194001   Ohľadžidlo Svazek: 8 Strana: 0251
Ohľadžidlo, a, n. = zrcadlo. Slov. Phľd. 1893. 428.

194002   Ohláchati Svazek: 10 Strana: 0226
Ohláchati se, vz Vohláchati se.

194003   Ohlanský Svazek: 9 Strana: 0194
Ohlanský rybník. Pck. Hol. 218.

194004   Ohlas Svazek: 7 Strana: 0077
Ohlas, u, m., ohlasa, y, f. Jir. Mor. 80., Hol. 7. Cná ohlasa. Pravn. 568. O. budí v prsou mých nepokoj tvůj. Zr. Doň. O Ohlasu písní ruských Čelakovského vz Pa! Rhh. I 30.-35 — O = odpověď. Daj nám o., kde jsi? Koll. Zp. II. 370.

194005   Ohlas Svazek: 10 Strana: 0226
Ohlas písní lidových = skládání písní v duchu písní lidových. Sr. Lit. II., 665 nn.

194006   Ohlas, u Svazek: 2 Strana: 0329
Ohlas, u, m. Hlahol odražený a rozlíhající se ohlas slove. Kom. O. ve skalách, Us., der Wiederhall, -schall, Nachhall, Gegenhall, das Echo. — O., ozvání-se, odpověď, Antwort, Aeusserung, f. Hořem o. hoři dáti. Hlas. — O., na Slov.= zpráva, návěští, Nachricht, f., Bericht, m. O. někomu dáti. Plk.

194007   Ohlasa Svazek: 10 Strana: 0226
Ohlasa, y, f., vz Ohlas. Cizí vlasti biecbn mnoho let v starej ohlase. Umuč. roud. 104.

194008   Ohlásení Svazek: 2 Strana: 0329
Ohlásení, n., ohlášení, die Bekanntma- chung. St. skl. Vz Ohlášení.

194009   Ohlasitel Svazek: 2 Strana: 0329
Ohlasitel, e, m., der Verkündiger. Mudr.

194010   Ohlasitelka, y, ohlasitelkyně Svazek: 2 Strana: 0329
Ohlasitelka, y, ohlasitelkyně, ě, f., die Verkündigerin. Jel.

194011   Ohlásiti Svazek: 2 Strana: 0329
Ohlásiti, ohlas, il, sen a šen, ení; ohla- šovati = oznámiti, v známosť uvésti, an-, verkündigen, ver-, anmelden, ansagen, be- kannt machen, angeben; veřejně oznámiti, öffentlich bekannt machen; velebiti, slaviti, rühmen; o. se = ozvati se, odpovídati, ant- worten ; prohlásiti, svou mysl na jevo dáti, sich erklären, sich äussern, verlauten lassen; znáti se k čemu, sich zu etwas bekennen, melden. Jg. — co, koho (čím). Pohnutí mysli zevnitřním znamením o. Troj. Sněm, Dal., svátky o. (= oznámiti), Kom., ženicha a, nevěstu, Ros., slovo boží. V., někoho ví- tězeni. Jel. Něco rozkazem o. O. něčí příchod, válku. Nt. Slovy těmi byl anděl důstojenství svoje ohlásil. Sš. L. 13. — co, se (skrze koho) komu. Bratrům to ohlásil skrze posla, Zák. sv. Ben. Ohlásil se bratru jeho. Jel. Ohlásím se mu. Kom. Já jsem mu to ohlásil Us. — Br. — co k čemu: k obci (konfis- kovati). V. O. něco k rozkazu něčímu. — co na koho: vinu. Chč. 621. — co komu proč. Něčí hříchy jiným o. na potupu jeho. Chč. 620. Bůh svým věrným z milosti se ohlašuje. Br. — se o čem. Předmluvou tou také o účelu spisu svého stručně se ohlašuje. Sš. L. 5. — co, koho, se kde. Já jsem to na úřadě, u úřadu ohlásil. Us. Ohlas mne u pána (opověz). Ros. Ohlásím se u vás. Us. Já jsem se u něho ohlásil (opověděl). Ros. Učení Husovo se v Čechách ohlašovalo. V. Zprávu v novinách o. Us. Všem se tuto přede vším světem ohlašují. V. O. se před prá- vem. Pr. Se komu v čem o. (sich erklären) Er., J. tr. — co, koho po čem. Ohlasuj slova tato po městech judských. Br. Klatbu po kostelích o. Žalan. — co kdy. Ženicha a nevěstu po kázání o. Ros. — se proti komu. Proti nepřátelům se o. V. Já jsem proti tomu hned se ohlásil (odpor jsem po- stavil). Ros. — se komu s čím. Proto se Vám s tímto psaním ohlašuji. Žer. — se komu v čem skrze co. Bůh skrze slovo své často se v milosti ohlašuje. Br. — se ke komu, k čemu (jak) = znáti se. K čemuž s ochotností se přihlásili a zavázali. Br. Jeho potomci za 100 let ohlašovali se k tomu. V. Často se k nám ohlašuje. Har. — se oč. Kdo co ztratil, nechť se o to ohlásí (novější). Kram. — co kam. Ohlaste to až na kraj světa. BO.

194012   Ohlásiti o čem Svazek: 7 Strana: 0077
Ohlásiti o čem. Dědicové o rolích takto o-li Exc. — se kde. Jsou se tedy v sněmě někteří o-li (ozvali). 1535. Mus. 1883. 144. — se proti čemu jak. Proti čemuž dů- razně se ohlašovali. Šf. III. 227. — se. Už mi zomreš, už sa boží posel ohlašuje (ku- vik křičí). Němc. IV. 420. — koho s kým. S jinou ho ohlašoval (s kazatelny). Sá. — se komu v čem, sich über etwas erklären. J. tr. Ať se v tom ohlásí u p. primatora. Mus. 1880. 254 — se jak. Nádej na lepšie časy kedys v skutku sa ohlásí. Kyt. 1876. 32. — se čím. Dumkami maloruskými ohla- šovaly sa zadivené stráne. Orl. VII. 95.

194013   Ohlasitý Svazek: 2 Strana: 0329
Ohlasitý; -sit, a, o = ohlášen, oznámen. Tkadl.

194014   Ohlasně Svazek: 2 Strana: 0329
Ohlasně = zřejmě, laut, offenbar, kund, öffentlich. Výb. II. 381. 27., 26.

194015   Ohlasně Svazek: 7 Strana: 0077
Ohlasně. Skrytě i o; Vyznáváme všem o.; A bylo-liby naň dovedeno o , žeby které bludy kázal. Výb. I. 913., 1041., II. 381. Nás také o. haniete. Krnd. 4. Zjevně i o.; Upomínají tě zjevně, o-ně a neskrytě. Pravn. 376., 659.

194016   Ohlasné Svazek: 10 Strana: 0226
Ohlasné, ého, n. O. vyzískati (dostati odměnu za zprávu). Msn. Hym. 26.

194017   Ohlasnosť Svazek: 10 Strana: 0226
Ohlasnosť, i, f. O. srdce mého. Hlk. VI. 101.

194018   Ohlasný Svazek: 2 Strana: 0329
Ohlasný, zřejmý. O. a nezbedná žádost. Pal. Radh III. 275. -- O., tönend. O. píšťala. Čes. vč.

194019   Ohlasový Svazek: 7 Strana: 0077
Ohlasový = ozvěnový.

194020   Ohlášení Svazek: 2 Strana: 0329
Ohlášení, n., oznámení, opovědění, die Ankündigung, Verkündigung, Ansagung, An- meldung. O. někoho, něčeho. Jg. Právní o. k odporu, gerichtliche Anmeldung zum Wider- spruch. Jg., Šm. — O., o.-se, odpověď, die Antwort, Erklärung, Aeusserung. Br. — O.-se o něco, vz Ohlásiti. — O., replika. Pr. Od- volávající má se do dvou nedělí od rozsudku, že chce appellovati, ohlásiti a peníze důkladní při o. složiti. Kol. 33. Die Replik. Odvolávaje se o-ní učiní ve dvou nedělích od rozsudku. Kol. 9.

194021   Ohlášený Svazek: 2 Strana: 0329
Ohlášený; -šen, a, o, verkündigt, ange- meldet, gemeldet. Svrchu o-ný (oznámený). D. — čím: udatenstvím o. (známý). Troj.

194022   Ohláška Svazek: 2 Strana: 0329
Ohláška, y, f., ohlášení, oznámení, die Kundmachung, Vermeldung. D. — O. zasnou- bených, die Aufbietung, das Aufgebot. Má dnes ohlášku. Jg.

194023   Ohláška Svazek: 7 Strana: 0077
Ohláška, das Aufgebot. Cf. Ott. II. 261. Má o-ky namočené pod kamenem, až ten kámen shnije, bude se vdávati. U Ronova. Rgl. Poslouchá-li nevěsta své o-ky, bude s manželem žíti v nesvornosti Mus.

194024   Ohlášky Svazek: 7 Strana: 1345
Ohlášky. O svatebních o. na Mor. vz v Brt. Sv. 14. Ohlav, camus. Ž. kl. 31. 9.

194025   Ohlášky Svazek: 8 Strana: 0251
Ohlášky snoubenců. Cf. Vykl. Svat. 15.

194026   Ohlášky Svazek: 10 Strana: 0226
Ohlášky svatební. Vz Brt. Pis. 410.

194027   Ohlašní Svazek: 10 Strana: 0226
Ohlašní kniha kostelní = které se co ohlašuje. Tbz. V. 6. 328.

194028   Ohlašovací Svazek: 2 Strana: 0329
Ohlašovací, Anmeldungs-. O. kancelář, Auskunftskanzlei. Rk.

194029   Ohlašovač, ohlašovatel Svazek: 2 Strana: 0329
Ohlašovač, ohlašovatel, e, m., der An- zeiger, Ankündiger, Verkünder. Rk.

194030   Ohlašovatelství Svazek: 2 Strana: 0329
Ohlašovatelství, n., das Anzeigewesen. Rk.

194031   Ohlašovati Svazek: 2 Strana: 0329
Ohlašovati, vz Ohlásiti.

194032   Ohlašovník Svazek: 7 Strana: 0077
Ohlašovník, a, m , der Aufbieter, Ver- kündiger. Bern.

194033   Ohlav Svazek: 2 Strana: 0329
Ohlav, i, f., ohlav, u, m., ohlavec, vce. m., ohlávka, y, f., ohlaví, n., uzda bez udiclel, Halfter, f. V., Ros. V Boleslavsku, m., jinde f. Knst. O., uzdnice, přivazovačka, sta- věčka. Pt Ohlav vložiti. V. Koni ohlav dáti (na koně. Šp.). D. O. strhnouti. Lom. Ohlav jde s koněm. Č. 344. Koně ohlaví přivázati. Kom., koně za nebo na ohlávku přivázati. Šp. O. táborní, Lagerhalfter. Čsk. — Ohlaví v sloupu = makovice, das Kapital. Svétoz. Jg. — Ohlav, u, m., die Kappe an der Dreschwalze, očepek. U Olom. Sd.

194034   Ohlav Svazek: 7 Strana: 0077
Ohlav, camus. Ž. wit. 31. 9. O. = řemení koni na hlavu dávané. Us. Hk.

194035   Ohlava Svazek: 10 Strana: 0226
Ohlava, y, f. Ž. pod. 31. 9. Vz Ohlav.

194036   Ohlavek Svazek: 2 Strana: 0329
Ohlavek, vku, m. O. na cepu, vz Cep (v dodatcích). Brt. — O. = ohlav, die Halfter. Na Slov. — O., pohlavek, das Kopfstück. Na Slov. — O., nárt u střevíce, der obere Theil des Schuhes. Plk.

194037   Ohlavek Svazek: 7 Strana: 0077
Ohlavek = klobouk bez střechy Slov. Dbš. Obyč. 11.

194038   Ohlavek Svazek: 9 Strana: 0199
Ohlavek, vku, m. = řemení na koňskou hlavu (náhlavek, kantár). Části: záhlavník, náčelek, nánosek, lícnice, záhrdlek, pod- hrdlek, otěž, podhubek. Vz Ott. XIII. 943.

194039   Ohlavení Svazek: 2 Strana: 0329
Ohlavení, n., Uiberschrift, má sice Marek a Šf. Rozpr. 69., ale ,nápis´ užívali V., Kom. Jel. Co následuje, může se buď co o. či opa- kování a stanovení pravd předešlých pova- žovati. Sš. I. 49.

194040   Ohlavení Svazek: 7 Strana: 0077
Ohlavení částek, recapitulatio, Wieder- holung am Schlusse des Satzes, des Auf- satzes. Nz., Šf. Rozpr. 69. Což nyní zde ještě v o. představujeme. Koll. III. 254.

194041   Ohlaví Svazek: 7 Strana: 0077
Ohlaví, vz Ohlav. Který by muž chtěl hlavu svú podati v o. manželství.... Jel. Enc. mor. 12. — O. lodi. Ve přídě byla ženská postava jako o. Mour.

194042   Ohlavička Svazek: 7 Strana: 0077
Ohlavička, y, f. = zhlaví, das Zapfen- lager. Nz.

194043   Ohlaviti Svazek: 2 Strana: 0329
Ohlaviti, il, en, ení; ohlavovati, ohlav kovati, halftern. — koho: koně. Us. (Ohlav mu dáti). Na Slov. — co: znaky dotčené o. = opakovati v krátkosti hlavy, rekapitulácii. Marek. — co v kom. O. všecko v Kristu, co na nebi i na zemi jest (hlavou opatřiti, pod jednu hlavu sjednotiti, vespolek spojiti, vereinigen). Sš. II. 79.

194044   Ohlávka Svazek: 2 Strana: 0329
Ohlávka, vz Ohlav. — O. u provazníka. Us. Dch.

194045   Ohlávka Svazek: 7 Strana: 0077
Ohlávka, die Herdkappe. Hř.

194046   Ohlávkovati Svazek: 7 Strana: 0077
Ohlávkovati = ohlávku dáti. O. koně.

194047   Ohlávkový Svazek: 7 Strana: 0077
Ohlávkový, Halfter-. O. řemen (na ohláv- ky), řetěz. Šp.

194048   Ohlavna Svazek: 7 Strana: 1345
Ohlavna, y, f., pleuresis, zastr. Rozk.

194049   Ohlavně Svazek: 2 Strana: 0329
Ohlavně, ě, f., srub, die Einfassung des Brunnens. Plk.

194050   Ohlavnice Svazek: 7 Strana: 0077
Ohlavnice, e, f. = pruhová, pásková usně klobouková, das Hutstreifenleder, Hut- leder. Šp.

194051   Ohlavník Svazek: 2 Strana: 0329
Ohlavník, u, m., kroužek u ohlaví, der Kappenring. — O. u oje, das Scherband. D.

194052   Ohlavok Svazek: 10 Strana: 0639
Ohlavok, vku, m. = remen na konci cepíka a držiaka; obidvoje spája hůžva. Phľd. XXIV. 480. Sr. Ohlavek u cepu.

194053   Ohlazenosť Svazek: 7 Strana: 0077
Ohlazenosť, i, f., die Eleganz. Šm.

194054   Ohlazený Svazek: 2 Strana: 0330
Ohlazený, -zen, a, o, geglättet. Vz Ohladiti.

194055   Ohlazený Svazek: 7 Strana: 0077
Ohlazený. Roura s krajem o-ným. ZČ. I. 491.

194056   Ohlazovati Svazek: 2 Strana: 0330
Ohlazovati, vz Ohladiti.

194057   Ohleč Svazek: 2 Strana: 0330
Ohleč, e, m. = ohledčí.

194058   Ohled Svazek: 2 Strana: 0330
Ohled, u, m., ohledání něčeho, das Ansehen, die Beschau. Položím sem verše na ohledy. Krok. Na ohledy n. v ohledy jíti (na okázku); na o-dy voditi (na ukázání). Jg. Na o-dy jíti, na Slov. = Brautschau halten. Plk. Šel Janíček v o-dy bez materinej porady. Pís. slov. I. 143. — Ohledy, na Slov. = večerní sobotní navštěvování milenky. Koll. -- O., vzhled, zření, zřetel, pozor, die Rücksicht, Hinsicht, Ansehung, Absicht, Meinung, der Betracht, Augenmerk. Jg. Bez ohledu na čas. Toms. Bez o-du na věk a pohlaví. Kram. Z o-du. D. Z toho o-du žádají, aby. D. Já jsem to z o-du bratra svého učinil. Ros. Nýbrž že by náleželo arciknížeti, aby měl lepší pozor a ohled na císaře a jeho velebnosť. Skl. Odložte při té věci o-dy na osoby. Kom. Ohled na něco vzíti, bráti, Rücksicht auf etwas nehmen, jest german, m.: hleděti, zříti, prohlédati ke komu, k čemu, na koho, nač; ohlédati se, ohlížeti se na koho; šetřiti koho, čeho; zření, zřetel míti, obraceti k čemu, ohled míti na koho. Š. a Ž., Mš., Brs. 119. Vz na- značená slova, Brt. Š. 40. — Ohledem na, bez ohledu na nejsou vazby špatny jsouce dobře doloženy. Bez ohledání se na jakýkoli těla rozum. Br. Beze všeho o-du na Boha. Skl. Vz Ohlednosť. Avšak m. ohledm na jazyk lépe užívati ryzejších obratů: vzhledem k jazyku, co do jazyka, o jazyku, hledíce k ja- zyku. Bez o-du na jazyk lépe: nedbajíce, neše- tříce jazyka, nemajíce zření k jazyku. Brs. 120. O. bráti na osobu, šp. m. míti zření k osobě, hleděti k osobě, patřiti na osobu; nebrati o-du na osoby, šp. m. nebrati osoby, nepřijí- mati osoby, nehleděti osoby (Hus.). Rs. Bral o. na počet, šp. m. hleděl k počtu. Km. Bez ohledu na osoby, na dary (neohlížeje se na osoby). J. tr. S ohledem na to, lépe: s zřetelem k tomu, hledíce n. přihlížejíce k tomu. Vst. Co jest známo o tomto zvířeti ohledem na jeho povahu, lépe; vzhledem k jeho povaze, hledíme-li k jeho povaze, co se týče jeho povahy. Vst. Každému bez ohledu osob spra- vedlivé činiti (lépe: k osobám). Er. V tomto ohledě zdálo se nám, lépe: v té věci, v tom, vzhledem na to, v té příčině se nám zdálo, že.. . Bs., Šb. V každém o-du, lépe: v každé příčině. Km. ,Ohled (vztah) k něčemu´vyja- dřujeme ještě jinak: 1. instrumentalem. Jsem rodem Čech. — 2. Genitivem. Oba jsou stej- ných vlasův. — 3. Slovy: strany, se strany, z příčiny. Neměli nedostatku strany vody. Vz Strany. — 4. Předložkami: dle, podlé, proti, k, na, o, ve, za. Podlé mého domnění. Dle mého soudu. Stříbro za bláto proti mou- drosti se počítá. Měkkost jest lahodná k do- tčení (Št.). Tu valný mor jest na lidech. V nohy velmi rychlý. Boji se za život svůj. Pověz pravdu, kterak jest o těch šatech samo o sobě. Mk. Vz také předcházející.

194059   Ohled Svazek: 7 Strana: 0077
Ohled. Z o-dů zdravotních. Us. Ohledy hmotné. Dk. O-dem na to. Šf. Strž. II. 508. Nedělám na to o. Žink. Fč.

194060   Ohled Svazek: 7 Strana: 1345
Ohled O-dy před svatbou. Vz Brt. Sv. 7.

194061   Ohled Svazek: 10 Strana: 0226
Ohled. Ohledem na... V tom ohledu. Často u Palackého. Vz Mtc. 1S01. 379.

194062   Ohleda Svazek: 10 Strana: 0227
Ohleda, y, m. O. nevěst = kdo se po nich ohlédá, je hledá. Msn. II. 196. — O. y, f. = ohled. Potře se tam bez ohledy. Baw. Ar. v. 5854.

194063   Ohledací Svazek: 2 Strana: 0330
Ohledací želízko, Sond-, Grundeisen. Jg.

194064   Ohledací Svazek: 7 Strana: 0077
Ohledací, Augenscheins-. O. protokoll, stání, J. tr., lístek. Bor. 651., komisse, Us., sbor (patrouilla).

194065   Ohledač Svazek: 2 Strana: 0330
Ohledač, e, m. = ohledatel.

194066   Ohledač Svazek: 7 Strana: 0077
Ohledač mrtvoly, Us. Pdl., peněz. Výb. II. 399. Prijdú k nám ohladčia. Koll. Zp. I. 160

194067   Ohledační Svazek: 7 Strana: 0077
Ohledační = ohledací. O. lístek (po ohle- dání mrtvoly lékařem napsaný). Us Pdl.

194068   Ohledadlo Svazek: 8 Strana: 0251
Ohledadlo, ohledatho, a, n. = oliledací želízko, sonda, Prüfeisen, n. Sterz. II. 597.

194069   Ohledanec Svazek: 7 Strana: 0077
Ohledanec. Vz Obědovati (dod.)

194070   Ohledání Svazek: 2 Strana: 0330
Ohledání, n., spatření, Beschau, Besich- tigung. Jg. Z o. střev hovadských hádati. V. O. panny mne porazilo. Troj. — O., vy- šetřování, die Untersuchung, Erkundigung, Begreifung, Befühlung, der Befund. Jg. O. ran. Zř. F. I. O. škod. Vš., Vl. zř. 350. Úředně na místě samém o. učiniti, den Augenschein aufnehmen. Trest. zák. O. sebe zrcadlem, Selbstbespiegelung. Dch. O. učiniti. Při bližším o. věci snadno lze poznati, lépe: věc lépe ohle- dajíce snadno poznáme. Vz Abstrakta. Km. Má od desk o. kopu bráti. Žalobník má ot úřadu komorníka prositi na o. toho mordu, kdy se stal a kterými ranami. O. z D. — O. = pozor, šetření. V. Nebude o. se za Davidem. Br. Bez o. se na příbuzenství. Us. — O., sádlo v podkřídelní straně u krmené drůbeže, Fettansatz beim Geflügel. Ta husa má hezké o.

194071   Ohledání Svazek: 7 Strana: 0077
Ohledání polohy země, místností, Dch , nových domů. J. tr. Žádali jsú listu toho k o. NB. Tč. 69.

194072   Ohledání Svazek: 9 Strana: 0199
Ohledání, ?., Augenschein. Důkaz (soudní) o-ním (soudcovským). Ott. Říz. II. 186.

194073   Ohledaný Svazek: 2 Strana: 0330
Ohledaný; -dán, a, o, besehen; untersucht. Dáti na ohledanou = aby ohledal, zum Ver- such. Na ohledanou tu částku knihy ven pustil. Kom.

194074   Ohledať sa koho Svazek: 7 Strana: 1345
Ohledať sa koho = ostýchati se. Val. Slavč. 85.

194075   Ohľédať se koho Svazek: 8 Strana: 0251
Ohľédať se koho = ostýchati se. Nic se neohľédaj = neboj se. Val. Brt. D. II. 354.

194076   Ohledatel Svazek: 2 Strana: 0330
Ohledatel, e, m., der Beschauer, Unter- sucher. O. zboží, der Güter-, Waarenbeschauer. D.

194077   Ohledati Svazek: 2 Strana: 0330
Ohledati, ohledávati, ohledovati — hledě zkoumati, obezříti, vůkol hleděti, beschauen, besehen; makáním atd. zkoušeti, untersuchen, besichtigen, befühlen, betasten; přehlížeti, untersuchen; vyšetřiti, schätzen. Jg. — abs. Jdi a ohledaj, dobře-li se bratři vede i do- bytku. BO. — čeho (komu). Ohledoval jsem zdí Jerusalemských. Br. Měšcův, vačkův, uší, nosu, zubů atd. jeden druhému ohledával. Kom. Spravedlivě té pře ohledejme. Br. Koni, kterýžť jest darem dán, na zuby nehleď, aniž mu jich ohledej. Aesop. — čeho od koho. Ot nás byste nevěry neohledaly. Dal. 28. — co. O. něčí úly. Výb. II. 44. Svědomí má se hned zapečetiti městskou pečetí, nikomu o. nedadouc. Václ. Rozkaziž své věrné radě, ať to ohledají a uvedou z horšího v lepší. O. z D. Sirotkům za starodávna pány léta jsou přisouzena a se někdy ohledávali úřed- níky, pacholíkovi na lůně a děvečkám (dív- kám) na prsech ... a ta léta musejí pánem jedním ohledána býti. Tov. 113. Vz Léto. Ohledati zeď Jerusalemskou, V., hrad, Háj., rány, Vš., puls, I)., slepici (má-li vejce), Us., ložiště rudy, Vys., střeva oběti, Trip, lékárnu (přehlížeti), D., kámen drahý, Jel., písmo a pečeť. Solf. Což ohledal jest (nalezl, shledal). Výb. I. 610. Ktožby chtěl ten svatý prst viděti, na Osěcě mohl by jej ohledati. Dal. 151. — co odkud. Za jutra by Čech sám sedm na tej hoře, s niež všiucku zemiu ohleda. Dal. 7. — co kde. Listí a pupence na stromě. Br. Na všech místech. V. Něco před právem, před soudem o. Mus. — co čím: rukama. Kom. Hloubku moře olovnicí, Kom., tíži zdvíháním, Kom., něco pálením o. Háj. Olo- věnou závaží na dlouhé šňůře hlubokost' vody ohledávali. Ler. — co komu. Ohledal mu vodu. Prov. Jg. Ohledovali mu pulsy. BN. — koho, co v čem. Nech sebe v tom ohle- dují. Kom. — oč. Žádal, aby o to zemským soudem byl ohledán spravedlivě. Čr.

194078   Ohledati Svazek: 7 Strana: 0078
Ohledati. — abs. Aby, co by to bylo, o-li. Pož. 30. — co: list, Pož. 33., dsky. Půh. I. 310. Já tvé síly dnes o-dám. Výb. II. 44. — co čím (jak). Neviděné věci rozumem se ohledují skrze stvořené věci. Hus I. 83. Ktož ve dskách nic nemá, tomu úředníci let ohledovati nejsú povinni Vš. Jir. 255. O. něco drobnohledem. Šv. — komu. O-dej husi, ponese-li. Brt. D. — koho v čem. Kněz moudrý má člověka o. v hřiechu a povědieti. Hus I. 28. Pražané se nedali v ničemž o. Bart. 266. — Cf. Rücksicht.

194079   Ohlédati. — se kam Svazek: 7 Strana: 0078
Ohlédati. — se kam. Ohledni se za se. Výb. II. 45. Za se o-dna se vece. Ib. II. 44. — se po čem. O-želi se po vhodném místě k odpočinku. Šml. — se nač. Ni se na strach ohledáše. Hr. ruk. 129. — se jak. Pere ona, pere, bokem se ohlídá. Šohaj ohlédá sa z boka na bok. Brt. P. II. 453. — se čeho. O-dá se mne. Mor. Vck. Ohlédá se šafáře, aby ji nechytil. Brt. Nic se ne- ohlédaje athletické síly jeho vytnu mu po- hlavek. Kos. v Km. 1884. 676.

