338001   Tajinstvený Svazek: 7 Strana: 0886
Tajinstvený = tajemstvený (dod.). Slov. Phľd. II. 518., IV 529.

338002   Tajitel Svazek: 4 Strana: 0014
Tajitel, e, m. = kdo něco tají, tajič, ukry- me, der Hehler, Verhehlcr. T. zlodějstva, Brikc. — T. = kdo umí tajiti, der die Ge- heimnisse zu wahren weiss, der Geheimniss- bewahrer. Ros. — T. = odpírač, der Läug- ner. Slov. Bern.

338003   Tajitelka, y, tajitelkyně Svazek: 4 Strana: 0014
Tajitelka, y, tajitelkyně, ě, f., die Hehle- rin. — T., die Geheimnissbewahrerin. — T., die Läugnerin. Slov. Bern.

338004   Tajitelna Svazek: 4 Strana: 0014
Tajitelna, y, f. = tajemnice, ein geheimer Ort. Ros.

338005   Tajitelně Svazek: 4 Strana: 0014
Tajitelně = tajemně, heimlich. Ros.

338006   Tajitelnosť Svazek: 4 Strana: 0014
Tajitelnosť, i, f., die Verhehlbarkeit, die Möglichkeit des Geheimhaltens. Ros.

338007   Tajitelný Svazek: 4 Strana: 0014
Tajitelný = co lze tajiti, verhehlbar. Ros. — T. — tajnosti potřebující, tajný, heimlich. Ros.

338008   Tajiti Svazek: 4 Strana: 0014
Tajiti, taj, taje (íc), il, en, ení; tajívati, strslov. taiti, oceultare. Mkl. B. 437. T. = skrýti, skrývati, bergen, geheim halten, ver- halten, hehlen, verstellen. — abs. Povězte a net-te. NB. Tč. T-a sem, t-a, už tajiť nebudu, chystaj mamko peřiny, vydávať se budu. Sš. P. 427. — co: svou mrzutosť. D. A ona to tajila, ež (až) do pola přijela. Sš. P. 85. T. své milosrdné skutky. BR. II. 26. a. — co, se kde (v čem, na čem, mezi čím, před kým, u čeho, pod čím, za čím). Za dveřmi dech t. Ml. Pokrytství v někte-
rých osobách se tajilo. Bart. T. se v horách.
GR. Tajila se v něm dech, když na to hle-
děl. Us. Sd. Neroď toho před námi tajiti.
Výb. II. 492. Vězte, že sta tato dva bohy,
ježto se pod člověčí tváří tajíta. Pass. 923.
Netajíme před vámi. Zer. Záp. II. 163. On
(Kristus) ráčil jest t. sě u vodách t. j. v po-
kušeních člověckých; Jméno jeho jest Kri-
stus, jenž se vykládá pomazaný; kteréžto
jméno dřieve se v židovstvu tajilo, neb
jedné králové a kněžie a prorokové olejem
mazáni býváchu; Také za stěnú naší stal
jest, když jest tělesenstvie naše přijal, pod
nímž se božstvie jeho jako za stěnu tajilo;
Tajiti se hřiechuov na zpovědi. Hus II. 148., III. 10., 29. (Tč. ). Že v písmě pod Halinou písmene tají se vyšší pravda; Co v podob- ných případech těžko t. se dá; A což te- prva platí o těch, kteří ve sv. zpovědi hlavní věc a okolnosť k úsudku o hříchu potřebnou tají aneb změňují. Sš. II. 51., Sk. 37., 55. (Hý. ). A vnitřnie mysl v sobě sě tajéc jemu zjevuje svá tajemstvie. Pass. 17. (Hý. ). Kteroužto moc, prve se v něm jako tající, mocnými skutky svými pronášel. BR. II. 212. b. V takém zabíjení tají se veliké nebezpečenstvie. Hus I. 157. Oni se v tom tajiti nemohou. St. skl. V. 228. Dřieve u vieře sě tajieše. Výb. I. 298. T. v sobě dech, Us.; t-né nepřátelství. V. Oheň v popeli se tají. I). Tají se často ve mdlém těle silná mysl. Jel. Nemůže se sídlo v pytli tajiti. Prov. Tajiti něco na srdci. V. Své umění i mezi sebou tají. Kram. Ti v městě mezi jinými se tajili. Háj. Před Vašností netajím, že.... Žer. Toho všeho před ním tajili. Brt. S. 3. vyd. 43. d. Před někým se v něčem tajiti. V. — J. tr., KI. U jedné vdovy se tajil (skrýval). Leg. Často pod chatrným rouchem tají se moudrost!. Sych. Dech pod vodou t, (zadr- žovati). Ml. — (co) kdy. Byla tak krásná, že se při pohledu na ni člověku dech v prsou tajil. Us. Dch. Mezi hodováním a pitím se mu tajili. BO. — jak dlouho. A ona to tajila od rána do večera, Sš. P. 85. — proč. Vyvrhle se jemu dvě hlize a on jich tajil pro dolejší hanbu. Let. 167. — s adv. Oči tvoji holubičie kromě toho, což sě vnitř tají (Pis. Šal. 4. 1. ). Hus III. 42. (Tč. ). — čo ke komu. Netaj nic k nám. St. ski. — (se) čeho (kde). Kdo tají hříchu. Ben. V. Kšaftu kdo by tajil. Kol. 64. Toho všeho před ním tajili. Bl. Ačkoli toho tajíš v srdci svém. Br. Budeš-li se svých hřie- chuov na zpovědi tajiti, Buohť je zjeví. Hus III. 184. Toho všeho před ním tajili. Bl. 60. Aniž viem, by kterých hřiechuov lidé viece tajili a tieže se jich zpoviedali. Hus I. 194. Lži na něho skládali, skutky jeho dobré tlačili a jich tajili. Hus 1. 229. I jde před král toho taje". Výb. I. 240. — co, se komu. Mnohý kámen tají se oku v mořské hlubině. Hlas. Ale ani tím se jim Pán tajiti nehodlá. Sš. J. 95. Nic lékaři ne- tajiti. D. — se s čím — tajiti něco. S prav- dou se t. Sych., Ml, Dch. — se čím. Po- chybnostmi svými se tajíte, lépe: s pochyb- nostmi. Jg.

338009   Tajiti Svazek: 8 Strana: 0421
Tajiti. Tají do hrdla (umí t.). Slov. Nov. Př. 615.

338010   Tajiti co Svazek: 7 Strana: 0886
Tajiti co : hřích, Mž. 19., smích. Čch. Ktož netají věcí skrytých, muož slúti vuodce bláznových. Krnd. 215. — kde. Tajil v sobě duši (stavil se zabita). Let. 234. Ti v domě se t-li (skrývali). Pass. mus. 364. Aby se jeho buoství před ďábly v jeho tělesenství t-lo. Pass. Neb sej' v něm t-la milosť. Št. Kn. š. 125. — čeho. I jde před král, toho taje. Hr. ruk. 291. 343. (Obyč. akkus.). — jak dlouho. T-la bych, t-la do svatého ducha, ale už viac nemôžem, pribýva mi brucha. Sl. ps. Rr. MBš. — co ke komu. Citat je z Rk. hr. 111. — se v čem. U vieře se t. Výb. I. 298. — se čím. Úmysly svými se t. Mus. 1880. 453.

338011   Tajitka, y, f Svazek: 4 Strana: 0015
Tajitka, y, f., voandzeia, die Angolaerbse. T. podzemní, v. subterranea. Rst. 435.

338012   Tajivosť Svazek: 4 Strana: 0015
Tajivosť, i, f., die Hehlsucht, Verschlos- senheit. Č.

338013   Tajivý Svazek: 4 Strana: 0015
Tajivý = kdo rád tají, zurückhaltend, ver- schlossen, gern verhehlend. Jg.

338014   Tajivý Svazek: 10 Strana: 0436
Tajivý. Když nebe svým tajivým modrem zří na nás. Zr. Poes. 236.

338015   Tajka Svazek: 8 Strana: 0421
Tajka, y, f. = dýmka z tajtíku. Slov. Kal. S. 182.

338016   Tajkem Svazek: 7 Strana: 0886
Tajkem = tajně. Us. Šd.

338017   Tajky Svazek: 10 Strana: 0436
Tajky, sila (inter fructus arborum). Rozk. P. 647.

338018   Tajla Svazek: 10 Strana: 0436
Tajla, vz Tajila v VII 1391. Rozk. P. 1538., R. 86.

338019   Tajn Svazek: 7 Strana: 0886
Tajn, u, m.= týn. Hodn.

338020   Tajna Svazek: 4 Strana: 0015
Tajna, y, f. = tajemství. Slov. Není t., co dvoum známo. Bern. Považ, s kým za doby tajny (sv. mše) stojíš. Sš. II. 124.

338021   Tajná Svazek: 4 Strana: 0015
Tajná, é, f.. Thein, Tein, ves u Mšena. PL. — T. = škodná (zvěř). U Bělohr. Bf

338022   Tajná Svazek: 8 Strana: 0421
Tajná, é, f., obec v Tekov. Vz Phľd. XII. 338.

338023   Tajna Svazek: 10 Strana: 0436
Tajna, y, f. V tajně, in abditis, ve skrýši Mam. F. 89b. 2

338024   Tajnaplný Svazek: 4 Strana: 0015
Tajnaplný, geheimnissvoll. T. hrob. Dch. Bdl.

338025   Tajně, tejně Svazek: 4 Strana: 0015
Tajně, tejně = skryté, tajemně, sou- kromně, pokoutně, kradmo, JcratU, heimlich, insgeheim, verborgen. Jg. T. vydříti, ujíti, se chovati. V. T. někomu něco oznámiti. T. něco přinášeti, prodávati. Us. Jg. T. ně- koho odsouditi, s někým jednati. Dch. T. se vystěhovati, někam jíti. NB. Tč. 243., 194. Chce to tajně vésti. Bl. Živ. Aug. 19. Toho se varuje t. před Bohem a zevně před lidem učiniti; To vše t. k budúciemu věku se zachovává. Hus II. 19., III. 75. (Tč. ).

338026   Tajnéř Svazek: 4 Strana: 0015
Tajnéř, e, m., assectarius. Lex. vet.

338027   Tajnice Svazek: 4 Strana: 0015
Tajnice, e, tajnička, y, f., na Slov. ta jemníce, sekretářka, die Geheimschreiberin. Bern. — T. = tajitelka, die Geheimhalterin. Bern. — T. = vše co tajného jest, místo i věc: tajná světnice, archiv, Zlob., Pulk., Výb. I. 484.; pivnice, sklep, Keller; klenutí; tajemství, Geheimniss, St. skl., Leg.; zje- vení sv. Jana. ZN. Skryješ je v tajnici (ab- sconditum). Sedí v t-cích (in occultis), aby zabil nevinného. Ž. wit. 43. 22., 9. 8. V t-ci (in abscondito). BO. Ve svých t-ciech bude se raditi. BO. Cožkoli mluvíš ve své t-ci (in conclavi). Bj. T. sv. Trojice (= tajem- ství); Sv. Jan v t-ci (v apokalypsi) píše. Pass. 782., 958. Uvedl mne král do t-ce své, tociž do vší slávy radosti své; T. neb piv- nice jsú, v nichžto rozličná pitie chovají. Hus III. 11. (Tč. ). Blažen život, jenž tě nosil, ješto se stal chrámem, t-cí, trůnem, nebem božím. Sš. Život (panny svaté) stal se chrámem, t-cí, trůnem, nebem božím. Sš. L. 115. A protož věz to, že kříž sv. jest veliká a slavná věc ve t-ci boží; Kterak jest všemohoucí Buoh u věčné své t-ci lidské spasenie na sv. kříži nalezl. Pass. 21., 22. (Hý. ).

338028   Tajnice Svazek: 7 Strana: 0886
Tajnice = tajemství, mysterium. Sv. ruk. 228., K. II. 2. T. eleusinské. Vj. T. bož- ství. Pass. mus. 483. — T. = tajné místo. Mlčoch 63., Msn. Or. 126. Listové v t-cích králových. Výb. I. 484.

338029   Tajnička Svazek: 4 Strana: 0015
Tajnička, y, f., vz Tajnice. — T., leersia, die Leersie, rostl. T. obecná, 1. oryzoides. Vz Rstp. 1729. Cf. FB. 8., Slb. 159.

338030   Tajničný Svazek: 4 Strana: 0015
Tajničný = tajný, skrytý, geheim, ver- borgen. Pulk. 33.

338031   1. Tajník Svazek: 4 Strana: 0015
1. Tajník, a, m. = tajemník, sekretár, der Sekretär. GR. — T. = tajitel, der Hehler, Bern.

338032   2. Tajník Svazek: 4 Strana: 0015
2. Tajník, u, m., gazophilacia (pars do- mus). Rozk.

338033   1. Tajník Svazek: 8 Strana: 0421
1. Tajník králův. GR. Nov. 25.

338034   2. Tajník Svazek: 8 Strana: 0421
2. Tajník = poklop, pomeč. Phľd. 1894. 349. '

338035   Tajno Svazek: 4 Strana: 0015
Tajno, vz Tajný. — T. == tajné místo. Vstav i jide v jedno lajno, ježto jiným bieše hajno. Kat. 2596., 3108. Což si činil v tajně. Ž. wit. 138. 8. V tajnu. Dch.

338036   Tajnočetba Svazek: 7 Strana: 0886
Tajnočetba, y, f., Dechiffrirkunst, f. Rk.

338037   Tajnohohyně Svazek: 8 Strana: 0421
Tajnohohyně, ě, f. T. Isis. Am. Orb. 54.

338038   Tajnokrasek Svazek: 4 Strana: 0015
Tajnokrasek, sku, m., vauquelinit, nerost. Miner. 548.

338039   Tajnomlěelivosť Svazek: 4 Strana: 0015
Tajnomlěelivosť, i, f., die Geheimhaltung. Cíl a prakt.

338040   Tajnomoudí Svazek: 7 Strana: 0886
Tajnomoudí,n., cryptorchismus. VzSlov. zdrav. 364.

338041   Tajnopis Svazek: 7 Strana: 0886
Tajnopis, u, m., Chiffreschrift, f.

338042   Tajnopisecký Svazek: 10 Strana: 0436
Tajnopisecký. T. klikatina. Nár. list. Vz násl.

338043   Tajnopisectví Svazek: 8 Strana: 0421
Tajnopisectví, n. = umění šifrovací, Chiffrierkunst, f. Sterz. I. 601. a.

338044   Tajnopisectví Svazek: 10 Strana: 0436
Tajnopisectví, n., kryptografie = nauka o prostředcích, kterak písmem vyjadřovati zprávy a sdělení tak, aby zůstaly zjevny a přístupny jen tomu, komu byly určeny. Nár. list. 1902. 32. 1.

338045   Tajnosled Svazek: 4 Strana: 0015
Tajnosled, a, m., der Spion. PI.

338046   Tajnosnub Svazek: 7 Strana: 0886
Tajnosnub, u, m. = tajný sňatek. Čas. kat. duch. XXX. 89.

338047   Tajnosnubce Svazek: 7 Strana: 0886
Tajnosnubce, e, f. = tajnosnubná rost- lina. SP. II. 112.

338048   Tajnosnubný Svazek: 4 Strana: 0015
Tajnosnubný. T. rostliny, kryptogamae, cévnaté, údů rozplemeňovacích jednerých, t. údů plodících čili plodidel (tyčinek) žád- dných anebo pochybných, semen bezkelných. Vz Rstp. 1765., Schd. II. 251., ČI. 172., 168., Kk. 43., 68., 66.

338049   Tajnosnubný. T Svazek: 10 Strana: 0671
Tajnosnubný. T. rostliny. Vz Ott. XXV. 43. -45.

338050   Tajnosnubstvo Svazek: 7 Strana: 0886
Tajnosnubstvo, a, n., Kryptogamie, f. Sl. les..

338051   Tajnospolkář Svazek: 7 Strana: 0886
Tajnospolkář, e, m., Geheimbündler, m. Dch.

338052   Tajnosť Svazek: 7 Strana: 0886
Tajnosť. Ž. kl. 30. 21. To v t. hroužil. Kká. Td. 45. Což až posavad v t-sti měl. BR. II. 617.

338053   Tajnosť Svazek: 9 Strana: 0337
Tajnosť drž u sebä. O t. sa pýtaj dětí. Zát. Př. 367b.

338054   Tajnosť, tejuosť Svazek: 4 Strana: 0015
Tajnosť, tejuosť, i, f. = o čem jiní ne- vědí, das Geheimniss, die Heimlichkeit. T. srdečná; své t-sti někomu svěřiti; v t-sti něco chovati, zachovati, míti, pověděti; v t-sti založený, zachovaný, zavřený. V. T. vyjeviti, Har., vyblekovati; nejtajnější t. Kom. V t-sti = pod tají, tajně. D. Nic ne- zůstává v t-sti. Není tajnosť, o čem dva mají vědomosť. Bern. Z t-sti srdce svého děkovati. T. úřední vynášeti, J. tr., vyzra- diti; t. úřadu. J. tr. T. rady, vz Rb. 273. Aby to do jistého času y t-sti měli. BR. II. 75. V t-sti mu psala. Šd. On s tím dělá t-sti; Nikdo nic neřekne, vše se děje v t-sti. Dch. S tajnosťou, má milá, k vám chodívám, aby sa to naší nezvěděli. Sl. ps. T. zpo- vědna. Šd. Ti ho tam drželi v tajnosti (ptali se ho). U Rychn. Přísaha t-sti; t. věcí úřed- ních zachovati; t. listů. J. tr. Já před ním nemám žádných t-stí. Us. Šd. S t-sťou já za tebou pozírám (tajně). SI. ps. 73. Podlí- začně k tebe prinde, kdo chce zkusiť tvoju tajnosť; Nezjavuj všem svých t-stí, mnoho v světě podvodností; Časom sa i z oka taj- nosť srdce na zjav vytočí; I od cudzých t-stí uši tvoje hamuj; Cudzé t-sti zdržuj v skrytosti; Kdo t-sti své zjavuje, nczamlč'í ani tvoje; Z hněvu t. tvoju na zjav pod víchu vystrčí člověk ncdověrný; Svým ča- sem se vyjevajů kdejaké t-sti; Nehledaj t-sti cudzé, bys nevešel sám do núdze. Slov. Tč. Jazyk, oko i chování tvé t-sti neza- chrání; T, hříchu nezmenšuje; Tvoje t-sti zdržxij (drž) v skrytosti; Kdo v tajnosti zlému zvykne, potom činí zjevně; Komu zjevíš své t-sti, ten bude tvojím pánem; Komu zjevíš své t-sti, nesmíš ho hněvati; Kdo má tvé tajnosti, v hrsti tě drží; Ne- odkrývej nikomu t. srdce svého; Lásku tajně učiněnou odsluhuj v t-sti. Mor. Tč. Tak Kristus, dokudž byl v t-sti otce svého, jako žádné vuoně nedal jest; Vyjdi od po- koje t-stí svých na jevo ukazujíc známosť svých dobrých skutkov; T. srdce svého mu zjevuje; Ustavičně v starém a novém zákoně t-stí proti chytrostem ďábelským vyhledá- vají. Hus III. 10, 32., 62., G6. (Tč. ).

338055   Tajnosta Svazek: 4 Strana: 0015
Tajnosta, y, m. = tajemník, der Sekretär (slovo nové, jež se neujalo). Jg. Slov.

338056   Tajnostivý Svazek: 7 Strana: 0886
Tajnostivý, geheimnissvoll. Rk.

338057   Tajnostkár Svazek: 8 Strana: 0421
Tajnostkár, a, m. = tajnůstkář. Slov. Phľd. 1896. 625.

338058   Tajnostlivý Svazek: 4 Strana: 0015
Tajnostlivý, geheimnissvoll. Rk.

338059   Tajnostný Svazek: 10 Strana: 0436
Tajnostný. T. nitro podivína. Nár. list. 1886. č. 8.

338060   Tajnoučení Svazek: 4 Strana: 0015
Tajnoučení, n., die Mysterien. Rk.

338061   Tajnouka Svazek: 7 Strana: 0886
Tajnouka, y, f., Mystik, Geheimniss- lehie, f. Rk.

338062   Tajnouma Svazek: 7 Strana: 0886
Tajnouma, y, f., Geheimnisskunst, f. Rk.

338063   Tajnověda Svazek: 7 Strana: 0886
Tajnověda, y, f., Geheimnisslehre, f. Rk.

338064   Tajnovědomec Svazek: 4 Strana: 0015
Tajnovědomec, mce, m., der Gnostiker. Sm.

338065   Tajnověsť Svazek: 7 Strana: 0886
Tajnověsť, i, f. Pokr. Pot. II. 262.

338066   Tajnoznatelství Svazek: 4 Strana: 0015
Tajnoznatelství, n., die Kryptognosis, Věštba jmenuje se t-stvím, když se nějaké tajemství přítomnosti odkryje. FS. 14.

338067   Tajnozvěr Svazek: 8 Strana: 0421
Tajnozvěr, a, m. Am. Orb. 10. Cf. Tajno- snubné rostliny.

338068   Tajnožil Svazek: 7 Strana: 0886
Tajnožil, a, m., lathrobium, brouk. Vz Kk. Br. 99. nn.

338069   Tajnoživotný Svazek: 7 Strana: 0886
Tajnoživotný = kryptozoický. T. sku- pina útvarů. Stč. Zem. 689.

338070   Tajnský Svazek: 7 Strana: 0886
Tajnský. Má jim dáti oběd a tajnský piva. Arch. VIII. 561.

338071   Tajnuplný šp Svazek: 7 Strana: 0886
Tajnuplný šp. m.: tajnaplný, tajeplný, tajný, tajůplný. Jg., Vm.

338072   Tajnůstka Svazek: 4 Strana: 0016
Tajnůstka, y, f., werthloses Geheimniss. Rk.

338073   Tajnůstkář, e, m Svazek: 4 Strana: 0016
Tajnůstkář, e, m. der Geheimnisskrämer. Šp., Dch.

338074   Tajnůstkářka, y Svazek: 4 Strana: 0016
Tajnůstkářka, y, f., die Geheimnisskrä- merin. Us.

338075   Tajnůstkářský Svazek: 7 Strana: 0886
Tajnůstkářský, Geheimnisskrämer- Dk.

338076   Tajnůstkářsky Svazek: 10 Strana: 0436
Tajnůstkářsky jednati. Msn. II. 16.

338077   Tajnůstkářství, n Svazek: 4 Strana: 0016
Tajnůstkářství, n., die Geheimnisskrä- merei. Šp., Sš. II. 75.

338078   Tajnůstkování Svazek: 4 Strana: 0016
Tajnůstkování, n, die Geheimnissthuerei. Dch.

338079   Tajnůstkovati Svazek: 4 Strana: 0016
Tajnůstkovati, geheim thun. Rk. 1. Tajný, tejný (vz Bž. 18. ); tajen, jna, o. Strsl. tainb, abditus, příp. - bnb. Mkl. B. 146. — T. = skrytý, neznámý, zavřený, ne- zjevný, heimlich, verborgen, geheim, dunkel. Jg. T. písař, přátelství (důvěrné), přítel, hoř- kosť v srdci, nenávisť, myšlení, vřed, pokoj (záchod), zimnice. V., věc, rada, moudrost', nepřátelství. Kom., písmo (vykládati), D., bouření, Us., nemoc (žen, měsíčné), Mand., plán, spolek. Us. T. vyzvedač. Dch. Svrbí jazyk toho, kdo ví co tajného. Č. Každý bláznem takého podkládá, kdo své tajné věci na tanír (talíř) vykládá. Slov. Tč. Mám já poslíčka tajného, co mně pude pro mi- lého. Sš. P. 187. Tajných Vašich milostí, kterak..... (věděti dáváme); Službu naši vzkazujeme tajno nečiníc, že.... NB. Tč. 109., 151. Čím více sem čila přítomnosť chotě mého skrze tajné vdešení jeho, tím více.... Hus III. 62. Tajemství královo dobro jest tajno jmieti. BO. Na Horách Kut- ných t. rozmlouvání měli. Dač. I. 120. Není nic tak tajného, aby se neproneslo. Tajný chůdce, tajný škůdce. Vz strany pořeka- del: Domakati se čeho, Mlíti, Puklička, Růže, Tajnosť. Budeť to tajno, jako šídlo v pytli. Mus. I tajné věci na jevo vyjdou. Kom. Nemůže tak tajná věc býti, aby vy- jevena nebyla. Vz Zločin. 1). Nic není tak tajného, aby nebylo zjeveného. Chceš-li tajnou věc aneb pravdu vyzvěděti, blázen, dítě, opilý člověk o tom umějí pověděti. Rým. Co chceš míti tajného, měj u sebe samého. Č. — koho (gt. ). V. Nebude vás to i všeho světa tajno. Br. Mohlo-li to tebe zůstati tajno? I). Nebuď tebe tajno. I). Ta věc krále nebyla tajna. Jel. Lučanů ta věc ovšem tajna nebyla. Háj. Není mne tajno, že... Sych. Není vás tajno, že to chtěl provésti. NB. Tč. 39. Mužie, nebudiž vás tajno. Rkk. 40. V tom Pavel ušel z města pro dluhy, jakož vás tajno nenie. NB. Tč. 129. A jakož mne služebníka svého k J Msti poslali, jehož tebe tajno není oč. 111. Úklad krále tajný nebyl. Háj. — před kým. Před ptactvem nebeským tajna jest. Ben. V. Ohavnosti jejich před nimi tajny nebyly. Br. V čem jsi křiv, to před tebou ať tajno není. Sych. To není tajno před Bohem. Ht. Sl. ml. Toť před Bohem tajno není. Smil 1753. Hrozné (slovo jest), že die pán, před nímž nelze nic tajím býti. Hus II. 301. — Pozn. Dle Brs. 2. vyd. 242. lépe: t. koho. — komu To jim tajno nebylo. Haj. Tejno jest mně. Kom. Tobě o tom netajno jest Biancof. Jakož vaší milosti t-ná věc nenie. NB. Tč. 200. Tajný hřich je tajný ludóm, ale známý Bohu. Mor. Tč. Jemu (nebeskému súdci) nic tajno nenie. Pass. 17. (Hý. ). — Tajno býti nemá prý u sebe nikdy dativu, nýbrž ge- nitiv, Os.; ale klade se i dat., vz předchá- zející příklady. — T. = kdo o něčem neví, unwissend, unkundig. Čehož jsem tebe tajna činiti nechtěl. Žer. — Apol., Zlob. — T. = tajemství zachovávající, mlčelivý, verschwie- gen. T. rada (titul). S. N. Tajný, jakoby biřici groš dal. Prov. Ta je tajná. Us. v Plzeň. Prk. - V. — s čím. Se svým učením bude tajný. BR. II. 20. b.

338080   2. Tajný Svazek: 4 Strana: 0016
2. Tajný = rozpouštějící se, thauend, auf- thauend. T. sníh. Puch. Vz Táti.

338081   Tajný Svazek: 7 Strana: 0886
Tajný. Mkl. Etym. 345., Ž. kl. 9. 29., 63. 5. T. osočování, Mus., vyjednávání, agent, Osv., radosť, úmysl. Sá. T. sroz- umění s někým míti. Šmb. T. smlúva, tant, věc, smilstvo, hřích. Št. Kn. š. 11., 28., 70. Bůh vie v svém t. súdu, proč . . . . Ib. 30. Je tu tajno jako v hrobě. Kká. Keď chceš vedeť t-ných vecí, opýtaj sa malých decí (dětí). Slov. Orl. IX. 246. Co cheš míti t-ného, měj u sebe samého. Hkš., Sb. uč. Nic nenie tak tajného, by časem svým ne- bylo zjeveno. Krnd. 37. Tajné sám Bůh soudí. Lpr., Bž. exc. Tajných věcí lidé ne- soudí. Cor. jur. IV. 3. 1. 442.

338082   Tajný Svazek: 9 Strana: 0337
Tajný, vz Obloukonosec. — Je t. jako slepice na vejcích. Hrub. 20.

338083   Tajný. T Svazek: 10 Strana: 0436
Tajný. T. trampota je nejhorší. Jrsk. V. 75. — jak. Je t. jako šídlo v pytli. Čes. 1. XI. 269. — k čemu = kdo dovede něco zatajiti. Hospodář k vaší věci tajný. Baw. Ar. v. 5678.

338084   Tajný. T Svazek: 10 Strana: 0671
Tajný. T. společnosť.. Vz Ott. XXV. 40. nn.

338085   Tajo Svazek: 4 Strana: 0016
Tajo (Tacho), za starých dob: Taj-us, a, m., řeka ve Španělsku. Tajopis, u, m., die Kryptographie, Rk.

338086   Tajoděsný Svazek: 7 Strana: 0886
Tajoděsný had, život. Dk. Aesth. 417., 583.

338087   Tajomný Svazek: 7 Strana: 0886
Tajomný = tajemný. Slov. Ssk.

338088   Tajomstvene Svazek: 7 Strana: 0886
Tajomstvene = tajemstvene. Slov. Dbš. Úv. 57.

338089   Tajomstvenný Svazek: 8 Strana: 0421
Tajomstvenný = tajemný. T. zjev. Phľd. 1894. 713. (1893. 25.).

338090   Tajošumný Svazek: 7 Strana: 0886
Tajošumný. T. povídky filosofické. Dk. Aesth. 127.

338091   Tajov Svazek: 7 Strana: 0886
Tajov, u, m. = taviště, Schmelzherd, m., -hutte, f. Slov. — T., obec ve Zvolenské stolici na Slov. Phľd. XII. 177.

338092   Tajov Svazek: 10 Strana: 0436
Tajov, a, m., obec u Jabrikové na Slov. Vz Mus. slov. VII. 53.

338093   Tajový Svazek: 7 Strana: 0886
Tajový, Thau-. T. čas, Thauwetter, n. Slez. Šd.

338094   Tajový Svazek: 10 Strana: 0436
Tajový větřík = vlažný, únorový větřík. Tbz. III. 2. 333.

338095   Tajsť Svazek: 7 Strana: 0886
Tajsť = tam jíti. Musel t. do hory si dac zastreliť. Slov. Dbš. Sl. pov. I 328.

338096   Tajtálek Svazek: 10 Strana: 0436
Tajtálek, lka, m., zdrobn. táta. Dšk Km. 31.

338097   Tajtička Svazek: 7 Strana: 0886
Tajtička, y, f. T. je fajka z tajtíku. Vz násl. Slov. Hdž Čít. 205., Ntr. VI. 347.

338098   Tajtík Svazek: 7 Strana: 0886
Tajtík, u. m. = mořská pěna, Meer- schaum, m. Slov. Zátur. Vz předcház,

338099   Tajtíkový Svazek: 7 Strana: 0886
Tajtíkový, Meerschaum-. T. fajka. Slov. Phľd. IX. 289. Vz předcház.

338100   Tajtrlictví Svazek: 10 Strana: 0436
Tajtrlictví, n. Nár. list. 1904. 175. 1.

338101   Tajtrlík Svazek: 4 Strana: 0016
Tajtrlík, a, m. = šašek, kašpárek, der Hanswurst, Luftspringer. D. — T. = loutka, která činí šprýmy. Us. Šd. — Vz Dajdrlík. Tajtrlíkovati = kašpara dělati. Morav. Sd.

