332001   Šolucha Svazek: 3 Strana: 0921
Šolucha, y, f., dorstenia, die Dorstenie. S. obecná, d. contrayerva. Rstp. 1373.

332002   Šolz Svazek: 9 Strana: 0330
Šolz Pav. J., žurnal, a spis., f 12. /10. 1897. maje 70 let. — Š. Jindř. dr. Sr. Jub. XXXI.

332003   Šomař Svazek: 10 Strana: 0426
Šomař, e, m. = šumař. Mtc. 1902. 29.

332004   Šomck Svazek: 3 Strana: 0921
Šomck, mka, m., osob. jm. Sd.

332005   Šomhartiti Svazek: 7 Strana: 0862
Šomhartiti = bláznovsky si počínati, šprýmy vyváděti. 1591., Koll. Zp. II. 71.

332006   Šomňať Svazek: 7 Strana: 0862
Šomňať = plešivěti. Slov. Ssk.

332007   Šomolatec Svazek: 3 Strana: 0921
Šomolatec, tec, m., heterotrichum, rostl. Rstp. 574.

332008   Šomolka Svazek: 3 Strana: 0921
Šomolka, y, f., důlek květný v jablkách, der Kelch. Š. = místo na čechelce plodu jinak režii ostatek vyhlížející a obyčejně krajem kalichovým stálým obmezené n. př. mišpulině, hlohyně, jablko, hruška, area, der Hof. Rst. 153., 503. Š ve vředu, die Erhöhung im Eiter. Ten vřed má černou šomolku. Us. u Rohoznice. — Š. = strašidlo v sadech, die Vogelscheuche. U Chocně. Ktk.

332009   Šomovský Svazek: 10 Strana: 0426
Šomovský = šumavský. Š. hodiny, Schwarzwälder Uhr. Mtc. 1902. 4.

332010   Šomranie Svazek: 8 Strana: 0410
Šomranie, n. = reptání. Biedu premáhal bez š-nia. Phľd. XII. 232.

332011   Šomrati Svazek: 10 Strana: 0426
Šomrati. Šomre si popod nos. Phľd. XXIII. 525.

332012   Šomravý Svazek: 7 Strana: 0862
Šomravý, brummend, mürrisch. Slov. Loos.

332013   Šomravý Svazek: 8 Strana: 0410
Šomravý. Phľd. 1895. 182.

332014   Šomta Svazek: 7 Strana: 0862
Šomta, y, m. = šmaťha. U N. Brodu. Holk.

332015   Šomta Svazek: 8 Strana: 0410
Šomta, y, m. = kdo se šomtá. Kunšt. Brt. D. II. 397.

332016   Šomtať se Svazek: 8 Strana: 0410
Šomtať se = loudavě jíti. Brt. D.II. 397.

332017   Šomtati Svazek: 7 Strana: 0862
Šomtati = šmathati. U N. Brodu. Holk.

332018   Šoňava Svazek: 7 Strana: 0862
Šoňava, y, f. = veliká zima. Slov. Ssk.

332019   Šonda Svazek: 10 Strana: 0426
Šonda, y, f. = Antonie. Chrud. Rgl.

332020   Šoniti Svazek: 7 Strana: 0862
Šoniti, z něm. schonen. Tvú velebnosť nešoním. Výb. II. 758.

332021   Šonka Svazek: 3 Strana: 0921
Šonka, y, f., osob. jm.

332022   Šonkova Svazek: 10 Strana: 0426
Šonkova = půda. V zlod. ml. Čes. 1. XV. 48.

332023   Šonov Svazek: 3 Strana: 0921
Šonov, a, m., něm. Schönau, ves u Brou- mova; něm. Schonow, ves u Nov. Mésta n. M. PL., Tk. I. 420., III 93., IV. 405., S. N.

332024   Šonovský Svazek: 3 Strana: 0921
Šonovský, ého, m., osob. jm. Vz S. N.

332025   Šonvald Svazek: 3 Strana: 0921
Šonvald a. m., Schönwald, ves u Pe- trovic, PL. Vz S. N. Šopa, y, f., z něm. Schoppen - kůlna. Na Mor. a Slov. Plk., Tč.

332026   Šop Svazek: 7 Strana: 0862
Šop, u, m. = šopa? Cepík padnul do šopu. Slov. Phl'd. IV. 73.

332027   Šop Svazek: 8 Strana: 0410
Šop, u, m. = první zálet. Zavésti chas- níka k niektorej dievke do komory na šop. Slov. Phľd. 1896. 305.

332028   Šop Svazek: 9 Strana: 0330
Šop. Hlava strapatá ako šop. Zát. Př. 65b.

332029   Šopka Svazek: 3 Strana: 0921
Šopka, y, f., Schopka, ves u Mělníka. PL. Vz S. N. Šopkaný; -á, a, o = šeptaný, geflüstert, Co je šopkano, to je zolhano. Mt. S.

332030   Šopka Svazek: 7 Strana: 0862
Šopka = kůlna. Vz Šopa. Prss. Vz Čubík. — Š. = kopec v Semilsku. Mzr. 145. — Š. = ves. Kdo potahuje nosem, tomu ří- kají: Jen tahej pořád Š-ku na Mělník. Sbtk. Krat. h. 114.

332031   Šopka Svazek: 9 Strana: 0330
Šopka, y, f. Rebí š. = podbílek šupinatý, lathrea squamaria. Mus. ol. XI. 107.

332032   Šopka Svazek: 10 Strana: 0426
Šopka, y, f. = kozelek, mandel, slovena, slovák = 7—10 menšísh snopů postavených k jednomu snopu přímo postaveno. Je-li š. proti dešti nahoře pokryta řitovím na horu obráceným a čtyřmi až pěti skruty svázána, má nahoře čubu, šubu, babu, čapku, piku a místy jmenují ji šandary, jinde slo- váky. Slez. Vyhl. II. 322. nn.

332033   Šopkár Svazek: 7 Strana: 0862
Šopkár, a, m., Souffleur, m. Slov. Orl. II.155.

332034   Šopkati Svazek: 7 Strana: 0862
Šopkati = šeptati. Slov. Syt. Táb. 225.

332035   Šoplstati Svazek: 7 Strana: 0862
Šoplstati = tahati, smýkati, plaziti se. Mor. Knrz. — se = volně se otvírati ku př. o rukávech u košile. Val. Slavč. 67.

332036   Šopron Svazek: 3 Strana: 0921
Šopron, a, m., Šopron, ě, f.. město v Uhřích, Oedenburg, Sopronium. Vz více S. N. Šoproňan. a, m. - Sopronský. S. stolice, víno.

332037   Šoprony Svazek: 3 Strana: 0520
Šoprony = Šoproň.

332038   Šoprsta Svazek: 7 Strana: 0862
Šoprsta, y, šoprstálek, lka, m. = kdo se šoprstá. ČT. Tkč.

332039   Šoprstati se Svazek: 7 Strana: 0862
Šoprstati se = drobným, šouravým krokem běhati. ČT. Tkč.

332040   Šoprtati se Svazek: 7 Strana: 0862
Šoprtati se = soprstati se (dod.). U Žin- kov. Fč.

332041   Šoptať Svazek: 8 Strana: 0410
Šoptať = šeptati. Slov. Pastr. L. 17.

332042   Šor Svazek: 7 Strana: 0862
Šor, u, m. = řada šindelů na střeše. U Místka. Škd. Vz Šár.

332043   Šor Svazek: 10 Strana: 0426
Šor, a, m. = vůl. V zlod. ml. Ces. 1. XV 48.

332044   Šoraň Svazek: 3 Strana: 0921
Šoraň, i, f. = šorec, hrubší sukně ženská, ein grober Weiberrock. Mor. Brt,, Zkl. Měla na sobě jakousi šoraň. Mor. Šd.

332045   Šoráň Svazek: 7 Strana: 0862
Šoráň, ě, f. = ryba, Rothaugel. U Kro- něř. Rgl.

332046   Šoránek Svazek: 7 Strana: 0862
Šoránek, nku, m. = šoraň. Mor. Mtc. XVI. 93.

332047   Šorc Svazek: 7 Strana: 0862
Šorc = drátěná zástěra k ochraně lůna. Wtr. Obr. 288.

332048   Šorc Svazek: 8 Strana: 0410
Šorc = přední zástěra. V. U Vodňan. š. = zástěra od pasu až k nohám. Wtr. Krj. I. 94., 346. — Š. = sukně, u V. = spodní . sukně. V Arch. pražském č. 1060. značí šorcí- ček celou sukni. Sukně ženská byla koncem XV. stol. rozstřižená ve dva samostatné kusy, v suknici (šorc) a živůtek (prsy). Sukně s atla- sovým živůtkem (ten tedy byl o sobě); jinde mluví se o šorci, při němž není živůtka než oplecko. Wtr. Krj. I. 94., 346., 392. — Š. = kožichy Arch. praž. č. 1064. 121. Wtr. Krj. I. 94. Š. = kožich dlouhý a často i honosný. XVI. stol. Wtr. Krj. I. 461. — Š. = suknice obrněnce. Š. pokrýval dolení čásť těla a býval také z plátů na sebe připojených a pohybli- vých a čouhával zpod pancíře a zadního plechu. Wtr. Krj. I. 215.

332049   Šorc Svazek: 9 Strana: 0330
Šorc = sukňa prišitá k rubači. Na Tren- čan. Sbor. slov. II. 42. Vz Čachol.

332050   Šorcar Svazek: 10 Strana: 0426
Šorcar, u, m. = rejtařské kopí. Kol. Her. I. 219.

332051   Šorclík Svazek: 3 Strana: 0921
Šorclík, u, m. = šorčík. Na Polic Kšá.

332052   Šorcpelc Svazek: 8 Strana: 0410
Šorcpelc, e, m. = kožichový šorc. Wtr. Krj. I. 346., 460.

332053   Šorcpelc Svazek: 9 Strana: 0330
Šorcpelc, e, m. = kožich dlouhý, méně cenný na všední den l'J03. Nár. list. 1900. ô. 96. feuill. Sr. Durový.

332054   Šorčík Svazek: 3 Strana: 0921
Šorčík, u, m. vycpaná obruba dole u šněrovačky, aneb jen toliko dva polštá- říky, by sukně s těla nepadaly, hanzalík. Us. u Petro vic. Dch.

332055   Šorčík Svazek: 7 Strana: 0862
Šorčík, a, m. = rozpustilé dítě. U Ne- poměřic. Rč.

332056   Šorčík Svazek: 10 Strana: 0426
Šorčík, u, m., vz Bolče.

332057   Šorda Svazek: 9 Strana: 0330
Šorda, y, m. = kdo klátivě chodí. Hoř. 95.

332058   Šorec Svazek: 3 Strana: 0921
Šorec, rce, m. - sukně ženská jemnější než šoraň obyč. černá n. bílá. Mor. Hz., Msk., Jkb., Šd., Zkl, Škd., Mtl. — Š. = veliká černá zástěra. Mor. Hrp., Kch.

332059   Šorec Svazek: 8 Strana: 0410
Šorec = sukně obyčejná, novověká. Brt. D. II. 464. S. = skládaná sukně. Vck. Val. I. 37. Fěrtoch (= sukně, han.) obnošený dal se do barvy a slul šorec. Brt. D. II. 461. Cf. NZ. III. 426.

332060   Šorejs Svazek: 3 Strana: 0922
Šorejs, a, m., osob. jm.

332061   Šorejs Svazek: 7 Strana: 0862
Šorejs, a, m. = rorýs u Mnich. Hrad. Šír. Pt.

332062   Šoreys Svazek: 9 Strana: 0330
Šoreys Jan dr. Sr. Jub. XXXI.

332063   Šoreys Fr Svazek: 10 Strana: 0426
Šoreys Fr. Dr., spis. f 31. /8. 1901. maje 29 let. Vz Kurýr II. 1901. č. 245. 2. a listy z též doby.

332064   Šorf Svazek: 3 Strana: 0922
Šorf, u, m., z něm. Schürf, v horn. — místo, kde hledáno rudy, kutné pole, pavo- viště, kutiště.

332065   Šorfovati Svazek: 3 Strana: 0922
Šorfovati, z němec, schürfen --- kopati, pavocati, kutati, rudy hledati. Pr. Aby pán těch gruntů kverkům, horníkům, havířům a jednomu každému bez překážky hledati. š. a pavovati dopustil. Nar. o h. a k.

332066   Šorha Svazek: 3 Strana: 0922
Šorha, y, m. = neohrabaný, nemotorný člověk, ein ungeschlachter Mensch. U Žamb.

332067   Šorka Svazek: 7 Strana: 0862
Šorka, y, f. = šerka. Neud.

332068   Šorm Svazek: 3 Strana: 0922
Šorm, a, m., osob. jm.

332069   Šormejk Svazek: 7 Strana: 0862
Šormejk, u, m. = kovářské náčiní (cizí slovo). Wtr. Obr. 588.

332070   Šorna, šornička Svazek: 3 Strana: 0922
Šorna, šornička, y, f., z něm. Scharre = nástroj, kterým se šaruje n. strouhá- V. S. hrnčířská (n. struhadlo), š. kominická, na mech, k vyškrabování. Us. — Jg.

332071   Šornovati Svazek: 3 Strana: 0922
Šornovati = šornou vyškrabovati, mit der Scharre kratzen. Us. u N. Kdyně. Rgl.

332072   Šorog Svazek: 7 Strana: 0862
Šorog, u, m. = houf. Slov. Němc. VII. 283.

332073   Šoroga Svazek: 7 Strana: 1390
Šoroga, y, f. = nezdara. Ty š-go šoro- govská, deš sa umyť. Val. Vck.

332074   Šorp Svazek: 8 Strana: 0410
Šorp. Je toho sám šorp (o ovoci šurpivém). Brt, D. II. 286. - - S. = šurp, prašivina. Záp. Mor. Brt. D. II. 490. — Š. Vymínil si šorpy a úlehle u Bílé Haldy ležící. Arch. XIV. 425.

332075   Šoršík Svazek: 9 Strana: 0330
Šoršík, u, m. Š. u šněrovačky. čes. 1. IX. 47.

332076   Šort Svazek: 7 Strana: 1390
Šort mince, Schart. Arch. XI. 105.

332077   Šort Svazek: 10 Strana: 0426
Šort, u, m. = loupež. V zloděj. mluvě.

332078   Šorynek Svazek: 8 Strana: 0410
Šorynek, nku, m. = suknička malých děvčat z koudelného plátna. Duf. 21.

332079   2. Šos Svazek: 7 Strana: 0862
2. Šos. Schossgeld. Št Kn. š. 158. 19. Městské šosy. Arch. VIII. 616., 532. a j. tam. Má dům v městě pod šos. Výb. II. 1218. Aby velikými šosy nebyli obtíženi. Št. N. 90. 23.

332080   Šos Svazek: 8 Strana: 0410
Šos kabátu atd., na vých. Mor. klín, na záp. Mor. soch. Brt. D. II. 468. Utíkal, jako by mu šosy doutnaly. Šml. VIL 162.

332081   Šos Svazek: 9 Strana: 0330
Šos, u, m. Šosovními nazývány vůbec všecky pozemnosti městům královským hned při zakládání jich přidělené, malé i veliké, ze kterýchž potom jisté roční poplatky (šosy) jak k obcem, tak i do královské komory byly odváděny. Pal. Děj. V. 2. 332. - Š. = část kabátu. Jen zavadit o panský šos, to člověk pochodí Hoř. 95.

332082   1. Šos Svazek: 10 Strana: 0426
1. Šos. Šosy si provětrat = tancovati. Rais. Lep. 307., Jrsk. Pov. 35. Vždyť já ho také za šos nedržela = nezdržovala. Zvon I1L 432. — Š. = poplatek. Sr. XXIV. 699.

332083   Šosácký Svazek: 3 Strana: 0922
Šosácký, Spiessbürger-. Š-cké jednání, kousek (Schildbürgerstreich). Us. Dch.

332084   Šosáctví Svazek: 7 Strana: 0862
Šosáctví, n., Kleinbürgerlichkeit, f. Dch.

332085   Šosáctvo Svazek: 7 Strana: 0862
Šosáctvo, a, n. = Kleinbürgerlichkeit; šosáci. Vlč.

332086   Šosatý Svazek: 7 Strana: 0862
Šosatý kabát, Schossrock, m. Vz Šos, 1.

332087   Šosejka Svazek: 10 Strana: 0426
Šosejka, y, f. = silnice, z fr. Chaussée. Vyhl. Slz. 92.

332088   Šosíky Svazek: 8 Strana: 0410
Šosíky = varhánky sukní. Slez. Věst. op. 1894. 10.

332089   Šosnéř Svazek: 10 Strana: 0426
Šosnéř, e, m, exactor. Rozk. P. 930., R. 77. Sr. Sos = exactio. Eozk. P. 1981.. R. 97. Šost, u, m. = šosatý kabát; šos. Hauer 15.

332090   Šosovati Svazek: 3 Strana: 0922
Šosovati = šos platiti, den Schoss zahlen. Boč. Ktož s městem n. k městu Náchodu šosují. 1392. Nách. 36.

332091   Šosovati Svazek: 7 Strana: 1390
Šosovati. Ona spolu s nimi šosuje. Arch. XII. 504.

332092   Šosovné Svazek: 10 Strana: 0668
Šosovné, ého, n., vz Šos (poplatek).

332093   Šosovní Svazek: 3 Strana: 0922
Šosovní = k šosu náležející, vz Šos, 2. Schoss . S. plat, peníze, gruntové, důchody, dům, kniha. Reš., Zlob., Ferd. zříz. Š-vní město, eine Stadt, die zwar irgend einem Herrn schosste, aber sonst ihre eigene Verwaltung durch einen freigewählten Ma- gistrat hatte; cf. das letzte Citat bei Šos. Gl. 338. Š. právo. Dač. I. 138., věc. Zříz. z r. 1590.

332094   Šosovní Svazek: 7 Strana: 0862
Šosovní plat se nepromlčuje. Cor. jur. IV. 3. 2. 446.

332095   Šosovní Svazek: 7 Strana: 1390
Šosovní ves = městu atd. poplatná, ale nikoli poddaná. Wtr. Obr. II. 535.

332096   Šosovní Svazek: 9 Strana: 0330
Šosovní. Vz předcház. Šos.

332097   Šosovnictví Svazek: 8 Strana: 0410
Šosovnictví, n., die Philisterei; der Besitz eines Schosshauses. Hrš. Nách. I. 640.

332098   Šosovník Svazek: 3 Strana: 0922
Šosovník, a, m. — kdo má dům pod šos, wer ein Schosshaus besitzt. Jg.

332099   Šost Svazek: 9 Strana: 0330
Šost, u, m. = Sos (kabátu). Klimkovsko. Věst. op. 1896. 19.

332100   Šostka Svazek: 7 Strana: 0862
Šostka, y, f. = lopatka na vsazování vdolků do peci. U Palonína. Brt. Cf. Ožeh.

332101   Šostka Svazek: 9 Strana: 0330
Šostka, y, f. = záhyb ? bruclíku. Těšín. Věst. op. 1896. 20.

332102   Šostky Svazek: 10 Strana: 0426
Šostky = ozdoba zadní části brucleku (vesty). Val. Čes. 1. XI. 114. — Š. kabátu = šosy. Slez. Vyhl. II. 182.

332103   Šostový Svazek: 9 Strana: 0330
Šostový. Š kabát = se šosy. Věst. op. 1896. 19. Sr. Šost.

332104   Šostý Svazek: 10 Strana: 0426
Šostý J, lidový pěvec v Těšínsku. Vyhl. I. 88.

332105   Šošeň Svazek: 3 Strana: 0922
Šošeň, šně, m. = šošna. Mor. Hý.

332106   Šoška Svazek: 10 Strana: 0426
Šoška, y, f. = vypuklá boule. Zažehná- vání: oustřele, růže, nátko, šošky... jděte na skály, na hory. Kšf. Lid. 14., Čes. 1. XIII. 173.

332107   Šoškový Svazek: 3 Strana: 0922
Šoškový plot = z tyček. Vz šoška.

332108   Šošna Svazek: 3 Strana: 0922
Šošna, y, f. — šušna, tuhý sopel, der Nasenpöpel. Berg. exc. Cf. Šošeň.

332109   Šošniti se s něčím Svazek: 7 Strana: 0862
Šošniti se s něčím = zdlouhavě pra- covati něco, párati se s něčím. Mor. Neor.

332110   Šošola Svazek: 3 Strana: 0922
Šošola, y, m., osob. jm. Mor. Šd.

332111   Šošolatý Svazek: 3 Strana: 0922
Šošolatý - chocholatý, schopfig. Šm.

332112   Šošole, e, šošolka Svazek: 3 Strana: 0922
Šošole, e, šošolka, y, ť. = chochole, der Schopf.

332113   Šošolina Svazek: 3 Strana: 0922
Šošolina, y, ť. = slupka obilního zrna. Us. Dch.

332114   Šošolinka Svazek: 8 Strana: 0410
Šošolinka, y, f. Háj. Herb. 88. b. Cf. Šo- šolina.

332115   Šošovice Svazek: 3 Strana: 0922
Šošovice = sočovice.

332116   Šošovice Svazek: 8 Strana: 0410
Šošovice, e, f., angioma, tumor caverno- sus, kožní vyraženina zvící šošovice. Hojení jí na Mor. Vz Mtc. 1894. 338.

332117   Šošovice Svazek: 10 Strana: 0426
Šošovice, e, f. = čočka. Vys. Mýto (Jir. ).

332118   Šošovičný. Š Svazek: 3 Strana: 0922
Šošovičný. Š. krmě. BO. Vz Sočovice, Sočovičný.

332119   Šošovina Svazek: 7 Strana: 0862
Šošovina, y, f., Linsenstroh, n. Bern.

332120   Šošoviščo Svazek: 7 Strana: 0862
Šošoviščo, a, n. = sošoviště, Linsenacker, m. Slov. Rr. Sb., Bern.

332121   Šošŕnati Svazek: 7 Strana: 0862
Šošŕnati = cicourem téci, zvl. čurati. Vsacky. Vck., Brt. D. Cf. Šobŕňať.

332122   Šošůvka, Šešůvka, y, f Svazek: 3 Strana: 0922
Šošůvka, Šešůvka, y, f., ves v Blánsku na Mor. Tč.

332123   1. Šot Svazek: 3 Strana: 0922
1. Šot, šost, a, šotýř a šostýř, e, m., zastaralé — obchodník podomní. Ros. Der ! fremde, herumziehende Kaufmann, auch im Deutschen der Schotte genannt: Šotové, Niderlanti, Vlaši a jiných národův obchod- níci (rkp. 1571.). O kupce a šoty, kteří ja- kékoli handle z jiných zemí ku sněmům a soudům se sjíždějíce provozují, na jarmar- cích prodávají a v zemi této usedlí nejsou, aby každý z nich z krámu svého jednou v roce na dva terminy po 3 zl. dávali. Sn. p. kn. 1584. f. 63. Šotové a kupci přes- polní. Ib. f. 82. Jakož jsou kupci a šoti přespolní na stavy vznesli, že jim k nema- lému jich soužení kupci zdejší olomoučtí při sněmu a soudu jejich kupeckých orkaufů prodávati zbraňují, aby přespolní kupci i Šoti, též i domácí volné při soudech a sněmích své krámské věci a orkaufy svo- bodně prodávati mohli. Ib. 264. Da aber diese herumziehenden Kaufleute die Leute übervortheilten, bedeutet šot auch einea Be- trüger, Schwindler. Kterak by někteří Šo- tové, Niderlanti, Vlaši i jiných národův ob- chodníci s nehodným a nevycleným zbožím po městečkách choditi a tím zbožím lidi chudé, sprosté, sedlské podvozujíc proda- vati měli. Rkp. 1571. (Gl. 338.). Š. posud na Mor. = šibal, šejdíř. Brt., Bkř., Sd.

332124   2. Šot Svazek: 3 Strana: 0923
2. Šot, a, m. = obyvatel Skotska, der Schotte, Schottländer. Ros. Vz Skot.

332125   Šotek Svazek: 7 Strana: 0862
Šotek = domácí duch, který hospodáři bohactví opatřuje, ale za to si vezme jeho duši. Objevuje se nejčastěji v podobě ma- lého kuřátka. Poskakuje-li š. po kamnech anebo v troubě hřmotí, ohlašuje požár. Š. prý bydlí nejraději v studánkách, nebo sedá pod planou hruškou. Kdo chce š-ka přivolati, vyleze v noci na komín a zasadí do každého rohu kořínek svatojanského pasu (rostliny). Na veliký pátek nemá š. žádné moci; proto se poklady, jež hlídá, v ten den otvírají, by dobrým lidem pro- spěly. Us. Kšť. Cf. Zbrt. 194., Sbtk. Rostl. 159., Mus. 1853., 468., Mách. 104., 98. — Š. tku, m. = vejce zapáchlé. Us. Rgl.

332126   Šotek Svazek: 9 Strana: 0330
Šotek. Vz Chorv. 147., Proch. 26., Jrsk. XXII. 120.

332127   Šotek Svazek: 10 Strana: 0426
Šotek v lidovém podání. Vz Čes. 1. XI. 332., Sběratel. 1893. č. 3. Š. byl bůžek do- mácí, který opatroval hospodářství. Byl to zvěčnělý předek rodiny. Nyní u lidu do- mácí duch,. který opatruje hospodáři bo- hatství, ale za to si béře jeho duši. Obje- vuje se obyčejně v podobě kuřete. Ten má šotka = štěstí. Vz Kšf. Poh. 23. nn.

332128   Šotek Svazek: 10 Strana: 0668
Šotek Stanisl., kartograf, nar. 1862. Vz Ott.

332129   Šotek n. žmotek Svazek: 8 Strana: 0410
Šotek n. žmotek, tku, m. = vejce veliko- noční při ťukání rozbité. NZ. IV. 326.

