243001   Povynésti Svazek: 2 Strana: 0853
Povynésti, nesl, sen, sení; povynositi, povynášeti, nach einander heraustragen. — co komu. Povynesl mu to kus cesty. Toms.

243002   Povynésti Svazek: 7 Strana: 0397
Povynésti. Domyslu k historické pravdě p. nelze. Šf. Strž. 1. 290.

243003   Povyorati Svazek: 7 Strana: 0397
Povyorati, povyorávati, ein wenig her- ausackern. Mnohé oziminy i p-li. N. Hlsk. XXI. 131.

243004   Povýpad Svazek: 2 Strana: 0853
Povýpad u, m., der Vorfall einer Sache.

243005   Povypadati Svazek: 2 Strana: 0853
Povypadati, nach einander herausfallen. Us.

243006   Povypadlý Svazek: 7 Strana: 0397
Povypadlý kámen ze zdi. Čch. Petrkl. 42.

243007   Povypáliti Svazek: 7 Strana: 0397
Povypáliti, ein wenig herausbrennen. — co čím. Us., Hol. 47.

243008   Povypchati Svazek: 7 Strana: 0397
Povypchati = povypíchati. Šm.

243009   Povypichati Svazek: 2 Strana: 0853
Povypichati, nach einander herausste- chen. Us.

243010   Povypichati Svazek: 7 Strana: 0397
Povypichati oprav v: povypíchati.

243011   Povypilovati Svazek: 7 Strana: 0397
Povypilovati, ein wenig ausfeilen. — co. Čiasku konárov p-val. N. Hlsk. XXI. 255.

243012   Povypjatý Svazek: 7 Strana: 0397
Povypjatý, ein wenig emporgestreckt. Cf. Vypnouti. Skráně hrdě p-té; Hruď dvo- jicí vln svůdných p-tá. Čch.

243013   Povypláceti Svazek: 2 Strana: 0853
Povypláceti, el, en, ení, nach einander auszahlen. L.

243014   Povypláznouti Svazek: 10 Strana: 0290
Povypláznouti jazyk. Čch. I Pov. 35.

243015   Povyplésti Svazek: 7 Strana: 0397
Povyplésti, allmählig herausflechten. Ale posléz plný měšec z kaftanu se p-tl. Čch. Petrkl. 11.

243016   Povypleti co. Bl. Gr Svazek: 8 Strana: 0306
Povypleti co. Bl. Gr. 103.

243017   Povyplouti Svazek: 7 Strana: 0397
Povyplouti, ein wenig, allmählig her- ausschwimmen. Zpod kořenu břežních keřů družstvo jelců p-pluje. Hdk.

243018   Povypnouti se Svazek: 10 Strana: 0290
Povypnouti se. Zvon IV. 666.

243019   Povypoščávať Svazek: 7 Strana: 0397
Povypoščávať = povypůjčovati. U Stráž- nice. Šd.

243020   Povypovídati Svazek: 7 Strana: 0397
Povypovídati, nacheinander alles erzäh- len. Šd.

243021   Povypráchněti Svazek: 2 Strana: 0853
Povypráchněti, ěl, ění, nach einander morsch werden. L.

243022   Povyprašovati Svazek: 2 Strana: 0853
Povyprašovati, nach einander ausstau- ben. Bern.

243023   Povyprázdniti Svazek: 2 Strana: 0853
Povyprázdniti, il, ěn, ění; povyprazdňo- vati, ein wenig ausleeren. — co: lodí, V., sklenice. Jir.

243024   Povyprchati Svazek: 2 Strana: 0853
Povyprchati, ein wenig ausfallen. Bern.

243025   Povyprodati Svazek: 7 Strana: 0397
Povyprodati, nacheinander alles ver- kaufen. Šd.

243026   Povyprovoditi Svazek: 2 Strana: 0853
Povyprovoditi, il, zen, ení; povyprová- zeti, el, en, ení, ein wenig begleiten. — kam koho. Us.

243027   Povypsati Svazek: 7 Strana: 0397
Povypsati, nacheinander alles heraus- schreiben. Šd.

243028   Povypuditi Svazek: 2 Strana: 0853
Povypuditi, il, zen, ení, zum Theil, ein wenig heraustreiben. — koho odkud. Němce z Čech. Dvě kron.

243029   Povypůjčiti Svazek: 7 Strana: 0397
Povypůjčiti, povypůjčovati, nacheinan- der, allmählig ausleihen. Us.

243030   Povypuklina Svazek: 2 Strana: 0853
Povypuklina, y, f., Basrelief, n. Šm.

243031   Povypuklina Svazek: 7 Strana: 0397
Povypuklina, = povypuklá práce, flach- erhobene Arbeit. Nz.

243032   Povypuklý Svazek: 7 Strana: 0397
Povypuklý, vz Povypuklina. Nz.

243033   Povypustiti Svazek: 2 Strana: 0853
Povypustiti, il, štěn, ění, povypouštěti, ěl, ěn, ění, ein wenig auslassen, heraus- schieben. — co odkud: krov ze zdi. Us. — koho. Povypouštěli všech jednoho po dru- hém. Jg.

243034   Povyrábaný Svazek: 10 Strana: 0654
Povyrábaný = vybraný. Ty bane sú už p-né. 8b. sl. VIII. 101.

243035   Povyradovati se Svazek: 8 Strana: 0306
Povyradovati se. Kld..IV. 85.

243036   Povyraziti Svazek: 2 Strana: 0853
Povyraziti, il, žen, ení; povyrážeti, el, en, ení; povyražovati, ein wenig ausschlagen; potěšiti, ergötzen; hervorbrechen; zum Vor- schein kommen; Zweige, Blätter bekommen; se, ein wenig ausschlagen; sich ein wenig ergötzen. Jg. — abs. Strom povyrazil. Us. — co odkud, hřebík z prkna. Jg. — koho = potěšiti. — se kde. Mráz na zdech se povyráží. Jg. — se čím: kratochvílemi. Kom. J. 939.

243037   Povyražení Svazek: 2 Strana: 0853
Povyražení, n., die Ergötzung. Rk.

243038   Povyrostění Svazek: 2 Strana: 0853
Povyrostění, n., das Aus-, Aufwachsen. P. sladu. 1560.

243039   Povyrostlý Svazek: 9 Strana: 0245
Povyrostlý. P. mládež. Čes. 1. VII. 426.

243040   Povyrozkládati Svazek: 2 Strana: 0853
Povyrozkládati, nach einander heraus- legen, alles aus einander legen. Jg.

243041   Povyroztahovati Svazek: 2 Strana: 0853
Povyroztahovati, alles herausziehen. Plk.

243042   Povyrubovati Svazek: 2 Strana: 0853
Povyrubovati, povyroubiti, nach einander aushauen. L.

243043   Povyrudlý Svazek: 7 Strana: 0398
Povyrudlý, ein wenig fuchsig geworden, verschossen. P. rány obrazův. Čch. Živ.

243044   Povyrůsti Svazek: 2 Strana: 0853
Povyrůsti, rostu, rostl, stení; povyrostati, povyrostávati, ein wenig o. nach einander aufwachsen. — oč: o hodný kousek. Us.

243045   Povyrůsti z něčeho Svazek: 8 Strana: 0306
Povyrůsti z něčeho. ČI. L. Jos. 35.

243046   Povyryti Svazek: 2 Strana: 0853
Povyryti, yl, yt, ytí, povyrývati, nach einander ausgraben, graviren. L.

243047   Povyřezávati Svazek: 2 Strana: 0853
Povyřezávati, povyřezovati, nach ein- ander ausschneiden. Bern.

243048   Povyřídlý Svazek: 7 Strana: 0397
Povyřídlý, ein wenig verdünnt, rar, ge- ringer geworden. Vlastenců věrných p-dlé vojsko. Čch. Živ. 472

243049   Povýřiti Svazek: 2 Strana: 0853
Povýřiti, il, ení, närrisch thun. Jel.

243050   Povysedlý Svazek: 2 Strana: 0853
Povysedlý. P. oči, hervorstehende Augen. Us. Dch.

243051   Povysednouti Svazek: 7 Strana: 0398
Povysednouti, sich ein wenig heraus-, hinaufsetzen. Povysedli do vozov a . . . . Phľd. IV. 20. Na prestol blankytový slnko povysedne. Ib. VII. 105.

243052   Povysekati Svazek: 7 Strana: 0398
Povysekati, nach einander heraushauen. Us. Šd.

243053   Povyschlý Svazek: 9 Strana: 0459
Povyschlý. ?. tráva. Tbz. IV. 1. 248.

243054   Povyschlý Svazek: 10 Strana: 0290
Povyschlý = poněkud vyschlý. 1585. Uč. spol. 1902. 26.

243055   Povyschnouti Svazek: 2 Strana: 0853
Povyschnouti, chnul a chl, utí, ein we- nig austrocknen. Bahniště povyschlo. Koubl.

243056   Povyschýnať Svazek: 7 Strana: 0398
Povyschýnať, vz Povyschnouti. Ssk.

243057   Povysk Svazek: 7 Strana: 0398
Povysk, u, m. = výskání. Slov. Rl. Pr. II. 186.

243058   Povýskati Svazek: 2 Strana: 0853
Povýskati, povýsknouti, sknul a skl, utí; povyskovati, ein wenig o. nach einander jauchzen. P. sobě. Us.

243059   Povyskočiti Svazek: 2 Strana: 0853
Povyskočiti, il, ení; povy skákati; povy- skakovati, ein wenig o. nach einander heraus-, aufspringen. P. si. Ros.

243060   Povyskočiti Svazek: 9 Strana: 0245
Povyskočiti. Dovoz cukru p-čil. Mus. 1899. 128.

243061   Povyskoumati Svazek: 2 Strana: 0853
Povyskoumati, ein wenig ausforschen. Us.

243062   Povyskovati Svazek: 10 Strana: 0290
Povyskovati. Wtr. Str. 43. Sr. Povýskati.

243063   Povyskytnouti Svazek: 2 Strana: 0853
Povyskytnouti, tnul a tl, utí, ein wenig sehen lassen; se, ein wenig sich zeigen, her- vortreten. Us.

243064   Povyslyšeti Svazek: 7 Strana: 0398
Povyslyšeti, nach einander allmählig zu Ende hören. P-šte moje slova. Neč.

243065   Povysmeknouti se z čeho Svazek: 8 Strana: 0306
Povysmeknouti se z čeho. Čch. Otr. 45. Dlaň p-kla se z železného kruhu. Ib. 70.

243066   Povyspati se Svazek: 2 Strana: 0853
Povyspati se, ein wenig ausschlafen. Vz Spáti.

243067   Povyspěti Svazek: 7 Strana: 0398
Povyspěti, allmählig ausreifen, erwach- sen, sich zurechtfinden. P-spěl poněkud ve franc. jazyku. Kos.

243068   Povyspěti Svazek: 9 Strana: 0245
Povyspěti. Až lesové povyspějí (poněkud porostou). Arch. XVH 449.

243069   Povystačiti Svazek: 10 Strana: 0290
Povystačiti s něčím. Arch. XXI. 484

243070   Povystati Svazek: 7 Strana: 0398
Povystati, ein wenig aufstehen. Šm.

243071   Povystáti se kdy Svazek: 7 Strana: 0398
Povystáti se kdy. Aby se (koně) po jízdě povystáli. Arch. VIII. 189.

243072   Povystavěti jak co z čeho Svazek: 10 Strana: 0290
Povystavěti jak co z čeho. Dům z ka- mene o poschodí p. H. Jir. Mýto 98. 2.

243073   Povystavovati Svazek: 2 Strana: 0853
Povystavovati, nach einander ausstellen. Bern.

243074   Povystlaný Svazek: 7 Strana: 0398
Povystlaný, aufgebettet. Čch.

243075   Povystonalý Svazek: 10 Strana: 0290
Povystonalý = kdo se právě vystonal. Vin. I. 263.

243076   Povystoupavý Svazek: 2 Strana: 0853
Povystoupavý, povystupný, ansteigend.

243077   Povystoupiti Svazek: 2 Strana: 0853
Povystoupiti, il, ení, ein wenig hervor- treten; ein wenig ansteigen. Us. Cesta po- vystupuje. Dch.

243078   Povystoupiti Svazek: 10 Strana: 0290
Povystoupiti. Kozáci p-li ve třmenech. Hall. 326.

243079   Povystouplý Svazek: 7 Strana: 0398
Povystouplý. Strom ten byl z lesa jako p-lý. Hlk.

243080   Povystrčiti co odkud Svazek: 10 Strana: 0290
Povystrčiti co odkud (z vrat). Čes. 1. XI. 372. Hlava z povystrčenou bradou. Chyt. 50.

243081   Povystříti Svazek: 7 Strana: 0398
Povystříti, povystírati, ein wenig ab- wischen, abreiben; ausbreiten, herauslegen. Dbš.

243082   Povystydnouti Svazek: 2 Strana: 0853
Povystydnouti, ein wenig auskühlen. Vz Stydnouti. Dch.

243083   Povysušiti Svazek: 7 Strana: 0398
Povysušiti, ein wenig trocknen. — co komu. Č. Kn. š. 133.

243084   Povysvětiti Svazek: 7 Strana: 0398
Povysvětiti, nacheinander ausweihen. Biskup už všecky p-til. Šd.

243085   Povysvětliti Svazek: 2 Strana: 0853
Povysvětliti, il, ěn, ění, ein wenig auf- klären. Kom. — co komu čím: příklady. Kos. Ol. I. 20.

243086   Povysychati Svazek: 7 Strana: 0398
Povysychati, vz Povyschnouti.

243087   Povysýlati Svazek: 2 Strana: 0853
Povysýlati, nach einander ausschicken. Us.

243088   Povýše Svazek: 2 Strana: 0853
Povýše, höher. Tam travička roste p. kolena. Ht. Sl. 209., Č.

243089   Povýšené Svazek: 2 Strana: 0853
Povýšené ctnosti páni milí (titul). NB. Tč.

243090   Povýšenec Svazek: 2 Strana: 0853
Povýšenec, nce, m., der Emporkömm- ling.

243091   Povýšenec Svazek: 9 Strana: 0245
Povýšenec. Mus. 1898. 488.

243092   Povýšení Svazek: 2 Strana: 0853
Povýšení, n., die Erhöhung, Erhebung. P. sv. kříže. Us. Žádosť p. V. P. na úřad. D. P. peněz. Půh. II. 489. Superadditio, dicta povýšení. Půh. II. 151. P. na doktorství, die Promotion zur Doktorswürde. J. tr. — P., vypnulina, úvrší. — P., nádávek nad koupi statku, který si vymínil kupovač, kdyby kou- pený statek jinému právnímu nápadníku dáti musil, der Aufschlag der Kaufsumme. Dipl. 1409.

243093   Povýšení Svazek: 7 Strana: 0398
Povýšení mravy mění, honores mutant mores. Dch.

243094   Povýšení Svazek: 9 Strana: 0245
Povýšení, n. Tebe, chlape, p. nad půdu zemskou nemine (budeš oběšen). Ěezn. Rad. pr. 199.

243095   Povýšení Svazek: 10 Strana: 0290
Povýšení končetin stížených bolestnými záněty, Suspension. Ktt.

243096   Povýšeníčko Svazek: 2 Strana: 0854
Povýšeníčko, a, n., eine kleine Erhö- hung. Aqu.

243097   Povýšenina Svazek: 2 Strana: 0854
Povýšenina, y, f., vyvýšenina zemská, die Bodenerhebung. Š. a Ž.

243098   Povýšenosť Svazek: 2 Strana: 0854
Povýšenosť, i, f., povýšení, die Erhö- hung. Rvač.

243099   Povýšenosť Svazek: 7 Strana: 0398
Povýšenosť. Kde p., tam pýcha. Bž. exc.

243100   Povýšený Svazek: 2 Strana: 0854
Povýšený; povýšen, a, o, erhöhet, er- hoben, erhaben. P. místo, Šm., hlas, V., lidé. Kom. Kdo se pokoří, bude povýšen. Kom. Kdo chce býti povýšen, musí býti poníženým. Č. Povýšené múdrosti páni naši milí. NB. Tč. — zač: za doktora. Mor. Mřk. — k čemu: ke cti, k úřadu p. V. Har. — na co: na císařské důstojenství, Kram., na krále, Dch., na doktorství. Us. — kde. Střechy na krovech p-né. Boč. — nad co, nad koho: Povýšen nad druhého. Aqu. Jest nad všelikou pochybnosť povýšeno, Šm. — čím: přízní něčí p. Zák. sv. Ben.

243101   Povýšený Svazek: 7 Strana: 0398
Povýšený. Chlap když jest p-šen, ne- snadně bude utišen. Anth. I. 3. vd. 34. — čím. Chvála pokorú p-ná. Št. Kn. š. 104. — v čem. V úřadě neb v zboží p-šenější. Hus I. 243.

243102   Povyšetřiti co Svazek: 8 Strana: 0571
Povyšetřiti co. Mus. fil. 1896. 411.

243103   Povýší Svazek: 7 Strana: 0398
Povýší, n., die Anhöhe. Rk.

243104   Povyšinouti Svazek: 7 Strana: 0398
Povyšinouti, vz Vyšinout. Phľd. II. 335.

243105   Povyšitel Svazek: 2 Strana: 0854
Povyšitel, e, m. der Erhöher.

243106   Povyšitel Svazek: 8 Strana: 0306
Povyšitel. O tomto slově praví Bl. Gr. 323., že jest to vox ficta et inusitata.

243107   Povyšitelka Svazek: 2 Strana: 0854
Povyšitelka, y, povyšitelkyně, ě, f., die Erhöherin. Us.

243108   Povyšitelný Svazek: 7 Strana: 0398
Povyšitelný, erhöhungsiähig. Nz.

243109   Povýšiti Svazek: 2 Strana: 0854
Povýšiti, il, en, ení, povyšovati = vyšším učiniti, pozdvihnouti, erhöhen, erheben; zve- lebiti, přednosť dáti, úřadu uděliti, erhöhen (in Ansehen, Würde). Jg. — abs. Povyšuje i ponižuje Bůh. Br. — co, koho: rybník (hráz zvýšiti, aby více vody pojal). Vys. Povyš ny. Rkk. P. svú hlavu. BO. — čeho: hlasu. V., Har. Povýšil pokorných. Šf. P. ohně = (posiliti, potužiti), hráze. Vys. Nemá tomu pohonu odpovídati, protože Proček peněz povýšil. Půh. II. 574. Vz Povětšiti. — koho nač: na kříž, V., na doktorství. Šm. Nesnadno to na jistotu p. Bdl. P. na krále. Dch. — koho zač: za doktora. Mor. Mřk. —co o co: hráz o loket. Vys. — koho kam: syna k sobě povýšil. Sá, P. koho k hodnosti, zur Würde erheben. Šm. — co, koho do čeho: někoho do stavu šlechtic- kého. Us. Žula nemá se náhle do vrchu po- vyšovati. Vys. —koho od čeho: od země. Br. — čeho čím: ohně foukáním, měchem. — koho nad koho. Chč. 303., 624. P. sluhy spravedlivého nad krále nepravého. Ctib. 12. Vz Brt. S. §. 76. 5. Povyš ny v krajinách nad vrahy. Rkk. 53. Povýšil ho Bůh nade vše. Br. Jez nad starý způsob p. Vz Jez. Pr. — koho nad koho proč: pro svůj zisk. Chč. 378. — koho v čem: v úřadě, J. tr., ve cti, v bohatství. Chč. 304. — co čím: velebením. Chč. 624. — se. Každý, kdo se povyšuje, bude ponížen. Br.

243110   Povýšiti Svazek: 7 Strana: 0398
Povýšiti. Vz Povejšatiť (dod.) — abs. Byl povýšen = oběšen. — koho, čeho. P-šil jest p-ných. Hus III. 256., Ev. olom. P-šil sem jich. Hus II. 131. — nač. P. na mocninu druhého stupně. Us. Pdl. P. ně- koho na trůn. J. Lpř. — koho zač: za papeže, za císaře. Šmb. — kde, kam. Romulus na voze Martově mezi bohy po- vyšen jest. J. Lpř. Byl na universitě za doktora povýšen. Us. Cf. Pověsiti (z Alx. H. 8.) — koho nad koho. Št. Kn. š. 117.

243111   Povýšiti Svazek: 7 Strana: 1365
Povýšiti. Poněvadž tím slovem póhonu p-!a (rozšířila jej). Půh. III. 122.

243112   Povýšiti Svazek: 8 Strana: 0306
Povýšiti. Povyšují jich skrze lež. Chč. S. 298.

243113   Povýšiti. P Svazek: 10 Strana: 0290
Povýšiti. P-šil za radu m.: byl povýšen na radu, postoupil. P. jest sloveso přechodné, nepovýšil nikoho. Věst. XII. 95.

243114   Povyšívati Svazek: 2 Strana: 0854
Povyšívati, nach einander ausnähen. Bern.

243115   Povýška Svazek: 2 Strana: 0854
Povýška, y, f., die Erhöhung. P. hráze. Břez. 163.

243116   Povyškrábati Svazek: 7 Strana: 0398
Povyškrábati, povyškrabovati, ein we- nig auskratzen. — se kam, ein wenig weiter hinaufkriechen. Us.

243117   Povýšnosť Svazek: 2 Strana: 0854
Povýšnosť, i, f., výsosť, die Höhe. Jg.

243118   Povýšnosť Svazek: 10 Strana: 0290
Povýšnosť, i, f., excellentia. Jehožto p. dobře znáš. Pat. Jer. 87. 22.

243119   Povýšný Svazek: 2 Strana: 0854
Povýšný, povýšený, vysoký, erhaben, er- hoben. P. město. Hlas. Býti p-né mysli. Sš. Mt. 73. Křesťan má p-né, nebeské věci milo- vati. Sš. J. 143. (Hý.).

243120   Povýšný Svazek: 7 Strana: 0398
Povýšný. Aby mysl byla p-ná. Hus I.

243121   Povyšoupnouti Svazek: 7 Strana: 0398
Povyšoupnouti, ein wenig herausschie- ben, hinaufschieben. P. brejle. Kos.

243122   Povyšování Svazek: 2 Strana: 0854
Povyšování, n., die Erhöhung. D.

243123   Povyšovaný Svazek: 2 Strana: 0854
Povyšovaný; -án, a, o, erhöhet. Us.

243124   Povyšovati Svazek: 2 Strana: 0854
Povyšovati, vz Povýšiti.

243125   Povyšpouliti Svazek: 7 Strana: 0398
Povyšpouliti, eiu wenig herausrümpfen. — co: ústa. Kos.

243126   Povyšší Svazek: 7 Strana: 0398
Povyšší = drobet vyšší. Slez. Šd.

243127   Povyštípati Svazek: 2 Strana: 0854
Povyštípati, nach einander auskneipen. L.

243128   Povytáčka Svazek: 7 Strana: 0398
Povytáčka, y, f. = vytáčka, Ausflucht, Ausrede, f. Phľd. V. 55.

243129   Povytáhlý Svazek: 8 Strana: 0306
Povytáhlý. P. článek osní. Cl. L. Jos. 36.

243130   Povytáhnouti Svazek: 2 Strana: 0854
Povytáhnouti, hnul a hl, ut, utí, žen, ení, povytáhati, povytahovati, ein wenig herausziehen. Us. Dch. — si co : kalhoty. Us.

243131   Povytáhnouti co odkud: z Svazek: 7 Strana: 0398
Povytáhnouti co odkud: z vody. Mj. 134., NA. V. 175.

243132   Povytasiti Svazek: 2 Strana: 0854
Povytasiti, il, en, ení, ein wenig aus- ziehen. — co. Již povytasil meč, Us., čeho: kordu. Ros.

243133   Povýtečně Svazek: 7 Strana: 0398
Povýtečně, eminenter, vorzugsweise-Psp., 8š. Sk. 167., Hlv. Vz Vřaditi (konec).

243134   Povýtečný Svazek: 2 Strana: 0854
Povýtečný, po výtce jsoucí, vorzugsweise, xaz' égoxýv. Hý. To byl svátek p. Sš. J. 98.

243135   Povyti Svazek: 2 Strana: 0854
Povyti, vyji, yl, yt, ytí, ein wenig heulen. Ros.

243136   Povytískati co Svazek: 9 Strana: 0245
Povytískati co = vytlačovati. Sbor. slov. III. 161.

243137   Povytnouti Svazek: 7 Strana: 0398
Povytnouti, povytínati, allmählig her- aushauen. — co: kořeny. Us. Šd.

243138   Povytočiti Svazek: 9 Strana: 0245
Povytočiti. (Z těch děr) se množství hadů. povytáčelo. Nár. sbor. II. 63.

243139   Povytrhnouti Svazek: 2 Strana: 0854
Povytrhnouti, hnul a hl, ut, utí; povy- trhovati, ein wenig herausreissen — se z čeho. Har.

243140   Povytrhnouti Svazek: 9 Strana: 0245
Povytrhnouti. Ruka se mi z krátkosti mezí p-hla (obšírněji píši). Har. I. 37.

