422001   Zmohutněti na Svazek: 7 Strana: 1148
Zmohutněti na duchu. Us Pdl.

422002   Zmoch Svazek: 8 Strana: 0514
Zmoch, u, m. = vejce při velikonočním ťukání, sekání krejcarem) rozsekané. V Zá- labí. NZ. II. 702.

422003   Zmochaný Svazek: 5 Strana: 0566
Zmochaný; -án, a, o, vz Zmochati. Z. učení. Lom.

422004   Zmochati Svazek: 5 Strana: 0566
Zmochati = zmochlati, zmásti, verwirren.

422005   Zmochlati Svazek: 5 Strana: 0566
Zmochlati = zmuchlati, verwirren, ver- fitzen. D.

422006   Zmochtati Svazek: 5 Strana: 0566
Zmochtati = zmochati. Rk.

422007   Zmok Svazek: 5 Strana: 0566
Zmok, vz Zmek.

422008   Zmok Svazek: 8 Strana: 0515
Zmok v Novohradsku na Slov. Vz Phľd. 1896. 251.

422009   Zmok Svazek: 9 Strana: 0409
Zmok. Vz Phľd. 1897. 83.

422010   Zmoka Svazek: 5 Strana: 0566
Zmoka, y, f. = rokle, der Graben, die Schlucht. Zlob.

422011   Zmokati Svazek: 5 Strana: 0566
Zmokati, vz Zmoknouti.

422012   Zmokávati Svazek: 5 Strana: 0566
Zmokávati, vz Zmoknouti. Bern.

422013   Zmoklák Svazek: 7 Strana: 1400
Zmoklák, u, m., jm. mezníku u Kutné Hory z r. 1591. NZ. II. 173.

422014   Zmoklý Svazek: 5 Strana: 0566
Zmoklý = který zmokl, nass geworden (vom Regen), beregnet. V. Z. seno, obilí. Staví se, co zmoklá slepice n. co zmrzlá košile. Horný. Chodí (sedí, hledí, vyhlíží) jako z. slepice (smutný, sklíčený). Jg., Šd., Vck., Bkř., Lb. Vz Utrápený. Zmoklá Ne- jsem, ale jsem taká ukvandaná. Slez. Sd. Přišel celý zmoklý jako myš. Us. Šd. — Z. = opilý, betrunken. Ten je z.! Ten je notně z.! Us. Sn., Jrsk.

422015   Zmoklý Svazek: 7 Strana: 1148
Zmoklý. Z. kuře. Cf. Mách. 152., 154., 155.

422016   Zmoklý Svazek: 8 Strana: 0515
Zmoklý. Z. nebojí sa ďažďa. Phľd. 1893. 702.

422017   Zmoknouti Svazek: 5 Strana: 0566
Zmoknouti, kl, utí, zmokati, zmokávati (vom Regen) nass werden, beregnet wer- den. — abs. Utíkej, zmokneš. Us. Zmokl, ano nepršelo (opil se). Vz Opilec. Jg., Č. Zmokl, kde, pršelo (napil se)? Mor. Šd. Lépe zmoknouti, než utonouti. Hkš., Šd. Prší-li na sv. Prokopa, zmokne mandel i kopa. Kld II. 35., Šd. — od čeho : od deště. V. Zmokla mu košelka od krvavej rosy. Sš. P. 130. — kde. Zmokl pod stře- chou (pod víchem. Vz Opilec, Opilství). Č. Z. v hospodě. Kde jsi zmokl, tu se suš. Koll., Č. Lenoch i pod svou střechou zmokne. Šd., Tč., Bž. Špatný hospodář, který pod střechou zmokne. Us. Kto doma zmokne, ani ho Bohu ľúto nenie. Ht. Sl. ml. 95. Kdo doma zmokne, toho prý ani Bůh nelituje. Vz Lenosť. Lb. Seno na dešti zmoklo. Us. Tč. Obnošený klobouk na cestě nezmokne. Bž. Keď Valach zmokne na poli, šel by do koliby; nedá sa mu býť v ko- libě, vtedy keď sa lúbi. Na Slov. Tč. — čím. Než když dščem zmoknu jediné. Žk. 326. — jak. Zmokl až do kůže, až na kůži. Us. Tč. Zmokl jsem, tak se mne teklo. Brt. S. 140. U Bohusl., na Mor. Neor. Zmokl Do niti. Us. Šd. Ale raz přišiel veľký prí- val, dosti zmokly jako myši. Phld. IV. 197. — kolikrát. Nejednúc ne dvakrát má hla- věnka zmokla. Sš. P. 399.

422018   Zmoknouti Svazek: 8 Strana: 0515
Zmoknouti. Kde's zmokol, tam sa suš (tam se ospravedlni, kde tě nařkli). Phľd. 1894. 256.

422019   Zmoknouti Svazek: 9 Strana: 0409
Zmoknouti. Nezmokni mu ten kabát (neber ho, aby nezmokl). Mtc. 1900. 263.

422020   Zmoknouti do Svazek: 7 Strana: 1148
Zmoknouti do kosti. Brt.

422021   Zmoknutí Svazek: 5 Strana: 0566
Zmoknutí, n., das Beregnetwerden, die Beregnung. Bern.

422022   Zmoknúti Svazek: 10 Strana: 0535
Zmoknúti, vz Zmoknouti.

422023   Zmoknutý Svazek: 5 Strana: 0566
Zmoknutý; -ut, a, o = zmoklý. Slov. Som šetek z. Ps. sl. 70.

422024   Zmokřati Svazek: 5 Strana: 0566
Zmokřati = zmokřeti. Stál na dešti a celý zmokřal. Mor. Šd.

422025   Zmokření Svazek: 5 Strana: 0567
Zmokření, n. = zmočení, das Nassmachen, die Befeuchtung.

422026   Zmokřený Svazek: 5 Strana: 0567
Zmokřený; -en, a, o = zmočený, nass gemacht, befeuchtet.

422027   Zmokřeti Svazek: 5 Strana: 0567
Zmokřeti, el, ení, nass werden. Us.

422028   Zmokřiti Svazek: 5 Strana: 0567
Zmokřiti, il, en, ení = smočiti, nass machen, benetzen. — co Č. — se. D. Kdo chce ryby jísti, musí se z. (třeba úsilovně pracovati). Moravan. 1878. 61. — čím vodou.

422029   Zmokvalý Svazek: 9 Strana: 0409
Zmokvalý. Z. lub studny (mokrý). Proch. 49.

422030   Zmol Svazek: 5 Strana: 0567
Zmol, u, m. (na Mor. smola, zmolka), zmo- lina, y, f. = místo vodou vymleté, strhané, výmol, rokle, der Wasserriss, die Schlucht. Jg., Tč., Šd., Vck., Ktk., Ktz., Korn. Příval nadělal zmolin. Us. Hoď je do hluboké zmole. Sš. P. 113. Holianské pole, samé kopce, zmole. Sš. P. 368. Jsou tam samé z-ny. Mor. Šd. Z. = výmol n. vymletá vodou hlinitá země, ne kamenitá, což se roklina zove, kde kámen vyzírá. Mor. Tč. V Pole- šovicích jsou mnohé zmoly při cestách. Tč. Vidí tolký hnůj ve zmole na cestě a na roli nic. Kld. I. 216. V letní době bez vody jsou zmoly. Osv. V. 765. Upadnuv do z-ly bahnité . . . dostižen jest a zabit. Pal. Děj III. 2. 87. — Z. = padrtí, Detritus, m. Sl. les

422031   Zmola Svazek: 7 Strana: 1148
Zmola směsičná = prvopočáteční chaos. Č. Rž. LIII. Zmolákati koho = zbíti. Čce. Tkč.

422032   Zmola Svazek: 8 Strana: 0515
Zmola = rokle. Břez. Font. V. 452.

422033   Zmolásati Svazek: 5 Strana: 0567
Zmolásati = pomálu a nezpůsobně snísti, langsam und unartig zusammenessen. — co. To je doba, než to z-sáš. U Kr. Hrad. Kšť.

422034   Zmoľavieť Svazek: 7 Strana: 1148
Zmoľavieť = zmolovatěti. Slov. N. Hlsk. XI. 15.

422035   Zmolcz Svazek: 7 Strana: 1148
Zmolcz, vz Zmol. Pršp. 62.

422036   Zmolek Svazek: 5 Strana: 0567
Zmolek, lku, m. = cumel, der Schlotzer. Na Mor. D.

422037   Zmolina Svazek: 5 Strana: 0567
Zmolina, y, f., vz Zmol.

422038   Zmolisko Svazek: 9 Strana: 0409
Zmolisko, a, n. = místo, kde jsou zmoly. Sr. Zmolma.

422039   Zmoliti Svazek: 5 Strana: 0567
Zmoliti, il, en, ení = smoliti, zerreiben. Mor. Kinsk.

422040   Zmolka Svazek: 5 Strana: 0567
Zmolka, y, f., vz Zmol.

422041   Zmolovatělý Svazek: 8 Strana: 0515
Zmolovatělý. Z. sýr. Wtr. St. Pr. 48.

422042   Zmolovatěti Svazek: 5 Strana: 0567
Zmolovatěti, ěl, ění, Schaben bekommen. Roucho to zmolovatělo. Br., Cap. II. 43.

422043   Zmolovati Svazek: 8 Strana: 0515
Zmolovati m. zmolovatěti. Kat. z Žer. 216.

422044   Zmolovatiti Svazek: 5 Strana: 0567
Zmolovatiti, il, ěn, ění = molovatým učiniti, schäbig machen. Jg.

422045   Zmomsenovati koho Svazek: 9 Strana: 0409
Zmomsenovati koho = spoličkovati, slíti, hlavu někomu klackem rozbitii a p. Us. od r. 18 7. Pozn. Momsen, prof. děj. v Berlíně, vyzýval Němce, aby Čechy vyhubili potlu- kouce je.

422046   Zmongoleti Svazek: 5 Strana: 0567
Zmongoleti, el, ení = Mongolem se státi, ein Mongol werden. Hdž. Rkp., Phld. IV. 155.

422047   Zmonopolisovati Svazek: 5 Strana: 0567
Zmonopolisovati, monopolisiren.— co: sůl, tabák. Kaizl 330.

422048   Zmonotonělý Svazek: 10 Strana: 0535
Zmonotonělý. Z. verše. Mtc. 1902. 185.

422049   Zmora Svazek: 7 Strana: 1148
Zmora, y, f. = můra. Slov. Rr. Sb. — Z., y, m.= mrzout. Rgl.

422050   Zmoravený Svazek: 5 Strana: 0567
Zmoravený; -en, a, o, mährisch gemacht. Zmoravený odrodek tohoto nářečí. Sl. ps. Šf. VIII., Koll.

422051   Zmoraviti Svazek: 5 Strana: 0567
Zmoraviti, il, en, ení, moravisiren, mäh- risch machen. Vz Zmoravený.

422052   Zmordovaný Svazek: 5 Strana: 0567
Zmordovaný, gemordet. Jedenáct panen z-ných, u Kolína pochovaných; A za nima leží moje potěšení, je celý z-ný. Sš. P. 78., 329.

422053   Zmordovati Svazek: 5 Strana: 0567
Zmordovati = zabiti, pobiti, morden, ermorden. Us., Bibl. — koho. Rejthaři u Žďáru do 200 lidu selského z-li. Dač. 1. 210. — Z. = unaviti, utýrati, abplagen, abrackern. Tak jsem zmordován, že se ne- mohu ani hnouti. Us. Mtl. — koho čím: těžkou prací. Us. Tč.

422054   Zmorútěný Svazek: 5 Strana: 0567
Zmorútěný = unavený, abgeplagt, müde. Už jsem celá z-ná. Mor. Šd. Vz Morútný.

422055   Zmorútněný Svazek: 5 Strana: 0567
Zmorútněný = zmorútěný. Mor. Šd.

422056   Zmoření Svazek: 5 Strana: 0567
Zmoření, n., vz Zmořiti.

422057   Zmořenosť Svazek: 7 Strana: 1148
Zmořenosť, i, f., Entkräftung, Abmat- tung. Dk.

422058   Zmořený Svazek: 5 Strana: 0567
Zmořený; -en, a, o, abgequält, verküm- mert, abgehungert, abgemergelt. Jsem celý zmořen, ich bin ganz hin. Přistupte k němu směle, ne jako z-ný ubožák, wie ein Häuferl Unglück. Dch. Z. tělo. BR. II. 856. b. — od čeho: od namáhání. Dch. — čím: hla- dem, D., prací, Us., jakoukoli smrtí. Kom. Zmořené mé lkáním oči k spánku zamknul klidný sen. Nitra VI. 123. — kde: železo v octě z., gebeizt. V.

422059   Zmořený jak Svazek: 10 Strana: 0535
Zmořený jak: jako koza, jako sláma, jako věchet, jako kotar. Zbirov. čes. 1. XI. 270.

422060   Zmořitelný Svazek: 5 Strana: 0567
Zmořitelný, entkräftbar, ermattbar. Ne- zmořitelný, unverwüstlich. Dch.

422061   Zmořiti Svazek: 5 Strana: 0567
Zmořiti, zmoř, ře (íc), il, en, ení = zmu- čiti, zničiti, síly pozbaviti, zdusiti, ersticken lassen, entkräften, abmatten, zu Tode quä- len ; zmařiti, zkaziti, zu Grunde richten, vertilgen, unterdrücken. — co, koho: ne- přátele, dobytek; prkno (zkaziti). Us. Ubr- mané při z-li (zastavili). 1620. Wtr. Mor ho! mor ho! len ho ty zmor! Sldk. 599. Nikdy by ja, nikdy svetu něverila, žeby bola ľúbosť človeka z-la. Sl. ps. Šf. I. 78. Ľúbosť, ľúbosť, ty nešťastná ľúbosť, z-la si ľudských srdci už dosť. Ps. sl. 162. Ale na tretí deň hlad triraz horší opásal ho a zmorilo ho to tak, že už ledva nohy za sebou vliekol. Dbš. Sl. pov. VII. 67. Práce duchem zmoří, práce tělem posílí. Dch. Aby marná myšlení z-li. Hus I. 348. — co komu. On ti Prabôh všemohúci, jedno- dychom smrť ti zmorí. Hrbň. Rkp. — koho čím: hladem, nouzí, D., Ler., hádkami. — co, koho kde: maso v octě, einbeizen. D. Vz Zmořený. Některé u vězení z-li. Bart.

422062   Zmořiti Svazek: 7 Strana: 1148
Zmořiti. Zmorila si mne z tohoto světa. Koll. Zp II. 198.

422063   Zmořiti se jak Svazek: 10 Strana: 0535
Zmořiti se jak. Slib takový v nic se zmořil. Světz. 1888. 151.

422064   Zmoskaliti se Svazek: 5 Strana: 0567
Zmoskaliti se, il, en, ení = státi se Mo- skalem, Rusem. Tak se z-lil, že pod živým člověkem paty řeže. Č. M. 466.

422065   Zmostiti Svazek: 5 Strana: 0567
Zmostiti, il, stěn, ění, bebrücken. — co: hráz. Dipl. 1550.

422066   Zmosúravený Svazek: 8 Strana: 0515
Zmosúravený. Z. šípky = dobre mrazom doštípané, stiahnuté, umrštené (svraštěné). V Liptově. Vz Mosúr, Smosúravený (3 dod.).

422067   Zmotalý Svazek: 8 Strana: 0515
Zmotalý. Z. mozek. 1599. Wtr. Živ. c. L 207.

422068   Zmotané Svazek: 5 Strana: 0567
Zmotané, verwirrt, verwickelt, unver- ständlich. Z. mluviti, odpovídati. Us.

422069   Zmotání Svazek: 5 Strana: 0567
Zmotání, n., die Verwirrung, Verwicke- lung, Vermischung, Verfitzung; die Abhas- pelung (smotání). Us.

