266001   Přistřihnouti Svazek: 2 Strana: 1096
Přistřihnouti, nul, ut, utí; pHstnci, střihu, střihl, žen, ení; přistřihati, přistří- hati, přistřihovati, více stříhati, mehr schnei- den, dazu schneiden, zuschneiden, zustutzen, verschneiden; lháti, aufschneiden. Jg. — abs. Ten přistřihuje (lže). Ros. — co komu (čím): vlasy ostrými nůžkami. Někomu ka- bát p. Sych. P. koni ocas, anglisiren. Čsk. Ptáku křídla p. Deh. — co jak: šat dle nového kroje. Sych. — komu co nač: sukno na kabát. Přistřihli mu na kabát (ošoustli ho, namazali ho dřevěným olejem, haben ihn tüchtig angeschmiert). Šm. — si (šrůtku při něčem míti, zisk, sein Schnitt- chen bei etwas haben). D.

266002   Přistřihnouti. — co jak. Na Svazek: 7 Strana: 0486
Přistřihnouti. — co jak. Na svůj vkus p-hl pravidla. Čch. — co odkud. Co ze svého p-hl (přidal k těm zprávám). Šf. III. 52.

266003   Přistříknouti Svazek: 2 Strana: 1096
Přistříknouti, knul a kl, ut, utí, při- stříkati, přistřikovati, hinzu-, zuspritzen. Ros. — co čím.

266004   Přistříknutí Svazek: 2 Strana: 1096
Přistříknutí, přistříkání, přistřikování, n., das Zuspritzen, die Zuspritzung. Jg.

266005   Přistřílený Svazek: 2 Strana: 1096
Přistřílený; -en, a, o. P. zbraň, einge- schossen. Dch.

266006   Přistříti Svazek: 2 Strana: 1096
Přistříti, stru, střel, střen a střín (na Slov. střet), stření (slov. střetí); přistírati, přistírávati, zastříti, přikryti, zu-, über-, bedecken, verhüllen. — co čím: obličej rouškou, D., stolici kobercem, Háj., stůl ubrusem, Kom., koně houní. Kom. Tím své bludy přistírá. Br. Něčí rozum řečí p. Kat. 1795. P. něco pavlakú. Dal. 153.

266007   Přistřižení Svazek: 2 Strana: 1096
Přistřižení, n., der Schnitt, Zuschnitt. Us. Rk. Vz Přístřih.

266008   Přistřižený Svazek: 2 Strana: 1096
Přistřižený; -en, a, o, zugeschnitten. — co: vlasy. Němc.

266009   Přistřižený Svazek: 7 Strana: 0486
Přistřižený. co — Němc. vynech. —jak. Papír hlínovitě p. ZČ. Slova po řecku p-ná. Sš. Sk. 225. Stromy pěkně do kulata p-né. Sá

266010   Přistuditi Svazek: 2 Strana: 1097
Přistuditi, přistúzeti, přistupovati, ein wenig o. mehr abkühlen. — P. = zoskliviti. Št. N. 268.

266011   Přistudlý Svazek: 2 Strana: 1097
Přistudlý, etwas kalt. P. polívka. Na Ostrav. Té.

266012   Přistudnouti Svazek: 2 Strana: 1097
Přistudnouti, dnul a dl, uti, kalt wer- den. — kdy. Už trochu p-dlo po tom dešti. Na Ostrav. Tč.

266013   Přístup Svazek: 2 Strana: 1097
Přístup, u, m., přistoupení, též cesta, vchod, das Zutreten, der Zu-, Antritt, der Zu-, Eingang. P. někomu k někomu n. ně- kam zjednati n. způsobiti. V. Volný p. do vlasti vyhnancům povoliti; volný p. k ně- komu míti; p. někomu k někomu zabrá- niti. Sych. Z síně do jiných pokojů p. jest. Kom. Nemohli jsú pro psy k němu p-pu jměti, aby jej byli vybili. NB. Tč. Zem vy- dává prostředky k živobytí p-pem pilnosti člověka (přistoupí-li pilnosť). Us. u Solnice. Jím (Kristem) toliko p. k otci máme. Sš. I. 23. Cesty a p-pu k nám hledal. Čr. Způsobil jim p. a slyšení u krále. Čr. Snadný byl p. Ferdinandovi k obdržení království uher- ského. Bart. K nám zlostníkům p-pu nedej. Kom. Má vždy volný p. (otevřené dvéře). D. Tudy ke zdem městským p. jest otevřen. Kom. Do města není p-u. Har. P. k městu trním zatarasován jest. Kram. Volný p. k ně- čemu učiniti. Br. Za p. prositi; má p. ke dvoru. Šm. — P. i odstup mořský (přítok i odtok, Ebbe u. Fluth). L. — P. k řeči, ke kázání (počátek), k mluvení (předmluva), der Eingang. V. Směšný se činí, kdo v pří- stupu atd. slovný jest. Kom. — P., příleži- tost, die Gelegenheit. Času a p-u hledal. Ben. V. P. z něčeho bráti. Nz. Snadnější nežli prve p. k jednání přátelskému se uka- zoval. Bart. — P., okolnosť, der Umstand. Brikc. — P., sedum acre, der Mauerpfeffer. Na Ostrav. Tč.

266014   Přístup Svazek: 7 Strana: 0486
Přístup, der Eingang, die Einleitung. P. díla. Šf. Strž I. 51.

266015   Přístup Svazek: 9 Strana: 0258
Přístup, u, m. = posed černý), bryonia dioica. Slez. Čes. 1. IX. 340. Sr. Koltunový.

266016   Přístupa Svazek: 9 Strana: 0258
Přístupa, y, f. = přístup. Hus II. 88. a j.

266017   Přístupa Svazek: 10 Strana: 0307
Přístupa, y, f., opportunitas. Mam. A. 30b. Nenie (ke skutku) p-py. Hus. Post. 42a.

266018   Přístupce, přistupitel Svazek: 2 Strana: 1097
Přístupce, přistupitel, e, m., der ffin- zutreter. Jg.

266019   Přístupčí Svazek: 7 Strana: 0486
Přístupčí, ího, m., Accessist, m Rk.

266020   Přístupek Svazek: 7 Strana: 0486
Přístupek, die Rampe. Dch. — P-ky = přiženěnÍ se. Slov. Koll. Zp. II. 508. Na p-ky ísť = do statku se přiženiti. Phl'd. III 3. 253. Chudobný som, pôjdem na p-ky. Sl. spv. II. 213. Jej muž bol pri nej na p-koch. N. Hlsk. XII. 103. Vz Přistač (dod.).

266021   Přístupek Svazek: 9 Strana: 0258
Přístupek, vz předcház. Pochop.

266022   Přistúpi Svazek: 2 Strana: 1097
Přistúpi, zastr. = přistoupil. Kat.

266023   Přistúpista Svazek: 2 Strana: 1097
Přistúpista, dual = přistoupili. Kat.

266024   Přistupitelnosť, přístupnosť Svazek: 2 Strana: 1097
Přistupitelnosť, přístupnosť, i, f., die Zugänglichkeit, Höflichkeit. V.

266025   Přistupitelný Svazek: 7 Strana: 0486
Přistupitelný. Časem p-ným (vhodným) to jsme před se vzeli. Krnd. 137. — čemu jak. Vše, co pozorujeme, jest buď přímo neb nepřímo našim smyslům p-pno. ZČ. I. 7. — odkud. Ze dvou stran p. Us. — komu čím. Spis všem formou p-ný. Mus. — k čemu. Ještoj' p-no k tomu úmyslu. Št. Kn. š. 1. Ještě nebyla k tomu divu p-ná hodina. Hus II. 35.

266026   Přistupitelný, přístupný Svazek: 2 Strana: 1097
Přistupitelný, přístupný, k němuž při- stoupiti lze, zugänglich. Přístupná místa. Ros. Kdežby každému volno a přístupno bylo. Br. Obojí to čtení velmi p-no jest. Sš. J. 180. — čemu, komu. Mluva ta Páně mohla fariseům dosti p-na býti; Věci nedosti komu posud p-né Sš. J. 170., Sk. 76. Každému jest p-ný. Šm. Dojmům p., für Eindrücke offen. Dch. Cizí jazyky mají se mládeži uči- niti přístupnými, šp. prý m.: má se učiniti, aby mládež mohla se učiti cizím jazykům, ale i v přeneseném smyslu lze onu a po- dobné frase připustiti. — pro koho. Ta všechna slova p-na dosti pro toho, jemuž světlo v Kristu svítí. Sš. Sk. 104. (Hý.). — Přístupný člověk = vlídný, přívětivý, zu- gänglich, höflich. Kom. Buď: přístupného mluvení. St. skl. — Přístupná řeč, die An- trittsrede. D.

266027   Přístupné Svazek: 2 Strana: 1097
Přístupné, ého, n., plat toho, kdo k cechu za mistra přistupoval, das Eintrittsgeld. Gl. 275.

266028   Přístupně Svazek: 7 Strana: 0486
Přístupně = vlídně. Protož ne p., ale vážně a k naučení řekl jest. Hus II. 35.

266029   Přístupné Svazek: 8 Strana: 0320
Přístupné, ého, n. P. do cechu dáti. Arch. XIV. 443.

266030   Přístupně Svazek: 9 Strana: 0258
Přístupně. Aby p. ty strany složeny byly. Št. Bes. 16.

266031   Přístupník Svazek: 2 Strana: 1097
Přístupník, a, m., der Accessist. — P., pomocník žalobníkův. Vus.

266032   Přístupnosť Svazek: 2 Strana: 1097
Přístupnosť, i, f., die Zugänglichkeit, Höflichkeit, Herablassung. Šm.

266033   Přístupnosť Svazek: 7 Strana: 0486
Přístupnosť. Veřejná p. knih gruntov- ních. Kzl. 215.

266034   Přístupný Svazek: 2 Strana: 1097
Přístupný, vz Přistupitelný. - P., shodný, zastr. Jir.

266035   Přístupný Svazek: 9 Strana: 0459
Přístupný = příhodný čas. Ezop. 24. 5., 367. 7.

266036   Přistupovati Svazek: 2 Strana: 1097
Přistupovati, vz Přistoupiti.

266037   Přístva Svazek: 2 Strana: 1097
Přístva, y, f. = přástva. Na Mor.

266038   Přístva Svazek: 7 Strana: 0486
Přístva, vz Přástka. Sš. P. 767.

266039   Přistvořeně Svazek: 2 Strana: 1097
Přistvořeně, anerschaffenerweise. Jg.

266040   Přistvoření Svazek: 2 Strana: 1097
Přistvoření, n., die Anerschaffung. Šm. Vz Přistvořiti.

266041   Přistvořenosť Svazek: 2 Strana: 1097
Přistvořenosť, i, f., přirozenosť, das An- erschafťensein. Jg.

266042   Přistvořený Svazek: 2 Strana: 1097
Přistvořený ; přistvořen, a, o, anerschaf- fen, angeboren. P. právo (přirozené), V., láska, Plác, moudrosť, Byl., dar (čistota panenská). Kom. Přistvořené míti něco. V. — od čeho. Moc od přirození přistvořená. V. -- čemu: moc té věci přistvořená. Br. — Jg. — z čeho. P-na je krásná Evička z lepší polovice jeho srdce. Kos. Ol. I. 298.

266043   Přistvořiti Svazek: 2 Strana: 1097
Přistvořiti, il, en, ení; přistvořovati = více stvořiti, noch dazu schaffen ; přidělati, noch dazu machen; tvoře tvoru moc jistou dáti, an-, erschaffen. Jg. — komu co, čeho. Bůh všem tvorům přistvořil obzvláštní moci. Ros. Bylinkám moc hojitelnou přistvořil. Br. — koho čím = přičiniti něco pomlu- vačně. Potom o ní nic dobrého nepovědí, ale něčímť ji i přístvoří. Št. — se k čemu. Tak se k tomu jen ňáko přistvoř (dej se do toho). V Kunv. Msk.

266044   Přístydlivý Svazek: 2 Strana: 1097
Přístydlivý, ein wenig verschämt. Us.

266045   Přistydnouti Svazek: 2 Strana: 1097
Přistydnouti, sich ein wenig verkühlen, erkälten. Rk.

266046   Přistyk Svazek: 7 Strana: 0486
Přistyk. No p-k (= no věru), to's měla co povídať. U St. Jič. Brt D. '/57

266047   Přistysknouti Svazek: 8 Strana: 0572
Přistysknouti. Přistyskuje se jim (žoldné- řům), že tak na hotové, kromě té stravy a obleku, mají ležeti. Arch. XV. 80.

266048   Přistyskovati Svazek: 2 Strana: 1097
Přistyskovati, vz Přistesknouti.

266049   Přisuć Svazek: 10 Strana: 0656
Přisuć, suju = přisypati, přidati. Vz Brt. Sl.

266050   Přísud Svazek: 2 Strana: 1097
Přísud, u, m., přisouzení, die Zuerkennung des Rechtes. P., die Entscheidung, der Aus- spruch, Spruch, gerichtliches Urtheil. Půhon a p. panský. Boč. e ms. 1489. Co se stalo p-dóv před tímto sněmem, to jdi před se. Půh. I. 209. Má naň svuoj přísud dáti. Půh. I. 199.. 259., 308.. 387., II. 58. Nemá p-du na něho vzíti; Prosil p-du; Dal svůj p. proti Bohušovi; Přijel na druhý sněm i dal naň p. na 20 hř. Půh. I. 210., 266., II. 12., 530. — P., pří- sudné, die Taxe, welche der Kläger, wenn er den Process gewann, zahlte. Komu pře přiřknuta jest, dal přisud n. přísudné. Půh. Gl. 436. Dal svój p. na svój póhon podlé nálezu panského; Dal nám svój p. před úředníky na své právo. Na úřadě kázali jsme p. vymazati paní Elšky. Půh. II. 492., 521.

266051   Přísud Svazek: 7 Strana: 0486
Přísud. Cf. Kn. drn. LVI. Angel vezma p. od něho rozetne tě (accepta sententia scindet te). Ev. olom. 122.

266052   Přísud Svazek: 8 Strana: 0572
Přísud. O p-du v starší době cf. Kn. drn. LVI.

266053   Přísudek Svazek: 2 Strana: 1098
Přísudek, dku, m., přisouzení, přirčení. — P. = rozsudek, jímž uloženo jest vedení jistého způsobu průvodů, po jehož pro- vedení teprv nález konečný vydán bývá. Vz S. N. Zuerkennung, f., gerichtliches Ur- theil, n., Ausspruch, m., Ros. Právním přísud- kem mám za vyhranou. Sych. Jak zní právní p.? Sych. Za spravedlivé uvážení a p. žá- dati. Smrž. P. trestu, pokuty. Zříz. z. Tehdy bude moci od toho soudu, před kterýmž mu se p. stal, list zatykací naň vzíti. Zř. F. I. C. 30. P. se dál na něm. Tov. — P. v theo- logii = příznak, přídatek, též vlastnosť aneb dokonalosť (boží) die Eigenschaft, Vollkom- menheit, das Merkmal, attributum. MH. 6. Vz Vlastnosť. Pavel Kristovi božské p-dky přičítá; Obor vlastností p-dky kladnými rozšířiti; Tolikými p-dky již byl Jan oja- snil veliký skutek lásky a pokory Páně. Sš. I. 99., II. 315., L. 213. (Hý.). — P., v mluv- nici, das Prädikat, praedicatum. Někteří filolo- gové činí rozdíl mezi přísudkem a výrokem pravíce ku př.: Výrok skládá se ze dvou částí, z přísudku a ze spony. Bůh (podmět) je (spona) milosrdný (přísudek); je milo- srdný (výrok). Žák (podmět) píše (výrok, v němž jest e sponou a kmen slovesa pis přísudkem). Km. nový běh II. 150. A Gb. v Listech filolog. II. 126. píše: Holým výra- zem přísudku je vždy sloveso, pokládáme-li i ve větách jako jest Bůh jest věčný, jest za vlastní přísudek a věčný za jeho doplněk. Ostatně vz Výrok.

266054   Přísudek Svazek: 7 Strana: 0487
Přísudek = rozsudek. A že se to ne- stalo (že svědkův osobně nepostavil), žádá spravedlivého p-dku své pře (aby mu byla přiřčena). Arch. VIII. 415 Cf. Arch. VIII. 397. — P. v mluv. P. věty vyjadřuje se buď slovesem, buď jménem se sponou býti, p. slovesný, p. jmenný. Ndr. Vz Shoda.

266055   Přísudek Svazek: 7 Strana: 1370
Přísudek = rozsudek. P. na něco uči- niti. Arch. X. 133. — P. věty. Vz Gb. Ml. II. 1., 9.

266056   Přísudek Svazek: 9 Strana: 0258
Přísudek věty na Císařovsku. Vz Mtc. 1899. 35.

266057   Přísudek Svazek: 10 Strana: 0307
Přísudek. O větném přísudku na Domažl. Vz Kbrl. Džl. 18.

266058   Přísudí Svazek: 2 Strana: 1098
Přísudí, ího, m., ämtlicher Beistand.

266059   Přisuditelný Svazek: 7 Strana: 0487
Přisuditelný, praedicabilis. Nz.

266060   Přísudkový Svazek: 2 Strana: 1098
Přísudkový, Prädikats-. P. dativ, vz Dativ (I. 214. a).; infinitiv, vz Infinitiv (I. 57. 5. b); přechodník, vz Transgressiv ; příčestí, vz Příčestí (II. 1010).

266061   Přísudkový Svazek: 7 Strana: 0487
Přísudkový doplněk. Mus. 1880. 321.

266062   Přísudně Svazek: 2 Strana: 1098
Přísudně, příčetně, zurechnungs- o. im- putationsweise. Státi se p. hříšníkem. Sš. I. 37.

266063   Přísudné Svazek: 2 Strana: 1098
Přísudné, ého, n., vz Přísud, Památné.

266064   Přísudnosť Svazek: 7 Strana: 0487
Přísudnosť, i, f. = příčetnosť, die Zu- rechnungsfähigkeit.

266065   Přísudný Svazek: 7 Strana: 0487
Přísudný = příčetný, zurechnungsfähig. Bkř.

266066   Přísuědý Svazek: 2 Strana: 1088
Přísuědý, bräunlich. P. vlasy. Us. Tč. — Ros.

266067   Přísucha Svazek: 2 Strana: 1098
Přísucha, y, f., mrť shnilá (nemoc), der trockene Brand; odhnětěnina sedlem n, cho- moutem, der Brandfleck. Ja.

266068   Přísucha Svazek: 7 Strana: 0487
Přísucha = suchá sněť, sphacelus. Nz. lk., Křž. Por. 37. — P. u pernik., die ge- röstete Kornkleie. Šp.

266069   Přísuchovatý Svazek: 7 Strana: 0487
Přísuchovatý, sphacelös. Nz. lk.

266070   Přísuchý Svazek: 2 Strana: 1098
Přísuchý, etwas trocken.

266071   Přísuk Svazek: 2 Strana: 1098
Přísuk, u, m., přisoukání, v tkadlcovství. Vz Návod. Das Anknüpfen, Andrehen.

266072   Přisukovač Svazek: 2 Strana: 1098
Přisukovač, e, m., v tkadlc, der An- dreher. Us.

266073   Přisukovačka Svazek: 2 Strana: 1098
Přisukovačka, y, f., v tkadlcov., die Andreherin. Us.

266074   Přisukovačka Svazek: 7 Strana: 0487
Přisukovačka, y, f., Andreherin, f. Rk.

266075   Přisukovatel Svazek: 2 Strana: 1098
Přisukovatel, e, m. = přisukovač.

266076   Přisukovati Svazek: 2 Strana: 1098
Přisukovati, vz Přisoukati, Tkadlcovství.

266077   Přísun Svazek: 10 Strana: 0307
Přísun, u, m. = přisunutí, v tělocv. Rgl.

266078   Přísunně Svazek: 2 Strana: 1098
Přísunně choditi, gehen mit Nachstellen. Km. (A. Kučera).

266079   Přísunný Svazek: 2 Strana: 1098
Přísunný chod, der Nachstellgang, v tě- locv. P. krok. Km.

266080   Přisunouti Svazek: 2 Strana: 1098
Přisunouti, přisouvati, zuschieben, an- hängen, neigen; se, angeschoben kommen. Šm. — co, se kam. Přisunuchu se (naklo- nili se) k němu dva nebo třie panošie, k nimžto on vece. Bj.

266081   Přisunutý Svazek: 2 Strana: 1098
Přisunutý, zugeschoben, angehängt. A starý onen přípisek na konci předešlé kapi- toly p. nám ukazuje, že . . . Sš. J. 158.

266082   Přisupěti Svazek: 8 Strana: 0320
Přisupěti = supě přiběhnouti. V tom p-pěl dav koní sem. Len. 35.

266083   Přisupěti Svazek: 10 Strana: 0307
Přisupěti. Vlak p-pěl (supě přijel). Zl. Pr. XXI. 350.

266084   Přisurovělosť Svazek: 10 Strana: 0307
Přisurovělosť, i, f. Mysleme si ho zba- vena té p-sti. Hlk. IX. 88.

266085   Přisurovělý Svazek: 10 Strana: 0307
Přisurovělý = poněkud surový. Hlk. X. 295

266086   Přísurový Svazek: 2 Strana: 1098
Přísurový, etwas streng, hart, roh. Jg.

266087   Přísušek Svazek: 2 Strana: 1098
Přísušek, šku, m., ein trockenes Wetter. Rk.

266088   Přísušek Svazek: 7 Strana: 0487
Přísušek. Také v lidu.

266089   Přisušený Svazek: 7 Strana: 0487
Přisušený; -en, a, o, ein wenig geröstet. — P. Zabil krávu p-nú. Slez. Šd. Vz Při- sušilka (dod.).

266090   Přisušilka Svazek: 7 Strana: 0487
Přisušilka, y, f. = kráva, která přisu- šila, dojili přestala nejsouc stelnou. Slez. Šd.

266091   Přisušiti Svazek: 2 Strana: 1098
Přisušiti, il, en, ení; přisušovati, při- soušeti, el, en, ení; ještě více sušiti, noch dazu dörren, trocknen, rösten; sušením při- pojiti, antrocknen. Jg. — co. Přisuš někte- rou topinku. Ros. — čeho : hrušek. Vz Při- brati, Při-. — se komu k čemu. Přisušila se mu košile k tělu, k ráně. Us. — abs., na Slov. = mléko ztratiti. Chůva (dojka), kráva přisušila. Leška. — P., Jemanden einen Schlag versetzen. U Místku. Mtl.

266092   Přisušiti Svazek: 7 Strana: 0487
Přisušiti = mléko ztratiti. Také val. a slez. Šd. Vz Přisušilka (dod ).

266093   Přísuť Svazek: 7 Strana: 0487
Přísuť, i, f. = přisutí. Nz.

266094   Přisutí Svazek: 2 Strana: 1098
Přisutí, n., die Zustreuung. Jg.

266095   Přisutí Svazek: 7 Strana: 0487
Přisutí, přísuť, epithesis, paragoge, die Verlängerung eines Wortes, naittier statt mitti. Nz.

266096   Přisúti, vz Přisouti Svazek: 10 Strana: 0307
Přisúti, vz Přisouti.

266097   Přisutý Svazek: 2 Strana: 1098
Přisutý; -ut, a, o, zugestreut. Jg.

266098   Přisutý čím Svazek: 7 Strana: 0487
Přisutý čím. Moja milá černú hlinkú p-ta. Sš. P. 93.

266099   Přísuvka Svazek: 2 Strana: 1098
Přísuvka, vz Přisouvání. Leč ta libovolná p. nelíbí se jiným. Sš. II. 241.

266100   Přísuvný Svazek: 2 Strana: 1098
Přísuvný, pohyblivý, Einschalte-. Pří- suvné e. Mus.

266101   Přisuzovati Svazek: 2 Strana: 1081
Přisuzovati, vz Přisaditi.

266102   Přisuzovati Svazek: 2 Strana: 1098
Přisuzovati, vz Přisouditi.

266103   Přisuzující Svazek: 2 Strana: 1098
Přisuzující listina, šp. m.: listina ode- vzdavací. Bs. Vz Přisouditi.

266104   Přisvadlý. P Svazek: 10 Strana: 0307
Přisvadlý. P. líce. Modl. 55a.

266105   Přisvadnouti Svazek: 2 Strana: 1098
Přisvadnouti, zastr. přisvědnouti, dnul a dl, utí, ein wenig verwelken. — čím. Kvě- tiny horkem přisvadly.

266106   Přisvadnouti Svazek: 7 Strana: 0487
Přisvadnouti, adhaerere. — kam komu. Kůže mu k kostem přisvadne. Ezp. 2138. Přisvědni jazyk můj k dásňóm mým. Ž. kl. 136. 6.

266107   Přisvájeti Svazek: 2 Strana: 1098
Přisvájeti, vz Přisvojiti.

266108   Přísvalný Svazek: 7 Strana: 0487
Přísvalný, paramusculär.

266109   Přísvazečnatý Svazek: 2 Strana: 1098
Přísvazečnatý, subfasciculatus. P. list. Rostl.

266110   Přísvěc Svazek: 7 Strana: 1370
Přísvěc = drobná suchá polínka tvrdá, kterými se topí u peci, když se pekou ko- láče. Lib. NZ. I. 546.

266111   Přísvěc Svazek: 10 Strana: 0307
Přísvěc, e, m. =přímět. Žel. Brod. Čes. 1. XIIII. 29.

266112   Přisvěcení Svazek: 2 Strana: 1098
Přisvěcení, n., die Widmung, Heiligung.

266113   Přisvěcený Svazek: 2 Strana: 1098
Přisvěcený; -cen, a, o, geweiht. Popové, jižto jsú p-ni (conseerati) k takej službě. BO.

266114   Přisvěcený k čemu Svazek: 7 Strana: 0487
Přisvěcený k čemu. Hus I. 303.

266115   Přisvědčení Svazek: 2 Strana: 1098
Přisvědčení, n. = uvědomělosť o totož- nosti cizích úsudků s našimi úsudky. Hš. Vz S. N., Přisvědčiti.

266116   Přisvědčiti Svazek: 2 Strana: 1098
Přisvědčiti, il, en, ení; přisvědčovati, bezeugen, bekräftigen, bestätigen, bejahen, billigen. — co komu: on mu všecko při- svědčuje (svědče potvrzuje). Ros. Přisvěd- čuje se jim (přiznává se) království nebeské. Br. — čemu. Každý jeho slovům přisvěd- čil. Hlas. — komu v čem. Ve všem nám přisvědčuje. Sych. — k čemu. Dch. Při- svědčíme-li k tomu, tedy se vysvětluje. Sš. Sk. 140. — komu (na koho). On tomu zuřivci na svého přítele přisvědčoval, er gab ihm seinem Freunde gegenüber Recht. Dch. Avšak nepřisvědčují jim slova: okolo té doby. Sš. Sk. 140. Fojt p-čil konšelovi tomu a člověku obecnému z Tlumačova na Máchu. NB. Tč. — se k čemu: k pravdě (hlásiti se). Ros.

266117   Přisvědčiti komu Svazek: 7 Strana: 0487
Přisvědčiti komu. BO.

266118   Přisvědčivý Svazek: 2 Strana: 1098
Přisvědčivý, bejahend. Šm.

266119   Přisvědněti Svazek: 7 Strana: 1370
Přisvědněti, adhaerere, zastr. Hank. Sb. 229.

266120   Přisvědnouti Svazek: 2 Strana: 1098
Přisvědnouti, vz Přisvadnouti.

266121   Přísvět Svazek: 2 Strana: 1098
Přísvět, u, m., ohníček rozdělaný na po- kraji peci chlebové, aby se do ní vidělo a aby chléb tmavější kůru dostal. Vz Přípal. Us. Mý.

266122   Přisvětiti Svazek: 2 Strana: 1099
Přisvětiti, il, cen, ení; přisvěcovati, wid- men, heiligen. — co čemu (kde). To vše božímu domu přisvětím. Leg. Oděnie jeho přisvětichu v modle (in fano) svému bohu (consecraverunt). BO. — koho kam, ein- pfarren. 1559.

266123   Přisvětiti co k čemu Svazek: 7 Strana: 0487
Přisvětiti co k čemu. Aby ho p-til k dóstojenství. Hr. ruk. 65.

266124   Přísvětlý Svazek: 2 Strana: 1099
Přísvětlý, etwas licht. Bž. 20.

266125   Přisvíčat Svazek: 8 Strana: 0320
Přisvíčat = přisvědčovati. Val. Brt. D. II. 373.

266126   Přisvíčať Svazek: 10 Strana: 0307
Přisvíčať =: přisvšdčovati. Val. čes. 1. XI 179 323

266127   Přísvit Svazek: 2 Strana: 1099
Přísvit, u, m., it. chiaroscuro, das Hell- dunkel, v malířství zjev předmětů co do světla a stínu a harmonické uspořádání a splývání těchto; v užším pak a obyč. smyslu čásť stínová odráženým světlem či reflexem osvětlená. S. N.

266128   Přísvit Svazek: 7 Strana: 0487
Přísvit Nz., Zr., Dk. Aesth. 171. Obraz bez hlubších slinův a p-tu. Osv. 1884. 173.

