29001   Cyklonalní Svazek: 5 Strana: 1153
Cyklonalní. C. pohyb, směr proudů vzdušných. Stč. Zem. 590., 591., 596.

29002   Cyklopentadien Svazek: 10 Strana: 0034
Cyklopentadien, u, m., v lučbě. Vstnk. XI. 8.

29003   Cyklovský Svazek: 5 Strana: 1153
Cyklovský Jiří a Ondř., čes. bratří. Vz Jg. H. 1. 2. vyd. 542., Jir. Ruk. I. 125., 126.

29004   Cyklus Svazek: 1 Strana: 0152
Cyklus, u, m., řec, kruh; okruh; oběh; c. básní, věnec básní. Rk. C. přednášek.

29005   Cylinderka Svazek: 5 Strana: 1153
Cylinderka, y, f. = kulatá dvouholbová sklenice, v ktorej predáva se kyselá voda. Slov. Rr. Sb.

29006   Cylindr Svazek: 1 Strana: 0152
Cylindr, u, m., řec, válec; klobouk na způsob válce. Rk. - Cylindrovky, pl, f. Cilinderuhr. Rk.

29007   Cylindr Svazek: 8 Strana: 0037
Cylindr (klobouk) již v XVI. stol. Wtr. Krj. I. 425.

29008   Cylindrogliom Svazek: 8 Strana: 0037
Cylindrogliom, u, m. = smíšený nádor oční. Schb. Nád. 48. nn., 55., Vstnk. II. 573.

29009   Cylindrosarkom Svazek: 8 Strana: 0037
Cylindrosarkom, u, m. Schb. Nád. 50.

29010   Cylindrovky Svazek: 5 Strana: 1153
Cylindrovky, pl., f., die Cylinderuhr. Šm.

29011   Cylindrovský Svazek: 5 Strana: 1153
Cylindrovský. C. čeština. Kos. 01. I. 191.'

29012   Cylindrový Svazek: 5 Strana: 1153
Cylindrový, Cylinder-. C. měch, zámek. Us. Pdl.

29013   Cyllen-e Svazek: 1 Strana: 0152
Cyllen-e, y, f., Kyllene, pohoří v Arkadii. — Cyllenský = Merkur.

29014   Cymbál Svazek: 1 Strana: 0152
Cymbál, u, cymbálek, lku, m., cymbálky; z řec. — lat. cymbalum. Die Cymbel. Cym- bály břinkati. Kom. Na cymbálích hráti. Br. Hráti na cymbál. D. Čím dál koupíme si cymbál. Vz Cimbál. Prov. - Cymbalista, y, m., cimbál- ník. Cymbelschläger. — Cymbalový, Cymbel-.

29015   Cymbál Svazek: 5 Strana: 1153
Cymbál. Cf. Vlšk. 362. Vz ostatně Cim- bál. — C. = kočičí ocas. Uhoď ji přes c. U Světlé. Olv.

29016   Cymbál Svazek: 10 Strana: 0034
Cymbál. Popis v Brt. P. n. LXXII. nn. Vliv c-lu na nápěvy písní. Vz Brt. P. n. LXXII. nnv Chvalte jeho v c-lech dobře zvučných. Ž. pod. 150 5.

29017   Cymbala Svazek: 10 Strana: 0034
Cymbala, y, f. = cymbál. Ev. olom. 17. 41.

29018   Cymbálek Svazek: 5 Strana: 1153
Cymbálek, vz Cymbal. — C., umbilicus, das Nabelkraut, rostl. C. visutý, u. pendu- linus. Vz Rstp. 659.

29019   Cymbalnice Svazek: 7 Strana: 1214
Cymbalnice, e, cymbalistka, y, f., Cym- balschlägerin, f. Lpř. Sl. II. 322.

29020   Cymbálník Svazek: 5 Strana: 1153
Cymbálník, u, m. = cymbalista. Rk.

29021   Cymbálový Svazek: 5 Strana: 1153
Cymbálový, Cymbel-.

29022   Cymboł Svazek: 9 Strana: 0028
Cymboł = cymbál, nadávka tomu, kdo někde okouní. Lor. 71.

29023   Cymbołovać še Svazek: 9 Strana: 0028
Cymbołovać še = okouněti. Lor. 71.

29024   Cyme Svazek: 1 Strana: 0152
Cyme (Kyme), y, f., mě. v Aeolidě v Řecku. — Kyman, a, m. — Kymský. Cynism-us, u, m., z řec, nestoudnictví, nedbalství. Rk.

29025   Cyminan Svazek: 5 Strana: 1153
Cyminan, u, m., cyminsaures Salz. Nz.

29026   Cyminový Svazek: 5 Strana: 1153
Cyminový. C. kyselina, die Cyminsäure. Nz.

29027   Cymofenol, u Svazek: 7 Strana: 1214
Cymofenol, u, m., v lučbě. Rm. II. 83.

29028   Cymol Svazek: 5 Strana: 1153
Cymol, u, m. = methylpropylbenzol. Vz Šfk. Poč. 549.

29029   Cynerarka Svazek: 5 Strana: 1153
Cynerarka, y, f. = popelka, cyneraria, květina. C. velká, c. hybrida; nízká, c. hybrida nana; nízká ohnivá, c. kermesina; plná, pomořská, c. maritima. Dlj. 64., 65. Cf. Kram. Slov.

29030   Cynicky Svazek: 5 Strana: 1153
Cynicky, cynisch, unverschämt, scham- los. Sá.

29031   Cynický Svazek: 5 Strana: 1153
Cynický, cynisch, unverschämt, scham- los. Sá.

29032   Cyničnosť Svazek: 10 Strana: 0566
Cyničnosť, y, f., Cynismus. Zl. Pr. XXII. 114.

29033   Cynik Svazek: 5 Strana: 1153
Cynik, a, m., ein Cyniker. Vz S. N.

29034   Cynner Svazek: 5 Strana: 1153
Cynner, a, m. C. J. Vz Jg. H. 1. 542.

29035   Cyno-ura Svazek: 5 Strana: 1153
Cyno-ura (psí ohon, řec.), y, f. = sou- hvězdí Malý Vůz či Malý Medvěd, hvězda točnová či polarní, polarka. Vz Stč. Zem. 29.

29036   Cynoglossein Svazek: 10 Strana: 0034
Cynoglossein, u, m., v lučbě. Vstnk. X. 594.

29037   Cynomya Svazek: 10 Strana: 0034
Cynomya, e, f., řec. = psí mouchy, nvvó- ????. Poslal na ně k-e Ž. kap. 77. 45.

29038   Cynos cefaly Svazek: 1 Strana: 0152
Cynos cefaly (Kynos Kefaly), gt. Cynos cefal, f., pl.; Psí hlavy, jm. dvou kopcův v Thessalii. (Kynos jest gt. a neskloňuje se. Cf. Aegos potamoi).

29039   Cynth-us Svazek: 1 Strana: 0152
Cynth-us, a, m., Kynthos, hora na ostrově Delu.

29040   1 Cyperka Svazek: 5 Strana: 1153
1 Cyperka, y, f., die Gartennelke. Slov. Zátur.

29041   2. Cyperka Svazek: 5 Strana: 1153
2. Cyperka, y, f. C skvrnitá, cyprae tigris, měkkýš. Vz Schd. II. 536.

29042   Cyperský Svazek: 5 Strana: 1153
Cyperský = ciprský. C. víno, Cypro- wein. Šp.

29043   Cypr-us Svazek: 1 Strana: 0152
Cypr-us, a, m., ostrov v moři středozemním u Asie. — Cypřan, a, m. — Cyprský. — (Ky- pros. Kypřan. Kyprský).

29044   Cypr-us Svazek: 5 Strana: 1154
Cypr-us, u, m., rostl. C. planý, ajuga pyramidalis. Bartol. (Göm.).

29045   Cypres Svazek: 1 Strana: 0152
Cypres, cyprys, u, cypříš, e, kupres, cyprus, cypr, u, m., z lat. cupressus. Jg. Die Cypresse. — Cypříšovitý, cypressenartig. C. rostlina. — Cypříšový, Cypressen-. C. háj, Rk., pecka, V., šiška,

29046   Cyprian Svazek: 5 Strana: 1153
Cyprian, a, m., Cyprian, os. jm. Vz S. N. C-nů nadělati, Böcke schiessen, fehlen. Sm.

29047   Cyprian Svazek: 8 Strana: 0037
Cyprian, os. jm. Odvozeniny vz v Kotk. 15.

29048   Cyprin Svazek: 5 Strana: 1154
Cyprin, u, m., nerost. Vz Bř. N. 173.

29049   Cyprový Svazek: 10 Strana: 0034
Cyprový. C. jahody. Kom. Did. 4.

29050   Cyprský Svazek: 5 Strana: 1154
Cyprský, vz Cyprus.

29051   Cyprysový Svazek: 1 Strana: 0152
Cyprysový, vz Cypříšový.

29052   Cypřeš Svazek: 9 Strana: 0431
Cypřeš = cypřiš. Vz Gb. Slov. 151.

29053   Cypřiš Svazek: 5 Strana: 1154
Cypřiš, vz Cypres. C. obecná, cupressus sempervirens; bílá, c. thyoides. Vz Rstp. 898., 1429., Čl. 166., Sbtk. Rostl. 42., Schd. II. 274., Kk. 99., 103., Kram. Slov., Rosc. 102., Mllr. 38., 104.

29054   Cypříš Svazek: 7 Strana: 1214
Cypříš. Cf. Ott. V. 783. b.

29055   Cypřišenosný Svazek: 10 Strana: 0034
Cypřišenosný. C. hora. Škd. I. 142.

29056   Cypříšovitý Svazek: 5 Strana: 1154
Cypříšovitý. C. rostliny, cupresseae: zerav, cupres (cipříš), tisovec. Vz Rstp. 1427., Kk. 102., Rosc. 101.

29057   Cypřišsko Svazek: 5 Strana: 1154
Cypřišsko, a, n. = Cyprus. Hmn. 1418.

29058   Cyr-us Svazek: 1 Strana: 0152
Cyr-us, a, m. (Kyros), zakladatel říše perské. — Cyrus mladší, bratr Artaxerxův.

29059   Cyr-us Svazek: 5 Strana: 1154
Cyr-us, a, m. C Matěj, čes. br., † 1618. Vz Jg. H. 1. 2. vyd. 542., Jir. Ruk. I. 130., Šb. Děj. řeči. 2. vyd. 233. — C. Kašpar, Blk. Kfsk. 31., 482.

29060   Cyranka Svazek: 8 Strana: 0037
Cyranka, vz Čírka (3. dod.).

29061   Cyrdik Svazek: 5 Strana: 1154
Cyrdik, a, m. Hrabě z C-ka. Dal. 150.

29062   Cyrek Svazek: 5 Strana: 1154
Cyrek, rka, m , vůdce vojska na hradě Děvínu. 1248. Cf. Koll. I. 144., II. 195.

29063   Cyrene Svazek: 1 Strana: 0152
Cyrene, y, f., n. Cyren-y, gt. Cyren, pl, f. (Kyrene), osada řecká v severní Africe, nyní Kuren. Vj. — Cyreňan, a, m. — Cy- renský.

29064   Cyriak Svazek: 10 Strana: 0566
Cyriak. Na Cyriaka (8. /8. ) lapaj raka. Sb. sl. VIII. 84. Č. Čaba, y, f., dědina na Slov. Vz Phld. XXII. 295. nn. Čača, e, f., řeka v Těšínsku. Vlasť. IV. 173. Čačica, e, f. = čača, hezká věc (v dětské mluvě). Slov. Phľd. XXIV. 606. Sr. Čeče, Čečika. Čačka, y, f., rostl. Slov. Vz Orsej zde. Čadek Jan, básn. Sr. Zvon IV. 110. Čagnút koho = udeřiti. Val. Brt. Sl. 42. Čahún, a, m., vz Čahoun. Čách, u, m. = čich, zápach. To má divný č. Mor. Rgl. Čachrať se ve vodě = čvachtať se. Laš. Brt. Sl. 42. Čachtat se po blátě = brouzdati se. Brt. Sl. 42. Čaja, e, f. = čejka. Každá č. svého oby- čaja. Čes. 1. XIV. 44. Čajkář, e, m. = kdo obstarává čajky (čluny). Čch. I. Pov. 66. Čajovar, u, m. Rgl.

29065   Cyrijk Svazek: 5 Strana: 1154
Cyrijk, a, m. Nač by's se Cyrijko při- krýval? Sš. P. 552.

29066   Cyrilika Svazek: 10 Strana: 0034
Cyrilika, y, f., studánka u Slatiny blíže Bílovce. Vyhl. 122.

29067   Cyrilka Svazek: 5 Strana: 1154
Cyrilka, y, f., snad nejstarší kostelíček p. Marie velehradský na Mor., kde prý sv. Methoděj umřel. Tč.

29068   Cyrill Svazek: 5 Strana: 1154
Cyrill, a, m. = Crha Vz KP. I. 302., Tk. I. 8., Sbn. 102., 105., 318., 389., Kram. Slov., S. N. Pannonské legendy o sv. C-u a Methoději vz v Listech filolog. VII. 155., 157.—158.

29069   Cyrill Svazek: 7 Strana: 1214
Cyrill, a, m. Vz Ukaz. 22.

29070   Cyrill Svazek: 8 Strana: 0037
Cyrill, a, m., odtud: Círek, Cirín, Cyrín, Crha, Cerha, Kýra, Cuřík, Cuřín, Čurda. Kbrl. Sp. 14., 12. Cf. Kotk. 15.

29071   Cyrill Svazek: 9 Strana: 0028
Cyrill. Dyž na sv. Cyrilla svítí slunko, medvěď stavjá (staví) búdu, a dyž mrzne, tož ju rozhazuje (bude brzo teplo). Šeb. 224.

29072   Cyrill a Methoděj Svazek: 10 Strana: 0034
Cyrill a Methoděj. Vz Zbrt. Bibl. II. 885. - 928.

29073   Cyrill-us Svazek: 5 Strana: 1154
Cyrill-us Jan Třebízský, český bratr, † 1632. Vz Jg. H. 1. 542., Jir. Ruk I. 129.

29074   Cyrillan Svazek: 5 Strana: 1154
Cyrillan, a, m., pl. -né = členové Jed- noty svato-cyrillské či zpěváckého spolku církevního v Čech. a na Mor. Šd.

29075   Cyrillčina Svazek: 7 Strana: 1214
Cyrillčina, y, f. Vz Ukaz. 22.

29076   Cyrillice Svazek: 5 Strana: 1154
Cyrillice, vz Kyrillice.

29077   Cyrillice Svazek: 8 Strana: 0038
Cyrillice. Hlaholice jest starší než c. Vz Mus. 1896. 284. Cf. Hlaholice.

29078   Cyrillice Svazek: 9 Strana: 0028
Cyrillice = slovan. abeceda vzniklá v X. stol. dle vzoru řeckého: posud v pravoslav- ném Slovanstvu. Vz Flš. Písm. I. 9.

29079   Cyrillice Svazek: 10 Strana: 0034
Cyrillice, e, í. Vz Lit. I. 215. nn.

29080   Cyrillomethodějský Svazek: 8 Strana: 0537
Cyrillomethodějský. C. kříže. Vz Ces. 1. VI. 213.

29081   Cyrillomethodějský Svazek: 10 Strana: 0034
Cyrillomethodějský. C. církev, vz Zbrt. Bibl. II. 920. —922., památky 925. -928., kříže 926. -927., kostely 927.

29082   Cyrillomethodějství Svazek: 8 Strana: 0537
Cyrillomethodějství, n. Osv. 1896. 370.

29083   Cyrillomethodějství Svazek: 9 Strana: 0028
Cyrillomethodějství, n. Vlč. Lit. I. 367.

29084   Cyrillský Svazek: 5 Strana: 1154
Cyrillský, cyrillisch. C. písmo (řecko- slovanské). Anth. I. 3. vyd. V.

29085   Cyrillština Svazek: 7 Strana: 1214
Cyrillština, y, f. = cyrillice. Bdl. ŽŠf. 125.

29086   Cyrillština Svazek: 10 Strana: 0034
Cyrillština, y, f. C. a hlaholština. Vz Zbrt. Bibl. II. 923. -924.

29087   Cyrilov Svazek: 5 Strana: 1154
Cyrilov, a, m., Cyrilhof, ves u Vel. Mezi- říčí.

29088   Cyrín Svazek: 8 Strana: 0038
Cyrín, a, m., os. jm., z Cyrill. Kbrl. Sp. 12.

29089   Cyrndorf Svazek: 5 Strana: 1154
Cyrndorf, u, m., mě Dal. 148.

29090   Cyrograf Svazek: 7 Strana: 1214
Cyrograf, u, m. = úpis. Holč. I. 34.

29091   Cyroš Svazek: 5 Strana: 1154
Cyroš, e, m. = Cyrill. Mor. Škd.

29092   Cyrus Svazek: 7 Strana: 1214
Cyrus Matěj. Mus. 1888. 212.

29093   Cyrus Svazek: 9 Strana: 0028
Cyrus Mat., 1566. —1618. Vz Flš. Písm. I. 388. - 389.

29094   Cysarka Svazek: 10 Strana: 0034
Cysarka, y, f. = hraská cesta. Orava. Sb. si. 1901 189.

29095   Cysta Svazek: 5 Strana: 1154
Cysta = boubel. Čs.lk.

29096   Cystalgie Svazek: 8 Strana: 0038
Cystalgie, e, f., z řec. = bolesť n. cho- roba měchýře, Cystalgie, f. Sterz. I. 632. a.

29097   Cystein Svazek: 10 Strana: 0034
Cystein, u m., v lučbě. Vstnk. XII. 50.

29098   Cysticerus Svazek: 8 Strana: 0038
Cysticerus, vz Měchorep v oku. Vz Schb. Nád. 50.

29099   Cystoblast Svazek: 8 Strana: 0038
Cystoblast, u, m. Vstnk. IV. 94.

29100   Cystolith Svazek: 7 Strana: 1214
Cystolith, u, m. Vz Ott. V. 829.

29101   Cystom Svazek: 7 Strana: 1214
Cystom, u, m., cyatoid, nádor. Vz Ott. V. 829.

29102   Cystoovari;um Svazek: 5 Strana: 1154
Cystoovari;um, a, n. = koule v břiše a vodnatelnosť. Čs. lk. IX. 143.

29103   Cystoplastika Svazek: 7 Strana: 1214
Cystoplastika, y, f. Vz Ott. V. 829.

29104   Cystosarcoma Svazek: 5 Strana: 1154
Cystosarcoma, z řec., rak zvl. ve va- ječníku (měchýřkovitá narostlina). S. N.

29105   Cystoskop Svazek: 8 Strana: 0537
Cystoskop elektrický. Vz KP. VIII. 480.

29106   Cystotom Svazek: 1 Strana: 0152
Cystotom, u, m. C. Kernův. Vz Nástroje k operacím kamene. Cn.

29107   Cystotom Svazek: 7 Strana: 1214
Cystotom, u, m. = nůž k řezu měchýře močového. Ott. V. 830.

29108   Cystotomie Svazek: 5 Strana: 1154
Cystotomie, e, f. = proříznutí měchýře, aby se z něho močokam vyndal. Vz S. N.

29109   Cytarice Svazek: 8 Strana: 0038
Cytarice, e, ť. = kytara. Zbrt. Tan. 258.

29110   Cyther-a Svazek: 1 Strana: 0152
Cyther-a (Kythera), gt. Cyther, pl., n. (dle „Slovo"), ostrov u již. konce Lakonie. — Cytheřan, a, m. — Cytherský. Cyzi-cus, ka, m., Kyzikos, mě. v Mysii. Cyzičan; Cyzičtí.

29111   Cytisin Svazek: 10 Strana: 0034
Cytisin, u, m., v lučbě. Vstnk. X. 594. Cabrak, u, m. = třapec ku př. u bot. Val. Ces. 1. XII. 318. Sr. Čabrok.

29112   Cytoblast Svazek: 7 Strana: 1214
Cytoblast, u, m. = jádro buňky. Ott. IV. 936.

29113   Cytod Svazek: 7 Strana: 1214
Cytod, u, m. = bezjaderná bytosť. Ott. IV. 931.

29114   Cytologie Svazek: 7 Strana: 1214
Cytologie, e, f. = nauka o buňce. Ott. IV. 935.

29115   Cytoplasm-a Svazek: 7 Strana: 1214
Cytoplasm-a, ata, n. Ott. IV. 931.

29116   Cytosin Svazek: 8 Strana: 0038
Cytosin, u, m., v lučbě, Vstnk. IV. 27.

29117   cz Svazek: 9 Strana: 0028
cz = c, vz C (dříve).

29118   Czambel Svazek: 9 Strana: 0028
Czambel, bla, m. S. Sam., linguista slov. Vz Vlč. Lit. slov. I. 262, 264. -265.

29119   Czardás Svazek: 7 Strana: 1214
Czardás (cardáš), e, m. = uher. národní tanec. Vz Ott. V. 746.

29120   Czart Svazek: 7 Strana: 1214
Czart (Schardt, Zarth), hud. 1708.—1774. Srb. 83.

29121   Czesť Svazek: 9 Strana: 0028
Czesť gruntu = část. Laš. 1668. Mus. fil. 1897. 202.

29122   Czeter Svazek: 7 Strana: 1214
Czeter, tru, m. = jemné plátno. Vz Zbrt. Krj. I. 223.

29123   Czewie Svazek: 9 Strana: 0028
Czewie m. czrwie n. czerwie t. j. črvy (červy). Alx. Nách. CXXV.

29124   Czoy Svazek: 8 Strana: 0038
Czoy = co j' = co jest. Czoy Bóh zapo- věděl. Št. Uč, 128. b.

29125   Czso Svazek: 5 Strana: 1154
Czso. Strčes. a strpol. psané czso: ne- meczsky atp. neznělo s c, nýbrž čs. Listy filolog. VII. 156.

29126   Cztwrlink Svazek: 7 Strana: 1214
Cztwrlink, u, m., quaternus. 16. stol.

29127   Czyha Svazek: 1 Strana: 0152
Czyha, y, f. (zastaralé), vlk, něm. Kreisel. Mz. 135.

29128   Czystonýty Svazek: 5 Strana: 1154
Czystonýty, zastr. Kazal gye c. przied sebu swleczy. Pass. 14. stol. Mus. 1883. 110. Vz Čistonitý.

29129   czz Svazek: 9 Strana: 0028
czz (zastr. ) = č. Vz Č.

