320001   Sudna Svazek: 9 Strana: 0316
Sudna, y, f., vrch mezi Napajedly a Ky- jovem Bdl. Mor. 3.

320002   Súdná Svazek: 9 Strana: 0316
Súdná, é, f. = místní jm. u Vrbky na Slov Mus. ol. XI. 66.

320003   Sudnaŕ Svazek: 3 Strana: 0753
Sudnaŕ, e, m., sportulanus, zastr. Veleš.

320004   Sudně Svazek: 3 Strana: 0753
Sudně, é, f., tribunal, zastr. Rozk,

320005   Súdné Svazek: 8 Strana: 0390
Súdné, ého, n. = poplatek poddaných. Arch. XIV. 375., 378.

320006   Súdné Svazek: 9 Strana: 0316
Súdné, ého, n = peňažný trest. Sr. Ná- pravné. Sbor. slov. 11. 15.

320007   Sudnec Svazek: 10 Strana: 0406
Sudnec = hošík, zastar. Uč. spol. 1905. I. 21.

320008   Sudní Svazek: 3 Strana: 0753
Sudní = sudého počtu, gerad. 8. den. S. kosti (dvé a dvé). Krok.

320009   Súdnice Svazek: 3 Strana: 0753
Súdnice, vz Soudnice.

320010   Súdnice Svazek: 7 Strana: 0806
Súdnice. V M V nepravá glossa. Pa. 48.

320011   Sudníček Svazek: 3 Strana: 0753
Sudníček, čku, m., vz Sudník.

320012   Sudničenka Svazek: 3 Strana: 0753
Sudničenka, y, f., cymbaria. Rostl. J. 243. a.

320013   Sudník Svazek: 3 Strana: 0753
Sudník, u, m., menší súden, košík z pro- stého proutí pletený. ('.

320014   Sudník Svazek: 7 Strana: 1387
Sudník, u, m , calatus, zastr. Pršp. 73. 13.

320015   Sudník Svazek: 8 Strana: 0390
Sudník, u, m. = police, dolejší čásť na hrnce, hořejší na talíře. V Plzeň. NZ. IV. 10.

320016   Sůdniska Svazek: 10 Strana: 0406
Sůdniska, sek, n, pole u Bzence. Čes. 1. XIII. 474.

320017   Sudno Svazek: 8 Strana: 0390
Sudno, a, n., vz Suden (3. dod).

320018   Sudno Svazek: 10 Strana: 0406
Sudno, a, n. = člun, lodička. Slov. Sbor. čes. 270.

320019   Súdný Svazek: 3 Strana: 0753
Súdný, vz Soudný.

320020   Sudobati se Svazek: 3 Strana: 0753
Sudobati se. Jak statek pochází od Boha. tak i chudoba od něho se s-bá. Lom.

320021   Súdobnictvo Svazek: 8 Strana: 0390
Súdobnictvo, a, n. = soudcovství. Phľd. 1893. 378.

320022   Súdobný Svazek: 7 Strana: 0806
Súdobný = sudebný. Slov. Hdž. Rkp.

320023   Súdobný Svazek: 10 Strana: 0406
Súdobný = soudní. Slov. Sbor. čes. 23.

320024   Sudokopytnatý Svazek: 7 Strana: 0806
Sudokopytnatý ssavec Vz Ott. I. 472.

320025   Sudokopytník Svazek: 7 Strana: 0806
Sudokopytník. a, m., vz předcházející.

320026   Sudokopytník Svazek: 10 Strana: 0406
Sudokopytník, a, m. = sudoprstec. Ott. XXIV. 333.

320027   Sudol Svazek: 7 Strana: 0806
Sudol, Sukdol, u. m = pole u Lipníka

320028   Súdolí Svazek: 10 Strana: 0406
Súdolí, n., vz Soudolí.

320029   Sudolichý Svazek: 3 Strana: 0753
Sudolichý. S. číslo, sudolicha (v, i), ungerad-gerade Zahl. Nz,, Std. Alg. 59. Hra na sudolicho (o fazole). Us. Brt.

320030   Sudoměr Svazek: 3 Strana: 0753
Sudoměr, e, f., vsi a) u Bělé, b) u Vod- ňan. Vz S. N., Tk. IV. 33., 43.

320031   Sudoměr, u, m Svazek: 3 Strana: 0753
Sudoměr, u, m., das Visir. Šp., Skv. Měření s-rem. Měření buď vodou buď vi- sirem (sudoměrem), Abaichungsart, -me- thode; S. křížový, der Kreuzvisirstab, Dia- gonalstab; S-rem vyměřiti, den Inhalt eines Fasses abstechen. Suk. S. k šroubování, Visir zum Zusammenschrauben. Skv.

320032   Sudoměrný Svazek: 3 Strana: 0753
Sudoměrný. S. tyčka (ku měření sudu), der Vísirstab. Sedl.

320033   Sudoměrský Svazek: 10 Strana: 0406
Sudoměrský = sudoměřický. Hlavn. 53

320034   Sudoměřice Svazek: 3 Strana: 0753
Sudoměřice, dle Budějovice, Sudomie- řitz, vsi u Bechyně, u Strážnice, v Táborsku.

320035   Sudoměřič Svazek: 3 Strana: 0753
Sudoměřič, e, m., der Visirer. Šp.

320036   Sudomír, a, m Svazek: 3 Strana: 0753
Sudomír, a, m., mě. polské. Pal. Dj. II. 1. 268.

320037   Sudomístný Svazek: 3 Strana: 0753
Sudomístný, geradstellig. Nz.

320038   Sudomístý Svazek: 7 Strana: 0806
Sudomístý = sudomístný Dk Poet. 266.

320039   Sudomocný Svazek: 7 Strana: 0806
Sudomocný S prvek. NA V 444

320040   Sudoňky Svazek: 9 Strana: 0316
Sudoňky, vinohrad na již. Mor. Šeb. 192,

320041   Sudopeřený Svazek: 3 Strana: 0753
Sudopeřený; -řen, a, o — paripinnatus, gleichpaarig gefiedert. S. list, nemající na konci lístek lichý; naopak: lichopeřenv. list. 499.

320042   Sudoprstec Svazek: 10 Strana: 0406
Sudoprstec, prstce, m. S-ci, druh ssavců kopytnatých, artiodactyla. Vz Ott. XXIV. 332., Zvon III. 649.

320043   Sudoprstý Svazek: 8 Strana: 0577
Sudoprstý. S. ssavci, artiodactyla. Ott. XI. 1038.

320044   Sudoprstý Svazek: 10 Strana: 0406
Sudoprstý ssavec. Vz Ott. XIX. 265., 1039., Kopytník.

320045   Sudorín Svazek: 7 Strana: 0806
Sudorín, u, m. = prostředek proti po- cení nohou a zápachu potu. Us.

320046   Sudořádkový Svazek: 7 Strana: 0806
Sudořádkový. S. sloka. Dk.

320047   Sudořetný Svazek: 7 Strana: 0806
Sudořetný Dk Poet 406

320048   Sudoslabičný Svazek: 3 Strana: 0753
Sudoslabičný, parisyllabus. Nz.

320049   Sudospeřený Svazek: 3 Strana: 0753
Sudospeřený, vz Sudopeřený.

320050   Sudosrstka Svazek: 10 Strana: 0406
Sudosrstka, y, f. = kůň. Msn. II. 40.

320051   Sudostopý Svazek: 7 Strana: 0806
Sudostopý. geradfüssig S verš Dk.

320052   Sudostranný Svazek: 3 Strana: 0753
Sudostranný kosočtverec, das Deltoid. Nz.

320053   Sudostupnitý Svazek: 7 Strana: 0806
Sudostupnitý, geradzahlige Exponenten habend. Ssk.

320054   Sudostupný Svazek: 3 Strana: 0753
Sudostupný, geradzahlige Exponenten habend: x1, y2n. Nz.

320055   Sudosudý Svazek: 3 Strana: 0753
Sudosudý. S. mocniny imaginarní jed- notky. Stč. Alg. 59.

320056   Sudotvar Svazek: 3 Strana: 0753
Sudotvar, u, m., das Diploid, halbes Tetrakontaoktaeder mit parallelen Flächen. Nz.

320057   Sudoúhelník Svazek: 7 Strana: 0806
Sudoúhelník, u, m = mnohoúhelník. v němž počet stran jest sudý. Jd Geom. I. 60

320058   Sudová Svazek: 7 Strana: 0806
Sudová, é, f. = choť sudího. Us.

320059   1. Sudovati Svazek: 3 Strana: 0753
1. Sudovati. — co: pivo = sudy pivem plniti, das Bier einschlauchen. Suk.

320060   2. Sudovati Svazek: 3 Strana: 0753
2. Sudovati sobě = slibovati sobě, tušiti, sich versprechen. Us. u Krásné hory. Lg. Nesudnj sobě, že se ti žádosť vyplní. Us. - Měst. bož., Ces. vč.

320061   3. Sudovati Svazek: 8 Strana: 0390
3. Sudovati. S. obilí = hrsti žita ve sto- dole o sud otloukati, aby zrno se neporušilo a k setí dobré bylo. Horní Pojizeří. Vz NZ. IV. 398.

320062   Sudovice Svazek: 3 Strana: 0753
Sudovice, Sudowitz, ves u Dobříše. PL.

320063   Sudovina Svazek: 3 Strana: 0753
Sudovina, y, f. = desky na sudy, dužiny, Fassdauben. Vz Deska. — S. = páchnutí sudem, das Riechen nach Fass. D.

320064   Sudovina Svazek: 10 Strana: 0666
Sudovina, y, f. = dříví va sudy. 1588. Arch. XXII. 314.

320065   Sudovitý Svazek: 3 Strana: 0753
Sudovitý, fassartig. S. tělo. Světz.

320066   Sudovka Svazek: 3 Strana: 0753
Sudovka, y, f., creusa, živočich sedák. Krok. II. 131.

320067   Sudovský Svazek: 3 Strana: 0753
Sudovský, osob, jm. Žer. Záp. I. 40.

320068   Sudový Svazek: 3 Strana: 0753
Sudový, Fass-. S. most, nádobí, droždí, obruč (posudní), zboží. Šm.

320069   Súdový Svazek: 3 Strana: 0753
Súdový (súd = soud), Gerichte. Jakož je právem sudovým dovedeno. Št. N. 81.

320070   Súdový Svazek: 7 Strana: 0806
Súdový úřad, Richteramt, n. Št. Kn š 149. 14.

320071   Sudozpeřený Svazek: 3 Strana: 0753
Sudozpeřený list = zpeřený, jehož vře- teno nekončí se lichým lístkem, nýbrž to- liko hrotem n. rozvilinou. Čl. Kv. XXVII.

320072   Sudozvrat Svazek: 3 Strana: 0753
Sudozvrat, u, m. = zvratný stroj na sudy, die Sturzmaschine für Fässer. Suk.

320073   Sudpan Svazek: 3 Strana: 0753
Sudpan, a, m. = župan, der Gerichtsherr.

320074   Sudraž Svazek: 7 Strana: 0806
Sudraž, e. f míst. jm. v Mal. Hontu na Slov. Let. Mt sl. VI. 2 13.

320075   Súdský Svazek: 3 Strana: 0753
Súdský, Richter-. S. úřad. Mus. III. d. 104.

320076   Sudslavice Svazek: 3 Strana: 0753
Sudslavice, Zutzlawitz, ves u Vimberka. PL.

320077   Súdství Svazek: 3 Strana: 0753
Súdství - súdský úřad, soudcovství, das Richteramt. Faukn., Bart. S. zemské, dvor- ské, vojenské, krajské, zemanské. Jg. S. ve věcech sporných, mimosporné. J. tr.

320078   Sudy Svazek: 3 Strana: 0753
Sudy, hierdurch, adv. Běhá sudy (tudy) i onudy. St. skl., Št.

320079   Sudy Svazek: 7 Strana: 0806
Sudy. Sudy i onudy = sem a tam Sv ruk. SR 805. Kamenie, ještoj' i sudy i onudy rozptýleno Št. Kn š. 140 7.

320080   Sudý Svazek: 7 Strana: 0806
Sudý. Mkl. Etym 315

320081   Sudý; sířd, a, o, gerad Svazek: 3 Strana: 0753
Sudý; sířd, a, o, gerad. Sudé číslo, které jest 2 dělitelné, sudolicha. S. N. Suda nebo licha. V. Sudem čili lichou. D. Sudou mu dal. Us. Z liehy sudu dělají. Reš. Sud n. licha; sudo-li čili licho. Na Slov. Lich suda (hra) jest věc dětinská. Kom. Lich suda v ořechy. V. Suda nebo licha hráti. Hory v doly vraziti a pět za sudu počítati. Prov. Reš. — Suda, y, f. = dvé pár, das Paar. Sal.

320082   Sudýnek Svazek: 3 Strana: 0753
Sudýnek, nku, m. = opálka na způsob košíku zhotovená. Us. u Něm. Brodu. Všk.

320083   Sudza Svazek: 10 Strana: 0406
Sudza, y, f. =slza. Sudzámy ju (izbu) polievala. Brt. P. n. 484.

320084   Sueb-us Svazek: 7 Strana: 0806
Sueb-us, a, m , Dolení Odra. Šf. Strž. I 538.

320085   Suěhule, e, sněhulka Svazek: 3 Strana: 0501
Suěhule, e, sněhulka, y, f., plectrophanes nivalis, pták skřivancovitý. D., Frč. 353.

320086   Suessa, y Svazek: 3 Strana: 0753
Suessa, y, f., mě. v Kampanii. Vz S. N. — Suessan, a, m. - Suesský, sueský.

320087   Suěsti Svazek: 3 Strana: 0503
Suěsti, vz Snísti.

320088   Suetoni-us Svazek: 3 Strana: 0753
Suetoni-us, a, m. G. Šuetonius Tran- quillus, řím. dějepisec, nar. okolo r. 65. po Kr. Vz S. N.

320089   Suetonius Svazek: 10 Strana: 0406
Suetonius Tranquillus Graius, dějepisec římský. Vz Ott. XXIV. 335. Do češtiny přeložil V. Kubelka 1903.

320090   Suevové Svazek: 3 Strana: 0753
Suevové, staroněm. národ Germanie. Vz S. N.

320091   Suevové Svazek: 7 Strana: 0806
Suevové jsou Slované Vz Arch. für slav. Philologie VII 4. 607 (Perwolf).

320092   Suez, a Svazek: 3 Strana: 0753
Suez, a, m., mě. v Aegyptě. Vz S. N. — Suezská úžina, 15 mil dlouhá, spojuje Afriku s Asií. Rk. Vz S. N.

320093   Suezský Svazek: 9 Strana: 0316
Suezský kanál. Přípravy ku spojení Ru- dého moře s mořem Středozemním konány již v staré době. Vz Har. II. 123.

320094   Suezský Svazek: 10 Strana: 0406
Suezský průplav. Vz Ott. XXIV. 336.

320095   Suffion Svazek: 7 Strana: 0806
Suffion, n, m S-ny vydychují páry s rozpuštěnou kyselinou borovou. Stč. Zem. 783.

320096   Suffix Svazek: 7 Strana: 0806
Suffix. Cf. Jg. Slnosť. 24

320097   Suffragan Svazek: 3 Strana: 0753
Suffragan, a, m., každý duchovní, který má místo a hlas (suffragium) v shromáždění duchovních; biskup arcibiskupovi v diecesi podřízený; někdy také podbiskup, světicí biskup. Š. N.

320098   Suffragan Svazek: 9 Strana: 0316
Suffragan, a, m. Hus 1. 417.

320099   Sufokarbonyldiamin Svazek: 7 Strana: 0807
Sufokarbonyldiamin, u, m., v lučbě. Rm. I. 143.

320100   Sufrenka Svazek: 3 Strana: 0754
Sufrenka, y, f., suffrenia. Rostl. I. 232. a.

320101   Sugdol Svazek: 3 Strana: 0754
Sugdol, vz Suchdol.

320102   Suggerovati Svazek: 10 Strana: 0406
Suggerovati = napovídati, naváděti, vnu- kovati. Vz Ott. XXIV. 341.

320103   Suggesce Svazek: 7 Strana: 0806
Suggesce, e, f., lat. = umělé vnuknutí představy některé některému člověku. Osv. 1889. 592. nn.

320104   Suggestivní Svazek: 10 Strana: 0406
Suggestivní síla, moc. Nár. list. 1903. č. 161. 13., č. 250. 17. Sr. Suggesce v VII. 806.

320105   Suggestivnosť Svazek: 10 Strana: 0406
Suggestivnosť, i, f. Nár. list. 1904. č. 38. 13.

320106   Suhák Svazek: 3 Strana: 0754
Suhák, a, m., antilope saiga. Ssav. 843.

320107   Suhák Svazek: 7 Strana: 0806
Suhák. Cf. Bnn. I. 293

320108   Suhák Svazek: 10 Strana: 0406
Suhák, a, m. Sajka s., druh malých an- tilop. Ott. XXII. 522.

320109   Suhava, y Svazek: 3 Strana: 0754
Suhava, y, f., osob. jm. Pal.

320110   Súhoz Svazek: 10 Strana: 0666
Súhoz, u, m. V s. — dohromady. Brt. SJ.

320111   Suhr Svazek: 10 Strana: 0405
Suhr, vz Zubr.

320112   Súhraď Svazek: 8 Strana: 0390
Súhraď, f. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 26.

320113   Súhraď Svazek: 9 Strana: 0316
Súhraď, i, f. Pruty k súhradem a plotuom. 1497. Vz Gb. H. ml. III 1. 3 2. Karas má právo rúbati (les) k s-dem, kde by je plésti měl. 1488. Arch. XVI. 322.

320114   Súhrada Svazek: 9 Strana: 0316
Súhrada, y, f., pozemek. Pck. Hol. 150. Vz Souhrada.

320115   Súhrada, y Svazek: 10 Strana: 0406
Súhrada, y, f. = hluboká cesta. Ostrava. Hauer 14. Sr. Souhrada. Svú súhradu zahra- diti. 1744. Mtc. 1905. 388.

320116   Súhradí Svazek: 7 Strana: 0806
Súhradí, souhradí, n.. maceria, zastr Bhm.

320117   Súhradí Svazek: 7 Strana: 1387
Súhradí. Pršp. 78. 47. : materia.

320118   Súhradní Svazek: 9 Strana: 0316
Súhradní plot. 1505. Arch. XVII. 494. Vz Súhrada.

320119   Suhun Svazek: 7 Strana: 0806
Suhun, a, m. = sup holohlavý Brm. II 2. 43.

320120   Such Svazek: 3 Strana: 0754
Such, a, m., osob. jm. Šd.

320121   Such Svazek: 7 Strana: 0806
Such ! Volání na psy, aby hledali, z něm BPr.

320122   Súch Svazek: 7 Strana: 0806
Súch, a, m = býk. Na jihových. Mor Brt.

320123   Such Svazek: 8 Strana: 0390
Such, u, m. = suchý strom. Han. Brt. D. II. 391.

320124   Such Svazek: 10 Strana: 0406
Such, a, o. Jazyk jest mu vždycky such (musí jej zalévati, píti). Rostl. G. 191a. Sr. Suchý.

320125   Suchá Svazek: 3 Strana: 0754
Suchá, é, f., 1. dvůr poplužní v Hlu- bocku; 2. (něm. Dürre), ves u Něm. Brodu; 3. S. dolní, horní, prostřední, něm. Suchau, vsi u Fryštátu; 4. městys v Haliči. Vz S. N. S., ves u Nechanic; Sucherhof, dvůr u Bu- dějovic; samota u Chotéboře; Dürrendorf, ves u Sušice: Suchej, ves u Teplice; Dürre, ves u Jihlavy. PL.

320126   Suchá Svazek: 8 Strana: 0390
Suchá, é, f., ves v Gemer. Phľd. 1894. 120. — S. = trať na Frýdecku. Věst, op. 1894. 18.

320127   Sucháč Svazek: 7 Strana: 0806
Sucháč, e, m. = člověk suchý.

320128   Sucháček Svazek: 3 Strana: 0754
Sucháček, čka, m. = suchoun

320129   Suchák Svazek: 7 Strana: 0806
Suchák, u, m = souš, Dörrling, m Sl. les.

320130   Suchák Svazek: 8 Strana: 0390
Suchák, a, m., z něm. suchen = lovec ryb, honil a vytahoval ryby na břeh. XVIII. stol. NZ. IV. Í02.

320131   Suchan Svazek: 3 Strana: 0754
Suchan, a, m., osob. jm. Šd.

320132   2. Suchán Svazek: 3 Strana: 0754
2. Suchán, u, m. = suchý plást, eine leere Honigscheibe. Všk. Vz Suchán, l.

320133   Suchan Svazek: 7 Strana: 0806
Suchan, vz násl. Suchar.

320134   1. Suchán, suchoun, suchár Svazek: 3 Strana: 0754
1. Suchán, suchoun, suchár, a, Suchá- nek, nka, suchant, a, sucháček, čka, m. = hubený člověk, ein magerer Mensch.

320135   Suchanda Svazek: 3 Strana: 0754
Suchanda, v, m. = suchán. — S., osob. jm.

320136   2. Suchánek Svazek: 3 Strana: 0754
2. Suchánek, nka, m., osob. jm. Suchar, suchár, u, suchárek, rku, m. = něco sušeného, jako suché ovoce, gedörrtes Obst. D. S. masový, Fleischzwieback, m. Nz. lk. Na Moravě = třešně na stromě uschlé. Mřk. — S. = dvakrát pečený chléb, fr. biscuit, der Zwieback. Vz S. N. S. man- dlový, Mandelzw. Dch. — S. — suchá větev, suchý strom, dürrer Ast o. Baum. Půjdem do lesa na s-ry. Mor. Šd. — S., na Mor. = vřed suchý, netekoucí, Geschwür, n. — S., a, m. = suchán. D. Ty s-re! Mor. Šd.

320137   Suchánek Svazek: 7 Strana: 0806
Suchánek Aug., radní 1815 Jg. H ! 630.. Bačk. Písm. 772 S z Chudobic. Vy- myšlené jm. Výb II 1627.

320138   Suchánek Svazek: 8 Strana: 0390
Suchánek. Pan S. z Chudobic (o vychrt- lém hrdopýšku). Čern. Pr. 21.

320139   Suchánek Svazek: 10 Strana: 0406
Suchánek, nku, m. = podeschlý smrček. Hoš. Pol. I. 143. — S., nka, m. — S. Frant., paedag. spis, 1841. —1896. Vz Ott. XXIV. 342.

320140   Suchánka Svazek: 7 Strana: 0806
Suchánka, y, f., hory v Nitransku Hý. Ss.

320141   Suchant Svazek: 10 Strana: 0406
Suchant, a, m. = suchán. Kbrl. Džl. 15.

320142   Suchar Svazek: 7 Strana: 0806
Suchar Pečení s-rů, vz KP. V 747 nn , VI 526. — S. = vřed. suchan. nežit, svin- ský suchar. Zažehnávání ho. Vz Mtc. XV. 293.

320143   Sucharda Svazek: 3 Strana: 0754
Sucharda, y, m., osob. jm. Šd.

320144   Sucharda Svazek: 10 Strana: 0406
Sucharda Ant. dr., prof. a spis., nar. 1854. — S. Jan, spis. Tob. 217. — S. Ant., č. sochař, nar. 1843. — S. Stanisl, č. sochař, nar. 1866. Vz Ott. XXIV. 343.

320145   Suchardová-Boudová Svazek: 10 Strana: 0406
Suchardová-Boudová Anna, č. mal. Vz Ott. XXIV. 344.

320146   Suchárový Svazek: 7 Strana: 0806
Suchárový. S víno, Ausbruch, m. Sl. let I. 182.

320147   Suchář Svazek: 9 Strana: 0316
Suchář, e, m. = sběrač suchého dříví a podpalovač hranic dříví (o sv. Janě Křtit). Kadlč. 160.

320148   Sucháří Svazek: 3 Strana: 0754
Sucháří, n. = suché roždí. Na morav. Zlínsku. Brt,

320149   Suchatý Svazek: 3 Strana: 0754
Suchatý, etwas trocken. Us. Dch.

320150   1. Sucháuek Svazek: 3 Strana: 0754
1. Sucháuek, nku, m., na Mor. = druh pekáčů. Boč.

320151   Suchavý Svazek: 7 Strana: 0806
Suchavý = suchatý Obilí dosti s-vé. Slez. Šd.

320152   Suchdol Svazek: 3 Strana: 0754
Suchdol, a, m., městys v Kutnohor.; ves u Neveklova; ves u Smíchova; ves ve Ful- necku na Mor. (Zauchtel). Vz S. N. S., ves u Blanska (Sugdol, něm.); Sukdol, vsi u Se- dlčan a u Jindř. Hradce; Dürrengrund, ves u Police; Suchenthal, ves v Třeboňsku. PL. Cf. Tk. III. 660.

320153   Sucher Svazek: 3 Strana: 0975
Sucher, a, m. Potomně smlouvou za šu- chera jej přijali. Dač. I. 152., 297.

320154   Suchhrdly Svazek: 3 Strana: 0754
Suchhrdly, dle Dolany, něm. Socherle, ves u Miroslavi v Brněnsku; Zuckerhandel, ves u Znojma. PL.

320155   Suchi-us Svazek: 7 Strana: 0806
Suchi-us, a. n. - S Jan, jesuita 1599. Jir Ruk. II. 251

320156   Suchnouti Svazek: 8 Strana: 0390
Suchnouti. Keď som si šuchol tvár (oma- kal). Phľd. XII. 206.

320157   1. Sucho Svazek: 3 Strana: 0754
1. Sucho. Vz Suchý. — S. = suše, dürr, trocken. Děti musí sucho líhati.

320158   2. Sucho Svazek: 3 Strana: 0754
2. Sucho, a, n., subst. == suchosť. V. Ze sucha bití (pěstmi). V. Sklidili za sucha obilí. Sych. Přišla sucha. Kram. Zmrhanou popravním mistrem ze sucha (pěstmi, bitím) trápiti dali. 1684. Udeření (hromu) na s-o. D. Letos jest sucho. Us. Letos byla veliká sucha, Us. Hubu na sucho utříti (ničeho ne- dostatí). Ve suchu nerozmokneme (nemí- chejme se do těch věcí, aby se nám cos nemilého nepřihodilo). Dch. Je rád, když sní kousek chleba po suchu (suchého, bez mazání). Mor, Sd. Koupil ovoce na sucho (sušené). Mor. Brt. Nevyjde to po suchu (zhola, bez zlosti atd.). U Olom. Sd. Máš sucho (jsi hotov, špatněs pořídil). Us. Dšk. Dybych já se sucha bála. Sš. P. 322. Nebyl ten Jan Bracha zsekán, žádný rány sečený nemiel, než z sucha měl krk sražený. Svěd. 1569. Na sucho prešiel (bez trestu). Mt. S. Nechal je o námluvách seděti na suše (= nedal jim nic píti). Sá, Kdo v dešti seče, za sucha sklízí. Prov. — Sucho = suchá země, ne voda, trockenes Land. Na s-cho vytrhnouti někoho (z nebezpečenství). V. Učiti plování na suchu. Dch. Přešli po suchu. MP. Po suchu tam vešli. Us. Cesta po suchu daleka byla. Sš. J. 103. Hájek byl rád, jakoby na sucho vylezl. Němc. Přijde po suše. Bj. Na s. vylezl (vytrhl. Vz Štěstí). Č. Obchod po suchu, branná moc na s-u. Nz. Cesta po s-u. Zlob. Po vodě i po suše. D. Mol v drahém rouše, živá ryba na suše atd., vz Mol. Vede se mu jako rybě na suše (zle). Vytrhl z bláta na sucho. Us. Vytáhl b.o z bláta na s. (pomohl mu). Válka na suchu i na moři.

320159   Sucho Svazek: 7 Strana: 0806
Sucho Bili je kordy z sucha (bez krve- prolití). Wtr. exc. Zkoušení nerostů za sucha i za mokra NA V. 476 Mraky jen na sucho přešly (neštěstí šťastně ininulo) Kká. Na sucho odkašlávati Vlč. Stavěti na sucho (bez malty). NA Do sucha se utříti. Dch Ráno i statek (dobytek) se nechá o suchu ŕnedá se mu žráti, musí se postiti) Brt. L. N. L. 213 — S. = suchá zem. Na s. koho vyvésti (zachrániti) Bart. Býti na (v) suchu Us Jrsk.

320160   Sucho Svazek: 8 Strana: 0390
Sucho. Prach naň držel si vždy v suchu (byl naň vždy připraven). Šml. VIII. 225. Na sucho obstáti (zle pochoditi). Phľd. 1894. 517. Tažení za sucha = štos.ování (mučení). Hrš. Nách. I. 311. Přemlelo se mu to na sucho (selhalo mu). Slov. Nov. Př. 630.

320161   Sucho Svazek: 9 Strana: 0316
Sucho ako v peci. V suchu sedět. Zát. Př. 364b. Na sucho těžko mluvit (musí se píti). Tům. Ml. 141. Sucha v zemích čes. Vz Zbrt. Bibl. 56.

320162   Suchobarevný Svazek: 3 Strana: 0754
Suchobarevný, tuškobarevný. S. malba, Pastellmalerei, f. Nz.

320163   Suchobobulatý Svazek: 3 Strana: 0754
Suchobobulatý, aridobaccatus. S. se- mena. Rostl. III. a. 37.

320164   Suchobýl Svazek: 3 Strana: 0754
Suchobýl, u, m , xerophyllum. S. hou- ževný, x. tenax, rostl. Rstp. 1574., Kk. 129.

320165   Suchodenník Svazek: 7 Strana: 1387
Suchodenník, a, m. = nádenník bez stravy. Jič. Šb. D. 29.

320166   Suchodenník Svazek: 10 Strana: 0406
Suchodenník, a, m. = nádenník lez stravy. Jičín. Šb. D. 29.

320167   Suchodol Svazek: 3 Strana: 0754
Suchodol, a, m., ves u Příbrami. Vz S. N.

320168   Suchodrsný Svazek: 7 Strana: 0806
Suchodrsný. Vz Zduchovněti. Phľd. I. 3 123

320169   Suchodršťka Svazek: 3 Strana: 0754
Suchodršťka, y, f, nemoc kravská, spá- lené knihy, die Lösedürre. Zlob.

320170   Suchoiezec Svazek: 3 Strana: 0754
Suchoiezec, zce, m. S-zci (ryby), cherso- batae, die Landkriecher. Nz.

320171   Suchokeř Svazek: 8 Strana: 0390
Suchokeř, kře, m., Dürrbusch, m. Sterz. I. 731.

320172   Suchokvět Svazek: 3 Strana: 0754
Suchokvět, u, m., xeranthemum, die Strohblume. Kk. 166.. FB. 48.. Č1. Kv. 211., Rstp. 925., Schd. II. 281.

