381001   Vřeštěti Svazek: 8 Strana: 0476
Vřeštěti. O pův. cf. Gb H. ml. I. 28.

381002   Vřeštěti, 3. pl Svazek: 4 Strana: 0821
Vřeštěti, 3. pl. -ští, vřešti, ště (íc), ěl, ěn, ění; vřeskati, vřískati, vřesknouti a vřísk- nouti, skl a sknul, ut, utí; vřeštívati = vřesk vydávati, schreien, kreischen, quäken. Ve Slez. a na Mor. vřeščet, Klš., Tč., břeštěti. Us. Vck. — abs. Ani nevřeskni. Us. Nesere to, neští to a jak to chytneš (a jak s tým pohneš), vřeští to (= řetěz). Na Mor. a ve Slez. Šd. Vřešti, jakoby ho dřel. Pk. Hned vřeští, jak kdyby ho na vidličky (na nože) bral. Šd. Zajíc vřískl. Kká. Td. 329. Zajíc, koza, žába vříská, vřeští. Kom., D., Zlob. To vřeští (špatně zní). D. — proč: bolestí. Us. — o čem. O tom ani nevřeskni, Bern. — komu kde. Nevřešť mi tu poza uši. Mt. S. I. 108. — odkud. Z louky vřískl chřá- stal. Kká. Td. 40.

381003   Vřeštidlo Svazek: 7 Strana: 1052
Vřeštidlo, a, n. = nástroj k vábení za- jíců, jímž se zaječí vřeskot napodobuje; také k vábení lišek, die Hasenquäcke, der Hasenruf. Škd., NA. IV. 117.

381004   Vřeštitel Svazek: 4 Strana: 0821
Vřeštitel, e, m. = vrešťoun.

381005   Vřeštivý Svazek: 10 Strana: 0492
Vřeštivý hlas. Kun. Id. 63.

381006   Vřešťov Svazek: 4 Strana: 0821
Vřešťov, a, m., Bürglitz, městečko v Ho- řicku. Vz S. N., Tk. III. 190., IV. 745.. V. 220., Blk. Kfsk. 293., 567. — V. malý, Klein- Bürglitz, ves u Hořic. — V., hrad v Čech. Pal. Dj. IV. 2. 382., Arch. III. 487.

381007   Vřešťovský Svazek: 4 Strana: 0821
Vřešťovský, ého, m. Pan Aleš V. Pal. Dj. III. 1. 384.

381008   Vřet Svazek: 4 Strana: 0821
Vřet, a, m., zastr. = lasice bílá, z něm. Frette a to z vlas. furetto. Mz. 416. Cf. Schd. II. 398.

381009   Vřeť Svazek: 10 Strana: 0492
Vřeť = vříti. Mor. Šb. D. 36.

381010   Vřetánko Svazek: 4 Strana: 0821
Vřetánko, a, n. = vřeteno.

381011   Vřeťátko Svazek: 10 Strana: 0492
Vřeťátko, a, n. Na v. přísti. Němc Čes. 1. XII. 308. Sr. Vřetánko.

381012   Vřeten, a, vřetenáč Svazek: 4 Strana: 0821
Vřeten, a, vřetenáč, e, m., vřetenice, e, f. = had, zmije, die Kupferschlange, Kreuz- otter. Plk., Bern. U Opav. Kls., Dch. — V. (radius) a kosť loketní (ulna) činí dohromady kostru předloktí (antibrachium). S. N. XI. 285. V. hlemýžďový, mediolus. Nz. lk. Vz Vřeténko, Vřetenní.

381013   Vřetenáč Svazek: 4 Strana: 0821
Vřetenáč, e, m., vz Vřeten.

381014   Vřetenák Svazek: 7 Strana: 1052
Vřetenák, u, m., u tkadlce. V. u sno- vadla. Slov. Phľd. XI. 536.

381015   Vřetenář Svazek: 4 Strana: 0821
Vřetenář, e, m. = kdo vřetena dělá n. prodává, der Spindelmacher, -Verkäufer. Tk. I. 375., 381., Šd., Troj.

381016   Vřetenatka Svazek: 4 Strana: 0821
Vřetenatka, y, f., fusisporium, der Spie- delschimmel, rostl. V. žlutá, f. aurantiacum, zemáková, f. solani. Vz Rstp. 1984., Kk. 74. — V. obecná, clausilia biplicara, hle- mýžď. Vz Frč. 251., Schd. II. 536., Čl. 187.

381017   Vřetenatka Svazek: 7 Strana: 1052
Vřetenatka, clausilia, plž. Vz Ott. V. 443.

381018   Vřetenatka Svazek: 9 Strana: 0378
Vřetenatka, y, f., clausilia, měkkýš. V. hladká, c. laminata, zaměněná, commutata, rovnoústá, orthostoma, zdobená, ornata, na- bubřelá, turgida, mnohozubá, plicata, obecná, biplicata, šedavá, ??n?, starožná, vetusta, malá, parvula, křížatá, cruciata, drsná, dubia, černavá, bidentula, čilá, plicatula, nadmutá, ventricosa, tlustá, tumida, drobná, filograna. Ulič. 78. - 96.

381019   Vřetenatý Svazek: 4 Strana: 0821
Vřetenatý, spindelförmig. Ja.

381020   Vřeténce Svazek: 4 Strana: 0821
Vřeténce, e, n. = cívka, die Spule. Mor. D., Kd.

381021   Vřetěnec Svazek: 10 Strana: 0492
Vřetěnec, vrečeněc, čeřeněc = čeřen. Hauer 16.

381022   Vřetenice Svazek: 4 Strana: 0821
Vřetenice, e, f. V. obecná, veretillum cynomorium, polyp láčkovec. Vz Frč. 34. — V., vz Vřeten. Dle Tč. na Ostrav. = slepýš, die Blindschleiche. Pretvára sa na potvory: na hada a v-cu, na myš, žábu, jaštericu. Lipa III 367. Tenšie je od vřetenice a vyššie než väža (= dážď). Na Slov. Mt. S. I. 135. A čelom smrašteným jed mu vretenica varí. Sldk. 129. — V., jm. místní. Arch. V. 548.

381023   Vřeteničí Svazek: 4 Strana: 0821
Vřeteničí, od vřetenice, Kreuzotter-. V. jikry, genimina viperarum. Olom., Jir. Anth. I. 3. v. XL.

381024   Vřeteník Svazek: 7 Strana: 1052
Vřeteník, u, m. V. soustruhu, Spindel- kasten, -stock. Vz Stojánek, Včř. Z. II. 57. nn.

381025   Vřeteník Svazek: 10 Strana: 0492
Vřeteník, u, m. V. u soustruhu. Vz Ott XXIII. 737b.

381026   Vřetenisko Svazek: 4 Strana: 0821
Vřetenisko, a, n., eine abscheuliche Spin- del. Bern.

381027   Vřeteniště Svazek: 4 Strana: 0821
Vřeteniště, ě, n. = dřevo střely, na kte- rém je špička připevněna, der Pfeilschaft. Troj., Sal. V. = šípiště, der Schaft. Vký.

381028   Vřetenitobuněčný Svazek: 10 Strana: 0492
Vřetenitobuněčný sarkom. Ott. XXII. 645.

381029   Vřetenitý Svazek: 7 Strana: 1052
Vřetenitý, spindelartig. V. tykadla. Kk. Br. 2.

381030   Vřetenka Svazek: 4 Strana: 0821
Vřetenka, y, f. V. páskovaná, tornatella fasciata, měkkýš břichonožec. Vz Frč. 231.

381031   Vřetenka Svazek: 7 Strana: 1052
Vřetenka. Cf. Brm. III. 3. 135.

381032   Vřeténka Svazek: 8 Strana: 0476
Vřeténka, y, f. = vřitenka, slepýš. Laš. Brt. D. II. 413.

381033   Vřetenkář Svazek: 7 Strana: 1052
Vřetenkář, e, m. = vřetenář. Us. Šd.

381034   Vřeténko, vřetýnko Svazek: 4 Strana: 0821
Vřeténko, vřetýnko, a, n. = malé vře- teno, kleine Spindel. — V. v uchu (sloupe- ček), rnodiolus, nejtlustší část osy závitku ušního, die Spindel. S. N. XI. 285., Krok. — V. ruské, fusulina, nálevník. Vz Frč. 13.

381035   Vřeténkovatý, vřeténkovitý Svazek: 4 Strana: 0821
Vřeténkovatý, vřeténkovitý, querl- förmig. D.

381036   Vřeténkový Svazek: 4 Strana: 0821
Vřeténkový, Spindel-. V. hodinky, die Spindeluhr. Dch. Vz Hřídelový.

381037   Vřetenní Svazek: 4 Strana: 0821
Vřetenní, radialis, pramenný, paprskovitý (Nz. lk. ), Spindel-, v anatomii = části na straně palce ležící. V. tepna (arteria radialis), v. sval vnitřní a zevnitřní (musculus radi- alis internus et externus). S. N. XI. 285. V. kosť = pramenní. Vz S. N. X. 33. Vz Vřeten.

381038   Vřetenní Svazek: 7 Strana: 1052
Vřetenní kosť, radius.

381039   Vřeteno Svazek: 7 Strana: 1052
Vřeteno. Cf. Mkl. Etym. 385. a., Kram. Slov., Schd. 1. 70. V. přádací. NA. IV. 40. Řezání v-na (Massivschraube); v. vodicí (u soustruhu), die Leitspindel. Vz Včř. Z. II. 52., 57. V. v uchu, columella Cochleae. — V. = kořeny vyrostlé v dřevených tru- bách následkem zaneřádění jich. U Loučimě.

381040   Vřeteno Svazek: 8 Strana: 0476
Vřeteno. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 80., 28. V. u kolovratu cf. Brt. D. II. 456.

381041   Vřeteno Svazek: 9 Strana: 0378
Vřeteno soustruhu, vz KP. VII. 227., 228., mlýnské zapravené ve spodním kameni. Sbor. slov. III. 31.

381042   Vřeteno Svazek: 10 Strana: 0492
Vřeteno, a, n. Jde mu to jako ze v-na (dobře). Sb. sl. VIII. 88.

381043   Vřeteno, vřeténko, vřetenéčko Svazek: 4 Strana: 0821
Vřeteno, vřeténko, vřetenéčko, a, n., v již. Čech. předeno. Kts. V. od vrt, vart (vertere), skr. várt-ana-m. Schl. V. = slou- pec, okolo něhož se něco točí, hřídel, osa, die Welle, um die sich etwas dreht, die Spindel, Achse, Spille. D., MV. V. ku pře- dení = dřevěná tyčka, na obou koncích tenčí než u prostřed a dole opatřená kovo- vým kroužkem. V z S. N. V. kapesních ho- dinek = kuželovitý závit na hřídelku kole- ček hnacích, na němž navinut jest řetízek. V. šroubu = válcovitá čásť, na níž jsou zá- vity vypukle nařezány. Ostatně značí se jménem v. často i jiné otáčivé válcovité části strojů, jako hřídele a pod. S. N. V. u lisu (vinného), V.; v. lepavé, ostré, zu- baté, Rohn., duté, vodicí, Techn., vozní, vodní, Mus., vrtací, Šp., k předení (okolo něhož niti se vinou), V.; v. šroubu. Vz KP. II. 14. V. kotvy, der Ankerschaft. Kpk. V. hnací, die Treibspindel, soustruhu či soustružní, Drehbankspindel, Šp., mlýnské (v žentouru), vz Prm. IV. 199.; v. v uchu, columella der Cochlea im Ohr. Nz. Dávají pozor, až by upadlo vřeteno na zem děvě té, kterou který zamiloval; Upadlo mně břetýnečko, podý (podej) mně ho, mé sr- dečko; Nedává pak otřípač ten vřetena, leč ho políbí děva. Sš. P. 762., 763. (Tč. ). Máš prsty jako v-na. Slez. Šd. Na Hané před- stavuje se Šperechta jako žena, jež vřetén- kem kolovratu dítkám břich probodá. Ddk. III. 185. Křidélka u vřetena, die Spindel- lappen. Šp. Křivý jako vřeteno; Otáčí se co v. Č. Mohl by ho na vřeteně roztřásti (suchý jest). Bern. Přadlí předou buď na kolovratě aneb na v-ně s přeslenem. Kom. Obchodu svého hledíme, jako chudá žena po vřeteně. Ctib. Přítel n. příbuzný po vře- teně = po přeslici. Když by kdo umřel bez kšaftu ani kterého přítele po meči aneb po vřeteně maje. V. Přietel byl jemu po otci t. j. po meči, ale ne po mateři t. j. po vřeteně: Pakliby nižádný přietel pravý po meči neb po v-nu nezuostal; Na nejbližšie přátely po straně meče, na nejbližšie po straně v-na. Arch. II. 114., IV. 259., 258. (Šd. ). Po v-ně od Ismaele pocházeli. Putov. sv. 348. Vz Meč, Přeslice, Pokolení. V. hřídel špulířní, D., hřídel kola vodního. Vys. — V. = hlavní stopka n. řapík složeného listu, pokud jsou přikryty kvítím n. lístky, Rachis, axis, die Spindel. Rst. 55., 57., 117., 178., 181., 182., 516., Kk. 38., Čl. Kv. XXIX. — V. = hlavní větev květenství. Čl. Kv. XXIX., Schd. II. 207. — V. = úzký, způsobem vřetena uza- vřený průchod ve krávě, jímž tele projíti má a nemůže. Vz Kužel. Us. Hk.

381044   Vřetenobuněčný Svazek: 7 Strana: 1052
Vřetenobuněčný sarkom, sarcoma radio- cellulare, spindelzellig.

381045   Vřetenodlaňový Svazek: 7 Strana: 1052
Vřetenodlaňový, radiopalmaris.

381046   Vřetenoloketní Svazek: 7 Strana: 1052
Vřetenoloketní kloub, articulatio radio- ulnaris.

381047   Vřetenoměr Svazek: 4 Strana: 0822
Vřetenoměr, u, m., das Spindelmass.

381048   Vřetenoramenní Svazek: 7 Strana: 1052
Vřetenoramenní, radiobrachialis.

381049   Vřetenorožec Svazek: 8 Strana: 0476
Vřetenorožec, žce, m., orthocerus, brouk. V. černošedý, o. tereticornis, kyjorohý, mu- ticus, tlustorohý, crassicornis. Vz Klim. 347.

381050   Vřetenostehenník Svazek: 7 Strana: 1052
Vřetenostehenník, a, m., pogonocherus, brouk. Vz Kk. Br. 349.

381051   Vřetenostehník Svazek: 9 Strana: 0378
Vřetenostehník, a, m., brouk. V. bělo- pásý, p. hispidulus, chluporohý, hi-pidus, špičkokrový, ovatus, tečkokrový, fascicu- latus. Klim. 658. Vz Vřetenostehenník (VII. 1052. )

381052   Vřetenovatý, -vitý Svazek: 4 Strana: 0822
Vřetenovatý, -vitý, spindelig, spindel- förmig, -artig. V. kolo (lícní). V. tykadla. Str. I. 7. V. buňka (Zelle). Šp., Nz. lk. — V. v rostlinství slove tělo oblé ku konci se ztenčující na př. kořen mrkvový. Rostl.

381053   Vřetenovitě Svazek: 4 Strana: 0822
Vřetenovitě, spindelförmig. V. nabubřený kořen. KP. V. 169.

381054   Vřetenovitý Svazek: 4 Strana: 0822
Vřetenovitý, vz Vřetenovatý.

381055   Vřetenovka Svazek: 4 Strana: 0822
Vřetenovka, y, f. V. jedlá, fusus anti- quus, měkkýš břichonožec. Vz Frč. 237. — V. = vřetenové hodiny, die Spindeluhr. Vře- tenovky opakovací, die Spindelrepetiruhr. Šp. Pouzdro, sklíčko na v-ky. Šp.

381056   Vřetenovka Svazek: 7 Strana: 1052
Vřetenovka měkkýš. Brm. IV. 2. 280. — V., closterium, rostl. Vz Rosc. 54.

381057   Vřetenový Svazek: 4 Strana: 0822
Vřetenový, Spindel-. V. chod, můstek, -kloben, křidélko, -lappen, špalíček, -stöckel, Šp., kosť, die Speiche, Nz. lk., čep, die Spindel (zum Rad). V. stojan (u soustruhu), ukotvení. ZČ. I. 22., 158.

381058   Vřetenový Svazek: 7 Strana: 1052
Vřetenový lis na lojové škvarky (v my- dlářství), Spindelpresse. KP. VI. 7.

381059   Vřetenový Svazek: 8 Strana: 0476
Vřetenový bleskosvod, Spindelblitzablei- ter, m. Vz KP. VIII. 133., 366.

381060   Vřetenový Svazek: 10 Strana: 0492
Vřetenový V. zeď, KP. IX. 297., brzda Nár. list. 1904. 135. 22.

381061   Vřetenozápěstní Svazek: 7 Strana: 1052
Vřetenozápěstní, radiocarpienne (fr.).

381062   Vřetenský Svazek: 4 Strana: 0822
Vřetenský mlýn, Spindelmühle, u Vrchla- bí. PL.

381063   Vřetenucha Svazek: 4 Strana: 0822
Vřetenucha, vz Vřetenuška.

381064   Vřetenuchák Svazek: 4 Strana: 0822
Vřetenuchák, a, m. V-ci (hmyz), zyge- nidae. Vz Vřetenuška. Nz.

381065   Vřetenuška Svazek: 4 Strana: 0822
Vřetenuška, y, f., zygena, der Bastard- schwärmer, motýl. Vřetenuška mateřídouš- ková, zygena minos, Quendelschwärmer; v. tužebníková, z. filipendulae, der Erdeichel- schwärmer; v. smedníková, z. peucedani, Haarstrangschwärmer; v. ligrusová, z. ono- brychis, der Esparsettenschwärmer; v. zimo- lezová, z. lonicerae, Geisblattschwärmer; kozinková, z. Achilleae, Tausendblattzygene; běloskvrnná, z. syntomis, Weissfleck; čičo- rečková, z. Ephialtes, Rothringel; jetelová, z. trifolii, Wiesenkleeschwärmer. Km. 1878. 248., S. N. V. 509., Frč. 180., Schd. II. 515., 547. V. cihlová, z. fausta; červenohrdlá, z. laeta; chrastavcová, z. scabiosae; čtvero- skvrnná, z. punctum; třeslicová, z. brizae; horská, z. exulans; komonicová, z. melitoti; ligrusová, z. carniolica, štírovníková, z. ange- licae. Stn. I. 43. —46.

381066   Vřetenuška Svazek: 7 Strana: 1052
Vřetenuška. Cf. Brm. IV. 405. nn., Kram Slov.

381067   Vřetenuška Svazek: 9 Strana: 0378
Vřetenuška, y, f., motýl. Vz Stein. 43., Exl. 4., 74. -77.

381068   Vřeti Svazek: 4 Strana: 0822
Vřeti = vříti. Mor.

381069   Vřetino Svazek: 4 Strana: 0822
Vřetino, a, n. = vřeteno. Na Ostrav. Tč.

381070   Vřetnatka Svazek: 7 Strana: 1052
Vřetnatka, y, f., balea clausilia, měkkýš. Brm. IV. 2. 237., Dud. 24. 28.

381071   Vřetovice Svazek: 4 Strana: 0822
Vřetovice, dle Budějovice, ves u Bran- dýska u Slaného. Vz S. N.

381072   Vřetýnko Svazek: 7 Strana: 1052
Vřetýnko, vž Vřeteno.

381073   Vřetýnko Svazek: 10 Strana: 0492
Vřetýnko, a, n. Točila se vždy jako na v-ku. Tbz. III. 2. 53.

381074   Vřez Svazek: 4 Strana: 0822
Vřez, u, m. = miznutí, der Einschnitt. Jg., Šp., Nz. lk. Když se dřevo cejchuje, vřezy do něho se dělají a číslo kupce se v ně zaznamená. Mor. Tč. — V. = důchod půhončích záležející ze stravy aneb z peněz místo ní, die Verköstigung des Gerichts- boten o. jene Geldabgabe, welche ihm als Reluirung für seine Verköstigung bezalt wurde. Vz Pr. 1869. 226. Vz více v Gl. 369. Obyčejně vyřezal půhončí třísku ze dveří a vzal ji sebou, aby se v případě kommisse jí mohl vykázati. Tříska musela výřez úplně krýti. Tč. exc. Výklad slova vřez, incisio, zaříznutí, kterýž soudní sluha musil udělati na dveřích pohnaného a pak na zvláštním vrubu... podávají Erbenova Regesta I. 810. Byl-li kdo k soudu pohnán a před soudem prokáže své právo, nemá ani vřez (výživu komořího), ani pohonné, nýbrž pouze soudci dva denáry složiti. Ddk. IV. 231. Cf. Řez.

381075   Vřez Svazek: 9 Strana: 0379
Vřez, vz Nakrm.

381076   Vřezací Svazek: 4 Strana: 0822
Vřezací, zum Einschneiden dienend. V. železo, das Schneideeisen. Techn.

381077   Vřezání, n Svazek: 4 Strana: 0822
Vřezání, n., das Einschneiden mit dem Messer. — V., sculptile, das Schnitzwerk. Ž. wit. 77. r. 8.

381078   Vřezanice Svazek: 4 Strana: 0822
Vřezanice, e, f. = vřezané dílo, das Schnitzwerk. Ž. wit. mus. 77. 58.

381079   Vřezaný Svazek: 4 Strana: 0822
Vřezaný, mit dem Messer eingeschnitten.

381080   Vřezati Svazek: 4 Strana: 0822
Vřezati, vřezám a ži; vříznouti, znul a zl, ut, utí; vřezávati, einschneiden. V. — co, se kam (do čeho, v co): do stromu nějaké znamení, Ros., čím: nožem. Oči černé, oči jako tá trnečka, ony sa vřezaly do mého srdečka. Brt. P. 17. Tak se mi ta Slovač v srdce vřezala. Hdk. C 55 Niť se mu vřezala do masa, do prstu Us. Šd. Šu- hajkové očka, jako tá trnuočka, veť sa mi vrezali do mojho srdečka. Sl. ps. Sf. II. 120. Ťažko je zabývať, čo videlo oko, keď sa mi vrezalo do srdca hlboko; Umrem, maňka, umrem pre vtáčka jedného, který sa mi vrezal do srdénka mého. Sl. ps. 66., 166. Ta hod- bavná šnorečka, velice tenučká vrezala sa mu ona do jeho srdečka. Sl. ps. (Tč. ) Po- stavy lidské do slonové kosti v. Mus. 1880. 393.

381081   Vřezek Svazek: 4 Strana: 0822
Vřezek, zku, m., der Einschnitt, die Signatur. V. litery, die Signatur am Buch- staben. Nz.

381082   Vřezík Svazek: 4 Strana: 0823
Vřezík, a, m., prionus, hmyz. Krok III. 207.

381083   Vřícka Svazek: 4 Strana: 0830
Vřícka, y, f., jm. přítoku vtékajícího do Turce na Slov. u Vrútek. Sl. let. VI. 130.

381084   Vřid Svazek: 4 Strana: 0830
Vřid, u, m. = vřed, das Geschwür. Na Mor. a ve Slez. Klš. V. si strhla. Šd. — V. = psotník, die Fraisen. V. s ním třepe; Přišel do vředu skrze zubání. Na Ostrav. Tč. — Vz Vřed.

381085   Vřídek Svazek: 4 Strana: 0830
Vřídek, dku, m. = malý vřed, kleines Geschwür. V. Vyhodí-li se komu na konci jazyka v., je to trest, že lhal. Kda. Vz Vřed, Vřid. Kda.

381086   Vřídek Svazek: 7 Strana: 1053
Vřídek. Kdo má na jazyku vřídek, po- mlouvá ho kdosi; ať kousne do knoflíka, pak ten pomlouvač kousne se do jazyka. Mtc. 1892. 193.

381087   Vřídek Svazek: 9 Strana: 0379
Vřídek, dku, m. = vyrážka. Val. Čes. 1. X. 370

381088   Vřídelní Svazek: 4 Strana: 0830
Vřídelní, Quellen-. — V. kámen. Vz Bř. N. 130. V. sůl, das Sprudelsalz. Dch. V-ní leknin, nymphaea thermalis. Rostl. III. a. 3., 9.

381089   Vřídlo Svazek: 4 Strana: 0830
Vřídlo, a, n. = vřelý pramen, teplice, heisse Quelle, der Sprudel. Nz., Mus.. Krok. Cf. Bř. N. 252., KP. II. 58., Stč. Zmp. 783. Na Slov. vriedlo. — V. = pramen vůbec, zdroj, zřídlo, die Quelle. V. nemoci. Nz. lk. Že plyne z zřídla upřímného srdce mého. Puch. — V. řeky = počátek, die Quelle, der Ursprung. Blř. — V. u pekařů = průchod, otvor do chlební peci, das Ofenloch. Us. Jg.

381090   Vřídlo Svazek: 7 Strana: 1053
Vřídlo Mkl. Etym. 381. b. Horká v. Vz. Krč. G. 100. Borová v. v Toskansku. Ib. 107 V. indifferentní, Wildbäder. Vz Ott. I. 643.

381091   Vřídlo Svazek: 8 Strana: 0477
Vřídlo. O pův. cf. Gb. H. ml. T. 28., 79.

381092   Vřídlovitý Svazek: 4 Strana: 0830
Vřídlovitý, sprudelartig. Dch.

381093   Vřídlový Svazek: 8 Strana: 0477
Vřídlový. V. studna, Plätscherbrunnen. Sterz. II. 552.

381094   Vřieti Svazek: 10 Strana: 0493
Vřieti, vz Vříti.

381095   Vřinčeti Svazek: 4 Strana: 0830
Vřinčeti, el, ení, schellen. Šm.

381096   Vřinouti Svazek: 4 Strana: 0830
Vřinouti, hineinfliessen, -rinnen. — odkud kam jak. Voda v-la se záhonu potůčkem na cestu. Us. Tč.

381097   Vřísek, Vřesek Svazek: 4 Strana: 0830
Vřísek, Vřesek, sku, m., Žižkenschloss, myslivna u Holan u Čes. Lípy. Vz S. N. — V., Žižkenschloss, zámek pustý tamtéž, vz Blk. Kfsk. 845.

381098   Vřískač Svazek: 4 Strana: 0830
Vřískač, e, m., vz Vřeskač.

381099   Vřískati Svazek: 4 Strana: 0830
Vřískati, Vz Vřeštěti.

381100   Vřískavka Svazek: 4 Strana: 0830
Vřískavka, y, f. = vřískavá hláska. Kos.

381101   Vřískavý Svazek: 4 Strana: 0830
Vřískavý, kreischend. Dch., Ml.

381102   Vřisko Svazek: 4 Strana: 0830
Vřisko, a, n. = zduté vlny. Vký. — V. = vřídlo. Na Slov. Koll.

381103   Vřískoň Svazek: 7 Strana: 1053
Vřískoň, ě, m. = vřískač. Us. Kšť.

381104   Vřískot Svazek: 4 Strana: 0830
Vřískot, u, m., das Geschrei, Geplärre. V. dětí. Nrd. Ball. 33. Nastal vřískot. Kká. Td. 242. Nosový v. dud. Shakesp. Tč.

381105   Vříšť, ě Svazek: 4 Strana: 0830
Vříšť, ě, f., Wřischt, ves u Jimrarnova.

381106   Vříšťský Svazek: 4 Strana: 0830
Vříšťský. V. železná dílna, Writscher Eisenwerk u Vříště. Tč.

381107   Vřitelnice Svazek: 10 Strana: 0493
Vřitelnice, e, f. Mor. Brt. D. I. 321. Sr. Vřítenice, Břítelnica, Břeteniee, Břitevnice, Břetrnice.

381108   Vříteň Svazek: 7 Strana: 1053
Vříteň, ě, m. = samec vřítenice. Mor. Brt. D.

381109   Vřítenice Svazek: 4 Strana: 0830
Vřítenice, e, f. = ryba mořská, scom- bius, die Makrele. — V. = had, die Aal- eidechse. — V. = slepýš, die Blindschleiche. Na mor. Valaš. Vck., D. — V. = hluchý had na polích, die Otter, Feldotter. Kom. V., had létající, vipera. BO.

381110   Vřítenice Svazek: 7 Strana: 1053
Vřítenice. Mkl. Etym. 385. a. Jir. Mor. 58. V., serpens. Bhm. 32. Dle Prk. v Kroku. 1889. 243., chybně m.: úřitenice.

381111   Vřiteničí Svazek: 7 Strana: 1053
Vřiteničí pokolení, progenies viperarum. Ev. olom. 209. V bib. mik.: Národe ješterčí. Cf předcház.

381112   Vříti Svazek: 4 Strana: 0830
Vříti, vru, vřeš, vře, vřeme, vřete, vrou; vři, vřeme, vřete; vra (ouc); vřel, vřen, ení = vařiti se, sieden, kochen, brudeln, strudeln; bouřiti se, hýbati se, nepokojným býti, kochen, brausen, wallen, unruhig sein; mrzeti, verdriessen, mürrisch, verdriesslich, böse auf Jemanden sein; zlosť na koho míti, Jemandem grollen. Jg. Vz Listy filolog. 1883. 139. — abs. Vře voda. D. Když to vře a kypí. Kom. Tintily vantily, šišky vrou, wasch mir den Pelz, mach ihn nicht nass. D. Moře vře, krev vře. Us. Vře zdroj (vy- pryskuje s šelestem), mraveniště (hemží se). L. Dokud se nesjednáte, vždy Němci budou vříti a papeže popouzeti. Pal. Děj. IV. 1. 146. Víno vře. Us. Pk. — po čem. Srdce jeho vřelo po pravdě. Pal. Dj. IV. 1. 389. — po čemu. Vřeť každému srdce po jazyku svému. Dal. Vz Po s dat., Jazyk. — kde: u ohně. Ras. V. v kuchyni. Dal. Kroupy vrou u vodě. Krab. Žluč ve mně vřela, když jsem to slyšel. Us. Šd. Vre v ňom (zlobí se). Mt. S. I. 111. V něm jen tak vrelo. Mt. S. Vřela válka v Čechách. Pal. Dj. IV. 2. 462. Vře to tam jako v hrnci. Us. — od čeho (proč). Všecko ve mně vřelo od zlosti. Us. Šd. A tak vrelo v drakovi od jedu ako v kotle. Dbš. Pov. I. 106. — jak dlouho. Čtvrť hodiny vřel povyk. Kká. Td. 207. — kde. Kroupy vrou u vodě. Krab. V. v ku- chyni. Dal. Vře mu pomsta v srdci. Bopo- mozi v hrnku nevře. Prov. Voda vře v hrnci. Šp. Vříti bude ve mně žluč. Us. Ona v jeho milování vře. Sych. Milosť pod pokryvkou vře. Posud to ve mně vře. Ros. Vojna mezi nimi vřela. L. Cos zlého vře teď nad mým osudem. Shakesp. Tč. Kdo ví, co v hrnci vře, když je pod pokličkou. Č. Co v srdci vře, v ústech kypí. Prov. Šd. Vz Kypěti. — čím. Srdce láskou vře, D., záštím. Gníd. Hněvem vřela. Kká. Td. 239. Velikým hor- kem slunce vře ta jistá zelina. ML. 115. a. V. láskou k bližnímu. Sš. Zem ta kacíř- skými vřela kvasy. Čch. Mch. 13. A tak by ulil oheň smilstvie, jímž tělesenstvie vře. Hus I. 279. Vz Hořeti. — čím proti komu, na koho. Vražedlným trápením vrúce zvláště proti Plzeňským. Arch III. 418. Mé srdce vře proti nim hněvem. Šbk. Hněvem na ně- koho v. Rk. — jak. Voda klokotem vře. Us. — ke komu. Vře srdce k Bohu. Pass. — na co, na koho. Na svou vlastní krev vřela (se hněvala na příbuzné). Plk. — s infint. Má ocel vře skoupat se v srdci jeho. Šbk.

381113   Vříti Svazek: 7 Strana: 1053
Vříti. Mkl. Etym. 381. b., List. fil. X. 139., XI. 467. V. v dial. Vz List. fil. 1892. 122. — kde (jak kdy). Svědomí vřelo v nich bez přestání. Bart. 78. Kol něho davy vrou. Osv. Vře bitva za obzorem v dálce. Kká. Po slovech těch mi bolesť v srdci vřela. Divý žár v očích mu vřel. Vrch. — čím (kdy). Podlaha celá krví vřela. Lpř. Vře plnou v čas lásky láskou každý tvor. Mcha.