332130   Šotek, šetek Svazek: 3 Strana: 0923
Šotek, šetek, tka, m., zdrobnělé slova šet (vz Set), tedy = stařeček. Jir. v Mus. 1863. 263. Má šotka. Vz Šťastný, Šetek, Skřítek.

332131   Šotice Svazek: 9 Strana: 0330
Šotice, e, f. femin. k šotek. Proch. 26.

332132   Šotina Svazek: 3 Strana: 0923
Šotina, y, f., Schottasch, ein Posamentir- erzeugniss. Šm.

332133   Šotiš Svazek: 7 Strana: 0862
Šotiš, e, m. = čes. tanec národní. Bačk. — Š., vz Sotyš.

332134   1. Šotiti Svazek: 3 Strana: 0923
1. Šotiti, il, en, ení — šotka míti, skrbně hospodařiti, knausern. — abs. Ten šotí. Us. u Valteřic. Jg., Jir.

332135   2. Šotiti Svazek: 3 Strana: 0923
2. Šotiti = šiditi, betrügen, schwindeln. Hý., Mřk. — abs. Nešoť! — co, koho kdy: ve hře. Na Mor. Hý. Vz Šot, 1. (konec).

332136   Šotka Svazek: 3 Strana: 0923
Šotka, y, f., eine Schottin. — Š., schottia, rostl, tamaryndovitá. Rostl. I. 230. b.

332137   Šotkovitý Svazek: 10 Strana: 0426
Šotkovitý sluha, Kká. Sion I. 114., vze- zření. Emin 306.

332138   Šotkovský Svazek: 8 Strana: 0410
Šotkovský, elfenhaft. Sterz. I. 794.

332139   Šotnovský, ého Svazek: 3 Strana: 0923
Šotnovský, ého. m., osob. jm. Vz S. N.

332140   Šotola Svazek: 3 Strana: 0923
Šotola, y, m., osob. jm. Mor. Šd.

332141   Šotola Svazek: 7 Strana: 0862
Šotola, y, f. = čepice. U Čechtína. Olv.

332142   Šotolina Svazek: 7 Strana: 0862
Šotolina, šotulina, y, f, kleinkörniger Schotter. Rk.

332143   Šotrař Svazek: 10 Strana: 0426
Šotrař, e, m. = kdo vozí šotr (šutr, štěrk). Mtc 1902. 9.

332144   Šotŕcat někým Svazek: 8 Strana: 0410
Šotŕcat někým = chopiti jej za prsa a k sobě a od sebe jím strkati. Val. Brt. D. II. 397.

332145   Šotrcati Svazek: 7 Strana: 0862
Šotrcati = sem tam běhati (o saních. Vz Šlejdrovati). Mor. Vck.

332146   Šotŕňať Svazek: 7 Strana: 0862
Šotŕňať = hrabati, ubírati se, pracně jíti. Š-ňáł od zbobošeného lidu dál na horní konec. Mor. Brt. D. 346., 158., Bkř.

332147   Šotský Svazek: 3 Strana: 0923
Šotský, vz Skotský.

332148   Šotství Svazek: 3 Strana: 0923
Šotství, n., obchod podomní, die Hausi- rerei. Vz Šot, 1.

332149   Šotulina Svazek: 7 Strana: 0862
Šotulina, vz Sotolina.

332150   Šotura Svazek: 3 Strana: 0923
Šotura, y, m., osob. jm. Šd.

332151   Šotýřský, Hausirer Svazek: 3 Strana: 0923
Šotýřský, Hausirer-, Schotten-. Jg.

332152   Šotýřství Svazek: 3 Strana: 0923
Šotýřství = šotství.

332153   Šotyš Svazek: 3 Strana: 0923
Šotyš, e, m., Schottisch, látka. Sukně ze šotyše, šotiška. Šp. Vz S. N.

332154   Šoub Svazek: 3 Strana: 0923
Šoub, u, m. = švub, der Schwaden. Šp.

332155   Šoubka Svazek: 3 Strana: 0923
Šoubka, y, f., der Schieber. Dch.

332156   Šoubka Svazek: 7 Strana: 0862
Šoubka, oprav v: šoupka. Cf. Šoupák.

332157   Šouc Svazek: 3 Strana: 0923
Šouc, e, m. = švec. U Ronova. Rgl.

332158   Šoudědic Svazek: 3 Strana: 0528
Šoudědic, e, m., obyč. spoludědic, der Miterbe. Sš. II. 102., 104.

332159   Šoudra Svazek: 7 Strana: 0862
Šoudra, y, f. = šoldra. Vz Šolda. Sb. sl. ps. I. 179.

332160   Šoudrlice Svazek: 7 Strana: 0862
Šoudrlice, e, f. = ucouraná ženská; ženská, která sebou stále vrtí. U Třebonína.

332161   Šoudry Svazek: 8 Strana: 0410
Šoudry, nějaké jídlo. Slov. NZ. VI. 87.

332162   Šouf Svazek: 3 Strana: 0923
Šouf, u, m., šoufek, fku, m., z něm. die Schuffe = nálevka, die Schöpfe. Š. pivo- várský. Us. Jg. — Š. = naberačka na hnoj- nici. Us. u Rakovn., v Kunv. Msk. — Š. = šesták, 10 krejcarů. PňjČ mi šoufek. Us. Ktk., Nl., Rgl." — Š-ky = peníze, Geld. Má šouf ky. Us. Na Polic. Kšá., Šd. — Š-ky = zerty. Dělá si z tebe š-ky, er hat dich zum Besten. Us. Dch., Kšá., Nl. — Šouf, a, m., osob. jm. Šd.

332163   Šouf Svazek: 7 Strana: 0862
Šouf, u, m. = skála v Semilsku. Mzr. 96.

332164   Šoufek Svazek: 7 Strana: 0862
Šoufek, fku, m., vz Šouf. — Š. = český tanec národní. Bačk.

332165   Šoufl Svazek: 3 Strana: 0923
Šoufl, vz Šofel. To je šoufl člověk. Us. Ktk.

332166   Šouha Svazek: 7 Strana: 0862
Šouha, y, m. = šmouha. Mor. Rk.

332167   Šouchati Svazek: 3 Strana: 0923
Šouchati = šoustati. — co komu. Ne- trpělivě si šouchá obě ruky. Nitra Vl. 338.

332168   Šouchy, pl., m Svazek: 3 Strana: 0923
Šouchy, pl., m. = staré pantofle. Cf. Šámy, Šochty. U Loučima. Psčk.

332169   Šoukačka Svazek: 3 Strana: 0923
Šoukačka, y, f., das Zaudern. Slov. Rybay.

332170   Šoukal Svazek: 3 Strana: 0923
Šoukal, a, m., osob. jm.

332171   Šoukal Svazek: 7 Strana: 0862
Šoukal = šoukala. Lpř.

332172   Šoukala, y Svazek: 3 Strana: 0923
Šoukala, y, m., ein langsamer, zauder- hafter Mensch, ein Pater Langsam. Vz Šou- kavý. U Olom. Sd.

332173   Šoukati Svazek: 7 Strana: 0862
Šoukati = pozadu choditi. Vz Šukaňa. — Š. = šukati, šoupati. Š. boby do důlku.

332174   Šoukati Svazek: 10 Strana: 0426
Šoukati. Kdo po domích se loudá a šouká. Fel. 131.

332175   Šoukati se Svazek: 3 Strana: 0923
Šoukati se — sem tam choditi, okouněti se, hin und her gehen, zögern, zaudern, krabbeln. D. Šoukavec, vce. m. = šoukala. Šoukavosť, i, f., die Langsamkeit, Zauder- haftigkeit. U Olom. Sd.

332176   Šoukavý Svazek: 3 Strana: 0923
Šoukavý, langsam, zauderhaft. Na Mor. Sd., Vch.

332177   Šoulačka Svazek: 7 Strana: 0862
Šoulačka, y, f. = stopa. Honba po š-kách. Brm. I. 3. 140.

332178   Šoulačka Svazek: 9 Strana: 0330
Šoulačka, y, f. = lov, při kterém se lovec loudá ke zvěři, jda proti větru. Ott. XIII. 200b.

332179   Šoulák Svazek: 10 Strana: 0426
Šoulák, a, m. = lufťák. Vz Nár. list. 1905. 116. 1. feuill. odp.

332180   Šoulanec Svazek: 3 Strana: 0923
Šoulanec, nce, m. — slíže. Slov.

332181   Šoulání Svazek: 8 Strana: 0410
Šoulání, n., druh honby. Exc. z referátu o výstavě.

332182   Šoulánky Svazek: 10 Strana: 0668
Šoulánky, pl., f. = cesty, pěšiny lesní. Vz Ott.

332183   Šoulati Svazek: 3 Strana: 0923
Šoulati, šoulávati, na Sloven. = váleti, wälzen, rollen, kneten: se = povalovati se, toulati se, šoukati se, plahočiti se, herum- gehen, herumschleichen, sich herumwälzen, herumschwäramen, Jg.; někam se krásti, plížiti se. Jg., Kmk., Tč., Tyl, Jg. co: halužky. Na Mor. Škd., Tč. — co jak: tabák do šoulek šoulati. Na Ostrav. Tč. — kudy (s čím). Mysl jeho po lesích se šoulá po myslivosti své. Aesop Počne se po všem domě s kolébkú š. St. skl. Potom mor po Čechách po tři léta se šoulal. Štel. čar. — se jak. Š-ti se o berlách, po berličkách. Kos. Ol. I. 33., 47.

332184   Šoulati Svazek: 7 Strana: 0862
Šoulati. Pokrytci svými myšlénkami s-lají se po nebi. Dik. Předml. — Š. = bür- schen. Sl. les.

332185   Šoulavý Svazek: 3 Strana: 0923
Šoulavý = kdo se šoulá, der sich herum- schleppt. Štěst.

332186   Šoulavý Svazek: 10 Strana: 0426
Šoulavý krok. Rais. Sir. 45.,

332187   Šoulek Svazek: 3 Strana: 0923
Šoulek, lku, m. = šiška, der Krapfen. Držela jsem ho jako š. v másle. Kocurk. 14.

332188   Šoulek Svazek: 8 Strana: 0410
Šoulek, lku, m. = prst z rukavice. Han. Brt. D. II. 398.

332189   Šouliti Svazek: 3 Strana: 0923
Šouliti, šuliti, il, en, ení = šiditi, be- trügen. — koho. Puch. I. 78.

332190   Šoulka Svazek: 3 Strana: 0923
Šoulka, y, f., die Rolle, der Knäuel. Na Ostrav. Tč.

332191   Šoulovati Svazek: 3 Strana: 0923
Šoulovati = krásti, stehlen. Kb.

332192   Šoulů Svazek: 3 Strana: 0923
Šoulů mlýn. Schaulamühle, u Němec. Brodu. PL.

332193   Šoumání Svazek: 10 Strana: 0426
Šoumání větříku. Rgl. Vz Šoumati.

332194   Šoumati Svazek: 3 Strana: 0923
Šoumati = šuměti, sausen, rauschen. — čím. Pták křídly šoumá, Dch. — kde. Ve stromech vítr šoumá. Č. Rž. st. 42.

332195   Šoumati Svazek: 7 Strana: 0862
Šoumati, stupňované šuměti. Č. Rž. LXXVI. Za nimi šumal ospale vánek u vy- sokém žitě. Šml. Ranní vítr šoumal mužům nad hlavami. Jrsk.

332196   Šoumati se Svazek: 10 Strana: 0668
Šoumati se = šourati se. Slád. Jindř. 36.

332197   Šoumavý Svazek: 10 Strana: 0426
Šoumavý ševel zahrady. Zvon II. 24. Š. vzduch. Čch. II. Pov. 101.

332198   Šoumínka, souměnka Svazek: 3 Strana: 0535
Šoumínka, souměnka, y, f. = výmínka, Bedingung, f. Slov.

332199   Šoup Svazek: 3 Strana: 0923
Šoup, u, m. = šoupnutí, der Schub. Šd.

332200   Šoupací Svazek: 3 Strana: 0923
Šoupací, Schub-, Schieb, Rutsch-. S. rejstříky u varhan. Vaněk. Š. most, okno. Dch.

332201   Šoupačka Svazek: 3 Strana: 0923
Šoupačka, y, f., die Rutsche. Us. Dch.

332202   Šoupačka Svazek: 7 Strana: 0862
Šoupačka = valčík, šoupaná. U Král. Hrad. Kšť.

332203   Šoupadlo, šoupátko Svazek: 3 Strana: 0923
Šoupadlo, šoupátko, a, n. Vz Šoupátko.

332204   Šoupadlový Svazek: 7 Strana: 0862
Šoupadlový = šoupátkový. Š. komora. Zpr. arch.

332205   Šoupák Svazek: 3 Strana: 0923
Šoupák, u, m. = šoupátko. Šp. = Š. = místo, kde se saně n. vůz šoupá, glatter Ort, die Scheuder. Přes š. šťastně přejeli. Sych.

332206   Šoupák Svazek: 7 Strana: 0862
Šoupák, u, m., Schubriegel, m. S. ve troubě kamen, Dch., zavírací vodovodu. Stat. př. kn. 1877. 104. — Š. = čes. tanec národní. Bačk.

332207   Šoupák Svazek: 10 Strana: 0426
Šoupák, a, m. = truhlář. V zloděj. mluvě. Čes. 1 XI. 142.

332208   Šoupal Svazek: 3 Strana: 0923
Šoupal, a, m., osob. jm. Mor. Šd. — Š. Schieber, m.

332209   Šoupálek Svazek: 3 Strana: 0923
Šoupálek, lka., m., pták sýkora, bedlec, drvolezka. Š. obecný, certhia familiaris, má v ocase tuhá pera, o něž se leza opírá. Vz Trč. 354. Cf. Sch. II. 443., S. N. — Š., lku, m. — poplamenice, poplamínek, upečený vý- škrabek z chlebového těsta. Us. u Chocně. Ktk. Vz, Podplamenice.

332210   Šoupálek Svazek: 7 Strana: 0863
Šoupálek. Dle Sl. les. také Specht. Cf. Brm. II. 2. 608,—614, Dřevolízek, Dubáček (2 dod.), Korábníček, Sit-zi (dod.).

332211   Šoupálek Svazek: 9 Strana: 0330
Šoupálek zední, tichodroma muraria, pták. Mus. oJ. I. 60. S. obecný (dřevolízek, koráb- níček, dubáček). Vz Sír. II. 109. S. na Mor. v Bezkyd.: dřevolazník, u Rožm.: korunčák, u Zubří: šplhánek, u Štramb.: šplhoš. Vz Mus. ol. III. 77.

332212   Šoupálek Svazek: 10 Strana: 0668
Šoupálek, lka, m., pták. Vz Ott.

332213   Šoupalka Svazek: 3 Strana: 0923
Šoupalka, y, f. = pečivo z černé mouky. Cf. Baniur. Ve vých. Čech. Ktk., Msk. Šoupanec, nce, m., der Kratzfuss. Rk.

332214   Šoupalka Svazek: 10 Strana: 0426
Šoupalka, y, f. - hra s kaménky. Vz Čes. l. XIII. 69.

332215   Šoupaná Svazek: 7 Strana: 0863
Šoupaná, é, f., vz Šoupačka (dod.).

332216   Šoupání Svazek: 3 Strana: 0923
Šoupání, n, das Schieben. Vz Šoupati- S. bobů do důlku (hra dětská). Dch.

332217   Šoupaniště Svazek: 3 Strana: 0923
Šoupaniště, ě, n.= plaz, die Holzschleife. Um. les Vz Šoupavka.

332218   Šoupanka Svazek: 7 Strana: 0863
Šoupanka, y, f. = šoupání boby n. bobů do důlků. Brnt.

332219   Šoupatel Svazek: 3 Strana: 0923
Šoupatel, e, m., der Schieber. Šm.

332220   Šoupati Svazek: 3 Strana: 0923
Šoupati, šoupám a pu; šoupnouti, pnul a pl, ut, utí; šoupávati = strkati, schieben; se = rutschen. Jg. — co čím: sochorem. Jako míčem nezbedně jím šoupá (pohazuje). Sš. Snt. 97. — co jak odkud kudy kam. Š. dříví s vrchu. Š. sebou. D. Š. kládu do kůlny, k pile; proti nepříteli děla š.; přes cestu. od lesa z lesa na pole něco š. Us. Milá opica šoup z ohňa a utíkala k lesu. Mor. Šd. Náš Honzíček šoupával se po sloupě k Zápoto- ckejm do dvoru. Er. P. 120. Š. chléb po lopatě do peci. Sl. Kol. ván. 10. O původu vz Mz. 330. — Š. koho = tělesně s ženskou obcovati. Cf. Šoustati.

332221   Šoupati Svazek: 7 Strana: 0863
Šoupati. Šoupnouti koho oč = opáliti, ošiditi. U Kr. Hrad. Kšť.

332222   Šoupati Svazek: 7 Strana: 1390
Šoupati poklony. Světz. 1893. 158. b.

332223   Šoupátko Svazek: 3 Strana: 0924
Šoupátko, šoupadlo, der Schieber, das Schubventil. Šoupátko, hlavní polohy jeho při stroji expansivném; š. plynostroje,stroje parního, Vz KP. 360, 383, 354., Šou- padlo, Šoupka. Šoupátko v hodinách, der Reiber; S. u kamen přistrčiti, vytáhnouti, zastrčiti. Us. Dch. S. ulehčené, der entla- stete Schieber. Šp.

332224   Šoupátko Svazek: 7 Strana: 0863
Šoupátko ve varhanech mezi vzduchnicí a píšťalnicí (podobné linealu, slouží k za- vírání a otvírání hlasů), Zv., rozdělovací, rozváděcí, rozpínací či expansivní, vlečné, k vypouštění vody z vodovodu, Zpr. arch., parní. Šmr. 80.

332225   Šoupátkový Svazek: 7 Strana: 0863
Šoupátkový, Schieber-. Š. rozvod, -steuerung, komora, -kasten, táhlo, -stange, Šmr., tyč.

332226   Šoupátkový Svazek: 8 Strana: 0410
Šoupátkový. Š. přístroj při galvanické batterii. Vz KP. VIII. 60.

332227   Šoupavě Svazek: 7 Strana: 0863
Šoupavě, ruckweise. Posp.

332228   Šoupavka Svazek: 3 Strana: 0924
Šoupavka, y, f., die Rutschbahn zum Ab- laden. Us. Dch.

332229   Šoupavý Svazek: 7 Strana: 0863
Šoupavý, rückend, schiebend.

332230   Šoupavý Svazek: 8 Strana: 0410
Šoupavý valčík (kolébavý, u Hanáku velmi oblíbený). Nár. list. 1896. č. 254. feuill.

332231   Šoupavý Svazek: 9 Strana: 0330
Šoupavý. Střevíce na šoupavo. Př. star. II. 4.

332232   Šoupec Svazek: 3 Strana: 0924
Šoupec, pce, m., das Schieberventil. Šm.

332233   Šoupek Svazek: 3 Strana: 0924
Šoupek, pku, m. Š-ky — peníze, cf. Šouf. Chce-li to koupiti, je to za čtyry šoupky. Dch. — Š-ky = žerty. Z někoho šoupky si dělati. U Ronova. Rgl. Vz Šouf.

332234   Šoupiti Svazek: 3 Strana: 0924
Šoupiti, il, en, ení, na Slov. — chalupu slamou pokryti, mit Stroh decken. Koll.

332235   Šoupka Svazek: 3 Strana: 0924
Šoupka, y, f. = šoupátko, der Schieber, Riegel. Šoupku zastrčiti. Us. Dch.

332236   Šouple Svazek: 3 Strana: 0924
Šouple, ete, n. = šuple, die Schublade. Šm.

332237   Šouply Svazek: 8 Strana: 0410
Šouply = ščoplý, útlý, malý. Š. noha, Brt. D. II. 398. - Š. = obratný. Š. děvče, Je- víčko. Ib.

332238   Šoupnouti Svazek: 7 Strana: 0863
Šoupnouti, vz Šoupati.

332239   Šoupnutí Svazek: 3 Strana: 0924
Šoupnutí, n., der Schub, Ruck. Sm.

332240   2. Šour Svazek: 3 Strana: 0924
2. Šour, u, šourec, rce, šourek, rku, šou- reček, čku, m. = měšec, der Beutel. Nerád do šouru sahá. Ros. — Šúrek, na Slov. — mošna, die Mosche. Bern. — Šourek = mě- šec nároků, der Hodensack, das Gemacht, scrotum. V. Š. složen jest z nároku s míš- kem, ze žíly a z pouzdra. Ja. Rakovina, šourku, der Schornsteinfegerkrebs. Nz. lk. - Šour, na Slov. = žlázová nemoc na krku dobytčím, eine Drüsenkrankheit am Halse des Viehes. Plk. — Š. = návah, die Neige. V zimě, když se navěje sněhu, dělají se šoury a saně snadno se zvracuji Us. Jesený. — Š.— výkružka, der Kehleinschnitt. Šp.

332241   1. Šour Svazek: 7 Strana: 0863
1. Šour. Jel šúrem cestú = sem tam, se strany na stranu. Val. Slavč. 70.

332242   2. Šour Svazek: 7 Strana: 0863
2. Šour = trámky od střechy skloněné, pobité prkny a pokryté smrčím, před dveřmi proti síni a chlévu v zimě k od- vrácení zimy postavené. ZN. I. 349.

332243   1. Šour, u Svazek: 3 Strana: 0924
1. Šour, u, m., křivost, die Krümme. Užívá se ho jen v instr. šourem — šikmo, šejdrem, ševerem, šikou, schräge, quer. Sr. stíněm, schor, spáditosť, sklonitost, nněm. Schurre. Mz. 330. Šourem jíti, choditi (motati se). Ros. (Jaroslav) ot ramene šúrem kyčlu protče. Rkk. 55. Šourem choditi také = potulovati se., herumgehen, fechten; křivě choditi. (U Ry- chnova). Žid chodí šourem, hausirt. Šourem prositi. U Petrovic. Dch. Okna šourem skrze zeď. Bl.

332244   Šour, u, m Svazek: 10 Strana: 0426
Šour, u, m. Pod Šourem, les a pole. Hoš. Pol. I. 144.

332245   Šoural Svazek: 3 Strana: 0924
Šoural, a m. kdo šourá, se šourá, vz Šourati. — Š. = osob. jm. Šd.

332246   Šourati Svazek: 3 Strana: 0924
Šourati, šourávati — šťárati, hledati, hra- bati se v něčem, suchen; z něm. schüren. Mz. 330. — se kde, kriechen. Co se v tom koutě š-ráš? Us. Tak se po seknicí š-rá. V Kunv. Msk., KŠá. — se také — šourem jíti, seit- wärts, kniewatschig gehen. Již se dítě š-rá leze. U Poličan. Jg.

332247   Šourati se kam Svazek: 7 Strana: 0863
Šourati se kam: k něčemu. Nrd. O půl noci šoural se do její ložnice. Němc. V. 190. — s čím. Šoural se s květinami zpátky. Němc. V. 271.

332248   Šouravý Svazek: 7 Strana: 0863
Šouravý krok. Herm. Zák. 99.

332249   Šouravý Svazek: 10 Strana: 0426
Šouravý. Š. píseň: Hněvej ty se na mne, nebo nehněvej. Vyhl. Obr. 262.

332250   Šourec Svazek: 7 Strana: 0863
Šourec, rce, m. = šourek. Rk.

332251   Šourečnice Svazek: 3 Strana: 0924
Šourečnice, e, f. — vrstva svalová šourku, dartos. Nz. lk.

332252   Šourečnicový Svazek: 10 Strana: 0426
Šourečnicový obal, tunica dartos. Ktt

332253   Šourek Svazek: 3 Strana: 0924
Šourek, vz Šour, 2. — Š., rka, m., osob. jm.

332254   Šourek Svazek: 10 Strana: 0668
Šourek Ant., č. math. a spis-, nar. 1857 Vz Ott.

332255   Šourem Svazek: 3 Strana: 0924
Šourem, vz Šour, 1.

332256   Šourkovitý Svazek: 3 Strana: 0924
Šourkovitý, scrotiformis, hodensackför- mig. S. v rostl. = díl pytlovitý na konci zakulaceném brázdou délnou z venku na dvé jako rozštípený. Š. ostroha pysku do- leního u cepetce zeleného (habenaria viridis). Rst. 503.

332257   Šourkový Svazek: 3 Strana: 0924
Šourkový == od šourku, Beutel-. Š., Ho- densack;. — Š. kýla, der Hodensackbruch. Ja. Vz Šour, 2. Š. tepna. Šm.

332258   Šourkový Svazek: 10 Strana: 0426
Šourkový. Maní či zvratný pohyb š-vý, Scrotalreflex. Ktt.

332259   Šourní, šourý Svazek: 3 Strana: 0924
Šourní, šourý — křivý, šikmo jdoucí, schräge, schief, quer.

332260   Šourochodý Svazek: 10 Strana: 0426
Šourochodý = rak. Msn. Hym 93.

332261   Šourosť Svazek: 3 Strana: 0924
Šourosť, i, ť. = položitosi, křivost, die Steilheit, Krümme, Schiefheit, Abschüssig- keit. S. hor. Um. les. III. 95.

332262   Šourovačka Svazek: 3 Strana: 0924
Šourovačka, y, f. = sháněčka, das Streich- holz. Jg.

332263   Šourovati Svazek: 3 Strana: 0924
Šourovati — vlnu z mastnoty, ze špíny vyvarovati, die Wolle durchs Kochen säu- bern. Msk. Z německého scheuern, střněm. schiuren, drhnouti, čistiti. Mz. 330.

332264   Šourý Svazek: 7 Strana: 0863
Šourý. Mkl. Etym. 339. a., 345. a.

