43001   Dobrousiti Svazek: 1 Strana: 0255
Dobrousiti, il, en. ení. — co čím kde, auswetzen.

43002   Dobroustov Svazek: 6 Strana: 0074
Dobroustov, a, n., Schechlenz, ves u Něm Brodu.

43003   Dobrouš Svazek: 1 Strana: 0255
Dobrouš, e, m., ein guter Mensch.

43004   Dobroušek Svazek: 6 Strana: 0074
Dobroušek, ška, m., vz Dobrouš. J..

43005   Dobroušství Svazek: 1 Strana: 0255
Dobroušství, n., dobrouše povaha, Güte eines Menschen, bonhomie. Jg.

43006   Dobroutov, a Svazek: 6 Strana: 0074
Dobroutov, a, m., Dobrikau, ves u Polné. Blk. Kfsk. 933.

43007   Dobrouzdati se kam kudy Svazek: 6 Strana: 0074
Dobrouzdati se kam kudy: potokem k ostrůvku. Vz Brouzdati. Kutn.

43008   Dobrova Svazek: 6 Strana: 0074
Dobrova, y, f., Dobrowa, ves u Staňkova; mlýn u Boj kova.

43009   Dobrováhý Svazek: 6 Strana: 0074
Dobrováhý, vollwichtig. Loos.

43010   Dobrovážnosť, i Svazek: 1 Strana: 0255
Dobrovážnosť, i, f.. dobrá váha, Voll- wichtigkeit. D.

43011   Dobrovážný Svazek: 1 Strana: 0255
Dobrovážný, dobré váhy, vollwichtig. D.

43012   Dobrověda Svazek: 6 Strana: 0074
Dobrověda, y, f., die Ethik. Dk. Aesth. 495., P. 138., Roz. fil. 157.

43013   Dobrověda Svazek: 8 Strana: 0058
Dobrověda — véda o dobrém. Vz Ott, VIL 728.

43014   Dobrověrnosť, i, f Svazek: 1 Strana: 0255
Dobrověrnosť, i, f., pravověrnosť, Recht- gläubigkeit. Jg.

43015   Dobrověrný Svazek: 1 Strana: 0255
Dobrověrný, pravověrný, rechtgläubig. Jg.

43016   Dobrověst Svazek: 6 Strana: 0074
Dobrověst, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119.

43017   Dobrověsť Svazek: 6 Strana: 0074
Dobrověsť, i, f., glückliche, gute Nach- richt.

43018   Dobrověst, a Svazek: 10 Strana: 0052
Dobrověst, a, m. = evangelista. Mam. F. 88b 2. Vz násl.

43019   Dobrověstník Svazek: 10 Strana: 0052
Dobrověstník, a, m., evangelista. Sr. Dobrověst. Gl. hymn. vid. 61a. (Mš. )

43020   Dobrověstný Svazek: 6 Strana: 0074
Dobrověstný, Glück verkündend. D. posel. Msn. Or. 27.

43021   Dobrověststvie Svazek: 10 Strana: 0052
Dobrověststvie, n., evangelium. Gb. Slov.

43022   Dobrověštec Svazek: 1 Strana: 0255
Dobrověštec, štce, m., Prophet. Jg.

43023   Dobrověští Svazek: 1 Strana: 0255
Dobrověští, n., gute Bothschaft. Bhm.

43024   Dobrověštkyně Svazek: 6 Strana: 0074
Dobrověštkyně, ě, f., gute Bothin. Šm.

43025   Dobrovice Svazek: 6 Strana: 0074
Dobrovice, dle Budějovice, Dobrawitz, mě. u Ml. Boleslavě. Vz Dobroviceves, Tk. I. 430., IV. 147., Blk. Kfsk. 767., 832., S. N. — D. (Drobovice), ves v Čáslavsku. Vz Blk. Kfsk. 689., 1056. — D. = Dobroviz.

43026   Dobroviceves Svazek: 6 Strana: 0074
Dobroviceves, vsi, f. = Dobrovice.

43027   Dobrovíska Svazek: 6 Strana: 0074
Dobrovíska, les u Přerova. Pk.

43028   Dobrovít Svazek: 6 Strana: 0074
Dobrovít, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119.

43029   Dobrovitov Svazek: 6 Strana: 0074
Dobrovitov, a, m., Dobrowitow, ves u Čáslavě. S. N. X. 167., Arch. III. 490., Blk. Kfsk 690., 762., Sdl. II. 185.

43030   Dobroviz Svazek: 6 Strana: 0074
Dobroviz, e, m., Dobrowis, ves u Stře- dokluk. Tk. II. 490., IV. 170., 249., Blk. Kfsk. 282., 314., 951.

43031   Dobrovlnka Svazek: 1 Strana: 0255
Dobrovlnka, y, f., ovce dobré vlny, gut- wolliges Schaf. Dch.

43032   Dobrovlnný. D Svazek: 10 Strana: 0572
Dobrovlnný. D. ovce. 1561. Arch. XXII. 188

43033   Dobrovlný Svazek: 1 Strana: 0255
Dobrovlný, gutwollig. D. ovce. Puch.

43034   Dobrovnosť, i, f Svazek: 6 Strana: 0074
Dobrovnosť, i, f., die Nutzniesung. Slov. Rb.

43035   Dobrovodec Svazek: 1 Strana: 0255
Dobrovodec, dce, dobrovodič, e, m., ein guter Leiter (der Elektricität). Rostl.

43036   Dobrovodka Svazek: 6 Strana: 0074
Dobrovodka, y, f., samota u Pelhřimova.

43037   Dobrovodská Svazek: 6 Strana: 0074
Dobrovodská, é, f., os. jm. Žer. Záp. I. 216.

43038   Dobrovodský Svazek: 6 Strana: 0074
Dobrovodský, ého, m., os. jm. Šd., Mus. 1880. 565., Žer. Záp. 1. 116.. 170.

43039   Dobrovole Svazek: 1 Strana: 0255
Dobrovole = dobrovolnosť.

43040   Dobrovolec Svazek: 10 Strana: 0052
Dobrovolec, lce, m. Ty prešpurský d-volci verbují na vojnu. Brt. P. n. 603.

43041   Dobrovolenství Svazek: 1 Strana: 0255
Dobrovolenství, n., upřímnosť, ochot- nosť, die Zuneigung, Geneigtheit, Gewogen - heit, das Wohlwollen, die Gutwilligkeit. D., Hus. — D., svobodná vůle, volnosť, Frei- heit, freier Wille, Willkühr. Troj., Št. Tehdy d. ze země vyjeti míti by neměl. Pulk.

43042   Dobrovolenství Svazek: 6 Strana: 0074
Dobrovolenství —volnost, beneplacitum. Ž. wit. 88. 18., 105. 4, Št. Kn. š. 119., Hus II. 43., Dal. 89., Pass. 525. Nemnieti ť jest, by andělé komu d. otjieti mohli. Št. Uč. 65. b. V mír a d. něco přinésti. Krist. 2. a. Měli d. kupovati; Jměl na tom d., aby, což by chtěl, to učinil. BO. Druhé jest (služba lidská) uvedena d-stvím, tak že jeden člověk poddá se volně druhému v službu pro od- platu tělestnú; (Stvořitel) dal jest člověku každému d., položiv před ním oheň a vodu. Hus II. 349., III. 201. Bóh dal lidem d. Št. Kn. š. 196.

43043   Dobrovolenství Svazek: 7 Strana: 1232
Dobrovolenství, n., beneplacitum. Z. kl. 88. 18.

43044   Dobrovolí Svazek: 6 Strana: 0074
Dobrovolí, n. = dobrovolenství. Ssk.

43045   Dobrovolně Svazek: 6 Strana: 0074
Dobrovolně, freiwillig. D. se přihlásiti, něčeho se zříci. Us. Pdl. Šak mne nechytali, ani nevázali, šel sem d. Sš. P. 587. D. svo- liti. Zř. Fr. 1.

43046   Dobrovolnec Svazek: 6 Strana: 0074
Dobrovolnec, lence, m., der Volontär.

43047   Dobrovolnický Svazek: 1 Strana: 0255
Dobrovolnický, Volontär-. D. oděv. sbor. Rk.

43048   Dobrovolnický Svazek: 6 Strana: 0074
Dobrovolnický. D. zkouška. Us. Pdl.

43049   Dobrovolnictví, n Svazek: 1 Strana: 0255
Dobrovolnictví, n. Volontärstand. Jg.

43050   Dobrovolnictvo Svazek: 6 Strana: 0074
Dobrovolnictvo, a, n. = dobrovolnictví. — D. = dobrovolnici, die Freiwilligen. Us., Trok. 107.

43051   Dobrovolničiti Svazek: 10 Strana: 0052
Dobrovolničiti = konati službu dobro- volnickou. Sbor. čes. 23.

43052   Dobrovolník Svazek: 1 Strana: 0255
Dobrovolník, a, m., ein Volontär, Frei- williger, voják, ochotník. Dobrovolný voják, svobodník. Kom. Sbor dobrovolníkův, Frei- corps. Bur. Vojsko z d-ků se skládající. Nt. D. roční, Us., jednoroční, einjähriger Frei- williger. Csk.

43053   Dobrovolnosť Svazek: 1 Strana: 0255
Dobrovolnosť, i, f., volnosť, vůle, die Freiwilligkeit, der freie Wille, Gutwilligkeit. Toho všecku dobrovolnosť dávám jemu. Boč. Tázati zločince nejprve v d-sti i. e. po dobrém, im Guten. Ros. — D. = dobrá vůle, přízeň, Gunst, Geneigtheit, Gutwilligkeit. Se všemi d. míti. Záv. — Sych., Hus.

43054   Dobrovolnosť Svazek: 6 Strana: 0074
Dobrovolnosť = dobrá vůle. Jej v d-sti přijmúce. 1515. Mus. 1880. 490. — Zu Hus přidej: I. 83., 110.

43055   Dobrovolný Svazek: 1 Strana: 0255
Dobrovolný, dobrovolen, lna, lno; dobré vůle, rád, nenucený, freiwillig, gutwillig. V. D. náklad, Pr. horn.; poddání města, Kom., voják. Háj. Dobrovolnou smrtí života si ukrátiti. V. Dobrovolně trpěti, d. k něčemu svoliti, d. něco konati, plniti, d. odjeti. Jg. — D. průchod (jenž se jen trpí), lépe snad: průchod na čas dovolený, na čas dobrovolně trpěný, na čas volný. Kn. rožm. má: bez- právná cesta. — D. uvolení právo lomí; d. stran snešení právo lomí; právo d-ným uvo- lením se ruší a zdvíhá. Rb. D-né vstupo- vání do vojska. Čsk. — D. — příznivý, po- volný, gutmüthig, geneigt, wohlwollend, bene- volus. V.

43056   Dobrovolný Svazek: 6 Strana: 0074
Dobrovolný, voluntarius. Ž. wit. 118., 53. 8. D-no jest Bohu, beneplacitum. Ib. 67. 17. D. klání, Výb. II. 14., půjčka, Us., ka- šlání. Sal. 238. D. stran snešení právo lomí. Cor. jur. IV. 3. 410. D. smilstvo metlami se trestce. Ib. D. nákladové jsúť, které se činí ne pro potřebu té věci, něž toliko k libosti lidské. CJB. 427. — D. = povolný, příznivý. Sem sám d-len sobě. Žk. 250. D. pro do- sáhnutie čisté lásky. Hus I. 129.

43057   Dobrovoň Svazek: 6 Strana: 0074
Dobrovoň, ě, f. = blahovoň, koniklec, anthozanthum odoratum. Rr. Sb.

43058   Dobrovonný Svazek: 6 Strana: 0074
Dobrovonný, wohlriechend. Rk.

43059   Dobrovský Svazek: 6 Strana: 0074
Dobrovský, ého, m. Jos. D.,nar. 17/81753. v Děrmetě v Uhř., + 6/11829. Jeho životopis sepsal V. Brandl. V Brně 1883. IV. 296., Slavín I. 180. a násl. Cf. Tf. H. 1. 3. v. 95.-97., 99., 152., 169., 175., Bačk. Pis. I. 180., 186., 188., 190., 199., 209., Jg. H. 1. 2. v. 547., Šb. Děj. ř. 2. v. 236., S. N.

43060   Dobrovský Svazek: 7 Strana: 1232
Dobrovský Jos. Cf. Ukaz. 96., Tf. Mtc. 288., Pyp. K. 1. 371., 11. 537., Bačk. Př 136. a Písm. I. 926.. Mus. 1829. 1. 119., 1879. 287, 411., Zl. Jg. 16., 49., 92., 93., 99, 107., 115., 129., 153., 155., 174., 176., 177., 178, 179, 183., 194., 187., 188., 198., 209., 211., 237. nn., 218., 250., 259., 260., 392., Gb. Ml. II. 219.

43061   Dobrovský Svazek: 8 Strana: 0058
Dobrovský Jos. C ť. Ott. VII. 729. nn. Durich (zde). Jos. D-ho liter, působení. Seps. dr. L J. Hanuš. Pojedu. Učené společn. 1807. Počátky literární činnosti Jos. D-ho. Naps. Dr. V. Flajšhans. Vo zprávě vinohrad, gymna- sia; za r. 1895.

43062   Dobrovský Svazek: 9 Strana: 0040
Dobrovský Jos. Vz Jub. VI, F. š. Písm. 482.

43063   Dobrovský Svazek: 9 Strana: 0433
Dobrovský Jos. Vz Vlč. Lit. II. 175. nn.

43064   Dobrovský Svazek: 10 Strana: 0052
Dobrovský Jos. Vz Mus. 1863. 330., Lit. I. 118., nn., 909. -1012., Mtc. 1903. 167. nn., Vlč. Lit. II. 2. 97. —101., hl. Lit. II. 850.

43065   Dobrovský Jos Svazek: 10 Strana: 0572
Dobrovský Jos. Sr. Zvon III. 688., Tk. Pam. I. 477., Dolen. Pr. 203. s podob.

43066   Dobrovůle Svazek: 6 Strana: 0074
Dobrovůle, e, f. D. boží. Sš. I. 102.

43067   Dobrovýslovnosť Svazek: 1 Strana: 0255
Dobrovýslovnosť, i, f. Gutes Aussprechen der Worte. Jg. —

43068   Dobrovýslovný Svazek: 6 Strana: 0074
Dobrovýslovný, gute Aussprache habend. Šm.

43069   Dobroytro Svazek: 6 Strana: 0074
Dobroytro, a, n., z dobrojutro. Mst. 229., Pass. 366., Výb. I. 255. Vz Dobrojtro, List. filol. 1880. 114.

43070   Dobrozdání Svazek: 1 Strana: 0255
Dobrozdání, lépe: dobré zdání. Šb. Gut- achten.

43071   Dobrozdání Svazek: 10 Strana: 0052
Dobrozdání, n. Slova toho Mš. neza- mítá.

43072   Dobrozelní Svazek: 6 Strana: 0074
Dobrozelní, gutkräuterig. Šm.

43073   Dobrozemský Svazek: 6 Strana: 0074
Dobrozemský, ého, m., os. jm. Vck.

43074   Dobrozemý Svazek: 6 Strana: 0074
Dobrozemý, guterdig. Sl. les.

43075   Dobrozev Svazek: 6 Strana: 0074
Dobrozev, zvu, m., calosmon, Benzoelor- beer, rostl. D. celolistý, c. benzoin. Vz Rstp. 1308.

43076   Dobroznění, n Svazek: 6 Strana: 0074
Dobroznění, n., der Wohllaut. Šm.

43077   Dobrozraký Svazek: 6 Strana: 0074
Dobrozraký, gutsichtig.

43078   Dobrozrný Svazek: 1 Strana: 0255
Dobrozrný, gutkörnig. L.

43079   Dobrozvěst Svazek: 6 Strana: 0074
Dobrozvěst, u, m., časopis. Vyd. Václ. Rad. Kramérius r. 1819. Vz Bačk. Pís. I. 254. — D., a, m., der Evangelist. Ssk. ?'. Dobrozvěsť, i, f., gute Botschaft. Ssk.

43080   Dobrozvěst Svazek: 7 Strana: 1232
Dobrozvěst, a, m. 1458. D. Gesch. 305

43081   Dobrozvestí Svazek: 10 Strana: 0052
Dobrozvestí, n., evangelium. Rozk. P. 2202.

43082   Dobrozvěstitel Svazek: 10 Strana: 0052
Dobrozvěstitel, e, m. Tbz. V. 1. 171.

43083   Dobrozvěstník Svazek: 6 Strana: 0075
Dobrozvěstník, a, m., evangelizans. Ž. wit. 67. 12.

43084   Dobrozvěstný Svazek: 6 Strana: 0075
Dobrozvěstný, ein gutes Prognostikon stellend. Šm.

43085   Dobrozvěstný Svazek: 10 Strana: 0052
Dobrozvěstný ruměnec. Tbz. III. 1. 160., V. 4 130.

43086   Dobrozvěstovník Svazek: 10 Strana: 0052
Dobrozvěstovník, a, m, evangelizans.

43087   Dobrozvěstství Svazek: 10 Strana: 0052
Dobrozvěstství, n. = evangelium. Gb. Slov. Sr. Dobrověstství.

43088   Dobrozvučí Svazek: 6 Strana: 0075
Dobrozvučí, n. = dobrozvučnosť. Ssk.

43089   Dobrozvučnosť Svazek: 1 Strana: 0255
Dobrozvučnosť, i, f., Wohlklang. D.

43090   Dobrozvučnosť Svazek: 6 Strana: 0075
Dobrozvučnosť, i, f. Vz Jg. Slnosť 74.

43091   Dobrozvučný Svazek: 1 Strana: 0255
Dobrozvučný, wohlklingend. D. hlas.

43092   Dobrozvučný Svazek: 6 Strana: 0075
Dobrozvučný. Sš. II. 184.

43093   Dobrozvuk Svazek: 6 Strana: 0075
Dobrozvuk, u, m. = libozvučnosť. Mus. 1880. 44., Ssk.

43094   Dobrozvuký Svazek: 6 Strana: 0075
Dobrozvuký = dobrozvučný. D. rým.

43095   Dobrožádnosť Svazek: 10 Strana: 0052
Dobrožádnosť, i, f., benignitas. Mam. A. 17a.

43096   Dobrožel Svazek: 7 Strana: 1232
Dobrožel, Dobrožil, e n i, f., pole u Bo- lešin u Klatov. BPk.

43097   Dobroželatel Svazek: 8 Strana: 0059
Dobroželatel, o, m., Gratulant, m. Phľd. 1895. 426.

43098   Dobrožije Svazek: 6 Strana: 0075
Dobrožije, e, m. = sv. Eutropius. Šd.

43099   Dobrožily Svazek: 7 Strana: 1232
Dobrožily, dle Dolany, pole u Pihovic u Klatov. BPk.

43100   Dobrožizn Svazek: 6 Strana: 0075
Dobrožizn, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119.

43101   Dobrš Svazek: 6 Strana: 0075
Dobrš, e, f., Dobrsch, ves u Čestic (u Vo- lyně). Blk. Kfsk. CL., 1298., S. N.

43102   Dobršice Svazek: 6 Strana: 0075
Dobršice, dle Budějovice, ves v Žatecku. Arch. I. 521. Vz Blk. Kfsk. 205.

43103   Dobršín Svazek: 6 Strana: 0075
Dobršín (Dobřín), a, m., Dobrschin, ves u Sušice, vz Blk. Kfsk. 1217.; samota u Klatov. PL.

43104   Dobručeti Svazek: 6 Strana: 0075
Dobručeti, el, ení, aufhören zu brummen. Rk.

43105   Dobručký Svazek: 6 Strana: 0075
Dobručký = velmi dobrý. Brt. D., Šd., Ssk.

43106   Dobruch Svazek: 6 Strana: 0075
Dobruch, a, m. = dobrák. Ostrav. Tč.

43107   Dobrúchati Svazek: 6 Strana: 0075
Dobrúchati = dobřiti. Mor, Brt. D.

43108   Dobrulenký Svazek: 6 Strana: 0075
Dobrulenký = velmi dobrý. Slov. Kyt. 1876. 19.

43109   Dobrúsiti Svazek: 6 Strana: 0075
Dobrúsiti = dobrousiti. Bern.

43110   Dobruš Svazek: 6 Strana: 0075
Dobruš, e, f., samota u Čern. Kostelce. Sdl. Hr. III. 79., 81.

43111   Dobrúš Svazek: 6 Strana: 0075
Dobrúš, e, m. = dobrák. Slov. Ssk.

43112   Dobruša Svazek: 6 Strana: 0075
Dobruša, e, f. = hruška, eine Birnart. Mor. Brt.

43113   Dobrušek Svazek: 6 Strana: 0075
Dobrušek, ška, m., os. jm. 1570.

43114   Dobruška Svazek: 1 Strana: 0256
Dobruška, y, f., jinak Pleština, mě. v Krá- lovéhradecku. Mus.

43115   Dobruška Svazek: 6 Strana: 0075
Dobruška. VD-šce zavřeli osla do šatlavy. Vz Sbtk. Kr. h. 28. Cf. S. N., Tk. III. 174., V. 137., 150., Tk. VI. 205., Blk. Kfsk. 682., Sdl. Hr. II. 276., III. 22., 35. — D., zaniklá ves na Mor. D. ol. II. 307.

43116   Dobrúšký Svazek: 6 Strana: 0075
Dobrúšký = dobrý. Ssk.

43117   Dobrušovati Svazek: 6 Strana: 0075
Dobrušovati, vz Dobrousiti.

43118   Dobrušství Svazek: 6 Strana: 0075
Dobrušství, n., die Bonhomie. Slov Ssk.

43119   Dobrutka Svazek: 6 Strana: 0075
Dobrutka, y, m. = dobrotka, darebák. Laš. Brt.

43120   Dobrutka Svazek: 10 Strana: 0052
Dobrutka, y, f. To je též taková d. (ne- poseda). Hauer 10.

43121   Dobružský Svazek: 6 Strana: 0075
Dobružský Duchoslav. Blk. Kfsk. 1045.

43122   Dobrý Svazek: 1 Strana: 0256
Dobrý, (dříve také: dobr, důbr, a, o); komp. lepší, superl. nejlepší; dobroučký, do- brounký, dobřičký, dobřinký. Dobrý, v Krkon. hezký. Kb. — D. = udatný, brav, tapfer. Neudatný neumí jedno láti, dobrý se dá u příhodě znáti. Ctirad. Dal. — D. = urozený, zeman, adelich. Já jsem lepší než ty = urozenější. Mus. A že jsou dobří skrze urození vládyčí. Chč. 446. — Tov. K. 224., Půh. (Gl. ). — D. = jakosť žádanou mající, gut: a) Podlé věci, okoličnosti. Dobrý základ položiti. Dobrou radu dáti. Dobrá odpověď (příhodná). D. herec, báseň, obraz, malíř, pěvec, čeština, hráč, tanečník. Jg. — b) Podlé úmyslu, potřeby; pohodlný, užitečný, gut, schicklich, tauglich, nützlich, heilsam. D. pří- ležitosť, vítr, čas, rok, žně, pastva, živnosť, opatření, vůl (tučný), koupě (laciná), příčina, voda, lék. Jg. Dobrým větrem odplouti (po- hodlným). Obé dobré, hus i prase. Prov. Dobrá psu moucha, chlapovi řepa. Na Slov. Dobré bývá, když jsou vlci syti a kozy celé. Dobrý chléb, když koláčů není. Dobré to, když není lepšího. Co vhod, to dobro; co příliš, to mnoho. Potázal se s dobrou. S dobrým se potázal. Na dobrou koupi netřeba kupcův pobízeti. V. Co dobrého jest a pěkného, má se po druhé a po třetí opáčiti. Lb. — na co: ten lék jest dobrý na oko. Us., L. Dřevo na housličky dobré. Er. P. 466. Dej nám dobré líto (léto) na pšeničku, na žito. Er. P. 59. — čemu. Ta voda je dobrá zastaralému zlá- mání. Čern. — k čemu. To je ke všem ranám dobro i užitečno. Ras., Čern. — proti čemu. Voda dobrá proti bolestem uší. Čern. — s inft. Dobrý pro smrť poslati (= líný). Č. — D. = platný, giltig. — na koho. Směnný list dobrý na mne samého. L. — c) D. — ve svém způsobu, rodu dokonalý, gut, recht, in seiner Art vollkommen. Jg. D. chléb, pivo, zrak, Čich, oči, nástroj, nůž, sukno, zboží, hospodář, rozum. Jg. Dobré jméno. Vz Jméno. Spěšné dílo nerado bývá dobré. Dobré víno i bez věnce (víchu) vypíjí. Dobrý strom dobré ovoce nese. Dva tvrdá kameny řídko dobré mouky namelí. V dobré paměti to bylo. Br. V dobrém stavu. D. — D. = pravý, echt. Dobré perle. — D. = zákonům, ustanovení obecnému přiměřený. D. chování, měšťan, otec, soused, přítel, křesťan, jméno, slovo, pověsť. Jg. Dobré slovo (jméno) mezi lidmi míti. Dobrou pověsť míti. Dobrého jména člověk. V. Na dobré cti někoho dotknouti; na dobré pověsti utrhati. Ublížiti na dobrém jméně. Dobré (chvalné) paměti. V. Všecko dobré o někom mluviti. — čím. Za právo se drží, že očistník má býti člověk dobrý uro- zeniem i zachovániem... A jinak všemi obyčeji má býti člověk zachovalý a dobrý dobrotú bežnú a obecnú. Vš. — D. = mravně dokonalý. Bůh sesýlá déšť na dobré i na zlé. Dobrý, až na něm kůže praští. Dobrý dí, d. splní. Rb. Čert starý a proto dobrý není. Dobrého nepálí. Č. Bude d., až pes na lišku vleze. (Nikdy). Vz Ničema. Lb. Na dobrou stranu něco vyložiti, v dobré vykládati. V. Židká metla dobré dítky činí. Krom dobrých lidí (z dovolení). D. D. jednání, mravy, skutek, svědomí, vira. Jg. Zlé se neutají a s dobrým můžeš před Boha i před lidi. Č. Dobrému člověku každý den svátek. Č. Z kance na staro řezaného, žida křtěného, mnicha z klá- štera vyhnaného, přítele třikrát smířeného, zřídka z toho bývá co dobrého. (Vz Stav). Lb. Dobrý čím povýšenější, tím lidu milejší. Pk. S dobrým budeš dobrý, s lotrem jako on zlý. S dobrými obcuj, zlých se varuj. Us. Ten bezděky dobrý jest. Lb. Dobrého nepálí fa zlého nesmí (říká se, když se někdo spálí, poněvadž o ordaliích nevinní ohněm netrpěli)]. Pr., Č. Dobrý nečiní než dobře. č. Každý d. může lepší býti. Č. Dobré samo se chválí. Č. — D. pokojný, snášelivý, tichý, krotký, laskavý, lahodný, lidský, gut, gütig. D. manžel, soused, duše, blázen (dobrý prosťák), pán, otec, máti. Jg. Z míry dobrý člověk. Dobrá, poctivá duše. V dobrém se rozejíti (bez vády). Jg. Raději po dobrém nežli po zlém. Č. Býti s někým za dobré. Zk. Dobrý — když spí, ani chleba nechce. Č. Řekni mu po dobrém. Jsou opět dobří (smiřeni). Dobré slovo za někoho dáti. Jg. Dobrých slov podávati. V. Kolik vran bílých, tolik macech dobrých. D. jako kuře. Pk. — před kým. Svědomí před Bohem dobré. Chč. 452. — Ironicky: Jsi dobrý, jako štiplavý křen. Jg., Č., Pk. Dobrýs, co kozí slaniny. Č., Pk. Tys velmi dobrá věc, lepši tebe kus než celá pec. Č. — Dobrá vůle = a) laskavosť, Wohlwollen. Býti na koho dobré vůle (dobré mysli). L. Dobrá vůle koláče jí, zlá hlavu tepe a řídké pivo pí. Prov. Dobrou vůli ukázati. Reš. — ß) Badost, veselost, Vergnügen. Dobrou vůli míti (veselu býti). V. — y) Hody, kvas, Gastmal, Gelag. Jg. Panská dobrá vůle. V. Dobrou vůli udělati. V. Dobrá vůle zvl. = hody u ro- dičův první neděli po svatbě. Přijďte k nám na dobrou vůli. Us. — á) Volná vůle, dobro- volnost. Z dobré vůle; z čisté, dobré vůle něco učiniti. V. — D. = jiným přející, po- máhající. D. přítel, láska, přízeň, úmysl, srdce. Jg. Kdo sobě zlý, komu dobrý? Ó kak je dobrý Buoh těm, jenž upřiemého jsú srdce; Buoh jest dobrý, milostivý těm, kteříž žádají milosti jeho. Št. N. 181., 190. Dobrou měrou (= úmyslem). V. Z ručky do ručky dělá dobré přátelství. Je tuze d. S dobrým úmyslem, z dobrého úmyslu něco dělati. Jg. Buď tak dobrý, učiň to. Noc není žádnému dobrá (přítelkyně). Jg. Jsem ti dobrý, ich bin dir gut, geneigt, jest prý german., ale předcházející příklady dosvědčují, že tato frase není špatná; ovšem můžeme m., To děvče jest mu srdečně dobré' také říci:, srdečně mu přeje, má ho rádo. ' — D. = líbezný. D. dítě, žena. Tenhle dobrý přítel! — jak: dobrý na oko. — D. = dokonalý a jinému prospěšný. D. vycho- vání, zpráva, Jg., poselství. V. Bůh zlé v dobré obrací. Dělá mnoho dobrého. K tvému dobrému se to děje. To nic dobrého neznamená. Jg. Dobrý den! dobré jitro! dobré poledne! d. večer, d. noc! Dobrý den mu dal. Šťastnou, dobrou noc! Dobrou noc dáti. Jg. Zůstává, kde zajíci dobrou noc dávají. Jg. Nyní jsem mu dobrý (může mne potřebovati). Us. — čím. Kůň jezdcem dobrý. Č. — s infinit. Oheň dobr jest sě zhřieti. Pass. 132. Ze zlého dluhu dobrá i sláma vzíti. Mus. — D. = hojný, znamenitý, s ohledem na velkosť, plat- nosť, sílu, počet, váhu, míru, gut, ansehnlich, beträchtlich. Dobré peníze (proti lehkým, nepravým). D. váha, míra, kámen (drahý), kopa (d. kopa zelí = čistý kvítek, prohnaný člověk), umění. Jg. Z dobrého domu dcera. Dobrého lože syn (manželského). Dobrého otce i matky syn (manželský). Jg. Z dobrých (= platných) příčin. Z dobré ruky to pochází (z jisté). Neboť jest dobré milosrdenství tvé. Br. A pohřben bude v starosti dobré (u vy- sokém stáří). Br. — D. = znamenitou sílu vnitřní mající. D. pamět, vtip. Jg. Dobré spaní míti. Dobrou hlavu míti (vtipným býti). V. Dobrý pozor na někoho míti. Dobrý pokoj míti. V. Dobrého soudu. V. — D. = drahný, mnohý, sporý, gut, beträchtlich, reichlich, tüchtig. Jg. D. počet. Vylupal mu na dobro. Dobrou částku vzal. Dobrá míle, hodina. Dobrou chvíli to trvalo. Na dobré míře stojí (dobré jest). V. — D. = lahodný, příjemný, gut, angenehm. D. vůně, jídlo, chuť, voda, tvář, povětří, časy, novina. Jg. Dobré milo odkudkoli. Dobrého po málu. Vz Šetrnosť. Lb. D. víno (samorostlé, čisté, nekalené, chutné), noc (u Jihosl. lahko noć). Pk. Co v hod, to dobro. Nic mu dobro, milo není (vz Nespo- kojený). Lb. Chce viděti dny d. Br. Dobré kousky jísti (lahůdky). Na dobrých kouscích statek projésti. V. Dobré bydlo píchá (má rohy). Dobrý den si udělati (veselý). Jg. — s inft. Vtom sklepě jest voda dobrá píti. Pref. 317. — D. = se žádnými nesnadnostmi spojený. D. cesta (schodná, sjezdná; pravá). Na dobrou cestu někoho uvésti, přivésti. Jg. Dobrou naději míti, sobě dáti. V. — D. — šťastný, glücklich. Dobrá věc jest, na dobré míře stoji. V. — D. = příjemně cítící. Dobré mysli býti. V. Trpělivou a dobrou myslí. V. S dobrou myslí. Troj. — D. u juristův. Na do- brých lidech přestati s kým a na nich dosti mieti, auf Schiedsrichtern es bewenden lassen. Půh. 1437. — Dobré, ého, n. = dobro, das Gute, Wohl, die Wohlfahrt. Dobré obecné, svrchované. D. Za dobré uznati, tvrditi. Na d. vésti (odchovati). V. Pečuje o d. lidu, Br., hledě dobrého lidu svému. V. O obecní d. jednati. Us. O zemské dobré péče neměl. Háj. Vše k svému dobrému dělati. V. Všecko d. ně- komu učiniti. Dobrým někomu posloužiti. Na d. to vyjde. Dobrým za dobré se odpla- titi, odsloužiti, odměniti. Dobrým d. vyna- hrazovati. V. Dobré se pomní dlouho a zlé ještě déle. Dobrého po málu. Prov. Dobré sirotkův opatroval. Břez. K dobrému je vede. - Er. P. 426. I měli by přietele u pravdě ne- mocného... v jeho dobrém (in seinem In- teresse) napomenuti. Št. Dobré dobrým se nikdy nezkazí; Od dobrého se (rádo) ulže a k zlému přilže; Dobré se daleko slyší a zlé ještě dále; Dobré i ve snách hezké. Pk. To už nemôže byť po dobrom. Mt. S. Dobré se dobrým vždy otplatí. Alx. 1104. Ta bezpráví přijdou k dobrému. Chč 445. D. samo se chválí. Do třetice všeho dobrého. Něco v d. obrátiti (na dobrou stranu vyložiti). V. Dobrého jinému přáti. V. Není nic tak zlého, aby se neobrátilo někdy v něco do- brého. Nic dobrého nejsi. V dobrém na ně- koho vzpomínati. Po dobrém. Něco za d. klásti, počítati. Dobrého milovný muž. (Kom. ).