381114   Vříti Svazek: 8 Strana: 0477
Vříti. O pův. cf. Gb. H. ml. L 28., 79.

381115   Vříti Svazek: 9 Strana: 0379
Vříti, claudere (otevříti, zavříti); fervere. — v čem: v zlostech. Chč. S. I. 191. — čím. Pacholek narozený v Levoni bude sluncem v. (asi = bouřiti se působením slunce). Maš. ruk. 23a. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 297., 198.

381116   Vřítiti Svazek: 4 Strana: 0831
Vřítiti, il, cen, ení. — co kam = vho- diti, hineinwerfen. Rk. — se (kam) v co = vpadnouti, einfallen, sich hineinstürzen, eindringen. V. Hunové, vřítivše se přes Don do Europy, jedním rázem roztřískali říši gothickou. Šf. I. 468. Vrútí se řeka Turec do Váhu. Pok. Z hor. 199. Vřutil Jas Ja- sěnku v dunaj hluboký. SŠ. P. 777. Vrútil sa do zámku ako zbojník. Dbš. Pov. IV. 66.

381117   Vřitov Svazek: 7 Strana: 1053
Vřitov, a, m., ves. D. ol. IX. 385.

381118   Vřiťpich Svazek: 7 Strana: 1053
Vřiťpich, a, m., os. jm. Wtr. Obr. 86. 513

381119   Vřivek Svazek: 4 Strana: 0831
Vřivek, vku, m. = vřivka, šumivka, das Brausepulver. Šm.

381120   Vřivka Svazek: 4 Strana: 0831
Vřivka, y, f., vz Vřivek. Rk.

381121   Vřivosť Svazek: 4 Strana: 0831
Vřivosť, i, f., die Wallsüchtigkeit. V. krve. Dch. — V. hrachu, Kochbarkeit, f.

381122   Vřivý Svazek: 4 Strana: 0831
Vřivý, kochend, siedend heiss. V. voda. Us. Tč. Přijdú dnové na vás a vzdvihnú vás na tluky, a ostatky vaše v hrncích vři- vých. Hus I. 236. — V. = vařivý, gut kochbar. Náš hrách je vřivý. Us. Šd.

381123   Vříznouti Svazek: 4 Strana: 0831
Vříznouti, vz Vřezati.

381124   Vříznutí Svazek: 4 Strana: 0831
Vříznutí, n., die Einkerbung, der Ein- schnitt.

381125   Vříznutý Svazek: 4 Strana: 0831
Vříznutý; -ut, a, o, eingeschnitten, ein- gekerbt.

381126   Vřud Svazek: 9 Strana: 0380
Vřud, u, m. = vřed, padoucnice. Slez. Ces. 1. VIII. 368.

381127   Vřunditi se Svazek: 4 Strana: 0842
Vřunditi se = vmluviti se, ins Gespräch kommen. — se kam. Vřundil se mezi ně. Na Ostrav. Tč.

381128   Vs Svazek: 4 Strana: 0844
Vs se někdy přesmykuje: kvas m. kavs od kys, vz Y (stupňováno). Kt.

381129   vs Svazek: 8 Strana: 0478
vs.. Z vs se v odsouvá: stát m. vstáti, při- státi si m. přivstati si. Dšk. Jihč. I. 26.

381130   Vsacan Svazek: 4 Strana: 0844
Vsacan, a, m. = obyvatel Vsacka. Mor. Vck.

381131   Vsacká Svazek: 9 Strana: 0380
Vsacká, é, f., jm. místa u Rouštky na Mor. Vck.

381132   Vsacko Svazek: 4 Strana: 0844
Vsacko, a, n. = okres vsetínský, das Vsetiner Gebitet; pole u Vsetína na Mor. Vck.

381133   Vsacký Svazek: 4 Strana: 0844
Vsacký = ze Vsacka. Mor. Šd.

381134   Vsacký Svazek: 7 Strana: 1056
Vsacký = ze Vsetína (ne: vsetínský), Vz Vsetín, Mus. 1889. 165.

381135   Vsacký Svazek: 8 Strana: 0478
Vsacký. V. sukno = modravé. Vck. Val. 1. 28.

381136   Vsad Svazek: 4 Strana: 0844
Vsad, u, m. = místo ku přechovávání přes zimu zelin a květin, der Einsatz. Us. Dch., Zlob.

381137   Vsadění, n Svazek: 4 Strana: 0845
Vsadění, n. = vsazení. Na Slov.

381138   Vsaděný Svazek: 4 Strana: 0845
Vsaděný; -en, a, o =vsazený. Na Slov.

381139   Vsaditel Svazek: 4 Strana: 0845
Vsaditel, e, m. = kdo vsadil, der Ein- setzer.

381140   Vsaditelka Svazek: 4 Strana: 0845
Vsaditelka, y, vsaditelkyně, ě, f., die Einsetzerin.

381141   Vsaditi Svazek: 4 Strana: 0845
Vsaditi, vsaď, dě (íc), il, zen, ení; vsázeti, ejí, ej, eje (íc), el, en, ení; vsazovati, vsází- váti = v něco, do něčeho saditi, ein-, hinein- setzen; vzhůru saditi, auf etwas setzen, auf- setzen; umístiti, dáti, vpraviti, wohin bringen, einsetzen. Jg. — abs. Vsaď, vyhráš snaď. Pořek. Vrů., Šd. — co, koho. V. hus (za- číti ji krmiti na zabití). Us. Bkř. Už jsem chléb vsadil. Us. Šd. Tu (purkrabí) oba vsadil. Arch. I. 179. Přikazujemť, abyste jej hned kázali v. Ib. V. 306. Jak jednú rýčem zaryla, hned tam jablunku vsadila. Sš. P. 435. Vra- žedlníka v. NB. Tč. 75., 85. V. zuby, okno, záplatu, mezník, Us., peníze, D., spodek (ve mlýně s, zasaditi). Vys. — co komu: zuby. Us. V. někomu facku. Us. Sd. Tak ti jednu vsadím! Us. Šd. — co, koho kam (do čeho, nač, v co, mezi co, ke komu, za co): do vozu, do postele, Ros., do ža- láře, do vězení, V., D., do věže, V.; stromy do země, chléb do peci, Us., kámen do zlata, D., Ml., provolání do novin (lépe: vložiti, vkládati). Bs. Dal v. do vězení některé utrechtejře: v Praze do železné klece. Dač. I. 58., 84. A fojt vsadil jej do klády. NB. Tč. 6., Půh. I. 186. Aby svědomí její, kteréž se po súdě dalo, k její při bylo vsazeno (přiloženo). NB. Tč. 268. Kázal mne do šerhovny v. BN. A kteréhožkolivěk člověka řádného do toho domu vsadíme, ten té svo- body také požívati má. List z r. 1447. Co s tou krví dělala? do zahrádky vsadila. Sš. P. 49. V-li do soudu zemského Albrechta z Aušavy. Let. 291. Seménko, by i do zlata bylo vsazeno, nebude-li do země vsáto, žád- ného užitku nepřinese; Vsazen byl do vě- zenie v panskú kázeň. BR. II. 58. a., Arch. III. 315. (Šd. ). Do soudu vsazen býti má. VI. zř. 390., Zř. F. I. A. XI. Jestliže by ho chtěli na který úřad městský v. Václ. III., Zř. F. I. A. XXVIII. V. někoho v úřad, O. z D., ve vazbu. Zř. F. I. U. XVI. V. ně- koho na koně. V. V. někoho na kůň, na zajíce (rozhorliti). Č. Na úřad, na království. V. Vsadil Janka na koníka (rozhorliti). Prov. V. koho na koho = štváti. L. Vítězitele jim na hlavu vsadí. Aesop. Někoho na soudnou stolici v. Us. Dch. Je-li některý chlapec špinavý, říká se mu: Na co, Juško, aby sis tak vsadil řepu na krk (na nohy atd. ), ujala by se ti. Us. na Mor. Hrb. Dal ho jíti a v nějaký dle jména neznámý zámek vsaditi. Ddk. II. 430. V. na ohnivý kuoň, Výb. II. 72., na kolesě, Dal. 79., na úřad. Václ. III. Jdi k pravoučcóm neb k juristám, ať oni nějaký klobúček na ně vsadie, jímž by před Bohem ten hřiech přikryli; Julianus po- běhlec, jehož čert byl na ciesařstvie vsadil; Šalomún na jeho místo vsadil Sadocha; Čert ji na papežovo miesto a jejie frejéř vsadil, že byla učená. Hus I. 101., 180., 465., II. 30. (Tč. ). Císař žádal od nich, aby král jejich vsadil se v jeho věci a byl mu postaten v jeho potřebách. Pal. Dj. IV. 2. 87. V. koho v olej vrúcí. Výb. II. 1. Protož, milý pane, rač se v to ještě v. a jim psáti, aby v tom pracovali. Arch. II. 411. Sv. Blažeje súdce v žalář vsadil. Pass. 204. Kázal ji v temný žalář v. Pass. mus. 319 Kázal jeho vsaditi v kládu, ve lvovú rokli. BO. Bude hanba veliká od přátel a budú mě kleti a potom vsadie mě v žalář; Mluvil-liby nepokorně, ale v. jeho v kládu, aby přišel k sobě a pokořil sě. Hus I. 268., III. 195. (Tč. ). Oba k sobě črt v peklo vsadí. Hr. rk. 273. Vsaď mu jednu (za ucho). Us. Šd. Své věrné s sebou do své radosti pobéře a jako za svůj stůl vsadí. BR. II. 250. b. V. někoho v kúpiel, Sal., ve vazbu, D., u věž, Dal. 103., v důstojenství. Martim. V. někoho mezi vězně. Us., D. — se s kým oč. Oč se vsadíme? Us. Vsadil bych o nevím co. Us. Vsadil se s ním o zlatku. Us., Rk. — co kdy: ve hře. J. tr. — kde. V. stromy v zahradě. Us. Dřevo v. podlé běhóv vod- ných. Ž. wit. 1. 3. Břetislav jatého bratrance mimo zemi dal v. a střežiti. Ddk. II. 303. Vzal jemu dělníka pro zlodějstvie a toho doma u sebe vsadil. Arch. III. 37. Vsadil jej v Praze. Us. Přepis zohledal sem, v němžto smlúva jest vsazena. Arch. II. 34. (Šd. ). — co s kým kam, kde. Společně s dvěma loupežníky v Štokravě jest vsazen. Ddk. II. 76. Již (ďáblové) tě cele i s duší u peklo vsadie. Kat. 1382. Druhá strana nemajíc kým uručiti i dal se jeden z nich s člověkem vaším v. Arch. I. 229. — co nač. Na první klouče vsadíme tisíc zlatých. Shakesp. Tč. Kela (kolik) si vsadil (peněz) na to číslo? Us. na Mor. Tč. Hlavu na to vsadím, že je to pravda. Us. Šd. — co jak. Náš služebník kdy žaloval na toho zloděje, ješče ho na řetěz vsadili a do třetího dne drželi. Sl. let. 160. — koho kam proč. Herodes popadl jest Jana a svázal a vsadil ho do žaláře pro Erodias, ženu bratra svého (Mat. 14). Hus II. 15. V-la jsem růži k své libosti. Er. P. 150. Vsadil jsem jej k žádosti jich. NB. Tč. Husa u vězení vsadil papež nám na hanbu. Žb. — co kam čím. Císař v-dil na hlavu jeho vlastní rukou korunu krá- lovskou. Ddk. II. 306. — že. Dám se v-ti (= vsadím se), že to tak nedopadne. Us. u Rychn.

381142   Vsaditi co Svazek: 7 Strana: 1056
Vsaditi co. Chci svůj krk v., že . . . Sá. — co kam. Něco v knihy v. (zapsati). Výb. 11. 348. V. někoho do vazby, Let. 235., do šatlavy. Bart. 173.

381143   Vsadné Svazek: 4 Strana: 0845
Vsadné, ého, n., die Inseratgebühr. Rk., Šm.

381144   Vsadné Svazek: 7 Strana: 1056
Vsadné, intruncativum, zastr. Pršp. 83.

381145   Vsadní Svazek: 4 Strana: 0845
Vsadní plat = vsadné. Šm.

381146   Vsadník Svazek: 4 Strana: 0845
Vsadník, a, m. = osadník. Veleš.

381147   Vsadný Svazek: 4 Strana: 0845
Vsadný hřeben, der Steckkamm. Dch.

381148   Vsadný Svazek: 7 Strana: 1056
Vsadný = odvážný (kdo pro kus živo- bytí život vsadí). U Libunce. NZ. I. 457.

381149   Vsádzati Svazek: 4 Strana: 0845
Vsádzati = vsázeti, vz Vsaditi. Na Slov.

381150   Vsádzka Svazek: 4 Strana: 0845
Vsádzka, y, f. = vsázka, der Einsatz. Na Slov. Ssk.

381151   Vsah Svazek: 4 Strana: 0845
Vsah, u, m. = vsazení, das Eingreifen, Hineinlangen. — V. = rozsah, intensita. Hk.

381152   Vsáhnouti Svazek: 4 Strana: 0845
Vsáhnouti, nul, ut, utí; (zastr. vsahu), vsáhl, žen, ení; vsáhati, vsahovati, eingrei- fen. — kam (nač, do čeho, v co). Rk. Vsáhl mi v mé dědictví. Půh. I. 365. V-ti v něčí právo. Šp. To vsahá do mého oboru. Na Mor. Tč. — čím kam: rukou do putny. Us. Tč.

381153   Vsáhnutí Svazek: 4 Strana: 0845
Vsáhnutí, n., der Eingriff. Opovážlivé v. ve práva něčí. Us. Dch.

381154   Vsák Svazek: 4 Strana: 0846
Vsák, a, m., der Dorfbewohner. Ros.

381155   Vsákati Svazek: 4 Strana: 0846
Vsákati, vz Vsáknouti.

381156   Vsáklý Svazek: 4 Strana: 0846
Vsáklý = co se vsáklo, was sich einge- zogen hat. V. voda. Jg. Zvyku v-ho se zba- viti. Sš. I. 134. — kde. Déšť je už celý v haleně vsáklý. Us. Šd.

381157   Vsáknouti Svazek: 4 Strana: 0846
Vsáknouti, knul a kl, utí; vsákati, vsa- kovati = utéci, vpíti se, vtáhnouti se, ein- fliessen, sich einziehen. Ve Zlínsku: vsíknúť. Brt. — co. A ptáčátko hodné rosné perly vsáká. Hdk. C. 248. Země vsákla tu všicku řeku, ješto bieše saň vypustila z úst. ZN. — kam. Voda do země vsákla. Kom. Až ta voda vsákne do písku. Us. Tč. Zob malič- kého ptáčka jednu (perlu vody) po druhé vsáká v útlý krček. Hdk. — Ros. — čím (co kam). Země vsákne vodou. Us. u Uh. Hrad. Tč. Ešte jedno polúbenie, nímž duša dušu do seba vsiakla. Lipa 316. — se. Voda se vsákne. D.

381158   Vsáknutí Svazek: 4 Strana: 0846
Vsáknutí, n., die Imbition. V. hnojnice, die Jauchenaufnahme. Šp.

381159   Vsakož Svazek: 4 Strana: 0846
Vsakož = však — že, zastr. Z. wit.

381160   Vsaký Svazek: 4 Strana: 0846
Vsaký = všaký, každý, všeliký, zastr. St. skl. II. 157.

381161   Vsaký Svazek: 7 Strana: 1056
Vsaký. Ze země stvořiti tvář vsaku. Výb I. 796. Vsavosť, i, f, Einsangungsfähigkeit, f. Šp.

381162   Vsaniotiti se Svazek: 4 Strana: 0419
Vsaniotiti se, sich zurückziehen, einsam leben. Mor. Tč.

381163   Vsátí Svazek: 4 Strana: 0846
Vsátí, n., die Einsäung. Kom.

381164   Vsáti Svazek: 4 Strana: 0846
Vsáti = vsíti. Slov.

381165   Vsatsané Svazek: 4 Strana: 0846
Vsatsané, obyvatelé města Vsetína a okolí. Kda., Vck.

381166   Vsatsko, Vsacko Svazek: 4 Strana: 0846
Vsatsko, Vsacko, a, m, okolí města Vsetína. Vck.

381167   Vsátý Svazek: 4 Strana: 0846
Vsátý; vsát, a, o; vsatý, vsat, eingesäet. Vz Vsíti. Vsatý snad lépe než vsátý, cf. daný. Proch. V. vsímě. Jg. — kam: v trní. Br. Símě boží v ně jednou vsaté. Br. Zrno vsáté do země dobré jedno větší užitek nežli druhé přináší. BR. II. 59. b. Semeno do země vsaté užitek stý učinilo. Zlob. — Br. Semeno mezi trní v. Štelc. Kúkol vsatý mezi pšenici jsú zlý lidé mezi dobrými. Hus II. 436.

381168   Vsávací Svazek: 4 Strana: 0846
Vsávací, Saug-. V. průduchy, Saugkanäle, síla, die Aspirationskraft, provětradlo či ventilator, der Aspirationsventilator. Nz. lk. Vz Ssací.

381169   Vsávadlo, vsavadlo Svazek: 4 Strana: 0846
Vsávadlo, vsavadlo, a. n.. der Aspira- tor. Nz. lk.

381170   Vsávání Svazek: 4 Strana: 0846
Vsávání, n., das Aussaugen. Soustava v., das Aspirationssystem. Nz. lk.

381171   Vsazení Svazek: 4 Strana: 0846
Vsazení, n,, die Einsetzung, der Einsatz. V. chleba do peci; v. koho do vězení, do stavu předešlého; v. stromu, peněz. D.. ka- mene. Vz Vsaditi.

381172   Vsazený Svazek: 4 Strana: 0419
Vsazený; -zen, a, o = posazený. Opět u-ný, reinsrallirt Dch. Aby ji (vlnu) prve ukázal cechmisrům na to n-ným, byla-liby hodna dělati. Sedl. Rychn. 39. Povinný ú. tenkráte právě jen usazeným od vlády ber- níkům odveden býti měl. Pal. Dj. V. 1. 196. Od úředníků námi u-ných; Majíc úředníky na to u-né, aby... Arch. I. 200.. V. 304. Tento centurio byl jest pohan usazený od Římanův, aby vládl tiem městem. Hus II. 45. — nad čím. Nad berněmi neb tributy usazen byl. BR. II. 97. b. — nač. Aby to tak zachováno bylo podlé prvnieho zřieze- nie a pokut na to u-ných. Arch. V. 365. — jak: s panskú radú (= panskou radou). Arch. I. 56. — kde. U. mezi bohy. Leg. Byliť židé v zemi usazeni již od nepaměti. Ddk. IV. 158. U. v úřadě. J. tr. — U. = ssedlý, gesetzt, angesetzt. U. hory. Krok. — U. = ustanovený, eingesetzt. U. správce v N.... Zlob.

381173   Vsazený Svazek: 4 Strana: 0846
Vsazený; vsazen, a, u, eingesetzt. — kam: do vězení, do kotla, do rybníka (ryby), Jel., na kůň. Jel. Kameny v zlato v-né. BO. Vzrostla-li mocně bylina na novinu v-ná. Ddk. II. 55. — kým. Dřevo sv. Arnulfem v. Pass. 526. — kdy. Chléb již přede dnem do peci v. Us. Šd. — Vz Vsaditi. — V. živnosť (živnosť s nemovitostí spojená). radicirtes Gewerbe. Rk.

381174   Vsázeti Svazek: 4 Strana: 0846
Vsázeti, vz Vsaditi.

381175   Vsázka Svazek: 4 Strana: 0846
Vsázka, y, f., na Ostrav. vsodzka, der Einsatz. Tč.

381176   Vsažitosť Svazek: 4 Strana: 0846
Vsažitosť, i, f., die Intensivität. Sš.

381177   Vsažitý Svazek: 4 Strana: 0846
Vsažitý, intensiv. Bolesť Páně ovšem větši a vsažitější byla, než... Sš. L. 186. (Hý. ).

381178   Vsažnosť Svazek: 4 Strana: 0846
Vsažnosť, i, f., intensio, die Intensität. Názorlivosť jest sídlo původní v-sti a čilosti duchovní. Mus. (Pal. ).

381179   Vsažnosť Svazek: 7 Strana: 1056
Vsažnosť. Pal. Rdh I. 379 , 446

381180   Vsažný Svazek: 4 Strana: 0846
Vsažný, intensiv. Pal. Mus. I. b. 109.

381181   Vsě Svazek: 8 Strana: 0478
Vsě-, vše- v Rkk. Cf. Mus. 1896. 365.

381182   Vsebrati Svazek: 4 Strana: 0846
Vsebrati, vseberu, al, án, ání, vsebírati, wohin einsammeln. — se kam. Dievky na Dievín sie vsebrachu. Dal. k. 9.

381183   Vsedač Svazek: 4 Strana: 0846
Vsedač, e, m., der Aufsitzer. Kón i v-če- uvirhl u moře. Ž. wit. Moys. 1.

381184   Vsědajúcí Svazek: 4 Strana: 0846
Vsědajúcí, zastr. = jezdec. Jir.

381185   Vsedání Svazek: 4 Strana: 0846
Vsedání, n.. das Auf-, Einsitzen. V. na koně. Jel.

381186   Vsedání Svazek: 10 Strana: 0493
Vsedání, n. = souboj na koních. Chč. S. I. 102a.

381187   Vsedař Svazek: 4 Strana: 0846
Vsedař, e, m. = vsedač. Ztluku vóz i vse- daře jeho. BO.

381188   Vsedati Svazek: 4 Strana: 0846
Vsedati, vz Vsednouti.

381189   Vsedati Svazek: 10 Strana: 0493
Vsedati = kláti se v souboji. Vz Vse- dání. — oč. Páni vsedají o marnú česť. Chč S. I. 102a.

381190   Vsěde Svazek: 7 Strana: 1056
Vsěde, aor. slovesa vsiesti. GP.

381191   Vsedě, chybně Svazek: 4 Strana: 0846
Vsedě, chybně m.:. sedě, sedíc, sedíce. Vz Vkleče.

381192   Vsedlooký Svazek: 4 Strana: 0846
Vsedlooký = vsedlé oči mající, hohläu- gig. Plk.

381193   Vsedlosť Svazek: 4 Strana: 0846
Vsedlosť, i. t. V. kosti prsní, prohyb der Einbug. Nz. lk.

381194   Vsedlý Svazek: 4 Strana: 0846
Vsedlý, eingesessen; eingebogen. Vsedlá kosť. — kam: na trůn v. král. Us. Tč.

381195   Vsednouti Svazek: 4 Strana: 0846
Vsednouti, ul, utí; (zastr. vsésti, vsísti, vsedu), vsedl, zení; vsedati (Ž. wit. Hab. 8. ), vsedávati = v něco sednouti, einsetzen; dáti se do někoho, osedlati koho, angreifen. — abs. Vsedejte! A vsedavše hnachu do boje. Troj. Vseda pro něco nevstati = nevážiti si toho. V. — kam (nač, do čeho, mezi co): na koně (na kůň). V., Ž. wit. 75. 7. Vseda na kuoň bode jej. O 7 vstup. Št. A když jest vstal kuoň, vseda pacholek naň i jel k bráně. NB. Tč. 120. I vsedachu vsi na ručie koně. Rkk. 45. Vseda na mój kóň jediž do Prahy. Arch. I. 171. (I. 368., IV. 486. ). Viděl jsem. ano muž vsedá na kóň na črvený. BO. Tvój list nás nalezl a my vsedáme na vóz jedúc k testi. Arch. IV. 399. Do lavic vsésti. Vš. Jir. 35. Vstane-li s ma- jestátu svého král a ze súdu odejde, móž na miesto královské najvyšší purkrabí vsésti. Vš. Jir. 33. Dokavadž těchto časuov na nej- vyšší stolici vsed, závírky neučinil. Hus III. 314. Na lodí. Troj. Pták leckdes na strom vsednu. Us. Komu přeje štěstí, pomůže mu na kůň vsésti. Prov. V. na někoho = ose- dlati ho. Ros. V. do vozu, Ros., do sedla: do skály = štolou do jisté hloubky přijíti. Vys. Vsedl mezi ně. Us. Tč. — odkud kam. S koně na koně vsedal. Er. P. 484. A z kostela JMK. zase na kuoň vsedá, má ode všech až do hospody provozen býti. Arch. V. 463. Mohl bez úrazu na hřbet lva vsiesti. Jel. Enc. m. 74. I vložili sú na ně (na oslici a na oslíka) rúcha svá i kázachu jemu na ně vsiesti. (Mat. 21. ). Hus II. 3. — kam jak. Skokem na kóň v. Alx. — kam kdy. Až by po ráně vsed na řiť. Dh. Při pokřiku hned vsedá na koně, aby honil. Pal. Dj. V. 2. 358. — kde kam. Já jemu v zemi vsedl k svěcskému právu. Půh. II. 260.

381196   Vsednouti Svazek: 7 Strana: 1056
Vsednouti. Vsiesti. List. fil. 1878 212 Vsědajúcí, aacensor. Ž kl. CME. l. Kóň i vsědajúcieho svrhl jest u more. Ž. kl. — kam (komu) Ustalému na osla vsésti. Ev. ol. 71. Oči mu vsedly do hlavy. 1720. Wtr.

381197   Vsechvatný Svazek: 7 Strana: 1398
Vsechvatný = vše uchvacující. V. živel (oheň). Krs. 197.

381198   Vsek Svazek: 4 Strana: 0846
Vsek, u. m., die lncision. Us. Ssk.

381199   Vseka Svazek: 4 Strana: 0846
Vseka, y, f., das Incisum. Na Slov. Ssk.

381200   Vsekání Svazek: 4 Strana: 0846
Vsekání, n., das Hineinhauen.

381201   Vsekaný Svazek: 4 Strana: 0846
Vsekaný; -án, a, o, hineingehauen.

381202   Vsekati Svazek: 4 Strana: 0846
Vsekati, vseknouti, hineinhauen, -schnei- den. — co, koho kam (čím). Jakž je v pleci vsěkú, vzbodú. Alx. V. v. 1800. (HP. 44. ). V. někomu šablon do hlavy. Us. Tč. — kde. Ovesnou slámu do režné na sekačce v. Us. Tč.

381203   Vseknutí Svazek: 4 Strana: 0847
Vseknutí, n., das Hineinhauen.

381204   Vseličině Svazek: 7 Strana: 1059
Vseličině. Kteří by se proti tomu na- řízení v. a bludně stavěli. Melichar. Monogr. Unoště 86.

381205   Vsenec Svazek: 4 Strana: 0847
Vsenec, nce, m., pentria, zastr. Veleš.

381206   Vsésti Svazek: 4 Strana: 0847
Vsésti, vz Vsednouti.

381207   Vsestrannosť Svazek: 4 Strana: 0864
Vsestrannosť, i, f., die Allseitigkeit. Us.

381208   Vsetín Svazek: 4 Strana: 0847
Vsetín, a, m., město v Novo-Jičínsku na Mor. Tč., Vck. Vz S. N.

381209   Vsetín Svazek: 7 Strana: 1056
Vsetín, adj vsacký. Brt. Vz Vsacký (dod.).

381210   Vsetínská Svazek: 4 Strana: 0847
Vsetínská huť, Wsetiner Glashütte, na Mor. Tč.

381211   Vsetínský Svazek: 7 Strana: 1056
Vsetínský. Vz předcház.

381212   Vsetínský Svazek: 8 Strana: 0478
Vsetínský. V. obchodník, Vck. Poh. 130., panství. 1510. Dml. List, 17.

381213   Vsetský Svazek: 7 Strana: 1056
Vsetský, V. Bezkydy. Tl. M. 7. Snad. vsacké?

381214   Vsety Svazek: 7 Strana: 1056
Vsety, gesäet. Zrno v půdu vseté. Kká.

381215   Vsevek Svazek: 10 Strana: 0493
Vsevek, vku, m., intrum. Rozk. P. 1777.

381216   Vschádzati Svazek: 4 Strana: 0847
Vschádzati = vzcházeti. Slov.

381217   Vschod Svazek: 10 Strana: 0493
Vschod, u, m. = východ. Od vschodu slunce. Luc. 47.

381218   Vschod, vschopiti Svazek: 4 Strana: 0847
Vschod, vschopiti, vz: Vzchod, vzchopiti.

381219   Vschopiti se Svazek: 7 Strana: 1056
Vschopiti se. Nejednou ze sna přes noc v. se. St. Kn. š. 69. Vz Vzchopiti.

381220   Vschopný Svazek: 9 Strana: 0380
Vschopný. Učiň mě vschopna bez leh- kosti. Modl. LXVII.

381221   Vschtíti Svazek: 9 Strana: 0380
Vschtíti. Vschoce se mu píti. Rozb. III. 734

381222   1. Vsi Svazek: 4 Strana: 0847
1. Vsi, vz Ves.

381223   2. Vsi Svazek: 4 Strana: 0847
2. Vsi, zastar., vz Všecken.

381224   Vsiak Svazek: 4 Strana: 0847
Vsiak = však. Sněm v. 1.

381225   Vsídlení Svazek: 7 Strana: 1056
Vsídlení, n. Od času v. se Srbů v Illy- rikum. Šf. Strž. II. 272.

381226   Vsidy Svazek: 4 Strana: 0847
Vsidy =všudy. Na Slov. Ssk., Výb. I. 1094. 31., 1104. 11.

381227   Vsiesti Svazek: 10 Strana: 0493
Vsiesti, vz Vsednouti.

381228   Vsiestrašivo Svazek: 4 Strana: 0847
Vsiestrašivo = velmi strašlivě. I vzú- pichu skřekem v. Rkk. 51.

381229   Vsieti Svazek: 7 Strana: 1056
Vsieti. Vz List. fil. 1878. 212.

381230   Vsíchnót Svazek: 8 Strana: 0478
Vsíchnót = osíknout, k v ch. Tišn. Brt. D. II. 186.

381231   Vsichnouti Svazek: 4 Strana: 0847
Vsichnouti, eintrocknen. U Olom. Sd.

381232   Vsikač Svazek: 4 Strana: 0847
Vsikač, e, m. = klystír. Na vých. Mor.

381233   Vsikati Svazek: 4 Strana: 0847
Vsikati, vsíknouti = vsákati, vsáknouti, einspritzen. Na Mor. Brt. — kam. Voda vsikla na nás. — co odkud kam. Vsiknul sem ze stříkačky vodu na něho. Na Ostrav. Tč.

381234   Vsikov Svazek: 4 Strana: 0847
Vsikov, a, m., Aspendorf, ves u Šum- perka na Mor. Tč.

381235   Vsílati Svazek: 4 Strana: 0847
Vsílati, vz Vsýlati.

381236   Vsilati Svazek: 7 Strana: 1056
Vsilati, immitere. Z kl. 338.

381237   Vsíní Svazek: 4 Strana: 0847
Vsíní, n., das Einsäen. V. semene, vz Vsíti. Háj.

381238   Vsis Svazek: 4 Strana: 0847
Vsis, a, m., antheroma, žabronožec. Krok II. 243.

381239   Vsisko Svazek: 4 Strana: 0847
Vsisko, a, n., ves u Olom. Tč.

381240   Vsisko Svazek: 7 Strana: 1056
Vsisko. Snad ani jediná vesnice nestojí na svém původním v. Pk.

381241   Vsísti Svazek: 4 Strana: 0847
Vsísti, vz Vsednouti.

381242   Vsíti Svazek: 4 Strana: 0847
Vsíti, vseji, vsij, vseje (íc); vsel a vsil a vsál (zastr. vsiel); vset, vsit, vsát; vsetí, vsíní (Háj. ); vsívati, vsévati (zastr. vsievati) = do něčeho, v něco síti, einsäen; ztratiti, verlieren; vštípiti, vpraviti, verursachen, ein- flössen, einpflanzen, einsäen. Jg. —co: se- meno. Br. Opěts to vsil (ztratil). Ros. — co kam (nač, do čeho, v co). Nivu držal, ježto se na ni puol páta mpta vsívá. Půh. II. 110. V. semeno na záhony. Jel. Vsil na to pole I0 korců. Ros. V. semeno do země. Brv., Zlob. Jetelinu do ječmeňa. Us. Tč. Se- menko, nebude-li do země vsáto, žádného užitku nepřinese; Ne všecko obilí rozsevač do země vsívá. BR. II. 58. a., 609. b. Ďábel v čistú zemi vsál jest lež. Hus II. 68. Zrno jest vsieno v zem. ZN. V. bludy v lid. Odp. br. 1514. — Lom.

381243   Vsíti. — co kam. V Svazek: 7 Strana: 1057
Vsíti. — co kam. V jich mysli rač v. siemě věčného života. Pass. 39. Jason měl zuby na pole v. Troj. 5. b. — kde. Vsál zrno na poli svém. Exc. Kterýž podlé cesty vsát jest Br.