243141   Povytrhovaný Svazek: 9 Strana: 0245
Povytrhovaný. P. došky. Nár. sbor. II. 68.

243142   Povytrysknouti Svazek: 7 Strana: 0398
Povytrysknouti, ein wenig, allmählig hervorquellen. — kde. Na tváři rdění po- vytrysklo. Kká. Td. 33. — čím odkud. Mnohou slzou z oka p-skla (strasť); P-skly z hrudi přeplněné písně notou plesnou. Čch. Mch. 7., 41.

243143   Povytřásti co odkud: z Svazek: 8 Strana: 0306
Povytřásti co odkud: z pytlů. Phľd. 1896. 259.

243144   Povytřeštiti Svazek: 2 Strana: 0854
Povytřeštiti, il, ěn, ění, nach einander aufsperren, aufreissen (die Augen). — co, čeho na koho. Všickni na mne očí povy- třeštili. Us.

243145   Povyučiti Svazek: 2 Strana: 0854
Povyučiti, il, en, ení, ein wenig belehren. D.

243146   Povyumyti Svazek: 7 Strana: 0398
Povyumyti, povyumývati, ein wenig aus- waschen. Us. Orl. VIII. 76.

243147   Povyvaliti Svazek: 7 Strana: 0398
Povyvaliti, povyvalovati, ein wenig her- auswälzen. Vichřice stromy pla, entwur- zeln. N. Hlsk. XVII. 210.

243148   Povývati Svazek: 10 Strana: 0290
Povývati. Baw. E. v. 2608. Sr. Výti.

243149   Povyváznouti Svazek: 9 Strana: 0245
Povyváznouti. Ten odtud p-zl (šťastně ušel). Har. II. 241.

243150   Povyvinouti Svazek: 2 Strana: 0854
Povyvinouti, nul, ut, utí, ein wenig aus- winden, auswickeln, ausrenken. Jg.

243151   Povyvraceti Svazek: 2 Strana: 0854
Povyvraceti, el, en, ení, nach einander umwerfen. — co: stoly, list, slova. L.

243152   Povyvříti Svazek: 7 Strana: 0398
Povyvříti, ein wenig hervorquellen. Us.

243153   Povyvstati Svazek: 2 Strana: 0854
Povyvstati, povyvstanu, stal, ání, ein wenig aufstehen. — před kým. Ros. — odkud: z místa. V.

243154   Povyvýšiti Svazek: 2 Strana: 0854
Povyvýšiti, il, en, ení; povyvyšovati, ein wenig erhöhen. Us. — se oč: o sáh.

243155   Povyzdvihnouti Svazek: 2 Strana: 0854
Povyzdvihnouti, hnul, ut, utí, povy- zdvihu (zastr.), hl, žen, ení, etwas nachheben. D.

243156   Povyzimovati Svazek: 2 Strana: 0854
Povyzimovati, überwintern. = koho: ovce.

243157   Povyznačiti Svazek: 7 Strana: 0398
Povyznačiti, ein wenig andeuten, be- zeichnen. — co čím: plán punkty p. Kká. Td. 286.

243158   Povyznávati Svazek: 2 Strana: 0854
Povyznávati, nach einander bekennen. — co. Us.

243159   Povyzouvať Svazek: 7 Strana: 0398
Povyzouvať, ausziehen (Stiefel). Loos.

243160   Povyzvěděti Svazek: 2 Strana: 0854
Povyzvěděti, zvím, zvěděl, ěn, ení, po- vyzvídati, ein wenig erfahren, herausforschen. — co o čem. Fil.

243161   Povyždmouti Svazek: 2 Strana: 0854
Povyždmouti, dmu, ul, ut, utí, povyždati, povyžděti, povyždíti, žděl, žďal, at, ětí, po- vyždímati, ein wenig o. nach einander aus- winden, ausdrücken. — co: šaty. Jád.

243162   Povyžínati Svazek: 2 Strana: 0854
Povyžínati, nach einander abmähen. Bern.

243163   Povyžiti Svazek: 7 Strana: 0398
Povyžiti, examinare. 15. stol.

243164   Povzadu Svazek: 2 Strana: 0854
Povzadu, rückwärts. Dch.

243165   Povzbudidlo Svazek: 10 Strana: 0290
Povzbudidlo, a, n. P-dla, excitantia, Sti- mulantia. Ktt.

243166   Povzbuditel Svazek: 2 Strana: 0854
Povzbuditel, e,m., der Aufmunterer. Bern.

243167   Povzbuditel Svazek: 10 Strana: 0290
Povzbuditel, e, m. Us.

243168   Povzbuditelka, y. povzbuditelkyně Svazek: 2 Strana: 0854
Povzbuditelka, y. povzbuditelkyně, ě. f., die Aufmuntererin.

243169   Povzbuditi Svazek: 2 Strana: 0854
Povzbuditi, il, zen (na Slov. děn), zení; po- vzbuzovati, aufmuntern, anregen, auffrischen. Jg. — koho k čemu: k udatnosti, Us., ku zbouření, Aufruhr predigen. J. tr. — čím: řečí. Šm.

243170   Povzbudivě Svazek: 2 Strana: 0854
Povzbudivě, povzbudně působiti, anregend wirken. Dch.

243171   Povzbudka Svazek: 2 Strana: 0854
Povzbudka, y, f., die Aneiferung. Rk.

243172   Povzbudlivě Svazek: 10 Strana: 0290
Povzbudlivě na někoho se dívati. Zl. Pr. XXI. 328.

243173   Povzbudlivý Svazek: 8 Strana: 0306
Povzbudlivý. P. povídka. Světz. 1894. 462. b.

243174   PovzBudný Svazek: 9 Strana: 0245
PovzBudný. P. báseň. Mtc. 1899. 66.

243175   Povzbudný. P Svazek: 10 Strana: 0290
Povzbudný. P. práce. Národ. list. 1905. 56. 3.

243176   Povzbuzení, povzbuzování Svazek: 2 Strana: 0854
Povzbuzení, povzbuzování, n., die Auf- munterung, Anregung. P. mysli; p. učiniti. Šm.

243177   Povzbuzivě Svazek: 7 Strana: 1365
Povzbuzivě, aufmunternd. Stč. Luň. 3.

243178   Povzbuzný Svazek: 2 Strana: 0854
Povzbuzný, anregend, aufmunternd. Dch.

243179   Povzbuzovací Svazek: 7 Strana: 0398
Povzbuzovací, aufmunternd. Dk.

243180   Povzbuzovadlo Svazek: 7 Strana: 0398
Povzbuzovadlo, a, n., Anregungsmittel, n. Masaryk.

243181   Povzbuzování Svazek: 7 Strana: 0398
Povzbuzování. Jednota ku p. průmyslu. Us. Pdl.

243182   Povzbuzování Svazek: 9 Strana: 0245
Povzbuzování, n. Úsloví atd. vz v Zát. Př. 247a., XVI. odst. 7.

243183   Povzbuzovati Svazek: 7 Strana: 0398
Povzbuzovati, vz Povzbuditi. Šm.

243184   Povzbuzovný Svazek: 7 Strana: 0398
Povzbuzovný = povzbuzný. Šm.

243185   Povzdál Svazek: 2 Strana: 0854
Povzdál, poněkud daleko, von weitem. Kat. 403., 447.

243186   Povzdál Svazek: 7 Strana: 0398
Povzdál státi. Nrd. P. od Glamoče. Sf. Strž. II. 312.

243187   Povzdál Svazek: 7 Strana: 1365
Povzdál = po-vz-dáli. Gb. Ml. II 148.

243188   Povzdálečí Svazek: 10 Strana: 0290
Povzdálečí za někým jíti. Jrsk. III. 3. 380/

243189   Povzdaleku Svazek: 2 Strana: 0854
Povzdaleku s někým o něčem mluviti, ausholend, anspielend. Us. Tč.

243190   Povzdálený Svazek: 7 Strana: 0398
Povzdálený; -en, a, o, etwas entfernt. P.Čechové. Šť. III. 378.

243191   Povzdáliti Svazek: 2 Strana: 0854
Povzdáliti, il, en, ení, povzdalovati, ein wenig entfernen. Us. — co čím.

243192   Povzdáliti co Svazek: 8 Strana: 0306
Povzdáliti co = zadržeti, retardare. Alx. B. M. 264.

243193   Povzdáliti koho proč odkud Svazek: 7 Strana: 0398
Povzdáliti koho proč odkud. Jenž sú pro hřiechy sebe p-li od tebe. Pravn. 2698.

243194   Povzdální Svazek: 2 Strana: 0854
Povzdální, fern. Mus.

243195   Povzdech Svazek: 7 Strana: 0398
Povzdech. S p-chem pravil. Mus. 1880. 63.

243196   Povzdech, povzdych Svazek: 2 Strana: 0854
Povzdech, povzdych, u, m., povzdych- nutí, der Seufzer. Povzdechy těžké z hloubi prsou vyvoditi. Mus. Zbožný p. Dch.

243197   Povzdechnouti Svazek: 2 Strana: 0855
Povzdechnouti = povzdychnouti.

243198   Povzdechový Svazek: 7 Strana: 0398
Povzdechový, Stoss-. P. modlitba. Us. Pdl.

243199   Povzdělací Svazek: 2 Strana: 0855
Povzdělací, Fortbildungs-. Dch.

243200   Povzdělati Svazek: 2 Strana: 0855
Povzdělati, ein wenig erbauen. Puch.

243201   Povzdělati Svazek: 7 Strana: 0398
Povzdělati, povzdělávati se čím: kni- hami. Us., Tbz.

243202   Povzdiviti se Svazek: 7 Strana: 0398
Povzdiviti se = podiviti se. Ezp. 2028.

243203   Povzdorovati Svazek: 2 Strana: 0855
Povzdorovati, ein wenig trotzen. Ros.

243204   Povzdržeti Svazek: 2 Strana: 0855
Povzdržeti, el, en, ení, povzdržovati, ein wenig aufhalten. — co čím.

243205   Povzduch Svazek: 2 Strana: 0855
Povzduch, u, m., die Luft, der Lufthauch. Dch.

243206   Povzduchový Svazek: 2 Strana: 0855
Povzduchový, Luft-. Šm.

243207   Povzdušný. P Svazek: 10 Strana: 0290
Povzdušný. P. dívka, Tbz. V., 1. 74, zjev. Ib. XVI. 162.

243208   Povzdvihlý Svazek: 10 Strana: 0290
Povzdvihlý. Rostl. G. 21a.

243209   Povzdvihnouti Svazek: 7 Strana: 0398
Povzdvihnouti, povzdvihovati, vz Po- zdvihnouti.

243210   Povzdy Svazek: 2 Strana: 0855
Povzdy, povždy, immerfort. P. v hospodě vězí. Us.

243211   Povzdych Svazek: 2 Strana: 0855
Povzdych, u, m., der Seufzer. Šm. Vz Povzdech.

243212   Povzdýchati Svazek: 2 Strana: 0859
Povzdýchati = umříti, nach einander um- kommen, sterben. Dobytek povzdychal. — pro co. Br.

243213   Povzdychati Svazek: 7 Strana: 0401
Povzdychati = umříti. — proč. Ana- niaš i manželka jeho pro neupřímnosť a klam povzdychali. BR. II. 405. — P., auf- seufzen. Z bolných ňader těžce povzdych- nula. Č. Kn. š. 62.

243214   Povzdychati v Svazek: 9 Strana: 0245
Povzdychati v II. 859. za Pozdvižený polož za Povzdych str. 855.

243215   Povzdychnouti Svazek: 2 Strana: 0855
Povzdychnouti, povzdechnouti, chnul a chl, utí; povzdychovati, ein wenig, eine Weile seufzen. — si. Us. — kde: v kostele. Gníd. — čím: hořem. Sš. Bs. 57. — adv. P. hluboce a tesklivě. Č.

243216   Povzdychnouti Svazek: 7 Strana: 0398
Povzdychnouti. — jak. Z ňader p. si přehluboko. Hdk. P. si z hloubi, z hluboka. Kká — kdy ke komu. Častěji za dne p. k Bohu. Mž. 6. — si nad kým. Kká. K sl. j. 30.

243217   Povzíti Svazek: 2 Strana: 0855
Povzíti, nehmen, empfangen, erhalten. L. Vz Vzíti.

243218   Povzíti Svazek: 7 Strana: 0398
Povzíti. Abyste v své laskavé uvážení to ráčili p. Žer.

243219   Povzkřesný Svazek: 2 Strana: 0855
Povzkřesný, po vzkříšení učiněný, nach der Auferstehung geschehen. P. rybolov. Sš. L. 68. P. život Páně; O p-ném oslavo- vání mluví. Sš. I. 71.

243220   Povzléhnouti Svazek: 10 Strana: 0290
Povzléhnouti, incumbere. Ev. olom. 39. 78.

243221   Povzlet Svazek: 2 Strana: 0855
Povzlet, u, m., der Emporflug. Dch.

243222   Povzlet Svazek: 7 Strana: 0398
Povzlet. P. ducha, Osv., junný, Cch. Sl. 69., srdce. Vrch.

243223   Povzletěti Svazek: 2 Strana: 0855
Povzletěti, ěl, ění, povzlétati, empor- fliegen, auffliegen. Dch.

243224   Povzletěti Svazek: 7 Strana: 0398
Povzletěti. Vzdech povzletl z ňader mých. Vrch.

243225   Povzletný Svazek: 2 Strana: 0855
Povzletný, emporfliegend, schwungvoll. Šm. P. báseň. Us.

243226   Povzmocniti Svazek: 2 Strana: 0855
Povzmocniti, il, ění, trochu zmocniti, síly dodati, zu Kräften gelangen lassen. — koho. Povzmocnila jich ruka Hospodinova. Sekl. 63. Recp. (č.). — se, trochu moci na- byti. — se v čem: v ctnostech. Kom., D.

243227   Povznášející Svazek: 10 Strana: 0290
Povznášející spolucítění. Nár. list. 1905 71. 13.

243228   Povznášeti Svazek: 10 Strana: 0290
Povznášeti, vz Povznésti.

243229   Povznášivý Svazek: 7 Strana: 0398
Povznášivý, erhebend. P. síla. Dk.

243230   Povzněcený Svazek: 7 Strana: 0398
Povzněcený, entflammt, entbrannt. P. člověk. Vz Povznítiti. — P. = popuzený, podrážděný. P. nerv. SP. II. 161.

243231   Povzněcovati Svazek: 7 Strana: 0398
Povzněcovati, vz Povznítiti.

243232   Povznes Svazek: 2 Strana: 0855
Povznes, u, m. = povznesení, das Empor- heben.

243233   Povznesení Svazek: 7 Strana: 0398
Povznesení, vz Povznešení a Vznésti.

243234   Povznesený Svazek: 7 Strana: 0398
Povznesený, vz Povznešený a Vznésti.

243235   Povznésti Svazek: 2 Strana: 0855
Povznésti, vznesu, sl, šen, ení, ein wenig erheben; povznášeti, ein wenig erheben. — se, co kam: ruce k nebi. Jg. A svou hlavu sličnou v oblaka povznese. Hdk. C. 50. — čeho: hlasu. Us. — se čím: pilností, Ml., křídly do vzduchu. — se v čem. Ovšem dáním úcty té Bohu Abraham ve svatosti života se výšeji povznesl. Sš. I. 57.

243236   Povznésti Svazek: 7 Strana: 0398
Povznésti, -šen a sen. — co: svůj ná- rod, svůj hlas. Vlč. — co kam. Á tak sebe s jinými vždy výše k božstvu p-šel; P. se na určité stanovisko, Vlč., někoho na trůn, Šmb., na vyšší stupeň kultury, Šb. F., na vrchol slávy, Osv., k znamenité výši. J. Lpř. — se k čemu: k dokona- losti, k nějaké myšlénce, k vědomí, Vlč., číši k přípitku. Us. Ke zvlášni důležitosti dějepisné povznesli se jen někteří náro- dové. J. Lpř. — se kam jak. Kam holu- bičkou víra člověka se povznáší na křídlech modlitby. Vrch. — co čím. Literatura bá- snická ušlechtilou zábavou mysl povznáší. KB. 1. — se kde. Obrazy různé se před mými zraky povznášely. Kyt. 1876. 56. — co jak. Výš povznesl čelo. Vrch. Někoho mravně p. Šmb. Vysoko se p. Us. Pdl.

243237   Povznešenec Svazek: 7 Strana: 0399
Povznešenec, nce, m. = povznešený. Bibl. svět. cestp. II. 21.

243238   Povznešení Svazek: 2 Strana: 0855
Povznešení, n., die Erhebung. Jg.

243239   Povznešení Svazek: 7 Strana: 0399
Povznešení průmyslu, Mour., říše.

243240   Povznešenosť Svazek: 2 Strana: 0855
Povznešenosť, i, f., die Anregung, Er- hebung. P. mysli. Dk.

243241   Povznešenosť Svazek: 7 Strana: 0399
Povznešenosť duše nad tělo. Hlv. 220.

243242   Povznešenosť Svazek: 10 Strana: 0290
Povznešenosť. Stavovská p. Národ. list. 1903. č. I75. 13.

243243   Povznešený Svazek: 2 Strana: 0855
Povznešený; -en, a, o, erhoben, gehoben. P. mysl. Dch. — čím: dobrou zprávou.

243244   Povznešený Svazek: 7 Strana: 0399
Povznešený. P. vědomí, Dk., tvář, Kká., nálada, Stimmung. Dch. Povznešeným hla- sem mluviti. Hrts. — čím. Šb. F. — nad co: nad všednosť. Tš. — nad kým čím. Je nad nimi p-šena povahou i jednáním. Osv. I. 183.

243245   Povznět Svazek: 7 Strana: 0399
Povznět, u, m., die Entflammung. P. chvilkový. Dk. Aesth. 344. Básnický p. Brt.

243246   Povzněti Svazek: 2 Strana: 0855
Povzněti, povzníti, ěl, ění, povznívati, ertönen. Potrúbíš-li jednou, přijdú k tobě kniežata; pakli další a přelomný (přetrho- vaný) vzvuk povzněl, stany svými hnú. BO. — kde. Hlas ptáků v lese povznívá. MM. Povzniknouti, knul a kl, utí, nach ein- ander entstehen. Hil.

243247   Povzněti Svazek: 7 Strana: 0399
Povzněti. Zvolachu a země všecka po- vzněla. Bj. Povzni tvój hlas v uši obú. Hr. rk. 115.

243248   Povznětil Svazek: 7 Strana: 0399
Povznětil, a, m. = kdo povzněcuje. Dk, Aesth. 181.

243249   Povznětný Svazek: 7 Strana: 0399
Povznětný, entzündbar, entflammbar. Dk. Aesth. 74.

243250   Povznícený Svazek: 7 Strana: 0399
Povznícený; -en, a, o, entzündet, ent- flammt, erregt. P. doba. Dk. Aesth. 544.

243251   Povzníti Svazek: 2 Strana: 0855
Povzníti = povzněti.

243252   Povznítiti Svazek: 7 Strana: 0399
Povznítiti, povzněcovati, entflammen, an- regen. Kdy duševní život ručeji se povzní- til. Dk. Aesth. 465. - koho čím. Ib. 543., 630.

243253   Povzpětiti Svazek: 7 Strana: 0399
Povzpětiti, ein wenig umwenden, zurück- kehren. Pakli se byl kam p-til, čakali jsú rádi jeho. 14. stol. Mus. 1885. 123.

243254   Povzpínati se Svazek: 9 Strana: 0459
Povzpínati se. Kůň se p-ná. Jrsk. XVI. 41.

243255   Povzskočiti Svazek: 2 Strana: 0855
Povzskočiti, il, ení, aufspringen. — nač: na nohy. Krok.

243256   Povztáhnouti Svazek: 7 Strana: 0399
Povztáhnouti. Oře p. Alx. V. v. 1474. (HP. 36.).

243257   Povztáhnouti Svazek: 10 Strana: 0290
Povztáhnouti = zadržeti vztáhnutím ruky. — koho: oře (gt. ). Alx. II. 540.

243258   Povztek Svazek: 2 Strana: 0855
Povztek, u, m., die Wuth. Šm.

243259   Povzteklec Svazek: 10 Strana: 0290
Povzteklec, klce, m. = povzteklý. Tbz. XVI. 131.

243260   Povzteklivec Svazek: 7 Strana: 0399
Povzteklivec, vce, m. J. J. Kolár. Mon. 10.

243261   Povzteklosť Svazek: 2 Strana: 0855
Povzteklosť, i, f., die Wuth. Mach.

243262   Povzteklý Svazek: 2 Strana: 0855
Povzteklý, wüthend. P. pes. Rostl.

243263   Povzteklý Svazek: 7 Strana: 0399
Povzteklý pes, Č. Kn. š. 312., běs, Čch. Bs. 54., člověk. Mus.

243264   Povzteklý Svazek: 8 Strana: 0306
Povzteklý. P. lomoz zvonku. Světz. 1893. 88. a.

243265   Povzteknouti se Svazek: 7 Strana: 0399
Povzteknouti se, genugsam toll sich benehmen. Us.

243266   Povztýčiti Svazek: 7 Strana: 0399
Povztýčiti, ein wenig emporheben. — co: hlavu. Kká.

243267   Povztýčiti co Svazek: 9 Strana: 0245
Povztýčiti co: královskou moc. Pal. Děj. I. 1. 18. — čeho. P. své hlavy. Řez. Pal. 174.

243268   Povztyčiti čeho Svazek: 8 Strana: 0306
Povztyčiti čeho: hlavy. Cch. Otr. 73.

243269   Povzvésti Svazek: 2 Strana: 0855
Povzvésti, vzvedu, dl, den, dení, pozdvih- nouti, aufheben, aufrichten. — koho. Ben. V.

243270   Povzvýš Svazek: 2 Strana: 0855
Povzvýš, nahoru, in die Höhe. L.

243271   Povždy Svazek: 2 Strana: 0855
Povždy, immer. Us. Vz Povzdy.

243272   Poýšek Svazek: 7 Strana: 0398
Poýšek, šku, m. = povýšení. Slov. Nár. nov. IV. č. 13.

243273   Poz Svazek: 2 Strana: 0855
Poz, vz Po.

243274   Póz Svazek: 2 Strana: 0855
Póz, vz Pavuz. Na Hané. Brt.

243275   Poza Svazek: 2 Strana: 0855
Poza, dvojitá předložka u Malorusů, Po- lákův a na Slov. Volati na někoho z poza stola. Hledí z poza týla. Na Slov. Vz Mtc. V. 65., Mkl. S. 746., Předložka.

243276   Poza Svazek: 7 Strana: 0399
Poza. Také na Mor. Z poza hor přiná- šejí .. Brt. L. N. I. 214. Pôjdu poza humny k dievčaťu. Sl. spv. I. 16. Až zajedem poza horu do táboru. Brt. N. p. II. 370. Z poza hor slunce vychází. Brt. P. 88. Má múchy p. uchy = má za ušima. Zátur. Poza s akk.; je-li pred ním z, tož s gt. Vz Brt. D. 189. Daj ty starej p. ucha, kedz netreba, nech nesluchá. Koll. Zp. I. 190.

243277   Póza Svazek: 8 Strana: 0306
Póza, y, í'., vz Pavuz (3. dod.).

243278   Pozabíhati se Svazek: 2 Strana: 0855
Pozabíhati se, nach einander sich ver- laufen. Us.

243279   Pozabíjeti Svazek: 2 Strana: 0855
Pozabíjeti, el, en, ení, nach einander todt schlagen. — P., nach einander verschla- gen, vermachen. — co čím: okna okenicemi p., hřebíky. L.

243280   Pozabírati Svazek: 2 Strana: 0855
Pozabírati, nach einander aufnehmen, auffassen. — čeho. Odkuds těch novin po- zabíral? L.

243281   Pozablesknouti Svazek: 7 Strana: 0399
Pozablesknouti, ein wenig aufblitzen. — čím kudy. Myšlénka, jež jako vlasatice letem trochu bujněj pozableskne světem. Čch. Bs. 141.

243282   Pozáblý Svazek: 2 Strana: 0855
Pozáblý, erfroren. Bern.

243283   Pozábnouti Svazek: 2 Strana: 0855
Pozábnouti, bnul a bl, utí, erfrieren. Bern.

243284   Pozábsti Svazek: 2 Strana: 0855
Pozábsti, zebe, záblo, zábnuti, ein wenig o. fortwährend frieren. Napořád pozebe. Jg.

243285   Pozabučky Svazek: 2 Strana: 0855
Pozabučky, také: vod země, prudký skočný tanec zbojnický na Slov. Zbojníci či hajduci bývali šuhajci z několika dědin na Slov., kteří chodili poza bučky (poza buky) a bo- haté napadajíce je obírali a chudým dávali, pročež u lidu posud v dobré jsou paměti. Tancujíce sedí na bobku (dřepmo) a ruce o boky opírají. Tě. Dosud tak činívají ovčáci (valaši), při čemž svými valaškami velmi mrštně máchají zpívajíce zároveň píseň: Štyry kozy, pjatý cap — kdo vyskočí, bude chlap. — A já taký zurvalec, Čo vyskočí na palec. Slováci vyslovují: pazabúčky. Fr. Vz Poza.