194080   Ohlédati se Svazek: 2 Strana: 0330
Ohlédati se, ohlídati se; ohlížeti (zastr. ohlézeti) se, el, ení; ohlédnouti se, ohlídnouti se, dnul a dl, utí; ohlídávati se = zpět, za sebe, vůkol sebe hleděti, sich um-, zurück sehen, umschauen, umgucken; zřetel obraceti, zření míti na něco, sich wornach kehren, Rücksicht haben. Jg. Jde, ani se neohlídne. Us. Ohlíží se jako mlsný pes. Sk. Dříve než se ohlednou. V. Až se ohlídneš = trochu se- známíš s místem a s lidmi. Us. — (se) na co, na koho. Ohlédajíce se toliko na veliké množství a obor lidu. V. Nic na to se ne- ohlédajíce, jaké nemalé milosti a fristuňkové podlé toho se jim stali. N. a h. a k., Pr. I. 89. A že se nám bylo potřebí o. jakož na osobu panskou, abychom jí neublížili, tak také a předně na dcky, abychom je v něčem ne- zavedli. Žer. fol. 16. Na všecky strany se o. V. Ohlídnu se na vše strany. Er. P. 461. O. se na náklad (die Unkosten scheuen), Har., na něčí věk, D., na něčí chudobu, Br., na někoho se o. Us. Ohlédneme se na prosby vaše. Sych. Ohlídej se na zadní kola (na konec). Č. 437. — se kdy, kde ; v běhu se o., Dal., ve světě. V. Již jsi se v tom městě ohlédl? Us. V hospodářství se o. Us. Dch. — se kam (k čemu, za co, instr.). Neohlédali se za se. BO. Ohlíží se stranou. Er. 439. O. se k vý- chodu. Kom., Er. R 416. — se po kom, po čem. Us. — oč: o dílo, o práci. D. — se za kým. Kom. — se okolo čeho: okolo sebe. Solí". — aby, že. Ohlédl se, aby ho viděl. Aniž se na to ohlídejme, že za nástroj lidí užívá. Štelc.

194081   Ohledavač, ohledavatel Svazek: 2 Strana: 0331
Ohledavač, ohledavatel, e. m. = ohle- datel.

194082   Ohledávačka Svazek: 7 Strana: 0078
Ohledávačka, ohledávatelka, y, f., die Beschauerin, Untersucherin. Šm.

194083   Ohledávaní Svazek: 7 Strana: 0078
Ohledávaní statku. Let. 514.

194084   Ohledávati, vz Svazek: 2 Strana: 0331
Ohledávati, vz Ohledati.

194085   Ohlédavosť Svazek: 9 Strana: 0455
Ohlédavosť, i, f. Klc. v Mus. 1843. 77.

194086   Ohlédavosť Svazek: 10 Strana: 0227
Ohlédavosť, i, f. Za tuto o. k našemu stavu jsme díky povinni. Věst. X. 67.

194087   Ohlédavý, ohlídavý Svazek: 2 Strana: 0331
Ohlédavý, ohlídavý, umsehend. — O., berücksichtigend. Kom.

194088   Ohledčí Svazek: 2 Strana: 0331
Ohledčí, ího, m., der Beschauer. O. ne- věsty. Na Slov.

194089   Ohledčí Svazek: 9 Strana: 0199
Ohledčí, n. Dcera vaše má mnoho o-čích (milovníků). Kom (Mus. 1899. 62. ).

194090   Ohledek Svazek: 7 Strana: 0078
Ohledek, dku, m.= průba. Val. Brt. D. 240.

194091   Ohlédka, ohlídka Svazek: 2 Strana: 0331
Ohlédka, ohlídka, y, f. = ohledáni. Zlob.

194092   Ohledmo Svazek: 2 Strana: 0331
Ohledmo, vz -mo.

194093   Ohledně toho Svazek: 2 Strana: 0331
Ohledně toho (s genitivem), german. místo: strany toho, o té věci, co se toho týče, co do této věci, vzhledem k té věci atd., hinsichtlich dessen. Brs. 120., Vst., Šb. O. těchto věcí mám za to, že . . . lépe tedy: v těch věcech mám za to, že . . ., nebo: o těchto věcech mám za to, že . . . atd. Vz Ohled, Zřetel, Péče. Bs.

194094   Ohledník Svazek: 2 Strana: 0331
Ohledník, a, m., der Beschauer. Při ohle- dávání řemesla a trhu aby obuv zle udělaná vzata byla od o-kův. Boč. exc. 1526.

194095   Ohlednosť Svazek: 2 Strana: 0331
Ohlednosť, i, f. = ohled, zřetel, Rüchsicht. Pl. O. míti na koho. Na mor. Zlinsku. Brt.

194096   Ohlednosť Svazek: 7 Strana: 0078
Ohlednosť, i, f. = ohled. O. mět na koho. Zlinsky. Brt. D. 240.

194097   Ohlédnouti se Svazek: 2 Strana: 0331
Ohlédnouti se, vz Ohlédati se.

194098   Ohľednúť Svazek: 10 Strana: 0639
Ohľednúť = uřknouti, uhranouti. Vz Brt. Slov.

194099   Ohlédnutí Svazek: 2 Strana: 0331
Ohlédnutí se o něco, die Umschau. D., Šm.

194100   Ohledný Svazek: 10 Strana: 0227
Ohledný, rücksichtsvoll. Byli o-dni k zá- kazu. Sr. Nár. list. 1887. č. 181.

194101   Ohlédný, ohledný Svazek: 2 Strana: 0331
Ohlédný, ohledný, mohoucí ohlédán býti, besehbar, besehlich. Na ohlednou, zum Schein. Us.— O. = ohled mající, Rücksicht nehmend. — O., nač ohled se má, zweckmässig, billig. Jg.

194102   Ohledování Svazek: 2 Strana: 0331
Ohledování = ohledání. D., Kom.

194103   Ohledovati Svazek: 2 Strana: 0331
Ohledovati, vz Ohledati.

194104   Ohledy Svazek: 2 Strana: 0331
Ohledy, vz Ohlad, Ohled, Ohlady.

194105   Ohledy Svazek: 10 Strana: 0227
Ohledy před svatbou. Vz Brt. Čít. 414. Ohlídnutí, n. = uřknutí. Ohlubeň, bně, f. = roubení studní. Hauer 13.

194106   Ohlechlec Svazek: 2 Strana: 0331
Ohlechlec = ohluchlec.

194107   Ohlechlý Svazek: 2 Strana: 0331
Ohlechlý, kdo ohlechl, taub. — čím. Lidé hříchem ohlechlí. Jg.

194108   Ohlechnouti Svazek: 2 Strana: 0331
Ohlechnouti, chl, utí = ohluchnouti, taub werden. Kat. 2143., Ler. Uši jejich ohlechnou. Br. — od čeho. Od hřmotu mnoho lidí ohle- chlo. Har. — čím: hřmotem. Us. Mnozí ohlechli hlukem světské marnosti. Výb. I. 646. —- k čemu. Ohlechli jste k spasitelným radám, k napomínání. Jel.

194109   Ohlechnouti Svazek: 7 Strana: 0078
Ohlechnouti. Licinius ohlechl a oslnul. Výb. I. 283. Dát jí, ažby o-chla. Dh. 129. Ohlechvše nechtie slyšeti. Št. Kn. š. 230. O-chl jest člověk a oněměl. Hus II. 321. — od čeho: od bití. Půh. II. 472. — jak: na jedno ucho. Us. Tč.

194110   Ohlechnouti Svazek: 8 Strana: 0251
Ohlechnouti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 75.

194111   Ohlechnutí Svazek: 2 Strana: 0331
Ohlechnutí, n., das Taubwerden. O. v uších. Kn. lék. 1544.

194112   Ohliadanky Svazek: 7 Strana: 0078
Ohliadanky, pl., f. = vyšetřování, die Untersuchung. Pri otrave keď zomrel, ta zo- mrel: pri noži súd, o-ky, shony. Zbr Lžd. 15.

194113   Ohliadať sa Svazek: 7 Strana: 0078
Ohliadať sa = ohlížeti se. Slov.

194114   Ohlid Svazek: 7 Strana: 0078
Ohlid, gt. ohledu, m. = ohled. Laš. Tč.

194115   Ohlídač Svazek: 2 Strana: 0331
Ohlídač, e, m., vz Ohlédač.

194116   Ohlídance Svazek: 9 Strana: 0200
Ohlídance = jídlo, po kterém se člověk ohlíží, ale kterého není. Mor. Čes. 1. VIII. 111., Šeb. 101.

194117   Ohlídati Svazek: 2 Strana: 0331
Ohlídati, vz Ohlédati. Já ti to ohlídám (ošetřím). Us. u Rychn.

194118   Ohlídavý Svazek: 2 Strana: 0331
Ohlídavý, vz Ohlédavý.

194119   Ohlídka Svazek: 2 Strana: 0331
Ohlídka, vz Ohlédka.

194120   Ohlídnouti Svazek: 7 Strana: 0078
Ohlídnouti, vz Ohlédnouti.

194121   Ohlík Svazek: 7 Strana: 1345
Ohlík, u, m., carbunculus. Pršp. 6. 13.

194122   Ohlivý Svazek: 7 Strana: 0078
Ohlivý = ohebný, biegsam. O. prútek. Na již. Mor. Sd.

194123   Ohlížení Svazek: 2 Strana: 0331
Ohlížení, n., die Umschauung. D.

194124   Ohlížeti se Svazek: 2 Strana: 0331
Ohlížeti se, vz Ohlédati se.

194125   Ohlížka Svazek: 2 Strana: 0331
Ohlížka, y, f. = ohlížení, das Umsehen. Na Slov. Zlob.

194126   Ohllípaný Svazek: 8 Strana: 0251
Ohllípaný = ospalec, Duselhans. Sterz. I. 732.

194127   Ohľo Svazek: 9 Strana: 0200
Ohľo, a, m. = sprosťák. Slov. Zát. Př. 41a.

194128   Ohlobně Svazek: 2 Strana: 0331
Ohlobně, ě, f., zastr., sloup, Säule, f. V o-bni oblakovej mluvieše k nim. Ps. ms. 98.7.

194129   Ohlobně Svazek: 7 Strana: 0078
Ohlobně = roubení studny. U Star. Ji- čína. Vhl. — O. = columna, sloup. Já sem zatvrdil o-bně jejie. Ž kl. 74. 4. V o-bni oblakovej mluvieše k nim. Ib. 98. 7.

194130   Ohlod Svazek: 9 Strana: 0200
Ohlod, u, m. Nevědí tuzemci, co to sníh a o. Sá. Kresby z Ješt. 55. Jest nám se po- týkati s větrem a mrazem, s ohlodem a zá- vějemi, kdežto v kraji mívají v tutéž ho- dinu zcela pohodlný čas, odmět a slunéčko. Sá. Kant. 22.

194131   Ohlodaný Svazek: 2 Strana: 0331
Ohlodaný, um-, benaget. Háj.

194132   Ohlodati Svazek: 2 Strana: 0331
Ohlodati, ohlodám a ohlozi; ohlodávati = ohrýzti, be-, abnagen. V. — co: kosti ohlodal. BO. Kobylky ohlozí všecko dřievie. BO. — co (čím) kde. Veverka (svými zoubky) pupence na stromě ohlodá. Br. Myš chléb v komoře ohlodala.

194133   Ohlodati co Svazek: 7 Strana: 0078
Ohlodati co. Pal. Rdh. III. 176., Št. Kn. š. 152. Závisť ohlodává zásluhy. Hlas nár.

194134   Ohlodek Svazek: 2 Strana: 0331
Ohlodek, dku, m., něco ohlodaného, ohry- zek, ein abgenagtes Stück. Lex. vet. O. kosti, jablka. Jg.

194135   Ohlodek Svazek: 7 Strana: 0078
Ohlodek, dka, m. = človek ošumělý, otr- haný. U Kr. Hrad. Kšť.

194136   Ohlomoziti Svazek: 2 Strana: 0331
Ohlomoziti, il, en, ení = otříti, ošoustati, abwetzen, abschleifen, abglätten. Us. turn.

194137   Ohlôniť Svazek: 8 Strana: 0251
Ohlôniť = udeřiti. Palicou (holí) ju o-la. Phľd. 1896. 291.

194138   Ohloška Svazek: 7 Strana: 0078
Ohloška, y, f. = ohláška. Laš. Tč.

194139   Ohloukovitý Svazek: 2 Strana: 0226
Ohloukovitý, bogenförmig. Us. O. zeď, gebogene Mauer. Bc.

194140   Ohloupěti Svazek: 2 Strana: 0331
Ohloupěti, ěl, ění, dumm werden. Us.

194141   Ohloupiti Svazek: 2 Strana: 0331
Ohloupiti, il, en, eni, hloupým učiniti, betölpeln. Dal. 159.

194142   Ohloupnouti Svazek: 2 Strana: 0331
Ohloupnouti, pnul a pl, utí = ohloupěti. — čím. Člověk by křikem mohl o. U Olom. Sd.

194143   Ohloupnouti Svazek: 7 Strana: 0078
Ohloupnouti. Zdálo sa ně, že ohlúpnu (= že se zblázním). Val. Brt. D.

194144   Ohlozti Svazek: 2 Strana: 0331
Ohlozti, zastr. = ohlodati.

194145   Ohlta Svazek: 7 Strana: 1345
Ohlta, y, f, rars, zastr. Rozk., Pršp. geralogodion.

194146   Ohltan Svazek: 7 Strana: 1345
Ohltan, a, m., ypnopus, serpens. Pršp. 22. 18.

194147   Ohltati se Svazek: 7 Strana: 0078
Ohltati se = opiti se.

194148   Ohltník Svazek: 7 Strana: 1345
Ohltník, a, m., vipperus. Pršp. 16. 75. Cf. Ohltnil (2. dod.).

194149   Ohltnil Svazek: 7 Strana: 1345
Ohltnil, m., visperus, zastr. Rozk.

194150   Ohlubeň Svazek: 2 Strana: 0331
Ohlubeň, bně, ohlubně, ě, uhlubnice, e, f. = obruba okolo studně, roubení, Us., St. skl. Zahrazovachu ohlubni (otvor, os putci) té studnice velikým kamenem; přikryli ohlub- ni studničnú. BO. Jak jiné studně byla o-cí a jinými obrubami, obstavanú a ohradami opatřena. Sš. J. 66. — O., průduch v ledě v zimě rybám dělaný, prohlubeň, die Wuhne. Us. Plaňan.

194151   Ohlubeň Svazek: 7 Strana: 0078
Ohlubeň = roubení. Hr. ruk. 389. Ne- sedej na o., nenatahuj se přes o , abys ne- spadnul do studny. Us Bčk., Tč — O. = ústí jámy (šachty), Schachtmündung, Tag- kranz. Hrbk.

194152   Ohlubiti Svazek: 2 Strana: 0331
Ohlubiti, il, en, ení, den Schrank um Brunnen machen. — co: studnici. Vz Ohlubeň. Rk.

194153   Ohlubňa Svazek: 7 Strana: 0078
Ohlubňa, ě, f. = ohlubeň. Zlin. Brt. D. 240.

194154   Ohlubně Svazek: 7 Strana: 1345
Ohlubně, ě, f., lama, zastr. Bhm., Rozk.

194155   Ohlubnice Svazek: 2 Strana: 0331
Ohlubnice, vz Ohlubeň. Výb. I. 229.

194156   Ohlubný Svazek: 10 Strana: 0227
Ohlubný Delos. Msn. Hym. 8.

194157   Ohlučený Svazek: 7 Strana: 0078
Ohlučený; -en, a, o. O. mořem, meer- umbraust. Lpř.

194158   Ohlučiti Svazek: 7 Strana: 1345
Ohlučiti. Vzjide na čelo vojsky, ohlučen jsa pomocí bojovníkóv (valiatus auxilio pugnatorom). B. ol. Jos. 8. 10.

194159   Ohlučiti Svazek: 10 Strana: 0227
Ohlučiti. Ohlučen jsa pomoci bojovníků, vallatus auxilio pugnatorum. B. Olom. Jos. k. 8. 10. Sr. Hluk = zástup.

194160   Ohluchlec Svazek: 2 Strana: 0331
Ohluchlec, chlce, m., ein Taubgewordener. Rk.

194161   Ohluchlosť Svazek: 7 Strana: 0078
Ohluchlosť, i, f., die Betaubtheit.

194162   Ohluchlý Svazek: 2 Strana: 0331
Ohluchlý = ohlechlý.

194163   Ohluchnouti Svazek: 2 Strana: 0331
Ohluchnouti, chnul a chl, utí, taub werden. On docela ohluchl (ohlechl) = sluch ztratil. Ros. — čím: nemocí tou ohluchl. — kdy. Údové v zimě ohluchnou (ztuhnou). Hlas. On u vysokém stáří ohluchl. Us. Vz Ohlechnouti.

194164   Ohlúpení Svazek: 9 Strana: 0200
Ohlúpení, n. Rozb. III. 721.

194165   Ohlúpený Svazek: 2 Strana: 0331
Ohlúpený, hloupý, dumm. Že byl tak ohlúpen smysl jeho. Dal. 159. Vz Ohloupiti.

194166   Ohlúpený Svazek: 10 Strana: 0218
Ohlúpený = obloupený. — čeho: chvály. Kar. 127.

194167   Ohlúpiti Svazek: 7 Strana: 0078
Ohlúpiti = ohloupiti. Věda rybářův o-la vědu mudrců. Sš. I. 167.

194168   Ohľúpnúť Svazek: 10 Strana: 0639
Ohľúpnúť = zblázniti se. Val. Brt. Slov.

194169   Ohlupovaný Svazek: 7 Strana: 0078
Ohlupovaný; -án, a, o, dumm gemacht. Slovenský lid ve školách o-ný, doma ože- bračený. Pokr. Pot. I. 283. — Phľd. II. 45.

194170   Ohlupovati Svazek: 2 Strana: 0227
Ohlupovati, vz Obloupiti.

194171   Ohlupovna Svazek: 10 Strana: 0639
Ohlupovna, y, f. = ústav, kde děti hloupnou. Nár. list. 1905. 260., 2. odp.

194172   Ohluš, e Svazek: 7 Strana: 1345
Ohluš, e, f., capus, zastr. Rozk.

194173   Ohlušení Svazek: 2 Strana: 0331
Ohlušení, n., das Betäuben, die Betäubung; Taubheit. D., Jád.

194174   Ohlušený Svazek: 2 Strana: 0331
Ohlušený, -šen, a, o, betäubt (vom Lärm).

194175   Ohlušený Svazek: 7 Strana: 0078
Ohlušený. O. svědomí. Janiš. O svědm. 55. — O. = hluchým učiněný. O. píšťala (přílišným foukáním pokažená tak, že ne- píská). Slez. Šd.

194176   Ohlušený Svazek: 8 Strana: 0251
Ohlušený. O. píšťala = přílišným fouká- ním pokažená, Laš. Brt. D. II. 354.

194177   Ohlušeti Svazek: 7 Strana: 0078
Ohlušeti, el, ení = ochlechnouti. Oko bliká a teče, ucho o-šie, nos zpráchnie. Hus III. 136.

194178   Ohlušiti Svazek: 2 Strana: 0331
Ohlušiti, il, en, ení; ohlušovati = hluchým činiti, taub machen, betäuben. — koho čím (čeho) : příklady. Jg. Toho tak kyjem ohluši, div že v něm ostavi duši. St. skl. Všeho mne tím svým křikem ohlušil (omráčil). Ros. Vzjide s staršími na čelo vojsky, ohlušen jsa pomocí bojovníkóv (vallatus auxilio pu- gnatorum). BO.

194179   Ohlušiti co Svazek: 7 Strana: 0078
Ohlušiti co: píšťalu, überblasen. Vz Ohlu- šený. Slez. Šd.

194180   Ohlušivý Svazek: 7 Strana: 0078
Ohlušivý, betäubend. O. ryk, Čch. Dg. 695., hlomoz. Čch. Mch. 67.

194181   Ohlušný Svazek: 7 Strana: 0078
Ohlušný = ohlušivý. V o. jekotu bouře. Šml. Star. f.

194182   Ohlušující Svazek: 7 Strana: 0078
Ohlušující = ohlušivý. O. lomoz, křik. Us. Pdl.

194183   Ohlvaniti Svazek: 7 Strana: 0078
Ohlvaniti, il, ěn, ění = udeřiti? Slov. Kyj začal metať sa z konca na koniec a hneď bol pri ovčiarovi, o-nil ho, že hneď prestrel sa mŕtvy. Dbš. Sl. pov. I. 23.

194184   Ohlý Svazek: 10 Strana: 0227
Ohlý. Ten břichatý rozdrhnul (svou) řiť a tož při té bráně byl ohlý a všecko vojsko marširovalo do jeho řiti. Val. Nár. sbor. VIII. 49.

194185   Ohładiti Svazek: 7 Strana: 1345
Ohładiti. Až sa mu tam hůlka ohładí = až se tam obeznámí. Val. Slavč. 84.

194186   Ohma Svazek: 10 Strana: 0227
Ohma odporu (v lučbě) Vot. 165.

194187   Ohmat Svazek: 2 Strana: 0332
Ohmat, u, m., das Tasten. Po o-tu choditi. Us. u Rychn.

194188   Ohmat Svazek: 7 Strana: 0078
Ohmat. Na slepý o. něco začíti (na zdař- bůh). Šf. Strž. II. 144.

194189   Ohmatání Svazek: 2 Strana: 0332
Ohmatání, n., die An-, Betastung. Ta věc jest jako rukou k ohmatání. Sych.

194190   Ohmataný Svazek: 7 Strana: 0078
Ohmataný; -án, a, o, abgegriffen. Dch.

194191   Ohmatatelný Svazek: 10 Strana: 0639
Ohmatatelný. Zl. Pr. XXII. 138.

194192   Ohmatati Svazek: 2 Strana: 0332
Ohmatati, ohmatávati, ohmatnouti, tl, utí, omakati, be-,umtasten, begreifen, befühlen. — co, koho čím: rukama. Ros., Us.

194193   Ohmatati co Svazek: 7 Strana: 0078
Ohmatati co. I kde's tu múdrosť o-la, že's . . . Hus II. 105. — co komu: tepnu. Us.

194194   Ohmatní Svazek: 7 Strana: 0078
Ohmatní kůň = před vojí připřažený. Val. Brt. D. 240.

194195   Ohmatnosť Svazek: 7 Strana: 0078
Ohmatnosť, i, f., die Greifbarkeit. Nz.

194196   Ohmet Svazek: 7 Strana: 0078
Ohmet, u, m.= jmélí. Mllr. 63.

194197   Ohmoklý Svazek: 2 Strana: 0230
Ohmoklý, umnässt. — od čeho : od deště. Jg.-

194198   Ohna Svazek: 7 Strana: 1345
Ohna, y, f., carista. Pršp. 11. 48.

194199   Ohňáč Svazek: 2 Strana: 0332
Ohňáč, e, m., pyrops, drahokam, Jir., Bel.

194200   Ohňáček Svazek: 2 Strana: 0332
Ohňáček, čka, m., vz Foenix.

194201   Ohňáčový Svazek: 9 Strana: 0200
Ohňáčový. Kamení o-vé. Alx. Nách. CXVII.

194202   Ohnal Svazek: 7 Strana: 1345
Ohnal, u, m. = jednoroční výhonek na stromě. Val. — O., a, m. = výrostek (člo- věk). Val. Slavč. 15.

194203   Ohnál Svazek: 9 Strana: 0455
Ohnál, a, m. = výrostek. Val. Č. l. X. 374.

194204   Ohnal Svazek: 10 Strana: 0227
Ohnal, u, m. = výhonek, prut. Val. Čes. 1. XI. 274. — O., a, m. = výrostek. Val. Čes. 1. XIII. 372.

194205   Ohňan Svazek: 7 Strana: 0078
Ohňan, u, m.= sopka. Ev. šk. II. 230., Loos.

194206   Ohňapka Svazek: 2 Strana: 0332
Ohňapka, y, m., der Schnapphahn.

194207   Ohňár Svazek: 7 Strana: 0078
Ohňár, a, m., der Feurwerker, Artillerist.

194208   Ohňaři Svazek: 10 Strana: 0227
Ohňaři = obyvatelé Bohumilic v Le- dečsku. Čes. 1. XI. 405.

194209   Ohnas Svazek: 2 Strana: 0332
Ohnas, e, m., výrostek 14—201etý. Na Mor., Brt. — O., mamlas. Us. u Vyzovic. Mtl.

194210   Ohnas Svazek: 7 Strana: 0078
Ohnas oprav v: ohnaš = pustý chlapík dorostlý, pak vůbec výrostek (syn. sogan, lamoš). Val. Brt. D. 240., Vck.

194211   Ohnaš Svazek: 7 Strana: 0078
Ohnaš, vz Ohnas (předcház.).

194212   Ohňát Svazek: 7 Strana: 1345
Ohňát (ohnyat), u, m., pirans, zastr. Rozk. Pršp. 80. 11. pirous.

194213   Ohnati Svazek: 2 Strana: 0332
Ohnati, oženu, ožeň, -na (ouc), hnal, án, ání; oháněti, umtreiben. — co: město= obe- hnati. Jg. — se čím. Ožeň se rukou, sedí na tobě moucha. Us. Vz Oháněti.

194214   Ohnati Svazek: 7 Strana: 0078
Ohnati také očistiti. Val. Vck. — se na koho = ruku napřáhnouti. Vck.

194215   Ohnati Svazek: 8 Strana: 0251
Ohnati. Ožeň se! Odpověď: Ale to já se oženu třeba hneď (oženu se rukou). Mor. NZ. V. 546.

