256001   Předkloniti Svazek: 2 Strana: 0926
Předkloniti, vorbeugen. — abs. Před- klonit'! — co kam. Čsk.

256002   Předklonka Svazek: 7 Strana: 0429
Předklonka, y, f., vz Proklitický.

256003   Předklonný Svazek: 7 Strana: 0429
Předklonný, proklitisch. Tpl.

256004   Předklonný. P Svazek: 10 Strana: 0296
Předklonný. P. slova. List. fil. XXVI. 190.

256005   Předkmih Svazek: 7 Strana: 0429
Předkmih, u, m.. der Vorschwung, v tě- locv. Čsk

256006   Předkmit Svazek: 2 Strana: 0926
Předkmit, u, m., v tělocv. Vz KP. I. 573.

256007   Předkoliště Svazek: 10 Strana: 0296
Předkoliště, ě, n., Vorglacis = koliště navezené před kolištěm pravým na jeho sesílení. Ott. XX. 606.

256008   Předkomoří Svazek: 2 Strana: 0926
Předkomoří, n., die Vorkammer. D.

256009   Předkop Svazek: 2 Strana: 0926
Předkop, u, m., příkop před něčím, der Vorgraben. 1).

256010   Předkorouhevný Svazek: 2 Strana: 0926
Předkorouhevný, antesignanus, vor den Fahnen seiend. L.

256011   Předkostelí Svazek: 2 Strana: 0926
Předkostelí, n., síňce, die Kirchenvor- halle. L. Vz Babinec.

256012   Předkostelí Svazek: 7 Strana: 0429
Předkostelí, porticus. 15. stol.

256013   Předkotelní Svazek: 9 Strana: 0249
Předkotelní topeniště. KP. IX. 5.

256014   Předkotlí Svazek: 2 Strana: 0926
Předkotlí, n., der Ort vor dem Kessel. Ros.

256015   Předkoupení, n Svazek: 2 Strana: 0926
Předkoupení, n., der Vorkauf. J. tr.

256016   Předkoupiti Svazek: 2 Strana: 0926
Předkoupiti, kup, il, en, ení; předkupo- vati = před jinými kupovati, vorkaufen. V. - co, koho (kde). P. obilí (1650.). Er. Máslo na trhu. Us. lason předkoupil bratra svého v biskupství. Plác, Er. — koho kde čím Jedni druhé u vladařů předkupovali (více dávali za biskupství). Plác. Těmi pe- nězi bratra svého u lakomého krále před- koupil. Plác. — Jg.

256017   Předkoupiti Svazek: 7 Strana: 0429
Předkoupiti. Dvakrát o pražské arci- biskupství tížil, ale jiní sú ho predkúpili. Hus III. 285

256018   Předkoupiti co kde Svazek: 10 Strana: 0296
Předkoupiti co kde: obilí na rynku. Arch. XX. 81.

256019   Předkouřiti Svazek: 2 Strana: 0926
Předkouřiti, il, en, ení, předkuřovati, vorräuchern, vorrauchen. Ros.

256020   Předkouzliti Svazek: 2 Strana: 0926
Předkouzliti, il, en, ení, vorzaubern.

256021   Předkování Svazek: 2 Strana: 0926
Předkování, vz násl. — P. v horn., der Ortsbetrieb. Hr.

256022   Předkovatel Svazek: 7 Strana: 0429
Předkovatel, e, m. = kdo předkuje, ná- čelník. Sš. II. 200

256023   Předkovati Svazek: 2 Strana: 0926
Předkovati, předek, přednost míti, prv- ním býti, panovati, den Vorgang, Vorzug haben, der erste sein, herrschen. Hý. — abs. První výklad očividně p-je. Sš. J. 191. — co, koho = předčiti, es Jemanden zuvorthun.Šm. — čím. Vzkříšení Páně časem i důstojen- stvím předkuje. Sš. I. 57. — komu. Kdo zde jiným předkoval, tam (na onom světě) posledkovati bude a naopak. Sš. Mt. 270. Vlastnímu domu p. neumí. Jenž církvi boží předkují. Sš. L. 159., 125. Jistým říšem jistí andělé předkují; Duše ty, jimž p ješ jako pastýř, tobě dány jsou ode Krista. Sš. J. 83., 108. — kde, v čem. Nemůžeš-li v čem p., není nejhorší i zadkovati. Us. u Rychn. Nemůžeš-li v čem p., není nejhorší i dru- hovati. Č. M. 283. Jenž (Pavel) předkuje ve způsobu nedůkazovém. Sš. I. 17. V cele té části vidíme Petra p.; V té straně p val Jan. Sš. J. 303., 295. — nad kým. Židy rozumí evangelista obzvláště ty nepřátely Páně, kteří nad židy předkovali. Sš. J. 120. — kde jak. V tom Jan p. měl a sice ne- toliko vnějším způsobem, nýbrž i vnitrným posvěcením. Sš. L. 11. — komu jak dlouho. Až do stáří svého p. bude církvi. Sš. J. 308. (Hý.).

256024   Předkovati — čím před čím Svazek: 7 Strana: 0429
Předkovati — čím před čím. Uvádí věci na pamět, jimiž židé před pohany p-li. Sš. II. 26. — kdy. Že v jistých okolno- stech raději spása bližních nad mučenictvím (vlastním) p )e. Sš. 11. 160. — P., orts- mässig vorgehen, v horn. Hř.

256025   Předkovina Svazek: 7 Strana: 0429
Předkovina, y, f. = předková rubanina, das Orthauwerk. Hř.

256026   Předkovství Svazek: 7 Strana: 0429
Předkovství, n., Vorrang, m. Sš.

256027   Předkový Svazek: 2 Strana: 0926
Předkový, Protz-. P. kladina, der Protz - Balken, podložka, der Protzrahmen. Čsk. Vz Předky.

256028   Předkožka Svazek: 7 Strana: 0429
Předkožka, y, f. = kožka na žaludu pyje, praeputium. Zánět p-ky, balanitis. Vz Pred- pona, Opeska (dod.).

256029   Předkožka Svazek: 7 Strana: 1366
Předkožka. Vz Zálupa.

256030   Předkožka Svazek: 10 Strana: 0296
Předkožka, y, f. P. poštiváčková, hypo- derma. Ktt.

256031   Předkožkový Svazek: 7 Strana: 0429
Předkožkový vaz, cynodesme, opar. her- pes praeputialis, kaménky, Präputialsteine. Ktt. exc.

256032   Předkráčeti Svazek: 2 Strana: 0926
Předkráčeti, vz Předkročiti.

256033   Předkraječ, předkrajovač Svazek: 2 Strana: 0926
Předkraječ, předkrajovač, vz Před- krojitel.

256034   Předkrájeti Svazek: 2 Strana: 0926
Předkrájeti, vz Předkrojiti.

256035   Předkreslič Svazek: 10 Strana: 0296
Předkreslič, e, m. Nár. list. 1903. č. 144. 7.

256036   Předkristový Svazek: 2 Strana: 0926
Předkristový, před Kristem jsoucí, vor Christus (seiend). P. doba. Sš. I. 7tí.

256037   Předkrmě Svazek: 7 Strana: 1366
Předkrmě, ě, f. = předkrmí. Ott. VII. 555. b

256038   Předkrmí Svazek: 7 Strana: 0429
Předkrmí, n., Vorspeise. Vlsk 202., 207.

256039   Předkročiti Svazek: 2 Strana: 0926
Předkročiti, il, en, ení; předkračovati, předkráčeti, el, en, ení =- předstoupiti, vor- sehreiten, vortreten. — před koho. Cf. Předstoupiti.

256040   Předkročný Svazek: 7 Strana: 0429
Předkročný, Vorschritt-. P. stoj, výdrž. V tělocv. Rgl.

256041   Předkroj Svazek: 7 Strana: 0429
Předkroj, e, m., die Vorschneidung. Šp.

256042   Předkrojitel, předkraječ, předkrajo- vač, e Svazek: 2 Strana: 0926
Předkrojitel, předkraječ, předkrajo- vač, e, m., der Vorschneider. Ros.

256043   Předkrojiti Svazek: 2 Strana: 0926
Předkrojiti, il, en, ení; předkrájeti, el, en, ení, předkrajovati, vorschneiden, die Spei- sen zerlegen. — co komu: pečeni hostům.

256044   Předkrok Svazek: 7 Strana: 0429
Předkrok, u, m., der Vortritt. Rgl.

256045   Předkřesťanský Svazek: 7 Strana: 0429
Předkřesťanský, vorchristlich. P. doba. Us. P. Slovanstvo. Šf III. 97.

256046   Předkřičeti Svazek: 2 Strana: 0926
Předkřičeti, el, en, ení, vorschreien. D.

256047   Předkřídlí Svazek: 2 Strana: 0926
Předkřídlí, n., přední křídlo, der Vorder- flügel. D.

256048   Předkup Svazek: 2 Strana: 0926
Předkup, u, m., právo přední koupě, der Vorkauf. J. tr., Dch., Jg.

256049   Předkupitel, předkupce, předkupo- vač Svazek: 2 Strana: 0926
Předkupitel, předkupce, předkupo- vač, e, m., der Vorkäufer. Jg.

256050   Předkupitelka, předkupovačka Svazek: 2 Strana: 0926
Předkupitelka, předkupovačka, y, f., hokynářka, die Vorkäuferin. Jg.

256051   Předkupní Svazek: 2 Strana: 0926
Předkupní, Vorkauf-. P. právo, Vor- kaufsrecht, n. Jg. Vz S. N.

256052   Předkupnice Svazek: 2 Strana: 0926
Předkupnice, e, f. = předkupitelka.

256053   Předkupnictví Svazek: 2 Strana: 0926
Předkupnictví, n., die Vorkäuferei. Šm.

256054   Předkupník Svazek: 7 Strana: 0429
Předkupník, a, m. = předkupitel. Šp.

256055   Předkupný Svazek: 8 Strana: 0310
Předkupný. P. právo. Čel. Pr. m. I. 643.

256056   Předkupovati Svazek: 2 Strana: 0926
Předkupovati, vz Předkoupiti.

256057   Předkusek Svazek: 2 Strana: 0926
Předkusek, sku, m., menší jídlo po po- lívce před hovězím masem, die Vorspeise, fr. assiette, f. Dch. Předkvapiti = předběhnouti, vorlaufen. Šm. — koho čím: rychlou chůzí.

256058   Předkvětový Svazek: 7 Strana: 0429
Předkvětový = před květem se obje- vující. P. listy svídy obecné. Rst. 474.

256059   Předkvičovati Svazek: 2 Strana: 0926
Předkvičovati, předskuhrávati, vorwin- seln. D.

256060   Předky Svazek: 2 Strana: 0926
Předky, ů, pl., kolesna, hlomozna, Protze, přední kola s nápravou a s vojí u děla. Vz S. N.

256061   Předky Svazek: 10 Strana: 0655
Předky u mlýna = stavidla. Čes. 1. XV. 226.

256062   Předkydnouti komu co Svazek: 10 Strana: 0296
Předkydnouti komu co = předhoditi, vyčísti. Msn. Od. 150. — P. = předhoditi, předložiti. P. koním pokrm. Msn. II. 84.

256063   Předkyně Svazek: 2 Strana: 0926
Předkyně, ě, f., die Vorgängerin, Vor- fahrerin. — P., představená, die Vorsteherin. Bern.

256064   Předlabati Svazek: 2 Strana: 0926
Předlabati, předlabávati überbohren. Ros.

256065   Předlaha Svazek: 2 Strana: 0926
Předlaha, y, f., patro, das Stockwerk. Slov.

256066   Předlážiti Svazek: 2 Strana: 0926
Předlážiti, předlážditi, il, ěn, ění, über pflastern. — co čím: ulici novým kostkovým kamenem. .

256067   Předlec Svazek: 10 Strana: 0296
Předlec, vz Lnicka, rostl.

256068   Předledový Svazek: 8 Strana: 0310
Předledový. P. období. Mtc. 1895. 28.

256069   Předlepek Svazek: 2 Strana: 0927
Předlepek, pku, m., der Vorschlag (im ge- bundenen Buche).

256070   Předles Svazek: 2 Strana: 0927
Předles, a, m., předlesí, n., místo před lesem, der Vorwald.

256071   Předlesák Svazek: 9 Strana: 0249
Předlesák, a, m. = bydlící před lesem. Čes. 1. IX. 420.

256072   Předlet Svazek: 2 Strana: 0927
Předlet, u, m., předletění, der Vorflug. Jeřábové střídají se v p-tu. Jg.

256073   Předletěti Svazek: 2 Strana: 0927
Předletěti, ěl, ění, vorfliegen. Ros.

256074   Předletí, n Svazek: 2 Strana: 0927
Předletí, n., čas před létem, der Vor- sommer. Ja.

256075   Předležeti Svazek: 2 Strana: 0927
Předležeti, el, ení = ležeti před čím, vor- liegen. — Předležící překážka. D. Ve smyslu něm. vorliegen často lépe: býti známu, do- kázánu býti atd.

256076   Předlhůtně Svazek: 7 Strana: 0429
Předlhůtně, anticipando. Sté. Nár. 47.

256077   Předlhůtní Svazek: 7 Strana: 0429
Předlhůtní, anticipando. Stč. Nár. 47.

256078   Předli Svazek: 2 Strana: 0927
Předli, vz Přadlí.

256079   Předli Svazek: 8 Strana: 0310
Předli, f. = pradlí. Cf. Gb. Km. -a. 34.

256080   Předlice Svazek: 2 Strana: 0927
Předlice, Prädlitz, ves v Litoměřicku u Ústi. Vz S. N., Tk. IV. 737. - P., přad- lena. Aby viny sňato bylo (odraženo) 15 gr. bílých buď na knapa, neb na.p-ci aneb na mykačku. Sedl. Rychn. 40.

256081   Předlice Svazek: 9 Strana: 0249
Předlice, e, f. Soukenníci mohou si p-ce jakéžkoli zpuosobiti. 1512. Arch. XVII. 165.

256082   Předlice Svazek: 10 Strana: 0296
Předlice, e, f. = žena vlnu předoucí. Arch. XX. 414.

256083   Předlíceň Svazek: 8 Strana: 0310
Předlíceň, cné, f. — štít baštový, Facen- schirm. Sterz. I. 870.

256084   Předlidský Svazek: 2 Strana: 0927
Předlidský, vormenschlich. Srn.

256085   Předlistný Svazek: 2 Strana: 0927
Předlistný, vor den Blättern kommend. P. květy. Rostl.

256086   Předlitavan Svazek: 7 Strana: 0429
Předlitavan, a, m , Cisleithanier, m. Šd.

256087   Předlitavsko Svazek: 7 Strana: 0429
Předlitavsko, a, n., Cisleithanien. Šd.

256088   Předlitavský Svazek: 7 Strana: 0429
Předlitavský, cisleithanisch. Šd.

256089   Předlivka Svazek: 2 Strana: 0927
Předlivka, y, f., při lití svíček první po- lévání knotu, der Vorguss. Us. Ktk.

256090   Předlivý Svazek: 7 Strana: 0429
Předlivý. P. símě. 1450.

256091   Předlka, přelka Svazek: 2 Strana: 0927
Předlka, přelka, y, f. = pradlena, die Spinnerin. D. P. vlny. D. — P., phalaena pytyocampa, der kleine Fichtenspinner. Um. les.

256092   Předlodí Svazek: 7 Strana: 0429
Předlodí, n. = přední část lodí. Mour.

256093   Předloh Svazek: 7 Strana: 0429
Předloh, u, m = návrh, předloha. Slov. Czm. 97.

256094   Předloh, u, předloha Svazek: 2 Strana: 0927
Předloh, u, předloha, y, f., die Vor- stellung, Vorlegung. — P., propositio, thema, der Satz, der Stoff der Rede. Směšným se činí, kdo v přístupu, v předloze, v rozvrhu a závírce slovný jest. Kom. Káz. 162. Před- mět, který se rozjímá (v řeči), sluje předloh. Marek. Vz Předložka, 3.

256095   Předloha ku Svazek: 7 Strana: 0429
Předloha ku kreslení, Vm., k vyšívání, Ks , k malbě, Schz., branná, vládní P-hu posouditi, přijíti, o ní rokovati atd. P. sně- movní.

256096   Předlohový Svazek: 7 Strana: 0429
Předlohový, Vorlage-. P. dílo. Šand. II. 6.

256097   Předloketní Svazek: 2 Strana: 0927
Předloketní kosť, der Vorderarmknochen. Ja.

256098   Předloketní Svazek: 7 Strana: 0429
Předloketní sval, vz Ott. IV. 547., žíla.

256099   Předloktí Svazek: 2 Strana: 0927
Předloktí, n., předrámě, rámě dolení, der Vorder-, Unterarm. Jg., Sal., Čsk.

256100   Předloktí Svazek: 7 Strana: 0429
Předloktí. Kosti, -knochen, nemoci, po- ranění, -Verletzung, rána, šev čivový, -nerven- naht, tepna, -arterie, trhlina, -ruptur, vy- kloubení, -enucleatio, zhmoždění, -contusion, zákrut, -distorsie, zlomenina, -fractur; dlaha na p., -schiene. Ktt. exc.

256101   Předloněm Svazek: 10 Strana: 0296
Předloněm = předloni. Hoš. Pol. 141.

256102   Předloni Svazek: 2 Strana: 0927
Předloni, n., das Vorvorjahr. Us. Tč.

256103   Předloňsko Svazek: 7 Strana: 0429
Předloňsko, a, n., das Vorjahr. Šm.

256104   Předloňský, vorv Svazek: 2 Strana: 0927
Předloňský, vorvorjährig. D.

256105   Předlouho Svazek: 7 Strana: 0429
Předlouho, sehr lang Us.

256106   Předlouhý Svazek: 2 Strana: 0927
Předlouhý, überlang. Za předlúhé stoly sedú. Rkk. 40. P. věk, Kom., provaz. Us.

256107   Předloužiti Svazek: 2 Strana: 0927
Předloužiti, il, en, ení; předlužovati, überlang machen. — čím. Přes hodinu ká- záním nepředlužují. Kom.

256108   Předložení Svazek: 2 Strana: 0927
Předložení, n., předkládání, die Vor- stellung, das Vorlegen, der Antrag, die Präsentation. P. směnky ku placení; dů- tklivé, důrazné p. J. tr. S p-ním příčin. Br. Aby se k p. sněmovnímu najíti dali. Apol. Člověk bez p. (bez rozvahy). Us.

256109   Předložení Svazek: 7 Strana: 0429
Předložení, propositio Ž. kl. (327.).

256110   Předloženosť Svazek: 2 Strana: 0927
Předloženosť, i, f., správně: povážení, rozvaha. Brs. 137.

256111   Předložený Svazek: 2 Strana: 0927
Předložený; předložen, a, o, vorgesetzt, vorgelegt. P. chléb, das Schaubrod, zákon, die Gesetzvorlage. J. tr. Vz Předkladný. — komu, čemu: církvi, vojsku (v čelo posta- vený). V., Jel. Jakž JMK. předložení artiku- lové v sobě zavírají. Zř. F. I. — P. člověk, správně: rozvážlivý, povážlivý. Brs. 137. — P., substant., der Vorgesetzte. P-ným býti všechněch. Br. P. chrámu. Br. U přítomnosti předloženého. Kom. Předložení dvojí cti hodni jmíni buďte. Br Poslušní buďte svým p-ným. ZN.

256112   Předložený Svazek: 7 Strana: 0429
Předložený. Poddaní mají sobě p-ných poslouchati. Krnd. 18.

256113   Předloží Svazek: 7 Strana: 0429
Předloží, n., die Vorbettung. Zpr. arch. XII. 4. 22.

256114   Předložilosť Svazek: 2 Strana: 0927
Předložilosť, i, f., die Uiberlegung, lépe: rozvaha, rozvážení, rozvážlivosť.

256115   Předložilý, v Svazek: 2 Strana: 0927
Předložilý, vorbedachtsam, lépe: roz- vážný, rozmyslný. Hý.

256116   Předložiti Svazek: 2 Strana: 0927
Předložiti, il, žen, ení; předkládati, (předloiovati, Ros., lépe: předkládati). P., před někoho něco položiti, klásti, vorlegen, vorstellen, vorsetzen, auftragen; slovy n. jinak představovati, přednášeti, ukázati (aby | věděl), vortragen, vorstellen, vorlegen, vor- bringen, vorsetzen; před oči stavěti k po- znání, k šetření, volení, vorstellen; přednost dáti, více vážiti, ceniti, Vorzug geben, vor- ziehen, höheren Werth, Rang beilegen, vor- setzen; v čelo postaviti, představiti (aby pa- noval, velel, spravoval), vorsetzen, zum Vor- gesetzten, Vorsteher machen, über etwas sein. Jg. — co: výmluvu, výminku, V., otázku, pochybnost (aby ji rozhodl), zákon, pravdu, jídlo, D., předmluvu, příčinu, Jel., svědectví, Har., stížnosť. Kom. Řečník věc světle předkládá. Kom. P. radu, žádosť.Br. — si čeho. Nejedné věci sobě předkládaje na to jsem myslí svou přišel. Žer. f. 16. b. — kdy k čemu. Všecky odpory mají před odpovědí k žalobě předloženy býti. CJB. 391. — co kam: kámen přede dvéře, Us., něco před oči něčí p. J. tr. — Vyzn., Ben. V., Vys. — co kde: srdce před Bohem p. Peyt. O nesnadnosti, kterou sobě v myslích svých předkládají (einbilden), odpověď dám V. P. 296. Radosť na dítěti se předkládá. Br. Lež zase na míse předkládá. Šm., Br., Proch., Rokyc. — co odkud: chléb z chleb- ního košíka předkládati. Kom. — co komu. Předkládá jim slovo boží. Br. Já si to lépe předložím. Us. P. někomu jídla, kávu, D., spis, Jg., sobě spravedlnosť; (jí šetřiti). V. P. komu jeho hříchy. Hus. Své věci obecným p. Mudr. Užitkům svým obecné dobré p. Us. Toho jsem si neuměl předložiti, že on bude s ten pecen. Us. u Rychn. P. komu výčitky (učiniti). Bart. 2. 21. P. sebe jiným (přednosť dáti). Mudr. Aby poctivosť všem věcem předkládali. Kon. Já ho předkládám bratrovi. D. — co k čemu: směnku k za- placení, einen Wechsel zur Zahlung präsen- tiren; p. něco k vyššímu rozhodnutí, zur höheren Entscheidung. J. tr. — co nad co. Předložil jsem tu moudrost! nad království. Ben. V. — co jak: slova v jiném rozumu p. Ctib. Věci neslušné a ostudné, jež nyní apoštol nějakým výčtem předkládá. Sš. I. 32. P dá pak žena Pánu otázku svoji v ten způsob. Sš. J. 69. To apoštol způsobem otázky a odpovědi na ni dané předkládá ; Předkládá apoštol pravdu tu ve způsobu vývodku z předešlých výroků svojich. Sš. I. 114., 106. (Hý.). P. něco s oznámením zdání svého (oznamuje zdání své). J. tr. — aby. Předložil mu, aby jedl.

256117   Předložiti Svazek: 7 Strana: 1366
Předložiti. Nic na světě nad Krista ne- předkládá. Chč. m. s. II. 89.

256118   Předložiti Svazek: 8 Strana: 0310
Předložiti. Tato Boha p-la (Bohu před- nost dala, deum praetulit). 1418. List. fil. 1896. 103.

256119   Předložiti (co) komu Svazek: 7 Strana: 0429
Předložiti (co) komu. Brikcí přijat jest za písaře radního a jest mu předkládáno, jakými potřebami hnuti jsú jeho zvolili. Arch kutnoh. 1529. Že naše neděle jejich sobotě jest předložena (má přednost'). Krnd. 123. Václav Čechy Němcům předložil (dal jím přednost'). V. A proč duši svú málo vážíš a jie předkládáš tělo? Hus III. 143.— co nad co. Nic spravedlivějšího nebylo a není, než aby všecko rozumné stvoření nic ovšem nad vůli stvořitele svého nepřed- kládalo. Kosmogr. 22. B — před co. Ty bohy předkládají před Boha pravého. Hus I. 65 V milováni p-dá některé stvořenie před stvořitele. Hus 1. 75. — před čím. Kdoby chtěl svú věc napřed před obecniem dobrem p-dati Arch. VII. 6. — komu v čem. Ani král, ani nejvyšší úředník, ani kmet, ani domácí ani cizozemec nemá v tom jiným předložen býti. Vš. 47. — co komu zač. Ty články církev nám za Bohem zje- vené p-dá. MH — s inft. Co nám církev věřiti p-dá. Mž. 35.