381244   Vsíti co Svazek: 9 Strana: 0380
Vsíti co = ztratiti. Us.

381245   Vsivati Svazek: 4 Strana: 0847
Vsivati. Vz Vsíti. V. se = vsúvati se, dávati se več, míchati se, sich einmischen. — se v co. V sujnú řeč se vsívá. Výb. I. 150.

381246   Vsjohnúti Svazek: 4 Strana: 0847
Vsjohnúti, vsohnúti = vsáhnouti. Na Ostrav. Tč.

381247   vsk Svazek: 8 Strana: 0478
vsk mění se v: vck: cerhovcká věž. Sb. D. 22. Cf. Gb. H. ml. I. 480.

381248   Vskákání Svazek: 4 Strana: 0847
Vskákání, n. = vskok.

381249   Vskákati Svazek: 4 Strana: 0847
Vskákati, vz Vskočiti.

381250   Vskakování, n Svazek: 4 Strana: 0847
Vskakování, n., das Einspringen, Ein- fallen. Jel.

381251   Vskakovati Svazek: 4 Strana: 0847
Vskakovati, vz Vskočiti.

381252   Vskázati Svazek: 4 Strana: 0847
Vskázati, vz Vzkázati. Na Slov.

381253   Vskládati Svazek: 4 Strana: 0847
Vskládati, vz Vzkládati.

381254   Vsklanice Svazek: 4 Strana: 0847
Vsklanice, e, f., tinna (oblek), zastr. Rozk.

381255   Vsklanice Svazek: 7 Strana: 1057
Vsklanice, cuma, oděv, zastr. Rj. V Pršp skanice.

381256   Vskoce Svazek: 10 Strana: 0493
Vskoce = rychle, cito. V. vstáti. Ev. vid. 30. V VII. 1057. vskoče oprav: v skoce.

381257   Vskoče Svazek: 7 Strana: 1057
Vskoče, cito. Ev. víd. 30.

381258   Vskočení Svazek: 4 Strana: 0847
Vskočení, n., der Sprung, Einfall. V. do jámy, do vody, Us., do vojska. Jel. Den sobě ku v. do města uložili. V. Protože sú v Kocíně o to v. do Prahy radu brali. Let. 74. V. v řeč, v jednání, die Interpellation (Unterbrechung einer Rede o. Verhandlung). J. tr.

381259   Vskočiti Svazek: 4 Strana: 0847
Vskočiti, vskoč, vskoče (íc), il, ení; vskákati, -kám a-či; vskakovati, ein-, hinein- springen, in etwas springen, auf etwas springen, auf-, anspringen; einfallen, Ein- fall thun. Jg. — (komu) kam (do čeho, nač, mezi co, v co, k čemu). V. do řeky, do pokoje, Ros., do cizích domů (nepřátelsky). Br. Vskočil nepřítel do města. Jel. Vskakuje pták ptáku do hnízda. Jel. V. někomu do řeči. Pal., D. V. na stolici. Us. Na mysl mu to vskočilo. Kom. Vskočil na kůň a přimísiv se k zástupu prodral se až k samému knížeti. Ddk. II. 411. V. na drva, na ko- nieček, Rkk. 19., 63., na oř. Jir. Anth. I. 29. Filip Pánu v řeč vskočiv jest potrestán. BR. II. 357. Starým lidem v řeč vskakovati. Reš. — Br. V. v cestu, in den Weg einfallen. Dch. V. k vrchu ku hradovu (hradnímu). Rkk. 19. A ona vyskočila k němu na lodí, ten na ni s kordem. Svěd. 1569. Roztrhše roucha svá vskočili mezi zástupy. Sš. Sk. 168. (Hý. ). I vskočí mezi to hospodář i roz- klidí jich. NB. Tč. 106. Statečně mezi ně v-li. Kn. V. mezi lidi. D. V. v příkop. Us. V hřbet jim skočiti. Mus. Někomu v řeč v. V., Kom., J. tr., Nz. — za kým. Vidouc jedna žena, že její muž hoří, vskočila za ním do ohně. Dač. I. 325. Za nepřítelem do příkopu. Cyr. — po kom. Výb. II. 62. — kam proč. Král hněvy vzhóru vskoči. St. skl. IV. 342. Z netrpělivosti Pánu v řeč vskakovala. BR. II. 241. — jak. Odpůrcové jejich každou chvíli jim do řeči vskakovali. Pal. Dj. III. 3. 90.

381260   Vskočiti kam jak Svazek: 10 Strana: 0493
Vskočiti kam jak. S mocí na něčí grunty v. Arch. XX. 135.

381261   Vskočiti na Svazek: 7 Strana: 1057
Vskočiti na své nohy. Kká. K sl. j. 94

381262   Vskočník Svazek: 10 Strana: 0493
Vskočník, u, m. vletka. List. fil. 1902. 253.

381263   Vskok Svazek: 4 Strana: 0847
Vskok, u, m. — vskočení. V. — V. = ihned, allsogleich. Takové psaní uvedl nejv. purkrabě vskok direktorům a stavům v zná- mosť; Poručeno bylo, aby rozejdouce se všecky brány městské opanovali, což se všecko v. vykonalo. Skl. 769., 805. Po pří- saze šli stavové v. do příbytku kardinála. Ib.

381264   Vskokan Svazek: 4 Strana: 0847
Vskokan, a, n., der Hineinspringer. Na Slov. Bern.

381265   Vskoře Svazek: 4 Strana: 0847
Vskoře, vz Skoro.

381266   Vskoře Svazek: 8 Strana: 0478
Vskoře = rychle. Maria v. vstala a vyšla. Ev. vid. 69. Joh. 11. 31. Potom v. jal se"třetí kokot zpívati. GR. Nov. 76. 12.

381267   Vskresiti Svazek: 4 Strana: 0847
Vskresiti = vzkřísiti. Na Slov. Bern.

381268   Vskrytě Svazek: 7 Strana: 1057
Vskrytě, verborgen. Rk.

381269   Vskřesat Svazek: 7 Strana: 1057
Vskřesat, vz Vzkřísiti. Vidíme vo tebe v. dávných našich cárov semä. Slov. Zbr. Lžd. 121

381270   Vskřiknouti Svazek: 4 Strana: 0847
Vskřiknouti, vz Vzkřiknouti.

381271   Vskřísenec Svazek: 4 Strana: 0847
Vskřísenec, nce, m. = vzkřísený. Sš. II. 89. (Hý. ).

381272   Vskřísiti Svazek: 4 Strana: 0847
Vskřísiti, vz Vzkřísiti.

381273   Vskučeti Svazek: 7 Strana: 1057
Vskučeti, heulen, brüllen. Žalostivě vskuči (lev). Ezp. 1955.

381274   Vskuoře Svazek: 7 Strana: 1057
Vskuoře. Aby šel v. 15 stol. Uschla ta růže (umřel Petr Vok z Rožmberka), hle bere se odsud a my za ní vskůře. Lom Mus. 1884. 505.

381275   Vskury Svazek: 4 Strana: 0847
Vskury, dle Dolany, Skur, ves u Slaného. Tk. I. 410., II. 553., III. 135.

381276   Vskůře Svazek: 4 Strana: 0847
Vskůře = v skoře.

381277   Vskytati Svazek: 8 Strana: 0478
Vskytati. A ihned vskytl (vstrčil) jest ruku skrze mřieži. Alx. Nách. kap. VII.

381278   Vsláněti se Svazek: 4 Strana: 0847
Vsláněti se, jest iterat. ku: sloniti, accli- nari. Gb. ad Kat. 2096.

381279   Vsláněti se Svazek: 7 Strana: 1057
Vsláněti se. Cf. List fil IX. 313.

381280   Vslaviti Svazek: 4 Strana: 0847
Vslaviti, il, en, ení, vslavovati = oslaviti, feiern, preisen. — co, koho. St. skl., Ž. wit. Moys. 2. — se čím: smělým činem. Č.

381281   Vslaviti Svazek: 7 Strana: 1057
Vslaviti, psallere. — čemu: jménu tvému. Ž. kl. 9. 3 , 75 11.

381282   Vslavoněný Svazek: 7 Strana: 1057
Vslavoněný = voslavený, v slávu vtě- lený. Slov. Šd. Tys mi v srdci Tatry v-ěná Hrbň. Jsk.

381283   Vsledovati Svazek: 10 Strana: 0493
Vsledovati, vestiga sequi. 61. roudn. 76b.

381284   Vslíbiti Svazek: 7 Strana: 1057
Vslíbiti, vslibovati = počíti slibovati. Št. Kn. š. 275. 36.

381285   Vslona Svazek: 10 Strana: 0493
Vslona, y, f. Umuč. roudn. 1458.

381286   Vsloniti Svazek: 4 Strana: 0847
Vsloniti = zasloniti, beschatten. — se čím. Jeho (Ježíše) sě svatým prsem vsloně (Jan). Hr. rk. 221.

381287   Vsloniti Svazek: 7 Strana: 1057
Vsloniti. Jiežťo se má dušě vloní. Pravn. 2893. Oni se tobě vslonie. 1b. 708. Clovečie dietě nemá ijednoho miesta sobě, jemužto by sě v svej mdlobě mohlo bezpečně v. neb svú hlavu tam vskloniti. Pravn. 1201.

381288   Vslopati Svazek: 4 Strana: 0847
Vslopati, hinunterschlingen, -schlürfen. Vz Vclopati. Us.

381289   Vslouti Svazek: 10 Strana: 0494
Vslouti, invocare. My v jméni Boha vsloveme. Ž. klem. 19. 8.

381290   Vsloviti Svazek: 4 Strana: 0847
Vsloviti, il, en, ení, vslovovati, anrufen. Ž. wit. 19. 18.

381291   Vsloviti Svazek: 10 Strana: 0494
Vsloviti, chybný inft. k sloveme v Ž. klem. Vz List, fil. 1903. 359., Vslouti.

381292   Vsložiti Svazek: 4 Strana: 0847
Vsložiti, vz Vzložiti.

381293   Vsluní, lépe Svazek: 4 Strana: 0847
Vsluní, lépe vslunní, adj., zastr. = vý- slunní, sonnig V. místo. Jel.

381294   Vsmáti se Svazek: 7 Strana: 1057
Vsmáti se, vz Vsmieti se. Alx. V. Anth. Jir. 1. 3. vd. 33.

381295   Vsmeknouti Svazek: 4 Strana: 0847
Vsmeknouti, knul a kl, ut, utí = vstrčiti, hineinziehen, -schieben. — kým kam. Vsmekl ním do světnice. Ros. — se kam. Kom.

381296   Vsměřiti Svazek: 7 Strana: 1057
Vsměřiti, orientiten. Hrbk.

381297   Vsmiesiti Svazek: 7 Strana: 1057
Vsmiesiti = si nakloniti. Mní osel. že by jeho (pána) vsmiesil. Ezp 943.

381298   Vsmiešiti Svazek: 4 Strana: 0848
Vsmiešiti sě = irridere, posmívati se, ver- lachen, verspotten, zastr. — komu. Hospodin vsmieší sě jemu. Ž. wit. 36. 13.

381299   Vsmieti sě Svazek: 4 Strana: 0848
Vsmieti sě, deridere, posmívati se, ver- lachen, zastr. — komu. Ty vsmieješ sě jim. Ž. wit. 58. 9.

381300   Vsmieti se Svazek: 7 Strana: 1057
Vsmieti se. Mužie dievkam sě vsmiechu Dal C. 10.

381301   Vsmrděti sě Svazek: 4 Strana: 0848
Vsmrděti sě, corrumpi, stinkend werden, zastr. Vsmrdiely sú sě jiezvy mé. Ž. wit. 37. 6.

381302   Vsmrkuouti Svazek: 4 Strana: 0848
Vsmrkuouti, knul a kl, ut, utí = smrk- nutím do sebe vtáhnouti, in die Nase ziehen. Ros.

381303   Vsníti se Svazek: 4 Strana: 0848
Vsníti se, sich hineinträumen. Vz Sníti. — v co. Les se vsnil v jarní chvíle. Hdk. Ls. k. 29.

381304   Vsnuoci Svazek: 10 Strana: 0494
Vsnuoci. Že sem v. přijel. Třeb. Hist. nov. 1463. MS. Sr. Snuoci.

381305   Vsobený Svazek: 7 Strana: 1057
Vsobený; -en, a, o. Láska k sobě sa- mému duchu jest v-na. Pal. Rdh. I. 345.

381306   Vsobiti Svazek: 4 Strana: 0848
Vsobiti, il, en, ení = včiniti, vpraviti, vtěliti, einverleiben, einfügen. — co kam (do čeho). Krok.

381307   Vsobiti něco do něčeho Svazek: 7 Strana: 1057
Vsobiti něco do něčeho. Pal. Rdh. I 342.

381308   Vsobotunes Svazek: 10 Strana: 0494
Vsobotunes, u, m. (v sobotu nes) — sobo- táles. Žertem. Rais. Vlasť. 48.

381309   Vsodzka Svazek: 4 Strana: 0848
Vsodzka, vz Vsázka.

381310   Vśohnúť Svazek: 4 Strana: 0848
Vśohnúť = vsjohnúti (s jest siplavé). Na Ostrav. Tč.

381311   Vsoliti Svazek: 4 Strana: 0848
Vsoliti, il, en, ení, einsalzen. — co kam. Něco soli do polívky v. Na Ostrav. Tč. — co komu: pohlavek (versetzen). Us. Kčr., Všk., Mtl.

381312   Vsopati Svazek: 4 Strana: 0848
Vsopati, vsupati, vz Vsoptěti, Vsupati.

381313   Vsoptěti Svazek: 4 Strana: 0848
Vsoptěti, ěl, ění, vsoptívati, vsoptovati. Vz Soptěti. Pavel vdýchal, vsupal, vsoptel, vsoptíval či vsoptoval na učeníky (ť, u7tvéo>). Sš. Sk. 107. (Hý. ).

381314   Vsosati Svazek: 4 Strana: 0848
Vsosati, einsaugen. — co kam: do sebe. U Uh. Hrad. Tč.

381315   Vsotiti Svazek: 4 Strana: 0848
Vsotiti, il, cen, ení; vsáceti, el, en, ení = vstrčiti, hineinstossen, -stecken. — co kam: prst do úst. Baiz. 15.

381316   Vsoukati Svazek: 4 Strana: 0848
Vsoukati, vsoukávati = soukáním vpraviti, hineinspinnen, -drehen, -spulen; vtáhnouti, hineinziehen, nach und nach verschlucken. — co, se kam. Jitrnici do sebe v. Us. Již to do sebe vsoukal (snědl). Us. V. se do díry. D. V. niti do cévky. Us. Tč. Do mluvy vsoukávati se počnou nesmysly. Kos. Ol. I. 179. —co odkud kam. Všecky buchty z talíře do sebe vsoukal. Us. Šd. — kam jak. Na sebe tak libě fofrují, jakoby se s paní Favorínou po nitce do sebe v. chtěli. Jir. Ves. čt. 383. — čeho kam. Svých ru- kávov vzhoru vsuče. Kat. 2404.

381317   Vsouklina Svazek: 4 Strana: 0848
Vsouklina, y, f. = volvulus, ileus, in- vaginatio, vpouzdření střeva. Vz Čs. lk. II. 31., 57., Vsouklý.

381318   Vsouklý Svazek: 4 Strana: 0848
Vsouklý. V. seškrcené střevo. Čs. lk. I. 209. Cf. Vsouklina.

381319   Vsouti Svazek: 4 Strana: 0848
Vsouti, vsuji, vsuj, vsuje, ul, ut, utí, vsouvati, einschütten, einschieben, einschal- ten. — co. (Vsuvné) e vsouváme tam, kde by jinak skupenina souhlásek byla nevy- slovitelna neb neoblíbena. Bž. 36. Jiní ne jeden docelek a doplněk vsouvajíce skládají věty. Sš. II. 160. (Hý. ). — co kam. Ořechy na řešata v. Ms. o Štěp. Vsuli popel na své hlavy. ZN. V. něco do něčeho. Us. Tč. Své voje vsouval již v země polské. Kká. Td. 183. A myšlénku tu vsul v řeč svoji. Sš. II. 162. — kam jak. Do řady po dvou členech v. Šim. 165. — kde proč. V geni- tivě vsouvá se k odstranění nelibých sku- penin na konci pohyblivé aneb vsuvné e, jako: služba — služeb. Zk. Ml. 3 9.

381320   Vsouvací Svazek: 4 Strana: 0848
Vsouvací, Einschaltungs-, epenthetisch. Nz.

381321   Vsouvání Svazek: 4 Strana: 0848
Vsouvání, n., die Einschiebung, Ein- schaltung. V. jest vkládání hlásek do neob- líbených skupenin souhlásek. Bn. V-ním snaží se slovanština neoblíbené, drsné a ne- pohodlné skupeniny souhlásek jemnějšími učiniti a přibírá k tomu konci buď samo- hlásky pohybné neb stálé, buď souhlásky. O pohybných samohláskách jsme již mluvili. Ze stálých pak zvl. ruské o a e povšimnutí zasluhuje, jímž se dvoučlenné skupeniny s l, r na druhém místě rozvádějí: hlava, rus. gołova, hrad, rus. gorod, pléna — pe- lena, břeh — bereg. Mnohem četnější jsou případy, kdy vsutím některé souhlásky nové skupeniny vznikají: nazhlas, brablena, letoj- šek, kolémbat sa, kolembač, handrlák, mňásť (másti). Na Mor. Brt. v Mtc. 1878. 6. Vz L, N, S, Z, Ž, D, T, K, P, Bž. 48., 49., Vm. 38., Mus. 1867. str. 271., Ht., Přisouvání, Vsuvka. — V. dnů přestupných (interka- lace). Stč. Zmp. 127. V. (interpolatio) no- vých členů mezi dané členy posloupnosti arithmetické. Šim. 165. Ďábel v-ním svojím působí. Sš. II. 93. (Hý. ).

381322   Vsouvání Svazek: 7 Strana: 1057
Vsouvání samohlásek. Cf. Kvř. Ml. 24.

381323   Vsouvání Svazek: 8 Strana: 0478
Vsouvání. V. samohlásek na Slov. Vz Pastr. L. 109.

381324   Vsouvnouti Svazek: 4 Strana: 0848
Vsouvnouti = vsunouti. Šm.

381325   Vsouvnutí Svazek: 4 Strana: 0848
Vsouvnutí, n., die Invagination. V-ti střeva. Nz. lk.

381326   Vsouvnutý Svazek: 4 Strana: 0848
Vsouvnutý, involvirt, invaginirt. Šm.

381327   Vspena Svazek: 7 Strana: 1057
Vspena, y, f., galreda, jídlo, zastr. Pršp. 65.

381328   Vspěšiti Svazek: 10 Strana: 0494
Vspěšiti pospíšiti. — kam. k západu (o slunci). Pel. XXVIII., Alx. Víd. 2209. Dle Kroku 1893. 61., chybně m.: spěšiti. Mš.

381329   Vspílati Svazek: 4 Strana: 0848
Vspílati = vlíti. — co kam. Nebo lidé duchovní všecky své bludy vspielají v ten lid. Chč. P. 21. b. Vz Hlm. 20.

381330   Vspínati Svazek: 4 Strana: 0848
Vspínati, vz Vzpínati.

381331   Vspírati Svazek: 4 Strana: 0848
Vspírati, vz Vzpírati.

381332   Vspíti Svazek: 7 Strana: 1057
Vspíti. Mráz vody vspil (do sebe vpil) Ezp. 582.

381333   Vspod Svazek: 4 Strana: 0848
Vspod = v spod, ve spod, unten. Zlob.

381334   Vspodejmouti, vz Svazek: 4 Strana: 0848
Vspodejmouti, vz Vzpodejmouti.

381335   Vspolný Svazek: 7 Strana: 1057
Vspolný = vespolný. Kká. K sl. j. 69.

381336   Vsrdečněti Svazek: 4 Strana: 0848
Vsrdečněti, ěl, ění, gemütlich, herzlich werden. Mus. XI. 424.

381337   Vsrkavý Svazek: 10 Strana: 0494
Vsrkavý. Ostré v. dýchání. Ktt.

381338   Vsrknouti Svazek: 4 Strana: 0848
Vsrknouti, knul a kl, ut, utí; vsrkati, vsrkovati = vsrkna vpíti, einsaugen, ein- schlürfen. Jg. — co kam: vodu do sebe v. Šf. — co odkud. Řeřicha vlhkosť ze země vsrká. Šf. — co jak. Přes stéblo pivo do sebe vsrkej a hned se opiješ. Na Ostrav. Tč.

381339   Vsrknutí Svazek: 4 Strana: 0848
Vsrknutí, n., die Einsaugung.

381340   Vsrknutý Svazek: 4 Strana: 0848
Vsrknutý; -ut, a, o, eingesaugt.

381341   Vssání, n Svazek: 4 Strana: 0848
Vssání, n., die Einsaugung. V. třísloviny, das Aufsaugen des Gerberstoffes. Šp.

381342   Vssáti Svazek: 4 Strana: 0848
Vssáti (u Opavy: vcicat, Klš. ), vssaji a vssu, ál a al, án, ání, vssávati = vpíti vssaje, einsaugen. D. — co kam (do čeho). Rk.

381343   Vssatý Svazek: 4 Strana: 0848
Vssatý; -at, a, o, eingesogen. V. voda. Šp.

381344   Vssavačka Svazek: 7 Strana: 1057
Vssavačka, y, f. V. (elektřiny), Colle- ctor. Sl. les.

381345   Vssavadlo Svazek: 4 Strana: 0848
Vssavadlo, a, n., das Einsaugungsmittel. Šm.

381346   Vssávati Svazek: 7 Strana: 1057
Vssávati, vz Vssáti.

381347   Vssavosť Svazek: 4 Strana: 0848
Vssavosť, i, f. = způsobilosť ku vssávání, die Einsaugungsfähigkeit. Šp.

381348   Vssavý Svazek: 4 Strana: 0848
Vssavý, einsaugungsfähig. Us.

381349   Vssednouti Svazek: 4 Strana: 0848
Vssednouti, sich Hineinsetzen. — kam. Já jemu dobře k svěckému právu vssedl. Půh. II. 261. (Tč. ).

381350   vst Svazek: 8 Strana: 0478
vst. Nevstane (m. nestane) se ti nic V r při- suto. Dšk. Jihč. I. 28.

381351   Vstah Svazek: 4 Strana: 0848
Vstah, vz Vztah.

381352   Vstáhnouti Svazek: 4 Strana: 0848
Vstáhnouti atd., vz Vztáhnouti.

381353   Vstachu Svazek: 4 Strana: 0848
Vstachu, zastr. = vstali. Kat.

381354   Vstaj Svazek: 4 Strana: 0848
Vstaj, e, m. = vstání. V protivě pádu a vstaje pronáší Simon určení Páně pro jiné. Sš.

381355   Vstalec Svazek: 4 Strana: 0848
Vstalec, lce, m., der Aufwiegier. Šm.

381356   Vstaloš Svazek: 4 Strana: 0848
Vstaloš, e, m., starma (ryba), zastr. Rozk.

381357   Vstaltě Svazek: 7 Strana: 1057
Vstaltě = vstalť je (jest). D. Lhrg. 229

381358   Vstalý Svazek: 4 Strana: 0849
Vstalý = který vstal, der aufgestanden ist. Když byly 4 hodiny, už sem byla vstalá (= vzhůru). U Dobruš. — odkud: z mr- tvých v. Pref. Viděli jej z mrtvých vstalého. BR. II. 188. a. Že by z mrtvých v-ho po- slúchali. Hus II. 249.

381359   Vstanec Svazek: 4 Strana: 0849
Vstanec, nce, m. Z mrtvých vstanci (nábož. spolek), die Resurrektionisten. Dch.

381360   Vstání Svazek: 4 Strana: 0849
Vstání, n., das Aufstehen. Z mrtvých, od mrtvých v. V. Už mi umrel, neborák, pan Boh mu daj veselia z mrtvých vstánia. Dbš. Pov. I. 184. Po svém z mrtvých v-ní. BR. II. 71. a. Kristovo z mrtvých v. zna- mená i činí naše duchovnie v-ní od smrti hřiecha k životu milosti; I svého z mrtvých v. oslavu jest pověděl, aby, když by, an mře, viděli, jakož jim jest pověděl, tak že z mrtvých vstane nepochybovali; Neb jistě jeden život jest smrti a druhý z mrtvých v.; Neb Kristovo z mrtvých v. jest naše obživenie i z mrtvých v.; V němž (těle) také z mrtvých vstal a nám naději dal z mrtvých v. Hus I. 112., II. 78., 133., 150., III. 41. (I. 385., II. 138. Tč. ).

381361   Vstankati Svazek: 9 Strana: 0380
Vstankati = vstáti (o dětech). Us.

381362   Vstaňta Svazek: 4 Strana: 0849
Vstaňta (zastr. dual) = vstaňte. Kat.

381363   Vstanutý Svazek: 8 Strana: 0478
Vstanutý. Už je vstanutý (už vstal z po- stele). U Roudnice.

381364   Vstáří Svazek: 7 Strana: 1057
Vstáří Cf. Šf. Strč. ml. 117

381365   Vstáři Svazek: 8 Strana: 0478
Vstáři, vstár. Vz Gb. Km. -a. 20.—21.

381366   Vstáše Svazek: 10 Strana: 0494
Vstáše, vz Stáše.

381367   Vstáti Svazek: 4 Strana: 0849
Vstáti, vstanu, vstaň, vstana (ouc), vstal, ání; vstávati. V již. Čech. stát, stanu, vz V. — V. = vzdvíhnouti se od sezení n. od lezení, klečení, aufstehen; povstati, vzjíti, sich erheben, erstehen. Jg. — abs. Bylo mně líno vstáti. Sych. Vstal a odebral se. Us. My jsme vstali. Ž. wit. 19. 3. Již vstal. D. Vstaň, auf! Čsk. Nechce se mu vstávat Us. Dch. Kdyby tak včil naši staří vstali, co by ti tomu říkali? Us. Šd. A on vstav i bude před námi vyznávati. NB. Tč. 11. Tehdy hned křik vstal, že jednoho zabili. Ib. 72. Vstávejte, děti, vstávejte, hned slunce vyjde. Němc. Vstávaje a léhaje na modlitbách trvati. Sych. Travička vstává. Rkk. Ta po- dlaha se bortí (vstává). Sych. Starý neborák zo dňa na deň slábnul, až raz i obľahnul, ani viacej nevstál. Dbš. Pov. 1. 310. Odbila druhá hodina, vstávej, vstávej, duše věrná a poklekni na kolena; Ach, mamičko, vstá- vajtě, požehnání mně dávajtě; Nevydám sa, švarný šohajíčku, zalomila bych svoju hla- vičku; dycky bych plakala stávaja léhaja, že sem si ťa nevzala; Tatičku, stavajte, po- žehnani dajtě, bostě ho nědali, jak stě umí- rali; Nevstane robota, nevstane už více, hrany jí zvonili na staré hrabice; Staň, dě- večko, vospalá!; Buch! na okenečko, stávaj galanečko, daj koňům vody; Všici hospo- dáři vstanó ráno, běží, náš hospodář ješče doma spí; Sv. Jiří vstává, zem odemýká, aby tráva růstla. Sš. P. 55., 100.. 338., 489., 513., 540., 587., 613., 768. (Tč. ). Vstanú fa- lešní prorokové a dadie znamenie veliká a zázraky (Mat. 24. ). Hus II. 9. — odkud. V. od stolu, od jídla. Us. Dch., Žk. 152., Hr. rk. 225. Ot stolóv tu vstáchu páni. Rkk. 41. Ne (ale, než) ot vzchoda a v zemiech búřa vstáše. Rkk. 45. Vstávej, Jeníčku, od milej. Er. P. 320. Vstal od soukenníka (vy- pověděl mu z práce). Sedl. Rychn. 37. 12. Vstaň, o vstaň od země a obrať se ke mně. Sš. P. 67. V. ode sna. V. V-ti z lůže. V. Vstávej časně z lože, pán Bůh ti pomůže. Tč. Tys teprv vstávala z postele. Er. P. 228. Vstávej s lože bílého. Er. P. 472. Přišel sem k vám v poledne, stávala si z postele, nebudeš hospodyňkó! Sš. P. 540. Gdyžť vstane s postele. Alx. BM. v. 14. (HP. 81. ). Vstanu z ložce žádostí svých tělesných a z bludu pohanského. Hus III. 35. Vstáti z mrtvých. Kom., D. Z mrtvých vstana krá- lovstvie své vzdělám; Umra nezahynu, nýbrž z mrtvých vstana do slávy nebeské půjdu. BR. II. 244. b., 366. b. Hodné jest, aby dobří vstanúc z mrtvých v témž těle měli v něm utěšenie; Když vstanú z mrtvých lidé, každý v svém řádu; Kristus ne sám toliko vstal jest z mrtvých, ale i jiné s sebú vzkřiesil, aby...; Vstav z mrtvých Ježíš jeden den, ukázal sě najprve Maří Magda- léně; Co jest řečeno: Kristus jest vstal z mrtvých? Obžil jest. Co jest: Obžil jest? Byv na těle mrtev, již živ jest a již neumře. Hus I. 35., 237., II. 134., 137. (Tč. ). Jak po třetí hlasem zavolala, jeja (její) mamička hned z hrobu vstávala; Můj tatíčku starý, byste z hrobu stali!; A když přijde soudný den: Vstaňte mrtví z hrobu ven! Sš. P. 193., 503., 777. (Tč. ). To dítě z té nemoci zdrávo vstalo. Pass. 130. Z mrtvých v. Kat. 1307. Potom ten člověk vstav z nemoci po ně- kterém času roznemohl sě zase. NB. Tč. 189. Vstaň z peca, ty holý, dy robenka něni. Sš. P. 12. Stavajte, maměnko, z hlubokého dola (= z hrobu). Sš. P. 491. Vsta Libuša s otnia zlata stola, LS. v. 99. Vstavši vzhóru z tej podlahy. Kat. 858. V. z mdloby. Kat. 2549. Abychom mi vstanúce z hřiechóv smr- telných již neumierali; Kteříž se v hřiešiech nezastarají, brzy mohú z hřiechóv vstáti; Vstaň z toho odpočinutie a lože tvého; Ó křesťané! z bluduov vstaňme, dobré nám dané poznajme. Hus II. 142., 354., III. 30., 263. (Tč. ). — kam (k čemu). Časně vstávať k dílu činí sílu. Dch. Vstav k životu ne- smrtedlnému byl jest od takého obcovánie s nimi odlúčen. Hus II. 164. Neklan káže v. k vojně. Rkk. 16. A kraj celý ze sna bdělý k blahu vstává života. Sš. Bs. 35. — komu. Vlasy nám vzhůru vstávaly. D. Vy buchlov- ské zvony, na dva hlasy zvoňte, vy moji rodiči, vy mně hore vstaňte! Sš. P. 491. (499. ). — nač, na koho: na vojnu. Alx., Dal. Na vojnu vstachu. Výb. I. 144. 8. Vstávav prve hotově i na modlitby i na kázanie a chodiv pěš pro naše spasenie. Hus I. 124. Na něj musíš časné ráno v. Vz Chytrý. Lb. — v čem. Vstaň, Hospodine, v hněvě svojem. Rkk. 49. Cf. Povstaň, Hospodine, v hněvu svém. Žalm 7. 7. — před kým, proti komu. Pýcha se domnívá, že židlice a lavice mají před ní vstávati. Tč. exc. Proti někomu v. = 1. aby ho poctil, 2. odbojně. Jg. V. proti někomu s velikú ctiú. Dal. 49. Vstane lid proti lidu. Pass. 9. (Hý. ). — kde (v co). V zemi vstal (povstal) muž. Jg. Vstane jedno slunce po vsiera nebi, vstane Jarmír nad vsiú zemiú opět. Rkk. 33. Bieda vstane tužšia po krajinách. Ib. 50. Také nemá žádný pán na súdě v potaz v. Arch. II. 503. Když německý jazyk v zemi vstane, našeho rodu česť stane. Dal. Vlasy na mně vzhůru vstávají. Sych. — jak. Na hromu lehne, na hromu vstane (pořád kleje). Č. Ten dnes levou nohou (na ruby) vstal (vz Mrzutý, Nevrlý). Č. Prach sloupem vstává. Brt. lustr. 16. Vlasy důpkom vstávají. Na Slov. Vstanú kyje nad kyje, kopie nad kopie. Výb. I. 37., Rkk. 37. Kdo vstává ráno po levém boku, bude míti toho dne neštěstí. Na Mor. Valaš. Vck. Takým omyl- ným vzkřiešením vstávají ti, kteříž podlé domnění babinského mnie, by hřiechóv byli prázdni, když sě zpoviedají, ale z úmyslu hřiechu nevypustie. Hus 11. 142. Vzhůru řiťú vstává. Mor. Šd. A Duns Scotus tomu učil, že veškery ženy vstanou v mužském pohlaví. Sš. II. 116. V. proti někomu s ve- likú ctiú. Dal. 49. — kdy. Se sluncem v-vá. Os., Jv. V. na úsvitě. Aqu. V. o 4 hodinách, ve 4 hodiny. Us. Já vstávám raníčko za sví- tání. Er. P. 210 Ráno vstala před sluncem. Sá. Vím, že vstane při vzkříšení v poslední den. Sš. J. 186. (Hý. ). Ty ráno spáváš, já přede dnem vstávám. Pal. Dj. III. 3. 265. Mlč, matičko, mlč a neplač, šak já vstanu třetí den zas. Sš. P. 50. Jak v nedělú ráno stala, na ulici umetala. Sš. P. 792. Nedovoľ deťom ráno hore chrbátom vstávať (na Mor.: vzhůru řiťú. Šd. ). Dbš. Obyč. 6. Z rána. Us. Vstalť jest této chvíle. — odkud jak, k čemu, nač, v čem, kdy. Dvěma způsobama vstá- váme z mrtvých, skutečně dle ducha a v na- ději a nádbě dle těla. Sš II. 213. Vstane z mrtvých božskú mocí. Hr. rk. 165. Kdož vstane od stolu s touž chutí, s kterouž k jídlu sedl? Shakesp. Tč. Musie všichni svými tělu z mrtvých v. Kat. 57., 2014. Vstal jest Bóh z mrtvých svú mocí. Hus II. 132. V. k soudu z mrtvých. Kat. 2067. Aby jeho pomocí vstali z hřiechóv k milosti a k spa- sení. Hus II. 25. Dyž se ho dosť nabily, do jámy ho shodily a z tej jámy on ubohý nemohl vstáť na nohy. Sš. P. 688. Neb když v něm (v Kristu) z mrtvých vstaneme, takéž v něm kralovati budeme. Hus l. 323. Prve nežli páni ze soudu vstanou. Nál. 159. Třetí den z mrtvých vstal. Hr. rk. 87. Všichni z mrtvých vstanú v den súdný. Anth. I. 48. A když ho zbičují, zabijí ho a den třetí z mrtvých vstane (Luk. 18. ); Lazar po čtyřech dnech vstal z mrtvých. Hus II. 77., 356. (Tč. ). Že při vzkřesu z mrtvých všichni v tom věku vstaneme. Sš. 11. 117. Nébrž také podlé žalmu za noci vstávali křesťané. Sš. Sk. 118., 62., 164, 36. Dřiev ve třech dnech na vojnu vstaniechu. Dal, (Šd. ). — proč. Vlasy mi vstávaly hrůzou. Jg. I. 126. Vstachu voje na kniežecie slova. Rkk. 16. Ráda bych já vstala z hrobu, ale nemohu pro mdlobu. Er. P. 470. Nač bych já ti k vůli stávala, svou postelku barouchala? Sš. P. 218. Ve jménu Jesu Krista vstaň a choď. Sš. Sk. 35., 37. Seda by pro to nevstal (neváží sobě toho). V. — zač. Já bych za to sedna nevstal. Vz Nepatrný. D., Lb. — kam. Ráno vstaňme do vinice (Pís. Šal. 7. 12. ). Hus III. 90. — s kým (kdy). Mužie ninivetští vstanú v súdný den s ná- rodem tiemto, to věz s kněžským a s zá- konnickým a odsúdie je. Hus I. 195. Aj že s Bohem vstali sú lidé, vieme. Hus II. 134. Patnáct krejcarů s ním vstává (= má 15 kr. denně). V Kunv. Msk. — s adv. (kdy, jak atd. ). Kto včas ráno vstáva, toho pán Boh
požehnáva. Mt. S. I. 126. Kdo časně vstává,
Bůh mu žehnává. Hrš. Záhy vstávej, příklad
dávej. Tč. Ráno vstává, koňům dává v ja-
borovém lísku. Sš. P. 753. Vstaň, ovčáčku,
časně vzhůru, nežli bude svítati. Slez. Šd.
Nechce se mu ráno vstávati. Dch. Já sem
nezaspala, já sem skoro stala. Sš. P. 558.
Lehce lehce, lehce vstane (o nemajícím sta-
rostí). Us. Dch. Jdi skoro spat, ať skoro
staneš. Mor. Šd. Když matička ráno vstala,
hned nevěstu fackovala; Vstaň Aničko, hore
(vzhůru), vstaň srdečko moje; Stávej, starý,
stávej hore, kdosi u naší dcery je; Dcera
ráno stanula, matka se jí pytala: Dcero,
dcero, dcero ma, s kym si to tam buřila?;
Zvolila sem sobě to švarné pachole, keré
ráno stává, vraným koňom dává; Teprův
mně chceš ovsa dávat, když nemožu hore
stávat; Uvidíš u nás, co dělávám, že ráno
stávám, kravičkám dávám, na trávu chodi-
vávám; Já ráno stávám, malenkám (kravič-
kám) dávám, kúdélenku přádávám. Sš. P.
138., 155., 167., 345., 454., 531., 540. (Tč. ).
Kdo pozdě vstává, celý den poklusává
a sotva do noci dohoní, co zanedbal. Kmp.
V čile vstav. Kat. 1049. Z mrtvých vstal
Kristus právě brzce. Hus II. 439. Je-li jasno,
záhy vstávej, pakli mračno, déle spávej. Č.
M. Kdo nerád stává, utre si ústa. Mt. S.
Kdo ráno vstává, tomu pán Bůh dává; kdo
dlouho líhá, tomu ubíhá. Prov. Tč., D. Kdo
se lení časně ráno vstáti, zřídka k lůžku
spokojen se vrátí. Vz Lenosť. Lb. — Vz Spona.