332265   Šourý, šurý Svazek: 3 Strana: 0924
Šourý, šurý = křivý, šikou jdoucí, schief, schräg. Š. poloha kopce. Cf. Mz. 330.

332266   Šouř Svazek: 10 Strana: 0426
Šouř, ě, f. = šaty. V zloděj. mluvě.

332267   Šous Svazek: 3 Strana: 0924
Šous, u, m., z něm. Schuss = výstřelek, výrůstek (ryby na výrost). Zlob.

332268   Šoust Svazek: 3 Strana: 0924
Šoust, mezislovce a Š., u, m., husch, schubs. Sobě z úst a nám mimo uši šoust. D. Slova letí z oust, mimo uši šoust. Lom. Soust s tím do kapsy. Zlob.

332269   Šoust Svazek: 10 Strana: 0426
Šoust. Než mu slovo vyšlo z oust, bylo mi mimo obě uši soust (nedbal jsem ho). 1604. Čes. 1. XIII. 352.

332270   Šoustací Svazek: 3 Strana: 0924
Šoustací, Reib-. Š. hadr, der Reibelap- pen. D.

332271   Šoustáč Svazek: 3 Strana: 0924
Šoustáč, e, m., der Reiber. Jg.

332272   Šoustáček Svazek: 3 Strana: 0924
Šoustáček, čku, m., der Flaschenputzer. Rk.

332273   Šoustačka Svazek: 3 Strana: 0924
Šoustačka, y, f., die Scheibe der Tuch- scherer. Rohn. — Š., die Reiberin. — Š. — šoustání. To vám byla š. Us. Hý.

332274   Šoustačka Svazek: 10 Strana: 0426
Šoustačka, y, f = ošustování či zdrho- vání obklasných suchých listů turkyň. Mor. Brt. Čít. XII.

332275   Šousták Svazek: 3 Strana: 0924
Šousták, u, m., ein Werkzeug zum Rei- ben. Mus.

332276   Šoustal, a, Šoustálek Svazek: 3 Strana: 0924
Šoustal, a, Šoustálek lku, m. — šoustač.

332277   Šoustalka Svazek: 3 Strana: 0924
Šoustalka, y, f., hospoda u Krušovic, u Lán. — Š., die Reiberin.

332278   Šoustalna Svazek: 3 Strana: 0924
Šoustalna, y, f., samota u Neveklova. PL.

332279   Šoustání, n Svazek: 3 Strana: 0924
Šoustání, n., das Reiben, die Reibung. Vz Šoustati. — Š. = jedení. Hý. Vz Šou- stati.

332280   Šoustanina Svazek: 3 Strana: 0924
Šoustanina, y, t. — odřenina, das Wund- reiben. D.

332281   Šoustati Svazek: 3 Strana: 0924
Šoustati; šoustnouti, stnul a stl, ut, uti; šoustávati — sem tam smýkati, tahati, tříti, drbati, reiben, reibend berühren, streichen, streiten, wetzen, riffeln, wischen, hin und her ziehen, schleppen; ošiditi, Jemanden Possen spielen, prellen. Jg. — abs. Ten šoustá = ji (rychle a hltavě). Na Mor. Hý. Ten š-stá = utíká. U Brušperka. Mtl. — co, koho: po- klony š. (řezati, činiti). D. Někoho šoust- nouti —- uhoditi, ošiditi. Us. Ten ho šoustl (ošidil). Us, Š, ženskou (tělesně s ni obco- vati). — čím. Š. nohama = sem tam smýkati; 2. klaněti se. Umí nohama š. Kom. Lb. 75. Ten sebou šoustl (praštil, uhodil). Us. — co, koho čím : boty kartáčem, ránu rukou, lavici hadrem š. Šoustl ho bičem (švihl.) — co, se oč. Š. nohu o nohu, se o zed. Us. Prase zadek o strom šoustá. Ros. Provaz o dřevo se šoustá. Us. — čím kde: rukou po ráně š. Nohama po zemi š. Us. Tě. Š. pod lavicí nohama. Us. Nohama v listí š. Us. Š-stati koho po zádech (švihnouti). — čím kudy. Rukama přes něco Š. D. — (čím) kam. Šoustl ho pískem do oči. Us. Tč. Do sebe š. = rychle a hltavě jísti. Us. Hý. — čím po kom. S-tla po něm hrncem (hodila). Us.

332282   Šoustati Svazek: 10 Strana: 0426
Šoustati. Od té doby, co Žižka tvým předkům vzácným pardus šoustal na po- tkání, u nás.. Zvon III. 217.

332283   Šoustavka Svazek: 10 Strana: 0426
Šoustavka, y, f. = zástavní list. V zloděj. mluvě.

332284   Šoustek Svazek: 3 Strana: 0925
Šoustek, stka, m., osob. jm.

332285   Šoustí Svazek: 3 Strana: 0925
Šoustí, n. = drobné, listnaté roždí, Reiss- holz mit Laub. Plk.

332286   Šoustnice Svazek: 7 Strana: 0863
Šoustnice (!), e, f. = kulečník. Pohl.

332287   Šoustnouti Svazek: 3 Strana: 0925
Šoustnouti, vz Šoustati.

332288   Šoustnutí, n Svazek: 3 Strana: 0925
Šoustnutí, n., der Streich, Schmiess, Schlag. D.

332289   Šouša Svazek: 3 Strana: 0925
Šouša, e, m. -— plechý, čistý člověk, ein netter Mensch. D. Dle Báča. — S., osob. jm. Šd,

332290   Šoušnosť Svazek: 3 Strana: 0925
Šoušnosť, i, f. švárnosť, plechosť, die Nettigkeit. D.

332291   Šoušný Svazek: 3 Strana: 0925
Šoušný = švárný, plechý, čistý, nett. D.

332292   Šouvrať Svazek: 8 Strana: 0375
Šouvrať. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 80. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 41.

332293   Šovek Svazek: 3 Strana: 0925
Šovek, vku, m. = sovek.

332294   Šovinism-us Svazek: 10 Strana: 0426
Šovinism-us, u, m. Neplodný s. Nár. list» 1903. 284. 21.

332295   Šovinistický Svazek: 10 Strana: 0426
Šovinistický. Š, praetense. Hav. Chamr 162.

332296   Šovka Svazek: 3 Strana: 0925
Šovka, y, f., der Spatel, das Grabscheit.

332297   Šovkyňa Svazek: 7 Strana: 0863
Šovkyňa, ě, f. = šička, švadlena. Slov. Mt. S. I. 152., Dbš. Sl. pov. IV. 26.

332298   Šp Svazek: 3 Strana: 0925
Šp- v Krkonoš, jako čp- se vyslovuje: čpalek m. špalek, čpunt. Šr.

332299   šp m Svazek: 8 Strana: 0410
šp m. šťp z šěp, t odsuto. Vz Gb. II. ml. I. 398. — šp m. sp: šprsl. Dšk. Jihč. I. 38.

332300   Špac Svazek: 8 Strana: 0410
Špac, e, m., laš., špaček, špak, špolc; špa- ček (uh.), sturnus vulgaris. Brt. D. II. 496.

332301   Špacír Svazek: 7 Strana: 0863
Špacír = čes. tanec národní. Bačk.

332302   Špacír Svazek: 9 Strana: 0330
Špacír, u, m. = přední krajka na čepci. Mor. Mus. ol. I. 114. Sr. Pitynet.

332303   Špacír, u Svazek: 3 Strana: 0925
Špacír, u, m., z něm. = procházka.

332304   Špacír, u, m Svazek: 10 Strana: 0426
Špacír, u, m. Kozí š. (tanec). Vz Čes. 1. XIV. 341.

332305   Špacírka Svazek: 3 Strana: 0925
Špacírka, y, f. = procházka. Vz Špacír. Na Mor. Hoblíček a pilka, to je má s-ka, kdy si to pobrusím, jde mi to zlehúnka. Také sem já chodívával v noce na špacírko. Sš. P. 544, 686.

332306   Špacírka Svazek: 7 Strana: 0863
Špacírka = sukně, Kv. 1869. 10. Sá., hůl (žertem). Kr. Hrad. Kšť.

332307   Špacírka Svazek: 8 Strana: 0410
Špacírka, y, f., čes. tanec u Police n. M. Vz NZ. II. 668., Tanec mor. (3. dod.).

332308   Špacírka Svazek: 10 Strana: 0426
Špacírka, y, f. Vz Brt. P. n. 838. Na Hlinsku. Vz Ces. 1. XI. 40. a Kanonýr.

332309   Špacíry Svazek: 8 Strana: 0410
Špacíry — -přední krajky čepce. Val. Vck. Val. I. 35.

332310   Špacovać Svazek: 10 Strana: 0668
Špacovać = špásovati. Brt. Sl.

332311   Špače Svazek: 3 Strana: 0925
Špače, ete, n. = mladý špaček, junger Star.

332312   Špačec Svazek: 3 Strana: 0925
Špačec, čce, m., gerra, ryba. Aqu.

332313   Špaček Svazek: 3 Strana: 0925
Špaček, čka, špačíček, čka, m.; spáče, ete, m. (mladý špaček). Š., pták havrano- vitý, hrubozobý, der Star. Š. obecný, (V.), sturnus vulgaris, růžový, pastor roseus, rý- žový, icterus quiscala, cizopasný, icterus pecoris. Vz Frč 356. Cf. Schd. II. 447., S. N. Špačci stádně ale bez řádu létají. Kom. J. 152. — Š. = člověka veselého žerty, Scherze. Rozvázal š-ky; Rozpouští š-y (počíná býti smělejším). Č., Dř., Němc, Sych. Počíná š-y rozpouštěti; Rád š-y rozpouští. Vz Žert. Č. Vybrali mu š-y. Vz Trest. Č. — Š-ky tlouci (dřímaje hlavou pokynovati, klímati. Vz Ospalý. Hra slovem spáti. Dch.), im Schlafe nicken. Us., Š. a Z. — Š. ve mlýně = čep do spodního konce železí vsazený. Prm. IV. 199., Rgl. — Š. = opalek doutníku, der Cigarren- stummel. Na mor. Valaš. Vck. Milost pán, dajú mi tého š-ka. Uh. Hrad. Tč. Š-čky sbírati. Us. Hý. — Š. = kolíček na obou stranách do špičky seříznutý, slouží chlap- cům ke hře, das Titschkerl. Hra na š-ka. Us. — Š. náramečný, der Epaulettenstar. Dch. — Š-ky = druh knedlíků, tuhých, které nejsou zadělány houskou a mlékem, Steinknödeln, Wasserspatzen. Us., Dch., Hk. — Š., čka, m., osob. jm. Vz Tk. I. 197., S. N.

332314   Špaček Svazek: 7 Strana: 0863
Špaček pták. Cf. Mkl. Etym. 341. b., Brm. II. 2. 418.-423., 746., Hlb. II. XXXIV. — Š., Titschkerl. Na Mor. jen na jednom konci asi od polovice sříznutý: čampa, macek, piéček, piroček, velký semel, kle- pák, klipák, kerysek, blecha. Brt. Dt. 201., Wrch. — Š. = ovce se širokým krkem. Val. Brt. — Š. v plynařství, der Nippel. Šp. — Š. Bernard, 1768.—1820., kněz, spisovatel. Rk. Sl.

332315   Špaček Svazek: 7 Strana: 1390
Špaček, psitacus. Pršp. 9.

332316   Špaček Svazek: 8 Strana: 0375
Špaček = špaček (pták; uh.). Brt. D. II. 496.

332317   Špaček Svazek: 8 Strana: 0410
Špaček, čka, m., špak, špok, špac (laš.), špaček (uh.), sturnus vulgaris, pták. Brt. D. 1Í. 496. — Š., špak = vrabec. Slez. Kotk. 95. Je Spatz. Gb. H. ml. I. 486. — Š. = tlustý váleček. Hra na špačka. Cf. Duť. 95.

332318   Špaček Svazek: 9 Strana: 0330
Špaček (špačík, špačíček). S. růžový, pa- stor roseus, Rosenstaar. Vz Šír. II. 59., 75. Nadává jako š. Hoř. 95.

332319   Špaček Svazek: 10 Strana: 0426
Špaček, cka, m.. psitacus. Rozk P. 182., R 59., Bhm. hex. 101. Š růžový, pastor, sturnus roseus. Vz Ott XIX. 303., XXIV. 701. —Š. E., spis. Sr. Tob. 218. — Š. Kar., práv., spis., 1838. —1898.; Š. Fr., spis., nar. 1845.; Š. Václ., spis., nar. 1856. Vz Ott. XXIV. 701.

332320   Špačík Svazek: 7 Strana: 0863
Špačík, a, m. = špaček. Šír. Pt.

332321   Špačka Svazek: 3 Strana: 0542
Špačka, y, f., die Schläferin. Rk.

332322   Špačka Svazek: 8 Strana: 0410
Špačka, y, f., louka na Frýdecku. Vést. op. 1894. 18.

332323   Špačkář Svazek: 3 Strana: 0925
Špačkář, e, m. = kratochvilník, šprýmov- ník, der Spassvogel. Ros. Vz Špaček.

332324   Špačkování Svazek: 10 Strana: 0426
Špačkování, n. Hubovati na š. Němců (že po jiných řeč přizpůsobují). Lit. I. 589.

332325   Špačkovati Svazek: 3 Strana: 0925
Špačkovati = žertovati, šprýmovati, scherzen, spassen. Ros. — Š. = mluviti jako špaček nerozuměje, co mluví, plappern wie ein Star. Jg.

332326   Špačkovitý Svazek: 3 Strana: 0925
Špačkovitý = ku špačku podobný, Star-. S. barva, kůň. Ros.

332327   Špačkový Svazek: 3 Strana: 0925
Špačkový, Star-. Š. peří. Ja.

332328   Špačkový Svazek: 10 Strana: 0426
Špačkový. Š. hra (na špačka). Jlnk. Jas. I. 62.

332329   Špačky Svazek: 3 Strana: 0925
Špačky, vz Špaček.

332330   Špačník Svazek: 3 Strana: 0925
Špačník, u, m. = truhlík špačkům na stromech, kotec, das Starhäuschen. Us., Hk., Ros.

332331   Špada Svazek: 3 Strana: 0925
Špada, y, f. = kord široký, prostředně dlouhý, :s lat. spatha, které značí mimo jiné široký na obou stranách ostrý meč, řecky ó7tádrj, něco ploského, široký meč. — Ros. Vz Mz. 330.

332332   Špadilie Svazek: 3 Strana: 0925
Špadilie, e, f., spadilia, die Spadille. Na š. tři hráli. Bern.

332333   Špadlina Svazek: 3 Strana: 0925
Špadlina, y, f. (lépe: spadlina), rozpuk- lina, die Klunse, der Ritz, die Spalte. Us. u Vorlíka.

332334   Špadnej Svazek: 8 Strana: 0410
Špadnej m. špatný, t v d. Žďár. Brt, D. II. 249.

332335   Špadon Svazek: 3 Strana: 0925
Špadon, a, m. = člověk vyšňořený, švi- hák, ein aufgeputzter Mensch, Dandy. Us. Kšá.

332336   Špadon Svazek: 8 Strana: 0411
Špadon, u, m. = koncíř, dvojsečný rovný meč. XVI. stol. Ott. VIII. 753. b. Cf. Sejáč (3. dod.).

332337   Špadrnáčky Svazek: 3 Strana: 0925
Špadrnáčky, pl., m. = šašky, žerty, po- smech, der Spott, Scherz. Své š-ky z chu- dého mají (lakomci). Reš. Syr. 29.

332338   Špády Svazek: 3 Strana: 0925
Špády, ů, pl., m. = barva v kartách, od špada, spada = meč, šavle. — Š. - nohy, die Füsse. Natahuje špády = dělá dlouhé kroky. Us. Kšá.

332339   Špády Svazek: 7 Strana: 0863
Špády. Natáhl š. (umřel). Tkč.

332340   Špadynka Svazek: 8 Strana: 0375
Špadynka, y, f. = nedozralé ovoce se stromu spadlé. Záp. Mor. Brt. D. II. 387.

332341   Špagát Svazek: 9 Strana: 0330
Špagát. Příprava š-tu. Vz KP. VII. 171.

332342   Špagát, špakát, u, špagátek Svazek: 3 Strana: 0925
Špagát, špakát, u, špagátek, tku, m., z it. spaga, spaghetto; pol. szpagat, něm. Spagat, novořec. ónáyog, maďar, spárga. Š. = motouz, u rybářů: niť. Šp. Š-tem něco svázati, uvázati. Tahá špagát. Vz Opilý.

332343   Špagátovka Svazek: 10 Strana: 0426
Špagátovka, y, f. = kořalka. Slez. Vyhl. II. 162.

332344   Špagátový, špakátový Svazek: 3 Strana: 0925
Špagátový, špakátový, Spagat-. Š. nu- dle ku příkrmům, Zuspeisspagatnudeln. Dch. Síť š. Us.

332345   Špachotný Svazek: 8 Strana: 0411
Špachotný = lakomý. Slov. Kal. S. 178.

332346   Špachta Svazek: 3 Strana: 0925
Špachta, y, m., osobní jm. Vz S. N. Š. Dom., vz. Tf. H. 1. 172., 175., 182., Jg. H. 1. 635.

332347   Špachta Svazek: 7 Strana: 0863
Špachta Dom., 1803.—1859., děkan, spi- sovatel. Rk. Sl.

332348   Špachta Svazek: 10 Strana: 0669
Špachta Dom. Sr. Ott.

332349   Špachtle Svazek: 3 Strana: 0925
Špachtle, e, f.. u zedn., z něm. Spatel, lat. spatula = lopatka, lžička, překládačka.

332350   Špajdati Svazek: 7 Strana: 0863
Špajdati = šmaťhati. Slez. Šd.

332351   Špajdavec Svazek: 7 Strana: 0863
Špajdavec, vce, m. = šmaťha. Slez. Šd.

332352   Špajdl Svazek: 7 Strana: 0863
Špajdl, e, m. = špejl. Val. Vck. Cf.

332353   Špajdlík Svazek: 7 Strana: 0863
Špajdlík, Špendle.

332354   Špajdlík, u Svazek: 3 Strana: 0925
Špajdlík, u, m., vz Špandle.

332355   Špajdlovati Svazek: 9 Strana: 0330
Špajdlovati = špejlovati. Vz Špejliti. Val. Vck.

332356   Špajduľa Svazek: 7 Strana: 0863
Špajduľa, e, f. = žena šmaťhavá.

332357   Špajl Svazek: 10 Strana: 0426
Špajl, u, m., aprisa. Rozk. 2391.

332358   Špajovať na koho Svazek: 10 Strana: 0426
Špajovať na koho = zle hovořiti Špa- juje jedna na druhou. Slov. Phľd. XXIV. 544.

332359   Špajs Svazek: 8 Strana: 0411
Špajs, u, m., místo špás. Dšk. Jihč. I. 47.

332360   Špajza Svazek: 8 Strana: 0411
Špajza, y, f. = špižírna. Slov. Phľd. 1895. 53.

332361   Špajznouci Svazek: 9 Strana: 0330
Špajznouci něco = ?krásti. Hoř. 95. Vz Paiznouti. Špalek, lka, m. = hlupák. Zát. Pr. 21b. - Š., lku, m. Kobyly mel jako špalky (tlusté). Svalil se na zem jako š. Us. Hoř. 126. Ku špalku mluviti = marně. Us.

332362   Špak Svazek: 3 Strana: 0925
Špak, a, m. = špaček, der Star. Slez. Šd.

332363   Špak Svazek: 8 Strana: 0411
Špak, a, m., vz Špaček (3. dod.).

332364   Špal Svazek: 10 Strana: 0427
Špal, u, m., ceda. Roz. P. 569. (de arbo- ribus).

332365   Špaládať Svazek: 7 Strana: 0863
Špaládať = hledati něco po skrytých místech, v děrách. Val. Brt. D. 275.

332366   Špalda Svazek: 7 Strana: 0863
Špalda, těnkél, gengel. Brt. Cf. Mllr. 107.

332367   Špalda Svazek: 8 Strana: 0411
Špalda = druh žita, jež dobre sype, ale špatně z klasu pouští. Vck. Val. I. 18.

332368   Špalda, špalta Svazek: 3 Strana: 0925
Špalda, špalta, y, f., samopše, pšenice, orkyš, rýž, česká rýže, běl, triticum spelta, der Spelz,-eine Art Weizen. Rstp. 1758. V. Š. jednozrná = pšenice jednozrná, triticum monococcum. Rstp. 1778. Cf. Kk. 111., Schd. II. 264., Slb. 180., KP. III. 246., Kom. J. 127. Š., pol. szpelta, lit. szpelte, nněm. Spelt, Spelz, střněm. spëlte, spelze, strněm. spelta, spelza, spelzo, vlas. spelta, spelda far, špan. espalta, fr. éspeautre (ze střlat. speaulta), střlat. obyč. spelta, spelda far; lat. spelta objevuje se teprve ve čtvrtém století; řec. střed, óníltov, zea. Mz 330.

332369   Špalečkář Svazek: 3 Strana: 0925
Špalečkář, e, m. = špalíčkář. Jg.

332370   Špalek Svazek: 3 Strana: 0925
Špalek, lku, špalík, u, špaleček, špa- líček, čku, m. = kmen podťatý, oklestěný, tenší než kláda, Jg.,, krč; š., ze kterého se dělá šindel: hunt. Šp. Der Stock, Klotz, Streichbaum, Block. Cf. holld. spalk, ags. spëlc, spelce, deštice, kterou se obkládají zlomené údy, skand. spalk, deštice, šved. spjiilke, dlažice, scandnla, šindel. Mz 331. Ty (větve) když se setnou, špalek a pařez a stonek (peň sekaný) jméno jeho (kmenu) jest. Kom. J. 108. Špalek neb štok pod nákovadlem, der Ambosstock; špalek ku sekání dříví, masa, Hackstpck atd. V. Špa- líček na klepání u ševce. Šp. Š. položila mí- sto Davida na loži. Bj. 8. koželužský, der Gerbebaum; š. obsedlati, belegen. Šp. Ten nenasyta chce, aby se mu navalil špalek masa. Us. Dch. Obraz, špalek neb jiné od člověka rukú udělánie nečiní divóv. Hus. I. 70. Hlína nabíjí se do špalku dříve, než struhem se strouhá; potom dává se do truplů a je-li dosti vypracovaná, válí se a rozděluje v stejně veliké hrudky, z nichž se dělají hrnce. Us. Mý. Střevíce na špal- koch (š vysokými opatky). U Vsetína. Vck. Š. na dřevoryt, das Stöckel zur Xylographie. Dch. Na tvrdý š. tvrdý klín. Prov. Jg., Č., Sp. Hluchý jako š. Jg. — Š. = kláda pro zločince, der Stock, Block. Do š-u za obé nohy jej vsadili. Háj. Š. = úl včelní, klát, der Bienenstock. Jg., Všk. Má 5 špalků. Us. — Š. = v papírnictví, der Kropf. Žv.— S., lká. m. = člověk necitelný, hloupý, der Klotz, Stock. Z lidí špalkův a kamení chtějí nadělati. V. Chová se jako špalek, hat ein klotziges Benehmen. Dch. Ta filosofie člo- věka ve š-ky obrátí., V. Ty špalku! Pk. -- Š. osob. jm. — Vz Špalíček.

332371   Špalek Svazek: 7 Strana: 0863
Špalek. Dlažba z dřevěných špalíků. NA. IV. 179. Byliby ještě po třetí střelili, by se byl nezlámal ten špalek (děla). Let. 384. — Na Š-kách = poloha u Dušník na Velvar.

332372   Špalek Svazek: 8 Strana: 0411
Špalek = kramflek. Vck. Val. I. 35.

332373   Špalek Svazek: 10 Strana: 0427
Špalek, lku, m. Potrestali ji špalkem (přikovali ji ku špalku). Wtr. Str. 197. — Š. Jindř. Sr. Tob. 218.

332374   Špaleta Svazek: 3 Strana: 0926
Špaleta, y, f., it. spalletta, die Spallette beim Fenster. Nz.

332375   Špaléta Svazek: 8 Strana: 0411
Špaléta, y, f. = pľévha, plevník, podpaž- ník, místnosť na plevy a ohrabky. Brt. D. II. 437.

332376   Špaletný Svazek: 3 Strana: 0926
Špaletný, Spallette-. Š. okenice. Nz.

332377   Špaletovaný. Š Svazek: 10 Strana: 0427
Špaletovaný. Š. okna. Dolen. Pr. 111. Sr. Špaleta.

332378   Špaletový. Š Svazek: 10 Strana: 0427
Špaletový. Š. zástrčka okenní. Vz KP. XI 262.

332379   Špalettový Svazek: 7 Strana: 0863
Špalettový závěr. Vz Závěr.

332380   Špalía Svazek: 3 Strana: 0926
Špalía, vz Špalda.

332381   Špalíček Svazek: 3 Strana: 0926
Špalíček, čku, m., vz Špalek. Š. jemného sýra; š. tištěných písniček lidu, v maličkém čtvercovém formáte kus po kuse přišíva- ných; š. soli, das Salzstöckel. Dch. Š-ky v houslích, die Klötzchen. Hud. — Š. pod paty u střevíců ženských, der Stöckel. Choditi po špalíčkách. Us. Vystupuje si jako na špalíč- kách. Us. Sd. A co se ty myslíš, že já tě mět mosírn? Takové panenky pod š-čkem nosím; A já ten chodníček kamením zahazu a trním zanosím; takové galany pod š-čkem nosím. Sš. P. 239. 361.

332382   Špalíček Svazek: 7 Strana: 0863
Špalíček cihelní, Zpr. arch., péra kočá- rového, Federstöckel, n., u brzdy, Schleif-, Pdl.