422070   Zmotanice Svazek: 5 Strana: 0567
Zmotanice, e, f. = zmotanina.

422071   Zmotanina Svazek: 5 Strana: 0567
Zmotanina, y, f., die Verwirrung, das Gewirre, der Wirrwar. Hr., Šmb. S. I. 397.

422072   Zmotanosť Svazek: 5 Strana: 0567
Zmotanosť, i, f., das Verwirrtsein, die Verwirrung. Jg. Slov.

422073   Zmotaný Svazek: 5 Strana: 0567
Zmotaný; -án, a, o, verwirrt, verwickelt, vermischt, verfitzt; (smotaný, abgehaspelt). Z. pře, Us., hlava (unklar). Kom. Z. (zmo- drchaný) nápis, Dch., soud, Bl., kupa lidu. Čch. L. k. 77. Ver je ten svet z-ný. Mt. S. I. 102. Je dnes celý z-ný. Us. Šd. — čím. Větrem z-né klasy. Jir. Ves. čt. 33. — jak. Soused byl tak z-ný (opilý), že světa neznal. Us. Kšť. Zmotati = smotati, ab-, zusammenweifen, zusammenhaspeln; zmásti, splésti, verwik- keln, verwirren, verfitzen. V. — co. Z-la jsem potáček koudele. Vz Smotati. Sš. P. 676. — co čím: niti rukou. Us. — se = opiti se, sich betrinken. Zmotal se tak, že nemohl domů trefiti. Us. Kšť., Brnt. — se kdy. Čert tomu mládenci dal taký pohla- vek, že se v tom okamžení zmotal (potácel). Kld. II. 324. — se nač: zmoci se, s něco býti, im Stande sein etwas zu thun, zu er- reichen. Na tu sáhu (dřeva) bych se ještě jaksi zmotal. Mor. Šd., Vck.

422074   Zmotati se Svazek: 10 Strana: 0535
Zmotati se = zapotáceti se a padnouti. Čes. 1. XIV. 150.

422075   Zmotek Svazek: 7 Strana: 1148
Zmotek, tku, m. = smotek (doutník). Prss. Obr. 131

422076   Zmotolicovati Svazek: 5 Strana: 0567
Zmotolicovati, zmotolicovatěti, ěl, ění = motolice dostati, die Drehkrankheit bekom- men. Ovc., Zlob.

422077   Zmotoličiti Svazek: 5 Strana: 0568
Zmotoličiti, il, en, ení, schwindelig ma- chen. — se, Schwindel bekommen, schwin- delig werden. Cf. Motolice. Bern.

422078   Zmotořiti se Svazek: 10 Strana: 0535
Zmotořiti se = zmátořiti, zlepšiti se. Obilí se z-lo. Volyně. Čes. 1. XIII. 126.

422079   Zmotoškat sa Svazek: 10 Strana: 0681
Zmotoškat sa = zmotat se. Vz Brt. Sl.

422080   Zmotožiť sa Svazek: 7 Strana: 1148
Zmotožiť sa = otráviti se (o ovcích). Z. sa motožkú, matonohú, šmatlákom, opilcom. Slov. Phľd. XII. 317.

422081   Zmotožiti sa Svazek: 8 Strana: 0515
Zmotožiti sa. Vz Motožka (3. dod.).

422082   Zmotrchání Svazek: 5 Strana: 0568
Zmotrchání, n., vz Zmotrchati.

422083   Zmotrchaný Svazek: 5 Strana: 0568
Zmotrchaný; -án, a, o = zmodrchaný. Vz Zmotrchati. Píše ho býti v při své z-ho. 1609. Jir. Ves. čt. 380.

422084   Zmotrchaný Svazek: 9 Strana: 0409
Zmotrchaný. Z. věc. Har. I. 67.

422085   Zmotrchati Svazek: 5 Strana: 0568
Zmotrchati, zmodrchati, zmotrchávati = zmotati. — co: niti, Us., při. Smrž. — co čím: niti Spatným svíjením. — co komu: si řeč, aus dem Koncept kommen. Dch.

422086   Zmotýleti Svazek: 5 Strana: 0568
Zmotýleti, el, ení, Schmetterling werden. Hlas., Ja., Ktk.

422087   Zmotýlovat Svazek: 10 Strana: 0535
Zmotýlovat = popsati. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 47.

422088   Zmoucení Svazek: 5 Strana: 0568
Zmoucení, n., vz Zmoutiti.

422089   Zmoucený Svazek: 5 Strana: 0568
Zmoucený, vz Zmoutiti.

422090   Zmoučiti Svazek: 5 Strana: 0568
Zmoučiti, il, en, ení, mit Mehl bestau- ben. — se. Kdo často do mlýna chodí, zmoučí se. Prov. Šd., Bž.

422091   Zmoučnatěti Svazek: 5 Strana: 0568
Zmoučnatěti, ěl, ění = moučnatým se státi, mehlig werden. Us.

422092   Zmoudrykovati Svazek: 5 Strana: 0568
Zmoudrykovati, ausklügeln, erdenken. — co na koho. Ostrav. Tč.

422093   Zmoudřelý Svazek: 5 Strana: 0568
Zmoudřelý, vernünftig o. klug gewor- den, gewitzigt. Dch.

422094   Zmoudření Svazek: 5 Strana: 0568
Zmoudření, n., das Klugwerden. Bern.

422095   Zmoudřený Svazek: 5 Strana: 0568
Zmoudřený; -en, a, o, klug o. vernünf- tig gemacht o. geworden. Bern. Vz Zmoudřelý.

422096   Zmoudřeti Svazek: 5 Strana: 0568
Zmoudřeti, ějí, el, ení, klug o. vernünf- tig werden, gewitzigt werden. Učiniti, aby kdo zmoudřel, Jem. zur Raison bringen. Dch. — jak: se svou škodou. V. — čím. Rozumný zmoudří škodou jiného, blázen ani svou vlastní. Hlas. Mohl by trpkými zkušenostmi již jednou z. Dch. Chci ho po- trestati, aby trestem zmoudřel. Ddk. II. 425. Chybami se učíme a prohranými soudy zmoudříme. Us. Šd. — kdy. Ten nezmoudří, až narazí. Us. Dch. Zmoudříš přece buda poučen. Msn. Or. 58. Člověk obyčejně po neštěstí zmoudří. Us. Tč. Od toho dne zmoudřel švec a neslavil modrých pondělků. Kld. I. 271. Václav trpkým strádáním před časem zmoudřel. Ddk. VII. 50.

422097   Zmoudřeti z čeho Svazek: 10 Strana: 0535
Zmoudřeti z čeho: z vlastních chyb. Sbor. čes 21.

422098   Zmoudřiti Svazek: 5 Strana: 0568
Zmoudřiti, il, en, ení. Jem. klug oder vernünftig machen, witzigen. Dch. — koho, se.

422099   Zmouliti Svazek: 5 Strana: 0568
Zmouliti, il, en, ení = pomouliti. — co kde. Voda všecko seno na lukách zmúlila. Slov. Bern. — se = zmýliti se, sich irren. Us. Vrů.

422100   Zmoutění Svazek: 5 Strana: 0568
Zmoutění, n. = zmoucení. Na Slov. Bern.

422101   Zmoutěný Svazek: 5 Strana: 0568
Zmoutěný = zmoucený. Na Slov. Bern.

422102   Zmoutiti Svazek: 5 Strana: 0568
Zmoutiti = zamoutiti. Vz tam významy. — abs. čím z-tím, hrudu másla mu pošlem Hol. 360. — co: mléko = stlouci, buttern. Dbš. Obyc. 60. Z. vodu = zkaliti, trüben. Sl. ps. 141. Vzal velký kousek do huby a ledva ho zmútil (rozkousal). Na Ostrav. Tč. — koho= zarmoutiti, betrüben: děvu. Sldk. 289. — co komu. To mu hlavu z-lo. Dbš. Sl. pov. IV. 49. — se komu. Zmúti se mu zrak. Phld. I. 1. 17. — co s čím = smísiti: deň s nocou. Btt. Sp. 133. — co kde: kobzole v hrnci (zamíchati), bavlnu ve džbeře, zerstampfen. Na Ostrav. Tč. — Vz Zamoutiti.

422103   Zmoutiti Svazek: 7 Strana: 1148
Zmoutiti vodu. Ev. víd. 9. Nelze-li stlouci, podloží se pod máselnici najdené železo a hnědz sa zmúcí. Mor. Brt. L. N. II. 162.

422104   Zmozolatěti Svazek: 5 Strana: 0568
Zmozolatěti, ěl, ění, wulstig, schwielig werden. — čím: ruce prací zmozolatěly. Rostl.

422105   Zmozolelosť Svazek: 5 Strana: 0568
Zmozolelosť, i, f. = zatvrzení jako mo- zolu jest, die Wulstigkeit, Verhärtung. Sal.

422106   Zmozolelý Svazek: 5 Strana: 0568
Zmozolelý, verhärtet, voll Schwielen. Z. ruka.

422107   Zmozolení Svazek: 5 Strana: 0568
Zmozolení, n., die Kallosität. Pracoval do z. U Rychn.

422108   Zmozolený Svazek: 5 Strana: 0568
Zmozolený, -en, a, o = zmozolelý. Chle- bík si hledají z-né pěstě. Hdk. C. 160.

422109   Zmozoleti Svazek: 5 Strana: 0568
Zmozoleti, el, ení = jako mozol stvrd- nouti, verhärten wie die Schwiele. Sal., Ja., Ras. Cf. Zmozolnatěti.

422110   Zmozoleti Svazek: 5 Strana: 0568
Zmozoleti. Ruce zmozolnatí. Us. Šd.

422111   Zmozoliti Svazek: 5 Strana: 0568
Zmozoliti, il, en, ení, zmozolovati, schwie- lig machen. Sal., Ja. — jak. Ty slávu hľadáš za peniaz, čo bedár v slzách z-lil. Čjk. 72. — co. Když človek pracuje, ruky zmozoluje. Na Ostrav. Tč.

422112   Zmozolnatěti Svazek: 5 Strana: 0568
Zmozolnatěti, schwielig werden. Cf.

422113   Zmozolovatělý Svazek: 7 Strana: 1148
Zmozolovatělý, schwielig geworden. Z. ruka. Pdl.

422114   Zmozolovatěti Svazek: 5 Strana: 0568
Zmozolovatěti = mozoly dostati, stvrd- nouti, Schwielen bekommen. V. — od čeho komu. Sedláku od kopání atd. ruce zmo- zolovatěly. Pont. o stát. — čím: prací ruce z-těly. Us.

422115   Zmozolovati Svazek: 5 Strana: 0568
Zmozolovati, vz Zmozoliti.

422116   Zmožan Svazek: 5 Strana: 0568
Zmožan, u, m., gnidia, rostl. Z. sosno- listý, g. pinifolia, paprskový, g. radiata, jednoduchý, g. simplex, hedvábnitý, g. seri- cea, střetolistý, g. oppositifolia, hlazený, g. laevigata. Rostl. III. a. 120.

422117   Zmožanovitý Svazek: 5 Strana: 0568
Zmožanovitý = zmožanu podobný. Z. byliny, gnidiaceae. Rostl. III. a. 116. b.

422118   Zmoždění Svazek: 5 Strana: 0568
Zmoždění, n., die Kontusion. Čjk.

422119   Zmoždilosť Svazek: 5 Strana: 0568
Zmoždilosť, i, f., m. = zhmoždilosť, die Quetschung. Sal.

422120   Zmoždilý Svazek: 5 Strana: 0568
Zmoždilý, m. = zhmoždilý, gequetscht, gedrückt. Sal.

422121   Zmožditi Svazek: 5 Strana: 0568
Zmožditi, il, ěn, ění; zhmožditi = zma- čkati, zerdrücken, zerquetschen. — co: hrušky. Čern. — co čím: jahody rukama. Ms. o štěp. Hlavu tvú kladivem zmoždím. GR.

422122   Zmožditi Svazek: 8 Strana: 0515
Zmožditi. K GR. přidej: Nov. 35.

422123   Zmožditi co kde: na Svazek: 10 Strana: 0535
Zmožditi co kde: na kovadlině. Rkp. lék. Jhr. 28b.

422124   Zmožení Svazek: 10 Strana: 0535
Zmožení, n., cresis. Rozk. P. 1276., R 83.

422125   Zmoženina Svazek: 5 Strana: 0568
Zmoženina, y, f. = zmožení, die Ent- kräftung vor Uiberanstrengung. Slez. Šd.

422126   Zmožený Svazek: 5 Strana: 0568
Zmožený; -žen, a, o. Vz Zmoci. Zmožený ležel bez dechu. Troj. Mám z-nou (namo- ženou) ruku, nemohu nic dělať. Us. Ne- zmožený, unüberwunden, unbesiegt. Dch. — čím. Ta moc tím více nepřátel dlouhým tímto obležením poněkud z-ných posilnila. Žer. 17. Z. bídou, Bl., hladem, Us., prací. V. — kdy: žena po porodu z. Plk.

422127   Zmožitelný Svazek: 5 Strana: 0568
Zmožitelný, besiegbar, überwindlich. Ne- zmožitelný, unüberwindlich. Dch.

422128   Zmračení Svazek: 5 Strana: 0568
Zmračení, n. Vz Zmračiti. Z. očí i po- kalení. O vod. 5.

422129   Zmračený Svazek: 5 Strana: 0568
Zmračený = zamračený. Hdk.

422130   Zmráčeti se Svazek: 5 Strana: 0568
Zmráčeti se, sich verdunkeln, verfinstern. Poľom sa zmráča. Č. Čt. I. 301. Cf. Zmrákati.

422131   Zmračiti Svazek: 5 Strana: 0568
Zmračiti, il, en, ení = zamračiti, über- wölken, verfinstern. — se odkud. Jak sě z mračna nebe zmračí. Alx. V. v. 276. (IIP. 7.).

422132   Zmrak Svazek: 5 Strana: 0568
Zmrak, u, m,, die Abenddämmerung. Slov. Na zmraku prišli do velikej húšťavy. Dbš. Sl. pov. I. 335. Bolo právě na zmraku (zmrákalo se). Frsc. I. 49.

422133   Zmrákati se Svazek: 5 Strana: 0568
Zmrákati se, sich verfinstern, verdun- keln, dämmern. Cf. Zmráčeti se, Smrákati se. Zmráká se, bude pršeť. Us. Dch., Kmp. Č. 127.

422134   Zmramorovatělý Svazek: 9 Strana: 0464
Zmramorovatělý. Z. obličej. Tbz. IV. 2. 28.

422135   Zmramorovatěti Svazek: 10 Strana: 0535
Zmramorovatěti. Tbz. II. 3 426.

422136   Zmráščať sa Svazek: 7 Strana: 1148
Zmráščať sa = zmráštati se. Val. Brt. D. 300.

422137   Zmraščený Svazek: 8 Strana: 0515
Zmraščený = zmraštěný. Slov. Zátur.

422138   Zmrášťati se Svazek: 5 Strana: 0569
Zmrášťati se = hubu křiviti, ošklíbati se, den Mund verzerren. Zmrášťá sa jak opica. Na mor. Val. Vck.

422139   Zmraštění Svazek: 7 Strana: 1148
Zmraštění, n., Zusammenrunzeln, n Stala-liby se na listu zkáza od ohně zmra,- štěním. Arch. VIII. 508.

422140   Zmraštěný Svazek: 5 Strana: 0569
Zmraštěný; -ěn, a, o = svraštěný, runz- lig. Z. tvář. Na Slov. Hdž. Šlb. 80.

422141   Zmraštiti Svazek: 5 Strana: 0569
Zmraštiti = svraštiti, zusammenrunzeln. Slov. — co. Ježibabin syn zmraštil čelo. Er. Sl. čít. 51. — se. Keď Turka zpomenie, oči mu zblknú, vysoké čelo sa zmraští. Sldk. 172. I hodil rukou a zmraštil sa ďalej pokračujúc. Lipa II. 102. Komorovský sa zmraštil, ako čo by sa octu napil. Klčk. Zb. III. 41. — se nad čím. Rozvzteklenec ten nad tím se jen zmraští a bídným kme- tem v hroznou proprasť praští. Ntr. I. 55.