194216   Ohňatý Svazek: 2 Strana: 0332
Ohňatý, ohnivý, feurig. Hlavně ohniaté. Job. 41. 10.

194217   Ohňatý Svazek: 7 Strana: 0078
Ohňatý. O. ohlaví vozové, igneae habenae currus. BO.

194218   Ohňavatice Svazek: 2 Strana: 0332
Ohňavatice, e, f. = ohnice. Rk.

194219   Ohne dass Svazek: 7 Strana: 0078
Ohne dass. Cf. Anižby.

194220   Ohne dass, ohne zu Svazek: 2 Strana: 0332
Ohne dass, ohne zu, něm., vyjadřuje se v jazyku českém: 1. spojkou aby-ne, lat. ut non, quin, qui non, když věta vedlejší je větou souslednou aneb účinkovou, v kteréžto příčině zhusta věta hlavní záporná jest: Do smrti své nikdy na ni nezpomenul, aby ne- vzdechl a neplakal. V. Čehož jsem pominouti nemohl, abych o tom krátce dotknouti ne- měl. V. Téměř žádného dne nebylo, abychom hostí neměli. Vrat. Nezůstane tuto kamene na kameni, aby sbořen nebyl. Pref. — 2. Když veta vedlejší je vymiňovací, tehdy klade se ne-li aneb leč, v kteréžto příčině věta hlavní záporná jest: Neuzříte tváři mé, ne- bude-li bratr váš s vámi. Br. Nejedí, leč by ruce umyli. Br. Nikdy k stolu nesedej, leč se prve pomodlíš. Kom. — 3. Když věta. vedlejší má do sebe moc věty připouštivé, vynáší se spojka táž spojkami an, ano, ačkoli. Všeho tu nechavše ven z jeho země valem utíkali, ano (m. an) jich žádný nehonil. Háj. Oni sami dobrovolně, an jich žádný ne- nutil, k vyznání své víry se podávali. Kom. Myslili na šlechetnost', ačkoli jí vykonati ne- mohli. Br. Běda prorokům bláznivým, kteříž následují ducha svého, ješto však nic nevi- děli. Br. Byl v pokoji, ačkoli jsem ho ne- viděl. Us. — 4. Vynáší se spojkami souřad- nými a, aniž, a ne, avšak ne; hlavní věta je v tomto případě kladna. Běda duši té, kteráž se nábožnou dělá a není. Kom. Jeden každý cestou svou půjde, aniž se uchýlí ze stezek svých. Br. Ale sv. Jiří to pití po- žehnav vypil a nic jemu nevadilo Pass. Všecky řeky jdou do moře, avšak se ne- přeplňuje. Br. 1 budou jísti, avšak se nena- sytí. Br. Moudrým se dělá a není. Dvakrát jsem puštěn byl, aniž mne poznali. Bl. Hněvá se na mne, aniž jsem mu ublížil. Brt. — Vozn. Někteří ohne dass napořád špatně spojkou anižby překládají. Vz Aniž by. — 5. Lze něm. ohne dass atd. vyjádřiti pře- chodníkemi se zápornou částicí ne a) času přítomného. Sluneční paprslek skrze sklo prochází, nic skla neurazuje. Pass. Ty, nic ne- bojuje, zvítěziti chceš, nic nepracuje, své protivníky přemoci. Pass. Oni mezi králi, nic se nestrachujíce, pravdu mluvili. I šel ne- věda, kam přijde. Br. Ladislav u ciesaře jako vězeň bieše svobody své nepopíraje. Let. Apoštolé, což viděli a slyšeli, věrně světu hlásali, nic nepřidávajíce ani neujímajíce pravdě. Žalm. — b) Času minulého. Vilém Tell srazil jablko šťastně, nic dítěti svému neublíživ. V. I ušel tajně od něho, neozná- miv mu, že jde pryč. Br. Mnoho jest jich, kteří na poly života nedokonavše, smrti za- chváceni jsou. Mudr. Přes celou noc praco- vavše, nic jsme nepopadli Br. Nic nepoří- divše domů se navrátili. Žer. Vrátili jsú se do Prahy nic nepovolivše. Let. — 6. Avšak může se i takto vynésti, že veta se spojkou ohne dass, ohne zu vysloví se větou hlavní, věta pak hlavní přechodníkem, ve kteréžto příčině věta hlavní záporná jest. Tomu i čerti také věří, ale věříce nemilují jeho. Št. Aber si glauben ohne ihn zu lieben. Tehdá slúhy hledavše jeho nikdež nenalezli. Pass. Suchten ihn ohne ihn gefunden zu haben. Nejeden ráno z domu vyjda, do něho se víc nena- vrátil. Kom. — Vz Transgressiv. — 7. Vy- náší se spojka táž jménem podstatným s před- ložkou bez. Hřeší tedy učitelé, kteříž žákům z paměti se učiti káží bez vysvětlování jim věcí. On bez meškání hned se s ní potýkati míní. Háj. Narodil se bez její čistoty rušení. Pass. Dnové naši jsou jako stín běžící po zemi bez všelikého zastavení. Mk. — Zk. Skl. 482., Brt. v Km. II. 180., Brt. Skl. §. 45tí.

194221   Ohněcený Svazek: 7 Strana: 0078
Ohněcený = ohnětený, abgedrückt. Noha od boty o-ná. Laš. Tč.

194222   Ohněctitel Svazek: 7 Strana: 0078
Ohněctitel, e, m., der Feueranbeter. Šf. Strž. I. 41., Stárek Chrys. 161. ,

194223   Ohnědnouti Svazek: 10 Strana: 0227
Ohnědnouti něčím = hnědým se státi. Ohnědla jsem pocely Phoeba. Slád. Ant. 30.

194224   Ohnědyšný Svazek: 2 Strana: 0332
Ohnědyšný, feuerathmend.

194225   Ohnědyšný Svazek: 9 Strana: 0200
Ohnědyšný. O. Tyfon. Louk. 47.

194226   Ohněchopný Svazek: 7 Strana: 0078
Ohněchopný, feuerfangend. Šm.

194227   Ohnějev Svazek: 8 Strana: 0251
Ohnějev, u, m. Teploměrný o. = nástroj ukazující teplotu; požárový o. Vz KP. VIII. 303.

194228   Ohněměr Svazek: 7 Strana: 0078
Ohněměr, u, m. = žaroměr, der Pyro- meter. Šp.

194229   Ohněn Svazek: 7 Strana: 0078
Ohněn, a, m., der Vulkan (nové). Vz Sopka. Šm., Rk.

194230   Ohněnětice Svazek: 2 Strana: 0332
Ohněnětice, e, f., která oheň nití, Feuer- schürerin. Dcery vašie učiní sobě mastedlnice (unguentarias) a o-ce (focarias) a sukenné tkadlice (pannifices). Bj.

194231   Ohněnětice Svazek: 8 Strana: 0251
Ohněnětice, vz Mastidělnice (3. dod.).

194232   Ohněnohý Svazek: 9 Strana: 0200
Ohněnohý. O. oř. Slád. Rom. 83.

194233   Ohněnor Svazek: 7 Strana: 0078
Ohněnor, u, m., der Feuertauchapparat, přístroj k potápění se v ohni (vynalezl J. J. Šala). Dch.

194234   Ohněnoš Svazek: 7 Strana: 0078
Ohněnoš, e, m., der Pyrophor. Nz.

194235   Ohněný Svazek: 2 Strana: 0332
Ohněný, ohenný, feurig. O. pec. Ps. ms. 20. 10.

194236   Ohněný Svazek: 7 Strana: 0078
Ohněný, igneus, z pravidla v Ž. kl. O. řeka, dříví. 14. stol. Mus. 1889. 448.

194237   Ohněný Svazek: 7 Strana: 1345
Ohněný, ignitus. Ž. kl. 118. 140.

194238   Ohněný. O Svazek: 10 Strana: 0227
Ohněný. O. řeka. Vz Klokočej.

194239   Ohněpevný Svazek: 2 Strana: 0332
Ohněpevný, lépe: nespalný. Rk.

194240   Ohněprava Svazek: 7 Strana: 0078
Ohněprava, y, f., die Pyromantie. Rk.

194241   Ohněrodný Svazek: 7 Strana: 0078
Ohněrodný, pyrogon. O. útvary. Nz.

194242   Ohněrodý Svazek: 7 Strana: 0078
Ohněrodý, feuererzeugend. O. hmoty. Sté. Zem. 681.

194243   Ohněslužba Svazek: 7 Strana: 0078
Ohněslužba, y, f. = klanění-se ohni. Rk. Sl.

194244   Ohněsti Svazek: 2 Strana: 0332
Ohněsti, ohnísti, ohnětu, ti, ten, ení = otlačiti, abdrücken. — koho: koně. D. — si co. Ohnětl si nohy. Ros.

194245   Ohněstroj, ohňostroj Svazek: 2 Strana: 0332
Ohněstroj, ohňostroj, e, m., Feuerwerk, n. Vz Jer (jak ožívá), Složená jména. Strojen)' oheň: prskavky, ohnivá kola, vodopády, ra- kety, tourbillony, trubky půmové, bengálský oheň. Vz více v S. N.

194246   Ohněstrojič Svazek: 2 Strana: 0332
Ohněstrojič, ohněstrojce, e, m., der Feuer- werker. Bur.

194247   Ohněstrojmistr Svazek: 2 Strana: 0332
Ohněstrojmistr, a, m., Feuerwerksmei- ster, m.

194248   Ohněstrojmistrovství Svazek: 7 Strana: 0079
Ohněstrojmistrovství, n , die Feuer- werkmeisterei. Čsk.

194249   Ohněstrojník Svazek: 7 Strana: 0078
Ohněstrojník, a, m., vz Ohněstiojič. Čsk.

194250   Ohněstrojství Svazek: 2 Strana: 0332
Ohněstrojství, vz Ohňostrojství.

194251   Ohněstrojstvo Svazek: 7 Strana: 0079
Ohněstrojstvo, a, n., das Feuerwerks- corps. Čsk.

194252   Ohněstrůjce Svazek: 7 Strana: 0079
Ohněstrůjce, e, m., der Feuerwerker. Dch. Vz Ohněstrojník.

194253   Ohněstrůjný Svazek: 9 Strana: 0200
Ohněstrůjný. O. žabka. Nár. list. 1899. č. 289. Sr. Ohněstrojný.

194254   Ohnětěnina Svazek: 2 Strana: 0332
Ohnětěnina, y, f., etwas abgedrücktes, die Quetschung. Ros. Kafr prospívá proti o-nám. Rostl.

194255   Ohnětený Svazek: 2 Strana: 0332
Ohnětený; -těn, a, o, abgedrückt. — od čeho, čím. Hřbet od nesení o-ný, Jg., ne- šením. O-né nohy. Ros.

194256   Ohněti Svazek: 2 Strana: 0332
Ohněti, ějí, ěl, ění = ohnivěti, feurig sein. Na Slov. Plk.

194257   Ohnětlina Svazek: 2 Strana: 0332
Ohnětlina, y, f., ohnětěnina. Ros.

194258   Ohnětlivý Svazek: 2 Strana: 0332
Ohnětlivý, kdo se snadno ohněte, der sich leicht quetscht, abdrückt. Ros.

194259   Ohněvod Svazek: 2 Strana: 0332
Ohněvod, u, m., das Leitfeuer. Tabl. lid.

194260   Ohněvod Svazek: 7 Strana: 0079
Ohněvod. KP. V. 268.

194261   Ohněvý Svazek: 2 Strana: 0332
Ohněvý = ohnivý. O. sloup. ZN. Má oči jako o. plamen. ZN.

194262   Ohněvý Svazek: 7 Strana: 0079
Ohněvý plamen. Výb. I. 341.

194263   Ohněvzdorný Svazek: 7 Strana: 0079
Ohněvzdorný. O. hlína, Hř. 47., cihly (chamotky). Frč. Vz Ohňovzdorný, Ohni- vzdorný.

194264   Ohnězhoubný Svazek: 7 Strana: 0079
Ohnězhoubný. O. zbraň. Jir.

194265   Ohněžrout, a Svazek: 10 Strana: 0227
Ohněžrout, a, m. Stan. I. 117.

194266   Ohněžroutství Svazek: 10 Strana: 0227
Ohněžroutství, n., pyrofagia. Vz Ott. XX. 1050.

194267   Ohní Svazek: 7 Strana: 0079
Ohní, Feuer-. O. plamen, sloup; pára (dětská nemoc po lících, die Vierziger, že 40 dní trvá); muž, das Irrlicht. O. mužové po bařinách chodí. Laš. Tč. — O. očko trojpáskované, pyriglena domicella, pták. Brm. II. 2. 655.

194268   Ohnibarvec Svazek: 7 Strana: 0079
Ohnibarvec, rvce, m., pyrochroa, brouk. O. červcový, p. coccinea, hřebenorohý, p. pectiniformis. Kk. Br. 260.

194269   Ohnibarvka Svazek: 2 Strana: 0332
Ohnibarvka, y, f., der Feuerkäfer. Rk.

194270   Ohnicara Svazek: 7 Strana: 1345
Ohnicara, y, f., pyromantica, zastr. Rozk.

194271   Ohnice Svazek: 2 Strana: 0332
Ohnice, e, f., ohniva, raphanus. O. rolní, rupec, r. raphanistrum; řetkev, řetkvička, r. sativus. FB. 77. — O., měkkýš, sumka. O. obecná, pyrosoma atlanticum. Vz Frč. 200., Schd. II. 539. — O., ves u Olomouce.

194272   Ohnice Svazek: 7 Strana: 0079
Ohnice, raphanus, der Rettig. O. řetkev, r. sativus, vz Řetkev; rolní, r. raphanistrum, Ackerrettig, Hederich, Feldkohl. Vz Rstp. 89., Rosc. 145., Čl. Kv. 300., Slb. 708. — O. = ohniva, ohnivice, trejl, řepka, poplava, mor. řepice, sinapis arvensis, der Acker- rettig, Hederich, Ackerserf. Jg. Slov. Cf. Hořčice rolní. O. = hořčice polní, plevel v obilí. Brt. — O. = sumka. Cf. Brm. IV. 2. 420. — O., Ohnitz, ves u Olom.

194273   Ohnice Svazek: 8 Strana: 0251
Ohnice, míst. jm. z Ojnice a to z Vojnice. Mtc. XVIII. 200.

194274   Ohnice Svazek: 10 Strana: 0227
Ohnice, pyrosoma, rod pláštěnců. Vz Ott. XX. 1052.

194275   Ohnice Svazek: 10 Strana: 0639
Ohnice, e, f., raphanus raphanistrum: chcankovka (Záryba), ohniva, ohnivice, plevel, ředkev ohnivá, řepka (Šanov u Ra- kovníka), rupec (u Čes. Brodu), sranda, vohnice, žlutice. Vz Čes. 1. XIV. 375.

194276   Ohnicový Svazek: 7 Strana: 0079
Ohnicový, Hederich-. Vz Ohnice. Dobro hyne a rastie zlo jak o. býlä. Phľd. II. 334.

194277   Ohnicový Svazek: 9 Strana: 0200
Ohnicový naduřelík, brouk. Klim. 681.

194278   Ohníč Svazek: 2 Strana: 0333
Ohníč, e, m., něm. Wohontsch, ves u Bi- lína. PL.

194279   Ohníč Svazek: 7 Strana: 0079
Ohníč, ves u Teplice. U Bilína oprav v: u Bíliny, ale lépe: u Teplice. Blk. Kfsk. 910., Rk. Sl.

194280   Ohničanín Svazek: 7 Strana: 0079
Ohničanín, a, m. = představený ohništi i těm, kteří okolo ohniště se shromažďují, čeledi. Let. Mt. Sl. VI. 2. 75.

194281   Ohníček Svazek: 2 Strana: 0232
Ohníček, čku, m. Na ohníček šíti = kraj nebo dva kraje ku př. plátna sešiti tak, že niť ne podlé krajů, nýbrž přes kraje jde, něm. rändeln, endeln; obničkovati, v obec. mluvě v Praze často šp.: entlovať (z něm.) Dch.

194282   Ohníček Svazek: 2 Strana: 0333
Ohníček, čku, m., vz Oheň. V. — O., vlčí mák, panenka, papaver rhoeas, Klatsch- mohn, rothe Kornblume. Kk. 211.

194283   Ohníček Svazek: 7 Strana: 0079
Ohníček. Nahoře o. a dole rybníček (říká se o okurkách, že milují horko a vláhu). U Hořic. Hk. — O. = vlčí mák, (plieskanec, slov. Rb. Sb.). Cf. Rstp. 60., Čl. Kv. 276 , 283., Slb. 663., Němc. III. 263 , Rosc. 140., Mllr. 8.

194284   Ohníček Svazek: 8 Strana: 0251
Ohníček, čku, m. = hlaváček, adonis ver- nalis, rostl. Brt. D. II. 499. — O. = slepý mák. Cf. Tulipán (3. dod.).

194285   Ohnička Svazek: 2 Strana: 0333
Ohnička, y, f., vyraženina dětská, das Flugfeuer. Ja.

194286   Ohníčkový Svazek: 10 Strana: 0639
Ohníčkový. O. žára (od ohníčka). Brt. Slov.

194287   Ohník Svazek: 2 Strana: 0333
Ohník, u, m. Neskroceného těla roznítiti O. 1411. Boč. exc. O. naklásti = oheň roz- nítiti. Na Slov. Hdk.

194288   Ohnilec Svazek: 7 Strana: 0079
Ohnilec, lce, m., ohnilý = ospalec. Čce Tkč.

194289   Ohniočko Svazek: 7 Strana: 0079
Ohniočko, a, n. O. trojpáskované, pták. Brm. II. 2. 655.

194290   Ohnioko Svazek: 2 Strana: 0333
Ohnioko, a, n., český granát, Pvrop. Mus. I. c. 25.

194291   Ohniovatý Svazek: 7 Strana: 0079
Ohniovatý = ohnivý. O. mluva. Ž. brn.

194292   Ohnipal Svazek: 2 Strana: 0333
Ohnipal, u, m., zapálení, Entzündung, f. D.

194293   Ohnipal Svazek: 7 Strana: 0079
Ohnipal = nemoc vepřového dobytka. J. C. Beránek.

194294   Ohnipar Svazek: 7 Strana: 0079
Ohnipar, u, m., ohnipara. Mkl. Etym. 240. Jak lid léčí a zažehnává ohnipar (im- petigo). Vz Mus. 1853. 478., 480. — Ohni- para, y, m. = člověk nepořádný, ušpiněný (nadávka). U Kr. Hrad. Kšť.

194295   Ohnipara Svazek: 2 Strana: 0333
Ohnipara, na Slov. oheňpara, y, f. = strupy na hlavě, Grind, m., D.; úročky, Milch- schof, Flechte, D.; růže, Rothlauf (nemoc). Reš. — Jg.

194296   Ohnipara Svazek: 7 Strana: 1345
Ohnipara (opar). Hojení jí na Mor. Vz Mtc. XV. 294., 1893. 148.

194297   Ohnipara Svazek: 8 Strana: 0251
Ohnipara. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 78. Léčení a zažehnávání o-ry. Vz Duf. 25., Oheňpara (3. dod.).

194298   Ohnipara Svazek: 9 Strana: 0200
Ohnipara. Léčení jí na Vyzov. Vz Mus. ol. XII. 141.

194299   Ohnipera Svazek: 2 Strana: 0333
Ohnipera, y, f., koláč s perníkem. Čer- vený jak o. Us. — O. = ohnipara, strupy. — O., lišej, die Flechte. Us.

194300   Ohnipera Svazek: 7 Strana: 1345
Ohnipera, nadavka mužům. Lib. NZ I. 455.

194301   Ohnisko Svazek: 2 Strana: 0333
Ohnisko, a, n., obyč. ohniště, ě, n., ohnišťko, ohnišiáťko, a, n., na Mor. ohnišče (Brt.), die Feuer-, Brandstätte. D. Ohnište, gt. pl. ohnišť, vz -iště. O., nad ním je plášť, kterým kouř do komína odchází. Š. a Ž. (Walter). O. vlaské, Nz., o. v kuchyni, Us., ohnisko stolní (ohřivadlo trénohé). V. Kuchař na ohništi (prsku) vaří. Kom. — O. v huti = místo, kde litinu roztápějí, prve než ji kovají, der Herd im Eisenhammer. O. ha- merné, pražecí. Vz KP. IV. 67., 88., Jg. — O., veliký oheň. Zlob. — Ohniště, spáleniště, die Brandstätte. Schön. — O., focus, der Brenn- punkt, místo n. bod, ve kterém se paprsky zapalovacího skla sbírají, aby pálily. Sedl. O. jest bod, v němž se protínají paprskové byvše odraženi na vydutých zrcadlech neb zlomeni v optických čočkách. Stč.. O o-skn čoček a zrcadel vz KP. IL 402. Ohnisko zrcadla zapalovacího. Sedl.

194302   Ohnisko Svazek: 7 Strana: 0079
Ohnisko = krb. O. římské. Vz Vlšk. 504. — O. = místo, kde se zápalná látka do podkopu vedoucí zapaluje. NA. III. 162. — O., der Feuerraum. O. parního kotlu. Šmr. 31. O. vytápěcí, roztápěcí, zkujňovací, k přepouštění a zkujňování mědi, železa, k přepalování stříbra. Vz NA. IV. 162. až 163. — O. křivé čáry, Vnč. 12., magneti- cké. Stč. Zem. 670. O. čočky. ZČ. III. 169., 188., Schd. I. 114. — O., přens. O. vzděla- nosti. Lpř. Děj. I. 44. Mnichov, o. něme- ckého umění. Osv. 1. 369. — O. = roz- házená kopka sena. U Fryčovic. Brt.

194303   Ohnisko Svazek: 8 Strana: 0251
Ohnisko. Dobre na starym o-ku oheň klase. Phľd. 1895. 187. Obzeranie o-ka (pred svadbou). Vz Phľd. 1895. 525.

194304   Ohnisko Svazek: 9 Strana: 0200
Ohnisko obzerat = v domě dívčině se přeptávati, provdali-li by ji rodiče. Něme. III. 300

194305   Ohniskovice Svazek: 7 Strana: 0079
Ohniskovice, ves zašlá. D. ol. I. 823.

194306   Ohniskový Svazek: 2 Strana: 0333
Ohniskový, Brennpunkts-. O. dálka, Brenn- weite, f., šířka, prostor. Sedl.

194307   Ohniskový Svazek: 7 Strana: 0079
Ohniskový. O. křivka, ZČ. III. 69., rov- nice ellipsy, hyperboly, Jd. Geom. IV. 74., 102., bod.

194308   Ohnísti Svazek: 2 Strana: 0333
Ohnísti, vz Ohněsti.

194309   Ohnistý Svazek: 2 Strana: 0333
Ohnistý, ohnitý, feurig. Mus.

194310   Ohnišče Svazek: 7 Strana: 0079
Ohnišče, vz Ohnisko.

194311   Ohnišče Svazek: 9 Strana: 0200
Ohnišče = celá lavice okolo peci. Mor. Mus. ol. IX. 64

194312   Ohniščenín Svazek: 7 Strana: 0079
Ohniščenín, a, m. V MV. nepravá glossa. Pa.

194313   Ohnišov Svazek: 2 Strana: 0333
Ohnišov, a, m., ves u Nového města n. M. PL.

194314   Ohnišov Svazek: 7 Strana: 0079
Ohnišov, Wohnischow. Blk. Kfsk. 682., Sdl. Hr. II. 55., 65., Rk. Sl.

194315   Ohnišťan Svazek: 2 Strana: 0333
Ohnišťan, a, m., vz Ohnišťanín.

194316   Ohništanín Svazek: 2 Strana: 0333
Ohništanín, a, m., dle MV. u starých Čechů ten, jemuž propuštěním z otroctví do- stalo se svobody tou měrou, že vstoupil ve veškerá práva rodu, že přijat jest ke spo- lečnému ohništi. S. N.

194317   Ohnišťany Svazek: 2 Strana: 0333
Ohnišťany, dle Dolany, ves u Nov. Byd- žova. PL.

194318   Ohnišťany Svazek: 7 Strana: 0079
Ohnišťany, Wohnischtian. O. Staré a Nové u N. Bydžova. Blk. Kfsk. 731., Sdl. Hr. I. 67., V. 363, Rk. Sl.

194319   Ohnišťátko Svazek: 7 Strana: 0079
Ohnišťátko, a, n., vz Ohnisko.

194320   Ohniště Svazek: 2 Strana: 0333
Ohniště, vz Ohnisko.

194321   Ohniště Svazek: 7 Strana: 1345
Ohniště. Vz o něm v KP. VI. 287. nn. Byli u nich ohlédat o. (vyptat se, provdali- li-by dceru). Val. Slavč. 20. Cf. Komín (2. dod.).

194322   Ohnišťko Svazek: 7 Strana: 0079
Ohnišťko, a, n., vz Ohnisko. Vrat. — O., a, m. Jan O. ze Smidar a j. Výb. II. 385., Tk. IV. 295., 344., Tk. Žk. 186., Sdl. Hr. V. 207., 310., Arch. VII. 488.

194323   Ohnišťkovice Svazek: 7 Strana: 0079
Ohnišťkovice, míst. jm. Pk. Npj. 14., Rk. Sl.

194324   Ohništky Svazek: 7 Strana: 0079
Ohništky, ves. D. ol. X. 213.

194325   Ohništní Svazek: 8 Strana: 0251
Ohništní. O. místo. Mtc. 1895. 27.

194326   Ohništný Svazek: 2 Strana: 0333
Ohništný, Herd-. O. lopata. Herdschaufel. Jg.

194327   Ohništný Svazek: 7 Strana: 0079
Ohništný. O. bohové (domácí). Koll. St. 807.

194328   Ohnišťovice Svazek: 7 Strana: 0079
Ohnišťovice, dle Budějovice, Wonischen, ves v Plzeň. Blk. Kfsk. 662.

194329   Ohništský Svazek: 7 Strana: 0079
Ohništský. O. Lhota, vz Lhota.

194330   Ohniti Svazek: 2 Strana: 0333
Ohniti, il, ěn, ění, oheň dělati, rozněco- vati, feurig machen, erhitzen. Lex. vet. — O., il, ění, rundum faul werden.

194331   Ohnitý Svazek: 2 Strana: 0333
Ohnitý = ohnivý, feurig. Sčít silných je o-tý. BO. O. jehla, železo, Ras., nebe. Troj.

194332   Ohnitý Svazek: 10 Strana: 0227
Ohnitý = ohnilý. Uhlédła o. peň. Brt. D. I. 344.

194333   Ohniva Svazek: 2 Strana: 0333
Ohniva, y, f. = ohnice, řetkev, raphanus raphanistrum, Hederich, Ackerrettig. Vz Ohnice.

194334   Ohniváč, e, ohniváček Svazek: 2 Strana: 0333
Ohniváč, e, ohniváček, čka, m., vz Foe nix. — Ohniváček, motýl, polyommatus phlaeas. Schd. II. 515.

194335   Ohniváček Svazek: 7 Strana: 0079
Ohniváček = motýl, der Feuerfalter. O. zdesnový, p. Helle, modrolesklý, p. Alci- phron, černočárný, p. Hippothoe, modrolemý, p. Eurydice, janovcový, p. Thersamon, černo- skvrnný, p. Dorilis, černokřídlý, p. phlaeas, gefleckter F., celíkový či dukátový, p. vir- gaureae, Dukaten-, Goldruthenfalter. Vz Stn. I. 30.—31. — Brm. IV. 394. — O., čku, m. = sopka (!). J. Nej.

194336   Ohniváček Svazek: 7 Strana: 1345
Ohniváček, čka, m. = lejsek malý Šír. Pt.

194337   Ohniváček Svazek: 9 Strana: 0200
Ohniváček. Spravedlivý král řídký jako o. (Foenix). Konáč. (Vlč. Lit. I. 346. ). — O. = lejsek malý (pták). — O., motýl. \z Stein. 30., Exl. 40., 41. — O., čku, m. = sopka. Zaniklo.

194338   Ohniváček Svazek: 10 Strana: 0227
Ohniváček, čka, m., motýl. Vz Junošík.

194339   Ohnivák Svazek: 7 Strana: 0079
Ohnivák, a, m. = snovač ohnivý, pyro- melana franciscana, pták. Brm. II. 2. 395. — O., u, m. = blesk. Jak svítíš dnes mi z mraků, horský, dravý ptáku ohniváku? Pokr. Z hor 15. Vz Ohniváč.