43123   Dobrý Svazek: 6 Strana: 0075
Dobrý. Bž. 27., Brt. D. 120., Mkl. Etym. 47. — D. = udatný. Za Dal. přidej: 47. Když ta dva dobrá druhy proti sobě hnásta. Výb. II. 44. — D. = urozený, šlechtický, adelig. Tov. k. 117. Pan Lev bude obsielati pány i jiné dobré lidi k tomu sjezdu. 1477. ,Já jsem lepší než ty', Us. u Čechů při do- kazování slovutnosti a starožitnosti rodu svého v soudu zemském. Pal. Rdh. I. 178. D. družina. Ib. A to jsem jemu řekl z hněvu svého, že nejsi tak dobrý jako já. NB. Tč. 246. Vz D. = u juristu (ku konci) = D. = potřebný, užitečný, spolehlivý. D. firma. Us. Pdl. Debe byl co dobryho, ďál by řemeslo. Mor. Neor. Dybys býł co dobrého, neděláł bys toho. Brt. D. Dobré se zlým promíšané tratí hodnosť svou. Mor. Tč. Krt v dobrých lukách rád ryje. Alx. V. (Anth. I. 3. vyd. 33.). Kak jest dobrá věc čísti písmo sv. Št. Kn. š. 3. D. vášně. Ib. 3. Bude ti ešče kdysi dobrý = budeš vyhledávati jeho rady, po- moci; Bude ti to dobré. Brt. D. 206. — nač. Dřevo jaborové na húsličky dobré. Sš. P. 143. Obilí na mouku dobré. Us. Žito je na slámu malé, ale na klas hrubě dobré. Brt. D. — k čemu. Skutek dobrý k spasení. Hus. Vz Rozum. — do čeho. Ten kůň je d. do tahu (do táhy. Vz Táha). Us. — jak. Dobir mi jest zákon úst tvých nad tisíce zlata. Ž. wit. 118. 72. — D. = dokonalý. D. vodič tepla. Us. Pdl. D. vychování, or- ganisace, Us. Pdl., seno. Sl. les. Dobrý dobre žije, od zlého sa kryje. Slov. Tč. Dobrý má dobrú náděj ze života svého; Někdo od chudobných předků dobrý je potomek a někdy z vzácných rodičů darebný holomek; Zlý vícej nežli dobrý v světě lásky mává (mívá); To dobrému je za dobré, čo je dobré v sobě a ten zlosť má za dobrú, kdo je zlý v osobě; Dobrý v ščastí i v neščastí dobroty nezmění; Dobrý klamstva nemá v skutku a luhárstva v řeči. Glč. II. 109., 124, 301., 308., 309. Dobrého si založenie. Anth. I. 3. v. 34. V dobré víře skončiti. Výb. II. 18. Nic tak dobře dobrému nesluší jako žádnému neškoditi a, komužkoli móž, dobře činiti. Vš. 9. Nevidí se nám, by to dobré bylo. Pass. 14. stol. D. muž chtěl každému dáti dobrý příklad; D. dřevo, ovoce; Nenie sama v sobě dobra nikdy lež. Št. Kn. š. 32., 33., 44. Dobrý dobrým se obchodí; Dobrý do- brého se snaží. Bž. Co dobrého jest, bývá také nesnadné. Sb. uč. Čo sa dobré vidí, to čiň i u lidí. Tč. Ne to dobré, co dobré, alebrž, co se komu líbí. Lpř. — D. = mravně dokonalý. D. skutky, Št Kn. š. 17., Pass. 14. stol., mravy. Alx., Vlč. — D. = laskavý, vlídný atd. K někomu d. Dch. Po dobrém s ním nic nespravili. Us. To je člověk nad míru dobrý. Us. Ten se nedá na dobrou (cestu i. e. nepolepší se). Us. Kšk. Je dobrý, jako boží chléb, Šmil., jako kuře, Pk., že by ho mosel pohledať, jako máslo, Brt., jako léto. Hkš. Na výbor dobrý chlap (velmi dobrý). Val. Brt. I). Beďte (buďte) na mě dobra. Brt. P. 121. Na toho musí člověk s dobrou. Us. Vk. Děkuji vám, bratři milí, co ste na mne dobří byli, už musim od vás; Bývaj, mužu, byvaj dobrý, nechodívaj do hospody. Sš. P. 456., 668. Dobrý dobrou má odplatu. Sv. ruk. 231. Dobří lidé, d. milosť, d. myšlení; Protivenstvie s dobrú myslí trpěti; Čaká s dobrou myslí božieho smilo- vánie. Št. Kn. š. 2., 33., 78., 20., 50. Dobře čiň každému obzvláště dobrému. Tč. D. slova se nekupují; D. člověk brzy se slituje. Bž. — Ironicky. Člověk pro zlosť dobrý, gut zum Aergern. Dch. — D. vůle = postoupení, cessio. Da einer dem andern Erbgründe o. sonst eine andere Gerechtigkeit mittels der Landtafel o. eines Briefes, dobrá vůle ge- nannt, abtreten o. übergeben würde. Vern. LO. fol. 129. (Tov. 132.). Tov. 102., 129., Jir. Zř. zem. 32., 35., R. 2., O. 30., Tk. II. 322., Nál. 157. Z dobré vóle. Št. Kn. š. 35., 115. Ktoby komu chtěl dobrú vůli na listy dáti. Vl. zř. 382. — D. vůle = hody týden po svatbě. Us. u Chrud., Počát., u Kr. Hrad. Kšť., Brv., Kš. Také pozvánky. Kšť. — D. vůle = postoupení, list postupný, die Cession. Sl. les. — D. = přející. Dobrý buď jinému ne sebe (sobě) samému. Glč. II. 281. — D. = hojný, veliký, znamenitý. Dobrá partie. Hrts. Někoho v dobré cti míti. Šmil. I. 43. D. kus cesty ušel; Najedl se do dobré chuti (dosyta); Dobrý (pilný) pozor dávati. Km. S dobrou nadějí se bráše. Výb. II. 44. D. naděje. Št. Kn. š. 32. Tři sta zlatých uher- ských dobrých na zlalě i na váze. 1449. Mus. 1880. 404. — D. = vnitřně silný. Ještoj' sú s dobrým rozmyslem složili tuto vieru. Št. Kn. š. 13. — D. = Hledím, aby sem mu pod najlepšum dělal = co nejlépe. U Opav. Klš. D. knihy; Ani by bez viery jiné věci dobré mohly býti; Berúc od nich dobrý příklad. Št. Kn. š. 3., 7., 27. Na poslední řádce za Mus. přidej: , Smil. — D. = mnohý, drahný. Dobré půl hodiny zde byl. Dch. Už mu je dobrých 20 let. Us. A tu dobrú hodinu pobyv. Pass. 14. stol. D. úroda. Št. Kn. š. 22. — D. = příjemný, lahodný. Čo tu dobrého slýchať? Ht. Sl. ml. 210. Dobró noc, dobró noc, ale ne každému, jenom té maměnce, kerá mně dá dceru. Sš. P. 471. D. ovoce, bydlo. Št. Kn.š. 7., 35. — D. u ju- ristů. D. zdání znalců, der Befund. Šp. Pomoz, kdo dobrý (člověk = smírčí). Km. Já to naň provedu dobrými lidmi, kteříž při tom byli; Ten má odklad takový učiniti, kterak podlé Rady dobrých lidí umluveno bude; Jmá jej za d. člověka. NB. Té. 49., 101., 287. Mám d. lidí dosť; Mám naň stolík dobrých lidí, což mi k mému právu potřebí. Půh. 1. 297., II. 345. Vybeřte sedm d. mužů dobrého svědectvie. Pass. 14. stol. Dva dobré člověky kdyžby na místě svém která osoba vyslala. Václ. IX. — Dobré. Býti s někým za dobré, mit Jem. auf gutem Fusse leben. Dch. D. osob soukromých, das Pri- vatinteresse. J. tr. Co chce býti lepším, bývá často nepřítelem dobrého. Dch. Teď je mi to k d-mu. D-ho pomalu, často a hodný kus. V Kunv. Msk. To ti nevyjde na dobré. Us. Pík. To ti bude k d-mu. Us. Brt. Nikdo mu to nemá za dobré. Vk. Kněžna věděla, že to není s dobrým, dass es nicht mit rechten Dingen zugehe. Němc. V. 291. To máslo není s dobrým. Kld. Nejsou za dobré; cf.: Nejsou spolu na jednom stání. Vz Stání. V dobrým sme se sešli, v dobrým se roze- jdem. Sš. P. 625. Účet k d-mu, počet k lep- šímu, die Gutrechnung; Někomu něco na příští rok k d-mu připsati. Šp. Též u vás muož věc některá slúžiti k obecnému dobrému a poctivému. NB. Tč. 267. Soudím, že by to s naším dobrým bylo. Abr. V. 348. To jest s dobrým toho sirotka. Žer. Svój život v dobrém vedúce. Výb. II. 18. Zdálo se jim za dobré; usoudili za dobré. V. Příhody ty vyšly v dobré. Kom. Že s dobrým sirotka toho jest, aby ... Žer. Chceme všecko, což k dobrému a poctivému tohoto království jest, učiniti. Zř. Fr. I. B. VIII. Pro vaše lepšie d. dali jsme k věčnému jmění jejich kusy. 1495. Tč. Měl se mnú na dobré přijíti, sich ausgleichen; Pro kostelní d.; Ten mi list vzal z truhly s mými klenoty a s mým dobrým. Půh. 1. 193, 195., II. 29. Chceli kto mieti odplatu, činiž dobré dobře; Menšie d. pro lepšie d. má opuštieno býti. Hus I. 215., II. 171. Zloba zlým se vždy obrátí, dobré se dobrým vždy otplatí. Alx. V. 503. Viera jest kořen všeho d-ho; I dá nám (Bóh) nemoc pro naše dobré; Dobrá milosť všecky věci obrátí k d-mu tomu, ktož mi- luje Boha. K zemskému d-mu, pro obecné d. Št. Kn. š. 7, 9., 34., 156. D. světské, nebeské. Št. Kn. š. 22. Čiň dobře a d-ho naděj se; Raději málo d-ho, než mnoho špatného; Větší d. s větší prací přichází; Vrtké mysli i dobré se znechutí. Lpř. D. nad zlým vítězí; D. se snadno zapomíná a zlé dlouho vzpomíná; Zlý na nic d-ho nemyslí. Bž. — D. v botan. D. mysl = dobromysl obecná. Cf. Rstp. 1175., 1174., Hdk. C. 377., Sbtk. Rstl. 278., Mllr. 74., Dobromysl. — D. Voda, Brünnel, městečko u Kaplice v Buděj.; Dobrawoder Mühle, mlýn u Jesenic; Dobra- woda, ves u Petrovic a u Pelhřimova (tato také: Gutwasser); mlýn u Plzně a samota u Mníška; Dobrawuda, vsi u Mnichova, u Ledče a Něm. Brodu; Dobrowod, ves u Teplé; Gutenbrunn, ves u Chotěboře; Gutwasser, vsi u Budějovic, u Pacova, u Ústí nad Orlicí, u Březnice, u Klatov, u Telče, u Křížanova, u Sušice (také St. Günther); samota u Bu- dějovic, u Klenovic, u Ml. Boleslavě ; osada u Jihlavy; koupele u Jemnic a u Třebíče; D. Voda Hořejší, Ober-Gutwasser, D. Voda Dolejší. Unter-Gutwasser, vsi u Hořic. Cf. S. N., D. ol. VII. 115., IX. 3, 4., 107., Blk. Kfsk. 1298., Sdl. Hr. I. 127., 129., II. 276., III. 302., IV. 369., S. N. D. Voda, ves na Slov., kde jest J. Hollý pochován. Pokr. Pot. I. 34. D. Pole. Tk. V. 219., Sdl. Hr. I. 69., 97.

43124   Dobrý Svazek: 7 Strana: 1232
Dobrý. Je jich tam jako dobrých (mnoho). Mor. Rgl. — D. mysl, origanum, v bot. Cf. S. N. V. 1106.

43125   Dobrý Svazek: 8 Strana: 0059
Dobrý, dobr. Gb. H. ml. I. 164. D. jako med, Nov. Př 606., ako kus chleba, ako anjel. Slov. Ib. 526. Človek dobrý jako to boží dřevo. Nár. list. 1894. č. 109. odp. ťeuill. 1). kopa (o člověku prohnaném). C f. Kla. Sklad. 61. liadšej buďme dobrí z daleka, ako zblízka zlí; Nebude dobrý, kým kus z neho bude. Slov. Nov. Př 279., 535. — proč. Ty jablka sou pro jídlo dobrý. Záp. Mor. Brť. 1). II. 288. — s inft. Voda dobrá píti. Kabt. 22. — k čemu. K jedení dobrý. Comest. 6\ a. (Gb. H. ml. I. 164.). — I). = statečný. XIV. stol. Mus. 1893. 335. v. 9. — J), človek = který umí čarovati. Vých. Cech. Ces. 1. V. 77.—78. — Dobré. Dobré robí člověka dobrým; Radšej menej, ale dobrého; Dobré sa ho nechytá. Slov. ľhľd. 1894. 13., 194., 441. Dělá dobré bez ctnosti (kde už nemůže hřešiti). BI. Gr. 306. Na dobré někomu něco vyložiti. Kat. z Žer. 95. Dobrému máme vždy rádi býti. Chč. S. 334. Dobre se samo něchvoli (ne- chválí). Slez. Nov. Př. 103. — Dobrá (= ho- stina po křtu). NZ. IV. 124.

43126   Dobrý Svazek: 9 Strana: 0040
Dobrý. O skloňování vz Gb. H. ml III. 1. 532, 539. Dobré dobrého nekazí. Kom. Ohláš. 143 Z dobrého slova krev neteče (zdvorilosť se doporučuje). Hoř. 117. — jak. Byla dobrá jako sýkorka na, haluzi; Jest dobrý člověk jako boží chléb. Šml. I. 138., V. 136 — čím. D. smýšlením Slád. Caes. 21. — na čem Jest dobr na životě. Maš. ruk. 1896. = nehubený na těle — s inft. Masť dobrá celiti. Mš ruk. 223b. — O příslovích atd. vz Zát. Př. 6., 307. nn., 138., 114. a. — D. = své cti dbalý, statečný; na konci XV. stol. ušlechtilý, urozený, šlechtický. Já jsem lepší než ty = urozenější. Proto: Buď dobrý, mů- žeš-li = důtka Člověku nad svou ctí se zapo menuvšímu. Pal. Děj. IV. 1. 468 — D. = způsobilý. Masť dobrá celiti i hnojiti. Maš. ruk. 223. b. (Mus. fil. 1898. 211. ). — Jako subst. Když člověku púštějí, dobro činí Maš. ruk. 176b. — Dobrá Mysl, důl u Kutné Hory. Dač. II. 24

43127   Dobrý Svazek: 10 Strana: 0052
Dobrý. Dobré bývá bez stínu málo kdy. Tbz. III 2. 17. Za dobrými môže človek vždycky kráčať; Dobré nemá miesta pri lepšom; Dobrým slovom hlavy neprbiješ (neprobiješ); Dobrý ako máslo; Po dobrém malokdy príde dobré. Rizn. 63. 64., 166., 173. Sr. Mš Slov.

43128   Dobrý Svazek: 10 Strana: 0572
Dobrý. Dobrý, keď spí, ani jesť (jísti) nepýta. Phľd. XXIII. 308.

43129   Dobrynice Svazek: 6 Strana: 0076
Dobrynice, dle Budějovice, ves. Arch. I. 531.

43130   Dobrýpan Svazek: 6 Strana: 0076
Dobrýpan, os. jm. Tk. V. 87.

43131   Dobrýšek Svazek: 1 Strana: 0257
Dobrýšek, dobříšek, šku, m., droběšek, drobýšek, šku, m., rostl., scleranthus perennis. Jád. —

43132   Dobrýšek Svazek: 6 Strana: 0076
Dobrýšek, vz Dobříšek.

43133   Dobrýtro Svazek: 1 Strana: 0257
Dobrýtro. Us. m. dobré jitro. D. komu dáti. D.

43134   Dobrýtro Svazek: 6 Strana: 0076
Dobrýtro, vz Hluchý. Z obec: dobrý jitro. Prk.

43135   Dobrýtro Svazek: 8 Strana: 0059
Dobrýtro = zastaveníčko u nevesty ráno před oddavkami. U Chrasti. NZ. III. 106.

43136   Dobřakati Svazek: 9 Strana: 0433
Dobřakati, benedicere. K?? budu tě d. v životě mém. XIV. stol. Mus. fil. VII. 93.

43137   Dobřanský Svazek: 6 Strana: 0069
Dobřanský Jak. Vz Blk. Kfsk. 1017.

43138   Dobřany Svazek: 1 Strana: 0253
Dobřany. Není nad Dobřany (nad místo, kde se dobře daří). Č, Lb. Vz Šťastný. Dle , Dolany´.

43139   Dobřany Svazek: 6 Strana: 0069
Dobřany, dle Dolany, Dobřan, mě. u Plzně, vz S. N.; ves u Nového Města nad Met., vz Blk. Kfsk. 682., Sdl. Hr. II. 247.; Malé B., Klein Dobřan, samota u Plzně. PL., Tk. V. 111.

43140   Dobřata Svazek: 6 Strana: 0069
Dobřata (Dobřeta), y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119.

43141   Dobře Svazek: 1 Strana: 0253
Dobře, komparativ: lépe, lép (líp). D. = udatně, statečně, tapfer. Dobře se držeti. Us. — D. = ne zle; tak, jak býti má, gut, recht. Jdu zde d. ? D. D. smýšlející, vědomý, vzdělaný, zachovalý, zasloužený, zasloužilý, zvedený, D., opatřený. V. D. někomu pora- diti, odpověděti. Jg. D. přednášeti. D. Máte dobře. Us. D. Česky mluviti. V. Bylo nám d., jen že tomu dávno; a bude zase, dočká- me-li se. Ruské přísl. Nové koště dobře mete. Kdo nikdá zlé, nikdá dobře. V. D. tomu sro- zuměl. Jel. — D. znamenající pochvalu, gut. Dobře! d. tak! — D. = podlé úmyslu, tauglich, schicklich, reeht, nützlich. Jg. Právě d. mi přichází. D. Dobře v čas jiskru uhasiti. Vždy je d. bráti. Ten šat je mi d. Us. S velikými pány není d. višní (třešní) jísti. Není d. stáda vlku poručiti. D. jazyk za zuby míti. D. z předu i ze zadu oči míti. D., že svině rohů nemá. Dobře tak na něho. Jg. — D. = dokonale ve svém způsobu, gut. Vím to velmi d. D. vyučený. D. uctiti, pamatovati, roz- mysliti, věděti, rozvážiti. Jg. Obilí dobře sype. Jg. — D. = docela, ganz, recht, völlig. Jg. Něco dobře vyčistiti. Byl — Dobře a právě, recht. V. Čiň d. a právě, neboj se císaře ani krále. Us. D. souditi, smýšleti. Us. Za zdra- vého života dobře činiti, po smrti času nebude. Jg. — D. = pokojně, gut, friedlich, einig. Pravdu sobě mluvme a dobře spolu buďme. Vůči s tebou d., a krom očí kousá co pes. — D. = užitečně jinému, wohl, gut. D. míniti, někomu přáti. D. Dobře s někým míniti. V. Dělej čertu d., peklem se ti odmění. Prov., Č. — D. = snadno, hezky, silně, gut, leicht, füglich, stark, wohl, ziemlich. Jg. Můžeme to d. snésti. Háj. Bylo nás d. 3000 jízdy. Ottersd. Je již d. na den, v noc. Jg. Pevnosť d. osazená Har. Koho mrzí chléb, může d. s svi- němi žaludy jísti. Prov. — D. = velmi, sehr, gar sehr. Jg. Dobře málo někomu prospěti. Br. — D. = příjemně, gut, angenehm, wohl. Jg. D. voněti, jísti, živu býti, se míti. Jg. — D. = pomyslně, šťastně, glücklich, wohl, gut. D. jest nyní s námi. Sych. D. se mějte. D. se mi vede. D. padnouti, se míti, se da- řiti, seděti (bohatým býti). Oslu když se dobře vede, tedy jde na led tancovat. D. mu sedlo. Všudy d., doma nejlépe. Kde pán sám do koutů nahlédá, tu hospodářství dobře stojí. V. Trn v noze a myš v stoze, kde to pře- bývá, tu dobře nebývá. Rým. — D. = hle- díce ke zdraví, wohl. Není mi d. To mu dělá d. — Jg.

43142   Dobře Svazek: 6 Strana: 0070
Dobře = ne zle. Ten je na tom nebo v tom dobře, šp. m.: tomu je d. Brt. Už se má d. (umřel). Bdl. Komu je tak d. jako nám, neřežeme sečky kobylám. Sš. P. 543. Lidé tak d. jako nic nečinili, germ. m.: ne- činili téměř nic, skoro nic. Brs. 2. v. 102. Dobře-li jsú se opatřili, lépe jim bude. NB. Tč. 228. Bude d. Št. Kn. š. 10. Ktož sú d. činili. Ib. 15. Nám d. a nikomu zle. Sd. Chceš-li nepřítele míti, učiň někomu d. Bž. exc. — D., vyjadřuje pochvalu. Dobře měla tvrdíc, že ... . Sá. D. na tebe! Us. Brnt. D. lude maju, keři tebe znaju. Sš. P. 541. Mohu-li se o to smluviti, dobře, pakli . . . Půh. II. 350. — D. = slušně, užitečně. D. móžem naději mieti, že ... . Št. Kn. š. 32. Kdyžby kdo dobře (něčeho) žádal. Nál. 214. -- D. = dokonale. D. zachovalý. Václ. XXVIII. D. něčeho si povšimnouti. Us. D. viemy, že . . . Výb. II. 8. A toj' d. viděti, kak. . . .; D. věřiti; Aby lépež lépež milo- vali Boha. Št. Kn. š. 30., 35., 36. — D. = docela. D. vykrmený; Ten se k tomu d. hodí; D. se pamatuji; On to d. ví; Je mu to d. povědomo. Us. Pdl. To dobře učiniti může. Zř. F. I. D. posud není zdráv. Šd. Neb tak d. pravý Buoh v těle v rovu ležal, jako ... Št. Kn. š. 21. — D. = právě. Má-li kdo d., musí při tom přece se báti. Exc. — D. = jinému užitečně, příznivě. Za d. s kým býti, šp. m.: za dobré. Není ve Vídni d. zapsán (oblíben). Osv. I. 71. Aby spolu manželé d. byli; Kakž kolivěk d. se jest tú smrti jiným stalo. Št. Kn. š. 8., 9. — D. = snadno, hezky atd. D. rostlý smrk; d. zakmeněná plocha; vrch křovím d. po- rostlý; strom dobře zakořeněný. Sl. les. To se nedělá d., das lässt sich nicht gut an. Dch. Kosti d. tenčí nežli prst; Vezmi sklo, stluč d. drobně. Db. Když bylo d. na den. Bl. Živ. Aug. 52. A když by d. 10. diel angelóv v nebi. Rkp. Mus. 1834. 240. D. jí na stokrát pohlavkóv dal. BN. D. 200 jich ztopili. BO. Mohli by se d. leknúti božie pomsty; By chtěli, d. by se toho vzeptali na sv. Pavlu; Neb přijdúc pýcha mohla by někomu d. řéci. Št. Kn. š. 4., 18.

43143   Dobře Svazek: 8 Strana: 0058
Dobře. Má se d. zip = velmi zle. Bl. Gr. 250. Posud ve střed. Cech. Mus. 1895. 183.

43144   Dobře Svazek: 9 Strana: 0040
Dobře. Dobre bačom, keď je na čom. Slov. O pořekadlech vz Zát. Pŕ. 153. ?.

43145   Dobře Svazek: 9 Strana: 0433
Dobře. Za dobře býti s někým. Pal. Děj. (III. 1. ?) 298. Dle Vodičky v Mtc. 1901. 262., 265. chybně m.: za dobré.