422142   Zmraviti Svazek: 5 Strana: 0569
Zmraviti, il, en, ení = mravným učiniti, sittsam machen. Us. Brt.

422143   Zmravniti Svazek: 5 Strana: 0569
Zmravniti, il, ěn, ění = zmraviti. Dch. Národ slovenský, aby sa zvěčnil, musí sa vzdelať, zmravniť, usvorniť. Lipa II. 151.

422144   Zmravňování Svazek: 7 Strana: 1148
Zmravňování, n., Moralisirung, f. Z. člověčenstva. SP. II. 306

422145   Zmraza Svazek: 5 Strana: 0569
Zmraza, y, f., die Erfrierung. Šm.

422146   Zmrazek Svazek: 5 Strana: 0569
Zmrazek, zku, m. = zmrzlá hruda, eine gefrorene Schrolle (Erdschrolle), der Holper. Z. = zmrzlá hrouda sněhová. Kšá. Z. = zmrzlé bláto na silnici. U Hořic. Hk. Dyť mám zmrazky na botách (na podpatcích zmrzlý sníh). Us. Vk. — Z. = rampouch, der Eiszapfen. Visí-li o vánocích hodně zmrazků se střech, Bude hojně ječmene. V Plzeňsku. Kšť. — Z., zka, m. = kůň se srstí černou a bílou, der Eisenschimmel?

422147   Zmrazek Svazek: 7 Strana: 1148
Zmrazek, uter, zastr. Pršp 77. 22.

422148   Zmrazení Svazek: 5 Strana: 0569
Zmrazení, n., das Gefrieren. Vz Zmra- ziti.

422149   Zmrazený Svazek: 5 Strana: 0569
Zmrazený; -en, a, o, zu Eis gemacht, gefroren.

422150   Zmraziti Svazek: 5 Strana: 0569
Zmraziti, il, zen, ení, zmrazovati = za- mraziti, gefrieren machen. V. — koho kde. Ostrá zima ho po cestě zmrazila. L — co. Schladlá země všechen život zmrazí. Nrd. — se. Až se zmrazí, půjdeme na hon. Us. Tč.

422151   Zmraziti Svazek: 7 Strana: 1148
Zmraziti slad = zkaziti. 1533. Wtr. Obr. II 336.

422152   Zmraziti Svazek: 8 Strana: 0515
Zmraziti. Kaštany zmrazili (vozkové). Arch. XV. 102.

422153   Zmrazkovatěti Svazek: 5 Strana: 0569
Zmrazkovatěti, ěl, ění = mrazkovatým se státi, holperig werden. Puch. Vz Zmra- zek.

422154   Zmrazkovatý Svazek: 5 Strana: 0569
Zmrazkovatý = zmrazkovitý.

422155   Zmrazkovitosť Svazek: 5 Strana: 0569
Zmrazkovitosť, i, f., die Holperigkeit. Vz Zmrazek.

422156   Zmrazkovitý Svazek: 5 Strana: 0569
Zmrazkovitý, holperig. Vz násl.

422157   Zmrazkový Svazek: 5 Strana: 0569
Zmrazkový, bereift, voll Reif, holperig.

422158   Zmrazky Svazek: 5 Strana: 0569
Zmrazky, pl., m., vz Zmrazek.

422159   Zmrcatěti Svazek: 5 Strana: 0569
Zmrcatěti, ěl, ění, vz Mrcatiti se. — abs. Slepice žraly, až mohly zmrcatěti (o překot). U Rychn. Brv. — proč. Mohli radostí, zvědavostí z. Ehr., Knrz. Cf. Zmr- catiti.

422160   Zmrcatiti se Svazek: 5 Strana: 0569
Zmrcatiti se, närrisch werden, zfanfr- niti se. V z Zmrcatěti.

422161   Zmrcnouti se Svazek: 5 Strana: 0569
Zmrcnouti se = zblázniti, zfanfrniti se. Cf. Zmrcatiti se. Jen se nezmrcni! Us. u Kr. Hrad. Kšť.

422162   Zmrdati Svazek: 5 Strana: 0569
Zmrdati = zjebati, ausmergeln. Cf. Mr- dati.

422163   Zmrgnút Svazek: 7 Strana: 1148
Zmrgnút = vzíti tajně, ukrásti. Laš. Brt. D 300.

422164   Zmrhač Svazek: 5 Strana: 0569
Zmrhač, e, m. = marnotratník, der Ver- schwender. — Z. = zprznitel, der Schänder, Entehrer. Bern.

422165   Zmrhal Svazek: 5 Strana: 0569
Zmrhal, a, m., mlýn u Tučap.

422166   Zmrhalka Svazek: 5 Strana: 0569
Zmrhalka, y, f. = panna, která svou poctivosť promrhala, závitka, dopustilka, padlá ženština, deflorata (virgo), die Buhle- rin, Gefallene. Na Mor. a Slov. Šd., Mřk., Vck. Chudoba je z-kou. Bdl.

422167   Zmrhalovice Svazek: 5 Strana: 0569
Zmrhalovice. Vz Sdl. Hrd. II. 47.

422168   Zmrhana, zmrhanka Svazek: 5 Strana: 0569
Zmrhana, zmrhanka, y, f. = zmrhalka. Us. Šd., Jrda., Vck.

422169   Zmrhánek Svazek: 10 Strana: 0681
Zmrhánek, nka, m. = soumrak. Vz Brt. Sl.

422170   Zmrhání Svazek: 5 Strana: 0569
Zmrhání, n. = promarnění, die Ver- schwendung. — Z. = zprznění, die Schwä- chung, Schändung. Přijíti k z. Pr. měst., Sych.

422171   Zmrhanka Svazek: 5 Strana: 0569
Zmrhanka, vz Zmrhana.

422172   Zmrhaný Svazek: 5 Strana: 0569
Zmrhaný; -án, a, o = promarnění, ver- schwendet, vergeudet. Stud prodán, život zmrhán. Prov. Šd. Za časy z-né darmo lutovať. Na Slov. Tč. Zmrhanú mladosť na tomto svete nikdy nik viac nenahradí: ale kto kráse a sláve žije, ten večne ostane mladý. Syt. Táb. 351. — Z. = zkurvený, zprzněný, zu Falle gebracht, entehrt, ge- schändet, geschwächt. Bern. Z. panna.

422173   Zmrhati Svazek: 5 Strana: 0569
Zmrhati = zhubiti, zkaziti, o něco při- praviti, ztratiti, zu Grunde richten, ver- derben, verlieren.— co, koho: dobytek, Pr. měst., své zdraví, Kom., svou pověsť. Troj.; práci a náklad, chmel i slad z. (nadarmo praco- vati); den. V. Z. majetnosť, sein Vermögen durchbringen. J. tr. Mistr dílo zmrhal. Pam. Val. Meziříč 210. Své hrdlo z. BR. II. 47. b. Zmrhal mne. Jel. Něčí milosť a lásku z. Th. Z. své peníze, statek (promrhati), Us.; ženskou, pannu = o česť připraviti, zlíhati. Sych., Us. — co, koho, se, čím. Svou ra- dou krále zmrhal. Tur. kr. Čas žertováním. D. Se čím z. Mel. Koněm, na kterém seděl, zmrhán jest. Bart. Zmrhal mu šubu neopa- trným vydáváním. NB. Tč. 13. — co komu (proč): své dceři syna pro kousek zvěřiny z. (zahubiti). Cyr. Poručník-li sirotkům sta- tek zmrhal. Vš. Jir. 148. Zmrháš-li sobě zdraví. Jir. Ves. čt. 36. Ať jim nebude zmr- háno, co mají. NB. Tč. 204. Nemohl sirotku nic z. Půh. II. 462. — co skrze co. Solf., Tur. kron. — co kde (u koho): milosť. V. Zmrhal jsem tam den. Us. Vck. — co jak. Co předkové udatně zejskali, to po- tomci jich ničemně zmrhali. Dač. I. 292.

422174   Zmrhati Svazek: 7 Strana: 1148
Zmrhati pannu. Cf. Proléhati, Přesko- čiti, Zprzniti, Přeraziti jí punčochu. Še- redně ho z-li (zbili). Arch. VIII. 122.

422175   Zmrhati Svazek: 7 Strana: 1400
Zmrhati děvče. Vz Skloniti (dod.).

422176   Zmrholiti Svazek: 5 Strana: 0569
Zmrholiti, il, en, ení = zkaziti, ver- pfuschen. — co. Ton to z-lil. U N. Kdýně. Rgl.

422177   Zmrchatělý Svazek: 5 Strana: 0569
Zmrchatělý, verdorben. Od základu sa pohýbaly všetky i životnje i z-ťelje síly a moci národa. Slov. Phld. I. 4. 143.

422178   Zmriavknúť Svazek: 5 Strana: 0569
Zmriavknúť = zle pochoditi, zemříti. Keď ty zmriavkneš! Na Slov. Mt. S. I. 111.

422179   Zmrk Svazek: 5 Strana: 0569
Zmrk, u, m. = soumrak, die Dämme- rung. Na Mor. a Slov. Přišel až ve zmrk. Mor. Vck. Když jel přes ten les, bylo to k večeru na zmrku. Kld. II. 46. Vošol na zmrku do krčmy človek neznámy. Zbr. Báj.

422180   Zmrk Svazek: 7 Strana: 1148
Zmrk, u, m., amphitheatrum, zastr. Pršp. 83. 86.

422181   Zmrkánek Svazek: 9 Strana: 0409
Zmrkánek, nku, m. Když se obilí pere na zmrkánku, bude snětivé. Vyzov. Mus. ol. XII. 112.

422182   Zmrkánka Svazek: 8 Strana: 0515
Zmrkánka. Na z-nce — na večérku, k ve- čeru. Zlín. Brt. D. II. 427. Cf. Smrkati se. Za Výb. II. 821. polož: Vz Tov. 57.

422183   Zmrkati se Svazek: 5 Strana: 0569
Zmrkati se, vz Zmrknouti.

422184   Zmrknouti se Svazek: 5 Strana: 0569
Zmrknouti se, kl, utí, zmrkati, zmrká- vati se = zatmíti se, dämmerig werden, sich verfinstern, dämmern. Vz Smrknouti.

422185   Zmrľe Svazek: 10 Strana: 0681
Zmrľe, ete, n. Husí z. = slabá, zakrslá husa. Sr Brt. Sl.

422186   Zmrlý Svazek: 5 Strana: 0569
Zmrlý = umrlý, mrtvý, todt, gestorben. Duše zmrlých lidí. V. — Kom., Br., Háj. Přátelé zmrlí. Ler. Duše zmrlých lidí do slávy své rač přijati. Pam. Val. Meziříč. 131. Biechu ludie jako zmrli. Alx. Šf. v. 74. (HP. 95.). (Starý) chválí lidi staré, zmrlé, hyzdí živé. Hus III. 110. — jak. Druzi nepláči, to věz ti, kteříž hřiešníkóv na duši zmrlých neželejí. Hus. II. 358.

422187   Zmrlý Svazek: 7 Strana: 1148
Zmrlý. I běchu jako z-lí Ev. víd. 38., Kom. Lab. 136., Výb. I. 1035. Z. spolek, totiž když by ten zemřel, který koho na spolek přijal a druhý živ zuostal, kteréhož přijímá. Výb II. 821

422188   Zmrlý Svazek: 10 Strana: 0535
Zmrlý. Zrmlé črvy pójdú od člověka. Lék. B. 195a.

422189   Zmrmlati Svazek: 7 Strana: 1148
Zmrmlati cosi popod nos. Phľd. VIII. 170. Vz Zamrmlati.

422190   Zmrnčeti Svazek: 5 Strana: 0570
Zmrnčeti, el, ení = bručeti? Na Slov. Lvica sa berie od ovocia k tráve, zas zmrnčí kráva: Nechaj mi potravu! Zátur.

422191   Zmrnkavý Svazek: 5 Strana: 0570
Zmrnkavý = zakrnělý, verbuttet. Us.

422192   Zmrsk Svazek: 5 Strana: 0570
Zmrsk, u, m. = zmrsknutí i to, co zmr- sknuto, smrštěno jest, die Zusammenschrum- pfung, das Zusammengeschrumpfte. V. — V horn. = tenká žíla, tenký pramen hor- niny, die Kluft, der Schacht. Vys. Z. mo- cný, dražovitý (dutiny v sobě mající), lin- iový (z něm. liegend, lépe: ležatý), křížový, Vys., hantový (z hangend, lépe: visutý). V. Vz Báně. — Někdy = mezera, štěrbina. Am. — Z. = hořejší díl bičiště, der obere Theil des Peitschenstiels, der Zweig (do- lejší: násada, der Peitschenstiel). Jg.

422193   Zmrsk Svazek: 7 Strana: 1148
Zmrsk. Pastýřský tatar je z prvu ple- tený, pak jsou jednotlivé řemínky rozpu- štěny a na tyto se dává svazek koňských žíní: zmrsk. U Velehradu. Tč.

422194   Zmrskati Svazek: 5 Strana: 0570
Zmrskati = metlou zbíti, mit der Ruthe streichen, geissein. — koho čím: metlami. Reš. — jak: bez vyslyšení. Br. — jak. Protož tě viece než tyto zmrskámy. Hus I. 195. Tam budiž biřicem podlé libosti zmr- skán. Ddk. IV. 222. — Vz Smrskati.

422195   Zmrsknouti Svazek: 5 Strana: 0570
Zmrsknouti, vz Smrsknouti.

422196   Zmrskový Svazek: 5 Strana: 0570
Zmrskový, Kluft-. Cf. Zmrsk. Z. bouda. Světz. (starý).

422197   Zmršček Svazek: 10 Strana: 0681
Zmršček, ščku, m. = březové bičisko. Brt. Sl.

422198   Zmršelý Svazek: 5 Strana: 0570
Zmršelý = který zmršel, veraast. Z. káně. Cant.

422199   Zmršený Svazek: 7 Strana: 1148
Zmršený; en, a, o = vymrskaný, vy- ssátý. Z. pole. U Kr. Hrad. Kšť.

422200   Zmršiti Svazek: 7 Strana: 1148
Zmršiti, il, en, ení = vymrskati, vyssáti, aussaugen. Z. pole. U Kr. Hrad. Kšť

422201   Zmrštěk Svazek: 5 Strana: 0570
Zmrštěk, šťku, m. = proutek, die Spitz- gerte, Spiessruthe, der Peitschenstiel. Puch.

422202   Zmrštení Svazek: 5 Strana: 0570
Zmrštení, n., vz Zmrštiti.

422203   Zmrštěný Svazek: 5 Strana: 0570
Zmrštěný; -en, a, o, vz Zmrštiti. Dieky Bohu, že ešte i na mňa nezapomenul, na z-nú (scvrklou, eingeschrumpft) babu. Zbr. Lžd. 160.

422204   Zmrština Svazek: 5 Strana: 0570
Zmrština, y, f. = svraština, vráska, die Falte, Runzel. Na Slov. Vo krátce, ktoré silou velikou vábia ku sebe oči mladíkov, zohyzdí líčka z-na. Zbr. Hry. 204.

422205   Zmrštiti Svazek: 5 Strana: 0570
Zmrštiti, il, ěn, ění = sraziti, zusammen- falten, -schlagen, -stossen. Vz Smrsknouti. — Z. se — sraziti se, zusammenschrumpfen. — Z. se = vzmrštiti se, emporschnellen. Z-til se a utek. U Rychn. Msk. — se = zaka- boniti se, zvraštiti se. Že sa zmŕštil, zazrela. Slov. Phld. V. 65.