332383   Špalíčkář Svazek: 7 Strana: 0863
Špalíčkář, e, m., Stöckel-, Leisten- schneider, m. Rk.

332384   Špalíčkový Svazek: 3 Strana: 0926
Špalíčkový, Stöckel-, Block-. Š. dlažba, das Stöckelpflaster, Nz., kalendář (ku sní- mání jednotlivých listů), der Blockkalender. Dch. '

332385   Špalíčkový. Š Svazek: 10 Strana: 0427
Špalíčkový. Š. sbírky písní, Lit. II. 533., zpěvníky, Nejed. 32., kalendáře.

332386   Špalíčky Svazek: 10 Strana: 0427
Špalíčky = sekané brambory. Litom. 71.

332387   Špalík Svazek: 3 Strana: 0926
Špalík, a, m., vz Špalek.

332388   Špalík Svazek: 10 Strana: 0427
Špalík, u, m. Š-ky = výrobek z kame- niny. Užívá se jich v místnostech, kudy se s těžkými náklady projíždí (v průjezdech), také v stájích. Vz KP. IX. 270. Je jako š. = tlustý. Čes. 1. XIII. 176.

332389   Špalíkový. Š Svazek: 10 Strana: 0427
Špalíkový. Š. brzda, Backenbremse. Jind. 8.

332390   Špalír Svazek: 3 Strana: 0926
Špalír, u, m., das Spalier. Jg. Vz Mz. 331. Š. dvojí řada stromův n. osob na př. vojáků na způsob ulice, kudy má jíti ně- jaká znamenitá osoba. Pk. Vz Mz. 331.

332391   Špalír, u Svazek: 9 Strana: 0330
Špalír, u, m. Dle Wintra asi gobelín na zeď. Mus. 1899. 111.

332392   Špalírový Svazek: 7 Strana: 0863
Špalírový. Š. sedadlo.

332393   Špalíř Svazek: 7 Strana: 1390
Špalíř, e, m. = koltra. Mus. 1893. 100.

332394   Špalířka Svazek: 3 Strana: 0926
Špalířka, y, f., silvia cinerea, die graue Grasmücke. Pdy.

332395   Špalkovati Svazek: 7 Strana: 0863
Špalkovati = špalkem roztáhnouti. Mor. Tč.

332396   Špalkovitě Svazek: 8 Strana: 0411
Špalkovitě. Sopečné horniny větrají slou- povitě a š. Mte. 1895. 133.

332397   Špalkovitý Svazek: 3 Strana: 0926
Špalkovitý, klotzig. D.

332398   Špalkový Svazek: 3 Strana: 0926
Špalkový, od špalku. Klotz-. Jg.

332399   Špalkový. Š Svazek: 10 Strana: 0427
Špalkový. Š. nůžky. Ott. XVIII. 511.

332400   Špalky Svazek: 3 Strana: 0926
Špalky makové = prázdné makovice, které vařívají dětem, aby lépe spaly. V severní Mor. JT.

332401   Špalnieř Svazek: 10 Strana: 0427
Špalnieř, e, m, vz Spalnieř.

332402   Špalta Svazek: 9 Strana: 0330
Špalta, zea = ječmen prostřední mezi pše- nicí a ječmenem; má tenčejší stéblo a sub- tilnější klas. Fisch. Hosp. 24.

332403   Špalúdať kde s kým Svazek: 9 Strana: 0330
Špalúdať kde s kým = zabývati se. S. s holubisky po hůře. Val. Čes. 1. 36.

332404   Špalúdati Svazek: 7 Strana: 0863
Špalúdati = hledati něčeho, píditi se po něčem. Val. Slavč. 100., Vck.

332405   Špan Svazek: 3 Strana: 0926
Špan, a, m., osob. jm. Vz S. N. Spán, u, m., louč, der Holzspan. Šm.

332406   Špán Svazek: 8 Strana: 0411
Špán, a, m. — išpán. 1498. Dml. List. 6.

332407   Španař Svazek: 3 Strana: 0926
Španař, e, m., z něm. der Spanmacher — dřízhal.

332408   Špancedule Svazek: 9 Strana: 0330
Špancedule, e, f. = dekret, kterým byl někdo ustanoven obecním zřízencem. Vz Mus. ol. 1899. 32. Sr. Špancitle.

332409   Španda Svazek: 7 Strana: 0863
Španda, špandička, y, f. = bochníček chleba. Při pečení chleba peče se š. U Úboče. Rgl.

332410   Španda Svazek: 10 Strana: 0427
Španda, vz Spanda.

332411   Špandára Svazek: 7 Strana: 0863
Špandára, y, f. = grosses, starkes Weib. V. Vondrák.

332412   Špandava Svazek: 3 Strana: 0926
Špandava, y, f., mě. V Brandenburku, Spandau. Vz více v S. N. — Špandavan, a. m. — Špandavský.

332413   Špandička Svazek: 7 Strana: 0863
Špandička, y, f. = bochníček chleba pro žebráka. Na Plzeň. Brtv. Vz Španda (dod.).

332414   Špandle Svazek: 3 Strana: 0926
Špandle, dřívka v jelitech (šprejle), na vých. Mor.; u uher. Skalice: špajdlíky. Vz Špejl.

332415   Špandle Svazek: 8 Strana: 0411
Špandle = špejle. Také slov. Phľd. 1893. 525.

332416   Špändlíčok Svazek: 7 Strana: 0863
Špändlíčok, čku, m. = špendlíček. Slov. LObz. XVII. 141.

332417   Špánek Svazek: 7 Strana: 0863
Špánek. Kterak koni spánky zaříkávají? Vz Kv. 1885. 345. — Š. malý špán. Hrts.

332418   Španěl Svazek: 3 Strana: 0926
Španěl, Spaňhel, Hispan, a, m., der Spa- nier. — Španělka, Španhelka, Hispanka, Špa- nělkyně atd., die Spanierin.

332419   Španěl Svazek: 8 Strana: 0411
Španěl, a, m., columba hispanica, holub. Ott. XI. 511. b. Cf. násl. Špaňhel.

332420   Španělčina Svazek: 7 Strana: 0863
Španělčina, y, f., die spanische Sprache. Us.

332421   Španělka Svazek: 7 Strana: 0863
Španělka = krvavě červená cibule. Dlj. 20. — Š. = ručnice s ohnutým lůžkem. V z Wtr. Obr. 295.

332422   Španělky Svazek: 8 Strana: 0411
Španělky, druh třešní. Čejč. Hledík, NZ. V. 522.

332423   Španělsko Svazek: 3 Strana: 0926
Španělsko, a, n., Španěly, ěl, pl., f., Spanien, n. V.

332424   Španělský Svazek: 3 Strana: 0926
Španělský, špaňhelský, hispanský, spa- nisch. Vz více v S. N. Š. země, moře, kápě = kukla. Kom. J. 510, vosk. Us. Jg. Š. bez (vlaský bez, střenka, šeřík), syringa, der Flieder; š. trn (pustoryl), philadelphus, der Pfeifenstrauch. Slb. 373, 492. Š. mušky, kan- tharidy, májky, májoví chrousti, z jiichž se naše zpryšridla zhotovují Vz S. N. Š. osady. Vz S. N. Š. višně, Us. Šd., pepř (paprika). Nz. lk. Vypil toho za š. náprstek (málo). Rychn. Crk.

332425   Španělský Svazek: 7 Strana: 0863
Španělský. Š. křížek v hudbě (X), Chlum 45., stěna (skládací k posteli atd.). Dch., Šml.

332426   Španělský Svazek: 7 Strana: 1390
Španělský. Š. boty = druh palečnic v mučírnách. Wtr. Obr. II. 753.

332427   Španělský Svazek: 9 Strana: 0330
Španělský. Š. zelí = špinát. Fisch. Hosp.

332428   Španěly Svazek: 7 Strana: 0863
Španěly, vz Španělsko. Bž. 73.

332429   Špánevné Svazek: 7 Strana: 0863
Špánevné, ého, n. = nějaké těsto, jež ve všelijakých podobách smažili a pekli. Š. spěšné = vaječné těsto obarvené ša- fránem, bílou moukou obalené a v másle pečené (šiška). Bavor.

332430   Špangle Svazek: 7 Strana: 1390
Špangle ze Spange. Us.

332431   Špangrün Svazek: 9 Strana: 0462
Špangrün, u, m., z něm. Vz Mus. fil. 1901. 207.

332432   Špangryn Svazek: 10 Strana: 0427
Špangryn, u, m. Vezmi š. Rostl. 9. 289b. Z něm.

332433   Špaňhel Svazek: 3 Strana: 0926
Špaňhel, a, m. Š. Vilém, vz Tf. H. 1.144.

332434   Špaňhel Svazek: 7 Strana: 0863
Špaňhel Vil., nar. 1838., spisov. Vz Rk. Sl.

332435   Špaňhel Svazek: 8 Strana: 0411
Špaňhel, a, m., jm. holuba s dlouhými nohami a pyšnou postavou. CT. Tkč.

332436   Špaňhel Svazek: 9 Strana: 0330
Špaňhel = bez modrý, syringa. Na mor. Slov. Mus. ol. VII. 80.

332437   Špaňhel Svazek: 10 Strana: 0669
Špaňhel Vil., spis., nar. 1838. Vz Ott.

332438   Špaňhelka Svazek: 8 Strana: 0411
Špaňhelka, y, f. = spanelka. Us.

332439   Španie Svazek: 7 Strana: 0863
Španie, n., vrch v Trenčansku. Let. Mt.

332440   Španíř Svazek: 7 Strana: 1390
Španíř, e, m. = špalíř (vz předch. Špa- líř). Mus. 1893. 100.

332441   Špánkovitý Svazek: 7 Strana: 0863
Špánkovitý kůň = který má spánek (chromý). Us. Kšť.

332442   Španovský Svazek: 3 Strana: 0926
Španovský, ého, m., osob. jm. Vz S. N., Žer. Záp. II. 132., 134., 135., 138.

332443   Španulet Svazek: 3 Strana: 0926
Španulet, u, m. = papírek na cigarettu. Hlč.

332444   Špár Svazek: 3 Strana: 0926
Špár, vz Spár.

332445   Špár Svazek: 7 Strana: 0863
Špár. Mkl. Etym. 38. a.

332446   Špára Svazek: 3 Strana: 0926
Špára, y, f. == skulina, die Spalte, Fuge, Klinse. Mor. Mtl., Tč. Nahledla tam šparou. Kld. 245. — Š. = spár, noha (pohrdlivě), der Fuss, die Haxe. Slez. a mor. Mtl., Klš. Cf. Spár.

332447   Špara Svazek: 7 Strana: 0863
Špara = skulina; prostor mezi dvěma staveními těsně k sobě přiléhajícími. Val. Slavč. 100.

332448   Špára Svazek: 9 Strana: 0330
Špára, y, f., vz Fuk.

332449   Špára Svazek: 10 Strana: 0669
Špára, y, f. = rozpoltěné kopyto. Brt. Sl.

332450   Šparáček Svazek: 7 Strana: 0863
Šparáček, čku, m. = zdrobn. šparák.

332451   Šparačiti Svazek: 9 Strana: 0330
Šparačiti. Sedlák š-čil a opravoval cosi na bečce. Mor. Čes. 1. VIL 315. Sr. Špáračka.

332452   Špáračka Svazek: 3 Strana: 0926
Špáračka, y, f. = nemilá piplavá práce. U Příbora. Mtl. Cf. Páráti se s čím.

332453   Šparačky Svazek: 7 Strana: 0863
Šparačky, pl., f. = dětské hračky dře- věné. Mor. Bkř.

332454   Šparák Svazek: 3 Strana: 0926
Šparák, u, m. = drát, jímz šťouráme dýmky. V Kunv. Msk. Na mor Hý. Š. = párátko, der Zahnstocher. Mor. Šd.

332455   Špárat Svazek: 7 Strana: 0863
Špárat, šparušnit = kutiti, prohledávati, Val. Vck., do skuliny píchati; bíti. Val. Brt. D. 275. Špářať otkú hlínu od pluhu — seškrabovati. Mor. NZ. I. 466.

332456   Špárati Svazek: 3 Strana: 0926
Špárati, šparchati, šparkati, spartati, na Slov. —-párati. — co: zuby (v nich dlou- bati), stochern Bern. — se kde: v hubě. Mor. Šd. — Š. také = nemilou, piplavou práci konati. Mor., Mtl.

332457   Špárátko Svazek: 3 Strana: 0926
Špárátko, a, n. = špárák (na Mor.), der Zahnstocher. — Š. = dlabadlo, jehož horník ku trhání potřebuje. Am.

332458   Špáravý Svazek: 3 Strana: 0926
Špáravý = piplavý. Š. práce. U Příbora. Mtl.

332459   Šparcelka Svazek: 9 Strana: 0330
Šparcelka, šparzeta, y, f. = vičenec setý. Mus. ol. III. 136.

332460   Šparehat. V Svazek: 8 Strana: 0411
Šparehat. V zubech si š. Phľd. 1895. 391.

332461   Šparejžeň Svazek: 8 Strana: 0411
Šparejžeň, vz Sparejzeň (3. dod.).

332462   Špárek Svazek: 3 Strana: 0926
Špárek, rku, m., pl. spárky = malé pa- zoušky neb drápky vzadu na nohách černé zvěři, die Afftern o. Geäffter. Us. Dch. Cf. Spár. — Š., čertův špár či spár, vidlák, vlačeha, sv. Jana pás, medvědí tlapa, moří noha, jelení skok n. růžek, plavuň, vidlička, lycopodium clavatum. Rstp. 1771.

332463   Špárek Svazek: 9 Strana: 0330
Špárek, rku, m. Spárky (husí nožky), tří- cípé plátky ve vyšívaných chrpách. Vz Čes. 1. VIII 20. — Š. = stroužek. Třeboň. Kub. L. f. 1900. 363.

332464   Šparga Svazek: 7 Strana: 0863
Šparga, y, f. = špargl. Slov. Bern.

332465   Špargál Svazek: 9 Strana: 0330
Špargál, u, m. Hrabala se ve starých škriptech a š-lích. Šml. IV. 229.

332466   Špargál Svazek: 10 Strana: 0427
Špargál, u, m. = tlustá kniha. Us. Rgl.

332467   Špargan Svazek: 3 Strana: 0927
Špargan, špargán, šparkán u, m. = ro- kytí, carex, das Rietgras. Ros., Kom. J. 134. Vlas. sparganio, lat. sparganion, řec. tínay- yáviov, nějaká rostl. Mz. 331. — Š., zevar větevnatý, sparganium ramosum, der Igels- köpf. Rstp. 1553. Cf. Slb. 224.

332468   Špargl Svazek: 3 Strana: 0927
Špargl. u, m.. špargel, glu, šparga, špargla, y, f., z lat. asparagus. Mz. 310. Š. = hromové koření, hromový výstřelek, sosenka, svisel, štípek, hromek, chřest obecná, aspa- ragus officinalis. der Spargel. Vz Chřest'. — Rstp. 1559. Cf. Čl. 150., Kk. 127., Slb. 190., KP. III. 272.

332469   Šparglovna Svazek: 3 Strana: 0927
Šparglovna, y, f., das Spargelbeet. D. Šparglový, Spargel-. Jg.

332470   Šparcháč Svazek: 3 Strana: 0927
Šparcháč, e, m. = párák, párátko. Vy- stykuj si zuby š-čom z takového dreva, do kterého hrom uderil. Dbš. 112.

332471   Šparchadlo Svazek: 7 Strana: 0863
Šparchadlo, a, n. = šparcháč. Slov. Rr. Sb.

332472   Šparka Svazek: 7 Strana: 0863
Šparka, y, f. = skulina. Slov. Němc. II. 97.

332473   Šparkati Svazek: 3 Strana: 0927
Šparkati, vz Špárati.

332474   Šparkún Svazek: 10 Strana: 0427
Šparkún, vz Sparkůn.

332475   Šparník Svazek: 8 Strana: 0411
Šparník, u, m. = železný kroužek, jímž se bičík dole k lišni přitahuje. Brt. D. II. 446.

332476   Špárunk Svazek: 10 Strana: 0669
Špárunk, u, m. = mezera mezi trámy stěnu Činícími. Čes. 1. XV. 81.

332477   Šparušniť Svazek: 7 Strana: 0863
Šparušniť = špárati. Brt. D. 275. 501*

332478   Šparzeta Svazek: 9 Strana: 0330
Šparzeta, vz předcház. Šparcelka.

332479   Špás Svazek: 7 Strana: 0864
Špás. Milovala sem malučko špásem. Brt. N. p. I. 186.

332480   Špás Svazek: 8 Strana: 0411
Špás. Nedělej špásu se svoju chasu. Slez. Nov. Př. 330. Cf. Špasovati.

332481   Špás Svazek: 10 Strana: 0427
Špás, u, m. Na špás hovorí, naozaj myslí. Rizn. 172. — Š. Nedělej špasu se svoju chasu. Kdo s čeládku špasuje, tyn se statku zbavuje. Slez Vlasť. I. 229.

332482   Špás, u Svazek: 3 Strana: 0927
Špás, u, m., špásek, sku, m., z italského spasso = žert, šprým, der Spass. Ze š-u. D. Já sem syneček, já sem já sem chodíval š-sem, myslelas opravdu, že si tebe vezmu? Sš. P. 298. Každý š. něco stojí. Us. Hý.

332483   Špasovati Svazek: 8 Strana: 0411
Špasovati. Kdo s čeladku špasuje, tyn se statku zbavuje. Slez. Nov. Př. 380. Cf. před- cház. Špás.

332484   Špásovitosť Svazek: 10 Strana: 0427
Špásovitosť. Nár. list. 1904. 61. odp.

332485   Špásovitý, -ovný Svazek: 3 Strana: 0927
Špásovitý, -ovný = kratochvilný, šprý- movný, spassig.

332486   Špásovka Svazek: 7 Strana: 0864
Špásovka, y, f. = spodní sukně (žertem). U Kr. Hrad. Kšť.

332487   Špásovna Svazek: 8 Strana: 0411
Špásovna, y, f. = rodinná široká postel, na které děti své rejdy provádějí. Čern. Př. 85.

332488   Špásoyník Svazek: 3 Strana: 0927
Špásoyník, a, m., kratochvilník, šprýmov- ník, der Spassmacher.

332489   Špát Svazek: 9 Strana: 0462
Špát, u, m. = živec; neduch na koňských nohách. Vz Mus. fil. 1901. 207.

332490   Špát Svazek: 10 Strana: 0427
Špát, u, m. Lék. -B. 207a. — Kóň má š. Rostl. 9. 291b.

332491   1. Špata Svazek: 3 Strana: 0927
1. Špata (špáta, Ros.), y, f. = špatnost, ohavnost, die Abscheulichkeit, Hässlichkeit, Unförmlichkeit. Plk. To obilí je samá špata. Mor. Kch., Šd. Je tam dnes š. (nečas). Šd. Ve špatach stáje s dobytkem král nebes obývá. Sš. Hc. 48 (Hý.). — Š., y, m. a f. = špatný, nemravný, protivný člověk, ein schlechter Mensch. Ničemná špato (potvoro)! Ros. Us. na Mor. Tč., Škd., Mtl., Brt., Ps. sl. 174. To je špata člověk. Us. Hý. Vz Špatný, Spatúcný.

332492   2. Špata Svazek: 3 Strana: 0927
2. Špata, y, f. = vařečka, lopatka, montev, der Rührlöffel, Spatel. V. Středolat. spatha, spata, moutev; lat. spatha, řecky 6ná&q; odtud i němec. Spate, Spaten, lopata, rýč, strněm. spate, rýč; hluž. špoda. Mz. 331. Š. neb lopatka k roztahování flastru. V.

332493   Špáta Svazek: 3 Strana: 0927
Špáta, y, m. Š. Jak. Vz Jg. H. 1. 635.

332494   Špata Svazek: 7 Strana: 0864
Špata. Mkl. Etym. 342. a. Š. = a) co špatí; b) věc nebo osoba špatná. Brt. D. — Š. Jak. Cf. Jir. Ruk. II. 259. — S. Jan Běl., 1654. Jg. H. 1. 635., Jir. Ruk. II. 259.

332495   Špaták Svazek: 3 Strana: 0927
Špaták, a, m. = špatný člověk, ein schlech- ter Mensch. Tak o mně mluví, jakobych byl nějaký š. Us. Ptr.

332496   Špatavý Svazek: 7 Strana: 0864
Špatavý, vz Spatavý (dod.).

332497   Špatění Svazek: 3 Strana: 0927
Špatění, n., vz Spatiti.

332498   Špatěuý Svazek: 3 Strana: 0927
Špatěuý; -ěn, a, o, hässlich gemacht.

332499   Špatiíi Svazek: 3 Strana: 0927
Špatiíi, il, ěn, ění; špatívati = špatným činiti, kaziti, ohaviti, hässlich o. schlecht machen, na Slov. a Mor. — co. Koll. Zp. II. 225. Vz Špatovati. Jak co koho špatí, ne- mysli, že to na tobě v krásu se obrátí. Mor. Té. Ta jizva velice ho špatí (hyzdí). Mor. Šd.

332500   Špatina Svazek: 3 Strana: 0927
Špatina, y, f. = co jest špatné, das Schlechte. To's přinesl nějakou špatinu, nic po tom. Mor. Šd. — Š., y, m., osobní jm. Mor. Šd.

332501   Špatinka Svazek: 3 Strana: 0927
Špatinka, y, m., osob. jm. Mor. Šd.

332502   Špatiti co čím Svazek: 7 Strana: 0864
Špatiti co čím. On luharstvím svoje méno špatí. Laš. Tč. — Blý., Pal. Rdh. I. 204., Mkl, Etym. 342. a. Také: plísniti, po- mlouvati. Brt. D. 275.

332503   Špatlík Svazek: 3 Strana: 0927
Špatlík, u, m. = špáta, lopatka, der Spa- tel. Nz. k.

332504   Špátnatý Svazek: 3 Strana: 0927
Špátnatý, spathig. Š. vápno, vápenec. Vz Špát, Živec.

332505   Špatně Svazek: 3 Strana: 0927
Špatně = chatrně, mizerně, ničemně, er- bärmlich, schlecht, elend, böse. Š. slyšeti, V., si pochutnati, o někoho dbáti, něčeho zažiti; Ta kráva š. dojí. Sych. Š. vyhlíží. D. To vám š. svědčí. Sych. Špatně to vy- vedl* Nedělá se to tak špatně; Š. pocho- dil; Z míry špatně jednal: Jest u něho š. zapsán; Je mi š., bídně; Dlouho mu bylo š., než ho to zaše přešlo. Us. Dch. Š. Česky mluviti. Us. To se š. nosí. Š. se měj, o po- směch se nestarej. Dch.

332506   Špatnec Svazek: 3 Strana: 0927
Špatnec, tence, m. = špaták. Šm.

332507   Špatněti Svazek: 3 Strana: 0927
Špatněti, ěl, ění = horším se stávati, schlecht werden. — čím: zámutkem. Jel.

332508   Špatníce Svazek: 3 Strana: 0927
Špatníce, e, f. = co jest špatně, das Schlechte. Venku je š. nečas. Dělá mi ta věc š-cu nepříjemnosť, mrzutosť. U Opav. Klš.

332509   Špatníce Svazek: 10 Strana: 0427
Špatníce, e, f. = špatná ženská. Zl. Pr. XXII. 27.

332510   Špatničký Svazek: 10 Strana: 0427
Špatničký. Na jaře byl š. (silně churav). Sá. Pr. m. I. 86.

332511   Špatník Svazek: 3 Strana: 0927
Špatník, a, m., ein schlechter Mensch. Tiť (turnející) v boji praví špatnící. Dal. 142.

332512   Špatniti Svazek: 3 Strana: 0927
Špatniti, il, ěn, ění haniti, tadeln. — si co. Naši kuchyň si nemusíme š. U Rych. Vk.

332513   Špatnost Svazek: 3 Strana: 0927
Špatnost, i, f. - chatrnosť, mizernosť, ničemnost, daremnost, die Schlechtheit. D. Kluka nesmíme v jeho špatnostech posilo- vati. Pro š.těch lidí se to zde zhoršilo. Us. Dch — Š. šeredost, die Hässlichkeit.

332514   Špatnotvárný Svazek: 7 Strana: 0864
Špatnotvárný, schlechtgebildet. Š. vo- laty lid. Koll. IV. 124.

332515   Špatný Svazek: 3 Strana: 0927
Špatný malý, lehký, chatrný, ničemný, malé vážnosti, na Slov. ošklivý, škaredý, hnusný, nečistý, ohavný, Plk., gering, schlecht, elend, erbärmlich. Nad cín olovo měkčejší a špatnější jest; Vtip svůj na věci š. vyna- kládati. Kom. Š. podání, věc, plátce, krčma, veiš, D., dílo, zrak, vodič (elektrické moci), dělník. Us. Nemocný jest již velmi špatný; Z míry špatný; š. až hanba; Je špatná ho- spodyně, rozhazuje; Při špatném ovse da- leko se nedojede, Bei schlechtem Hafer fährt man nicht weit. Dch. Potázal se s dobrou, se š-nou. Us. Fch. S., nevydělaná useň. Šp. Má š. držák (nemůže moči držeti). Sych. Útek i osnova špatná. Prov. Spatná a hrdá potvora co veš (zrostu malého, ale pýchy má dosti). Mus. Spatný vozka, který by ne- uměl obrátiť (o tom, kdo má výmluvu hned pohotově). Dch. Špatnú Nechcem a pekNÚ mi nedajú; Ako bych mal špatné dievča milovať. Ps. sl. 215. Špatná radosť mého těla, vzala sem si, co sem chtěla, vzala sem si tě k radosti, tys mě přived do žalosti; Spatná vaše chvála, pudrovaná hlava; uvi- díte brzy, co umí Morava; A teraz (teď) mě pereš, me srdečko dereš a pravíš mi: špatná's je. Sš. P. 325., 586., 667. Špatná bych já byla pro vašeho syna. Er. P. 235. — od čeho Nebuď tak špaten od rúcha. Št. — v čem: v rúchu. St. —. Š. zlý, böse, schlecht, niederträchtig. S. chlap. D. Špat- ného srdce. V. Udělal špatný kousek. Sych. Strany přísloví vz Zlý. Pěkná tvář vede k špatné lásce. Na Ostrav. Tč. Ništ ve světě špatnějšího nad nedobré mravy; Neosoží kdokolvěk, by v poli bol udatný, keď v domě bez dobrých mravov život vede špatný; Žáden ťa pre špatnú tvár (tvář) karhati ne- budě, jak zlé činíš, k špatnaj tvári špaty ti přibudě. Na Slov. Tč. Vz Právo. Ani špat- ného slovíčka mu neřekl. Us. Zlí a špatní jsou oba, jeden jako vlk druhý jako liška. Dch. Já vám to dám, nechci zůstati špatným člověkem. Us. Šd. — S., ého, m. Š. Frant., spisovatel a lexikograf český, nar. 8/3 1814. Vz S. N., Tf. H. 1. 176., 195., Jg. H. 1. 635.