29130   Č Svazek: 1 Strana: 0153
Vyšlovujeme-li č, jsou mluvidla ústní tak nastrojena, že průlina asi jako při ď a ť (nebo při d a t, vz tyto hlásky) jest zatara- sena a proudem esovým se protrhuje t. j. jakmile se zatarasení protrhne, ihned nastrojí se jazyk proti podnebí tak, aby proud skrze průlinu jdoucí zazněl v š. Č jest tedy smí- šenina z t + š. Gb. Vz Hláska. — Tato slo- žená hláska znamenala se nejprve pouhým c, jako v L. S.: ce m. če; později spřežkami: cz, ch, cs, cc, cž, chz; teprva od časův Hu- sových psalo se č (c s vrškem) a veliké C' spřežkou: cž: člověk, Cžlověk. Zk. — Po č píšeme vždy i, nikdy y. Jg. — Místo sou- hlásky této temné vyslovuje se někdy a i píše dž, ž : čbán, čber, vyslovuj džbán, žbán, džber, žber. Zk. Čbán nelze totiž nikdy ni- komu (ať jest jazyka jakéhokoliv) vysloviti; mechanismus mluvidel toho žádá, abych místo čbán řekl džbán; když pak říkám dokonce jen žbán, tedy vynechávám d zase jen me- chanicky. Gb. — Č vyvinulo se 1. z k. Vz K. — 2. Z c. Vz C. — 3. Odsutím e z če po předložkách řídících akkusativ: zač, proč, nač, več atd. m. za če, pro če, na če, v če (za co, pro co, na co, v co). Vz Co. — Před k a v některých jiných případech v strčešt. přešlo č v t; malitký, militký m. maličký, miličký, u St. bělitký m. běličký, nyní běloučký. Ht. — Souhláska tato střídá se a) s c: casný m. časný. Pod Krkonoši. V imperat. č m. c: peč m. pec (chybně v obec. mluvě). — b) S s: Črězb (na Slov.) a české skrze, čmoud — smoud, čočovice — sočovice. — c) S š : čpalek — Špalek, čpulit — špulit, čpaček — špaček. Šb. (V Krkonoších.) Čpár — spár, čmel — rus. šmelá. Zk. Čtyři, čtvrtý, na Slov. štyři, štvrtý. Ht. — d) S t v obec. mluvě: šmytec m. smyčec, vz T. — e) S st: črievica — střevíc, črep — střep, črieslo — stříslo — tříslo, črevo — střevo a tak dále. (Na Slov.) Šf., Ht. — f) S št: čmel — strč. štmel, čpěti — strč. štpieti — štípati. Zk. — g) S tč, dš, tš: vočím m. otčím, oče m. otče, rači m. radši, slačí m. sladší, vječí m. větší. (V obec. mluvě.) Jir. — h) S k V obec. mluvě v 1. os. sg. a v 3. os. pl. časoslov v -u ukončených: vleku — vleču, vlekou — vlečou. — Po č jakožto užší spoluhlásce přecházejí širší samohlásky snadno do užších: a do e, o do e, u do i: čakám — čekám, čo - če, čuji - čiji. Jg. Vz Přehlasování. — Č jakožto přídech: mačkati (makati). Jir. — Č je přípona jmen podstatných (před niž se dlouhá kmenová samohláska někdy krátívá) a přidává se obyčejně ke kmenu in- finitivu a takováto jména podstatná rodu muž. skloňují se a) životná dle: „Hráč", b) neživotná dle: „Meč" : hrá-ti - hráč, mrha-ti — mrhač, topi-ti — topič, dlažič, trapič, rýč, dříč, oráč, chtíč, bič, dráč, hadač, badač, kopáč, pleč, pomahač, posluchač, posměvač, práč, ruhač, sekáč, stinač, vazač, sběrač, kraječ, povaleč, sazeč, bělič, hojič, palič, rodič, Mkl. B. 331.; hlídač, lízač, jídač. — Odvo- zená od jmen přídavných v -atý: boháč, bradáč. Jg. Vz -áč. — Jména ženského rodu skloňují se a) dle: „Kosť": moč, řeč, seč, žluč, nebo b) dle: „Daň": chatrč, obruč. — Č. přípona komparativu v obec. mluvě: radč, mělč m. raději, mělčeji. Vz Š jakožto přípona komparativu. — Č = tš může před- cházející slabiku položením prodloužiti: učiním,

29131   Č Svazek: 5 Strana: 1154
Dle toho, kde se náležité nastrojení mlu- videl článkovacích v ústech vykonává čili kde se která hláska článkuje, jest č podnebnicí sykavou hustší; dle toho, jaký je proud, za kterého se která hláska článkuje, jest č sou- hláskou temnou; č článkuje se za proudu netržitého, tedy jest souhláskou trvací; vzhle- dem k složitosti jest č souhláskou jedno- duchou, která však smíšením dvou jiných (= tš) vznikla, jest tedy smíšeninou; vzhle- dem k měkkosti a vlivu měkčícímu jest č souhláskou měkkou. Vz Gb. Hl. 19.—22. — Str. 153. a. ř. 30. sh. za Ht. přidej. Gb. Hl. 102. — Č. se střídá s: s, š, št. Vz S, Š, Št. — S ť: niči = niti. V Klinkovicích. Brt. D. — Č = přípona (č = čb, čjb. Bž. 234., Mkl). Přidej: Jednoslabičná jména podržují samo- hlásku dlouhou: práč, rváč, štváč. Brs. 2. vyd. 225. — Str. 153. b. ř. 3. h. místo nebo po- lož: jiná. — O č- souhláskách vz Mkl. aL. 291. atd. a Vm. Mikl. Hlásk. 36 a násl. — Cf. S. N., Listy filolog. VIII. 159. (z čeho složeno).

29132   Č Svazek: 7 Strana: 1214
Č. Vz Gb. Ml. I. 42. Č ve skupině čt spodobením se mění v št v: štyry, štyrák, štvrtek atd. Dol. List. fil. 1891. 441.

29133   -č Svazek: 7 Strana: 1214
-č. Vz Gb. Ml. 1. 63., Hlídač.

29134   Č Svazek: 8 Strana: 0038
Praslovanské č. Vz Gb. H. ml. I. 318. — Č se psalo: c: cechel; cc: lucc; f s: zefen (sečen); cf: klokocf; fc: fceled; zf: zfed (čěd); /z: vtefze (uteče); ch: chubr (čubr); chz: achz; chs: chsryewcze, rostl.; cz: lecz; č : lúč; č: očy; czz: czzlowiek; cž: neczadfkee; cž: tocžis; tff: tffweru věc; tč: nětčeho; czi: v cziele jeho. Vz Gb. H. ml. I. 519. nn. — Jak splývá č s předcházející nebo následující sykavkou. Vz čč, čs, čš, čc, šč, žč a Gb. H. ml. I. 520. — Č se mění v f: točúš, točíš, totíš n. totiž. Točúš z to- a čúš strč. čuješ sentis, staženo v čúš, složeno s to- a změněno v totíš a totiž. Vz Gb. H. ml. I. 524., List. lil. 1880. 295. Dialekticky: čížek —'tížek, říčice — řítíce, papuče — paputě, žluč — žluť. Gb. H. ml. I. 524. Č za ť: päč, radoščó. V Radkovsku na Slov. Phľd. 1893. 374. — V t v Brn. a v Čech. šmytec m. smyčec. Brt. D. II. 167. — V c (se mění): cesnek, stra- cenuška m. stračí-. Brt. D. I. 41., 167. — V š, vz čt, tč, dč, čč, pč, bč, kč a Gb. H. ml. I. 525. Ušitel — učitel, preš (prečo), ušinko- vať. U Revúce. Phľd. 1893. 562. V Bystřičku: žloš m. žluč, Brt. D. II. 73., u Drahan: šme- lák m. čmelák, ib. 102., 113., na Žďár. pa- puša. Ib. 250. Ve skupině čp v Háj. Herb.: věci špavé, špavosť, špění. 147. b., 142. b. — V ć (ve Spiši) t. j. vyslovuje se měkce: ćerci
(čerti), oći; ale: čo, člověk, čas, varkoč. Phľd.
1893. 433. — Č (ť) odsuto v šk m. sčk a
v šp m. sčp. Bývalé ščk a ščp změnilo se
v šťk a šťp, odsutí stihlo tu tedy vlastně
hlásku ť: škavka m. ščkavka, špavý m. ščpavý.
Vz Gb. H. ml. I. 526. — Č se přisouvá:
špice, strč. šťpicě a to předpokládá ščpice.
Vz ib. 526. — Jak se mění a kde odsouvá č
v nářečí jihočeském. Vz Dšk. Jihč. 44.—45. — Č v chromečském podřečí na Mor. Vz List. fil. 1894. 93. — Subst. v -č (-ď) mají slabiku kořennou z pravidla krátkou: páliti palič, sá- zeti sazeč, bouřiti buřič; odchylkou: rouhač, hlídač. Gb. H. ml. I. 597.

29135   Č Svazek: 9 Strana: 0028
Vz Č. v Ottově Slovníku. Č. m. čb. ??č (po-č) jsem přišel. Pass. Sr. proč, nač, oč, več, seč a Gb. H. ml. III. 1. 464. Změna jeho na Horicku, vz Hoř. 78., na Horno ostravsku vz v Lor. 26.

29136   -č Svazek: 9 Strana: 0028
-č m. -ti, -t v inft. dialekt.: nošič, priznač. Gb. H. ml. III. 2. 71. — Koncovkou -č tvoří se subst. deverbativa z kmenů infinitivních. Vz List. fil. 1899. 256.

29137   č Svazek: 10 Strana: 0042
čs v c: proč sem = procem. Hoš. Polen, nář.

29138   Č jak se psalo ok Svazek: 8 Strana: 0537
Č jak se psalo ok. r. 1410.; měnilo se teh- dáž ve skupině čč v t: mozk psí a kocztí (koččí). Vz Mus. fil. 1896. 438.

29139   Č. na otázku dokud Svazek: 5 Strana: 1165
Č. na otázku dokud vyjadřuje se a) před- ložkovým genitivem, vz Do; ß) předložkovým akkusativem, vz Po. Cf. Brt. 8. 3. vyd. 73. 3. — Č na otázku od které doby určuje se předložkovým genitivem, vz Do. Od jitra do večera mění se čas. Cf. Brt. S. 3. vyd. 74. 4.

29140   Ča Svazek: 5 Strana: 1154
Ča, hojča = v pravo! velení volům, aby na pravo zabočili. Mor. (dol., Kop.). Šd., Brt.

29141   Čá Svazek: 5 Strana: 1154
Čá (čí?) to devenka to žitko veje na humne? Sl. p. 214.

29142   -ča Svazek: 5 Strana: 1154
-ča: synča = synek atd. Vz -čat.

29143   Ča Svazek: 10 Strana: 0035
Časkún, a, m., carpita (inter pisces). Rozk. P. 361.

29144   Ča hék Svazek: 5 Strana: 1156
Ča hék = ča. Mor. Šd.

29145   Čaba Svazek: 5 Strana: 1154
Čaba, y, f. = huba, das Maul. Val. Vck. -- Č. = místní jm. na Slov. Pokr. Pot. II. 232., Phld. I. 1. 65. — Č., vz Caba. Blk.

29146   Čabák Svazek: 5 Strana: 1154
Čabák, u, m. = dřevo, palaestra, jíž choši tlukou špačka. Mor. Vck., Brt. D. 203.

29147   Čabalák Svazek: 5 Strana: 1154
Čabalák, u, m. = malý chlapík, strašák v zelí. Na Hané. Bkř.

29148   Čaban Svazek: 5 Strana: 1154
Čaban, a, m. = ovčák. Mor. Bkř. — Č., podolischer Ochs. Šm.

29149   Čabanka Svazek: 5 Strana: 1154
Čabanka, podolische Kuh, Šm., walachi- sches Schaf. Ssk.

29150   Čabati Svazek: 5 Strana: 1154
Čabati, čabnouti = tepati, srážeti. — co odkud: ovoce se stromu. Na Val. Vck. — čím: kamenem. Vck. — Brt, D. 203.

29151   Čabatý Svazek: 5 Strana: 1154
Čabatý = rozčepýřený, jeřabatý. Ta husa je č., něco jí je. U Kr. Hrad. Kšť.

29152   Čabel Svazek: 5 Strana: 1154
Čabel, zašlá ves v Tábor. Blk. Kfsk. 442., Sdl. Hrd. IV. 369.

29153   Čabelecký Svazek: 5 Strana: 1154
Čabelecký, ého, m., os. jm. Č. Jan ze Soutic. Tk. VI. 346.

29154   Čabelice Svazek: 5 Strana: 1154
Čabelice, samota u Kácova.

29155   Čabelický Svazek: 5 Strana: 1154
Čabelický ze Soutic, čes. panský rod. Vz S. N., Blk. Kfsk. 1293., Sdl. Hr. I. 253., III. 190.—197.

29156   Čabelka Svazek: 5 Strana: 1154
Čabelka, y, f., samuTábora a u Bubenče.

29157   Čábelna Svazek: 5 Strana: 1154
Čábelna, y, f., samota u Pardubic.

29158   Čábelský Svazek: 8 Strana: 0038
Čábelský. Č. les u Milevska. NZ. II. 711. Také: Čábelky.

29159   Čabice Svazek: 5 Strana: 1154
Čabice, míst. jm. Sdl. Hr. I. 218.

29160   Čabišová Svazek: 5 Strana: 1154
Čabišová, é, f., Čabischau, ves u Klin- kovic ve Slez.

29161   Čabla Svazek: 5 Strana: 1155
Čabla, y, Čablík, a, m., os. jm. Mor. Vck.

29162   Čabnouti Svazek: 5 Strana: 1155
Čabnouti, vz Čabati. Č. — švácnúť (ude- řiti) prutem, holí. Val. Brt. D. 203.

29163   Čabor Svazek: 7 Strana: 1214
Čabor = střapák neustrojený, rozcuchaný. Slez. Sd. Vz Rozčabraný.

29164   Čabor Svazek: 8 Strana: 0038
Čabor, a, m. = člověk neustrojený, roz- cuchaný. Laš. Brt. D. II. 301.

29165   Čabová Svazek: 5 Strana: 1155
Čabová, é, f., Brockersdorf, ves u Be- rouna (Bärn) v Olomoucku.

29166   Čabr Svazek: 1 Strana: 0153
Čabr, čubr, čibr, u, m., rostlina, satureia, Saturei, Pfefferkraut. Rostl.

29167   Čabr Svazek: 5 Strana: 1155
Čabr. Vz Rstp. 1173., Slb. 348., Kk. 178., Mllr. 94., Cl. 81., Čl. Kv. 254. Cf. Čibr, Šubra, Mkl. Etym. 37.

29168   Čabraček Svazek: 5 Strana: 1155
Čabraček, vz Čabraka.

29169   Čabrak Svazek: 5 Strana: 1155
Čabrak, u, m., vz Čabraka. — Č. = lesní kamenný hřeben u Mořinky. Krč.

29170   Čabraka Svazek: 1 Strana: 0153
Čabraka, y, f., čaprak a šabrak, u, ča- braček, čku, šabraka, y; turecky: čaprak = přikrývka na koně. Schabracke. D. — Jg.

29171   Čabraka Svazek: 5 Strana: 1155
Čabraka. Mój koníček v trávě zelenej, pod čabrakem celý zemdlenej; Keď som ho sedlala červeným čabračkem. Sš. P. 572.

29172   Čabrati Svazek: 1 Strana: 0153
Čabrati, im Wasser plätschern, šplíchati. Na Mor. Rk.

29173   Čabrati Svazek: 5 Strana: 1155
Čabrati, čabŕnati, čabrávati. Na Val. Vck. Cf. Žbrúňati, Bryndati se. — se = zdlou- havě jíti, cabrati se. Ten sa čabře! Cf. Ca- bruša. Mor. Brt. D. 203., Šd.

29174   Čabrinkár Svazek: 5 Strana: 1155
Čabrinkár, a, m. = bludař. Na Slov. Bern., Ssk.

29175   Čabrinkariti Svazek: 5 Strana: 1155
Čabrinkariti = bludařiti. Na Slov. Bern., Ssk.

29176   Čabrinkárka Svazek: 5 Strana: 1155
Čabrinkárka, y, f. = bludařka. Na Slov Bern., Ssk.

29177   Čabrinkárský Svazek: 5 Strana: 1155
Čabrinkárský = bludařský. Na Slov. Bern., Ssk.

29178   Čabrinkárství Svazek: 5 Strana: 1155
Čabrinkárství, n. = bludařství. Na Slov. Bern., Ssk. Čabrinkati = blouditi. Ssk.

29179   Čabrinkavosť Svazek: 5 Strana: 1155
Čabrinkavosť, i, f. = bludařství. Na Slov. Bern., Ssk.

29180   Čabrinkavý Svazek: 5 Strana: 1155
Čabrinkavý = bludařský. Na Slov. Bern., Ssk.

29181   Čabrňák Svazek: 8 Strana: 0038
Čabrňák, u, m., druh vína, Ausbruch, m. Sterz. I. 315.

29182   Čabrovitý Svazek: 5 Strana: 1155
Čabrovitý. Č. rostliny, satureineae: čabr, marulka, dobromysl, douška, stoříšek. Vz Rstp. 1161., 1173.

29183   Čabrula Svazek: 5 Strana: 1155
Čabrula, y, f., die Plätscherin. Kaj ta č. se čabrá (čabře)? Slez. Šd., Brt. D. Čabún, a, m., Lümmel, m. Ssk.

29184   Čábřina Svazek: 9 Strana: 0028
Čábřina, y, f. = malá živá holka. Milčín. Kub. 151.

29185   Čábřit Svazek: 9 Strana: 0028
Čábřit = rychle pobíhati. Milčín. Kub. 151.

29186   Čabřnati Svazek: 5 Strana: 1155
Čabřnati, vz Čabrati.

29187   Čabuský Svazek: 5 Strana: 1155
Čabuský z Prostého, stará rodina čes. Vz S. N. X. 134., Blk. Kfsk. 59.

29188   Čabuze Svazek: 5 Strana: 1155
Čabuze, pl., Čabus, ves u Vimberka.

29189   Čac Svazek: 5 Strana: 1155
Čac, vz Čač.

29190   Čaca, čačany Svazek: 10 Strana: 0035
Čaca, čačany = krásné. V dětské řeči ve Slez. Čes. 1. XI. 342.

29191   Čacká Svazek: 5 Strana: 1155
Čacká Marie = Frant. Pichlová †1882. Vz Tf. H. 1. 3. v. 128., Jg. H. 1. 2. v. 542.

29192   Čacká Svazek: 9 Strana: 0431
Čacká M. (vlastně paní Pichlová), spis. Flš. Písrn 619.

29193   Čackati Svazek: 5 Strana: 1155
Čackati, vz Čačati.

29194   Čackoduchý Svazek: 10 Strana: 0035
Čackoduchý Odysseus. Msn. Od. 75., 109., 233.

29195   Čackosť Svazek: 1 Strana: 0153
Čackosť, i, f., čistota, švárnosť, Reinig- keit, Nettheit; Reš.; výbornosť, šlechetnosť, Vortrefflichkeit, Edelsinn. Jg.

29196   Čacky Svazek: 1 Strana: 0153
Čacky, komp. čačtěji = hezky, švárně, hübsch, niedlich; výborně, dobře, udatně, wacker, edel, vortrefflich. Br. Č. sobě vésti, počínati (zmužile). Ros. C, zdravý, Břez.

29197   Čacký Svazek: 1 Strana: 0153
Čacký, komp. čačtější (zastaralé: čadský, čatský, čadcký) = čistý, hezký, švárný, lepý, rein, niedlich, nett, hübsch. Jg. Č. jonák, muž, kůň, hrad, Ros., děvče. D. Čackého kroku bezpečného učiniti nesměl. Bl. mus. — Č. = vzácný, podstatný, veliký, udatný, wacker, edel, vortrefflich. Odpustiti vinu čacké (veliké) mysli je znamení. Kom. — Č. ctnosť, mravy, důvod. Jg.

29198   Čacky Svazek: 5 Strana: 1155
Čacky, vz Čadsky.

29199   Čacký Svazek: 5 Strana: 1155
Čacký, vz Čadský.

29200   Čacký Svazek: 8 Strana: 0038
Čacký z čadský, ds v c. Gb. H. ml. I. 407.

29201   Čacký Svazek: 9 Strana: 0028
Čacký. Nejsa č. na zdraví nikam nejezdil. Sed!. Hr. IIL 134.

29202   Čač Svazek: 1 Strana: 0153
Čač, čac, e, čača, čačka, čačička, y, f. = hříčka, Spielzeug. Koupiti ditkám čačky. Us. Děti za čačkem běží, které (čačko) vysoko letí. L. - Č., titěrka, Blendwerk, Tand, Plunder. Svět jest děckem, co se čačkami baví. L. — Č. = cena, hodnosť. Etwas Kost- bares, Schatz. Znamenitá čač (z. vzácná věc). Ros. — Jg.

29203   Čač Svazek: 7 Strana: 1214
Čač Toť sú čače (totě je umění) ! Val. Slavč. 102.

29204   Čač Svazek: 8 Strana: 0038
Čač. Bolo by čač, keby bolo zač. Phľd. 1894. 442.

29205   Čač Svazek: 9 Strana: 0028
Čač. Kdyby bylo zač, kúpila by sa čač. Mns. ol. 1898. 104.

29206   Čača Svazek: 5 Strana: 1155
Čača, vz Čač, a Mz. v Listech filolog. VII. 27. — Č., čačka = květina, kytka, chomáček. Čačky vinné (hrozny), rybizlové, bezové. Čmelí majú med v čačkách, včely ve vošči- nách Laš. Brt. D. 203.

29207   Čačák Svazek: 8 Strana: 0038
Čačák, cacák, a, m. = kdo si hraje jako malé dítě. Kotk. 76.

29208   Čačanosť Svazek: 5 Strana: 1155
Čačanosť, i, f., v dětské řeči, die Schön- heit. Šm.

29209   Čačaný Svazek: 1 Strana: 0153
Čačaný = činaný.

29210   Čačar Svazek: 7 Strana: 1214
Čačar, u, m. = večer. Daj, Bože, čačara, prv než bylo včera. Mor. Brt.

29211   Čáčat Svazek: 10 Strana: 0035
Čáčat - houpati. Sb. sl. 1902. 61

29212   Čačati Svazek: 1 Strana: 0153
Čačati, cacati, čačkati, čackati, cackati; čacknouti, knul a kl, utí; čackovati = mil- kovati, liebkosen, zärtlich behandeln. Jg. — koho: dítě. Us. -- se s kým, s čím = pá- rati se, hráti si s kým. Zärtlich thun, tän- deln. Č. se s dítětem. Us. — Čačej = hajej, schlafe. — Čačej si = hraj si (o dítěti), spiele. Us. — Jg.

29213   Čačatka Svazek: 5 Strana: 1155
Čačatka, y, f., die Schwätzerei; Schwätze- rin. Slov. Ssk.

29214   Čačatka Svazek: 8 Strana: 0038
Čačatka, vz Čečatka. Mor. Mtc. 1893. 307.

29215   Čačavka Svazek: 5 Strana: 1155
Čačavka, y, f. = čačka, čočka. Mor. Brt.

29216   Čaček Svazek: 5 Strana: 1155
Čaček, čka, m., vz Čač.

29217   Čačenka Svazek: 8 Strana: 0038
Čačenka, y, f., vz Sirotka (3. dod.).

29218   Čáči Svazek: 5 Strana: 1155
Čáči, v dětské řeči. To je č. (to je něco)! U Poličky. Kšá.

29219   Čačí Svazek: 8 Strana: 0038
Čačí baba — slepá baba (hra). Val. Brt. D. II. 301.

29220   Čačička Svazek: 5 Strana: 1155
Čačička, vz Čač.

29221   Čačíky Svazek: 5 Strana: 1155
Čačíky, pl., m. = pestré kvítky (v dětské mluvě). Slov. Rr. Sb.

29222   Čačina Svazek: 5 Strana: 1155
Čačina, y, f. = klesť, das Reisig. Sl. les., Loos.

29223   Čačka Svazek: 5 Strana: 1155
Čačka = čočka. Mor. Brt. — Č. = Čača, květina. Poďme, děti, na čačky a vime si voňačky. Koll. Zp. I. 274. Vz Čača, Čač, Čačavka.

29224   Čačka Svazek: 8 Strana: 0038
Čačka, y, f. Čačky, stříbrňák, putiřička, po- tentilla anserina, rostl. Brt. 1). II. 506. — Č. == tretka, Phľd. 1895. 126., hračka. Kotk. 163.

29225   Čačkati Svazek: 1 Strana: 0153
Čačkati, vz Čačati.

29226   Čačký Svazek: 5 Strana: 1155
Čačký = čačaný. Slov. Ssk.

29227   Čáčňať Svazek: 8 Strana: 0038
Čáčňať = ve vodě se broditi. Jicko. Brt. D. II. 301.

29228   Čačotka Svazek: 9 Strana: 0028
Čačotka, y, f. = čečatka. U Rožn. na Mor. Mus. ol. III. 118.

29229   Čáčov Svazek: 8 Strana: 0038
Čáčov, a, m., míst. jm. v Nitransku. Phľd. 1894. 60.

29230   Čačovice Svazek: 1 Strana: 0153
Čačovice, e, čačůvka, y, f. = čočka. Na Slov. Rk.

29231   Čačulka Svazek: 7 Strana: 1215
Čačulka, y, f. = fiflena. Slez. Šd. Cf. Čačaný.

29232   Čačuľka Svazek: 8 Strana: 0038
Čačuľka, y, f. = fiflenka. Laš. Brt. D. II. 301.

29233   Čačvara Svazek: 1 Strana: 0153
Čačvara, y, m. = člověk nemotorný. Us. na Mor., Brt. Ein ungeschlachter Mensch.

29234   Čad Svazek: 1 Strana: 0153
Čad, u, m. = čmoud od peci, dým. Dunst, Qualm, Schmauch. Je tu plno čadu. Vypustil čad z pokoje. Ros. — Jg

29235   Čád Svazek: 1 Strana: 0153
Čád, a, m. = dítě, syn, dcera. Jg. Starý č. = dětinský stařec. Altkindischer Mensch. Th., Beneš. Kníž. — Jg.

29236   Čád Svazek: 5 Strana: 1155
Čád. Na těch nivách jsme jak včely v ro- jích scházeli se ke hrám spolu čádi. Sš. Bs. 189.

29237   Čad, čiad Svazek: 5 Strana: 1155
Čad, čiad, a, m., kindischer Alte. Slov. Ssk. — Č., u, m., vz Čada, der Qualm. Cf. Mkl. Etym. 30.

29238   Čáda Svazek: 1 Strana: 0153
Čáda, y, f. = stará, dětinská žena. Vz Čád.

29239   Čada Svazek: 5 Strana: 1155
Čada, y, f., der Qualm. Ssk. — Č., čiada, kindische Alte. Slov. Ssk.

29240   Čáda Svazek: 5 Strana: 1155
Čáda, y, m. Č. Václ. Tk. V. 154., 155.

29241   Čaďa Svazek: 5 Strana: 1155
Čaďa, dle Bača = očadlý, černý chlap. Mor. Brt. D.

29242   Čada Svazek: 7 Strana: 1215
Čada = roba. Bl. 174. Č., geudus. Pršp. 64. 56.