43146   Dobře Svazek: 10 Strana: 0051
Dobře Kdo d činí nezasluhujícímu, jest jakožto déšť v písku, ježto hyne. Kor. 125

43147   Dobřec Svazek: 6 Strana: 0070
Dobřec, vz Dobrce.

43148   Dobřec Svazek: 10 Strana: 0051
Dobřec, brce, m = dobrý člověk. Gb Slov

43149   Dobřečinění, n Svazek: 1 Strana: 0254
Dobřečinění, n. Das Wohlthun. K d. ná- chylný. V. D. chudým. Kom. — 2. Dobro- diní. V.

43150   Dobřečiniti Svazek: 6 Strana: 0070
Dobřečiniti, wohlthun.

43151   Dobřečinnosť Svazek: 6 Strana: 0070
Dobřečinnosť = dobročinnost. Šm.

43152   Dobřečov Svazek: 6 Strana: 0070
Dobřečov, a, m., Doberseig, ves u Štern- berka na Mor.

43153   Dobředěl Svazek: 8 Strana: 0058
Dobředěl, a, m., os. jm. Kbrl. Dmžl. 22.

43154   Dobředěla Svazek: 8 Strana: 0058
Dobředěla, y, f., os. jin. Kbrl. Dmžl. 22.

43155   Dobřechodný Svazek: 6 Strana: 0070
Dobřechodný, wohltüchtig. 1429. Z. Ď. Krn.

43156   Dobřejice Svazek: 6 Strana: 0070
Dobřejice, dle Budějovice, také Dobře- jovice, Dobřejitz, ves u Tábora. Blk. Kfsk. 350., Sdl. Hr. IV. 86.

43157   Dobřejov Svazek: 6 Strana: 0070
Dobřejov, a, m. D. Horní a Dolní, Ober-, Unter-Dobřejow, vsi u Borotína. Vz Blk. Kfsk. 177., Sdl. Hr. III. 94.

43158   Dobřejovice Svazek: 6 Strana: 0070
Dobřejovice, vz Dobřejice. — D., Man- derscheid, ves u Jesenic. Vz Blk. Kfsk. CXLIX., 378., S. N.

43159   Dobřek Svazek: 6 Strana: 0070
Dobřek, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119.

43160   Dobřelíbezný Svazek: 10 Strana: 0051
Dobřelíbezný XV. stol Uč spol. 1903 III. 31.

43161   Dobřelibý Svazek: 6 Strana: 0070
Dobřelibý, angenehm. Šm.

43162   Dobřelibý Svazek: 10 Strana: 0051
Dobřelibý D vůle Fel 79 Sr Dobre- ľubý v VII. 1231.

43163   Dobřemil Svazek: 6 Strana: 0070
Dobřemil, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119.

43164   Dobřemil Svazek: 8 Strana: 0058
Dobřemil, a, m., os. jm. u Kosmy.

43165   Dobřemilice Svazek: 6 Strana: 0070
Dobřemilice, dle Budějovice také Dobře- miřice, Dobřemielitz, ves u Milevska. Blk. Kfsk. 155., Sdl. Hr. III. 192., IV. 338., 345. — D., Dobřemielitz, Multer, ves u Velhar- tic. — D., Dobromieřitz, osada u Hořep- níka. PL., Arch. III. 500.

43166   Dobřemiřice Svazek: 6 Strana: 0070
Dobřemiřice, dle Budějovice. Vz Dobře- milice. Blk. Kfsk. 155.

43167   Dobřen Svazek: 6 Strana: 0070
Dobřen, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119., D. ol. III. 315.

43168   Dobřen Svazek: 6 Strana: 0070
Dobřen, ě, f., ves u Kutné Hory. Vz S. N. X. 166., Blk. Kfsk. 18., 782., 169.

43169   Dobřena Svazek: 6 Strana: 0070
Dobřena, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 120.

43170   Dobřenec Svazek: 6 Strana: 0070
Dobřenec, nce, m., Dobrenz, ves u Pod- bořan. Blk. Kfsk. 615.

43171   Dobřenice Svazek: 6 Strana: 0070
Dobřenice, dle Budějovice (od Dobřena, Pal. Rdh. I.134.), Dobřenitz, ves u Chlumce v Jičín. PL., Žer. Záp. II. 31., Blk. Kfsk. 75., 767., Sdl. Hr. I. 253., S. N.

43172   Dobřenská Svazek: 6 Strana: 0070
Dobřenská z Dobřenic. Vz Blk. Kfsk. 1298.

43173   Dobřensko Svazek: 6 Strana: 0070
Dobřensko, a, n., ves u Mor. Krumlova.

43174   Dobřenský Svazek: 6 Strana: 0070
Dobřenský, ého, m. D. Václ., 1579. Vz Šb. Děj. ř. 2. v. 236., Jir. Ruk. 163., Sbn. 941., Jg. H. 1. 2. v. 547. — D. Jan, rytíř, 1550. Vz Jg. H. 1. 2. v. 547., Jir. Ruk. I. 162., Blk. Kfsk. 1298. — D. Jak., prof. a rektor, +1697. Vz Jg. H. 1. 2. v. 547., Šb. Děj. ř. 2. v. 236., Jir. Ruk. I. 163. — Do- břenští z Dobřenic. Vz Sdl. Hr. I. 253., II. 276., IV. 240., S. N.

43175   Dobřepřejnosť Svazek: 1 Strana: 0254
Dobřepřejnosť, i, f., Gunst, Tabl. lid.

43176   Dobřepřejný Svazek: 6 Strana: 0070
Dobřepřejný, günstig. Šm.

43177   Dobřeřečiti Svazek: 10 Strana: 0051
Dobřeřečiti = dobrořečiti. Gb. Slov.

43178   Dobřesechovej Svazek: 7 Strana: 1231
Dobřesechovej, os. jm. Wtr. Obr. I. 88.

43179   Dobřeslušný Svazek: 6 Strana: 0070
Dobřeslušný, kleidsam. Šm.

43180   Dobřésti Svazek: 1 Strana: 0254
Dobřésti, watend erreichen. Vz Břésti. — čeho. Hlas.

43181   Dobřeta, y, m Svazek: 6 Strana: 0070
Dobřeta, y, m. = Dobřata.

43182   Dobřeti Svazek: 1 Strana: 0254
Dobřeti, el, ení, gut werden. Jg.

43183   Dobřetrpělivý Svazek: 10 Strana: 0051
Dobřetrpělivý. XV stol. Uč spol 1903 III 31.

43184   Dobřev Svazek: 7 Strana: 1231
Dobřev, ě (i), f. (ne: a, m.). Km. 1886. 27.

43185   Dobřev, a, m Svazek: 6 Strana: 0070
Dobřev, a, m., Dobřiw, ves u Mirošova.

43186   Dobřezasloužilý Svazek: 1 Strana: 0254
Dobřezasloužilý, wohlverdient. Tabl. lid.

43187   Dobřezasloužilý Svazek: 6 Strana: 0070
Dobřezasloužilý, wohlverdient.

43188   Dobřezřízený Svazek: 1 Strana: 0254
Dobřezřízený, wohlgeordnet. D.

43189   Dobřezvedený Svazek: 1 Strana: 0254
Dobřezvedený, wohlerzogen. Us.

43190   Dobříce Svazek: 6 Strana: 0070
Dobříce, dle Budějovice. Vz Sdl. Hr. I. 188., Žer. Záp. I. 220.

43191   Dobříč, e Svazek: 6 Strana: 0070
Dobříč, e, m., Dobřitsch, vsi u Kralovic a Dušník. Tk. IV. 174. Vz Blk. Kfsk. 371.

43192   Dobříčany Svazek: 6 Strana: 0070
Dobříčany, dle Dolany, Dobritschan, ves u Trnovan. Tk. V. 136., 139. Vz Blk. Kfsk. 184., 1267.

43193   Dobřičkov Svazek: 6 Strana: 0070
Dobřičkov, a, m., Dobřičkow, ves u Be- nešova v Budějov. Tk. V. 197.

43194   Dobřičký Svazek: 1 Strana: 0254
Dobřičký, velmi dobrý, sehr gut. C.

43195   Dobříditi Svazek: 1 Strana: 0254
Dobříditi, vz Bříditi.

43196   Dobřichov Svazek: 6 Strana: 0070
Dobřichov, a, m., Dobřichow,ves u Plaňan.

43197   Dobřichovice Svazek: 1 Strana: 0254
Dobřichovice, vic, f. Dle Budějovice; ves v Berounsku.

43198   Dobřichovice Svazek: 6 Strana: 0070
Dobřichovice, dle Budějovice, Dobřicho- witz, ves mezi Zbraslaví a Berounem. Tk. I. 47., 435., 470., IV. 172., Blk. Kfsk. 571.

43199   Dobřichovický Svazek: 7 Strana: 1232
Dobřichovický. D zlomky Mus. 1870. 391.

43200   Dobřichovský Svazek: 6 Strana: 0070
Dobřichovský z Malejova. Vz Blk. Kfsk. 1298.

43201   Dobřikov Svazek: 6 Strana: 0070
Dobřikov, a, m., Dobřikau, vsi u Vys. Mýta a Nové Kdyně. Sdl. Hr. I. 253., II. 276., III. 220., 282.

43202   Dobříkovec Svazek: 6 Strana: 0070
Dobříkovec, vce, m., Dobřikowitz, ves u Humburk. Sdl Hr. II. 276.

43203   Dobřikovice Svazek: 6 Strana: 0070
Dobřikovice, dle Budějovice, Dobřiko- witz, ves u Čechtic. Arch. I. 530.

43204   Dobřikovští Svazek: 6 Strana: 0070
Dobřikovští z Malejova. Sdl. Hr. I. 253., II. 276.

43205   Dobřín Svazek: 6 Strana: 0070
Dobřín, a, m., ves u Roudnice. Tk. I. 604., III. 34., 46. — D. = Dobršín.

43206   Dobřina Svazek: 6 Strana: 0070
Dobřina, y, f., das Gute, Ganzzeug. Slov. Loos.

43207   Dobřinký Svazek: 1 Strana: 0254
Dobřinký = dobrý.

43208   Dobřiňov Svazek: 6 Strana: 0071
Dobřiňov, a, m., Dobřinow, ves u Ry- chnova. Vz Sdl. Hr. II. 276. Blk. Kfsk. 23.

43209   Dobřinsko, a, n Svazek: 6 Strana: 0071
Dobřinsko, a, n., Dobřensko.

43210   Dobřísti se kam Svazek: 6 Strana: 0071
Dobřísti se kam, watend gelangen. Us.

43211   Dobříš Svazek: 1 Strana: 0254
Dobříš, e, m., mě. v Cechách. Dobříšský, dobříský. Vz S. N.

43212   Dobříš Svazek: 6 Strana: 0071
Dobříš, mě. u Příbramě. Od Dobřicha. Pal. Rdh. J. 132., Tk. I. 174., III. 9., 412., IV. 132., V. 238., VI. 116., 126., Tk. Ž. 79., Blk. Kfsk. CIX, S. N.

43213   Dobříš Svazek: 8 Strana: 0058
Dobříš m. a f. List. til. 1895. 320.

43214   Dobříšek Svazek: 6 Strana: 0071
Dobříšek, dobrýšek, šku, m., der Wege- tritt. Šm.

43215   Dobřiti Svazek: 1 Strana: 0254
Dobřiti, 3. pl. -bří, bři, bře (íc), il, ení; dobřívati. — koho, co, gut machen: cesty, srdce své. Jg. — se, gut werden. Pass. — koho s kým, versöhnen. Rk.

43216   Dobřučičký Svazek: 6 Strana: 0075
Dobřučičký = dobručký. Šd., Ssk.

43217   Dobřúnký Svazek: 6 Strana: 0075
Dobřúnký = dobřučký. Brt. D.

43218   Dobš Svazek: 8 Strana: 0059
Dobš, e, m., os. jm., vz násl. Tobiáš.

43219   Dobša Svazek: 6 Strana: 0076
Dobša, dle Bača, os. jm.

43220   Dobšice Svazek: 6 Strana: 0076
Dobšice, dle Budějovice, Dobschitz, vsi u Budějovic, u Vltavotýna, u Sobotky a u Blatné. Vz Blk. Kfsk. 789., 1241. — D. = Dobčice, ves u Chlumce v Jičín.

43221   Dobšín Svazek: 6 Strana: 0076
Dobšín, a, m., Dobschin, ves u Sobotky.

43222   Dobšina Svazek: 6 Strana: 0076
Dobšina, y, f., míst. jm. v Uhrách. Vz S. N.

43223   Dobšinský Svazek: 6 Strana: 0076
Dobšinský Pav., nar. 1828., +1886., kněz, prof. a spisov. Vz Šb. Děj. ř. 2. v. 236. a skratek Dbš.

43224   Dobšinský Svazek: 7 Strana: 1232
Dobšinský Pav. Cf. Pyp. K. II. 537.

43225   Dobšinský Svazek: 8 Strana: 0059
Dobšinský Pav.Cf. Phľd. 1895. 351.

43226   Dobšinský Svazek: 9 Strana: 0040
Dobšinský ??v., nar. 1828. Vz Vlč. Lit. slov. I. 116., 275., Jub. VI.

43227   Dobšová Svazek: 6 Strana: 0076
Dobšová, é, f., os. jm. Tk. V. 220.

43228   Dobublati Svazek: 1 Strana: 0257
Dobublati, aufhören zu murren. — se něčeho, ermurren. Ros.

43229   Dobubnovati Svazek: 1 Strana: 0257
Dobubnovati, austrommeln. Ros.

43230   Dobučeti Svazek: 6 Strana: 0076
Dobučeti, el, ení, aufhören zu brüllen. Us.

43231   Dobuditi se koho Svazek: 1 Strana: 0257
Dobuditi se koho, (gt. ), aufwecken. Ros. Nedobudíš se ho do nejdelší smrti. Du weckst ihn nie mehr auf. Sych.

43232   Dobudnúť Svazek: 6 Strana: 0076
Dobudnúť, erwirthschaften. Slov. Ssk.

43233   Dobudovati, dobuchcovati, dobujeti, dobumbati, doburáceti, doburcovati Svazek: 1 Strana: 0257
Dobudovati, dobuchcovati, dobujeti, dobumbati, doburáceti, doburcovati, vz Budovati atd. (bez: do-).

43234   Dobúchati Svazek: 6 Strana: 0076
Dobúchati, aufhören zu schlagen, zu klopfen, zu polteRn. BeRn.

43235   Doburáceti Svazek: 6 Strana: 0076
Doburáceti. Hrom d-cel. Čch. Mch. 77.

43236   Dobůsti Svazek: 1 Strana: 0257
Dobůsti, dobodu, dobodl, den, dění; do- bodati, dobádati, do živého dopichnouti, vollends durchstechen; peinigen; ponoukati, antreiben, drängen, spornen; todt stechen. Jg. — komu. Běda tomu domu, kde kráva dobodá volu (jej týrá). L. — koho: vola dobodl (posledním bodem zabil). Us. —komu čím. Fortuna těžkou dobodla mu křivdou. L. — koho čím = ostnem (ponoukati), V., ostruhami. Novot.

43237   Dobušiti Svazek: 1 Strana: 0257
Dobušiti, il, en, ení, aushämmern. Již do- bušili kováři. Ros. — se čeho. Zk.

43238   Doby Svazek: 1 Strana: 0257
Doby, vz Doba; 2. = dobyl (zastr. ).

43239   Dobyć Svazek: 6 Strana: 0076
Dobyć = dožiti se. Daj mi, Bože, daj mi do tech vanoc d., nebudu už moje nožky po tej Bělej chodič. Sš. P. 522.

43240   Dobyčí Svazek: 10 Strana: 0572
Dobyčí dobytčí. D. bída bída s do- bytkem (když není píce). Brt. Sl. 60.

43241   Dobydleti Svazek: 1 Strana: 0257
Dobydleti, el, ení, si čeho, se čeho kde, erwohnen (bydlením dočekati). Do- bydlíš se hoře u svého bratra. Dal. Smrti se v tom domě dobydlíš. Zlob.

43242   Dobydleti Svazek: 6 Strana: 0076
Dobydleti. Za Dal. přidej: 50.

43243   Dobýjať sa kam Svazek: 6 Strana: 0076
Dobýjať sa kam = dobývati se. Slov. Šd.

43244   Dobyjce Svazek: 6 Strana: 0076
Dobyjce, e, m., der Eroberer. Pcht.

43245   Dobylý Svazek: 8 Strana: 0059
Dobylý. Mečem z pochvy d-lým v povětří blýskal jest. Břez. Font. V. 439.

43246   Dobyt Svazek: 6 Strana: 0076
Dobyt, u, m = co ziskem a pod. dobyto či nabyto bylo, nábyt, nábytek, výtěžek. Sš. II. 86.

43247   Dobytčátko Svazek: 6 Strana: 0077
Dobytčátko, vz Dobytče, Bž. 109.

43248   Dobytče Svazek: 1 Strana: 0257
Dobytče, ete, n., dobytčátko, a, n. = jeden kus dobytka, das Hausthier. D. zabiti, vy- chovati. D. obětní. D.

43249   Dobytče Svazek: 6 Strana: 0077
Dobytče. V MV. nepravá glossa. Pa.

43250   Dobytčí Svazek: 1 Strana: 0257
Dobytčí, Vieh-, Hausvieh-. D. trh, stáj či stání, pokrm, píce, zloděj, hojič, lékař, pád, dvůr, Jg., nemoc, mor, lékařství, J. tr., výkaz, seznam, napajedlo, Er., cena, účet, pastva, hnůj, lejno, tluč, výstava. Šp.

43251   Dobytčí Svazek: 6 Strana: 0077
Dobytčí trh v Praze, Tk. II. 243., v Římě. Vz Vlšk. 25., 60.

43252   Dobytčí Svazek: 7 Strana: 1232
Dobytčí nemoci. Cf. kP. VI. 411., NZ. I. 130. nn.

43253   Dobytčí Svazek: 8 Strana: 0059
Dobytčí nemoci. Vz Brt. D. II. 491.

43254   Dobyte Svazek: 9 Strana: 0040
Dobytek. Životné kollektivum d. má akkus. sg. pravidlem dobytek (ne d-tka). Vz Gb. II. ml. III. 1. 29. Také v pl., roz- umějí-li se jednotlivé kusy. Ib. 88 Pověry při jeho chovu. Vz Čes. 1. 1898. 196. nn, Hoř. 146. Zvyky a pověry táhnoucí se k d tku. Vz Mus. ol. XII. 106. Nemoci d-tka a léčení jich. Vz Hoř. 104 nn., Mus. ol XII. 107. Str- ká-li d. chřípě do hnoje, bude pršet. Čes. 1. IX. 254.

43255   Dobyteče Svazek: 9 Strana: 0040
Dobyteček, zdrobn. dobytek. Mtc. 1899. 226.

43256   Dobyteček Svazek: 10 Strana: 0052
Dobyteček, čka, m., bestia. Millí. 37a., Um. roudn. 1466.

43257   Dobytečný Svazek: 10 Strana: 0052
Dobytečný, Vieh-. Gb. Slov.

43258   Dobytedlný Svazek: 6 Strana: 0077
Dobytedlný = dobytelný.

43259   Dobytek Svazek: 1 Strana: 0257
Dobytek, tka či tku, dobyteček, čka, m. O významu a původu vz také Mz. 74. — D. = co dobyto jest, movité jmění, das Er- worbene. Kn. Roz., Ojíř, L. — D. zvláště živočichové doma chovaní: voli, krávy, koně, ovce atd., das Hausvieh. V užším smyslu, což kopyto dělí, was gespaltenen Huf hat. Jg. D. veliký, vysoký (kravský, hovězí, koňský), drobnejší, drobný, nízký, menší (vepřový, černý, svinský, ovčí, kozí). D. pastevný, pi- tomý, osedlaný, tažný, pícný, krmený, za- škudlý, pěkný, Jg., krmný, netažný, Rk., hubený, chudý, paškudný, hladový, tučný, uškozený, starý (breca, bréča, odstarek), scepenělý (padlina, odpadlina), nažraný, dojný, krotký. Šp. Krmení, chování, porážení, stádo, bučení a řvání (hovězího dobytka, V. ), pád, Jg., stav, seznam, honění, chov, J. tr., inventář, popis dobytka. Šp. Bohatý na dobytek. Ros. (Vz Bohatý). Děvka od d-ka, k d-ku. Jg. Daň, plat, clo z d-ka; píce, dvůr pro d., Jg.; krádež na d-ku, obchod s d-kem, právo k pasení d-ka, J. tr.; užitek, účet, úrok z d-ka; pro- tokol o porážení dobytka; lék pro d.; pa- cholek od n. k d-ku; škoda na d-ku. Šp. D. mře, hyne. Jg. D. na pastvu vyhnati. Jel. Zakládali na dobytcích. V. D. má zase pastvu. Lom. D-kem škoda se stala. Er. D. střečkuje (skáče byv střečkem bodnut). Řezník (1. pa- licí poráží a řezákem (zabijákem) zařezuje. (píchá). Pt. D. míti, chovati, léčiti, spravo- vati, krmiti, porážeti, pásti, napájeti; d. se ve vodě brodí, brouzdá, plouhá; d. se pase, leží, tyje atd. Šp. D. opatruje a pase pastýř. V. Kdo se d-ka spouští, chleba se spouští. Č. — Vz Rb. str. 265.

43260   Dobytek Svazek: 6 Strana: 0077
Dobytek. Št. Kn. š. 32. V MV. nepravá glossa. — D. = jmění movité, peníze. Kn. rož. 114. Jenž d-tka svého nedal na lichvu. Ž. wit. 14. 5. Krávy, koně, odění i jiný d. Půh. II. 305. — D., das Vieh. D. rohatý (hovězí, Hornvieh), skopový, Schaf-, užitkový, Nutz-, jalový, Jung-, zajatý, Pfand-; d. ode- hnati; pastva pro d. Sl. les. Krávy, koně i všechen jiný drobný d. Půh. I. 363. Nemá co dáti d-tku. Us. Hnšk. D. sháněti. Chov hovězího d-tka. Vz KP. III. 282. Když se z jara d. po prvé na pastvu žene, šlehají jej tatary ze šmigrustu, aby se dobře pásl. Na Val. Vck. Jak zahánějí nemoci d-tka (koni atd.) a jak mu pomáhají, bylo-li mu učarováno? Vz Mus. 1854. 540.— 541. Co činiti, aby d. nescípal? Vz ib. 1854. 540. Jak se d. opravuje? Vz ib. 1853. 483. Věnce, květy, ratolesti z oltářů na boží tělo sňaté chrání d. od všelikého úrazu. Sk. O zájmu d-tka v starší době vz Jir. Zř. zem. G. 31., Q. 23., E. 19., L. 46., Cor. jur. IV. 3. 410. D. římský a obchod s ním. Vz Vlšk. 105., 296., 300.; 292. Cf. Sdl. Hr. II. 65.

43261   Dobytek Svazek: 7 Strana: 1232
Dobytek. Stáda dobytků velikých. Výb. II. 1566. Porážení d-tka. Vz KP. VI. 467. Koupě a prodej d-tka a drůbeže na Mor. (pověry a zvyky). Vz NZ. 1. 332.

43262   Dobytek Svazek: 8 Strana: 0059
Dobytek. v D-tky, pi. V. Kal. 62., 183., 317., Kat, z Zor. II. 225. O pověrách d-tka se týkajících vz Zbrt. Pov. 100., 105., 155., Vck. Val. I. 144., Phľd. 1895. 378. im.

43263   Dobytek Svazek: 10 Strana: 0052
Dobytek, tka, m. Kde chová své d—tky (pl. ). 1517. Arch. XIX. 412., 413.

43264   Dobytel Svazek: 6 Strana: 0077
Dobytel, e, m., der Erwerber. Ssk. Dobytelný, vz Dobytný. Prk. Př. 30. Útokem d. Lpř.

43265   Dobytelný Svazek: 1 Strana: 0258
Dobytelný, eroberlich. Kom. D. vůle. Ráj., město. Har.

43266   Dobyti Svazek: 1 Strana: 0258
Dobyti, dobudu (od km. by: dobydu, dobytný m. dobydný), dobuď, dobuda, byl, yt, ytí; dobývati, dobývávati = dočekati, da bleiben, sein; pracně dosáhnouti, mühsam erwerben, erlangen, gewinnen; vymáhati, aus- streiten; mocí bráti, belagern, einnehmen, erobern; vytáhnouti, vytasiti, herausnehmen, -ziehen; vybrati, herausnehmen; vyhledati, hervor-, heraussuchen; kopati, aufergraben; se = vedrati se, einbrechen, eindringen. Jg. — abs. Zle dobyto, zle odbyto. Č. — jak dlouho. Už jen do Havla tu dobudu (budu). Nedobude (nezůstane) on tam do svatého Havla. Ros. — co. Meč z pošvy dobyl. D. Dobývajících meč. V. Dobyti chléb z peci (vytáhnouti). V Hradecku. Spravedlnosť do- bývati. Vš. Městečko dobyl. Ottersd. Zemáky dobývati (ze země kopati). Us. Kámen dobývati. V. Zlato z dolů dobývati. Zlob. Všetečně mezníky dobývati, přesazovati, zakopávati. Vys. Ruče zde meče dobysta. Rkk. Ač kde do- budeš město. Alx. 1098. I to, což chce, do- bude. Alx. — Har. — čeho. Statku, bohatství, Jg., slavného jména, Br., V., slávy, Jel., města, pevnosti, krajiny, Jg., meče, braně, palaše (vytasiti jej), V., zřídla, pramene. Jg. Hlad tvrzí dobývá. Tak jich dobudou; d. města, Alx. 1132. — Alx. 1103; Kat. 1124. Oba dobysta tu mečí. Rkk. 42. — čeho až kam. Vz Do. Vší země až do Krakova do byl. Dal. 32. — čeho čím: válkou svého práva, Troj.; města mocí, silou, vpádem, brannou rukou; něčeho právem n. právy, V.; města útokem. D.; něčeho prací d. V. D. něčeho zpurnými slovy. Er. P. 298. D. něčeho svým životem, Výb. II. 55., mocnou rukou. Bart. IV. 16. D. něčeho obchody, trhy, lstí. Chč. 449. Kristus duší dobyl krví. Chč. 376. — co čím. Něco právem dobývati. Jg. Válkou pokoj sobě d. Har. Město chy- trostí d. Har. I. 173. — čeho na kom (kde, čím). Zásluh na vlasti d. Jg. Útrat na někom dobyti právem a ne mocí. Er., J. tr. — Ktož na tobě čsti dobývá. Alx. 1129; 1127. Vítězství na kom dobyti, také: v. obdržeti, dostati, odnésti, dosíci nad kým. Rs. Čeho na křtu; d. statku na kom lstí. Chč. 451., 382., 608. — Bart. I. 21.; Let. 65. Přemysl na Sasích mnoho tvrzí, dobyl. Dal. 78. — čeho od koho. Er. Úrokův vězením od něhoho d. Chč. 450. — čeho jak. Dobyli na překot Bozděchova. Let. 38. — čeho na koho: zbraně. J. tr., Er. Na vlastního bratra meče dobyl Ml. — co, koho, se, čeho z čeho, odkud. Užitku z něčeho d. J. tr. Voda dobývá se z jílu (pramení). Jg. Někoho z jámy d. Br. Těla z okovů; někoho, se ze ža- láře. Kom. Z smrti a z věčného zatracení je dobyl. Br. Střelci z toulu střely dobývati zvykejte. Kom. Meč z pošvy. D. Chléb z peci (vyndati). Jg. Zlato z dolu. Zlob. A dobyl hradu toho z jeho rukú. Arch. I. 28. 1). Duší z pekla. Chč. 303. komu čeho (čím). Chleba si dobývati. Ros. Dobyl si statku, Ros., přízně, Kom., slávy, dobrého jména. Háj. — V. Dobyl si platnosti. Šm. Kristus nás sobě dobyl krví svou. Br. — se kam: na peníze. V. D. se na kov. Kom. Dobývati se na věci tajné. Kom., Br. Zloději na ně se dobývali. Dobyli se do města, do domu, do komory. Jg. — čeho k čemu. Dobyl si lodí k své potřebě. Troj. Dobývati základu k stavení. Jg. — čeho proti komu. Svěd- kův proti někomu dobývati. L. — čeho kdy. O křížových dnech dobyli hradu. Let. — čeho s čím: s něčí pomocí, s velikú škodú, Arch. I. 40., s velikou prací. Chč. 452. — aby. Dobýval na něm, aby on téhož po- tvrdil. Pass. — s kým čeho na kom k čemu. Než bych já s jinými na tobě dobýval všech písem k tomu konci, který... Chč. 607. — adv. Těžce, mocně něčeho dobývati. D. Ven se d.

