191001   Odmluvač Svazek: 2 Strana: 0293
Odmluvač, e, m., der Widersprecher. Jg.

191002   Odmlúvať Svazek: 7 Strana: 0054
Odmlúvať = odmlouvati Bern.

191003   Odmlúvati Svazek: 9 Strana: 0197
Odmlúvati. Tehdy Jan odmlůváše se jemu řka. Praž. evan. (List. fil. 1897. 273. ).

191004   Odmluvčík Svazek: 7 Strana: 0054
Odmluvčík, a, m. — odmluvač. Dch.

191005   Odmluvení Svazek: 2 Strana: 0293
Odmluvení, n., die Widerrede. Rkp.

191006   Odmluvený Svazek: 2 Strana: 0293
Odmluvený, abgesprochen, widerspro- chen. Jg.

191007   Odmluviti Svazek: 2 Strana: 0293
Odmluviti, il, en, ení; odmlouvati = přestati mluviti, ausreden, die Reden endi- gen; odraditi, abreden; odreptávati, ozvati se, odpírati slovy, einreden, einsprechen, Widerreden, widersprechen; se = mluvením něčeho se zprostiti, durch Reden los werden. Jg. — abs. Kačenko, neodmlóvej, co ti kážu, to dělej. Mor. P. 178. Každého trpě- livě vyslyš, dokudž neodmluví (nepřestane mluviti). V., Kom. Pošepmo odreptávati a odmlouvati (odreptávati). V. — co. Tyto řeči odmluviv Ježíš, pozdvihl očí. V.—Lom., St. skl. — čeho, widersprechen. Věřímť, že toho odmluvíš. Hl. — koho, komu čeho (zapoví- dati). Nejprv těch věcí odmlouvej jí. Št. Ne všech takových zjevení odmlúvám (upírám). Št. N. 218. Juž mi odmluvajú mu milenku. Mor. P. 312. Zb. — co ke komu. Když odmluvil Hospodin slova ta k Jobovi. Br. — za koho (mluviti, für Jemanden sprechen). Troj. — koho od čeho (odrazovati): od jízdy. Pref. Nemohli knížete od stříbra o. Háj. O. koho od půhonu. Půh. brn. 1447. — Pass., Bs. — komu, čemu (odpírati slovy): králi, V., řečem. Troj. On vždy odmlúváše (odpíral) cizoložstvu. BO. -— komu jak: mocí. Th. — komu za co. Myslil, kterakby králi za hrdlo své dosti odmluviti mohl (od- porovati aspoň, když už měl hrdlo ztratiti). V. — se čeho = mluvením, se zprostiti čeho. Ros. — proti čemu. Žalobník také proti jeho řeči muož odmlúvati. Kn. dr. 35. — v čem. Smil v. 123.

191008   Odmluviti Svazek: 7 Strana: 0054
Odmluviti. Hr. ruk. 65. — co. Když to odmluvichu (domluvili); Aby dobrá (řeč) to o-la (vyvrátila); Ani toho odmlúvaj. Výb. I. 356., 923, II. 486. Když jest tuto řeč o-vil. Hus II. 54 — co, čeho komu. Ne- mohl jsem mu toho o. Us. Dbv O-la mi synečka (odloudila). Slez. Brt. P. 141. — komu od čeho. Jal se mu od toho o. Pass. mus. 372. — komu jak. Aby purně a protivně své hospodě neodmlúvali. Št. Kn. š. 114. Té žalobě odmlúvám podlé své spravedlnosti. NB. Tč. 237. — se komu. Že se tobe nemohu o (odepříti). Výb. 1. 406.

191009   Odmluviti Svazek: 8 Strana: 0248
Odmluviti. Než jeden o-vil (domluvil) a jiný přišel. Arch. XI. 178.

191010   Odmluviti Svazek: 10 Strana: 0223
Odmluviti. Nedala se o. = přemluvit (mluvením někoho od něčeho upustiti). Brt. Čít. 187.

191011   Odmluviti koho Svazek: 7 Strana: 1343
Odmluviti koho = přemluviti. Arch. IX. 171.

191012   Odmluvný, odm Svazek: 2 Strana: 0293
Odmluvný, odmlouvající, widersprechend. Th.

191013   Odmoci Svazek: 2 Strana: 0293
Odmoci, odmohu, mohl, možen, ení; od- máhati, etwas mit Mühe vollbringen. — co. Sotva jedno člověk odmůže, již deset jiných věcí čeká. Us.

191014   Odmocněnec Svazek: 7 Strana: 0054
Odmocněnec, nce, m , der Radicand, die Zahl, aus welcher die Wurzel irgend eines Grades zu suchen ist z. B. A. in dem Aus- n drucke y~A. Nz., Stč. Alg. 12.

191015   Odmocnění Svazek: 7 Strana: 0054
Odmocnění, n., die Radicirung. Stč Alg. 12.

191016   Odmocnina Svazek: 2 Strana: 0293
Odmocnina, y, f., kořen, die Wurzel. 8 = 2, zde slove 2 odmocninou; x2 3x + 2 = 0, x = 2, zde v rovnici slove 2 ko- řenem. Stč. Vz Mocnosť.

191017   Odmocnitel Svazek: 7 Strana: 0054
Odmocnitel, e, m , der Exponent. Stč. Alg. 12.

191018   Odmocniti Svazek: 2 Strana: 0293
Odmocniti, il, ěn, ění, v matli., radiciren. Stč. Vz Mocnosť.

191019   Odmocniti Svazek: 7 Strana: 0054
Odmocniti, odmocňovati, depotentiiren, die Wurzel ziehen. Nz

191020   Odmocnítko Svazek: 7 Strana: 0054
Odmocnítko, a, n., vz Kořenítko (dod.).

191021   Odmocňovanec Svazek: 7 Strana: 0054
Odmocňovanec, nce, m. Jdč. Geom. IV. 2.

191022   Odmocňovatel Svazek: 7 Strana: 0054
Odmocňovatel, e, m. Jdč. Geom. IV. 2.

191023   Odmočiti Svazek: 2 Strana: 0293
Odmočiti, il, en, ení; odmočovati, durch Nässe losmachen. — co kde: prádlo v louhu, v mydlinách. Us.

191024   Odmodliti Svazek: 2 Strana: 0293
Odmodliti, il, en, ení. — se čeho, koho = modlením pozbyti, zahnati, wegbeten, weg- segnen. — co: kletbu.

191025   Odmodliti co komu Svazek: 8 Strana: 0248
Odmodliti co komu: ženě hriech. Phľd. 1894. 342.

191026   Odmodliti se komu Svazek: 7 Strana: 0054
Odmodliti se komu. Když o-dlíš se pánu Bohu. Ev. víd. 151.

191027   Odmodřeti Svazek: 8 Strana: 0248
Odmodřeti, odmodřiti se (vymodrati) = modrosti pozbyti, abblauen. Sterz. I. 8., Nár. list. 1895. č, 218. 3.

191028   Odmokati Svazek: 2 Strana: 0293
Odmokati, odmoknouti, knul a kl, utí; odmokávati = moknutím se odděliti, durch Nässe locker werden, los werden, sich ab- lösen; vysychati, usychati, trocken werden. Cesty odmokly (oschly). Ús. — kdy kde. Na jaře v polích odmoká (vysychá, wird trocken). 1574. Č. — komu. Odmokly mu hnidy. Přísloví o drzých, všetečných, záhy moudrých. Č., Jg. — odkud. Odmoká špína z toho. Žalanský.

191029   Odmoknouti Svazek: 8 Strana: 0248
Odmoknouti. Barva ze škatul o-kla. Kat. z Žer. I. 284.

191030   Odmoknutý Svazek: 8 Strana: 0566
Odmoknutý = odmoklý. O. skála. Sbor. slov. I. 52.

191031   Odmokřiti Svazek: 7 Strana: 0054
Odmokřiti, odmokřovati, trocken legen, entwässern. — co: bahnitou krajinu odvá- děním vody. Us. Pdl.

191032   Odmokřovací Svazek: 7 Strana: 0054
Odmokřovací, Eutwässerungs-. O. práce. Kř. 43.

191033   Odmol Svazek: 2 Strana: 0293
Odmol, u, m., místo v břehu vodou vy- mleté. Č.

191034   Odmontovati Svazek: 8 Strana: 0248
Odmontovati. Buben stroje o. KP. VIII. 76.

191035   Odmor Svazek: 7 Strana: 0054
Odmor, u, m. = odmírání, das Abster- Ben. Šd.

191036   Odmořský Svazek: 7 Strana: 0054
Odmořský vítr, vom Meere herwehend. Mour.

191037   Odmostiti Svazek: 7 Strana: 0054
Odmostiti řeku, cestu = most jí vzíti. Hrvát. Šd.

191038   Odmotati Svazek: 2 Strana: 0293
Odmotati, odmotávati, abspulen, abwinden, abwickeln, abweifen. — co. D., Rk.

191039   Odmotayadlo Svazek: 8 Strana: 0248
Odmotayadlo, a, n. = moták, Abhaspe- lungsmaschine. Sterz. I. 29.

191040   Odmouti Svazek: 2 Strana: 0293
Odmouti, odmu, ul, ut, utí, odýmati, um-, aufblasen. — co. — se, anschwellen. — komu. Nohy se mu odýmají. Us.Vz Odouti.

191041   Odmraziti koho čím Svazek: 10 Strana: 0223
Odmraziti koho čím. Těmi slovy byl jako odmrazen. Tbz. V. 5. 268.

191042   Odmrdok Svazek: 10 Strana: 0638
Odmrdok, dku, m. = odstrčenec. Phľd. XXIV. 480.

191043   Odmreť Svazek: 7 Strana: 0054
Odmreť = odumříti. Slov. Bern.

191044   Odmrknouti Svazek: 2 Strana: 0293
Odmrknouti, knul a kl, ut, utí, mrkem očí odvolati, wegwinken. Us. na Ostrav. Té.

191045   Odmrsk Svazek: 2 Strana: 0293
Odmrsk, u, m., v tělocviku, das Abhur- ten. Tš,

191046   Odmrsk Svazek: 7 Strana: 0054
Odmrsk, das Abkomme, v horn. Jhlk. Vz Odžilek.

191047   Odmrsknouti Svazek: 2 Strana: 0293
Odmrsknouti, knul a kl, ut, utí, od- mrskati, wegpeitschen. — koho od čeho: od vozu. — O., odmrštiti, wegschleudern ; odseknouti, abweisen, barsch anfahren, ab- speisen. Vz Odmrštiti. Us. na Ostrav. Tč.

191048   Odmrštení, n Svazek: 2 Strana: 0294
Odmrštení, n., die Wegschnellung. — O., die Zurückweisung. Trest. zák.

191049   Odmrštiti Svazek: 2 Strana: 0294
Odmrštiti, il, ěn, ění; odmršíovati, weg- schleudern, wegschnellen, wegwerfen, weg- weisen. — co od koho: hůl od sebe o. Jg. — co čím: prakem. — koho = odříci, oslyšeti někoho, abweisen. V. Odmrštil ho, ačkoli úsilně prosícího. Jg. Odmrštil jeho žádosť (oslyšel, nevyhověl jí, zavrhl ji atd.). Us.

191050   Odmrštivý Svazek: 2 Strana: 0294
Odmrštivý, abschlägig.

191051   Odmrť Svazek: 2 Strana: 0294
Odmrť, i, f, odúmrť, f., odúmrtí, n., der Heimfall, das Fallgut, Heimfallsrecht, od odemříti, vermöge welchem das Vermögen des kinderlos verstorbenen Unterthanen an den Grundherrn fiel. O., právo, dle kteréhož statek poddaného, neměl-li dětí, na pána spadal. Bdl. Pro odúmrtí, kteréž jsú po nich a po předcích jich na mne a předky mé spa- daly. Tov. 137. (Gl.). List na o. Boč. Moji předkové odvykli tu odmrť do své komory bráti. Boč. — Vz Odúmrť.

191052   Odmrt Svazek: 8 Strana: 0248
Odmrt = odmrť. Statek spadl o tem na p. X. Věst. op. 1892. 44.

191053   Odmrť Svazek: 9 Strana: 0197
Odmrť = dědictvo po zemřelém. Čes. 1. VIL 42.

191054   Odmrtný Svazek: 7 Strana: 0054
Odmrtný. Naše o. nápady. Tay. Bš. 69. Vpadla mi v ten dvór o-ny věnného práva. Půh. II. 504.

191055   Odmrtný, odmrtní Svazek: 2 Strana: 0294
Odmrtný, odmrtní. O. právo, das Recht, ein Fallgut zu nehmen. Místop. Gabl.

191056   Odmrviti Svazek: 7 Strana: 0054
Odmrviti, il, en, ení, odmrvovati, ab- bröckeln. Bern.

191057   Odmrzati Svazek: 8 Strana: 0566
Odmrzati. V podletí věje teplý vítr Favo- nins řečený, kterýž působí, že stromové a... odmrzají. Spis svadební Adamovi z Valdšteina. 1597.

191058   Odmrzlina Svazek: 7 Strana: 0054
Odmrzlina, y, f. = odmrslé místo na těle. O. se v zimě nerada hojí. U Nezamy- slic. Bkř.

191059   Odmrzlý Svazek: 7 Strana: 0054
Odmrzlý, aufgethaut. O. koryto. Us. Šd.

191060   Odmrznouti Svazek: 2 Strana: 0294
Odmrznouti, znul a zl, utí; odmrzati, aufthauen. Odmrzla konev. Jg.

191061   Odmrznutý Svazek: 8 Strana: 0248
Odmrznutý = odmrzlý. Mtc. 1894. 335.

191062   Odmudrovati co Svazek: 10 Strana: 0223
Odmudrovati co. Čch. Kv. 142.

191063   Odmuchlovat Svazek: 10 Strana: 0223
Odmuchlovat = otevříti. V zloděj. mluvě.

191064   Odmyčený Svazek: 10 Strana: 0223
Odmyčený = odemknutý. Křídla zbroj- nice o-ná. Msn. Od. 329.

191065   Odmychati Svazek: 2 Strana: 0294
Odmychati, anhauchen. — co: ruce (pro zimu). Ler.

191066   Odmykací Svazek: 7 Strana: 0054
Odmykací háky, Aufsperrhaken, Die- triche. J. tr.

191067   Odmykač, e Svazek: 2 Strana: 0294
Odmykač, e, m., der Sperrhaken. Us., Dch.

191068   Odmykadlo, a Svazek: 2 Strana: 0294
Odmykadlo, a, n., Werkzeug zum Oeffnen. Jg.

191069   Odmykání Svazek: 2 Strana: 0294
Odmykání, n., otvírání, das Oeffnen. Jg.

191070   Odmykatel Svazek: 10 Strana: 0223
Odmykatel, e, m. reserator. Rozk. P. 1172.

191071   Odmykati, vz Svazek: 2 Strana: 0294
Odmykati, vz Odemknouti.

191072   Odmykovati Svazek: 2 Strana: 0294
Odmykovati, smykati, abstreifen. U sněti srsť prchá, kožka se odmykuje. Ja.

191073   Odmysliti Svazek: 2 Strana: 0294
Odmysliti, il, šlen, ení; odmýšleti, el, en, ení = určiti, ustanoviti, bestimmen. — koho s kým k čemu. Že i ji s jinými k smrti odmyslil. V. — co. Zlé zámysly móž skoro odmysliti = z mysli zapuditi, aus dem Sinne schlagen. Št.

191074   Odmysliti Svazek: 7 Strana: 0054
Odmysliti Za Št. polož: Kn. š. 130. — si co. O. si všechny nahodilé okolnosti. Dk. — co odkud. O od té sochy vše, co . . . Kos Ol. I. 28.

191075   Odmysliti si co Svazek: 8 Strana: 0248
Odmysliti si co. Mus. 1894. 567.

191076   Odmytek Svazek: 2 Strana: 0294
Odmytek, tku, m., odpadek hlíny žídké, který hrnčíř hrnce na kruhu toče odhodil, jinak šp. šligr, z něm. Schläder. Us.

191077   Odmyti Svazek: 2 Strana: 0294
Odmyti, myji, yl, yt, ytí; odmývati, weg- waschen, abspülen. — co. Voda břeh od- myla. D. — co od čeho. Avšak krev od ní (kosti) nemohla se odmyti. GR. — se. Z kteréžto lázně mně bude dlužen platiti 4 kopy grošóv a to obyčejem tiemto, že čeleď hradová náchodská má se dvú kopú groši do roka odmývati. 1433. Nách. 63.

191078   Odmyti komu co Svazek: 7 Strana: 0054
Odmyti komu co. Tomu pán Bůh hříchy odmývá. Sš. P. 6. — kde. Řeka na jedné straně odmývá a na druhé přimývá. Us. Tč.

191079   Odmytky Svazek: 2 Strana: 0294
Odmytky, pl., m., u hrnčíře, der Schläder. Rk. Vz Odmytek.

191080   Odnačka Svazek: 9 Strana: 0197
Odnačka, y, f. = vodnice, Čes. 1. VIL 376.

191081   Odňad Svazek: 7 Strana: 0054
Odňad Arch. I. 454.

191082   Odnadati Svazek: 7 Strana: 0054
Odnadati = nadávaje odčiniti. Us Rgl.

191083   Odňadž, otňadže, odnadžto, otňadžto Svazek: 2 Strana: 0294
Odňadž, otňadže, odnadžto, otňadžto = odkud, woher. Tam, odnadžto my smy vyhnáni. Pass. Na miesto, odnadž některú čiesť Israhel uzříš. BO.

191084   Odnapíuati Svazek: 2 Strana: 0294
Odnapíuati, abspannen. Th.

191085   Odnárodilec Svazek: 7 Strana: 0054
Odnárodilec, lce, m., der Abtrünnige, Entnationalisirte. ŠM.

191086   Odnárodnělosť Svazek: 7 Strana: 0054
Odnárodnělosť, i, f, die Entnationali- sirung. Kos.

191087   Odnárodnělý Svazek: 2 Strana: 0294
Odnárodnělý, entnationalisirt. Mus. Vl. 444.

191088   Odnárodnělý Svazek: 7 Strana: 0054
Odnárodnělý Koll. III. 164, Šf. Strž. I. 575.

191089   Odnárodněti Svazek: 2 Strana: 0294
Odnárodněti, ějí, ěl, ění = odnárodniti se. Jg.

191090   Odnárodniti Svazek: 2 Strana: 0294
Odnárodniti, il, ěn, ění. — koho = zbaviti národnosti, entnationalisiren, vz Od- národňování. — koho čím: sliby. — se. Docela se odnárodnil. — se čím; dlouhým pobytem v cizině. — se v čem. Ony ne- odnárodnily v manželství se, než svou milu- jíc řeč, k ní muže i dům přivábily. Koll. zn. 478.

191091   Odnárodňovací Svazek: 9 Strana: 0197
Odnárodňovací soustava. Ěezn. Pal. 13.

191092   Odnárodňování, n Svazek: 2 Strana: 0294
Odnárodňování, n., zbavování národ- nosti, přetvořování nějakého národa v jiný, což děje se potlačováním jeho individualních zvláštností, hlavně jazyka, místo něhož uvede se jazyk jiný. O. násilné, tiché. Vz více v S. N. Die Entnationalisirung.

191093   Odnásoba Svazek: 7 Strana: 0054
Odnásoba, y, f. = podíl, kvocient. Stč. Alg. 10.

191094   Odnásobenec Svazek: 7 Strana: 0054
Odnásobenec, nce, m. = dělenec. Stč. Alg. 10.

191095   Odnásobení Svazek: 2 Strana: 0294
Odnásobení, n., die Division. Šm.

191096   Odnásobitel Svazek: 7 Strana: 0054
Odnásobitel, e, m = dělitel. Stč. Alg. 10.

191097   Odnásobiti Svazek: 2 Strana: 0294
Odnásobiti, il, en, ení, dividiren.Šm.

191098   Odnásobovati Svazek: 7 Strana: 0054
Odnásobovati, vz Odnásobiti.

191099   Odnášeč Svazek: 7 Strana: 0054
Odnášeč, e, m, der Wegträger. Mor. Tč.

191100   Odnášečka Svazek: 7 Strana: 0054
Odnášečka, y, f., die Wegträgerin. Us. Pdl., Dk. Aesth. 518.

191101   Odnášeti, vz Svazek: 2 Strana: 0294
Odnášeti, vz Odnésti.

191102   Odnášetník Svazek: 10 Strana: 0223
Odnášetník, u, m. zz ablativ. 1775. Sr. Odjímatník. Bílý. Obr. 75.

191103   Odnáška Svazek: 7 Strana: 0054
Odnáška, y, f. = potah. Slov. Czm. 93.

191104   Odnáška, y Svazek: 2 Strana: 0294
Odnáška, y, f., odnášení, das Weg- tragen. — O., y, m., kdo syrové těsto k peci odnáší. Us. u Petrov. Dch.

191105   Odňati, vz Svazek: 2 Strana: 0294
Odňati, vz Odjíti, 2.

191106   Odňatosť Svazek: 7 Strana: 0054
Odňatosť, i, f, die Benommenheit. Dch.

191107   Odňatý Svazek: 2 Strana: 0294
Odňatý; odňat, a, o, genommen, abge- nommen. Vz Odjíti, 2.

191108   Odňatý Svazek: 7 Strana: 0054
Odňatý, vz Odjaty.

191109   Odnaučiti Svazek: 2 Strana: 0294
Odnaučiti, il, en, ení; odnaučovati, ent- wöhnen, abgewöhnen. — koho, se čemu. Jel., Ros. — koho čemu u čeho: nočního pití nebo nočnímu pití. Ros. — koho, se od čeho, lépe: čemu. Jg. — Obyčejněji; od- učiti se. Brs. 117.

191110   Odňavadž Svazek: 2 Strana: 0294
Odňavadž, zastr. = odkudž. Jir.

191111   Odnávať Svazek: 9 Strana: 0197
Odnávať = obnovovati. Laš. Brt. D. L 239.

191112   Odnavyklý čemu Svazek: 8 Strana: 0566
Odnavyklý čemu: vítězství. Hudc. 34.

191113   Odnavyknouti Svazek: 2 Strana: 0294
Odnavyknouti, knul a kl, utí, sich ent- wöhnen ; nesprávné tu složení dvou předložek významem sobě odporných, tedy šp. m.: odvyknouti. Brs. 117.

191114   Odnažto Svazek: 10 Strana: 0223
Odnažto = odkud. Blazen tiem nenávist- nějši, o. (= čím) se mní libější. Baw. E. v. 960.

191115   Odnedbati Svazek: 2 Strana: 0294
Odnedbati, odnedbávati, zanedbati, ver- absäumen. O. povinnosti. D. — se čeho v čem, vernachlässigen. On se v ničemž vinice své neodnedbal. Scip.

191116   Odnechtíti se Svazek: 2 Strana: 0294
Odnechtíti se, odnechtěti se, ělo, ění; neos. neodnechce se = přestati chtíti, die Lust verlieren. — se komu čeho. Zk. Od- nechtělo se mi již toho. Kom. Lab. 29. — S inft. Žeby se mu bráti cizích věcí od- nechtělo. V. Odnechtělo mi se živu býti. D. — kdy. Po škodě se odnechce včelařiti. Rozm. o vč.

191117   Odněkad, odněkud = z Svazek: 2 Strana: 0294
Odněkad, odněkud = z některého místa, irgend woher, alicunde. O. srozumívati, V., míti, býti, jíti. D. O. jinud = z jiného místa, irgend anders woher. D.

191118   Odnekal Svazek: 7 Strana: 0054
Odnekal = odněkad. Slov. Rr. Sb.

191119   Odnekel Svazek: 7 Strana: 0054
Odnekel = odněkad. Val. Brt. L. N I. 224.

191120   Odněkudž Svazek: 7 Strana: 0054
Odněkudž. Lpř. Vz Odněkad.

191121   Odnekul Svazek: 7 Strana: 0054
Odnekul = odněkad. Slov. Rr. Sb,

191122   Odněm Svazek: 2 Strana: 0294
Odněm, u, m., odnětí, odbyt, Abnahme, f., Absatz, m. Zlob.

191123   Odněmčený Svazek: 7 Strana: 0055
Odněmčený; -en, a, o. entgermanisirt. Us. Šd.

191124   Odněmčiti Svazek: 7 Strana: 0055
Odněmčiti, entgermanisiren — koho Šf. Strž. I. 503.

191125   Odnepadání Svazek: 9 Strana: 0197
Odnepadání, n. = onemocnění. Tvé časté o. jest nebezpečné. Arch. XVI. 14.

191126   Odnepadati Svazek: 7 Strana: 0055
Odnepadati. Kdo povstav z nemoci opět odnepadl, tomu se již netuší. Sš.

191127   Odnepadati Svazek: 7 Strana: 1343
Odnepadati. Vždy na tu nemoc odne- padal. Arch. XI. 75.

191128   Odnepadlý Svazek: 2 Strana: 0294
Odnepadlý, rückfällig. D.

191129   Odnepadnouti Svazek: 2 Strana: 0294
Odnepadnouti, dnul a dl, utí, odvrátiti se, rückfällig werden.

191130   Odnepadnouti Svazek: 8 Strana: 0248
Odnepadnouti. (Paní) od některýho dne hrubě zase odnepadla; Na ty těžkosti odne- padáme a ležeti musíme; Zase na předešlý nedostatek odpadla. Kat, z Žer. I. 9., 23., 28. Vaši jsou zdrávi, krom p. Barbora odnepadla podlí svýho obyčeje na hlavu. Ib. II. 340. (25.).

191131   Odnepadnutí Svazek: 2 Strana: 0294
Odnepadnutí, n., der Rückfall, v nemoci. D.

191132   Odnesení Svazek: 2 Strana: 0294
Odnesení (odnesení), n., die Fort-, Weg- tragung.

191133   Odnesený Svazek: 2 Strana: 0294
Odnesený (odnesený), fort-, weggetragen.

191134   Odnésti Svazek: 2 Strana: 0294
Odnésti, nesl,nesen (nešen), ení; odnášeti, 3. os. pl. -ejí, el, en a ín, ení; odnášívati, odnošovati, fort-, wegtragen, fort-, abbringen, davon tragen, wegbringen, wegholen. V. — co: vítězství, ránu. V. Voda most odnesla. Har. O. spaní, notný výprask. D. Kdo hrstky odcizuje, i korce odnášeti může. Us. — co, koho kam (v co, do čeho). Zbihoň ho- lubicu otnese v hrad. Rkk. 27. Obilí do sto- doly. Us. — odkud. Otnesú jej chlapi z dráhy (vz Dráha ku sedání). Rkk. 42. — co ke komu. Rk. — se od čeho. Církev se od učení čistého odnesla. Ohláš. Tuto knížku nesoudili jsme býti od theologie se odnáše- jící. Ler. — se komu. Sukně se jí pěkně odnáší, když jde. Us. — se k čemu odná- šeti = vztahovati se, sich beziehen. Mus., Rk. — za koho. Nevinně za někoho od- nášeti (trpěti). Šml. — co na koho, auf Jemanden beziehen, schieben. Jak všechnu, jež se nám snad dostane, chválu na Boha o. a odlívati máme. Sš. L. 22. Jinorodé vědy ve zvláštním vztahu se na theologii odnášely. Sš. Oa. 4. — k čemu. K říši messiášově se odnáší. Sš. Mt. 11. Vz Odliti.

191135   Odnésti Svazek: 7 Strana: 0055
Odnésti, odnošovati (Ž. wit. 9. 5.), auferre. Ž. wit. 9. 5. — co. O-sou ho (umře). Us. Tkč Ještě sám nás někoho odnese (k hrobu. Říkají, když se něčí nemoc zlomí) Tkč Dyž to naša núza odnášá = s sebou nese. Val. Brt. D. 239. Sedn dětí mám, šak ste ich odnosili jako krsný otec. V Pobluží Ib. Já to vždy musím odnésti (za to od- bývati). Dch. A když sú odnosili stoly. Jos. 18. — co komu. Nech sa páči sadnúť u nás, abyste nám spania neodnesli Slov. Šd. — se kam. Zájmeno zvratné k pod- mětu se odnáší. Křn. Cf. Czm. 93. — si na kom. Pámbů si na něm odnes = po- trestal ho. Val. Brt. D. 239., Vck. — se čím jak od čeho. Od osmáhlych tváří hladké čelo mramorovou bělostí mocně se odnášelo. Kos.

191136   Odnětí Svazek: 2 Strana: 0295
Odnětí, n., die Ab-, Wegnahme. Pro o. jich se kormoutíš. Br. O. statků pozemských, die Konfiskation. Zlob.

191137   Odnětí Svazek: 7 Strana: 0055
Odnětí hlavy, die Decapitation.

191138   Odněvadž Svazek: 2 Strana: 0295
Odněvadž. Dóm, o. přichoditi obyčej měli (= odkud). BO. Žena Lothova zhynula, obrá- tivši sě, o. utiekáše. O 7 vstup.

191139   Odnikäde Svazek: 7 Strana: 0055
Odnikäde = odnikud. Slov. N. Hlsk. XI 54.

191140   Odnikal Svazek: 7 Strana: 0055
Odnikal = odnikud. Slov. Hdž. Šlb. 58

191141   Odnikud, odnikudž Svazek: 2 Strana: 0295
Odnikud, odnikudž = ze žádného místa, nirgendsher. O. jinud nepochází. Lom. O. není naděje. Když koho pohoní odnikud (řka, že nemá statku) a on praví, že není odnikudž, má ukázati, že má na dědinách. Vz více v Gl. 191.

191142   Odnikudž Svazek: 7 Strana: 0055
Odnikudž psávali v půhonech za jménem obžalovaného, který neměl vlastního statku. Ktož koho pohonie o. a on praví, že nem o., má ukázati, že má na dědinách. Jit. Cod. j. boh. II. 279. Cf. Kn. rož. 123

191143   Odnikul Svazek: 7 Strana: 0055
Odnikul = odnikud. Slov. Rr. Sb.

191144   Odnímák Svazek: 7 Strana: 0055
Odnímák, u, m. = ševcovský nůž k úpravě hrany nártové, das Randmesser Matj. 103

191145   Odnímání Svazek: 2 Strana: 0295
Odnímání, n., die Wegnahme. O. posvě- cení, die Entweihung. D.

191146   Odnímatel Svazek: 7 Strana: 0055
Odnímatel, e, m. = odjímatel.

191147   Odnímati, vz Svazek: 2 Strana: 0295
Odnímati, vz Odjíti, 2.

191148   Odníti Svazek: 8 Strana: 0248
Odníti, n přisuto. Vz Gb. H. ml. I. 380.

191149   Odníti, vz Svazek: 2 Strana: 0295
Odníti, vz Odjíti, 2.

191150   Odnoha Svazek: 2 Strana: 0295
Odnoha, y, f. O. mongolská, Abzweigung. Šf.Rozpr. 11. Morávka je o. Ostravice. Neben- fluss. Us. na Ostrav. Tč.