194340   Ohnivál, a, ohniválek Svazek: 2 Strana: 0333
Ohnivál, a, ohniválek, lka, m., ohnižil, der Molch, Feuerwurm. Jg.

194341   Ohnivě Svazek: 2 Strana: 0333
Ohnivě, vřele, feurig. O. mluviti, jednati, hráti, zpívati (con íuoco). Dch.

194342   Ohnivě Svazek: 7 Strana: 0079
Ohnivě červený. Us. Pdl.

194343   Ohnivec Svazek: 2 Strana: 0333
Ohnivec, vce, m., pyrites, kámen. Aqu.

194344   Ohnivec Svazek: 7 Strana: 1345
Ohnivec, vce, m. = ohnivý muž. Vz Mách. 159.

194345   Ohnivec Svazek: 10 Strana: 0227
Ohnivec, vce, m. = kdo za války před králem oheň pouštěl a proto Ohnivého dvorce užíval (u Městečka v Křivoklátsku). Byl oblečen červeně a jeda na bělouši držel před králem hořící pochodeň. Vz Jrsk. VI. 1. 58, 59., 71., 102., 107. Příbuzný králova o-vce. Ib. VII. 2. 28., 48.

194346   Ohnivěti Svazek: 2 Strana: 0333
Ohnivěti, 3. os. pl. -vějí, ěl, ění, feurig sein, glühen. V. — komu čím. Tvář mu hněvem ohnivěla. Sych.

194347   Ohnivice Svazek: 2 Strana: 0333
Ohnivice = ohnice.

194348   Ohnivka Svazek: 7 Strana: 0079
Ohnivka, y, f., uhlox, květina. Us. Pdl.

194349   Ohnivko Svazek: 2 Strana: 0333
Ohnivko, a, n., kroužek řetězový, ein Kettenring. Na Ostrav. Pk., Tč. U Hostýna. Zkl.

194350   Ohnivko Svazek: 7 Strana: 0079
Ohnivko, a, n. = článek řetězu. Mor. Brt. D. 240.

194351   Ohnivo Svazek: 2 Strana: 0333
Ohnivo, a, n., Feuerzeug, n: Své o. a. za- žihadlo k rukám vzav oheň rozkřesal. BN. — O. = ohnivko. Proroci jsou o-va či člán- kové řetězu jednoho. Sš. J. 110.

194352   Ohnivo Svazek: 7 Strana: 0079
Ohnivo, a, n. = ohnivko. Brt. D. 240

194353   Ohnivo Svazek: 8 Strana: 0251
Ohnivo = článek řetězu. Phľd. 1892. 601. Ohnivá by pohltal (o lačném). Phľd. 1894. 258. — Pentle červená do o-va. NZ. VI. 62.

194354   Ohnivolesklý Svazek: 10 Strana: 0227
Ohnivolesklý kov. Msn. Od. 324.

194355   Ohnivosť Svazek: 2 Strana: 0333
Ohnivosť, i, f., das feurige Wesen, die Hitze. D. Dobrá o. ZN.

194356   Ohnivosť Svazek: 10 Strana: 0227
Ohnivosť = teplota. Zach. Test. 148.

194357   Ohnivý Svazek: 2 Strana: 0333
Ohnivý, rozpálený, Feuer-, feurig. O. uhel, nebe, Kom., V., plamen, ZN., chlop (bludička, das Irrlicht), Us. u Opav. Klš., koule, po- větroň (meteor). Nz. O. koule, die Feuer- kugel, jest veliká, jasností vynikající hvězda padající (letavice). Stč. — O., plný ohně, oheň v sobě mající, oheň činící. O. jiskry, šíp, V., koule, loď, 1)., klej. — O., ohni po- dobný, feuerähnlich, feurig. O. barvy, V., vřed, Antonsfeuer, praporec, D., brouk, (svěrlo- muška, der Feuerkäfer), V., pec (měkkýš), cassis rufa, vz Sišan rudý. Frč. 242. — O., náruživý, čilý, feurig. O. hoch, děvče.

194358   Ohnivý Svazek: 7 Strana: 0079
Ohnivý = rozpálený. O. drak (veliká le- tavice), Stč. Zem. 252, pila (parní), Val. Brt., slunce, Posp., muž (bludička, das Irr- licht). Také na Mor. Kšť, Mtl. — O = plný ohně atd. O. víno. Us. Pdl. — O. = ohni podobný. O. opál, Osv. I. 667., červeň. Mj. — O. = náruživý atd. O. nadšení, Tf.. slova, J. Lpř., pohled, letora, řeč, touha. Pdl — O. Země, souostroví u již. Ameriky, das Feuerland. Posp.

194359   Ohnivý Svazek: 7 Strana: 1345
Ohnivý pták, muž. Vz Mách. 212. Pou- štění ohnivého kola nebo sudu s vrchu = symbol slunce po letním slunovratu kle- sajícího s vrcholu. Vz Mus. 1891. 468. — O. = oheň snadno chytající. O. dřeva. Wtr. Obr. 11. 238.

194360   Ohnivý Svazek: 8 Strana: 0251
Ohnivý. Muka o. (= ohně). Ev. seit. 30. Matt. 5. 22. O o-vém muži cf. NZ. IV. 394. Cf. Světýlka (3. dod.).

194361   Ohnivý Svazek: 9 Strana: 0200
Ohnivý. O. čára. Vz Žárorys. — O. muž. Sr. Př. star. II. 44.

194362   Ohnivý Svazek: 10 Strana: 0227
Ohnivý muž. Vz Čes. 1. XII. 311., Vlasť. 50., Ces. l. XIII. 452. O. drak. Vz Vlasť. I. 51. O. sud. Vz Čes. 1. XIV. 112. — O. dvůr v Městečku byl královským majetkem. Jrsk. VI 1. 97. Sr. předcház. Ohnivec.

194363   Ohnivý Svazek: 10 Strana: 0639
Ohnivý. O. pila = parní. Brt. Slov.

194364   Ohnivzdornosť Svazek: 7 Strana: 0079
Ohnivzdornosť, i, f., die Feuerfestig- keit. Us. Pdl.

194365   Ohnivzdorný Svazek: 7 Strana: 0079
Ohnivzdorný, feuerfest, feuersicher. Vz Ohněvzdorný. Dch. O. cihla, Zpr. arch. VIII. 71., látka, pokladnice, Us. Pdl., kámen, hlína, písek, nerost. NA. IV. 164., 168., 176., V. 474.

194366   Ohnivzdorný Svazek: 10 Strana: 0227
Ohnivzdorný papír. Vz Ott. XVIII. 185.

194367   Ohnižil, ohnižíl Svazek: 2 Strana: 0333
Ohnižil, ohnižíl (Kom.), ohniživ, (Zlob.), a, m., lacerta Salamander, der Molch. V.

194368   Ohnněstrojna Svazek: 7 Strana: 0078
Ohnněstrojna, y, f., die Feuerwerkerei. Šm.

194369   Ohňobarvý Svazek: 7 Strana: 0079
Ohňobarvý, feuerfarbig. O. býk. Koll St. 26.

194370   Ohňobílý Svazek: 7 Strana: 0079
Ohňobílý, feuerweiss. Koll. St. 594.

194371   Ohňoctitel Svazek: 7 Strana: 0079
Ohňoctitel, e, m., der Feuerverehrer, -anbeter. Koll. St. 2., 22.

194372   Ohňoctitelský Svazek: 7 Strana: 0079
Ohňoctitelský, Feueranbeter-. Úřad o čili kněžský u Etrusků. Koll. St. 263.

194373   Ohňoctivý Svazek: 7 Strana: 0080
Ohňoctivý, das Feuer anbetend. O. pra- otcové. Koll. St. 212.

194374   Ohňočervený Svazek: 7 Strana: 0080
Ohňočervený, feuerroth. Bern.

194375   Ohňoďas Svazek: 8 Strana: 0566
Ohňoďas, a, m. = zlý duch. Krs. Moor. II. 108.

194376   Ohnohledič Svazek: 7 Strana: 0080
Ohnohledič, e, m. = obětník. Koll. St. 206.

194377   Ohnojení, n Svazek: 2 Strana: 0333
Ohnojení, n., das Düngen, Bedüngen. Jg.

194378   Ohnojený Svazek: 2 Strana: 0333
Ohnojený, -jen, a, o, gedüngt. Jg.

194379   Ohnojiti Svazek: 2 Strana: 0333
Ohnojiti, il, en, ení; ohnojovati, düngen. — co: pole, strom. V., Kom. — co čím: kravským hnojem. Us. — Vz Hnojiti.

194380   Ohňokročej Svazek: 8 Strana: 0566
Ohňokročej. Šel tvůrce o-jem. Krs. Moor. II. 66.

194381   Ohňoměr Svazek: 2 Strana: 0333
Ohňoměr, u, m., pyrometer, der Feuer- messer. Sedl.

194382   Ohňometec Svazek: 7 Strana: 0080
Ohňometec, tce, m., der Feuerschleuderer. Lpř. Sl. II. 206.

194383   Ohňometný Svazek: 7 Strana: 0080
Ohňometný, feuerspeiend. Ssk.

194384   Ohňomoucha Svazek: 7 Strana: 0080
Ohňomoucha, y, f, die Feuerfliege. Šm.

194385   Ohňonosič Svazek: 7 Strana: 0080
Ohňonosič, e, m., der Feuertráger. Lpř. Sl. II. 206.

194386   Ohňonosný Svazek: 7 Strana: 0080
Ohňonosný, feuertragend Lpř.

194387   Ohňonoš Svazek: 7 Strana: 0080
Ohňonoš, e, m. = ohňonosič. Ssk.

194388   Ohňoplenec Svazek: 7 Strana: 0080
Ohňoplenec, nce, m. = pálící plenitel. Hdk. v Lum. V. 259.

194389   Ohňoplodý Svazek: 7 Strana: 0080
Ohňoplodý, feuererzeugend. O. obor slu- neční, fotosfaera. Stč. Zem. 195.

194390   Ohňorodák, u Svazek: 7 Strana: 0080
Ohňorodák, u, m., Isopyr. Šm.

194391   Ohňorodec Svazek: 7 Strana: 0080
Ohňorodec, dce, m. = ohňorodák.

194392   Ohňorodý Svazek: 7 Strana: 0080
Ohňorodý, pyrogen. Nz.

194393   Ohňorudý Svazek: 10 Strana: 0227
Ohňorudý = rudý jako oheň. O. záplava. Hol. Met. II. 412.

194394   Ohňoslužba Svazek: 2 Strana: 0333
Ohňoslužba, y, f., der Feuerdienst, téměř nejstarší druh pohanského náboženství a ob- radův. Vz S. N.

194395   Ohňosršný Svazek: 8 Strana: 0566
Ohňosršný drak. Hudc. 109.

194396   Ohňostroj Svazek: 2 Strana: 0333
Ohňostroj, vz Ohněstroj.

194397   Ohňostrojní Svazek: 7 Strana: 0080
Ohňostrojní věc, der Feuerwerkskörper. Pr. tr.

194398   Ohňostrojový Svazek: 10 Strana: 0639
Ohňostrojový. O. momentka. Nár. list. 1905 359. 17.

194399   Ohňostrojství Svazek: 2 Strana: 0333
Ohňostrojství, n., Feuerwerkkunst. Prm. Vz KP. IV. 485.

194400   Ohňostrojství Svazek: 10 Strana: 0227
Ohňostrojství, n pyrotechnika. Vz Ott. XX. 1053.

194401   Ohňostrůjce Svazek: 10 Strana: 0227
Ohňostrůjce, e, m., Feuerwerker. Ott. XVIII. 672.

194402   Ohňoš Svazek: 2 Strana: 0333
Ohňoš, ě, m., der Feuermann. Zlob.

194403   Ohňošíp Svazek: 8 Strana: 0566
Ohňošíp = ohnivý šíp. Krs. Moor. II. 63.

194404   Ohnout Svazek: 2 Strana: 0333
Ohnout, a, m., shrbený člověk, gebückter Mensch. — O., lenoch, Faulenzer, m. Ros.

194405   Ohnout Svazek: 7 Strana: 0080
Ohnout = ohnutý dobytek, hubený. Us. Rjšk.

194406   Ohnouti Svazek: 2 Strana: 0333
Ohnouti, ohnu, nul, ut, utí; ohýbati; ohý- bávati; ohybovati = nakřiviti, biegen, um- biegen, beugen, einbeugen, aufbiegen, schmie- gen, krümmen; obrátiti, lenken, umlenken, wenden; nakloniti, beugen, bewegen; ošiditi, Jemanden schneiden, betrügen. Jg. — Strůmek se z mlada dá ohýbati. Ros. — co. Kam strom ohýbáš, tam roste. Neohýbáš-li tenkou hůlku, tlustou neohneš. Prov., Jg. O. hřeb, D., zlé náklonnosti, Br., slova (vz Ohýbání). Us. — co, koho čím: drát kleštěmi, Bs., koně uzdou. Ros. — jak. Někoho chytrým způ- sobem ohnouti (ošiditi). — koho oč. Ohnul (ošidil) ho o dva zlaté. Us. Msk. — (čím) koho k čemu (nakloniti). Nedá se o. k po- kání. Br. Někoho k své vůli o., Kom., pěk- nými slovy. V. — koho čím jak: koně uzdou dle libosti. Rk. — co v co: Někoho v obruč o. Vz Obruč. — co kde: obruče na ohýbačce ohýbati. Šp. — co okolo čeho: okolo hlavy. Rvač. — co před kým: ko- leno. Us. — se. Prut se ohýbá. Metla se ohýbá. — se kde. Kočí v té ulici nemůže se ohnouti. Har. Pod tebou se celičkej dub k zemi ohýbe. Er. P. 173. — se proti komu. Že se proti kacířům statečně ohýbáte. Mus.

194407   Ohnouti. — abs Svazek: 7 Strana: 0080
Ohnouti. — abs. Ohýbající či flexivní jazyky. Stč. Zem. 847. — koho. Kupec ob- čas někoho o. musí. Sá. Ohýbaj mňa, mamko, pokud já sem Janko. Us Tč. — se. Meč se ohýbá; Smál se, až se ohýbal; Jak se ohnu, bolí mne kříž Dch. Nedáme se o. (ošiditi). Dch. — co kam. Což ty vzdechy hrobové sosny k zemi ohýbají? Kká. — se kde. Přinda tam ju objímal, až se pod ňú sedmiletý dubec ohýbal. Sš. P. 367.

194408   Ohnouti se Svazek: 9 Strana: 0200
Ohnouti se. Ohnul se = rozmyslil si věc. Pal. Děj. V. 1, 277.

194409   Ohnoutka Svazek: 2 Strana: 0334
Ohnoutka, y. f., věc ohnutá, etwas ge- bogenes. — O., rybářská síť, Hamen, Hand- kesser. D.

194410   Ohnoutka Svazek: 7 Strana: 0080
Ohnoutka, das Senknetz. Dch

194411   Ohnoutka Svazek: 8 Strana: 0251
Ohnoutka = síť o půl oblouku na vybí- rání ryb při lovení. Brt. I). II. 498.

194412   Ohnoutka Svazek: 10 Strana: 0227
Ohnoutka, y, f., vz Ohnutka v II. Přisp. 208. Ohnouvati = ohýbati. Kbr. Džl. 16.

194413   Ohňov Svazek: 2 Strana: 0334
Ohňov (nové), a, m., souostroví v jižné Americe, das Feuerland. — Ohňovan, a, m., pl. -vané. — Ohňovský. Jg.

194414   Ohňovatý Svazek: 2 Strana: 0334
Ohňovatý, ohnivý, feurig. Ps. mus.

194415   Ohňověst Svazek: 7 Strana: 0080
Ohňověst, a, m = kdo ohněm do dálky správy dává, der Feuertelegraphist. Lpř. Sl. II. 388

194416   Ohňovod Svazek: 7 Strana: 0080
Ohňovod, u, m. = žlab, jímž vedena zá- palná látka do podkopu, die Zündleitung. Čsk., NA. III. 162.

194417   Ohňovodý Svazek: 7 Strana: 0080
Ohňovodý, feuerleitend. Koll. St. 14.

194418   Ohňový Svazek: 2 Strana: 0334
Ohňový, ohně se týkající, Feuer-. O. kleště, D., zeď, Jg., krása, Št., záhuba, Zlob., jazyk, Pass., vzduch, pojišťovna. Na Ostrav. Tč. — O , feurig, glühend. O. koule. Ib.

194419   Ohňový Svazek: 7 Strana: 0080
Ohňový. O. kohout, Feuerhahn, čára (u parního kotlu), Zpr. arch., bůh (světlý), Výb. I. 307 , horkosť, Kar. 129 , dým, Kruml 6. b., zežžení, Pass. mus. 322 podobenství, Ž. Kr., obličej, mluva. Ž wit. 67. 3., 118. 14. a j. — O., glühend. O. uhlí. Ž. wit. 17. 13.

194420   Ohňový Svazek: 9 Strana: 0200
Ohňový. O. můstek v ohništi. Vz KP. IX. 5.

194421   Ohňovzdorný Svazek: 2 Strana: 0334
Ohňovzdorný, nespalný. O. pokladnice, feuerfest. Us. Techn.

194422   Ohňozdroj Svazek: 8 Strana: 0251
Ohňozdroj, e, m. = hořící pramen. Krs. Moor. 13.

194423   Ohňozemec Svazek: 8 Strana: 0251
Ohňozemec, mce, m., Feuerländer, m. Sterz. I. 916.

194424   Ohňozraký Svazek: 7 Strana: 0080
Ohňozraký, glutäugig Šm

194425   Ohňozraký Svazek: 8 Strana: 0251
Ohňozraký = ohnivého zraku. O. horli- vec. Krs. Moor. 12.

194426   Ohňpara Svazek: 8 Strana: 0251
Ohňpara = ohnipara. (Zlín.). Brt. I). I. 6.

194427   Ohnulý Svazek: 7 Strana: 0080
Ohnulý = ohnutý. O. hřbet. J. V. Sládek.

194428   Ohnusa Svazek: 2 Strana: 0334
Ohnusa, y, m., člověk hnusný, ein schänd- licher Mensch, Taugenichts. Ms., Tkadl.

194429   Ohnusiti Svazek: 2 Strana: 0334
Ohnusiti, il, en, ení, ekelhaft machen. — co komu: pitnou vodu. Khyn.

194430   Ohnutě Svazek: 2 Strana: 0334
Ohnutě, křivě, gebogen. Jg.

194431   Ohnutec Svazek: 2 Strana: 0334
Ohnutec, tce, m., passalus, hmyz. Krok.

194432   Ohnůtek Svazek: 7 Strana: 0080
Ohnůtek, tka, m. = ohnout.

194433   Ohnutelnosť Svazek: 2 Strana: 0334
Ohnutelnosť, i, f., die Beugsamkeit. Ros.

194434   Ohnutelný Svazek: 2 Strana: 0334
Ohnutelný, biegsam. O. prut, drát.

194435   Ohnuteň Svazek: 7 Strana: 0080
Ohnuteň, tně, f., ceropales, hmyz. Šm.

194436   Ohnutí Svazek: 2 Strana: 0334
Ohnutí,n., das Biegen, Umschlagen, die Biegung. Člověk snadný k ohnutí. Jel.

194437   Ohnutina Svazek: 2 Strana: 0334
Ohnutina, y, f., čásť saní, která na zemi leží. Us. u Plaňan.

194438   Ohnutina Svazek: 7 Strana: 0080
Ohnutina = křivosť, die Krümmung. Šp.

194439   Ohnutka Svazek: 2 Strana: 0334
Ohnutka, y, f. O. namodralá, marginella coerulescens, měkkýš břichonožec. Frč. 23G. — O., druh tlakoměru dole ohnutého, Heber- barometer. Sedl.

194440   Ohnutka Svazek: 7 Strana: 0080
Ohnutka, marginella. Cf. Brm. IV. 2. 272

194441   Ohnutka Svazek: 9 Strana: 0200
Ohnutka, y, f. = rybářské náčiní. Nár. list. 1898. č. 229

194442   Ohnutonosec Svazek: 7 Strana: 0080
Ohnutonosec, sce, m., rhinonchus, brouk. O. bobr, r. castor, lemovaný, r. pericarpii. Kk. Br. 323.

194443   Ohnutonosec Svazek: 9 Strana: 0200
Ohnutonosec, sce, m., grypidius, brouk. O. hnědonosý, g. brunneirostris, travní, equiseti. Klim. 564.

194444   Ohnutonožec Svazek: 7 Strana: 0080
Ohnutonožec, žce, m., ancylocheira, brouk. O. obecný, a rustica, tečkovaný, a. punctata. Kk Br. 197., Ves. 1880 2.

194445   Ohnutosť Svazek: 2 Strana: 0334
Ohnutosť, i, f., die Krümmung, Biegung, der Bug, Abschuss. V.

194446   Ohnutozobný Svazek: 10 Strana: 0227
Ohnutozobný orel. Msn. Od. 297.

194447   Ohnutý Svazek: 2 Strana: 0334
Ohnutý; ohnut, a, o, gebogen, gebeugt, abschüssig. O. větev (sehnutá), Rostl., strom, hřeb. Us. Nos nahoru o. Kom. Ohnutými (flexivními, flektovanými) tvary nazývají se tvary skloněné a časované čili tvary slovesa určitého. Gb. Uv. 7.

194448   Ohnutý Svazek: 7 Strana: 0080
Ohnutý. O násoska, Mj. 129., roura, ko- lena. Dch. — jak: na obou stranách, na obě strany, Lpř, nahoru, Kk. Br. 24, ko- lenovitě, dolů. Rm. I. 52, NA IV. 156

194449   Oho! oho Svazek: 2 Strana: 0334
Oho! oho! mezislovce podivu. Oho. Lom.

194450   Ohoblovaný Svazek: 7 Strana: 0080
Ohoblovaný; -án, a, o, behobelt. — jak: na hladko. ZČ. III. 39

194451   Ohoblovati Svazek: 2 Strana: 0334
Ohoblovati, ab-, behoblen. — co čím: prkno nějakým hoblíkem. Vz Hoblík. — jak: po střihu, zufügen. Šp.

194452   Ohoditi Svazek: 2 Strana: 0334
Ohoditi, il, zen, ení; oházeti, el, en, ení; okazovati, umwerfen. — co komu oč. Oko (provaz) mu o zadní nohu ohodí. Hlas. — se čím: štítem. Jg. — se okolo čeho (usilo- vati). Koll. Vz Obhoditi se.

194453   Ohoditi Svazek: 7 Strana: 0080
Ohoditi zeď správně: omítati. Km. 1880. 318

194454   Ohodnocený Svazek: 10 Strana: 0227
Ohodnocený. Nár. list. 1904. 356. 13. Vz násl Ohodnotiti co = cenným učiniti. Vz Oho- dnocený. Ohonatý. Jádro žíhané, o-té, nucleus cau- datus. Ktt.

194455   Ohodom Svazek: 7 Strana: 0080
Ohodom! Volání na dobytek, aby šel z pastvy domů. Mor. Brt.

194456   Ohókačka Svazek: 7 Strana: 0080
Ohókačka, y, f. = helekačka, od refrainu ,ohó'. Brt. Dt. 235.

194457   Oholdované Svazek: 2 Strana: 0334
Oholdované zboží, welches die Brand- schatzung zahlte. Gl.

194458   Oholdovaný Svazek: 7 Strana: 0080
Oholdovaný. O zboží, které ve válce holdy platiti musí. Pal. Rdh. I. 180.

194459   Oholek Svazek: 2 Strana: 0334
Oholek, lku, m., plat od holení n. stří- hání ovcí, das Schurgeld. Dejte mi o-ku. Us.

194460   Oholenec Svazek: 2 Strana: 0334
Oholenec, nce, m , ein Rasirter. Rk.

194461   Oholenec Svazek: 9 Strana: 0200
Oholenec, nce, m. = mnich. Dač. II. 103.

194462   Oholení Svazek: 2 Strana: 0334
Oholení, n., das Abscheren, Enthaaren. Jg.

194463   Oholený Svazek: 2 Strana: 0334
Oholený; oholen, a, o, abgeschoren, ent- haart, kahl gemacht. Mniši jsou oholeni. Jg. Ocas oholený. Vrat. — O. neb obnažený úd. Rostl.

194464   Oholený jak Svazek: 7 Strana: 0080
Oholený jak: hladce. Hrts.

194465   Oholín Svazek: 8 Strana: 0251
Oholín, a, m., vrch na Slov. Phľd. 1895. 44.

194466   Oholiti Svazek: 2 Strana: 0334
Oholiti, il, en, ení; oholovati, kahl machen, enthaaren, abscheren, wegscheren. Holému snadno se hlava oholí. Prov., Jg. — co: vlasy, chlupy, vousy. V. — čím: břitvou, Jg., nůžkami. Daj Čechóm bělpucha a čer- nidla do vóle, opět jim otejmeš, šiju jim mečem ohole. Dal. 164. — koho z čeho: z vlasů. Výb. I. 751. — co komu. Us. Oholí sobě kštici a ostřiže nehty. BO. Oholil jim každému z nich do polu brady jejich. Bj. — koho — ošiditi, betrügen, um etwas bringen. Oholili ho jak náleží. Ros. — koho jak: bez břitvy (ošiditi). Č.

194467   Ohomrať Svazek: 10 Strana: 0639
Ohomrať = skuhrati. Phľd. XXIV. 483.

194468   Ohon Svazek: 2 Strana: 0334
Ohon, u, m = ocas, oháňka, Schweif, Schwanz, m. Us. O. musí za liškou. Rb.

194469   Ohon Svazek: 7 Strana: 0080
Ohon Český lev o dvou ohonech. Ddk. V. 226. — O. koňský = prodlouženina míchy, cauda equina, der Pferdeschweif. Šv. 43.

194470   Ohonec Svazek: 2 Strana: 0334
Ohonec, nce, m., ein kleiner Schweif. Dch.

194471   Ohonice, e Svazek: 2 Strana: 0334
Ohonice, e, f., cometa, der Schweifkomet. Víd. list.

194472   Ohonisko Svazek: 7 Strana: 0080
Ohonisko, a, n. = ohon. Kráľovský lev dvojačistým zašvihol ohoniskom. Sldk. Mart. 50.

194473   Ohonka Svazek: 8 Strana: 0566
Ohonka (pila), Fuchsschwanz. Vz Prům. mus. V.

194474   Ohonotoč Svazek: 7 Strana: 0080
Ohonotoč, e, m., ssavec. Vz Brm. I. 424.

194475   Ohonovin Svazek: 2 Strana: 0334
Ohonovin, a, m., cercoleptes, ssavec med- vědovitý. Krok.

194476   Ohonovin Svazek: 7 Strana: 0080
Ohonovin, der Wickelbär. Vz Brm I. 2. 233.

194477   Ohonovin Svazek: 7 Strana: 1345
Ohonovin, šelma medvědovitá. Cf. Ott. V. 309. Ohořalosť, i, f., squamurca. Pršp. 62 2.