43267   Dobyti Svazek: 6 Strana: 0077
Dobyti. Stran dobydu vz Nabyti — na- bydu. — abs. Čstné město Troje dobyto. Jir. Anth. Město dobudeno bude. Mill. 91. a. — co: město. Dobývati kovy, J. tr., stromy, pařezy. Sl. les. Dobýval sem to = dosahoval, vymáhal. Brt. D. 206. By pak je (město) dobyli. Bart. 270. 30., Har. Ač kde dobudeš město. Alx. V. v. 268. (HP. 7.). Chtě město dobývati. Jir. Anth. I. 36. — čeho (komu). Když kůň jest prostřelen a že jemu šípu d. (z těla vytáhnouti) nemohou. Db. D. si nesmrtelných zásluh o vědu, si srdce dívky, si něčí Sympathie, něčí náklon- nosti, úcty, si vážnosti. Us. Pdl., Šml., J. Lpř. Byla tam, ale nedobyla nového roku (nedosloužila). Val. Vck. Sotva tam roku dobyl (rok vydržel). U Jičína. Ltš. Pán nás volá bojovníky na úhlavní protivníky, poďte dobyt pokoje. Koll. Zp. I. 32. Dobývati města, Alx. V. v. 457., jména dobrého, Dal. 20., si chleba, Sš. P. 38, starých dolů, Kn., ostrova, Pref. 473., svému jazyku cti. Výb. II. 39. Dobývej svého sám. NB. Tč. 22. Dobývati pokuty. Zř. Fr. I. A. XXIV. Řeč- níka sobě dobuda. O. z D. D. sobě komor- níka ot úřadu tej popravy . .. Kn. rož. 4. Živá hlava klobúka dobude. Výb. I. 842. Leč své zemi a sobě cti věčšie dobude. Výb. II. 39. Král Václav dobyl Žlebuov a Zbiroha. Dač. 10. Juřík dobyl meče svého. NB. Tč. 72. Tys nám všech smutkuov dobyla. Sv. ruk. 89. Ouveh nám otce takého, kde do- budemy sobě jiného? Hr. ruk. 59. Každého smrť dobude. St skl. I. 131. Viece sobě hřiechů dobyl. Št. Kn. š. 10. (4.). Cf. Brt. S. 3. vyd. 44. a. — čím (co, čeho). Tělesné potřeby svú prací jim dobývaje; D. sobě něčím přízné něčí. Št. Kn. š. 19., 136. Chcem prakóv nadělati, jimižto město dobudeno bude. Mill. 91. a. Což Matěj lúpežem dobyl. Pč. 23. D. města zradou. Tk. Což židé lichvú dobudú. Št. Kn. š. 158. — co, čeho na kom (čím, jak). D. proudu elektrického na něčem. Osv. I. 484. A doby na něm opět svého. Dal. 136. Budeš mi pomocen na něm toho d.; Chtě svého na tom d. NB. Tč 42., 134. A toho jsem mosila súdy na něm d.; I mosil jsem na něm jistiny právem d.; D-la jsem na p. Voku právem zbožička mého; Dobude-li co na sirotku. Půh. I. 155, 231 , 239., II. 36., 229., 138. Aby sirotci svého na nich d. mohli. Zř. mor. 1604. Tč. Co na lidech dobudeš. Alx. V. v. 1871. (HP. 45.). Dobývati čeho na kom súdy, právem. Zř. F. 1" U. VI., O. z D., Tov., NB. Tč. dod. 23., 32., Půh. I. 224., 234., 255., 346., 382., II. 1., 99., 101., 123., 159., 163., 176, 224., 351. Sousedky dobývaly na čeládce (doptá- valy se), co se to tam děje. Sá. Nevydobyla na něm jiné odpovědi, ač dobývala zle. Sá. Nemohl na něm slova d. Brt. D. 206. — čeho jak. V potu tváře chleba sobě d. Vrch. Bělehradu mocně dobyl. Bart. Dobývati země krok za krokem, Osv., města za městem. Šmb. Národ český musil sobě práva svého těžce dobývati. Vlč. Toho rozličně jsem na něm dobýval; Na těch dobývej jich oddílů podlé nálezu dřevního panského. Půh. I. 222., 381. Leckaks sbožie dobývajíc i protiv pravdě; By zle sbožie nedobýval. Št. Kn. š. 30., 99. Dobýváť se zajisté právo skrze osobení. CJB. 319. D. Vyšehradu mocí. Dal. 28. Bělehradu dobyl pod úkladem a lstí. Let. 248. Že noční věcí města na mně dobyl. Půh. II. 28. — co, čeho (čím) odkud. Dobyta jsouc mačem sv. církvi zpátky z rukou luzy. Hdk. I dobude kámeň z ňader. NB. Tč. 117. Toho nedostatku mohl by dále od rukojmie dobývati právem. NB. Té. 145. Zdeněk má dobývati jiných diluov od jiných rukojmí. Půh. I. 388. Těžké vzdechy, táhlý ryk z jich ňader se křečovitě dobývaly. Vrch. Jako sedlák se z bláta dobývati. Zr. Z každé rovnice lze kořen kteréhokoli stupně dobývati. Vz Odmocniti, Mocnosť. Šim. 128. Až jich (mastí) z pytlíka dobudu (vyndám). Mst. v. 130. Dobudúc dětí z cizoložstva. Št. Kn. š. 92. — kam. Dobuďte sem mé panie (přivolejte). Hr. ruk. 425. Meč nabrouse již dobyl ven. Kom. (Jinde) na vůli božskou se doptává aneb i na ni se dobývá. BR. II. 16. a. Třetí pérko dovíjá, ďábel se k ní dobývá. Sš. P. 22. — kdy. O křížových dnech d-li hradu. Let. 92. V dělné dni ne- budú moci tolik d. Št. Kn. š. 55. — s kým koho. (Telamon) s ní (s Hesionou) knězě doby (syna měl). Alx. V. v. 786. (HP. 19.). — s kým čeho na koho. Jestližeby kdo s pomocníky svými neb sám osobou svou na koho zbrani své dobyl. Zř. F. I. Q. XV. — kde. Dobyl sobě v srdci jejím úcty. Osv. I. 272. Chtě královstva zde d. Výb. I. 146 Básní tou dobyl si místa mezi před- ními epiky. Exc. Chtěl odtamtud d. sobě větší vlasti ve vnitří Gallii. Tk. č. 2. (Sv. Pavel) dělal rukama svýma potřeby sobě dobývaje v některých městech. Št. Kn. š. 32. Dobýval v lese pařezy. Us. Sá. A potom ihned dobýval nám otce v pravé mírné zemi. Půh I. 367. Potřeby dobývaje mezi sedláky. Pč. 22. — kde jak dlouho. Pacholek dobýl ve službě do vánoc. Brt. D. 206. — čeho k čemu. Bylo by dosť těžké ryb k jiedlu dobývati. Hus I. 362. — čeho zač. Za pe- nieze odpustkóv dobývají. Hus I. 412.

43268   Dobyti Svazek: 9 Strana: 0040
Dobyti. Dobyl Smolensko. Arch. XVI. 59.

43269   Dobytí Svazek: 10 Strana: 0572
Dobytí, n. - dosloužení. Kdo by měl ru- kojmě za čeledína do jeho d. 1546. Arch. XXH. 141.

43270   Dobyti co Svazek: 8 Strana: 0059
Dobyti co. Dvéře zaskočil, rapír a túli ch dobyl (tasil). 1589. Kutn. šk. 44. Tylli Magde- burk dobyl. Kat. z Žer. 69. Dobyv za pasem sekeru. Arch. XIII. 495. Aby mohl město pražské dobyti; D. hrad. Břez. Fontes V. 374., 425. — čeho (jak). Které země dobyde, Snm. I. 402. Ktož jest chleba s potem dobyl. Chč. Mik. 437. — D. = zploditi. Herkules tu (Hesionu) dal Telamonu, jenž s ní kněze dobyl Ajaka vítěze. AlxV. 786.

43271   Dobyti co Svazek: 9 Strana: 0433
Dobyti co. Chtěli je (město) zkaziti a je mocí dobývati. 1611. Uč. spol. 1900. VIII. 19.

43272   Dobyti co Svazek: 10 Strana: 0052
Dobyti co. Dobyl (vytáhl) jest list (z vá- čku) a řekl. 1512. Arch. XIX. 95. Téměř vše dobyl kromě Burdegalis. Kat. 11.

43273   Dobyti se kam Svazek: 7 Strana: 1232
Dobyti se kam. Na neodvislosť se d-vali. Šf. Suž. II. 334 a j. Co jsú mečem d-li. 486. Arch. X. 296. — čeho. Dobývati ko- řene (v math.) šp. m.: odmocňovali. Sold. 13.

43274   Dobytkář Svazek: 1 Strana: 0258
Dobytkář, e, m., kdo dobytek chová n. prodává. Viehhälter, -händler.

43275   Dobytkářský Svazek: 10 Strana: 0052
Dobytkářský. D. výstava. Nár. list. 1904. 135. 21.

43276   Dobytkářský. D Svazek: 10 Strana: 0572
Dobytkářský. D. družstvo (dobytkářů). Nár. list. 1904. 356. 17. D. výstava chybně m.: dobytka, dobytčí. Věst. XII. 93.

43277   Dobytkářství Svazek: 1 Strana: 0258
Dobytkářství, n., obchod s dobytkem, Viehhandel, Jg.; chování dobytka, Vieh- haltung. Koubl.

43278   Dobytkářství Svazek: 6 Strana: 0078
Dobytkářství, die Viehzucht. Tč. O oby- čejích a pověrách při d. Vz Mus. 1876. 395.

43279   Dobytkářství Svazek: 7 Strana: 1232
Dobytkářství české. Vz Ott. VI. 421., 137.

43280   Dobytkoléčivý Svazek: 6 Strana: 0078
Dobytkoléčivý. D. ústav. Osv. I. 62.

43281   Dobytkový Svazek: 6 Strana: 0078
Dobytkový, Vieh-. D. stáda. BO., Ssk.

43282   Dobytnosť Svazek: 1 Strana: 0258
Dobytnosť, i, f., Einnehmbarkeit; Ein- bringlichkeit.

43283   Dobytný Svazek: 1 Strana: 0258
Dobytný, einnehmbar. Město dobytné, nedobytné. Us. D. peníze, einbringlich.

43284   Dobytše Svazek: 10 Strana: 0052
Dobytše = dobytče. Mill. 46.

43285   Dobytý Svazek: 1 Strana: 0258
Dobytý, erobert. Vz Dobyti. D. zámek, země, město. Jg. Zle statku dobytého ne- dočká třetí koleno. Jg. Zle dobytý statek nedědí. Zle dobyté hůř odbyté. Chléb ne- právě dobytý. Dobytým mečem na někoho udeřiti. Us. — Jg.

43286   Dobytý Svazek: 6 Strana: 0078
Dobytý. D. vítězství. Us. Vrazili na sebe d-mi kordy. Pk. A ty máš meč d-tý? NB. Tč. 251. — jak. Sbožie dobře d-té. Výb. II. 13. Než by zle d-té navRátili. Št. Kn. š. 99, 30. Poklady hřiechem d-té. BO.

43287   Dobyva Svazek: 6 Strana: 0078
Dobyva, y, m., žertem, der Eroberer. Rk., Loos.

43288   Dobyvací Svazek: 1 Strana: 0258
Dobyvací dělo, Belagerungsgeschütz; ža- loba, Exekuzionsklage. Rk.

43289   Dobyvač Svazek: 1 Strana: 0258
Dobyvač, dobyvatel, e, m. Der Erwerber, Belagerer, Eroberer. D. města, pokladu.

43290   Dobývač Svazek: 6 Strana: 0078
Dobývač, dobyvač. D. granátů, Dch., zbožie. Hus II. 305. — D. řepový, der Rüben- ausheber (Pflug). Vz Vyorávač. Pta., Dch.

43291   Dobývačka Svazek: 6 Strana: 0078
Dobývačka, y, f., die Erwerberiu; Er- obererin.

43292   Dobyvačný Svazek: 1 Strana: 0258
Dobyvačný = dobývavý.

43293   Dobyvadlný Svazek: 10 Strana: 0052
Dobyvadlný = dobývací, Eroberungs-. Vz Gb. Slov.

43294   Dobývadlo Svazek: 6 Strana: 0078
Dobývadlo, dobyvadlo, a, n. = čím se co dobývá, munirnentum in obsidionem. BO. Oblehli jsú město s rozličnými d-dly. Br. — D. = klučidlo, die Rodemaschine. Sl. les.

43295   Dobývák Svazek: 6 Strana: 0078
Dobývák, u, m. D. řepový, vz Dobývač.

43296   Dobývání Svazek: 6 Strana: 0078
Dobývání rud, Hř. 10., soli, Dch., su- rovin, Kř. Stat. 2., listů krmných, Futteríaub- gewinnung, pryskyřice, das Harzen, smoly, die Harzgewinnung, třísla, Lohe-, louče, das Kienroden, pařezů, Stockroden, prvotné d. plodin, die Urproduktion, náklad na d., die Gewinnungskosten. Sl. les. O obyčeji d., t. kterak kdo čeho nabývá. CJB. 319. — D. kořene v mathern. Šim. 128. Vz Odmocnina.

43297   Dobývaní, n Svazek: 1 Strana: 0258
Dobývaní, n., Eroberung; dluhu, daní, Eintreibung; rudy, Erzbau. Rk.

43298   Dobývatel Svazek: 6 Strana: 0078
Dobývatel, dobyvatel, vz Dobývač. — D. Ve výrazu mtá odmocnina z a = b sluje m exponen- tem kořene či d-lem. Šim. 128. Vz Mocnosť.

43299   Dobývatelný Svazek: 6 Strana: 0078
Dobývatelný = dobytný. Ssk.

43300   DoByvatelský Svazek: 9 Strana: 0434
DoByvatelský, D. sláva. Vlč. Lit. II. 232.

43301   Dobývati Svazek: 1 Strana: 0258
Dobývati, vz Dobyti.

43302   Dobývavě Svazek: 6 Strana: 0078
Dobývavě, eroberungssüchtig. D. se řítí. Kká.

43303   Dobývavosť Svazek: 1 Strana: 0258
Dobývavosť, i, f., Eroberungssucht. Us.

43304   Dobývavý Svazek: 1 Strana: 0258
Dobývavý, eroberungssüchtig.

43305   Dobývavý Svazek: 6 Strana: 0078
Dobývavý. Dk., Sb. vel. III. 107., Ssk.

43306   Dobyvce Svazek: 1 Strana: 0258
Dobyvce, e, m. Eroberer; Erwerber.

43307   Dobyvce Svazek: 6 Strana: 0078
Dobyvce, e, m. J. tr. — D. = výrobce, der Producent. Sl. les.

43308   Dobyvek Svazek: 1 Strana: 0258
Dobyvek, vku, m., dobývání, výnos. D. českých hor. Mus. Ertrag, Erzeugniss, Pro- dukt. Rk.

43309   Dobývka Svazek: 1 Strana: 0258
Dobývka, y, f., dobývání. Zříz. mor. 1604. Belagerung, Eroberung; Gewinnung, Produk- tion; Exekution. Rk.

43310   Dobývka Svazek: 6 Strana: 0078
Dobývka = dobývání. Pakliby která d. v zemi byla, v olom, kraji Olomúčané mají děla dáti. Zř. zem. 1604. — D. plodin, die Produktion. J. tr.

43311   Dobyvka Svazek: 9 Strana: 0040
Dobyvka, y, f Aby pojistil sobě i d-ky posavadní (čeho posud dobyl). Pal. Děj. IV. 2. 473.

43312   Dobyvný Svazek: 6 Strana: 0078
Dobyvný = dobytný. Ssk.

43313   Doca Svazek: 8 Strana: 0059
Doca = jda, Tišn. Brt. D. II. 197.

43314   Docád Svazek: 8 Strana: 0059
Docád = dosud. Tišn. Brt. D. II. 197.

43315   Docachati Svazek: 1 Strana: 0258
Docachati, vz Cachati.

43316   Docápati se kam Svazek: 6 Strana: 0078
Docápati se kam = loudavě dojíti do- courati se. To je doba, nežli se sem do- cápeš. Us. Kšť.

43317   Docárati Svazek: 1 Strana: 0258
Docárati, docourati se, schlampend ge- langen. Docárala se přece v tom blátě až domů. Us.

43318   Docediti Svazek: 1 Strana: 0258
Docediti, il, zen, zení; docezovati, vol- lends seihen. — co. Již to docedím. Ros. Vz Cediti.

43319   Docela Svazek: 1 Strana: 0258
Docela, cele, gänzlich. To je mu d. jedno. D. Vz Celý.

43320   Docela Svazek: 6 Strana: 0078
Docela osiřelý, Šml. I. 43., cizí člověk, Us., někomu zaplatiti. NB. Tč. 32., 52.

43321   Docelek Svazek: 10 Strana: 0052
Docelek, Iku, m., Ergänzung, doplněk. D. k hlavnímu spisu. Dk. v Květech 1883. 34.

43322   Docelení Svazek: 6 Strana: 0078
Docelení, n., die Ergänzung. Tč.

43323   Docelený Svazek: 6 Strana: 0078
Docelený; -en, a, o, ergänzt. Dk.

43324   Doceleti Svazek: 1 Strana: 0258
Doceleti, el, ení, celým se státi, ganz werden. Již to docelelo. Ros.

43325   Docelitelnosť Svazek: 1 Strana: 0258
Docelitelnosť, i, f., Integrabilität. Rk.

43326   Docelitelný Svazek: 1 Strana: 0258
Docelitelný, docelen býti mohoucí, er- gänzlich. D.

43327   Doceliti Svazek: 1 Strana: 0258
Doceliti, il, en, ení; docelovati, ergän- zen. — co. Mus.

43328   Doceliti co Svazek: 6 Strana: 0078
Doceliti co: vědomosti. Lpř. Děj. I. 9. co jak: po částkách, počástně, theilweise integriren. Nz. — se. Jeden organ nemůže býti bez druhých, ale ony též ne bez něho; sám stoje nemá významu, kdežto pohromadě jsouce všechny se docelují. Mus. 1880. 424. — se jak. Docelovati se na vzájem, Dk., vzájemně. Sš. II. 4. — se čím. Víno slabé barvy doceluje se vínem silné barvy, KP. V. 183. Každý organismus sám sebou rád se doceluje. Hš. Sl. 148.

43329   Doceliti, čeho Svazek: 1 Strana: 0259
Doceliti, čeho = docíliti. Šm.

43330   Docelný Svazek: 1 Strana: 0259
Docelný, docelovací, integrirend. D. činitel, počtářství. Nz.

43331   Docelný Svazek: 6 Strana: 0078
Docelný. Jsme d-ní údové těla Kristova. Sš. II. 135.

43332   Docelovací Svazek: 6 Strana: 0078
Docelovací, vz Docelný.

43333   Docelování, n Svazek: 1 Strana: 0259
Docelování, n., Integration.

43334   Docelovati Svazek: 1 Strana: 0259
Docelovati, integriren. Nz.

43335   Docelovný Svazek: 6 Strana: 0078
Docelovný, ergänzend. D. čásť velerady. Sš. Sk. 46.

43336   Docenění, n. D Svazek: 10 Strana: 0572
Docenění, n. D. moderních názorů. Nár. list. 1905. 11. 13.

43337   Docengať sa Svazek: 6 Strana: 0078
Docengať sa = opiti se. Slov. Pokr. Pot. I. 314.

43338   Doceniti Svazek: 6 Strana: 0078
Doceniti, il, ěn, ění. — co, erschätzen. Dk.

43339   Doceniti co Svazek: 10 Strana: 0572
Doceniti co. Vše ostatní čas docení. Slád. Třík. 12.

43340   Docent Svazek: 1 Strana: 0259
Docent, a, m., z lat., učitel. Soukromý n. privatní d. na universitách (professor mimo- řádný, neplacený, soukromý). S. N., Rk.

43341   Docepovati Svazek: 1 Strana: 0259
Docepovati, vz Cepovati.

43342   Docestovati kam Svazek: 6 Strana: 0078
Docestovati kam, reisend ankommen. Šmb. S. IL 217.

43343   Docibulařiti Svazek: 1 Strana: 0259
Docibulařiti, vz Cibulařiti.

43344   Docicati se Svazek: 9 Strana: 0040
Docicati se = opiti se. Slov. Zát. Př. 72. b.

43345   Docíditi Svazek: 1 Strana: 0259
Docíditi, il, děn, dění, zen, zení, völlig reinigen. — co: Tu strouhu již docídíme. Ros. —

43346   Docikať sa Svazek: 7 Strana: 1232
Docikať sa = doscati se. Slov. Rr. Sb.

43347   Docílení Svazek: 6 Strana: 0078
Docílení, n., die Erzielung.

43348   Docílený Svazek: 6 Strana: 0078
Docílený; -en, a, o, erzielt. Pdl.

43349   Docíliti Svazek: 1 Strana: 0259
Docíliti, il, en, ení; docilovati == dojíti, erzielen. — čeho. Toho každý dociluje. Krok. Lépe: dosíci, dovésti čeho, dodělati se čeho. Vz tato slovesa. — čeho kde. Což toho rozum v něm nebude moci docíliti. Pont. o stat. — čeho čím: divy. Měst. bož.

43350   Docinkati Svazek: 1 Strana: 0259
Docinkati, vz Cinkati.

43351   Docísařovati Svazek: 1 Strana: 0259
Docísařovati, aufhören Kaiser zu sein. Plk.

43352   Dociskový Svazek: 9 Strana: 0040
Dociskový = dotiskavý, naléhavý. Lor. 71.

43353   Dôcit Svazek: 6 Strana: 0078
Dôcit, u, m. = důcit. Slov. Ssk.

43354   Docitelný Svazek: 7 Strana: 1232
Docitelný, erfühlbar. D. působení. Pal. Rdh. 1. 339.

43355   Docitný Svazek: 8 Strana: 0059
Docitný. D. dojem. Nár. list, 1896. č. 91.

43356   Docmrdati se někam Svazek: 6 Strana: 0078
Docmrdati se někam = dobelhati se, pomalu dojíti. Us. Knrz. Vz Dočabrati.

43357   Docpati Svazek: 1 Strana: 0259
Docpati, docpám a docpu, docpávati, vollends stopfen. — co kam. Již to do toho pytle docpej (docpi). Ros.

43358   Doctissime Svazek: 6 Strana: 0078
Doctissime, lat., titul doktora filosofie. Sb. uč.

43359   Doctiti Svazek: 6 Strana: 0078
Doctiti = až do konce ctíti; pohaněti, beschimpfen. U Brušperka. Mtl.

43360   Doctrinale Svazek: 9 Strana: 0434
Doctrinale, e, n. = grammatika františkána Alexandra de Villa Dei (Villedieu) v Paříži 1199. Vz Wtr. Part. 518.

43361   Docucati Svazek: 1 Strana: 0259
Docucati, docuchati, vz Cucati, Cuchati.

43362   Docuhati Svazek: 6 Strana: 0078
Docuhati = dovléci se. Slov. — s kým. Ale kým ten s ňou d-há, zatial bude slavnosť druhá. Btt. Sp. 191.

43363   Docuchati se čeho Svazek: 1 Strana: 0259
Docuchati se čeho. Us. Vz Čichati.

43364   Docválati Svazek: 1 Strana: 0259
Docválati kam. Bis wohin gallopiren. Ros.

43365   Docvičiti Svazek: 1 Strana: 0259
Docvičiti se. Durch Uibung sich vervoll- kommnen. Jg.

43366   Doczan Svazek: 6 Strana: 0078
Doczan = nunc, nyní, zastr. 14. stol. D. v prsy své vlastní se tepúc. Mus. 1884. 27. .

43367   Dočabrati se Svazek: 6 Strana: 0078
Dočabrati se = dobelhati se, pomalu do- jíti, docmrdati se (o chromém, o churavém); dobroditi se, watend ankommen. Mor. Vck. Že sa's d bral! Brt. D. 203., 206. — kam. Měla sem galána, měla sem ho ráda, než se k nám dočabral, snědly mu vši záda. Sš. P. 657.

43368   Dočáhnouti Svazek: 6 Strana: 0078
Dočáhnouti = dosáhnouti. Na již. Mor. a na Slov. Dbš. Sl. pov. III. 82. Vz Dočia- hnúti.

43369   Dočáhnouti Svazek: 8 Strana: 0059
Dočáhnouti, dočahovati. Phľd. XII. 271.

43370   Dočakati sa Svazek: 6 Strana: 0078
Dočakati sa = dočkati se.

43371   Dočan Svazek: 8 Strana: 0059
Dočan v Kruml. Vz Mus. 1896. 260.

43372   Dočán Svazek: 10 Strana: 0052
Dočán = časem, zuweilen. Vz Gb. Slov.

43373   Dočapati se čeho Svazek: 6 Strana: 0078
Dočapati se čeho = úsilně opět nabyti čeho. Již sem se dočapal svých ukradených šatů. U Olom., Litovle a j. Sd., Kčr. Vz . Dočupati.

43374   Dočapčený Svazek: 7 Strana: 1232
Dočapčený = opilý. Slov. Rr. Sb.

43375   Dočapotať Svazek: 10 Strana: 0052
Dočapotať se = čapati, broditi se vodou až někam. Brt. P. n. 1194.

43376   Dočapotat se Svazek: 9 Strana: 0040
Dočapotat se. Pusť páva po potoce, šak sa dočapoce (tam dojde). Brt. P n. 70.

43377   Dočasnosť, i Svazek: 1 Strana: 0259
Dočasnosť, i, f., trvání do času, die Dauer auf eine Zeit, Zeitweiligkeit.

43378   Dočasný Svazek: 1 Strana: 0259
Dočasný = do času toliko trvalý, einst- weilig, zeitig, zeitlich, zeitweilig, temporär. D. věc, držitel (doživotník, zástavník, nájem- ník; dědic, pán dědičný), L., blaho (po- zemské).

43379   Dočasný Svazek: 6 Strana: 0078
Dočasný. D sen byl zákon. Sš. II. 39. D. užívání něčeho. Mus. 1880. 505. D-né převahy dosáhly. Pal. Rdh. III. 147.

43380   Dočastovati Svazek: 1 Strana: 0259
Dočastovati, vz Častovati.

43381   Doče Svazek: 1 Strana: 0259
Doče = dočal, domluvil. Výb.

43382   Dočechrati Svazek: 1 Strana: 0259
Dočechrati, völlig auflockern. — co. Ros.

43383   Dočekanec Svazek: 7 Strana: 1232
Dočekanec, nce, m. = nezletilý dědic statku. Mor. Knrz.

43384   Dočekati Svazek: 1 Strana: 0259
Dočekati, vz Dočkati.

43385   Dočerniti Svazek: 1 Strana: 0259
Dočerniti, il, ěn, ění, völlig schwärzen. Ros. —

43386   Dočerpati Svazek: 1 Strana: 0259
Dočerpati, dovážiti, völlig ausschöpfen. Jg. — se čeho čím. D. se dna studně vy- léváním vody.

43387   Dočesati Svazek: 1 Strana: 0259
Dočesati; dočísnouti, snul a sl, ut, utí; dočesávati, zu Ende kämmen; Obst vollends pflücken. — co komu. Dočesej mu hlavu, hrušky. Us.

43388   Dočesati koho Svazek: 6 Strana: 0078
Dočesati koho = vybiti, durchprügeln., Us. Mtl.

43389   Dočesná Svazek: 1 Strana: 0259
Dočesná, é, f., slavnosť dočesávání chmele, podobná obžinkám. Dnes máme, slavíme do- česnou. Je na dočesné. Hopfenpflückfest.

43390   Dočesná Svazek: 6 Strana: 0078
Dočesná, na Plaště: ochmelky. Prk.

43391   Dočesná Svazek: 8 Strana: 0059
Dočesná, slávnosť při dočesávání chmele. Vz Ott. VII 747.

43392   Dočetný Svazek: 9 Strana: 0040
Dočetný. Vz Mšicojed.

43393   Dočiahnúti Svazek: 6 Strana: 0078
Dočiahnúti = dočáhnouti. Slov. Nač vám (húskam) rastlo krídel dvoje, ked ste neba nedočiahly? Btt. Sp. 163.

43394   Dočieti Svazek: 10 Strana: 0052
Dočieti, vz Dočíti 1.

43395   Dočíhati se koho Svazek: 1 Strana: 0259
Dočíhati se koho, erlauern, erwarten. Jg. Vz Číhati. — D., dočíhnouti, hnul a hl = dojíti, hinkommen. On tam dnes nedo- číhne. Ros.

43396   Dočím Svazek: 6 Strana: 0078
Dočím = dokud, dokým. Slov. Hdž. Šlb.., 58.

43397   Dočinek Svazek: 1 Strana: 0259
Dočinek, nku, m., dočinění, Nachwirkung; Vergehen. Rk.

43398   Dočinek Svazek: 7 Strana: 1232
Dočinek, nku, m , agaricus, houba, Pršp 34, 19.

43399   Dočinení Svazek: 6 Strana: 0078
Dočinení, n. = zločin. Propustil z vězení Beneše, kamž byl dán skrze své d. a pro- vinění proti němu. Arch. náchod. z r. 1591.

43400   Dočiněný Svazek: 1 Strana: 0259
Dočiněný; dočiněn, a, o, verübt. — kdy. Hříchy v mladosti dočiněné na stáří se vy- mstí. Sych. — D. = dodělaný, dokonaný. Jg.