256120   1. Předložka Svazek: 2 Strana: 0927
1. Předložka, y, f., lat. praepositio (v mluv- nici), die Präposition, das Vorwort. P-ky jsou nesklonné částice řeči, jimiž se vymě- řují poměry, v kterých jména podstatná aneb slovesa k výroku aneb k jiným částem řeči jsou. P-ky jsou původem svým adverbia místná a prvotně se jich také v platnosti této užívalo, čehož se po dnes zachovaly některé stopy, jako na př. hřebími skrz pro- bichu. St. skl. Jest pak v postupu, jakým se predložky vyvíjely, rozeznávati tri sta- dia, totiž: původně naznačoval se vztah pouhým pádem a nebylo třeba předložek ; stopy toho uchovaly se v češtině ve slovech doma, domů (dat. m. domovi), dole, dolů a v podobných. Druhé pak stadium bylo to, že k pádu přidalo se adverbium místné pro zevrubnější určení, neboť pouhý pád nevy- stihoval všelikých poměrů místních, i bylo potřebí, aby se přibírala jiná slova, která by pomery ty určitej i vyznačovala na př.: položil šat na stůl, pod stůl, přes stůl atd. V tomto stadiu zůstával pád od předložky nezávislým. Teprve v třetím stadiu stalo se adv. předložkou, na níž pád visel. Poněvadž předložky byly původně adverbia, mohly státi buď před pádem neho za ním, později ovšem ustálil se obyčej klásti je před ním. Nicméně však máme i v češtině příklady, kde p-ky stojí za pádem: Prokní stúpi ro- zenia-dlě svégo (Lib. S. 46.): Vstáše dceře- dle tatarska cháma (Rkk. 45.). Sebe-dlě, dceřě-dlě (Bž. 218.). Podobně v řečtině: <*>v ??? a v latině mecum (srv. mnedle.). V tomto případu přestávají p-ky býti p-kami a stá vají se záložkami (postpositiones). Připome- nouti také sluší, že táž předložka se dosti často opakuje u každého slova, které řídí, hlavně když náleží k substantivu, které spo- jeno jest s přívlastkem. Jenže pride s plky s (/echovými. Lib. S. v. 16. Od miery od té. BO. Na hoře na vysoké. B(). An otpovie, že sě pozná v nivčem. Kn. rož. 113. Posaď ji na stolici na, vysokej. M. Již jsem svému synu o tom o všem poručil. Arch. I. 84. Lúpili na silnici na svinnické. Pč. 28. (Tam často). Vpadla v dvór, v lesy i rybníky; Vpadla v jeho zboží, v pásv. v odění, v nad- byt, Půh. III. 111. 43., 68. Za, kráie za JMti i za nás za všecky i za všecky jeho i za naše i za jeho. Jir. Anth. I. 63. Pošlu ti má milá malé psaní po vodě po moři po Dunaji. Sš. P. 578. Čemu ty svietíš na ny, na bídné ludi? Rkk. 35. Se vším se svým ludem; na jich vrcholí na vysokej; u hrad u tvrdý; k vrchu ku hradovu: k hradu ku tvrdu. Rkk Dal v učení u vysoké; za tu tvú za těžkú vinu; na tu horu na Sion. Kat. Za dřevní za své předky. Výb. I. 462. Ze psa nehda z kakého. Kn. rož. čl. 17G. Do města do panského; na tom zboží na Sternbergském; s mých se všech zámkóv. Arch. I. 61., 139., 151. Včase v nevelikém. Kat. 112. Vtom ve všem já tobě povolím. Smil. Vz Mkl. S. 253. a mnoho pří- kladů v Bdl. Obr. L. S. G5. a 66. (V již. (Čech. se často opakují: v tom ve fšom, přes to přeze fšechno, k tomu ke fšemu. Kts.). — Rozeznávají se pak p-ky vlastní, kterých se vždy jen jako předložek užívá na př. do, na, o, po atd., a p. nevlastní, které stojí k pádu v poměru rekce, nikoli však v po- měru určení t, j. pád ten na nich už pů- vodně visel, kdežto u vlastních předložek byl původně samostatný (jich užíváme také ve platnosti příslovek: blíže, dříve, kromě, mimo, místo, naproti, okolo, prostřed, se strany, uprostřed, vedlé, vně a p. Bž. 217.) P-ky vlastní mají z větší části za základ kořeny zájmenné a byly prvotně lokativy n. akkusativy (ku př. pro, starší pra, lat. pro a prae, jest lokativ z prai, napřed, po- vstalý); nevlastní pak p-ky jsou nepřímé pády jmen podstatných n. slovesných, jako kromě jest lokal příčestí trpného praes. od kr (odděliti), mimo od minu atd. P-ky vlastní dělí se též na oddělené (dílné, Nz., odluči- telné, Bž.), a neoddělené, (neoddělitelné, ne- dílné, Nz., neodlučitelné. Bž.). P-ky oddělené sbíhají se jak ve složení se slovesy a jmény, tak i kromě složení s pády jmen jako: do- mluviti, do města; p-ky neoddělené, sbíhají se jen ve složeninách jako: pa-měť, pama- tovati, pra-děd, pře-chod, roz-dělení, sou- sed, sou-hlas, vy-brati. vý-klad, vz-hlédám, vzdélí (někdy náslovné v bývá sesouváno: zvýší m. vzvýší: před následující sykavkou vysouváme z: vstanu m. vzstanu. Bž. 217.), u v ubohý. (Bž. 217.). P-ky spojují se s ji- stými pády a to některé p-ky jenom s jed- ním, jiné s více pády. Genitiv řídí: bez, beze, do, dle, podlé, vedlé, krom, kromě, od, ode, u, z, ze a předložkové příslovky: kol (kolem, okolo, vůkol), kraj, blízko, daleko, drahně, místo, prostřed, vně, vnitř, strany, níž. výš; dativ: k. ke, ku. proti a předlož- kové příslovky: vzdor, k vůli, vstříc (Bž. 218.); akkusativ: mimo. ob, přes, prese, pro, skrz. skrze: lokal: při: akkus. a lokal: na, o, v, ve: akkus. a instrum.: mezi, nad, pod, pode, před. přede; dativ, akkus. a lokal: po; akkus., genit. a instr.: s (se), za. Jiné staročes. předložky jsou: iz (=z), pře (=pro), utr (= v, vnitř. Bž. 218.). Mnohdy slučují se dvě předložky v jediné slovo: na-skrz, kol-kol, na-proti. V slovanštině a latině jsou předložky se slo- vesy spojeny nerozlučitelně, kdežto v řečtině a v germanských jazycích od nich se mohou odloučiti (tmesis). Skládají-li se předložky s časoslovy, naznačují určitej i směr, kterým se činnost podmětu řídí, (směr děje v pro- stoře. Ht.Obr. 22.) Vz jednotlivé předložky, Týnovo Časoslovo a Praskův článek v olom. programmu z r. 1875. — Někdy se více před- ložek se slovesem pojí. Význam takové dvojí, trojí předpony plyne z významu jednotlivých předpon: napřinášeti, napřebírati, naodmý- kati. poulétati, poukládali, zotvírati, poz- obchoditi. Mkl. S. 249., Pk. Hradu i městu Budeč převzděli. Háj. Já jsem ty peníze již dvakráte přepočítal. Jg. já to ještě jednou přepodsívám. Jg. Na mnoha místech ta práva přiopravili. V. Knížectví kouřimské k praž- skému přispojil. Háj. Jiného mocného kní- žete k sobě přizavolal. Pass. Tělo sv. Voj- těcha vzpodjali a, domův jej vzali. Dal. (Zk. Skl. 88. Pozn.) Vz Časoslovo I. 162. b. (konec). Na označenou vícenásobného po- měru místního užívají jazyky slovanské slo- ženin dvou i tří předložek. Byl-li na př. někdo pod stolem a chceme-li označiti, že z tohoto úkrytu svého vylezl, pravíme: Vy- lezl z pod stolu. Byl-li kdo za horou a přišel odtamtud : přišel ze za hory nebo z poza hory. V češtině spisovné velmi zřídka takových složenin se dočítáme, nářečí však valašské a slovenské hojně užívají složenin předlož- kových: Utíkal pryč z pod toho stromu. Vytáhl truhlu z pod lůžka. Kdybych to měl z pod kůže vzíti, tož ti to dám. Hrdlička vyletí ponad všecky kopce. I šel popod hory, popod les. Okouněl se domů jíti, leda tak poza ploty se připlete. Vychodí slunečko z poza lesů. Vykopal poklad z popod zeme. Je-li prvou částí složeniny předložka po, klademe vždy ten pád, kterého žádá před- ložka druhá: nad horou i ponad horou; za horou i poza horou. Pakli jest prvou částí složeniny předložka z, klademe vždy genitiv: pod kamenem, ale z pod kamene; nad horou, ale z nad hory. KB. 308. Na Slov. jsou dle Ht. tyto složené předložky: zpoza, zmedzi, spomedzi, znad, zponad dveří, zpod, zpopod domu, zpopri, spred, spopred atd. Mkl. S. 251. Vz tyto předložky a článek Bartošův v Km. III. 337. a 338., Brt. S. §. 343. Cf. Poznenáhlu. Zde slušno zmíniti se o krás- ných složeninách předložkových, jichž obec. mluva užívá na označenou děje distributiv- ného, táhnoucího se v časové posloupnosti k několika předmětům. Lid mor. v té pří- čině neužívá nikdy slovesa prostého, nýbrž složeniny předložek poz-. Vytáhl hřebík, ale: pozvytahoval hřebíky ze stěny. Otevřel okno, ale: pozotvíral okna. Nadal mu, ale: pozvynadával všem. Brt. v Km. 1877. 158. Vz slovesa s poz- složená. — Co se dotýče předložek otevřených, jednoslabičných: vy, po, pro, u, za, do, při (poněkud i pře) v češ- tině, připomenouti sluší, zvláště vzhledem k jich délce a krátkosti, toto hlavní pra- vidlo: jsou-li složeny s jmény od sloves ne- odvozenými, prodlužují se: výbor, výborný; pak-li jsou složeny se slovesy n. s jmény od sloves odvozenými, zůstávají krátkými: vybí- rati, vybrání, vybraný. — Dlouží-li předložky (předpony) se slovesy trvacími spojené svou samohlásku, mění slovesa význam svůj a zů- stávají neskonalými: ležeti — náležeti, přiná- ležeti, záležeti, příležeti; podobiti — nápodo- biti; seděti — přiseděti; sledovati — následo- vati, pronásledovati; slušeti — příslušeti; vě- řiti — důvěřovati; viděti — náviděti, nenávi- děti; viseti— záviseti; (strč.) ufati — doufati, zoufati. Sr. naležím se a náležím. (Bž. 165.). Co se týče konečně přízvuku předložek, které stojí před jménem, o tom vz Přízvuk. — Vz S. N. a Cf. Brt. S. §. 171. — Pozn. 1. Slovesa podmětná a nepřechodná stávají se, spojí-li se s předložkami, přechodnými ? rekce jim jako přechodným: po kladných akkusativ, po záporných genitiv. Sasy prošel a rozumu nedošel. Řekni mu slovo, nadme hubu jako potáč. Matku nadcházeje dceru předejdeš. Sla- bota ho obchodila. Odběhli mě. Křížem krá- žem pochoditi svět. Něco podstoupiti. Starosť žádná bylina nepřeroste. Sedlák o oko ko- bylu prohrál. Předejíti, rozesmáti, spatřiti, zastřeliti někoho, přičarovati, vymoci něco atd. Vz olom. programm z r. 1875. str. 3.—5. — Pozn. 2. Předložky činí slovesa neskonalá skonalými. Vz Časoslovo I.163. a. — Pozn. 3. Kdeby zavřené p-ky se souhláskou násle- dující stejnorodou nebo se skupeninou sou- hlásek nesnadno bylo vysloviti, rozšiřují se samohláskou (obyč. e, po k i u): obe-jíti, ke komu, se sestrou, nade všemi, ke dvoru, beze mne m. ob-jíti, k komu, s sestrou, nad všemi, k dvoru, bez mne (chybně tedy: ku upomínce, ku návrhu). Zoveme tu vokaliso- váním předložek (Bž. 218.). — Pozn. 4. Dvou- slabičná slovesa, jakmile předložkou třísla- bičnými se stávají, krátí v infinitivu někdy dlouhou svou kmenovou samohlásku, vz Kvan- tita (I. 853. a), Infinitiv (I.. 574. b.). — Pozn. 5. Ani v češtině, ani v latině nemůže se jedno jméno opírati o dvě předložky, byť tyto týmž pádem se řídily, nýbrž třeba buď jméno klásti při každé předložce zvláště, nebo při předložce druhé nahraditi je zá- jmenem; obzvl. má pravidlo toto platnosť tam, kde předložky s rozličným pádem klásti se mají. Nikoli: před a po objevení Ameriky, nýbrž: před objevením Ameriky a po něm (po tom). Cf. Aby bohabojně živ byl před svatbou, na svatbě i po svatbě. Št. N. 43 Tedy ne: ,šel jsem před a za dům', nýbrž : ,šel jsem před dům a za něj.' Kos., Brs. 138. — Vz Kt. 94.

256121   2. Předložka Svazek: 2 Strana: 0929
2. Předložka, y, f., v hudbě, předrážka, der Vorschlag. P. dlouhá;, krátká, hro- madná. Vz S. N.

256122   3. Předložka Svazek: 2 Strana: 0929
3. Předložka, y, f., předloh, předloha, die Vorlage, das Vorlegeblatt. Podlé ně- jaké p-ky kresliti.

256123   1. Předložka Svazek: 7 Strana: 0429
1. Předložka Str. 929. a 30 ř zd. vynech : podobiti — nápodobiti. P-ky se opětují. Prsten na ruce na pravé na mé. BO. (Jerem.). Šak dojde na vás na všecky; Co je po tom po všeckém; Pros za nás za hříšné. Brt. D. 190. Cf. Jir. Nkr. 62. — Složené předložky. Vz Z pod, Zpomezi (z po mezi, Zpoza, Pomimo, Ponad, Popod, Po- pred, Zponenáhla, Zpopod, Zpopred. První řídí pád: zavčasu, nazpamet, Brt. D. 189, Brt. L N. I. 225. Cf. Zez Klatov. L Klat. Ošť. — P-ky nyní mnozí na konci zbytečné samohláskami opatřují. Vz Km. 1882. 198. (Brt.). Vokalisace předložek v češtině doby 474 střední a nové. Naps. Ant. Havlík, 22. výr. zpráva o Městské střed. škole v Praze za r. 1889., Bačk. Výskumy. 9., 19., 35.—41. O p. Cf. také Kvř. Ml. 133.-134., Krok (nový) III. 49., Gb. Ml. 183.

256124   Předložka Svazek: 7 Strana: 1366
Předložka. Cf. Gb. Ml. II. 130. nn. D. Lhrg. 135. nn. Předložky ve spojení a) se slovesy a jmény, b) s pády, Gb. Ml. II. 130 ; hromadění p-žek. 131., D. Lhrg. 185., 264

256125   Předložka Svazek: 8 Strana: 0310
Předložka. P-žky, po nichž se samohláska v násloví dlouží. Vz Gb. H. ml. I. 235. Vo- kalisování předložek před br-, bř-, dl-, dr-, dř-, dv-, h-, ch-, k-, m-, p-, sa-, se-, si-, sk-, sl-, sm-, so-, sta-, sti-, sto-, str-, stu-, sty-, sú-, sv-, sy-, š-, t-, v-, z-, ž-. Vz Gb. II. ml. I. 182.—185. P-ky vlastní a nevlastní. Vz Mus. fil. I. 325. nn. — P. ke kamnům, Ofentasse, f. Jeř.

256126   Předložka Svazek: 9 Strana: 0249
Předložka. Hromadění p-žek na Laš. Vz Mus. fil. 1897. 445. Za nás za hříšné; Pro ny pro hříšné; ? tvému řemeslu k rybství; V tej v přirozenej vlasti; Na lidech na smil- ných; Posaď se na stolici na vysokej; Aby nad to nade všecko atd. Rozb. III. 735, 743. Na Císařovsku, jeli druhé slovo číslovka. Za ně za oba, s nima se všema. Mtc. 1900. 147. Za dušicu za otletlú atd. Vz List. fil 1900. 314. Složené p-ky: zpoza, pomimo, zpo- pod, ponad atd. ve Slez. Vz Lor 69.

256127   Předložka Svazek: 9 Strana: 0459
Předložka. Hromadění p-žek: Z jiné po- pravy z dalšie; Ze psa neda z takého; Z dluha z desieti hřiven atd. Kn. rožm. čl. 18., 176., 202. Vz Kn. rožm. str. 14. (Vyd. Brandl. ). Hromadění p-žek ve spi- sovné řeči Palackého: Při tom při všem atd. Vz Mtc. 1901. 260., 263. Při a před zkou šením. Pal. Chybně, poněvadž tyto předložky nežádají téhož pádu; ani když ho žádají, nezkracujeme tak: před i za mostem stojí brána. Vodička v Mtc. 1901. 265.

256128   Předložka Svazek: 10 Strana: 0296
Předložka. Vz Ott. XX. 607. Vokaliso- vání předložek (na Domažl. ). Vz Hlavn. 43.. Kbrl. Džl. 5. P. se opakuje. Od srdéčka od mojeho. Koll. Zpiev. 115. Hromadění předložek na Litomyšl.: zpodlajce, nasne- děli, vodpředežní atd. Vz Litom. 41. P. v podřečí polnickém. Vz Hoš. Pol. 112., 133. — P. = předpona. Klc.

256129   Předložkový Svazek: 2 Strana: 0929
Předložkový přívlastek, vz Přívlastek.

256130   Předložkový Svazek: 7 Strana: 0430
Předložkový. P. příslovce, Křn., lokal, vz Lokal, pády, vz Předložka, Brt. S. 192. P. pády. Vz Gb. Ml. II. 130. nn. Pádem p-vým vyjádřeny jsou a) předmět, Gb. Ml. II. 132., b) doplněk, 133, c) příslovečné určení, d) přívlastek. 134.

256131   Předložkový Svazek: 7 Strana: 1366
Předložkový. O pádech p-vých jakožto částech věty. Cf. Km. 1881. 686, 700 nn., Gb. Ml. II. 99., 130. nn., Brt. Ruk. 51.

256132   Předložkový Svazek: 8 Strana: 0310
Předložkový. P. pády. Vz Brt. D. II. 287.

256133   Předložkový Svazek: 9 Strana: 0250
Předložkový. P. pády na Císařovsku Vz Mtc. 1900. 137. nn.

256134   Předlubí Svazek: 8 Strana: 0310
Předlubí. P. lodi. Ml. Hüb. 17.

256135   Předlud Svazek: 2 Strana: 0929
Předlud, u, m., přeluda, y, f., obraz, vi- dění, das Truggesicht, die Vision. Výb. I. 1175. Vz Přelud.

256136   Předluhí Svazek: 7 Strana: 0430
Předluhí, n., vz Lubí. Bibl. svět. cest. II. 17.

256137   Předlunský Svazek: 7 Strana: 0430
Předlunský = předloňský. Laš. Tč.

256138   Předlužený Svazek: 7 Strana: 0430
Předlužený = předlužilý. Neč.

256139   Předlužilec Svazek: 7 Strana: 0430
Předlužilec, lce, m , der Uiberschuldete.

256140   Předlužilý Svazek: 7 Strana: 0430
Předlužilý, überschuldet. Nz.

256141   Předlžený Svazek: 7 Strana: 0430
Předlžený = předlužilý. Slov. Ssk.

256142   Předmaďarský Svazek: 7 Strana: 0430
Předmaďarský, vormagyarisch. Chrám prastarý, p-ský. Koll. III. 31.

256143   Předmalovati Svazek: 2 Strana: 0929
Předmalovati, vormalen, vorbilden. Mand. — co komu.

256144   Předmanželský Svazek: 2 Strana: 0929
Předmanželský, vorehelich. Sm.

256145   Předměchýřový Svazek: 7 Strana: 0430
Předměchýřový. P. kýla, hernia ante- vesicalis. Exc.

256146   Předměr Svazek: 2 Strana: 0929
Předměr, u, m., předobraz, nástin, das Vorbild, der Typus. Had onen měděný byl p. Krista. Sš. J. 53.

256147   Předměrný Svazek: 7 Strana: 0430
Předměrný, massgeblich. Šm.

256148   Předměřice Svazek: 2 Strana: 0929
Předměřice, ves u St. Benátek; u Kr. Hradce. Tf. 331.

256149   Předměstí Svazek: 2 Strana: 0929
Předměstí, metu, metl, ten, ení; před- mítati, vorwerfen. — co komu: otázky. Aesop.

256150   Předměstí Svazek: 2 Strana: 0929
Předměstí, n.. osada vně obvodu města, obyč. hned před hradbami a branami jeho ležící, die Vorstadt. BO. Lit.: primëstis. Mkl. B. 411. Zůstávati na p. D. — P., ves v Li- tomyšelsku u Svojanova. PL.

256151   Předmésti Svazek: 8 Strana: 0310
Předmésti. Ne aby předmítali: Já tam nepůjdu. 1725. NZ. II. 658.

256152   Předměstie Svazek: 7 Strana: 0430
Předměstie, n. = Malá Strana. Pulk., Anth. I. 3. vd. XL. a 107.

256153   Předměstný Svazek: 2 Strana: 0929
Předměstný = předměstský. Slov. Bern.

256154   Předměsto Svazek: 2 Strana: 0929
Předměsto, a, n. = předměstí. Slov. Bern.

256155   Předměstský Svazek: 2 Strana: 0929
Předměstský, vorstädtisch. Us. Jupiter či Zeus p. = Zevq TtQÓnvloq v protivě Zeusa (Dia), jenž sloul Z. noXiov/os. Zeus p. jest Jupiter, jenžto v chrámě v před- městí sídlo svoje má. Sš. Sk. 169.

256156   Předměstský Svazek: 7 Strana: 0430
Předměstský. P. divadlo, Us., dům. NB. Tč. 104., 251.

256157   Předměšťák Svazek: 8 Strana: 0310
Předměšťák, a, m. Čel. Pr. m. II. 274. a j.

256158   Předměšťan Svazek: 2 Strana: 0929
Předměšťan, a, opovržlivě: předmě- šťák (1530.), a, m., der Vorstädter, Pfahl- bürger. Us.

256159   Předměštan Svazek: 7 Strana: 0430
Předměštan. Vz Rafoník.

256160   Předměšťanka Svazek: 2 Strana: 0929
Předměšťanka,y,f.,die Vorstädterin. Us.

256161   Předměšťanstvo Svazek: 2 Strana: 0929
Předměšťanstvo, a, n., die Vorstädtler. Zlob.

256162   Předmět Svazek: 2 Strana: 0929
Předmět, u, m. P. ve filosofii vše to, co je mimo nás, neb co by bylo, i kdyby nás nebylo; vše pak ostatní, co vězí jen na nás a v nás, jest podmětné či osobní (subjektivní). Der Gegenstand, das Objekt. Hš. v S. N. Vz tam více. Věcné předměty (školní), die Realien. Dch. Jehož (evangelia) hlavitý a téměř jediný p. jest syn boží; Ale
zvláštní p. modliteb jeho neustálých byl. Sš.
1. 23. P. nebo věc náhrady, p. vyšetřování.
Objekt (Gegenstand) einer Entschädigung,
einer Untersuchung; p. právní, das Rechts-
objekt; p. povinný, přikázaný, obligater
Lehrgegenstand. J. tr. P. vyučování, je-
dnání atd. P. jednání, der Verhandlungs-
gegenstand. Pr. To zajisté hlavitým jest
p-tem události té; P-tem lásky boží jenom
Bůh býti může. Sš. J. 295. 162. To, což
představeno jest, sluje p. Mark. Log. 16.
Dle doby (Form) a předmětu (Stoff). Krok.
I. a. 17. Apoštol p. ten o milosti boží to-
liko se strany boží vystavuje; O p-tu tom
se strany lidské teprv ku konci dotýká.
Sš. I. 101. — P. (v mluvnici) slove ta část'
věty, která osobu n. věc vyjadřuje, k níž
se výrokem vyslovená činnosť podmětu
táhne. Das Objekt. Větším dílem vyjadřuje
se akkusativem nějakého jména, ačkoliv
i v ostatních pádech s předložkou n. bez
ní býti může n. bývá; a není-li jím jméno
ve smyslu přísně grammatickém, na př. in-
finitiv n. supinum, tu zapomněli jsme pouze
jmenného značení těchto forem, aneb je-li
p-tem jiná v skutku nejmenná částka řeči
na př. částice některá, má v tomto případě
povahu jména podstatného. S. N. — P.
1. u adjektiv: a) genitiv: Jest blízek zá-
huby, žádostiv boje, účasten pochvaly.
b) Dativ: dobrý, mil}', příznivý, užitečný
(komu), schopný (k něčemu). c) Instru-
mental: vinen, jist, bohat (čím). Vz uve-
dená adjektiva. 2. U sloves: a) akkusativ:
vidím holuba, krmím koně, mořím lidi.
b) Genitiv a) když působení podmětu ne-
vztahuje se k celému předmětu, nýbrž jen
k jisté částce jeho. On pravdy nemiluje.
Nalij vína. Dej mi chleba. — (!) Genitiv od-
luky po časoslovech ubíhání a oddělování:
ujíti hrozných muk, stříci se hříchu. — y) Po
časoslovech složených s do: doběhl cíle. —
')) Po slovesech příčiny: lekám se hrozby,
děsím se hromobití. — f) Po slovesech po-
zbývání , žádosti, vyhledávání , požívání:
žízním krve, lačním chleba, žádám vyplnění
prosby. — f) Po slovesech složených s před-
ložkami: u, na, po, při: pozdvihla hlavy,
natrhal hrušek. — c) Dativ: opírám se tvé
vůli, divím se té pilnosti. — d) Instrumental
hlavně u sloves hýbání. Hýbám rukou, třesu
stromem, praštil holí. Malý jazýček, ale
vším tělem vládne. Srdcem pokorným Bůh
nezhrdá. — e) Z pádů s předložkami patří
sem ty, které nejsou určením přívlastkovým:
a) Akkus. s předložkami: na, o, v. Spolé-
hám na hůl. Hněvám se na strýce. Starám
se o tvé zdraví. Věřím v Boha. — (!) Lokal
s předložkami: na, o, po, v. Přestati na
mále. Přemýšlím o našem stavu. Bažím po
slávě. Kochám se v tvé lásce. Mk. — Ko-
nečně vyjadřuje se předmět infinitivem, vz
nahoře. Kdo nezná mlčeti, nezná i mluviti.
Sotva jsem uhýbati stačil. Brt. Vz o před-
mětu také Brt. S. §. 28. a o předmětném
infinitivu I. 577. b. a Brt. S. §. 404. — Vz Doplňování.

256163   Předmět Svazek: 7 Strana: 0430
Předmět. Slovo toto vzato nejspíše od Jg. z ruštiny již r. 1803. Vz Jg. Sebr. sp. (vyd. 1841.). 137. P. zevnější, uměleckého díla, žádosti (cíl) Dk. Rozepře mezi tělem a duší bývaly oblíbeným p-tem básnickým. Tf. — P. v mluvnici. Cf. Brt. S. 192., Vm. 18. P. vyjadřuje se a) genitivem, vz Gb. Ml. II. 106., b) dativem, 116., c) akkusati- vem, 103., d) instrumentalem. 122

256164   Předmět Svazek: 7 Strana: 1366
Předmět. Cf. Gb. Ml. II. 10. nn., 3 nn. Genitiv dějového p-tu (objektivní). Gb. Ml. II. 113. — Slovo předmět často zbytečně. To bude p-tem mé péče (místo: mou péčí). Brt.

256165   Předmět Svazek: 10 Strana: 0296
Předmět. O větném p-tu na Domažl. Vz Krbl. Džl. 20.

256166   Předmětelný Svazek: 2 Strana: 0930
Předmětelný, předmětný, objektiv. Ma- rek.

256167   Předmětenstvo Svazek: 2 Strana: 0930
Předmětenstvo, a, n., obsah všech před- mětů vůbec, die objektive Welt, alles Objek- tive. Otočen jest (člověk) všestranným pů- sobením p-stva. Pal. III. a. 85.

256168   Předmětenstvo Svazek: 7 Strana: 0430
Předmětenstvo. Vch. Ar. II. 71., Dk. Aesth. 113. Msr. Konkr. log. 5. Rozmanitosť p-stva Pal. Rdh II. 195 Nedílná moc ducha, když se považuje sama v sobě působící, slove citem: považuje-li se jakožto půso- bící do p-stva, slove vůlí a považuje-li se jakožto pojímající p. do sebe, slove roz- umem. Ib. 1. 337.

256169   Předmětně Svazek: 7 Strana: 0430
Předmětně, objectiv. Hlv.

256170   Předmětné Svazek: 7 Strana: 0430
Předmětné, ého, n., das Objective. Šm.

256171   Předmětnice Svazek: 2 Strana: 0930
Předmětnice, e, f. P. v dalekohledu a v drobnohledu, das Objektiv. Vz Daleko hled v S. N., KP. II. 169., 179., IV. 520.