243286   Pozabučky Svazek: 7 Strana: 0399
Pozabučky. Valašku do ruky, od zeme a p., to je náš život. Slov. Lipa. 309. P. zbíja = v lese loupí. Slov.

243287   Pozabudnouti Svazek: 7 Strana: 0399
Pozabudnouti, ein wenig vergessen. — nač. Koll. Zp. II. 292. — co. Pozabývál som to = pozapomínal. Uh. Brt. D.

243288   Pozabyti Svazek: 2 Strana: 0855
Pozabyti, yl, ytí, pozabývati, alles o. nach einander vergessen. Slov. Plk. — se, potěšiti se, pohráti, sich ein wenig unter- halten. Lom.

243289   Pozabyti čeho Svazek: 10 Strana: 0290
Pozabyti čeho = zapomenouti. Msn. Od. 11.

243290   Pozacláněti Svazek: 7 Strana: 0399
Pozacláněti, vz Pozacloniti. — co čím. Nrd.

243291   Pozacloniti Svazek: 2 Strana: 0855
Pozacloniti, il, ěn, ění, ein wenig ver- dunkeln. — co čím. Tabl.

243292   Pozačervený. P Svazek: 10 Strana: 0290
Pozačervený. P. moře. Kld. II. 136.

243293   Pozačínati Svazek: 2 Strana: 0855
Pozačínati, nach einander anfangen. — co. L.

243294   Pozad Svazek: 2 Strana: 0855
Pozad = pozadu. Slov.

243295   Pozad Svazek: 7 Strana: 0399
Pozad, u, m. = pozadek, zadina, zadní obilí. Slez. a laš. Šd., Brt. D.

243296   Pozadek Svazek: 2 Strana: 0855
Pozadek, dku, m., pozadky, pl., m., zadní obilí, zadina, v již. Čech. zadeněk, das Hintergetreide. Plk., Kál. Vz Podříčičné. — P., vůbec vše pozadní, špatnější. P. vína, Koll.

243297   Pozadek Svazek: 9 Strana: 0245
Pozadek, dku, m. P-ky = zadní obilí. Statok (dobytek) jeho dostává tlče a p-ky. Zát. Př. 199a. _ p. — bití po zadku. Zát.

243298   Pozadí Svazek: 2 Strana: 0855
Pozadí, n., der Hintergrund. Mus., Dch.

243299   Pozadí Svazek: 7 Strana: 0399
Pozadí. V tajném p. státi. Pal. Rdh. III. 281. Do p. ustoupiti. Sbn. P. jeviště, obrazu. Dk.

243300   Pozadiště Svazek: 7 Strana: 0399
Pozadiště, ě, n. = pozadí, die Hinter- bühne. Zpr. arch. VIII. 38

243301   Pozaditi Svazek: 2 Strana: 0855
Pozaditi, il, ění, zu spät gehen, sich ver- späten. Hodinky pozadjó, pozadily o 5 minut. Na Ostrav. Tč.

243302   Pozadkář Svazek: 10 Strana: 0290
Pozadkář, e, m. = kdo zůstává pozadu, nepokračuje. Hlavn. 34.

243303   Pozadku, vz Svazek: 2 Strana: 0855
Pozadku, vz Pozadu.

243304   Pozadmu Svazek: 10 Strana: 0290
Pozadmu. Rána mu p. na šíji dopadla. Msn. II. 233.

243305   Pozadně Svazek: 2 Strana: 0855
Pozadně = pozadu. Bern.

243306   Pozadní Svazek: 2 Strana: 0855
Pozadní, was hinten ist, das hintere. P. díl krku jest šíje. Kom. P. vojsko, D., p. strana domu, Ber., pivo, mouka, obilí, Zlob., jaro, zima (schylující se), Bern., země, das Hinterland. Dch.

243307   Pozadní Svazek: 9 Strana: 0245
Pozadní = výmětný Zit. Př. 195. Pozn.

243308   Pozadnia Svazek: 9 Strana: 0245
Pozadnia = pozdní. P. sejba. Slov. Zát. Př. 195.

243309   Pozadník Svazek: 2 Strana: 0855
Pozadník, a, m., der Nachzügler. Čsk.

243310   Pozadnosť Svazek: 10 Strana: 0290
Pozadnosť, i, f. To by naň vrhalo stín p-sti a závislosti. Hlavn. 13.

243311   Pozadňový Svazek: 7 Strana: 0399
Pozadňový. P. oves (zadní. Vz Poza- dek). Mor. Šd.

243312   Pozadný Svazek: 7 Strana: 0399
Pozadný, ého, m. = pohodný, ras. Vz Ras.

243313   Pozadováděti Svazek: 10 Strana: 0654
Pozadováděti si (s někým). Máj IV. 150.

243314   Pozadový Svazek: 2 Strana: 0855
Pozadový = zadní. L.

243315   Pozadržeti Svazek: 2 Strana: 0855
Pozadržeti, el, en, ení, ein wenig auf- halten. — se kde. P-žel se před Hospo- dinem. Br.

243316   Pozadu Svazek: 2 Strana: 0855
Pozadu, na Slov. také: pozad, pozadku, hinten, hinterwärts, hinten an, hinten auf, von hinten her. Jg. Boj po předu i po zadu. Br. P. zůstati. D. Krade se p. jako pes. Prov. Mladosť radosť, starosť žalosť, p. hrc prc. Prov. Jg. P. za někým býti., Šm., státi; jsem s tím p. Dch.

243317   Pozadudrať Svazek: 7 Strana: 0399
Pozadudrať = zamumlati. Slov. Poza- dudre v ospalosti. Vaj. T. a m. 23.

243318   Pozadusívati Svazek: 2 Strana: 0855
Pozadusívati, nach einander erwürgen. L.

243319   Pozady Svazek: 2 Strana: 0855
Pozady, zurück, rückwärts. Zůstane p. Na Ostrav. Tč.

243320   Pozady Svazek: 7 Strana: 0399
Pozady. Zustáł na p-dy. Val. Brt. D.

243321   Pozaháleti Svazek: 2 Strana: 0855
Pozaháleti, el, ení, ein wenig müssig sein, nichts thun. Drobet p-lím. Ros.

243322   Pozahaliti Svazek: 9 Strana: 0245
Pozahaliti, pozahalovati šat. Jrsk. XXIII. 145.

243323   Pozahanbiti Svazek: 2 Strana: 0856
Pozahanbiti, il, en, ení, ein wenig be- schämen. — koho: falešné apoštoly. Br.

243324   Pozahanbiti koho před kým Svazek: 10 Strana: 0290
Pozahanbiti koho před kým. Kom. Did. 265.

243325   Pozaházeti Svazek: 2 Strana: 0856
Pozaházeti, el, ení, nach einander ab-, wegwerfen. — co kam. Přemnoho pokladů do vlnobití p. Kos. Ol. I. 114.

243326   Pozahnědlý Svazek: 8 Strana: 0306
Pozahnědlý = drobet hnědý. Cch. Otr. 44.

243327   Pozahnouti Svazek: 7 Strana: 1365
Pozahnouti kol vršku. Slád. Brn 131.

243328   Pozahnutý. P Svazek: 10 Strana: 0290
Pozahnutý. P. noha stolu. Jrsk. Sedí na koni p-tý. Jrsk. IX. 25.

243329   Pozahorsky Svazek: 9 Strana: 0245
Pozahorsky mluviti. Lor. 68.

243330   Pozahousti Svazek: 7 Strana: 0399
Pozahousti, aufspielen. Až cimbál bouře skočnou pozahude. Čch. Sl. 93

243331   Pozahradničiti co Svazek: 7 Strana: 0399
Pozahradničiti co = učiniti zahrad- nickým, v zahradě pěstovaným. Šd.

243332   Pozahráti. — čím Svazek: 7 Strana: 0399
Pozahráti. — čím. Rtoma pozahrál úsměv. Šml. Jenž (kříž) leskem proti slunci jasně pozahrává. Kká. Td. 322.

243333   Pozahrávati Svazek: 2 Strana: 0856
Pozahrávati, ein wenig spielen, tändeln. — si s kým. Dch. — kde: u pramene. Kos. 01. L 296.

243334   Pozahroziti Svazek: 7 Strana: 0399
Pozahroziti, ein wenig drohen. — čím: slovem. Kká. Td. 241.

243335   Pozahřáti Svazek: 8 Strana: 0306
Pozahřáti. Pozahříval ho satanáš. Bl. Gr. 355.

243336   Pozahřelý Svazek: 2 Strana: 0856
Pozahřelý, ein wenig erwärmt. Med. ms.

243337   Pozahříti Svazek: 2 Strana: 0856
Pozahříti, ein wenig erwärmen. Vz Hříti.

243338   Pozahučky Svazek: 8 Strana: 0306
Pozahučky. Vz Tanec slov. (3. dod.).

243339   Pozahumenský Svazek: 2 Strana: 0856
Pozahumenský, který je za humny. P. role. Němc.

243340   Pozahumnie Svazek: 9 Strana: 0245
Pozahumnie, n. Las. Mus. fil. 1897. 445.

243341   Pozahustlý Svazek: 2 Strana: 0856
Pozahustlý, ein wenig dicht. P. omáčka. Us.

243342   Pozahybovati Svazek: 2 Strana: 0856
Pozahybovati, nach einander einbiegen. Bern. — co čím.

243343   Pozacházeti Svazek: 2 Strana: 0856
Pozacházeti, el, ení, ein wenig umgehen. — s kým. Solf.

243344   Pozachřestiti Svazek: 7 Strana: 0399
Pozachřestiti, ein wenig rasseln. Čch. St. 52.

243345   Pozachtěti se komu čeho Svazek: 7 Strana: 0399
Pozachtěti se komu čeho: ovsa, Ap- petit bekommen. Kká. Td. 127.

243346   Pozachvátiti, il Svazek: 2 Strana: 0856
Pozachvátiti, il, cen, ení, ein wenig hin- reissen. Šm.

243347   Pozachvěti Svazek: 7 Strana: 0399
Pozachvěti, ein wenig wankend machen, erschüttern. — čím. Bouře srdcem p-ly. Chalupa. — se, ein wenig erbeben, erzit- tern. — čím. Rty se radostí p-ly. Nrd. Vichrem rozkoše se pozachví. Čch. Bs. 148.

243348   Pozachvěti se Svazek: 8 Strana: 0306
Pozachvěti se. Třikrát se mu hlava po- zachvěla. Vrch. Rol. XXX. 23.

243349   Pozachvěti se čím Svazek: 10 Strana: 0290
Pozachvěti se čím: hněvem. Jrsk. XIV. 200.

243350   Pozajeti Svazek: 2 Strana: 0856
Pozajeti, el, etí, vz Pozajíždětí.

243351   Pozajíknouti se Svazek: 2 Strana: 0856
Pozajíknouti se, knul a kl, utí, in der Rede stecken bleiben, stocken. Dch.

243352   Pozajímati Svazek: 2 Strana: 0856
Pozajímati, alle nach einander fangen. — koho: nepřátely prchající. Mus.

243353   Pozajísti Svazek: 7 Strana: 0399
Pozajísti, ein wenig sich satt essen. Jak si už aj pozajedli a své občerstvili údy. Hol. 272.

243354   Pozajíti Svazek: 7 Strana: 0399
Pozajíti, ein wenig hinter etwas gehen. Šm.

243355   Pozajíždětí Svazek: 2 Strana: 0856
Pozajíždětí, ěl, ění, nach einander zur Seite fahren, vorfahren. Us.

243356   Pozajtra Svazek: 7 Strana: 0399
Pozajtra = pozejtří. P. bude variť. Slov. Phľd. VIII. 219.

243357   Pozajtrašek Svazek: 7 Strana: 0399
Pozajtrašek, šku, m. = pozejtřek. Slov. Dbš. Sl. pov. II. 94.

243358   Pozajtro Svazek: 7 Strana: 0399
Pozajtro = pozejtří. Že by ani na p. domov neprišiel. Slov. Sb. sl. ps. I. 117.

243359   Pozakarpatský. P Svazek: 10 Strana: 0654
Pozakarpatský. P. vlasť. Sb. sl. VIII. 67.

243360   Pozakládaný Svazek: 7 Strana: 0399
Pozakládaný = uložený, aufgehoben. Čo mali p-né, to povymienal a dlhy poplatil. Dbš. Sl. pov. VIL 44.

243361   Pozakopávati Svazek: 2 Strana: 0856
Pozakopávati, nach einander vergraben. Bern.

243362   Pozakotviti Svazek: 2 Strana: 0856
Pozakotviti, il en, ení, ankern. Šm.

243363   Pozakoušeti Svazek: 7 Strana: 0399
Pozakoušeti, genugsam erfahren, erlei- den. P. příkoří. Kos.

243364   Pozakrytě Svazek: 2 Strana: 0856
Pozakrytě, heimlich, verstohlen. P. nač ukazovati. Sš. J. 151.

243365   Pozakryti Svazek: 7 Strana: 0399
Pozakryti dlaní oči. Us. Kká.

243366   Pozakrývati Svazek: 2 Strana: 0856
Pozakrývati, nach einander verbergen, verstecken. Bern.

243367   Pozakvíliti Svazek: 7 Strana: 0399
Pozakvíliti, ein wenig aufjammern. Vzdech prsou pozakvílel kol a kol. Osv. VI. 871.

243368   Pozalednění Svazek: 9 Strana: 0245
Pozalednění, n. Př. star. V. 2.

243369   Pozaletěti Svazek: 7 Strana: 0399
Pozaletěti, ein wenig fortfliegen. — (si) kam. Mysl jeho p-la si v libodyšné zášeří bájí. Šml. K němu zrak p-těl. Čch. Mch. 48. Když vánek k vám za slunkem p-tí. Kyt. 1876. 13.

243370   Pozalézti Svazek: 7 Strana: 0399
Pozalézti, ein wenig sich verkriechen. Us.

243371   Pozalkati Svazek: 2 Strana: 0856
Pozalkati, einmal seufzen. Šm.

243372   Pozalomovati Svazek: 2 Strana: 0856
Pozalomovati, nach einander anbrechen. Bern.

243373   Pozaložiti Svazek: 2 Strana: 0856
Pozaložiti, il, en, ení = založiti, Grund legen. — čím: chlebem (napřed chléb jísti). Har.

243374   Pozament, v Svazek: 2 Strana: 0856
Pozament, vz Posament.

243375   Pozamklý Svazek: 7 Strana: 0399
Pozamklý, geschlossen. Z těch očí dávno p-klých. Pokr. Z hor. 62.

243376   Pozamknouti Svazek: 7 Strana: 0399
Pozamknouti, vz Pozamykati. Nrd., Jrsk.

243377   Pozamkýnať Svazek: 10 Strana: 0654
Pozamkýnať = pozamykati. — co: kasne. Phľd. XXII. 218.

243378   Pozamlčeti se Svazek: 9 Strana: 0245
Pozamlčeti se. Pal. Děj. III. 1. 223.

243379   Pozamlknouti Svazek: 7 Strana: 0399
Pozamlknouti, allmählig verstummen. Phľd. VI. 269.

243380   Pozamračiti se Svazek: 9 Strana: 0245
Pozamračiti se. P-čiv se řekl. Pal. Děj. III. 1. 164.

243381   Pozamykati Svazek: 2 Strana: 0856
Pozamykati, nach einander sperren. — co: všecky dvéře pozamykal. Us.

243382   Pozaňadra Svazek: 7 Strana: 0399
Pozaňadra, pl., n. = záňadří. Ostrav. Wrch.

243383   Pozanedbati co Svazek: 9 Strana: 0245
Pozanedbati co = drobet zanedbati. Pal. Děj. III. 1. 357.

243384   Pozanedbávati Svazek: 2 Strana: 0856
Pozanedbávati, nach einander vernach- lässigen. L.

243385   Pozaneht Svazek: 10 Strana: 0290
Pozaneht, u, m. = místo pod nehtem. Dítky byly tak tlusty, že jim z p-tů tekla smetana. Kld II 38.

243386   Pozanechati Svazek: 2 Strana: 0856
Pozanechati, pozanechávati, ein wenig lassen, unter-, verlassen. — čeho. Zatím toho pozanech, lass es dahin gestellt sein. D. Pozanech hádky do času. Sych. — čeho kde: na straně. Solf.

243387   Pozanechati Svazek: 7 Strana: 0399
Pozanechati. P-cháme toho k jinému času. Výb. II. 1163.

243388   Pozaniknouti Svazek: 10 Strana: 0290
Pozaniknouti = pomalu zanikati. Tím p-kly podstatné odchylky podřečí českého. Mus. 1863 328.

243389   Pozaorati Svazek: 7 Strana: 0399
Pozaorati, allmählig einackern. Poza- oráváł po kúsku. Mor. Brt, D. 472* Pozapařiti, ein wenig einbrühen, ein- brennen. Šp Pozapíchati, nach einander einstecken. — co kam: do sukna Us. Pozapláti, pozaplanouti, ein wenig auf-
flackern. — kam. Až v Balkán výtrysk
její p-plál. Kká. K sl. j. 231. — kde jak.
Která v blesku zatracení ještě nevídanou
krásou pozaplane. Čch. Bs. 143

243390   Pozapadalý, v Svazek: 2 Strana: 0856
Pozapadalý, verfallen, eingefallen. P. oči. L.

243391   Pozapadati Svazek: 2 Strana: 0856
Pozapadati, nach einander ver-, einfal- len. L.

243392   Pozapadlý Svazek: 8 Strana: 0306
Pozapadlý. P. hrob. Kká. Puš. Roz. 55.

243393   Pozapadlý. P Svazek: 10 Strana: 0290
Pozapadlý. P. oči Jrsk. XII. 170.

243394   Pozapalovati Svazek: 2 Strana: 0856
Pozapalovati, nach einander anzünden. Jg.

243395   Pozapečeťovati Svazek: 2 Strana: 0856
Pozapečeťovati, nach einander versiegeln. L.

243396   Pozapekati Svazek: 2 Strana: 0856
Pozapekati, nach einander verkrusten. — co: slunce záhony. L.

243397   Pozapínaný Svazek: 8 Strana: 0306
Pozapínaný. P. člověk (nepřístupný), zu- geknöpft. Phľd. 1896. 470.

243398   Pozapínati Svazek: 2 Strana: 0856
Pozapínati, nach einander zuknöpfen, zuschnallen. Us.

243399   Pozapisovati Svazek: 2 Strana: 0856
Pozapisovati, nach einander einschreiben. L.

243400   Pozapisovati co Svazek: 9 Strana: 0245
Pozapisovati co. Čes. 1. 1898. 172.

243401   Pozapiti Svazek: 2 Strana: 0856
Pozapiti, ein wenig Nachtrinken. Šm.

243402   Pozaplatiti Svazek: 7 Strana: 1365
Pozaplatiti. Aby se tím něco pozapla- tilo. Arch. X. 182.

243403   Pozapomenouti Svazek: 2 Strana: 0856
Pozapomenouti, nul, ut, utí; pozapomněti, ěl, ěn, ění; pozapomínati, ein wenig o. nach einander vergessen. — čeho. V. — nač. Připomeňte, kdybych na to pozapomněl. Sych. — kde. P. v bídném těle Boha. Hus. I. 43. Vz Po.

243404   Pozapomenouti Svazek: 7 Strana: 0400
Pozapomenouti. Všecko jsem pozapo- mínal. Brt D. Pozapomenutě. Ačkolivěk sem vám drahně věcí poručil k jednánie, však proto mezi mnohými věcmi něco se p. přihodí (snadno se na něco zapomene). Arch. VIII 122

243405   Pozapomenouti Svazek: 7 Strana: 1365
Pozapomenouti. P-nul napsati. Arch. XI. 95.

243406   Pozapomenouti se Svazek: 9 Strana: 0245
Pozapomenouti se. Št. Bes. 54. P. se nad čím: nak svým národem. Sá. Lit. 31.

243407   Pozapomínaný Svazek: 9 Strana: 0245
Pozapomínaný. P. výčitky. Jeln. 151.

243408   Pozapravovati Svazek: 2 Strana: 0856
Pozapravovati, nach einander ausbessern, richtig machen. Jg.

243409   Pozapražovati Svazek: 2 Strana: 0856
Pozapražovati, nach einander einbrennen, rösten. Bern.

243410   Pozapriahať Svazek: 7 Strana: 0400
Pozapriahať = pozapřahati. Phľd. VIII. 220.

243411   Pozapřahati Svazek: 2 Strana: 0856
Pozapřahati, nach einander vor-, ein - spannen. Bern.

243412   Pozapsati Svazek: 7 Strana: 0400
Pozapsati, pozapisovat, alles nach ein- ander aufschreiben. Dbš Sl. pov I 191 Pozar, u, m = pole na Vsacku Vck

243413   Pozapůjčiti Svazek: 2 Strana: 0856
Pozapůjčiti, il, en, ení, auf eine Zeit leihen. Šm.

243414   Pozaraziti Svazek: 2 Strana: 0856
Pozaraziti, il, en, ení, aufhalten, Einhalt thun; zurückschlagen. — co: krok, let, zá- vlačky. Us. Dch.

243415   Pozaraziti se nad čím Svazek: 9 Strana: 0245
Pozaraziti se nad čím. Pal. Děj. III. 1. 250.

243416   Pozarážeti Svazek: 2 Strana: 0856
Pozarážeti, el, en, ení, nach einander einschlagen. L.

243417   Pozardělý Svazek: 2 Strana: 0856
Pozardělý, ein wenig geröthet. Us., Byl. 123.

243418   Pozardíti se Svazek: 2 Strana: 0856
Pozardíti se, ein wenig erröthen. Us. — čím: studem. Us.

243419   Pozarmoutiti Svazek: 2 Strana: 0856
Pozarmoutiti, il, cen, ení. — koho, se čím, ein wenig betrüben.

243420   Pozárodkový Svazek: 7 Strana: 0400
Pozárodkový, postembryonal.

243421   Pozarostlý Svazek: 7 Strana: 0400
Pozarostlý, ein wenig verwachsen. P. jezírko Kká.

243422   Pozartvěti Svazek: 2 Strana: 0856
Pozartvěti, ěl, ění, ein wenig erstarren. Aesop.

243423   Pozarudlý Svazek: 2 Strana: 0856
Pozarudlý, röthlich. Dch.

243424   Pozarůsti čím Svazek: 10 Strana: 0290
Pozarůsti čím. Skála mechem pozarostla. Kká. Sion I. 57. Příkop křovím pozarostl. Ib. II. 172.

243425   Pozarútiť Svazek: 9 Strana: 0245
Pozarútiť šachty = zasypati. Mus. slov. III. 65.

243426   Pozasázeti Svazek: 2 Strana: 0856
Pozasázeti, el, en, ení, nach einander nieder-, be-, ansetzen. L.

243427   Pozasedati Svazek: 2 Strana: 0856
Pozasedati, sich nach einander hinsetzen, niederlassen. L.

243428   Pozasípnouti Svazek: 7 Strana: 0400
Pozasípnouti, ein wenig aufzischen Had p-pl Čch.

243429   Pozaskřípati Svazek: 7 Strana: 0400
Pozaskřípati, ein wenig knirschen. — čím: zuby Hol. 36

243430   Pozaslechnouti Svazek: 2 Strana: 0856
Pozaslechnouti, ein wenig hören. Us.

243431   Pozaslechnouti Svazek: 10 Strana: 0290
Pozaslechnouti s inft. Aby mluvit ho pozaslechli. Slád. Cor. 61.

243432   Pozasloniti Svazek: 7 Strana: 0400
Pozasloniti, ein wenig umschatten, ver- dunkeln, verhüllen — co čím. Us Dch.

243433   Pozasmáti se Svazek: 2 Strana: 0856
Pozasmáti se, ein wenig lächeln. Vz Smáti se. — čemu. Us.

243434   Pozasnouti Svazek: 7 Strana: 0400
Pozasnouti, einschlafen. Phl'd III. 2 Pozasnutí, n , das Einschlafen. Phl'd III. 3. 109. Pozastlati, pozastylati. Mlha obzor p-la, verhüllt. Čch Petrkl. 44. Pozastonati, ein wenig krankein. Bendl I. 51 Pozastkvíti se, ein wenig erglänzen, aufschimmern V divných půvabech se po- zaskvívá (hrad). Čch. Dg 482 Jen s bašty znak se sluncem pozaskvíval. Čch Sl. 51 Co duch lidsky? Lichá bublina, v níž se světa obraz pozaskvěje Čch. Bs 121 Pozastříti co komu čím. Čch , Kka

243435   Pozasouvati Svazek: 2 Strana: 0856
Pozasouvati, nach einander zu-, vor- schieben, verriegeln. L.

243436   Pozaspati Svazek: 10 Strana: 0290
Pozaspati někde. Čch. I. Pov. 118.

243437   Pozastaralý Svazek: 2 Strana: 0856
Pozastaralý, ein wenig veraltet.

243438   Pozastarati Svazek: 2 Strana: 0856
Pozastarati, ein wenig veralten. Plk.

243439   Pozastarati Svazek: 8 Strana: 0306
Pozastarati. Jak by se p-lo, tiež by potom bylo. Arch. XIV. 254.

243440   Pozastati Svazek: 2 Strana: 0856
Pozastati, zastanu, al, ání, pozastaviti se, stehen bleiben. Mus.

243441   Pozastavení Svazek: 2 Strana: 0856
Pozastavení, n., das Stillhalten. P. nad čím, der Anstoss. Dch.

243442   Pozastaviti Svazek: 2 Strana: 0856
Pozastaviti, il, en, ení; pozastavovati. P. = trochu zastaviti, ein wenig aufhalten; zastaviti (do zástavy dáti), alles nach und nach versetzen, verpfänden. — koho. Us. — co kde. Všecko stříbro v zastavárně pozastavil. — se, stanouti, ein wenig stehen bleiben, stille halten, stehen. Všude se po- zastavuje. Us. Z toho souditi může, kdeby se p., nebo rychleji zpívati mělo. V. — se s kým kde. Pozastavím se s ním u vás. Sych. — se na čem, nad čím (diviti se, horšiti se, sich worüber aufhalten, stutzen). Není div, že někdy někdo na něčem se po- zastaví. Solf. Pozastavil se nad tím. že sta- vení došky pokryta jsou. Sych. P. se nad čím. Dch., Němc. Velmi se nad tím p-vil. Us. — Bs. myslí, že vazba: p. se na čem lepší jest vazby: p. se nad čím, ale toto mínění není ničím odůvodněno. Cf. Zastavovati se.