266129   Přisvítiti Svazek: 2 Strana: 1099
Přisvítiti (na Slov. přisvétiti), il, cen, cení; přisvěcovati, dazu leuchten. — komu čím: kahany. Mus. — komu nač. Us. — kde. Přisvietila blyskánie jeho okolo země. Žalt. k. 96. 4.

266130   Přisvítiti Svazek: 7 Strana: 0487
Přisvítiti. Přisvietily blýskotiny, illuxe- runt fulgura. Ž. wit. 96. 4.

266131   Přisvitovati Svazek: 2 Strana: 1099
Přisvitovati, v malíř., Licht geben. Mus.

266132   Přísvoj Svazek: 2 Strana: 1099
Přísvoj, e, m., přisvojení, adopce, die Annahme an Kindesstatt, Adoption. Synov- ství to zalíbené a přisvojené jest, jest to adopce čili p. Sš. II. 81. Cf. Příbuzenství (II. 1005. a).

266133   Přísvojba Svazek: 2 Strana: 1099
Přísvojba, y, f., prisvojení, die An-, Zu- eignung, die Anakoinose, vid řečnický. Dí Pavel: My živí, nějakou obměnou osoby a nějakou p-bou či anakoinosou také o sobě pravě, co vlastně jenom k těm patří, kdo tehdá žíti budou. Sš. II. 259. Vz Anakoinose.

266134   Přisvojenče Svazek: 2 Strana: 1099
Přisvojenče, ete, n., dítě přisvojené, das Wahlkind. J. tr.

266135   Přisvojenec Svazek: 2 Strana: 1099
Přisvojenec, nce, m. = přisvojenče. Rk. Vz Příbuzenství (II. 1005. a.).

266136   Přisvojenec Svazek: 7 Strana: 0487
Přisvojenec. J. tr.

266137   Přisvojení Svazek: 2 Strana: 1099
Přisvojení, n. P. (dítěte), die Adoption. J. tr. Vz Přísvoj.

266138   Přisvojenka Svazek: 2 Strana: 1099
Přisvojenka, y, f., die Adoptivtochter. Rk.

266139   Přisvojenství Svazek: 2 Strana: 1099
Přisvojenství, n., die Annahme an Kin- desstatt. Tak má každý křesťan v p. boží vejíti novým obrozením v Kristu. Sš. Sk. 76.

266140   Přisvojený Svazek: 2 Strana: 1099
Přisvojený; -en, a, o, zugeeignet. P. sy- novství. Sš. I. 87.

266141   Přisvojitel Svazek: 2 Strana: 1099
Přisvojitel, e, m., der Zueigner; der Adoptivvater. J. tr.

266142   Přisvojitelka Svazek: 2 Strana: 1099
Přisvojitelka, y, f., die Adoptivmutter. J. tr.

266143   Přisvojiti Svazek: 2 Strana: 1099
Přisvojiti, il, en, ení; přisvojovati, an-, zueignen, eigen machen. —co, čeho komu. Vz Při-. Všecko si přisvojuje. Us. Ač sobě tvárnosť toho p-val. Sš. Sk. 55. Hned při verši prvém trojí přísudek sobě Pavel při- svojuje. Sš. I. 19. — zač. Synovství boží jest stav, v němž člověk od Boha za syna přisvojen bývá. Sš. J. 20.

266144   Přísvojník Svazek: 7 Strana: 0487
Přísvojník, u, m. = přisvojovací jméno. Exc.

266145   Přísvojný Svazek: 2 Strana: 1099
Přísvojný, Adoptiv-. J. tr.

266146   Přisvojovací Svazek: 2 Strana: 1099
Přisvojovací zájmeno (p. possessivum): můj, tvůj, náš, váš, svůj, její, jeho, jejich, čí, něčí; vz jednotlivá. — P. přídavné jméno udává, čí co jest, komu co náleží: otcův, sestřin. Vz -ův (-ova, -ovo), -in (-ina, -ino).

266147   Přisvojovací Svazek: 7 Strana: 0487
Přisvojovací zájmeno. Vz Kvř. Ml. 79.-81.

266148   Přisvojovací Svazek: 8 Strana: 0320
Přisvojovací zájmena. Cf. Kla. Sklad. 55., 57.

266149   Přisvojovatel Svazek: 2 Strana: 1099
Přisvojovatel, e, m. = přisvojitel. Us. Hý.

266150   Přisvojovatelka Svazek: 2 Strana: 1099
Přisvojovatelka, y, přisvojovatelkyně, ě, f., die Zueignerin.

266151   Přisvoliti Svazek: 10 Strana: 0307
Přisvoliti = přivoliti. Kld. II. 203.

266152   Přísvraskavý Svazek: 2 Strana: 1099
Přísvraskavý, subamarus. Rostl.

266153   Přisychati Svazek: 2 Strana: 1099
Přisychati, vz Přischnouti.

266154   Přísyk Svazek: 7 Strana: 0487
Přísyk, u, m., assibilatio, wodurch Zisch- laute entstehen. Nz.

266155   Přísyp Svazek: 2 Strana: 1099
Přísyp, u, m., angespültes Erdreich. Rk.

266156   Přisypati Svazek: 2 Strana: 1099
Přisypati, sypám a sypu a přispu, pal, án, ání; přisypati, přisypovati, více sypati, zustreuen, zuschütten; sypaje přikryti, zu-, verschütten, bedecken. Jg. — co čím : jámu hlinou, suchým listím. Er. P. 490. — komu čeho:: koním ovsa. Us. Přispi kurencóm. Mat. verb. — odkud: z pytle, z mírky. — čeho kam. V kalné oči písku nepřisypuj. Mudr. 185.

266157   Přisypati Svazek: 7 Strana: 1370
Přisypati koho zemí. Chč. m. s. III. 16.

266158   Přisypati Svazek: 8 Strana: 0320
Přisypati. K polednímu přisypal se drak (přiletěl). Kld. IV. 93.

266159   Přisypati se s čím Svazek: 10 Strana: 0307
Přisypati se s čím = přijíti. Nedlouho potom přisypal se s penězi. Čes. 1. XIII. 213.

266160   Přišafrániti Svazek: 2 Strana: 1099
Přišafrániti, il, ěn, ění, Safran zugeben. Ros.

266161   Příšance Svazek: 2 Strana: 1099
Příšance, ů, pl., m., příkop, die Lauf- gräben. L.

266162   Přišancovati Svazek: 2 Strana: 1099
Přišancovati, přikopati, näher graben, se k čemu: k městu. Cyr.

266163   Přišancovati komu co Svazek: 7 Strana: 0487
Přišancovati komu co = dohoditi, zjed- nati. Us.

266164   Přišantati se Svazek: 2 Strana: 1099
Přišantati se někam, hinkend herankom- men. Us. Ros., Tč., Cyr.

266165   Přišantrat se Svazek: 9 Strana: 0258
Přišantrat se = přijíti zvolna. Tům. Ml. 171·

266166   Přišantročiti co Svazek: 10 Strana: 0307
Přišantročiti co. Msn. Od. 263. Sr. Šan- tročiti.

266167   Přišatovať Svazek: 7 Strana: 0487
Přišatovať, přišatiti děti = šatiti. Val. Brt. D.

266168   Přiščekati Svazek: 10 Strana: 0307
Přiščekati, provocare. Psů k němu (aby) nepřiščekali. Mill. 86a.

266169   Přiščepiti Svazek: 10 Strana: 0307
Přiščepiti. Do štěpovnice boží přiščepen. Pat. Jer. 73. 13.

266170   Příščí Svazek: 7 Strana: 0487
Příščí, venturus. Helíáš p. jest. Ev. olom. 181.

266171   Příščí Svazek: 9 Strana: 0258
Příščí (přieščí), n., adventus. Ž. pod. 96b. 41. Vz Příští.

266172   Příščí, n Svazek: 2 Strana: 1099
Příščí, n., zastr. = příští. Mkl. B. 76.

266173   Příščie Svazek: 10 Strana: 0307
Příščie, n. = příchod, introitus. K jeho p. poklekše. Pat. Jer. 138. 25.

266174   Přiščiknúti koho kde: na Svazek: 10 Strana: 0656
Přiščiknúti koho kde: na loskách = dopadnouti. Brt. Sl

266175   Přiščník Svazek: 10 Strana: 0307
Přiščník, a, m., conspirator, Rozk. R 79., computator. Rozk. P. 1048.

266176   Přišedivělý Svazek: 2 Strana: 1099
Přišedivělý = příšedý.

266177   Příšedivý Svazek: 2 Strana: 1099
Příšedivý, etwas grau. Us.

266178   Přišedlý Svazek: 10 Strana: 0307
Přišedlý = drobet šedý. P. skála. Zr. Let. III. 165.

266179   Příšedý Svazek: 7 Strana: 0487
Příšedý = příšedivý.

266180   Příšek Svazek: 7 Strana: 0487
Příšek, ška, m., os. jm. Arch. VIII. 600.

266181   Přišelec Svazek: 2 Strana: 1099
Přišelec, lce, m., strsl. ?řiš?l???, příp. -???, Mkl. B. 308., obrácenec z pohanstva na víru židovskou, der Proselyt. Sš. I. 3. Šalomoun sčetl všechny muže p-lce. Sš. J. 305. Všichni cizozemští p-lci. Sš. Sk. 20. P. vratový či vrátní. Sš. Sk. 175. — Pozn. Sš. má jen tvar přišelec a nikoli přišlec, kterýžto tvar dobře dopadá k strslov. (?ý.). Vz Proselyt, Příchozí, Přišlec.

266182   Přišelkyně Svazek: 2 Strana: 1099
Přišelkyně, ě, f., proselytka, die Prose- lytin. Sš. Sk. 165. Vz Přišelec.

266183   Přišeplalý Svazek: 10 Strana: 0307
Přišeplalý hlahol. Rais. Sir. 58. Sr. Při- šeplovati VII. 487.

266184   Přišeplávati Svazek: 2 Strana: 1099
Přišeplávati,ein wenig lispeln. Ona drobet p-plává. Č.

266185   Přišeplovati Svazek: 7 Strana: 0487
Přišeplovati. V těch osadách přišeplují. Brt D. 106., 107.

266186   Přišeptati Svazek: 2 Strana: 1099
Přišeptati, zuflüstern, zulispeln. — komu co. Us. K tomu přidáš něco svého, co tobě satanáš p-tal. Obrana brat. pr. Šturm. 117.

266187   Přišeptati Svazek: 8 Strana: 0320
Přišeptati. Satan sám jim přišeptává. Bl. Gr. 355. — Wtr. St. Pr. 27.

266188   Přišeptávač Svazek: 10 Strana: 0307
Přišeptávač, e, m. = kdo přišeptává. Byl u nás ten p., bez kterého se žádná svatba neukutí. Sá. Pr. m. 1. 249.

266189   Přišeptnouti Svazek: 10 Strana: 0307
Přišeptnouti, přišeptati komu co. P. ně- komu mimochodem sladké slovíčko. Zvon IV. 103.

266190   Příšer Svazek: 9 Strana: 0258
Příšer, u, m. = příšera. Spatřila množství hrozných příšerů. Har. J. 42.

266191   Příšera Svazek: 2 Strana: 1099
Příšera, y, f., strašidlo, obluda, das Ge- spenst, der Poltergeist, lemur. P. noční. V. Příšery noční ho děsí. Sych. Štítiti se koho jako p-ry noční. Gníd. Někoho z předsudků, o příšerách vyvésti. Sych. Vz více v Mus. 1863. b. (Jir.). — P., ženština škaredá. Berg. — P., převzdívka jak o mužích tak i o že- nách = potvora, obluda. Us. Hý. Cf. Pří- šerník, 1. Přišeralý, pří-, polosvětlý, halbdunkel. Šm.

266192   Příšera Svazek: 9 Strana: 0258
Příšera. P. Maria (8. /9. ) zamyká zemi a do ní všecky p-ry (hady, housenky, vosy, žáby a p. ) zaříká. Sá. Kresby z Ješt. 257.

266193   Příšernice Svazek: 2 Strana: 1099
Příšernice, e, f., ein hässliches Weib. Jg.

266194   1. Příšerník Svazek: 2 Strana: 1099
1. Příšerník, a, m., příšerný člověk, ein hässlicher Mann. Jg.

266195   2. Příšerník Svazek: 2 Strana: 1099
2. Příšerník, a, m., dobrodruh, der Aben- teurer. Žid. ms.

266196   Příšernosť Svazek: 10 Strana: 0656
Příšernosť, i, f. Hřbitovní p. Zvon VI. 66.

266197   Příšerný Svazek: 2 Strana: 1099
Příšerný, příšeře podobný, gespenstisch. P. muž, kroj. Plk.

266198   Příšerovidný Svazek: 7 Strana: 0487
Příšerovidný, vz Babunský.

266199   Přišeřenosť Svazek: 10 Strana: 0656
Přišeřenosť, i, f. P. barev. Zvon V. 694.

266200   Příšeří Svazek: 7 Strana: 0487
Příšeří, n., Zwielicht, n., Dämmerung, f. Us. Lg.

266201   Příšestiklaný Svazek: 2 Strana: 1099
Příšestiklaný, subsexfidus. P. koruna. Rostl.

266202   Přišetřiti Svazek: 7 Strana: 0487
Přišetřiti, dazu ersparen. Kod.

266203   Přišev Svazek: 2 Strana: 1099
Přišev, švu, příševek, vku, m., ange- nähter Fleck. Jg. Vz Příšivek.

266204   Přišibati, přišibnúti Svazek: 2 Strana: 1099
Přišibati, přišibnúti, herbeischieben, zuschwippen. — komu. Já ti ještě p-bám, ich werde dir Ruthenstreiche geben. Na Ostrav. Tč. — se, sich wohin schwingen. Na Ostrav. Tč.

266205   Přišiditi si Svazek: 2 Strana: 1099
Přišiditi si, il, zení. — něco, sich durch Betrug noch hinzu schaffen. Jg.

266206   Přišichvosť, ě Svazek: 2 Strana: 1100
Přišichvosť, ě, m., hance, potupník, po- směvač, infamator. Koll.

266207   Přišikovati Svazek: 2 Strana: 1100
Přišikovati, připravili, anmessen, an- passend machen. 'D. — P., přivésti, někam připraviti, bringen, herbeischaffen. — komu co. Přišikujte ?? toho človeka. Cyr.

266208   Přišikovniť sa Svazek: 10 Strana: 0656
Přišikovniť sa = šikovně se nastrojiti. Brt. Sl.

266209   Příšiký Svazek: 2 Strana: 1100
Příšiký, ein wenig quer gebogen. Rostl.

266210   Příšilhavý Svazek: 2 Strana: 1100
Příšilhavý, etwas schielend. Troj. 110.

266211   Přišilhovati Svazek: 2 Strana: 1100
Přišilhovati, přišilhávati, etwas schielen. Us. Tč.

266212   Přišimasy Svazek: 2 Strana: 1100
Přišimasy, dle Dolany, ves u Úval. PL., Tk. II. 420., 445., III. 233.

266213   Příšípovitý Svazek: 2 Strana: 1100
Příšípovitý, subhastatus. P. list. Rostl.

266214   Přišířiti Svazek: 2 Strana: 1100
Přišířiti, il, en, ení, přišiřovati, etwas erweitern. Us. Tč. — co.

266215   Přišišlávati Svazek: 7 Strana: 0487
Přišišlávati = drobet šišlati. Us.

266216   Přišiti Svazek: 2 Strana: 1100
Přišiti, šiji, il, it, ití; přišívati, an-, auf- nähen, anheften, ansetzen, anstücken. D. — co čím: jehlou. — co k čemu, nač. Došky na střechu se přišívají. Us. Tč.

266217   Přišití Svazek: 2 Strana: 1100
Přišití, přišívání, n., die Annähung.

266218   Přišitý Svazek: 2 Strana: 1100
Přišitý; -it, a, o, angenäht. V.

266219   Přišívati Svazek: 2 Strana: 1100
Přišívati, vz Přišiti.

266220   Přišívati Svazek: 2 Strana: 1102
Přišívati, štvu; přištívati, hetzen, zu- schüren. — koho proti komu. Ros. — se komu na koho (sočiti). Přištívali se kně- žím samaritanským na Židy. Plác.

266221   Přišívati Svazek: 7 Strana: 0488
Přišívati. Přištíváš-li na mne. Č. Kn. š. 131.

266222   Příšivek Svazek: 2 Strana: 1100
Příšivek, vku, m., příševek, záplata, ein Fleck, angenähter Lappen. Reš. P. básnický (přílepek). Šf. Vz Příšev.

266223   Příšivek Svazek: 7 Strana: 0487
Příšivek. Skutečné příběhy od básni- ckých p-ků děliti. Šf. Strž. I. 479.

266224   Příšivka Svazek: 7 Strana: 0487
Příšivka, y, f. = příšivek. Šd

266225   Přiškamrati Svazek: 2 Strana: 1100
Přiškamrati, přiškamrovati, brummen, murren. Na Ostrav. Tč.

266226   Přišklebiti se Svazek: 2 Strana: 1100
Přišklebiti se, přišklebovati se, Gesichter machen. Kom.

266227   Přišklebiti se Svazek: 7 Strana: 0487
Přišklebiti se. Někteří při tom se při- šklebujíce. Kom. Lab. 19.

266228   Přiškloubnouti Svazek: 2 Strana: 1100
Přiškloubnouti, bnul a bl, utí = přijíti, sich wieder einfinden, zurückkehren. Marek.

266229   Přišklubati Svazek: 2 Strana: 1100
Přišklubati, šklubám a přiškubati, hin- zuzupfen, hinzupflücken. — čeho, co: trávy, trávu. Vz Přibrati, Při-.

266230   Přiškoditi Svazek: 9 Strana: 0258
Přiškoditi. A jestliže by se mu co na stavení p-lo (škoda stala). 1494. Arch. XVII. 460.

266231   Příškolek Svazek: 2 Strana: 1100
Příškolek, lku, m., stavení ke škole ná- ležející, vedlejší školka, ein Nebengebäude der Schule, die Nebetischule. (Lépe tvořeno než příškolka, cf. stodola — přístodolek. Č.).

266232   Přiškolenec Svazek: 2 Strana: 1100
Přiškolenec, nce, m., dítě přiškolené, lépe: dítě ke škole náležející, přidané. Slova přiškoliti, odškoliti jsou taková, jaká by byla ku př. přikosteliti, přikasárniti. Šb. Cf. Při- fařený.

266233   Přiškolený Svazek: 2 Strana: 1100
Přiškolený, lépe: ke škole náležející, vz Přiškolenec, Přifařený.

266234   Přiškoliti Svazek: 2 Strana: 1100
Přiškoliti, einschulen, vz Přiškolenec a Vyškoliti. — co kam: ves ke vsi. Us. Brt.

266235   Příškolka Svazek: 2 Strana: 1100
Příškolka, vz Příškolek.

266236   Přiškornati se Svazek: 7 Strana: 0487
Přiškornati se, vz Škornati (dod.).

266237   Přiškrábati se kam Svazek: 10 Strana: 0307
Přiškrábati se kam = těžce dojíti. Zvon III. 374.

266238   Přiškrábnouti Svazek: 2 Strana: 1100
Přiškrábnouti, bnul a 1)1, ut, utí; při- škrábati, přiškrabovati, hinzukratzen, hinzu- schaben. —- čeho : mrkve. Us. — sobě co (pod palec schovati). D.

266239   Přiškrét Svazek: 8 Strana: 0572
Přiškrét v VII. 487. oprav v: Priškrieť. Sbor. slov. I. 56.

266240   Přiškrhákovať Svazek: 7 Strana: 0487
Přiškrhákovať = r s přídechem litery h vyslovovati, rhákovati, rhatscheln. Slez. Šd.

266241   Přiškrknouti Svazek: 2 Strana: 1100
Přiškrknouti, knul a kl, ut, utí, hinzu- streichen, co k čemu. Přiškrkni (přiškrtni) sirečku k slámě. Na Mor. Tč. — P., dazu quacken. Jedna žába kuňká, druhá přiškr- kuje. Ib. Tč.

266242   Přiškrkovať Svazek: 7 Strana: 0487
Přiškrkovať = přiškrhákovať. Slez. Šd., Brt. D. 257.

266243   Přiškrobiti Svazek: 2 Strana: 1100
Přiškrobiti, il, en, ení; přiškrobovati, mehr stärken. — co: prádlo. Us.

266244   Přiškrpovať Svazek: 7 Strana: 0487
Přiškrpovať = tancuje valčík nohama šoupati Slez. Šd., Brt. D. 257.

266245   Přiškrtiti Svazek: 7 Strana: 0487
Přiškrtiti, přiškrcovati, hemmen, an- bremsen. Vz Brzditi. Sl. les., Špd.

266246   Příškřinek Svazek: 2 Strana: 1100
Příškřinek, nku, m., vz Přískřinek.

266247   Přiškřinouti Svazek: 2 Strana: 1100
Přiškřinouti, vz Přiskřípnouti.

266248   Přiškubati Svazek: 2 Strana: 1100
Přiškubati, přiškubnouti, bnul a bl, ut, utí, hinzuschleissen. — co, čeho kam. Při- škubej kačiního peří do husího, k husímu. Us. na Ostrav. Tč,

266249   Příškvar Svazek: 7 Strana: 0487
Příškvar = nešvara Čechy střásly se sebe všechny ty p-ry, ješto byly se nale- pily za dvě stě let na národ. Ntr. VI. 371. Cf. Mkl. Etym. 305.

266250   Příškvar Svazek: 7 Strana: 1370
Příškvar, u, m. = navlhlý, kouřem na- čichlý tabák, jenž dole v dýmce zbývá. Val. Slavč. 31.

266251   Příškvar Svazek: 8 Strana: 0320
Příškvar = sirup vzniklý umělým zniče- ním tkaně (žárem, leptadly), escliara. Ott. VIII. 745.

266252   Příškvar, u, příškvarek Svazek: 2 Strana: 1100
Příškvar, u, příškvarek, rku, m., pří- škvara, y, f. = škraloup, odškvarek, das Angebrannte, die Schwarte am Geschirr. D. — P., puchýř na kůži, die Blase, též strup, der Schorf, die Kruste. Klaď na p-ru máslo a když odpadne. Sal. 14. — P. = nešvara. Přijetím této ponavržené opravy odstraněna bude nejošklivější p. Šf. III. 321.

266253   Příškvarný Svazek: 2 Strana: 1100
Příškvarný, připalující, drückend heiss. L.

266254   Přiškvařený Svazek: 8 Strana: 0320
Přiškvařený. Cejch nevěstce p-ný. Wtr. St. nov. 37.

266255   Přiškvařiti Svazek: 2 Strana: 1100
Přiškvařiti, il, en, ení, přiškvířiti, při- škvárati, anbrennen, anschweissen, rösten. — co. Ros. — čeho. Vz Přibrati. Při-. — co čím. Přiškvař to dobře horkým železem. Db. — co k čemu: železo k železu. Us. Tč. — se, připáliti se, anbrennen.

266256   Přiškvařiti Svazek: 7 Strana: 1370
Přiškvařiti. Aby vám trochu p-li, toho bych vám přál. Arch. XII. 63.

266257   Přiškvírnouti Svazek: 2 Strana: 1100
Přiškvírnouti, nul, utí, přiškvařiti se, anbrennen. Kaše přiškvírla se. Rostl.

266258   Přiškvírnulý Svazek: 2 Strana: 1100
Přiškvírnulý, připálený, angebrannt. Jg.

266259   Přiškvírnutý Svazek: 2 Strana: 1100
Přiškvírnutý; -ut, a, o, angebrannt. P, kobližka (připalená). Us.

266260   Příškvor Svazek: 2 Strana: 1100
Příškvor, u, příškvorek, rku, m. = příškvar, Angebranntes beim Rösten. Na Ostrav. Tč.

266261   Přiškvrknouti Svazek: 2 Strana: 1100
Přiškvrknouti, knul a kl, utí, připáliti se, anbrennen. Tak že se ani vlas hlav jejich nepřiškvrkl. Bř. — komu. Vlasy mu p-kly. Koll.

266262   Přiškvrlý Svazek: 2 Strana: 1100
Přiškvrlý, na mor. Drahansku obyč. při- škvrklý, Hý-, angebrannt. P. kůže, Hý., srsť. Plk.

266263   Příškvrna Svazek: 2 Strana: 1100
Příškvrna, y, f., lépe: přískvrna = po- skvrna, die Mackel. P. zuostala. Ctib. 1467.

266264   Přiškvrnil Svazek: 7 Strana: 0487
Přiškvrnil. Za Hus polož: II. 302.

266265   Přiškvrniti Svazek: 2 Strana: 1100
Přiškvrniti, lépe: přiskvrniti, il, ěn, ění — připáliti, zatopiti, heiss machen. — komu. Ale nám kniežím přiškvrnil řka. Hus.

266266   Přiškvrnúť Svazek: 7 Strana: 0487
Přiškvrnúť. Listí mrazem p-lo (ožehlo). Mor. Brt. D. 257.

266267   Přišlahati Svazek: 2 Strana: 1100
Přišlahati, zupeitschen. — co, čeho komu. Přišlahej mu ještě páru hybův. Na Ostrav. Tč.

266268   Příšlachový Svazek: 7 Strana: 0487
Příšlachový, paratendinös.

266269   Přišlapání Svazek: 2 Strana: 1100
Přišlapání, přišlapnutí, přišlapení, při- šlapování, přišlapávání, n., das Antreten, Niedertreten, die Antretung. D.

266270   Přišlapati Svazek: 2 Strana: 1100
Přišlapati; přišlapiti, il, en, ení; při- šlapnouti, pnul a pl, ut, utí, přišlapávati, přišlapovati, an-, niedertreten. — co čím: trávu nohama. Ros. Přišlapni toho chrústa. Us. Tč.

266271   Přišlapati Svazek: 7 Strana: 0487
Přišlapati. Sukně si přišlapovati. Brt. Dt. 29.

266272   Přišlapati Svazek: 8 Strana: 0320
Přišlapati. Utíkali, jakoby jim někdo paty přišlapoval. Kld. III. 45.

266273   Příšlapek Svazek: 2 Strana: 1100
Příšlapek, pku, m., co přišlapáno, bláto, hlína atd., der Antritt. — P., v Krkon. = přezdívka. Kb.

266274   Příšlapek Svazek: 7 Strana: 0487
Příšlapek, pka, m. = nohsleda. Us. Rgl.

266275   Přišlec Svazek: 2 Strana: 1100
Přišlec, gt. šelce, m., přišlý, der Ange- kommene, Eingewanderte. Č., Bž. 86., Mus. V MV. nepravá glossa. Pa. Vz Přišelec.

266276   Příšleh Svazek: 2 Strana: 1100
Příšleh, u, m., cesta, kde jedno kolo dolů nahnuté chodí. Us. Jg. — P-hy, pl., úštěpky, přeháňky, poslíčkové, bolesti před porodem, die Rüpfer. Us. Jg.

266277   Přišlechtiti Svazek: 2 Strana: 1100
Přišlechtiti, il, ěn, ění; přišlechťovati, veredeln, verschönern. — co, koho čím k čemu. Když jsi nás k svému božství přišlechtil. Ms. pr. cís. Kože černěním p. Krok.

266278   Přišlosť Svazek: 2 Strana: 1100
Přišlosť, i, f., původ, die An-, Her-, Ab- kunft. Ms. pr. pr. 179.

266279   Přišlosť Svazek: 7 Strana: 0487
Přišlosť. Zdravím vás, zašlosti, přišlosti lidské. Nrd. Kosm. p. 37.

266280   Přišlu Svazek: 2 Strana: 1100
Přišlu, vz Přislati.

266281   Přišlý Svazek: 2 Strana: 1100
Přišlý, který přišel, angekommen. Od jinad p. V. Bohatství v náhle přišlé. Jel. P. důchody. Zlob. P. směnka, einlaufender Wechsel. J. tr. Strana nepřišlá (která ne- stála), der ausgebliebene Theil. J. tr. — na koho, na co. Statek na něj, na obec přišlý. Har. —? k čemu. Způsobilost těla k zvy- klosti přišlá. Aqu. Přišlý k létům. Tov. 6. — odkud. Střela z tětivy přišlá, Puch. — čemu. Znamení přišlá soudu. Ros. — v co: ve skutek. Šm. Osoby s Petrem ve styčnosť přišlé. Sš. Sk. 2. — kdy. S úrokem v ťy časy přišlým zaplatili. Faukn: 10. Slibujeme věřitelům našim x zlatých i s úrokem na toho půl léta přišlým úplně a docela beze všeho prodlévání dalšího zaplatiti. Tov. 150. — kudy. Věci po moři přišlé. Dch. Přišmatlati. — co: trávu, niedertreten; kalhoty, abtreten. Us. Tč. — se, šmatlavě přijíti, herbeischechsen. Ros.

266282   Přišlý Svazek: 7 Strana: 0487
Přišlý. V neděli nejprv přišlou. Bart. 11. — jak. Děti nemanželsky p-lé. Arch. VIII. 386. Dluh nápadem p-lý. Sněm 1640. pag. 59.