338102   Tajtrlík Svazek: 7 Strana: 0887
Tajtrlík. T-kům stele se do prachových peřin, umělci do tvrdých rohoží. Šml.

338103   Tajtrlíkovati Svazek: 8 Strana: 0421
Tajtrlíkovati = tajtrlíka dělati. Phľd. 1894. 653.

338104   Tajtýčka Svazek: 8 Strana: 0421
Tajtýčka, y, f. = dýmka stříbrem kovaná. Phľd. 1895. 80.

338105   Tajuonitstvo Svazek: 4 Strana: 0015
Tajuonitstvo, a, m., cryptostemonis, třída rostlin, jejichž tyčinky nejsou patrné. Rostl. I. 208. b.

338106   Tajůplnosť Svazek: 7 Strana: 0887
Tajůplnosť, i, f. Cf. Tajůplný. Mus. 1880. 427.

338107   Tajuplný, špatně Svazek: 4 Strana: 0016
Tajuplný, špatně; máme taj, e, m., taje, e, f., tedy tajeplný, tajuplný, obyč. však postačí: tajemný. Cf. Brs. 2. vd. 242., Brt. v Km. 1878. 172.

338108   Tajzlovati Svazek: 7 Strana: 0887
Tajzlovati = hubovati, nadávati. U Stu- dené. Vchř.

338109   Tajž Svazek: 7 Strana: 1391
Tajž = tyž T. vajpis. Arch. XII. 500.

338110   Tajž Svazek: 8 Strana: 0421
Tajž aby také mládence větší i menší do školy přijímati moc měl. 1598. Kutn. šk. CO.

338111   Tajž Svazek: 9 Strana: 0337
Tajž = týž. T. pan Vilém. 1512. Arch. XVII. 222.

338112   1. Tak Svazek: 4 Strana: 0016
1. Tak, zastr. tako. T. = tím způsobem, so, auf diese Art, dermassen. Tak se to stalo. V. Tak smrť končí všecko. Kom. A tak dále. Ros. Tak kostka padla. Tak to býti musí. Buď jak buď, tak či tak. Ne- mohu to tak nechati. Tak či tak, čert; jako ďábel. A přece je tomu tak; Když nechceš, nech tak. Ať tak či jinak činíš. Není tomu tak. Dch. Na faře mu tak radili. Sš. P. 90. V tom se tak zachovati chceme. NB. Tč. 104 A když to tak jest. Št. N. 181. 27. Kniežata světská panují jeden nad druhým, ale vy (kněžie) ne ták. Hus I. 473. Dyž tak, tož tak (volenti non fit injuria). Mor. Brt. Dobře tak na tebe. Dělati se tak, ja- koby... Dch. Jeli tomu tak, tedy... Dch. Ale svědomie toho tak netrpím a to z té příčiny, že nenie zřízené podlé práva městského. NB. Tč. 49. Tedy vy tak? Dch. — T., bez jistého původu (příčiny), so, ohne bestimmten Beweggrund. Co se ptáš? Jen tak. Us. Já jen tak chodím. Us. Jen tak dělati; Jen tak mimochodem. Dch. — T., ukazuje ku stavu nějakému, so (einen Zu- stand andeutend). Lépe jest mi tak zůstati (i. e. neženatým atd. ). Nechceš-li, nech tak. Ostane to tak. D. Tak tak že se udržal. Mor Brt. Jen tak tak; Ještě se tak tak drží. Jak pak se máte? Tak tak (ani dobře, ani špatně). Jak je mně, tak je mně, šak mně dobře není. Sš. P. 242. Maso jsme měli jen tak (bez omáčky atd. ). Us. Ntk. — T. = bez toho, so schon, so, ohnediess, auch schon so. Bez tak = bez toho. Na Mo- ravě. Brt. Nechval ho, on jest tak pilný. — T. = dejme že by, na příklad, náhodou, so zum Beispiele, gesetzt den Fall, zufällig, allenfalls. Kdyby t. přišel, ten by se divil. Us. — T., přisvědčujeme-li, ja. Tak jest. V. Že jest tak a ne jinak. lir. Tak ovšem. V. Tak v pravdě. V. T. jest tomu. Nechť jest tak. V. T; k jest, jakož pravil. Har. Tak mi Bóh pomáhej ä všichni světí, so wahr mir Gott helfe. O. z D., Zř. F. I. B. VIII. Byť i to tak bylo; Jest ovšem tak. Skl. II. 251., 290. To není jeho. A tak!; To je zima, že tak?; Dobře tak; Pěkně prosím, je tomu tak. Dch. — T. značí stupeň = do toho stupně, so, in einem solchen Grade. Již ani noh necítím, tak jsem unaven. Us. Tak ťa lepnu, tak ťa říznu!; Tak sem se lekl (velice). Us. Brt. Jest ona až tak bo- hata (gar so reich)? Nezabíjej jich, jen jimi tak zmítej. Kom. Prší tak šupoce (tak, že šupoce; o dešti silnějším); Prší tak sa leje (o lijáku). Na mor. Zlínsku. Brt. — T. = asi, ungefähr. Tak dva roky był u nás; Dyž sem był tak rok v Olomúci; Do tak roka nebude. Mor. Brt. Tak dvě létě. Kom. — T. = pokud, so weit. Tak jakž já ho znám. D. — S příslovci a jmény přídav- nými. Ne tak dávno; ne t. snadný. V. Tyto tak nejisté správy; Tak milostivá a otcov- ská péče; Tak švábská odpověď. Skl. I. 57., 83., 182. Tak hrubé, tak velice, tak náramně, t. mnoho, tak daleko, tak dobře, tak horko, studeno, draho. Tak malý, tak veliký. Ne tak milý Hospodinu. Leg. Tak velikou a řídkou ctnost' na blekotném ja- zyku zakládá. Kram. Jazyk jim tak milý, s pokrokem věků bére na se vždy nové formy. Pal. Rdh. I. 194. Vede se mu ještě tak obstojně; T. dalece sem zdráv. Dch. — Tak — aby, tak — až, tak — co by, tak že, so — dass. Tak dlouho, až by... V. Nemůže t. dlouhá píseň býti, aby jí konce nebylo. Nic se t. tence upřísti nemůže, aby toho lidé při slunci spatřiti nemohli. V. Nemůže tak tajná věc býti, aby vyjevena nebyla. Bohu slouží tak, aby čerta neroz- hněval. Tak horkého přirození jsou, až zpruzují. Byl. Tak veliký smrad, že jim z toho až těžko bylo. Vrat. Tak dlouho to trvati bude, co od štědrého večera do vánoc. Prov. Toho kořene dává se t. mnoho, coby do vaječné skořepiny se vešlo. Byl. Jest t. stažená, až praská. Tak dlouho vař vejce, co bys se otčenáš pomodlil. Us. — Tak — jak, jak — tak, so — wie; wie, gleichwie — so. Rovně tak — jakoby; Padlo mi tak. jak jsem žádal (tak, jakž jsem míti chtěl). V. Každý jak započal, tak sobě vésti chtěl. Kom. Známo činíme všem tak budúcim jako nynějším. Zř. F. I. A. X Tak dobře o vyšší jak o nižší kovy smlu- viti se ráčil. Nar. ó h. a k. Jak to řeže, tak to řeže; Jak to mele, tak to mele. Us. Šd. Zlý člověk tak brzo lež s přísahu jako bez přísahy povie. Hus I. 101. Že Kristus u toho milovníka s otcem sobě přiebytek učinie, to věz, že s ním tak dlúho on bude s otcem i s duchem sv. přebývati, kterak dlúho on bude řeč Kristovu chovati. Hus II. 209. Báně tak stříbrné jako zlaté po- brali sú. Bj. Tak červený jako růže. Jak nabyto, tak pozbyto. Kdo jak činí, tak od- platu béře. D. Jak zapřáhne, tak potáhne. Jak si ustele, tak lehne (tak spí). Us. Ne tak kusá, jako s ocasem (pěnkava zpívá). Prov. Jak stojí, tak stojí. Jak dělá, tak dělá (zle n. dobře, vše mu jedno). Us: — Tak; jako — tako, jakž takž = mošně, dle možnosti, poněkud, prostředně, so so, soviel möglich, so wies gehen will, so wie sichs thun lässt, Musím sobě jako tako pomáhati. Jg. Jakž takž se mu vede. Us. — Tak, tak, so und so. Ti dva se neshodnou, neb jeden chce vždy tak a druhý tak (na opak, jinak). Us. — Jakš — tak, v závětí, so (im Nach- satze). Neb jakž jaro přijde, tak hned díla rolní přijdou. V. — Pozn. Předchází-K nějaká jiná spojka ve větě, hlavně čas, pod- mínku n. příčinu značící, tak v závětí se obyčejně neklade. Chceš-li, tak jdi (lépe: Chceš-li, jdi, nebo: tedy jdi). Když je dosti, (tak) přestaň. Kdyžs pil, (tak) plať. Do- pjistí-li se bližní čeho, (tak) ho pokárej. Šťastný(-li) kdo jest, přej. Kom. Přijdeš-li, tak ti to dám (lépe: dám ti to). Ale žes nanic, tak jich máš víc. Sl. ps. II. 38. Kdy- bych se neslitovala, tak by zahynul (lépe: zahynul by). Ale příklady takového užívání nalézáme již ve starší době: Jestli kto tich, tak hned praví, že blázniv. Tkadl. Když ten kříž na mrtvého položen Jbyl, tak ihned ožil. Pláč. Jakž sě jechu (Češie) v turnej jhráti, tak za nic počěchu v boju státi. Dal. 142. Když se nemňž chleba koupit, tak se hledí všichni skoupit (uskrovniti). Dh. 9. Cf. 'Enei /A, tvtoi. l'yvo>v (xavta), ovTío óh ní/nno) Ttecl Tzaífhov. Xenoph. Cyrop. Zbytečně klade se také v. tak poď m.: tedy pojď; tak mi to přines místo: tedy mi to přines (přines mi to). Tak si zatím u nás sedněte. Us. Bkř. Tak s Bohem ! — Tak dlouho—pokud, správněji: potud — pokud. Brs. 2. vd. 243. Tak mnoho často zbytečno, kde není vyjá- dřiti množství m.: tolik. Brs. Ib. — Tak řečený, zvaný, vz Řečený, Zvaný. — T. = skrze to, proto, pak, dadurch, dann, somit, also. Sotva vidím věž, a tak tím méně kostel. D. Podlé spravedlnosti a tak práv božích. Br. — Tak však, jen tak -= pod tou podmínkou, so, nur so, doch so, unter der Bedingung. Jen tak, jestli se neminou. Plk. Nahradím to, tak však, budete-li za to jeho milosti žádati. Solf.

338113   Tak Svazek: 7 Strana: 0887
Tak. Ž. kl. 94. 9. T. = tím způsobem. A tak je zvolivše před sv. apoštoly při- vedli. Pass. Když sobě to tak zřídíš. Let. 197. — T. = hned; tehdy, potom. Když to řeče, t. Gaudencia pozře; Jakž se tú vodú pomazala, tak na tom místě zdráva byla. Pass. A jakž znamení sv. kříže učinichu, tak se ta saň na poly rozsedla. Pass. mus 355. Oni když k hrobu přijidú, uzřevše tak pryč otjidú. Hr. rk. 95. A by který úd byl mrtvý, tak by nečil druhého bolesti. Št. Jakž oněm vzkopal jámu, tak tudiež upad v ňu samu. Alx. H. v. 264. (HP. 66.). — T. uvozuje věty výsledné. Prší, tak se práší.
Jí, tak mu od huby prší. Zmokl sem, t. se
mne teklo. Vz Brt. D. 176. — T. Nemohl
na dno dohlédnout, ne tak (= nercili) na
dně vyhlédať prstének. Brt. D. 355. — T. =
velice. Tak jsem se lek. Brt. D. 239. — T. = pěkně. Když jsem zpívala, tak sa krávy pásly. Ib. — T. v závětích v strč. Vz List. fil. X. 95.-96. — T. zbytečně. Cf. D. Lhrg. 276.

338114   Ták Svazek: 7 Strana: 0887
Ták, to tak vyjadřuje překvapení. Ták, to's to napravil! To tak, to bes nám po- svítil. Neor. 6.

338115   Tak Svazek: 9 Strana: 0337
Tak. Byl s ní jen tak (žil s ní neoddán). Hoř. 95. — Ač pustíme jeho, tak všichni uvěřie veň (jako v obec. mluvě). Joh. 11. 48.

338116   Tak Svazek: 10 Strana: 0436
Tak. Nač máš ten nůž ? Ale jen tak. Musím tam jíti tak jako tak. Kšť. Lid. 6.

338117   Tak Svazek: 10 Strana: 0671
Tak. Sr. Brt. Sl.

338118   Tak — jak Svazek: 4 Strana: 0018
Tak — jak, vz Tak.

338119   Tak mnoho Svazek: 4 Strana: 0018
Tak mnoho, vz Tak (ku konci).

338120   Taka Svazek: 4 Strana: 0017
Taka, y, f., die Tacce, tacca, rostl. Vz Rstp. 1459.

338121   Takáčovský Svazek: 7 Strana: 0887
Takáčovský. T. fajky. Na Slov. BZv. 72.

338122   Takaj Svazek: 10 Strana: 0436
Takaj = také. Dol. Rakousy. Světz. 1882. 579.

338123   Takaní Svazek: 4 Strana: 0017
Takaní, m., orykteropus capensis, mra- venečník. Vz Frč. 385.

338124   Takara Svazek: 4 Strana: 0017
Takara, y, f., dianella, rostl. Vz Rstp. 1560.

338125   Takaru Svazek: 7 Strana: 0887
Takaru, kutoš, jamoškrab. Cf. Brm. I. 2. 535., Hlb. II. 260.

338126   Takarú Svazek: 10 Strana: 0436
Takarú. Vz Ott. XVIII. 901.

338127   Takati Svazek: 4 Strana: 0017
Takati — tak říkati, přisvědčovati, ja sagen, bejahen. Glag. Eccl. 7. 6.

338128   Takavý Svazek: 4 Strana: 0017
Takavý, ja sagend, zunickend. Přítele s takavou hlavou vubíhej, s přímým čelem (přítele) objímej. C. M. 233.

338129   Také Svazek: 4 Strana: 0017
Také, vz Taký. — Také, adv., v obec. mluvě: taky == podobně, též, k tomu, auch, ingleichen, gleichfalls, Také klade se, když vytýkáme, že se činnost! n. vlastnosť mimo věci řečené i k té věci táhne, kterouž jme- nujeme. Odpovím i já také za sebe. Zk. Ještě t.; ano t.; nýbrž t.; Vlk t. i čtené a znamenané bére; Malí lidé také se umějí hněvati. V. Má jako za lid, tak t. i za sebe samého obětovati. K židům. 5. 3. A také lesy mýtí. Půh. II. 472. A měl t. čas. Dch. Ale chci to dsk. imi i t. úředničími knihami ukázati. Půh. II. 473. Také štěňatům zuby dorostají. Také černá kráva bílé mléko dává. — Takéž = též, také, eben so, gleich- falls. Takéž i vítr ve všeliké krajině věje. Ben. V. Jakž tam jest postaveno, také též (takéž) mnou jest tuto ustaveno. Dal. Ja-
kož smy slyšěli, takéž smy viděli. Ž. wit.
47. 9. A on mi měl toho hradu i s tím
obojím zbožím takéž zase i s tím se vším
postůpiti; Mezi pannu Annu túž a p. Be-
nešem takéž tu věc páni do Brna odložili
jako první. Půh. II. 394., 517. Jakožto kto
zaslúži, takéž jemu Buoh odplatí. Hus III.
138. Byl člověk t. jako i my. Št. Jakož jsi
činil otci mému, t. mně učiň; Abraham jest
přietel boží nazván, t. Izák, t. Jakob, t.
Mojžieš. BO.

338130   Také Svazek: 7 Strana: 0887
Také. Ž. kl. 8. 8., 82. 9. Takéž. Ž. kl. 138. 12., Št. Kn. š. 3. Ej ty panno, také matko! Výb. II. 25. Zbav je všie ďábelské moci takéž ve dne jako v noci. Výb. II. 15. Vy jste se vždy duchu protivili, jakéž i otcové vaši, takéž i vy. Pass. Jakož roz- liční údové v těle a vše potřební, takéž lidé rozličně Bohu slúžiec potřebni jsú v sv. církvi. Št.

338131   Také člen Svazek: 10 Strana: 0436
Také člen = člen podle jména. Pokr. 1885. é. 87.

338132   Takéj Svazek: 10 Strana: 0671
Takéj = také. Brt. Sl

338133   Takéž Svazek: 10 Strana: 0436
Takéž = právě také. Zadržuje mi peníze, kteréž jest p. Janek dobré paměti takéž z Jičína paní Nabce kázal dáti. Půh. ol III. 590. Sr. Také.

338134   Takchcimít Svazek: 4 Strana: 0018
Takchcimít, a, m. (= tak chci míti; 0 svéhlavém soudci), der Rechthaber. Kom. L. 19. 5.

338135   Taklec Svazek: 9 Strana: 0337
Taklec m. takhle. Hoř. 78.

338136   Taklejc Svazek: 10 Strana: 0436
Taklejc to nejde (tak). Dšk. Km. 40.

338137   Takli, takliť, takliž Svazek: 4 Strana: 0018
Takli, takliť, takliž = jestliže tak, ob denn so, ob. Ctib.

338138   Taklovice Svazek: 4 Strana: 0018
Taklovice, dle Budějovice, ves. Tk. I. 466.

338139   Takměř Svazek: 4 Strana: 0018
Takměř = téměř, skoro, beinahe, fast, schier, einigermassen, so zu sagen, gleich- sam. T. všecko. V. Zbito v té bitvě t-měř 4000 mužův. Br. T. mladne. D. Protož va- rujme se mrzkých a oplzlých řečí, z nichž t. všichni hřiechové smilsťvie pocházejí; 1 také sě ostřiehajme od každé řeči ne- platné, jíž t. každý nynie Člověk vinen; Ale mnozí mistři a t-měř věččí strana jich k tomu potupenie sú nepristúpili; Lhářóv s odpustky čert jest všudy t. nasál; Záko- níkóm, jenž byli obec t. všichnu svedli, aby Krista nevyznávali; Kterými bludy jest t. vešken lid starý oklíčen; Již v tom pri- kázanie t. vešken svět blúdi. Hus I. 274., II. 59., 60., 116., 184., 372. (Tč. ).

338140   Takměř Svazek: 7 Strana: 0887
Takměř. Mkl. Etym. 367.

338141   Taknosť Svazek: 4 Strana: 0018
Taknosť, i, f., tantitas. Ros. Die Jg. špatně.

338142   Takný Svazek: 4 Strana: 0018
Takný, so gross. Ros. Dle Jg. šp.

338143   Tako Svazek: 4 Strana: 0018
Tako, zastr., nyni: tak (= tím způso- bem), so.

338144   Tako Svazek: 7 Strana: 0887
Tako. Kto má t. světlá zraky; Neb sem před ním t. malý, jakž . . . Alx.

338145   Tako Svazek: 10 Strana: 0436
Tako = tak. Baw. E. v. 2410, Ar. v. 188., J. v. 135.

338146   Takoj Svazek: 4 Strana: 0018
Takoj == taký. Št. N. 289.

338147   Takonín Svazek: 4 Strana: 0018
Takonín, a, m., ves u Benešova. PL.

338148   Takonský Svazek: 4 Strana: 0018
Takonský útvar. Vz Krč. 260.

338149   Takořka, takřka Svazek: 4 Strana: 0018
Takořka, takřka, so zu sagen. Vz Tako. Dle Bis. 2. vd. 243. lépe: takořka.

338150   Takosť Svazek: 4 Strana: 0018
Takosť, i, f. = taková povaha, talitas, zastr. Troj.

338151   Ťakotať Svazek: 10 Strana: 0436
Ťakotať = žvaniti, tlachati Val. Čes. 1. XI. 179.

338152   Ťakotati Svazek: 7 Strana: 0887
Ťakotati =rřečňovati (o dětech). Už pořád ťakoce. Mor. Vck.

338153   Ťakotiny Svazek: 10 Strana: 0436
Ťakotiny = žvast. Val. To sú takové ť. Ces. 1. XI. 179.

338154   Ťakotnica Svazek: 9 Strana: 0337
Ťakotnica, e, f. = ženská, která pořád ťakoce (rečnuje). Mus. ol. 1898. 118.

338155   Takotnosť Svazek: 4 Strana: 0018
Takotnosť, i, f., tantitas. Berg. exe. Slovo dle Jg. špatné.

338156   Takotný Svazek: 4 Strana: 0018
Takotný, so gross. Slovo dle Jg. špatné.

338157   Takoucí Svazek: 9 Strana: 0337
Takoucí = takový. Že nic t-cího nevy- rídili. Har. J. 26.

338158   Takovcí Svazek: 7 Strana: 0887
Takovcí lidé = tací. U Moutnice na Mor. Rgl.

338159   Takově Svazek: 4 Strana: 0018
Takově = tak, na ten způsob, so, der- gestalt, also. Troj. Protož jestliže spoluděj- cové mezi sebú sjednali by se takově. CJB. 369.

338160   Takové Svazek: 7 Strana: 0887
Takové. On t. přivolil jest radám. Kar. 30.

338161   Takově Svazek: 8 Strana: 0421
Takově. Navracíme tobě statek avšak t,, aby... Arch. XIV. 26.

338162   Takovičký Svazek: 4 Strana: 0018
Takovičký = právě takový, ganz solcher. Ros.

338163   1. Takovitý Svazek: 4 Strana: 0018
1. Takovitý = na způsob taky. Jg. T-té rostliny, tacceae: taka. Vz Rstp. 1458.

338164   2. Takovitý Svazek: 4 Strana: 0018
2. Takovitý = odměnný. Žalobník, ne- má-li spravedlivé pře, pokutě t-té totiž od- měnné poddán býti má (na kraji připsáno: jus talionis); Crimine laesae majestatis po- dezřelého viniti může každý, léčby t-vitou pokutu nésti chtěl. Bdž. 173.

338165   Takovny Svazek: 9 Strana: 0337
Takovny = takový. Slez. Lor. 79.

338166   Takovosť Svazek: 4 Strana: 0018
Takovosť, i, f. == takosť, Solchheit, f. Ros.

338167   Takovský Svazek: 4 Strana: 0018
Takovský řád v Srbsku na vyznamená- vání; od místa, jež sluje Takovo, jemuž na blízku jest kostelíček s památným dubem, kde roku 1815. náčelníci se usnesli, znova podstoupiti boj s Turky. Dch.

338168   Takový Svazek: 7 Strana: 0887
Takový. Taková = těhotná. Už je zase t-vú. Na již. Mor. Džl. Neb ty věci a ta- kovéž jsú pravá marnosť. Št. Kn. š. 183. Ten není ani t., ani makový, der ist nicht gekocht, nicht gebraten. Dch. S t-vou mi nepřicházej! Us. S kým jsi, t-vý jsi. Lpř., Sb. uč.

338169   Takový Svazek: 8 Strana: 0421
Takový. Jaký šel, takovou našel. Mor. Nov. Př. 642. Cf. Trefil svůj na svého.

338170   Takový Svazek: 9 Strana: 0337
Takový se vynechává. On néni, že bé za- platil. Císařov. Mtc. 1899. 41. — Je to ta- kovy ne po ruce. Císařov. Mtc. 1899. 37v

338171   Takový který Svazek: 9 Strana: 0463
Takový který. Že by se taková která mince (s tím) nesrovnávala. 1574. Mus. 1901. 255.

338172   Takový, taký, takovičký Svazek: 4 Strana: 0018
Takový, taký, takovičký = toho způ- sobu, tomu podobný, ein solcher, solcherlei, dergleichen, desgleichen. Na ten a takový způsob; tím a takovým způsobem; taková věc jest; rovně takový. V. Někteří z těch takových i v závrať upadli. Kom. L. 10. Na t. způsob. D. Kde se t. lidé berou? D. Takový kámen za nejlepší býti se pokládá. Háj. Stala se jest smlouva dobrovolná mezi osadou Matky boží před Tejnem s jedné a mezi poctivým knězem Janem s druhé strany a to taková. Jedn. 206. T-vý hrdina z Hubovic (Maulheld); Šel t. kus cesty a nic mu není; Když vy jste dobrák, myslíte, že jest každý t-vý. Dch. Jakový hospodař, taková gazdina, nabrali popela, vezli ho do mlýna. Sš. P. 533. Dali jí je takovú mierú, jestliže by...; Poněvadž jest odpovídatel věděl, že jest to takový člověk, proč jej věrnu rukú dělal a mé peníze jemu chovati dal ? NB. Tč. 282. Paní jest v letech a to takových, která leta vaše vysoce převyšují. Žer. 320. S takovou (ženskou) málo poří- díte; Nevěděl jsem, že na takovou přijdu. Brt. S. 18. Co by měl takového od prste- nuov atd. Půh. II. 379. Jaký oblek, t-vá česť. Hš. Když jest to takové, to nechci. Us. Jací páni, takoví poddaní. V. Jaká otázka, t-vá odpověď. Jaká půjčka, taková oplátka. Kdo se zlým obcuje, za takového držán bývá. Frašky takovým kvadrátem ne- pohnou. Prov. — Co takový, als solcher. Člověk co takový, lépe se opakuje vždy jméno: člověk co člověk; aneb klademe slova: pročež i: Pročež i, sluje Perun hro- movládce. Os. I jinak: Člověk co takový, lépe: Člověk jakožto n. jelikož člověk. Vz Pdg. 1880. 400. N. byl radou a co takový dán byl na odpočinek, lepe: N. radou jsa dán byl na o. Km. — Tyto úmysly nejsou podlé toho, sind nicht darnach germ. m.: nejsou takové, aby...; Jeho mírná povaha není podlé toho, aby... m.: není taková, aby... Ht. Brs. 275. - Místo takový klademe často lépe on. Prosíme pánů, kteří dluhů posud nezapravili, aby takové (lépe: je) zaplatili. Bs., Brs. 2. vd. 243. — Tako- výto (důraznější než takový). T. byl jejich konec. Jg. — Takovýž = právě takový, téhož způsobu, eben solcher, gleichförmig. Takovouž těžkost' trpěti. T. nebezpečenství. V. A ta sukna jsem vezl do Uher, jakož jsem prodal za takováž, jakož jsem od něho kúpil. Exc. — Br., Háj., Har. Vz Jg. Slov.

338173   Takovýto Svazek: 8 Strana: 0421
Takovýto dle Bl. Gr. 270. lépe: takový.

338174   Takož Svazek: 4 Strana: 0018
Takož, ebenso. Takož jest i nade mnú udělal, jakož sem to provedl listem těšín- ským. NB. Tč.

338175   Takpán Svazek: 4 Strana: 0018
Takpán, a, m. —- potakaě, pochlebník, der Jaherr. Vz Potakač, Takavý. Kom.

338176   Takra Svazek: 4 Strana: 0018
Takra = stakra. Ten takrament! Takra- mencká duše! Mor. Šd.

338177   Takraholte Svazek: 10 Strana: 0436
Takraholte! Litom. 89. Sr. Takra v IV. 18.

338178   Takriška Svazek: 10 Strana: 0436
Takriška! = safraporte! Mor. Čes. I. XI. 272. Sr. Cakryška.

338179   Takřka Svazek: 4 Strana: 0018
Takřka, vz Takořka.

338180   Taksa Svazek: 4 Strana: 0018
Taksa, vz Taxa, Sazba. — T., y, m., osob. jm. Šd.

338181   Takso Svazek: 4 Strana: 0018
Takso, a, n., tacsonia. Rostl. I. 237. a.

338182   Takt Svazek: 4 Strana: 0018
Takt, u, m., z lat. = dotýkání, die Be- rührung. — T., rozdělení hudební skladby na stejné části citu a sluchu lidskému při- měřené, der Takt. Rk., Nz. T. jest pořádek, jakým se tony s přízvukem s tony bez pří- zvuku pravidelně střídají. Mlt. Hlavní částka taktu, na níž spočívá názvuk (accent), jme- nuje se dopad (thesis), částka bez názvuku zdvih (arsis). T-y jednoduché a složité. S. N. Gleicher oder gerader Takt, wenn die He- bungen und Senkungen eines Taktes glei- ches Mass haben: - o o (wie 2: 2), takt sudý; ungleicher o. dreitheiliger, — o (wie 2: 1), t. lichý. Nz. T. neúplný, lehký (lehká doba, dvih); způsob, druh, zřízení, spořá- dání, rozdělení, článek, dávání, těžká nebo lehká doba, změna taktu; takt rovný, ne- rovný, složený, smíšený; do taktu; rozměr taktu (dvojný, trojný, čtverný, šesterný, osmerný, devaterný, desaterný, dvanácterný); celotaktní pausa; označení taktu (dvou- čtvrtní, dvouosminový, dvoupůlní, třípůlní, osmidílový, dvoujednotní, čtyrčtvrtní nebo celý, čtyrosminový, čtyrpůlní, třičtvrtní atd). Hd. Vz Mlt. Takt dávati. D. Podlé taktu. Silný v taktu. D. T. držeti; z taktu vyjíti. Bern. Zpěvákům takt dávati. Dáváním t-tu zpěv, hudbu říditi. Vz Metrum. S. N. Do taktu se neznali. Kos. Ol. I. 167.

338183   Takť Svazek: 4 Strana: 0019
Takť = tak zajisté, wohl so, so. T. jest. Ros Vz T.

338184   Takt Svazek: 7 Strana: 0887
Takt v hudbě. Cf. Kram. Slov. Podlé taktu. Posp. — T. stenografický. Těsnop. 50. — T. = způsob, když člověk na pravé uhodí neuměje udati jasných důvodů. Dk. P. 134. T. = vkus. Jemný t. Pdl. Politický t. J. Lpř. Šťastným taktem veden jsa pro- nesl. Šml.

338185   Takt Svazek: 10 Strana: 0436
Takt, u, m. Tvorové mající t. = hmat, moc dotýkáním věc od věci rozeznávající. Kom. Did. 27.

338186   Takt Svazek: 10 Strana: 0671
Takt, u, m., z lat. T. v hudbě. Vz Ott.

338187   Taktě Svazek: 4 Strana: 0019
Taktě = tak jest, ja, so ist es. Jel.

338188   Taktéž Svazek: 4 Strana: 0019
Taktéž, slovo nové. Nz. Dobří spisovatelé užívají: tak, podobně, týmž způsobem, též, tolikéž, také, takéž, též tak, tak rovně, tak podobně, rovněž tak, ne jinak atd., eben so; eben so auch: tak i, podobně i, též i, tolikéž také, týmž způsobem také atd. Tak jest lat. = ita, též = lat. item a jakož se nespojuje v latin, itaitem, rovněž také ne- skládá se v češtině: taktéž. Os. Brs. ve 2. vyd. 283. doporučuje také ostatní uve- dená příslovce. Vz Tam.

338189   Taktický Svazek: 4 Strana: 0019
Taktický, taktisch. T. důvtip, Kos. Ol. I. 253., jednina. S. N. XI. 213.

338190   Taktika Svazek: 4 Strana: 0019
Taktika, y, f., z řec. = nauka o přimě- řeném používání vojsk ku zdárnému výsledku bitvy, die Taktik. T. vyšší, nižší, námořní. Vz S. N. T. theoretická, reine T., nauka o šikování. S. N. 11. 213.

338191   Taktika Svazek: 7 Strana: 0887
Taktika. Vz Kram. Slov.

338192   Taktika Svazek: 10 Strana: 0671
Taktika, y, f. Vz Ott.

338193   Taktní Svazek: 4 Strana: 0019
Taktní, Takt-. T. čára, čásť, smysl. Hud.

338194   Taktník, taktovník Svazek: 4 Strana: 0019
Taktník, taktovník, a, m. = kdo dává takt, der Taktführer. Jg.

338195   Takto Svazek: 4 Strana: 0019
Takto = tak hle, tímto způsobem, so. T. vypisuje, počal mluviti. D. Tu pak páni na obecném sněmu t. se o to svolili. Zř. F. I. B. XIII. — T. = jinak, sice, zwar. Jest t, hodný, ale. Us. — T. rok = teď rok. Na Slov. Plk.