422206   Zmrť Svazek: 5 Strana: 0570
Zmrť, i, f., zastr. = vyraženina, der Aus- schlag. V.

422207   Zmrtnělý Svazek: 9 Strana: 0409
Zmrtnělý = mrtvý. U Buděj, Kub 305.

422208   Zmrtněti Svazek: 9 Strana: 0409
Zmrtněti = umříti. U Buděj. Kub. 365.

422209   Zmrtohlavěti Svazek: 10 Strana: 0535
Zmrtohlavěti m. zvrtohlavěti. Jihoč. Dš. Sr. Huj. Progr. 16.

422210   Zmrtvě Svazek: 5 Strana: 0570
Zmrtvě, zastr. = zmrtvěl. Kat.

422211   Zmrtvělosť Svazek: 5 Strana: 0570
Zmrtvělosť, i, f. = nečitelnosť, die Er- starrung, Unempfindlichkeit. V. Vz Schd. II. 341., Dch.

422212   Zmrtvělosť Svazek: 7 Strana: 1148
Zmrtvělosť, Stan sucht, Stupor. Z. na duchu. Šf. Strž. II. 43.

422213   Zmrtvělý Svazek: 5 Strana: 0570
Zmrtvělý = nečitelný, erstarrt, empfin- dungslos, unempfindlich, erstorben. V. Z. lid. D. Z. a potracená chuť. 1594. Z. vzduch. Drf. Byl jako z. Jrsk. Zmizne razom z-lých sen. Phld. III. 457. Chcem volať; ale marná robota, hlas v z-lom hrdle hynie. Btt. Sp. 69. — čím: lakomstvím. Jel., hrůzou. Čch. Bs. 71.

422214   Zmrtveně Svazek: 5 Strana: 0570
Zmrtveně = zmrtvěle. Bern.

422215   Zmrtvení Svazek: 5 Strana: 0570
Zmrtvení, n. = zmrtvělosť. Z. živých útvarů, das Absterben lebendiger Gebilde. Šp. Z. jen dočasné. Nitra VI. 73. Z. údů, das Einschlafen der Glieder. V.

422216   Zmrtvený Svazek: 5 Strana: 0570
Zmrtvený; -en, a, o, abgestorben, zmrt- vělý. vz Zmrtviti. Tříska kosti z-ná. Nz. lk. Spevom tvojim ožily z-né (todte) kameny. Phld. III. 93. — čím kde. Duch sv. obži- vuje na duši hřiechem z-né. Hus II. 196. Z-né těžkým snem leží Slovenstvo. Ntr. I. 48.

422217   Zmrtvěti Svazek: 5 Strana: 0570
Zmrtvěti, ěl, ění = mrtvým se státi, zdřevěněti, ztuhnouti, erstarren, absterben, empfindungslos werden. — abs. Poľúb tú zem svätú, sľubuj tuhé sľuby, bo zmŕtvejú Tatry, ak je syn neľúbi. Zátur. — proč: žalostí, Troj., strachem. V. — odkud. Od té nemoci mu noha z-la. Us. Tč. Všecken jsem z toho divadla zmrtvěl. Ler. — nač. Spievať?! Oj, bolby hlas to zúfalý! Kto živý, naň zmŕtvel by len. Slov. Phld. III. 456. — kde. (Ciesař) hněvy se vešken po- třese, zmrtvě v těle, zbledě v líci. Kat. 1391.

422218   Zmrtvěti komu. Z-ly Svazek: 10 Strana: 0535
Zmrtvěti komu. Z-ly mu údy. Msn. II. 116.

422219   Zmrtvěti v čem Svazek: 9 Strana: 0409
Zmrtvěti v čem. Che. S. I. 345.

422220   Zmrtviti Svazek: 5 Strana: 0570
Zmrtviti, il, en, ení = mrtvým, nečitel- ným učiniti, erstarrt, empfindungslos ma- chen. — co, koho. Troj. A kto jich (mar- ných myšlení) nezmrtví, ten nebrzy bude blažený. Hus I. 348. — kdy. A v tu ho- dinu syny své z-li sú. Hus I. 335. — se. Kdo do toho padá nešťastia, ten sa zne- tvorí, zmrtvieva. P. Tóth. Trenč. M. 123. Ona se z-la (nepoctivou pannou se stala). Mor. Šd.

422221   Zmrtviti Svazek: 7 Strana: 1148
Zmrtviti něčí spor, beilegen. Wtr. Obr. II. 709.

422222   Zmrtvolený Svazek: 8 Strana: 0515
Zmrtvolený. Z. lid (zemřelý). Słow. Lil. Ven. 124.

422223   Zmrtvýchvstání Svazek: 9 Strana: 0409
Zmrtvýchvstání. Chč. S. L 335.

422224   Zmrúžiti Svazek: 5 Strana: 0570
Zmrúžiti, il, en, ení, zamružiti = za- mhouřiti. — co. Sedum roků šila, oka ne- zmúžila. Sš. P. 793.

422225   Zmrvení Svazek: 5 Strana: 0570
Zmrvení, n., vz Zmrviti.

422226   Zmrvenina Svazek: 5 Strana: 0570
Zmrvenina, y, f. = mrva. Slov. A tu ta z. na široko na ďaleko sa roznášala a zrno čisté ak zlato na zemi ostávalo. Dbš. Sl pov. I. 92.

422227   Zmrvený Svazek: 5 Strana: 0570
Zmrvený; -en, a, o, vz Zmrviti. Má z-nou dceru. Us. mor. Šd.

422228   Zmrviti Svazek: 5 Strana: 0570
Zmrviti, il, en, ení, zmrvovati = zdrobiti, zerbröseln; zbíti, durchprügeln; zmačkati, zerknittern; smotrchati, verwirren, vermen- gen, zerzausen; pokaziti, verderben; pohno- jiti, düngen (vz Zamrviti); zkurviti, schänden. Na Mor., Slov. a Slez. — co, koho. Z. niti, vlasy, Šd., slámu, Tč., dívku (zmrhati). Vck., Škd., Šd., Mřk. Poviz (pověz) mi paní má, s kým's to lůžko z-la? Pís. slez. Šd. — se komu. Oby dcery se mu z-ly. Us. Šd. — co kde jak. List královský zmrvil hnevne v ruce a vstrčil do vrecka bez čítania. Zbr. Hry. 137 — co čím: pole kravským hnojem. Us. i v Čechách.

422229   Zmrvolec Svazek: 7 Strana: 1148
Zmrvolec, lce, m. = zplštěné vlasy, kol- tun. Laš. Brt. D. 300.

422230   Zmrzačelý Svazek: 5 Strana: 0570
Zmrzačelý, zum Krüppel geworden, ver- krüppelt. Mach., Dch. Jiní spatřují v něm toliko z-ho a hrozného ukrutníka. Ddk. II. 439.

422231   Zmrzačenec Svazek: 5 Strana: 0570
Zmrzačenec, nce, m., ein Verkrüppelter, Krüppel. Dch.

422232   Zmrzačení Svazek: 5 Strana: 0570
Zmrzačení, n., die Verkrüppelung, Ver- stümmelung. Z. těla. Lep. Děj. T. 15. Z. sebe, die Selbstverstümmelung. Dch., Nz. lk., S. N.

422233   Zmrzačení Svazek: 7 Strana: 1148
Zmrzačení. Tresty na z. těla v 16. stol. Vz Wtr. Obr. II 862.

422234   Zmrzačenosť Svazek: 5 Strana: 0570
Zmrzačenosť, i, f.. die Krüppelhaftigkeit.

422235   Zmrzačený Svazek: 5 Strana: 0570
Zmrzačený; -en, a, o, verkrüppelt, ver- stümmelt. Z. údy. — čím: nemocí. Us. Pdl.

422236   Zmrzačeti Svazek: 5 Strana: 0570
Zmrzačeti, el, ení, Krüppel werden, ver- krüppeln. Us. — čím: uhozením, pádem. — od čeho: od nemoci. Tč.

422237   Zmrzačilý Svazek: 7 Strana: 1148
Zmrzačilý = zmrzačelý. Dk.

422238   Zmrzačiti Svazek: 5 Strana: 0571
Zmrzačiti, il, en, ení; zmrzačovati, zum Krüppel machen, verkrüppeln. — koho čím: někoho uhozením, se pádem. — co komu: Nohu. Hrts. — koho jak. Kdo tě tak ukrutně z-čil? Němc. I. 187. — se. Z-čil se, aby nebyl odveden na vojnu. Us. — kde. Úvahy tyto naše jsou-li ložem Prokrustovým, na němž se historická pravda natahuje a zkra- cuje čili zmrzačuje? Sb. vel. III. 137.

422239   Zmrzačování Svazek: 5 Strana: 0571
Zmrzačování, n., die wiederholte Ver- krüppelung, Verstümmelung. O z. se vojínů vz S. N.

422240   Zmrzačovati Svazek: 5 Strana: 0571
Zmrzačovati, vz Zmrzačiti.

422241   Zmrzati Svazek: 5 Strana: 0571
Zmrzati, vz Zmrznouti.

422242   Zmrzelák Svazek: 5 Strana: 0571
Zmrzelák, a, m. = zmrzloň. Mor. Šd.

422243   Zmrzele Svazek: 7 Strana: 1148
Zmrzele, vz Zmrzelý. Točí oči k hradu z. Č. Kn. š. 129.

422244   Zmrzelý Svazek: 5 Strana: 0571
Zmrzelý = obtížný, beschwerlich, unbe- quem. V. — Z. = omrzelý, mürrich, über- drüssig. — nač: na svět. Šm.

422245   Zmrzelý čím Svazek: 9 Strana: 0409
Zmrzelý čím: něčí neústupností (omrzelý). Wtr. Vys. šk. 32.

422246   Zmrzení Svazek: 5 Strana: 0571
Zmrzení, n., die Verdriesslichkeit, Be- schwerlichkeit, Unannehmlichkeit, Unlust, das Aergerniss, der Gram, Unwillen. Bern.

422247   Zmrzený Svazek: 5 Strana: 0571
Zmrzený ; -en, a, o, verdriesslich, zornig, unwillig. Slov. Bern.

422248   Zmrzeti Svazek: 5 Strana: 0571
Zmrzeti, el, ení = omrzeti, těžkým býti, verdriessen. Toť brzo zmrzí. V. — proč. Ty věci zmrzely pro bázeň ztracení jich. V. — koho. Zav. Pýcha života našeho Boha zmrzela. Long. Z-la ho dobrá vôla (že se dobře měl). Slov. Zátur. Pozdejšie ju to ozaj z-lo. Mt. S. I. 64. — komu. Opilcom voda zmrzí. Výb. I. 928., Mus. — Zmrzí se mi, ti = zmrzím sobě, zmrzíš sobě atd. To se člověku zmrzí. Us. Tč. — si v čem = omrzení cítiti, überdrüssig werden. Z ne- známosti hřešili a v ní sobě zmrzíce osvícení ode mne došli. BR. II. 339. b. — koho kde. Ide on, ide za tie tmavé hory, klobúčik na očach a nič nehovorí, len kedy netedy zbroj mu zaštrkotá; čo ho tu zmrzelo, či zlé či dobrota? Čjk. 47.

422249   Zmrzka Svazek: 5 Strana: 0571
Zmrzka, y, f. = zmrzlina. Bern.

422250   Zmrzlák Svazek: 7 Strana: 1148
Zmrzlák, a, m. = zmrzlík, zmrzlec. Mor. Šd.

422251   Zmrzlátka Svazek: 5 Strana: 0571
Zmrzlátka, zmrzlata, pl., n., vz Zmrzle.

422252   1. Zmrzle Svazek: 5 Strana: 0571
1. Zmrzle, gefroren, eiskalt; starr. Bern.

422253   2. Zmrzle Svazek: 5 Strana: 0571
2. Zmrzle, ete, n. = plané jablko, der Hagapfel. D. Vz Rstp. 518.

422254   Zmrzlé Svazek: 5 Strana: 0571
Zmrzlé, ého, n., vz Zmrzlý.

422255   Zmrzlec Svazek: 5 Strana: 0571
Zmrzlec, zelce, m. = zmrzlý člověk, ein Erfrorener. Tabl. lid. 152.

422256   Zmrzlický Svazek: 10 Strana: 0681
Zmrzlický. Má z-kou duši (zbabělou). Slád Jindř. 42.

422257   Zmrzlík Svazek: 5 Strana: 0571
Zmrzlík, a, m. = zmrzlý, vrátký na zimu člověk, die Frostkatze. Vz Zmrzloň, Zmrzlo- tina, Zmrzlina. MM. — Z. Petr ze Svojšína. Vz Sbn. 555., Jir. Ruk. II. 359., S. N., Tk. II. 554., III. 664., IV. 746., V. 45., 134. Z. na Orlice. Tk. VI. 358. Z. Jan. Blk. Kfsk. 1095., MM. — Z., u, m. = hra v karty, das Verfrierspiel. — Z. = stříbrný groš za Vác. III., eine Gattung Groschen, auch Heller von reinem Silber. — Z. = zmrzlina, Ge- frorenes. Vz Zmrzlina. — Z. Býti na zmrzlíku (když se něco nepodaří), gefroren sein, am Gefrierpunkte sein. Dch. — Z., mlýn u Ho- ražďovic.

422258   Zmrzlík Svazek: 7 Strana: 1148
Zmrzlík = stříbrný gros. Dač. I. 7. — Z., os. jm. Arch. VII. 727., VIII. 609. — Z. Někteří, aby nebyli raněni, aneb jak říkáme, aby byli test a z-ci, svou zbraň jistým způsobem žehnají . . . Zbrt. 243. (Hry. 37.).

422259   Zmrzlík Svazek: 8 Strana: 0515
Zmrzlík peníz, že byl za mincmistra Zmrzlíka ražen. Gern. Př. 85.

422260   Zmrzlík Svazek: 9 Strana: 0409
Zmrzlík, a, m. = člověk v dvojí kůži domněle nezranitelný. Uč spol. 1897. XI. 12.

422261   Zmrzlíková Svazek: 5 Strana: 0571
Zmrzlíková, é, f. Z. ze Svojšína Krescencie. Jir. Ruk. II. 359.

422262   Zmrzlíky Svazek: 5 Strana: 0571
Zmrzlíky, dle Dolany, Zmrzlík, něm., ves u Dušník. PL.

422263   Zmrzlina Svazek: 5 Strana: 0571
Zmrzlina, y, f. = něco zmrzlého, zvl. jídlo ledem ztužené, Gefrorenes. Rostl. Rank navrhuje: mražené. Cf. Zmrzlé. Vz Mražené, Prm. III. č. 50. Na cestě jsou samé z-ny, gefrorene Schollen. Mor. Tč. — Z., y, m. = zmrzlý člověk, zmrzlík, komu je pořád zima. Vz Zmrzlík. Jdi ty z-no a nezmrzej pořád. Mor. Šd.

422264   Zmrzlina Svazek: 7 Strana: 1149
Zmrzlina. Cf. Kram. Slov. Také dle Brt. lepší starší: mražené.

422265   Zmrzlina Svazek: 10 Strana: 0535
Zmrzlina chyb. m: mražené. Vz toto. Brt. ve Věst. XII. 97. Sr. Zdechlina = co zdechlo, zmrzlina — co zmrzlo, ale u z. nic nepomrzlo, nýbrž bylo učiněno zmrzlým.

422266   Zmrzlinár Svazek: 10 Strana: 0536
Zmrzlinár, e, m. = kdo prodává na ulici zmrzlinu. Nár. list. 1886. č. 183. Sr. Zmrzlina.

422267   Zmrzlinec Svazek: 5 Strana: 0571
Zmrzlinec, nce, m. = zmrzlý kousek bláta, zmrzlá hrouda ano i zmrzlé dobytčí lejno na cestě, gefrorener Koth, Scholle auf der Strasse. Když jsou na cestě z-nce, je cesta kostrbatá. Mor. Šd.