191151   Odnoha Svazek: 7 Strana: 0055
Odnoha, y, f. = pazouch, turio, die Stock- knospe. Sl. les. Vz Odnož, Rst. 454 . Kram. Slov., Rosc. 4., 46

191152   Odnoha Svazek: 7 Strana: 1343
Odnoha, y, f., propes. Pršp. 63. 43.

191153   Odnoha Svazek: 10 Strana: 0638
Odnoha, y, f. = panoha. Phľd. XXIV. 484.

191154   Odnos Svazek: 2 Strana: 0295
Odnos, u, m., odnášení-se, die Beziehung. O. na časy messiášovy. Sš. Hc. 6., I. 107.

191155   Odnosnosť Svazek: 2 Strana: 0295
Odnosnosť, i, f., odnášení-se, náklonnosť, příchylnost, Zuneigung, Geneigtheit, Hinnei- gung, f., das Gravitiren zu etwas. Vnitrná o. k pánu. Sš. L. 41. Pro vnitrnou o. a přitklosť ku Kristu, všemu člověku vrozenou, nemůže se nikdo ve lhostejnosti a netečnosti ku Kristu chovati. Sš. L. 41.

191156   Odnosný Svazek: 2 Strana: 0295
Odnosný, sich beziehend. — k čemu. Tu počíná druhá ta k slovu tajemství o-ná věta. Sš. I. 149.

191157   Odnož Svazek: 2 Strana: 0295
Odnož, e, f., odnoží, n., odnožek, odnoha, výrostek, výběžka, výběžek, vý- běžník, pazouch, výhonek, vyrážek, der Schoss, Schössling, Ausschössling, Sprössling, Sprosse, Schossreis. Jg. O. škodná: vlk, vlček, zloděj; obilná: přísada, odmladka, obmlaz. Šp. O-že slovou vůbec všecky prostranní větve, pruty, výhonky, výběžky, které od rostliny své odloučeny jsouce kořeny vy- hnati, samostatně žíti a se vyvinovati mohou. Vz více v S. N. Der Ableger, Absenker. Pupeny letní vzrůstu nepřerušeného, z osy podzemní vynikající, slovou odnože či pa- zouchy, turiones, Stockknospen Kk. 35. O. přirozená, umělá n. úmyslná. Šp., Čl. O., ratolístka od kořene puštěná, přísada, vý- střelek, roub. Jg. Odnože od kořene pustiti. V. O. obilí. D. — O., nevlastně: roub. Vavřín rozmnožuje se odnožemi a hřízenicemi. Rostl. — O., pastva včel, kterou na nohou nesou. Jg. — Odnoží, větev, oddíl ku př. vědy ně- které, der Zweig. Krok. — O. hory, větev, Gebirgsast, n. Balbi zem.

191158   Odnož Svazek: 7 Strana: 0055
Odnož, der Wurzeltrieb. Mkl. Etym 216 — O. přenes. Historie jedné každé odnože (slovanské). Šf. Strž. I. 5 Maria, šlechet- nosti odnož, Maria, já tvá podnož. Sv. Mar. 399. — O že = pastviště u Boškova v Plzň. V O-žích = pole u Bošilce. BPr.

191159   Odnož Svazek: 10 Strana: 0223
Odnož, vz Zmládek, Vejmladek.

191160   Odnožec Svazek: 2 Strana: 0295
Odnožec, žce, m. = odnož, Pflänzling, m. D.

191161   Odnožek Svazek: 2 Strana: 0295
Odnožek, žku, m. = odnož.

191162   Odnožení Svazek: 2 Strana: 0295
Odnožení, n., odvození, die Ableitung. O. slova. Mus.

191163   Odnoží Svazek: 2 Strana: 0295
Odnoží, n. = odnož.

191164   Odnožit Svazek: 10 Strana: 0638
Odnožit, den Fuss seitwärts spreizen, v tělocv. Rgl.

191165   Odnožiti se Svazek: 2 Strana: 0295
Odnožiti se, il, ení; odnožovati se =od- noží dostávati, sich bestauden, bestocken, ausschlagen, hervorsprossen, staudig werden. Jg. Obilí se odnožuje. Jg., Sych. — O. se, okřívati, sich ausbreiten, vermehren. Jméno Kristovo již se zase odnožuje. Pamach. trag.

191166   Odnožka Svazek: 7 Strana: 0055
Odnožka, y, f. = odbočka. O. jednonož. V tělocv. Rgl.

191167   Odnožka Svazek: 9 Strana: 0197
Odnožka, trať na Fnštatsku. Věšt. op. 1895. 15

191168   Odnožmo Svazek: 7 Strana: 0055
Odnožmo, Spreitz-. Mety, výšvih, výsed o. Opak: snožmo. V tělocv. Rgl.

191169   Odnožník Svazek: 7 Strana: 0055
Odnožník, u, m., die Stammlohde, der Wurzel-, Stammschossling. Šm.

191170   Odnožnosť Svazek: 2 Strana: 0295
Odnožnosť, i, f., derivatio, die Ableitung. Mark. log.

191171   Odnožný Svazek: 2 Strana: 0295
Odnožný, derivatus, abgeleitet, z jiného povstávající. Denice jest odnožné jméno od slova den. Mark. log. 149.

191172   Odnožování Svazek: 8 Strana: 0566
Odnožování, n.; vz Hřížení (3. dod.).

191173   Odnutiti Svazek: 2 Strana: 0295
Odnutiti, il, cen, ení, odnucovati, ab- zwingen, abnöthigen. D.

191174   Odo Svazek: 7 Strana: 0055
Odo = ode, od. Odo mňa vernejšiu ne- dostaneš (nade mne). Slov. Sl. spv. II 42.

191175   Odobědvati Svazek: 2 Strana: 0295
Odobědvati, oběd skončiti, das Mittag- mahl endigen. 14. stol.

191176   Odobierek Svazek: 8 Strana: 0248
Odobierek, rku, m. = odobierka, odchod. Na o-rku odvolala ho na stranu. Phľd. 1894. 332.

191177   Odobierka Svazek: 7 Strana: 0055
Odobierka, y, f. = píseň pohřební na rozloučenou, odpytovanka, valedictio Slov Rr. Sb.

191178   Odobierka Svazek: 8 Strana: 0248
Odobierka = loučení se se světem při pohřbu. Vz Phľd. 1894. 715., 1895. 22. a j.

191179   Odobrat Svazek: 8 Strana: 0248
Odobrat. Nevesta odobierá sa od rodičov (loučí se). Phľd. 1895. 96.

191180   Odobrať sa Svazek: 7 Strana: 0055
Odobrať sa = odebrať sa; rozloučiti se, Abschied nehmen. Slov. Orl. IX. 248. Od- behla sa ešte o. do dediny ku jednej starej kmotre. Dbš. Sl. pov. I. 334.

191181   Odobriť co Svazek: 8 Strana: 0248
Odobriť co = schváliti. Superintendent výrok tento o-bril. Phľd. 1894. 665. (54.), 1892. 458., 693., 1893. 13., 454.

191182   Odobriti Svazek: 7 Strana: 0055
Odobriti, odobrovati = za dobré uznati, schváliti, genehmigen, billigen. Mi žiadosť odobrujeme. Phľd. II 3. 94.

191183   Odobřeň Svazek: 7 Strana: 0055
Odobřeň, ě, f., odobření, n., die Genehmi- gung, Billigung. Šd. Vz násl.

191184   Ododíti Svazek: 2 Strana: 0295
Ododíti, odoději, svléci, entkleiden. Vz Odíti.

191185   Ododíti se Svazek: 8 Strana: 0248
Ododíti se = oblek svléci. Brt. D. II. 462.

191186   Odohlaviti Svazek: 8 Strana: 0248
Odohlaviti koně, abhalftern. Sterz. I. 27.

191187   Odokryť Svazek: 7 Strana: 0055
Odokryť, entdecken. Slov. Ssk.

191188   Odol Svazek: 2 Strana: 0295
Odol, i, f., protivenství. Kat. 1203.

191189   Odol Svazek: 7 Strana: 0055
Odol, i, f. = nucení, přinucení. Kat., Mkl. Etym. 47.

191190   Odol Svazek: 8 Strana: 0248
Odol, u, m. = prostředek k čištění zubů. Us.

191191   Odolání, odolávání Svazek: 2 Strana: 0295
Odolání, odolávání, n., das Uiberwältigen. Dal.

191192   Odolatelnosť Svazek: 7 Strana: 1343
Odolatelnosť, i, f., Widerstandsfähig- keit., f. Nečas. 531*

191193   Odolatelný Svazek: 2 Strana: 0295
Odolatelný, jemuž odolati lze, dem man widerstehen kann. Br.

191194   Odolati Svazek: 2 Strana: 0295
Odolati, odolávati = přemoci, dosti síly míti s koho nebo s co. Gewachsen sein, widerstehen, überwältigen. — proti čemu (čím). Mocí proti Římanům odolali. V. Lodí nemohla o. proti větru. Ben. — Br., Koc, Jel., St. skl., Záv. — komu, čemu. Nemohl o. nepřátelóm ani jich přemoci. GR. Odolej vždy zlobě. Smil v. 1097. O. nepřátelům. Arch. I. 25. Tiem odoláš mnohé vojně. Smil v. 499. Vaše moc všemu odolá. Alx. O. všem těžkostem. Dch. I juž by jim byli odoleli. Rkk. 48. Jí nic odolati nemohlo. V. O. žá- dostem, Troj., zlému, Jel., práci, Sych., vodám (z dolů je odstraniti), Vys., pohanům, Výb. I, pokušení, nepříteli. Jg. — Reš., Štelc., Flav., Tkadl., Ctib., St. skl, Lom. Alx., 1127., Smil v. 1671., Kat. 3296., 2866. — komu v čem. Žádný mi nemohl v síle o. Jir. dh. — nad kým = zvítěziti, Leg., lépe: čemu. — kde. Po všem světu hlad odoláváše (praevaluit). BO. —Doporučuje se vazba: o. čeho, ale ktomuto spojení nemáme posud žádného dokladu, tedy ho neužívejme, nýbrž: o. čemu.

191195   Odolati Svazek: 7 Strana: 0055
Odolati. O tvarech vz List. fil. 1884.443. Vz Odoleti. — proti čemu (v čem). Proti svéhlavosti rozum ani božský neodolá. Pal. Rdh 1. 207. Nemohl proti její múdrosti o.; Proti tomu o. nemože. Výb. I. 294., II. 438. Brány pekelné nebudú moci o. proti nie. 15 stol. Mnč. R. 80. Nižádný proti němu o. nemóžéše. Tand. 67. A v těch věcech nemohli sú proti nie o. Hus III. 7. — čemu. Za: ... . odolá. Alx. polož: M. v. 16. (HP. 50). I nemohlo jim nic o. Let. 58. Zlatu o. Sv. ruk. 75 Nebo jim kořisť odolá. Alx. V v. 1848. (HP. 45.). Ať pohanstvo o-lá bludnému kmenu. Kat. 160. O. pokušení. Št. Kn ň. 179. (117.). Múdrosť, kterejž ne- budu moci o. Ev. ol. 323. — komu v čem. Kto mně v smutcě viec odolá. LAi. — nad kým. Nepřietel nad námi o. nemůž. Pass. 865

191196   Odolati Svazek: 9 Strana: 0197
Odolati. Sr. Gb. H. ml. III. 2. 323.

191197   Odolati komu čím Svazek: 8 Strana: 0248
Odolati komu čím. Světu odoláte myslí svornou. Quis. Třš. 6. — proti komu. Tuto vazbu kárá Bl. Gr. 319. doporučuje: komu.

191198   Odolavosť Svazek: 7 Strana: 0055
Odolavosť, i, f., die Widerstandskraft. Dch.

191199   Odolavý Svazek: 2 Strana: 0295
Odolavý, kdo odolá, überwältigend, aus- parirend.

191200   Odolek Svazek: 2 Strana: 0295
Odolek, lku, m., podolek. Na Slov. Plk.

191201   Odolen Svazek: 2 Strana: 0295
Odolen, u, m., kozlík lékařský, baldrian, valeriana officinalis. FB. 49., Schd. II. 284.

191202   Odolen Svazek: 7 Strana: 0055
Odolen, der Baldrian O. kozlík, v. offi- cinalis, bezolistý, v. sambucifolia, největší, v. phu, dvoudomý, v. dioica, kocmoudek, v. celtica. Vz Rstp 847., Mllr. 110., Čl. Kv. 213 , Sbtk. Rostl. 285., Slb 479. Odolenem ženské odolávají mužským. Sbtk. — O., a, m, os. jm. D. ol. I. 607, Tk. Žk. 68., Arch. VIII. 51— 53 O. z Pyšel, Výb. I. 1041 , z Chys. Dal. 190.

191203   Odolena Svazek: 7 Strana: 0055
Odolena Voda, Wodolka, Tk. IV. 172., V. 125., 221 , Rk Sl.

191204   Odolena voda Svazek: 2 Strana: 0295
Odolena voda, Odolka, Vodolka, ves v okr. karlínském. Vz S. N., Tk. III. 655.

191205   Odolenov Svazek: 2 Strana: 0295
Odolenov, a, m., ves u Sušice. PL.

191206   Odolenov Svazek: 7 Strana: 0055
Odolenov, Wodolenow Blk. Kfsk. 449., Rk Sl.

191207   Odolenovice Svazek: 2 Strana: 0295
Odolenovice, Döllnitz, ves u Bečova v Chebsku. PL.

191208   Odolenovice Svazek: 7 Strana: 0055
Odolenovice, Wodalnovic, ves u Hod- kovic. Blk. Kfsk 803., 844, Rk. Sl.

191209   Odolenovitý Svazek: 7 Strana: 0055
Odolenovitý. O. rostliny, valerianeae: nard, teruna, mavuň, odolen. Vz Rstp. 843.

191210   Odoleti Svazek: 2 Strana: 0295
Odoleti, (zastr.), odolati, přemoci.—komu: pohanům. Výb. I. 45. Vz Odolati.

191211   Odoleti Svazek: 8 Strana: 0248
Odoleti v Rkk. Vz List. fil. 1896. 330.

191212   Odoleti Svazek: 8 Strana: 0566
Odoleti na Mor. Vz Mus. 1896. 359.

191213   Odolice Svazek: 7 Strana: 0055
Odolice, ves Arch I. 521.

191214   Odolík Svazek: 7 Strana: 0055
Odolík, u, m. = kramflík, špalíček u stře- více. Kdvž se on něhlásí, já se ho něpro- sím, takových synečků v odkolíku nosím; ně tak v o-ku jako pod podešvum, vem sobě synečku, kterú rodiče chcú. Slez. pís. Šd.

191215   Odolky Svazek: 8 Strana: 0248
Odolky, okolky = sukně. NZ. VI. 27.

191216   Odolně Svazek: 2 Strana: 0295
Odolně, mocné. Výb. I. 1148. 6.

191217   Odolně Svazek: 8 Strana: 0248
Odolně. Umuč. 1. b. II. - List, fil. 1895. 108.

191218   Odolnosť Svazek: 7 Strana: 0055
Odolnosť, i, f., die Widerstandskraft. Samostatnost a o. Klok. 1888 143.

191219   Odolný Svazek: 2 Strana: 0295
Odolný, mocný, mächtig. Sčít muoj jsi ty najodolnější. Modl. 14. stol.

191220   Odolok Svazek: 10 Strana: 0223
Odolok také = zadní zástěra, kasanica Slov. Ott. XXIII. 415. Sr. Odolek v II. 295.

191221   Odolti Svazek: 7 Strana: 0055
Odolti. Ve strb. jsou tvary troje: odo- l?ti odol?ją, odolati oďolają a odoljati odol- jają, v češtině je z pravidla odolati odolaju odolám. Vz List. fil 1884. 443.— komu. A juž by jim byli odoleli. Rkk. 48. Přistup k mé vóli a neodoli. Marg. v. 158 , Mus. 1887. 211. Ale dle Gb. Pouč. 64. má se čísti: ne odolí (instr.).

191222   Odomáceti Svazek: 2 Strana: 0295
Odomáceti, el, ení, zahm machen. Zkrotila ukrutné, odomácela divoké. Živ. otc. Frant. ms. 1411. Boč. exc.

191223   Odomáš Svazek: 7 Strana: 0055
Odomáš, e, f. = svačina, občerstveníčko. Slov. Hotuj, pane, o-máš, zrobili sme, kde co máš. Koll. Zp. I. 306. Cf. Aldamáš.

191224   Odomělý Svazek: 2 Strana: 0295
Odomělý, erblich. O. ctnosti (z rodu na rod přecházející). Mus. VI. 8.

191225   Odoměti Svazek: 2 Strana: 0295
Odoměti, ěl, ění, sesshaft sein. Ta rodina v Bethanii odoměla. Sš. Mt. 371.

191226   Odon Svazek: 7 Strana: 0055
Odon, u, m , vangueria, die Vanguerie, rostl. Vz Rstp. 821.

191227   Odonad Svazek: 2 Strana: 0296
Odonad, vz Odonud.

191228   Odondati Svazek: 2 Strana: 0296
Odondati, odundati, odondávati, odun- dávati = pryč dáti od něčeho, weggeben, wegstellen. = co odkud: sklenici se stolu.

191229   Odonovad Svazek: 7 Strana: 1344
Odonovad = odonud, inde. Ani o. sem přijíti. Ev. ol 228. Luc. 16. 17.

191230   Odontalgie Svazek: 2 Strana: 0296
Odontalgie, e, f., z řec., bolení zubů. —

191231   Odontiaka Svazek: 2 Strana: 0296
Odontiaka, pl., n., prostředky k čistění, upevňování zubů a proti jich bolestem. —

191232   Odontias-is, e Svazek: 2 Strana: 0296
Odontias-is, e,f., řezání-se zoubků dětských. — Odontolithy, zkamenělé zuby zvířat předpotopných. — Odontologie, e, f., náuka o zubech a jich léčení. S. N.

191233   Odonud Svazek: 7 Strana: 0055
Odonud. Jeden otsud a druhý otonud. BO. — Č. Rž. XCVIII.

191234   Odonud Svazek: 7 Strana: 1344
Odonud, inde. K vám nemohu ani o. sem jíti. Ev. víd. 54.

191235   Odonud Svazek: 9 Strana: 0197
Odonud. Má o. přinésti něco. St. Bes. 38.

191236   Odonud, odonad, odonudž, odonadž Svazek: 2 Strana: 0296
Odonud, odonad, odonudž, odonadž = z onoho místa, tam odtud, von dorther. Odonad zprávu posýlali. Kron. tur. — Jel.

191237   Odopäť Svazek: 7 Strana: 0055
Odopäť = odepiať, odepnouti. Slov. Phľd. VII. 98.

191238   Odopchati Svazek: 9 Strana: 0197
Odopchati. Jednu dieru zapcháš ? druhú odopcháš (otevřeš, uděláš). Zát. Př. 157a.

191239   Odor Svazek: 7 Strana: 0055
Odor = odr. Vz toto. — O. = odorání. Bern.

191240   Odorati Svazek: 2 Strana: 0296
Odorati, odorám a odoři; odorávati. — co čím: mez pluhem, abackern.

191241   Odoružať koho Svazek: 7 Strana: 0055
Odoružať koho — oruží mu pobrati. Horvát. Šd. Cf. Oružiti.

191242   Odoslať Svazek: 7 Strana: 0056
Odoslať = odeslati Slov. Loos.

191243   Odospať Svazek: 7 Strana: 0056
Odospať, verschlafen. Ssk.

191244   Odostať Svazek: 7 Strana: 0056
Odostať = odestati. Slov. Loos.

191245   Odotedy Svazek: 10 Strana: 0638
Odotedy. Dávno je o. = od té doby. Phľd. XXIV. 437.

191246   Odoumrtí Svazek: 7 Strana: 1344
Odoumrtí, n. = odúmrtí.

191247   Odourati se Svazek: 2 Strana: 0296
Odourati se, sich abrackern. Rk.

191248   Odouti Svazek: 2 Strana: 0296
Odouti, oduji, ul, ut, utí; odouvati; na- douti, dmouti. — co. — se. Puchýř se oduje. Chléb se odul (odpekl se, odpadl). Us. Dch. — se po čem. Někteří po její ráně oduli se jako puchýř. Kom. Lab. 33.

191249   Odôvodniť Svazek: 7 Strana: 0056
Odôvodniť = odůvodniti. Ssk.

191250   Odovreť Svazek: 7 Strana: 0056
Odovreť = otevříti. Slov. Loos.

191251   Odovzdať Svazek: 7 Strana: 0056
Odovzdať = odevzdati. Slov. Ssk.

191252   Odpáčiti Svazek: 2 Strana: 0296
Odpáčiti, il, en, ení; odpačovati = pakou oddělati, wegheben. — co čím: dvéře so- chorem. — se = bortiti se, sich werfen. Dvéře se odpáčily. Jg.

191253   Odpad Svazek: 2 Strana: 0296
Odpad, u, m., odpadnutí, der Abfall. Voda ze žlabu o. má. Měst. pr. Voda dešťová tam od starodávna o. měla. Er. — O., západ, západní strana, der West. St. skl. — O., opuštění strany nějaké, die Abtrünnigkeit. Us. — od čeho: od víry, der Abfall vom Glauben. MP. 76.

191254   Odpad Svazek: 7 Strana: 0056
Odpad, Abfall. O-dy z nedoplatků, die Rückstandsabfälle. Us. Pdl. — O. = odbyt. Na plátna je malý o. Tbz. — O. Já tomu nedám odpad = nepopustím. U N. Kdyně. Rgl. — O. = západ. Sv. ruk. Al. 623.

191255   Odpadací Svazek: 7 Strana: 0056
Odpadací, Abfalls-. O. trouba Zpr. arch.

191256   Odpadadlo Svazek: 7 Strana: 0056
Odpadadlo, a, n = odpadací přístroj, der Treibabfallapparat. Hrbk.

191257   Odpadák Svazek: 7 Strana: 0056
Odpadák, u, m., při vrtání zemním, das Abfallstück. Hrbk.

191258   Odpadání, n Svazek: 2 Strana: 0296
Odpadání, n., der Abfall. O. listí. D.

191259   Odpadati Svazek: 2 Strana: 0296
Odpadati, vz Odpadnouti.

191260   Odpadati Svazek: 8 Strana: 0248
Odpadati. Že ste velmě pravdy o-dli. Hus. L. 63. Neodpadni řeči, dokudž ... (neprestaň mluviti). GR. Nov. 27.

191261   Odpadek Svazek: 2 Strana: 0296
Odpadek, dku, m., co odpadlo, zbytky, trusky, der Abfall. Odpadky u lnu; pazdeří, pazdero, otřepky, babiny; při česání koní: výčes, česanina; u obilí: plevy; u sena: trusy, drť, měl, mělký; u tesání: odtesky, třísky, tříštky; u soustruhování: ostružky; u ovoce: padalky, opadalky, pádel, pádež, padánče, padavče, padávče, padánek, padánka, spa- dánka, padavka; u šindele: odrážky. Šp. O-ky jantarové, solné, z bavlněné příze, Kh., žel- vinové (co z nich dělati? Vz Prm. III. č. 19.).

191262   Odpadek Svazek: 7 Strana: 0056
Odpadek usněný, das Abfalleder; zvířecí o-dky, thierische Abfälle. Šp.

191263   Odpadelstvo Svazek: 7 Strana: 0056
Odpadelstvo, a, n. = odpadlíci. Slov. Sokl. I. 174., Phľd. I. 1. 54.

191264   Odpadení, n. O Svazek: 2 Strana: 0296
Odpadení, n. O. veliké lidu. Pulk. Vz Odpadnutí.

191265   Odpadkoviště Svazek: 7 Strana: 0056
Odpadkoviště, ě, n , die Abfallstelle. Šp.

191266   Odpadkový Svazek: 7 Strana: 0056
Odpadkový, Abfalls-. O. jámy (na od- padky). Us. O. sůl Us. Pdl. — O. úřad, das Gefällsamt. Dch.

191267   Odpadkový Svazek: 8 Strana: 0248
Odpadkový. O. jáma, Vz NZ. III. 267., 461.

191268   Odpadkový. O Svazek: 10 Strana: 0223
Odpadkový. O. příze (z ní vata). Ott. XX. 603.

191269   Odpadlec Svazek: 2 Strana: 0296
Odpadlec, lce, m., vypadlec, poběhlec, odtrženec, výlupek, stržek, nevěrný, povětrný, ein Abtrünniger, Abgefallener. V. — Jg. O. od víry. Kom.

191270   Odpadlice Svazek: 2 Strana: 0296
Odpadlice, e, f., odpadlkyně, ě, f., eine Abtrünnige. Jg.

191271   Odpadlictví Svazek: 2 Strana: 0296
Odpadlictví, n., Apostase.

191272   Odpadlictví Svazek: 7 Strana: 0056
Odpadlictví. Cf. Ott. IL 532.

191273   Odpadlík Svazek: 2 Strana: 0296
Odpadlík, a, m. = odpadlec.

191274   Odpadlina Svazek: 2 Strana: 0296
Odpadlina, y, f., padlý dobytek, gefal- lenes Vieh. Zlob.

191275   Odpadlina Svazek: 7 Strana: 0056
Odpadlina = spadlé suché haluze, ab- gefallene dürre Zweige. V lese o-ny sbírají. Mor. Tč.

191276   Odpadlina Svazek: 9 Strana: 0197
Odpadlina. 1709. Vlč. Lit. II. 1. 77.

191277   Odpadlkyně Svazek: 7 Strana: 0056
Odpadlkyně, ě, f., die Abtrünnige. Šm.

191278   Odpadlský Svazek: 2 Strana: 0296
Odpadlský, apostatisch. O. učení. Žalan.

191279   Odpadlství Svazek: 2 Strana: 0296
Odpadlství, n., der Abfall, die Abtrün- nigkeit. O. od víry.

191280   Odpadlý Svazek: 2 Strana: 0296
Odpadlý, kdo odpadl, abgefallen. — O., odpeklý, abgebacken. O. chléb (když od kůry střída odloučena). Jg.

191281   Odpadní Svazek: 7 Strana: 0056
Odpadní, vz Odpadný.

191282   Odpadní Svazek: 10 Strana: 0223
Odpadní, floretní hedvábí, Floretseide. Jind. 74.

191283   Odpadník Svazek: 7 Strana: 0056
Odpadník, u, m. O. u samopadáku, die Abfallstange. Hř.

191284   Odpadnouti Svazek: 2 Strana: 0296
Odpadnouti, dnul a dl, utí; odpadati = od něčeho padnouti, weg-, ab-, entfallen; zlaciněti, wohlfeiler werden; odstoupiti, od- vrátiti se, zběhnouti, utéci, abtrünnig werden, abfallen, verlassen. Jg. — abs. Horečka od- padává, šp. m. povoluje, popouští, se mírní, ochabuje, ubývá jí. Brt. Ta omětka všechna odpadla (utrhla se). Ros. Drvoštěp pilou řeže, drtiny odpadají. Kom. Lidé odpadají (mrou). Partl, kal. Chléb odpadá, odpadl, vz Odpadlý. Jg. Město odpadlo (odvrátilo se). V. — Příspěvek odpadne, chybně m.: pře- stane. Šb., Š. a Ž. Za nepříznivého počasí odpadá zahradní zábava; v tomto smyslu se slovesa odpadnouti neužívá, lépe: nebude, nebude konána; někdy také: v takových případech přestávají všecky zábavy, omluvy atd. To číslo programmu odpadne m.: se vy- pustí, vynechá atd. Důvod odpadá m.: nemá místa, přestává atd. Brs. 117. — na čem. Odpadá tělo na zdraví a hyne. Reg. zd. Dobytek na těle odpadl (zhubeněl). — od koho, od čeho. Od pána, od víry o. V. Od počatého úmysla o. Troj. Odpadls mi od srdečka. Sš mor. ps. Zase k císaři o. Skl. I. 271. — Pozn. Z těchto příkladů jde, že chybně soudí ti, kteří tuto vazbu a frasi za špatnou mají m.: odstoupiti od někoho. — na co. To zvíře jest 6 stop dlouhé, na ohon od- padají 2 stopy, šp. m.: To zvíře jest i s ohonem, který 2 stopy má, 6 stop dlouhé; nebo: na ohon připadají 2 stopy (Brs. 117.). — čeho. Odpadli jsú toho. Ctib. Hned ho mnozí od- padli, řkouce, že veň ďábel vstoupil. V. Když slunce šlo na západ, TrojanŠtí Řekův odpadli a vrátili se do města. Troj. 284. Mnozí jeho odpadechu. Let. 7. — Tkadl,, Bel., Ms. — v čem: odpadlo v ceně (zlacinělo). Vus., Šm. — kudy. Voda brázdou odpadá. Šp. — kudy odkud kam. Aby voda skrze díru (děrou) z dolů na štolu odpadala. Vys.

191285   Odpadnouti Svazek: 10 Strana: 0223
Odpadnouti. Pak mnohé ostří socialní otázky odpadne m.: se otupí. Věst. XII. 97. (Brt. ).

191286   Odpadnouti. — abs Svazek: 7 Strana: 0056
Odpadnouti. — abs Slavnosť o-dla šp. m.: se slavnosti sešlo. Brt. Práce neodpadá (neubývá). Us. Vk. Odpadať, roje (řady)! Schwärme fallt —ab. Rgl. — odkud. Slza s oka vřelá odpadne. Kyt. 1876. 7. Mluví, jakoby mu to od srdce odpadalo. Us. Od boží milosti odpadli. Krist. 2. b. Sotva mu lžíce od huby odpadne, už zase běží. Us. Rgl. Pěkně mu to od úst odpadá (pěkně mluví). Us. Vk. O-dli sme od tvého následování. Hus I. 408. — čeho (proč). Všichni o-dli jeho. Tk. Č. 3. Kdyby toho hned neod- padli. Výb. II. 387. Tvého milosrdenství neodpadnu. Hus II. 98. Nemni, bychť pro který strach jeho o-dl. Výb. II. 228. Pravie, že sú toho odpadli (že toho nechali). Arch. VIII. 157. Vidúc, že jich naši o. nechtie (od pronásledování jich upustiti). Ib. 127. — komu. O-dla mi chuť lépe: přešla. Časo- pisu 100 odběratelů o-dlo lépe: ubylo. Brt. Když se pekly koláče, vám i nám kus těsta odpadlo. Us. Tomu práce odpadá = jde, ubývá U Kr. Hrad. Kšť. — komu odkud. Děvče to mu od srdce již odpadlo. Us. Tč. — kam. Slovko do růžných rtov lôna o-dne. Kyt. 1876 8. O. v čety, v poloset- niny, v řady. Čsk. — jak. Řeč Špatně od- padá (jde, jí ubývá). Ehr.

191287   Odpadnouti čeho Svazek: 7 Strana: 1344
Odpadnouti čeho. O-dl jeho (pro strach). 15. stol. D. Gesch. 404. Nebudú-li chtieti Veselských o-dnúti. Arch X. 30.

191288   Odpadnouti čeho Svazek: 9 Strana: 0197
Odpadnouti čeho. Jakoby odpadlo jabloně jabúčko. Brt. P. n. 368.

191289   Odpadnutí Svazek: 2 Strana: 0296
Odpadnutí, n., lépe: odpadení, der Abfall, das Abfallen. O. kamene ode zdi. O. od víry, D., od pána. V. — O. za chybné se mívá m.: (odboj), odstoupení, odtržení se, avšak vz předcházející příklady a Odpadnouti.