332516   Špatný Svazek: 7 Strana: 0864
Špatný. Mkl. Etym. 342. a. Synonyma: zlý, špatný. Vz Mus. 1845. 547. Za nejšpat- nějšího, anobrž za nic od Boha bude po- ložen ; Pro dosti š. příčinu čeledína z domu vybyl. BR. II. 20. a., 83. b. Vždyť jsem nic š-ho neřekl. Hnšk. Kdo jednou š., vždy š. a nectný. Mus. 1884. 92. — nač. Zrno horčičné jest na pohledění špatné. BR. II. 60. a. — Š. Frant., † 9/6 1883. Cf. Tf. Mtc. 298., Šb. Dj. ř. 294, Ukaz. III., Rk. Sl., S. N.

332517   Špatný Svazek: 7 Strana: 1390
Špatný = škaredý. Laš. Šb D. 60.

332518   Špatný Svazek: 8 Strana: 0411
Špatný. Melouny špatné na dobrotu. Kat, z Žer. II. 154. Š. na Slov. = mrzký, škaredý, nikdy zlý. Zátur.

332519   Špatný Svazek: 10 Strana: 0669
Špatný Frt., spis. 1814. -1883. Vz Ott.

332520   Špatný jak Svazek: 10 Strana: 0427
Špatný jak. Rozina je špatná od kosti a maso všecko. Zvon III 178. — Š. Frant. Vz Tk. Pam. I. 496.

332521   Špatný ke komu Svazek: 9 Strana: 0330
Špatný ke komu (nehodný). Neuč mne být špatnou ? těm, jež miluji. Král. El. 28. —- več. Š. v rúcha (nedobře jimi opatřený). St Bes. 99. — nač. Žito špatné na klas. Mtc. 1899. 221. — Š. = bledý, churavý, hu- bený Ten je š. Hoř. 95 Š. jak tín, k sobě nepodobnej, jak by cvrčky ídával, jak vy- blutá dřínka. Již. Mor. Šeb. 220. — Š. Na Slov. = škaredý, nehezký; nikdy = zlý. Zát. Př. 65. Pozn. — Š. Fr. Sr. Jub. XXXI.

332522   Špátový Svazek: 3 Strana: 0928
Špátový, spathig. L).

332523   Špatúcný Svazek: 3 Strana: 0928
Špatúcný špatný. Ty špato špatúcná. Na mor. Zlínsku. Brt.

332524   Špatúch Svazek: 7 Strana: 0864
Špatúch, a, m. = nadávka. Slov. Rr MBš. Cf. Špatúcný.

332525   Špatule Svazek: 3 Strana: 0928
Špatule, e, f. kopisť, der Spatel. Techn.

332526   Špatý Svazek: 7 Strana: 0864
Špatý = hubený. Š. ovce. Mor. Brt.

332527   Špavosť, i Svazek: 8 Strana: 0411
Špavosť, i, f. =čpavosř. Háj. Herb. 147. b.

332528   Špavý Svazek: 8 Strana: 0411
Špavý, m. čpavý. Cf. předcház.

332529   Špecati Svazek: 7 Strana: 0864
Špecati = špetiti. Koll. Zp. I. 90.

332530   Špécí, n Svazek: 3 Strana: 0928
Špécí, n. koření, die Spezerei, das Ge- würz. U Olom. Sd.

332531   Špecial Svazek: 7 Strana: 0864
Špecial, a, m. Jsou š-vé = důvěrní přátelé. Us. Rgl.

332532   Špecingrová Svazek: 10 Strana: 0669
Špecingrová Klára (Baušová), spis., nar. 1860. Vz Ott.

332533   1. Špeh Svazek: 3 Strana: 0928
1. Špeh, u, m., špehy, pl. pozor, slí- dění po něčem, dohlídka, vyzvídka, u Opavy špeh (Klš.), die Späh, Kundschaft, Nachfor- schung. Maje špeh, že se král žení, vtrhl mocí do N. V. Na š hu státi. Pref. Po ně- kom š. míti. Lom., Reš., Br. Na š-y naklá- dati, Solí., vysiati. Háj., choditi. Sych. O kom š-y míti. Štelc. Š-y držeti. Cyr. Brali ho na špeh. U Solnice. Kteří pod pokličkou zdvořilosti špehy po jiných nesou. Vod.

332534   2. Špeh Svazek: 3 Strana: 0928
2. Špeh, a, m. kdo špehuje, zvědač, der Kundschafter, Spion. Zvěděvše skrze š-y. V.

332535   Špeh Svazek: 7 Strana: 0864
Špeh. Mkl. Etym. 317. a. Loď pro š. zadu zůstala. Výb. II. 1495.

332536   Špehéř Svazek: 3 Strana: 0928
Špehéř, e, m., vz Špehoun.

332537   Špěhón Svazek: 8 Strana: 0411
Špěhón, a, m. = špehoun. Císařov. NZ. VI. 75.

332538   Špehoun Svazek: 3 Strana: 0928
Špehoun, a, m. špeh, zvědač, špehýř (V., Kom. J. 705.), špehéř (V., BO.). Spe- houn, D., u Opavy špěhoun. Klš. Der Spä- her, Ausspäher. Kundschafter, Ausforscher. Špehéř. BR. II. 5. a., Pč. 4. a j. Poslal špe- héře. V. Vysýlati špehýře. Kom. J. 705. Poslali sú špehéře neb zpytáky, aby po- padli ho v řeči. Hus II. 397.

332539   Špehoun Svazek: 7 Strana: 0864
Špehoun, špehár (Dbš. Sl. pov. II. 86.), špehýř, špehéř (Arn. 1098.). Vz Zizák, Mkl. Etym. 317. a.

332540   Špehounka, špehéřka, špehýřka Svazek: 3 Strana: 0928
Špehounka, špehéřka, špehýřka, y, f.. die Späherin, Kundschafterin. Lom., Háj. — Š. = díra, skrze kterou se hledí, die Kukel. Štelc.

332541   Špehování Svazek: 3 Strana: 0928
Špehování, n., das Spähen. Us. Sá., V.

332542   Špehovati Svazek: 3 Strana: 0928
Špehovati, -vávati tajně vyzvídati, spähen, ausforschen. Na Opav. špehovati. Klš. Š-li, kterak by ho polapiti mohli. Hus III. 315. — po kom čím. Očima po chu- dém š. Br. — koho, co. Ďáblové pána Boha špehovali. Solf. Š-li naši svobodu. ZN. -- koho kudy: skulinou. Sych. — co komu Šlap jim všecko špehoval. Pč. 5.

332543   Špehovati Svazek: 7 Strana: 0864
Špehovati. Ol. Jos. 14. 11., Mkl. Etym. 317. a. — koho odkud: Z úkrytu. Pdl.

332544   Špehovný Svazek: 3 Strana: 0928
Špehovný ku špehu patřící, Spähe-.

332545   Špehýl Svazek: 7 Strana: 0864
Špehýl, u, m. = vyhlídka v okně. U Kdýně. Rgl.

332546   Špehýlka Svazek: 3 Strana: 0928
Špehýlka, y, f. okénko, vyhlídka v okně, der Luftflügel. Us. Rgl.

332547   Špehýrek Svazek: 3 Strana: 0928
Špehýrek, rku, m. — špehýlka. Šp.

332548   Špehýrka Svazek: 3 Strana: 0928
Špehýrka, y, f. = špehýrek.

332549   Špehýř Svazek: 7 Strana: 0864
Špehýř, vz Špehoun.

332550   Špehýřka Svazek: 10 Strana: 0427
Špehýřka (vyhlídka v okně). 1579. Mus. 1905. 425.

332551   Špehýřský Svazek: 9 Strana: 0330
Špehýřský čeledín. Br. Hod. 38.

332552   Špechtati Svazek: 3 Strana: 0928
Špechtati povídati, erzählen, plauschen. Us. u Ronova. Rgl.

332553   Špejavý Svazek: 7 Strana: 0864
Špejavý. Soli š-vú chuť na jazyku dá- vajú. Slov. Hdž. Čít. 207.

332554   Špeje Svazek: 7 Strana: 1390
Špeje. Ešče mi aj teraz pod kožou špeje (bolí). Dbš. Pov. V. 28.

332555   Špejchal Svazek: 3 Strana: 0928
Špejchal, a, m., osob. jm.

332556   Špejchal Svazek: 10 Strana: 0427
Špejchal, u, m. = trn, jímž se závity z nařezané a sesloupnuté kůry spojují a tak k sobě připevňují, když hoši z jara dělají trumpety, trouby. Za náhubek dá se frgačka. Vz Vyhl. I. 278.

332557   Špejchar Svazek: 3 Strana: 0928
Špejchar, u, m., z něm. Speicher sýpka, obilnice, žitník, V., žit nice. Vz Mz. 332. Der Schüttboden.

332558   Špejchárek Svazek: 7 Strana: 0864
Špejchárek, rku, m. = půda stavení. Na Žďársku. NZ. I. 69.

332559   Špejchati Svazek: 7 Strana: 0864
Špejchati, špejchnouti = strkati, šťou- chati. Mor. Rgl.

332560   Špejl Svazek: 7 Strana: 0864
Špejl. Cf. Kolek (dod.), Špajdl, Špajdlík, Špandle, Špička. — Hádanka: Vaří se to, peče se to, nejí se to. Brt.

332561   Špejl, špýl Svazek: 3 Strana: 0928
Špejl, špýl, e, špejlek a spílek, lku, špejleček, špíleček, čku, m., spilka, špilka roub, dlouhý, dřevěný roubík soukenníkův a řezníků, der Speil, Speiler. Řezník špejlem rozpíná zabité hovado, aby otevřené zůstalo. Jg. Z němec. Speil. Mz. 332. — Š., špreji, dřívko k zadělávání jitr- nic, jelit, zabité drůbeže, der Speil. Vz Špilka, Spílek, Špandle. — Špejlky pra- sečiny, der Sautanz. Vz Prasečiny (II. 885. a.) a Šperk.

332562   Špejlíkáři Svazek: 8 Strana: 0411
Špejlíkáři, vz Fundáci (3. dod.).

332563   Špejliti Svazek: 3 Strana: 0928
Špejliti, il, en, ení; špejlovati, špejlem spínati, speilen. — co: kapouna, jitrnice, jelita. Us. — Jg.

332564   Špejlovka Svazek: 3 Strana: 0928
Špejlovka, y, f. nůška dětská, okrá- šlená kolem na délku barevnými špejly, eine Korbart. Us. C.

332565   Špejný. A Svazek: 7 Strana: 0864
Špejný. A proto Sloven cítí š-ný za tebou žial. Slov. Orl. III. 135. — Syt. Táb. 316.

332566   Špejtati Svazek: 3 Strana: 0928
Špejtati špitati. — co komu. Dlouho o tom žádný nevěděl, až teprv nyní si to lidé špejtají. Us. u Petrovic. Dch.

332567   Špejžíř Svazek: 10 Strana: 0427
Špejžíř, vz Špižíř. Tk. M. r. 187.

332568   Špek Svazek: 3 Strana: 0928
Špek, u, m., z něm. Speck tučnost', mastnost, das Fett, der Speck; sádlo ve- přové, slanina, der Speck. Jg. Dostal ho na špek, lépe: na lep. Brt.

332569   Špek Svazek: 7 Strana: 0864
Špek. Má košili jak š. (umazanou). Us. Holk.

332570   Špek Svazek: 7 Strana: 1390
Špek, u, m. = sklepní vězení v Pardub. Us.

332571   Špek Svazek: 8 Strana: 0411
Špek. Tohoto slova dříve na Mor. neznali, říkali jen slanina. Brt. D. II. 511. b. Dostal ho na š. Ib.

332572   Špek Svazek: 9 Strana: 0330
Špek. Dostal ho na špek (obelstil ho). Hoř. 118.

332573   Špek Svazek: 10 Strana: 0427
Špek. Vábila muže jako š myši. Zl. Pr. XXL 81.

332574   Špekovati Svazek: 3 Strana: 0928
Špekovati špikovati.

332575   Špekovka Svazek: 3 Strana: 0928
Špekovka, y, f., die Butterbirn. Jg.

332576   Špekový Svazek: 3 Strana: 0928
Špekový, Speck-. Š. knedlíky.

332577   Špekový Svazek: 7 Strana: 0864
Špekový. Š. leštidlo, Us., hruška. Brt.

332578   Špektákl Svazek: 3 Strana: 0928
Špektákl, u, m., z lat. spectaculuam podívaná, podivný kus na podívanou. To je š.! Jaký to byl š., může si každý po- mysliti. Us. Kal.

332579   Špekulace Svazek: 3 Strana: 0928
Špekulace, vz Spekulace.

332580   Špekulant Svazek: 3 Strana: 0928
Špekulant, a, m., z lat. = zištný a po- čítavý člověk, der Spekulant, Rk., podni- kavá hlava, ein unternehmender Mensch. Nz.

332581   Špelc Svazek: 9 Strana: 0330
Špelc, e, m., vz Vrabec.

332582   Špelec Svazek: 9 Strana: 0330
Špelec, lce, m., Vz Vrabec.

332583   Špelek Svazek: 8 Strana: 0411
Špelek, lku, m. Dostala š. = kvinde. Her- špice. Rous.

332584   Špelenec Svazek: 7 Strana: 0864
Špelenec, nce, m. = pohlavek. Mor. Rgl.

332585   Špelík Svazek: 10 Strana: 0427
Špelík, vz Spelík.

332586   Špelina Svazek: 3 Strana: 0929
Špelina, y, m., osob. jm.

332587   Špeliti Svazek: 8 Strana: 0411
Špeliti. Tož s nimi (m. jimi) špelil do ostatních tak prudce, že ... (strčil). Nár. list. 1896. č. 128.

332588   Špeliti Svazek: 10 Strana: 0427
Špeliti. Toť jsem s jedným aji š-la ze dveří (vystrčila ho). Mor. Čes. 1. X. 443.

332589   Špélka Svazek: 10 Strana: 0427
Špélka, y, f. = špejl. Haná. Hoch. 88.

332590   Špelky Svazek: 3 Strana: 0929
Špelky, vz Prasečiny.

332591   Špelta Svazek: 3 Strana: 0929
Špelta, vz Špelda.

332592   Špěnák Svazek: 7 Strana: 0864
Špěnák, u, m. = poutko, řemínek, který se sokolu k obnožkám připíná. NA. IV. 114.

332593   Špenár Svazek: 3 Strana: 0929
Špenár, u, m. = kůl, der Pfahl. Sťatému n. oběšenému prohnali srdce š-rem. U Vse- tína. Vck.

332594   Špenár Svazek: 10 Strana: 0427
Špenár, vz Kolec.

332595   Špeňár, vz Svazek: 7 Strana: 0864
Špeňár, vz Hřebík (dod.).

332596   Špenát Svazek: 10 Strana: 0427
Špenát, spinaria, Spinat. Ott. XXIII. 811.

332597   Špenát, vz Svazek: 3 Strana: 0929
Špenát, vz Špinák.

332598   Špencer Svazek: 9 Strana: 0330
Špencer z ovčí hůňky nosili čeledínové místo župice. Těšín. Věst. op. 1895. 20. Sr. Špencl.

332599   Špencl Svazek: 8 Strana: 0411
Špencl, u,m. = frydka. Na Hané. NZ. III. 256. Cf. Špenzl, Špenzr.

332600   Špenčí Svazek: 3 Strana: 0929
Špenčí, n. = jehličí, pazdeří. Us. Tč.

332601   Špenčiti se Svazek: 3 Strana: 0929
Špenčiti se, il, ení, stončiti se, Stoppeln bekommen. Husa, kachna atd. špenčí se. Jg.

332602   Špenda Svazek: 3 Strana: 0929
Špenda, y, f. = obilí dávané učiteli, das dem Schullehrer gegebene Getreide. Aus dem lat. spenda (cf. řec. onévóeiv), woher auch das deutsche Spende. Gl.

332603   Špenda Svazek: 8 Strana: 0411
Špenda, y, f. = bochánek pro žebráky. Chod. NZ. III. 396.

332604   Špendace Svazek: 3 Strana: 0929
Špendace, e, f. = dar, z něm. spendiren. Us. v již. Čech. Kal. Vz Špendýr, Špenda.

332605   Špendati Svazek: 10 Strana: 0427
Špendati = mrzutým býti. Jen nešpendej, nic se nestalo. Ml. Bolesl. Čes. 1. XII. 89.

332606   Špendáž Svazek: 3 Strana: 0929
Špendáž, e, f. = špendace. Us. Hý.

332607   Špendl Svazek: 7 Strana: 1390
Špendl, u, m. = špendlík. Půh. V. 159.

332608   Špendlice Svazek: 7 Strana: 0864
Špendlice, e, f. = špendlíková panna, s kterou si děvčata hrají. U Kdýně. Rgl.

332609   Špendlící Svazek: 9 Strana: 0330
Špendlící, n. = pichlaví'/ angrešt. Čes. 1. X 396.

332610   Špendlíček Svazek: 10 Strana: 0427
Špendlíček, čku, m., zdrobn. špendlík. Hra na š-ky. Šumava. Rgl.

332611   Špendličeti Svazek: 9 Strana: 0330
Špendličeti. Pšence z jara š-čela. Hoř. 95.

332612   2. Špendlíčí Svazek: 3 Strana: 0929
2. Špendlíčí hlavička, Stecknadel-.

332613   1. Špendlíčí, n Svazek: 3 Strana: 0929
1. Špendlíčí, n., jehličí chvoj, die Nadeln. D. Listy sosnovitých rostlin slovou šetiny, jehličí neb špendlící a bývají z větší části vytrvalé, vždy zelené a po dvou neb více v chomáčích nahromaděné. Kk. 99. — Š. = stromy špendlíkové, die Spillenbäume. Us.

332614   Špendličné Svazek: 3 Strana: 0929
Špendličné, ého, n., das Nadelgeld. Us. Špendličný = jehličný, jehelný, Nadel-. Špendlík, u, špendlíček, čku, m., z něm. Spendel, středoněm. spengel vedle spenel, strněm. spenula z lat spinula, demin. slova spina, trn. Mz. 332. Š. jehla s hlavičkou ku spínání všelikých částí oděvu hl. ženského. S. N. Die Steck-, Kopfnadel, das Heftel. Š. = spínací jehlice. Š-ky něco spínati. Kom. J. 515. Š-dlík železný, mosazný, stříbrný, zlatý. Us. Hlavička špendlíku. Us. Š. a Ž. Šlo diťa (dítě) chodničkem, šprtalo špen- dličkem; Já naše dvírečka pantlama zavážu, pantlama zavážu, špendlíkem zašpendlím. Sš. P. 159., 290. Chodí jako po špendlíkách (pozorně). Us. Šg. — Š. = malá slívka, slutá, die Spille. V. Nemecky Spilling, jihoněm. spenling, střněm. speneline, spinlinc. Mz. 332. — S-ky, armenioides, ovoce kulovaté, žluté nebo zelenavě žluté. Rstp. 478. Cf. Čl. 37., Kk. 253., Kom. J. 120. Š-ky = žluté švestky, Brt., žluté špičaté slívy. Kd., Rgl. Špendlikář, e, m. = jehlář, der Nadler. Jg

332615   Špendlík Svazek: 7 Strana: 0864
Špendlík. Š-ky někoho píchati (dopalo- vati, dobírati si). Šml. Podává-li nebo půj- čuje-li se někomu š., má se beroucí ho smáti a jej vrátiti, aby se láska obou ne- rozpíchala. Us. Vck. — Š. = osten trní, jehla lesního stromu. Us. Rgl.

332616   Špendlík. Š Svazek: 10 Strana: 0427
Špendlík. Š. rozpíchá lásku mezi mi- lenci a štěstí naše vůbec. Mtc. 1. XXXI. (1897. ) Obr. 30. — Š-ky = proso. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XV. 47.

332617   Špendlikářka Svazek: 3 Strana: 0929
Špendlikářka. y, f. = jechlářka, die Nadlerin. Jg.

332618   Špendlikářský Svazek: 3 Strana: 0929
Špendlikářský, Nadler-. Jg

332619   Špendlikářství Svazek: 3 Strana: 0929
Špendlikářství, n. = řemeslo obírající se děláním rozmanitého zboží z drátu; v užším smyslu jest š. dělání špendlíků. Vz S. N.

332620   Špendlíkový Svazek: 3 Strana: 0929
Špendlíkový, Stecknadel-. Š. hlavička. Nesmí toho chyběti ani za š-vou pálku. Mor. a slez. Šd.

332621   Špendlíkový Svazek: 7 Strana: 0864
Špendlíkový. Nemá při tom škody ani za š-vou hlavičku, ani co obnáší š. hlavička. Us. Hnšk.

332622   Špendlíky Svazek: 10 Strana: 0427
Špendlíky = proso. V zlod. ml. Čes. 1. XV. 47.

332623   Špendliti Svazek: 3 Strana: 0929
Špendliti, il, en, ení: špendlívati, mit Stecknadeln zusammenknüpfen. Ros. — co čím: šat dlouhým špendlíkem. — komu.

332624   Špenec Svazek: 10 Strana: 0427
Špenec, vz Spenec.

332625   Špenek Svazek: 3 Strana: 0929
Špenek, nku, m. = ostenek, ospenec. Mor. Kd. Vz Špenka, Špenčiti.

332626   Špeněk Svazek: 7 Strana: 0864
Špeněk, ňku, m. = omlád švestkový. Mor. Brt. D. 275.

332627   Špenek Svazek: 8 Strana: 0411
Špenek, nku, m., vz Stonek (3. dod.).

332628   Špění Svazek: 3 Strana: 0929
Špění, n., das Beissen. Š. v těžkém moče pouštění. Pont. o stat. 413.

332629   Špenka Svazek: 3 Strana: 0929
Špenka, y, f. — špička, stonek, ostenka. Vz Špenek. Mor. D.

332630   Špensl Svazek: 8 Strana: 0411
Špensl, u, m., vz Spenzr. Duť. 197., Čes. 1. V. 181.

332631   Špensr Svazek: 3 Strana: 0929
Špensr, u, m., vz Spencer. Bka., Nl., Tč.

332632   Špenzerka Svazek: 9 Strana: 0330
Špenzerka, y, f. = špencer. Věst. op. 1895. 28.

332633   Špenzl, u, m Svazek: 3 Strana: 0929
Špenzl, u, m. = spencer. Mor. Brt., Zkl. Také u Plzně. Dšk. — Š. = pěkná, obyč. drahá šněrovačka. Us u Tábora. Hrš.

332634   Špenzr, u Svazek: 7 Strana: 0864
Špenzr, u, na., vz Špenzl. Brt.

332635   Špenzr, u Svazek: 8 Strana: 0411
Špenzr, u, m. Vyvatovaný š. = svrchní šat ženský (už se nenosí); spenzerka (bez vaty). Slez. Věst, op. 1894. 10.

332636   Šperce Svazek: 10 Strana: 0427
Šperce = rozpěrák. Dšk. Km. 28.

332637   Špercum Svazek: 7 Strana: 0864
Špercum. Hercum, špercum, starý dívke na kopeta ševcům (prodáme). Brt. N. p. I. 311.

332638   Šperčok Svazek: 7 Strana: 0864
Šperčok (u Místka), šperčák, u, m. = špižírna z proutí upletená na uzené maso, slaninu, sádlo. Mor. Brt.

332639   Šperdlíček Svazek: 3 Strana: 0929
Šperdlíček, čku, m. = nebozez, der Bohrer. Mor. Pk.

332640   Šperechta Svazek: 3 Strana: 0929
Šperechta, y, f. == Perchta, Berchta. Moravan. 1878. 59. — Š., y, m. = kdo mnoho jí, der Vielesser. U Olom. Sd. — Š., y, m. jakýs šotek n. hastroš, o němž dítkám se vy- kládá, že o štědrém večeru s pastýři chodí po domech a kde někdo mnoho se najedl, tomu břicho rozvrtá perlíkem (vřetenem) a hrachovinou vycpe. U Olom. Sd. Š. chodí večer s vřetenem po domech a všecky děti jím provrtává, které nechtí se modliti; Š. chodí způsobem tří králův. Mor. Mřk. Dám té Šperechtovi! U Prostějova. Pkř.

332641   Šperechta Svazek: 7 Strana: 0864
Šperechta. V z Ott. III. 809., Perchta.

332642   Šperechta Svazek: 9 Strana: 0330
Šperechta na Vyzovsku. Vz Mus. ol. XII 13.,

332643   Špergl Svazek: 7 Strana: 0864
Špergl, a, m. = poštolka. Šír. Pt.

