m., pl. -né.

342051   Thespi-s Svazek: 4 Strana: 0081
Thespi-s, da, m., původce komoedie attické, okolo 540. př. Kr.

342052   Thespidova Svazek: 7 Strana: 0904
Thespidova kára = venkovské divadlo. Šml.

342053   Thessalie Svazek: 4 Strana: 0081
Thessalie, e, f., krajina řecká. Vz S. N. — Thessal, a, m., der Thessalier. — Thes- salka, y, f., die Thessalierin. — Thessalský, thessalisch.

342054   Theti-s Svazek: 4 Strana: 0081
Theti-s, dy, f. = máti Achillova. Vz S. N.

342055   Thetisch Svazek: 4 Strana: 0081
Thetisch, něm., zusammenlegend, v math. skladný. Stč.

342056   Thialdehit Svazek: 7 Strana: 0904
Thialdehit, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 344.

342057   Thialdin Svazek: 4 Strana: 0081
Thialdin, u, m., v luč., der Thialdin. Nz.

342058   Thiamid Svazek: 7 Strana: 0904
Thiamid, u, m., v lučbě Vz Rm. II. 128.

342059   Thiazol Svazek: 8 Strana: 0427
Thiazol, u, m., v lučbě. Vstnk. III. 247.

342060   Thierkreis, něm Svazek: 4 Strana: 0081
Thierkreis, něm., vz Zvěrokruh.

342061   Thille Svazek: 4 Strana: 0081
Thille, e, m. T. Jos., spisov. Vz Tf. H. 1. 160., 194.

342062   Thille Svazek: 10 Strana: 0672
Thille Jos., spis., 1818. —21. 3. 1900. Vz Ott.

342063   Thioamid Svazek: 10 Strana: 0442
Thioamid, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XII. 54.

342064   Thioanilin Svazek: 7 Strana: 0904
Thioanilin, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 84.

342065   Thiobenzaldehyt Svazek: 7 Strana: 0904
Thiobenzaldehyt, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 113.

342066   Thiobenzofenon Svazek: 10 Strana: 0442
Thiobenzofenon, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XII. 54.

342067   Thiobenzový Svazek: 7 Strana: 0904
Thiobenzový. T. kyselina. Vz Rm. II. 146.

342068   Thiocyanid Svazek: 7 Strana: 0904
Thiocyanid, u, m.,Thiocyanmetall, n. Nz.

342069   Thiocyanovodík Svazek: 4 Strana: 0081
Thiocyanovodík, u, m., v lučbě, der Thiocyanwasserstoff. Nz.

342070   Thiocymol Svazek: 7 Strana: 0904
Thiocymol, u, m. Vz Rm. II. 85.

342071   Thiofen Svazek: 8 Strana: 0427
Thiofen, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. l.,10.

342072   Thiofenol Svazek: 8 Strana: 0427
Thiofenol, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 23.

342073   Thioformaldehyd Svazek: 10 Strana: 0442
Thioformaldehyd, u, m„ v lučbě. Vz Vstnk. XI. 6.

342074   Thiofurfurol Svazek: 4 Strana: 0081
Thiofurfurol, u, m., v lučbě, der Thio- furfurol. Nz.

342075   Thioglykolový Svazek: 7 Strana: 0904
Thioglykolový. T. kyselina. Rm. I. 457.

342076   Thiokarbaminový Svazek: 7 Strana: 0904
Thiokarbaminový. T. kyselina. Rm. I. 140.

342077   Thiokyanatý Svazek: 7 Strana: 0904
Thiokyanatý. T. sloučeniny. Rm. I. 130.

342078   Thiol Svazek: 10 Strana: 0442
Thiol, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XII. 48

342079   Thiomočovina Svazek: 10 Strana: 0442
Thiomočovina, y, f. Vz Vstnk. XI. 11.

342080   Thionurový Svazek: 4 Strana: 0081
Thionurový. T. kyselina, die Thionur- säure. Nz.

342081   Thiooctan Svazek: 8 Strana: 0427
Thiooctan, u, m., v lučbě Vstnk. III. 409.

342082   Thiopyrin Svazek: 10 Strana: 0442
Thiopyrin, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XII. 59.

342083   Thiopyrohroznový. T Svazek: 10 Strana: 0442
Thiopyrohroznový. T. kyselina. Vz Vstnk. XII. 50.

342084   Thiosemikarbazid Svazek: 10 Strana: 0442
Thiosemikarbazid, u, m., v lučbě. Vz Vstnk XII. 54.

342085   Thioserin Svazek: 10 Strana: 0442
Thioserin, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XII. 50.

342086   Thiosinnamin Svazek: 4 Strana: 0081
Thiosinnamin, u, m., zásada sirnatá, druh močoviny. Vz Šfk. 672. Der Thiosin- namin. Nz.

342087   Thiothymol Svazek: 7 Strana: 0904
Thiothymol, u, m. Rm. II. 85.

342088   Thioxanthin Svazek: 10 Strana: 0442
Thioxanthin, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XII. 56.

342089   Thlas-is Svazek: 4 Strana: 0081
Thlas-is, e n. y, f., řec. = zhmoždění, die Quetschung.

342090   Thlips-is Svazek: 4 Strana: 0081
Thlips-is, e n. y, f. = stlačení cév, čím oběh krve vázne.

342091   Thoa-s Svazek: 4 Strana: 0081
Thoa-s, nta, m., král v Taurii. Vz S. N.

342092   T'hodle Svazek: 4 Strana: 0081
T'hodle = dle toho. Kat. 3291.

342093   Thoma Svazek: 8 Strana: 0427
Thoma. Odpověděl Thoma. Ev. víd. 84. Tehdy vece Thomč. Ib. 83. Job. 20. 27. Vok. Thoma. Ib. 84.

342094   Thomasovina, y Svazek: 7 Strana: 0904
Thomasovina, y, f = ocel dle návodu Thomasova vyrobená. Tl. M. 88.

342095   Thomayer Svazek: 4 Strana: 0081
Thomayer (Jamot) Jos., spisov. Vz Tf. H. 1. 143., 192., 193.

342096   Thomayer Svazek: 7 Strana: 0904
Thomayer Jos., nar. 1853., dr. lékař. a prof. české university, spisov. Cf. Bačk. Př. 80., 104.

342097   Thomayer Svazek: 9 Strana: 0341
Thomayer Jos. dr. Sr. Jub. XXXII.

342098   Thomayer Svazek: 10 Strana: 0442
Thomayer Dr. Sr. Zvon III. 363.

342099   Thomayer Svazek: 10 Strana: 0672
Thomayer Jos. dr., prof. a spis, nar. 23. /3. 1853.; T. Fr., odb. spis., nar. 1856. Vz Ott.

342100   Thomistický Svazek: 8 Strana: 0427
Thomistický. T. filosofie. Vz Mus. 1894. 324.

342101   Thomistika Svazek: 8 Strana: 0427
Thomistika, y, f. Mus. 1894. 322.

342102   Thomsonit Svazek: 4 Strana: 0081
Thomsonit, u, m, nerost. Vz Schd. II. 42., Bř. 140.

342103   Thon Svazek: 10 Strana: 0442
Thon Kar., spis.

342104   Thon Svazek: 10 Strana: 0672
Thon Kar., zool. a spis., nar. 1879. Vz Ott.

342105   Thora Svazek: 4 Strana: 0081
Thora (tora), y, f. = desatero v židov- ské synagoze, die Thora. Šd.

342106   Thori-um Svazek: 4 Strana: 0081
Thori-um, a, n. = vzácný prvek. Vz Šfk. 214., KP. IV. 304., S. N.

342107   Thori-um Svazek: 10 Strana: 0442
Thori-um, a, n., v lučbě. Vz Vstnk. XI. 529., XIII. 429., XIV. 411., Phľd. XXIV. 366 Z něho dělají se punčošky, potřebné k Auerovu osvětlení.

342108   Thori-um Svazek: 10 Strana: 0672
Thori-um, a, n. Sr. Ott

342109   Thoričitý. T Svazek: 4 Strana: 0081
Thoričitý. T. kyselina. Vz KP. IV. 304.

342110   Thorit Svazek: 4 Strana: 0081
Thorit, u, m. = kámen. Vz Šfk. 214., S. N.

342111   Thornatý Svazek: 7 Strana: 0904
Thornatý kysličník, Thoriumoxyd, n., soli, Thoriumoxydsalze. Nz.

342112   Thoř Svazek: 10 Strana: 0672
Thoř Čeněk, žurn., 1844. —1894. Vz Ott.

342113   Thořiny Svazek: 9 Strana: 0341
Thořiny, trať na již. Mor. Šeb. 189.

342114   Thořovice Svazek: 4 Strana: 0081
Thořovice, dlo Budějovice, Thořowitz, ves u Lnář.

342115   Thracie Svazek: 4 Strana: 0081
Thracie, e, f., nyní Rumili v jihových. části Europy již. od Dunaje. — Thračan, a, m. — Thracký, Thrakisch. T. Bosporus, Chersonesus.

342116   Thrakoillyrský Svazek: 7 Strana: 0904
Thrakoillyrský poloostrov. Sf. Štrž. I. 510.

342117   Thrakové Svazek: 7 Strana: 0904
Thrakové. Vz Šf. Strž. I. 509. nn.

342118   Thrasybul-os Svazek: 4 Strana: 0081
Thrasybul-os, a, m., Atheňan, jenž vlasť od 30 tyrannův osvobodil. Vj. Vz S. N.

342119   Threma Svazek: 7 Strana: 0904
Threma. Cf. Vor. P. 72., 79.

342120   Threnodie Svazek: 7 Strana: 0904
Threnodie, e, f. = pláč, Threnodie, frivole*., Klagelied, n. Nz.

342121   Threps-is Svazek: 4 Strana: 0082
Threps-is, e n. y, f., řec. = vyživovací činnosť těla. S. N.

342122   Thrombos-is Svazek: 4 Strana: 0082
Thrombos-is, e n. y, f., trombosa, krevný otok. S. N.

342123   Thrombus Svazek: 4 Strana: 0082
Thrombus, u, m. = tromb, kra, pucek, slitina krevná. S. N.

342124   Thuja Svazek: 4 Strana: 0082
Thuja, e, f., rostl., vz Žerav, Sosnovitý.

342125   Thukydid-es Svazek: 4 Strana: 0082
Thukydid-es, a, m., slavný dějepisec řecký, Nar. 472. př. Kr.

342126   Thule Svazek: 4 Strana: 0082
Thule, y, f., u starých báječný ostrov v Severním moři. Rk.

342127   Thuma Svazek: 10 Strana: 0672
Thuma Al., spis., nar. 1838. — T. Kar., illustrator, nar. 1853. Vz Ott.

342128   Thumshirn Svazek: 4 Strana: 0082
Thumshirn, a, m., os. jm. Vz Tf. 393.

342129   Thun Svazek: 4 Strana: 0082
Thun, a, m. T. Jos., hrabě. Vz Jg. H. l. 640., S. N.

342130   Thun Svazek: 7 Strana: 0904
Thun Lev, hrabě, ministr vyučování v Ra- kousku od 1849.-1860., nar. 1811. Cf. Pyp. K. II. 548., Tf. Mtc 299., Šb. Dj. ř. 298., Bačk. Písm. I. 324. — Jos. Mat. hrabě Thun, 1794.—1868. Cř. Bačk. Písm. I. 327.

342131   Thun Svazek: 9 Strana: 0341
Thun hrabě Lev, Thun hrabě František, Thun hrabě Jan Mathiáš. Vz Jub. XXXII.

342132   Thunbergia Svazek: 7 Strana: 0904
Thunbergia, e, f, thunbergia, květina. Dlj. 53.

342133   Thunfisch Svazek: 4 Strana: 0082
Thunfisch, něm., vz Bahník.

342134   Thur Svazek: 8 Strana: 0427
Thur, a, m. Čemu (prečo) še robiš sobo- lem, kedz ši thurem? Phľd. 1895. 187.

342135   Thur Svazek: 9 Strana: 0341
Thur. a, m. = tchoř. Slov. Zát. Př. 118a.

342136   Thuringit Svazek: 10 Strana: 0442
Thuringit, u, m., nerost. Vz Vstnk. XI. 835.

342137   Thuringit Svazek: 10 Strana: 0672
Thuringit, u, m., silikát železa. Vz Ott.

342138   Thurn Svazek: 4 Strana: 0082
Thurn, a, m. T. Taxis (gt. Thurna Taxisa) Rud., kníže. Vz Tf. H. 1. 180.

342139   Thurn-Taxis Svazek: 10 Strana: 0442
Thurn-Taxis kníže Rud. Dr., spis, 25/11. 1833. -l904. Sr. Zvon IV. 140.

342140   Thuřané Svazek: 4 Strana: 0082
Thuřané, v již. Italii. Jejich město Thurii.

342141   Thyest-es Svazek: 4 Strana: 0082
Thyest-es, a, m., syn Pelopův, bratr Atreův, otec Aegisteův. Vj.

342142   Thymián Svazek: 4 Strana: 0082
Thymián, thym, tým, u, m., z lat. thy- mus, mateřídouška římská, vonný thym, rö- mischer Quendel, Thymian. D., Vj., Kom. J. 132.

342143   Thymian Svazek: 10 Strana: 0672
Thymian, tymián, vz Thymus v Ott.

342144   Thymin Svazek: 8 Strana: 0427
Thymin, u, m. CSH6N.2O,. Vstnk. IV. 27.

342145   Thymohydrochinon Svazek: 7 Strana: 0904
Thymohydrochinon, u, m. Vz Rm. II. 97.

342146   Thymochinon Svazek: 7 Strana: 0904
Thymochinon, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 97.

342147   Thymoil Svazek: 4 Strana: 0082
Thymoil, u, m. = látka těkavá. C 24 H16 O4. Vz Šfk. 522.

342148   Thymol Svazek: 4 Strana: 0082
Thymol, u, m.: C20 H14 O2,. Vz Šfk. 522.

342149   Thymol Svazek: 7 Strana: 0904
Thymol, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 83.

342150   Thymooxykuminový Svazek: 7 Strana: 0904
Thymooxykuminový. T. kyselina. Rm. II. 182.

342151   Thymový Svazek: 4 Strana: 0082
Thymový, týmový, thymiánový, od thymu. T. dřevo. Br., V.

342152   tch Svazek: 8 Strana: 0427
tch. Z tch je tk: vetký m. vetchý, nátka m. nátcha, Vz Gb. H. ml. I. 461.

342153   Tchán Svazek: 4 Strana: 0082
Tchán, a, m., pl. tchánové. D. Příp. -anB. Mkl. B. 125. T. = manželův n. manželčin otec, der Schwäher, Schwiegervater. V. Na mor. Zlínsku: tatíček. Brt. Kdo dceru vdal, tchán jest. Kom. Vz Tesť, Tchyně.

342154   Tchán Svazek: 7 Strana: 0905
Tchán. Cf. Šrc. 249., 261., Šf. III. 552.

342155   Tchán Svazek: 8 Strana: 0427
Tchán. Toto slovo není mezi lidem mor. známo. Tam mají: tatíček (zlín., han.), sva- dební tata n. svat, svatík (v Podluží), sváko (Hrozenk.), pantatík (záp. Mor.). Brt, D. II. 460.

342156   Tcháti Svazek: 10 Strana: 0442
Tcháti - pcháti, cpáti. Čas. mus. V. 97.

342157   Tchnouti Svazek: 4 Strana: 0082
Tchnouti, vz Dechnouti. — T. = tknouti, berühren. U Opavy. Klš.

342158   Tchnutí, n Svazek: 4 Strana: 0082
Tchnutí, n., vz Dechnutí. Br.

342159   Tchoř Svazek: 4 Strana: 0082
Tchoř, v obec. mluvě schoř, e, m., mladý t. = tchoře, ete, tchořátko, a, n., der junge Iltis. T. místo dchoř od dBch ve dchnouti v nadchnouti. T., foetorius putorius, der Iltis. Vz Frč. 390., Schd. II. 398., KP. III. 348., S. N. Strsl. tbhorb ze dbh-orB, felis, eig. Iltis, od dBch v dBhnąti, spirare (lit. dusu, dusti, graviter spiritum ducere). Příp. -orjB. Mkl. aL. 143., B. 92. Tchoře stříleti, lapati; vnada, pasť, klopec, síť, honba na tchoře. Šp. Smrdí jako t. Us. Páchne co t. Bázlivý jako t. Us. Páchne tchořem; Smrdí pýchou jako t. Č. Je na hochy (stará panna) jako t. na drůbeř. U Litomšl. Dš. Mám já muža maličkýho, schořa se bojí, a dycky doma pro schořa v kótě si stojí; Měla žena muža, on se schořa bál, po štyry neděle doma nelíhal; Přijde-li ten schoř, do pytla mne vlož; Zašiju si jé (jej) do měcha a dám jé pod hnůj; odpočívej mój možičko, schořa se nebůj. Sš. P. 666. (Tč. ). — T. = člověk smradlavý, der Stinker. Ty schoři! Pk., Ntk. Není nic než tchoř smrdutý (jen smradí). Č. — T. = člověk bázlivý, zajíc, der Furchtsame. Doma lev, na vojně t. L., C. Vz Bojacnosť. — T. = úškrabek, der Schwänzelpfennig. Udělati tchoře (praví mlatci, když na mlatě pánu kradou. Také to obilí, které selka n. děti sedlákovi bez vědomí hospodářova prodají a peníze str- žené podrží). Vzal, koupil tchoře (kradené věci). Bs. Jg.

342160   Tchoř Svazek: 7 Strana: 0905
Tchoř. Cf. Šrc. 76., Kram. Slov. Aby t. drůbeži neškodil, dá jí hospodyně pod okap do obroučky žráti a nesmí jí po celý den zavolati. Us. Kšť. Sedí, jak by mu tchuř vajca vypil. VSlz. I. 235. T. = tajný zlo- děj. Brt Vz násl.

342161   Tchoř Svazek: 10 Strana: 0672
Tchoř, putorius foetidus, šelma kunovitá. Vz Ott.

342162   Tchoře Svazek: 4 Strana: 0082
Tchoře, ete, n., vz Tchoř.

342163   Tchoří Svazek: 4 Strana: 0082
Tchoří, Iltis-. Rk.

342164   Tchoří Svazek: 7 Strana: 0905
Tchoří. Masem tchořím nakuřují úroky (uřknutí); drápy t. jsou prý dobrým kou- řidlem proti ,nádce'. Kšť.

342165   Tchořina Svazek: 4 Strana: 0082
Tchořina, y, f. = maso tchořové, das Iltisfleisch, Bern.

342166   Tchořiti Svazek: 4 Strana: 0082
Tchořiti, il, en, ení (= tchoře sedláku bráti). Vz Tchoř (konec).

342167   Tchořovat Svazek: 8 Strana: 0427
Tchořovat = schořovat = krásti obilí. Dšk. Jihč. I. 19.

342168   Tchořovati Svazek: 10 Strana: 0442
Tchořovati, vz Tchořiti.

342169   Tchořovice Svazek: 4 Strana: 0082
Tchořovice, e, f. = vysoká čepice z tcho- řových koží, eine hohe Mütze aus Iltisfellen. Us. Č., Zukl. — T. = tchořovina.

342170   Tchořovice Svazek: 7 Strana: 0905
Tchořovice, čepice. Cf. Brt. Sv. 19., NZ. I. 478.

342171   Tchořovina Svazek: 4 Strana: 0082
Tchořovina, y, f. = kůže ze tchoře, der Iltisbalg, das Iltisfell. Zlob.

342172   Tchořovka Svazek: 4 Strana: 0082
Tchořovka, y, f. = tchořovice (čepice). Kos. Ol. I. 263.

342173   Tchořovství Svazek: 7 Strana: 0905
Tchořovství, n., Feigheit, t. Rk,

342174   Tchořový Svazek: 4 Strana: 0082
Tchořový, Iltis-. T. kůže (tchořovina), maso (tchořina).

342175   Tchuř Svazek: 7 Strana: 0905
Tchuř, e, m. = tchoř. Slez.

342176   Tchyně Svazek: 4 Strana: 0082
Tchyně, ě, f. = manželova n. manželčina matka, švegruše, zastr. svekra, die Schwieger, Schwiegermutter. Kom. Vz Tchán. Na mor. Zlínsku: maměnka. Thema ist tBh. Sr. tbstb. Příp. -ynja. Mkl. B. 145 Zlá t. Us. Těžko tchyni po zeťové síni. Pk. T. s nevěstou zřídka se srovnává.

342177   Tchyně Svazek: 8 Strana: 0427
Tchyně. Slovo toto není lidem mor. známo. Tam mají: maměnka (zlín., han.), svadební máma (v Podluží), svatka ib., cvegruša, paní- matka (záp. Mor.). Brt. D. II. 460. Cf. Paní- matka (3. dod.).

342178   Tchyně Svazek: 10 Strana: 0442
Tchyně. Písně o tchyních. Vz Brt. P. n. 483. nn.

342179   Tchynin Svazek: 4 Strana: 0082
Tchynin, a, o, der Schwiegermutter ge- hörig. T. domek.

342180   Ti Svazek: 4 Strana: 0082
Ti, dat. zájmena ty = tobě: pod Krko- noši: té. Co té mám koupíť? Kb. — Ti nestává nikdy na počátku věty, vz Mi. — Ti, dat. ethický. Dal ti jí všude zvonit, všudy na vše zvony. Sš. P. 125. Jáz ty jsem hospodin, ego enim; Čso ti jest učinil, quanta fecit; Ani ty jsú vedě obsědli zemju, nec enim possiderunt; Až ty právo obrátí sě v súd; Vězte, že ty Hospodin on jest. Ž. wit. 80. 11., 65. 16., 43. 4., 93. 15.. 99. 3. A tu ti ji sádzou alebo čím zamaže. Dbš. 25. To ti tam bylo lidí. Vz Dativ. V již. Čech. klade se před tobě: Já ti tebě dám. Ten ti tebě posvítí. Kts. Od tohoto dativu i se od- souvá a zůstává ť: byť m. by ti. Šf. Vz Ť.

342181   1. -ti Svazek: 4 Strana: 0082
1. -ti, přípona infinitivu: nés-ti, vola-ti, véz-ti. Tato přípona skracuje se u Rusů, Poláků, Slováků, na Hané, v severových. Čech. v ť, jinde v obec. mluvě v t: mluviť, mluvit, vodiť, chodiť. Vz Ť. Ale -t se nemá klásti, nekladli ho staří a kromě toho jest tvrdé t příponou supina. Vz Supinum.

342182   2. -ti Svazek: 4 Strana: 0082
2. -ti, přípona jmen podstatných. Paměť, paměť, koř. min, původně man = cogitare, tedy původně: manti; bělosť místo bělosti, s jest vsuto. Schl. Vz Ť.

342183   -ti Svazek: 4 Strana: 0082
-ti. Příponou -tí tvoříme časolovná sub- stantiva, kmenová samohláska se krátí: bíti — bití, výti — vytí, hnouti — hnutí, píti — pití. Vz Abstrakta.

342184   -ti Svazek: 8 Strana: 0428
-ti v inft. v některých dialektech na Slov. se udrželo: sobiti, zvedeti etc. Vz Pastr. L. 111., Phľd. 1893. 241. Místy končí se tam v -t. Vz Pastr. L. 131.

342185   ti Svazek: 8 Strana: 0428
ti mění se v či: platí — plačí, letí — lečí, ticho — čicho, ti — či, detí — dečí atd. V Radkově, Phľd. 1893. 559., 1894. 192.,

342186   -tí Svazek: 8 Strana: 0428
-tí m. -cí (lat. -tio): disposití války, Cern. Heřm. 239., relatí (relací, relace). Kol. H. 93. Vz Gb. II. ml. I. 613.

342187   -ti Svazek: 8 Strana: 0578
-ti enclit. 1440. V něm se i pravidelně od- souvalo. Vz Mus. fil. 1896. 429.

342188   Ti-ti-ti Svazek: 9 Strana: 0341
Ti-ti-ti! Tak se volá na kuřata. Čes. 1. X 382.

342189   Tiaglo Svazek: 8 Strana: 0428
Tiaglo, a, n. = pozemok obrábaný jedným sedliakom. Asi rus. Phľd. 1893. 13G.

342190   Tiaholiť koho Svazek: 7 Strana: 0905
Tiaholiť koho = tížiti, tlačiti. Slov. Vz Czm. 105.

342191   Tiangl Svazek: 8 Strana: 0428
Tiangl, u, m., látka na šátky atd. Duf. 186.

342192   Tianglový Svazek: 8 Strana: 0428
Tianglový. T. šátek. Vz Tiangl, Duf. 186.

342193   Tiara Svazek: 4 Strana: 0082
Tiara, y, f. = koruna st. králů perských, nyní trojnásobná koruna papežova jakožto znamení jeho moci nad církví bojující, trpící a vítězící, die Tiare. Rk.