266283   Přišmelcovati Svazek: 2 Strana: 1101
Přišmelcovati, z něm. zuschmelzen m.: přitaviti.

266284   Přišmodrchati něco k něčemu Svazek: 7 Strana: 0487
Přišmodrchati něco k něčemu = při- činiti. Us.

266285   Přišmrdovati Svazek: 7 Strana: 0487
Přišmrdovati = přicmrdovati. U Rychn. Gth.

266286   Přišmyknouti Svazek: 2 Strana: 1101
Přišmyknouti, přiříznouti, přistřihnouti, zuschneiden. Cf. Přismeknouti. — co čím: papír nůžkami, kůži nožem. Us. Hý.

266287   Přišněrovati Svazek: 2 Strana: 1101
Přišněrovati, můrou při-, upevniti, ušně- rovati, anschnüren. — co kam. Us. Šm.

266288   Přišňurovati Svazek: 2 Strana: 1101
Přišňurovati = přišněrovati, zuschnüren. — co k čemu. Na Ostrav. Tč. Přišoukati se kam: do cizího sídla, sich hinzuschleichen. V.

266289   Přišochtati se někam Svazek: 7 Strana: 0487
Přišochtati se někam = zdlouha, ko- nečně přijíti. U Kdýně. Rgl.

266290   Přišotořiť se Svazek: 10 Strana: 0656
Přišotořiť se = přiloudati se. Vz Brt. Sl.

266291   Přišoulati se Svazek: 7 Strana: 0487
Přišoulati se = přišourati se. Hdk., Kos., Ehr.

266292   Přišoupati Svazek: 2 Strana: 1101
Přišoupati, přišupovati, zuschieben. — co čím.

266293   Přišourati se Svazek: 2 Strana: 1101
Přišourati se, vz Šourati se. — se k čemu. Us. Němc.

266294   Přišoustati Svazek: 2 Strana: 1101
Přišoustati; přišoustnouti, stnul a stl, ut, utí, zureiben, zuschleppen. — co, čeho: dříví. Vz Přibrati, Při-. — se k čemu (při- smýkati se), sich herbei schleppen. Ros.

266295   Příšov Svazek: 2 Strana: 1101
Příšov, a, m., ves u Plzně. PL.

266296   Přišovice Svazek: 2 Strana: 1101
Přišovice, ves u Turnova. PL.

266297   Přišpejliti Svazek: 2 Strana: 1101
Přišpejliti, vz Přišpíliti.

266298   Přišpendlení Svazek: 2 Strana: 1101
Přišpendlení, přišpendlování, n., die An- spendlung.

266299   Přišpendlený Svazek: 2 Strana: 1101
Přišpendlený; -dlen, a, o, angespendelt. Us.

266300   Přišpendliti Svazek: 2 Strana: 1101
Přišpendliti, il, en, ení; přišpendlovati, an-, zuspendeln. V. — co komu čím: šátek špendlíkem. Us.

266301   Přišperkování Svazek: 2 Strana: 1101
Přišperkování, n., die Aufputzung.

266302   Přišperkovaný Svazek: 2 Strana: 1101
Přišperkovaný; -án, a, o, aufgeputzt.

266303   Přišperkovati se čím, koho Svazek: 2 Strana: 1101
Přišperkovati se čím, koho, aufputzen, schmücken.

266304   Přišpicovati Svazek: 7 Strana: 0487
Přišpicovati = přišpičatiti. UN. Kdyně. Rgl.

266305   Přišpičatělý Svazek: 2 Strana: 1101
Přišpičatělý, zugespitzt. Šm.

266306   Přišpičatělý Svazek: 8 Strana: 0320
Přišpičatělý. P. kůl. KP. VIII. 3.

266307   Přišpičatěti Svazek: 2 Strana: 1101
Přišpičatěti, ěl, ení, zugespitzt werden. Jg.

266308   Přišpičatiti Svazek: 2 Strana: 1101
Přišpičatiti, il, ěn, ění. — co čím: tužku nožem, zuspitzen.

266309   Příšpičatý Svazek: 2 Strana: 1101
Příšpičatý, přišpičatělý, zugespitzt. P. list. Um. les.

266310   Příšpidlatý Svazek: 2 Strana: 1101
Příšpidlatý, subapiculatus. P. kalich. Rostl.

266311   Přišpikovati Svazek: 2 Strana: 1101
Přišpikovati, z něm. zuspieken, slaninou protykovati. Jg.

266312   Přišpíliti Svazek: 2 Strana: 1101
Přišpíliti, přišpýliti, il, en, ení, přišpi- lovati, přišpylovati = špejlem připiati, an- heften, anspiessen.

266313   Přišpiniti Svazek: 2 Strana: 1101
Přišpiniti, il, ěn, ění; přišpiňovati. — co: prádlo, zuschmutzen. Ros.

266314   Přišplíchati Svazek: 2 Strana: 1101
Přišplíchati, hinzupantschen. Ros.

266315   Přišplíchati Svazek: 7 Strana: 0487
Přišplíchati. Moře přišplichuje, spült an. Lpř.

266316   Přišpluchovať Svazek: 7 Strana: 1370
Přišpluchovať = zalízati se, hněvati se. Lib. NZ. I. 456.

266317   Přišpon Svazek: 8 Strana: 0320
Přišpon, u, m., z něm. Vorspann. Záp. Mor. Brt. D. II. 511.

266318   Přišporovati Svazek: 2 Strana: 1101
Přišporovati, z něm. = přispořiti. Us.

266319   Přišprtati se kam odkud. P Svazek: 10 Strana: 0656
Přišprtati se kam odkud. P-tal se tam z Uher = přišel. Čes. 1. XV. 219.

266320   Přišpuliti co Svazek: 10 Strana: 0307
Přišpuliti co: ústa (k úsměvu). Tbz. III. 1 148.

266321   Přišpuntovati Svazek: 2 Strana: 1101
Přišpuntovati, z něm. zuspunten, m.: zabedniti, začepovati. Us.

266322   Přišpýliti Svazek: 2 Strana: 1101
Přišpýliti, vz Přišpíliti.

266323   Přišroubovati Svazek: 2 Strana: 1101
Přišroubovati, anschrauben. — co kam: k stolu.

266324   Přišť Svazek: 2 Strana: 1101
Přišť, i, f., orietas, kámen. Rozk.

266325   Příšť Svazek: 2 Strana: 1101
Příšť, i, f., příští čas, budoucnost, die Zu- knnft. Koll.

266326   Příště Svazek: 7 Strana: 0487
Příště má se za chybné. Ale cf. denní — denně, poslední — posledně. A przieste byl leth mnoho živ. Troj. (List. fil. 1880. 129.).

266327   Příště, šp Svazek: 2 Strana: 1101
Příště, šp. m.: budoucně, napotom, po- tomně. I když máme příští, přece nelze od něho tvořiti adv. příště, jako ne včerejše od včerejší. Jg.

266328   Přištěbetati Svazek: 2 Strana: 1101
Přištěbetati, betám a beci, hinzuschwat- zen. — co. Ros.

266329   Přištědřiti komu co Svazek: 10 Strana: 0307
Přištědřiti komu co. Msn. Od. 262.

266330   Přištěchtati Svazek: 2 Strana: 1101
Přištěchtati = přistřihnouti, zustutzen. — co: vlasy, stromy. Šm.

266331   Příštelek Svazek: 2 Strana: 1101
Příštelek, lku, m., příštelky, pl., silnější louh, který se do mýdla přidává, nepodaří - lo-li se vaření jeho, der Nothhelfer. Us.

266332   Příštěp Svazek: 7 Strana: 0487
Příštěp, u, m. Mkl. Etym. 299.

266333   Příštěp, u, příštěpek Svazek: 2 Strana: 1101
Příštěp, u, příštěpek, pku, m., příštěpa, y, f., něco přištěpeného, Propfreis, n. L. — Příštěpek = příštipek. Slov.

266334   Příštepkárka Svazek: 7 Strana: 0487
Příštepkárka, y, f. = příštipkářka. Slov. Dbš. Sl. pov. 8. 11.

266335   Přištěřiti Svazek: 2 Strana: 1101
Přištěřiti, il, en, ení, anbrennen. — co: jídlo. Us. Šm.

266336   Příštět Svazek: 2 Strana: 1101
Příštět, u, m., pohánka hřebenitá, cyno- surus cristatus. FB. 11.

266337   Příštětinovitý Svazek: 2 Strana: 1101
Příštětinovitý, ein wenig borstenartig. P. listy. Rostl.

266338   Přištěvač Svazek: 2 Strana: 1101
Přištěvač = přištívač.

266339   1. Příští Svazek: 2 Strana: 1101
1. Příští, n.,příchod, příjezd, die Ankunft. V. P., strsl. prišbštb z prišbstb + j?. Mkl. B. 76. Vz Jíti (I. 638. a.) P. m. příšestí n. přišetí. Bž. 210. Něčího p. poždati. BO. Nemluví pán o úspěchu a následcích p. svého, nýbrž o záměru a účelu jeho. Sš. J. 55. Tvému p. velmi se obraduje. BO. Povím mu o tvém příščí. GR. P. Páně. D. — P., budoucnost. Hlas. Na p., in Hinkunft. Dch. Cf. Příščí.

266340   2. Příští Svazek: 2 Strana: 1101
2. Příští, budoucí, künftig. V. P. pondělí, čas, I)., noc, v příští noci. Us. Aby se před soudem nejprve příštím postavil. Sych. P. věk, Hus. I. 47., rok. Brt. Nespoléhej na čas p., neb Bůh dává, co Bůh niští (ničí). Slez. Tč. Měl rok do sv. Václava p-ho. NB. Tč. To panství spraviti do sv. Jiří nyní nejprve p-ho. Půh. II. 620., 237. — P., při- cházející, kommend. Uzříte syna božího p-ho v oblacích. Hus. I. 393.

266341   1. Příští Svazek: 7 Strana: 0487
1. Příští. Mkl. Etym. 86. P. od šet (šed) k: jíti. Šf. III. 548. — Pass. mus. 279., ML. 87. b., Šf. III. 502. O tureckém p. každý dobře věděl. Koll. Zp. II. 422. Očekávajíce p. Kolomanovo. Sf. Strž 310. Připravovali se dlouho na jeho příští. Sb. vel III. 293. Král jeho p. čekal. Výb. I. 498. Svaté Viktorie přieščí očekávajíce; Zvěstuje p. svého syna. Mnč. R. 25, 77. P. svého chotě žádajície; Ta svátosť vzácnější byla po jeho p. nežli dřieve; Až do p. Kristova. Hus III. 8., 20., 30. K jehož p. mají vstáti svými těly; Protož i lidé p. božieho v súdný den bojie se. Št. Kn. s. 15., 16. — P. = příchod, přístup, Zugang, m Přištie k jeho přiebytku bieše nesnadné. Výb. I. 1161. — P. — budoucnost. Pro p. Dch.

266342   2. Příští Svazek: 7 Strana: 0488
2. Příští = přicházející. Vyznávám (Kri- sta) odtud příštieho súdit živých i mrtvých. 15. stol. Mnč. R. 78. Měl rok do Václava p-ho. NB. Tč. 25.

266343   1. Příští Svazek: 8 Strana: 0320
1. Příští, z přišbstbje, pri-šbd-t-bje od šbd. Gb. H. ml. I. 179., 512. Advent, jenž jest česky řečeno p. 1500. List. fil. 1895. 134. (Rokyc. Post.). Uslyšev jeho p. Alx. Nách. XL.

266344   Příští Svazek: 9 Strana: 0258
Příští jako adj. bývá neskloňováno: Při sv. Jiří nejprve příští atd. Vz Gb. H. ml. III. 1. 562.

266345   Příští, n Svazek: 10 Strana: 0307
Příští, n. Sr. Příščie. — P., adj. = ve- dlejší. V příštím dvoře je...; V příští ulici prodávají starý oděv. Hlk. XI. 119, 156.

266346   Přištihrati se Svazek: 2 Strana: 1101
Přištihrati se = připáliti se. Us. u Po- čátek. Zl.

266347   Přištiknúť Svazek: 8 Strana: 0320
Přištiknúť = přištípnouti, sevříti. P. vše- tko klepety. Slov. Phľd. 1896. 626.

266348   Přištikovati Svazek: 2 Strana: 1101
Přištikovati, vz Přišťknouti.

266349   Přištikovati Svazek: 9 Strana: 0258
Přištikovati. Ezop. 56.

266350   Příšťíkrát Svazek: 10 Strana: 0307
Příšťíkrát = příště. Vin. I. 183.

266351   Přištípati Svazek: 2 Strana: 1101
Přištípati, přištípnouti, pnul a pl, ut, utí, přištipovati, zuspalten. — co, čeho: dříví. Vz Přibrati, Při-. — co komu. Us.

266352   Příštipek Svazek: 2 Strana: 1101
Příštipek, pku, m., záplata na obuv, ein Fleck. Vz Příštěpek. Na střevíce p-ky dáti, flecken. D. Zůstati ševcům na p-ky (ne- vdáti se), sitzen bleiben. D. — Jg.

266353   Přištípený Svazek: 7 Strana: 1370
Přištípený. Zbraň p-ná z kostí, z pa- rohů. NZ. II. 333.

266354   Příštipkář Svazek: 2 Strana: 1101
Příštipkář, e, m., der Schuhflicker, Flick- schuster. D.

266355   Příštipkářka Svazek: 7 Strana: 0488
Příštipkářka, y, f., das Weib des Schuh- flickers.

266356   Příštipkářský. P Svazek: 10 Strana: 0307
Příštipkářský. P. odrhovačka. Slád. Třík. 42

266357   Příštipkářství Svazek: 10 Strana: 0307
Příštipkářství, n. Čch. II. Pov. 85.

266358   Příštipkovati co Svazek: 2 Strana: 1101
Příštipkovati co: boty, flicken. Us. Tč., Němc.

266359   Přištipkovati koho proč Svazek: 9 Strana: 0258
Přištipkovati koho proč (si dobírati). Nejvíce ji pro její učenosť p-li. Sá. Kř u pot. 54.

266360   Příštiplavý Svazek: 2 Strana: 1101
Příštiplavý, etwas beissend, scharf. P. kořen. Rostl.

266361   Přištípnouti Svazek: 10 Strana: 0307
Přištípnouti. Učitelka p-pla (řekla po- směvačně), že... Zvon IV. 721.

266362   Přištíralý Svazek: 2 Strana: 1101
Přištíralý, připálený, Brand-.

266363   Přištírati Svazek: 2 Strana: 1101
Přištírati; přištírnouti, ul, ut, utí = při- páliti , anbrennen. — co komu kde: si kabát u kamen. Us. — se komu. Přistí- raly se mi vdolky. Us. — Jg. Cf. Oštíraný.

266364   Přištírati Svazek: 9 Strana: 0258
Přištírati. Svým zážehem nás přištírla. Mus. 1898. 347.

266365   Přištířiti Svazek: 2 Strana: 1101
Přištířiti, il, en, ení, fletschen. — co: zubv. Na Ostrav. Tč.

266366   Příštiti se Svazek: 10 Strana: 0307
Příštiti se, vz Prýštiti se. Mš.

266367   Příštítnatý Svazek: 2 Strana: 1102
Příštítnatý, beinahe schildförmig. Ros. P. list. Rostl.

266368   Přištívac Svazek: 2 Strana: 1102
Přištívac, e, m., poštívač, der Hetzer. Kom. J. 680., V.

266369   Přištívačka Svazek: 2 Strana: 1102
Přištívačka, y, f., die Hetzerin. D.

266370   Přištívati Svazek: 2 Strana: 1102
Přištívati, vz Přišívati.

266371   Přišťknouti Svazek: 2 Strana: 1102
Přišťknouti, knul a kl, ut, utí; přišti- kovati = blízko u konce utrhnouti, nahe am Ende abkneipen, abreissen. — co čím: trávu jazykem, Us., zuby. Zlob. — Br.

266372   Přištrachati Svazek: 7 Strana: 0488
Přištrachati se někam V z Příšoch- tati (dod.). Us. Rgl.

266373   Přištrykovati Svazek: 2 Strana: 1102
Přištrykovati, vz Připlésti (přidělati).

266374   Přišuchnúť Svazek: 7 Strana: 0488
Přišuchnúť = přihladiti. Vlas prišuchnul si rozcuchaný Slov. Phl'd. VI. 256.

266375   Přišulati Svazek: 2 Strana: 1102
Přišulati, vz Šulati.

266376   1. Přišuliti Svazek: 2 Strana: 1102
1. Přišuliti, il, en, ení, přišulovati =při- váleti, zuwärgeln. Šuláci a šulačky přišulují č. našulují loky (vlnu), když se ?<? stroji přede. Techn. III. 271.

266377   2. Přišuliti Svazek: 2 Strana: 1102
2. Přišuliti — přikouliti. U Brušperka.

266378   Přišuměti Svazek: 2 Strana: 1102
Přišuměti, ěl, ění, herbeisausen. Jg.

266379   Přišumiti se Svazek: 2 Strana: 1102
Přišumiti se, il, ení, zerlumpt herbei- kommen. Ros.

266380   Přišupati Svazek: 2 Strana: 1102
Přišupati, mehr hauen. — komu. Us. Cf. Přišibati. Tč. — P., šupaje přijíti, scheifend ankommen. Us. Hý.

266381   Příšupinatý Svazek: 10 Strana: 0307
Příšupinatý choroš (houba) Vz Ott. XX. 190.

266382   Přišupovati Svazek: 2 Strana: 1102
Přišupovati, na Ostrav. přišupkovati, Schleifschritte machen. — kdy čím: při val- číku se trochu nohama přišupkuje. Vz Při- šoupati. Tč.

266383   Přišustati Svazek: 2 Strana: 1102
Přišustati, zuwerfen mit der Schaufel o. mit Füssen. — čeho kam: písku. — co čím: pískem. Na Ostrav. TČ.

266384   Přišuškati Svazek: 2 Strana: 1102
Přišuškati = přišušlati. Na Mor. Lpř.

266385   Přišušlati Svazek: 2 Strana: 1102
Přišušlati, přišušlovati, zuwispeln, zu- flüstern. — komu co. Na Ostrav. Tč.

266386   Přišvihnouti Svazek: 2 Strana: 1102
Přišvihnouti, hnul a hl, ut, utí; přišvi- hati, přišvihovati, mehr hauen. — komu. Tomu dítěti přišvihej. Velenský. — koho čím: koně bičem.

266387   Přišvihnutí Svazek: 2 Strana: 1102
Přišvihnutí, přišvihání, přišvihování, das Zuhauen. Jg.

266388   Příť Svazek: 2 Strana: 1102
Příť = přáti, 2) náviděti koho, ihm ge- wogen sein. U ???v. Klš.

266389   Přiť Svazek: 8 Strana: 0320
Přiť = práti. V Chromči na Mor. List. fil. 1894. 76.

266390   Příta Svazek: 7 Strana: 0488
Příta. Ve všiej mej práci na světě, což bych jie trpěl v svej přietě; Ve všelikej pracnej prietě: Čie núze rovny byly mej núzi na tomto světě v takej nepokornej přietě ?; V takej milostivej přietě Pravn. 992., 764., 1152., 1312 Vz Přieta. Cf. také Kat. v. 39., 462., 2157., 2367. P. vykládá se = hrozba, sstyčnosť, což se na všecka místa nehodí. J. M. Černý.

266391   Přitáčení Svazek: 2 Strana: 1102
Přitáčení, n., častější přitočení, uvádění, die Zuwendung; Anführung. To jeho nej- menších okolností p. Sš. J. 5.

266392   Přitáčený Svazek: 2 Strana: 1102
Přitáčený; -en, a, o, zugedreht, zuge- wendet , allegirt. — kde. Z onoho místa v novém zákoně často přitáčeného. Sš. I. 111.

266393   Přitáčeti Svazek: 2 Strana: 1102
Přitáčeti, vz Přitočiti.

266394   Přítah Svazek: 2 Strana: 1102
Přítah, u, m., der Zuzug, die Anziehung. P. jakýsi nadpřirozený a božský. Sš. L. 35. — P., die Attraktion. Čtení ? p-hem se béře. Sš. J. 265. U Ndr.: připodobování.

266395   Přítah Svazek: 10 Strana: 0307
Přítah, u, m. = přitažlivost. Hoš. Pol. 141.

266396   Přitahač Svazek: 2 Strana: 1102
Přitahač, e, m., das Ziehband. Na Ostrav. Tě. Vz Přitahák.

266397   Přitahák Svazek: 2 Strana: 1102
Přitahák, u, m., das Ziehband (ein eiser- nes Band); der Radreifzieher. P. lodní, der Enterhaken.

266398   Přitáhavosť Svazek: 2 Strana: 1102
Přitáhavosť, i, f., přitažlivosť, moc při- takavá, die Anziehungskraft.. Voda má víc p-sti ku dřevu. Sedl. — Mus. Vz Přitažlivost'.

266399   Přitáhavý Svazek: 2 Strana: 1102
Přitáhavý, anziehend, Anziehungs-. P. moc. Pal. Radh. 4. 159.

266400   Přitahavý Svazek: 7 Strana: 0488
Přitahavý. Pal. Rdh. 4. oprav v: Pal. Rdh. 3.

266401   Přitáhlík Svazek: 2 Strana: 1102
Přitáhlík, u, m., der Nietenanzieher. Šp.

266402   Přítahlík Svazek: 7 Strana: 0488
Přítahlík = náčiní, kterým se k sobě přitloukají plechy, které mají býti snyto- vány. Vz Včř. Z. 1. 18.

266403   Přitáhnouti Svazek: 2 Strana: 1102
Přitáhnouti (zastr. přitiehnouti, přitáh- nouti), ul, ut, utí, (zastr. přitahu), táhl, tažen, ení; přitáhati, přitahovati = k něčemu táh- nbuti, zu-, anziehen; přivolati, přilákati, zu- ziehen ; stáhnouti, zatáhnouti, ein-, zusam- menziehen; přitrhnouti, přijíti, anrücken, einziehen, einmarschiren. Jg. — co: uzel, Us., mlýnský pytlík. Vys. — (co), kam: něco k sobě. D. P. k boji. Troj. Vojsko k němu přitáhlo. Har. Kdyby více štol dě- dičných k jednomu dolu přitáhlo (přišlo). Vys. Nepřítel do země přitáhl. Har., Troj. P. pod lípu. St. skl. Ukázal, že mu snadno srdce lidská k sobě přitahovati. Sš. J. 200. — na čem: na obilí (přidražiti). J. tr. — kudy kam. Přitažechu po hoře až na naj- vyšší vrh. BO. —- (co) komu. Stolici blíže si přitáhnoti. Šm. P. mlýnu. Vys. — Jel., Tkad. — co čím: podkovu hřebíkem, Jel, loď hákem. Jg. Ženská prstem víc přitáhne, než kdo dva voly zapřálme. — kam proč. Míšenský přitáhl do země návodem těch panuov. Let. 8. — co, kam jak. Čechove k Polné brannú rukú přitáhli. Let. 189. Troj. Něco z tuha p. Šm. Někoho za vlasy p. Šm. — komu čím, s kým nač: vojskem (s voj- skem) na pomoc. Na pomoc p. Flav. — adv.: jezdecky. Us. — si co čím. Přitáhl si tím všeobecnou zášť, lépe: způsobil si tím obecnou zášť. Bs. P-hl si nemoc, lépe způ- sobil, ač čteme: Proč chcete k sobě nemoc ještě nad to všecko p. ? Žer. Cf.: Nemoc si přihnati, uhnati.

266404   Přitáhnouti co, se Svazek: 7 Strana: 0488
Přitáhnouti co, se. P. šroub. Us. Pdl. P. duch, attrahere spiritum. Ž. wit. 118 131. Co hmotné jest, vespolek se přitahuje. Mj. — co kam (čím kdy s kým). Dnes k večeru p-hl s celou bandou muzikantů právě před stavení. Sá. P. rouru šroubem k podložce. ZČ., Mj. P. do boje. Troj. 130 B Přitiehne tělo k božiemu králov- ství. Št. Uč. 32. a. Ježiúš krátké (dřevo) k dlúhému přitěže. Anth 1. 3. vd. XXXIII. Ďábel Adama ku pýše p-hl. Hus II 89. P. koho v zevné zlé, k své vóli, svého muže k sobě vášněmi dobrými, vše ku svému zisku. Št. Kn. š. 11., 51., 53., 101., 121. — nač: na pomoc. Troj. 115. b — s kým. Paris s lidem přitieže Troj. 120. a. — co komu. Smie sobě to človek p. (hřiechy odpouštěti)? Hus III. 219. — jak. Vojsko p-hlo po suchu. J. Lpř. — co proč. Hrů- zou mračne p-hujíc brvy. Hdk.

266405   Přitáhnutí Svazek: 2 Strana: 1102
Přitáhnutí, n., das Anziehen. V., P. vojska, das Anrücken. D. Pod přitáhnutím od dvou věci rozumějících, šp. m.: vezma (vzav) k sobě dva znalce. Pr.

266406   Přitahovací Svazek: 2 Strana: 1102
Přitahovací, Anziehungs-. P. moc, síla. Us.

266407   Přitahovač Svazek: 7 Strana: 0488
Přitahovač, e, m. P. palce, musculus adductor pollicis, stehenní, m. a. cruris, vaječníku, m. a tubac, boltce, m. a. auri- culae. Ktt. exc.

266408   Přitahovač, e, přitahováček Svazek: 2 Strana: 1102
Přitahovač, e, přitahováček, čku, m., der Anzughaken, -meissel. Šp. — P., sval- Vz Schd. II. 331.

266409   Přitahovadlo Svazek: 2 Strana: 1102
Přitahovadlo, a, n., u dveří, der Knopf. Us.

266410   Přitahovák Svazek: 7 Strana: 0488
Přitahovák, u, m. = přitahovadlo. Us. Pdl.

266411   Přitahování Svazek: 2 Strana: 1102
Přitahování, n., die Zuziehung. P. se proudů elektrických, KP. II. 233., polů ma- gnetů. KP. II. 187.

266412   Přitahovati Svazek: 2 Strana: 1102
Přitahovati, vz Přitáhnouti.

266413   Přitahovátko Svazek: 2 Strana: 1102
Přitahovátko, a, n., der Schraubenzieher (am Gewehr). Šm.

266414   Přitahovka Svazek: 2 Strana: 1102
Přitahovka, y, f., die Zugwinde. Sm.

266415   Přitajiti Svazek: 2 Strana: 1102
Přitajiti, il, en, ení, přitajovati, ein wenig verheimlichen. — co, koho, se. Us.

266416   Přitajiti se Svazek: 8 Strana: 0320
Přitajiti se kde (schovati). Pritajiť sa za dveřmi. Phľd. 1896. 561.

266417   Přítajnosť Svazek: 7 Strana: 0488
Přítajnosť, i, f, Reserve, Rückhaltung, f. Dch.

266418   Přítajný Svazek: 7 Strana: 0488
Přítajný, reservirte Stellung einnehmend. Dch.

266419   Přitakač Svazek: 9 Strana: 0258
Přitakač, e, m. P. Höflerův. Nár. list. 1899. č. 149. Fll.

266420   Přitakati Svazek: 2 Strana: 1102
Přitakati, přitakovati = přisvědčovati. Šml. — komu.

266421   Přiťalúpiti Svazek: 2 Strana: 1102
Přiťalúpiti sa = připlchtiti se. P-píl sa společník nemilý. Na mor. Zlínsku. Brt. Vz Přitěloupiti se.

266422   Přitancovati Svazek: 2 Strana: 1102
Přitancovati, herbeitanzen.

266423   Přitanouti nač Svazek: 2 Strana: 1102
Přitanouti nač: na mysl. Šm. Vz Tanouti.

266424   Přitápěti Svazek: 2 Strana: 1102
Přitápěti, vz Přitopiti.

266425   Přiťapiti Svazek: 8 Strana: 0320
Přiťapiti = přisvědčiti. Phľd. XII. 708.

266426   Přiťapiti se komu Svazek: 7 Strana: 0488
Přiťapiti se komu = podařiti se ne- očekávaně. Slov. Rr. Sb.

266427   Přiťapkati Svazek: 2 Strana: 1102
Přiťapkati, leise zuschlagen. — čím. Když se máslo v másnici již začíná stloukati, to se máslicí (topůrkem) přiťapkuje. Na Ostrav. Tč. — se — nejistě, necvičené choditi (hlav. o dětech), antrippeln, anpatschen, angepatscht kommen. Us. na Mor. Mřk., Hý. — kam. P-kal se k nám. Ib. Hý.

266428   Přitarabiti se Svazek: 2 Strana: 1102
Přitarabiti se, il, ení, schwerfällig kom- men. Šm.

266429   Přitaráňat Svazek: 8 Strana: 0320
Přitaráňat k někomu = přibelhati se (o chůzi starých lidí). Val. Brt. I). II. 373.

266430   Přitasiti Svazek: 2 Strana: 1102
Přitasiti, il, en, ení, hinzunehmen. Ros. -- se ke komu (přitovaryšiti). Us.

266431   Přitasiti Svazek: 7 Strana: 0488
Přitasiti. Žena se k hlavě p-sí. Ezp. 2453.

266432   Přitáti Svazek: 2 Strana: 1103
Přitáti, taji, tál, ání, durch Aufthauen hinzukommen. — čeho. Přitálo tam vody: Us.