29243   Čáda Svazek: 9 Strana: 0028
Čáda Fr. dr. Vz Jub. V.

29244   Čada Svazek: 9 Strana: 0431
Čada, čáda, y, f. = holka, děvče. Vz Gb. Slov. 152.

29245   Čaďalovice Svazek: 5 Strana: 1155
Čaďalovice, dle Budějovice, také Čalo- vice, Čalowitz, ves u Sobotky. Vz Blk. Kfsk. 789.

29246   Čádecký Svazek: 5 Strana: 1155
Čádecký Ferd., kněz a ryjec v 17. a 18. stol. Vz S. N., Jir. Ruk. I. 130.

29247   Čadek Svazek: 5 Strana: 1155
Čadek, dka, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119., Tk. V. 122.

29248   Čadek, čádek Svazek: 9 Strana: 0431
Čadek, čádek, zdrobn. čád. Vz Gb. Slov. 152.

29249   Čadění Svazek: 5 Strana: 1155
Čadění, n., das Rauchen. Vz Čaditi. Č. plamene. Us. Pdl.

29250   Čadenina Svazek: 5 Strana: 1155
Čadenina, y, f., das Rauchloch. Slov. Nad vatriskom visí v dýme v plamenistej č-ne veličizné kotlisko. Č. Čt. II. 76.

29251   Čaděnosť Svazek: 5 Strana: 1155
Čaděnosť, i, f., die Qualmigkeit, das Russigsein. Slov. Loos., Ssk.

29252   Čaděný Svazek: 5 Strana: 1155
Čaděný; -ěn, a, o, Qualm-, angeraucht. Ssk.

29253   Čadiareň Svazek: 5 Strana: 1155
Čadiareň, rně, f., das Rauchloch; die Rauchkneipe. Slov. Loos.

29254   Čadidlo Svazek: 1 Strana: 0153
Čadidlo, a, n., was rauchet, Jg., Rauch- werk.

29255   Čadidlovice Svazek: 8 Strana: 0038
Čadidlovice, trať u Frýdka. Vést. opav. 1893. 6.

29256   Čadírna Svazek: 1 Strana: 0154
Čadírna, y, f., Rauchloch, Rauchkneipe. Rk.

29257   Čaditi Svazek: 1 Strana: 0154
Čaditi, 3. pl. -di. čaď, -dě (ic), il, -zen a -děn, -zení a -dění; čadivati; kouřiti, čmouditi, dampfen, rauchen, schmauchen. Jg. — abs. Plamen, svíčka, uhlí, louč, lampa čadí. Us. - čím: dýmem. V. Ty tou loučí hrubě ča- díš. Ros. — čím kde: ve světnici. — se od čeho. I od stálých se tu čadí veřeje sazí. Puch.

29258   Čaditi Svazek: 5 Strana: 1155
Čaditi. Cf. Mkl. Etym. 30. — se kde. Dno pánve, jež se nad plamenem čadí. Kká. K sl. j. 232.

29259   Čadivý Svazek: 1 Strana: 0154
Čadivý, rauchig. Č-vým plamenem ho- řeti. Presl.

29260   Čadnouti Svazek: 1 Strana: 0154
Čadnouti, dnul a dl, utí = černati, rauchig werden. — čím: dýmem.

29261   Čadnutí Svazek: 5 Strana: 1155
Čadnutí, n., das Russigwerden. Bern.

29262   Čadný Svazek: 5 Strana: 1155
Čadný = čadivý. Ssk. Č. lampa. Čch. Bs. 29. C. jizba. Ostrav. Tč.

29263   Čado Svazek: 1 Strana: 0154
Čado, a, n. = dítě, rozenec.

29264   Čado Svazek: 5 Strana: 1155
Čado, čiado, a, o, altes Kind. Slov. Ssk. Vz Čedo.

29265   Čadola Svazek: 5 Strana: 1155
Čadola, y, f. = kráva, jako od slunce očadlá, tmavohnědá. Mor. Brt., Kld. I. 17.

29266   Čadra Svazek: 5 Strana: 1155
Čadra, y, f., roucho, kterým se ženské na Východě z domu vycházejíce zakrývají. Vz S. N.

29267   Čadský Svazek: 1 Strana: 0154
Čadský. Čadské jezero v Sudanu v Africe. S. N. — Vz Čacký."

29268   Čadsky Svazek: 5 Strana: 1155
Čadsky = čacky. Z ručnice mnohem čad- štěji každá věc proražena bývá. Ler.

29269   Čadský Svazek: 5 Strana: 1155
Čadský = čacký. Poznají synové, že sú nečadští. BO. (Ecc. 23. 37.). — k čemu. K jedení za nehrubě čadské souzeny byly (mořské svině). Ler. — Cf. Mkl. Etym. 32.

29270   Čadský Svazek: 7 Strana: 1215
Čadský. Cf. List. fil. XI. 183., Nečadský.

29271   Čadúch Svazek: 9 Strana: 0028
Čadúch, čadúšik, u, m. Černý ako č. S!ov. Zát. Pr. 65. a. Sr. Čad.

29272   Čafour Svazek: 5 Strana: 1155
Čafour, a, m. Č. Jiřík. Vz Blk. Kfsk. 1192. 362*

29273   Čafourkův mlýn Svazek: 5 Strana: 1156
Čafourkův mlýn u Dobříše.

29274   Čagan Svazek: 1 Strana: 0154
Čagan, u, m. = nos. — Na Mor. hůl nahoře ohnutá. Brt.

29275   Čagan Svazek: 5 Strana: 1156
Čagan. Navalený jako č. Vz Opilý, Mkl. Etym. 419.

29276   Čaganař, e Svazek: 9 Strana: 0028
Čaganař, e, m. Č-ři převzdívka Březov- skvým na Mor. Mus. ol. XIII. 26.

29277   Čaganiti Svazek: 5 Strana: 1156
Čaganiti, il, ěn, ění = do hlavy vtlou- kati, beraniti; vykládati. — komu co. U Lu- hačovic. Tč. Č-nil súsedom vúlu pana hejt- mana. Brt. D. 346., 203.

29278   Čaganka Svazek: 5 Strana: 1156
Čaganka = čekanka, cichorium, rostl. Mor. a Slez. Slb. 453., Tč., Vck.

29279   Čaganka Svazek: 7 Strana: 1215
Čaganka = čekanka. Mtc. XVI. 90.

29280   Čaganka Svazek: 9 Strana: 0028
Čaganka, y, f. = čekanka. Mor. Č. čeká ženca, jak panna mládenca. č. čeká žatí, jak panna vdatí. Č. čeká žaju, jak dívka vdajn. Mus. ol. III. 136., V. 12.

29281   Čaganov Svazek: 9 Strana: 0028
Čaganov, a, m., trať na Mor. Šeb. 190.

29282   Čagara Svazek: 5 Strana: 1156
Čagara, y, f., die Plaudertasche. U Pří- bora. Škd. — Č., nadávka ženským, Zigeu- nerin. U Místka. Škd. — Čagara, magara, bum bum (tak se posmívají cikánům). Val. Vck.

29283   Čagarovali Svazek: 5 Strana: 1156
Čagarovali = na ulici vykládati. U Pří- bora. Škd.

29284   Čagať Svazek: 5 Strana: 1156
Čagať = bíti, schlagen. — koho. On ho čagl (udeřil), až otrčil koty. U Nivnice. Kch.

29285   Čagať něco do sebe Svazek: 8 Strana: 0038
Čagať něco do sebe = cpáti, hltavě jísti. Brt. D. II. 301.

29286   Čagel Svazek: 5 Strana: 1156
Čagel, glu, m. = cahel, ein Knittel, Prü- gel. Slez. Sd.,Brt. D. 203.

29287   Čagotat Svazek: 8 Strana: 0038
Čagotat = štěbetati. Val. Brt. D. H. 301.

29288   Čahán Svazek: 5 Strana: 1156
Čahán, vz Čahoun. Prk. Př. 26.

29289   Čahať Svazek: 5 Strana: 1156
Čahať, čahýňať (val. čohať, čohýňať) = na strom lézti. Val. Vck., Brt, D. 203., 62. — kam: na jabloň. Brt. D. 341. — Č. = sa- hati — čím. Na mňa ručkou čahajú, mně pokoja nedajú. Koll. Zp. I. 208. Čahni tam rukou. Mor. Šd. — koho čím čahnouti = udeřiti. U Olom. Sd.

29290   Čahať Svazek: 7 Strana: 1215
Čahať, čahýňat, vz Čogať (2. dod.).

29291   Čahati Svazek: 1 Strana: 0154
Čahati = sahati. Na Slov., Bern.

29292   Čahel Svazek: 5 Strana: 1156
Čahel, vz Čagel. Slez. Šd.

29293   Čáhlavy Svazek: 5 Strana: 1156
Čáhlavy, dle Dolany. Jan Věneček z Čá- hlav. Arch. III. 496.

29294   Čáhnúť Svazek: 7 Strana: 1215
Čáhnúť po čem = uhoditi. Mor. NZ. I. 466.

29295   Čaho Svazek: 5 Strana: 1156
Čaho, čahojej = ča. Mor. Šd.

29296   Čahóny Svazek: 8 Strana: 0038
Čahóny, pl.m. = dlouhé nohy. Brt. D. II. 301.

29297   Čahorna Svazek: 5 Strana: 1156
Čahorna z Rtýně. Vz Sdl. Hr. 189.

29298   Čahostice Svazek: 5 Strana: 1156
Čahostice, dle Budějovice, Čalositz, ves u Litoměřic. PL.

29299   Čahoun Svazek: 1 Strana: 0153
Čahoun, a, m., neohrabaný člověk, ein ungeschlachter Mensch. Rk.

29300   Čahoun Svazek: 1 Strana: 0154
Čahoun, a, m., čahán, sahán, dlouhoš = vysoký, hubený člověk. Hagerer, hoher Mensch, Standarte. D.

29301   Čahounský Svazek: 5 Strana: 1156
Čahounský chlap, baumlanger Kerl. Dch

29302   Čahýnati Svazek: 5 Strana: 1156
Čahýnati, vz Čahati. — Č. = utíkati Val. Vek.

29303   Čachať Svazek: 7 Strana: 1215
Čachať = jechati, jiti. Val. Šd.

29304   Čáchati se ve Svazek: 5 Strana: 1156
Čáchati se ve vodě, plätschern. Na mor. Slov. Hrb., Brt. D. 203.

29305   Čachlíř Svazek: 5 Strana: 1156
Čachlíř, e, m. = čachrář. U Olom. Sd.

29306   Čáchnout Svazek: 8 Strana: 0038
Čáchnout = udeřiti. Han. Brt. D. II. 301.

29307   Čáchnouti Svazek: 5 Strana: 1156
Čáchnouti, chnul a chl, utí. — komu kam: na nohu = šlápnouti, darauftreten. U Olom. Sd. — Č. = jíti; někoho=udeřiti. Mor. Šd.

29308   Čáchnouti Svazek: 7 Strana: 1215
Čáchnouti = čpíti, páchnouti. Mor. Rgl.

29309   Čachnov Svazek: 5 Strana: 1156
Čachnov, a, m., ves u Richmburka.

29310   Čachol Svazek: 8 Strana: 0537
Čachol, u, m. = plátěná sukně se životkem. V Revúci. Sbor. slov. I. 42.

29311   Čachol Svazek: 9 Strana: 0028
Čachol, e, m. = sukně přišitá ? rubáči. V Liptovsku. Sbor. slov. II. 42. Sr. Šorc.

29312   Čacholice Svazek: 5 Strana: 1156
Čacholice, dle Budějovice. Blažek z Č-lic. Arch. III. 497.

29313   Čachor Svazek: 5 Strana: 1156
Čachor, u, m. = toulec. Vz Brousek. Kosci slovenští s kosou na pleci, s oslicí a s č-rem za pasem. Pokr. Pot. I. 163., Dbš. Obyč. 97. Č. = malá z rohoviny pozostá- vajúca nádobka, v nejž kosec má vodu a osličku k brúseniu kosy potrebnú. Rr. Sb. — Č = chrást zelí. Laš. Brt. D. 203. — Č. = nadávka cikánům. Slov. Ty čachor, čo si mi psa zabil? Pokr. Pot. I. 335.

29314   Čachořice Svazek: 5 Strana: 1156
Čachořice, dle Budějov., Čachořitz, dvůr u Sedlčan. Vz Blk. Kfsk. XVIII., 363., 364.

29315   Čachořiť Svazek: 9 Strana: 0028
Čachořiť sa = pýřiti se (o kvočně). Lisic.

29316   Čachotín Svazek: 5 Strana: 1156
Čachotín, a, m., ves u Chotěboře. Vz Blk. Kfsk. 3.

29317   Čachovec Svazek: 5 Strana: 1156
Čachovec, vce, m., os. jm. Tk. III. 42., 48.

29318   Čachovice Svazek: 5 Strana: 1156
Čachovice, dle Budějovice. Čachowitz, ves u Loučína. Vz S. N. II. 294., X. 135, Tk. II. 533., IV. 174., 236., Tf. Odp. 331., Blk. Kfsk. 1100., 1102.

29319   Čachovská Svazek: 5 Strana: 1156
Čachovská Barb. Vz Blk. Kfsk. LXXXIII.

29320   Čachovský Svazek: 5 Strana: 1156
Čachovský Václ. Vz Blk. Kfsk. 59., 1064. Čachovští ze Svémyslic. Sdl. Hr. II. 161 , 162.

29321   Čachr Svazek: 1 Strana: 0154
Čachr, u, m., pokoutní, nedovolený pro- dej. Rk. Schacher. — Čachrář, e, m. Scha- cherer. Rk. Vz Obchod.

29322   Čachr Svazek: 8 Strana: 0038
Čachr m. šachr. Gb. H. ml. L 513.

29323   Čachrać sa ve Svazek: 5 Strana: 1156
Čachrać sa ve vodě = čvachtati. Laš. Brt. D. 203.

29324   Čachrák Svazek: 5 Strana: 1156
Čachrák, a, m. = čachrář. Slov. Ssk.

29325   Čachriti Svazek: 5 Strana: 1156
Čachriti, schachern, tauschen; schmieren. Vz Čachrovati.

29326   Čachrov Svazek: 5 Strana: 1156
Čachrov, a, m., Čachrau, ves u Klatov. Vz S. N. II. 294., X. 134., Arch. III. 494., Tk. III. 187., V. 204., Blk. Kfsk. 180, 609., Sdl. Hr. 157.

29327   Čachrovati Svazek: 1 Strana: 0154
Čachrovati, vz Čachr, šachrovati, scha- chern. — Č. r něčem., čím, s čím. Rk.

29328   Čachrovati Svazek: 5 Strana: 1156
Čachrovati, schachern, tauschen. — Č. = čarovati. Slov. Bern.

29329   Čachrovník Svazek: 5 Strana: 1156
Čachrovník, a, m. = čachrář, der Scha- cherer. Rk.

29330   Čachrovský Svazek: 5 Strana: 1156
Čachrovský = Čachovský. Blk. Kfsk.

29331   Čachta Svazek: 7 Strana: 1215
Čachta, vz Čochta (2. dod.).

29332   Čachtati Svazek: 5 Strana: 1156
Čachtati se, plump hin und her sich be- wegen, grätschein. U Olom. Sd.

29333   Čachtice Svazek: 5 Strana: 1156
Čachtice, dle Budějovice, městečko na Slov. Vz Pokr. Pot. I. 84.—96., S. N.

29334   Čachtoň Svazek: 5 Strana: 1156
Čachtoň, ě, m. = čmachtoň. U Olom. Sd.

29335   Čaisi Svazek: 5 Strana: 1156
Čaisi = časy. V Turci. Koll. Zp. I. 417.

29336   Čaj Svazek: 5 Strana: 1156
Čaj. Vz Rstp. 183., 695., 1149., 143., 545., 1172., Kk. 229., KP. I. 23., Schd. II. 296., Kram. Slov. 70.—72., Rosc. 134., 138. Čaj polský se žloutky. Hnsg.

29337   Čaj Svazek: 7 Strana: 1215
Čaj. Původ, příprava, druhy, chemické části, užívání, rozšíření, porušování čaje. Vz Ott. V. 851., KP. VI. 108.-121. — Č. = prsní thé, Brustthee. U Náchoda. Guth. — Č. valašský na Mor. = vařená kořalka se skořicí, hřebíčkem a cukrem n. medem. Vck.

29338   Čaj Svazek: 9 Strana: 0028
Čaj. Slovo to známo v Praze teprve od r. 1848. Vz Kukla 44.

29339   Čaj e Svazek: 1 Strana: 0154
Čaj e, čej, e, m., thé čínské. Der Thee, Čaj- Čaj zelený: císařský, hajsanský, perlový (z maličkých lístkův: prachový), tonkajský; čaj černý : suchongský, peko, kongu, bohea. S. N. — Čaj: čínský, europský, gumpov- derský, hysonskinský, karavanský (přes Rusko přicházející), kurylský, kytajský, liber- ský, pekčanský, ruský, španělský, v cihlách (cihlový). Kh. Č. vařiti, slíti, osladiti; do čaje rumu nalíti, smetany dáti.

29340   Čaja Svazek: 5 Strana: 1156
Čaja, e, f. = čajka, člun. Slez. a mor. Tč., Horný, Šd. — Č. = čejka, der Kibitz. Slez. a mor. Tč., Škd. — Č. = chrobák. Slov. Rr. Sb. — Č. = protivná, neposedná ženská, poběhlice. Mor. a slez. Ta č. čajovskáj Brt. Jestli se též učajíš, ty čajo! Slez. Šd. — Č., dle Bača, os. jm. Šd.

29341   Čajá Svazek: 9 Strana: 0028
Čaják Janko, nar. 1830., básník slov. Vz Vlč. Lit. slov. I. 226., 275 (rejstř. ).

29342   Čajag Svazek: 5 Strana: 1156
Čajag, a, m., unfruchtbarer Gänserich. Slov. Ssk.

29343   Čajárna Svazek: 5 Strana: 1156
Čajárna, y, f., das Theehaus. Šm., Ssk.

29344   Čajati Svazek: 8 Strana: 0038
Čajati = čekati. Kotk. 96.

29345   Čajč Svazek: 5 Strana: 1156
Čajč, e, m., Tscheitsch, ves u Hodonína. Tč. Na Cajču, na Čajču mám galanku Káču, já si tam pojedu pro ňu na tragaču. Sš. P. 660.

29346   Čajda Svazek: 5 Strana: 1156
Čajda, y, f = šamrha, knoflík s dírkami. U N. Bydž. Kšť — Č., y, m., os. jm. Slov. Šd. — Č. = ano, věru. A čajda, je tam, je! U Uher. Hrad. Brt. D. 171. — Č. = ? propos. Na Slov. a mor. Rr. Sb. Čajda! zaboł (za- pomněl) som vám povědzěc, keby scě k nám trochu prišli. Na jihových. Mor. Brt. D. 171., L. N. II. 138.

29347   Čajdok Svazek: 5 Strana: 1156
Čajdok = čajsi, príslovka zhusta v Novo- hrade i v Honte (na Slov.) užívaná, ako by sme rekli: ale pravda, ale iste, istenky, temer, ale tak je. Do cinterína nepôjděm. Ale č., kod stě ma tak po priatelsku mali, rajdem pre bačíka. Dbš. Sl. pov. III. 26., Pokr. Pot. II. 240. Č. = fast. Loos.

29348   Čajessenc Svazek: 9 Strana: 0028
Čajessenc, e, f. Pije č. Kukla 195.

29349   Čajchan Svazek: 5 Strana: 1156
Čajchan, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119.

29350   Čajice Svazek: 5 Strana: 1156
Čajice, e, f., printzia, die Theetremse, rostl. Č. kořenná, p. aromatica. Vz Rstp. 942.

29351   Čajírna Svazek: 5 Strana: 1157
Čajírna, y, f. = čajárna. Šm.

29352   Čajka Svazek: 1 Strana: 0154
Čajka, y, f., loď, Kahn, Nachen, Jagd- schiff. Rk. Sl.

29353   Čajka Svazek: 5 Strana: 1157
Čajka, angl. Lugger, zvl. druh lodi na Dněpru a Dunaji. Kpk. V Podluží na Mor. = loďka z desek zbitá. Vz Člun. Brt., Hrb. Cf. S. N. — Č. = čejka. Slov. Ssk., Koll. I. 289.

29354   Čajka Svazek: 8 Strana: 0038
Čajka, y, f. = čaj. Tvarožná. Hledík.

29355   Čajka Svazek: 9 Strana: 0028
Čajka bílá. Vz Racek.

29356   Čajka Svazek: 10 Strana: 0035
Čajka, y, f. = čaj. To mne ta č. rozpá- lila. ! Pittn. (Ludmila I. č. 4. 63. ).

29357   Čajkár Svazek: 5 Strana: 1157
Čajkár, a, m. = čajkista. Slov. Ssk.

29358   Čajkista Svazek: 5 Strana: 1157
Čajkista = čejkista. Loos.

29359   Čajko Svazek: 5 Strana: 1157
Čajko, a, m., rauchfarbiger Mensch. Slov. Ssk.

29360   Čajkov Svazek: 8 Strana: 0038
Čajkov, a, m., míst. jm. na Slov. Phľd. XII. 68., 154.

29361   Čajkovať sa Svazek: 8 Strana: 0537
Čajkovať sa = čajovať sa. Slov. Kal. S. 25.

29362   Čajkovice Svazek: 5 Strana: 1157
Čajkovice, dle Budějovice, městečko u Ho- donína. Vz S. N.

29363   Čajkovský Svazek: 7 Strana: 1215
Čajkovský Mich. Cf. Slavín seš. 28. str. 50.

29364   Čajnice Svazek: 1 Strana: 0154
Čajnice, e, f. Theebüchse. Rk.

29365   Čajnička Svazek: 5 Strana: 1157
Čajnička, y, f. = konvička, sklenička, šálek na čaj. Šd.

29366   Čajník Svazek: 1 Strana: 0154
Čajník, u, m. Theekessel, -kanne. Rk.

29367   Čajovar Svazek: 7 Strana: 1215
Čajovar, u, m., Theesieder, m. Us. Pdl.

29368   Čajovať sa Svazek: 8 Strana: 0537
Čajovať sa = člunkem plouti. Slov. Kal. S. 25.

29369   Čajovati Svazek: 8 Strana: 0038
Čajovati = čaj píti. Us.

29370   Čajovina Svazek: 5 Strana: 1157
Čajovina, y, f., der Theestoff. Mour.

29371   Čajovka Svazek: 7 Strana: 1215
Čajovka, y, f., Theerose, f. Us. Rgl.

29372   Čajovka Svazek: 9 Strana: 0028
Čajovka, ?, f., druh růže. Us.

29373   Čajovna Svazek: 1 Strana: 0154
Čajovna, čajárna, čajírna, y, f., Thee- haus. Rk.

29374   Čajovnice Svazek: 5 Strana: 1157
Čajovnice = čajnice.

29375   Čajovník Svazek: 1 Strana: 0154
Čajovník, u, m., Theebaum, -strauch. Rk.

29376   Čajovník Svazek: 5 Strana: 1157
Čajovník, thea chinensis. Sl. les. Cf. Čl. 25., Kk. 229. Č. novozealandský, S N. Xl. 499., bílý, Rstp. 586., zelený, t. viridis, hnědý, t. bohea, přímovětevnatý, t. stricta. Vz Ves. IV. 49., 50., Slov. zdrav. I. 49.—50., Rosc. 148.

29377   Čajovníkovitý Svazek: 5 Strana: 1157
Čajovníkovitý. C. rostliny, ternstroe- miaceae, theestrauchartig: Čajovník. Vz Kk. 229.

29378   Čajovský Svazek: 5 Strana: 1157
Čajovský, vz Čaja. — Č., os. jm. Žer. Záp. II. 182.

29379   Čajový Svazek: 1 Strana: 0154
Čajový, Č. nádoba. Thee-.

29380   Čajový Svazek: 5 Strana: 1157
Čajový. Č. růže. Pdl.

29381   Čajový Svazek: 10 Strana: 0035
Čajový. Č. společnost'. Nár. list. 1903. č. 284. 1.

29382   Čajsi Svazek: 1 Strana: 0154
Čajsi = téměř, fast. Na Slov.

29383   Čajsi Svazek: 5 Strana: 1157
Čajsi, vz Čajdok. — Č., pronom., irgend eine. Slov. Ssk.

29384   Čajvák Svazek: 5 Strana: 1157
Čajvák, a, m. = hvizdar, svist polský, aretomys bobac. Slov. Phld. IV. 267.

29385   Čak Svazek: 5 Strana: 1157
Čak = však. Slov. Ssk. Čak? nicht wahr? Slov. Ssk.

29386   Čák Svazek: 5 Strana: 1157
Čák, a, m., os. jm., vulgo Matouš Tren- čanský, pán Slovenska. 1275.—1319. Vz Pokr. Pot. I. 138.—139.