381368   Vstáti Svazek: 7 Strana: 1057
Vstáti. Klne vstávaje líhaje. Us. Šd. Třebaj' nám prositi vstavajíc i léhajíc. Št. Kn. š. 51. (13.).— odkud (kdy jak). Od modlení vstaň! Auf vom Gebet! Čsk. V od knihy. Osv. Muži vstali z kola; Ať nám z tebe síla vstane. Kká V konec věků z pekla vstává na dračích křídlech Anti- krist. Osv. VI 461. Z mlh vstalo jitro. Vrch. Tuž musí Tristram od ní v. Výb. I. 823. Vstal z mrtvých. Drk. 169 b , Št. Ř. 171. a., z modlitby. Drk. Mus. 1888. 333. Třetí den vstal z mrtvých. Št. Kn. š. 21., 12, 14 Z těžkých hříchů v. Sv. ruk. 300. Kteříž sě v hřiešiech nezastarají, brzy mohú z hřie- chóv v. Hus II. 359. — nač (kdy). V. na nohy. Co jsem na své nohy vstala (od dě- tinství). Němc. Ten na nohy asi už nevstane (umře). Sá. Vstávati v noci na modlitvy. Št. Kn. š. 177. (91.) Vstal jest (anděl) na svého otce (proti němu); Nevěra na vieru vstala. 14. stol. Mus. 1884. 248. Čechové ve třech dnech na vojnu vstaniechu. Dal. C. 79. — proti komu, insurgere. Mnozí vstajîu proti mně. Ž. kl. 3 2. — kde. Sotva že jasný den nad lesy vstane. Mcha. V mé duši vstala pochybnosť. Vrch. — jak. Vstávám ve jménu pána našeho Ježíše Krista. Mž. 1. Rázem v útěk vstali Vrch. Rychlostí blesku v. Osv. V. 754 Vstal svú mocí. Sv. ruk. 73. Neb v témž těle, ješto máme nynie, vstanem; K jehož příští všichni lidé opět v. mají s svými těly. Št. Kn. š. 28., 15. — kdy. Je-li jasno, záhy vstávej; pakli mračno, déle spávej. Bž. exc. Záhy vstávej, příklad dávej. Káza všem před sedmém dni v. Výb. II. 7. Tehda v tu ho- dinu ten starosta vstal. Pass Zhotovte se, prve nežli slunce vstane. Osv. 1884. 691.

381369   Vstáti Svazek: 9 Strana: 0380
Vstáti. Z nemoci v. 1431. Mšín. 15.

381370   Vstava Svazek: 4 Strana: 0850
Vstava, y, f. = sinus v mth. Jdč. III. 11.

381371   Vstava Svazek: 7 Strana: 1057
Vstava, apoteca.

381372   Vstavač Svazek: 4 Strana: 0850
Vstavač (později vstaváč), e. vstaváček, čku, m., rostlina, orchis, das Knabenkraut, die Ragwurz. Kom. V. obecný, o. morio, bahní, o. palustris, samčí, o. mascula, bledý, o. pallens, bezový, orchis sambucina, drobno- listenný, o. militaris, hnědý, o. fusca, šíro- listý, o. latifolia, blamatý, o. maculata. Vz Rstp. 1499., Kk. 134., Čl. Kv. 132., FB. 22., Slb. 218., Čl. 136. —137., Sbtk. 254., Mt. S. I. 21. V. stinkový, coriophura, kulatý, globosa, lékařský, mascula, osmahlý, ustu- lata. Flora Presl. — V. = skočec, mládenčí bylina, satyrium, die Fuchshoden. V VM. nepravá glossa. Pa. — V. královský, regium satyrium (větší; menší pětiprstice). Byl.

381373   Vstavač Svazek: 7 Strana: 1057
Vstavač. Cf. Mllr. 74., Rosc. 113. V., satyrion. 1402.

381374   Vstavač Svazek: 9 Strana: 0380
Vstavač, e, m. Časný v. = kdo časně vsrá\á. Čes. 1. VIL 370.

381375   Vstavač Svazek: 10 Strana: 0494
Vstavač, e, m. V. vlasů, musculus ar- rector pili. Ktt. — V., orchis, rostl. Vz Ott. XVIII. 862.

381376   Vstáváček Svazek: 7 Strana: 1057
Vstáváček, čku, m. = figurka z bezové duše zhotovená a na jednom konci silně (hřebíčkem) zatížená, na nějž se pak byvši poražena sama zase staví. Mj. 69.

381377   Vstaváčkový Svazek: 4 Strana: 0850
Vstaváčkový, Stendel-. V. smaha. Volk.

381378   Vstavačovitý Svazek: 4 Strana: 0850
Vstavačovitý = mudaťkovitý, orchideus, orchisartig. V. rostliny, orchideae. Vz Rstp. 1498., Kk. 132., Slb. 211., Schd. II. 272., S. N.

381379   Vstavačovitý. V Svazek: 10 Strana: 0494
Vstavačovitý. V. rostliny, orchideae. Vz Ott. XVIII. 861.

381380   Vstávati Svazek: 4 Strana: 0850
Vstávati, vz Vstáti.

381381   Vstávavý Svazek: 4 Strana: 0850
Vstávavý, Aufsteh-. V. sklenice. Ck. V. poliha, danthonia decumbens, tráva. Mt. S. VIII. 1. 17.

381382   Vstavek Svazek: 4 Strana: 0850
Vstavek, vku, m., die Episode; das Ein- schiebsel (v hud. ). Nz., Hd. Slova ta mají za nějaký v. Sš. Sk. 104. (Hý. ). Vz Vstavka.

381383   Vstavek Svazek: 7 Strana: 1057
Vstavek. Cf. Jg Slnosť. 119.

381384   Vstavení Svazek: 4 Strana: 0850
Vstavení, n. = postavení, die Stellung, Haltung. Sv. Katerina svú ručicí na svém čele učini drahé v. Kat. 1642. Cf. Listy filol. 1882. 308. — V. = botka s kaší neb mastí. Učiň koni v. ne velmi horké. Db.

381385   Vstavený Svazek: 4 Strana: 0850
Vstavený; -en, a, o = vložený, einge- schaltet, eingestellt. Nz.

381386   Vstaviti Svazek: 4 Strana: 0851
Vstaviti, vstav, ve (ic), il, en, ení; vsta- věti, vějí, ěl, ěn, ění; vstavovati, vstavívati = do něčeho postaviti, hineinsetzen o. stellen, einsetzen. Jg. — koho (na něčí místo po- staviti). Kom. — co kam (do čeho, mezi co, nač, več): víno do chladných sklepů, Kom., něco do prostředka, V., něco do ohně. Vys. V. co mezi co. V. V. korunu na hlavu. Flav. BO., Sš. Sk. 05., Ddk. II. 306. a j., Šb. Stř. II. 274. Čepec na svú hlavu v. BO. V. někomu příklady v oči. Hlas. — se jak: na hlavu. Pass. — čím co kam. Svýma rukama posvěcenýma korunu jemu na hlavu vstavil. Arch. III. 124. — co kam kde, kdy. Kliment vstavil 25. prosince králi i manželce jeho na hlavu korunu císařskou; Geisa dal sobě v Bělehradě stoličném v-ti na hlavu korunu; V neděli dal sobě a manželce své v kostele lateranském od Innocence II. ko- runu císařskou na hlavu v. Ddk. II. 159., 264., III. 52.

381387   Vstaviti co komu Svazek: 7 Strana: 1057
Vstaviti co komu. Farao vstavil jim koruny zlaté. Asn. 6.

381388   Vstavka Svazek: 4 Strana: 0851
Vstavka, y, f. = věta samostatná vlo- žená do věty bez všelikého zevnějšího spo- jení, ein eingeschobener Satz. Neradímť, věř mně zkušenému, samoten se tam pouštěti. Zk. Věta ta by se za vstavku považovati musila; Slova:... co v-ku závorkami obej- mují. Sš. J. 23., Sk. 129. (Hý. ). Velmi za- nímavá mythologická v. (Episode). Šf. Rozpr. 1865. 112.

381389   Vstavka Svazek: 7 Strana: 1057
Vstavka, Einschiebsel, n. Šf. III. 112., 182. a Strž. II. 255. Bi — ja — ch imperpft., ja jest v Šf. III. 601.

381390   Vstavný Svazek: 4 Strana: 0851
Vstavný, eingeschoben. Vstavné d: se- didlna, světidlna. Anth. I. 3. vyd. IV. Vsťecť sa = vztéci se. Na Slov. Bern.

381391   Vstéci Svazek: 7 Strana: 1057
Vstéci. Lidé chtiechu sě v. Výb. II. 12.

381392   Vstěhování Svazek: 4 Strana: 0851
Vstěhování, n., das Ein-, Hineinziehen. Us.

381393   Vstěhovati co kam Svazek: 10 Strana: 0494
Vstěhovati co kam: sochy (do chrámu). Světz. 1895. 15.

381394   Vstěhovati se Svazek: 4 Strana: 0851
Vstěhovati se, einziehen, einwandern. — (s čím, s kým) kam. Se vší čeledí do cizího domu se v. Háj., Kram., Ros. V. se na koho, sich gewaltsam bei Jemandem ein- quartiren. Šd. Kn. opav. V. se do těla. Kom. V-val jsem se do domu biskupského. Dač. I. 343. Lečby se do města v-li. Arch. II. 400., Sl. let. V. 115.

381395   Vstěkati se Svazek: 4 Strana: 0851
Vstěkati se, vz Vztekati.

381396   Vsteklík Svazek: 4 Strana: 0851
Vsteklík, a, m., osob. jm. Tč.

381397   Vsteklosť Svazek: 4 Strana: 0851
Vsteklosť, i, f., vz Vzteklosť.

381398   Vsteklý Svazek: 4 Strana: 0851
Vsteklý, vz Vzteklý.

381399   Vstibiti Svazek: 4 Strana: 0851
Vstibiti, il, en, ení, vstibjati, vstibovati, hineinstecken. — co kam: nůž do kapsy. Us. na Ostrav. Tč.

381400   Vstihatel Svazek: 10 Strana: 0494
Vstihatel, e, m. = nalezatel. Zach. Test. 77.

381401   Vstihati koho Svazek: 10 Strana: 0494
Vstihati koho. Ž. pod. 17. 38. Vz Vstihnouti.

381402   Vstihnouti Svazek: 4 Strana: 0851
Vstihnouti, hnul a hl, ut, utí, vstihovati, eindringen, begreifen. Za právo majíce k vám pro naučení právních věcí poslati, čemužby rozumové naši v. nemohli. NB. Tč. 214.

381403   Vstirák Svazek: 4 Strana: 0851
Vstirák, u, m. = útorník. der Boden- zieher. D.

381404   Vstlačiti koho čím Svazek: 10 Strana: 0494
Vstlačiti koho čím: koňmi. Alx. V. 1511. Hattala: Vztlačiti.

381405   Vstoje, chybně Svazek: 4 Strana: 0851
Vstoje, chybně m... stoje (íc, íc). Vz Vkleče, Slov. III. 674.

381406   Vstonati Svazek: 4 Strana: 0851
Vstonati, vstonám a vstoni. Vz Stonati. — V. = počíti stonati, rozstonati se, krank werden, stöhnen, ächzen. — čím. Když hlava vstóně mdlobú. Alx. V. v. 156. Vstonal by svým bokem. Hr. rk. 277., Výb. I. 235.

381407   Vstoupající Svazek: 4 Strana: 0851
Vstoupající, steigend. Nz. V. ceny Us.

381408   Vstoupání Svazek: 10 Strana: 0494
Vstoupání (ve verši), arsis. Jg. v Kroku I. b. 15.

381409   Vstoupati Svazek: 4 Strana: 0851
Vstoupati, vz Vstoupiti.

381410   Vstoupavý Svazek: 4 Strana: 0851
Vstoupavý = vzestoupavý, vstávavý, auf- steigend. Nz. V. okvětí. Rostl. Vz Jg.

381411   Vstoupavý Svazek: 7 Strana: 1057
Vstoupavý rhythmus. Sš., Křn.

381412   Vstoupení Svazek: 4 Strana: 0851
Vstoupení, n. Vz Vstoupiti. V. = do vnitř stoupení, vjití, der Eintritt, Auftritt. Za v. prositi. Zříz. Ferd. V. do rady. Apol. V. do práva kupitele. D. V. do sebe, die Einkehr in sich selbst. Dch. V. do kláštera. Us. Dožádali se, aby jim v. bylo dáno přede pány. Bart. Prosili sú v. před konšely a před obce. Let. 148. A slove cizoložstvie, jako v cizie lože vstúpenie. Hus I. 197. — V. = nahoru vstoupení, die Be-, Ersteigung, das Auffahren. V. Páně; den božího v., Christi Himmelfahrt. V. Vz S. N. Boží v., ascensio domini. Na boží v. nebo na den božího v. Us. Šd. Na den v. Hus II. 141. Na nebesa v; Čas v. jeho v nebe. BR. II. 3., 236. b. (Šd. ). Nazejtří v den v. Páně zmocnili se útokem tvrze. Pal. Dj. IV. 1. 204. Prší-li na boží vstoupení, bude málo osení a píce pro dobytek. Mus. — kam: na nebe, Us., na nebesa. V.

381413   Vstoupený Svazek: 4 Strana: 0851
Vstoupený; -en, a, o, eingetreten. Syn lidí řádně, poctivě a křesťansky v stav man- želský vstoupených a spolu sešlých. List z r. 1515. Mus. 1880. 490.

381414   Vstoupilý Svazek: 4 Strana: 0851
Vstoupilý, eingetreten. — kam. Podlé původce Krista s nebe přibylého a do nebe v-ho. Sš. 11. 52. (Hý. ).

381415   Vstoupilý Svazek: 7 Strana: 1057
Vstoupilý. Člověk do života v. Hvlč. I. 185.

381416   Vstoupiti Svazek: 4 Strana: 0851
Vstoupiti, vstup, vstoupě (íc), il, en, ení; vstoupnouti, pnul a pl, utí; vstoupati, vstu- povati = stoupiti v co, do čeho, ein-, hinein- treten; vzhůru stoupiti, steigen, in die Höhe steigen, empor steigen, aufsteigen, auffahren, hinaufsteigen, aufgehen; auf etwas treten. Jg. — abs. Vstoupiv jim zdraví vzdal. Dal. Voda vstupuje (vody přibývá). D. Barometr vstupuje. D. Vstupte! Herein! Dch. — kam (komu, do čeho, več, pod co, nač, k čemu). V. do stavu manželského. D., Ddk. III. 98., Šd. Když malý pán Ježíš do nebe vstupoval, matičku svou milou na zemi zanechal. Sš. P. 18. Vstup do sebe (zkoumej se) a uvidíš, že máš dosť výstupku; Vstup do seba, snaď uvidíš, žes příčina sám své bídě. Na Slov. Tč. V. do spolku. Us. Tč. Do stremeňa som mu vstúpil. Mt. S. I. 89. Snadno vstoupíš do dluhů. těžko pak z nich vyjdeš. Na Mor. Tč. Cera má teprv nehrubě dávno do 16. léta v-la. Žer. 315. Vstoupil do služeb knížete Vratislava; Vstupujeme do časů světoborného boje Velfovců a Ghi- bellinův; Tím také do svazku příbuzenského s Velfy byl vstoupil. Ddk. II. 277., III. 11., 127. (Tč. ). Když do brány vstupovali. Sš. Sk. 36. Tu akoby bes do neho vstúpil, začal sa obrykovať na sluhu. Dbš. Pov. I. 241. Ktožbykoli do šraňkóv vstúpil, když páni súdie... Arch. V. 16. Do nebe vstoupím. BR. II. 324. b. On (Kristus) najprvní do nebe vstúpiv potomním údóm svým královstvie nebeské otevřel. Hus III. 92. V. do zahrady, Ros., do šiku, do řeči (řeč přerušiti); Voda vstupuje do trouby; Slunce vstoupilo do znamení skopce. D. V. do chrámu, Us., do lože, Troj., do techniky, Pt., do šlépěji otce svého. Ml. Víno do hlavy mu vstoupilo. Ml. Zákon vstoupí do života, lépe: vejde ve skutek, nabude platnosti, Šb, Š. a Ž., uvede se. Brs. 3. vyd. 258. Čert v Strachkvasa vstoupil. D. V. pod střechu. D. V. někomu na nohu. Us. Vstoupilo mi to na mysl. Jel. Ani to na srdce jich nevstoupilo. Skl. II. 112. Že poslušným na mysl a srdce jejich to nikda nevstoupilo. Ib. II. 491. A jakž po smrti pána bude, má (druhý purkrabí) hned na místo jeho beze všech prostředkuov a odtahuov v. Zř. F. I. B. XXX. Když chceš, aby tě spieše z desk vypustil, vstup mu v odpověď tří pří. Kn. rož. 95. V. na horu. D. Slunce na býka vstupuje. D. Na katedru učitelé vstupují. Kom. V. na školy vysoké. Pt. V. v manželství. J. tr., Dbš. Obyč. 15., NB. Tč. 288, V., Dač. II. 159., 116., Št., Pass. 27. (Hý. ). Chč. 451. Tu již Pavel ve svatyni vstoupá. Sš. Sk. 159. V něčí šlépěje. Us. Orel vstúpi v oblaky. Anth. I. 32. V-ti v jistbu. Dal. 97. Duch sv. v ni vstúpil. Kat. 2180. Duch sv. vstúpil v apo- štoly. Št. N. 181. Ač chceš v jeho sled (šlapěj) v. Hr. rk. 139. Kdo v cizí lože vstúpa. Hr. rk. 351. V turnaj v. GR. V-pil v nebe; Poňavadž v kněžstvo jest vstúpil, má Krista v kněžstvie následovati; Ďábel v něho v-pil; Vstúpím-li v nebe, ty jsi tam, sstúpím-li do pekla, jsi tu; Aby jinudy v ovčinec vstú- pili; A vstúpiv v jednu lodí, prosil ho od země odvézti; Vstúpili v chrám, aby se modlili. Hus I. 19., 179., 205., 318., II. 223., 277., 314. (Tč. ). Vstoupiti zase na cestu spra- vedlivou; Tak vstoupivše sotva na půdu Čech a Moravy, jali se přepadati židy. Ddk. II. 130, 359. V. na něčí místo. V, Dač. I. 192. Nemóže na nožicu vstúpiti. Rkk. 61. Kdy mor vstúpi na liudi. Alx. 1142. Ani jest to na mé srdce vstoupilo. Chč. 606. A potom (Antikrist) porče sě (řekne) jako Kristus na nebesa v. Pass. 12. (Hý. ). Pročež Kristus pán na jeho místo vstoupil. BR. II. 17. a. Tomu na mysl sobě v. nedadouce, že by sobě vás nic manželé nevážili. Ib. II. 801. a. Potom vstúpil na nebesa, Kat. 13., Hus I. 19., na kříž. Ib. 1305. Vstúpil jest na pravici Boha otce; Ani na srdce člověka vstúpilo, které věci připravil Bůh milov- níkům svým; A teď vstúpil jest na lodičku. Hus I. 3., 41., II. 49. (II. 75., 146., 273., III. 88. Tč. ). Vstup sem ke mně do mé jámy. Er. P. 469. A ještě výše šarkan vstupoval k nebi. Němc. K stavu manželskému vstou- piti. Bart. Časem svým vstúpim k otci na nebe; Vstupuje k horám ctnosti. Hus II. 128., III. 37. — komu kam. Vz V. kam. V-lo mi na mysl, že... Us. Nevstupuj mi do poctivosti (vz Poctivosť). Mt. S. I. 108. Ani nám na mysl nevstoupilo. Prot. 207. Stúplo mu cosi do hlavy. Mor. Šd. Do po- čestnosti někomu vstupovati (jeho cti se dotýkati). Brt. S. 168. Slzy mu hned do očí vstoupily. Us. Dch. — v co (s kým, jak). Vz V. kam. V jaký poměr nové mar- krabství moravské v-lo ku království če- skému, naznačil opat Jarloch. Ddk. IV. 115. V. s někým ve smlouvu, Výb. II. 396., v ú- mluvu; v slib mezi sebou v. Arch. I. 52., 53. V poručenstvie v.; Když sirotek léta má a ve skutečné drženie sbožie svého v-pí a počet konečný od poručníka přijme, teprv jest jemu povinen láti neb děkovati. Vš. Jir. 246., 276. V-li jsme v jednotu. Tov. 5. V. v mužská léta. Smil v. 1421. Nebyl by tak u veliké hřiechy vstúpil. Pass. mus. 320. Inhed sta spolu v boj vstúpila. GR. Pro přiezeň přisahají, aby ji potvrdili aneb aby v ni v-li; Již tak jest v obyčej utrhánie vstúpilo, že již ho nemají za hřiech; V-ti v biskupstvie; Ač dobře skonáme, vstanúce po něm z mrtvých v radosť věčnú vstúpime. Hus I. 100., 230., 449., II. 136. (Tč. ). V-ti v radu, Troj., v přátelství. Ml. V súd s kní- žaty o ten zámek vstúpil. Boč. 1475. V-ti v dědictví, Reš., Šm., v pokání, V., ve službu. V. v něco = vložiti se v něco. Na Zlínsku. Brt. Vedlé strany v., ingredi cum aliqua parte litigantium, mit der Parthei erscheinen. Vl. zř. 8. Pod takovými výminkami nechtěl ve smlouvu v. Ml. — komu nač. Někomu na odpor. Kram., BR. II. 246., 702. a., Kom. Lab. 39. — kdy kam (nač, več). Po ní na království vstoupil. Flav. Jako dědicové po nich ve zboží v. měli. Hus. Mistr J. Ro- kycana vstoupil po knězi Prokopovi Velikém na přední místo. Pal. Dj. III. 3. 161. Po svém z mrtvých vstání vstoupil na nebe. Ml. Teprv v měsíci červnu zase na italskou půdu vstoupil; O knězi Jindřichovi víme určitě, že pod velmistrem Gerbertem Assa- litem vstoupil do řádu johanitského; Po té v-il kněz do cely; V polovici srpna v-lo se na půdu italskou. Ddk. III. 180., 277., IV. 320., V. 42. (Tč. ). Petr a Jan vstupovali do chrámu v hodinu modlitebnou devátou; Potom po 14 letech opět vstoupil jsem do Jerusalema v Barnabem. Sš. Sk. 35., II. 16. (Hý. ). Aniž světí byli sú v nebe vstúpili, jakož již vstúpili sú po Kristovu vstúpení. Hus I. 71. Prv než vstúpiš do práva, vstup do srdca svého, by si sobě neb jiným ne- vzbudil co zlého. Na Ostrav. Tč. — čím kam. Nohou na něco v. Us. A vstoupil tím v příbuzenství s Bohem. Ddk. III. 50. Dříve než v chrám vstúpi nohú. Kat. 34., 1197. Pravú nohú na hlavu mu vstoupila. Pass. mus. 321. Že v tě vstúpí pravým uchem. Hr. rk. 357. Myslí svou k Bohu v. Hus. — komu odkud kam. Když komu voda ze žaludku v ústa (do úst) vstoupí, říká se: červ se mu uštil, n: had se v něm pohnul. Lk. Od lidské přírody Kristovy vstoupá apo- štol k nadlidské a nadtvorové bytosti jeho; Vstupuje od nerozumné přírody k člověku. Sš. J. 20., I. 91. (Hý. ). V. z nízka k naj- vyššiemu. Št. N. 153. Malují angela, an pozdravuje panny Marie a nad ní děťátko malé, jakoby s nebe v ni v. chtělo; Zuby tvoje jako stáda střižených ovcí, kteréž sú vystúpily z kúpadla. Hus II. 236., III. 44. (Tč. ). — proč kam. Ne pro své zaslúženie, ale pro naše vykúpenie dobrovolně jest na sv. kříž vstúpil. Pass. 20. (Hý. ). Kněz neb biskup, vstúpiv z lakomstvie v obrok, na vždy bude zatracen; Již z těch příčin každý sobě vybeř, pro ty-li příčiny vstúpil jest v manželstvie, aby dobře v manželstvie vstúpil. Hus I. 369., III. 204. (Tč. ). — proti komu. Bavoři nyní zjevně proti Frankům a Švábům do zbraně vstoupili. Ddk. III. 22. — s kým kam, v co (kdy). S rody panujícími do užšího spojení rodinného v.; Pak vstoupil král s družinou na den slav- nosti do četných lodí, aby se po Dunaji vydal na cestu do sv. země. Ddk. III. 57., 158. (Tč. ). S kterýmiž jsú v jednání přátelské v-li. List z r. 1532. Mus. 1880. 498. Jak sem s vámi v zápis vstoupil, ty sem věci ob- mýšlel. Let. 353. Jako frejíři neupřímní při panně toho nehledají, aby s ní v stav man- želský v-li, ale neřády provodili. BR. II. 636. a. By měli nynie v též s Kristem a s jeho apoštoly v., málo by kněží bylo. Muž s ženami mnohými v manželstvie v. nemóž, ani žena s mnohými muži. Hus I. 182., III. 200. (Tč. ). Ač by boži přikázanie sdržel a s Evu i s dětmi bez smrti v bla- hoslavenstvie věčně vstúpil. Hus I. 184. V-il v stav manželský Jan Kabalů s pannou Man- dalenou. Dač. II. 2. — jak kam. V. bez smrti v blahoslavenstvie. Hus. Vz předchá- zející. Vstoupil jsem však (do Jerusalema) podlé zjevení. Sš. II. 16. (Hý. ). Podlé po- ručenstvie v to vstúpil a ne kvaltem. NB. Tč. 200. Kristus svým tělem v nebe vstoupil. Žal. 94. Vstúpí-li (biskup v biskupství) ji- nudy než Kristem a tak než tú cestú...; A z světa tohoto hnul sě jest na nebe, když jest mocně na nebe vstúpil: Vstup výše t. j. měj miesto věččieho dóstojenstvie, než si sě domněl; A to proto, že sem já milostí v tě vstúpil. Hus I. 414., II. 195., 365., III. 87. Po žebříku do pekla v. Chč. 626. Hospodin vstupí na oblacě na lehkém. BO. — kudy. Nerv malými dírkami z dutiny lební do nosu vstupuje. Mus. 1880. 182. Kdo jinudy vstupuje než dveřmi, zloděj jest a lotr; Vstu- puje k ctnostem sv. přes púšť modloslu- žebenstvie. Hus I. 445., III. 37. (Tč. ). — kde kdy kam. Již před léty otec jeho byl vstoupil v Jerusalemě do řádu Johanitů. Ddk. IV. 41.