320173   Sucholazce Svazek: 3 Strana: 0754
Sucholazce, dle Budějovice. Sucholasetz, ves u Opavy.

320174   Sucholebka Svazek: 3 Strana: 0754
Sucholebka, y, f. = stará, suchá žena. U Kunv. Msk.

320175   Sucholec Svazek: 3 Strana: 0754
Sucholec, lce, m., desmanthus, der Bü- schelzopf, rostl. Rstp. 425.

320176   Sucholes Svazek: 3 Strana: 0754
Sucholes, a, m., myslivna u Dolních Krá- lovic.

320177   Sucholez Svazek: 8 Strana: 0390
Sucholez, luštinatá rostl. Vz Ott. VII.381.

320178   Sucholist Svazek: 7 Strana: 0806
Sucholist, u, m., Němc ; sucholistí, n. Již petruklíč na výsluní z s-stí se tlačí Pl. II. 288

320179   Sucholuk Svazek: 3 Strana: 0754
Sucholuk, u, m., samota u Vodňan.

320180   Sucholupý Svazek: 3 Strana: 0754
Sucholupý = suchý, čiplý, tenký, hubený, mager. V.

320181   Sucholupý Svazek: 7 Strana: 1387
Sucholupý. S. písmeno i. Mus. 1842. 554.

320182   Sucholusk Svazek: 3 Strana: 0754
Sucholusk, u, m., andira, der Kohlbaum. Rstp. 436.

320183   Suchomasty Svazek: 3 Strana: 0754
Suchomasty, dle Dolany, Suchomast, ves u Berouna. Vz Tk. I. 78., 439., S. N.

320184   Suchomaty Svazek: 3 Strana: 0754
Suchomaty, dle Dolany. Zuckmantel, mé. ve Slez. Šd.

320185   Suchomázdřitý Svazek: 8 Strana: 0390
Suchomázdřitý. S. špička (listu atd.). Čl. L. Jos. 38.

320186   Suchomel Svazek: 3 Strana: 0754
Suchomel, a, m. = mlynář na větrním mlýnu; žertovně vůbec mlynář na malém potoku. Us. Č. — S., samoty u Budějovic, u Krumlova; mlýny u Kamenice nad Li- pou, u Bernardic, u Humpolce, u Netolic, u Vodňan. PL. — S., osob. jm. Fr.

320187   Suchomel Svazek: 8 Strana: 0390
Suchomel' = hubený. Jicko. Brt. D. II. 391.

320188   Suchomelka Svazek: 3 Strana: 0754
Suchomelka, y, f., samota u Cerhovic, u Tišňova. PL, Tč. - S. = suchán. Rychn. Msk.

320189   Suchomely Svazek: 3 Strana: 0754
Suchomely, dle Dolany, mlýn u Dol. Královic.

320190   Suchomlýn Svazek: 7 Strana: 0806
Suchomlýn, a, m. = mlýn nemající dosti vody. Dch.

320191   Suchomorný Svazek: 9 Strana: 0316
Suchomorný. S. smrť. Slád. Rom. 116.

320192   Suchoň Svazek: 7 Strana: 0806
Suchoň, ě, m. = suchán, 1. Tav Bš 83.

320193   Suchonice Svazek: 3 Strana: 0754
Suchonice, dle Budějovice, Suchonitz, ves u Olomouce. PL. Suchouoska, y, f., die Schwanengans. Šm.

320194   Suchopád Svazek: 7 Strana: 1387
Suchopád, u, m. = suchopár. Lib. NZ. I 544.

320195   Suchopád Svazek: 8 Strana: 0390
Suchopád, a, m., os. jm. Kbrl. Dmžl. 22.

320196   Suchopádný Svazek: 3 Strana: 0755
Suchopádný (lépe suchopárný?) člověk = hubené tváři, mager im Gesichte. Us.

320197   Suchopal Svazek: 7 Strana: 1387
Suchopal, a, m., arismapus, zastr. Pršp. 13. 92.

320198   Suchopal, suchopel Svazek: 3 Strana: 0755
Suchopal, suchopel, a, m. = horký. Rozk.

320199   Suchopalný Svazek: 3 Strana: 0755
Suchopalný = suchopárný. S. půda. Kouble.

320200   Suchopar Svazek: 10 Strana: 0406
Suchopar, a, na. = suchý, hubený člověk. Rais. Koř. 137. Sr. Suška.

320201   Suchopár, suchopar Svazek: 3 Strana: 0755
Suchopár, suchopar, n, m. = místo suché, vyprahlé, kde nic n. málo co roste, prahlina, apricum, locus arridus, trockene Heide, dürrer Boden. Jg., Rst. 499. Žádnému nemůže býti samota s-rem, když víra jeho živa jest. Sš. L. 92. Žalo děvče, žalo trávu u panského suchoparu. Č. Na tom s-u nuzně se napase ovce. Us. Nyní sedím na s-u (na holičkách). Prov. Vz Nesnáze. Jg., Č. — S., a, m., trockener Patron. Rk.

320202   Suchopárno Svazek: 3 Strana: 0755
Suchopárno, a, m., die Dürre. Ústa s-nem mrou. Chmelens. 19.

320203   Suchopárnost Svazek: 3 Strana: 0755
Suchopárnost, i, f., die Dürre. Veleš.

320204   Suchopárnosť Svazek: 7 Strana: 0806
Suchopárnosť látky učebné. KB. V.

320205   Suchopárný , suchoparný, -parý Svazek: 3 Strana: 0755
Suchopárný , suchoparný, -parý = suchý, steril, trocken, dürre. S. louka, Kom., krajina, pole, dědina, Jel., chléb. Us. S. země. BO. Koně s-ného se nedokrmíš. Č. M. 176. — čím: duchem. Dch. — S. = na suchoparu rostoucí. S. rostliny. Rst. 499. — S. správa (suchá, nudná). Jg.

320206   Suchopel Svazek: 7 Strana: 0806
Suchopel, m., colericus, zastr. Veleš.

320207   Suchoper Svazek: 3 Strana: 0755
Suchoper, e, m. = suchopýr. Rstp. 1698.

320208   Suchopeřník Svazek: 3 Strana: 0755
Suchopeřník, u, m. = suchopýr.

320209   Suchoplavec Svazek: 8 Strana: 0390
Suchoplavec. S-vci = kteří jezdí za od- letěvším balonem, aby jej po jeho pádu na zem domů odvezli. Us.

320210   Suchoprasek Svazek: 7 Strana: 0806
Suchoprasek, ska. m., os jm Wtr. Obr 87.

320211   Suchoprd Svazek: 7 Strana: 0806
Suchoprd, a, m. = bledý, hubený člo- věk. Mor Knrz.

320212   Suchopýr Svazek: 3 Strana: 0755
Suchopýr, u, m., eriophorum, das Woll- gras. Schd. II. 268., Kk. 116., FB. 17., Čl. Kv. 99. Vz Suchopeřník. S. obecný (sucho- pýr, kočičky), pošvatý, trsnatý, širokolistý, horní, Flora: na Mor. zezula, Mrk.

320213   Suchopýr Svazek: 8 Strana: 0390
Suchopýr, eriophorum. Cf. Ott. VIII. 714. b.

320214   Suchoruký Svazek: 3 Strana: 0755
Suchoruký; -ruk, a, o, eine verdorrte Hand habend. Byl tam s. člověk. Sš. Mr. 15.

320215   Suchorybný Svazek: 3 Strana: 0755
Suchorybný trh, der Markt, wo gedörrte Fische verkauft werden. Us.

320216   Suchosť Svazek: 7 Strana: 0806
Suchosť kůže, xerodermia.

320217   Suchosť, i, suchota Svazek: 3 Strana: 0755
Suchosť, i, suchota, y, f., die Trocken- heit, Dürre. S-ta panovala. Us. Tč. S. ba- rev, prádla, krku, roku, povětří. V s-tách. BO;, Bern. Vz Sucho. S. v Čechách. Vz Tk. 11. 62. — S. očí, xeropthalmus. Ras. — S. údův, churavosť, souchotiny, die Auszeh- rung. Jg. Na Mor. == souchotiny. Tč. — S. — suchá, pevná země, das trockene Land. Pohnu mořem i suchostí. Plác. Jenz obratil morze v suchotu. Ž. wit. 65. 6.

320218   Suchostina Svazek: 3 Strana: 0755
Suchostina, y, f. = suchosť. Položím po- toky v s-nu, ponam flumina in siccum. BO.

320219   Suchosuchý Svazek: 3 Strana: 0755
Suchosuchý, ganz trocken. Km.

320220   Suchot Svazek: 3 Strana: 0975
Suchot, u, m. = temný hluk, dumpfes Geräusch, Getöse, Gemurmel. Mezi lidmi stal se š. Mor. Kld.

320221   Suchoť Svazek: 10 Strana: 0406
Suchoť, i, f. = suchosť. Mus. fil. VIII. 191.

320222   Suchota Svazek: 7 Strana: 0806
Suchota veliká Let. 364., 414 Cf. Let Rejstřík, Tk VII. 419. Úmorná s Sldk. 196. — S-ty = úbytě. Brt. S. = strasť lásky. V rus. písn. Č. Kn. š. 74.

320223   Súchota Svazek: 8 Strana: 0390
Súchota = souchotiny. Léčení súchot, vz Mtc. 1894. 108.

320224   Suchota Svazek: 9 Strana: 0316
Suchota, y, f. Hus. Er. I 293.

320225   Suchota, y Svazek: 10 Strana: 0406
Suchota, y, f. = strast lásky. Č. (Lit. II. 685. ).

320226   Suchotár Svazek: 7 Strana: 0806
Suchotár, a, m = souchotinář. Slov Čkžk I. 10

320227   Suchotárka Svazek: 7 Strana: 0806
Suchotárka, y, f. = souchotinářka. Slov. Orl. VI. 46.

320228   Suchotázavě Svazek: 8 Strana: 0390
Suchotázavě. S-ve hľadel na ženu. Phľd. 1895. 595.

320229   Suchotin Svazek: 3 Strana: 0755
Suchotin, a, m, Sichotin, ves u Kun- štátu. PL.

320230   Suchotina Svazek: 3 Strana: 0755
Suchotina, vz Souchotina.

320231   Suchotinár Svazek: 9 Strana: 0316
Suchotinár, a, m. V máji mrú s-ri. Mus. slov. III. 26.

320232   Súchotiny Svazek: 10 Strana: 0406
Súchotiny, chisis. Rozk. P. 1579. Sr. Souchotiny.

320233   Suchotlesky Svazek: 7 Strana: 0806
Suchotlesky, dle Dolany, ves. Arch. III 490

320234   Suchotný Svazek: 3 Strana: 0755
Suchotný = suchý, dürr, trocken. S. léto. Háj.

320235   Súchotný Svazek: 8 Strana: 0391
Súchotný. S. dzieťa (které má suchoty), nemoc, člověk. Mtc. 1894. 104., 108.

320236   Suchotový. S Svazek: 10 Strana: 0406
Suchotový. S. zelina = potměchuť. Slez. Čes. 1. XIII. 110.

320237   Suchoty Svazek: 7 Strana: 0806
Suchoty = souchotiny. Brt. D 142.

320238   Súchoty Svazek: 9 Strana: 0316
Súchoty. Lidové léčení dětských suchot na Výzovšku. Vz Mus. ol. XII. 140. Na již. Mor. Vz Šeb. 55. Na Slov. Vz Sbor. slov. III. 157. S. dětské = anglická nemoc, príč, Knochenweichheit, englische Krankheit. Sbor. slov. II. 75.

320239   Suchoty Svazek: 10 Strana: 0406
Suchoty = souchotiny. Léčeni suchot. Slez. Vlasť. I. 209.

320240   Suchoučký Svazek: 10 Strana: 0406
Suchoučký = velmi suchý. Us. S. tělo Zr. Krist. 6.

320241   Suchounký Svazek: 3 Strana: 0755
Suchounký, schmächtig, sehr mager. Šm.

320242   Suchoutký Svazek: 3 Strana: 0755
Suchoutký = suchý. Klečel na s-kém písku. Km.

320243   Suchov Svazek: 3 Strana: 0755
Suchov, a, m., ves u Strážnice na Mor.

320244   Suchovil Svazek: 3 Strana: 0755
Suchovil, a, m., osob. jm. Šd.

320245   Suchovrbny Svazek: 3 Strana: 0755
Suchovrbny, dle Dolany, Dirnfellern, ves u Budějovic. PL.

320246   Suchovrchý Svazek: 3 Strana: 0755
Suchovrchý, dürr am Wipfel, abständig. S. les. Um. les.

320247   Suchovršice Svazek: 3 Strana: 0755
Suchovršice, Saugwitz, ves u Trutnova.

320248   Suchovská Svazek: 8 Strana: 0391
Suchovská louka na Frýdecku. Vést. op. 1894. 18.

320249   Suchozemec Svazek: 8 Strana: 0391
Suchozemec, mce, m. Mus. 1895. 288.

320250   Suchozemský Svazek: 7 Strana: 0807
Suchozemský, Festlands-. S. obchod, TIM., bitva (opak námořská), vojsko, Šmb., kommunikace. Mus. 1887. 505.

320251   Suchozemský Svazek: 8 Strana: 0391
Suchozemský. S. cesta, mappa, Krok. 1894-. 379., Mtc. 1895. 35., zvíře, lépe: z souše, na souši žijící. Krok. 1892. 369.

320252   Suchrovice Svazek: 3 Strana: 0755
Suchrovice, Suchrovitz, ves u Mnichova Hradiště. PL.

320253   Suchták Svazek: 3 Strana: 0975
Suchták, a, m. = šuchač. Slov.

320254   Suchtati Svazek: 3 Strana: 0755
Suchtati = šukati, herumsuchen. U Opav. Klš.

320255   Suchtlama Svazek: 7 Strana: 0807
Suchtlama, y, m., os. jm. Wtr. Obr. 87.

320256   Suchucký Svazek: 7 Strana: 0807
Suchucký = velmi suchý. Mor. Brt. D 153.

320257   Suchumilovný Svazek: 7 Strana: 0806
Suchumilovný, exerophil S. rostlina Sl. les.

320258   Suchy Svazek: 3 Strana: 0755
Suchy, dle Dolany, ves u Boskovic; sa- mota u Holešova na Mor. PL.

320259   Suchý Svazek: 3 Strana: 0755
Suchý; -such, a, o; kompart. sušší (vz Ch), superlat. nejsušší. S., sucht, lat. siccus, lit. sausas, skr. koř. çuš. Schl. Strsl. suh?, siccus, lit. sausas, susti, sausti, lett. sauss, sust. Wurzel s?h ve s?hnati, aind. suš, śušgati aus suš. Mkl. L. 175. S. = vnitřní vláhy, mízy zbavený, zvl. když se to teplem stává, trocken, saftlos, dürr, welk, rauh, spröde. Suchá ratolesť, V., ovoce, D., píce, Zlob., zrostlina, Kom., ryby, dříví, louka, kůže, chléb (okoralý), pysky, Us., strom (uschlý, souš, souše), větve (suší, souš, roždí, chrasť, chrastí, sušina), půda (suchopár, výsucha, prahlina, výprah, vy- prahlina, souš), Šp., jetel. Skl. Suchý jako trnka. Us. Kf. Tvrdo sa rozvíja suchá ha- luzička, tvrdšie se vydáva chudobna die- večka. M. S. 1871. 73. Až se rozzelená s. hájek, suchá linda, dřevo v peci. Sš. P. Vz Nikdy. Až suchá jabloň rodit bude. Vz Nikdy. Nebyl o jiném než o suchém chlebě (živ). Us. u Rycím. Jak živ som o tom ne- čúvala, aby suchá jabloň rodila, ze starej baby mladá byla; Podívej se má milá tam na tu suchú plánku; Aj tráva sochá, kosa topá (tupá) a šohajek jo seče, ja seče, seče, neposeče, jak mo z hlavěnke teče. Sš. P. 264., 521. Až se bude suchá lípa u Lym- burka (Nymburka) zelenat, přijď se na mne, má panenko, přijď se na mne podívat. Nár. pís. — S. = nemokrý, nevlhký, troc- ken, nicht nass. S. země, V., souš, cesta, D., šaty, prádlo, ruce, povětří (když ne- prší), Us., mráz. D. Není na něm nitky su- i ché (naskrze promokl). Us. Všk. Suchý rok neudělá drahá ale mokrý. Kda. S. jako pec, Us. u Řenčova, na padrť, na (jako) písek, Brt., na ohrabky, Šd., jako vějička. Kf. Suchou nohou potok přejíti (aby nohy ne- umočil). Us. Suchý březen, mokrý máj, bude humno jako ráj. Prov. Suchým okem na něco patřiti (bez slzí). — S. = sušící, trock- nend, dürr. S. vítr, oheň. Us., Byl. — S. v rozličném jiném smyslu. S. barvy (které se při malování nerozpouštějí, tužka ba- revná, pastel, Farbenstift, Pastellfarbe), lá- zeň (parní; bití), rány (bití nekrvavé). Us. Krvavá rána sečmo dělá se nebo bodmo: suchá rána udeřením n. zhmožděním. Kom. Žeň jej s dobrými suchými ranami do domu. BN. S. uhlí, magere Kohle. Hř. S. kašel. Dch., Šd. Š. lámání, loupání v údech, ve hlavě, der Rheumatismus. Dch. S. vlk = kštice, ein Buschen von Haaren. U Klobouk. Bka. S. duše (jež se v pijanství nevydává). Sš. II. 131. Neprepustím ťa s-ho (neodpustím ti trestu). Mt. S. S-mi ranami ho ubil. NB. Tč. 107. S. směnka, trockener Wechsel. Nz. — S. nemoc (souchotiny), V., zimnice (tajná), Ja., kašel (ostrý, bez vyhazování), Ja., žíla (nerv). V. Suché žíly podřezati, spřetínati. — S. = hubený, mager. S. noha (nemasitá). Jelen má s. nohy. Jg. S. člověk. Jel. Suchý jako pes, D., jako měchačka, jako šindel, Us., jako kostroun, jako věchet, Dch., jako koráb (člověk, dobytče), na mor. Zlínsku, Brt., jako trnka, Kf., jako lunt, jako luňák, jako trn; vz Tělo. Č. Je suchý, že by ho mohl. sirkou podpáliti. Us. Dbv. Suchá mrcha, ale dobře táhne (pije). Skl. Někdy i s. kůň dobře táhne. Skl. — S. = samý, bes omastku, ohne Zuthat, trocken. S. chléb. — S. půst (o suché strave), die Xerophagie (Fasten, bei welchen nur trockene, ungekochte Nah- rungsmittel genossen werden dürfen.) Hý. — Suché dni, čtyřikrát v roce po tři dni v týden připadající. V. Suché dni, nej- spíše překlad lat. jejunus, hubený, suchý, lačný. Die Fasttage, die Quatemberfasten. S. dni adventní, postní, letniční. Vz více v Gl. 326. Aby stál k té při při suchých dnech. Čr. Aby chudé krmili v suché dni. Hus I. 451. Na s. dni hnůj vozijú. Sš. P. 45. Včil panenky nastávajú, ve dni suché vínky vijú. Sš. P. 46. Jaký čas je v suché dni, takové počasí následuje v tom čtvrt- letí. Kda. Kdož by dal po rozsudku n. po právu staném suchým dnům projíti a potom teprv ze škod by obeslal, bude obeslání zdviženo. Nál. 213. — S. neděle, druhá ne- děle postní. — S. = nechutný, prázný, trocken, leer, unschmackhaft. Suchá řeč. Bern. — S. čert, Beiname des Hynek von Jaispitz, worauf dann dieser Beiname der Linie der Herrn von Kunstat bis zum Ende des 15. Jahrh. blieb. Gl. 326., Tk. III. 421. — S. důl = Suchodol. — S. louka, samota u Neveklova; S. loza, něm. Suchalosa, ves u Uher. Hradiště; S. rybná, něm. Rybna, ves u Kostelce n. Orl. PL. S. břehy, něm. Sutobřeh, ves u Holic. S. dvůr, Neuhof, ves u Skalice; S. kámen,t Dörrstein, ves v Kla- tovsku ; S. mlýn u Únoště. PL. S. kruty, Dürnkrut, mě. v Dolních Rakousích. Pal. — S. hory. Vz Krč. 253., 345., 509. — S. běta, capsella elliptica, kokoška, das Täschel- kraut. Mor. Tč. — S., osob. jm. Frt.

320260   Suchý Svazek: 7 Strana: 0807
Suchý = bez vnitřní vláhy. Cf. Mkl Etym. 333. a. S. na trn, na uhel. Brt S. jako seno. jako troud Na suchém dřevu těžko trhati listí. Vedlé suchého hoří i su- rové. Us — S. = ne mokrý. S počasí, mhla, Höhenrauch (střížaha), destillace. Mj. Je to suché jako jazyk v hubě. Val. Vck. Obilí na zrno suché. Us Suchý marec, studený april, mokrý máj, robia v poli a stodole ráj Slov. Šd. - S. oběť oltářní (požívání těla Páně bez vína). Výb II. 759 Nemáš-li té milosti, ale spíše cítíš se býti s-ho srdce Mž. 106. Jak lid hojí s. lámání? Vz Mus. 1883. 478, Sbtk. Rostl 139. Do- stal suchých (pohlavků). Brt. D 270. — S = hubený. S. jako prant Rgl. S. nemoc. Vz Souchotina (dod.). Přiide-li ta Suchá (smrť). Er. P. 368. — S. dni. Vš. 23, 24., Kn. rožm. 137 , Zbrt. 252 . 253 — S sklep - ne pod zemí jsoucí, nýbrž ku př. v prů- jezdě. 1564. Wtr. Obr 488. — S. Čert. Cf. Tk. Z. 4, Dač. k r. 1517. (T 35.)., Tav Bš. 67. — S. Jan (Suchius). 1599. Jg. H.l. 630., Jir. Ruk. II. 252. — S. = vrch u Le- vína. Krč.

320261   Suchý Svazek: 7 Strana: 1387
Suchý. Nejsem tu k ničemu jako suchá na štěpu sněť. Sá. Kř. u pot. 12.

320262   Suchý Svazek: 8 Strana: 0391
Suchý; such, a, o. List. fil. 1895. 301. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 22., 37., 86. — O s. dnech cf. Křížový (3. dod.). — jak. Je s. na trn. Brt. D. II. 2b8. So suchým aj surové horí. Slov. Nov. Př. 40. — S. = hubený. S. jak cvrček, jak šindel krmný, jakby svrčky jídal. Slez. Nov. Př. 604. Je s., žehy jej mohl do lucerny za knot navléci. Us. Nár. list. 1894. č. 107. odp. feuill. — Přenes. V mém míšku je s. den (je prázdný). Kld. III. 105. — S. potok ve Frýdecku. Věst. op. 1894. 18. — S. Běta, chudá Běta, lopatka, penízek, cap- sella bursa pastoris, rostl. Brt. D. II. 501. — S. vlk = skřítek ve vlasech. Laš. Brt. D. II. 490. — S. mše, při které kněz neposvěcoval a nepřijímal svátost; tedy nepořádná mše. Vz Wtr. Živ. c. 861.

320263   Suchý Svazek: 9 Strana: 0316
Suchý ako drevo, haring, chriaštef, chrt, chrust, kosť, lata, máček (kocour), plot, rak, škrabňa, trieska, trlica, trio, vydra. Slov. Zát. Př. 64a. S. jako sedm pátků (o člověku = hubený), jako pepř (o věci). Mus. ol. 1898. 117. Š. ako chmel. S. hrom, mlynár. Pod «uchým zmoknul. Pri suchom i mokré shorí.
Slov. Zát. Př. 364b. Suchý (ne mokrý) půst,
úrodný rok. Šml. X. 97. Je suchá huba (kdo
nepíjívá). Mus. slov. II. 9. — S. útrpné právo
= napínání na žebř, svírání palců ? ?. Mtc.
1900. 252. Sr. násl. Světlý. Suk. V tom je s, zavilý suk (nesnadnost'). Šml. III. 93. Sedí jak s. (kdo nic nemluví). Mus. ol. 1898. 115. - S. — šťáva. Ezop. 274. 18 — S. Jos. Sr. Jub. XXX.

320264   Suchý Svazek: 9 Strana: 0462
Suchý. Vyšel suchý z lázně (nestalo se mu nic nepříjemného). Šml. VI. 88.

320265   Suchý Svazek: 10 Strana: 0666
Suchý jako trupel. Čes. 1. XV. 143. S. jako lupeno. Šum. Rgl. — S. rána = po- hlavek. Brt. Sl.

320266   Suchý jak Svazek: 10 Strana: 0406
Suchý jak. Je suchý jako niť. Nár. list. 1903. č. 314. 1. S. jak švrček, jak šindel krmný, jakby švrčky (cvrčky) jídal, můh by ho sirkum podpáliť. Slez. Vlasť. L 237. Suchý (hubený) jako došek, jako špán, j. sirka, jakoby šváby louskal. Šumava. Rgl. — Dostal suchých (ran) — byl bit. Vlasť. I. 232. — S. tažení = útrpné právo. II. Přisp. 34. Nevytáhli z něho suchým tažením (ne- krvavým) nic. Světz. 1888. 776. — S. lá- mání — reuma. Léčení ho vz v Mtc. 1902. 17. — S. Lothar, č. básn., spis., nar. 1873. Sr. Tob. 217., Zl. Pr. 1904, Ott. XXIV. 349. — S. Štěpán, prof. houslové hry, nar. 1872. Ott XXIV. 348.

320267   Suid Svazek: 3 Strana: 0756
Suid-as, y, m., řec. lexikograf z 11. stol. po Kr. Vz S. N.

320268   Suilin Svazek: 10 Strana: 0406
Suilin, u, m., z lat. sus = prášek, po němž prasata tloustnou.

320269   Suite Svazek: 3 Strana: 0756
Suite (fr., svit), v ob. mluvě suita, y, f. = průvod, družina, das Gefolge, die Suite.

320270   3. Suíti Svazek: 3 Strana: 0507
3. Suíti, snidu (zastr.), dříve a na Slov. = sjíti, sejíti = a) dolů jíti, herabkommen. Plk., b) pojíti, zahynouti, zu Grunde gehen. Musíť hanebně sníti. St. skl. Když sendu v zpirznenye Ž. wit. 29. 10. Nemúdrý i blá- zen sendu. Ž. wit. 48. 11. — odkud. S. s toho světa (z toho světa). Štelc. — v čem. A v tom boji rád chci s. Dal. — od čeho. Nedajte jim od haduov s. Pass. 924. — kdy. Potom v čase nevelikém Kostus snide. Kat. 112. — se s kým = setkati se, zusammen- treffen. S. se s nepřítelem, handgemein wer- den. Dal. — kam. Sluncu sě uda pod zemju sníti. Anth. I. 48. Nemohu k vám sníti (se- jíti). BO.

320271   Suj Svazek: 3 Strana: 0756
Suj, strsl, vanus, soll für sag?, svaj? stehen u. dem aind. ś?nja entsprechen; suj dürfte vielmehr durch Vokalsteigerung und Suffix ? o. j? aus der Wurzel śu, schwellen, abzuleiten sein. Vgl. Fk. II. 62., 63., Mkl. L. 175.

320272   Sujačka Svazek: 3 Strana: 0756
Sujačka, y, f., graleola, pták slukovitý. Krok. I. c. 124.

320273   Sujdačka Svazek: 3 Strana: 0756
Sujdačka, y, f. = torba plátená. Slov. Hdk.C. 145.

320274   Sujdy Svazek: 10 Strana: 0406
Sujdy, pl., m. = schody. Spiš. Sbor. slov. 1901. 87.

320275   Sujet Svazek: 3 Strana: 0756
Sujet (fr., syže), z lat. subjektum, podmět, predmet, látka; věta hudební, der Stoff, Gegenstand, das Sujet.

320276   Suji Svazek: 3 Strana: 0756
Suji, vz Souti.

320277   Sujný Svazek: 3 Strana: 0756
Sujný == prázdný, marný, pustý, neuži- tečný. V sujnú řeč se vsívá, Výb. I. 156. 19.

320278   Sujný Svazek: 8 Strana: 0391
Sujný. Že se taký v sujnú řěč vsívá (se pouští). AlxBM. 226. Dle Kroka 1893. 211. sujný = pomlouvačný, sočivý, nenávistný, ne- vraživý.

320279   2. Suk Svazek: 3 Strana: 0756
2. Suk, u, m., z lat., succus, der Saft. Vz Succus.

320280   3. Suk Svazek: 3 Strana: 0756
3. Suk = uzel, der Knoten. Mor. Na suk něco zavázat; udělati suk. Kd. Už se mu s. rozvazuje (už se něčemu přiučuje n za- číná mluviti). Na Mor. Brt.

320281   4. Suk Svazek: 3 Strana: 0756
4. Suk, a, m. = člověk svéhlavý, neústupný, ein Starrkopf. To je suk! Us. Brt., Šd.

320282   Suk Svazek: 7 Strana: 0807
Suk. Mkl. Etym. 316. Na znak leže chrupal jakoby suky řozal. Kos. — S. = větev. Visiechu na sucě. Výb. II 11. Ač co vidíš s. v ocě svého bratra. Ev. víd. 57. (Vidíš drástu v-uoce. Ev. ol. 281) — S.= uzel. Šátek na s. vázaný. Mor Hrb Ohr. 84. Ležel v suku (= skrčen) Brt D. 270

320283   Suk Svazek: 8 Strana: 0391
Suk. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 47. Má suky v hlavě (je tvrdošíjný). Šml. VII. 189. — Suky = koruny stromů. Duť. 233. — S. Suky = těsto se zadělá jak na tašky, roz- válí, pomastí, posype krupicí, smotá, zaváže na suky a uvaří jako šiška (knedlík); z jed- noho závitku jsou dva, tři suky. Han. Brt. I). II. 482. — S. = uzel. K Brt. přidej: D. II. 423.

320284   Suk Svazek: 10 Strana: 0406
Suk, u, m. = zámek. V zloděj. mluvě. — S. Váša, hud. sklad. Vz Zl. Pr. XXI. 456., Tob. 217. — S. Jos. Tom., č. spis., nar. 1842. — S. Jos., hud. sklad., nar. 1874. Sr. Ott. XXIV. 349.