256172   Předmětniti Svazek: 2 Strana: 0930
Předmětniti, il, ěn, ění, předmětňovati. předmětným činiti, objektiviren. Šm.

256173   Předmětnosť Svazek: 2 Strana: 0930
Předmětnosť, i, f., die. Objektivität. Pal Mus. I. b. 108.

256174   Předmětnosť Svazek: 7 Strana: 0430
Předmětnosť básně, krásného celku. Dk. Poet. 66. a. Aesth. 354.

256175   Předmětňování Svazek: 2 Strana: 0930
Předmětňování, n. = ona činnosť du- ševní, skrze niž duše pocitům smyslovým dává místo v předmětech kromě těla, das Objektiviren. Blř.

256176   Předmětný Svazek: 2 Strana: 0930
Předmětný, k předmětu se vztahující. objektiv, sachlich. Jestli důvod všeobecně platný, sluje předmětný. Mark. P. slovesa, vz Časoslovo.

256177   Předmětný Svazek: 7 Strana: 0430
Předmětný. P. kritika, Dk. Aesth. 658., pravda, smysl, Hlv. 50., 282., pojmy, Dsch. 1. 24., genitiv, akkusativ, Krn., věty. Vz Věta, Brt. S. 3. vd. 192.

256178   Předmětný Svazek: 7 Strana: 1366
Předmětný P. věta. Cf. Gb. Ml. II. 39. P. dativ. Cf. Gb. Ml. II. 116., 120. 15.

256179   Předmětný Svazek: 9 Strana: 0250
Předmětný. P. věty na Císařovsku. Vz Mtc. 1899. 40.

256180   Předmětorealní Svazek: 8 Strana: 0310
Předmětorealní objev. Ztk. 36. (3. vyd.).

256181   Předmětový Svazek: 2 Strana: 0930
Předmětový, objektiv, Fach-. Nej- zadnější sklo k předmětu patřící (v daleko- hledu) slove předmětové, ostatní všecky slují oční. Sedl. P. sloh, báseň, čočka, Nz., učitel, znalec, úd kommisse, studium (Fach-), soud, das Kausalgericht. J. tr. P. věta, vz Věta. P. nebo odborná škola, die Fachschule. Pal. Radh. III. 215.

256182   Předmětový Svazek: 7 Strana: 0430
Předmětový P. vědy. Msr. 15.

256183   Předmětstvo Svazek: 10 Strana: 0296
Předmětstvo, a, n., opak: duch. Vz Čad. 129.

256184   Předmilenství Svazek: 2 Strana: 0930
Předmilenství, n., zvláštní obliba, die Vorliebe. Mus. 8. 128.

256185   Předmilenství Svazek: 7 Strana: 0430
Předmilenství. Aut Slávové k tomuto svatému jakési p. mají. Koll. Cest. 1 1. 4.

256186   Předminouti Svazek: 2 Strana: 0930
Předminouti, ul, utí, předběhnouti, vor- laufen, vorkommen. St. skl. V. 42.

256187   Předminulý Svazek: 7 Strana: 0430
Předminulý čas. Cf. Ošť. v Progr. klat. 1889. 18. nn., Gb. Ml. 11. 159, Plusquam- perfectum.

256188   Předminulý Svazek: 7 Strana: 1366
Předminulý. Cf. Plusquamperfectum,

256189   Předminulý Svazek: 9 Strana: 0250
Předminulý čas v češtině. Tvoření ho. Vz Plusquamperfektum, Bes. 1871. 54

256190   Předminulý čas Svazek: 2 Strana: 0930
Předminulý čas. Za novější doby ne- rádo předminulým časem se obchodí, dílem úmyslně, dílem bez úmyslu. Kdo však dobré staré knihy — zvláště biblí — po- zorně čítá, zajisté shledá, že náležité uží- vání předminulého času nejen vážnosti, ný- brž i jadrnosti a zřetelnosti mluvě dodává. Za našich dob ukázal jmenovitě Palacký, jak časová tato forma slohu i k ozdobě slouží. Pravda ovšem, že v největším počtu případů minulý čas sloves jednodobých a končících dostatečnou náhradou předmi- nulého času jest, ano že bychom se bez něho, jak zkušenost' ukazuje, zcela obejíti mohli. Avšak není dobře pohrdati formou, která nejen života schopna, nýbrž posud úplně živa jest. Kdybychom formy za- mítati měli proto, poněvadž nevyhnutelně potřebny nejsou, tu by ani tvary opěto- vací všecky obstáti nemohly. Že však předminulý čas není formou v skutku tak zbytečnou, jak by se zdálo, vidno i na těchto příkladech: „Štípil pak byl Hospodin Bůh ráj rozkoše od počátku: v němž po- stavil člověka, jehož byl učinil." I. Mojž. 2. 8. (Jest na bíledni, že pouhé štípil se nevyrovná formě byl štípil.). „Tedy přišel opět do Káně galilejské, kdežto byl z vody víno učinil." Jan 4. 46. (Kdyby zde nebylo času předm., zajisté by se jen z předcháze- jícího vypravováni vyrozuměti mohlo, že čin proměnění vody již ukončen byl.) — I. Předminulý čas (plusquamperfectum) vy- týká děj, jenž jiný děj minulý předchází. Předminulý čas rodu činného povstává při- stoupením formy byl, a, o k tvaru času minulého činného. Příklady : A protož, když z mrtvých vstal, rozpomenuli se učedlníci jeho, že jim to byl pověděl. Jan 2. 22. I přišel k městu samařskému, kteréž slove Sichar vedlé popluží, kteréž byl dal Jakob Josefovi, synu svému. Jan 4. o. V češtině není toliko předmin. času sloves skonalých, nýbrž i sloves neskonalých. A dokonal Bůh dne sedmého dílo své, kteréž byl uči- nil: a odpočinul dne sedmého ode všeho díla, kteréž byl dělal. I. Mojž. 2. 2. Nebo nebyl dštil Hospodin Bůh na zemi, a člo- věka nebylo, kterýž by vzdělal zemi. I. Mojž. 2. 5. A aj hvězda, kterouž byli viděli na východu slunce, předcházela je. Mat. 2. 9.— Ve větách časových zřídka nacházíme před- min. čas. A když byli zaslechli hlas Ho- spodina Boha procházejícího se v ráji, při větérku po poledni, skryl se Adam i jeho žena. I. Mojž. 3. 8. Pravidelně užívá se v těchto větách minulého času sloves sko- nalých, kteRý (jako v řečtině aorist) i jinak přečasto předmin. čas zastupuje: Pustil tedy Hospodin Bůh sen na Adama: a když usnul, vyňal jedno z jeho žeber. I. Mojž. 2. 21. A když zrostla bylina a užitek přinesla, tedy ukázal se i koukol. Mat. 13. 2G. A když to učinili, zahrnuli množství veliké ryb. Luk. 5. 6.. — Děj předminulý vyjadřuje Cech rád svým minulým časem vícedobým, čemuž na- svědčuje lid sám, který min. času vícedobého užívá, kdykoli říci chce, že něco bývalo (někdy, dávno), čehož již není, druhdy i žertem dodávaje: ale jest tomu již dávno. A tak i v biblí čteme často čas minulý sloves vícedobých, kde v latinském pře- kladu nacházíme plusquamperfectum, k vy- jádření toho, co se dávno dálo neb aspoň ode dávna, nechť se pak před delším neb kratším časem díti přestalo. I poznali ho, že on jest ten, kterýž na almužně sedával u dveří krásných chrámových. Sk. ap. 3.10. Zvolav tedy zástup počal prositi, aby učinil, jakož jim vždycky činíval. Mark. 15. 8. — II. Předminulý čas trpného rodu tvoří se z byl jsem a z příčestí skonalého slovesa trpného: byl jsem přičten. Příklady: Když pak byl večer toho dne, kterýž jest první po sobotě a dvéře byly zavříny, kdež byli učedlníci shromážděni pro strach židovský, přišel Ježíš atd. Jan 20. 19. I dána jemu kniha Izaiáše proroka. A otevřev knihu, nalezl místo, kdež bylo napsáno: Duch Páně jest nade mnou. Luk. 4.17.— 18. A po- vstavše, vyvedli jej ven z města, a vedli ho až na vrch hory, na níž město jejich bylo vzděláno, aby jej dolů vstrčili. Luk. 4. 29. Který (Barabbáš) byl pro bouřku nějakou v městě učiněnou a pro vraždu vsazen do žaláře. Luk. 23. 19. I koupiv plátna a sňav ho, obvinul v plátno a po- ložil do hrobu, kterýž byl vytesán. Mark. 15. 46. — Že příčestí trpné ve spojení s býval jsem (dle Tomíčka) také předminulý čas za- stupovati často může, jde již z toho, co jsme o činné formě shora pověděli. — Kz. v Učitelské besedě. III. roč. str. 54. Vz Čas (předminulý I. 160. a,, b.). Že bratří hojněji než jiní spisovatelé plusquamperfecta užívali, toho asi příčina často byla, že do- slova z latiny překládali. My nyní tohoto času obyčejně jen tam užíváme, kde by předminulosť děje nutně vytknouti bylo ku př.: Tedy přišel opět do Kaně galilejské, kdežto byl z vody víno učinil (už dříve kdysi).

256191   Předmír Svazek: 7 Strana: 0430
Předmír, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 124.

256192   Předmír Svazek: 10 Strana: 0655
Předmír, a, m, hora na Těšínsku. Slám. Put. 233.

256193   Předmíř, e Svazek: 2 Strana: 0931
Předmíř, e, m., ves u Blatné. PL.

256194   Předmístí Svazek: 2 Strana: 0931
Předmístí, n., der Vorplatz vor einem Orte. Šm.

256195   Předmistr Svazek: 7 Strana: 0430
Předmistr, a, m., u dělostř., der Vor- meister. NA. III. 97

256196   Předmítati Svazek: 2 Strana: 0931
Předmítati, vz Předmésti.

256197   Předmlouvati, vz Svazek: 2 Strana: 0931
Předmlouvati, vz Předmluviti.

256198   Předmlsek Svazek: 2 Strana: 0931
Předmlsek, sku, m., vz Předvar. Šm.

256199   Předmluva Svazek: 2 Strana: 0931
Předmluva, y, f., předmluvka, před- mluvička, (Bern.). P., proslov, proslovo, úvod, předsloví (Šm.), mluvení před hlavní věcí, aby jí lépe rozumíno bylo. P., prae- fatio, připomenutí, jež spisovatel před svůj spis klade, dotýkaje se v něm buď původu aneb účelu svého spisu a jiných okolností, které se ku zvláštnímu snad stanovisku spisovatelovu, k poměrům jeho ku kritice atd. vztahují. Vz S. N. P-vy, jak již ne- jeden spisovatel pověděl, se píší, aby se pomluva nadešla. Sš. Mt. Předml. O čem viz v p-vě na proroky. Br. P. na práva měst- ská. Brikcí, na herbář, Bf., na sbírku zá- konův. J. tr. K oběma předešlým synoptickým evangeliím jsme p-vy předeslali a v nich, co potřebno se vidělo, vynesli. Sš. L. Předml. P-vou tou udává zvláště příčinu, proč tako- vého sepsání se podjímá. Sš. L. 5. P-vn na- před položiti, 1)., udělati. V. P-vou opatřiti.

256200   Předmluva Svazek: 7 Strana: 0430
Předmluva, frühere Verabredung. Při- jímal nás v rukojemství vedlé naší před- mluvy. NB. Tč. 147.

256201   Předmluva Svazek: 9 Strana: 0250
Předmluva. Hus II. 90.

256202   Předmluvač Svazek: 2 Strana: 0931
Předmluvač, e, předmluvce, e, před- mluvčí, ího, m., der Vorredner. Aqu.

256203   Předmluvení Svazek: 2 Strana: 0931
Předmluvení, n., das Vorreden. Jg.

256204   Předmluvitel Svazek: 2 Strana: 0931
Předmluvitel, e, m. = předmluvce.

256205   Předmluvitelka Svazek: 2 Strana: 0931
Předmluvitelka, y, f., die Vorrednerin. Jg.

256206   Předmluviti Svazek: 2 Strana: 0931
Předmluviti, il, en, ení, předmlouvati, vorreden, a) Dříve mluviti než jiný. — b) Napřed mluviti, aby někdo po nás mlu- vil a mluviti se učil. — c) Před někým mluviti, aby slyšel a věřil. — d) P., před- mluvu dělati, eine Vorrede machen, halten. V. - Jg.

256207   Předmluvní Svazek: 8 Strana: 0310
Předmluvní. P. čásť. Seyk. Ruk. 262.

256208   Předmodliti se Svazek: 10 Strana: 0296
Předmodliti se. Při sv. růženci p. se má direktor bratrstva. Náchod. zám. kancel. 1729. Nár. list. 29. /9. 1900. feuill.

256209   Předmoří Svazek: 7 Strana: 0430
Předmoří, n., das Vormeer. Lpř., Rk.

256210   Předmost Svazek: 2 Strana: 0931
Předmost, u, m., ves u Přerova. PL.

256211   Předmost Svazek: 7 Strana: 0430
Předmost oprav v: Předmostí, n. F. Harna.

256212   Předmostěn Svazek: 8 Strana: 0571
Předmostěn = mostní hradba. Ott, XL 728.

256213   Předmosteň Svazek: 10 Strana: 0296
Předmosteň, stně, f. = předmostí. Ott. XX. 608.

256214   Předmostí Svazek: 2 Strana: 0931
Předmostí, n., upevnění vojenské pří- stupu na most, der Brückenkopf. P. offen- sivní, jednoduché, dvoj-, trojnásobné. S. N.

256215   Předmostí Svazek: 9 Strana: 0250
Předmostí, n. Malostranské p. Pal Děj. III. 1. 283.

256216   Předmostský. P Svazek: 10 Strana: 0296
Předmostský. P. žáby. Brt. P. n. 564.

256217   Předmozek Svazek: 7 Strana: 0431
Předmozek, zku, m., Vorderhirn, n.

256218   Předmýšleti Svazek: 2 Strana: 0931
Předmýšleti, el, en, ení, dříve se roz- mysliti, vorbedenken. D.

256219   Předna Svazek: 7 Strana: 1366
Předna, y, f., praefatio, zastr. Pršp. 87. 85.

256220   Přednajímati Svazek: 7 Strana: 0430
Přednajímati. Aby jeden druhého ne- přednajímal (najímaje nepředbíhal). 16. stol. Wtr Obr. 517.

256221   Předňák Svazek: 2 Strana: 0931
Předňák, a, m., přední roj, der Vor- sehwarm. Sm.

256222   Přednáměstek Svazek: 2 Strana: 0931
Přednáměstek, stka, m., předešlý ná- městek. 1617.

256223   Přednapomenouti Svazek: 2 Strana: 0931
Přednapomenouti, ul, ut, utí, předna- pomínati, vorerinnern, vorher erinnern. Bern.

256224   Přednapomínatel Svazek: 2 Strana: 0931
Přednapomínatel, e. m., der Vorerinnerer. Bern.

256225   Přednapomínatelka Svazek: 2 Strana: 0931
Přednapomínatelka, ?, přednapomí- natelkyně, ě, f., die Vorerinnerin. Bern.

256226   Přednártí Svazek: 2 Strana: 0931
Přednártí, n., část nohy před nártem. Ssav.

256227   Přednártí Svazek: 7 Strana: 0430
Přednártí, metatarsus, der Mittelfuss, vz Chodidlo, násl.

256228   Přednártní Svazek: 7 Strana: 0430
Přednártní, Mittelfuss-. P. kosti. Nz. Přednártí chodidla má pět kostí přednárt- ních, dvé kůstky sezamovité. Vz Matj. 22. Kloub kostkový p., articulatio cubometa- tarsea, klínopřednártní, a. cuneometatarsea. Ktt. exc.

256229   Přednártočlánkový Svazek: 7 Strana: 0430
Přednártočlánkový kloub, articulatio metatarseophalangea.

256230   Přednásyp Svazek: 10 Strana: 0296
Přednásyp, u, m. Ott. XX. 608.

256231   Přednášce Svazek: 2 Strana: 0931
Přednášce, e, m., přednášeč, e, m., zpravodaj, der Vorträger, Berichterstatter, Referent. Krajský p. J. tr.

256232   Přednášecí Svazek: 2 Strana: 0931
Přednášecí kniha, das Vorlesebuch. Dch.

256233   Přednášecí Svazek: 7 Strana: 0430
Přednášecí kříž, Vortragskreuz, n. Dch.

256234   Přednášecký Svazek: 7 Strana: 0430
Přednášecký, vz Přednášectví.

256235   Přednášectví Svazek: 7 Strana: 0430
Přednášectví, n. = přednášecí, předná- šeké umění, die Vortragskunst Nz.

256236   Přednášeč Svazek: 2 Strana: 0931
Přednášeč, e, m. = přednášce. Krok.

256237   Přednášeč Svazek: 8 Strana: 0310
Přednášeč, e, m., kdo o něčem mluví. Mus. 1893. 458.

256238   Přednášečka Svazek: 2 Strana: 0931
Přednášečka, y, f., die Vorträgerin. Jg.

256239   Přednášení Svazek: 2 Strana: 0931
Přednášení, n., das Vortragen, Vor- bringen, der Vortrag. P. básnické, Krok, srozumitelné, D., mimické, básnické n. kraso- řečné. Nz. P. tajemství, hlubokých a ostro- vtipných myšlének. Sš. I. 15. A tu vrchuje p. Páně. Sš. J. 110.

256240   Přednášenka Svazek: 7 Strana: 0430
Přednášenka, y, f. = deklamace. Besední deklamatorka. 1869.

256241   Přednášeti Svazek: 2 Strana: 0932
Přednášeti, vz Přednésti, Jazyk.

256242   Přednašitel Svazek: 2 Strana: 0932
Přednašitel, e, m., nové, lépe: před- nášce, přednášeč. Jg.

256243   Přednáška Svazek: 2 Strana: 0932
Přednáška, y, f., die Lektion, der Vor- trag. P-ku o něčem míti. J. tr. Rozvrh n. pořádek p-šek; rozdělení p šek mezi učitele, rozvržení p-šek na učitele; p. neb čtení na zkoušku, die Probelektion, -Vorlesung. J. tr. P. v hudbě rázná, lehká, vážná. Mus. — Vz Přednésti.

256244   Přednáška Svazek: 7 Strana: 0430
Přednáška Duchovní p., geistliche Con- ferenzrede. Dch. P. z paměti, freier Vortrag. Dch.

256245   Přednáškový Svazek: 7 Strana: 1366
Přednáškový spolek v Praze, Vorträge besorgend. Us.

256246   Přednáškový Svazek: 9 Strana: 0250
Přednáškový programm. Wtr. Vys. šk. 71.

256247   Přednávěsť Svazek: 7 Strana: 1366
Přednávěsť, i, f, Vorsignal, n. Tch. 1889. 54.

256248   Předně Svazek: 2 Strana: 0932
Předně , předněji, příze , nejpředněji, nejpříze. — P. = prve, předkem, zuerst, an- fangs, vor allem, hauptsächlich. Jg. Nej- předněji vina tomu dávána byla. Kom. Václav a jeho žena p. mají v tejto při na rukojmie vypuštěni býti. NB. Tč. 85. — P., po druhé, po třetí, za čtvrté atd , erstens, erstlich, fürs erste. Us. Vz Věta spojovací.

256249   Předně Svazek: 10 Strana: 0296
Předně, pridie. Rozk. P. 161.

256250   Přednebí Svazek: 2 Strana: 0932
Přednebí, n., der Vorhimmel. D. '

256251   Přednedělní Svazek: 10 Strana: 0296
Přednedělní vyzvánění Zl. Pr. XXII. 379.

256252   Přednější Svazek: 2 Strana: 0932
Přednější, vz Přední.

256253   Předněmecký Svazek: 7 Strana: 0430
Předněmecký, vordeutsch, Ty svědčí o pradávném původu p-kém básnictví slo- venského. Pokr. Pot. II. 231.

256254   Přednerudovský Svazek: 10 Strana: 0296
Přednerudovský názor. Zvon V. 614.

256255   Přednes, přednos Svazek: 2 Strana: 0932
Přednes, přednos, u, m., při uměních slyšitelných, řečnictví, herectví a v hudbě způsob vlastní, kterak kdo i v úkolu svém myšlénky a city způsobem svým a prostředky svého umění k vyjádření přivádí, což se při hudbě zvuky, v řečnictví a herectví nad to i pohyby těla děje. Vz S. N. Der Vortrag. S tváří vážnou sledoval Slavinský přednes nadějného umělce. Staňkv.

256256   Přednesení Svazek: 2 Strana: 0932
Přednesení, přednesení, n., der Vortrag, Antrag. P., přivedení, předložení, podání, vynesení. J. tr.

256257   Přednesený Svazek: 7 Strana: 0430
Přednesený, přednesený, vorgetragen; vorgelegt, vorgestellt. Us.

256258   Přednésti Svazek: 2 Strana: 0932
Přednésti, nesu, nes, nesa (ouc), nesl, sen a šen, sení a šení; přednášeti, ejí, el, en, ení; přednášívati, na před nésti, vor- tragen ; vypravovati a jako před oči rozumu stavěti, k vysvětlení atd. podati, vortragen; předložiti k volení, antragen. vorbringen, Antrag machen; obžalovati, anklagen; pred- nosť dáti, vorsetzen, vorziehen. Jg. — co: korouhev, Us., něčí prosbu, žalobu, D., no- vinu. V. Přednes Pán podobenství bral se tam. Sš. L. 135. P. zeměpis, počty, latinu, lépe: o zeměpisu, o počtech a latině, nebo: učiti zeměpisu atd. Šm. V Brs. 138. čteme o věci takto: P. něco (= učiti čemu, vy- kládati co) jest slovo dobré, jak příklady zde uvedené dokazují. Přes to všecko v po- třebách školních a kostelních lépe užívati slov: vykládati, výklad, řeč než: přednášeti, přednáška. — co kdy: kříž při pohřbu. Us. — co jak : v slovích sprostých něco p. V., J. tr. — oč. On přednášel o statek po p. Bohušovi. Žer. Přednesl jsem o psaní do Lužic učiněné. Žer. Záp. II. 25. — co kam: před krále. Br. — co komu: kní- žeti, D., lidu slovo boží p. Jg. Kdo mu to přednese, aby se vydal na cestu. Us. — koho kde, u koho = obžalovati. Ms. Arch. Ber. — co, koho nad koho = před- nosť dáti. Mne nad bratry mé přednesete. »Smrž. Chudobu nad bohactví přednášeti. Lom. — adv. P. dobře, jasně, srozumi- telně, krásně. Zpěvák dobře přednáší. Us. — co k čemu: k vyrozumění. Kom.

256259   Přednésti co jak: bez Svazek: 7 Strana: 0430
Přednésti co jak: bez přípravy. Us. Skladby epické při průvodu nástroje hu- debního hlasem modulovaným bývaly před- nášeny. Jir. Anth. I. 3. vd. 10. — co nad co. Vždycky nad skvostnosf, pobožnosť a nad bohatství chudobu p-šeli. Lomn. kanc. Předml. — se čím = napřed nésti. Spíše se pokorú předada, než hrdostí přednesa. Št. Kn. š. 49 30.

256260   Přední Svazek: 2 Strana: 0932
Přední, komp. přednější, v strč. též přezší, přejší (jako mlajší, slajší m.: mlazší, slazší) i předší, Prk., cf. Před, 4.; superl. nejpřednější. Stal. préd?n?, příp. -?n?. Mkl. B. 155., 159. P., na před jsoucí, čelový, přídový, vorder, vorn seiend, Vor-. Jg. P. mouka (běl); s předního konce (s předu). V. P. nohy, zuby, prst (uka- zovatel), koně. Kom. P. kola, náprava, čtvrť, přikop, částka divadla, vino, D., stráž, po- koj, díl, Jg., voj, příze, palec, běh, dvéře (předveří), šik, Vordertrefen, n., váhy (před- váží), stavení, Vorgebäude, n., koupě (před- kup) komora (předkomoří), Vorkammer, f., zed (přizdí, předezdí), Vormauer, f., právo (výhradné, výsada, nadání), Vorrecht, n., roj (předňák), Vorschwarm, m., vojsko (čelo, předek vojska, předvoj), Vortrab, m., vo- lení, Vorwahl, f., Rakousy, Vorder-Oeste- reich, Šm., věřitelé, vorgehende Gläubiger, právo (lepší), J. tr., zadek (přední polovice hřbetnice n. pateře zvěři, Federrücken, m.), Šp., maso hovězí, prapor, zahrádka, míst- nosť, hradby, hory, Dch., stopa (= do lesa), die Hinfährte. Sp. — čím. Přednější časem, bližší (mocnější) právem (potior tempore po- tior jure; wer zuerst kommt, mahlt zuerst. Hý.). Kol. 14., Č., J. tr. — P., vzácnější mezi jinými. Předním býti. V. P. správce církve. V. P. pánové. Kom. Uložili před- nější z měšťanů zahladiti. Prot. 77. P. ku- chař. D. P. místo míti, obdržeti. V., D. Při- neste roucho p. Šs. L. 152. — v čem. Přední v lidu. Ros. — z čeho: p. z živočichů člo- věk. Kom.

256261   Přední Svazek: 7 Strana: 0430
Přední křídla, nohy brouků. Kk. Br. 5., 7., dělník, Vorarbeiter, hradba, Dch., tlapa. Posp Prednejšia hubička jako je mamička (raději sobě než jinému) Slov. Rr. MBš — P. Mlýn u Slaného, u Pardubic a u Vel- var. PL.

256262   Přední Svazek: 8 Strana: 0310
Přední = dřívější. Toho se nám od jiných ťarářuov předních nikdá nedálo. Arch. XIV. 156.

256263   Přednice Svazek: 7 Strana: 0430
Přednice = zástěra. Val. Vck. Načež smetí to na rozcestí odnášejí v p-ci. Sš. P. 76:2.

256264   Přednice Svazek: 7 Strana: 1366
Přednice, název nejlehčího vězení. Vz Vězení (2. dod.)

256265   Přednice Svazek: 8 Strana: 0311
Přednice sukně = výložky. Wtr. Krj. I. 447. Cf. Stánek (3. dod.).

256266   Přednice Svazek: 10 Strana: 0296
Přednice, e, f. Dudákovi házeli do ko- vané p-ce peníze. Chod. Čes. 1. XI. 68.

256267   Přednictví Svazek: 2 Strana: 0932
Přednictví, n., der Primat. Šm.

256268   Předníček Svazek: 8 Strana: 0311
Předníček, čku, m. = zástera. Místy na Hané. Brt. D. II. 464.

256269   Přednička Svazek: 2 Strana: 0932
Přednička, y, f. Že nechtějí tu p-čku či praerogativu kurfirstům náležející na se přejímati. Skl. 145.

256270   Přednička Svazek: 7 Strana: 0430
Přednička = přední část košile vyší- vaná. Mor. Hk. — P. = přední píšťala dud. U Domažl. Jrsk.