194478   Ohorati Svazek: 7 Strana: 0080
Ohorati = ohořeti. Slez. Šd

194479   Ohorávati koho Svazek: 2 Strana: 0334
Ohorávati koho, na Slov. = přemlou- vati. Rk.

194480   Ohorčiti Svazek: 2 Strana: 0334
Ohorčiti, vz Ohoričiti.

194481   Ohorek Svazek: 2 Strana: 0334
Ohorek, rku, m., okurka. Vz Oharek.

194482   Ohorený Svazek: 8 Strana: 0251
Ohorený; -ren, a, o = sluncem osmahlý. Phľd. XII. 262., 1894. 733.

194483   Ohoričiti Svazek: 2 Strana: 0334
Ohoričiti, ohorčiti = ohořčiti. Nemúdráť je to múdrosť, najposlézeť sě ohoričí. Št. N. 294.14. Přijdeť na to, žeť sě jim naposledy to ohorčí. Št. N. 183.

194484   Ohorník Svazek: 7 Strana: 0080
Ohorník, a, m. = zmije jedovatá. U Zá- břehu. Brt.

194485   Ohorný Svazek: 7 Strana: 0080
Ohorný = hněvivý, křiklavý. Slov. Rr. Sb.

194486   Ohorok Svazek: 7 Strana: 0080
Ohorok, rku, m. = ohorek. Slov. Zátur.

194487   Ohoryčiti Svazek: 7 Strana: 1345
Ohoryčiti, vz Ohořičiti.

194488   Ohořalosť, ohořelosť, i Svazek: 2 Strana: 0334
Ohořalosť, ohořelosť, i, f., das Abge- branntsein.

194489   Ohořalý Svazek: 10 Strana: 0639
Ohořalý. O. světlo. Slád. Rich. II. 27.

194490   Ohořalý, ohořelý Svazek: 2 Strana: 0334
Ohořalý, ohořelý, osmahlý, obhořelý, ab- gebrannt, verbrannt. D.

194491   Ohořčeti Svazek: 2 Strana: 0334
Ohořčeti, el, ení, bitter werden, Jg.

194492   Ohořčiti Svazek: 2 Strana: 0334
Ohořčiti, il, en, ení, verbittern. — co komu. Vše se jim to ohořčí (ohoričí). Št. — čím: lékem.

194493   Ohořčiti komu co Svazek: 9 Strana: 0200
Ohořčiti komu co. XV. stol. Modl. ms. (Mus. fil. IV. 45. ).

194494   Ohořek Svazek: 2 Strana: 0334
Ohořek,řku, m., oharek, der Butz, Brand. Tabl. lid.

194495   Ohořelice Svazek: 7 Strana: 0080
Ohořelice, ves. D. ol. III. 505.

194496   Ohořeti Svazek: 2 Strana: 0334
Ohořeti, 3. os. pl. -ří, el, ení; ohárati, um-, abbrennen. — Dřevo ohořelo. — co komu. Ohořela mu křídla. Prov., Jg. — od čeho: od slunce (= osmahnouti). D.

194497   Ohořičiti Svazek: 7 Strana: 0080
Ohořičiti. Máť se i mocným šeredným jich zlosť a jich šeredstvo o. Kšch. 1. Že se každému neřád jeho ohořičí Ib. 6.

194498   Ohošťany Svazek: 2 Strana: 0334
Ohošťany, dle Dolany, ves u Kadaně. Tf. 287.

194499   Ohoukaný Svazek: 2 Strana: 0334
Ohoukaný = nebázlivý aneb i otrlý. Na Mor. Brt. Okřičený, tak že již neví, co dělá, angedonnert. Mřk.

194500   Ohoukaný Svazek: 8 Strana: 0251
Ohoukaný = vycepovaný. Brt. D. II. 354.

194501   Ohoukati Svazek: 7 Strana: 0080
Ohoukati, vz Ohouknouti.

194502   Ohoukati Svazek: 8 Strana: 0251
Ohoukati = vycepovati. Brt, D. II. 354.

194503   Ohouliti Svazek: 7 Strana: 0080
Ohouliti = náčiní při počátku práce při- způsobiti, obtáhnouti, das Gezähe anführen. U Příbrm. Hrbk.

194504   Ohovárač Svazek: 7 Strana: 0080
Ohovárač, e, m. = pomlouvač. Slov. Zátur

194505   Ohováračnosť Svazek: 7 Strana: 0080
Ohováračnosť, i, f. = pomlouvačnosť. Slov.

194506   Ohováranie Svazek: 10 Strana: 0227
Ohováranie, n. = pomlouvání. Slov. Sbor. čes. 231.

194507   Ohováraný Svazek: 7 Strana: 0080
Ohováraný = pomlouvaný. Slov. N. Hlsk. III. 373.

194508   Ohovárať Svazek: 7 Strana: 0080
Ohovárať. Keď ma do súsedov o. išla Sl. ps. 135. Jedno líčko boská, druhé oho- vorí. Ib. 81.

194509   Ohovárati Svazek: 2 Strana: 0334
Ohovárati, ohovořiti, il, en, ení, pomlou- vati, bereden. — koho. Plk.

194510   Ohovárka Svazek: 7 Strana: 0080
Ohovárka, y, f. = pomluva. Slov. Phľd. I. 1. 38., 41.

194511   Ohozská Svazek: 9 Strana: 0200
Ohozská, jeskyně na Mor. Vz Bdl. Mor. 8.

194512   Ohozská Svazek: 10 Strana: 0227
Ohozská v II. Přisp. 200. za Ochozí oprav v: Ochozská.

194513   Ohra Svazek: 7 Strana: 0080
Ohra, y, f. = Ohře. Slov. Ssk.

194514   Ohrabačnice Svazek: 2 Strana: 0334
Ohrabačnice, e, f., řídké síto. Na vých. Mor. Vz Ohrabečnice. Uiberkehrsieb.

194515   Ohrabanosť Svazek: 7 Strana: 0080
Ohrabanosť, i, f., die Abgeschliffenheit.

194516   Ohrabati Svazek: 2 Strana: 0334
Ohrabati, ohrabám, al, án, ání; ohrabo- vati, ohrabávati, ohrabnouti, bnul a bl, utí, um-, herumscharren. — co čím: stoh hrá- běmi. Us.

194517   Ohrabčák Svazek: 2 Strana: 0334
Ohrabčák, u, m.. koš ohrabečný. Us. u Příbr. Mtl.

194518   Ohrabčanka Svazek: 8 Strana: 0251
Ohrabčanka, ohrabčok, ohrabečnice. Vz Říčice (3. dod.).

194519   Ohrabčok Svazek: 9 Strana: 0200
Ohrabčok = řešeto na ouhrabky. Slez. Lor. 75.

194520   Ohrabecný Svazek: 8 Strana: 0251
Ohrabecný. O. koš. Brt. D. II. 438.

194521   Ohrabečňák Svazek: 7 Strana: 1345
Ohrabečňák, u, m. = koš na ohrábky. Nap.

194522   Ohrabečnice Svazek: 2 Strana: 0334
Ohrabečnice, e, f., říčice na mlatě. Na mor. Zlínsku. Brt. Vz Ohrabačnice.

194523   Ohrabečnice Svazek: 7 Strana: 0080
Ohrabečnice = síto na ohrabky. Brt. D. 146.

194524   Ohrabečník Svazek: 7 Strana: 0080
Ohrabečník, u, m. = koš na ohrabky. U Zábřehu. Kčk. U Nezamyslic = místo u stodoly, kam se ohrabky ukládají Bkř.

194525   Ohrabečný Svazek: 2 Strana: 0334
Ohrabečný, na ohrabky. O. koš. Us.

194526   Ohrabečný Svazek: 7 Strana: 1345
Ohrabečný koš (na ohrabky). Nap.

194527   Ohrabek Svazek: 2 Strana: 0334
Ohrabek, bku, m., pl. ohrabky = co na mlatě se ohrabe, die Uiberkehr. Mlatci cepy mlátí, zůstavuje se sláma a ohrabky. Kom. Smích z lonských ohrabků (když se někdo směje, kde nic směšného není). Prov., Ros. Již je na o-ky stár (velmi letitý). U Olom. Sd. — O. na vých. Mor. = nevymlácené klasy. O., rozdrtěné klásky po mlácení. Brt. — Vz Němota.

194528   Ohrabek Svazek: 7 Strana: 0080
Ohrabek Je na o-bky (= opilý); Opilý na o-bky. Us. (Dějepisec ten) na mnohých místech svých zanímavých o-bků odděluje Skythii menší od veliké. Šf. Strž. II. 99.

194529   Ohrabielko Svazek: 7 Strana: 0080
Ohrabielko, a, n = malé ohrablo. Slov Phľd. VIII. 267.

194530   Ohrabka Svazek: 7 Strana: 0080
Ohrabka, y, f. Na Ohrabce, louka u Ko- terova na Plzeň. BPr.

194531   Ohrabky Svazek: 7 Strana: 0080
Ohrabky, vz Ohrabek.

194532   Ohrablo Svazek: 2 Strana: 0334
Ohrablo, a, n.= hřeblo, die Feuerkrücke. Na Slov.

194533   Ohrablo Svazek: 7 Strana: 0080
Ohrablo. Mlč, hned to o. na tebe poletí. Koll. Zp. II. 103.

194534   Ohrablo Svazek: 10 Strana: 0639
Ohrablo, a, n. Být komu o- blom (po- mocníkem). Phľd. XXIV. 813.

194535   Ohrabník Svazek: 2 Strana: 0334
Ohrabník, u, m., místo v perně vůkol ohrazené, kam se z mlatu ohrabky dávají, der Spreubehälter. Us. u Domažl. Šlm.

194536   Ohrabovačka Svazek: 7 Strana: 0080
Ohrabovačka, y, f. = ženská, jež třídí a ohrabuje uhlí, Abrecherin, f. Laš. Wrch.

194537   Ohračaný Svazek: 9 Strana: 0200
Ohračaný. Sr. Zahráknutý, okriknutý. Slov. Zát. Př. 96b.

194538   Ohračaný Svazek: 10 Strana: 0639
Ohračaný človek = znevážený, zne- ctěný; o. chlieb = ohomraný. Phľd. XXIV. 754.

194539   Ohrad, u, ohrádek Svazek: 2 Strana: 0334
Ohrad, u, ohrádek, dku, m., ohrazené místo. Us. — O., zahrada. Ráj. — O., ohrada, omluva, Ausrede. Jg.

194540   Ohrada Svazek: 2 Strana: 0236
Ohrada, y, f., obradování, utěšení, Ver- gnügen, n., Lust, f. Kat. 3306.

194541   Ohrada Svazek: 7 Strana: 0080
Ohrada. Ž. wit. 61. 4, 79. 13., 143. 14. O. hlavní pevnosti. NA. III. 148. — O. = město, v zlodějské řeči. — O. Měsíček je v o-dě, bude pršet (má kolo kolem sebe). Brt D. 240 — O. = vinnice, vinea. Ev. víd. 66. — O. k sedání. Kto sě chtějú se mnú bíti, těm v ohradu sěmo jeti. Rkk. 43 — O. = obrana. Tolik o tom k naší o- dě. Šf. Strž. I 301. — O. v Tábor. Vz Blk. Kfsk. 389, 650.

194542   Ohrada Svazek: 10 Strana: 0227
Ohrada = pevnosť, město. V zloděj. mluvě. Čes. XI. 141.

194543   Ohrada Svazek: 10 Strana: 0639
Ohrada, y, f. = město. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 47.

194544   Ohrada, y, ohrádka Svazek: 2 Strana: 0334
Ohrada, y, ohrádka, y, f., čím se co ohrazuje, ohrazení, plot, hradba, Befestigung, Umzäunung, Verzäunung, Verwahrung, der Zaun. Kdo nějakou ohradu neb plot prolomí. Lom. O. města = val, zákop. Reš. Za ohradou města. Kom. Ohradou město opatřiti. D. Ohrady dělati. V. Přední o. D. O. kamenná. BO. O. lapací, jatka, der Fanggarten, kus lesa ohrazený, do kterého se divoké svině a lišky lapají, když skrz padáky (Fallthüren) v plotě n. ohradě jdou na vnadu. Šp. — O. — obvod, der Umfang. Město v ohradě své
veliké. V. — O., ohrazené místo z jakého
koli úmyslu, das Gehäge, Geschräge, einge-
zäunter Ort. O. ovčí (stavadlo), na králíky,
D., slepičí, Zlob., k sedání (Turnierplatz),
dřevařská (Dch.) nebo na dříví. V ohradě
dříví míti. Ml. Vejde-li kdo do ohrady chrá-
mové (septum templi), zabijtež jej. Bj. — O.,
čím se kdo brániti a chrániti může, obrana,
der Schutz. Práva jsou za ohradu (ohradou)
ctnosti. D. Obec jest každého ohrada, kdož
ji tupí, minulať jej rada. Dal. — O., omluva,
obrana, die Schutzrede, Verteidigung, Ver-
wahrung, f., Vorbehalt, m. Osobám váženým
bez vší ohrady a výminky věřeno bývá. Bart.
Proto že řečníci horničí pře vedú a někte-
rakú o-dú zřejmě ukazují. A to osvědčení
neb ta o. jestiť taková. CJB. 401. Aby se
mohli opatrovati jakýmikoli ohradami a
osvědčováním a tak, jakžby nejlépe se ohra-
žovati uměli. Pr. hor. Omluva n. ohrada slušná
spisovatele knížky strany historií. Lom. Po-
něvadž žalobce již dávno svými ohradil se
ohradami, a abychom i my své obrany opa-
trněji zřídili. Pr. hor. Klášter se vrátil s tou
ohradou (= výmínkou), že . . . Act. Ferd. — O., lovecký zámek v Hluboké. Vz S. N. — O., něm. Ohrad, ves a) v Opavsku, b) u Ko- lína, něm. Schönweid, c) v Smíchovsku. PL. — O., jm. polí na mnohých místech morav- ských. Kda.

194545   Ohrádek Svazek: 2 Strana: 0335
Ohrádek, vz Ohrad.

194546   Ohradění Svazek: 7 Strana: 0081
Ohradění, n. = ohrazení. Slov. Bern.

194547   Ohraděný Svazek: 7 Strana: 0081
Ohraděný = ohrazený. Slov. Bern.

194548   Ohradí, n Svazek: 2 Strana: 0335
Ohradí, n., das Glacis (einer Stadt). Rk.

194549   Ohradina Svazek: 9 Strana: 0200
Ohradina, y, f. Milá pľéje v o-ně. Brt. P. n. 106.

194550   Ohradina Svazek: 10 Strana: 0639
Ohradina, y, f. = ohrazené pole. Brt. Slov.

194551   Ohradištko Svazek: 7 Strana: 0081
Ohradištko, a, n. = pole u Nuzic v Táb. BPr.

194552   Ohraditi Svazek: 2 Strana: 0236
Ohraditi, il, ěn, ění, lépe: bradu oholiti, rasiren. Th.

194553   Ohraditi Svazek: 2 Strana: 0335
Ohraditi, il, zen, ení (-žen, -žení, vz Gb. III. 100.); ohrázeti, ohrazovati (ohražovati) = vůkol hraditi, obehnati, umschränken, umge- ben, umgränzen, einfangen, umringen, verwah- ren ; obmeziti, bezirken, begränzen; upevniti, ver-, umschanzen; brániti, verwahren, sicher- stellen, vertheidigen; o. se = obmeziti se, sich einschränken; upevniti se, sich befestigen, verwahren; odpověděti, osvědčovati, omlou- vati se, sich sicherstellen, verwahren. Jg. — co : zahradu, dům, město (oplotiti, hradbou upevniti), Jg., poctivosť něčí (brániti). Br., svou česť. Boč. exc. 1507. Pahorci je ohrazují. BO. O. právo (brániti), Výb. I. 613.; o. právo i. e. všecky právní prostředky a pomoci vy- míniti, kteréž k nějaké při náležejí. Bdl. Vz Gl. 196., Kn. dr. 138. — co, se čím: za- hradu plotem, V., něco koly n. kolím, Jg., zdí, Dal. 54., V., město náspem, D., moc něčí jistými mezemi, V., někoho řády, Kom., město mocí, právy, svobodami, zmužilostí obyva- telův atd. o. V. Ohradil se toliko českými knihami. Berg. Náležitými hradbami a náspy ohradil se. Skl. 103. Zb. O. se listem (od- pověděti). Pr. Zřízením zemským ohraditi, aby se to nestávalo. Kom. — se čím od koho. Soused chce-li se od souseda plotem o. Er. — co, se proti komu (čím). Vojsko hradbami proti nepříteli o. Us. Sebe proti jedu o. (chrániti), D., proti obvinění. Ml. Opa- trností proti lstivým se o. Rad. zvíř. Své právo proti snesení rady městské. Ml. Se mocí proti někomu o. Troj. Proti ústrkóm pokušitele bedlivostí se ohraždovali. Roterod. Otčen. — J. tr. — co komu: sobě právo o. (chrániti). Všehr. — čím čeho. Brannou rukou ohrázeti práv svých. Č. — co, koho, se před kým, před čím (čím). Pobožná srdce před bludným mudrováním o. Kom. Tělo před zlou nákazou o. Kom. Stráží an- dělů před zlými nehodami někoho o. Kom. Mládež před nákazami světa o. Kom. — Br., J. tr. — se komu v čem (odpověděti, osvědčovati, sich verwahren). Ze on po- volení svého k tomu nedává, nýbrž v tom se časně ohrazuje, že se svým vším rodem v svobodě státi a zůstati chce. V.

194554   Ohraditi Svazek: 7 Strana: 0081
Ohraditi, munire. Ž wit. 30.22. — co. Jeden druhého česť má ohrážeti. Št. Kn. š. 94 — se čím. Nebeské světlosti oděním sě o-div. Kar. 117. Ohraď se vším dobrým. Pass. mus. 467. — se komu Ohražuje se apoštol židům, že . . . BR. II. 506. — se před čím. Pharao o-dil se před drahými letmi. Brig. 2. a.

194555   Ohraditi Svazek: 9 Strana: 0455
Ohraditi své právo = udati právní pro- středek, kterým při svou vésti chce. Bdl. v Kn. rožm. str. 72.

194556   Ohraditý Svazek: 2 Strana: 0335
Ohraditý, schanzartig. Dch.

194557   Ohrádka Svazek: 2 Strana: 0335
Ohrádka, y, f. Bez ohrádky mluviti (bez obalu, svobodně). Vz Mluvení. C. Není po- třebí žádné ohrádky. Šm. — Ostatně vz Ohrada.

194558   Ohrádka Svazek: 7 Strana: 0081
Ohrádka = ohrazené místo v hospodě v šenkovně, kde hospodský svůj nálev, ná- činí a pokladnici má. Sk.

194559   Ohradně Svazek: 2 Strana: 0335
Ohradně. Povinen ho ochrániti a vý- mluvna učiniti jakž nejohradněji může (mit möglichster Verwahrung), Dekr. jedn. br. 1617.

194560   Ohradně Svazek: 7 Strana: 1345
Ohradně. Blíže a ohradněji (o něčem) se ozvati. 1557. Mus. 1891. 198.

194561   Ohradní Svazek: 7 Strana: 0081
Ohradní. Podlé vyměření práva měst- ského dříve než se stavunk stane, vždycky k vrchnosti těch lidí, pro něž stavunku se žádá, psaní o. a žaloba učiněna bývá. Bdž. 158. O. pilíř (úhelný, jámový, střídový, pře- kopní, svážný). Hř. 47.

194562   Ohradní, ohradný Svazek: 2 Strana: 0335
Ohradní, ohradný, k ohradě sloužící, ohrazený, Schutz-, Vertheidigungs-, Wehr-. Schanz-. O. koš, řeč, Jg., stav, D., slova, Ctib., psaní, Pr. měst., pilíř, der Sicherheits- pfeiler, zeď, die Begränzungsmauer. Bc. O. list, kterým věřitel dlužníkům oznamoval, že je a jejich jmění kdekoli zajme, die Ver- wahrung. Tímto psaním o-dním odpovídám, že toho na vás stavním právem dobývati a statky vaše stavovati budu dotud, dokudž summy svrchupsané úplně nezaplatíte. 1615. Gl. 196. O. město. BO.

194563   Ohradnice Svazek: 2 Strana: 0335
Ohradnice, e, f. = meze, die Gränze. Gl. Okudž mají ty meze aneb o. Kn. dr. 60.

194564   Ohradník Svazek: 7 Strana: 0081
Ohradník, u, m. = ohradní pilíř, vz Ohradní. Hř. Pomezní o., der Gränzpfeiler. Hř. — O., a, m. = kdo ohradu opatruje Šd.

194565   Ohradník Svazek: 10 Strana: 0227
Ohradník, a, m. = měšťák. V zloděj. mluvě.

194566   Ohradný Svazek: 7 Strana: 0081
Ohradný = rybník u Valečova na Bole- slavsku. Blk. Kfsk. 807.

194567   Ohradoborce Svazek: 10 Strana: 0227
Ohradoborce, e, m. Msn. II. 75.

194568   Ohradský Svazek: 7 Strana: 0081
Ohradský, sam. u Humpolce.

194569   Ohrádzať Svazek: 7 Strana: 0081
Ohrádzať = ohrazovati. Slov. Šd

194570   Ohrana Svazek: 10 Strana: 0227
Ohrana, y, f., scandalum. Vz Obrama.

194571   Ohraněčný Svazek: 7 Strana: 0081
Ohraněčný = přespolní, auswärtig. U Opav. Klš.

194572   Ohraněný Svazek: 7 Strana: 0081
Ohraněný; -ěn, a, o, begränzt. O voda. Nz. Ostatně vz Ohraniti.

194573   Ohraničení Svazek: 7 Strana: 0081
Ohraničení, n., die Be-, Umgränzung. O. mořské. Kř. Stat. 4.

194574   Ohraničenosť Svazek: 7 Strana: 0081
Ohraničenosť, i, f, die Begränzung. Tš. O podm. 14., Phľd. III. 2. 195. Zeměpisná o. Phl'd. VI. 283. O. obrazu. Dk. Poet. 28.

194575   Ohraničený Svazek: 7 Strana: 0081
Ohraničený, begränzt. O. lišej, zánět.

194576   Ohraničiti Svazek: 2 Strana: 0335
Ohraničiti, il, en, ení; ohraničovati, — co čím proti komu, umgränzen.

194577   Ohraniti Svazek: 2 Strana: 0335
Ohraniti, il, ěn, ění; ohraňovati = na hrany osekati, zimmern. — co: klády, Us., trámy, Ros., kmen. Um. les. — co čím k čemu: klády sekerou k stavění.

194578   Ohranouti Svazek: 2 Strana: 0335
Ohranouti, nul, ut, utí = uraziti, an- stossen. — koho čím: nehezkými slovy. — O. = uhranouti, D., Us.

194579   Ohraňovací Svazek: 2 Strana: 0238
Ohraňovací, Verteidigungs-. Rk.

194580   Ohraňovadlo Svazek: 9 Strana: 0200
Ohraňovadlo, a, n. = náčiní klempířské, jímž se plech atd. ohraňuje. Ott XIV. 346.

194581   Ohranule Svazek: 7 Strana: 0081
Ohranule, e, f., escobedia, die Escobedie, rostl. O. šerpivá, e. scabrifolia. Vz Rstp. 1152.

194582   Ohráti Svazek: 2 Strana: 0335
Ohráti, ohraji, vz Hráti. — co: piano. Já bych tě ohral = sklidil. Us. u Přer. Kd. U Olom. Kd.

194583   Ohrazda Svazek: 7 Strana: 0081
Ohrazda, y, f. = ohrada. Hrobní o-dy. Koll. IV. 197.

194584   Ohrazditi Svazek: 2 Strana: 0335
Ohrazditi, zastr., vz Ohraditi.

194585   Ohrazení Svazek: 7 Strana: 0081
Ohrazení České a Německé, Böhmisch-, Deutsch-Baumgarten, vsi u Budějovic. Blk. Kfsk. 657., Rk. Sl.

194586   Ohrazení, ohrazení Svazek: 2 Strana: 0335
Ohrazení, ohrazení, n., z ohraditi. Vz Gb. Hl. 100., die Ver-, Be-, Umzäunung, Be-, Umgränzung, Umschränkung, Einfassung, Ein- hegung. D. — O. mlýnské, die Unterwalzen, Rollen; města, ležení, Verschanzung. V., Res. — O. české a německé, něm. Baumgarten, vsi v Bndějov. PL. — O., výmluva. O. práva, Rechtsverwahrung, f. A ti (svědci) mají i v kapiu s o-ním práva uvedeni býti. O. z D.

194587   Ohrazenice Svazek: 2 Strana: 0336
Ohrazenice, ves a) u Turnova, b) u Stra- konic, c) u Hořovic, d) u Mor. Budějovic. L. Dle Budějovice.

194588   Ohrazenice Svazek: 7 Strana: 0081
Ohrazenice, Wohrazenitz, vz II. 336. Blk. Kfsk. 803., 844., Sdl. Hr. I. 256., III. 305., IV 152., VI. 208, 215., Rk. Sl. — O, Ohrazenitz, ves u Pardubic. Na O-ci, po- zemky na Písecku; V O-cích louka u Se- dlice na Plasku. BPr.

194589   Ohrazenosť Svazek: 2 Strana: 0336
Ohrazenosť, i, f., die Beschränktheit. Mus.

194590   Ohrazenosť Svazek: 7 Strana: 0081
Ohrazenosť u sebe samých a nevážení cizího. Pal Rdh. III. 240.

194591   Ohrazensko Svazek: 7 Strana: 0081
Ohrazensko, Ohražensko, a, n , les u Chu- denic. BPr.

194592   Ohrazený Svazek: 7 Strana: 0081
Ohrazený O. bradavky chutnací. Osv. I. 148., Dk. P. 15, Šv. 50. — čím. Tak bolestú o na bieše vňuž temným oblakem Hr. ruk. 119.— Kar. 14., 81

194593   Ohrazený, ohrazený Svazek: 2 Strana: 0336
Ohrazený, ohrazený; zen, a, o,vz Ohra- zení. Umschränkt, umzäunet; umschanzt, ver- schanzt; jistý, verwahrt, sichergestellt. O. místo (obora). V. Žádný hrad tak dobře ohra- zený a opatřený není. V. — čím: Město zdí o., Br., údolí skalami, Har.; o. služebníky (bezpečný). Jel. Město právy o. (bezpečné), V., propovídkou. Rk. I nalezl jeskyni trním se všech stran o-nou. Pass. — před kým. Pomazanému na království a tím ohrazenému před bezpravím. Br. Kterak jsú před tú chybú o-zení. Boč. exc.