320285   Suk Svazek: 10 Strana: 0666
Suk Ant., offic., hud. sklad, + 2. /1. 1906, maje 52 léta. Vz Nár. list. 1906. 2. 2. odp.

320286   1. Suk, u, souček Svazek: 3 Strana: 0756
1. Suk, u, souček (zastr. súček), čku, rn. S. = sval, svalec, krkoška, kamnovec, bakule-, na stéble: kolínko, souček, der Knorren, Wimmer, Knoten. Šp. S. = po- čátek větve ve stromu, zavilá, tvrdá částka dřeva. I). S-ky odsekati. Rohn. Bez suku. S. v holi. D. Tvůj bratr jest jako suk. Us. Dhn. Již jest sekyra k s-ku přiložena, tuf jest n. suku skočiti, neb sekeře zlomiti se. Ctib. Chrupá, jakby do suku řezal. Sych. Na tvrdý s. tvrdého třeba klínu a palice.
Č. Na tvrdý s. musí býti tvrdý klín. Ros.
Hledá suku v sítí, a ryby na stromu. Vz
Nejapný. Prov., Jg , Lb. — S. = nesnad-
nost, die Schwierigkeit, der Knoten. Totě
suk! Us. Trefil na s; Přišli jsme na s. Vz
Nesnáze, Svéhlavý. Č. Tu suk (da liegt der
Hund begraben. Hic Rhodus, hic salta).
Slibovali a když přišlo k s-ku, ani jeden
nedostál. Kom. Tužil se a když k suku
přišlo, oslábl. Vz Rozmazaný, Tělo. Č. — S. = větev, der Ast, Zweig. Dub rozkládá se v suky šíř a šíř. Rkk 26. S. stromu se zlomil. Us. Skočich s koně, viezech na suk za střiebrnú uzdu. Rkk. 62.

320287   Suka Svazek: 7 Strana: 0807
Suka. Mkl Etym. 328 b. — S. = zlá ženská Brt. Něgáraj suku, něbudě hluku. Slez. Šd.

320288   Suka Svazek: 8 Strana: 0391
Suka. Pes suku nikdy nepotrhá. Slov. Zátur.

320289   Suka Svazek: 9 Strana: 0317
Suka, y, f. Sr. Zát. Pŕ. 364b.

320290   Suka, y, sučka Svazek: 3 Strana: 0756
Suka, y, sučka, y, f. = tísta, hodka, čuba, fena, psice, die Hündin. 0 původu vz Mz. 315. Cizoložila, než co s. mýdla toho zažila, Tabl. — S. = nevěstka, die Hure. D. Ty suko! U Místka. Škd. S. Na Slov. užívají slova tohoto také ve smyslu něžném : Suka moja! Frt.

320291   Sukač Svazek: 3 Strana: 0756
Sukač, vz Soukač.

320292   Sukáč Svazek: 7 Strana: 0807
Sukáč, e, m. = divoký holub veliký, hnízdí ns sucích, Wald-, Ringeltaube. Vz Děrák Us.

320293   Sukáč Svazek: 10 Strana: 0406
Sukáč, e, m. = časť krosny (stavu tkadl. ). Mus Slov. VII. 58. Vz předcház. Stav.

320294   Sukáček Svazek: 7 Strana: 0807
Sukáček, čku, m. = rybník v Písecku.

320295   Sukačka Svazek: 3 Strana: 0756
Sukačka, y, f., das Spulen. Žije ze s-ky. Na Ostrav. Tč. — S., die Spulerin. Ib. Tč., Škd., Nvk.

320296   Sukada Svazek: 3 Strana: 0756
Sukada, y, f. = citronát, rus. cukát, pol. cykata, z fr. succade. Mz. 133. Kůrka plodů cedrákových do cukru naložená slove cedrát či citronát či s. a jí se jako pamlsek. Kk. 230., Rstp. 191.

320297   Sukadlo Svazek: 3 Strana: 0756
Sukadlo, a, n., nástroj k natáčení příze na cívky, das Spulrad. Nvk., Vrů. Vz Sou- kadlo.

320298   Sukadlo Svazek: 8 Strana: 0391
Sukadlo, a, n., nástroj k soukání příze. NZ. IV. 35.

320299   Sukalka, y Svazek: 10 Strana: 0406
Sukalka, y, f., zdrobn. sukně. Dšk. Km. 31.

320300   Súkance Svazek: 8 Strana: 0391
Súkance, šúlance = dlhé ušúlané, usú- kané slíže (halužky). V Gemer. strúžky. Phľd. XII. 560. Na Val. Vz Vck. Val. 1. 22.

320301   Sukař Svazek: 3 Strana: 0756
Sukař, e, m. = soulcač, der Spuler.

320302   Sukařka Svazek: 3 Strana: 0756
Sukařka, y, f., soukačka, die Spulerin.

320303   Súkati Svazek: 7 Strana: 0807
Súkati, cf Soukati. S. rány až do bo- lesti. Výb IT. 754. Ten vie dobre s. (píti) Slov. Rr. Sb.

320304   Sukati Svazek: 9 Strana: 0334
Sukati = tělesně obcovati. U Studené. Vchř.

320305   Sukati se Svazek: 3 Strana: 0756
Sukati se, läufig sein. Suka se suká, suče. Us. Tč. — S. se, běhnou býti, o děv- čatech. Tč.

320306   Sukavec Svazek: 7 Strana: 0807
Sukavec, vce, m., crotophaga, pták. Brm II. 266

320307   Sukavý Svazek: 9 Strana: 0317
Sukavý. Člověk s. Rozb. III. 721.

320308   Sukavý Svazek: 10 Strana: 0406
Sukavý = utrhující, osopující se. Reči. Příbr. Han. 53. (Mš. ).

320309   Sukazovati Svazek: 3 Strana: 0756
Sukazovati = ukazovati, zeigen. — co. Již světlo záři sukazuje. Cant.

320310   Sukcedovati Svazek: 3 Strana: 0756
Sukcedovati, z lat., následovati, nastou- piti po kom, nachfolgen, succediren.

320311   Sukcentor Svazek: 7 Strana: 0807
Sukcentor, a. m. (subeantor) = pomoc- ník kantorův při choru a též zároveň při škole ustanovený Mus. 1884 426 Zastarl.

320312   Sukcess Svazek: 3 Strana: 0756
Sukcess, u, m., z lat., prospěch, guter Erfolg, Sukcess.

320313   Sukcesse Svazek: 3 Strana: 0756
Sukcesse, e, f., z lat., posloupnost dě- dická, die Erbfolge, Sukcession.

320314   Sukcessivní, -ný Svazek: 3 Strana: 0756
Sukcessivní, -ný: postupný, postoupný, sukcessiv.

320315   Sukcessor Svazek: 3 Strana: 0756
Sukcessor, a, m., lat., nástupce, následník, der Nachfolger, Sukcessor.

320316   Sukcinamid Svazek: 7 Strana: 0807
Sukcinamid, u, m., v lučbě. Rm. I. 509

320317   Sukcinit Svazek: 3 Strana: 0756
Sukcinit, u, m., jantar. Vz Bř. 231.

320318   Sukcinový Svazek: 7 Strana: 0807
Sukcinový = jantarový.

320319   Sukcinylchlorid Svazek: 7 Strana: 0807
Sukcinylchlorid, u, m., v lučbě. Rm. I 508.

320320   Sukcinylsuperoxyd Svazek: 8 Strana: 0391
Sukcinylsuperoxyd, u, m. Vstnk. IV-19.

320321   Sukdol Svazek: 3 Strana: 0756
Sukdol, a, m., vz Suchdol. — S, samota u Něm. Brodu.

320322   Sukdoly Svazek: 10 Strana: 0406
Sukdoly, pole u Pacova. Čes. 1 XIV. 440.

320323   Súkek Svazek: 10 Strana: 0406
Súkek, hydria. Ev. olom. 27. 61.

320324   Sukeň Svazek: 7 Strana: 0807
Sukeň, kně, f = sukně. Sá.

320325   Sukence, e, sukénko Svazek: 3 Strana: 0756
Sukence, e, sukénko, a, n. = tenké dobré sukno, feines Tuch. Plk. — S. = kousek sukna, ein Stück Tuch. Boč. exc.

320326   Súkenice Svazek: 3 Strana: 0756
Súkenice, e, f. soukenice. NB. Tč. 9.

320327   Súkenice Svazek: 8 Strana: 0391
Súkenice. Cf. Mastidělnice.

320328   Súkeničina, y Svazek: 10 Strana: 0406
Súkeničina, y, f. = soukennické řemeslo. Čes. 1. XII. 487.

320329   Súkeničná Svazek: 7 Strana: 0807
Súkeničná, é, f., pole na Prlovsku. MzO 1890. 177.

320330   Súkeník Svazek: 3 Strana: 0756
Súkeník, a, m. = soukeník.

320331   Súkenka Svazek: 7 Strana: 0807
Súkenka y, f. = soukenný koží podšitý střevíc Val. Slavč 67. Cf. Koženka (2. dod )

320332   Sukeňka Svazek: 7 Strana: 0807
Sukeňka, vz Sukně.

320333   Súkennčie Svazek: 8 Strana: 0391
Súkennčie řemeslo. XV. stol. Arch. XIV. 445., Čel. Př. m. II. 474.

320334   Sukennice Svazek: 9 Strana: 0317
Sukennice, e, f. = sukně. Již. Mor. Seb. 172.

320335   Súkenničí Svazek: 9 Strana: 0462
Súkenničí. S. řemeslo. 1444. Mšín. 13.

320336   Súkenný Svazek: 3 Strana: 0756
Súkenný = soukenný. S. šaty. Záp. měst.

320337   Sukkurs Svazek: 3 Strana: 0757
Sukkurs, u, m., z lat., pomoc, posila, die Hilfe, der Beistand.

320338   Suklady Svazek: 7 Strana: 0807
Suklady, pl., m., sumetum. zastr. Veleš.

320339   Sukňa Svazek: 7 Strana: 0807
Sukňa, ě, f. = sukně. Slov. Bern.

320340   Sukňa Svazek: 8 Strana: 0391
Sukňa, vz Sukně (i dod.).

320341   Sukňa Svazek: 9 Strana: 0317
Sukňa, ě, f. = halena do deště n. do chladna. Slov. Čes. 1. VI. 594., VIII. 52.

320342   Suknakrajec, suknakrajič, sukna- krojeř Svazek: 3 Strana: 0757
Suknakrajec, suknakrajič, sukna- krojeř, e, m., der Tuchhändler. Zlob., Ottersd.

320343   Suknakrojič Svazek: 8 Strana: 0391
Suknakrojič, e, m. 1510. Arch. XIV. 421. Na str. 418. ib.: sukna kráječ. Cf. Suknokra- ječ (3. dod.).

320344   Suknakrojička Svazek: 8 Strana: 0391
Suknakrojička, y, f. Wtr. Živ. c. II. 949.

320345   Sukňariť Svazek: 7 Strana: 0807
Sukňariť, Frauenschneider sein. Slov. Bern.

320346   Suknárna Svazek: 3 Strana: 0757
Suknárna, y, f., die Tuchfabrik. Techn. I. 8.

320347   Suknář Svazek: 3 Strana: 0757
Suknář, e, m., der Tuchhändler. Nz.

320348   Suknář Svazek: 3 Strana: 0757
Suknář, e, m., der Frauenrockschneider.

320349   Suknář Svazek: 10 Strana: 0666
Suknář, e, m. = soukenník. Wtr. Řem. 70.

320350   Suknářský Svazek: 3 Strana: 0757
Suknářský, Tuchhändler-.

320351   Suknářský Svazek: 3 Strana: 0757
Suknářský, Frauenrockschneider-. Bern.

320352   Suknářský Svazek: 8 Strana: 0391
Suknářský. S. dílo. Wtr. Krj. I. 97.

320353   Suknářský Svazek: 10 Strana: 0666
Suknářský = soukenický. Wtr. Řem. 132., 71.

320354   Suknářství Svazek: 3 Strana: 0757
Suknářství, n., der Tuchhandel. Us.

320355   Suknářství Svazek: 3 Strana: 0757
Suknářství, n., die Frauenrockschnei- derei. Bern.

320356   Suknářství Svazek: 8 Strana: 0391
Suknářství, n. = soukenictví. Wtr. Krj. I. 110.

320357   Sukně Svazek: 7 Strana: 0807
Sukně, sukeň, sukénka, sukeněčka (VSlz.) Mkl. Etym. 333. b. Byl ještě v sukničce (malý). Us. Fč. S. kostelníků, ministrantů.
Hnoj. Nic aby mu dáno nebylo nežli sukně
a meč. NB. Tč. 260. Nechal tam sukni (za-
hynul tam). Tkč. S. mužská, vz Zhrt. I.
236, přes odění. Zb. Kn. I. 154.. 60. — S. ženská. S. v 13 a 14. stol Cf. Zbrt. Krj. 29., 60., 89., 90.. 246. (svrchní, lat. surcotium. fr. surcot), 267. (přiléhavé, pře- pásané). Tk. VIII. 538. S. s obruči, kortu- kál. portugal (z fr. vertugale). partikal, kri- nolina Vz Fenill. Nár. list 1890 č 333. odpoled. list. S na Slov. Cf. NZ. I. 185. S. bělavá. Koll. U hřebíku, na němž visela s.. modlil by se 14 dní (o tom, kdo má rád děvčata). U Třeb. Bkř. S. jako buben, zvon, koš (naškrobená); Nepleť se mezi s-ně (ženské); Na s-ních by ho odnesli (o zamilovaném): Přilepil se jí na sukně (běhá za ní); On má s-i a žena kalhoty (je pod pantoflem); Nemůže dotáhnouti sukni, s. se jí zdvíhá (o těhotné); Je jí plné s (o tlusté); s s ní padají, vytřásl by ji ze sukní (o hubené); Nemá ani s-ně (chudá): Vyprášil jí s-ně (vybil); Natřásl jí s-ně (objímal ji); Kouká po sukních (po žen- ských) ; S. jí jdou od pat (je pořádná): S-ně se jí plincají (neumí choditi): S. shr- nutá, vyhrnutá, vykasaná, podhrnutá. Us. Tkč. — S. v bot. Cf. Rosc. 6

320358   Sukně Svazek: 8 Strana: 0391
Sukně. Popis sukně mor. Vz Brt. D. II. 464. Mužská s. v XV. a XVI. stol. Vz Wtr. Krj. I. 28., 50., 134., 439. a Kabátec (3. dod.). S. ženská v XV. a XVI. stol. Vz Wtr. Krj. I. 43., 63., 117. S. ženská byla koncem XV. stol. rozstři - žená ve dva samostatné kusy, v suknici (šorc) a životek (prsy). Wtr. Krj. I. 392. Cf. Fěrtoch, Kurtka, Letnica, Spodnica.

320359   Sukně Svazek: 8 Strana: 0577
Sukně slovenských žen. Vz Sbor. slov. I. 42.

320360   Sukně Svazek: 9 Strana: 0317
Sukně mužská i ženská v XV. stol. Vz Tom. 213.

320361   Sukně Svazek: 10 Strana: 0666
Sukně na Slov. Sr. Nár. sbor. XI. 14. nn. Sukni si podkasat = silně pracovati. Ib. 14.

320362   Sukně, ě, suknice, e, suknička Svazek: 3 Strana: 0757
Sukně, ě, suknice, e, suknička, y, f., gt. pl. sukní n. sukeň S. = oděv ze sukna, tuchenes Kleid. BO., Ros. — S. = jakýkoli svrchní oděv. S., od sukna, bylo roucho vlněné, které za starodávna nosili muži i ženy. Jir. Der Rock, das Obergewand. 8. oděvací (plášť), dlouhá městská s. (toga), s. s rukávy, zlatohlavová ; vráska (záhyb) s. V. S. pod kůtky, s. dlouhá až do kůtků. Kom. S. žákovská, plátěná (plátěnka). V., krátká jezdecká, vojenská na zbroj. Kom. S. pre- movaná něčím, šedá, umlená, strhaná, lněná, vlněná, všední, sváteční atd. Šp. Lněná s. nejvyššího kněze u židů. Dch. Sukně muž- ská. Pč. 46. a j. S-ně vlaská se spínadly. Dač. I. 361. Chodil v Markově s-ni; S. bru- natná. NB. Tč. 10., 206. A na jeho sukni byla jest krev. Ib. 251. Pobrala mně i mým sirotkóm stříbro se dvú sukní; Sukni i jiné věci unesli mi na jeho tvrz. Půh. II. 352., 425. (Tč.). Ač kto bude chtieti tobě sukni tvú vzieti, daj jemu i plášť; Také sem měl ty taparty, s. s křidlami i kápě s běliznami. Hus I. 337., 454. (Tč.). Řídkou sukni mívá, kdo často hody měnívá. Pk. Bližší košile než sukně (kabát). V. Sukně košile bližší nebývá. Dal. 63. Bližší jest těla košile nežli s. (t. j. syn, dcera, strýc než cizí). Červinka. To by jistší bylo než nová s. (když se bo- jíme, že se něco stane). Ros. Hustá služba řídká sukně (kámen často se hýbající ne- obroste). Koll. — S. = ženský šat od beder až pod kůtky, der Weiberrock. D. Kasati sluší sukničku, když jest bláto. Sych. Kar- tounka, mezulánka (s. z kartounu atd.); s. škrobená, obroučková (Reifrock). S. svrchní žíněná, s vlečkou, s. spodnička. Šp. S. do bláta, Dch. Bude panáčkem tam, kde děv- čata zvoní sukněmi; Zavoněly mu sukně; Nedrž se pořád sukně (matčiny)! Us. TJ. S. ženská. PČ. 46. Kosá, rovná, přední, po- stranní, zadní částka, pole klínové, výstřižek, záhyb, kraj, délka, šířka pole, rozparek, kapsa, podsazení, límec, háčky s-ně. Š. a Ž. S. se jí krátí = těhotní. Us. Za dva zlata sukna jí k sukni kúpil; Za to ženě sukni opremoval. NB. Tč. 48., 63. Zdvihni, milá, sukničku, ať se netkneš trávníčku; Počkaj, starý vývodo, až světelko zahasím, sukničku zavěsím; Měla sukničku zelenu a šnurovačku červenú; My vám ju nedáme, až mi jí zelenú sukničku zjednáme; Panímama se ulekla, na ruby sukňu oblíkla; Vona má sokničku le- movanó, všecko do kolečka do kola; Zajtra sa vydávat mám, zelenej sukně nemám, proste chlapci moju mamu, ať mně kúpí zajtra na ňu; Trávníčkova dcera, velká pa- rádnica, dala si vyšívat na sukni zajíca; Tancuje při ní dceruška švarna, vleče se za ňu sukňa zelená. Sš. P. 22., 106., 116., 427., 518., 612., 637., 663., 752. (Tč.). Snad dá suknici za několik kop a otejme panen- stvie, jehož nemôže zaplatiti všeho světa zbožie tělestné; V sukni choditi; Svlekla sem s sebe s-ni svú, kterak se v ni obleku? Hus I. 223., II. 305., III. 60. (Tč.). - S. (mázdra) na květu, na semeni, ku př. na cibuli = vrstva tlustší n. tenčí slupitelná, šupinovitá, tunica, die Schale. Rst. 499., V. Sukuičkatý — ze sukní soustředních slo- žený, tunicatus, schalig, ku př. puk česne- kův, lilijí, tulipánův. Rst. 499.

320363   Suknica Svazek: 9 Strana: 0317
Suknica, vz Sukňa, Halena.

320364   Suknicovitý Svazek: 7 Strana: 0807
Suknicovitý tvar rubáše na Slov. Koula.

320365   Sukničkovatý Svazek: 3 Strana: 0757
Sukničkovatý, tunicatus. S-vatá cibule, česnek. Vz Sukně (konec).

320366   Sukníř Svazek: 3 Strana: 0757
Sukníř, e, m. = suknář. Rk.

320367   Suknisko Svazek: 7 Strana: 0807
Suknisko, a. n. = nehezká sukně. Lpř.

320368   Sukno Svazek: 3 Strana: 0757
Sukno (zastr. soukno), sukénko (su- kýnko), a, n., od suk (soukati), tedy něco soukaného, otáčením spřádaného. Jir. Su- kati, torquere, ar. skatb, sku, skeš? d. i. s?ka usw., lit. sukti. Davon sukno, pannus. Mkl. L. 175., B. 116. Lok. pl. v suknech a suknách. Na Moravě a na Slov. posud: soukno, das Tuch, Wollentuch. S. vlněné, Kom., poloviční, Us., nevalchované, nezpra- vené, Br., husté, řídké, nadělané, tenké, tlusté, pevné, chatrné, Us., hrubé, šedivé, černé, bílé, modré, červené, žluté, zelené, hnědé, tmavé, světlé, kropenaté, pruhované atd., bavlněné, velmi hrubé (houně), Šp., humpolecké, kastorové, namodralé, plášťové, tříkorunní, Kh., liberecké, brněnské. S. po- rusné, linostrina, vestis est ex lana linoque texta. MV. Kus s-na, který se v postavu (= rámu) dřevěném natáhne a suší n. z jedné osnovy dělá: postav; s., které nad postav se přidává a odřezuje: důtka; s. neválené: luden; špatně válené: ludníček; šedé: šeř, šerka; modravé: bělávek; ze lnu a vlny: poncovanka, poncovanina. Srn. S. prali. Bj. S-a váleti. Sukno se srazilo, se poddalo, se smrštilo, D.; s. do vody, do lisu dáti. Rub, líc sukna. Us. To s. jest jako z cápoviny (hrubé). Sych. S. postřihovati, ztuha natá- hnouti, modřiti, na modro atd. barviti; s. z první, z druhé, z třetí vody stříhati; s. se třepí. Šp. S. knoflíčkovati, das Tuch mit der Scheibe aufreiben. Šm. Suken kra- ječi. Vz Tk. II. 549. To sukno drží barvu, pouští barvu, barví.. Dch. Sukenko modre vyblechuje (ausbleichen); Kupil postav sukna. Sš. P. 594., 710. Sukně z svého s-na našel; S. své prodal; S. ohledati. Kúpil sem od něho s-na palík za 110 zl. NB. Tč. 10., 49. Krajci da zpósob suknu, aby bylo plášť nebo sukně nebo kukla. Hus III. 213. Ze sukna kabát, vestu, kalhoty ušiti. Sukna prodávají nyní nejvíce židé. Us. -- S. = tlustá mázdřice na oku, tuchförmiges Augen- fell, pterygium crassum; tenčí mázdřice: po- vlak«, pterygium tenue. Jg.

320369   Sukno Svazek: 7 Strana: 0807
Sukno. Cf Mkl. Etym. 333. b.. Tk VIII 538. S. flanderská, italská, německá, polská, chrudimská, mýtská. solnická, kostelecká. žlutická, táborská, jihlavská v 13. a 14. stol. Cf Zbrt. Krj. I. 216. Má ráda dvojí sukno (vojáky). Us.

320370   Sukno Svazek: 8 Strana: 0391
Sukno. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 76. S. domácí a cizí v XV. a XVI. stol. Vz Wtr. Krj. I. 110. nn. S. lepší: míšené, stoupené (ba- revné), vejmetní, pankarty. Ib. 362.—363.

320371   Sukno Svazek: 10 Strana: 0666
Sukno. Sr. Wtr. Řem. 870.

320372   Suknokraječ Svazek: 8 Strana: 0391
Suknokraječ, e, m. XV. stol. Čel. Pr. m. II. 233. Cf. Suknakrojič (3. dod.).

320373   Suknokrajířství Svazek: 7 Strana: 0807
Suknokrajířství, n. S. N. XI. 229.

320374   Suknovatělý Svazek: 3 Strana: 0758
Suknovatělý, pannosus, faserlappig n. př. stélka některých lišejníků porostlá frňochy kratšími, přehustými, dílem v laločky ro- haté srostlými. Rst. 499.

320375   Suknovatka Svazek: 3 Strana: 0758
Suknovatka, y, f., racodium. Rostl. I. 274. b.

320376   Suknovatý, suknovitý Svazek: 3 Strana: 0758
Suknovatý, suknovitý = k suknu po- dobný, tuchartig. D. — S. = ze sukna, aus Tuch. Slov. Bern.

320377   Sukňovitý. S Svazek: 10 Strana: 0406
Sukňovitý. S. spodky. H!k. XI. 147.

320378   Suknový Svazek: 3 Strana: 0758
Suknový = sukna se týkající, Tuch-. S. barvíř, lis, rám, střihač, postřihač, nůžky, sklep, kupec. Bern.

320379   Sukohrad Svazek: 3 Strana: 0758
Sukohrad, u, m., Zuckeradel, ves v Dub- sku.

320380   Sukora Svazek: 3 Strana: 0758
Sukora, y, f., scandalum, zastr. Rozk.

320381   Sukora Svazek: 10 Strana: 0406
Sukora. Vz Sukorka v VIL 1387.

320382   Sukorady Svazek: 3 Strana: 0758
Sukorady, dle Dolany, ves u Dubu a n Hořic. Vz S. N.

320383   Sukorka Svazek: 7 Strana: 1387
Sukorka, y, f., gutta, zastr. Pršp. 44. 1099. Rj.: sukora.

320384   Sukov Svazek: 10 Strana: 0406
Sukov, a, m., vrch u K. Hory. Čes. 1. XIV. 440.

320385   Sukovať Svazek: 7 Strana: 0807
Sukovať = plésti, stricken. LObz. XVIII. 10. Cf. Suk (dod).

320386   Sukovatěti Svazek: 3 Strana: 0758
Sukovatěti, ß, ění, knorrig werden. Strom s-tí. Us. Č.

320387   Sukovati Svazek: 3 Strana: 0758
Sukovati = uzliti, knoten, Knoten ma- chen. U Olom. Sd.

320388   Sukovatosť, sukovitosť Svazek: 3 Strana: 0758
Sukovatosť, sukovitosť, i, f., die Knor- rigkeit. Ros.

320389   Sukovatý Svazek: 7 Strana: 0807
Sukovatý. Zachovej nás, Pane od vlka šlapáka, od mnicha bosáka, od Mandy ra- cochaté. od holi s-té. Č M. 335. — S. = nesnadný. S. rozjímání. Šf Strž I 415.

320390   Sukovatý, sukovitý Svazek: 3 Strana: 0758
Sukovatý, sukovitý = plný suků, knor- rig, knotig, ästig. S. prkno, D., sochor, Reš., dříví, Br., hůl. Hajnému borovice i nejsu- kovatější skrze krk projde. Prov. Mus je sukovitý kus. Pk. S-tí a nekolní muži. Reš. — S. práce (nesnadná). Smrž. Tolik s-tých šíjí jste shloučili. Koule.