338196   Takto Svazek: 7 Strana: 0887
Takto. Lidé často mnieti budú po své věštbě, by mělo býti velmi dobře, když t. bude aneb t., anoť zle bude. Št. Kn. š. 10. — Ktorá že mi bude na t. r. (teď rok) žena? Koll. Zp. I. 297.

338197   Taktoj Svazek: 9 Strana: 0337
Taktoj = takto jest. T. chtěl míti. St. Bes. 34.

338198   Taktom Svazek: 8 Strana: 0421
Taktom = takto. Žďár. Brt. D. II. 260.

338199   Taktoměr Svazek: 4 Strana: 0019
Taktoměr, u, m. (metronom) = nástroj, kterým se udává stupeň rhythmického po- hybu čili časomíry taktu t. j. trvání jedno- tlivých částí taktu, der Taktmesser. Vz S. N.

338200   Taktorok Svazek: 10 Strana: 0436
Taktorok. Nech si na t. (na budoucí rok) iných konců hledá. Brt. P. n. 516.

338201   Taktovati Svazek: 4 Strana: 0019
Taktovati = takt dávati, taktiren. — čím: smyčcem. Us. Č.

338202   Taktovati Svazek: 8 Strana: 0578
Taktovati = takt dávati. Bl. (Hostn. 45.).

338203   Taktovka Svazek: 4 Strana: 0019
Taktovka, y, f. = hůl, jíž ředitel dává takt (naznačuje doby taktové), der Taktir- stab. Rk., Mlt.

338204   Taktovník Svazek: 4 Strana: 0019
Taktovník, a, m., der Taktführer, Takt- schläger. Rk. Vz Taktník.

338205   Taktovný Svazek: 4 Strana: 0019
Taktovný, taktmässig. Bern.

338206   Taktovosť Svazek: 7 Strana: 0887
Taktovosť, i, f. T. metrická. Dk. Poet. 259.

338207   Taktový Svazek: 4 Strana: 0019
Taktový, Takt-. T. čára (dělí takt od taktu). Mlt. T. zámlka (pausa). Šm.

338208   Takúcný Svazek: 4 Strana: 0019
Takúcný == takový, solcher.

338209   Takuška Svazek: 10 Strana: 0436
Takuška, y, f., ascralina. Rostl. drk. 178a.

338210   Takvalencký Svazek: 7 Strana: 0887
Takvalencký darebáku! Brt. N. p. 485.

338211   Takvalent Svazek: 7 Strana: 0887
Takvalent, a, m. = kakvalent. Šd.

338212   Ťakviť Svazek: 7 Strana: 0887
Ťakviť = stopovati, Slov. Ssk , obrysy značiti, objevovati. Slavč. 42. — sa = mí- hati se. Kostel sa v dálce ťakví. Ť-ví se mi v hlavě (něco se mi v hlavě plete). Oziminy sa ťakvíja (sbírají se). Val. Brt. D. 277. Vck.

338213   Ťakviti Svazek: 10 Strana: 0436
Ťakviti = značiti, býti patrným. Jen zeli zde onde ještě sa ťakví. Val. Čes. 1. XIII.

338214   Taky Svazek: 4 Strana: 0019
Taky, vz Také. Můj tatíček starý, má matička taky, komu jich mám zanechati, ubohé žebráky? Sš. P. 574. Ale že mi Pán- biček všecko dobré přeje, taky se mi na světě všecko dobré děje. Sš. P. 53.

338215   Taký Svazek: 4 Strana: 0019
Taký = takový, ein solcher, solcherlei. V. Taká sídla měli králové. Ráj. Divichu sě kráse také. Rkk. Jaký oděv, taká česť. Jaké odění, také uctění. Koll. Jaký pán, taký sluha. L. Jaké pole, takáž i semena. Ben. Avšak kteracíž sú oni byli k vieře, tacíž tito jsú k skutku. Hus II. 124. Jsme jacíž tacíž. Let. č. 297. Jaký omluvač, t-ý posluchač. Jaký chýr chceš mať o sebe (sobě), buď sám taký v sebe; Jaký hudec, taká i muzika; Jaké srdce, také skutky. Mor. Tč. K posilnění jakémuž takémuž na- pomáhají. Ler. Bože môj, Bože môj, čvože som já taká? Čvo vidím jedneho, ráda bych každého. Sl. ps. 200. Povedajú, že som já taký, že si já preberám medzi dievčaty. Sl. ps. 220. Ah, či je láska taký hřích? Sl. ps. 59. Choj (= jdi) tam do pola, naber ko- řena jakého takého. Sš. P. 664. Ty taký a taký (eufemicky místo nadávek)! KB. Jí zastavil čtyři kopy platu ve své vsi Újezdě k věnné zástavě v takéto úmluvě; Kohožby se takáž věc dotýkala; Tu mi jest slíbil zprávný list takýž učiniti, jakož ve dskách stojí. Půh. II. 87., 489., 257. (Tč. ). Obojí tací jsú jedni druhých vražedníci; Odpustkov takých, jako dávají nynie kněžie, nižádný svatý nepoložil v písmě. Hus I. 156., 375. (Tč. ). — Takýto = takovýto. Přijďtež ke mně takúto hodinu zajtra. Bj. Aby máti s mužem od sirotkuov byli odděleni vedle práva našeho takúto mierú, aby... NB. Tč. 204. Vz předcházející. — Takýž = právě taký, takový z, ein solcher. V témž a takémž nebezpečenství býti. V. Já pan- ským nálezem jsem se obránila takémuž pohonu, jakož mě byl pohnal p. Předbor. Půh II. 596. Vz předcházející. — Jel. — Jakýž takýž = prostřední, einigermassen, einige. Je to jakáž takáž pomoc. Ros.

338216   Taky Svazek: 7 Strana: 0887
Taky = také. Brt. D. 176.

338217   Taký Svazek: 7 Strana: 0887
Taký. Mkl. Etym. 367. Slyšav řeč takú. Anth. I. 3. vd. 34. Jakýž otec, takýž syn, takýž duch sv.; S také výsosti; v takú nízkosť. Št. Kn. š. 14., 20. (138., 140.).

338218   Takyklek Svazek: 4 Strana: 0019
Takyklek, a, m., samota u Křelovic. PL.

338219   Takyta Svazek: 4 Strana: 0019
Takyta, y, f. = tykyta, tafet, der Taffet. Plk.

338220   Takýž Svazek: 10 Strana: 0436
Takýž, vz Taký.

338221   Takýžto Svazek: 4 Strana: 0019
Takýžto = takýž, eben ein solcher.

338222   Takž Svazek: 4 Strana: 0019
Takž = tak též, eben so, wohl so, also, so. Jg. T. pak zvolili sobě. Kom. Prot. T. všeliký řemeslník. Br. — Jakž takž = pro- středně, ziemlich, einigermassen. Jak se vede? Jakž takž. D. Za Davida teprv ten lid byl v způsob království uveden, což vždy jakž takž až do zajetí babylonského trvalo. BR. II. 7. b.

338223   Takž Svazek: 7 Strana: 0887
Takž. A jakž t. počne sv. trojici pozná- vati. Št. Kn. š. 25.

338224   Takže Svazek: 9 Strana: 0337
Takže = taktéž.. Laš. Mus. fil. 1897. 445.

338225   Tál Svazek: 4 Strana: 0019
Tál, u, m., v horn., z něm. Theil = díl, kukus, čásť, podíl dolu. Jg., Kal. Co by přišlo na mé tále. Dač. I. 341. Vz Talek, Tále.

338226   Ťal Svazek: 4 Strana: 0019
Ťal, vz Títi.

338227   Tál Svazek: 7 Strana: 0887
Tál. Vz List. fil. IX. 296., Výb. I. 795. Ten dvojí odplatu má v tále. Arn. 2119.

338228   Tál Svazek: 8 Strana: 0421
Tál, u, m. T. nevěstin = podíl. Phľd. 1895. 585.

338229   Tal Svazek: 9 Strana: 0463
Tal, ?, m. = obses. ?? císaři i ty králi každý by dal za se taly. Mus. 1901. 252.

338230   Tál Svazek: 10 Strana: 0436
Tál = díl. 1515. Arch. XIX. 304. Taládrovati = toulati se. Kšť. Lid. 15.

338231   Tal, tale Svazek: 4 Strana: 0019
Tal, tale, zastr. = tak, so. St. skl. IV. 403.

338232   Tala Svazek: 4 Strana: 0019
Tala, y. f., tanagra, pokolení vrabců vrab- covitých. Krok. I. c. 120.

338233   Tála Svazek: 4 Strana: 0019
Tála, y, f. Na konec v tom prahu zako- pala tálu. Sš. P. 779.

338234   Tála Svazek: 10 Strana: 0671
Tála = část. Brt. Sl.

338235   Talácení Svazek: 4 Strana: 0020
Talácení, vz Taláceti. T-cení barev, die Farbenwandlung. Nz. — T. nerostů == duž- kování (nabývání barev duhových). Vz Schd. II. 18.

338236   Taláceti se Svazek: 4 Strana: 0020
Taláceti se, el, ení = toulati se, herum- schweifen, -laufen, -irren. — kde: po lo- vích. Ms. 1464. Ten se t-cel po rozličných městech. Let. 159.

338237   Taláceti se Svazek: 7 Strana: 0887
Taláceti se. Král nikdež na jednom miestě dlúho nebyl, neb sě jest vždycky po loviech talácel. Arch. VII. 434. T, se ulicemi. Rgl. T. se, schillern, opalisiren. Hř.

338238   Talácivec Svazek: 4 Strana: 0020
Talácivec, vce, m., der Hypersthenit, křeman. Nz.

338239   Talácivý Svazek: 4 Strana: 0020
Talácivý = mdle se lesknoucí, matt glän- zend. Rostl. I. 94. a.

338240   Talacko Svazek: 4 Strana: 0020
Talacko, a, m., osob. jm. Žer. Záp. I. 176., 177.

338241   Taládr Svazek: 7 Strana: 0887
Taládr, u, m. = toulka. Jdou z t-dru U Bydž. Kšť.

338242   Talafant Svazek: 4 Strana: 0020
Talafant, a, m., osob. jm. Šd.

338243   Talafatka Svazek: 7 Strana: 0887
Talafatka, y, f. = šarapatka. Val. Brt. D. 277. Slov. Čkžk. I. 87., II. 164.

338244   Talafatkár Svazek: 7 Strana: 0887
Talafatkár, a, m. Iba t., žartovník, hubač, potrimiska. Slov. Phľd. I. 1. 5.

338245   Talafatkovati Svazek: 7 Strana: 0887
Talafatkovati. Švihák a sveták so sve- tom t-jící. Phľd. I. 1. 21.

338246   Talafous Svazek: 4 Strana: 0020
Talafous, a, m., osob. jm. Šd.

338247   Talafus Svazek: 4 Strana: 0020
Talafus, a, m. — přezdívka hloupému. Sprostý jako T. Mus. VI. 400.

338248   Talafus Svazek: 7 Strana: 0887
Talafus = Čech s Jiskrovým vojskem do Uher přišlý, v městě Jagři při nepro- zřetelném navštívení milenky života zba- vený. Koll. Zp. I. 439. — Eště si ty mladý, muoj milý T., prvej choď na vandry alebo vojnu zkus; Mala som frajera i dneska i včera, bielý je jako hus, ale je T. Koll. Zp. I. 31. Cf. Ťalo (dod.). — T. Jan z Ostrova. Mus. 1859. 163.

338249   Ťalagra Svazek: 9 Strana: 0337
Ťalagra, y, m. = sprosťák. Slov. Zát. Př. 41b.

338250   Talaj Svazek: 10 Strana: 0436
Talaj, e, m. = křik. T. robiť. Spiš. Sbor. slov. IX. 51.

338251   Talamba Svazek: 4 Strana: 0020
Talamba, y, m. — ďuňďala, člověk ne- ohrabaný, ein ungeschickter Mensch. U Opav. Klš.

338252   Talán Svazek: 10 Strana: 0436
Talán, u, m. = vůz. V zloděj. mluvě. Čas. 1. XI. 142.

338253   Ťalap Svazek: 7 Strana: 0887
Ťalap, a, m. = sprosťák, hlupák. Slov. Rr. Sb.

338254   Ťaláp Svazek: 8 Strana: 0421
Ťaláp, a, m. = fulpas. Phľd. XII. 560.

338255   Talapač Svazek: 4 Strana: 0020
Talapač, e, m. — tlampač, plampač. Rgl.

338256   Ťalapka Svazek: 4 Strana: 0020
Ťalapka, y, m., na Sloven. = ožralec, Süfling, na. Bern.

338257   Taľar Svazek: 4 Strana: 0020
Taľar, u, m. = tolar, der Thaler. Prišol ku mne mladý pan, pytal vienek za taľar. SI. ps. 20.

338258   Talár Svazek: 4 Strana: 0020
Talár, u, m., z lat. = dlouhý a volný šat slavnostní až do kůtku sahající, Talar, m.; 2. kutna kněžská, klerika. Jg., Rk., Š. N.

338259   Talar Svazek: 8 Strana: 0421
Talar. Professorský t, v XV. stol. Vz Wtr. Krj. I. 226. nn.

338260   Talárový Svazek: 7 Strana: 0887
Talárový pláštík. Bor. 1.

338261   Talaša Svazek: 4 Strana: 0020
Talaša, dle Báča, osob. jm. Sd.

338262   Talášek Svazek: 4 Strana: 0020
Talášek, ška. m., osob. jm. Šd.

338263   Talašek Svazek: 8 Strana: 0421
Talašek. Cf. Šaškovný (3. dod.).

338264   Talavašek Svazek: 8 Strana: 0421
Talavašek, vz Talafús. Kotk. 175.

338265   Talavaška Svazek: 4 Strana: 0020
Talavaška, y, f., zastr. = krytý vůz pro nemocné nebo lože, které 2 koně mezi sebou nesou, eine Sänfte, Rossbahre. Pam. kut 72. Bez pochyby cizí slovo. Vz Mz. 341.

338266   Talavaška Svazek: 7 Strana: 0887
Talavaška. BR. II. 879. b.

338267   Talavatý Svazek: 10 Strana: 0436
Talavatý, talovitý, tělnatý = měchatý. Na- dávka tlustému. XVI. stol. Zvon II. 609.

338268   Talbotypie Svazek: 4 Strana: 0020
Talbotypie, e, f. = hotovení světelných obrazů na papíře dle návodu Foxa Tálbota. Vz KP. IV.. 517.

338269   Talcna Svazek: 10 Strana: 0436
Talcna, ě, f. =? Slov. Czam. Slov. 128.

338270   Tále Svazek: 4 Strana: 0020
Tále, e, f., z něm. der Theil. Jg. — T. = díl, podíl, der Theil, Antheil. Dnes já mu čistotu v táli tvej milosti poručeji. Kat. 1030. (544. ). - St. skl. III. 211., 199. T. = kus dolu, Kux. Tále v dolích, ve što- lách. V. Vz Tál. — T. = zástava, das Pfand. V MV. nepravá glossa. Pa. Dal lidi v táli (obsides). BO. Dáti život v táli. St. skl. I. 56., Výb. I. 234. Byl v Římě v táli (obses). BO.

338271   Tále Svazek: 7 Strana: 0887
Tále. Cf. Jagičův Archiv XI. 140., List. fil. IX. 296. Dávají svój život v táli (zá- stavu). Hr. rk. 271. Udá-liť se jměti svého jako v táli kdy rovného. Sv. ruk. 222. (211.). Maria, já tě věrně chváli, dávaje duši, tělo v táli. Sv. Mař. v. 315. Tálí po- tvrdichu slovce. Ezp. 2603. (2605.) Ty přijmi v svú věčnú táli. Pravn. 2721. (2681.). By na tě všecko přijíti musilo v tvú mocnú táli. Ib. 2423. — T. = řeč, povídka. O němž tak bohatú táli tento pústenník pravieše. Kat. v. 544. (List. filol. IX. 296.). Každýť blázen sám se chválí, nebť súsedóv nemá v táli. St. skl. III. 211. Bili v tvú svatú šiji řkúc: Tiem buď v našiej táli pozdraven židovský králi. Pravn. 988. — Pozn. Dle Jir. znamená t. v Kat. 1030. zástavu.

338272   Tále Svazek: 7 Strana: 1391
Tále, conclave. Pršp. 72. 80.

338273   Talec Svazek: 4 Strana: 0020
Talec, lce, m. = šalba, klam, lesť, úskok, der Trug, Betrug, Kunstgriff, die Arglist. Pr. měst. Pasek chtěl svými talci a lstí ďábelskou krále k sobě obrátiti. Bart. 280. 12. Takový t. na ně vymyslili. Bart, 293. 19., 310. 31. To učinil skrze praktiky a t-ce dosti příjemné. Karyon, 131.

338274   Talec Svazek: 7 Strana: 0887
Talec. Škaredý jsou t. na nás vyrazili těmi uherskými listy. Výb. II. 1268. Cf. Mkl. Etym. 345.

338275   Talek Svazek: 4 Strana: 0020
Talek, lku, talk, u, m. = mastek, der Talg. Talk, méně správně talek, druh kamene, z arab., vz Mz. 342. T. obsahuje vodu, ky- selinu křemičitou a kysličník horečnatý. T. miskovitý, lupenatý, vláknitý, celistvý. Vz Steatit. Bř. 159., 241. T. =- talková slída, jest bledozelená slída v listech šestibokých. opticky dvouosých, na omak mastných, jest vodnatým silikátem horečnatým. Z něho se podstatné skládá talková břidlice. Krč. 181.

338276   Tálek Svazek: 4 Strana: 0020
Tálek, lku, m. = tál. Louku na tálky najali. V Třeboňsku. Msk. — T. = 1/4 lokte U Strážnice. Jbč.

338277   Talent Svazek: 4 Strana: 0020
Talent, u, m., z řec. xákavtov = určitá váha a suma peněz u starých Řekův, hřivna, das Talent. Attický talent platil asi 2060 zl. Latině stojí talentum a znamená v penězích najvěččí ráz, jenž vedle rozličných zemí jinak a jinak se mění. Hus II. 390. — T. = dobrá, výtečná, nadaná hlava, nadání, vloha, das Talent. Nz. T. hudební. Mlt.

338278   Talent Svazek: 7 Strana: 0888
Talent, mince česká v 13. stol. = libra. 2? t. = hřivna stříbra. Pal. Rdh. II. 113., 114. — T. = vloha. T. pozorovatelský, or- ganisatorský. Mus.

338279   Talent Svazek: 8 Strana: 0421
Talent mince. Vz Mtc. 1897. 42.

338280   Talentovati Svazek: 4 Strana: 0020
Talentovati, mit Talenten begaben. — koho čím. Pěkným ho Bůh talentoval roz- umem. L.

338281   Talentový Svazek: 4 Strana: 0020
Talentový, ein Talent werth. L.

338282   Taléř Svazek: 4 Strana: 0020
Taléř, e, m. = talíř. Mor., slez. a slov. Ukrojíce krmě nějaké kus na taléř kladou. BR. II. 355. a.

338283   Talhaj Svazek: 4 Strana: 0020
Talhaj, e, m., na Slov. = darebák, der Lump. Koll.

338284   Tália Svazek: 4 Strana: 0020
Tália, e, f., zastr. = zástava, pignus. Jir. Vz Tále.

338285   Talian Svazek: 4 Strana: 0020
Talian, a, m., v obec. mluvě = Italian, Vlach, der Italiener. — T. = kdo nechápe, der Tölpel. Tys Talián. Us. Sd.

338286   Talián Svazek: 7 Strana: 0888
Talián, a, m. = čes. tanec. Škd. — T. = uzenka dle ital. způsobu udělaná. Us. Kšť.

338287   Taliančík Svazek: 8 Strana: 0421
Taliančík, a, m. = Vlach. Phľd. 1895. 36.

338288   Taliančina Svazek: 7 Strana: 0888
Taliančina, y, f., italienische Sprache. Us. Šd.

338289   Taliaňk Svazek: 4 Strana: 0008
Taliaňk, u, m. Tak nemalý t. počal o to jíti. Or.

338290   Talianka Svazek: 4 Strana: 0020
Talianka, y, f., vz Italianka, die Italie- nerin.

338291   Talianský Svazek: 4 Strana: 0020
Talianský = italský, vlašský, vlaský, italienisch.

338292   Taličkář Svazek: 4 Strana: 0020
Taličkář, e, m. = kolečkář, der Karren- schieber. Slov. Vz Taličky.

338293   Taličkářka Svazek: 4 Strana: 0020
Taličkářka, y, f. == kolečkářka, die Kar- renschieberin. Slov. Vz Taličky.

338294   Taličkovati Svazek: 4 Strana: 0020
Taličkovati, mit dem Schubkarren fah- ren. Slov. Vz Taličky.

338295   Taličkový = kolečkový Svazek: 4 Strana: 0020
Taličkový = kolečkový, Schubkarren-. Slov. Vz Taličky.

338296   Taličky Svazek: 4 Strana: 0020
Taličky, pl., f. = kolečko, der Schieb- bock, Karren. Slov. Bern.

338297   Talida Svazek: 10 Strana: 0436
Talida, y, f. = taliga. Vck. Vset. 363.

338298   Talie, e, táfelka, táflička Svazek: 4 Strana: 0007
Talie, e, táfelka, táflička, y, f., z lat. tabula, das Blatt, Getäfel, die Tafel, Platte. T. medu, perníku (plát, plást), čokolády. Ros., D. Vz Tabulka.

338299   Taliga Svazek: 4 Strana: 0020
Taliga, y, f. = kára, der Karren. Slov. Také ve Valaš. na Mor. Vck. Cf. Telega.

338300   Taliga Svazek: 7 Strana: 0888
Taliga. Mkl. Etym. 348. Asi z rumun. = dvoukolový vozík. Brt. D., 277.

338301   Taliga Svazek: 8 Strana: 0421
Taliga = valašský vozík o dvou kolech, na němž rozvážejí žebře, lopaty a p. po světě. Brt. D. II. 450.

338302   Taligář Svazek: 4 Strana: 0020
Taligář, e, m. = kárník, der Karren- schieber. Cf. Taliga.

338303   Taligářka Svazek: 4 Strana: 0020
Taligářka, y, f., die Karrenführerin. Slov.

338304   Talich Svazek: 4 Strana: 0020
Talich, a, m., osob. jm.

338305   Talijan Svazek: 4 Strana: 0020
Talijan, a, m. = Talian. Us.

338306   Taliján Svazek: 7 Strana: 0888
Taliján, vz Talián. Říkadlo: Bombi bombi bom proti Klatovom. Kdo je tam? Taliján. Co tam dělá? Vaří kaší. Čím ji mastí? Kolomastí. Čím ji jí? Lopatou, až má duši chlupatou. U Kdýně. Rgl.

338307   Talijančina Svazek: 10 Strana: 0436
Talijančina, y, f. = Italie. Hoš. Pol. I. 144.

338308   Talijanec Svazek: 10 Strana: 0436
Talijanec, nce, m. = Ital. Hoš. Pol. I. 116.

338309   Talijanka Svazek: 4 Strana: 0020
Talijanka, y, f. Italianka, Vlaška, die Italienerin.

338310   Talijanka Svazek: 10 Strana: 0436
Talijanka, y, f. = viržinka. Val. Čes. 1 XIV. 95. Talika, y, f. Modrá t, rostl. U Humpolce. Nár. sbor. VIII. 124. Talíř, e, m. Šátek uvázaný na t. Mod. kn. 1898. č 40. 39. — T. = tisíc. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XV. 48. — T. Matouš dr., prof. a spis. Sr. Alm. XI1I. 157. —162.

338311   Talijanský Svazek: 4 Strana: 0020
Talijanský = italský, vlašský. Us. Šd.

338312   Talina Svazek: 4 Strana: 0020
Talina, y, f., Talin, ves u Písku. PL. Vz Tk. I. 437., Tf. 288.

338313   Talíř Svazek: 4 Strana: 0020
Talíř (zastr. a posud na Mor. a Sloven. taléř), talířek, řku, talíříček, čku, m. = známé náčiní stolové, der Teller. Talíř dře- věný, cínový, stříbrný, zlatý, Us., okrouhlý, čtverhranný (čtverhranatý, Kom. ), Ros., mělký, hluboký na polívku, z hlíny, z ka- meniny, z porculánu, ze stříbra, ze skla, ze dřeva, ze zlata. Š. a Ž. (Valter). Talíř ubrusem přistříti Kom. T. polívky, ovoce, jahod atd. Š. a Ž. Talíř vývěvy, vývěvný (Luftpumpe-T. ). Nz. Vz KP. II. 85. T. otlu- čený, Dch.; talířek likérový, cukrový, na příkusky, Hsg., desertový. Nf. Kraj, okraj t-ře. Us. Dch. Chtělby, abych mu toho plný t. nandala, nakecla; Jiným nepřeje, ale sám si na t. navalí. Dch. Tu jeden ubrus pro- stíral, druhý talíře rozkládal, jiný krmě rozděloval. Brt. S. 99. Jen s tím na talíř (jen to pověz). Us. Dhn. A než jsem se nadálá, měla jsem už na talíři (naloženo). Smi. Má to každou chvíli na t-ři (na míse); vysypal mu to na talíř (vyčetl mu to). Us. Kšá. Klobásku na svůj taléřek dala. Mor. Šd. Prodrhlo-li děvče t, brzy se vdá. Mus. 1853. 473. Hotujće ty ležky (lžíce), taléře, už tluče nevěsta na dveře; Stojí za voře- chem s drátovaném t-řem; A k tym misám dajte taléře. Sš. P. 464., 732., 799. (Tč. ). Lepší plný t. nežli prázná mísa. Vz Spoko- jený. Lb. Jistší pták na talíři pečený, nežli dva v povětří vznešení. Prov. Jg., S. a Ž. — T. = kovový nástroj hudební, řinkač, činely, Becken. Jeden t. jest připevněn na bubnu a druhým bubeník o něj bije sou- časně tluče do bubnu. Vz KP. Íl. 296, S. N. — T. = lehátko okrouhlé, v němž se- mena pohřížena jsou, orbiculus. Rostl. I. 83. b. — T. Kladnice mívá větší počet cév a sluje buben nebo talíř. Prm. IV. 200. — T-e lámati (kroupy tlouci) říkají děti, když zády k sobě jsouce obráceny za lokty se chytí a se vyzdvihují. Hk — T., osob. jm. T. Mat., spis. Vz Tf. H. 1. 180.

338314   Talíř Svazek: 7 Strana: 0888
Talíř. Mkl. Etym 346. Dělá, jakoby byl na mísu a je sotva na talířek (o honosném). U Studené. Vlchř. — T. v hrnčířství = kruh, na němž se pracuje. Vz Nadkruží. Vchř. — T. = kladka řemenná. T. hnací, lichý, prováděcí. NA. IV. 30., 31., 35. - T. = tisíc. V řeči zloděj. — T. Matouš, nar. 1835., dr. a prof. rak. finančnictví při praž. univers. Vz Rk. Sl.

338315   Talíř Svazek: 8 Strana: 0421
Talíř, z it. tagliere = deska, na níž se jídlo krájí. Gb. H. ml. I. 394., Čern. Př. 72. — T. = čásť tkadlcov. stavu. Brt. D. II. 454. — T. = nohavice šité na talíř = sešité jenom na jedné straně (mají jen jediný šev a to vzadu). Vz Vidlička. Brt. D. II. 467., Vck. Val. I. 28.

338316   Talíř Svazek: 9 Strana: 0337
Talíř = tisícovka. Us. fiakristů. Kukla 134. — T. Mat. dr. Sr. Jub. XXXII.

338317   Talíř Svazek: 10 Strana: 0671
Talíř. Šlapací t. u šlapacího kola mlýn- ského. Vz Čes. 1. XV. 188. — T. Matouš, prof, spis., 20. '9. 1835. —30. /8. 1902. Vz Ott., Osv. 1902. 928. nn.

338318   Talířek Svazek: 7 Strana: 0888
Talířek, vz Talíř. — T. = pole u Je- víčka. Pk.

338319   Talířkovitý Svazek: 7 Strana: 0888
Talířkovitý. T. jimadlo. S. N. X. 219.

338320   Talířkový Svazek: 7 Strana: 0888
Talířkový = talířový. T. železa. NA. IV. 117.

338321   Talířník Svazek: 4 Strana: 0021
Talířník, a, m., der Beckenschläger. Vz Talíř.

338322   Talířný Svazek: 8 Strana: 0421
Talířný. T. kopec = kopeček v Sišmě u Dřevohostic. Našinec. 1893. č, 82. Šd.

338323   Talířovitý Svazek: 7 Strana: 0888
Talířovitý, tellerartig Šd.

338324   Talířovka Svazek: 7 Strana: 0888
Talířovka, y, f. = talířová pec, Teller- ofen. Hř.

338325   Talířový Svazek: 4 Strana: 0021
Talířový, Teller-. T. střep. T. železa, vz Železa. Šp.

338326   Talisman Svazek: 4 Strana: 0021
Talisman, u, m., z arab., vz Mz. 342. a 413. T. = kouzelná věc ochranná, kouzelný prostředek. Rk. Vz S. N.

338327   Talisman Svazek: 7 Strana: 0888
Talisman, vz Amulet.

338328   Talisman Svazek: 8 Strana: 0421
Talisman. T-ny ve starší době. Vz Zbrt. Pov. 44. — Už jí nebudu dělati t-na (= už se k ní nebudu lísati). Us. Čern. Př. 43.

338329   Talit Svazek: 8 Strana: 0421
Talit, u, m. = alkoholický cukr. Vstnk. IV. 23.

338330   Táliť sa Svazek: 7 Strana: 0888
Táliť sa = pohodlně se živiti. Slov. Zá- tur.

338331   Talk Svazek: 4 Strana: 0021
Talk, vz Talek.

338332   Talka Svazek: 10 Strana: 0436
Talka, y, f. = bryčka. V zloděj. mluvě, Čes. 1. XI. 142. Talný = dielný. T. osoba. Kat. 1741.

338333   Talkový Svazek: 4 Strana: 0021
Talkový, Talg-. T. břidlice = břidličný kámen z talkové slídy, něco křemene a živce složený. Krč. 263.

338334   Talkový Svazek: 7 Strana: 0888
Talkový. T. břidlice. Krč. G. 263.

338335   Tálky Svazek: 9 Strana: 0337
Tálky, trať v Bořeticích. Šeb. 188.

338336   Tallay Svazek: 4 Strana: 0021
Tallay, e, m. T. Daniel. Vz Jir. H. 1. 285.

338337   Tallit Svazek: 4 Strana: 0021
Tallit, u, m. = přistření, kterým se židé čtouce starý zákon a modlíce se okrývají, das viereckige Tuch, womit sich die Juden beim Gebete in der Synagoge Kopf und Hals bedecken; rubáš, das Todtenhemd, Taleth, tallith. Sš. 1. 321. (Hý. ).

338338   Talmáček Svazek: 4 Strana: 0021
Talmáček, čka, m., osob. jm.

338339   Talmberk Svazek: 4 Strana: 0021
Talmberk, a, m., ves se sbořeným hra- dem v Čáslavsku. Vz S. N. Diviš z T-ka a z Miličína. Tk. II. 99., III. 661., V. 261. Vz S. N.