43401   Dočiniti Svazek: 1 Strana: 0259
Dočiniti, il, ěn, ění; dočiňovati = učiniti, dodělati, dokonati, vollenden, zu Ende bringen. Jg. — co: kůži (dobře vydělati). Us. — se čeho = učiniti, dopustiti se, spáchati, thun, begehen. Jg. D. se hříchu, nepravosti, vraždy, hanebného skutku, V., zlého, Us., skutku nešlechetného. Kom.

43402   Dočiniti Svazek: 8 Strana: 0059
Dočiniti. Co pán Boh nedá, toho svet ne- dočiní. Slov. Nov. Př. 5.

43403   Dočiniti (se) čeho Svazek: 6 Strana: 0078
Dočiniti (se) čeho; mužobojstva. Dal. 6. A ne tak kláštera ješče bieše dočinil, jakž sv. Prokopu slíbil Hr. ruk. 39. — co čím. Šípy své horúciemi d-nil. Ž. Pod. 7. 14.

43404   Dočísací Svazek: 10 Strana: 0052
Dočísací hřeben předacího stroje. Ott. XX. 605.

43405   Dočísnouti Svazek: 1 Strana: 0259
Dočísnouti, vz Dočesati.

43406   Dočista Svazek: 1 Strana: 0259
Dočista, do čista, ganz, völlig, Vz Cisto. D. nahý; d. to odepřel. D. nic.

43407   Dočísti Svazek: 1 Strana: 0259
Dočísti, dočtu, dočti, dočta (ouc), dočetl, čten, ení; dočítati, dočítávati, až poněkud, do konce čísti, bis wohin durchlesen, zu Ende lesen; se = čtením se dověděti, durchs Lesen erfahren, ersehen. Jg. — co kam: knihu až do konce, Solf., list. Ben. — se čeho. čítaje pilně toho se d. můžeš. Us., L. — se o čem. O tom se tam d. můžeš. V. — se čeho u koho. Čeho se u nich o matce Aeneově dočítáme. Měst. bož. — se čeho z čeho: z knih. Rk. — se oč s kým: s písařem o dluh = dopočísti se účtováním. Durch Rechnung erlangen. Mus. IX.

43408   Dočísti Svazek: 6 Strana: 0078
Dočísti. — abs. Ani se dovědzěć, ani se dočitać, kdo mi dal cestečku kamením vysypać. Sš. P. 371. — kam. Protož pomni, aby ne ihned odpadl řeči, když k druhé čteně dočteš. Hus I. 362. — že. Dočtú-li se, že je zameškáno. Kn. rož. 23.

43409   Dočistiti Svazek: 1 Strana: 0259
Dočistiti, vollends reinigen, vz Čistiti. Us.

43410   Dočistiti co Svazek: 9 Strana: 0040
Dočistiti co. Št. Bes. 75.

43411   Dočišťovati Svazek: 6 Strana: 0078
Dočišťovati, vz Dočistiti. — se, nach- klären. Šp.

43412   Dočítati Svazek: 6 Strana: 0078
Dočítati, dočítávati, vz Dočísti.

43413   1. Dočíti Svazek: 1 Strana: 0259
1. Dočíti, dočnu, dočal, etí = dokonati, enden. — čeho. On té řeči male (v mále, jedva) doče (dočal), an ho ihned mečem protče. Mus. 1829. (Zastar. )

43414   2. Dočíti Svazek: 1 Strana: 0259
2. Dočíti, čiji, il, it, ití = smyslem dojíti, na Slov. = doslyšeti. Kdo nedočuje, nech se domyslí. Bern.

43415   Dočkal Svazek: 6 Strana: 0078
Dočkal, a, m., os. jm. Šd..

43416   Dočkalík Svazek: 6 Strana: 0078
Dočkalík, a, m., os. jm. Šd

43417   Dočkalosť Svazek: 6 Strana: 0078
Dočkalosť, i, f., das Erlebniss. Šm.

43418   Dočkání Svazek: 10 Strana: 0052
Dočkání, n. Není k d. (nelze se ho do- čekati). Sá. Kř.

43419   Dočkaný Svazek: 6 Strana: 0079
Dočkaný; -án, a, o, erwartet. D. příle- žitosť. Pcht.

43420   Dočkati Svazek: 1 Strana: 0259
Dočkati, dočekati, dočkám, dočekám; do- čkávati, dočekávati, do konce čekati, ab- warten, erwarten; dožiti, zkusiti, erleben, erfahren; — se: erwarten. Jg. — abs. Zvěř dočkala = stála, až myslivec na ránu přišel. Šp. — čeho. Dočkej času, co hus klasu. Jg. Smrti, Jg., potěšení d., Br., šedin, V.; dočekaje večera. Br. Běda mne toho doče- kavší. Výb. II. 56. — co. Zdravá kočka, co to dočká. Prov. Trnk. — (se) čeho v čem. Abychom jitra ve zdraví dočekali. V. — čeho kde: ve zdech městských, Háj., na hradě. Dal. — jak. S trpělivostí dočekal. Pešín. — (se) čeho na kom. Chvály a cti na někom d. Mel. o por. Malé radosti se na něm dočkám. Ml., Nt. — (se) čeho od koho. Pomst od Boha d. Br. — čeho čím. Kterých časů ži- votem dočekal. Eus. — se čeho. Příjemných hodin se d. Us. Dědictví se d. Sych. Do- čkali se svého trestu. Har. Dočekal se let dobrých. Ros. Zlých časův jsme se dočkali. Sych.

43421   Dočkati Svazek: 6 Strana: 0079
Dočkati. —- abs. Dočkaj! Slov., mor. a slez. Šd. Dočkaj že ty můj synečku, až se já rozmyslím. Sš. P. 369. Děvucho, děvucho, jdiže do krčmičky! Dočkajte matičko, obuju střevíčky. Sš. P. 673. Slibuje-li kdo něco učiniti nebo chystá-li se k něčemu, neopo- mine přidati: Kdo dočká, dočkáme-li, dá-li pán Bůh zdraví. Na Zlínsku. Brt. — čeho. Št. Kn. š. 174. Ločká dievča kvety, ločká, povedalo, že ma dočká. Sl. sp. 229. Tak si oni spočínali, až večera dočekali; Má milá je nemocná, ona rána nedočká; Utírajú slze obadva, plakali, frajerenko moja, čeho sme dočkali; Ach Bože, Rozbože, z vysokého neba, nědaj že mi dočkať služebného chleba! Sš. P. 139., 303., 304., 496. A toho nemohl d. Půh. I. 401. Práv nebo odevřenie desk dočekaje. Vš. Jir. 212. Boje se smrti, kak by jé bylo dočakati. Hr. ruk. 227. — čeho kde. Ach čeho sem tu dočkala, svůj vě- neček sem tu ztratila. Sš. P. 90. Tu mne dočakáta a jésti mně upravíta. Hr. ruk. 217. — (koho) čím. Kdyby ho někdy něčím dočkali (dočkali, že něčím jest). Us. Vk. — To hříbě nedočká starým koněm. U Rych- nova. — jak dlouho. Ó, dočkaj ty, dočkaj moja najmilejša hodzinu sedym let. Sš. P. 341. — čeho, kde s kým. Budeta babě, než svatby s nimi dočkáta. BO. I dočekal jest tu s jistcem tiem, až purgmistr přišel domov. NB. Tč. 150. — čeho na koho. Nechtieci na své děti d. těch katuov. Let. 195. — se čeho. Spokojení moře se d-li. Ler. Bude leto, bude zima, bude jar, ke- dyže sa mojej milej dočakám?; Poslala sem ju prat šaty, nemožu sa jí d.; Vzal hůlečku a zaplakal: Čeho sem se já dočakal! Sš. P. 377., 90., 118. Jakých časů sme se do- čkali ! BN. Kdo dobře činí, lepšího se dočká; Nepamatuje kráva zimy, když se léta dočká. Mudr. 28., 50. — jak. A tak života věč- ného se dočekali pomocí boží. Hus II. 434. — kdy. Tu dočekavši, že jsem z země jel, tu mi vyvezla ze dvora obilé. Půh. II. 125. Kdo dočká za rok. Us. Brt. Dočakám sa mojho muža na jaseň, keď opadne drobnô lisťa s čerešieň. Sl. spv. I. 5., Sl. ps. 311. Spis ten dočkal se ve dvou létech, v témž roce trojího vydání. Us. Pdl. Školy za jeho času dočkaly se největšího rozkvětu. Mour. Čehož apoštolé za svého života dočekali. BR. II. 74. b.

43422   Dočkati čeho Svazek: 10 Strana: 0572
Dočkati čeho. Kera kočka teho dočka (to nebude ještě dlouho). Vlasť I. 239.

43423   Dočkavý Svazek: 1 Strana: 0259
Dočkavý, erwartsam; nedočkavý, uner- wartsam. Jg.

43424   Dočliapkať sa Svazek: 7 Strana: 1232
Dočliapkať sa = dobelhati se. Slov. Phľd. VI. 267.

43425   Dočochriť sa za kým Svazek: 10 Strana: 0572
Dočochriť sa za kým = dolézti. Phľd. XXIV. 345.

43426   Dočoškati kam Svazek: 6 Strana: 0079
Dočoškati kam = doklusati, in kurzen, schnellen Schritten anlangen. Mor. Tč. Vich- torýnek hned nemeškal, hned na tu svadbu dočoškal. Sš. P. 131.

43427   Dočpělý Svazek: 8 Strana: 0059
Dočpělý = dospělý. Dšk. Jihč. I. 40.

43428   Dočpíti Svazek: 1 Strana: 0259
Dočpíti, ěl, ění, přestati čpíti. Aufhören zu beissen, stark zu riechen. Křen čpí, ale brzo dočpí. Ros.

43429   Dočtená Svazek: 10 Strana: 0572
Dočtená = poslední plachta ryb do lejt vsypaná. Čes. 1. XIV. 92.

43430   Dočtu Svazek: 6 Strana: 0079
Dočtu, vz Dočísti.

43431   Dočupati se čeho Svazek: 6 Strana: 0079
Dočupati se čeho = dobadati se, do- hledati se, utržiti si, dostati. D-pal se ne- moci. Mor. Šd., Sd. Co chtěl, toho se d-pal. Šd. Vz Dočapati.

43432   Dočúť Svazek: 6 Strana: 0079
Dočúť = doslyšeti. Ostrav. Tč. Kdo ne- dočuje, nech si domyslí. Slov. Bern.

43433   Dočút sa o něčem Svazek: 10 Strana: 0572
Dočút sa o něčem = zvěděti. Phľd. XXII. 576.

43434   Dočúvať Svazek: 10 Strana: 0052
Dočúvať = doslýchati. Val. Čes. 1. XII. 131.

43435   Doď Svazek: 9 Strana: 0040
Doď. To je starý D. = starostlivý jako děd. Slez. Nar. sbor. I. 65. Vz Ďadci.

43436   Dóda Svazek: 6 Strana: 0079
Dóda, douda, y, m. = starý muž. U Tře- bíče. Gn. — D., slavskopohanské božství. Koll. I. 397.

43437   Dóda Svazek: 8 Strana: 0059
Dóda, douda, y, m. = děd. Záp. Mor. Brt, D. 11. 460.

43438   Dodací Svazek: 1 Strana: 0259
Dodací = dodavací.

43439   Dodací Svazek: 6 Strana: 0079
Dodací, Abgabs-, Zustellungs-, zustellend, beistellend. D. lhůta, list, listonoš, náklad.

43440   Dodaj Svazek: 6 Strana: 0079
Dodaj, e, m. = dodej. Slov. Ssk., Loos.

43441   Dodání Svazek: 1 Strana: 0259
Dodání, n. D. mysli. Us. Vz Dodávání.

43442   Dodání Svazek: 6 Strana: 0079
Dodání = doručení, die Zustellung. J. tr. D. dříví. Sl. les. Oznámil, že se jest při d. půhonu tak zachoval. Zř. mor. 1604.

43443   Dodaný Svazek: 6 Strana: 0079
Dodaný; -án, a, o, zugestellt. D. po- štovní poukázka. Dch. Při poslední plachtě ryb do voznice osazené vzkřikne rybář: dodaná (dosazená)! NA. IV. 122.

43444   Dodar, u, m Svazek: 6 Strana: 0079
Dodar, u, m. Dar nedodar. Slov. Rr. Sb.

43445   Dodatečně Svazek: 6 Strana: 0079
Dodatečně, nachträglich, anhangsweise. Dch., Ddk. II. 27.

43446   Dodatečný Svazek: 1 Strana: 0259
Dodatečný, nachträglich. D. odvod vojska, Nachstellung. Rk.

43447   Dodatečný Svazek: 6 Strana: 0079
Dodatečný. D. schválení, Us. Pdl., úvě- rek, der Nachtragskredit. Šp.

43448   Dodatek Svazek: 1 Strana: 0259
Dodatek, vz Dodavek.

43449   Dodatek Svazek: 6 Strana: 0079
Dodatek. D-tkem, im Anschlüsse. Dch. D tkem o něčem se zmíniti, něco uvésti. Us.

43450   Dodatel Svazek: 1 Strana: 0259
Dodatel, e, m. D. listu. Boč. Uibergeber.

43451   Dodatel Svazek: 10 Strana: 0052
Dodatel, e, m. D. tohoto listu. 1514. Arch. XXI. 19.

43452   Dodati Svazek: 1 Strana: 0259
Dodati, dodám, al, án, ání; dodávati - dáti, čeho se nedostává, doplniti, vollmachen, hinzuthun, nachgeben, nachschiessen; zpět dáti, herausgeben; přimnožiti, přičiniti, hin- zufügen, zugeben, vermehren; odevzdati, podati, übergeben, einhändigen, überant- worten, zustellen; donášeti, dovážeti, liefern. Jg. — co. Musil d. tři zlaté (doplniti). Ros. Musil mu dodati jeden zlatý (zpět dáti). Mus. D. praporec, Har., peníze. — komu co: vojsku potravu, Ml., jed. Sv. Ben. živ. Máti božia dodáše jim chrabrosť. Rkk. 51. —Troj., Ros.. Har., Jg. — komu čeho. D. potřeb vojsku, Troj., potřeb tělesných, srdce, po- krmu, potravy, V., posily, stínu, Kom. jedu, víry. L. To mi dodalo chuti; síly, útěchy, mysli. Us., D. To dodává tváři výrazu. Ml. — komu. Ten mně dodal (dorazil, dotrhnul mne)! Der hat mir den Rest gegeben. D. To mu dodalo. — čeho jak. Dodal mu jedu bez podezření. V. — čeho v čem: ve svém svatém slovu světla nám dodává. Štelc. — čeho k čemu. D. ně- komu chuti k práci, k jídlu. Us. Pravé vůle si k čemu dodati. Šm. — co, čeho kam. Obilí na zámek dodával. Háj. Někomu něco v jeho vlastní ruce d. Er. Něčeho k rukám pana N. d. Rk. Spis ke guberniu, k úřadu d. Kram. K berni, D., k rukám, V., k soudu. J. tr. Do rukou (k rukám), V.; listy do Prahy dodány byly. Vrat. Chleba do města d. Štelc. Kámen, cihly, vápno k stavení až k domu (do domu) d. Us. — co pro koho, proč: oves pro vojsko. Jd. Pro chybný nápis psaní nedodal. Ml. — komu na co. Dodej mi na zlatku. Jd. Ostatní mi na zlatku dodal. Ml. Dva krejcary na groš d. Jg. Vz D. kam. — co po čem: po komorníku, Er., po poslu, po poště. J. tr. — co komu čím: poštou, J. tr., potřeby kupectvím. Bs. — odkud, Dodal mu ze svého. — aby. Dodal mu to. aby podal zprávu. J. tr.

43453   Dodati Svazek: 6 Strana: 0079
Dodati. — abs. Dorota nechtěla d. a trhu držeti. NB. Tč. 196. — co komu. D. něčemu cenu, Osv. V. 1., půhon, Zř. F. I., tělesu určitý tvar. ZČ. I. 249. Dodal nám 4 zl. ostatních peněz, list páně Maršálka NB. Tč. 52., 98. Bude-liť chtieti těch 15 sraziti, nechť mi ostatek dodá. Ib. 65. D. něco úřadu, aby věděl, čím se spravovati, zur Kenntniss und Darnachhaltung zustellen. J. tr. — komu čeho (čím). Průvodem svým jízdám jeho lesku dodával. Sdl. Hr. 1. 3. D. komu srdnatosti, smělosti, odvahy, chuti k jídlu, strachu, váhy. Us. Pdl., Šmb., Lpř., Posp. Rým dodává veršům lahody. A tak jej zahrajte, žialu jej dodajte. SI. sp. 19. Keď si dve spievajú, keď si jedna druhej hlasu dodávajú. Sl. sp. 51. Takej já ci, ta- kej radočky dodávám: nežaluj, nebanuj, ani sa nestaraj. Koll. Zp. I. 115. — jak. Aby (zločinec) na hrad pražský tím způ- sobem dodán byl. Václ. VIII. — co jak odkud. Jakž to buď na zlatě nebo na stříbře z hor do mince dodáno bude. Nar. o h. a k. Jak je vzal, tak jich pánom dodal bez porušení pečeti. NB. Tč. 83. Rychle dodala hlasem prosebným. Šml. — kam. Aby bylo dodáno (psaníčko) Kačence do domu. Sš. P. 124. D. někomu něco do ru- kou. Šp. Ti majú do města u vazbu dodáni býti. Zř. F. I. D. něco k dskám. Zř. F. I.

43454   Dodati Svazek: 8 Strana: 0059
Dodati s akkus. v Rkk. Cť. Mus. 1896. 264., List, til. 1896. 345.

43455   Dodati Svazek: 9 Strana: 0040
Dodati. Kdo první dával (karty), ohlašoval konec hry a dodával (dával poslední). Šml. V. 151.

43456   Dodati si Svazek: 10 Strana: 0572
Dodati si. Povídají, že si dodal (se otrávil). Hoš. Pol. II. 53.

43457   Dodatkový Svazek: 1 Strana: 0260
Dodatkový = dodatečný. Rk.

43458   Dodatně Svazek: 6 Strana: 0079
Dodatně = dodatečně. Šp.

43459   Dodatný Svazek: 1 Strana: 0260
Dodatný, nachträglich. D. volba, Nach- wahl; otázka, Zusatzfrage. Rk.

43460   Dodatný Svazek: 6 Strana: 0079
Dodatný doplněk. Dch.

43461   Dodavací Svazek: 1 Strana: 0260
Dodavací, Lieferungs-, Zustellungs-. D. list, smlouva, čas, cena, náklady, Rk., vý- minka, místo, výměna (odvodní, dodací). J. tr.

43462   Dodávací Svazek: 6 Strana: 0079
Dodávací, dodavací. D. pošta, obvod poštovní sbírky, der Bestellungsbezirk einer Briefsammlung, lhůta, Lieferzeit, dílo. Šp.

43463   Dodavač Svazek: 1 Strana: 0260
Dodavač, e, dodavatel, e, dodávce, e, m., der Uibergeber, Lieferer, Uiberbringer. Jg.

43464   Dodavač Svazek: 8 Strana: 0540
Dodavač, e, m. D. vody do stříkaček, Hydrophor. Vz Ott. XL 1007.

43465   Dodávání Svazek: 6 Strana: 0079
Dodávání časopisu do domu, do bytu, povozu. Při d. cedulí pro svědomí týž po- řádek má býti zachován. Kol. 16.

43466   Dodávání, n Svazek: 1 Strana: 0260
Dodávání, n., Lieferung. Soused náš najal d. pro dobytek. Jd. D. obilí poručiti. Nt.

43467   Dodavatel Svazek: 1 Strana: 0260
Dodavatel, vz Dodavač.

43468   Dodávatel Svazek: 6 Strana: 0079
Dodávatel, dodavatel rudy, Hř. 13., ná- kladu, der Frachtgeber. Šp.

43469   Dodavatel Svazek: 8 Strana: 0059
Dodavatel (dodatel) toho listu. L. posíl. I. 46.

43470   Dodavatelství Svazek: 10 Strana: 0052
Dodavatelství, n. Nár. list. 1903. 347. 21.

43471   Dodávati Svazek: 1 Strana: 0260
Dodávati, vz Dodati.

43472   Dodavce Svazek: 6 Strana: 0079
Dodavce, e, m. = dodávatel. Rk.

43473   Dodavek Svazek: 1 Strana: 0260
Dodavek, vku, m., dodatek, tku. Die Herausgabe, Eingabe, Zugabe, Nachtrag, Jg., Nachhang. Rk. Dodavkem dostaneš tolar. Us. Povídal mi to s tím dodatkem, že on to jistě ví. L. Dodatek v koupi (přídavek). L. Nic bez dodatku nepoví. L. Dodavek k berni. D. Vyšel d. k slovníku. Jd. Dodatek k vynesení. Dodatkem losovati, kolkovati něco. J. tr. Dodavkem něco poslati, nach- träglich. Trest. zák.

43474   Dodáviti Svazek: 1 Strana: 0260
Dodáviti, il, en, ení, vollends erwürgen. — koho = cele zadáviti. — se koho, čeho = dotlačiti se k někomu, sich bis zu Je- manden hindrängen. Leg.

43475   Dodáviti koho Svazek: 6 Strana: 0079
Dodáviti koho. Po něm jezdil, až ho i d-vil. BN. — se čeho proč. Pro veliký lid těla syna svého d. se nemohla. Pass. 504.

43476   Dodávka Svazek: 1 Strana: 0260
Dodávka, y, f., Lieferung. Smlouva o do- dávce, o dodávku. Šp. Vz Dodavek. — Do- dávka soudních nařízení. Die Zustellung. Rk.

43477   Dodávka Svazek: 10 Strana: 0052
Dodávka, y, f. D—ky na lhůty, Lieferung. Nár. list. 1903. č. 131. 10, č. 124. 6

43478   Dodavkový Svazek: 1 Strana: 0260
Dodavkový, dodatkový, Zugabe-, Nach- trags-. Jg.

43479   Dodávkový, ne Svazek: 6 Strana: 0079
Dodávkový, ne: dodavkový.

43480   Dodavné Svazek: 6 Strana: 0079
Dodavné, ého, n., die Zu-, Bestellgebühr. Dch., Ssk.

43481   Dodavný Svazek: 6 Strana: 0079
Dodavný, Ergänzungs-. Útočiště bylo bráno k pomoci dodavné předložkového a příslovkového určení. Hš. Sl. 192.

43482   Dodě Svazek: 1 Strana: 0260
Dodě = doděl, domluvil. Kat. 3432.

43483   Dodechnouti Svazek: 6 Strana: 0079
Dodechnouti, vollends einhauchen. Dch.

43484   Dodechovati Svazek: 6 Strana: 0079
Dodechovati, nach und nach zu athmen aufhören. Rk.

43485   Dodej Svazek: 1 Strana: 0260
Dodej, e, f., dodání, Ausgeben, Heraus- geben. Nemám drobných na dodej. Us.

43486   Dodekaeder Svazek: 1 Strana: 0260
Dodekaeder, dru, m., z řec., dvanácti- stěn. Rk.

43487   Dodekagon Svazek: 1 Strana: 0260
Dodekagon, u, m., z řeckého, dvanácti- úhelník. Rk.

43488   Dodekandikarbonový. D Svazek: 8 Strana: 0059
Dodekandikarbonový. D. kyselina. Vz Vstnk. III. 111.

43489   Dodekarch Svazek: 1 Strana: 0260
Dodekarch, a, m., z řec. -- Dodekarchie, e, f. = vláda dvanácti (mužů, vládců, do- dekarchů). Rk.

43490   Dodekatomerie Svazek: 6 Strana: 0080
Dodekatomerie, e, f., z řec.. = 1/12 eklip- tiky. Stě. Zem. 83.

43491   Doděkovati se komu zač Svazek: 1 Strana: 0260
Doděkovati se komu zač. Nemůže se Bohu za tu milosť doděkovati, er kann nicht genug danken. Č.

43492   Dodělání, n Svazek: 6 Strana: 0080
Dodělání, n., die Fertigstellung, ma- chung. Dch.

43493   Dodělaný Svazek: 6 Strana: 0080
Dodělaný, fertiggemacht. D. železo, das Gareisein, měď, das Garkupfer. Nz. — D. — zkažený. U Brušperka. Mtl. — D. = opilý. Už je d. Us. Ssk.

43494   Dodělaný Svazek: 7 Strana: 1232
Dodělaný, abgerackert. Us. Vhl.

43495   Dodělatel Svazek: 6 Strana: 0080
Dodělatel, e, m., der Fertigmacher. Dch.

43496   Dodělati Svazek: 1 Strana: 0260
Dodělati, dodělávati = do konce udělati, fertig machen, vollenden; umrtviti, tödten; umříti, sterben; škodu vzíti, Schaden leiden; se čeho = prací dobyti, erarbeiten. Jg. — abs. Už dodělal = umřel. Us. Brzy dodělá (dohospodaří). Us., D. — co: dílo, D., V., spis, sochu, Jg., práci. V. — koho jak. Navrátilo nemoci s prudkostí obyčejně člo- věka dodělávají (usmrcují). Kom. — se čeho (čím): statku velikou prací. Ros. Dodělati se vody, rudy, pramenu. Vys.

43497   Dodělati co Svazek: 6 Strana: 0080
Dodělati co: zkoušky. Us. — koho. Jem. übel zurichten, ihm den Garaus ma- chen. Kčř., Lpř. Sl. 1. 153. — se = opiti se; zkaziti se. Us. — se čeho (čím). D. se chalupy, Jg., úspěchu, nějakého výsledku, vynikajícího postavení, moudrosti. Us. Pdl., J. Lpř., Tš., Osv. I. 157., 511. D. se pil- ností, prací a šetrností bohactví. Us. Pdl.

43498   Dodělati se Svazek: 7 Strana: 1232
Dodělati se = umazati se; zničiti se. Mor. Rgl.

43499   Dodělávací Svazek: 6 Strana: 0080
Dodělávací pec, der Garheerd. Nz.

43500   Dodělavadlo Svazek: 6 Strana: 0080
Dodělavadlo, a, n. = konec. Jak pak je k té písničce d.? Žertem. U Rychn. Msk.

43501   Dodělávka Svazek: 1 Strana: 0260
Dodělávka, dodělka, dodílka, y, f., po- slední částka práce, das letzte Stück der Arbeit. Us. Schluss-, Ergänzungsarbeit. Rk.

43502   Doděliti Svazek: 1 Strana: 0260
Doděliti, vz Děliti.

43503   Doděliti koho oč Svazek: 10 Strana: 0052
Doděliti koho oč. 1488 Arch. XIX. 250.

43504   Dodělka Svazek: 6 Strana: 0080
Dodělka, vz Dodělávka.

43505   Dodělná Svazek: 1 Strana: 0260
Dodělná, é, f., pitka dělníků při skonání díla. Das Schlussbier, D., Schlussmal. Rk.

43506   Dodělná Svazek: 6 Strana: 0080
Dodělná, é, f. = dovozná = poslední práce o žních na poli. Na voze se veze domů veliký snop, délníci sedí na voze a zpívají a doma na dvoře okolo přivezeného snopu při hudbě tancují. U Jílového a j. Mý.

43507   Dodenní Svazek: 6 Strana: 0080
Dodenní, Eintags-, eintägig; bis zum Tag dauernd. Slov. Ssk., Šm. — D., n. = den, der Tag (bis zum Tagen dauernd). Slov. Ssk.

43508   Dodeptati kam Svazek: 6 Strana: 0080
Dodeptati kam = deptavým, krokem při- jíti, Hintrippeln. Mor. Tč.

43509   Doděranky Svazek: 6 Strana: 0080
Doděranky = doděrky. Ssk.

43510   Doderky Svazek: 1 Strana: 0260
Doderky, ův, pl., m. = poslední den dráni peří, po ukončení práce se jí a pije. Máme dnes doderky. Jg. — Jinde říkají: Doderná. Cf. Dočesná. Vz Doderné.