320391   Sukoví Svazek: 3 Strana: 0758
Sukoví, n., knorriges Holz.

320392   Sukovice, e, sukovka Svazek: 3 Strana: 0758
Sukovice, e, sukovka, y, f., der Knoten- stock. Dch.

320393   Sukovka Svazek: 3 Strana: 0758
Sukovka, y, í., vz Sukovice. — S-, su- covia. Rostl. I. 217. a.

320394   Sukovka Svazek: 9 Strana: 0317
Sukovka, y, f. = hůl suková. Tum. Ml. 293.

320395   Súkromě Svazek: 10 Strana: 0406
Súkromě = soukromě.

320396   Súkromí Svazek: 3 Strana: 0758
Súkromí = soukromí, zastr.

320397   Súkromí Svazek: 10 Strana: 0406
Súkromí, vz Soukromí.

320398   Súkrvica Svazek: 3 Strana: 0758
Súkrvica, e, f. = talov. Na mor. Zlínsku. Brt.

320399   Sukuokraj, sukuokraječ Svazek: 3 Strana: 0757
Sukuokraj, sukuokraječ, e, m. = sukna- krajec. Bhmr.

320400   Súkup Svazek: 3 Strana: 0758
Súkup = soukup.

320401   Súkup Svazek: 7 Strana: 0807
Súkup. a, m. = soukup. NB. Tč. 168.

320402   Sukurs Svazek: 3 Strana: 0758
Sukurs, u, m., z lat., vz Sukkurs.

320403   Suky Svazek: 3 Strana: 0758
Suky, dle Dolany, ves u Žďáru. PL.

320404   Sukýnka Svazek: 7 Strana: 0807
Sukýnka, v, f., zdrobn sukně. — S., y, m. = ženílek.

320405   Sukýnko Svazek: 3 Strana: 0758
Sukýnko, sukénko, vz Sukno. Jg.

320406   Sůl Svazek: 3 Strana: 0758
Sůl, genit. soli, f. S., solt, latinsky sal, řecky alt;, skr. sara, německy das Salz. Schl., Mkl. L. 70., 313. Sůl = nerost ve vodě rozpustitelný, na jazyku chuť zname- nitou vzbuzující, ve kterémž smyslu i cukr sem náleží. Z jiného ohledu soli (v lučbě) slovou polučeniny potrojné zakončením -an (lat. -as) znamenané jako: síran. Jg. Sůl kamenná neb kuchyňská objevuje se buď v krystalech n. v nepravidelných útesech, buď smíšená s jinými látkami n. ve vodách rozpuštěná. S. kamenná skládá se ze dvou prvků: sodíku (prvku kovového) a chloru (prvku plynného). Dobývá se lámáním, vo- dou se vyluhuje, vypařuje, teplem sluneč- ním odpařuje. Vz Bř. 114. Sůl hořká skládá se z kyseliny sirkové, kysličníku horečna- tého a vody (kysličník horečnatý z kyslíku a hořčíku). Vz Bř. 122. S. glauberova obsa- huje kysličník sodnatý s kyselinou sirkovou. Bř. 123., 241. Soli slovou sloučeniny zásad s kyselinami a jsou nerosty vidu nekovo- vého, malé tvrdosti a hutnosti. S. kamenná, salmiak, kamenec, ledek sodnatý n. chilský, ledek draslový n. sanytr, hořká sůl, soda n. salajka, sůl glauberova, borax n. bledna, skalice (zelená, modrá, bílá). Bř. S. Sylviova, sylvín. Bř. 117. Sůl haloidná, halová, krevní, kyselá, louhová (draslo, potaš), mořská, nor- malní, obojná, podvojná, potrojná; soli chro- movité, manganité, mědnaté, nikelnaté, pla- tinaté, rtutnaté, železité, železnaté. Nz. S. kuchyňská n. obecná je buď kamenná (V.) n. kopaná aneb jezerní aneb pramenná aneb vařená. Jg. Pevné soli (které od vody od- loučiti lze), tekuté (které od vody odlou- čiti nelze), rozplývající (které na povětří se rozplývají), jednoduché (jako louhové) kyseliny, složené (ze 2 jiných povstalé). Jg. S. alembrothská, ammonatá, ammoniaková, cínatá, cíničitá, cínová, červená krevní, čpav- ková, dešťovková, draselnatá, dřevooctová, fosforečná, hlinitá, hombergova (bolekrotici), chebská, indská (Rstp. 1713.), karlovarská, kyslíkatá, Sauerstoffs., lesní, mikrokosmická, mindererova, mineralní, močová, morellová, neutralní n. obojetná, octová, olovná, per- lová, pevná, pinková, podvojná, popelná, postříbřovací, potašová, povarná, pozlaco- vací, pro dobytek, rostlinná, samosádečná, See-, sírná, Sulphos., solenčáková, Sumpf-, šťavelová, štelečná, štovíková, tartarová, třas- kavá, trpká, v bečkách, v hrudkách, vřídelní karlovarská, zaječická (Bitters.), z jeleního rohu, zásaditá, basisches Salz, železná, žíra- vin, žížalová, žlutá, krevní. Vz Nz. Šp., Kh. Cf. gfk. 801., S. N., Schd. II. 34., 38., 117., KP. III. 150.-173., IV. 180., 181., 202., 305., 404., 409., 454., Krč. 57., 58., 203.. 588., 907. Soli amoniové, barnaté, ci- nleite, dasičité, drasličité, hliníkové, hořeč- naté, manganaté, mědičnaté, rtutičnaté, sod- naté, strontičité, sodičité, zinčité, Jg., ammo- naté, Ammoniumoxyds., barytové, Baryt-, be- ryllité, Berylliumoxyd-, cernaté, Ceroxydul-, draselnaté, Kali-, draselaté, Kaliumoxyd-, hlinité (aluminité), Alumiumoxyd-, chromíté, Chromoxyd-, kademnaté, Kadmiumoxyd-, kyslíkové, Sauerstoff-, lithnaté n. lithinové, Lithiumoxyd-, magnesie, Talkerden-, olov- naté, Bleioxyd-. Nz. S. balvanová (vz Bal- van), šibíková (v Polsku, druh soli kamenné s malým podílem jílu, bílá n. neobyčejně zelenavě šedá; má nejméně přísad), třaskací (kamenná, velkozrná, čistá, bílá; ve vodě se rozpouští a silně třeští), skalní, zelená (jest jen v dole při kahanci poněkud ze- lená, na dni pak šedá; S. zelená jest ve Věličce nejvýše, pod ní jest s. špicová a pod touto šibová, spizová, spížová (tmavo- šedá, nečistá, promíchaná pískem, jílem, uhlím), orlová. Vys. S. vyvětralá, vyčichlá, vypáchlá, stuchlá, otupělá. Sš. Mt. 73. Lo- žiska soli, Na., štipec, špetka, bečka, lízání, kruh soli; daň ze soli; mísa, řešátko na sul. Šp. Prostice, špíšek soli. Jg. Solí něco posypati (soliti); s. krušcovatí, zrnovatí. D. S. na jazyku číti. Mus. S. zmařiti, zkaziti, porušiti. Br. Roztok soli hlinité, Thonerde- salzlösung. Jak tam ani bečku soli nevylíže (nebude tam dlouho). Us. Mužskému na koně a ženě do hrobu pomůže s. U Žamb. Má to na prodej jako s. (rád by to prodal). U Žamb. Kf. Rohlík kmínem a solí posypaný. Dch. Že Filippovi prodala ten kuoň za l1/2 kopy soli špickuov. NB. Tč. 146. Soli, maměnko, soli, nevěsta venku stojí; V té Vavřinče cesta posepaná soló, vonijó tam chlapce samó devandoló; Dybych já věděla, kdo mě s milým lóci, nasypala bych mu soli plné oči. Sš. P. 463., 562., 783. (Tč.) Ó pane Bože! by (kdyby) to tvé slovo plněno bylo, co by bylo kněží jako zlé soli vykydáno! Zblázněná sól k ničemuž se nehodí, jedné aby byla vyvržena ven a od svini utlačena; Dobrá jest suol, a (= ale) zmisá-li suol, čím sě ozdobí? ani v zemi, ani v sráč užitečna jest, ale ven bude vyvržena; S. od hnisu a od červóv zachovává a chutna činí a obecně každé krmi se hodí. Hus I. 183. Posolíť jich kněžie solí. BO. I stará kráva (koza) ráda líže sůl (smilní). Tč. Sůl na chléb a chléb na stůl se dává. Nečije soli na jazyku. Vz Hloupý. Lb. Mokne-li s. aneb kameni, bude pršeti. Kda. Nevěř hned na kvap každému, lečbys prve s ním prostici soli strávil. V. Ztratil se jako s. ve vodě (vz Zmizení); Kdo dobře zažívá, netřeba mu soli (hladovému); Sůl a cukr rozeznati neumí (vz Hloupý); Zmařená sůl téměř (vz Zhýralý); Jest toho potřeba jako soli; Sůl na chléb a ne chléb na sůl se dává (po- čínej si vtipkuje a žertuje střídmě). Č. Nech tak milá brachu, všeť solí navře. Ani chleba, ani soli. Jest mu mil co sůl v očích. Tenť mi jest co sůl v očích. To jest mi s. v očích. Us. Vrů. S. je v očích nepřátelům, kdo poctivě žije. Na Ostravě. Té. Rád o něm slyší, co by s. v oči sypal. Bylotě to vděk, jakoby mu sůl v oči sypal. Jakoby mu v oči soli nasypal. Jg. Vz Oko, Koza. Vz také více v S. N. — S. = vtip, rozum, das Salz, der Witz, die Vernunft. S. před sebou vždycky stavěj. Mus. Řeč vaše budiž ozdobná solí. Marek. Attická s. To rozuměti jest se zrnem soli (cum grano salis). Jg.

320407   Sůl Svazek: 7 Strana: 0807
Sůl. Cf. Mkl. Etym. 314 . MS. 322.. 327., VISk. 192.. Slov zdrav. 357., Rk. Sl., S N., KP. VI 210 —212. Otrava solemi draselna- tými. Vz Pelc 444 S. v pekařství. Vz KP. V. 682. S. v mydlářství. Ib. VI. 19. Musíš mnoho měřic soli szobati. než budeš moci přietele poznati. Výb II. 895. — S. = vtip. Třeba více soli. Us. Fč. — S. vážit (dětská hra). Vz Sbor. 1858. 189.

320408   Sůl Svazek: 8 Strana: 0391
Sůl. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 10. Cf. Soľ (3- dod.). Na hrubo tlčená soľ vravia, že ju tĺkli na kňazovom chrbte, zľahka totiž, aby nebolelo. Phľd. 1894. 440. Třeba toho jako soli na chléb. Šml. VII. 9. Bylo to to vděk, jakoby mu sůl vůči sypal. Bl. Gr. 295.

320409   Sůl Svazek: 9 Strana: 0317
Sůl (sól), i (chybně -ě), f. Vz Gb H. ml. III. 363., 350. Soli, žartu len trochu'; Soľou svojou soliť. Zát. Př. 361b

320410   Sůl Svazek: 10 Strana: 0406
Sůl. Vz Ott. XXIII. 639. Její dobývání, druhy, podstata, složení atd. vz v Ott. XXIV. 352. -364. S. žlutá krevná (ferro- kyanid draselnatý), červená s. krevná (ferri- kyanid draselnatý). KP. X. 95., 97. S. ha- lová. Vstnk.

320411   Sula Svazek: 8 Strana: 0417
Sula, y, f. = potok v Novohrad, na Slov. Phľd. XII. 553.

320412   Sula Svazek: 10 Strana: 0406
Sula Pav., básn. Zvon IV. 322.

320413   Sulacov Svazek: 9 Strana: 0317
Sulacov, a, m., jm. místa u Polanky na Mor. Vek.

320414   Sulačka Svazek: 3 Strana: 0759
Sulačka, y, f., vepres, zastr. Rozk.

320415   Sulava Svazek: 3 Strana: 0759
Sulava, y, t., hora u Radotína,

320416   Sulažov Svazek: 9 Strana: 0317
Sulažov, a, m., les u Polanky na Mor. Vck.

320417   Sulc Svazek: 3 Strana: 0759
Sulc, e, m., z něm. Sulze, huspenina, ro- sol, drkotina. Us. S. šípkový, vz Prm. III. č. 15., jablkový, masový atd. Vz Huspenina.

320418   Sulčivý Svazek: 8 Strana: 0391
Sulčivý = člověk zlé huby. Jiinramov. Brt. D. 11. 391.

320419   Suldovský Svazek: 7 Strana: 0807
Suldovský. 1836 Jg. H. 1. 630.

320420   Sulec Svazek: 3 Strana: 0759
Sulec, lce, m., ves u Panenské Týnice. PL.

320421   Sulejovice, Sulevice Svazek: 3 Strana: 0759
Sulejovice, Sulevice, dle Budějovice, Sullowitz, ves u Lovosic. Vz Tk. IV. 741., Š. N. Vz Sulovice.

320422   Sulek Svazek: 3 Strana: 0759
Sulek, lka, m., osob. jm. Pal.

320423   Sůlek Svazek: 9 Strana: 0317
Sůlek, lku, m., poloha na Hořicku. Hoř. 136.

320424   Sulena Svazek: 3 Strana: 0759
Sulena, y, f., osob. jm. Pal., Mus. VI. 66.

320425   Sulena Svazek: 7 Strana: 0807
Sulena, y, f, kravské jm. Mor. Brt.

320426   Sulevice Svazek: 3 Strana: 0759
Sulevice, Sullowitz, ves u Lobosic. PL., Tk. III. 660., Žer. Záp. I. 184. Vz Sulejo- vice.

320427   Sulfach Svazek: 10 Strana: 0406
Sulfach. P znamená vlhkosť a horkosť suchou a slove s. Zach. Test. 129.

320428   Sulfamid Svazek: 10 Strana: 0406
Sulfamid, u, m., v lučbě, Vz Vstnk. XII. 47., 52.

320429   Sulfanilid Svazek: 10 Strana: 0407
Sulfanilid, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. II. 47.

320430   Sulfanilidový, sulfanilový Svazek: 3 Strana: 0759
Sulfanilidový, sulfanilový, Sulfanilid-. S. kyselina. Nz.

320431   Sulfatový Svazek: 9 Strana: 0317
Sulfatový. S. pec. Vz KP. X. 36.

320432   Sulfesatyd Svazek: 3 Strana: 0759
Sulfesatyd, u, m.: C16H6N02S.J. Vz Šfk. 594.

320433   Sulfhydrat Svazek: 3 Strana: 0759
Sulfhydrat, u, m., vodíkosimík, Sulf- hydrat, n. S. ethylnatý, merkaptan: C4H6S2. Vz Šfk. 476.

320434   Sulfid Svazek: 3 Strana: 0759
Sulfid, u, m. = sirník, sloučenina síry sjinými prvky, das Schwefelmetall, Sulphid. Šfk. 50.

320435   Sulfin Svazek: 10 Strana: 0407
Sulfin, u, m., v lučbě. Vz Vot. 93.

320436   Sulfitový Svazek: 9 Strana: 0317
Sulfitový. S. cellulosa. Vz KP. X. 4.

320437   Sulfobenzid Svazek: 3 Strana: 0759
Sulfobenzid, u, m., Sulfobenzid. Nz.

320438   Sulfobenzoový Svazek: 7 Strana: 0807
Sulfobenzoový. S kyselina. Rm. II. 145.

320439   Sulfochlorid Svazek: 10 Strana: 0407
Sulfochlorid, u, m. v lučbě. Vz Vstnk. XII. 47., 48

320440   Sulfokarbamid Svazek: 7 Strana: 0807
Sulfokarbamid, u m., v lučbě. Vz Rm. I. 143

320441   Sulfokarbaminový Svazek: 7 Strana: 0807
Sulfokarbaminový. S. kyselina. Rm. I. 140.

320442   Sulfokarbonylchlorid Svazek: 7 Strana: 0807
Sulfokarbonylchlorid, u, m., v lučbě. Rm. I. 138.

320443   Sulfokvanatý Svazek: 7 Strana: 0807
Sulfokvanatý. S. sloučeniny. Rm. I. 130.

320444   Sulfokyan Svazek: 3 Strana: 0759
Sulfokyan, u, m., rhodan. Vz Šfk. 418., Nz.

320445   Sulfokyanid Svazek: 3 Strana: 0759
Sulfokyanid, u, m., rhodanid, Schwefell cyanmetall, Rhodanmetall. Šfk. 418, Nz. S. draselnatý. Nz.

320446   Sulfokyanovodík Svazek: 3 Strana: 0759
Sulfokyanovodík, u, m., HCyS,, Schwe- felcyanwasserstoff, Schwefelblausäure. Šfk. 418.

320447   Sulfokyselina Svazek: 8 Strana: 0391
Sulfokyselina, y, f. Vstnk. IV. 10.

320448   Sulfomellan Svazek: 3 Strana: 0759
Sulfomellan, u, m., Sulfomellan. Nz.

320449   Sulfomellanid Svazek: 3 Strana: 0759
Sulfomellanid, u, m., Sulfomellanraetall, n. Nz.

320450   Sulfomellanovodík Svazek: 3 Strana: 0759
Sulfomellanovodík, u, m., Sulfomellan- wasserstoff, m. Nz.

320451   Sulfomerkurový Svazek: 10 Strana: 0407
Sulfomerkurový názor. Zach. Test. 25

320452   Sulfonal Svazek: 10 Strana: 0407
Sulfonal, u, m., v lučbe. Ott. XXIV. 366.

320453   Sulfoni-um Svazek: 10 Strana: 0407
Sulfoni-um, a, n., v lučbě. Vz Vot. 29., Ott. XXIV. 336.

320454   Sulfonoctový Svazek: 7 Strana: 0808
Sulfonoctový. S. kyselina. Rm. I 407.

320455   Sulfonový Svazek: 8 Strana: 0391
Sulfonový. S. kyselina, Vstnk. III. 465.

320456   Sulfoskupina Svazek: 7 Strana: 0808
Sulfoskupina. Chodounský.

320457   Sulfur Svazek: 10 Strana: 0407
Sulfur, u, m., v lučbě. Ott. XXIV. 366.

320458   Sulfurit Svazek: 10 Strana: 0407
Sulfurit, u, m., v lučbě. Vz Ott. XXIV. 366.

320459   Sulfurylchlorid Svazek: 10 Strana: 0407
Sulfurylchlorid, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XII. 52., 58.

320460   Sulice Svazek: 3 Strana: 0759
Sulice, dle Budějovice, ves u Jílového. Vz S. N., Tk. III. 59., Tf. 267.

320461   Sulík Svazek: 3 Strana: 0759
Sulík, a, m., osob. jm. = Sulislav. Pal.

320462   Sulikov Svazek: 3 Strana: 0759
Sulikov, a, m., ves u Kunštátu. Tč.

320463   Sulimír Svazek: 8 Strana: 0391
Sulimír, a, m. Odvozeniny vz v Kotk. 31.

320464   Sulíř Svazek: 3 Strana: 0759
Sulíř, e, m., nějaký řemeslník. Boč. e ms. 1496.

320465   Sulislav Svazek: 8 Strana: 0391
Sulislav, a, m. Odvozeniny vz v Kotk. 31.

320466   Sulislav, Sudislav Svazek: 3 Strana: 0759
Sulislav, Sudislav, i, f., něm. Sollislau, ves u Stříbra. Vz S. N. — S., a, m., vz Sulík.

320467   Sulislava Svazek: 3 Strana: 0759
Sulislava, y, f., osob. jm. Pal.

320468   Sulivoj Svazek: 3 Strana: 0759
Sulivoj, e, m., osob. jm. Pal.

320469   Sulka Svazek: 7 Strana: 0808
Sulka, y, f. = Ursula. Schz.

320470   Sulka Svazek: 9 Strana: 0317
Sulka, y, f. = dvoukolý kočár. Ott. XIV. 483.

320471   Sulkov Svazek: 7 Strana: 0808
Sulkov, a, m., rybník chotěšovský. Arch. VIT 690.

320472   Sulkovec Svazek: 3 Strana: 0759
Sulkovec, vce, m., ves v Boskovicku. PL.

320473   Sulla Svazek: 3 Strana: 0759
Sulla, y, m. Lucius Cornelins Sulla, dikta- tor římský. Vz S. N.

320474   Sulm-o Svazek: 3 Strana: 0759
Sulm-o, ona, m., mě. v Italii, nyní Sul- mona, y, f. — Sulmonan, a, m. — Sulmonský.

320475   Sulov Svazek: 8 Strana: 0391
Sulov, a, m., hora na Frýdecku. Věst, op. 1894. 18.

320476   Sulov Svazek: 10 Strana: 0407
Sulov, a, m., hora v Těšínsku. Slám. Put. 233.

320477   Sulová Svazek: 8 Strana: 0391
Sulová, hora na Frýdecku. Věst. op. 1893. 13.

320478   Sulovice Svazek: 3 Strana: 0759
Sulovice, Sulowitz, ves u Čáslavi. PL.

320479   Súlož Svazek: 7 Strana: 0808
Súlož, soulož, e, m. a f., conthoralis, zastr. Rozk.

320480   Súložnice, súložník Svazek: 3 Strana: 0759
Súložnice, súložník, vz Souložnice atd.

320481   Sultan Svazek: 3 Strana: 0759
Sultan, a, m., pán, mocný pán; turecký císař. V.

320482   Sultan Svazek: 7 Strana: 0808
Sultan = psí jm. Us.

320483   Sultan Svazek: 8 Strana: 0391
Sultan, druh kuřlavého tabáku. Us.

320484   Sultanát Svazek: 10 Strana: 0407
Sultanát, u, m. Marocký s. Nár. list. 1903. č. 268. 5.

320485   Sultanka Svazek: 3 Strana: 0759
Sultanka, y, f., manželka sultanova, die Sultanin.

320486   Sultanky Svazek: 3 Strana: 0759
Sultanky, pl., f., druh hrozinek, Sulta- nien.

320487   Sultanovati Svazek: 3 Strana: 0759
Sultanovati, als Sultan herrschen. Jg.

320488   Sultánský. S Svazek: 10 Strana: 0407
Sultánský. S. rozinky = sultánky. Rgl.

320489   1. Sum Svazek: 3 Strana: 0759
1. Sum, a, sumec, mce, sumeček, oka, m., sumice, e, f., silurus, der Wels, die Scheide. Strsl. a rus. som?, pol. sum, lit. šamas. Mkl. B. 70. O původu vz Mz. 77. S. obecný (na Slov. hrča), s. glanis, vousatý, mystus, delfinovitý, callichthys, pružný = elektrický, břichatý, ascita, Jg., elektrický, malapterucus electricus, štítnatý, loricaria setigera, S. N., podzemní, pimelodes Cy- clopum. Frč. 286. Cf. Schd. II. 449., KP. II. 244. Je jako s. (má veliké břicho). U Po- ličky. Sn. — S. = náramně veliký velryb, physetter, der Spritzwall. V.

320490   2. Sum Svazek: 3 Strana: 0759
2. Sum, u, sumek, mku, m. (zastr.) = kožený pytel, lederner Sack. Zlata káza je- den sum naklásti. St. skl. 4. 7. U Prachatic sumy vzebravše s kořením. Pč. 17.

320491   3. Sum Svazek: 3 Strana: 0759
3. Sum = sebou. Chlapců za sum ně- vodzum. Sš. P. 775.

320492   1. Sum Svazek: 7 Strana: 0808
1. Sum, halena. 1380. Cf Brm. III. 8. 215.-218., Rk. Sl., 8. N., Mách. 143.

320493   Sum Svazek: 10 Strana: 0407
Sum, ryba. Vz Ott. XXIV. 376.

320494   Suma Svazek: 3 Strana: 0759
Suma, vz Summa.

320495   Suma Svazek: 7 Strana: 0808
Suma. y, m — S. Jan Iqnac z Vrati- slavě, děkan 1701. Jg. H. 1. 630., Jir. Ruk. II. 252.

320496   Sumach Svazek: 3 Strana: 0759
Sumach, u, m., škumpa, škumpina, vulgo jelení roh, rhus coriaria. strom, der Sumach, der Hirschbaum. S. španělský, sicilský, por- tugalský, vlaský, francouzský, tirolský, ne- pravý, karolínský (Karolina), virginský (Vir- ginia-), valadolidský, malínský (Malina-). Šp.

320497   Sumach Svazek: 7 Strana: 0808
Sumach, barvivo. KP. VI. 205.

320498   Sumachovna Svazek: 3 Strana: 0759
Sumachovna, y, f., školka sumachová, die Sumachplantage.

320499   Sumachový Svazek: 3 Strana: 0759
Sumachový, Sumach. S. extrakt, školka, tříslovina (Sumachgerbstoff, m.), roztok (Su- machlösung, f.), Šp., kůra. Techn. III. 85.

320500   Sumanka, y Svazek: 3 Strana: 0759
Sumanka, y, f., ascidia, mlž beznohý. Krok. II. 129.

320501   Súmar Svazek: 7 Strana: 0808
Súmar atd.. vz Soumar atd.

320502   Sumarní Svazek: 3 Strana: 0759
Sumarní, vz Stručný.

320503   Sumarov Svazek: 3 Strana: 0759
Sumarov, a, m., Sommerau, ves u Nov. Jičína.

320504   Sumatra Svazek: 3 Strana: 0759
Sumatra, y, f., ostrov východ. Indie. Vz více v S. N.

320505   Sumcovitý. S Svazek: 10 Strana: 0407
Sumcovitý. S. ryby. Vz Ott. XXIV 376

320506   Sumcový Svazek: 3 Strana: 0760
Sumcový, Wels-.

320507   Sumec Svazek: 3 Strana: 0760
Sumec, vz Sum, 1.

320508   Sumec Svazek: 10 Strana: 0407
Sumec Jos., prof. a spis., nar. 1867. Vz Ott. XXIV. 397.

320509   Sumene Svazek: 3 Strana: 0760
Sumene = svědomí. Slov.

320510   Sumeňe Svazek: 8 Strana: 0577
Sumeňe = svědomí. Vz Sbor. slov. I. 85. Sumene v III. 760. oprav v: sumeňe.

320511   Sumet Svazek: 8 Strana: 0391
Sumet = samet; sumetka = sametka. U Císařova,. NZ. VI. 74.

320512   Súmez Svazek: 3 Strana: 0760
Súmez, e, m. = široká meze mezi dvěma poli křoví porostlá. Na mor. Zlínsku. Brt., Sd. Vz Soumez.

320513   Súmezek Svazek: 3 Strana: 0760
Súmezek, zku, m. = hraničník, hraniční kámen, der Gränzstein. Na mor. Zlínsku Brt.

320514   Súmezí Svazek: 7 Strana: 1387
Súmezí, vz Soumezí. Půh. IV. 277.

320515   Súmezník Svazek: 3 Strana: 0760
Súmezník = súmezek. V již. Mor. Šd.

320516   Súmezný Svazek: 7 Strana: 1387
Súmezný, vz Soumezný. Ploty s-né opá- lil. Půh. IV. 368.

320517   Sumice Svazek: 3 Strana: 0760
Sumice, e, f., samice sumcová, das Weib- chen des Wels. Krab.

320518   Sumice Svazek: 7 Strana: 0808
Sumice, vz Sum. 1.

320519   Sumík Svazek: 7 Strana: 0808
Sumík, u, m. = hlavní (příční) trám. Na s-ky kladou desky. Mor. Rgl.

320520   Sumín Svazek: 10 Strana: 0407
Sumín Jiří, spis. Zvon III. 714., Tob. 218.

320521   Sumka Svazek: 3 Strana: 0760
Sumka, y, f. = schránka na patrony (nov.), nábojnice, die Patrontasche. Kom., Čsk. Vz Mz. 315. S., váček na patrony, ku- lovnice. D. Řemen k sumce. Techn. V horn. patrona s prachem. Am. - S., ascidia, die See- scheide, měkkýš. S, obecná, as. mammilata, záhadná, cynthia microcosmus, bradavičnatá. cynthia papillata, stvolnatá, boltenia ovifera, kyjovitá, clavelina, lepadiformis, kvetnatá, botryllus violaceus. Vz Frč. 198., Schd. II. 538.

320522   Sumka Svazek: 7 Strana: 0808
Sumka, ascidia, třída pláštěnců, tunicata, dříve počítána k měkkýšům. Vz Ott. II. 829., Brm. TV. 2. 416. nn.

320523   Sumkovitý Svazek: 3 Strana: 0760
Sumkovitý, na způsob sumku, láčkovitý, vasculosus, ascidiatus. S. list, kalich. Rostl. III. b. 225.

320524   Sumliti Svazek: 7 Strana: 0808
Sumliti, keuchen. Brt. D. 270.

320525   Summa Svazek: 3 Strana: 0760
Summa, summka, summička, y, f, lat., gt. pl. summ, sum. Někteří píši: suma. — S. = úhrnek, výnos, der Betrag, Belauf, die Summe. S. dělá, činí. Summou kou- piti. D. S-ou, v jedné s-ě. V jednu s-u pojíti, uvésti, jednu s-u udělati; v jedné s-ě obsáhnouti, zavříti. V. Až do s-y (pěti set zl.) J. tr. S. od 600 zlatých, šp. m.: summa šesti set zl. Os. S. hlavní, hotová, jednot- livá, konečná n. závěreční, náhradní, pode- psaná, povinná, peněz hotových, rozepsaná, spočtěná (vyměřená), stržená, vydajná, vy- daná, vycházející na koho (připadající), vy- rovnávací, zadržalá, zůstávající (jsoucí) za někým. Šp. S. peněz, der Geldbetrag, posten. J. tr. S. nápravná (náhradná), der Vergü- tungsbetrag; s. vydajů (vydání); Až po sumu 74 zl.; S. příjmů (přijatá); S. směnky, die Wechselsumme. Nz. S. vyceněná (výcena), odhádaná, odhadná, der Schätzungsbetrag; S. obratu, odbytu, die Umsatz-, pokuty, die Straf-, výdělku, die Verdienstsumme. Šp. Summu vydati, vyrovnati, zadržeti, spočísti, vyměřiti, stržiti, rozepsati, vysa- diti (v sloupec), vyplatiti (někomu jistou sumu), platiti, zapraviti, vyplniti (povin- nou), uhraditi atd.; nádavek na jmenovitou s-u; jistou s-ou k něčemu přispěti; v úplné s-ě; jistou sumu k něčemu přinésti, při- znati se na s-u. Šp. A tu summu svrchu- psanú platil jsem jemu až do počtu (Ab- rechnung); Ale ona praví, že jie ještě na tej summě 3 zl. dlužen pozuostává, NB. Tč. 4., 32. Znamenitou sumu na penězích mně po- kradl. Arch. I. 103. Těch peněz summa činí 33 kop; To všecko činí summa dvě hř. platu; Toho s. jest 15 kop; Toho suma činí 100 hř. Půh. II. 163., 235., 238., 301. (Tč.). — Přenes. S-ou, v s-ě pověděti = krátce mluviti, kurz, summarisch fassen; sou oznámiti; s-a (summovní předložení) toho, o čem mluviti lze; ať v s-ě zavru; to jest s. všeho (na tom vše záleží). V. S. městských práv. D. To vše vám jako v krátké s-ě okáži. Kom. S. toho mluvení jest tato. Br. Summou v osidlech těch se zamotal. Drsk. Té hry summu oznamujíc. Dh. 111. — S. hlavní = jistina, das Ka- pital. V. Aby úrok a ze s-y jistou částku odpustil. V. Tehdy mátne jemu dávati po tom času na každý týden lichvy na tu sumu sedm bílých groši. NB. Tč. 69. S. zápisná. 1604. Tč.

320526   Summa Svazek: 7 Strana: 0808
Summa berně atd. Vz Jg. H 1. 749. — Přen. Všecko summou (krátce) nám Boha ukazuje. Výb. TI. 1687. S-mou nic zlého neučinili. Bart. 143. V tom se má člověk hned s-mou cvičiti od mladosti své. Výb. II. 1639. Summou beze mne nic se díti nemá: Summou tak jsou otrlí v Bohu. Kom. Lab. 9.. 125. To summa všeho. Ib. 23. — Summička nad kapitolami. Inhalts- angabe. Kom. Mus. 1891. 223.— S., y. m., os. im. — S. z Vlastislavě Jan Ig., děkan † 1708. Mtc. 1891. 311.

320527   Summace Svazek: 7 Strana: 0808
Summace popudův. Dk.

320528   Summari-um Svazek: 3 Strana: 0760
Summari-um, a, n., hlavní součet, die Hauptsumme; krátký nebo summovni výtah, krátký obsah, die Hauptinhaltsanzeige.

320529   Summárka Svazek: 7 Strana: 0808
Summárka, y, f. = summarní jednání. Vz Summarní.

320530   Summarní Svazek: 3 Strana: 0760
Summarní, summární, summovni — úhr- neční, úhrnkový, součetný, stručný, krátký, kurz, summarisch. Rk. Vz Stručný.

320531   Summarní Svazek: 9 Strana: 0317
Summarní jednání soudní. Ott. Říz. I. 5.

320532   Summář Svazek: 7 Strana: 0808
Summář, e, m. = summarium. Bor. 189.

320533   Summirovati nad čím Svazek: 3 Strana: 0760
Summirovati nad čím = přemýšleti, nachsinnen. U Olom. Sd.

320534   Summista Svazek: 9 Strana: 0317
Summista, y, m., n. výtažník, a, m. = kdo vytahuje ze spisů, co sekretáři mají registro- vati. Fisch. Hosp. 235.

320535   Summovati co Svazek: 3 Strana: 0760
Summovati co = v summu uvésti, spo- čísti , summiren; krátce obsáhnouti, kurz fassen. Kom. — co komu. A tu sobě 4 hř. s-val. Půh. I. 232.

320536   Summovně Svazek: 3 Strana: 0760
Summovně = v summě, summou, in Summa, summarisch. V. S. dotknouti. V.

320537   Summovni Svazek: 3 Strana: 0760
Summovni, summarisch, kurz. S. obsa- žení zavření (summa), připomenutí, předlo- žení něčeho. V. S. výtah. S. (úhrnečné, stručné) vyslýchání obviněného, summari- sche Verhörung; s. řízení (úhrnečné). sum- marisches Verfahren. J. tr. — S., bedeu- tend. Škody ty s-vnější jsou, nežli by se obsáhnouti mohly. Akt. a kop. 108.