191290   Odpadnutí Svazek: 7 Strana: 0106
Odpadnutí, n., das Abfallen. Bern.

191291   Odpadnutý Svazek: 9 Strana: 0198
Odpadnutý = odpadlý. Mtc. 1900. 343.

191292   Odpadný Svazek: 2 Strana: 0296
Odpadný. O. voda. Abfallwasser, n. Dch.

191293   Odpadný Svazek: 7 Strana: 1344
Odpadný. O. řeč. Mus. 1886. 260.

191294   Odpadný, -ní Svazek: 7 Strana: 0056
Odpadný, -ní. O. látky, Dch , roura. Us. Pdl.

191295   Odpadový Svazek: 7 Strana: 0056
Odpadový, Abfalls-. O. podlaha u sta- vidla složitého, NA. IV. 255., stoka, roura. Pdl.

191296   Odpáchati Svazek: 7 Strana: 0056
Odpáchati, ungeschehen machen. Nikdy se taková vina neodpáše. Kká.

191297   Odpakovati Svazek: 7 Strana: 0056
Odpakovati, abpacken. Šm.

191298   Odpálení Svazek: 7 Strana: 0056
Odpálení, n., das Abbrennen. Hř. 46.

191299   Odpálený Svazek: 7 Strana: 0056
Odpálený hnůj = spařený. Dlj. 3.

191300   Odpáliti Svazek: 2 Strana: 0296
Odpáliti, il, en, ení, odpalovati, abbrennen, das Brennen endigen, Jg.; pálením odníti, wegsengen. D.

191301   Odpáliti Svazek: 7 Strana: 0056
Odpáliti. Odpal = odejdi. Na Hané. Bkř. U Kr. Hrad, N. Bydž. Kšť. Odpálil = utekl. Us. — co: ránu, Us , míč (odraziti). U Nové Kdyně. Rgl. — odkud. Odpal od krámu (odejdi), nic nekúpíš. Brt. D. 239.

191302   Odpáliti co čím Svazek: 8 Strana: 0248
Odpáliti co čím. Čásť těla galvanokau- stickým nožem o. (odstraniti). KP. VIII. 213.

191303   Odpáliti odkud Svazek: 10 Strana: 0223
Odpáliti odkud: z domu = utéci. Litom. 84.

191304   Odpalovačka Svazek: 7 Strana: 0056
Odpalovačka, v, f, Zündmaschine, v horn. Hř.

191305   Odpalovačka Svazek: 8 Strana: 0248
Odpalovačka = odrážení míče n. špačka. Tkč.

191306   Odpalundovati Svazek: 7 Strana: 0056
Odpalundovati něco = promrhati, ver- schleudern. — co: své jmění. Na již. Mor. Šd.

191307   Odpanovati Svazek: 2 Strana: 0296
Odpanovati, ausherrschen. Ros.

191308   Odpapeženec Svazek: 2 Strana: 0296
Odpapeženec, nce, m., vom Pabste Ab- trünniger. Puch.

191309   Odpaprať Svazek: 10 Strana: 0638
Odpaprať něco = odstraniti. Čas mus. V. 19.

191310   Odpar Svazek: 2 Strana: 0296
Odpar, u, m., bolák na noze, ein Fuss- geschwür. Us. Vz Odpařenina.

191311   Odpar Svazek: 7 Strana: 0056
Odpar, die Verdunstung. Sl. les, Hř.

191312   Odpárati Svazek: 2 Strana: 0296
Odpárati, odparovati, weg-, abtrennen. — co od čeho čím: podšívku od šatu nůžkami.

191313   Odparek Svazek: 8 Strana: 0248
Odparek, rku, m. = odpařená tekutina. Vstnk. IV. 170.

191314   Odpartykovati Svazek: 2 Strana: 0296
Odpartykovati, wegpartiren, wegprakti- ciren.

191315   Odpařelisko Svazek: 2 Strana: 0296
Odpařelisko, a, n., místo ve vodě ne- zamrzlé. Us. na Ostrav. Tc.

191316   Odpaření Svazek: 7 Strana: 0056
Odpaření, n , die Verdampfung. O. vody. Šp.

191317   Odpařenina Svazek: 2 Strana: 0296
Odpařenina, y, f., odpar, Wunde vom Schweiss, zum B. unter der Achsel. Čern.

191318   Odpařený Svazek: 2 Strana: 0296
Odpařený, -ŕen, a, o, abgebrüht. — kde. Kůň po žebrách o. Aesop.

191319   Odpařený Svazek: 7 Strana: 0056
Odpařený; -en, a, o. O. voda. Mj. 148.

191320   Odpařiti Svazek: 2 Strana: 0296
Odpařiti, il, en, ení; odpařovati, ab-, weg- brühen. — co kde: prádlo v neckách. — se komu kde. Jemu se pod paždími od- pařilo. Čern.

191321   Odpařiti jak Svazek: 7 Strana: 0056
Odpařiti jak Čistou tekutinu úplně o. S. N. X. 217. Roztok do sucha o. Rm. 1. 44. — kde. Kapku vody na proužku skla o Mj. 33. — se. Voda se o-řuje. Us.

191322   Odpařiti se Svazek: 10 Strana: 0223
Odpařiti se. Co se s ním stalo? O-řil se = zmizel. Žertem. Pokr. 1885. č. 328.

191323   Odpařivosť Svazek: 7 Strana: 0056
Odpařivosť, i, f., das Verdampfungsver- mögen. Šp.

191324   Odpařovací Svazek: 2 Strana: 0296
Odpařovací, Abdampfungs-. Dch.

191325   Odpařovací Svazek: 7 Strana: 0056
Odpařovací, Verdampfungs-. O. plocha, kotel, pánev, Robertův přístroj (k zhušťo- vání cukrové šťávy. Pta.), nádržka, způsob, Šp., apparat kotlový. KP. V. 464.

191326   Odpařovač Svazek: 7 Strana: 0056
Odpařovač, e, m., der Evaporateur, Ver- dampfer. Sl. les. Vz násl.

191327   Odpařovadlo Svazek: 7 Strana: 0056
Odpařovadlo, a, n , der Abdampfapparat, Verdampfungs-. Šp. Vz Odpařovač.

191328   Odpařovák Svazek: 7 Strana: 1344
Odpařovák. Vz Ott. V. 764. b., 765. a.

191329   Odpařovák Svazek: 8 Strana: 0248
Odpařovák, a, m. = odpařoval. Hlas. nár. 20./5. 1894.

191330   Odpařování Svazek: 2 Strana: 0296
Odpařování, n., die Abdampfung. Jg.

191331   Odpařování Svazek: 7 Strana: 0056
Odpařování, n, die Verdünstung O. kapalin, vody. Mj. 133., Schd. I 103.

191332   Odpařovatelnosť Svazek: 7 Strana: 0056
Odpařovatelnosť, i, f. = odpařivost. Šp.

191333   Odpařovatelný Svazek: 7 Strana: 0056
Odpařovatelný, abdampfungsfähig Šp.

191334   Odpařovna Svazek: 8 Strana: 0248
Odpařovna, y, f. = odpařovací prostor, Abrauchraum, m. Sterz. I. 48.

191335   Odpásaný Svazek: 7 Strana: 0056
Odpásaný; -án, a, o, entgürtet, abge- schnallt. O. řemen, Šd., řeč (los, wüst). Dch.

191336   Odpásati Svazek: 2 Strana: 0296
Odpásati, odpásám a odpáši; odpasovati —- pás odpínati, ab-, los-, auf-, entgürten. V. — co: meč. V. Kázal jej odpásati. BN. — co komu. Pás králům odpasuje. V. — se na koho = zbrojiti se, sich rüsten. Záv.

191337   Odpásati od Svazek: 10 Strana: 0224
Odpásati od sebe tesák. Arch. XXI. 475.

191338   Odpásti Svazek: 2 Strana: 0297
Odpásti, odpasu, pásl, pasen, ení = spásti, abhüten ; o. koho = odpuditi, vertreiben, ab- wendig machen, na Slov. Sama si frajera odpásla. Koll.

191339   Odpásti co kdy Svazek: 7 Strana: 0056
Odpásti co kdy. Veď som ťa (krásu) odpásla v nedělu na tanci (ztratila). Sl. ps. 31. Už som ťa, moj milý, na veky o-sla. Koll. Zp. I. 160.

191340   Odpatý Svazek: 7 Strana: 0056
Odpatý = odepnutý. Bern.

191341   Odpavúzený Svazek: 7 Strana: 0056
Odpavúzený = pavezy zbavený. Diev- čence shadzovaly zo sennej fůry o-né seno. Pavůz ležal u voza. HVaj. BD. I. 97.

191342   Odpažn Svazek: 7 Strana: 0056
Odpažnice, e, f, lépe zadovka (ručnice). Cf. S. N. XI. 545., NA III. 106., Rk. SI.

191343   Odpéci Svazek: 2 Strana: 0297
Odpéci, odpeku, pekl, čen, čení; odpekati = přestati péci, aufhören zu backen, ab- backen; poněkud upéci, abhacken. — co kde: na rožni. Jg. — se. Chléb se odpekl. D. Odpeklý chléb (odpadlý). Us. — Jg.

191344   Odpéci. — co jak Svazek: 7 Strana: 0056
Odpéci. — co jak. To to pěkně od- pekli (špatně pochodili)! Ehr.

191345   Odpeckovati Svazek: 10 Strana: 0638
Odpeckovati ovoce = pecky z něho od- straniti. Rgl.

191346   Odpečený Svazek: 7 Strana: 0056
Odpečený. O. štika, vz Predlík (dod.).

191347   Odpečetění Svazek: 2 Strana: 0297
Odpečetění, n., die Entsicgelung. Kom.

191348   Odpečetěný Svazek: 2 Strana: 0297
Odpečetěný; -těn, a, o, entsiegelt. O. psaní, list.

191349   Odpečetiti Svazek: 2 Strana: 0297
Odpečetiti, il, ěn, ění; odpečeťovati, ent- siegeln. V. — co: list, V., psaní. D. — co komu. Bůh mu smysl písem otvírá a od- pečeťuje. Br. — co čím: list rukou.

191350   Odpečetiti co Svazek: 7 Strana: 0056
Odpečetiti co. Knihy dějin starých ná- rodů o-til (jim rozuměl). Šf. Strž. II. 381.

191351   Odpěk Svazek: 8 Strana: 0248
Odpěk, u, m. = oddech, pokoj, odtich, odpočinek. Nedala mu o-ku. Brt. D. II. 353., 354

191352   Odpěk, u, m Svazek: 2 Strana: 0297
Odpěk, u, m., pokoj, Ruhe. Nedati o-ku (oddechu). Na Mor. Jg.

191353   Odpekati Svazek: 7 Strana: 0056
Odpekati, vz Odpéci.

191354   Odpelačný Svazek: 7 Strana: 0056
Odpelačný, verschwenderisch. Slov Bern.

191355   Odpelání Svazek: 7 Strana: 0056
Odpelání, die Verschwendung. Bern.

191356   Odpelaný Svazek: 7 Strana: 0056
Odpelaný, verschwendet. Bern.

191357   Odpelať Svazek: 7 Strana: 0056
Odpelať = nechvalitebným způsobem ně- čeho pozbyti, verschwenden. Už nemá ani krávy, o-lal ju odpoly darmo; Nemá po- koje, kým všetko neodpelá. Zátur. Nemusia k vôli pár zlatým o. statok. N. Hlsk. XXI. 275. Ledvaj ma jako tak o-li (ledo bolo odchovali), musel som do služby. Rr. Sb.

191358   Odpelati Svazek: 2 Strana: 0297
Odpelati, promarniti, verschwenden. Na Slov.

191359   Odpelhať ČO Svazek: 9 Strana: 0198
Odpelhať ČO = odprodati, pryč dáti. Slov. Phľd. 1897. 314. Sr. násl. Odtafáriť.

191360   Odpěniti Svazek: 2 Strana: 0297
Odpěniti, il, ěn, ění, odpěňovati, abschäu- men. — se, verschäumen. D.

191361   Odpěr Svazek: 2 Strana: 0297
Odpěr, u, m., odeprání, vyprání z první vody. Již máchám z odpěru. Us. Chmela.

191362   Odper Svazek: 7 Strana: 0056
Odper, u, m., das Mausen. Ssk.

191363   Odpěra Svazek: 7 Strana: 0056
Odpěra, y, f. = odpor. Kat. Vz násl.

191364   Ódpěra Svazek: 8 Strana: 0248
Ódpěra. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 78.

191365   Odpěrací Svazek: 2 Strana: 0297
Odpěrací, widerstehend. Rk.

191366   Odpěrač Svazek: 2 Strana: 0297
Odpěrač, e, m., odmlouvač, der Wider- sprecher. D.

191367   Odpěrati, vz Svazek: 2 Strana: 0297
Odpěrati, vz Odpírati.

191368   Odpěrky Svazek: 2 Strana: 0297
Odpěrky, pl., m., Abfälle beim Waschen, Abhub, v horn. Rk.

191369   Odpérovati Svazek: 7 Strana: 0056
Odpérovati = odporovati. Val. Vck.

191370   Odpěstovati Svazek: 2 Strana: 0297
Odpěstovati, odchovati, auferziehen. Ros.

191371   Odpěti Svazek: 2 Strana: 0297
Odpěti, pěji, pěl, ění, odzpívati, absingen. — co: zádušní službu. Pass.

191372   Odpěti Svazek: 7 Strana: 0056
Odpěti, odpěvovať. — co kam: k čertu. Č. Rž. LXXXVIII. — co kdy. Písně při slavnostech odpěvať. Pal. Rdh. I. 436.

191373   Odpevniti Svazek: 7 Strana: 0056
Odpevniti, il, ěn, ění, odpevňovati, ent- festigen. Dch.

191374   Odpierač Svazek: 8 Strana: 0248
Odpierač. Jestli o. svú nevinu okáže. XV. stol. Cel. Pr. m. II. 74.

191375   Odpierač Svazek: 9 Strana: 0455
Odpierač: Pakliby o. převýšil póvodovi. Kn. rožm. čl. 149.

191376   Odpíchnouti Svazek: 2 Strana: 0297
Odpíchnouti, chnul a chl, ut, utí, odpí- chati, odpichovati, weg-, abstechen. Ros. — koho čím. Us.

191377   Odpíchnouti co Svazek: 7 Strana: 0057
Odpíchnouti co = ledabylo odbyti. Slov. Někteří přicházejí do domu božího z púhého obyčeje, jim jako na panštinu (robotu), kterú jak opíchnú, jedno jest. Zbr. Múd. živ. I. 149.

191378   Odpichovací Svazek: 9 Strana: 0198
Odpichovací kružidlo = nástroj k rýso- vání oblouků kruhových, kružnic a k odměřo- vání a nanášení délek. Ott. XV. 290.

191379   Odpílený Svazek: 7 Strana: 0057
Odpílený; -en, a, o = odpilovaný. Slov. Phľd. VII. 172.

191380   Odpíliti Svazek: 2 Strana: 0297
Odpíliti, il, en, ení = odpilovati. Na Slov.

191381   Odpilkovitý Svazek: 7 Strana: 0057
Odpilkovitý, feilspänartig. Rst. 454.

191382   Odpilky Svazek: 2 Strana: 0297
Odpilky, ův, m., pl., co se odpiluje, drtiny, Feilspäne, Feilstaub. Kom. O. železné, cínové, olověné. Kh.

191383   Odpilovati Svazek: 2 Strana: 0297
Odpilovati, ab-, wegfeilen. — co čím: pilníkem. Vz Pilovati. — O., pilou odřezati, absägen.

191384   Odpínati Svazek: 2 Strana: 0297
Odpínati, vz Odepnouti.

191385   Odpínka, y Svazek: 2 Strana: 0297
Odpínka, y, f., Abspannwerkzeug, n. Ros.

191386   Odpinkati Svazek: 7 Strana: 0057
Odpinkati. Už o-kal = umřel. Val. Vck.

191387   Odpírací Svazek: 7 Strana: 0057
Odpírací, widerstrebend. O. síla. Mour.

191388   Odpírač Svazek: 7 Strana: 0057
Odpírač, e, m., der Widersprecher. Us. Tč.

191389   Odpírání Svazek: 2 Strana: 0297
Odpírání, n., praní z první vody. — O. = odepření (vz Odepříti), das Abschlagen, Leug- nen, Widersprechen, Widerstehen, Wider- streben, der Einspruch, die Einrede, Gegen- wehr. K o. dosti moci nemíti. V. Aby k o. nepříteli vyslán byl, zum Widerstandleisten. Skl. 66.

191390   Odpíratelnosť Svazek: 7 Strana: 0057
Odpíratelnosť, i, f., die Anfechtbarkeit. Pr. tr.

191391   Odpíratelný Svazek: 7 Strana: 0057
Odpíratelný, anfechtbar. Pr. tr.

191392   Odpírati Svazek: 2 Strana: 0297
Odpírati, vz 1. Odeprati, 2. Odepříti.

191393   Odpíravě Svazek: 7 Strana: 0057
Odpíravě, ablehnend, abweisend. Dch., Dk.

191394   Odpíravosť Svazek: 2 Strana: 0297
Odpíravosť, i, f., die Widerspänstigkeit.

191395   Odpíravosť Svazek: 7 Strana: 0057
Odpíravosť, die Widerstandsfähigkeit. Šp., Kzl. 41., Dch.

191396   Odpíravý Svazek: 2 Strana: 0297
Odpíravý, k odpírání náchylný, odpírající, widersprechend, widersprecherisch. O. mlu- vení. Kram.

191397   Odpíravý Svazek: 7 Strana: 0057
Odpíravý. Cf. List. fil. XIV. 177.

191398   Odpírce, e Svazek: 7 Strana: 0057
Odpírce, e, m., der Gegner. O. řekl ža- lobníkovi; Praví, že jeho dluh první jest, než odpírcuov jměl by předejíti; Fojtu o. dal opovědné na všecek statek dlužníka toho. NB. Tč. 220.

191399   Odpírka Svazek: 7 Strana: 0057
Odpírka, y, f, vz Odpěr, Odpírání.

191400   Odpis Svazek: 2 Strana: 0297
Odpis, u, m., psaná odpověď, schriftliche Antwort. Komukoli tento náš odpis viděti se dostane. Ohlášení, 4. — O., přepis, výpis, die Abschrift, Kopie. D. — O., srážka, po- rážka nějaké summy, vzdání-se jí, das Ab- schreiben (einer Summe). Ros.

191401   Odpis Svazek: 7 Strana: 0057
Odpis. Ten spis a náš o. čtúce. Krnd. 9. (210.).

191402   Odpis Svazek: 8 Strana: 0248
Odpis = opis, přepis. O. protokollu. Phľd. 1894. 667. Senický kancional je o. tarnov- ského kancionalu. Ib. 1892. 474.

191403   Odpis Svazek: 10 Strana: 0224
Odpis, u, m. O. daně = urážka. Vz Ott. XVIII. 635.

191404   Odpisať Svazek: 7 Strana: 0057
Odpisať = odepsati. Bern.

191405   Odpísat něco Svazek: 9 Strana: 0198
Odpísat něco = opsati, přepsati. Mus. slov. 1. 10.

191406   Odpíska Svazek: 7 Strana: 0057
Odpíska, y, f. = odpisnice. Šd.

191407   Odpískali Svazek: 7 Strana: 0057
Odpískali, zu Ende pfeifen. Us. Pesničky si na fujare odpískával. Rl. Pr. II. 400.

191408   Odpisnice Svazek: 7 Strana: 0057
Odpisnice, e, f. = odpiska, kvitance, recepiss. Šd.

191409   Odpisný Svazek: 2 Strana: 0297
Odpisný list, der Gegenschein.

191410   Odpisovac Svazek: 7 Strana: 0057
Odpisovac, e, m. O. knih = opisovač. Koll. III. 398.

191411   Odpisovadlo Svazek: 7 Strana: 0057
Odpisovadlo, a, n., das Selbstkopirbuch. Šd.

191412   Odpisovatel Svazek: 2 Strana: 0297
Odpisovatel, e, m., der Abschreiber. D.

191413   Odpisovatelka Svazek: 2 Strana: 0297
Odpisovatelka, y, f., die Abschreiberin. D.

191414   Odpisovati Svazek: 2 Strana: 0297
Odpisovati; odepsati, odpíši, psal, án, ání = listem odepsati, schriftlich antworten, wieder-, zurückschreiben; odříci, schreiben dass nicht, absagen; sraziti, vzdáti se, vyma- zati z knih, abrechnen; přepsati, abschreiben. Jg. — abs. Nerád odpisuje. Jg. - co komu. Co ti odepsal V Us. Příjezd svůj jste mi odepsal (odřekl). Žer. — komu na co: na psaní. Hl., Mus. Tolik mu na jeho pohledávku odepsali. Ros. — se = odříci se. Léna n. přísahu svou manskou proti C. Vel. jest se odepsal a vy- pověděl. Act. m. Ferd.

191415   Odpištěti komu Svazek: 9 Strana: 0198
Odpištěti komu = piště odpověděti. Rais. Pot. 142.

191416   Odpíti Svazek: 2 Strana: 0297
Odpíti, vz Odepnouti.

191417   Odpití Svazek: 2 Strana: 0297
Odpití, piji, pij, il, it, ití; odpíjeti, el, en, ení = částku upiti, einen Theil wegtrinken, abtrinken; vypiti, abtrinken; pitím si zaplatiti, sich durchs Trinken bezahlt machen, ab- trinken. — čeho. Svého o. (upiti). Plk. — co: dluh. Brt. Již svůj řád odpili (vypili). Ros. — co kde. Odpije on svůj díl ve světě (propije). Ros. Odpil u něho celý dluh. Ros.

191418   Odpiti co Svazek: 8 Strana: 0248
Odpiti co. Odpil pol pohára. Phľd. 1894. 734.

191419   Odpjati Svazek: 2 Strana: 0297
Odpjati = odpíti, aufknöpfen. Us. na Ostrav. Tč.

191420   Odplacen Svazek: 2 Strana: 0297
Odplacen, a, o; odplacený, belohnt, ver- golten. Na odplacenou, auf Wiedervergeltung. Zlob.

191421   Odplacení Svazek: 2 Strana: 0297
Odplacení, n. = odplata. V. O. někomu učiniti. Dal. 106.

191422   Odpláceti, odplacovati Svazek: 2 Strana: 0297
Odpláceti, odplacovati, vz Oplatiti.

191423   Odplacovací Svazek: 7 Strana: 0057
Odplacovací, Wiedervergeltungs-. O. soustava. Dk. Aesth. 482.

191424   Odplagať Svazek: 7 Strana: 0057
Odplagať = nedbale vychovati; nedbale něco učiniti. Slov. O-la dieťa. Rr. Sb.

191425   Odpláchnouti Svazek: 10 Strana: 0224
Odpláchnouti = utéci. Hav. Chamr. 186.

191426   Odpláchnouti, odpláknouti Svazek: 2 Strana: 0297
Odpláchnouti, odpláknouti, ul a chl n. kl, ut, utí, odplachovati, odplakovati, weg- spülen, wegschwemmen.

191427   Odplakati Svazek: 2 Strana: 0297
Odplakati, odplakám a odpláči; odpla- kávati = přestati plakati, ausweinen; oplakati, oželeti, beweinen; spolu plakati, das Weinen erwiedern. — čeho. Odplakal svého hoře. Ros., V. Odpláče někdy i vlk ovčí slzy. C. 115. — komu. Jechu sě plačíce volati, ažby jim mohl kámen otplakati. St. skl. III. 137.

191428   Odplakati Svazek: 7 Strana: 0057
Odplakati. Za 137 polož: , Sv. ruk. 166.

191429   Odplakati si co Svazek: 8 Strana: 0248
Odplakati si co: požehnání (nevěsta ne- smí po svatbě při hodech plakati, pozbyla by požehnání). Vykl. Svat, 58.

191430   Odplakávanky Svazek: 7 Strana: 0112
Odplakávanky, pl., f. = nářek při po- hřbu. Slov. Zbr.

191431   Odplašiti Svazek: 2 Strana: 0297
Odplašiti, il, en. ení; odplašovati, weg- scheuchen. — koho. Matka boží nepřátely odplašila, Mus. — koho odkud: holuby z pole.

191432   Odplata Svazek: 2 Strana: 0297
Odplata, y, f., odplátka = odplacení, odměna, náhrada, odměnění, Belohnung, Ver- geltung, f., der Preis, das Wiedergeld. Jg. O. je vnější odměna nějaké činnosti neb za nějaké působení; může ovšem býti i vnitrní (spokojené svědomí). O. právní je pouhá vý- měna za poskytnutý dar nějaký neb za činnosť, kteroužto s mou škodou jinému výhody jsem poskytl. V užším smyslu je o. nějaké dobro, než vědecky řečeno je o. též i zlo za zlovůli a zločin, trest. Vz S. N. Jak kdo činí, tak odplatu béře (vezme). Jg., Lb.Vz Osud. Půjčka za odplátku. D. Jaká půjčka, taková o. Prov., Jg. Povolující s činícím jednostejnou o-tu berou. Pk. O-tu vzíti. Alx. 1104. O. podlé zasloužení je lepší, nežli který dar bez za- sloužení. Us. Jechomť se v o-tu ctíti, podá- vajíc sobě píti. Žk. 13. Každý svú odplatu vezme podlé svého úsilé. ZN. O-ty se odčítati (zříkati). Sš. L. 168. O-tu svou skutečně a obižně obdrží. Sš. O. 311. O-tu za to při- povídá. Sš. Mt. 90. O-ty dostává se jenom modlitbě řádné. Sš. Mt. 90. V o-tu něčeho žádati. CJB. 363. O. v zájem. D. Bez odplaty nechati. V. Pro odplatu boží to činí. Vrat. Na věčnou odplátku. Us. O. čeho : pokory. St. Odplatu míti z čeho, za co. Zk. Za to od- platu od Boha vezme. Št. O. za zachovám života. Er.

191433   Odplata Svazek: 7 Strana: 0057
Odplata. O-tou se pomstiti, sich revan- chiren. Dch. O. za dostavení zločinců, Taglia für die Einbringung der Verbrecher. J. tr. O. za zlé i dobré i na chromém koni do- jede. Koll. II. d. 51. O-tu hriešných uzříš. Ž. kl. Duchovní otplatu přijme. M. Dobře-li činíš, odplaty něhledaj Slez. Šd. Juž v službě nenie otplatka. AlxV. 273. O-ty od někoho čekati. V den súdný skutci milosrdnú vezmu o-tu; Za svú práci o-tu vezme; V o-tu ji chválí. Hus I. 16., 147., II. 67., III. 51. Aby- chom od něho vzeli plnú o-tu; Podlé toho o-tu vezme; Buoh mu dal o-tu; O. věčná. Št. Kn. š. 9., 11, 12., 44. Dobře-li činíš, odplaty nehledej. Us. Brt.

191434   Odplata Svazek: 8 Strana: 0248
Odplata. Bozi nemstí zlé činy otců nikdy na synu, každý sobě béře s svým činem o-tu. Jen požehnání lze podědit, ne kletbu rodičů. Quis. Ifig. 35.

191435   Odplátce Svazek: 2 Strana: 0297
Odplátce, e, m.. odplatitel, der Vergelten Jg. Odplatek, tku, m. = odplata. Ros.

191436   Odplatce Svazek: 7 Strana: 0057
Odplatce. Výb. I. 88.

191437   Odplatce, e Svazek: 9 Strana: 0198
Odplatce, e, m. Dobrých skutků o. Beck. I 39. Pán jest svrchovaný o. Hus I. 85., III. 162.

191438   Odplatec Svazek: 10 Strana: 0224
Odplatec, tce, m. = odplatce. Bůh jest dobrych skutků o-tec. Beck. I 39.

191439   Odplatěný Svazek: 7 Strana: 0057
Odplatěný = odplacený. Slov. Bern.

191440   Odplatitel Svazek: 9 Strana: 0198
Odplatitel služby. 1507. Mus. fil. 1897. 143.

191441   Odplatitel, e Svazek: 2 Strana: 0298
Odplatitel, e, m., der Vergelter, Belohner. V.

191442   Odplatitelka, y, odplatitelkyně Svazek: 2 Strana: 0298
Odplatitelka, y, odplatitelkyně, ě, f., die Vergelterin, Belohnerin. Jg.

191443   Odplatitelnosť Svazek: 2 Strana: 0298
Odplatitelnosť, i, f., dieVergeltbarkeit. Jg.

191444   Odplatitelný Svazek: 2 Strana: 0298
Odplatitelný, vergeltbar. O. skutek, Br., právo. Th.

191445   Odplatiti Svazek: 2 Strana: 0298
Odplatiti, il, cen, cení; odpláceti, 3. os. pl. cejí, el, en, ení; odplacovati = dluh za- platiti, abzahlen; odměniti, nahraditi, ver- gelten, bezahlen, lohnen, verlohnen, erwiedern. — abs. Bůh odplatí. Ros. — co komu. Od- platil mu 50 zl. Jg. Lásku o. Nej. — co za co. Co odplatím pánu za všecky věci? V. — co čím: dluh prací. Vus. Šm. — (se) čeho komu. Toho se mu odplatíme. Lom. Bůh Vám toho dobře odplatí. Št. A vám se toho odplatím a odměním skutečně. Břez. 202. Tak aby podlé skutkův odplácel prchlivostí proti- vníkům svým. Br. — (se) komu čím za co. Zlý zlým odplatí, dobrý dobrým. Sk. O. ně- komu něco skutkem. Arch. I. 103., dobrým. Arch. I. 73. Hřiech hanbú se odplatí. Výb. I. 912. A jináče vším dobrým přátelstvím toho se odplatím. Faukn. Dobrým se komu o. V-, Št. Za dary odpláceti na možné sluší. Kom. Odplatiž tobě Hospodin za skutek tvůj. Br. Čím se odplatím Bohu za vše dobrodiní? Br.,V. Rovným za rovné; zlým za dobré. V. Žena se muži za jedno slovo desíti odplácí. V. Čiň čertu dobře, peklem se ti odplatí (od- mění). Jg. — J. tr. — se jak. Země bez práce se neodplacuje. Jel. O. podlé skutkův. Alx. 1098. Vedlé hodnosti s tvú radú jiným od- platíme. Arch. I. 49.

191446   Odplatiti komu Svazek: 7 Strana: 0057
Odplatiti komu. Ž. wit. 40. 11. Bůh mu již o-til (o zemřelém). Us Tkč. — se čím (čeho). Čeho se vám rádi zase po- slušností synovskou o. chceme. Žer. 327. Nemá se čím o. Výb. II. 935. Dobré s' do- brým vždy o-tí. Výb. L 1104. — čeho. Buoh chtě jeho věrného úmysla o. Výb. I. 1174. — se komu čeho. Že se mu toho o-tí. Výb. II. 957. — se komu čím. Čím se tobě mohu o.? M. — (se) čím zač. Za lásku zradou o. Šml. I. 103. Aby on za ně vším dobrým se o-til. Výb. II. 1413. — komu čím proč. Rač o. všem dobře či- nícím pro jméno své životem věčným. Mž. 10.