29387   Čáka Svazek: 1 Strana: 0154
Čáka, y, f., od čakati (čekati) = očeká- vati = naděje. Hoffnung. Čáku míti k ně- čemu. Dal., Br., Troj., Alx. Je č., že se vrátí. Br. Je malá čáka k nápravě. Dělá si na to čáku (naději). D., Ml. Čáky jsou pří- znivý. Nz. — Čáka, y, f., čáko, a, n., z maďar., okrouhlá čepice, jižto nosí husaři a rakouská pěchota. Czako, Holzmütze. Rk.

29388   Čáka Svazek: 5 Strana: 1157
Čáka = naděje, die Hoffnung. Sv. ruk. 239., N. Rada 1157., Ž. wit. 38.8. O původu vz Mkl. Etym. 30. Č. smrti, respectus mortis Ž. wit. 72. 4. Čaku k něčemu míti. Dal. 61., 112. K lepšímu čáky nemaje. Žk. 394. Má k spasení čáku. Št. Kn. š. 68. Již nebude míti muž k ní v světě čáky, ani ona k muži. Hus I. 464. V tvé milosti svou čáku za- kládám ; Nesmyslní, kdož vojska vidouc, hned z toho k vítězství sobě čáku berou. Kom. Má čáku v prvním vstání z mrtvých. ZN. Které jest to doufáme, v němžto čáku jmáš. BO. Neb když v čem bude povada,. .. nenie, kdo čáky přidada. Alx. Anth. I. 3. vyd. 37. Proto juž k dietkám čáky nebieše; Do toho dietěte č. dobrá bieše. Dal. 151., 190. Pro čáku věčné odplaty; Všeho dobrého v něm čáku jmajíc; Byla by č., že by . . . Št. Kn. š. 35., 108., 140. — Č. = čako. Vz S. N. Dno, vydutina čáky, orel, prým, růže na čáku; Čáku v smek! Csako ab! Čáku posaď! Csako auf! Čsk. — Č. = šiška (na stromě), der Zapfen. Sl. les.

29389   Čaká Svazek: 10 Strana: 0035
Čaká, y, f., cieorea. Rostl. B. 145b. 2.

29390   Čakací Svazek: 5 Strana: 1157
Čakací = čekací. Slov. Ssk.

29391   Čakač Svazek: 5 Strana: 1157
Čakač, e, m. = čekač, čekatel. Mor. a slov. Tč., Šd.

29392   Čakač Svazek: 9 Strana: 0028
Čakač, e, m. = čumil při svatbě. Lor. 71. Sr. Slačok.

29393   Čakačka Svazek: 5 Strana: 1157
Čakačka, y, f. = čekačka, čekatelka. Tč., Phld. III. 434. — Č. = čekáni, das Warten Slov. Ssk. — Č. = čekání nepozvaných lidí u okna při hudbě svatební, až budou moci tančit Poďme na č-čku! Slez. Šd. Ostrav. Tč. Č. = čekání ve mlýně, až přijde na po- řádek, aby zasypal a mlel. Keď príde k nemu ženička z dediny (do mlýna) na č-čky, tu . .. Phld. III. 433.

29394   Čakalňa Svazek: 5 Strana: 1157
Čakalňa, ě, f. = čekárna, das Wartzimmer. Slov. Phld.

29395   Čakan Svazek: 1 Strana: 0154
Čakan, vz Čekan.

29396   Čakan Svazek: 5 Strana: 1157
Čakan. Sl. spv. 173. Vz S. N., Kram. Slov. 72. — Č., der Schrämhammer, Spitz- hammer, die Spitzhaue. Šp. — Č. = punc, die Punze. Č. na čípky, Punze für Tampons, dutý, die Hohlpunze. Šp. — Č. = flétna, jíž se jako hole užívá. Mlt. — Č., a, m. = hříbě na vysokých nohách. V Heřmani. Olv.

29397   Čakan Svazek: 7 Strana: 1215
Čakan = stojan, do kterého svítící louč zastrkovali. NZ. I. 374.

29398   Čakan Svazek: 10 Strana: 0567
Čakan, u, m. Č. ku kopání země v tvrdší půdě. Slov. Mus. slov. IV. 14.

29399   Čakaná Svazek: 5 Strana: 1157
Čakaná, é, f. = čekaná. Rr. Sb.

29400   Čakaňa Svazek: 5 Strana: 1157
Čakaňa, é, f. = čekárna. Slov. Ssk.

29401   Čakana Svazek: 9 Strana: 0431
Čakana, y, f. = čekanka, Wegewart. Vz Gb. Slov. 153.

29402   Čakané Svazek: 5 Strana: 1157
Čakané, n., das Wartgeld. Slov. Sak.

29403   Čakanec Svazek: 5 Strana: 1157
Čakanec = čekanec. Rr. Sb., Loos., Ssk.

29404   Čakánek Svazek: 1 Strana: 0154
Čakánek, nku, m., u písmolijců, Stempel; u pasířů, Stanze; rostl., Knopfwurzel. (Puch.) Rk.

29405   Čakánek Svazek: 5 Strana: 1157
Čakánek, nku, m. = jesenec malý, želez- nice, charpa čekánek, centaurea scabiosa. Vz Rstp. 931., S. N.

29406   Čakaněný Svazek: 5 Strana: 1157
Čakaněný; -ěn, a, o = ciselovaný, ciselirt. Č. práce, die Ciselirarbeit. Šp., Loos.

29407   Čakánev Svazek: 5 Strana: 1157
Čakánev, nve, f., das Prägeisen (in den Münzen). Šm.

29408   Čakanica Svazek: 5 Strana: 1157
Čakanica, e, f., die Kandidatin. Slov. Ssk.

29409   Čakaniště Svazek: 5 Strana: 1157
Čakaniště, ě, n., das Stanzenbrett (bei Blumenschmückern).

29410   Čakanitel Svazek: 7 Strana: 1215
Čakanitel, e, m., Ciseleur, m. S. N. V. 690.

29411   Čakaniti Svazek: 1 Strana: 0154
Čakaniti, il, ěn, ění, ziselieren. Šm.

29412   Čakaniti Svazek: 5 Strana: 1157
Čakaniti, il, ěn, ěný, ciseliren. Loos., Ssk.

29413   Čakanka Svazek: 1 Strana: 0154
Čakanka = čekanka.

29414   Čakanka Svazek: 5 Strana: 1157
Čakanka, Cichorium, der Wegwart, rostl. Č. obecná, c. intybus; č. stěrbák, c. endivia. Vz Rstp. 946., Čekanka. Kram. Slov. 72. — Č. = čekaná, Anstand, m. Slov. Ssk.

29415   Čakanka Svazek: 8 Strana: 0038
Čakanka. Zasaď si č-ku (čakaj, mlč). Cí. Mlčanka, Stulpyštek. Phľd. 1893. 700.

29416   Čakanka Svazek: 8 Strana: 0537
Čakanka, rostl. 1410. Mus. fil. 1896. 263.

29417   Čakankovitý Svazek: 5 Strana: 1157
Čakankovitý. č. rostliny, cichoraceae : drabušice, kapusta, kosatka, svinízel, po- blekla, čakanka, prasenník, plevnatec, pam- pališka, smetanka, kozí brada, šadíbrada, klepucha, hadí mord, horyč, locika, radyk, pleska, smetanník, skarda, mlečík, mléč, jestřábník, podhoryč, mlečivec. Vz Rstp. 856., 944.—960.

29418   Čakanlivý Svazek: 5 Strana: 1157
Čakanlivý, geduldig, erwartend, erwar- tungsvoll. Loos, Ssk.

29419   Čakanok Svazek: 5 Strana: 1157
Čakanok, nku, m. = malý čakan. Slov. Ssk.

29420   Čakanov Svazek: 5 Strana: 1157
Čakanov, a, m. Tk. III. 36., 46.

29421   Čakanoví Svazek: 5 Strana: 1157
Čakanoví, u., das Bunzzeug. Rk.

29422   Čakanovitý Svazek: 5 Strana: 1157
Čakanovitý, streitkolbenartig. Loos.

29423   Čakanstvo Svazek: 5 Strana: 1157
Čakanstvo, a, m., die Anwartschaft, Kan- didatur. Loos, Ssk.

29424   Čakáreň Svazek: 5 Strana: 1157
Čakáreň = čekárna. Slov. Loos, Ssk.

29425   Čákař Svazek: 5 Strana: 1157
Čákař, e, m., der Czakomacher. Rk.

29426   Čakatel Svazek: 5 Strana: 1157
Čakatel, e, m. = čakanec. Slov. Ssk.

29427   Čakatelstvie Svazek: 5 Strana: 1157
Čakatelstvie, n. = čekatelství. Ssk.

29428   Čakati Svazek: 1 Strana: 0154
Čakati = očekávati. Kat. 3391. (zastr.)

29429   Čakati Svazek: 5 Strana: 1157
Čakati. Vz Čekati, Mkl. Etym. 30. GR., BN., BO. a j. Sv. ruk. Na Slov. Koll. I. 345.

29430   Čákati Svazek: 5 Strana: 1157
Čákati = cákati, spritzen. Mor. a Slez. Vck., Šd., Tč. Vz Čáknouti.

29431   Čakavec Svazek: 7 Strana: 1215
Čakavec, vce, m., expectans, zastr. Pršp. 47. 81.

29432   Čakavosť Svazek: 5 Strana: 1158
Čakavosť, i, f., das Warten. Loos, Ssk.

29433   Čákavý Svazek: 5 Strana: 1158
Čákavý, geduldig, wartend, gern wartend. Loos, Ssk. Zrak môj ťa najde č-vý. Slov. Ppk. I. 58.

29434   Čakert Svazek: 5 Strana: 1158
Čakert, a, m. Č. Tobiáš, kněz, prof. a spisov. 1669.—1748. Vz S. N., Jg. H. 1. 2. v. 542., Jir. Ruk. I. 131.

29435   Čakert Svazek: 9 Strana: 0028
Čakert Tob. 1669. —1728. Vz Flš. Písm. 476.

29436   Čaknie Svazek: 10 Strana: 0035
Čaknie, n. = čekání. Pat. Jer. 92. 33.

29437   Čákno Svazek: 1 Strana: 0154
Čákno, a, n. čáka = naděje. Arch. III., 296.

29438   Čáknouti Svazek: 5 Strana: 1158
Čáknouti, vz Čákati. Tak ta voda čákne ven! U Uh. Hrad. Tč.

29439   Čáko Svazek: 5 Strana: 1158
Čáko, a, n., vz Čáka.

29440   Čakoni Svazek: 5 Strana: 1158
Čakoni, národ. Koll. II. 214., I. 149.

29441   Čákov Svazek: 5 Strana: 1158
Čákov, a, m., Čakow, ves u Benešova; Gross-Čekau, ves u Budějovic; Č. Malý, Čákovec, Klein-Čekau, ves tamtéž. PL. Vz Blk. Kfsk. 1293., Sdl. Hr. III. 301.

29442   Čákov Svazek: 8 Strana: 0537
Čákov, u, m. = čáka. Slov. Kal. S. 25.

29443   Čaková Svazek: 5 Strana: 1158
Čaková, é, f., Ebersdorf, ves na Krnovsku ve Slez., v Uhřích. Šd.

29444   Čákovec Svazek: 5 Strana: 1158
Čákovec, vz Čákov. — Č. z Bohušic, strčes. rodina vládycká. Vz S. N. X. 134., Blk. Kfsk. 1293., Sdl. Hr. III. 301.

29445   Čakovice Svazek: 5 Strana: 1158
Čakovice, dle Budějovice, Čakowitz, vsi u Pelhřimova, u Štětí a u Jílového; Gross- Čakowitz, ves u Zdib; Č. Malé, Klein-Ča- kowitz, Čakowiček, ves u Kostelce nad Lab. PL. Jak chytali pytláci z Malých Čakovic zajíce bez prachu a broků. Vz Sbtk. Krat. h. 25. — Cf. S. N. X. 135., Tk. I. 78., 82., 412., III. 644., Tf. Odp. 287., Blk. Kfsk. 1293., Sdl. Hr. IV. 369.

29446   Čákovitý Svazek: 5 Strana: 1158
Čákovitý, csakoförmig. — Č., zapfen- tragend. Č. stromy, Koniferen. Sl. les. Vz Čáka (šiška).

29447   Čákovský Svazek: 5 Strana: 1158
Čákovský, vládycká rodina. Vz S. N. X. 135. Vz Čachovský. Blk.

29448   Čakún Svazek: 7 Strana: 1215
Čakún (čalún ? Hank.), sindo, plátno, zastr. Bhm. V Pršp. 69. 89.: czalun.

29449   Čakvár Svazek: 5 Strana: 1158
Čakvár, a, m., místní jm. v Uhřích. Šd.

29450   Čala Svazek: 8 Strana: 0038
Čala, y, f. místo včala, včela, v odsuto. Dšk. Jihč. I. 26.

29451   Čalamija Svazek: 8 Strana: 0038
Čalamija, e, f., území v Hontě. Phľd. XII. 75., 342.

29452   Čalanda Svazek: 5 Strana: 1158
Čalanda, y, m., os. jm. Žer. Záp. I. 38.

29453   Čale Svazek: 5 Strana: 1158
Čale = čehý. A Č., Bodor, hejsa Sivoň' popoháňal voly. Slov. Dbš. Sl. pov. III. 69.

29454   Čálka Svazek: 5 Strana: 1158
Čálka (čárka), y, f. = dlouhý chléb solí a kmínem posypaný. U N. Kdyně. Rgl.

29455   Čálka Svazek: 10 Strana: 0567
Čálka, y, f. č. nože = střenka. Šum. Rgl.

29456   Čalník Svazek: 9 Strana: 0028
Čalník, u, m. — náčelník. Jihozáp. Čechy. Dšk. Vok. 26. Sr. Čalo.

29457   Čalo Svazek: 8 Strana: 0038
Čalo = čelo. V Písecku. Kts. 8.

29458   Čalojevice Svazek: 5 Strana: 1158
Čalojevice, pl., ves. Arch. V. 563.

29459   Čaloud Svazek: 5 Strana: 1158
Čaloud, a, m. Č. Jan Jiří. Žer. Záp. I. 134.

29460   Čaloun Svazek: 1 Strana: 0154
Čaloun, u, m., čalounek, nku, buď ze strněm. schalúne n. z vlas. celone. Vz Mz. 135. Č. je buď uměle zhotovená tkanina n. pestrými barvami potištěný papír k ozdob- nému pokrytí stěn. S. N. Tapete. Čaloun axamitový lisovaný, dřevový, hospodář- ský, lesklý, mramorovitý, pletený, satino- vaný. Kh. Čalouny obestříti (stěny). D., Troj. Půda čalouny prostřená. Kom. Královští do- mové čalouny a koberci se stkvějí. Kom.

29461   Čaloun Svazek: 5 Strana: 1158
Čaloun dřevený, vz Prm. III. č. 16. Místa pěknými čalouny ozdobená. Vod. O římských č. vz Vlšk. 97. — Cf. Kram. Slov. 72. — Č. černý, tapetum nigrum, v oku, eine Schichte schwarzen Pigmentstoffes an der innern Seite der Choroidea. Nz., Šv. 61.

29462   Čaloun Svazek: 7 Strana: 1215
Čaloun. Ovinul jej v čistý č. (plátno). Drk. 168. b.

29463   Čaloun Svazek: 8 Strana: 0038
Čaloun ze střněm. schalíne, pokryvka z vlněné látky tkané. Čerň. Př. 66.

29464   Čalouněný Svazek: 5 Strana: 1158
Čalouněný; -ěn, a, o, tapeziert. C. ná- bytek. Dch.

29465   Čalouní, n Svazek: 5 Strana: 1158
Čalouní, n,, die Tapeterie. Rk., Loos, Ssk.

29466   Čalounice, e Svazek: 5 Strana: 1158
Čalounice, e, f., die Tapecirerin. — Č. obecná, megachile, gemeiner Blattschneider. Brm. IV. 264.

29467   Čalounický Svazek: 10 Strana: 0035
Čalounický, Tapezier-. Jind. 18.

29468   Čalounictví, vz Svazek: 5 Strana: 1158
Čalounictví, vz Čalouník.

29469   Čalouník Svazek: 1 Strana: 0154
Čalouník, a. m., Tapezirer. — Čalou- nický. Tspezirer-.— Čalounictví, n. Tapezirer- handwerk.

29470   Čalouníkovitý Svazek: 5 Strana: 1158
Čalouníkovitý.Čalouníkovití, mygalidae, die Tapecirspinnen. Nz.

29471   Čalouniti Svazek: 1 Strana: 0154
Čalouniti, il,ěn,ění; vyčalouniti, čalouny pokryti, tapeziren. D.

29472   Čalounitý Svazek: 5 Strana: 1158
Čalounitý. Č-té rostliny, die Teppich- pflanzen. Dch.

29473   Čalounový Svazek: 10 Strana: 0035
Čalounový, Tapeten-. Jind. 18.

29474   Čalovice Svazek: 5 Strana: 1158
Čalovice, dle Budějovice, také Čaďalovice, Čelajovice, Čelejovice, Čalowitz, ves u So- botky. Vz Blk. Kfsk. 789.

29475   Čalovna Svazek: 7 Strana: 1215
Čalovna, y, f., rybník v Písecku.

29476   Čalún Svazek: 5 Strana: 1158
Čalún = čaloun. Ssk., Loos.

29477   Čalusť Svazek: 8 Strana: 0038
Čalusť, i, f. = čelist. Laš. Brt. D. I. 98.

29478   Čalústí Svazek: 5 Strana: 1158
Čalústí, n. = čelesno, das Ofenloch. Slez. Šd.

29479   Čama Svazek: 8 Strana: 0038
Čama, y, i. = huba. Dám ti po čamě. Je- víčko. Brt. D. II. 301.

29480   Čama Svazek: 9 Strana: 0431
Čama, y, m. = kdo rád čamí. Na Hané. Boč. Vstnk. X. 274.

29481   Čamajda Svazek: 5 Strana: 1158
Čamajda, y, f. = čuhajda. U Olom. Sd.

29482   Čamajka Svazek: 9 Strana: 0028
Čamajka, y, f. = jamajský rum. Kukla 5.

29483   Čamara Svazek: 1 Strana: 0154
Čamara, y, f., ezamara, polsky; kabát polského střihu. Brt.

29484   Čamara Svazek: 5 Strana: 1158
Čamara, y, f. = šňůra. V Podluží na Mor. Na svatbu a o větších slavnostech obleče si ještě červený kabát modrým ole- movaný a čamarami obšitý. Brt. L. N. II. 24., Ssk. — Č. = dlouhý šněrovaný slovanský kabát. Us. Tč. Č. = šněrovaný kabát o jedné řadě knoflíků s nízkým stojatým n. ležatým límcem. S. N. X. 135. Cf. Mkl. Etym. 30. To se k sobě hodí jako é. a cylindr (klo- bouk vysoký). Us. Gth. Ten se strojí jak č. (velmi pěkně). Val. Vck.

29485   Čamarovitý Svazek: 10 Strana: 0035
Čamarovitý. C. ozdoba. Sá. Upom. 303

29486   Čamárový Svazek: 8 Strana: 0038
Čamárový. Č. kabát. 1561. Wtr. Krj. I. 437.

29487   Čámati Svazek: 5 Strana: 1158
Čámati, začámati se = mnoho mluviti. V Bohuslavsku na Mor. Neor. Cf. Čámnouti.

29488   Čamblák Svazek: 5 Strana: 1158
Čamblák, a, m. = ein Krummfuss, Grät- schler. Slov. Bern., Ssk.

29489   Čamblavý Svazek: 5 Strana: 1158
Čamblavý, krummfüssig, grätschelnd. Slov. Bern., Ssk.

29490   Čambor Svazek: 5 Strana: 1158
Čambor, a, m., os. jm. Šd.

29491   Čambrlati Svazek: 5 Strana: 1158
Čambrlati = ve vodě se máchati. Vz Čabrňati. Mor. Vck. Čamburyna, čamburina, y, f. Vz Zmítač.

29492   Čamčeti Svazek: 5 Strana: 1158
Čamčeti = nepěkně jísti, mlaskati. V Bo- huslavsku na Mor. Neor.

29493   Čamčovina Svazek: 5 Strana: 1158
Čamčovina, y, f. = nezralé, nezdravé jídlo. V Bohuslavsku na Mor. Neor.

29494   Čamek Svazek: 5 Strana: 1158
Čamek, mka, m. Č. či chápan petiprstý, ateles pentadactylus, der Tschamek. Brm. I. 174. - Č., os. jm. Mor. Šd.

29495   Čaměti Svazek: 9 Strana: 0431
Čaměti, ěl, ění = někde vězeti. Na Hané. Boč. V tnk. X. 274.

29496   Čamík Svazek: 7 Strana: 1215
Čamík, a, m., nadávka děvčeti. Čce. Tkč.

29497   Čamlat Svazek: 9 Strana: 0431
Čamlat, u, m. = šamlat. Vz Gb. Slov. 153.

29498   Čamlatový Svazek: 5 Strana: 1158
Čamlatový. Č. šuba (ženský oblek). 16. stol. Wtr. Vz Čamlat.

29499   Čamlatový Svazek: 7 Strana: 1215
Čamlatový, byssinus. ZN.

29500   Čámnouti Svazek: 5 Strana: 1158
Čámnouti, nul, utí = plnou hrstí sáhnouti, mit voller Hand hineingreifen. — kam: do cukru. Mor. Šd. Cf. Čámati.

29501   Čamour Svazek: 5 Strana: 1158
Čamour, a, m., der Schmutzteufel. Šm.

29502   Čamous Svazek: 10 Strana: 0035
Čamous, a, m. = neúprava. Dšk. Km. 48. Sr. Čamour (dodatky).

29503   Čampa Svazek: 7 Strana: 1215
Čampa, y, f. Vz Špaček (hrací; dod.).

29504   Čampala Svazek: 5 Strana: 1158
Čampala, y, f. = glajda. Laš. na Mor. Brt. Vz Čampati sa.

29505   Čampalena Svazek: 5 Strana: 1158
Čampalena, y, f. = děvče, které se čampá. Mor. Tč.

29506   Čampati Svazek: 5 Strana: 1158
Čampati sa = čachrať, pomalu jíti, lang- sam, mühsam gehen, waten (im ausgetretenen Wasser o. im Kothe). Na již. Mor. Tr., Šd. Ten čampala, kde sa tam čampá! Brt. D. 203.

29507   Čampnóť Svazek: 5 Strana: 1158
Čampnóť = stoupnouti. — komu kam. Kráva mně čampla na noho. V Bohuslavsku na Mor. Neor.

29508   Čamprla Svazek: 8 Strana: 0038
Čamprla, y, f. Hra na č-lu. NZ. III. 26,

29509   Čampul Svazek: 10 Strana: 0035
Čampul, e, f. = čampula. Chlapci hrajou čampul. Dšk. Km. 8.

29510   Čampula Svazek: 8 Strana: 0039
Čampula, y, m. a f. = kdo nepěkně chodí. Vých. Mor. Brt. D. II. 301.

29511   Čampula Svazek: 9 Strana: 0028
Čampula. V V. 1158. hraěka dětská oprav v hračka.

29512   Čampula Svazek: 10 Strana: 0035
Čampula — káča (hračka). Dšk. Km. 13.

29513   Čampule Svazek: 5 Strana: 1158
Čampule, e, f. = rulík, vrkoč. U Domažlic. Kšá. U N. Kdyně. Rgl., Psčk. — Č. = dřevo rezané do kužele, hračka detská. Postaví se na kámen a děti jedno po druhém ze svých met ji odrážejí. U Bechyně. Mý. U N. Kdyně. Rgl. — Č. = hra tímto dřevem. Rgl. Cf. Čampulík.

29514   Čampule Svazek: 7 Strana: 1215
Čampule. hračka oprav v: hračka.

29515   Čampulík Svazek: 5 Strana: 1158
Čampulík, u, m. = svině, kus dřeva, jejž pastevci při hře téhož jména holemi odhá- nějí na jamkách kol chlívka stojíce, aby ji pastucha do chléva nevehnal. Us. Rjšk. Cf. Čampule.

29516   Čampulík Svazek: 10 Strana: 0035
Čampulík, u, m. Vz Čampula. Čes. 1. XIII. 123., II. Přisp. 28.

29517   Čamrda Svazek: 1 Strana: 0154
Čamrda, y, f., šamrda, čamrdka, Kreisel, Wolf, Drehrad. Na čamrdu hráti, čamrdou točiti, čamrdu rukou točiti. Ros. Jako č. se točil. Puch. Holka jako č. Us. — Čamrda, malý knoflík dřevěný, kostěný s dirkami. Us. Vz Šamrha.

29518   Čamrda Svazek: 5 Strana: 1159
Čamrda. Oprav koštěný v kostěný. Č. do lampičky na křížku. Dch. Běhá jako č. Jrs. — Č. = zmítač. Jg. — Čamrdka, jm. feny. Mor. Brt.