243443   Pozastesknouti si Svazek: 2 Strana: 0856
Pozastesknouti si, ein wenig sich be- klagen, vz Zastesknouti si. Kos. Ol. I. 113. P. si komu. Ib. 259.

243444   Pozastíniti Svazek: 2 Strana: 0856
Pozastíniti, il, ěn, ění, ein wenig be- schatten, verdunkeln. — se kde. Rozum v něm se pozastínil. Ráj.

243445   Pozastříti Svazek: 2 Strana: 0856
Pozastříti, stru, el, en, ení; pozastírati, theilweise verhüllen, verhängen. —co čím: obrazy rouškou.

243446   Pozastyděti se Svazek: 2 Strana: 0856
Pozastyděti se, ěl, ění, sich ein wenig schämen. — se v čem. Ješín.

243447   Pozasutý Svazek: 7 Strana: 0400
Pozasutý, halbverschuttet, -eingefallen P. sopka. Č Rz. LXXXVII Pozasvítiti. Za Č polož Kn š 209
Osud na zdar pozasvitne, das Loos tagt
allmälig zu Gunsten. Dch Ze tmy víka
jiskra horečna jí pozasvitla Čch Bs. 169

243448   Pozasvětiti Svazek: 2 Strana: 0857
Pozasvětiti, il, cen, ení, ein wenig weihen. — se čemu. P. se moudrosti. Sš. Bs. 166.

243449   Pozasvištěti Svazek: 8 Strana: 0571
Pozasvištěti. Listí p-tí. Bráb. Vrch. 131.

243450   Pozasvítiti Svazek: 2 Strana: 0857
Pozasvítiti, il, cení, ein wenig leuchten. — komu. Us. — na koho. Tvá jak na mne pozasvítí očka. C.

243451   Pozasypati co Svazek: 8 Strana: 0306
Pozasypati co. Lerm. II. 144.

243452   Pozašiti Svazek: 10 Strana: 0290
Pozašiti, vz Pozašívati.

243453   Pozašívati Svazek: 2 Strana: 0857
Pozašívati, nach einander ver-, zu-, ein- nähen. L.

243454   Pozašteptati někomu něco Svazek: 7 Strana: 0400
Pozašteptati někomu něco, leise zu- lispel Bendl. I 66 Pozaštkati, pozaštknouti aufschluchzen. Hořce p-la. Čch St 78, Nrd Blld 16.

243455   Pozašuměti Svazek: 7 Strana: 0400
Pozašuměti, ein wenig rauschen. Tichá motlitba chyžkou p-mí. Phľd VIII 226

243456   Pozatahovati Svazek: 2 Strana: 0857
Pozatahovati, nach einander überziehen. Slov.

243457   Pozatajiti komu co Svazek: 9 Strana: 0245
Pozatajiti komu co. Pal. Děj. IV. 2. 485.

243458   Pozatančiti Svazek: 7 Strana: 0400
Pozatančiti, ein wenig tanzen P-čil si Pal. Děj. II. 1. 257 Pozatéci, pozatekati. Krv cedila sa ces prah do pitvora a z pitvora pozatékal krvou celý dvor, wurde allmälig überschwemmt Dbš. Sl. pov. VIII 35 Pozatím = zatím Také na Val Vck.

243459   Pozatápěti Svazek: 2 Strana: 0857
Pozatápěti, ěl, ění, häufig ein wenig- überschwemmen, einheitzen; pozatopiti, il, en, ení, ein wenig überschwemmen, einheitzen. Dch.

243460   Pozatěsnati Svazek: 2 Strana: 0857
Pozatěsnati, nach einander verengen. L.

243461   Pozatím Svazek: 2 Strana: 0857
Pozatím, na Slov. = potom, darnach, Bern., zatím, unterdessen. Šf. Rozp. 23.

243462   Pozatlouci Svazek: 10 Strana: 0290
Pozatlouci, pozatloukati co kam: do stromu. Vlasť. I. 32.

243463   Pozatmělosť Svazek: 2 Strana: 0857
Pozatmělosť, i, f., die Dunkelheit. P. slova božího. Mést. bož.

243464   Pozatmělý Svazek: 2 Strana: 0857
Pozatmělý, ein wenig dunkel. Us.

243465   Pozatměti se Svazek: 8 Strana: 0306
Pozatměti se. Ctný příklad před tou se v ráz pozatměl. Vrch. Rol. XXIII.—XXIX. 235.

243466   Pozatmíti se, pozatměti se Svazek: 2 Strana: 0857
Pozatmíti se, pozatměti se, ěl, ění, sich ein wenig verdunkeln, verfinstern. Sláva jeho se p-la. V. Oči se (mu) pozatmívají. Kom.

243467   Pozatočiti Svazek: 2 Strana: 0857
Pozatočiti, il, en, ení, ein wenig umdrehen.

243468   Pozatopiti Svazek: 7 Strana: 0400
Pozatopiti, ein wenig heitzen, ein we- nig überschwemmen. Moře krajiny p-lo. Hol. 67 Pozatřásti, ein wenig schutteln. — čím: hlavou. Kos., Čch , Kká.

243469   Pozatřásti Svazek: 8 Strana: 0306
Pozatřásti (se) čím. Břeh se (pádem jejich těl) pozatřás. Vrch. Rol. XXIII.—XXIX. 241. Ta ruka vzpjatá poutem pozatřese. Cch. Otr. 57.

243470   Pozatřpytnouti čím Svazek: 10 Strana: 0290
Pozatřpytnouti čím. Noc hvězdami p-tla. Šnajd. Int. J. 48.

243471   Pozatuchlý Svazek: 9 Strana: 0245
Pozatuchlý chlad. Ěezn. Přízn. 342.

243472   Pozatvárať Svazek: 7 Strana: 0400
Pozatvárať = pozavírati. Slov. Bern.

243473   Pozatvrdnouti Svazek: 2 Strana: 0857
Pozatvrdnouti, dnul a dl, utí, ein wenig hart werden. Us.

243474   Pozatým Svazek: 10 Strana: 0290
Pozatým. Na p. = prozatím. Slov. Pal. Záp. II. 49.

243475   Pozavadnouti Svazek: 2 Strana: 0857
Pozavadnouti, dnul a dl, utí, etwas ver- welken. Tráva pozavadla. Puch.

243476   Pozaváti Svazek: 7 Strana: 0400
Pozaváti, ein wenig wehen. Pozavál větřík.

243477   Pozavátý Svazek: 7 Strana: 0400
Pozavátý, allmählig verweht. P. cesta. Kká.

243478   Pozavázati Svazek: 8 Strana: 0306
Pozavázati pytle. Us.

243479   Pozavdati komu Svazek: 9 Strana: 0245
Pozavdati komu = dáti připiti. Šeb. 68.

243480   Pozavíjeti Svazek: 2 Strana: 0857
Pozavíjeti, el, en, ení, nach einander ein- wickeln. — koho do čeho. Us.

243481   Pozavírati Svazek: 2 Strana: 0857
Pozavírati, nach einander ein-, zuschlies- sen, einsperren. — co, koho. Všecka okna pozavíral. Vz Předložka.

243482   Pozavoněti Svazek: 7 Strana: 0400
Pozavoněti, ein wenig riechen. Co as řeknou, až jim na rtech láskou pozavoní. Hdk. C. 254.

243483   Pozavorati (m Svazek: 2 Strana: 0857
Pozavorati (m.: pozaorati), ein wenig einackern. Us. Vz Po-, Poz-.

243484   Pozavrškový Svazek: 8 Strana: 0306
Pozavrškový = kdo bydlí za vrškem. Brt. D. II. 462.

243485   Pozavrtěti Svazek: 7 Strana: 0400
Pozavrtěti, ein wenig schütteln, drehen. Vz Zavrtěti. — čím: hlavou. Kos.

243486   Pozavříti Svazek: 7 Strana: 0400
Pozavříti, nach einander, allmählig ein- sperren. Dch.

243487   Pozavzdychati si Svazek: 7 Strana: 0400
Pozavzdychati si, ein wenig seufzen. Kyt. 1876. 34.

243488   Pozazníti Svazek: 7 Strana: 0400
Pozazníti, ein wenig tönen. Bendl. I. 177.

243489   Pozazvoniti Svazek: 7 Strana: 0400
Pozazvoniti, ein wenig läuten. Cch. Bs. 177.

243490   Pozažehlý Svazek: 2 Strana: 0857
Pozažehlý, theilweise entzündet, ent- brannt. Šm.

243491   Pozažhnouti Svazek: 8 Strana: 0571
Pozažhnouti. Koho světa marnost poza- žhnula. Bl. (Hostn. 52.).

243492   Pozažhnutý Svazek: 8 Strana: 0571
Pozažhnutý. Nenávistí p-tý. Bl. (Hostn. XXL).

243493   Pozažíhati Svazek: 2 Strana: 0857
Pozažíhati, nach einander anzünden. Bern.

243494   Pozažívati Svazek: 2 Strana: 0857
Pozažívati, nach einander gemessen, ver- dauen. Bern.

243495   Pozažlknouti Svazek: 2 Strana: 0857
Pozažlknouti, knul a kl, utí, pozažlout- nouti, gelb werden. Slov.

243496   Pozažloutlý Svazek: 7 Strana: 1365
Pozažloutlý, etwas gelb Pušk. 89.

243497   Pozbádaný Svazek: 2 Strana: 0857
Pozbádaný; -án, a, o, punktirt; gefleckt. Pozbádati, zbodati, punktiren.

243498   Pozbádaný Svazek: 8 Strana: 0306
Pozbádaný, gefleckt, Kůže p-ná (žirafy). Kabt. 35.

243499   Pozbava Svazek: 7 Strana: 0400
Pozbava, y, f. = pozbavení. Hol. 398.

243500   Pozbavení Svazek: 7 Strana: 0400
Pozbavení, n., die Beraubung; Befrei- ung. Hlv. 67.

243501   Pozbavení, n. P Svazek: 10 Strana: 0654
Pozbavení, n. P. cti. Čel. Priv. I. 342.

243502   Pozbavený Svazek: 7 Strana: 0400
Pozbavený; -en, a, o, beraubt; befreit. — čeho. Líh vody úplně p-ný. Kk.

243503   Pozbaviti Svazek: 2 Strana: 0857
Pozbaviti, il, en, ení; pozbavovati, be- rauben, befreien. — koho čeho: něčeho zlého.

243504   Pozbaviti koho čeho Svazek: 7 Strana: 0400
Pozbaviti koho čeho. Šf. Strž. II. 167., 268., Koll. III. 40.

243505   Pozbědovati Svazek: 2 Strana: 0857
Pozbědovati, ein wenig plagen.

243506   Pozběrovati, pozběrkovati Svazek: 2 Strana: 0857
Pozběrovati, pozběrkovati, nachsam- meln. D.

243507   Pozbíhati Svazek: 2 Strana: 0857
Pozbíhati, nach einander belaufen. L.

243508   Pozbihnouti Svazek: 10 Strana: 0654
Pozbihnouti = pozdvihnouti. — co: křidličky. Hoš. Pol. II. 104.

243509   Pozbíjeti, el Svazek: 2 Strana: 0857
Pozbíjeti, el, en, ení, nach einander zu- sammenschlagen ; niederschlagen. L.

243510   Pozbírati Svazek: 2 Strana: 0857
Pozbírati, vz Posbírati.

243511   Pozbledělý Svazek: 2 Strana: 0857
Pozbledělý, etwas bleich. P. tvář. Chč. P. 154. a.

243512   Pozblednouti Svazek: 2 Strana: 0857
Pozblednouti, dnul a dl, utí, ein wenig erbleichen, bleich werden. Líčko její p-dlo. Lom.

243513   Pozbloudilý Svazek: 2 Strana: 0857
Pozbloudilý, ein wenig verirrt. Pís. br.

243514   Pozblouditi Svazek: 2 Strana: 0857
Pozblouditi, il, zení, ein wenig irren. Tkadl.

243515   Pozbohatnouti Svazek: 2 Strana: 0857
Pozbohatnouti, ein wenig reich werden. V. — čím: vlastním namáháním.

243516   Pozbrániti Svazek: 9 Strana: 0245
Pozbrániti. Holí p nil žábu od hada (odtrhl). Slov. Nár. sbor. II. 61.

243517   Pozbudný Svazek: 2 Strana: 0857
Pozbudný, čeho pozbyti možná, verlierbar, abwendbar. L.

243518   Pozbylosť, i Svazek: 2 Strana: 0857
Pozbylosť, i, f., pozůstalost', das Uibrig- bleiben. Us.

243519   Pozbylý Svazek: 2 Strana: 0857
Pozbylý, pozůstalý, übrig geblieben. Us.

243520   Pozbyt Svazek: 2 Strana: 0857
Pozbyt, u, m., pozbytí, der Verlust. Č..

243521   Pozbyti Svazek: 2 Strana: 0857
Pozbyti, pozbudu a pozbydu, yl, yt, ytí; pozbývati. Pozbydu z kmene by; více se užívá pozbudu z kmene bu; vz u se střídá s y. Ht. P., ztratiti, verlieren, einbiissen; zbýti, prost býti, verlieren, sich erwehren, sich entledigen, los werden; prodati, ver- kaufen, an Mann bringen. Us. — abs. Kdo má nazbyt, může pozbyt. Jak nabyto, tak pozbyto. Jak nabyl, tak pozbyl. Nabyl stýs- kal, pozbyl výskal. Prov. Jg. — to. Už jsem tu nemoc pozbyl. Na Ostrav. Tč. Jinak lépe: p. čeho. — čeho: smyslu, rozumu, zdraví, naděje, krásy, chuti, bolesti, D., zubů, nepřítele, Sych., starosti, péče, strachu, V., zboží (prodati je). Šm. Těžce jsem ho po- zbyl. Us. P. hlavy a hrdla. Dch. Když po- slanec pozbyl volitelnosti na sněm zemský. Us. — čeho čím. Božím soudem života p. Zák. sv. Ben. Toho člověka nemohu živou mocí p. (zbaviti se ho). Zdraví pitím p. P. něčeho svou vinou. Dch. P. hořem smysla. Výb. I. 284. — čeho, koho z čeho, s čeho. Snad by nás rád i z pekla pozbyl. Solf. Z toho pozbyl rozumu. Ml. Už jsme ho s krku pozbyli. — čeho, koho jak. S bolestí ho pozbývají. Br. Dědictví na právní cestě p. Sych.

243522   Pozbytí Svazek: 2 Strana: 0857
Pozbytí, n., der Verlust. P. rozumu. V., smyslů. Us. Jaké nabytí, také p. (řekla dě- vucha ztrativši panenství). Ve Slez. Tč. Lehké nabytí, lehké p. Sk. — P. zlého, ne- přítele, das Loswerden. Us.

243523   Pozbyti Svazek: 7 Strana: 0400
Pozbyti. — abs. Snáze jest nemíti ne- měvšímu, než pozbyvšímu. Bž. exc. — co. Slobodu ste p-li. Brt. N. p. II. 327. Ale ty's pustila, sliboms's uvěřila, tak's při tom věneček zelený p-la. Sš. P. 296. Než by co sbožie p-li. Št. Kn. š. 30. — čeho. smysla, Pass. mus. 436., trpělivosti. Us. Pdl.

243524   Pozbytný Svazek: 7 Strana: 0400
Pozbytný, wessen man los werden kann. P. neduh. Č. Kn. š. 335.

243525   Pozbytý Svazek: 2 Strana: 0857
Pozbytý; pozbyt, a, o, verloren. Statek zle nabytý ještě hůře pozbytý. Jak nabyto, tak pozbyto.

243526   Pozbývání Svazek: 2 Strana: 0857
Pozbývání, n., das Verlieren, Loswerden. Us.

243527   Pozbývati Svazek: 2 Strana: 0857
Pozbývati, vz Pozbyti.

243528   Pozcepeněti Svazek: 2 Strana: 0857
Pozcepeněti, ěl, ění, nach einander kre- piren, umkommen.

243529   Pozcípati Svazek: 2 Strana: 0857
Pozcípati = pozcepeněti.

243530   Pozčernalý Svazek: 2 Strana: 0857
Pozčernalý, schwärzlich.

243531   Pozčernati Svazek: 2 Strana: 0857
Pozčernati, ein wenig schwarz werden. Us.

243532   Pozčernati Svazek: 8 Strana: 0306
Pozčernati. Zrníčka p-nají. Háj. Herb. 391. b.

243533   Pozdálečí Svazek: 2 Strana: 0857
Pozdálečí, v dálí, von fern, von weiten. P. naň čekají. Kram. P. obkličuje vojsko pevnosť. Plk. Slyšeti p. zvoniti. Šml.

243534   Pozdaleku Svazek: 2 Strana: 0857
Pozdaleku, von weitem. Je s ním p. za- dobré (málo). Na mor. Zlínsku. Brt. S ve- dlejšími (sousedy) se sice nehněváme, avšak jsme s nimi jen z p-ka (nedůvěrní přátelé): Z p-ka o něčem s kým mluviti; Z p-ka se na něco ptáti (ausholend). Mor. Hý.

243535   Pozdaleky Svazek: 9 Strana: 0245
Pozdaleky. Mus. ol. 1898. 113. Vz Po- zdaleku.

243536   Pozdálí Svazek: 2 Strana: 0857
Pozdálí, lépe: opodál. Os.

243537   Pozdáliti Svazek: 2 Strana: 0857
Pozdáliti, il, en, ení, ein wenig entfernen. Bern.

243538   Pozdální Svazek: 7 Strana: 1365
Pozdální odjezd, fern. Arch. IX. 185.

243539   Pozdálný Svazek: 2 Strana: 0857
Pozdálný, etwas entfernt, abgelegen. Slow

243540   Pozdání Svazek: 2 Strana: 0857
Pozdání, n. O p. menší, um ein Haar kleiner. U Opav. Klš. Vz Pozdati se, Po- znání.

243541   Pozdati se Svazek: 2 Strana: 0857
Pozdati se, pozdávali se, denken, ver- meinen, glauben, na Mor. a na Slov.--zdáti se. Bern. — se komu: pozdává se nám, že.. Na Mor. Bdl.

243542   Pozdáti se Svazek: 7 Strana: 0400
Pozdáti se. Pozdávalo sa mu to jaksi divné. Brt. D. 168.

243543   Pozďátka Svazek: 2 Strana: 0857
Pozďátka, ves v Třebíčsku na Mor.

243544   Pozdě Svazek: 2 Strana: 0857
Pozdě; komp. později, v obec mluvě po- zdějc. Mkl. B. 317. Hinten nach, spät. Pozd.es přišel. Ros. Již jest p. na noc. Krab. Šli jsme p. spat. Již bylo p. na dni (na den). Bern. Pozdě do noci skřívati, kde trčeti. Mor. Hý. P. bycha honiti. Mnozí bycha p. za ušima hledají. P. melí boží kola (Bůh trestá, ač ne hned.). Jg. Už je pozdě, milí drozde. Také na Slov. (Mt. S.) Kdo p. chodí, sám sobě škodí. Bern. Dříve n. později; p. do noci. Šm. Strany přísloví vz: Babka, Bych (a), Čas, Funus, Hlava, Jahoda, Kahanec, Kohout, Kůň, Lžíce, Mše, Oběd, Polívka, Pták, Slavík, Stáj, Voština, Závora, Zvěřina, Zvon.

243545   Pozdě Svazek: 7 Strana: 0400
Pozdě. Mkl. Etym. 253. P. večer přišel. Us. Pdl. Lépe p. nežli nikdy. Bž. exc. Ho- diny jdou pozdě, zbytečně m.: opožďují se, nedocházejí. Brt. S. 179. 3.

243546   Pozdě Svazek: 9 Strana: 0245
Pozdě. Úsloví atd. vz v Zát. Př. 349b. O půl hodiny později přijíti lépe jest, než půl léta bráti za kliku u lékárny (než příliš spěchati). Šml. V. 16.

243547   Pozde onde Svazek: 7 Strana: 0400
Pozde onde = tu tam. Ten ječmeň je velice řídký, p. o. klásek. Mor. Brt. D. 175.

243548   Pozděhodě Svazek: 2 Strana: 0858
Pozděhodě (zastr.), pozdě, pozdním časem, spät. Lokal bez předložky m.: pozdě v hodě. Výb. I. 154.

243549   Pozděhodě Svazek: 7 Strana: 0400
Pozděhodě, vz Pozdiehodie (dod.).

243550   Pozděchov Svazek: 2 Strana: 0858
Pozděchov, a, m., Pozdiechow, ves u Uh. Hradiště na Mor. PL.

243551   Pozděchov Svazek: 7 Strana: 0400
Pozděchov. Je z P-va (lenivý). Us. Brt.

243552   Pozdechově Svazek: 8 Strana: 0306
Pozdechově. P. prohodila. Světz. 1894. 499. c.

243553   Pozdějac Svazek: 10 Strana: 0654
Pozdějac = pozdejc, později. Hoš. Pol. II. 6.

243554   Pozdějc Svazek: 2 Strana: 0858
Pozdějc, v obec mluvě m.: později, vz Pozdě.

243555   Pozdější Svazek: 2 Strana: 0858
Pozdější, der spätere. Us. Vz Právo.

243556   Pozdější Svazek: 7 Strana: 0400
Pozdější, vz Pozdní.

243557   Pozděkvětka Svazek: 10 Strana: 0654
Pozděkvětka, y. f., druh jablek. Brt. Sl.

243558   Pozdel Svazek: 8 Strana: 0306
Pozdel. Včely ro´bu pozdel (na studeno). Brt. D. II. 409. Pozdĺž. P. potoka. Phľd. 1895. 602.

243559   Pozdel Svazek: 9 Strana: 0245
Pozdel, pozdela = po délce. Slez. Lor. 77.

243560   Pozdeľač Svazek: 7 Strana: 0400
Pozdeľač, adv = pozdálečí. Slov. Tu zazre p. zase to svetlo. Dbš. Sl. pov. II. 43.

243561   Pozdelni Svazek: 9 Strana: 0245
Pozdelni = trochu dlouhý, vytáhlý. Slez. Lor. 77.

243562   Pozděn Svazek: 2 Strana: 0858
Pozděn, a, m., ves u Slaného. PL.

243563   Pozden Svazek: 10 Strana: 0290
Pozden, vz Pozdní, Pozdný. Nebyli pozdni a léni. Alb. 69a (List. fil. XIII. 403. ).

243564   Pozděna Svazek: 2 Strana: 0858
Pozděna, y, m., jm. rodinné. Fr.

243565   Pozděna Svazek: 7 Strana: 0400
Pozděna Adolf, telegrafista a hudebník, nar. 1836. Vz Rk. Sl.

243566   Pozděna Svazek: 10 Strana: 0290
Pozděna Adolf, hud. sklad., nar. 1836. Vz Ott. XX. 364.

243567   Pozděplemenný Svazek: 7 Strana: 0400
Pozděplemenný, ôyíyovo?. Vký.

243568   Pozděraz Svazek: 7 Strana: 0400
Pozděraz, a, m. Pozdieras, sam. u Krum- lova. Sdl. Hr. III. 291.

243569   Pozděsiti Svazek: 2 Strana: 0858
Pozděsiti, il, šen, ení, ein wenig er- schrecken. Us.

243570   Pozděšín Svazek: 2 Strana: 0858
Pozděšín, a, m., ves u Humpolce. Vz Tk. I. 157.

243571   Pozdětín Svazek: 7 Strana: 0400
Pozdětín, a, m., Pozdiatin, ves u Ná- měště; údolí u Zbečna (Jsfk.).

243572   Pozděvečerní Svazek: 7 Strana: 0400
Pozděvečerní, spätabendlich. Koňský trh míval za onoho času v Dobu p. ráz zvláštní. Světz. 1871.