320538   Summovník Svazek: 3 Strana: 0760
Summovník, u, m. = obsah, výtah, der Inhalt, das Register. V.

320539   Summovník Svazek: 8 Strana: 0391
Summovník. Slovo to vynalezl B. M. Čer- venka a Bl. je kárá. Bl. Gr. 169.

320540   Sumnář Svazek: 10 Strana: 0407
Sumnář, e, m. = stavitel sumnice. Arch. XXI. 302.

320541   Sumnice Svazek: 3 Strana: 0760
Sumnice, e, f., der Saumweg. Gl. 326.

320542   Sumnice Svazek: 10 Strana: 0407
Sumnice, e, f. = cesta soumarská. S-ci dělati. Arch. XXL 302.

320543   Sumnie Svazek: 8 Strana: 0391
Sumnie sedlo. 1425. Arch. XIV. 438.

320544   Sumník Svazek: 3 Strana: 0760
Sumník, a, m., sargonapa, sluha nějaký. Ms.

320545   Sumník Svazek: 7 Strana: 0808
Sumník, a, m. Pojal sedm s-kóv svého otce. Pass. mus. 372. S., sagmarins. 14. stol Mnč.

320546   Sumniti Svazek: 3 Strana: 0760
Sumniti, il, ěn, ění, sumňovati — umen- šiti. Modl. ms.

320547   Sumovina Svazek: 3 Strana: 0760
Sumovina, y, f., maso sumí, das Wels- fleisch. Tkadl. II. 73.

320548   Sumovitý Svazek: 3 Strana: 0760
Sumovitý, welsähnlich. Šm.

320549   Sumpník Svazek: 8 Strana: 0391
Sumpník m. sumník, p přisuto. Gb. II. ml. I. 420.

320550   Súmrak Svazek: 3 Strana: 0760
Súmrak, u, m., zastr. = soumrak.

320551   Súmrakov Svazek: 3 Strana: 0760
Súmrakov, a, m., ves u Telče.

320552   Sumtiti Svazek: 3 Strana: 0760
Sumtiti = supěti, jsa unaveným silně dý- chati, schnauben, schnaufen, keuchen. U Olom. Sd., Vch.

320553   Sumtiti Svazek: 7 Strana: 0808
Sumtiti. Sumtí jak již (ježek), dy jidě na planky. VSlz. I. 237. S-tí jako sumec. Rgl. Obsluhuje, až sumtí. Hrb. Obr. 211.

320554   Súmyk Svazek: 8 Strana: 0391
Súmyk, u, m. = čára, v níž jsou se- mknuta dvě prkna nábytku, dva trámy, dva kachle. Slov. Kal. S. 172.

320555   Sumyní Svazek: 3 Strana: 0760
Sumyní, n. = sumení. Mor. Tč.

320556   Sumynný Svazek: 3 Strana: 0760
Sumynný člověk, gewissenhaft. Na Ostrav. Tč.

320557   Súmysl Svazek: 10 Strana: 0407
Súmysl svůj někomu oznámiti (ve hře strč. ). Nár. list. 1886. č. 30., Sbor. čes. 230.

320558   Sumýš Svazek: 3 Strana: 0760
Sumýš, e, m. S-ši, holothurioidea, jsou ostnokožci těla oblého podobni krátkému tlustému červu. Sumýši plaziví (pedata): s. obecný, holothuria tabulosa, chvostnatý, pen- tacta frondosa, jedlý, h. edulis, ozdobný, bohadschia ocellata, zubořitní, mülleria echi- nites, štítnatý, cuvieria psolus; usedlí (apoda): s. kotvicový, synapta digitata. Vz Frč. 53., Schd. II. 539., Hranatice.

320559   Sumýš Svazek: 7 Strana: 0808
Sumýš. Cf. Ott. II 894, IV 2. 426.-430.

320560   Sumýš Svazek: 8 Strana: 0391
Sumýš. S-ši hlubin mořských, elasipoda, Vz Ott. VIII. 478. b. S., holothuri. Cf. Ott, XI. 502.

320561   Sumýš. S Svazek: 10 Strana: 0407
Sumýš. S-ši, třída ostnokožců. Vz Ott. XXIV. 380.

320562   Sumýšovitý Svazek: 3 Strana: 0760
Sumýšovitý. S-tí, holothuridea. Nz.

320563   Sun Svazek: 3 Strana: 0760
Sun, u, m.. sunutí, přišinutí nohy k noze. KP. I. 419. Cf. Sunouti.

320564   Sunál Svazek: 7 Strana: 0808
Sunál, u, m. = co posunuje, Schieber, m. Šd.

320565   Sunce Svazek: 7 Strana: 0808
Sunce. e, n. = slunce. Sš. P. 788.

320566   Sund Svazek: 3 Strana: 0760
Sund, u, m, úžina mořská mezi dán- ským ostrovem Seelandem a švédskou kraji- nou Schonen, der Sund. Vz S. N.

320567   Sundací Svazek: 7 Strana: 0808
Sundací = co lze sundati. S. stříkačka, hydrofor. Čerm.

320568   Sundati Svazek: 3 Strana: 0760
Sundati, svundati, svondati, sundavati, svundavati = dolů dáti. složiti, skládati, herab-, heruntergehen, herunternehmen. Jg. Vz Bž. 50., N.— co: klobouk (smeknouti). D., Dhn. — koho. Dítě se stolu. Us. S. půlmistra = sesaditi, absetzen. Us. u Pa- cova. Dr. Fr. Šohaj. — čeho. Sundejte těch tabulek s domu, šp. m.: co. Brt. — co komu odkud: klobouk s hlavy, kůži se sádla (stáhnouti), D., řetěz s hrdla, Plk., psu klacek n. koš. D., Šp. — co čím kam: sundal mu rukou chléb s police na stůl. Us.

320569   Sundati Svazek: 7 Strana: 0808
Sundati. Cf. Prk. Stud. o dat. §. 4., List. fil. XI. 325. — co komu. Pentle ti svun- dajú. Er. P. 339.

320570   Sundati Svazek: 8 Strana: 0391
Sundati, n přisuto. Gb. II. ml. I. 380. až 381.

320571   Sundský Svazek: 3 Strana: 0761
Sundský archipelag. Vz S. N.

320572   Sundžic Svazek: 8 Strana: 0391
Sundžic = súdiť. Horn. Spišsko. Phľd. 1894. 296.

320573   Sunečko Svazek: 7 Strana: 0808
Sunečko, a, n. = slunečko. Sš. P. 24

320574   Suni-um Svazek: 3 Strana: 0761
Suni-um, a, n., předhoří v Attice. Vz S. N. — Sunijský.

320575   Suni-us Svazek: 7 Strana: 0808
Suni-us, a, m , sunius. brouk. Kk. Br. 101., 102.

320576   Sunko Svazek: 7 Strana: 0808
Sunko, a, n. = slunko. Na jihovýchod. Mor. Hrb.

320577   Sunný Svazek: 8 Strana: 0391
Sunný. S. deň = soudný. Phľd. 1893. 521.

320578   Suno Svazek: 3 Strana: 0761
Suno, a, n. = truhlice. Slov. Hdk. C. 80.

320579   Suno Svazek: 10 Strana: 0407
Suno = sudno = políčko. Slov. Čes. 1. XII. 382.

320580   Sunohlavec Svazek: 9 Strana: 0317
Sunohlavec, vce, m., nothorrhina, brouk. S. hnědý, n. muricata. Vz Klim. 648.

320581   Súnoš Svazek: 10 Strana: 0666
Súnoš, e, m. = mandel, když se skládají snopy jen přes klasí. Brt. Sl.

320582   Sunouti Svazek: 3 Strana: 0761
Sunouti, ul, utí; souvati = pomykati, strkati, schieben. — co, se kam (jak). Sunuli se k němu. D., Krok. Dvě z nich sunou v horší k ní se zlobě. Sš. Snt. 51. Meč pochvátiv na sv. otce se sunul (ein- dringen). Pass. 519. — co čím: kámen so- chorem, strojem s. Us. Cf. Souti.

320583   Sunouti Svazek: 7 Strana: 0808
Sunouti. Šf. III. 502., 461., Mkl. Etym. 328. b. — kudy. Po zdech s-la luna ča- rovnou přízi svou. Zr. Amis

320584   Suntalský Svazek: 7 Strana: 0808
Suntalský. S. Hora, Süntel, nedaleko Vesery. Šmb. S. II. 19.

320585   Suntati se na koho proč Svazek: 3 Strana: 0761
Suntati se na koho proč, sich ärgern. U Napajedel. Tč. Cf. Slintati se.

320586   Suntiti Svazek: 7 Strana: 0808
Suntiti = sumtiti. ČT. Tkč.

320587   Sunua Svazek: 3 Strana: 0761
Sunua, sonna. y, f., tradice, ústní podání mahomedánská. Šd. Odtud: sunnité. Hý.

320588   Sunul Svazek: 8 Strana: 0391
Sunul = sanuť, saň. Han. Brt. D. II. 391.

320589   Suoubenec Svazek: 7 Strana: 0730
Suoubenec. Cf. Vlšk. 297. Jak prý lze s-ce rozvésti? Vz Mus. 1856. 61.

320590   Suoubiti Svazek: 7 Strana: 0730
Suoubiti. Cf. Mkl. Etym. 312. — koho (kde) Již bych tě byl dávno snúbil. Ezp. 2077. Mnozí jie (gt.) u otce snúbichu (uchá- zeli se o ni). Pass. mus. 347. — se. Hlasy jich dobře se s-ly. Jrsk. — koho, se s kým. Šmb., Vrch , Osv. — co k čemu. Věrné k nevěře snoubil. KM. v. 12.

320591   Sup Svazek: 3 Strana: 0761
Sup, a, m., dravý pták: falco buteo vul- garis, der Wespenfresser; vultur, der Geier; milvus, die Weihe, gypaétos, der Grimmer. Krok., D., V., Kom., Plk. Strsl. sap?, vultur, pol. sep; sr. malorus. supyty, finster blicken. Mkl. L. 99. S-vé mají hlavu a krk jen útlým chmýřím pokryté, zobák jest až na konci zahnut, drápy jsou tupé. S. hnědý, vultur cinereus, bělohlavý, gyps fulvus, s. mrcho- žrout, neophon percnopterus. Vz Frč. 363., Schd. II. 445. Supové jsou náramně smělí. Hlas. — Jg Vz více v S. N.

320592   Sup Svazek: 7 Strana: 0808
Sup. Cf. Brm. II. 2. 3. nn., 746, Rk. Sl. Oči pálí, čelo zebe, žal mi supem ňadro trebe. Hdk. — S. Mat., bakalář 1461. Vz Jir. Ruk. II. 252. — S. = stúp, sloup. Vz Stúp (dod.).

320593   Sup Svazek: 8 Strana: 0391
Sup. Supa nedá s orlem holubice. Vrch. Rol. XXXI. 48.

320594   Sup Svazek: 10 Strana: 0407
Sup, pták. Sr. Ott. XXIV. 387.

320595   Supac Svazek: 9 Strana: 0317
Supac = hačati. Slez. Lor. 79.

320596   Supač Svazek: 7 Strana: 0808
Supač, e, m. Lodní s. Hdk. Osv. 1886.

320597   Supák Svazek: 10 Strana: 0407
Supák, a, m. = ? U odvodu (vojska) jsou mimo jiné v kommissi také s-ci. Nár. list. 1904. 107. 9.

320598   Supan Svazek: 7 Strana: 0808
Supan, a, m. = psí jm. Č. Kn. š. 228.

320599   Supání Svazek: 7 Strana: 0808
Supání, n., vz Supati. Čch. Sl. 95.

320600   Supati Svazek: 3 Strana: 0761
Supati, supám a supi; supěti, ěl, ění; supávati; supiti, il, ení — chrápati, těžce oddychovati, schnauben, keuchen, schnar- chen. Jg. — abs. Spící supá. Koňové su- pají. Č. — proč. Chrti unavením a radostí supají. Nej. Vojsko vztekem supá. Puch.

320601   Supati Svazek: 7 Strana: 0808
Supati Mkl. Etym. 316. Koně s-jí no- zdrami. Rgl.

320602   Supati Svazek: 8 Strana: 0391
Supati. Hněvem supající. Vrch. Rol. XXIII. až XXIX. 164.

320603   Supati Svazek: 9 Strana: 0317
Supati nosem. 1644. Čes. 1. VII. 432. Supal mi výzvu (k boji) v uši. Slád. Rom 13.

320604   Supavě Svazek: 7 Strana: 0808
Supavě, schnaubig. S. se zdvíhá hruď (za vzteku) Ot. Červinka.

320605   Supavý Svazek: 3 Strana: 0761
Supavý, schnaubend, schnaubig. S. spřež. Sš. Oa. 31.

320606   Supavý Svazek: 7 Strana: 0808
Supavý. Schnaube-. S hláska. Nz.

320607   Supeč Svazek: 8 Strana: 0391
Supeč, e, m. = frkal, Kopper, m. Sterz. II. 99.

320608   Superarbitrace Svazek: 3 Strana: 0761
Superarbitrace, e. f., z lat., vyšší po- souzení, rozhodnutí v druhé stolici. S. N.

320609   Superarbitrarní Svazek: 3 Strana: 0761
Superarbitrarní (-trární), kommisse, Su- perarbitrirungskommission. Čsk.

320610   Superdividenda Svazek: 7 Strana: 0808
Superdividenda, y, f., Superdividende, f. Pdl.

320611   Superfekundace Svazek: 7 Strana: 0808
Superfekundace, e, f., z lat. Vz Slov. zdrav.

320612   Superfosfát Svazek: 8 Strana: 0391
Superfosfát, u, m., druh umělého hnojiva, Dhn. Cf. Ott. XL 405. nn.

320613   Superintendent Svazek: 3 Strana: 0761
Superintendent, a, m., z lat., vrchní do- zorce zvl. v evangelické církvi, der Kirchen-, Schulaufseher, Superintendent, Rk. Vz S. N.

320614   Superintendent Svazek: 10 Strana: 0407
Superintendent asi jako arcikněz, děkan. Fel. 74.

320615   Superintendentura Svazek: 3 Strana: 0761
Superintendentura, y, f., Superintenden- tur, f. Bdl.

320616   Superior Svazek: 3 Strana: 0761
Superior, a, m., lat., vyšší; představený, zvl. v klášteřích a kolejích. S. N.

320617   Superlativ Svazek: 3 Strana: 0761
Superlativ, u, m. = svrchovatel, der Su- perlativ, lat. S. jmenuje se při srovnávání vlastností, přídavnými jmény vyslovených, ten stupeň, na kterém se znamenaná vlast- nosť jistému předmětu u větší míře přisu- zuje, nežli kterémukoliv jinému, tedy u míře největší: Bůh jest nejspravedlivější. —S. tvoří se týmiž příponami, které jsou v kompara- tivu (vz Komparativ), přidáme-li ještě před- ložku -naj. přehlas, nej: sladký — sladší — nejsladší. Předpona naj- vykládá se z před- ložky nad, kterou také doložiti lze příkla- dem ze Št,: nadjednější jest to nade vše, co . . . Vz Naj-. Druhdy jmenujeme super- lativem sesílený positiv, na př. přesladký, velmi hladký, rozmilý; touto formou připi- suje se někomu n. něčemu vlastnosť v míře vůbec rozmnožené, ale srovnání není zde žádného, pročež formám takovým název s-u jen neprávě sluší. Gb. Tento sesílený posi- tiv (někdy ač zřídka i kompar., elativ) tvoří se přidáním slovcí pře- (někdy roz-), vše-, vele-, pra-, aneb sesilujících příslovcí: velmi, tuze, hrozně, hrubě, hodně, náramně, dobře, výborně: veleslavný, náramně lítý; hrubě tvrdý boj, Troj.; všemocný, prastarý; dobře větší částka; přebídný, přeslavný, rozmilý. Gb., Zk., Bž. 136. — Pozn. 1. Předložkou pře- i superlativ sám se zmocňuje: přenej- mocnější král, přenejčistší. — Pozn. 2. Před- ložkami na-, po-, při- stupňuje se vlastnost přibližným činem. Dřevo jest kůry náčerné. Pref. Kosatec má kořen pobělavý. Byl. Pří- modrý, příčervený, příšedivý. Vz tyto před- ložky. — Pozn, 3. Často se klade kompa- rativ místo superlativu. Had byl chytřejší nad všecky živočichy země. Bibl. Zemský obchod mezi všemi přednější jest. Zk. Skl. str. 329. — Jak se tvořil s. v strč.? Vz Kt. 3. vyd. 54. — S. ukončený v í skloňuje se podlé Dnešní: nejmoudřejší, -šího atd. — Mnohá jména přídavná nepřipouštějí žád- ného stupňování a to a) přídavná jména přisvojovací v -ův, -ova, -ovo, -in, -ina,-ino: synův, dceřin; b) jména, která látku zna- menají : dubový, železný, zlatý atd.; c) vů- bec ta jména přídavná, kterými se věc, účel a místo znamená a nikoliv vlastnosť, jako: knížecí, liščí, hovězí, krycí, chodící atd. Zk. Ml. I. 66. — Věci, s nimiž se co srovnává, vyslovují se: 1. gt. oddílním (vz Gt. oddílní). Válka domácí všech válek jest nejškodli- vější. Vš. — 2. Genitivem s predložkou z nebo instrumentalem s předložkami: nad, mezi, nebo lokalem s předložkou v. Vz Nad. Nejbohatší ze všech lidí. V. Toto umění jest nejslavnější nade všecky jiné věci. Háj. Samy kaštany mezi žaludy nej- libější jsou k jedení. Háj., Zk. Skl. str. 329.

320618   Superlativ Svazek: 7 Strana: 0808
Superlativ. Cf. Gb. Ml. I 55. nn., II. 81,. D. Lhrg. 78., 153., List. fil. 1886. 421. nn.

320619   Superlativ Svazek: 7 Strana: 1387
Superlativ. Tvoření s-vu na Dol. Vz List. fil. 1893. 117.

320620   Superlativ Svazek: 9 Strana: 0317
Superlativ ve tvaru jmenném u Husa. Vz Progr. akad. gymn. za r. 1894. str. 22. nn. Tvoření s-vu na Císařovsku. Vz Mtc. 1899. 224. S. s genitivem: Všech nejmenší bude nazván. Rozb. III. 735.

320621   Supernace Svazek: 3 Strana: 0761
Supernace, e, f. = namáhání, Anstren- gung. To je ňáká s. NI.

320622   Supernaturalista Svazek: 8 Strana: 0391
Supernaturalista, y, m. Ztk. 6. (3. vyd.).

320623   Supernumerär, z la Svazek: 3 Strana: 0761
Supernumerär, z lat., nadpočetní, über- zählig.

320624   Superoktava Svazek: 7 Strana: 0808
Superoktava, y, f. = třída píšťal ve varhanech. Zv.

320625   Superoxyd Svazek: 8 Strana: 0391
Superoxyd, u, m. Vstnk. IV. 16., 19.

320626   Superpelliceum Svazek: 7 Strana: 0808
Superpelliceum, a. n. = církevní roucho obřadní. Hnoj. 36.

320627   Superstratori-um Svazek: 3 Strana: 0761
Superstratori-um, a, n., vz Spodnice. Šd.

320628   Súpeř Svazek: 3 Strana: 0761
Súpeř = soupeř.

320629   Supěti Svazek: 3 Strana: 0761
Supěti, keuchen. Vz Supati.

320630   Supěti Svazek: 3 Strana: 0979
Supěti, ěl, ění, bezosobně = býti v ne- bezpečenství; běží, jde o to, in Gefahr sein, sich fürchten, angstvoll sein, in Furcht sein, sich ängstigen. — komu oč. Šúpí mu o krk (běží mu o hrdlo), o statek. Us. Které pak tak o to šupí? V Kunv. Msk. — kde. V duchu mu šupělo (strachoval se). Mt. S. Koule šupěla po prkně (šustila). U Ronova. Rgl. — abs. Prší, jen šupí (silně). Cf. Šu- potati. Us. Jg.

320631   Supí Svazek: 3 Strana: 0761
Supí, od supa, Geier-. S. hora, Kyšperk, něm. Geiersberg. mě. v Žambersku. Tk. I. 362. Vz S. N., Tk. III. 660., IV. 741. Supí krk. V.

320632   Supí Svazek: 8 Strana: 0391
Supí. S. hlava, noha, péro, srdce (pověry o nich). Vz Zbrt. Pov. 49.

320633   Supí Koš Svazek: 7 Strana: 0808
Supí Koš. Geierskorb, v Broumovsku. Krč.

320634   Supík Svazek: 8 Strana: 0391
Supík, u, m., nějaké náčiní k lapání zvěři, jako jsou a byly ku př. struny. 1597. Mtc. 1894. 156.