191447   Odplativý Svazek: 7 Strana: 0057
Odplativý, gern entgeltend. O. Buoh. Hus I. 59.

191448   Odplátka Svazek: 2 Strana: 0298
Odplátka, y, f. Jaká půjčka, taková o. Rk. Vz Odplata.

191449   Odplatní Svazek: 2 Strana: 0298
Odplatní, Preis-. O. spis. D.

191450   Odplatník, a, m Svazek: 2 Strana: 0298
Odplatník, a, m.= odplatitel. Veleš.

191451   Odplatnosť, i Svazek: 2 Strana: 0298
Odplatnosť, i, f., lohnende Eigenschaft. Pam. kut.

191452   Odplatný Svazek: 2 Strana: 0298
Odplatný, výnosný, lohnend, einträglich. Nepřítele milovati jest věc odplatná. Ctib. O. právo = odměnné, Vergeltungsrecht, n. D.

191453   Odplav, u, m., odplava Svazek: 2 Strana: 0298
Odplav, u, m., odplava, y, f., odplavání, das Absegeln. Loďstvo k odplavu hotové. Johanit. Rozpiali k odplavu plachty. Mus. — Jg.

191454   Odplavati Svazek: 2 Strana: 0298
Odplavati, vz Odplouti.

191455   Odplavení Svazek: 7 Strana: 0057
Odplavení, n., die Abschwemmung. O. dříví.

191456   Odplaviti Svazek: 2 Strana: 0298
Odplaviti, il, en, ení; odplavovati, weg-, abflössen. — co, koho. Již všecko dřiví odplavili (odvezli). Ros. — O. koně, ab- schwemmen. Ros. — odkud. Rýn mnoho odplavuje ze svých zemí, strömt ab. D. Jak od břehu odplavili (odjeli, wegschwimmen, wegfahren, wegsegeln). Ros. — se odkud, kam: se ze břehu, Vus.; o. se do Ameriky. Kram.

191457   Odplavný, -ní Svazek: 2 Strana: 0298
Odplavný, -ní, Abfahrts-. O. rýha, der Abzugskanal. Rk. O. loď, abfahrend. Dch.

191458   Odplaziti se Svazek: 2 Strana: 0298
Odplaziti se, il, ení, wegschleichen. — se kam. Had do křoví se odplazil. — se před kým jak: s velikou rychlostí.

191459   Odplegať Svazek: 7 Strana: 0057
Odplegať = odplagať. Slov. Rr. Sb.

191460   Odplekati Svazek: 7 Strana: 0057
Odplekati = odkojiti, odstaviti dítě neb dobytče. Val. Brt. D. 248. Ještě jedno (dítě) neodplekala a má už druhé. Vck. Také slov. Phľd. I. 1. 22.

191461   Odplemeniti Svazek: 7 Strana: 0057
Odplemeniti, il, ěn, ění, odplemeňovati, ableiten. Šm.

191462   Odpleniti Svazek: 2 Strana: 0298
Odpleniti, il, ěn, ění, plen (loupež) zase odníti, die Beute wieder abnehmen. Všecky ty nábytky zase odplenili. Exc.

191463   Odpleskati Svazek: 10 Strana: 0638
Odpleskati, odplesknouti. Trepky její zase odpleskaly (odešla). Rais Sir. 219. Od- plesknuv víko brašny. Rais Lid. 213.

191464   Odplésti Svazek: 2 Strana: 0298
Odplésti, pletu, tl, ení; odplítati, das Ge- flochtene auflösen, aufthun. Aby té cesty ne- zapletl a jí odpletl. Půh. 1514.

191465   Odpliti Svazek: 2 Strana: 0298
Odpliti, pliji, il, it, ití; odplinouti, nul, ut, utí; odplivnouti, vnul a vl, ut, utí; od- plívati, odplvati, odplivovati, abspucken, aus- speien. Us. Odplivni jednou. On vždy odpli- vuje. Co pak tak odplivuješ? Jg. Jestli se lekneš, hned odplivni, aby ti lek neuškodil. Kda. Hodně sobe dříve odplivnul. Ros. — s čím: s krví. Jg.

191466   Odplivek Svazek: 2 Strana: 0298
Odplivek, vku, m., der Speichel, Auswurf. Ros.

191467   Odplivnouti Svazek: 7 Strana: 0057
Odplivnouti, vz Odpliti.

191468   Odplivování Svazek: 2 Strana: 0298
Odplivování, n, odplinutí, odplití, odplí- vání s krví, das Blutspeien. Jg., Sm.

191469   Odplížiti se Svazek: 9 Strana: 0198
Odplížiti se kradmo s něčím. Slád. Ham. 92.

191470   Odplnění Svazek: 7 Strana: 0057
Odplnění, odplňování, die Wegfüllarbeit. Šp. O. vozů. NA. IV. 155.

191471   Odplněný Svazek: 7 Strana: 0057
Odplněný; -ěn, a, o, entleert. O. vůz. NA. IV. 154.

191472   Odplniti co (kam Svazek: 7 Strana: 0057
Odplniti co (kam): vytěžené zboží do nádob; O. vůz. NA. IV. 153. Vz Odplňo- vání.

191473   Odplnování Svazek: 2 Strana: 0298
Odplnování, n., kde se kamení drobné odstraňuje lopatami a necičkami. KP. II. 70.

191474   Odploditelný Svazek: 2 Strana: 0298
Odploditelný, ableitbar. Krok.

191475   Odploditi Svazek: 2 Strana: 0298
Odploditi, il, zen, ení; odplozovati == plo- diti z jiného, vyvoditi, ableiten. Jg. — co. Časem obraznosť odplozuje jiné představy. Marek. — co z čeho. Jehlance odplodíš ze čtvrtáčku, postavě ho přímě. Krok.

191476   Odplotiti Svazek: 7 Strana: 0057
Odplotiti = plot odstraniti. — co: za- hradu. Šd.

191477   Odploulý Svazek: 2 Strana: 0298
Odploulý, kdo odploul, abgesegelt. Jg.

191478   Odplouti Svazek: 2 Strana: 0298
Odplouti, odpluji, ploul n. plul, utí; weg- schwimmen, wegschiffen, wegfahren, weg- segeln. V. — abs. Lodí odploula. D. — od čeho kam: od břehu podál na moře o. Jg. Do Ameriky o. Us. — čím. Loď parou odplula. Dch. — s čím. S vodou odplavalo. Er. P. 204. — kdy. Odploval dnes ráno, o polednách.

191479   Odplouti kam Svazek: 7 Strana: 0057
Odplouti kam: k ostrovu. Us.

191480   Odploužiti Svazek: 2 Strana: 0298
Odploužiti, il, en, ení, odsmyknouti, weg- schleppen. — co kým odkud: kmen do- bytkem z lesa o. Um. les.

191481   Odpľusneti Svazek: 7 Strana: 0113
Odpľusneti, ěl, ění = sejíti, vetchým, otrhaným atd. se státi, herabkommen. Vz předcház. Slez. Šd., Brt. D. 242.

191482   Odplutí Svazek: 7 Strana: 0057
Odplutí, n., das Wegschiffen, die Abfahrt. Us. Pdl. Cf. Plutí (dod.).

191483   Odplutí Svazek: 10 Strana: 0224
Odplutí, n. Moře se vždy hýbe hnutím plutie a odplutie (přílivu a odlivu). Exc.

191484   Odpľuti (si Svazek: 7 Strana: 0057
Odpľuti (si) = odpliti. Na již. Mor. Šd.

191485   Odplvať Svazek: 7 Strana: 0057
Odplvať, odplvovat = odplynouti, weg- schwimmen. Slov. Bern.

191486   Odplynouti Svazek: 2 Strana: 0298
Odplynouti, nul, utí; odplývati, odply- novati = odplouti, wegschwimmen; odtéci, ab-, entfliessen. — abs. Voda přibývá a od- plývá. — Do toho času ještě mnoho vody odplyne, Jg. — odkud. Odplývá křepce od břehu. Č. — jak. Nenechá času bez práce odplynouti. Us. Odplynulo proudem žití jeho. Č.

191487   Odplynutí Svazek: 2 Strana: 0298
Odplynutí, n., das Wegschwimmen, Ab- fliessen. Jg. O. času = projití, der Verlauf der Zeit. D.

191488   Odpnouti Svazek: 7 Strana: 0057
Odpnouti = odepnouti. Vrch.

191489   Odpočalý Svazek: 9 Strana: 0198
Odpočalý = kdo si odpočinul. Br. Hod. 127.

191490   Odpočatý Svazek: 2 Strana: 0298
Odpočatý, odpočinulý, ausgeruht. — od čeho. Jsem od práce o. Hý.

191491   Odpočatý Svazek: 10 Strana: 0224
Odpočatý. Kobyla je o-tá. Litom. 41. Sr. Odpočalý.

191492   Odpočet Svazek: 10 Strana: 0224
Odpočet, čtu, m. O. akciový. Nár. list. 1903. 347. 25.

191493   Odpočin Svazek: 7 Strana: 0057
Odpočin, u, m. = odpočinek. Slov. Orl. III. 1., Čsk.

191494   Odpočinek Svazek: 2 Strana: 0298
Odpočinek, nku, m., odpočinutí, die Ruhe. Zdržujme ho od spaní a odpočinku. Tabl. Přeji dobrého odpočinku. Us. Nejlepší jest u kosti vyražené šatka s octem a s vodou, při tom pak i odpočinek. Tys. Nemocný má míti o. Us. O-ku požívati; vojínům o. dáti. Nt. Na odpočinek někoho dáti, na odpočinku býti. Šp., Dch. Na o. jíti. Nt. Doba o-ku. Dch. O. (Rast) kratší, delší. Čsk. Den o-ku, Rasttag. Místo o-ku, Rastplatz. Čsk.

191495   Odpočinek Svazek: 7 Strana: 0057
Odpočinek. Nedělní o.; lože o-ku; K věč- nému o ku někoho pochovati. Dch. Nemám ani chvilku o-nku. Us. Mám-li čas, popřeji si ho za o. Us. O. milý dává k práci síly. Tč. Břečka ponechá so v o-nku (v klidu). Us. sladov. KP. V. 299.

191496   Odpočinek Svazek: 10 Strana: 0224
Odpočinek. I krátká chvilka odpočinku je sladká. Zr. Strat. 225.

191497   Odpočinouti Svazek: 2 Strana: 0298
Odpočinouti, nul, utí; odpočívati = od- dechnouti sobě, práce odložiti, ruhen, aus- ruhen, feiern, rasten. V. — abs. Toliko pra- cemi zhmoždění odpočívají. Kom. — od čeho: od práce. V., od skutkův. Br. — v čem (čím). V Bohu nadějí svou odpočívati. Plác. Od- počinul ve svých tuhách. Troj. Odpočívej v tom hrobě. Er. P. 182. O. v pokoji. Er. P. 521. O. v něčem. St. N. 3. O. tělem. Výb. Ač kdy tělem odpočine. Smil v. 1783. — kde: na sedadle. Us. Ptáci otpočívachu na jeho větví (ramis). ZN. Otpočinú na býlí na zeleném. BO. O. pod stromem. Us. Odpočíval u nás přes poledne. Us. — komu: sobě, si. V., Ros. Dětem a skotu odpočineme. Dal. 7. — proč: pro parno. Ml. — jak dlouho: od- počíval do rána. — kdy: po boji. Er. P. 521. — čeho. Dnem i nocí bez přestánie neod- počinu šturmovánie. Výb. I. 1081. — kde jak. Odpočíval s klidnou myslí, aby se po- silnil. Tvorstvo v klíně přírody své matky odpočívá o dumavém citu. Sš. Bs. 187.

191498   Odpočinouti Svazek: 7 Strana: 0057
Odpočinouti. — abs. Hlas odpočívá. Dk. Poet. 265. Odpočívá (= zemřel). Us. Bdl. — v čem (čím kdy). Nepokojno jest srdce naše, dokud v tobě neodpočine; Kto odpo- čívá tělem, odpočívaj i duchem; K odpo- činutí, jímž věrní v svátek v Bohu odpo- čívají. Hus II. 53., I. 121. — kde čím. Cf. předcházející. Čelem o-vá znavené na bratrově rameně. Kká. Nad kým bude od- počívati duch mój? Hus III. 16. O-ne na své mysli. BO. By Maria nebyla pokorna, nebyl by na ní o-nul duch sv. Št. Kn. š. 80. — si, komu (kde jak). Tam sme vel- blúdóm odpočívali. Výb. II. 1024. Když sobě odpočali (odpočinuli). Ss. P. 138. Pole úho- rem leželo a tak si o-lo. Us. Hostem o-čiň si pod mým krovem. Čch. Dg. Kv. 1884. 231. Duše všech věrných zemřelých skrze milosrdenství boží odpočiňtež (si) v po- koji. Mž. 10. — s kým z čeho. By s nimi z práce o-nul. Smil, Výb. I. 920.

191499   Odpočinouti Svazek: 7 Strana: 1344
Odpočinouti ode všeho diela. 14. stol. Mus. 1889. 445.

191500   Odpočinouti Svazek: 8 Strana: 0248
Odpočinouti. O pův. slova cf. Gb. H. ml.I. 71. — koho. Odpočívaly ženicha = očekávaly. Ev. víd. 134. Mat. 25. 5. (Mně.).

191501   Odpočinouti Svazek: 9 Strana: 0198
Odpočinouti. O tvarech sr. G-b. H. ml. III 2. 243. Co nikdá neodpočívá, to trvanlivé ne- bývá. Fisch. Hosp. 11. — komu. Tu té oslici odpočívali (popřáli jí odpočinku). Ezop. 265.

191502   Odpočinouti jak Svazek: 10 Strana: 0224
Odpočinouti jak: libým snem. Kom. Did. 85., Mill. 31a.

191503   Odpočinule, odpočinutě Svazek: 2 Strana: 0299
Odpočinule, odpočinutě, pokojně, ruhig. Ros.

191504   Odpočinulosť, odpočinutosť Svazek: 2 Strana: 0299
Odpočinulosť, odpočinutosť, i, f., das Ausgeruhtsein.

191505   Odpočinulý, odpočinutý Svazek: 2 Strana: 0299
Odpočinulý, odpočinutý, ausgeruht.Ros.

191506   Odpočinutí Svazek: 2 Strana: 0299
Odpočinutí, n., odtucha, pokoj, oddech, odložení práce, das Ausruhen, die Ruhe, Feier, Rast. V. O. od práce. V. Žádného o. neměti, nedati. V. O. od starostí. V. Srdce bez o. se třepetá. Kom. Nezdraví o-tím se hojí. Kom. Den o.O. někomu odníti. D. O. si učiniti. Háj. Úředníka na o. dáti (na odpočinek). J. tr. Dej jim pán Bůh lehké, věčné o., re- quiem aeternam (zemřelým). Dch. Se zástupem svým odpočinutie učinil. GR. — O., spaní, Schlaf, m., Ruhe, f. Na o. jíti, se dáti, se odebrati. V., D.

191507   Odpočinúti Svazek: 2 Strana: 0445
Odpočinúti, zastr.= odpočinouti.

191508   Odpočinutí Svazek: 7 Strana: 0057
Odpočinutí. Abychom vzali o. od práce. Št. Kn. š. 52. O. od diela služebného. Hus I. 121. (I. 41.).

191509   Odpočinutý Svazek: 10 Strana: 0224
Odpočinutý, ausgeruht. Lépe: odpočinulý. Mš.

191510   Odpočísti Svazek: 2 Strana: 0299
Odpočísti, odpočtu, četl, čten, ení, odpo- čítati, odpočítávati, abzählen. — co komu. Odpočítej mu 10 kusů. Jg. — co: peníze. — co do čeho: do desíti. — co od čeho: pět od šesti. — co k čemu, mezi co. Us. — Vz Počítati.

191511   Odpočítati Svazek: 7 Strana: 0057
Odpočítati, vz Odpočísti.

191512   Odpočiti Svazek: 7 Strana: 0057
Odpočiti, vz Odpočinouti.

191513   Odpočívací Svazek: 7 Strana: 0057
Odpočívací, Ruhe . O. pokoj, světnice. Nz.

191514   Odpočívadlo Svazek: 7 Strana: 0058
Odpočívadlo. Výb. I. 1065. O. římská a řecká. Vz Vlšk. 133. O. na schodišti. Us. Pdl. O., stan, tabernaculum; cubile. BO.

191515   Odpočívadlo, a Svazek: 9 Strana: 0198
Odpočívadlo, a, n. Hus I. 289. Vz O-délko.

191516   Odpočívadlo, odpočivadelko, odpočí- vátko Svazek: 2 Strana: 0299
Odpočívadlo, odpočivadelko, odpočí- vátko, a, n., der Ruheplatz, die Ruhestätte, die Ruhestelle, das Ruhebett. BO., ZN. Na odpočívadle ležeti, seděti, odpočívati.

191517   Odpočívání Svazek: 7 Strana: 1344
Odpočívání. Dlúhé o. hřiechóm pokrmy dává. 16 stol. Jgč. XIV. 1. 19.

191518   Odpočívání, n Svazek: 2 Strana: 0299
Odpočívání, n., das Ruhen, Ausrasten, die Ferien. Čas, lavice k o. D. Časté počí- nání, časté odpočívání. Prov., Jg.

191519   Odpočívárna Svazek: 2 Strana: 0299
Odpočívárna, y, f., das Ruhe-, Rastzim- mer. Jg.

191520   Odpočívati Svazek: 2 Strana: 0299
Odpočívati, vz Odpočinouti.

191521   Odpočívátko, vz Svazek: 2 Strana: 0299
Odpočívátko, vz Odpočívadlo.

191522   Odpočívavosť Svazek: 2 Strana: 0299
Odpočívavosť, i, f., die Ruhesucht. Rk.

191523   Odpočívka Svazek: 2 Strana: 0299
Odpočívka, y, f., krátké odpočinutí, kleine Rastung. — O., přestávka, Pause, f. Bez od- dechu jsem zpíval, že nebylo odpočívky. Sych.

191524   Odpočivné Svazek: 7 Strana: 0058
Odpočivné, ého, n. (lépe: výslužné), der Ruhe-, Quiescentengehalt, -genuss. J. tr., Šp., Bor., Loos.

191525   Odpočivnice Svazek: 7 Strana: 0058
Odpočivnice, e, f. = odpočívárna. Rk.

191526   Odpočnice Svazek: 7 Strana: 0058
Odpočnice, e, f. = odpočívárna. Šm.

191527   Odpočnouti Svazek: 7 Strana: 0058
Odpočnouti = odpočinouti, ausruhen. Mor. Tč. Vz Odpočinouti si.

191528   Odpočnouti Svazek: 8 Strana: 0248
Odpočnouti chyb. m. odpočinouti. Gb. H. ml. I. 130.

191529   Odpočtení Svazek: 2 Strana: 0299
Odpočtení, n., das Abzählen. Jg.

191530   Odpočtený Svazek: 7 Strana: 0058
Odpočtený; -en, a, o, abgezählt. Šm.

191531   Odpodivu Svazek: 2 Strana: 0299
Odpodivu, divně, wunderbar. Reš.

191532   Odpodobení Svazek: 7 Strana: 0058
Odpodobení, die Dissimilation. Ssk.

191533   Odpodobnění Svazek: 2 Strana: 0299
Odpodobnění, n., opak spodobnění. Vz toto.

191534   Odpohlavkovati Svazek: 7 Strana: 0058
Odpohlavkovati, vz Pohlavkovati.

191535   Odpojiti Svazek: 2 Strana: 0299
Odpojiti, il, en, ení, odpojovati, odděliti, absondern, abtrennen. V.

191536   Odpojiti co Svazek: 7 Strana: 0058
Odpojiti co: šroub, lösen, koně (odpoj- mnouti, ohlávku mu sundati). U Král. Hrad.

191537   Odpojovací Svazek: 10 Strana: 0224
Odpojovací. Princip slučovací a o. Nár. list. 17. I. 1901.

191538   Odpoklízeti Svazek: 7 Strana: 0058
Odpoklízeti, wegraumen, Kld.; verpfle- gen (koně). Brt.

191539   Odpokutovati Svazek: 7 Strana: 0058
Odpokutovati = odkáti, abbüssen Vinu svoju o-val by mnohým strachom. Dbš. Úv. 113., 79. Počkajte si, za to si o-jete ! Dbš. Sl. pov. I. 27.

191540   Odpol, vz Svazek: 7 Strana: 0058
Odpol, vz Odpolu. Na srdci o. zabitá. Sldk.

191541   Odpoledne Svazek: 2 Strana: 0299
Odpoledne, Nachmittags. Stalo se to o. Us. S kým obcuješ dopoledne, takový jsi odpoledne. Us.

191542   Odpoledne Svazek: 7 Strana: 0058
Odpoledne, e, n., der Nachmittag. Vče- rejší o.; za krásného o. Us. BPr. Cf. Mkl. Etym. 256.

191543   Odpoledně Svazek: 7 Strana: 0058
Odpoledně, ě, n = odpoledne. Celé o. byl u nás. Laš. Tč.

191544   Odpolednek, u, m Svazek: 10 Strana: 0224
Odpolednek, u, m., často v pozůstalosti Pflegra Moravského. Vz ku př. List. fil. 1903. 247.

191545   Odpolední Svazek: 2 Strana: 0299
Odpolední, nachmittägig. O. čas, služby boží. Sych. — O., n., na Mor. a na Slov. = odpoledne, der Nachmittag. Dobrého odpo- lední přáti. Plk.

191546   Odpolední Svazek: 7 Strana: 0058
Odpolední představení divadelní. Us Pdl.

191547   Odpoledníčko Svazek: 7 Strana: 0058
Odpoledníčko, a, n. = odpoledne. Kos.

191548   Odpoledník Svazek: 7 Strana: 0058
Odpoledník, u, m., das Nachmittagsblatt, noviny. Us Rgl.

191549   Odpoledníšek Svazek: 7 Strana: 0058
Odpoledníšek, šku, m. = odpoledne Počkej s tím až na o. Na Mor. u Bzence. Šd.

191550   Odpolek Svazek: 8 Strana: 0249
Odpolek, lku, m. Hokynářce dobrým od- polkem byla Červenková. DSt. I. 102.

191551   Odpolní Svazek: 2 Strana: 0299
Odpolní, poloviční, halb, zur Hälfte. Br.

191552   Odpólnosť Svazek: 7 Strana: 0058
Odpólnosť, i, f., die Poldistanz. Mj 466

191553   Odpolu Svazek: 2 Strana: 0299
Odpolu, na poly, z polovice, halb. O. mrtvý, živý, dokonalý, nahý. V. O. mrtvého nechali. Štelc. Cihla o. vypálená. Reš. Kdo přemohl mocí, přemohl vraha odpolu. Ráj. Člověkem a rybou odpolu. Ráj. Pacholátka odpolu lidem, odpolu k šelmám podobná. Yod. Při kom pravda odpoly, má vyhráno. Č. 63. Domnění řídko samo plný důvod činí, než odpolu plným důvodům dává pomoc. CJB. 417.

191554   Odpolu Svazek: 7 Strana: 0058
Odpolu. Byť jie (duše) ďábel nevysúdil ni na celě ni o. Pravn. 1615.

191555   Odpolu Svazek: 9 Strana: 0198
Odpolu = napolo. O. na vodách loviti. Maš. ruk. 35a.

191556   Odpoludnie Svazek: 7 Strana: 0058
Odpoludnie = odpolední. Slov. Kde's byl celé d.? Phľd. VIII. 161.

191557   Odpomahač Svazek: 10 Strana: 0224
Odpomahač, e, m. O. nedostatků. Tbz. III. 2. 218.

191558   Odpomoc Svazek: 10 Strana: 0224
Odpomoc, i, f., Abhilfe. To volá po o-ci. Nár. list. 1885. č. 118. Lépe: Zde jest třeba pomoci. Mš. Vz Odpomoci.

191559   Odpomoci Svazek: 2 Strana: 0299
Odpomoci, pomohu, mohl, možen, ení; odpomáhati, abhelfen. — čemu. Tomu se může odpomoci. Tep. strom., Místop. Gabl. — Pozn. Odpomoci jest něm. abhelfen, lépe jednoduché: pomoci n. zpomoci (vz tato slo- vesa), Šm., Bs., nebo: přítrž učiniti, Jg., radu někomu dáti, Km., něco opatřiti. Brt. Věcem odporným zpomáhá se věcmi odpor- nými. Jir. Anth. Aby neřestem mírnými prostředky zpomoženo býti mohlo. Apol. Pomoci sobě od starosti. V. Nevážnostem přítrž učiniti. Br. Vz Pomoci. S tím se sho- duje Brs. 117.

191560   Odpomocný Svazek: 7 Strana: 0058
Odpomocný, abhilflich. Šm.

191561   Odpomsta Svazek: 8 Strana: 0566
Odpomsta, y, f. Phľd. 1896. 619.

191562   Odpomstiti Svazek: 2 Strana: 0299
Odpomstiti, il, stěn, ění =pomstiti, rächen, — co: křivdu. Mus.

191563   Odpomstiti Svazek: 9 Strana: 0198
Odpomstiti křivdu. Koll. Bás. 24.

191564   Odpopeliti Svazek: 7 Strana: 0058
Odpopeliti, il, en, ení, entäschern. — co: koks. Hř.

191565   Odpopenec Svazek: 7 Strana: 0058
Odpopenec, nce, m. = sesazený pop. Hrvát. Šd.

191566   Odpopiti Svazek: 7 Strana: 0058
Odpopiti, il, en, ení = s popství sesaditi Hrvát. Šd.

191567   Odpor Svazek: 2 Strana: 0299
Odpor, u, m. (zastr. odpora, y, f.), ode- pření, odbíjení, odboj, der Widerstand, die Widersetzung. O. činiti, na o. se stavěti, se postaviti; na o. býti; přímluvě něčí na o. se postaviti; veliké a silné odpory a pře- kážky od nich míval; nebyti na odporu; čas tomu na odpor; něčemu na odpor se chovati; na o. mluviti, dělati, jednati proti někomu. V. Zvyku se pozdě na o. staví (od- pírá). Kom. Toto sebe zapírání vztahuje se především k duchu, mysli a vůli, aby v nich všechen o. proti Kristu vybyt byl. Sš. Mr. 37. O-rem státi proti komu. Sš. Oa. 6. Vojsku na o. státi. Kram. O. někomu držeti. Ros. Někomu na o. vstoupiti. V. Jeho odpora platna není. Troj. Právu odpor činiti. Sych. To jest tomu na o. Toms. Což na mně jest, tomu na odpor nejsem. Sych. Někomu na o. pracovati. Th. Někomu na o. státi, býti. J. tr., Nz. O. shledati. Dch. Jde mu to na odpor. Na mor. Zlinsku. Brt. Schopnosť o-ru, Widerstandsfähigkeit. Dch. Který na o. nám všem tímto způsobem se přimlouval. Žer. Jestliže kdo se jim v čem na o. postaví. Štr. Každý bez odporu místo dá. V. S od- porem jíti (nedařiti se). V. O. činiti, na o. se stavěti, aby ne: vz Brániti. — O., ne- srovnání-se, der Streit, Widerstreit, Wider- spruch. Býti sobě na o. Ros. Sobě na od- poru býti. V. Ty dvě věci jsou si na o. Záv. Tudy není v tom žádného o-ru. Sš. L. 188. O. nápohledný, nadešlý; o. snadnou měrou ukliditi. Sš. Mt. 114., 120. O. ten zdánlivý porovnává se, přijmeme-li ... Sš. II. 327. Jeden druhému často jest na o. Kom. Ne- byti sobě na odporu. V. Tomu na o. smýšlím. Sych. O. povinností. V. — O., ve fysice, protičinnosť. Sedl. O. ve smyslu fysikalnim je vše, co zmenšuje působení nějaké sily; o. jeví se tudy býti silou směru opačného. Vz S.N. Der Widerstand, die Last. O. ústředí, vodičův elektřiny, vzduchu, vz KP. II. 25., 218., 68. — O., v tělocviku. Odpory: Cvi- čení dostředivá a odstředivá. A) Cvičení ohybačů paží: a) dostředivě, b) odstředivě. B) Cvičení pro předkláněče trupu: a) do- středivě, b) odstředivě. C) Cvičení rozno- žovačů: a) dostředivě, b) odstředivě. Tš. str. 115., KP. I. 522. — O., ošklivosť, die Widerwärtigkeit, der Ekel. Nikdo neví, co jest china za odporu. Marek. To jest mi na odpor (= odporno), když slyším. Us. u Rychn. — O. v logice, contrarium, vz Odporný. Marek. — O., co se proti druhému namítá v řeči, ná- mitka proti nějakému tvrzení, der Einwurf Einspruch, die Einwendung. Jestliže by kto komu o. o kterákoli věc kladl a toho něčímž ncpokázal. VI. zř. 526. Vystoupila že chce o. tomu spolku vložiti, se ohlásil. Žer. Nemůže z té pokuty pohnati prve, leč by se tomu trhu o. stal. Ná1. O. vésti, držeti, klásti. V. Na o. mluviti (odmlouvati). D. O. odvésti. Řečník odpory zmítá a sráží úplně. Kom. Někomu na o. nastupovati. Kom. O. proti komu vésti. Br. O. proti řečem položiti. Br. — O., co se proti žalobě přednese, die Ein- rede. V. Odporu svědky dolíčiti. Jel. Kdy není odporu, není i nebude také potřebí průvodu. Pr. měst., Kol. Nevěděl, co by na odporu mluviti měl. Jg. 0. vésti. Poražení odporu. V. O. řečí proti žalobníku. Aqu. A původ své průvody všecky okáže a po- hnaný obranu svou a odpory též své. Vš. Prostému odporu prostá očista. Z odporu pravda se vyhledává. Pr. Pakli žalobce pří- tomný žaluje na pohnaného, tehdá obviněný o-ry, ač které má, proti němu polož. CJB. 380. Jestliže kdo po dovedení práva činí o. tomu. Zř. F. I. A jakož jest ten obyčej byl nastal, že jsou se odporové listům obranným dáli. Zř. F. Bude-li chtíti ten, na číž dědiny se právo vede, tomu odhádání o. učiniti. Zř. F. C. 20. Můž o. vložiti (protestiren) proti od- hádání do dvú neděl toliko po odhádání. Vl. zř. 28. Právo v o. bráti; právo v o. po- jaté. J. tr. — O., právní odporování, der gerichtliche Einspruch, Widerspruch gegen eine Einlage in die Landtafel, gegen den zvod, odhad usw. Ein odpor ist nichts an- deres, als ein rechtlicher Widerspruch einer Verschreibung oder eines Testaments o. an- derer Sachen, welche zu Schaden u. Nach- theil eines andern in die Landtafel einver- leibt worden. Vern. L. Ordn. CXXVI. O. klásti, položiti něčemu. Pr. m. Otpor jest dědictvie, platu a vůbec všeliké spravedl- nosti lidské, kteráž se do desk jakýmžkoli zpósobem, trhem, zápisem neb zástavú klade, obecná obrana i nárok, kterýmž jeden každý dědictvie svého a spravedlnosti své proti ka- ždému nespravedlivému stále a světle brá- nic a obhajuje; — příčina v otporu měla po- ložena býti; kto měl k otporu pohnati; kto měl k otporu pohnán býti; kdy se o. měl klásti a kdy nic; kde a při čem o. měl kladen býti; čemu mohl o. kladen býti; o. proti bránie, proti uvázánie, proti výprose, proti zvodu; zpósob a forma o-ru; zmatkové při otpořiech. Vz Vš. 566—567., Gl. 191., Obrana, S. N., Odpora. Zápisu trhovnímu o. činiti, vložiti. Pr. m. O. tomu činiti, vlo- žiti. Pr. m. O. tomu dělá dekami. Zříz. Ferd. Žádný nemá od žádného odporů klásti, než každý sám osobně má o. klásti. Die Klage auf Löschung einbringen. Vl. zř. - Na od. = zpět, jinak, im Gegenthcil. Na o. mluviti. Ale nalezlo se teď na o. Br. — O., hádka, svár, spor, rozepře, rozdvojení, der Zwist, Streit, Hader, Process. V. O. držeti (hádati se). V. O. míti s někým. Br. O. míti s ně- kým oč. Apol., Žer. Záp. II. 10. Jest o. mezi nimi. V. To jest na odporu. V. O. vésti proti někomu. Br. V o. se s kým dáti. Bibl., Čr. O. rozsouditi, rozhodnouti, rozeznati, vyzdvihnouti, mezi stranami smluviti. V. O. spraviti. Kom. Věc zůstává na odporech (na odkladích, na rozeznání) = in suspenso. Nz. Což mezi nimi na odpořích, vše aby bylo urovnáno. Bs. Kdyžby o. vznikl. Er. Nena- stup všetečně s lidmi na o. Pr. Přijíti s někým v odpor. J. tr. Něco bez o-ru připustiti. Šm.