243573   Pozdiehodie Svazek: 7 Strana: 0400
Pozdiehodie, vz Pozděhodě. Ezp. 2457.

243574   Pozdilosť Svazek: 2 Strana: 0858
Pozdilosť, i, f., die Zögerung, Verspätung. Vus.

243575   Pozdilý Svazek: 2 Strana: 0858
Pozdilý, zögernd, verspätet. Vus.

243576   Pozdírati Svazek: 2 Strana: 0858
Pozdírati, nach einander abreiben, ent- hülsen. Us.

243577   Pozditi co Svazek: 10 Strana: 0290
Pozditi co. Athena pozdila noc = zdr- žovala, že déle trvala. Msn. Od. 347.

243578   Pozditi, pozdniti, pozniti Svazek: 2 Strana: 0858
Pozditi, pozdniti, pozniti, il, ěn, ění, pozdním činiti, zdržovati, authalten, auf- schieben, verspäten. Jg., Pass. — se, váhati, zdržovati se, meškati, zögern, säumen, sich verspäten. Jg. Již se pozdí. Ús. Již se po- zdilo, když jsme Šli domů. Us. — se v čem. Co se ve své lenosti pozdíš? Leg. — s inft. Proč se pozdíte pojetí zase krále (váháte)? Bj.

243579   Pozditi s inft Svazek: 7 Strana: 0400
Pozditi s inft. Proč by tak učiniti po- zdil. Pass. mus. 401. — se v čem. Proč sě v svej lenivej mysli pozdíš? Pass. mus. 464. — Cf. Mkl. Etym. 253.

243580   Pozdívka Svazek: 2 Strana: 0858
Pozdívka, y, f.,podzídka, die Untermauer,

243581   Pozdivý Svazek: 7 Strana: 0400
Pozdivý, zögernd, zaudernd. Slov. Loos.

243582   Pozdlouž Svazek: 2 Strana: 0858
Pozdlouž, pozdĺž = podél, entlang. Slov.

243583   Pozdlžky Svazek: 9 Strana: 0245
Pozdlžky. Iba o vlas som zchybil! Ale p. Zát. Př. 266a.

243584   Pozdna Svazek: 2 Strana: 0858
Pozdna, y, f., Pozňan, Posen. Pulk. 252.

243585   Pozdňák Svazek: 7 Strana: 0400
Pozdňák, a, m. = pozdníče. Mor. Šd.

243586   Pozdňátko Svazek: 2 Strana: 0858
Pozdňátko, vz Pozdníče.

243587   Pozdně Svazek: 2 Strana: 0858
Pozdně = pozdě. Slov.

243588   Pozdně Svazek: 10 Strana: 0290
Pozdně, ěte, n. = zvíře pozdě v roce narozené. Msn. Od. 132.

243589   Pozdní Svazek: 2 Strana: 0858
Pozdní, komp.pozdnější, pozdější: v mluvě obecné: pozní, vz D. — P., co pozdě při- chází, jest, se děje, roste, zraje atd., spät. Jg. P. obilí, hrách, žito, oves, jehně, tele, Us., ovoce, beránek, V., hříbě (špatné). Us. P. žeň, klizení, mráz, podzim, léto, slunce, hvězda. Šm. Dnes nepůjdu na ranní, nýbrž až na pozdní (i. e. mši, die Spätmesse, das Hochamt). Us. na Mor. Hý. Ranní setí často zmýlí a pozdní vždycky. Prov. ,Ig. Pozdní bycha honění. Br. Pozdnější hruška, mrázek, práce, pykání. Šm. —čím. Ó hlúpeho smysla lidé a pozdní srdcem k věření ve všech vě- j cech. Výb. I. 356. — k čemu. Buď brzek (velox) k slyšení a p. k hněvu. ZN. — P. ptáče, v již. Čechách= zdlouhavý, nemotorný člověk, ein langsamer, unbeholfener Mensch. Kts.

243590   Pozdní Svazek: 7 Strana: 0400
Pozdní kapusta, karfiol, zelí atd. Us. Pdl. P. len (který se seje v červnu). Hk. Až do p-ho večera. Šmb. Byl p. večer. Zr., Mcha. V p. noci. Us. Pdl. P. pokání. Jr. K. 2. V p. chvíli. Co pozdější, málo kdy hodnější; Pozdější málo kdy lepší, selten kommt was Besseres nach. Dch. Pozdná po nehode rada. Slov. Rr. Sb.

243591   Pozdní k čemu Svazek: 9 Strana: 0245
Pozdní k čemu. Buď každý ?. ? mlu- vení 1564. List. fil. 1900. 235.

243592   Pozdníče Svazek: 2 Strana: 0858
Pozdníče, ete, pozdniště, ěte, pozdni- čátko, pozdňátko, a, u., pozdní plod, ku př. kachen, slepic, jehňat atd., der Spätling. Vz Mkl. B. 190., 193. P. nehodí se k chování. Sych. Vz Podnesek.

243593   Pozdníče Svazek: 7 Strana: 0401
Pozdníče. Toto p. věd (dějepisné umění). Šf. Strž. I. 4.

243594   Pozdník Svazek: 10 Strana: 0290
Pozdník, u, m. = třenovec třetí, dens sapientiae. Ktt.

243595   Pozdnina Svazek: 7 Strana: 0401
Pozdnina, y, f. = pozdní úroda. Šd.

243596   Pozdniti Svazek: 2 Strana: 0858
Pozdniti, vz Pozditi.

243597   Pozdno Svazek: 2 Strana: 0858
Pozdno (zastr.), pozdě, večerem, spät. Jg., Sm. Vz Pozdný.

243598   Pozdnoletý Svazek: 10 Strana: 0290
Pozdnoletý zázrak. Msn. II. 28.

243599   Pozdnomestný Svazek: 7 Strana: 0401
Pozdnomestný. P. trest (pozdní msty). Msn. Or. 86.

243600   Pozdnorodý Svazek: 10 Strana: 0290
Pozdnorodý potomek. Msn. II. 54., Hym. 48., Škod. Ila. 89.

243601   Pozdnorozenec Svazek: 10 Strana: 0290
Pozdnorozenec, nce, m. = narozený otci již starému. Msn. II. 78.

243602   Pozdnosť Svazek: 7 Strana: 0401
Pozdnosť, i, f., die Späte. Slov. Šm., Bern.

243603   Pozdnovečerní Svazek: 10 Strana: 0290
Pozdnovečerní den. Msn. Od. 268.

243604   Pozdný Svazek: 2 Strana: 0858
Pozdný; -den, dna, dno, zastr., posud na Slov. = pozdní.

243605   Pozdobiti Svazek: 7 Strana: 0401
Pozdobiti, ein wenig verzieren. Šm.

243606   Pozdodírat Svazek: 9 Strana: 0245
Pozdodírat šaty. Mus. ol. 1898 113.

243607   Pozdohněvati se koho Svazek: 7 Strana: 0401
Pozdohněvati se koho = dohněvati, konečně rozhněvati. Us. Vck.

243608   Pozdola Svazek: 7 Strana: 0401
Pozdola, unterhalb. P. Trnavy chodníčok krvavý. Koll. Zp. I. 367. — Zátur., N. Hlsk. XIV. 125.

243609   Pozdomlúvati se s kým Svazek: 7 Strana: 0401
Pozdomlúvati se s kým = vyvaditi se, auszanken. Mor. Vck.

243610   Pozdopájeť co odkud Svazek: 10 Strana: 0290
Pozdopájeť co odkud (z čeho) = do cista vypiti. Hoch. 129.

243611   Pozdráhati se Svazek: 2 Strana: 0858
Pozdráhati se = trochu se zdráhati, sich ein wenig weigern. Kom., Háj. — s inft. Po- zdráhal se to přijíti. Ros.

243612   Pozdrav Svazek: 2 Strana: 0858
Pozdrav, u, m., der Gruss. Vzkazuji mu přátelský pozdrav = vzkazuji mu přátelské pozdravení n. vzkazuji ho přátelsky pozdra- viti, pozdravuji ho přátelsky. P. na rozlou- čenou, der Scheidegruss. Dch.

243613   Pozdrav Svazek: 7 Strana: 0401
Pozdrav šavlí, šermířský, vojenský, zá- pasnický. Us. Rgl. Jaký pozdrav pán Bůh, takový bodej zdráv. Lb.

243614   Pozdrav Svazek: 7 Strana: 1365
Pozdrav. O p-vech našeho lidu. Vz Brt. v Pozoru. 1890. Vz o p-vech v Obz 1890. 66, Světz 1882. 288.

243615   Pozdrav Svazek: 9 Strana: 0245
Pozdrav. P-vy lidu ve vých. Čech. Vz Čes. 1. VIII. 122., ve Slez. Vz Čes. 1. IX. 142. P-vy a přímluvy mimo dům. Vz Zát. Př. XVI. odst. 19. ? Vz násl. Pozdravovací.

243616   Pozdrava Svazek: 7 Strana: 0401
Pozdrava, y, f. = pozdrav. Rk.

243617   Pozdravás Svazek: 8 Strana: 0306
Pozdravás m. pozdrav vás. Vz List. fil. 1896. 158.

243618   Pozdravce Svazek: 2 Strana: 0858
Pozdravce, e, m., der Begrüsser. Jel.

243619   Pozdravěcí Svazek: 2 Strana: 0858
Pozdravěcí, Gruss-. P. list, Gratulations- schreiben.

243620   Pozdravěč, e, pozdravítel Svazek: 2 Strana: 0858
Pozdravěč, e, pozdravítel, e, m. = po- zdravce. L.

243621   Pozdravek Svazek: 2 Strana: 0858
Pozdravek, vku, m , pitka, das Zechen. Slov.

243622   Pozdravenec Svazek: 7 Strana: 0401
Pozdravenec, nce, m., der Rekonvales- cent. Šm.

243623   Pozdravení Svazek: 7 Strana: 0401
Pozdravení tvé, salutare tuum. Z. wit. 118. 41. a j. P. křesťanské, při kýchání. Hnoj. 94., 108. P. zdvořilé lidem bývá pře- milé. Sb. uč., Flš. exc. — P. s nemoci. Vz Slov. zdrav. — P. = přední čásť klobouku, kde je frča, za niž zastrkují voničky a péra. Má klobouk p-ním na bok, do zadu atd. Mor. Hrb. Obr. 32., 89.

243624   Pozdravení Svazek: 8 Strana: 0306
Pozdravení. Ouvratě jsou u p. (u cesty). Velatice. Hledík.

243625   Pozdravení, n Svazek: 2 Strana: 0858
Pozdravení, n., nabytí zdraví, zotavení, die Genesung. Jg. — P., prokázání přá- telství, všímavosti, úcty neb vážnosti při potkání, návštěvě, loučení, přání dobrého; též slova sama, kterými se to děje, der Gruss, die Begrüssung, Empfehlung. Vz S. N. P. vyříditi. Us. Poděkuj, dává ti p. Sych. To psaní jí odveď s p-ním. Žer. Někomu p. od ně- koho oznámiti. Háj. P. vzkázati. Br., Ottersd. P. andělské (zdrávas Maria atd.). Br. P. an- dělské trojí čásť sebou obnáší. Sš. L. 14. P. dáti. Er. P. 221. Jednoduché p. bohatému duchu apoštolovu nepostačilo. Sš. I. 19. Ani p. není mu co věřit (když pozdravuje). Us. u Kunv. Msk. Jaké p., takové odtušeni. Č. P. lidem pracujícím: Pomáhej pán Bůh. Od- poveď děkovací: Dejž to pán Bůh. Dch. Vz Pochváliti. P. vybranými slovy. Sš. L. 14. O způsobech pozdravování vz S. N.

243626   Pozdravený Svazek: 2 Strana: 0858
Pozdravený; -en, a, o, begrüsst.

243627   Pozdraví Svazek: 2 Strana: 0858
Pozdraví, zastr. = pozdravil. Kat.

243628   Pozdravica Svazek: 7 Strana: 0401
Pozdravica, e, f, Begrüssungsschreiben, n. Hrvát. Šd.

243629   Pozdravitel Svazek: 2 Strana: 0858
Pozdravitel, vz Pozdravěč.

243630   Pozdravitel Svazek: 7 Strana: 0401
Pozdravitel. Ž. wit. 118. 81.

243631   Pozdraviti Svazek: 2 Strana: 0858
Pozdraviti, il, en, ení; pozdravovati = uzdraviti, zhojiti, nemoci sprostiti, gesund machen; se, gesund werden, genesen. — koho čím. Lékař svým uměním ho po- zdravil. — se kde: v lázních se pozdravil. Us. — P., pozdravení někomu dáti, grüssen, begrüssen. — abs. Pozdrav Bůh. Grüss Gott! Dch. Jaký pozdrav pán Bůh, takový bohdej zdráv. Lb. Vz Msta, Pozdravení. koho (akkus.). Laskavě někoho p. Kom. Jak mne pozdravíš, tak poděkuji. Us. Pozdrav tě ruka páně, pán Bůh. Us. Zejména jej po- zdravil. Jel. Vzkazuje ho p. Sych., Us. Po- zdravuje tě březovka (hůl). Jg., Sm. — koho (gt). P. Marie. Kunst. Každý rád matky boží pozdravuje. Št. Pozdravujte pomoc- níkóv mých. ZN. - koho od koho. Po- zdrav ho ode mne. Us. koho čím. Po- zdravuj drahého pěniem (skřivánče). Rkk. 66. Slavným jménem otce vlasti někoho p. V. Poklonou hlavy ho p. V. Jménem Kaja Římany pozdravuje. Sš. 1. 16. Jménem mým ho pozdravujte. Br. P. někoho řečí. Kat. 581. — koho jak. Apoštol slavným způ- sobem Římanů pozdraviv pronáší svou k nim přivinulosť. Sš. I. 19. Na sto tisíckráte tě po- zdravuji, ich schicke dir tausend Grüsse. Šm.

243632   Pozdraviti Svazek: 8 Strana: 0306
Pozdraviti. Ze jich pozdravíte (griissen). Kat. z Žer. I. 24.

243633   Pozdraviti. — abs Svazek: 7 Strana: 0401
Pozdraviti. — abs. Buď p-ven! Us. Dch. Pozdrav pán Bůh. Us. Němc. — koho (gt). Malují anděla, an pozdravuje panny Marie. Hus II. 236. P-vuje vás Turek na pražském mostě (vyřizuje příchozí z Prahy). Us. Tkč. — jak. P. někoho upřímným hla- sem. Sá. Ten, jenž tak mnoho mne skrze vás p-vuje. Hus II. 9. Pozdravuj ho na sto- krát, odkaž službu jemu, že ho verne mi- lujem, že ho v srdci nosím, že by ešte při- šiel k nám, že ho pekne prosím. Sl. ps. 76. — se kdy. Po tom sbití p-vil ( = uzdra- vil) sě byl. NB. Tč. 108. — koho odkud čím. Slavík s větve dolů popěvkem je po- zdravuje. Hdk.

243634   Pozdraviti koho Svazek: 9 Strana: 0246
Pozdraviti koho (gt). I p-la jest (Maria) Alžběty. Praž. evang. (List. fil. 1897. 189. ). Pozdravtež všech správců svých. Bibl. Žid. 13. 24.

243635   Pozdrávka Svazek: 2 Strana: 0858
Pozdrávka, y, f., der Gruss, die Gruss- formel. Šm.

243636   Pozdravkati Svazek: 2 Strana: 0858
Pozdravkati, - pozdravkovati, připíjeti, zutrinken. Slov.

243637   Pozdravkati sa s kým Svazek: 7 Strana: 0401
Pozdravkati sa s kým = pozdraviti. Phľd. VII. 252.

243638   Pozdravný Svazek: 7 Strana: 0401
Pozdravný, Begrüssungs-. P. telegramm. Us.

243639   Pozdravovací Svazek: 2 Strana: 0859
Pozdravovací výstřel, der Salveschuss. J. tr.

243640   Pozdravovací Svazek: 9 Strana: 0246
Pozdravovací přívěty a odvety. Na Slov. Vz Zát. Př. XVI. odst. 19. b.

243641   Pozdravování Svazek: 2 Strana: 0859
Pozdravování, n., das Grössen, Begrüssen.

243642   Pozdravovaný Svazek: 2 Strana: 0859
Pozdravovaný; -án, a, o, (öfters) be- grüsst. Us.

243643   Pozdravovatel Svazek: 2 Strana: 0859
Pozdravovatel, e, m., der Begrüsser.

243644   Pozdravovatelka Svazek: 2 Strana: 0859
Pozdravovatelka, y, f., die Begrüsserin.

243645   Pozdravovati Svazek: 2 Strana: 0859
Pozdravovati, vz Pozdraviti.

243646   Pozdravy Svazek: 10 Strana: 0290
Pozdravy ve Slezsku, vz Vyhl. II. 58., na Litomyšlsku. Vz Litom. 72.

243647   Pozdržák Svazek: 2 Strana: 0859
Pozdržák, u, m., beim Seiler der Nach- halter. Šm. Pozdržení, n., das Aufhalten. V.

243648   Pozdržený Svazek: 2 Strana: 0859
Pozdržený; -en, a, o, auf-, zurückgehalten.

243649   Pozdržeti Svazek: 2 Strana: 0859
Pozdržeti, el, en, ení; pozdržovati. P., trochu zdržeti, ein wenig aufhalten, verzögern, ab-, zurükhalten. V. — co, koho kde: přítele v kavárně, Us., něco v sobě. Byl. — od čeho: od úmyslu. Har. — koho (gt.) čím. Pozdržoval okolo jdoucích přívětivými rozprávkami. Hank. — se, sich ein wenig aufhalten; sich zurückhalten, sich abhalten. Jak dlouho se tu pozdržíte? Us. — se kde. P. se u někoho. Sych. P. se u louží za půl hodiny. Har. II. 66. — se nad čím (pozastaviti se, sich worüber aufhalten). Jg.

243650   Pozdržování Svazek: 2 Strana: 0859
Pozdržování, n., das Aufhalten. Nej.

243651   Pozdřeť Svazek: 2 Strana: 0859
Pozdřeť, pozříti. U Opav. Klš.

243652   Pozdřímati Svazek: 2 Strana: 0859
Pozdřímati, pozdřímnouti, mnul a ml, utí, ein wenig schlummern. Č.

243653   Pozdřít Svazek: 8 Strana: 0306
Pozdřít m. pozříti, d vsuto. Dšk. Jihč. I 15., Gb. H. ml. I. 408.

243654   Pozdúli Svazek: 9 Strana: 0246
Pozdúli = zdola. U Polné. Hoš. 99.

243655   Pozdvih Svazek: 2 Strana: 0859
Pozdvih, u., m., pozdvižení, das Aufheben. V tom p-hu rukou (při modlitbě) se ochota jeví. Sš. II. 312.

243656   Pozdvihač, pozdvíhatel Svazek: 2 Strana: 0859
Pozdvihač, pozdvíhatel, e, m., der Auf- heber.

243657   Pozdvihačka, pozdvihatelka Svazek: 2 Strana: 0859
Pozdvihačka, pozdvihatelka, y, f. die Aufheberin.

243658   Pozdvihadlnice Svazek: 7 Strana: 1365
Pozdvihadlnice, e, f., sublevatrix, zastr. Hank. Sb. 361.

243659   Pozdvíhání Svazek: 2 Strana: 0859
Pozdvíhání, n., das Aufheben. Háj.

243660   Pozdvíhaný Svazek: 2 Strana: 0859
Pozdvíhaný; -án, ána, áno, aufgehoben. Jg.

243661   Pozdvihatel Svazek: 2 Strana: 0859
Pozdvihatel, e, m., der Aufbeber.

243662   Pozdvíhati Svazek: 2 Strana: 0859
Pozdvíhati, vz Pozdvihnouti.

243663   Pozdvihlý Svazek: 2 Strana: 0859
Pozdvihlý, etwas erhöhet, erhaben, Us.; aufgewiegelt, empört. Dch.

243664   Pozdvihnouti Svazek: 2 Strana: 0859
Pozdvihnouti, pozdvihnu, ul, ut,utí (zastr. pozdvihu), hl, žen, ení; pozdvíhati, pozdvi- hovati. P., poněkud zdvihnouti, erheben, in die Höhe heben, aufheben, aufrichten; způsobiti, ztropiti, verursachen, erregen; zbouřiti, bewegen, aufwiegeln; pomoci, Je- manden aufrichten, helfen, Jg.; vz P. se. — abs. Rád pozdvihuje (bumbá, pije). Ros. — co, koho: velebnou svátost', Pref., lid (zbou- řiti). D. On ho pozdvihl (pomohl mu). V. Ruce p. ve jménu božím. Št. N. 328. Pravú ruku pozdvihl. Pass. 524. Která hlavu po- zdvihnete. Er. P. 86. Ěeč o někom p. Št. Půlletní odstávce p. Sych. Rozbroj p., ztro- piti; oči vzhůru p. Šm. — Br. — čeho: kamene, D., hlavy, očí, V., Br., obličeje, myslí a uší, obce, V., svého hlasu, Br., mysli strachem poražené. Jel. V tvém jménu po- zdvihnu rukú svú. Št. N. 328. Nesměli hlav svých volně pozdvihnouti. Bart. Pozdvih- něte očí svojich a pohleďte. Sš. J. 64. Vz Genitiv. D. II 7. — koho z čeho. Po- zdvihni jej z pádu jeho. Br. — koho, čeho, se proti čemu: kopí proti nepřátelům, rukou proti pánu. Br. Jedněch proti druhým p. (bouřiti)., V., Bart. 3. 4. Pozdvihli se sed- láci proti pánům. V. — koho, čeho na koho, nač. Pozdvihl holi své na moře. Br. Aby národů půlnočních na Turky pozdvihl (pobouřil). Dvě kron. Ruka dotče se mne i pozdviže mě na moji koleně i na přehby (articulus). BO. — (co, čeho) k čemu. Očí k nebi p. V. Pozdvihlo se srdce jeho k za- hynutí jeho. Br. P. mysl k Bohu. Št. Po- zdviže junuše hlavu k němu (k holubu). Rkk. 27. P. někoho ku cti (povnésti). Us. Lidí k bouřkám p. Bart. 1. 5. — koho jak kam proč. Pozdvihli jsou jich s velikou slávou až do nebe na odivu slepému lidu. Chč. 300. — co, se od čeho: mysl svou od marných věcí p. Kram. Kde od věcí po- zemských se duch pozdvíhá k věcem po- výšným. Sš. J. 98. — co kde: svár mezi lidmi, mezi sebou p. (způsobiti, ztropiti). Kom., Pulk. — se = vstáti, povstati, zpří- miti se, aufstehen, sich erheben, sich auf- heben, sich aufmachen; bouřiti se, aufrüh- rerich werden, sich erheben; vyvyšovati se, sich erheben, überheben; procítiti, erwachen. D., Jg. Pozdviže se vešken tábor vrahóv. Rkk. Pozdvihl se a stál. Us. — co, se čím (na čem). Tím štěstím na mysli se pozdvi- huje. Rvač. Nic se tím nepozdvihli) (nepo- vyšuj). Kom. P. něco rukou. Ml. — se v čem: v mysli. Br. — se v co: v pýchu proti Bohu se p.V., Plk. — se jak. S třesením se p. D., Šm. S urputností holemého draka pozdvíhá se nyní nevěra. Sš. Bs. 201. — se z čeho. Ač tě Bůh daroval, z toho se ne- pozdvihuj. Rad. zvíř. — se, komu čím kde. Tomu se tím (že dědil atd.) trochu pozdvihlo v krku (bylo mu pomoženo). Mor, Hý.

243665   Pozdvihnouti Svazek: 9 Strana: 0246
Pozdvihnouti. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2. 244. Válka v zemi se pozdvihla. 1498. Arch. XVIII. 102.