194594   Ohrazovati Svazek: 2 Strana: 0336
Ohrazovati, vz Ohraditi.

194595   Ohrážať Svazek: 7 Strana: 0081
Ohrážať = trápiti, sužovati. Laš. Brt. D. 240.

194596   Ohraždějovice Svazek: 7 Strana: 0081
Ohraždějovice. Dal. 191.

194597   Ohražení Svazek: 2 Strana: 0336
Ohražení, ohražený. Vz Ohrazení, Ohra- diti.

194598   Ohražení Svazek: 7 Strana: 0081
Ohražení, vz Ohrazení.

194599   Ohraženický Svazek: 7 Strana: 0081
Ohraženický potok = přítok Litavky. Kv. 1885 648.

194600   Ohraženka Svazek: 7 Strana: 0081
Ohraženka, y, f. = louka u Star. Tá- bora. BPr.

194601   Ohražní Svazek: 7 Strana: 0081
Ohražní, Einfriedigungs-. O. stoka Sl. les.

194602   Ohrděti Svazek: 7 Strana: 0081
Ohrděti, ěl, ění, stolz werden. Ssk

194603   Ohrdiť co Svazek: 9 Strana: 0455
Ohrdiť co = pohrdati čím. Chlieb neohrdia, iba akby deti. Mus. slov. III. 22.

194604   Ohrditi Svazek: 7 Strana: 0081
Ohrditi = pohrdnouti. Slov. Němc. VII. 187., N. Hlsk III. 321 My valaši to neradi, keď nás dakto ohrdie. Dbš. Obyč. 58.

194605   Ohrdlek Svazek: 2 Strana: 0336
Ohrdlek, dlku, m., Halsband, n. O. na šiji. BO. Dali mu o. okolo šíje. BO.

194606   Ohrdlený čím Svazek: 9 Strana: 0200
Ohrdlený čím. Košile krajkami o-ná (okolo hrdla ozdobena). Dšk.

194607   Ohrdlí Svazek: 2 Strana: 0336
Ohrdlí, n., die Halsgegend. Rk.

194608   Ohrdlí Svazek: 7 Strana: 0081
Ohrdlí = nášijek, kruh nebo řetěz kolem krku. Mor. Knrz , Tbz.

194609   Ohrdlík Svazek: 7 Strana: 0081
Ohrdlík, u, m = ohrdlek Btk. Voc. 95.

194610   Ohrdliti Svazek: 2 Strana: 0336
Ohrdliti, il, en, ení = usmrtiti, tödten (novější). — koho. Rk.

194611   Ohrdnouti Svazek: 9 Strana: 0200
Ohrdnouti. Ďakujeme, že ste nás neohrdli (k nám přišli). Slov. Zát. Př. 259b.

194612   Ohrdnúť Svazek: 7 Strana: 0081
Ohrdnúť = opovrhnouti. Slov. Ssk.

194613   Ohrebať Svazek: 7 Strana: 0081
Ohrebať = ohrabati Slov Bern.

194614   Ohrejduška Svazek: 7 Strana: 0081
Ohrejduška, y, f. = rus národ. oděr. Kraszewski.

194615   Ohrenstein Svazek: 8 Strana: 0251
Ohrenstein Jan (pseud. Osten), pošt. úřed. a spis.

194616   Ohrenstein Svazek: 10 Strana: 0227
Ohrenstein Jan (pseud. Osten), belletrista, nar, 1871. Vz Ott. XVIII. 926.

194617   Ohrev, obrv Svazek: 2 Strana: 0243
Ohrev, obrv, gt. obrvi, f., provaz, kterým se tenata natahují. Der Spannstrick. O. ob- roubená, die Saumleine, která je nahoře a dole v obrubě plachet zašitá, aby se plachty ne- trhaly. Šp. — O., provaz na žezle neb rahně korábovém. Seil (n.) an der Schiffstange. Reš. Vz Nevod.

194618   Ohrevadlo Svazek: 7 Strana: 0081
Ohrevadlo, a, n. = ohřívadlo. Slov. Bern.

194619   Ohriaknúť Svazek: 7 Strana: 0081
Ohriaknúť sa = obořiti se. Ohriakol sa na zahradníka. Slov. Dbš. Sl. pov. VII 44

194620   Ohriev Svazek: 7 Strana: 0081
Ohriev = ohřev. Slov.

194621   Ohrievať Svazek: 7 Strana: 0081
Ohrievať = ohřívati. Slov. Rr. MBš.

194622   Ohrkot Svazek: 1 Strana: 0544
Ohrkot, u, m., chrkání, Geräusper.

194623   Ohŕnačka Svazek: 7 Strana: 0082
Ohŕnačka, y, f. = která zemi k rostli- nám ohrnuje. LObz. XVII. 29.

194624   Ohrnat Svazek: 2 Strana: 0336
Ohrnat. Zemáky napřed se okopávajú, potom ohrňajú. Na mor. Zlínsku. Brt. Vz Ohrnouti.

194625   Ohrnouti Svazek: 2 Strana: 0336
Ohrnouti, nul, ut, utí; ohrnovati, um- häufen; aufschürzen, aufstreifen. — co: ruku, šat, sukni, rukávy (okasati). V. — co jak: ruce po lokty. Ros. — co čím: strom zemí (vůkol ohrnouti). Jg. — se. Ohrnula se, aby sukně nezkálela. Ros.

194626   Ohrnouti co Svazek: 7 Strana: 0082
Ohrnouti co: pysky, střechu klobouku. Us. — co jak: nos pyšně o. Dch. — co nač: O-vati nos na něco (nebyti v hod).

194627   Ohrnutí, n Svazek: 2 Strana: 0336
Ohrnutí, n., das Aufschürzen. O. rukou. Br.

194628   Ohrnutý Svazek: 2 Strana: 0336
Ohrnutý, aufgeschürzt. V. O. rukáv, boty, Stulpstiefeln, Dch. atd. Vz Ohrnouti.

194629   Ohrobec Svazek: 2 Strana: 0336
Ohrobec, bce, m., ves u Jílového. PL.

194630   Ohrobec Svazek: 7 Strana: 0082
Ohrobec = násep vedlé cesty, do kterého se otesané kameny n. koly dávají, aby vozy nesjížděly. Us. Hk. — O, Ohrobetz, ves. Blk. Ktsk 945., Rk. Sl. V O-bci mívají o posvícení samé mouly k obědu a proto slují mulaři. Sbtk. Krat. h. 80.

194631   Ohrocený Svazek: 7 Strana: 0082
Ohrocený = hrotem opatřený.

194632   Ohrom Svazek: 2 Strana: 0336
Ohrom (zastr.), u, m., ohroma, y, f., ohromení, poděšení, zaražení, D., bouře, die Bestürzung, Betäubung. Výb. I. 342. — St- ekl.

194633   Ohrom Svazek: 7 Strana: 0082
Ohrom. 4300 let v tom ohromu byl Adam. Sv. ruk. 43. Umřel na kříži v těžkej ohromě. Pravn. 1782., 1128. V takém stojéce (panie) ohromě. Alx. V. v. 1901. (HP. 46.), Alx. H. v. 193. (HP. 64).

194634   Ohromělý Svazek: 2 Strana: 0336
Ohromělý, angedonnert, betäubt, erschrok- ken. Zák. sv. Ben. živ. 164.

194635   Ohromení Svazek: 2 Strana: 0336
Ohromení, n., vz Ohromiti. Das Nieder- donnern. Jakžto lítí lvové (leonum more) s o-ním (impetu) řítili sú se na nepřátely. BO. — O., omráčení, poděšení, zaražení, vz Ohrom. Die Bestürzung, Betäubung. U veliké radosti o-ním omdlev. Leg. Naplněni jsou divenie a o. ZN.

194636   Ohromený Svazek: 2 Strana: 0336
Ohromený, -men, a, o, vz Ohromiti; vom Donner getroffen; betäubt, erschüttert. V. O. a zdřevěnělý. D. O. básník. Hlas. — čím. Fatalismem Osmanů silně jest ohromen. Krok. — kdy. Byli v té kvapnosti ohromeni, že strachem musili říkati bílému černé a čer- nému bílé. Kr. o pozdv.

194637   Ohroměti Svazek: 2 Strana: 0336
Ohroměti, ěl, ění, ohromenu býti, wie vom Donner berührt werden. Kor.

194638   Ohromitedlný Svazek: 9 Strana: 0200
Ohromitedlný. O. hlahol. XVI. stol. Rozb. II. 184.

194639   Ohromitel Svazek: 2 Strana: 0336
Ohromitel, e, m., der Unterdrücker. Rk.

194640   Ohromitelný Svazek: 10 Strana: 0227
Ohromitelný hlahol. Bech.

194641   Ohromiti Svazek: 2 Strana: 0336
Ohromiti, il, en, ení; ohromovati = hro- mem, hřmotem atd. zděsiti a omráčiti, jako hromem ohlušiti, niederdonnern, betäuben, bestürzen. V., Jg. — koho. Ohromil jest strach všeliký lid. BO. Všecky je ohromíš, byť byli zástupové. Kom. — koho čím. Hlasem svým nepřátely ohromuje. Br. Mnohé hrůzami a divy ohromil. Ctib. Ohromeni jsúc padením tvým (attoniti). BO. — Kom., Trip. — se na koho čím: řečí = obořiti se. Je- manden andonnern, scharf anfahren. V., Bart.

194642   Ohromiti se na koho Svazek: 7 Strana: 0082
Ohromiti se na koho. Jako šelma o-mil se na ni. Bart. 21.

194643   Ohromitosť Svazek: 7 Strana: 0082
Ohromitosť, i, f. = ohromení. Bern.

194644   Ohromitý Svazek: 7 Strana: 0082
Ohromitý = ohromný. Slov. Hol. 98.

194645   Ohromivý Svazek: 2 Strana: 0336
Ohromivý = ohromující. Vz Ohromiti. Rk.

194646   Ohromně Svazek: 2 Strana: 0336
Ohromně, hrozně, erschrecklich, betäu- bend. O. veliký. Us.

194647   Ohromně Svazek: 7 Strana: 0082
Ohromně opisuje superlativ. Bž. 136.

194648   Ohromník Svazek: 2 Strana: 0336
Ohromník, a, m., ein gewaltiger Mensch. Krok.

194649   Ohromnosť Svazek: 2 Strana: 0336
Ohromnosť, i. f., Grösse, Gewaltigkeit, f. Krok.

194650   Ohromný Svazek: 2 Strana: 0337
Ohromný, ohromující, z čeho hrůza jde, betäubend, niederdonnernd, gewaltig, er- schrecklich. Jg. O. člověk, hlas, Ros., bouře, Ben., plod, síla, ocas. Ráj. Ohromným hlasem volati. BN.

194651   Ohromný Svazek: 7 Strana: 0082
Ohromný. O. dojem, material, počet, pře- sila, pokrok, protiva, rozdíl, tlak atd. Us. Pdl., Osv, Šmb.

194652   Ohromohuklý Svazek: 7 Strana: 0082
Ohromohuklý hlas. Vký.

194653   Ohromonohý Svazek: 7 Strana: 0082
Ohromonohý = dlouhonohý. Světz. 1875.

194654   Ohromorázný Svazek: 7 Strana: 0082
Ohromorázný. O. síla, daífiovi í'tfos-. Vký.

194655   Ohrošilý Svazek: 2 Strana: 0337
Ohrošilý = slabý, ostárlý, churavý, ge- brechlich. Lom. Ale že Konrad byl ostaružný člověk a ohrošilý. Let. 14. Vz Hrošitný.

194656   Ohrošitý Svazek: 7 Strana: 0082
Ohrošitý = ohrošilý. Pč. 13.

194657   Ohrotiti Svazek: 7 Strana: 0082
Ohrotiti, il, cen, ení = hrotem opatřiti, mit einer Spitze versehen.

194658   Ohroubní, -bný Svazek: 2 Strana: 0337
Ohroubní, -bný, něco hrubý, grob. Na Mor. O. vlna, strava. Rad. zv.

194659   Ohrouzelosť Svazek: 2 Strana: 0337
Ohrouzelosť, i, f., hrůza, was Schauder erregt. Us.

194660   Ohrouzelý Svazek: 2 Strana: 0337
Ohrouzelý, hrozný, schauderhaft. Us.

194661   Ohroz Svazek: 7 Strana: 0082
Ohroz, a, m., os. jm. Hol. 119.

194662   Ohrozelý Svazek: 7 Strana: 0082
Ohrozelý, schauderhaft. Rk.

194663   Ohrozenosť Svazek: 2 Strana: 0245
Ohrozenosť, i, f., obrození, znovuzrození, obnova = obrod. Obzvláštní váhu kladl na o. mysli. Sš. I. 45.

194664   Ohrozilosť Svazek: 7 Strana: 0082
Ohrozilosť, i, f., die Imperturbahtät (des Redners). Nz.

194665   Ohrozím Svazek: 2 Strana: 0337
Ohrozím, a, m., ves u Plumlova na Mor. PL.

194666   Ohrozinka Svazek: 9 Strana: 0200
Ohrozinka, y, f., potok v Opav. Vlast. slez. III. 1. 141.

194667   Ohrozitelný Svazek: 7 Strana: 0082
Ohrozitelný, vz Babunský.

194668   Ohroziti Svazek: 2 Strana: 0337
Ohroziti, il, žen, ení; ohrožovati = hrůzu odnímati, činiti, aby kdo hrůze zvykl, Furcht benehmen. — se = srdce nabyti, osměliti se, Furcht ablegen, Muth fassen. V. Ohrozil se a šel ku králi. Cyr. Ohroziv se blíže jsem přistoupil. Solf. Ohroz se. Kom. Ohrozil se a opřel nepříteli. Plác. O. koně (činiti, aby se neplašili). Us. — Nyní tohoto slovesa zhusta ve významu bedrohen užíváme. Povodeň ohrožuje město; národnosť česká jest ohro- žena atd. Často lze vyhnouti se slovesu tomu: povodeň hrozí městu, národnosť če- ská jest v nebezpečenství atd. Avšak již v posledním příkladě není smysl něm. be- drohen úplně podán; pročež bude v podob- ných případech nezbytno ponechati slova nyní již obvyklého. Mimo to podporuje je doklad v Jg. slov.: Mandaty je přestrašíme, císařem je ohrozíme. Star. pís. Co do vazby jsou analogií slovesa opanovati, ovládnouti koho z panovati komu, jako o. z hroziti komu a předložky o. Brs. 120. — aby-ne. Ohrožoval ho, aby tam nechodil. Vz Brániti (konec).

194669   Ohroziti se Svazek: 7 Strana: 0082
Ohroziti se. Ohroziv se (pastýř) k němu (ke lvu) přijda (přestal se báti). Ezp. 1973. — kdy: před koupáním (vodou se potříti, po- stříkati). Us. Rgl.

194670   Ohroziti se Svazek: 8 Strana: 0252
Ohroziti se = osměliti se. O-ziv se pušku otevřel. GR. Nov. 52.

194671   Ohroziti se Svazek: 9 Strana: 0200
Ohroziti se = hrůzy pozbyti. Har. 1. 152. — se nad čím. Nad tím se musí každý 0. = z toho zhroziti. Seb. 25.

194672   Ohroziti se oč Svazek: 10 Strana: 0227
Ohroziti se oč. Strhl se vítr tak, že jest nesměl se o to o., ani pokusiti (o odplutí). Lbk 36.

194673   Ohrozlivý Svazek: 9 Strana: 0455
Ohrozlivý. Šafářka má býti žena čistotná, obratná, věrná, na čeládku o-vá. 1638. Boč. exc. (Vstnk. X. 103. ).

194674   Ohrozně Svazek: 10 Strana: 0639
Ohrozně = hrozně, náramně. Brt. Slov.

194675   Ohrozovati Svazek: 2 Strana: 0245
Ohrozovati, vz Obroditi.

194676   Ohroženec Svazek: 10 Strana: 0227
Ohroženec, nce, m. Tbz. XIII. 438.

194677   Ohroženosť Svazek: 2 Strana: 0337
Ohroženosť, i, f., srdnatosť, der Muth. Kom.

194678   Ohrožený Svazek: 2 Strana: 0337
Ohrožený, bedroht. Hájiti o-nou autoritu vlády. Pal. Radh. III. 282. — O., ermuthigt, der die Furcht abgelegt hat. Zlob.

194679   Ohrožený Svazek: 7 Strana: 0082
Ohrožený, bedroht. — čím. Město nepří- telem o-né. Us. Pdl.

194680   Ohrožilý Svazek: 2 Strana: 0337
Ohrožilý, ostárlý, ältlich. O. člověk. Us. (u Vorlíka). Vz Ohrošilý. — V již. Čech. 1. kdo působí hrůzu, 2. příšerný, unheimlich. Kts.

194681   Ohrožitý Svazek: 7 Strana: 0082
Ohrožitý = ohrožilý. Potykač nedobře se silou svoji chlubí, protivník-li jeho, nad nímž zvítězil, o. a neduživý člověk jest. Sš. II. 66

194682   Ohrožovatel Svazek: 10 Strana: 0227
Ohrožovatel ženského míru. Tbz. XVI. 325

194683   Ohrožovatelka Svazek: 10 Strana: 0227
Ohrožovatelka, y, f. Osv. 1896. 729.

194684   Ohrožovati Svazek: 2 Strana: 0337
Ohrožovati, vz Ohroziti.

194685   Ohruběti, ěl Svazek: 2 Strana: 0337
Ohruběti, ěl, ění, schwanger werden. Mívala s ním obcování, až s nim ohruběla. Mus. 1847. 609. — O., gröber werden.

194686   Ohrubiti Svazek: 2 Strana: 0337
Ohrubiti, il, en, ení; ohrubovati, vergrö- bern, grob machen. — co. Rk. — čím : hlas pitím nemírným o.

194687   Ohrubnouti Svazek: 2 Strana: 0337
Ohrubnouti, bnul a bl, utí, grob, dick werden. Zlob.

194688   Ohrubný Svazek: 2 Strana: 0337
Ohrubný, náhrubý, gröblich. Literky (slova) ohrubné = větší. Dvě kron. 295.

194689   Ohrubosť Svazek: 7 Strana: 1345
Ohrubosť, i, f., rusticitas. 14. stol. Jgć. XIV. 1. 16.

194690   Ohrubosť Svazek: 10 Strana: 0227
Ohrubosť, i, f., rusticitas. Fagif. 44b.

194691   Ohrumiti Svazek: 7 Strana: 0082
Ohrumiti = ohromiti. Laš. Tč.

194692   Ohrumný Svazek: 7 Strana: 0082
Ohrumný = ohromný. Laš. Tč.

194693   Ohrutný Svazek: 7 Strana: 0082
Ohrutný = veliký, nehezký. U Star. Ji- čína. Vhl.

194694   Ohrůziti se Svazek: 10 Strana: 0227
Ohrůziti se = ohroziti se, nabyti smělosti. Jrsk. VIII 3. 254.

194695   Ohrůžka Svazek: 7 Strana: 0082
Ohrůžka, y, f., die Bedrohung. Dch.

194696   Ohryzati, ohrýzti Svazek: 2 Strana: 0337
Ohryzati, ohrýzti, ohryzu, zl, zen, ení; obrysovati, ohlodati, obkousati, um-, abna- gen, umschroten. D. — co. Pes ohryzuje kosť, V., červ květ. D. — co komu. Ví liška, komu řemen ohryzla. Prov., Smil. — co kde : kůru na stromě. Us. — co čím: zuby.

194697   Ohryzek Svazek: 2 Strana: 0337
Ohryzek, zku, ohryzeček, čku, m., etwas Abgenagtes; zvl. ohryzená čásť jablka, v kte- ré jádra jsou, das Kerngehäuse, der Gröbs. Nechci já tvých ohryzků jísti. Ros. Jablko snědl a o. mu dal. Us. Eva jablko snědla a muži o. dala. Č. 17. Ráno marnotratnost skvostně snídá, v poledne již jen ohryzky jídá. Puch. Za posměch a jako o. a smeti u nich jmini byli.Rváč. Za o. někoho míti. Vz Nemilý. V., Č. Býti komu za o. (před- mětem utrhači. Vz Kleveta). Č. — O., vy- sedlá část chřtánu, Adamovo jablko, larynx, der Drosselknopf, der Kehlkopf, der Kröbs, Adamsapfel. Jg., Rk., Šp. Chřtán skládá se ze čtyř chrupek, z nichž největší ohryzek i vně na krku patrný. Schd. II. 366. Zánět ohryzku. Ja. Vz Chřtán.

194698   Ohryzek Svazek: 7 Strana: 0082
Ohryzek = ohryzená kosť. Hladoví vlci na o-zky přišli. Hdk. — O. krku, chru- stavka štítová, cartilago thyrevidea. Vz Koř. v List. filol. 1888. 15. — O , zka, m., os. jm. Arch. VIII. 598.

194699   Ohryzení Svazek: 2 Strana: 0337
Ohryzení, n., das Abnagen. Us.

194700   Ohryzený Svazek: 2 Strana: 0337
Ohryzený, abgenagt. Us.

194701   Ohryzkový Svazek: 2 Strana: 0337
Ohryzkový, Gröbs-. O. žláza, brzlík. Krok.

194702   Ohrýzti Svazek: 2 Strana: 0337
Ohrýzti, vz Ohryzati.

194703   Ohřapa Svazek: 7 Strana: 0081
Ohřapa, y, m. a f. = kdo spadne a po- moci si nemůže. U Uher. Hrad. Tč.

194704   Ohřasnút sa čeho i čemu Svazek: 2 Strana: 0335
Ohřasnút sa čeho i čemu = uleknouti se. Na mor. Zlínsku. Brt.

194705   Ohřásnút sa čeho i čemu Svazek: 7 Strana: 0081
Ohřásnút sa čeho i čemu = uleknouti se. Zlínsky. Brt. D. 240.

194706   Ohřáti Svazek: 7 Strana: 0081
Ohřáti. Cf Bž. 203. — co (čím): ohněm. Mj. 135. Ohřívá pořád staré zelí (pořád o jednom mluví). Kmk.

194707   Ohřáti, ohříti Svazek: 2 Strana: 0335
Ohřáti, ohříti, ohřeji, ohřál a ohříl, řat n. řit, řet, en, án, ohřatí, etí, ení, ání; ohří- vati, ohřivávati, wärmen, er-, über-, auf- wärmen. V., Ros., Reš. — co. Jídlo studené ohříti, vodu. Us. — z čeho. Ohřien jest z vlny mých ovec. BO. — co, se kde: ruce u kamen, Jg., u ohně. Rk. Ani se neohřeje u nás (pospíchá). Ros. Ani sa len neohreje u nás. Mt. S. O. vodu v hrnci. Us. O. ruce za ňadry (lenivým býti). V. O. něco na ohni, na ohništi, při mírném ohni. Rk. — co komu: sobě nohy. Jg. — se komu kde. Ohřála se mu hůlka v rukou (= byv v úřadě při- vykl darům a ctěnu býti). Mus.

194708   Ohře Svazek: 2 Strana: 0336
Ohře, e, f., Oharka, lat. Oegra, řeka v Če- chách, něm. Eger. V., Tk. I. 619., Dal., Háj.

194709   Ohře Svazek: 7 Strana: 1345
Ohře, phoxa. Pršp. 13. 96. — o., řeka. Vz Ott. VI. 86. b.

194710   Ohřeb Svazek: 7 Strana: 0081
Ohřeb. V 3. řádce za Mus. polož. ,Pal. Rdh. II 147.' a v 9. řádce za Bdl. polož: ,Šf. III. 125., Vdání.' O. = nejvyšší stupeň vdání. Vdání bylo sázkou na soud, soupeři se sázeli o-bem o celé jmění dávajíce tomu, který při získal, právo, aby přesouzenému veškeré jmění vzal Cf. Kn. rož. 124, Pr. 1870. 840. Summa peněz těchto v ohřebu obsažená mezi stranu v rozepři vítězící a mezi úředníky toho soudu, u něhož pře ko- nára, na rovno rozdělena bývala. Šf. III. 126 Žaloba o o. Výb. I. 981

194711   Ohřeb, o Svazek: 2 Strana: 0336
Ohřeb, ohřbu, m., za str. O. jest jako olou- pení, pobrání všeho statku. Gerichtliche Weg- nahme des ganzen Gutes. Mus. Trado eum in ohřeb, hoc est in aequivalenti summa pe- cuniae traditionibus supradictis et aestima- tionis totius haereditatis (Arch. III. 178. Sr. Arch. I. 481., II. 106.); summa, jež povstává z peněz ve vzdání vyčítaných a z ceny statku, o nějž spor byl, dohromady vzatých. Bdl. Vz také v Jg. Slov. O. dle Kn. rož. die Wegnahme dessen, was der Wettende an sich (Kleider, Schmuck, Waffen) und unter sich (Pferde, Wagen usw.) hatte. Vz vice v Gl. 197., Mus. 1844. 384.—399 , v Jg. Slov.

194712   Ohřebec Svazek: 2 Strana: 0336
Ohřebec, bce, m., Schönhengst, ves u Li- tomyšle. PL.

194713   Ohřebec Svazek: 7 Strana: 0081
Ohřebec = chlum mezi Čechy a Mor., Schönhengst. Krč.

194714   Ohřebelce Svazek: 7 Strana: 0081
Ohřebelce, e, n. = kartáč, jímž se koně a krávy čistí. Vck

194715   Ohřebelcovat Svazek: 8 Strana: 0251
Ohřebelcovat volky. Brt. D. II. 262.

194716   Ohřebelko Svazek: 2 Strana: 0336
Ohřebelko = ohřeblo.

194717   Ohřebélko Svazek: 7 Strana: 0081
Ohřebélko, vz. Ohřeblo. — O. = dlouhé, tenké dřevo, na jehož konci vodorovně jest upevněno polokruhovité prkénko. U Va- lachů na Mor. na míchání žinčice v kotle. Čch. — O. = druh vyšívání Vz Obzor. 1884. 293. Brt.

194718   Ohřebélko Svazek: 8 Strana: 0251
Ohřebélko kožené (opatek) u papuče. Brt. D. II. 469.

194719   Ohřebélkový Svazek: 7 Strana: 0081
Ohřebélkový. O. formička. Vz Ohřebélko (vyšívání). Brt. L N. II. 91.

194720   Ohřebilý Svazek: 2 Strana: 0336
Ohřebilý. O. klisna, die ein Füllen ge- worfen hat. Ja.

194721   Ohřebiti se Svazek: 2 Strana: 0336
Ohřebiti se, il, ení = hříbě poroditi. Füllen werfen, füllnen. Klisna se ohřebila. Lom.

194722   Ohřebiti se Svazek: 7 Strana: 0081
Ohřebiti se. Až se kráva ohřebí a ko- byla otelí = nikdy. Bdl.

194723   Ohřebláž Svazek: 7 Strana: 0081
Ohřebláž, e, m. = kdo dělá ohřebla. Šd.

194724   Ohřeblík Svazek: 8 Strana: 0251
Ohřeblík, a, m., trať u Uher. Brodu. MzO. 1890. 125.

194725   Ohřeblisko Svazek: 9 Strana: 0200
Ohřeblisko, ?, ?., paseka. Pck. Hol. 125.

194726   Ohřeblo Svazek: 2 Strana: 0336
Ohřeblo, a, n. = hřeblo, die Ofenkrücke. Na Mor. Brt. — O., nemotora. Brt. Staré o. = stará baba jedovatá. Brt.

194727   Ohřeblo Svazek: 7 Strana: 0081
Ohřeblo = vysoká deska na nohách a hlavách postelí. V Podluží. Brt — O. = vrch na Vsacku. Vck.