191568   Odpor Svazek: 7 Strana: 0058
Odpor branný, Us. Pdl., proti novotám. Dk. P. 84. O. klásti. Dch. V o. s někým přijíti. J. tr. Všichni povstali k o-ru ozbro- jenému. Mus. 1880 451. Poznání božskému na o. se kladou všeliká falešná domnění. Pož. 58. — O. ve fysice. O. vzduchu, Stč. Zem. 349., ZČ.I. 143., vodu, Leitungs-, Nz , v pohybu, ZČ. I. 262., 251., o. přechodu. ZČ. I. 333. Moment o-ru. Pcl. 9. — O. = ošklivosť. O. k jídlu. — O., die Einrede. Obviněný odpory proti němu polož podlé řádu. CJB. 381. Martin o. činí žalobě. NB. Tč. 61. Obviněný o. učinil. NB. Tč., Tov. 59., 143. — O. = právní odporování atd. Vz Vš. 341—350., Zř. zem. 116., 463-464., 695., Cor. jur. IV. 3. 1. 411., 412., IV. 3. 2. 427. Kladl o. ve dsky od sirotků ode páně Albrechtových dětí. Půh. I. 288. Cf. Vš. Jir. 190., 347., 464. — Na o. = na opak. Ale na o. pěkně díš. Bl. — Řebřík na o. po- staviti, schief Mor. Mřk. — O. = hádka etc. Páni vždy o to s ním v odporu byli. Let. 205. Strany neumělosti své v tom i v jiném umění odporu s nimi nedrže (nehádaje se) toho jim však nechce puojčiti (připustiti), aby . . . Výb. II. 1375. — Cf. List. fil. XIV. 179.

191569   Odpor Svazek: 10 Strana: 0224
Odpor v civilním soudním řízení, Wider- sprucn; o. galvanický. Vz Ott. XVIII. 636. O o-řích starší doby. Vz Arch. XIX. 529.

191570   Odpor Svazek: 10 Strana: 0638
Odpor, u, m. = negace. Kcl. 102.

191571   Odpora Svazek: 2 Strana: 0300
Odpora, y, f. = odpor. CJB. 391. Když měštěnín sbožie kúpí a čtyři súdy vyvolá a rok a den mine bez otpory (ohne Excindi- rungsklage), tehdy potom viec nemá o to sbožie odpoviedati. Sob. 74. A nebude-li o-ry v tom roce, tehdy to sbožie jmá jemu čisto zůstati bez překazy. Sob. 78. O. jest, když se kdo táhne k věci, na kterou kdo jiný již právo vede, Excindirungsklage. O. z D. Byl-li kdo, ježto by snad právo k dědinám maje o pó- honu, o staném právu, o zvodu, o panová- ních nevěděl, a již vidí skutek netajný, od- hádání zjevné: ještě dvě neděli měj k otpoře. O. z D. Nemá žádné o-ry klásti než ten, ktož móž popřieti a v rok vniknúti. O. z D. Tehdá obviněný o-ry (Einwendungen), ač které má, proti němu polož podlé řádu. CJB. 380. A sloveť o. požádání odvrácení. A jakož požádání skrze o-ru bývá odepřeno neb od- razeno, též o-ra skrze druhé odvrácení bývá poražena. CJB. 389. Cožkoli pak ti čtyři měřiči skrze míru upřímú neb úhelnú zvě- dúce pravdu mezi těmi soupeři pravým ná- lezem neb přátelskú smlúvú uloží, toť má od jich stran bez všeliké o-ry bez poru- šeni býti zachováno. CJB. 305. Ale věděno má býti, že všecky o-ry příslušející proti súdci nebo k jeho soudu ustúpení, mají před odpovědí k žalobě předloženy býti. ČJB. 391. Všecky o-ry prodlevadlné před odpo- vědí k žalobě takéž položeny buďte. CJB. 391. Ostatně vz Odpor.

191572   Odpora Svazek: 7 Strana: 0058
Odpora. Dvě neděle měj k o-ře. Arch. II. 501. O. nemá každému dopuštěna býti. O. z D. A na tu řeč mám o-ru dobrú, že sem ty věci nedělal sám o svém ujmě; V o-ře svej odvolali sú se na Tomana. NB. Tč. 152., 144. To drží bez odpory podlé desk. Půh. II. 140. Aniž jest o. mezi Lukášem a Matúšem. Hus II. 101. — o., y, m. a f. = odporná osoba. To je o.! U Dobrušky. Vk.

191573   Odporák Svazek: 2 Strana: 0300
Odporák, a, m., der Protestler. Dch.

191574   Odporce Svazek: 2 Strana: 0300
Odporce, e, m. = odpůrce.

191575   Odporce Svazek: 7 Strana: 0058
Odporce. V prvniem orteli nebyl mi o. dluhu. NB. Tč. 66.

191576   Odporec Svazek: 7 Strana: 0058
Odporec, rce, m. = odpůrce. Slov. Bern.

191577   Odporen Svazek: 10 Strana: 0224
Odporen, rna, o, vz Odporný.

191578   Odporenství Svazek: 2 Strana: 0300
Odporenství, n. = odpornosť.

191579   Odporlivý Svazek: 2 Strana: 0300
Odporlivý, odporující, widerstehend. Sedl.

191580   Odporně Svazek: 2 Strana: 0300
Odporně, protivně, s odporem, bezděčně, těžce, protimyslně, widerstrebend, widerspän- stig. — O., nepříjemně, widrig, widerwärtig. Přichází mi to odporně. Ros. O. jíti (neda- řiti se). V. O. sladký. D. — O., nepřátelsky, nepříznivě, feindselig. V.

191581   Odporní Svazek: 9 Strana: 0198
Odporní řeč. Arch. XVIII. 355.

191582   Odporní Svazek: 10 Strana: 0224
Odporní. Svědomie strany o. NB. č. 108.

191583   Odpornicc Svazek: 2 Strana: 0300
Odpornicc, e, f., die Widersacherin. Us.

191584   Odpornice Svazek: 7 Strana: 0058
Odpornice oprav v: odpornice.

191585   Odpornice Svazek: 8 Strana: 0566
Odpornice. Tov. kn. 13.

191586   Odpornický Svazek: 2 Strana: 0300
Odpornický, oppositionell. O. choutky. Dch.

191587   Odpornictví Svazek: 7 Strana: 0058
Odpornictví, n., die Gegnerschaft. Dch.

191588   Odpornička Svazek: 7 Strana: 0058
Odpornička, y, f, Die Widersacherin Bern.

191589   Odporník Svazek: 2 Strana: 0300
Odporník, a, m., protivník, soupeř, ne- přítel, der Gegner. Proti protivníku něčeho hájiti. V. Svému o-ku dostáti. Reš. — O., der die gerichtliche Einsprache erhebt. O., adversarius, odporná, protivná strana ve při. V každé pomluvě o. muož se pohonu neb žalobě obrániti a žalobník také proti jeho řeči odmlúvati. Kn. dr. 35., 59. O-ku má dáno býti hojemství až do druhého roku. Arch. V. 159. Na toho, kdo se před právem jsa z něčeho obviněn zná, není rozsudku potřebí, než rozkazu, abv svému o-ku práv byl. Kol. 33.

191590   Odporník Svazek: 7 Strana: 0058
Odporník. Římané nemajíce žádných vně o-ků sami v sebe se dali. Pol. hist. str. 10. (1584.). Pred súbojom pozve o-ka svojho k hostine. Orl. II. 205. Jeho o. dal soudci vepře. Výb. II. 969. — Cf. Zř. zem. 464., Cor. jur. IV. 3. 1. 411., IV. 3. 2. 427.

191591   Odpornosť Svazek: 2 Strana: 0300
Odpornosť, i, f., odporování, bránění, Wi- derspruch, Einwand, Widerstand, m., Wider- rede, Einwendung, Einsprache, f. A ty lesy ihned mýtiti mají ti, kteříž jsú držitelé těch lesů, beze všie o-sti a odtahu. Vl. zř. 543. A relací od úředníkuov obojích desk má přijata býti beze vší o-sti. Zř. F. I. Tehdy páni . . . takového z úřadu toho propustiti mají bez o-sti. Zř. F. I. Clo bez odpornosti dáváno býti má. Pr. měst. — O., protiven- ství, neštěstí, ošklivosť, nechuť, Widerlich- keit, Widerwärtigkeit, Widrigkeit, f., das Unglück. S odporností někam jíti. Byl mu pomocen ve všech odpornostech. V.

191592   Odpornosť Svazek: 7 Strana: 0058
Odpornosť. Aby ty peníze brali beze vší o-sti (bez odporu). Výb. II. 399. a j. V nebi nepřebývá nižádná o. H. (Jir.). Což to míní tato o. (protiva vlka a ovce)? Leg. Mnč. R. 22 Z něhož se narodil ten největší Antikrist se všemi o-mi, kterýmiž potlačil Jesu Krista s jeho zákonem. Chč. Že k jeho ubrmanství beze všie o-sti svoliti mají. Arch. VII. 348. Aby nám toho bez o-sti postú- pili. Arch. VIl. 385.

191593   Odporný Svazek: 2 Strana: 0301
Odporný; odporen, rna, o., kdo rád od- poruje, widerstrebend, widerspänstig, wider- setzlich, sich widersetzend. V. — komu. Pravdě odporný. V. Odporný buď světu. Kom. Město odporné a škodlivé králům. Br. — O., nepříjemný (zraku, chuti, mysli), ošklivý, widrig, widerlich, widerwärtig. V. O. lék, D., příhoda. D. Pražanům se to od- porné zdálo. Háj. Veliké mysli jest, kdo libé i odporné věci jednostejně snášeti může. Kom. O. věci = neštěstí. V. O. člověk. D. Odporné ale zdravé. Vz Mrzeti. Lb. — O., protivný, naproti postavený, entgegengesetzt, gegen-. Pravému smyslu odporné. Dal. Jed není sám sobě odporen. Bart. 296. Utéci nemohli, protože vítr o-ný měli. Ler. Věci sobě odporné, když sobě na odpor staveny bývají, snadnější soud a rozeznání mezi obojím o vlastnostech jejich učiněn bývá. Br. O. věci v srovnalé přivésti. Apol. Kte- rakž věci o-né spolu srovnati. Reš. O. smysl. D. Sobě o. D. — O., nepřátelský, protivný, gegen-, feindlich. V. Strany sobě odporné. Druhá o. strana. D. O. strana (nepřítel, od- bojník). V. — Br., Rad. zvíř. — komu. Strany sobě o-né smířiti. Ml. S Portugal- skými zpřízněni, Francouzům pak velmi od- porní byli. Ler. — čeho. Chtěl-li by kdo toho odporen býti. Boč. exact. sněm. 1529. Tehdyť jsem jim toho odporen nebyl. Hl. — od čeho. Ten odporen bude od slávy božie. Chč. P. 130. b. Strana o. = strana druhá. Pelikán.

191594   Odporný Svazek: 7 Strana: 0058
Odporný. O. síla kmenu. Zpr. arch. VIII. 119. — čemu. Vůle Bohu o-ná. Dik. II. 6. Jeho žádosti o-ni býti jsme nemohli. 1515. Mus. 1880. 490. — komu čeho. Pakli by kto písaři toho odporen byl (jemu v tom překážel). Výb. II. 173. — O. = nepříjemný. O. zápach, chuť, Pdl., vítr. Lpř. V o. vě- cech člověk rychle navésti se dopustí. Výb. II. 1490. — komu (jak). To jídlo jest mi o-no. Dch. Byli mu do duše o-ni. Schlz. — O. = protivný atd. — čemu. Pravdě o. Dch. Aniž sobě o ren jest v tom, že ... . Sš. I. 160. Táž moudrost nenávidí věcí sobě odporných. Chč. P. — O = nepřátelský. — komu. Čásť šlechty tomuto tyranu od- porná. J. Lpř. — v čem. Ve všech radách nám o-ni byli. Bart. 93. — čeho. Někteří nebyli by toho o-ni. Arch VII 12. Toho jim byl o-ren a pravil. Arch. VII.520. Páni o-ní kalicha božieho. Let. 513.

191595   Odporný Svazek: 7 Strana: 1344
Odporný. Já jsem jemu toho o-ren. Arch. IX. 179.

191596   Odporný Svazek: 9 Strana: 0198
Odporný. O. či protivné věno = které dává muž své ženě proti jejímu věnu. Vz Prok. 21.

191597   Odporný komu čeho Svazek: 8 Strana: 0249
Odporný komu čeho. A oni jemu toho o-ni jsú. Arch. XIII. 93. — proti čemu. Vy- rčení proti zákonu božímu o-né. Břez. Font. V. 334.

191598   Odporoměr Svazek: 2 Strana: 0301
Odporoměr, u, m., rheostat. O. Eisen- lohrův, Jakobiův, Wheatstoneův. Ck. — O., rheochord, Poggendorffův, Wiedemannův, Kohlrauschův, Horsfordův. Ck.

191599   Odporoučeti Svazek: 2 Strana: 0301
Odporoučeti, vz Odporučiti.

191600   Odporovací Svazek: 2 Strana: 0301
Odporovací, Widerstands-. Dch.

191601   Odporovací Svazek: 7 Strana: 0058
Odporovací žaloba, strana, Oppositions-, J. tr., spojky. Krň. 3. vd. 130.

191602   Odporovací Svazek: 7 Strana: 1344
Odporovací souvětí. Vz Gb. Ml. II. 33. nn. O. spojky, Vz ib. 182

191603   Odporovačný Svazek: 2 Strana: 0301
Odporovačný, odmlouvačný, widerspre- cherisch. D.

191604   Odporování Svazek: 2 Strana: 0301
Odporování, n., das Widerstreben. Bez o. = trpělivě. V. — O., odpor, Einrede. A když již původ i o. povědíno bylo. Aesop.

191605   Odporovatel Svazek: 2 Strana: 0301
Odporovatel, e, m., der Widerstreber. Us.

191606   Odporovatelka Svazek: 2 Strana: 0301
Odporovatelka, y, odporovatelkyně, ě, f., die Widerstreberin. Jg.

191607   Odporovatelný Svazek: 7 Strana: 0058
Odporovatelný, widerstandsfähig. Šm

191608   Odporovati Svazek: 2 Strana: 0301
Odporovati, odpírati, widerstehen, wider- streben, widerstreiten. — komu, čemu. Hospodinu. Br. O. povětří, D., hříchům a nepravostem, Lom., nepříteli, Us., volení, V., sám sobě o., V., pravdě. D. Okoličnosti ča- sové také tomu odporují. Sám však Lukáš zřejmě takovému mínění odporuje. Sš. L. 1. — jak. Ne s pýchou se protiviti a o. Zák. sv. Ben. — aby ne. Zk. Vz Brániti. — se čeho (odpírati se). To přirozeného pořádku se odporuje. Plk. — se komu. To jídlo se mi odporuje. D.

191609   Odporovnosť Svazek: 2 Strana: 0301
Odporovnosť, i, f., odpor, odporování, die Widerspänstigkeit, Widersetzlichkeit, der Widerstand. Nevěra pochází od urputnosti a o-sti lidské. Sš. I. 111.

191610   Odporučenec Svazek: 7 Strana: 0058
Odporučenec, nce, m., der Empfohlene. Světz.

191611   Odporučení Svazek: 2 Strana: 0301
Odporučení, n., závěť; podíl, legat. — O., poručení, schválení, přímluva, Empfeh- lung. O. hodný. K o. něčímu něco učiniti. Nt. Vz Odporučiti.

191612   Odporučení Svazek: 7 Strana: 0058
Odporučení Písemné o. k někomu míti, Osv. —70.

191613   Odporučitelka Svazek: 10 Strana: 0224
Odporučitelka, y, f. Čes. 1. X. 460.

191614   Odporučitelný Svazek: 7 Strana: 0058
Odporučitelný, empfehlenswerth. Us Pdl.

191615   Odporučiti Svazek: 2 Strana: 0301
Odporučiti, il, en, ení; odporoučeti, el, en, ení = odkázati, vertestiren, vermachen; pod ochranu dáti, empfehlen. — co: statek. D. — co komu. Komu odporučíš svou mla- dou ženu ? Mus. — co do čeho: do spolku. Zlob. Ve smyslu něm. testiren lépe: poručiti, odkázati. V., Har. Vz tato slovesa. Brs. 117. — Ve smyslu něm. empfehlen lépe: poručiti, poručena učiniti, schváliti komu koho, co (V.), přimlouvati se za koho ke komu (V.). Brs. 117. Vz tato slovesa. Poroučím se přízni svých přátel (m.: odporoučím). O. knihu, lépe: poručiti, schváliti atd. Jg., Bs., Vst., Jv. Cf. Chváliti někoho někomu. V. Místo odporučiti mohlo by se raději užívati dopo- ručiti, jak někteří píší, aby se předešel dvoj- smysl, ježto se nesloženého poručiti vůbec užívá ve významě rozkazovati. Brs. 118.

191616   Odporučiti Svazek: 8 Strana: 0249
Odporučiti. (Matka) jej ode všeho ná- padu svýho o-la (staršího syna) a mladšímu všecko odkázala (tedy staršího vydědila, z dě- dictví vyloučila). Kat. z Žer. II." 323.

191617   Odporučný Svazek: 10 Strana: 0224
Odporučný list, lépe: přímluvný. OMš.

191618   Odporuměr Svazek: 8 Strana: 0249
Odporuměr, u, m. Skříňový o. = přístroj k měření odporu proudovodičů (elektrických). KP. VIII. 46.

191619   Odpořilec Svazek: 9 Strana: 0198
Odpořilec, lce, m. = odpornik, odpůrce. Nár. list. 1897. č. 242. odp.

191620   Odpořilý Svazek: 7 Strana: 1344
Odpořilý. Jen z donucení k stavům o-lým přistoupil. Sdl. Hr. VII. 59.

191621   Odpořiti, il Svazek: 2 Strana: 0300
Odpořiti, il, ení = odporovati, na Slov. Baiz.

191622   Odposlouchaný Svazek: 7 Strana: 0058
Odposlouchaný; -án, a, o, abgelauscht. Skřivánkům o-ná píseň. Kutn

191623   Odposlouchat co kde jak Svazek: 10 Strana: 0638
Odposlouchat co kde jak. Co na ňadrech přírody se žhavostí milence o-chal Zvon V. 628.

191624   Odposlouchati Svazek: 10 Strana: 0224
Odposlouchati, ablauschen. — co. O. ně- které frase. Nár. list. 1884. ě. 275., 1885. č. 75.

191625   Odpósobiti Svazek: 2 Strana: 0301
Odpósobiti, vz Odpůsobiti.

191626   Odpostávati Svazek: 7 Strana: 0058
Odpostávati čas, chvíli, den = neustále státi, prolenošiti, verfaulenzen. Na Hané. Wrch.

191627   Odpostiti se Svazek: 10 Strana: 0224
Odpostiti se = půst skončiti. XV. stol. Vz Mš.

191628   Odpostiti se za koho Svazek: 7 Strana: 0059
Odpostiti se za koho. U Brna. Rgl.

191629   Odpotáceti se kam Svazek: 9 Strana: 0198
Odpotáceti se kam. O-la se ? řece. Nár list. 1898. ě. 271.

191630   Odpotiti Svazek: 10 Strana: 0224
Odpotiti. Hodina, kdy každá k smrti musí o. svých šedesát minut. Krs. Ten. III. 43.

191631   Odpouštěcí Svazek: 2 Strana: 0301
Odpouštěcí list, povolení, Urlaubs-. Rk.

191632   Odpouštěcí Svazek: 7 Strana: 0059
Odpouštěcí povolení. J. tr.

191633   Odpouštění Svazek: 7 Strana: 0059
Odpouštění služebníka. Vz Sdl. Hr. IV. 169.

191634   Odpouštění Svazek: 10 Strana: 0224
Odpouštění, n. = propouštění. O. sedláků v starší době. Vz Čes. 1. XIII. 242.

191635   Odpouštěti Svazek: 2 Strana: 0301
Odpouštěti, vz Odpustiti.

191636   Odpouštka Svazek: 2 Strana: 0301
Odpouštka, y, f., odpuštění, die Verzei- hung. Vždyť jsem tolik nezavinil, zasluhuji snad o-ku. Us. Dch.

191637   Odpoutanosť Svazek: 7 Strana: 0059
Odpoutanosť, i, f. O. člověka od místa. Osv. I. 171.

191638   Odpoutaný Svazek: 8 Strana: 0249
Odpoutaný, entfesselt. O. síla. Čch. Otr. 74.

191639   Odpoutati Svazek: 2 Strana: 0301
Odpoutati, abbinden, aufknöten. Mus.

191640   Odpoutati Svazek: 8 Strana: 0249
Odpoutati. Co mohlo by ho (ode mne) odpútať (odloučiti)? Phľd. 1894. 145.

191641   Odpoutati se čím odkud Svazek: 7 Strana: 0059
Odpoutati se čím odkud. Krasocitem o-tal se člověk na věky od zvířectva. Vlč. O. se ode vší učené navyklosti. Mus. 1880. 143.

191642   Odpoutávání-se Svazek: 7 Strana: 0059
Odpoutávání-se lidstva od tradicí. Osv. I. 77.

191643   Odpoutiti Svazek: 2 Strana: 0301
Odpoutiti, il, ěn, ění, odpuditi, abtreiben. Na Slov. Plk.

191644   Odpouzeti Svazek: 2 Strana: 0301
Odpouzeti, el, ení, vz Odpuditi.

191645   Odpověď Svazek: 2 Strana: 0301
Odpověď, i, f. = ústní n. psané ohlášení-se tomu, kterýž se tázal. Antwort, f., Bescheid, m. O. dáti, odpovědí spraviti; zlé a nepří- jemné odpovědi dostati; o. pytlem vzíti. V. Na čem ostanete, tohoť, prosím, abyste mi o. ihned dali. Ps. o zští. Purkmistr a konšelé i všecka obec mají o. dáti, zná-li se k tomu obec čili nic. Vác. XXI. V odpověděch snadný. Lom. O. na otázku. Kom., Bart. I. 31. O. na psaní. Žer. Na to vám tu odpověď dám. Br. O. příslušná, D., místná, Nz. O. podati. Rd. O. od sebe dáti. V. O. písemná, ústní, J. tr., ukrytá a nesvětlá, Er., tuhá. Solf. O. světlou dáti. Er. Od archy úmluvy o-di vycházely. Sš. L. 9. O. od náhledů běžných odchodnou dostati. Sš. L. 107. Nejedni kacíři, církvi k o-di státi nechtěli. Sš. L. 187., Čr. Bez krále žádné o-di dáti nechtěli. Čr. Na list o. dostati; o. na to jest snadná. Nt. On nám toho nikdy žádné odpovědi nedal. Gl. Pra- žané pak i jiná města toto jim za o. dali. Let. 268. (Břez. 178.); Mt. S., Lb. Na dobrou otázku dobrou o.; Bláznivá řeč nemá moudré o-di. Lb. Měj pohotově hůl na blativou cestu a slovo k o-di; na rohatou otázku kulovatou o. (kouli). Pk. Nejíti si daleko pro odpověď (hned odseknouti). Jg. Jaká otázka, taková o. Jg. O. dává o slívách, když pře jest o ja- hodách. Na hrubou otázku o. dubová (drsná, hrubá). Jg. — O. božská, věštba, die Weis- sagung, Offenbarung; božské zjevení a od- povědi. V. O. od bohyně vzal. Háj. — O. na žalobu = odpor, die Einrede, v řízení soudním první řeč, kterou se žalovaný hájí proti žalobě. Vz S. N., Gl. 191. Obrany klásti se mají před dáním o-di. Kol. 16. Tu, kdož má dáti o. žalobě. O. z D. O žalobách a od- pověděch na ně. Pr. m. Vz Žaloba. — O., vypovědění pokoje a opovědění záští n. války. Jg. Die Absage, Fehdeankündigung, der Fehdebrief. Vz Gl. 191., Kn. dr. 104. Válku předjíti má zjevná odpověď. V. — O., od- řeknutí se, die Entsagung. Ktož ten slib a tu o. (odřeknutí-se ďábla na křtu) přestúpi. Št. N. kř. 294. O. zbožie vláštieho (vlastního). O 7 vstup.

191646   Odpověď Svazek: 7 Strana: 0059
Odpověď, die Antwort. Cf. Jg. Slnosť. 79. A toho žádám o-di vaší listem vaším po tomto poslu. Arch. VIII. 11 a j. často. O-di prosím při tomto poslu Ib. 119. Nejsem s o. Us. Nemohl jsem Vašnosti na psaní mně učiněné o. dáti. Žer. L. III. 107. V o. dáti, dostati. Kos. O. dáti k něčemu. J. tr Na spěšnou otázku dlouhou o. Exc O o-děch na otázky, vz Tázací (IV. 34. a). — O., die Einrede. O. = obapolné mluvení původa i pohnaného před soudem, ale hlavně mlu- vení pohnaného (vzepření). Vstup mu v od- pověď. Kn. rož. 95., 108., 79. Cf. Cor. jur. IV. 3. 1. 411., IV. 3. 2. 427. — O. = vypo- vědění pokoje. Cf. Tov. 115.

191647   Odpověď Svazek: 7 Strana: 1344
Odpověď na otázku. Vz Gb. Ml. II. 29.

191648   Odpověď Svazek: 8 Strana: 0249
Odpověď. Dáváš rozsochaté otázky, a žá- dáš kuľaté odpovědi. Mor. NZ. V. 541.

191649   Odpověď Svazek: 8 Strana: 0566
Odpověď nepřátelská = vypovědění ne- přátelství. Vz Kn. tov. 115.

191650   Odpověď Svazek: 9 Strana: 0198
Odpověď ? soudní žalobě a její vyřízení. Vz Ott. Ěíz. II. 67. Nechodí daleko pro o. (má ji hned pohotově). Hoř. 124.

191651   Odpověď Svazek: 10 Strana: 0638
Odpověď, i, f. Od hlúpeho nečakaj múdrej odpovede. Sb. sl. VIII. 168.

191652   Odpovědací Svazek: 2 Strana: 0302
Odpovědací. List odpovídací, Antwort-. Aqu. — O., na válku, na život, Fehde-. List o. nám poslal. Akt. m. Ferd. —? Let.

191653   Odpovědač Svazek: 7 Strana: 0059
Odpovědač, e, m. = odpovídač. Mus. 1880. 555.

191654   Odpovědač Svazek: 10 Strana: 0224
Odpovědač, e, m., responsor in lite. Kn. rožm. 76. Sr. Jir. Prove 210.

191655   Odpovědánie Svazek: 7 Strana: 0059
Odpovědánie, n., contradictio. Ž. wit. 80. 8.

191656   Odpovědať Svazek: 7 Strana: 0059
Odpovědať. Vz Připovídať (dod.).

191657   Odpovédavý Svazek: 8 Strana: 0249
Odpovédavý — odpovídající. O. sloveso. Phľd. 1892. 253.

191658   Odpovědec Svazek: 7 Strana: 0059
Odpovědec, dce, m. = odpovědný, úhlavní nepřítel. O-dci a zarytci přerušili řeč jeho. Sš.

191659   Odpovědění Svazek: 2 Strana: 0302
Odpovědění, n., die Antwort. — O., ode- pření, die Verweigerung, Versagung. — O., vypovědění přátelství, die Auf-, Absagung, Fehdeankündigung. St. skl. IV. 299.