338340   Talmipatriot Svazek: 8 Strana: 0421
Talmipatriot, u, m., falešný patriot. Phľd. 1894. 650.

338341   Talmovina Svazek: 9 Strana: 0337
Talmovina, y, f. = zlato talmové či ko- čičí, Talmigold. Sterz. IL 1065.

338342   Talmovina Svazek: 10 Strana: 0671
Talmovina, y, f. = talmové zlato, sli- tina 90% mědi a 10% zinku. Vz Ott.

338343   Talmový Svazek: 4 Strana: 0021
Talmový. T-ové (strojené) zlato, kočičí zlato, Talmigold. Us.

338344   Talmud Svazek: 4 Strana: 0021
Talmud, u, m., hebr., sbírka židovských podaní a zákonův z 2. —6. století, již jedna strana židů kromě starého zákona přijímá za základ svého náboženství. — Talmu- disté = přívrženci talmudu. Rk. Vz S. N.

338345   Talmud Svazek: 10 Strana: 0671
Talmud. Vz Ott.

338346   Talmudista Svazek: 7 Strana: 0888
Talmudista, y, m., pl. -sté, Talmudist, m. Vz Talmud.

338347   Tálník Svazek: 7 Strana: 0888
Tálník, a, m., druh nádenníka. Tk. VIII. 380.

338348   Tálník Svazek: 8 Strana: 0421
Tálník. T-ci a nádenníci. Arch. XIV. 473.

338349   Tálník Svazek: 10 Strana: 0671
Tálník, a, m. = nějaký nádenník mezi pilaři. Wtr. Řem. 566.

338350   Taló Svazek: 7 Strana: 0888
Taló = ta dolu. Sb. sl. ps. I. 187.

338351   Ťalo Svazek: 7 Strana: 0888
Ťalo, a, m. = talafus, hlupák. Slov. Rr. Sb.

338352   Talokněnka Svazek: 7 Strana: 0888
Talokněnka, y, f. = kostrounek. Sl. les.

338353   Talokrevnosť Svazek: 7 Strana: 0888
Talokrevnosť, i, f. Čs. lk.

338354   Talon Svazek: 4 Strana: 0021
Talon, u, m., fr. = pata, opatek, die Ferse, der Absatz. — T. = výběžek zevnější hradby, der Vorsprung an Bastionen. Rk. — T. ve hře v karty — ty karty, které po roz- dání karet zbyly, der Talon, Kartenrest, aus dem gekauft wird. S. N. — T. — při státních papírech poukázka na nový arch kuponův, der Talon. S. N. — T., franc. — žabka u smyčce. Mlt.

338355   Talosa Svazek: 8 Strana: 0422
Talosa, y, f. Vz Vstnk. IV. 20.

338356   Taloš Svazek: 4 Strana: 0021
Taloš, e, m., osob. jm. Mor. Šd.

338357   Taloupiti se Svazek: 4 Strana: 0021
Taloupiti se, il, ení = zdlouha kráčeti, langsam gehen. Ros.

338358   Talous Svazek: 4 Strana: 0021
Talous, a, m., osob. jm. Žer. Záp. I. 252.

338359   Talov Svazek: 7 Strana: 0888
Talov. Mkl. Etym. 346., Slov zdrav. 364

338360   Talov, tálov Svazek: 4 Strana: 0021
Talov, tálov, u, m. = hnůj z rány tekoucí, der (dünne) Eiter, die Materie. MV., Jg., V. Černý t. (smrdutý hnis). Jg. Nehoj svrchu rány své, leč t. vyčistíš. Pis. br. Neb ten prach odjímá talov od rány a nežita a plodí maso beze všeho úrazu a leptáme a vysu- šuje talov. Sal. 232. 16. Ažby se z rány t. vytáhl. Db. T. v rohovce, onyx. Nz. lk. Krev, která z těla mrtvého vyjde, již ne- šlové krev, ale talov. Bart. Jako talov smr- dutý naposledy zatrucen bude. Br. (Job. 20. 7. ). Lékař nejprve ten mrzutý t. odjal. BR. II. 39 a. — S. N. a Kom. rozeznávají talov od hnisu. Když se vřed propukne, hnis (hnůj) a talov (soukrvice) z něho teče (tabum et sanies profluit). Kom. J 315. T. jest hnis smrdící a částky, po nichž teče, rozežirající. Presl. Chym. II. 293. — T., der Schleim. Talov, který jest v žaludku a v drobiech. Jád. — Vz S. N. — T. = labes, macula vestimantorum. Lex. vet.

338361   Talovatěti Svazek: 4 Strana: 0021
Talovatěti, ěl, ěn, eiterig werden. Ob- jitření po několika dnech talovati a hnis vytíká. Ja. — kde: v prstech. Lk., Mkl. B. 195.

338362   Talovatosť, talovitosť Svazek: 4 Strana: 0021
Talovatosť, talovitosť, i, f., eiteriges Wesen. Byl. 289. T. krve, pyaemie. Vz S. N. T. hrudníku, das Empyäm. Nz. lk.

338363   Talovatý, -vitý Svazek: 4 Strana: 0021
Talovatý, -vitý = plný talov u, eiter- förmig. eiterig, Eiter-. Vz Talov. T-vatá krev. V., nežit, průjem. Ja.

338364   Talovce Svazek: 4 Strana: 0021
Talovce, dle Budějovice. Mátík z T-vec. Vz Tk. IV. 463.

338365   Talovic Svazek: 4 Strana: 0021
Talovic, e, m., osob. jm.

338366   Talovín Svazek: 4 Strana: 0021
Talovín, u, m., eranthis, rostl. T-ín zá- padní, e. hiemalis. Vz Rstp. 16., Slb. 670.

338367   Talovina Svazek: 4 Strana: 0021
Talovina, y, f. = talov, der Eiter. Jg.

338368   Talovínovina Svazek: 4 Strana: 0021
Talovínovina, y, f. = hmota ostrá a leptavá byliny talovínu. Rostl. III. a. 38.

338369   Talovitosť Svazek: 7 Strana: 0888
Talovitosť, i, f., Eiterung. T. krve, Piämie. Cf. Slov. zdrav. 364.

338370   Talovitý Svazek: 4 Strana: 0021
Talovitý = talovatý. T. průjem, der Eiter- fluss, otok, nežit. Us. Šm.

338371   Talovitý Svazek: 10 Strana: 0436
Talovitý, vz předcház. Talavatý.

338372   Talovný Svazek: 9 Strana: 0337
Talovný = z talovu pochodící. Bude-li žíla zle zaťata, učiní bolesti t-vné. Maš. ruk. 43b.

338373   Talový Svazek: 4 Strana: 0021
Talový, eitrig. Nz. lk. T. neštovice, die Eiterblatter. Sm.

338374   Talpa Svazek: 8 Strana: 0422
Talpa, y, m. = ťulpas, Mupec. Kotk. 175.

338375   Ťalský Svazek: 4 Strana: 0021
Ťalský, ého, m., osob. jm.

338376   Ťalský Svazek: 10 Strana: 0671
Ťalský Jos., prof. a spis., nar. 1839. Vz Ott.

338377   Taluta Svazek: 4 Strana: 0021
Taluta, y, taluť, i, f., příkop vedle sil- nice, škarpa. V již. Čech. Mrk., Mý., Vrů.

338378   Tam Svazek: 4 Strana: 0021
Tam z tamo. T. = do toho místa, na to místo, dorthin, dahin, hin, hinzu, Hinein, hinwärts. Odejeti tarn. V. Zítra tam půjdu. Běž tam. Ta věc až tam přišla, že... Bern. Prolétni lesy tamo v dubravu. Rkk. A vede tamo ruka tvá přivede mě, Ž. wit. 138. 10. Tam vedě zašli národové. Ž. wit. 121. 4. Bojím se tam jíti. Dch. Povídá: Půjdeš tam a tam. Er. Sl. čít. 2. Až se dostal tam (zemřel). Bdi. Nebývala t., kde měla býti, dostala se tam, kde nemá býti (o padlé vzhledem ku přísloví: Sedávej panenko v koutě, budeš-li hodna, najdou tě). Bdl. — Něch tam — bud si, ať si, nechť si. Slez. Šd. — Kam — tam, tam — kam, wohin — dorthin. Kam vítr, tam plášť (o nestálých). Prov. A chytňa palicu, kam honí, tam honí. Sš. P. 669. — T. = na onom místě, dort, drüben, daselbst. Stojí, leží tam. T. začnu, kde přestal. Prší tam. Us. Ty tamo jsi. Ž. wit. 138. 8., 49. 23. Tam je všeho dosť. Dch. Co se tam staráš o to? Na tom mi tam nic nezáleží. Na Ostrav. Tč. Tu máš, dítě, klíčky od malé truhličky, vem si tam tu róchu, dej ušit košulku; Něni tamo žad- ného, kdoby tam čaroval, ach žeby (ausser) to dzěvčotko, co sem tam chodzival; A kde se, můj milý, pro bohatství berú, tam ďábel přebývá se svú zlú rodinu. Sš. P. 161., 205., 389. (Tč. ). — Br. — Tu i tam, zde i tam, tam zde = leckdes, na některém místě, hin und her, hie und da. I váleno zde, i váleno tamo. Rkk. — Tam m. novějšího tamní, dortig. Jan, tam úředník, vypravuje. Us. — Tam s ten. Tam ten to řekl. Tam toho roku (v loni). Us. Je s tamtej strany Mo- ravy. Sl. ps. 52. — Tam, ten (ta, to) tam = pryč, po něm veta, hin, weg, fort. Jděte tam zlé žádosti. V. Statek je ten tam. Dch. Je tam ten — ten tam. U Přer. Kd. Škrtnu perem a budeš ten tam. Us. Sebral se a tam ten. Na Mor. a Slov. Šd. Co tam, to tam. Reš. Co tam, to tam, o to hlavy nelam (neb na to již žádný žid nic nepůjčí). V. Ten tam = ztratil se. Je ten tam. Již je to tam. Kdo zabit, ten tam. Prov. — Br. — Tam i sem, sem i tam, semo tamo, semotam, sem tam, sem a tam, tu a tam (in locum vel in loco), hier und da, hierhin und dort- hin, hin und her. Sem i tam hleděti, bě- hati. V. Chodí pořád semo tamo. Nemohl ani sem ani tam. Sem tam lézti. Us. Dch. Vymlouvá se a sem a to tam, nic naplat. U Kvasin. — Tamtéž, eodem, ibidem, eben- daselbst, ebendahin. Kom. Tam též šel. Us. — Tamto = tam to, dort, hin. Br. Hledej tamto, já budu hledati tuto. Us.

338379   Tam Svazek: 7 Strana: 0888
Tam. Mkl. Etym. 367. T. = do toho místa. Co platno, musíme tam všichni (umříti); Šel tam, odkud se nikdo nevrátí. Tkč. — T. = na onom místě. Už ví, jak je to tam (umřel); Už se tam raduje; Je tam; Už t. odpočívá, dříme, spí, hnije, tlí, práchniví. Tkč. Neb což zde věříme, to t. uzříme. Št. Kn. š. 8. — T. Dělá co tam to tam (o všecko pryč), div se nepřetrhne. U Kr. Hrad. Kšť. — T. v laštině slyšeti velmi často za řeči sluchu cizincovu zcela nad- bytečně. Dži tam do hruma. Ja tam ně- pravím, že... Vz Brt. D. 176. — Cf. Tamo (dod.).

338380   Tam Svazek: 9 Strana: 0337
Tam, tamle, támlec, támlenc. Hoř. 82. Už je více tam než tady (umře). Hoř. 95.

338381   Tam Svazek: 10 Strana: 0436
Tam, támle, támdle, támdlec, támlenc, támle- nonc. U Bydž. Kšť. Lid. 5.

338382   Tam odtel Svazek: 4 Strana: 0022
Tam odtel = tam odtud. Jakž tam odtel odjedzěcě, každy kutek mnu vymecě, ma- micko moja. Sš. P. 468.

338383   Tam odtud Svazek: 4 Strana: 0022
Tam odtud, von dort her. Tam odtud uvidíš tu brněnsku věžu. Sš. P. 532. Než on z tam odtud sem přijde. V již. Mor. Šd.

338384   Tam scut Svazek: 10 Strana: 0436
Tam scut. Jela sem s tam scut (tam odsud, odtamtud). Již Čech. Nár sbor. VIII. 20.

338385   Tamac Svazek: 7 Strana: 0888
Tamac = tam. Kdo t. půjdze. Slov. Koll. Zp. II. 40.

338386   Tamak, tamek, tamok Svazek: 4 Strana: 0022
Tamak, tamek, tamok = tam. Slov.

338387   Tamanda Svazek: 4 Strana: 0022
Tamanda, y, f., tamandua, ssavec mra- venčík. Krok.

338388   Tamaniua Svazek: 4 Strana: 0022
Tamaniua, y, f., elaidinum, das Elaidin. Rstp. 35., 505.

338389   Tamarind Svazek: 4 Strana: 0022
Tamarind, u, m., -rinda, y, f., rostlina, tamarindus, der Tamarindenbaum. T. vý- chodní, t. indica; západní, t. occidentalis. Vz Rstp. 451. T. indijský, t. indica. Rostl. Vz Schd. II. 312., Kk. 256.

338390   Tamarind Svazek: 10 Strana: 0671
Tamarind, u, m. Sr. Ott.

338391   Tamarindovitý Svazek: 4 Strana: 0022
Tamarindovitý. T. rostliny. Vz Rstp. 346., S. N.

338392   Tamarindový Svazek: 4 Strana: 0022
Tamarindový, Tamarinden-. T-vá syro- vátka. Nz. lk.

338393   Tamarišek Svazek: 4 Strana: 0022
Tamarišek, šku, tamarišk, u, m.; na Slov. a na Mor. tamariška, y, f., tamarix, die Ta- mariske. Vz Hřebenčík, Rstp. 563. O pů- vodu vz Mz. 342. T. francouzský, německý. Jg. Cf. Kk. 299., Čl. Kv. 300., FB. 77., Slb. 556., S. N.

338394   Tamarišek Svazek: 7 Strana: 0888
Tamarišek. Cf. Kram. Slov., Rosc. 147.

338395   Tamariškovitý Svazek: 4 Strana: 0022
Tamariškovitý. T. rostl., tamariscineae. Vz Rstp. 562., Slb. 556., Kk. 229.

338396   Tamariškový Svazek: 4 Strana: 0022
Tamariškový, Tamarisken-. T. kořen, Byl., dřevo. Um. les.

338397   Tamariusové Svazek: 7 Strana: 0888
Tamariusové opice. Vz Brm. I. 1. 223.

338398   Tamarynda Svazek: 10 Strana: 0436
Tamarynda, y, f., koření. Mill. 117.

338399   Tamaryšek Svazek: 9 Strana: 0337
Tamaryšek, židovinník. Vz Ott XVII. 929.

338400   Tamati Svazek: 4 Strana: 0022
Tamati (tápati). — kde jak. Aby t-li ve tmě bez světla. Skl. I. 344.

338401   Tambor Svazek: 7 Strana: 0888
Tambor, vz Tambour. — T., a, m. = tlusté dítě. Us. Kšť. — T., u, m. = břicho, nácek. Nacpati si t. U Košic. Brnt.

338402   Tambor Svazek: 8 Strana: 0422
Tambor. T-ři vypovídají se z Hluk přes Netluky do Bubenče. NZ. III. 230.

338403   Tamborka Svazek: 10 Strana: 0436
Tamborka, y, f. = žena tamborova. Jrsk. XV. 200. Tamburáš, e, m = kdo hraje na tamburíny. Rgl.

338404   Tambour Svazek: 4 Strana: 0022
Tambour, v obec. mluvě tambor, a, m., z fr. t. (tánbúr) — bubenník, der Tambour. — T., u, m. = nástroj, na němž se šije, vy- šívá, ein Tambour. L.

338405   Tambour Svazek: 7 Strana: 0888
Tambour = malý násep střehoucí prů- chody na hradbách. NA. III. 145.

338406   Tambourovací Svazek: 4 Strana: 0022
Tambourovací, tamborová jehla. Vz Tambour.

338407   Tambourovati Svazek: 4 Strana: 0022
Tambourovati, tamborovati, haklicí vy- šívati, řetízkovati. Šp.

338408   Tambourovati Svazek: 7 Strana: 0888
Tambourovati. Tambor tamboruje, šuhaj mašíruje. Sl. spv. IV. 144.

338409   Tambourový Svazek: 4 Strana: 0022
Tambourový háček, tamborový. Vz Tam- bour.

338410   Tamburášiti Svazek: 10 Strana: 0436
Tamburášiti =jako tamburáš hráli. Máj. III. 6.

338411   TamBurášský Svazek: 9 Strana: 0337
TamBurášský sbor citeristů. Nár. list. 1898. č. 245.

338412   Tamburášský Svazek: 10 Strana: 0436
Tamburášský sbor. Rgl.

338413   Tamburica Svazek: 4 Strana: 0022
Tamburica, e, tambura, y, f. = hudební nástroj Jihoslovanů podobný citeře, na jehož strunách hraje se brkem. S. N. XI. 224.

338414   Tamburina Svazek: 4 Strana: 0022
Tamburina, y, f., tamburello, tamburetto = dřevěný kotouč potažený napiatou blanou ze zvířecí kůže a někdy i rolničkami posá- zený. Tancující drží jednou rukou t-nu nad hlavou a kotníkem druhé ruky do ní bije. KP. II. 295. Vz S. N., Mlt.

338415   Tamdle Svazek: 8 Strana: 0422
Tamdle, d přisuto. Gb. H. ml. I. 409.

338416   Tamdlenonc Svazek: 7 Strana: 0888
Tamdlenonc = tamhle. Us. Kšť.

338417   Tamdnu Svazek: 8 Strana: 0422
Tamdnu = uvnitř. Slov. Phľd. 1896. 559.

338418   Tame Svazek: 7 Strana: 0888
Tame = tam. Mor. Brt. D. 176.

338419   Tamej Svazek: 7 Strana: 0888
Tamej = tam. Mor. Brt. D. 176.

338420   Tamejky Svazek: 7 Strana: 0888
Tamejky = tam. Mor. Brt. D. 176.

338421   Tamějšek Svazek: 4 Strana: 0022
Tamějšek, šku, m., der dortige Ort. Sš.

338422   Tamější Svazek: 7 Strana: 0888
Tamější. Cf. Pdg. 1886. 179.

338423   Tamější, lépe Svazek: 4 Strana: 0022
Tamější, lépe než tamnější, dortig, Lépe od tam odvozeno než od tamní, jehož se ne- užívá. Včera — včerejší, někdy — někdejší, tehdy — tehdejší, zde — zdejší, vedle — vedlejší, dole — dolejší, tam — tamější. Mk.

338424   Tamek Svazek: 4 Strana: 0022
Tamek = tam. Slov.

338425   Tameky Svazek: 7 Strana: 0888
Tameky = tam Mor. Brt. D. 176.

338426   Tamelot Svazek: 8 Strana: 0422
Tamelot, u; m. = talin. Wtr. Krj. I. 112.

338427   Tamež Svazek: 7 Strana: 0888
Tamež = tamtéž. Josef t. jíti chtieše. Výb. I. 398.

338428   Tamhle (šp Svazek: 4 Strana: 0022
Tamhle (šp. támhle, Km. ) = tam hle, sieh dort, dort. T. lelek lítá. Sych.

338429   Tamhlec Svazek: 10 Strana: 0436
Tamhlec = tamhle. Dšk. Km. 46.

338430   Tamhletudynon Svazek: 9 Strana: 0337
Tamhletudynon. Vých. Č. Vz Čes 1. X. 400.

338431   Tamcha Svazek: 7 Strana: 0888
Tamcha, y, f., os. jm. 14. stol. Mus. 1880. 467.

338432   Tamchyna Svazek: 4 Strana: 0022
Tamchyna, y, rn., osob. jrn. T. z Dou- bravice, starožitná vládycká rodina v Če- chách. Vz S. N.

338433   Tamin Svazek: 9 Strana: 0337
Tamin, hedvábná látka. 1597. Mus. 1899. 25.

338434   Tamin Svazek: 10 Strana: 0436
Tamin, látka. Lbk. 75.

338435   Tamín, u Svazek: 4 Strana: 0022
Tamín, u, m. = druh tkaniny, der Tamin, snad z fr., vz Mz. 342. Sukně z tamínu. Cf. Gl. 340.

338436   Taminový Svazek: 8 Strana: 0422
Taminový. T. živůtek (hedvábný). 1550. Wtr. Krj. I. 345.

338437   Tamíř Svazek: 4 Strana: 0022
Tamíř, e, m., mlýn u Sušice.

338438   Tamisa Svazek: 4 Strana: 0022
Tamisa, y, f. = Tamesis.

338439   Tamle Svazek: 4 Strana: 0022
Tamle, v obec. mluvě = tam hle.

338440   Tamlečky Svazek: 8 Strana: 0422
Tamlečky = tamhle. Podkrkonš. Nár. list. 1896. č. 72. feuill.

338441   Tamlek Svazek: 8 Strana: 0422
Tamlek = tamhle? U mor. Kruml. Brt. D. II. 220.

338442   Tamlen Svazek: 8 Strana: 0422
Tamlen = tamhle? U mor. Kruml. Brt. D. II. 220.

338443   Támleten Svazek: 10 Strana: 0436
Támleten = támhle ten. Vých. Č. Mus. 1863. 335.

338444   Tamnější Svazek: 4 Strana: 0022
Tamnější, vz Tamější.

338445   Tamnější Svazek: 10 Strana: 0436
Tamnější obhajuje Prk. v Paedagog. 1886. 179. Mš. myslí, že se užívá tamější výslovností mně m. mě: mněsto m. město, anebo že se odvádí od tamní, co také Prk. předpokládá.

338446   Tamní Svazek: 4 Strana: 0022
Tamní, dortig; tohoto slova ani lid ani lepší spisovatelé neužívají. D.

338447   Tamní Svazek: 10 Strana: 0436
Tamní od tam, jako od dnes — dnešní, zatím — zatímní, potom — potomní. Mš.

338448   Tamo Svazek: 4 Strana: 0022
Tamo, vz Tam. Budú lidé putovati, zdraví tamo nabývati; A v te naši zahrodce pěkně obrovnane, něchodz tamo synečku, je tam čarované. Sš. P. 41., 205.

338449   Tamo Svazek: 7 Strana: 0888
Tamo. Cf. Mkl. Etym. 367. ,Semo tamo' říkají affectantes archaismos, lépe říci: sem tam. Bl. 270. J'mu bylo všecko známo v zemi, v moři, v hvězdách tamo. Alx.

338450   Tamocel Svazek: 7 Strana: 0888
Tamocel. Z t. = z tam odtud, von dort her. Val. Vck.

338451   Tamodsáď Svazek: 9 Strana: 0337
Tamodsáď, tamodtáď. Císař. Mtc. 1900. 137.

338452   Tamoj Svazek: 7 Strana: 0888
Tamoj = tam. Mor. Brt. D. 176. Semoj t. Ib.

338453   Tamojší Svazek: 7 Strana: 0888
Tamojší = tamější Slov. Šd.

338454   Tamok Svazek: 4 Strana: 0022
Tamok = tam. Slov.

338455   Tamok Svazek: 7 Strana: 0888
Tamok = tam. Mor. a slov. Brt. D. 176., Phľd. V. 67.

338456   Tamoplavní Svazek: 4 Strana: 0022
Tamoplavní lístek, Tourkarte zur Wasser- fahrt. Dch.

338457   Tamošný Svazek: 7 Strana: 0888
Tamošný = tamotný, tamější. Slov. Chlpk. Sp. 170., Ssk.

338458   Tamotně Svazek: 10 Strana: 0436
Tamotně = tam odtud. Hoš. Pol. II. 43.

338459   Tamotný Svazek: 4 Strana: 0022
Tamotný = tamější. Mor.

338460   Tamováti Svazek: 4 Strana: 0022
Tamováti = tamou (tama hráz, L. ) hraditi, zahraditi, hemmen. — co: řeku, kolo. L.

338461   Tamovozný. T Svazek: 4 Strana: 0022
Tamovozný. T. lístek, Tourkarte zur Wagenfahrt. Dch.

338462   Tamozemec Svazek: 4 Strana: 0022
Tamozemec, mce, m., der Dortländer. Šm.

338463   Tamozemský Svazek: 4 Strana: 0022
Tamozemský, dortländisch. Rk.

338464   Tamož Svazek: 4 Strana: 0022
Tamož (tamo že) = tamť, dort. St. skl. IV. 77., Kat. 2008., Mkl. B. 234.

338465   Tamožilec Svazek: 7 Strana: 0888
Tamožilec, lce, m., der dort Lebende. Šf. III. 179.

338466   Ťampadlo Svazek: 7 Strana: 0888
Ťampadlo, a, n. = noha. Brt.

338467   Ťampala, y Svazek: 7 Strana: 0888
Ťampala, y, m. Ten f., kde (kudy) se tam zas ťampá! U Bzence na Mor. Šd. Vz násl.

338468   Tampalový Svazek: 10 Strana: 0436
Tampalový = tumpachový. Brt. P. n. 1196.

338469   Ťampati se Svazek: 7 Strana: 0888
Ťampati se = tápati, šmaťhati se po mokrém místě. U Bzence. Šd.

338470   Tampel Svazek: 4 Strana: 0022
Tampel, plu, m. = dřevo na obou koncích ořezané u stavu tkadlcovského, die Wiede. D.

338471   Tampelačka Svazek: 7 Strana: 0888
Tampelačka, y, f. = potok v Semilsku. Mzr. 146.

338472   Tampelák Svazek: 7 Strana: 0888
Tampelák, a, m. Proč se říká: T-láci vzhůru! Vz Sbtk. Krat. h. 116. Vz násl.

338473   Tampl, a, m Svazek: 4 Strana: 0022
Tampl, a, m., osob. jm.

338474   Tample Svazek: 7 Strana: 0888
Tample, ves u Nové Paky; sam. u Se- mil.

338475   Tampon Svazek: 4 Strana: 0022
Tampon, u, m. = čípek, chomáč, Tampon. Nz. lk.

338476   Tampon Svazek: 7 Strana: 0888
Tampon = chuchvalec vaty atd. do rány atd. Vz Slov. zdrav. T. nosový, Wld., pruž- cový; Zavedení t-nu.

338477   Tampon Svazek: 10 Strana: 0671
Tampon, u, m. (tamponování, n) = po- můcka k stavení krve, Vz Ott.

338478   Tamponáda Svazek: 8 Strana: 0422
Tamponáda, y, f. = tamponování. T. pochvy. Čas. čes. lék. 1888. 52.

338479   Tamponování Svazek: 4 Strana: 0022
Tamponování, n. = ucpání, die Tampo- nade. Nz. lk.

338480   Tampouovati Svazek: 4 Strana: 0022
Tampouovati = ucpati, tamponiren. Nz. lk.

338481   Tampousek Svazek: 4 Strana: 0022
Tampousek, sku, m., das Räuschchen. Na přitlumenou t-sku si přihnouti může několik kalíšku šampaňského. Kos. 01. I. 145. 17.

338482   Tampus, u Svazek: 4 Strana: 0022
Tampus, u, m., der Rausch, der Tambis. Dch. Vz Tampousek. Má t. (je navalený). Us. Šd.

338483   Tamtadém Svazek: 9 Strana: 0337
Tamtadém = tamtudy. Císař. Mtc. 1900. 345.

338484   Tamtady, tamtudy Svazek: 4 Strana: 0022
Tamtady, tamtudy = tam tou cestou, dort durch. Od tamtud, od tamtad = z onoho místa. Šel tamtudy. Přišel od tamtud. Us.

338485   Tamtam Svazek: 4 Strana: 0023
Tamtam, čínský hudební nástroj, kruho- vitá deska na kraji trochu ohnutá, která, udeří-li se na ni měkkou paličkou, proni- kavý zvuk vydává. KP. II. 296. Vz S. N., Mlt.

338486   Tamtam Svazek: 10 Strana: 0436
Tamtam (gong, kumpul). Vz Strh. Akust. 328.

338487   Tamtečný Svazek: 8 Strana: 0422
Tamtečný = tamní. Aby škodu tamteč- nému fojtu vynahradil. 1684. L. posíl. 75.

338488   Tamtějšek Svazek: 4 Strana: 0023
Tamtějšek, šku, m, das Dort-, Jenseits. Dobra nám uštědřována z t-ška. Sš. II. 80.

338489   Tamten Svazek: 4 Strana: 0023
Tamten, tamta, tamto z: tam ten, der dort. Tamten to udělal. Us. Len ten jeden s tamtej strany Moravy ten mé srdce po- raněné uzdraví. Sl. ps. 52.

338490   Tamtéž Svazek: 4 Strana: 0023
Tamtéž jest rozděliti ve slova dvě a psáti důrazné též napřed. N. jest město přístavní, tamtéž jsou veliké trhy, lépe: též jsou tam v. trhy. Mnohdy užiti lze náměstky týž. Byli jsme t. jako včera, lépe: Byli jsme na témž místě, na kterém včera. Brs. 2. vd. 243.

338491   Tamto Svazek: 4 Strana: 0023
Tamto (vz Tam), dort, dorthin. Hie teď (zde) Kristus! hyn tamto! Nevěřte! Hus. III. 314.

338492   Tamtoroční Svazek: 4 Strana: 0023
Tamtoroční, na Slov. = loňský, vor- jährig. Plk.

338493   Tamvocať Svazek: 7 Strana: 0888
Tamvocať = tamodsud. Us. Rgl.

338494   Tamvon Svazek: 8 Strana: 0422
Tamvon = venku. T. strhla se chumelica, T. dážď a dnu hrmavica (lání). Phľd. XII. 51., 133. Hojný dážď člapkal t, Ib. 136.

338495   Tamvotať Svazek: 7 Strana: 0888
Tamvotať = tamodsud. Us. Rgl.

338496   Tamy = tam Svazek: 4 Strana: 0023
Tamy = tam. Slez. Klš.

338497   Tamyk Svazek: 4 Strana: 0023
Tamyk = tam. Rosće t. březovy prute- ček; Za Kravařem Kuty jsu, švarne dzěvky t, Sš. P. 208., 660.

338498   Tamyk Svazek: 7 Strana: 0888
Tamyk, tamykoj, tamyky = tam. Mor. Brt. D. 176.

338499   Tamykajky, tamyky = tam Svazek: 4 Strana: 0023
Tamykajky, tamyky = tam. Slez. Klš.

338500   Tamzdejší Svazek: 10 Strana: 0671
Tamzdejší člověk = tamější. Brt. Sl.

338501   Tamže Svazek: 8 Strana: 0422
Tamže. Vz Mus. fil. I. 316.

338502   Tamže, tamž Svazek: 4 Strana: 0023
Tamže, tamž = na témž místě, eben- daselbst. Jg.

338503   Tán Svazek: 4 Strana: 0023
Tán, ě, f. — dvorec, der Meierhof. A nás nechte nebožáky od táně jít k táni; Jako lišák krade se od koliby k táni. Slov. Hdk. C. 173., 119.

338504   Tan Svazek: 4 Strana: 0032
Tan. Před arcibiskupem nesli Tau místo kříže, jakož obyčej nositi před arcibiskupy, das gerade Kreuz, welches bei feierlichen Gelegenheiten den Erzbischöfen vorgetragen wird (jus ereetae crucis praeferendae). Gl. 341.

338505   Taň Svazek: 7 Strana: 0888
Taň. Na tej našej tani, tancují tam šo- hajíci. Koll. Zp. II. 84. Maďar zakládá na polích taně, salaše. Pokr. Pot. I. 72. — Němc. VII. 107.