194728   Ohřeblo Svazek: 9 Strana: 0200
Ohřeblo, ?, ?., paseka. Pck. Hol. 125

194729   Ohředa Svazek: 7 Strana: 1345
Ohředa, y, f., peora, zastr. Rozk.

194730   Ohřej Svazek: 7 Strana: 0081
Ohřej, e, f. = teplý kámen nebo cihla k ohřívaní nohou, rukou. V Chotěboř. Neud.

194731   Ohřejbati Svazek: 7 Strana: 0081
Ohřejbati, be-, umnagen. U Olom. Sd.

194732   Ohřejna Svazek: 9 Strana: 0200
Ohřejna, y, f. = ohřejvárna. Věst. VI. 29 Sr. -árna.

194733   Ohřeň Svazek: 7 Strana: 1345
Ohřeň, ě, m., polypedus, zastr. Rozk.

194734   Ohření, n Svazek: 2 Strana: 0336
Ohření, n., das Wärmen. Se sluncem přijde teplo a o. Boč. exc.

194735   Ohřenie Svazek: 8 Strana: 0251
Ohřenie. I)á-li jedno o. (v huti) jeden věr- dunk. 1469. Cel. Pr. m. II. 28.

194736   Ohřešit' sa Svazek: 8 Strana: 0252
Ohřešit' sa = omluviti se. Slez. Nov. Př. 619.

194737   Ohřešiti Svazek: 2 Strana: 0336
Ohřešiti, il, en, ení, hříchem zprzniti. — co. Lépe ti jest ztratit hlavu než o. Č. Mudr. 26.

194738   Ohřet Svazek: 7 Strana: 0081
Ohřet, vz Ohřáti, Bž. 187.

194739   Ohřev Svazek: 2 Strana: 0336
Ohřev, u, m., die Erwärmung. Rk.

194740   Ohřev Svazek: 7 Strana: 0081
Ohřev. Dříví k ohřevu. 1552. Wtr. Po- starať sa o ten milý ohriev na zimu. Dbš. Sl pov III. 35.

194741   Ohřevna Svazek: 9 Strana: 0200
Ohřevna, y, f. = ohřejvána. Vest. ? I. 29. Sr. árna.

194742   Ohřevný Svazek: 2 Strana: 0336
Ohřevný, horkým činící; horko, teplo skytající, wärmend, erwärmend, Wärme spen- dend. Moc slunka o-á. Sš. Sk. 9.

194743   Ohřezlý Svazek: 7 Strana: 0081
Ohřezlý = šeredný.

194744   Ohříběti Svazek: 2 Strana: 0336
Ohříběti, ěl, ění = ohřebiti se. Us.

194745   Ohříšněti Svazek: 7 Strana: 0081
Ohříšněti, ěl, ění, sündhaft werden. — čím. Hřích Adamův, jímž celé člověčenstvo o-lo. Sš I. 58.

194746   Ohříti Svazek: 2 Strana: 0336
Ohříti, vz Ohřáti.

194747   Ohřívací, ohřívací Svazek: 2 Strana: 0336
Ohřívací, ohřívací. O. želízko, D., ná- doba, cihla (kterou se kdo ohřívá), Wärm-.

194748   Ohřívač Svazek: 7 Strana: 0081
Ohřívač, ohřívatel, e, m., der Warmer. Šp. O. rukou, der Handwarmer, Muff. Dch

194749   Ohřívač Svazek: 9 Strana: 0200
Ohřívač, e, m (bouilleur, varník) = spodní kotel, nad nímž jest jiný. KP. IX. 9., Ott. XIV. 973.

194750   Ohřivadlo, ohřivátko Svazek: 2 Strana: 0336
Ohřivadlo, ohřivátko, a, n., nástroj k ohřívání, Gluth-, Feuer-, Wärmepfanne, Wärmflasche, f., Kohlenbecken, n. O. ložní, Bettpfane, Us., na talíře, Tellerwärmer. D.

194751   Ohřívák Svazek: 7 Strana: 0081
Ohřívák, u, m. = ohřívač. Zpr arch.

194752   Ohřívání Svazek: 7 Strana: 0081
Ohřívání, n.. die Erwärmung O. ka- hanem na 56°. ZČ. I. 250.

194753   Ohřívaný Svazek: 7 Strana: 0082
Ohřívaný; -án, a, o, er-, gewärmt. To jsou lži tisíckrát o-né. Us.

194754   Ohřívárna Svazek: 2 Strana: 0336
Ohřívárna, y. f., die Wärmstube. Rk. 0. veřejná,

194755   Ohřívárna Svazek: 8 Strana: 0252
Ohřívárna zimní. Čel. Pr. m. II. 391., 1248.

194756   Ohřivatel Svazek: 2 Strana: 0336
Ohřivatel, e, m., der Wärmer. Techn.

194757   Ohřívati Svazek: 2 Strana: 0336
Ohřívati, vz Ohřáti.

194758   Ohřívátko Svazek: 10 Strana: 0227
Ohřívátko, a, n. 1710. Zbrasl. 425.

194759   Ohřívělý Svazek: 10 Strana: 0227
Ohřívělý = mající hřívu. O. hlava (lví). Tbz. V. 9. 122. Vz Ohřívený.

194760   Ohřívený Svazek: 7 Strana: 0082
Ohřívený, bemähnt. Us. Rgl.

194761   Ohřivice Svazek: 2 Strana: 0336
Ohřivice, e, f., vz Vozhřivice.

194762   Ohřivka Svazek: 2 Strana: 0336
Ohřivka, y, f., ein warmer Umschlag. D.

194763   Ohřivka Svazek: 7 Strana: 0082
Ohřivka, y, f. = ozhřivka.

194764   Ohřivý Svazek: 8 Strana: 0252
Ohřivý = parný. O. slunko. Zlín. Brt, D. II. 354.

194765   Ohtadění Svazek: 7 Strana: 0077
Ohtadění = ohlazení. Slov. Bern.

194766   Ohtla Svazek: 7 Strana: 1345
Ohtla, y, f, geralozodion, zastr. Rozk.

194767   Ohtuhlec Svazek: 10 Strana: 0637
Ohtuhlec, helce, m. = kavil, spartum, rostl. Vz Justin XLIV. k. I. pozn. 5. {překlad).

194768   -ohu Svazek: 8 Strana: 0252
-ohu-. Z -ohu- se h odsouvá: Bouslava z Bohuslava. Gb. H. ml. I. 466.

194769   Ohubek Svazek: 2 Strana: 0337
Ohubek, bku, m., u kováře, das Maul- gatter. Rk.

194770   Ohubeněti Svazek: 2 Strana: 0337
Ohubeněti, ěl, ění, elend, mager werden. St. skl.

194771   Ohubeněti Svazek: 7 Strana: 0082
Ohubeněti. Jan o-něl. Hr. rk. 161.

194772   Ohubeniti Svazek: 2 Strana: 0337
Ohubeniti,il, ěn, ění, elend, mager machen. Jg-

194773   Ohubovati co Svazek: 2 Strana: 0337
Ohubovati co. Všecko ohubuje (hubuje pro všecko). Us. O. práci, cestu. Uiber etwas sein Maul auslassen.

194774   Ohučban Svazek: 7 Strana: 1345
Ohučban, a, m., spongius, ryba ? Pršp. 15. 55.

194775   Ohučeti co Svazek: 7 Strana: 0082
Ohučeti co = ohubovati. Každou práci o-ěíš. Us. Kšť.

194776   Ohučov Svazek: 2 Strana: 0337
Ohučov, a, m., Houčová, něm. Autschova, ves u Horšova Týna. PL.

194777   Ohučov Svazek: 7 Strana: 0082
Ohučov. Rk. Sl.

194778   Ohuda Svazek: 7 Strana: 0082
Ohuda, y, f. = ohyzda, špata, ohava, das Scheusal. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 256., Ssk.

194779   Ohudlavý Svazek: 7 Strana: 0082
Ohudlavý = ktorý je náchylný k hudeniu sa. Vz Hudiť sa. Slov. Zátur.

194780   Ohuhňaviti Svazek: 7 Strana: 0082
Ohuhňaviti, il, en, ení = huhňavým uči- niti. — co: nos. Pyp. K. I. 74.

194781   Ohuivásek Svazek: 7 Strana: 0079
Ohuivásek, ska, m. = ohniváček. Kk.

194782   Ohukaný Svazek: 2 Strana: 0337
Ohukaný, smělý. Na mor. Zlinsku. Brt.

194783   Ohúkaný Svazek: 7 Strana: 0082
Ohúkaný (cf. Ohoukati) = křikem ohlu- šený, zarazený, otrlý, ohlouplý, pitomý. Mor. u Bzence. Šd., Bkř., Brt. Ď. 240.

194784   Ohuknouti Svazek: 2 Strana: 0337
Ohuknouti, kl, ut, utí; ohukovati, ohu- kati = hukna okřiknouti, um-, anschreien. — koho. Br. — Ohoukati se, na Mor. = boukati se, ranzen (o sviních). Svině se ohoukala. Jg.

194785   Ohúliť koho Svazek: 10 Strana: 0639
Ohúliť koho = zahanbiti, řečí poraziti. Phľd. XXIV. 813.

194786   Ohuma Svazek: 7 Strana: 0082
Ohuma, y, m. = ohromný člověk. U Uher. Hrad. Tč. — O. = lakotný. Ten o. všecko by zežral. Laš. Brt. D. 240.

194787   Ohumný Svazek: 7 Strana: 0082
Ohumný = ohromný. U Uher. Hradiště. Tč. — O = zdrželivý, lakotný. Cf. Ne- ohumný. Na již. Mor. Šd.

194788   Ohun Svazek: 2 Strana: 0337
Ohun, u, m.=ohon, Schwanz, m. V Ostrav. Tč.

194789   Ohundrať Svazek: 7 Strana: 0082
Ohundrať = obručeti, omumlati? Slov. Všetko najprv ofrklal (ofrflal), ohundral (až dal). Lipa I. 27., Zátur.

194790   Ohúrený Svazek: 7 Strana: 0082
Ohúrený; -en, a, o = ohúkaný. Slov. Rr. Sb., Phľd. II. 164.

194791   Ohúriť Svazek: 9 Strana: 0200
Ohúriť. Všetku hlavu mi ohúril (omámil mluvením). Slov. Zát. Př. 49a.

194792   Ohurne Svazek: 10 Strana: 0639
Ohurne koho zakriaknuť. Phľd. XXIV. 813. Vz násled.

194793   Ohurný Svazek: 10 Strana: 0639
Ohurný hlas = okřikující. Phľd. XXIV. 813.

194794   Ohutaný Svazek: 7 Strana: 0082
Ohutaný = opilý. Slov. Čkžk. I. 10.

194795   Ohva Svazek: 7 Strana: 1345
Ohva, y, f., carista, zastr. Rozk.

194796   Ohvárati Svazek: 7 Strana: 0082
Ohvárati = pomlouvati. Slov. Koll. Zp. II. 238.

194797   Ohvězdělý Svazek: 9 Strana: 0455
Ohvězdělý. O. nebe. Tbz. V. 21.

194798   Ohvězděný Svazek: 9 Strana: 0200
Ohvězděný. O. výše. Pavl. Konp. I. 34.

194799   Ohvězděný čím Svazek: 10 Strana: 0227
Ohvězděný čím. Čelo krůpějemi o-né. Zr. Gom. 21.

194800   Ohvězdičkovaný Svazek: 8 Strana: 0252
Ohvězdičkovaný pán = mající na límci uniformy hvězdičku, důstojník, úředník. Nár. list. 1895. 8./6. odp.

194801   Ohvězditi Svazek: 2 Strana: 0337
Ohvězditi, il, ěn, ění, ohvězdovati, ge- stirnt machen. Koll.

194802   Ohy Svazek: 7 Strana: 0082
Ohy! ohyž! povzdech unaveného. Mor. Brt. D 175.

194803   Ohyb Svazek: 2 Strana: 0337
Ohyb, u, m., oheb, die Einbeugung, Bie- gung, der Bug, die Hutkrempe, -stülpe. D. O. klobouku, Rk., u klobouku. D. O. přední, D., mezi kosťmi (příhbí). Krok. — O. zá- kopu. Burian. —Jg. — O., oklika, die Fluss- wendung. Š a Ž.

194804   Ohyb Svazek: 7 Strana: 0082
Ohyb světla, Nz., Mj. 300., paprsků světlo- vých, S. N. X. 195, čára, moment ohybu, Pek. 68., 81., Pcl. 7., Šln. II. 5., I. 19.; o. trámu, Pek. 88., jaterní, kyčelní, slezinný (flexura hepatica, iliaca, lienalis. Ktt esc.), těla (la taille), Dk. Aesth. 155., slovesa, Vch. Ar. 39., zvuku. Schd. I. 92.

194805   Ohýbací Svazek: 7 Strana: 0082
Ohýbací, Beugungs-. O. přípony. Anth. Jir. I. 3 vd. XLVIII.

194806   Ohybací Svazek: 9 Strana: 0200
Ohybací stroj. Ott. XIV. 547a.

194807   Ohybač Svazek: 2 Strana: 0337
Ohybač, e, m., sval, jehož činnosť v ohý- baní neb skrčování údů se jeví. Schd. II. 331. Beugmuskel, m. — O., nástroj bednářský k ohýbám obručů, die Krummbeuge, Reit- beuge. Us.

194808   Ohýbaček Svazek: 10 Strana: 0227
Ohýbaček, čku, m., zdrobn. O. na obruče. Nár. list. 1904. 135. 22. Sr. Ohybačka VI. 82.

194809   Ohybačka Svazek: 2 Strana: 0337
Ohybačka, y, f., lamka, chřastačka, dře- věný nástroj, jímž se len před třením láme. U Poličky. Ktk.

194810   Ohýbačka Svazek: 7 Strana: 0082
Ohýbačka na obruče. Dch. — O. = pružná rourka u dýmky (u troubele). U N. Kdyně. Rgl.

194811   Ohýbačka Svazek: 8 Strana: 0252
Ohýbačka. Len na o-čce třeli. NZ. III. 406. — O. = část troubele. Také na Žďársku. Nár. list. 1894. č. 74. odp.feuill.

194812   Ohybačový Svazek: 7 Strana: 1345
Ohybačový či vnitřní kůtek kosti ra- menní. Vz Ott. IV. 547.

194813   Ohybadlo Svazek: 2 Strana: 0337
Ohybadlo, a, m., čím něco ohýbáme, zvl. obruče, vz Ohybač.

194814   Ohybák Svazek: 2 Strana: 0337
Ohybák, u, m. = ohybač.

194815   Ohýbal Svazek: 7 Strana: 0082
Ohýbal, a, m. = rybník v Písecku.

194816   Ohýbání Svazek: 2 Strana: 0337
Ohýbání, n., das Biegen, die Beugung, Umbiegung. V. O. koho ke své vůli. Kom. O o. vln zvukových vz více v KP. II. 279. — O. (flexio), jest proměňování slov v řeči. O., flexe, jest skloňování a časováni slov ohnutých, flexivních. Gb. Uv. 7. — Ohybné částky řeči jsou jména podstatná, přídavná, příčestí, zájmena, číslovky, časoslova a člen (ovšem v té řeči, v které ho užívají). Ne- ohebné: příslovce, spojky,předložky a mezi- slovce. Vz Skloňování, Časování, Tvar.

194817   Ohýbání světla Svazek: 7 Strana: 0082
Ohýbání světla. NA. V. 244. — O. jmen. sluje skloňováním, o. sloves sluje časová- ním. Bž. 62. Cf. Kvř. Ml. 95.—130, Skloňo- vání.

194818   Ohýbaný Svazek: 2 Strana: 0337
Ohýbaný, gebogen. O. dřevo, vz Nábytek.

194819   Ohybárna Svazek: 7 Strana: 1345
Ohybárna, y, f. = továrna na nábytek z ohybaného dřeva. Vck., NZ. I. 570.

194820   Ohybatel Svazek: 2 Strana: 0337
Ohybatel, e, m., vz Flexor v S. N. a Ohybač. Der Beuger.

194821   Ohybatelka, ohybačka Svazek: 2 Strana: 0337
Ohybatelka, ohybačka, y, f., die Beu- gerin.

194822   Ohybatelnosť Svazek: 2 Strana: 0338
Ohybatelnosť, i, f., die Biegsamkeit. Jg.

194823   Ohybatelný Svazek: 2 Strana: 0338
Ohybatelný, biegsam. Zlob.

194824   Ohýbati Svazek: 2 Strana: 0338
Ohýbati, vz Ohnouti.

194825   Ohýbátko Svazek: 10 Strana: 0639
Ohýbátko, a, n. = pružný, ohybný ná- sadek u dýmky, na troubeli. Šum. Rgl

194826   Ohýbavosť Svazek: 2 Strana: 0338
Ohýbavosť, i, f. = ohybatelnosť. Jg.

194827   Ohýbavý Svazek: 2 Strana: 0338
Ohýbavý = ohybatelný, ohybný, biegsam. Zlob.

194828   Ohybka Svazek: 2 Strana: 0338
Ohybka, y, f. = skloňování, deklinace. (Neužíváme ho).

194829   Ohýbka Svazek: 9 Strana: 0200
Ohýbka, y, f. O. větve (ohnutá větev) vloží se do země tak, že... Fisch. ??s?. 120

194830   Ohybkosť Svazek: 7 Strana: 0082
Ohybkosť, i, f. = ohybnosť. Bern.

194831   Ohybký Svazek: 2 Strana: 0338
Ohybký = ohebký.

194832   Ohyblivec Svazek: 7 Strana: 0082
Ohyblivec, vce, m., biegsamer Silberglanz. Šm.

194833   Ohyblivý Svazek: 2 Strana: 0338
Ohyblivý = ohebný.

194834   Ohybník Svazek: 7 Strana: 1345
Ohybník, u, m, Krümmling, m., ve sta- vit. Pcl.

194835   Ohybnosť, ohybný Svazek: 2 Strana: 0338
Ohybnosť, ohybný, vz Ohebnost', Ohebný.

194836   Ohýbnouti Svazek: 2 Strana: 0338
Ohýbnouti, vz Ohnouti.

194837   Ohybný Svazek: 7 Strana: 0082
Ohybný. O. proutí, biegsam. Vrch. — O., beugsam. Vz Ohybování.

194838   Ohybok Svazek: 7 Strana: 1345
Ohybok, bku, m., ohynka, y, f. = drá- těná ohybná čásť trestky mezi hryzkem a trestkou. Laš. Tč.

194839   Ohybování Svazek: 2 Strana: 0338
Ohybování, n., vz Ohýbání.

194840   Ohybovati Svazek: 2 Strana: 0338
Ohybovati, vz Ohnouti.

194841   Ohyda Svazek: 7 Strana: 0082
Ohyda, y, f. = ohyzda. Slov. Toto vám je právě taká o. Čkžk. II. 13. Ľubosť ne- daruj na duši ohyde = nezamiluj se do člo- věka na duši ohyzdného. Čjk. 51.

194842   Ohyliti Svazek: 2 Strana: 0338
Ohyliti, il, en, ení. V ten čas (tělesného skutku) tělesná žádosť přemóž rozum a tak ohylí, že potuchne a jako uhasne. Št. 49. Vz Pohyliti.

194843   Ohyň Svazek: 7 Strana: 0082
Ohyň, gt. ohňa, m. = oheň. Laš. Tč.

194844   Ohýnati Svazek: 2 Strana: 0338
Ohýnati = ohýbati. Na Slov. Plk.

194845   Ohynek Svazek: 9 Strana: 0200
Ohynek, nku, m. = ohníček. Slez. Lor. 75.

194846   Ohýral Svazek: 2 Strana: 0338
Ohýral, a, m., der Verschwender.

194847   Ohýrala Svazek: 2 Strana: 0338
Ohýrala, y, m., vz Zohýrala. U Olom. Sd.

194848   Ohýrale Svazek: 2 Strana: 0338
Ohýrale, frech. Zlé skutky činie zjevně bez studu, ohyrale. Št. 148.

194849   Ohýrale Svazek: 8 Strana: 0252
Ohýrale hrdají všemi. Št. Kn. š. 125. a j.

194850   Ohýralec Svazek: 7 Strana: 0082
Ohýralec, lce, m. = ohýralý. Us. Šd

194851   Ohýralosť Svazek: 2 Strana: 0338
Ohýralosť, i, f., zhýralosť, nezbednosť, Leichtsinn, Frechheit. Jel.

194852   Ohýralý Svazek: 2 Strana: 0338
Ohýralý = zhýralý, nezbedný, leichtsin- nig, ungestüm, frech. O. chlapec. Us. na Mor. O. čelo, attrita frons. Vz Otřelý. BO. (Ez. 3. 7.) — O , ohéralý = kdo nerád platí, nedbalý, na vých. Mor.

194853   Ohýralý Svazek: 7 Strana: 0082
Ohýralý = váhavý, zdlouhavý, šoukavý, nedbalý Na již. Mor., na Val., a na Hané. Šd., Bkř., Brt. D. 240.

194854   Ohýrati Svazek: 2 Strana: 0338
Ohýrati = zhýrati, frech werden. — v čem. Tys ve všem zlém ohýralo, jako Kain ve své zlosti. Tkadl. — se čeho před kým. Ra- dějše se božieho hněvu vážie, i ohyzdy před lidmi a hanby ohýrají, než by zlosyn pustil od zlé dceře. Št. (Č. dodatky).

194855   Ohýrati Svazek: 8 Strana: 0252
Ohýrati. O akých nikdy neohýrala. Phľd. XII. 669.

194856   Ohýrati čeho Svazek: 7 Strana: 1345
Ohýrati čeho, frech werden. Radějše se božieho hněvu vážie i ohyzdy před lidmi a hanby ohýrají (ohyzdy a hanby před lidmi nic neváží) Št Kn. š. 38. 24.

194857   Ohýrati se Svazek: 7 Strana: 0082
Ohýrati se = váhavě jednati, šoukati se. Cf. Ohýralý. Nemá-li kdo chuti do práce, ohýrá se. Na Hané. Bkř.

194858   Ohýření Svazek: 2 Strana: 0338
Ohýření, n., zhýrání. Jg.

194859   Ohýřeti Svazek: 2 Strana: 0338
Ohýřeti = ohýrati.

194860   Ohýřov Svazek: 7 Strana: 0082
Ohýřov, a, m. = pole u Vsetína. Vck.

194861   Ohyš Svazek: 7 Strana: 1345
Ohyš! mezislovce podivu, úžasu. Val. Slavč. 35.

194862   Ohýšek Svazek: 7 Strana: 0082
Ohýšek, šku, m. = ohníček. Mor. Brt. D.

194863   Ohýšek Svazek: 9 Strana: 0455
Ohýšek, šku, m. = ohének. Val. Čes. 1. X. 372.

194864   Ohyzda Svazek: 2 Strana: 0338
Ohyzda, y, f., mrzkosť, ohavnosť, ohava, Schändlichkeit, Ungestaltheit, Hässfichkeit, Garstigkeit, Abscheulichkeit. V. To je na o-du města. Ros. Besed, tanců, her, potvo- ření v šatstvu a jiných ohyzd zapovídati sobě nedadouce. Kom. O. a ohavnosť. Št. Že jej prve mají slyšeti, než nepřátely jeho s o-dami naň složenými připustiti. Ep. Pag. 23. — O., nečesť, hanba, Schmach, Schande, ť. Upadl v o-du (opprobrium). ZN. V o-dě budu na věky. BO. Račiž slávy své pověst' bez o-dy zachovati. Troj. — O., mrzutá, še- redná věc, osoba, eine hässliche Gestalt, Sache, Person, das Scheusal. Město Troia pro jednu o-du, či jsem měl říci pro jednu krásnou ženu . . . Lom. Ohyzda jest Hospodinu vše- liký purný (arrogans). BO. — O., ošklivosť, ohavnosť,nechuť, der Ekel, Abscheu, das Grauen. Ze bych sobě i všem v o-du byla. St. skl. V. 115. Někoho v o-du lidem dáti. Kram Hřích v o-dě míti. Ctib. Jsú, jižto se sami zdají lidé počestní a vzácni, avšak jsú na o-du a mrzie lidem. Tkadl, II. 98. Bláznové veselé (stultorum) ohyzda jest (ignominia). BO.

194865   Ohyzda Svazek: 7 Strana: 0082
Ohyzda m. ohyda, cf. pol. hyd fastidium a had. Šf. III. 462. — Bž. 50., List. fil. XI. 347. — O. = mrzkosť atd. A mnohé o-dy proti velebné svátosti počechu vznášeti. Let. 476. Či-li by vážil se tolik o-dy i zápovědi božie? Št. Kn. š. 18. O. jest, když co ne- bude své hudujé miery dotahuje neb dota- ženo; a bude-li hodujé miera přetažena, také jest o. Kšch. 19. 10. Než jsem tu o-du viděla. Sv. ruk. 172. v. 287. — O. = hanba. Bez o-dy s něčím se obierati. Št. Kn. š. 238. — O. = šeredná věc atd. Že ohyzdu mnohú na bratří pravíš. Žvt. otc. 50. a.

194866   Ohyzdění Svazek: 2 Strana: 0338
Ohyzdění, n., die Verunstaltung. Jg.

194867   Ohyzděný Svazek: 2 Strana: 0338
Ohyzděný, ohyzdén, a, o, verunstaltet. Jg.

194868   Ohyzděti Svazek: 2 Strana: 0338
Ohyzděti, ěl, ění, zohyzděti, hässlich, gar- stig werden. Ros.

194869   Ohyzdina Svazek: 2 Strana: 0338
Ohyzdina, y, f., ein Mahl am Körper. Ms.

194870   Ohyzditi Svazek: 2 Strana: 0338
Ohyzditi, il, ěn, ění; ohyžďovati, ohyžďo- vati, zohyzditi, hässlich, garstig machen, ver- unstalten, verhässlichen. — co, koho : úřad. Jel. To ulice ohyzdí. Kram. Neohyžďuj toho. BO. Každý muž, modle sě s zavitú hlavú, ohiždije sě (deturpat). ZN. — co, koho, se čím: nešlechetností. Jel. O. koho čím. Chč. 614., Št. N. 79. — sobě co: řeči něčí, ekeln. Hil. — Tkadl. — se komu: ihm zum Ekel werden. BO.

194871   Ohyzditi se komu Svazek: 9 Strana: 0200
Ohyzditi se komu. Chč S. L 29.

194872   Ohyzdně Svazek: 2 Strana: 0338
Ohyzdně, mrzce, hässlich, scheusslich, gräulich, schändlich. V. O. se chovati. V.

194873   Ohyzdnice Svazek: 7 Strana: 0083
Ohyzdnice, e, f. = ohavnice. Bern.

194874   Ohyzdník Svazek: 2 Strana: 0338
Ohyzdník, a, m., ein abscheulicher Mensch. Jg.

194875   Ohyzdnosť Svazek: 2 Strana: 0338
Ohyzdnosť, i, f., mrzkost. O. jest největší stupeň škaredosti, tudíž nehezkosti, die Häs- slichkeit. Je-li o. zároveň i mravní hnilobou, sluje ohavností. Hš. O. tváři, mrchy, Jel., mravův. D. Míti koho (něco) v o-sti, vor Jemanden Abscheu haben. Jel.