191660   Odpověděný Svazek: 2 Strana: 0302
Odpověděný, -děn, a, o, geantwortet. — O., abgesagt. D.

191661   Odpověděti Svazek: 7 Strana: 0059
Odpověděti. — abs. Kdo nechce odpo- vídati, nemá se nač tázati. Wtr. exc. Snáze jest se ptáti než o-dati. Bž. exc. Já (po- hnaný) chci o., z něhož na mne žaluješ. Kn. rož. 94. — co: vojnu. Arn. 1932. — koho Hrniechu k němu otpoviedajíc (vy- hánějíc) ducha zlého. Hr. ruk 25. — komu (co jak v čem, kde). Oldřich z Hradce svévolně mně jest o-děl a válku začal. 1450 Pal. Rdh. I. 182. Keď ma nemiluješ, já ti o-vím (vypovím). Sl. ps. 107. Ženich jí psal, že doufá, že mu neodpoví (neodmítne). Us. Vk. Jak pak mu to o-vím (odepru)? Us. Vk. Drozd žezulici v stráni o-dal; Hled do kola a sám si o-věz. Vrch. Odpovídatel tomu (darauf) o-dá. NB. Tč. Knížata, kte- řížto nám byli o-děli (pomoc vypověděli). Kar. 66. Tobě v ničemž otpovědieti nemóž (versagen). Bj. Tobě v ničem neodpoví (ne- odepře). Sv. ruk. 286. Ciesařovi o. (nepřá- telství vypovídati). Sv. ruk. 179. v. 452. Erkuleš Trčka panu Mikulášovi Trčkovi o-děl, Fehde erklären. Arch. VII. 115. a j. Jdúce odpovězte Janovi ty věci, které ste slyšeli; A milosť svú jie tak dlúho odpo- vědal, dokadž . . Hus II. 14., III. 2. Tvej prosbě odpovídají (odpírám). Pass. mus. 408. — k čemu. K otázce kladně o. Hlv. Neodpovídáš ničeho k tomu, co tito ličie proti tobě ? ZN. K tomu j'mu kněz o-vědě. Dal. 50. Slyšmy, co je k tomu anděl o-děl. Krist. 4. b., Pass mus. 276. K listu o. Půh. I. 207. K němu Christoforos o-děl. Pass. mus. 358. a j. — nač (čím). Na útok obranou o. Osv. I. 339. Na něž o. máme. Pal. Rdh. III. 85. O-děl na svú vieru i na svú duši. Pč. 26. Nemá jemu o-dati na ten póhon. Půh. I. 211. Žižka o-děl mu na ta všecka psaní sám od sebe. Let. 52. — v čem. Ktož o svých peči zmešká, u vieře jest od- pověděl (víry se sřekl). Št. Kn. š. 88. — z čeho (komu kde jak) Za Št. polož: Kn. š. 98. Má-li jí z toho sukna o-dati čili nemá podlé práva. NB. Tč. 48. — komu oč. Půh. I. 201., 205., 386. Aby odpoviedal prokuratorovi o to, což. . . Arch. VII. 554. Poněvadž na městské právo o ty sirotky se dal, nemá jemu paní abatyše o tu věc o-dati Má jemu o škody o. Půh. II. 575, 227. — zač. Má tam zač o-dať (umřel). Us. Tkč. Tvým pánům za ně o-dám (jsem odpovědný). Kká. Š. 50. Nemá o-dati Janovi za dřevního svého muže. Půh. I. 311. Musí za všecky duše o. Hus I. 422. Každý má o. sám za své činy. Ib. I. 476. — se čeho. Chce-li kto následovati mne, odpověz sě sám sebe. ZN. Ktož se svého statku neodpovie, ne- muož býti muoj učenník. Pass. mus. 283. A své se kúzedlné viery odpověz. Ib. 429. Kdo se o-ví všeho, což má, nemuož byti muoj učedlník; Ten viery pravé se odpo- viedá. Hus III. 185., 274. Často i Boha se odpoviedajíc. Št. Kn. š. 8. Odpověz se bludu svého. Sv. ruk. 353. — proti čemu. Nic neodpovídáš proti tomu? Drk. 161. a. — jak: hbitě, krátce, neurčitě, odměřeně, roz- pačitě, stručně, trefně, urážlivě, vtipně, vy- hýbavě, zmateně. Us. Pdl. Příroda k tuše o-dá tuchou. Čch. Bs. 60. Odpověděl mu od sebe i od své pomoci (vypověděl mu válku). Arn. 979. O. dlouhou řečí, nelíče- nými slovy, Us., Pdl., úhrnkem, Lpř., pev- ným hlasem, Šml., s pláčem, Vrch., s ji- stotou, do podrobna. Mus. 1880. 458. Pán o-dá radějie svými skutky než řečmi. Hus II. 16. Když otpoví po = podlé) dckách. Kn. rož. 131.

191662   Odpověděti Svazek: 7 Strana: 1344
Odpověděti. Prosím vás, že mi v tom neodpovíte (toho neodepřete). Arch. X 408. Radši bych se o-děl mědi bráti. Arch. XII. 437.

191663   Odpověděti čeho Svazek: 9 Strana: 0198
Odpověděti čeho = odříci. Maš ruk. 294b. Což u koho požádá, toho neodpoví (neodepře). Maš. ruk. 294.

191664   Odpověděti. Na Svazek: 8 Strana: 0249
Odpověděti. Na psaní sem o-la. Kat. z Žer. I. 164. — se čeho. Jestli se neodpoví všeho (nesřekne se). Ev. v. 132. Luc. 14. 32. (Mně.). O-děl se zlých milostí toho světa. Chč, S. 302.

191665   Odpověděti, odpovědíti Svazek: 2 Strana: 0302
Odpověděti, odpovědíti, odpovím, 3. os. pl. -ědí, pověz, děl, děn, n. dín, dění; od- povídati = otázku odpovědí spraviti, ant- worten, erwiedern, sich äussern; Rede und Antwort geben, die Einrede erstatten; po někom říkati, nachsprechen; účet vydati, ver- antworten, Rechenschaft ablegen; povinen býti, schuldig sein; platiti, jmínu býti, an- gesehen werden, gelten; soud, nález, odpo- věď právní dáti, Bescheid geben, richten; odmlouvati, widersprechen; srovnávati se, entsprechen; ozývati se, widerschallen ; ode- příti, abschlagen, verweigern, weigern, ver- sagen ; přátelství, pokoj, příměří vypověděti, absagen, Freundschaft kündigen, Fehde er- klären, Krieg anbieten. Jg. — se čeho = odříci se, zaríci se, entsagen, Verzicht leisten, abkündigen. Jg. — abs. Pes odpovídá (štěká, dávaje znamení, že zvěř honí). Šp. Odpověděv řekl. D. Vrchy odpovídají (ozývají se). Plk. — co komu, čemu. Jiné odpovídají nežli se ptají. V. Odpovědíno mi. Kom. Pakli ob- žalovaný jest přítomen, má o to státi žalob- ník, aby jeho žalobě odpovídal. CJB. 379. Žádný jí (té jízdy) nám neodpověděl (ab- sagen). Břez. 44. On mu pomoc odpověděl (odepřel). Troj. Odpověděl mi ženich (zradil mne). Us. Páni čeští odpověděli Albrechtovi, kterýž je potom na Táboře oblehl (= válku vypověděli, vz Odpověď). V. O. co komu (odepříti). Výb. II. 28. Odpověděl (odřekl) příměřie. Tohoť JM. neshledala v mých li- stech, nebť jsem jeho Msti., jak jsem živ, neodpoviedal (Fehde ansagen, absagen). Ps. o zští. — Ve smyslu = rovnati se, shodovati se, srovnávati se, hoditi se, vyhověti, dostáti, souhlasiti, entsprechen. O. užíváme vlastně o člověku : člověk, žák odpovídá. Přenese-li se na věci, tehdy toliko předměty stejného druhu odpovídají sobě. Os. Slovo slovu všude odpovídá. Kom. Ramena stejných úhlův od- povídají stejným obloukům. Sedl. Velikosti jich těl odpovídala velikost' mysli. Hist. schol. 1404. Ms. Tedy někdy lépe, jak napsáno: srovnávati se, hoditi se atd. Břemenům mají odpovídati práva = s břemeny mají se také srovnávati práva. Šb. ,echati' se zvratným infinitivem odpovídá (=- rovná se) významem svým latin. passivu : Nechám se pohnouti = moveor. Ten klobouk neodpovídá její tváří, lépe: nehodí se k její tváři. Os. Herec své úloze odpovídá, lépe: jest mocen úlohy, jest s úlohu atd. Forma o. musí myšlénce = musí býti přiměřena. Km. Jinak se také může říci: Konec věcí nezklamal naděje mé. Jaký — taký. Os. — komu čeho, co. Slepým almužny žádný Turek neodpoví (neodepře). Vrat. 72. Nikomu milosrdenství neodp. (ne- odepříti). Ojíř. Král jim toho odpověděl. St. skl. Někomu pomoci o. Troj. On mu pomoc odpověděl (odepřel). Troj. Bude-li kto chtieti káti se v poslední chvíli, zpovědiť jemu ne- odpoviedáme (neodpíráme). Št. N. kř. 334. — k čemu. K tomu ten nemocný odpověděl. Št. K otázce odpovídati. Br., V. K něčí řeči. Let. K žalobě o. Vš., Er. Ku právu (vor Gericht Rede stehen über etwas). J. tr. Protož dříve, nežli k žalobě bude odpověděno, máť býti otázán obžalovaný. CJB. 389. K tomu otpoviedá sv. Augustin a řka. BO. O. k něčí prosbě. Chč. Ten mu k tomu odpovědě. Žk. 57. Král lev k tomu odpovědě. Smil v. 361. — o čem. O hubách mluviti a o slívách od- povídati. V. Ptali se ho o slívách, on odpo- věděl o houbách. Jg. Mně o zlatu odpovieš (verantworten). GR. — na co. I nemohli jsme na to odpovědíti. Br. Na to vám od- povídám to, že . . . Jg. Na otázku o. V. Na některé věci o. Br. Na žalobu o. Er. Někomu na život o., Fehde erklären. Št., St. skl., Háj. Všem mužóm na život otpovědě (ne- přátelství vypověděl). Dal. 27., 15. Na to odpovídá sv. Jeronym. BR. II. 6. a. Neod- pověděli na otázku Páně, odkud křest Janův ? Sš. L. 187. — v čem. Což na něm žádal, v tom nu nic neodpovídal (neodpíral). St. skl. Žalobníku v šedesáti šilincích o. bude (povinen bude). Pr. kut. — Št. — z čeho před kým = účet vydávati, odpovědným býti. Er., Br. Ze škod odpovídati. V. Z toho před Bohem o. budete. V. Aby těmi vinen nebyl a těžce před Bohem z nich neodpo- vídal. Št. Z čeho před právem zemským o. Rkp. Tov. Ze své viny, J. tr., z vraždy o. Er. Každý bude jednou ze svých činův odpovídati. Ml. Ferdinand I. by z té krvavé lázně před trůnem práv býti a náležitě o. nemohl. Skl. III. 157. O. z svých děl. Kat. 2015. Poněvadž ví, z čeho odpovídati má, soudcové naň stané právo dadí. Kol. 11. Lečby při jiném právě statek měla, z toho tu, kdež ten statek jest, odpovídati po- vinna jest. Kol. 16. Syn nedílný otce svého není povinen v soudu zemském žádnému o. z dědictví otce svého, dokudž jest otec živ. Zř. F. I., Vl. zř. 16. — Žer. Záp. II. 21. — odkud. Odpověděl Hospodin Jobovi z mra- kavy (ex turbine). BO. — komu oč. Nemá jim o. o takú věc. Půh. I. 264. Hlaváč nemá Hynkovi odpovídati o tu věc. Půh. I. 200. — za koho, za co. Za to odpovím (zod- povím). D. Za blázna odpovídáš (jmín si). Smrž. Za všecky nelepoty těžce bude o. Št. kn. šest. 98. Kmotrové za dietě odpoviedají. Št. N. 184. — Žer. L. I .9. — se čeho (jak). odříci se, zaříci se. Odpověz se svých model. Pass. O. se práva. Jv. Všech odpovězme se ohavností. Háj. Často i Boha se odpovídá. Št. Se úřadu o. Jg. Sv. Lukáš úlomného a výměsného rázu se odpověděv k pořádku a k spojitosti prohlídá. Sš. L. 6. Když po- tuchne milosť mezi nimi, budú sě sebe, zaklí- najíc, odpoviedati. Šš. N. kř. 24. Odpověz se bludu svého. St. skl. II. 107. Dvora se odpovědieti. Žk. 48., Výb. I. 944. Odpo- viedáš-li se Jesu Krista svého ? Pass. 166. — Výb., Reš., Dal. Svědomí s přísahou se od- povídali. Reš. — s inft. Byl se ten den odpověděl (odřekl) bojovati. Troj. Již bych se odpověděl kupcem býti. Kom. Odpověděl se masa jísti (odřekl se). Br. -- komu jak: přísnou řečí, Št., slovy, skutkem. Cap. Ve- selým obličejem nepřátelům odpovídal. Žal. 114. Slovy o. netvrdými ale měkkými. Štr. O. posměšným obličejem, Troj. 103., spurnou myslí. Výb. I. 294. O. shodně a po úmyslu Páně. Sš. L. 107. — proti komu. Kat. 2712. — komu po kom v čem. Po řečníku kně- ziu v tom odpověděchu. Dal. 54.

191666   Odpovedlivý Svazek: 7 Strana: 0059
Odpovedlivý = odpovědný — zač. Bol za túto vec o. N. Hlsk. III. 332.

191667   Odpovědlnice Svazek: 7 Strana: 0059
Odpovědlnice, e, f. = odpovědnice. NB. Tč. 184.

191668   Odpovědlničí Svazek: 7 Strana: 0059
Odpovědlničí = k odpovědníku se tá- hnoucí. O. svědek. NB Tč. 184.

191669   Odpovědna Svazek: 2 Strana: 0303
Odpovědna, y, f., responsorium. Rozk.

191670   Odpovědné Svazek: 7 Strana: 0059
Odpovědné, ého, n. = opovědné. Dali o. na statek jeho. NB. Tč. 191., 38.

191671   Odpovědní Svazek: 7 Strana: 0059
Odpovědní zpěv. Vz Odpovědný. Hnoj.

191672   Odpovědnice Svazek: 2 Strana: 0303
Odpovědnice, e, f., abgesagte Feindin. Jg. — O., oraculum. Gníd.

191673   Odpovědnice Svazek: 7 Strana: 0059
Odpovědnice = modlitebna, oraculum. Bj — O. = slitovnice (přikryvadlo). Mlč. 65

191674   Odpovědnický Svazek: 2 Strana: 0303
Odpovědnický list, Fehde-.

191675   Odpovědnictví Svazek: 2 Strana: 0303
Odpovědnictví, n., odpovědné nepřátel- ství, die Fehde. Zř. zem. 1628.

191676   Odpovědník Svazek: 2 Strana: 0303
Odpovědník, a, m., odpovědný nepřítel, der Gegner, Feind, Landesschädiger. Gl. Zrádce a o. své vlasti. V. Táhl na svého nepřítele a odpovědníka. Háj. Jakož v krá- lovství tomto mnozí nezpůsobové a neřádové od výtržných lidí povstávají skrze o-ky a nepřátely buďto zemské aneb stavův i také osob. Zř. F. I. A. 24. — O., der Einredner, Geklagte. Svědomí o-ků jest lepší nežli ža- lobníkův. Boč. exc. 1489. Kníže s pány i ze- many nalezli jsú, že všichni žalobníci a o-ci první den, když se sněm začne, mají býti přítomni. Tov. 49.

191677   Odpovědník Svazek: 7 Strana: 0059
Odpovědník, der Gegner. Zemský o. Pal. Rdh. II. 536. O. = kdo nepříteli list odpovědný zaslal. Ib. I. 182. O-ky v zemi přetrhovati a zastavovati. Výb. II. 1211. (1480.). Cf. Mus. 1884. 223., Zř. zem. 116., 463.—464., 695., Sdl. Hr. IV. 288. — O. = žalovaný. A my na o-ka potlúkli. Máš-li které svědomie? Odpovie: Nemám. NB. Tč. 251.

191678   Odpovědník Svazek: 7 Strana: 1344
Odpovědník soukromý, politický, nábo- ženský. Vz Wtr. Obr. II. 168.

191679   Odpovědnost Svazek: 2 Strana: 0303
Odpovědnost, i, f. O., povinnosť něčí ospravedlniti konání své a za jeho následky ručiti. Vz S. N. Die Verantwortlichkeit.

191680   Odpovědnosť Svazek: 7 Strana: 0059
Odpovědnosť za to na se beru. Us. Cf. Kram. Slov.

191681   Odpovědný Svazek: 7 Strana: 0059
Odpovědný, Abspgungs- atd. O. nepřítel = kdo záští, válku koma ohlásil, Fehde ansagen. O. list = kterým se nepřátelství ohlašuje. Pal. Rdh. I. 182., Tov. 134., Sdl. Hr. VI. 165. 449*

191682   Odpovědný Svazek: 9 Strana: 0198
Odpovědný. Bez o-ho listu válku počíti bylo bezectné. Pal. Děj. IV. 1. 172.

191683   Odpovědný. O Svazek: 2 Strana: 0303
Odpovědný. O spis (kterým odpověď na otázku se dává). Die Antwort. D. — O., kdo za něco ručí, verantwortlich. Na Mor. říká lid: z něčeho práv býti. Mřk. O. vydavatel novin, redaktor. — za co. Mistr je za práci o. Ml. — čím. On jest svou osobou o. — z čeho. J. tr. — O., Absagungs-, Fehde-. O. nepřítel něčí, abgesagter Feind (= úhlavní nepřítel). Kom. O. list, Cartell, Fehdebrief. List na hrdlo (na život) odpovědný. Troj. Míšenský — jednoty našie zjevný a odpo- vědný nepřítel jest. Jiří z Poděbrad. (Brs. 118.). Že by jej bez ohrady cti i listu o-ného i s svými služebníky porazil. 1517. Vz Gl. 192. O. válka. 1490.

191684   Odpověsť Svazek: 7 Strana: 0060
Odpověsť, i, f. = odpověď; zpráva, zvěsť. To može příť na o-sť (bude se zodpovídati na soudě). Val. Brt. D. 139.

191685   Odpovídác Svazek: 2 Strana: 0303
Odpovídác, e, m., der Antwortende; der Geklagte. Gl. 192.

191686   Odpovídací Svazek: 2 Strana: 0303
Odpovídací věty. Vz Věta odpovědací.

191687   Odpovídací Svazek: 7 Strana: 0060
Odpovídací list, das Autwortschreiben, J. tr., Nz., zpěv. Hnoj.

191688   Odpovídač Svazek: 7 Strana: 0060
Odpovídač, der Geklagte. Kn. rož. 69. Když o. před odpovědí neobránil. Ib. 141.

191689   Odpovídačka Svazek: 7 Strana: 0060
Odpovídačka, y, f., die Verantwortung. Poručník má těch o-ček! Us. v Kunv. Msk.

191690   Odpovídačný Svazek: 2 Strana: 0303
Odpovídačný, widersprecherisch. D.

191691   Odpovídačův Svazek: 7 Strana: 0060
Odpovídačův, vz Odpovídač. Právo na odpoviedačových svědciech. Kn. rož. 146.

191692   Odpovídání Svazek: 7 Strana: 0060
Odpovídání, contradictio. Ž. wit. 80. 8. O. sobě, subjectio, anthypofora. Ott. II. 446.

191693   Odpovídání Svazek: 9 Strana: 0198
Odpovídání, n. Učiň mne poslušna bez o. (odmlouvání). Modl. LXVII.

191694   Odpovídání, n Svazek: 2 Strana: 0303
Odpovídání, n., das Antworten. O. hlasu, Echo. Vus. — O., Verantwortung, f. K o. povolati (zur Rede setzen). D. Pod svým o-ním z něčeho; potahovati někoho k o.; na něčí o. J. tr. Vzíti, potáhnouti koho k o. Nz., Bs. — O., das Widersprechen. — O., die Versagung, das Absagen.

191695   Odpovídatel Svazek: 7 Strana: 0060
Odpovídatel, e, m. = odpovídač, der Geklagte. O to právem stojí, aby jemu o. ty věci vrátil. NB. Tč. 183. (32.).

191696   Odpovídatel, e Svazek: 2 Strana: 0303
Odpovídatel, e, m., der Bescheidgeber.

191697   Odpovídatelnice Svazek: 7 Strana: 0060
Odpovídatelnice, e, f, die Geklagte. I žádala jest tu sobě o. roku. NB. Tč. 184. (164.). — Pk. MP. 48.

191698   Odpovídatelný Svazek: 2 Strana: 0303
Odpovídatelný, verantwortlich. — před kým: před Bohem. 1620.

191699   Odpovídati Svazek: 2 Strana: 0303
Odpovídati, vz Odpověděti.

191700   Odpovídati Svazek: 9 Strana: 0198
Odpovídati. Úprava triumfu o-dá veli- kosti činů od něho vykonaných, cultus triumphi respondet magnitudini rerum, quas gesserat. Velleius Paterculus II. 129. 2.

191701   Odpovídati čemu Svazek: 10 Strana: 0224
Odpovídati čemu. Nebylo by mezi kovy, co by o-dalo (entsprechen) vlatí planety. 1585. Uč. spol. 1902. 20.

191702   Odpovídavný Svazek: 2 Strana: 0303
Odpovídavný = odpovídačný, widerspre- cherisch. D.

191703   Odpovídavý Svazek: 7 Strana: 0060
Odpovídavý = odpovídačný. Rk.

191704   Odpovídka Svazek: 2 Strana: 0303
Odpovídka, y, f., odpověď. Téhož způ- sobu jako při prvních o-kách ostříhati bu- deme. Trakt. br. 1508.

191705   Odpovídka Svazek: 7 Strana: 0060
Odpovídka. I strachovachu sě všichni (divili sú se se strachem), kteříž sú ho sly- šeli, nad múdrostí a na o-kách jeho (Luk. 2.). Hus II. 27. — O., Verantwortung. Laš. Wrch.

191706   Odpovna Svazek: 10 Strana: 0224
Odpovna (?), y, f., responsorium. Rozk. P. 2283.

191707   Odpozdrav Svazek: 7 Strana: 0060
Odpozdrav, u, m., der Gegengruss. Šd., Koll. III. 317.

191708   Odpozdraviti Svazek: 2 Strana: 0303
Odpozdraviti, il, en, ení, odpozdravovati, zase pozdraviti, wieder grüssen. D.

191709   Odpozorovati co komu. NZ. III Svazek: 8 Strana: 0249
Odpozorovati co komu. NZ. III. 28.

191710   Odpozorovati komu co Svazek: 7 Strana: 0060
Odpozorovati komu co, ablauschen. Dk. Poet. 175. Cf. Odkoukati.

191711   Odprackati Svazek: 7 Strana: 0060
Odprackati = odpratati. — co odkud. Potom o-kal prilbicu z hlavy veliteľovej. Slov. Orl. III. 6.

191712   Odpracovati. — co komu Svazek: 2 Strana: 0303
Odpracovati. — co komu: dluh, abar- beiten. Č. — O., die Arbeit endigen. Ros.

191713   Odprasknouti Svazek: 7 Strana: 0060
Odprasknouti, abspringen. Ssk.

191714   Odprášati sa Svazek: 7 Strana: 0060
Odprášati sa = odprošovati se. Vz Od- prositi.

191715   Odprášiti Svazek: 7 Strana: 0060
Odprášiti, il, en, ení, odprašovati, ab- stäuben. — co čím: prach peroutkou. Us. — koho = odehnati, wegjagen. Dal roz- kaz, aby popelvárika preč o-li. Slov. Dbš Sl. pov. II. 3. — kam. O-šil do lesa = utekl. Us. Brt. D. 239. U N. Kdyně. Rgl.

191716   Odprašky Svazek: 7 Strana: 0060
Odprašky, pl., m., der Abstaub. Šp.

191717   Odprašník Svazek: 7 Strana: 0060
Odprašník, u, m., der Staubmantel. Dch.

191718   Odprašný Svazek: 7 Strana: 0060
Odprašný plášť = odprašník. Dch.

191719   Odpratat koho kam. O Svazek: 10 Strana: 0224
Odpratat koho kam. O-tal poraněného soka do húšťavy. Mt. S. I. 56.

191720   Odpratať sa odkud Svazek: 8 Strana: 0249
Odpratať sa odkud: z Pešti = odebrati se. Phľd. XII, 391.

191721   Odpratati Svazek: 2 Strana: 0303
Odpratati, -tám, a -ci, odpratovati, od- kliditi, ab-, wegräumen; čistiti, reinigen. Na Slov. Bern. Chcela ho konečným koncom z paláca odpratať. Ht. Sl. 201.

191722   Odprati, vz Svazek: 2 Strana: 0303
Odprati, vz Odeprati.

191723   Odprava Svazek: 2 Strana: 0303
Odprava, vz Poprava. — O., der Trans- port. Bur.

191724   Odprava Svazek: 7 Strana: 0060
Odprava zboží, die Abfertigung. Tč. — O.= pokrm, který se dává psům odměnou, ulovili-li zvíře aneb když je na ránu při- hnali. Dáti psům na o-vu vnitřnosti. Zl. kl. 1856. č. 17.

191725   Odpravač Svazek: 7 Strana: 0060
Odpravač, e, m = odprovážeč. Slov. Obr. Ps.

191726   Odprávati Svazek: 7 Strana: 0060
Odprávati = táti, aufthauen. O-vá. Val. Brt. D. 242.

191727   Odpravenec Svazek: 2 Strana: 0303
Odpravenec, nce, m., kdo odpraven a) s cesty, weggeräumt; b) na smrť, ein Hin- gerichteter. Hlas.

191728   Odpravenec Svazek: 8 Strana: 0249
Odpravenec, nce, m. Kká. Puš. 32.

191729   Odpravení, n Svazek: 2 Strana: 0303
Odpravení, n. Fortschaffimg, Abfertigung, f. Již má své o. (propuštění nebo záplatu, rozkaz). Ros. — O. na smrť, die Hinrichtung. Jg. — O., der Transport. Bur.

191730   Odpraviť sa z domu někam Svazek: 10 Strana: 0224
Odpraviť sa z domu někam = vypraviti se. Us. — koho: dívku z domu vybyti. Val. Čes. 1. XI. 177.

191731   Odpraviti Svazek: 2 Strana: 0303
Odpraviti, il, en, ení; odpravovati, od- byti, abfertigen, fort-, wegbringen; odstra- niti, odkliditi, wegräumen, wegarbeiten, weg- thun, wegschaffen. Jg. — co, koho (akkus.) : posla (odeslati), Ros., loď, zločince (usmrtiti). Jg. — koho (genitiv). Nevyslýchaných mě- šťanů dal o., šp. m.; nevyslýchané měšťany. Brt. — co odkud. Odprav (odklid) to z cesty. Us. Někoho z cesty (s cesty), se světa o. (odstraniti, odkliditi). — koho proč: z ne- návisti. V. — koho čím: člověka, zločince oběšením, mečem, V., smrtí, Kom., kolem. D. — koho pod čím: pod nějakým zá- myslem. V. — se z čeho: z domova se o. (odejíti, abfahren, fortgehen). Jg. — se sup. Otpravi sě poznat nravóv cuziech. Rkk. 45. — co, koho, se kam: v moře (odplouti). Bs. Vše to odpravil na stranu (odklidil). Us. Potom hleděl Herodes o. ho ven za meze. Sš. L. 208.

191732   Odpraviti Svazek: 7 Strana: 1344
Odpraviti postel = odestlati. Němc. I. 144

191733   Odpraviti co, koho Svazek: 7 Strana: 0060
Odpraviti co, koho: žebráka (odbyti), Us. Bkř., koledníka, Hrb. Obr. 201.; mši, požehnání, mor. Rgl.; zločince lépe: popra- viti. List. fil. 1883. 318. Us. Keď muž přijde z krčmy, len poste! o-ví (odestele). Koll. Zp. II. 98., Němc. VII. 157. On slúchá slovo boží právě tak, jako odpravuje (= ledabylo odbývá) modlitbu a panštiny. Zbr. Múd. živ. II. 40. Ty hody dokonce otpravivše (ukon- čivše). Hr. ruk. 205. — čím čeho (proč). Aby pro čelní a nejtěžší zavinění byli hlavy odpravení; Má býti mečem hlavy odpraven. NB. Tč. 102., 104. — co, koho kam. Pod- daní dávky své do kassy zemské o. (= od- vésti) povinni budou 1660. Soud. záp. opav. O-viv je do Betlema. Sš. I. 32. — koho kde (= popraviti): na náměstí, ve vězení. Us. Pdl. — zač. Budeme o. za dušičky (obřady konati). U Nezamysl. Bkř.

191734   Odpraviti koho odkud: ze Svazek: 8 Strana: 0249
Odpraviti koho odkud: ze služby = propustiti. Vých. Mor. Brt. I). II. 353. — Ot- praví sě poznat, v Rkk. Vz Mus. 1896. 273.

191735   Odpravna Svazek: 2 Strana: 0303
Odpravna, y, f., das Transporthaus. Bur.

191736   Odprávniti Svazek: 8 Strana: 0249
Odprávniti. Aby se státní právo o-lo. Zá- krejs. Osv. Ib96. 370.

191737   Odpravný Svazek: 2 Strana: 0303
Odpravný, -ní, Hinrichtungs-, Transport-. O. dům. Rk.

191738   Odpravný Svazek: 7 Strana: 0060
Odpravný. O. místo (popravné). Kruml 64. b.

191739   Odpravný. O. právo Svazek: 10 Strana: 0224
Odpravný. O. právo. Arch. XXI. 222.

191740   Odpravotiti Svazek: 2 Strana: 0303
Odpravotiti, il, ěn, ění, wegprocessiren. Na Slov.

191741   Odpravovací Svazek: 2 Strana: 0303
Odpravovací — k odpravování sloužící, zum Transportiren dienlich. O. kolesa, Trans- portierprotze. Bur.

191742   Odprázdniti Svazek: 2 Strana: 0303
Odprázdniti, il, ěn, ění; odprazdnovati = odkliditi, räumen, wegräumen, auf die Seite thun, Ros.; ustoupiti, weichen. — co. Vše od- prázdním. Ros. — komu = ustoupiti. Já jim odprázdním. Ros. — se od čeho, k čemu : od hospodářství, Sych., se k posvícení (vzíti si k tomu čas), abkommen. Us.

191743   Odprázdniti Svazek: 7 Strana: 0060
Odprázdniti listinu (vyříditi a odeslati). U Studené. Vchř.

191744   Odprázdniti Svazek: 9 Strana: 0198
Odprázdniti. Prve předměstí pryč o-znil a posty osadil. Har. J. 163.

191745   Odprázdniti se na Svazek: 7 Strana: 1344
Odprázdniti se na mši. Němc. Ch. 1. 30.

191746   Odpražiti Svazek: 2 Strana: 0303
Odpražiti, il, en, ení, aufhören zu rösten. Ros.

191747   Odprděti Svazek: 2 Strana: 0303
Odprděti, ěl, ění, aufhören zu forzen. Ros.

191748   Odprdnouti Svazek: 2 Strana: 0303
Odprdnouti, dnul a dl, utí. Odprdl si (prdem si polehčil). Ros. Vz Odprděti,

191749   Odpréčiť Svazek: 7 Strana: 0060
Odpréčiť = popříti, abstreiten. Slov. Bern.

191750   Odpredaj Svazek: 7 Strana: 0060
Odpredaj, e, m. = odprodej. Slov. Má na o. kukuricu. N. Hlsk. VII. 13. a j.

191751   Odpredať Svazek: 7 Strana: 0060
Odpredať = odprodati. Slov. Bern.

191752   Odprestoliti koho Svazek: 7 Strana: 0060
Odprestoliti koho = prestolu zbaviti. Horvat. Šd.

191753   Odprevadiť Svazek: 7 Strana: 0060
Odprevadiť = odprovoditi. Slov. — koho kam. O-vaď mňa ku panskému dvoru, Šb. sl. ps. II. 102., až po vrby. Sl. ps. 244.

191754   Odprevádzanka Svazek: 7 Strana: 0060
Odprevádzanka, y, f. = odprovodění. Slov. Phľd. VII. 146.

191755   Odprchati Svazek: 7 Strana: 0060
Odprchati, oprchovati, abfallen, hinweg- schwinden. Šm.

191756   Odprchavy Svazek: 2 Strana: 0303
Odprchavy, hinwegschwindend. Rk.

191757   Odprchlík Svazek: 2 Strana: 0303
Odprchlík, a, m., Flüchtling, m. Rk.

191758   Odprchlina Svazek: 7 Strana: 0060
Odprchlina, y, f., das Abgefallene. Bern.

191759   Odprchnouti Svazek: 2 Strana: 0304
Odprchnouti, chnul a chl, utí, odprchati, odprchovati, odpadávati, abfallen. Odprchne listí se stromů, růže, srsť. Č., Ja.

191760   Odprodaj Svazek: 2 Strana: 0304
Odprodaj, odprodej, e, f., odprodání, der Verkauf, die Veräusserung. Dipl. 1448. O. statků. Mach.