256271   Přednička Svazek: 8 Strana: 0571
Přednička, y, f., vz Náčelník (3. dod.).

256272   Přednička Svazek: 9 Strana: 0250
Přednička čepce. Vz Náčelník.

256273   Předník Svazek: 2 Strana: 0932
Předník, u, m., der Vordernagel an der Pflugzitter. Us. Puch. — P., a, m., člověk přední, vzácný, ein Vornehmer. Mand.

256274   Předník Svazek: 7 Strana: 0430
Předník, der Vordermann. Tč. — P. P-kem nazývali hlavně dozorce nad ovcemi. Sláma. Put. po Slez. 202.

256275   Předník Svazek: 8 Strana: 0571
Předník, u, m., vz Náčelník (3. dod.).

256276   Předník Svazek: 9 Strana: 0250
Předník, u, m. = přední díl, Vordertheil. Sbor. slov. I. 195. P. čepce. Vz Náčelník. P. = jazyk, část nohavic mezi vačky (roz- porky). Slov. Sbor. slov. ?. 123.

256277   Předník Svazek: 10 Strana: 0296
Předník, a, m. = veslař v čele plti. Kál. Slov. 24. — P., u, m. P. čepce. Vz Náčelník.

256278   Předniknouti Svazek: 2 Strana: 0932
Předniknouti, knul a kl, utí, zuvor- kommen. Šm.

256279   Předníti Svazek: 2 Strana: 0932
Předníti, il, ění, zápasiti o první místo, vynikati, um den Vorrang streiten. Ziak.

256280   Přednitka Svazek: 7 Strana: 0430
Přednitka, y, f., vz Převádění ok.

256281   Přednoční Svazek: 2 Strana: 0932
Přednoční, vor der Nacht seiend. P. čas. Us.

256282   Přednorouný. P Svazek: 10 Strana: 0655
Přednorouný. P. vlna. 1561. Arch. XXII. 189.

256283   Přednos Svazek: 2 Strana: 0932
Přednos, u, m., vz Přednes. Dch. — P. v tělocv. Vz KP. I. 573.

256284   Přednos Svazek: 7 Strana: 0430
Přednos v tělocv., dieVorspreizhalte.Rgl.

256285   Přednosní Svazek: 8 Strana: 0311
Přednosní. P. jamka. NZ. IV. 353.

256286   Přednosť Svazek: 2 Strana: 0932
Přednosť, i, f., přednůstka, y, f.= přední místo, předek, der Vorzug, Vorrang. P., rela- tivní vlastnosť osoby n. věci, jíž vyniká před jinými a pro kterou se jí také vůbec při- kládá vyšší cena a platnosť. Vz S. N. P. míti. V. P. někomu před někým dáti (v Chč. také: něco napřed pokládati, předpokládati, posta- viti). P. míti v něčem. J. tr. P-stí obdařený. Dch., D., Ml., J. tr. P. míti před někým. Us. P. držeti, Br., v p-sti býti. Jg. O p. s někým horliti. Ráj. P. při něčem míti. Har. Aniž u něho má p. urozený před nuzným. Br. O p. se s někým hádati. D. Napřed Pavel p-sti židů před pohany vynáší; p. skutečná, domýšlená. Sš. I. 41., 39. P. naprostá, po- tažná. Sš. L. 176. A již jsme pravili, že výklad ten vede p.; Že snad právě na apo- štola Jana spadla ta p. Sš. J. 126., 306. Po výtce a přednosti, ax' i^o/i]v. Sš. Mt. 107. P-sti komu postoupiti. Sych. P. obdržeti. D. P. šlechtictví, ve hře. D. Po p-sti = před- kem, zvláště, vorzugsweise. Šm., Bs. Čeho jest po p-sti potřebí k pravé lítosti? Hý. — P. v pořadí časovém. P. knihovní (bücher- liche Priorität) jest poradí, v kterém pohle- dávkám a právům, na statku nemovitém zjištěným, uhražení z ceny za věc zavaděnou stržené náleží. Vz S. N. P. míti před ně- kým; třída, právo p-sti. J. tr.

256287   Přednosť Svazek: 7 Strana: 0430
Přednosť. O p. bojovati. Šp. Žádné před- nosti jedni před druhými neužívají. Har.

256288   Přednosta Svazek: 2 Strana: 0933
Přednosta, y, m., dle Despota, předsta- vený, správce, náčelník, der Vorsteher, Chef. Vorstand. P. stanice, komorní. Dch. Od před- nost církve poslán byl. Sš. I. 110. P. po- spoje, der Verkehrschef. Dch.

256289   Přednosta Svazek: 7 Strana: 0430
Přednosta, novější m.: předseda, sta- rosta. List. fil. 1883. 318., Kmk.

256290   Přednostenka Svazek: 7 Strana: 0430
Přednostenka, y, f. = přednostka. Kos.

256291   Přednostenství Svazek: 2 Strana: 0933
Přednostenství, n., die Oberhand. Šm.

256292   Přednostenstvo Svazek: 2 Strana: 0933
Přednostenstvo, a, m., Präsidentschaft, f. Šm.

256293   Přednostenstvo Svazek: 7 Strana: 0430
Přednostenstvo v obci. Koll. III. 177.

256294   Přednostíček Svazek: 7 Strana: 0430
Přednostíček, čka, m. = představený (lichotně). Kos.

256295   Přednostka, y, přednostkyně Svazek: 2 Strana: 0933
Přednostka, y, přednostkyně, ě, f., die Präsidentin. Sm.

256296   Přednostní Svazek: 7 Strana: 0430
Přednostní význam slova. Dk.

256297   Přednostování Svazek: 2 Strana: 0933
Přednostování, n., die Bevorzugung. Šm.

256298   Přednostování Svazek: 8 Strana: 0311
Přednostování některé víry. Ztk. 117. (3. vyd.).

256299   Přednov den Svazek: 7 Strana: 0430
Přednov den = den před novým měsí- cem. Něm. IV. 439.

256300   Přednovek Svazek: 7 Strana: 0430
Přednovek. Bes. ml. 127. P. = čas pred novou žatvou, pred novým chlebom. Slov. P-vok mnohým vyjdú všetky zásoby po- travné, býva najviac biedy. Rr. Sb.

256301   Přednovek Svazek: 8 Strana: 0311
Přednovek. Mal (mnoho) mletia ako v p-vke. Phľd. XII. 292.

256302   Přednovek,vku Svazek: 2 Strana: 0933
Přednovek,vku, m., přednoví, n., die Vorerntezeit. Šm.

256303   Přednoví Svazek: 7 Strana: 0431
Přednoví = čas přede žněmi. Lid půjčí v p. jednu měřici, sedlák vrátí dvě. Slov. Vck.

256304   Přednožec Svazek: 2 Strana: 0933
Přednožec, žce, m., proton, kývoš. Krok. 2. 245.

256305   Přednožiti Svazek: 2 Strana: 0933
Přednožiti, il, ení, den Fuss vorwärts heben. Čsk.

256306   Přednožiti Svazek: 7 Strana: 0431
Přednožiti, vz Sounožně (dod.).

256307   Přednožka Svazek: 2 Strana: 0933
Přednožka, y, f. P. s obratem, v pravo, ze zanožení (v tělocviku). Tš. Vz KP. I. 573.

256308   Přednožka Svazek: 7 Strana: 0431
Přednožka, die Kehre. P. napřed, na- zad, po předu, po zpátku, poníž, povýš, zprosta, odrazem jednonož, dohmatem jedno- ruč. Rgl.

256309   Přednožmo Svazek: 7 Strana: 0431
Přednožmo, Kehr-, mit vorgesetzten Füs- sen. Vysednouti p. s obratem, drehkehrauf- sitzen, sesednouti p., kehrabsitzen, výsed p. s obratem, das D.; výšvih p., Kehrschwung. Čsk. Mety, sesed, výskok, stříž, kolo, vy- drže p. Rgl.

256310   Přednožný Svazek: 7 Strana: 0431
Přednožný, Vorspreiz-. P. stoj, výdrž, výsed, v tělocv. Rgl.

256311   Přednůstka Svazek: 2 Strana: 0933
Přednůstka, y, f. = přednost.

256312   Předo-bralka Svazek: 2 Strana: 0933
Předo-bralka, y, f., aphairesis. Vz Afe- resis. Gr.

256313   Předo-dalka Svazek: 2 Strana: 0933
Předo-dalka, y, f., vz Prothese. Gr.

256314   Předo-hledný Svazek: 2 Strana: 0933
Předo-hledný, vorblickend. Dch.

256315   Předo-jímavý Svazek: 2 Strana: 0933
Předo-jímavý, předek mající, die erste, vornehmste Stelle einnehmend, vornehmst. P. událosť. Sš. J. 210.

256316   Předo-náprsí, n Svazek: 2 Strana: 0933
Předo-náprsí, n., nové, die Vorbrust? Jg. (Tito) hmyzové mají ... p. Krok. 2. 250.

256317   Předo-speřený Svazek: 2 Strana: 0933
Předo-speřený list, u něhož stopka ko- nečně nepravidelně se rozptyluje jako u routy pospolité. Rostl.

256318   Předoasijský Svazek: 7 Strana: 0431
Předoasijský, vorderasiatisch.

256319   Předoba Svazek: 7 Strana: 0431
Předoba, y, f. = přejinačení. Kaln. 204.

256320   Předoběd Svazek: 8 Strana: 0311
Předoběd = předobědek. Phľd. 1895. 547.

256321   Předobědek Svazek: 7 Strana: 0431
Předobědek, dku, m., das Gabelfrüh- stück. Laš. Tč. U Uher. Hrad. Wrch.

256322   Předobědek Svazek: 9 Strana: 0250
Předobědek, dku, předsnidanek, nku, m. — zákusek před obědem, Gabelfrühstück. Slez. Lor. 77.

256323   Předobědní Svazek: 2 Strana: 0933
Předobědní čas, práce, vormittägig. Jg.

256324   Předobětní Svazek: 7 Strana: 0431
Předobětní, Voropfer-. P. žalmy. Hnoj. 142.

256325   Předobratlový Svazek: 7 Strana: 0431
Předobratlový, praevertebralis.

256326   Předobraz Svazek: 2 Strana: 0933
Předobraz, u, m., náslona, nálika, ná- obraz, obraz, das Vorbild, der Typus. P. Krista. Sš. J. 53.

256327   Předobrazení Svazek: 2 Strana: 0933
Předobrazení, n., die Vorbildung, das Vorbild. D.

256328   Předobraziti Svazek: 2 Strana: 0933
Předobraziti, il, en, ení, předobrazovati, vyobraziti, před oči postaviti, vorbilden. D. — co komu.

256329   Předobrazný Svazek: 2 Strana: 0933
Předobrazný, vorbildlich, typisch. Obřa- dové židovští byli toliko náznačni, p-ni, ná- stinni a náslonni. Sš. J. 71.

256330   Předobrotivý Svazek: 2 Strana: 0933
Předobrotivý, sehr gütig. Jg.

256331   Předobrý Svazek: 2 Strana: 0933
Předobrý, sehr gut, kerngut. Jg. P. jest to člověk. D.

256332   Předobře Svazek: 7 Strana: 0431
Předobře, sehr gut. Vím p., že . . . Us. Pdl.

256333   Předočí Svazek: 2 Strana: 0933
Předočí, n., der Ort rings um den Be- obachter, soweit sein Auge deutlich reicht. Šm. Z p. zmizeti, aus den Augen verschwin- den. Šm.

256334   Předočiť Svazek: 8 Strana: 0311
Předočiť = předčiti. Pastr. L. 99.

256335   Předočiti Svazek: 2 Strana: 0933
Předočiti, il, en, ení; předočniti = před oči postaviti, vor die Augen stellen, ver- anschaulichen. — co. Vznešenosť lásky světle předočniti. Sš. I.257.— co komu čím: pe- rem. Us.

256336   Předočnění Svazek: 7 Strana: 0431
Předočnění, n. Vz Jg. Slnost. 63., 80.

256337   Předoční Svazek: 2 Strana: 0933
Předoční, vor den Augen liegend. Mus.

256338   Předočnicový Svazek: 7 Strana: 0431
Předočnicový, suborbitalis.

256339   Předoderský Svazek: 7 Strana: 0431
Předoderský, diesseits der Oder. Šm.

256340   Předohlásiti Svazek: 9 Strana: 0250
Předohlásiti. Někomu něco p. Kom. Ohláš. 117.

256341   Předohlaví Svazek: 7 Strana: 0431
Předohlaví, vz Předhlaví, Vorderkopf.

256342   Předohňovec Svazek: 7 Strana: 0431
Předohňovec, vce, m., Feuerblende, f. Šm.

256343   Předohrudí Svazek: 9 Strana: 0250
Předohrudí brouků = spodní čásť štítu Vz Klim. VIII.

256344   Předochutnávatel Svazek: 10 Strana: 0296
Předochutnávatel, e, m. Kubl. 234.

256345   Předojemně Svazek: 10 Strana: 0296
Předojemně verše skládati. Slád. Šl. 74.

256346   Předokázati Svazek: 2 Strana: 0933
Předokázati = dokázati. Us. u Písku. Mg.

256347   Předokonalý Svazek: 10 Strana: 0296
Předokonalý = velmi dokonalý. Krok IIb. 217.

256348   Předolati koho Svazek: 10 Strana: 0296
Předolati koho = nad ním zvítěziti. Msn. II. 46.

256349   Předolesy Svazek: 7 Strana: 0431
Předolesy, zašlá ves. D. ol. IX. 226.

256350   Předoltářní Svazek: 7 Strana: 0431
Předoltářní, předoltářový. P. lampa, vor dem Altar hängend, Hnoj., mřiž. Ib.

256351   Předonín, a Svazek: 2 Strana: 0933
Předonín, a, m., ves u Roudnice. PL.

256352   Předook Svazek: 2 Strana: 0933
Předook, a, m., prosophthalmus, hmyz. Mus. 9. 208.

256353   Předopáčený Svazek: 8 Strana: 0311
Předopáčený = již drive jmenovaný a p. Aby píseň p-ná zpívána byla. XVII. stol. Mus. 1895. 315.

256354   Předopatrový Svazek: 7 Strana: 1366
Předopatrový. P. hlásky. Vz Gb. Ml. II. 193

256355   Předoponí Svazek: 8 Strana: 0311
Předoponí, n. Nár. list. 1896. č. 143.

256356   Předoprsí Svazek: 8 Strana: 0311
Předoprsí u hmyzu, prosternum. Ott. XI. 389.

256357   Předorelsko Svazek: 7 Strana: 0431
Předorelsko, a, n., Vorarlberg Šm.

256358   Předostatní Svazek: 7 Strana: 0431
Předostatní = předposlední, der vor- letzte. Laš. Tč.

256359   Předostěžní Svazek: 7 Strana: 0431
Předostěžní lousek, die Fockschote (Schiffw.). Šm.

256360   Předosti Svazek: 2 Strana: 0933
Předosti, předost = velmi dosti, über- genug. St. skl., BO.

256361   Předostojný Svazek: 2 Strana: 0933
Předostojný = předůstojný.

256362   Předostředie Svazek: 8 Strana: 0311
Předostředie, n. = předestření, výklad. V. veci u súdu. Phľd. XII. 694.

256363   Předota Svazek: 7 Strana: 0431
Předota, y, m., os. jm. Vz Předeslav, Pal. Děj. I. 2. 91. a Rdh. I. 124., D. ol. II. 288.

256364   Předotice Svazek: 2 Strana: 0933
Předotice, ves v Písecku.

256365   Předouč, e, předoučí Svazek: 2 Strana: 0933
Předouč, e, předoučí, ího, m., přádel- ník, der Spinner. Ros.

256366   Předovač Svazek: 7 Strana: 0431
Předovač, e, m. = prodávač. Laš. Tč.

256367   Předoví, n. P Svazek: 10 Strana: 0296
Předoví, n. P. síně, naooifttv fisyáQOLo. Msn. Od. 255.

256368   Předovka Svazek: 2 Strana: 0933
Předovka, y, f., ručnice, která se z předu nabíjí, das Vorderladergewehr, der Vorlader.

256369   Předovka Svazek: 10 Strana: 0296
Předovka, ručnice. Vz Ott. XXII. 54b.

256370   Předovnice Svazek: 2 Strana: 0933
Předovnice, e, f., přednice, přední žnečka, die Vorschnitterin. Ráj. Cf. Předák.

256371   Předovoť Svazek: 9 Strana: 0250
Předovoť = prodávati. Slez. Čes. 1. VIII. 145.

256372   Předovtipný Svazek: 9 Strana: 0250
Předovtipný. Ó ty's p. ! Br. St. 59.

256373   Předozadovka Svazek: 10 Strana: 0296
Předozadovka (!) = epanalepsis. Rosa.

256374   Předoznámení Svazek: 2 Strana: 0933
Předoznámení, n., die Vorbedeutung, das Anzeichen. D.

256375   Předoznámený Svazek: 7 Strana: 0431
Předoznámený, vorausverkündigt. P. Messiáš. Jirs. 9.

256376   Předoznamovatel Svazek: 7 Strana: 0431
Předoznamovatel, e, m., der Voranzei- ger. Lpř.

256377   Předožabrý Svazek: 7 Strana: 0431
Předožabrý. P-bří plžové, prosobran- chiata. Ott. II. 201., 894.

256378   Předpadnouti Svazek: 2 Strana: 0933
Předpadnouti, dnul a dl, utí, ku předu padnouti, vorfallen. Matice předpadla. Ja.

256379   Předpáliti Svazek: 2 Strana: 0933
Předpáliti, il, en, ení, vorbrennen. Bur. — co. Us.

256380   Předpalubí Svazek: 7 Strana: 0431
Předpalubí, n., vz Palubí. Mour.

256381   Předpanovati Svazek: 7 Strana: 0431
Předpanovati, vorherrschen. U prasta- rých Egyptčanů bylo ctěni slunce a vola p-jícím. Koll. St. 24.

256382   Předpasek Svazek: 2 Strana: 0933
Předpasek, sku, m., pásna, die Schürze. Plk.

256383   Předpat Svazek: 2 Strana: 0933
Předpat, vz Předepnouti.

256384   Předpateřní Svazek: 7 Strana: 0431
Předpateřní, praespinalis.

256385   Předpatřiti Svazek: 2 Strana: 0933
Předpatřiti, il, en, eni, předpatřovati, předviděti, vorhersehen. Lup. — co. Us.

256386   Předpažbí, n Svazek: 2 Strana: 0933
Předpažbí, n., der Vorderschaft am Ge- wehre. Bur.

256387   Předpažení Svazek: 2 Strana: 0933
Předpažení, n., cvičení v tělocviku. Vz Předpažiti.

256388   Předpaží Svazek: 10 Strana: 0296
Předpaží, n. = část mlýnského žlabu. Táb. Čes. 1. XI 60.

256389   Předpažiti Svazek: 2 Strana: 0933
Předpažiti, il, en, ení, paže přímo před sebe natáhnouti die Arme vorstrecken. Čsk.

256390   Předpažmo Svazek: 7 Strana: 0431
Předpažmo, Vorheb-.

256391   Předpažmý Svazek: 7 Strana: 0431
Předpažmý. P. výdrž, die Vorhebhalte, v tělocv. Rgl.

256392   Předpecí Svazek: 2 Strana: 0933
Předpecí, n., místo před pecí, der Vor- heerd. Techn. 2. 40.

256393   Předpéci Svazek: 2 Strana: 0933
Předpéci, vorbacken. Vz Péci. Šm.

256394   1. Předpecký Svazek: 2 Strana: 0933
1. Předpecký, před pecí jsoucí, Vorofen-. Jg-

256395   2. Předpecký Svazek: 2 Strana: 0933
2. Předpecký, ého, m., u pekařů sazeč do peci, der Ofenjüdel.

256396   Předpecník Svazek: 7 Strana: 0431
Předpecník, u, m. P. z plechu u kamen před píckou, der Ofenvorsetzer. Dch.

256397   Předpéč Svazek: 2 Strana: 0933
Předpéč, e, f., péče o něco, die Vorsorge. D., T.

256398   Předpekelní Svazek: 2 Strana: 0933
Předpekelní propasť, vor der Hölle seiend. Jg.

256399   Předpeklí Svazek: 7 Strana: 0431
Předpeklí. Sv. ruk. 296., Krist. 6. a., Hus III. 294. Dušičky vyvedl z předpeklé. Pravn. 821.

256400   Předpeklí Svazek: 8 Strana: 0311
Předpeklí, n. = peklo před pecí. Slez. NZ. III. 198.

256401   Předpeklí, n Svazek: 2 Strana: 0933
Předpeklí, n., místo, kde duše lidí spra- vedlivých se zdržovaly dříve, než je Kristus do nebe uvedl, die Vorhölle. V p. písek vázati. Šml. U p., apud inferos. BO. V p. zůstávati. Plk.

256402   Předperioda Svazek: 7 Strana: 1366
Předperioda, předperiodí Vz Předčíslo (2. dod.).

256403   Předpěstí Svazek: 2 Strana: 0934
Předpěstí, n., die Vorderhand. D.

256404   Předpěti Svazek: 9 Strana: 0250
Předpěti, praeciuere. Vz Ž. pod. Pat. 183.

256405   Předpěv Svazek: 9 Strana: 0250
Předpěv, u, m. Flš. Písm. 38.

256406   Předpěvec Svazek: 2 Strana: 0934
Předpěvec, vce, m. = předzpěvák. Šm.

256407   Předpichák Svazek: 2 Strana: 0934
Předpichák, u, „m., der Hopfenstichel beim Hopfenbaue. Šm.

256408   Předpíchnouti Svazek: 2 Strana: 0934
Předpíchnouti, chnul a chl, utí; před- píchati, předpichovati, vorstechet). Barva ta předpichuje (v oči bije, sticht vor). D. — co — propichovati. Ševci předpichují díry v podešvích, dříve než šijí. Us.

256409   Předpíchnutí, předpichování Svazek: 2 Strana: 0934
Předpíchnutí, předpichování, n., das Vorstechen. Jg.

256410   Předpichovačka, y, předpichovátko Svazek: 2 Strana: 0934
Předpichovačka, y, předpichovátko, a, m., Vorstechörtel, n. Nz.

256411   Předpíjeti Svazek: 2 Strana: 0934
Předpíjeti, el, ení, vortrinken. Ros.

256412   Předpínací Svazek: 8 Strana: 0571
Předpínací odpor, Vorschaltwiderstand, ni. KP. V1II. 187.

256413   Předpínka Svazek: 2 Strana: 0934
Předpínka, y, f., die Vorstecknadel. Šm.

256414   Předpis Svazek: 2 Strana: 0934
Předpis, u, m., předepsání, Vorschrift, f. Žák píše dle p-su. Sych. — P., rozkaz, pravidlo, ustanovení, die Regel, Vorschrift, Instruktion. P. dosavadní, daný, vydaný, nynější, Nz., platný, o zkoušce, Šp., služby. Šm. P. v příčině moru, die Pestvorschrift. J. tr. Proti p-su, vorschriftswidrig; p. o uni- formování. J. tr. P-sy povšechné, zvláštní, obřadné. Sš. I. 17. Domluva pro zanedbané p-sy; dorývání k plnění p-sů. Sš. II. 393. Aby neopomenul na vyplnění p-sů těch do- rývati a dotláčeti. Sš. II. 392. Dle něčího p-su živu býti. D. P. lékařský, vojenský.

256415   Předpísař Svazek: 7 Strana: 0431
Předpísař, e, m. Kar. 64.

256416   Předpisk Svazek: 2 Strana: 0934
Předpisk, u, m., přední zavznění před opravdovým pískáním, das Präambuliren im Pfeifen, das Vorpfeifet). Dělá předpisky (počíná se v něčem pronášeti.). Ros.

256417   Předpísk Svazek: 7 Strana: 0431
Předpísk = zkouška, der Eingang in die Musik. Slov. Bern.

256418   Předpiska Svazek: 2 Strana: 0934
Předpiska, y, f., das Recept. P. lékař- ská, das Krankenrecept. J. tr.

256419   Předpískati Svazek: 2 Strana: 0934
Předpískati,předpísknouti, knul a kl,ut, utí, předpiskovati, vorpfeifen. Ros. — co komu.

256420   Předpisný Svazek: 2 Strana: 0934
Předpisný, Vorschrifts-, vorschriftmässig. P. pravidlo, die Direktive. Dch.

256421   Předpisovati Svazek: 2 Strana: 0934
Předpisovati, vz Předepsati.

256422   Předplacení Svazek: 2 Strana: 0934
Předplacení, n., praenumerace, fr. abon- nement, složení zákupné ceny za věc, která teprv v příští době bude doručena, nebo za právo, jehož teprv budoucně bude použito. Die Pränumeration, das Abonnement. S. N., J. tr. Hra v p. Dch. P. knihy n. na knihu. Plk. Mimo, kromě p. Šm.

256423   Předplacenka Svazek: 2 Strana: 0934
Předplacenka, y, f., predplatní lístek, Pränumerationsschein, m. Šm.

256424   Předplacenosť Svazek: 9 Strana: 0250
Předplacenosť na rok příští, Voraus- zahlung. Blm. I. 187. Sr. Předplacení.

256425   Předplacený Svazek: 2 Strana: 0934
Předplacený; -cen, a, o, pränumerirt, vorausbezahlt. P. noviny.

256426   Předplamek Svazek: 10 Strana: 0296
Předplamek, mku, m. P. z chlebového těsta (ze zbytků) pečený. Slez. Vyhl. II. 202. Sr. Plamenník.

256427   Předplameňák Svazek: 7 Strana: 0431
Předplameňák, u, m. = podplamenice. Val. Vck.

256428   Předplameníček Svazek: 8 Strana: 0311
Předplameníček upéci. Vz Předplameník. Vck. Val. I. 55.

256429   Předplameník Svazek: 8 Strana: 0311
Předplameník upekla. Vek. Val. I. 128. Vz předcház.

256430   Předplamenník Svazek: 2 Strana: 0934
Předplamenník, u, m. = podplamínek. Slov.

256431   Předplaník Svazek: 8 Strana: 0311
Předplaník, u, m. = předplameník, po- płamyk (Příbor). Brt, D. II. 371.

256432   Předplať Svazek: 7 Strana: 0431
Předplať, u, m., Abonnement, n. Šm.

256433   Předplata Svazek: 7 Strana: 0431
Předplata, y, f. = předplacení. Šd.

256434   Předplatač Svazek: 7 Strana: 0431
Předplatač, ého, n. = předplatné pe- níze. Us.

256435   Předplátce Svazek: 2 Strana: 0934
Předplátce, e, m., der Pränumerant, Vor- ausbezahler. Plk.

256436   Předplatce Svazek: 9 Strana: 0250
Předplatce, e, m. Jg.

256437   Předplatek Svazek: 2 Strana: 0934
Předplatek, tku, m., der Pränumerations- betrag. J. tr.

256438   Předplatitel Svazek: 2 Strana: 0934
Předplatitel, e, m. = předplátce.

256439   Předplatitelka,y, předplatitelkyně Svazek: 2 Strana: 0934
Předplatitelka,y, předplatitelkyně, ě, f., die Pränumerantin, Vorausbezahlerin.