194876   Ohyzdnost Svazek: 7 Strana: 0083
Ohyzdnost. Vraždy a jiné o-sti páchali. Pož. 126.

194877   Ohyzdný Svazek: 2 Strana: 0338
Ohyzdný, ohyzden, dna, dno = mrzký, še- redný, ohavný. Cf. Hyd (v dodatcích). Häs- slich, abscheulich, garstig, gräulich, grässlich, scheusslich. O. obrázek. Tkadl. Pohledění na mrtvého ohyzdné bylo. V. — komu pro co. Pro vraždu bratra svého všemu světu mrzký a ohyzdný byl. Pulk. — O., hanebný, schändlich, schnöde. O. věc (hanba). V. — O., hnusný, ošklivý, ekelhaft, abscheulich, gräu- lich. — komu. To jméno jest jim ohyzdné. V. Oběť hřiešného o-dna jest Hospodinu. BO. — O., obtížný, lästig. Po malém čase budete mrzáci o-ní všem lidem. NP. 171. — Vz Pěkný.

194878   Ohyzdný Svazek: 7 Strana: 0083
Ohyzdný = mrzký. O-náj' věc i před Bohem i před lidmi, by .. Št. Kn. š. 153. Cf. List. fil. XI. 347.

194879   Ohyž Svazek: 7 Strana: 0083
Ohyž = ohy! Brt. D. 175. Ohyž, kde můj milý ležíš? Val. Vck.

194880   Ohyžděnie, n Svazek: 10 Strana: 0227
Ohyžděnie, n., abominatio. Ev. olom. 236. 169., Chč. ol. (Výb. II. 620. 22. ).

194881   Ohyžďovánie Svazek: 10 Strana: 0227
Ohyžďovánie, vz Ohyžděnie. Mam. F. 88a l.

194882   Ohyžďovati se čeho Svazek: 10 Strana: 0227
Ohyžďovati se čeho, abominari. Žád- ného masa k jedení se neohyžďují. Mill. 107a.

194883   -och Svazek: 2 Strana: 0338
-och, přípona jmen podstatných rodu muž.: jinoch, smrdoch, mudroch, bzďoch, vrtoch, běloch, černoch, lenoch, zloch. Vz Mkl. B. 289.Vz -cha. — -och, koncovka lok. pil. (u Čechů v prus. Slezsku, u Radhoště na Moravě, na Slov. a sem tam u Opavy) pra- videlně u masc., na mor. Zlínsku dle Brt. u masc. a u vzorců Slovo a Znamení: o dra- koch m. o dracích, na bukoch m. na bucích, v ryboch, v polpch,v mužoch m. rybách, polích, mužích, Šb., Šm., ve slovoch, v obi- loch, nožoch. Brt. Ale pluralia jmen místních mají -ích nebo -ech: ve Vyzovicích, v To- polanech. Brt. Na Plaště kladou zase v lok. pl. koncovku -ach, vz -ach. Prk. Listy filol. II. 227.

194884   -och Svazek: 7 Strana: 0083
-och = přípona jmen podstatných atd. (-ochb). Cr. Bž. 233. Tato přípona tvoří převzdívky: bajoch (mluvka), kraťoch (krátký člověk), šmatloch, zrzoch atd. Vz Brt. D. 145. — -och koncovka lok. pl.: lesoch, stromoch, zahradoch, lukoch. V Hlavnici Cf. Brt. D. I. 19., 52., 113., 136., Osv. 1884. 57. (Brt), Brt. L. N. I. 223.

194885   Och Svazek: 7 Strana: 0083
Och. Och, jdi s tím! Kmp. Čech. 154.

194886   -och Svazek: 7 Strana: 1345
-och příp. Cf. Gb. Ml. 1. 62.

194887   -och Svazek: 8 Strana: 0252
-och, příp. jmen osoh.: Baroch, Janoch, Běloch, Černoch, Zloch. Kbrl. Sp. 12., Khrl. Dmžl. 14.- och v lok. pl. na Mor. Cf. Brt. D. II. 2., 19. — -och m. -ových: céra For- mánkoch. V nářečí záhorském. Brt. D. I. 27., List. fil. 1895. 278.

194888   -och Svazek: 9 Strana: 0200
-och (-óch) koncovka a) lok. pl. m. -ích u, chlap a dub' (místy -óch): chlapoch, vz Gb. H. ml. III. L 61.; b) lok. pl. u, město': voknoch, Brt. D. I. 19 (zlin. ), na hradiskoch, Sš. P. 355.; místy na Mor. -óch: městóch, Brt. D. L 84. (Gb. H. ml. III. 1. 143;; c) lok. pl. u, oráč a meč: nožoch, koňóch (dial. ), vz Gb. H. ml. III. 1. 110., -ích; d) lok. pl. u, znamení', místy -óch (na Lašsku), vz Brt. D. L 114., Gb. H. ml. III. 1. 170., -ích; p) lok. pl. u, moře' (dial. ): poloch, Brt. D. L 19. (zlin., val. ); místy -óch: na polóch, vz Gb. H. ml. III. 1. 158., -ích; f) lok. pl. u, ryba': při kravoch (dial. v sev. Opavsku, a místy na Mor., vz ib. 181., ách; g) lok. pl. u, vládyka': družboch (slez. ), vz ib. 119., -ách; h) lok. pl. u, kámen': ka- meňoch (dial. ). Vz ib. 407., 410., -ech.

194889   -och Svazek: 9 Strana: 0200
-och přípona· linoch, dživoch, Slez. Lor. 35., caboch, vejcpoch. V ých. Čech. Čes. 1. X. 64.

194890   -och Svazek: 10 Strana: 0227
-och příp.: prďoch, smraďoch. Vz Dšk. Km. 40.

194891   Och víti Svazek: 8 Strana: 0252
Och víti. Temné křídlo noční můry ochvívá tvou líc. Čch. Otr. 20.

194892   -ocha Svazek: 2 Strana: 0338
-ocha, přípona jmen podst. rodu žen.: macocha. D.

194893   -ocha Svazek: 7 Strana: 0083
-ocha tvoří převzdívky: matlocha, šmat- locha. Brt. D. 145. Cf. -och (dod.).

194894   Ochab Svazek: 7 Strana: 0083
Ochab, u, m. = ochabnutí. Bez ochabu stále bojoval. Šd.

194895   Ochab Svazek: 7 Strana: 1345
Ochab, u, m. = kouzelný proutek. Laš. Šb. D. 59.

194896   Ochaba Svazek: 2 Strana: 0338
Ochaba, y, m., ochabělý člověk, ein abgespannter, kraftloser Mensch, Schlepp- schwanz, m. — O., y, f., die Entmuthigung. Rk.

194897   Ochabalovať koho Svazek: 7 Strana: 0083
Ochabalovať koho = obskakovati, ob- sluhovati. Mor. Rgl.

194898   Ochabělosť Svazek: 2 Strana: 0338
Ochabělosť, ochablosť, i, f., slabosť, Kraft- losigkeit, Abgespanntheit, Schlaffheit. D.

194899   Ochabělý, ochablý, ochabý Svazek: 2 Strana: 0338
Ochabělý, ochablý, ochabý (Sš.), ze- mdlený, kraftlos, schlapp, schlaff, welk. O. prsy, Jg., duše, Gníd., lýtko, Hlas, ochabá země. Sš. Bs. 176. — od čeho: od chůze. D. — v čem: v práci, v mysli. Dch. -— na čem: na mysli, na těle. — čím: velikou prací.

194900   Ochaběti Svazek: 2 Strana: 0338
Ochaběti, ěl, ění, matt werden. Vz Ochab- nouti.

194901   Ochabiti Svazek: 2 Strana: 0338
Ochabiti, il, en, ení; ochabovati; oslabiti, zemdlíti, schlaff, kraftlos machen, schwächen. —- co. Zármutek nervy ochabuje. Sš. L. 204. — koho čím v čem. Aby ničím uprostřed širého světa se o. nedali v poselství svém. Sš. L. 125. — co komu. Ochabuje dobytku střeva nať sama. Puch. — se = ochaběti, zemdleti. A kdyžť potuchne v kterú chvíli (milosť k Bohu), ochabíť sě člověk. Št. 193. — se čeho. A již vše nás mrzí, všeho se chcem ochabiti. Št.

194902   Ochabiti co kde Svazek: 7 Strana: 0083
Ochabiti co kde. Ochabil mne šuhaj na zelenej lúce. Koll. Zp. I. 115. Gdež jedné chvíle n'ochabil (nepromeškal). Leg. o 12 apošt. 10. — se. Št. Kn. š. 29. — proč Ale však kteréžkoli dobré věci o-bí pro lenosť a neučiní. Št. Kn. š. 183. — koho = ošiditi. U Star. Jičína Vhl. — co = tajně vzíti. Ib, Vhl.

194903   Ochablec Svazek: 10 Strana: 0227
Ochablec, blce, m. = ochablík. Msn. II. 26.

194904   Ochablík Svazek: 2 Strana: 0339
Ochablík, a, m., Feigling, m.

194905   Ochablosť Svazek: 2 Strana: 0339
Ochablosť, vz Ochabělosť.

194906   Ochablosť Svazek: 7 Strana: 0083
Ochablosť listí, Dlj. 87., mysli, Tš., dě- lohy.

194907   Ochablý Svazek: 2 Strana: 0339
Ochablý, vz Ochabělý.

194908   Ochabnouti Svazek: 2 Strana: 0339
Ochabnouti, ochábnouti, bnul a bl, utí; ochabovati, oslaběti, chabým se státi, ze- mdleti, schlaff, kraftlos werden, nachlassen, abgespannt werden. — abs. Již ochabuje (přestává, ulevuje) Jg. Struna ochabuje. Us. — komu. Ochablo mu srdce. Dch. — v čem: v práci, Jg., ve své zuřivosti. Br. — (čím) na čem: prací na těle o. Petr, ač dochvílně zapíraje Pána, neochabl na víře. Sš. L. 201.

194909   Ochabnouti. — abs Svazek: 7 Strana: 0083
Ochabnouti. — abs. Horlivosť ochabuje Fr. Co ochablo, neochladlo (o lásce). Us — čím: duchem ochaběti. — kde. Přátelství mezi nimi značně ochablo. Šmb. S. II. 182. — s inft. A jistě to vizi, že pro rozličný rozbroj a příhody tohoto světa mnoho man- želóv ochabují tú stránkú milosti, jíž jsú dlužni, táhnúti k Bohu. Št. Kn. š. 68.

194910   Ochabnutí Svazek: 2 Strana: 0339
Ochabnutí, n., jest mizení pružnosti částí těla pevných, zejména svalů. Erschlaffung, f. Vz S. N.

194911   Ochabovač Svazek: 7 Strana: 0083
Ochabovač, e, m., laxator, sval. Nz. lk., der Erschlaffer. Šm.

194912   Ochabovač Svazek: 7 Strana: 1345
Ochabovač, e, m., sval, musculus laxa- tor. O. bubínku, m. l. tympani.

194913   Ochabovač Svazek: 10 Strana: 0227
Ochabovač, e, m. O. bubínku, musculus laxator tympani. Ktt

194914   Ochabovati Svazek: 7 Strana: 0083
Ochabovati, vz Ochábnouti.

194915   Ochabovný Svazek: 8 Strana: 0252
Ochabovný. O. vliv. Ztk. 62. (3. vyd.).

194916   Ochaby Svazek: 7 Strana: 0083
Ochaby, ves. D. ol. X. 161. O. Velké a Malé, Gross-, Klein-Ochab, vsi u Skoczówa ve Slez. Cf. Tov. 5.

194917   Ochaby velké Svazek: 2 Strana: 0339
Ochaby velké, ves vrak. Slezsku. Vz S. N.

194918   Ochabý, vz Svazek: 2 Strana: 0339
Ochabý, vz Ochabělý.

194919   Ochachula Svazek: 7 Strana: 0083
Ochachula, y, ochachule, e, f. = nesty- datá křiklounka; lichotnice. U Nivnic. Vch. Vz Ochechule.

194920   Ochalba Svazek: 2 Strana: 0339
Ochalba, y, f., ochalebnictví, úlisnosť, Augendienerei, Verschmitztheit, Schmeiche- lei, f. Ošemetná o. Sš. I. 325.

194921   Ochalbaný Svazek: 2 Strana: 0339
Ochalbaný, krotký, zutraulich. O. pes. Na Mor. Hý.

194922   Ochalbati Svazek: 2 Strana: 0339
Ochalbati, chalbou uchlácholiti, utišiti, ukrotiti, durch Schmeichelei zutraulich ma- chen, besänftigen, sich gewinnen. Člověk dá se o. Sš. Ž. 99. a na Mor. Hý.

194923   Ochaleba Svazek: 7 Strana: 0083
Ochaleba, y, m. = ochalebník. Mor. Knrz.

194924   Ochalebně Svazek: 2 Strana: 0339
Ochalebně, úlisně. O. k někomu se vi- nouti. Dch., Kom.

194925   Ochalebnictví Svazek: 7 Strana: 0083
Ochalebnictví, n., die Augendienerei. Rk.

194926   Ochalebnosť Svazek: 2 Strana: 0339
Ochalebnosť, i, f., úlisnosť, Verschmitzt- heit, Tücke, Hinterlist, f. Ros.

194927   Ochalebný Svazek: 2 Strana: 0339
Ochalebný=úlisný, lichotný, verschmitzt, tückisch, schmeichlerisch. Br., Dl. Na mor. Zlínsku. Brt.

194928   Ochalebný Svazek: 7 Strana: 0083
Ochalebný. Šf. III. 549., Brt. D. 240.

194929   Ochalebuík Svazek: 2 Strana: 0339
Ochalebuík, a, m., člověk ochalebný, úlisný, pochlebník, der Schmeichler, Fuchs- schwänzer. Ošemetní o-ci byli ode Pána od- pravení. Sš. Mr. 53.

194930   Ochalchiti Svazek: 7 Strana: 0083
Ochalchiti, ochalebovati = lichotiti. Mor. Knrz.

194931   Ochaluzničiti Svazek: 7 Strana: 0083
Ochaluzničiti = chaluzíkem páliti. Šm.

194932   Ochamiti Svazek: 2 Strana: 0339
Ochamiti, il, en, ení; ochamovati = v chá- my n. pochvy přistrojiti. — koho: koně, anschirren. Jg., Rk.

194933   Ochati Svazek: 2 Strana: 0339
Ochati, ächzen. Tč. z Hanky.

194934   Ochátralý Svazek: 2 Strana: 0339
Ochátralý, chatrný, schlecht, mager, kränk- lich. O. dobytek. Us. Poličan.

194935   Ochatrněti Svazek: 2 Strana: 0339
Ochatrněti, ěl, ění, chatrným se státi, vilior fieri. Bj.

194936   Ocházeti Svazek: 9 Strana: 0200
Ocházeti = obcházeti. Ochází okolo toho hovada; Také oni ocházejí s mečem moci světské. Chč. List. fil. 1898 455.

194937   Ochce Svazek: 7 Strana: 0083
Ochce, e, f. = ovce. U Strak. Nár. ps

194938   Ochebný Svazek: 2 Strana: 0339
Ochebný, zastr., ohebný, biegsam. V.

194939   Ochechlaný Svazek: 2 Strana: 0339
Ochechlaný, vychechlaný, uvolněný, z če- pů vykroucený, gelockert. Mřk.

194940   Ochechlati koho Svazek: 7 Strana: 0083
Ochechlati koho = špatně ostříhati, schodů mu nadělati. Brt. Vz Olefati.

194941   Ochechlati, ochechulati Svazek: 2 Strana: 0339
Ochechlati, ochechulati, ochechlávati = odrbávati, wetzen. — se oč. Vepř se o sloup ochechlává. Us. na Mor. — O. = lichotiti, schmeicheln. Kinský.

194942   Ochechlavec Svazek: 2 Strana: 0339
Ochechlavec, vce, ochechulec, lce, m., der Wetzer, der Schmeichler. Jg.

194943   Ochechulati Svazek: 7 Strana: 0083
Ochechulati = ochechlati.

194944   Ochechule Svazek: 2 Strana: 0339
Ochechule (zastr. ochochule), e, f. O., si- renia, ssavci vodní ohromné velikosti z řádu velryb. Vz S. N. O. jsou kytovití ssavci bejložraví, žijící v mělčinách u břehu moř- ského a v ústí řek. Vz Kapustňák, Moroň, Koroun a Frč. 375. — O. = lichotivá, při- tulující se osoba, Schmeichlerin, zvl. pode- zřelá dívka. Koll., Lom. — O., nadávka ženské divoké, kteréž v horším smyslu též pometlo říkají. V Opav. Pk. — O., báječné tvory, horem panny, dolem ryby, které zpě- vem lahodným plující mámily, sireny, See- jungfer. D., Lom., Rvač., Troj., Št. 259.

194945   Ochechule Svazek: 8 Strana: 0252
Ochechule = sirena. Třetí o. na střmen hudla jest. GR. Nov. 138. 7.

194946   Ochechulní Svazek: 2 Strana: 0339
Ochechulní zpěv, Sirenen-. Vz Ochechule.

194947   Ocheknouti se Svazek: 2 Strana: 0339
Ocheknouti se, knul a kl, utí = popu- diti se, utrhnouti se, Jemanden anfahren. — se na koho. Kněz sě na posla ochek, k Bohu vzdeše. Dal. 117.

194948   Ochemtati Svazek: 7 Strana: 0083
Ochemtati, beschnüffeln. — koho. Kráva krávu o-la. U Uher. Hrad.

194949   Ocher Svazek: 2 Strana: 0339
Ocher, chru, okr, u, m., ochra, y, f., hlína mnoho vodnatého kysličníku železitého v sobě mající, žlutohnědá; užívá se jí ja- kožto barvy malířské; pálením červená. Šfk. 221. O. cementový, hnědý, horní, žlutý, chro- mový, modrý, olovný, oranžový, zlatý. Kh. Okr vismutový, molybdenový, hnědý, ura- nový. Bř. N. 167. Der Ocher, Ocker.

194950   Ochevný Svazek: 2 Strana: 0339
Ochevný, žertovný, šaškovný, scherzhaft, muthwillig. Maji kvasy s tak ochevnými a veselými, ježtoť jim nevoní náboženství a věci duchovní. Št. (Č..

194951   Ochevný Svazek: 7 Strana: 0083
Ochevný = pohodlný. Ten šat je mi dosť o. Us. ve vých. Čech. Všk.

194952   Ochkati Svazek: 8 Strana: 0252
Ochkati = říkati och, diviti se. Phľd. 1895. 154., 232.

194953   Ochkati Svazek: 10 Strana: 0227
Ochkati = říkati och, bědovati. Sb. sl. 1902. 68.

194954   Ochknút Svazek: 10 Strana: 0639
Ochknút = vzdychnouti och! Vz Brt. Slov.

194955   Ochla Svazek: 7 Strana: 0083
Ochla = hachla. Brt. D. 240.

194956   Ochlábnouti Svazek: 7 Strana: 1345
Ochlábnouti, vz Ochabnouti. Mor. Rgl.

194957   Ochlad Svazek: 7 Strana: 0083
Ochlad, vz Ochlada. Hlk.

194958   Ochlada, y, f., ochlad Svazek: 2 Strana: 0339
Ochlada, y, f., ochlad, u, m., ochlazení, die Kühle, Kühlung, Abkühlung. Ranní o. Tabl. — Puch. Duha pni, dme o., rajská manna popadá. Sš. Bs. 35.

194959   Ochládati k čemu Svazek: 10 Strana: 0227
Ochládati k čemu = chladným se stávati. Nár. iist. 7. /10. 1897.

194960   Ochladek Svazek: 2 Strana: 0339
Ochladek, dku, m., kühle Labung. Rk.

194961   Ochladí Svazek: 2 Strana: 0339
Ochladí, n., chladné místo, chládek, ein kühler Ort. Us. na Mor.

194962   Ochladitel Svazek: 2 Strana: 0339
Ochladitel, e, m., der Abkühler.

194963   Ochladitelný Svazek: 2 Strana: 0339
Ochladitelný, abzukühlend; abkühlbar.

194964   Ochladiti Svazek: 2 Strana: 0339
Ochladiti, il, zen, ení; ochlazovati, kühlen, aus-, ab-, erkühlen, an-, auf-, erfrischen. — co: pivo, D., hromadu, milíř uhlí. Vys. — co kde čím: pivo v nádobách ledem. — koho = ošiditi. Na Mor. — se čím: čerstvým povětřím. V. — Kom. — se. Venku se ochla- dilo, die Luft hat sich abgekühlt. Hý.

194965   Ochladiti co (jak Svazek: 7 Strana: 0083
Ochladiti co (jak). Zprávy ti o-ly je- jich přátelství. Mus. 1880. 488. Něco zne- náhla na teplotu okolního vzduchu o. ZČ. I. 250. O. něco i pod onu teplotu, při které ... ZČ. I. 250. — se od čeho: od potu. Lpř. Sl. I. 85.

194966   Ochladivý Svazek: 7 Strana: 0083
Ochladivý, kühlsam. Rk.

194967   Ochladky Svazek: 2 Strana: 0339
Ochladky, pl., m ., ochlada, die Kühle. D.

194968   Ochladle Svazek: 2 Strana: 0339
Ochladle, chladně, kalt.

194969   Ochladlosť Svazek: 2 Strana: 0339
Ochladlosť, i, f., die Abkühlung. O. ná- poje. Jg.

194970   Ochladlý Svazek: 2 Strana: 0339
Ochladlý nápoj, abgekühlt. Ros.

194971   Ochladlý v čem Svazek: 7 Strana: 0083
Ochladlý v čem. Mysli v sobectví o-lé. Č. Kn. š. 224.

194972   Ochladnouti Svazek: 2 Strana: 0339
Ochladnouti, dnul a dl, utí, kühl werden, erkalten. Ochladí jsem poněkud, ale nevy- chladl docela. Ros. — Jg.

194973   Ochladný Svazek: 2 Strana: 0339
Ochladný, abkühlend. Dch.

194974   Ochladný Svazek: 7 Strana: 0083
Ochladný lék. Č. Kn. š. 239.

194975   Ochláchati Svazek: 10 Strana: 0227
Ochláchati. Kopyta kozí po dřevěných schodech zle se ochláchala (ozývala). Chod. Čes. 1. XIV. 17.

194976   Ochlácholení Svazek: 2 Strana: 0339
Ochlácholení, n., udobření, die Besänf- tigung. Aqu.

194977   Ochlácholený Svazek: 2 Strana: 0339
Ochlácholený, ochlácholen, a, o, besänf- tigt. O. mysl. Plk. —- čím: dary, rozkoší mysli, Jel., přívětivostí něčí, milostí ženskou. V. -- Jg.

194978   Ochlácholiti Svazek: 2 Strana: 0339
Ochlácholiti, il, en, ení; ochlacholovati = udobřiti, utišiti, ukojiti, ukrotiti, besänf- tigen. V., Jg. — koho (sobě) Jel. — koho čím : královskou milostí. Dvě kron.

194979   Ochlama Svazek: 2 Strana: 0339
Ochlama, y, m., dle ,Despota', omasta, halama, mamlas, otrapa. Vz Chlámati. Der Schliffe], Schlingel; Grossmaul. Na Mor. také = ožralec. Brt. Ty ochlamo! Us. Také na Slov.

194980   Ochlamastovati se jak Svazek: 10 Strana: 0227
Ochlamastovati se jak: jako kočka (olizovati). Slez. Vlasť. I. 234.

194981   Ochlámať sa Svazek: 7 Strana: 0083
Ochlámať sa = opiti se. Val Brt. D. 240.

194982   Ochlamcovati Svazek: 7 Strana: 0083
Ochlamcovati = otloukati, pohlavkovati. Pořád ho vochlamcuješ. U Kr. Hrad. Kšť.

194983   Ochlamec Svazek: 2 Strana: 0339
Ochlamec, mce, m., udeření, der Hieb, Schlag, das Kopfstück. Us. Poličan.

194984   Ochlamovati Svazek: 7 Strana: 0083
Ochlamovati =objímati, líbati, umhalsen, küssen. Cf. Krkovati. Val. Vck., Brt. D. 240.

194985   Ochlamsta Svazek: 7 Strana: 0083
Ochlamsta, y, m. = ochlasta. Us. Kal.

194986   Ochlápaný Svazek: 7 Strana: 1345
Ochlápaný = opilý. V Krkonš. Šb. D. 33.

194987   Ochlápiti Svazek: 2 Strana: 0339
Ochlápiti, vz Ochlípiti.

194988   Ochlář Svazek: 10 Strana: 0639
Ochlář, e, m. = přístroj na čistění lnu a konopí z drobného pazdeří. Vz Brt. Slov.

194989   Ochlasta Svazek: 2 Strana: 0339
Ochlasta, m., dle ,Despota', Süfling, Sauf- aus, Trunkenbold, Bierbruder. Jg. Ty ochla- sto! O. se klátí a obžera boží dar vyvrátí. Č. 139. Ochlastovi každé kapky líto. Pk.

194990   Ochlastaný Svazek: 2 Strana: 0339
Ochlastaný, betrunken, besoffen. — O., vz Ochlestalý.

194991   Ochlastati Svazek: 2 Strana: 0340
Ochlastati, ochlastávati, besaufen, be- trinken. — se čím kde: pivem v Hospodě. — se na co: na cizí útraty. — koho. Us. — se zač, k čemu: za své peníze, k pračce.

194992   Ochlastilý, ochloustlý Svazek: 2 Strana: 0340
Ochlastilý, ochloustlý = ochozený, ošou- staný, abgenützt, abgetragen, abgeschabt. O. suknice, Leg., klobouk, kabát. Jg.

194993   Ochlastiti Svazek: 2 Strana: 0340
Ochlastiti, il, štěn, ění = ošoustati, ocho- diti, otříti, abschaben, abnützen, abtragen. — co: suknici. Ms. 1379. — Pass., na Slov. Rk.

194994   Ochlaščený Svazek: 7 Strana: 1345
Ochlaščený, ochlaštěný, ochlastilý, vilis, attritus. Hank. Sb. 319.

194995   Ochlazené Svazek: 2 Strana: 0340
Ochlazené, abgekühlt. Ros.

194996   Ochlazení Svazek: 2 Strana: 0340
Ochlazení, n., občerstvení, das Abkühlen, die Erkühlung, Er-, Auffrischung. V. O. ně- komu činiti. Kom.

194997   Ochlazení Svazek: 7 Strana: 0083
Ochlazení. Vliv o. Vz Šfk. Ruk. 88.

194998   Ochlazenosť Svazek: 2 Strana: 0340
Ochlazenosť, i, f., das Abgekühltsein, die Abkühlung. Ros.

194999   Ochlazený Svazek: 2 Strana: 0340
Ochlazený, ochlazen, a, o, abgekühlt. O. nápoj. Ros.

195000   Ochlazovací Svazek: 7 Strana: 0083
Ochlazovací, Abkühlungs-. O. stroj. Zpr. arch. VI. 17.