422268   Zmrzlinky Svazek: 5 Strana: 0571
Zmrzlinky, pl., f. = zmrzlé ovoce, ge- frorenes Obst. Však z-ky jsou dobré. U Pře- rova. Šd.

422269   Zmrzloň Svazek: 5 Strana: 0571
Zmrzloň, ě, m = komu je pořád zima. Vz Zmrzlík. Mor. Šd.

422270   Zmrzlosť Svazek: 5 Strana: 0571
Zmrzlosť, i, f., das Erfrorensein, die Erstarrung von der Kälte. Z. rostliny. Um. les. II. 250.

422271   Zmrzlotina Svazek: 5 Strana: 0571
Zmrzlotina, y, m. a f. = zimomřivý člo- věk, der Erfrorene, die Frostkatze. Na Mor. Vz Zmrzlík.

422272   Zmrzly Svazek: 5 Strana: 0571
Zmrzly, samota u Krumlova. PL.

422273   Zmrzlý Svazek: 5 Strana: 0571
Zmrzlý, gefroren. Z. voda, V., rosa (jíní), Kom., řepa, Šp., moře. Z. voda píše se třemi písmeny (led). Tč. Staví se co z. košile (za kamny v horké lázni). Jako z. košile se staví (na odpor). Us. Jest jako z. košile (bídný). Tys z. košile (říkají tomu, komu je pořád zima). Us. Šd. Jdi ty z. košile! Šd. Stojí jako zmrzlý. Šd. — jak. Z. jak křemeň, jak křemínek, Šd., jako roh, beinhart gefroren, Dch., Bkř., jak kosť, jako kot, jak kotek, Brt., Šd., jak krkoška. Na mor. Val. Vck. Chléb je z. jako led. Mor. Šd. Vz Zmrznutý. — Z. = zimomřivý, empfindlich gegen Kälte, frostig. — Zmrzlé, ého, n. = zmrzlina. D.

422274   Zmrzlý Svazek: 7 Strana: 1149
Zmrzlý jak rohlík. Rgl. Z. ruce jak hrábě. Brt. Je to na tabák zmrzlé. Mor. Šd.

422275   Zmrzlý Svazek: 8 Strana: 0515
Zmrzlý. Ani zmrzlej košile se nebojí. Mor. Nov. Př. 626.

422276   Zmrzlý proč Svazek: 10 Strana: 0536
Zmrzlý proč. Ústa pro strach z-lá. Frant. 9. 19. — jak: jako hrábě, rampouch. Vlast. I. 238.

422277   Zmrznouti Svazek: 5 Strana: 0571
Zmrznouti, zl, utí, zmrzati = zimou stuh- nouti, zničenu býti, ge-, verfrieren. V., Kom. — abs. Země zmrzla. Us. Půjdeš tam chyba (leda) zmrzať! Mor. Vck. Zmrzloň pořád zmrzá. Mor. Šd. Jdi se obléci a nezmrzej! Mor. Šd. Keď sejeme, mnoho (zrn) zmrzne. Lipa 216. — od čeho. Osení od mrazu zmrzlo. Kom. Z. od strachu. Chlpk. Dram. II. 20., Mt. S. I 112., Kom., Dbš. Sl. pov. I. 430. — čím kde: zimou na cestě, v lese, pod stromem atd. Z. zimou. Brt. P. 173. Tu nezmrzneš. Us. Malé pacholátko, by zimú nezmrzlo. Kol. ván. 156. Měl-liby si oděv zjednať, by nemusel zimú zmrzať. Pís. mor. Šd. Zmrzly v milom kraľovičovi kosti, ale ako poslušný len šiel. Dbš. Sl. pov. I. 394. Keď cit v prsiach tvojich zmrzne ako cencúl. Klčk VI. 106. Člověk by na té cestě zmrzl. Us. Tč. — komu. Zmrzly mu prsty. Us. Tč. — kdy. Čo po tom, zmrznem-li zajtrá? Slov. Phld. V. 51. — jak. Do pola j zmrzel. Bern.

422278   Zmrznouti Svazek: 7 Strana: 1149
Zmrznouti jak. Zemáky zmrzly na ta- bák. Mor. Šd.

422279   Zmrznouti se Svazek: 10 Strana: 0536
Zmrznouti se. Jak se povětří strhne, to se zmrzne. Luc. 62. To se nemôž z. Ib. 64. Sr. Zmrznouti.

422280   Zmrznutí Svazek: 5 Strana: 0571
Zmrznutí, n., das Erfrieren. Smrť od z. Čes. lék. VII. 344.

422281   Zmrznutí Svazek: 7 Strana: 1149
Zmrznutí, n. Cf. Slov. zdrav., Kram. Slov.

422282   Zmrznutý Svazek: 5 Strana: 0571
Zmrznutý; -ut, a, o = zmrzlý. Na Slov. Bern. Ruky z-té jako hrable a skľavené. Phld. IV. 61.

422283   Zmrzutělý Svazek: 9 Strana: 0409
Zmrzutělý. Z. pán Wtr. Živ, vys. šk. 317.

422284   Zmrzutněti Svazek: 5 Strana: 0571
Zmrzutněti, ěl, ění, zmrzutěti = mrzutým se státi, mürrisch werden. Phld. V. 113.

422285   Zmřežovati Svazek: 5 Strana: 0569
Zmřežovati = mříží opatřiti, vergittern. — Z. = něco psaného na způsob mříží pře- trhali. — co: zápis. Záp. měst. 1449.

422286   Zmřieti Svazek: 7 Strana: 1400
Zmřieti, defungi. Zmrli sú. Mnč. Ev. 9. M. 2. 20., 77., M. 28. 4.

422287   Zmučenál Svazek: 7 Strana: 1149
Zmučenál, u, m., passionale, zastr. Pršp. 84.

422288   Zmučenec Svazek: 7 Strana: 1149
Zmučenec, nce, m., der Gefolterte. Wtr. Obr. II. 761.

422289   Zmučení Svazek: 5 Strana: 0571
Zmučení, n. = zkatování, das Abmartern. Bern.

422290   Zmúčení Svazek: 5 Strana: 0571
Zmúčení, n. = zmoučení.

422291   Zmučení Svazek: 7 Strana: 1149
Zmučení, n., tormentum. Pršp. 58.

422292   Zmučený Svazek: 5 Strana: 0571
Zmučený; -en, a, o, abgemartert. Z. obličej. Špaňh. Žádal na tom mém z-ném člověku. Arch. II. 36. — kde. S velkým piatkom teda dokonávam, na Golgatě viery z-ný. Hdž.

422293   Zmučit Svazek: 8 Strana: 0515
Zmučit máslo = stlouci, zmútiti. Phľd. 1895. 184.

422294   Zmučiti Svazek: 5 Strana: 0572
Zmučiti, il, en, ení = umučiti, ztrápiti, foltern, abfoltern, abmartern. — koho. V., Kká. Td. 71. Kolovrat člověka mého zmučil. Arch. II. 36. Dal z. a upáliti jakéhosi Ju- ristu. Pal. Děj. IV. 2. 374. — koho čím. Vz Mučiti. — jak. Ukrutně ho z-li. Us. Šd. Horníci kněze Valentina velmi z-li. Dač. I. 325. Keď ho hlad a žízeň dobre zmučí. Sl. spv. I. 5.

422295   Zmúčiti Svazek: 5 Strana: 0572
Zmúčiti, vz Zmoučiti.

422296   Zmučněti Svazek: 7 Strana: 1149
Zmučněti, ěl, ění = mučněm se státi. Sš.

422297   Zmuda Svazek: 9 Strana: 0409
Zmuda, y, m. = Čipera. To je z. člověk (komu se divíme)! Slez. Lor. 81.

422298   Zmudić Svazek: 7 Strana: 1149
Zmudić čas = mařiti (dialekt). Mkl. Etym. 206. a.

422299   Zmuditi Svazek: 5 Strana: 0572
Zmuditi, il, ěn, ění = zmařiti. — co: čas. Na Ostrav. a u Opav. Tč. — se = zdržeti se. váhati, versäumen, sich aufhalten. Ib. Tč.

422300   Zmudrovati Svazek: 7 Strana: 1149
Zmudrovati. Tož si vám z-val (umyslil) tam íť! Mor. Vhl.

422301   Zmudrovati co Svazek: 5 Strana: 0572
Zmudrovati co = chytře navléci. Jak bych to zmudroval? Na Zlínsku. Brt., Mtl., Tč. Jak pak bych já to zval. Kld. II. 165. Ten mudrlant vždycky cosi zmudruje. Mor. Šd. — Z. = zmoudřeti, zchytřeti. Na mor. Val. Myslil, že nás ošidí a my nad ním z-vali. Vck. Ale tam, kde měli Rosinu, zmudrovali; dali kohouta pod koryta, tak že ho čert nenašel. Val. pov. Vck.

422302   Zmúdřelý Svazek: 5 Strana: 0572
Zmúdřelý = zmoudřelý. Hlk.

422303   Zmúdření Svazek: 5 Strana: 0572
Zmúdření, n. = zmoudření. Slov. Bern.

422304   Zmúdřený Svazek: 5 Strana: 0572
Zmúdřený = zmoudřený. Slov. Bern.

422305   Zmúdřeti Svazek: 5 Strana: 0572
Zmúdřeti, el, ení = moudrosti nabyti, klug, weise werden. Kom. — jak. S škodou svou z. V., Zátur., Dbš. Sl. pov. VIII. 9.— čím. Rekové škodou svou nezmoudřeli. Kron. tur. — Vz Zmoudřeti.

422306   Zmúdřiti Svazek: 5 Strana: 0572
Zmúdřiti, vz Zmoudřiti.

422307   Zmuchlati Svazek: 5 Strana: 0572
Zmuchlati = zamásti, zamodrchati, ver- wirren, zerzausen, verfitzen. — co: vlasy, hlavu, šaty. Stará bába dlouho muchle, až to zmuchle (nemajíc zubů rozžvýká). Na Ostrav. Tč. — co komu čím: vlasy rukama. — co kde: ve džbeře, na půdě atd. Tč. Z. něco mezi prsty (rozžmoliti). Na Ostrav. Tč.

422308   Zmuchlovati Svazek: 5 Strana: 0572
Zmuchlovati, verfitzen. Us Vrů.

422309   Zmúlisko Svazek: 5 Strana: 0572
Zmúlisko, a, n., schlammige Gegend. Slov. Bern.

422310   Zmúliti Svazek: 5 Strana: 0572
Zmúliti, vz Zmouliti.

422311   Zmultiplikovati něco Svazek: 5 Strana: 0572
Zmultiplikovati něco = znásobiti. Mj.

422312   Zmumlati Svazek: 5 Strana: 0572
Zmumlati, murmeln. — abs. Čert zmumle ešte: No, ži a hni! Dbš. Sl. pov. VII. 52. — co komu. Zopnul som sa ešte, zmumlal som im zpät kľatbu i nešťastie. Lipa II. 361.

422313   Zmůrčilý Svazek: 5 Strana: 0572
Zmůrčilý = kdo se zmůrčil. Vz Zmůrčiti.

422314   Zmůrčiti se Svazek: 5 Strana: 0572
Zmůrčiti se, il, en, ení = v můrku, v můru se obrátiti, zum Nachtfalter werden. Květom. 29.

422315   Zmusení Svazek: 5 Strana: 0572
Zmusení, n., das Zwingen, die Bemüssi- gung. Na Slov. Bern.

422316   Zmusený Svazek: 5 Strana: 0572
Zmusený; -en, a, o, gezwungen, bemüs- sigt. Na Slov. Bern.

422317   Zmusiti Svazek: 5 Strana: 0572
Zmusiti, il, sen a šen, ení = přinutiti, do- nutiti, zwingen, bemüssigen. — koho. Kdo mne zmusí ? U Vys. Mýta. Hrp. Kdo pak by jej zmusil? Sk.

422318   Zmustlovati Svazek: 9 Strana: 0409
Zmustlovati = zmestovati. Šeb. 289.

422319   Zmustrovati Svazek: 5 Strana: 0572
Zmustrovati, z něm. mustern = upraviti. V. A tak zmustrováno jest lidu čes. vo- jenského okolo dvou tisíc Dač. I. 183. — koho kde kdy. Petr Vok dal lid ten dne 17. srpna 1594. pod zámkem krumlovským z. Mus. 1880. 229.

422320   Zmuškavěti Svazek: 5 Strana: 0572
Zmuškavěti, vz Zmuškovatěti.

422321   Zmušknouti Svazek: 8 Strana: 0515
Zmušknouti = shlédnouti. Tak to zmu- škni, která je hezčí. U Žleb. NZ. II. 615.

422322   Zmuškovatěti Svazek: 5 Strana: 0572
Zmuškovatěti, zmuškavěti, ěl, ění = mušky dostati, Würmer, Fliegen bekommen. Hrách zmuškovatěl. — komu. Us.

422323   Zmuť Svazek: 5 Strana: 0572
Zmuť, i, f. Tma, závrať bral ho nehorázne. Prešla z. Slov. Phld. IV. 10.

422324   Zmut Svazek: 7 Strana: 1149
Zmut, u, m., Betrubniss. Slov. Phl'd. VI. 254., 266.

422325   Zmuť Svazek: 8 Strana: 0515
Zmuť, i, f. = věci pomútěné (zkalené); trudné myšlénky, smutek. Slov. Kal. S. 216.

422326   Zmutek Svazek: 8 Strana: 0515
Zmutek, tku, m. = nesnáz. Znatel jazyka nikdv neprijde do z-tku, jako sa má vysloviť. Phľd. XII. 729.

422327   Zmutek Svazek: 9 Strana: 0409
Zmutek. Daj mi za z. pomoc. Modl. ms. ????. 58.

422328   Zmútění Svazek: 5 Strana: 0572
Zmútění, n. = zmoutění. Slov. Bern.

422329   Zmútěný Svazek: 5 Strana: 0572
Zmútěný = zmoutěný. Slov. Bern. Oči máš z-né, líca bľadé. Sldk. 504. — Z. = kdo v zápasu očním (v pohlížení do očí) nevydržel. Dbš. Obyč. 177. Vz Zmutky.

422330   Zmútiti Svazek: 5 Strana: 0572
Zmútiti = zmoutiti. Vz toto.

422331   Zmutky Svazek: 5 Strana: 0572
Zmutky, pl., m. = smutek. Povieme len jeho skutky, ktorými nám robí zmutky. Slov. Mt. S. I. 180. — Zmutky prehráť = nevy- držeti někomu do očí hleděti nesměje se. Na Slov. Obyč. 177. Cf. Zmútěný.

422332   Zmúvať sa s kým Svazek: 10 Strana: 0536
Zmúvať sa s kým = smlouvati se. Slov. Čes. 1. XIV. 247.

422333   Zmužení Svazek: 5 Strana: 0572
Zmužení, n . die Ermannung. Aesop.

422334   Zmužený Svazek: 9 Strana: 0409
Zmužený = prací zmožený. Lisic.

422335   Zmužile Svazek: 5 Strana: 0572
Zmužile, männlich, muthig, tapfer. Z. si činiti, si počínati, něco konati, Kom., sobě vésti, Eus., se brániti, na někoho povstati, Troj., proti komu se míti. Sych. Vojsko z. postupovalo do Uher. Ddk. III. 254. Ti jdi z. nahoru. Němc. I. 105. Modlil som sa tu vo zdech kláštorných, keď vy ste sa sráželi z. Zbr. Lžd. 246.

422336   Zmužilohrdinský Svazek: 5 Strana: 0572
Zmužilohrdinský, männlich, heldenhaft. Z. srdce. Anth. Jir. (Berl.).

422337   Zmužilosrdnatosť Svazek: 5 Strana: 0572
Zmužilosrdnatosť, i, f., die männliche Tapferkeit, Herzhaftigkeit. Jg. Slov.