320635   Supin-um, a Svazek: 3 Strana: 0761
Supin-um, a, n., lat., z řec. vntios, do- stižný způsob, jest tvar substantívni (Bž. 167.) rovněž tak, jako infinitiv, odtažité jméno, které se od kmenů časoslovných příponou -t (-t?) odvozuje. Jest to vlastně akkus. a povaha jeho jakožto substantiva tím na jevo se staví, že se při supinech sloves přechod- ných místo akkusativu genitiv klade. Zk. Skl. 660. S. jest též (jako infinitiv) odtažené podstatné jméno a Rozeznávalo se u nás od infinitivu tvrdým t a krácením kmenové samohlásky milovat, nest, bit atd. Ht. Sr. ml. 82. Cf. Šf. Strč. ml. 103. Příponou s-na jest tedy -t (-t?) a kromě této tvrdosti pří- pony (infinitiv má příponu: -ti. -t?, -ť) liší se supinum od infinitivu a) tím, že se v něm, je-li, jednoslabičné, samohláska ne- dlouzí (spáti — spat); b) že má u sebe, je-li sloveso přechodné, předmět z pravidla a to hl. ve starších památkách v genitivu (in- finit, v akkusativu: loviti ryby, jdu lovit ryb). — Pozn. Příponu -t (-ťb) připínáme ku kmeni infinitirnému. Kmenová samohláska zůstává v supině z pravidla krátka, je li kmen infinitivní jednoslabiční): nest, past. bit, dat a pod. Bž. 174., Mkl. W. 373., Šf. Strč. ml. 103. Cf.: hlasat, sběrat a p. Dle Bž. 23. a 177.— 203. máme ve vzorech šesti tříd: nest, pjat (třet), bit, vinout (Šf. Strč. ml. 98.: vinut), trhnout (Schl. v Gymnasial- zeitsehriftu 1850. 743. dle Šf.: trhnut), umět, hledět, činit, volat, krájet, mazat, brat, hřát, milovat; ve vzorci péci není tam supina (vz 763. b). Ve strsl. I. 1. ves-t? (Mkl. W. 98.), 2. nes-t? (100.), 3. gre-t? (ku: greb-?, 101.), 1. peští, (k pek-?, 102.), o. pe-t? (103.), 6. mré-ť? (105.), 7. bi-t? (107.); II. dvigna-t? (110.); III. 1. um?-t? (112.), 2. tr?p?-t? (113.); IV. hvali-t?, (115); V. 1. d?la-t? (118.), 2. kla-t? (120.), 3. bra-t? (122.), 4. děja-t? (123.); VI. likova-t? (124.). V s-nu skracuje se í buď v i neb v ě dle původu hlásky í: bit, pit, mlet, řec (říci), žec (žíci, žehu), střec (střehu). Prk. Povstala-li dlouhá kmenová samohláska stažením (u sloves V. tř. 5.; vzorec Hřáti, vz Bž. 202.), nekrátíme jí v s-ně: přijď se kát (m. kajat); ou zůstává: přijde soudit, šel sloužit. Nyní zřídka šetří se pravidla o krácení v supině. Bž 23. — S. jmenuje se tedy jako v litevštině a v latině, tak také ve slov. jmenná forma utvořená od kmene slovesného příp. -tu (-t?) s funkcí in- finitivu podobnou tam, kde by tento visel na slovese, které nějaký pohyb, chůzi, posýlání, ruch, směřování, stíhání, do- stižení znamená, pročež tato funkce dostiž- ným způsobem n. supinem nazvána jest. Lat. eoctum, lit. pektu(m) a slov. peštb m. pek-t?. jsou akkusativy (také u Schl., Mkl.), jako sanskr. pak-tu-m, což je úplně přiměřeno skladbě, v jaké přicházejí, totiž po slove- sech dostihu, po kterých ve starších jazy- cích všude se klade akkusativ bez před- ložky, cf. řec. otWíJr ti tu, lat. domum eo. Sem náležejí též lat. vazby Romain veni atd., pro které slovanština a jiné jazyky před- ložek užívají: přišel jsem do Ríma. A jako v posledním příkladě Romam měl bych ve větě veniet judicatum také judicatum — na soud, k souzení přeložiti, neboť supinum judicatum jest vlastně akkusativ k nomi- nativu judicatus. Z toho jde na jevo, proč má s. svůj předmět v genitivu; proto totiž, že jest vlastně podstatné jméno a poněvadž předmět slovesa z akkus. do genit. přestu- puje, když sloveso v podstatné jméno se pře- tvoří, ku př. soudí živé i mrtvé. Z toho pod- statné jméno s předmětem v genitivu: soud živých i mrtvých; a poněvadž ve větě přijde soudit supinum soudit jest akkus. jména pod- statného = na soud, tedy má i po supinu zůstati předmět v genit.: přijde soudit ži- vých i mrtvých. Dle Gb. ve S. N. VIII. 1132. S tím se shodují Ht., Mkl. a Schl., čteraeť u nich: S. za jednotný nominativu rovný akkusativ považovati dlužno. K lat. na -tum má se tedy zcela tak, jako na př. mor. pří- slovkový akkusativ dom m. dom-?, k lat. domum (liše se od něho tím, že pravidelně genitiv řídí, je-li sloveso přechodné). Ht. Sr. ml. 264. S. jest infinitiv s funkcí od ostatních infinitivů rozdílnou a označuje účel u sloves pohybu a odpovídá tvarem a vý- znamem lat. supinu (v -tum). Mkl. S. 874. Das Suffix -t? bildet substantiva actionis, von denen sich jedoch nur zwei Casus er- halten haben a) der sing, akkus., der die Funktion des lat. Supinum hat: bite percus- sum, délat? actum, lit? fusum. Mkl. B. 165., W. 72. Dle Mkl. řídí s. místo akkus. genitiv dělivý (partitivní). Ib. S. 874. a 489. Známá jest vec, že ve starých památkách slov. ja- zyka kromě infinitivu se nachází s., kterého Slované rovně tak užívali jako Římané svého s-na na -tum t. j. po slovech, jež mají vý- znam chodění a vůbec pohybování. Schl. v Mus. 1849. III. 153. — Příklady: Kam půjdu hledat tebe ? Pass. Jedú bránit svého dvora. Dal. 21. Šel sloužit mše. Háj. Jdi kázat slova božího. Pass. Chodila tkat plátno. Br. Když jest tento hospodář vinnice sám při- šel volat dělníkóv; Protož nepuojdeť Lazar máčet (či mačet? tištěno: maežet) prstu u vodě; Vyšel jest, který rozsívá, rozsie- vat semene svého. Chč. P. 118. a., 341. a., 132. a. Cf. Vyšel, aby rozsieval siemě své. Chč. P. 132. a. Pojď, můj milý, z druhé strany zazdvihnout mi těžké trávy. Nár. pís. Když se hlava klepe, jdi spat. Prov. Tamo k vrchu (odebeřme se) bohům hlasat milých slov. Rkk. 15. Přihodil jsem se ke bráně vyšehradské jda kopat písku. Svěd. Uslyše že vlasti na záchodě otpravi sě poznat nra- vóv cuziech. Rkk. 45. Když byl šel král na radnici konsulů ssadit. V. Přišel rodin- ného svého města podmanit. Kr. Běžali tre- stat mnichův. Háj. Přes moře plul hledat své panie a svých dětí. Pass. Tamo k vrchu pohřebat mrch. Rkk. 15. Spat se položím. V., Pass. Muoj král poslal mne hledat mi- struov; Jde připravovat vám nebeského krá- lovství. Pass. Vstáváte ráno túlat se po pití a pit až do večera; Někda mě má mátě po- sláše žat na pole. Výb. I. Apoštolé rozešli sú se po světě kázat. St. A ta naše mladá panna šla na lúku hrabat sena. Sš. Ps. 608. Dojdi nabrat dřeva na náton. Us. u Uher. Brodu. Kd. Jdi scat na brus. U Domažlic. Slm. Šla jsem nemodlená spat. Us. Do toho dušička enom spat chodí (o tom, kdo bídně vypadá); Šéł kopat peněz. Na mor. Zlínsku. Brt. Kam ptáci pit chodívají. Brt. v Mtc. 1877. 145. Ach Andulko, Andulko, běž ty bílé lože stlat, půjdem na ně spolem spat; Jdi, Kačenko, postel stlat, ti pánové pudó spat; Jedu orat za vodičku. Sš. P. 106., 178., 244. Křepelka přede žněmi zpívá: Pojďte žat, pojďte žat; Já malý přicházím koledovat; Stroj, má milá, bílé lože, půjdem na ně spat; My jdeme pomilovat vašich dě- veček; Že nejdete sama spat; Kam pak pů- jdeme spat?; Černé oči, jděte spat; Jede s nimi do pole zavorávat koukole; A já sobě půjdu nažit ovsa zralýho; Půjdem na ně spat; Děvčátka jděte spat, musíte ráno vstát. Er. P. 24.. 41., 51., 100., 127., 129., 148. (432.)., 315., 316., 421. Poďte hest = jest (od jisti). Us. v Domažl. Prk. Vysláni byli od Žižky špehovat; Chodil s nimi lúpit; Jezdil lúpit a krast; Chodil a jezdil zajímat do- bytka po vsech; Ježto s nimi druhdy také vychází lúpit; Chodil s jinými k Helfen- burku strahovat. Pč. 25., 42., 44., 50., 39. (Inft. jest v Pč. ukončen v -ti). Šel s ním kopat rovu. BO. Vyjel jest zabíjat mudrcóv babylonských. Bib. Dan. 2. Poslal sběrat sluli, mistróv a súdcí. Bib. Dan. 3. 2. (Jir. v Mus. 1864. 372.). Slyš, dci, nechoď na jiné pole klasóv sbierat. Kn. Ruth k. 2. Šel Laban střic ovec. Přišli ste ohledovat neohradných měst. BO. Gen. 2. Až kohouti po půlnoci odkokrhají, teprva spat se odbírají. Har. II. 248. Když sám Ježíš příde súdit. Smil v. 2049. Tamž i jdú ptat podlé rady; Příde zase hrozných hněvóv budit, sem živých i mrtvých súdit. Kat. 185, 2010. Tehda při- jedechu k němu králóv šest pomáhat jemu. Výb. II. 7. (Pass.). Některá pójde túlat sě po odpustciech. St. N. 20. Že má přijíti súdit živé i mrtvé (akk.). Št. Kdy je krmit půjdeš (akk.). Brt. Anth. 74. Umění jde že- brat chleba. V. Číhá naň mu zlomit vazu. Dch. Tej kráse divit sě k dvoru kniežata jezdiechu; Cizozemec nepřišel jest hledat dobra tvého; Král o poledni spat jide. Dal. 71., 109., 161. Kamo otčík dáváše krmě bohóm, kamo k nim hlásat chodíváše; Naši kroci chvátajú vícezit nad Vlaslavem. Rkk. 8., 20. Vynide Pilát i Juda s mnohem ludí kratit chvíle. Výb. I. 171., EZ. = Epické zlomky (o Jidáši a Pilátovi). Přijde súdit živých tociž vyvolených; Aby tam šel ká- zat tomu lidu (v inft. u Husi -ti); Vyšel jest ten, jenž rozsievá, rozsievat semene svého (Luk. 8); Přikázal sluhám svým, aby šli volat k věčné večeři i mezi rozcestie i mezi ploty. Hus I. 20., 45., 420., II. 70., III. 252. A s tím spat půjdou. Chč. 375. A pán při- šel volat hříšných ku pokání. Chč. P. 114. b. Nero lovce lovit zvěři poslal. Pass. 595. A opět se do rozličných vlastí slova božího kázat vrátili. Pass. Vešla jsem statku svého opatrovat do pivovára. Svěd. Ale lidé roz- košní nechodí na vinnice dělat; Ale že jest některé hodiny opustil nevycházeje najímat; Nemá, kamby koho poslal rozsevat; Poďme spat. Chč. P. 124. a., 119. a,, 133., 146. a. (Ve spisech Chč. různí se přísně supinum od infinitivu, kterýž má příponu -ti z pra- vidla. Se supinem spojuje genitiv. Hlr. v Progr. obec. real. gymn. v Praze. 1877. 18.). Přijde vidět hrobu. Přišel rušit starého práva. Jir. Nkr. 70. Přijide žena z Samařie načěrat vuodv. Čtení z evang. zimn. času. Nepřišel jsem pozvat pravedlných ale hřieš- ných. Živ. Krista Pána. Přišel súdit zemie. Ps. ms. Šel scat, srat. Us. Mkl. S. 874. Přijde vzkřiesit těla Adamova. Anth. 59. (Mkl. S. 489.). (Pospěšme) dat pokrm (m.: pokrmu) bohovóm. Rkk. 15. Jide spat podlé stohu snopového; Sed s ním sprostně do lesa ru- bat dvev ... BO. Jdiž hledat oslic; Vyjel jest ohledovat měst. Bj. Almužny žebrat přišli. Ps. Jel do lesa drev rúbat. BN. Přijidech obřezovat dietěte: Chtěl jíti do Achaje na- pomínat bratróv. ZN. Šel do lesa drev sbě- rat. GR. A už sem se usadila poslouchat. U Dobrušky. Vk. Čbso vidět? izidoste v? pustynja; tr?sti li v?trom? kolibajemy (quid exiistis spectatum in disertum? arundinem, quae agitatur a vento? Čeho jste vyšli vi- dět na poušf? třtiny-li větrem klácené? y.alaßoi vn' ávc/iov tJa'/.ei'ó,u?Vov;). V Mkl. Evang. s. Matth. X. hl. 11. §. 7. (Mřk. exc). — Pozn. Po způsobu sloves ruchu připouští vazbu se supinem i sloveso býti. Byli na mne žalovat. Kostelník byl zvonit klekání. Byli jsme žito vázat. Brt. S. 2. vyd. 118. — Vz Genitiv (I. 390. b.). - Poznam. 1. Genitiv místo akkusativu se někdy neklade a to hlavně u slov: co, něco, vše, mnoho a po- dobných. Šel něco koupit. Vratno krajinú, tudy ty, jáz tudy (táhněme) vyhubit vsie králevo'. Rkk. 15. — Pozn. 2. Místo su- pina klade se po slovesech pohybu nesprávně (Brt. v Km. II. 660., Ht. Sr. mluv. 264.) i infinitiv (účelný) a potom se u sloves přechodných předmět klade bud do genitivu aneb — a to správněji — do akkusativu. Vz Infinitiv. Syn člověka nepřišel zatraco- vati duší. Br. Já se spáti položím. Pass. Jdu měřiti Jerusalema. Br. Což domníváte se, že bych přišel pokoj dáti na zemi ? Br. Jdi krkavců pásti. V. Jiní náboženství ko- nati vybíhají. Kom. Lb. 13. Jinam zevlo- vati pospíchal. Kom. Lb. 66. Já jsem k vám nepřišel vína nalejvati. Er. P. 125. Nechavší hostí spáti šla. Pass. Půjdu ryb loviti. Br. I pohanům to nyní posýlám otvírati očí jejich. Br. Když vycházely ženy vážiti vody. Br. Oheň přišel sem pustiti na zemi. Br. Přijde souditi živých i mrtvých. Br. — Staří kladli po slovesech pohybu supinum; ale již Bl. užívá v novém testamentě všude inft. Půjdu ryb loviti. Hlavně u sloves, jichž kmen hrdelnicemi ukončen jest, již v nej- starší době inft. místo supina, jenž v této příčině řídký jest, užívali. Vz Mkl. Lexic. paleoslovenico-graeco-lat, 1862.-1865. S. 890. : Otide stréšti ovbcb svoih?.. Gen. 31. 19., D. — Poznani. 3. Místo supina užívati lze i jiných vazeb: a) předložek ku, na: Po- slal na ně vojsko k vyhlazení památky jejich. Br. My jsme na svádu nepřišli (= svadit se). Solf. Šli jsme do kostela na modlitbu. Har. — b) Spojky a s konditionalem (vět účelných). Vycházejí, aby vážily vodu. Br. — Když se místo supina věta účelná klade, tehdy stojí ovšem předmět v akkusativu a ne v ge- nitivu. — c) Přechodníkův. Přiběhl chtěje ho zabiti. I přišel hledaje ovoce na něm (= hledat, aby hledal). Br. Zk. Skl. 660., 168. — Pozn. 4. Kmeny hrdelnicemi ukončené netvoří dle Schl. s-na, není prý s-napek-t?; u těchto zastupuje infinitiv místo supina, jen že v novějších řečech infinitivní -i v -? se skracuje, ku př. rus. pešt?, mošt? platí za supina kořenů pek (peku), ;mog (mohu). Schl. On tedy žádného s-na těchto sloves neznal jako snad tehdáž vůbec nikdo. Také V. Hanka napsal do Mus. 1849. III. 156.: ,Žádostiv bych byl znáti dostižný způsob sloves na -ci: moci, stříci, péci, séci atd.´ O věci této dal mi koll. Masařík následu- jící článek, jejž sestavil dle Mkl : ,Výjimku od pravidla, že se ve staroslovenštině s. v -t? končí, spatřujeme jen u sloves I. třídy v kořeni na hrdělnice vyzvukujících, která před t nestrpí hrdelnic, nýbrž je v š pře- tvořují jako v infinitivě, kde místo -kti, -gti a -hti nastupuje -šti: pešti, mošti, vr?šti. (Srovnej Mkl. L. 238. a W. 1876. str. 103, r. sh. 3.). Poněvadž však jest št skupenina palatalná, nemůže po št státi ?b, nýbrž ? se musí ve ? spodobiti, na př. z ko- řene pek jest s-num peštb, coctum, um zu backen a také substantivum peštb, specus, pec, Ofen. Mkl. tam praví: Dasselbe gilt von gt?, kt?, ht?, dessen ? nach št in b ver- wandelt wird. V L. 238. praví Mkl.: b für ? wegen št. Toto št zaměnilo každé slovan- ské nářečí svým způsobem a čeština hláskou c. Za doklad takového supina čteme v Mkl. Chrestom. paleoslovenica, Vindobonae 1861. str. 4. ř. 3 zd. příklad z 1. knihy Mojžíšovy hl. 31. v. 19., jenž v transkripci takto zní: Laban? že otide strištb ov?b? svoih? t. j. Laban pak odešel střic ovec svých = Laban autom abiit tonsum oves suas. Cf. Masaří- kovu Böhmische Schulgrammatik für deut- sche Mittelschulen, 2. Aufl. S. 181. Týž pří- klad vypsal Jir. z BO. (z bible olom. 1417.): Šel Laban střic ovce a Rachel jemu ukradla jeho modly (idola). Mají tedy i slovesa v hr- delnice ukončená supina, ale ta se zřídka objevují, poněvadž jest těch sloves málo. — Pozn. 5. Supina šetří Korutané (Kopitar Glagolitica. Cloz. p. 66.) a Chorvaté (D. Inslit. p. 645.); Poláci, Srbové a Rusové již ho nemají. Cf. Mkl. W. (z r. 1876.) 157., 188., 225., 446., 488., 519. V češtině sup. v 16. stol. větším dílem zaniklo (Mkl. S. 874.) a nyní aspoň v obecné mluvě rozdíl mezi supinem a infinitivem mizí; kratší forma infinitivu (v -t u většiny Čechů, v -ť u Mo- ravanů: modlit, modliť místo modliti), jako u Rusův a u Poláků platí tak za infinitiv jako za supinum; ale spisovatelé a ti, kteří správně mluví, rozdílu stanoveného šetří. Schl. v Mus. 1849. III. 154. Kos. v Mtc, 1879. 186. praví: Se ztrátou supina ztrácíme i kus syntaxe. Že by ztráta tato malicherna byla, nikým nedáme si namluviti. — Pozn. 6. Snad by někdo za to měl, že forma supina (-t, -ťb) nic jiného není nežli skrácený in- finitiv. Myslíme, že tomu není tak a že slo- vanské s. jest pravé, vlastní s. jiného pů- vodu nešli infinitiv na -ti. Naše důvody jsou v krátkosti tyto. Prvotní samohláska i nikdy se neměnila v starocírkevním nářečí (nejstarších a nejlepších rukopisů, jak se rozumí) ve ?, kdežto ? vždy ze tvrdé sa- mohlásky počátek bralo. Vždyť jsou d a t souhlásky, k nimž i velmi pevně lne; teprv v nových nářečích po těchto souhláskách prvotní i semo tamo docela se ztratilo. V nej- starších památkách církevního jazyka tam, kde samohláska i vypadla, všude jest b. Ne- pochybné výjimky tohoto pravidla posud neznáme; slovanské ? jest zástupcem a, o, e, u příbuzných jazyků; b jest zástupcem samohlásky i. Ale přece onde a onde b se píše místo tvrdé samohlásky příbuzných jazyků, protože slovanský jazyk miluje sa- mohlásku i a často tato hláska se v něm vyskytuje, kde jiné jazyky jinou mají; avšak ? nikdy, pokud víme, není na místě i nebo j ostatních indoeuropských jazykův. Téměř všude jest ? zástupcem prvotního i na př. ve 3. os. sg. a pl. u sloves -t? m. -ti (jest?, snskr. asti, řec. ióxi, lit. esti), v instrm. jedn. jmen: -m? m. -mi; ogn?, lit. ugni-s, skrt. agni-s, lat. igni-s atd. Ale ? jest místo tvr- dých samohlásek a (o, e), u a bývá v kon- cích podstatných a přídavných jmen, kde snskr. jazyk má a, řecký o, lat. u (v nomi- nativu -as, -os, -us): svekr?, snskr. svagura. řec. éxvyó? atd. Prvotní forma supin sadit?, vidět? atd. nemůže tedy býti: saditi, viděti, ale mnohem spíše saditu, vidětu. A hle! tato supina, která jsme pouhou theorií našli, srovnávají se docela s formami příbuzných jazykův. Litevský jazyk, mezi všemi ještě živými indoeuropskými jazyky nejstarší, co se týče grammatických forem, a blíženec slovanského, má právě ty formy, kterých jsme se dovtípili; neboť litevský infinitiv se končí právě jako slovanský v -ti a su- pinum (ježto má stejný význam jako latinské a slovanské s.) na -tu ku př. j?szkótr iskati, quaerere, ale jészkótu, iskat?, quaesitum; gátawas esmi táw služyti (hotov jsem tobě sloužiti) jest infinitiv; ale: eimi girdétu misze (jdu slyšet mše), ateis súditu gywů ir numirrusú (přijde soudit živých i mrtvých). Tyto tvary litevskoslov. v -tu, -ťb se srov- návají s latin, a sanskritskými v -tu. Toto -tu jest vlastně koncovka jmen odtažných a skloňuje se v latinském a sanskrit. ja- zyku: specta-tum, specta-tu; snskr. sthá-tum, sthi tvá. V litevském a slov. jazyku -tu, -ťb se neskloňuje, ale co do významu jest ak- kusativ, neboť vazba žádá pojmu akkusativu a ono latinskosanskritské -tum, jehož, jako našeho -tu, -ťb, po slovesech pohybování se užívá, jest pravý akkusativ; sr. skr.: agamat pâ-tum, lat. ibat pota-tum, lit. éjo gértu, slov. š?l? pit?, čes. šel pit. Koncovka infinitivu litevskoslovanská -ti také v jiných indoeurop. jazycích jako koncovka odtaž- ných slov se brává a (jakož i-tu) se sklo- ňuje. V jiných jazycích -ti se nachází jenom u jmen, ve slovan. jazyku naopak u jmen zřídka se vyskytuje: pamet? (pameť, -ť m.: star. -ti) od koř. m?n, skr. man. Po san- skritsku, jako v litevském a slov. jazyku, tato koncovka jest -ti: ma-ti mínění, m. man-ti od koř. man. Z řečtiny sem náleží -n-q (-? je znamení nominativu) či -ov?, neboť t před t, v obyč. nářečí se rozplývá v 6: qxx-ti-q či qá-di-q, KQÜ^iq, /LiifirjÓu; atd. Jako koncovka infinitivu jest toto -ti bez znamení pádův (bez skloňování) a obyčejně, jak známo, za akkusativ nebo nominativ platí. Slovanský infinitiv -ti a slovanské supinum -ťb (t. ). -tu) nemají tedy stejného kořene a každá z těchto koncovek se rovná jiné koncovce příbuzných jazykův. Není tedy -t? skrácený infinitiv, ale spíše pravé supi- num, rovně jako s. litevského, latinského a sanskritského jazyka, s nimiž, jakož i s ji- nými jazyky k indoevrop. plemenu patřícími slovanský tím příbuznějším se ukazuje, čím důkladněji s nimi jej srovnáváme. Schl. v Mus. 1849. III. 154. — 157. — Poznam. 7. Lat. supinum ukončené v -um odpovídá če- skému supinu. Lat. supinum v -u překládá se na jazyk český obyčejně infinitivem a kromě toho i jinak: difficile est dictu, quan- topere conciliet animas comitas sermonis. Nesnadno jest říci, jak velice vlídnosť řeči srdce lidská si získá. Nebo: Nesnadno ře- kneš, bys říci mohl, se řekne. Hoc facile est inventu. To snadno jest nalézti, to snadno nalezneš, bys nalezl, nalezení toho jest snadné. Kos. Cf. Těžeks mi nésti, mój pane. Bohu jest snadno to učiniti. Ta voda jest dobrá píti ráno i večer. Jir. Ml. 87. Oheň dobr jest se zhřieti. Pass. 132. V tom sklepě jest voda dobrá píti. Pref. 317. Mandragora jest ovoce krásné hlédati, ale jísti není chutné. Št. Kn. š. 127. Dobrým milá by byla pravda slyšeti i od oslice. Št. Kn. š. 2. Břímě Páně jest přelehké nésti. Bart. 176. Zdáše se jí nésti těžek. Výb. I. 898. Což je ta cesta tvrda orať. Er. P. 183. Ty, věci jsou po- třebny křesťanu rozuměti. Št. N. 33. (Brt. v Listech filolog. 1875. 204.). — Pozh. 8. O chybném užívání supina m. infinitivu vz Infinitiv.

320636   Supinum Svazek: 7 Strana: 0808
Supinum Cf. D. Lhrg. 133 (má tam s za zastaralý tvar), 294. 8., 316 §. 91. S. tvoří se správně od kmene infinitivného, má-li tento krátkou kmenovou samohlásku (a to bývá z pravidla u infinitivních kmenů jednoslabičných), jest i s. krátké. Kde na- proti tomu má již kmen infinitivní dlouhou samohlásku kmenovou, tu podržuje ji i s.: soudit, hlásat. Bž. Cf. Gb Ml. I. 139.. Km. 1881 211. Jelikož v infinit. dvojslabičném slabika kmenová z pravidla se dlouží, v pří- slušném pak (Jednoslabičném) supinu dlou- žení toho není, tedy nes ti = nésti a sup. nes-t (B) = nest. Supin víceslabičných rozdíl tento se netýká. Výklad. že by se sup. tvořilo z inft. krácením slabiky atd. a že by k inft. súditi bylo sup. sudit atd., je nesprávný. Staří tvořili sup. z pravidla jen ze sloves imperfektivních, nedokonavých. Vz Gb. v List fil. 1888.100., Gb. Ml. II. 169., I. §. 177. 4.. II. §. 433. 7 (str. 156.), §. 390. 16 . 447. 2. Sup. téměř vymizelo, jsou ho jen řídké zbytky. Brs. 2. vd. 240. S. za- hynulo i tvarem, neboř zplynulo (celkem) s infinitivem, i mocí syntaktickou, čes. sup. jest archaismus. Vm. v Km. 1885. 438. Ale mnozí spisovatelé je zase zavádějí. Vz ko- nec článku. Dle výpovědi řed. Tom. Bílka liší v Rovensku u Jičína lid infinit. od su- pina, inft. končí se tam vždy na -ti, s. po slovesech pohybu na -t. — Jdi už kyst. Val. Vck. Bit. Šf. III. 525. Přišel navštívit; Vyslal Lohraspa pokořit Turanů. Šf. Strž. II. 391., I. 389. Vvpraví se tam nasbírat těch sklibků. Brt. Dt. 248. Poďme plet do pola. Sš. P. 792. Jel ohledávat těch vín. NB. Tč. 64. Šel spat. Č. Kn. š. 804., NB. Tč 148. Kam jste se ubrali spočívat?; Při- chází utěšit ducha. Pal. Rdh. I. 438., 441. Umět, slušat, Gb., patt (od píti, pnouti), kryt, byt. List. filol. 1883.132., 446., 1886. 306 Pec (inft. péci); Vyjda secz sěna. List. fil. 1883. 124 Nechodiec na posteli lecz (léci = ležeti). Trist. 260. Téj kráse (Jitčině) divit se jezdiechu. Dal. H. 42. (Dievky) jědú bránit svého dvoru. Dal. C. 11. Vy- něde Pilat krátit chvíle. Jid. 63. (List. fil. 1886. 286.). Takéž súdit přijde; Šel hledat oné (ovce). Zrcd. 11. a., 12. a. Prve pisat do Betlema přijde. Výb. I. 398. Přišel k němu jeho navščievať. Ev. olom. 66. (Bosáci) jsú jako kocúr, který ač miluje ryby, ale do řeky ryb lovit nevskakuje. Krnd. r. 1496. Sv. Petr odjide se modlit, Ib. 271. Když sem vidět tvorce mého přišla, lb. 425. Od šesti let k nim chodil jich upo- mínať. Půh.II. 76. A šel škodit křesťanóm; A jide sě bohóm klanět svým. Marg. v. 76., 150. Již vstáváte ráno túlat sě a pit až do večera; Na horu modlit se chodil; Vejdu k němu večeřať. Alb. 29. b. Brat, kryt, dat, pit. List. fil. 1884. 97., 1883. 446., 449., 451. Poďte žrat, všeliké zvěři lesové. Pror. Isa. 56. 9. Žena byla prat ušla. Aesop. Naši kroci chvátajú víceziť nad Vlaslavem. Anth. I. 18. Jdu ryb lovit. Ev. víd. 42., olom. 267. Odtud jda ječmene kupovat koňóm. Výb. II. 1033. Přišel súdit země. Ž kl. 95. 13. V ty časy Nero své lovce lovit zvěři poslal; Jdi kázat slova božieho; Tu jsa svú bratří kázat rozeslal. Pass. mus. 374., 407., 408. Jdeme modlit se jemu. Pass. Poslal jsem vyžat; Přijide Maria vidět hrobu. Č. Evang. Rozb. 709. Žat chodila; Šel pisat. Cis. mus. Rozb. 188. Jdou žat. Cis. z r. 1614. I položi je spat. Výb. I. 822. Kázal jim spat jíti. GR. Aby spat šel. Pass. mus. 415. Když jí kázachu spat jíti. Otc. 455. a. Král spat ide. Dal. C. 98. Jeden byl s žalobníkem ohledávat těch vin. NB. Tč. 64. Takové dítě chodilo by mořit stromů. Mus. 1891. 273. Aby smrtedlní hříšníci šli ukazovat svých hřiechóv; Nepřišel sem vo- lat spravedlivých, ale abych volal hřiešné ku pokání. Hus II. 342., 413. Jíti ležat; Vyšel mordovat mudrců babylonských; Jdi krkavců past; Umění jde žebrat chleba. V. Aby se vyplavili JMť. vítat. Arch. VII. 8. (Infint. končívá se tam v -ti). (Zuzana) cho- dila do sadu procházet se. Št. N. 61. Sji- dechu sě hodovat. Št. Kn. š. 92. Přijde súdit živých i mrtvých; Puojdu vám chy- stat přiebytka. Sv. ruk. 133., 374., 377., 77. Šel navštěvovat sestry. Žvt. otc. 57. a. Jide v žalosti na pole hledat pastuch. Sv. Mař. 187. Tělo, jehož mazat přišla. Hr. rk. 41. a. (Abraham) sám přišel ku pohřebí plakat jie. Tkadl. II. 22. Ona k rovu jde plakat. Krist. 73. b. Příde Ježíš súdit. N. Rada 2050. Jdúce slúžit bohóm. Ol. Deut. 17. 3. Jda radit se. Ol. 1. Reg. 99. Vyšedše lúpit. Ib. 13. 17. Aby šli odtud kázat a mluvit; Šli kupovat. ŽKr. Chodieše na všaký den modlit se modle; Zdali ste vy mne tázat přišli; Povedú jej nohy jeho daleko putovat. Bibl. Přišel rušit starého práva. ŽKr. Boh zove dělat, pracovat do své vinnice; Kázal jim dělat do své vin- nice. Št. Ř. 106. Šel daru dávat. Cis. Mus. Rozb. 187. Šla Hospodina hledat. Alb. 34. Mládec vyšel za město ptat. Št. N. 42. Jdu k otci miesta vám připravit; Opět druhé jide se modlit. Drk. Mus. 1888. 332., 333. Řečník vystoupil opovědět příchozích; Chu- dobná nevěsta chodívá plet na novosedlí; Ženich jde zvat; Jdou si ptat mládenců. Brt. Sv. 8., 16., 75. — Inft. místo supina. Cf. Gb. Ml. II. 166. 4. Král šel spáti. Výb. I. Sezval nebe i zemiu seznati liud svój. Ž. kl. 49. 4. Nevrátie sě přikryti zemiu. Ib. 103. 9. Vyjde uvésti dělníky. Ev. Seit. Mat. 20. 1. Přišla viděti hrob. Ev. víd. Mat. 28. 1. Poslal je uzdraviti nemocné. Ib. Luk. 9. 2 Přišel rušiti zákon. B. mik. Mat. 5. 17. (Jir. Mor. 80.). — Cf. Osv. 1886. 796., Prk. v Kroku (novém) IV. 108. (kde mimo jiné praví, že s. posud nevyhynulo), D. Lehrgebäude der böhm. Sprache 316., List. fil. 1884. 280., 1886. 295., 1888. 100. (i s pří- klady), Jiti (dod.). S. u býti. Vz Býti (dod., konec), Brt. S. 3. vyd. 117. S. v jiných slovan. jazycích. Vz Mkl. Gr. IV. 489., 874.-876.

320637   Supinum Svazek: 7 Strana: 1387
Supinum. Kéž jim volno vylétnout těšit oněch. Hdk. Hoř. 103. Vstoupají sem děsit živých. Krs. 129. Vyjeli dobývat města (jinde inft. v-ti). 1433. Let. 87. Nechodie na vinnici dělat. Chč. m. s. III. 78.

320638   Supinum Svazek: 8 Strana: 0391
Supinum. Užívání ho doporučuje D. Vz Dob. Dur. 409. Jdeme rozličného korenie ryt na rány. Kuk. z XV. věku. Zbrt. Pov. 61. Přijdou lidé novin vyzvídat. Kub. Rol. 131. Rozsévač vyšel jest rozsévat sémě (semene) pravého. 1438. List. fil. 1895. 144. (141.). Jdú ryb lovit; Poslal panoše své volat pozvaných na svatbu. Mně. Ev. vid. 80. Joh. 21. 3. a 106. Mat. 22. 3. Cf. Gb. Ruk. 556. Pojdu lízat kamene tohoto. GR. Nov. 119. 10. S. léc, střiec. List. til. 1895. 476. Přišli sú obrezovat dítěte. Bibl. XV. stol. List. fil. 1896. 90. S. v Rkk. Vz List. fil. 1896. 350.

320639   Supinum Svazek: 8 Strana: 0577
Supinum. Dluhu upomínať jda. Tov. kn. 43. V inft. má -ti. Jdi s tiem lecz (cf. Léci). 1440. Mus. fii. 1896. 449. Když byl poslán podrobit křesťanů. Hudc. 19.

320640   Supinum Svazek: 9 Strana: 0317
Supinum. O tvarech. Vz Gb. H. ml III. 2. 79. nn. S. zanikalo již v době staré. Ib. 79. Příklady vz ib. III. 2. 161., 178., 241., 470.; několik příkladů pohromadě vz ib. III. 2. 123., 143., 306., 322., 332., 349., 376., 403., S. kryt, ib. III. 2. 203., pit od píti, 210., umět, 263., spat, 326, přát, 395., vát, 392. Chasa chodí se myt na potok. Spěchal umyt se i okoupat. Brt. v Hlídce 1899. 161. Chvá- tali pokořit se mu (inft. má v -ti). Chodil navštěvovat nemocných. Pal. Děj. III. 1. 405., IV. 1. 246. Do hrobů odešli spat. Kuč. 55. Přijide Maria vidět hrobu. Ev. zimn. Rozb. 709. Jíti ležat. V. I přijde žena ze Samarie vážit vody. Joh. 4. 5. (List. fil. 1897. 357. ). Přišel rušit starého práva. Pojal od menšieho úřada jej s ním pohnat. Vésti devět svědkóv ukázat. Kn. rožm. čl. 59., 131. A tak poslal sbírat sluh, mistrov a vévod. Z konce 14. stol. List. fil. 1901. 111. Šla prat. Ezop. 293. Vyšel rozsývat semene svého. Luk. VIII. K. Jde potírat Čechů. Jrsk. Den. 145. Aby přišel děl dělat. 1510. Arch. XVIII. 506. Nepřišel jsem pozvat pravedlivých, ale hřéšných. Rozb. III. 732.

320641   Supinum Svazek: 9 Strana: 0462
Supinum. Jedou hubit milých krajů. Jrsk. XII. 13b.

320642   Supinum Svazek: 10 Strana: 0407
Supinum. Přišel do stanů vyplatit dcery své. Msn. II. 1. Rozeslal průvodce sehnat peněz. Pospíšil do Říma ujat se dědictví. Kubl. 21., 69. Běžel hostů přivítat. Šla po- těšit matinky; Čeleď nevyšla hostů uvítat; Přišli uložit tam kostí svých; Odešla zvě- stovat věčného míru. Tbz. V. 1. 164., V. 1. 81., V. 2. 161., XIII. 242., 348. Už nebude chodit sbírat bukvic; Už vyšel ven střežit (jinde mívá střežiti atd. ). Jrsk. IX. 99., XIV. 286. Rozešli se vyzvat žen a dívek. Jrsk. Pov. 63. Aby lidé chodili pro vodu a prat šaty. 1749. Mtc. 1905. 387. Bůh po- sílá syna soudit vinníků. Jg. v Ráj. 308. Jdu připravovat sám místa; Šel dřev sbierat. Gest. U. 271., 306. Přijide žena črpat vody; Odtud příde súdit živé i mrtvé Ev. olom. 232., 342a. (Jir. ). Jdu ryb lovit; Příde obřezovat. Ev. olom. XXX., XXXI. (Sup. jest v Ev. olom. časté, ale již tam také zaniká a nahrazuje se infinitivem. Jir. ). Přijíti má súdit živé i mrtvé. Šf. (Ve starší řeči je z pravidla gt. Brt. ). — Sr. Ott. XXIV. 387.

320643   Supiti Svazek: 3 Strana: 0765
Supiti, il, en, ení = pošmouřiti, zate- mniti, finster machen, trüben. L. — se = tmíti se, sich verfinstern; mračiti se, ška- rediti se, finster sehen. Jg. Nebe se supí. L. Nesup se. Us. — se na koho. Ráj.

320644   Supiti se nač Svazek: 10 Strana: 0666
Supiti se nač. Zrak všech se naň supil. Slád. Rich. II. 114.

320645   Supka Svazek: 7 Strana: 0809
Supka, y, m. = kdo supá, funí. U Ne- poměřic. Rč.

320646   Suplat Svazek: 3 Strana: 0765
Suplat, u, m. = prsť, z níž zlato dobý- vají. Slov. Am.

320647   Supleť Svazek: 3 Strana: 0765
Supleť. V s-ti choditi. Zastr. Ždk.

320648   Supleť Svazek: 7 Strana: 0809
Supleť, roucho.

320649   Súplněný Svazek: 7 Strana: 0809
Súplněný, completus. S. podstata. V.V. 106.

320650   Súplniti Svazek: 7 Strana: 0809
Súplniti, complere. W. 101.

320651   Supné Svazek: 3 Strana: 0765
Supné, ého, n. Příjem s-ho. Wahrschein- lich die Abgabe von der Graupenstampfe. Gl. 326. Vz Supný.