243666   Pozdvihnouti co Svazek: 7 Strana: 0401
Pozdvihnouti co. St. Kn. 18. Rytíř p-hl hledí. Zr. Pozdviha dřevo proti němu po- teče. Výb. II. 45. — co nač. Sklenku na něčí zdraví. Vlč. — co kam: milosť k Bohu. Št. Kn. š. 68. (150.). P. k někomu obličej, Vlč., oči v nebe, Ev. olom., ruce do výše, Hrts., k někomu zraky. Osv. — čeho kam. Pozdvihnětež k nebi svých očí. Výb. II. 1685. — čeho k čemu. Některých k jeho chvále pozdvihují. Hus I. 84. — co jak odkud. P. s namáháním tělo své z lenošky. Hrts.— odkud nač. Poznání krásy lidi z bídných zeměplazů p-hlo na syny boží. Vlč. — kde. A to pověděv přede zrakem jejich p-žen byl. Sš. Sk. 5. — komu čeho čím. Mladý čáp nosem (zobákem) p-huje jemu (starému) křídl i jeho všeho. Hus I. 150. — se čím. Muž marný pýchou se po- zdvihuje. Sš. I. 74. — čeho na koho. P-huje na mne sousedů (štve je). Wtr. exc. — se v čem. P-hna sě v Bohu prosí naj- prve. .. Hus I. 320. — jak. Tak musí vě- řící pozdvihnúti rozumu přese všecky věci stvořené. Hus I. 62. Mlaty mocným po- zdvihly se vzmachem. Vrch. — co kdy o čem. Hodněj' mi se zdálo, abych po víře, naději a milosti o něm (o pateři) řeč p-hl. Št. Kn. š. 45. — se, insurgere. Ž. wit. 3. 2. marg. — se čemu. A protož nepozdvihuj sě srdce tak vysokým věcem. Výb. II. 532.

243667   Pozdvihnouti čeho Svazek: 8 Strana: 0306
Pozdvihnouti čeho: ruky. Ev. seit. 12. Mat. 8. 3.

243668   Pozdvihnouti se komu kde Svazek: 10 Strana: 0290
Pozdvihnouti se komu kde. Pozdvihlo se mu v krku m.: spadly mu mandle. Litom. 51.

243669   Pozdvihnutí Svazek: 2 Strana: 0859
Pozdvihnutí, n., die Aufhebung. Jg.

243670   Pozdvihnutý Svazek: 2 Strana: 0859
Pozdvihnutý; -ut, a, o, aufgehoben.

243671   Pozdvihovánek Svazek: 7 Strana: 0401
Pozdvihovánek, nku, m. = zvonek, jímž pozdvihování se oznamuje. Tay. Bš. 20.

243672   Pozdvihovánek Svazek: 8 Strana: 0306
Pozdvihovánek. P. ještě nedoklinkal. Světz. 1894. 572. c.

243673   Pozdvihování Svazek: 2 Strana: 0859
Pozdvihování, n., die Aufhebung. P. ne- jakého těžkého tělesa. — P. (při mši), die Wandlung, elevatio, consecratio. Před p-ním, při n. po p-ní. Us.

243674   Pozdvihovatel Svazek: 8 Strana: 0571
Pozdvihovatel, e, m., sublevator. Hmn. 1418. List. fil. 1896. 459.

243675   Pozdvihovka Svazek: 2 Strana: 0859
Pozdvihovka, y, f., der Heber, die Haspel. Winde, das Hebezeug. Šm. Vz Koštéř.

243676   Pozdviž Svazek: 2 Strana: 0859
Pozdviž, e, f., der Aufruhr. Šm.

243677   Pozdvižené Svazek: 7 Strana: 0401
Pozdvižené, gehoben. Lpř. Sl. I. 44.

243678   Pozdvižení Svazek: 2 Strana: 0859
Pozdvižení, n., die Aufhebung, Aufrich- tung. P. tělesa. Us. — P. matky (pohnutí, zbouření), die Mutterbeschwerde D. — P. mysli, pýcha, die Hoffart. Jel. — P., bouřka, zbouření, die Empörung, der Aufruhr, Auf- stand. P. ztropiti. V., Kom. P. lidu proti vrchnosti. Pr. měst. P. lidi jedněch proti druhým. Bart.

243679   Pozdvižení Svazek: 7 Strana: 0401
Pozdvižení sv. Kříže (slavnosť od r. 629.). Vz Šmb. S. I. 226.

243680   Pozdvižený Svazek: 2 Strana: 0859
Pozdvižený; pozdvižen, a, o, erhoben, gehoben. Pozdviženýma očima, Us. — Po- zdvižení (zbouření) andělově, empört. Ráj. — P. žaloba, erhobene Klage. Pr. měst.

243681   Pozdvižený k čemu Svazek: 10 Strana: 0290
Pozdvižený k čemu. Srnec k běhu p-ný. Kol. Her. I. 146.

243682   Pozdvižný Svazek: 10 Strana: 0290
Pozdvižný. P. opona (mohoucí býti po- zdvižena). Tbz. V. I. 71.

243683   Pozdy ondy Svazek: 7 Strana: 0401
Pozdy ondy = pozde onde. Brt. D. 175.

243684   Pozdyně Svazek: 2 Strana: 0859
Pozdyně, ves u Blatné. PL.

243685   Pozední Svazek: 7 Strana: 0401
Pozední pilíř, pilíř po zdi, Wandpfeiler, m. Nz., NA. I. 19.

243686   Pozední Svazek: 10 Strana: 0290
Pozední. P. hlásný (murorum). Pat. Jer. 45. 3.

243687   Pozednice Svazek: 2 Strana: 0859
Pozednice, e, f, dřevo po zdích polo- žené, na které se kladou hlavní trámy, kro- kevnice, der Tragbalken, die Mauerbank. Sml., D. Úmluva o žleb, kterýž jest mezi p-cemi (těch dvou domů). Záp. měst. 1448.

243688   Pozednice Svazek: 7 Strana: 0401
Pozednice. Cf. Wtr. Obr. 403.

243689   Pozednice Svazek: 8 Strana: 0306
Pozednice krovů. Cf. Ott. X. 375. b.

243690   Pozednice Svazek: 9 Strana: 0246
Pozednice, vz Půzednice.

243691   Pozednicový Svazek: 9 Strana: 0246
Pozednicový. P. kleště, kterými se po- zednice přikotvuje ke zdivu. Ott. XIV. 367a.

243692   Pozedný Svazek: 2 Strana: 0859
Pozedný, ého, n., der Wall- o. Burg- mauerwächter, die Burgwache. Mus. 1835. 273.

243693   Pozedný Svazek: 10 Strana: 0654
Pozedný, ého, m. = kdo pečuje o zdi. 1525. Arch. XXII. 59.

243694   Pozejtru Svazek: 9 Strana: 0459
Pozejtru = pozejtří. Slez. Lor. 77.

243695   Pozejtřek, pozítřek (ne Svazek: 2 Strana: 0859
Pozejtřek, pozítřek (ne: pozýtřek), řka, m., den od dneška třetí, der übermorgige Tag. — Pozejtřejší, übermorgig. P. den.—

243696   Pozejtří Svazek: 2 Strana: 0860
Pozejtří = pozejtřek. Počkejte do p. Us. — P., pozítří, pozejtřku, pozítřku, übermor- gen. Jg. Vz Dole.

243697   Pozejtří Svazek: 7 Strana: 0401
Pozejtří, übermorgen. Žer. 1591.

243698   Pozelenalý Svazek: 2 Strana: 0860
Pozelenalý, grünlich. Mkl. B. 96., 94. P. voda. Ler.

243699   Pozelenalý Svazek: 8 Strana: 0306
Pozelenalý. P. inkoust. Zl. Jg. 238.

243700   Pozelenastý Svazek: 2 Strana: 0860
Pozelenastý = pozelenalý. Slov. Bern.

243701   Pozelenatěti Svazek: 2 Strana: 0860
Pozelenatěti, ěl, ění, grünlich werden. Ros.

243702   Pozelenati se Svazek: 2 Strana: 0860
Pozelenati se, nach einander grün werden. Ros.

243703   Pozelenatiti, il Svazek: 2 Strana: 0860
Pozelenatiti, il, ěn, ění, grünlich machen. Ros.

243704   Pozelenatý Svazek: 2 Strana: 0860
Pozelenatý = pozelenalý. Ros.

243705   Pozelenavý Svazek: 2 Strana: 0860
Pozelenavý = pozelenalý. Ros.

243706   Pozeleniti Svazek: 2 Strana: 0860
Pozeleniti, il, ěn, ění, grün färben, be- streichen. — co čím. Ros.

243707   Pozem Svazek: 2 Strana: 0860
Pozem, u, m., zemská plocha, ploská n. plochá země, die Erdfläche. L.

243708   Pozemač, e Svazek: 2 Strana: 0860
Pozemač, e, m., zastr., aterris. Rozk.

243709   Pozeman Svazek: 2 Strana: 0860
Pozeman, a, m.= pozemšťan. Šm.

243710   Pozemčan Svazek: 2 Strana: 0860
Pozemčan, lépe: pozemšťan, a, m., der Erdbewohner. Vz -čan.

243711   Pozemčí Svazek: 2 Strana: 0860
Pozemčí, n., nízké lesní křoví. Šm.

243712   Pozemčí, n Svazek: 10 Strana: 0290
Pozemčí, n. Vz Jalovci.

243713   Pozemdleti Svazek: 2 Strana: 0860
Pozemdleti, el, ení, ein wenig ermatten.

243714   Pozemdleti Svazek: 8 Strana: 0571
Pozemdleti. Bl. (Hostn. 37.).

243715   Pozemdliti Svazek: 2 Strana: 0860
Pozemdliti, il, en, ení; pozemdlívati, ein wenig matt machen, ermüden. — co: něčí moc. Cyr. — koho v čem: u víře. Br.

243716   Pozemec Svazek: 2 Strana: 0860
Pozemec, mce, m., der Erdbewohner. Šm.

243717   Pozemeček Svazek: 7 Strana: 0401
Pozemeček, čku, m. = malý pozemek. Lpř.

243718   Pozemečný Svazek: 7 Strana: 0401
Pozemečný = pozemkový. P. daň. Pdl. exc.. Bor. 528.

243719   Pozemek Svazek: 2 Strana: 0860
Pozemek, mku, m.. pozemnosf, poplaší, dědina, polnosti, das Grundstück. Us. Daň, úrok z p-ků. Šp. P., die Parzelle, na Mor. padělek. J. tr. P-ky městské, venkovské; do- minikalní, rustikalní, zemské, sedlské, kře- sťanské, židovské. S. N. P. zádušní. Dch. Pozemí, n., das Landgebiet. Dch. — P. pozeŕh. Krok., Nej. — P. v divadle, pří- zemí, das Parterre. Us. Jg.

243720   Pozemí Svazek: 7 Strana: 0401
Pozemí = přízemí. Domové tmaví obzvl. u p. Koll. III. 166.

243721   Pozemkář Svazek: 7 Strana: 0401
Pozemkář, e, m. = vlastník pozemků. J. Lpř.

243722   Pozemkový Svazek: 2 Strana: 0860
Pozemkový, Grund-. P. zákon, lex agraria, Dch., kniha, daň. Rk.

243723   Pozemkový Svazek: 7 Strana: 0401
Pozemkový. P. zboží, vlastnictví, Osv., Mus., renta, Kzl., důchod, šlechta, úvěr, Dch., parcella. Pdl.

243724   Pozemkový Svazek: 9 Strana: 0246
Pozemkový. P. knihy. Vz Ott. XIV. 437a.

243725   Pozemky Svazek: 8 Strana: 0306
Pozemky = kroupy. P. tu všecko po- tłukły. Laš. Brt. D. II. 370.

243726   Pozemné Svazek: 2 Strana: 0860
Pozemné, ého, n., der Grundzins. Rk.

243727   Pozemní Svazek: 7 Strana: 0401
Pozemní město, Lpř., stavba, Pdl., ma- gnetičnosť, Mjr. 358., pilíř (u mostu), NA. IV. 228., vojsko. Nz.

243728   Pozemní, -mný Svazek: 2 Strana: 0860
Pozemní, -mný, po + zemný, Mkl. B. 408., po zemi jsoucí, k zemi se vztahující, Erd-, Land-. P. clo (???. povodní), Rkp. 1684., teplo, Krok., lože, Světoz., práce, stavitel- ství, koralinka, corallina terrestris, die Erd- koralline, jmelí, viscum terrestre, die Erd- mistel, lišejník, liehen parellus, die Erdorseille, roura, die Erdröhre (bei den Brunnenmachern), Šm., rostliny, vz Kk. 258., služebnost', uži- tek (z pozemností), zástava, počty, daň, zápis, úrok, J. tr., cesta, Dch., fauna. Krč. 874. Úředník při knihách p-ních, ředitel kněh p-ních, vedení kněh p-ních, plat ku knihám p-ním, zákon o knihách p-ních, manipulace při knihách p-mných. J. tr. — Pozn. P. knihy, lépe : knihy pozemků, pozemkové, gruntovní, poněvadž pozemní něco jiného znamená. Šb., Brs. 131. — P., vodorovný, horizontal. P. čára,, plocha, položení. Sedl.

243729   Pozemnice Svazek: 2 Strana: 0860
Pozemnice, e, f., epigaea, rostl. vřesovitá. Rostl., der Erdbeerbaum. Šm. P.plazivá, der Gruadstrauch, epigaea repens, Šm, obecná, die Erdnuss, Erdpistazic, arachys hypogaea, americká, die Erdschotte. Šm.

243730   Pozemník Svazek: 7 Strana: 0401
Pozemník, a, m. = gruntovník. Dch.

243731   Pozemnostní Svazek: 7 Strana: 0401
Pozemnostní, Grundbesitz-. P. arch. Dch.

243732   Pozemoknižný Svazek: 8 Strana: 0306
Pozemoknižný = pozemkový. P. úřad, Grundbuchsamt, n. Slov. Phľd. XII. 4(57.

243733   Pozemské Svazek: 7 Strana: 0401
Pozemské = pozemství, svobodný statek zemanský, das Allod, opak manství. Z man- ství vyňal a za p. (zboží) přijal. Soud. kn. opav.

243734   Pozemsko Svazek: 2 Strana: 0860
Pozemsko, a, n., pozemstvo, das Gebiet des Irdischen, die Erdenbühne. Šm. Kráčej p-kem tak jako andělé. Sš. B. 56.

243735   Pozemskosť Svazek: 2 Strana: 0860
Pozemskosť, i, f., das irdische Dasein. Mus.

243736   Pozemský Svazek: 2 Strana: 0860
Pozemský, po n. na zemi jsoucí, v poli, v kraji, Land-, ländlich. P. statek (nemovitý), V., lid, Pref., úředlník, Hlas., mlynář, mlýn, Us., voják, Ler., poutník, putování, kolo- tání, hemžení, království, mlok, údolí, Šm., pouť, das Erdenwallen. Dch. P-ský n. ven- kovský volební okres, der Landwahlbezirk. J. tr. P-ský (venkovský) obyvatel, obec, po- vozník, poběhlík. J. tr. — P., časný, pomí- jející, irdisch, zeitlich. P. dílo, Lom., statek. Sych. P. radosť, blaho, blahosť, štěstí, strá- dání, utrpení, bída, nedostatek, klam a mam, slasť. Šm. — P. růže, planá, Feldrose, f. Ms.

243737   Pozemský Svazek: 7 Strana: 0401
Pozemský. P. kůra (= země), Dch., stavba (opak vodní, vz Pozemní), J. Lpř., dalekohled (= obyčejný). Mj.

243738   Pozemský Svazek: 7 Strana: 1365
Pozemský. O p. zboží měst poddaných v 16. stol Vz Wtr. Obr. I. 534 nn.

243739   Pozemský Svazek: 10 Strana: 0290
Pozemský = zemskí). P. úředník. Jg. — Lit. I. 584.

243740   Pozemský Svazek: 10 Strana: 0654
Pozemský mlýn. Vz Pobřežní zde.

243741   Pozemstvo Svazek: 2 Strana: 0860
Pozemstvo, a, n., die irdische Wesen- welt. Dch. Aniž ve víru p-stva zahynouti může. Sš. J. 205.

243742   Pozemstvo Svazek: 7 Strana: 0401
Pozemstvo. Pal. Rdh. I. 407. P. = po- zemské (dod.). Zem. des. opav.

243743   Pozemšťan Svazek: 2 Strana: 0860
Pozemšťan, a, m., vz Pozemčan.

243744   Pozemšťanka Svazek: 7 Strana: 0401
Pozemšťanka, y, f, die Erdbewohnerin. Čch. Bs. 146.

243745   Pozemštělý Svazek: 9 Strana: 0246
Pozemštělý úřad. Nár. list. 1899.

243746   Pozemštění, n. P Svazek: 10 Strana: 0290
Pozemštění, n. P. pojišťování. Nár. list. 1903. č. 270. 21. P. oněch světů (nebe, pekla). Lit. I. 560.

243747   Pozemštěti Svazek: 7 Strana: 1365
Pozemštěti = zemským se státi. Stč. Luň. 122.

243748   Pozemštiti Svazek: 7 Strana: 1365
Pozemštiti = zemským učiniti. P. ústav. Nár. listy. 1893

243749   Pozenmosť, i Svazek: 2 Strana: 0860
Pozenmosť, i, f, pozemek, der Grund, Grundbesitz. Držitel, vlastník, vyvazení, zá- stava, rozdělení p-stí; p-sti spojité n. v jed- nom položení ležící, desátečné, zehentpflich- tige Gründe, zákupní, kniha městských p-stí, projednací smlouva op.; pozemnosť zákupní, emphyteutisches Objekt, J. tr.; p. rozkousko- vati (parcellovati). J. tr. Vyvlastnění z p-sti. Er. Výkup, kniha (gruntovní kniha) p-stí; změna v držení p-stí, náhrada za p-sti; užitek, plat, důchod, úrok z p-stí; p. vy- vaditi (entlasten); závady svésti s p-sti; pachtovní smlouva o p.; p-sti rozděliti. Šp.

243750   Pozepnouti Svazek: 2 Strana: 0860
Pozepnouti, pnul, ut, utí, pozepíti, roze- piati, pial, piat, ětí, ein wenig aufschürzen. Plk.

243751   Pozeptati se koho Svazek: 2 Strana: 0860
Pozeptati se koho, ein wenig fragen. Us.

243752   Pozer Svazek: 7 Strana: 0401
Pozer, u, m. = pozor. U Křetína na Mor. Knrz.

243753   Pozérač Svazek: 7 Strana: 1365
Pozérač, e, m, baratro. Pršp 44 95.

243754   Pozerat Svazek: 8 Strana: 0306
Pozerat. Za Marienou p-ral (chodil). Phľd. 1895. 272.

243755   Pozernosť Svazek: 7 Strana: 0401
Pozernosť, i, f. = úhlednosť, speciositas. Kat. v. 1635. Er. čte chybně: pozornosť. Jir. Mor. Pozhora = podle hořejšího konce. Slov.

243756   Pozerzavělý Svazek: 2 Strana: 0860
Pozerzavělý, rostig, verrostet. Ros.

243757   Pozerzavěti Svazek: 2 Strana: 0860
Pozerzavěti, porezovatěti, ěl, ění, nach einander rosten. To železo pozerzává. Ros.

243758   1. Pozev Svazek: 2 Strana: 0860
1. Pozev, u, m., die Vorladung. Kos. 01. I. 139., Sš. Mt. 292.

243759   2. Pozev Svazek: 2 Strana: 0860
2. Pozev, u, m., der Aushauch, Duft. L.

243760   Pozev Svazek: 8 Strana: 0306
Pozev. Na krále p. vstoupil v bránu. Vrch. Bol. XVII.—XXII. 76.

243761   Pozevliti Svazek: 2 Strana: 0860
Pozevliti, il, ení, drobet zevlovati. Vz násl. Ros.

243762   Pozevlovati Svazek: 2 Strana: 0860
Pozevlovati, ein wenig gaffen. Ros.

243763   Pozevnitř Svazek: 2 Strana: 0860
Pozevnitř, vně, aussen, äusserlich. Štelc., Rvač.

243764   Pozgánat komu co Svazek: 9 Strana: 0246
Pozgánat komu co = rozkrásti. Horen. 10.

243765   Pozhojiti Svazek: 2 Strana: 0860
Pozhojiti, il, en, ení, ein wenig heilen. P. se, genesen. V. — se z čeho: z nemoci. Jít-

243766   Pozhojiti Svazek: 8 Strana: 0306
Pozhojiti. Když se pozhojí. 1529. Kutn. šk. 4.

243767   Pozhova Svazek: 7 Strana: 0402
Pozhova, y, f. = pozhovění. Šm.

243768   Pozhovění, n Svazek: 2 Strana: 0860
Pozhovění, n., geduldiges Zuwarten. Us. P. s někým míti. Sš. Mt. 225. — P., die Rastung. Dch.

243769   Pozhověti Svazek: 2 Strana: 0860
Pozhověti, ěl, ění, ein wenig warten, sich gedulden. — abs. Pozhov n. pozhovej ma- ličko. Us. — komu. Poshovčj mi a všecko zaplatím tobě. Šm. Mt. 253. — si, ein wenig rasten.

243770   Pozhověti nač Svazek: 7 Strana: 0402
Pozhověti nač. Abych na flotu englickú p-věl (počkal). Žer. 1591. P-te mi do vánoc. Us. Brt.

243771   Pozhřívati se Svazek: 9 Strana: 0246
Pozhřívati se. Mtc. 1900. 262.

243772   Pozhytek Svazek: 7 Strana: 0400
Pozhytek, tku, m. = pozbyt, Ľahký ná- bytok, ľahký pozbytok. Sb. sl. ps. I. 100.

243773   Poziabnutý Svazek: 7 Strana: 0402
Poziabnutý = pomrzlý. Slov. LObz.XVIII. 51.

243774   Pozíbnút Svazek: 10 Strana: 0290
Pozíbnút = namrznouti. Val. čes. 1. XI. 380.

243775   Pozichov Svazek: 2 Strana: 0860
Pozichov, a, ?. Na p-vě = augenfällig. Sm.

243776   Pozimek Svazek: 2 Strana: 0860
Pozimek, mku, m, počátek jara, der Nachsommer. L.

243777   Pozimek Svazek: 7 Strana: 0402
Pozimek. Nachsommer oprav v Nach- winter.

243778   Pozimní Svazek: 2 Strana: 0860
Pozimní, Frühlings-. Mus. — P., Winter-. P. vítr.

243779   Pozimovati Svazek: 2 Strana: 0860
Pozimovati, eine Zeit lang überwintern. Ros.

243780   Pozinkování Svazek: 2 Strana: 0860
Pozinkování, n., povlékání kovů (hlavně železa) cinkem. Das Verzinken. S. N.

243781   Pozinkovati Svazek: 2 Strana: 0860
Pozinkovati, verzinken. — co: měď, železo. Vys.

243782   Pozinouti Svazek: 2 Strana: 0860
Pozinouti (zastr.) =pohltiti, verschlucken. — koho. Proch.

243783   Pozinouti Svazek: 9 Strana: 0246
Pozinouti = pohltiti. Voda p-la lány. Ž. klem. 123. 4. Sr. Zinouti.

243784   Pozínút Svazek: 7 Strana: 0402
Pozínút. Ž. kl. (326).

243785   Pozírač Svazek: 7 Strana: 0402
Pozírač, e, m., der Besichtiger. Šm.

243786   Pozírati Svazek: 2 Strana: 0861
Pozírati, vz Pozříti.

243787   Pozískati Svazek: 2 Strana: 0861
Pozískati, ein wenig gewinnen. Us.

243788   Pozištný Svazek: 2 Strana: 0861
Pozištný, eigennützig, gewinnsüchtig. Dch.

243789   Pozítrajší Svazek: 7 Strana: 0402
Pozítrajší, übermorgig. Slov. Bern.

243790   Pozítřek Svazek: 2 Strana: 0861
Pozítřek, třku, m., der übermorgige Tag. Vz Pozejtřek.

243791   Pozítří Svazek: 7 Strana: 0402
Pozítří, n., der übermorgige Tag. Šm.

243792   Pozívnouti Svazek: 2 Strana: 0861
Pozívnouti, vnul a vl, utí, pozívati, ein wenig gähnen. Us.

243793   Pozívnouti Svazek: 10 Strana: 0290
Pozívnouti, pozivovati. Rais. Sir. 30. Sr. Zívati.

243794   Pozkaželý Svazek: 2 Strana: 0861
Pozkaželý, pokažený, verdorben. P. řecké slovo. Br.

243795   Pozkažený Svazek: 8 Strana: 0571
Pozkažený. Řeč nemálo p-ná. Bl. (Hostn. 49.).

243796   Pozkoušeti Svazek: 10 Strana: 0290
Pozkoušeti. Až p-ší okolnosti. Zl. Pr. XXI. 55. Sr. Pozkusiti.

243797   Pozkrotiti Svazek: 2 Strana: 0861
Pozkrotiti, il, cen, ení, ein wenig zäh- men. Jg.

243798   Pozkusiti Svazek: 2 Strana: 0861
Pozkusiti, il, šen, ení, ein wenig ver- suchen. — čeho: něčí síly. Flav.

243799   Pozkusiti se čeho Svazek: 10 Strana: 0290
Pozkusiti se čeho. Fel. 37.

243800   Pozlacení Svazek: 2 Strana: 0861
Pozlacení, pozlacování, n., povlékání po- vrchu předmětu vrstvou zlata, die Vergol- dung. P. chemické: 1. v ohni, 2. mokré, a) varem, b) galvanické. — P. mechanické: a) práškem, b) pozlátkem. — P. dřeva: a) kli- hové, b) olejné. Vz více v S. N., Šfk. 361., KP. II 227., IV. 260. P. (zlacení) ohnivé n. v ohni, za horka, studené n. za studena. Nz.