381417   Vstoupiti kam: mezi Svazek: 7 Strana: 1057
Vstoupiti kam: mezi šiky nepřátel, Us. Pdl., na purkrabství, Let. 263, pod vrchní vládu něčí, J. Lpř , v propasti, Vrch., ve střemeny, Kká., v nebesa, Št. Kn. š. 13., někomu do cesty. Vlč. V. k někomu. Vrch. — več (s kým): v manželství, Št. Kn. š. 62., Hr. rk. 177. V. v přímiřie. Kar. 23., s někým ve spojení, ve smlouvu. Osv. V. v něco = vložiti se. Brt. D. 286. Kateřina vstúpi v silnější mysl (nabyla větší odvahy). Kat. Neb ktož dědinu dává na plat, což vymluví a več onen vstúpí, to móž na něm bez hřiecha vzieti. Št. Kn. š. 160. — od- kud kam. Ze semináře do života v. Vlč. Páry z lesů v nebe vstoupají. Mcha. Proč's ot nás vstúpila v nebe ? Pravda v. 2. — kde kam. Vstoupil na loď v Terstu. Us. Pdl. — jak kudy. Vstoupali lesem za průvodcem směrem křivolakym po kamení. Us. Pdl. Vstřed = obviam. Hank. Sb. 188.

381418   Vstoupiti več Svazek: 9 Strana: 0380
Vstoupiti več. A v ten plat má v. a jej počíti platiti. 1417. Mšín. Vi.

381419   Vstrašiti Svazek: 4 Strana: 0853
Vstrašiti, il, en, ení= strachem vehnati, hineinschüchtern, durch die Furcht hinein- jagen; zastrašiti, in Furcht setzen; se, in Furcht gerathen. — koho čím kam. St. skl. II. 248.

381420   Vstrašiti se Svazek: 10 Strana: 0494
Vstrašiti se, commoveri. Vstraší se vše město. Pat. Zim. 19b. 15.

381421   Vstrčení Svazek: 4 Strana: 0853
Vstrčení, n., die Einschiebung, der Ein- schub. D.

381422   Vstrčený Svazek: 4 Strana: 0853
Vstrčený; -en, a, o, eingeschoben, ein- gesteckt. V. věc. D. Ruce za ňádra v. V.

381423   Vstrčhuba Svazek: 4 Strana: 0853
Vstrčhuba, y, m. a f. = kdo do všeho mluví, se míchá, der in alles hineinredet.

381424   Vstrčiti Svazek: 4 Strana: 0853
Vstrčiti, vstrč, vstrče (íc), il, en, ení; vstrkati, vstrkovati, vstrkávati = vpraviti, vtlačiti, vundati, vbodnouti, vteknouti, ein- stossen, einstecken, einfügen, einschieben, einstechen. Jg. — co. Všudy musí nos v. Prov. Náhledy své někomu v. Phld. II. 3. 86. Tak ti jednu vstrčím (vsadím, dám za ucho)! Us. Šd. — co, koho kam (komu; do čeho, več, mezi co, za co, nač). Ně- koho do žaláře, do chlíva. Us. Meč do pošvy v., V., něco do kapsy. V. něčeho do něčeho. Kom., Jel. Nemkiňa tichá ráda sa pichá; keď do nej vstrčíš, hneď ona zvrčí (= dbenka, zbelka, mútovník, tlukadlo v má- selnici). Mt. S. I. 136. Vstrčím mu jich pár (několik pohlavků). Us. Šd. V. někomu něco do ruky. Us. Tč. Všecko by mu vstrčil do chřtánu. Us. Šd. Bláznivý do všeckého vstr- kuje svoju ruku. Mor. Tč. Do čeho to pán Bůh duši vstrčil (o hloupém)? Us. Šd. V. co v co. Jel., Pulk. A jakož svině najprve pysk vstrčí v lajno atd. Vz Utrhač. Hus I. 230. Vytrhl trn z cizí nohy a vstrčil do své. Prov. V. podhorní do náboje (ve mlýně). Us. Meč svůj v život v. Háj. Hůl mezi vosy. Vz Vosa. Č., D. Ruku za pás. Ros. Se za koho. Šm. Brejle na nos v. Kom. Na kůl, na rožeň. V. Na svini by i zlatohlav vstrčil, přece sviní zůstane. V. Rádby naň psí hlavu vstrčil. Na někoho úřad v. (vložiti). V. Již křižáci táhnou městečko od městečka, ves ode vsi, pálí, berou, bijí, na koly vstrkují. Pal. Děj. V. 2. 268. Protož na učedlníky jeho tu kuklu vstrčiti chtěli, jakoby oni jej ukradli. BR. II. 131. b. — jak kam. Má bez milosti na kuol vstrčen býti. Arch. V. 489. — kde. V městě Vídni jest na kůl vstrčen nějaký zrádce Francouz. Dač. I. 190. — se. Zvěř se vstrká, když do houštiny zalezá, sich drücken. — se oč mezi kým. Slibuji pode ctí a pod věrú a pod tú pří, oč by se mezi námi vstrčilo, nepřekážeti. Arch. II. 325.

381425   Vstrčka Svazek: 4 Strana: 0853
Vstrčka, y, f., das Einsatzstück. Na Slov. Ssk.

381426   Vstreknúť Svazek: 4 Strana: 0853
Vstreknúť = vstříknouti. Na Slov. Bern.

381427   Vstreliť Svazek: 7 Strana: 1061
Vstreliť = nepovolaně, neočekávaně, ne- příležitě vejíti, vdružiť, unberufen, uner- wartet eintreten, eindringen. Slov. Zátur. - Phľd. IV. 6.

381428   Vstrhna Svazek: 4 Strana: 0853
Vstrhna, y, f. = vstrhnutí. Jako ptáčník píščelkú sladce spieje, kdež sě ptáčkův v. zdiejie. Cat. Bib. I. 27.

381429   Vstrhnouti Svazek: 4 Strana: 0853
Vstrhnouti, vz Vztrhnouti.

381430   Vstrk Svazek: 4 Strana: 0854
Vstrk, u, m. = rozepře, nevole, der Ha- der, Streit. Schön., Mus. X. 209.

381431   Vstrk Svazek: 7 Strana: 1058
Vstrk, u, m. = vstrkání. Takový jich v. nám na škodu nenie. Krnd. 17. Aby v-ku neučinili. Kar. 38.

381432   Vstrkati Svazek: 4 Strana: 0854
Vstrkati, vz Vstrčiti.

381433   Vstrkati Svazek: 4 Strana: 0854
Vstrkati, vz Vstrčiti.

381434   Vstrkávací Svazek: 4 Strana: 0854
Vstrkávací šroub, die Vaterschraube. Rk

381435   Vstrkovní Svazek: 4 Strana: 0854
Vstrkovní, Einschieb-. Šm.

381436   Vstrnouti Svazek: 4 Strana: 0854
Vstrnouti, ul, utí = uváznouti, stecken bleiben, erstarren. — kde. Šíp v kosti str- nul. Sal. Hrot v něm vstrnuv zůstal. Troj. 413.

381437   Vstrojiti Svazek: 10 Strana: 0494
Vstrojiti = nastrojiti. Slavík vstroji nové pěnie. Baw. E. v. 2236.

381438   Vstrouhati Svazek: 4 Strana: 0854
Vstrouhati, -hám a -ži, hej a vstruž, -haje a -že (íc), al, án, ání; vstrouhnouti, hnul a hl, ut, utí; vstruhovati, einschaben. — co kam. Vstruž v to mýdlo. Jád. — čím.

381439   Vstrpy Svazek: 4 Strana: 0854
Vstrpy, dle Dolany, ves u Vodňan. Tk. III. 37.

381440   Vstruh Svazek: 4 Strana: 0854
Vstruh, u, m. = pstruh, die Forelle. Děkuji JMti dobrých těch vstruhóv. Arch. II. 411, 424.

381441   Vstřebací Svazek: 4 Strana: 0853
Vstřebací, Resorptions-. V. vřed. Nz. lk.

381442   Vstřebadlo Svazek: 10 Strana: 0494
Vstřebadlo, a, n. V-dla, resorbentia, Resorptionsmittel. Ktt.

381443   Vstřebání Svazek: 4 Strana: 0853
Vstřebání, n., die Aufsaugung, Resorp- tion, Absorption. V. hnisu, die Eiterresorb- tion; úbyt v., die Resorptionsabnahme; při- bývání v., die Resorptionszunahme. Nz. lk.

381444   Vstřebati Svazek: 4 Strana: 0853
Vstřebati, -bám a -bi = střebaje vpíti, aufsaugen, ab-, resorbiren, einschlürfen. — co kam, do čeho. Rost., Nz. lk.

381445   Vstřebavý Svazek: 4 Strana: 0853
Vstřebavý, Resorptions-. V. proud. Nz. lk.

381446   Vstřeči Svazek: 7 Strana: 1398
Vstřeči (wstrzieczy) = vstříc Mně. Ev. 134. M. 25 1. I jel v. proti němu. Machb. II. 7.

381447   Vstřeči Svazek: 8 Strana: 0478
Vstřeči v 2. dod. chybně m.: v střieci — vstříc. Krok 1893. 312., Flš.

381448   Vstřediti Svazek: 4 Strana: 0853
Vstřediti, il, ěn, ění = do středu dáti, vbodnouti, ins Centrum stecken, geben. Jg., Šp. — co kam (mezi co, do čeho). Č.

381449   Vstřel Svazek: 7 Strana: 1057
Vstřel, u, m., Einschuss, m. Exc. Vstřetiti. Sv. ruk. An. 467.

381450   Vstřelený. V Svazek: 10 Strana: 0494
Vstřelený. V. koule (vězí ve zdi). Lbk. 45.

381451   Vstřeliti Svazek: 4 Strana: 0853
Vstřeliti, vstřel, il, en, ení; vstříleti, lej, leje (íc), el, en, ení; vstřelovati, hineinschies- sen. — co kam. V. do něčeho. Ros. V. střelu v bok. Solf. Takové žádosti jim v srdce vstřeloval. BR. II. 17. a. Dvě střely v srdce její vstřelil. Pass. mus. 350.. Dal. 93. Zlou žádosť v mysl vstřelují. BR. II. 563. b.

381452   Vstřeliti se kam Svazek: 10 Strana: 0494
Vstřeliti se kam. Hvězda vstřelila se do díry vedle matky boží. Lbk. 73. — komu co vstřelovati = vštěpovati. Kom. Did. 100.

381453   Vstřepati Svazek: 4 Strana: 0853
Vstřepati = vtřepati, hineinschütteln. — co, se odkud kam: housenky se sebe do vody v. Us.

381454   Vstřetiti Svazek: 4 Strana: 0853
Vstřetiti, il, cen, ení = potkati, begeg- nen. — koho s kým. St. skl. III. 153. — kde. Byl posud na tom místě, kdež vstře- tila jej Marta. Sš. J. 186.

381455   Vstřeviti Svazek: 4 Strana: 0853
Vstřeviti, il, en, ení = vštípiti, jako ve střeva dáti, eingeben. — komu co. Že jí vstřeví ducha sv. Cant.

381456   Vstříc Svazek: 4 Strana: 0853
Vstříc, lépe: v stříc, vz: Stříc, Dnes. Vz také:, Proti, poznam. 2. Strč. vstřiecu = v střiecu m. v střietju. Jáz pójdu vstřiecu jim včelo. Rkk. 11., Kt. Hleděti čemu v., entgegensehen. Us. Dch. Umínil jsem jíti v. Pal. Dj. III. 1. 28. Oni mu do Chrudimě v. přijeli; Když císař místu se blížil, vyjeli mu v.; Vytáhli mu v. Ddk. II. 192., III. 200., IV. 86. (Tč. ). Vyšel jest král vstřieci nám. BO

381457   Vstříc. D Svazek: 7 Strana: 1057
Vstříc. D. Lhrg. 306. V. = v-stříci, strč. v střiecu = v ústrety. Gb. Ml. I. 147.

381458   Vstřícnolistový Svazek: 10 Strana: 0494
Vstřícnolistový trs. Ott. XIX. 687.

381459   Vstřícnolistý Svazek: 10 Strana: 0494
Vstřícnolistý lomikámen. Ott. XXII. 700.

381460   Vstřícnospeřený Svazek: 4 Strana: 0854
Vstřícnospeřený, gegenüber stehend ge- fiedert, opposite pinnatus. Nz.

381461   Vstřícný (lépe Svazek: 4 Strana: 0854
Vstřícný (lépe: stříčný = vstříc posta- vený). Jg. ), oppositus, gegenständig. V. pře- dek, protější předek, protějšek, der Gegen- ort, v horn. Hř. V. listy. Rostl. V. listy = dva naproti sobě v stejné výšce osy vyni- kající. Čl. Kv. XXIX.

381462   Vstříčně Svazek: 9 Strana: 0380
Vstříčně, Listy v. sblížené. Čl. Fyll 5.

381463   Vstřieci Svazek: 7 Strana: 1057
Vstřieci. Ev. víd. 96.

381464   Vstřiecu Svazek: 4 Strana: 0854
Vstřiecu, zastr. = vstříc.

381465   Vstřih Svazek: 4 Strana: 0854
Vstřih, u, m., der Einschnitt mit der Schere. Šp.

381466   Vstříhati Svazek: 4 Strana: 0854
Vstříhati, vz Vstříhnouti.

381467   Vstříhnouti Svazek: 4 Strana: 0854
Vstříhnouti, hl, ut, utí, vstříhati, hin- einscheren. — kam čím: nůžkami, Us., nožicemi. Na Ostrav. Tč.

381468   Vstřik Svazek: 4 Strana: 0854
Vstřik, u, m., das einmalige Einsprit- zen, die Injektion. Šp. Voda vstupuje do kondensatoru čtyřmi vstřiky. KP. V. 100.

381469   Vstříkání Svazek: 4 Strana: 0854
Vstříkání, n., das Einspritzen. Voda ku v. Šp.

381470   Vstříknouti Svazek: 4 Strana: 0854
Vstříknouti, knul a kl, ut, utí; vstří- kati, vstřikovati, einspritzen, hineinspritzen, injiciren. — co kam. Vstřikl žluč do očí otce mého. Br. V. něco v ránu. Rk. — čím: plácnutím na vodu atd.

381471   Vstříknutí Svazek: 4 Strana: 0854
Vstříknutí, n. = vstřik.

381472   Vstřikovací Svazek: 4 Strana: 0854
Vstřikovací, Injektions-, Einspritz-. V. kohoutek, trouba. Šp.

381473   Vstřikování Svazek: 4 Strana: 0854
Vstřikování, n., das Einspritzen, die Injektion. V. podkožní jako lék v oční praxi, jodu do kloubu, roztoku chininu ve střídavce, vodíku siřičnatého, podkožní v asphyktickém stadiu cholery, podkožní atro- pinu při padoucnici, morfia, strychninu. Vz Čs. Ik. III. 18., 1. 280. a. III. 299.. II. 30., V. 74., 297., IX. 85.. 100., X. 342. Lé- čení příjice podkožním v-ním sublimatu. Ib. X. 381.

381474   Vstřikování Svazek: 7 Strana: 1057
Vstřikování. Vz Slov. zdrav. 405.

381475   Vstřikovati Svazek: 4 Strana: 0854
Vstřikovati, vz Vstříknouti.

381476   Vstřikový. V Svazek: 10 Strana: 0494
Vstřikový. V. kondensace páry. Vz KP. IX. 46., X. 367.

381477   Vstuha Svazek: 4 Strana: 0854
Vstuha, y, f., lia, oblek. Rozk. Vyznali kožišníci a pasieři, že sú měšečníci zdejší vstuhy svobodně prodávali i barvili sobě i týmž kožišníkuom od časuov krále Vá- clava. Záp. měst. 1453. Vz Vstuhař.

381478   Vstuha Svazek: 8 Strana: 0478
Vstuha. V stuhy prodávati. Arch. XIV. 465.

381479   Vstuhař Svazek: 4 Strana: 0854
Vstuhař, e, m. = stuhař, kdo stouhy neb vstuhy dělá. Petra vstuhaře. Záp. měst. 1447.

381480   Vstuhy Svazek: 4 Strana: 0854
Vstuhy, dle Dolany, byly vsi v Budě- jovsku. Vz S. N., Blk. Kfsk. 579.

381481   Vstup Svazek: 4 Strana: 0854
Vstup, u, m. = vstoupení, der Eintritt. Místo vstupu, der Eintrittspunkt; v. nahoru, das Aufsteigen. Nepřemožitelný byl v. do země české; Zabránil pomocem válečným v. do Slezka; Přepadl hrad Kladsko, do kteréhož mu vstupu bráněno. Ddk. II. 80., 354., 435. (Tč. ). — V. = úvod, počátek, der Eingang, die Vorrede, Einleitung. Šf. I (ani) vstupu k řeči nestrpě. Ráj.

381482   Vstup Svazek: 7 Strana: 1058
Vstup roury. ZČ. I. 478. Je tam volný v. Us. Pdl. — V. = úvod. V. průpravný děje. Dk. Poet. 53. V. díla. Šf. Strž. II. 371. Již u vstupu k tomuto článku sme podotkli. Šf. III. 523. Cf. Předsíň.

381483   Vstupadlo Svazek: 4 Strana: 0854
Vstupadlo, a, n. = náčiní ku vstoupání, die Eintrittseinrichtung, der Eintrittsort. Us. V-dlem ne vzchodem purpurovým přijíti musie ku odpočívadlu zlatému; Odpočí- vadlo zlaté znamená sě věčný život, kterýž sě svatým zde slibuje, k němuž jest v. pur- purové t. Kristovo umučenie. Hus III. 40, (Tč. ).

381484   Vstupárna Svazek: 4 Strana: 0854
Vstupárna, y, f., der Eintrittsort, die Eintritts-, Einsteighalle. Šp. Vz Vstupadlo.

381485   Vstúpati Svazek: 4 Strana: 0854
Vstúpati atd., vz Vstoupiti atd.

381486   Vstupce Svazek: 4 Strana: 0854
Vstupce, e, m., der Nachfolger, Erbe. Pakli dcerky nebude mieti, ale bude mieti vstupce v dědictvie bratři svú. Hus III. 194.

381487   Vstupek Svazek: 7 Strana: 1058
Vstupek, pku, m. = stupnička, Auftritt beim Wagen usw. Čsk.

381488   Vstupeň Svazek: 4 Strana: 0854
Vstupeň, pně, m. = stupeň. Št.

381489   Vstupeň Svazek: 7 Strana: 1058
Vstupeň. A toj' druhý prospěch neb v. člověčí. Št. Kn. š. 178.

381490   Vstupenka Svazek: 4 Strana: 0854
Vstupenka, y, f., die Eintrittskarte. Us. Šd.

381491   Vstupenkový Svazek: 7 Strana: 1058
Vstupenkový. V. kommisse jubilejní vý- stavy r. 1891., která rozhodovala o vstu- penkách.

381492   Vstupiště Svazek: 7 Strana: 1058
Vstupiště, ě, n. = místo vstupní, Ein- trittsort. Pr. tr.

381493   Vstúpiti Svazek: 10 Strana: 0494
Vstúpiti, vz Vstoupiti.

381494   Vstupné Svazek: 4 Strana: 0854
Vstupné, vz Vstupný.

381495   Vstupní Svazek: 4 Strana: 0854
Vstupní, Eingangs-, Einsteig- atd. V. pochod, der Eröffnungsmarsch, lístek, die Einlass-, Eintrittskarte, zpěv, Eingangsge- sang, Dch., šachta, der Einsteigschacht, Steigeschacht. Zpr. arch. VIII. 60., XII. 22. Vz Vstupný.

381496   Vstupníci Svazek: 4 Strana: 0854
Vstupníci, pl., m., die Aseendenten. Rk.

381497   Vstupný Svazek: 4 Strana: 0854
Vstupný, progressiv; opak: sestupný. Návod v., který od nejvzdálenějších důvodů k nejbližším pokračuje. Marek. Vz Vstupní. — Vstupné, ého, n., dle Nové = plat za vstup, das Eintrittsgeld. Vstupného jest 20 krejcarův. V. činí 20 kr. V. do řím. a řec. divadel. Vz Vlšk. 353.

381498   Vstupný Svazek: 7 Strana: 1058
Vstupný. V. pochod, nágodoq, Dk., rhyth- mus. Sš.

381499   Vstupný Svazek: 9 Strana: 0380
Vstupný. V. přednáška professorská čili disputace. Wtr. Vys. šk. 72. Výplat (introi- tale; plat žáků, zápisné). Wtr. Živ. vys. šk. 179.

381500   Vstupovací Svazek: 4 Strana: 0854
Vstupovací, Steige-. V. kolečko, das Steigerad. D.

381501   Vstupování Svazek: 4 Strana: 0854
Vstupování, n., das Eintreten, der Ein- tritt. Odkudž obyčej vzešel při v. líbati práh. Ddk. III. 3. V. = vzhůru jití, die Auffahrt. D.

381502   Vstupovati Svazek: 4 Strana: 0854
Vstupovati, vz Vstoupiti.

381503   Vstuprování Svazek: 10 Strana: 0494
Vstuprování, n, scandalizamen. Rozk P. 1499.

381504   Vstupující Svazek: 4 Strana: 0854
Vstupující, der Eintretende. Aggregáty o jednom kořenu pořádají se dle v-cích mocností téhož kořene; V. řada, jejíž čle- nové po sobě jdoucí rostou; Řada v. a pa- dající dle toho, zdali členy po sobě jdoucí rostou neb klesají; Činitele dle v-cích mo- cností veličiny některé spořádati. Šm. 31., 104., 185. — Vstupující dolů, šp. m.: se- stupující. Vz Slov. II. 703.

381505   Vstv Svazek: 7 Strana: 1058
Vstv. Z vstv se v odsouvá: králostfí. Vz V (dod.).

381506   Vstvořiti Svazek: 4 Strana: 0854
Vstvořiti = vetvořiti. Na Slov.

381507   Vstýcti se Svazek: 10 Strana: 0494
Vstýcti se = státi se vzteklým. Frant. 48. 21.

381508   Vstyčiti Svazek: 4 Strana: 0854
Vstyčiti, vz Vztyčiti.

381509   Vstyd Svazek: 4 Strana: 0854
Vstyd, u, m. = styd, stud, Scham, f. Ne- máš žádného vstydu. Na Ostrav. a Slov. Tč.

381510   Vstyditi se Svazek: 4 Strana: 0854
Vstyditi se = styděti se, sich schämen. Na Slov. Tč. — abs. Když ťa nviďá pra- covať, budú sa vstydiť. Tč. — zač. Za vlastní chválu sa každý vstydí. Tč.

381511   Vstyditi se Svazek: 7 Strana: 1398
Vstyditi se, cum rubore. Mnč. Ev. 36. L. 14. 9.

381512   Vstyditi se Svazek: 8 Strana: 0478
Vstyditi se. V IV. 851. b. a VII. 1398. chybně m. vstyděti se. Flš.

381513   Vstychati se Svazek: 4 Strana: 0854
Vstychati se = ostýchati se, sich scheuen, fürchten, zastr. — se čeho. Všech se vsty- chají. O 7. vstup. — s inft. Pass.

381514   Vsuče Svazek: 4 Strana: 0855
Vsuče = vsoukaje, zastr. Svých rukávóv vzhóru vsuče. Kat. 2404.

381515   Vsuggerovati co Svazek: 10 Strana: 0494
Vsuggerovati co = navoditi komu co (představu n. snahu nějakou; suggerieren). V. určité představy. Nár. list. 1903. 141. 13.

381516   Vsuji Svazek: 4 Strana: 0855
Vsuji, vz Vsouti.

381517   Vsúkati Svazek: 10 Strana: 0494
Vsúkati, vz Vsoukati. Vyhl. Slz. 42.

381518   Vsunouti Svazek: 4 Strana: 0855
Vsunouti, ul, utí = vtlačiti, vstrčiti, stec- ken, einthun; se, eindringen. — se kam, mezi koho. Troj. — co kam (v co): svině ústa v bláto vsunou. Výb. I. 350. — co proč. Sv. Lukáš vsunul řádky ty o Je- rusalemu toliko pro příbuznosť obsahu. Sš. L. 138. (Hý. ).

381519   Vsunovač Svazek: 7 Strana: 1398
Vsunovač patron v ručnici. Nár. listy.

381520   Vsunutí Svazek: 7 Strana: 1058
Vsunutí střeva. Vz Slov. zdrav. 405.

381521   Vsunutý Svazek: 4 Strana: 0855
Vsunutý; -ut, a, o, zwischengefüsft. V. stěna v rostl., die Zwischenplatte. Vz Rst. 517.

381522   Vsupati Svazek: 4 Strana: 0855
Vsupati =vsopati. — nač. Na učeníky. Sš. Sk. 107.

381523   Vsušiti Svazek: 4 Strana: 0855
Vsušiti, il, en, ení, vsušovati, hineint roc- ken machen. — co komu: pohlavek, Je- manden ein Kopfstück versetzen. U Opavy. Klš., Šd.

381524   Vsušiti komu co Svazek: 8 Strana: 0478
Vsušiti komu co. Vsušili mu jich (zbili ho). Slez. Nov. Př. 591.

381525   Vsutek Svazek: 4 Strana: 0855
Vsutek, tku, m. = vsuvka, das Einschieb- sel. V. ten vzat je z reči Gamalielovy. Sš. Sk. 260.

381526   Vsutí Svazek: 4 Strana: 0855
Vsutí, n., die Einschiebung, Einschaltung. Rk.

381527   Vsúti Svazek: 10 Strana: 0494
Vsúti, vz Vsouti.

381528   Vsutý Svazek: 4 Strana: 0855
Vsutý; -ut, a, o, eingeschaltet, einge- schoben; r je vsuto ve slově: povraz m.: povaz. Nz. V. střevo, intus susceptum. Nz. lk.

381529   Vsuvatelný Svazek: 4 Strana: 0855
Vsuvatelný, einschiebbar. Článkové v. Krok. II. 260.

381530   Vsuvek Svazek: 4 Strana: 0855
Vsuvek, vku, m. = vsuvka. Všecko, co se tuto praví, za v. berou; Ovšem nepráv ten v. Sš. I. 39., J. 225. (Hý. ).

381531   Vsuvka Svazek: 4 Strana: 0855
Vsuvka, y, f., die Einschiebung, Einschal- tung, das Einschiebsel, epenthesis. Vz Vsu- tek, Vsuvek, Vsouvání, Přisouvání. Hlásku ve středosloví přidanou zoveme vsuvkou. Bž. 35. Sříbro — stříbro, zámutek — zá- rmusek, kapati — krapati, pomlska — po- mláska, prior — převor, koň — komoň, vydati — vyndati — zandati, kámen — křemen, sřádati — střádati. Č. — V., das Einschiebsel. Ze slova ta jen mimochodnou vsuvkou býti praví. Sš. — V. = vpošvení, intus susceptio. Nz. lk.

381532   Vsuvka Svazek: 7 Strana: 1058
Vsuvka. Cf. Šf. III. 464.

381533   Vsuvný Svazek: 4 Strana: 0855
Vsuvný, einschiebbar, einschieblich. Po- hyblivé aneb vsuvné e se vsouvá v genitivě pl. k odstranění nelibých skupenin jako: perla — perel. Zk. Ml. 39.

381534   Vsuvný Svazek: 7 Strana: 1058
Vsuvný. V. roura. ZČ. — V. e. Vz D. Lhrg. 197.

381535   Vsvěditi Svazek: 7 Strana: 1058
Vsvěditi m. vz-sviediti = zvadnouti, welk, matt werden. Št. Kn. š. 124. 38. Cf. Sviediti. Za Št. polož : Št. Kn. š. 162 37. Vz násl.

381536   Vsvěditi se Svazek: 4 Strana: 0855
Vsvěditi se, il, ění = páliti, svrběti, brennen, jucken; soužiti, quälen. — se čím: závistí. Št. (Výb. I. 734. ).

381537   Vsvětnutí Svazek: 9 Strana: 0380
Vsvětnutí, n. Prvé s., primum diluculum. Stará glossa. L. fil. 1901. 273.

381538   Vsvietiti se Svazek: 7 Strana: 1058
Vsvietiti se = vzplanouti (vz-svietiti), erglänzen. Některý velmě se vsvietí milostí k Bohu, až jako vsviedí, ež by se od něho mohl i jiný zapáliti. Št. Kn. š. 124.

381539   Vsýchnouti Svazek: 4 Strana: 0855
Vsýchnouti, chl, utí = seschnouti se, eintrocknen. Zlob.

381540   Vsýlati Svazek: 4 Strana: 0855
Vsýlati, hineinzusenden pflegen. Us. Tč.

381541   Vsynění Svazek: 4 Strana: 0855
Vsynění, n. = přijetí za syna, die Auf- nahme an Sohnesstatt. Nepotřebujete zá- kona co nějakého k tomu v. průchodu. Sš. II. 45. Obřízkou se v. a národnění, vdětění do lidu božího dálo. Sš. L. 26. V. to děje se vírou; V. boží se dostává z viry; V. naše zásluhám rodného syna božího připi- sovati dlužno. Sš. II. 33., 43., 46. (11. 45. L. 26., J. 269. — (Hý. ).

381542   Vsyniti Svazek: 4 Strana: 0855
Vsyniti, il, ěn, ění, an Sohnes Statt an- nehmen. Sš. Vz Vsynění.

381543   Vsynouti se Svazek: 4 Strana: 0855
Vsynouti se, ul, utí = vsunouti se. — mezi koho. Kr.

381544   Vsypání Svazek: 4 Strana: 0855
Vsypání, n., die Ein-, Aufschüttung. V.

381545   Vsypaný Svazek: 4 Strana: 0855
Vsypaný; -án, a, o, ein-, aufgeschüttet. Us.

381546   Vsypati Svazek: 4 Strana: 0855
Vsypati, -pám a pu, zastr. vespu; vsypej a vsyp (zastr. vespi); vsypaje, vsypě (íc), zastr. vespa; vsypal, án, ání; vsypati, vsy- povati, einschütten, aufschütten. — co (ko- mu) kam: mouku do sudu. Us. Ten mu vsypal broků do zadnice! Us. Ktk. Vsypej ještě koňům do žlabu. Us. Tč. Tehdy pán Bóh na tvář naši užitek svátků vespe, když... Hus II. 410. Mnoho domnění do pytle se vsype, ale plný nebude. Prov. V. něco v hrnec. Jád. — co nač. Hus. V. něco mezi koru. Us. o štěp. V. v dsky své zboží. Chč. 616. — co kdy kam. Po je- jichž upálení jest popel jejich do vody vsypán. BR. II. 884. b. — co odkud kam. Maličko země z podlahy stanové vespe v ni. BO. — komu čím kam. Někteří reithaři vsypíc sirou (koni) do rohu pálí mu ji. Db. — čemu: penězům (= rozha- zovati je, vergeuden). — komu: člověku (= velmi nadávati, aufheissen). Na Hané. Bkř.

381547   Vsýsti, lépe Svazek: 4 Strana: 0855
Vsýsti, lépe: vsésti, vsísti, vz Vsed- nouti.

381548   Vsývati Svazek: 4 Strana: 0855
Vsývati, vz Vsíti.

381549   Vš Svazek: 4 Strana: 0855
Vš. Tato skupenina souhlásek v násloví v obecné mluvě zaniká: šak — však, šecek — všecek. Ht.

381550   Vš Svazek: 7 Strana: 1058
Vš, vš tam = vša. U Třebíče. — Z vš v se odsouvá: šak. Vz V (dod.).

381551   vš Svazek: 8 Strana: 0478
vš. Z vš se r odsouvá: šecko m. všecko, šak m. však, Gb. H. ml. I. 437., šickni m. všickni. Dšk. Jihč. I. 26.

381552   Vš, vš tam Svazek: 7 Strana: 1061
Vš, vš tam ! Vz Vš (dod.).

381553   Vša Svazek: 4 Strana: 0855
Vša! Tak voláme zahánějíce slepice Us. Brnt., Kšť.

381554   Vša Svazek: 8 Strana: 0478
Vša, gt. m. všeho v Rkk. Vz Mus. 189 5. 248.

381555   Všade Svazek: 4 Strana: 0855
Všade = všude, überall. V. dobre, doma najlepšie. Dbš. Obyč. 96.

381556   Všadě Svazek: 7 Strana: 1058
Všadě. Cf. Brt. D. 177.

381557   Všade Svazek: 9 Strana: 0380
Všade dačo jest, dačo chybí; V. ho je plno; V. pesstvo, v mlieku voda; V. primrzne (zůstane); V. sa pletie. Zát. Př. 376b.