29519   Čamrda Svazek: 8 Strana: 0039
Čamrda, stč. šamrha. Sv. vít. 61. Jinak: bleška (han.), frgál, frkačka, frčka (laš.). Brt. D. II. 470

29520   Čamrda Svazek: 9 Strana: 0028
Čamrda. V již. Mor. frčka, prták. Seb. 174.

29521   Čamrdačka Svazek: 10 Strana: 0567
Čamrdačka, y, f. = drobná, malicherná, nepotřebná věc. To jsou takové č-čky. Rgl.

29522   Čamrdák Svazek: 1 Strana: 0154
Čamrdák, u, m., klacek k nápravě při- vázaný, který vůz s vrchu jedoucí poněkud zdržuje. Klapperstecken. I).

29523   Čamrdář Svazek: 5 Strana: 1159
Čamrdář, e, m. = kdo dělá čamrdy. Dáti tě č-ři, na čamrdy (říkají o hubeném, který jest jen kosť a kůže). Us.

29524   Čamrdka Svazek: 5 Strana: 1159
Čamrdka, vz Čamrda,

29525   Čamrdovati Svazek: 5 Strana: 1159
Čamrdovati = jako čamrda běhati, rychle. Ten staroch ještě č-duje, U Žamb. Dbv.

29526   Čamrdoves Svazek: 8 Strana: 0039
Čamrdoves, vsi, f., Amaliina hora, Ama- lienberg nad Křivoklátem. Us.

29527   Čamrha Svazek: 1 Strana: 0154
Čamrha, vz Šamrha.

29528   Čamrhoun Svazek: 5 Strana: 1159
Čamrhoun, u, m. = dětská hračka. Mj. 9., Kk. Fys. 14.

29529   Čamrouditi se Svazek: 5 Strana: 1159
Čamrouditi se = škarediti se. U Chru- dimě. Zl.

29530   Čamrva Svazek: 5 Strana: 1159
Čamrva, y, f. = drobizeň. Slov. Ssk.

29531   Čamský Svazek: 5 Strana: 1159
Čamský, dvůr u Mníška.

29532   Čamší Svazek: 10 Strana: 0035
Čamší. V V. 1159. Camší oprav v: Čamší.

29533   Čamtati Svazek: 5 Strana: 1159
Čamtati = chlemtati (jako prase). Vsacko. Vck.

29534   Čamtati se Svazek: 8 Strana: 0039
Čamtati se = valiti se jako čtyři. Záp. Mor. Brt. D. II. 301. Čap = čep. V Domžl. a Chodsku. Kts. 7. Č. = silný hřeb dřevěný do kobylky a le- mízku zavrtaný, jenž podpírá třetí tyč v plaň- kovém plotě pod stříškou. Chod. NZ. IV. 319., 209.

29535   Čamule Svazek: 10 Strana: 0035
Čamule, e, f. — drdol (účes). Čes. 1. XIII. 123.

29536   Čamúr Svazek: 5 Strana: 1159
Čamúr, a, m., der Schmutzhammel. Slov. Ssk.

29537   Čamura Svazek: 9 Strana: 0028
Čamura, y, f. = šeredná ženská. Lisic.

29538   Čamus Svazek: 10 Strana: 0035
Čamus, a, m. — čumil. Dšk. Km. 48.

29539   -čan Svazek: 1 Strana: 0154
-čan (pl. -čané). Vlastní jména obyvatelův ukončená slabikou -čan. I ve spisech nej- lepších historikův našich novověkých na- cházíme slova: Milančan, Berlinčan, Tibetčan, Europčan, Dančan atd. U jiných spisovatelův najdeš podobná. — Chtějíce pak se ujistiti, jsou-li tyto uvedené formy v -čan správné, uveďme si na paměť, že od jmen zemí, řek, hor, měst, vůbec od jmen místních odvozují se jména obyvatelův příponami starými -janin (spodobou -jenin), pl. -jané (spodobou -jené), v nové češtině příponou -jan a -jané. — Před tímto j koncová samohláska se od- vrhuje, souhláska pak podniká přiměřenou vedlé zákonův hláskoslovných změnu: Praha — Pražanin (Praženin), nyní Prahjan — Pražan, pl. Pražané, Bobra — Bobřané, Hradec — Hradečanin — Hradečan, Mýto — Mýťan, Benátky — Benátčan, Rakousy — Rakušan, Korint — Korinťan, Afrika — Afričan, Ame- rika — Američan (lépe než: Afrikán, Ame- rikán). — Po retnicích však a po l nejeví se nyní vliv hlásky j; dříve: Římjanin, Slovjanin, nyní Říman, Slovan, Polan, zeman. Tedy m. hořejších lépe: Milan — Milaňan, Berlín — Berlíňan, Tibet — Tibeťan, Eu- ropa— Europan, Aegypťan. Místo Irlandčan a Dančan dostačí: Ir a Dan. (Vz Šf. Rozpr. str. 433.- 436. a článek -an). Mš. — P. Bž. napsal o této věci takto: Jména v -án přešla k nám, tuším, z latiny: Thebanus — Thebán, Spartanus — Spartán, Albanus — Albán, quartanus — kvartán, quintanus - kvintán. Dle toho i Afrikán a dle analogie též i Ame- rikán; jenom tam, kde latina nemá adjektiv v -anus, utvořila čeština i v cizích slovech svým způsobem příponou -ian slova: Ae- gyptaň (proti Aegyptius), Atheňan, Lace- daemoňan (proti Atheniensis, Lacedaemo- nius). atd.

29540   -čan Svazek: 5 Strana: 1159
-čan. Ale Sparťan, Theban, Afričan lépe než Spartán, Thebán, Afrikán.

29541   Čáň Svazek: 5 Strana: 1159
Čáň, ě, m., os. jm. Šd., Vck.

29542   Čana Svazek: 1 Strana: 0154
Čana, y, f, veliká ženská, grosses Weib. Us. Příbr.

29543   Čana Svazek: 5 Strana: 1159
Čana, y, f. = kočka. Val. Brt.

29544   Čána Svazek: 5 Strana: 1159
Čána, vz Čánidlo.

29545   Čananý Svazek: 5 Strana: 1159
Čananý = činaný, hezký (v dětské řeči). Mor. Mtl., Brt, Šd. Ve Slez. Tč. Kdo stojí (poslouchá) za sťanú (stěnou), učuje čaňanou. Slez. Tč.

29546   Čaňatat Svazek: 1 Strana: 0154
Čaňatat = klátiti se. Llk.

29547   Čánati Svazek: 9 Strana: 0431
Čánati = čápati. Bogdal čáňá po vodě. Slov. Boč. Vstnk. X. 274.

29548   Čancara Svazek: 1 Strana: 0155
Čancara, y, f. = cacorka.

29549   Čanča Svazek: 5 Strana: 1159
Čanča = činčí, pěkná věc (v dětské mluvě). Hle č.! Mor. Šd.

29550   Čančaný Svazek: 5 Strana: 1159
Čančaný = čananý (v dětské mluvě). Mor. Šd., Škd.

29551   Čančara Svazek: 5 Strana: 1159
Čančara, y, m., os. jm. Šd.

29552   Čančaráček Svazek: 5 Strana: 1159
Čančaráček, čku, čančarák, u, čančá- rek, rku, m. = kousek koudele. Hledí, aby ji špuňkem (kouskem koudele) či čančarákem udeřiti mohla po hubě; Hrávají také děvy na čančaráčka či čančaráška, čenčábra; Ne- chce-li čančarákem plesknuta býti; Čanča- rara! Kdo se tomu čančarášku bude rechotati, šplechotati, ten ho bude chtěti. Já se mu neřechocu, nešplechocu, ani ho na sebe ne- chcu. SS. P. 764.

29553   Čančarášek Svazek: 5 Strana: 1159
Čančarášek, šku, m. = čančaráček.

29554   Čančarati Svazek: 5 Strana: 1159
Čančarati = mokvati. A jak ten čanča- ráček čančará. Sš. P. 764.

29555   Čančí Svazek: 5 Strana: 1159
Čančí = činčí, čanča (v dětské řeči). Mor. Brt., Šd.

29556   Čančiak Svazek: 10 Strana: 0567
Čančiak, a, m. = vrabec. Slov. Phľd. XXIV. 345.

29557   Čančina Svazek: 5 Strana: 1159
Čančina = čana.

29558   Čančiti Svazek: 7 Strana: 1216
Čančiti (čavčiti) = neslušně, mlaskaje jísti. U Turnova Vac.

29559   Čančořík Svazek: 5 Strana: 1159
Čančořík, a, m = rehek zahradní. Brm. II. 2. 141.

29560   Čandalský Svazek: 5 Strana: 1159
Čandalský, ého, m., os. jm. Žer. Záp. II. 182.

29561   Čandor Svazek: 5 Strana: 1159
Čandor, a, m., čavera = rozcuchaná roba. Brt. D. 204.

29562   Čandra Svazek: 10 Strana: 0567
Čandra, y, f. = šanda, kšanda u trakaře. Brt, Sl. 43.

29563   Čandrati Svazek: 5 Strana: 1159
Čandrati = šplechtati. — čím : vodou. Slez. Šd.

29564   Čandrůvka Svazek: 5 Strana: 1159
Čandrůvka, y, f. Č-ky = druh jablek. Mor. Brt., Bkř.

29565   Čangal Svazek: 5 Strana: 1159
Čangal, u, m. Č-ly = dlouhé, neohrabané nohy (posměšně). Val. Brt., Vck.

29566   Čánidlo Svazek: 5 Strana: 1159
Čánidlo, a, n. = čana, čahoun. Prk. Přísp. 22.

29567   Čaník Svazek: 5 Strana: 1159
Čaník, a, m., os. jm. na Vsacku. Vck.

29568   Čanka Svazek: 5 Strana: 1159
Čanka, y, m, os. jm. Arch. III. 491., Sdl. Hr. I. 48., 55.

29569   Čánka Svazek: 5 Strana: 1159
Čánka, y, f., ves u Opočna. Jak tam znamenali poledne? Vz Sbtk Krat. h. 25.— Tk. III. 55., Blk. Kfsk. 682.

29570   Čanka Svazek: 7 Strana: 1215
Čanka, y, f., fetix, zastr. Nomencl., Pršp. 10. 22.

29571   Čankať Svazek: 8 Strana: 0537
Čankať = šáliti. Slov. Kal. S. 25.

29572   Čankati Svazek: 1 Strana: 0155
Čankati = čačati.

29573   Čankavosť Svazek: 5 Strana: 1159
Čankavosť, i, f. = klamavosť. Slov. Bern.

29574   Čankovice Svazek: 5 Strana: 1159
Čankovice, dle Budějovice, Čankowitz, ves u Chrudimě. Arch. V. 540., Blk. Kfsk. 280., 443., Sdl. Hr. I. 253.

29575   Čanov Svazek: 7 Strana: 1215
Čanov, u, m. = strouha, kaluže. Slov. Hý. Ss.

29576   Čanovice Svazek: 5 Strana: 1159
Čanovice, dle Budějovice, Čanowitz, ves u Smečna. Tk. III. 130.

29577   Čantaryje Svazek: 9 Strana: 0028
Čantaryje, e, f. = čantoryjka. Slez. Čes. 1. VIII. 367.

29578   Čantorije Svazek: 10 Strana: 0035
Čantorije — báječná hora ve Slez., v níž sedí vojsko na koních připravené k boji za práva lidu Sbor. čes. 10.

29579   Čantorijka Svazek: 10 Strana: 0035
Čantorijka, y, f. = santorijka, hlistnik, erythraea centaurium. Vyhl. II. 220.

29580   Čantoryje Svazek: 5 Strana: 1159
Čantoryje, e, f., hora u Těšína. Té.

29581   Čantoryjka Svazek: 9 Strana: 0028
Čantoryjka, y, f. = zemčzluč. Slez. (Čes. 1. VIII. 53.

29582   Čaný Svazek: 9 Strana: 0028
Čaný. Čané, ale požičané. Zát. Pr. 179. b.

29583   Čaný Svazek: 10 Strana: 0035
Čaný, exspectatus. Pror. Isa. k. 8. (Jir. v Mus. 1864. 373. )

29584   Čáp Svazek: 1 Strana: 0155
Čáp, a, čápek, pka, čápeček, čka, m.; čápě, ěte, n., čapice, e, f. Storch. Č. bilý, na Mor. bohdal; č. černý: šatan, bočán, ža- bant. Jg. Č. klepe, klekoce, klekotá, klepá, klepotá, Kom., Šp., klapá, nosem klapá. Us. Vyšel č. z konopi (z pletků vyšel). Co čáp z konopi vyváznouti (ztěžka ujiti). Pam. Kut. Vyšel z dobré co č. z konopi. D. Vz Neštěstí. Lb. Umí čápem točiti (o chytrá- cich). Part. Kal. Mnoho čápů mnoho žab (n. málo žab; toto o tyranských vrchnostech.). Ros., Č. Lepši vrabec v hrsti, nežli čáp na střeše. V. Ten tam, coby ho čápi sklektali. Vz stran přísloví: Zmizení. Č. Totéž činí čápi. V.

29585   Čap Svazek: 1 Strana: 0155
Čap, u, m., na Slov. = čep. Koll.

29586   2. Čap Svazek: 5 Strana: 1113
2. Čap. Aj byla jedna stará baba, měla kozílka tuze ráda. Hop kozle, cap kozle, hop kozle, cap! Sš. P. 607.

29587   Čap Svazek: 5 Strana: 1159
Čap, u, m. čapy jsou 4 litinové desky, jimiž jest v ohništi hamerném oheň obstaven. Č. struskový. NA. IV. 163. — Č. U čapu, samota u Radotína.

29588   Čáp Svazek: 5 Strana: 1159
Čáp, ciconia. Č., ibis. V MV. nepravá glossa. Pa. Cf. Šrc. 58. Č. obecný (bílý), popelavý, hnědý, sedlozobý, mycteria sene- galensis. Holub. Cf. Schd. II. 468., 431., Frč. 347., S. N., Kram. Slov. 72. Č. u ka- luže klapá. Kká. Td. 177. Č. nosí děti. Vz Sbtk. Výkl. 27. Chytili čápa (narodilo se jim dítě) Us. Kšť. Lítá jim č. kolem stavení (čekají rodinu). Us. Msk. Blaze dítěti, dokud vidí čápa lítati (dokud myslí, že č. děti při- náší). U Žamb. Dbv. Když zima přijde, zvědíť čápi, co jsou v létě klektali. Bž. Člověk není č., aby svět čistil. Pk. Pověry o čápech vz v Mus. 1883. 487. — 365 ptáku, 52 čápů, 12 kurotví a 3 vejce snesli (365 dní, 52 neděl, 3 boží hody). Mor. Brt. — Č. = holubí jméno. Mor. Brt. — Č. = škraloup na smetaně. To je čápů na kávě; Jí ráda čápy. V Počátecku. Jdr. — Č., os. jm. Mus. 1880. 491. Č. Jan. Blk. Kfsk. 475., 968.— Č., hrad u mě. Dubé. Vz S. N. — U Čápů v Praze. Tk. II. 533.

29589   Čáp Svazek: 7 Strana: 1215
Čáp. Cf. Zbrt. 64., 65., Brm. II. 3. 367., nn., Mách. 155., Ott. V. 860. Pověry o něm vz v Mtc. XVI. 86. Hůř jim měšče nežli čáp v močidle žáby přetřásají (řečníci). Wtr. Obr. II. 716. — Č. = hora v Tepl., Storch- berg. Řvn. 225.

29590   Čáp Svazek: 8 Strana: 0039
Čáp. Na Mor. bogdál, bohdál, bohdál, vob- dál (u Jevíčka), slov. bocáň, Mtc. 1893. 307., bohdan, bocan. Brt. D. II. 493. Lidové podání o čápu. Vz Zbrt. Poy. 69. Důvtipu měl tak málo jako č. zpěvu. Šml. VII. 116.

29591   Čáp Svazek: 9 Strana: 0028
Čáp. Vz Šír IV. 23. —32. Chytnou li se v komíně saze, č. sedne na komín a roz- machem svých křídel oheň udusí. Us. Hlídka 1899. 104. -- Č. = četník. Týn nad Vlt. Kub. 151. Vz Čapiti. — Č. = husa. Us. u fiakristu. Kukla 134.

29592   Čáp Svazek: 9 Strana: 0431
Čáp = nejdelší sekera na nejsilnější led. Seiner. 87., 54.

29593   Čáp Svazek: 10 Strana: 0035
Čáp. Kdo vidí prvně čápy, když se vra- cejí do hnízd, v letu, bude celý rok čilý; vidí-li je seděti nebo státi, bude líný. Vykl. Obr. 25. Když čápové, vlaštovky a kukačky brzy odlétají, lze očekávati brzkou zimu. Vz Bocan.

29594   Čáp Svazek: 10 Strana: 0567
Čáp Klatovský, vz Štorch Kar.

29595   Čapa Svazek: 5 Strana: 1159
Čapa, y, f. = kopka sena. Val. Brt. — Č. = tenký, ploský kámen. Slov. Rr. Sb. — Č = noha, tlapa, vlastně kravská noha. Bkř., Brt. D. 204.

29596   Čapa Svazek: 8 Strana: 0039
Čapa. Tam si na kamennú čapu sadol. Phľd. 1896. 222.

29597   Čapa Svazek: 8 Strana: 0537
Čapa = poklop? Č. sa nad kotlom zava- lila; 0. (kamenná) sa dvihla. Slov. Čes. 1. VI. 43., 44.

29598   Čapa Svazek: 9 Strana: 0028
Čapa. Tam odvalil velikú čapu kamennú (desku). Slov. Nár. sbor. II. 62.

29599   Čapać Svazek: 9 Strana: 0024
Čapać = klackem srážeti (ovoce). Lor. 71.

29600   Čapací Svazek: 5 Strana: 1159
Čapací tanec. Lpř. Sl. II. 12.

29601   Čapáč Svazek: 5 Strana: 1159
Čapáč, e, m. = čapatý člověk. Šd. Cf. Čapar. Čápačka, y, f. = ťápačka. Slez. Šd.

29602   Čapačka Svazek: 9 Strana: 0028
Čapačka, y, f. = dětská hra. Hoch dá ruce v bok, ohne kolena, sníží je k zemi a tak skáče. Vz Mus. ol. 1897. 159.

29603   Čapadlo Svazek: 1 Strana: 0155
Čapadlo, a, n., lépe: čerpadlo, Schöpf- ort. Rk., Č.

29604   Čapadlo Svazek: 5 Strana: 1159
Čapadlo, a, n. = podjezd k vodě pod nábřežím. Stat. př. kn. 1877. 99.

29605   Čapák Svazek: 5 Strana: 1159
Čapák, u, m. = čapatý hrnec, dole široký, nahoře užší, nízký. Mor. Bkř., Brt., Šd., Vck. — Č. = čapaté, veliké, sladké jablko. Na Zlínsku. Brt.

29606   Čapák Svazek: 10 Strana: 0567
Čapák, u, m. = čapatý hrnec (nízký a baňatý); veliké a sladké jablko. Brt. Sl. 43.

29607   Čapák, u Svazek: 9 Strana: 0431
Čapák, u, čapáček, čku, m. = rendlík. Han. Boč. Vstnk. X. 274.

29608   Čapala Svazek: 9 Strana: 0431
Čapala, y, m. = kdo má nohy krátké a do venku nakřivené. Na Hané. Boč. Vstnk. X. 274.

29609   Čapala Svazek: 10 Strana: 0035
Čapala, y, f. = školka pro děti od 4—6 let. Lišeň. Mtc. 1902. 107.

29610   Čapalačka Svazek: 10 Strana: 0035
Čapalačka, y, f = děvče od 4 - 6 let. Lišeň. Mtc- 1902. 107. Sr. Čapala.

29611   Čapalák Svazek: 5 Strana: 1159
Čapalák, a, m. = ťapala. Vz Bačalák.

29612   Čapalák Svazek: 10 Strana: 0035
Čapalák, a, m - dítě od 4 - 6 let. Lišeň. Mtc. 1902. 107. Sr. Čapala.

29613   Čapalka Svazek: 10 Strana: 0035
Čapalka, y, f., zdrobn. čapala. Lišeň. Mtc. 1902. 432.

29614   Čapaňa Svazek: 5 Strana: 1159
Čapaňa, ě, f. = čepaň, střep, Scherbe, f. Slez. Šd., Brt. D. 204.

29615   Čapaňa Svazek: 7 Strana: 1215
Čapaňa = nízká rozčapaná hrušeň n. jabloň. Val. Slavč. 29.

29616   Čapaňa Svazek: 8 Strana: 0039
Čapaňa, ě, f. = nízký, rozčápený štěp. Val. Brt. D. II. 301.

29617   Čápar Svazek: 5 Strana: 1159
Čápar, u, m. = značný kus vlny s ovce ustřižený. Val. Vck., Brt. D. 204. U Místka. Škd. — Č., a, m. = čapatý chlap, čapáč. Brt.

29618   Čapart Svazek: 8 Strana: 0039
Čapart, u, m., kus posamentýrský. Wtr. Krj. I. 400.

29619   Čapať sa Svazek: 10 Strana: 0035
Čapať sa — pleskati se ve vodě. Val. Čes. 1. XI. 483.

29620   Čápati Svazek: 1 Strana: 0155
Čápati se = choditi jako čáp, wie ein Storch gehen. Dítě se již začíná č. Na Mor.

29621   Čapati Svazek: 5 Strana: 1160
Čapati = čapěti, kolena shýbati. Mor. Lpř. Vz Cibulovati. — Č. = srážeti. — co čím: jablka kameny. U Místka. Škd.

29622   Čápati (se Svazek: 5 Strana: 1160
Čápati (se). Čápé, Karličko (= kráčej)! Jenom se hodně čápé (= loudej)! V Bohu- slavsku na Mor. Neor. — Č. = rukama po vodě pleskati, máchati se ve vodě. — kde. Pořád ve vodě čápe. Mor. Vck. — Č., ča- potati. Prší, tak čapoce. Mor. Brt. D. Vz Čapotati.

29623   Čapatica Svazek: 8 Strana: 0039
Čapatica = řepa. Čejč. Hledík.

29624   Čapatka Svazek: 1 Strana: 0155
Čapatka, y, f., hmyz. Krok. — Č, jistý druh hrušek. Bž.

29625   Čapátko Svazek: 1 Strana: 0155
Čapátko, a, n. = čápě.

29626   Čapátkový Svazek: 1 Strana: 0155
Čapátkový, Störchlein-; Reiher- (od vo- lavky). Č. křídlo. Ros.

29627   Čapatkový Svazek: 10 Strana: 0035
Čapatkový = volavčí. Světz. 1886. 419.

29628   Čapatý Svazek: 1 Strana: 0155
Čapatý, = nohatý, langbeinig. Č. člověk. Ros. — Č. = štíplý, lepý, vyzáblý, churavý, schlank, dünn, V.; rousný, federfüssig, Kom.; ploský, flach, platt (č. nos), Bern.; blanou srostlé prsty mající; č. nohy. Krok. — Jg.

29629   Čapatý Svazek: 5 Strana: 1160
Čapatý. Č. zelí (vysoké). U Bělohr. Bf. — Č.= nízký, dole široký, nahoře úžší. Vz Čapák. Mor. Tr. Slez. Tč., Brt. D. 204. — Č = malý, batolatý. U Kunovic. Ty robo č-tá! Č. Hanák (převzdívka). Na již. Mor. Hrb. v Kv. 1883. — Č. = nohatý? Čo jim dáme? Koledy nemáme. Č-mu hnojůvky, Jeníčkovi zelůvky. Slez. Šd.

29630   Čapatý Svazek: 10 Strana: 0035
Čapatý = Mrší než delší, baňatý. Brt. P. n. 1194. Č. nos = rozplesklý Val. Čes. 1. XI 485.

29631   Čapatý Svazek: 10 Strana: 0567
Čapatý, vz předcház. Čapák.

29632   Čapčoch Svazek: 9 Strana: 0028
Čapčoch, u, m. = mazlavý sýr. Us. u Prahy.

29633   Čapčura Svazek: 7 Strana: 1215
Čapčura, y, m. = kdo pořád čapí, sedí. Slez. Šd.

29634   Čapčura Svazek: 8 Strana: 0039
Čapčura, y, m. = kdo by rád čapěl, ne- činně seděl. Laš. Brt. D. II. 301.

29635   Čapčurka Svazek: 5 Strana: 1160
Čapčurka, y, f.= kořalka, der Schnapps. Šm.

29636   Čápě Svazek: 1 Strana: 0155
Čápě, ěte, n., pl., čápata; čapátko, mladý čáp. Störchlein. — Mladá volavka. Aqu. — Jg. Čapečněti, kauern, seděti na bobečku. Šm.

29637   Čápě Svazek: 5 Strana: 1160
Čápě, ardea avis. V MV. nepravá glossa. Pa

29638   Čape Svazek: 10 Strana: 0035
Čapek K. M Vz Flš. Písm. 737.

29639   Čápeček Svazek: 5 Strana: 1160
Čápeček, čka, m. = malý čáp.