266433   Přiťatý Svazek: 2 Strana: 1103
Přiťatý, zugehackt. P. zuby, geschlossen. Nej.

266434   Přitavený Svazek: 7 Strana: 0488
Přitavený; -en, a, o, angelöthet. P. k čemu kde. ZČ.

266435   Přitavič Svazek: 2 Strana: 1103
Přitavič, e, m., der Frischknecht (Ge- hilfe des Frischers). Šm.

266436   Přitaviti co k čemu Svazek: 7 Strana: 0488
Přitaviti co k čemu, anlöthen. ZČ.

266437   Přitažení Svazek: 2 Strana: 1103
Přitažení, přitáhnutí, přitahování, n., vz Přitáhnouti.

266438   Přitažení Svazek: 7 Strana: 1370
Přitažení, vz Attrakce (2. dod.).

266439   Přítaženství Svazek: 7 Strana: 0488
Přítaženství, přitažení, n., Attraction, f. Nz.

266440   Přitažený Svazek: 2 Strana: 1103
Přitažený; -en, a, o, an-, zu-, herbeige- zogen. — čím.

266441   Přitažený Svazek: 7 Strana: 0488
Přitažený, an-, zugezogen. Příklop šrouby p-ný. Mj.

266442   Přitažlivosť Svazek: 2 Strana: 1103
Přitažlivosť, i, f., die Anziehung, An- ziehungskraft. KP. IL 9., 29., 195., Marek. P. míti. Dch. Pán vede důvod od přirozené věcí p-sti. Sš. J. 151. Vz Přitáhavosť.

266443   Příťažlivosť Svazek: 10 Strana: 0307
Příťažlivosť, i, f. P. k živlům ostatním. Zach. Test. 26. P., attrakce: elektrická, elektrickodynamická, magnetická, zemská. Vz Ott. XX. 717.

266444   Přitažlivý Svazek: 2 Strana: 1103
Přitažlivý, přitahující, anziehend. Mluno odstrkavé a p. Chym. P. kus (v divadle), das Zugstück. Dch. Vz Přitáhavý.

266445   Přitažlivý Svazek: 7 Strana: 0488
Přitažlivý, přítaživý. P. síla. Mj. 117., ZČ. I. 4.

266446   Přítažník Svazek: 8 Strana: 0320
Přítažník, u, m., elektron. KP. VIII. 2.

266447   Přítažník Svazek: 9 Strana: 0258
Přítažník, u, m. = náčiní zámečnické ku stahování nejtovaných částí. KP. VIL 596.

266448   Přítažnosť Svazek: 7 Strana: 0488
Přítažnosť, i, f. = přitažlivosť. P. vše- obecná či světová, Stč. Zem. 243., che- mická, ZČ. 1. 203 , molekularní. ZČ.

266449   Přítažnostní Svazek: 8 Strana: 0320
Přítažnostní. P. anomalie. Vstnk. III. 341.

266450   Přítažný Svazek: 2 Strana: 1103
Přítažný, anziehend. Šm. P. loď, Enter- schiff, n. Dch. P. síla. Dch.

266451   Přitéci Svazek: 2 Strana: 1103
Přitéci, tec, teka (ouc), tekl, tečení; přitékati, přitékati, přitíkati, přitékávati, přitěkávati, přitíkávati = k něčemu téci, přibyti, zu-, heranfliessen, anströmen; teka přikryti, bedecken, verschütten; přiběhnouti, herbeilaufen, hinzurennen, ein-, überfallen. Jg. — abs. Potok přitéká; slova přitékají. D. — kam. Dnes do rybníka mnoho vody přiteklo. Ros. Voda až k domu přitekla. Us. Nepřítel k městu přitekl. Troj. — Dal. Prve než jsú k Vodňanům přitekli. Pč. 26. P-kou sem cizinci. Ld. — na co, na koho (jak). Přitekl na vojsko římské, Flav., zmužilú smělostí. Troj. P. na nepřátely. Troj. — kam s čím. K Filaemonovi s kopím při- tekl. Troj.

266452   Přitéci kam (jak). Na Svazek: 7 Strana: 0488
Přitéci kam (jak). Na jednu úlehl při- teče (kůň). Dal. 12. Laomedon pěškami na Nestora přiteče. Troj. Pára do válce par- ního přitéká. Us. Pdl. — s čím. A když s tiem posel přiteče (přišel). Alx.V. v. 945. (HP. 23.).

266453   Přiteč Svazek: 2 Strana: 1103
Přiteč, e, f., strsl. pritbča, parabola, po- dobenství, das Gleichmiss, die Parabel. Koř. tbk, příp. -ja. Mkl. B. 77. Vz též Přitka. — Pulk. 194.

266454   Přitečení Svazek: 2 Strana: 1103
Přitečení, n., das Zufliessen. Jg.

266455   Přítedlnice Svazek: 10 Strana: 0307
Přítedlnice, e, f. Hod. Žalm. 124.

266456   Přítěh Svazek: 2 Strana: 1103
Přítěh, u, m. P-hy pravidel, juncturas gubernaculorum. Br.

266457   Přítěh Svazek: 7 Strana: 0488
Přítěh = přitažlivosť. P. zemský, slu- neční. Kod. v Mtc. 1. č. 63. 159.

266458   Přítěha Svazek: 7 Strana: 0488
Přítěha, y, f., der Ballast. Nz.

266459   Přitěhnouti Svazek: 2 Strana: 1103
Přitěhnouti, vz Přitáhnouti.

266460   Přitek Svazek: 2 Strana: 1103
Přitek, tku, m., der Mittelpunkt, das Centrum. Aqu.

266461   Přítek Svazek: 7 Strana: 0488
Přítek. P. kruhu. Pal. Rdh. I. 390. a j.

266462   Přitékání Svazek: 2 Strana: 1103
Přitékání, das Zufliessen. Šm.

266463   Přiteklý Svazek: 7 Strana: 0488
Přiteklý, zugeflossen. P. voda. Mj. 141.

266464   Přítel Svazek: 2 Strana: 1103
Přítel, e, m. (na Slov. priatel, a), z priatel — prietel —přítel z přiati — přieti — příti (přeji), přítelec, lce (zastr.), přítelík, a, přítelí- ček, čka, přítelínek, nka, m. P., strsl. pri- jatelb = prija + telb, tudíž = kdo přeje. Pří- pona -telb, Mkl. B. 175., 176., skr. pretar, lit. prëtel-iu-s. Vz Fk. 130. Kmen tohoto slova vy- vinul se v češtině dvojí, s měkkým l a s tvr- dým i na konci. Následek toho byla hetero- klisie, v některých pádech usadil se kmen měk- ký, v jiných kmen tvrdý. V kmeni měkkém ujala se mimo to přehláska a tím se rozdíl mezi ním a kmenem tvrdým ještě patrnějším stal. V strč. panoval kmen měkký v celém singularu a kromě toho v pluralu v těch pádech, ve kterých i dle tvrdého sklonění může býti koncovka měkká, totiž v nom., vokat. a lokale. Skloňovalo se tedy v plur.: nom. přietelé, gt. přátel, dat. přátelóm, akkus. přátely, vok. přietelé, lok. přieteliech n. přietelech, instr. přátely. Jir. Přítel jest tedy tvar přehlasovaný, plural přátelé ne- přehlasovaný. V staré češtině má přehlaso- vaná forma převahu: přietelský, přietelé, nepřietelé; v polovici 16. stol. (u Hájka atd.) jest nynější způsob již pravidlem, totiž singular přehlasovaný (přítel) a plural i tvary odvozené bez přehlásky (přátelé, přátelský), Gb., jinak by se některé tvary pl. (gt., akkus., instr.) rovnaly tvarům sin- gularu. Skloňuje se tedy přítel nyní takto: Sg. nom. přítel, gt. přítele, dat. příteli, akk. přítele, vok. příteli, lok. příteli, instr. pří- telem; pl. nom. přátelé, gt. přátel (nebo přátelův), dat. přátelům, akkus. přátele nebo přátely, vok. přátelé, lok. přátelích, instr. přáteli n. přátely. — Posn. Nynější akkus. pl. v -e a instr. -i (dle Muž) jsou dle Bž. 92. pravidelnější, dle Gb. jsou akk. a instr. plur. v -y starší a oprávněny, dle Ht. Sr. ml. 186. méně správny; lze jich tedy přece uží- vati; na Slov. se priatel pravidelně sklo- ňuje podlé Mus. — P., kdo druhému přeje, amicus, der Freund. P. příznivý, dobrý, zvláštní, věrný, důvěrný, milý, domácí, tajný, nejlepší, nejtajnější, V., blízký, pravý, sr- dečný, upřímný, Us., mnoho mohoucí, mnoho- mocný. na oko, lidský, D., vroucí, Sych., barevný (neupřímný, klamný, vz Barva). Č. Jsem dobrým přítelem jeho; jest můj nej- tejnější p.; mám ho za svého nejlepšího p-le; mám v něm velmi dobrého a blízkého p-le; p-lem tvým chci býti, dokudž jsem živ; budu vždycky tvým p-lem; jsme spolu dobří přátelé; za p-le koho vzíti, přijíti; v počtu přátel míti; strojiti, dělati sobě p-ly, připojiti si p-ly; budu vám přítel; z nepřátel p-ly zdělati; má zlé p-ly. V. Pochlebnou řečí p-ly si činiti. Solf. P-ly si shledávati; žádost' p-le (gt.) naplniti; p-le podvoditi; p-ly za sebou potahovati a v zemi té rozmnožovati se počali. Kom. Bratří měli úhlavní nepřátely na kališných. Čr. Mým přátelóm; Pro ten list mě přítelé upomínají; Žádných přátel není bližších nežli oni; Na nepřátelech dosti měli. Půh. I. 181., 373., II. 59., 590. Ptajte sě, kto by ten přietel její byl. NB. Tč. Pro všecky p-le, um des Himmels Willen! Us. P. koní, květin atd., der Liebhaber, nesprávně m.: milovník koní atd. Brs. 152. P-le roz- kyseliti. Sych. Jako svíčka když jiným slouží, sama schází a hyne: podobně vroucí přítel lidský. Sych. Jsou dobří přátelé do příčiny (na oko). Č. Chceš-li přítele ztratiti, půjč mu peníze. Č. P-lé buďme, dluhy si plaťme. Č. Dobrý p. zlato převažuje. P. p-li bůh. Pk. Rovnosť p-ly činí. Člověk na jednom Bohu, ale ne na jednom p-li dosti má. Starý p. (a staré víno) nejlepší. V., Č. P. každému, jistě žádnému (multis amicus, nulli amicus). Svět se točí jako kolo, měj přítele, ale věziž koho. Č. Nehraď se plotem, ale hraď se p-ly. V nouzi a potřebě p. poznán bývá (Bart.). V potřebě, říkají, přítele poznati. Oheň zlato, nouze p-le (zkouší). P. zkoušený a meč broušený v potřebách každý jest peněz hodný. P-li k pomoci třeba o půl noci. P-le svého vady znej, avšak ho v nenávisti neměj (malé vady mu promiň). Č. P-lem buď po oltář (pokud svědomí dopouští). U přátel řídko bývej. Vtipem mnohý p-le pozbyl, ale nikdo nenabyl. Od p-le i rány milé. Č. Varuj se p-le tvého štěstí. Kde teplá kuchyně, teplí p-lé. P-lé rádi pomá- hají — ale z kapsy. Pokud měšce, potud přítele. Lépe míti sto přátel, než jednoho nepřítele. Mysli často na přátele, ale častěji ne nepřítele. Č. (Všecka tato přísloví z Mu- drosloví C.) Nyní přítel, z kapsy smítel; Přítel, smítel z kapsy groš. Lb. Vše přátely hněv mine. Dal. 144. Přietel se dlúho hledá, sotva se nalézá a najtieže zachován bývá. VŠ. VI. 35. Přátelé po těle, po duši jak sluší. U Opav. Klš. Hedvábnou rukou vy- bírej přítele a železnou drž. Když máš všeho v hojnosti, najdeš přátel dosti; ale přijdeš-li jednou do lopoty, padne kopa přátel na dva loty. Ve Slez. Tč. Když ti štěstí svítá, přátel máš do syta; když se štěstí obrátí, přátelé se potratí. Ve Slez. Tč. Přátel u boháčů jako plev okolo zrní; Lépe jest nepřátelům po smrti nechati, nežli za živa u přátel hle- dati; Není přítelíčka nad tatíčka; Přítele s takavou hlavou ubíhej, s přímým čelem objímej; Přítele tajně napomínej a zjevně chval; Falešný přítel jako kočka, z předu líže, pozadu škrabe; Přítel nebuď ti co kví- tek, který potud milý, pokud čerstvý; Přítel za bratra; Vol p-le po své mysli; P-lem buď po hrob; Za štěstím jdou přátelé; Přátel mnoho, pokladů mnoho; Své p-ly množ a otcovských si važ; Nezakládej si mnoho na stu zlatých, ale na stu přátelích. Pk. Neměj sto peněz, ale sto přátel; Lepší přítel v radě, než koza v zahradě. Lb. Máš li přítele mi- lého, tresci ho vždy, pakli nechce slyšeti tvého trestání, vždy jen tresci bez přeptání; Učiniv p-li dobro, naděj se téhož. Lb. Řídko dobré maso dvakrát vařené a p. dvakrát smířený. Pk. P. jest dobrá věc, ale běda kdo jich mnoho potřebuje. Ros. Z kance na staro řezaného, žida křtěného, z vlka doma chovaného, mnicha z kláštera vypuště- ného, přítele třikrát smířeného, řídko z toho bývá co dobrého. Rým. Velké pány měj p-ly, ale ne sousedy. V. Věrný p. dražší jest nad zlato. Neštěstí na jevo dává, kdo naším p-lem zůstává. Jg. Přítel přílisný není přílišný. Na Ostrav. Tč. Samoláska nemá p-le (sobec, vypínavý). Koll. Do očí p., krom očí nepřítel. Pravý p. neli- chotí. Věrný p. tak řídký jako havran bílý. P. dobrý potřebný jako kus chleba. Jg. Strany přísloví a pořekadel vz ještě: Dar, Dědic, Druh, Důvěrně, Chléb, Jazyk, Klo- bouk, Kmotrovství, Koláč, Kuchyně, Milo- vati, Neznámosť, Nos, Pěší, Přátelství, Rovný, Rybář, Samota, Smutek, Svůj, Sýto, Věřiti komu, Žába. -- P. krevní po otci nebo po matce, příbuzností spojený, der Blutsfreund. P. blízký, spřízněný, krevní, přirozený, pří- buzný, krevností n. krví spojený n. spříz- něný, krevním přátelstvím spojený V. Jest můj krevní přítel. Sych. P-lé po meči a po přeslici. Er., Sob. 79. P-lé poboční, Seiten- Verwandte. Er. Jest mi blízký přítel, já jedné mateře syn a on druhé (daleké pří- buzenství). Vz Matka, Pes, Strýc. Č. Statek na dědice jeho aneb nejbližší krevní přátely připadnouti má. Nar. o h. a k. Přirozený p. obdrží poručenství proti tomu, komuž by král n. páni to poručenství dali. Nál. 217. Král bude moci to poručenství jinému dáti, jestli- že by nebylo přítele přirozeného. Zř. F. I. F. 23. — P. právní, zástupce u práva, advokat, der Rechtsfreund. P-lem a řečníkem někoho býti; p. ku při; za p-le se postaviti, V.; p. n. řečník u práva svěřence svého hájí. Kom. Kdoby pro chudobu p-le právního si zjed- nati nemohl. Er. (1650). — P., smlouvce, roz- sudí, der Schiedsrichter. Na p-ly se poddati, jim svou při a moc dáti a na nich přestati. V. Na p-ly o nějakou při se poddati. Zříz. Ferd. Ktožby se na přátely poddal o kterú při. Vl. zř. 74. Na p-ly něco poddati. Zř. F. I. A. 18. Chtě se mnú na přátely přijíti o to, což měl; Že mají mezi nimi přítelé rokovati a mají je o ty dluhy slyšeti; Mi jest slíbil pod stem hřivnami gr., cožby jeho dva přítelé a má dva mezi námi řekla, že chtěl jest na tom dosti míti; Zachovalými lidmi a přáteli; A přáteli (instr. pl.) jsem s ním rozdělen. Půh. II. 559., 622., 95., 59., I. 369. — Příteli! (tak neznámí se volávají). Us. Lépe je slyšeti: Příteli, posedni výše, než: příteli, dej místa (sedna níže). Pk.

266465   Přítel Svazek: 7 Strana: 0488
Přítel. Mkl. Etym. 263., Ž. wit. 37. 12. Gt. pl. přátel, někdy též p-lů; akkus. a instr. p-ly neoprávněná novota. Gb. Ml. I. 82. Ale tento tvar jest s dostatek dobře dolo- žen. P. umění, literatury. Us. Má dobrého přátela. U Bzence na Mor. Šd. Nezaškodí i s přátelom opatrně chodiť. Slov. Tč. P-li tak prospěj, abys sobě neuškodil; Přátely tajně treskci, zjevně chval; Lépe jest po smrti své sbožie ostaviti ciziemu, než za živa chudu býti a prositi od přietele svého ; Zlato v uohni zkušujeme, ale přátely v ne- štěstí seznáváme; Věrnému příteli žádný jakkoli drahý poklad vrovnati se nemůže. Výb. 11. 648 , 649 , 945 , 1167., 1604 Kdo má přátely za mouchy, jest rozpačný, kdo za lvy, jest srdnatý. Krnd. 211. Už se mo- hou přátelé těšiti (umře). Us. Tkč. Ktož chce býti p. tohoto světa, bude nepřietel boží. Št. Kn. š. 165. Hloupý p. bývá více na škodu nežli moudrý nepřítel. Kmp. Co nejdříve se mu p-lé (zuby) rozejdou (ztratí je). Us. Dhn. Nejlepší p. ve vlastní kapse; Dokud kdo dobře hostí, má dobrých přátel dosti. Dch. Nade vše buď p. sobě. Sv. ruk. 210. Praví přátelé v štěstí se nechají zváti, v neštěstí sami přicházejí. Demetrius. Prá- tela v súžení zanechať cnosť není; Když sa sčastí zmení, i prátelov není. Slov. Tč. Najlepší priateľ je mešec; Pyteľ priateľ a kapsa strýc. Sb sl. ps. 1. 125. Přítel p-li hrad staví; Prž se nové cesty a starého přítele; P-le hledej bedlivě a najda chraň starostlivě; Boha maje dím směle: Nestojím o přítele; Schvácený kůň, nalomený luk a usmířený p. vždy jsou nejisti; P. zkušený a meč broušený v potřebách každý jest pe- něz hodný ; Musíš všem dobré přáti, chceš-li p-le získati; Sám dělej, přátel nečekej: P. jest, kdo pravdu mluví, ne kdo pochlebuje. Bž. exc. Ten je náš p., který nás před zlým varuje a k dobrému vede; Pro p-le nového nespouštěj se starého; P-le poznáš pravého, miluje-li tebe víc než co tvého; P-li přej a nepřítele nehněvej; P-li dobře činiti hleď a nepřítele na dobrou cestu veď; P-le po- znáš ve vojně a v nouzi; Upřímný p. za bratra. Hkš. exc. Bez nehod přátel nepo- znáš; V štěstí přátel na tisíce, v neštěstí jak by je vodou vypařil. Us. Brt. Blaho- slavený člověk, kdo p-ly má, svatý, kdo jich nepotřebuje. 16. stol. Wtr. Obr. 249.

266466   Přítel Svazek: 7 Strana: 1370
Přítel. Accus. a instr. pl. : přátely. D. Lhrg. 177., Arch. IX. 142., X. 80, XI. 130., XII. 69. a často tam. Klnúce p-ly. Chč. m. s. III. 82. O tom p-ly vydati mají. Půh. V. 171.

266467   Přítel Svazek: 8 Strana: 0320
Přítel. O skloň. cf. Gb. H. ml. I. 99., 125., 93. To je dobry přítel': Kaj med, tam je hneď. Mor. NZ. V. 542. — P. = příbuzný. Aby to zboží na nejbližšího p-le spadlo. XV. stol. Čel. Pr. m. II. 1179. — P. Již se mně chytajó přáteli (vrásky na tváři). Mor. NZ. V. 545.

266468   Přítel Svazek: 9 Strana: 0258
Přítel. O skloň, vz Gb. H. ml. III. 1. 117. Dle něho jest akk. a instr. pl. přátely archaismus knižný, většinou a v jazyku živém pravidlem jest akkus. přátele a instr. přáteli. Prk. v Kroku 1897. 241. doporučuje přátely. Lepšie je, keď sa ďalekí priatelia poznajú, ako keď sa blízki hnevajú. Slov. Sbor. slov. L 55. Přátelé za nic nestojí, když ti peníze nezvoní; ale když z kapsy dobýváš, ihnedky přízně nabýváš. Čes. 1. VIL 59. Přítele kdo zkouší nepravého v čas nouze, hned má nepřítele z něho. Slád. Ham. 97. Pověry, hořické týkající se přátel vz v Hoř. 143. Úsloví atd. vz v Zát. Př. 102., 108., 119., 351a.

266469   Přítel Svazek: 10 Strana: 0307
Přítel. Bývá vždy zlé znamení, když se rozvadí (do vády pustí) dva dobří přátelé, kteříž jeden druhému až do dna duše vi- děli. Tbz. III. 2. 2j5. P-li k pomoci třeba O půlnoci. Lit. list. XIX. 227. Od přítele i rány milé. Rais Koř. 116. Každému priateľ
— každého blázon. Sbor. slov. VIII. 86. — P. = příbuzný, ne: amicus. Na Zvolensku na Slov. Sbor. slov. VII. 110. Sr. Priatel.

266470   Přítelec Svazek: 2 Strana: 1104
Přítelec, lce, m., vz Přítel.

266471   Přítelec Svazek: 7 Strana: 0489
Přítelec, lce, m. Aesop. 840.

266472   Přítelec Svazek: 8 Strana: 0320
Přítelec, lce, m. Sv. ruk. 64. a.

266473   Přítelek Svazek: 7 Strana: 0489
Přítelek, lka, m. P-lku, to nende! Mor. Rgl.

266474   Přítelíček Svazek: 2 Strana: 1104
Přítelíček, čka, přítelík, a, m., vz Přítel.

266475   Přítelínek Svazek: 7 Strana: 0489
Přítelínek, nka, m., der Busenfreund. Dch.

266476   Přítelinka Svazek: 7 Strana: 0489
Přítelinka, y, f. = přítelkyně. Rk.

266477   Příteliti Svazek: 2 Strana: 1104
Příteliti, zastr. a na Slov. = přáteliti.

266478   Přitěliti Svazek: 7 Strana: 1370
Přitěliti, einverleiben. Hrad mu k pra- vému manství p-lil. Arch. IX. 368.

266479   Přítelivý Svazek: 2 Strana: 1104
Přítelivý, přátelský, laskavý, freundlich. Výb. I. 343.

266480   Přítelivý Svazek: 8 Strana: 0320
Přítelivý. P. milování. Kruml. 117. b.

266481   Přítelka Svazek: 7 Strana: 1370
Přítelka, y, f. = přítelkyně. Arch. XII. 47., Vrch.

266482   Přítelkyně Svazek: 2 Strana: 1104
Přítelkyně, ô (zastr. přítelnice. Pass. 771., BO.), na Slov. prítelka, přátelka; přítelnička, na Slov. přítelinka, die Freundin. Mkl. B. 145. Mé p-ni, paní Ofce, vpadl v její věno. Půh. II. 433. Peníze dal schovati p-ni svej. NB. Tč. Věnoval mi po svej p-ni 80 hř. NB. Tč. Jsem vaše přítelkyně. Us. — Krevní p. — Jg.

266483   Přítelkynice Svazek: 8 Strana: 0320
Přítelkynice, e. f. Pulk. 86.

266484   Přítelnice Svazek: 7 Strana: 0489
Přítelnice, vz Přítelkyně. Pass. mus. 471., Sv. ruk. 7., 80.. Hus I. 197., II. 260., III. 127., Št. Kn. š. 290. 3. (příbuzná).

266485   Přítelnička Svazek: 7 Strana: 0489
Přítelnička, y, f, vz Přítelkyně. Výb. II. 799.

266486   Přítelník Svazek: 9 Strana: 0258
Přítelník, vz Přietelník.

266487   Přítelný. P Svazek: 8 Strana: 0320
Přítelný. P. dar. Alb. 12. b.

266488   Přitěloupiti se Svazek: 2 Strana: 1104
Přitěloupiti se, il, eni, vz Přiťalúpiti sa. Us. na mor. Drahansku. — kam (k čemu). Hý.

266489   Přítelsky Svazek: 2 Strana: 1104
Přítelsky, freundschaftlich. P. se smluviti. Půh. II. 348. Mohu-li je p. smluviti. Půh. II. 225.

266490   Přítelský Svazek: 2 Strana: 1104
Přítelský (zastr.), vz Přátelský, Přítel (na začátku).

266491   Přítelský Svazek: 7 Strana: 0489
Přítelský. P. milosť. Št. Kn. š. 44.

266492   Přítelský Svazek: 8 Strana: 0320
Přítelský = př.buzný; přátelský amicus. Gb. H. ml. I. 100.

266493   Přítelství Svazek: 2 Strana: 1104
Přítelství, n., zastr. = přátelství. Plk.

266494   Přítelství Svazek: 8 Strana: 0320
Přítelství, n. Alb. 21. a.

266495   Přítelstvo Svazek: 2 Strana: 1104
Přítelstvo, a, n. = přátelstvo.

266496   Přítelstvo, a Svazek: 7 Strana: 0489
Přítelstvo, a, n. Hus I. 53

266497   Přítelův Svazek: 7 Strana: 0489
Přítelův, Freundes-. Přítelovu slovu věř jako svému vlastnímu. Us. Tč.

266498   Přítemně Svazek: 2 Strana: 1104
Přítemně, trochu temně, nejasně, ein wenig dunkel, nicht ganz klar u. deutlich. Jenom p. smysl slov svojich nahlídali. Sš. Mt. 226. Něco p. tušiti. Sš. J. 68. (Hý.)

266499   Přitemnělý Svazek: 2 Strana: 1104
Přitemnělý, etwas dunkel; undeutlich. P. komnata, světnice, Us.; sloh. Us.

266500   Přitemnění Svazek: 2 Strana: 1104
Přitemnění, n., die Verdunkelung. Us. P. plamene, das Dunkelwerden der Flamme. Dch.

266501   Přitemněný Svazek: 2 Strana: 1104
Přitemněný; -ěn, a, o, etwas dunkel ge- worden, verdunkelt. Us. P-né oči. Ms. C.

266502   Přitemniti Svazek: 2 Strana: 1104
Přitemniti, il, ěn, ční, etwas verdunkeln. — co čím: pokoj záslonami. Us.

266503   Přítemný Svazek: 2 Strana: 1104
Přítemný, etwas dunkel. Místo to v textu latinském pokažené a p-né jiní jinak vy- kládali. Sš. Oa. 217.

266504   Přitemovati Svazek: 2 Strana: 1104
Přitemovati, zulöthen. Us.

266505   Přitenčilý Svazek: 2 Strana: 1104
Přitenčilý, etwas dünn, mager. Je to ta- kové p-lé prasátko. Us. v Kunv. Msk.

266506   Přitenčiti Svazek: 2 Strana: 1104
Přitenčiti, il, en, ení, přitenčovati, ein wenig dünner, feiner machen. Ros. — co čím: nožem.

266507   Přítenký Svazek: 2 Strana: 1104
Přítenký, etwas dünn, fein. Jg.

266508   Přitepati Svazek: 2 Strana: 1104
Přitepati, pám a pu = přitlouci, zu-, anschlagen. Ros. — co čím: kladívkem.

266509   Přitepati koho na Svazek: 7 Strana: 1370
Přitepati koho na kříž něčím, na kříži. Chč. m. s. III. 26., 27., 22.

266510   Přitěpiti koho kam Svazek: 10 Strana: 0307
Přitěpiti koho kam = letě přinésti. Hrabě (akkus. sg) k svým strejcům zase přitěpil (drak). Faust. 77. Vz Těpiti.

266511   Přitepliti, il Svazek: 2 Strana: 1105
Přitepliti, il, en, ení = přihříti, wärmer machen. — abs. Hezky tam přiteplilo, wurde warm. Ros.

266512   Přítěr Svazek: 7 Strana: 0489
Přítěr, u, m., Spiegelbeleg (pod zrcadlo), m. Rk.

266513   Přitěrací Svazek: 7 Strana: 0489
Přitěrací malta, přítěrek, der Zureib- mörtel. Nz.

266514   Přítěrek Svazek: 7 Strana: 0489
Přítěrek, rku, m , vz Přitěrací (dod.).

266515   Přítes Svazek: 2 Strana: 1105
Přítes, u, m., podvalina, der Unterzug, die Unterlage eines hölzernen Gebäudes. L. P. jamový, die Wandruthe. Hř.

266516   Přitesaný Svazek: 7 Strana: 0489
Přitesaný; -án, a, o, zugezimmert. P. kámen. Us.

266517   Přitesati Svazek: 2 Strana: 1105
Přitesati, tesám a teši, přitesávati, zu- zimmern. — co čím dle čeho. Kládu dle míry šumberkou p. Us. — čeho. Přiteš ještě prken (více). Vz Při-.