191761   Odprodati Svazek: 2 Strana: 0304
Odprodati; odprodávati, verkaufen. -- co od čeho: pole od domu. — co po čem. Jeden kus pole po druhém o. Jg. — co komu zač. Vz Prodati. — co na koho. Musí na ni o. pár koňů. Er. P. 252. — jak: statek s povolením práva. Kol. 46.

191762   Odprodati co komu Svazek: 7 Strana: 0060
Odprodati co komu. O-dal jsem jemu zboží. Půh. I. 177. — komu odkud. O-la mi od mého manství v Zadovicích luky, lesy Kelčanóm k dědictví. Půh. II. 567.

191763   Odprodavač Svazek: 2 Strana: 0304
Odprodavač, e, m., der Verkäufer, Ver- schleisser. D.

191764   Odprodej Svazek: 7 Strana: 0060
Odprodej, der Abverkauf.

191765   Odpros Svazek: 2 Strana: 0304
Odpros, u, m., odprosa, y, f. = odpro- šení, die Abbitte. 1580. Pavel z Filipp po čestném o-su od předních toho města úřed- níků sobě učiněném do Soluna se odebral. Sš. L. 2.

191766   Odpros Svazek: 7 Strana: 0060
Odpros, u, m. Sš. III. 2. Aby o v tato slova učinil. Kn. těš. Není možno na o-su přestati. Dvrsk. Nevěsta a ženich jdou na o. k svým rodičům a bratrům i sestrám dříve, než jedou do kostela k sňatku, jidú odprošat svojich rodičů za všecko, čím vě- domky neb nevědomky jim ukřivdili. Laš. Tč.

191767   Odprosa Svazek: 7 Strana: 1344
Odprosa v soudech, Vz Wtr. Obr. II. 682., 818.

191768   Odprosení, n Svazek: 2 Strana: 0304
Odprosení, n., das Abbitten, die Abbitte. Dosoudil se na něm odprošení. Sych.

191769   Odprosený Svazek: 2 Strana: 0304
Odprosený, abgebeten. Jg.

191770   Odprositel Svazek: 2 Strana: 0304
Odprositel, e, m., der Abbitter. Jg.

191771   Odprositelný Svazek: 2 Strana: 0304
Odprositelný, abbittlich. Jg.

191772   Odprositi Svazek: 2 Strana: 0304
Odprositi, il, sen, ení; odprošovali, ab- bitten. — koho (akkus.). Když tě odprosuje, odpusť mu. Us. On ho odprosil. Us. — čeho: činů svých. Kom. N?: za co: za činy m. činů. Jv. — se komu. Odpros sa, nevěsto, otcovi, mateři; odpros sa jim, odpros, padni na kolena. Mor. P. 428. Zb.

191773   Odprositi Svazek: 7 Strana: 0060
Odprositi; odprášať, odprošať = odpro- šovati. Mor. — se kam: do hospody, k sou- sedce = dovoliti se. Us. — se komu kdy. Nech sa já o-sím otcovi, materi. Brt. N. p. I. 34. Po snídaní ženich odprášá sa svým rodičům. Zlínsky. Brt. Vz Odpros. — se koho kdy. Nevěsta před sdavkami sa od- prášá rodičů. Mor. Šd. Postůjte, postůjte, hnědovrané vranky, až já se o-sím mojé kamarádky. Sš. P. 455. — čeho čím komu. Aby sě proti němu pokořil a jemu dobrými lidmi toho o-sil. NB. Tč. 231. (242.). — se. Odprášati se = loučiti se s mrtvým na ma- rách ležícím, když jej z domu odnášejí. Mor. Vck.

191774   Odprositi Svazek: 7 Strana: 1344
Odprositi se někomu za něco. Rgl. exc.

191775   Odprošení se rodičů Svazek: 10 Strana: 0224
Odprošení se rodičů. Kmk. Vz Odpros v VII. 60.

191776   Odprošování Svazek: 8 Strana: 0249
Odprošování = píseň pohřební, kterou zpívají vynášejíce mrtvolu z domu a ve které místo nebožtíka zpěváci lid odprošují, aby odpustil, v čem komu ublížil. Us. Tkč.

191777   Odprošťanka Svazek: 7 Strana: 0060
Odprošťanka, y, f. = odbírka. Slov. Rb. Sb.

191778   Odprošující Svazek: 7 Strana: 0060
Odprošující poctivosť tratí. Cor. jur. IV. 3. 2. 427.

191779   Odprouti Svazek: 7 Strana: 0060
Odprouti, odpruju, odprut, abtrennen. — co: hrnec, knoflíky. Las Tč.

191780   Odprovadiť Svazek: 7 Strana: 0060
Odprovadiť = odprovoditi. Slov. Bern.

191781   Odprovazovati koho Svazek: 10 Strana: 0224
Odprovazovati koho. Val. čes. 1. X. 464. Vz Odprovoditi.

191782   Odprovodčí Svazek: 2 Strana: 0304
Odprovodčí, ího, n., průvodčí, der Be- gleiter. Na Slov. Plk.

191783   Odprovoditi, koho z čeho Svazek: 2 Strana: 0304
Odprovoditi, koho z čeho: z pouště, begleiten. Č.

191784   Odprskati Svazek: 2 Strana: 0304
Odprskati, vz Prskati. — se = odběhati se. Koza domácí kozlem angorským od- prskaná. Ja.

191785   Odprskávati Svazek: 10 Strana: 0224
Odprskávati. Nár. list. 1902. č. 240. 9. Vz Odprskati.

191786   Odprsteniti Svazek: 7 Strana: 0061
Odprsteniti, il, ěn, ění = prstenů zba- viti. Horvát. Šd.

191787   Odpršeti Svazek: 2 Strana: 0304
Odpršeti, el, ení, aufhören zu regnen, ausregnen. — Když čtyřidcet dní odpršalo, přestali přívalové. V.

191788   Odprtnouti Svazek: 7 Strana: 0061
Odprtnouti = odpratati, wegschnellen, Slez. Šd.

191789   Odprutec Svazek: 2 Strana: 0304
Odprutec, tce, m., prut k sazení, der Steckling, das Steckreis. Každá vrba roz- množuje se o-ci.

191790   Odprvotný Svazek: 7 Strana: 0061
Odprvotný = první. O. to jeho milenica. Slov. Orl. VI. 264.

191791   Odprysk Svazek: 7 Strana: 0061
Odprysk, u, odprysek, sku, m., der Ab- sprung ; die Wurzelsprosse, Stocksprosse (poběh, kořenový výmladek). Sl. les., Nz.

191792   Odpryskati, odprysknouti Svazek: 2 Strana: 0304
Odpryskati, odprysknouti, sknul a kl, utí, abspringen (von trockenen Sachen). Barva odpryskala. Us.

191793   Odprysklosť Svazek: 7 Strana: 0061
Odprysklosť, i, f., der Absprung von Farben, Glasur usw. Šm.

191794   Odprysklý Svazek: 7 Strana: 0061
Odprysklý, abgesprungen. Šp.

191795   Odprysknouti. KP. VIII Svazek: 8 Strana: 0249
Odprysknouti. KP. VIII. 123.

191796   Odprysky Svazek: 2 Strana: 0304
Odprysky, pl, m., jistý bolák na noze. Us.

191797   Odpryskyřiti Svazek: 7 Strana: 0061
Odpryskyřiti, il, en, ení, abharzen. Škd

191798   Odpřádati co odkud Svazek: 10 Strana: 0224
Odpřádati co odkud: látku z kuželů. Škd. F. 100.

191799   Odpředený Svazek: 2 Strana: 0303
Odpředený, abgesponnen. Vus.

191800   Odpředežní (od-přede-žní Svazek: 10 Strana: 0224
Odpředežní (od-přede-žní). Nebyl tam o. Litom. 41.

191801   Odpřek Svazek: 7 Strana: 1344
Odpřek, a, m,, reus, zastr. Pršp. 80. 90.

191802   Odpřiboudlení Svazek: 8 Strana: 0566
Odpřiboudlení, rektifikace líhu, Entfuse- lung. KP. VIII. 236.

191803   Odpřisahání Svazek: 2 Strana: 0304
Odpřisahání, odpřisažení, odpřisáhnutí, odpřisahování, n., das Ab-, Verschwören. D.

191804   Odpřísahaný Svazek: 7 Strana: 0060
Odpřísahaný, abgeschworen. — O., ab- gesagt. O. nepřítel. Bdl.

191805   Odpřisahati Svazek: 2 Strana: 0304
Odpřisahati; odpřisáhnouti, sáhnul n. hl, ut, utí; odpřisíci, sahu (zastr.), sáhl, žen, ení; odpřisahovati = přísahu na něco učiniti, abschwören. — co komu. Odpřisahal mu to. Ros. — jak. Odpřisálnu na minutu. Us. v Rychnově. — čeho. Falešně věcí k věrné ruce přijatých odpřisahati. Plk. — se čeho = přísahou se zařeknouti, odřeknouti, s pří- sahou odepříti, zapříti, abschwören, mit einem Schwur verleugnen, für etwas schwören, ver- schwören. V. 0. se víry, Eus., náboženství, Kom., pití, kacířství. D. — V. — se s inft. Odpřisáhl se tam jíti. Ros. — že. Pohnaný má se odpřisíci, že neslíbil. Vl. zř. 215.

191806   Odpřisáhati se Svazek: 7 Strana: 0060
Odpřisáhati se, sich durch Eid entlasten, reinigen. Kn. rož. 69. Ten se má opřisieci takto řka. Výb. I. 990.— se čeho. A pak odpřisiehne sě toho bludu; Pravdy by sě odpřisáhl. Hus III. 274., 275. — se čím Otpřisieci se sirotčím právem. Kn. rož. — co čím jak Odpřisáhli mužně pravicemi Kká. K sl. j. 138.

191807   Odpřisáhnutý Svazek: 7 Strana: 0060
Odpřisáhnutý, abgeschworen. Lpř. Sl. I. 86.

191808   Odpřisaženec Svazek: 7 Strana: 0060
Odpřisaženec, nce, m. = odpadlec. Šm.

191809   Ódpřisežení Svazek: 8 Strana: 0249
Ódpřisežení, n. = odpřisahnutí. Břez. Font, V. 443.

191810   Odpřisieci se Svazek: 10 Strana: 0224
Odpřisieci se. Hus. III. 274. Vz Odpří- sahati.

191811   Odpřisieci se čeho Svazek: 10 Strana: 0238
Odpřisieci se čeho, vz Odpřisahati.

191812   Odpřísti Svazek: 2 Strana: 0304
Odpřísti, odpředu, dl, den, ení; odpřá- dati, odpřádávati, aufhören zu spinnen; předa oddělati, abspinnen. — co komu. Celý dluh mi odpředl. Ros.

191813   Odpřiznávati co Svazek: 10 Strana: 0224
Odpřiznávati co = nepoznávati. Msn. Od. 343.

191814   Odpsati Svazek: 2 Strana: 0304
Odpsati, vz Odepsati.

191815   Odptakohádati Svazek: 7 Strana: 0061
Odptakohádati. Vz Kolochod. Koll. St. 373.

191816   Odpučeti Svazek: 7 Strana: 0061
Odpučeti, el, en, ení = odmočiti se. Dala sem nádobu o.; odpučená nádoba. Mešno. Otm.

191817   Odpud, u, m Svazek: 2 Strana: 0304
Odpud, u, m., odpuzení, der Abtrieb. Jg.

191818   Odpuditel, e Svazek: 2 Strana: 0304
Odpuditel, e, m., der Abtreiber.

191819   Odpuditelka, y, odpuditelkyně Svazek: 2 Strana: 0304
Odpuditelka, y, odpuditelkyně, ě, f., die Abtreiberin. Jg.

191820   Odpuditi Svazek: 2 Strana: 0304
Odpuditi, il, zen, ení; odpuzovati; od- pouzeti, el, ení = odehnati, weg-, abtreiben, abwendig machen, wegdrängen. V. — koho, co. Dívky je dvakrát odpudily. Dal. Střelku magnetickou o. Krok. Hlad o. Boč. exc. Ho- spodine povstaň, neodpúzej mne až do sko- nání. Smrť Jer. ms. 1410. Ptáci se odpúdili (opustili hnízdo jsouce znepokojováni). Na mor. Zlinsku. Brt. — koho od čeho. Scip., Mach. — co čím. Prsten, jímžto každú je- dovatú věc odpudichu. Troj. — čeho. Zk.

191821   Odpuditi Svazek: 7 Strana: 0061
Odpuditi. Ž. wit. 18. 10. — čeho. Když zoře viděti se dá, inhed lida všelikého strasť odpudí nemocného (= od nemocného). Sv. ruk. 87. — se čeho. Syneček sa mne od- púdil (opustil mne). Brt. D.

191822   Odpuditi Svazek: 7 Strana: 1344
Odpuditi, Cf. List. fil. XV. 176.

191823   Odpudivě Svazek: 9 Strana: 0198
Odpudivě působiti. Nár. list. 1898. č. 88.

191824   Odpudivosť, i Svazek: 2 Strana: 0304
Odpudivosť, i, f., abstossende Kraft. Při- tahavosť a o. Mus. O. elektrická, vz KP. II. 195. Přitažlivost' a odstrkavosť nebo o. Ssav.

191825   Odpudivý Svazek: 2 Strana: 0304
Odpudivý, abstossend, repulsiv. Moc neb síla odpudivá, Sedl.

191826   Odpudlivý Svazek: 7 Strana: 0061
Odpudlivý = odpudivý. Šm.

191827   Odpudný Svazek: 2 Strana: 0304
Odpudný, odpudivý, abtreibend, abstos- send. O. moc, síla. Jg. — O., k odpuzení sloužící, Scheide-, Abfertigungs-. O. list, Scheidebrief, m. Sš. Mt. 259. Dal jí o. list a odřekl se na vždy ženění. Sych.

191828   Odpudný Svazek: 7 Strana: 0061
Odpudný. O. knížka, libellus repudii Bhm.

191829   Odpuduosť, i, f Svazek: 2 Strana: 0304
Odpuduosť, i, f., odpudného jakosť, ab- treibende, abstossende Beschaffenheit. Jg.

191830   Odpuchnouti Svazek: 2 Strana: 0304
Odpuchnouti, chl, utí, oplasknouti, ab- fallen. Us.

191831   Odpuklý Svazek: 7 Strana: 0061
Odpuklý, delapsus, abgesprungen. Rst. 454.

191832   Odpůldne Svazek: 10 Strana: 0638
Odpůldne, e, n. O. někomu věnovati. Us.

191833   Odpůlí Svazek: 7 Strana: 0061
Odpůlí, n. = zeměpisná šířka. O. severní, jižní. Kodym.

191834   Odpůrce Svazek: 2 Strana: 0304
Odpůrce, e, m., odporník, protivník, ne- přítel, der Gegner, Widerpart, Widersacher, Antagonist. V. V tom předsevzetí mnohé měl odpůrce. V. Proti odpůrcům užívej své síly. Sych. O. v hádce. Us.

191835   Odpůrce Svazek: 7 Strana: 0061
Odpůrce politický, náboženský. Us. Pdl.

191836   Odpůrčí Svazek: 7 Strana: 0061
Odpůrčí, Anfechtungs-. O. nárok, ža- loba, právo. Pr. tr.

191837   Odpůrkyně Svazek: 7 Strana: 0061
Odpůrkyně, ě, f., die Gegnerin. Hvls.

191838   Odpůrství Svazek: 7 Strana: 0061
Odpůrství, n., die Gegnerschaft. Dch.

191839   Odpus Svazek: 7 Strana: 0061
Odpus, u, m. = jitřní o vánocích. Slov. Er. Sl. Čít. 73.

191840   Odpůsobiti Svazek: 2 Strana: 0304
Odpůsobiti, il, en, ení, odpůsobovati, vzdáliti, amovere, entfernen. Otpósob všelikého krále ot jeho zástupa. BO.

191841   Odpust Svazek: 2 Strana: 0304
Odpust, u, m., odpuštění, prominutí, die Verzeihung. O. dáti komu, gewähren. Sš. Hc. 41. Pokání to připravovalo k obdržení o-stu hříchů. Sš. Mr. 6. — O., Urlaub. Sych.

191842   Odpust Svazek: 7 Strana: 0061
Odpust. O-u hříchů nám potřebno jest. Sš. Dnes je o., Ablass. — O. = posvícení, die Kirchweih. U Opavy. Zkl. Dle Brt. S. 239. u Opavy také pouť.

191843   Odpust Svazek: 9 Strana: 0198
Odpust, u, m. Ostatní velký o. = po- slední velká pouť. Slez. Nár. list. 1898. č. 86. Odpust — rozpust (poněvadž se na poutích rozpustilosti tropily). Slov. Němc. III. 318., Mus. 1859. 101.

191844   Odpusteční Svazek: 10 Strana: 0224
Odpusteční = týkající se odpustků. Pa- pežská o. bulla. Hrlš. Hus. 123.

191845   Odpustek Svazek: 7 Strana: 0061
Odpustek, stka, m. = dovolení, der Ur- laub. Slov. Czm. 93

191846   Odpustitelnosť, i Svazek: 2 Strana: 0304
Odpustitelnosť, i, f., Verzeihlichkeit. Jg.

191847   Odpustitelný Svazek: 2 Strana: 0304
Odpustitelný, verzeihlich, verzeihbar. O. hřích, Br., omyl. Us.

191848   Odpustiti Svazek: 2 Strana: 0304
Odpustiti, il, štěn, ění; odpouštěti, ěl, ěn, ění; odpušťovati = prominouti, z mysli vy- pustiti, verzeihen, vergeben, nach-, ab-, er- lassen, schenken; šetřiti, schonen; dovoliti, erlauben: propustiti, pustiti, dovoliti, jíti, beurlauben, Urlaub geben, entlassen; dovoliti si, sich erlauben. Jg. ,Odpusťte´přidává se jako na omluvu, že zmíněno se o věci ne- pěkné. Vozíme, odpusťte, hnůj. Co je Váš muž? Je, odpusťte, švec. Na mor. Zlinsku. Brt. — koho. Oni ji otpustichu i pěstúnu její s ní. BO. O. koho, beurlauben. Zř. F. I. — co komu. Alx. 1108. Hospodin Magda- leně všecky hříchy odpustil. Pass. 532. Pán Bůh všecky hříchy odpustil. Er. IL 179. Dlužní- kům čásť dluhu ovšem se škodou pánovou o. Sš. L. 156. Když kdo lidem svým úrok n. roboty odpouští dskami. Zř. F. L Smrť žádné cti neodpustí (nešetří). V. Odpustím (ušetřím) pověsti jeho, Jel. Žádnému věku neodpustili (nešetřili ho). Háj. Já vám odpouštím. Br. Dané mocnáři nerádi odpustí. Har. Někomu hříchy, vinu, pokutu, trest o. V., D. Zakle- je-li kdo sebe mírněji, přidává skroušeně: Bože mi těžký hřích odpusť. Na mor. Zlinsku. Brt. — komu čeho: hříchů, šp. m. hříchy. Brt. — co zač. O. hříchy za peníze. Chč. 304. — co z čeho. Odpusť hříchy z své milosti. Lom. — koho s kým, kam = do- voliti jíti. Odpustil s ním Ammona. Ben. Někoho do města o. Ros. — se do čeho. Pánbu odpusť, jak se maminka do toho od- pustila (dala). Us. u Dobrušky. Vk. — komu v čem. On si odpouští v kartách, v ožral- ství (dovoluje si). Ros. Aniž sobě v čem odpustíme, dokudž bychom ho (chrta) k do- konalosti nepřivedli, nicht eher ruhen, nichts unversucht lassen, nicht eher nachgeben. V. pol. 308. — od čeho. Kožíšky (jetele) lehce od proutí odpouštějí (ablassen, sich loslösen). Puch. hosp. 37. — s inft. Prosím, odpusť mi některé slovo k tobě promluviti. Solf. — Háj., Kron. tur. — komu k čemu: k něčí prosbe, přímluvě. — koho ke komu. By chtěl svá syny k němu otpustiti. Dal. 120. — co skrze koho. Kristus sám skrze církev odpouští hříchy. Sš. L. 86. — aby, že. Od- pusťte, žeť já k tomu maličko promluvím. Solf. Odpusťte, abych k Vám promluvil. Svěd.

191849   Odpustiti Svazek: 7 Strana: 0061
Odpustiti. Ž. wit. 24. 18. a j.; parcere. Ib. 18. 4, 77. 50. O. jest nejlepší msta. Sbor. uč. Odpúšťam, odpúšťam, ale neza- búdam. Slov. DŠk. II. 244. Také mi kla- níme se pánóm, jakož písmo odpúštie. Hus I. 73. — co. Odpusť pán Bůh hříchy! Dch. — komu (co jak). Ž. wit. 38. 14. a j. Odpusť mému provinění. Vrch. A odpusť nám naše viny. Us. Odpusť že mi, odpusť aspoň tjé dve slova, čo som ti povedau, keď sme šli z kostola. Koll. Zp. I. 62. Král mu o-stil. Dač. 1. 42. Leč jemu sudí o-stí (dovolí); Jinému často odpouštěj, sobě ni- kdy. Výb. I. 1002., II. 938. Sirotkóm o. 30 hř. gr. Půh. II 220. Ktož zlým odpúští, ten dobrým škodí. Št. Kn. š. 153. Blížniemu o. Hus I. 375. Aby jí to o-stil (dovolil), biskupa prosila. Pass. mus. 401. Aby jim o-stil (dovolil) faráře se dobyti (získati). Arch. VII. 311 A také sú viece sobě byli o-li (dovolili). Št. Od hodiny odpusť jemu jeho viny. Výb. II. 15. — komu čeho. Že jemu hřícha o-stil. Sv. ruk. 296. Jiným hřiechóv odpúštěti. Št. Kn. š. 28. — Pozn. Tedy vymaž poznámku, že tato vazba jest špatna. — komu zač (proč). Odpusti mu, Bože, za odplatu pro tvé jmě, za službu za tu. Výb. II. 13. Jeden druhému odpú- štějíc za viny leckakés. Št. Kn. š. 57. Abyste mi to z lásky křesťanské o-li. Kn. těš. 1631. Pro tvú matku otpustiž nám hřiešným vinu. Výb. II. 26. — koho kam. Chci k vám Adama o. (dovoliti). Arch. VII. 115. — se do čeho. I odpustil se do nás a nadal nám (=pustil se). U Kvasin, u Dobrušky. To's se o-stil do toho máku, jistě si zasloužíš koláč (mnoho's ho vyloupal). U Rychnova. Ntk. — kde. Tomu nebude odpuštěno ani zde ani na onom světě; A v té svátosti všickni hřieši dřevní budú jemu o-ni; V žád- ném zákoně není odpuštieno (dovoleno), by . . . Št. Kn. š. 26., 27., 134. Odpusť (do- vol) mi v svém domu, ať postavím láhvici oleje. Hr. ruk. 347. — koho več. Prosil otce, aby jej v jiezdu o-stil. GR. — co čím. Boží mocí hřiechy komu o. Št. Kn. š. 27., 119. — co kdy. O. někomu v poslední své hodině. Sá. — aby. Pilat o-stil (dopustil), abychom jej sněli (s kříže). Sv. ruk. 72. — s inft. O-stil mi na svém volnu býti. 1370. Mus. 1887.517. Než toliko jemu o-stil u sebe tu truhlici postaviti. NB. Tč. 25. Odpusť jej s kříže složiti; Aby mu o-li slovo božie kázati. Výb. II. 35., 381. Odpusťte mi to upéci. Arch. rakovn. Neb jakož nemóž mnichu oženiti se odpustiti. Št. Kn. š. 134.

191850   Odpustiti Svazek: 7 Strana: 1344
Odpustiti. Kazda mu toho o-stil. Půh. V. 102.

191851   Odpustiti Svazek: 8 Strana: 0249
Odpustiti. Odpusti nám naše viny, jako my odpouštíme svým dlužníkom. Jag. Arch. XV. 527. Odpusť nám naše viny, jako i my odpúštime svým vinníkom. Chč. Š. 192.

191852   Odpustiti Svazek: 9 Strana: 0198
Odpustiti = šetřiti čeho. Jáť pak vám odpouštím (já vás šetřím). 1. Kor. 7. 28. Vlci hltaví, kteří nebudou odpouštěti stádu. Sk. ??. 20. 29. Odpusť se přes vody = pusť se, osměl se. Hoř. 92.

191853   Odpustiti Svazek: 9 Strana: 0455
Odpustiti. O-stil jsi všechen hněv můj, mitigasti (zmírnil). Hod. XIV. stol. Mus fil. VII. 102.

191854   Odpustiti komu Svazek: 10 Strana: 0638
Odpustiti komu. Odpusťme si, co jsme si udělali. Us. Děti před zpovědí říkají: Co sme si, to sme si. Šum. Rgl

191855   Odpustkový Svazek: 2 Strana: 0305
Odpustkový, Ablass-. O. kříž. Seidl.

191856   Odpustkový Svazek: 7 Strana: 0061
Odpustkový polož před Odpustky. O. modlitby. Us. Pdl.

191857   Odpustkový Svazek: 9 Strana: 0198
Odpustkový kramář = pasovský děkau Václ. Tiem. Vz Pal. Děj. III. 1. 161.

191858   Odpustky Svazek: 2 Strana: 0305
Odpustky, ů, m., pl. O. jsou podlé učení katolického prominutí těch časných trestů, které hříšník, odpuštění hříchův obdrže, ještě by podstoupiti měl. Vz více v S. N., Tk. III. 240., MH. 154. Der Ablass. O. úplné n. plnomocné, částečné n. neplnomocné; osobní, věcní, místní, slavní (na př. jubilejní) o-vé. Moc udíleti o. Získati o. O-ův účastným se státi. Nadužívání o-kův. O. přivlastniti duším v očistci. Nadati co o-ky. MH. 154., 155. a Smol. 23. — O., dovolení, die Erlaubniss. Plk. — O., odpuštění, die Erlassung. Br.

191859   Odpustky Svazek: 7 Strana: 0061
Odpustky od hřiechóv dávati. Hus. I. 399. O-kóv dáváním od hřiechóv i muk mnoho lidí klamají. Hus I. 375. Cf. Tk. VII. 225., Sbn. 426., 444., Kram. Slov. — O. = dovolení. Máte, dietky, o. z pústky do pústky. Výb. II. 38. — O. Míti na někom o. = stále na něm seděti. U Kr. Hrad. Ksť.

191860   Odpustky Svazek: 10 Strana: 0224
Odpustky. Vz Ott. XV1II. 639.

191861   Odpustně Svazek: 7 Strana: 0061
Odpustně. Tiru a Sidonu odpustnějie t. j. lehčejé bude než vám. Hus I. 196.

191862   Odpustní Svazek: 7 Strana: 0061
Odpustní, Ablass-. O. svátky. Us. Tč.

191863   Odpustný Svazek: 8 Strana: 0249
Odpustný list. Chč. (Vlč. Lit. 172.).

191864   Odpustný Svazek: 9 Strana: 0198
Odpustný. Hus I. 196. Sr. Odpustní.

191865   Odpuščení Svazek: 7 Strana: 0061
Odpuščení, n. = odpuštění, zastr.

191866   Odpuštědlný Svazek: 7 Strana: 0061
Odpuštědlný = odpustitelný. O. hřích. Hus 1. 394.

191867   Odpuštění Svazek: 2 Strana: 0305
Odpuštění, n., prominutí, Verzeihung, Vergebung, Nachlassung, Schenkung, f., der Erlass, Ablass. V. O. hříchů, D., ZN., viny, všeobecné o. viny. V. Za o. prositi. D. Kromě kostela není o. hříchům. Št. — O., dovolení, die Erlaubniss. O. dáti. V. S od- puštěním (když se něco nehrubě mravného pověděti má). Ros. Z čieho o. děláte tento dóm. BO. S tvým o. Us. Jestliže by hor- mistr propůjčil komu kterú propojičku bez vědomí těžarů a bez jich odpuštění zvlášt- ního. CJB. 357. I žádný konšel nemá z rady jíti ani z města jeti bez o. purkmistrova. Sob. 13. Bez o. sudího odjeti. Zř. F. I. O. k domoví vyžádal. Břez. 253. — O., dovolení k odjití, die Entlassung (des Unterthanen auf ein anderes Dominium usw.), der Urlaub, Abschied. Vz Gl. 192. 0. dáti komu, V., vojsku. Us. O. bráti, vzíti (od dvora), od krále. Troj. — Háj., Let. 298., Čr., Kat. 205. O. ze soudu vzíti. Zříz. Ferd. Byl na o. (na dovolené). Har. Od fary o. vzíti, dáti, auf eine Pfarre resigniren. Šm. Každý služebník může od pána ústně n. listem o. vzíti. Er. O. z poddanosti vzíti, Entlassung aus dem Unterthansverbande. Vl. zř. 351.

191868   Odpuštění Svazek: 7 Strana: 0061
Odpuštění = prominutí. O. a zapome- nutí, die Amnestirung. J. tr. O. hřiechóv jest plné, když jest pokánie plné; Dávám tobě o. od hřiechóv. Hus I. 375., 341. — O. = dovolení. Sv. ruk. SR. 520., Aug. 237. ř. 14. Je s o-ním švec; Vyváželi s o-ním hnůj. Mor. Vz Odpustiti (počátek). Hrb., Tč. Dostati o. z úřadu. Us. Pdl. S o-ním tvej svatosti odpovědě; Jeti bez o. purg- mistrova; Vzal od nich o. (rozloučil se s nimi). Výb. I. 392., II. 317., 1336. O. do své krajiny vzal. Pož. 256. Což s o-ním učených lidí buď pověděno. Ler. S o-ním své abatyše pohoním Kateřinu. Půh. I. 303. Jsú některá o. a oblehčení v některých klášteřiech obdržená od papežóv. Št. Kn. š. 134. — O. = dovolení k odejití. Ot něho otpuščenie bráti počnou. Hr. ruk. 435. Ani sem sobě jiného pána hledal, ani pod jiného pána o. bral. Půh. I. 103. Cf. Tov. 107.-110., Kn. drn. LXXV.

191869   Odpuštění Svazek: 8 Strana: 0249
Odpuštění. O. úředníku dáti. Snm. I. 634.

191870   Odpuštění Svazek: 8 Strana: 0566
Odpuštění lidu poddaného. Vz Ku. drn. LXXV.

191871   Odpuštěný Svazek: 2 Strana: 0305
Odpuštěný; odpuštěn, a, o, verziehen, nachgelassen. O. provinění, daň. Jg. — O., erlaubt. Není mi odpuštěno (dovoleno, ne- smím). V. — O., entlassen. Us.

191872   Odpútiti Svazek: 2 Strana: 0305
Odpútiti = odpoutiti.

191873   Odpútiti se Svazek: 7 Strana: 0061
Odpútiti se = opustiti, vzdáliti se. — odkud. Ptáci se z hnízda už o-li; On se od nás o-til. Mor. Šd. — Trok. 37.