342194   Tiať Svazek: 7 Strana: 0905
Tiať = títi. Slov. Hdž. Šlb. 31.

342195   Tiaža Svazek: 7 Strana: 0905
Tiaža, e, f. = tíže. Slov. Phľd. II. 584., Hdž. a j.

342196   Tibelli Svazek: 4 Strana: 0082
Tibelli, ho, m. T. Václ. Jan. ok. 1712. Jir. H. 1. 289.

342197   Tiber Svazek: 4 Strana: 0082
Tiber, a, m. (Tibera, y, f. ), řeka v Latiu, nyní: Tevere n. Tibro, lat, Tiberis, m.

342198   Tiberi-us Svazek: 4 Strana: 0083
Tiberi-us, a, m. = římský císař, panov. 14. —37. po Kr.

342199   Tiberia-s Svazek: 4 Strana: 0082
Tiberia-s, dy, f. = mě. v Palaestině. T., kteréžto (město) jest na tom moři od Eroda ustaveno ke cti ciesaře, jenž jest slul Ti- berius. Hus II. 108.

342200   Tiberidský Svazek: 4 Strana: 0082
Tiberidský. T. moře = jezero galilejské na Jordaně. Bibl. Dále jest z Prahy do Říma než od zámoří t-dského do Jeruza- lema. Hus II. 112.

342201   Tibet Svazek: 4 Strana: 0083
Tibet, a, m. = země ve střední Asii. — T., u, m. = jemná a hustá látka vlněná. Rk.

342202   Tibeťáček Svazek: 9 Strana: 0341
Tibeťáček, čku, m. —jupka z tibetu. Nár. list. 1899. č. 5. odp.

342203   Tibeťáček Svazek: 10 Strana: 0442
Tibeťáček, čku, m. = druh ženského šátku. Litom. 68. Sr. II. Přisp. 341.

342204   Tibetka Svazek: 10 Strana: 0442
Tibetka, y, f. = druh ženské šatky na hlavu. Slez Vyhl. II 189.

342205   Tibi-a Svazek: 4 Strana: 0083
Tibi-a, e, f., lat. = flétna; osmistopový hlas ve varhanech. Mlt.

342206   Tibull-us Svazek: 4 Strana: 0083
Tibull-us, a, m. = řím. elegik. † 19. př. Kr.

342207   Tibur Svazek: 4 Strana: 0083
Tibur, a, m. = bylo mě. v Latiu. Vz S. N. — Tibuřan, a, m. — Tiburský.

342208   Tiburci-us Svazek: 7 Strana: 0905
Tiburci-us, a, m. Na sv. Tiburcia (14/4.) má se již všecko zelenať. Us. Tč.

342209   Tíc Svazek: 4 Strana: 0083
Tíc = téci. Ostrav. Tč.

342210   Ticin-us Svazek: 4 Strana: 0083
Ticin-us, a, m. = řeka v Italii, nyní Ti- cino n. Tessino. Vz S. N.

342211   Tíct Svazek: 10 Strana: 0442
Tíct = téci. Us.

342212   Tidefto Svazek: 8 Strana: 0428
Tidefto m. ti ješto. Gb. H. ml. I. 529.

342213   Tie Svazek: 4 Strana: 0083
Tie, zastr. = tě n. tí. Slova s tie se za- čínající hledej v tě nebo tí (n. tá).

342214   Tiedemannie Svazek: 7 Strana: 0905
Tiedemannie, e, f. T. neapolská, tiede- mannia neapolitana, hmyz. Brm. IV. 2. 330.

342215   Tiefenbach Svazek: 4 Strana: 0083
Tiefenbach, a, m., osob. jm. Vz Žer. Záp. II. 191.

342216   Tieftrunk Svazek: 4 Strana: 0083
Tieftrunk, a, m. T. Karel, prof. a spis., naroz. 1829. Vz Tf. H. 1. 156., 158., 169., 170., 171., 175., S. N.

342217   Tieftrunk Svazek: 7 Strana: 0905
Tieftrunk Karel, nyní vysl. gymnas. řed. v Praze. Cf. Tf. Mtc. 299., Šb. Dj. ř. 298., Ukaz. 112., Slavín IV. 38. nn, Pyp. K. 548., Bačk. Př. 116., 139. a Písm. I. 932., Mus. 1886. 639., Rk. Sl.

342218   Tieftrunk Svazek: 9 Strana: 0341
Tieftrunk Jar. f 2. /12. 1897. Vz Nár. list. a Kurýr 1897. 4. 12., Jub. XXXII. (s obra- zem).

342219   Tieftrunk Svazek: 10 Strana: 0443
Tieftrunk Kar. Sr. Flš. Písm. 705., Alm. IX. 116. —122.

342220   Tieftrunk Karel Svazek: 10 Strana: 0673
Tieftrunk Karel. Vz Ott.

342221   Tieh Svazek: 10 Strana: 0443
Tieh, vz Tíh.

342222   Tiehli Svazek: 4 Strana: 0083
Tiehli = táhli. Kat.

342223   Tiehlín Svazek: 10 Strana: 0443
Tiehlín, u, m, allectorius (inter lapides), Rozk. P. 97., alekteronis. Rozk. R. 56.

342224   Tiehnúti Svazek: 7 Strana: 0905
Tiehnúti, vz Tíhnouti T. po kom. Št. Kn. š. 104. 22.

342225   Tiehnúti Svazek: 8 Strana: 0428
Tiehnúti liší se od táhnouti. Vz Seyk. Ruk. 112.

342226   Tiechan Svazek: 4 Strana: 0083
Tiechan, a, m. T. Jak. Jir. H. 1. 288., Jg. H. 1. 640.

342227   Tielee Svazek: 8 Strana: 0428
Tielee, n. = tílko. Slov. Zátur.

342228   Tielko Svazek: 7 Strana: 0905
Tielko, a, n. = tělko. Slov. Orl. II. 78.

342229   Tielněnka Svazek: 10 Strana: 0443
Tielněnka, y, f., occipa. Rozk. P. 124 (de membris).

342230   Tiema Svazek: 4 Strana: 0083
Tiema, y, f., osob. jm. T. z Koldic. Pal. Dj. II. 1. 444.

342231   Tiemannit Svazek: 4 Strana: 0083
Tiemannit, u, m, seleník rtuťnatý, nerost.

342232   Tiemě Svazek: 10 Strana: 0443
Tiemě, vz Témě.

342233   Tien Svazek: 7 Strana: 0905
Tien, u, m. = stín. Slov. Rr. Sb., Btt. Mě, nebožátko, honie mé siré tieny. Pravn. 1209.

342234   Tien Svazek: 10 Strana: 0443
Tien, u, m. = stín.

342235   Tienatý Svazek: 7 Strana: 0905
Tienatý = tienavý. Slov. Loos.

342236   Tienava Svazek: 8 Strana: 0428
Tienava, y, f. = stinné místo. Slov. Kal. S. 185.

342237   Tienavý Svazek: 7 Strana: 0905
Tienavý = stínivý, schattig. T. stromy. Slov. Orl. VIII. 135., Let. Mt. sl. X. 1. 34.

342238   Tienavý Svazek: 8 Strana: 0428
Tienavý = stinný. Slov. Kal. S. 185.

342239   Tienidlo Svazek: 7 Strana: 0905
Tienidlo, a, n. = stinidlo, Lichtschirm, m. Slov. Loos.

342240   Tienistý Svazek: 8 Strana: 0428
Tienistý = stinný. T. les. Phľd. 1895. 228.

342241   Tieniť Svazek: 7 Strana: 0905
Tieniť = stíniti, schatten. Slov. Loos.

342242   Tiepal Svazek: 10 Strana: 0443
Tiepal, vz Těpal.

342243   Tiepati Svazek: 10 Strana: 0443
Tiepati. Kto tiepá drva. Bib. ol. Ezech.

342244   Tiepiti Svazek: 10 Strana: 0443
Tiepiti, respicere. — kam. Oči jeho ty- pita na chudého. Pat. Jer. 16. 30.

342245   Tiesař Svazek: 10 Strana: 0443
Tiesař = císař.

342246   Tiesk Svazek: 7 Strana: 0905
Tiesk, u, m. = pohřeblo. Slov. Mt. Sl. I. 174. Nech pán Boh chrání. Žertovná od- pověď: Veť pán Boh nemá tieska. Zátur.

342247   Tieskň Svazek: 7 Strana: 0905
Tieskň, ě, f. = tíseň, zastar. Anth., Arch. IX. 505.

342248   Tieskň Svazek: 8 Strana: 0428
Tieskň = tiesň,tíseň. AlxV. 1677., Pulk. 116. a. Vz Tiestkeň.

342249   Tieskn Svazek: 9 Strana: 0341
Tieskn, tieskň a tiesn, tiesň, i, f. — tíseň; nč tíseň, sně. Gb. H. ml. III. 1. 370.

342250   Tieskno Svazek: 7 Strana: 0905
Tieskno = těsno. Arch. IX. 505.

342251   Tiesknút sě Svazek: 10 Strana: 0443
Tiesknút sě. Úzkú branú vníti se ties- knete. Otc. A. (Výb. I. 1169. 17. ).

342252   Tiesko Svazek: 8 Strana: 0428
Tiesko, a, n. = pohřeblo. Slov. Nov. Př. 522. Cf. Tiesk (VIL 905.).

342253   Tiesko Svazek: 9 Strana: 0341
Tiesko, a, n. = ohrablo. Zát. Př. 266b.

342254   Tiesň Svazek: 10 Strana: 0443
Tiesň = tíseň.

342255   Tiesňava Svazek: 9 Strana: 0341
Tiesňava, y, f. = těsné místo. Phľd. 1897 719.

342256   Tiestkeň Svazek: 4 Strana: 0083
Tiestkeň, kně, f., zastr. = tíseň. Výb. I. 1122. 26., Jif.

342257   Tieštik Svazek: 9 Strana: 0341
Tieštik, u, m. Výšivka na tieštiky. V Lip- tovsku. Mus. slov. L 26.

342258   Tieti Svazek: 10 Strana: 0443
Tieti = títi.

342259   Tiežc Svazek: 10 Strana: 0443
Tiežc = tíže.

342260   Tiežě Svazek: 9 Strana: 0341
Tiežě, subst, z -tíží; nč. z -tíží, z -tíži. Gb. H. ml. III. 1. 217.

342261   Tieži Svazek: 4 Strana: 0083
Tieži = táži, ptám se. Kat. Vz Bř. 211.

342262   Tiežiti Svazek: 7 Strana: 0905
Tiežiti = tázati se. Št. Kn. š. 67. 39. - T. = tížiti, pracovati, dělati. Aby roli tie- žal (vzdělával). Št. Kn. š. 154. 12.

342263   Tiežný Svazek: 4 Strana: 0083
Tiežný = tížný. Rkk.

342264   Tiežný Svazek: 10 Strana: 0443
Tiežný. Sedm klisen t-ných. 1512. Arch. XIX. 93.

342265   Tífle Svazek: 4 Strana: 0083
Tífle, e, f. = buchtička povidly n. seka- nými hruškami naplněná. V Hradec. Kšť.

342266   Tífle Svazek: 7 Strana: 0905
Tífle, e, n. (ne: f.). Pekli tíflata. Us. Kšť.

342267   Tiflis, a Svazek: 4 Strana: 0083
Tiflis, a, m., mě. v Kavkazu. Vz S. N.

342268   Tiglík Svazek: 4 Strana: 0083
Tiglík, vz Tyglík, Tesť.

342269   Tiglinový Svazek: 8 Strana: 0428
Tiglinový. T.. kyselina. Vstnk. III. 1.

342270   Tigr Svazek: 7 Strana: 0905
Tigr. Cf Kram. Slov., Tygr.

342271   Tigr Svazek: 8 Strana: 0428
Tigr, jm.a) psí; b) holubí. CT. Tkč.

342272   Tigr, a Svazek: 4 Strana: 0083
Tigr, a, m., z lat. tigris = šelma kočko- vitá, velmi dravá, der Tiger. V. Plouží se jako t., aby člověka přepadl. Us. Dch.

342273   Tigra Svazek: 10 Strana: 0443
Tigra, y, f. = kráva skvrnitá. Rgl.

342274   Tigri-s Svazek: 4 Strana: 0083
Tigri-s, da nebo Tigre-s, ta, m., řeka v Asii. Vz S. N.

342275   Tigrobijce Svazek: 9 Strana: 0341
Tigrobijce, e, m. Nár list. 1898. č. 226. odpol

342276   Tigronohý Svazek: 4 Strana: 0083
Tigronohý, tigerfüssig. T. vztek. Dch.

342277   Tigrovaný Svazek: 8 Strana: 0428
Tigrovaný. T. muchomůrka, Ott. XL 693.

342278   Tigrovati Svazek: 7 Strana: 0905
Tigrovati, vz Tygrovati.

342279   Tigrovice Svazek: 4 Strana: 0083
Tigrovice, e, f. = tigří kůže, die Tiger- haut. Šm.

342280   Tigrovitý Svazek: 10 Strana: 0443
Tigrovitý plž. Stan. II. 207., holub. Rgl.

342281   Tigrový Svazek: 4 Strana: 0083
Tigrový, Tiger-. T. zavinutec, cypraea tigris, die Tigerporzellanschnecke. Sm.

342282   Tigřenice Svazek: 4 Strana: 0251
Tigřenice, e, f. = tigřice, rostl. Rostl. I. 268. b.

342283   Tigří Svazek: 4 Strana: 0083
Tigří, Tiger-. T. kůže = tigrovice. Šm. T. volavka, ardea tigrina, der Tigerreiher; zadenka, venus tigrina, die Tigerzunge, Šm.

342284   Tigřice Svazek: 4 Strana: 0083
Tigřice, e, f., tigridea, die Tigerblume. T. obecná, t. pavonia. Rstp. 1539. — T., die Tigerin. Us.

342285   Tigřice Svazek: 10 Strana: 0673
Tigřice, e, f., tigridia, rostl. Vz Ott. XXV. 430.

342286   Tíh Svazek: 4 Strana: 0083
Tíh (tieh), u, m., zastr. = kloub, das Ge- lenk, Glied. Ras., Ja., Krok. Cf. Tík.

342287   Tíh Svazek: 7 Strana: 0905
Tíh Nz. Cf. Mkl. Etym. 351. -- T. = tíhlo. V již. Čech. Rjšk.

342288   Tíha Svazek: 4 Strana: 0083
Tíha, y, f., Sedl., lépe: tíže, die Schwere, Wucht, Last. Jg.

342289   Tíha Svazek: 7 Strana: 0905
Tíha důvodů jazykových. Gb.

342290   Tiháček Svazek: 4 Strana: 0083
Tiháček, čka, m., osob. jm.

342291   Tihe Svazek: 4 Strana: 0083
Tihe. Hat-li či t. (nyní: hot a čehy). Kom. L. 8. 7. Vz Tihy.

342292   Tihel Svazek: 10 Strana: 0443
Tihel, hlu, m. = tíhle, e, f. Kbrl. Džl. 15.

342293   Tihelka Svazek: 4 Strana: 0083
Tihelka, y, m., osob. jm. Mor. Šd.

342294   Tihelně Svazek: 9 Strana: 0341
Tihelně, trať v Bořeticích. Šeb. 188.

342295   Tihelník Svazek: 4 Strana: 0083
Tihelník, a, m. = vůl tihlem s jiným volem spojený. Us. u Beroun.

342296   Tihla Svazek: 4 Strana: 0083
Tihla, y, f., na Mor. = cihla, Ziegel, m. U Přer. Kd. Na Zlínsku. Brt.

342297   Tihla Svazek: 7 Strana: 0905
Tihla. Cf. Mkl. Etym. 29. a. T. = cihla. U Loun. 1487. Wtr. exc.

342298   Tihlač Svazek: 4 Strana: 0083
Tihlač, e, m. = tihelník.

342299   Tihlář Svazek: 8 Strana: 0428
Tihlář, e, m. = cihlář. Mor. a slov. Vck. Val. I. 138.

342300   Tíhle Svazek: 4 Strana: 0083
Tíhle, e, f., tíhle, pl. = kleče, nohy, sochy u pluhu, die Rüster. Us.

342301   Tihličkovati Svazek: 4 Strana: 0083
Tihličkovati, na Mor. = žehliti, bügeln.

342302   Tihlo Svazek: 4 Strana: 0083
Tihlo, a, n., das. Joch. V t-hlo zapřažen. Dch.

342303   Tíhlový Svazek: 4 Strana: 0083
Tíhlový. Nezná t-vé barvy (= nestydatý). Bdl. Cf. Tihla.

342304   Tihlový Dulek Svazek: 8 Strana: 0428
Tihlový Dulek, údolí na Frýdecku. Věst. op. 1894. 18.

342305   Tihluvý Svazek: 10 Strana: 0443
Tihluvý = cihlový. T. podlaha. Mtc. 1902. 2.

342306   Tíhlý Svazek: 4 Strana: 0083
Tíhlý = štíhlý, schlank. U Jižné. Vrů.

342307   Tihnóť Svazek: 8 Strana: 0428
Tihnóť = rychle jíti. Tihni pryč. U Císa- řova, NZ. VI. 73.

342308   Tíhnouti Svazek: 4 Strana: 0083
Tíhnouti, vz Táhnouti.

342309   Tíhnouti koho čím Svazek: 9 Strana: 0341
Tíhnouti koho čím: Tíhla ho metlou (přetáhla a p. ) Jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 11.

342310   Tíhnutí Svazek: 4 Strana: 0083
Tíhnutí, n., n., der Zug. Dch.

342311   Tíhoba Svazek: 4 Strana: 0083
Tíhoba, y, f. = těžkosť, kterou působí nemoc. T-ba na prsou. Mor. Brt. Přišla na mne t., die Athembeschwerde. Mor. Šd.

342312   Tíhoba Svazek: 8 Strana: 0428
Tíhoba = záduch. Brt, D. II. 490.

342313   Tíhoměr Svazek: 4 Strana: 0083
Tíhoměr, u, m., der Schwermesser, Gravi - meter. Šm.

342314   Tíhoměrný Svazek: 4 Strana: 0083
Tíhoměrný, Gravitäts-, Belastungs-. T. zkouška mostu atd. Rk.

342315   Tíhota Svazek: 4 Strana: 0083
Tíhota, y, f. = těžkosť, tíže, břímě, die Schwere, Last, Bürde. Strsl. tęgota, tęžeta, onus, příp. -ta. Mkl. B. 164. Bez těch tíhot lehčeji by jeli. Kom. Bolestná se t-ta do žil tvorů lije. Sš. Bs. 57. Líná t. — Tíhota (těžko) jest nám tolikrát se svlékati a oblá- četi, eine Last. Kom. T. = nesnadnosť. Šf. Jest ovšem t-ta (nesnadnosť) věci božské po- znati. Ráj. Proudem tvým nech plesně plová, kdo dobyl se z tíhoty. Č. Růž. st. 25.

342316   Tíhota Svazek: 7 Strana: 0905
Tíhota. Cf. Mkl. Etym. 351. T. jha. Šf. Strž. II. 347.

342317   Tíhotný Svazek: 4 Strana: 0083
Tíhotný = tíhotou tlačící n. dopadající, schwerfällig, lästig, durch Last sinkend. T. koule. Us. Dch. T. choroba. Kos.

342318   Tíhovina Svazek: 4 Strana: 0083
Tíhovina, y, f. = mok tíhový, synovia, der Gelenkschleim. Nz.

342319   Tíhovní Svazek: 7 Strana: 0905
Tíhovní, Last-. T. rameno páky. Kod. Úv. 58.

342320   Tihovský mlýn Svazek: 4 Strana: 0083
Tihovský mlýn, Hammermühle u Jičína.

342321   Tíhový Svazek: 4 Strana: 0083
Tíhový = kloubní, Gelenk-, Glied-. T. voda, Krok., mok nebo maz (vz Tíhovina), pochvy, Synovialscheide, vagina tendinum, vak (slizový), der Schleimbeutel. Nz. lk.

342322   Tíhový Svazek: 7 Strana: 0905
Tíhový, synovialis. T. blána, Synovial- membrana, bujení, -Wucherung, klky, -zot- ten, pouzdro, -kapsel, řasy, -falten, zánět blány t-vé, synovitis, syrovátečný zánět moku t-ho, synovitis serosa. Ktt. exc.

342323   Tíhový Svazek: 10 Strana: 0443
Tíhový. Vodnatelnosť vaku t-ho boube- lovitá, Cystenhygrom; zánět blány tíhové, synovitis (hnisavý, suppurativa, kruposní, crouposa, prudký, acuta). Ktt.

342324   Tihy Svazek: 4 Strana: 0083
Tihy = čihy, links. Žena t-y jede, muž hat. Puch. Vz Vůl, Tihe. Jeď tihy. Morav. Šd.

342325   Tich Svazek: 10 Strana: 0443
Tich, a, o, vz Tichý.

342326   Tichá Svazek: 4 Strana: 0083
Tichá, é, f. T. Ludm., spisov. 1838. Vz Jg. H. 1. 640. — T., Oppolz, ves u Kaplice; Tichau u Místka na Mor. — T. Sklouzne s tichou (tiše) s peciny. Rychn. Dšk.

342327   Tichá Svazek: 7 Strana: 0905
Tichá Ludm. Cf. Bačk. Písm. 859.

342328   Tichá Svazek: 8 Strana: 0428
Tichá, é, f., slov. tanec. Phľd. 1896. 114.

342329   Ticháček Svazek: 4 Strana: 0083
Ticháček, čka, m. = tichý člověk ale zároveň potutelný, der Duckmäuser. Takový t. dobře můž přirovnán býti k tiché vodě břehy podmílající. Us. Č. — T., osob. jm. Vz S. N.

342330   Ticháček, čka Svazek: 7 Strana: 0905
Ticháček, čka, m. — T. Jos. AI. 1807. až 1886., pěvec. Srb. 129.

342331   Tichák Svazek: 4 Strana: 0083
Tichák, a, m., osob. jm. Šd.

342332   Tichánek Svazek: 4 Strana: 0083
Tichánek, nka, m., osob. jm.

342333   Tichaplný Svazek: 4 Strana: 0083
Tichaplný, ganz still. Pl.

342334   Tichava Svazek: 4 Strana: 0083
Tichava, y, f., Tihawa, ves u Hořovic. PL.

342335   Tichava Svazek: 10 Strana: 0443
Tichava, y, f. = tichá zátočina. Veselí. List. fil. 1902. 252.

342336   Tichavý Svazek: 10 Strana: 0443
Tichavý = tichý. Byl rád, že je tak t-vá. Val Nár. sbor. VIII.. 84

342337   Tichelka Svazek: 4 Strana: 0083
Tichelka, y, m., osob. jm. Mor. Šd.

342338   Ticheň Svazek: 4 Strana: 0083
Ticheň, chně, f., lépe: tišeň, aura. Rozk.

342339   Ticheň Svazek: 9 Strana: 0341
Ticheň ? tišeň. Dýše ticheň ? tišeň, spirat aura. Hymni 1418. Věst. op. 1895. 37.

342340   Tichmo Svazek: 4 Strana: 0083
Tichmo, slovo špatně tvořené, still, im Stillen. Jg.

342341   Tichnouti Svazek: 4 Strana: 0083
Tichnouti, chnul a chl, utí = počínám tichým býti, still werden. — abs. Tichnou větry, Us., bolesti. Ras.

342342   Tichnouti. — kde Svazek: 7 Strana: 0905
Tichnouti. — kde. Kol tichne vše. Kká. — kdy. Tak jako před bouří když tichne bor. Kyt. 1876. 90.

342343   Ticho Svazek: 4 Strana: 0083
Ticho, still, vz Tichý. — T., tichoučko, tichounko = tiše, still; v jižních Čechách: tícho. Kts. Ticho, vše tichounko. Rkk. Ty seď t. a mlč. Plk. T. spáti. D. Ticho! ruhig! Nuž ticho! Dch. Mrtvý v zemi zakopaný ticho leží v hrobě. Mor. Tč. Je ticho, ani nepškne, ani nešeptá, ani nemrká, ani ne- muká (parataxe = že ani nemuká). Brt. (S. 140. ) T. mluviti (pošeptmo). Us. Tč. Jak dostal, sedí ticho ani nepškne. V již. Mor. Šd. Bylo ticho jako v hrobě. Us. Šd. T-o po celém domě bylo. Us. Ale jakkoli ticho nyní, ale mračí se se všech stran, tak že se obávati jest, že brzy nějaké noviny usly- 216* šíme. Žer. 347. — T., a, n. = tichosť, die
Stille. V dolině bývá ticho a parno. Sych.
Přetrže se ticho. Rkk. 41. Já tomu tichu
nevěřím, ich traue dem Landfrieden nicht;
Pokoj a ticho, Friedens- u. Ruhestand. Dch.
Ticho, že bych počul mušku prebruknút.
Slov. Dbš. 43 Hrobové t. Us. Nastane-li
ve společnosti ticho, má někdo nohy kří-
žem přeložené. Mus. Je tu ticho, jak dyby
mák sél. Morav. Brt. Je tu t., že by bylo
myš šustnouti slyšeť. Us. Šd. Rozhostilo se
t. hrobové, že nikdo ani nedutí, nikdo ne-
hlesl. Us. Ktk. Ó to ticho kochané! kdy se
mně ho dostane? Sš. Bs. 34. Co v tichu
vzešlo, zdárněji prospívá; hlučný počátek
tichý konec mívá. Pk. — od čeho: od
větrů. V. — Z ticha, po tichu = ticho, tiše,
still, sanft. Z ticha mluviti. V. Po tichu jíti.
D. Je se milá žalovati po tichounku v borce.
Rkk. Buďte po tichu. Us. Tč., Šd. Pod sy-
nečkem z ticha koně kráčé, galanečka pře-
žalostně pláče; Dva kohóti mlátijó, slepica
nim věje, kapón chodí po patře, z ticha se
nim směje; Hraj muziko, hraj z čicha na
dunaj, budem se ubírat na milého kraj. Sš.
P. 306., 696., 798. (Tč. ). Královna by po
tichu. Kat. 2521. Po tichoučku povídala.
Kn. poh. 192.