338506   Tan Svazek: 8 Strana: 0422
Tan m. tam. Šb. D. 17. domžl., List. fil. 1895. 432.

338507   Tana Svazek: 4 Strana: 0023
Tana, y, f., cladobates javanica, hmyzo- žravec. Frč. 394.

338508   Taňa Svazek: 4 Strana: 0023
Taňa, ě, f. == staňa. Slov. Dbš. 49.

338509   Taňa Svazek: 7 Strana: 0888
Taňa = taň. Tane = osamotnelé budovy hospodárske na rovinách. Slov. Rr. Sb., Phľd. VI. 221., Sokl. I. 84. — T. = tůně, Tiefe. Slov. Bern.

338510   Tana-is Svazek: 4 Strana: 0023
Tana-is, ida, m., řeka v Rusku, nyní Don.

338511   Tanagra Svazek: 4 Strana: 0023
Tanagra, y, f., mě. v Boiotii. — Tana- gřan, a, m. — Tanagerský. — T. Tanagry, tanagridae, ptáci s trojhranným zobákem a lesklým peřím v Americe. T. červená, tana- gra rubra. Frč. 353.

338512   Tanagra Svazek: 7 Strana: 0888
Tanagra pták. Cf. Brm. II. 2. 398. až 399.

338513   Tananati Svazek: 10 Strana: 0436
Tananati = tleskati ručkami. Dítě tananá. Čes. 1. XI. 319.

338514   Tanaquil Svazek: 4 Strana: 0023
Tanaquil, y, f., manželka Tarquinia Priska.

338515   Tanatať Svazek: 4 Strana: 0023
Tanatať, wanken. U Opavy. Pk.

338516   Ťanatati Svazek: 7 Strana: 0888
Ťanatati. Opilý se ťanatal po cestě k domu (potácel se). Slez. Šd.

338517   Tanati Svazek: 7 Strana: 0888
Tanati = tančiti (v dětské řeči). Mor. Brt. D. 18. Tanej, tanej tanulinky. U Ko- šic. Brnt.

338518   Tanc Svazek: 4 Strana: 0023
Tanc, e, m., osob. jm.

338519   Tancepis Svazek: 4 Strana: 0023
Tancepis, u, m., die Chorographie, Tanz- zeichnungskunst. Nz.

338520   Tancéř, tancíř Svazek: 4 Strana: 0023
Tancéř, tancíř, e, m. = tanečník, der Tänzer. D.

338521   Tancéřka, tancířka Svazek: 4 Strana: 0023
Tancéřka, tancířka, y, f. — tanečnice, die Tänzerin. D.

338522   Tancevod Svazek: 4 Strana: 0023
Tancevod, a, m., der Reigenführer. Rk.

338523   Tancidura Svazek: 4 Strana: 0023
Tancidura, vz Potměchuť.

338524   Tancivodka Svazek: 10 Strana: 0436
Tancivodka, y, m. Knobelius t. Zvon VI. 71.

338525   Tancmistr Svazek: 4 Strana: 0023
Tancmistr, a, m. = taneční mistr, z něm. Tanzmeister.

338526   Tancmistrský Svazek: 4 Strana: 0023
Tancmistrský, Tanzmeister-.

338527   Tancmistrství Svazek: 4 Strana: 0023
Tancmistrství, n., die Tanzmeisterei. Jg.

338528   Tancmistryně Svazek: 4 Strana: 0023
Tancmistryně, ě, f., die Tanzmeisterin, taneční učitelka.

338529   Tancovačka Svazek: 7 Strana: 0888
Tancovačka, y, f. = taneční zábava. Us. Rgl.

338530   Tancovák Svazek: 9 Strana: 0337
Tancovák, a, m. = kdo rád tancuje. U Ji- čína. Kub. L. f. 1900. 364.

338531   Tancování Svazek: 4 Strana: 0023
Tancování, n., das Tanzen. T. po mši jest zlé. Hus II. 439.

338532   Tancovati Svazek: 4 Strana: 0023
Tancovati, vz o původu tanec. Dříve také: tankovati, tanzen. Tančiti, il, en, ení; tancovávati, tančívati. Tancovati. V. Ú V.: skákati, poskakovati, laskovati, dedkovati, skoky provoditi. Ľud hovorí radšej: točiť sa, vykrúcať sa, křepčit, pokreskávať (když cifruje = poskakuje a při tom podkovkami na opatku o sebe křeše), vrtiť sa, svíjať sa (o zvláštních pohybech v tanci). Dbš. 29. — U Třebonína v Čáslavsku: tanovati. Olv. —
abs. Přestal brzy t. Sych. Jak budou pís-
kati, tak musíš t. D. Ty musíš t., jak já
budu píseň zpívati. D. Jak člověku hrají,
tak t. musí. Bern. Jináče tancovali, než jim
houdli (neuposlechli rady). Sych. Tančil by,
i kdyby jej pod sud dal a hrál mu na pytel
(na koště). U Litomš. Dř. Čo by dievča ne-
tančilo, keď má zdravé nožky? Sl. ps. 356.
Proč by děvče netančilo, když ono má nožky?
Sš. P. 615. Když lidé nemají od nikud přie-
kazy, rádi tancují, hodujú, smilnie. hrají a
jiné hřiechy páší! Hus II. 212. Dobrý dycky
po -zdaleku plecami utiská, jak tak nechce
tancovati, jako mu svět píská. Na Ostrav.
Tč. Do boty vyjedeného Němce bys mohl
dáti obě nohy a ještě bys tam mohl t. (= má
veliké boty). U Žamb. Dbv. Učil sa gajdo-
vať, neuměl tancovať, tancovať neuměl, nohy
lipové měl; Tancujte myši, kaj (kde) kera
slyši: kera je chroma, něch sedi doma. Sš. P.
619. Snadno tomu pískati, kdo rád tancuje.
D. Kdo rád tancuje, hned musiku čuje. Slov.
Do kostela jíti a se nemodliti, do hospody
jíti a netancovati, raději doma zůstati. Oslu
když se dobře vede, jde na led t. Prov.
D. — co: polku, kvapík atd., vz Tanec.
Jakou budu pískati, takovou musíš t. Č. —
kde: před někým t. D. Někomu po hlavě
(po nose) t. (nedbati ho). T. na trávníku;
v hospodě tancovati. Vždycky hvězdy na
nebi tancují, dyž mé oči milého spatřují; Za Ostravú v malovanej tej kamenici (v ka- menném domě) tancovaly štyry panny, štyře panici; Heliška v kole tancuje, ráda mlá- dence miluje. Sš. P. 293., 409., 724. (Tč. ). Všichni svatí tancovali, mezi nimi pámbů; svatý Petr vyskakoval, až se chytal trámu. Er. P. 260. a. T. v kostele. Hus I. 302. T. po prkně. Er. P. 264. — jak: do kola, do kolečka. Kram. Podlé noty něčí t. (poslou- chati ho). D. Podlé píšťaly něčí t. Bern. Člověk nemůže pořád po hlavě tančit. Stnk. T-vati hodné vysoko, aby prý len vzrostl. Us. Dch. Tancovati bez noty. Er. P. 440. Jiné panny tancujú pěkně jedna za druhů a já nebožátko chovám pocholátko. Sš. P. 202. — s kým. Tancovala s Koutovic Jan- kern a s Lavicovic Honzou (seděla v koutě na lavici). Č. Tancovala s Honzíkem Stoja- novým (stála při muzice). Us. v Hradecku. Kšť. Dy mne doma něni, tancuje s ji- nýma; A v tym našim lese pod sosnum (sosnou), tancuje tam bratr se sestrum; Má pančošky s kvítkama, ráda tančí s chlap- cama; A ty kluku za mé piješ a s jinýma tancuješ; Za našema stojí mája, tancovala má panenka s husarama; S našéma frajer- kama taneuvat vám dáme; Vlk s kozú tan- cuje, nedvěd jim gajduje. Sš. P. 389., 488., 660., 688., 690., 718., 722. (Tč. ). Tančí-li bratr se sestrou, provází je neviditelně an- děl (andělský párek). Mus. T-vala Hanka s Tomšem, bylo hovno po všem. Na mor. Drahansku. Hý. — kde jak dlouho. Já v hospodě tancujú od večera do rána. Er. P. 263. - kdy (zač). Bartákova dcera půjčila mu peněz, aby s ňú tancoval v hody za interes. Sš. P. 699. Sedláci v svátky tancují. Hus I. 311.

338533   Tancovati Svazek: 7 Strana: 0888
Tancovati. Alb. 43. a., Št Kn. š. 143. Tancevati. Hr. rk. 275. V Plzeň, dupčiti. Otm. Zdrav, Vašku, tancováł (říká se tomu, kdo maje někde nějakou pořízenou špatně pochodil). Brt. D. 195. — kde. Vlny tančí v chobotu, kolem lodi. Osv. S těmi mně k hanbě a na příkoř pod okny tančil. Sá. — jak. Jak tancuje farář, tak po něm osada. Zbrt. Řeckým taktem tancuje. Č. Rž. XCIII. Po něčí hudbě t. Bart. 127. Ktož rádi tancují, ti své tělo ofěrují ďáblu. Hr. rk. 275. — kdy. Nechá-li děvče rozmeteno, při muzice prý netančí. Us. Kšť. Lépe by bylo orati než v neděli tancevati. Hr. rk. 275.

338534   Tancovati Svazek: 8 Strana: 0422
Tancovati. Cf. Matati se (3. dod.). — co: ševce (čes. tanec). NZ. II. 663. Když babka tancuje, mnoho prachu vzbuzuje. Zbrt. Tan. 229.

338535   Tancovati Svazek: 9 Strana: 0337
Tancovati. Úsloví vz v Zát. Př. 368a.

338536   Tancovati jak Svazek: 10 Strana: 0436
Tancovati jak. T-val, jak by prášil. Tk. Pam. I. 126. S dvoma je zle t. Mus slov. IV. 79. Sr. Tančiti. = Nevie t., len sa tak mece jako vrece. Tak dobre je s ňou t., ako s plným vrecom; Tolko t-la, až ju peti (paty) zbolely. Jámy vystála na bále (netancovala). Slov. Phľd. XXIV. 341.

338537   Tancovka Svazek: 7 Strana: 0889
Tancovka, y, f. = istá hubka s tenkým hlúbikom, jedlá. Slov. Zátur. Vz násl. Tanček.

338538   Tancovna Svazek: 7 Strana: 0889
Tancovna, y, f., Tanzsaal, m. Us. Vz Tančírna.

338539   Tancovod Svazek: 4 Strana: 0024
Tancovod, a, m., ó xo(, fIY°C> der Reigen- führer. (Takoví kněží) jsú vódcě a jako t. tancě ďáblova proti Kristu. Hus I. 222.

338540   Tancula Svazek: 7 Strana: 0889
Tancula, y, f. = tanculena. Mor. Brt. D.

338541   Taňcula Svazek: 7 Strana: 0889
Taňcula, y, f. = hora v Těšínsku. Sláma Putov. 221.

338542   Taňcula Svazek: 8 Strana: 0422
Taňcula, y, f., vz násl. Tanečnice.

338543   Taňcula Svazek: 10 Strana: 0436
Taňcula, y, f., vz násl. Tanečnice.

338544   Tanculena Svazek: 4 Strana: 0024
Tanculena, y, f. = která ráda tancuje, eine Tanzlustige. Mor. Šd.

338545   Tanček Svazek: 7 Strana: 0889
Tanček, tančok, u, m., marasmius orea- des, houba Tančeky majú velmi tenučký stonek (hloubek) a pomerne dost široký klobúk, rostú na lukách, sú malé, biele a majú tvrdé mäso a príjemnou vôňu. Slov. Zátur., ZObz. XXIII. 145. Cf. Tancovka (dod.).

338546   Tančibudek Svazek: 4 Strana: 0024
Tančibudek, dka, m., samota u Sedlčan.

338547   Tančírna Svazek: 4 Strana: 0024
Tančírna, y, f. = sin taneční, der Tanzsaal.

338548   Tančíř Svazek: 7 Strana: 0889
Tančíř, e, m., vz Tancéř.

338549   Tančiti Svazek: 4 Strana: 0024
Tančiti, vz Tancovati.

338550   Tančiti Svazek: 10 Strana: 0436
Tančiti. Tančí lehce, jako větřík po strništi. Hlk. V. 50. Vz Tancovati.

338551   Tančivosť Svazek: 10 Strana: 0437
Tančivosť, i, f. = náruživosť v tančení. Hyna. Vz Čad. 114.

338552   Tančivůdek Svazek: 9 Strana: 0337
Tančivůdek Blažej. Arch. XVIII. 603.

338553   Tančivý Svazek: 4 Strana: 0024
Tančivý, tanzlustig. Rk.

338554   Tančok Svazek: 7 Strana: 0889
Tančok = druh houby v trávě rostoucí. Slov. Ssk. Vz Tanček (dod.).

338555   Tandariáš Svazek: 4 Strana: 0024
Tandariáš, e, m. = rytířská historie z času krále Artuše z angl. do češtiny v rýmech přeložená. S. N., Jir. H. 1. 285.

338556   Tandariáš Svazek: 7 Strana: 0889
Tandariáš. Cf. Výb. I. 826. nn., Jg. H. 1. II. 70., Pyp. K. II. 300., Sbn. 180., 183., 308., Hš. Dod. I. 11. č. 70., Vlč. 43., Rk. Sl. V novější době psali o něm doc. Kraus a prof. Mourek.

338557   Tandariáš Svazek: 8 Strana: 0422
Tandariáš. Cf. Vlč. Lit. 27.

338558   Tandariaš Svazek: 10 Strana: 0671
Tandariaš, e, m. Sr. Ott.

338559   Tandem Svazek: 7 Strana: 0889
Tandem, u, m. = trojkolka pro 2 osoby (velociped).

338560   Tandem Svazek: 10 Strana: 0437
Tandem (tendem, angl. ) = lehký dvou- kolový vozík, před nějž zapřahují se dva koně jeden za druhým; též bicykl, na němž sedí dva jezdci za sebou. Slov. nauč. Riegrův. Dhnl.

338561   Tandem Svazek: 10 Strana: 0671
Tandem (tendem) = dvoukolový kočárek, do něhož zapřaženi jsou dva koně jeden za druhým; velociped dvou- n. trojkolý mající sedadlo za sedadlem. Ott.

338562   Tandemový. T Svazek: 10 Strana: 0437
Tandemový. T. stroj = mající oba válce za sebou (jejich pisty účinkují na společnou kliku). Vz KP. X 344. Parní stroj t. Ott. XIX. Vz Tandem v VII 889. a zde.

338563   Tandler Svazek: 4 Strana: 0024
Tandler, a, m. T. Jos. Jak., spis. český, 1765. —1826. Vz S. N., Jg. H. 1. 639.

338564   Tandler Svazek: 7 Strana: 0889
Tandler Jos. Cf. Mus. 1862. 272., Šb. Dj. ř. 298., Bačk. Písm. 174., 218., 228., 932., Rk. Sl.

338565   Tandler Svazek: 9 Strana: 0337
Tandler Jos. Jak. Vz Vlč. Lit. II. 243.

338566   Tandler Svazek: 10 Strana: 0437
Tandler Jos. Vz Lit. I. 282., Mtc. 1903. 173. Bílý Obr. 133.

338567   Tandler Svazek: 10 Strana: 0671
Tandler Jos. Jak. Vz Ott.

338568   Tandléř Svazek: 4 Strana: 0024
Tandléř, e, m. = vetešník, der Tandler. Vz Tk. II. 550.

338569   Tandléř Svazek: 10 Strana: 0671
Tandléř, e, m. T-ři prodávali na tan- dlétě staré zboží řemeslnické. Wtr. Řem. 332.

338570   Tandlét Svazek: 7 Strana: 0889
Tandlét, u, m. = Tandelmarkt? Vz Wtr. Obr. 542.

338571   Tandlét Svazek: 10 Strana: 0671
Tandlét, u, m. = tarmark, trh na veteš. Wtr. Ěem. 331.

338572   Tandlířský. T Svazek: 10 Strana: 0437
Tandlířský. T. zboží. Sá. IV. 5. Sr. Tandléř.

338573   Tandlmark Svazek: 10 Strana: 0671
Tandlmark, u, m = židovský tarmark. Čel. Priv. I. 461. a j.

338574   Tanec Svazek: 4 Strana: 0024
Tanec, nce, taneček, tanček, nečku, m. Bulh. tanec, slov. tanec, chorv. srb. tanac, rus. tánjec, mrus. tanec, tanok, pol. taniec, tanek, fr. danse, vlas. dansa. T. nemusí býti od střněm. dinsen, nýbrž slovo toto mohlo na půdě domácí vzrůsti; uvážení hodno jest pol. tany, pl. m. od neužívaného tan t. c. taniec; tan jest tvar prostější a původnější, od něhož tanec odvozeno; důležité jest také čes. tana, moveo: ani prstem netanul. Vz Tanouti. Pravý kořen jest ta; skr. ta ire, se movere. Vz více v Mz. 82., 83. Cf. Ta- novati. U Místka taněc. Škd. T. jest umění rhythmického pohybování těla záležejícího v krocích, skocích a rozličného nachylování postavy a prováděného obyč. při zvuku hudby. Národní tance české: strašák, rej- dovák, polka. S. N. Břitva, bavorák, cibu- lička, cvrček, dupák, furiant, hulán, husička, kalamajka, kaplan, klatovák, kocour, kohou- tek, kolo, kolomazná, kominík, koště, ko- zák, kukavice, kuželička, maděra, motovidlo, myška, nůžky, obkročák, otava, oves, ro- kycanská, ruchadlo, sedlák, stolička, straka, strašák, šaryvary, šoupák, švec, vážky, ve- verka, vidlička, vrták, zbojna. V Palečku IX. 28., 36., 44. Koulaná u mor. Slováků. Dch. T. opačitý. Sš. P. 733. T. končířský, der Schwerttanz. Dch. T. vaječný (mezi vejci), der Eiertanz, paví (starý španěl. t. krokem odměřeným, pavone), der Pfauen- tanz. Dch. Vz Osňák. Beseda, dvořanka, mazurka, skotská, sousedská. T. umělé: valčík (vz Škrpaný), kvapík, čtverylka, ko- tilion atd., vz více v S. N. T. vésti; vůdce tance; k tanci pískati. V. T. poslední ve zbran-i, D., polský (polák, krakoviák, ma- zurek), německý, štýrský. Us. Prositi dámy o tanec. Provoditi pannu v tanec. Šla s ním v t. Vzal ji k t-ci. Do t-ce jíti. Bern. Mu- seti do t-ce. Chodcovský t. začali (utekli). Sych. Plinci, planci, pújdem k tanci (Ne- smysl). Č. Včera byla ještě v kole v tanci. Us. Šd. Jak se dá do t-ce, celou noc by tančil. Us. Šd. Vyučováni tanci. Dch. Není mi do tance. Němc. I. 261. Takový t. vedli. U Dobrušky. Vk. Mládenecký t. (hrávají ženichovi, než odejde z domu na oddavky). Slov. Dbš. 16. Keď sa nový t. strhne, pa- mätajte na mňa. Sl. ps. 236. Ej čieže je to švárno dievča, ej do tanca ho neberu. Ib. 232. Přišla smrť a bylo konec tanci (vše ztraceno). U Žamb. Dbv. Všecko se k t-ci mělo. Er. P. 345. K t-ci jíti. Er. P. 14. Chci učiniti t. s vámi. Ib. 310. Taňca by si ne- chala, k milému běžela; Panna k taňcu chodzi; Ja přijdu k musice, stojim vedie kola, můj milý se toči, něboji se Boha, kole mne se otira, jinu do taňca bira; K muzidce ju pojal, do tanečka volal, ona smutně za- plakala pohledaja k horám; Když povedzeš jinu do tanečka v nedzělu; Ona v tanečku chodzi jak ta rybka po lodzi; Panenka jde k tanci jako majholenka, vdaná jak hus podškubaná; Pozná, pozná, pozná, kerej je ženatej, a on když jde k tanci, jak pes cafrnatej; Pozná, pozná, pozná, kerá je už vdaná: ona když jde k tanci, jako hus pod- škubaná; Kotem se nazývá t. proplítavý, probíhavý n. prolézavý; A ten kanec vede tanec a ta ovca běží s kopca; A ten pře- neščasný tanec tři hodiny trval; Já půjdem do tanečka, budem tylem třásti; Napeču jim plaganců, sama půjdu do tancu, dá-li Bůh; Zajíc s liškou tanec vede; Vzal ji vrablec v jeden taněc, stupil ji na pravý palec; Na to zase t. proměňují; Dovolcě mi jenom tři tance s něvěstu; Ty čižmičky ty telací, co sem jich měla v t-ci; Neželím tak obojího, jak tanečka poskočného. Sš. P. 188., 211., 288., 341., 395., 448., 473., 618., 621., 671., 674., 679., 695., 697, 657., 790., 792., 798. (Tč ). K t-ci se strojiti. Dh. Tepruv se tu počal sedlský t. (= spali spolu). BN. Ženy, ježto tancě vodiechu (ducebant choros). BO. Hudci k t-ci hudou písně tanečné, taneční- kům příjemné a libé. Bart. Kněžie jsúce zle živi, ač ústy vyznávají Krista, však t. vedú Antikristóv; A po třech dnech nalezli sú ho v chrámě, ne v krčmě, ani u tance, ani v které hře. Hus I. 369., II. 29. O histo- rickém vývoji tance a jeho kulturním vý- znamě vz: Český tanec národní. Napsal F. Dlouhý. V Praze 1880. u Urbánka. Tam 200 českých tanců vyčteno. O tanci a hudbě vz článek od Kos. v Km. 1882. č. 1. a násl. — T. kočičí = hrách a kroupy. Vz Svarba. U Chocně. Ktk. — Sv. Víta tanec = nemoc, při níž se člověk křečně točí, der Veittanz. — Martův tanec (vz Mars) = bitva. L.

338575   Tanec Svazek: 7 Strana: 0889
Tanec. Cf. Mkl. Etym. 347., Sdl. Hr. II. 62., Tk. VIII. 503., Kram. Slov., Česko-morav. písně 218. nn.. Er. P. 343. nn., 256., Št. Kn. š. 166., Tancovati (Hr. ruk. 285.). T. české mimo již uvedené: ambit, baboračka, ba- borák, blatská, budějovická, bzíkota (strč., Ott. IV. 1026.), cibulička, cukrabant (cf. Ott. V. 771. a.), cvrček (Ott. V. 803. b.), čepení, čert, doušky, dudačka, dudák, dutky, fasuněk, hambalky, hoptáč, houpačka, hrách a kroupy (Zbrt. 170.), hrachová, huračica, husar, husitská, chodovská, chytavá, ječ- men, káča (NZ. I. 136.), kačer, kalhoty, kaplanka, kaprál, kapusta, kedluben, kle- kavá, klempák, klouzák, kolečko, kolíbavka, kolovrátek, komárna, komediantka, kominík, korbel, kostelák, kovář, kozačka, kozel, krakovec, kráva, krocan, krosna, křepelka, křižák, kucmoch, kudlička, kukavá, kúlaná (mor.), kuželka, landverák, laskavec, lato- vák, ležák, malení, manžestr, marjánka, medvěd, minet, motak, mrkvička, myslivec, nabíhaná, na niněru, nový svět, obrok, obtulaný, od země, osmička, ovčák (Brt. Sv. 63.), pančava, pasačka (NZ. I. 135.), pastýř, pepík či kalamajka, plácavá, placek, plačtivá, podbírská, polka dvojitá, praskač, proti sobě, protivínská, průchod, pšenička (NZ. L 133.), putna, rak, rákosí, rejdo- vačka, rekrut, řetěz, řezanka, rusák, salát, sasák, silnice, skočná, slepá, slepička, směska, smyk (mor.), sprosťák, strniště, šáteček, šmitec, šotiš, šoufek, špacír, štajryš, švihák, talián, tkadlec, točák, ťopka, trajdák, tra- kař, třasák, třínožka, trnky n. plácavá (NZ. I. 132), tuchoměřická, umrlec, valach, vika, vosňák, vošatka, votava, zahradnická, zákolanská, zákonopí, zastavovaná, zbra- slavan, zelenák, zouvák, zpátečná, ztracená (mor.), žába, žežhulička, žid. Škd., Bačk. exc, Srb. Honzíček, rovenačka, sedlák, tetka. NZ. I. 458.-461. T. moravské mimo již uve- dené: bělinka, blacká, cófavá, cufák, čapavý, černá vlnka, danaj, dudy, hanácká, hladký, holúbek, holuběnka, hubičková, hulán, cho- ďavá, choďová (coufavá), Janek, jatelinka, káčer, kadláček, kalamajka, kanafaska, ko- níček, kopistová, kot (zvláštní svatební t. Brt. Sv. 63.), koval, kozák, kožuch, krá- lovničky, křižna, křížový, kukačka, kúlaná, ležák, marevská, moravská, mysliveček, opačitý (s leva na pravo tančený. Brt. Sv. 64.), ovesňák, páv, požehnaný, praskač, při- klekavá, na řádky (vz Zavádka), rajdák (rejdovák), ras, ruská, sedlcká, sekerenka, silnice, smyk, starodávný, strmisková, šá- tečkový či šátková, šiml, šmuryna, šústavá, švihák, tetka, točený, třaslavica, trnaveček, troják, trojky, valašská, vláčitá, vrták, vr- těná, zahradnická, závaďák, zbojnická, ztra- cená, žabská, žďuchavá, židovská. Cf. Brt. III. str. LXXIII. O t. mor. Cf.; Nár. tance mor. Návod sestavil a obrazci opatřil K. Sigmund Haberský. Nár. Listy. 1891. č. 22. (feuill.). Cupek, nár. tanec slezský. Ott. V. 783. Tance o masopustě, vz Zbrt. 13.—28., 30., 34., t. pochodňový, ib. 25., řezníkův 34., vlaský, 35., menuet 42., balet 42., o let- nicích 115., 116., ovčácký, 125., řetězový 125., hrách a kroupy 170., předák 170., o po- svícení. 170.—172. O tanci antickém. Na- psal dr. Jos. Král. Celý den je jako v tanci (má mnoho běhání, práce). Us. Tkč. Kúde- lečka kúdelná, nebudem ťa priasti, radšej pôjdem na tanec nožičkami triasti. Sl. spv. IV. 124. A v nedelu na tanci tak sme sa zvrtali, jak by sme sa sto rokov boli už poznali. Bl. Ps. 39. Rozvedli ten t. tím obyčejem (hleděli zrušiti smlouvu). Bart. 220. V tanci ide ako v otčenáši, prijde domov ledvác nohy vláči. Slov. Zátur. Do tance jak pták a do práce jak kvak! Mor. Vck. Tance vyvázeti. Bartol. O dívce, s níž nikdo netančí, říkají: Sotva ji jeden nepo- padl, už jí druhý pustil! U Bělohr. Bf. Ten t., kterýž zavedli předse, konali jednostejně (zůstali takými, jakými byli dříve). Bart. 78. — T. sv. Víta. Vz Slov. zdrav.

338576   Tanec Svazek: 7 Strana: 1391
Tanec národní. Vz NZ. II. 186 Osnovy hudební lidových tanců na Mor. v NZ. 1893. 494. nn.: t. ciganský 505., čeladenský 502 , dvoják 503., dymák, 502., hodinář 505., kolo 506., komár 503., kovář 504., kožušek 506., kyjový 508., pilky 502., požehnaný 501., siňátko 504., starodávný 497., staro- světská 499., strakatý 508., trnka 505 , troják 503., zahradník 507., zeman 507., zezulenka. 504.

338577   Tanec Svazek: 8 Strana: 0422
Tanec je jako něm. Tanz z roman. jazyků (vl. danza, fr. danse). Světz. 1894. 96. a. Cf. Čern. Př. 86., Zbrt. Tan. 2. nn. Pověry o něm vz v Zbrt. Pov. 167. Cf. Dudačka, Dudák v Ott. VII. 110., dudy, ib. 112., 113., Polka, Ib., 263., Furiant, ib. 780., Komárno, Komárna, Čtyrpárová, NZ. II. 665., 666., 672., Kozly, NZ. III. 436., Šmikoranda, Minet, Kocmuch, ib. 500., 505., 598. Čes. tance z Jikve u Nim- burka, vz: Kolovrat 497., Kocmouch 498., Sandy 499., Šmikoranda 500., Pojte, hoši, na vinici 501., Proso 502., Ševcovská 502., 507., Manžestr 503., Kukavá 503., Na hoře na Tá- boře 504., Káča 505., Že nevíte, pane kmotře 506., Hulán 506., Kocour (mazurka) 507., Libichovská 508., Kaplan a kominík 508., Kadlec, Regruta, Regrutýrka, Řepa, Řezanka, Savlička, Špacírka, Zahradníček. Dle NZ. VI. 54.—57.: Červená růžičko, Kozel, Kozlíček, Pásla jeleny, Vrták. Vz tam. U Kr. Hradce. Minet, Nadběženka, Otče náš, Posunovačka, Tkadlec, Vojáček. NZ. V. 497. T. čarodějnic, čertů, vz Zbrt. Tan. 223., hanácký 274., lidový 266. (v XVII. a XVIII. stol.), 185., módní (XVII. a XVIII. stol.: sarabande, courante, gagliarda atd.), 254., 195., nad mrtvými 11., ovčácký 270., panský 63., pochodňový 76., řetězový 270., selský 61., smrti 54., velikonoč- ního slunce 226., sv. Víta 49., ve zbroji (me- čový) 76. Dodatek: a) české tance. Zbrt. Tan. 350.—362.: bába, čočka, čtyrpárová, do ko- lečka, dupavá, dyž si mě nechtěla, hanácká, holka neznámá, houpavá, já mám vyšitou, já ty voly nepoženu, Jeníček, kalup, kalupád, kaplanská, kohout, líbání, litoměřická, maďar. má zlatá maminko, menuet, mlynářka, nimra, otče náš, pelikán, počkej hošíčku, polbírská, poznám, poznám, pusltanec, roveňačka, roz- kročák, řezníček, skákavá, střečák, svatba, svět, tajč, třeboňská, ulán, utíkavá, utíkej, vrkoč, všeha slepičky, zpátečnická, žabařská. — Mor. Zbrt. Tan. 366.—371.: dokola, do skoku, hołubec, hubičková, kohút, konopná, maďar, mynárský, na řádky, odzemek, pásla husy, Paterka valašská, pleskavá, pšenka, rédovák, řeznická, řezník, rožek, sedlácká, sedmikrok, sekera (sekerečka), skočná, slovenčina, slo- venská, šúpavá, tajč, troják koryčanský, vala- ška, valašský, vodu vozit, zachodzeny, záva- ďák (zaváďka, zaváďavá), židovská. — Slezské. Zbrt. Tan. 371.—372.: cupek, v kostuškách, kota honiti, lender, opačitý, šmihák, zahrad- ník. — Slov. Zbrt. Tan. 375.-377. frišná (csár- dás), fryšký, hajdúcky tanec, káčerový tanec, kalamajka, kohútový tanec, kolo, kolomyjka, kozák, lopatkový t., makový (stupkový) t., německý, od země (odzemek), poďuškový (van- kušový) t., pozabučky, ručníkový t., strašiak, stupkový (makový) t., so štětkou, tichá, van- kušový (poduškový) t., verbunk, zbojnický, žabäcí. Šla tam jako k tanci (vystrojená). Zbrt. Tan. 229. Do tanečku jak by sádzál, do roboty jak by zvádzál. Vck. Val. I. 110. — Hádanky o tanci vz v Zbrt. Tan. 229. České bály. Cf. Zbrt. Tan. 306. nn. Cf. Jak se kdy v Čechách tancovalo. Seps. dr. Čen. Zíbrt. V Praze 1895.,

338578   Tanec Svazek: 8 Strana: 0578
Tanec. V okrese hlineckém: bavorák, Bílá Hora, břitva, cikánka, dupavka, halda, hoblo- vák, holubička, hrábě, hrách, husa, Johanes, kejbavá, klatovák, kobyla, kocour a Káca, ko- lenes, kominíček, krounský rychtář, líbaná, manžestr, Marjána, mašina, motovidlo, mysli- veček, očenáš, panáček, pavouk, půlkrok, ráče, ráček, rak, řemesníček, sedláček, sedlák, sle- pička, šarabáry, šaryváry, ševcovská, vosmi- čka, zajíc, židovka a j. Vz Čes. 1. VI. 229. a hl. konec článku a VI. 360. nn.