191874   Odputnati Svazek: 7 Strana: 0061
Odputnati, losmachen, entfesseln. Slov. Šm., Bern. Vz Odpoutati.

191875   Odputovati kam Svazek: 7 Strana: 0062
Odputovati kam = odcestovati. Šmb. S. I. 392.

191876   Odpuzení Svazek: 2 Strana: 0305
Odpuzení, n., die Wegtreibung.

191877   Odpuzený Svazek: 2 Strana: 0305
Odpuzený, weggetrieben, Verstossen. Us.

191878   Odpuzovací Svazek: 2 Strana: 0305
Odpuzovací, odpudivý. O. síla. Jg. Ab- stossend.

191879   Odpuzování Svazek: 2 Strana: 0305
Odpuzování, n., das Ab-, Wegtreiben, Abstossen. O. se polů magnetů; o. se proudu elektrických, vz KP. II. 187., 233.

191880   Odpykaná Svazek: 9 Strana: 0198
Odpykaná. Přisouditi někomu peníz za o-nou (Busse). Ott. Ěíz. I. 102.

191881   Odpykati Svazek: 7 Strana: 0062
Odpykati, abbüssen. — co: čin. Dch. — Msn. Or. 130. Staré kosti odpykají mladé zlosti. Us. Šd.

191882   Odpykati co čím Svazek: 10 Strana: 0224
Odpykati co čím: trestem. Müll. 36.

191883   Odpykati zač jak Svazek: 9 Strana: 0198
Odpykati zač jak. Za to po zásluze o-káš. Král. El. 23

191884   Odpytačka Svazek: 8 Strana: 0249
Odpytačka, y, f. = odprosba. Phľd. XII. 668.

191885   Odpýtati Svazek: 2 Strana: 0305
Odpýtati, prositi za odpuštění, abbitten. Na Slov. Kd.

191886   Odpytati Svazek: 7 Strana: 0062
Odpytati, odpytovati. Vz Zpomenouti co. Dávajú pásť kroz kondáša či — odpy- tujem — svinského pastiera. Dbš. Obyč. 52 Vz Odpustiti (počátek), Odpuštění. — koho. Dobrá noc, dievčata, já vás o-jem, že sa už na veky od vás oddělujem. Sl. ps. 188. Domácí doma se vespolek dříve o-tují čili za odpuštění svých vin prosívají. Koll. IV. 130. Na koníčka sedal, pěkně o-val: Od- pusť mi, má milá, v čom som ťa rozhněval Koll. Zp. I. 62. (Sb. sl. ps. II. 1. 51.)

191887   Odpytovanka Svazek: 7 Strana: 0062
Odpytovanka, y, f., vz Odbírka. Slov.

191888   Odr Svazek: 2 Strana: 0305
Odr (v obec. mluvě: vodr), u, m.; rodro, a, n., coll, vodří, n. = kůl (k vínu), V., obyč. v pl. vodry. Odry ve vinnicích jsou koly, na něž se bidla na příč zavěšují, po nichž pak víno na horu se táhne. Vz více v Čk. 251. Der Pfahl, Ruder. V. Keř na vodry vedený. V. Víno na vodřích. — O., /es (víno), který se na vodry vede, Laubenrebe. V. —

191889   Odr Svazek: 7 Strana: 0062
Odr = kůl. Hroznový odr. Koll. III. 154 — O. = patro ve stodole. Vz Zvážač. — O. = ložce atd. V MV. nepravá glossa. Pa 41.

191890   Odra Svazek: 2 Strana: 0305
Odra, y, f., řeka, Oder, Viadrus, vzniká na Mor. a teče Pruskem do Východního moře. Vz S. N. — Odra, y, pl. odry, f., jáhliny, výsypek, malé k jahlám podobné puchýřky, Friesel. Rostl.

191891   Odra Svazek: 7 Strana: 0062
Odra, y, f. = kůl viniční. Vz Odr, Mkl. Etym. 41. — O. = bouda k lapání ptactva. Vz Odr.Výb. II. 1565.— O. řeka. Tk. VII. 285. — O., obyč. pl. odry = ospice čer- vené, morbilli, jinak jáhliny, miliaria. Vz List. filol. XI. 344.

191892   Odrabaný Svazek: 2 Strana: 0305
Odrabaný, schäbig. O. člověk, kabát, dům. Na Mor. Brt.

191893   Odrábaný Svazek: 8 Strana: 0249
Odrábaný. Člověk o. = upracovaný. Kld. III. 236.

191894   Odrábať Svazek: 7 Strana: 0062
Odrábať = oddělávati dluh. Laš. Brt. D. 239.

191895   Odrábati Svazek: 2 Strana: 0305
Odrábati = odrobiti, na Slov. — co: stěnu. Také na vých. Mor.

191896   Odrabati Svazek: 7 Strana: 0062
Odrabati = oškrabati, odříti, abschaben, abschinden, deterere. List. fil. VII. 48., Vck. O. hovado ( = z kože stiahnuť). Rr. Sb. — co čím odkud: nátěr ze stěny prstem Laš. Tč.

191897   Odraček Svazek: 7 Strana: 1344
Odraček. čku, m., draconius, zastr. Rozk.

191898   Odráčeti kde kdy Svazek: 7 Strana: 0062
Odráčeti kde kdy. Už o-li na věži (v týden pašijový = odrachotili). Val. Brt. D. 259.

191899   Odrádce Svazek: 2 Strana: 0305
Odrádce, odraditel, c, m., der Abrather.

191900   Odraditelka, y, odraditelkyně Svazek: 2 Strana: 0305
Odraditelka, y, odraditelkyně, ě,f., die Abratherin. Jg.

191901   Odraditi Svazek: 2 Strana: 0305
Odraditi, il, zen, ení; odrazovati = ra- diti od něčeho, naprosto neraditi, rozpáčiti, widerrathen, miss-, abrathen, V.; odvrátiti, abwendig, abspänstig machen. Jg. — komu co. Tak sobě všechny lidi odradíš (odvrátíš). Ros. Sv. apoštolově králi odradili. Pass. 922. Že mu to odradili. Tur. kron. — J. tr. — koho, co: nepřítele. Us. — koho od čeho. Odrazoval ho od té cesty, od předsevzetí. Br. Někoho od úřadu o. Er. — J. tr. — čeho. Toho druhá strana odradila. Martini. — Zk. — komu v čem. Ze všech jeho rad nebyl žádný u něho v takové vážnosti, aby mu směl v něčem odraditi. Kr. mosk. — aby ne. Odradil mu, aby toho nečinil. Svěd. Odrazoval mu, aby nejezdil. V. Vz Brániti.

191902   Odraditi co komu Svazek: 10 Strana: 0224
Odraditi co komu. 1513. Arch. XIX. 191.

191903   Odraditi se Svazek: 7 Strana: 0062
Odraditi se. Obával se, že se nevěsta o-dí. Němc. V. 63. — Odrazujž od toho. Krnd. 165.

191904   Odradný Svazek: 2 Strana: 0305
Odradný, odrazující, abrathend. O-nými slovy ho přemlouval. Č.

191905   Odrádzať Svazek: 7 Strana: 0062
Odrádzať = odrazovati Slov. N. Hlsk. II. 235.

191906   Odrahotiti Svazek: 10 Strana: 0224
Odrahotiti = dražším učiniti. — co čím: kámen (cennou) obrubou. Slád. Rich. 181.

191907   Odrachmel Svazek: 7 Strana: 0062
Odrachmel, e, m. = odrachmela, trhan, otrhanec, člověk nepořádný, zpustlý. Mor. Bkř., Vck.

191908   Odrachmela Svazek: 7 Strana: 0062
Odrachmela, y, m. = odrachmel, odrama, odrha. Mor. Brt.

191909   Odrájiti Svazek: 7 Strana: 0062
Odrájiti, entparadisiren. Sm.

191910   Odraltice Svazek: 7 Strana: 0062
Odraltice, teď Ondratice D. ol. I. 95.

191911   Odrama Svazek: 7 Strana: 0062
Odrama, y, m , vz Odrachmel.

191912   Odraná Svazek: 7 Strana: 1344
Odraná, é, f. = zpustlá brána v Praze v 16 stol. Wtr. Obr. I. 243., 848. Vz násl.

191913   Odrancovati koho Svazek: 9 Strana: 0198
Odrancovati koho. Loupežníci ho o-li a potloukli. Pal. Děj. I. 1. 331., IV. 1. 351.

191914   Odranec Svazek: 2 Strana: 0305
Odranec, nce, m., odraný šat, Kittel, Lumpenzeug. Chodím v odranci. Pam. kut. — O., otrhanec, odraný člověk, Haderlump, Lump. Ros. — O., nyní ves Hrádek v Cá- slavsku, vz S. N.; ves u Nového města v Brněnsku. PL.

191915   Odranec Svazek: 7 Strana: 0062
Odranec sedlohlavý, pelor filamentosum, der Sattelkopf, ryba. Vz Brm. III. 3. 72. — O., Odranetz, ves v Brn. Blk. Kfsk. 1376., Sdl. Hr. I. 167., Rk. Sl.

191916   Odraneč Svazek: 2 Strana: 0305
Odraneč, nče, m., ves u Chotěboře. PL.

191917   Odraneč Svazek: 7 Strana: 0062
Odraneč, Wodranetsch.

191918   Odranina Svazek: 7 Strana: 0062
Odranina, y, f., der Fetzen. Prošívaje dějiny slovanské o-nami z římských klas- siků. Šf. Strž. II. 369.

191919   Odránka Svazek: 2 Strana: 0306
Odránka, y, f., odraný šat, odranec, Scip. — O., kus papíru, ein Stück Papier, Wisch. Plk. — O., lepenice, plácanina, ein Flick-, Stoppelwerk von einer Schrift. Nechutnou odránku z něčeho splácati. Apol. — Jg.

191920   Odránka Svazek: 7 Strana: 0062
Odránka Chodovská o. Šf. Strž. I. 219. Zlomky a o-ky (knih). Šf. III. 327.

191921   Odranka Svazek: 7 Strana: 1344
Odranka, y, f. = odraná (předcház). Wtr. Obr. I. 243.

191922   Odraný Svazek: 2 Strana: 0306
Odraný; odrán, a, o, otrhaný, abgerissen, lumpig, zerlumpt. O. šat, chalupa, člověk (odranec). Jg. O. stěna, zeď = obvrhu buď docela aneb jen z části zbavená. Hý.

191923   Odraný Svazek: 7 Strana: 0062
Odraný. O. brána. Tk. VI. 83.

191924   Odraný Svazek: 9 Strana: 0198
Odraný. O. brána v Praze (kde nyní jest od 17. stol. Prašná brána). Pal. Děj. IV. 1. 32. Dříve: nová n. odraná.

191925   Odraný Svazek: 10 Strana: 0224
Odraný. Jan O., kostel sv. Jana před Újezdskou branou (za starých dob). Dolen. Pr. 552.

191926   Odrapa Svazek: 2 Strana: 0306
Odrapa, y, m., otrapa, lenoch, ein Schlaraffe.

191927   Odrápati Svazek: 7 Strana: 0062
Odrápati, odrapovati, ab-, zerkratzen, abschaben. — co odkud: barvu se stěny, listí se stromů. Us.

191928   Odrapotati co Svazek: 10 Strana: 0224
Odrapotati co = odrepetiti, odbreptati Slov. Čes. 1. XII. 476.

191929   Odrast Svazek: 7 Strana: 0062
Odrast, u, m. = odrost. Slov. Loos.

191930   Odrastati Svazek: 2 Strana: 0306
Odrastati = odrostati, na Slov.

191931   Odrastiti Svazek: 7 Strana: 0062
Odrastiti = oddrastiti, z drastů očistiti, otřepati. VSlez. I. 36.

191932   Odratať si co Svazek: 8 Strana: 0249
Odratať si co = odpočítati, Phľd. 1896. 261.

191933   Odrati Svazek: 2 Strana: 0306
Odrati, oderu, odral, án, ání; odírati = otrhati, abreissen. — co: zeď, stěnu (obmítky docela neb jen z časti ji zbaviti). Hý. — co na kom. Všecky šaty na sobě odral. Jg. — co, se z čeho: se ze šatů. Ros. Step z pou- pat o. Jg. I. 6.

191934   Odrati Svazek: 7 Strana: 0062
Odrati. Jsi-li odrán, oděje tě v nové rúcho. Št. Kn. š. 17. — co komu jak. Oderem ti kožu po uši! DŠk. II. 298.

191935   Odrátkovati Svazek: 8 Strana: 0249
Odrátkovati, entkorken. Sterz. I. 810.

191936   Odratovati, co čím Svazek: 2 Strana: 0306
Odratovati, co čím: hrnec silným drá- tem, mit Draht umziehen.

191937   Odratý Svazek: 7 Strana: 0062
Odratý = odraný. Slov. Koza napolo o-tá (odřená). Sl. ps.

191938   Odrav Svazek: 7 Strana: 1344
Odrav, ě, f., cylion, zastr. Rozk., Pršp. 17. 401.

191939   Odrava Svazek: 7 Strana: 1344
Odrava, y, f., ře. u Mostova. Vz Ott. VI. 87. a.

191940   Odravka Svazek: 7 Strana: 0062
Odravka, y, f. = oderka, dýmka. U Olom. Sd.

191941   Odraz Svazek: 2 Strana: 0306
Odraz, u, m., veliká chlupatá housenka, nehet, der Sauger, Hundssattel, Hundesporn. Na Mor. — O., odraza, y, f., odbíjení, das Zurückprallen, der Gegenhieb. Plocha, bod, úhel odrazu. Sedl. O o-ze v tělocviku vz KP. I. 458. O odrazu světla a vzduchu vz KP. II. 402. O. zpětný, der Rückschlag. Dch. — O., Entsatz der Stadt. Us. — O., obraz, odstín, nástin, das Abbild, typus. Sš. Zj. 437. O-zy pamětného peníze. Dch.

191942   Odraz Svazek: 7 Strana: 0062
Odraz, a (ne: u), m. = housenka. Na Hané a mor. Slov. Brt. Také na Slov. Rr. Sb. — O., odraza, y, f, oprav v: O., u, m., odraza, y, f. O. světla, ZČ. III. 35., 84., 16, zvuku, NA V. 207., Schd. I. 118., 92., vln, Mj. 200., paprsků Jrl. 320. O. duše- slovný, reflex psychologický. Dk. V pravo — v levo — dolů o.! O. a vraz! Parirt und stosst! Levo v bok o. a vraz! Links rück- wärts parirt und stosst aus! Čsk.

191943   Odraz Svazek: 8 Strana: 0249
Odraz, a, m. = chlupatá housenka. Vck. Val. I. 135.

191944   Odraz Svazek: 10 Strana: 0224
Odraz, u, m. O. světla. Vz Ott. XVIII. 641.

191945   Odraz Svazek: 10 Strana: 0638
Odraz, u, m. O. světla. Vz Vstnk. XIV. 339.

191946   Odraza Svazek: 7 Strana: 0062
Odraza, vz Odraz.

191947   Odrazec Svazek: 7 Strana: 0062
Odrazec, zce, m. = nárazec, der Buffer = pryžcový kotouč, o nějž se páka stří- kačky odráží. Čerm. Kal. čes. has. 1885.71.

191948   Odrazení Svazek: 2 Strana: 0306
Odrazení, n., das Abrathen. Us.

191949   Odrazený Svazek: 2 Strana: 0306
Odrazený, abgerathen, vz Odraditi.

191950   Odrazený Svazek: 7 Strana: 0062
Odrazený = odstavený. Slov. O. teľátko. Hol. 353.

191951   Odrazitel Svazek: 7 Strana: 0062
Odrazitel, e, m., der Ab-, Zurückschlager. Bern.

191952   Odrazitelný Svazek: 2 Strana: 0306
Odrazitelný, abschlagbar. — O., odráže- jící. O-né léky, zurückschlagende Mittel, re- pellentia. Vz Sal. 217. G, 223. 33. V Ras. více: zertheilend, kühlend.

191953   Odraziti Svazek: 2 Strana: 0306
Odraziti, il, žen, ení; odrážeti, el, en, ení; odražovati = odněkud něčím odtlouci, ab-, wegschlagen; nahnísti, oddáviti, sich clen Fuss verbällen; odbíjeti, odpírati, odpuditi, zurück-, abschlagen, abtreiben; nechuť ně- komu učiniti, Jemanden von etwas abwendig, abgeneigt machen, abschrecken, abhalten, davor Abscheu beibringen; odtáhnouti, od- jati, abziehen, abschlagen; jinam vésti, ab- leiten, abdämmen; odmítati, widerlegen; odehnati, wegtreiben, verschlagen; odhazo- vati, zurückwerfen; hrana zvoniti, einem Todten ausläuten; lodí odjeti, absegeln; se — odmísiti se, odloučiti se, odebrati se, sich absondern, auf die Seite gehen, abrücken, fortgehen; odskakovati, odrážeti se, ab-, zu- rück-, widerprallen, reflektiren; odvlažiti se, abstehen, abliegen, über-, verschlagen. Jg. — abs. Odrážejí = podtrhují, hrana zvoní. Us. (Boskov), v Krkonoš. Kb. — co, koho. Kus skály. D. O. zámek, Ros., vola n. krávy (= ode- hnati), na Slov. Zrcadlo odráží paprsky sluneční. Us. O. útok, Jg.,nepřítele, Dch., míč, V., otok (zahnati), Ras., Šm., důvody (odmítati), vodu (jinam odvésti), potok, kupce, Rk.; u hor- níků o. tuny, kyvle (od provazu odepiati), kov, zrno (odloučiti od něčeho). Vys. Byl bych přišel, ale ta nehoda mne odrážela. Brt. Skála hlas odráží. Jg. O. pec (u hrnčířů po pálení hrnců odkryti, aby se nádobí vyn- dati mohlo, den Ofen anstechen. Us. Dch. — co, koho, se od čeho čím. Kus od ka- mene o. Us. Nepřátely od hradeb o. Us. Se od Boha o. Kram. Někoho od předsevzetí o. Br. Míč se odráží od země. Us. Odrazili (od- plouli) od břehu, Plk., od země. Dch. A sám se odrazil od nich (vzdálil se) jako na do- hodění kamenem. Sš. L. 203. Nepřátele cepy, palcáty, čekany, palicemi o. Kom. Dal se penězi o. a ukojiti. V. Pohrůžkami koho od povinnosti o. Br. Krále řečí svou od války odrazil. V. Ukrutností svou náchylnosť lidu od sebe odrazil. Plk. — co, se od čeho, s čeho na co. Světlo se odráží od zrcadla na zeď. Us. Stín s obrázku na stěnu se od- rážel. Plk. — co kde. Ten dluh odrazíme v účtech. Us. — od čeho s čím: od břehu s lodí. Us. Se svými kněžími od lásky a svor- nosti lidi odráželi. Bart. 1. 8. — co odkud: vodu z luk (odvésti). Šp. — se od čeho k čemu. Od Krista k sektě Mahometově se odrazili. Karyon. Míč ode zdi ke mně se od- razil. — co s čeho: o. 5 zl. s dluhu, in Abzug bringen. Dch. — se. Pivo, víno se odrazilo (odvlažilo), seno se odrazilo (od- vlhlo v hromadě). Us. — komu co: sobě nohu (nahnísti, oddáviti). D. Odměnu si hned odrazili. Kram. Kus ščíta vrahu otrazi (Záboj). Rkk. 12. —jak. Na pravo (na levo) odraz! Rechts (links) parirt! Čsk. — se o co. Us. — kam. Odrazil se svým přítelem od nás do hospody z lesa (= odešel) atd.

191954   Odraziti Svazek: 7 Strana: 0062
Odraziti. Odraz = táhni sirky, jdi pryč. Us. Dhn. Vojsko o-lo. Dch. — co: sek, bod, ránu, vojsko. Us. O. vodu = otepliti: vymočiti se. Us. Rgl. — co, se odkud čím, s čím (kam). O. od cesty někam, einen Abstecher machen. Dch Bílé stěny od zeleni tmavé se odrážely. Kká. O. (sra- ziti) někomu něco ze mzdy. Šp. Na obzoru odrážel se les temný svými vrcholky od oblohy. Osv. I. 379. O. s loďmi od břehu na širé moře. Lpř. — co, se kde (jak). Na plotně něco o. (zahřáti). U Kr. Hradce. Bvř. Potud odráží se celek v každém jed- notlivci. Dk. Aesth. 463. Světlo se v zr- cadle odráží. Posp. Hmoty pružné odrážejí se v též rovině a týmž úhlem, ve které a kterým na stěnu narážejí. Mj. 172 — co jak. Klenby hlas mocným echem o-žely. Vrch. Koule odrazí se touž rychlostí a pod týmž úhlem, pod kterým dopadla; Plocha, která světlo pravidelné o-ží; Dokonalé zr- cadlo o-ží rovnoběžné paprsky opět rovno- běžně. ZČ. I. 260., III. 35., 43. Útok ne- přátel vítězně o. Us. — se čím. Zrcadlem se o-žeti. Dch. — se oč. Vlna o břeh se o-ží. Osv. V. 758. — se kde odkud kdy. Od svých služebníků v lese raným jitrem se odrazil. Výb. II. 1331. — kdy proč kam. Na druhý týden musím pro dosti- učinění naučením mi daným na Rosice o. Žer. L. III. 136 — se kam. Odrazte se naň do Kroměřiža. Brt. D. 239.

191955   Odraziti Svazek: 8 Strana: 0249
Odraziti. O-zil = odešel. Us.

191956   Odraziti koho Svazek: 10 Strana: 0224
Odraziti koho = odraditi. Tím ho o-zil. Kšť Lid. 12.

191957   Odraziti koho čeho Svazek: 9 Strana: 0198
Odraziti koho čeho. Vší naděje nás odraziv. 1447. Pal. Děj. IV. 1. 160.

191958   Odrazivo Svazek: 7 Strana: 0063
Odrazivo, a, u., Stossherdvorrath. Hř.

191959   Odrazivosť Svazek: 7 Strana: 0063
Odrazivosť, i, f. Msr. Konkr. log. 6.

191960   Odrazivý Svazek: 2 Strana: 0306
Odrazivý lék (který by otok etc. odrazil), zertheilend. Ras. Vz Odrazitelný.

191961   Odrazní Svazek: 7 Strana: 0063
Odrazní, Prell-. Vz Odrazný.

191962   Odraznice Svazek: 7 Strana: 0063
Odraznice, e, f. Poranění o-cemi. Kal. čes. has. 1884.

191963   Odrazník Svazek: 7 Strana: 0063
Odrazník, u, m. = odrazní čep, der Prellkopf. Hř. O. = odrazec. Čerm. Odrazník pružný = náčiní u dveří, aby posuvné dvéře příliš daleko se neposouvaly, der Buffer. Vz Včř. Z. I. 34. O. točivý, probířský splá- vek, der Drehherd, Sicherherd, -trog. Hř O. u vagonu, Stossballen, m. Vz Odrážka (dod.).

191964   Odraznosť Svazek: 7 Strana: 0063
Odraznosť, i, f., das Reflexionsvermö- gen. O. světla, tepla. Nz.

191965   Odrazný Svazek: 7 Strana: 0063
Odrazný, Reflexions-, Prell-. O. úhel. Šd. exc.

191966   Odrázný Svazek: 7 Strana: 0063
Odrázný = od rázu se uchylující, aty- pisch. Rst. 754.

191967   Odrazovati Svazek: 2 Strana: 0306
Odrazovati, vz Odraditi.

191968   Odrazový Svazek: 7 Strana: 0063
Odrazový, Reflexions-. O. goniometr, hranol, ZČ. I 35., III. 20 , světlo, Dik., po- hyb, Dk. P. 7., kony. Msr. Konkr. log. 6.

191969   Odrazu Svazek: 2 Strana: 0306
Odrazu, honem, schnell, flink. Jdi odrazu. Us. na Mor. Tč.

191970   Odrazu Svazek: 7 Strana: 0063
Odrazu = najednou, hned, náhle. Také slov. Keď sa už k noci nachylovalo, vietor ztichnul o. Dbš. Sl. pov. I. 254. Jako čoby tri sto valachov o. na palci zahvízdlo. Ib.

191971   Odráž Svazek: 7 Strana: 0063
Odráž, e, m., der Prellstock. Ssk.

191972   Odrážecí Svazek: 7 Strana: 0063
Odrážecí, Prell-. O. kámen, Lpř., pec. NA. IV. 166.

191973   Odrážeč Svazek: 7 Strana: 0063
Odrážeč, e, m., der Reflektor. Nz.

191974   Odrážející Svazek: 2 Strana: 0306
Odrážející léky, repercussiva, Vz Sal. 225. 30.

191975   Odražek Svazek: 2 Strana: 0306
Odražek, žku, m., tříska, der Span. Jg.

191976   Odraženec Svazek: 2 Strana: 0306
Odraženec, nce, m., pole od statku ji- nému k užívání dané. Us. u Petrov. Dch.

191977   Odrážení Svazek: 7 Strana: 0063
Odrážení samohlásek. Ndr. § 39.

191978   Odražení, n Svazek: 2 Strana: 0306
Odražení, n., odpuzení, das Abschlagen, Abbrechen, o.-se světla, die Reflexion. Nt. Odrážení paprsků jest úkaz vznikající, když paprslek buď světla neb tepla aneb zvuku na nějaké těleso dopadá. Stč. Vz více v S. N. — Odrážení, n. Od odsouvání rozezná- vati dlužno odrážení (apokope) t. j. vypou- štění koncové samohlásky (obyčejně před náslovnou samohláskou, ač i jindy), hlavně za příčinou metrickou: nikť m. nikto, něc' m. něco, ľ m. li, m' m. mi, ť m. ti, na př.: kto by mlátil, nikť nebieše. Výb. I. 1138. V němž sě mu sta něc' po ščestí. Výb. I. 162. Nebudetěľ u vás po rozumu. LS. Ni nalezneš, ni ť otvoři. Skl. II 10. Tak i: ž', aľ (m. že, ale), j' m. je, bieš' m. bieše, s' m. se, na př.: ž' máš umřieti. Výb. L 369. Aľ královstvo, země, hrady. Kat. 7. Řkúce: to j' podobno k divu. Výb. I. 178. Bieš' tu také ober jeden. Výb. I. 164. Dobré s' dobrým vždy odplatí. Výb. I. 1104. A tak i v prose: rozechvilo j' mne kázanie; kto j' to? Št. (Bž. Ml. 35.).

191979   Odraženice Svazek: 8 Strana: 0249
Odraženice, e, f. = uražení nohy, rána, bolák. Sá. Kř. u pot. 125.

191980   Odraženina Svazek: 2 Strana: 0306
Odraženina, y, odraženice, e,f., zápary, náhněty, výskoky, oddávenina, Geschwür vom Stosse, das Verbällen, Schwären unter dem Fusse. D.

191981   Odraženina Svazek: 7 Strana: 1344
Odraženina. Hojení jí na Mor. Vz Mtc. XV. 292.

191982   Odražený Svazek: 2 Strana: 0306
Odražený; odražen, a, o. O. blesk, světlo; pivo, voda (vlažné). Vz Odraziti.

191983   Odražený Svazek: 7 Strana: 0063
Odražený, zurück-, weggeworfen, reflek- tirt, abgeprallt. O. světlo, ZČ. III. 35., Jrl. 422., zvuk. Mj.

191984   Odrážeti Svazek: 2 Strana: 0306
Odrážeti, vz Odraziti.

191985   Odrážitel Svazek: 7 Strana: 0063
Odrážitel, e, m., der Vertreiber, Ver- dränger. Lpř.

191986   Odráživosť, i Svazek: 7 Strana: 0063
Odráživosť, i, f. = síla odráživá od- pudivá, die Abstossungskraft. Nz.

191987   Odráživý Svazek: 2 Strana: 0306
Odráživý, zertheilend, o léku; zurück- schlagend, abtreibend. Rk.

191988   Odraživý Svazek: 7 Strana: 0063
Odraživý. Otráživý lék. Výb. II. 464.

191989   Odrážka Svazek: 2 Strana: 0307
Odrážka, y, f., srážka, Abbruch, m., Ver- rechnung, f. Vezmu to na odrážku dluhu. Jg. — Odrážky, pl., odpadky při dělání šindele.
Abfalle, m. Us. — O. ve mlýně, dřevce pů-
sobící třesení-se rožce, Anschlag, Klippel.
Us. — O. u pluhu = příhonka. Us. — O.,
na Slov., odvedení řeky, potoka při lovení
ryb. Plk. — O. Na odrážku pracovati nebo
bráti (u horníků, když se hlavní žíla již vy-
brala a přibírá se ještě krajina). Vys. — O.
v hudbě = znamení, jímž se křížek aneb b,
totiž zvýšení aneb snížení tonu ruší. S. N. — O., die Parirstange. Čsk. — O., vytlučená ruda, Abschläge. Suchá, mokrá o. Us. Příbr. — O., vz Odražení.

191990   Odrážka Svazek: 7 Strana: 0063
Odrážka ve mlýně. Vz Prm. IV. 236., KP. V. 614. Ani tak nemele ve mlýně o. jako mé srdenko banuje šohajka. Sš. P. 795. — O. v hudbě, das Wiederrufungszeichen, der Auflöser. Dvojnásobná o. Hud. Cf. Mlt. 77. — O. = trouba s odrážkou, das Abzwei- gungsrohr. Šp. — O. = odrazec, der Puffer, Stossballen bei der Eisenbahn. Dch. Vz Odrazník (dod.). U nápravy = šejblík, die Stosscheibe. Us. Pdl. — O., der Prellstock in den Hammerwerken. Nz. — O. O-ku udě- lati = odraziti, odejiti, žertem. U N. Bydž. Kšť. — O-ky, pl, m., Holzabfälle. Koupili sme o-ků (oščabků) dva vozy. Laš. Tč.

191991   Odrážka Svazek: 9 Strana: 0198
Odrážka, y, f. O. či kříž u jilce ? ochraně ruky. Ott. XIII. 508.

191992   Odrážka Svazek: 9 Strana: 0455
Odrážka, y, f. Zajbrová o. = náčiní mlýnské na čištění obilí, které se má mlíti. Sbor. slov. III. 31.

191993   Odrážka Svazek: 10 Strana: 0224
Odrážka, y, m. = uprchlík. V zloděj. mluvě.

191994   Odrážka Svazek: 10 Strana: 0638
Odrážka, y, m. = uprchlík. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 47.

191995   Odrážkový Svazek: 2 Strana: 0307
Odrážkový. O. taxa, Karenztaxe, f. Rk. O. sloup, der Reitelbaum in den Eisenhütten. Techn.

191996   Odrážlivosť Svazek: 2 Strana: 0307
Odrážlivosť, i, f. O. k něčemu míti, An- tipathie. Us.

191997   Odrážlivý Svazek: 2 Strana: 0307
Odrážlivý, abstossend. O. chování. Us.

191998   Odražna Svazek: 7 Strana: 0063
Odražna, y, f., der Ausschlageplatz. Hrbk.

191999   Odražník Svazek: 7 Strana: 0063
Odražník, u, m. = tlouk, trkoun, das Stosseisen. Nz.

192000   Odražný Svazek: 7 Strana: 0063
Odražný, Prell-. O. kroužek (odrážecí). Nz. O. střelná rána, der Prellschuss. Nz. lk.