342344   Ticho Svazek: 7 Strana: 0905
Ticho lesní, noční, Pdl., pobožné, An- dachts-, mrtvé, Todtenstille. Mour. Su ti- chem. Brt.

342345   Ticho Svazek: 8 Strana: 0428
Ticho. Buď ticho. Us.

342346   Ticho Svazek: 10 Strana: 0443
Ticho. Bylo tam t., jako bývá o kázáni v kostele. Tbz. V. 6. 289.

342347   Ticho Svazek: 10 Strana: 0673
Ticho. Bylo tam ticho jako v moři pod rovníkem. Máj. IV. 17.

342348   Tichoběhy Svazek: 10 Strana: 0443
Tichoběhy = střevíce. Slez. Vlasť. I. 231.

342349   Tichoblahý Svazek: 4 Strana: 0084
Tichoblahý, stillbeglückt. Šm

342350   Tichocně Svazek: 7 Strana: 0905
Tichocně, still. Slov. Bern.

342351   Tichochod Svazek: 4 Strana: 0084
Tichochod, a, m., bradypus, das Faul- thier (rus. a pol. ). Jg.

342352   Tichojemný Svazek: 4 Strana: 0084
Tichojemný = tichý a jemný, still und sanft. T. vání větrů. Chmln. Bs. 179.

342353   Tichoklidný Svazek: 4 Strana: 0084
Tichoklidný, friedlichstill. Šm.

342354   Ticholika Svazek: 7 Strana: 0905
Ticholika, y, f., das Stillleben. Koll. III. 350.

342355   Ticholov Svazek: 4 Strana: 0084
Ticholov, u, m., háj u Šťáhlavy. Ticholovec, vce, m. = pytlák, der Wild- dieb. Šp.

342356   Tichomilý Svazek: 9 Strana: 0463
Tichomilý. T. selanka. Šml. VI. 77.

342357   Tichomír Svazek: 9 Strana: 0341
Tichomír, ?, ?., os. jm. Phľd. 1897. 103.

342358   Tichomluvný Svazek: 4 Strana: 0084
Tichomluvný, stillredend. Koll.

342359   Tichomořský Svazek: 4 Strana: 0084
Tichomořský. T-ské ostrovy, im stillen Ocean befindlich. T. dráha ve Spojených obcích severoamerických. S. N. XI. 182.

342360   Tichomyslnosť Svazek: 4 Strana: 0084
Tichomyslnosť, i, f., die Sanftmüthig- keit, die Leutseligkeit. Tudy s přetvářenou t-stí Krista oslovují. Sš. Mt. 283.

342361   Tichomyslný Svazek: 4 Strana: 0084
Tichomyslný, sanftmüthig. Jg. Tichonice, dle Budějovice, Tichonitz, ves u Vlašimi. Vz S. N.

342362   Tichonoční Svazek: 4 Strana: 0084
Tichonoční, still (wie in der Nacht), nachtstill. Bern.

342363   Tichopad Svazek: 8 Strana: 0428
Tichopad, a, m. = tichošlápek, Laš. Brt. D. II. 402.

342364   Tichoplavný Svazek: 4 Strana: 0084
Tichoplavný, tichoplynný, sanftfliessend. T. voda. Ráj. 2. 19.

342365   Tichoproudný. T Svazek: 10 Strana: 0443
Tichoproudný. T. řečiště. Škod. II. 2 143.

342366   Tichořečný = tichomluvný. Tichosť Svazek: 4 Strana: 0084
Tichořečný = tichomluvný.

342367   Tichoslav Svazek: 8 Strana: 0428
Tichoslav, a, m. Odvozeniny vz v Kotk. 32., Kbrl. Domžl. 22.

342368   Tichosnivý Svazek: 7 Strana: 0905
Tichosnivý, sanftträumend. T. oko (laní). Čch.

342369   Tichosť Svazek: 4 Strana: 0084
Tichosť, i, f., tichoučkosť, tichounkosť = pokojnosť, die Stille, Ruhe. Gh. T. noční, mořská. V t-sti (po tichu). Us. Pro vieru, tichosť a pravedlnosť. Ž. wit. 44. 5. Práce při t-sti bývá v uctivosti. Mor. Tč. — T. = tajnosť, geheim. Všechno se dálo v t-sti. Ros. — T. člověka = dobromyslnosť, po- kora, stilles Wesen, die Sanftmuth, Leutse- ligkeit, Gelassenheit. V duchu tichosti a ne pyšně a tyransky napravovati učí padlé. BR. II. 641. T. = povaha duše, za kterou se dává ke všemu dobru nakloniti a uražena byvši všechno odpouští. Sš. II. 63. Udus řeči hněvlivé tichosťú. Slov. Tč. T. v tre- stání zlosti zahání. Mor. Tč. Važte, bratřie najmilejší, t. boží; Divná jest i následovná pána našeho pokora i t. Hus II. 117., 403. (Tč. ). T. = modestia v Homiláři opat. ze 13. století. Vz Mus. 1880. 123. Abychom v duchu t-sti je napravovali. BR. II. 5. b.

342370   Tichosť Svazek: 7 Strana: 0905
Tichosť, mansuetudo. Ž. kl.

342371   Tichosť Svazek: 9 Strana: 0341
Tichosť. Úsloví vz v Zát. Př. 238., XV. odst. 9.

342372   Tichosť Svazek: 10 Strana: 0673
Tichosť. Ne holí přes kosti, ale duchem tichosti (působ v děti). Máj. IV. 283.

342373   Tichošlap Svazek: 7 Strana: 0905
Tichošlap, a, m. = tichošlápek.

342374   Tichošlápek Svazek: 4 Strana: 0084
Tichošlápek, pka, m., der Mucker, Schlei- cher. Us. Dch.

342375   Tichošlápek Svazek: 10 Strana: 0443
Tichošlápek chodí jako kozí duch Ml. Bolesl. Čes. I. XIII. 176.

342376   Tichošlapný Svazek: 7 Strana: 0905
Tichošlapný, leisetreterisch. Dch.

342377   Tichošlápsky Svazek: 10 Strana: 0443
Tichošlápsky jíti (tiše). Nár. list. 1903. 137. 1.

342378   Tichošlapský. T Svazek: 10 Strana: 0443
Tichošlapský. T. chůze. Zvon III. 484.

342379   Tichošlapství, n Svazek: 4 Strana: 0084
Tichošlapství, n., die Muckerei. Šm.

342380   Tichošlapý Svazek: 8 Strana: 0428
Tichošlapý. T. kočka, Phľd. 1896. 222.

342381   Tichošumný Svazek: 4 Strana: 0084
Tichošumný, leise rauschend. Krok.

342382   Tichota Svazek: 4 Strana: 0084
Tichota, y, f. = tichosť, die Stille, Ruhe. Kam. — T. = dobromyslnosť, die Sanftheit, Ctib. Duch tichoty (mansuetudo). ZN. — T., osob. jm. Cf. Ticháček. Šd.

342383   Tichota Svazek: 7 Strana: 0905
Tichota. Sv. ruk. 3., 295.

342384   Tichotina Svazek: 4 Strana: 0084
Tichotina, y, f., das Stillleben. Šm.

342385   Tichotina Svazek: 7 Strana: 0905
Tichotina. Koll. III. 350.

342386   Tichotiše Svazek: 8 Strana: 0428
Tichotiše. T. plynouti. Słow. 90.

342387   Tichotoký Svazek: 7 Strana: 0905
Tichotoký puls, still-, leisefliessend. Trok. 70.

342388   Tichoucí Svazek: 4 Strana: 0084
Tichoucí tišina je tam, mäuschenstill. Dch.

342389   Tichoučko Svazek: 4 Strana: 0084
Tichoučko, vz Ticho.

342390   Tichoučkosť Svazek: 4 Strana: 0084
Tichoučkosť, i, f., vz Tichosť.

342391   Tichoučký Svazek: 7 Strana: 0905
Tichoučký, vz Tichounký. Lpř.

342392   Tichounce Svazek: 7 Strana: 0905
Tichounce, ganz leise. T. dýchal. Rais.

342393   Tichounko Svazek: 4 Strana: 0084
Tichounko, vz Ticho.

342394   Tichounkosť Svazek: 4 Strana: 0084
Tichounkosť, vz Tichosť. Tichounký, vz Tichý.

342395   Tichovět Svazek: 4 Strana: 0084
Tichovět, u, m., der Zephyr, zastr. Rozk.

342396   Tichovka Svazek: 7 Strana: 0905
Tichovka, y, f, říčka v Semilsku. Mzr. 146.

342397   Tichovroucí Svazek: 7 Strana: 0905
Tichovroucí představy. Dk. Aesth. 538., Šml.

342398   Tichovroucí Svazek: 9 Strana: 0341
Tichovroucí hrdlice. Sml. IX. 149. Sr. Tichovroucí.

342399   Tichozvuký Svazek: 7 Strana: 0905
Tichozvuký. T. píseň. Čch. Dg. 709.

342400   Tichúčko Svazek: 4 Strana: 0084
Tichúčko. Vz Ticho. Budú děti sedět po t-čku. Sš. P. 700.

342401   Tichúčký Svazek: 8 Strana: 0428
Tichúčký. Tichúčká ako muška. Nov. Př. 606.

342402   Tichúnečko Svazek: 7 Strana: 0905
Tichúnečko. Mor. Brt. D.

342403   Tichutko Svazek: 4 Strana: 0084
Tichutko = ticho, tichoučko, tichounko. Ve Slez. Šd.

342404   Tichůvka Svazek: 8 Strana: 0428
Tichůvka, y, f., cesta na Frýdecku. Věst. op. 1894. 18.

342405   Tichý Svazek: 4 Strana: 0084
Tichý; tich, a, o; kompar. tišší, tišejší; tichoučký, tichounký. Strsl. tihB, tranquillus; lit. t?kas ist entlehnt, Mkl. L. 130. T. = hnutí nemající, pokojný, ruhig, still. T. po- větří, větříček, čas. V. — od čeho: od větru. D. — T. = bez velikého hnutí, still, sanft. T. moře (nezbouřené; 2. das stille Meer, die grosse Südsee, tichý ocean mezi Amerikou, Asií a Australií, vz S. N. ). V. Nevěřím té tiché vodě, ich traue dem Land- frieden nicht. Dch. Tiché moře k vlnobití skrz vetry sa zburí, tichý človek skrz tvoj nemrav k hnevu sa nadurí. Slov. Tč. Tichá voda tichá zakalila si sa, moje potěšení od- dálilo si sa. Sš. P. 263. Tiché vody břehy podmývají. Č. M. 270. T. voda bývá hlu- boká (břehy láme n. břehy bere, podmílá, podrývá, ryje, reje, na Slov. myje, nebo: hlubší bývá, nebo: podrývá, prudká pak předse běží, nebo: ráda se výří = člověk zevnitřně pokojný uvnitř bývá neklidný). Jg. T. oheň (mírný). Jest tichý, ale lichý (o nábožném pokrytci). Č. — T. = bez hlasu, bez šustu, ohne Laut, ohne Geräusch, still. Tichým býti (mlčeti); t. noc. V. Jest tam všechno ticho. Ros. V tichej Praze. Rkk. T. háj, večer, obydlí, lov (bez hluku n. bez střelby toliko tenety atd. ), deštíček, Us., chod, hlas (temný). D. T. dřepění; T. mí- stečko; T. činnosť. Us. Dch. T. společnosť (úředně neoznámená, neprotokolovaná). HGB. Otázal se tichým duchem (šeptem). Drsk. Aby nám pámbu dal tichého deščička. Sš. P. 723. Z trestánie tichého budeme polep- šeni. Hus I. 247. Tichými slovesy hovořili. Rkk. Jest tichý, jakoby ho tu ani nebylo. Us. Tichý jako pěna (jako beránek. Cf. Jest pravá ovečka). Č. Vz Pokorný. Tichý jako myška. Šm. Mluviti tichým hlasem. Ml. — T., o citech, o vášních, hlasem nebo hnutím se nejevících, still. T. modlitba, ra- dosť, soud (tajný), mše (malá, nezpívaná), musika (když každý tak se pohybuje, jako by na nějaký nástroj hudl; Jg.; 2. svrab, prašivina, die Krätze. Má tichou muziku. Us. Jg. Šm. ). S tichou odejíti (jíti, nic ne- říkaje). Us. Tichý piják; Oddati se tichému pití (chlastu); Žíti v blahém tichu. Us. Dch. Žije s ní v tichém manželství (nemanželsky). Us. Buď s tichou; Seděl pěkně s tichou. Mor. Šd. — T. = pokojný, klidný, krotký, vlídný, povlovný, dobromyslný, still, einge- zogen, mild, gelassen, ruhig, sanftmüthig, sanft, fromm, friedlich. Jg. T-ý život, V., duše (dobrá), mysl (člověk tiché mysli), smrť (lehká). D. Dnes měl nemocný tichou noc; Starý učitel byl tichá duše. Ml. Za- smušilých, přílišně tichých hleď stříci se tváří, ráda tichá břehy podmýlá voda, ráda se víří. Km. Cat. pouč. Nebo ty, hospodine, sladký a tichý. Ž. wit. 85. 5. T. povaha. Dch. Byl to muž srdce tichého, jednoduchý a přímý. Us. Dobrotivosť činí tiché, aby se nehněvali; Blaženi tiší, neb oni vlásti budú zemí. Hus II. 426. (Tč. ). Jakž tich byl, všem na vojnu vstáti kázal. Dal Panenko, se- dávej v koutě, budeš li t-á (hodná), najdou tě. Prov. Vz Pokorný (strany pořekadel). — k čemu. Sluha boží musí býti nesvárlivý, ale tichý má býti ke všem. Hus I. 254. — v čem. Zeť jsem tichý v obyčejích a milo- srdný v pomstení. Hus II. 53. — čím. Učte se ode mne, žeť t-ý jsem a pokorný srdcem. Hus II. 315. (Tč. ). — T., ého, m., osob. jm. T. Jos., kněz, spisov., nar. 1801. Vz Jg. H. 1. 641. -tifb> a tjb = -cí: bicí. Bž. 230. Tik, u, m. = tikání, tikot, das Pochen. T. v uších.

342406   Tichý Svazek: 7 Strana: 0905
Tichý = bez hlasu, bez šustu. Cf. Mkl. Etym. 356. Tiché zaměstnávání žactva. Vz Km. 1889. 743. nn. Supů tichý let. Vrch. T. smutek, Vrch., pláč, soustrasť; tichým krokem jíti. Us. — T. = pokojný, mitis. Ž. kl. 85. 5., 94. 5. T. spánek, blázen, do- mácnosť, genius. Us. Pdl. Aby ji vyručil tichým duchem a sám na sebe vzal. 1570. Wtr.

342407   Tichý Svazek: 8 Strana: 0428
Tichý. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 72. — jak. Byl tichý jako muška, Phľd. 1894. 675.

342408   Tichý Svazek: 9 Strana: 0341
Tichý. T. voda. T. ako ovečka. Zát. Př. 368b. T. společník (obchodní). Vz Ott. Říz. I. 99., Blm. I. 518. Na tom kancelára si ne- chají tichó hrát (zdlouhavě věci vyřizují). Mtc. 1899. 222.

342409   Tichý Svazek: 10 Strana: 0443
Tichý. Previedol ho ces tithú vodu (oklamal ho šikovně). Mus. slov. VIII. 27. — T Boh., spis. — T. Arn. M., spis. Zvon III. 727.

342410   Tichý Svazek: 10 Strana: 0673
Tichý Jan, spis, 1831. = 875.; T. Jarosl. = Fr. Rypáček. Vz Ott.

342411   Tijžt Svazek: 8 Strana: 0428
Tijžt = týž. Št, Uč, 88. a. (Gb. H. ml. I).

342412   Tík Svazek: 4 Strana: 0085
Tík, u, m. = kloub, das Gelenk. Skouly jsou vazby a spojby nervův a kloubů či tíkův. Sš. Ž. 41. (Hý. ). Cf. Tíh.

342413   Tík Svazek: 7 Strana: 0905
Tík, a, m. = pták (v dětské řeči). Us. Rgl.

342414   TÍk Svazek: 8 Strana: 0429
TÍk, a, m. Nepovie, že má tĺka muža. Phľd. 1892. 579. Cf. Tlkáč.

342415   Tika Svazek: 10 Strana: 0443
Tika, y, f., arrest. V zlod. ml. Čes. 1. XV 48.

342416   Tikač Svazek: 4 Strana: 0085
Tikač, e, m., astipa, zastr. Veleš.

342417   Tikání, n. T Svazek: 4 Strana: 0085
Tikání, n. T. hodinek, das Tippen.

342418   Tíkati Svazek: 4 Strana: 0085
Tíkati, pipen. Mladý bažant tíká. Dvéře tíkají (vrzají). Us. Nesměl ani tiknouti, muck- sen. Us. Sd. — T. = utíkati, rozbíhati se. Hleď, kterak tíkají (trnky po stole se roz- bíhají). Us. v Táborsk. — T. = zpytovati, erforschen. Pokušenie jest vytíkánie ku se- znání, jímž rozumné stvořenie tíká neb vy- tĺká n. vzpytuje, aby...; Některý muž ne- vie, chtela-li by jemu přivoliti Běta k man- želství, a on chtě tu věc skrytú sobě již oznámiti, tíká, vzpytuje řečí, dary i nasie- láním, chce-li ho pojieti. Hus I. 345. — se = týkati se, angehen, sich beziehen. — se čeho. Bezbožnosť služebnická pána sa tíká; Slovo odporné sa tíká i srdca i žlči; Slovo bolí, když sa tíká srdca. Slov. Tč. - T. = lehtati, kitzeln. — co. Titul tíká uši. Slov. Tč.

342419   Tikati Svazek: 8 Strana: 0428
Tikati. Ani netikl = nešpetl. Brt. D. II. 34.

342420   Tikavý Svazek: 7 Strana: 0905
Tikavý. T. pohyb kyvadla, tiktakend. Schz.

342421   Tikhur Svazek: 4 Strana: 0085
Tikhur, u, m. (kova), druh škrobu z bí- lých bambolů kurkumy. Vz Kk. 135.

342422   Tikmanska Svazek: 9 Strana: 0341
Tikmanska, vinnice v již. Mor. Seb. 191.

342423   Tikmavý Svazek: 4 Strana: 0085
Tikmavý = toulavý, herumgehend. Zák. sv. Ben.

342424   Tikot Svazek: 4 Strana: 0085
Tikot, u, m. =tikání, tik, das Klopfen, Pipen. T. hodin. Č.

342425   Tikov Svazek: 4 Strana: 0085
Tikov, a, m., něm. Tíkow, a) ves u Hořic, b) ves u Lom. v Jič.

342426   Tikovatý Svazek: 8 Strana: 0428
Tikovatý. T. barva. Wtr. Krj. I. 356. Cf. Tikový.

342427   Tikovitý Svazek: 7 Strana: 0905
Tikovitý = zprotivistý. Slov. Ssk.

342428   Tikovský Svazek: 4 Strana: 0085
Tikovský, ého, m., osob. jm. Vz Žer. Záp. I. 191., 224., 238., 254., 257., 269. Tileman, a, m., spisov. Jg. H. 1. 641.

342429   Tikovský Svazek: 10 Strana: 0443
Tikovský, tanec Vz Brt. P. n. 847.

342430   Tikový Svazek: 8 Strana: 0428
Tikový. T. barva na sukních. 1548. Wtr. Krj. I. 397., 356. Cf. Tikovatý.

342431   Tilbury Svazek: 9 Strana: 0341
Tilbury = dvoukotý kočár. Ott. XIV. 483.

342432   Tílce Svazek: 10 Strana: 0443
Tílce, e, n. T. klenbové (v mozku), corpus fornicis. Ktt.

342433   Tíle Svazek: 10 Strana: 0443
Tíle (vyslov: týle) = tele. Vých. Č. Mus. 1863 č. 333.

342434   Tílka Svazek: 9 Strana: 0341
Tílka = košile po pás dlouhá. Na jihu. Kub. 157.

342435   Tílko Svazek: 4 Strana: 0085
Tílko, a, n. = hořejší část selské ženské košile (dolejší: podolek), der Obertheil des Hemdes. Mý., Lg., Dch., Kšá. T. kulaté, vy- střižené; na Slov. = (jistý druh) kynteš, u Valašek na Mor. frytka. Šp. Vz Tělo. Tílka vřeckovitá, corpora Micheliana, die Michae- lischen Körper = sklípky často veliké ve vrstvě vřeckonosné hub mezi sklípkami ná- hodnými umístěné a na pohled naplněné hmotou slizko-zrnatou, jež někteří mají za prášníky, ač bez důvodu. Rst. 218., 506. T-ka prvotná, základná, die Elementarkör- perchen. Nz. lk. T-ko krevné, das Blutkü- gelchen; t. moučné, der Mehlkörper. Šp.

342436   Tillandska Svazek: 4 Strana: 0085
Tillandska, y, f., tillandsia. Rostl. I. 268. a.

342437   Tille Svazek: 4 Strana: 0085
Tille, a, m. Dr. Ant. T., zems. inspekt. a spisov. čes. Vz S. N., Tf. H. 1. 203.

342438   Tille Svazek: 7 Strana: 0905
Tille Ant. Cf. Ukaz. 112., Rk. Sl. — T. Jan, nar. 1833., řed. průmysl. školy v Praze. Vz Rk. Sl.

342439   Tille Svazek: 9 Strana: 0341
Tille Ant. dr. a V. dr. Sr. Jub. XXXIL

342440   Tille Svazek: 10 Strana: 0443
Tille Václ. Dr., spis., nar. 1866. Sr. Flš. Písm. 726.

342441   Tille Svazek: 10 Strana: 0673
Tille Jan, řed., spis., 1833. —1898.; T. Ant., zem. škol. inspektor, spis., 1835. —1896.; T. Václ., spis, nar. 1867. Vz Ott.

342442   Tillka Svazek: 4 Strana: 0085
Tillka, y, f., tillaea, Rostl. I. 238. a.

342443   Tilly, gt Svazek: 4 Strana: 0085
Tilly, gt. Tillyho, m., osob. jm. Vz S. N.

342444   Tilman Svazek: 4 Strana: 0085
Tilman, a, m., osob. jm. T. Jindř., vz Tk. I. 626., IV. 743.

342445   Tilor Svazek: 4 Strana: 0085
Tilor, a, m., vz Tyrol.

342446   Tilovice Svazek: 4 Strana: 0085
Tilovice, Tillowitz, ves u Rožnova.

342447   Tilovský Svazek: 4 Strana: 0085
Tilovský. T. paseky, Tilowitzer Passeken, několik domků v Karlovarsku. PL.

342448   Tilsch Svazek: 10 Strana: 0673
Tilsch Em., spis., nar. 1866. Vz Ott.

342449   Tilschová Svazek: 10 Strana: 0673
Tilschová Anna, spis., nar. 1873. Vz Ott.

342450   Tilšer Svazek: 4 Strana: 0085
Tilšer, šra, m., osob. jm. T. Fr., prof. a spisov. Tf. H. 1. 186.

342451   Tilšer Svazek: 7 Strana: 0905
Tilšer Fr. Cf. Ukaz. 112., Bačk. Př. 165.

342452   Tilšer Svazek: 9 Strana: 0341
Tilšer Fr. Sr. Jub. XXXIL

342453   Tilšer Svazek: 10 Strana: 0443
Tilšer Fr., prof. Vz Zl. Pr. XXII. 418. s podobz., Nár. list. 1905. 159. 2. a jiné listy z též doby.