332644   Šperk Svazek: 3 Strana: 0929
Šperk, u, m. = ozdoba, okrasa, nádherné roucho atd., der Putz, Schmuck, Aufputz, Geschmack, die Zierde, das Geschmeide. Jg. Právo proti zbytečným š-ňm vynésti. V. Š-y se fintiti. Gníd. Ženstvo jest š-ů mi- lovno. Sych. S-ky na se věšeti. Lovnaí š., lovecký š.; miska na š. Dch. Na hlavě š-y a v hlavě třeba čemerky. Us. Bayer. — Ve zvláštním šperku slov si liboval. Pal. Dj. II. 1. 197. — Šperky = pochvy, das Ross- zeug. Š-ky k ozdobě jemu jsou. Kom. J. 452. Cf. Mz. 332. — Šperky (m. špejlky), na Mor. = jitrnice, klobásy, jelita, Würste, f. Us. Na východní Moravě prasecí vnitřnosti, u Uher. Skalice : trančina. S. = drob z pra- sete a vše, co se ze zabitého prasete hned uvaří; dárky ze zabitého prasete, výsluha. Kd., Brt. Š. = zábava při zabíjení prasete, das Wurstfest, Schweinsfest, der Sautanz. U Přerova a Tovačova. Mtl. Vz Spejl. Po- slati někomu šperky ;Š-ky dělati (jitrnice); Pozvati na šperky; Š-ky po známých roz- nášeti; Přijďte k nám na šperky. Sd., Šd., Tr. Kčr. Cf. Prasečiny.

332645   Šperk Svazek: 7 Strana: 0864
Šperk. Mkl. Etym. 342. a., Vlšk. 185, 278., Tk VIII. 496.

332646   Šperk Svazek: 8 Strana: 0411
Šperk. Š-ky v XVI. stol. Cf. Wtr. Krj. I. 525.

332647   Šperk Svazek: 9 Strana: 0330
Šperk, u, m. = štěrk. U Polné. Hoš. 101.

332648   Šperka Svazek: 3 Strana: 0929
Šperka, y, f. = potlusté maso, unter- spickt. U Frýdka. Tč. Pomastiti kobzole šperkou. Na Ostrav. Tč. Cf. Šperk.

332649   Šperka Svazek: 7 Strana: 0864
Šperka = slanina. Mor. Brt.

332650   Šperka Svazek: 8 Strana: 0411
Šperka, y, ť. = Spek, slanina; také vůbec všecka mastnota. Na Frýdecku. NZ. IV. 447.

332651   Šperkář Svazek: 3 Strana: 0929
Šperkář, e, m. = šperkýř. Rk.

332652   Šperkářka Svazek: 10 Strana: 0427
Šperkářka, y, f. = žena šperkářova. U š-ky kytici koupiti. J. Jehlička. Kyt. 2. 118.

332653   Šperkování Svazek: 3 Strana: 0929
Šperkování, n., das Aufputzen, der Putz.

332654   Šperkovaný Svazek: 3 Strana: 0929
Šperkovaný; -án, a, o, geschmückt. V. Skvěl se š-nou svou latinou. Pal. II. 1. 197. Š. oděv. Jel.

332655   Šperkovat Svazek: 9 Strana: 0330
Šperkovat silnici = štěrkovati. U Polné. Hoš. 101.

332656   Šperkovati Svazek: 3 Strana: 0930
Šperkovati, šperkovávati — zdobiti, put- zen, schmücken, zieren. — koho. V. — kde. Ptáka na čihadle š. (= šle pod křídla mu dáti), zur Rege zurichten. — koho, se čím: mastí. Lom.

332657   Šperkovitý Svazek: 3 Strana: 0930
Šperkovitý = ozdobný, geputzt. Š. šat. Gníd. Šperkovna, y, f., das Putzzimmer. Ros.

332658   Šperkovně Svazek: 3 Strana: 0930
Šperkovně, geschmückt. Š. ustrojený. Kom.

332659   Šperkovnice Svazek: 3 Strana: 0930
Šperkovnice, e, f. = ženština, která se ráda strojí, die Putzsüchtige. Mšk. — Š., die Putzhändlerin.

332660   Šperkovníček Svazek: 3 Strana: 0930
Šperkovníček, čku, m., der Schmuck- hälter. Šm.

332661   Šperkovnička Svazek: 10 Strana: 0427
Šperkovnička, y, f. = skřínka na šperky. Zl. Pr. XXII. 212.

332662   Šperkovník Svazek: 3 Strana: 0930
Šperkovník, a, m., kdo se rád strojí, der Stutzer, Dandy. Cf. Šperkovnice. — S., der Schmuckhändler. Cyr., Aqu.

332663   Šperkovnosť Svazek: 7 Strana: 0864
Šperkovnosť, i, f., Schmuck. Š. hrobu- Ndr. Anthr. I. 21.

332664   Špérkovnosť Svazek: 10 Strana: 0427
Špérkovnosť = snaha se krášliti. Hyna. Vz Čad. 115.

332665   Šperkovuý, -ní Svazek: 3 Strana: 0930
Šperkovuý, -ní = kdo se rád šperkuje, putzsüchtig. Š. panna, Br., jonák. Troj., žena. Reš., Kram. — Š. — ozdobný = Putz-, Schmuck-, geputzt, zierlich. Š. zboží. Š. oděv, Jel., roucho, Štelc, slova, řeč, Smrž., dílo. Šm. — Š. = co ku šperkům přísluší, Putz-, Schmuck-. Š. krám, der Putzladen. Us. Č. Š. schránka. Dch.

332666   Šperkový Svazek: 7 Strana: 0864
Šperkový, vz Šperkovný. Š. krabička. NA. I. 27.

332667   Šperkýř Svazek: 3 Strana: 0930
Šperkýř, e, m. = Šperkovník.

332668   Šperkýřka Svazek: 3 Strana: 0930
Šperkýřka, y, f. = šperkovnice. Plk.

332669   Šperl Svazek: 3 Strana: 0930
Šperl, a, m., osob. jm.

332670   Šperlíček Svazek: 3 Strana: 0930
Šperlíček, čku, m = nebozez, der Bohrer. Mor. Pk.

332671   Šperlín Svazek: 10 Strana: 0427
Šperlín Jarosl., red. Sr. Tob. 218.

332672   Šperloční Svazek: 3 Strana: 0930
Šperloční = šperloch, pokrytí mající. Š. vůz. Bech. Vz Šperloch.

332673   Šperloch Svazek: 3 Strana: 0930
Šperloch, u, m. = prikryvadlo, Decke, f. V. Ze střnětn. sper-lachen. Mz. 332. Sper- lachen = ein Laken, das ausgespaunt wird, tenticulum. Gl. 467.' Cf. Šperloční. Že sem mu požičela visutého vozu s š-chem. Půh. II. 605. Š-chové vSickni mají býti sebráni s vozů. Mus. 1828. II. 23. Š. na vůz. die Wagendecke. Reš. Koupeno sukna na š. na vůz nový obecný 21 loktí. Gl. 467.

332674   Šperloch Svazek: 7 Strana: 0864
Šperloch. Tenticulum oprav v: tendicu- lum. 15. stol. Cf. Výb. II. 1014., 1121., Let. 221.

332675   Šperloch Svazek: 8 Strana: 0411
Šperloch. Vůz pod š-chem. Ai-ch. XIII. 252.

332676   Šperlochovitý Svazek: 10 Strana: 0669
Šperlochovitý vozík. Zvon VI. 186.

332677   Špernál, u, m Svazek: 3 Strana: 0930
Špernál, u, m. = silný dlouhý hřebík, der Sperrnagel. Us. u Přerova. Kd.

332678   Špérovati Svazek: 3 Strana: 0930
Špérovati = něco zpět poslati. V Krko- noších. Kb.

332679   Špeřan, u Svazek: 3 Strana: 0929
Špeřan, u, m. = dřevo u vozu mezi re- brinami nahoře, aby k sobě nemohly, roz- pěrák. Us. Jg.

332680   Špeřování Svazek: 3 Strana: 0930
Špeřování, n. == špeřan i s houšví. Us. Jg.

332681   Špeřovati Svazek: 3 Strana: 0930
Špeřovati, z něm. sperren = rozpínati řebřiny špeřanem. Jg.

332682   Špet Svazek: 3 Strana: 0930
Špet, u, m. = špetnutí. Vz Špetnouti.

332683   2. Špeta Svazek: 3 Strana: 0930
2. Špeta, y, f.— fakule, der Lichtspan, die Fackel. Us.

332684   Špeta Svazek: 7 Strana: 0864
Špeta. Semeno prodává se na špetky. Us. Pdl. Š. soli. Us. Hdk. Nemám soli ani š-ku. Us. Zdraví na špetky, nemoc na hrsti. Dch.

332685   1. Špeta, špetka, špetecka, špetička Svazek: 3 Strana: 0930
1. Špeta, špetka, špetecka, špetička, y, f. = co se pěti prsty vezme, die Prise, der Stieber. Na Moravě štepto. Hý. Špeta mouky. Ani ho se špetku není. Ros. — Š. — konce prstů Š-kou z nádob mouku berou. Ler. — Š. = málo něčeho, troška, wenig. Ni špetky jsme zvěděli. Kram. Ani špetky toho neznal, neví; Tret jako špetka bídný, werthlos wie ein geringer Tand ; Má špetka, mein kleines Ich; Ani špetka šle- chetného smýšlení, nicht ein Funken edler Gesinnung; Nemá ani špetky rozumu; Ne- stojí to ani za špetku, es ist keinen Pfiffer- ling werth. Dch I ta špetka popouzí mne k hněvu. Sš. Bás. 182.

332686   Špetati Svazek: 3 Strana: 0930
Špetati, vz Špetnouti.

332687   Špetiti Svazek: 3 Strana: 0930
Špetiti = špatiti, schlecht machen, ver- schlechtern. U Opav. Klš.

332688   Špetka Svazek: 3 Strana: 0930
Špetka, y, m. = čtverák, liška, podšívka, šibal. U Jilemnice. — Š-, y, f. = stopka (u ovoce, u perí), der Stiel, Kiel. — Vz Speta.

332689   Špetka Svazek: 9 Strana: 0330
Špetka, y, f. — stopka U Jilem. Bes. 1871. 626. — Š., y, m. = liška, čtverák. Ib. Špičák, u, m., druh mor. révy. Š. sklenný. Seb. 145., Nár. sbor. II. 72. — Š., a, m. = kdo první počal žnouti, ostatní pak za ním. Jrsk. XXIII. 448. - Š. vrch na Slansku. Slan. 108. — Š. v Šumavě, Spitzberg. Vz Čechy I. 25.

332690   Špetkář Svazek: 3 Strana: 0930
Špetkář, e, m. = kdo má malý statek, malé jmění, troškář, ein kleiner Besitzer, S!ov. Bern.

332691   Špetkovací Svazek: 7 Strana: 1390
Špetkovací secí stroj (seje semeno po špetkách), dibblovka. Ott. VII. 474.

332692   Špetkovací Svazek: 8 Strana: 0411
Špetkovací stroj secí vypouští zrno do řádků po špetkách. Vz Ott. XI. 661. b.

332693   Špetle Svazek: 3 Strana: 0930
Špetle, e, m., osob. jm. Vz Žer. Záp. II. 190., Tf. 393., S. N.

332694   Špetně Svazek: 3 Strana: 0930
Špetně = špatně. Třecí š. hledí, dy sobě chlib kraju. Sš. P. 496. Na Ostrav. Tč.

332695   Špetnouti Svazek: 3 Strana: 0930
Špetnouti, tnul a tl, utí; špetati — cek- nouti, mucksen. — abs. Ani nešpetni. Us. — proti komu. Proti němu žádný ani š. ne- smí. Br. — komu o čem. Ani mi o tom nešpetl. Us. Ať mi o tom nikdo) ani nešpetne, keine Erwähnung thun. Us. Šd. O tom ani nespeli (= nešpetl). U Kvasin. Ani slova o tom nešpetl. — kde. Židé u vězení ani š. nesměli. Br.

332696   Špetný Svazek: 3 Strana: 0930
Špetný = špatný, škaredý, garstig. U Opav. Klš.

332697   Špety Svazek: 7 Strana: 0864
Špety. Jíti na š. (hra). Vz Hrábě, Pa- zúrek.

332698   Špic Svazek: 3 Strana: 0930
Špic, i, špice, e, špička, stpička, špička, špičička, y, f. (zastar. špic, u, m., spic, i, stpice, e, f.), němec, z lat. spica. Mz. 332. Š., apex, die Spitze, konec dílu nějakého naproti zpodině. Rst. 503. Vz Osť, Ostrč. Špice u kiasu: osina, V., Ros, pužina, Šp.; š. ševcovská n. pouze špice, V.; š. hory: vrch. V. Š. vojska = přední čásť. Br. Špička nebozezu: pochop, zdi: cimbur, cimbuří, úhlu: vrchol, lodi: předek. Šp. Špic, špice, špička u nože; se špic nože. D. Krondle o třech špicech; Psí obojek se špicemi n. jehlami. Br. Špicí meče někoho probodnouti. Br. Š-ka vlasu, Us., u vidlic. Har. Špice = roh jelení. D. Na špičku se dostal. Vz Nebez- pečenství. Č. Špička u života, u tílka. Šp. Po špičkách (nohou) choditi. Šm. Špička polemiky bude obrácena proti soustavě or- ganisace zvířectva atd.; Ulomil špičku do- mněnkám — german. Vz Ht. Brs. 285. — Š. vojska = přední část. Br. Na špici on sám vévoda bojoval. BO. Zjednav špici k boji (aciem instruxit). BO. Bezpečněji za jinými státi než na špici. Dl. Na špici státi. Alx. 1116. Na špici je postavil, aby jimi šik nepřátel rozrazil; Všude sám na špicu byl. V. Vlasta se statečnějšími v předním špicu byla. Háj. — Š. = špičák, nosatec, die Spitz- haue. Kamenný špic křížový (ve mlýně); š. kamenická. Us. Š- ocelovaná. Us. — Špice u kola vozního (= paprslek), která píst (hlavu, mor.) s loukoťmi spojuje, die Speiche, Rad- speiche, radius. Vůz má kola z pístu, špic 12, loukotí 6 a toliko též šínů složená. Kom. J. 457. Paprslkové u vozního kola špice, v mlýn- ském ramena slovou. Kom. Špice nabíjeti, potloukati; podvláčeti (aniž se loukoť ro- zebere). Sp. Co sobě vyžádal, to mu udě- lali, hlavu na špic dali, kolem ho lámali. Sš. P. 137. -- Špice = úštěpelc, das Stichel- wort. U Olom. Sd, Vz Špička. — Špic. Má špic (jest opilý). U Jižné. Vrů. Vz Špička. — Špic, e, m., osob. jm. Vz Tk. III. 18., IV. 59. S. N.

332699   Špic Svazek: 7 Strana: 0864
Špic v kole: Hádanka: 1. Dvanáct bratří jeden při druhém a žádný na kraji. 2. Leží dvanáct panen na jedné posteli a žádná není na kraji. Brt. — Š. = bidlo prvního roku u jelena. Brm. I. 3. 102. Vz Špičák, 1. — Š., canis domesticus pomeranus, Spitz, m. Brm. I. 667.

332700   Špic Svazek: 8 Strana: 0411
Špic = úštěpek. Nemám kapce pro tvý špice. Heršpice. Rous.

332701   Špic Svazek: 10 Strana: 0427
Špic, vz Styč.

332702   Špicbergy Svazek: 3 Strana: 0931
Špicbergy, pl., m., die Spitzbergen. Vz S. N.

332703   Špice Svazek: 3 Strana: 0931
Špice, e, f., samota u Chrasti; němec. Spitz, hospoda u Olomouce. PL.

332704   Špice Svazek: 7 Strana: 0864
Špice, vz Špic.

332705   Špiclatý Svazek: 7 Strana: 0864
Špiclatý, spitzentragend. Š. list. Nz.

332706   Špiclík Svazek: 3 Strana: 0931
Špiclík, a, m. = špicl. — Š., špiclíček, čka, m., druh skřivaní, alauda minor, die Spitzlerche. Jg.

332707   Špiclovský Svazek: 3 Strana: 0931
Špiclovský, Spion-. Rk.

332708   Špiclovství Svazek: 10 Strana: 0427
Špiclovství, n. Čch. Kv. 79., Duda 21.

332709   Špicné Svazek: 8 Strana: 0411
Špicné, ého, n. Forman od špičného nedá clo. Hrš. Nách. I. 286.

332710   Špicobrádek Svazek: 3 Strana: 0931
Špicobrádek, dka, m., der Spitzbart. D.

332711   Špicohlávek Svazek: 3 Strana: 0931
Špicohlávek, vka, m. = kdo má špičatou hlavu, jehož hlava v kužel vybíhá, der Spitz- kopf. Us., Kom. Orb., D.

332712   Špicohubý Svazek: 10 Strana: 0427
Špicohubý. To ta š-bá, to vyžle! Zvon III. 25.

332713   Špicokubek, špicohoubek Svazek: 3 Strana: 0931
Špicokubek, špicohoubek, bka, m., der Lang-, Spitzmaul. V. Špicohubý, spitzmaulig.

332714   Špiconosý Svazek: 3 Strana: 0931
Špiconosý, spitznasig. D.

332715   Špicovadlo Svazek: 7 Strana: 0864
Špicovadlo, a, n., Spitzmaschine. Šp.

332716   Špicování Svazek: 3 Strana: 0931
Špicování, u. S. zdi, die Mauerdurch- spitzung Nz. Pytlík na š., der Spitzbeutel. D. Vz Špicovati.

332717   Špicování Svazek: 10 Strana: 0427
Špicování, n. = ťukání velikonočního vejce vejcem. Čes. 1. XII. 317.

332718   Špicovaný Svazek: 3 Strana: 0931
Špicovaný; -án, a, o == prohnaný, durch- trieben. Žádný by to v tom dědku nehledal, jaká to š-ná šelma. Us. C. Ostatně vz Špi- covati.

332719   Špicovati Svazek: 3 Strana: 0931
Špicovati = ostí od zrní umítati, koppen, reinigen. — co z čeho: pšenici z prachu (prach a hlínu z ní odstraniti). Us. — co jak: žito v kostku (oba konečky žita urá- žeti, abspitzen). Us. — se = zdlouha, s ostu- dou odcházeti, se kliditi, abziehen. Babka hned se š-la. Us. Msk. Špicuj se mi.

332720   Špicovati Svazek: 7 Strana: 0864
Špicovati = špicí dobývati. Š. písek ze skály. Zpr. arch. VIII. 113. — Š., z něm. = nastrkovqti. Š. uši. Us. Kšť. Š. na něco. Rgl. — Š. = špičatiti. Rgl.

332721   Špicoví, n Svazek: 3 Strana: 0931
Špicoví, n. = co ze špicovaného zrna zbývá, das Gespitzte. U Olom. Sd.

332722   Špicovník Svazek: 8 Strana: 0411
Špicovník, u, m. = obloukář (hoblík). Ott. XI. 422. a.

332723   Špicový Svazek: 7 Strana: 0864
Špicový nebozez (jímž díry v loukoti na špice vrtají). Slez. Šd.

332724   Špicramenat Svazek: 3 Strana: 0931
Špicramenat, u, m. = způsob klenutí, der Spitzzirkel im Gewölb, arcus fastigiosus.

332725   Špicramenat Svazek: 8 Strana: 0411
Špicramenat = ostrý oblouk ve sklepení. Plk.

332726   1. Špičák Svazek: 3 Strana: 0931
1. Špičák, a, m. = roční jelen se špicí (s 1 rohem, se sprostým růžkem bez pa- rohů), kolouch, der Spiesser, Spiesshirsch. Š. nazývá se jelen, když vysadí 6—12 palců dlouhé přímé špičky. Šp. — Š. hřebeno- rohý, corymbytes pectinicornis, brouk. Vz Frč. 187. — Š. Je to špičák (= kůň, jemuž se spustilo jen jedno varle). V Kunv. Msk. — Š., osob. jm. Šd.

332727   2. Špičák Svazek: 3 Strana: 0931
2. Špičák, u, m. = motyka špičatá, špic, nosatec, nosák, die Spitzhaue, der Bickel, Pickel. Nz., Háj., D. — Š. = železný sochor. Us. — Š. = špičatý zub vedlé předních sto- jící, hák, kel, vlčí zub, der Eckzahn, Spitz-, Hunds-, Spiesszahn. Vz Zub. D. — Š. = druh nebozezu zatočeného (truhlářského), der Spitz-, Schneckenbohrer. Jg., Šp.. Hk., Skv. —

332728   1. Špičák Svazek: 7 Strana: 0864
1. Špičák, a, m. = daňče rok staré bez lopat. Brm. I. 3. 139. Š-kovi scházejí růže (jelenu). Ib. 104. — Š. brouk, corymbetes. Cf. Brm. IV. 120., Kk. Br. 214. Š., parado- xides bohemicus. Frč. G. 60. — Š. = holub. Mor. Brt. 2. Špičák ve mlýně. Vz KP. V. 633. — Š. = kohoutek se špičkou, Spitzhahn, m. Šp. — Š. = hrnec na máslo (máslák). Vchř.

332729   Špičák Svazek: 8 Strana: 0411
Špičák, u, m., druh vrcholu. Ott. XI. 645.

332730   Špičák Svazek: 10 Strana: 0427
Špičák, a, m. = mladý jelen mající jen bidla (špice = rovné, nerozvětvené parohy). Ott. XIX. 266. — Š. = hora v Orlických horách. Jrsk. XXII. 203. — Š., u, m. = ječmen. V zloděj. mluvě — Š. = truhlářský nástroj k označování otvorů. Vz KP. XI. 9.

332731   Špičákový Svazek: 7 Strana: 0864
Špičákový = klový. Š. zub, dens caninus.

332732   Špičákový Svazek: 10 Strana: 0427
Špičákový sval, vz Sval. S. jáma, fossa canina. Ktt.

332733   Špičatě Svazek: 3 Strana: 0931
Špičatě, spitzig.

332734   Špičatec Svazek: 8 Strana: 0411
Špičatec, tce, m., oxytelus, brouk. Š. černý, o. piceus, destičkový, laqueatus, leskločelý, clypeomtcns, lesknavý, nitidulus, ozbrojený, hamatus, rovný, complanatus, stlačený, tetra- carinatus, třpytočelý, speculifrons, uťatý, inse- catus, vráskočelý, rugifrons, vráskový, rugosus, vykrojený, sculptus, vyseknutý, sculpturatus, zahnědlý, inustus, zakrslý, pumilus. Cf. Klim. 237.

332735   Špičatěti Svazek: 3 Strana: 0931
Špičatěti, ěl, ční; špičatívati, spitzig werden. — kde: ve tváři (hubnouti). Sych. — komu. Nemocnému špičatí už nos, jistě umře. Us. Hý.

332736   Špičatina Svazek: 7 Strana: 0864
Špičatina, y, f. = věc špičatá. Pl. I. 37.

332737   Špičatiti Svazek: 3 Strana: 0931
Špičatiti, il, ěn, ění; špičatívati, spitzig machen. — co čím: tužku nožem, spitzen.

332738   Špičatka Svazek: 3 Strana: 0931
Špičatka, y, f., druh hrušek, eine Art Birnen. Us.

332739   Špičatolistý Svazek: 3 Strana: 0931
Špičatolistý, acutifolius, spitzblätterig. Š. rdest, potamogeton acutifolium. Rostl. III. a. 12., 21.

332740   Špičatosť Svazek: 3 Strana: 0931
Špičatosť, i, f. = ostrost, die Spitzigkeit. V.

332741   Špičatozrnný Svazek: 7 Strana: 0864
Špičatozrnný špenát. Dlj. 23.

332742   Špičatý Svazek: 3 Strana: 0931
Špičatý; špičat, a, o = špic mající, kon- čitý, píchaný, ostrý, bodlavý, spitzig, spitz, gespitzt, eckig. Jg. Vz Špic. Š. kopíčko (končíř), kladivo, skála, V., píka. Kom., nos, čepice, D., jehla, nůž, zub (špičák), list. Us. Š.stupeň, vz Špičák. Špičatý jako jež. Kom. Š-atý nůsek rád podrývá (píchá, pomlouvá). Č., Němc. II. 23. Š. leb (oxy- cephalus), Nz. lk., noha (koňská, pes equi- nus). Ib. Dcerka vstala, poskočila, dala dětům koledu, po jablíčku kulatým, po vo- říšku š-tým, po groši širokým. Sš. P. 744. Š. jitrocel, plantago lanceolata, der Spitz- wegerich, die Hundsrippe. Dch. — Š. = dojímavý, důtklivy, spitzig, anzüglich, beis- send. V. Š. řeč. Us. Má š. jazyk (posmě- váček). Prov. Vz Špička.

332743   Špičatý Svazek: 7 Strana: 0865
Špičatý. S. klobouk, Hrts., dláto, kru- židlo, Pdl., oblouk mostní. NA. IV. 230. Š. jako jehla. Brt.

332744   Špičatý Svazek: 9 Strana: 0330
Špičatý. Člověk v řečech š-tý (rád špič- kuje). Wtr. Živ. vys. šk 21.

332745   Špičatý Svazek: 10 Strana: 0427
Špičatý. Spatříme-li na cestě špendlík, hřebík, nebo jiný š. předmět ze železa, ne- zdvihejme ho, potkala by nás potom ně- jaká nehoda, ztráta a p. Mtc. 1. 1897. Obr. 30. — Š. = kartáč. V zloděj. mluvě.

332746   Špičec Svazek: 8 Strana: 0411
Špičec, čce. m., coryphium, brouk. Klim. 250. Špička = zápalka, sirka. Brt. D. II. 398. Š. = kabátek, nissula pratensis, houba. Brt. D. II. 512. — Š. (Aby třešně a višně) sušili, do špiček strkali a také do kytek vázali. Kat. z Žer. II. 120.