338579   Tanec Svazek: 9 Strana: 0337
Tanec. České tance, vz: Salát, Sedláček, S dlák, Slepička, Směsek. T. na Hlinecku: Káča a kocour, Ces. 1. 1897. 433., Kadlec 434., Kalup 435., Kejbavá 435., Klatovák 436., Kobyla 436., Kocour 437., Kocourek 437., Kolones, Komárno 438, Kominiček, Kominík, ???ě 439, Křižák 441., ??tičk a, Latovák 443., Maděra, Manžestr 444., Marjana, Malina 445., Mazurka, Minett, Motovidlo, Mysliveček, Obkro- čák, Osmička, Otčenáš, Panáček, Plácavá, Sa- tečková, Polka, Pšenička, Půlkrok, Ráčata, Ráček, Rak, Řemesníček, Řezník, Směsek, Smrčina, Sary- váry, Šavlička, Ševcovská. Ib. VI. 545., VIL 466., IX. 148. nn. — Na Litomyšlsku: Baborák, Dratař, Furiant, Hulán, Kocour, Kozel, Kráva, Mráz, Nadivajna, Plácavá, Polka, Salát, Se- knjna, Slepička, Šupák, Trakač, Trám, Tří- nožka, Vopice, Voštěpačka, Zeman. Př. Star. III. 91. — Na Mor.: Sr. Mus. ol. 1897. 157. — Na Valašsku: Kalamajka, Kukaná, Křižák, Mynářský, Pifky, Sedmikrok, Strašák, Šatkový, Židovská. Vz Vck. Svat. 50. nn. — Ve vých. Slez.: Dvojan, Funty, Husička, Kača, Kocurek, Kolomajka, Kozok, Kožuch, E ůn, Maďar, Myksik, Pohančok, Šatkovy (šátkový), Školak, Taněc (první tanec na svatbách), Tělenci, Třetišust, Trojan, Zahradník (= Kožuch), Zeman. Vz Čes. 1. VIL 33. nn., IX. 113. nn. T. na Pelhřim. Vz Chorv. 107. Lidové tance. Jejich litera- tura za r. 1894. a 1895. v Čes. lid. 1897. 483. Národní t. na Mor. Sebrali a vydali L. Bake- šová, Xav. Behálková a L. Janáček. — Z tanca ledva nohy vláči. Zát. Př. XIII. 253. Sr. o t. tamtéž XIII. odst. 5. Kdo není ? tanci, není ani ? práci. Šeb. 219. Do tance jak pták do práce jak klát. Mus. ol. 1898. 118. Pověry na Hořicku ? tanci se táhnoucí. Vz Hoř. 141.

338580   Tanec Svazek: 9 Strana: 0463
Tanec. Některé lašské tance. Vz Časop. Mor. musea zemského roč. 1. č. 1. (L. Ja- náček).

338581   Tanec Svazek: 10 Strana: 0437
Tanec. Vz Košatky, Majnská, Marcelín, Mrkvička, Řezanka, Štajryš, Fylos, Volný. Čes. 1. XI. 181. nn. T. u Kr. Hradce: Man- žestr, Otče náš, Salát. Čes. 1. XI. 143. T. na Hlinecku: Špacírka, Švec, Tolary. Čes. 1. XI. 40., XII 195. T na Moravě: A já dycky pohlédám; Aj, dobrý večér; Aj, dyž sem já k vám chodíváł; Aj, za tú našú stodolenkú; Ani som ševcová; Balzamína, Cigánská, Cikán; Co sú to za tinč, Cau- favá, Čeladenský; Darmo rodiče, darmo nakládáte; Do kola, Do skoku, do tanců Do tanečka, Drobná, Dudácká, Dymák, Dyž já pojedu, Dyž mně dáš perečko; Ej. jako sú ty hory černé; Groš, Hanácká, Hned jak sem.... Hodinář, Holán, Holóbek, Ho- loubek, Holuběnka, Hovado, Hulán, Husička, Jak sem já sčasný rok dočkala, Jatelinka, Již všecky sirotky, Káča, Kadlátka, Kalup, Kastról, Když sem já k vám chodíval, Když sem já šel kolem dvora, kapaly mi slzy z oka, Keď zrne šli na hody, Kerá je pěkná mynářka, Kohout, Kolo, Komár, Ko- níček, Konopě, Kopáč, Kovář, Křižák, Křížek, Kukačka, Kyjový, Laštovička, Le- gatková, Leží Janko zabitý, Liboce se li- boce, Maděra, Malení, Manská, Manžestr, Marjánka, Měl sem štěstí i neštěstí, Me- nuetto, Metlařská, Minet, Mlynářská pocta, Můj koníček vraný, Mysliveček, Nám jako nám, Na palicu, Na to zme tu kopaničku kopali, Nic nedbám, Obracaný; Oj, pod dědinu na rovni, Otče náš, Pasačka, Pastýř- ská, Paterka, Písmeny, Plácavá, Požehnaný, Přeletěla laštověnka přes ten černý les, Pšenka, Ptáčku jeřabatý, Rajdák, Řajdo- vačka, Rak, Rejdovák, Řeznická, Řezník, Rožek, Sedláček, Sekerečka, Silnice, Sivá holubička, Skočná, Slavíček zpívá, Slíkej kabát, Starodávný (valašský, lašský), Staro- hanácká, Stojí hruščička, Stodolenka, Stra- katý, Šáteček, Šátečková, Ševcovská, Škrk sem, škrk tam, Špacírka, Švihák, Tetka, Tikovský, Tobě je dobře, Třasák, Trhalo děvče, Trnaveček, Trnka, Troják, Trojky, Valaška, Vedła sem si, vedła, Věneček, Vlačitá, Vrtěná, V širém poli hruška stojí, Vyletěl pták, Vytáčený, Zahradníček, Za- hradník, Zahrejte mi do tanečka, Zajíček, Za stodolenkú, Zeman, Zezulenka, Zpáteční, Ztratila se na salaši, Ztratila sem krava- renku, Žid, Židovská. Na Těšímku: Ach czarne oczka pojdzcie spać, Ach ja biédna zasmucona, Do kóleczka mi zagrejcie, Dudy, Ej wolarze, wolarze, coście wolki páśli, Gdych ja pleła len; Hej, hej, hej, hej; Ježliš mnie ty dziewcze dobra, Ježli mnie ty dziewcze rada mazs, Kaczok, Kolomejka, Kozok, Mój syneczku nadobny, Nasiałam se maryjanku, Niechóć kole wody; Nie- sceszna godina, kiem się urodzica; Podziwej się mój syneczku szwarný, Psi; Pýtam się, pytam, kie czľowiek scżęšliwy; Rozplec že się, rozpleč; Ruža ze mnie ruža; Sądzila mnie dziedzina, sądzilo mnie prawo; Skočná, Smyk, Srňátko, Troják; Wlewo w prawo; Zászumieła zielona dobrawa; Žebrák. Vz Brt. P. n. 825. -995. Tance valašské, vz Brt. P. n. 933., lasšké 964, Čas. mor. musea zemského 1901. 31. nn., slovenské na Mor, 886. nn. V Lišni na Mor.: Galup, Honil kocúra, Hotařská, Hulán, Kanafaska, Ma- zurka, Polka, Sósedská, Šátkuvá, Ševcovská, Žduchavá, Židovská. Vz Mtc. 1902. 236 -237. T. slezské: Abeceda, Balgar, Dědeček, Dvojan, Fanty, Hanysek, Husička, Kača, Kocurek, Kolumajka, Kopysť, Kostušek, Kot, Koval, Kozera, Kozok, Křižak, Kuň, Lendr, Lu- bany, Maďar, Minet, Mlýn, Myksik, Opačity, Patalion, Pleskany, Pohančok, Polonez, Požehnany, Rejdoch, Sedlak, Stolkovy, Strašok, Šatkovy, Školak, Švajstryk, Tě- lenci, Tkač, Tramlet, Trojan, Vandrovaný, Zahradník, Zeman, Žabsky, Žid, Žilovy. Vz Vyhl. II. 100., 165. Sr. Vlasť. I. 96. nn. — T. lašské: Cigán, Dudy, Hólan, Houser, Hra- bový, Hrozený, Kačok, Kalina, Klaňový, Kocourek, Kohoutek, Košikářská, Kovář, Kozajka, Kozák, Křížek, Kroček, Liska, Myslivecký, Ovčácký, Pacholci, Pastýřská, Pomalúčku, Sedlák, Šátkový, Švec, Troják, Varšavjanka, Vojeuský, Volný, Žebrák, Žehnaný, Židovský, Žnecká. Vz čas. mor. mus. II. 71. — Tance slovenské: Čardáš, Strašiák, Ručníkový, Káčerový, Kohútový, Mákový n. Stupkový, Lopatkový, Kalamajka, Odzemok atd. Vz Ott. XXIII. 412. — Tance na Pelhřimovsku: Honza, Hulán, Káča, Kozí špacír, Marjána, Slouha, Tleskayá. Vz Čes. 1. XIV. 294, 340 Mor. tauce: Čeladenský, Pilky. Vydal L. Janášek r. 1905. Tance východoslezské: Dratenik, Kovol, Križok maly a velky, Kyjovy, Požehnany, Švajstryk, Vekslpolka. Vz Čes. 1. XI. 103., 218., XII. 80. — Byla do tance jak vítr. Hlk. IX. 14. Ty také mluvíš, leda huba tanec měla. Mod. kn. 1898. č. 40. 68 To je jak t. bez muziky. Čes. 1. XII. 484. Více náleží k tanci nežli pár střevíců červených. Faust. 185. S ním bude mít ještě pěkný t. (mnoho práce, nesnází atd. ). Hav. Chamr. 25.

338582   Tanec Svazek: 10 Strana: 0671
Tanec, nce, m. Sr. Ott.

338583   Tanecnosť Svazek: 4 Strana: 0025
Tanecnosť, i, f., tanečná jakost'.

338584   Taneček Svazek: 8 Strana: 0422
Taneček. Žádný není sňateček, aby nebyl t. Zbrt. Tan. 256.

338585   Taneček Svazek: 9 Strana: 0337
Taneček, vz Tanec. — T. = místo, kde stávalo jižní stavení hradu Roupova. Sdl. Hr. IX. 196.

338586   Tanečně Svazek: 4 Strana: 0024
Tanečně, tanzend. Ros. T. poskakovati. Kram.

338587   Tanečné Svazek: 8 Strana: 0422
Tanečné. Zbrt. Tan. 166.

338588   Taneční Svazek: 7 Strana: 0889
Taneční pořádek, věneček. Us. Pdl. T. písně. Vz Sš. P. 602., 799., Brt. N. p. I. 279. nu.

338589   Taneční Svazek: 8 Strana: 0422
Taneční mistři v Praze již ve XIV. stol. Vz Zbrt. Tan. 39., v XVIII. stol. Ib. 260.

338590   Taneční Svazek: 10 Strana: 0437
Taneční popěvky ve Slez. Vz Vlasť. I. 97. nn.

338591   Taneční, -čný Svazek: 4 Strana: 0024
Taneční, -čný, Tanz-. T. síň, V., místo, D., pískač, Bern., střevíc, dům, škola, Us., umění, hudba, Nz., zábava (v již. Čechách muziky, pl., Kts. ). Us. T. kůr vésti (napřed tancovati). V. T. mistr Hanuš. Vz Tk. II. 379., 382. T. dům v Praze (za staré doby). Vz Tk. II. 222. T. píseň. Vz Tanec. Bart. Povolení k t-mu veselí. J. tr. T. učitel (mistr). Dch. T. svatá píseň. Sš. P. 62.

338592   Tanečnica Svazek: 9 Strana: 0337
Tanečnica, e, f., vrch u Hovězí na Mor., kde zapalovali svatojanské ohně. Vck.

338593   Tanečnice Svazek: 7 Strana: 0889
Tanečnice, agaricus campestris, houba. Gom. Bartol. — T. = potok a lesní kotlina v pohoří karpat. Škd.

338594   Tanečnice Svazek: 8 Strana: 0422
Tanečnice (Taňcula), hora na Frýdecku. Mtc. 1895. 240., Věst. op. 1893. 12.-, 1894. 18. — T.: prstíčky, prstňačky, pazourky, kozí brada, kozí rožky, kozí střichy, jelinky, jelení uši, baraní vajco, velké kuře, diviš, kotrč, bradávky, kovale, planá baranice, cla- varia, houba. Vz Brt. D. II. 511. — Phľd. 1893. 153.

338595   Tanečnice Svazek: 10 Strana: 0437
Tanečnice, e, f., Tančula, y, f., hora ve Slezsku. Vz Slez. poh. 68.

338596   Tanečnice, e, tanečnička Svazek: 4 Strana: 0024
Tanečnice, e, tanečnička, y, f., die Tän- zerin. Připil své t-ci. S t-cí nebývej. BO.

338597   Tanečnický Svazek: 4 Strana: 0024
Tanečnický, Tänzer-. T. způsob.

338598   Tanečnictví Svazek: 4 Strana: 0024
Tanečnictví, n., choreutika, die Choreutik, die Tanzkunst. Nz., D.

338599   Tanečník Svazek: 4 Strana: 0024
Tanečník, a, m. = kdo tancuje, der Tän- zer. V. Kteří ste bývali moji tanečníci. Sš. P. 456. — T. = taneční mistr, der Tanz- meister. Bern. — T., u, m., bylina = třeslice, briza, das Zittergras, die Wiesenraute. Jg., Slb. 143.

338600   Tanečník Svazek: 8 Strana: 0422
Tanečník. T-ci vypovídají se z Rejdic přes Vyskočilku na Ples. NZ. III. 229. — T., u, m. = rostl., kterou si dívky tanečníky přiča- rovati hledí. C. Brod. Nár. list. 1896. č. 244. feuill.

338601   Tanečný Svazek: 4 Strana: 0025
Tanečný, vz Taneční.

338602   Tanejstra Svazek: 4 Strana: 0025
Tanejstra, vz Tanystra.

338603   Tanér Svazek: 8 Strana: 0422
Tanér, tanier, u, m. = talíř. Slov. Zátur.

338604   Taňérek Svazek: 9 Strana: 0337
Taňérek, rku, m. = talířek. Slov. Čes. 1. IX. 328. Sr. Tanér v Přisp.

338605   Tanfeld Svazek: 4 Strana: 0025
Tanfeld, a, m., osob. jm. Žer. Záp. II. 132.

338606   Tangencialně Svazek: 8 Strana: 0422
Tangencialně. T. něco sestaviti. Čl. L. Jos. 45.

338607   Tangencialní Svazek: 7 Strana: 0889
Tangencialní napjetí, Pck. 31., vážky. ZČ. I. 299.

338608   Tangenta Svazek: 4 Strana: 0025
Tangenta, y, f., z lat. tangens = tečná čára, tečná přímka, tečná. Nz. T. (tečná) slove přímka, která má s kruhem jen jeden bod společný, v němžto se kruhu dotýká. Blř. Vz více v S. N. — T. u klavíru = zadní nýtek. T-ty ve klavírech kovové jazýčky na konci klavesů, jimiž se způso- boval ton. Mlt., Vz KP. II. 299.

338609   Tangentialní Svazek: 4 Strana: 0025
Tangentialní síla jest při pohybu středo- běžném ona velikost' hybu, kterou pohybu- jící se tělo má v některém bodu své dráhy ve směru tečné v tomto bodě dráhy se do- týkající. Vz S. N.

338610   Tangentoida Svazek: 7 Strana: 0889
Tangentoida, y, f. = jistá křivka. Vnč. 59.

338611   Tangentový Svazek: 4 Strana: 0025
Tangentový, Tangenten-. T. bussola. Vz KP. II. 230., S. N.

338612   Tangler Svazek: 10 Strana: 0437
Tangler Otak., básn. Zvon III. 699.

338613   Tani Svazek: 4 Strana: 0025
Tani, osob. jm. Vz Žer. Záp. II. 190.

338614   Tání Svazek: 4 Strana: 0025
Tání, n., das Aufthauen. T. sněhu. Dch. Bod t,, der Schmelzpunkt.

338615   Tání Svazek: 9 Strana: 0338
Tání. Valí se jako po tání velká voda. Řezn. Sp. 98.

338616   Taniär Svazek: 7 Strana: 0890
Taniär, u, m. = talíř. Slov. Koll. Zp. I. 307. Vz násl.

338617   Tanier Svazek: 7 Strana: 0890
Tanier, u, m. = talíř. Slov. Sl. ps, Němc. VII. 62.

338618   Tanierik Svazek: 7 Strana: 0890
Tanierik, u, m. = talířek. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 15, II. 72.

338619   Tanierovito Svazek: 7 Strana: 0890
Tanierovito = talířovitě. Rastliny ty t. sa rozkládajú. Slov. ZObz. XXIII. 79.

338620   Tanierovitý Svazek: 7 Strana: 0890
Tanierovitý = talířovitý. T. kvet. Slov. Phľd. II. 91.

338621   Taníř Svazek: 4 Strana: 0025
Taníř, e (tanír, u), m., na Slov. = talíř. Jg., Tč. Každý bláznem takého pokládá, kdo své tajné věci na t. vykládá. Na Slov. Tč.

338622   Tanistierka Svazek: 7 Strana: 0890
Tanistierka, y, f., zdrobn. tanistra Slov. Phľd. VIII. 132.

338623   Tanistra Svazek: 4 Strana: 0025
Tanistra, vz Tanystra.

338624   Tanistrina Svazek: 8 Strana: 0422
Tanistrina, y, f., vz Hoscina (3. dod.).

338625   Taniště Svazek: 8 Strana: 0422
Taniště, ě, n. =. místo, kde něco tane, stojí. Am. Orb. 83.

338626   Ťankať Svazek: 8 Strana: 0422
Ťankať = šáliti. Slov. Kal. S. 25.

338627   Tankyna Svazek: 4 Strana: 0025
Tankyna, y, f., tanghinla, rostl. Jg.

338628   Tankynovina Svazek: 4 Strana: 0025
Tankynovina, y, f., das Tanghinin, prvek v tanky ně jsoucí. Chym. II. 113.

338629   Tanléř Svazek: 8 Strana: 0422
Tanléř. Tauléři (druh nožířů) dělali nož- nice. 1429. Arch. XIV. 439.

338630   Tanlíř Svazek: 7 Strana: 0890
Tanlíř, e, m. = obchodník v tandlmarku, tandléř. Výb. II. 365.

338631   Tannatgelatiny Svazek: 10 Strana: 0437
Tannatgelatiny. Vz Vot. 104.

338632   Tanner Svazek: 4 Strana: 0025
Tanner, a, m. T. Mat. a Jan, spisov. Vz Jg. H. 1. 640., Jir. H. 1. 285., Tf. H. 1. 72.

338633   Tanner Svazek: 7 Strana: 0890
Tanner Mat. Vz Mus. 1883. 398., 1884. 398., 1885. 402., 1886. 653. — T. Jan. Vz Mus. 1884. 398., 1886 653

338634   Tanner Svazek: 9 Strana: 0338
Tanner Mat, spis., 1630. — 1692. Vz Vlč Lit. II. 1. 12.

338635   Tanner Svazek: 10 Strana: 0671
Tanner Jan, jes. a spis., 1623. —1694. — T. Mat., jes. a spis., 1630. —1692. Vz Ott.

338636   Tannin Svazek: 4 Strana: 0025
Tannin, u, m. = tříslovina duběnková (v lékařství prostředek stahující, Pta. ), der Gallusgerbstoff, či kyselina duběnkotříslová, die Gallusgerbsäure. Vz Šfk. 570., S. N., Nz.

338637   Tannin Svazek: 7 Strana: 0890
Tannin. Cf. Rm. I. 161 , Schd. I. 387., Slov. zdrav. 365., KP. VI. 207.

338638   Tannin Svazek: 10 Strana: 0671
Tannin, u, m. = kyselina tříslová. Vz Ott.

338639   Tannomelauový Svazek: 4 Strana: 0025
Tannomelauový. T. kyselina, Tanno- melansäure. Šp.

338640   Tanouti Svazek: 4 Strana: 0025
Tanouti, tanu, ul, ut, utí — hýbati, hnouti, regen, bewegen. — čím. Ani prstem jsem netanul (nehnul). Us. Ani jsem sebou neta- nul. Ros. — se proč. Chodec pro zimu se leda tane. Sř. — komu kam: v srdce, v mysl, na mysl = vnuknouti, eingeben. Judášovi ihned diabel v srdce tanul požie- lenie jeho prorady. Ms. leg. 199. 1. Saul netáhl těch slov doslyšeti, až jemu duch boží tanul. Bj. I tanul jest Hospodin Davi- dovi řka. Bj., Pulk. Musí nám ihned t., že..; Ana mu (Pavlovi) tanula ta o vznešenosti Páně myšlénka; Ač jiní smýšlejí, že mu (Pa- vlovi) tanou ty věci, jež daleji vyčítá. Sš. II. 26., 30., 238. (Hý. ). - kde kam co: na mysli n. na mysl = připadnouti na mysl, přijíti v mysl, einfallen, in den Sinn kom- men. Tanulo mu na mysli, že.... Kon. Mělo by vám to na mysl t. Rokyc. To slovo mu na srdci tanulo. Leg. Ať vám to v pa- měti tane. Dch. Tehdy mu na mysl tanu (tanulo). St. skl. II. 187. Zlé myšlenie tane na mysl. Hus. Když jej na mysli tanu. Kat. 419. Když uzříš, ano mladý s mladú ochotně mluví a tobě tane na mysli, že o smilství se smlúvají. Hus. I. 346. A tak rozuměj, že najprv tane člověku na mysli smilstvie. Hus I. 347. Hřiech najprv tane na mysl, potom.. Hus II. 89. Nežli mu na mysli t. mohlo; Ale Pánu tanula před zrakoma snaha ženy a spoluměšťanů jejích; Tanuly Pánu všechny ty strasti na mysli. Sš. Sk. 36., J. 74., L. 186. (Hý. ). A což ani na mysl netanulo žád- nému smrtelníkovi; Netane mu zhola na mysl, že Ježíš tu pomoci může zázrakem; Aniž mu tenkráte na mysl tanulo. Sš. I. 61., J. 99., II. 17. (Hý. ). A to mu na mysli tanu. Dal. 130. — kde kam: v srdci, v srdce, na srdci = hnouti srdcem, das Herz bewe- gen. Kristova slova hned mu v srdci ta- nula. Leg. To slovo na srdci tanulo. Leg. Jedva slabá podoba v paměti nám tane. Marek. — komu kde, kam kdy. Při otázce o klestu tanulo Pavlovi na mysli; Ale arci při těch slovech tane mu na mysli; Jaký záměr Pavlovi při spisováni listu našeho na mysli tanul; Při té žárlivosti bratrů Jo- sefových tane Štěpánovi jasně na mysli zloba židů. Sš. I. 164., II. 103., 236., Sk. 77. (Hý. ).

338641   Tanouti Svazek: 7 Strana: 0890
Tanouti. Tane ptáče, neuletí-li, ale uskáče Bl. 294. — komu kam. Milosť Kristova jemu v srdce tanula. ZKr. Tehdy mu na mysl tanu. AlxV. v. 769. (HP. 19.). — kde. Něco mi na jazyku tane. Šml. T-lo mu na srdci, na mysli, aby . . . Pass. mus. 330., 366.

338642   Tanovati Svazek: 4 Strana: 0025
Tanovati = tancovati, tanzen. — abs. Ten tanuje jako pírko. U Třebonína. Olv.

338643   Tant Svazek: 7 Strana: 0890
Tant. Vždy v to někaký tajný t. uvrže; Mnoho tantóv nepotřebných vymýšleti Št. Kn. š. 11., 170. 5.

338644   Tantal Svazek: 4 Strana: 0025
Tantal, u, m., velmi vzácný prvek, der Tantal. Vz Šfk. 297., S. N.

338645   Tantal Svazek: 10 Strana: 0437
Tantal, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XIII 570.

338646   Tantal Svazek: 10 Strana: 0671
Tantal, u, m. T. a jeho sloučeniny. Vz Ott.

338647   Tantal-us Svazek: 4 Strana: 0025
Tantal-us, a, m. = báječný Řek v pod- zemí žízní a hladem trápený, ač stál ve vodě a nad ním ovoce viselo. Vz S. N., Cimrhanzl. Myth. 209. Tantalovo trápení = které ukojení nedochází, ač jest ho blízko. Bdl. Tantalovič, Tantalovec = Pelops.

338648   Tantalan Svazek: 4 Strana: 0025
Tantalan, u, m., tantalsaures Salz. Nz.

338649   Tantalec Svazek: 4 Strana: 0025
Tantalec, lce, m. — tantalit. Miner. 557.

338650   Tantaličitý Svazek: 4 Strana: 0025
Tantaličitý kysličník, das Tantaloxyd. Nz.

338651   Tantaličnatan Svazek: 4 Strana: 0025
Tantaličnatan, u, m., columbates, sůl z tantaličnaté kyseliny a z nějaké zásady povstalá. Presl. Chym. 228.

338652   Tantaličnatý Svazek: 4 Strana: 0025
Tantaličnatý = tantalík v sobě držící. T. kyselina. 1b.

338653   Tantalík Svazek: 4 Strana: 0025
Tantalík, u, m., tantalum, columbium, prvek kovní. Ib.

338654   Tantalit Svazek: 10 Strana: 0671
Tantalit, u, m. Vz Ott.

338655   Tantalový. T Svazek: 10 Strana: 0671
Tantalový. T. žárovka. Vz Ott.

338656   Tantati Svazek: 7 Strana: 0890
Tantati = za blázna míti, šiditi. Stále ho tantá a neplatí. U Kr. Hrad. Kšť.

338657   Tantery Svazek: 8 Strana: 0422
Tantery, pl.. f., Spielmarken. Třešť. Brt. D. II. 401.

338658   Tantéř Svazek: 7 Strana: 0890
Tantéř. Krnd. 140., Št. Kn. š. 34. 28

338659   Tantiema Svazek: 4 Strana: 0025
Tantiema, y, f, z fr. — podíl z čistého výnosu, zisku, Rk., jmenovitě čásť příjmu z divadelního představení, která se dává spisovatelům dramatickým. S. N., Skř.

338660   Tantování Svazek: 7 Strana: 0890
Tantování. Vz násl. Krnd. 172. a.

338661   Tantovati Svazek: 7 Strana: 0890
Tantovati. Krnd 38. a. Oči se vymlú- vajú, že ony nic neznajú, čím by srdce tan- tovaly, že nic nevěděly. Koll. Zp. II. 254 O statky lidi tantují; Kteříž lidi tantují o jejich spasení. Krnd. 46., 60 Kněžie (tam) dvorným (divným) obyčejem lidi o pe- nieze tantují. Arch. VII. 433. Vz Tantati (dod.).

338662   Tantovati koho oč Svazek: 4 Strana: 0025
Tantovati koho oč: o peníze = šiditi, betrügen. Ms. 1464. Posud u Hořic Hk. - T. = sužovati, plagen. Slov.

338663   Tantúch Svazek: 7 Strana: 0890
Tantúch, a, m. Ako boh svetla a ľudí čili Tato premienil sa čo černoboh na Ta- túcha anebo T-cha, ktorý v nočních tmách navštěvoval spiacich a dlávil jich, trýznil a tantušil. Tóth. Slov. Báj. I. 73.

338664   Tantum Svazek: 4 Strana: 0025
Tantum, lat. Alterum tantum, lat., ještě jednou tolik. - Tantum abest, ut.... vz Věta podstatná, Nerci.

338665   Tantus Svazek: 4 Strana: 0026
Tantus, u, m. — tantes.

338666   Tantušiti Svazek: 4 Strana: 0026
Tantušiti, tantošiti, il, en, ení rdou- siti, bíti, zle s kým zacházeti, würgen, schla- gen, misshandeln. Na Slov. — koho. Koll. — se, na Slov. = vaditi, rváti se. Koll., Kd.

338667   Tantušiti Svazek: 7 Strana: 0890
Tantušiti. Vz konec předcház. článku. Ces noc v krčme žerie, ráno mňa t-ší. Koll. Zp I. 11.

338668   Tantýsek Svazek: 9 Strana: 0338
Tantýsek, sku, m. Na šňůrce měl zlatý t. Šml. V. 22.

338669   Tanu Svazek: 4 Strana: 0026
Tanu, zastr. = tanulo. Kat. 419. Vz Ta- nouti.

338670   Ťanu Svazek: 7 Strana: 0890
Ťanu = inu, ovšem. Km. Odpověď v mor. Val. začíná často slovci: Tanu ťa Brt. Jak se máš? Ťanu, po troše. Brt. D. 188. Je ten člověk bohatý? Tanu na mu hříšnú, a jak! Mám-li íť s vámi ? Ťanu, udělajte si, jak chcete. Mor. Brt. D. 176.

338671   Tanu Svazek: 8 Strana: 0422
Tanu, tamnu = tam dnu, d odpadá. Pastr. L. 147.

338672   Tanula Svazek: 10 Strana: 0671
Tanula, y, f. = tancuľa, děvče rádo tancující. Brt. Sl.

338673   Tanušek Svazek: 10 Strana: 0671
Tanušek, šku, m. = taneček. Brt. Sl.

338674   Tanuškať Svazek: 10 Strana: 0437
Tanuškať = tanat, tancovati (v dětské řeči). Pohľd. XXIV. 607.

338675   Tanuškati Svazek: 7 Strana: 0890
Tanuškati = tančiti (v Dětské řeči). Cf. Tanati. Mor. Brt. D. 18.

338676   Tanúť Svazek: 9 Strana: 0338
Tanúť = táti. Slov. Sbor. slov. I. 59.

338677   Tanutí Svazek: 4 Strana: 0026
Tanutí, n. = hnutí, die Bewegung. Vz Tanouti. — T. vnitřní, hnutí mysli, myšlení, die Regung des Gemüthes, der Gedanke. Všeliká myslí t. zná Bůh. Br. Jiné t. na mysl mi pripadá. Br. T. na mysl == připad- nutí na mysl, myšlénka. Kom. — Z t. bo- žího = z vnuknutí, die Eingebung. Pam. kut. — T. srdce = hýbání n. hnuti žádostí srdeč- ných, die Aufregung, Bewegung des Herzens. Kom. T. srdečná i všecky smysly. Br., BR. II. 249. b.

338678   Tanutí Svazek: 8 Strana: 0422
Tanutí. Slovo staré a pěkné. Ďábel vnu- káními svými činí t. myslí. Staří říkávali: Ani mi na mysli netanulo (nyní říkáme: na mysl nepřišlo). Bl. Gr. 178. Nyní opět často.

338679   Tanýř Svazek: 4 Strana: 0026
Tanýř, e, m. = talíř, der Teller. Vysoký je (chléb) jako t. a lehúčký jako kameň. Sš P. 682.