266518   Přitesati co jak Svazek: 7 Strana: 0489
Přitesati co jak: kámen do čtverhranu. NA. I. 13.

266519   Příteska Svazek: 2 Strana: 1105
Příteska, y, f., podložený práh, eine untergelegte Schwelle. L. P. v horn., die Wandruthe, der Anpfahl. Hř. P. krovní (při- slemek), der Firstenpfahl, počevní, der Sohl- pfahl. Hř.

266520   Přiteskniti Svazek: 8 Strana: 0320
Přiteskniti. Za někým p. Mtc. 1895. 157.

266521   Příteskný Svazek: 2 Strana: 1105
Příteskný, ein wenig ängstlich, langwei- lig. L.

266522   Přítěsně Svazek: 2 Strana: 1105
Přítěsně, etwas zu eng. Opět jiní p. po- čátkem kladou začetí rozmluvy. Sš. J. 118.

266523   Přitěsniti co čím Svazek: 9 Strana: 0258
Přitěsniti co čím: šrouby. KP. X. 2.

266524   Přítěsný Svazek: 2 Strana: 1105
Přítěsný, ein wenig eng, anliegend. Jg. P. horniny, das Nebengestein. Hř.

266525   Přítesový Svazek: 2 Strana: 1105
Přítesový. P. dřevení v horn., die Wand- ruthenzimmerung. Hř.

266526   Přitěthati Svazek: 2 Strana: 1105
Přitěthati = přijíti, ankommen. Ros.

266527   Přitětí, n Svazek: 2 Strana: 1105
Přitětí, n., das Zuhauen. Vz Přitnouti.

266528   Přítěž Svazek: 2 Strana: 1105
Přítěž (na Slov. přitaž), e, f., přítěžka, y, f., přítěžek, žku, m.= otež, oprátka, das Leitseil. D. — P., tížní písek, kamení (na lodí. Nové), der Ballast. P. balounu. KP. II. 66.

266529   Přítěž Svazek: 7 Strana: 0489
Přítěž. Mkl. Etym. 351. P. lodní. Vz Ott. III. 176. — P. = vrch u Brloha na Kruml. BPr.

266530   Přítěžák Svazek: 7 Strana: 0489
Přítěžák, u, m. = druh bramborů. U Místka. Škd.

266531   Přítěžek Svazek: 2 Strana: 1105
Přítěžek, žku, m., vz Přítěž. Slovo spra- vedliv jenom za p. nějaký přidáno jest. Sš. Sk. 39. — P., každá překážka u stroje: tření, tuhosť provazu, odpor vzduchu atd., die Ne- benlast. Sedl. — P., závaží. Techn.

266532   Přítěžek Svazek: 7 Strana: 1370
Přítěžek, žku, m. Aby psy na p-žky (pomoc) s sebou vzali. Wtr. Obr. II. 150.

266533   Přitěžiti Svazek: 2 Strana: 1105
Přitěžiti, il, en, ení, přizískati, noch mehr gewinnen. — co k čemu, Ros.

266534   Přítěžka Svazek: 2 Strana: 1105
Přítěžka, y, f. = přítěž. D.

266535   Přítěžký Svazek: 2 Strana: 1105
Přítěžký, etwas schwer. Ros.

266536   Přítěžnice Svazek: 8 Strana: 0320
Přítěžnice, Ballasteisen, n. Sterz. I. 384.

266537   Přítěžný Svazek: 2 Strana: 1105
Přítěžný, Belastungs-, Ballast-. P. zkou- ška. Dch.

266538   Přitěžovací Svazek: 2 Strana: 1105
Přitěžovací, beschwerend. P. okolnosť. J. tr. Vz Přitěžující.

266539   Přitěžovati Svazek: 2 Strana: 1105
Přitěžovati, vz Přitížiti.

266540   Přitěžovátko Svazek: 2 Strana: 1105
Přitěžovátko, a, m., Papierbeschwerer, m.

266541   Přitěžující Svazek: 2 Strana: 1105
Přitěžující n. ulevující okoličnosti. Us. P. okolnosť, erschwerender Umstand, kterou se trestní skutek, hledíme-li k povaze pacha- telově aneb k povaze skutku, stává trestu hodnějším. S. N.

266542   1. Příti Svazek: 2 Strana: 1105
1. Příti, pru a přím (v obec. mluvě přu), při, pra (ouc), přel, en, ení. — P., naproti čeliti, zapírati, streiten, widerstreben; p. se — na odpor se stavěti. Jg. Vz Dříti. P., strsl. preti, pbrją (contendere). Mkl. aL. 26. — abs. Obžalovaný pří právě, že mu nic dlužen nenie; Znal-li by sě k tomu psánie, čili by přel. NB. Tč. Pakli pře, jedno chci naň úředníky ukázati. Půh. II. 391. Pakliby přel, že není . . . Kn. rož. 126. Jestližeby pak přel ten měštěnín aneb města obyvatel, a ten pán neb rytířský člověk na tom dosti míti nechtěl: tedy aby to na toho měštěnína neb obyvatele města dvěma svědky hodnými provedl, že jest to mluvil. Václ. XII. Zná-li se, zná se v pravdě; pakli pří, chci svědky provésti a na panském nálezu dosti míti. Tov. 37. — se nač. Nepřímy se ani na striebro ani na zlato (pří nehledáme). Bj. — čeho. Aniž toho přím, by nebyla to věc slavná. Jel. Vinil ji, ale ona toho přela. Br. Proč toho příš? 16. stol. Hospodář všeho přel.
Let. Toho přím.Hus. I. 403. Toho on pří,
že toho nenie; Řkúci, že on toho k ní ne-
provede svým hrdlem a přela svého. NB.
Tč. — BN. — Pozn. Lid této vazby nyní
nezná. Brt. — komu. Jestliže jí pří; Poně-
vadž jemu pří. Půh. I.134., II. ?41. — komu
čeho. Ponvadž jemu Henzlík lista pří, má
jemu práv býti nyní na posudku. Půh. II.
347., 140., I. 157. atd. — co. Chci od něho
příti jeho právo a to poručím Petrovi. Půh.
I. 147. — se, čeho kde. Primus v této při
toho rukojemství pří a okazuje svědomiem
zachováme svej cti. NB. Tč. A před králem
toho příti. Kat. 2525. — se o čem. O Ba-
byloně prou se staří a noví interpreti. Sš.
O. 187. — aby — ne. Nepřim se o to, aby
jiné cesty býti nemělo. Anth. II. 200. Vz
Konditional XIV. 7., Brániti. — čeho jak. Pod přísahou přel své ženy. Ms. Bel. — se (s kým oč). Pře se o to se mnou. D. Já se o to nepřim. Jel. Ví, že křiv jest, a přece se pře. Ros. P. se o jablko. Alx. Člověk s Bohem se p. nemůže. Sš. I. 104.

266543   2. Příti Svazek: 2 Strana: 1105
2. Příti, vz Přáti, Přiť.

266544   1. Příti Svazek: 7 Strana: 0489
1. Příti, přieti, contendere (III. 2.) ma- teno bývá s přieti fulcire (I. 6.) Vz Listy fil. 1883. 138, 1884. 459., 1887. 177, Sv. ruk. NM. 442., Gb. Ml. I. 164. — abs. Nepřim. Hrad. 33. b. Já mám vepře a ten se pře, jak se pře a žádnej ho nepřepře. Říkadlo. U N. Kdýně. Rgl. — čeho (komu) Neb viery nikdy nesluší přieti. Št. Kn. š. 16 Já jí toho přel a upřel Wtr. exc. Vždy jsú přeli tvého jméne. Kat. 90. Ona i těch spínadl přela. NB. Tč. 273. Liška poče té řeči tvrdě p. Ezp. 1813. — se oč. Alx.V. v. 742. (HP. 18.) P. se o přednosť. Lpř. Póvod má ukázati, oč se pří Rozm. 242. O něž sě příta. Rožm. — se jak s kým: na krev. Us. Dch. — 2. Přáti. Št. Kn. š. 130. 38.

266545   Příti Svazek: 7 Strana: 1370
Příti v dialekt. Vz List. fil. 1892. 122.

266546   Příti Svazek: 8 Strana: 0320
Příti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 78., 28.

266547   Příti Svazek: 9 Strana: 0258
Příti, pru. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 197., 288.

266548   Příti komu co Svazek: 9 Strana: 0459
Příti komu co. Vz Mimo.

266549   Příti se Svazek: 8 Strana: 0572
Příti se. O časov. ok. r. 1440. vz Mus. fil. 1896. 450.

266550   Přitíhnouti Svazek: 2 Strana: 1105
Přitíhnouti, vz Přitáhnouti.

266551   Přitichlý, přítichý Svazek: 2 Strana: 1105
Přitichlý, přítichý, leise. Dch.

266552   Přitichnouti Svazek: 2 Strana: 1105
Přitichnouti, chnul a chl, utí, ein wenig still werden. Jg.

266553   Přitínati Svazek: 2 Strana: 1105
Přitínati, vz Přitnouti.

266554   Přítinky Svazek: 9 Strana: 0258
Přítinky, pl., m. = oklesky s pařezů. Buděj. Kub L. f. 1900. 362.

266555   Přitírati Svazek: 2 Strana: 1105
Přitírati, vz Přitříti.

266556   Přítisk Svazek: 2 Strana: 1105
Přítisk, u, m., das An-, Daraufdrücken, der Andruck. Jg.

266557   Přitiskač, e, m Svazek: 2 Strana: 1105
Přitiskač, e, m., der An-, Bedrücker. Jg.

266558   Přitiskati Svazek: 7 Strana: 0489
Přitiskati, vz Přitisknouti.

266559   Přitisknouti Svazek: 2 Strana: 1105
Přitisknouti, ul, ut, utí, skl, štěn, ění; přitiskati, přitiskovati = přitlačiti, andrüc- ken; více něčeho tisknouti, zudrücken; při- nutiti, zwingen; p. se = přitlačiti, sich an- drücken: tříti se kam, več, sich andrängen, andrücken. Jg. — abs. Přitiskla-liby nouze o látku na ťeuilleton. Kos. Ol. I. 87. — co, se, koho k čemu. P. koho ke zdi, k stěně, Ros., k sobě, Us., pečeť (V.) k listu, Ros., k něčemu cejch. Jel. Přitiště země králi svému k službě. St. skl. Že jsou také pečeti na svědomí k této smlouvě přitiskli. Er. Přitiskla ho k srdíčku. Er. P. 497. — co proč. Na stvrzení spolku pečeti své při- tiskovali. Bl. Vz předch. — co nač. Při- tiskni to na tento papír. Us. P. na něco soudní pečeť. J. tr. Vz předcházející. — co čím komu.

266560   Přitisknouti Svazek: 7 Strana: 1370
Přitisknouti. P-skl nás mocí, že = při- nutil. Půh. III. 346.

266561   Přitisknouti — čeho Svazek: 7 Strana: 0489
Přitisknouti — čeho. Úst přitiskaj (mlč). Výb. I. 367. — co, koho kam: na svá prsa, Nrd., hubičku na něčí ústa, Sá., něčí ruku k svému srdci, Hrts., něco ke rtům, Hrts., pečeť k zápisu. Let 232. K obyčejným daniem mohú býti židé přitištěni. Št. Kn š. 158. — jak Pevné i vřele ruku její k srdci p-skl. Sá. Nejsa k tomu mocí přitištěn udělal to. Wtr. exc. — co čím. Paží při- tiskuje zvučný měch (dudák). Čch. Mch 56. — kde V některých osadách přitiskují = přišeplují. Cf. Brt. D. 106., 107. — k čemu. Přitištiechu jej k skále; Aby kacíře přitiskl k tomu. Tand. Z. 167. b , Mart. 35. b.

266562   Přitisknutý Svazek: 7 Strana: 0489
Přitisknutý. P. pečeť, beigedrückt. Mus. 1880. 411.

266563   Přitísniti Svazek: 2 Strana: 1105
Přitísniti, il, ěn, ční, ein wenig in die Enge treiben. — koho (sváděti něco naň). Šm.

266564   Přitiščeti Svazek: 7 Strana: 0489
Přitiščeti = přitiskati. Vz Tiščeti. Tuž jej přitištiechu k skále. Tand. Z. 167. b. Vz Přitisknouti (dod ).

266565   Přítiší Svazek: 2 Strana: 1105
Přítiší, n., die Windstille. Někdy nastane i p. Nár. bibl. 171., 141.

266566   Přitišiti Svazek: 2 Strana: 1105
Přitišiti, il, en, ení, přitisovati, ein wenig stillen. — koho čím: dítě hračkou.

266567   Přítištěk Svazek: 2 Strana: 1105
Přítištěk, šťku, m. = přítisk. Šm.

266568   Přitíti Svazek: 2 Strana: 1105
Přitíti, vz Přitnouti.

266569   Přitížiti Svazek: 2 Strana: 1105
Přitížiti, il, en, ení; přitěžovati = tíže. dodati, schwerer machen; těžkosti přidati, erschweren. J. tr. — komu čeho. P. od- souzení svého. Plk. Tudy i svědomí jeho mu bolestí přitěžovalo. Sš. J. 83. Ta mrzu- tosť nám nemoci přitížila. Sych. P. komu robot. Exod. -? J. tr.

266570   Přitížiti co komu Svazek: 7 Strana: 0489
Přitížiti co komu. Co mi p-la moje roztomilá? Sš. P. 461. — komu v čem. Šml. I. 105.

266571   Přitka Svazek: 2 Strana: 1105
Přitka, y, f., kolík u plotu. V., strsl. pritka, koř. tuk (tbk) = offendiculum, occasio. Sr. strsl. t?k?, der Vergleich: radost? bez?, tka, ohne Vergleich. Mkl. B. 22., 20., 23., 146. Vz též Přiteč. (Hý.). P. v plotě, die Stütze, der Pflock. Us. na Mor. P. hrubo- vlná u sukna (okrajek), Anschrott, n. Šm.

266572   Přítka Svazek: 7 Strana: 1370
Přítka, y, f., tex, zastr. Pršp. 71. 70. Rozk.: příska.

266573   Přitka Svazek: 10 Strana: 0307
Přitka, y, f., tex. Rozk. P. 1870., R. 94.

266574   Přitkaný Svazek: 7 Strana: 0489
Přitkaný; -án, a, o, angeweht. Lpř.

266575   Přitkati Svazek: 2 Strana: 1106
Přitkati, přitkávati, zuweben. - co, čeho. V. Vz Přibrati, Při-.

266576   Přitkávací Svazek: 7 Strana: 0489
Přitkávací přístroj.

266577   Přitklosť, i Svazek: 2 Strana: 1106
Přitklosť, i, f., přilnulosť. Pro vnitrnou p, ke Kristu. Sš.

266578   Přitklý Svazek: 2 Strana: 1106
Přitklý, přilnulý.

266579   Přitknouti Svazek: 2 Strana: 1106
Přitknouti, tknu, tekl, tkl, tčen, ení, při- tykati, přítykovati, přitkati = přitisknouti k čemu, andrücken ; přiraziti, přibodnouti, anschlagen, anheften, anstecken. — co. Ruč- nici p. (přiložiti). Sm. Přitykej Hubu (pokryj), když se ti zaje. Na Ostrav. Tč. Urputná ta proti pravdě vzdora přitkne kdys tvou duši jako hora. Sš. Bs. 200. — co čím: přitkali nos prstem. Na Ostrav. Tč. — co kam čím: kopím ke dřevu. Leg. — koho: zatknouti. L. — se čeho. Myšlení a památka na Krista tak se duše jeho přitkla, že . . . Sš. I. 2. — kam. Udeřil kopiem Davida mně (od mníti), by jeho mohl k stěně pritknúti. Bj.

266580   Přitknouti co Svazek: 7 Strana: 0489
Přitknouti co. Přitkněte číše, stosst an! Dch. — co kam. Na skráň mu slávy duhu přitkne svoboda. Vrch Myth. 1. 218. Přitek ji (svíci) k stěně. Sv. ruk. 335. K lůžku jsa přiteknut. Kom. (Km. 1890. 610.).

266581   Přitknutý Svazek: 7 Strana: 0489
Přitknutý, vz Přitknouti Ťažké bremä uvaluješ na ľud užuž k zemi p-tý. Čkžk. XIII. 9.

266582   Přítkov Svazek: 2 Strana: 1106
Přítkov, a, na., Judendorf, ves u Teplice.

266583   Přítlaček Svazek: 2 Strana: 1106
Přítlaček, čku, m., der Andruck. Jg.

266584   Přitlačiti Svazek: 2 Strana: 1106
Přitlačiti, il, en, ení: přitlačovati, an- drücken. — co: pečeť, znamení, se. V. — co kam: klobouk na oči. D. Přitlačil mu hlavu ke zdi; p. se ke zdi. Ros. -- co koho čím: rukou, vozem. — se s adv. P. se blíže. Dch. Zvěř se p-čuje (choulíc se k zemi n. za strom). Us.

266585   Přítlační Svazek: 2 Strana: 1106
Přítlační, Druck-. P. prkno, das Druck- brett. Šm.

266586   Přitlachati Svazek: 2 Strana: 1106
Přitlachati, přitlampati, přitlachávati, přitlampávati, hinzuplaudern. Ros. — co, čeho. Vz Při-.

266587   Přítlak Svazek: 2 Strana: 1106
Přítlak, u, m., der Nachdruck. Na Ostrav. Tč. — Dch.

266588   Přitlapati Svazek: 7 Strana: 0489
Přitlapati, vz Přitlápnouti.

266589   Přitlapati Svazek: 10 Strana: 0307
Přitlapati = přijíti. Zvon III. 14. Jrsk.

266590   Přítlapek Svazek: 2 Strana: 1106
Přítlapek, pku, m., zmrazek, namrzlý sníh, jenž se na obuv přilepuje, Schnee, der sich an die Stiefel o. Schuhe anhängt. Us.

266591   Přitlápnouti Svazek: 2 Strana: 1106
Přitlápnouti, pnul a pl, ut, utí; při- tlapati, přitlapovati, niedertreten. — co čím : zem nohama. Um. les.

266592   Přitlaskati Svazek: 2 Strana: 1106
Přitlaskati, přitlasknouti, knul a kl, utí, přitlaskávati, schmatzen, hinzuschnalzen. — k čemu. Ku zpěvu musíš též p. Na Ostrav. Tč.

266593   Přitleti, el Svazek: 2 Strana: 1106
Přitleti, el, ení, dazu glimmen. L.

266594   Přitlouci Svazek: 2 Strana: 1106
Přitlouci, tluku, tluc, ka (ouc), tloukl, tlučen, ení; přitloukati, přithdcovati = více tlouci, mehr schlagen, stampfen, pochen; přibiti, přiraziti, zu-, anschlagen zutreiben; bíti, schlagen. Jg. — čeho: krup (více jich natlouci). Ros. — co komu čím: prkno hřebíkem. Ros. —- komu s kým (bíti ho). Ros., Vš.

266595   Přitlouci Svazek: 8 Strana: 0320
Přitlouci. Mlatec, který se mlátě opožďuje, zatlouká; jehož cep dříve připadá než cepy ostatních, ten přitlouká; který jsa vyšší ce- pem do trámu vráží, ten zaráží. Na Žďársku. Nár. list. 1894. č. 262. odp. feuill. P. komu = vybiti. XV. stol. Vlč. Lit. 265.

266596   Přitlouci co jak čím Svazek: 7 Strana: 0489
Přitlouci co jak čím. Přitloukati že- lezné pruty kladivy do roviny. NA. IV. 176.

266597   Přitlouci komu co Svazek: 10 Strana: 0307
Přitlouci komu co. Že jí něco p-kl (ji sbil). 1512. Arch. XIX. 115.

266598   Přitloukaci Svazek: 9 Strana: 0258
Přitloukaci kladivo (perlík) drží se oběma rukama a má dvě ploská čela. Vz Ott. XIV. 285.

266599   Přitloukač Svazek: 9 Strana: 0258
Přitloukač, e, m. = náční zámečnické. Vz KP. VI. 594.

266600   Přitloustlý Svazek: 7 Strana: 0489
Přitloustlý, dicklich. Dch., Osv. Vz Přítlustý.

266601   Přítluk Svazek: 7 Strana: 1370
Přítluk, u, m., martareollum, zastr. Pršp. 74. 44.

266602   Přitlukač Svazek: 2 Strana: 1106
Přitlukač, e, m.. Schlageisen, n. Šm.

266603   Přitlumení Svazek: 2 Strana: 1106
Přitlumení, n., die Dämpfung. P. nižšího a světského vědomí. Sš. Sk. 123.

266604   Přitlumenosť Svazek: 2 Strana: 1106
Přitlumenosť, i, f., die Erstickung, Däm- pfung. P. duchovního života. Sš. I. 78.

266605   Přitlumený Svazek: 2 Strana: 1106
Přitlumený; -en, a, o, erstickt, gedämpft. P. povzdechnutí. Hdk. C 21. Na p-nou tam- pousku přihnouti si vína. Kos. Ol. I. 145. Hluky válečné p-né. Dch.

266606   Přitlumený Svazek: 7 Strana: 0489
Přitlumený. P. hlas, Čch., světlo, SP., zpěv. Us. Pdl.

266607   Přitlumiti Svazek: 2 Strana: 1106
Přitlumiti, il, en, ení, přidusiti, ein wenig ersticken, niederdrücken. Jg. — co: oheň, práva. L. Abys je (pohrůžky jejich) p-mil; Bude-li možno věc tu p.; Pláč její p-mil a udusil mluvu její; Nepovede se jim, aby .. . ústavu spásy pro člověčenstvo ustrojenou p-li a podvrátili; Pravil jim opět, ale p-miv svou božskou velebu: Já jsem. Sš. Sk. 51., 61., J. 189., 218., 273. -- co kde. V (člo- věku) tom zárodové víry a dobra snadno se přitlunmjí. Sš. J. 95. — co čím. Tisícleté sklad ten pohromy p-li korou věčné plísně. Sš. Bs. 184.

266608   Přítlustý, přitlustlý Svazek: 2 Strana: 1106
Přítlustý, přitlustlý, etwas dick. Us

266609   Přítma Svazek: 7 Strana: 0489
Přítma, y, f. = přítmí. Prss.

266610   Přitmavělý Svazek: 2 Strana: 1106
Přitmavělý, dunkel ig. Dch.

266611   Přitmaviti Svazek: 7 Strana: 0489
Přitmaviti, verdunkeln. Světlou stopu p Sládek.

266612   Přítmavosť Svazek: 2 Strana: 1106
Přítmavosť, i, f., eine kleine Dunkelheit. Bern.

266613   Přítmavý, přitmavělý Svazek: 2 Strana: 1106
Přítmavý, přitmavělý, etwas dunkel. Us

266614   Přitmelený Svazek: 7 Strana: 0489
Přitmelený; -en, a, o: k čemu, ange- kittet. Us. Pdl.

266615   Přitmeliti Svazek: 2 Strana: 1106
Přitmeliti, il. en, ení, ankitten. — eo. Us.

266616   Přitmeliti co k čemu čím kam Svazek: 7 Strana: 0489
Přitmeliti co k čemu čím kam: něco na něco pečetním voskem. ZČ. III. 87.

266617   Přítmělý Svazek: 7 Strana: 0489
Přítmělý, etwas dunkel. Kká.

266618   Přitmělý Svazek: 8 Strana: 0320
Přitmělý. P. salon. Světz. 1894. 342. a.

266619   Přitmění Svazek: 2 Strana: 1106
Přitmění, n., vz Přitmíti.

266620   Přítmí Svazek: 2 Strana: 1106
Přítmí, n., soumrak, šero, úsvita, die Däm- merung, das Halbdunkel. V p. V. Počalo se rozednívati a p. ještě bylo. Sš. U p. večera BO. Rozkryli se u p., fugerunt in tenebris.

266621   Přítmí Svazek: 8 Strana: 0320
Přítmí. Spal v p. světnice. Cop. 23.

266622   Přitmiti Svazek: 2 Strana: 1106
Přitmiti, il, přitmíti, ěl, ěn, ění; přitmí- vati, verfinstern. — co. Věž jejich by věže přitmila nebeské. Ráj. — se. Přitmělo se již. Us. Až se přítmí, vyjdeme. Us. Tč.

266623   Přitmíti co Svazek: 7 Strana: 0489
Přitmíti co. Hnoj přitmil (zakryl) krásu tvoji. Ezp. 237.

266624   Přitnouti Svazek: 2 Strana: 1106
Přitnouti, tnu, ul, ut, utí; přitíti, ťal, ťat, tětí; přitínati (cf. Pnouti, Jmouti) = přiseknouti, dazuhauen, -hacken; drobet od- seknouti, abhauen. Jg. — co, čeho. Vz Při- brati, Při-. — co kde. U samé země to pře- ťal. Ros. — co čím: nožem, sekerou.

266625   Přitnouti Svazek: 7 Strana: 0489
Přitnouti. Obilí přitínati = do kozy séci. Wrch.

266626   Přitočili se kam Svazek: 7 Strana: 0489
Přitočili se kam. Vašek se přitáčí k hol- kam. Us. Msk. Marie přines oběd. Hned, ale musím se k němu p. (jej uvařiti). Us. — co. Já všudy data i soudy očitých svědků vyhledati a p. jsem se snažil. Koll. St. předml.

266627   Přitočiti Svazek: 2 Strana: 1106
Přitočiti, il, en, ení; přitáčeti, el, en, ení; přitočovati = k něčemu zatočiti, hinzu- wenden, hinzudrehen ; zuzapfen ; přivinouti, dazuwickeln; uvésti, anführen. — co. Mezi jinými zázraky přitáčí sv. Marek zázrak o prokaženci. Sš. Mr. 12. Pomíjejíce jiných výpovědí přitáčíme toliko výrok koncilia tridentského. Sš. Mt. 261. — co k čemu, kam: velký kus nití ku klubku. Us. Přitáčí k tomu jiný výrok podlé sedmdesátců vzatý z téhož Isajáše proroka. Sš. I. 106. Tu již dále táhnouti nemoha pro nepřátely, vozy přitočil ku hrázi. Let. 34. — co, čeho od- kud: pivo, piva ze sudu. Vz Přibrati. Jg. — se kam (na čem): p. se k městu. Sych. Na svém lítém koni přitočil se k Samoslavovi. Háj. — se komu. Když se ti děvče přitočí. Er. P. 154.

266628   Přitočiti co kam Svazek: 9 Strana: 0258
Přitočiti co kam: hradbu k domu. 1518. Arch. XVII. 563.

266629   Přítočník Svazek: 8 Strana: 0320
Přítočník, u, m. = kruh točnový, Polar- kreis, m. Am. Orb. 82.

266630   Přítočno Svazek: 2 Strana: 1106
Přítočno, a, n. P. veliké a malé, vsi u Únoště. PL., Tk. II. 428., III. 77.

266631   Přítok Svazek: 2 Strana: 1106
Přítok, u, m., přitíkání, der Zufluss. P. vody, Ros., moře. D. P. a odtok moře; čas přítoku a zátopy mořské. I). Vz Reka. Usta- vičný nějaký p. vědění a poznání. Sš. J. 62. — P., útok v bitvě, der Sturm. Alex. (D. exc).

266632   Přítok Svazek: 8 Strana: 0320
Přítok = útok, impetus. Nemohli strpěti p-ku oděncuov. Alx. Nách. XXXIX.

266633   Přitokati Svazek: 2 Strana: 1106
Přitokati, přitokávati, zubalzen (jako to činí tetřev). Ros.

266634   Přítokový Svazek: 7 Strana: 0489
Přítokový, Zufluss-. P. roura, stoka. ZČ., Zpr. arch. VII. 82.

266635   Přítoky Svazek: 2 Strana: 1106
Přítoky, dle Dolany, ves u Kutné Hory. PL.

266636   Přiťolópit se, přiťalúpit se Svazek: 10 Strana: 0656
Přiťolópit se, přiťalúpit se = při- jíti z nenadáni.

266637   Přítomně Svazek: 2 Strana: 1106
Přítomně, nyní, hned, jetzt, gegenwärtig. V. Jakoby to už p. měli. Br. —P., na témž místě, u toho, in Gegenwart, persönlich. Tu p., coram. Sám p. (osobně) to spatřoval. Ros — Jg.

266638   Přítomněti Svazek: 2 Strana: 1107
Přítomněti, ěl, ění, zpřítomněti, gegen- wärtig werden. Jg.

266639   Přítomník Svazek: 2 Strana: 1107
Přítomník, a, m., der Gegenwärtige. Šm.

266640   Přítomniti Svazek: 2 Strana: 1107
Přítomniti, il, ěn, ění, přítomnívati = pří- tomným, činiti, darstellen, überantworten. Ros.