332747   Špičička Svazek: 3 Strana: 0931
Špičička, vz Špic.

332748   Špičiti Svazek: 10 Strana: 0427
Špičiti. Hanuš špicil (šel sněhem na špici, první). Zvon II. 276. (Jrsk. ).

332749   Špička Svazek: 3 Strana: 0931
Špička, y, f., die Spitze. Vz také: Špic. Jakoby špičkou jehelnou bodl. Ler. Š. Ja- kýrková, čepička, die Lacklederspitze. Šp. Š-ka punčochy do hvězdy, osmidílová, do kotoučnice, s ujímáním srdíčkovým. Škola žen. prací. Jablko nerádo od jabloně padá, pakliť padne, rádo se zase špičkou obrátí. Prov. V š-u uhoditi (trefiti). V. Trefil právě v š-u. Vz Narážení. Č. — Š. na jitrnice = špejl, Speiler, m. Ros. — Š = zub, špičák, vlčí zub. Vz Špičák. D. — Š. na slaniny = špikovací (protykací) jehla, die Spicknadel. D. — Š. = na níž zrno visí, kosinka, ra- cemus, der Rappen. V. — Š. = stopka, der Stiel. V. — Špička, špičky = špičaté, pich- lavé řeči, důtky, úštěpky, die Stichelei, An- züglichkeit. Š-kami házeti. Šml. Rád š-čky rozdává. Us. Dch. Š-ku někomu dáti. Us. Zanech si těch špiček, ještě nejsou švestky zralé. Vz Narážení. Č. Nech si těch špiček, až bude trh. Šml. Ještě špičky nerostou. Š-ky jsou také — houby! Vz Uštěpačný. Lb. — Š. -— malá opilost, opice, das Räusch- chen. Má š-u. Er hat einen Sabel, Schwipps, ist in angeheiterter Stimmung. Dch. Vz Opilství, Opilec. C. Š. = špičky = drobné houby. Nejobyčejnější jest čirůvka hřebíč- ková, russala oreades a palička, r. esculenta. Vz S. N. Š. polní, marasmius oreades, der Nelkenblättersehwamm; š. česneková, m. scorodonius, der Lauchschwamm, š. porová, m. porreus, der Porreipilz, š. cibulková, m. alliaceus, der Zwiebelpilz. Čl. Houby. Š-y rostou na mezích, hodí se do polívky. Us. — Š. — réva ku kladení do krechtu ustanovená. Vz Krecht. Čk. 185. — Š-y = zápalky, die Streichhölzel. V sev. Mor. JT. = Š. = ná- hubek. U Žirovn. Vlk. — Špičky == druh hrušek. Na Mor. Zlínsku. Brt. — Š., y, m., osob. jm. Tk. IV. 59.

332750   Špička Svazek: 7 Strana: 0865
Špička. Nemám soli ani na špičku nože. Us. Hnšk. — Š. = špic jelení. Š-ky dozrá- vají k vytloukání (strouhání). Brm. I. 3 140. — Š. = úštěpek. Umíš-li š-ky rozdá- vati, uměj též přijímati. Bž. exc. — Š. na doutník. Us. — Š. = nátrubec u hadice. Khl. 5. — Š. čepní v hodinách, Ablauf- spitze, f. Dch. — Š . = roubík = jehla, kterou kadeře kroutili (V.), Brenneisen, n. Vz Zbrt. Krj. I. 228.

332751   Špička Svazek: 9 Strana: 0330
Špička, y, f. = péro. Mus. ol. 1898. 117. — Š. Staví se na špičky (dělá hrdinu, staví se). Hoř. 95. — Š., marasmius, houba. Vz Ott. XVI. 818.

332752   Špička Svazek: 9 Strana: 0462
Špička, y, f. = houba. Vyrostlo tam tolik povídaček o faře, jako na mezi Špiček. Šml. V. 64.

332753   Špička Svazek: 10 Strana: 0427
Špička, y, f. = kudla. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI 142. - Š. = úštěpek. Ozvala se slovem a zvukem, z někož netrčela malá š., ale celá halapartna. Zvon III. 204. — Š. Nemá špičku dříví (kousek). Kdyně Rgl.

332754   Špičkář Svazek: 3 Strana: 0932
Špičkář, e, m. = špičák, falco apivorus, der Spitzgeier. Jg.

332755   Špičkavosť Svazek: 3 Strana: 0932
Špičkavosť, i, f., die Stichelei, Pikan terie, Fopperei. U Olom. Sd. Vz Špička.

332756   Špičkavý Svazek: 3 Strana: 0932
Špičkavý, stichelig, pikant. Š. člověk U Olom. Sd. Vz Špička.

332757   Špičkobrvec Svazek: 8 Strana: 0411
Špičkobrvec, vce, m., acrulia, brouk. Š. naduřelý, a. inflata. Klim. 256.

332758   Špičkokrový Svazek: 8 Strana: 0578
Špičkokrový tmavec. Vz Tmavec (3. dod.).

332759   Špičkokrový Svazek: 9 Strana: 0330
Špičkokrový, vz Vřetenostehník, Tmavec.

332760   Špičkoň Svazek: 8 Strana: 0411
Špičkoň, ě, m., dilacra, brouk. Š. Fleische- rův, d. Fleischeri, klamavý, fallax, žlutonohý, luteipes. Vz Klim. 165.

332761   Špičkonosý Svazek: 9 Strana: 0330
Špičkonosý. Vz Vrtař.

332762   Špičkonožec Svazek: 8 Strana: 0411
Špičkonožec, žce, m., oxypoda, brouk. Š. červenorohý, o. ruficornis, vzhledný, specta- bilis, modrokrový, lividipennis, páskovaný, vit- tata, tmavý, opaca, žlutonohý, humidula, oděný, induta, váhavý, lentula, temný, umbrata, hed- bávitý, sericea, vzrostlý, exoleta, úzký, exigua, podlouhlý, longiuscula, zasmušilý, lugubris, červený, rufa, podobný, vicina, zabalený, to- gata, hnědobřichý, abdominalis, dvojbarvý, j bicolor, ranní, praecox, pravidelný, formosa, stěhovavý, alternans, krvořitní, haemorrhoea, žlutorohý, amoena, tenký, filiformis, prstenný, annularis, krátkokrový, brachyptera, mravenčí, formiceticola. Vz Klim. 137.

332763   Špičkořitník Svazek: 8 Strana: 0411
Špičkořitník, a, m., acidota, brouk. Š. krvoskvrnuý, a, eruentata, vykrojený, erenata. Vz Klim. 252.

332764   Špičkoštítník Svazek: 9 Strana: 0330
Špičkoštítník, a, m., gonocephalum, brouk. Š. malý, g. pusillum. Klim. 487.

332765   Špičkování Svazek: 3 Strana: 0932
Špičkování, n., höhnendes Sticheln. Dch

332766   Špičkovati Svazek: 3 Strana: 0932
Špičkovati, špičkovávati = špičky dá- vati, vz Špička (úštěpky), sticheln, foppen, necken, aufziehen, zusetzen. Us. Rk. -- abs. Co se miluje, to špičkuje, co se rádo nemá, to si nabije — koho. On každého rád špičkuje. Us. Šd.

332767   Špičkový Svazek: 3 Strana: 0932
Špičkový, Spitz-. Dostal š-vé polívky (— dostalo se mu několik špiček, úštěpků. Vz Špička). Mor. Šd.

332768   Špičky Svazek: 3 Strana: 0932
Špičky, dle Dolany, něm. Speitsch, ves u Hranice na Mor. PL. Ostatně vz Špička.

332769   Špičník Svazek: 3 Strana: 0932
Špičník, a, m. = kdo na špici (mezi prv- ními) jde, vůdce, průvodce, původce, der An- führer, Führer, Urheber, das Haupt. Br., Ros. — Š. — předák mezi ženci, der Vor- schnitter, Vormäher. — Š., u, m. = kštice koňská, která koni mezi ušima přes čelo dolů visi. Us. Hk. Das Stirnhaar. — Š. = hřib, boletus scaber. Rstp. 1916.

332770   Špičník Svazek: 8 Strana: 0411
Špičník, a, m., thectura, brouk. Š. obecný, t. cuspidata, Vz Klim. 151.

332771   Špičník Svazek: 9 Strana: 0330
Špičník, u, m. = houba březňák. Čes. 1. IX. 104.

332772   Špičný Svazek: 3 Strana: 0932
Špičný = špicový, apicalis, spitzenständig, na špici umístěný. Rst. 503.

332773   Špidla Svazek: 3 Strana: 0932
Špidla, y, f. — špičička, konec krátce, úzce nebo tence vyběhlý jako na plodech mařice (cladium) a plátcích miříku, apiculum, das Spitzchen. Rst. 503. Ct. Špidlo.

332774   Špidláč Svazek: 7 Strana: 0865
Špidláč, e, m. = špidloň. Slez. Šd.

332775   Špidlák Svazek: 9 Strana: 0331
Špidlák, u, m. = škopek na hrozny. Šeb. 288.

332776   Špidlař Svazek: 7 Strana: 0865
Špidlař, e, m., Knauser, m. Slov. Bern

332777   Špidlařka Svazek: 7 Strana: 0865
Špidlařka, y, f., Knauserin, f. Slov. Bern.

332778   Špidlařský Svazek: 7 Strana: 0865
Špidlařský, knauserisch. Slov. Bern.

332779   Špidlařství Svazek: 7 Strana: 0865
Špidlařství, n., Knauserei, f. Slov. Bern.

332780   Špidlatá Svazek: 7 Strana: 0865
Špidlatá, é, f., míst. jm. u Nahažovic. Pk,

332781   Špidlatěti Svazek: 3 Strana: 0932
Špidlatěti, ěl, ění, spitzig werden. Jg.

332782   Špidlatiti Svazek: 3 Strana: 0932
Špidlatiti, il, cen, ení, spitzig machen. — se komu. Huba se mu š-tí, wird spitzig. Mor. Šd.

332783   Špidlatosť Svazek: 3 Strana: 0932
Špidlatosť, i, f. = končitosť, die Spitzig- keit. Jg.

332784   Špidlatý Svazek: 3 Strana: 0932
Špidlatý -= na jednom konci (obyč. náhle) ukončený špičkou krátkou na př. holénky mařice (cladium), apiculatus, kleinspitzig. Rst. 503. Š. senné vidle. Mor. Sd.

332785   Špidlatý Svazek: 7 Strana: 0865
Špidlatý, vz násl.

332786   Špidle Svazek: 3 Strana: 0932
Špidle, e, f. = špičatá bedna, der Spitz- kasten, ve stupárnách. S. N.

332787   Špidlo Svazek: 3 Strana: 0932
Špidlo, a, n., na Slov. = špička, hrot. Vz Špidla. Z něm. speidel. Mz. 332.

332788   Špidloň, ě Svazek: 7 Strana: 0865
Špidloň, ě, m. = člověk špidlatý, suchý (nadávka). Slez. Šd., Brt. D. 143.

332789   Špidrnosť, i Svazek: 7 Strana: 0865
Špidrnosť, i, f. = čistota? Slov. Na sme- tisku jazyčnej jeho nešpidrnosti. Phľd. I. 3. 121.

332790   Špidrný Svazek: 7 Strana: 0865
Špidrný = čistý ? Slov. Nešpidrné smil- stvo, Hol. 180., hniezdo. Lipa I. 203.

332791   Špieti Svazek: 8 Strana: 0411
Špieti m. ščpieti (šťpieti). Št. Uč. 156. a.

332792   Špiglovka, y, f Svazek: 9 Strana: 0331
Špiglovka, y, f. = jeskyně ve Mšensku (od Špigla). Čes 1. VI. 567.

332793   Špiglový, šp Svazek: 3 Strana: 0932
Špiglový, šp. z něm. Spiegel. Š. kle- nutí — zrcadlová, rámová klenba.

332794   Špihlačka Svazek: 7 Strana: 0865
Špihlačka, y, f. = práce ostudná zvl. tesařská. Brt.

332795   Špihlák Svazek: 3 Strana: 0932
Špihlák, a, m. = kdo rád špihlá, der Schnitzler, Patzier. Ten špihlák pořád cosi špihle. Mor. Šd.

332796   Špihlati Svazek: 3 Strana: 0932
Špihlati, špihlovati = tupým nožem ře- zati, nerovně ktájeti a drobiti, pižlati. Mor. Brt., Mřk., Šd. — co. Pořád tam něco špihlá (řeže, schneidet). Šd. Tupý nůž š-hle chléb. Mor. Bkř.

332797   Špihlati Svazek: 7 Strana: 0865
Špihlati, také: šíti. Brt. D. 275.

332798   Špihólet Svazek: 8 Strana: 0411
Špihólet = nerovně krájeti, špihlati. Brn. Brt D. II. 398.

332799   Špihovati Svazek: 3 Strana: 0932
Špihovati = zásobiti, potravou opatřiti, versehen, verproviantiren. — co. Lakomec své stodoly šířil špihuje je na mnohá léta. GR. — co čím: zámky všemi potřebami, V., pevnosť střelbou. Har. — co kam: po- travu do korábu. V. Cf. Špížiti.

332800   Špihovati Svazek: 8 Strana: 0411
Špihovati. Arch. XI. 103.

332801   Špihovní Svazek: 9 Strana: 0331
Špihovní vůz, vz Špižní. 1461. Mus. 1899. 233.

332802   Špich Svazek: 7 Strana: 0865
Špich soli. Pam. Val. Meziř. 210.

332803   Špich, u, špíšek, špišek Svazek: 3 Strana: 0932
Špich, u, špíšek, špišek, šku, také špižek, žku, m. = bečka (na sůl), prostice. Z něm. Stübich. Mz. 332. Die Salzkufe, das Salzküfel, Kübel. Sůl na š-y neb na drobno prodávati. Boč. — Š. == nádoba na povidla atd., das Obstfass. D. Šest špichóv kamen- ných, hydriae lapideae; Tři naplňte špichy vody. ZN. Přinesla jí š. plný vřeten. Sš. P. 767. Špich sýra. Us. Hý. — Š. — lehká stávková čepice do špice se úžící tak, ze užší čásť dolů visí, dáš-li čepici na hlavu, die Zipfelmütze. Na moravsk. Drahansku. Hý-

332804   Špichál Svazek: 3 Strana: 0932
Špichál, u, m. = osten, vůbec něco špi- čatého. U Olom. Sd.

332805   Špichárek Svazek: 7 Strana: 0865
Špichárek, rku, m. = police. Brt.

332806   Špícharově Svazek: 10 Strana: 0427
Špícharově. Místo š. zařízené (po způ- sobu špýcharu). Čes. 1. XII. 224.

332807   Špíchati Svazek: 7 Strana: 0865
Špíchati, špíchnouti = strkati. Na již. Mor. Šd.

332808   Špichél Svazek: 8 Strana: 0411
Špichél, u,m. = špidlatý trn. Zábř. Brt. D. II. 398. — Š. = hůl s příčkami, na níž ! se udí maso v komíně. Jevíčko. Ib.

332809   Špichľa Svazek: 10 Strana: 0669
Špichľa, y, m. = ledajaký krejčí n. švec Brt. Sl.

332810   Špik Svazek: 3 Strana: 0932
Špik, u, m. = tule v kostech, mozek, čís, das Knochenmark. Na Poličku. Kšá. Také na Mor. Špik z kosti vytřásati tlučením na talíř. Mor. Tč. — Š. = mastnost, tuk, loj, psí sádlo, das Fett, der Speck. Š-em boty si mazati. Us. Špik paznehtový (tuk), das Klauenfett. Šp. — Š. v uchu, das Ohren- schmalz. Us. Jg. Vz Mz. 412.

332811   Špik Svazek: 10 Strana: 0427
Špik, u, m. Huncút, zbojník od špiku, od kosti. Slov. Phľd. XXIV. 343.

332812   Špik. Vz Svazek: 9 Strana: 0462
Špik. Vz Mus. fil. 1901. 207.

332813   Špika Svazek: 3 Strana: 0932
Špika, y, f. Š. lesní = omylník, kopytník tupolistý, asarum europaeum, die Haselwurz. Rstp. 1465. Vz Mz. 333. — Š., y, m., osob. jm. Sd.

332814   Špika Svazek: 7 Strana: 0865
Špika, cf. Ott. II. 827.

332815   Špikadlo Svazek: 3 Strana: 0932
Špikadlo, a, n. = špikovadlo. Slov.

332816   Špikanard Svazek: 3 Strana: 0932
Špikanard, u, m. — lavandule širolistá, lavandula latifolia, die Lavendel. Rstp. 1164., Kom. J. 135.

332817   Špikanardavý Svazek: 9 Strana: 0331
Špikanardavý olej. 1597. Mus. 1899. 30. Š. voda. Sdl. Hr. VII. 6.

332818   Špikatý Svazek: 9 Strana: 0331
Špikatý. S. kobzol — který má šlupky do- vnitř zarostlé. Slez Lor. 79.

332819   Špikfous Svazek: 8 Strana: 0412
Špikfous, a, m. (kdo si špikoval vousy), osob. jm. Wtr. Krj. I. 417.

332820   Špikovací Svazek: 3 Strana: 0932
Špikovací jehla, die Spicknadel. Us. Jg.

332821   Špikovač Svazek: 3 Strana: 0932
Špikovač, e, m., der Spicker.

332822   Špikovačka Svazek: 3 Strana: 0932
Špikovačka, y, f. = protykačka, die Spicknadel. Vz Slanina. — Š., die Spickerin. ÜB. Jg.

332823   Špikovadlo Svazek: 3 Strana: 0932
Špikovadlo, a, n. = peroutka, die Spick- feder; jehla špikovací nebo protykací, die Spicknadel. Ros., Kom.

332824   Špikování Svazek: 3 Strana: 0932
Špikování, n., das Spicken. Us.

332825   Špikovaný Svazek: 3 Strana: 0932
Špikovaný; -ván, a, o, gespickt. Š. pe- čené, zvěřina. Je š-vaný = má peníze. Na Policku. Kšá. Š-ný zajíc (také = mučidlo válcovité ostny opatřené). — čím. Sádlem nedvězím mazaný a š-ný. Prov. Jg.

332826   Špikovati Svazek: 3 Strana: 0932
Špikovati, -vávati = pečeni špekem (sla- ninou) prostrkovati, protýkati, spicken, mit Fett bestreichen. Vz Protknouti, Prostrkati. co. Zajíce š. Us. Š. pečeni = máslem n. sádlem potírati, mastiti. Ros. — co komu: sobě měšec (peněz si nadělati). D. — co čím: kapsy penězi (plniti). Us. Klš.

332827   Špikovati co čím Svazek: 7 Strana: 0865
Špikovati co čím: kameny cihlami (pro- kládati), Zpr. arch. VII. 54., kněze olejem (mazati). Bart. 60.

332828   Špíkovati koho Svazek: 8 Strana: 0412
Špíkovati koho = na kněžství mazati. 1549. Wtr. Živ. c. I. 453., 457.

332829   Špikovec Svazek: 3 Strana: 0932
Špikovec, vce, m. —jícha se špikem, die Speckbrühe. Slov.

332830   Špikovnice Svazek: 3 Strana: 0932
Špikovnice, e, f. = špikovací jehla, die Spicknadel. Mor. D.

332831   Špikovný Svazek: 3 Strana: 0932
Špikovný, Spick-. Š. jehla = špikovadlo, die Spicknadel. Kom.

332832   Špikový Svazek: 3 Strana: 0932
Špikový, Spick-. Š. olej, das Spicköl, oleum spicae. Nz. lk.

332833   Špíl Svazek: 3 Strana: 0933
Špíl = špejl.

332834   Špíla, y, špíle Svazek: 10 Strana: 0427
Špíla, y, špíle, e, f. = žert, hra. Psík se líbí jedno špíli; Neroď tu špílú špíleti. Baw. E. v. 938., 914. Neškodná š. činí útěchu. R. otc. P. 143.

332835   Špilatec Svazek: 3 Strana: 0933
Špilatec, tce, m., die Nagelfluthe, kámen. Presl.

332836   Špilberk Svazek: 3 Strana: 0933
Špilberk, a, m., kopec a bývalé vězení u Brna. Vz Tk IV. 212., S. N. Špíleček, čku, m., vz Špejl, Špílek. Spílek, lku, m. = špidlatý (špicatý) ko- líček, jímž se jitrnice a jelita po stranách ucpávají, špejl der Speil. Mor. Brt., Šd. Vz Špejl.

332837   Špilberský Svazek: 10 Strana: 0427
Špilberský. S. lidomorna. Vlč. Lit. II. 2. 82.

332838   Špíle Svazek: 8 Strana: 0412
Špíle, vz Spíle, ze stněm. spil žert. Gb. H. ml. I. 159.

332839   Špíle Svazek: 10 Strana: 0427
Špíle, e, f., vz předcház. Špíla, Špíleti.

332840   Špílek Svazek: 7 Strana: 0865
Špílek, lku, m. = špejl. Brt. D. 275.

332841   Špílení Svazek: 7 Strana: 0865
Špílení. I dá jim (ženu svú) k jich š. List. fil. 1891. 356. Cf. Špíleti.

332842   Špílení Svazek: 10 Strana: 0427
Špílení, n. Pat. Jer. 24. 26. Vz Spíleti.

332843   Špílenstvie Svazek: 7 Strana: 0865
Špílenstvie, n. = klam. Krnd. 11.

332844   Špíleti Svazek: 3 Strana: 0933
Špíleti, el, ení = posmívati se, klamati. — kým. Neroď š. služebnicí svú. Vz Spíleti. BO., GR. I počechu jím š. Dal. 59.

332845   Špilír Svazek: 10 Strana: 0427
Špilír, u, na. V jedné truhle uschováný má dva kusy š-ru na stěnu. Světz. 1886. 51.

332846   Špilka Svazek: 9 Strana: 0331
Špilka, y, f. = špejl. Má spilku v grgu (o pyšném). Zát. Př. 38a. — Š. V III. 933. Za Hud. polož: Mus. 1850 II. 19. Př.

332847   Špilkovati Svazek: 3 Strana: 0933
Špilkovati = špejlovati. Zlob.

332848   Špillar Svazek: 10 Strana: 0669
Špillar Jarosl., mal., nar. 1869. Vz Ott. — Š. Kar., mal.

332849   Špilman Svazek: 10 Strana: 0427
Špilman, a, m. pantomimus. Rozk. P. 1050., R. 79.

332850   Špilně Svazek: 10 Strana: 0427
Špilně = žertovně. Pís. sv. Dor. 179a. v. 89. Sr. Spilný, Spíla.

332851   Špilný Svazek: 10 Strana: 0427
Špilný = Žertovný. Vz Spilný, Spíla.

332852   Špimberk Svazek: 3 Strana: 0933
Špimberk, a, m., v obec. ml. = Špilberk. Bosonoská mája tenká, aj viděl sem jo ze Špimberka. Sš. P. 716. Cf. Špinberk.

332853   Špimberk Svazek: 9 Strana: 0331
Špimberk, vrch také u Kutné Hory. Pal. Děj. V. 1. 389.

332854   Špína Svazek: 7 Strana: 0865
Špína. Mkl. Etym. 342. a. Káva jako š. (špatná). Us. Křtem se hříchové a špíny našeho svědomí obmývají. BR. II. 14. a. Pro š-nu sotva chodí. Us. Š. s něho kape. Us. Tkč. — Š., y, m., os. jm. Arch. VIII. 605.

332855   Špína, špina Svazek: 3 Strana: 0933
Špína, špina (zastr. spina), y, f., u Opavy břud. Klš. Š. — voda, kterou se něco mylo a vůbec slevky, pomyje, das Spülicht, Spül- wasser. V. Polívka jako špína (= špatná). Us. Dch Bohatá je pěkná červená, dokad jí matka hledí a jak se vod matke dostane, ledva pro špino chodí. Sš. P. 387. Špíny hovnem neumyješ. Slez. Tč. Cizí špinou se umývati (cizími hříchy své vymlouvati. Vz Výmluva). Č. — Š. = nečistota, nešvara, der Unflath, Schmutz, die Unsauberkeit. V MV. nepravá glossa. Pa. Špínu n. šišky s těla stírati. V. V koupeli š-u smýti. Kom. J. 579. — Š. = ničemná věc, nic. Za špinu peněz na mně loudili louku. Sych. — Š. na oku, cink, bělmo, bělost, poskvrna malá, der Augenfleck. Ja. — Š., y, m. = lakomec, der Geizhals, Knauser, Knicker. To je š-a člověk. — Vz Špinka.

332856   Špinák Svazek: 3 Strana: 0933
Špinák, u, na., špinát, špenát, spínacia, der Spinat. V.Š. obecný, s. oleracea. Rstp. 1286. Cf. Čl. 127., FB. 31., Schd. II. 253. Řízky se špenátem. Us. Krapličky špenátem nadívané a pak vařené, Tascherln mit Spinat gefüllt. Dch.

332857   Špinák Svazek: 7 Strana: 0865
Špinák. Cf. Mllr. 101., Rosc. 122., Dlj. 23.

332858   Špinák Svazek: 8 Strana: 0412
Špinák, a, m. = zlý člověk. Pšk. Jihč. I. 21.

332859   Špinar Svazek: 3 Strana: 0933
Špinar, a, m., osob. jm.

332860   Špinát Svazek: 7 Strana: 0865
Špinát, vz Špinák.

332861   Špinátovitý Svazek: 10 Strana: 0427
Špinátovitý. S rostliny, oleraceae. Vz Ott. XVIII. 722.

332862   Špinátový Svazek: 7 Strana: 0865
Špinátový, Spinat-. Rosc. 121.

332863   Špinavčík Svazek: 7 Strana: 0865
Špinavčík, a, m. = špinavec. Hrts.