338680   Tanystra Svazek: 7 Strana: 0890
Tanystra. Mkl. Etym. 109., 346.

338681   Tanystra, tanistra Svazek: 4 Strana: 0026
Tanystra, tanistra, tanejstra, y, f., snad z it. canestro, koš na chléb = kapsa, mošna zvl. vojenská, kožená na chléb, prádlo atd., v obecné mluvě také: tele (poněvadž jest telecí koží potažena), der Tornister, Ranzen, Reisebündel.

338682   Tanystrář Svazek: 4 Strana: 0026
Tanystrář, tanistrář, e, m., der Tornister- händler, -macher. Bern.

338683   Tanystrářka Svazek: 4 Strana: 0026
Tanystrářka, tanistrářka, y, f., die Tor- nisterhändlerin, -macherin. Bern.

338684   Tanystrářský Svazek: 4 Strana: 0026
Tanystrářský, Tornistermacher-. Bern.

338685   Tanystrářství Svazek: 4 Strana: 0026
Tanystrářství, tanistrářství, n., die Tor- nisterfabrikation, der -handel. Bern.

338686   Tanytať Svazek: 10 Strana: 0437
Tanytať = tančiti (v dětské řeči). Dšk. Km. 54.

338687   Tap Svazek: 4 Strana: 0026
Tap, adv. a též tap, u, m. — tapp, Tapp. Tímto slovem oznamuje hráč, že má pro- střední hru v ruce (ani příliš dobrou ani příliš špatnou). Zkr.

338688   Ťáp Svazek: 4 Strana: 0026
Ťáp, u, m. = cáp, dlapa, die Tappe, der Fuss. D.

338689   Ťápa Svazek: 4 Strana: 0026
Ťápa, y, m. = haťapa, hňápa, hlupák, der Tölpel. Us. — Ť., y, f., nadávka žen- ským na Slov. Dbš. 45.

338690   Tapa Svazek: 7 Strana: 0890
Tapa, y, f. = noha (s opovržením) Brt. Cf. Tampadlo (dod.).

338691   Tapa Svazek: 10 Strana: 0438
Tapa, y, f. = ženská tarbavé chůze. Phľd. XXIV. 544.

338692   Tápač Svazek: 4 Strana: 0026
Tápač, e, m. kdo tápá. der Schiffbrü- chige. Zlob.

338693   Tapač Svazek: 7 Strana: 0890
Tapač, Krnd. 168.

338694   Tapač Svazek: 10 Strana: 0438
Tapač, e, m. = kdo se v moři topí, trosečník. Baw Ap. 215a.

338695   Ťápačka Svazek: 7 Strana: 0890
Ťápačka, y, f., slez. čápačka = rozřídlé bláto na cestách po dešti, blátivá cesta Cf. Mlazgačka. Mor. a slez. Šd.. Brl. D. 277.

338696   Tapakalo Svazek: 7 Strana: 0890
Tapakalo, a, n. = štidlák pták. Brm. II. 2. 655.

338697   Tápal Svazek: 4 Strana: 0026
Tápal, u, m. — síť rybářská u mlýnův obyčejná, Fischnetz, n.

338698   Ťapal Svazek: 7 Strana: 0890
Ťapal, vz Rozťapati (dod.).

338699   Tápal Svazek: 8 Strana: 0422
Tápal. T. má dva oblouky křížem na holi (síť). Strážnice. Brt. D. II. 498.

338700   Tápala Svazek: 4 Strana: 0026
Tápala, y, ťapalák, čapalák, a, m. = malé dítě capkající. U Přer. Kd.

338701   Tápalec Svazek: 4 Strana: 0026
Tápalec, lce, m., kdo tápe.

338702   Ťapaňa Svazek: 7 Strana: 0890
Ťapaňa, ě, f. = motyka. Val Vck.

338703   Ťápanec Svazek: 7 Strana: 0890
Ťápanec, nce, m. = něco rozťápnutého, rozšlápnutého na široko, na př. kravinec. Mor. Šd.

338704   Tápání Svazek: 4 Strana: 0026
Tápání, n. == potopování se ve vodě, das Sinken im Wasser. T. lodí. V. Z velikého t. vyplynouti; v těžkém t. tápati. Jel., Jg.

338705   Ťápanice Svazek: 7 Strana: 0890
Ťápanice, e, f. = tápačka. Mor. Šd.

338706   Tapánky Svazek: 4 Strana: 0026
Tapánky, slov. topanky = krátké boty. U Zbirov.

338707   Tapárka Svazek: 4 Strana: 0026
Tapárka = topárka. Slov.

338708   Tapart Svazek: 7 Strana: 0890
Tapart. Výb. II. 1182. Ten je na tapart. Vz Opilý. Sn.

338709   Tapart Svazek: 8 Strana: 0422
Tapart, oblek professorský. XV. stol. Vz Wtr. Krj. I. 226.

338710   Tapart, capart, tapartík, capartík Svazek: 4 Strana: 0026
Tapart, capart, tapartík, capartík, u, m. T. — vojenský plášť, das Kriegskleid, der Waffenrock. Veleš. Též jiný podobný dlouhý šat v 14. stol. užívaný, ein Mantel- kleid, Tappart. Pohřiechu! také sem měl ty t-ty, sukně s křidlami i kápě s běliznami. Hus I. 454. — T. — šat roztrhaný, otře- paný, abgerissenes Kleid, der Bettlermantel. Otrok v tapartích. Jel. Nejhorší t-ty na sebe vzíti. Us. T. splácený nuzným náleží. Kom. — T., c = vonuce, cancor, kus šatu, der Lappen, Fetzen, Lumpen, Hader, Wisch, ein Stück. Jg. Na c-ty rozřezati, vyřezati. D. Kabát na c-ty roztrhaný. Je to na c-ty (roztrhané). — Na c-ty rozsekati, rozdrtiti = na cancory, in Stücke hauen. Roztrhám tu lásku na c-ty. Er. P. 216. — Caparty = drobné penise, das Kleingeld. Plk. — T, = vše, co neznamenitého, chatrného, maličkého jest, die Kleinigkeit, Bagatelle. Malé dluhy nazývají caparty. Us.

338711   Tapartování, n Svazek: 4 Strana: 0026
Tapartování, n., die Zerstückelung, Zer- fetzung. — T. = nevole, hádání, der Zank, Streit. Z toho povstalo veliké t. Bdž.

338712   Tapartovati Svazek: 4 Strana: 0026
Tapartovati, capartovati = na caparty děliti, trhati, zerstückeln, in Fetzen reissen. — co. Jg. — se oč = o věc nepatrnou se hádati, einer geringen Sache wegen streiten. Ros.

338713   Tapartovitý, capartovitý Svazek: 4 Strana: 0026
Tapartovitý, capartovitý, lappig, voll Fetzen. Um. les. I. 40.

338714   Tapartový, capartový Svazek: 4 Strana: 0026
Tapartový, capartový = cancorový, lap- pig, zerfetzt.

338715   Ťapat Svazek: 9 Strana: 0338
Ťapat, intensivum k Ťapčiti.

338716   Tápati Svazek: 4 Strana: 0026
Tápati, tápávati = potápěti se, tonouti aneb namáhati se, aby neutonul, in Gefahr sein zu ertrinken, mit dem Wasser kämpfen, sinken, untergehen; pohříženu býti, ver- sunken sein; blouditi, makati, tappen; po- topovati, untertauchen; se = topiti se, unter- sinken. Jg. — abs. Na vodách chodil a ne- tápal (netonul). Leg. Mnohokrát tápala jest ta lodička, ale nikdy se nepotonula. Št. N. 175. Třikrát jsem tápal (naufragium feci). ZN. Koráb tápáše. BO. — co, koho — po- tápěti (transit. ), Ctib.; jinak jest intrans., nepřechodné. — kde. T. na moři (tonouti). V. Koráb na moři tápá (topí se). Leg. Loď po moři tápající. Jir. exc. Tápáš a hoříš v lásce a milosti jedné ženy. BN. Ježto běchu vypluli tápavše v moři. Št. Mezi vlnami mořskými t. (tonouti). Troj. Tápati v hrozném vlnobití. Br. T. v bludích a hříších, ve tmách, v rozkošech, v žrádle a pití (= pohříženu býti). V. T. ve světě (blouditi), Kom., v temnostech (makati, blou- diti). Kom. Ve tmě po schodech t. (makati). Rk. — v čem jak. V hříších tápá až do uší. GR. T. na nejisto. Šml. Manželé v ne- jistotách búře moře tohoto světa do krá- lovství nebeského bředúce tápají až do hrdla; Lidé netbají, ani jsů pilni, aby se úplně svých hřiechóv zpoviedali a. pevně sě jich káli, ale v nich vždy hlúbě tápají den ote dne. Hus III. 197., 296. (Tč. ). — kde proč. Koráb pro velikú bůři na moři tápá. Pass. — se kudy: blátem. Us. Šd. — se kde: ve vodě, v blátě = broditi se.

338717   Ťápati Svazek: 4 Strana: 0026
Ťápati; ťapnouti, pnul a pl, ut, utí = hloupě šlapati n. hmatati, tappen. — abs. Kam ťapne, tam ťapne. Us. Jg. Ť. = stou- pati, silně našlapovati, stark auftreten (mit den Füssen), mor., Vck.; něco špatného mlu- viti, etwas Unanständiges reden, u Příbora, Mtl.; ovoce se stromů stloukati, das Obst von den Bäumen herunterschlagen, u Pří- bora, Mtl.; žvástati, plauschen, schwätzen. II Frenšt. Dřk. — Tápnouti = tepnouti. Mor. Kld. — po čem: po klice ť. — co odkud: ovoce se stromů. Mtl. — se = hloupě, zdlouha choditi, loudati se. Us. — — se k čemu. Záv. — se kudy. Sedlák opilý, jenž cestou necestou se ťapá. Bl. Vz Tápati

338718   Tápati Svazek: 7 Strana: 0890
Tápati. — abs. Obě lodie jako tápachu. Ev. ol. 282. — kde: v moři. Št. Kn. š. 2., 3. V pekle t. věčně budeš. Hr. rk. 337. Cíl všech v tomto světě tápajících. Kar. 50. — čím kudy: holí cestou t. Zr. An.

338719   Ťápati Svazek: 7 Strana: 0890
Ťápati také = mlaskavě jísti, Vck., Brt. D. 277.; křoupati (ovoce). Brt.

338720   Tapati Svazek: 8 Strana: 0422
Tapati. KuGR. přidej: Nov. 16.

338721   Tápati Svazek: 9 Strana: 0338
Tápati. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 328.

338722   Tápati Svazek: 9 Strana: 0338
Tápati. Ťápe jak prasa. Mus ol. 1898. 118. Vz Ťapčiti.

338723   Tápati se kdy kam Svazek: 10 Strana: 0438
Tápati se kdy kam. II večer tápej se domú Frant. 51. 16. — jak. Nevěda si rady, musil jako po tmě t. Věst. XII. 96. Brt. U starších spis.: šámati Brt.

338724   Ťapátka Svazek: 4 Strana: 0027
Ťapátka, pl., n. = dětské nožičky (žertem), die Füsse eines Kindes. Us.

338725   Tápavý Svazek: 4 Strana: 0027
Tápavý, schiffbrüchig. D.

338726   Tápavý Svazek: 4 Strana: 0027
Tápavý, täppisch. Ť. chůze (nemotorná). Dch. Osud slepý a ťápavý. Sš. Sk. 207.

338727   Ťapčiti Svazek: 7 Strana: 0890
Ťapčiti = mlaskavě jísti. Val. Vck. Vz Ťápati (dod).

338728   Tapčiti Svazek: 9 Strana: 0338
Tapčiti = jísti něco šťavnatého, zvl. ovoce; mlaskati. Val. Čes. 1. X. 375.

338729   Tapecír Svazek: 4 Strana: 0027
Tapecír, a, m. = čalouník. Us. Zlob.. T., pol. tapicyer, tapicer, něm. Tapezierer, vlas. tapezziere, fr. tapissier, střlat. tapice- rius, tapiciarius. Vz Mz. 413.

338730   Tapecírka Svazek: 4 Strana: 0027
Tapecírka, y, f. = čalouníkova žena, die Tapeziererin. Jg.

338731   Tapecírský Svazek: 4 Strana: 0027
Tapecírský, lépe: čalounický, Tapezie- rer-. Jg.

338732   Tapecírství Svazek: 4 Strana: 0027
Tapecírství, n. = čalounictví, die Tape- zierkunst. Jg.

338733   Tápěč Svazek: 4 Strana: 0027
Tápěč, e, m. = potápěč. Rk.

338734   Tapet Svazek: 7 Strana: 0890
Tapet, u, m. Na t. něco přinésti = na přetřes, na světlo. Us. Rjšk., Rgl.

338735   Tapeta Svazek: 4 Strana: 0027
Tapeta, y, f. = čaloun na zeď, pol. ta- peta, něm. die Tapete, vlas. tappeto, fr. tapis, lat. tapes, etis, tapete, tapetum, řec. tántjc, Taurftiov. Mz. 413.

338736   Tápěti Svazek: 10 Strana: 0438
Tápěti nelze tvořiti z Potápěti. Jg. v Mus. 1843. 406.

338737   Tapetovati Svazek: 7 Strana: 0890
Tapetovati = tapetami povléci. Us. Pdl.

338738   Tapíček Svazek: 10 Strana: 0438
Tapíček, čku, m, nějaká hra v karty? Zasedl k t-čku. Vin. I. 178.

338739   Tapínový Svazek: 9 Strana: 0338
Tapínový. T. kožich. Př. star. II. 29.

338740   Tapiola Svazek: 4 Strana: 0027
Tapiola, y, f. = škrob, nalézající se ve vodě ku proplachování kořene manyhotového potřebované. Presl. Chym. II. 136.

338741   Tapír Svazek: 4 Strana: 0027
Tapír, a, m. = ssavec mnohokopytný, der Tapier. T-ři, nasuta, mají kuželovitou hlavu s krátkým rypákem, vysoký krk s krátkou hřivou, na předních nohách po čtyřech, na zadních po třech prstech; oči jsou malé, boltce prodloužené. Frč. 376. Cf. Schd. II. 423. T. americký, tapirus americanus, in- dijský, t. indicus, horní. Vz více v S. N.

338742   Tapír Svazek: 10 Strana: 0671
Tapír, a, m., ssavec. Vz Ott.

338743   Tapírovitý Svazek: 4 Strana: 0027
Tapírovitý, tapiraceus, k tapíru podobný, tapierähnlich.

338744   Tapisserie Svazek: 4 Strana: 0027
Tapisserie (-rý), franc. = práce čalou- nická, čalounictví, die Teppicharbeit.

338745   Ťapiť Svazek: 8 Strana: 0422
Ťapiť = přišlápnouti. Slov. Kal. S. 182.

338746   Ťapiti Svazek: 7 Strana: 0890
Ťapiti, zärtlich mit der flachen Hand schlagen. Cf. Ťapkati. Slov. Let. Mt. sl. VII. 1. 14.

338747   Tápka Svazek: 4 Strana: 0027
Tápka, y, f. = potápka, die Tauchente. U Chlumce.

338748   Ťapka Svazek: 4 Strana: 0027
Ťapka, y, f. = plovací noha ptačí, der Schwimmfuss eines Vogels. Plk. — Ť. = malá zvířecí šlapka, eine kleine Fussspur. Kočka nadělala samých ťapek. Mor. Šd. Rgl. — Ťapky = ručky. Ťapky zlaté bacu- laté polož dolů. Hdk. C. 286. — Ť. = hra dětská (jeden honí ostatní a dohoní-li a udeří-li někoho, musí potom ten zase ostatní honiti). Kld. — Ť. u biče = proplítka, die Schwippe an der Peitsche. Koll.

338749   Ťapka Svazek: 7 Strana: 0890
Ťapka = dnišťa (dod.). V Liptově. Rr. Sb., Dbš. Sl. pov. I. 351. — Ť. = ťafka. Mor. Brt. D.

338750   Ťapka Svazek: 8 Strana: 0423
Ťapka, y, f., čásť přeslice. Phľd. 1894. 85. U Liptova.

338751   Ťapkač Svazek: 4 Strana: 0027
Ťapkač, e, m. = kdo ťapka, der Streichler. Ť. rukama, pleskač, der Klatscher. Slov.

338752   Ťapkati Svazek: 4 Strana: 0027
Ťapkati, ťapkávati, na Mor. a na Slov. = pleskati, popleskávati, mit der flachen Hand leise schlagen, streicheln. — abs. Kde koho bolí, tam též i ťapká. (Cf. Kde bolesť, tu ruka. ) Bern. — Ten člověk již velice ťapká (= těťhá, zdrobna vyšlapuje, trippelt) Mor. Hý. — koho. Pořád ho ťapká. Mor. Šd. — koho kde: po plecech (rukou na plece tepati). — čím: rukama (pleskati, plesati), in die Hände klatschen. Bern.

338753   Ťapkati Svazek: 7 Strana: 0890
Ťapkati. Když je máslo stlučeno, ještě se ťapká (pomalu tluče), aby se srazilo v kouli. Brt. D. 277. — koho čím. Dlaňou po bokoch ho a po pleci ťapká. Hol. 19.

338754   Ťapkati Svazek: 9 Strana: 0338
Ťapkati, vz Hrabkati.

338755   Ťapna Svazek: 4 Strana: 0027
Ťapna, y, ťapnák, a, m. = kolohnát, der Lümmel. Slov.

338756   Tapnouti, vz Ťapati. Ťapunkať Svazek: 10 Strana: 0438
Tapnouti, vz Ťapati. Ťapunkať = tlapkati rukama (v dětské mluvě). Slov. Phľd. XXIV. 607.

338757   Tapóšek Svazek: 9 Strana: 0338
Tapóšek, ška, m. T. uťapkaný = kdo. pořád ťapká. Mus. 1900. 340.

338758   Tapša Svazek: 4 Strana: 0027
Tapša, dle Káča = plech na koláče do peci. Slov.

338759   Tapša Svazek: 7 Strana: 0890
Tapša. Cf. Okrúhlo. T. už se hřeje na peci. Phľd. IV. 58.

338760   Ťapša Svazek: 8 Strana: 0423
Ťapša. Piekli koláče na ťapšiach. Phľd. 1894. 203.

338761   Tapša Svazek: 9 Strana: 0338
Tapša, e, f = sprostá žensk?. Zát. Př. 41b.

338762   Ťapušenka Svazek: 7 Strana: 0890
Ťapušenka. Ťapy, ťapy, t-ky, dal nám pán Bůh dvě ručenky, aby dělaly a nožičky běhaly. Hra s dítětem. Šd. Vz Tapušky.

338763   Ťapuškati Svazek: 7 Strana: 0890
Ťapuškati = tleskati. Rúčkami ť-ká. Orl. II. 158.

338764   Ťapušky Svazek: 4 Strana: 0027
Ťapušky. Ťap, ťap ťapušky, půjdeme na hrušky (říkají dětem ručkami jejich tleska- jíce). Mor. Šd.

338765   Tara Svazek: 4 Strana: 0027
Tara, y, f., z arab., vz Mz. 343. = váha nádoby n. obálky, v níž jest zboží a jež činí se zbožím váhu z hruba (brutto); odečte-li se tara od hrubé váhy, zbude čistá váha (netto). Der Abzug, Abgang vom Waaren- gewichte. S. N., Skř. T. srážka na váze, váha nádoby n. obálky na zboží. Nz.

338766   Taraba Svazek: 4 Strana: 0027
Taraba, y, m., osob. jm. — T., ein Un- geschickter. Rk.

338767   Tarabiti se Svazek: 4 Strana: 0027
Tarabiti se, il, ení; tarabívati se = tra- kati se, hrncovati se, gerumpelt kommen. — se odkud kam na čem: ze dveří ven, na voze, na divadlo (na jeviště) z oble- kamy. Div. z och. — Jg.

338768   Tarabka Svazek: 4 Strana: 0027
Tarabka, y, f., samota u Nasavrk. PL.

338769   Tarač Svazek: 4 Strana: 0027
Tarač, e, m., na Slov. == breptač, pleskač, der Schwätzer, Plauderer. Bern. — T., druh psa, die Dogge. S. N., Dch.

338770   Tarač Svazek: 7 Strana: 0890
Tarač pes, canis familiaris molossus. T. anglický, c. f. m. gladiator, Buldogg. Cf. Brffl. I. 625., 631.

338771   Taračí Svazek: 4 Strana: 0027
Taračí, einer engl. Dogge angehörig. T. hlava. Světz. Vz Tarač.

338772   Taračka Svazek: 4 Strana: 0027
Taračka, y, f., die Schwätzerin, Plaude- rerin. Slov. Bern.

338773   Taradajka Svazek: 10 Strana: 0438
Taradajka, y, f. = kočár, jehož u Po- lákův užívají. Byť by to byla třeba ži- dovská t. Hlasy Vých. Č. 23/3. 1902. Dhnl.

338774   Taradie Svazek: 7 Strana: 0890
Taradie, e, f. = veliká bouře, rumreich. Mraky se kupí jako hrady, bude t. V Kr- konš. Kšť.

338775   Taradín Svazek: 4 Strana: 0027
Taradín, a, m. = nějaká rostl. Slov. Koll.

338776   Taradín Svazek: 7 Strana: 0890
Taradín. T., zelený t., veru ti, šuhajko, k nám chodit neradím. Koll. Zp. 1. 154. (189.).

338777   Táradlo Svazek: 4 Strana: 0027
Táradlo, a, n. = kdo se tárá, toulá, der Herumstreicher. Slov. Koll.

338778   Taradye Svazek: 4 Strana: 0027
Taradye, e, f. = váda, různice, der Zank; táhanice, das Geschleppe. Byla s tím t. Us. To byla t. (mela). U Rychn. Msk.

338779   Tarafandy. Na t Svazek: 10 Strana: 0438
Tarafandy. Na t-dách, drúkoch a ven digoch nosia sa slamené petrence (menšie kopy). Mus. slov. VIL 58.

338780   Tarafovati se Svazek: 8 Strana: 0423
Tarafovati se = omlouvati se. Darmo se t-ješ. Bl. Gr. 296.

338781   Taraj Svazek: 7 Strana: 0890
Taraj, e, f. = tarajka. Slov. Rr. Sb., Ssk., Sldk. 90.

338782   Taraja Svazek: 7 Strana: 0890
Taraja, e, f. = tarajka. Slov. Ssk.

338783   Tarajčice Svazek: 8 Strana: 0423
Tarajčice, e, f., runde Zickzacklinie. Am. Orb. 52.

338784   Tarajčitý Svazek: 8 Strana: 0423
Tarajčitý. T. obrázek. Am. Orb. 30. Cf. předcház.

338785   Tarajka Svazek: 4 Strana: 0027
Tarajka, y, taraječka, y, f. = kolésko na ostruhy, das Spornrädlein. Slov. Bern. Z maď. Mz. 343.

338786   Tarakán Svazek: 4 Strana: 0027
Tarakán, a, m., rus., pol. tarakan, hmyz šváb, blatta, die Schabe, slovo cizí z někte- rého orient, jazyka. Mz. 343. T. obecný (šváb, blatta orientalis), německý (žlutavý), lapský, americký, velikánský. Jg. Vz Šváb. Dle Frč. 143. t. — rus lesní, blatta laponica.

338787   Tarakán Svazek: 7 Strana: 0890
Tarakán. Cf. Mkl. Etym. 347.

338788   Tarakanovitý Svazek: 4 Strana: 0027
Tarakanovitý = ku tarakánu podobný, blatteus;. Krok. II. 258.

338789   Taramtaram Svazek: 4 Strana: 0027
Taramtaram, hlas trouby. L.

338790   1. Taran Svazek: 4 Strana: 0027
1. Taran, u, m. = beran k zatloukání kolů. T-nem koly v řece býti. Mor. Škd., Dřk. — T. = nástroj (beran) zeď bořicí, der Mauerbrecher, Sturmbock, pol. taran, rus. táraní.; sr. střněm. tarant téhož významu zdá se též cizím býti. Možno, že jest pů- vodu orientalského; méně pravděpodobno jest, že by t. přetvořeno bylo z baran, pro- tože baran v témž významu se všude udr- želo. Mz. 343.

338791   2. Taran Svazek: 4 Strana: 0027
2. Taran, a, m., hustera, cyprinus Zerta, die Zärte. D.

338792   Taran Svazek: 8 Strana: 0423
Taran = beran k zatloukání kolů. L. posil. II. 16. (r. 1566.).

338793   Taráňať Svazek: 7 Strana: 0890
Taráňať = toulati se, mnoho běhati; usta- vičně mluviti, pleskati. Val. Vck., Brt. D. 277.

338794   Taranda Svazek: 4 Strana: 0027
Taranda, y, f., na Slov. — klevetnice, die Plaudertasche. Plk., Dbš. 45.

338795   Taranda Svazek: 9 Strana: 0338
Taranda, y, m. = hlupák. Slov. Zát. Př. 21b.

338796   Tarandák Svazek: 4 Strana: 0027
Tarandák, a, m. = tlampač, pleskač, der Plauderer. Slov. Plk., Dbš. 44.

338797   Tarandár Svazek: 7 Strana: 0890
Tarandár, a, m. = tarandák. Slov. Ssk.

338798   Tarandár Svazek: 9 Strana: 0338
Tarandár. Kalendár-t. Slov. Zát. Př. 230a

338799   Taránek Svazek: 4 Strana: 0027
Taránek, nka, m., osob. jm.

338800   Taránek Svazek: 7 Strana: 0890
Taránek, nku, m. = několik preclíků v kolečko svázaných. U Vysokého Kšť.

338801   Taránek Svazek: 10 Strana: 0671
Taránek Kar. Dr., zoolog a spis., 1855. — 1888. Vz Ott.

338802   Tarání, n Svazek: 4 Strana: 0027
Tarání, n. = nerozumné pleskání, das Plaudern. — T. — toulání, das Schlendern, Herumsehweifen. Jg.

338803   Táranina Svazek: 7 Strana: 0890
Táranina, y, f. = tárání, pleskání. Slov. Dbš., Let. Mt. sl. XI. 1. 47.

338804   Taranka Svazek: 4 Strana: 0027
Taranka, y, f., myslivna u Dnespek. PL.

338805   Tarant Svazek: 7 Strana: 0890
Tarant. Cf. Kram. Slov.

338806   Tarantik Svazek: 4 Strana: 0028
Tarantik, a, m., der Apfelschimmel. Slov

338807   Tarantina Svazek: 4 Strana: 0028
Tarantina, y, f., was blassroth ist. Ros.

338808   Tarantovati Svazek: 7 Strana: 0890
Tarantovati. Bosáku, někdes tarantoval s pytlem po ulicích (žebrotou chodil). Krnd. 76.

338809   Tarantový Svazek: 4 Strana: 0028
Tarantový, Taran t-. Pršel déšť krvavý rovně jako dobře červené t-vé víno. V., Kol. 178.

338810   Tarantule Svazek: 4 Strana: 0028
Tarantule, e. f. = sliďák jižní, die Ta- rantel, lycosa tarantula, skokan, veliký chlu- patý pavouk v již. Europě. Frč. 120. Cf. Schd. Il. 542., S. N.

338811   Tarantule Svazek: 7 Strana: 0890
Tarantule. Brm. IV. 726.

338812   Tarantule Svazek: 10 Strana: 0438
Tarantule ve IV. 28. Schd. II. 542. oprav v: II. 524.

338813   Tarár Svazek: 7 Strana: 0890
Tarár, u, m. = větrák, náčiní mlýnské obili čistící. Vz KP. V. 614.

338814   Tarara Svazek: 4 Strana: 0028
Tarara, hlas trouby. L.

338815   Taras Svazek: 4 Strana: 0028
Taras, u, tarásek, sku, m. T. — drobný kámen, der Tarras. L. — T., das Material zum Strassenbau. Nabravše tarasů šli do města. Let., Gl. 340. — T. — každý násyp ze země učiněný, die Terasse, der Erdwall, die Bastei. Z fr. terrasse, se střlat. terrasia, z terra. Mz. 344. Na t. ho uvázali a k němu stříleli. V. — T. = trní, proutí, dříví k za- dělávání mezer jakýchkoliv, die mit Weiden- ruthen durchflochtene Wehr, Ros., ku př. v jezu. Tarásek, malý jez. Ros. — T. u ryb- níka, zed z tvrdého kamene a mechu dělaná; též hráz sama. Jg. T-sy od kamene počal k hrázi klásti, die Terrasse. Břez. 162. — T. = krytba podobná loubí vinnému, která vojíny zdí dobývajících chránila, latin, vinea, das Sturmdach. V. — T. = prkno z předu zo- střené a železem pobité, ein zugespitztes mit Eisen beschlagenes Brett zum Steinbrechen. Gl. 340. Dělali příkopy a tarasy skálu lá- majíce. Háj. — T. s berlou a děrou, eine Vorrichtung in der hussitischen Wagenburg, wahrsch. ein Bollwerk. Mus. 1828. 2. 23. Válečná rohatina, jíž užívali naši staří vá- lečníci jmen. ve válkách husitských zatara- sujíce jí vnější stranu vozů hradeb vo zových. S. N. XI. 225., IX. 872. A při každém vozu aby byla jedna hakovnice se vší přípravú a dvě sekyře, dvě lopatě, dvě kratci, dvě motyce, dva rýče a taras s berlú a jedno kopie s hákem a praporečkem. (Haj. z Hod. ) Výb. II. 17tí. 28. — T. — na sucho (bez malty) z kamení vystavěná zeď k pod- pírání slemena (stropu) ne štolách. Vys.

338816   Taras Svazek: 7 Strana: 0890
Taras. Cf. Kram. Slov. Dali z sebe na- dělati t-sův (mohl jimi nakládati, jak chtěl). Bart. 63. — T. = živý plot. V Podluží. Brt. D. 277.

338817   Taras Svazek: 8 Strana: 0423
Taras m. teras, fr. terrasse. Gb. H. ml. I. 286. — T. = příkop u silnice, svodnice. Tva- rožná. Hledík.

338818   Taras Svazek: 9 Strana: 0338
Taras, u, m. = odrážka v řece. Slez. Lor. 79.

338819   Taras Svazek: 10 Strana: 0438
Taras. S válečných vozů husitských vi- sely na zevnějších stranách od předního kola k zadnímu nebo na brankách až k zemi silné klády opatřené tyčemi, přes kříž do klad zastrkaných, což bylo taras. Jrsk. XII. 334.

338820   Taras Svazek: 10 Strana: 0671
Taras s vyobraz. Vz Ott.

338821   Tarasa Svazek: 10 Strana: 0438
Tarasa, y, f. =žena, která se pyšní, a nemá čím. Slov. Phld. XXIV. 544.

338822   Tarásek Svazek: 4 Strana: 0028
Tarásek, sku, m. = malý taras. — T., das Giessbrett im Bräuhause. D.

338823   Tarásek Svazek: 9 Strana: 0338
Tarásek, sku, m., trať u Loužku. Př. stár. V. 121.

338824   Tarasidlo Svazek: 4 Strana: 0028
Tarasidlo, a, n. — nástroj, kterým se ta- rasí, ein Werkzeug zum Terrassiren. — T. — obrana u soudu, průvod, das Allegat, In- strument, die Beilage. Ros. On má pod- statná své pre t-dla. Ros. — Jg.