43511   Doděrky Svazek: 8 Strana: 0059
Doděrky. Vz Duf. 251.

43512   Doderky Svazek: 10 Strana: 0052
Doderky. Sr. Čes. 1. XI. 84.

43513   Doderná Svazek: 6 Strana: 0080
Doderná, vz Doděrky.

43514   Doderné Svazek: 1 Strana: 0260
Doderné, ého, n., hostina po dodrání peří. Das Schleissemal. Dch. Cf. Dodělná.

43515   Dodesítiti Svazek: 6 Strana: 0080
Dodesítiti, il, ěn, ění, bis zehn ergänzen. Šm.

43516   Dodesítka Svazek: 6 Strana: 0080
Dodesítka, y, f., Ergänzung der Zahl zehn. Šm.

43517   Dodieti Svazek: 10 Strana: 0052
Dodieti, vz Dodíti. Byko (býk) rohami dodieval do tebe. Slov. Mt. S. L 196.

43518   Dodievať do koho Svazek: 7 Strana: 1232
Dodievať do koho, zudringlich sein. Slov. Sokl. II. 357.

43519   Dodílka Svazek: 6 Strana: 0080
Dodílka, vz Dodělávka.

43520   Dodírati Svazek: 6 Strana: 0080
Dodírati, vz Dodrati.

43521   Dodirektorovati Svazek: 1 Strana: 0260
Dodirektorovati, das Direktorat endigen. Kom.

43522   Dodírka Svazek: 6 Strana: 0080
Dodírka = doděrky. U Zábřehu. Kčk. Cf. Doděrná.

43523   Dodíti Svazek: 1 Strana: 0260
Dodíti, ěl, ění = cele díti, ganz sagen.

43524   Dodívati Svazek: 1 Strana: 0260
Dodívati, vz Dívati.

43525   Dodla Svazek: 6 Strana: 0080
Dodla. y. f. = Dorla, Dorota. Er. Sl. čít.

43526   Dodlabati Svazek: 1 Strana: 0260
Dodlabati, vz Dlabati.

43527   Dodlabožditi Svazek: 6 Strana: 0080
Dodlabožditi, il, ěn, ění, völlig erwür- gen, verschlagen. Na Ostrav. Tč.

43528   Dodlavený Svazek: 6 Strana: 0080
Dodlavený = zpustlý? Slov. D. zahrada. Dbš. Úv. 23.

43529   Dodlážditi Svazek: 1 Strana: 0260
Dodlážditi, il, ěn, ění, völlig pflastern. — co: ulici. Us. — Ros.

43530   Dodleti koho Svazek: 7 Strana: 1232
Dodleti koho = rozhněvati. CT. Tkč.

43531   Dodmouti Svazek: 1 Strana: 0260
Dodmouti, dodmu, ul, ut, utí; dodýmati, vollends aufblasen. — komu čeho. Ďábel mu těch myšlének dodýmá. L.

43532   Dodna Svazek: 10 Strana: 0052
Dodna. Sr. Doteďka, do nynčka Mš.

43533   Dodnes Svazek: 6 Strana: 0080
Dodnes = podnes, bis dato. Nz.

43534   Dodnes Svazek: 7 Strana: 1232
Dodnes, lépe: podnes. Dnes je akkus., s kterým do pojiti nelze. Brt. Ruk. 12. Gb. Ml. II. 131. nevytýká toto slovo za chybné, poněvadž se na akkus. už nemyslí.

43535   Doďobati Svazek: 1 Strana: 0260
Doďobati, völlig aufpicken. — co: holubi pšenici doďobali. Us.

43536   Dodobrý Svazek: 6 Strana: 0080
Dodobrý = kdo dobrý. D. pomoz ! Na Hané. Bkř.

43537   Dododa, y Svazek: 9 Strana: 0040
Dododa, y, f. = děvče na květnou ne- děli kočičkami ozdobené, s kterým se chodí dům od domu se zpěvem; Strojí se jako D. Zát. Př. 222. Pozn.

43538   Dodojiti Svazek: 1 Strana: 0260
Dodojiti, vz Dojiti.

43539   Dodola Svazek: 6 Strana: 0080
Dodola, y, f. Panuje-li v jihoslov. ze- mích horko, ovinují nahou dívku (dodolu) bylinami tak. že Holého místa není viděti a dívky vodí ji od domu k domu, kde ji vodou polévají, aby pršelo. Dle Světz. Vy- fintila se jako d. Koll. II. 284. (I. 230.). Cf. Sbtk. Rostl. 59.

43540   Dodona Svazek: 1 Strana: 0260
Dodona, y, f. mě. v st. Řecku. — Dodonský. — Dodoňan, a, m.

43541   Dodonka Svazek: 6 Strana: 0080
Dodonka, y, f., dodonaea, die Dodonäe, rostl. D. lepká, d. viscosa. Vz Rstp. 230

43542   Dodonkovitý Svazek: 6 Strana: 0080
Dodonkovitý. D. rostliny, dodonaeaceae: svitel, dodonka. Vz Rstp. 222., 230.

43543   Dodoufati se čeho Svazek: 6 Strana: 0080
Dodoufati se čeho, erhoffen. Dch.

43544   Doďour, u Svazek: 9 Strana: 0040
Doďour, u, m. — cecek. Vz Koza (zde).

43545   Dodoutnati Svazek: 10 Strana: 0053
Dodoutnati, zu Ende glimmen. Tbz. V. 5. 87., V. 9 62.

43546   Dodračky Svazek: 7 Strana: 1232
Dodračky, pl., f., vz Doděrky. U Úboče. Rgl.

43547   Dodraná Svazek: 6 Strana: 0080
Dodraná, é, f = doděrky. Us. Jdr.

43548   Dodraný Svazek: 6 Strana: 0080
Dodraný; án, a, o, vollends zerrissen. Us.

43549   Dodrápati Svazek: 1 Strana: 0260
Dodrápati, mit den Nägeln vollends zer- kratzen. Jg. — se čeho, sich wohin durch- arbeiten. Jg. — se kam: až ke zdi se do- drápal, Us., do domu. L.

43550   Dodrati Svazek: 1 Strana: 0260
Dodrati, doderu, dodral, án, ání; dodí- rati, dodrávati = do konce dráti, zu Ende schleissen; dotrhati, vollends zerreissen; se = mocí se dostati, sich bis wohin drängen. Jg. — co: peří. Us. — co po kom. On dodírá po něm šaty. Ros. — se. Šaty se dodraly. Us. — se čeho čím: Lichocením a úplatky hodnosti se dodral. Sych. — se kam (do čeho, k čemu). Dodrachu sě luto k Olomúcu. Rkk. 50. D. se do statku.

43551   Dodrati Svazek: 6 Strana: 0080
Dodrati. — co. Nech ty čižmy dodře ! Us. Tč. Už já ty pentličky dodírám, co mně můj tatíček obíral. Sš. P. 443. — se kam. Nepřítel až k Olomouci se dodral. Tf. H. 1. 10.

43552   Dodrávati, dodrážditi, dodrbati, do- drbnouti, dodrchnouti, dodrobiti, dodr- titi Svazek: 1 Strana: 0260
Dodrávati, dodrážditi, dodrbati, do- drbnouti, dodrchnouti, dodrobiti, dodr- titi atd. Vz jednoduchá tato slovesa bez do-.

43553   Dodrganý Svazek: 6 Strana: 0080
Dodrganý = rozrachocený. Slov. Ej veď som ti tu: hnáty d-né, voz dolámaný. Mt. S. I. 71.

43554   Dodrhnouti Svazek: 6 Strana: 0080
Dodrhnouti, zu Ende abreiben, aus- waschen. — co: košili. Ostrav. Tč.

43555   Dodrhnutá Svazek: 7 Strana: 1232
Dodrhnutá, é, f. = doděrky. Laš. Wrch., Brt.

43556   Dodrúlaný Svazek: 7 Strana: 1232
Dodrúlaný = opilý. Slov. Obky I. 26.

43557   Dodrúzgati (sa Svazek: 6 Strana: 0080
Dodrúzgati (sa), zerquetschen, zerschel- len. Slov. Bern. — co komu kde. Tam by mu boli d-li všetky hnáty; Vľkolák sa po skalách celý d-gal. Dbš. Sl. pov. IV. lití., I. 205. (III. 60., 63.).

43558   Dodrvený Svazek: 6 Strana: 0080
Dodrvený = zlámaný. Slov.

43559   Dodrviti Svazek: 7 Strana: 1232
Dodrviti = zlamati. Slov. Němc. VII. 70.

43560   Dodrýstati Svazek: 6 Strana: 0080
Dodrýstati = pochvístati. Slov. Bern.

43561   Dodržení Svazek: 1 Strana: 0260
Dodržení, n., das Anhalten, Aushalten. Rk.

43562   Dodržení Svazek: 6 Strana: 0080
Dodržení smlouvy, Pr., slova, Dch., slibu, Us., hlasu. Dk. P. 265.

43563   Dodržeti Svazek: 1 Strana: 0260
Dodržeti, žím, žel, en, ení; dodržovati = do konce držeti, halten bis zur gewissen Zeit; halten, beobachten, erfüllen; zuhalten; an- halten; do konce zůstati, aushalten. Jg. — abs. Ruda dodržuje. Vys. Dlužník dodržuje. D. Druzí odešli, on dodržel (zůstal do konce). Us. — komu. Laň mu nedodržela. Us. — komu čeho: slova, víry. Jg. Dlouho-li toho pokoje dodrží nepřátelé? L. Pastorkovi statku d. Us. — koho komu. Jelen hanil rohy svoje, které ho psům dodržely. L.

43564   Dodržeti Svazek: 6 Strana: 0080
Dodržeti. — abs. Hlas dodržuje. Dk. P. 265. — co: lhůtu, závazek. Šp. — koho. Páni jej do stolic vezmúce d. jeho mají, až se od ného právu dosti stane. Tov. 40. — koho k čemu: k práci. Dch. — čím: potravou. Dch.

43565   Dodržitel Svazek: 1 Strana: 0261
Dodržitel, e, m., Ergreifer, Anhälter. Zlob.

43566   Dodržka Svazek: 1 Strana: 0261
Dodržka, y, f., v musice die Fermate, Anhaltungszeichen. Rk.

43567   Dodržky Svazek: 6 Strana: 0080
Dodržky, pl., f. = doderné (svačina). Val. Vck.

43568   Dodržky Svazek: 7 Strana: 1232
Dodržky = dodraná. Mor. Brt. P. III. XII.

43569   Dodřený Svazek: 6 Strana: 0080
Dodřený; -en, a, o, völlig abgeschunden. Us.

43570   Dodřepěti se čeho Svazek: 6 Strana: 0080
Dodřepěti se čeho = dřepěním se do- čkati. Světz. 1875.

43571   Dodřímati Svazek: 10 Strana: 0053
Dodřímati = umříti. Tbz V. 6. 74.

43572   Dodřimovati Svazek: 9 Strana: 0040
Dodřimovati. Tum. Ml. 261.

43573   Dodříti Svazek: 1 Strana: 0260
Dodříti, dodru, dodřel, en, ení; dodírati = do konce odříti, vollends schinden. Jg. — komu čeho. Desáté kůže dodírá si v těžké práci. L. — koho: dodřel ho (uta- hal ho). — koho čím: těžkými pracemi. — koho jak: dodřel ho do smrti (až měl z toho smrť) beze všeho milosrdenství.

43574   Doďubati Svazek: 6 Strana: 0080
Doďubati = dozobati. — co: hrách. — se čeho: zrna. Us. TČ.

43575   Doduněti Svazek: 6 Strana: 0080
Doduněti, ěl, ění, zu Ende tönen. Us. Tč.

43576   Doduněti Svazek: 10 Strana: 0053
Doduněti, ?1, ění. Kroky kamennými chod- bami d—ly Poslední hlas zvonu d—něl. Tbz. V. 1., 39., 38.

43577   Doduniti Svazek: 6 Strana: 0080
Doduniti, il, ění = dunivým krokem přijíti, hintrampeln. Ostrav. Tč.

43578   Dodupati Svazek: 6 Strana: 0080
Dodupati. Světýlka zavedly hocha do bařiny a tam jej nemilosrdně d-ly, že byl zmodřincován jako chrpa. Sk.

43579   Dodurmati Svazek: 1 Strana: 0261
Dodurmati = docucati. Ros.

43580   Dodusiti Svazek: 1 Strana: 0261
Dodusiti, il, šen, šení; dodušovati, vol- lends erwürgen. — co, koho: holuba. Us. — čeho. Ledva roboty, kalíšku dodusil, mit Noth beenden. — koho čím: holuba rukou. Us. — se s kým o co = hádku ukončiti. Rk.

43581   Dodýchati Svazek: 1 Strana: 0261
Dodýchati = zemříti, ausathmen, sterben. Č. —

43582   Dodýchati Svazek: 10 Strana: 0053
Dodýchati. Už dodýchává (zmírá). Tbz XVI. 166. — jak. K smrti dodýchávati Tbz. V. 9. 207., V. 4. 72.

43583   Dodýmati Svazek: 1 Strana: 0261
Dodýmati, vz Dodmouti.

43584   Dodžerky Svazek: 10 Strana: 0053
Dodžerky = doderky. Ostrav. Sb. D. 59.

43585   Dofajčiti Svazek: 6 Strana: 0080
Dofajčiti = dokouřiti. Slez., mor. a slov. Vz Dým.

43586   Dôfanlive Svazek: 6 Strana: 0080
Dôfanlive = doufanlivě. Slov. Zátur.

43587   Dofarářováti Svazek: 8 Strana: 0059
Dofarářováti = přestati býti farářem. Nár. list. 1894. č. 241. odp. feuill

43588   Dôfati Svazek: 6 Strana: 0080
Dôfati = doufati. Slov. Ssk.

43589   Dofek Svazek: 10 Strana: 0572
Dofek Tom., spia.

43590   Dofičeti Svazek: 6 Strana: 0080
Dofičeti, el, ení, sausend anlangen. — kam. Střela k hradbám d-la. Us.

43591   Doflekati Svazek: 6 Strana: 0080
Doflekati, übel zurichten. Mtl.

43592   Dofoukati, doflákati, dofňukati Svazek: 1 Strana: 0261
Dofoukati, doflákati, dofňukati atd. Vz Foukati atd. (bez: do-).

43593   Dofrknouti Svazek: 6 Strana: 0080
Dofrknouti, ul, ut, utí, bis wohin spritzen. — kam. Ssk.

43594   Dogana Svazek: 6 Strana: 0080
Dogana, y, f. D. t. j. důhon a půhon kupcův, čili místo a stavení, kam se všeliký koráb a tovar při připlavu svém doháněl, tam vkládal, cenil . . . Koll. III. 88.

43595   Dogárať Svazek: 6 Strana: 0080
Dogárať = prekárať. Slov. Ssk.

43596   Dogazdovati Svazek: 6 Strana: 0080
Dogazdovati = dohospodařiti, auswirth- schaften. Tč. Už som d-val, už sem do- sedlačil, koně poza ploty, už nemám roboty. Koll. Zp. I. 282.

43597   Doge Svazek: 1 Strana: 0261
Doge, it. (dože), z lat. dux, bývalý pa- novník v Benátkách. Rk. Vz Dože.

43598   Doge Svazek: 7 Strana: 1232
Doge, z dux. Št. Strž. II. 303.

43599   Dogga Svazek: 9 Strana: 0040
Dogga, y, f. = druh psů. — D. = děvče, dáma. Ůs. fiakristů. Kukla 134.

43600   Dogger Svazek: 6 Strana: 0080
Dogger, u, m. = druhý člen jurského útvaru, kamení jeho vrstev jest rozmanité. Vz Krč. G. 667., 655., 770.

43601   Dogger Svazek: 8 Strana: 0059
Dogger. Mtc. 1895. 25.

43602   Doglurati Svazek: 6 Strana: 0080
Doglurati, durcheinander mischen U Bruš- perka. Mtl.

43603   Dogma Svazek: 1 Strana: 0261
Dogma, gt. dogmata, n., dle „Slovo", z řec, učení víry, článek víry. Rk. Lehrsatz, Glau- benssatz, Lehrpunkt, Dogma. Dogmata theo- retická (spekulativní) a praktická (ethická, mravní); prohlášená (dosvědčená, stanovená, formální, formulovaná, články víry) a nepro- hlášená (jednoduchá, nedosvědčená, mate- rialní, subjektivní); čistá (tajemství) a smí- šená; hlavní a méně hlavní. Vz víc v S. N.

43604   Dogma Svazek: 7 Strana: 1232
Dogma, gt. dogmatu (podle: dub), no- vějším způsobem dogmata (podle: město). Gb. Ml. 1. 129.

43605   Dogma Svazek: 10 Strana: 0053
Dogma = výrok pevný, jistý, neporuši- telný, o jehož pravdivosti nelze pocbybo- vati. Vz Krec. 13.

43606   Dogmatický Svazek: 1 Strana: 0261
Dogmatický, věroučný, dogmatisch. Vz Dogma.

43607   Dogmatický Svazek: 7 Strana: 1232
Dogmatický. D. spisy staré doby. Cf. D. Gesch. 231.

43608   Dogmatický D Svazek: 6 Strana: 0080
Dogmatický D. tradice, MH. 2, doka- zování.

43609   Dogmatik Svazek: 10 Strana: 0053
Dogmatik, a, m. Vz předcház. Wtr.

43610   Dogmatika Svazek: 1 Strana: 0261
Dogmatika, y, f., věrouka, Rk., věrosloví, vědecká soustava dogmat. S. N. Glaubens- lehre.

43611   Dogmatismus Svazek: 6 Strana: 0080
Dogmatismus, u, m. = způsob filoso- fování, ve kterém se hlavní či zásadní věty jako neomylné pravdy kladou, z nichž se pak jiné věty odvádějí. Vz S. N. Středo- věký d. Mus. 1880. 191.

43612   Dogmatista Svazek: 6 Strana: 0080
Dogmatista, y, m., der Dogmatist. S. N. II., XI. 172.

43613   Dogmatista Svazek: 10 Strana: 0053
Dogmatista, y, m. Krec. 13. Vz násl.

43614   Dogňačiť Svazek: 6 Strana: 0081
Dogňačiť = dogňaviť. Slov. Ssk.

43615   Dogňačkať Svazek: 6 Strana: 0081
Dogňačkať = dogňaviť. Slov. Ssk.

43616   Dogňaviť Svazek: 6 Strana: 0081
Dogňaviť, il, en, ení = rozmačknouti, zerquetsehen. Slov. Ssk.

43617   Dogrcať sa Svazek: 6 Strana: 0081
Dogrcať sa, sich bespeien. Slov. Ssk.

43618   Dogvárať co Svazek: 10 Strana: 0572
Dogvárať co: zříditi, dodělati. Brt. Sl. 60.

43619   Doháč Svazek: 6 Strana: 0081
Doháč, a, m., der Dogger. Šm.

43620   Dohad Svazek: 1 Strana: 0261
Dohad, u, m., dohádka, dohodnutí, Er- rathen, Vermuthung. Na dohad = na domysl, auf's Gerathewohl. Mluviti na dohad. L.

43621   Dohad Svazek: 6 Strana: 0081
Dohad, die Konjektur. Nz. Vykladači v rozličné d-dy se vydali. Sš. L. 117. O času a místa, kdy a kde náš spis vydán jest, více záporně nežli kladně, více na dohad nežli na jistotu stanoviti můžeme. Sš. Sk. 3.

43622   Dohad Svazek: 7 Strana: 1232
Dohad. Věc zůstala na d-dě (na sporu) U Kr. Hrad.

43623   Dohádaný Svazek: 6 Strana: 0081
Dohádaný; -án, a, o, muthmasslich. Dch Vz Dohadný.

43624   Dohádati Svazek: 1 Strana: 0261
Dohádati, dohadovati, das Rathen endigen. — co, se čeho. (domysliti se, errathen). Krok. — čím: bystrostí ducha. — se s kým oč. Rk. —

43625   Dohádati se s kým Svazek: 6 Strana: 0081
Dohádati se s kým. Kdo sa s bláznom dohaduje, podobným bývá. Glč. I. 159. — se o čem Někteří sa dohadujú o tom, čo nevěďa, z ježa chcejú proukázať velkého medvěda; Kdo sa chce dohadovati o da- rebnej hádce, nechaj ho tak, i on svú reč dokoná na krátce. Slov. Glč. 1. 188., II. 257.

43626   Dohádka Svazek: 1 Strana: 0261
Dohádka, y, f., Muthmassung, z rus. Šf. Vz Dohad.

43627   Dohádka Svazek: 6 Strana: 0081
Dohádka. Na d-ku o něčem souditi. Šf. Poč. 7. Spojováni těchto jmen se jménem Slované vlastně z d-dky plyne. Šf. II. 45. Celý duch té d-kv potvrzuje tuto d-ku. Koll. Zp. I. 411.

43628   Dohadný Svazek: 1 Strana: 0261
Dohadný, čeho se dohádati lze, muth- masslich, was zu enträthseln ist. D.

43629   Dohadovač Svazek: 6 Strana: 0081
Dohadovač, e, m., der Streitsüchtige. Bern.

43630   Dohadování Svazek: 6 Strana: 0081
Dohadování. Marná škola, kde ništ není krom d.; I v rečách d. nezačínaj nikdy. Glč. I. 220., 282.

43631   Dohadovaný. Nár Svazek: 10 Strana: 0053
Dohadovaný. Nár. list. 1903. č. 131. 9.

43632   Dohadovati Svazek: 6 Strana: 0081
Dohadovati, vz Dohádati.

43633   Dohadovnosť Svazek: 6 Strana: 0081
Dohadovnosť, i, f., die Streitigkeit, Streit- sucht. Slov. Bern.

43634   Dohadovný Svazek: 6 Strana: 0081
Dohadovný, strittig; streitsüchtig. Slov. Bern.

43635   Dohádzať Svazek: 6 Strana: 0081
Dohádzať = doházeti. Slov.

43636   Dohájiti Svazek: 1 Strana: 0261
Dohájiti, vz Hájiti.

43637   Dohájiti Svazek: 6 Strana: 0081
Dohájiti. Hájíčku zelený, už sam ťa do- hájil, galanečko moja, už sem k vám do- chodil. Sš. P. 203.

43638   Dohalice Svazek: 6 Strana: 0081
Dohalice, dle Budějovice, vsi u Kolevce a u Nechanic; dvůr u Plzně. PL., Tk. V. 113., 118., S. N., Sdl. Hr. I. 129., II. 276.

43639   Dohaličky Svazek: 6 Strana: 0081
Dohaličky, samota u Sušice; Klein-Do- halitz, ves u Nechanic. PL.

43640   Dohalská Svazek: 6 Strana: 0081
Dohalská z Dohalic. Vz Blk. Kfsk. 1298.

43641   Dohalský Svazek: 6 Strana: 0081
Dohalský z Dohalic. Vz Blk. Kfsk. 1298.. Sdl. Hr. II. 276., IV. 94., 444., S. N.

43642   Dohán Svazek: 1 Strana: 0261
Dohán, u, m. = tabák. Na Moravě a na Slovensku.

43643   Dohán Svazek: 6 Strana: 0081
Dohán. Koll. I. 343., Slb. 357., Hdk. C. 377.

43644   Dohan Svazek: 10 Strana: 0572
Dohan, z tur. Na Slov. přišlo od Maďarů. Phľd. XXII. 757.

43645   Dohanárna Svazek: 6 Strana: 0081
Dohanárna, y, f., die Tabakfabrik. Slov. Ssk.

43646   Dohaněcí Svazek: 1 Strana: 0261
Dohaněcí, Zwang-. D. prostředek. Zlob.

43647   Doháněč Svazek: 1 Strana: 0261
Doháněč, e, m. Der Antreiber. Jg.

43648   Doháněti Svazek: 1 Strana: 0261
Doháněti, vz Dohnati.

43649   Doháněti Svazek: 6 Strana: 0081
Doháněti, ěl, ění = až ku konci haněti. Osv. 1871. 20.

43650   Dohanina Svazek: 6 Strana: 0081
Dohanina, y, f., das Nikotin. Slov. Ssk., Loos.

43651   Dohanka Svazek: 6 Strana: 0081
Dohanka, y, f., die Bötcherkeule. Slov. Ssk, Loos.

43652   Doháňka Svazek: 6 Strana: 0081
Doháňka, y, f., das Zutreiben. D. do- bytka z cizích zemí. Bdl.

43653   Dohanový Svazek: 6 Strana: 0081
Dohanový, Tabaks-. Rk.

43654   Dohánový Svazek: 8 Strana: 0059
Dohánový. D. dým. Phľd. 1895. 410.

43655   Dohárať komu Svazek: 10 Strana: 0572
Dohárať komu. Dohára jej (jí = je na vdáni). Phľd. XXIV. 339.

43656   Dohárati Svazek: 1 Strana: 0261
Dohárati, vz Dohořeti. D. čím na koho = zusetzen; prudkými slovy. 1522.

43657   Dohárati Svazek: 6 Strana: 0081
Dohárati. Že by hřebíky d-ly (tlačily, bodaly), tak že by (kůň) choulostiv byl v rohu. Db. — komu. D-rá mu, er bekommt Angst. Ssk.

43658   Doharcovati, na koho kdy: ve Svazek: 1 Strana: 0261
Doharcovati, na koho kdy: ve válce (dojeti). Jg. — se čeho, errennen. Novot.

43659   Dohasákovati Svazek: 8 Strana: 0059
Dohasákovati žito = dožiti. Duť. 236.

43660   Dohasínati Svazek: 6 Strana: 0081
Dohasínati, erlöschen. Svíčka dohasíná. Vz Dohasnouti.

43661   Dohasiti Svazek: 1 Strana: 0261
Dohasiti, il, šen, šení, dohášeti, dohašovati, völlig auslöschen. — co: oheň. Pref. — co čím: žízeň vodou.

43662   Dohaslý Svazek: 9 Strana: 0040
Dohaslý. D. poleno. Pavl. Konp. I. 72.

43663   Dohaslý Svazek: 10 Strana: 0053
Dohaslý idyllismus. Lit. I. 607

43664   Dohasnouti Svazek: 6 Strana: 0081
Dohasnouti, dohasovati, erlöschen. Pla- men dohasl. Us. Sbr. Lampa nám dohasuje. Slez. Šd. Vz Dohasínati. Dohazovači lístek, der Einbringzettel. Šp.

43665   Doházeti Svazek: 1 Strana: 0261
Doházeti, vz Dohoditi.

43666   Dohazovač Svazek: 1 Strana: 0261
Dohazovač, e, m., dohazovatel, der Zu- bringer, Mäkler, Unterhändler, Kuppler; do- hazovačka, y, f.

43667   Dohazovačka Svazek: 6 Strana: 0081
Dohazovačka, y, f., die Zubringerin; Kupplerin.

43668   Dohazovačský Svazek: 6 Strana: 0081
Dohazovačský, Zubringer-. D. prostřed- nictví. Mus. 1880. 240.

43669   Dohazovačství Svazek: 6 Strana: 0081
Dohazovačství, n., das Einbringwesen. Šp.

43670   Dohazování Svazek: 10 Strana: 0053
Dohazování, n. = házení krejcarů k vejci velikonočnímu z jisté vzdálenosti. Kdo do- hodí krejcar na píď od vejce, vyhraje, kdo jinak, prohrává krejcar. Vz Čes. 1. XII. 317.

43671   Dohazovatel Svazek: 6 Strana: 0081
Dohazovatel = dohazovač.

43672   Dohazovati Svazek: 1 Strana: 0261
Dohazovati, vz Dohoditi.

43673   Dohazovka Svazek: 6 Strana: 0081
Dohazovka, y, f, die Zubringerin. Rk.

43674   Dohazovna Svazek: 6 Strana: 0081
Dohazovna, y, f., die Geschäftskanzlei Šm.

43675   Dohazovné Svazek: 6 Strana: 0081
Dohazovné, ého, n., die EinbRinggebühR. Sp.

43676   Dohegať Svazek: 6 Strana: 0081
Dohegať, in die Höhe, aufwärts schüt- teln, erschüttern. Slov. Bern., Loos.

43677   Dohejbať Svazek: 1 Strana: 0261
Dohejbať, v Krkonoších = kárati, schelten. Kb. — komu. Dohejbal mu zle = velmi mu domlouval. Kb.

43678   Dohejtmaniti Svazek: 7 Strana: 1232
Dohejtmaniti. Už d-nil. 1497. Arch. X 443.

43679   Dohekati Svazek: 6 Strana: 0081
Dohekati, dohekávati, vollends ausäch- zen. Už d-kal = umřel. Us. Tkč.

43680   Dohemzati, dohladiti atd Svazek: 1 Strana: 0261
Dohemzati, dohladiti atd., vz Hemzati atd. (bez: do-).

43681   Dohlacený Svazek: 1 Strana: 0261
Dohlacený, kristallisirt. Jg.

43682   Dohládati Svazek: 6 Strana: 0081
Dohládati = dohlédati. Slov. Bern.

43683   Dohladiti Svazek: 6 Strana: 0081
Dohladiti, il, zen, ení, fertig poliren. — co: dřevo. Mour.

43684   Dohlaholiti Svazek: 10 Strana: 0053
Dohlaholiti. Zvony d-ly. Tbz. XVI. 109. Zvuk varhan d-lil. Kká. Sion II. 201.

43685   Dohlas Svazek: 1 Strana: 0261
Dohlas, u, m., Nachruf. Rk.

43686   Dohlásiti se koho Svazek: 1 Strana: 0261
Dohlásiti se koho. Us. Sich melden.

43687   Dohlašování se Svazek: 6 Strana: 0081
Dohlašování se, die Anmeldung. Přese všecko d. se k odpovědem zůstával jsem nepovšímán. Kos.

43688   Dohlašovati se čeho Svazek: 6 Strana: 0081
Dohlašovati se čeho. Vz Dohlásiti. Dekretu svého u slav. gubernia čes. ne- prodleně se dohlašoval. Kos.