381558   Všaděbol Svazek: 4 Strana: 0855
Všaděbol, a, m. = všudybyl, ein geschäf- tiger Müssiggänger, Faselhans.

381559   Všadebol Svazek: 8 Strana: 0478
Všadebol, a, m. = Všudybyl. Phľd. 1895. 558.

381560   Všadebyt Svazek: 7 Strana: 1058
Všadebyt, a, m. = všudybud. Dbš. Úv. 33.

381561   Všadebytný Svazek: 7 Strana: 1058
Všadebytný = všudybytný. Trok. 72.

381562   Všadedomci Svazek: 4 Strana: 0855
Všadedomci, pl. Ako lúpežní v. posuli sa so všetkým činóm. Mt. S. X. 1. 36.

381563   Všadiaľ Svazek: 4 Strana: 0855
Všadiaľ = všady. Kädiaľ šli, všadiaľ sa dovedúvali na škrupinový zámok. Dbš. Pov. I. 344. Sobral sa ďalej a traja psis- kovia v. s nim. Dbš. Pov. VII. 92. A ľud od všadiaľ sa hrnie. Sldk. 175.

381564   Všadiaľ Svazek: 8 Strana: 0478
Všadiaľ = všudy. Slov. Kal. S 206.

381565   Všadiveška Svazek: 9 Strana: 0380
Všadiveška. To je v. (uronásleduje-li kdo koho ubt. uu-i. ě). Us. Hor. 119.

381566   Všady Svazek: 4 Strana: 0855
Všady, überall. Člověk musí tak dělať, aby bylo v. dobre (= aby všem vyhověl). Us. Brt., Šd. Všady škody opovídám. Pub. I. 193. Pravda má přátely, ale ne v. Prov. Tč.

381567   Všady Svazek: 7 Strana: 1058
Všady. Cf. Mkl. Etym. 398. b.

381568   Všadybyl Svazek: 4 Strana: 0855
Všadybyl = všudybyl = kdo do všeho nos strká, všudy svou bradu omáčí, kdo by rád jedním zadkem na dvou svatbách seděl. Us. Mřík.

381569   Všahdajší Svazek: 7 Strana: 1058
Všahdajší = vezdejší. V. chlieb. Slov. Zátur.

381570   Všáhdě Svazek: 7 Strana: 1058
Všáhdě = všude. U Rožnova. Brt. D.

381571   Všahdy Svazek: 7 Strana: 1058
Všahdy = vždy. Slov. Hdž. Šlb. 60.

381572   Všaj Svazek: 4 Strana: 0855
Všaj = všude, überall, überallhin. Na Ostrav. Tč.

381573   Všaj Svazek: 7 Strana: 1058
Všaj, všaje = všude. Laš. Brt. D. 177., VSlz. 1. 238.

381574   1. Však Svazek: 4 Strana: 0855
1. Však, a, o, vz Všaký.

381575   2. Však Svazek: 4 Strana: 0855
2. Však, z všako (zastr. vsako), všakť, všakže, všakž, všakož. V obec. mluvě: šak, vz v, vš. V. od veś a jak (m. jako). Ht. Sl. ml. 156., Bž. 219. Vz Ht. Sr. ml. 330. Klade se: 1. když výrok první za platný připouštíme a spolu jemu naproti něco sta- víme, což též za pravdu stvrzujeme omezu- jíce tím první výrok. A dívám se, jak to s námi prudce jde ne bez lítosti sic, avšak také ne bez strachu. Kom. Někteří s sebou mírněji zacházeli, však hádky a nedoroz- umění prázdni nebyli. V boji tělestném mnozí raněni bývají, avšak ne hned padají. Hus III. 308. — Zhusta se předkládají spojky: a, ale. Zdaliž neprodávají pět vrabců za dva haléře? A však ani jeden z nich není v zapomenutí před Bohem. Co jsou spolu mluvili, to na jevo nevyšlo: ale však z toho, co se potom stalo, poznati se mohlo, že jsou o příjezdu krále do Čech rokovali. Vz Avšak. Však po ale, vz Ale 9. — 2. V závětích po větách připouštěcích, řidčeji po větách podmiňovacích. Byť také muž nemiloval tebe, však ty jej miluj. Št. Ačkoliv o tom věděl, však nepřišel. T. Vz Věta připouštivá. Hlédaj, sv. Jan křstitel kaký byl svatý, však umřev nemohl do nebes. Št. Uč. 116. b. Král Mathias, ač byl vzrostu nevelikého, však měl v sobě mysl velikou. Bart. Ale ač mám na ni mnoho dobrých lidí, však chci od něho jeho právo přijíti; Ač bych měl toho svědomí, však chci míti na panském nálezu dosti. Půh. I. 135., II. 307. Neb ač Saul jim za krále dán byl, však se to ne z milosti, ale z hněvu božího stalo. BR. II. 7. b. Ale však věz, že, ač Bóh všudy jest, však jinak a jinak. Hus I. 318. A naposledy byť se ujali všichni ti roubové, nebudou však jen zákrskové. Kom. A kdyby stud měl, však by toho ne- mluvil. Svěd. Ve větách připouštěcích sesi- luje se zhusta v nicméně však, však vždy přece, s tím se vším. Vodil je v bezpeč- nosti, však vždy předce pokoušeli. Br. — 3. Předkládá se před větu vedlejší, kterou se věta hlavní místněji omezuje. Tresci syna svého však tak, aby na zdraví škody ne- vzal. Tělu potřebí pokrmu však tak, aby nebylo přecpávání a přelívání. Kom. — 4. Kdyz výrokům učiněným věty naproti sta- víme, které moc důvodův odrážejících, vy- vracujících i stvrzujících v sobě mají. a) Po otázkách, na něž odpovídáme. Čemu jest tobě ta péče? Však bez toho býti můžeš. Což ještě potřebujeme svědectví ? Však jsme sami slyšeli z úst jeho. — b) I po jiných výrocích. Nebeř, však tvé není. Ale bloude, zde hledíš, však pak zlato jest všecko to. Pí a hoduj, duše má, šak máš dost na leta mnohá. Sš. P. 20. Nic to, má milá, nic to, však to z lidí přišlo, z lidského návodu, poručeno Bohu. Sš. P. 298. Počkaj, v, vy tu nebudete dľho kašu dúchať! Dbš. Pov. I. 489. Neučte vy, strýčko, vlka do chrasti, však on tam sám cestu zná; Bože, daj zdra- via a chleba, v. nám viac netreba. Exc. — c) Zhusta stojí i místo zdaliž ne, což ne, či ne a když věta záporna jest, místo zdaž, což, či. I co pak to? dím já; však jste pravili, že sebou stříleti budeme od jednoho kraje světa k druhému.... = zdaliž jste nepravili. Můj milý bratře, proč jsi ty ho pral ? však jest on tobě jak živ nic neublí- žil. Svěd. 1569. — Obzvláště se sbíhá v témž smyslu při slovesech uznamenání. Však jsme sami viděli, však jsi o tom sám slyšel, však toho dobře pocítíte atd. Jen strpení, však se to podá; V. se mu dobře stává!; V. já vím, kam to bije; V. já ho dostanu; V. já mu povím; V. vás dobře znám; V. se vy- rovnáme. Us. Dch. Však vám, vy zhniloši! Šd. Cf. Věta odporovací. — V. = ovšem, ano, freilich, ja wohl! A protož takovým v. obyčejem zapsali jsme a zastavili tu ves, že... List z r. 1467. Tč. A poněž v zemi této obývala v. mnoho let a ten purkrecht od 1. až do 6. súkopa jest prodán... NB. Tč. 168. Půjdeš? Odpověď: (v)šak. Mor. Šd. Pověz tatíčkovi, aby k nám přišli. Však jim povím. Mor. Šd. — Vz Zk. Skl. 556. -561., Zk. Ml. II. 109. -110. Více příkladů vz v Zk. Skl. a v Jg. — Poznam. Dle Ht. Brs. 263. kladlo se však vždy tak často za jinými slovy jako s počátku vět. Cf.: O nichž v. vědomosti neměli; Král v. že by přál sobě; Z Vídně v. aby neodjížděl; Nic méně však. Skl. I. 20., 269., II. 85., 294. a j. Sr. i před- cházející věty. Vz Šak.

381576   Všák Svazek: 4 Strana: 0856
Všák! Vz Vša! Us. u Jižné. Vrů.

381577   Však Svazek: 7 Strana: 1058
Však. Cf. Gb. Ml. I. 183., Mkl. Etym. 398. b. V., nonne, Ž. kl. 52. 5., 59. 12., licet, ib. SA. 32., tarnen, ib. SA. 32., qui- dem. Ib. 155. b. 16. — Ad 2. Jak mám srdce radné, v. mám tři věci nesnadné. Alx. Ale bych to vidiela, že by mi se stalo podlé řeči tvé, všakť (přece) bych okusila. 1450. Mus. 1884. 242. — Ad 4. Neplač o mne, potěšení moje, šak mně šijú v Brně šaty nové. Sš. P. 573. — Cf. Brt. D. 175. (1. přisvědčuje ; 2. sice ovsem; 3. vlastně), Sv. ruk. Al. 176. a K. IV. 43. (zajisté, přece).

381578   1. Však Svazek: 8 Strana: 0478
1. Však m. všaký v Rkk. Vz Mus. 1896. 262,, List, fil. 1896. 342., Mus. fil. 1896. 231., Gb. Ruk. 546. — V. mívá významu tázacího: že ? ano ? Slov. Kal. S. 206.

381579   Však Svazek: 9 Strana: 0380
Však, a, o; všaký. Na však čas, den vedle na všaký čas, den; f. na všaku ne- děli, n. na všaké léto. Gb. H. ml. III. 1. 274., 521.

381580   Všákati Svazek: 4 Strana: 0856
Všákati, všáknouti = na slepice všák křičeti. — na koho. Všákni na slepice. U Jižné. Vrů.

381581   Všákati na Svazek: 7 Strana: 1058
Všákati na vrabce. U Studené. Vlchř.

381582   Všako Svazek: 4 Strana: 0856
Všako = však. Ž. wit.

381583   Všako Svazek: 8 Strana: 0478
Všako (nč. však) ze strč. dosti doloženo v List. fil. 1895. 97.

381584   Všakosť Svazek: 10 Strana: 0494
Všakosť, i, f. Hyna. Vz Čad. 115.

381585   Všakovak Svazek: 4 Strana: 0856
Všakovak = všelijak. Na Slov. Dosť ho neborká žena v. zaobchádzala; Dosť král v. i hrozil i prosil; Počalo mu byť pravda v., srdce mu klepalo; Tak začali kľučky metať a v. zaobchádzali otca. Dbš. Pov. II. 14., I. 70., 76., 257. (Šd. ). Prinútenými býť viděli sa latinské a švabašské písmeny v. medzi sebou skládať alebo čiarkovať a ociaz- kovať. Lipa 280.

381586   Všakovaký Svazek: 4 Strana: 0856
Všakovaký = všelijaký, allerlei. Na Slov. Nasľuboval jej v-kých věcí. Dbš. Pov. I. 158. Vz Všakový.

381587   Všakovitý Svazek: 7 Strana: 1058
Všakovitý = všelijaký. Slov. Hrbň.

381588   Všakovsky Svazek: 4 Strana: 0856
Všakovsky = všelijak. Na Slov. Najprv len pekne ho vítaly, v. vábily, aby čo len slova z neho vyvábily. Dbš. Pov. IV. 69.

381589   Všakový Svazek: 4 Strana: 0856
Všakový = všelijaký, allerlei. Vz Vša- kovaký. Na Slov. Tč. Zelia v-ho korenia (koření). Na Slov. Tč. Následkom týchto trudin jazykozpytných a literárných čistily sa slovanské nárečia od v-vých špin, prí- lepkov a zpotvorenin cudzoživelných. Lipa 284. Bolo tam drahých jedal a nápojov, bolo hudby a tancu i v-vej zábavy. Ht. Sl. ml. 168. V-vé sladké veci; Na stole stály v-vé jedlá; V-ví ju pýtali, ale ona nemala vôľú ani za jednoho z nich. Dbš. Pov. I. 52., 258., 312. (Šd. ).

381590   Všakož Svazek: 4 Strana: 0856
Všakož = však. Ž. wit. 48. 16.

381591   Všaktě, všakť Svazek: 4 Strana: 0856
Všaktě, všakť = vždyť, přecet. Vz Však. V. člověčí potvrzené úmluv) nikdo neruší. Sš. II. 36. (Hý. ).

381592   Všakvíš Svazek: 7 Strana: 1058
Všakvíš, e, m. = psí jm. Mor. Knrz.

381593   Všaký Svazek: 4 Strana: 0856
Všaký; však, a, o = každý, všeliký, je- der, allerlei. Hom. opat. V., vsiak č. vśak od veś. Bž. 158. Znamenaj to člověk všaký. Hr. rk. 5. a j. Tělesným plodem nahraditi, což na však den i na však čas smrť ujímá. Št. Zimnici, ješto na všaký den bývá. Jád. Vsiak imie vieru k voievodie. Rkk. Podlé kázanie všakého; Chtě mu navrátiti všaké bydlo. Kat. 373., 1733. Tehdáž na všaký den očekáváno papežova legata do země. Pal. Dj. IV. 1. 161. Tu jsou skladem všaké ( = všelijaké) ručnice. Koll. I. 314. K tomu jsme ty tři mlýny na všakú noc svým nákla- dem a na náš groš musili osaditi; Na všaký rok také sedm hřiven zachovati mámy; Ja- kož od starodávna uloženo jest na všaký rok vydávati. Listy z 1. 1447., 1461., 1482. Tč. Na však den. Št. Kn. š. 123. A komuť jsú hotovi na však den; Když JMti manželka velice byla obtiežena a na všaký den sebe čekala. Arch. III. 52., IV. 428. (Šd. ). A to poznanie sv. Bernart nazývá zrcadlem, v kte- réžto zrcadlo pravý kající na všaký den ne- přestává hleděti. Hus III. 144. Na všaký den hlad rostieše; Chodieše na všaký den modlit sě jie. BO. Hynemy na všakú ho- dinu. ZN. — Vz Mus. 1880. 123.

381594   Všaký Svazek: 7 Strana: 1058
Všaký. Cf. Mkl. Etym. 398. b., Hom. opat. 152. a. 20., 153. a. 1., Jir. Mor. 58. V. prostor, paprsek. ZČ. Nad všakou po- chybnosť. Rm. 150. Na všaký den. Pal. Rdh. III. 187.. Kar. 11., Výb. II. 16., Št. Kn. š. 219. 13., Ž. kl. 41. 4., 67. 20. Na všakú neděli. Št. Kn. š. 13. Dnes i všakú dobú. KM. v. 128. Ludé všací. Kat. 22. 36. Na však den. Št. Kn. š. 54., 219. 15., 238. 15., Kšch. 29., Pravn. v. 1835., 1863. Na však čas. Št. Kn. š. 182. Cf. List. fil. 1886. 413.

381595   Všaký Svazek: 8 Strana: 0478
Všaký má také jmenné tvary. Na však den vedle na všaký den; na všaku chvíli. List. fil. 1895. 283. (Gb.).

381596   Všaký Svazek: 9 Strana: 0380
Všaký. Na v. rok. 1417. Mšín. 14.

381597   Všakž Svazek: 10 Strana: 0494
Všakž, vz Však.

381598   Všamo Svazek: 4 Strana: 0857
Všamo = na vše strany, allerseits. Ho- spodine! tys všeho pravda, jenž v. dosaháš. Št.

381599   Všamo Svazek: 7 Strana: 1058
Všamo. Št. N. 285. 31. (citat).

381600   Všamoběžný Svazek: 4 Strana: 0857
Všamoběžný, vz Všamo. V. žíly listové, jejichž svazky z řapíku vynikše a rozdě- livše se jako paprsky, běží ku všem stra- nám v jedné rovině a se řapíkem úhel dě- lají. Rst. 517.

381601   Všamorostoucí, všamorostlý Svazek: 4 Strana: 0857
Všamorostoucí, všamorostlý. Vz Vša- mo. V. rostliny, jejichž stonek roste neto- liko nasazováním nových svazků cevových na konci již stávajících, anobrž i okolo nich Vz Rst. 67., 517.

381602   Všaniny Svazek: 10 Strana: 0494
Všaniny, pole u Dovalova. Mus. slov. VIII. 9.

381603   Všantati se Svazek: 4 Strana: 0857
Všantati se = šantavě vlézti, vjíti, schlep- pend eingehen. Ros.

381604   Všantročiti Svazek: 4 Strana: 0857
Všantročiti, il, en, ení, durch Betrug, Schacher wohin bringen. — kam. Že všantročia hrad do ruk Jana Sigmunda. Sl. let. II. 108. Bolo povstanie politické na- merené proti cudzozemcom, kterých Peter všantročil do Uhorska, Sl. let. IV. 181. (Šd. ).

381605   Všatký Svazek: 4 Strana: 0857
Všatký = všecek. Na Slov. Něm.. III. 329.

381606   Všavý (lépe Svazek: 4 Strana: 0857
Všavý (lépe: všivý. Jg. ). Ros.

381607   Vščepiti Svazek: 4 Strana: 0857
Vščepiti = vštípiti. Na Slov.

381608   Vščera Svazek: 4 Strana: 0857
Vščera = včera, zastr. NB. Tč. 240.

381609   Vščieviti Svazek: 4 Strana: 0857
Vščieviti, visitare, navštíviti, besuchen, zastr. — koho. Vščievil nás. Ž. wit. Zachar. 78.

381610   Vščieviti Svazek: 7 Strana: 1058
Vščieviti, vščěvovati, visitare. Jenž (Je- žíš) vščěvoval tvého hubenství. Bož. umuč. v. 300. Boh vščieví nejednoho. Ib. 20. Cf. Jir. Mor. 82., List. fil. XI. 179.

381611   Vščrbený Svazek: 8 Strana: 0478
Vščrbený = štěrbinatý, zubatý. V. zub. Val. Brt, D. II. 413.

381612   Všda Svazek: 10 Strana: 0494
Všda = všady, stále, zastr. Pel. XIX.

381613   Všdy Svazek: 10 Strana: 0494
Všdy, vz Vešdy. Pel. XIX., Alx. VI. 174.

381614   Vše Svazek: 4 Strana: 0857
Vše. Tak zaháníme kočky. Cf. Šc! Brt.

381615   Vše Svazek: 4 Strana: 0857
Vše, neutr. adj. ves, vz Všecek. — V. = vždy, stále, immer. Hr. rk. 33.

381616   Vše Svazek: 4 Strana: 0857
Vše- ve složených: všemohoucí, všeti- chounko (velmi ticho).

381617   -vše Svazek: 4 Strana: 0857
-vše, přípona přechodníku času minulého, pl: zavola-vše. Vz Transgressiv.

381618   Vše Svazek: 7 Strana: 1058
Vše-: Všechlapy, Všechromy, Všechvaty, Všehrdy atd. Vz Pal. Rdh. I. 140.

381619   Vše Svazek: 7 Strana: 1058
Vše, za vše. U obů zamlčujeme od ne- pamäti buď množný akk. časy, buď jednotný srednieho rodu vremä. Za mnou vše pa- trila. Slov. Ht. Sl. ml. 218.

381620   Vše Svazek: 8 Strana: 0478
Vše = vždy. Vel. Revúce. Phľd. 1893. 562. — Vše — vše = brzo, brzo. Vše sa díva na Vieročku. vše prerečie slovo s testom, vše ... Slov. Phľd. 1896. 659.

381621   Vše Svazek: 9 Strana: 0380
Vše užívá Palác, častěji než: všechno, všecko, všecky atd. Vše, co dobrého; Na vše strany atd. Pal. Děj. II. 2. 203., Rad. I. 417. Vše ve spisovné řeči Palackého nabývá vý- znamu samý (lauter), vesměs. Jmen neslo- žitých vše prastarých. Pal. Radh. 129. (Vz Mtc. 1901. 261. )

381622   Všeachajové Svazek: 10 Strana: 0494
Všeachajové. Msn. II. 118. Všeachajci. Msn. Od. 38., 215.

381623   Všebarevný. V Svazek: 10 Strana: 0494
Všebarevný. V. kvítí. Rais. Lep. 344.

381624   Všebarvý Svazek: 4 Strana: 0857
Všebarvý, alle Farben habend, allfärbig. V. záplaty. Koll. I. 130.

381625   Všebaživý Svazek: 4 Strana: 0857
Všebaživý, nac Allem strebend. Šml.

381626   Všeblaho Svazek: 7 Strana: 1058
Všeblaho. Láska v. vypěstí. Štulc I. 109.

381627   Všeblahý Svazek: 10 Strana: 0494
Všeblahý den. Slád. Rich. 28.

381628   Všeblaživý Svazek: 7 Strana: 1058
Všeblaživý. V. chvíle. Osv. 1884. 3.

381629   Všeblaživý Svazek: 8 Strana: 0478
Všeblaživý. V. bezmezí. Šml. I. 73.

381630   Všeblaživý Svazek: 9 Strana: 0380
Všeblaživý. V. bezmezí. Šml. I. 77.

381631   Všeboj Svazek: 10 Strana: 0494
Všeboj, e, m., pankration. Ott. XVIII. 150.

381632   Všebojný Svazek: 4 Strana: 0857
Všebojný, alles fürchtend. Na Slov. Bern.

381633   Všebor Svazek: 4 Strana: 0857
Všebor, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127., Tk. I. 629., Arch. III. 477.

381634   Všebor Svazek: 8 Strana: 0478
Všebor, a, m. Odvozeniny vz v Kotk. 35.

381635   Všebora Svazek: 7 Strana: 1058
Všebora, y, f. = Kateřina (špatnou ety- mologií od Kacz rina, universalis ruina). Vodň.

381636   Všeborectvo Svazek: 4 Strana: 0857
Všeborectvo, a, n. (šp. m.: všeliký boj). Vký.

381637   Všeborsko Svazek: 4 Strana: 0857
Všeborsko, a, n., Schöbor, samota u So- botky. Tk. V. 146.

381638   Všebořice Svazek: 4 Strana: 0857
Všebořice, dle Budějovice, Sehöbritz, ves Ústecku. Vz S. N. — V, Scheboritz. ves n Dol. Kralovic. Vz Blk. Kfsk. 1455.

381639   Všebořící Svazek: 4 Strana: 0857
Všebořící, alles umwerfend. V. vichr. Čch. Bs. 65.

381640   Všebožec Svazek: 7 Strana: 1058
Všebožec, žce, m. = pantheista. Kadeř. O duši 23.

381641   Všeboženství Svazek: 4 Strana: 0857
Všeboženství, n., der Pantheismus. Vz Všebožství.

381642   Všebožiště Svazek: 4 Strana: 0857
Všebožiště. ě, n., das Pantheon. Koll. Výkl. 41.

381643   Všebožnice Svazek: 4 Strana: 0857
Všebožnice, e, f., das Pantheon. Dch.

381644   Všebožnictví Svazek: 7 Strana: 1058
Všebožnictví, n., Pantheismus. Hš. Št. 39.

381645   Všebožník Svazek: 8 Strana: 0478
Všebožník, a, m., pantheista. Ztk. 115. (3. vyd.).

381646   Všebožství Svazek: 4 Strana: 0857
Všebožství, n., die Allgöttlichkeit, All- gottwesenheit, der Pantheismus. Nz.

381647   Všebudivý Svazek: 4 Strana: 0857
Všebudivý, alles weckend. Šm.

381648   Všebůh Svazek: 4 Strana: 0857
Všebůh, -boha, m. = velebůh. Diana mezi dvanáctero všebohů či velebohů se počítala. Sš. Sk. 228. (Hý. ).

381649   Všebytenstvo Svazek: 4 Strana: 0857
Všebytenstvo, a, n. = všecky bytosti, alle Wesen. Krok. I. c. 25.

381650   Všebytí, n Svazek: 4 Strana: 0857
Všebytí, n., das Allsein. Rk.

381651   Všebytně Svazek: 4 Strana: 0857
Všebytně, überall gegenwärtig. Na Slov.

381652   Všebytnosť Svazek: 4 Strana: 0857
Všebytnosť, i, f., die Uiberallgegenwart.

381653   Všebytný Svazek: 4 Strana: 0857
Všebytný, überall gegenwärtig. Na Slov.

381654   Všecátek Svazek: 8 Strana: 0478
Všecátek, tku, m. My kněží béřeme de- šátek (desátý díl) a vy, pane, všecátek (vše- cko). XVI. stol. Wtr. Živ. c. II. 506.

381655   Všecek Svazek: 7 Strana: 1058
Všecek. Cf. Mkl. Etym. 398. b., List. fil. 1883. 442., VI. 243., Bačk. Rkk. 17., D. Lhrg. 207. (o sklonění). O dolnobečovském skloňování cf. List. fil. 1887. 378. V., omnis. Pobil všecky. Ž. kl. 3. 8. V-, universus. V. krajiny. Ib. 21. 28. Bl. Gr. 278. dí: Jako při slovu všecek, všicek, všechen, všechen, vešken. Prvního víc Moravci než Čechové užívají. Druhého ti užívají, jenž překřep- čují. Třetí jest obecné et usitatum vulgo Čechům a zvl. in rebus theologicis. Čtvrté jest staré obsoletum. Páté jest ještě starší et magis obsoletum. Cf. Jir. Mor. 58. Pří- davného všecek užívá se pravidelně ve smy- slu něm. ganz v nom. i v akkus. obou čísel. Su všecek mokrý. Mám ruku všecku zmo- ženú. Ste všecky ušmúrané. Byli všeci po- tlučeni. Brt. D. 162. Vše daléj, vše horší (čím — tím). Mor. Brt. D. 177. Všecek udiven, Šml., udýchán. Sá. Nevím, jak se ta věc všecka má. Us. Vk. Všeho honu, běhu (všeho všudy). U Chrud., u Častol. Vk. Toho já přijímám na všecek diel, jako syna svého vlastnieho. NB. Tč. Ceknouti nesměl všecken se třesa. Kom. Lab. 105. Pán Buoh nade vsě krále; Apoštolé sú ji kázali po všem světu; Všecko pohanstvo; Spasení všeho lidu; Aby milovali Boha vším srdcem, ze všie duše. Št. Kn. š. 4., 11., 32., 36. Ne všichni všecko mohou. Mark. Tři léta leží, je všecka zohavena, sám strup. Kld. II. 138. Držel jsem všecka léta jen voly. Us. Fč. Ve vší uctivostí. Vlč. Tak sě země zhubi všecka ; Smyslem všel nad všě liudi; Jmieše tisiúcóv tři dcěti a to všě pěšieho liuda; Všě sě hřěcká země vzhrozi; Po všě časy; V vše králevstvo sě uváza. Alx. (Jir. Anth. I. 3. vd. 33.-36 ). Pozvavše k sobě všecko množství křesťa- nuov; Jimžto vše své věci poručichu. Pass. Komuž třeba čeho, odvážiť se všeho. Výb. II. 729. — Všecko koření. Mllr. 70., 98.

381656   Všecek Svazek: 8 Strana: 0478
Všecek. O tomto slově praví Bl. Gr. 275. a 278., že jest více mor. a hloupě po selsku. O skloň. na Kroměř. vz Brt. D. II. 26,, u Kojet. a Přer. 51., u Zábř.,133., u Tišn. 194., u Kruml., Znojma 218., na Žďár. 257., u Kunšt. 288., v Chromecku. List, fil. 1891. 283.

381657   Všecek Svazek: 9 Strana: 0380
Všecek m. vešcek Gb. H. ml. III. 1. 513. O skloň, na Lašsku vz Mus. fil. 1897. 435.