422338   Zmužilosrdnatý Svazek: 5 Strana: 0572
Zmužilosrdnatý = zmužilý, herzhaft, männlich, tapfer.

422339   Zmužilosť Svazek: 5 Strana: 0572
Zmužilosť, i, f. = věk mužský, die Mann- barkeit. V z. dozrává. V. — Z. = dospělosť mužská, die Mannheit, männliches Ansehen. — Z. = jednání muži přístojné, männliches Betragen, die Männlichkeit. — Z. = udatnosť, statečnosť, síla, die Mannhaftigkeit, Tapfer- keit. V. Z. mysli; z. udatná. Jel. Zmužilosť, chlape, v slove tak, jak v činu. Si v službe pravdy: nemáš čo sa lakať. Phld IV. 367. Najprvní doletí na veterném žrebcovi Sámo, i svých podbúdzá a do srdce z-sti naháňá. Hol. 73. Bábori udatní! ostatňú srdca ukažte včul z., včul posledňé vzteku pustite uzdy. Hol. 146. Bylť jsem očitým svědkem rekovné z-sti vaší naproti přemoci nepřítele. Ddk. Jt. v. 37. Vojsko prací prospívá v z-sti, ale zahálkou v ní krsá a babiní. Abr. Více k tomu z-sti třeba snášeti štěstí nežli ne- štěstí. Sb. uč. Z. pěkná ctnosť. Na Mor. Tč. V protivnosti chop se z-sti. Bž., Hkš. Rád jako oděnec jezdí a z. jeho za plotem leží. Bž. Stran přísloví vz; Baba, Hrdlo, Chutě, Huš, Krupěj, Kuráž, Meč, Musiti, Nesmělý, Skočiti, Strach, Vojna, Voněti.

422340   Zmužilý Svazek: 5 Strana: 0572
Zmužilý = dospělý co muž, männlich, erwachsen als Mann. Byl jsem v létech z-lých. Bart. — Z. = statečný, srdnatý, udatný, mannhaft, mannfest, muthig, tapfer. Z. žena, srdce, mysl., V., smělosť, Troj., úmysl. D. Z-lou myslí něco přetrpěti. Jel. Jest dosti z-lý, er ist Mann (Mannes) genug. Dch. Z. světem vládne. Dch. Budeš-li z-lá, můžeš je vysvobodiť. Němc. I. 105. Kdo v sile si trúfá a na boj z-ho je srdca, nech sa dlhou se mnou kopiou na kolišti potýká. Hol. 20. Z-lé udatnosti mužie! Arch. III. 396. Máme i sílu jarou, z-lá prsa máme mohoucí snésti nehodu všelikou. Boh. Lobk. Nechme, bratři, ženám slzy a nářeky, nám se jen z-lý záměr a čin hodí. Kmp. Č. 190. S Vaňkem z-lý se neradí, raděj' pro česť hrdla nasadí. Bž. Z. na neštěstí nenaříká. Us. Bž. — v čem: v řeči. Pr. Vz Advokat. Z. v boji. Leg. V dobrých věcech buď z-lý, chceš-li přijíť k svému cíli. Mor. Tč. Ja som Slovák od rodu, slovenského původu, vo vojně silný, zmužilý. Vz Slovák. Hdž. Čít. 108.

422341   Zmužiti Svazek: 5 Strana: 0573
Zmužiti, il, en, ení, ermannen, ermuthigen. — koho. Dch. = se = zmužovati se = mužem se státi. Mann werden; udatným se státi, mannhaft werden, sich ermannen. V. Z. se hrdinsky. Troj. — se k čemu: k ně- jakému činu. Slováci konečné se ku své obraně zmužují. Kmp. Č. 130. — se jak. Zmužme se do jednoho, fassen wir Muth wie ein Mann. Us. Dch. — se čím. Leč se zmuží důvěrou. Sš. Bs. 93.

422342   Zmužiti se na koho oč Svazek: 9 Strana: 0409
Zmužiti se na koho oč. Silněji o to na prvního se zmužil (opřel). Ezop. 292.

422343   Zmužněti Svazek: 5 Strana: 0573
Zmužněti, ěl, ění, mannhaft werden. Sml. I. 105. Zmužnel, je ešte krajším. Phld. III. 2. 122. — čím: bezstarostným životem. Sá.

422344   Zmužštělosť Svazek: 10 Strana: 0536
Zmužštělosť, i, f., andromania. Ktt.

422345   Zmužštělý Svazek: 9 Strana: 0409
Zmužštělý. Z. slečna. Šml. IV. 138.

422346   Zmužštěti Svazek: 9 Strana: 0409
Zmužštěti = mužem se státi, povahu mužskou na se vzíti. Vz Zmužštělý.

422347   Zmycati Svazek: 7 Strana: 1149
Zmycati, vz Zmicati.

422348   Zmýcení Svazek: 5 Strana: 0573
Zmýcení, n., das Ausroden. Vz Zmítiti. V též dsky menšie zapisují se zpasenie obilí, lesov z., rybničná krádež nebo zkopánie. Vš. Jir. 355.

422349   Zmýciti Svazek: 5 Strana: 0573
Zmýciti, il, en, ení = nešetrností zkaziti, durchs Nichtschonen verderben. — co: šaty. Us. Vz Zmíciti.

422350   Zmýda Svazek: 5 Strana: 0573
Zmýda, y, f. = skalice zelená, nickamínek zelený, das Eisenvitriol. Pr. Chym. 205. Zlaté klasy 1856. č. 7.

422351   Zmýdelnatělý Svazek: 8 Strana: 0515
Zmýdelnatělý. Z. část Vstnk. IV. 150. Z. tukový obsah buněk. Ib. 94.

422352   Zmydelnění Svazek: 5 Strana: 0573
Zmydelnění, n., die Verseifung. Nz. Z. = rozklad tukův alkaliemi ve volný glycerin a sloučeninu kyseliny mastné s alkalím. Šfk. 494. Postup z. (zmydlení), der Verseifungs- process. Šp.

422353   Zmýdelnění Svazek: 10 Strana: 0536
Zmýdelnění měkkých částí mrtvoly. Ott. XX. 5.

422354   Zmydelniti Svazek: 5 Strana: 0573
Zmydelniti, il, ěn, ění = zmydliti, ver- seifen. Nz., Šp.

422355   Zmydlatěti Svazek: 5 Strana: 0573
Zmydlatěti, ěl, ění = mazlavým jako mýdlo se státi, schmierig werden wie die Seife. Vařený zemák z-těl. Us. Šd.

422356   Zmydlení Svazek: 5 Strana: 0573
Zmydlení, n. = zmydelnění. Nz. Z., tvo- ření mýdla, dle Seifenbildung. Nz., Šp.

422357   Zmydleňování Svazek: 7 Strana: 1149
Zmydleňování, n. Cf. KP. VI. 76. nn.

422358   Zmydlený Svazek: 5 Strana: 0573
Zmydlený; -en, a, o, vz Zmydliti. — Z., ého, m., osob. jm. Mor. Šd.

422359   Zmydliti Svazek: 5 Strana: 0573
Zmydliti, il, en, ení = einseifen; vymydliti, ausseifen; pokaziti, verderben; zbíti, durch- prügeln. — co: prádlo (namydliti). Us. Ten to zmydlil (pokazil, jen povrchně udělal). Na Mor. Tč., Vck. — co nač. Všecko mýdlo z-la na to prádlo, ausseifen. Na Ostrav. Tč. — koho = zbíti. Šd., Mtl. Z-li ho, až úzko. Us. Kšf. Z-me ho, že ani světa nepozná. Us. Vck.

422360   Zmydlovatění Svazek: 5 Strana: 0573
Zmydlovatění, n., die Verseifung. Nz. lk.

422361   Zmydlovatěti Svazek: 5 Strana: 0573
Zmydlovatěti, ěl, ění, seifenartig werden. — čím. Zemčata vařením z-la. Rostl. III. a. 88.

422362   Zmýdlovatěti Svazek: 10 Strana: 0536
Zmýdlovatěti, změní-li se tuk lučebně ve hmotu mýdlu podobnou. Tělo z-tí. Čes. 1. XI 439. Sr. předcház. Zmýdelnění.

422363   Zmygať Svazek: 10 Strana: 0536
Zmygať = utíkati. Brt. Slov. 210.

422364   Zmygnút Svazek: 10 Strana: 0681
Zmygnút = rychle utéci. Brt. Sl.

422365   Zmýjati Svazek: 5 Strana: 0573
Zmýjati, vz Zmýti.

422366   Zmyjky Svazek: 5 Strana: 0573
Zmyjky, pl., f. = pomyje, das Abwasch- wasser, Spülwasser, Spülicht. Vz Smyjky. Na Ostrav. Tč.

422367   Zmykati Svazek: 5 Strana: 0573
Zmykati = mykaje sčesati, krampeln. — co: bavlnu. Krab. — Vz Smýkati. — Z. = škubnouti, trhnouti, zucken, reissen. Vz Mykati. — abs. Šiel som kolo ohradenej zahrady; v nútri zočím púpä nežné, dievčinu sťa tŕnka, pozdravím ju, ona zmykla (trhla sebou) jako plachá srnka. Ppk. I. 64. — se komu. A dieťa chuďátko plakalo jej na prsiach, keď sa jej zmykalo a prsníka si najsť nemohlo. Dbš. Sl. pov. VI. 85.

422368   Zmyklý Svazek: 9 Strana: 0409
Zmyklý hlas = zmlklý? Modl. ms. XXX. 52 XV. stol.

422369   Zmyksiti Svazek: 5 Strana: 0573
Zmyksiti, il, šen, ení, zmykšovati = zdrchati, roztrhnouti, zkaziti, verfitzen, zer- reissen, verderben. Na Slov. a mor. Val. Plk., Vck.

422370   Zmýlená Svazek: 9 Strana: 0409
Zmýlená, é, f. Z. (mýlka) přinese štěstí. Mtc. 1. XXXI. č. 5. 44.

422371   Zmýlení Svazek: 5 Strana: 0573
Zmýlení, n., die Irreführung, Täuschung. Dch.

422372   Zmýlený Svazek: 5 Strana: 0573
Zmýlený; -en, a, o, irregeführt, getäuscht. Vz Zmýliti. Jajže, Bože, pre tento svet z-ný ztratila som môj prstenčok strieborný. Dbš. Obyč. 166. Byl zjeven mnohem ušlech- tilejším nežli seznalo z-né u nás mínění ve- řejné. Pal. Děj. II. 1.200. To jez-ná (= mýlka), eine Irrung. Us. Vk. — v čem. Není zmýlen v naději své sv. Pavel. BR. II. 667.

422373   Zmýlený Svazek: 7 Strana: 1149
Zmýlený. Z. naděje, gescheiterte Hoff- nung. Posp. Z. Nestor, getäuscht. Šf Strž. II. 499. Z-ná neplatí. Rais 30.

422374   Zmýliti Svazek: 5 Strana: 0573
Zmýliti, il, en, ení; zmylovati = omýliti, podvésti, irre machen o. führen, täuschen, trügen; smásti, verwirren; se = chybiti, fehlen, sich irren. — abs. Zmílí štěstí. V. Ranní setí často zmýlí a pozdní vždycky. Prov. Zmýlený (oklamaný). V. — co, koho. Naděje mne zmýlila. V., Pal. Děj. IV. 2. 438. Bůh jazyky jejich zmýlil (zmátl). Dal. Sklenice zmýlila, před synáčka jedu, před nevěstu medu. Sš. P. 155. Z-ly cestu a zblúdili do hôr. Dbš. Sl. pov. II. 24. — koho, se v čem: někoho v naději. V. V předsevzetí jeho nic ho nezmýlilo; z. se v radě, se v naději, V., Kom., se v počtu. Zmýlil se Mojžíš v očekávání svém. Sš. Sk. 82. Nesmí se ani v jednom slově z. Kld. II. 274. Jak se kdo zmýlí v slově při svém mluvení, nepodchytuj ho k jeho zahaňbení. Mor. Tč. — komu. Obává se, aby mu ne- zmýlilo. V. Zmýlilo mu. Sych. Z. si počet, sich verrechnen. — Sv. — čím. Jestliže jsi při tom naším psaním zmýlen, toť se jest stalo omylem písařským. Arch. V. 289. — se. Nedal se z., er Hess sich nicht aus der Fassung bringen. Dch. I starý tkáč někdy se zmýlí. Slez. Šd. Hleď, abys se nezmýlil (abys se nespálil). Prov. Přečasto se zmýlí, kdo se na pomoc lidskou bezpečí. Sych. — se kde: na cestě. Us. Velice se na tom zmýlil. V. Ten se na mně zmýlil a se špatnou se potázal. Us. Při Svatoplukovi arciť se z-li. Ddk. II. 407. — se čím: plavením se zmýlil. Pref.

422375   Zmýliti Svazek: 8 Strana: 0580
Zmýliti. Pakli se hranice (pole etc.) zmýlí neb starostí neb rušením od některých. Tov. 127.

422376   Zmýliti koho čím Svazek: 9 Strana: 0409
Zmýliti koho čím. Neb jste je svým pokrytstvím z-li. XV. stol. Mus. fil. 1897. 165.

422377   Zmýlka Svazek: 5 Strana: 0573
Zmýlka, y, f, die Irrung. Vz Mýlka. Z. se při tom státi nemůže. Us., Zbr. Lžd. 105.

422378   Zmylný Svazek: 5 Strana: 0573
Zmylný = mýlící, täuschend, trügend, trüglich, Reš.; mýlící se, irrig. — Jg.

422379   Zmylovati Svazek: 5 Strana: 0573
Zmylovati, vz Zmýliti.

422380   Zmysel Svazek: 5 Strana: 0573
Zmysel, slu, m. = smysl. Na Slov. Bern.

422381   Zmyselně Svazek: 5 Strana: 0573
Zmyselně = smyslně. Slov. Bern.

422382   Zmyselnosť Svazek: 5 Strana: 0573
Zmyselnosť, i, f. = smyslnosť. Slov. Bern.

422383   Zmyselný Svazek: 5 Strana: 0573
Zmyselný = smyslný. Slov. Bern.

422384   Zmyslec Svazek: 5 Strana: 0573
Zmyslec, slce, m. = smyslec. Slov. Bern.

422385   Zmyslecký Svazek: 5 Strana: 0573
Zmyslecký = smyslecký. Slov. Bern.

422386   Zmyslectví Svazek: 5 Strana: 0573
Zmyslectví = smyslectví. Slov. Bern.

422387   Zmyslek Svazek: 5 Strana: 0573
Zmyslek = smyslek. Slov. Bern.

422388   Zmysleti Svazek: 5 Strana: 0573
Zmysleti = smysleti. Slov. Bern.

422389   Zmyslitelnosť Svazek: 5 Strana: 0573
Zmyslitelnosť = smyslitelnosť. Slov. Bern.

422390   Zmyslitelný Svazek: 5 Strana: 0573
Zmyslitelný = smyslitelný. Slov. Bern.

422391   Zmysliti Svazek: 5 Strana: 0573
Zmysliti, vzmysliti se več = na mysl něco vzíti. Vědě, že's sě v zloby zmyslil. Kat. 3240. — si nač. Zmysli (vzpomeň) si na mamičku. Sš. P. 157. Sprav sa holubom a keď zmyslíš si na mňa, spravíš se zase človekom. Dbš. Sl. pov. V. 64. — co. Jazyk mój zmyslí spravedlnost, meditabitur. Ž. wit 34. 28. — Cf. Smysliti.

422392   Zmyslovský Svazek: 5 Strana: 0574
Zmyslovský, ého, m., os. jm. Z. Adam. Vz Jg. H. 1. 658., Jir. Ruk. II. 359., Blk. Kfsk. 1162., Sdl. Hrad. I. 51.

422393   Zmyšeti sa Svazek: 9 Strana: 0409
Zmyšeti sa. Zmyšel by sa za tým, keby to nedostal. Zát. Př. 27a.

422394   Zmýšiat o někoho Svazek: 8 Strana: 0515
Zmýšiat o někoho = hledět ho obehráti, ošiditi; ukládati o něho. Val. Brt. D. II. 429.