43689   Dohlazovaný Svazek: 10 Strana: 0053
Dohlazovaný. D. práce. Hlavn. 27.

43690   Dohlbati Svazek: 6 Strana: 0081
Dohlbati, ergrübein. Slov. Lnos.

43691   Dohlbiti Svazek: 6 Strana: 0081
Dohlbiti = dohloubiti, abteufen. Slov. Loos.

43692   Dohled Svazek: 1 Strana: 0261
Dohled, vz Dohlídka. — 2. Hledění až kam, výhled, das Biswohinsehen. Pro mlhavé povětří není dnes d-du na Krkonoše. Č.

43693   Dohled Svazek: 6 Strana: 0081
Dohled = dozor, die Inspektion.. Über- wachung, Nachschau. J. tr. Vrchní d., die Oberaufsicht. Sp. — Koll I. 37. — D., die Sehweite. Dk. P. 67. Loď jest již mimo d. Us. Pdl.

43694   Dohledací Svazek: 1 Strana: 0261
Dohledací, Aufsichts-. Plk.

43695   Dohlédací Svazek: 6 Strana: 0081
Dohlédací, dohledací. D. osoby (dozor- stvo). Čsk. — D., Nachschage-. D. kniha. Dch.

43696   Dohlédač Svazek: 1 Strana: 0261
Dohlédač, e, dohlídač, dohlížitel, dohlé- datel, dohlídce, der Aufseher, Beobachter. Jg. Měl jsem dohlídače. Kom. Farář je své osady dohlédačem. Kom.

43697   Dohlédač Svazek: 6 Strana: 0081
Dohlédač. Polní, na sýpku, der Kasten- aufseher, Šp., generalní. Koll. IV. 221.

43698   Dohlédač Svazek: 8 Strana: 0059
Dohlédač, přihlédač. Tak by se mohl jme- novati biskup, ale byly by to významy nové. Bl. Gr. 181.

43699   Dohlédačka Svazek: 1 Strana: 0261
Dohlédačka, y, f. Aufseherin.

43700   Dohledační Svazek: 1 Strana: 0261
Dohledační, Aufseher-. D. osoby, Auf- sichtspersonal. Rk.

43701   Dohlédatel Svazek: 6 Strana: 0081
Dohlédatel, e, m., vz Dohlédač.

43702   Dohlédati Svazek: 6 Strana: 0081
Dohlédati, vz Dohlédnouti.

43703   Dohledati se čeho (koho Svazek: 1 Strana: 0261
Dohledati se čeho (koho) = najíti ho, finden. Sych. — se kde: v knize. Šm.

43704   Dohledávka Svazek: 6 Strana: 0081
Dohledávka, y, f. = prohlídka, die Nach- suche. Sl. les.

43705   Dohlédavý Svazek: 6 Strana: 0081
Dohlédavý, vz Dohlídavý.

43706   Dohledce Svazek: 1 Strana: 0261
Dohledce, e, -čí, ího, m. == dohlédač. Rk.

43707   Dohledčí Svazek: 6 Strana: 0081
Dohledčí, ího, m., der Aufseher. Sm.

43708   Dohleděti Svazek: 6 Strana: 0081
Dohleděti, vz Dohlédnouti.

43709   Dohlediště Svazek: 6 Strana: 0081
Dohlediště, ě, n. = dohlední bod, der Augen-, Gesichtspunkt. Nz., Čsk.

43710   Dohlednice Svazek: 6 Strana: 0081
Dohlednice, e, f. D. v dalekohledu. NA. V. 83.

43711   Dohledník Svazek: 6 Strana: 0081
Dohledník, u, m. D. v dalekohledu. NA. V. 82.

43712   Dohlednosť Svazek: 7 Strana: 1232
Dohlednosť, i, f., Sehkraft. D. oka. S. N. V. 1086.

43713   Dohlédnouti Svazek: 1 Strana: 0261
Dohlédnouti, dohlídnouti, dnul a dl, utí; dohlédati, dohlídati; dohlízeti (dohlížeti), 3. pl. -zejí, zel, ení, dohlídávati = dozírati, bis wohin schauen; pronikati okem, durchschauen; pozorovati, nachsehen, Acht haben. Jg. — abs. Kde hospodář sám nedohlédne (nedo- hlídne, nedohlíží), špatně se dělá. Ros. Jak da- leko možná d. — k čemu. Ke všemu do- hlížeti má jest povinnosť. Kom. Nedohlídáte k nim. Br. Dohl. k mravům, V., k pekařům, ke kupcům. Er. — na co (lépe: k čemu): na vinici. Jg. Na to pilně dohlížel, aby... Us. — kam. Do srdce lidského dolil. L. — — adv.: přísně, pilně d. Us. Nemohu tak daleko dohlídnouti. Us. (Nevidím tak da- leko). Jg. — kdy: při práci. Ml. — se koho, čeho. Nemohu se ho dohlídati. D. D. se svého práva. Nt.

43714   Dohlédnouti Svazek: 6 Strana: 0081
Dohlédnouti. — čeho: dna. Čiň, co čiň, dohlížej konce. Us. Vk. — kdy. Před časy nedohlédl nikdo jejího dna (propasti) jinak než leže. Enc. — k čemu: k pracím. Lpř. K nim co nejdřív dohlídněma. Dh 15. Kon- šelé také k pekařům často dohlídajte. Kol. 6 — kudy kam. Mlhou tam nelze d. Vrch. Tak páni k svým mýtným pilně dohlédnou. Zř. mor. 1604. Tč. — se. Nemohol sa tam dohľadeť. Ht. Sl. ml. 177. - se čeho. Snáze se dohlídáš kopy blech. Kos.

43715   Dohlédnouti Svazek: 9 Strana: 0040
Dohlédnouti. Čiň co čiň, dohlížej konce. Nár. sbor. III. 90.

43716   Dohlédnutí Svazek: 10 Strana: 0053
Dohlédnutí, n. = ohledání, Besichtigung. Gb. Slov.

43717   Dohledný Svazek: 1 Strana: 0261
Dohledný, ersehbar. D. hvězda. — čím. Hvězd skly nedohledných. Víd. list.

43718   Dohledný. D Svazek: 6 Strana: 0081
Dohledný. D. rovina, NA. V. 83., bod. Sš. Bouře křídel nedohledných. Hdk.

43719   Dohlezní Svazek: 1 Strana: 0261
Dohlezní, do hlezen (kotníků) jdoucí, bis an die Knöchel gehend. D. roucho. Hank. Gloss.

43720   Dohlídač Svazek: 1 Strana: 0261
Dohlídač, vz Dohlédač.

43721   Dohlídati Svazek: 6 Strana: 0081
Dohlídati, vz Dohlédnouti.

43722   Dohlídavý Svazek: 1 Strana: 0261
Dohlídavý, dohlédavý, nachsehend. Scip.

43723   Dohlídce Svazek: 1 Strana: 0261
Dohlídce, e, m. = dohlédač. D.

43724   Dohlídka Svazek: 1 Strana: 0261
Dohlídka, y, f., (dohlédka), dohlídání, dohled, dozor, pozor, dohlížení, Aufsicht, Beaufsichtigung, Inspektion. D-ku míti svě- řenou nad něčím. Us. Byl jsem na dohlídce. Us. D-ka k polím. J. tr. Býti pod dohlídkou policejní. J. tr. Častá d-ka práci pohání. Č. Pod d-ku dáti někoho; míti někoho pod dohlídkou. Nt. Jest pod mým dohledem. Č.

43725   Dohlídka kontrolní, Kontrollaufsicht, Šp Svazek: 6 Strana: 0081
Dohlídka kontrolní, Kontrollaufsicht, Šp. D. ku školám. Us. Častá d..pohání práci. Bž. exc. 372

43726   Dohlídnouti Svazek: 1 Strana: 0261
Dohlídnouti, vz Dohlédnouti.

43727   Dohlízení Svazek: 1 Strana: 0261
Dohlízení, n. (dohlížení). Vrchní d. (do- hlídka). D. Die Aufsicht.

43728   Dohlížecí Svazek: 6 Strana: 0082
Dohlížecí, Inspektions-, Visitations-. D objíždka. Dch.

43729   Dohlížeč Svazek: 10 Strana: 0053
Dohlížeč, e, m. — dohlížitel. Sloužili jim za d-če. Hol. Met. II. 523.

43730   Dohlížeti Svazek: 1 Strana: 0261
Dohlížeti, vz Dohlédnouti.

43731   Dohlížitel Svazek: 1 Strana: 0261
Dohlížitel, e, m., vz Dohlédač. Vrchní d.; d. cesty, cest. D. Cechovní d. n. inspektor. D.

43732   Dohlížitelský Svazek: 1 Strana: 0261
Dohlížitelský, Aufseher-.

43733   Dohlížitelství Svazek: 1 Strana: 0261
Dohlížitelství, n. Vrchní d. D. Aufsicht.

43734   Dohlížitelstvo Svazek: 1 Strana: 0261
Dohlížitelstvo, a, n., das Aufsichts- personale. Rk.

43735   Dohlížka Svazek: 7 Strana: 1232
Dohlížka, y, f. = dohlídka. D. biskupská Hnoj. 182.

43736   Dohloubati se Svazek: 1 Strana: 0261
Dohloubati se = domysliti se, ergrübein. — čeho. Měst. bož.

43737   Dohloubiti Svazek: 1 Strana: 0261
Dohloubiti, abteufen, abtiefen. — co: šachtu. Vys. — D., hloubením přijíti, ersinken. — se čeho: uhlí, rudy, soli. Vys., Hš. — se kam: na uhlí. Vys.

43738   Dohlubnosť Svazek: 6 Strana: 0082
Dohlubnosť, i, f. D. lodi, der Tiefgang des Schiffes. Dch.

43739   Dohlubnosť Svazek: 8 Strana: 0059
Dohlubnosť = mocnosť ornice, kolmý prů- měr vrstvy ornice. Vz Ott. VII. 761.

43740   Dohlubný Svazek: 6 Strana: 0082
Dohlubný, tiefgründig. Sl. les.

43741   Dohlučeti Svazek: 1 Strana: 0261
Dohlučeti, el, ení, verrauschen. D.

43742   Dohlúpať se něčeho Svazek: 6 Strana: 0082
Dohlúpať se něčeho = svým hloupým rozumem se domysliti. Slez. Šd.

43743   Dohmat Svazek: 8 Strana: 0059
Dohmat, u, m., v šermíř., Nachgľifť, m. Sterz. II. 378.

43744   Dohmatati Svazek: 8 Strana: 0059
Dohmatati se čeho. Bl. Gr. 319.

43745   Dohmatati se čeho Svazek: 1 Strana: 0262
Dohmatati se čeho, ertasten. Us.

43746   Dohmatati se čím Svazek: 10 Strana: 0053
Dohmatati se čím: čichoma. Hus. Post. 77a.

43747   Dohna Svazek: 6 Strana: 0082
Dohna. y, f., místní jm. Z Dohny Jan Tf Odp. 342.

43748   Dohnal Svazek: 7 Strana: 1232
Dohnal, a, m., chybně v dod.: Dostal. Co tam o Dostalovi Alb. pověděno, to polož sem.

43749   Dohnálka Svazek: 6 Strana: 0082
Dohnálka, y, f., samota u Chocně.

43750   Dohnanec Svazek: 6 Strana: 0082
Dohnanec, nce, m., der Eingeholte. Ssk. Šm.

43751   Dohnání Svazek: 10 Strana: 0053
Dohnání, n. = dokonání půhonu, další konečný půhon. Vz Gb. Slov., Dóhon.

43752   Dohnaný Svazek: 1 Strana: 0262
Dohnaný; také = přinucený, getrieben, gezwungen. V.

43753   Dohnány Svazek: 9 Strana: 0040
Dohnány Mikul., nar. 1826., spis. Vz Vlč. Lit. I. 134., 275.

43754   Dohnati Svazek: 1 Strana: 0262
Dohnati, doženu, dožeň, -žena, -hnal, án, ání; dohoniti, il, ěn, ění; doháněti, ěl, ěn, ění; dohnávati, dohánívati = na jisté místo hnáti, bis wohin treiben; přidržeti, donutiti, puditi, nabízeti, antreiben; dostihnouti, einem nachsetzen, einholen, erreichen; dotříti, do- raziti, angreifen, anfallen. Jg. — abs. Já tam dnes nedoženu. Jg. Dohonil, co zameškal. Us. — co, koho: stádo, V., štolu, Vys. Přece ho dohonil. Jg. — koho k čemu (čím): Kázáním ku poslušenství. Kom. D. někoho k něčemu ostnem, mocí, násilím (donutiti). V. Nouze mne k tomu dohání. D. Co tě k tomu dohnalo? Rk. Někoho k učeni, Ros., k pláči. V. Vz Chléb. — (koho) kam: koho před soud. D. Dohnal do Varšavy (doběhl). L. Pastýř dohání dobytek do salaše. L. On jako slepý na nepřítele dožene. Prov. On je na cestu dohání. Kom. — koho v čem — vyrovnati se mu. L., Us. D. koho v běhu. — komu, čím (natírati naň, in die Enge treiben). Sm. — co čím: klín palicí d. Kom., Rk. — koho, čeho. Dohnal záhonu, života (dokonal, dokončil). Jg., L. Dlouhého života d. L. Dříve než (Vlasta) svých (dívek) opět dohnala, sedm lepších oštípem prohnala. Dal. — se čeho. Dohoním-li se jich. Br. — (se) koho kde. Na tom místě se jich dohonili. V. Na půl cestě ho dohonil, Ml., na útěku. Nt. Dohonil ji u vrátek. Er. P. 55. — aby. Dohnal žencův, aby prudčeji žali. L.

43755   Dohnati Svazek: 1 Strana: 0269
Dohnati, vz Línati.

43756   Dohnati Svazek: 6 Strana: 0082
Dohnati. — co: zanedbané vyučování školní d. Us. Pdl. — koho. Hodonské zvony dozvonily, Ulianku dohonili. Sš. P. 168. Dozralého zloděje dohoní kulhavý bi- řic. Jir. Anth. III. 275 Kdo zajíca pusť z hrstě, fažko ho dohoní. Tč. D. znamená v těch přech, v nichž potřebí bylo trojího půhonu, posledním půhonem pohnaného sku- tečně před soud dovésti; poněvadž pohnaný nebyl povinen při prvním a druhém pů- honu k soudu se dostaviti, proto se říkalo o obou těchto půhonech, že jimi pohnáno n. sehnáno bylo, kdežto o třetím půhoně, po kterém pohnaný se postaviti musil, se říkalo, že pohnaný dohnán byl. Bdl. dle Kn. rož. čl. 55., 57., 64., 65, 68., 106., 201. Jsem pohnán a dohnán. Faukn. D. opět koho = vrátiti se k němu. Dal. 10., 83. — koho k čemu: k samovraždě. Us. Já ho k tomu doženu = přinutím Brt. D. 206. — kam. Což nevrlosť mysli jeho dohánéio ku výši povážlivé. Šml. I. 48 D. krávu k býku, Us., zvěř na ránu. Šp. Manžel musí vyživení doháňať do domu a manželka ochraňovať a prirábjať k tomu. Glč. II 377. Sak ste vy vědzeli, že sem ja chudobná, že vám nedoženem kravičku do dvora. Sl. sp. 160. — co komu. Měli ste si vybrať nevěstu bohatú, co by vám dohnala kra- vičku rohatú. Sš. P. 542. — se čeho čím. Ty běháním souchotin se dohoníš. Us. — koho jak. Co budzěš ucěkać za cely rok, dohoním ja čebe na jeden krok. Sš. P. 13.

43757   Dohnati se čeho Svazek: 10 Strana: 0053
Dohnati se čeho. 1512. Arch. XIX. 93. Mohú-li (Turci) s ni (loď) býti, že se jí do- honí, tehdy ji vezmú. Lbk. 40.

43758   Dohnati se koho Svazek: 9 Strana: 0040
Dohnati se koho. Sedl. Hr. IV. 178. Do- honil se jich na pomezí uherském. Dič. II. 9. D. si co", zaopatřiti. Slez. Čes. ). VII 129.

43759   Dohněsti koho Svazek: 10 Strana: 0053
Dohněsti koho (dotrápiti a p. ). Tbz. XVI. 149.

43760   Dohněvati Svazek: 1 Strana: 0262
Dohněvati. — koho čím (hněvaje usmrtiti, zu Tode ärgern). Jg. — se, aufhören zu zürnen. Sych.

43761   Dohněvati se nač Svazek: 6 Strana: 0082
Dohněvati se nač Tak jsem se na to (na něho) dohněval. Šd. — se čeho. čeho se dohněváš? Us. Pk.

43762   Dohniti Svazek: 1 Strana: 0262
Dohniti, vz Hníti. — kde. Dohnije za pecí. L.

43763   Dohnojiti co čím Svazek: 1 Strana: 0262
Dohnojiti co čím: pole dobytčím hnojem, vollends düngen.

43764   Dohnouti Svazek: 1 Strana: 0262
Dohnouti, dohýbati. — co čím. Zu Ende bewegen.

43765   Dohnouti koho Svazek: 9 Strana: 0040
Dohnouti koho. To mne d-lo = dojalo. Soběslav. Kub. L. f. 1900. 358.

43766   Dohňúpati se Svazek: 6 Strana: 0082
Dohňúpati se = dovtípiti se. Val. Vck.

43767   Dohod Svazek: 1 Strana: 0262
Dohod, u, m., dohození. Bern. Zugabe, Zusatz.

43768   Dohod Svazek: 6 Strana: 0082
Dohod, die Wurfweite. Odešel na d. Sš. III. 203.

43769   Dohod Svazek: 10 Strana: 0053
Dohod, u, m. = dohození. Na kolik d. oštěpu sáhne. Msn. II. 274.

43770   Dohoda Svazek: 6 Strana: 0082
Dohoda, y, f., die Übereinkunft. Dch. Přišlo k dohodě mezi nimi. Pyp. K. II. 46.

43771   Dohoda, y, f Svazek: 10 Strana: 0053
Dohoda, y, f. D. cenová, volná. Nár. list. 1903. č. 270. 21., 124. 5.

43772   Dohodce Svazek: 1 Strana: 0262
Dohodce, e, m., der Mäkler, Sensal, Zu- bringer, Unterhändler. D. zboží, směneční. Pr.

43773   Dohodce Svazek: 6 Strana: 0082
Dohodce pokoutní, der Winkelsensal, Bei- läufer, nákladní, der Frachtmäckler, J. tr., bursovní. Mour.

43774   Dohodčí Svazek: 1 Strana: 0262
Dohodčí, Mäkler-. D. listek, Mäklernotiz, Schlusszettel. Pr.

43775   Dohodčí. — D Svazek: 6 Strana: 0082
Dohodčí. — D., ího, m. = dohodce. D. bursovní. Mour.

43776   Dohodek Svazek: 6 Strana: 0082
Dohodek, dku, m. = přídavek, přívažek. Dôhodok obyčajne za nič nestojí. Dbá. Úv. 141.

43777   Dohoditi Svazek: 1 Strana: 0262
Dohoditi, dohodím, (zastar. dohozi), dil, zen, zení; doházeti, el, en, ení; dohazovati, doházívati, dohazovávati = až k cíli hoditi, bis zu Ende werfen, pomoci k čemu, zubringen, zuschanzen, verschaffen. Jg. — co. Již to kamení všecko doházel. Us. Zub d. (o koni, zub dostati). Šm. Kůň dohodil poslední zub. Jg., Rk. — čím. Co by kamenem dohodil. Har. — koho, co komu. Lidem domy, čele- díny, dílo, zedníka. Us. On mi to dohodil. Ros. — komu čeho. J. tr. — Někoho do služby d. Us.

43778   Dohoditi Svazek: 6 Strana: 0082
Dohoditi. D-lo mu 20 let. Zlínsky. Brt. Pořád se dohazujú mezi sebú (hádají), kolik jich tam bylo. Šd. — čím kam: kamenem do střechy, ke zdi d. Aby to sem na tu přístvu tebú dohodilo. Sš. P. 767.

43779   Dohoditi Svazek: 8 Strana: 0059
Dohoditi komu čeho = dopřáti. By po- slednie mi čsti.d-dil. AlxM. 119.

43780   Dohodivosť Svazek: 6 Strana: 0082
Dohodivosť, i, f. = dohod, die Wurf- weite. Dch.

43781   Dohodné Svazek: 1 Strana: 0262
Dohodné, ého, n., Mäklergebühr, Sen- sarie. Pr.

43782   Dohodné Svazek: 6 Strana: 0082
Dohodné, ého, n., die Sensarie, Sensalie, Mäcklergebühr, Courtage. Dch., Nz.

43783   Dohodné Svazek: 8 Strana: 0059
Dohodné. Vz Ott. VII. 763.

43784   Dohodnouti Svazek: 1 Strana: 0262
Dohodnouti, einig werden, überein- kommen. — se o čem: šp. místo: shodnouti se oč, domluviti se oč. Jv.

43785   Dohodnouti se v čem Svazek: 6 Strana: 0082
Dohodnouti se v čem. Strany dohodly se o tom. Lpř. Dj. I. 195.

43786   Dohodnutí Svazek: 6 Strana: 0082
Dohodnutí, n., die Verständigung, Über- einkunft, der Kompromiss.

43787   Dohodný Svazek: 1 Strana: 0262
Dohodný, treffend. Rk.

43788   Dohodný Svazek: 6 Strana: 0082
Dohodný, zutreffend, übereinstimmend. Aby život naukám tém d. a dochodný vedl. Sš. I. 122.

43789   Dohodovati Svazek: 1 Strana: 0262
Dohodovati, vz Hodovati.

43790   Dohodství Svazek: 6 Strana: 0082
Dohodství, n, die Mäcklerei. Šp., Stat. kn 1876.

43791   Dohojení Svazek: 6 Strana: 0082
Dohojení, n., die Nachkur. Ssk.

43792   Dohojiti Svazek: 1 Strana: 0262
Dohojiti, vz Hojiti. Dohojívati, dohojovati, ausheilen. — koho, co. Ať ho již pán do- hojí. Ros. Už ho dohojil (ze světa zprovodil). Ros. — se. Rána se dohojila. Us.

43793   Dohola Svazek: 6 Strana: 0082
Dohola = zhola, gänzlich. Mraky ne- zmizly ešte d. Hdk. 278.

43794   Doholiti Svazek: 1 Strana: 0262
Doholiti. — koho čím, den Bart ihm vollends abscheren.

43795   Dohon Svazek: 6 Strana: 0082
Dohon, a, m., das Einholen. Ssk. — D. = důhon. Slov. Bern.

43796   Dohoň Svazek: 6 Strana: 0082
Dohoň, é, m, psí jm. Škd.

43797   Dóhon Svazek: 10 Strana: 0053
Dóhon, u, m. = dokonání půhonu, další koneční/ půhon. Sr. Dohnání, Gb. Slov., Bdi. Gl.

43798   Dohonitel Svazek: 6 Strana: 0082
Dohonitel, e, m. = kdo jiné dohoňuje. — D. = vydřiduch. 15. stol.

43799   Dohoniti Svazek: 1 Strana: 0262
Dohoniti, vz Dohnati.

43800   Dohoniti se koho Svazek: 9 Strana: 0434
Dohoniti se koho. Ezop. 119. L, 147. 24.

43801   Dohonný Svazek: 6 Strana: 0082
Dohonný = důhonný, Belangungs-. Loos.

43802   Dohopkati kam Svazek: 9 Strana: 0040
Dohopkati kam. Vrabec d-kal do síně. Seb. 15. Vz Hopkati.

43803   Dohorať Svazek: 6 Strana: 0082
Dohorať = dohořeti. Slov. Ssk.

43804   Dohořekovati Svazek: 1 Strana: 0262
Dohořekovati, vz Hořekovati.

43805   Dohořeti Svazek: 1 Strana: 0262
Dohořeti, el, 'ení; dohárati; dohořívati; dohořovati, dohárávati = dotlíti, doplanouti, bis wohin brennen, ausbrennen. Jg. — abs. Svíčka dohořuje (dohořívá, dohoří). Sych., Jg. Jeho milosť dohořívá, jeho oči dohořují; čas, chvíle dohořívá (dohárá). L. — komu. Již mu dohárá (již umírá). Plk. Dohárati komu = dotírati naň. Jg. — kam. Dohořívá mu k prstům (je v rozpacích). Sych., Prov. — Dohárati nač = dychtivě to lapati. L. — koho (gt. ) Když smrť jich již dohárá (do- trápí, dosouží). Novot. — se čím na koho: tvrdými slovy dohárati (naň dotírati).

43806   Dohořeti Svazek: 6 Strana: 0082
Dohořeti. Slez. a mor. dohorati. Sd. — abs. Oběť dohárává. Ehr. 235. Už ta piatá svieca dohárá, milý dvere otvárá. Koll. Zp. I. 186, Sl. sp. 4. Hořelo srdečko, hořelo plamenem a dyž dohořelo, zostalo kame- nem. Sš. P. 274. — komu. Už mu svíčka dohorala (umřel). Ostrav. Tč. — kam. Ho- ralo, horalo od konca dolního, až sa doho- ralo do srdečka mého. Sš. P. 415. — kde. V lampě dohořel olej. Us. Pdl. Ešte tam dohorává. Slez. Šd. Už mi dohorela u moj matky sviečka. SI. sp. 171.— kdy (proč). Dávno d-lo milování. Nrd. Mnohým pre sytosť v mladosti dohorela svíce. Glč. II. 50.

43807   Dohořívek Svazek: 6 Strana: 0082
Dohořívek, vku, m. = oharek svíčky. Mor. Sk.

43808   Dohospodařiti Svazek: 1 Strana: 0262
Dohospodařiti, il, ení; dohospodařovati, zu Ende wirthschaften; sterben. — Již do- hospodařil (vše utratil; zemřel). Ros.

43809   Dohostiti se čeho Svazek: 6 Strana: 0082
Dohostiti se čeho. Statku se nedohostí, když se ho nedopostí. Sk.

43810   Dohotin, a Svazek: 6 Strana: 0082
Dohotin, a, m. D. Václ. Tov. 5.

43811   Dohotovení Svazek: 6 Strana: 0082
Dohotovení, n., die Fertigstellung, der Schiusa der Arbeit. Dch.

43812   Dohotovitel Svazek: 6 Strana: 0082
Dohotovitel,e, m., der Fertigmacher. Dch.

43813   Dohotoviti Svazek: 1 Strana: 0262
Dohotoviti, il, en, ení, völlig zu Stande bringen. — co: dílo. Jg. — Dohotovená kniha. Vz Dodělati.

43814   Dohoupati Svazek: 6 Strana: 0082
Dohoupati, aufhören zu schaukeln. — koho. Us. — se kam, schaukelnd anlangen. Loďka d la se k zátoce. Hrts.

43815   Dohousti Svazek: 6 Strana: 0082
Dohousti, aufhören zu geigen. — co: chvalospevy. Hol. 187. Vz Dohúdati.

43816   Dohovarac sa Svazek: 10 Strana: 0053
Dohovarac sa = smluviti se. Slov. Sb. D. 79.

43817   Dohovárať Svazek: 8 Strana: 0059
Dohovárať komu. Phľd. XII. 134.

43818   Dohovárati Svazek: 6 Strana: 0082
Dohovárati = vytýkati, vorwerfen; do- mlouvati. Vz Dohovořiti. Loos.

43819   Dohovárati komu Svazek: 1 Strana: 0262
Dohovárati komu, Verweis geben. Na Slov.

43820   Dohoví Svazek: 10 Strana: 0053
Dohoví = kdo ví. Že d., jak je to tam. Val. Čes. 1. XII. 387.

43821   Dohoví co Svazek: 9 Strana: 0040
Dohoví co = kdo ví co. Val. Čes. 1. X. 37.

43822   Dohovor Svazek: 1 Strana: 0262
Dohovor, u, m., zavírka řeči, Schlussrede. Div. z och.

43823   Dohovořiti Svazek: 1 Strana: 0262
Dohovořiti, il, en, ení; dohovořovati, domluviti, zu Ende reden. Us.

43824   Dohovořiti co ke komu Svazek: 6 Strana: 0082
Dohovořiti co ke komu. Ještě nebyl rek slov svých ke králi d-řil. Jir. Obrz. 152. — se s kým = domluviti se. Tč. — komu = domlouvati. Dohováral mu. Slov. Tč.

43825   Dohozená Svazek: 6 Strana: 0082
Dohozená, é, f. = dohod, die Wurfweite. Lpř. Sl. I. 24. Na d-nou kopím. Lpř.

43826   Dohození Svazek: 1 Strana: 0262
Dohození, n., vz Dohoditi.

43827   Dohozi Svazek: 1 Strana: 0262
Dohozi, vz Dohoditi.

43828   Dohra Svazek: 1 Strana: 0262
Dohra, y, f., das Nachspiel. Rk.

43829   Dohra Svazek: 6 Strana: 0082
Dohra, énwáá = malá veselohra, operetta a p , která hraje se po větším dramatu, aby večer doplněn byl; u velkých kusů také = ukončující jednání, ve kterém se líčí ko- nečný osud hlavního hrdiny děje, spadající do pozdější doby; v hudbě = kousek, který varhaník po skončených službách božích dodatečně hraje. S, N. Cf. Dk. V. 319., Vlšk. 381., 382. — D. = samostatný verš, který zavírá sloku. Dk. P. 313.