256440   Předplatiti Svazek: 2 Strana: 0934
Předplatiti, il, cen, ení; předplacovati, pränumeriren. J. tr. — na co, se na co: na noviny, na koupele. Us. — čím. Předplatil se 16 zlatými na noviny na celý rok.

256441   Předplatiti Svazek: 7 Strana: 0431
Předplatiti, předpláceti.

256442   Předplátka Svazek: 7 Strana: 0431
Předplátka, y, f. = předplatek. Šd.

256443   Předplátka Svazek: 9 Strana: 0250
Předplátka, y, f. Pal. Záp. I. 91.

256444   Předplatní Svazek: 2 Strana: 0934
Předplatní, Pränumerations-. P. peníze, lístek. Us.

256445   Předplatník Svazek: 7 Strana: 0431
Předplatník, a, m. = předplátce. Šd.

256446   Předplavati Svazek: 2 Strana: 0934
Předplavati, předplovati, předplatiti, předplynouti, vorschwimmen. Vz Plouti. — koho. D.

256447   Předplaviti Svazek: 2 Strana: 0934
Předplaviti, il, en, ení, napřed plaviti, vorflössen, übersegeln. D.

256448   Předplečník, u Svazek: 2 Strana: 0934
Předplečník, u, m., přední čásť hrudi, die Vorbrust. D.

256449   Předpleeí Svazek: 2 Strana: 0934
Předpleeí, die Vorbrust. Rk.

256450   Předplesknouti Svazek: 2 Strana: 0934
Předplesknouti, sknul a skl, ut, uti, předpleštiti, il, ěn, ění, předplískati, vor- werfen. Ros.

256451   Předpleťový Svazek: 2 Strana: 0934
Předpleťový, der vor der Menschwer- dung existirte. Všichni téměř otcové slova: na světě byl o slovu p-vém vykládají. Sš. J. 19.

256452   Předpobřišnicový Svazek: 7 Strana: 0431
Předpobřišnicový. P. kýla (tříselní), hernia (inguinalis) praeperitonealis. Exc.

256453   Předpocítění Svazek: 2 Strana: 0934
Předpocítění, n., das Vorgefühl. Kam.

256454   Předpočet Svazek: 2 Strana: 0934
Předpočet, čtu, m., předběžný rozpočet, der Voranschlag. Šm.

256455   Předpočítati Svazek: 2 Strana: 0934
Předpočítati, vorzählen, vorrechnen. — co komu: nějaký příklad. D.

256456   Předpočítati Svazek: 7 Strana: 0431
Předpočítati náklad na 1000 zl. Us. Pdl.

256457   Předpočtený Svazek: 7 Strana: 0431
Předpočtený; -en, a, o, vorgerechnet. P. ceny, náklad stavební. Us. Pdl.

256458   Předpodati Svazek: 2 Strana: 0934
Předpodati, vorreichen.

256459   Předpodletí Svazek: 2 Strana: 0934
Předpodletí, n., erster Frühling. Us. Slov.

256460   Předpodobně Svazek: 7 Strana: 0431
Předpodobně, figürlich, vorbildlich. Šm.

256461   Předpohřební Svazek: 2 Strana: 0934
Předpohřební, vor dem Leichenbegäng- niss.

256462   Předpochůdce Svazek: 7 Strana: 0431
Předpochůdce, e, m. = akolytha. Hnoj.

256463   Předpojatec Svazek: 2 Strana: 0934
Předpojatec, tce, m., der Vorurtheils- volle, Befangene. Sš. J. 192.

256464   Předpojatosť Svazek: 2 Strana: 0934
Předpojatosť, i, f., die Voreingenommen- heit, Befangenheit. Dch.

256465   Předpojatosť Svazek: 7 Strana: 0431
Předpojatosť národní, úsudků, Osv., proti někomu. Vlč., Mus.

256466   Předpojatý Svazek: 2 Strana: 0934
Předpojatý; -at,a, o, vorgefasst, vorein- genommen, befangen. P. domnění. Dch. - - čím: lichou zprávou. — v čem: v zdá- ních. Puch.

256467   Předpojatý Svazek: 7 Strana: 0431
Předpojatý. P. mínění, Pr. tr., náhled, Tš., jazykozpytec. Sf. Strž. II. 178. P. proti někomu. Vlč.

256468   Předpojem Svazek: 2 Strana: 0934
Předpojem, jmu, m., první pojem, der Vorbegriff. Šm. Vz Předponětí.

256469   Předpojiti Svazek: 7 Strana: 0431
Předpojiti, il, en, ení, předpojovati, vor- fügen. — co: několik slov jako důvod. Dch.

256470   Předpojmouti Svazek: 2 Strana: 0934
Předpojmouti, ul, ut, utí, předpojíti, předpojatí, jal, jat, jetí, předpojímati = na- před pojíti, voraus nehmen, vorlassen, vor- aus annehmen, voraus setzen. — co kde. Zdaž, čemu by se nejvíce učiti mělo, u mlá- deže se nepředpojímá. Hlas. 1. 135.

256471   Předpojmouti Svazek: 7 Strana: 0431
Předpojmouti. Vyložené obrazy před- pojali i zde mou pozornosť. Koll. III. 224.

256472   Předpoklad Svazek: 7 Strana: 0431
Předpoklad. Stavím pro češtinu násle- dující p. List fil. 1885. 434.

256473   Předpoklad Svazek: 10 Strana: 0296
Předpoklad. Kupíte si p-dy na domněnky. Zvon IV. 205. — Vlč. Lit. I. 309.

256474   Předpoklad, u Svazek: 2 Strana: 0934
Předpoklad, u, m., die Voraussetzung.

256475   Předpokládání, n Svazek: 2 Strana: 0934
Předpokládání, n., die Voraussetzung. Vz násl.

256476   Předpokládaný Svazek: 7 Strana: 0431
Předpokládaný, vorausgesetzt. Věci p-né. Dch.

256477   Předpokládati Svazek: 2 Strana: 0934
Předpokládati, předpojímati, voraus- setzen. — co. Všeliká národní víra před- pokládá obřady. Hanka. To p-dá dobrou znalosť věci. Dch. Opatření tato předpo- kládají nedostatek gruntovních knih, lépe prý: Opatření tato stala se v tom domnění, jakoby nebylo žádných kněh gruntovních. — P. místo: pokládati za to, není prý české, Předpokládejme, lépe prý : dejme tomu, že... Ale v Brs. 138. Čteme o této věci takto: Slova předpokládati neznali staří a užívali zvl. v obratech: setzen wir voraus, nehmen wir an, výrazů: dejme tomu, položme. Vz Dáti, Položiti. Aneb pouhý konditional. By pak bylo. Jel. Nechť jest tak, že jsem zbloudil, při mně zůstane blud můj. Br. Avšak slovo pokládati má tolik významů, že předpoklá- dati za příčinou srozumitelnosti utvořeno. K tomu třeba za něm. Voraussetzung slova předpokládání, ježto položení neb pokládání pojmu určitě nevyjadřuje. Ein jeder Glaube setzt gewisse Ceremonien voraus = každá víra předpokládá obřady. Slova chce, žádá, zakládá se na myšlénky této nevystihnou. Ein solches Benehmen setzt eine schlechte Erziehung voraus, předpokládá špatné vy- chování. Rekne-li se: vychází, zakládá se, jest tím smysl obměněn. Brs. tedy slovo předpokládati připouští, kdekoli ho třeba jest, jinak ovšem užívejme raději sloves nahoře uvedených.

256478   Předpokládati co kde Svazek: 7 Strana: 0431
Předpokládati co kde. Zásady ty před- pokládají se u každého muže svobodomysl- ného. Pal. Rdh. III. 7.

256479   Předpokoj Svazek: 2 Strana: 0935
Předpokoj, e, m., předpokojí, n., Vor- zimmer, n. L.

256480   Předpokusiti Svazek: 2 Strana: 0935
Předpokusiti, il, en, ení, etwas früher prüfen. Vz Pokusiti. Kam.

256481   Předpoledne, e, předpolední Svazek: 2 Strana: 0935
Předpoledne, e, předpolední, n., Vor- mittag, ?. D.

256482   Předpolední Svazek: 2 Strana: 0935
Předpolední, vormittägig, Vormittags-. P. čas, Plác., kazatel. D.

256483   Předpoložiti Svazek: 7 Strana: 0431
Předpoložiti, vz Předpokládati.

256484   Předpomenutí, předpomínání Svazek: 2 Strana: 0935
Předpomenutí, předpomínání, n., die Vorerinnerung, Jg.

256485   Předpomínati Svazek: 2 Strana: 0935
Předpomínati, vorerinnern, melden. Slov. Bern.

256486   1. Předpona Svazek: 2 Strana: 0935
1. Předpona, y, f., die Vorsilbe, Vorsetz- silbe, das Präfix. P-ny jsou nerozlučitelné předložky, stojící před základní slabikou, jimiž se slova tvoří: bez-, do-, ko-, mě-, mezi-, na-, nad-, o-, ob-, od-, pa-, po-, pod-, pra-, pře-, před-, při-, pro-, proti-, roz-, s-, sou-, u-, v-, vy-, vz-, z-, za- atď. Ku př. o-myl, od-kaz, do volení, dů-vod, u-žitek, vydavatel, pařez, po-koj, při-kázání, pro- spěch, nápis, rozum, zá-klad atd. Vz Před- ložka.

256487   2. Předpona Svazek: 2 Strana: 0935
2. Předpona, y, f., zálupa, opeska, die Vorhaut, praeputium. Rk.

256488   1. Předpona Svazek: 7 Strana: 0431
1. Předpona. P. slovesné, vz Brt. S. 192., Programm prvního čes. real. gymnasia v Praze za r. 1885. (Jan Jursa); adjektivné. Vz Brt. S. 192. Cf. v Brt. D. 169.

256489   Předponětí Svazek: 2 Strana: 0935
Předponětí, n. = předpojem. Šm.

256490   Předposlední Svazek: 2 Strana: 0935
Předposlední, der vorletzte. P. stavení. Us.

256491   Předpósobení Svazek: 7 Strana: 0431
Předpósobení, n. = předjednání. Výb. I. 273.

256492   Předpósobiti Svazek: 7 Strana: 0431
Předpósobiti = předpůsobiti. Pass. 12.

256493   Předpostelní Svazek: 7 Strana: 0431
Předpostelní koberec, Bettvorleger. Dch.

256494   Předpostí Svazek: 7 Strana: 0431
Předpostí, n. = tři neděle před postem velikonočním. Špch. 23.

256495   Předpostí Svazek: 10 Strana: 0296
Předpostí, n. = doba tří neděl před postem. Ott. XX. 609.

256496   Předpostní Svazek: 2 Strana: 0935
Předpostní, vor der Faste. P. doba. Us.

256497   Předposvěcení Svazek: 7 Strana: 0431
Předposvěcení, n., die Vorweihe. Mše sv. p. (na veliký pátek). Špch. 32.

256498   Předposvěcený Svazek: 7 Strana: 0431
Předposvěcený, vorgeweiht. P. hostie. Hnoj. 88.

256499   Předpotopně Svazek: 8 Strana: 0311
Předpotopně jednati (jako jednali před potopou, zastarale a p.). Světz. 1895. 295. b.

256500   Předpotopník Svazek: 7 Strana: 0431
Předpotopník, a, m., Antediluvianer, m. Šm.

256501   Předpotopný Svazek: 2 Strana: 0935
Předpotopný, co bylo před potopou světa, vorsintfluthig. Vz S. N. P. patriarcha. Sš. Ž. 107. P. zvíře.

256502   Předpotopný Svazek: 7 Strana: 0431
Předpotopný = starodávný. P. klobouk. Čch. Petrkl. 10.

256503   Předpouštěti Svazek: 7 Strana: 1366
Předpouštěti, vz Předpustiti.

256504   Předpověď Svazek: 2 Strana: 0935
Předpověď, i, předpovídka, y, f., před- povědění, das Vorbesagte, die Vorher-, Weis- sagung. Na níž ona p. domu Davidově dána se vyplní. Sš. L. l6.

256505   Předpověď Svazek: 7 Strana: 0431
Předpověď počasí, Wetterprognose. Dch.

256506   Předpověda Svazek: 7 Strana: 0431
Předpověda, y, f., Wahrsager, m. Rk.

256507   Předpovědač Svazek: 2 Strana: 0935
Předpovědač, e, m., hadač, prorok, der Wahrsager. V.

256508   Předpovědatel Svazek: 2 Strana: 0935
Předpovědatel = předpovídatel. Šm.

256509   Předpovědění, předpovídání Svazek: 2 Strana: 0935
Předpovědění, předpovídání, n., die Vorhersagung. V.

256510   Předpověděný Svazek: 8 Strana: 0311
Předpověděný = dříve pověděný. Břez. Font. V. 390.

256511   Předpověděti Svazek: 2 Strana: 0935
Předpověděti (předpovědíti), vím, věz, věděl, děn (pozd. zen), ění (pozd. zení), předpovídati. P., napřed pověděti, před- zvěstovati, weissagen, vorhersagen; na hoře, svrchu pověděti, vorher, oben sagen; před- říkávati, vorsagen. Jg. Jakož jest p-díno. Bart. — co. Muž boží předpověděl to. Bj. — co komu: modlitbu předpovídati (před- říkávati). Us. Já jsem mu to dávno před- pověděl. Ros. Budoucí věci, nebezpečenství někomu p. V. — Br. — o čem: o věcech budoucích. V. Předpovídali nejednou proroci o obnovení vnitrním, o dání nového zákona atd. Sš. J. 51. — Jel., Br. — čeho: budou- cích věcí, šp. m.: co. Brt. Vz Před-. — že. Duch proroci předpovídal, že v kra- jinách, kde lidu božího nebylo, tam lid se lidem božím stane. Sš. I. 105.

256512   Předpovědník Svazek: 2 Strana: 0935
Předpovědník, a, m. = předpovědač. V.

256513   Předpovězený Svazek: 2 Strana: 0935
Předpovězený, pozdější tvar, lépe: před- pověděný.

256514   Předpovídač Svazek: 2 Strana: 0935
Předpovídač, e, m., der Seher. BO. Vz Předpovědač.

256515   Předpovídání Svazek: 2 Strana: 0935
Předpovídání, n. = předpovědění.

256516   Předpovídatel Svazek: 2 Strana: 0935
Předpovídatel, e, m., der Vorher-, Weis- sager.

256517   Předpovídatelka Svazek: 2 Strana: 0935
Předpovídatelka, y, předpovídatelkyně, ě, f., die Vorhersagerin. Jg.

256518   Předpovídce Svazek: 2 Strana: 0935
Předpovídce, e, m. = předpovídatel.

256519   Předpovídka Svazek: 2 Strana: 0935
Předpovídka, y, f., das Vorbesagte. Rk.

256520   Předpracování Svazek: 2 Strana: 0935
Předpracování, n., die Vorarbeitung. D.

256521   Předpracovati Svazek: 2 Strana: 0935
Předpracovati, prací předstihnouti, vor- arbeiten. — koho. Jg.

256522   Předpracovník Svazek: 2 Strana: 0935
Předpracovník, a, m., der Vorarbeiter. Šm.

256523   Předpraporečník Svazek: 2 Strana: 0935
Předpraporečník, a, m., antesignanus, der Fahnenbeschirmer. Praporec nesou ko- rouhevníci, kteréž p-ci s meči předcházejí. Kom. J. 709.

256524   Předprava Svazek: 2 Strana: 0935
Předprava, y, f., předběžná výstraha, warnendes Beispiel. Žena Lotova na místě zůstala a v sl?u? se obrátila sloužíc za p-vu. aby se lidé příkladem tím káli. Sš. L. 172. — P., přední práce, die Vorarbeit. Šm. — P., předběžná příprava, die Voranstalt. Šm.

256525   Předpravený Svazek: 7 Strana: 0431
Předpravený = dříve uvedený. Aby prosby p-né byly dopuštěny. Výb. II. 682.

256526   Předpraviti Svazek: 7 Strana: 0431
Předpraviti. Chmel pro pivovár p. Us. Dch.

256527   Předpravní Svazek: 9 Strana: 0250
Předpravní. P. vzdělání. Sá. Z liter, soukr. 38.

256528   Předprávo Svazek: 10 Strana: 0296
Předprávo, a, n. P. a svoboda. Slov. Sbor. čes. 235.

256529   Předpraží Svazek: 2 Strana: 0935
Předpraží, n., začátek před žlabem (u vodní hranice od spodní vody mlýnu), das Vorge- senke, -gerinne. Jg., Šp. Dlažba na p. Jg.

256530   Předpraží Svazek: 7 Strana: 0431
Předpraží = vrchní čásť jezu ku proudu obrácena. NA. IV. 252, 255. 474*

256531   Předpražní Svazek: 2 Strana: 0935
Předpražní koly, stěna, vor der Schwelle seiend. Jg. Vz Předpraží.

256532   Předpražský Svazek: 10 Strana: 0655
Předpražský venkov. Rais Lid. 87.

256533   Předprodej Svazek: 2 Strana: 0935
Předprodej, e, m., der Vorverkauf. P. lístků (divadelních). Dch.

256534   Předprodej Svazek: 10 Strana: 0296
Předprodej, e, m., lépe: předběžný prodej. Mš.

256535   Předprsek Svazek: 7 Strana: 0432
Předprsek, sku, m. = předprseň. Rk.

256536   Předprseň Svazek: 2 Strana: 0935
Předprseň, vz Předprsí.

256537   Předprsí Svazek: 2 Strana: 0935
Předprsí, n., předprseň, sně, f., před- prsek, sku, m., vz Parapet.

256538   Předprsí Svazek: 7 Strana: 0432
Předprsí, n., Vorderbrust, f.

256539   Předprsní Svazek: 2 Strana: 0935
Předprsní, Brust-. P. záplavy a jezu. die Brustschwellen. Us.

256540   Předprsní Svazek: 7 Strana: 0432
Předprsní pallisada, Brustpallisade. Čsk.

256541   Předprsník Svazek: 7 Strana: 1366
Předprsník, u, m. = řetěz z předu na chomoutě, za nějž se připíná držák. Slov. Phľd. XI. 695.

256542   Předpruditi Svazek: 2 Strana: 0935
Předpruditi, předpáliti, vorbrennen. Šm.

256543   Předpřadací Svazek: 2 Strana: 0935
Předpřadací stroj s kramplemi, který mění vlněné stužky ve šňůry ale nekrou- cené, die Vorspinnmaschine, Kontine. Sou- kennický název. Hol.

256544   Předpřádání Svazek: 2 Strana: 0935
Předpřádání, n., das Vorspinnen. Šm.

256545   Předpředčiti Svazek: 2 Strana: 0935
Předpředčiti, zuvorkommen. — koho. Ms. 14. stol.

256546   Předpřijímací Svazek: 7 Strana: 0432
Předpřijímací modlitba. Hnoj. 191.

256547   Předpříkopí Svazek: 7 Strana: 0432
Předpříkopí, n., Vorgraben, m. Čsk.

256548   Předpřísaha Svazek: 2 Strana: 0935
Předpřísaha, y, f. On nemůž tej p-ze dosti učiniti vedlé práva; Žalobnice v tejto při nenie povinovata tej p-hy činiti; Má p-hu sám druhý učiniti vedlé práva, že ne- chce žalovati pro nepřízeň ani pro žádnú jinú příčinu, než toliko pro vinu toho účinka. NB. Tč.

256549   Předpřísti Svazek: 2 Strana: 0935
Předpřísti, předpřádati, vz Přísti, vor- spinnen. Jg.

256550   Předpřízvučný Svazek: 8 Strana: 0311
Předpřízvučný. P. slabika. List. fil. 1895. 68.

256551   Předpsaný Svazek: 2 Strana: 0935
Předpsaný, vorn angeführt, vz Přede- psaný. Kterak ty strany p-né spravedlností máme poděliti. NB. Tč.

256552   Předpůdí Svazek: 7 Strana: 0432
Předpůdí, n., Schleussenvorboden, m. Šm.

256553   Předpůlnoční Svazek: 7 Strana: 0432
Předpůlnoční, vormitternächtig. Stč. Zem. 570.

256554   Předpůsobiti Svazek: 2 Strana: 0935
Předpůsobiti, il, en, ení, voraus wirken. Leg. — co.

256555   Předpůsobiti Svazek: 7 Strana: 0432
Předpůsobiti. Pass. mus. 483. Vz Před- pósobiti.

256556   Předpustiti Svazek: 2 Strana: 0935
Předpustiti, il, štěn, ění; předpouštěti, ěl, ěn, ění, vorlassen. — koho kam: před právo. D.

256557   Předpůtka Svazek: 2 Strana: 0935
Předpůtka, y, ť., předboj, das Vorge- fecht. Šm.

256558   Předrábjať Svazek: 10 Strana: 0296
Předrábjať = s nohy na nohu přestu- povati. Val. Čes. 1. XIV. 95.

256559   Předrábjati Svazek: 7 Strana: 1367
Předrábjati, vz Předráběti. Val. Vck., Slavč. 75.

256560   Předraho Svazek: 2 Strana: 0935
Předraho koupiti, prodati, sehr theuer. Us.

256561   Předrahý Svazek: 2 Strana: 0935
Předrahý, předrahoučký, předraze, sehr theuer. Ty uchváti moju drahú, předrahúčkú. Rkk. 27. Čstná žena muži p-ha. Alx.

256562   Předrámě Svazek: 2 Strana: 0935
Předrámě, ene, předrameno, a, předra- mení, n., předloktí, dolení rámě, der Vorder- arm. Krok.

256563   Předramení Svazek: 7 Strana: 0432
Předramení, n. = předloktí, předrámě.

256564   Předramenný Svazek: 2 Strana: 0936
Předramenný, Vorderarm-. P. kosť. Presl.

256565   Předrameno Svazek: 2 Strana: 0936
Předrameno, a, n., der Vorderarm. Schd. II. .325. Vz Předrámě.

256566   Předraze Svazek: 7 Strana: 0432
Předraze, sehr theuer. Mus.

256567   Předráždění Svazek: 7 Strana: 0432
Předráždění, n., die Uiberreitzung. Dk., NA.

256568   Předrážděný Svazek: 7 Strana: 0432
Předrážděný; ěn, a, o, überreitzt. Osv.

256569   Předrážditi Svazek: 2 Strana: 0936
Předrážditi, il, ěn, ění, überreizen. — co, koho čím.

256570   Předražení Svazek: 2 Strana: 0936
Předražení, n., das Abgebot. D.

256571   Předražení Svazek: 7 Strana: 0432
Předražení, n., der Vorschlag. P. hlásky. Ndr. 11. Vz Předrážka.

256572   Předražený Svazek: 7 Strana: 0432
Předražený. P. stopa. S. N. XI. 70. Vz Předřážka.

256573   Předražiti Svazek: 2 Strana: 0936
Předražiti, il, en, ení; předražovati, pře- drážeti = přeceniti, ver-, übertheuern. — koho, steigern. D. — co: zboží, potřeby.

256574   Předrážiti Svazek: 2 Strana: 0936
Předrážiti, naskrz vydrážiti, durchaus falzen. Us.

256575   Předrážka Svazek: 2 Strana: 0936
Předrážka, y, f., předzvuk. P. jest ton, který se jen jakoby náhodou před melodickým tonem vyskytuje, der Vorschlag. Hd. P., it. appogiatura, die Verzierung eines Haupt- o. Melodientones durch Voranschickung eines anderen unwesentlichen Tones, der an den ersten angeschleift wird und deshalb auch durch kleine Noten angedeutet ist. Hý. P. dlouhá, krátká, připravená, dvojnásobná. Hd. — P. v metrice, vz Anakrusis. Ndl. 189. — P. v hornictví, vz Báně. — P. v mlynářství, der Vorchlag, Vorschlagnagel. Šp.

256576   Předrážka Svazek: 7 Strana: 0432
Předrážka. Cf. Ott. II. 234. (anakrusis).

256577   Předrážka. P Svazek: 10 Strana: 0296
Předrážka. P-ku dělati = jiti na výzvědy. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 141.

256578   Předrážkový Svazek: 2 Strana: 0936
Předrážkový. P. noty, die Vorschlags- noten. Hd.

256579   Předrážkový Svazek: 7 Strana: 0432
Předrážkový. P. verš, vz Předrážka, Dk., tep, anakrotisch.

256580   Předražovati Svazek: 2 Strana: 0936
Předražovati, vz Předražiti.

256581   Předrbati Svazek: 2 Strana: 0936
Předrbati, über-, durchkratzen. — koho: zimnice mne předrbala, hat mich durchge- schüttelt. Us.

256582   Předreformační Svazek: 10 Strana: 0296
Předreformační doba. Czam. Slov. 169.

256583   Předrevoluční Svazek: 7 Strana: 0432
Předrevoluční, vor der Revolution. P. řády Us. Pdl.

256584   Předrevoluční Svazek: 8 Strana: 0311
Předrevoluční. P. literatura. B. Frida v Alf. 5.

256585   Předrhnouti Svazek: 2 Strana: 0936
Předrhnouti, hnul a hl, ut, utí, durch- rippeln, überscheuern. — co: prádlo. Na Ostrav. Tč. P. nádobí. — čím: pískem. Us.

256586   Předrmoliti Svazek: 2 Strana: 0936
Předrmoliti, il, en, ení, předrobiti, über- malmen, überrütteln. — P., drobným krokem přeběhnouti, übertrotten, übertrippeln. — co : ulici. Scip.

256587   Předrniti Svazek: 2 Strana: 0936
Předrniti, übergrasen. Šm.

256588   Předrniti Svazek: 7 Strana: 0432
Předrniti, überglasen. Šm

256589   Předrobiti Svazek: 2 Strana: 0936
Předrobiti, il, en, ení, zerbröckeln. Jg. — co.

256590   Předročuí Svazek: 7 Strana: 0432
Předročuí, vorjährig Us. Tč.

256591   Předrodinec Svazek: 8 Strana: 0311
Předrodinec, nce, m. Ztk. 60. (3. vyd.).

256592   Předrohovkový Svazek: 7 Strana: 0432
Předrohovkový, praecornealis.

256593   Předrost Svazek: 2 Strana: 0936
Předrost, u, m., přerosť, der Vorwuchs. Šp.

256594   Předrozeznání Svazek: 2 Strana: 0936
Předrozeznání, n., das Vorentscheiden, Vorurtheil. Vyhýbej se i soudce předsuzo- vání (soudu předrozeznání) co nejvýše. Vitet judex praejudicia maximopere. Kom. J. 661.

256595   Předrozeznati Svazek: 2 Strana: 0936
Předrozeznati, vorentscheiden, vorur- theilen. — co: soud. Kom.

256596   Předrozkázati Svazek: 2 Strana: 0936
Předrozkázati, předrozkazovati, im vor- aus befehlen, anordnen. Břez. 155. Vz Roz- kázati.