342454   Tilšer Svazek: 10 Strana: 0673
Tilšer Fr., prof., spis., nar. 1825.; T. Jiří, spis., nar. 1859. Vz Ott.

342455   Tím Svazek: 4 Strana: 0085
Tím, čím — tím. Vz Ten, Tím.

342456   Tím méně Svazek: 4 Strana: 0085
Tím méně, viel weniger, geschweige denn. Ani jsem ho neviděl, tím méně s ním mluvil. Staří kladli: ovšem (s přísudkem záporným, kde toho třeba), nerci-li, nad to. Aby žád- ných příčin k různění nepozůstávalo, ovšem skrze vás podáváno nebylo. Kom. Ani do- bytku není co dávati, nerci-li čeládce. Br. V domě nemohou všichni býti hospodáři, nad to v obci páni. V. Cf. Ovšem, Nerci-li. Vz více v Brs. 2. vyd. 245.

342457   Tím u kompar Svazek: 7 Strana: 0905
Tím u kompar. Cf. List. fil. 1886. 422.

342458   Tima Svazek: 4 Strana: 0085
Tima, y, m. = Timotheus.

342459   Timakov Svazek: 4 Strana: 0085
Timakov, a, m., něm. Timakow, ves u Pl- zence. PL., Tk. III. 61.

342460   Timarcha Svazek: 7 Strana: 0905
Timarcha, y, m., timarcha, brouk. Kk. Br. 375.

342461   Timav-us Svazek: 4 Strana: 0085
Timav-us, a, m., řeka v Istrii, nyní Ti- mavo, slov. Timav.

342462   Timbre Svazek: 4 Strana: 0085
Timbre, u, m. (fr., ténbr) = barvitosť tonu, der Timbre. Mlt.

342463   Tímě Svazek: 4 Strana: 0085
Tímě, témě, týmě (zastr. těmě), gt. -ene, temeno, temeno, teménko, těménko, temýnko, těmýnko, a, n., na Slov. tema, gt. těmena, n. = přední díl hlavy, das Vorderhaupt, der Vorkopf. V MV. nepravá glossa. Pa. Strsl. t?me, příp. -men. Mkl. B. 237. Též = vr- cholek hlavy, vrchol, poutec, poutek, česalka, der Scheitel, vertex. V., Šp. Daj, aby smysl jich temene zhlupěl. Kat. 1583. Není ten člověk v t. uražen (obražen. Vz Chytrý). Ros., Č. Ne bito ho v témě. L. — T. hory, der Berggipfel. Vz Hora.

342464   Tímě Svazek: 7 Strana: 0905
Tímě. Cf. Šf. III. 525., Mkl. Etym. 356., List. fil. IX. 307., Boh. 40. T. skloniti, vznésti. Dch. Poloha hlavy temenem (při porodu). Kžk. Por. 58. S jich těmene. Kat. 90. Viem těmeno tvé tvrdé ; Lid tento tvr- dého těmena jest; Vzložiti břímě na těmeno učedlníkóv. Ev. olom. 135., 124., 140. Cf. Moudrý, Týmě. — T., apex = bod na obloze, k němuž směřuje skutečný pohyb sluneční. Stč. Zem. 132.

342465   Tímě Svazek: 9 Strana: 0341
Tímě. či ti ešte temä nezarástlo (o ne- rozumném). Mus. slov. III. 37.

342466   Timenec Svazek: 4 Strana: 0085
Timenec, nce, m. = nečistota na dobytku, der Schmutz am Vieh. Ta čunčata jsou samý t. U Ronova. Rgl.

342467   Timeno Svazek: 4 Strana: 0085
Timeno, a, n. = bláto. Bž. 228.

342468   Times Svazek: 4 Strana: 0085
Times (ang., tajms), časy (jméno nejzná- mějších novin anglických v Londýně). Rk.

342469   Timka Svazek: 4 Strana: 0085
Timka, y, f, timmia. Rostl. I. 272. b.

342470   Timnavý Svazek: 4 Strana: 0085
Timnavý = drobet tmavý, etwas finster. Už je timnavo. Na Ostrav. Tč.

342471   Timočané Svazek: 4 Strana: 0085
Timočané, větev Slovanů jižních (potom bulharských) na pomezí Srbska a Bulharska. Vz S. N.

342472   Timoj Svazek: 4 Strana: 0085
Timoj, e, m., siler, der Rosskümmel. T. orlíčkolistý, s. trilobum. Rstp. 748., Slb. 602.

342473   Timojovitý Svazek: 4 Strana: 0085
Timojovitý. T. rostliny, silerineae: timoj, galbáník. Rstp. 748.

342474   Timok Svazek: 4 Strana: 0086
Timok, a, m., lat. Timacus, řeka v Srbsku. Vz S. N.

342475   Timokl-es Svazek: 4 Strana: 0086
Timokl-es, ea n. a, m., bás. attic. ko- medie za doby Demosthenovy. Vz S. N.

342476   Timokratický Svazek: 7 Strana: 0905
Timokratický, timokratisch. T. repu- blika. Us.

342477   Timokratie Svazek: 4 Strana: 0086
Timokratie, e, f., z řec. = statkovláda, zřízeni obecní nebo státní, jímž se udělují úřady a důstojenství dle jmění, die Timo- kratie. Rk., S. N.

342478   Timoleo-n Svazek: 4 Strana: 0086
Timoleo-n, nta, m. = vůdce korinthský, † 337. př. Kr.

342479   Timologie Svazek: 7 Strana: 0905
Timologie, e, f., z řec. = cenosloví, za- hrnuje v sobě aesthetiku a ethiku. Dk.

342480   Timon Svazek: 4 Strana: 0086
Timon, a, m., Atheňan za doby pelepon- neské války; jiný T. byl skeptickým filo- sofem. Vz S. N. — T., u, m., timonius. T. kopinatý, t. Rumphii, rostl. Rstp. 823.

342481   Timoteovka Svazek: 4 Strana: 0086
Timoteovka, y, f., phleum, rostl.

342482   Timpano Svazek: 4 Strana: 0086
Timpano (pl. -ni), vlas. = kotel, vlaský buben, die Pauke. Vz Mlt., S. N.

342483   Timpromanie Svazek: 4 Strana: 0086
Timpromanie, e, f., řec. = vášeň ve sbí- rání poštovních známek. S. N.

342484   Tín Svazek: 4 Strana: 0086
Tín, u, m. = stín. Mor. Sd., Šd., Dšk. U Opavy: tiň, ě, f. Klš.

342485   Tín Svazek: 7 Strana: 0905
Tín. Cf. Mkl. Etym. 323. a., násl.

342486   Tina Svazek: 4 Strana: 0086
Tina, y, f., skrác. z Kristina, Celestina, Klementina, Albertina atd. — T. = bahno, bláto, hnůj, der Koth, Morast. Lex. vet. — T., y, m., nejvyšší bůh etrurský. Vz S. N.

342487   Tíňa Svazek: 7 Strana: 0905
Tíňa, ě, f. = tín, stín. Slez. Chodí jak t. Šd.

342488   Tinama Svazek: 4 Strana: 0086
Tinama, y, f. T-my, crypturidae, malí hrabaví ptáci. T. narudlá, crypturus rufes- cens. Vz Frč. 349., 350., Schd. II. 465.

342489   Tinama Svazek: 7 Strana: 0905
Tinama. Cf. Brm. II. 3. 199.

342490   Tínání, n Svazek: 10 Strana: 0445
Tínání, n. = temnota. Pouť tmání; t. hájů. Zr. Krist. 123., 182. Sr. Tmáň v IV. 107.

342491   Tinástý Svazek: 10 Strana: 0450
Tinástý. Mill. 11. a j.

342492   Tínati Svazek: 4 Strana: 0086
Tínati, vz Títi. — Tínání, n., das Hauen. Kom.

342493   Tiňava Svazek: 7 Strana: 0905
Tiňava, y, f. = stín. Dbš. Sl. pov. I. 316.

342494   Tinavský Svazek: 4 Strana: 0086
Tinavský mlýn, Tinawa, mlýn u Počátek. PL.

342495   Tinavý Svazek: 4 Strana: 0086
Tinavý = špinavý. Cf. Tina. Mkl. B. 220.

342496   Tíňavý Svazek: 7 Strana: 0906
Tíňavý = stinný. Na již. Mor. Brt. D. 278., Šd.

342497   Tinda Svazek: 4 Strana: 0086
Tinda, y, f. = Klementina. Prk.

342498   Tingační Svazek: 10 Strana: 0443
Tingační mohutnosť = pronikající. Zach. Test. 150.

342499   Tingl Svazek: 4 Strana: 0086
Tingl, a, m. T. Fr., spisov. Vz Tf. H. 1. 157.

342500   Tingl Svazek: 10 Strana: 0673
Tingl Fr., spis., 1809. —1869. Vz Ott.

342501   Tingovati Svazek: 10 Strana: 0443
Tingovati, z lat. tingere, namáčeti, bar- viti. Grm XXI. Oheň páli, proniká a tin- guje. Zach. Test. 5.

342502   Tíniti Svazek: 4 Strana: 0086
Tíniti = stíniti. Mor. Vck.

342503   Tíniti Svazek: 9 Strana: 0341
Tíniti = stíniti. Postojte, chlapci, v naší síni, pokud tam na vás ešče tíní. Brt. P. n. 242.

342504   Tinka Svazek: 4 Strana: 0086
Tinka, y, f. T. do plotu. U Počát. Zl.

342505   Tinkáč Svazek: 4 Strana: 0086
Tinkáč, e, m. = kdo vše pomalu dělá, loudal. Kb., Lg.

342506   Tinkal Svazek: 4 Strana: 0086
Tinkal, u, m., v luč., der Tinkal. Nz.

342507   Tinkalzit Svazek: 4 Strana: 0086
Tinkalzit, u, m. = hayesin. S. N.

342508   Tiňkati Svazek: 7 Strana: 0906
Tiňkati = ťukati. Kdo tinká nožem o ta- líř, pživoláva nouzi. U N. Bydž. Kšť.

342509   Tinkati se Svazek: 4 Strana: 0086
Tinkati se = loudati se. U Vysok. Lg.

342510   Tinktura Svazek: 4 Strana: 0086
Tinktura, y, f., z lat. = mok, silivá voda přehnaná s rozličných bylin, Rk., zvl. k uti- šování bolesti. Vz S. N. T. = tekutina s část- kami věci některé smíchaná. Jg. T. antimo- nová, jantarová, na hmyz, prhová, zlatová, z kořene čemeřice černé, železitá Klapro- tova, Kh., perlová, od bolesti zubů. Cf. Šfk. 63. T., Tinktur; T. absynthii comp., t. pe- luňková, Wermuthtinktur; T. aloes, t. aloë- sová, Aloëtinktur; T. amara, t. hořká, bit- tere T., bittere Magentropfen; T. arnicae florum, t. z květu prhového, Arnicatinktur; T. aromatica, křečové kapky, aromatische Tropfen; T. assae foetidae, t. z čertova zla, z lejna čertového, Stinkasanttinktur; T. au- rantiorium, t. oranžová, Pomeranzentinktur; T. balsamica, t. balsámová, balsám. Balsam; T. belladonnae, t. rulíková, Tollkirschen- tinktur; T. bensoës, t. benzoová, Bensoë- tinktur; T. carminativa, t. větrová, kapky větrové, Windtropfen; T. calami, t. puškvor- cová, Kalmustinktur; T. cantharidum, t. z much španělských, Cantharidentinktur; T. capsici, t. z pepře španělského, Spa- nischpfeffertinktur; T. caryophyllorum, t. hřebíčková, kapky hřebíčkové, Gewürznel- ken tinktur; T. castorei, t. ze stroje bobro- vého, Bibergailtinktur; T. catechu, t. z ka- techu, Catechutinktur; T. chamomillae, t. heřmánková, Chamillentinktur; T. chinae comp., t. z chiny složená, zusammengesetzte Chinatinktur; T. chinae simpl., t. z chiny, Chinatinktur; T. cinnamomi, t. skořicová, Zimmttinktur; T. colchici, t. ocúnová, Zeit- losentinktur; T. colocynthidum, t. kolo- kvintů, Koloquinthentinktur; T. croci, t. ša- fránová, Saphrantinktur; T. digitalis, t. ná- prstníková, Fingerhuttinktur; T. euphorbii, t. z euforbia, pryšcová, Euphorbiumtinktur; T. ferri acetici aetherea, t. s octanem žele- zitým, Ferriacetattinktur; T. ferri pomati, t. s jablečnanem železnatým, äpfelsaure Eisentinktur; T. gentianae, t. z hořce, En- tiantinktur; T. guajaci, t. guajaková, Grua- jaktinktur; T. hellebori nigri, t. z čemerky, Niesswurzeltinktur; T. hyoscyami, t. blí- nová, Bilsenkrauttinktur; T. ipecacuanhae, t. z kořene dávivého, z ipekakuanhy, Brech- wurzeltinktur; T. jalappae res., t. z pry- skyřice Jalappy, Jalappentinktur; T. jodi, t. jodová, Jodtinktur; T. kino, t. kino, Ki- notinktur; T. laccae aluminosa, t. z laku ka- mencovaná, alaunhältige Lacktinktur; T. li- gnorum, t. dřevová č. ze dřev, Hölzertinktur; T. lobeliae inflatae, t. chylanu nafouklého, Lobeliatinktur; T. macidis, t. macisová, Ma- cistinktur; T. myrrhae, t. myrrová, Myrrhen- tinktur; T. nucis vomicae, t. z vraních ok, Krähenaugentinktur; T. opii crocata, t. z opia složená, safranhältige Opiumtinktur; T. opii simplex, t. z opia jednoduchá, einfache Opi- umtinktur; T. pimpinellae, t. bedrníková, Bi- bernelltinktur; T. pulsatillae, t. koniklecová, Küchenschelltinktur; T. pyrethri, t. bertra- mová, Bertramwurztinktur; T. ratanhiae, t. z ratanhy, Ratanhiatinktur; T. rhei aquosa, t. rebarborová (reveňová) vodnatá. Nz. lk. T. duběnková, die Gallustinktur, iodová, die Jodtinktur, lakmusová, die Lakmustinktur.

342511   Tinktura Svazek: 7 Strana: 0906
Tinktura ambrová, benzoová atd. Vz KP. VI. 367.

342512   Tinktura Svazek: 10 Strana: 0443
Tinktura = elixir, kámen filosofský. Zach. Test 151.

342513   Tinký Svazek: 4 Strana: 0086
Tinký = tenký. Na Ostrav. TČ.

342514   Tinta Svazek: 4 Strana: 0086
Tinta, y, f. = die Tinte, sbarvení. T. hlavní, die Haupt-; střední, Zwischen-; po- lovičná, poloubarvá, mezzo tinto, Halbtinte. Nz. Aj jak v chrámě svaté na sklech se tu vleptaly tinty. Sš. Sm. bs. 183.

342515   Tinťa Svazek: 7 Strana: 0906
Tinťa, dle Bača = mluvka. U Nepoměřic.

342516   Tiňťák Svazek: 10 Strana: 0443
Tiňťák, u, m. = tuřín. Dšk. Km. 29.

342517   Tinťati Svazek: 7 Strana: 0906
Tinťati = žvástati. U Nepoměřic. Rč.

342518   Tintěra Svazek: 8 Strana: 0428
Tintěra, y, f., vz Stonek (3. dod.).

342519   Tintěra, tintěrka Svazek: 4 Strana: 0086
Tintěra, tintěrka, y, f. a m. = malá osoba, das Männlein, Weiblein. Us. ve vých. Čech. Kšá., Ntk. — T., y, f. = loutka, hříčka dětská, das Tändelzeug, Spielzeug. Dítě tintěrkami hraje. Kom. J. 230. Ženské tin- těrky. Lom. Vz Titěra. — T., y, m., osob. jm.

342520   Tintěrkář Svazek: 10 Strana: 0443
Tintěrkář (Šimon Lomn. ) Čes. 1. XII. 205. Sr. Tintěrka.

342521   Tintěrný Svazek: 4 Strana: 0086
Tintěrný = dětinský, kindisch, läppisch. Us.

342522   Tinti vanti Svazek: 7 Strana: 0906
Tinti vanti = nejisté sliby. Na takové tinti vanti já nic nedám. Čce. Tkč.

342523   Tintidlo Svazek: 4 Strana: 0086
Tintidlo, a, n. = pudivítr, třeštidlo, der Sausewind, Laff, Narr. D. — T., něco drob- ného, etwas Kleines. Us. Kšá. Vz Tintírko.

342524   Tintidlo Svazek: 7 Strana: 0906
Tintidlo = mužský úd plodící. U Kdýně. Rgl.

342525   Tintili vantili Svazek: 4 Strana: 0086
Tintili vantili, koně se splašili, vůz se jim zvrhnul (kočička brouk, n. šišky vrou, n. kočka vře, albernes Zeug). Č. Vz Ne- smysl, Tlachal, Tresk.

342526   Tintírko Svazek: 4 Strana: 0086
Tintírko, a, n. = věc malá, drobná, etwas Winziges. Co tím t-kem plátna mohu vy- spraviti? Us. Dch. Vz Tintěra.

342527   Tintiryváry Svazek: 7 Strana: 0906
Tintiryváry = tinctura amara. Us. U Ná- choda. Gth.

342528   Tintíšek Svazek: 4 Strana: 0086
Tintíšek, ška, m = tintidlo. Hlupec smí- šek aneb tintíšek. č. M. 212. Tys pravý t. ! Us. Dch. — T., osob. jm. Jg.

342529   Tiopák Svazek: 4 Strana: 0087
Tiopák, vz Ťopák.

342530   Tip Svazek: 4 Strana: 0087
Tip, u, m. = hlas slepic majících tipec, das Pippen. — T. = tipec. — Tip, tip, tip. Tak volá se na slepice a kuřata. Mor. Škd.

342531   Tipa Svazek: 7 Strana: 0906
Tipa, y, f., saga, zastr. Rozk.

342532   Tipalka Svazek: 4 Strana: 0087
Tipalka, y, f. = kuřátko, das Hühnlein. Ty malé tipalky. Us. Dch.

342533   Tipan Svazek: 10 Strana: 0443
Tipan, a, m = krocan. V zloděj. mluvě.

342534   Típati Svazek: 4 Strana: 0087
Típati, típávati = hlas vydávati jako sle- pice mající tipec, schreien wie pippsige Hühner. Slepice típají. Ros. Kuře bylo černé a zmoklé, třáslo se zimou a típalo. Er. Sl. čít. 24. T. = vískati, Läuse suchen. Us. — se = jako típavá slepice choditi, pippsen. — se s čím = zdlouha něco dě- lati, etwas langsam thun. — se kde: v nose (dloubati se). Ros. Típá se s tím v komoře již na dvě hodiny. Ros. — T. = štípati, spalten. Kto tiepá drva, bývá ot nich uražen (scindit ligna). BO.

342535   Tipátko Svazek: 4 Strana: 0087
Tipátko, a, n. = kuřátko, das Hühnchen. Us.

342536   Típavosť Svazek: 4 Strana: 0087
Típavosť, i, f., die Pippsigkeit. —T. = váhavosť, die Langsamkeit. Ros.

342537   Típavý Svazek: 4 Strana: 0087
Típavý = tipec mající, pippsig. T. sle- pice. Ros. — T. člověk = váhavý, langsam. Ros.

342538   Tipcovitý Svazek: 4 Strana: 0087
Tipcovitý = k tipci podobný, pippsartig.

342539   Tipec Svazek: 7 Strana: 0906
Tipec. Cf. Mkl. Etym. 247. a., Kram. Slov.

342540   Tipec Svazek: 10 Strana: 0443
Tipec v. strč. pipec. Vz Huj. Progr. 13.

342541   Tipec, tipec Svazek: 4 Strana: 0087
Tipec, tipec, pce, típek, tipek, pku, típet, tipet, ptu, třpít, u, m. = neduh ptačí, na Slov. slepicí smrkačka (jeví se v zacpáni nosových dírek a bílé mázdřici n. kožce, rohovité na konci jazyku). Jg. T. záleží v tom, že špička jazýčku se podebere a celý povlak této části zbělí. T. dlužno strhnouti, jinak pták přestane žráti a scípne. S. N. Der Pipps, Zips. Slepice má tipec. T. slepici vzíti, sejmouti, sníti. Us. Slepice do- stala tipec. Us. — T. dětský = záškrt, prým, die häutige Bräune, angina polyposa. Ja. — Přenes. Má típek na jazyku (i. e. nemluví; je opilý. Vz Mlčení). Č. M. 604. Někomu típek (tipet, tipec, třpít) vzíti = k řeči ho přivésti; 2. jej zkrotiti. D., Č. Sedřel mu tipet (když s někoho veliká pokuta se vezme. Vz Skrocení). Č. Nejde mu to pod tipek (pod nos; nevoní mu to. Vz Mrzeti, Ne- milý). Č. M. 554. Spadl mu tipec (rozvázal). Us. Už mu smrť sáhla na tipet. U Poličky.

342542   Típeček Svazek: 8 Strana: 0428
Típeček, čka, m., zaniklá ves na Mor. Mtc. 1896. 121.

342543   Tipečka Svazek: 4 Strana: 0087
Tipečka, y, m., osob. jm. Šd.

342544   Típek Svazek: 4 Strana: 0087
Típek, vz Tipec. — T. = čípek v krku. Krok.

342545   Tipel Svazek: 7 Strana: 0906
Tipel, ple, f. sarda, kámen, zastr. Rozk., Hank. Sb. 56.

342546   Tipet Svazek: 7 Strana: 0906
Tipet, típet, pte, m. = tipec. Rk.

342547   Tipěti Svazek: 4 Strana: 0087
Tipěti, cf. Tipiti, Třpíti.

342548   Tipetný Svazek: 4 Strana: 0087
Tipetný. T. žláza, podvěšek, hypodhysis. Nz. lk. Vz Típek, Tipec.

342549   Tipioka Svazek: 4 Strana: 0087
Tipioka, y, f. = cipika, maussache, pře- drobná a bělostná mouka ze šťávy z bulev manihotových ku škrobení plátna. Rostp. 1341.

342550   Tipiti Svazek: 4 Strana: 0087
Tipiti (tipěti = ferre). A tehdáž sedie s bohatými v tajnici mysli, aby zahubil ne- vinného; oči jeho typyta (dual) na chudého a škoden jsa jemu v tajnosti myslí, aby zapochvatl jeho jako lev v ložci svém. Smrt. Jeron. ms. 1410.

342551   Tipka Svazek: 4 Strana: 0087
Tipka, y, f. = úzkosť, nesnáze, die Klemme (žertem). V tipkách býti, im Pfeifer sitzen. Us. Dch. — T. = slepičí veš, čmelík, die Hühnerlaus. Us. u Písku a Jindř. Hradce a j. Šg. Zajíc seče na louce, liška pohra- buje, veverka jí nakládá, tipka našlapuje. Slav. Nár. pís. 117.

342552   Tipka Svazek: 10 Strana: 0443
Tipka, y. f. = slepice. V dětské řeči ve Slez Čes 1. XI 342.

342553   Tiplání Svazek: 4 Strana: 0087
Tiplání, n., das Künsteln.

342554   Tiplati Svazek: 4 Strana: 0087
Tiplati, tiplávati, künsteln. — na čem, se s čím = uměle, zvolna něco strojiti, dě- lati, künsteln. Šf., D., Ntk.

342555   Tiple Svazek: 4 Strana: 0087
Tiple, ete, tiplátko, a, n. = kuře, das Hühnchen. Us.

342556   Tiplice Svazek: 4 Strana: 0087
Tiplice, e, m., v Klatovsku: šmitec, ti- pula, die Gelse, hmyz komárovitý zdržující se na blízku vod, kde v podvečer u veli- kých hejnech lidi i zvířata souží. S. N. T. luční, t. pratensis; obrovská, t. gigantea. Frč. 156., Schd. II. 518.

342557   Tiplicový Svazek: 9 Strana: 0341
Tiplicový. T. nesytka. Vz Stein. 48.

342558   Tiplík Svazek: 7 Strana: 0906
Tiplík, a, m. = tiplice Us. Hk.

342559   Tiplík Svazek: 10 Strana: 0443
Tiplík, a, m. = komár. Horažd. List. fil. 1902. 252 Sr. Piplík.

342560   Tiplotiti se s čím Svazek: 4 Strana: 0087
Tiplotiti se s čím = tiplati. V Kunv. Msk.

342561   Tiplový Svazek: 4 Strana: 0087
Tiplový. T. půda u tesařů, der Dippel- boden. Šm.

342562   Tipmann Svazek: 10 Strana: 0673
Tipmann Kar., prof., spis., nar. 1848. Vz Ott.

342563   Típnouti, vz Svazek: 7 Strana: 0906
Típnouti, vz Típati.

342564   Tipnutí Svazek: 4 Strana: 0087
Tipnutí, n. = skvrnka, die Hautstippe. Nz. lk.

342565   Tipot Svazek: 4 Strana: 0087
Tipot, u, m., der Tips.

342566   Típtovatosť Svazek: 4 Strana: 0087
Típtovatosť, i, ť. = típet, die Pipps- krankheit.

342567   Típtovatý Svazek: 4 Strana: 0087
Típtovatý, třpitovatý = tipet mající, pippsig. Reš.

342568   Tipula Svazek: 7 Strana: 0906
Tipula, y, f. = lichotné jm. slepice. Mor Brt.

342569   Tipuška Svazek: 4 Strana: 0087
Tipuška, y, f. = cipuška, slepička. Vz Tip.

342570   Tir-o Svazek: 4 Strana: 0087
Tir-o, ona, m. = nováček ve službě vo- jenské; vůbec nováček, začátečník hl. ve vědě a umění, der Anfänger, Tiro. S. N.