381658   Všecek Svazek: 10 Strana: 0494
Všecek, vz Celek.

381659   Všecek, všecken, všechen Svazek: 4 Strana: 0857
Všecek, všecken, všechen (zastr. vši- chen, všicken, všitek, ves), veškeren, všec- keren, všecheren, m.; všecka, všechna, všec- kerna (zastr. všieckerna), vše (zastr. vsia), f.; všecko, všechno, všechno, vše (zastr. vsie), n.; genit.: všeho (zastr. vsia), m., n.; vší (zastr. vsiei), f.; dat: všemu (zastr. vsiemu), m., n.; vší (zastr. vsiei), f; akk.: všeho (u životných); všecek, všechen, všecken, vešken, veškeren (u neživotných; zastr. všicken, všitek), m.: všecku, všecknu, všechnu (zastr. všichnu, všicku, všiecku, všiucku, vsiu, vsi), vši, f.; všecko, všeckno, všechno, všeckerno, vše (zastr. vsie), n.; lok.: všem (zastr. vsiem; v ob. mluvě: všom), m., n.; vší (zastr. vsiei, všic- kei), f.; instr.: vším, m., n; vší (zastr. vsiú), všeckou, f. Plur. nom. všickni, všeckni, všichni, všeci, všeckerni (u životných; zastr. všicni, všecí, vsi); všechny, všecky, všec- kny (u neživotných), m.; všecky, všechny, všeckny (zastr. vsia), f.; všechna, všecka, všeckna, vše (zastr. vsie), n.; gt.: všech, všechněch, m., f., n.; dat.: všem, všechněm (zastr. vsiem), m., f., n.; akk.: všecky, vše- ckny, všechny, vše, všeckerny (zastr. vsie), m., f.; všecka, všechna, všeckna, vše, (zastr. vsia), n.; lok.: všech, všechněch (zastr. vsiech), m., f., n.; instr.: všemi, všechněmi (zastr. vsiemi), m., f., n. Jg. Cf. Bž. 146., Ht. Sr. ml. 51., Listy filol. 1878. 52. O skloňování na Zlínsku vz Mtc. 1878. 17. Této číslovky užívá se tam (na Zlínsku) pravidelně ve smyslu ně- meckého ganz v nominativě i v akkusativě obou čísel: Su všecek mokrý, mám ruku všecku zmoženú, byli všeci pobiti, jste všecky ušmúrané. Brt. Tvaru všecken v již. Čech. se neužívá, nýbrž: fsechen, chna, o; pl. fšichni; pro neživ. muž. f. a n. fšechny; lok. sg. fšom, instr. fšim. Kts. Všecken sklo- ňuje se u Čechů v prus. Slezsku dle Nový: všeckého, všeckým atd. Šb. — V. = každý, žádného nevyjma. Vz Každý, Celý. Celý bývá přívlastkem, všecek v přísudku Km. 1880. 301. Hledí-li se k úplnosti číselné, užívá se neurčité číslovky všecek. Vz Brt. S. 3. vyd. 180. V Alx. vždy všechen, kde mi často celý klademe. Cf. Celý. Tys naše všech naděje. Bž. 153. Pro všechen svět vás prosím; Přes to vše; Jen přijď beze všeho všudy, Při všem přičinění jsem se k ničemu ne- dostal; Přičiním se vší mocí; Šalomounova píseň všech písní, canticum canticorum Sa- lomonis, das hohe Lied Salonions; Hledal ho po všech místech, allenthalben, Allerorts; Ještě není všeho konec, es ist noch nicht aller Tage Abend; On nemá všech (smyslů) pohromadě, er ist nicht recht bei Trost; Přítel všech není přítelem nikoho (ľami de tous ne l'est de personne); Je s tím po všem, es ist, damit vorbei; U všech (čertů, hromů), das Wetter drein!; Nyní je po všem, nun ist Alles vorüber; Se mnou jest po všem, mit mir ist's aus; Fuj u všech (čertů), pfuj Teufel; Dle všeho se podobá, že..., es hat allen Anschein; Mně se všecko zdá, že ne- přijdou; Když je člověk nemocen, přestává všecko; Všechno je pro všecky, ale ne všechno pro každého; Promluvím s ním pro všechno, für jeden möglichen Fall; Všichni vůbec vidí, že..., Alle Welt weiss, dass...; Pro všechno tebe žádám, ich beschwöre dich; Tomu všechno projde, se promine, dem geht alles durch; To jde nad všechno pomýšlení, das übersteigt alle Begriffe; Je toho na všechny čerty; Kde se to po všech peklech vztekáš, wo reiten dich alle Höllenteufel um?; Všechen zoufalý; Kdyby jen už byl u všech kozlů! Us. Dch. To zas doktor náš je všechen zlatý. U Dobruš. Vk. Přišel domů všechen zavšivělý; Václave, všechen zlatej. V Kunv. Msk. Má-li deset liber, tak má všechno; Nechoď tak beze všeho (obleku); Velcí tady zemřeli dva všeho (im Ganzen). U Rychn. Vk. Bloudím zde již všecek umdlený; Chvíli váhal všecek zaražený. Jg. To už je všecek oves. Brt. Tož ti to dám a je po všem; Ďas ho vem se vším všudy!; Běž ku všem všudy, hol dich der Geier!; Do všecké práce jsem sám. Us. Šd. Stín mne tu jest a mysl všecka jinde. Pk. Hněvem a žalostí byl všecek bez sebe; Pro všecko na světě!; Ale pro všecky svaté, co se to děje?; Na všecek způsob (šp.: na každý pád). Brt. S. 47., 69., 72. Všecky panenky z trávy dó, ty se na ně díváš. Brt. P. 114. Všecko, všecinko, všecinečko. Šd. Rozumí všemu, černému i bílému. Ctib. Hád. Všecka byla pekná. Na Slov. Svýmu muži všecinko přeje. Us. Šd. Anička maličká kdě si byla, že si sa tak všecka urosila?; Na koníčka dežď padá, i já moknem všecek sám. Sl. ps. Šf. II. 34., 52. Už mi, Bože, nespomože, všecek široký svet. Sl. ps. 137. Přišel tam Janeček, unavenej všecek; K Lužanům je cesta zaprášená všecka; Je skrvácený všecek; Jeníčku můj milý, jste všechen opilý. Er. P. 126., 142., 497., 498. Všecko až dopodrobna, omnia et singula. Sněm. trid. (Šd. ). Na tom světě nic stálého, on je všecek marný, moje leta tady idú rovno s hodinami; Všechno, co kde živo jest, prokazuje Bohu česť; Leží tam syneček, porubaný všecek a má púta; Mé srdečko všecko rozželené; Lepší je jeden milý jak všecek svět rodinný. Sš. P. 65., 69., 121., 259., 784. (Tč. ). Na mši svatou zvonijou, všeckny panny na ni dou. Čes. mor. ps. 293. Jednomu státi jest za všecky a všem za každého. Ddk. V. 222. Všechen jsem ztrnul; Všechen svět vůkol objel. Ler. Nemá všech (smyslů) doma. Mus., Kmp. Č. 157. Za jedinkou noc všecken ošedivěl. Žal. Všechen zhovaděl. Ros. Drkotalo všecko tělo mé. Kom. Nech se noviny ustojá, ne- treba hned všemu veriti. Phld. I. 2. 7. Psi jeho tělo všěcko sněchu (snědli). Dal. 162. Ta brána jest nyní všecka zazděna. Har. I. 154. Toho roku nepřítel město Tovačov všechno vyraboval; A tak zmocnivše se Švejdští města je jsou všechno vyrabovali. Kron. hrad. (Tč. ). Při všicku ztratíš; Má jemu písař podruhé přísahu všicku přečísti. Vš. Jir. 69., 94. Je všecka ocundraná. Koll. Ten sněm dlouho se protáhl až přes všecek masopust. Čr. Moc aby měli beze všecké překážky. List K. Lichtensteina r. 1595. K těm hlaváčům všecka obec byla připojena strachem velikým víc nežli z dobré vůle. Bavt. Všecken v něčem býti, všecken se vynaložiti, vynasnažiti; všeho se vynaložiti; všecku pilnosť přičiniti; všecko (= celé) tělo umyti; nad to nade všecko (k tomu); po všem = naposledy; vším hlasem zpívati, křičeti; všichni dokonce (vesměs, pojednou, zároveň, společně, úhrnkem); se všech stran; což všechněm náleží. V. Všechno všechněm přihoditi se může. Kom. Všecek skormou- cený. D. Všecken se zarmoutil, Jel., trnul. Sych. Lepší jest jeho malík, nežli ty všecken. Mus. Všecken jsi nevrlý. V. Svět všechen ve zlém leží. Ros. Ves most otřásá se pod jejich davem. Rkk. Přiběhla všeckna po- děšená. Sych. Všecko se k tomu podobá. D. Bohem všecko stojí. Sych. Všecko všudy. Vůkol všeho kostela. Har. Vší země dobyl. Dal. Všeho hojnosť. D. Má všeho na zbyt. Us. Všeho má, nač jen pomyšlení jest. Sych. Všeho jsem tam jen jednou byl. Ves zvěř leský. Rkk. Ves svoj um zbierajte. Rkk. Všecko dělá (měří) na dlouhé lokte. Us. Všeckno snáší, všemu věří. Br. Všecko ve všem. Orb. p. Již jest po všem (veta. Zlob. ). Us. Se vší pilností. Kom. Přede vším. Us. Všichni a jeden každý zvláště. D. Mám vás všech dost. Sych. Pro dobré všechněch nás. V. Všech všudy jest sedm. Har. U všech všudy (i. e. ďáblů). Us. Ke všem musíš rovnosť míti, chceš-li pravým soudcem býti. Po vše časy, D., dny, Us., po všecky věky. D. Poplenichu vsie vlasti. Rkk. Po vsiech (všech) po krajinách. Rkk. Všeho všudy dostal jsem 5 zl. Přede vším potřebuji peněz; ve všem všudy. Šm. Jich erbové budúcí jmají vzíti třetí čásť z těch mlýnuov všiech požitkuov; My purgmistr a rada i všickna obec města Hradišče; Paklibychom toho všeho nezdrželi na všem neb na díle, tehdy...; Že znamenavše a pilnú myslí všickni ze- spolka váživše lepšie kláštera našeho; S lidmi kmetčími, dědinami, lukami, lesy i všemi a všelikými té vsi příslušnostmi; Známo činíme timto listem všiem vuobec, ktož jej uzřie a nebo čtúc slyšeti budú; Opat i všichen konvent kláštera; Purgmistr, konšelé i všecka obec; Skrze žádnú lesť ani kterak jinak po- stúpiti bez závady se všemi věcmi nahoře jmenovanými. List. hrad. z r. 1423., 1441., 1456., 1467., 1470., 1478., 1479., 1514. (Tč. ). Přes to přese všecko poďme k pánu; Po tej při die žalobník mezi všechny: Milí páni...; A prve než jsme jemu jej oka- zovali, pověděl nám všeckno znamenie, jaká při tom listu pečeť a jaké písmo; Všechny dluhy poručil jest otci svému; A fojt jest všecku svú při vypravil; Kterážto na všicknu obec sě odvolala. NB. Tč. 7., 11., 85., 188., 280., 250. Ve vší dobré přízni; Abychom po vší zemi brali; Ti byli na posudku všichni před plným úřadem; Na všechny oddíly zveden úřady; Mají té pani vsieho postúpiti i s požitky; Má jemu 30 kop gr. za všechno dáti; Nadbyt sobě všecek zachoval; Všechnu listinu podlé listu obdržal na něm. Půh. I. 286., II. 10., 75., 201., 237., 349., 379., 626. (Tč. ). Dcera byla všecka uplakaná. Us. Vši tu věc poklidi. Alx. Vše sě řecká země vzhrozi; Což kniežat na všem světě; Ne- vědie všie své moci. Alx. Hněvám se, až se všechen třesu. 1534. Anobrž tebe všeho, jaký jsi ve svých vášních, obyčejích a ná- klonnostech, ukazuje (oko tvé); Po všem světě zatmění slunce bylo; I do srdcí na hlédá a všecko zná; Všecko všudy spravuje; Jdouce na všecken svět; Ani pokrmu lidem od Boha všechněm všudy vůbec propůjčeného neužíval; Aby ho všichni všudy národové vyznávali. BR. II. 29. a., 129. b., 176. a., 183. b., 188. a., 226. b., 669. (Šd. ). Na ten všicek způsob; Přes to přese všecko chciť se rád k tomu přičiniti; Nalezl jsem tedy všeckerny kusy tak úplně státi v knihách jeho; Všicku tu ves Hradešice témuž Vilé- movi tímto listem dáváme. Arch. II. 404., III. 12., 298., V. 520. (Šd. ). Jeho všecka mysl leží v konvičkách. V. Tu obec všechna na tom se snesla. V. Všecken jsi nevrlý. V. Vstane nad vsiú zemiú; Vstane po vsiem nebi; Roznosí sě radosť po vsiej Praze; Oblečena bě vsia v zlatohlavě. Rkk. Litery vší české abecedy. Bl. Ciesař hněvy sě v tu dobu vešken potřese. Kat. 1390. Všicku svú mysl u Buoh upřeli. Št. N. 73. 17. Poslal ke vší obci jejich. Abr. z G. Dávaje všichnu potřebu; Mají vždy i každého času všichnu svú pilnosť v Bohu a k Bohu přiložiti; Čáp mladý, když otec jeho peřie starostí zbude a nemož létati, nosí jemu jiesti a nosem pozdvihuje jemu křídl i jeho všeho; Pře- vrátil jest města ta i všicku okolní krajinu; To připsánie přesahá všichnu chválu světskú bez koncě; Najprve má Buoh milován býti nade všecko vším srdcem, vší duší, vší myslí; Chlúbú všichnu věčnú odplatu bychom ztra- tili; Tento kněz všichnu kněží starého zá- kona, a jáhen všechny proroky znamená, jenž...; Všicku svú pilnosť máme k Bohu obrátiti; Potom svobodněji tě všemu světu budu zvěstovati; Čaká jie všechna řieše nebeská, čeleď božie, andělé i všichni světí; Tak ten Antikristus jest všecek lhář. Hus I. 60, 114., 150., 192.; 258., III. 26., II. 324., 337., 351., III. 103., 127., 303. (Tč. ). Té všie noci bludiechu; Všecka věže se třásla; Ciesař se vší vojskú jel; Ciesař sě ze všeho rúcha svlekl; Všemu světu příklad ostavil; Tys poklad všeho lidského národa; Matúš všecku zemi aegyptskú na vieru obrátil; Všecku obec zachovali; Všecka česká zemie; Měštěné ze všeho města přišli; Andělé poselsky vše- cek svět ostražují. Pass. 781., 802., 803., 804., 805., 818., 833., 849., 887., 949. (Brt. ). Všecku řeč sv. Cecilie jemu pověděl; Kázal ji všecku noc v horúcie lázni žéci. Pass. 1006., 1017. (Brt. ). Světlosť vešken žalář osvietila; Všecka obec se sběhla dívajíc se jemu. Pass. mus. 320., 367. A by veš svět získal. ZN. Veš svět stvořil; Jako u posteli veš den váhati bude. BO. Šli, ano všecka cesta plna bieše rúcha. Bj. Naplněno jest všecko město rozbrojením (confusio). ZN. Všicko to; Všecko tělo své potopil. GR. Všecken se y náboženství židov- ské vydal. BII. II. 624. Časem vše přijde, co se neztratí; Všichni jsme z krve a z masa; Ne vše pravda, co se mluví; ne vše krása, co se líčí; Všecko s mírou i s prací; Všeho moc škodí; S ním se všeco trhá, er hat Pech. Us. Tč. Všeci lidé všecko vědí; Ne všichni jsou svatí, co si otírají o kostel paty; Každý o sebe, Bůh o všecky (se stará); Po všeckem nic; Vše s Bohem a rozumem (konej); Všecí svatí teplo (= na vše svaté), sv. Martin zimu (přinese; ve Slez. ); Všecko jednaké, kyjem nebo dřevem. Us. Šd. Vz Všetek. Ne (není) všecko zlato, co se blyští. Ne všecko pížmem a kadidlem voní. Jde všecko jako po lihách (Na Slov. ). Vše domů přijde, co vlci nesnědí. Ještě všeho nedopil. Do třetice všeho do- brého. Všeho do času, pán Bůh na věky. Ke všemu se hodí. Čas všemu přijde. Ke všemu říká: Amen. Nechoď se vším na trh. Nesebral (havránků) všech. Jest všech botů pravý dvořák (D. ). Nenarodil se ten, co by se líbil všem. Koll. Lže na všecky hambalky. Prov. — Před vztažnými zájmeny se vyne- chává. I stloukly kroupy po vší zemi (vše), cožkoli bylo na poli. — Vše, všecko, všechno = naskrze, docela, všichni, sám, něm. lauter. To jsú vše ďáblové mnozí. Kat. 1224. S pravé strany seděli Hlavsa, Rozvoda, vše konšelé. Let. 400. Tehdáž v této krajině všecko ještě pohané byli. Žalan. 40. V tom ostrově jsou všecko Řekové. Pref. 76. Okolo něho stálo 60 rekův, vše mužův vládnoucích mečem. Br. Toho jsem škoden patnáste jelenóv a 20 vepřóv a 30 sviní vše divokých. Půh. 231. Pět jich a všecko knížata. V. Všecko pekaří. Prov. Jestliže takoví všecko ve světě soudové bývají. Kom. A které jste tam všecko byli včerá na té svadbě ? Us. Šd.

381660   Všecen Svazek: 10 Strana: 0494
Všecen dluh. Modl 97b. Všiecna nemoc. Brig. 158a. Mš.

381661   Všecícko Svazek: 7 Strana: 1059
Všecícko = všecko. Us.

381662   Všecinečko Svazek: 4 Strana: 0859
Všecinečko = všecinko. Us. Šd.

381663   Všecinko Svazek: 4 Strana: 0859
Všecinko = všecko. Svýmu muži v. přeje. Us. u Kyšperka. Šd.

381664   Všecken Svazek: 8 Strana: 0478
Všecken dobře se dí. Us. Bl. Gr. 275.

381665   Všecken Svazek: 10 Strana: 0494
Všecken, vz Všecek.

381666   Všeckeren Svazek: 10 Strana: 0494
Všeckeren, vz Veškeren.

381667   Všeckerno Svazek: 4 Strana: 0859
Všeckerno = všecko. Kat. 1787.

381668   Všeckernosť Svazek: 4 Strana: 0859
Všeckernosť, i, f. = všecko. A to, cožť sě jest tryščalo, v. jest juž přestalo. Hr. rk. 173.

381669   Všeckerný Svazek: 4 Strana: 0859
Všeckerný = každý. Všeckerny k sobě přichýle. Hr. rk. 505. a j.

381670   Všeckerný Svazek: 7 Strana: 1059
Všeckerný. Vz Všecek. Výb. I. 359. Před tebú v-na lesť hyne. Ib. 380. V-no převýšil. Kat. 100.

381671   Všeckno Svazek: 8 Strana: 0478
Všeckno, dle Bl. Gr. 266. lépe: všecko. Ale lid tak posud mluví. Mus. 1895. 181.

381672   Všeckny Svazek: 8 Strana: 0478
Všeckny, dle Bl. Gr. 266. lépe: všecky. Posud v obec. mluvě. Mus. 1895. 184.

381673   Všeckojedec Svazek: 4 Strana: 0859
Všeckojedec, dce, m = kdo všecko jí, pantophagus. Aesop. 191.

381674   Všeckokráte Svazek: 8 Strana: 0478
Všeckokráte. Ať to takto v. opáčím. Lomn. (Zbrt. Tan. 135.).

381675   Všeckomohoucí Svazek: 4 Strana: 0859
Všeckomohoucí = všemohý. Dch.

381676   Všeckomohý Svazek: 4 Strana: 0859
Všeckomohý = všemohoucí. Krok I. d. 19.

381677   Všeckosť Svazek: 4 Strana: 0859
Všeckosť, i, f. = všechnosť, die Allheit, Gesammtheit. Plk.

381678   Všeckověd Svazek: 4 Strana: 0859
Všeckověd, a, m. = vševěd, der Allwisser.

381679   Všecno Svazek: 4 Strana: 0859
Všecno. Pro v. podobněje, znamenitěje i užitečněje byloby nám to učiniti všem ze- spolka. Arch. V. 269. (Šd. ).

381680   Všecok Svazek: 7 Strana: 1059
Všecok = všecek. Slov. Vz List. fil. 1883. 443.

381681   Všečeský Svazek: 9 Strana: 0380
Všečeský zjev Čes. 1. VIII. 50 Příl.

381682   Všečiň Svazek: 4 Strana: 0859
Všečiň, ě, m., Faktotum. Cf. Všeděl, Všehyb. Rk.

381683   Všečinění Svazek: 7 Strana: 1059
Všečinění, n. Dk. Poet. 93.

381684   Všečinnosť Svazek: 7 Strana: 1059
Všečinnosť Boha. Hš. Št. 44.

381685   Všed Svazek: 4 Strana: 0859
Všed, ši, še, přechod, min. času slovesa vejíti.

381686   Všed Svazek: 7 Strana: 1059
Všed, u, m. Koltúnem ve vlasích se od- vozují z těla zlé všedy a jiné neduhy. Brt. Mor lid 1892. 210.

381687   Všed Svazek: 10 Strana: 0494
Všed, u, m., feria (de festis). Rozk. P. 2249.

381688   Všedějinný Svazek: 7 Strana: 1059
Všedějinný. V. svědectví. Pal. Rdh. III. 298.

381689   Všedek Svazek: 4 Strana: 0859
Všedek ve frasi: Všedek a všecek, totus quantus, ganz und gar. Zlob.

381690   Všeděl Svazek: 4 Strana: 0859
Všeděl, a, m. = vsečiň. Rk.

381691   Všedeněk Svazek: 4 Strana: 0859
Všedeněk, ňku, m. = všední den, ein Werk-, Wochentag. Jg.

381692   Všedenní Svazek: 4 Strana: 0859
Všedenní, alltäglich. V. zvyk. Us. Tč.

381693   Všederžavný Svazek: 7 Strana: 1059
Všederžavný = vše držící, vším vlád- noucí. Slov. Phľd. IV. 157., Hdž.

381694   Všedílně Svazek: 4 Strana: 0859
Všedílně = ve všech dílech, in allen Thei- len. Tělo nečinící v. celosť. Měst. bož. III. 25.

381695   Všedílný Svazek: 8 Strana: 0478
Všedílný. Kam dne i vzduchu pohled v-ný nevnikne. Černý. Cenci. 45.

381696   Všedílo Svazek: 7 Strana: 1059
Všedílo, a, n. V. umělecké. Dk. Poet. 88.

381697   Všedně Svazek: 4 Strana: 0859
Všedně = každodenně, täglich. V. V MV. nepravá glossa. Pa. — V. = v jiné dni, krom neděle a svátku, an Werktagen. Ros. — V. = jako všedního dne, wie an Werktagen. V. si choditi. — V. hřešiti = všedního hříchu se dopustiti, lässlich sündigen. D. — Svět soudí v., jako v. smýšlí. Klcpera. Nedělně mluvil v dobrém rozmaru, všedně ve zlém (uhlazeně — sprostě). U Žamb. Dbv.

381698   Všednec Svazek: 4 Strana: 0860
Všednec, ence, m. = vsední den ? cotidie, zastr. Rozk. 58.

381699   Všednec Svazek: 7 Strana: 1059
Všednec, pršp. vešden.

381700   Všedněti Svazek: 4 Strana: 0860
Všedněti, ějí, ěl, ení; vsednívati; zvše- dněti, všednovati, alltäglich, gemein werden. — kde. V apokalypse duch Janův svátkuje, v jiných spisech všednuje. Sš. Zj. 344. (Hý. ). čím: častým na něco patřením. Měst. bož.

381701   Všední Svazek: 4 Strana: 0860
Všední = každodenní, täglich. V. V. práce, Zlob., zimnice. Kn. lék. V. zkušenost. Stč. Zmp. 502. — V. = obyčejný, častý, běžný, alltäglich, gemein, banal, platt, gewöhnlich. V. mluvení, V., hřích (malý), Kom., šaty (na všední den), roucho, Ros., propověď, Nz., den. Kom., Pass. mus. 277. V. hřiech, že deň každý jsme v tom hřiechu; V. hřiech nevyhánie ducha sv.; Neučiniv dosti za v. malé hřiešky. Hus I. 23., 384., II. 51. Nosí hlavu na všední den (o chorobném; chodí na posledních). U Kroměř. Hz.

381702   Všedni Svazek: 7 Strana: 1059
Všedni = vše dni. V. celý týden vyjmouc neděli a svátek. Darmo utrácijíc (ve svá- tek), což sú v. vydělali. Št. Kn. š. 108. 37

381703   Všední Svazek: 7 Strana: 1059
Všední. List. fil. 1878. 212.

381704   Všední Svazek: 9 Strana: 0380
Všední nevzácné. Sr. Zát. Př. IV. odst. 2.

381705   Všednice Svazek: 7 Strana: 1059
Všednice, e, f., cottidiana, nemoc. Pršp. 62.

381706   Všednice Svazek: 10 Strana: 0494
Všednice, e, f. = denní zimnice. Rozk. P. 1614.

381707   Všedniden Svazek: 4 Strana: 0860
Všedniden, dne, m. = všední den. Us. u Hrbova.

381708   Všedník Svazek: 4 Strana: 0860
Všedník, a, m., der Alltagsmensch. Šm.

381709   Všedňo Svazek: 8 Strana: 0478
Všedňo. Šaty na všedňo (na všední den). Mor. Brt. D. II. 511.

381710   Všednosť, i, f Svazek: 4 Strana: 0860
Všednosť, i, f., die Alltäglichkeit. Č., Mus. 1880. 154. V. života, Dch.

381711   Všedobí Svazek: 9 Strana: 0380
Všedobí, n. Klc. v Mus. 1843. 79.

381712   Všedobnosť Svazek: 9 Strana: 0380
Všedobnosť, i, f. v Mus. 1843. 340.

381713   Všedobr Svazek: 4 Strana: 0860
Všedobr, u, m., rostl., Meisterwurz, f., imperatoria. V. horní, i. ostruthium. Vz Rstp. 743. — V. = merlík všedobr, chenopodium bonus Henricus. Rstp. 1280., Čl. Kv. 154., 343., FB. 31., 93., Slb. 591., 219., Schd. II. 278.

381714   Všedobr Svazek: 9 Strana: 0380
Všedobr, mistrovský kořen, sv. Jana rula n. odění, vředový kořen (mor. ), imperatoria ostruthium. Nár. sbor. 1901. 161.

381715   Všedobrota Svazek: 4 Strana: 0860
Všedobrota, y, f., die Allgüte. V. boží. Sš. II. 109.

381716   Všedobrovolící Svazek: 4 Strana: 0860
Všedobrovolící, alles Gute wählend. Buoh jest všemohúcí, vševědúcí a v. Hus. I. 82.

381717   Všedobrovolnosť Svazek: 9 Strana: 0380
Všedobrovolnosť. Hus I. 73.

381718   Všedobrovolnosť Svazek: 10 Strana: 0494
Všedobrovolnosť, i, f. Hus. Er. I. 73.

381719   Všedobrovolný Svazek: 9 Strana: 0380
Všedobrovolný. Hus I. 62.

381720   Všedobrový Svazek: 4 Strana: 0860
Všedobrový, von der Meisterwurz. Bern.

381721   Všedobrý Svazek: 4 Strana: 0860
Všedobrý = nejvýš dobrý, allgütig. V. král. Ráj I. 250.

381722   Všedobřílek Svazek: 4 Strana: 0860
Všedobřílek, lka, m., der Allerweltfreund. Šm.

381723   Všedrtič Svazek: 4 Strana: 0860
Všedrtič, e, m. = kdo vše rozdrcuje. LP. II. 168.

381724   Všedržitel Svazek: 4 Strana: 0860
Všedržitel, e, m., der Allerhalter. V. Bůh. Hank. M. 27.

381725   Všeduch Svazek: 4 Strana: 0860
Všeduch, a, m., der Allgeist. Duch jsi, ku v-chu přeletíš. Koll.

381726   Všeduch Svazek: 7 Strana: 1059
Všeduch. Koll. III. 77., Dk. (Mus. 1887. 541.).

381727   Všedůstojný Svazek: 4 Strana: 0860
Všedůstojný, allehrwürdig. Vidouce Boha býti v-na. Sš. I. 28.

381728   Všedušenstvo Svazek: 4 Strana: 0860
Všedušenstvo, a, n., die Allbeseeltheit. Am.

381729   Všedušičky Svazek: 10 Strana: 0494
Všedušičky. Msn. Od. 157.

381730   Všeeuropský Svazek: 4 Strana: 0860
Všeeuropský, alleuropisch. V. jednota. Kos. Ol. I. 52.

381731   Všeeuropský Svazek: 8 Strana: 0478
Všeeuropský. V. kultura. NZ. IV. 49.

381732   Všefmistr Svazek: 8 Strana: 0478
Všefmistr, a, m., vz Šephmistr. Kutn. šk. 3.

381733   Všegermanství Svazek: 10 Strana: 0494
Všegermanství, n., vz Pangermanismus.

381734   Všeha Svazek: 8 Strana: 0478
Všeha. Volání na slepice; tak se zahánějí. NZ. III. 438. — V., slepička. Vz Tanec čes. (3. dod.).

381735   Všehákati Svazek: 9 Strana: 0380
Všehákati = konej šiti děti říkaje: vš vš. Hoř. 96.

381736   Všehanlivý Svazek: 4 Strana: 0860
Všehanlivý = všekarhavý. Bern.

381737   Všehdašný Svazek: 4 Strana: 0860
Všehdašný, všekdašný, beständig, unauf- hörlich. Šm., Novoroč. 1824. 183.

381738   Všehdy Svazek: 4 Strana: 0860
Všehdy = vždy, immer. Na Slov. Plk.

381739   Všehellenský Svazek: 4 Strana: 0860
Všehellenský, panhellenisch. V. slav- nosti. Vz Vlšk. 364.

381740   Všehlasný Svazek: 10 Strana: 0494
Všehlasný = věhlasný. Mš.

381741   Všehlediště Svazek: 4 Strana: 0860
Všehlediště, ě, n, das Panoptikon. Dch.

381742   Všehledný Svazek: 10 Strana: 0494
Všehledný = Medici na všecky strany. V. cena. Krok. II. b. 216. (r. 1827).

381743   Všehlodavý Svazek: 7 Strana: 1059
Všehlodavý, alles zernagend. V. sudba. Msn. Or. 83.

381744   Všehluchy Svazek: 7 Strana: 1059
Všehluchy, zašlá ves u Slaného.

381745   Všehmotenství Svazek: 4 Strana: 0860
Všehmotenství, n., der Materialismus. Hš., Nz.

381746   Všeho Svazek: 10 Strana: 0494
Všeho adverbialni výraz strč. zcela, úplně, dočista, jistotně a p. Římský sta- rosta kázal ho všeho kyji zabiti. Pass. 454. (Vz List. fil. 1904, 345. ).

381747   Všeho koření Svazek: 7 Strana: 1059
Všeho koření = nové koření, myrtus communis, gemeiner Myrthenbaum, Neuge- würz. — V. = všehochuť, siphonia elastica, sison amomum, Neugewürz-, -pfeffer. Mllr. 70., 98.

381748   Všehodárce Svazek: 4 Strana: 0860
Všehodárce, e, m., der Allspender. V. Bůh. Čch. Mch. 28.

381749   Všehodržec Svazek: 4 Strana: 0860
Všehodržec, žce, m., der Allhälter. Aqu.

381750   Všehohlas Svazek: 4 Strana: 0860
Všehohlas, a, m. = sedmihlásek, pták. U Jilemn. Ktk.

381751   Všehochuť Svazek: 4 Strana: 0860
Všehochuť, i, f., das Neugewürz. Šm. V. koření (ovoce myrty všechutné). Vz Rstp. 595., Kk. 247., S. N.

381752   Všehochuť Svazek: 10 Strana: 0494
Všehochuť, i, f. = směs hudební, quod- libet. Ott. XX. 1087.

381753   Všehoj Svazek: 4 Strana: 0860
Všehoj, e, m., das Universalheilmttel. Koll. I. 62. — V., rostl., panax, der Ginseng. V. nynzín, p. verum, pětilistý, p. quinque- folium, trojlistý, p. trifolium, lžícatý, p. coch- leatum. Vz Rstp. 768., S. N.

381754   Všehoj Svazek: 10 Strana: 0494
Všehoj, e, m., panax, rostl. Vz Ott. XIX. 141.

381755   Všehojedec Svazek: 4 Strana: 0860
Všehojedec, dce, m. = všeckojedec. Aqu.

381756   Všehojící Svazek: 4 Strana: 0860
Všehojící, alles heilend. V. lék. Vz Všehoj. Hdk. L. kv. 26.

381757   Všehojitelný Svazek: 4 Strana: 0860
Všehojitelný = všehojící. Rejdiště činů krvavých pohrbí v klínu svém v. sestra dne. Tč. exc.

381758   Všehojivý Svazek: 9 Strana: 0380
Všehojivý. čas má v-vé koření. Sml. V. 89.

381759   Všehojný Svazek: 7 Strana: 1059
Všehojný, alles heilend. Ruka v. Č. Kn. š. 177.

381760   Všehojovitý Svazek: 4 Strana: 0860
Všehojovitý = ku všehoji podobný. V. rostliny, araliae. Rostl. I. 258. a.

381761   Všehomír Svazek: 4 Strana: 0860
Všehomír, u, m., lépe: vesmír.

381762   Všehomírný Svazek: 10 Strana: 0494
Všehomírný hled. Svět. knih. 420. —158. Sr. Všehomír IV. 860.

381763   Všehomocnosť Svazek: 4 Strana: 0860
Všehomocnosť, i, f. = všemohoucnosť.

381764   Všehomocný Svazek: 4 Strana: 0860
Všehomocný = všemohoucí, allmächtig. V.

381765   Všehootec Svazek: 4 Strana: 0860
Všehootec, tce, m., der Allvater. Rk.

381766   Všehosvítný Svazek: 4 Strana: 0860
Všehosvítný = přechytrý ? Jest v. chytřec. Č. M. 530. V. lhář. Mus. II. d. 62.

381767   Všehovládný Svazek: 7 Strana: 1398
Všehovládný = vším vládnoucí. Vrch. F. II. 149.

381768   Všehozor Svazek: 4 Strana: 0860
Všehozor, u, m., das Panorama. Šm.

381769   Všehradiště Svazek: 4 Strana: 0860
Všehradiště, ě, n., Wscheratsch, ves v Litomeř. Vz Blk. Kfsk. 866.

381770   Všehrd Svazek: 4 Strana: 0860
Všehrd, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127.

381771   Všehrd Svazek: 7 Strana: 1059
Všehrd, vz Všehrdy (i násl.). Vz Pal. Rdh. I. 140. — Okolo r. 555. po Kr. Šf. Strž. II. 62.

381772   Všehrdy Svazek: 4 Strana: 0860
Všehrdy, od Všehrda. Pal. Rdh. I. 136. V., dle Dolany, Tschern, ves u Chomutova; Wsehehrd, ves u Kožlan. Vz Blk. Kfsk. 1455. Z Všehrd Vikt. Korn., právník, † 1521. Vz S. N., Šb. H. 1. 307., Tf. H. 1. 204., Jir. H. 1. II. 339., Jg. H. 1. 655.

381773   Všehrdy Svazek: 7 Strana: 1059
Všehrdy. Ze Všehrd Vikt. Cf. Ukaz. 114., Pyp. K. II. 549., Tf. Mtc. 300., Mus. 1861. 241., D. Gesch. 259., 208. nn.

381774   Všehrdy Svazek: 9 Strana: 0380
Všehrdy. Vikt. ze Všehrd. Vz Viktorin.

381775   Všehrotivý Svazek: 4 Strana: 0860
Všehrotivý, alles wie mit einem Pfeile verwundend, allverwundend. Šm., Dch.

381776   Všehubil Svazek: 8 Strana: 0478
Všehubil, a, m. Světz. 1895. 615.

381777   Všehyb Svazek: 4 Strana: 0860
Všehyb, a, m., Faktotum. Vz Všečiň. Rk.

381778   Všehybavý Svazek: 4 Strana: 0860
Všehybavý, alles bewegend. Nazývaje se bohem v-vým. Sš. Sk. 97.

381779   Všech Svazek: 4 Strana: 0860
Všech, a, m.. osob. jm. Arch. I. 257.

381780   Všechen Svazek: 4 Strana: 0860
Všechen, vz Všecek, Každý.

381781   Všechen Svazek: 8 Strana: 0478
Všechen. Dle Bl. Gr. 275. po staročesku, archaismus.

381782   Všechen Svazek: 9 Strana: 0380
Všechen, vz Celý.

381783   Všechen Svazek: 9 Strana: 0464
Všechen, vz Celý (zde).

381784   Všecheren Svazek: 4 Strana: 0860
Všecheren, rna, o = veškeren, všecek, alle, alles, ganz. Jád.

381785   Všechlapy Svazek: 4 Strana: 0860
Všechlapy, dle Dolany, Wschechlab, vsi a) u Bilína, b) u Teplice; Wschechlap, vsi a) u Vlašimi, b) u Bechyně, c) u Loučína, d) u Volyně. Vz Blk. Kfsk. 392., 1163.

381786   Všechmohúcí Svazek: 4 Strana: 0860
Všechmohúcí = všemohoucí. Bůh je v. Us. na Slov. Tč.

381787   Všechnina Svazek: 4 Strana: 0860
Všechnina, y, f. = všeckosť. Šm.

381788   Všechno Svazek: 8 Strana: 0478
Všechno. Dle Bl. Gr. 266. lépe: všecko. Ale lid tak p sud mluví. Mus. 1895. 184.

381789   Všechnosť Svazek: 4 Strana: 0860
Všechnosť, i, f., die Allheit. — V. = summa, die Summe. Co to dělá ve v-sti? Zlob.