243801   Pozlacenosť Svazek: 2 Strana: 0861
Pozlacenosť, i, f., das Vergoldetsein. Ros.

243802   Pozlacený Svazek: 2 Strana: 0861
Pozlacený; -en, a, o, vergoldet. Ten (ta) má p-nou ruku = jest skoupý (skoupá). Us. Fr. — P., zlatem podmazaný, bestochen. P. soudce. Lesl. leg. 166..

243803   Pozlacovací Svazek: 2 Strana: 0861
Pozlacovací, zum Vergolden dienend. P. vosk, das Glühwachs, Us., tekutina. KP. II. 227.

243804   Pozlacovač Svazek: 2 Strana: 0861
Pozlacovač, e, m., zlatič, der Vergolder. Dch.

243805   Pozlacovačství Svazek: 2 Strana: 0861
Pozlacovačství, n., die Goldstaffirerei. Rk.

243806   Pozlacování Svazek: 7 Strana: 0402
Pozlacování. Vz Šf. Poč. 361., Schd. I. 358., 362.

243807   Pozlacování Svazek: 8 Strana: 0306
Pozlacování v ohni atd. Vz KP. VIII. 218., 225.

243808   Pozlacovatel Svazek: 7 Strana: 0402
Pozlacovatel, e, m. = pozlacovač. Šm.

243809   Pozlacovati Svazek: 2 Strana: 0861
Pozlacovati, vz Pozlatiti.

243810   Pozlačovačský Svazek: 7 Strana: 0402
Pozlačovačský, Vergolder-. P. práce. Us. Pdl.

243811   Pozlať Svazek: 8 Strana: 0306
Pozlať, z pazlať. Vz Krok 1893. 265.

243812   Pozlata Svazek: 2 Strana: 0861
Pozlata, y, f., der Goldanstrich. Alx. 1075. 20.

243813   Pozlata Svazek: 7 Strana: 0402
Pozlata. Alx. H. v. 116. (HP. 62.).

243814   Pozlata Svazek: 8 Strana: 0306
Pozlata. Bez p-ty poluzené. AlxH. 116. Prk. v Kroku 1892. 434. čte: vesměs lati p-né (lati = ratiště, dřevce, žerdi).

243815   Pozlatec Svazek: 2 Strana: 0861
Pozlatec, tce, m., kamenka, Šm., auripig- mentum. Lex. ms.

243816   Pozlatec Svazek: 7 Strana: 1365
Pozlatec, auripigmentum. Pršp. 5. 82.

243817   Pozlátek Svazek: 2 Strana: 0861
Pozlátek, tku, m., melonica, kámen. Rozk.

243818   Pozlatenice Svazek: 2 Strana: 0861
Pozlatenice, e, f., zastr., aurigo. Aqu.

243819   Pozlatistý Svazek: 2 Strana: 0861
Pozlatistý = pozlacený. Slov. Bern.

243820   Pozlatistý Svazek: 7 Strana: 0402
Pozlatistý. Dbš. Sl. pov. III. 87., Sl. ps. 176.

243821   Pozlatitel Svazek: 2 Strana: 0861
Pozlatitel, e, m. =pozlacovač.

243822   Pozlatitelka Svazek: 2 Strana: 0861
Pozlatitelka, y, f., die Vergolderin. Us.

243823   Pozlatitelný Svazek: 2 Strana: 0861
Pozlatitelný, vergoldbar. Techn.

243824   Pozlatiti Svazek: 2 Strana: 0861
Pozlatiti, il, cen, cení, na Slov. ten, ění; pozlacovati, pozlacovávati, vergolden. — co: peníz, kov nějaký. Vys. Toho nedovedu, kdybys mne i celého pozlatil, (kdybys mi nevím co dal). Mor. Hý. — co komu. Ženy divně připravují, podolky jim pozlacují. Dh. 83. — co kde: v ohni. Vys. — jak: za studena. Vys.

243825   Pozlatiti koho Svazek: 7 Strana: 0402
Pozlatiti koho (= nabiti mu). Osv. 1885. 908. Wtr. exc.

243826   Pozlatitý Svazek: 2 Strana: 0861
Pozlatitý= pozlacený. P. berla. Pulk. 283.

243827   Pozlatitý Svazek: 8 Strana: 0306
Pozlatitý = pozlacený. P. sedla, udidla. Kabt. 8., 30. a j.

243828   Pozlatitý Svazek: 9 Strana: 0246
Pozlatitý. P. konev. Arch. XVI. 9.

243829   Pozlátka Svazek: 7 Strana: 0402
Pozlátka, y, f. = pozlátko. Uzlatiti něco dobrou p-tkou. Laš. Tč. — P. = kokotice (plevel). Laš. Brt., Wrch.

243830   Pozlatka Svazek: 7 Strana: 1365
Pozlatka, oblicaurum. Pršp 93 76.

243831   Pozlátka Svazek: 10 Strana: 0290
Pozlátka, auricalcum. Mam. F. 85a. 1.

243832   Pozlátko Svazek: 2 Strana: 0861
Pozlátko, a, n., das Goldblatt, Flitter- gold. P. jest zlato na přetenké lupeny roz- tepané. S. N. P. francouzské n. knihařské, nepravé n. kočičí (z tombaku, mosazu, se- miloru atd.), pravé, sprosté. Kh.

243833   Pozlátko Svazek: 7 Strana: 0402
Pozlátko zelené pro knihaře, žluté, vel- rybí. Ktzr. — Schd. I. 353., 358.

243834   Pozlátkový Svazek: 2 Strana: 0861
Pozlátkový, Goldblatt-, Flitter-. Smrž.

243835   Pozlatnice Svazek: 2 Strana: 0861
Pozlatnice, e, f., die Vergolderin. Bern.

243836   Pozlatnický Svazek: 2 Strana: 0861
Pozlatnický, Vergolder-. Jg.

243837   Pozlatnictví Svazek: 2 Strana: 0861
Pozlatnictví, n., die Vergoldekunst. Bern.

243838   Pozlatník Svazek: 2 Strana: 0861
Pozlatník, a, m. = pozlacovač. V.

243839   Pozlehčiti Svazek: 2 Strana: 0861
Pozlehčiti, il, en, ení; pozlehčovati, ein wenig erleichtern. — čeho nad kým. Snad pozlehčí ruky své nad vámi (Bůh a nebude víc trestati). Br. — Jg.

243840   Pozlehčiti komu čeho Svazek: 9 Strana: 0246
Pozlehčiti komu čeho. Chč. S. I. 410.

243841   Pozlehnouti se oč Svazek: 7 Strana: 0402
Pozlehnouti se oč = opříti se oč, sich an etwas stützen. Mor. Vck.

243842   Pozlehoučku Svazek: 2 Strana: 0861
Pozlehoučku, sachte, langsam. P. jíti, padati, klesati. V.

243843   Pozlehounku Svazek: 8 Strana: 0306
Pozlehounku. P. vyjeli. Kld. IV. 149.

243844   Pozlevčit Svazek: 10 Strana: 0654
Pozlevčit = nadzdvihnouti co. Brt. Sl.

243845   Pozlobený Svazek: 7 Strana: 0402
Pozlobený, etwas erzürnt, ärgerlich. Byl dnes jakýsi p-ný. Ud. Šd.

243846   Pozlobiti Svazek: 2 Strana: 0861
Pozlobiti, il, en, ení, ein wenig ärgern. — koho čím. Us.

243847   Pozlořečiti Svazek: 2 Strana: 0861
Pozlořečiti, il ení, ein wenig fluchen. Kos.

243848   Pozlotky Svazek: 8 Strana: 0306
Pozlotky, vz Podobrotky (3. dod.).

243849   Pozlovice Svazek: 2 Strana: 0861
Pozlovice, Poslowitz, městys u Uher. Hradiště na Mor. PL.

243850   Pozmásti Svazek: 8 Strana: 0571
Pozmásti. Kterak se ta věc pozmátla, že sú se nedohonili. Arch. XV. 16.

243851   Pozmatený Svazek: 7 Strana: 0402
Pozmatený, etwas wirr gemacht. Šm.

243852   Pozměkčiti Svazek: 2 Strana: 0861
Pozměkčiti, il, en, ení, ein wenig er- weichen, mässigen, lindern. — co: nějaký artikul. Br.

243853   Pozměkčiti čeho Svazek: 9 Strana: 0246
Pozměkčiti čeho. Kom. Ohláš. 90.

243854   Pozměknouti Svazek: 2 Strana: 0861
Pozměknouti, knul a kl, utí, ein wenig weich werden. Byl.

243855   Pozměknouti v čem Svazek: 9 Strana: 0246
Pozměknouti v čem: v horlivosti. Vlč. Lit. I. 383.

243856   Pozměna Svazek: 2 Strana: 0861
Pozměna, y, f., přizpůsobení, uzpůsobení, zmírnění, změna, die Modifikation. Podlé všebožectví všeliké jednotlivé věci nejsou leč p-ny a způsoby boží. Sš. Sk. 209.

243857   Pozměna Svazek: 7 Strana: 0402
Pozměna. Dk. Aesth. 141., 535.

243858   Pozměněný Svazek: 7 Strana: 0402
Pozměněný; -en, a, o, ein wenig ge- ändert. Druhé p. vydání (knihy). Us. — čím. Bájesloví stejné a jen tu i tam míst- nostmi p-né. Koll. III. 62.

243859   Pozměniti Svazek: 2 Strana: 0861
Pozměniti, il, ěn, ění, ein wenig ändern, modificiren. — co: své jméno. Us. Měníme též z celé řady Hlásek jedinou, chtějíce p. význam slova. Bž. 15.

243860   Pozměniti co Svazek: 7 Strana: 0402
Pozměniti co. Šf. III. 52. — co kde: v něčem. Dk. Aesth. 62. — čeho. P-niv hlasu pravil. Výb. II. 1335.

243861   Pozmenšiti Svazek: 2 Strana: 0861
Pozmenšiti, il, en, ení, nach einander verringern, verkleinern. — co. Us. — se v čem. P. se v důvěrnosti k Bohu. Br.

243862   Pozměsti Svazek: 2 Strana: 0861
Pozměsti, změtu, tl, en, ení, ein wenig verwirren. Pozmětené víno. Vš.

243863   Pozmeškati Svazek: 2 Strana: 0861
Pozmeškati, ein wenig versäumen. — co čím: pozdním příchodem.

243864   Pozmeškati Svazek: 7 Strana: 0402
Pozmeškati. Ačkoliv sněm p. musím. Arch. VII. 163.

243865   Pozmetati Svazek: 2 Strana: 0861
Pozmetati, nach einander missgebären. — abs. Všecky krávy pozmetaly. Jg.

243866   Pozmětený Svazek: 7 Strana: 0402
Pozmětený; -en, a, o. Kdež by bylo věno roztržité neb některým obyčejem p-né. Vš. 221. Vz Pozměsti.

243867   Pozmínka Svazek: 7 Strana: 0402
Pozmínka, y, f. = zmínka. O dětech nebylo ani p-ky. Řezn.

243868   Pozminouti Svazek: 2 Strana: 0861
Pozminouti, pominouti, vergehen. Reš.

243869   Pozminutí Svazek: 2 Strana: 0861
Pozminutí, n. = pominutí. Reš.

243870   Pozmocněti Svazek: 2 Strana: 0861
Pozmocněti, ěl, ění, ein wenig mächtig werden. Us. Jg.

243871   Pozmocněti v čem Svazek: 10 Strana: 0290
Pozmocněti v čem. Když se děti v ctno- stech p-cní. Kom. Did. 232.

243872   Pozmocniti Svazek: 2 Strana: 0861
Pozmocniti, il, ěn, ění, ein wenig mäch- tig machen, ermächtigen. — co, koho, se. Us. Ben.

243873   Pozmrtvěti Svazek: 9 Strana: 0459
Pozmrtvěti, ěl, ění. Us.

243874   Pozmrtvěti čím Svazek: 9 Strana: 0246
Pozmrtvěti čím: strachem. Ezop. 279.

243875   Pozn 2. V příčestích Svazek: 2 Strana: 1001
Pozn 2. V příčestích a ve slovech od nich odvozených nedlouží se i: přikrytý, přichý- lený, přiběhlý, připálený, přidaný, přišlý, přikryté, přikrytosť. — 2. Při substantivech-, která nejsou verbalná: příbytek, příchod, příčina, příběh, přídech, přítok, příhoda, ale: přikázání, přibývání. Jg. — Pozn. U sub- stantiv značívá při to, co vedlé toho jest, co druhá čásť označuje: přímoří, přídomek, příhoří. Bž. 239., Mkl. B. 412.

243876   Poznačený Svazek: 7 Strana: 0402
Poznačený; -en, a, o, vz Poznačiti. Podíl jen p-ný (naznačený), angezeigter Quotient. Nz. — čím. Básně jeho literou S p-né. Šf. III. 313.

243877   Poznačiti Svazek: 2 Strana: 0861
Poznačiti, il, en, ení; poznačovati, auf- zeichnen, kennzeichnen, anstreichen. — si co čím kde. Při sankování včel má si včelař na každém úle p. něčím, jak plásty leží. Rozml. o včel.

243878   Poznačka Svazek: 7 Strana: 0402
Poznačka, y, f. = poznačení. Šd.

243879   Poznačný Svazek: 2 Strana: 0861
Poznačný, bezeichnend. Šm.

243880   Poznadati Svazek: 9 Strana: 0246
Poznadati. Poznadával mu pod světem (nadával). Císař. Mtc. 1900. 144.

243881   Poznadostati Svazek: 7 Strana: 0402
Poznadostati, nacheinander bekommen. — co. Všecek chléb, co ho kde kady pozna- dostáváł, zadrobíł do polévky. Mor. Brt. D.

243882   Poznachoditi Svazek: 2 Strana: 0861
Poznachoditi, vz Poz-, Nachoditi se.

243883   Poznak Svazek: 2 Strana: 0861
Poznak,u, m., das Erkennungszeichen, Merkmal., Čsk.

243884   Poznak Svazek: 7 Strana: 0402
Poznak. Nz.

243885   Poznakoupiti Svazek: 2 Strana: 0861
Poznakoupiti = nakoupiti, einkaufen. — co. Již jsem všecko poznakúpil, co bylo třeba, za lacné peníze. U Uher. Hradiště. Tč. Vz Poz-.

243886   Poznale Svazek: 7 Strana: 0402
Poznale, kennbar. Bern.

243887   Poznalosť Svazek: 2 Strana: 0861
Poznalosť, i, f., die Erkenntniss, Kunde. Kl. Poznalý, kdo poznal, kennend, kundig. Člověk svého stvoření nepoznalý. Mudr. Má súdce po krajinách usazovati lidi hodné a p-lé. Arch. III. 413. — v čem: v bojích. Solf. Ktož jest tak v dobrém p-lý. Smil v. 1300. — P., poznaný, erkannt. Pravdě po- znalé odpírati. Štr. Nepoznalá od muže. Bibl. P-lé pravdy pobíhají. Reš.

243888   Poznaly Svazek: 8 Strana: 0306
Poznaly = poznaný. Věci prve p-lé. Háj. Herb. VIL b.

243889   Poznam Svazek: 2 Strana: 0861
Poznam, u, m. = poznamenání. Hledí Jan p-mem tím k výroku. Sš. J. 41.

243890   Poznám Svazek: 8 Strana: 0306
Poznám, poznám. Vz Tanec čes. (3. dod.).

243891   Poznamenaně Svazek: 7 Strana: 1365
Poznamenaně — jmenovité. Arch. IX. 243.

243892   Poznamenání Svazek: 7 Strana: 0402
Poznamenání. Vz Jg. H. 1. 731.

243893   Poznamenání, n Svazek: 2 Strana: 0861
Poznamenání, n., die Bezeichnung. P. prádla, ovcí. — P., napsání pro paměť, die Aufzeichnung, Aufmerkung. P. věcí stalých. V. Paměti věcí v p. uvozovati, uvésti. V. P. putování mého. Har. — P. pod textem, na kraji, na straně listu, die Anmerkung, Glosse, Randglosse. V. — P., sepsání v jeden přehled, das Verzeichniss, Register, die Liste. P. slov, D., potraceného prádla. Sych.

243894   Poznamenaný Svazek: 2 Strana: 0861
Poznamenaný; -án, a, o, be-, ver-, auf- gezeichnet, angemerkt, vorgemerkt. Us,

243895   Poznamenati Svazek: 2 Strana: 0862
Poznamenati, poznamenávati. P., napo- řád znamenati, nach einander bezeichnen; napsati, auf-, verzeichnen, auf-, anmerken. Jg. — co. Paměti věcí stalých poznamenati. V. Písař městský zprávy poznamenává. Kom. — co komu čím, se čím. Šátky jménem jeho mu poznamenala. Us. Pérem něco p. Kom. P. něco n. se křížem. Výb. I. 531. — co kde: ve spisech svých něco p. Kram.— co proč : pro budoucí paměť a zvelebení něco p. Kuthen. — co kam, za co. P. něco do veřejných kněh, V., do účtu, Us., do počtu. Plk. P. v retardat n. za obroční (jednání u soudu, kterým se těžaři příspěvků nepla- tící vylučují). Vys. Veřejným honěním ně- koho p. za zločince, Jemanden durch Öffent- liche Nacheile als Verbrecher bezeichnen. J. tr. — P., eine Bemerkung machen, lépe; prohoditi, podotknouti, přidati, doložiti atd. Ml.

243896   Poznamenkovati Svazek: 2 Strana: 0862
Poznamenkovati = poznámkovati. Šm.

243897   Poznámka Svazek: 2 Strana: 0862
Poznámka, y, f., die Anmerkung. Vz Poznamenání. P-y pokrajné (u tiskařů, Mar- ginalien). Nz. Vedlejší p., die Randglosse. Dch. Mimotná ta p. není pouze historická; Není časová p. Sš. J. 127., 220. P. nějakou učiniti. Zapsati něco do oddělení poznámky.

243898   Poznámkovati Svazek: 2 Strana: 0862
Poznámkovati, na něčem známky dělati, bezeichnen. Šm. -- co čím: inkoustem.

243899   Poznámkový Svazek: 7 Strana: 0402
Poznámkový, Anerkennungs-. P. slou- pec, -spalte. Nz. P. vydání klassika (s po- známkami).

243900   Poznaň Svazek: 2 Strana: 0862
Poznaň, ě, m. (pol.), Poznaní, n. (Kram.), Poznání, n. (V.), Poznany, dle Dolany (Zlob.), zem a město v Polště, Posen. — Poznaňský, poznanský, Posner. — Vz S. N. VI. 755., Tk. II. 513., IV. 737.

243901   Poznánčík Svazek: 7 Strana: 0402
Poznánčík, a, m. = z Poznaně. Pyp. K. II. 171.

243902   Poznání Svazek: 2 Strana: 0862
Poznání, n., das Erkennen, die Erkennt- niss. P. Boha, hřícha, V., světa. Jel. Důvod p. Marek. P. smyslné, domyslné, z domyslu. Nz. Je-li podmínkou p-ní názor, povstává názorné p., které opětováním názorů sobě podobných dospívá v zkušebné p. čili pře- zvěd: je-li však souvislost' pojmů cestou ku konečnému p., povstává dokazné p. či do- zvěd. Hš. v S. N. P. a chtění nižší. Hš. Po- znánie duchovnie rozumem a tělestnie čichem. Hus. I. 42. P. v theologii: P. boží, jinak též věda, vědoucnosť, vědění boží theoretické (vševědoucnost), das göttliche Erkennen (o. theoretische Wissen), die göttliche Er- kenntniss. Rozeznávají pak v Bohu trojí p. totiž: 1. věcí možných t. j. myšlení božího, jež jmenují také prostovědou, die göttliche Erkenntniss des Möglichen als solchen, scien- tia simplicis intelligentiae; 2. p. všeliké sku- tečnosti, též vidovědou jmenované, die göt- tliche E. der geschaffenen Wirklichkeit, scien- tia visionis; a 3. věcí podmínečně možných či středovědu, die göttliche E. des bedingt Zukünftigen, scientia futuribilium vel futu- rorum conditionatorum, s. media. Sš. Mt. 165. (Terminy německé a latinské ze Scheeben. Dogmat. I. str. 636. a 650). Hý. P. vlité, scientia infusa. Abychom o vlitém jemu té ctnosti p. pomlčeli. Sš. Ž. 47. Scholastikové rozeznávají trojí p. Páně, Erkenntniss, f., scientia a to a) p. blažené či vidné, E. der Anschauung, s. visionis, b) p. vlité, einge- gossene E., s. infusa, a c) p. dobyté, též zku- šebné, přezvědné, die erworbene E., s. acqui- sita. Sš. L. 48. P. nedokonalé, nedovršité, kusé, zlomkovité, částečné, čiré, holé. Sš. I. 260. P. místnějšího a osobného o něm došel; bezprostředné, původné, prazdrojné, samo- tvorné, nedokonalé, vrátké, pomijné p.; svr- chovanost p. onoho netuší; naprosté p. jeho neodvádí od věčného pravdy v nebesích nazírání, nébrž od plnosti darův a milostí jemu propůjčovaných; k p. pravému dostih- nouti; nechtěli jste dokonalého p. dojíti; Pán poznává p-ním odvěčným; tedy se do- máháte dokonalého p.; vzájemné p. otce a syna osnuje se na vzájemném jich životě; čin a děj, stav a setrvalosť p.; p. své od někoho čerpati. Sš. J. 29 , 61., 62., 68., 94., 150., 165., 174., 181., 271. Rozumové p. jich ochablo. ZS. 11. Dokonalé p. povahy lidí oněch a vůbec povahy lidské. P. pak ono Páně nezakládalo se na přezvědu a zku- šenosti . . ., nébrž proudilo se p. to bezpro- středně z božského názoru a prozoru srdce lidského. P. Páně bylo okamžité a bezbludné. Sš. J. 45. Teprv z víry se vyšší p. zaroditi může. Sš. J. 119. K ujetí víry počátečného p. potřeba jest. Ib. P. hluboké; pravé p. Boha a mravného zákona člověku do roz- umu a do srdce vryté a vepsané a jemu ještě také po pádu v jisté míře pozůstalé; ku p. Boha se pozdvihli; člověčenstvo schopno bylo k p. Boha vyniknouti; Mohli p. pravého Boha zachovati; Vlohy, jež člověka ku mrav- nému p. a volení uzpůsobují; p. pravdivé, živé; a jakou cestou došli p. toho? Sš. 1. 8., 27., 28., 30., 32., 38., J. 261., 263. (Hý.). P. nemoci, die Diagnose. Sotva bude k p., žes upil. Sych. Potok teče bez p. D. Bez p. růsti, přibývati. D. Přijíti k poznání svého provinění. Sych. Je to o p. větší n. menší. Dch. Páté, aby se přiznal v súdě, neboť vyznání kromě soudu není takové moci, aby ten, kdož se přizná, bez dalšího p. práva byl odsúzen. CJB. 399. — P., tělesné obco- vání, die Beiwohnung. Bez p. mužského po- rodilas Krista. Výb. II. 27. 9.

243903   Poznání Svazek: 7 Strana: 0402
Poznání činné, demonstrativné (dokazné), důkazné, důkladné, habitualné, nadsmyslové, nedokonalé, nesoujemné, obdobné, podmí- něné, podružné, prorocké, skutečné, smy- slové, soujemné, účastné, umové, Hlv., me- tafysické, positivní, theoretické, ZČ. I. 1., 2., postupné od jednotlivosti k celku, od zvláštního ke všeobecnému, od výjevu k zá- konu, od pouhého názoru k ponětí věde- ckému. ZČ. I. 6. P. krásy, Vlč., sebe sama. Dk. P. 116. Již rozumem svým ku p. Boha přijíti můžeme. MH. 4. A jakž takž počne sv. Trojici poznávati, jaks myslí chytaje nějak, ale však nepopadna p-ním plným. Št. Kn. š. 25. Je o p. delší, kratší, větší, menší atd. Dch., Brt. D., Vlč, Šd.

243904   Poznáníčko Svazek: 2 Strana: 0862
Poznáníčko, a, n. Jen kdyby to bylo o p. větší (o maličko). Vz Poznání. Us. Msk.