320652   Supný Svazek: 3 Strana: 0765
Supný = posupný. Supný zrak. — S. = stupný? Cf. Stupa. Z každého kola mouč- ného též supného. Sněm. p. kn. 1607. f. 253. Vz Supné.

320653   Súpor Svazek: 3 Strana: 0765
Súpor, a, m., euchitas, kdo myslí, že prosby ku spasení dostačují, zastr. Rozk.

320654   Súpora Svazek: 7 Strana: 0809
Súpora, y, m. = súporný, tvrdohlavý, Mor. Brt. D.

320655   Súporný Svazek: 3 Strana: 0765
Súporný = nesnášelivý, unverträglich. Na Mor. Brt.

320656   Súporný Svazek: 8 Strana: 0392
Súporný, vz Súpurlivý (3. doď.).

320657   Supot Svazek: 7 Strana: 0809
Supot, u, m , das Schnauben. S. koňský. Lpř., Čch. Sl. 17.

320658   Supovati Svazek: 10 Strana: 0407
Supovati = spáti. V zloděj. mluvě.

320659   Supovitý Svazek: 3 Strana: 0765
Supovitý pták, geierartig.

320660   Supovsky Svazek: 10 Strana: 0666
Supovsky = husy. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 48.

320661   Supový Svazek: 3 Strana: 0765
Supový = supí, Geiers-. Oko supové (oculus vulturis). BO.

320662   Supový Svazek: 9 Strana: 0317
Supový. S. peří, srdce, jazyk. Maš. ruk. 213b, 214a.

320663   Supplement Svazek: 3 Strana: 0765
Supplement, u, m., z lat., dodavek, do- datek, doplněk k literarnímu dílu, der Zu- satz, Nachtrag, die Ergänzung, das S. Rk., S. N.

320664   Supplent Svazek: 3 Strana: 0765
Supplent, a, m., z lat., náměstek, ná- hradník, zvl. náměstek řádného professora, prozatímní učitel na středních školách, der Supplent. Rk., S. N.

320665   Supplika, y, supplikace Svazek: 3 Strana: 0765
Supplika, y, supplikace, e, f., z lat., prosba, prosebný spis, die Bittschrift, das Bittschreiben, die Supplik. V., Žer. Záp. II. 190.

320666   Supplikačka Svazek: 8 Strana: 0392
Supplikačka = prosba. Vakacia som trá- vieval po s-kách. Phľd. XII. 289., Phľd. 1895. 85.

320667   Supplikant Svazek: 3 Strana: 0765
Supplikant, a, m. = prosící, prositel, ža- datel, der Bittsteller, Ansucher, Supplikant.

320668   Supplikant Svazek: 8 Strana: 0392
Supplikant. 8-ti vypovídají se z Prosenic přes Nadějkov do Obdrže. NZ. III. 230.

320669   Supplikantka Svazek: 3 Strana: 0765
Supplikantka, y, f., die Bittstellerin. Supplikovati = prositi, žádati, eine Bitt- schrift einreichen, bitten, suppliciren.

320670   Supplovačka Svazek: 10 Strana: 0666
Supplovačka, y, f. = supplování. Máj IV. 280.

320671   Supplovati Svazek: 3 Strana: 0765
Supplovati, z lat,, zastupovati někoho, ersetzen, suppliren. Vz Supplent.

320672   Supplující Svazek: 7 Strana: 0809
Supplující učitel, vz Supplent.

320673   Supponovati Svazek: 3 Strana: 0765
Supponovati, z lat., podmiňovati, před- kládati, annehmen, voraussetzen, supponiren.

320674   Support Svazek: 10 Strana: 0407
Support, u, m. = sáňky u soustruhu, v něž se zapínají nože. KP. VII. 667.

320675   Supportový Svazek: 10 Strana: 0407
Supportový nůž. KP. VIL 668.

320676   Supposice Svazek: 3 Strana: 0765
Supposice, e, f. = podmínka, die An- nahme, Voraussetzung, Supposition.

320677   Supranaturalism-us Svazek: 10 Strana: 0407
Supranaturalism-us, u, m. Věst. X. 179.

320678   Supraport Svazek: 10 Strana: 0407
Supraport, n, m., z lat. = svršek dveří. Nár. list. 1903. č. 305. 13.

320679   Suprarationalism-us Svazek: 10 Strana: 0407
Suprarationalism-us, u, m. Věst. X. 179.

320680   Súprasí Svazek: 9 Strana: 0317
Súprasí, vz Souprasí. Ezop. 114.

320681   Supremat Svazek: 3 Strana: 0765
Supremat (supremát), u, m., Suprematie, e, f. = vrchní dohlídka k něčemu, zvl. primat papežů = vrchní moc jejich nade všemi ostat- ními biskupy, die Oberaufsicht, der Supre- mat. S. N.

320682   Supruh Svazek: 7 Strana: 1387
Supruh, u, m., addipa, zastr. Pršp. 95. 17.

320683   Supúch Svazek: 10 Strana: 0407
Supúch, vz Sopouch.

320684   Supurlivě Svazek: 7 Strana: 0809
Supurlivě = urputně. Val. Slavč. 53.

320685   Supurlivo Svazek: 10 Strana: 0407
Supurlivo = supurlivě, vzpurně, urputně. Pravil s. Val. Čes. 1. X. 467. Sr. VIL 809. a Supurlivý v I. Přisp 392.

320686   Súpurlivý Svazek: 8 Strana: 0392
Súpurlivý = urputný, súporný. Brt. D. II. 391.

320687   Súr Svazek: 7 Strana: 0809
Súr, u, m., vz násl. Vehnal ho do súrov; Trčí v súroch. Slov. Cf. násl.

320688   Sura Svazek: 3 Strana: 0765
Sura, y, f., kapitola koranu. S. N.

320689   Súra Svazek: 3 Strana: 0765
Súra, y, f., na Slov. = pospěch, die Eile. Plk.

320690   Súra Svazek: 7 Strana: 0809
Súra = tíseň. Je v sure. Slov. Štr. Nrč. 81. Cf. Súrati.

320691   Súra Svazek: 8 Strana: 0392
Súra. Prišiel mi v súre na um asi osem- ročný hriech. Phľd. XII. 199. (XIII. 333.).

320692   Súrati Svazek: 7 Strana: 0809
Súrati. Jak mu hodně s-lo (nahánělo, jak byl v úzkých). Mor. a slov. Šd., Škd. Cf. Súra (dod.) Súriti, Sácati.

320693   Suraziti Svazek: 7 Strana: 0809
Suraziti, surážeti, abschlagen.

320694   Surážený Svazek: 7 Strana: 0809
Surážený; -en, a, o, nach und nach ab- geschlagen.

320695   SurBič Svazek: 8 Strana: 0392
SurBič, míst. jm. v Nitransku. Phľd. XII. 74., 553.

320696   Surček, šurček Svazek: 3 Strana: 0765
Surček, šurček, rčka, m. = cvrček. Slov. Šd.

320697   Surdické Svazek: 3 Strana: 0765
Surdické číslo, dvojrodé, skládá se z části racionalní a z části irracionalní = číslo nepo- chopitelné, nevyslovitelné. Vz Stč. Alg. 50.

320698   Surdík Svazek: 3 Strana: 0765
Surdík, u, m. = malý, neúhledný pokojík, komůrka, ein kleines, unansehnliches Zimmer. Na Mor. Brt., Šd., Bkř., Mřk., Hý.

320699   Surdík Svazek: 8 Strana: 0392
Surdík, výklenek nad pecí dvířkami za- vřený. Brt. D. II. 435. Cf. Curdík (3. dod.).

320700   Surdoň Svazek: 7 Strana: 0809
Surdoň, ě, f., kurze Unterjacke, f. Slov. Ssk.

320701   Súrek Svazek: 7 Strana: 0809
Súrek, rku, m. = mošna. Slov. Bern.

320702   Súrený Svazek: 9 Strana: 0317
Súrený. Čo komu súdené, to mu je sú- rene = nutné. Slov. Zát. Př. 214a. Vz Sú- riti (VII. 809. urgere).

320703   Surianka Svazek: 3 Strana: 0765
Surianka, y, f., suriana, rostl. Rostl. I. 231. b.

320704   Surina Svazek: 7 Strana: 1387
Surina, y, f. = náhlá práce. Gemer. Šb. D. 77.

320705   Surinam Svazek: 3 Strana: 0765
Surinam, a, m., hollandská Gujana v se- verových. části jižní Ameriky. Vz S. N.

320706   Suriť Svazek: 7 Strana: 0809
Suriť, urgere (svářiti). Slov. Šf. III. 475.

320707   Súriť Svazek: 8 Strana: 0392
Súriť = strkati. Ist nechcejúci boli súreni. Phľd. 1896. 20. Ona tiež súrila den svadby (urgebat, urvchlovala, naň doléhala). Ib. 1896. 633.

320708   Súriť Svazek: 9 Strana: 0317
Súriť. Komu čo súďeno (souzeno), aj mu je súreno Sbor. slov. IV. 49.

320709   Súriť. S Svazek: 10 Strana: 0407
Súriť. S-la ho do obliekania (nutila), Sestra súri, aby odišla od Bukovičky (na- léhala). Slov. Phld. XXIII. 527., XXII. 431.

320710   Súriti Svazek: 3 Strana: 0765
Súriti, súrati, stossen. Slov. Bern.

320711   Surka Svazek: 7 Strana: 0809
Surka, y, f. = houně, jakou Oravci nosí. Rr. Sb., Sldk. 148., Mt. S. 1. 98., Sokl. II. 399.

320712   Súrka Svazek: 9 Strana: 0317
Súrka, y, f. = bouřka, nepohoda. U Jel- šové. Sbor. slov. IV. 138.

320713   Súrka Svazek: 10 Strana: 0407
Súrka, y, f. = náhlení. Slov. Phľd. XXIV. 543.

320714   Surkot Svazek: 8 Strana: 0392
Surkot, u, m. S. mnišský = svrchní sukně. Wtr. Živ. c. II. 782.

320715   1. Surma Svazek: 3 Strana: 0765
1. Surma, y, f. = druh píšťal, die Zinke, Pfeife, Schalmei; druh hoboje s velikým otvorem a pronikavým hlasem, die Posaune. L., Mus. Cf. Mz. 79.

320716   2. Surma Svazek: 3 Strana: 0765
2. Surma, y, f., siřník antimonový, skle- nec, skleník, das Spiessglas, der Spiessglanz. Pr. Chym., Šp. — 3. S., y, m., osob. jm. Mor. Šd.

320717   1. Surma Svazek: 7 Strana: 0809
1. Surma, Posaune, Mkl. Etym. 329. a., Sb. vel. III. 113. -- S. = poplach, křik, pláč. Očividně pocházejí ty křiky a surmy při pohřebích z púhého pokrytství. Zbr. Múd. živ. II. 128. — S. = plískanice. Taká bola surma. Uh. Brt. D. 270.

320718   2. Surma Svazek: 7 Strana: 0809
2. Surma. Ott. II. 461.

320719   Surma Svazek: 8 Strana: 0392
Surma = křik. Poplach a s. pomohly jim na nohy. Phľd. 1895. 130.

320720   Surmičitan Svazek: 3 Strana: 0765
Surmičitan, u, m. = sůl ze surmy, anti- monialsaures Salz. S. drasličitý, vodičnatý. Pr. Chym. 231., 233.

320721   Surmičitý Svazek: 3 Strana: 0765
Surmičitý =surmu obsahující, Antimon-. S. kyselina, dusičnan, síran, soličník. Prs. Chym. 230.—233.

320722   Surmičnan Svazek: 3 Strana: 0765
Surmičnan, u, m.,antimonis. Presl. Chym. 230.

320723   Surmičnatan Svazek: 3 Strana: 0765
Surmičnatan, u, m., antimonis. Presl. Chym. I. 230.

320724   Surmičnatý Svazek: 3 Strana: 0765
Surmičnatý, Antimon-. S. kyselina, ky- sličník. Pr. Chym. 229., 230.

320725   Surmičník Svazek: 3 Strana: 0765
Surmičník, u, m., das Antimonin. Miner. 228.

320726   Surmičný Svazek: 3 Strana: 0765
Surmičný = ze surmíku, Antimon-. S. soli (bílé, červené, dávivé), kysličník, sírno- vodičnatan, solnovodičnatan, sířičník. Pr. Chym. 229.- 234.

320727   Surmík Svazek: 3 Strana: 0765
Surmík, u, m., antimonium. S. v obchodu se sirou sloučený se zná pod jménem surmy n. sklenníku. Jg.

320728   Surmík Svazek: 7 Strana: 0809
Surmík, Spiessglauz, m. Ott. II. 461.

320729   Surmikový Svazek: 3 Strana: 0765
Surmikový = od surmíku, Antimon-. S. popel, sklo. máslo, jatra, květ, kyselina. Presl. Chym. 230.— 232

320730   Surmista Svazek: 8 Strana: 0392
Surmista, y, m., pl. -sté = kdo hraje na surmu. Mus. 1894. 211.

320731   Surmita Svazek: 3 Strana: 0765
Surmita, y, f., die Schäferposaune. Slov. Pulk.

320732   Surmiti Svazek: 7 Strana: 0809
Surmiti, vz Surmovati. Slov. Nikdy tak nesurmila trúba cez naše dúbravy. Sldk. 124. S. = křičeti. Uh. Brt.

320733   Surmitovati Svazek: 3 Strana: 0766
Surmitovati — na nurmitu troubiti, die Schäferposaune blasen. Slov. Plk.

320734   Surmot Svazek: 7 Strana: 0809
Surmot, u, m. = hřmot, křik. Vz Surma (dod.). Uh. Brt. D. 270.

320735   Surmovač, e Svazek: 3 Strana: 0766
Surmovač, e, m.. der Posaunenbläser. Slov. Bern.

320736   Surmovati Svazek: 3 Strana: 0766
Surmovati, surmovávati = na surmu pískati, hráti, Zinke blasen, posaunen. — S. — silně plakati, bečeti, heulen, plärren. Slov. Rybay.

320737   Surmovka Svazek: 3 Strana: 0766
Surmovka, y, f. S. čeřitá, buccinum un- datum, měkkýš. Vz Frč. 238.

320738   Súrnach Svazek: 7 Strana: 0809
Súrnach, sournach, u, m., calenum, zastr. Rozk.

320739   Súrne Svazek: 8 Strana: 0392
Súrne = naléhavě, pilně. Raz bolo mu s. potrebno videť sa s oddanicou. Phľd. 1896. 633.

320740   Súrný Svazek: 7 Strana: 0809
Súrný = naléhavý, dringend nothwen- dig. Slov. S. potřeba. Let. Mt. sl. IX. 2. 26., III. 16.

320741   Surný Svazek: 8 Strana: 0392
Surný = naléhavý, pilný. S. práce. Phľd. 1893. 152., 645., 1894. 93., 550., 1895. 196.

320742   Suro Svazek: 3 Strana: 0766
Suro = příkro. Dosti mi s. bylo na to se dívati. Ler.

320743   Súročitelný Svazek: 7 Strana: 0810
Súročitelný, verzinsbar. Us.

320744   Surok Svazek: 3 Strana: 0766
Surok, u, m., cirok, sorghum. Sorg, rostl. Slb. 17G., Tč.

320745   Suroň Svazek: 10 Strana: 0666
Suroň, a, m. = surovec. Brt. Sl.

320746   Surovárna Svazek: 9 Strana: 0317
Surovárna, y, f· = místnosť, kde se vy- rábí surový cukr. Nár. list. 1897. č. 263.

320747   Surovarník Svazek: 9 Strana: 0317
Surovarník, a, m. = vyrabitel surového cukru. Us.

320748   Surovatosť Svazek: 3 Strana: 0766
Surovatosť, i, f., vz Syrovatosť.

320749   Surovatý Svazek: 3 Strana: 0766
Surovatý, vz Syrovatý.

320750   Surovčák Svazek: 3 Strana: 0766
Surovčák, a, m., osada u Vsetína. PL.

320751   Surově Svazek: 3 Strana: 0766
Surově, vz Syrově.

320752   Surovec Svazek: 3 Strana: 0766
Surovec, vce, m., ein roher Mensch. — S., osob. jm. Tk. VI. 255.

320753   Surověti Svazek: 3 Strana: 0766
Surověti, vz Syrověti.

320754   Surovica Svazek: 3 Strana: 0766
Surovica, e, f., širica = halena, svrchní šat. Slov. Dbš. 9.

320755   Surovík Svazek: 3 Strana: 0766
Surovík, a, m., osob. jm. Mor. Šd.

320756   Surovina Svazek: 3 Strana: 0766
Surovina, y, f. = surové železo, das Roh- eisen. S. bílá, míchaná, šerá. Č. S. vůbec každá surová látka, surová plodina, das Rohprodukt, der Rohstoff, die Rohwaare, das Rohmaterial. Šp., Šd. Dodavatel, cena, sklad s-vin; jednota k opatrování surovin, der Rohstoffverein; obchod, obchodník se s-nami; s. k moření, das Beizmaterial; trh na s-ny. Šp. — S., die Nasskälte (in ge- schlossenen Räumen). U Olom. Sd.

320757   Surovinář Svazek: 10 Strana: 0407
Surovinář, e, m. = obchodník se surovi- nami. Nár. list. 1903. Č. 250. 21.

320758   Surovinářskorafinérský Svazek: 10 Strana: 0407
Surovinářskorafinérský. S. smlouva. Nár. list. 1903. č. 174. 4.

320759   Surovinářský Svazek: 10 Strana: 0407
Surovinářský kartel cukerní. Nár. list. 1903. č. 312. 2.

320760   Surovinka Svazek: 3 Strana: 0766
Surovinka, y, f. = mladý les. Slov.

320761   Surovinný Svazek: 10 Strana: 0407
Surovinný. S. trh, cenna. Nár. list. 1904. č. 17. 17.

320762   Suroviny Svazek: 7 Strana: 0810
Suroviny mydlářství. Vz KP. VI. 7. nn.

320763   Surovitka Svazek: 8 Strana: 0392
Surovitka (val.), y, f., syrůvka, serůvka, suruovka (Březová), syropka (Dačice), aga- ricus lactifluus, houba. Brt. D. II. 511.

320764   Surovjan Svazek: 7 Strana: 0810
Surovjan, u, m. = trávnice, Grastuch, n. Val. Vck.

320765   Surovka Svazek: 7 Strana: 0810
Surovka, y, f. = syrovirika, houba. Slov. ZObz. XXIII. 146.

320766   Surovosť Svazek: 3 Strana: 0766
Surovosť, i, f., vz Syrovost', Střídání.

320767   Surovstvo Svazek: 7 Strana: 0810
Surovstvo, a, n. = surovosť. Phľd. III. 2. 175.

320768   Surový Svazek: 3 Strana: 0766
Surový, vz Syrový. Vz Střídání.

320769   Surový Svazek: 7 Strana: 0810
Surový. S. cukr, opak: raffinovaný. Us. Pdl. Vedlé suchého hoří i s-vé. Km. — S. = sychravý, nasskalt. U Olom. Sd.

320770   Surožský Svazek: 7 Strana: 0810
Surožský = azovský. Ssk.

320771   Surrogat Svazek: 3 Strana: 0766
Surrogat (surrogát), u, m. = náhradek, prostředek, jímž se má něco nahraditi, der Ersatz, das Ersatzmittel, das Surrogat, na př. cikorie jest s-tem kávy. Rk. Oběť ta byla nástava či s. Sš. Ž. 85.

320772   Surrogatní Svazek: 10 Strana: 0407
Surrogatní symbol. Nár. list. 1902.

320773   Surtaxa Svazek: 10 Strana: 0407
Surtaxa, y, f., fr. surtaxe = přirážka k daním, obzvláště ku přikladu ke clu, na ochranu zvláštních zájmů. Ott. XXIV. 392. S. = clo na cukr z jedné do druhé polo- vice Rakouska dovážený. Nár. list. 1903. c. 288. 3. a j.

320774   Suruba Svazek: 3 Strana: 0766
Suruba, y, f., ruyschia, rostl. Rstp. 207.

320775   Suruovka Svazek: 8 Strana: 0392
Suruovka, y, f., vz Surovitka (3. dod.).

320776   Surůvka Svazek: 3 Strana: 0766
Surůvka, y, ť. syrorinka. Mor. Jg.

320777   Surý Svazek: 7 Strana: 0810
Surý = surový, hrubý. U Jeníkova. Déč.

320778   Surýn Svazek: 3 Strana: 0766
Surýn, u, m. S. úhořovitý, siren lacer- tina, mlok. Frč. 310.

320779   Suryni Svazek: 10 Strana: 0407
Suryni, sirenidae, ocasatí obojživelníci. Vz Ott. XXIII. 212.

320780   Suržice Svazek: 3 Strana: 0766
Suržice, e, f. = míchanina žita se pše- nicí na poli zasetého. Mor. Šd., Mtl., Vck., Inv., Tč,, Nl.

320781   Súržice Svazek: 10 Strana: 0407
Súržice, e, f, silitercum, Rozk. R. 73., silitricum. Rozk. P. 694.

320782   Suržičný Svazek: 3 Strana: 0766
Suržičný chléb (z míchaného obilí). Vz Suržice. Mor. Tč.

320783   Suřanka Svazek: 8 Strana: 0392
Suřanka, vz Samolístek (3. dod.). Léčení jí na Val. Vz Vck. Val. I. 158.

320784   Suřanka Svazek: 9 Strana: 0317
Suřanka, y, f. = tolie bahenní, parnasia. S-kv i čert se bojí. Nár. sbor. 1901. 163.

320785   Suřanský Svazek: 3 Strana: 0765
Suřanský mlýn u Vsetína. PL.

320786   Suřany Svazek: 7 Strana: 0809
Suřany, dle Dolany = paseky na Vsacku. Vck.

320787   Sůřchový Svazek: 9 Strana: 0317
Sůřchový. S. voda, vz Ořechový.

320788   Suřice Svazek: 7 Strana: 1387
Suřice, e, f., silitricum, zastr. Pršp. 29. 94., Bhm. Fl. 290.

320789   Suřík Svazek: 3 Strana: 0765
Suřík, u, m., nerost, minium, der Mennig. Nz., Šfk. 308. O původu slova vz Mz. 316.

320790   Suřík Svazek: 9 Strana: 0317
Suřík, minium. Vz Ott. XVII. 391.

320791   Suříkárna Svazek: 3 Strana: 0765
Suříkárna, y, f., die Mennighütte, Šm.

320792   Suříkář Svazek: 3 Strana: 0765
Suříkář, e, m., der Mennigbrenner. Šm.

320793   Suříkolící Svazek: 7 Strana: 0809
Suříkolící, mit Mennigwangen. Lpř.

320794   Suříkovati Svazek: 3 Strana: 0765
Suříkovati, mit Mennig färben. Šm.

320795   Suříkovec Svazek: 7 Strana: 0809
Suříkovec, vce, m., pericrocotus, pták. Brm. II. 2. 568.

320796   Suříkový Svazek: 10 Strana: 0407
Suříkový. Us. Rgl.

320797   Suříkoželeznatý Svazek: 7 Strana: 0809
Suříkoželeznatý tmel, Eisenminiumkitt, m. Šp.

320798   Sus-a Svazek: 3 Strana: 0766
Sus-a, gt, Sus, pl., n., mě. v strperské říši. Vz S. N. — Susan, a, m, pl. -ané — Susský, suský. — Susiana, y, f.. krajina, ve které Susa ležela, Vz S. N.

320799   Susáček Svazek: 8 Strana: 0392
Susáček, čku, m., vz Súsek. Phľd. XII. 645.

320800   Susak Svazek: 3 Strana: 0766
Susak, obyč, súsek (vz Súsěk), u, m., na Slov. nádoba, ve které se obilí scho- vává, der Getreidekasten. Bern.

320801   Súsák Svazek: 3 Strana: 0766
Súsák, u, m. súsík. Na Ostrav. Tč.

320802   Susák Svazek: 10 Strana: 0407
Susák, u, m. = skříň na zboží a hospo- dářské náčiní. Sbor. slov. IX. 7.

320803   Susaník Svazek: 3 Strana: 0766
Susaník, a, m., samota u Milevska. PL.

320804   Susanna Svazek: 3 Strana: 0766
Susanna, y, f., osob. jm. S. lazebnice. Tk. III. 327.

320805   Susceptant Svazek: 7 Strana: 0810
Susceptant, a, m. = písař a protokol- lista při soudech hradních. Džl.

320806   Súsed Svazek: 3 Strana: 0766
Súsed, zastr. = soused. 1. wit. 43. 14. aj.

320807   Súsed Svazek: 7 Strana: 0810
Súsed atd., vz Soused atd.

320808   Súsed Svazek: 9 Strana: 0317
Súsed, a, m. Hra na s-da. Vz Mus. slov. III. 10. Súsek. Mokrého ledna bojíja sa súsky aj bedna. Vyzov. Mus. ol. XII. 61.

320809   Súseda Svazek: 7 Strana: 0810
Súseda, y, f. = sousedka. Mor. Brt. D.

320810   Súseda Svazek: 10 Strana: 0407
Súseda, vz Souseda.

320811   Súsedin Svazek: 7 Strana: 0810
Súsedin, a, o, der Nachbarin gehörig. Phľd. VIII. 269.

320812   Súsedkárka Svazek: 7 Strana: 0810
Súsedkárka, y, f. = která chodí ráda po súsedkách, klevetnice. Nár. nov. IV. č. 6.

320813   Súsedství Svazek: 7 Strana: 0810
Súsedství, n., vz Sousedství, List. fil. 1878. 209.

320814   Súsek Svazek: 3 Strana: 0766
Súsek, u, m. (t. j. sou-sěk) = přehrazená truhla na řezanku, mouku, obití a pod. Na Mor. a ve Slez. Pk., Vck., Klš., Šd., Mtl. Vz Susák.

320815   Sůsek Svazek: 3 Strana: 0766
Sůsek, sku, m. = malý sos, das Saug- rüsselchen. Dch.

320816   Súsek Svazek: 7 Strana: 0810
Súsek, vz Sósek (dod.). S. múčný ne- vynde. Ev. ol. 114. — S. = přístodůlek, kam se obilí skládá, Banse, f. Laš. Wrch

320817   Súsek Svazek: 7 Strana: 1387
Súsek, sku, m., badimentum, zastr. Pršp. 28. 70.

320818   Súsek Svazek: 10 Strana: 0666
Súsek, u, m. = perna ve stodole. Brt. Sl.

320819   Súsenky Svazek: 7 Strana: 1387
Súsenky, pl, f., carenda, ovoce, zastr. Pršp. 27. 47.

320820   Súsenky Svazek: 10 Strana: 0407
Súsenky v VII. 1387. oprav v: sůšenky.

320821   Suset Svazek: 8 Strana: 0392
Suset, a, m. = soused. V Gemer. Phľd. 1893. 557.

320822   Suseti Svazek: 3 Strana: 0766
Suseti, el, ení = vrzati, säuseln. V. — kde. Větřík ve větvích susí. Č.

320823   Súsík Svazek: 3 Strana: 0766
Súsík, u, m. = perna ve stodole. Na Ostrav. Tč.

320824   Súsik Svazek: 10 Strana: 0407
Súsik, vz Sušik.

320825   Susilovati Svazek: 10 Strana: 0407
Susilovati, laborare. Vy jste s-li. Pat. Zim. 32b. 2.

320826   Suský Svazek: 3 Strana: 0766
Suský, ého, m., osob. jm. Mor. Šd.

320827   Suslati Svazek: 8 Strana: 0392
Suslati = šušlati, lispeln. Kotk. 79.

320828   Suslav Svazek: 3 Strana: 0766
Suslav, a, m., místo Sudislav. Bž. 48.

320829   Suslík Svazek: 3 Strana: 0766
Suslík, u, m., na Slov. = záhrobec (za kamny). Plk.

320830   Susliti Svazek: 3 Strana: 0766
Susliti, il, en, ení = šuměti, rauschen, säuseln. Tu ty lípy přepodivně suslí. Sš. Bs. 62. (Hý.). — komu. Tu mně suslí sladce vzduch. Sš. Sm. bs. 1870. č. 1. — odkud. Tu to víří, plače, suslí jako z fujar, harf a huslí. Hdk. C. 264.

320831   Suslivý Svazek: 3 Strana: 0766
Suslivý, säuselnd. Větérek s-vým lesem vane. Sš. Hc. 14.

320832   Suslivý Svazek: 7 Strana: 0810
Suslivý. S. souhláska, Nz., zefyr. Č. Kn. š. 380.

320833   Suslové Svazek: 7 Strana: 0810
Suslové = oddíl polabských Srbů. Šl. Strž. II. 623.

320834   Súsněž Svazek: 10 Strana: 0407
Súsněž, e, f., seminivium. Hnš. dod. k Jg. Hist. II. 14.

320835   Súsněžný Svazek: 3 Strana: 0766
Súsněžný, zastr. = sousněžný.

320836   Súsok Svazek: 8 Strana: 0392
Súsok, sku, m. = perna v stodole. Slov. Kal. S. 172.

320837   Suspendovati Svazek: 3 Strana: 0766
Suspendovati, z lat., odložiti, odročiti něco, aufschieben, verzögern, suspendiren; úředníka na čas s úřadu složiti, des Amtes entsetzen. — Suspense, e, f., z lat. = od- ložení, odročení něčeho, der Aufschub, die Verzögerung, die Suspension; zastavení (práva); odsazení úředníka na čas s úřadu, einstweilige Amtsentsetzung. — Suspen- sivní, z lat, = odkládající, rušící, einst- weilen aufschiebend, hinhaltend, suspensiv. — In suspenso = nerozhodnuto, nevyřízeno, unausgemacht. Rk. In suspenso nechati, něco ve své míře zůstaviti, věc stojí ve své míře, zůstává na rozeznání, na odporech, jest ne- rozhodnuta. J. tr.

320838   Suspensori-um Svazek: 3 Strana: 0766
Suspensori-um, a, n., lat., průtržní pás, hace, die Tragbinde, das Bruchband, vz Podpínadlo.

320839   Súsredniť sa Svazek: 7 Strana: 0810
Súsredniť sa = soustřediti se. Slov. Lipa.

320840   Sústavný Svazek: 7 Strana: 0810
Sústavný, continuus. S. obvykování cno- stí, continua exercitatio. Ev. olom. 68.