29640   Čapečniti Svazek: 1 Strana: 0155
Čapečniti: chopiti se čeho; pohlavko- vati. Šm. Vz Čapiti.

29641   Čapejl Svazek: 7 Strana: 1215
Čapejl, e, m. = čepel u nože. U Úboče. Rgl.

29642   Čapek Svazek: 5 Strana: 1160
Čapek, pka, m., os. jm. 1515. — Č., sa- moty u Milevska a u Humpolce. PL. — Č., os. jm. Č. Jan, farář, Tf. H. 1. 3. v. 46., Jir. Ruk. I. 131.; Č. Jan ze San (Hukvald- ský), vůdce Sirotků, Tk. IV. 724., Sdl. Hr. III. 227.; Č. Jan Aleš, † 1695., Jg. H. 1. 2. v. 542., Jir. Ruk. I. 132.; Č. Frant. 1738. Jg. H. 1. 2. v. 542, Jir. Ruk. I. 131. — Č. Vojt. 1731. Jg. H. 1. 2. vyd. 542., Jir. Ruk. I. 132.; Č. Mat. 1454. Vz Jir. Ruk. I. 132.; Č. Frant., průmyslník, nar. 1811.— Č., advokat v Jičíně. — Č. Jindř., sochař čes., nar. 1837. Vz S. N. — Č. Ant., úřed. a básník, nar. 1847. Vz S. N. X. 135. — Č. Jiř. a Mich. Vz Blk. Kfsk. 1093, 1120.

29643   Čápek Svazek: 5 Strana: 1160
Čápek, pka, m. = malý čáp. — Č. = čapatý, dlouhonohý. U Bechyně. Mý. — Č. = bílý kohout s černými křídly. U Kr. Hrad. Kšť — Č. = malý škraloup na sme- taně. Vz Čáp. Jdr. — C. vz Sbn. 536., 561., 607.

29644   Čapek Svazek: 7 Strana: 1215
Čapek Fojt. Václ; Č. Jan AI. Vz Mus. 1888. 4V1. — Č. Frant. Xaver. Vz Mus. 1892. 334. — Č. Jan Alex., děkan, 1640 až 1684. — Č. Jos. Jan, spis., 1822.-1890. — Č. Jindř., sochař, 1837. — Č. K. M., spis. 1860. Vz Ott. V. 859.

29645   Čápek Svazek: 7 Strana: 1215
Čápek = tenkozobec. Šír. Pt. — Č., pku, m. = zátka. U Strunk. Nov.

29646   Čápek Svazek: 8 Strana: 0039
Čápek, pka, m., jm. holubí. ČT. Tkč.

29647   Čapek Svazek: 9 Strana: 0028
Čapek, pku, m. = bobek. Sedí na čapku. Lisic.

29648   Čápek Svazek: 9 Strana: 0028
Čápek, pku, m. = čípek. Má voteklej č, Jihozáp. Cechy. Dšk. Vok. 26.

29649   Čapek Svazek: 9 Strana: 0431
Čapek, ?k?, m., zdrobn. z čáp. Vz Gb. Slov. 153.

29650   Čápek Svazek: 10 Strana: 0030
Čápek, pka, m. Co pak sem c. (hlupák, nezkušený člověk)? Us Už není (rekruta) takový c. jako ti, kteří k asentu teprv pů- jdou. Nár. list. 1904. 107 9.

29651   Čapek Svazek: 10 Strana: 0567
Čapek Em., spis.; Č. Jan, proí. a spis.; Č. K. M., spis. Sr. Zl. Pr. XXII. 83.

29652   Čapěnka Svazek: 7 Strana: 1215
Čapěnka, y, f. Po č-ce čundrovať = čapky se klouzati. Slez. Šd.

29653   Čapěnka Svazek: 8 Strana: 0039
Čapěnka, y, ť. = čapka, dřep. Laš. Brt. D. II. 301. Po č-nce čundrovat. Ib.

29654   Čaperatý Svazek: 8 Strana: 0032
Čaperatý = strapatý. Záp. Mor. Brt, D. II. 298.

29655   Čapěti Svazek: 1 Strana: 0155
Čapěti, ěl, ění; čapnouti, pnul a pl, uti = na bobečku seděti, hačati, gebückt sitzen, kauern, sich ducken. Č. jako slepice. Zlob. -Jg.

29656   Čapěti Svazek: 5 Strana: 1160
Čapěti = dřepěti, na patách seděti, hocken. Vz Čapka. Také na Mor. a ve Slez. Škd., Tč., Dšk., Brt. D. 204. — kde: v koutě, Kld. 264. za zdí atd. Tč. Čapíš, jako kura na vajcu. Slez. Šd. Vz Čapnouti.

29657   Čapí Svazek: 1 Strana: 0155
Čapí, Storch-. Č. přirození, křídlo, hnízdo, péro. Ros., noha, nůžka, nos. D. — Č. nos, nůsek, nosek (rostlina). Storchschnabel, Gicht- kraut. Jg.

29658   Čapí Svazek: 5 Strana: 1160
Čapí (čápí) nos, nůsek, nosek = kakost smradlavý, geranium robertianum. Vz Rstp. 250., Slb. 632., Mllr. 50., FB. 85., Schd. II. 298., Čl. 66., Čl. Kv. 322., Kk. 241., Bartol. Göm. (g. cicutarium). Cf. Čapina. Č. sádlo, rostl. Vz Mllr. 20. — Č. nožka = pantograf, všepis, pův. stroj k přenášení obrysů kresby na kámen lithografický. Vz KP. I. 404., S. N. — Č. vrch, Storchberk, v severových. Čech. Krč.

29659   Čapí Svazek: 7 Strana: 1215
Čapí. Krk č. činíce = jej natahujíce. Jar. Sl. 86. Č. hnízdo = okružník kolem krku. Ott. VI. 448.

29660   Čápí Svazek: 8 Strana: 0039
Čápí kámen, druh vápence. Brt. D. II. 301. — Č. hnízdo = 2—3 obojky (okruží) na sobě položené, mřížované, krajkované, cípaté a horkým železem zvlněné. Wtr. Krj. I. 427.

29661   Čapí Svazek: 9 Strana: 0029
Čapí. C. zobák = kosatec žlutý. Hoř. 107.

29662   Čapí Svazek: 10 Strana: 0035
Čapí nos či pelargonie. Vz Otto XIX. 420.

29663   Čapice Svazek: 1 Strana: 0155
Čapice, e, f., samice čápová, Storchin. V.

29664   Čápice Svazek: 10 Strana: 0035
Čápice, e, f. = čápí samice. Tbz. II. 35.

29665   Čapice. — C Svazek: 5 Strana: 1160
Čapice. — C. = čepice. Barania čapica. Slov. Sl. spv. V. 173.

29666   Čapík Svazek: 5 Strana: 1160
Čapík, u, m. = čepík. Slov. Loos., Ssk.

29667   Čapík Svazek: 8 Strana: 0039
Čapík, u, m., čásť přeslice. U Liptova. Phľd. 1894. 85.

29668   Čapín Svazek: 10 Strana: 0567
Čapín, u, m. = čapoch = žlutý, ranný brambor. Brt. Sl. 43.

29669   Čapina Svazek: 5 Strana: 1160
Čapina, y, f. = čapí nůsek, rostl. Vz Slb. 632., Mllr. 50.

29670   Čapírovat Svazek: 10 Strana: 0567
Čapírovat = utéci. Us. Rgl.

29671   Čapiřitka Svazek: 8 Strana: 0039
Čapiřitka = čapčura. Brt. D. II. 301.

29672   Čapiti Svazek: 1 Strana: 0155
Čapiti = poličkovati, ohrfeigen. Na Slov. Plk. Vz Čapečniti. Čapka, y, f., na Mor. čepka, čapečka, y čepice. Mütze, Kappe. Čapku na hlavu vlo- žiti, čapku sejmouti, smeknouti, sundati. Us. Č. noční, dětská (čepička), Us.; u hřebíku (vrch). L. — Č. = kep. Na čapce seděti (na bobečku). D. Na Mor. Na čapce se voziti (na ledě). Na Mor. — Vz Zástina.

29673   Čapiti Svazek: 5 Strana: 1160
Čapiti, il, en, ení, čapnouti, schnell er- greifen; ohrfeigen, schlagen. Vz Čapnouti. Loos, Ssk.

29674   Čapiti Svazek: 8 Strana: 0039
Čapiti. V tom ma čosi č-lo po tvári (ude- řilo). Slov. Phľd. XII. 206. Vietor dvermi čapnul. Ib. 1894. 373. — se = přikrčovati se k zemi. Brt. D. II. 301.

29675   Čapiti Svazek: 9 Strana: 0029
Čapiti, čapnouti = lapiti, chytiti. Us,

29676   Čapka Svazek: 5 Strana: 1160
Čapka. Kram. Slov. 72. I pod ošumělou čapkou moudrá hlava bývá. Tč. exc. Č. na kyvadle, die Bischofsmütze. Šp. — Č., stojí-li sedlák a obě dámy (kuželky). Na Hané. Bkř. — Č. Na čapce seděti = čapěti, dře- pěti. Na čapku sednouti — čapnúť. Mor. Brt., Mtc. — Č. Ignác, nar. 1792. Vz S. N.

29677   Čapka Svazek: 8 Strana: 0039
Čapka, y, f. = čepice. Jaká č., taky prem, co si kupil, to si vem. Slez. Nov. Př. 275. — Č. = popelavá volavka. V Podluží. Mtc. XVIII. 245. — Č. = tlapka. Vz Capa. Brt. I). II. 198. — Č., vz Čapěnka (3. dod.), Šlapka husí (3. dod.).

29678   Čapka Svazek: 9 Strana: 0029
Čapka, y, f. = čapatý nos. Mus. ol. 1898. 102.

29679   Čapka Svazek: 10 Strana: 0035
Čapka šopky, vz Sopka.

29680   Čapka Svazek: 10 Strana: 0567
Čapka, y, f. Husí č., rostl. Vz Samo- rostlík zde.

29681   Čapkář Svazek: 5 Strana: 1160
Čapkář, e, m., der Mützenmacher. Rk.

29682   Čapkati Svazek: 1 Strana: 0155
Čapkati, čapkávati kropiti, smáčeti, tröpfeln, netzen. Jg. — co čím: hlavu vodou. Na Slov. Bern. — se = politi se, pomáčeti se, sich nass machen.

29683   Čapkati Svazek: 5 Strana: 1160
Čapkati = čundati, tleskati. Mor. Brt. Hned domů běžela, rukama čapkala. Sš. P. 32., 125.

29684   Čapkatý Svazek: 1 Strana: 0155
Čapkatý = pleskatý, platt. Č. nos. Na Slov. Baiz.

29685   Čapkatý Svazek: 5 Strana: 1160
Čapkatý, také benetzt, bespritzt. Slov. Ssk.

29686   Čapková Svazek: 5 Strana: 1160
Čapková, é, f., samota u Vinohradů.

29687   Čapkovati komu Svazek: 1 Strana: 0155
Čapkovati komu = čapku před nim sme- kati, kořiti se mu. Hofiren.

29688   Čapkovitý Svazek: 1 Strana: 0155
Čapkovitý, mützenförmig. Rk.

29689   Čapkovitý Svazek: 5 Strana: 1160
Čapkovitý = na způsob duté homole, mi- traeformis, rnützenförmig. Č. čepička někte- rých mechů, též koruna rév od lůžka se oddělující. Rst. 403.

29690   Čapkový Svazek: 1 Strana: 0155
Čapkový, Mützen-. Jg.

29691   Čapky Svazek: 5 Strana: 1160
Čapky jíti, choditi, státi = sehnutě, ge- bückt. V nízkém sklepě musí se é. jíti, abys nenarazil hlavou o klenutí. Ostrav. Tč. Sel příkopem č., aby ho nebylo viděti. 1b. Tč.

29692   Čapla Svazek: 5 Strana: 1160
Čapla, y, f. = volavka, der Reiher. Cf. Čápě. Us. Tč.

29693   Čaplavě Svazek: 5 Strana: 1160
Čaplavě chodiť = čapky. Ostrav. Tč.

29694   Čaplavý Svazek: 5 Strana: 1160
Čaplavý, hockend. Č. chod. Ostrav. Tč.

29695   Čaplička Svazek: 7 Strana: 1215
Čaplička, y, f. Č. kaptourová. Výb. II. 1342.

29696   Čaplovič Svazek: 5 Strana: 1160
Čaplovič, e, m. Č. Jan †1847. Jg. H. 1. 2. v. 542.

29697   Čapné Svazek: 1 Strana: 0155
Čapné, ého, n. Krahngefälle. Rk.

29698   Čapné Svazek: 5 Strana: 1160
Čapné, ého, n., das Krahngefälle, -abgabe, f. Loos, Ssk.

29699   Čapnouti Svazek: 5 Strana: 1160
Čapnouti, vz Mz. v Listech filolog. VII. 27., Čapiti. — si = sednouti si na bobek, niederhocken. Us. Kd. Vz Čapka.

29700   Čapnouti, koho Svazek: 1 Strana: 0155
Čapnouti, koho = chytiti, fangen. Us. Rk. - Ostatně vz Čapěti.

29701   Čapnouti si kam Svazek: 10 Strana: 0035
Čapnouti si kam; na břeh = sednouti si. Ces. 1. XIII. 381.

29702   Čapnúť Svazek: 8 Strana: 0039
Čapnúť, vz Čapati. Č. čo pod stôl. Phľd. 1896. 251.

29703   Čapnúť Svazek: 8 Strana: 0538
Čapnúť = udeřiti. Slov. Zátur.

29704   Čapochy Svazek: 5 Strana: 1160
Čapochy, pl., m. = druh zemáků. Č. sú kobzole žulté, kulaté. Slez. Šd.

29705   Čáponoh Svazek: 7 Strana: 1215
Čáponoh, a, m. = tenkozobec. U Pištína u Hluboké. Šír. Pt.

29706   Čáponohý Svazek: 1 Strana: 0155
Čáponohý, storch-, langfüssig.

29707   Čaponohý Svazek: 5 Strana: 1160
Čaponohý tenkozobec, himantopus can- didus, der grauschwänzige Stelzenläufer. Sl. les.

29708   Čáponosec Svazek: 7 Strana: 1215
Čáponosec, sce, m., coconia, monstrum ?, zastr. Pršp. 12. 74.

29709   Čaponosý Svazek: 5 Strana: 1160
Čaponosý, storchschnabelig. Šm.

29710   Čapor Svazek: 5 Strana: 1160
Čapor, u, m. = tatar, dlhý bič na krátkom olovom oblievanom bičisku. Slov. Rr. Sb.

29711   Čapor Svazek: 8 Strana: 0039
Čapor, a, m., území v Nitře. Phľd. XII. 74., 342.

29712   Čapornatý Svazek: 7 Strana: 1215
Čapornatý chren. Slov. Obr. Ps.

29713   Čapotati Svazek: 5 Strana: 1160
Čapotati, plätschern. Slov. Ssk. Prš, tak čapoce (o silnějším dešti). Na Zlínsku. Brt.

29714   Čapov Svazek: 5 Strana: 1160
Čapov, a, m., Čaperhof, dvůr u Tábora.

29715   Čapovati Svazek: 1 Strana: 0155
Čapovati = čepovati, čepem zandati, zäpfen. D.

29716   Čapové Svazek: 5 Strana: 1160
Čapové, n. = čepové. Slov. Ssk.

29717   Čapovec Svazek: 5 Strana: 1160
Čapovec, vce, m. = druhý obratlík krkový, zweiter Halswirbel, Dreher. Hdk. C. 377.

29718   Čapovica Svazek: 5 Strana: 1160
Čapovica, vz Čepovice. Slov. Loos.

29719   Čapovnice Svazek: 9 Strana: 0029
Čapovnice, e, f. = čepovnice. Do č. dáti špunt. Jihozáp. Čechy. Dšk. Vok. 26.

29720   Čapovník Svazek: 5 Strana: 1160
Čapovník, vz Čepovník. Slov. Loos.

29721   Čapovný Svazek: 5 Strana: 1160
Čapovný, vz Čepovní. Slov. Loos.

29722   Čápový Svazek: 1 Strana: 0155
Čápový. Č. nos, křídlo, péro. Ros. Storch-.

29723   Čapový Svazek: 5 Strana: 1160
Čapový, vz Čepový. Slov. Loos.

29724   Čapračník Svazek: 5 Strana: 1160
Čapračník, a, m., der Schabrakenmacher. Šm.

29725   Čaprak Svazek: 1 Strana: 0155
Čaprak, vz Čabraka.

29726   Čapriny Svazek: 10 Strana: 0035
Čapriny, palium. Bhm. hex. 521. (Mš. ).

29727   Čaprok Svazek: 5 Strana: 1160
Čaprok, u, m., die Quaste. Ostrav. Tč., Brt. D. 204.

29728   Čaprun Svazek: 1 Strana: 0155
Čaprun, u, m., (zastaralé), plášť, vlas. eiap- peróne, fr. chaperon. Vz Mz. 136. — Lex. vet.

29729   Čaprún Svazek: 7 Strana: 1215
Čaprún, u, m., z fr. chaperon, něm. Scheper?n = oděv na způsob krátkého pláštíku opatřeného kapuci, kuklou. Bhm., Rozk., Zbrt. Krj. I. 212. — Rozk., Veleš., Ott. VI. 446. Č., mantellus. Pršp. 68. 63., Bhm. Fl. 521.

29730   Čaprunek Svazek: 9 Strana: 0431
Čaprunek, nku, m., zdrobn. čaprún. Vz Gb. Slov. 153.

29731   Čapryny Svazek: 7 Strana: 1215
Čapryny, f., pallium, zastr. Bhm. Cf. předcház.

29732   Čapský Svazek: 5 Strana: 1160
Čapský, ého, m., os. jm. Tk. V. 212.

29733   Čapta Svazek: 1 Strana: 0155
Čapta, y, f. = noha, Fuss. Na Slov.

29734   Čapta Svazek: 5 Strana: 1160
Čapta, y, f., der Fuss, die Hachse. Slov. Loos, Ssk.

29735   Čapták Svazek: 5 Strana: 1160
Čapták, a, m. = čaptavý, kdo čaptá. (Aby nedali pannu) za takového č-ka, čo má nohy tenším koncom zavŕtané. Slov. Zátur. Nápr. 11. — Ssk.

29736   Čaptář Svazek: 9 Strana: 0029
Čaptář, e, m. Ďuro (Jiří) krivý č. (pozdní jaro ). Zat. Př. 226. a.

29737   Čaptati Svazek: 5 Strana: 1161
Čaptati = těžce, nemotorně, kolíbavě cho- diti, schwerfällig gehen. Ssk. Malé děti čaptají. Ostrav. Tč. Čapce śe ta čaptula, Laš. Brf. D. 204. — kde. Ve vodě, v blátě dítě rádo čapce. Ib. Tč. — Č. = bolavé místo lékem natírati. Laš. Brt. D. 204.

29738   Čaptavý Svazek: 5 Strana: 1161
Čaptavý = kdo čaptá, čapták, schlendernd. Vz Čaptati. Ssk. Č. krok. Ostrav. Tč. Čo nového? Zabil krivý č-ho (žertová odpověď). Slov. Zátur.

29739   Čaptula Svazek: 5 Strana: 1161
Čaptula, y, m. a f. = kdo čaptá. Vz Čaptati.

29740   Čaptuška Svazek: 5 Strana: 1161
Čaptuška, y, f., ein kleines Frauenzimmer, das kurze Schritte macht. U Místka. Škd. Čapula, y, f. = slepice ráda čapící. Vz Čapěti. Slez. Šd. — Č. = malá ženská. Vaj. Vck.

29741   Čapu Svazek: 10 Strana: 0035
Čapu — čapu-Čapušky, pojedeme na hrušky (dětem). Ces. 1. XI. 483.

29742   Čapulka Svazek: 5 Strana: 1161
Čapulka, y, f., mitrula, rostl. Vz Rstp 1927. — Č. = malá čapula. Slez. Šd.

29743   Čapura Svazek: 5 Strana: 1161
Čapura, y, f. = čepčisko, z čapka. Strhli mu s hlavy tú č-ru. Mt. S. I. 55.

29744   Čapuška Svazek: 5 Strana: 1161
Čapuška, y, f. = čapušnatá husa, která má veliké tlapky. Vz Čapa (noha). Slov. Rr. Sb.

29745   Čapušnatý Svazek: 8 Strana: 0039
Čapušnatý. Č. hus. Vz Čapuška. Phľd. XII. 57.

29746   Čaputa Svazek: 7 Strana: 1215
Čaputa, y, m. Na štědrý večer na Zá- hoří lipenském člověk malého vzrůstu vpraví se do mužských, na polo do ženských šatů, vycpe se slamou a senem, na hlavu vezme řešeto a do ruky býkovec. Chodí po dě- dině a kde kterého výrostka potká, bije ho, aby prý lépe rostl než on a nebyl líný. Říkají mu č. Brt. v Obz. 1889. 18.

29747   Čapy Svazek: 5 Strana: 1161
Čapy, pl., f., vz Čapa (noha).

29748   Čápy Svazek: 5 Strana: 1161
Čápy, dle Dolany, Schaab, ves u Pod- bořan. Cf. Pšov.

29749   Čapýřiti se Svazek: 9 Strana: 0029
Čapýřiti se = čepýřiti se. Capýří se jak morák. Mor. Šeb. 221.

29750   Čar Svazek: 8 Strana: 0039
Čar. O původu slova cf. Gb. H. ml. I. 87. Čáry a kouzla, v okolí Týna nad Vlt. Vz NZ. III. 334. nn. Čáry a pověry lidu mor. a slov. vz Mtc. 1895. 40. nn., 344., Phľd. 1895. 89. Cf. také Zbrt. Pov. 154.

29751   Čara Svazek: 1 Strana: 0155
Čara, y, f., obchod směneční, Tauschhandel.

29752   Čára Svazek: 1 Strana: 0155
Čára, y, (zastaralé: čár, u, ni.), čárka, čá- rečka, čárčička, y, f., ein Strich, eine Linie. — C. (linie) vodorovná, šikmá (schief), kolmá (kolmice), pravidelná, pravoúhelná, svislá, prostopádná (senkrecht), přímá (přímka, gerade), křivá, plná, tečkovaná, čerchaná n. cršená (gestrichelt, čercha), stálá, základní (základnice), libovolná, obojstředná (Central- Linie), kuželová (konische L.), sbíhavé (sběžky, convergende), souřadná (Coordinate), tečná doplňku (dotečná, dotečka; kotangenta), rovnoběžné, směru (Direktions-L.), rozběžné (rozběžky, divergente L.), dvojitá, prostupná (prostupující, Durchdrings-L.), průsečná (prů- sečnice, Durchschnitts-L.), kolná zevnější (kolnice zevnější, Epicykloide), kolná vnitřní (kolnice vnitřní, Hypocykloide), pevná (fix), klikatá (gebrochen), daná, bodem průchozí, vlasová (vlásková, vlásečná, Haarstrich), roz- polovací (rozpolná, Halbirungs-L.), pomocná, zdánlivě vodorovná, zápalová (kaustisch), řetězná n. řetězová (Kettenl.), kuželosečná (kuželosečnice, Kegelschnitts-Linie ), isody- namická (rovnomocná, rovnomocnice, isody- namisch), isogonická (rovnoodklonná, rovno- odklonice, isogen), isoklinické (rovnosklonné, rovnosklonice, Isoklinen), kruhová (kružnice, kruhovka, Kreis-L.), křivá do sebe vcházející, do sebe se vracející, poledni (polednice, Me- ridian-L.), středová n. obojstředná (centrisch), vedlejší, poradnice (Ordinatenaxe), vejčitá n. ovalní, příčná, stínová, šroubová, sečná (Se- cante), oddělovací (oddělnice), závitková (zá- vitnice, spiralka, Spirale), ohnutá, obloučitá, zakřivená, stojatá, spojovací (spojnice), vrhová (Wurf-L.), Nz., kosá, objemu (Umfangs-L.), pravidelná, úhelní, niťová, dopadni (Schluss- Linie), střižní (Schnitt-L.), obměrná, kresná, obvodná, úměrná (Proportions-L.), směrová (směru, Richtungs-L.), Šp., sněžná (sněhová, sněhu, Schneelinie, Schneegrenze, Š. a Ž., nad kterou i v létě sníh leží), Tl., průčelní (Front- Linie), Rf., šermu, postoje, Tš., pobřežni, Uferlinie. Š. a Z. Celní úřad na čáře. J. tr. Čáru prodloužiti, čáru vésti k bodu A; po- čet ob čáru (čárný, Strichmethode); čára te- sařů na dřevě: rysky, sledy; čáry se dotý- kají, přetínají; do čáry vzíti, v čáru po- jmouti (aligniren); třídu milionův čarou poznačiti; bodem, skrz bod čáru vésti; čarou obrazec rozpoliti; čáru kružidlem vzíti; čára jde, prochází bodem A; zšíři čáry; svislou čáru pustiti; čára AB rovnoběžná s čarou CD. Nz. Čáru táhnouti. Šp. Č. smíšená. Šr. Tesati přes čáru. Prov. C. v kolo udělaná. V. Slunce v čarách okrouhlých se obrací. Reš. Čáru znamenati; čáry během dosíci; přes čáru přeběhnouti. Kom. Po čarách, strichweise. D. Vyměřiti někomu, pokud čára. Nechť sedí na čáře (nechť zná své místo. Vz stran přísloví: Přísnosť.). Č. To jest až přes čáru. Vz Mnoho. Č. S někým na stejné čáře státi. Sm. Čára obranní, hlavní, střelní, vyměřená, nejmenšího odporu, Bur., příbuz- nosti. Na Slov. — Čáry = kouzlo, vz Čáry.