342571   Tiráda Svazek: 4 Strana: 0087
Tiráda, y, f., z fr. tirade = chvastavý, zbytečný proud slov; nadutá průpověď, leere Wort- und Gedankendehnung, hoch- trabendes, leeres Geschwätz. Rk. — T-da v hudbě = řada sestupujících a vystupu- jících tonů, dobu jednoho intervallu vypl- ňujících, jichž hráč nebo zpěvák ozdobou užívá, die Tirade. S. N. T. = dlouhá řada tonů bez významu. Mlt,

342572   Tirailleur Svazek: 4 Strana: 0087
Tirailleur (fr., tiraljér), a, m. = harcov- ník, der Plänkler; ostrostřelec, der Scharf- schütze. Vz S. N.

342573   Tiraillovati Svazek: 4 Strana: 0087
Tiraillovati, Wechselreiterei treiben, Kh.; plänkeln.

342574   Tiran Svazek: 4 Strana: 0087
Tiran atd., vz Tyran.

342575   Tírati Svazek: 4 Strana: 0087
Tírati, tírávati = tříti, reiben. — co: květ vlčího máku. — T. = cválati rennen. Cvalem t. Rybay. — na čem: na velblou- dích. Res.

342576   Tirati Svazek: 7 Strana: 1392
Tirati = ves objížděti. V Roušíně u Č. Kruml. NZ. I. 127

342577   Tiray Svazek: 10 Strana: 0673
Tiray Jan, škol. řed, spis., nar. 1858. Vz Ott.

342578   Tirh Svazek: 4 Strana: 0087
Tirh = trh.

342579   Tiri Svazek: 4 Strana: 0087
Tiri. Tiri, mamko, tiri, mám frajerky štyry. Sl. ps. 50.

342580   Tirika Svazek: 7 Strana: 0906
Tirika, y, f. = modrokřídlý papoušek úzkozobý, brotogenys tirica. Brm. II. 146.

342581   Tirlica Svazek: 4 Strana: 0087
Tirlica = trlice. Na Ostrav. Tč.

342582   Tirňa Svazek: 7 Strana: 0906
Tirňa, ě, f, = kde se len a konopě trou. Val. Brt. D. 278.

342583   Tírnouti Svazek: 4 Strana: 0087
Tírnouti, ul, ut, utí = pérem pomáznouti, mit der Feder bestreichen. Us.

342584   Tírnouti koho Svazek: 7 Strana: 0906
Tírnouti koho = udeřiti. U N. Bydž. Kšť.

342585   Tírný Svazek: 8 Strana: 0428
Tírný, les na Frýdecku. Věst, op. II. 1894. 18.

342586   Tirol Svazek: 4 Strana: 0087
Tirol, vz Tyrol.

342587   Tirolka Svazek: 4 Strana: 0087
Tirolka, y, f., samota u Holešovic u Prahy. PL.

342588   Tiryn-s Svazek: 4 Strana: 0087
Tiryn-s, ta, m., město v Argolidě. Vz S. N. — Tirynťan, a, m.; Tiryntský.

342589   Tířiti Svazek: 7 Strana: 0906
Tířiti = utíkati. U Úboče. Rgl.

342590   1. Tis Svazek: 4 Strana: 0087
1. Tis, a, tisek, ska, m., tiska, y, f. = kůň hnědé barvy, Rothschimmel, m. Tis, Ros.; tisek, Reš., tiska. D. — Jg.

342591   2. Tis Svazek: 4 Strana: 0087
2. Tis, u, m., rostlina, der Eiben-, Tax- baum, taxus. Strsl. tisB, taxus, tisa, pinus, maď. tisza. Cf. Gt. Lit. Stud. 68, Mkl. L. 130. V MV. nepravá glossa. T. obecný n. červený, t. baccata, ořešný n. olejodarný, t. nucifera, přeslenatý, t. verticillata, Rstp. 1422., Schd. II. 274., Čl. Kv. 80., Čl. 167., Kk. 99., 103., FB. 4., Slb. 286., KP. III. 308.; velkolistý, t. macrophylla. Us.

342592   3. Tis Svazek: 4 Strana: 0088
3. Tis, a, m., Tiess, ves ve Žluticku. Vz S. N. — T., ves u Haber, něm. Tiss. — T., něm. Tys, ves u Nov. města n. M. — T., něm. Tyss, ves u Lubence. PL. — Cf. Tk. I. 436.

342593   Tis Svazek: 7 Strana: 0906
Tis. Mkl. Etym. 357. — Tis. Cf. Rosc. 100., Mllr. 104., Sbtk. Rostl. 204. U Počá- tek t. = modřín. Jrda.

342594   Tis Svazek: 10 Strana: 0443
Tis, u, m., taxis, rostl. Bhm. hex. 227., Rozk. P. 593., R. 70., Mam. A. 36a.

342595   Tis Svazek: 10 Strana: 0673
Tis, u, m., taxus, rostl. Vz Ott.

342596   Tisa Svazek: 4 Strana: 0088
Tisa, y, f. = tis, 1. — T. = řeka v Uhřích, die Theiss, maď. Tisza, lat. Tibiscus. V. Vz S. N. — Tisan, Tišan, a, m. = obyvatel po Tise, der Theisser.

342597   Tisá Svazek: 4 Strana: 0088
Tisá, é, f., něm. Tyssa, ves u Petrovic. Vz S. N.

342598   Tisa = jm Svazek: 7 Strana: 0906
Tisa = jm. psí. Sl. spv. V. 173. Vz Bo- drok.

342599   Tisan Svazek: 7 Strana: 0906
Tisan, a, m., ciliarcha, zastr. Rozk.

342600   Tisan Svazek: 7 Strana: 1392
Tisan. Pršp. 37. 5. : chiliarcha.

342601   Tisana, tysana, tyzana Svazek: 4 Strana: 0088
Tisana, tysana, tyzana, y, f., zastr. = tluč, opíchaný ječmen, kroupa, Graupe; od vářka z krup, Gerstenabsud, m. Sal., Jád. Střlat. ptisana. Gl. 345.

342602   Tisarka Svazek: 4 Strana: 0088
Tisarka, y, f. = 1. císařská silnice, die Kaiserstrasse; 2. druh hrušek, die Kaiser- birne. Slez. Tč.

342603   Tisař Svazek: 4 Strana: 0088
Tisař, e, m. = císař, der Kaiser. Na Ostrav. Tč. U Opavy. Klš. Mám šablenku ocelovu, od tisařa darovanu. Sš. P. 261.

342604   Tisař Svazek: 7 Strana: 0906
Tisař. Kat. 206., 214. a j., Bl. Gr. 274.

342605   Tisařův Svazek: 4 Strana: 0088
Tisařův = císařův. T. dcera. Sš. P. 39.

342606   Tisati Svazek: 7 Strana: 0906
Tisati, vz Tisnouti (i dod.).

342607   Tisavý Svazek: 4 Strana: 0088
Tisavý, na Slov. = ryzí, hnědý, braun. Jg. T. = kaštanový, badius, spadiceus, ca- staneus, kastanienbraun, světleji aneb tma- věji hnědý do červenava padající. Rst. 506.

342608   Tisek Svazek: 4 Strana: 0088
Tisek, ska, m. = tiska, tis, kůň zahnědlý, hřívy a ocasu bělavých. Us. Dch. — T., ves u Pravonína. — T., něm. Zeiske, ves u Bi- lovce ve Slez. PL. — T., osob. jm.

342609   Tísek Svazek: 9 Strana: 0341
Tísek, sku, ?., vz Kozičky (jídlo).

342610   Tiselnice Svazek: 7 Strana: 0906
Tiselnice. Dvacet t-nic = 60 nítí; sva- zok jich motúzem svázaný volá sa pásmo. Slov. Phľd. XI. 536.

342611   Tisem Svazek: 4 Strana: 0088
Tisem, sma, m., ves u Bystřice v Budě- jovsku.

342612   Tíseň Svazek: 4 Strana: 0088
Tíseň, sně (tísně, ě, Ros. ), f. = těsnosť, die Enge, Klemme. T. od těs (těsný), vz eň. V úzkostech a tísni; v t. uvésti. V. V týsni býti. D., Ros. T. královny, nenadále obklí- čení matky od včel. Lš. V tísni práce. Dch. T. hrůzy, bázně a strachu před smrtí. Sš. L. 130. — T. prsů, asthma, die Engbrüstig- keit. V.; die Angst, Beklemmung. T. v kra- jině srdečné, die Präkordialangst. T-eň na prsou, úzkosť, die Brustbeklemmung. — T. — tlačenice, Gedränge, n. V čas veliké t-né a tlačení lidu. Kom. Veliká v ulicích t-eň byla. Háj. — T. = bída, útisk, Bedrängniss. Č., Bel. Do tísně se dostati.

342613   Tíseň Svazek: 7 Strana: 0906
Tíseň. Mkl. Etym. 357. — T. = tlačenice T. vozů, Vrch., zbraní. Čch. Hustá t. keřů. Vrch. Pr. 17. — T. = těsnosť. T. klece. Čch. — T. = bída a p. T. lásky, Nrd., finanční, Pdl, boje. Hdk.

342614   Tíseň Svazek: 8 Strana: 0428
Tíseň. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 24.

342615   Tíseň Svazek: 10 Strana: 0443
Tíseň, sně, f. T. na prsou, oppressio, de- pressio, dysthymia, angina, incubus pectoris, Brustbeklemmung Ktt.

342616   Tisenka Svazek: 4 Strana: 0088
Tisenka, y, f. =jahoda tisová, die Eichen- beere. D. exc.

342617   Tischer Svazek: 10 Strana: 0443
Tischer Fr., spis.

342618   Tischer Svazek: 10 Strana: 0673
Tischer Fr., spis., nar. 1831.; T. Fr., spis., nar. 1872. Vz Ott.

342619   Tisí Svazek: 7 Strana: 0906
Tisí, vz Tisí Skála.

342620   Tisíc Svazek: 4 Strana: 0088
Tisíc, e, m., Tausend. Gt. pl. = tisícův n. starý gt. tisíc: pět tisíců nebo tisíc. Pozn. Připomenouti sluší, že právě ve starých pa- mátkách genitivu archaistického (tisíc) méně užíváno než toho, který se nám novějším býti vidí (tisícóv). Čtyři sta tisícóv. Alex. Jir. — Strany skloňování v strčes. vz Kt. 45. — T. místo tysíc, strsl. tysašta, tysešta, mille, das sich von einem Partc., von tys (sr. tu, crescere) nur durch den Auslaut a unterscheidet. Příp. -nt. Mkl. B. 203., 204., L. 88. Lit. tukstantis, f., prus. tüsimtons, acc., got. thüsundi. Mkl. L. 162. Odkud Sf. slovo tisíc odvozuje, vz Mus. 1848. I. 3. str. 247. — T. pokládá se za substant. a má tedy ve všech pádech za sebou genitiv kolikosti; ale může se také jako adjektivum se svým jménem v pádě srovnávati. Zk. Vz Genitiv kolikosti; Číslo, Sto. Tisíc hromů (klení)! Tisíc hrmených do tebe páralo! Dbš. Lubosc medzi nami, medzi nami dvoma nenajdze še taka medzi tišicoma. Sl. ps. 57. Tam si ty dostaneš statky a tisíce: u mňa nedostaneš iba verné srdce. Ib. 337. Zka- zuju mu na tisíce (sc. krát), aby ušel šibe- nice; Co bych naříkala o synka mrtvého, dy si možu vybrat z tisíca jednoho; Byla láska, byla mezi nama dvúma. jaká už ne- bude mezi tisícama. Sš. P. 114, 117., 282. (Tč. ). Tisíce hladem jich umírá a sta jedě- ním. Trnka. To je jako tisíc a jedna (když se něco srovnává). Us. Sd. Čině milosrden- stvie v tisíce těm, kteříž milují mě a za- chovávají přikázánie má. Hus I. 65. Ani také chce Bóh, aby kto tisíc kročejí šel kam v neděli; Osmdesát tisícóv; Bojovníci a zvláště kniežata pro lehké slovo, jenž vzní proti jejich cti světské, tak bývají po- puzeni, že mnoho tisícóv svého lidu i sami sě na těle i na duši zahubují; Muže jed- noho z tisíce sem nalezl; Po tisíc tisíciech letech jedno zrncě (by) odloženo bylo; A byť jich tisíc tisícóv s oniem drželo; Neb nižádný nebyl jest živ zde ve světě tisíc let, ač někteří blízko sú táhli k tisíc letóm; Jenž dlužen bieše desět tisícóv hřiven; Znamenaj, kterak mnoho tisícóv tobě sú cestu utlačili; Ten jest desět tisíc Kristovi hřiven dlužen. Hus I. 131., 162., 163., 278., 285., 472., II. 178., 388., III. 123., II. 390. (Tč. ). Milý můj jest bílý a červený, znamenitější než deset tisícóv jiných. Pís. Šal. 5. 10. (Hus. ). Kromě devádesáti a sedmi tisíců zajatých jedenáctkrát sto tisíců jich zahynalo. BR. II. 108. a. Se dvěma dcat a dvěma tisícoma (22000). BO. Pět a osm- desát ke stu tisícóv lidu. Bj. Pět tisícóv muží. ZN. Satan, mistr tisíc řemesel. BR. II. 611. b. S tisícem mužův. Br. V desíti tisících hříven město zastavil. Plk. Před tisícem let. V. Najali 20 tisíců pěších, Br., dvaceti tisíc pěších. V. Dvě stě tisíc nebo dvakrát sto tisíc. Tisíce let bude živ. Rad. zv. Umřelo jich na tisíce. Zemřeli až do ti- síce lidí. V. Po tisíci. V. S t-ci statečnými rytýřóv. Troj. V tisících jede. Vz Blahobyt. Č. Před třemi tisíci lety. Ke sto vozům a tisíci mužům. T-ci pánům službu činí. Mudr. S tisíci muži. Ben. V. — Pozn. Jak z pří- kladů uvedených viděti lze, užíváme slova tisíc raději jako substantiva než jako ad- jektiva. — T., rostl. nějaká, keř vysoký s modrými květy. Us. u Litovle. Kčr.

342621   Tisíc Svazek: 7 Strana: 0906
Tisíc. Cf. Mkl. Etym. 370. a., Šrc. 450, Ž. kl. 67. 18. a j, D. Lhrg. 206., Gb. Ml. II. 94. 4., 95., Šf. III. 642. Dělá, jakoby přes tisíce klopýtala (jako by byla bohata). Us. Kšť. — T. = os. jm. Wtr. Obr. 89.

342622   Tisíc Svazek: 8 Strana: 0428
Tisíc, Cf. Gb. H. ml. I. 48. O skloň. na Chromecku cf. List, lil. 1894, 282.

342623   Tisíc Svazek: 9 Strana: 0341
Tisíc. O skloň, vz Gb. H. ml. III. 129. V tisíc tisíciech let Hus I. 22. Na Císařovsku shoduje se t. obyčejně s číslovkou: dobré tisíc kroků; zřídka: To je dobréch tisíc kroků. Mtc. 1899. 366.

342624   Tisíc Skála Svazek: 7 Strana: 0906
Tisíc Skála u Čáslavě. Řvn. 444

342625   Tisícaterý Svazek: 4 Strana: 0088
Tisícaterý = tisícerý, tausendfach. Us.

342626   Tisícátý Svazek: 4 Strana: 0088
Tisícátý = tisící.

342627   Tisícebarevný Svazek: 10 Strana: 0443
Tisícebarevný koberec. J. Jehlička, Kyt. 2. 47.

342628   Tisíceletí Svazek: 10 Strana: 0443
Tisíceletí, n., vz násl. Tisíciletí.

342629   Tisícerně Svazek: 4 Strana: 0088
Tisícerně, auf tausenderlei Art. Pl.

342630   Tisícero Svazek: 7 Strana: 0906
Tisícero koření. Vz Mllr. 50.

342631   Tisíceročnice Svazek: 7 Strana: 0906
Tisíceročnice, e, f. T. pokřesťanění. Sb. vel. I. 83.

342632   Tisíceronásobný Svazek: 4 Strana: 0088
Tisíceronásobný = tisícerý.

342633   Tisíceroplodý Svazek: 7 Strana: 0906
Tisíceroplodý, tausend Früchte tragend. Lpř.

342634   Tisícerotvárný Svazek: 4 Strana: 0088
Tisícerotvárný, tausendförmig. T. šalby. Měst. bož. V. 68.

342635   Tisícerý Svazek: 4 Strana: 0088
Tisícerý, tisícero, tausendfach. Tisícerá práce. Jídla na t-ro se připravují. Us.

342636   Tisící Svazek: 4 Strana: 0088
Tisící, dle Dnešní; v obec. ml.: tisíctej, der tausendste. V. T. lépe než: tisícátý. T. ve složení, vz -stý.

342637   Tisíciletí Svazek: 4 Strana: 0088
Tisíciletí, n., tisícletí, eine Zeit von 1000 Jahren. Kká. Š. 79. Měst. bož.

342638   Tisíciletí Svazek: 10 Strana: 0443
Tisíciletí, n. Chybnou analogií dle pěti- letí (pět, i) desítiletí (deset, i) m. tisíceletí (tisíc, e). Mš

342639   Tisíciletý Svazek: 4 Strana: 0088
Tisíciletý, tausendjährig.

342640   Tisícimílový Svazek: 7 Strana: 0906
Tisícimílový, tausendmeilig. T. zeď. J. Lpř.

342641   Tisícina Svazek: 4 Strana: 0088
Tisícina, y, f., ne: tisíctina, das Tausend- tel. Pět tisícin. Nz.

342642   Tisícinka Svazek: 4 Strana: 0088
Tisícinka, y, f., der Millimeter. Nz.

342643   Tisícinný Svazek: 7 Strana: 0906
Tisícinný, der tausendste. Us. Šd.

342644   Tisíciroční Svazek: 4 Strana: 0088
Tisíciroční = tisícroční. Na Ostrav. Tč.

342645   Tisícjazyký. T Svazek: 10 Strana: 0443
Tisícjazyký. T. přirozenost. Lit. II. 281.

342646   Tisícka Svazek: 4 Strana: 0089
Tisícka, y, f. = bankovka 1000 zl, der Tausender (eine Banknote). Nz. V z Tisícovka. — T. = doba 1000 let. Před t-kou vtrhly k nám neprjátelské (Arpadovcův) voje. Na Slov. Tč.

342647   Tisícka Svazek: 7 Strana: 1392
Tisícka, y, f. = tisícovka. Us.

342648   Tisíckrát Svazek: 4 Strana: 0089
Tisíckrát, -te, tausendmal. Na t. Děkuji na t. D. Kdyby to člověk t. povídal, přece si to nezapamatuješ. Mor. Šd.

342649   Tisíckrát Svazek: 7 Strana: 0906
Tisíckrát. Št. Kn. š. 187.

342650   Tisícletí Svazek: 4 Strana: 0089
Tisícletí, n. = tisíciletí.

342651   Tísícletí Svazek: 8 Strana: 0428
Tísícletí, u. Vrch. Lingg. 18.

342652   Tisícletý Svazek: 4 Strana: 0089
Tisícletý. Z hrobov t-tých ku pomstě volajú. Na Slov. Tč.

342653   Tisícletý Svazek: 7 Strana: 0906
Tisícletý dům. Č. Kn. š. 181.

342654   Tisíclistník Svazek: 8 Strana: 0428
Tisíclistník, n, m. = myší chvostík, že- bříček, rostl. Slov. Kal. S. 185.

342655   Tisícnásobnosť Svazek: 4 Strana: 0089
Tisícnásobnosť, i, f.. Tausendfältigkeit, f.

342656   Tisícnásobný Svazek: 4 Strana: 0089
Tisícnásobný, tausendfach, tausendfältig. V.

342657   Tisícnice Svazek: 7 Strana: 0906
Tisícnice, e, f. = tisícletá slavnosť. Šd., Proch.

342658   Tisícnictví Svazek: 7 Strana: 0906
Tisícnictví, n., /tAta^ta. Würde eines Befehlshabers über 1000 Mann. Lpř.

342659   Tisícník, tisíčník, tisičník Svazek: 4 Strana: 0089
Tisícník, tisíčník, tisičník, a, m. = kdo má pod sebou 1000 mužův, chiliarch (řec. ), tribun, Oberst. Jg., Sš. Sk. 250. Herodes učinil večeři t-kům BR. II. 154. b.

342660   Tisícnina Svazek: 4 Strana: 0089
Tisícnina, y, f. = tisíciletá slavnosť vý- roční, millenarium. Šd.

342661   Tisícnitný Svazek: 4 Strana: 0089
Tisícnitný, -tní, tausendfädig. Kartig.

342662   Tisícnoh Svazek: 4 Strana: 0089
Tisícnoh, a, m., der Tausendfuss. Šm. Vz Tisícnožec.

342663   Tisícnoh Svazek: 9 Strana: 0341
Tisícnoh, ?, ?., vz Mnohonožka.

342664   Tisícnosť Svazek: 4 Strana: 0089
Tisícnosť, i, f. = tisícnásobnosť.

342665   Tisícný Svazek: 7 Strana: 0906
Tisícný. T. místo. Šf. III. 650.

342666   Tisícný, tisíčný Svazek: 4 Strana: 0089
Tisícný, tisíčný = tisícnásobný, tausend- fach, tausendfältig. Tisícnými způsoby se trápí. Lom.

342667   Tisícobleskový Svazek: 7 Strana: 0906
Tisícobleskový, tausendflammig. T. ohňo- stroj. Koll. III. 79.

342668   Tisícokvět Svazek: 4 Strana: 0089
Tisícokvět, u, m., myrianthus. Rostl. I. 237. a.

342669   Tisícoletník Svazek: 4 Strana: 0089
Tisícoletník, a, m. = stoupenec náuky či raději snu o tisíciletém Páně na zemi vládnutí, chiliasta, der Chiliast. Dionysius alexandrijský maje činiti s chiliasty čili s ti- sícoletníky. Sš. Zj. 343.

342670   Tisícoletý Svazek: 7 Strana: 0906
Tisícoletý, tausendjährig. T. pozůstatky. Koll. III. 97.

342671   Tisícolístek Svazek: 4 Strana: 0089
Tisícolístek, stku, m., myriophyllum, das Federwassergarn, Federkraut. Šm.

342672   Tisíconožec Svazek: 4 Strana: 0089
Tisíconožec, žce, m., der Tausendfüssler, zool. Dch. Vz Tisícnoh.

342673   Tisícoraký. T Svazek: 10 Strana: 0443
Tisícoraký. T. krása. Vzáj. I 70.

342674   Tisícotisící Svazek: 8 Strana: 0428
Tisícotisící. Am. Orb. 6.

342675   Tisícovák Svazek: 7 Strana: 0906
Tisícovák, a, m. = kdo má tisíce zla- tých. Us. Brut.

342676   Tisícovati Svazek: 4 Strana: 0089
Tisícovati, na Slov. = láti, schelten. -- komu jak. Tisícoval mu do mateře. Leška.

342677   Tisícoveršový Svazek: 10 Strana: 0443
Tisícoveršový román. Jeř. Rom. básn 352.

342678   Tisícovka Svazek: 4 Strana: 0089
Tisícovka, y, f. = tisícka.

342679   Tisícový Svazek: 4 Strana: 0089
Tisícový. T. polívka = z krupice. Us. Rgl.

342680   Tisícový Svazek: 7 Strana: 0906
Tisícový. T. číslo. Osv. I. 45.

342681   Tisícraz Svazek: 4 Strana: 0089
Tisícraz = tisíckrát. Er. Sl. čít 69.

342682   Tisícročí, n. Phľd. XII Svazek: 8 Strana: 0428
Tisícročí, n. Phľd. XII. 145.

342683   Tisícroční Svazek: 4 Strana: 0089
Tisícroční, tausendjährig. T. strom. Plk. T. rány hojte. Na Slov. Tč.

342684   Tisícroký Svazek: 4 Strana: 0089
Tisícroký = tisícroční.

342685   Tisíctisíckráte Svazek: 7 Strana: 0906
Tisíctisíckráte. Nestalo se to jednou, ale t. Kos.

342686   Tisícunkrát Svazek: 10 Strana: 0443
Tisícunkrát = tisíckráť. T. tebe pozdra- vujem. Dšk. Km 51.

342687   Tisícvěderní Svazek: 9 Strana: 0341
Tisícvěderní sud. Fisch. Hosp. 163.

342688   Tisičník Svazek: 4 Strana: 0089
Tisičník, vz Tisícník.

342689   Tisifon-e Svazek: 4 Strana: 0089
Tisifon-e, y, f., řec. = mstitelkyně vraždy, jedna z Eumenid. S. N.

342690   Tisíchlasový Svazek: 8 Strana: 0428
Tisíchlasový. T. spev. ľhľd. 1895. 216.

342691   1. Tisina Svazek: 4 Strana: 0089
1. Tisina, y, f., hájovna u Kačova.