422395   Zmyšit sa za kým Svazek: 10 Strana: 0536
Zmyšit sa za kým: za děvčetem (po- blázniti se). Slov. Phľd. XXIV. 479.

422396   Zmyšiti se Svazek: 5 Strana: 0574
Zmyšiti se, il, en, ení, den Wurm be- kommen. Kůň se zmyší (stane se červivým ; nádorové na těle se dělají a provalují). Ja. — Z. se = veseliti se, radosti skákati, sich sehr freuen. Na mor. Val. Vck.

422397   Zmyšlání Svazek: 5 Strana: 0574
Zmyšlání, n. = smýšlení. Na Slov. Bern.

422398   Zmyšlaný Svazek: 5 Strana: 0574
Zmyšlaný = smyšlený. Na Slov. Bern.

422399   Zmýšlati Svazek: 5 Strana: 0574
Zmýšlati = smýšleti. Na Slov. Bern.

422400   Zmyšlénka Svazek: 5 Strana: 0574
Zmyšlénka, y, f. = smyšlénka. Na Slov. Bern.

422401   Zmyšlenkár Svazek: 5 Strana: 0574
Zmyšlenkár, a, m. = smyslec. Na Slov. Bern.

422402   Zmyšlenkárka Svazek: 5 Strana: 0574
Zmyšlenkárka, y, f., die Dichterin. Slov Bern.

422403   Zmyšlenkárský Svazek: 5 Strana: 0574
Zmyšlenkárský = básnický. Slov. Bern.

422404   Zmyšlenkárství Svazek: 5 Strana: 0574
Zmyšlenkárství = básnictví. Slov. Bern.

422405   Zmýšleti nač Svazek: 10 Strana: 0536
Zmýšleti nač = pomýšleti. Už na to zmýšlel. Val. Nár. sbor. VIII. 56.

422406   Zmyšlinek Svazek: 5 Strana: 0574
Zmyšlinek, nku, m. = myšlénka, die Er- sinnung, Erfindung. Slov. Plk.

422407   Zmyšovatěti Svazek: 5 Strana: 0574
Zmyšovatěti, ěl, ění = zmyšiti se.

422408   Zmýtel Svazek: 5 Strana: 0574
Zmýtel, e, m. = vyberač. Nyní přítel, z kapsy z. Č. M. 235.

422409   Zmýti Svazek: 5 Strana: 0574
Zmýti, zmyji, zmyj, yl, yt, ytí; zmývati = umyti, abwaschen. — abs. Ten zmývá = utíká. Mor. Vck. — co. Us. Jakoby holého zmyl. Kom. J. 241. — koho, co, se čím kde: louhem. Z. se v lázni vodou. V. Lidé v lázni se vypotíce a zmyjíce. BR. II. 353. a. Jako kdyby někdo zmyv sě ve velmi čisté vodě šel by do bahna, aby se lépe opláchl. BR. II. 630. a. — se s kým. A s nimiž se též zmyl. Bl. živ. Aug. 77. — koho jak. Zmyl ho bez vody (vybil mu). Us. Šd. — kdy. Zmyji na každú noc lože mé, lavabo. Ž. wit. 6. 7. — co komu jak. Lahšie holému hlavu zmyješ (nemluv o těžké práci, kde obtíží není). Zátur. — Vz Smýti.

422410   Zmýti Svazek: 7 Strana: 1400
Zmýti. A toho on sebe nezmyje. Arch. XI 166.

422411   Zmytí Svazek: 10 Strana: 0536
Zmytí, n. Obvěž (hlavu) po z. Lék. R. 46b.

422412   Zmýtiti Svazek: 5 Strana: 0574
Zmýtiti, il, cen, ení = posekati, einen Wald aushauen. — co: lesy. Zlob., Půh. II. 505. — Z. = vycliti, verzollen, vermauthen. D.

422413   Zmytý Svazek: 5 Strana: 0574
Zmytý = umytý, gewaschen. V. — kde. Zmytá (namočená) kúdel u vodě. Sal. 167.

422414   Zmývať Svazek: 10 Strana: 0536
Zmývať = utíkati. — kudy. Z. úvratami. Val. Čes. 1. XI. 229., 275.

422415   Zmývati Svazek: 8 Strana: 0515
Zmývati = utíkati. Ten zmývá. Brt. D. II. 428.

422416   Zmyvek Svazek: 5 Strana: 0574
Zmyvek, vku, m. = špěrek mýdla. Vz Spěrek. Na Mor. Tč.

422417   Zmyvek Svazek: 8 Strana: 0515
Zmyvek, vku, m. = voda, ve které se kdo umyl. Mtc. 1894. 106.

422418   Zmyžděný Svazek: 9 Strana: 0409
Zmyžděný. Ač se plod jedním z-ným ko- cháním počíná, una instantanea delectatione. Rozb. III. 693.

422419   zň Svazek: 8 Strana: 0515
zň mění se v žň: žiežň m. žiezň, novoč. žízeň. Gb. H. ml. I. 495.

422420   zn Svazek: 10 Strana: 0536
zn m. zdn; prázný. Us. Jir.

422421   Zn menák Svazek: 9 Strana: 0409
Zn menák, u, m. = náčiní kovářské. 1676. Mus. ol. XII. 35.

422422   Zná Svazek: 5 Strana: 0574
Zná tu cosi = tlí. Cf. Zejmouti. Na Zlinsku. Brt.

422423   -zňa Svazek: 9 Strana: 0409
-zňa: kuzňa. Lor. 34.

422424   Znábožněti Svazek: 8 Strana: 0515
Znábožněti, ěl, ční. Světz. 1895. 483. b.

422425   Znaczie Svazek: 7 Strana: 1149
Znaczie, neonom, bestia, zastr. Pršp. 21 96.

422426   Znáč Svazek: 5 Strana: 0574
Znáč, e, m. = kdo věc zná, der Kenner. D. Je toho veliký z. Us. Msk., Zkr.

422427   Znač Svazek: 9 Strana: 0409
Znač = znáti. Slez. Lor. 81.

422428   Znáččiť sa Svazek: 9 Strana: 0409
Znáččiť sa = dostati nátchu. Phľd. 1898. 626.

422429   Značek Svazek: 5 Strana: 0574
Značek, čku, m. = maličký drobeček, ein kleines, kaum merkliches Stückchen. Bolo toho jenom takový z. Slez. Šd. Dejte mi z., enom jak bleší oko. Ib. Šd. A ešte skoro pozakrývala ho aj sama, aby ani značku po ňom nebylo. Dbš. Sl. pov. VII. 49. — Cf. Znak.

422430   Znáček Svazek: 9 Strana: 0409
Znáček, čku, m. = znaménko. Mus. ol. 1898. 121.

422431   Značek Svazek: 10 Strana: 0536
Značek, čbu, m. = čtvereček na spodku ňader košile. Vz Ňadra. Val. Čes. 1. XI. 114.

422432   Značena Svazek: 5 Strana: 0574
Značena, y, f. (lysena), kraví jm., ein Kuhname. Na mor. Val. Brt.

422433   Značení Svazek: 5 Strana: 0574
Značení, n., die Bezeichnung, Markirung, das Zeichen. Nz., Šp. Z. podmětu, die Sub- jektsbezeichnung. Nz. — Z. = vyobrazení, die Zeichnung, der Abriss. Na Slov. Bern.

422434   Znáčenie Svazek: 8 Strana: 0515
Znáčenie, n. = nátka. Phľd. 1895. 446.

422435   Značený Svazek: 5 Strana: 0574
Značený; -en, a, o — znamenaný, ge- zeichnet; vyobrazený, abgezeichnet, abge- bildet. — čím. Sestra těžkým hořem z-ná. Msn. Or. 72.

422436   Znáčený Svazek: 5 Strana: 0574
Znáčený = zděšený, entsetzt. Slov. Bern. Cf. Znáčiti.

422437   Znáčený Svazek: 8 Strana: 0515
Znáčený = nátku mající. Myjava. Phľd. 1895. 446. Cf. Znátčený (3. dod.). — Z. = uřícený, uhnaný sotva dechu popadaje. Při- běhl všecek z. Jevíčko. Brt. D. II. 428.

422438   Značidlo Svazek: 5 Strana: 0574
Značidlo, a, n. Z. kolmé = kolmoznačník, die Plantirmaschine, Geradehängemaschine.

422439   Značidlo Svazek: 10 Strana: 0536
Značidlo, a, n. Hrnčiarské z. Mus. slov. VII. 35.

422440   Značínaní Svazek: 5 Strana: 0574
Značínaní, vz Značínati.

422441   Značínati Svazek: 5 Strana: 0574
Značínati = načíti, anfangen, angänzen. — co: sudy, anzapfen. Reš.

422442   Značisko Svazek: 5 Strana: 0574
Značisko, a, n. Dostal z. = je uřknut, ist beschrieen. Slez. Šd.

422443   Znáčiť koho Svazek: 9 Strana: 0409
Znáčiť koho = utrápiti. Zát. Př. 71b.

422444   Značitel Svazek: 5 Strana: 0574
Značitel, e, m., der Bezeichner.

422445   Značitelka Svazek: 5 Strana: 0574
Značitelka, y, f., die Bezeichnerin.

422446   Značitelkyně Svazek: 5 Strana: 0574
Značitelkyně, ě, f. = značitelka. Lum. 1855. II. 1094.

422447   Značiti Svazek: 5 Strana: 0574
Značiti, il, en, ení, značovati = zname- nati, bezeichnen, zeichnen, markiren, kenn- zeichnen; brandmarken; vyobraziti, abzeich- nen, abbilden. — co. Už toho málo z.(znáti). Mor. Brt. Oko tvoje smútok značí. Čjk. 18. Čože to značí? Btt. Sp. 71. Jméno osobu značí a všechnu tu, jež v něm leží, podstatu. Sš. I. 160. Jména vévoda, kníže atd. z-la pouhé ouřadníky císařské. Pal. Děj. IV. 2. 51. Značí tedy spravedlnost' tuto veškeren- stvo a soujem všechněch ctností. Sš. Sk. 128. — čím (proč). Z. něco něčím na pa- mátku. Koll. Zrychlení značí se obecně písmenem g. Mj. 154. Úprava knihy značí se pěknou úhledností. Dch. Vz Z. co kde. — kde. Pták sa v povětří značił jak černý puntík. Na Zlinsku. Brt. Satan paľcom značí v knihe vaše mena. Kyt. 1876. 27. V Hebrejské řeči vítr a duch stejným slovem (ruach) značuje se; Tamto krok svůj všaký značil nebes znaky; Slovo druhé, íchórtjc, podlé protivy ve větách rozličných rozličné pojmy z. může. Sš. J. 50., Bs. 1., Sk. 48. — se, co komu. Hora se mi už značí (jeví). Us. Národ odspelý — starec sivovlasý, nemá tých údov čo mládec, ni krásy; už vrásky čela skončenosť mu značia, umdlený v duchu blíže k hrobu kráča. Čjk. 40. — se = jeviti se, ukazovati se, scházeti (o semenech), sich zeigen, offenbaren, aufgehen. Ta réž málo sa značí. Na mor. Val. Vck. — se jak. To se na jevě značí. Anth. I. 42. — Vz Z. co kde. — co zač, zu etwas stempeln. Dch. — že. Vylez na Tatru. Hora len pomaly — už sa tratia stromy, kosodrievä značí, že srne už na holi. Slov. Zátur.

422448   Znáčiti Svazek: 5 Strana: 0574
Znáčiti, il, en, ení = zděsiti, erschrecken. Cf. Znáčený. — co komu. Člověka uráží ďábel, až mu srdce znáči. Štelc.

422449   Značiti se komu (kde Svazek: 7 Strana: 1149
Značiti se komu (kde). Cosi se mi značí (nejasně vidím); Enom sa mi značí před očima (Schein haben). Mor. Brt. D. 301.

422450   Značitý Svazek: 5 Strana: 0574
Značitý (novější) = značný, merklich. Vinař. — Z. = znamenaný, známý, pozna- telný, gezeichnet, bekannt, erkennbar. Má-li kdo nějakou vadu na obličeji na př. červený nos, je z-tý. Na mor. Val. Vck. Ovce těmito jmény pojmenované dobře jsou značity. Brt.

422451   Značitý Svazek: 7 Strana: 1149
Značitý. Sněm z-tý pro věk i národ. Pal. Rdh. II. 285.

422452   Značitý Svazek: 9 Strana: 0409
Značitý = silný, složitý. Tům. 111.

422453   Značivosť Svazek: 7 Strana: 1149
Značivosť, i, f. Dle obyčejné u Aristo- tela z-sti náměstek. Vch. Ar. II. 58.

422454   Značivý Svazek: 5 Strana: 0574
Značivý, markirend. Z. tony. Zv. Přír. kn. I. 15.

422455   Značivý Svazek: 7 Strana: 1149
Značivý zvuk, Vch. Ar. II. 59., mluva. Msr. 45

422456   Značka Svazek: 5 Strana: 0574
Značka, y, f., das Kennzeichen. Kká. K sl. j. 235. Z-ky prvků. ZČ. 1. 205. Písmeno, které jest značkou prvku. Mj. 52. Z. reti- nolu : C8 H4. Vz S. N. — Z. = ztužka z malo- vaného papíru, ein Band aus gemaltem Papier. Na mor. Val. Vek. sá-li suol, čím se ozdobí? Hus I. 183. Po- hanská (moc) zmiše. Alx. H. 12. 30. Radosť zmiše. Trist. 128. Milosť zmiše. Št. Uč. 25. a. Takžť i to zmiše. Št. N. 177. — kde. A diabel před jich očma zmisal. Pass. 18. A to dobré v neplodných manželéch zmi- salo jest. Hus III. 209. — odkud. Jakž to povědě, tak ot jeho očí zmisal. BO. A on zmisal z očí jich. Hus II. 139. — jak. To viděnie s velikú svietlostí zmisalo jest. Leg.

422457   Značka Svazek: 7 Strana: 1149
Značka cejchovní. Us.

422458   Značka Svazek: 9 Strana: 0409
Značka, ?, f. = zaznamenání. Aby moje značky neostaly medzi inými papierami. Slov. Čes. 1. VII. 50.

422459   Značka Svazek: 10 Strana: 0536
Značka na čepci = výšivka. Lašsky. Čes. 1. XI. 116., Vyhl. II. 195.

422460   Značky Svazek: 5 Strana: 0561
Značky, adv. = na znak, na záda hore tváří, rücklings. Na Mor. a Slov. Lehni si na z.; Chlapec ľahne si z. na zem. Mt. S. I. 154. Leží na z. Mor. Vck., Šd. My zdĺhave budeme trýzneni. Pripnú k zemi ťa s roztaženýma ramenama i nohama z. Zbr. Hry 242. Močila konopě hlavačky, lehla si do vody na z. Sš. P. 680. Len si ľahni hore z. Dbš. Sl. pov. VI. 76. a na Mor. Šd. Stevan hodil mu vajce do čela. Prekotil sa drak hore z. a bolo po ňom. Dbš. Sl. pov. III. 82. Václav letěl z. NB. Tč. 72. On zrázu vyvráten z noh na ľavý sa točí bok a do prachu z. upadne; On sa porád chýlí a na trávník z. upadne. Hol. 124., 280. Hore bruchom, hore tváru. Bern.

422461   Značky Svazek: 7 Strana: 1149
Značky. Dolů z. ležať (na břichu); Hore z. (na hřbetě). Slov. a mor. Šd.

422462   Značně Svazek: 5 Strana: 0561
Značně = znamenitě, zřejmě, merklich, kenntlich. Z. v něčem prospívati. Z. snížená cena. Us. Pdl. Z. se lišiti. Z. se zlepšiti. Dch.