29753   Čara Svazek: 5 Strana: 1161
Čara, vz Čary, 1., Mz. v List. filolog. VII. 28., Čarati.

29754   Čára Svazek: 5 Strana: 1161
Čára = každý tah způsobený barvicím n. ostrým nástrojem; v měřictví = prostorná veličina jednoho rozměru, kterou lze mysliti jakožto meze plochy nebo jako stopu po- hybujícím se bodem způsobenou. Vz S. N. Č. třepenatá, fransichter Strich, úhlopříčná, Diagonale, Nz., operační, obranná, ústupní (ligne de retraite), rozvitá (čelí;, formační, zbrojní, táborní, ohenní, důstojnická, štábní, plukovní, zavazadelní, proviantní, konní, bri- gádní, dělová, muničních vozů, střelní, ohro- žená, baštovaná, kapitalní (vystupující úhel bašty půlící), odporu nejkratší, těžištní, smí- šemá, NA. III. 78., 80., 84., 86., 143., 144., 148., 163., 166., V. 1., Čsk., věčného sněhu, stejnotlaké č., Halleyovy (dříve: isogony), střídavě tečkovaná (—. — .), Stč. Zem. 545., 574., 666., 753., č. složek, Kräftepolygon, č. výslednic, Seilpolygon, Gelenkpolygon, pólová, ohybu, momentu setrvačností, č. sil posouvacích, součtová ohlížení, Šln. I. 4., 5., 7., 13., 21.—23., 51., obalová, stejné svě- tlosti (intensivní), lomená, pomocná, po- vrchová, Mantel-, řídící, Leit-, tvořící, er- zeugende L., Jrl. 202., 344., 419., stejnolehlé, -pisné, -hledné, Jd. Geom. II. 17., vodní (v parním kotlu), Wasser-, výhřevy, Feuer-, desetinná (ve starších spisech místo dese- tinné tečky), Šim. 18., 70., čáry rovinné, algebraické, anallagmatické, bicirkularní, cassinické, cirkularní, Descartesovy, expo- nentialní, klenbové, logarithmické, obalené, rationalní, reciproké, semicirkularní, tran- scendentní, trigonometrické, unikursalní, zvratné či inversní, prostorové, asympto- tické, bikvadratické, geodetické, konturové, křivosti, kubické, meridialní, nejkratšího spádu, největšího spádu, rovnoběžné, stej- ného spádu, strikční, tečné, všeobecné, kru- hové (soustředné, výstředné), 3., 4., 5. a vyš. řádů, Vnč., ohybu, tlaková či centralní, Pek. 68., 77., 189.; č. Frauenhofrovy (vz Šfk. Poč. 247.), spektralní (vz ib. 245.), uzavřené, molekularní, ZČ. III. 103., I. 184., 250., he- liová, Čs. math. X. 181., ohybu či pružnosti, elastische L., sil posouvajících, podporná zdí, Widerstandslinie der Mauer, Stütz-, tlaku, Druck-, zatížení, Belastungs-, Pcl. 7., 33., 42., 44., 45., čáry kotové, Coten-, Šanda, šermu, uzlové, KP. I. 535., 555., II. 288., trasovaná, tracirte L., osná, Achsel-, palu, palná, Feuerlinie im Gefechte, čelní, Front-, spojovací, Kommunikations-, rovnací, Rich- tungs-, ramenní, Schulter-, vrazu, Stoss-, harcovnická, Tirailleur-, povozová (zavaza- delní), Train-, stráže parkové, L. der Park- wache, č. zvídek, Vedetten-, přestupovací, Rochat-, rozvinu, Čsk., bezúhlá, úhelnatá, Jd. Geom. II. 21., pomezní, pohraniční, re- gulační, Kř. Stat. 4., 108., seče, Schlag-, Škd., indukatorní, athmosferická, vzducho- prázdnoty, Zpr. arch. IX. 12., 22., pokrajní (na motýlích křídlech), Kk., hmotná, mathe- matická (jen myšlená), Us., krásy, rohatá, vlnitá, přetržená, haditá, půvabu, Dk. Aesth. 163., l65., paždná, podpaždná, Axillar-, dráhy, Bahn-, kuželová, konisch, šroubová, Schrau- ben-, sedlová, antiklinisch, růstu dříví, Holz- vegetations-, krychlená, Kubik-, středová, Mittel-, neckovitá, Mulden-, severní, Nord-, zraková, Visir-, rozluční, rozhranní, Scheide-, svislá, Vertikal-, oddělovací, Scheidungs-, stejné teploty (rovnoteplice), Isothermen-, v prostoru, L. im Raume, lizová či lizovka, Schalm-, horní či svrchní, Ober-, tečkovaná, punktirte L, vytýčená, ausgetreckt, libo- volná, beliebige L., Sl. les., plavní, Dch., dopravní, Kaizl. 141., taktová, Zv. Přír. kn. I. 9., ponoru (lodi), železniční, upravovací, Regulirungs-, pod níž se poznámky tisknou (v knize), Us. Pdl. To už patří pod čáru. Jde rovnou čarou. Vz Opilý. Čáru vytýčiti. — Č. v bot. = obruba přeúzká dolů běžícím krajem listovým u třezalky provrtané, nebo chlupy (instr.) na nažkách odolenu největ- šího. Rst. 403. — Čárka = čálka. U N. Kdyně. Rgl., Psčk.

29755   Čára Svazek: 7 Strana: 1215
Čára, vz Ott. V. 861. Jíti na čáru (k rap- portu). Us. Rgl.

29756   Čara Svazek: 8 Strana: 0538
Čara = výměna. Slov. Kal. S. 25.

29757   Čára Svazek: 9 Strana: 0029
Čára. Vytknouti v každém ději čáru a pravidlo vůbec, kde... Pal. Ďěj. III. 1. 6. Čárkovanec, nce, m., grammoptera, brouk. Č. černorohý, čtveroskvrnný, rudorohý, svě- tlonohý. Vz Klim. 644.

29758   Čarabaňa Svazek: 5 Strana: 1161
Čarabaňa, ě, f. = hloupá ženská. Val. Vck.

29759   Čarabuňa Svazek: 5 Strana: 1161
Čarabuňa, ě, f. = Morana, Smrť. Mor. Vynašejí nastrojenou v šaty černé č-ňu a na dub pověsivše po ní házejí. U Příbora. Sš. P. 770.

29760   Čárací Svazek: 7 Strana: 1215
Čárací, Rastrir-. Č. ústav. Skř.

29761   Čaračník Svazek: 1 Strana: 0156
Čaračník, u, m., krcálek, špatný mlýn, schlechte Mühle. Jg.

29762   Čarád Svazek: 8 Strana: 0039
Čarád, a, m., obec v Tekově. Phľd. XII. 74., 342.

29763   Čaradlo Svazek: 1 Strana: 0156
Čaradlo, a, n., čařidlo. Das Rastral. Rk.

29764   Čaraga Svazek: 5 Strana: 1161
Čaraga, y, f. = rozkřičená hus. Cf. Ča- ragati. Mor. Brt.

29765   Čaragati Svazek: 5 Strana: 1161
Čaragati = štěbetati, kejhati. Hus kejhá, gagoce, čaragá atd. Vz Hus. Mor. Brt. D. 204. Dlho ešte č-li spolu ležiac v posteliach. HVaj. BD. I. 94.

29766   Čaragovať Svazek: 5 Strana: 1161
Čaragovať, vz Čaragati.

29767   Čarachyňa Svazek: 10 Strana: 0567
Čarachyňa, ě, f. = stará zlá baba. Han. Brt. Sl. 44.

29768   Čaranec Svazek: 5 Strana: 1161
Čaranec, nce, m. = znak, kde bylo čá- ráno. Mor. Brt. D.

29769   Čárání Svazek: 7 Strana: 1215
Čárání, n., Rastriren, n. Č. v knihách, Skř.

29770   Čarap Svazek: 5 Strana: 1161
Čarap, u, m., die Kamasche. Slov. Ssk.

29771   Čarapár Svazek: 5 Strana: 1161
Čarapár, a, m., der Kamaschenträger. Slov. Ssk. Č. = italský vojín s černými punčochami. Kld. I. 147. Na Slov. = pěší vojín, der Infanterist. Bern. Vz Čarap.

29772   Čarať Svazek: 8 Strana: 0538
Čarať = měniti. Slov. Kal. S. 25.

29773   Čárati Svazek: 1 Strana: 0156
Čárati, čárávati; čařiti (na Slov.), 3. pl. -ří, čař, il, en, ení; čářívati; čárnouti, nul a čárl, ut, utí; čarovati. Č. = čáry dělati, čárko- vati, Linien, Striche ziehen. — kde: po stole, na papíru. Us. ~ Č. = kouzliti, vz Carovati.

29774   Čarati Svazek: 5 Strana: 1162
Čarati = zaměňovati, slov., dle Mz. v List. filolog. VII. 28. z maď. scere. Cf. Mkl. Etym. 30.

29775   Čarba Svazek: 1 Strana: 0156
Čarba, čarbanina, y, f., mazanina, pláca- nina, Schmiererei. Jg.

29776   Čarbačka Svazek: 5 Strana: 1162
Čarbačka, y, f., das Kritzeln. Slov. Ssk.

29777   Čarbáčka Svazek: 5 Strana: 1162
Čarbáčka, y, f., schlechte Schreibeiin. Slov. Ssk.

29778   Čarbák Svazek: 1 Strana: 0156
Čarbák, a, m., špatný písař, škrabák, Schmierer. D.

29779   Čarbák Svazek: 5 Strana: 1162
Čarbák, a, m., schlechter Schreiber, Schmierer. Slov. Bern., Ssk.

29780   Čarbanina Svazek: 5 Strana: 1162
Čarbanina, y, f. = škrábanina, das Masch- werk. Č. veršičkářská. Bdl. Č. a škrábanina. Phld. I. 1. 60. Čarbati. Snad také: drážditi, poštívati. Časopis nectný v řeči Němce začal proti Čechům č. s názvem: Bohemia pro Bohemce. Koll. I. 347.

29781   Čarbanina Svazek: 7 Strana: 1215
Čarbanina. Šf. III. 296.

29782   Čarbati Svazek: 1 Strana: 0156
Čarbati, na Slov. škrábati, škrtati, schlecht schreiben, schmieren. —proti komu. Začal proti Čechům č. Koll.

29783   Čárčička Svazek: 5 Strana: 1162
Čárčička, y, f. = malá čárka. Vz Čára.

29784   Čarda Svazek: 5 Strana: 1162
Čarda, y, f. = v maďarských pustinách stavení o samotě. Posp. Nechže nejdou tam do tej č-dy, nebo tam se zlí lidé nalézají. Koll. IV. 186.

29785   Čardak Svazek: 10 Strana: 0035
Čardak, u, m. =: barák pro vojsko. Čár- daky z trámů robiti. Jrsk. XXVII. 393.

29786   Čardáš Svazek: 5 Strana: 1162
Čardáš, e, m., vz Czardas.

29787   Čárečka Svazek: 5 Strana: 1162
Čárečka, y, f. = čárčička. Us. Brt.

29788   Čárenie Svazek: 5 Strana: 1162
Čárenie, n., das Hexen. Slov. Ssk.

29789   Čarevič Svazek: 5 Strana: 1162
Čarevič, e, f., forma ruská, česky cářovic. Gb. Hl. 54.

29790   Čarhoun Svazek: 9 Strana: 0431
Čarhoun = převzdívka starým babám. Mor. Boč. Vstnk. X. 274.

29791   Čárina Svazek: 5 Strana: 1162
Čárina, y, f. = čárka v měřictví, částka palce. Slov. Phld. II. 4. 115.

29792   Čaripatky Svazek: 8 Strana: 0039
Čaripatky = zadní čásť sáněk. U Zeravic na Mor. Glos.

29793   Čariti Svazek: 5 Strana: 1162
Čariti, il, en, ení = vyměňovati, aus- tauschen. Cf. Čara, Čary. Slov. Němc. VII. 268., IV. 428., Hdk. C. 377. Mladosť mla- dosťou se čarí. Kyt. 1876. 17. — komu. Keď si vy č. neumiete. Koll. Zp. I. 210. — co zač. Tu mluvu milozvučnou za nepěknou čaří. Hdk. C. 108. — Č. = čarovati, hexen. Slov. Ssk.

29794   Čárka Svazek: 1 Strana: 0156
Čárka, y, f., čárčička (malá čára), čárkou něco rozděliti. D. Č. s puntíkem (s tečkou). D. Č. závěreční, nákresní, v lásková, sněžní, jezdní, dražní. Strichel, Strichlein , Stri- ehelchen. Vz Čára.

29795   Čárka Svazek: 7 Strana: 1215
Čárka (dělidlo). Vz Gb. Ml. II. 56.

29796   Čárka Svazek: 10 Strana: 0035
Čárka, y, f. = stezka. Č. špurová = stopa ve sněhu n. ve vlhké půdě. V zloděj. řeči. Ces. 1. XI. 140. — Č. = čáka, naděje. Má čárku. Volyně. Čes. 1. XIII. 123.

29797   Čárka Svazek: 10 Strana: 0567
Čárka, y, f. = rozpek. Rgl.

29798   Čárkání Svazek: 5 Strana: 1162
Čárkání, n., die Schraffirung. Kv. 1842.

29799   Čárkati Svazek: 1 Strana: 0156
Čárkati = čárky dělati, stricheln, Rk.

29800   Čárkatý Svazek: 5 Strana: 1162
Čárkatý = čárkovaný. Rk.

29801   Čárkokrovečník Svazek: 5 Strana: 1162
Čárkokrovečník, a, m., grammoptera, brouk. C. skvrnorohý, g. maculicornis; bledo- žlutý, g. livida; hnědavý, g. lurida; hladký, g. laevis; červenonohý, g. rufipes; červeno- rohý, g. ruficornis. Kk. Br. 359.

29802   Čárkovací Svazek: 5 Strana: 1162
Čárkovací ústav, die Rastrir-Anstalt. Dch.

29803   Čárkovací stroj Svazek: 10 Strana: 0035
Čárkovací stroj, die Schrafneramschine. Jind. 19.

29804   Čárkovadlo Svazek: 8 Strana: 0039
Čárkovadlo, a, n., vz Čaradlo (3. dod.).

29805   Čárkovaný Svazek: 1 Strana: 0156
Čárkovaný závitek, gestrichelt. Rostl.

29806   Čárkovaný Svazek: 5 Strana: 1162
Čárkovaný; -án, a, o = čárkami nazna- čený, gestrichelt. Č. oblouk, Mj., papír, písmeno (d', s'). Dk., ZČ. Jednou, třikrát č. (v hudbě). Hud. C. krovky. Kk. Br. 6. Č. ku- rovec, vz Kurovec; dřevokaz, vz Dřevokaz.

29807   Čárkovatel Svazek: 5 Strana: 1162
Čárkovatel, e, m., der Linirer. Dch.

29808   Čárkovati Svazek: 5 Strana: 1162
Čárkovati, stricheln, schraffiren. Jrl. 419., Sl. les., Čsk. — co: plochu, NA. V. 111., písmena: a', a". Šim.

29809   Čárkovec Svazek: 8 Strana: 0538
Čárkovec, zyras, brouk. Č. červenoštítý, z. collaris, lesklý, fulgida, Howorthův, Ho- worthi. Vz Klim. 147.

29810   Čárkovitopodlouhlý Svazek: 5 Strana: 1162
Čárkovitopodlouhlý list. Pdl.

29811   Čárkovitý Svazek: 5 Strana: 1162
Čárkovitý list = od spodu až ku konci stejně široký, jehož oba kraje jsou rovno- čárné jako u trav, linealisch. Čl. Kv. XVIII. Cf. Slb. XLI., list. 403.

29812   Čárkovitý Č Svazek: 1 Strana: 0156
Čárkovitý Č. plocha, gestrichen. Rostl.

29813   Čárkovka Svazek: 5 Strana: 1162
Čárkovka, y, f., das Zitterthierchen; č. žaludeční, vibrio utriculus, der Schlauch- wurm. Sl. les.

29814   Čárkovna Svazek: 5 Strana: 1162
Čárkovna, y, f. = čárkovací ústav. Vz Čárkovací.

29815   Čárkový Svazek: 1 Strana: 0156
Čárkový Linien-. Mus.

29816   Čárkový Svazek: 5 Strana: 1162
Čárkový = zšíří čárky, linienbreit. Rst. 403.

29817   -čárkový Svazek: 5 Strana: 1162
-čárkový. Dvoj-, troj-, čtyřčárkový. Rst.

29818   Čarmarečník Svazek: 5 Strana: 1162
Čarmarečník, a, m., der Händler. Slov.

29819   Čarmo Svazek: 5 Strana: 1162
Čarmo, täuschend, zauberisch. Rk., Loos., Ssk.

29820   Čarnatý Svazek: 5 Strana: 1162
Čarnatý = čarami tenkými barvenými opatřený, gestrichelt, linirt. Rst. 403.

29821   Čárně Svazek: 10 Strana: 0035
Čárně, zauberisch. Č. zpívati. Msn. Od. 15..

29822   Čárnička Svazek: 5 Strana: 1162
Čárnička, y, f., graphis, die Schriftflechte. Č. psaná, g. scripta, lišejník. Vz Rst. 1841., Sl. les.

29823   Čarničkovitý Svazek: 5 Strana: 1162
Čarničkovitý. Č. rostliny, graphideae: klikonoška, kreskovec, čárnička. Vz Rstp. 1830., 1840.

29824   Čárník Svazek: 5 Strana: 1162
Čárník, u, m. = zednické pravítko s roz- dělením centimetrovým. U N. Bydž. Kšť — Č., das Lineal. Šm.

29825   Čárník Svazek: 10 Strana: 0035
Čárník, a, m., sortilegus. Rozk. P. 1091.

29826   Čarnovský Svazek: 5 Strana: 1162
Čarnovský Sigm. 1660. Vz Jg. H. 1. 2. v. 542.

29827   Čarný Svazek: 1 Strana: 0156
Čarný = černý.

29828   -čárný Svazek: 1 Strana: 0156
-čárný. Dvou-, mnohočárný. Č. = čaro- dějný.

29829   Čarný Svazek: 5 Strana: 1162
Čarný. Čarné očka taročkovo (trnkové), sladké gamby šuhajkovo, ked me večar po- bočkaly, do rana mi šmakovaly. Sl. spv. 198. Ku mně chlapci, ku mně, čarné očka u mně. Koll. Zp. I. 72.

29830   Čárný Svazek: 5 Strana: 1162
Čárný, Zauber-. Č. hody. Kká. Td. 171.

29831   Čarný Svazek: 8 Strana: 0039
Čarný = černý. Slov. Dbš. Sl. pov. 450., 457.

29832   Čaroblahý Svazek: 5 Strana: 1162
Čaroblahý = čarovně blahý. Pl.

29833   Čaroděj Svazek: 1 Strana: 0156
Čaroděj, vz Čarodějník.

29834   Čaroděj Svazek: 5 Strana: 1162
Čaroděj, magus. V MV. nepravá glossa. Pa.

29835   Čarodějce Svazek: 10 Strana: 0035
Čarodějce, e, m. = čaroděj.

29836   Čarodějec Svazek: 7 Strana: 1215
Čarodějec, jce, m., novotvar: čarodějce. Gb. Ml. I. 82. — Cf. Ott. V. 861.

29837   Čarodějenství Svazek: 1 Strana: 0156
Čarodějenství, n. čarodějnictví. Lex. vet. -

29838   Čarodějka Svazek: 5 Strana: 1162
Čarodějka, y, f. = čarodějnice. Us.

29839   Čarodějně Svazek: 5 Strana: 1162
Čarodějně, zauberisch. Šml.

29840   Čarodějně Svazek: 8 Strana: 0039
Čarodějně. To č. duši jeho občerstvilo. Šml. I. 36.

29841   Čarodejnešin Svazek: 5 Strana: 1162
Čarodejnešin, a, o = čarodejničin. Slov. Č. zámek. Dbš. Sl. pov. I. 549.

29842   Čarodějnice Svazek: 1 Strana: 0156
Čarodějnice, e, f., čarodějka, čarovnice ; kouzedlnice, travička, vražebnice, na Slov. stryga, Zauberin. — Č. = zlá baba, babsko. Jg. Alte Hexe.

29843   Čarodějnice Svazek: 5 Strana: 1162
Čarodějnice = žena, která dle domnění pověrčivých lidí pomocí ďáblovou působí věci nadpřirozené lidem škodíc. Vz S. N., Kram. Slov. 72. U Opavy: střiha, Pk., na Slov.: striga, v Podluží na Mor.: bosorka, bobonice, újemnice. Vz o nich v Obzoru (v Brně) 1883.132.—133. Cf. Bosorka a Sbtk. Rostl. 27., 50., 99., 123., 164., 186., 188., 189., 282., 283., 297., 315., 321., 322., 334., Mus. 1853. 469.

29844   Čarodějnice Svazek: 7 Strana: 1215
Čarodějnice. Cf. Zbrt. 98., 146., 284., Mách. 54., 15., 67., 91., 123., 167., 168., 172.—176., Ott. V. 862., Zlatá Praha 1887. 502. Tresty č-nic v 16. stol. Vz Wtr. Obr. II. 783.

29845   Čarodějnice Svazek: 8 Strana: 0039
Čarodějnice u starých Čechů. Vz Zbrt. Pov. 60. 154. Cf. Duf 319., Vck. Val. I. 144., Mtc 1895. 250.

29846   Čarodějnice Svazek: 9 Strana: 0029
Čarodějnice. Vz Čes. 1. VIII. 109.

29847   Čarodějnice Svazek: 10 Strana: 0035
Čarodějnice. Vz Čes. 1. XII. 311., Vyhl. II. 59., Larva.

29848   Čarodějnice Svazek: 10 Strana: 0567
Čarodějnice, e, f. Vz Vlasť. I. 50. nn.

29849   Čarodějnický Svazek: 1 Strana: 0156
Čarodějnický Zauberer-, Č. nástroje. Stele, umění, Reš., kouzla. Kom. Čarodějnictví, -ctvo, a, n., kouzedlnictví. Č. provoditi. V. C-ctvu se učiti. Martini. Zauberei, Zauberkunst.

29850   Čarodějnictví Svazek: 5 Strana: 1162
Čarodějnictví. Pokuta č. Vz Corp. jur. IV. 3. O. II.

29851   Čarodějnictví Svazek: 10 Strana: 0035
Čarodějnictví v Čechách. Vz Čes. 1. XI. 49., 248., 328. nn.

29852   Čarodějnictví Svazek: 10 Strana: 0567
Čarodějnictví, n. Vz Vlasť. 1. 197.

29853   Čarodějniční Svazek: 9 Strana: 0431
Čarodějniční process. Nár. sbor. 1901. 137.

29854   Čarodějničstvo Svazek: 9 Strana: 0431
Čarodějničstvo, a, n. = čarodějnictví, Zauberei Vz Gb. Slov. 154.

29855   Čarodějník Svazek: 5 Strana: 1162
Čarodějník, magus, hariolus, BO., in- cantans, Ž. wit. 57. 6., incantator. BO. Aby nižádný z vás č-kuov nehledal. Sv. ruk. 323. Vz Čarodějnice, S. N., Kram. Slov. 72., Mkl. Etym. 30.

29856   Čarodějník Svazek: 8 Strana: 0039
Čarodějník. O rozdíle mezi č., planetářem a věštcem vz Zbrt. Pov. 88.

29857   Čarodějník Svazek: 9 Strana: 0029
Čarodějník. O č-cích vz Čes. 1. VIL 113.

29858   Čarodějník Svazek: 9 Strana: 0431
Čarodějník v lidovém podání. Vz Př star. II. 13. nn.

29859   Čarodějník Svazek: 10 Strana: 0567
Čarodějník, a, m. Vz Vlasť. I. 50. nn.