256597   Předručí Svazek: 2 Strana: 0936
Předručí, n., předpěstí, die Vorderhand. D.

256598   Předručiti Svazek: 9 Strana: 0250
Předručiti. Dětem svornosť, lásku poruč, zlosť, hany příkladem předruč. Čes. 1. VII. 377.

256599   Předrucha Svazek: 10 Strana: 0655
Předrucha, y, f. =? Plot kdož by měl plésti soused od souseda soumezní, rajčím aby neobracel na souseda ani na obec, a předruch aby nedělal na souseda ani na obec. 1749. Mtc. 1905. 389.

256600   Předrůsti Svazek: 2 Strana: 0936
Předrůsti, rostu, rostl, ení; předrostati, über-, vorwachsen. — koho. Ros. — koho oč: o píď.

256601   Předrynéř Svazek: 2 Strana: 0936
Předrynéř, falanx (jiné jest legio). Lex. vet.

256602   Předrýní Svazek: 9 Strana: 0250
Předrýní, n. Pal. Děj. I. 1. 58.

256603   Předrýpati Svazek: 2 Strana: 0936
Předrýpati, předrýpnouti, pnul a pl, ut, utí, vorwühlen. Ros.

256604   Předržemný Svazek: 2 Strana: 0936
Předržemný, sehr haltbar, fest. P. klíh. Krok. ,

256605   Předržeti Svazek: 2 Strana: 0936
Předržeti, el, en, ení; předržívati, pře- držovati, gar zu lang halten, überhalten. — co, koho kde. Předržel svůj čas v hospodě ; p. žáky ve škole. Us. On ho u sebe předr- žoval, lépe: přechovával. Jg. — se čím (déle držeti): postem. Ros.

256606   Předřaditi Svazek: 2 Strana: 0935
Předřaditi, il, ěn, ění, vorn reihen.

256607   Předřaďování Svazek: 2 Strana: 0935
Předřaďování, n. P. řad (v tělocviku), das Vorziehen der Reihen. A. Kučera.

256608   Předřečení Svazek: 10 Strana: 0296
Předřečení, n. Prorocké p. Lvov. 52a.

256609   Předřečenosť Svazek: 2 Strana: 0936
Předřečenosť, i, f., das Vorbesagtsein. Ros.

256610   Předřečený Svazek: 2 Strana: 0936
Předřečený; předřečen, a, o, oberwähnt. Lid tak předřečený. Háj. 41. V předřeče- ných místech. V.

256611   Předřečený Svazek: 8 Strana: 0311
Předřečený. P. plnomocník. 1617. Kutn. šk. 153.

256612   Předřečník Svazek: 10 Strana: 0296
Předřečník, a, m., Vorredner. Můj p. mluvil německy. Pokr. 1886. č. 19. Lépe: řečník přede mnou. Mš.

256613   Předředba Svazek: 2 Strana: 0936
Předředba, y, f., předřízení, die Vorher- bestimmung. Sš. Sk. 165.

256614   Předřek Svazek: 7 Strana: 0432
Předřek, u, m., vz Přívyk.

256615   Předření Svazek: 2 Strana: 0936
Předření, n., vz Předříti.

256616   Předřený Svazek: 7 Strana: 0432
Předřený, abgerackert.

256617   Předřevení Svazek: 2 Strana: 0936
Předřevení, n., v horn. = nové, opětné dřevem, das Uiberzimmern, die Auswechslung der Zimmerung. Hř.

256618   Předřeviti Svazek: 2 Strana: 0936
Předřeviti, il, en, ení, die Zimmerung auswechseln, v horn. Hř.

256619   Předříditi Svazek: 2 Strana: 0936
Předříditi, il, zen, ení, vorher ordnen, verordnen, vorbestimmen. — co k čemu: k věčnému životu p. Jg.

256620   Předříkač Svazek: 7 Strana: 0432
Předříkač, e, m. = předříkávač. Čch. Ptrk!. 36., Tč.

256621   Předříkatel Svazek: 2 Strana: 0936
Předříkatel, e, m. = předřikavač. Šm.

256622   Předříkati Svazek: 2 Strana: 0936
Předříkati, vz Předříci.

256623   Předřikavač Svazek: 2 Strana: 0936
Předřikavač, e, m., der Vorsager. Rk.

256624   Předříkávati Svazek: 7 Strana: 0432
Předříkávati, vz Předříci.

256625   Předřikovač Svazek: 7 Strana: 0432
Předřikovač = předříkávač. Mor. Šd.

256626   Předřikovati Svazek: 7 Strana: 0432
Předřikovati = předříkávati. Předřikuj Mor. Šd.

256627   Předřímati Svazek: 2 Strana: 0936
Předřímati, durchschlummern, schlum- mernd hinbringen. — co: večer. Us.

256628   Předřímský Svazek: 8 Strana: 0311
Předřímský. P. osady atd. Mus. 1893.464.

256629   Předříti Svazek: 2 Strana: 0936
Předříti, předřeti, dru, dřel, en, ení, pře- dírati, naskrz odříti, prodříti, über-, durch-, von einander reissen, zerreissen, -reiben. — co, se jak. Opona se na poly předřela (roz- trhla). Leg. 76. — se čím. Tak dlouho křičel, až se mu (křikem) hrdlo předřelo. Kram. — Křičeli až do hrdla předření nebo až do sípáni. Ms. Jel. Kočky spaní hrozným předíráním ruší. Jel.

256630   Předříti Svazek: 7 Strana: 0432
Předříti, conscindere. — co. Ž. wit. 29. 12.. ML 117. a.

256631   Předříti Svazek: 10 Strana: 0655
Předříti. Volal, div hrdlo se mu ne- předřelo. Zvon VI. 114.

256632   Předřiťový Svazek: 7 Strana: 0432
Předřiťový řez na kámen, cystotomia praerectalis.

256633   Předřízenec Svazek: 2 Strana: 0936
Předřízenec, nce, m., ein Vorbestimm- ter. D.

256634   Předřízení Svazek: 2 Strana: 0936
Předřízení, die Vorbestimmung. To se stalo p-ním božím. Jg. Vz Předředba, Před- řízení.

256635   Předsada Svazek: 7 Strana: 0432
Předsada, y, f. = předvětí. Šm.

256636   Předsaditelný Svazek: 2 Strana: 0936
Předsaditelný, představitelný, vorsetz- bar. Šm.

256637   Předsaditi Svazek: 2 Strana: 0936
Předsaditi, il, zen, ení; předsázeti, el, en, ení; předsazovati, vorsetzen. — komu koho. Ros.

256638   Předsádka Svazek: 2 Strana: 0936
Předsádka, y, f., u knihaře čistý list před titul knihy vpravený, der Vorsatz. Dch.

256639   Předsádkový Svazek: 10 Strana: 0296
Předsádkový papír. Nár. list. 1905. 83. 3. Vz Předsádka v II. 936.

256640   Předsadnosť Svazek: 2 Strana: 0936
Předsadnosť, i, f.= přednosť, der Vor- zug. Slov. P. před někým míti. Plk.

256641   Předsadný Svazek: 2 Strana: 0936
Předsadný, Vorsetz-. Šm.

256642   Předsáhnouti Svazek: 2 Strana: 0936
Předsáhnouti, ul, ut, utí; předsíci, sahl, sažen, ení, předsáhati, vorlangen. Jg. — kam: do mísy.

256643   Předsálí Svazek: 7 Strana: 0432
Předsálí, n., Vorsaal. Rgl.

256644   Předsázka Svazek: 2 Strana: 0936
Předsázka, y, f., předvětí, der Vorder- satz. D. Toto slovo nové zaniklo.

256645   Předse Svazek: 7 Strana: 0432
Předse = pořád atd. Vítr předce trval. Pref. 543 Nechť se předse koná; Theobal- dus předse běžíše; A s tím jely předce k Klášteru sv. Klimenta ; Chtiece k božiemu hrobu předce jeti. Výb. II. 43, 45, 1132., 1136. A tak šli sú bez něho předsě. Hus II. 29 Držím se předsě erbu svého. NB. Tč. 290. — Pozn. Přece užívá se nyní chybně po způsobu německého doch na zdůraznění imperativu místo ž nebo pak. Sprich doch: mluv pak, rühre dich doch: hniž se. Bohd. Vodička.

256646   Předse Svazek: 9 Strana: 0250
Předse = přece místo ť enklit.; Víme přece m.: vímeť; místo ž u imperat.: mlčte přece m.: mlčtež; m: snad ne? Já ho přece nebudu prositi, m.: Snad ho nebudu p. ?; m. vždyť. Já mu přece neublížil m: Vždyť jsem mu neublížil. Vodička v Mtc. 1901. 165.

256647   Předse (předce, předc, předci Svazek: 2 Strana: 0937
Předse (předce, předc, předci), na Slov. preci, preca, precaj = přece, mylně: předce. Slovo to složeno z předložky před a zájmena se = před se, ds pak změžďuje se v c: dvadeset — dvadset — dvacet, tři- deset — třidset — třicet, tedy: předse — přece. Mk. Vz Ds. — P. = před sebe, vor sich. Raci před se i za se kráčejí. Kom. Nemůže ani před se ani za se. D. — P., přece = pořád, dále, vždy, pryč, stále, fort, vor sich, vorwärts zu. Před se jíti, kráčeti. V. Právo před se šlo; Nešel-liby sněm před se; To má před se jíti; Veďte své právo před se podlé listu; Komorník měl to dále rozkázati, aby právo před se šlo. Půh. I. 209., 314., II. 61., 314., 444. A tak ji před se za bránu vedli. Bart. 254. 23. A když vždy před se táhl. Bart. 261. 2. A ktožby pohnal a ktožby súd ten před sě směl vésti. O. z D. Učení své předce vésti. V. To po- věděv šel předce. Br. Jdi předce, naděl tě pán Bůh. Štelc. Prudká voda předse běží, tichá břehy podrývá. Prov. Táhni předce. Záv. Předce své předsevzetí konati. V. — P. = nicméně, však, s tím vším, přes to všecko, gleichwohl, doch, dennoch. Jg. P., ale p., p. však, z pravidla vyjadřuje protivu čelící k předvětí připouštěcímu. Není sice obtížný, ale přece dotíravý. Kos. Toť mohu, ačkoli stár jsem, předce vystáti. D. Když oni předse na svém stáli. V. Na svini byť i zlatohlav vstrčil, předce sviní zůstane. V. Vždyť předce on jest skála má. Br. Před pány smeká, před knězi kleká, předc šelma velká. Prov. Vz Pak, Avšak, Před, II. 918. b.

256648   Předseberný Svazek: 10 Strana: 0296
Předseberný = podnikavý. Mus. 1843. 401. (Jg. ).

256649   Předsebevzítý Svazek: 10 Strana: 0655
Předsebevzítý = hrdý. Brt. Sl.

256650   Předsebrání Svazek: 2 Strana: 0937
Předsebrání, n., předsevzetí, der Vor- satz. V.

256651   Předsebrání Svazek: 8 Strana: 0311
Předsebrání. Takové p. 1566. L. posíl. II. 25.

256652   Předsebráti Svazek: 2 Strana: 0937
Předsebráti, vz Předsevzíti.

256653   Předsed, u Svazek: 2 Strana: 0937
Předsed, u, m., přední místo, předek, der Vorsitz. Šm.

256654   Předseda Svazek: 2 Strana: 0937
Předseda, y, m., dle Despota, předsedící, der Vorsitzer, Präsident. Vz Praeses.

256655   Předsedání, n. P Svazek: 10 Strana: 0655
Předsedání, n. P. soudu. Čel. Priv. II. 773.

256656   Předsedatel Svazek: 2 Strana: 0937
Předsedatel, e, m. = předseda. Předse- ditel. Koll.

256657   Předsedatel Svazek: 9 Strana: 0250
Předsedatel = předseda. P. menšího soudu, sněmu. Pal. Děj. I. 2. 274., III. 2. 27.

256658   Předsedatelský Svazek: 9 Strana: 0250
Předsedatelský. P. místo. Pal. Děj. IV. 2. 237.

256659   Předsedatelstvo Svazek: 10 Strana: 0296
Předsedatelstvo, a, n. Voleno p. = před- sednictvo (sněmu). Tk. Pam. I. 317.

256660   Předsedati Svazek: 2 Strana: 0937
Předsedati; předseděti, ěl, ění; předse- dávati, den Vorsitz führen, Vorsitzen. — čemu: sněmu, hromadě. Us. — při čem. Rk.

256661   Předsedati v Svazek: 7 Strana: 0432
Předsedati v radě. Us.

256662   Předsedění Svazek: 7 Strana: 0432
Předsedění, n., der Vorsitz. Šp.

256663   Předseděti Svazek: 7 Strana: 0432
Předseděti, vz Předsedati.

256664   Předsedící Svazek: 2 Strana: 0937
Předsedící, der Vorsitzende. Rk.

256665   Předsedka Svazek: 7 Strana: 0432
Předsedka, y, f., die Präsidentin, S. N. XI. 183 , předsedkyně. Dch.

256666   Předsední Svazek: 2 Strana: 0937
Předsední, ího, m., der Vorsitzende, Prä- sident. P. senatu, der Senatspräsident. J. tr. P-ním býti. J. tr. P-ho voliti. Šb.

256667   Předsednický Svazek: 7 Strana: 0432
Předsednický. P. místo, Präsidenten- sitz, m. Dch.

256668   Předsednictví, n Svazek: 2 Strana: 0937
Předsednictví, n., das Präsidium, der Vorsitz. J. tr.

256669   Předsednictvo Svazek: 10 Strana: 0296
Předsednictvo, a, n., das Praesidium. P. obchodní komory atd. Pokr. 1885. č. 121.

256670   Předsednička Svazek: 7 Strana: 0432
Předsednička, y, f., zdrobn. předsedka. Orl. II. 187

256671   Předsedník Svazek: 7 Strana: 0432
Předsedník, a, m. = předseda. N. Hlsk. IV. 38.

256672   Předsejíti Svazek: 2 Strana: 0937
Předsejíti, vz Jíti, vor sich gehen. — jak: dle předpisu. J. tr. — s čím : s draž- bou. J. tr. — proti čemu: proti nezákon- nosti. J. tr. — v čem, čím. J. tr.

256673   Předsek Svazek: 2 Strana: 0937
Předsek, u, m., v šermířství. Vz KP. I. 555.

256674   Předsekati Svazek: 2 Strana: 0937
Předsekati; předsíci, seku, sekl, sečen, ení, vorhauen. — koho, einem vorhauen, vormähen. D.

256675   Předsekráčeti Svazek: 7 Strana: 0432
Předsekráčeti, vorwärts gehen Bern.

256676   Předsevedení Svazek: 2 Strana: 0937
Předsevedení, n., pokračování, die Fort- setzung. Proch.

256677   Předsevzatek Svazek: 2 Strana: 0937
Předsevzatek, tku, m. = předsevzetí, die Unternehmung. Ryt, kř.

256678   Předsevzatek Svazek: 7 Strana: 0432
Předsevzatek, tku, m., Unternehmung. Šm.

256679   Předsevzatý Svazek: 7 Strana: 0432
Předsevzatý, vorgenommen, unternom- men. P. výprava, bitva, J. Lpř., úmysl, Otter. I 8 , práce. Us. Pdl.

256680   Předsevzetí Svazek: 2 Strana: 0937
Předsevzetí, í, vzetí něčeho před se, das Vorsichnehmen. Opětné p. vyšetřování, die Wiederaufnahme. J. tr. Ku p. toho prodeje dostačí = k tomu prodeji. — P., zástěra, die Schürze. Us. — P., určitý úmysl, pod- niknutí, der Vorsatz. Hš. Vz S. N. P., po- hnutka hlavní či rozhodující. S. N. P. míti, změniti, proměniti; od p. ustoupiti; od p. neupouštěti; svého p. se držeti; na svém p. státi; od svého p. se uchýliti, odstoupiti, nedati se sraziti, přestati; P. se jim vedlé vůle jejich nezvedlo; lstivé p. V. P. jejich průchod dáváš; zanechati svého p. Br. P. lidská jsou nestálá. Us. Získal na svém p. co Michal na sviních. Prov. Ve svém p. po- stupovati. Kom. Nic ho v p. nezmýlilo; p. se mu zdařilo; s toho p. sešlo. Sych. Ač se na čas jeho p. popřetrhlo, avšak úmysl celý zůstával. Touha ta po domovu vzbu- dila v něm p.; Syn p. svoje ihned ve skutek uvésti usiloval. Sš. L. 151., 152. — P., prsa, Brust, f. Má hodná předsevzetí (prsatá). Vz Tělo. Č.

256681   Předsevzetí Svazek: 7 Strana: 0432
Předsevzetí, Vorsatz. Stálý v p-tích. Mž. 120. P. válečné. Tk., Tf. Král uzdu pustil Pražanům, aby jich p. šlo. Bart. 120. P. jest otrok paměti, mohutné v rodu, slabé v poupěti. Shakesp.

256682   Předsevzíti Svazek: 2 Strana: 0937
Předsevzíti, vezmu, vzal, vzat, vzetí; předsebráti, beru, bral, án, ání; před se vzíti (bráti). — P. = před sebe dáti, pově- siti atd. vor sich nehmen; začíti, unter-, vornehmen, anfangen. Jg. — co: zástěru (před sebe dáti). Jg. P. stavení, D., dílo, cestu, V., úřední vyšetřování (počíti), Šm., při. Vl. zř. 21. — co k čemu : k rozhod- nutí. J. tr. — co jak: z něčí rady, bez prodlení. J. tr. P. něco na něčí radu; tato vazba nemá dokladu, lépe: z něčí rady. —- co jak kdy. Může tedy jistou měrou a ji- stými mezemi i člověk v den svátečný ně- které práce méně hmotné s menším racho- tem spojené předsevzíti. Sš. J. 86. — si. Netoliko předevzal sobě ten navrátiti se. Sš. L. 152.

256683   Předsevzíti co kde Svazek: 7 Strana: 0432
Předsevzíti co kde: změnu v ústavě. J. Lpř. — si co jak. Bývá to u ženských, že si z čista jasna něco předsevezmou. Sá.

256684   Předschodek Svazek: 2 Strana: 0937
Předschodek, dku, m., der Perron. S. N.

256685   Předschodí Svazek: 2 Strana: 0937
Předschodí, n., die Vortreppe. Zlatohv. 1. 156.

256686   Předschodí Svazek: 8 Strana: 0311
Předschodí, n. Kká. Puš. Roz. 92. a j.

256687   Předsíci Svazek: 2 Strana: 0937
Předsíci = předsekati, předsáhnouti.

256688   Předsílati Svazek: 2 Strana: 0937
Předsílati, vz Předeslati.

256689   Předsíň Svazek: 7 Strana: 0432
Předsíň svatostánku, chrámu Šalamou- nova. Mlč. 63, 66. — P. srdce, der Vorhof, die Vorkammer. Šv. 84. — P. hrtanová, vestibulum laryngis, nosová, v. nasi, po- ševní, v. vaginae, ušní. Ktt. exc. — P. díla = úvod, die Einleitung. Šf. Strž. I. 52., II. 369.

256690   Předsíň, ě Svazek: 2 Strana: 0937
Předsíň, ě, f., předsíně, ö, f., předsíní, n., síňce t. j. prostor, v nějž vstupuje se ve větších domech v každém patře přímo ze schodů a z něhož pak vedou rozličné dvéře do vnitřních sálů a komnat. Vz S. N. Die Vorflur, Vorhalle, der Vorhof, Vorsaal, Antritt, das Vorhaus. Jg., Dch. — P. v uchu. Vz KP. IL 292.

256691   Předsiněk Svazek: 2 Strana: 0937
Předsiněk, ňku, m., das Lusthaus auf dem Vorhofe. Na Mor. Mtl., Kčr.

256692   Předsínek Svazek: 8 Strana: 0311
Předsínek, nku, m., vz Násep (3. dod.).

256693   Předsíní Svazek: 2 Strana: 0937
Předsíní, n., vz Předsíň. P. chrámové. D., Br. Předsíní. V.

256694   Předsíník Svazek: 2 Strana: 0937
Předsíník, a, m., nové, vrátný, der Por- tier. Praž. nov.

256695   Předsíňka Svazek: 2 Strana: 0937
Předsíňka, y, ť., síň, die Vorhalle. — P., die Herzkammer. Srdce o dvou p-kách. Krok.

256696   Předsíňka Svazek: 7 Strana: 1367
Předsíňka, y, f. = kuchyně. U Kroměř. podsíňka, u Olom. přísanek, přésanek. NZ. II. 152. Cf. Přéseněk (2. dod.).

256697   Předsíňový. P Svazek: 7 Strana: 0432
Předsíňový. P. nerv, Osv. I. 227 , hřeben, crista vestibuli, bulva, bulbus vestibuli, řez, Vestibularschnitt. Ktt. exc.

256698   Předsíňový. P Svazek: 10 Strana: 0296
Předsíňový. P. přepážka srdeční, septum atriorum cordis. Ott. XIX.

256699   Předskakovati Svazek: 2 Strana: 0937
Předskakovati, vz Předskočiti.

256700   Předsklepí Svazek: 9 Strana: 0250
Předsklepí, n. Nár. sbor. I. 70.

256701   Předsklepí Svazek: 10 Strana: 0296
Předsklepí, n. = šíje sklepu. Mtc. 1902. 6.

256702   Předsklepy Svazek: 2 Strana: 0937
Předsklepy, ův, pl., m., na Slov. loubí před krámy, die Lauben vor Gewölben. Plk.

256703   Předskočiti Svazek: 2 Strana: 0937
Předskočiti, skoč, če (íc), il, čen, ení; předskakovati, vorspringen (Jemanden). — koho, co. D., Ros., Jel. Jazyk aby roz- umu (gt.) nepředskakoval. Korunka. — čím: dlouhým skokem.

256704   Předskok Svazek: 2 Strana: 0937
Předskok, u, m., der Vorsprung. P. míti před kým = předčiti ho. D.

256705   Předskok Svazek: 7 Strana: 0432
Předskok v tělocv. NA. III 64. P. pří- patmo, Schafsprung, dučmo před rukama, vz Dučmo (dod.) Čsk.

256706   Předskřelí, n Svazek: 7 Strana: 0432
Předskřelí, n., praeoperculum, der Vorderdeckel der Kiemen. Nz.

256707   Předskuhrati Svazek: 2 Strana: 0938
Předskuhrati, předskuhrávati, vorwin- seln. D. — co komu.

256708   Předslabikovati Svazek: 2 Strana: 0938
Předslabikovati, vorbuchstabiren.-- co komu. Šm.

256709   Předslav Svazek: 2 Strana: 0938
Předslav, i, f., ves v Klatovsku. PL.

256710   Předslav, a Svazek: 7 Strana: 0432
Předslav, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 124. — P , ě (i), f., Předslaw, ves u Klatov.

256711   Předslava Svazek: 7 Strana: 0432
Předslava, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 124., D. ol. I. 817.

256712   Předslavice Svazek: 2 Strana: 0938
Předslavice, dle Budějovice, ves u Vo- lyně. PL.

256713   Předslíbiti Svazek: 2 Strana: 0938
Předslíbiti, il, en, ení, dřívěji, než se vyplniti může, slíbiti, vorversprechen. Sš. co kde skrze koho. Které (evangelium) p-bil skrze proroky v písmech svatých o synu svém. Sš. I. 19.

256714   Předsloka, y Svazek: 7 Strana: 0432
Předsloka, y. f., vz Sloka. Dk. Poet. 319

256715   Předslona Svazek: 7 Strana: 0432
Předslona, y, f Poněvadž v Kristu před- slony a obrazy jeho smazány nebyly. Sš. II. 62

256716   Předsloupí, n Svazek: 7 Strana: 0432
Předsloupí, n. Platz vor dem Säulen- gange. Lpř., NA. I. 18.

256717   Předsloupnictví Svazek: 7 Strana: 0432
Předsloupnictví, n., předsloupnosť, i, f, Ahnenschaft, f. Šm.

256718   Předslovanský Svazek: 8 Strana: 0311
Předslovanský. P. doba v Čech. Od P. Papáčka, V Praze. 1892.

256719   Předslovanský. P Svazek: 10 Strana: 0296
Předslovanský. P. Čechy. Zbrt. Bibl. II. 851. —857.

256720   Předslovce Svazek: 7 Strana: 0432
Předslovce, e, n. Vz Jg. Slnosť. 59.

256721   Předslovec Svazek: 2 Strana: 0938
Předslovec, e, n.= předložka, das Vor- wort.

256722   Předsloví Svazek: 2 Strana: 0938
Předsloví, n., předslov, předmluva, die Vorrede. V p. k evangeliu sv. Matouše jsme pověděli. Sš. Mr. Předml. P. = před- slovce. D. — P., člen, (Geschlechtswort, n. Jg.

256723   Předsluhovati Svazek: 2 Strana: 0938
Předsluhovati, bedienen. Ros.

256724   Předsmrtní Svazek: 2 Strana: 0938
Předsmrtní bolesť, der Todesschmerz. Šm.

256725   Předsmrtní Svazek: 7 Strana: 0432
Předsmrtní, praemortalis.

256726   Předsmrtný Svazek: 8 Strana: 0311
Předsmrtný. P. křeč. Phľd. 1893. 756.

256727   Předsobek Svazek: 2 Strana: 0938
Předsobek, bka, m., der Vormann. L. — P., bku, m., přední část sukně, der Vorder- theil eines Kleides. L.

256728   Předsobný Svazek: 2 Strana: 0938
Předsobný, vorn, von vorn. P. rána, vlasy. L.

256729   Předsobotek Svazek: 2 Strana: 0938
Předsobotek, tku, m., den před sobotou, předsobota, der Tag vor dem Sabbath (Frei- tag), Vorsabbath. Marek přípravek vykládá slovem p. Sš. J. 286.

256730   Předsobotí Svazek: 2 Strana: 0938
Předsobotí, n. = předsobotní den. L. Vz Předsobotek.

256731   Předsobotní Svazek: 2 Strana: 0938
Předsobotní den, der Vorsabbath. D.

256732   Předsouditi Svazek: 2 Strana: 0938
Předsouditi, il, zen, ení, předsuzovati, napřed souditi, vorurtheilen.

256733   Předsouvání Svazek: 2 Strana: 0938
Předsouvání, u. P., kladení souhlásky před jinou hlásku v násloví. — a) Nemi- lujíc v násloví samohlásek čeština předsouvá jim hlásky j, v, h: já m. az, jehně z jahně proti strsl. agne a lat. agnus, jablko proti něm. Apfel, vejce vajce m. ajce., sr. něm. Ei. voj m. oj, vos m. os, harcíř z lat. arca- rius, halapartna z strlat. alabarda atd. Obecná řeč předsouvá nejraděj v: voko, vokno atd., též h : hapatyka, hulíce. V/ J, V, 11. b) Před náslovnou souhláskou předsou- váme h ve: hnízdo proti lat. nidus a něm. Nest, hroch m. a v. roch, hvozda v. vozda, hmožditi od koř. mozg, hřešiti (v roz-h-ře- šiti) m. řešiti; b v: blízati v. a m. lízati, breptati m. reptati, botka v. votka m. otka; s před skupeninou tr: střemcha, střešně v. třešně m. třemcha = črěmcha, třešně = čerešně z lat. cerasus, střída, stře}), střevo, stříslo v. tříslo, střenový m. a v. třenový, střízlivý, cf. třezv? (Ht.); n v: nutr m. utr, ňádro m. jádro; r v. s: rmoutiti, smutek, rdousiti; v ve: vlaštovka, cf. strb. lastovica; p v pštros proti něm. Strauss (Ht.) — Bž. 48. Vz H, B, S, N, R, V, P. Vz Předsuvka.