266641   Přítomno Svazek: 2 Strana: 1107
Přítomno, vz Přítomný. — P., a, n., prí- tomnosť, die Gegenwart. Nej.

266642   Přítomnočasový Svazek: 7 Strana: 0489
Přítomnočasový. P. n. Šf. III. 492.

266643   Přítomnosť Svazek: 2 Strana: 1107
Přítomnosť, i, f., das Bei-, Hiersein, die Gegenwart, Anwesenheit, Beiwohnung. U p-sti, V., v p-sti. D. P. Páně tělesná, p. Páně du- chovní v církvi; Značí se tu v řec. perfektu p. vykonaného děje; Oheň jest znak p-sti boží; Ale duch sv. nejenom slyšitelnými, nýbrž i viditelnými znameními p. svoji vy- jevil ; Dobře v sobě cítil každý z apoštolů bezpřemnou p. ducha svatého. Sš. J. 160., 167., Sk. 18., 22. (Hý). Kněz dítě v p-sti kmotrů křtí. Kom. Při p-sti Přemysla, Háj., všech starších. Br. Raduji se z vaší p-sti. Sych. P. ducha. D. Ne podtají, ale v p-sti, v oči haněti. Kom. U p-sti od práva vysla- ných. Er. Vz S. N.

266644   Přítomnosť Svazek: 7 Strana: 0489
Přítomnosť, die Anwesenheit. Předstou- pivše před naši p. žádali. Arch. VIII. 371. Učinili počet při p-sti pánuov nové rady. Výb. II. 1274. Vyznáváme, že jest před p. naši přišel věrný náš milý Václav. Arch. VIII. 381. a j. tam často. Cf. Vyznávámy, že jest před nás předstoupil věrný náš milý Jiřík. Arch. VIII. 390. — P., Gegenwart, f. Minulosť jest pouhý sen, budoucnosť jest pára jen, užij tedy s účinností, jak jen mů- žeš, p-sti. Sb. uč.

266645   Přítomnost Svazek: 8 Strana: 0320
Přítomnost'. P. nebývá nikdy u vážnosti veliké. Bráb. 148.

266646   Přítomnost Svazek: 10 Strana: 0307
Přítomnost' jest kolébka budoucnosti. Rais. Vlast. 155.

266647   Přítomný Svazek: 2 Strana: 1107
Přítomný; přítomen, mna, o. P., strsl. přitom + ?n? = při tom jsoucí, gegenwär- tig, zugegen, anwesend. Mkl. B. 151. P-ným býti. V. Nedrb, aby (abys) někoho z p-mných nepopouzel. Kom. P-né věci opatruj, o bu- doucí se pečuj. Vz Zisk. — čemu, nikoli: u čeho. Brs. 152. Přítomen byl jeho smrti. Eus. Byl jsem tomu přítomen. Jel. P. býti sjezdu. Kos. Ol. I. 58. P-men jsi každému místu na nebi i na zemi. Chč. — Har., J. tr. — čeho. Byli toho přítomni dva synové císa- řovi. V. Sněmu toho nebyl jsem přítomen. Vz Brt. S. §. 80. — Eus., Plác.,J. tr. — při čem. Není-liž možná, že p-men byl při křtu Páně ? Sš. J. 34. On jest také při tom postupování dvoru přítomný byl. Svěd. — J. tr. — kde (jak). Ve velesvátosti Pán sám skutečně (vere) a bytně (substantialiter) p. jest. Sš. J. 111. Ale Kristus jest jiným způsobem v nebi p-men, jiným způsobem v nejsvětější svátosti. Sš. Sk. 42. — čím jak. Kristus svým božstvím všudy jest p-men. Žal. 94. Osobou svou p-men nebyl. Žer. II. 139. Tuto nebyl duch sv. jenom působením svojím, nébrž velebou svojí p-men. Sš. Sk. 19. Poručníci dílů jsú, kteříž mají plné při- kázání, aby učinili všecko, což by mohli vlastní páni těch dílů učiniti, kdyžby tu svými osobami byli p-mni. CJB. 309. — P., před rukama jsoucí, co do místa i času ny- nější, co tu jest, hotový, vorhanden, da be- findlich, obwaltend, gegenwärtig. Jg. P. spis, Har., zásoba, D., čas (ve mluvnici, vz Enal- lage, Čas). Užiti přítomného času. V. Na místě (= hned) p-mný. Dch. — P., v právnictví. P-ní slovou ti, kteří v tom městě, pod tím právem, aneb v té krajině svá obydlí mají, v kterémžto městě aneb krajině ti statkové jsou, by pak porůznu a dosti podál jeden od drahého leželi. Pr. M. F. 29. 2. Ale ne- přítomní slovou, kteříž do cizích zemí k tomu právu nepřináležejících se obracejí. Ib. 3.

266648   Přítomný Svazek: 7 Strana: 0489
Přítomný. Seznam, listina p-ných, Prä- senzliste. Us. Pdl. — čemu. Chlapci hře p-mní. Sš. P. 764. Veselí p-men býti; Mysl a paměť má vám p-rana jest. Žer. — kde. Dle podstaty jest Bůh všude p-men stejně; dle činnosti jest na rozličných místech a v rozličných tvorech rozličně p-men. MH. 10. — čím jak. P. na čas, zeitweilig a. Dch. Nejsa jemu p-men tělem. BR. II. 35. b., 366. b. -- s čím kdy. V té svátosti jsi opravdu p-men se svým tělem. Mž. 108. Obzvl. při smrti rač p-men býti. Sš. P. 69 S nímž já v tu chvíli sám p-men budu. Sš. P. 18. — P. = hotový atd. V p-mném díle. Šf. Strž I. 558. — P. čas Cf. Gb. Ml. II 159., Praesens (i dod.).

266649   Přítomný Svazek: 7 Strana: 1370
Přítomný čas. Vz Praesens, Gb. Ml. II. 159., D. Lhrg. 159

266650   Přítomný Svazek: 8 Strana: 0320
Přítomný. O tvoření tvarů praesentis iadic. v dialektech českoslov. vz: Věstník Kr. čes. společnosti nauk. 1890. 22., 449.

266651   Přítomný čeho Svazek: 9 Strana: 0258
Přítomný čeho. Jsa osobně p-men toho. Dač. I. 35.

266652   Přítomstvo Svazek: 2 Strana: 1107
Přítomstvo, a, n., die jetzige Generation.

266653   Přitonouti Svazek: 2 Strana: 1107
Přitonouti, později přitunouti = připly- nouti, zuschwimmen. Ros.

266654   Přitopiti Svazek: 2 Strana: 1107
Přitopiti, il, en, ení; přitopovati, mehr einheitzen. zulegen. — abs. Přituhne-li. přitop. Sych. Přitop tam drobet (přilož do kamen). Ros. — komu. Cf. Přisoliti. Us.

266655   Přitouhlý Svazek: 10 Strana: 0307
Přitouhlý = přituhlý. P. maso. Deštná. Mš.

266656   Přitoulati se kam Svazek: 2 Strana: 1107
Přitoulati se kam: do Chiny, herum- schweifend kommen. Ros. — se k čemu. Jg.

266657   Přitoulení Svazek: 2 Strana: 1107
Přitoulení, n., das Anschmiegen. P. ne- šlechetné, které bývá ze smilné žádosti mezi pohlavím mužským i ženským. Brt. 343. 22.

266658   Přitouliti Svazek: 2 Strana: 1107
Přitouliti, přituliti, tul, il, en, ení; při- touleti, el, en, ení; přitulovati = přichýliti, přivinouti, přitisknouti, andrücken, anschmie- gen, umfangen, an sich drücken, herzen, lieb- kosen. — se, sich nahen, anschmiegen. Jg. Sr. tul? (pharetra). Mkl. aL. 176. — koho = obejmouti, umarmen. BO. Ciesař všecky p-lil. Pass. 589. P-livši jej chtěla jej poce- lovati. GR. — koho, se ke komu, k čemu: někoho k sobě, V., St. skl., k srdci p. V. Přitoulil se ke mně. Ros. Abraham syny své k lůnu svému jako přitoulí. Sš. L. 163. Přituliv jich k sobě pocelova je. BO. — co. ruku (k ústům = políbiti). Na Mor. — se kam. Přitoulil se mezi nás, Us. — se jak. Aniž menší přívětivostí vespolek se přitu- lují, než ... V. A k němu láskou synov- skou se přituluje. Sš. J. 20.

266659   Přitouliti se čemu Svazek: 7 Strana: 0490
Přitouliti se čemu Té milé matce Maria se přitulila. Pass. mus. 278. — koho nač: na nocleh (přijmouti). Slov. Erb. S.l čít. 70.

266660   Přitoužiti Svazek: 2 Strana: 1107
Přitoužiti, vz Přitužiti.

266661   Přitovaryšiti Svazek: 2 Strana: 1107
Přitovaryšiti, přitovařišiti, il, en, ení, přitovaryšovaťi, přitovařišovati = připojiti za tovaryše, přivinouti, zugesellen. Jg. — koho, se komu. Někoho k někomu. Ros., Br. Bývá přítel, který se přitovaryšuje k stolu. Br. P. se k nevěstkám. Us. Tomu lidu budeš přitovařišen. BO. — si koho. P-šil si lidí sevšad sebraných, šp. m.: lidi sebrané. Brt. -- si co. Člověčské přirozenie sobě p-šil. GR. — koho, se komu. Andělé přitovařišují se lidem. Kom.

266662   Přitovaryšiti Svazek: 8 Strana: 0320
Přitovaryšiti. P-šil si dceru bieše jednoho člověka, jenž ... (= pojal ji za ženu). Alx. Nách. k. VIII.

266663   Přitovaryšiti koho, se komu Svazek: 7 Strana: 0490
Přitovaryšiti koho, se komu P. ně- koho angelským plukóm. Hus 111 19. Věč- nému životu se p. Leg. Mnč. R. 22 P. se komu. Koll St. 299 , Otters. 13. 14., Výb. I. 325. — koho, se ke komu. Vz P. se komu (m.: ke komu) Pož. 169 P. někoho k sobě. Hr. ruk. 9

266664   Přítrap Svazek: 2 Strana: 1107
Přítrap, u, m., trápení, die Qual. Bart. II. 1.

266665   Přitratiti Svazek: 2 Strana: 1107
Přitratiti, il, cen, ení; přitracovati. — co: roh, kout (u zedníků = ostrosť odstra- niti, shladiti), verloren machen. Ten strop jest nerovný, některé částky vyvstávají, já to přitratím. Us. — čemu. Nesnadno zbožie neřku ztratie, ale málo přitratie jemu (tratí při něm), vrátiec cizie n. zlé dobyté. Št. — se, sich verlieren. Us.

266666   Přitratiti Svazek: 7 Strana: 0490
Přitratiti. Za Št polož: Kn. š 30.

266667   Přitráviti Svazek: 2 Strana: 1107
Přitráviti, il, en, ení, ein wenig ver- giften. — se = otráviti se, ale ne do smrti. U Bydž. Mý.

266668   Přitrckat Svazek: 10 Strana: 0656
Přitrckat = drobným krokem přiběhnouti. Brt. Sl.

266669   Přitrdliti se Svazek: 2 Strana: 1107
Přitrdliti se, il, ení, trdlavým krokem přijíti, herantrotteln. Na Ostrav. Tč.

266670   Přitrefiti Svazek: 2 Strana: 1107
Přitrefiti, přitrefovati = srovnati, an- passen ; p. se = rovnati se, srovnati se, sich treffen, passen ; náhodou přijíti, unver- hofft kommen, dazu gerathen; přihoditi se, státi se, sich ereignen, sich zutragen, sich schicken, geschehen. Jg. — co k čemu: klíč k zámku p. (přizpůsobiti). Ros. — se (k čemu). Klíč ten k zámku se přitrefil (hodil se). NB. Tč., Ros. Přitrefil jsem se k tomu (náhodou jsem k tomu přišel). Ros. Často se přitrefuje (stává se), že . . . V. Kdyby se něco při trefilo, pošli pro mne. Us. Tč. — se komu. Kdyby se mne to při- trefilo (přihodilo, stalo). Ros. — se kam. Přitrefil se do toho domu. Plk. — se komu jak. Přitrefilo se mu to mimo naději. Plk.

266671   Přitrefiti Svazek: 7 Strana: 1370
Přitrefiti. Když by se spolek p-fil (při- hodil). Arch. IX. 243.

266672   Přítrefnosť Svazek: 2 Strana: 1108
Přítrefnosť, i, f., příležitosť, Gelegen- heit, Schicklichkeit, f.

266673   Přítrefný Svazek: 2 Strana: 1108
Přítrefný, příležitý, passend, gelegen, geschickt. V.

266674   Přítrefný Svazek: 7 Strana: 0490
Přítrefný dvoumysl. Krnd. 196.

266675   Přitrěiti koho Svazek: 9 Strana: 0258
Přitrěiti koho. Přitrčil ho (s velikou námahou přichoval, přisadil). Slov. Zát. Př. 199a.

266676   Přítrh Svazek: 7 Strana: 0490
Přítrh, u, m , der Anzug, Zug, v tělocv. Rgl.

266677   Přitrhnouti Svazek: 2 Strana: 1108
Přitrhnouti, přitrhnu (zastr. trhu), hnul a hl, ut, utí a tržen, ení; přitrhati, přitr- hávati, přitrhovati = trhnutím přitáhnouti, přivésti, herbei zerren, herbei-, anziehen; přitáhnu chytiti, durch Zuziehen fangen; zatrhnouti, geschwind zuziehen; přilomiti trhnutím, abreissen; ku předešlému trhati, dazu reissen, mehr reissen, pflücken; při- táhnouti, přijeti, ankommen, anrücken, an- gezogen kommen. Jg. — co, koho. Koho p. Br. P. ptáky. Přitrhej koš hrušek. Us. Ne všech přitrhl (nemá všech doma). Mus. — čeho : trávy, hrušek. Vz Při-. — co, koho k čemu. Přitrhl ho k sobě. Ros., Jel., Br. — koho čím. Nestydaté ženy muže chy- trostí svou k sobě přitrhují. Aesop. — s čím kam: s vojskem k městu. V., D., Ros. Žižka ke Krumplovu p-hl. Pč. 37.

266678   Přitrhnouti Svazek: 8 Strana: 0320
Přitrhnouti. Ne všech přitrhl (= nemá všech doma; o potrhlém). Bl. Gr. 297.

266679   Přitrhnouti co Svazek: 7 Strana: 0490
Přitrhnouti co Ž. wit. 9 9. (30.). Aby nás, jako čihař ptákuov, nepřetrhli. Arch. VII. 37 — čeho komu: sobě trávy. Us.

266680   Přitrhnouti koho komu. P Svazek: 10 Strana: 0307
Přitrhnouti koho komu. P-hl nás (Bůh) synu svému. Brt. P. n. 1062.

266681   Přitrhnutí Svazek: 2 Strana: 1108
Přitrhnutí, n., die Hinreissung; Anrüc- kung. Šm.

266682   Přítrhon Svazek: 9 Strana: 0258
Přítrhon. Břišní p. = druh chmatu při zápase tělocvičném. Vz Čes. 1. VII 427.

266683   Přitritati se Svazek: 7 Strana: 0490
Přitritati se, antrippeln. Vz Přikoberati se.

266684   Přitrnút Svazek: 8 Strana: 0320
Přitrnút = přituhnouti (o mrazu). Zlín. Brt. D. II. 373.

266685   Přítrojkvětý Svazek: 2 Strana: 1108
Přítrojkvětý, subtriflorus. P. stopka,. Rostl.

266686   Přítrojlaločný Svazek: 2 Strana: 1108
Přítrojlaločný, subtrilaciniatus, P. ušty. Rostl.

266687   Přítrojstříhaný Svazek: 2 Strana: 1108
Přítrojstříhaný, subtriscissus. P. ušty listové. Rostl.

266688   Přítrojženný Svazek: 2 Strana: 1108
Přítrojženný, subtrigynus. P. květ. Rostl.

266689   Přitroliti Svazek: 2 Strana: 1108
Přitroliti, il, en, ení, zugrieseln, zu brö- seln. Ros. — co k čemu. — se, herantrol- len, heranzappeln. Na Ostrav. Tč.

266690   Přitroublý Svazek: 2 Strana: 1108
Přitroublý = přihlouplý. Us. Jir., Sml.

266691   Přitrousiti Svazek: 2 Strana: 1108
Přitrousiti, il, en, ení; přitrušovati, při- trusovati, hinzustreuen. — čeho: zázvoru. Us. — se. Mnoho vojáků se tam přitrousilo (po různu přišlo, kamen einzeln an). Us.

266692   Přitrpčiti Svazek: 2 Strana: 1108
Přitrpčiti, il, en, ení, trpkosti přidati, herber machen. Ros. — co komu čím: život špatným chováním.

266693   Přitrpkle Svazek: 10 Strana: 0656
Přitrpkle mluviti. Zvon V. 540.

266694   Přitrpklý Svazek: 10 Strana: 0307
Přitrpklý úsměv. Nár. list. 1902. č. 73. odp.

266695   Přítrpký Svazek: 2 Strana: 1108
Přítrpký, etwas herb. Koc.

266696   Přítrs, přetrs Svazek: 2 Strana: 1108
Přítrs, přetrs, u, m. Zlob.

266697   Přitrtoliti se k někomu Svazek: 2 Strana: 1108
Přitrtoliti se k někomu, herbeitrollen Na Ostrav. Tč.

266698   Přitru Svazek: 2 Strana: 1108
Přitru, vz Přitříti.

266699   Přítrubek Svazek: 2 Strana: 1108
Přítrubek, bku, m., die Flanche. Rk.

266700   Přitrucovati si co Svazek: 2 Strana: 1108
Přitrucovati si co, sich etwas ertrotzen Na Ostrav. Tč.

266701   Přitruditi Svazek: 2 Strana: 1108
Přitruditi, il, zen, ení, přitruzovati = snažně k něčemu přijměti, mit Anstrengung verhalten. — co k čemu. Ku poznání Boha mysl svú p. jsi meškal. Sš. Mt.

266702   Přítrudnosť Svazek: 2 Strana: 1108
Přítrudnosť, i, f., eine kleine Schwierig- keit. L.

266703   Přítrudný Svazek: 2 Strana: 1108
Přítrudný, etwas schwer, schwierig.Vazba ta zdála se p-ná. Sš. J. 213. Čtení řecké ny- nější p-dno a pritvrdo jest. Sš. I. 80. P. slovo. Jg. Sbr. sp. 173.

266704   Přítruhlí Svazek: 7 Strana: 0490
Přítruhlí, n., Beilade, f. Loos.

266705   Přítruhlí Svazek: 8 Strana: 0320
Přítruhlí. NZ. II. 568. O tom všem v truhle ve sklepě v p. na rejstru psáno se najde. 1549. Mus. 1894. 407.

266706   Přítruhlí Svazek: 9 Strana: 0258
Přítruhlí, n. = příhrada v truhle. Vz Přikradli.

266707   Přítruhlíček Svazek: 2 Strana: 1108
Přítruhlíček, čku, přítruhlík, u, pří- truhlí, n., Seitenfach, n., Beilade, f., Läd- chen, n. Šm., Němc.Má ruce s přítruhlím = krade, rád béře. Č. M. 539. — Přítruhlík, lžičník, der Löffelkorb. D. exc.

266708   Přítruhlík Svazek: 7 Strana: 1370
Přítruhlík v truhle na levé straně. NZ. II. 35. Cf. Skrýš (2. dod.).

266709   Přítruhlík Svazek: 8 Strana: 0320
Přítruhlík. P. u kašového mlýnce. NZ. III. 225. P. na cívky v kružci. Brt. D. II. 456.

266710   Přítruhlík Svazek: 10 Strana: 0656
Přítruhlík, u, m. P. u stavu tkadlcov- ského. Vz Brt. Sl. 397.

266711   Přitrýzniti se Svazek: 7 Strana: 0490
Přitrýzniti se = přimluviti se. Slov. Rl Pr. II. 7.

266712   Přítrž Svazek: 2 Strana: 1108
Přítrž, e a i, přítržka, y, f., přítrž, e, m. (vz doleji) = přetržení, roztržení, das Zerreissen. O p. něco dělati. Us. — P., pře- tržení n. zastavení něčeho dobrého n. zlého, die Unterbrechung einer Sache, der Einhalt, Unterlass. V. Něco jen na p. dělati (přetr- žené, po chvilkách). D. Bez p-že = stále, ustavičně. Trvala ta válka bez p-ži do de- síti let. V. Zima stála bez p-žky. V. Usilo- vání jich smrtí jeho p. vzalo. Kom. P. ně- čemu (válce) učiniti. Br., Apol., J. tr. A ten obyčaj stál bez přítrži. O. z D. Ovšem re- potu svému p. učiniti musili; Jakoby ne- přináleželo vrchnostem zlosyny trestati a bezbožnosti jejich p. pokládati. Sš. L. 149., Sk. 66. Aby časně p. učiněn byl (m.). Grunt. rel. (Č.). — P., provaz u čihadla k zataho- vání sítí. Us. — P., přítržní hradba, Ab- schnitt bei einer Festung.

266713   Přítrž Svazek: 7 Strana: 0490
Přítrž. Cf. Mkl. Etym. 354. Vyjma ně- které p-že (přetržení panování) Pal. Rdh II. 43 Čemuž smrť jeho p. učinila. Šf. Strž. II. 97 To znánie a mi'ovánie nebude-li bez p-ži, nebude dokonalé Hus. I. 62.

266714   Přítrž Svazek: 8 Strana: 0320
Přítrž. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 47.

266715   Přítrž Svazek: 10 Strana: 0307
Přítrž, e, m. = okap. Slez. Vlasť. I. 199.

266716   Přitržení Svazek: 2 Strana: 1108
Přitržení, n., vz Přitrhnouti a Přitržiti.

266717   Přitržený Svazek: 2 Strana: 1108
Přitržený; -en, a, o, vz Přitrhnouti a Přitržiti.

266718   Přitržiti Svazek: 2 Strana: 1108
Přitržiti, il, en, ení; přitrhovati= více tržiti, im Verkauf mehr gewinnen; cenu nad- sazovati, aufschlagen. V. — co na čem. Na tom kusu dva zlaté jsem přitržil. Jg. — čím: stáním (stoje a nehned ke koupi svo- luje) p., hinzu erfeilschen. Na Ostrav. Tč.

266719   Přitržiti ?? k čemu Svazek: 9 Strana: 0258
Přitržiti ?? k čemu. Dač. II. 58.

266720   Přítržka Svazek: 2 Strana: 1108
Přítržka, vz Přítrž.

266721   Přítržník Svazek: 2 Strana: 1108
Přítržník, u, m., rozrazil lékařský, ve- ronica officinalis. Čl. Kv. 240.

266722   Přítržník Svazek: 7 Strana: 0490
Přítržník, Ehrenpreis. Cf. Rstp. 1149., Mllr. 111.

266723   Přítržný Svazek: 7 Strana: 0490
Přítržný. Přietržné korenie = jaterník, hepatica triloba. Slov. Rr. Sb.

266724   Přítržný Svazek: 8 Strana: 0320
Přítržný kořen, vz Verunka (3. dod.).

266725   Přítržný, -ní Svazek: 2 Strana: 1108
Přítržný, -ní, k přítrži se vztahující. P. hradba, vz Přítrž (konec). P. koření = pří- tržník.

266726   Přitřásknouti Svazek: 10 Strana: 0656
Přitřásknouti dveřmi. Zl. Pr. XXIII. 14.

266727   Přitřásti Svazek: 2 Strana: 1107
Přitřásti, třesu, třásl, třesen, ení; při- třásati, hinzu o. mehr schütteln. — co: pytel hrušek. — čeho: hrušek. Vz Při- brati, Při-.

266728   Přitření, přitírání Svazek: 2 Strana: 1108
Přitření, přitírání, n., die An-, Zurei- bung. Vz Přitříti.

266729   Přitřepati Svazek: 2 Strana: 1108
Přitřepati, zupleschen. — co k čemu. Čes. vč.

266730   Přitřepiti Svazek: 2 Strana: 1108
Přitřepiti, il, en, ení, zufasern. Ros. — co k čemu.

266731   Přítřesk Svazek: 2 Strana: 1108
Přítřesk, u, m., přítřask, der Zuschlag. S p-kem dvéře zavříti. Na Ostrav. Tč.

266732   Přitřeštiti Svazek: 2 Strana: 1108
Přitřeštiti, il, ěn, ění, hinzu o. mehr krachen. Hlas. — koho, mehr verwirren. Jg.

266733   Přitřísknouti Svazek: 2 Strana: 1108
Přitřísknouti, sknul a skl, utí, přitřis- kovati, stark zuschlagen. — co, čím : dvéře, dveřmi. Us. Tč.

266734   Přitříti Svazek: 2 Strana: 1108
Přitříti, tru, tři, tra (ouc), třel, en, ení; přitírati = potříti, přimáčknouti, setříti, pomazati, anwischen, aufstreichen, aufreiben, durchs Reiben beschädigen, anstossen. V., Jg. — co: písmo (pomazati). Ros. — co komu. Nohu si přitřel, zdvíhaje kámen. Br. — co čím. Kůže solí přitírati. Nomencl. — komu= zle učiniti, přisoliti, hart zu- setzen. Ms. Bel. — se k čemu = dotříti se čeho, sich hinzudringen. Us., Br. P. se ke královu vozu. Alx.

266735   Přitříti kam Svazek: 7 Strana: 0490
Přitříti kam. K oltáři přitřel (se pro- dral). Výb. II. 1562.

266736   Přitříti koho kam čím. Ke Svazek: 9 Strana: 0258
Přitříti koho kam čím. Ke stěně koněm ho přitřel. Sdl. Hr. V. 135.

266737   Přítuha Svazek: 9 Strana: 0258
Přítuha v zámečnictví. Čes. 1. VIL 58. Příl.

266738   Přítuha Svazek: 10 Strana: 0307
Přítuha. Dveřní p-hy. Vz Dolen. Pr. 179.

266739   Přituhlý, přítuhý Svazek: 2 Strana: 1108
Přituhlý, přítuhý, drobet tuhý, etwas steif. P. roucho. Dch. P. sníh, der Borschnee. — čím: bláto mrazem p-hlé. Us. Dch. — P. víno = silné. Slov. Hdk.

266740   Přituhnouti Svazek: 2 Strana: 1108
Přituhnouti, hnul a hl, utí, fester, zäher werden; frieren. — čím. Hezky tam při- tuhlo (zimou). Jg.

266741   Přítuhý Svazek: 7 Strana: 0490
Přítuhý, vz Přituhlý.

266742   Přiťuchlý Svazek: 7 Strana: 0490
Přiťuchlý = přihlouplý, etwas dumm. U Kojet. Bkř.

266743   Přituchnouti Svazek: 2 Strana: 1108
Přituchnouti, chnul a chl, utí, etwas dumpfig werden, anmodern. — kde. Ovoce ve sklepě p-chne, Kellergeschmack bekom- men. Us. Tč.

266744   Přiťuknouti Svazek: 2 Strana: 1108
Přiťuknouti, knul a kl, utí, mit den Gläsern stutzen, D. Přiťukněme si!

266745   Přítul, u, přítulek Svazek: 2 Strana: 1109
Přítul, u, přítulek, lku. m., přítuleku, y, f, přitulení = přitisknutí k sobě, das Ansichdücken. Jg. — P., útočiště, die Zu- flucht, Aufnahme, der Zufluchtsort. C, Koll. Nohy Páně byly p. její. Sš. J. 189. P-kem k někomu se zamlouvati. Sš. Sk. 115.

266746   Přítula Svazek: 2 Strana: 1109
Přítula, y, f., svízel obecný, das Klebe- kraut. Čl. 218., FB. 50.

266747   Přítula Svazek: 7 Strana: 0490
Přítula. Cf. Rstp. 842.—843.

266748   Přítulek Svazek: 7 Strana: 0490
Přítulek, vz Přítul. Hledaje p-lku u cí- saře Heraklia. Šf Strž. II 256.

266749   Přitulenec Svazek: 7 Strana: 0490
Přitulenec, nce, m. = kdo se k někomu přitulil. Bendl. I. 27.

266750   Přitúlení Svazek: 7 Strana: 0490
Přitúlení, n , das Siehanschmiegen. P. (k ženské). Hus 111 190.

266751   Přituliti Svazek: 2 Strana: 1109
Přituliti, vz Přitouliti.

266752   Přítulivý Svazek: 2 Strana: 1109
Přítulivý = přítulný.

266753   Přítulně Svazek: 2 Strana: 1109
Přítulně, anschmiegsam, zuthunlich. K ně- komu p. se vinouti. Sš. J. 77.

266754   Přítulníček Svazek: 2 Strana: 1109
Přítulníček, čka, m., psittacus pullaris, der Inseparable, rothköpfiger Zwergpapagei, Lerchenpapagei. Dch., Šm.

266755   Přítulnosť Svazek: 2 Strana: 1109
Přítulnosť, i, f., příchylnost, die Zutrau- lichkeit. Pán zamiloval jej pro tu k němu p. Sš. Mr. 4G. Neměli p-sti k Bohu v srdcích svojich. Sš. J. 95. (Hý.).

266756   Přítulný Svazek: 2 Strana: 1109
Přítulný, anschmiegsam, zuthunlich, sich anschmiegend. Dch. P. dítě. Us. — k čemu. Vlasy k čelu p-né. Ms. (Č.).

266757   Přitupělý Svazek: 2 Strana: 1109
Přitupělý, etwas stumpf. Rostl.

266758   Přitupěti Svazek: 2 Strana: 1109
Přitupěti, ěl, ění, etwas stumpf, abge- stumpft werden. — čím: přílišným namá- háním.