332864   Špinavě Svazek: 3 Strana: 0933
Špinavě = nečistě, schmutzig. Š. o někom mluviti (nehezky). — Š. = lakomě. Jg.

332865   Špinavec Svazek: 3 Strana: 0933
Špinavec, vce, m. = člověk špinavý. — Š. = houžvička, der Schab-, Geizhals. Us. Dch., Ptů.

332866   Špinavěsnědý Svazek: 3 Strana: 0933
Špinavěsnědý, schmutzigbraun. Jg.

332867   Špinavěti Svazek: 3 Strana: 0933
Špinavěti, ěl, ění, schmutzig werden. Us.

332868   Špinaviti Svazek: 3 Strana: 0933
Špinaviti, il, ěn, ění = špiniti, schmutzen. — co. Pr. Chym. 136.

332869   Špinavka Svazek: 3 Strana: 0933
Špinavka, y, f. = ostřice blesná, carex pulicaris, die Segge. Slb. 95 — Š., y, m. a f. = špinavec. Us. Rgl. — Š-ky = hrušky.

332870   Špinávka Svazek: 8 Strana: 0412
Špinávka, y. f. = uhelníček, parus ater, pták. Vz Mtc. 1893. 301.

332871   Špinavo Svazek: 7 Strana: 0865
Špinavo, a, n., Schmutz, m. Dýmu vy- valiny š-vem plnějí modřeniny. Pl. I. 44.

332872   Špinavosť Svazek: 3 Strana: 0933
Špinavosť, i, f. = nečistota, die Schmutzig- keit. Aqu Kape s něho š. Us. Dch. — Š. = lakomosť, die Kargheit.

332873   Špinavozelený Svazek: 10 Strana: 0427
Špinavozelený. S. koule Hol. Met. II. 767.

332874   Špinavožlutý Svazek: 3 Strana: 0933
Špinavožlutý, schmutziggelb. Us. Tč.

332875   Špinavý Svazek: 3 Strana: 0556
Špinavý = sepiatými rukama, ruce spí- naje. Volal a prosil s-vě. 15. stol. S. hledá města. Bech. — S., který spíná, heftend. — S. nohy, pedes adhamantes, když buď všecky 4 prsty ku předu n. zadní větší a zvrátivé jsou. Krok. I. c. 117.

332876   Špinavý Svazek: 3 Strana: 0933
Špinavý == nečistý, ukálený, na Moravě břudný. Klš. Schmutz»-, schmutzig, unfläthig, besudelt. V. Š-vý jako zem. Us. Dch. Š-vé ruce, košile, Us., voda. D. Š-vá hospodyň š-vý čeledín. Slez. Tč. Cf. Bělidlo, Svině. — Š. = příčernalý S. jícha, von schmutziger Farbe. Ros. — Š. = nepěkný, škaredý, übel, schändlich, schlimm, garstig. Špinavá slova o něm mluvil. Ros. Š-vá myšlení (nečistá, oplzlá). Xom. J. 826. Ani š-ého slova jsem mu nedal. Us. — v čem. Řeč zuřivá a š. v trestání. Jel. — Š. = lakomý, geizig, schmutzig. Š. skoupost. V. Všecké úřady sú špinavy, řekl kostelník a ukrad svíčku. Slez. Tč. Dle Brt. lépe: skrblík, Stuchlík a p.

332877   Špinavý Svazek: 7 Strana: 0865
Špinavý. Čistý se od š-vého neumaže. Vor.

332878   Špinavý jak Svazek: 10 Strana: 0427
Špinavý jak: nad lidskou míru. Zvon IV. 38. Š. jako čuně (prase), mouně; Má š-vé nohy, že by mohl na nich řepu sázet. Us. Rgl.

332879   Špinberk, a, na Svazek: 3 Strana: 0933
Špinberk, a, na., v obec. mluvě místo Spielberg. Vz Spilberk, Špimberg.

332880   Špincíř Svazek: 3 Strana: 0933
Špincíř, e, m., der Fopper. Ros. Vz Spin- covati.

332881   Špincování Svazek: 7 Strana: 0865
Špincování, vz Špincovati. Aby kudr- linků a š. se varovali. 1618. Wtr. Obr. 690.

332882   Špincování Svazek: 10 Strana: 0427
Špincování, n, vz Špincovati. Neklade v tom psaní ani jednoho důvodu, jen prosté š.; Pověděti pravdu bez hanění a š. Fel. 27., 35.

332883   Špincovati Svazek: 3 Strana: 0933
Špincovati — špičky dávati, špičkovati, posmívati se, sticheln, foppen. Vz Špičko- vati. Dch., Šd., Kom. — S. == plísniti koho, ausschelten. Na mor. Zlínsku. Brt. — Š. = hrubé konečky vlny ostřihovati. U Rychn. Msk. Ze střněm. spizzen. Mz. 333.

332884   Špincovati Svazek: 7 Strana: 0865
Špincovati koho. 1534., Pož. 121.

332885   Špincovně Svazek: 3 Strana: 0933
Špincovně = špičatě, uštěpačně, stichelnd.

332886   Špincovnosť Svazek: 3 Strana: 0933
Špincovnosť, i, f. = úštipnosť, stichelnde Beschaffenheit.

332887   Špincovný Svazek: 3 Strana: 0933
Špincovný = úštipný, špičatý, anzüglich, stichelnd. Š. slovo, řeč. Ros.

332888   Špinčí Svazek: 8 Strana: 0412
Špinčí = opadané jehličí, stel; ostenky. Brušp. Hledíková.

332889   Špinda Svazek: 3 Strana: 0933
Špinda, y, f. = špinavý člověk, ein schmut- ziger Mensch. D.

332890   Špindír Svazek: 3 Strana: 0933
Špindír, a, m. = špindíra.

332891   Špindíra Svazek: 3 Strana: 0933
Špindíra, y, m. a f. = špinavá osoba, hl. ženská, ein schmutziger Mensch. Jg., Vrů.

332892   Špindírek Svazek: 3 Strana: 0933
Špindírek, rka, m. = špindíra. — Š. = malý človíček, ein Knirps. Msk. Špindler, a, m. Š. Ervin, spisovatel čes., nar. 1843. Vz S. N.

332893   Špindler Svazek: 7 Strana: 0865
Špindler, nar. 1843. Cf. Sb. Dj. ř. 294., Tf. H. 1. 129., 135., 146., Bačk. Př. 185.

332894   Špindler Svazek: 9 Strana: 0331
Špindler Erv. Sr. Jub XXXI.

332895   Špindler Svazek: 10 Strana: 0427
Špindler Erv. Tob. 218.

332896   Špindler Ervín Svazek: 10 Strana: 0669
Špindler Ervín. Vz Ott.

332897   Špindra Svazek: 7 Strana: 0865
Špindra, y, f. = práce, od níž se snadno pošpiní; malichernosť. Mor. Brt. P. 275.

332898   Špindračiti Svazek: 7 Strana: 0865
Špindračiti = rýpati se v něčem, dě- lati malichernou věc. Val. Vck.

332899   Špindračka Svazek: 7 Strana: 0865
Špindračka, y, f. = prtačka (práce). Brt.

332900   Špindrat se s něčím Svazek: 10 Strana: 0669
Špindrat se s něčím = piplati se. Vz Brt. Sl.

332901   Špinďúra Svazek: 3 Strana: 0933
Špinďúra, špinďura, y, m. a f. = špindíra. Na Policku. Kšá. Na Mor. Hý.

332902   Špinění Svazek: 3 Strana: 0933
Špinění, n., das Schmutzen.

332903   Špiněný Svazek: 3 Strana: 0933
Špiněný; -ěn, a, o, beschmutzt. Jg.

332904   Špinera, y, m Svazek: 3 Strana: 0933
Špinera, y, m., osob. jm. Šd.

332905   Špinet Svazek: 3 Strana: 0933
Špinet, u, m., špinetka, y, f. = klavi- cimbál, nástroj hrací. Š. = nástroj hudební na způsob klavíru, rus. špinjéty, něm. Spi- nette, z rom.: vlas. spinetta, špan. espineta, fr. épinette, od lat. spina, osten, trn, proto že se na tomto nástroji hrávalo péry ostře zakončenými. Mz. 333. Vz KP. IL 300.

332906   Špingl Svazek: 9 Strana: 0331
Špingl v brance. Val. Čes. 1. X. 39.

332907   Špingl, u Svazek: 10 Strana: 0428
Špingl, u, m. = plaňka. Š. z plotu. Val. Čes. 1. XI. 92.

332908   Špinhausník Svazek: 3 Strana: 0933
Špinhausník, a, m., z něm. Spinnhaus. Š. = nadávka povstalá koncem minulého století, když přádelny se zřizovaly a tre- stanci se nutili, aby v nich pracovali. Bdl.

332909   Špiní Svazek: 3 Strana: 0557
Špiní, n., špenky, ostenky, die Kiele von den geschlissenen Federn. U Opavy. Klš.

332910   Špiní Svazek: 7 Strana: 0865
Špiní, n. = špenky z peří. Laš. Wrch., Brt. D.

332911   Špinič Svazek: 3 Strana: 0933
Špinič, e, m., der Schmutzer.

332912   Špinička Svazek: 3 Strana: 0933
Špinička, y, f., die Schmutzerin. Jg.

332913   Špinitel Svazek: 3 Strana: 0933
Špinitel, e, m. = špinič. Jg.

332914   Špinitelka Svazek: 3 Strana: 0933
Špinitelka, y, f. = špinička.

332915   Špiniti Svazek: 3 Strana: 0933
Špiniti, il, ěn, ění: špinívati, schmutzen, besudeln. — co, koho, se: véc (rukama nečistýma se jí dotýkati). Jg. Já si mu ručiček špiniti nedám. Er. P. 288. a. Nejsi hoden, š. líčka moje. Sš. P. 115. Š. koho = pomlouvati, plísniti. Mor. Brt. — co kde: šaty na sobě š. Jg. — koho, se čím: po- mluvami.

332916   Špinka Svazek: 7 Strana: 0865
Špinka = spínka. Š. = perleťová kulatá spínka u valaš. košile. Val. Rgl. — Š = rybník u Červen. Kostelce. Vchř. — Š., y, m. — Š. Václ., 1796.-1842., řed. arcibisk. knihtiskárny. Jg. H. 1. 636., Šb. Dj. ř. 294., Zl. Jg. 294., 315., Rk. Sl.

332917   Špinka Svazek: 7 Strana: 1390
Špinka, vězení na Starém mě. pražském. 16. stol. Wtr. Obr. II. 835.

332918   Špinka Svazek: 8 Strana: 0412
Špinka, Stoppel. Špinky pro synky, peří pro dcerky. Mor. Nov. Př. 415. — Š. (popelka), druh jablek; druh hrušek. Nár. list. 1896. č. 299. příl.

332919   Špinka Svazek: 10 Strana: 0428
Špinka, y, f. = lakomec. To je š. ! Dšk. Km. 27., Us.

332920   Špinka, y, f Svazek: 3 Strana: 0934
Špinka, y, f., vz Spína, kleiner Schmutz. Lepší díra nežli š. Prov. — Š. = vězení, snad od vězně Špinky jako Daliborka od Dalibora. Hanka. — Š., y, m. a f. = ušpi- něný člověk, sviňka, ein schmutziger Mensch. To je pravá š. Ros. — Š., y, m. = mazal, der Schmierer. U Pelhř. Ptů. — Š., y, f. = druh neštoviček, die Scbmutzfiechte, rupja. Ja. — Š., y, m., osob. jm Vz S. N. — Š., y, f. = pěna, der Schaum. Š-u sebrati, abschäumen, abschöpfen. Suk. — Špinky, Stoppeln am Federvieh. Tr.

332921   Špinkovitý Svazek: 7 Strana: 0865
Špinkovitý = špinavý (žertem). U Nov. Bydž. Kšť.

332922   Špinkový Svazek: 7 Strana: 0865
Špinkový kanál. Vz KP. V. 300.

332923   Špinomalba, y Svazek: 7 Strana: 0865
Špinomalba, y, f., Rhyparographie. NA. I. 24.

332924   Špinšul, u Svazek: 10 Strana: 0428
Špinšul, u, m., z něm. Špinnschule. Až bude ten š. Zvon III. 677.

332925   Špintač Svazek: 3 Strana: 0934
Špintač, e, m., na Slov. — špinič.

332926   Špintačka Svazek: 3 Strana: 0934
Špintačka, y, f. = ŠpiniČka. Slov. Bern.

332927   Špinták Svazek: 3 Strana: 0934
Špinták, a, m. = špintač. Slov.

332928   Špintán Svazek: 3 Strana: 0934
Špintání, n., das Schmutzen. Slov.

332929   Špintaný Svazek: 3 Strana: 0934
Špintaný; -án, a, o, beschmutzt. Slov.

332930   Špintarina Svazek: 7 Strana: 0865
Špintarina, y, f. To je odpověď na ty š-ny. Slov. Phľd. I. 1 60.

332931   Špintati Svazek: 3 Strana: 0934
Špintati, špintám a špinci; špintávati, na Slov. — špiniti, schmutzen, co,. — Š. = pomlouvati koho, verleumden. — Š = plís- niti, láti, schelten, schimpfen.Slov. — se s kým (špiniti se). Bern. — Jg.

332932   Špintati Svazek: 8 Strana: 0412
Špintati. Na sedliaka špince a žije z něho. Phľd. 1892. 593.

332933   Špintavosť Svazek: 3 Strana: 0934
Špintavosť, i, f. = špinavosť. Slov.

332934   Špintavý Svazek: 3 Strana: 0934
Špintavý = špinavý. Slov.

332935   Špinty Svazek: 9 Strana: 0331
Špinty. Ty š. a finty mám já také. Sá. Kr. z Ješt. 22.

332936   Špinůvka Svazek: 7 Strana: 0865
Špinůvka, y, f. = druh hrušek. Mor. Brt. Špiplavý = štiplavý. Sá.

332937   Špion Svazek: 3 Strana: 0934
Špion» a, m., z ital. spione = vyzvedač Vz Spehoun.

332938   Špionovati Svazek: 3 Strana: 0934
Špionovati — vyzvídati. Vz Špehovati. Rk.

332939   Špiran Svazek: 7 Strana: 0865
Špiran, u, m. = dubinka, Gallapfel, m. V Podluží. Brt. L. N. II. 65.

332940   Špirancl Svazek: 3 Strana: 0934
Špirancl, a, m. — člověk malé postavy, der Knirps-. Š. = šašek, der Hanswurst. U Olom. Sd.

332941   Špírati Svazek: 7 Strana: 0865
Špírati = v jídle vrtati, bez chuti jísti. Slez. Šd.

332942   Špírati Svazek: 8 Strana: 0412
Špírati = sem tam běhati. Kotk. 72.

332943   Špirečky Svazek: 7 Strana: 0865
Špirečky, pl., m. = uškračená slanina (do zelí a j.). Val. Vck. — Š. = skřítek. U Rožn. Kld.

332944   Špírek Svazek: 3 Strana: 0934
Špírek, rka, rn. = čtverák, ferina. Us. u Jilemn. — Š. — skřítek. Mor. Kld. — Š., osob. jm. Šd.

332945   Špirek Svazek: 7 Strana: 0865
Špirek, rku, m = škvarek. Val. Vck. Slov. Phľd. XI. 165.

332946   Špirek Svazek: 7 Strana: 0865
Špirek, rka, m., vz Špiritus (dod.).

332947   Špírek Svazek: 10 Strana: 0669
Špírek Vinc, inž., spis., nar. 1852. Vz Ott.

332948   Špírek či Špiritus Svazek: 10 Strana: 0428
Špírek či Špiritus = duch podobný Ra- ráškovi. Na Mor. Vz Kšf. Poh. 59.

332949   Špirhanec Svazek: 3 Strana: 0934
Špirhanec, nce, m. = netopýr, die Fleder- maus. Slov. Koll.

332950   Špiritistický Svazek: 10 Strana: 0664
Špiritistický. S. okouzlení. Zvon VI. 256.

332951   Špiritus Svazek: 3 Strana: 0934
Špiritus, u, m. = líh, der Weingeist, Spiritus. Us. — Š., a, m. O něm z vejce od černé slepice ulíhlém vz Kld. Poh. II. 254. Špirlice, e, f., 3arracenia, die Sarracenie. Š. nachová, s. purpurea, rostl. Rstp. 57.

332952   Špiritus Svazek: 7 Strana: 0865
Špiritus, a, Špírek, rka, m, Š. narodí se z vejce od černé slepice noseného pod levým paždím, vytlouká se z másla a po- máhá lidem. Vz Mách. 169.

332953   Špiritus Svazek: 9 Strana: 0331
Špiritus, a, m. Vyseděl š sa (skřítka). Val. Čes. 1. X. 373.

332954   Špirka Svazek: 10 Strana: 0428
Špirka, y, f., vz Šperka v I. Příp. 411.

332955   Špirlice Svazek: 10 Strana: 0428
Špirlice, e, f., sarracenia, rostl. Vz Ott. XXII. 648.

332956   Špirlicovitý Svazek: 3 Strana: 0934
Špirlicovitý. Š. rostliny, sarracenieae: špirlice. Rstp. 57.

332957   Špirmantl Svazek: 10 Strana: 0428
Špirmantl, u, m. tabernaculum. V zloděj. mluvě.

332958   Špíry Svazek: 3 Strana: 0934
Špíry, v rostl. = částky dílů tenkých rozštípených na př. zubů na obústí mechů, čnělky spoiuložných nejmnožších rozeklané, crura, die Zinken, Schenkel. Rst. 503.

332959   Špis Svazek: 3 Strana: 0934
Špis, u, m., z něm. Spiess = kopí. V. Špíšek, šku, m., das Fässchen. Cf. Špich. S. soli, das Salzkübel. Gl. 308.

332960   Špísek Svazek: 9 Strana: 0331
Špísek, sku, m., v knihtiskárně = vý- plněk (místo literky). Nár. list. 1897. č. 315.

332961   Špíser Svazek: 10 Strana: 0428
Špíser = hostinský. V zlod. ml. Čes. 1. XV. 48.

332962   Špisrute Svazek: 7 Strana: 0865
Špisrute. z něm. Spiessruthe. Skrze tý- rání časté š-ty, karabáčem usmrtiti ji dala. Sdl. VII. 57.

332963   Špišek Svazek: 7 Strana: 0865
Špišek = tlumok visící s koně. 16. stol. Vz Wtr. Obr. 520.

332964   Špíšek Svazek: 10 Strana: 0428
Špíšek, šku, m. Prodala za l'/2 kopy soli špíškuov. NB Č. 146.

332965   Špíškový Svazek: 3 Strana: 0934
Špíškový. S. sůl. Cf. Špišek. Špich. Mor. Sd.

332966   Špit Svazek: 7 Strana: 0865
Špit, u, m. = šeptání, špitání. U Nové Kdýně. Rgl.

332967   Špitač Svazek: 3 Strana: 0934
Špitač, e, m. = žsváč, plískač, der Schwätzer. D.

332968   Špitačka Svazek: 3 Strana: 0934
Špitačka, y, f. —= pleskna, třepna, die Schwätzerin. Us.

332969   Špitál Svazek: 3 Strana: 0934
Špitál, u (a e), m., z lat. hospitale, das Hospital, Spital. Mz. 333. Š. = nemocnice. Š. malomocných, das Lazaret. V. Ze, do š-le. Aesop. Do š-lu se dostati, do š-lu jíti; ve s-lo ležeti, umříti; ze š-lu pohřeb míti atd.— Š. = pocestných, přespolních Udí dům. V.— Š.. = dům pro chudé. Kom. J. 625. — Kdo v něm své zaopatření má, slove špitálník. Vz. S. N., Tk. II. 550., III. 660., IV. 712.

332970   Špitál Svazek: 7 Strana: 0865
Špitál. Správa š-lů. Výb. II. 340. Š. pro chudé. Sdl. Hr. IV. 167., 168. Š-ly pražské starší doby. Vz Tk. VIII. 540.

332971   Špitál Svazek: 9 Strana: 0331
Špitál, e; nč. gt. -u. Vz Gb. H. ml. III. 1. 80., Arch. XVII. 218. a j. S., e. Ezop. 311.

332972   Špitál. K Svazek: 9 Strana: 0462
Špitál. K š-li. 1417. Mšín. 14.

332973   Špitálka Svazek: 3 Strana: 0934
Špitálka, y, f., samota u Bubenče (u Oven- ce). — Š. = stateček, malý grunt, ein klei- nes Gut. Co pak teď má člověk na tej š-e za dobrotu? V Kunv. Msk. — Š., Florahof, dvůr u Blanska na Mor. Tč. — Š. = ulice v Brně, Spitalwiese. — Š. = ulice ve Slav- kově (Austerlitz), kde dosud kostelík tem- plářský jest, Templergasse. Us. Hý.

332974   Špitálmistr Svazek: 10 Strana: 0428
Špitálmistr, a, m. 1614. Listář 114. a j.

332975   Špitální Svazek: 3 Strana: 0934
Špitální, Spital-. Š-ní dům (špitál), V., strava. S. žebráci nejsou v přátelství trvací.

332976   Špitální Svazek: 8 Strana: 0412
Špitální. Šat lidí špitálních v XVI. stol. Wtr. Krj. I. 292.

332977   Špitálnica Svazek: 7 Strana: 0865
Špitálnica, e, f. = polívka vodová s chle- bem a trochem másla vařená. Val. Vck.

332978   Špitálnický Svazek: 7 Strana: 0865
Špitálnický, Pfründler-. Šp. Š. strava.

332979   Špitálnička Svazek: 7 Strana: 0865
Špitálnička, y, f., Spitälerin, f. Bern.

332980   Špitálník Svazek: 3 Strana: 0934
Špitálník, a, m., der Spitäler. Vz Špitál. — Š., der Spitalsverwalter. 1561. — Š. = člen řádu templářů, der Templer. V., Gl. 338. — Š. = mladší čeledín. Us. u Skrýje. Kal.

332981   Špitálník Svazek: 7 Strana: 1390
Špitálník = otec, hospodář, kustoš, schudly měšťan, který míval dohled ve špitále. 16. stol. Wtr. Obr. II. 111.

332982   Špitálník Svazek: 9 Strana: 0331
Špitálník, a, m., místy = pohůnek (jenž dobytek pohání); Fisch. Hosp. 336.

332983   Špitálník, a, m Svazek: 9 Strana: 0462
Špitálník, a, m. 1417. Mšín. 14.

332984   Špitálsko Svazek: 3 Strana: 0934
Špitálsko, a, n. = ta čásť Karlina, která náležela ku špitálu křižovnickému. Vz S. N.

332985   Špitálsko Svazek: 10 Strana: 0428
Špitálsko, a, n. = špitálské pole v Kar- líně u Prahy (darované v XIII. stol. krá- lovnou Konstancí špitálu křižovníků). Dolen. Pr. 570.

332986   Špitálský Svazek: 3 Strana: 0934
Špitálský, Spital-. Š. peníze. NB. Tč. 200. Š-ská strava. S-skou houní se odívali (špatně). Reš. — Š. chalupa, Spitalswald, hájovna u Polné. Š. předměstí v Jihlavě, Spitalvorstadt. Š-tálský mlýn, Spitalmühle, u Opavy. PL. Š. brána, dvůr, lázeň, mlýny, pole, zahrada v Praze. Vz Tk. II. 550., IV. 742. Špitařiti se = mízovati se. Mor. Šd. Vz Špiteračiti se.

332987   Špitálský Svazek: 7 Strana: 0865
Špitálský mistr (správce). Výb. II. 1340.

332988   Špitálský Svazek: 7 Strana: 1390
Špitálský sýr = nejlacinější a nejhorší. 16. stol. Wtr. Obr. II. 112.

332989   Špitálský Svazek: 8 Strana: 0412
Špitálský. Š. brána v Praze, později po- říčská. Ned. Zábran. 26., Nár. list. 1895. č, 314. feuill., Čel. Pr. m. I. 743.

332990   Špitálský Svazek: 9 Strana: 0331
Špitálský. Š. brána v Praze bývala v přední Novosvětské ulici za nynějšími dělostřeleckými kasárny. Jrsk. XIX. 441.

332991   Špitání Svazek: 10 Strana: 0428
Špitání, n., vz Špitati.

332992   Špitati Svazek: 3 Strana: 0934
Špitati — šeptati, lispeln. D. — co komu. Lidé si to špitají.

332993   Špitati Svazek: 8 Strana: 0412
Špitati. Mrská, semení, špitá virtuosně nohama. Jan Váňa. Pláč. 19.

332994   Špitati Svazek: 9 Strana: 0331
Špitati = hltati, rychle jísti. Hoř. 95.

332995   Špitavosť Svazek: 3 Strana: 0934
Špitavosť, i, f. = zvavosť, die Schwatz- haftigkeit, Geschwätzigkeit. D.

332996   Špitavý Svazek: 3 Strana: 0934
Špitavý = žvavý, štěbetný, geschwätzig. D.

332997   Špitera, y, špiterák Svazek: 3 Strana: 0934
Špitera, y, špiterák, a, m. = bíďák, nuzák, der Knirps, Krüppel, armer Teufel. Mor. Sd., Šd., Ktz. Jdi ty špitero! Morav. Šd. Co chceš, ty š-ráku? Mor. Šd. Cť. Špi- terák.

332998   Špiterácký Svazek: 3 Strana: 0934
Špiterácký = bídný, elend. To je š-ký život! Mor. Šd.

332999   Špiterácky Svazek: 10 Strana: 0428
Špiterácky. Tak š. se tahati nenechá. Zvon IV. 565. Sr. Špiterácký v III. 934.

333000   Špiteračiti se Svazek: 3 Strana: 0934
Špiteračiti se, il, ení = nuzovati se, elend leben. Mor. Šd. Vz Špitařiti se.