256734   Předsouvání Svazek: 7 Strana: 0432
Předsouvání, Vorsetzung. Ct. Vm. (Mkl. Hl.). 38.. Mtc. 1878 7. (Brt.).

256735   Předsouzení Svazek: 2 Strana: 0938
Předsouzení, předsuzování, n., die Vor- urtheilung, das Vorurtheil. Vz Předroze- znání.

256736   Předspíšiti Svazek: 2 Strana: 0938
Předspíšiti, il, en, ení, předskočiti, před- ek vábiti, voreilen, Vorsprung abgewinnen. D.

256737   Předsrdcový Svazek: 7 Strana: 0432
Předsrdcový, praecordial. Nz. lk. P. úzkosť.

256738   Předsrdí Svazek: 2 Strana: 0938
Předsrdí, n., die Brusthöhle. Plk.

256739   Předstanoviti Svazek: 2 Strana: 0938
Předstanoviti, il, en, ení, im voraus be- stimmen. — co. Aby v zázraku, jejž před- vídal a p-vil, oslavili se skutkové boží. Sš. J. 160.

256740   Předstatel Svazek: 7 Strana: 0432
Předstatel, e, m. = představený. Sš. Výkl.

256741   Předstati Svazek: 2 Strana: 0938
Předstati, stanu, stal, ání, sich vor Je- manden stellen. - komu kde: na cestě (cestu mu zakročiti). Plk.

256742   Předstati Svazek: 7 Strana: 0432
Předstati. Pocestných keď p-li (zasko- čili). Dbš. Obyč. 83 Prevlekl sa Janošík a predstal otce na cestě a peníze mu odňal. Pokr. Pot. II. 101. Vz Předstoupiti (dod.).

256743   Představ Svazek: 7 Strana: 0432
Představ, u, n. = představenstvo (obecné). U Solnice. Mor. Kmk. Kuk. II. 209.

256744   Představ Svazek: 7 Strana: 1367
Představ (!), a, m. Obecní p. před- stavený, starosta. Slovo toto kárá Brt. v Ruk. XVIII.

256745   Představ, u, představek Svazek: 2 Strana: 0938
Představ, u, představek, vku, m., před- mět, das Objekt, der (Gegenstand. — P., představa, die Vorstellung. Zlob.

256746   Představa Svazek: 2 Strana: 0938
Představa, y, f., představení si něčeho, die Idee, Vorstellung. P. je takřka vnitřní, duševní obraz ve vědomí našem o předmětu aneb skutečném aneb smyšleném. Vz více v S. N. Jsoutě pak p-vy jakoby duševné obrazy, jež vztahují se jednak k předmětům (skutečným nebo smyšleným, možným i nemožným), jed- nak ale též pouze k jich vztahům, vlastno- stem, stavům, působivosti a p. Původem svým sáhají p-vy buď k bezprostřednému smyslo- vému vnímání, buď k vyšší srovnávací du- ševné činnosti. Do první třídy sluší p-vy jednotlivých zevnějších předmětů a jich vše- likých dob, jež zevnějším smyslem postih- nouti lze; do druhé třídy klásti nutno vše- liké odtažené p-vy, tudíž již obecné p-vy o rodech a druzích předmětů zevnějších. Dastich. Filos. propaed. 1867.I. str. 1. Jest- liže rozum náš rozmanitosť podanou sobě od smyslnosti v jednotu pojí, bude z názoru představa; Názorové v nás zplozují před- stavy. Marek. P. jednoduchá, složená; p-vy nestejné, jednostejné n. jednaké, Jd, ; p. zarytá, utkvělá (nehybná, fixe Idee). Nz. P. logická, psychologická, správná, skutečná, živější, potuchlejší; p-vy sourodé, složité, po- různé, původně, jednoduché, smyslové, od- vozené, současné, protivné, sporné, obsahem toliko různé (disparatní); p. bezprostředná, potlačená, slabší, zúplna jasná, utlumená, vrozená, ovědomělá, přesná, vytříbená, nám běžná, obecná, neobvyklá; p-vy jasné, temné, utajené, různé, svorné, jednotné (t. j. složené, z bezprostředného splynutí různých smyslo- vých pocitů vzniklé, tudy rozdílné od jedno- duchých), splynulé, mocně protivné (kon- trastující), pomocné, zrakem nabyté, po- sloupne. Dastich. Filos. propaed. I. 1. 6., II. 42.- 121. (Hý.). Řada, sdružnosť představ (ldeenassociation). Hš. Původ, spojování či družení p-av ; psychologická, logická stránka p-vy ; současnost' (coéxistence), tvoření, stou- pání, klesání, podstata, pomyslný obsah, správnosť, nesprávnosť, původnosť, vzájemné se-sdružení p-av; spojenina p-av (jež jest buď skupenina aneb splynulina p-av); vzá- jemný poměr, síla, zabavení, zabavování, (úplná, poměrná) protiva, proud, vybavo- vání-se, osnova, uvolnění-se p-av; průběh p-vy; úvaha o p-ách; zabavení jisté míry původné síly p-av; p-vy poměrných protiv: pojeni-se p av dle řad; zákon současnosti, posloupnosti (successe), podoby p-av; slo- žitá soustava p-av; objasnění p-av zatemně- ných; nepřetržitost' řady ovědomělých p-av. Dastich I. 1.- 6.; II. 42.—121. (Hý.). P-vu o něčem ve vědomí míti; obsah, znak p-vy. Jd. Při obsahu p-vy složené rozeznáváme: látku (materii) a dobu (formu). Jd. Aby se zachovala jasnosť výkladu, třeba při p-vě rozeznávati těchto čtvero kusů: a) její před- mět, konkretní n. abstraktní, skutečný n. domnelý, b) její obsah, c) její zjev ve vě- domí lidském, a posléze d) slovo, jenž slouží pro ní za název. Dastich. I. 4. Hledisko, s něhož úvahu o p-vě činiti lze; Logický význam p-vy jest věru podstatou p-vy psy- chologické; P-vu čeho vytvořiti; Předmět p-vy leží vždy mimo ni, obsah však její podstatu tvoří; Myšlení spočívá ve spojo- vání p-av dle jejich obsahu. Dastich I. 1.—4 -, (i. U vědomi našem postoupně nové a nové p-vy se budí. Dastich 11. 96. (Hý.). Vyšší a čistější p-vy o království božím chovati. Sš. L. 142. Vykladatelé takoví, kteří v po větrné p-vy slova jeho zaměňovati se po- dejmou. Sš. J. 713. Až znenáhla na místo pravé p-vy o Bohu p. nová se vloudila. Sš. I. 29. — F., die Vorstellung. P. divadelní. Na Mor.

256747   Představa Svazek: 7 Strana: 0432
Představa, vz Názor (dod ). P-vy bez- vědomé, osvojující či appercipující, osvojené či appercipované, pojmoschopné, prvotné (pocit), rozrůzněné, souhlasné; mocnosť, osvojení či appercepce, jasnosť, pohyb, po- sila, utkvení představ; p. vzniká, stoupá, jest ve svém vrchole, klesá. Dk. P. 27. až 38., 83, Dk. Roz. fil. 28.

256748   Představa Svazek: 8 Strana: 0311
Představa = stav vědomí vznikající dojmy smyslovými vůbec. Vz Krejč. Psych. 23.

256749   Představa Svazek: 10 Strana: 0296
Představa. Vz Ott. XX. 610. P. jest to, co zbude v mysli z pocitu, ustane-li zevnější popud. Krec. 4.

256750   Představba Svazek: 2 Strana: 0939
Představba, y, f., der Vorbau. Rk.

256751   Představce Svazek: 7 Strana: 0432
Představce, e, m., Darsteller, m. Šm., Loos.

256752   Představcový Svazek: 2 Strana: 0939
Představcový, od představce, Vorsteher- drüsen-. P. vlhkosť. Jg.

256753   Představec Svazek: 2 Strana: 0939
Představec, vce, m., die Vorstcherdrüse, prostata. Ja.

256754   Představec Svazek: 7 Strana: 0432
Představec = sloup při silnici Mor. u Hran. Rgl.

256755   Představěcí Svazek: 2 Strana: 0939
Představěcí pes (ptačí), der Vorstehe- hund. Um. les. — P. moc (poznávací), das Vorstellungsvermögen. Jg.

256756   Představek Svazek: 2 Strana: 0939
Představek, vz Představ.

256757   Představek Svazek: 7 Strana: 0432
Představek = předdomí, der Vorbau. Sl. les

256758   Představenec Svazek: 2 Strana: 0939
Představenec, nce, m., představený, der Vorgestellte, Vorsteher. P-ci církve. Sš. J. 268. 199.

256759   Představení Svazek: 2 Strana: 0939
Představení, u., die Vorstellung. P. jména. D. P. ku prospěchu, eine Beneficevorstellung. Dch. P., vz Představa.

256760   Představení Svazek: 7 Strana: 0432
Představení, n. = rozklad, Gegenvor- stellung, f. P. proti uložené náhradě. Bor, 67., 527.

256761   Představenkyně Svazek: 7 Strana: 0433
Představenkyně, ě, f. = představená. Sš. I. 146.

256762   Představenství Svazek: 2 Strana: 0939
Představenství, n , der Vorstand (das Amt an u. für sich). J. tr.

256763   Představenstvo Svazek: 2 Strana: 0939
Představenstvo, a, n., der Vorstand.

256764   Představený Svazek: 2 Strana: 0939
Představený, představen, a, o, vorge- setzt. P. úřad. — komu. Opatové mnichům představeni jsou. Kom. — nad čím. J tr. — P., ého, m., der Vorgesetzte, Vorsteher. Jest přízně svých představených žádosti v. Sych. P-ný obce. Sych., J. tr. P. jest pří- kladem podřízených, vz o tom strany pří- sloví : Farář, Hodiny, Hospodář. Kázeň, Pán, Pastýř, Poddaný, Stádo, Úřad. —- P-ná, é, f., die Vorsteherin, Oberin. J. tr. P. kláštera. Us.

256765   Představěti Svazek: 2 Strana: 0939
Představěti, vím, stav. vě (íc), ěl, ěn, ění, představovati, vorbauen. — co komu kam. Představěl mu chalupu před jeho okna. Jg.

256766   Představitel Svazek: 2 Strana: 0939
Představitel, e, m., der Repräsentant. Dch.

256767   Představitel Svazek: 7 Strana: 0433
Představitel. Orel jest první p. bystré mysli. Tf.

256768   Představitelka Svazek: 7 Strana: 0433
Představitelka, y, f., die Repräsentantin. Mus. 1880. 365 , Šmb.

256769   Představitelnosť Svazek: 9 Strana: 0250
Představitelnosť, i, f., Vorstelligmachung. Pal. Pam. 419.

256770   Představitelný Svazek: 2 Strana: 0939
Představitelný předsaditelný. Šm.

256771   Představiti Svazek: 2 Strana: 0939
Představiti, il, en, ení; představovati. P.= na před postaviti, vorstellen, voru stellen, vorsetzen; před někoho postaviti, vorstellen, aufführen, vorschlagen, angeben; ukázati, vorhalten, vorstellen, darstellen, Vor- stellung-thun ; pomysliti, rozvážiti, sich etwas vorstellen; přednost dáti, Vorzug geben, vorziehen, vorsetzen; v čelo postaviti, vor- setzen, zum Vorgesetzten setzen. Jg. — co : své jméno, D., zbraň, Jg., osobu Caesara, opilého, komedii p. (hráti). D. — co, koho, se komu. Jídla někomu p., Us., někoho králi, D., někomu nebezpečenství, následky, škodu, užitek p. Jg. Představuji si jeho ra- dosť. Jg. Já si to tak představuji. D. Někoho úřadu, loďstvu p. (v čelo postaviti). Jg. Lidé časné věci věčným představují (jim přednost! dávají). Ros. Stavové Vladislava Jag. jim (knížatům německým) představili (jemu před- nost' dali). Skl. V. 351.-co (komu) kam. Někomu něco (pravdu) před oči p. V., J. tr. Slávu člověka před slávu boží p. (přednosť jí dávati), lír. Někoho úřadu představiti. Šm. — co, koho za koho (za co) komu. Ně- koho obci za faráře, za správce, D., za vůdce, Br., za soudce p. J. tr. Něco sobě za pří- i klad p. lír. —co, koho k čemu: k úřadu (aby volen byl). Jg. Někoho jiným k pří- kladu p., Br., k následování. V. Sám se k následování představil. Br. — co, koho jak. Všecky věci božské v krátkých slovich vypisují a představují. V. — co kde. Stromy, květiny na obraze představil, lépe: vyobrazil, zobrazil v smyslu něm. darstellen, ovšem dobře ve smyslu něm. in den Vordergrund stellen. — nad čím. Kteříž představeni byli nad dílem domu Hospodinova. Br. — adv. Živě, citelně, makavě něco někomu p. Kram.

256772   Představiti. — abs Svazek: 7 Strana: 0433
Představiti. — abs. Duše p-vuje (činí představy). Mus. 1880. 192. — jak: ná- zorně. Tf. — odkud. P-val sem si to z jeho výpovědi. Us. Brnt.

256773   Představivosť Svazek: 2 Strana: 0939
Představivosť, i, f., moc představěcí či poznávací, ona mohutnosť duše naší, kterou sobě něco představujeme jsouce toho sobě vědomi a rozeznávajíce to od sebe samých, das Vorstellungsvermägen. Šm., Blř.

256774   Představivosť Svazek: 7 Strana: 0433
Představivosť, i, f., Vorstellungskraft. Vz Jg Slnosť. 31.

256775   Představivý Svazek: 9 Strana: 0250
Představivý. P. činnosť. Krč. Assoc. 35.

256776   Představivý. P Svazek: 10 Strana: 0296
Představivý. P. umění. Nár. list. 1905. 22 13

256777   Předstávka Svazek: 2 Strana: 0939
Předstávka, y, f., předslovce, das Vor- wort. Ros.

256778   Předstávka Svazek: 9 Strana: 0250
Předstávka, y, f. Vorstellung. P-ky ně- komu proti něčemu dělati. Pal. Pam. 636.

256779   Představka Svazek: 10 Strana: 0296
Představka, y, f. = předložka. 1775. Sr. Bílý Obr. 75.

256780   Představlivosť Svazek: 8 Strana: 0311
Představlivosť, i, f. (mohutnosť zkumná). Mark. (Krejč. Psych. 21.).

256781   Představní Svazek: 2 Strana: 0939
Představní, předsadný, Vorsatz-. P. slovce, das Vorsetzwort. Zlob.

256782   Představník Svazek: 2 Strana: 0939
Představník, a, m. -představenec.

256783   Představný Svazek: 7 Strana: 0433
Představný. P. návštěva, Präsentirungs- besuch. Dch.

256784   Představoobraz Svazek: 8 Strana: 0311
Představoobraz, u, m. Ztk. 26. (3. vyd.).

256785   Představoplodný Svazek: 7 Strana: 1367
Představoplodný nástroj (oko, ucho) Stč. Luň. 156.

256786   Představotvorný Svazek: 7 Strana: 1367
Představotvorný. Stč. Luň. 164. Cf. předcház.

256787   Představovací Svazek: 2 Strana: 0939
Představovací mohutnosť = představi- vosť.

256788   Představovací Svazek: 7 Strana: 0433
Představovací činnost duševní, figury, tlumy, krásno, schopnosť, pochody. Dk. Aesth. 148., 278., 282, 312., 329., P. 31, 98., Jg. Slnosť. 31

256789   Představovačka Svazek: 9 Strana: 0250
Představovačka, y, f. = představování osob. Nastala p. Nár. list. 1899. č. 248. feuill.

256790   Představovačnosť Svazek: 7 Strana: 0433
Představovačnosť, i, f. = představivosť.

256791   Představování Svazek: 2 Strana: 0939
Představování, n., výsledek působení představ (Dastich II. 179.), die Vorstellung. Starší psychologie vykládala cit co jakési temné p. Dast. II. 179. P. někomu činiti, aby od něčeho upustil, šp. m.: raditi, domlouvati mu, vyzývati ho atd. _ Představovatel, e, m , der Repräsentant. Sm.

256792   Představování Svazek: 7 Strana: 0433
Představování aesthetické, dokonané, obrazné, obrazotvorné, jasné, vědecké, Dk. Aesth. 19, 331., 346., P. 32.; konjunktiv nepřímého p. Křn. 295.

256793   Představový Svazek: 8 Strana: 0311
Představový. P. živel. Krejč. Psych. 26.

256794   Předsteh Svazek: 2 Strana: 0939
Předsteh, u, m., lépe: přední steh, der Vorstich. Šíti předním stehem. Šm.

256795   Předstehní Svazek: 2 Strana: 0939
Předstehní, n., der Vorderschenkel. Šm.

256796   Předstěna Svazek: 7 Strana: 0433
Předstěna. Na žaludku skládá pobřiš- nice dvě opony či p-ny. Šv. 67.

256797   Předstěnek Svazek: 7 Strana: 0433
Předstěnek, nku, m., Blende, f.; Vor- wand, m. Rk.

256798   Předstěnný Svazek: 2 Strana: 0939
Předstěnný, vor der Wand. L.

256799   Předstěnový. P Svazek: 10 Strana: 0296
Předstěnový. P. kýla, Epiplocele. Ktt.

256800   Předstěra Svazek: 2 Strana: 0939
Předstěra, y, f., v šermířství. Vz KP. I. 573. — P., zástěra-, die Schürze. V.

256801   Předstěra Svazek: 7 Strana: 0433
Předstěra, der Plastron, v šermíř. Čsk, — P. = opona, epiploon, omentum P. = řasa pobřišnice přikrývající závitky střeva ten- kého. Vz Slov. zdrav. Zatvrdlosť p-ry, epi- ploonphraxis.

256802   Předstěra Svazek: 8 Strana: 0311
Předstěra = opona. Malé, masovitě špe- kové uzly v p-ře. Hlav. 19.

256803   Předstěra Svazek: 10 Strana: 0296
Předstěra, y, f., epiploon či omentum = největší volná blána podbřišnicová tá- hnoucí se od dolního oblouku žaludkového dolů přes příční tračník tlustého střeva i přes kličky tenkého střeva. Ott. XIX. 984.

256804   Předstěradlo Svazek: 2 Strana: 0939
Předstěradlo, a, n... der Vorhang. — P. -prostěradlo, das Bettuch. Slov. Bern.

256805   Předstěrka Svazek: 2 Strana: 0939
Předstěrka, y, f., das Vorhemd. Bur.

256806   Předstih Svazek: 2 Strana: 0939
Předstih, u, m., předstihnutí, das Zuvor- kommen. Jeli mu na p-hy. Tur. kron. Němcům y p-hy táhli. Háj. Hned také za ním se hnul a jemu na p. táhna k Uhlíř. Janovičkám se obrátil. Skl. 295). Na p-hy někomu jíti naproti. Na Slov. P., vítr, der Wind. Liška dostala p. Us. Dch.

256807   Předstih Svazek: 9 Strana: 0250
Předstih, u, m. = velikost' otevření ka- nálu vpouštěcího v mrtvé poloze kliky (par- ního stroje). Vz KP. IX. 35. Úhel p-hu (u par- ního stroje). Ib.

256808   Předstihnouti Svazek: 2 Strana: 0939
Předstihnouti, hnul, ut, utí a stihl, žen, ení; předstíhati, předstihovati = předejíti, {předběhnouti, vorkommen, voreilen, zuvor- kommen, übereilen, überholen, vorgreifen. Jg. — co, koho. Stává se, že nenáhlý ná- hlého předstíhá. Kom. Věc předstíhati, der Sache vorgreifen. Dch. On ho daleko před stihl. Dch. — Br., Jel. — koho čím. La- komci chudé lstí i mocí předstihují. Br. P. koho věkem. Us. Předstihl ho ranú. Troj. — koho v čem: v běhu, V., v řeči. Měst. bož., J. tr. V plování nás předstíhali. Ler,

256809   Předstihnutý Svazek: 2 Strana: 0940
Předstihnutý; -ut, a, o, überholt. Na předstihnutou v dar zelený věnec dán byl, zum Preise des Uiberholens. Har.

256810   Předstírání, n Svazek: 2 Strana: 0940
Předstírání, n., die Vorspiegelung. P. krivé (falsche V.). J. tr. P. vymyšlených důkazů. Tr. zák.

256811   Předstíraný Svazek: 2 Strana: 0940
Předstíraný; -án, a, o, vorgeschützt, fingirt. P. výprodej. Dch.

256812   Předstírati Svazek: 2 Strana: 0940
Předstírati, vz Předestříti.

256813   Předstírka Svazek: 2 Strana: 0940
Předstírka, y, f., předstírání, der Vor- wand. Dch.

256814   Předstižení Svazek: 10 Strana: 0297
Předstižení, n., vz Předstihnouti.

256815   Předstižený Svazek: 2 Strana: 0940
Předstižený; předstižen, a, o, überholt. — čím. Soudce nepravým nadymačův uší žalováním p., befangen. Kom.

256816   Předstižný Svazek: 2 Strana: 0940
Předstižný, Präventiv-. P. zřízení, opa- tření, -massregel. J. tr. Tohoto práva do- nucené obrany spolkové může stát použiti způsobem p-ným (per modum praeventionis). MP. 187.

256817   Předstojee Svazek: 2 Strana: 0940
Předstojee, e, m., představený, der Vor- steher. P. církevní. Sš. J. 60.

256818   Předstojící Svazek: 7 Strana: 0433
Předstojící věc, správně: tato, před- ložená. Brs 2. vd. 193.

256819   Předstojnice Svazek: 7 Strana: 0433
Předstojnice, e, f. = žláza předstojná objímající mužskou trubici močovou při jejím východu z měchýře v délce asi l? palce. S. N. Vz Prostata. Zánět p-ce, pro- statitis, Nz. lk., stiačovač p-ce, compressor prostatae. Hlíza p-ce, Prostataabscess, sli- tina či srostění p-ce, -concretion, úbytě p-ce, -atrophie, výtok p-ce, Prostatorrhoë, zánět p-ce, Prostatitis (hnisavý, suppurativa, náhlý, acuta, počasný, chronica, tuberkulosní, tu- berculosa), zbytnění p-ce, prostatahyper- trophie, naduření p-ce, Prostatenschwellung, poranění p-ce, -Verletzung. Ktt. exc.

256820   Předstojnicoměchýřový Svazek: 7 Strana: 0433
Předstojnicoměchýřový. P. kaménky, calculi prostaticovesicales.

256821   Předstojnicopobřišní Svazek: 7 Strana: 0433
Předstojnicopobřišní, prostatoperi to- nealis.

256822   Předstojnicový Svazek: 7 Strana: 0433
Předstojnicový, prostaticus. P. hnisotok. Kyčlopředstojnicový, ischioprostaticus. P. kaménky, calculi prostatici.

256823   Předstojnicový. P Svazek: 10 Strana: 0297
Předstojnicový. P. čásť cíbelová. Ott. XXI. 1039. P. výměšek, liquor prostaticus, šťáva p., succus prostaticus. Ott. XX. Výtok p., prostatorrhoea. Ktt.

256824   Předstojný Svazek: 2 Strana: 0940
Předstojný, vorständig. P. žláza. Ssav.

256825   Předstojný Svazek: 7 Strana: 0433
Předstojný, voreinanderstehend. P. ty- činky (před plátky postavené). Rst. 474.

256826   Předstojný. P Svazek: 10 Strana: 0297
Předstojný. P. žláza, prostata. Vz Ott. XX. 783.

256827   Předstoletí Svazek: 10 Strana: 0297
Předstoletí, n. Čch. I. Pov. 84.

256828   Předstolí Svazek: 2 Strana: 0940
Předstolí, ího, m., správce hostiny, svatby, stolník, der Speisemeister. Sš. J. 40.

256829   Předstopa Svazek: 7 Strana: 0433
Předstopa, y,í., vz Předstopí . Dk. Poet. 248.

256830   Předstopí Svazek: 2 Strana: 0940
Předstopí, n., vz Basis. — P., die Vor- spur. Jest to nějaké p. a nějaká návěst' bu- doucího soudu. Sš. J. 285.

256831   Předstoupení Svazek: 2 Strana: 0940
Předstoupení, n. P. rovnodennosti, vz Processe. P. činí ročně 50", die Praecession d. i. die schon von Hipparch entdeckte lang- same Bewegung der beiden Aequinoctial- punkte auf der Ekliptik von Osten nach Westen, Folge der Anziehungskraft der Sonne, des Mondes und der Planeten auf die Erde.

256832   Předstoupiti Svazek: 2 Strana: 0940
Předstoupiti, il, en, ení; předstupovati, vortreten, erscheinen, sich stellen. — kam. Před právo. D. Před někoho p. Br., Ros., Solf. Jeroným Šlik předstoupil před soud. Zř. F. I. — s kým v co: v rozpravu. Dch.

256833   Předstoupiti Svazek: 7 Strana: 0433
Předstoupiti. Ž. wit. 38. 2. P. k ně- komu. Sá. P. koho = loupežně napadnouti, zaskočiti. Vz Předstati.

256834   Předstoupiti Svazek: 10 Strana: 0297
Předstoupiti někomu před oči m. jíti na oči. List. fil. 1904. 454.

256835   Předstraha Svazek: 2 Strana: 0940
Předstraha, y, f., předstižné opatření, das Vorbeugen, die Vorbeugung, Prophy- laxis. Předpisové zvláštní jsou toliko p-y. Sš. Mt. 112.

256836   Předstráž Svazek: 2 Strana: 0940
Předstráž, e, f. Předstráže, die Vorposten, jsou stráže rozestavené v několika pásmech před vojskem aneb okolo něho, aby nepřítele pozorovaly. P.: 1) vedety, 2) polní hlídky, 3) pozorovací stráže, 4) přijímací stráže, 5) zálohy předstrážní. Vz S. N.

256837   Předstrážný Svazek: 7 Strana: 0433
Předstrážný. P. zálohy, réserves ď avant postes. NA. III. 81.

256838   Předstrčiti Svazek: 2 Strana: 0940
Předstrčiti, il, en, ení; předstrkovati, předstrkati, vorstecken, vorschieben, vor- rücken. V. — co kam: stůl před dvéře. Us. — co komu: skla lakotnému oku. Němc.