43830   Dohrabati Svazek: 1 Strana: 0262
Dohrabati, dohrabám, dohrabi; dohrabá- vati, dohrabovati, vollends zu Ende rechen; se = hrabáním dosíci, ergraben; dopíditi se, erforschen. Jg. — co. Ten záhon ještě do- hrabu. Us. — se čeho. Jg., Zk. — se kam: ke zdi, na louku, do domu (pracně se tam doškrabal, dostal; nebo hrabaje tam přišel ku př. krtek).

43831   Dohraditi Svazek: 1 Strana: 0262
Dohraditi, vz Hraditi

43832   Dohraná Svazek: 1 Strana: 0262
Dohraná, é, f. = dohrávka.

43833   Dohraná Svazek: 6 Strana: 0083
Dohraná, é, f. = dohrávka.

43834   Dohráti Svazek: 1 Strana: 0262
Dohráti, dohraji, ál, án, ání; dohrávati, dohrávávati = do konce hráti, zu Ende spielen. Jg. — co: hru. — za koho. Dohrej za mne. Jg. — komu (im Spiel Revange ge- ben). L. — se čeho, erspielen. Us., Jg.

43835   Dohráti Svazek: 6 Strana: 0083
Dohráti. — abs. Už dohrál = umřel. Bdl. — co: kus, akt, svou úlohu. Us. Pdl., Dch. - se kde jak kdy. Jeviště, na němž se ve dnech právě minulých přeď našimi zraky divadlo nejkrvavější tak tra- gicky dohrálo. Osv. I. 341.

43836   Dohravač Svazek: 1 Strana: 0262
Dohravač, e, m., der das Spiel endet. Us.

43837   Dohrávka Svazek: 1 Strana: 0262
Dohrávka, y, f., der Schluss im Spiele; v musice Finale. Rk.

43838   Dohrávka Svazek: 7 Strana: 1232
Dohrávka taneční písně. NZ. I. 163.

43839   Dohrbúcati se kam Svazek: 6 Strana: 0083
Dohrbúcati se kam = zdlouha dojíti. Než on se tam d-cá. Mor. Brt. D. 216.

43840   Dohrčeti Svazek: 10 Strana: 0572
Dohrčeti. Vůz d-čel (hrče přijel). Us.

43841   Dohrnouti Svazek: 1 Strana: 0262
Dohrnouti, vz Hrnouti.

43842   Dohromady Svazek: 1 Strana: 0262
Dohromady. Až s ním přijdu dohromady, germanismus m.: Až se s ním sejdu. (Neschá- zíme se s ním. Sešli jsme se v knihovně). Os. Vz Hromada.

43843   Dohromady Svazek: 6 Strana: 0083
Dohromady. Držeti d., lépe: svornu býti, k sobě státi, za jedno býti. Seberte se d., lépe: přičiňte se, seberte se. Brt. S. 3. vyd 177. 2.

43844   Dohroplodnosť Svazek: 10 Strana: 0052
Dohroplodnosť, i, f. D. žen. Lék. A. 16a.

43845   Dohryzač Svazek: 1 Strana: 0262
Dohryzač, dohryzatel, e, m., Verfolger. Rk.

43846   Dohryzatel Svazek: 6 Strana: 0083
Dohryzatel, e, m., vz Dohryzač.

43847   Dohrýzti Svazek: 1 Strana: 0263
Dohrýzti, dohryzu, zl, zen, zení; dohry- zovati, dohrýzati vollends nagen. — co: kosť. Jg. — komu čím: slovy = dotírati naň, zusetzen. — koho = utrápiti. L. — se čeho, sich zu etwas durchbeissen. Pr. et fig.

43848   Dohřáti Svazek: 1 Strana: 0262
Dohřáti, dohřeji, vz Hřáti. Dohřívati. D. = dokonce zhříti, vollends wärmen; warm machen; dojížděti koho, těsniti, drängen, zusetzen. Jg. — abs. Slunce dohřívá. — komu. Víno jim dohřálo. Dohřívá mi (je mi horko). Us. Zlá žena mu dohřívá (vyjíždí si naň). L. — komu čím: listy, slovy (zatopiti mu), L., přísnou domluvou.

43849   Dohřáti koho Svazek: 6 Strana: 0083
Dohřáti koho = rozlobiti. Us. Kšť.

43850   Dohřevný Svazek: 6 Strana: 0083
Dohřevný, wärmend, Šm.

43851   Dohříti Svazek: 6 Strana: 0083
Dohříti, vz Dohřáti. Šm.

43852   Dohřměti Svazek: 1 Strana: 0262
Dohřměti, ím, ěl, ění; dohřímati. Dohřmělo, es hat zu donnern aufgehört.

43853   Dohubiti Svazek: 1 Strana: 0263
Dohubiti, il, en, ení, ausrotten. — co. Dohub mi knížecí rod. Dal.

43854   Dohubiti co Svazek: 6 Strana: 0083
Dohubiti co. Vy nás d. hledíte. Arch. V. 314.

43855   Dohubný Svazek: 6 Strana: 0083
Dohubný, verderbnissvoll. Dch., Šm.

43856   Dohúdať Svazek: 8 Strana: 0540
Dohúdať = ustavičně housti, žádati, vy- týkati. Slov. Zátur.

43857   Dohudat komu Svazek: 9 Strana: 0041
Dohudat komu = domlouvati. Slov. Zát. Př. 26.

43858   Dohúdati Svazek: 6 Strana: 0083
Dohúdati, vz Dohousti. Neprestáva mu d., sekundiren. Slov. Mt. S. I. 108.

43859   Dohudlovati Svazek: 1 Strana: 0263
Dohudlovati = špatně dodělati, zu Ende Hudeln. Jg. — co. Ros.

43860   Dohulákati Svazek: 6 Strana: 0083
Dohulákati = přestati hulákati. Kos.

43861   Dohule Svazek: 7 Strana: 1232
Dohule, e, f., igenecha, bestia? Pršp. 21. 98.

43862   Dohuniť Svazek: 6 Strana: 0083
Dohuniť = dohoniti. Ostrav. Tč.

43863   Dohůsti kam čím Svazek: 10 Strana: 0052
Dohůsti kam čím. Dobodl naň svým koněm. 1512. Arch. XIX. 82. Sr. Přibůsti.

43864   Dohustiti Svazek: 8 Strana: 0059
Dohustiti co. Háj. Herb. 66. a.

43865   Dohútať sa Svazek: 6 Strana: 0083
Dohútať sa = domysliti se. Slov. Ssk.

43866   Dohužvený Svazek: 6 Strana: 0083
Dohužvený, zerknittert. Slov. Ssk.

43867   Dohužviti Svazek: 6 Strana: 0083
Dohužviti, il, en, ení, zerdrehen, zer- knittern. Slov. Ssk.

43868   Dohvarac Svazek: 8 Strana: 0059
Dohvarac sa. Vbíti. 1894. 506.

43869   Dohvárati se Svazek: 6 Strana: 0083
Dohvárati se = dohovořiti se, domluviti se. Koll.Zp. I. 18.

43870   Dohvězdný Svazek: 1 Strana: 0263
Dohvězdný. D. večer = štědrý večer, der hl. Abend vor Weinachten (od hvězdy počatý). Na Slov., Plk.

43871   Dohvězdný Svazek: 6 Strana: 0083
Dohvězdný, také: dohviedný, dohviezný Ssk. — D., bis zu den Sternen reichend. Šm.

43872   Dohvízdati Svazek: 1 Strana: 0263
Dohvízdati, vz Hvízdati.

43873   Dohýbati na koho Svazek: 6 Strana: 0083
Dohýbati na koho = domlouvati mu, Kv. VII. 6. 42. Dohýbál si (= stěžoval si), že ho hlava bolí. Zlinsky. Brt. D. 206.

43874   Dohýbati si Svazek: 1 Strana: 0263
Dohýbati si stěžovati si. Us. na Mor. Brt. — Vz Dohnouti.

43875   Dohynouti Svazek: 6 Strana: 0083
Dohynouti. Dohynúť nemohúci starec. Dbš. Úv. 72.

43876   Doch Svazek: 1 Strana: 0259
Doch, něm. Ale což to ? Však jsem já myslil... Kom. Pohleďmež sami na sebe. Křičtež pak. Vz Pak, Aspoň. Mk.

43877   Doch Svazek: 1 Strana: 0263
Doch, u, důch, dochu, m.; došek, šku, Strohbindel, -büschel, Schob, Strohschaube. Doch slámy. Již je to dochem pokryto. Schön. Smrdí co doch. Mokrý co doch. Prov. Vtípil se došků trhati (když kdo co před časem trhá). Ros.

43878   Doch Svazek: 6 Strana: 0083
Doch, u, m. = dosek. Sá., MV., Sv. ruk. 321. Rákosový d., die Schilfschauba. Sl. les. Mokne co doch. Dh., Ktk.

43879   Doch Svazek: 8 Strana: 0059
Doch, u Chodů jm. hromadné; d. skládá se z jednotlivých došků. NZ. IV. 212. — D. == dech. U mor. Buděj. Brt. 1). II. 200.

43880   Dochádzať Svazek: 6 Strana: 0083
Dochádzať = docházeti. Slov. Loos.

43881   Dochápati Svazek: 1 Strana: 0263
Dochápati, Vz Dochopiti.

43882   Dóchat Svazek: 8 Strana: 0059
Dóchat = dýchati. U mor. Buděj. Brt, D. II. 200. Cť. Doch (3. dod.).

43883   Dochazeč Svazek: 1 Strana: 0263
Dochazeč, e, m., der Zugeher.

43884   Docházení Svazek: 6 Strana: 0083
Docházení, n., wiederholtes Hingehen. — D., das Ausgehen. D. potravy. Lpř.

43885   Docházeti Svazek: 1 Strana: 0263
Docházeti, vz Dojíti.

43886   Docházka Svazek: 6 Strana: 0083
Docházka, y, f., der Hingang. D. školní, der Schulbesuch. Dbv.

43887   Dochladiti Svazek: 6 Strana: 0083
Dochladiti, il, zen, ení, völlig kühlen. Sl. les.

43888   Dochlastati Svazek: 1 Strana: 0263
Dochlastati, vollends aussaufen. — co. Tak to dochlastej. — se čeho: nemoci, sich ansaufen. Us.

43889   Dochleť koho Svazek: 6 Strana: 0083
Dochleť koho = dáviti. V Bohuslavsku na Mor. Neor.

43890   Dochmat Svazek: 6 Strana: 0083
Dochmat, u, m., der Nachgriff. Přeskok s d-tem, ganzer Diebssprung, výsed s do- chmatem, halber Diebssprung. Čsk. Vz KP. I. 458., 467.

43891   Dochmatati Svazek: 1 Strana: 0263
Dochmatati, vz Dohmatati.

43892   Dochmatkati se Svazek: 6 Strana: 0083
Dochmatkati se = dochmatati se. Slov. Lebo ako sa doškrabem a d-kám k akejsi škryni, tu mi zašromocú flašky. Ntr. VI. 349.

43893   Dochmatnouti Svazek: 6 Strana: 0083
Dochmatnouti, vz Dochmatati.

43894   Dochmi-us Svazek: 1 Strana: 0263
Dochmi-us, a, m.: o___, neostý- chavý.

43895   Dochmius Svazek: 8 Strana: 0059
Dochmius v řec. metrice, Vz Ott. ATII. 764. — D. = rod hlístilr oblých z čeledi mě- choveft. 1b. 765.

43896   Dochmúliť sa Svazek: 6 Strana: 0083
Dochmúliť sa = dobelhati se. Slov. Ssk.

43897   Dochnouti Svazek: 1 Strana: 0263
Dochnouti, na Slov. - dechnouti.

43898   Dochnúť Svazek: 6 Strana: 0083
Dochnúť = zdechnouti. Slov. Ssk., Loos.

43899   Dochnúť Svazek: 8 Strana: 0059
Dochnúť. Phľd. XII. 33.

43900   Dochod Svazek: 1 Strana: 0263
Dochod, vz Důchod.

43901   Dóchod Svazek: 10 Strana: 0053
Dóchod, u, m. — výsledek, Erfolg. Vz Gb. Slov.

43902   Dochod. — D Svazek: 6 Strana: 0083
Dochod. — D. vojska, der Nachschub. Dch.

43903   Dochôdčä Svazek: 6 Strana: 0083
Dochôdčä, ata, n. = dochůdče. Slov. Ssk., Loos.

43904   Dôchodek Svazek: 6 Strana: 0083
Dôchodek, dku, m. = důchod. Ssk. Skrov- nosť je velký d., statky rozmnužuje. Glč. I. 89.

43905   Dochodilý Svazek: 1 Strana: 0263
Dochodilý, kým dochozeno. D. dítě, zei- tiges Kind. D. — 2. = došlý, kdo dochodu.

43906   Dochodiť Svazek: 8 Strana: 0540
Dochodiť. Keď nedochodí (nepostačuje) ani na potrebné. Slov. Phľd. 1896. 492.

43907   Dochoditel, e Svazek: 6 Strana: 0083
Dochoditel, e, m., der Nachsucher. Sm.

43908   Dochoditi Svazek: 1 Strana: 0263
Dochoditi. Žena dochodila. Vz Dojíti.

43909   Dochoditi kam Svazek: 10 Strana: 0053
Dochoditi kam. Už tam d-dil. Us.

43910   Dochoditý Svazek: 7 Strana: 1232
Dochoditý, scrutabilis. Ev. ol. 81.

43911   Dôchodkový Svazek: 6 Strana: 0083
Dôchodkový = důchodkový. D. daň. Slov. Sd., Sak.

43912   Dôchodnice Svazek: 6 Strana: 0083
Dôchodnice, e, f. — důchodňová, die Rentmeisterin. Slov. Bern.

43913   Dôchodnictví Svazek: 6 Strana: 0083
Dôchodnictví, n. = důchodnictví, das Rentmeisteramt. Slov. Bern.

43914   Dôchodník Svazek: 6 Strana: 0083
Dôchodník, a, m. = důchodní, der Rent- meister. Slov. Bern.

43915   Dôchodnosť Svazek: 6 Strana: 0083
Dôchodnosť, i, f., die Rentabilität. Slov. Loos.

43916   Dochodný Svazek: 1 Strana: 0263
Dochodný, zugänglich, erreichbar. Rk.

43917   Dôchodný Svazek: 6 Strana: 0083
Dôchodný = důchodní. Ht. Sl. ml. 162.

43918   Dochopiti Svazek: 1 Strana: 0263
Dochopiti, dochápati. (Jeho smyslové se nedochápají, erfassen. Č.

43919   Dochovač Svazek: 1 Strana: 0263
Dochovač = dochovavač.

43920   Dochovalý Svazek: 1 Strana: 0263
Dochovalý = dochovaný, aufbewahrt. Zlob.

43921   Dochovaný Svazek: 6 Strana: 0083
Dochovaný; -án, a, o. D-mu tomu z po- hanstva obyčeji . . Sš. P. 772.

43922   Dochovatel Svazek: 1 Strana: 0263
Dochovatel, e, m., Erhalter, Pfleger. Rk.

43923   Dochovati Svazek: 1 Strana: 0263
Dochovati, dochovávati = do jisté doby opatrovati, bewahren, erhalten bis zu einer gewissen Zeit; doživiti, ernähren, erziehen bis zur gewissen Zeit. Jg. — co, koho. Psaní pilně d. (opatrovati). V. Dobré víno d. D. Už ptáka dochoval (pošel mu). Jg. Pán Bůh vás dochová a zachová. Leg. — čeho. Ten chrám ostatkův po něm dochoval, šp.. m. co (ostatky). Brt. — koho od čeho. Dochoval mne od maličkosti. Jg. — koho kdy. Kdo otce mého v starosti dochová V L. — co jak dlouho: dobytek do zimy d. D. To se může do druhého roku doch. Ros. — Br. Někoho až do stáří d. Nt. Abychom to obé (duši i tělo) čisté ke dni Páně dochovali. V. Ovoce k jaru d. Sych. Něco k příhodnému dni d. Br. D. dobytek přes zimu. Jg. — co, koho komu. Ten tě smrti dochová. Br. Již ho dochovám smrti (až do smrti). Ros. — Svěd. Na obecný groš dochováni jsou smrti. Let. 432. Někomu dědictví d. Jg. To mu jeho otec dochoval. Ros. Jim to do- chovali. Br. — komu čeho: víry, slova. L. — co k čemu. Komu ji (dceru) ke cti do- chováte? Er. P. 483. — co kde. Dřevo na povětří, pod vodou d. L. — co na kom. Nic na nich nedochováme. Er. P. 92. — co s čím. Tato psaní s jinými pilně dochovám. V. — se čeho, koho (gt. ): dobrých synův, hanby se d. Us.

43924   Dochovati. — co, koho Svazek: 6 Strana: 0083
Dochovati. — co, koho. Aby(s) jměl, ktoby d-val tvú starosť. Bj. Ubohá kačica, už sem dolétala, už sem své kačátka, už sem d-la. Sš. P. 531. — koho (akkusativ) čeho. Brt. S. 3. vyd. 44. Jindřich matku svú smrti d-val. NB. Tč. 161. Dcera otce svého d-la smrti. Arch. I. 171. On Konrada smrti dochoval. Let. 14. D-vajíc mne smrti učinieš s zbožiem, což chceš. Pass. 44. — čeho komu. A co zbude, mají (poručníci) toho sirotkům dochovati. Zř. F. I. F XVIII. — co, koho jak dlouho. Mají zločince d. až do soudu nejprvnějšího. Zř. mor. 1604. Ale dochoval jeho až do manželstva: Ktož- koli chtie svú čistotu až do smrti d. Št. Kn. š. 61., 79. — (se, co komu) jak. Dochovaj sa radši mladencům. Sš. P. 712. Aby mu království v cele d-li. V. Ten statek bez škody sirotkům dochován býti nemohl. Zř. mor. 1604. On mateře smrti d-val. NB. Tč 161. Aby jich smrti dochoval. Ib. 208. D-vav jich smrti uvázal se ve všecko zbožie jeho. BO. — se čeho. Opis od roku 1390. časů našich se d-val. Mus. 1880. 462. Zna- menaj, kak máti neb otec přejmějí, než se dítěte d-vají. Št. Kn. š. 41.

43925   Dochovavač Svazek: 1 Strana: 0263
Dochovavač, dochovavatel, e. f. Der Erhalter, Bewahrer, Pfleger, Erzieher. Jg.

43926   Dochovávatel Svazek: 6 Strana: 0083
Dochovávatel, vz Dochovávač.

43927   Dochovávati Svazek: 6 Strana: 0083
Dochovávati, vz Dochovati.

43928   Dochovi Svazek: 9 Strana: 0041
Dochovi, n. = došky. Mtc. 1899. 35.

43929   Dochovina Svazek: 1 Strana: 0263
Dochovina, y, f., -vice, sláma z došků, staré došky. Us. Schöbelstroh.

43930   Dochovný Svazek: 6 Strana: 0083
Dochovný, erziehbar. Ssk.

43931   Dochový Svazek: 1 Strana: 0263
Dochový, doškový. Doch. sláma. Krab. Doš. střecha. V. Schob-.

43932   Dochráinaný Svazek: 8 Strana: 0059
Dochráinaný = sbitý. Phľd. X1T. 721.

43933   Dochrákati Svazek: 6 Strana: 0083
Dochrákati = zachrákati, be-, anspeien. Slov. Bern.

43934   Dochrámaný Svazek: 7 Strana: 1232
Dochrámaný = potlučený, sbitý. Mor. Rgl.

43935   Dochrámati se kam Svazek: 6 Strana: 0083
Dochrámati se kam. Vz Chrámati. Us. Mtl.

43936   Dochrápati, dochrchlati, dochrčeti Svazek: 1 Strana: 0263
Dochrápati, dochrchlati, dochrčeti, vz Chrápati atd.

43937   Dochraptěti Svazek: 6 Strana: 0083
Dochraptěti, ěl, ění. — se čeho. Lépe vítězství se d. nežli do němoty bit býti. Kos. Ol. I. 134.

43938   Dochrkati se čeho Svazek: 1 Strana: 0263
Dochrkati se čeho. Dochrkal se krve, erräuspern. Sych.

43939   Dochromit sa Svazek: 10 Strana: 0572
Dochromit sa = ochroměti. Phľd. XXIV. 608.

43940   Dochroptati Svazek: 10 Strana: 0053
Dochroptati. Dole několik útočníků d-lo. Tbz. III 1. 130.

43941   Dochrupati co Svazek: 10 Strana: 0053
Dochrupati co. Koně d-li oves. Tbz. VIII. 270.

43942   Dochřadnouti Svazek: 6 Strana: 0083
Dochřadnouti, vz Chřadnouti. Už do- chřadl = umřel. Tkč.

43943   Dochtíti Svazek: 1 Strana: 0263
Dochtíti se. Dochtělo se mi psáti. Bern. Es verging mir die Lust zum Schreiben.

43944   Dochtor Svazek: 6 Strana: 0083
Dochtor, a, m. = doktor. D. nemá takej masti, co by zhojil bez bolesti. Sš. P. 152.

43945   Dochtorovati Svazek: 10 Strana: 0053
Dochtorovati = léčiti. Us. Čes. 1. XIII. 109.

43946   Dochtorový Svazek: 6 Strana: 0083
Dochtorový = doktorový. Nechcu d-vej masti. Sš. P. 80.

43947   Dochůdče Svazek: 1 Strana: 0263
Dochůdče, ete, n., dochodilé, dokonalé dítě, reifes Kind. — Nedochůdče, nedochodec. Lk. —

43948   Dochuditi Svazek: 1 Strana: 0263
Dochuditi, il, zen, ení, vollends arm machen. — koho. Jg.

43949   Dochůzka Svazek: 10 Strana: 0053
Dochůzka, y, f. Školní d. Pokr. 1886. č. 17.

43950   Dochváliti Svazek: 1 Strana: 0263
Dochváliti, dochvalovati, aufhören zu loben. — co. Us.

43951   Dochvat Svazek: 6 Strana: 0083
Dochvat, n, m. = dochvatka. Ssk.

43952   Dochvátiti Svazek: 1 Strana: 0263
Dochvátiti, vz Dochytiti.

43953   Dochvatka Svazek: 1 Strana: 0263
Dochvatka, y, f., das Erhaschen. V do- chvatky (na rychlo) vojsko sebrati. V d. co psáti (i tudy i onudy). L.

43954   Dochvatný Svazek: 1 Strana: 0263
Dochvatný čas, chvíle od potřebných zpráv zbývající, die man nur erhascht. Jg.

43955   Dochvilnost Svazek: 6 Strana: 0083
Dochvilnost, i, f., die Momentanheit, Augenblicklichkeit. Pochod vykonán se vzornou dochvilností. Kutn.

43956   Dochvilný Svazek: 6 Strana: 0083
Dochvilný, momentan, augenblicklich. D. zapření. Sš. III. 201. D. promyk (Er- scheinung). Sš. L. 29.

43957   Dochvilný Svazek: 8 Strana: 0059
Dochvilný muž = který přichází vždy v chvíli, v určený čas. Nár. list. 1894. č. 241).

43958   Dochvilný Svazek: 9 Strana: 0041
Dochvilný. D. list, Expressbrief. Nár. list. 1897. ?. 22. /3.

43959   Dochvístati sa Svazek: 6 Strana: 0083
Dochvístati sa, sich beschmutzen, be- brunzen, bescheussen. Ssk.

43960   Dochystati Svazek: 6 Strana: 0083
Dochystati = dohotoviti. Bern.

43961   Dochytiti Svazek: 1 Strana: 0263
Dochytiti, dochvátiti, il, cen, cení. — koho na čem, über etwas erwischen. Bern., Rk. —

43962   Doihrať Svazek: 6 Strana: 0083
Doihrať = dohráti. Slov. Ssk.

43963   Doiipňák Svazek: 8 Strana: 0063
Doiipňák, columba oenas, místy: malý divoký holub. Vz Ott. VIL 889., Mtc. 1893. 307.

43964   Doinlat Svazek: 8 Strana: 0061
Doinlat, vz Domlatky. Slavnost v Bole- slavsku. Vz NZ. IV. 108.

43965   Doisť Svazek: 6 Strana: 0083
Doisť = dojíti. Slov Ssk.

43966   Doísť Svazek: 10 Strana: 0053
Doísť = dojísti. Slov.

43967   Doista Svazek: 6 Strana: 0083
Doista = dojista. Slov. Ssk.

43968   Dóít Svazek: 10 Strana: 0053
Dóít = dojíti. Kdo chce čeho d„ musí za tím póíť Val. Čes. 1. XI. 134.

43969   Doj Svazek: 1 Strana: 0263
Doj, důj, e, m. = dojení, das Melken. Šel k duji. Us, — D. = mléko z jednoho doje, výdoj, ein Gemelke. Kráva ta nestojí za svůj d. Us. — Jg.

43970   Dojací Svazek: 6 Strana: 0083
Dojací, Melk-. Ssk., Bern.

43971   Dojáč Svazek: 1 Strana: 0263
Dojáč, e, doják, u, m., dojačka, y, f., na Slov. dojelnice, vz Krajáč. — Doják, a, m. - dojič.

43972   Dojačka Svazek: 1 Strana: 0263
Dojačka, y, f., vz Dojáč. — D., kráva dojná, také děvečka, která dojí. Cf. Kráva dojí a Děvečka dojí (krávu). Da.

43973   Dojačka Svazek: 7 Strana: 1232
Dojačka = malá lavička k dojení. Rgl.

43974   Dojačka Svazek: 10 Strana: 0053
Dojačka. Mouchy bzučí při d-ách mléka. Msn. II. 304.

43975   Dojachati Svazek: 6 Strana: 0083
Dojachati = dojíti.

43976   Dojachati Svazek: 8 Strana: 0540
Dojachati. D. někam na somárovi (do- jeti). Phl'd. 1897. 25.

43977   Doják Svazek: 6 Strana: 0083
Doják, vz Dojáč. 372*

43978   Doják Svazek: 9 Strana: 0041
Doják, u, m. = krajáč. Hluboká. Kub. 151.

43979   Dojan Svazek: 7 Strana: 1232
Dojan, u, m. Selka má malý dojan, malé dojanky = málo dojí. Lib. NZ. I. 511.

43980   Dojasniti Svazek: 8 Strana: 0059
Dojasniti zvláštnosti mluvy. Vstnk. III. 389.

43981   Dojati Svazek: 6 Strana: 0084
Dojati, vz Dojíti, 2.

43982   Dojatosť Svazek: 1 Strana: 0263
Dojatosť, i, f., die Ergriffenheit. Rk. Vz Dojíti, 2.

43983   Dojatý Svazek: 1 Strana: 0263
Dojatý, ergriffen (von einem Gefühl). Vz Dojíti, 2.

43984   Dojavnica Svazek: 6 Strana: 0084
Dojavnica, e, f. = dojáč. Slov. Ssk.

43985   Dojazd Svazek: 6 Strana: 0084
Dojazd, u, m = dojezd. Slov. Ssk., Loos.

43986   Dojazdiť Svazek: 6 Strana: 0084
Dojazdiť = dojezditi. Slov. Ssk., Loos.

43987   Dojba Svazek: 1 Strana: 0263
Dojba, y, f. dojení. MM. Vz Doj.

43988   Dojčár Svazek: 6 Strana: 0084
Dojčár, a, m., Melker. Slov. Ssk., Loos.

43989   Dojčář Svazek: 1 Strana: 0263
Dojčář, e, m., na Slov. dojič u ovčáků. Melker. Šf.

43990   Dojčátko Svazek: 6 Strana: 0084
Dojčátko, a, n., der Säugling. Slov. Koll. III. 38.

43991   Dojče Svazek: 6 Strana: 0084
Dojče, ete. n. = dojčátko

43992   Dojčica Svazek: 6 Strana: 0084
Dojčica, e, f. = dojka, die Säugerin. Slov. Bern., Loos.

43993   Dojčiti Svazek: 1 Strana: 0263
Dojčiti, (dojčívati = dojkou býti, Amme machen; kojiti, ein Kind stillen. Na Slov.

43994   Dojdený Svazek: 10 Strana: 0053
Dojdený = došlý. Že jest své cti zacho- vaný a v ničem nedojdený. NB. č. 92. Když měsíc byl d. (došel). Val. Nár. sbor. VIII. 45.

43995   Dojdít Svazek: 9 Strana: 0041
Dojdít = dojíti. Laš. Brt. D. L 132.

43996   Dojdout Svazek: 9 Strana: 0041
Dojdout = dojíti. Dál nemohli d. Us. Nár. sbor. III. 89.

43997   Dojdu Svazek: 6 Strana: 0084
Dojdu, vz Dojíti.

43998   Dojec Svazek: 1 Strana: 0263
Dojec, jce, m. = dojič. Na Slov.

43999   Dojecí Svazek: 1 Strana: 0263
Dojecí nádoba, dĺžka. Kom. Melkgeschirr, Melkťass.

44000   Doječka Svazek: 6 Strana: 0084
Doječka, y, f. = dojačka.