338825   Tarasinka Svazek: 8 Strana: 0423
Tarasinka, y, f. Mají t-ky a tuhé pavézy. Wtr. Živ. c. I. 298.

338826   Tarasit Svazek: 10 Strana: 0438
Tarasit nadurene, natresene naklásti. Slov. Phľd. XXIV. 544.

338827   Tarasiti Svazek: 4 Strana: 0028
Tarasiti, il, en, ení; tarasovati, tarasí- vati, tarasovávati — tarasem zadělati, upev- niti, verwehren, befestigen, verrammeln, ter- rassiren. Ros., BO. — co čím: kamenem. Vys. — T. — zastávati, vymlouvati, líčiti, hájiti, wehren, befestigen, vertheidigen. — co čím: důvody vytaženými z písem svatých. Br. Těmi i jinými zámysly konšelé taraso- váli svou zlovolnost. Bart. 20tí. 7. Vz Omlou- vati se.

338828   Taraska Svazek: 7 Strana: 0891
Taraska, y, f. = proutí, trní? Vz Taras. Vši nemohúc sa živiť zo suchej t-ky, prešly na mladú kukuricu Slov. N Hlsk. XVII. 291. — T. = dělo. Wtr. Obr. 267. Cf. Taras- nice.

338829   Taraska Svazek: 8 Strana: 0423
Taraska, y, f., druh hrušek. CT. Tkč.

338830   Tarasnice Svazek: 7 Strana: 0891
Tarasnice. Let. 68 , Výb. II. 1012., Arch. VIII. 616., Pal. Rdh. II. 76. Petr puškař slil Kadaňským t-ci dlouhou půl sedma lokte ze 30 centnéřův. Let. 409. Dle Wtr. Obr. 267. stříleli z t-nic na slabší zdi.

338831   Tarasnička, y Svazek: 7 Strana: 0891
Tarasnička, y, f., zdrobn. tarasnice. NA. III. 90., 92.

338832   Tarasník Svazek: 4 Strana: 0028
Tarasník, u, m. = nástroj k zataraso- vání se, tarasnice. Mají mnohé t-ky a tuhé pověry, lidi znamenité a ve světě mocné. Bech.

338833   Tarasný Svazek: 4 Strana: 0028
Tarasný, verrammelnd. Rk.

338834   Tarasný Svazek: 7 Strana: 0891
Tarasný. T. zeď NA. IV. 228.

338835   Tarasování Svazek: 4 Strana: 0028
Tarasování, n., vz Tarasiti. T. kamenné. Stát. př. kn. 1877. 99.

338836   Tarasovati. V Svazek: 8 Strana: 0423
Tarasovati. V tom se tarasují a ohrady činie. Chč. S. 168.

338837   Tarasovitý Svazek: 4 Strana: 0028
Tarasovitý, terrassenförmig. Sp.

338838   Tarasový Svazek: 7 Strana: 0891
Tarasový, Terassen-. T. zeď. Pcl. 112, NA. IV. 190.

338839   Tarasuice Svazek: 4 Strana: 0028
Tarasuice, e, f. — dělo k bourání tarasů. V. Ein Belagerungsgeschütz zum Zerstören der Bollwerke. Slil t-ci dlouhou půl sedma lokte ze 30 centnéřů, die Terass-, Wall- büchse. Vz Švihovka. Gl. 341. Cf. S. N. T. dle Vocela hrubé dělo skládající se z ně- kolika vedle sebe ležících trub čili hlavní a užívalo prý se jí k ochraně tvrzí a jich tarasů (zdí), odkud své jméno vzala. Dle Jg. byla t. dělo na boření tarasů, valů, die Terrasbüchse.. Myslím, že obležení užívali t-snic proti nepříteli k obhájení tarasů svých a oblehající zase na boření tarasů nepřá- telské tvrzi. Že by však t. z několika píšťal se byla skládala, pochybuji. T-ce lity byly z mosazi a z mědi. Hrš. v Km. II. n. b. 121. Cf. Pal. IV. 2. 444. — T., die Schnellbank. Rohu. 220.

338840   Tárati Svazek: 4 Strana: 0028
Tárati, tárávati = nerozumně mluviti, pleskati, žváti, tlampati, phantasiren, schwat- zen, plappen, plaudern; beze cíle obcházeti, ohne Ziel herumgehen; se = toulati se, beze cíle choditi, se cárati, nn Mor. a na Slov. Kd. Co táráš? — kam: do světa. Koll. Zp. II. 296. — co jak. Ó kéž pravda, co tak marně tárá lichověštec chválou la- cinou. Sš. Bs. 166. — kudy jak proč. Eliáši, jenž jsi na přemnoze pro pomstivosť zlého krále táral o bloudivé světem tím se noze. Sš. Bs. 195. — se někam pro něco. Baiz. — s kým. Jeden s druhým se tárá. Hdk. C. 340.

338841   Ťarati Svazek: 4 Strana: 0028
Ťarati = potřebu svou konati, seine Noth- durft thun. U Příboja. Škd. — Ť. — prděti, farzen. U Místka. Škd.

338842   Tárati Svazek: 7 Strana: 0891
Tárati také = tlíti, modern. Val. Vck. T. = žváti. Šf. III. 455, 508.

338843   Tárati Svazek: 8 Strana: 0423
Tárati = klábositi a p. Len by ste netá- rali, kmotre. Phľd. 1894. 388. Ale čo táraš zo sna. Phľd. 1896. 455. — se. Tára sa celé noci (toulá). Phľd. 1895. 485.

338844   Tárati Svazek: 9 Strana: 0338
Tárati. Bociane sa tárajú, bude špatný čas. Slov. Zát. Př. 229a.

338845   Taraut Svazek: 4 Strana: 0027
Taraut, a, tarantík, a, m. = pes, kůň n. cokoli tarantového (strakatého), ein schek- kiges Pferd usw.; barvy bledě červené, blass- rother Farbe. L. O nejistém původu vz Mz. 345. — T. = kapr s velikými šupinami, králík, der Spiegelkarpfen. D. — T., osob. jm. — T., u, m. = barva z bleda červená, blassrothe Farbe. - T. — druh vína ná- červeného, der Schiller, Tharand. V. T. bílý (dává bílé víno), červený, černý. Us. Der Schillerwein nach der Stadt Taranto in Ita- lien o. nach der Farbe des blutrothen En- zian, der- auch T. heisst? Gl. 340. Vz Víno

338846   Tarauteila Svazek: 4 Strana: 0028
Tarauteila, y, f. = národní, rychlý tanec italský, die Tarantella, Volkstanz in Italien.

338847   Tarazgat Svazek: 8 Strana: 0423
Tarazgat = taráňat, pokřikovati. Val. Brt. D. II. 401.

338848   Taraznice Svazek: 10 Strana: 0438
Taraznice = tarasnice. 1512. Arch. XIX. 172.

338849   Tarba Svazek: 4 Strana: 0028
Tarba, y, f. == ženská 1. špatná a 2. zdlouhavá. Slov. Dbš. 45.

338850   Ťarba Svazek: 7 Strana: 0891
Ťarba = nemotora. Hdž. Čít. 182.

338851   Tarbáctvo Svazek: 10 Strana: 0438
Tarbáctvo, a, n. Vyzývavé t. jeho. Sbor. čes. 43. Sr. Tarbák.

338852   Tarbač Svazek: 4 Strana: 0028
Tarbač, e, m. — tarbák.

338853   Tarbačka Svazek: 4 Strana: 0028
Tarbačka, y, f. — tarba.

338854   Ťarbák, ťarpák Svazek: 4 Strana: 0028
Ťarbák, ťarpák, a, m., na Slov. = člověk 1. špatný, 2. zdlouhavý. Koll., Plk. Ť. ťarbavý. Dbš. 44.

338855   Ťarbati Svazek: 4 Strana: 0028
Ťarbati, tarbávati, na Slov. — zdlouha jíti, váhati, zaudern, trödeln. — se = ťar- bati. — se v čem (váhavě něco konati). Bern., Šm.

338856   Ťarbavě Svazek: 7 Strana: 0891
Ťarbavě = lenivě. Ť se kývati. Zátur. Háj. I. 33.

338857   Ťarbavo Svazek: 8 Strana: 0423
Ťarbavo. Ť. choditi. Phľd. 1894. 321.

338858   Ťarbavosť Svazek: 8 Strana: 0423
Ťarbavosť. Phľd. XII. 663., XIV. 84.

338859   Ťarbavosť, ťarpavosť Svazek: 4 Strana: 0028
Ťarbavosť, ťarpavosť, i, f. — váhavosť, zdlouhavost, die Zauderhaťtigkeit.

338860   Ťarbavý Svazek: 8 Strana: 0423
Ťarbavý. T. študent, Phľd. 1895. 44. Ť. krok. Ib. 1894. 416. Cf. Olověný (3. dod.).

338861   Ťarbavý, ťarpavý Svazek: 4 Strana: 0028
Ťarbavý, ťarpavý = zdlouhavý, zau- dernd, zauderhaft, ungeschickt. Slov. Bern., Plk.

338862   Tarbík Svazek: 4 Strana: 0028
Tarbík, a, m., ssavec, dipus, das Schnell- thier. T-ci, macropoda, jsou polozajíci ma- jící zadní nohy velmi dlouhé, přední skoro zakrnělé; ocas je dlouhý chvostnatý. Frč. 386. T. aegyptský, dipus aegyptius, labra- dorský, jaculus labradorius. Frč. 387. Cf. Schd. II. 416. T. střela, dlouhoocasý, řípka, čtveroprstý, frček, indijský, ostrohubý, py- ramidní, tamaryskový, dlouhonohý, kanad- ský. Ssav. 266.

338863   Tarbík Svazek: 7 Strana: 0891
Tarbík. Cf. Hlb. II. XXXV., I. 29., 37., 178., Brm. I. 2. 349. nn.

338864   Tarbík Svazek: 10 Strana: 0671
Tarbík, a, m., dipus, ssavec. Vz Ott.

338865   Tarbíkomyš Svazek: 7 Strana: 0891
Tarbíkomyš, i, f, dipodomys. Brm. I 419. Vz. násl.

338866   Tarbíkovitý Svazek: 7 Strana: 0891
Tarbíkovitý. T-tí, dipodida, Spring- mäuse. Brm. I. 2. 346.

338867   Tarcit se Svazek: 8 Strana: 0423
Tarcit se = durditi se. Zlín. Brt. D. II. 401.

338868   Tarč Svazek: 4 Strana: 0028
Tarč, e, m., zastr. = štít, der Schild. V.

338869   Tarča Svazek: 4 Strana: 0028
Tarča, f., dle Káča = nízká čepice s okrou- hlým vrchem. — T., m., dle Báča = plaček, kvičák. U Olom. Sd.

338870   Tarča Svazek: 7 Strana: 0891
Tarča = terč. Val. Brt. D 277.

338871   Tarča Svazek: 8 Strana: 0423
Tarča, dle Káča = huba. Natahuje tarču = má hubu na pekáč, pláče. Zlín. Brt. D. II. 401. — T. = obec v Šariši. Phľd. XII. 553.

338872   Tarčaj Svazek: 4 Strana: 0028
Tarčaj, e, m., osob. jm. Pal. V. 2. 53.

338873   Tarčavý Svazek: 4 Strana: 0028
Tarčavý, weinerlich. T. dítě, chlapec. U Olom. Sd.

338874   Tarče Svazek: 7 Strana: 0891
Tarče, e, n. = štít, scutum. Vz Tarč. T. = štít malý kulatý n. trojúhelníkovitý. Vz Zbrt. Krj. I. 178. Jedno s sebú mají t. a kopie neb lanče. Mill. 111.

338875   Tarčena Svazek: 4 Strana: 0029
Tarčena, y, f. = trkavá ovce, ein stös- siges Schaf. Na vých. Mor.

338876   Tarčena Svazek: 7 Strana: 0891
Tarčena. Místo ,trkavá' má asi býti ,tarkavá'. Vz násl.

338877   Tarčina Svazek: 7 Strana: 0891
Tarčina, y, f. = ovce tarkavá t. j. bílá a červená. Mor. Brt.

338878   Tarčiti Svazek: 4 Strana: 0029
Tarčiti, il, ení, weinen, winseln. U Olom. Sd.

338879   Tarčivý Svazek: 4 Strana: 0029
Tarčivý = tarčavý. U Olom. Sd.

338880   Tardando Svazek: 4 Strana: 0029
Tardando, tardato, it. (a to z lat. ) = vá- havě, rozvláčně (v hudbě). Rk.

338881   Tardy Svazek: 4 Strana: 0029
Tardy, ho, m. T. Sam. Vz Jg. H. 1. 640. Z Tardy Her. Tf. H. 1. 183.

338882   Tarebka Svazek: 7 Strana: 0891
Tarebka, y, f. = hruška. Mor. Brt.

338883   Tarent-um Svazek: 4 Strana: 0029
Tarent-um, a, n., mě. v jižní Italii. — Tarenťan, a m. — Tarentský. — Vz více v S. N.

338884   Tareš Svazek: 7 Strana: 0891
Tareš, os. jm. Tyto hodiny jdou podle Tarešova plotu (špatně). ČT. Tkč.

338885   Tareť Svazek: 7 Strana: 0891
Tareť. Ak by hlava tarela (vlasy plznúť počaly). Slov. Sokl. I. 32.

338886   Tarfa Svazek: 4 Strana: 0029
Tarfa, y, í. = mannovec, hřebenčík man- nový v Arabii, keř. MP. Dj. bib. I. 88.

338887   Targať Svazek: 7 Strana: 0891
Targať = plaziti. Slov. Ssk.

338888   Targať sa Svazek: 10 Strana: 0438
Targať sa = knísave ísť. Slov. Phľd. XXIV. 544.

338889   Targavý Svazek: 7 Strana: 0891
Targavý = šerý. T. kráva, jež má černé skvrny po bílé srsti. Val. Brt. D. 277.

338890   Targionka Svazek: 4 Strana: 0029
Targionka, y, f., targionia. Rostl. I. 273. a.

338891   Targový Svazek: 7 Strana: 0891
Targový = trhový. Hank. Sb. 335.

338892   Tarh Svazek: 8 Strana: 0423
Tarh, u, m. = trh. Ve Spiši. Phľd 1893. 431.

338893   Tarhoňa Svazek: 7 Strana: 0891
Tarhoňa, ě, f. = strouhané těsto, gerie- bener Teig. Slov. Bern.

338894   Ťarch Svazek: 8 Strana: 0423
Ťarch, u, m. = potraviny vydielané sluhom, valachom a rubárom, toľko čo merinda. Phľd. 185)5. 5.

338895   Ťarcha Svazek: 8 Strana: 0423
Ťarcha = obtíž. Nikomu nebyla na ťarchu; Posádka bola by obyvatelstvu ťarchou. Vz Ošťara. Phľd. XII. 164., 1894. 602.

338896   Ťarcha, ťarcha, těrcha, těrucha Svazek: 4 Strana: 0029
Ťarcha, ťarcha, těrcha, těrucha, na Slov. = tíze. Vz Těrcha. A ta letí domů zpátky plna sladké t-chy. Hdk. C. 34.

338897   Ťarchavý Svazek: 4 Strana: 0029
Ťarchavý = těhotný. Ť. žena. Slov. Dbš.

338898   Tarchavý Svazek: 7 Strana: 0891
Tarchavý. Cf. Mkl. Etym. 354.

338899   Tarian Svazek: 8 Strana: 0423
Tarian, a, m., území v Novohrad. na Slov. Phľd. XII. 553., 75.

338900   Tarif, u Svazek: 4 Strana: 0029
Tarif, u, m., fr. = sazba (cen), der Tarif. T., z arab., vz Mz. 344.

338901   Tarifní Svazek: 10 Strana: 0438
Tarifní politika Nár. list. 1903. č. 312. 21, 1904. 154 13.

338902   Tarifnictví Svazek: 7 Strana: 0891
Tarifnictví, n. T. železných drah. Us.

338903   Tarifotechnický Svazek: 10 Strana: 0671
Tarifotechnický důvod. Nár. list. 1906. 27. 17.

338904   Tarifovati Svazek: 4 Strana: 0029
Tarifovati = saditi, vysaditi (cenu), den Tarif bestimmen.

338905   Tarifový. T Svazek: 10 Strana: 0438
Tarifový. T. opatření, úleva. Nár. list. 1903 č. 134. 25.

338906   Tarirky Svazek: 4 Strana: 0029
Tarirky, pl., f., die Tarirwage. Šp.

338907   Tarisňa Svazek: 7 Strana: 0891
Tarisňa, ě, f. = kabela Slov. Lipa.

338908   Tarka Svazek: 7 Strana: 0891
Tarka, y, f. = trnka. Slov. Čarné očka ako tarky. Sb. sl. ps. II. 1 47.

338909   Tarkan Svazek: 4 Strana: 0029
Tarkan, u, m. = rebríček persán, bertram, der Bertram. Vz Slb. 414.

338910   Tarkaňa, ě Svazek: 9 Strana: 0338
Tarkaňa, ě, f. = jm. kraví. Němc. III· 274.

338911   Tarkanový Svazek: 4 Strana: 0029
Tarkanový, z tarkanu, Bertram-. Bern.

338912   Tarkastý Svazek: 10 Strana: 0438
Tarkastý = tarkavý, strakatý. Czam. Slov. 128.

338913   Tarkavěti Svazek: 7 Strana: 1391
Tarkavěti, ěl, ění = kaziti se, černati, ku př. o bramborách. Val. Vck.

338914   Tarkavosť Svazek: 4 Strana: 0029
Tarkavosť, i, f. = strakatost, z maď. Slov.

338915   Tarkavosť Svazek: 7 Strana: 0891
Tarkavosť, i, f., Buntheit, buntes Wesen. Slov. Bern.

338916   Tarkavý Svazek: 4 Strana: 0029
Tarkavý, strakatý, scheckig, z maď. Slov.

338917   Tarkavý Svazek: 7 Strana: 0891
Tarkavý. Cf. Tarčina (dod.). T. svině. Dbš. Sl. pov. VI. 35.

338918   Tarko Svazek: 7 Strana: 0891
Tarko, a, m. = jm. strakatého psa. Mor. Brt.

338919   Tarkoš Svazek: 7 Strana: 0891
Tarkoš, e, m. = psí jm. Mor. Brt. Vz předcház.

338920   Tarlatan Svazek: 7 Strana: 0891
Tarlatan, u, m. = řídká látka bavlněná. Cf. Kram. Slov.

338921   Tarlo Svazek: 8 Strana: 0423
Tarlo, a, n. = struhadlo. Šariš. Phľd. 1895. 256.

338922   Tarmačení Svazek: 4 Strana: 0029
Tarmačení atd., vz Tarmarčení atd.

338923   Tarmak Svazek: 4 Strana: 0029
Tarmak, u, m. = dobytčí trh (v Přerově první den; druhý den hlavní trh, jarmak). Kd.

338924   Tarmak Svazek: 10 Strana: 0438
Tarmak, u, m. = první den dvoudenního jarmarku. Val. Čes. 1. XIII. 371.

338925   Tarmančiti Svazek: 4 Strana: 0029
Tarmančiti, il, en, ení = smlouvati. Kcp.

338926   Tarmarčení Svazek: 4 Strana: 0029
Tarmarčení, n., vz Tarmarčiti, das Scha- chern, Trödeln, der Schacher. Obraceli se k t. Bl. Živ. Aug. 35.

338927   Tarmarčiti Svazek: 4 Strana: 0029
Tarmarčiti, na Slov. tarmačiti, il, en, ení; tarmarčívati = tarmarečnický obchod vésti, trödeln, schachern, mäkeln, handeln, alte Waaren verkaufen. — čím: vojnou. V. — oč: o úřad. Plk. — v čem: v koních. Ros. — Jg.

338928   Tarmarčiti proč jak Svazek: 7 Strana: 0891
Tarmarčiti proč jak. Z lakomstvie t-čie slovy pokrytskými. Krnd. 46.

338929   Tarmareční Svazek: 4 Strana: 0029
Tarmareční dílo (z tarmarku), Trödler-, Trödel-. Ros.

338930   Tarmarečnice Svazek: 4 Strana: 0029
Tarmarečnice, e, f., die Trödlerin.

338931   Tarmarečnický Svazek: 4 Strana: 0029
Tarmarečnický, Trödler-. T. obchod.

338932   Tarmarečnictví, n Svazek: 4 Strana: 0029
Tarmarečnictví, n., die Trödlerei. Ros.

338933   Tarmarečník Svazek: 4 Strana: 0029
Tarmarečník, a, m. = vetešník, kdo staré haraburdí prodává, der Trödler. Mäkler. V., Kom. J. 492.

338934   Tarmark Svazek: 4 Strana: 0029
Tarmark, na Slov. tarmak = trh na věci staré vetché, vetešní trh, der Trödel-, Tändel- markt. V. Co se týče frajunku při jarmarku o tom čase, po ty dva dni každý má míti svobodu totiž v tarmark a jarmark péci a prodávati. Gl. 341. T., z něm. Tattermarkt n. Vormarkt, vz Mz. 344.

338935   Tarmark Svazek: 7 Strana: 0891
Tarmark. Cf. Zbrt. 113., Kram. Slov.— Bart. 257., Let. 267.

338936   Tarmark Svazek: 8 Strana: 0423
Tarmark = menší trh před velkým trhem, Tändel-Markt (Vormarkt). XVI. stol. Hrš. Nách. L 553.

338937   Tarmarkář Svazek: 10 Strana: 0671
Tarmarkář, e, m = prodavač v tarmarku. Máj. IV. 429.

338938   Tarmať Svazek: 7 Strana: 0891
Tarmať = vléci? Lež opovážil sa i ľud slovenský do svôjho sídla zatarmať. Slov. Let. Mt. sl. VI. 2. 29.

338939   Tarminík Svazek: 4 Strana: 0029
Tarminík, a, m., tormentator, zastr. Rozk.

338940   Tarmok Svazek: 7 Strana: 0891
Tarmok, u, m., Trödler-, Tandelmarkt, m. Rk., Bern.

338941   Tarnarinda Svazek: 7 Strana: 0888
Tarnarinda. Cf. Slov. zdrav. 364.

338942   Tarnéř Svazek: 4 Strana: 0029
Tarnéř, e, m. = přihrádka, pouzdro, mošna, die Tasche, der Behälter, v vlas. carniére. Gl. 341.

338943   Tarnes-is, a Svazek: 4 Strana: 0022
Tarnes-is, a, m., Tamesa, y, f., řeka v Anglicku, nyní Themse, Temže.

338944   Tárnik Svazek: 7 Strana: 0891
Tárnik, a, m. Mnoho pravdivého obsa- hujú slova veľmožným t-kom tuná pove- daná. Sokl. I. 56. Slov.

338945   Tarník Svazek: 10 Strana: 0438
Tarník, u, m. = kasta, vůz k vození bram- bor s pole. Spiš. Sbor. slov. IX. 48.

338946   Tarnok Svazek: 4 Strana: 0029
Tarnok, a, m. = pokladník, der Taver- nikus, z maď. Slov. O původu vz Mz. 344.

338947   Tarnopol Svazek: 4 Strana: 0029
Tarnopol, e, f., mé. v Haliči. Vz více v S. N. — Tarnopolan, a, m. — Tarno- polský.

338948   Tarnov Svazek: 4 Strana: 0029
Tarnov, a, m., mě. v Haliči. Vz více v S. N. — Tarnovan, a, m.

338949   Tarnovský Svazek: 4 Strana: 0029
Tarnovský = z Tarnova pocházející. — T., ého, m., osob. jm. Vz Žer. Záp. II. 190. — T., jm. strakatého psa. Slov. Dbš. 51.

338950   Tarnovský Svazek: 8 Strana: 0423
Tarnovský Jiří, vyhnanec čes., žil v Slez- sku, potom v Uhřích; náleží mezi nejlepší veršovce svého věku (XVII. stol.). Vz Kat. z Žer. II. 341.

338951   Tárny Svazek: 7 Strana: 0891
Tárny = nákladní, Last-. T. vůz. Slov. Koll. Zp II. 386. (I. 114.), Dbš. Sl. pov. VII. 51., Bern.

338952   Taročkový Svazek: 7 Strana: 0891
Taročkový = trnkový. Čarné očka t-vá. Slov. Sl. spv. V. 198. Cf Tarka (dod.).

338953   Tarok Svazek: 4 Strana: 0029
Tarok, u, m.; taroky, pl., z it., hra s 42 kartami. Nejnižší t. je pagat, nejvyšší skys (škýz), das Tarockspiel. Hráti v t-ky.

338954   Tarokáč Svazek: 7 Strana: 0891
Tarokáč, e, m. = tarokář. Jir. Ves. čtení 254.

338955   Tarokář Svazek: 4 Strana: 0029
Tarokář, e, m., der Tarockspieler. Nl.

338956   Tarokářský Svazek: 7 Strana: 0891
Tarokářský, Tarockspieler-. Jir. Ves. čtení 254.

338957   Tarokovati s někým Svazek: 9 Strana: 0338
Tarokovati s někým = s taroky hráti. Pal. Záp. I. 81.

338958   Tarokový Svazek: 7 Strana: 0891
Tarokový, Tarock-. T. karty. Pdl.

338959   Taroky Svazek: 9 Strana: 0338
Taroky. Hra v t-ky (druh karet). Us.

338960   Taroky Svazek: 10 Strana: 0671
Taroky, hra v karty. Vz Ott.

338961   Tarování Svazek: 10 Strana: 0438
Tarování, n. = způsob vážení. Vz Strh. Mech. 244.

338962   Tárování Svazek: 10 Strana: 0671
Tárování, n. =způsob vážení. Vz Ott.

338963   Tarpan Svazek: 7 Strana: 0891
Tarpan, a, m , divoký kůň v jihových. Europě. Vz Brm. I. 3. 3.

338964   Ťarpavosť Svazek: 7 Strana: 0891
Ťarpavosť, i, f. = ťarbavosť.

338965   Ťarpavý Svazek: 7 Strana: 0891
Ťarpavý, vz Ťarbavý.

338966   Tarpej-a Svazek: 4 Strana: 0029
Tarpej-a, e, f., dcera Spuria Tarpeje. Vz S. N. — Tarpejina n. tarpejská skála v sta- rém Římě, s níž zločince a zemězrádce me- tali. Vz S. N.

338967   Tarquini-e, j Svazek: 4 Strana: 0029
Tarquini-e, j, ům, e, e, ich, emi, pl., dle Budějovice, starověké mě. v jižní Etrurii. Vz S. N.

338968   Tarquini-us Svazek: 4 Strana: 0029
Tarquini-us, a. m. Luc. T. Priscus a L. T. Superbus, římští králové. Vz. S. N.

338969   Tarracina Svazek: 4 Strana: 0029
Tarracina, y, f., mě. v Latiu. — Tarra- ciňan, a, m. — Tarracinský.

338970   Tarrak-o Svazek: 4 Strana: 0029
Tarrak-o, ona, m., mě. ve Španělsku (v Hispanii). Vz S. N. — Tarrakoňan, a, m. — Tarrakonský.

338971   Tars-us Svazek: 4 Strana: 0029
Tars-us, a, m., mě. v Cilicii, vz více v S. N. — Tarsan, a, m. — Tarský.

338972   Tarsan Svazek: 10 Strana: 0438
Tarsan nebo peltram, piretrum. Mam. A. 31b.

338973   Tarsis Svazek: 10 Strana: 0438
Tarsis, drahý kámen. Kom. Did. 2.

338974   Tarsula Svazek: 7 Strana: 0891
Tarsula, y, f., Reisetasche. Slov. Bern.

338975   Taršaný Svazek: 4 Strana: 0029
Taršaný = tarchavý. Slov. Dbš. 5.

338976   Taršaný Svazek: 7 Strana: 0891
Taršaný. Mkl. Etym. 354., Dbš. Sl. pov. III. 84. a j.

338977   Taršena Svazek: 4 Strana: 0029
Taršena, y, f. = žena těhotná, eine Schwangere. Slov. Plk.

338978   Taršula Svazek: 7 Strana: 0891
Taršula, taršulka, y, f. = taška. Slov. Phľd. V. 59., VIII. 170. Hajduch majúc šablu pri boku, ostrohy na čižmách a t-lu na patách visiacu Lipa I. 66.

338979   Tartan Svazek: 7 Strana: 0891
Tartan = pestře kostkovaná látka vl- něná. Vz Kram. Slov.

338980   Tartana Svazek: 4 Strana: 0029
Tartana, y, f. = loď jednostěžňová, die Tartane; slovo toto jest původu roman., vz Mz. 345.

338981   Tartar Svazek: 10 Strana: 0438
Tartar, u, m. = vinný kámen. Zach. Test. 151.

338982   Tartar-us Svazek: 4 Strana: 0029
Tartar-us, a, m., tartara-tar, pl. n. = říše mrtvých (u Řekův a Římanův); dle jiných ta čásť podzemí, kde bezbožní muka trpěli, protivou k elysejským nivám, sídlu to duší blažených. S. N. V t-ru = v pekle. Jrsk.

338983   Tartas Svazek: 4 Strana: 0029
Tartas, u, m. = hřmot, řvava, křik, der Lärm, das Getöse. T-tas začíti. Reš., Plk., Puch. — T., a, m. kouragirtes Weib. U Místka. Škd.

338984   Tartas Svazek: 7 Strana: 0891
Tartas, u, m. = hřmot, povyk. ČT. Tkč. Vz násl.

338985   Tartasiti Svazek: 4 Strana: 0029
Tartasiti, il, ení -- dováděti, lärmen. V Kunv. Msk.

338986   Tartasiti Svazek: 7 Strana: 0891
Tartasiti = křičeti, hašteřiti se. U Tiš- nova Bkř. Vz předcház.

338987   Tartharus Svazek: 10 Strana: 0438
Tartharus, název pekla. Luc. 44. Sr. Tartarus.

338988   Tartice Svazek: 4 Strana: 0029
Tartice, e, f. = dska či prkno pilou ře- zané, das Brett. Plk.

338989   Tartofle Svazek: 4 Strana: 0029
Tartofle, pl., houba, vz Homolika. Cf. Kk. 76. Z vlas. tartufo. Mz. 345.

338990   Tartovesa Svazek: 7 Strana: 0891
Tartovesa, znak písma. Vz Šf. III. 196.

338991   Tartronový Svazek: 7 Strana: 0891
Tartronový. T. kyselina. Rm. I. 526.

338992   Tartufe Svazek: 4 Strana: 0029
Tartufe (-tuf), a, m., fr., pokrytec. Vz S. N.

338993   Tarvasiť Svazek: 7 Strana: 0891
Tarvasiť = harvasiť, povykovati Mor. Brt. D. 277.

338994   Tarygovat Svazek: 10 Strana: 0671
Tarygovat = běhati, lítati. Brt. Sl.

338995   Tařice Svazek: 4 Strana: 0029
Tařice, e, f., alyssum, rostl. T. bledá, a. calycinum; chlumní, a. montanum; skalní, a. saxatile; šedivá, šedivka, a. incanum. FB. 74. Cf. Slb. 682., Čl. Kv. 288.

338996   Tařice Svazek: 7 Strana: 0891
Tařice. Cf. Mllr. 69., Ott. II. 36., Rosc. 145.

338997   Tařice Svazek: 10 Strana: 0438
Tařice, e, f., alyssum, rostl.: tořice, tu- řice, šedivka, šediváček, plesniváček, stín- kové koření, netojka. Vz Čes. 1. XIV. 373

338998   Tas Svazek: 4 Strana: 0029
Tas, a, m., osob. jm. Pal., Půh. II. 34., Dal. 155., Tk. III. 20., V. 49. Z Protasius.

338999   Tasák, tasati Svazek: 4 Strana: 0029
Tasák, tasati, vz Tesák atd.

339000   Tasan Svazek: 4 Strana: 0029
Tasan, a, m. = zlý duch, čert, böser Geist. Cf. střněm. däse, Unholde; připomíná čes. ďas. Mz. 345.