256839   Předstrk Svazek: 7 Strana: 0433
Předstrk, u, m., Vorvurf, m. P-ky komu dělati. U Uher. Hrad. Tč.

256840   Předstrojný Svazek: 7 Strana: 0433
Předstrojný. Duchem předvidným a všech věcí p-ným. Sš. I. 27.

256841   Předstředový. P Svazek: 10 Strana: 0297
Předstředový. P. rýha, Praecentralfurche. Ktt.

256842   Předstřelec Svazek: 2 Strana: 0940
Předstřelec, lce, m., der Vormeister.

256843   Předstřeliti Svazek: 2 Strana: 0940
Předstřeliti, il, en, ení; předstřelovati, vorschiessen. — koho. D.

256844   Předstřeší Svazek: 7 Strana: 0433
Předstřeší, n., das Vordach. Šml.

256845   Předstřílna Svazek: 7 Strana: 0433
Předstřílna, y, f., die Vorscharte. Čsk.

256846   Předstříti Svazek: 7 Strana: 0433
Předstříti, vz Předestříti.

256847   Předstup Svazek: 2 Strana: 0940
Předstup, u, m., předstoupení, der Vor- tritt. D.

256848   Předstupek Svazek: 2 Strana: 0940
Předstupek, pku, m., die Vorstufe. Zlob.

256849   Předstupeň Svazek: 7 Strana: 0433
Předstupeň, pně, m., die Vorstufe. Dk.

256850   Předstupeň Svazek: 8 Strana: 0311
Předstupeň. Mus. 1894. 575.

256851   Předstupník Svazek: 10 Strana: 0297
Předstupník, a, m., praevaricans. Ž. pod. 118. 158.

256852   Předsudce Svazek: 10 Strana: 0297
Předsudce. Nebudiž p-cem kdo jiný, než... Lit. I. 806.

256853   Předsudčivý Svazek: 2 Strana: 0940
Předsudčivý, plný předsudků, voll von Vorurtheilen. Zlob.

256854   Předsudek Svazek: 2 Strana: 0940
Předsudek, dku, m., na Slov. presúd, předpojatý soud, potom domnění bez roz- myslu a zkoušení, das Vorurtheil. P. = úsudek ustálený v mysli naší, o němžto nám nelze podati dostatečných dokladů. Vz S. N. P. uznává úsudky z mamných důvodů za pravé. Marek. P. zastaralý. D. P-ky z mysli vyko- řeniti, vyprázdniti. Kram. Někoho z p-ků o něčem vyvésti. Sych. Nebyti prost p-ků; od p-ku upustiti; P. jeho, již nyní poněkud otřesený, měl dokona zhroutiti se; P. pu- stiti, von dem Vorurtheil lassen; Opravení p-ků převelmi závadných a jim hluboko v mysli utkvělých; Byl zaujat p-kem vůbec panujícím; Vymanění od sníživých p-ků počal Pán na ženě samaritánce; P-kum něčím li- chotiti; Apoštolé v p-ku povšechném o říši pozemské vězeli; Snáze nití stoletý dub pod vrátíš, nežli bys vyrval p-ky z útroby těm, kdo je v osnovu svých náruživostí ve- tkali; Fariseové zatonuli v p-cích svojich a nijak z nich vybyti se nedali; Vyzouti se z p-kň tehdá zavládlých. Sš. J. 35., 36., 37., 47., 73., 96., 100., 127., 167., 235. (Hý.).

256855   Předsudek Svazek: 7 Strana: 0433
Předsudek, předsudeček. P. náboženský. P dku toho neubránili se ani lidé vzdělaní. Mus. 1880. 485., 481. Vlastní věci posuzu- jeme s p-dkem, ne s rozumen. Hkš.

256856   Předsudek Svazek: 7 Strana: 1367
Předsudek. O p-cích cf. Feuill. Nár. listů 1891. 11/9. č. 250.

256857   Předsudek Svazek: 9 Strana: 0250
Předsudek. Vyvraceti hloupé předsudky jest vejcem do kuželek kouleti. Šml. VII. 152.

256858   Předsudný Svazek: 2 Strana: 0940
Předsudný, s předsudkem, mit Vorur- theil behaftet. P. mínění. Ja.

256859   Předsunouti Svazek: 10 Strana: 0297
Předsunouti, předsunovati se někam. Stan. I. 303.

256860   Předsunutí Svazek: 8 Strana: 0311
Předsunutí, n., Vorschiebung, f. Vstnk. II. 564.

256861   Předsunutý Svazek: 2 Strana: 0940
Předsunutý; -ut, a, o, vorgerückt. P. zá- kopy. Dch.

256862   Předsuvka Svazek: 2 Strana: 0940
Předsuvka, y, f. Hlásku v násloví při- pojenou zoveme p-ku. Bž. 35. Der Vorsetz- buchstabe. Vz Předsouvání, Přisouvání.

256863   Předsuvka Svazek: 7 Strana: 0433
Předsuvka. Nz. Cf. Šf. Strž. II 42., Šf. III. 464., Předsouvání, Jg. Slnosť. 24.

256864   Předsuvný Svazek: 7 Strana: 0433
Předsuvný, VoRsetz-. P. j., S. N. I. 1., a, i. Lpř.

256865   Předsuvský Svazek: 8 Strana: 0311
Předsuvský = předsuvný. P. v (které se předsouvá). Mtc. 1894. 200.

256866   Předsuzování, předsuzovati Svazek: 2 Strana: 0940
Předsuzování, předsuzovati, vz Před- souditi.

256867   Předsvadbí Svazek: 7 Strana: 0433
Předsvadbí, n., vulgo předsvajbí = večer n. den před svatbou, kdy vyhrává se že- nichovi a nevěstě. U Kroměř. Wrch.

256868   Předsvatební Svazek: 8 Strana: 0311
Předsvatební, Antenuptial-. Sterz. I. 216.

256869   Předsváteční Svazek: 7 Strana: 1367
Předsváteční práce, vor den Feiertagen. Němc. Ch. 1. 32.

256870   Předsvátkový. P Svazek: 10 Strana: 0297
Předsvátkový. P. sezení sněmu. Pokr. 1885. č. 352.

256871   Předsvět Svazek: 2 Strana: 0940
Předsvět, u, m., lépe: prvosvět, die Vor- welt. Jg.

256872   Předsvětí Svazek: 2 Strana: 0940
Předsvětí, n., die Morgenzeit. Bhmr.

256873   Předsvětný, předsvětový Svazek: 2 Strana: 0940
Předsvětný, předsvětový, lépe; prvo- světný, vorweltlich. Jg. P. zvířata. Presl.

256874   Předsvětský Svazek: 7 Strana: 0433
Předsvětský, vorweltlich. Šm.

256875   Předsvit Svazek: 7 Strana: 0433
Předsvit, u, m., das Vorleuchten. P. ráje, nebeského míru. Čch. Jako ten p., pred zorou co svieti. HVaj.

256876   Předsvítiti Svazek: 2 Strana: 0940
Předsvítiti, il, cen, cení, předsvěcovati vorleuchten. — komu (— posvítiti). Ros.

256877   Předsvitný Svazek: 2 Strana: 0940
Předsvitný, vor Tagesanbruch. L.

256878   Předsýlati Svazek: 2 Strana: 0940
Předsýlati, vz Předeslati.

256879   Předšen Svazek: 7 Strana: 0433
Předšen, vz Předejíti. List. fil. X. 445.

256880   Předšermíř Svazek: 2 Strana: 0940
Předšermíř, e, m., der Vorfechter. D.

256881   Předšermovati Svazek: 2 Strana: 0940
Předšermovati, napřed šermovati ně- komu, einem vorfechten. — P. koho, pře- šermovati, vorfechten. D.

256882   Předší Svazek: 7 Strana: 0433
Předší. Cf. Krok (nový) III.. 229.

256883   Předší, přezší, i přejší Svazek: 2 Strana: 0940
Předší, přezší, i přejší, kompar. slova přední = přednější, (zastr.), Vorige, vorder. Cf. Přední. St. skl. Ale na Ostrav. posud: On je ve všem ve škole p. než já. Tě. On jest nad tě ve všem dobrém předší. Leg.

256884   Předškolní Svazek: 2 Strana: 0940
Předškolní věk dětí, vor dem Schulbe- such.

256885   Předškřipovat Svazek: 2 Strana: 0940
Předškřipovati, vorfiedeln. D. — co komu: píseň.

256886   Předšlapovati Svazek: 2 Strana: 0940
Předšlapovati, vortreten. Přední nohy (koňské) sličný oblouk čiňte a zadní p. mají. Ja,

256887   Předšlý Svazek: 2 Strana: 0940
Předšlý, lépe: předešlý. Jg.

256888   Předtah Svazek: 2 Strana: 0940
Předtah, u, m., das Vorziehen. P. stolu. Jg.

256889   Předtáhuouti Svazek: 2 Strana: 0940
Předtáhuouti, ul, ut, utí, tahl, žen, ení, předtahovati, vorziehen. — koho, co. Jg.

256890   Předtaktí Svazek: 7 Strana: 1367
Předtaktí, n., Vorschlag, m. NZ. I. 362.

256891   Předtancovati Svazek: 2 Strana: 0940
Předtancovati, napřed tancovati, vor- tanzen. Ros. — P. někoho, tancuje ho před- stihnouti, einem vortanzen. D.

256892   Předtanec Svazek: 8 Strana: 0311
Předtanec, nce, m. Zbrt. Tan. 196.

256893   Předtanečnice Svazek: 2 Strana: 0940
Předtanečnice, e, f., přední tanečnice, die Vortänzerin. Rk.

256894   Předtanečník Svazek: 2 Strana: 0940
Předtanečník, a, m., prední tanečník, der Vortänzer. V.

256895   Předtápěcí Svazek: 7 Strana: 0433
Předtápěcí. Parní kotel s roštem p-cím. Zpr. arch. XI. 10.

256896   Předtatranský Svazek: 7 Strana: 0433
Předtatranský. Šf. Strž. I. 407. a j.

256897   Předtažný Svazek: 2 Strana: 0940
Předtažný, napřed táhnoucí, vorn ziehend. P. koně přední. Jg.

256898   Předtělesnosť Svazek: 9 Strana: 0250
Předtělesnosť duše lidské. Kadeř. Ps. 346, 347., 350.

256899   Předtělesný Svazek: 9 Strana: 0250
Předtělesný. P. jsoucnosť, praeexistentia. Kadeř. Ps. 372.

256900   Předtírati Svazek: 2 Strana: 0940
Předtírati, vz Předetříti.

256901   Předtisan Svazek: 2 Strana: 0940
Předtisan, a, m., pl. -né, kdo před Tisou bydlí, diesseits der Theiss wohnend.

256902   Předtisauka Svazek: 2 Strana: 0940
Předtisauka, y, f. — Předtiský.

256903   Předtisí Svazek: 2 Strana: 0940
Předtisí, n., krajina před Tisou, řekou v Uhřích. Jg.. Plk.

256904   Předtisk Svazek: 7 Strana: 0433
Předtisk, u, m., Vordruck, m. P. vzorků na látky, na plátno k vyšívání. Us. Pdl.

256905   Předtiskárna Svazek: 7 Strana: 0433
Předtiskárna, y, f., die Vordruckerei. Us. Dch., Pdl.

256906   Předtisknouti Svazek: 7 Strana: 0433
Předtisknouti, Vordrucken. P. vzorky k vyšívání. Us. Pdl.

256907   Předtížný Svazek: 2 Strana: 0940
Předtížný, vorlastig. P. loď. D.

256908   Předtrousiti Svazek: 2 Strana: 0941
Předtrousiti, il, šen, ení, předtrušovati, vorstreuen. Ros.

256909   Předtruhlík Svazek: 2 Strana: 0941
Předtruhlík, u, m., der Vorkasten in der Mühle. Us.

256910   Předtucha Svazek: 2 Strana: 0941
Předtucha, y, f., tušení napřed, das Vor- gefühl, die Ahnung, Vorahnung. P. zakládá se na nejasných a neuvědomnélých citech a představách, jež co do obsahu svého mohou býti buď pravdivé buď mylné. Vz více v S. N. P. = temný cit z nejasných, avšak subjektivně velmi dojemných představ, nechť se jeví aneb co milé tušeni anebo co úzkost- livá bázeň, jež marně usilujeme vyložiti z jasných důvodů. Dastich. Filos. propaed. II. 179. Má p-chu zlého. Us. Má p. mne přece neklamala. Us. Hý.

256911   Předtušiti Svazek: 2 Strana: 0941
Předtušiti, il, en, ení, ahnen, vorher- fühlen. Kamar. — co.

256912   Předtvorek Svazek: 7 Strana: 0433
Předtvorek, rku, m., praefixum, die Vor- setzsilbe Nz.

256913   Předu Svazek: 2 Strana: 0941
Předu, vz Přísti.

256914   Předučiniti Svazek: 2 Strana: 0941
Předučiniti, il, ěn, ění= napřed učiniti, vorausmachen. — co kdy. A v nemoci té předučinil pěkné a obšírné o dítkách poří- zení. Ms. Mus. čas.

256915   Předuchvátiti Svazek: 7 Strana: 0433
Předuchvátiti, vorwegnehmen, -ent- reissen. — co komu Ten mu vládu p-til. Šf. Strž. II 306.

256916   Předujatek Svazek: 2 Strana: 0941
Předujatek, tku, m., předbor, předjímání, die Anticipation, Prolepsis, das Vorgreifen. Mluví p-kem či prolepsou; Tudy přijde nám místo nejedno ze spisů Janových p-kem ně- jakým položiti. Sš. J. 264., 6.(Hý.).

256917   Předujati Svazek: 2 Strana: 0941
Předujati, ujmu. — co komu: slovo, Jemanden das Wort übernehmen. Šm. Vz Ujíti.

256918   Předujatně Svazek: 2 Strana: 0941
Předujatně,předujatkem, proleptisch. Sš.

256919   Předujatosť Svazek: 2 Strana: 0941
Předujatosť, i, f., die Voreingenommen- heit, Befangenheit. Dch.

256920   Předujatý Svazek: 2 Strana: 0941
Předujatý = předpojatý. Dch.

256921   Předujčina Svazek: 7 Strana: 0433
Předujčina, y, f. Brick.

256922   Předujec Svazek: 7 Strana: 0433
Předujec, jce, m. Brick.

256923   Předujetí Svazek: 2 Strana: 0941
Předujetí, n. = předujatek. To apoštol nyní p-tím klade. Sš. I. 34., J. 221. (Hý.).

256924   Předujma Svazek: 2 Strana: 0941
Předujma, y, f. = předujatek. P-my užiti. Sš. L. 66.

256925   Předukázání Svazek: 7 Strana: 0433
Předukázání, n., Vorbedeutung. Smutné p. budoucích losů Slovanstva. Šf. Strž. II. 207.

256926   Předukázati Svazek: 2 Strana: 0941
Předukázati, ukáži; předukazovati = napřed ukázati, znamením zvěstovati, vor- bedeuten, voraus anzeigen. Jg. — co komu. Předukázal králi smrť jeho. Br. — co v čem. V tom boží pokuty jsou předukázány. Br. Neštěstí ve snách mu bylo předukázáno. Jg. — co čím. Takové proměny Bůh mnohými zázraky předukázal. — Jg.

256927   Předukládání, předuložení, n Svazek: 2 Strana: 0941
Předukládání, předuložení, n., die Vorherbestimmung. D.

256928   Předukládati Svazek: 2 Strana: 0941
Předukládati, předuloziti, il, en, ení, na- před ukládati, předurčiti, vorher-, vorbe- stimmen. Co Bůh předuložil. Br., Kom.

256929   Předůkladný Svazek: 2 Strana: 0941
Předůkladný, sehr gründlich. Způsobem p-dným. in eingehender Weise. Dch.

256930   Předůležitý Svazek: 7 Strana: 0433
Předůležitý, sehr wichtig. P. věc, Lpř., úřad. Us. Pdl.

256931   Předúloh Svazek: 2 Strana: 0941
Předúloh, u, ta.,předuložení, die Prädesti- nation. P. svůj podlé předvidu svého usta- noviti. Sš. I. 101.

256932   Předuloženec Svazek: 2 Strana: 0941
Předuloženec, nce, m., der Präclestinirte. P-ce po-, vyvolati atd. Sš. I. 94.

256933   Předuložení Svazek: 2 Strana: 0941
Předuložení, n., předurčení, praedesti- nace, die Gnadenwahl. Sš. L. 105. P. boží jest bezvýminečno, výminečno. Sš. I. 93. P. absolutnému učiti. Sš. I. 101. Vz Před ukládání, Předúloh, Předurčení, Předzřízení.

256934   Předuložiti Svazek: 2 Strana: 0941
Předuložiti, il, en, ení, im voraus be- stimmen. — co komu. Us. — s infinit. Ale nyní p-žil Pán opustiti Judeu. Sš. J. 34.

256935   Předumříti Svazek: 2 Strana: 0941
Předumříti, zemříti dříve jiného, vor- sterben. Dch.

256936   Předumříti koho Svazek: 9 Strana: 0250
Předumříti koho. Ona ho p la. Sdl. Hr. X. 24.

256937   Předúpiť Svazek: 9 Strana: 0250
Předúpiť = prolomiti. Myslí sebe: ľad (led) sa nepredúpi. Slov.

256938   Předupomenouti Svazek: 7 Strana: 0433
Předupomenouti, vorerinnern. Zbr.

256939   Předúprav Svazek: 9 Strana: 0250
Předúprava či materie (látka). 1704. Vlč. Lit. II 1. 9.

256940   Předupredit Svazek: 10 Strana: 0655
Předupredit si = přispíšiti si. Vz Brt. Sl.

256941   Předurčení Svazek: 2 Strana: 0941
Předurčení, předurčování, n., vyvolení podlé milosti, die Vorherbestimmung, Gna- denwahl, praedestinatio. MH. 86.

256942   Předurčený Svazek: 7 Strana: 0433
Předurčený; -en, a, o, vorbestimmt. Us.

256943   Předurčiti Svazek: 7 Strana: 0433
Předurčiti. — kdy k čemu. Že před ustanovením světa byli p-čeni k svatému životu. Sš. Sk. 130

256944   Předurčující Svazek: 9 Strana: 0250
Předurčující žaloba. Ott. Říz. I. 28.

256945   Předúrok Svazek: 2 Strana: 0941
Předúrok, u, m. = předurčení. P. k víře a spáse v Kristu z pouhé milosti boží po- chází. Sš. II. 85.

256946   Předuséci Svazek: 7 Strana: 0433
Předuséci, praecidere, vorwegabschnei- den. V. V. 151.

256947   Předusečeně Svazek: 7 Strana: 0433
Předusečeně, praecise. V. V. 151.

256948   Předusečení Svazek: 7 Strana: 0433
Předusečení, n., praecisio. V.V. 36.

256949   Předusečně Svazek: 7 Strana: 0433
Předusečně = předusečeně. V.V. 151

256950   Předustanovení Svazek: 2 Strana: 0941
Předustanovení, n. = předúloha. Sš. L. 105. P. boží k věčné slávě. Sš. ib

256951   Předustauoviti, i Svazek: 2 Strana: 0941
Předustauoviti, il, en, ení, předurčiti, im voraubestimmen. — koho zač: za apo- štola. Sš. I. 8. — koho k čemu: k věčné lásce. Sš J. 270.

256952   Předůstojný Svazek: 2 Strana: 0941
Předůstojný, sehr ehrwürdig. Jg.

256953   Předušení Svazek: 2 Strana: 0941
Předušení, n., putování duše, die Seelen- wanderung, Metempsychosis. D.

256954   Předuševňování Svazek: 7 Strana: 0433
Předuševňování, n., vz Předušení, Vch. Ar. II. 29.

256955   Předušování Svazek: 8 Strana: 0311
Předušování. Cf. Předušení. Je to nějaké p. v jiný zjev. Světz. 1893. 50. a.

256956   Předutíti Svazek: 7 Strana: 0433
Předutíti, praecidere, vorwegabhauen. V.V. 65.

256957   Předuznaný Svazek: 7 Strana: 0433
Předuznaný; -án, a, o, praescitus. Lidé zlí p-ní k věčnému zahynutí. Hus.

256958   Předval Svazek: 2 Strana: 0941
Předval, u, m., předvalí, n., das Ravelin in der Befestigung. Bur.

256959   Předvar Svazek: 2 Strana: 0941
Předvar, u, m., das Assiette, Vorgericht. Rk.

256960   Předvarovně Svazek: 2 Strana: 0941
Předvarovně, vorherwarnend. P. někoho od čeho vystříhati. Sš. I. 147.

256961   Předvázati Svazek: 2 Strana: 0941
Předvázati, váži, al, án, ání, předvazo- váti, napřed zavázati, einem vorbinden. — koho = více (snopů) navázati. D. co komu, vorbinden: sobě zástěru. Ja.

256962   Předváží Svazek: 7 Strana: 0434
Předváží, n. = kraj před Váhem.

256963   Předvaží, n Svazek: 2 Strana: 0941
Předvaží, n., přední váhy, die Vorder- wage. D.

256964   Předvážiti Svazek: 2 Strana: 0941
Předvážiti, il, en, ení, předvažovati, vor- wägen ; vorbetrachten. D. — co. Us.

256965   Předvčasný Svazek: 2 Strana: 0941
Předvčasný, frühzeitig. P. líbání. MM.

256966   Předvčérajškem Svazek: 2 Strana: 0941
Předvčérajškem = předevčírem. U Opav. Klš.

256967   Předvčérajšky Svazek: 2 Strana: 0941
Předvčérajšky = předevčírem. Na Mor. Tč., Brt.

256968   Předvčerejšek Svazek: 2 Strana: 0941
Předvčerejšek, ška, m, der vorgestrige Tag. P. byl pro nás přesmutný. Sych.

256969   Předvčerejší Svazek: 2 Strana: 0941
Předvčerejší den, vorgestrig.

256970   Předvčíden Svazek: 10 Strana: 0297
Předvčíden = předvčírem. Volyně. Čes. 1. XIII. 125.

256971   Předvčírem, předevčírem Svazek: 2 Strana: 0941
Předvčírem, předevčírem, Kom. před- včerejškem, vorgestern. Vz Celkem.

256972   Předvečer Svazek: 2 Strana: 0941
Předvečer, u, m., der Vorabend, m. — P., svatvečer, Vorabend hoher Feste, die Vigílie. Šm.

256973   Předvečerek Svazek: 2 Strana: 0941
Předvečerek, rku, m. Přijď ke mně na p., gegen Abend. Na Ostrav. Tč.

256974   Předvečerní Svazek: 2 Strana: 0941
Předvečerní doba, vorabendlich. Jg.

256975   Předvěčnosť Svazek: 2 Strana: 0941
Předvěčnosť, i, f., die Ewigkeit ohne Anfang. L.

256976   Předvěčuý Svazek: 2 Strana: 0941
Předvěčuý, von Ewigkeit her. Hanka.

256977   Předvěd Svazek: 2 Strana: 0941
Předvěd, u, m., předvědění, n., das Vor- herwissen, praescientia. Udalosť ta odvěčně v osnovu p-dů a úradků božích vetkána byla. Sš. J. 292.

256978   Předvěd Svazek: 7 Strana: 0434
Předvěd. P-dy kněze Prokopa. Pal.

256979   Předved Svazek: 9 Strana: 0250
Předved. Pal. Děj. II. 1. 67

256980   Předvěda Svazek: 7 Strana: 0434
Předvěda, y, f., Prognostik, f. Rk.

256981   Předvěděnec Svazek: 7 Strana: 0434
Předvěděnec, nce, m. Až položím ne- přátely tvé t. j. zákonníky, židy i všechny p-acě k zatracení zachované. Hus. II. 374.

256982   Předvedění Svazek: 7 Strana: 0434
Předvedění, n., das Vorherwissen. Mus. 1880. 293.

256983   Předvedení, n. P Svazek: 10 Strana: 0297
Předvedení, n. P. obviněného. Ott. XX. 613.

256984   Předveděný Svazek: 2 Strana: 0941
Předveděný, -ěn, a, o, vorbewusst. P. smrť. Jel. P-dní dobří skutkové. Sš. I. 94.

256985   Předvedený Svazek: 2 Strana: 0941
Předvedený; -den, a, o, vorgeführt. P. svědek, staří říkali: sčelený. Pr. Obraz ži- vota krásně p-deného. Němc.

256986   Předvědený k čemu Svazek: 7 Strana: 0434
Předvědený k čemu: k zatracení. Hus I. 341., II. 381.

256987   Předvěděti Svazek: 2 Strana: 0941
Předvěděti, vím, děl, ěn, ění; předví- dati, předvědovati, vorher. — vorauswissen. Pulk. — co: půtky. Troj. Předvídal pán pád andělů a přece je stvořil. Sš. Mt. 137. — co jak. Předvídal to božskou svou před- vědoucností. Sš. J. 215. — že. Jidáš před- vídal, že pro nevěru svou zahyne. Sš. .1. 266 vz Předzvěděti, Předurčiti.

256988   Předvěděti koho k čemu Svazek: 7 Strana: 0434
Předvěděti koho k čemu. Namietá člověku řka, že Bóh ho předvěděl k za- tracení a což Bóh jest p-děl, aby se stalo, to musí sě státi. Hus III. 114.

256989   Předvědně Svazek: 2 Strana: 0942
Předvědně, voraussitlich.

256990   Předvědnosť Svazek: 10 Strana: 0297
Předvědnosť, i, f. = schopnost předvídání. Hyna. Vz Čad. 115.

256991   Předvědnosť, i, f Svazek: 2 Strana: 0942
Předvědnosť, i, f.. das Vorhersehen (als Eigenschaft). Šm.

256992   Předvědný Svazek: 2 Strana: 0942
Předvědný, voraussichtlich. Šm.

256993   Předvědomí, n Svazek: 2 Strana: 0942
Předvědomí, n., das Vorwiesen. Dch.

256994   Předvědomý Svazek: 7 Strana: 0434
Předvědomý = předvědoucný. Dk. Rozb. fil. 82.

256995   Předvědoucnosť Svazek: 2 Strana: 0942
Předvědoucnosť, i, f. = předvědění, das Vorherwissen, die Vorwissenheit. Předvídal to božskou svou ?-sťí. Sš. J. 215

256996   Předvědoucný Svazek: 2 Strana: 0942
Předvědoucný, vorwissend. Šm.

256997   Předvědovati Svazek: 2 Strana: 0942
Předvědovati, vz Předvěděti

256998   Předvěk Svazek: 2 Strana: 0942
Předvěk, u, m., die Vorzeit. Šm.

256999   Předvěkosť Svazek: 2 Strana: 0942
Předvěkosť, i. f., die Vorzeit. Mus.

257000   Předvěkový Svazek: 2 Strana: 0942
Předvěkový, vorweltlich. Dch.