243905   Poznanosť Svazek: 2 Strana: 0862
Poznanosť, i, f. = poznalosť, das Erkannt- sein. Ros.

243906   Poznaňský Svazek: 2 Strana: 0862
Poznaňský, Posner. Vz Poznaň.

243907   Poznaný Svazek: 2 Strana: 0862
Poznaný; -án, a, o, erkannt atd. Vz Po- znati.

243908   Poznaný Svazek: 2 Strana: 0862
Poznaný, ožehnutý. P. sukno, vlasy, ka- bát. Mor. Brt.

243909   Poznaný Svazek: 7 Strana: 0402
Poznaný = setlený, modrig. Mor. Brt. D. 301.

243910   Poznaný Svazek: 8 Strana: 0306
Poznaný = pozněný. Na mor. Slov. Brt. D. II. 370.

243911   Poznaný Svazek: 10 Strana: 0290
Poznaný = proslulý. Pel. XVI.

243912   Poznapitý Svazek: 7 Strana: 0402
Poznapitý = napilý, angetrunken. Val. Vck.

243913   Poznať Svazek: 10 Strana: 0291
Poznať = horkem zprahnouti. Val. čes. 1. X. 465.

243914   Poznatek Svazek: 2 Strana: 0862
Poznatek, tku, m., die Erkenntniss, das Erkannte. Pal. Jiní slova poslední nepova- žují za předmět p-tku spásy. Sš. L. 29. Ku povzbuzení p-tku toho v jich mysli podnět dají soudové boží. Sš. Zj. 460. (Hý). P. ze zkušenosti nabytý. Marek.

243915   Poznatek Svazek: 7 Strana: 0402
Poznatek. Pal. Rdh. I. 343., Mus. 1888. 195., Nz., Jd. 3. vd. 79. P. smyslový, du- chovní. Hlv.

243916   Poznatel Svazek: 2 Strana: 0862
Poznatel, e, m., derErkenner. Sš. II. 323.. Ms. Bel.

243917   Poznatel Svazek: 7 Strana: 0402
Poznatel. Ev. olom. Tys p. všech úmy- slóv. Pravn. 150.

243918   Poznatelně Svazek: 7 Strana: 0402
Poznatelně, kenntlich, kennbar. Bern.

243919   Poznatelnosť Svazek: 2 Strana: 0862
Poznatelnosť, i, f., die Erkennbarkeit. Kenntlichkeit. Jg.

243920   Poznatelný Svazek: 2 Strana: 0862
Poznatelný, erkennbar, kenntlich. — o kom. Co p-telno jest o Bohu, jest v nich. Sš. I. 26.

243921   Poznatelný Svazek: 7 Strana: 0402
Poznatelný. Psp., Vcb. P. svět. Pal. Rdh. I. 334. — čím. Přítomnosť zeleni li- stové v částkách rostlinných nebývá vždy zelenou barvou p-ná. SP. II. 103.

243922   Poznati Svazek: 2 Strana: 0862
Poznati, poznávati = smysly pojíti, durch die Sinne wahrnehmen, erkennen; věc si před- staviti s vědomím, že ji již viděl, znal, (wie- der) erkennen; představiti sobě něco více méně jasně, vědom sobě býti čeho, erkennen, sich vorstellen, verspüren, merken, gewahr wer- den, bemerken; představiti si věc vědomím jejích znalcův, aby ji od jiných rozeznal, er- kennen ; zkusiti, za pravé poznati, kennen lernen, prüfen; domysliti se, přesvědčení na- byti, pojíti rozumem, rozuměti, erkennen, er- sehen,einsehen, wahrnehmen, finden, sehen, begreifen; dosvědčiti, bezeugen. — se = do sebe jíti. sich ?. seine Schuld erkennen, be- kennen, in sich gehen; k sobě přijíti, sobě svědom býti, zu sich kommen, sich seiner bewusst werden. Jg. — abs. Nahlédni do své kuchyně a poznáš, čehoť se nedostává. V. — co, koho. Jeden druhého poznal. Flav. P. člověka, přítele, Us., dobrodiní, Kom., ženu, muže (tělesně = obcovati s ní n. s ním, Jemanden fleischlich beiwohnen). Br., V. Naše těla poznal. Pass. 638. Kterak se to stane, poněvadž muže nepoznávám. Sš. L. 14., 17. Což ti poznají, při tom mají ostati. Půh. II. 324. — čeho. Ten poznal strachu (neurčitou měrou; jinak pojí se s ?kkus.). — co, koho po čem: ohledal, poznal-liby šla- peje po blatě. NB. Tč. P. po chůzi, po oděvu, Jg., po hlase. D. Po heslu na vojně svoji se poznávají. Kom. Strom po ovoci, Jg., ptáka po zpěvu p. V. Ptáka poznáš po peří. 0. Po radě pána p. Smil v. 479. Jak koho rádi máme, po ztrátě poznáme. C. Berana po rounu, vlka po chodu, lišku po ocase, lva a medvěda po pazouřích poznáš. Prov. Jg. člověka po řeči poznáš. Vz Řeč. Č. — co na kom, na čem. Kdyby tak ten sedlák vstal, na svém statku by se nepoznal. Us. Sám na sobě to poznávám. Us. Poznal jsem na něm, že jest cizozemec. Har. Neb snad na tváři pozbledělé bylo p. lačnost'. Chč. P. 154. a. A že tichosť poznána muož býti ze- vnitř v obcování na obyčejích skrovných a krotkých. Chč. P. 106. b. Za germanismus sotva lze vazbu v příkladech z Chč. vyňa- tých pokládati a tím by také opravení došlo, co o té vazbě psáno v Ht. Brs. 283. a v Ht. Obr. 18. — koho, se v čem (kdy, kde): přítele v potřebě, v nouzi poznáš. Us. Po- znal se ve svém bludu. V. Poznal se ve svých vinách. Br. Nechce se v tom, že zle činí, poznati. Š. a Ž. Cožkolivěk v tom krá- deži poznali sú sě (bekennen, gestehen), to seznání moci nemá. NB. Tč. Vždyť bys mě ve vojsku nepoznala. Er. P. 106. Však ty se v tom zítra poznáš. Us. u Rychn. Pravdu v něčem p. P. něco v rozumu. Chč. 617., 618. Boha v jistých počátcích a mezech p. mohli. Duch lidský z věcí stvořených Boha ve hlavi- tých jeho vlastnostech p. může. Sš. I. 27., 28. P. v někom hlupce, bratra, lépe: p. někoho jakožto hlupce. bratra, bratrem. (Vz násle- dující vazbu: p. co, koho, se čím). Pozná jako v zrcadle všecky věci.Hus. I.42. V ničemž jeho nepoznal. GR. Zeny poznaly muže v chlipě (in coitu). BO. Působení ducha sv. poznáno býti může v následcích a skut- cích; Lidé ti v Kristu něco vyššího po- znávali; Ale i on beránka v něm poznal; V Ježíši poznává toho, o němž proroci před- pověděli. Sš. J. 50., 45., 32., 35. (Hý.). — o čem. Chce-li kdo vůli jeho učiniti, po- zná o nauce, zdali z Boha jest. Sš. J. 123. — se komu = přiznati se, eingestehen. Poznávám se tobě (confiteor). ZN. — co z čeho. Z toho poznávám. D. Z křtícího listu poznáš, kolik let mi jest. Sych. Z řeči něčí něco p. V. Z palce obra poznáme. C. Hrnec se poznává z klepání, blázen z tla- chání. Č. Výminky, pode kterými člověk Boha z přírody poznává. Sš. I. 28. — Chč. 299. — co, koho, se čím. Sám se hříšným po- znal. Pass. 302. Poznal nás svými syny. Zyg. Poznal jsem ho stvořitelem nebe i země. Jir. Anth. I. 89. P. Boha rozumem. Hus. I. 42. Přítele poznáš tím pravého, miluje-li tebe víc než co tvého. Výb. I. 846. P.' otce sy- nem. Sš. J. 13. — se s kým = seznámiti, bekannt werden. L., Kat. 1239. Nepoznati se s kým = povaditi se, in Zank gerathen. Us. — co komu kde = dosvědčiti. Mus. Úřadník paní přede pány poznal, že ten les za peníze prodán byl. Půh. Vznata poznal se jemu (přiznal). Půh. I. 202. Sám Bobeček poznal před purkmistrem, že těch peněz od něho přijíti nechtěl. BN. Tč. — na koho (dosvědčiti). Opět ten Čeněk poznal na Ka- lúcha, že jest měl Hrdibora vydati Jankovi. Pč. 21. — se k čemu. Tu mi se k nim (listóm) poznal (přiznal). Půh. II. 55. Po- zná-li se pohnaný k pečeti a slibu (přizná-li se). O. z D. — koho nad kým: Boha nad sebou p. Ms. Ps. — co při kom. Byl. - s inft. Poznává se býti vinna. Mel. o por. A tu svého knížete ležeti poznali. Háj. Všecky rozkazy pravé býti poznávám. Br. Boha na nebi býti poznává. Kom. — koho jak: od kosti, gründlich. Dch. Bych jej mohla v tvář poznati. Kat, 890. V pravdě něco p. Chč. 620. P. něco dle něčeho, lépe: po čem. Rs. Ze za průvodem pouhé přírody člověk by- tosť boží p. může. Sš. I. 28. Hned za vnuk- nutím božím poznal jej býti tím, jehož po- mazat vyslán byl; An skrze ducha sv. smysl slov oněch poznal; Poznav buď od lidí buď všemohoucností svou, že tak drahný čas se již trápí; Boha z vlastní síly dokonale a dle podstaty a bytnosti úplně poznati nikdo ne- může. Sš. J. 30., 48., 83., 94. — kdy. Co v něm vězí, za krátký čas poznáš. Č. M. 266. Vz P. co v čem, po čem. — s adv.: tělesně. BN., GR., dobře, úplně, rychle, snadně něco p. Us.

243923   Poznati Svazek: 8 Strana: 0306
Poznati. Po vás nepozná nemoci (na vás není viděti, že jste nemocen). Brt. D, II. 289.

243924   Poznati co koho Svazek: 7 Strana: 0402
Poznati co koho. P. obraz trojice sv. St. Kn. š. 25. (5.)· P. cěsty, Alx., Boha, Ev. olom., něčí jmě. Ž. kl. Jakž koho lidé poznají, tak jej za to podnes mají. Výb. I. 915. Nejtěžší věc jest sama sebe p. yv&&o ótavtóv. — po čem. Po náčiní poznáš ře- meslníka. Slez. Šd. Po ní nepozná, že je dívka. Brt. D. Veď milosť po skutciech po- znáš. Št. Kn. š. 42. P. gazdu po statku (po dobytku). Slov. — co kde. Poznal jsem to již na něm, ich hab's bei ihm schon weg. Dch. Darmo se pokoušejí v těch Galatech předky svoje poznávati. Sš. II. 3. Nepo- znáš-li toho na sobě. 1450. Mus. 1884. 242. — se. Abychom poznajíc se. Št. Kn. š. 9. Poznal a polepšil se. Dch. I poznal se, že (= přiznal se). Výb I. 614., II. 1034., Kn. rož. č. 113. I táhl jej z sucha (v mučírně), až mu ruce vyvrátil a on se nic nepoznal, i když byl pálen. Let. 372. — koho, co, se v čem (kdy). Jak bych Míninku v ta- kové dámě poznal! Vlč. Abychom Boha ve vlastnostech jeho p-li. MH. 7. Ale ty pravdy nemohou snadně v svých pravostech pořád- ných toho času poznány býti. 1512. Mus. 1883. 364. Ve svém hřieše se poznal. Pass. mus. 284. Neb často v některém by se jeden poznal (přiznal) a druhého by zapřel. Št. Kn. š. 148. (5.). — co čím. P. něco roz- umem; A druzí jsú, že proto milují Boha, že sú ho p-li písmem. Št. Kn. š. 180., 140. Něco jediným pohledem p. ZČ. I. 281. Či- chem poznáváme kuřáka, kupce, koželuha atd. Mj. 19. A žel, ni Slávu Sláv se bra- trem nepoznal. Kká. K sl. j. 224. — jak. Zcela dobře ho poznal. Mtc. 1. Ktož Boha pozná lépe, ten větší žádostí ho miluje. Št. Kn. š 36. — co zač. Jestliže to za dobré poznáš. Bart. 120. Aniž jej pán za svojeť nepozná. Sš. I. 85. Vždy sem ho za svého milého Boha poznal (uznal). Pass. mus. 432. — proč. Zrak jejich tmou jich tváří ne- poznává. Kká. K sl. j. 31. — kdy. Ostatně je vám zdrávo, že jste záhy a při nepatrné příčině p-li, kam.... Sá. — co od čeho. A včil už nepozná panenky od ženy. Brt. N. p. I. 15.

243925   Poznati se v čem Svazek: 9 Strana: 0459
Poznati se v čem. Poznávati se v dluhu (znáti se ? němu). Kn. rožm. čl 113

243926   Poznatka Svazek: 2 Strana: 0863
Poznatka, y, f., die Gnosis. D.

243927   Poznatkosloví Svazek: 9 Strana: 0246
Poznatkosloví, u., noetika, Erkennungs- lehre Dk. Paed. 16.

243928   Poznatkoslovný Svazek: 8 Strana: 0306
Poznatkoslovný. P. otázka. Vstnk. IV. 52.

243929   Poznatkový Svazek: 8 Strana: 0306
Poznatkový, Erkenntniss-. Mark. (Krok. 1896. 11.).

243930   Poznatkozpyt Svazek: 2 Strana: 0863
Poznatkozpyt, u, m., die Metaphysik. Sm.

243931   Poznatkozpytec Svazek: 2 Strana: 0863
Poznatkozpytec, tce, m., der Metaphy- siker. Šm.

243932   Poznatkozpytný Svazek: 2 Strana: 0863
Poznatkozpytný, metaphysisch. Šm.

243933   Pozňatý Svazek: 7 Strana: 0403
Pozňatý = spálený, trochu ohořelý. Na Vsacku. Vck. Cf. Pozněti.

243934   Poznavací Svazek: 2 Strana: 0863
Poznavací, Erkenntniss-. P. síla, Erkennt- nisskraft, p. mohutnosť, Erkenntnissvermö- gen. Hš.

243935   Poznávací Svazek: 7 Strana: 0403
Poznávací činnosť, Hlv., důvod, Dk., mohutnosť. Jg. Slnosť. 31., Mus. 1888. 195.

243936   Poznavač, poznavatel Svazek: 2 Strana: 0863
Poznavač, poznavatel, e, m., poznatel, der Erkenner. Skrytých věcí p. Ben. V.

243937   Poznavačnosť Svazek: 2 Strana: 0863
Poznavačnosť, poznávajicnosť, i, f., po- znavací mohutnosť, das Erkenntnissvermögen Měst. bož. V. 21., Mus., Mark.

243938   Poznavadlný Svazek: 2 Strana: 0863
Poznavadlný, poznatelný, erkennbar. P. pře. CJB. 387.

243939   Poznávajicnosť Svazek: 7 Strana: 0403
Poznávajicnosť, i, f., das Erkenntniss- vermögen. Pal. Rdh. I. 316., 337. a j. Vz násl.

243940   Poznavájicnosť Svazek: 10 Strana: 0291
Poznavájicnosť, i, f., vz Pochopnosť.

243941   Poznávání Svazek: 2 Strana: 0863
Poznávání, n.. das Erkennen. Vz Poznání. — P., obcování s ženou, der Beischlaf. Sal.

243942   Poznavatel Svazek: 2 Strana: 0863
Poznavatel, e, m. = poznavač. Jg.

243943   Poznavatel Svazek: 10 Strana: 0291
Poznavatel věci. Stará glossa. List. fil. 1901. 443.

243944   Poznavatelkyně Svazek: 2 Strana: 0863
Poznavatelkyně, ě, f., die Erkennerin.

243945   Poznavatelný Svazek: 2 Strana: 0863
Poznavatelný, poznatelný, erkennbar. Us.

243946   Poznávavosť Svazek: 2 Strana: 0863
Poznávavosť, i, f., das Erkenntnissver- mögen. Rk.

243947   Poznávavosť Svazek: 7 Strana: 0403
Poznávavosť. Vch. Ar. II. 94. P. = mohutnosť poznávací. P. smyslná či nižší, nadsmyslná či vyšší. Pdl. exc. P. lidská. Lindner.

243948   Poznávavý Svazek: 9 Strana: 0459
Poznávavý. Klc. v Mus. 1843. 340.

243949   Poznavce Svazek: 2 Strana: 0864
Poznavce, e, m. = poznavač.

243950   Poznavlékati Svazek: 2 Strana: 0864
Poznavlékati, nach u. nach einfädeln. Vz Poz-.

243951   Poznavypožčávati Svazek: 7 Strana: 0403
Poznavypožčávati si peněz, ausleihen. Mor. Brt. D.

243952   Poznechutiti se Svazek: 2 Strana: 0864
Poznechutiti se, il, cení, anekeln, ekel- haft werden. — se komu. Ta věc se mi poznechutila.

243953   Poznější Svazek: 2 Strana: 0864
Poznější = špatnější, schlechter. P. mouka, obilí. Mor. Brt.

243954   Poznenáhla, poznenáhlu, chyb Svazek: 2 Strana: 0864
Poznenáhla, poznenáhlu, chyb. prý m.: ponenáhlu, znenáhla, pomálu, pomalu, ge- mach, sachte, allmählig. Ale Jg. praví: po- znenáhla, lépe: poznenáhlu, tedy toto slovo jest dobré (poznenáhlu) a užívali ho V., Kom. J. 809., Byl.; poznenáhla nalézá se v Pref. a Tab. diet. Cf. Pozdaleku, Zlob., poznovu. Vz Předložka. Brs. 132. nezavrhuje slova poznenáhla, ale přece myslí, že dostačí buď znenáhla anebo ponenáhlu(nikoli: ponenáhla). Poznenáhlu padati, jíti. V., Kom. Nenáhlý náhlého předstihá, poznenáhlu tedy. Kom. J. 809.

243955   Poznenáhlosť Svazek: 8 Strana: 0306
Poznenáhlosť, i, f. Všude vládne jen p. Am. Orb. 102.

243956   Poznenáhlu Svazek: 7 Strana: 0403
Poznenáhlu svú múdrosť ukazováše. Hus II. 33.

243957   Poznenáhlý Svazek: 2 Strana: 0864
Poznenáhlý, allmählig. P. zosazování se Slovanů v uprázdněných sídlech. Šf. Strž. I. 423.

243958   Pozněný Svazek: 8 Strana: 0306
Pozněný = popálený, oškvrklý). P. kabát, Brt. D. II. 370. Cf. Pozňaný (3. dod.), Pozněti (3. dod.). ;

243959   Pozněti Svazek: 2 Strana: 0864
Pozněti, přihořeti, přižehnouti, zahořeti, ohořeti, anbrennen. — abs. Nesedej tak blízko ke kamnům, k samým kamnům, ať nepozníš!—si co. Kabát, šaty. Us. na mor. Drahansku. Hý.

243960   Pozněti Svazek: 8 Strana: 0306
Pozněti. Komu péro (na koláči v peci) poznělo (ohořelo). Vck. Val. I. 53. Cf. Pozněný (3. dod.)

243961   Pozní Svazek: 2 Strana: 0864
Pozní, m.: pozdní. Vz Pozdní.

243962   Pózník Svazek: 8 Strana: 0306
Pózník, u, m., vz Táhlo (3. dod.).

243963   Poznikati Svazek: 7 Strana: 0403
Poznikati, nach einander verschwinden. Šm.

243964   Pozniknouti Svazek: 10 Strana: 0654
Pozniknouti. Když křásty (zelí) po- zniknou (poodrostou). Hoš Pol II. 56

243965   Pozniti Svazek: 7 Strana: 0403
Pozniti, vz Pozditi.

243966   Pozníti kde Svazek: 7 Strana: 0403
Pozníti kde. Zvonec na hrdle pozněl (zazněl) Výb. II. 948. Cf. Ščedrák (dod).

243967   Pózno Svazek: 7 Strana: 0403
Pózno přichodí robotník domu (pozdě). Slez. Tč.

243968   Poznov Svazek: 7 Strana: 0403
Poznov = znovu. Mor. Brt. D. 175., Vck.

243969   Poznovu Svazek: 2 Strana: 0864
Poznovu, von neuem, neuerdings. Lom., Dch.

243970   Pozobač Svazek: 2 Strana: 0864
Pozobač, e, m., der Aufschnäbler. L.

243971   Pozobaný Svazek: 2 Strana: 0864
Pozobaný; -án, a, o, aufgepickt; aufge- gessen, aufgefressen. P. zrna, víno (v hroz- nech). — P., dolíčkovatý od neštovic, blatter- narbig. D.

243972   Pozobati Svazek: 2 Strana: 0864
Pozobati, -bám a bu, aufschnäbeln, auf- fressen (von Vögeln);pojísti, aufessen, schna- buliren. — co. Ptáci všechen hrách pozo- bali. V. Všecko pozobali = snědli. Ros.

243973   Pozobati čeho Svazek: 7 Strana: 0403
Pozobati čeho. Sv. Germanus najprve popela p-bal a potom ječného chleba po- jedl. Pass. mus. 385.

243974   Pozobháněti Svazek: 7 Strana: 0403
Pozobháněti, umlaufen. Všechny kupce p-ňali a nic nedostali. Laš. Tč.

243975   Pozobhlídati Svazek: 7 Strana: 0403
Pozobhlídati, besehen. Všecky věci p-li a nic nekoupili. Laš. Tč.

243976   Pozobhrýzti Svazek: 7 Strana: 0403
Pozobhrýzti, alles umnagen. Krávy vše- cky hlávky p-ly. Laš. Tč.

243977   Pozobchoditi Svazek: 2 Strana: 0864
Pozobchoditi, vz Poz-.

243978   Pozobchoditi Svazek: 7 Strana: 0403
Pozobchoditi = obejíti. Když všecky p-dil. Mor. Tč., Brt., Sš. P. 551. P. pole. Brt. D.

243979   Pozobíhati Svazek: 7 Strana: 0403
Pozobíhati = obejíti. Všecky hospody p-li. Laš. Tč.

243980   Pozobímať Svazek: 7 Strana: 0403
Pozobímať koho, genugsam umarmen. Brt. N. p. I. 270.

243981   Pozobírati Svazek: 7 Strana: 0403
Pozobírati = obrati, ganz abnehmen. Všecko ovoce se stromů p-li. Laš. Té.

243982   Pozobjímati Svazek: 7 Strana: 0403
Pozobjímati, vz Pozobímati. Laš. Tč.

243983   Pozobjížděti Svazek: 7 Strana: 0403
Pozobjížděti, zu allen der Reihe nach fahren. Všecky doktory sme p-li. Laš. Tč., Brt. D.

243984   Pozoblámati Svazek: 7 Strana: 0403
Pozoblámati, nacheinander alles abbre- chen. Tč.

243985   Pozobléhati Svazek: 7 Strana: 0403
Pozobléhati, nach einander belagern. Nepřátelé všechna města p-li. Laš. Tč.

243986   Pozoblétati Svazek: 7 Strana: 0403
Pozoblétati, nacheinander alles belaufen. Celou dědinu p-la. Tč.

243987   Pozoblupovati Svazek: 7 Strana: 0403
Pozoblupovati, nacheinander alles ab- schälen. Tč.

243988   Pozobouzeti Svazek: 2 Strana: 0864
Pozobouzeti, el, ení, nach einander auf- wecken. Jg.

243989   Pozobraceti Svazek: 7 Strana: 0403
Pozobraceti, nacheinander alles umdre- hen. Všechny mapy pozobrátili. Tč.

243990   Pozobroubiti Svazek: 7 Strana: 0403
Pozobroubiti, nacheinander alles ein- säumen. Mtl.

243991   Pozobřezati Svazek: 7 Strana: 0403
Pozobřezati, nacheinander alles abschnei- den. Tč.

243992   Pozobsíti Svazek: 7 Strana: 0403
Pozobsíti, nacheinander alles besäen. Tč.

243993   Pozobsýlati Svazek: 7 Strana: 0403
Pozobsýlati, nacheinander alles beschik- ken. Tč.

243994   Pozobtulati co Svazek: 10 Strana: 0291
Pozobtulati co = zulíbati. Val. Nár. sbor. VIII. 87.

243995   Pozobýžďat Svazek: 10 Strana: 0654
Pozobýžďat = pozobjížděti. Vz Po- břežní zde.

243996   Pozobžínati Svazek: 7 Strana: 0403
Pozobžínati, nacheinander alles beschnei- den. Všecky vršky p-ly. Tč.

243997   Pozobžírati Svazek: 7 Strana: 0403
Pozobžírati, nacheinander alles abfres- sen. Tč.

243998   Pozočiti Svazek: 2 Strana: 0864
Pozočiti, il, en, ení, erblicken. Jg.

243999   Pozodbírati Svazek: 7 Strana: 0403
Pozodbírati, nacheinander alles abneh- nem. Všecky noviny p-ral. Tč.

244000   Pozodčesati sa s čím Svazek: 10 Strana: 0291
Pozodčesati sa s čím. Haluze sa s o vocem p-sávaly (trhaly tam, kde vyrůstají z kmene). Val. Čes. 1. X. 468.