381790   Všechnosť Svazek: 10 Strana: 0494
Všechnosť, i, f., vz Průpověď.

381791   Všechný Svazek: 10 Strana: 0494
Všechný. Slíbil jim všechny zahrady. Koz. 405. Všechnými věcami. Ib. 399. — Mš.

381792   Všechov Svazek: 4 Strana: 0860
Všechov, a, m., Wschechow, ves u Tá- bora. Vz Blk. Kfsk. 1221., 1227.

381793   Všechovice Svazek: 4 Strana: 0860
Všechovice, dle Budějovice, Wschecho- witz, vsi a) u Tišnova, b) u Bystřice n. Host,

381794   Všechromy Svazek: 4 Strana: 0860
Všechromy, dle Dolany, ves u Říčan. Vz S. N., Blk. Kfsk. 20.

381795   Všechválce Svazek: 4 Strana: 0860
Všechválce, e, m., der Optimist. Dch.

381796   Všechvativý Svazek: 7 Strana: 1059
Všechvativý, alles erfassend. V. neštěstí. Msn. Or. 16.

381797   Všechvaty Svazek: 4 Strana: 0860
Všechvaty, dle Dolany, Schechwat, sa- mota u Benešova.

381798   Všeionsko Svazek: 4 Strana: 0860
Všeionsko, a, n., Panionium. Cyr.

381799   Vše'írásnictví, n. Am. Orb Svazek: 8 Strana: 0479
Vše'írásnictví, n. Am. Orb. 110.

381800   Všejamy Svazek: 4 Strana: 0860
Všejamy, pl., ves v Bolesl. Milota ze Všejam. Arch. III. 549. Vz Blk. Kfsk. 834.

381801   Všejany Svazek: 4 Strana: 0860
Všejany, dle Dolany, Wschejan, ves u Lou- čína. Cf. Blk. Kfsk. 1455.

381802   Všejany Svazek: 8 Strana: 0478
Všejany, dříve: Všejamy. Čern. Př. 34.

381803   Všejdenek Svazek: 9 Strana: 0380
Všejdenek, nku, m. Měl kalhoty ke v-nku (v-ňku) = ke všednímu dni. Kub. 159.

381804   Všejedec Svazek: 7 Strana: 1059
Všejedec, dce, m. = všejidák. Msr.

381805   Všejeden Svazek: 7 Strana: 1059
Všejeden. Toho rač nám býti pomocen otec, syn, sv. duch, v. hospodin. Výb. II. 36.

381806   Všejeden Svazek: 9 Strana: 0380
Všejeden. Ve jméno všejednoho hospo- dina. Flor. A. 63a.

381807   Všejedi Svazek: 10 Strana: 0494
Všejedi. Hyna Vz Čad. 116.

381808   Všejedlík Svazek: 8 Strana: 0478
Všejedlík, a, m. (jedák). Am. Orb. 108.

381809   Všejednostejný Svazek: 4 Strana: 0860
Všejednostejný, durchaus einerlei. Jel.

381810   Všejidák Svazek: 4 Strana: 0860
Všejidák, a. m., der Allesser. Krok III. 430.

381811   Všejímající, všejímavý Svazek: 4 Strana: 0860
Všejímající, všejímavý, Jeden gewin- nend. Šm.

381812   Všekarhavý Svazek: 4 Strana: 0861
Všekarhavý, alles tadelnd. Na Slov. Bern.

381813   Všekary Svazek: 4 Strana: 0861
Všekary. dle Dolany, Schekarschen, ves u Staňkova. Vz S. N. Cf. Blk. Kfsk. 331., 589.

381814   Všekaz Svazek: 4 Strana: 0861
Všekaz, a, m., der Allverderber. Šm. — V., termes, die Holzmade, Holzlaus, Papier- laus, der Klopfer. — V. = hmyz rovnokřídlý. Krok. V. kousavý, termes bellicosus. Vz Frč. 148. —149., Schd. II. 519:

381815   Všekaz Svazek: 7 Strana: 1059
Všekaz, termes. Cf. Brm. IV. 552.-564., Hlb. II. XXXVI.

381816   Všekazi Svazek: 10 Strana: 0677
Všekazi, termiti, hmyz. Vz Ott. XXV. 256.

381817   Všekazovitý Svazek: 4 Strana: 0861
Všekazovitý = ke všekazu podobný. Krok. 11. 258.

381818   Všekda Svazek: 10 Strana: 0494
Všekda, EJ. 12. 8.

381819   Všekdašný Svazek: 4 Strana: 0861
Všekdašný = všehdašný.

381820   Všekdy Svazek: 10 Strana: 0494
Všekdy. EJ. 18. 20.

381821   Všeknižství Svazek: 4 Strana: 0861
Všeknižství, n., die Allbücherschaft. Šm.

381822   Všekončivý Svazek: 7 Strana: 1059
Všekončivý, alles endend. V. čas. Msn. Or. 112.

381823   Všekoře Svazek: 4 Strana: 0861
Všekoře = Všekary. Blk.

381824   Všekový Svazek: 10 Strana: 0494
Všekový = celý kovový. V. přílba. Msn. Od. 279.

381825   Všekrásný Svazek: 4 Strana: 0861
Všekrásný, unendlich schön. Hlas. II. b.

381826   Všekrát Svazek: 4 Strana: 0861
Všekrát. Budiž poznamenáno jedenkrát za v., einmal für immer. Pal. Dj. III. 1. 151.

381827   Všekres Svazek: 4 Strana: 0861
Všekres, u, m., der Pantograph (ein Werk- zeug zum Nachzeichnen und Verkleinern der Risse). Šm.

381828   Všekrotitel Svazek: 7 Strana: 1059
Všekrotitel, e, m., Allbändiger. Lpř.

381829   Všekrotitel Svazek: 10 Strana: 0494
Všekrotitel, e, m. = spánek. Msn. Od. 136.

381830   Všekřesťanský Svazek: 9 Strana: 0380
Všekřesťanský. V. výprava. Pal. Děj. IV. 2. 581.

381831   Všekujíř Svazek: 4 Strana: 0861
Všekujíř, e, m. = kdo všeliké lsti kuje, der Intrigant.

381832   Všekutil Svazek: 4 Strana: 0861
Všekutil, a, všekutílek, lka, m. = kdo vše kutí, der Tausendkünstler. Us.

381833   Všel Svazek: 4 Strana: 0861
Všel, e, f., ferbula (červ), zastr. Rozk. Cf. Všela. — V., vz Vejíti.

381834   Všela, všelka Svazek: 4 Strana: 0861
Všela, všelka, y, f. = čmelík, die Hühner- laus. U Nov. Byd., na Mor. My., Vck.

381835   Všelakot Svazek: 4 Strana: 0861
Všelakot, a, m., der Pantophag. Šm.

381836   Všelapný. V Svazek: 10 Strana: 0494
Všelapný. V. síť. Msn. II. 87., Škod. II. 2 99.

381837   Všeláska Svazek: 4 Strana: 0861
Všeláska, y, f., die Alliebe. V. boží; Pán dle v-ky své pospíchal k oněm zármutkům podati potěchu. Sš. I. Gl., J. 255. (Hý. ).

381838   Všelaskavý Svazek: 4 Strana: 0861
Všelaskavý, alliebend. Náuka o v-vé prozřetelnosti boží. Sš. Sk. 208.

381839   Všeléčivý. V Svazek: 10 Strana: 0494
Všeléčivý. V. síla. Šf. (Lit. II. 546. ).

381840   Všelék Svazek: 7 Strana: 1059
Všelék, u, m., Universalheilmittel, n. Dk.

381841   Všeli Svazek: 7 Strana: 1059
Všeli- = slovce, s nímž se skládají ná- městky neurčité: všelijaký, všelico atd. Brt. D. 165.

381842   Všeli Svazek: 7 Strana: 1059
Všeli (!) = summa. Pohl.

381843   Všelibice Svazek: 4 Strana: 0861
Všelibice, Sehelwitz, ves u Čes. lípy. Cf. Blk. Kfsk. 537.

381844   Všeliby Svazek: 4 Strana: 0861
Všeliby, Wschelib, ves u Náchoda; osada u Jičína. Cf. Blk. Kfsk. 531.

381845   Všelico Svazek: 4 Strana: 0861
Všelico, gt. všeličeho atd., vz Co, allerlei, mancherlei. D. Ba zdá se mi, že z mučidla mluvíte, kde z nucení se mluví všelicos. Shakesp. Tč. Chudému se nedostává všeličeho, lakomci všeho; I dítěti všelicos obtížno jest jakož i muži. Us. Tč. — S příklon. s: všelicos. V-cos čísti. Us.

381846   Všelidskosť Svazek: 4 Strana: 0861
Všelidskosť, i, f., das allgemein Mensch- liche, die Humanität. Us. Č., Kos. Ol. I. 168.

381847   Všelidský Svazek: 4 Strana: 0861
Všelidský = ke všemu lidu se vztahující, zvl. vzhledem na jeho osvětu a blahosť, allge- mein menschlich, human. Dch. V. filosofie. SP. II. 179. V. soustava. Stč. Alg. 7.

381848   Všelidský Svazek: 7 Strana: 1059
Všelidský. V. látka písní, Brt., názor o životě, Kv., epitheta, Zb., přirození. Pal. Rdh. III. 295.

381849   Všelichuťa Svazek: 7 Strana: 1059
Všelichuťa, dle Bača = kdo má všelijaké chuti, choutky. Mor. Vck.

381850   Všelijak Svazek: 4 Strana: 0861
Všelijak, adv. = všelijakým způsobem, auf alle Art o. Weise. V. V. o něco pečovati. Har. V. neposkvrněný. Kom. V. o něco se snažiti. Kram. Ten to v. plete, der macht damit allerlei Wirren. Dch. V. se vymlouval; Má se v., es geht ihm nicht gar besonders: Jde to tam v., sie helfen sich, wie sie können. Us. Šd. Vždycky sú se i ke mně v. přátelsky zachovali. List z r. 1536. Tč. Vida, že sem Bohu v. křiv, jeho soudů sem se zhrozil; Bůh tento národ v., aby ku spasení mohl přijíti, byl opatřil. BR. II. 498. b., 226. b. (Šd. ).

381851   Všelijakobarvý Svazek: 4 Strana: 0861
Všelijakobarvý, allerhandfärbig, ver- schiedenfärbig. Šm., Čes. vč. II. 225.

381852   Všelijakosť Svazek: 4 Strana: 0861
Všelijakosť, i, f = rozličnosť, die Mannig- faltigkeit. Ros.

381853   Všelijakoučký Svazek: 7 Strana: 1059
Všelijakoučký = všelijaký (zdrobn.). Rgl.

381854   Všelijakový Svazek: 7 Strana: 1059
Všelijakový = všelijaký. Val. Brt. D. 286.

381855   Všelijaký Svazek: 4 Strana: 0861
Všelijaký = rozličný, allerlei, allerhand, mancherlei, mannigfach. V. věci má na prodej. Us. Na světě jsou všelijací lidé. D. Čiňte modlitby za v. lidi. Br. Všecek a v. statek po něm pozůstalý na dědice jeho připadnouti má. Nar. o h. a k. V. piva, vína, Bier-, Weingattungen. Dch. Tys jako v. Matěj (chceš brzy to, brzy ono). U Košic v Čech. Brnt. Páni bez práce pokrmy jeďá v-ké, preto majú bez všej síly těla ledajaké (= špatná, slabá). Na Slov. Tč. V zahálení sa naučíš v-kej zlosti. U Uher. Hrad. Tč. Není o to, ale přijdou v-cí lidé, unterschiedliche Leute. Us. Šd. Ludě v-cí v skutku ne jednací. Na Mor. Tč. Ožením se, nevyspím se, přijde na mne v-ká darka, potom nesmím pozvihovať žbánka. Sš. P. 650. Bez našie a jiných všech a všelijakých lidí všeliké překážky. 1503. Tč. Všecka v-ká obecní obilí mají k obec- nému dobrému obrácena býti. List z r. 1581. Ženo ctná i bohabojná nad mládence v-ké. Dh. 55. Lidé v-ho stavu, řádu a povolání; V-ké nemocné uzdravoval. BR. II 60. a., 156., 208. b. (Šd. ).

381856   Všelijaký Svazek: 7 Strana: 1059
Všelijaký rozkaz. Pož. 123. Je to v-ké (= není to dobré). Us. Brt. D. 286.

381857   Všelijaký Svazek: 8 Strana: 0479
Všelijaký. Bude to v-ké, enom ne dobré. Brt. D. II. 443.

381858   Všelik Svazek: 4 Strana: 0861
Všelik, a, o, vz Všeliký. — V. = vsělik, všelikť, adv. = každým způsobem, auf jede Weise, dle Č. = však, aber. Na to v. ne- tbajte. Ms. Žádosť veselé světského, jenž jim v. nedá přijíti ku plné radosti. Orl. moud. Všelik nám tvá divoká řeč nic do- brého nezjednala. Tkad. — St. skl. — V., a, m., pannis (ryba), zastr. Rozk.

381859   Všelik Svazek: 7 Strana: 1059
Všelik = však, ale, vero, aber, allein. Sv. ruk. An. 660. Když mi jest dal želeti mého obmeškánie, jehož v. ne všem dává najposledy. Št. Kn. š. 278. 24.

381860   Všelík Svazek: 7 Strana: 1059
Všelík, a, m., pamus, ryba. Pršp. 15.

381861   Všelikady Svazek: 4 Strana: 0861
Všelikady, aut verschiedenen Wegen. Kady chodíš ? v-dy. Přijde se tam v. Us. Šd.

381862   Všelikaký Svazek: 4 Strana: 0861
Všelikaký = všeliký, všelijaký. Kat. Há- jiti a brániti slibujem do statkóv našich v-kých i životóv; Toho statku manželka jeho požívala, držela, vládla, mocna byla bez překážek v-kých. Arch. I. 200., IV. 368. V. stvořenie. Hr. rk. 103. A se svým svrchním i zpodním zbožím i nadbytky v-mi jmají se odstěhovati, k;. m se jim bude líbiti; My měščené jmámy v-kú potřebu ku zaseposta- vení dáti a vypraviti; V. roboty, daně; Bez v-kých poplatkuov, daní a robot k nám pří- slušných. List hrad. z r. 1423., 1441., 1447., 1502. Tč. Zbav od zlého, to věz všelikakého, jenž by nás potkati mohlo; Též v sboru všech zlých přebývají v-cí duchové nečistí; Nevzal jest člověčenstvie z nie, jímž by činil v-ké divy; V. panovánie jest krátké, to věz, každé panovánie tohoto světa jest malé. Hus I. 358., 459., II. 35, 387. (Tč. ).

381863   Všelikam Svazek: 4 Strana: 0861
Všelikam, wo immer hin, hierhin und dorthin, V. hleděti. Puchm.

381864   Všelikde Svazek: 4 Strana: 0861
Všelikde = ledakde, hie und da, an ver- schiedenen Orten. Koll. Kde to roste ? Vše- likde! Kdes byl? Všelikde. Us. Sd.

381865   Všelikdo Svazek: 4 Strana: 0861
Všelikdo, gt. všelikoho atd., wer immer, irgend mancher. V. sem přichází. O to by se hlásil v. Us. Šd.

381866   Všelikeraký Svazek: 10 Strana: 0494
Všelikeraký. List, z XV. stol. Mš.

381867   Všelikerosť Svazek: 4 Strana: 0861
Všelikerosť, i, f., die Mancherleiheit, Mannigfaltigkeit. Šm., Jg., Rostl. Vz Všeli- jakosť.

381868   Všelikerý Svazek: 4 Strana: 0861
Všelikerý; všelikeren (dle kolikeren), jederhand, jederlei, allerlei, mancherlei. Jg. Cf. Bž. 147., 158.

381869   Všelikéž Svazek: 4 Strana: 0861
Všelikéž = všelik, každým způsobem, auf jede Weise. Mus.

381870   Všelikobarevný Svazek: 9 Strana: 0380
Všelikobarevný. V. zástěry. Čes. 1. X. 367.

381871   Všelikosť Svazek: 4 Strana: 0862
Všelikosť, i, f., die Allheit; die Allerlei- heit. Jg., D.

381872   Všelikozor Svazek: 4 Strana: 0862
Všelikozor, u, m. = všehozor. Šm.

381873   Všelikš Svazek: 4 Strana: 0862
Všelikš = zcela, ovšem. Kat. 2645.

381874   Všelikterak Svazek: 4 Strana: 0862
Všelikterak = všelijak, auf verschiedene Art. Posměch v. vymyšlený. Har. V. svou práci odbyti. — BR. II. 698. a.

381875   Všelikteraký Svazek: 4 Strana: 0862
Všelikteraký = všelijaký, verschieden, aller Art, allerhand, allerlei, mancherlei. Pro v-rá nebezpečenství dále jeti mu nedali. Háj. Bez odporu a zmatku všelikterého Zlob. Osel v. jho nese. Rad. zv. Aby potom páni a rytířstvo mohli svobodně kupovati v-ké dědiny svobodné. Pal. Dj. IV. 2. 376. Má-li jemu paní Elška svrchupsaná ortelné penieze o v-ké náklady na poselstvie atd. naložené navrátiti; On ten dům přijal bez příkazy v-ké a to je vám svědomo; A my jim máme ty jisté peníze zaplatiti úplně a docela beze vší zlej lsti i zmatkuov v-kých. NB. Tč. 174., 263. List z r. 1456. Tč. Bez odpornosti v-ké a beze lsti; A aby (ten peníz) od každého za v-kú kúpi bez odpornosti po všech trziech a obchodech byl brán jednostajně. Arch. III. 243., 244. (Šd. ).

381876   Všelikterosť Svazek: 4 Strana: 0862
Všelikterosť, i, f. = všelijakosť, die Aller- leiheit. Jg.

381877   Všelikterý Svazek: 4 Strana: 0862
Všelikterý = všelikerý, všelijaký, všeliký, jeder. Ros., Nál. 217. V. strůmek si můžeš vybrať. Us. Tč.

381878   Všeliký Svazek: 4 Strana: 0862
Všeliký, všelik, adv., utique. Strpěl byl bych všeliký; (Oběť) dalť bych byl všelik. Ž. Kap. 54. 13., 50. 18.

381879   Všeliký Svazek: 4 Strana: 0862
Všeliký; všelik, a, o = každý, jeder, aller, sämmtlich; allerlei, vielerlei, mancherlei. V. člověk. Ž. wit. 38. 12. V v-ké světlosti a barvitosti; To nad v-kou pochybnosť po- staveno jest; Cesty v-kým směrem paprsku- jící. Dch. Vyrost mně kvíteček, zamodralý všecek všeliky barevnosti, měla sem na něm dosti. Sš. P. 394. Trh na koňský a hovězí i v-ký jiný menší dobytek. List z r. 1651. Tč. V-ká múdrosť od Hospodina. BO. I kto by neduživý nešel k takovému lékaři, jenž všeliké nemoci léčí. Hus II. 261. V. červíček V. V. rozum to převyšuje. Kom. V. měření děje se skrze tříhraník. Kom. Po smrti v. závisť klesá. V. možnosť na to vynaložil. Sych. Kosatec v. zpuchliny rozhání. Byl. V. stvoření boží dobré jest. Br. Při všelikém soudu rovné buď právo původu i obeslanému. Kol. 9. V-ké záležitosti zemské náležejí k působnosti sněmu zemského. ŘZ. 1850. č. 1. §. 7. Vz Každý. — V. = rozličný, allerlei, vielerlei, mancherlei. Všelijaké neužitečné otázky přednášeti. D. Slouží jim v. lid. Flav. Zboží všelikých druhův (dle Brs. 2. vyd. 259. správně: všeliké zboží, poněvadž už lik ve všeliký znamená druh).

381880   Všeliký Svazek: 7 Strana: 1059
Všeliký. Cf. Mkl. Etym. 398. b. V., omnis. V. plod. Ž. kl. 21. 25. V., qnisque. V-cí zeměné. Ib. 48. 3. V. řeči nepotřebné ostaňme. Št. Kn. š. 6. Poddal by se rád v-ký. Alx. Přikázal Buoh, abyste nejedli ze v bo dřeva ráje. Mus. 1884. 239.

381881   Všeliký Svazek: 9 Strana: 0380
Všeliký. Nikamar jest kámen všeliký bílý (zcela bílý) jako kosť. Maš. ruk. 294b.

381882   Všelinečo Svazek: 4 Strana: 0862
Všelinečo. Trebárs zjedla i húsku i pra- siatko, ešte potom i v-čo požúlila za tým kochom. Dbš. Pov. IV. 35.

381883   Všelinejaký Svazek: 7 Strana: 1059
Všelinejaký = všelijaký. Slov. Zátur., Rr. Sb.

381884   Všelisjakej Svazek: 10 Strana: 0494
Všelisjakej = všelijaký. Litom. 33.

381885   Všelistý Svazek: 4 Strana: 0862
Všelistý, Allblatt-. V. pryskyřník, ranun- culus auricoraus. Rostl. III. a. 30., 57.

381886   Všelisy Svazek: 4 Strana: 0862
Všelisy, dle Dolany, ves v Mlado-Bole- slavsku; V. malé, ves tamtéž. Vz S. N., Tk. III 63.

381887   Všelítostník Svazek: 10 Strana: 0494
Všelítostník, a, m. = Bůh. Sá. IV. 26.

381888   Všelítostný Svazek: 4 Strana: 0862
Všelítostný, sich aller erbarmend. V. spasitel. Čch. Mch. 76.

381889   Všelíz Svazek: 9 Strana: 0380
Všelíz, býv tvrz na Bzensku. Sdl. Hr. X. 389.

381890   Všelízálek Svazek: 4 Strana: 0862
Všelízálek, lka, na., Naschmaul; der Alierweltdiener.

381891   Všeljakej Svazek: 9 Strana: 0380
Všeljakej m. všelijaký. Dšk. Vok. 42.

381892   Všelka Svazek: 4 Strana: 0862
Všelka, y, f., vz Všela. Padaly naň všelky. Us. Aby všelek nenatrousil. Us. Ehr.

381893   Všelky Svazek: 8 Strana: 0479
Všelky = cizopasný hmyz na ptácích, zvl. na slepicích. Brt. D. II. 414.

381894   Všelovka Svazek: 7 Strana: 1059
Všelovka, y, f. = síť vršovitá. NA. IV. 121.

381895   Všeludstvo Svazek: 7 Strana: 1059
Všeludstvo, a, n., Allmenschheit. Trok. 137.

381896   Všemáti Svazek: 4 Strana: 0862
Všemáti, Allmutter. Vz Máti. V. Sláva. Koll. V. příroda, Dch. Diana efeská jako nějaká v. považována byla. Sš. II. 75. (Hý. ).

381897   Všemáti Svazek: 7 Strana: 1059
Všemáti příroda. Šml. — Koll. III. 79.

381898   Všematičný. V Svazek: 10 Strana: 0494
Všematičný. V. země. Msn. Hyna. 70.

381899   Všember Svazek: 4 Strana: 0862
Všember, a, m., der Allpreller. Šm.

381900   Všembera Svazek: 4 Strana: 0862
Všembera, y, m., osob. jm. Vz Tk. IV. 745.

381901   Všemdala Svazek: 4 Strana: 0862
Všemdala, y, f. Má-li kto dvě dceři a těch jedné dějí Machna a druhé V-la. Zák. Karl. IV.

381902   Všemdlý Svazek: 7 Strana: 1059
Všemdlý sen. Ntr. VI. 124.

381903   Všeměrec Svazek: 8 Strana: 0479
Všeměrec, rce, m. = čím vše měřiti lze. Am. Orb. 24.

381904   Všemila Svazek: 4 Strana: 0862
Všemila, y, f., osob. jm. Háj. r. 1090.

381905   Všemilosť Svazek: 4 Strana: 0862
Všemilosť, i, f., die Alliebe; Allgnade. Dch., Šm.

381906   Všemilostivý Svazek: 7 Strana: 1059
Všemilostivý Bůh. Šf. III. 376.

381907   Všemily Svazek: 4 Strana: 0862
Všemily, Schemmel, ves u Čes. Kame- nice. Cf. Blk. Kfsk. 867.

381908   Všemilý Svazek: 4 Strana: 0862
Všemilý, allgeliebt. Chmelen. Bs. 48.

381909   Všemina Svazek: 4 Strana: 0862
Všemina, ves u Holešova na Mor., Wsche- mina.

381910   Všemina Svazek: 10 Strana: 0494
Všemina, y, f., potok vsacký. Vek. Vset. 10.

381911   Všemír Svazek: 4 Strana: 0862
Všemír, a. m., osob. jm., Allfried. Krok I. c. 25.

381912   Všemírný Svazek: 4 Strana: 0862
Všemírný, alle Welt betreffend. V. Bůh. Č.

381913   Všemoc Svazek: 4 Strana: 0862
Všemoc, i, f., die Allgewalt. V. božská. Us. Tč. Ježíš v-cí svou jejich zálohy zmařil. Sš. J. 128. (Hý. ).

381914   Všemocenství Svazek: 4 Strana: 0862
Všemocenství, n. = všemoc. V. papežovo. Šb. Stř. 11. 110.

381915   Všemocně kralovati Svazek: 10 Strana: 0494
Všemocně kralovati. Zr. Let. IV. 99.

381916   Všemocnosť, i Svazek: 4 Strana: 0862
Všemocnosť, i, f. = všemohoucnosť. D.

381917   Všemocný Svazek: 4 Strana: 0862
Všemocný, allmächtig, allvermögend. V. vladař, Us., Bůh, pomoc. Tč. Bůh milosrdný vztáhl v-nou ruku svou nade mne. Bs. mlád. (Tč. ). Ve slově zalíbilo v-ná neodvislosť se vystihuje. Sš I. 168. (Hý. ). V. ruka Páně. Ráj.

381918   Všemoh Svazek: 7 Strana: 1059
Všemoh, a, m. = všemocný. Slov. Dbš. Úv. 31.

381919   Všemohoucenství Svazek: 4 Strana: 0862
Všemohoucenství, všemohúcenství, n. = všemohoucnosť, die Allmacht. Leg. II. B. 10., A. 31. Ib.

381920   Všemohoucí Svazek: 4 Strana: 0862
Všemohoucí, allmächtig. V., Kom. V. Bůh. Us. Dědici lakomců jsou v., neb mohou vzkřísiti mrtvé (zakopané tolary). Prov. Tč. Bůh nejvšemohúcější. Štít. sv. Aug.

381921   Všemohoucí Svazek: 7 Strana: 1059
Všemohoucí. Št. Kn. š. 12., 14., Hlk., Ž. kl., Výb. II. 12., 23.

381922   Všemohoucník Svazek: 4 Strana: 0862
Všemohoucník, a, m., der Allmächtige. Hlas. Vz S. N.

381923   Všemohoucnosť Svazek: 4 Strana: 0862
Všemohoucnosť, i, f. = moc vše učiniti, die Allmacht. Šm.

381924   Všemohoucný Svazek: 4 Strana: 0862
Všemohoucný, allmächtig. Šm.

381925   Všemohouctví Svazek: 4 Strana: 0862
Všemohouctví, n. = všemohoucnosť, die Allmacht. Jehož v. všecko řiedí. Rkp. 14. stol. Č.

381926   Všemohoutí Svazek: 7 Strana: 1059
Všemohoutí = všemohoucí. U Evančic. Bl.

381927   Všemohúcenství, n Svazek: 4 Strana: 0862
Všemohúcenství, n. = všemohoucnosť. Jsa (Kristus) Buoh věčný ve svém v Pass. 8. (Hý. ).

381928   Všemohúcí Svazek: 4 Strana: 0862
Všemohúcí = všemohoucí. Buoh jest v., protože, co by ráčil učiniti, to by ihned mohl učiniti. Hus III. 255.

381929   Všemohúcnosť Svazek: 4 Strana: 0862
Všemohúcnosť, i, f. = všemohoucnosť.

381930   Všemohučenství Svazek: 9 Strana: 0380
Všemohučenství boží. Modl. CLII. 124, CLIII. 125.

381931   Všemohutenství Svazek: 4 Strana: 0862
Všemohutenství, n. = všemocnosť. BO.

381932   Všemohutně Svazek: 4 Strana: 0862
Všemohutně, allmächtig. V. spásu světa osnovati: Mocně a v. všechny věci vyvodí. Sš. I. 169., L. 18.

381933   Všemohutně Svazek: 9 Strana: 0380
Všemohutně. Bůh v. milosrdný. Št. Bes. 2.

381934   Všemohutnosť Svazek: 4 Strana: 0862
Všemohutnosť, i, f. = všemohoucnosť, die Allmacht. Sš. L. 18. A ta v. boží se právě v tom projevila; Uznání v-sti boží; V zázracích se jeví v. boží; Vědomí o v-ati. Sš. I. 21., 57., 169., J. 168. — Pís. 1529.

381935   Všemohutnosť Svazek: 7 Strana: 1059
Všemohutnosť. Št. Kn. š. 213. 29.

381936   Všemohutný Svazek: 4 Strana: 0862
Všemohutný = všemohoucí, allmächtig. Jg. Vidouce Boha býti v-tna; Jest zajisté v-ným v síle moci jeho. Sš. I. 28., II. 186. (Hý. ).

381937   Všemohutství Svazek: 4 Strana: 0863
Všemohutství, n. = všemohoucnosť. Ms. Ruk. sv. Aug.

381938   Všemoudrosť Svazek: 4 Strana: 0863
Všemoudrosť, i, f., die Allweisheit. V. boží. Sš. J. 262.

381939   Všemoudrota Svazek: 7 Strana: 1059
Všemoudrota, y, f. = všemoudrosť. Sš.

381940   Všemoudrý Svazek: 4 Strana: 0863
Všemoudrý = nejvýš moudrý, allweise. Jg. V. Bůh. Koll. I. 181.

381941   Všemožně Svazek: 4 Strana: 0863
Všemožně = dle vší možnosti, aus allen Kräften, nach Kräften, allmöglich. V. někomu překážeti; V. se vynasnažiti, se přičiniti. Mus. 1880. 278., 145. Práva církve v. rozhojňoval a chránil. Ddk. V. 82. V. pracuje, aby se očistil. Sych. V. prý šp. m: všemi způsoby n. obyčeji, ale můžeme i onoho slova uží- vati.

381942   Všemožně Svazek: 7 Strana: 1059
Všemožně. Často lépe jiných slov užiti. Vz Brt. Ruk. 89. a násl.

381943   Všemožný Svazek: 4 Strana: 0863
Všemožný, allmöglich, erdenklich. D., Sych. V-nou měli o to péči, aby... Ddk. IV. 48. Navrátil se opět, zahrnut jsa v-nou poctou, do Lutycha. Ib. IV. 188. V-né pří- padnosti. Dch. V-ým způsobem. D. Činiti někomu v-nou česť. Sych.

381944   Všemožný Svazek: 7 Strana: 1059
Všemožný, slovo novější a často zby- tečné. Učinili v-né = seč byli. Sofisté učili v-mu = kde čemu. Vynasnažil se v-žně = jak moha. Obz. 1888. 157. (Brt.).

381945   Všemrati Svazek: 4 Strana: 0863
Všemrati, hineinmurmeln. Na Slov. Bern.

381946   Všemurád Svazek: 7 Strana: 1059
Všemurád, a, m., os. jm. 16. stol. Wtr. Obr. I. 86.

381947   Všemyslice Svazek: 4 Strana: 0863
Všemyslice, dle Budějovice, Schemeslitz, ves u Týna nad Vltavou. Cf. Blk. Kfsk. 351.

381948   Všeň Svazek: 4 Strana: 0863
Všeň, ě, f., Wschen, ves u Mnichova Hra- diště. PL. Vz Blk. Kfsk. 604., 805.

381949   Všeňák Svazek: 4 Strana: 0863
Všeňák, a, m. = mladá veš; všeňáček, čka, m., všeňátko, a, n. = všička sotva vylétlá. Ve Slez. Šd. Vz Všeně.

381950   Všenárod Svazek: 7 Strana: 1059
Všenárod, u, m., das gesammte Volk. Koll. III. 71.

381951   Všenárodní Svazek: 7 Strana: 1059
Všenárodní, allen Völkern oder einem ganzen Volke eigen. V. city, Č. Kn. š. 179., ohled, podání, zbouření. Šf. Strž. I. 258 , 438., 570, II. 177. V. dráha (kosmopoli- tická). Zkr.

381952   Všenárodový Svazek: 4 Strana: 0863
Všenárodový, allen Völkem zukömmlich, allgemein. V. církev. Sš. J. 175.

381953   Všenárodství Svazek: 8 Strana: 0479
Všenárodství, n. Am. Orb. 110.