320841   Sustentace Svazek: 3 Strana: 0766
Sustentace, e. f., z lat., výživa, vydržo- vání, podpora, die Unterstützung. Verpfle- gung, der Unterhalt. S. N.

320842   Sustentační Svazek: 7 Strana: 0810
Sustentační revers = úpis na vydržo- vání někoho, Sustentationsrevers, m. Pr. tr.

320843   Sústo Svazek: 3 Strana: 0766
Sústo, vz Sousto.

320844   Sústrová Svazek: 9 Strana: 0317
Sústrová, é, f. = stráň u Vel. Revúce. Sbor. slov. IV. 29.

320845   Sústruh Svazek: 3 Strana: 0766
Sústruh, vz Soustruh.

320846   Sústruhový Svazek: 9 Strana: 0317
Sústruhový. Hus. Šal. 103a. Vz Soustru- hový

320847   Sústředěný Svazek: 10 Strana: 0407
Sústředěný = soustředěný. S. vody. Pokr. 1885. č. 354.

320848   Súš Svazek: 3 Strana: 0766
Súš, e, m. = suchá země, kopno, das feste o. trockene Land. Strsl. suš?, siccitas. Mkl. B. 55. A rozumí zemi úžeji než v pře- dešlém verši totiž súš či kopno, ježto hned proti ní klade vody- a moře. Sš. Zj. 462. Vz Souš. — S. voština bez medu. Mor. Šd. - S. = suché palivo. Kat. 2906. — S., e, m., něm. Tusch, ves u Krumlova. Vz Tk. III. 104.

320849   Súš Svazek: 7 Strana: 0810
Súš = souš, sucho. Hlávka je v súši a letnička jej mokne (snopka v streche. Hádka). Slov. Mt. sl. 1. 134.

320850   Suš Svazek: 8 Strana: 0392
Suš, e, f. = sušené ovoce. Laš. Brt. D. II. 482., 477.

320851   Súš Svazek: 8 Strana: 0392
Súš = voština bez medu. Mtc. 1895. 347.

320852   Suš Svazek: 9 Strana: 0317
Suš, e, f, vrch v Blovicku. Plz. 11.

320853   Sušák Svazek: 8 Strana: 0392
Sušák. Phľd. XII. 645.

320854   Sušák, a, sušař Svazek: 7 Strana: 0810
Sušák, a, sušař, e, m., Dörrer, Trockner, m. Šd. S. čekanky. Us — S., u, m. = brambor v ohni pečený. U Kdýně. Rgl. — S., u, m. = sušírna na plátno. Val. Brt. D 270.

320855   Sušán Svazek: 3 Strana: 0766
Sušán, a, m. = suchán. Prk. Př. 27.

320856   Sušánka Svazek: 3 Strana: 0766
Sušánka, y, f., sušánky, pl. něco su- šeného, ku př. bramborv, hrušky, gedörrte Erdäpfel, Birnen. Rostl III.. 93., 124

320857   Sušany Svazek: 3 Strana: 0766
Sušany, dle Dolany. něm. Zuscha, ves u Chomutova. PL.

320858   Sušany Svazek: 8 Strana: 0392
Sušany, dědina v Gemer. Phľd. 1894. 126.

320859   Sušárenský Svazek: 10 Strana: 0407
Sušárenský kartel. Rgl.

320860   Sušárna Svazek: 3 Strana: 0766
Sušárna, vz Sušírna.

320861   Sušárna Svazek: 10 Strana: 0407
Sušárna, y, f. Zařízení s-ren. Vz Ott. XXIV. 397.

320862   Sušárník Svazek: 7 Strana: 0810
Sušárník = sušírník, sušař. Sl. les.

320863   Sušař Svazek: 10 Strana: 0407
Sušař, e, m. = kdo suší ovoce. Rais. Lep. 11.

320864   Sušařka Svazek: 7 Strana: 0810
Sušařka, y, f., Dörrerin, f. Šd.

320865   Suše Svazek: 3 Strana: 0766
Suše, komp. suššeji; trocken. Tam na hoře je souš (suššeji). Ús. v Tab.

320866   Suše Svazek: 7 Strana: 0810
Suše, trocken. S. vypravovati. Šml., Hrts., Vlč.

320867   Súšě Svazek: 9 Strana: 0317
Súšě, f. = suché dřevo; zdrobn. soušek. Sr. Súš. Gb. H. ml. III. 1. 227.

320868   Sušebna Svazek: 3 Strana: 0766
Sušebna, y, f., lépe: sušírna, das Trocken- liaus. Dch.

320869   Sušek Svazek: 3 Strana: 0766
Sušek, ška, m., hubený člověk, hagerer Mensch. Zlob.

320870   Sušek Svazek: 3 Strana: 0766
Sušek (Soušek), ška, m., osob. jm. Mor.

320871   Sušek, šku Svazek: 9 Strana: 0317
Sušek, šku, m. = súsek. Na Spiši. Sbor. slov. II. 86.

320872   1. Sušeň Svazek: 3 Strana: 0766
1. Sušeň, šně, m., holoubě v nose, der Rotz, Butz. Jg. Na Mor. obyč. šušen. Utři si nos, vylízá ti š. Us. Hý. — S., šušen, knot lampový ohořelý: oharek od knotu. Mor. Hý.

320873   2. Sušen Svazek: 3 Strana: 0766
2. Sušen, šně, m., calopus, hmyz. Krok. II. 255.

320874   Sušení Svazek: 3 Strana: 0767
Sušení, n., das Trocknen. S. dolův, die Wasserlosung. Šp. Sušení usní, die Leder- í trocknung; sušení ve světnici, die Stuben- trocknung. Šp. S. chmele na půdě, na lís- kách. Us. Postup, prostora na s. Šp. — S. = sušená píce pro dobytek, das Dürrheu. Mor. Hý.

320875   Sušení Svazek: 8 Strana: 0392
Sušení, n. = suché listí. Líhaj na s. Slov. Ces. L V. 424.

320876   Sušení Svazek: 10 Strana: 0407
Sušení cihlářských výrobků. Vz KP. IX. 184., 193.

320877   Sušenice, e, sušenička Svazek: 3 Strana: 0767
Sušenice, e, sušenička, y, f. == sušeny syreček.

320878   Sušenina Svazek: 3 Strana: 0767
Sušenina, y, f., ku př. v zemčatech při škrobaření, der Trockenstoff. Dch.

320879   Sušenina Svazek: 10 Strana: 0407
Sušenina, y, f. = listy s travou míchané. S-nou krmiti. Val. Čes. 1. XI. 436.

320880   Sušenka Svazek: 3 Strana: 0767
Sušenka, y, f. = sušánka. Slov. Koll.

320881   Sušenka Svazek: 7 Strana: 0810
Sušenka, y, f. = druh biskitu. V Domžl. sušené ovoce. NZ. 1. 295.

320882   Sušenka Svazek: 9 Strana: 0317
Sušenka. Ty s-ko s čertova bidla (na- dávka)! Nár. list. 1900. č. 163. odp.

320883   Sušený Svazek: 3 Strana: 0767
Sušený; -en, a, o, getrocknet, trocken, Dürr-. S-né ovoce, kůže, švestky, hrušky, višně, jablka, borůvky, cihly atd. Šp., Dch. — kdy. Kraviny v létě s-né. Šp. — kde. Chmel na půdě, na lískách s-ný. Us. S. na slunci; ve stínu. Šp. — Sušené (= peníze nastřádané tím, že si někdo od huby utr- hoval). Ten má těch s-ných! Us. U Žambk. Dbv.

320884   Sušený Svazek: 8 Strana: 0392
Sušený. S. křížaly = pečinky; pečky (laš.); krajanky (vých. Mor.); suchá hłoza, sušené ovoce vůbec (Brod) = suš (laš.). Brt. D. II. 482.

320885   Sušetice Svazek: 3 Strana: 0767
Sušetice, Suschetitz, ves u Sedlce. PL.

320886   Suší Svazek: 3 Strana: 0767
Suší, n. = souší. Vz Souš.

320887   Sušiareň Svazek: 7 Strana: 0810
Sušiareň, rně, f. = sušírna. Slov. Ev. šk. II. 10.

320888   1. Sušice Svazek: 3 Strana: 0767
1. Sušice, e, f. — suchá země, das Fest- land. Ž. wit. 94. 5. — S., pl., f., suché dřevo, dürres Holz.

320889   2. Sušice Svazek: 3 Strana: 0767
2. Sušice, e, f., Schüttenhofen. Sussicium, mě. v Písecku. Vz S. N., Tf. 393., Pč. 17., Tk. I. 625., II. 361., III. 660., IV. 741. — Sušičan, a, m. — Sušičský, sušický. — S., Suschitz, vsi u Benešova, u Herm. Městce, u Lipníka na Moravě, u Napajedel; německy Oschitz, ves u Dubé. PL.

320890   1. Sušice Svazek: 7 Strana: 0810
1. Sušice. Sušica = suchý strom, zvl. lesní. Brt. D. 270.

320891   2. Sušice Svazek: 7 Strana: 0810
2. Sušice. Vz Pal. Rdh. II. 126. Jak roztrhali v Sušici ledové kry dřevenými klíny? Jak udělali tam uměly sníh? Jak předělávali pstruhy na slanečky a jak si pomohli k dlažbě na náměstí? Vz Sbtk. Krat. h. 113.

320892   2. Sušice Svazek: 9 Strana: 0317
2. Sušice, že tam zlatá zrnka z Otavy na slunci sušili anebo spíše m. Ssutice od ssúti i. e. zlatonosný písek přesýpati. Vz Uč. spol. 1897. VIII. 8. — S., vrch na Slansku. Slan. 2.

320893   Sušicí Svazek: 10 Strana: 0407
Sušicí stroj v papírnách. Vz Ott. XVIII. 180., XX. 603.

320894   Sušický Svazek: 7 Strana: 0810
Sušický, ého, m. — S. Jan Adam 1589. S. J. P., finanč. úřed. 1825. Jg. H. 1. 630., Jir. Ruk. II. 252.

320895   Sušický Svazek: 10 Strana: 0407
Sušický V. R., spis. — S.. Sam., biskup jednoty bratrské, + 1599. Vz Ott. XXIV. 400.

320896   Sušič Svazek: 3 Strana: 0767
Sušič, e, m., der Trockner, Exsikkator. S. N. S. odstredivý. Vz KP. II. 49.

320897   Sušič Svazek: 10 Strana: 0407
Sušič, e, m. = nádoba při osvětlovacím zařízení acetylénovém. KP. X. 119.

320898   Sušidlo Svazek: 3 Strana: 0767
Sušidlo, a, n. = místo n. príprava k su- šení, der Trockenplatz, der Trockenapparat, die Schwebe. D., Šp.

320899   Sušidlo Svazek: 8 Strana: 0392
Sušidlo, a, n. S. olejových barev, u laků, Siccativ. Sterz. II. 926.

320900   Sušidlo Svazek: 10 Strana: 0407
Sušidlo, a, n. = látka vysušující. Vz Ott. XXIII. 160.

320901   Sušik Svazek: 10 Strana: 0407
Sušik, u, m. = humenice. Slez. Vyhl. II. 62. Súsik?

320902   Sušil Svazek: 3 Strana: 0767
Sušil, a, m., osob. jm. Vz S. N. — S., suchý kašel. U Rychn. Msk.

320903   Sušil Svazek: 7 Strana: 0810
Sušil, a, m., os. jm. — S. Frant., 1804. až 1868., dr. theol. a prof. bibl. studia na theol. ústavě v Brně. Cf. Jg. H. I. 630., Tf. H. 1. 219., Šb. Dj. ř. 290., Bačk. Př. 185., Tf. Mtc. 36., 187., Pyp. K. II. 484., Slavín I. 111., Ukaz. 110., Bačk. Písm. I. 790. nn., 932., Rk. Sl., S. N., Mus. 1890. 585.

320904   Sušil Svazek: 9 Strana: 0317
Sušil Fr. Vz Životopisný nástin jeho od dra Pavla Vychodila. V Brně 1898. Sr. Jub. XXX., Flš. Písm. 620.

320905   Sušil Svazek: 10 Strana: 0407
Sušil Fr. Vz Životopisný nástin jeho od dra Pav. Vychodila. 1903., Ott. Slov. XXIV. 400., Mtc. 1904. 494., 1904. 293., 1898. až 1904., Čes. 1. XIII. 430., Zvon IV. 532., Zl. Pr. XXI. 418., Mus. 1905. 449. nn.

320906   Sušil Frt Svazek: 10 Strana: 0666
Sušil Frt. Od dra Vychodila. V Brně 1898. —1904.

320907   Sušilna Svazek: 9 Strana: 0317
Sušilna, y, f. Dle Věst. VI. 29 lépe než: sušírna; ale neobykle. Vz -árna.

320908   Sušina Svazek: 3 Strana: 0767
Sušina, y, f. = suchá větev u čihadla, dürrer Zweig. — S., na Mor. = chvůje. Jg. — S. = suché místo, hrouď, protiva: mo- křina, trockener Boden. Slez. Šd. Kai je s., tam by mohlo růsti obilí. Slez. Šd. Se- čete? Odp.: Ještě na těch s-nách. Slez. Šd. — S. kvasničná v pivovářích. Dch. — S. = ariditas, suchota, die Darre. Rámě jeho sušinú uschne. BÓ.

320909   Sušina Svazek: 7 Strana: 0810
Sušina. Stanovení s-ny mléka KP. 522. S. šťávy cukrové. Ott. V. 765 a. — S. = suchá tráva dobytku. Brt. D. 270.

320910   Sušinka Svazek: 3 Strana: 0767
Sušinka, y, f., sušenky, sušené ovoce atd., Dürrobst, n. Pečeně se s-kami. Slov. Dbš. 3. — S., y, m. = hubený člověk, kostroun, ein dürrhagerer Mensch. U Jižné. Vrů.

320911   Sušinka Svazek: 7 Strana: 0810
Sušinka. Má s-ky = hlad. Sá.

320912   Sušinka Svazek: 9 Strana: 0317
Sušinka, y, f. = opečený chléb; sušené pečivo. Us. Kub. 157.

320913   Sušiny Svazek: 9 Strana: 0317
Sušiny, vz předcház. Čudlouní.

320914   Sušíreň Svazek: 10 Strana: 0666
Sušíreň = sušírna. Us.

320915   Sušírna, sušárna Svazek: 3 Strana: 0767
Sušírna, sušárna, y, na Mor. a na Slov. sušáren, sušíreň, rné, f., die Trockenstube, -kammer, das Trockenzimmer, -haus, -lokale. Sp., Nvk. S. na kůru, der Rindentrocken- schuppen, Šp., na prádlo. Dch. S. na cukrové homole. Pta. S. na len, konopě, ovoce. Us. V sušárně se suší švestky. Us. S. v pivo- váře, kde se slad suší: hvozd, die Darre; s. lesního semene: sušírna, buberta. Šp.

320916   Sušiti Svazek: 3 Strana: 0767
Sušiti, suš, -še (íc), il, en, eni; sušívati = suchým činiti, trocknen, auftrocknen, dürre machen, dörren, darren. Jg. — co: prádlo, chléb, ovoce, Us., hory (vodu z nich od- váděti), pec (vyhříti novou pec, aby páry z ní vyšly). Vys. S. dni (dle lat. jejunare). Že by po nich křestěné sušili středu (postili se). Mus. 1853. 419. Sušiti zuby, hubu, drštku (nemíti co jísti). Us. Dch., Drsk., Šd. Dříve utrácel daremně a teď musí s. hubu. Hý. Su- šiti kůže. Šp. Baby lidi s-ly (činily, aby souchotinami zemřeli). Dač. I. 172. Smutný duch (smutek) suší kosti. Prov. Jg. — co kde: (houby) na slunci, D., Er. P. 195., prádlo na slunci, na větru, Us., zuby na slunci (hladem se mořiti; 2. zaháleti). Jg., Č. S. kůže pod kolnou. Us. Na zelených lókách, na hedbávných šňůrkách tam bych je (košile) s-la, Sš. P. 87.. Er. P. 49. Kde bych já ji sušila? Za kamny v koutku na zeleným proutku (u paní báby). Er. P. 63. S. na kamnech koření. Er. P. 241. Sníh v peci s. (něco nesmyslného dělati), V., len v pazderně, Sych., koření ve stínu s. Byl. — se. Někteří se postili, sušili a tak svůj život trudili. Pass. 956. Co se sušíš (trápíš, si ne- přeješ)? Us. Dbv. co komu. Proč bych já tam skákala, svou sukničku mákala? kde bych si ji sušila? Sš. P. 734. co, se, si čím: ryby dýmem s. (uditi), Reš.; se péčí, Koc, se sluncem sušiti. Rvač. Málo, tuším, hlavy s-li pěvci jich grammatikou. Kos. Ol. I. 65. — kdy. Kdo nepracuje v létě, musí hubu sušiť v zimě (hladověti). Us. Mtl.

320917   Sušiti co Svazek: 10 Strana: 0408
Sušiti co: konvice = píti. 1691. Hrubý 235. — koho = trápiti, unavovati. Val. Čes. 1. XII. 130., XI. 93. — se = postiti se. — se jak dlouho. Šest pátků se sušil. Rokyc. Post. 326a. Kolik střed a vigiljí se suše. Chč. S. II. 218a.

320918   Sušivo Svazek: 7 Strana: 0810
Sušivo, a, n. = co se má sušiti. Brm.

320919   Sušivý Svazek: 3 Strana: 0767
Sušivý, trocknend. S. vítr. Us. Dch., Šp.

320920   Suška Svazek: 3 Strana: 0767
Suška, y, ť. = suchá ženská, ein mageres Weib. — S., suchár, suchý stromek v lese, ein dürrer Ast o. Baum. Mor. Šd. — S. souchotiny. V Krkonš. Kb.

320921   Suška Svazek: 7 Strana: 0810
Suška = sušárna. U Pard. a Chrud. Ibl. — S. = sušené ovoce, trockenes Obst. Laš.
Wrch. — S. = neplodná ženská, nebo která
před časem rodí nebo potrácí. Slez. Šd. — S. = hubený člověk vůbec. Rais Vým. 40. — S. = paseky na Vsacku. Vck.

320922   Suška Svazek: 9 Strana: 0317
Suška, V, f. = bouda, kde se suší len, pa- zderna. U Polné. Hoš. 100.

320923   Suškarový. S Svazek: 8 Strana: 0392
Suškarový. S. silice,Terpentinöl. Am. Orb. 23.

320924   Sušmať Svazek: 8 Strana: 0418
Sušmať = zdlouhavě, neobratně pracovati. Cf. Šiplať. Slov. Kal. S. 180.

320925   Sušna Svazek: 3 Strana: 0767
Sušna, y, ť. = sušárna. Rk.

320926   Sušňák Svazek: 3 Strana: 0767
Sušňák, a, m., der Faulenzer. Slov. Cl. Sušeň, 1.

320927   Sušné Svazek: 3 Strana: 0767
Sušné, ého, n. = plat od sušení, das Darr- geld. Šm.

320928   Sušnička Svazek: 7 Strana: 0810
Sušnička, y, f., faux, zastr. Rozk.

320929   Sušno Svazek: 3 Strana: 0767
Sušno, a, n., Suschno, ves u Starých Be- nátek. PL.

320930   Sušný Svazek: 3 Strana: 0767
Sušný, ého, m., osob. jm. Mor. Sd.

320931   Sušný Svazek: 7 Strana: 0810
Sušný = sušivý. S. vítr. Mor. Šd.

320932   Sušotať Svazek: 8 Strana: 0418
Sušotať = šuchotati, šustiti. Slov. Kal. S. 181.

320933   Sušovice Svazek: 3 Strana: 0767
Sušovice, e, f. = šocovice. Slov.

320934   Sušprd Svazek: 3 Strana: 0767
Sušprd, a, m. = ničema, zmetek. Je to takový s. V Kunv. Msk.

320935   Sušší Svazek: 3 Strana: 0767
Sušší, vz Suchý.

320936   Suštík Svazek: 3 Strana: 0767
Suštík, a, m., osob. jm. Mor. Šd.

320937   Sušuvířiti Svazek: 3 Strana: 0316
Sušuvířiti, il, en, ení = skřiviti, krüm- men. — se: (o dřevě, o deskách). Mor. Šd.

320938   Sút Svazek: 3 Strana: 0767
Sút, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. II. 126.

320939   Suť Svazek: 3 Strana: 0767
Suť, i, ť. = rum, štěrk, der Schotter. Od su-ji v souti. Národ Bohu vzdorný padne v suť. Sš. Sm. bs. 94. Suť třesoucí z prů- lomů svých žhavých. Hdk.

320940   Súť Svazek: 7 Strana: 0810
Súť = sú, jsou. Vz List. fil. 1886. 305.

320941   Suť Svazek: 8 Strana: 0392
Suť. S. pouští, hor (ssutiny). Mus. 1893. 496. S. písková. Mtc. 1895. 130.

320942   Suť Svazek: 10 Strana: 0408
Suť, i, f. = odpadky kůry. U Táb. List. fil. 1902. 252.

320943   Sut, u, sutek Svazek: 3 Strana: 0767
Sut, u, sutek, tku, m.= rum, der Schutt. Lom. — S. škodnic (krup), na Mor. kru- pobití, die Schlossen. Zlob. — Sntky - kroupy, der Hagel. D.

320944   Suta Svazek: 3 Strana: 0982
Suta, y, f. otep medlovaného lnu, der Flachskloben, m. Us. — Š. bezrohá koza, hornlose Ziege. Slov. — Š., nadávka žen- ským. Slov. Dbš. 45. Šůta, šůtka, y, f. šiška, Zapfen, m. Š. na smrcích. Us., Jg., Psčk.

320945   Sutana Svazek: 3 Strana: 0767
Sutana, y, f. = říza kněžská, kratší talár (dosahuje obyč. jenom po kolena). Šd.

320946   Sutana Svazek: 8 Strana: 0392
Sutana, vz Kápě (3. dod.).

320947   Sutaškovati Svazek: 10 Strana: 0408
Sutaškovati = pošívati sutaškami. Rgl. Vz násl.

320948   Sutašky Svazek: 10 Strana: 0408
Sutašky = druh stužek, fr. soutache. Rgl.

320949   Sutavec Svazek: 3 Strana: 0982
Sutavec, vce, m. šutavý vůl, ein horn- loser Ochs. Plk.

320950   Sutbkarbonyldiamin Svazek: 8 Strana: 0391
Sutbkarbonyldiamin za Sulťokarbami- nový oprav v sulťokarbonyldiamin.

320951   Sutečné Svazek: 3 Strana: 0982
Sutečné, ého, m., das Burleske. Jg Slovesn. XXI.

320952   Sutek Svazek: 3 Strana: 0767
Sutek, tku, m. =-průlom. Měl utéci ven nějakým sutkem na krchově, když by za- pálil. Pč. 38. Vz Sut. — S., tka, m., osob. jm.

320953   Sutek Svazek: 7 Strana: 0810
Sutek, vz Sut.

320954   Sutenec Svazek: 3 Strana: 0767
Sutenec, nce, m. — rána do hřbetu, ein Rückenschlag. Sá.

320955   Sutenec Svazek: 9 Strana: 0317
Sutenec. Za Sá. v IQ. 767. polož: Kř. u pot. 81.

320956   Sutera Svazek: 3 Strana: 0767
Sutera, y, m., osob. jm. Mor. Šd.

320957   Suteřice Svazek: 3 Strana: 0982
Suteřice, e, m. — metelice, chumelice, das Unwetter, Gestöber. Samé zimy, velké šu- teřice. Sš. P. 5. Neuvidí ptačka křepelice, edem same zimne šuteřice. Sš. P. 5.

320958   Sútěsky Svazek: 9 Strana: 0317
Sútěsky, pozemek. Pck. Hol. 224.

320959   Sutí Svazek: 3 Strana: 0767
Sutí, n. = sypání, das Streuen. Ras. -~ S. = vyplácení zástavy. Vš. Vz Ssutí.

320960   Súti Svazek: 7 Strana: 0810
Súti, spu, zastr., nyní sypati. Gb. Ml I. 149. — S. = sočiti. Sv. ruk. K. I. 8.

320961   Sutí Svazek: 7 Strana: 0810
Sutí = vyplacení. Přidav mu právo k sutí jiných sirotkóv mladších. Arch. VIII. 370. — S = drobné kovářské uhlí. Včř. Z. II 8.

320962   Súti Svazek: 7 Strana: 1387
Súti, lactare. Mnč. Ev. 47. M. 21, 16

320963   Súti Svazek: 8 Strana: 0392
Súti lactare, chybne m. ssáti (v 2. dod.).

320964   Súti Svazek: 8 Strana: 0577
Súti. 1410. Vz Mus. fil. 1896. 449.

320965   Súti Svazek: 9 Strana: 0317
Súti, spu, skoro zaniklo a nahrazuje se slovesem: sypati. Gb. H. ml. III. 2. 154.

320966   Sůti Svazek: 10 Strana: 0408
Sůti, vz Souti. Chč. S. II. 184b.

320967   Sutice Svazek: 3 Strana: 0767
Sutice, Sutitz, ves u Lomnice v Jičínsku. PL.

320968   Sutina Svazek: 3 Strana: 0767
Sutina, y, f. = oborení, rum, der Trümmer- haufen, Schutthaufen. D. — S. - sutky. Vz Sut. Pl.

320969   Sutiště Svazek: 9 Strana: 0462
Sutiště, ě, n. Osadili s. (tvrze). Tk. Žk. 138.

320970   Sutivý Svazek: 3 Strana: 0767
Sutivý — špatný, slabý, sesouvající se. S. podklad. Šm.

320971   Sutka Svazek: 9 Strana: 0317
Sutka, stráň u Frýdštejna. Př. star. V. 121.

320972   Sutka Svazek: 10 Strana: 0666
Sutka, y, f., vz Násypka.

320973   Sutkohozný Svazek: 3 Strana: 0768
Sutkohozný = krupobitný, Hagelschlag-.

320974   Sutky Svazek: 3 Strana: 0768
Sutky, pl., f. = sypací hodiny, die Sand- uhr. Rk. — S., vz Sut.

320975   Sutky Svazek: 7 Strana: 1387
Sutky, pl., f., exequiae, zastr. Pršp. 88. 11.

320976   Sutna Svazek: 3 Strana: 0768
Sutna, y, f. = dolík. Us. u zedníků.

320977   Sutnar Svazek: 10 Strana: 0408
Sutnar Jarosl. dr., spis, nar. 1873. Vz Ott. Slov. 402.

320978   Sutom Svazek: 3 Strana: 0768
Sutom, a, m., něm. Suttom, ves u Lo- bosic. PL. — S., osob. jm. Mus.

320979   Sutom Svazek: 7 Strana: 0810
Sutom, a. m. oprav v: Sutom, ě, f., Km 1886. 28. Pal. má gt. S-mi. Pal. Rdh. 1. 130.

320980   Sutorina Svazek: 3 Strana: 0768
Sutorina, y, f., krajina v Hercegovině. Vz S. N.

320981   Sutorman Svazek: 3 Strana: 0768
Sutorman, a, m., hora v Hercegovině. Vz S. N.

320982   Sutořiti Svazek: 7 Strana: 0810
Sutořiti, mit Gewalt stossen. U Uher. Hrad. Tč. Sutý. Cf. Síti. Šf. III. 488. Židé měli zemiu mlékem, strďú tekutú a vším zbožím ščedrě sutú. Bož. umuč. v. 156. — S. Budú slúžiti povinni ve všie střelčie zbroji a odění sutém i plechovém tak, jakž na oděného střelce slušie. Arch. VIII. 394.

320983   Sútuha Svazek: 3 Strana: 0768
Sútuha, y, f., soutuha, der Secken, ein flachrunder, hohler Draht. Sm.

320984   Sutuřice Svazek: 3 Strana: 0768
Sutuřice, e, f. = chumelenice, das Ge- stöber. Us. u Hlinska. Ktk.

320985   Sútužidlo, a Svazek: 3 Strana: 0768
Sútužidlo, a, n., der Seckenstock beim Drahtzieher. Sm.

320986   Sútužní Svazek: 3 Strana: 0768
Sútužní, Secken-. Vz Sútuha.

320987   Sútužnítko Svazek: 3 Strana: 0768
Sútužnítko, a, n., das Seckeneisen. Vz Sútuha. Šm.

320988   Sutý Svazek: 3 Strana: 0768
Sutý; sut, a, o = sypaný, geschüttet, Schütt-. S. obilí (vymlácené). Skl. I. 289., Roh., Chč. 381. Obilí jak s. tak i ve slámě. Zlob. S. desátek. D. Věci suté (suché) n. tekuté. Br., Kom. Co sme obilíčka buď ve stodolách buď něco sutého zachovali, to nám pobrali. 1635. Nách. 192. Aby žita su- tého za dva zlaté dáváno bylo. 1557. Šd. Jako toho sutou měrou zasluhujete. Šml. Opětovala sutou měrou jeho lásku. Šm. — S. = navlečený. S. perly. Č.

320989   Sutý Svazek: 7 Strana: 1387
Sutý. S hodina = přesypací hodiny. Wtr. Obr. II. 322.

320990   Sutý Svazek: 8 Strana: 0418
Sutý. Š. kráva = bezrohá, Phľd. XII. 56. Vz Šuta.

320991   Suueční Svazek: 3 Strana: 0761
Suueční = slunečný, Sonnen-. S. světlo. Št. N. 240.

320992   Suuiperk Svazek: 3 Strana: 0761
Suuiperk, a, m., něm. Sennenberg, mě. v Chomútovsku. Vz S. N., Tk. III. 133.

320993   1. Sůva Svazek: 3 Strana: 0768
1. Sůva, vz Sova.

320994   2. Sůva Svazek: 3 Strana: 0768
2. Sůva, y, f. = nepodařená houska (která se ani neprodává). Us.

320995   Sůva Svazek: 8 Strana: 0392
Sůva, y, f., jm. slepičí. Tkč.

320996   Súvaha Svazek: 9 Strana: 0317
Súvaha, y, f. = souhrnná úvaha. Sbor. slov. III. 44.

320997   Suvalky Svazek: 3 Strana: 0768
Suvalky, dle Dolany, mě. v Polsku.

320998   Súvar Svazek: 3 Strana: 0768
Súvar, a, m., osob. jm. Mor. Sd.

320999   Suverenita Svazek: 7 Strana: 0810
Suverenita, y, f., vz Souverainita. Mus.

321000   Suverenství Svazek: 7 Strana: 0810
Suverenství, n., souverainství, Souvrain- staat. Č. Kn. š. 267.