29860   Čarodějník, a Svazek: 1 Strana: 0156
Čarodějník, a, čaroděj, e, čarovník, a, kouzedlník, a, m., černokněžník, travič, Zau- berer, Hexenmeister. Jg., Kom. Nebude nalezen v tobě ani věštec, ani planetník, ani čaro- dějník, ani kouzedlník, ani losník, ani za- klinač, ani hadač, ani černokněžník. Deut. Čarodějníky, kouzedlníky, hadače, zaklinače, navazače, ptakopravce, věštce, básníře, snů vykladače, zeměpisce, vodopisce i kraso- mluvníky, jinak řečníky kázal Břetislav vy- hnati. Br. Šebrachu sě naliť čaroději. Rkk. 56. — V obec. mluvě: čarodeník.

29861   Čarodějnosť Svazek: 5 Strana: 1162
Čarodějnosť, i, f., das Zauberwesen. Šm.

29862   Čarodějný Svazek: 1 Strana: 0156
Čarodějný, čarodějský, kouzedlný. Zau- berisch, Hexen-. Č. umění, kniha, baba, duch. Jg., V., Kom.

29863   Čarodějný Svazek: 5 Strana: 1162
Čarodějný. Č. síla, slovo, Pdl., šťáva, Nrd. Bld. 8., obrázek, Koll. III. 128., vý- stup. Ib. III. 53.

29864   Čarodějný Svazek: 8 Strana: 0039
Čarodějný. Č. (léčivé) zeliny na Val. Vz Vck: Val. I. 152.

29865   Čarodějský Svazek: 5 Strana: 1162
Čarodějský, vz Čarodějný.

29866   Čarodějství Svazek: 5 Strana: 1162
Čarodějství. Vz Sbn. 414.

29867   Čarodějstvo, a -ství Svazek: 9 Strana: 0431
Čarodějstvo, a -ství, ?., Zauberei. Gb. Slov. 154.

29868   Čaroděnice Svazek: 5 Strana: 1162
Čaroděnice, e, f. = čarodějnice. Výb. II. 38., Vck.

29869   Čarodeník Svazek: 5 Strana: 1162
Čarodeník, a, m. = čarodějník. Us. Šd.

29870   Čaroděník Svazek: 7 Strana: 1215
Čaroděník, a, m. Mill. 82. Cf. Mách. 55., 172., 180., 183.

29871   Čaroděník Svazek: 10 Strana: 0035
Čaroděník, a, m. = čarodějník. Mam. A. 29a., Milli.

29872   Čarodeňský Svazek: 5 Strana: 1162
Čarodeňský = čarodějský. Č. čarodenica. Slez. Šd.

29873   Čarodol Svazek: 8 Strana: 0039
Čarodol, u, m., lépe čarovné údolí. Vz Věst. I. 37.

29874   Čarodynica Svazek: 5 Strana: 1162
Čarodynica = čarodějnice. Ostrav. Tč.

29875   Čarodyník Svazek: 5 Strana: 1162
Čarodyník = čarodějník. Ostrav. Tč.

29876   Čaroháj Svazek: 5 Strana: 1162
Čaroháj, e, m., der Zauberhaia. Čch. Petrkl. 39.

29877   Čarohlasý Svazek: 8 Strana: 0538
Čarohlasý. č. gusle. Hudc. 49.

29878   Čarohled Svazek: 5 Strana: 1163
Čarohled, u, m., der Zauberblick. Šm., Loos.

29879   Čarohojný Svazek: 5 Strana: 1163
Čarohojný, zauberheilend. Č. Kirka. Koll. St. 2.

29880   Čarohra Svazek: 1 Strana: 0156
Čarohra, y, f., Zauberspiel. Čarokrásný, bezaubernd schön. Mus.

29881   Čarojas, u Svazek: 7 Strana: 1215
Čarojas, u, m. Vrch. f. 19.

29882   Čarojasný Svazek: 10 Strana: 0035
Čarojasný prozpěv Siren. Msn. Od. 184.

29883   Čarojev Svazek: 10 Strana: 0035
Čarojev, u, m. Kká. Sion. II. 238.

29884   Čarokněžník Svazek: 5 Strana: 1163
Čarokněžník, a, m. = čarodějník. Us. Škd. Čarokobka, y, f., die Zauberhalle. Sm.

29885   Čarokraj Svazek: 5 Strana: 1163
Čarokraj, e, m., die Feenwelt. Loos.

29886   Čarokrajní Svazek: 5 Strana: 1163
Čarokrajní, Feenwelt-. Šm.

29887   Čarokrál Svazek: 8 Strana: 0538
Čarokrál, e, m. On z starých č-lu těch byl. Krs. Moor. II. 71.

29888   Čarokrása Svazek: 5 Strana: 1163
Čarokrása, y, f., bezaubernde Schönheit. Kka. K sl. j. 142., Čch. Petrkl. 16.

29889   Čarokrásný Svazek: 8 Strana: 0039
Čarokrásný dle něm, zauberschön, lépe čarovně krásný. Věst. I. 37.

29890   Čarokruh Svazek: 1 Strana: 0156
Čarokruh, u, m., Zauberkreis. Rk.

29891   Čarokruh Svazek: 5 Strana: 1163
Čarokruh. Čch. Mch. 45., Loos.

29892   Čarokvět Svazek: 7 Strana: 1215
Čarokvět, u, m. Č. lásky. Zr. Lib. h. 53.

29893   Čarokvětý Svazek: 9 Strana: 0029
Čarokvětý. Č. máje. Proch. 77.

29894   Čarolesk Svazek: 5 Strana: 1163
Čarolesk, u, m., Zauberglanz, m. Čch. Dg.

29895   Čarolesklý Svazek: 10 Strana: 0035
Čarolesklý. Č. pleť. Msn. II. 98., Od. 149.

29896   Čarolet Svazek: 5 Strana: 1163
Čarolet, u, m., der Zauberflug. Osv. VI. 55.

29897   Čarolícní Svazek: 7 Strana: 1215
Čarolícní noc. Č. Rž. LXXIV.

29898   Čaroluzný Svazek: 7 Strana: 1215
Čaroluzný. č. vyhlídka. K. Tůma.

29899   Čaromoc Svazek: 5 Strana: 1163
Čaromoc, i, f., die Zauberkraft. Hdk. L. kv. 66., Mkr.

29900   Čaromocně Svazek: 8 Strana: 0039
Čaromocně. Kká. Puš. Koz. 62.

29901   Čaromocný Svazek: 5 Strana: 1163
Čaromocný, zauberkräftig. Kká. K sl. j. 37., 65. Č. síla. Hdk. L. kv. 61.

29902   Čaromocný Svazek: 9 Strana: 0029
Čaromocný. Č. chvíle noční. Slád. Ham. 104.

29903   Čaromocný Svazek: 10 Strana: 0035
Čaromocný drahokam. Zr. Nov. 2 386. a j.

29904   Čaromůra Svazek: 9 Strana: 0029
Čaromůra, y, f., nadávka. Mor. Šeb. 230

29905   Čaromůra Svazek: 10 Strana: 0567
Čaromůra, y, f. = čarodějnice. Brt. Sl. 44.

29906   Čaroněžný Svazek: 5 Strana: 1163
Čaroněžný, bezaubernd zart, Dch. Č. pa- cholátko. Čch. Mch. 15., Ssk.

29907   Čaronos Svazek: 5 Strana: 1163
Čaronos, a, m. = jenž nosí čtení s křížky a tím čaruje. Sv. ruk. 331.

29908   Čaronos Svazek: 9 Strana: 0029
Čaronos, a, m. = kdo nosí věci na sobě, aby ho nic zlého nepotkalo. Uč. spol. 1897. XI. 10.

29909   Čaropění Svazek: 5 Strana: 1163
Čaropění, n. = čaropěv. Šm.

29910   Čaropěv Svazek: 5 Strana: 1163
Čaropěv, u, m., der Zaubergesang. Pl.

29911   Čaropěvný Svazek: 10 Strana: 0035
Čaropěvný. Č. bohyně. Škd. Od. 193. Č. loutna, Msn. Od. 344., Sirena. Ib. 183.

29912   Čaroplně Svazek: 10 Strana: 0567
Čaroplně vykvésti. Zr. Rok. 121.

29913   Čaroproud Svazek: 5 Strana: 1163
Čaroproud, u, m., der Zauberstrom. Rk.

29914   Čaroproutek Svazek: 1 Strana: 0156
Čaroproutek, tku, m. Zauberstengel. Jg.

29915   Čaroprut Svazek: 5 Strana: 1163
Čaroprut, u, m., der Zauberstab. Osv. I. 378., Ssk.

29916   Čaropůvab Svazek: 5 Strana: 1163
Čaropůvab, u, m., bezaubernde Anmuth. Bdl. I. 25.

29917   Čaropůvabuý Svazek: 5 Strana: 1163
Čaropůvabuý, bezaubernd anmuthig. Bdl. I. 27.

29918   Čarosad, u, m Svazek: 8 Strana: 0039
Čarosad, u, m. Čch. Dr. pov. 39.

29919   Čaroskvělý Svazek: 10 Strana: 0035
Čaroskvělý. Č. oheň očí. Šnajd. Int. 1.

29920   Čaroskvoucí Svazek: 10 Strana: 0035
Čaroskvoucí obraz. Čch. Kv. 7.

29921   Čarosladký Svazek: 9 Strana: 0029
Čarosladký. Č. slovo. Slád. Cym. 21.

29922   Čarosměvný Svazek: 10 Strana: 0035
Čarosměvný C. Afrodite. Msn. Hym. 35.

29923   Čarosnivý Svazek: 7 Strana: 1215
Čarosnivý. Č. bytosť. Lerm. I. 8.

29924   Čarosnivý Svazek: 10 Strana: 0035
Čarosnivý. C. noc. Vrch. Živ. 18.

29925   Čarospasný Svazek: 10 Strana: 0567
Čarospasný. Č. ruce. Zr. Rok. 85.

29926   Čarostřelec Svazek: 1 Strana: 0156
Čarostřelec, lce, m. Freischütz. Rk.

29927   Čarostřelec Svazek: 5 Strana: 1163
Čarostřelec, der Freischütz, šp. m.: stře- lec vědomec ve slov. pohádkách. Cf. Vě- stice, Vědmý. Brt.

29928   Čarostřelec Svazek: 7 Strana: 1215
Čarostřelec, dle Brt. v Km. 1881. 402. lépe : střelec vědomec.

29929   Čarostřelec Svazek: 8 Strana: 0039
Čarostřelec, lce, m., lépe: čarovný, kou- zelný střelec. Vz Věst. I. 37.

29930   Čarostřelný Svazek: 10 Strana: 0035
Čarostřelný Apollon. Msn Od. 118.

29931   Čarosvětlo Svazek: 5 Strana: 1163
Čarosvětlo, a, n., das Zauberlicht. Hdk. L. kv. 77.

29932   Čarosvit Svazek: 5 Strana: 1163
Čarosvit, u, m., das Zauberlicht. Čch. Dg.

29933   Čarosvitný. C Svazek: 10 Strana: 0035
Čarosvitný. C. roucho. Msn. Hym. 72.

29934   Čarotah Svazek: 8 Strana: 0039
Čarotah, u, m., vz Čaradlo (3. dod.).

29935   Čarotaj Svazek: 7 Strana: 1215
Čarotaj, e, m. Pušk. 221.

29936   Čarotajný Svazek: 10 Strana: 0035
Čarotajný. C. vlastnosť. Zr. Čer. 76.

29937   Čarotklivě Svazek: 8 Strana: 0039
Čarotklivě. Akkordy č. se rozléhaly. Šml. 1. 73.

29938   Čarotklivý Svazek: 5 Strana: 1163
Čarotklivý, zauberisch rührend. Šml. Č. zvuk, Osv. VI. 595., akkord varhan. Ib. VI. 594.

29939   Čarotklivý Svazek: 8 Strana: 0039
Čarotklivý. Č. píseň. Kká. Puš. Roz. 65.

29940   Čarotvar Svazek: 1 Strana: 0156
Čarotvar, u, m., Zaubergebilde. Rk.

29941   Čarotvor Svazek: 1 Strana: 0156
Čarotvor, a, m., Zaubergeschöpf. Rk. Čarovábný, zauberreizend. Rk.

29942   Čarotvor Svazek: 5 Strana: 1163
Čarotvor, u, m., das Zauberwerk, ge- schöpf. Klassické č-ry malířů slavjanských. Koll. III. 110. (IV. 80.), Loos.

29943   Čarotvorný Svazek: 10 Strana: 0567
Čarotvorný. Č. síla. Zr. Fant pov. 297.

29944   Čaroumělec Svazek: 5 Strana: 1163
Čaroumělec, lce, m., der Taschenspieler, Zauberkünstler. Dch. Čarovábný, zauberisch lockend, reizend. Č. obličej, kraj, sny, Mkr., oči. Bendl. I. 22. Čarování. — Č., das Tauschen. Vz Čara, Čariti.

29945   Čarovábný Svazek: 8 Strana: 0039
Čarovábný zjev, lad. Vrch. Kol. XLV. 117., Čch. Otr. 43.

29946   Čarování Svazek: 1 Strana: 0156
Čarování, n., kouzlení. Hexerei. V.- Linování. Jg.

29947   Čarovánie Svazek: 10 Strana: 0035
Čarovánie, n., incantatio. Mill. 109.

29948   Čarovánky Svazek: 5 Strana: 1163
Čarovánky, pl, f., die Zauberei. Šm., Loos.

29949   Čarovaný Svazek: 5 Strana: 1163
Čarovaný; -án, a, o. Č. muž, malovaná záda (muž kouzly získaný bije ženu). Val. Vck. Vz Čarovati abs.

29950   Čárovaný Svazek: 7 Strana: 1215
Čárovaný, linirt. Č. papír. Skř.

29951   Čarovaný Svazek: 9 Strana: 0431
Čarovaný. Č. frajer — na trávě rosa. Mus. slov. II. 26.

29952   Čarovať Svazek: 8 Strana: 0538
Čarovať = měniti. Cf. Čarať. Myslím, že by nečarovali svoju spokojnôstku života za žídne šťastie. Phľď. 1896. 723.

29953   Čarovatel Svazek: 5 Strana: 1163
Čarovatel, e, m., der Striche macht; Zauberer. Šm.

29954   Čarovati Svazek: 1 Strana: 0156
Čarovati = kouzliti, zaubern. Na Slov.: porobiti, preškoditi. — Vz Čárati. — abs. Umí č. Us. Jedna baba čarovala, z ječmena kroupy dělala. Prov. — koho, co. Jaro zá- zraky čarovalo. Hlas. — čím. Jen tím čaru- jeme, co se libí komu. Na Slov. Oko čaruje spanilostí. Vid. list. — čím z čeho. Tito lidé z přirození zrakem čarují. L. — co čím v co. Slunce jasnějším bleskem svět čaruje v máj. Puch. Pustinu v rozkošný ča- ruje ráj. Puch. — Č. na Slov. také = měniti, směniti něco s někým. Jg. Vz Čary.

29955   Čarovati Svazek: 5 Strana: 1163
Čarovati, iterat. na Mor. čarúvati. Brt. D. — abs. Čaruj, diovča, čaruj, budem (budu) čarovaný, ale tvoj chrbatík bude šmarovaný. Vz Čarovaný. Koll. Zp. I. 26. — komu (koho, s kým). A tobě čarujú mé černunké očenka. Brt. P. 138. Čarovaly tobě moje černé oči, keďs jich viděl ve dně, museľs přijíť v noci; Když sem milému s tebú č-la, č-ly mu moje modré oči; Bude-li ho (šo- haja) č., musíš mně za to darovať. Sš. P. 232., 661. — jak. Č-la se mu na dva ostré nože. Sš. P. 232. Čaruj mi skrze kúzlo (divina mihi in Pythone). Bj. — Č., weit- läufig, erzählen, plauschen, um Jem. irre zu führen. U Místka. Škd. — Č. = jeti, jíti, běhati, lítati. U Olom. Sd. Kde kluku ča- ruješ? U Žamb. Dbv.

29956   Čarovati Svazek: 8 Strana: 0039
Čarovati, o původu slova cf. Gb. H. ml. I. 87.

29957   Čarověrec Svazek: 1 Strana: 0156
Čarověrec, věrce, kdo v čáry věří. Jg.

29958   Čarověstný Svazek: 5 Strana: 1163
Čarověstný, zauberisch wahrsagend. Kká. K sl. j. 133.

29959   Čarovid Svazek: 5 Strana: 1163
Čarovid, u, m., Zauberbild. Z jasné slávy č-du zbyl mu dým. Čch. Petrkl. 29.

29960   Čarovka Svazek: 8 Strana: 0039
Čarovka, y, f., vz Čaradlo (3. dod.).

29961   Čárovka Svazek: 9 Strana: 0029
Čárovka, y, f., vibrio, polévník. Mus. 1849. III. 119.

29962   Čarovládný Svazek: 5 Strana: 1163
Čarovládný, zauberisch waltend. Č. meč. Čch. L. k. 39.

29963   Čarovlas Svazek: 9 Strana: 0029
Čarovlas, u, m. Zlatý Č. Proch. 45.

29964   Čarovnadný Svazek: 5 Strana: 1163
Čarovnadný, zauberisch reizend. Šm.

29965   Čarovně Svazek: 5 Strana: 1163
Čarovně, zauberisch. Č. milý, Dch., pů- vabný. Vlč.

29966   Čarovnice Svazek: 1 Strana: 0156
Čarovnice, e, f. = čarodějnice.

29967   Čarovnice Svazek: 5 Strana: 1163
Čarovnice, e, f. = černokvit. Slez. Tč.

29968   Čarovnický Svazek: 5 Strana: 1163
Čarovnický = čarodějský. Slov. Bern.

29969   Čarovnictví Svazek: 5 Strana: 1163
Čarovnictví, n. = čarodějství. Slov. Bern.

29970   Čarovník Svazek: 1 Strana: 0156
Čarovník, a, m. = čarodějník. Jg. - Č. u, m., rostlina. Č. obecný, malý. Hexenkraut, Waldklette. Rostl.

29971   Čarovník Svazek: 5 Strana: 1163
Čarovník, circaea, das Hexenkraut. Č. leskný, c. lutetiana. Vz Rstp. 548., Kk. 244., Slb. 557., Čl. Kv. 334., FB. 90., Sl. les., Mllr. 33., 55., Rosc. 162.

29972   Čarovník Svazek: 9 Strana: 0431
Čarovník, u, m. = prostřelenec, zvoneček sv. Jana, třezalka. Nár. sbor. 1901. 161.

29973   Čárovník Svazek: 10 Strana: 0035
Čárovník, a, m. Č., druhdy v lékařství a čarodějnictví významný. Nár. list. 1902. " č. 242. 3.

29974   Čarovnosť Svazek: 5 Strana: 1163
Čarovnosť, i, f., die Zauberkraft. Č. ba- rev. Koll. III. 12.

29975   Čarovný Svazek: 1 Strana: 0156
Čarovný = čarodějný, zauberisch. Čarovný lépe než čárovný. Šm. Č. verš, slovo, kraj, závoj, říše, zámek, Jg., kotlik, pohár, bylina, prut. Nz. Vz Kouzelný. — Č. = příjemný, vábný, vnadný, cinnehmend. C. oko, pozřeni. L.-

29976   Čarovný Svazek: 5 Strana: 1163
Čarovný, feenhaft, magisch, Bann-, Feen-, Zauber-. Č. jezero, kruh, Dch., láhev, ná- levka, konvice, Mj. 129., Tk. — Ad 2. Č. zjev, Hrts., ženskosť, Šml. I. 14., východ slunce. Vrch.

29977   Čárový Svazek: 5 Strana: 1163
Čárový, Linien-. Č. síť, Sl. les., krásno (linearní, kresebné). Dk. P. 4. — Č., Zau- ber-. Ssk.

29978   Čaroznalec Svazek: 5 Strana: 1163
Čaroznalec, lce, m., der Zauberkünstler, Taschenspieler, Escamoteur, Magiker. Dch.

29979   Čarozpěv Svazek: 5 Strana: 1163
Čarozpěv, u, m., der Zaubergesang. Osv. VI. 598.

29980   Čarozvěsť Svazek: 5 Strana: 1163
Čarozvěsť, í, f., bezaubernde Nachricht. Kká. Š. 34.

29981   Čarozvučný Svazek: 1 Strana: 0156
Čarozvučný, zaubertönend. Rk.

29982   Čarozvuk Svazek: 7 Strana: 1215
Čarozvuk, u, m., Zauberklang. Dk.

29983   Čarozvuk Svazek: 10 Strana: 0567
Čarozvuk, u, m. č. zvonu. Zr. Krist. 200.

29984   Čarozvuký Svazek: 5 Strana: 1163
Čarozvuký = čarozvučný. Čch. Petrkl 23.. Č. báj. Mkr.

29985   Čart Svazek: 5 Strana: 1163
Čart, u, m. Č. Jiří, hudebník. 1708.—1734.

29986   Čart Svazek: 8 Strana: 0039
Čart, a, m. = čert. Slov. Dbš. Sl. Pov. 450., 457.

29987   Čartadlo Svazek: 5 Strana: 1163
Čartadlo, a, n. = čertadlo. Slov. Ssk.

29988   Čartadlo, a Svazek: 1 Strana: 0156
Čartadlo, a. n. = črtadlo.

29989   Čarták Svazek: 5 Strana: 1163
Čarták, u, m. = prkenná bouda, Val. Brt. D. 204. Z rumun. Mkl.

29990   Čarunek Svazek: 1 Strana: 0156
Čarunek, nku, m., směna, Tausch. Na Slov. Koll.

29991   Čarunok Svazek: 5 Strana: 1163
Čarunok, nku, m., der Tauschenhandel. Slov. Ssk.

29992   Čarúnok Svazek: 5 Strana: 1163
Čarúnok, nku, m., der Tausgegenstand. Slov. Ssk.

29993   Čaruplně Svazek: 5 Strana: 1163
Čaruplně = kouzelně. Čch. Petrkl. 33.

29994   Čaruplný Svazek: 5 Strana: 1163
Čaruplný, voll Zauber, čarovný. Čch. Petrkl. 28. Č. noc, Osv. VI. 54., krása. Vrch.

29995   Čaruší Svazek: 5 Strana: 1163
Čaruší, n. = haraburdí. To je č., nelza se hnúť. Slez. Šd.

29996   Čaruvať Svazek: 5 Strana: 1163
Čaruvať = čarovati. Slov. Slav., Ssk.

29997   1. Čary Svazek: 1 Strana: 0156
1. Čary. Poslati děti na čary = na výměnu. Na Slov. Vz Čara. — Čarovati tamtéž mě- niti, dáti jinam své děti a za to cizí k sobě vzíti. .Tauschen.

29998   2. Čáry Svazek: 1 Strana: 0156
2. Čáry, ův, m., a čáry, čar. pl., f., také někdy: čár, u. m.; kouzlo, kouzleni, černé umění, čarování, vražba. Hexerei, Zauberei, Zauberkunst, Zaubenverk, Zaubermittel, Zau- berkraft. Jg. Čáry: umění, pomocí ďábel- skou činiti věci nadpřirozené. S. N. Čáry provozovati. D. S čáry se obírati, zacházeti, vůkol jiti, v čáře seděti = čarovati. V. To jsou čáry (to je s čertem). D. Čerstvosť (chy- trosť, šikovnosť) žádné čáry. D. Obrázek kúzel a čaróv. Troj. Proti všem čaróm i kú- zlóm je mdlec, rušec a mařec. Troj. Kouzlům a čarům se přičítalo. V. Kočka chodí do čar (clo sněmu). Us. Čarodějnice lítají do čar. Us. Kdo věří v čáry, toho vezme ďábel starý. V čáry věří (poboňkář, hlupec). Cáry na zjednání milosti něčí. Jg. Také pro mne by to nebyly čáry. Šm. Stran pořekadel vz Baba. - Čáry máry ( = písmo nečitatelné). Rk. — Čáry, vz Čary. Na Slov. — Vz Kouzla.

29999   Čary Svazek: 5 Strana: 1163
Čary = výměna, der Tausch. Čakajte, idem s vámi na čary. Dbš. Sl. pov. II. 60.

30000   Čáry Svazek: 5 Strana: 1163
Čáry. Čáři. Št. Kn. š. 11., 101. Čáry, Hexerei. Sv. ruk. 324., 325., Sdl. Hr. III. 167. Ta (víla) hned si pospíšila, vším ji čárem ozdobila. Pís. srb. II. 17. Že jí ty čáry Nádherová dala připravené; Ty čáry před duom léti kázala. NB. Tč. 247., 248. Čáři lživí. BO. Mistr v čářích četl. GR. V kúzlech a čářiech umělý. Kšch. Všichni dali se črtu oklamati přijeli se čáróv, druzí lékóv, třetí věšťby. Št. N. 8., 22. By kto mohl jediným najmenším čárem přivésti to, aby se všichni pohané ku pravé vieře obrátili. Ti, ješto pósobí čáry ; Každý čár jest smrtelný hřích ; Bychom po čářiech co věděti chtěli budú- cieho. Št. Kn. š. 8., 9., 10. Chtiec muže, aby ji miloval, připraviti svými čáry. Št. — Cf. Mkl. Etym. 30. — Čáry máry fuč!