342692   2. Tisina Svazek: 4 Strana: 0089
2. Tisina, y, f. = tisové dříví, das Eben- holz.

342693   Tisina Svazek: 8 Strana: 0428
Tisina = les tisový. Phľd. 1893. 470.

342694   Tisionc Svazek: 7 Strana: 0906
Tisionc = tisíc. Slez Brt. P. 144.

342695   Tisiúc Svazek: 10 Strana: 0443
Tisiúc = tisíc. Šf. Poč. 19. Mus. 1848. Sr. Tisíc.

342696   Tisjuné Svazek: 4 Strana: 0255
Tisjuné = tisíc. Za věnec sto zlatých, za poccivosč tisjunć. Sš. P. 378.

342697   Tisk Svazek: 4 Strana: 0089
Tisk, u, m. = tisknutí, tlačení, der Druck, die Bedrückung. J. tr. Nižší vrstvy nesly vyšších tisky. Koll. — T. knihy, der Druck. T. drobný, Us., lícný (Schöndruck), perio- dický (občasový). Nz, J. tr. Cf. Písmo. Dr- zosť, nevázanosť, svoboda, přestupek, útraty, tisku; zákon, nařízení o tisku; náklady na tisk; t. zastaviti. J. tr. Chyba, omyl tisku, der Druckfehler; tisku představený, der Presschef; t. vzorku, der Vordruck; tiskem běžný, pressläufig. Dch. Něco do tisku dáti, Nz. Tisk a náklad Josefa N., po německu místo: Tiskem a nákladem Josefa N. (i. e. kniha tištěna, tištěno, atd. ). Šb., Vst., Brs. 2. vyd. 246. Místo tisku, der Druckort. Nz. Ta kniha vyšla tiskem a nákladem Josefa N., vyšla u Josefa N. Vz více v S. N. T. plátna. — T. = pečeť, das Siegel. Kázal jsem list tisku svého přídavem utvrditi. Erb. Reg. 145. — T. = lysina n jiné podobné zna- mení koňské, der Flecken. Ja. — T., na Slov. = tlačenice, das Gedränge. Také ve Slez. Klš., Baiz.

342698   Tisk Svazek: 7 Strana: 0906
Tisk Mkl. Etym. 357. T. = tiskopis. Jiné drobnější tisky. Mus. 1880. 381. Cf. Tk. VIII. 394. — T. = tisknutí. Kde je t., stisk, stesk, tam i třískání, třesk. Koll. St. 730. — T. Nemá tisku = pilno. Val. Brt. D. 278.

342699   Tisk Svazek: 10 Strana: 0443
Tisk, u, m. = tis obecný, rostl. Na Klatov- sku Čes. 1. XI 290. — T. = kůň zrzavý atd Dle Jg. v Mus. 1843. 407. lépe: tiska. Vz Tiska.

342700   Tiska Svazek: 4 Strana: 0089
Tiska, y, f., tisk, a, m. = kůň zrzavý s lysinou bílou, der Rothschimmel. D. Cf. Tis, 1., Tisek.

342701   Tiskací Svazek: 4 Strana: 0089
Tiskací, Druck-. T. papír, stroj, Us., písmo. Nz., Dch.

342702   Tiskací Svazek: 8 Strana: 0428
Tiskací stroj. Vz Nár. list. 1894. č. 88. odp. feuill.

342703   Tiskací Svazek: 10 Strana: 0443
Tiskací stroj válcový. Ott. XX. 332.

342704   Tiskač Svazek: 4 Strana: 0089
Tiskač, e, m. = der Drucker. Bern.

342705   Tiskadlo Svazek: 4 Strana: 0089
Tiskadlo, a, n. = stroj na otiskování (listů), die Kopirmaschine. Us. Šd. Klavesní t. americké.

342706   Tiskan Svazek: 4 Strana: 0089
Tiskan, a, m., uleiota, hmyz. Krok. II. 256.

342707   Tiskanec Svazek: 4 Strana: 0089
Tiskanec, nce, m. = něco vytlačeného na př. na stěně, na kabátě atd. Má na zá- dech t. Mor. Šd.

342708   Tiskanec Svazek: 8 Strana: 0428
Tiskanec, nce, m. = pohlavek. Slov. Nár. list. 1896. č. 12. feuill.

342709   Tiskání Svazek: 4 Strana: 0089
Tiskání, n., das Drücken. Bern.

342710   Tiskaný Svazek: 4 Strana: 0089
Tiskaný; -án, a, o, gedrückt. Slov Bern.

342711   Tiskárenský Svazek: 7 Strana: 0906
Tiskárenský, Buchdruckerei- T. ná- činí. Mus. 1883. 489.

342712   Tiskárna Svazek: 4 Strana: 0089
Tiskárna, y, f., die Druckerei. Vz Knih- tisk v S. N. O starších t-nách v Čechách vz KP. I. 325.

342713   Tiskárna Svazek: 7 Strana: 0906
Tiskárna. T. kartounů. Us. Pdl. — T. = knihtiskárna. Cf. Tk. VIII. 394., 395. T. české, cf, Pyp. K. 337., slovenské, 451., bulharské, 45., 96., černohorské, 188.—190., hlaholské, 143., chorvatské, 164., ruské, 269.-270, srbské, 85, 135., 167., židovská Wtr. Obr. 196. O staroslov. jmenovitě cy- rillských t-nách cf. Šf. III. 248. nn., Mus. 1842. — T. = klepárna, místnosť, kde se klepny scházejí. Us.

342714   Tiskárna Svazek: 10 Strana: 0443
Tiskárna bavlnářská. Nár. list. 1903. 312. 21. T. stará (obraz). Vz Dolen. Pr. 378

342715   Tiskař Svazek: 4 Strana: 0089
Tiskař, e, m., der Drucker. T. knih, der Buchdrucker, Ros., pokoutní, Schleichdruk- ker. D. T. tiskne knihy.

342716   Tiskařík Svazek: 4 Strana: 0089
Tiskařík, a, m., der Streichbube. Šm.

342717   Tiskařiti Svazek: 4 Strana: 0089
Tiskařiti, il, ení, Drucker sein. Jg.

342718   Tiskařka Svazek: 4 Strana: 0089
Tiskařka, y, f., die Druckerin. Jg.

342719   Tiskařský Svazek: 4 Strana: 0089
Tiskařský, Drucker-. T. papír, práce, Us., mzda, závod. J. tr.

342720   Tiskařství Svazek: 4 Strana: 0089
Tiskařství, n., die Druckerei. Knih t. Us. Vz Knihtisk v S. N.

342721   Tiskařství Svazek: 8 Strana: 0428
Tiskařství. T. v Čechách. Vz Mus. 1893. 560. nn.

342722   Tiskařstvo Svazek: 4 Strana: 0089
Tiskařstvo, a, n., die Drucker, das Druk- kerpersonale. Šm.

342723   Tiskati Svazek: 9 Strana: 0341
Tiskati. Bôh mu pomáha a čert tiská (postrkuje). Zát. Př. 204a. Sr. Tisknouti.

342724   Tiskátko Svazek: 10 Strana: 0443
Tiskátko, a, n. = razítko. Nár. list. 1905. č. 117.

342725   Tiskatý Svazek: 7 Strana: 0906
Tiskatý = kropenatý. T. zemák. Mor. Brt. D. 278.

342726   Tiskávati Svazek: 4 Strana: 0089
Tiskávati, vz Tisknouti.

342727   Tiskeň Svazek: 4 Strana: 0089
Tiskeň (dle Č. lépe: tískeň), knč, f. = tíseň, das Gedränge. Martim. Nemóžeš-li se dotřieti, jakož se přihází v tieskni. Nauč. ms. (Č. ).

342728   Tisklivý Svazek: 4 Strana: 0089
Tisklivý. T. řeč blázna. V.

342729   Tisklý Svazek: 7 Strana: 0906
Tisklý = tištěný. T. pěsnička. Mor. Brt. D.

342730   Tisknouti Svazek: 4 Strana: 0089
Tisknouti, tiskni, kna (ouc), knul a kl, ut, utí a štěn, štění (tisku, zastr. ); na Slov. tiskati, tiskávati; přech. minul, času: tisk, tiskši, še. T. = stlačovati, drücken; blížiti se na koho, dotírati, hnáti, naléhati naň, stí- hati jej, Jemanden drängen, auf einen drin- gen, treiben; knihy tlačiti, Bücher drucken; se = tlačiti se v co, nač, sich drängen. Jg. Strsl. tisnąti, z tbsk, comprimere. Mkl. B. 423. — abs. Lže, jako když tiskne. Us. Ml. Tiskl (= utíkal) každý, kam kdo věděl. Dh. Nechtie mieti dosti na dobré odpovědi, ale tisknú řkúc: Což tedy krstíš? Hus II. 20. Kázal milostivý kazatel podlé jezera na břehu a jsa tištěn od zástupóv vstúpil jest v lodičku. Hus II. 278. — co, koho. Všecky bídy mne tisknou. V. T. knihy, V., šátky, plátna. Us. Donidž bydlo zemské duši tiskne. Št. N. 282. Hluboce umřel jest ten, kohož obyčej hřiecha tiskne a tlačí; Vidíš zástup, jenž tě tiskne a dieš: Kto sě mne dotekl? Bojové tisknú nás nepřátelščí, protož daj posilnenie i po- moc svú svatú. Hus II. 356., 404., III. 177. Pakli by nás kdo tisknúti chtěl na pomoc vezma ruku světskú. Výb. II. 382. — čeho, špatně m. co, leč ve smyslu partitivném. Ten toho, těch knih tiskl i. e. mnoho. — co, koho čím: něco palcem, Kom., bře- menem, V., Chč. 450., nohou. Us. — Arch. I. 52. — se, koho jak. Ty věci nás se všech stran tisknou. Jel. T. se proti vóli božie. Št. N. 92. T. někoho bezprávně. Pal. — kde. Aby jízdní před pěšími předse tiskli. Us. Mus. Tiská mne v žaludku. Na Slov. Koll. Divnou věc tiskli v Čechách. Dač. I. 195. — co komu: ruku. Jg., Dch. — co, koho kam (čím). Něco nohou k zemi t. Us. T. něco pod sebe. Tkadl. Někoho k srdci t. Us. Tiskne mne k zemi tíže. Jel. I tiščechu jej v přesilná páži. Rkk. 9. Jaká tě příčina k tomu tiskne? BN. Mocí nepo- slušné k víře t. Hus I. 411. Nepřátelé valů se zmocnili a mnohé povraždivše do hradu se tiskli. Pal. Děj. III. 3. 256. Vroucím du- chem se do něho tisknou. BR. II. 49. b. Prosili pánóv a obce, aby se k tomu při- činili a nedali jich t. v ten hřiech i v škodu tělestnú. Hus. I. 461. Nemají k tomu tištěni býti. VI. zř. 472. Ihned jimi lodí do hlubo- kosti vod mořských tištěna byla. Biancf. 98. T. peníze v sáček. T. se do království ne- beského. Br. Tiskli se do kouta. — (se) na koho, nač = naléhati atd., vz nahoře. T. na odstoupeni víry. Kom. Na někoho t. = se tlačiti. V. T. se na království (dotírati se). Kom. I jiní tuto na Pána se tiskli, jeho se dotýkali. BR. II. 151. b. Tiskl na ně přece ač na nepříležitém místě. V. T. na Reky. Troj. Mocí na někoho t. Troj. 183. — koho odkud: od zboží přátel. Hus Kdo sa tiskne jak klín z vreca, i dobrým se zhnusí. Na Slov. Tč. Chválil, že nedavše se t. od pravdy zasadili se byli o ni zbraní v ruce. Pal. Děj. III. 3. 173. Potom na tom zuostali, aby se zapsali, kdoby je od pravdy boží chtěl tisk- núti. Let. 215. A tady mě od mého dvora tiskne. Půh. II. 435. Jenž křesťany věrné tiskneš bezprávně od přijímání velebné svá- tosti. Pal. D. III. 1. 363. — (s čím) za kým: s vozy. Ms. mus. Tři kopinníci mnějíc, by houfové za nimi tiskli, i vzkočichu do Uhorského Brodu. Let. 201. — koho zač. Tiskl mne tak upřímně za ruku, až mi na čele pot vyvstával. Us. Dv. — o čem. O rybě jakési podivné se tisklo. Dač. I. 298. — koho proč. Chč. 624. A dóm na dóm padá, když moc věččie tiskne nižší z pyšné závisti. Hus II. 102. — něco po kom: knihu. Pr. M.

342731   Tisknouti Svazek: 7 Strana: 0906
Tisknouti. Cf. Mkl. Etym 357., Gb. Ml. I. 160., Tiščeti (dod.). — co kde: v ruce. Hrts. Udi tvoji v liaiciech kříže tiščeny. ML. 7. b. — co, se kam: hlavu do dlaní, Hrts., políbení na rty, Nrd., skráně v dlaň, Vrch., ruku něčí k svým rtům. Šbr. T. se v popředí. Šml. Musí ho tiskať (k práci), ako tekvicu do vody (o lenivém). Slov. Zátur. — nač. Porozuměvši, že on na to tiskne. Výb. I. 472. — co komu. Někomu vděčně ruku t. Kká. Druh druhu tiskl ruku. Vrch. — odkud. T. někoho od pravdy. Pal. Děj. V. 1. 66., Št. Kn. š. 146. — koho proč. Protož pro hřiechy spravedlivě tisknú lidi. Hus I. 84. — s inft. Úzkú branú vníti se tiesknete. Výb. I. 1169.

342732   Tisknouti Svazek: 9 Strana: 0341
Tisknouti. Druhý vzor časování sloves II. tř. Vz Gb. H ml. III. 2. 237. — koho k čemu jak. Netiskl jich mocí ? víře, ale kázáním slova božího. Chč. (List. fil. 1898. 458. ).

342733   Tisknouti co kam čím Svazek: 10 Strana: 0443
Tisknouti co kam čím. Aby tiskl lodi před se; Aby mocí světskou i duchovní tiskli svorně na sprostnosť p. Ježíše. Chč. S. II. 245b. I. 47b.

342734   Tisknutelnosť Svazek: 4 Strana: 0090
Tisknutelnosť, i, f., die Druckfähigkeit. Šm.

342735   Tisknutelný Svazek: 4 Strana: 0090
Tisknutelný, druckfähig.

342736   Tisknutí Svazek: 4 Strana: 0090
Tisknutí, n., der Druck. Kniha 1., 2. tisk- nutí = vydání. Štr. Při processí stalo se t., křik a rozbroj v lidu. Dač. I. 151.

342737   Tisknutý, tištěný Svazek: 4 Strana: 0090
Tisknutý, tištěný, gedrückt, gedruckt. T. kniha, Us., písmo. Ros.

342738   Tiskoměrný Svazek: 4 Strana: 0090
Tiskoměrný, typometrisch. Šm.

342739   Tiskopis Svazek: 4 Strana: 0090
Tiskopis, u. m. = tištěný spis, die Druck- schrift. J. tr. T. zrušiti, zerstören; zevnitřní úprava t-sů; potlačiti t. J. tr. Drobné t-sy, Drucksorten. Dch.

342740   Tiskovina, y Svazek: 7 Strana: 0906
Tiskovina, y, f., Drucksorte, f. Šd. Pdl.

342741   Tiskovrutlík Svazek: 10 Strana: 0443
Tiskovrutlík (!), u, m., Petschierschraub- stock Pohl.

342742   Tiskový Svazek: 4 Strana: 0090
Tiskový, Druck-. T. svoboda, zákon, pře- stupek, dílo, přečin, nařízení, arch, chyba (chyba tisku), papír, průba, J. tr., soud. Vz S. N. T. úprava, žaloba. Dch.

342743   Tiskový Svazek: 9 Strana: 0341
Tiskový. T. zákony ? zemích čes. Vz Zbrt. Bibl. 16. nn.

342744   Tiskový Svazek: 10 Strana: 0673
Tiskový. T. právo Vz Ott.

342745   ťísliti Svazek: 10 Strana: 0039
ťísliti- Léta naše číslena budú (medita- buntur). Ž. kap. č. 89. 9.

342746   Tismenice Svazek: 9 Strana: 0463
Tismenice, e, f. = potok vtékající do Lužnice. Tk. Žk. 34.

342747   Tísmice Svazek: 4 Strana: 0090
Tísmice, ves u Čes. Brodu. Vz S. N., Tk. IV. 5., V. 168., Tf. 287.

342748   Tisnany Svazek: 4 Strana: 0090
Tisnany, dle Dolany, revír u Rožnova. PL.

342749   Tísněti Svazek: 4 Strana: 0090
Tísněti, ěl, ění, eng, gedrängt werden. Ros.

342750   Tisnitel Svazek: 4 Strana: 0090
Tisnitel, e, m., der Bedränger. Us. Dch.

342751   Tísniti Svazek: 4 Strana: 0090
Tísniti, il, ěn, ění, drängen. — koho = v tíseň uvésti. V. Bota mě tísní. Dch.

342752   Tísniti Svazek: 7 Strana: 0906
Tísniti. — se kde. Nová tlupa na břehu se tísní; Dav se kolem tísní. Vrch. — se komu čím. Puchem tísní se mu plíce. Kká.

342753   Tísniti se kudy Svazek: 8 Strana: 0428
Tísniti se kudy. Valným sborem se tísní (protlačuje). Quis. Třš. 6.

342754   Tísnivý Svazek: 7 Strana: 0906
Tísnivý, drängend, beengend T. meze, Čch., dojem, SP. II. 20., forma. Pyp. K. II. 231.

342755   Tísnoba Svazek: 7 Strana: 0906
Tísnoba, y, f. = těsnosť, úzkosť, nouze. Val. Brt. D. 278., Vck.

342756   Tísnosť Svazek: 8 Strana: 0428
Tísnosť = tesnosť. Pro t. místa. Kat. z Žer. I. 209.

342757   Tisnouti Svazek: 4 Strana: 0090
Tisnouti, snul a sl, ut, utí, ve Slez. a na Slov. = tisknouti.

342758   Tisnouti Svazek: 7 Strana: 0906
Tisnouti. Ani sa toho netisni (nedotý- kej) ! Slov. Rr. Sb. T. také: nutiti. Mor. Brt. D. 278.

342759   Tisnouti Svazek: 10 Strana: 0443
Tisnouti vůz = tlačiti. Slez Vlasť. I. 80.

342760   Tisnouti kam Svazek: 8 Strana: 0428
Tisnouti kam, Ždy k tomu tisá (dotýká se toho) Phľd. XII. 56.

342761   Tisodunajský. T Svazek: 10 Strana: 0443
Tisodunajský. T. nižina. Dvoř. Mor. 24.

342762   Tisoň Svazek: 7 Strana: 0906
Tisoň, ě, m. = vůl barvy tisové. Mor. Brt.

342763   Tisov Svazek: 4 Strana: 0090
Tisov, a, m., Tisow, dvůr u Jistebnice; ves u Blatné; osada u Příbrami. Tf. 289.

342764   Tisová Svazek: 4 Strana: 0090
Tisová, é, f., něm. Tissa, ves v Tachov- sku. Vz S. N. — T., něm. Tissau, ves a) u Bečova, b) u Vys. Mýta. PL., Tf. 287.

342765   Tisová Svazek: 10 Strana: 0443
Tisová, é, f. = vrch u Domažl. Čes. 1. XII. 384.

342766   Tisovatý Svazek: 4 Strana: 0090
Tisovatý = hnědý jako tis, braunroth. Aqu.

342767   Tisovatý Svazek: 7 Strana: 0906
Tisovatý kůň. Arch. IX. 129., X. 1.

342768   Tisové Svazek: 9 Strana: 0341
Tisové, ého, n., jm. místa u Hovězí na Mor. Vck.

342769   Tisovec Svazek: 4 Strana: 0090
Tisovec, vce, m., Tissowetz, ves u Chrasti. PL. — T., toxodium. Rostl. I. 262. a., S. N., Kk. 103. T. dvojřadý, t. distichum. Vz Rstp. 1430.

342770   Tisovec Svazek: 8 Strana: 0428
Tisovec, vce, m., míst, jm. v Gemer. Phľd. 1894. 61.

342771   Tisovec Svazek: 10 Strana: 0673
Tisovec, vce, m., raxodium, rostl. Vz Ott.

342772   Tisoví Svazek: 4 Strana: 0090
Tisoví = tisové stromy, der Eibenwald. Jg.

342773   Tisovík Svazek: 4 Strana: 0090
Tisovík, u, m. = les tisový, der Eiben- wald. Us.

342774   Tisovina Svazek: 7 Strana: 0906
Tisovina, y, f., Eibenbestand. Sl. les.

342775   Tisovitý Svazek: 4 Strana: 0090
Tisovitý = k tisu podobný. T. rostliny, taxineae, taxeae: tis, nohoplod, slzník. Vz Rstp. 1422., S. N., Slb. 286.

342776   Tisovitý Svazek: 10 Strana: 0443
Tisovitý kůň Rgl.

342777   Tisovka Svazek: 4 Strana: 0090
Tisovka, y, f. = skála u Zel. Brodu. Ptr. — T., Neuberk, ves u Chvalšin; něm. Ti- sowka, samoty u Turnova a Něm. Brodu; Tistlowitz, ves u Krumlova.

342778   Tisovský Svazek: 10 Strana: 0443
Tisovský T. E., spis.

342779   Tisovský Svazek: 10 Strana: 0673
Tisovský T. T. (Tobiás Eliáš), spis., nar. 1863. Vz Ott.

342780   Tisový Svazek: 4 Strana: 0090
Tisový = co k tisu náleží, Eiben-, eiben- artig. T. rostliny, taxineae, eibenartige Pflan- zen: tis obecný. Vz Kk. 103. Pojeděmy přes lesek t-vý. Sš. P. 623. T. dřiví, BO., strom, D., stůl, Ros., jakůdky; barva. Pudeme my tam k t-mu lesu, podíváme se jak Andulku vezú. Sš. P. 459.

342781   Tisový Svazek: 7 Strana: 0906
Tisový, paseky na Vsacku. Vck. V Ti- sovém, několik domkův u Vsetína. PL.

342782   Tissafern-es Svazek: 4 Strana: 0090
Tissafern-es, ea n. a. m., perský satrap v Lydii. Vz S. N.

342783   Tista Svazek: 7 Strana: 0906
Tista = čubka. Sv. ruk. 319. b., V. II. 112., 115.

342784   Tista Svazek: 8 Strana: 0428
Tista. Štěká co t. (ženská nestoudná). Bl. Gr. 295.

342785   Tista, tísta, tístka Svazek: 4 Strana: 0090
Tista, tísta, tístka, y, f. = pes samice, suka, hodka, fena, psice, die Hündin, Luppe, Petze, Zeuche, Tiffe, Thöle, Jg.; zdá se býti cizího původu. Mz. 347. T. se podběhla, očupčila. D. T. se štěňaty. Kom. Dva chrty od jedné čubky z jednoho hnízda. Lom. A tu almužnu, kterúž mají chudí lazarové jiesti, jedie jich psi tuční, chrtie, ohaři a také tisty, kurvy n. ženimy. Hus II. 242. Opět, potvoro, kleveceš a jako tistka Ště- beceš. Dh. 141. Jak ti se oblízá co mlynář - ská tista. Prov. — T., y, m., osob. jm. Pal. T. Jan Vršovic. 1109. Vz Dal. 99., 102., Tk. I. 117. T., purkr. na Bezdězi, vz Tk. II. 101. T. Boreš. Tk. III. 619.

342786   Tístko Svazek: 4 Strana: 0090
Tístko, a, n. = nátěstko, kvas, zbytek těsta, který v díži se nechává, aby se při novém pečení chleba z něho zamísili mohl kvásek. Mor. Šd.

342787   Tistlík Svazek: 10 Strana: 0443
Tistlík (!), u, m. = pečeť. Pohl.

342788   Tisúc Svazek: 4 Strana: 0090
Tisúc = tisíc. Ž. wit. 118. 72. a j.

342789   Tisúc Svazek: 10 Strana: 0443
Tisúc = tisíc. Ž. witt. 90. 7.. Alx. V. 377. Mill. 104. Sr. Tisiúc.

342790   Tisula Svazek: 7 Strana: 0907
Tisula, y, f. = kráva červená, barvy tisové. Val. Brt. Vz Tisý.

342791   Tisůvka Svazek: 10 Strana: 0443
Tisůvka, y, m., vrch. Hoš. Pol. I 118.

342792   Tisý Svazek: 4 Strana: 0090
Tisý = červený, roth. V mor. Valašsku. Brt. Krásných tré telátek, jedno bylo lysé, druhé tisé. Brt.