266759   Přitupilý Svazek: 2 Strana: 1109
Přitupilý = přitupělý.

266760   Přitupiti Svazek: 2 Strana: 1109
Přitupiti, il, en, ení, přitupovati, stumpf machen. — co čím.

266761   Přitupiti Svazek: 7 Strana: 0490
Přitupiti. Bieše se p-lo ostré (subst., acics) radlice. Ol. 1. Reg. 13. 21.

266762   Přítupý Svazek: 2 Strana: 1109
Přítupý, etwas stumpf, dumm. To jest člověk p-pý. Us. Tč.

266763   Přitutlati Svazek: 2 Strana: 1109
Přitutlati, přitutlávati. Ros. — co (při- tlačiti, přikryti, bedecken, vertuschen). P. něčí řeč.

266764   Přitužení Svazek: 2 Strana: 1109
Přitužení, n., die Anziehung; Verschär- fung. P. trestu jest zostření jeho spojením více jednotlivých trestů, jako jsou: půst, těžší práce, tvrdé lože, samovazba atd. S. N.

266765   Přitužiti Svazek: 2 Strana: 1109
Přitužiti, il, en, ení; přitužovati = ještě více přitáhnouti, anziehen; přihoršiťi, při- lepšiti, zvětšiti, vermehren, verstärken, ver- schärfen; připojiti, připevniti, fest machen. Jg. — co: pokutu. D. Uzdu p. Dch. — čeho. Přituž pout jeho, Br., trestu. D. — komu čím: vězením, Solf., řetězem, Th., postem. J. tr. — koho k čemu. Jejž druhdy obsluhuje, teď k dubu přitužuje (knížete). Mus. — kdy. Zima teprv v lednu přitužuje. Sš. L. 34. — jak. Poddanství u veliké míře p. Ml.

266766   Přitužiti Svazek: 9 Strana: 0258
Přitužiti. Aby p-žil úvazků, kterými... Pal. Děj. I 2. 4.

266767   Přitužiti co Svazek: 7 Strana: 0490
Přitužiti co: oheň, NA, kázeň. Šmb. — co čím: klínem. Us. Pdl. — co jak: horko do bílého žáru. NA IV. 175.

266768   Přitúžiti. Za Svazek: 8 Strana: 0320
Přitúžiti. Za někým p. s láskú. Mor. Mtc. 1895. 157.

266769   Přítužník Svazek: 7 Strana: 0490
Přítužník, u, m. = přitužovací šroub, die Pressschraube. Hř.

266770   Přítužný Svazek: 7 Strana: 0490
Přítužný, Press-, Klemm-. P. klín, šroub. Šp.

266771   Přitužovací Svazek: 7 Strana: 0490
Přitužovací = přítužný. P. klín, Nz., přístroj. NA. IV. 222.

266772   Přitvárati Svazek: 2 Strana: 1109
Přitvárati, vz Přitvořiti.

266773   Přitvářiti Svazek: 2 Strana: 1109
Přitvářiti, il, en, ení; přitvařovati, eine Miene geben. — se čím, eine Miene an- nehmen. Přitvařte se z vysoka pánovitou hrdostí. Johan.

266774   Přitvářka Svazek: 2 Strana: 1109
Přitvářka, y, f., die Maske eines Schau- spielers. Šm.

266775   Přitvářniti Svazek: 2 Strana: 1109
Přitvářniti = přitvářiti. Boč. e ms. 1411.

266776   Přítvor Svazek: 2 Strana: 1109
Přítvor, v obec. mluvě pitvor, u, m. = předsíní, die Vorhalle, das Vorhaus. Slov. Cf. Přídvor.

266777   Přítvor Svazek: 7 Strana: 0490
Přítvor. Cf. Mkl. Etym. 266.

266778   Přítvorek Svazek: 2 Strana: 1109
Přítvorek, rku, m., přípona, das Suffix. Rk.

266779   Přítvorek Svazek: 7 Strana: 0490
Přítvorek. Šf. III. 619., Nz.

266780   Přítvornost Svazek: 2 Strana: 1109
Přítvornost, i, f., die Affektation. Krok.

266781   Přítvorný Svazek: 2 Strana: 1109
Přítvorný, affektirt. P. hlubokost' my- šlení. Jg. Přitvrditi, il, zen, ení; přitvrzovati, fest machen, befestigen, anschlagen. — co komu : koňům podkovy. Ros. — čím: kladivem, hřebíkem.

266782   Přitvořiti Svazek: 2 Strana: 1109
Přitvořiti, il, en, ení, přitvárati, přitvo- řovati = přivříti, die Thür anlehnen. Na Slov. a na Mor. — P. = přistvořiti, anerschaffen. — co. — P. = přičiniti něco pomlouvačně, Je- manden etwas anhängen. — koho čím. Nic dobrého o ní nepovedie, ale něčímť ji i pří- tvořie řkouc: dlúhý má nos neb krátký. Št.

266783   Přitvořiti Svazek: 8 Strana: 0320
Přitvořiti. On p-řil sa spiacim (učinil se spícím). Phľd. 1896. 29.

266784   Přitvořiti čeho Svazek: 7 Strana: 0490
Přitvořiti čeho: slov. Kos. — Za Št. polož: Kn. š. 103 21.

266785   Přitvrditi co čím Svazek: 7 Strana: 0490
Přitvrditi co čím: železem. Hus I. 70.

266786   Přitvrdlý Svazek: 2 Strana: 1109
Přitvrdlý = přítvrdý.

266787   Přitvrdlý Svazek: 7 Strana: 0490
Přitvrdlý = přihluchlý, etwas taub. Us. Rgl.

266788   Přitvrdnouti Svazek: 2 Strana: 1109
Přitvrdnouti, (dnul a dl, utí, härter, fester werden. Dnes tam hodně přitvrdlo (zimou přituhlo). Ros.

266789   Přítvrdý Svazek: 2 Strana: 1109
Přítvrdý, etwas hart. Čtení řecké ny- nější přítrudno a p-do jest. Sš. I. 80.

266790   Přitykač Svazek: 2 Strana: 1109
Přitykač, e, m. = potykač (u pluhu).

266791   Přitýkati Svazek: 2 Strana: 1109
Přitýkati, vz Přitknouti, Přitéci.

266792   Přitykovati Svazek: 2 Strana: 1109
Přitykovati, vz Přitknouti.

266793   Přitýrati Svazek: 7 Strana: 0490
Přitýrati = přitýřiti. Slez. Šd.

266794   Přitýřiti Svazek: 2 Strana: 1109
Přitýřiti, il, ení, schneller reiten, fahren. Musím si p. Ros.

266795   Přityřiti kam Svazek: 8 Strana: 0320
Přityřiti kam = doběhnouti. Brt. I). II. 404.

266796   Přiúčastenství Svazek: 2 Strana: 1109
Přiúčastenství, n., die Theilnahme. Šm.

266797   Přiúčastnění Svazek: 2 Strana: 1109
Přiúčastnění , n., die Theilnahme. — se k čemu: k ďáblu, Kom., k říši a bla- hosti. Sš. J. 214. Vz Přiúčastniti.

266798   Přiúčastněný čeho Svazek: 9 Strana: 0258
Přiúčastněný čeho. Téhož losu p. Mart. S. 66

266799   Přiúčastniti Svazek: 2 Strana: 1109
Přiúčastniti, il, ěn, ění; přiúčastňovati = účastna učiniti, theil haftig machen, Theil nehmen lassen. — se, koho k čemu: k věčné slávě. Br. Velebný boží syn v lid- ském těle se zjeviv k dítkám přiúčasten býti chtěl. Kom. K nížto (k svátosti oltářní) co skutečné oběti novozákonné a co ku pa- mátce smrti Pilně se přiúčastňovali; Úmysl ku svátosti té přiúčastniti se; Ježto oni větší a plnou měrou hned od dětinství se k němu přiúčastní; P. se k naukám Páně; Tedy plnou měrou ke všem přednostem a vý- sadám zákona nového se přiúčastnil. Sš. Sk. 31., 105., 105., J. 1., L. 80. P. se k dobré- mu, Br., k bezbožnému. Kom. — se v čem: Andělé jistě ve spáse lidské přiúčastňují se. Sš. L. 35. —- se, koho čeho. Aby smí- ření Boha s lidstvem od Krista vykonaného všechny lidi přiúčastňovali; Že všechněch milostí a daru se p-nil; Evangelia se p.; Z ženy ducha svatého přiúčastněny jsou. Sš. J. 266., J. 215., I. 17., Sk. 18. — se čeho proč. Tím ... v naději spásy se p-li. Sš. I. 114. — se čeho kde jak. Že pohané jenom přivtělením k židovstvu mohou věčné spásy v Kristu se p-ti. Nemají-li pohané p-ti se požehnání Abrahamova a říše boží v Kristu bezprostředně a prostě bez oněch oklik. Sš. Sk. 119. — se odkud. Oltář, z něhož nemohou ti, jenž slouží stánku (židé), přiúčastňovati se. Sš. Sk. 33. (Hý.). — ke komu v čem. V kříži musíme ku Kristu přiúčastněni býti. Kom. — se čím komu, ke komu. Že pomáháním k šelmě se při účastnili. Kom. Kristu následováním a života jeho se bráním se p. Kom. P. se satanu. Bl.

266800   Příuček Svazek: 2 Strana: 1109
Příuček, čku, m., das Lehren, Zulehren. P. v řemesle, Slov. Koll. — P., poučení, výstraha, die Lehre, Warnung, das Beispiel. To ti bude p. Flav., Bern. — P., bití uče- níkův, die ersten Schläge der Lehrlinge. Slov. Plk. — P., peníze od učeníků mistrům dávané, když do učení se přijímají, Aufge dinggeld, n. Slov.

266801   Příuček Svazek: 7 Strana: 0490
Příuček = odměna. Kravaři se dá dobrý p., aby dobře pásl. Val. Vck.

266802   Příuček Svazek: 8 Strana: 0320
Příuček, čku, m. = mrskání děvčat o boží hod velikonoční. Moutnice na Mor. NZ. IV. 333.

266803   Přiučení Svazek: 2 Strana: 1109
Přiučení, n., die Angewöhnung, Anler- nling.

266804   Přiučený Svazek: 2 Strana: 1109
Přiučený; -en, a, o, angelernt, ange- wöhnt. D.

266805   Přiučitel, e Svazek: 2 Strana: 1110
Přiučitel, e, m., der Nebenlehrer. Zulehrer. BO.

266806   Přiučiti Svazek: 2 Strana: 1110
Přiučiti, il, en, ení; přiučovati, přiučí- vati, zulehren; přivykati, angewöhnen, wozu anhalten; — se, mehr lernen, zulernen; při- vyknouti, sich an etwas gewöhnen. — se, koho, co čemu. Tomu jsem se tam přiučil (přivykl). L. Ruce její máteř vlně přiučí- vala. Č. P. koho čemu. Zk., Jg. -— koho k čemu. Cyr. — se co (čemu) kde. V ci- zích zemích se něco přiučil. Ros. — čemu od koho. Nébrž od samých židů biblickým jazykům se přiučoval; Jménu messiáš při- učila se Samaritanka od židův. Sš. Sk. 103., J. 73.

266807   Přiučiti se čemu Svazek: 7 Strana: 0490
Přiučiti se čemu. Žer. — koho co. Kdo jiného přiučí co dobrého. Sv. ruk. 264.

266808   Příučka Svazek: 2 Strana: 1110
Příučka, y, f, die Lehre, das Beispiel. To je pro tebe dobrá p. Na Ostrav. Tč.

266809   Příučka Svazek: 10 Strana: 0307
Příučka, y, f. Theologická p. Čes. 1. XIV. 359.

266810   Příučné Svazek: 2 Strana: 1110
Příučné, ého, n., das Lehrgeld. Šm.

266811   Příučný Svazek: 2 Strana: 1110
Příučný, lehrreich. Dch., Bern.

266812   Přiučovati Svazek: 2 Strana: 1110
Přiučovati, vz Přiučiti.

266813   Přiuděliti Svazek: 2 Strana: 1110
Přiuděliti, il, en, ení, přiudělovati, noch mehr ertheilen, zutheilen. D. — komu čeho.

266814   Přiuditi Svazek: 2 Strana: 1110
Přiuditi, il, zen, ení, na Slov. děn, ění, noch ein wenig räuchern. — co kde: maso v komíně. Us.

266815   Příúhel Svazek: 7 Strana: 0490
Příúhel, hlu, m., anliegender Winkel. Let. Mt. sl. V. 1. 16.

266816   Příúhelní, -ný, příúhlový Svazek: 2 Strana: 1110
Příúhelní, -ný, příúhlový, am Pole befindlich. P. rostliny, národové. Ssav.

266817   Přiukázati Svazek: 2 Strana: 1110
Přiukázati = k někomu poukázati, zu- weisen. D.

266818   Příukosný Svazek: 2 Strana: 1110
Příukosný, subobliquus. P. vaječník. Rostl.

266819   Přiukrásti Svazek: 2 Strana: 1110
Přiukrásti, kradu, dl, den, ení, zustehlen. Jg. — co komu.

266820   Přiukrátiti Svazek: 2 Strana: 1110
Přiukrátiti, il, cen, ení, přiukracovati, ein wenig verkürzen. — komu (čeho). Kron. tur.

266821   Přiumříti Svazek: 2 Strana: 1110
Přiumříti (přiumřeti, zastr.), mru, mřel, ení, přiumírati = dědictví po smrti někomu zůstaviti, durch seinen Tod eine Erbschaft auf Jemanden fallen lassen. D.

266822   Přiúpěti Svazek: 2 Strana: 1110
Přiúpěti, ěl, ění, úpěnlivě volati. — koho: súsedy. Arch. II. 102.

266823   Přiupomínati Svazek: 2 Strana: 1110
Přiupomínati, přiupomenouti, ul, ut, utí, mahnen. — koho oč. Půh. I. 171.

266824   Přiurčiti Svazek: 2 Strana: 1110
Přiurčiti, il, en, ení, hinzubestimmen, zusprechen. — komu co: poručníka, vý- měnek. Na Ostrav. Tč.

266825   Přiuročitel Svazek: 7 Strana: 0490
Přiuročitel, e, m., Aufzinsungsfaktor, Let. Mt. sl. V. I. 16.

266826   Přiuskoupiti Svazek: 2 Strana: 1110
Přiuskoupiti, il, en, ení = přispořiti, dazu ersparen. — sobě. V.

266827   Příústí Svazek: 2 Strana: 1110
Příústí, n., die Gegend an der Fluss- mündung. Krok.

266828   Příústí Svazek: 7 Strana: 0490
Příústí = rýha k ústnímu otvoru vakovky vedoucí, peristom. Ves. IV. 88.

266829   Příústní Svazek: 7 Strana: 0490
Příústní = při ústech jsoucí. P. brvy. Frč. 15, Athen. III. 136.

266830   Příuška Svazek: 10 Strana: 0307
Příuška, y, f. Epidemie p-šek. Us. Vz násl.

266831   Příušnice Svazek: 2 Strana: 1110
Příušnice, e, f., parotis, nejmohutnější žláza slinná před zevním uchem a pod ním. Vz S. N.

266832   Příušnice Svazek: 7 Strana: 0490
Příušnice, die Ohrspeicheldrüse. Zánět vaziva kolem p., periparotitis. Nz lk Zá- nět p., parotitis.

266833   Příušnice Svazek: 10 Strana: 0307
Příušnice, e, f. Choroby p-ce. Vz Ott XX, 719. Hromadný, sdělivý zánět p-ce,. parotitis epidemica, Bauernwetzel, Mups,: Ziegenpeter. Ktt.

266834   Příušnicový Svazek: 7 Strana: 0490
Příušnicový, parotideus. Vz Příušnice. Nz. lk. P. hlíza, abcessus p.

266835   Příušnicožvykačový Svazek: 7 Strana: 0490
Příušnicožvykačový, parotideomasse- tericus. Nz. lk.

266836   Příušník Svazek: 7 Strana: 0490
Příušník, a, m. = kdo nám se svou radou jako při uších jest. Pal. Děj. IV. 2. 298. — Výb. II. 726., Krnd. 176. a.

266837   Příušný Svazek: 2 Strana: 1110
Příušný, an den Ohren liegend. P. žlázy. Ssav.

266838   Příušný Svazek: 7 Strana: 0490
Příušný. P. žláza = příušnice. Nz. lk.

266839   Přiutéci se Svazek: 2 Strana: 1110
Přiutéci se, přiutíkati se, Zuflucht neh- men. Vz Téci. — se k někomu. Ros.

266840   Příútek Svazek: 8 Strana: 0320
Příútek, tku, m., Eingewebe, n. Sterz. I. 758.

266841   Přiuucenosť Svazek: 2 Strana: 1058
Přiuucenosť, i, f. = přinucení.

266842   Příuzdec Svazek: 2 Strana: 1110
Příuzdec, dce, m., die Uibertrense (beim Sporer). Šm.

266843   Přiuzditi Svazek: 2 Strana: 1110
Přiuzditi, il, ěn, ení. — koho: koně, den Zaum anlegen. Na Ostrav. Tč.

266844   Přiuzdování Svazek: 7 Strana: 0490
Přiuzdování, n. Přílišné p. Mus. 1886. 474

266845   Příúzký Svazek: 2 Strana: 1110
Příúzký, ein wenig eng. Ms.

266846   Přiuzliti Svazek: 2 Strana: 1110
Přiuzliti, il, en, ení, přiuzlovati, an- knüpfen. V.

266847   Příuzný Svazek: 2 Strana: 1110
Příuzný, zastr. = příbuzný.

266848   Příuzný Svazek: 7 Strana: 1370
Příuzný = příbuzný, zastr. Hank. Sb. 275. a.

266849   Přiuzpůsobiti Svazek: 2 Strana: 1110
Přiuzpůsobiti, il, en, ení, vorbereiten, tauglich machen. — koho k čemu. Ráj.

266850   Přiuzpůsobiti co k čemu Svazek: 7 Strana: 0490
Přiuzpůsobiti co k čemu. Koll. St 92. — co čemu. Koll. III. 211.

266851   Přiužiti Svazek: 2 Strana: 1110
Přiužiti, žiji a živu, il, it, ití, přiužívati, = nad to užiti, überdies gebrauchen. — čeho. Město na zmar dobýváno, ač zrady přiužito. Mus. 13. 309.

266852   Přiužiti Svazek: 2 Strana: 1110
Přiužiti, il, en, ení; přiužovati. — co čím, enger machen.

266853   Přívab Svazek: 2 Strana: 1110
Přívab, u, m. = přívaba. Marc. Pol.

266854   Přívaba Svazek: 2 Strana: 1110
Přívaba, y, f., strsl. privaba. Mkl. B. 44. P, vábení, vnada, vnadidlo, lákání, die Lockung. P. k dobru. Sš. I. 82.

266855   Přivábení Svazek: 2 Strana: 1110
Přivábení, n., die Herbeilockung, An- köderung. D.

266856   Přivábený Svazek: 2 Strana: 1110
Přivábený; -en, a, o, angelockt, ange- ködert. Us.

266857   Přivabitel Svazek: 2 Strana: 1110
Přivabitel, e, m., der Anlocker.

266858   Přivabitelka, y, přivabitelkyně Svazek: 2 Strana: 1110
Přivabitelka, y, přivabitelkyně, ě, f., die Anlockerin.

266859   Přivábiti Svazek: 2 Strana: 1110
Přivábiti, il, en, ení; přivabovati, an- locken, anködern. — koho komu, ke komu, skrze koho, čím. Ptáčník skrze volavce sobě ptáky přivabuje. Kom. Vnadou nějakou k sobe je p. chtěl. Br. Čeledína přídavkem, někoho pochlebenstvím k sobě p. Sych.

266860   Přivábiti co kam Svazek: 7 Strana: 0490
Přivábiti co kam: něčí oči na se. Exc. P. někoho na svou stranu. J. Lpř. P. na něčí ústa smích. Dbš. Sl. pov. I. 20.

266861   Přívada Svazek: 2 Strana: 1110
Přívada, y, f., převada, das Hindernis«. Což kdy počnu, to bez prievady skonaju. Pass. Ktož činí cestu do města, vyplanijí všecky přievady. Ms. — Z. k. 68. 23.

266862   Přívada Svazek: 7 Strana: 0490
Přívada Za Pass. polož: mus. 452. P-du uěčemu zavaliti. Sš. II. 149.

266863   Přiváděcí Svazek: 2 Strana: 1110
Přiváděcí, Zufuhr-. P. válec.

266864   Přiváděcí Svazek: 7 Strana: 0490
Přiváděcí, Eingangs-, Zufluss-. P. roura, deska, NA., trouba. Šp

266865   Přiváděč Svazek: 7 Strana: 0490
Přiváděč, e, m., der Zuführer. P. vody, Hydrophor, m. Exc.

266866   Přivádění Svazek: 7 Strana: 0490
Přivádění, n., das Zuleiten, Zuführen. Vz Přívod Šp.

266867   Přiváděti Svazek: 2 Strana: 1110
Přiváděti, vz Přivésti.

266868   Přivadnouti Svazek: 2 Strana: 1110
Přivadnouti, ein wenig verwelken.

266869   Přívadný Svazek: 7 Strana: 0490
Přívadný = rušivý, störend Nz.

266870   Přívaha Svazek: 2 Strana: 1110
Přívaha, y, f., přirážek, přídavek, die Zuwage, Zugabe, der Zusatz. Idea memry (loga) u Jana filosofických přívah, jimiž po- jem loga u Filona stížen jest, do sebe nemá. Sš. J. 9.

266871   Příval Svazek: 2 Strana: 1110
Příval (zastr. převal), u, m., od při-val-iti. P., strsl. pri + v?l?, koř. vali. Mkl. B. 43.
P. vzduchu, das Einströmen der Luft. Dch.
— P., silný vítr s deštěm, Sturm, m. V. — P., lijavý déšť, Platz-, Gussregen. P. pršel, se lil, V., spadl, Proch., se přivalil. Ros. P. líti se začal. V. Deštík kapá znenáhla, déšť hustě, příval bouřlivě. Kom. Ustaviční pří- valové pršeli. Kn. Oblaci vylijí z sebe p-ly na zemi. BO. P. na ně spadá horní (imbres montium). BO. — P., voda po lijavci sběhlá, der Giessbach. Přívalové jsou vody dešťové, prudce odtékající, od nichž se dělají povodně a zátopy. Kom. P. krve. Rk. Náhlý p., die Springfluth. Dch. — Přen. Nemoha snésti p-lů slastí nebeských zvolal. Sš. Sk. 117.

266872   Příval Svazek: 7 Strana: 0490
Příval. Cf. Mkl. Etym. 378. a. P. ne- přátel. Us. Pal. Nového čtenářstva rostlo p-lem. Schlz. — P. = liják. Ž. wit. 77. 44., Puer. 64, Deut. 2, Hus III 30.

266873   Příval Svazek: 10 Strana: 0307
Příval. Sr. Příeval.

266874   Přiválcovati Svazek: 8 Strana: 0320
Přiválcovati = válcem přejeti. P. pole. Us.

266875   Příválcovitý Svazek: 2 Strana: 1110
Příválcovitý, subcylindricus. P. trubka. Rostl.

266876   Přiválčiti Svazek: 7 Strana: 0490
Přiválčiti = přiváleti. P. půdu. Dlj. 86.

266877   Přívalčivý Svazek: 2 Strana: 1110
Přívalčivý = přívalný.

266878   Přivalení Svazek: 2 Strana: 1110
Přivalení, n., das Hinwälzen. P. se, der Anschuss. D.

266879   Přivalený Svazek: 2 Strana: 1110
Přivalený; -en, a, o, zu-, hingewälzt.

266880   Přivaleti Svazek: 7 Strana: 0490
Přivaleti, vz Přivaliti.

266881   Přivalchovati Svazek: 2 Strana: 1110
Přivalchovati, hinzuwalken. Ros. — co.

266882   Přivalí Svazek: 2 Strana: 1110
Přivalí, u, m. = svah, Uibergewicht, n. D.

266883   Přivalina Svazek: 2 Strana: 1110
Přivalina, y, f., eine über etwas hinge- stürzte Last. L.

266884   Přivalina Svazek: 7 Strana: 0490
Přivalina. Onen díl moře tyto p-ny do sebe bere. PÍ. II. 75.

266885   Přivaliti Svazek: 2 Strana: 1110
Přivaliti, il, en, ení; přiváleti, el, en, ení; přivalovati = k něčemu valiti, hin-, hinzu-, anwalzen; zavaliti, zasypati, wälzend bedecken, verschütten ; přimrštiti, hinwerfen; způsobiti, sich zuziehen, auf den Hals laden ; p. se: náhle přijíti, sich herbeiwälzen, an- schiessen, her-, zustürzen, zuströmen. Jg. — co, koho kam: kámen ke zdi, Us., někoho k zemi (přimrštiti). L. Přivalte skálu k ústóm jeskynným (os speluncae). BO. Někomu na krk něco p. Rk. Přivalichu klády pokraj násep. Rkk. 52. — koho čím: mrtvolu ka- menem. Štelc. — co komu z čeho, nač. j Nemoc si z toho přivalil (způsobil). Berg. — se (kam). Voda se přivalila, kámen se při- valil, Us.; přivalil se na něho (náhle přišel). Ros. Zástup se p-lil. Dch. Vždycky se p-lí jako veliká voda (rychle). Us.

266886   Přivaliti koho Svazek: 7 Strana: 0490
Přivaliti koho. Že môjho milého klaty p-lily (umačkaly). Sl. ps. 128 — co kdy čím. Půdu po setí za sucha těžkým válcem přiválejme. Hosp. list 1883. 147.

266887   Přívalní Svazek: 10 Strana: 0656
Přívalní voda 1563. Arch. XXII. 87.

266888   Přívalný, -ní Svazek: 2 Strana: 1111
Přívalný, -ní, od přívalu, Gussregen-, Gussbach-. P. potok, voda, Zlob., oblak. Reš.

266889   Přivalování, n Svazek: 2 Strana: 1111
Přivalování, n., das Herbeiwälzen. Us. , Přivalovati, vz Přivaliti.

266890   Přívalový Svazek: 2 Strana: 1111
Přívalový, Gussregen-. P. déšť. Reš., BO.

266891   Přívalový Svazek: 10 Strana: 0322
Přívalový strop = podvalový. Čes. 1. XII. 226.

266892   Přívan Svazek: 7 Strana: 0490
Přívan, u, m., das Heranwehen. Prívan vetru. Slov. Phl'd. III. 1. 4.

266893   Přivandrovalec Svazek: 2 Strana: 1111
Přivandrovalec, lce, m., der Einwan- derer. Kos. Ol. I. 92.

266894   Přivandrovalý Svazek: 2 Strana: 1111
Přivandrovalý, herbeigewandert. V.

266895   Přivandrovati Svazek: 2 Strana: 1111
Přivandrovati, herbei-, einwandern, an- kommen, vom Wander zurückkommen. — odkud : z ciziny.

266896   Přivandrovati kam Svazek: 7 Strana: 0490
Přivandrovati kam: k černému lesu. Sš. P. 777.

266897   Přiváněti Svazek: 2 Strana: 1111
Přiváněti, vz Přivoniti.

266898   Přívánoční Svazek: 7 Strana: 0490
Přívánoční, Weinachts-. P. svátky. Hnoj. 70

266899   Přivanouti Svazek: 2 Strana: 1111
Přivanouti, vz Přiváti.

266900   Přívar Svazek: 7 Strana: 0490
Přívar = kotelní kámen Vz Ott II. 456.

266901   Přívar, u, přívarek Svazek: 2 Strana: 1111
Přívar, u, přívarek, rku, m., přívara, y, f., co přivřelo k hrnku, škraloup. Reš. V Solnici jen pl. přívary. Kch. Der Pfannen- stein. Vz S. N. P. kotlový, Kesselstein. Šp. — P., příkrm, das Zugemüse, die Zuspeise, die Zukost. Dch., Plk. — P., co se privarilo, ku př. pivo (k dřívějšímu přivařené), Zuge- bräu, n. P. obnášel (činil) 5 sudů. Sych.

266902   Přívarník Svazek: 7 Strana: 0490
Přívarník, u, m , der Anlaufstab, v me- talur. Hř.

266903   Přívarný Svazek: 7 Strana: 0490
Přívarný, Anlauf-. P. železo. Hř.

266904   Přivařiti Svazek: 2 Strana: 1111
Přivařiti, il, en, ení; přivařovati, zu- kochen. — čeho. Přivařila masa, ano ho málo bylo. Jg. — co komu. Přivařil mu sud piva (nad míru). — co k čemu : ocel k železu (přikovati, nastaviti), ansehweissen. — se k čemu. Mléko se k hrnci p-lo, ist angebrannt. Us. Tč. — co nač: na hrnce ucha p., ansehweissen. Us. Tč.