342793   Tisý Svazek: 8 Strana: 0428
Tisý T. kůň (tisové barvy). Wtr. Krj. I. 548.

342794   Tisyně Svazek: 7 Strana: 0907
Tisyně, ě, f., Eibenbeere, f. Sl. les.

342795   Tiš Svazek: 7 Strana: 0907
Tiš, e, f. = tichosť. Čch., Phľd. III. 1. 35. a j., Hdž. Čít. XIV. Dle Brt. lépe : ticho.

342796   Tiš Svazek: 8 Strana: 0428
Tiš. Lesní t. Slow. 13. V té čiré tiši. Krs. Moor. 100. Osamělá t. Vrch. Tryz. 115.

342797   Tiša Svazek: 7 Strana: 0907
Tiša, e, f. = tiš. Slov. Phľd. VII. 106.

342798   Tišce Svazek: 4 Strana: 0090
Tišce, e, m. = tiskař. Bck. II. 1. 180.

342799   Tiščenie Svazek: 10 Strana: 0443
Tiščenie, n., pressura Ev. ol. Joh 16. 21.

342800   Tiščenka Svazek: 4 Strana: 0090
Tiščenka, y, f. = tištěná sukně. U Přer. Kd. Cf. Tištěnka.

342801   Tiščenka Svazek: 10 Strana: 0443
Tiščenka, y, f. = modrá sukně s bílými pruhy n. tečkami n drobnými bílými kvítky. Mtc. 1902. 111.

342802   Tiščený Svazek: 4 Strana: 0090
Tiščený; -en, a, o = tištěný, tisknutý. Hybaj děcko šeredné z mé kolíbke zelené a z peřinke t-né. Sš. P. 786.

342803   Tiščeti Svazek: 7 Strana: 0907
Tiščeti, premere (III. 2.). V II. tř. tisknúti. Tišču, 3 pl. tiščí, tišti; tišče, íc. Vz List. fil. 1884. 464. Bojovníci se všech stran sě ke zdi tiští. AlxV. 2028. Na Hektora t. Troj. 119. a.

342804   Tiščeti Svazek: 9 Strana: 0341
Tiščeti, tišču, premere. Zaniklo. Gb. H. ml III. 2 293.

342805   Tíše Svazek: 4 Strana: 0091
Tíše, e, f. = ticho, die Stille. Celá ta událosť světodějná stala se jako v noci a za tíše a mlčemnosti tajemné. Sš. Sk. 145.

342806   Tíše Svazek: 8 Strana: 0428
Tíše. Mnoho dokladů ze strč. vz v List. hl. 1895. 93.

342807   Tiše, tíše Svazek: 4 Strana: 0091
Tiše, tíše, kom p. tišeji, tíšeji. T. = ne- hlasně, bez řeči, still, ohne Worte. T. seděti. Us. — T. = bez velikého křiku, hřmotu, leise, sachte. Tíše mluviti, jíti, V., téci. Br. T. jako hrnec bezedný. T. přijíti. Ros. — T. = bez hnutí, still, ruhig, ohne Bewegung. T. ležeti. — T. = vlídně, laskavě, pokojně, sanft, mild, gelassen. T. si počínati. Har. Slušelo by, aby bojovali též o vieru z božieho přiká- zánie v novém zákoně jako v starém ale tišeje. Hus I. 166. Takoví svou věc tiše ve- douce, déle z božího požehnání živi budou. BR. II. 19. a.

342808   Tišeň Svazek: 4 Strana: 0091
Tišeň, šně, f. = tišina, die Windstille. Hank. Sbr.

342809   Tišeň Svazek: 8 Strana: 0428
Tišeň (tyffen, alias tychen), aura. 1418. List. fil. 1895. 213. (Hymn.).

342810   Tišeň Svazek: 9 Strana: 0341
Tišeň, šně, f., vz předcház. Ticheň.

342811   Tišenko Svazek: 4 Strana: 0091
Tišenko = tiše. Mor.

342812   Tiší Svazek: 4 Strana: 0091
Tiší, nom. pl. adj. tichý. Tiší hoši. — T., 3. os. pl. a sg.: tiší je.

342813   Tišice Svazek: 4 Strana: 0091
Tišice, Tischitz, ves u Neratovic.

342814   Tišíček Svazek: 7 Strana: 0907
Tišíček, čku, m. = rybník v Písecku

342815   Tišidlo Svazek: 10 Strana: 0443
Tišidlo, a, n. = lék utišující, lenitivum, demulcens, emolliens, sedativum, temperans remedium, beruhigendes Mittel. Ktt.

342816   Tišina Svazek: 4 Strana: 0091
Tišina, y, f. = tichosť, tichota, die Stille, Geräuschlosigkeit, Windstille. Strašná t.; t. na moři. D., na řece. Ros. S obojí strany ležení v t-ně bylo. Troj. Přijdou bouřně čili t-nou ? Sš. Sm. bs. 93. Zdráva budiž chloubo svého lidu, ve vesnické skrytá t-ně. Sš. Šnt. 69. V samotě a t-ně duch se skřepuje. Sš. L. 92. (Hý. ).

342817   Tišina Svazek: 7 Strana: 0907
Tišina. Plemeno Žižkovo jest v tišině (tiše se chová). Výb. II. 1246. T. hrobu ; Háj dřímá v hluboké t-ně. Čch. T-nu pře- rušiti. Ntr. Odlehlá r., Einsamkeit. Šml. T-ny, pásmo tišin = pásmo na povrchu zemském, které dělí od sebe passátní větry obou zem- ských polokoulí. S. N. XI. 237.

342818   Tišina Svazek: 8 Strana: 0428
Tišina, bylo jezero v Poděbradsku. NZ. IV. 100. — T. Svěcení dělo se z počátku v t-ně (tajné). XVI. stol. Wtr. Živ. c. I. 483.

342819   Tišitel Svazek: 4 Strana: 0091
Tišitel, e, m., der Stiller, Beruhiger, Be- sänftiger. Jg.

342820   Tišitelka Svazek: 4 Strana: 0091
Tišitelka, y, f., die Stillerin. Jg.

342821   Tišiti Svazek: 4 Strana: 0091
Tišiti (tišiti), tiš, še (íc), il, en, ení; tíšívati = tichým činiti co do hnutí, do hlasu, do hluku, stillen; pokojiti, krotiti, chlácholiti, stillen, besänftigen, beruhigen. Ks. — co, koho: moře, větry, dítě plačící, lid, pobouřenou mysl, hněv. Us. — se. Vítr, bolesť se tiší Us. Ty vládneš mocí mořskú, ale hnutie vln jeho ty tišíš. Z. wit. 88. 10. (121. ). — koho čím: hněvivého laskavými slovy. Us.

342822   Tišiti Svazek: 7 Strana: 0907
Tišiti. Mkl. Etym. 356.

342823   Tišivý Svazek: 7 Strana: 0907
Tišivý, beruhigend, lindernd. T. léky. Us.

342824   Tíško Svazek: 7 Strana: 0907
Tíško = tiše. Slov. Tu sa po tíšku otvo- rily dverce. Dbš. Sl. pov. I. 76.

342825   Tiško Svazek: 10 Strana: 0443
Tiško = tiše. Slov. Sb. sl. VIII. 108.

342826   Tíškom Svazek: 7 Strana: 0907
Tíškom, tíškem = tiše. Vz Tíško (dod.). Slov. Deti tíškom vravia. Zátur.

342827   Tišnov Svazek: 4 Strana: 0091
Tišnov, a, m., Tischnowitz, mě. na Mor. Tischnovitz u Brna. Vz více v S. N., Tk. III. 661., IV. 33., 139., 397., 398., V. 261. Z T-va Mart. a Sim., spisov. Vz Jir. H. 1. II. 289.

342828   Tišnov Svazek: 7 Strana: 0907
Tišnov. Z T-va Šimon. Pyp. K. II. 324.

342829   Tišnov Svazek: 8 Strana: 0428
Tišnov lépe než Tišnov. R. 1168. a 1214. psal se Thusnou, r. 1231. Tuschenow, tedy Tušenov čili Tušnov od Tušena. Od r. 1233. píše se Tusnowicz t. j. Tušnovice. Vz Mtc. XVIII. 200.

342830   Tišňovice Svazek: 4 Strana: 0091
Tišňovice klášter. Vz Tk. I. 159.

342831   Tišnovský Svazek: 4 Strana: 0091
Tišnovský chrám. Vz KP. I. 156.

342832   Tišňovský Svazek: 4 Strana: 0091
Tišňovský, ého, m., usob. jm. T. Jan, spisov. Jir. H. 1. II. 289.

342833   Tištěc Svazek: 4 Strana: 0091
Tištěc, tce, m., šp. m. pištěc.

342834   Tištění Svazek: 4 Strana: 0091
Tištění, n., das Drücken; der Andrang. Aqu.

342835   Tištěnice Svazek: 4 Strana: 0091
Tištěnice, e, f. = tištěný sýr, tvaroh, der Schafkäse, der in verschiedene Formen ge- presst wird. Sýrů 26 a tištěnic 7. Půh 1531. (Gl. 342. ). — Rad. zv.

342836   Tištěnina Svazek: 4 Strana: 0091
Tištěnina, y, f. = tištěnice. Veleš.

342837   Tištěnina Svazek: 7 Strana: 0907
Tištěnina, y, f. = plátěná látka. Kram. Slov. Cf. Tištěnka.

342838   Tištěnka Svazek: 4 Strana: 0091
Tištěnka, y, f., obyč. v plur. = svrchní sukně aneb celý svrchní šat ženský jedno- duchý z plátna n. z vlny, modře barvené. Spodní sukně: cajčky. Má nové t-ky. U Hro- nova. Hrš.

342839   Tištěnka Svazek: 8 Strana: 0428
Tištěnka, vz Šarka (3. dod.).

342840   Tištěný Svazek: 4 Strana: 0091
Tištěný; tištěn, a, o. Vz Tisknutý. — T. snem, die gedruckten Landtagsbeschlüsse. Gl. 342.

342841   Tištěti se Svazek: 10 Strana: 0443
Tištěti se, vz Tiščeti v VII. 907.

342842   Tištín Svazek: 4 Strana: 0091
Tištín, a, m., Tischtin, městečko u Vyš- kova.

342843   Tištné Svazek: 4 Strana: 0091
Tištné, ého, n., die Druckergebühr. Rk.

342844   Tit-us Svazek: 4 Strana: 0093
Tit-us, a, m. T. Flavius Vespasianus, císař římský, 40. —81. po Kr. Vz S. N. — T. Livius, vz Livius. — T. = šlechetný a dobrotivý panovník. Bdl.

342845   Titan Svazek: 4 Strana: 0091
Titan, a, m., der Titan. Titanové, synové Uranovi, byli Jupiterem s nebe svrženi do Tartara a jich náčelník odsouzen, aby nosil nebe. Rk. Vz S. N. — T., u, m., titanium, prvek kovový, chaosník: Ti = 24. Vz Šfk. 298. Sirník t-nu. Vz Šfk. 299.

342846   Titan Svazek: 10 Strana: 0443
Titan, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XIII. 426.. XIV. 406.

342847   Titanatý Svazek: 4 Strana: 0091
Titanatý kysličník, Titanoxydul. Ti O. Vz Šfk. 298. T. chlorid, Titanchlorid. Vz Sfk. 299., Nz.

342848   Titaničitan Svazek: 4 Strana: 0091
Titaničitan, u, m., kov. Vz Šfk. 299.

342849   Titaničitý Svazek: 4 Strana: 0091
Titaničitý kysličník, die Titansäure: TiO2. Vz Šfk. 298.

342850   Titanit Svazek: 4 Strana: 0091
Titanit, u, m., sphen, greenovit = nerost, který hraní se v soustavě jednoklonné. Vz S. N., Bř. 170.

342851   Titanit Svazek: 10 Strana: 0673
Titanit, u, m., nerost. Vz Ott.

342852   Titanitý Svazek: 4 Strana: 0091
Titanitý kysličník, das Titauoxyd: Ti2 O3. Vz Šfk. 298. T. chlorid (Ti2 Cl3).

342853   Titanobijce Svazek: 10 Strana: 0443
Titanobijce, e, m. Msn. Hym. 93.

342854   Titanový Svazek: 4 Strana: 0091
Titanový. T. železo, das Titaneisen, der Ilmenit, ruda. Vz Šfk 299.

342855   Titanský Svazek: 4 Strana: 0091
Titanský = veliký. T. smělosť (že Titáni nebe dobývali). Bdl.

342856   Titěra Svazek: 7 Strana: 0907
Titěra. Šf. III. 194.

342857   Titěra Svazek: 10 Strana: 0444
Titěra, y, m. Loudavci a titěrové nejsou k ničemu Stan. I. 134.

342858   Títěra, títěrka Svazek: 4 Strana: 0091
Títěra, títěrka, y, f., u jiných: tintěra = loutka, hříčka, der Tand, die Puppe, Läpperei, das Spielzeug, Kinderspiel. Jg. Snad slovo cizí. Mz. 347. - V., Kom. Vz Tintěra. V ta- kových títěrkách pohybuje se život naší in- telligence. MP. — T., y, m., osob. jm.

342859   Títěrkář Svazek: 4 Strana: 0091
Títěrkář, e, m. =fraškař, der Tändler. D.

342860   Títěrkovati Svazek: 4 Strana: 0091
Títěrkovati, děckovati, hráti, tändeln. D.

342861   Titěrky Svazek: 10 Strana: 0444
Titěrky = Hankovy písně vycházející v ozdobných titěrných knížečkách. Lit. I. 686.

342862   Titěrně Svazek: 4 Strana: 0091
Titěrně (titěrně, Ros. ) = dětinsky. T. si vésti, Ros., něco nastrojiti. Sych. — T. = podivně, wunderlich, sonderbar. Přichází mi to t. Ros. T. svůj řeč lemujete. Sych. — T. = milostně. V. — Jg.

342863   Títěrník Svazek: 4 Strana: 0091
Títěrník, a, m. = ein läppischer Mensch.

342864   Títěrnosť Svazek: 4 Strana: 0091
Títěrnosť, i, f., die Tändelhaftigkeit. D.

342865   Títerný Svazek: 4 Strana: 0091
Títerný (titěrný, Ros. ) = dětinský, ne- rozumný, ničemný, kindisch, läppisch, pos- senhaft, einfältig, tändelhaft. T. člověk. Ros, Kom. T. stvoření, lächerliches Subjekt. Dch. — T. = podivný, milostný, sonderbar, wun- derbar, possirlich. Je to t. věc. Ros. Jest v těch šatech t. Ros. Spis ten t. bachory obsahuje. Sych.

342866   Titěřiti se Svazek: 7 Strana: 0907
Titěřiti se po kom, nachäffen. Osv. 1. 160.

342867   Titěže Svazek: 7 Strana: 0907
Titěže, pl., f. = jm. pozemku u Napa- jedel. Pk.

342868   Tithon Svazek: 4 Strana: 0091
Tithon, u, m. Vyšší t. = vápenec bílý, nerost. Vz Krč. 692.

342869   Tithon Svazek: 8 Strana: 0428
Tithon = přechodní vrstvy vápence na rozhraní jurského a křídového útvaru. Mtc. 1895. 26.

342870   Tithon Svazek: 10 Strana: 0444
Tithon, u, m. Stramberský t. (nerost) Vz Vstnk. XIII. 277. nn.

342871   Tithon-os Svazek: 4 Strana: 0091
Tithon-os, u, m. = syn trojského krále Laomedonta, choť Eoin. Eos vyprosila mu na Diovi věčný život. Vz více v S. N.

342872   Tithonka Svazek: 4 Strana: 0091
Tithonka, y, f., tithonia. Rostl. I. 254. b.

342873   Títi Svazek: 4 Strana: 0091
Títi, tati, tnouti, tnu, tni, tna (ouc), tnul a ťal, ut a ťať, tnutí a tětí; tínati, tínávati. Vz m a n a Píti (pnu). Títi jsouc složeno s předložkou v obec. mluvě v příčestí min. času mas. podržuje jen t: ut (m.: uťal mu ruku (ale: utla, utlo). Jir. Sloves tínati, tí- návati neužíváme, leč složených: přitínati, utínati atd. Strslov. tęti, tBną, scindere, ar. potBną,, pol. potne, pociąć; tBn aus tbm, řec. tip-vo). Mkl. L. 27., 42. — T. = sek- nouti, einen Hieb geben o. versetzen, hauen; způsobile něco dělati, mit Fertigkeit etwas machen. Jg. — co, koho. Ťal mu poklonu (způsobile, rychle učinil). Jd., L. Ten ho ťal (= sekl, odbyl; ošidil). Ti mu dali, až ho ťali, jen že nekrvácel (chtíce mu uško- diti neprovedli toho). Prov. — co, koho čím: sekerou, bičem, slovy. Us. — po kom. Vepř po něm ťal. Us. Kočka po psu pa- zourem ťala. Sych. — kam čím: sekerou do dřeva, v dřevo. Us. Tys tomu tnul pod kolena (—tys tomu dal)! U Příbora. Mtl. Bylo zjevno, že porok lehkomyslnosti ťal ho do živého. Kos. Ol. I. 242. Ťal ho do živého. Brt. S. 18. Ona ho (meč) vyjala, do svojiho ťala a to pro synečka, že ho milo- vala; Ťal první do něho (do dřeva), dřevo se pohnulo. Sš. P. 117., 144. — se. Ten se ťal (uškodil si, dal si)! Us.

342874   Tití Svazek: 4 Strana: 0092
Tití, n. = řetí, das Hauen. Kartig.

342875   Títi Svazek: 7 Strana: 0907
Títi. Cf. Šf. III. 509., Gb. Ml. I. 153., Mkl. Etym. 350. a., List. fil. 1883. 135. až 136., 1892. 120.

342876   Títi Svazek: 8 Strana: 0428
Títi. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 82. O tva- rech cf. Gb. H. ml. I. 112., 55.

342877   Títi Svazek: 9 Strana: 0341
Títi, ťal a těl. V jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 12.

342878   Titi-us Svazek: 4 Strana: 0092
Titi-us, a, m., jm. římské. Vz S. N.

342879   Titický Svazek: 4 Strana: 0092
Titický. T. jezero v Badensku. Vsc S. N.

342880   Titiové Svazek: 4 Strana: 0092
Titiové, kmen Sabinský, druhý tří kmenů ve starém Římě. S. N.

342881   Titipáti Svazek: 4 Strana: 0092
Titipáti = tintili vantili. Pelc.

342882   Tititi Svazek: 4 Strana: 0092
Tititi. Nejsou t. = peníze, Geld. Us. Sř., Kšá.

342883   Titíž Svazek: 4 Strana: 0092
Titíž, nom. pl. zájmena: tentýž. T. lidé. Kom.

342884   Titl Svazek: 7 Strana: 0907
Titl Ant. Em., skladatel hud., 1809. až 1882. Srb. 125.

342885   Titl Svazek: 8 Strana: 0578
Titl. List hlavní má psán býti s celými slovy bez všech titlů a cifer. Kn. drn. 85. Cf. Titla.

342886   Titl Svazek: 10 Strana: 0444
Titl, u, m., apex. Rozk. P. 2217. - T. Ign, spis.

342887   Titl Svazek: 10 Strana: 0673
Titl Ant., hud. sklad, 1809. —1882. Vz Ott.

342888   Titla Svazek: 7 Strana: 0907
Titla. Cf. Šf. III. 194.

342889   Titla. Cf Svazek: 8 Strana: 0428
Titla. Cf. Dob. Dor. 167., 171.

342890   Titla, y Svazek: 4 Strana: 0092
Titla, y, f., das Abbreviationszeichen. Rk.

342891   Titlati Svazek: 7 Strana: 0907
Titlati = cpáti. Slov. Phľd. X. 4.

342892   Titlati Svazek: 10 Strana: 0444
Titlati. Palko (dítě) sa titlal okolo ma- teri (obskakoval a p. ) Slov. Phľd. XXIII. 530.

342893   Titlík Svazek: 4 Strana: 0092
Titlík, u, m., der Punkt; der Giesszap- fen; die Bohnennarbe. Rk.

342894   Titlík Svazek: 7 Strana: 0907
Titlík. Nikomu ani za titlík se uchýliti nedopustím. Hanka.

342895   Tiťma Svazek: 4 Strana: 0092
Tiťma, y, f. = personifikace tmy. Přide t. na tebe. U Opav. Klš.

342896   Tiťmať Svazek: 7 Strana: 0907
Tiťmať. Povídali, že mu hráli t., jen se nezmať (říkají tomu, kdo lže). U Kr. Hrad. Kšt.

342897   Tiťmi fiťmi Svazek: 7 Strana: 0907
Tiťmi fiťmi, windmacherisch. Slov Ssk.

342898   Titochléb Svazek: 7 Strana: 0907
Titochléb, a, m., os jm. 1594.

342899   Titr Svazek: 10 Strana: 0444
Titr, u, m, v lučbě. Vz Vot. 235.

342900   Titrace Svazek: 10 Strana: 0444
Titrace, e, f., v lučbě. Vz Vot. 210.

342901   Titrační Svazek: 7 Strana: 0907
Titrační přístroj. KP. V. 289.

342902   Titrati Svazek: 7 Strana: 0907
Titrati, tytrati, sussurare, murmurare. Proti mně tytrachu nepřietelé moji. Ž. wit. 40. 8. I t-li v staniech svých. Ib. 105. 25

342903   Titrirný Svazek: 4 Strana: 0092
Titrirný či odměrný rozbor, die Titrir- analyse, fr. analyse par les liqueurs titrées, stanoví množství v chemických sloučeninách obsažených látek měřením. Vz S. N.