266905   Přivařovati Svazek: 2 Strana: 1111
Přivařovati =přichrániti, verhüten. Bern.

266906   Přiváti Svazek: 2 Strana: 1111
Přiváti, přivíti, věji, íl a ál, ín a án, íní a ání; přivanouti, přivívati, přivanovati, an- wehen, zublasen, hinzuwehen. — abs. Libý větřík přivanul. Ros. — (komu) čeho, co. Vítr sněhu přivál. Ros. Nemocnému čerstvého povětří přivívati. Tabl. P. obilí (přivětrovati, zuworfeln.) Ros. Ten vítr nám déšť přivěje. Us. Tč. — co (čím) kam. O ty vánku drahý, přivěj svými tahy vůni těchto pocitů do všech duší obytů. Sš. Bs. 43. P-vál k nám mnoho cizího. Us. Tč. Kozel tě sem zase přivál. Us.

266907   Přívati Svazek: 2 Strana: 1111
Přívati, vz Přáti.

266908   Přívaz Svazek: 7 Strana: 0490
Přívaz, u, m , Boileine, f. (in der See- fahrt). Šm

266909   Přivazač Svazek: 2 Strana: 1111
Přivazač, e, m., der Anbinder. Vus.

266910   Přivazadlo Svazek: 2 Strana: 1111
Přivazadlo, a, n., připasadlo, pás ?rů- tržní, das Bruchband. Sal. 60., Ja.

266911   Přivazák Svazek: 2 Strana: 1111
Přivazák, u, m., Halfteranbindriemen, m. Šm.

266912   Přivázání Svazek: 2 Strana: 1111
Přivázání, n., die Anbindung. D.

266913   Přivázaný Svazek: 2 Strana: 1111
Přivázaný; přivázán, a, o, angebunden. Nepřivázaný = svobodný. V. — na čem, na provaze. Kom. — čím: nití. — k čemu za co, vz Přivázati.—jak. Je dlouze p-ný (má příliš mnoho vůle). Vz Neposeda. Lb.

266914   Přivázati Svazek: 2 Strana: 1111
Přivázati, váži, važ, váže (íc), zal, án, ání; přivazovati, an-, zubinden, anheften, anknüpfen, anschliessen, ankuppeln. Jg. — co: tkanici, zástěru. D. — co, koho komu, k čemu za co, čím: za nohy. V. Anať žena právě svazem tím, jímž zákonu, také muži svému přivázána jest. Sš. I. 75. Dvě lodičky jsou k lodi přivázány za provazy. Pref. 46. K úmyslu a vůli něčí se p. Chč. 381. Loď k lodí p. Vrat. Psa k boudě p. Us. Koně ohlaví p. Kom. Žena živému muži přivázána jest zákonem. Br. Oba řemenem za krk přivázal. Vrat. — co, koho nač: na kříž, V., na nitku. Byl. P. na niť. Er. P. 252. — jak. P-zal koně na dlouho ke stromu. K. poh. 311. — kde. Káza ho na té lavici p. Pass. 578. — adv. P. dlouze, krátce, z krátka. Sych.

266915   Přivázati kam, k čemu Svazek: 7 Strana: 0490
Přivázati kam, k čemu. P. koho k práci, k ženě, k ďáblu. Šť. Kn. š. 87., 94., 184., k soše, Hr. rk., k žrdi, Pass. Je k tomu přivázán (tím povinen, ist dazu verpflichtet). Št. Kn. š. 183. 39. — kde. Přivěž je (přikázánie otce svého) v srdci svém ustavičně a obklič jimi hrdlo své. Hus I. 53. — kam proč. Ač k ní kto z dluhu i p zán nenie. Št. Kn. š. 183. A piiviežeš je (slova tato) na zna- menie na rucě své. Hus I. 53

266916   Přívazek Svazek: 2 Strana: 1111
Přívazek, zku, m. = pásmo, pásímko. Dch.

266917   Přívazek Svazek: 2 Strana: 1111
Přívazek, žku, m., co nad váhu, ustano- venou jest, přídavek na váhu, die Zuwage, das Uibergewicht. Dostal 10 liber přívažku. D. Mnoho hnátu p-žkem přihodil. Sych. Pří- važkem něco přinésti. Us. Maso bez p-žku. Us. — Jg.

266918   Přivázka Svazek: 2 Strana: 1111
Přivázka, y, f., provázek, das Band. Jg.

266919   Přiváznouti Svazek: 2 Strana: 1111
Přiváznouti, přivíznouti, znul a zl, utí, kleben bleiben. Ros. — kde: v hospodě, na míse atd.

266920   Přivazovačka Svazek: 7 Strana: 0491
Přivazovačka, y, f. = vazačka, der Stall- halfter. Čsk.

266921   Přivazovati Svazek: 2 Strana: 1111
Přivazovati, vz Přivázati.

266922   Přivažčivě Svazek: 2 Strana: 1111
Přivažčivě, opovážlivě, vermessentlich. kühn. P. spoléhati na boží pomoc. Sš. Mt. 56. Nejedná lehkomyslně aneb, jak druzí, všetečně, přivažčivě, nevážně. Sš. — Br.

266923   Přivažčivosť Svazek: 2 Strana: 1111
Přivažčivosť, i, f., opovážlivostí, drzost, die Vermessenheit, Kühnheit, Arroganz. Br., Pal. Radh. III. 122., Dch. Pavel proti takové opovážlivosti a p-sti se ohražuje. Sš. I. 103.

266924   Přivážčivosť Svazek: 8 Strana: 0321
Přivážčivosť. Bl. Gr. 305.

266925   Přivažčivý Svazek: 2 Strana: 1111
Přivažčivý, přívažný, odvážný, opová- žlivý, prudký, náhlý, drzý, vermessen, kühn, arrogant. Br. P. smysl; Vzdalování se (Es- seů) všeho s bohořízeným chrámem obco- vání bylo předčasno a p-vo; Slov těch nelze tou p-vou měrou se sprošťovati; P. duch. Sš. I. 32., Sk. 33., Mt. 259., Oa. 205. (Hý.).

266926   Přívažčivý Svazek: 7 Strana: 0491
Přívažčivý. P. nešlechetnosť. Pal. Rdh II. 440. P. i divný účinek. Vš. Jir. 4.

266927   Přívažek Svazek: 7 Strana: 0491
Přívažek = pomoc. Bude hledati p-žku odjinud. Pal. Rdh. III. 207.

266928   Přivážení Svazek: 2 Strana: 1111
Přivážení, n., die Zuführung, Zufuhr, Ein- fuhr. P. zastaviti, zameziti, překaziti. D.

266929   Přiváženství Svazek: 2 Strana: 1111
Přiváženství, n. = přivažčivosť.

266930   Přivážený Svazek: 2 Strana: 1111
Přivážený; -en, a, o, zu-, eingeführt. Jg.

266931   Přivážeti Svazek: 2 Strana: 1111
Přivážeti, vz Přivézti.

266932   Přivaží Svazek: 2 Strana: 1111
Přivaží, n., das Ausschlagsgewicht. Klat.

266933   Přivážiti Svazek: 2 Strana: 1111
Přivážiti, il, en, ení; přivažovati = při- dati, zuwägen, aufwägen; na váze získati, an der Wage gewinnen; více vody navážiti zu schöpfen; přihnouti, zuneigen; se, odvá- žiti se, wagen, riskiren. Jg. — co (na čem). Žena kousek po kousku přivazovala (při- dávala). Č. Na 100 librách přivážil 20. Ros. P. sud = nahnouti. Plk. — čeho : vody. Ros. Vz Při. — si = přihnouti si. Ti si v zámku přivážili. Us. -- se čeho = odvážiti se nač. Ms. pr. cís.

266934   Přiváživosť Svazek: 7 Strana: 0491
Přiváživosť, i, f. = přivažčivosť. Vz Predčení.

266935   Přivážka Svazek: 2 Strana: 1112
Přivážka, i, f., přívoz, die Zufuhr. P. písku. Us.

266936   Přivažlivý Svazek: 2 Strana: 1112
Přivažlivý = přivažčivý. Háj.

266937   Přívažník Svazek: 2 Strana: 1112
Přívažník, a, m., vz Převažník.

266938   Přívažnosť Svazek: 2 Strana: 1112
Přívažnosť, i, f. = převažnosť.

266939   Přívažný Svazek: 2 Strana: 1112
Přívažný = převažný.

266940   Přivažování Svazek: 7 Strana: 0491
Přivažování, n., die Zuwage. P-ním ši- di'i kupce. J. tr.

266941   Přivažovati Svazek: 2 Strana: 1112
Přivažovati, vz Přivážiti.

266942   Přívčas Svazek: 7 Strana: 0491
Přívčas = předčasně. Slov. Dbš. Sl. pov. III. 36.

266943   Přivčas Svazek: 10 Strana: 0656
Přivčas. Bylo to p. = v pravý čas. Phľd. XXII. 38.

266944   Přívčasný Svazek: 7 Strana: 0491
Přívčasný = předčasný. Slov. Ntr. VI. 181.

266945   Přivdati se Svazek: 2 Strana: 1112
Přivdati se, hinzuheirathen (o ženské). Us. Dch.

266946   Přivdati se na Svazek: 7 Strana: 0491
Přivdati se na chalupu. Brt D.

266947   Přivděčiti Svazek: 2 Strana: 1112
Přivděčiti, il, en, ení, přivděčovati = vděčné, milé učiniti, angenehm machen, rei- zender darstellen. L.

266948   Přívděk Svazek: 2 Strana: 1112
Přívděk, u, m., die Liebkosung, Ein- schmeichelung. L.

266949   Přivděti Svazek: 2 Strana: 1112
Přivděti, vději, ěl, ěn, ění, přivděvati, přivdívati, ankleiden. Cf. Přioděti.

266950   Přívečerní Svazek: 2 Strana: 1112
Přívečerní, Abend-. Ros.

266951   Přívečeří Svazek: 2 Strana: 1112
Přívečeří, n., die Abenddämmerung. Ros.

266952   Přivěčiti čemu Svazek: 10 Strana: 0307
Přivěčiti čemu: póhonu. Půh. brn. III 50. Vz Přivětčiti.

266953   Přivedení Svazek: 7 Strana: 0491
Přivedení = působení radou neb pří- mluvou, aby kdo jinému škodu učinil. Vz Kn. rož. 132.

266954   Přivedení, n Svazek: 2 Strana: 1112
Přivedení, n., die Herbeiführung. — P., navedení, concursus ad delictum intellectu- alis, consilium delinquendi. Vz Gl. 275.

266955   Přivedený Svazek: 2 Strana: 1112
Přivedený; -en, a, o, herbeigeführt.

266956   Přivedený Svazek: 7 Strana: 0491
Přivedený. Loďka z rovnováhy p-ná. Hrts. — P. = jmenovaný, citovaný. Místo ze spisu p-né. Mus. 1880. 332., 538.

266957   Přivěděti co čím Svazek: 10 Strana: 0307
Přivěděti co čím, percipere. Ušima při. věz prosbu mú. Ž. pod. 142. 1. Ž. wit vzvěz.

266958   Přivěj Svazek: 2 Strana: 1112
Přivěj, e, f, co vítr přivěje, slámu atd., také: přívěv, u, m., přívěvky, pl. Na Ostrav. Tč.

266959   Přívejčitý Svazek: 2 Strana: 1112
Přívejčitý, beinahe eiförmig. P. listy. Rostl.

266960   Přivelebiti Svazek: 2 Strana: 1112
Přivelebiti, il, en, ení, privelebovati, ver- herrlichen, verklären. L. — se = velebně přijíti (žertem). Ros.

266961   Přivelebiti se kam Svazek: 9 Strana: 0258
Přivelebiti se kam. P-bil se do Prahy ? sněmu = přišel. Dač. I. 236. (II. 216. ).

266962   Přivelebiti se proč Svazek: 10 Strana: 0307
Přivelebiti se proč =přijíti. Spoléhal, že se proň bez meškání p bí. Faust. 17.

266963   Přiveličiti Svazek: 2 Strana: 1112
Přiveličiti, il, en, ení, přiveličovati, při- většiti, rozmnožiti, vergrössern, vermehren. — co. Měst. bož. III. 42.

266964   Příveliký Svazek: 2 Strana: 1112
Příveliký, etwas gross. L.

266965   Přivelocipediť Svazek: 7 Strana: 0491
Přivelocipediť někam = velocipedem při- jeti. Šípy.

266966   Přivěnčiti Svazek: 2 Strana: 1112
Přivěnčiti, il, en, ení, bekränzen. L. —co.

266967   Přivěniti Svazek: 2 Strana: 1112
Přivěniti, il, ěn, ění, přivěňovati = jako věno přinésti, zur Morgengabe bringen. — komu co: dům. Záp. měst. 1452.

266968   Přívěr Svazek: 8 Strana: 0321
Přívěr, u, m. P. kolejnice, Schienenaus- schlag, m. Petrl. 6.

266969   Přivěrací Svazek: 2 Strana: 1112
Přivěrací, zum Zumachen dienend, Scbluss-. Zlob.

266970   Přiverbovati Svazek: 7 Strana: 0491
Přiverbovati, zuwerben. — P. = přibiti. Kolik kovář hřebů potřebuje, než on zámek přiverbuje? Říkadlo. U N. Kdyně. Rgl.

266971   Přívěrek Svazek: 2 Strana: 1112
Přívěrek, rku, m., přídavek, ku psaní, der Beischluss. Plk. - P., der Anschlag, die Scheuerthür. Us.

266972   Přiveršení Svazek: 7 Strana: 0491
Přiveršení, n. = průplet, das Enjam- bement, Uiberschreiten aus einem Verse in den andern, die Ve.schlingung. Nz.

266973   Přivěřiti Svazek: 2 Strana: 1112
Přivěřiti, il, en, ení = ku předešlému uvěření ještě něco uvěřiti, zuborgen. — co komu. Přivěřil mu 100 zl. Jg.

266974   Přívěseček Svazek: 7 Strana: 0491
Přívěseček, čku, m., kleines Anhängsel.

266975   Přívěsečnatý Svazek: 2 Strana: 1112
Přívěsečnatý (nové), přívěsek mající, mit Zusatz versehen. P. listy. Rostl.

266976   Přívěsek Svazek: 2 Strana: 1112
Přívěsek, sku, m., přídavek, der Anhang, Zusatz, das Anhängsel. P-ky u provazníků, die Nachhänger. Rohn. P. směneční, Wechsel- allonge. P. k spisu, der Anhang. Dch. — P-skové = částky listové nestálé, jež viseti se zdají. Rostl.

266977   Přívěsek Svazek: 7 Strana: 0491
Přívěsek k hodinkám. Čch. P. červíkový (na začátku tlustého střeva), der Wurm- fortsatz. Šv. 100. — P. = močová trubice, cíbel, Harnröhre. Musím si vyprázdniti svůj p. Us. — P., Suffix, n. Kmp

266978   Přívěsek Svazek: 10 Strana: 0307
Přívěsek, sku, m. = suffix. Klc. 64., 75

266979   Příveselý Svazek: 2 Strana: 1112
Příveselý, etwas lustig. Bern.

266980   Přivěsiti Svazek: 2 Strana: 1112
Přivěsiti, il, šen, ení; přivěšeti, el, en, ení; přivěšovati, anhängen, anheften, dazu hängen. Jg. — co: pečeť, V., Půh. II. 361., praporečky. Kom. — co, se kam. P. meč k boku. V., se k někomu. Ros. Ta pečeť bez jeho vóle přivěšena k listu. Půh. 1.307. P. někomu papír na záda. Us. P. pečeť k listu. Arch. 1. 32. Jest mi podporú za pana Hanuše, jakož jsem p-sil pečeť svú k listu o 35 kop gr. Prustplechovi. Půh. II. 132. — co kde. V tom rukojemství na peníze svú pečeť p-sil k tomu listu. Půh. II 531. — co za koho. Zaň jsem p-sil pečeť svú Drsla- vovi. Půh. I. 377. — co proč. Kázáním krále p-sili jsme pečeť. Arch. I. 58. Své po- četi k listu na jistosť toho všeho p. Arch. I. 54. — co komu : škraloup (kaňku). V.

266981   Přívěskatý Svazek: 7 Strana: 0491
Přívěskatý, anhängselig. Rst. 477.

266982   Přívěskování Svazek: 2 Strana: 1112
Přívěskování, n., die Anhängselei. Šm. Přívěskový, Anhangs-. P. chrupavky, Ssav., bez. Rostl.

266983   Přívěskování Svazek: 7 Strana: 0491
Přívěskování. Toto podruhování, pa- cholkování, p. a sluhování S'avjanův a ji- ných národů. Koll. 111. 183.

266984   Přívěskový Svazek: 7 Strana: 0491
Přívěskový = červový, vermicularis. Nz , Ck. Vz Přívěsek (dod.).

266985   Příveslí Svazek: 7 Strana: 0491
Příveslí, n., der Steuerbalken. Lpř.

266986   Přiveslovati Svazek: 2 Strana: 1112
Přiveslovati, zuschiffen, herbeirudern. — co kam: lodí k přístavu, Plk., do přístavu. Us.

266987   Přívěsmo Svazek: 7 Strana: 0491
Přívěsmo. Dle klade se p. Anth. I. 3. vd. XXXIV.

266988   Přívěsný. P Svazek: 10 Strana: 0307
Přívěsný. P. zásobnice u opakovačky. Vz Ott. XVIII. 782.

266989   Přívěsť Svazek: 2 Strana: 1112
Přívěsť, i, f., Duldungsdorf, ves u Bo- skovic na Mor. PL.

266990   Přivésti Svazek: 2 Strana: 1112
Přivésti, vedu, veď, veda (ouc), vedl, veden, ení; přivoditi, il, zen, zení; přiváděti, ěl, ěn, ění (zastr. přivázeti, el, en, ení), při- vozovati = k něčemu vésti, dovésti, herzu-, herbei-, zuführen, geführt bringen; pohnouti; dohnati, přidržeti, dazu bringen ?. bewegen, vermögen, verleiten, veranlassen ; dosíci, způ- sobiti, skončiti něco, zu Ende, zu Stande bringen; příčinou býti čeho, Ursache sein; způsobiti, zjednati, učiniti, verursachen, ver- schaffen, bringen, veranlassen; připomenouti, oznámiti, uvoditi, anführen. Jg. — co, koho : příklady, Jel.,voIa, Ros., svědky, hosta. Us. P. důvody. Str. Také přivozuje Ariona hudce vznešeného Har. I. 52. Kazatel písma přivádí. Kom. Čtvrtý rok přestupný rok přivodí. Kom. Smilstvo ne paměť přivozuje. Lom. Daleko to přivedl. D. Přiveď své přá- tely. Pass. 586. Přivoditi obecné dobré, li- stiny. J. tr. — čeho. Abychom aspoň prv- ního příkladu přivedli, šp. m.: první příklad. Brt. P. pohanů k poznání, šp. m.: pohany. Brt. — co komu. Putování nám rozličných věcí známosť přivodí. Har. P. někomu oř, St. skl, kupce na dům. Jg. Odpočinutí duši p. Chč. 452. To jediné obmýšlí, kterak by sám sobě mnoho zisku přivedl. V. P. 540. — co v čem. Přivozují v této věci ku pří- kladu umění lékařské. V. Přivozuje v své knize dvě osoby, závisť a všetečnost. Har. — co za co. Apoštolé to za důvod mocný jeho z mrtvých vstání přivodili, Br. P. něco za příklad. J. tr. — co, koho s kým: s sebou hosta. Us. Přivedl s bratrem nemocného otce domů.— koho do čeho (kam): do úzkosti, koně do kroku, Us., někoho do škody, Řd., do vězení, D., do největší bídy, D., do nebez- pečenství, Plk., uherské voly do Čech. Har. To mne přivede do hrobu. Ér. P. 184. Vítr do dolu p. Vys. Toho kluka už nikdy ne- přivedou do rozumu. U Rychn. P. někoho do rovu. Bj. — co, koho kam: pod se, pod své jho a panství, pod své manství a po- slušenství p. V. Pod svou moc. Ros. Římané zemi pod svou moc přivedli. Har. I. 220. Nepřivedl to nad úmysl. Dch. — co, koho z čeho, odkud (kam). Vodu z rybníka do města. Vys. Ze statku lepší užitek ně- komu p. Boč. P. někoho z míry, Bs., opi- lého z hospody. Aby z toho slavné jméno sobě p-dli. Bl. Pavla z Tarsa do Antiochie přivedl. Sš. I. — co, koho k čemu (čím). P. někoho k povinnosti, k studu, k hněvu, k pláči, k svornosti, ke škodě, k hanbě, k veliké cti, k svobodě, zase k milosti, k síle; p. něco k místu, dílo ke konci, k do- konání; někoho ku pokání; co komu ku paměti; struny k líbeznému hlasu; Památka na smrť člověka ku ponížení přivodí. V. Tyto artikule dole psané k pravému a celému konci jsme p-dli. Zř. F. I. A. 10. S nimi jsem široce mluvil chtěje ty věci k dobrému místu p. Hl. Tvá milosť ani toho ráčí staviti, ani k kterému místu podobnému p. Ps. o zští. Mluví, co mu slina k ústům přivede. Us. Obec k dokonalosti p. Har. To Bůh k nápravě při- vede. Br., J. tr. Zásluha Kristova přivádí nás k spasení. Kom. Přivedlo mne to k sobě. Jel. Svou prací k čistotě svědomí p. ; P. něco k užitku. Chč.302., 608. Jehož (Sergia Pavla) jménem jiné Šavlovo jméno ku paměti při- vedeno bylo. Sš. Sk. 153. P. něco k platnosti. Kos. Ol. 1. 287. Co to dá práce, než to člověk k místu přivede. U Chocerad. Vk. Žádných nových okolností přiváděti se nemá, leč k vyvrácení skutku; Něco k místu a konci, něco k skutku p. (verwirklichen) J. tr. P. něco k známosti, k srovnání, k paměti. Bart. 4. 36.. 1. 21. P. někoho k něčemu. Dch. P. zemi k právu. Arch. I. 52. Člověka ke mně p-dli. NB. Té. P. někoho ku křesťanské víře. Výb. II. 6. (Pass.). K hýření přivedla sluhy (svedla), aby vílili. ZN. Kupitele svého k tomu držeti a p. mám, aby list . . za- choval. Tov. 4. P. někoho k vlastnictví, Rd., dluh k zaplacení., J. tr. To k strnutí mne přivodí. Kom. Úmysl svůj k místu p. D. Mysl k jiným věcem p. Jel. P. koho ku pádu. Troj. Rodinu svou ke zkáze p. Sych. Rudy k užitku, k užitkům p. Vys. K srdci si něco p. Reš. Někoho k žebrotě p. Us. P. někoho k povinnosti zákonem, k něčemu slovy, V., trestem. Us. Leností dobré vlohy k zmaření p. Bl. Aby příběhy ty podlé týchž práv k uvažování přivozovány byly. Pr. měst. — koho v co: koho v bídu a nouzi; království v poslušenství. V. Přivésti někoho v mír, Pass., v záhubu, ve zkázu, v po- robu. D. Něco v pochybnosť a hádku p. Plk. P. něco zase v bývalý stav n. způsob, J. tr., v písemnou paměť, Bart. 1. 2., ně- koho v hanbu. Sš. Přivedl mě ve tmy a ne v světlo. BO. P. vědu v před, vorwärts bringen, jest germ. m.: vědu zvelebiti, zdo- konaliti atd. Brs. 153. — co, koho na co, na koho. P. někoho na nic (vz Nic), na mizinu, na chudobu, na zahynutí, na utíkání, na. záhubu, na zkázu, na (pravou) cestu, na jiné domnění n. mínění. V. To mne přivede na máry. Er. P. 184. Něco na sebe p., an sich bringen. J. tr. Blud ten starší vykla- datele na všelijaké výmysly přiváděl. Sš. L 80. Všecko na peníze p. (uvésti). Chč. 376. Někací Čermáci přivedli jej na něho. Pč. 18. Přivádí si zisk na zkázu jeho živnosti. U Solnice. Však já na to řeč přivedu. Dch. Může-li na mne svú vinu p. kterým právem. Kn. rož. 132. P. něco na jevo, na světlo, Jg., někoho na útěk, na zmar, něco někomu na mysl. D. Někoho na místo bezpečné p. Har. Přivede Bůh na soud všeliký skutek. Kom. Přivedu na vás právo, Sych., svědky (povedu). Us. Něco na nejvyšší stupeň p., Kom., vodu na rybník p. Vys. P. někoho na žebrotu. Us. To ho na mošnu přivedlo. Sych. Kdo Martínka často světí, husy, koury mu zaletí; dům, dvůr, louku i dědinu, při- vede vše na mizinu. Reš. — koho oč. Při- vedl (= připravil) mě o všecko. U Rych. črk. — co jak. To mě přivedete Hned du- dákem (= uděláte). U Dobrušky. Vk. A p-dl je bez násilí. Sš. Sk. 59. Pavel oddílně způ- sobem napomínky kladnou stránku přivodí. Sš. I. 76. P. někoho někam z něčího po- ručení. Žer. Záp. II. 93. Zemi české bohat- ství tímto obyčejem přivedl. Let. 3. Důvody v cizím smyslu přivozovati. Štr. P. co pří- kladem. J. tr. — co na koho čím, kdy. P. něco na sebe splácením, výplatou. J, tr. Půhon námitkami na zmatek p. Pr. Věc při dražbě na se p. (koupiti). J. tr. P. (=způ- sobiti) něco kúzly a čáry. Št. N. 182. Aby je příkladem (svým) Bohu přivedl. Hus. I. 413. — koho proti komu. Strana, proti které se svědkové přivodí, chtěla-liby, bude moci odpustiti přísahu, CJB. 413. — co (od- kud) kam. Něco s jiného na sebe p. Kom. Vrátný šed přivedl jej před vévodu. GR. P. koho před krále. Alx. Mnoho zaneprázd- nění a súdů před pány přivádí. Tov. Ciesař káza dievku před sě p. tu chvíli. Kat. 1838. — s adv. Ten to daleko přivedl. Us. Dch. S tím dílem to daleko přivedl. Us. u Rychn. — že. Přivedli ho k tomu, že to učinil. Kos. Přivedli to k tomu, že město odpadlo. V.— aby. Nemohli ho k tomu p., aby věřil. V. Přivedli ho k tomu, aby se zarděl, V., aby se lečemus modlil. Br.

266991   Přivésti co Svazek: 7 Strana: 0491
Přivésti co. Huba človeka všade privede. Slov. Br.MBš. Ten to daleko p-dl! Us. Dch. To dítě tě p-dlo (rozcuchalo a p.)! Us. Ntk. P. písmo (citovati). Hus II. 93. — v čem k čemu. Nepřivedla jsem to ve frančtině k ničemu kloudnému Vlč. — co kam. Po- věz, co té k nám p-dlo. Us. Něco na bílý den p. Šml. Stavbu do zimy pod krov p. Us. Pdl. — odkud. Stroj si sám z řeky pumpou vodu přivádí. M'. 141. Z písma něco p., citiren. Hus I. 106. — co k čemu (skrze co). P. něco k nápravě, Bart. 73 , k užitku. Bart. 14 , Št. Kn š. 143. Abychom skrze umučení jeho a kříž k slávě vzkří- šení p-deni byli. Mž. 7. — co kam čím. Vodu teplem, žárem do varu. Us., Stč. Zem. 514. — nač. Nepravdivé tvrzení na pravou míru p. Mus. 1880. 86. Přived si mne na zlou matku (macechu). Sš P. 258. Protož p. Ježíš p-dl na židy, že nedržie přikázánie božieho . . . Hus I. 148. — co čím. By kto mohl čárem p. to. Št. Kn. š. 8 Pilností svou p-dl to tak daleko (lépe: dovedl, do- kázal toho, že . . . Brt.). Us. — se s kým kam na koho P-dl se na nás s úředl- níkem do hospody (přišel). Výb. II. 1034. — kam kudy. Voda se na mlýnské kolo žlabem p-vádí. Us. Pdl.

266992   Přivěšení Svazek: 2 Strana: 1113
Přivěšení, n., das Anhängen. P. kolku. Belegung einer Beilage mit dem Stempel- bogen. J. tr.

266993   Přívět Svazek: 2 Strana: 1113
Přívět, u, m., rus., zdvořilosť, přívětivosť. die Höflichkeit, Freundlichkeit. Div. z och.

266994   Přívět Svazek: 7 Strana: 0491
Přívět, = pří-, domluva. Phl'd. VI. 255.

266995   Přívěť Svazek: 7 Strana: 0491
Přívěť, i, f., die Bejahung, Beistimmung, xaráyaóig. Vch. Ar. IL 72.

266996   Přívěta Svazek: 9 Strana: 0258
Přívěta, y, f. = přivítáni. Aká príveta, taká odveta. Zát. Př. 107b. Přívěty a od- věty žertovné, dětinské. Vz ib. XVI. odst. 21.

266997   Přívěten Svazek: 10 Strana: 0307
Přívěten Královo příštie (příchod) p-tno jest. Kruml. 20b. (List. fil. XIII. 398. ) Býti na někoho nepřivětný. Slád. Třík. 76.

266998   Přívětevnatý Svazek: 2 Strana: 1113
Přívětevnatý, subramosus. Rostl.

266999   Přívětice Svazek: 2 Strana: 1113
Přívětice, dle Budějovice, ves v Roky- cansku. Vz S. N.

267000   Přivětiti Svazek: 2 Strana: 1113
Přivětiti, il, ěn, ění = přituliti. Kdo se k tobě p-tí. V písni duchovní: Tvůrce mocný. Mš.