342904   Titrovaný Svazek: 7 Strana: 0907
Titrovaný. T. kapaliny, voda. NA. V. 448, Schd. I. 357.

342905   Titrovati Svazek: 7 Strana: 0907
Titrovati. Kapalinu kyselinou sírovou t. Zpr. arch. XI. 12.

342906   Titřen Svazek: 7 Strana: 1392
Titřen, a, m., damnus, zastr., ryba? Pršp. 21. 81. — Rj.: ostřen.

342907   Titřice Svazek: 4 Strana: 0092
Titřice, e, f., citullus. Rozk. T. neb kúkol. Rkp. vodň.

342908   Titřice Svazek: 7 Strana: 0907
Titřice. Sv. ruk. 322.

342909   Titřice Svazek: 7 Strana: 1392
Titřice. Pršp. 29. 9.: git.

342910   Titul Svazek: 4 Strana: 0092
Titul (lépe než: tytul, z lat. titulus, Jg. ), e a u, titulek, lku, (titulík, u, na Slov. ), titulíček, čku, m. T. = nápis, nadpis, ná- zev, jméno, der Name, die Auf-, Uiberschrift. T. knihy, psaní atd. Ros. Knihu pod titu- lem x vydanou. V. T. knize dáti. T. slepý (u tiskařů, der Schmiertittel). Nz. -- T. = zámysl, der Vorwand, Titel. Pod t-lem. V. Dělá to jiným titulem (jinou tomu barvu dává). Ros. — T. = právní důvod, der Rechtstitel. Quo titulo? jakým právem? Rk. — T. = jméno, které důstojnosť a stu- peň hodnosti osoby nějaké v občanské spo- lečnosti znamená, der Titel, Ehrentitel, Cha- rakter. Jg. Titulové a) světští: císařů a králův: Majestatnosť, Velebnosť, Veličen- ství, Milosť císař, Jeho Milosť Císař a Král, Její Milosť Císařovna a Královna, cař, sul- tán, král; jiných panovníkův: Výsosť, vel- kovévoda, velkokníže, kurfürst, vévoda, mar- krabě, kníže; knížat: Osvícenosť (Erlaucht), Jasnosť (Durchlaucht), Osvícený (erlauchter); ostatním: vysoce urozený, vysokorodý, vy- sokorodný, vysokoblahorodý; nižších šlech- ticův: urozený; tajných radův: excellence; rektorů universit: magnifikus; děkanů fa- kult: spectabilis; doktorů: doctissimus; hono- rací: blahorodí, blahorodý, blahorodný, vy- soce slavný, slavný, slovutný, vážený, ctěný, Vašnosť; úřadův: ministerstvo, místodržitel- ství, generalní velitelství, soud, finanční ře- ditelství atd.; b) kněžští: papeže a patri- archův: Svatosť; kardinalův: eminence; vyš- ších hodnostářů kněžských: Nejdůstojnější, vysoce důstojný (biskupů: Vaše milosť), veledůstojný; nižších: důstojný, velebný, ctihodný. Strany kněžských titulův vz Dů- stojný. S. N., Mns. 1841. str. 438. — Aleš z Kolovrat, Josef kníže z Lobkovic atd., vz Jméno (I. 644. b). Připojujeme zde některé věci z Km. Urozený jest náš starý, jadrný a významný titul a zdařilý překlad latin- ského nobilis; blahorodý jest nesmyslný překlad nezdařilého překladu německého; pročež dáváme těm za pravdu, kdož raději příhodnějšího cosi hledajíce na adressy píší: ctěnému, velectěnému, váženému, veleváže- nému, mnohováženému, osvícenému, uroze- nému, slovutnému, statečnému, učenému, dů- stojnému, ctihodnému pánu. Podáváme nyní několik nápisů, jak je naši předkové dá- vali. 1. Urozenému pánu, panu Janovi z Rožmberka, nejvyššímu komorníku krá- lovství českého, pánu mému milostivému (píše jeho purkrabí). Arch. I. 239. k r. 1472. — 2. Urozenému pánu, panu Hanušovi z Oppersdorfu, svobodnému pánu na Dubě, JMti řím. císaře a uher. a čes. krále radě, panu příteli nám zvláště milému. 1568. — 3. Urozenému pánu, panu Sebastianovi hra- běti z Gutnstejna. — 4. Urozenému a sta- tečnému rytíři, Janu Volfovi z Křesovic na Doubravské Hoře. — 5. Urozené paní, paní Mandaleně z Dytrštejna na Vranově. — 6. Vysoce důstojnému pánu, panu Kaspa- rovi, biskupu vratislavskému. — 7. Uroze- nému vládyce, panu Šimonovi Koniášovi z Vydři na Vydři, příteli našemu milému. — 8. Velebnému knězi Štefanovi, opatu žďár- skému, příteli nám milému. — 9. Velebné panně Anně z Dolan, abatyši kláštera pusti- měřského. — 10. Osvícenému knížeti, pánu, panu Frydrychovi Kazimírovi, z boží mi- losti v Slezi knížeti těšínskému. — 11. Mě- stům psávalo se: Moudrým a opatrným purkmistru a radám města (Olomouce atd. ). — 12. Mužům na šlechtictví teprve pový- šeným psalo se do 3. kolena: Slovutnému pa- noši, Jindřichovi z Děhylova na Děhylově. — 13. Obyčejnému i robotnému sedláku dávalo se dle Gindelyho již před bitvou bělohor- horskou: pan; tedy: Panu Jiříkovi Žitnému ve Lhotě. — Proto se psávalo pánům (hra- běti, knížeti a svobodnému pánu): uroze- nému pánu, panu..; rytířům, vládykám a jiným osobám (které nebyly pány českými) toliko jedno (titulové) panu. A toto jedno- duché, titulové pan slušelo každému člo- věku. Podobné zdvojování pozorovali jsme při slově paní, kteréž opět sluší jen paním z rodu panského; jiným paním sluší jen jedno (titulové).... Vz Jméno (I. 646. a), Pán. — Druhá věc neméně důležita jest, aby šetřilo se ušlechtilejších způsobů, když ně- koho oslovujeme. Naši předkové knížatům Vaše Láska, šlechticům Vaše milosť říkali a tyto tituly tak se rozšířily, že dosud s ka- zatelen slýcháme: Oznamuje se Láskám Va- šim a obecné Vašnosť povstalo z Vaše mi- losť; ba i slovo slečna ze slova šlechtična vzniklo Milostpaní též šlechtického a uro- zeného původu jest. V z tam. Kra. 1876. 781., 797. T-lem vysokým se nazývati. T. si vzíti. Plk. T-ly slavnými někoho oslaviti. Berg. Titulové jsou frašky světa. Dl. Daj titul a uctivosť každému, jak svědčí; Pre titul nejaký nebuď ledajaký. Na Slov. Tč. Nechtěje víc strany titule hýbati. Žer. Záp. I. 98. Jak se na oko vidí, zní ten t. vše- obecně; Dává Petr, jak slušelo, náležitý t. náčelníkům a starostám lidu; Dává pánu slušný a čestný t.; Ne v tom smyslu, v ja- kém na něho židé t-lu toho osobování vmí- tali; Týž t. vladařům v Judsku se dává; Téhož t-lu také přítel příteli uděloval; T-lu toho Lukáš ve skutcích a p. pomíjí. Sš. Sk. 1., 46, 47., 280., L. 4. (Hý. ). T-lů šetřiti. Br. T-le a jména slavného si dobyti. Br. Státi o t-le. V. Jalový t. (leerer T. ). Sych.

342911   Titul Svazek: 7 Strana: 0907
Titul. Pl. -le a -ly Gb. Ml. I. 78. Titule stavu duchovního a světského. Vz Jg. H. 1. IV. 1133., Kram. slov. Tituly kněží v 15. stol. Vz D. Gesch. 308. Zachovati t. k někomu, den rechten und vollen Titel geben, ge- bührend tituliren. Soud. kn. opav. Zkl. — T. knihy. Vz Kram. Slov.

342912   Titul Svazek: 8 Strana: 0428
Titul. Co tam po titule, kedz nit vev ška- tule. Phľd. 1895. 187.

342913   Titul Svazek: 9 Strana: 0341
Titul, e; nč. gt. -u; n?m. a akkus. pl. -le a -ly. Gb. H. ml. III. 1. 80. O t-le co činiti. V t-li. Kom. Ohláš. 109, 75. Při t-li. Na t-li. Mart. S. 15., 21., 33.

342914   Titularní Svazek: 4 Strana: 0093
Titularní, titularní, Titular-. T. rada, kniha. D.

342915   Titulář Svazek: 4 Strana: 0093
Titulář, e, m. = titularní kniha, das Ti- tularbuch. T. = kniha (v čes. lit. v 16. stol. ) obsahující titule osob všelikých stavů, jakož i formuláře rozličných právních písemností a jiné věci životu užitečné. Vz S. N.

342916   Titulář Svazek: 7 Strana: 0907
Titulář. Cf. Wtr. Obr. 96., 754.

342917   Titulatura Svazek: 4 Strana: 0093
Titulatura, y, f., das Titelwesen, die Titulatur.

342918   Titulatura Svazek: 7 Strana: 0907
Titulatura. T-ry české. Vz Mus. 1841. 438., Vor. Sl. 247., Kom. Lab. 97., Bž. 101., Ukaz. 38.

342919   Titulatury v Svazek: 9 Strana: 0341
Titulatury v XV. věku. Vz Prok, 34. nn.

342920   Titulkář Svazek: 7 Strana: 0907
Titulkář, e, m., Titeljäger, -häscher, m. Rk., Hvlč.

342921   Titulkářství, n Svazek: 4 Strana: 0093
Titulkářství, n., kleinliches Titelwesen. Sm.

342922   Titulní Svazek: 4 Strana: 0093
Titulní, Titel-. T. list. D.

342923   Titulo pleno Svazek: 4 Strana: 0093
Titulo pleno = s celým, úplným titulem. Us.

342924   Titulovati Svazek: 4 Strana: 0093
Titulovati, tituliren, betitteln. — co, koho, se čím. Herodes královským jménem se tituloval. Plk. To tím tituluje. Kom. — se po kom. On se po něm tituluje. V. — co komu: psaní. Knst. — Jg.

342925   Titvornosť Svazek: 7 Strana: 0907
Titvornosť, i, f. T. či affektace. Pal. Rdh. I. 203.

342926   Titvorný Svazek: 4 Strana: 0093
Titvorný = pitvomý, titěrný, läppisch. D. Us. u Chrud. Kd.

342927   Titvorný Svazek: 7 Strana: 0907
Titvorný. T. laškování, Č. Kn. š. 113., hrdina, Pal. Rdh. I. 77., klikyháky (v písmě). Sf. III. 197.

342928   Titvoření Svazek: 4 Strana: 0093
Titvoření, n., die Grimasse. D.

342929   Titvořiti se Svazek: 4 Strana: 0093
Titvořiti se, il, ení, titvořívati se = pi- tvořiti se, Grimmassen machen. D. Nevolím se t., kde se dlužno pokořiti. Sš. Bs. 31.

342930   Tity-os Svazek: 4 Strana: 0093
Tity-os, a, m., obr na ostrově Euboii, syn Gaiin, otec Europin. Vz S. N.

342931   -tiu Svazek: 9 Strana: 0341
-tiu m. -ti v inft. Almužnu káza datiu. Pass. Vz Gb. H. ml. III. 2. 69.

342932   Tiusiuc Svazek: 4 Strana: 0093
Tiusiuc m. tisiuc. Bž. 26.

342933   Tivuk Svazek: 4 Strana: 0093
Tivuk, u, m., luffa. T. ostrohranný, 1. acutangula; aegyptský, l. aegyptica; oblý, l. petola. Rstp. 619.

342934   1. Tiž Svazek: 4 Strana: 0093
1. Tiž (zastr. ciž, cis) v totiž = to jest, nämlich. St. skl.

342935   2. Tiž Svazek: 4 Strana: 0093
2. Tiž, tiže, nom. pl. zájmena tenž. St. skl. II. 262.

342936   2. Tíž Svazek: 4 Strana: 0093
2. Tíž, tíze, tížeji, kompar., vz Těžce, Těžko.

342937   3. Tíž Svazek: 4 Strana: 0093
3. Tíž, nom. pl. m. zájmena týž; vz Týž.

342938   3. Tiž Svazek: 7 Strana: 0907
3. Tiž, e, m. = číž. Laš. Brt. D. 278.

342939   1. Tíž Svazek: 7 Strana: 0907
1. Tíž. Cf. MS 42., 56., Kram. Slov., Mkl. Etym. 351., Schd. I. 24., 221.

342940   1. Tíž, e, tíže Svazek: 4 Strana: 0093
1. Tíž, e, tíže, e (zastr. těže, e), tížka, y, f., těžkosť, i, f. = tažení se k zemi, die Schwere. T. = snažnosť všech těles k zemi se přiblížiti. Sedl. T. = svaha, síla, kterou snaží se tělesa dopadnouti do středu země; váha jest tlak na podložku, která síle této v cestu se staví. Km. Směr tíže; zmenšení jí odstředivostí. Vz KP. II. 48. T. obecná, gravitace, die Gravitation. Nz. — T. = váha věci, tíha, tíhota, die Schwere, Last, Bürde, das Gewicht. V. Vz KP. II. 29. Strsl. těžB, onus, od tęg. Mkl. B. 54., 81. Větev se pro- hybá tíží jablek. Dch. T. atomová, das Atom- gewicht; plocha tíže (tížná), die Schwer- ebene. Nz. To je tíž hocha (= těžký hoch)! Us. Msk. Bez tíže a váhy; půl lotu z tíží; hůl stříbrná stíží 12 hřiven. V. T. povětří. D. S tíží jednoho zrna. Ros. To je veliká t. Ros. Ulehčiti komu tíže. T. pěti kilo- gramů šp. prý m.: váha nebo kámen pěti k-mů; ale toto mínění jest mylné, neboť tíže znamená také váhu. — T. = nesnad- nosť, die Schwierigkeit. S těží utéci mohl, kaum. V. — T. = práce, nesnáz, Last, Ar- beit. Velikou t. na hrdle míti. V. Bude veliká tieže na zemi mezi lidmi. Pass. 13. (Hý. ). Ráda bych šla blíže, nedá hříchu tíže, podvést sem se dala, na tebe nedbala. Sš. P. 67. — T. = těhotnosť, die Schwanger- schaft. V tíži býti. L. — T. Někomu něco (v účtě) k tíži připsati, belasten. Nz. — T., tiežka, přeslen, ciroppus. Lex. vet.

342941   Tíže Svazek: 8 Strana: 0578
Tíže. Přičíně (toho tolik), jako s haléře ztiežij. 1440. Mus. fil. 1896. 443.

342942   Tíže Svazek: 9 Strana: 0341
Tíže, instr. těží (s těží). Vz Gb. H. ml. III. 1. 215. — ?., vz Čížek.

342943   Tíže Svazek: 10 Strana: 0673
Tíže. Vz Ott.

342944   Tížebnosť Svazek: 4 Strana: 0093
Tížebnosť, i, f., vz Tížnosť. Tížeměr, u, m., der Schwermesser, das Barometer. Rostl. í. 20.

342945   Tížek Svazek: 8 Strana: 0428
Tížek, žka, m. = čížek. Gb. II. ml. I. 524.

342946   Tížeměrný Svazek: 7 Strana: 0907
Tížeměrný, Belastungs-. Zkouška t. Šp.

342947   Tížemíra Svazek: 8 Strana: 0428
Tížemíra, y, f. Am. Orb. 16.

342948   Tížení Svazek: 4 Strana: 0093
Tížení, n., das Drücken, Lasten. — T. = společné těl se přitahování, die Gravitation. Tělesa mimo zemi naši položená tíží k sobě se táhnou, síla ta slove t. všeobecné. Sedl. Fys. 15.

342949   Tížený Svazek: 7 Strana: 0907
Tížený, -en, a, o, gedrückt. T. osudem, porobou. Us. Pdl.

342950   Tižeť Svazek: 8 Strana: 0428
Tižeť = těžiti. U Císařova. NZ. VI. 76.

342951   Tíží se Svazek: 4 Strana: 0093
Tíží se, vz Tázati se.

342952   Tižiček Svazek: 10 Strana: 0444
Tižiček, čka, m = čížek Slez. Vlasť. I 65. Sr. Tižík.

342953   1. Tížifi Svazek: 7 Strana: 0907
1. Tížifi. Mkl. Etym. 351. — co, koho. T-ly ho nesnáze. Vlč. Řetězy tíží otroka. Kká. Hněv jeho mou hlavu tíží. Vrch. — co komu. Roucho bedra mi tíží. Čch. — čím. Jho, jímž barbar tížil jej. Kká. — kde. T-lo ho to na svědomie. Sá.

342954   Tižina Svazek: 4 Strana: 0093
Tižina, y, f., ves na Slov. Šd.

342955   2 Tížiť Svazek: 7 Strana: 0907
2 Tížiť (čížiť) = bystře hleděti, munter blicken. Laš. Brt. D. 278.

342956   Tížiti Svazek: 4 Strana: 0093
Tížiti, těž, tíže (íc), il, en, ení; tížívati = těžkým, činiti, schwer machen; tíže na- ložiti, belasten; dolů tlačiti, lasten, nieder- drücken: Jg. — abs. To břemeno hrubě tíží. Ros. — komu. Netíží rohy jelenu ani křídla ptáku, ani oves koni. Pk., L. — co: zemi = vzdělávati, bearbeiten. Schön. Ta věc ho tíží. Dch. Kdyby radši hleděl, ať netíží koně (nepřitěžuje koním). V Kunv. Msk. Netíží tvé tělo, tíží tvoje milá, kerá se včera pro tebe utopila. Sš. P. 88. Ne- vděčnosť velmě hřiech tieží; Obyčej hřiechu nevymlouvá, ale tieží. Hus I. 207., 476. (Tč. ). — čeho. Helma tíží bujných kadeří, šp. m.: bujné kadeře. Brt. — čím. S ďáblem, kterýžto jako ukrutný pán pudí, mizí a tieží svými ohavnými břemeny jako osly. Hus I. 136. — kam jak. Tvorstvo všechno s láskou k hrudi jeho tíží; K němu těžuj (= směřuj) všechna tvoje touha! Sš. Bs. 185., 186. Vz Táhnouti. Mysl tíží dle po- vahy své k věcem myslným, duchovným. Sš. I. 81. — kde (v čem). Ten nestará se v Bohu. kterýž netieží sě na duši v cno- stech, jakož se tieží na svých údech. Hus I. 117. Od Adama tíží na lidstvu kletba boží. Sš. I. 25. — s inft. Tíží se mu vstáti (je mu obtížno vstáti). Us. Šd. Prosí, byste si netížili s námi do chrámu Páně se ode- brati. Brt. — se z čeho. Že lánie tieží se z nevinnosti osoby, jíž laje kdo a také tieží se ze zavázání člověka, jenž laje, k tomu člověku, jemuž laje, zjevno jest. Hus I. 250. — nač. Každý tíží na svou při (chce, aby byla předse vzata). (Vš. ). Pr. Mnozí se na- to tieží, proč Václav jímán od pánóv. Let. 8. se = těžkým býti, schwer werden. Tíží se tělo. Kom. — si = stěžovati si, be- schwerlich finden. Plk. Tižmy = čižmy. Slov. Dbš.

342957   Tíživý Svazek: 7 Strana: 0907
Tíživý, belastend. Us. Kutn.

342958   Tíživý Svazek: 9 Strana: 0341
Tíživý sen. Pavl. Konp. I. 68.

342959   Tížka Svazek: 10 Strana: 0444
Tížka, y, f. = tíže. Us. Rgl.

342960   Tižmy Svazek: 8 Strana: 0428
Tižmy = čižmy. Na Píle. Phľd. 1894. 744.

342961   Tížní Svazek: 4 Strana: 0093
Tížní = k tíži se vztahující, Schwer-. T. bod těles, der Schwerpunkt. Sedl.

342962   Tížní Svazek: 8 Strana: 0428
Tížní. T. síla, Schwerkraft, f. Am. Orb. 13.

342963   Tížnice Svazek: 7 Strana: 0907
Tížnice, e, f. = tížný průměr, Schwer- linie. Hř., Šln. II. 14., Pck. 197.

342964   Tížnice Svazek: 8 Strana: 0428
Tížnice. Směr t-ce (zemské). Vstnk. III. 446.

342965   Tížnice Svazek: 10 Strana: 0444
Tížnice, e, f. T. klenby. Vz Klenbo- vnice.

342966   Tížnice Svazek: 10 Strana: 0673
Tížnice, e, f., vz Svislice v Ott.

342967   Tížník Svazek: 4 Strana: 0093
Tížník, u, m., der Schwerpunkt. Šm. Vz Těžník.

342968   Tižnik Svazek: 8 Strana: 0428
Tižnik. Am. Orb. 22.

342969   Tižnoduchý Svazek: 4 Strana: 0094
Tižnoduchý = dušný, schwerathmend. V.

342970   Tížnosť Svazek: 4 Strana: 0094
Tížnosť, i, f. = těžkosť, tížebnosť, tížení, tížná síla, tíže, die Schwerkraft, Gravita- tion, Schwere. Tělesná t. Zák. sv. Ben.

342971   Tížný Svazek: 4 Strana: 0094
Tížný = těžký, schwer, beschwerlich. T. mlat. Rkk. — T. = k tíži se vztahující, Schwer-. T. plocha, střed, průměr (die Schwerlinie), síla. Sedl. — T. = obtížný, schwer. Tížno mu dušným vzduchem; T. nehodami. Dch. — T. = tíhový, kloubní, Glied-. T. vlhkosť. Krok.

342972   Tj Svazek: 4 Strana: 0094
Tj rozlišuje se v c: svieca m. svietja. Vz Rozlišování.

342973   Tj Svazek: 7 Strana: 0907
Tj. Vz List. fil. X. 464., 473.

342974   tj Svazek: 8 Strana: 0428
tj mění se v c: placen z platjenb, svíce z svétja atd. Gb. H. ml. I. 383. Převrácené, kácet. V Kunšt. Brt. D. II. 233. V Doubrav- nicku, Žďársku a Jemnic. nemění se v c: kátět atd. Vz ib. 233., 249., 269.

342975   -tje Svazek: 4 Strana: 0094
-tje, přípona = ce: plíce (od plu m. pnu). Mkl. B. 172., Bž. 230.

342976   ťjé Svazek: 8 Strana: 0428
ťjé mění se v Radkové na Slov. v čja: učjarajúc slzy (utírajíc), f kaščjalu (v kašti- elu). Phľd. 1894. 192.

342977   Tk Svazek: 4 Strana: 0094
Tk. Této skupeniny souhlásek Čechové rádi se zbavují zamlčujíce často prvý živel její: kanice, kadlec m. tkanice, tkadlec. Ht.

342978   Tka Svazek: 4 Strana: 0094
Tka, y, f., tečka, y, f., novější slovo = bod, der Punkt. Sedl., Krok.

342979   Tkací Svazek: 4 Strana: 0094
Tkací, Webe-. T. stroj, stav. Techn. T. jehla (u provazníkův).

342980   Tkácký, tkáctví, tkáč Svazek: 4 Strana: 0094
Tkácký, tkáctví, tkáč, na Slov. a ve Slez. = tkadlecký, tkadlectví, tkadlec. Plk.

342981   Tkač Svazek: 4 Strana: 0094
Tkač, e, m. T. Jg., prof. v Uh. Hradišti, velmi mnoho slov a frasí vypsal aneb z mluvy lidu sebral a v tomto slovníku uložil.

342982   Tkáč Svazek: 4 Strana: 0094
Tkáč, strsl. ťBkačt, textor, koř. tůk (tBk) a přípona -(a)čB. Mkl. B. 328. Slova tkáč i v Čechách místy užívají. Jg. Vz Tkácký.

342983   Tkač Svazek: 7 Strana: 0907
Tkač. Cf. skratek: Tč. — T. = tkáč, tkáče. Ssk. Tkači tkaju platno, tkalci mu- šelin. Mor. Brt. D. 278. Vz i násl.

342984   Tkáč Svazek: 7 Strana: 0907
Tkáč. T. damašku, Damastweber, kana- fasů. Hk. I starý t. někdy se zmýlí. Slez. Šd. — T. = tulák, tkáče. Ve 14. stol. bý- valo mnoho tkáčů čili tuláků. Zb. v Mus. 1880. 463.

342985   Tkač Svazek: 9 Strana: 0341
Tkač Ing. Sr. Jub. XXXII.

342986   Tkáč Svazek: 9 Strana: 0341
Tkáč. Úsloví vz v Zát. Př. 368b. _ ?. = toulavý žák. Wtr. Part. 274. Sr. Bakchant.

342987   Tkáč Svazek: 10 Strana: 0444
Tkáč Ign., prof. a spis, nar. 1839. Vz Vyhl. I. 62. Tkadlice, e, f. Ž. glos. Cant. Ezech. v. 12., Z. witt

342988   Tkáč Svazek: 10 Strana: 0673
Tkáč Ignác, prof., spis, nar. 1839. Vz Ott.

342989   Tkáče Svazek: 4 Strana: 0094
Tkáče, ete, n., zastr., od tkáti se, herumge- hen = welcher keinen liegenden Besitz, kei- nen fixen Wohnsitz hat; deshalb wurde ein solcher, wenn er gerichtlich belangt werden sollte, auf dem Markte jener Stadt, die sei- nem jeweiligen Aufenthalte am nächsten war, durch den Gerichtsboten citirt. Ale proto třmi trhy pohonie tkáče, že svého nikde nejmá domu ani sbožie, ledno tká se, že není zasedlý a proto je odnikudž sehnán. Kn. rož. 60. Vz Odnikudž. Když do hrada za tkáče pohonie koho. Ib. 59. T. nazýval se v strčes. právě ten, kdo žádného pozemkového statku neměl. Pr., Výb. 1. 120., Kn. drn. XLVIII. Tkačata (tuláci) sě země české obíjiechu (stranila se), neb se knězě Soběslava stydiechu. Dal. 67. 23. (str. 116. ). Pohoním Jana Č. za tkáče a trhem. Půh. II. 18. Aby tebe tkáčetem nepohonili. Arch. 1. 464. Cf. Tkáti se.

342990   Tkáče Svazek: 7 Strana: 0907
Tkáče. Cf. Kn. rožm. 138., Cod. jur. boh. II 99. (Jir. vyd.). Počnúc ot krále až do tkáčete. Arch. II. 488

342991   Tkáčiti Svazek: 4 Strana: 0094
Tkáčiti, il, en, ení, Weber sein. Slov.

342992   Tkáčka Svazek: 4 Strana: 0094
Tkáčka, y, f., die Weberin. Ve Slez. a na Slov. Dbš. 101.

342993   Tkáčky Svazek: 8 Strana: 0428
Tkáčky, trať na Frýdecku. Věst. opav. 1894. 18.

342994   Tkáčna Svazek: 4 Strana: 0094
Tkáčna, y, f. = tkadlcovna, die Weber- stätte. Slov. Bern.

342995   Tkáčský Svazek: 7 Strana: 0907
Tkáčský = tkadlcovský. Slov. Bern.

342996   Tkáčství Svazek: 7 Strana: 0907
Tkáčství, n. = tkadlcovství. Slov. Bern.

342997   Tkadělna Svazek: 7 Strana: 0907
Tkadělna, y, f. = továrna, kde se tká. Slov. Sokl. II. 50.

342998   Tkadlcová Svazek: 4 Strana: 0094
Tkadlcová, é, f., die Weberin.

342999   Tkadlcovati Svazek: 4 Strana: 0094
Tkadlcovati = tkadlčiti.

343000   Tkadlcovina, tkadlcovština Svazek: 4 Strana: 0094
Tkadlcovina, tkadlcovština, y, f. = tkadlcovství (opovrženě), die Weberei, das Weberhandwerk. Ta t. letos nic nenese. Us.