422463   Značnictví Svazek: 5 Strana: 0561
Značnictví, n. = rýsovnictví, die Zeichen- kunst. Na Slov. Bern.

422464   Značník Svazek: 5 Strana: 0561
Značník, a, m. = rýsovník, der Zeichner. Na Slov. Bern. — Z., u, m., der Meissel. Z. početníku, der Rechenmeissel. Šp.

422465   Značný Svazek: 5 Strana: 0561
Značný, z znak-ný, vz k před -ný, Ht., merkbar, merklich, kenntlich. Z. oblevení. Tys. To proroctví jest velmi značné. Koll. Značné ceny, ansehnliche Preise, dávka, Portion, Gabe, mezery, beträchtliche Lücken, výsledek, erheblicher Erfolg, škoda, peníz, erhebliche Summe, počet, stattliche Anzahl, ve značné míře. Dch. Z. odbyt, ztráta, roz- měry, rozdíl. Us. Pdl. Je toho z. kus; Ukrojil si z. kaval chleba. Mor. Šd. — čím. Den sv. Víta jest značný vzetím Srbska. Koll.

422466   Značný Svazek: 7 Strana: 1149
Značný. Z. slovo (něco dobře označu- jící). Pal. Rdh. I. 24.

422467   Značný Svazek: 10 Strana: 0536
Značný = znatelný. Z. tvář. Koll.

422468   Znad Svazek: 5 Strana: 0561
Znad, von oben aus. Na Slov. Ssk.

422469   Znadějený Svazek: 5 Strana: 0561
Znadějený; -en, a, o, von Hoffnung be- seelt. Šd. Naše tváre plné žiare, veď stojíme u oltára uverení, z-ní. Slov. Phld. IV. 166.

422470   Znádherněti Svazek: 9 Strana: 0409
Znádherněti, ěl, ění. Koll. Sl. dc. zp. 31. IV.

422471   Znádherniti Svazek: 5 Strana: 0561
Znádherniti, il, ěn, ění, prächtig machen. — co. Hš.

422472   Znadíti Svazek: 5 Strana: 0561
Znadíti, ději, ěl, ěn, ění, znadívati = dokona nadíti, vycpati, vollends ausstopfen, ausstaffiren. — co jak. Rozličně to pletete, stranu pod oboji proti smyslu obecnému divně znadívavše k přistrojení sobě kozích vratec. 1617.

422473   Znado Svazek: 5 Strana: 0561
Znado. Vzala zlatý prútik z. dvier. Dbš. Sl. pov. I. 107. Cf. Znad.

422474   Znady Svazek: 7 Strana: 1149
Znady = odkud, unde, zastr. Hanka Sb. 437.

422475   Znáhla Svazek: 5 Strana: 0561
Znáhla, z náhla=náhle, schnell, plötzlich. Ráj. Z. píti, jísti. Us. Tč. Sám nepredvidený z. do vlasti prišol. Hol. 387.

422476   Znáhlení Svazek: 5 Strana: 0561
Znáhlení, n., die Uibereilung.

422477   Znáhlený Svazek: 5 Strana: 0561
Znáhlený; -en, a, o, übereilt. Bern.

422478   Znáhliti Svazek: 5 Strana: 0561
Znáhliti, il, en, ení; znáhlovati = náhle učiniti, beschleunigen. — co: kroky. Hol. Znáhlil svůj plán. Kká. Td. 229. — se čím: prudkým hněvem (unáhlil se, sich über- eilen). Č.

422479   Znáhlovati Svazek: 5 Strana: 0561
Znáhlovati, vz Znáhliti.

422480   Znáhoda Svazek: 7 Strana: 1149
Znáhoda, y, f., orlogiatoria, zastr. Pršp. 60. 47. Cf. Zrytstvo.

422481   Znachar Svazek: 7 Strana: 1149
Znachar, a, m. = lékař samouk, zelinkář. Naradila jim, aby išli v dedine ku z-rovi. Vzali si zelin od z-ra, ktoré potom Jan- dovi uvarili.

422482   Znacharstvo Svazek: 7 Strana: 1149
Znacharstvo, a, n., vz předcház. Jan- kovi nepomohlo nic znacharstvo. Slov. Phl'd. VII. 251.

422483   Znachoditi Svazek: 5 Strana: 0561
Znachoditi, il, zen, ení, nach und nach aulfinden. — co kde. Na Ostrav. Tč. -- se, genug herumgehen.

422484   Znachor Svazek: 5 Strana: 0561
Znachor, a, m., v bájesl. Slovan. = zá- zračné dítě, které mluví moudře, das Wun- derkind, das sehr vernünftig spricht. Slov. A dítka jeho nechť jsou z-ry. Pokr. Z hor 113. O deťoch veľa vtipne hovoriacich po- vedia, že to celý znachor. Dbš. Obyč. 117. Tak povstaly zvláštne sbory žretcov vša- kových, vlchovcov, koldunov (koldošov), černokňažníkov, hadačov, znachorov, veštcov atd. Č. Čt. II. 389. Húšťavami vidno túlať sa Znachora: krásny chlapček: zlatý pásik tak šumno mu tělo zdobí. Ale Z. veľký šibal voždy myslí na nezdoby. Vaj. Tat. a mor. 114. — Z., das Herzpünktlein. Z. je ľúbostný výraz pre milé dieta. Keď sa laskáme s dieťaťom, povieme: ,Ty môj zna- chor' a boskáme ho. Slov.

422485   Znachor Svazek: 7 Strana: 1149
Znachor. Cf. Mkl. Etym. 401. a. Má nuozky maličké a veliký bachor, lebo bude stryga, lebo bude z. Koll. Zp. I. 11. K mou- drému, způsobnému, mimoobyčejnému dí- těti říkají Slováci: Ty z., ve kterémž vý- razu vždy cosi divotvorného a půvěrčivéno vězí. Koll. Zp. I. 420. — Z. od zna (znáti) u Slováků, Polákův a Rusů to, co věštec, vědouch, vědomec. Koll. Zp. I. 420. — Z. = kto sníma začarovanie s osoby, do- bytka a obydlia. Slov. Orl. II. 211. — Z. Palkovič ve Slovníku má: Z., Bengel, gleich- sam ungestaltetes Kind. Kall. Zp. I. 420.

422486   Znachor Svazek: 8 Strana: 0515
Znachor, a, m. = nadávka dítěti šesti- nedělce od strigy podvrženému. Phľd. XII. 642.

422487   Znachorka Svazek: 7 Strana: 1149
Znachorka, y, f. = čarodejnice a p. Vz předcház.

422488   Znachověti Svazek: 5 Strana: 0561
Znachověti, ěl, ění = nachové barvy na- byti, purpurroth werden. Techn. Obláčky z-ly. Tč. exc.

422489   Znachu Svazek: 5 Strana: 0561
Znachu, zastr. = znali. Kat.

422490   Znachystati Svazek: 5 Strana: 0561
Znachystati, vorbereiten. — co kdy: po poledni. Slez. Šd.

422491   Znajďalej Svazek: 5 Strana: 0561
Znajďalej = z nejdál, vom weitesten. Slov. Začnime tam, odkiaľ z. vídať vysoké Tatry. Phld. IV. 246.

422492   Znajímati co Svazek: 10 Strana: 0536
Znajímati co = pronajmouti. Hus. Er. I. 141.

422493   Znajprvšku Svazek: 5 Strana: 0561
Znajprvšku, adv., anfangs. Slez. Už mne ruka nebolí, ale z. to jsem nemohl ani ležku do ruku vzať. Šd.

422494   1. Znak Svazek: 5 Strana: 0561
1. Znak, adv. m. vznak z předl. vz a neužívaného nak = týl. — Z. = vznak, na hřbet, na zad, značky, rücklings, rückwärts, überrücks. Kůň se s ním z. do bahna pře- vrátil. V. Vůz byl hřbetem znak. Kom. V znak ležel. Pass. 495. A oni ihned v znak padnú. Hus I. 159. Znak s koně spadnouti. Troj. Upadl s stolice znak. Lom. Z. na zem ho položili. Har. Z. lehnouti. Vš. Mladého raka starý rak trestal, proč leze znak: ne- ukázal mu lépe jak; i lezou oba podnes tak. Horný. Znak leží liška. Jel. — S předl.: na znak = vznak, znak, rücklings. Na z. ležeti, spáti. V., Kom., D. Jeleňčok knísal rožkama na znak, aby mu to dieťa na ne položili, že ho bude hyntať. Dbš. Sl. pov. I. 235. Kdo na znak spí, na toho prý chodí můra. Us. Kšť. Dál ani na kleslých udržať sa ne- móže podešvách: v tom zpádá a v ryzém na znak roztáhne sa písku. Hol. 24. Tento na zem tvarou, tam ten hore na z. upádá. Hol. 115. — Z., u, m. = týl, der Nacken, das Genick. Znakem, na znak padnouti. Koníčky se potrhaly, mú panenku pokopaly. Pokopaly mi ju na znak, až ji všecky podkovy znáť. Pck. Ps. 43.

422495   2. Znak Svazek: 5 Strana: 0561
2. Znak, u, m. = znamení, das Zeichen, Abzeichen, Merkmal, Kennzeichen. Z. = vlastnosť, podlé které věc od věci rozezná- váme. Blř. Znakům, v nichž se věci shodují, říkáme znaky společné. Ib. Slovo toto uvedl Jg. ve Ztraceném ráji. Z., odznak, znakovka, das Abzeichen. Čsk. Rozeznávací znaky, diacriticae notae, diakritische Zeichen; se- znávací z., Rekognitions-, Notoritätszeichen; z. (znaménko) odsutí (odsuvník, odvratník), der Apostroph; z. (znamení) rozdělení či rozdělovací, das Eintheilungszeichen; znak (znaménko) podivení, nota admirationis s. exclamationis, das Ausrufungszeichen; z. (znaménko) násobení (násobítko), das Multi- plikationszeichen; znak (znaménko) dělení (dělič), das Abtheilungszeichen; z. (zna- ménko) přestávky (přestávka, pausa), der Gedankenstrich. Nz. Z-ky rychlopisné, těsno- pisné či stenografické. Us. Z. představy. Jdč. Z. pojmu (v logice) původný (nota primaria), následný (n. consecutiva), přibylý, výhradní (differentia specifica), podstatný, rodový, druhový, charakteristický, lichý, neplodný, nepodstatný, DJ. 7., 33., 80., 86., 87., stanovný (nota constitutiva). Hš. Z-ky, die Insignien. J. tr. Rána se zhojí, ale znak zůstane. Mor. Tě. Bolesť rány mine, ale z. nemine. Mor. Tč. Z. smrti; mořský z. (zna- mení upevněné na vodě k naznačení míst lodím nebezpečných, poplavek, die Bake). Dch. Hlásky, kterými kmen se konči, slují znaky kmenové či prostě znaky. Bž. 63 Že sme sa sem dostavili, to je znak vďaky našej. Zátur. Vinš. I. 27. Znaky operační (v mathem.). Mus 1880. 166. Z. rozeznávací. Kk. Z. (naznačení) zpáchaného zločinu, corpus delicti. Čsk. Dobrý z. (znamení). Slov. Šd. Rozhodný z. v povaze. Osv. I. 60. Planý z. (špatné znamení). Němc. VII. 77. Dobrý z.! zvolal kráľovčík (= dobré znamení). Dbš. Sl. pov. VII. 60. Kdyby bylo bývalo nějakého státního čili zemského znaku, tuť obé musilo by se jeviti na pečetích. Ddk. IV. 196. Z-ky druhové (rozlišovací) jsou znaky, kterými se vyměřenec od ostatních pojmů liší. Bb. Krev jest krev: napišme ďáblu na roh: ,dobrý anděl', přec nebude to znakem ďáblovým. Shakesp. Tč. Od jednoty svátostí jakožto vněšných vidomých znaků. Sš. II. 112. I táži se, zdali apoštolé neužívali olejby co vněšného znaku. Sš. Sk. 99. Ten prsten jest znak našeho snoubení. Znaky fysičné či zevnitřní, z. chemyčné či vnitřní. Krok. Z. stanovný (nota constitutiva), následný (n. consecutiva). Hš. Z. vodní, das Wasserzeichen. Vz KP. I. 277. Z. vojenské řecké a římské. Vz Vlšk. 443. Znaky che- mické. Šfk. Poč. 4. — Vz Znamení. Znaky nerostův a) fysikalní: 1. štípatelnosť; 2. tvrdosť; 3. hutnosť; 4. omak (u mnohých = pocit, jaký máme položivše prsty na nerost aneb dotknuvše se ho jazykem). Vz tato slova. b) Chemické: 1. zápach (sírovodík, skalní olej, asfalt), zápach při tření (vá- penec živičný), zápach při navlhčení (jíl); 2. rozpustitelnosť ve vodě nebo v jiných tekutinách (kyselinách). Mnohé nerosty roz- pouštějíce se šumí, jiné ne; některé rozpou- štějí se zúplna, jiné ne; některé se vůbec nerozpouštějí. c) Účinky tepla. Některé ne- rosty se roztápějí, prchají zúplna neb vydá- vají těkavé látky neb hoří plamenem neb mění svou barvu, rozpadávají se. Bř. —Z. v horn., die Stuffe. Z. měřický, die Markscheidestuffe, z. úkolní, die Gedingstuffe. Hř. — Z. = zna- čivý ton. Zv. Přír. kn. I.15. — Z. = kousek, troška, ein Stückchen. Slez. a Slov. Donesla z. slámy; Vzala sem z. slámy. Cf. Značek. Slez. Šd. Do znaku zabrať, zhabať, les vyrúbať. Mt. S. I. 89. Porubal mi trávu v poli, ani mi len znaku z nej nedoniesol. Dbš. Sl. pov. II. 80. — Čestný znak, das Ehrenzeichen. Dch. Tři konští chvostové jsou čestný z. tureckých důstojníkův. Sych. — Z. = erb, štít, das Wappen. Č., Šp. Z. řemeslnický, das Hand- werkerwappen; Z. řemeslnické hospody, das Herbergswappen. Šp. Malíř znaků, der Wap- penmaler. Dch.

422496   1. Znak Svazek: 7 Strana: 1149
1. Znak. Cf. Mkl. Etym. 401. a. Padli na vznak a letěli na zemu (retrorsum). Ev. olom. 286.

422497   2. Znak Svazek: 7 Strana: 1149
2. Znak. Každá šelma vždy svoj z. má. Rr. MBš. Z. městské, domovní, nad branou. Wtr. Obr. I. 795. Z. království čes. Cf. Ott. VI. 546.

422498   1. Znak Svazek: 8 Strana: 0515
1. Znak. Padél hore znak a uderil sa v nos; dolů znak = dolů tvárou. Phľd. 1894. 375. Už je hore znak (znakem) = zemřel. Phľd. 1894. 372.

422499   Znak Svazek: 9 Strana: 0409
Znak. Znaky zemí koruny české. Vz Zbrt. Bibl. 245 —247. Znaky městské, duchovenské, Šlechtické. Vz ib. 248—274.

422500   2. Znak Svazek: 10 Strana: 0536
2. Znak cechu, kapituly, hrabat, měst atd. Vz Kol. Her. I. 435.

422501   Znak obrácený Svazek: 5 Strana: 0562
Znak obrácený, resupinus. Rostl.

422502   Znakař Svazek: 9 Strana: 0409
Znakař, e m, semauotus, brouk. Z. vlnitý, 8. undatus Klim. 650.

422503   Znakomec Svazek: 8 Strana: 0515
Znakomec, mce, m. Pozdravení od zdej- ších z-mců. Šf. (Mus. 1895. 76.).

422504   Znakomluva Svazek: 7 Strana: 1149
Znakomluva, y, f. = mluva znaky. Nár. listy.

422505   Znakonoš Svazek: 5 Strana: 0562
Znakonoš, znakonosič, e, m., der Wap- penkönig. Rk.

422506   Znakopis Svazek: 5 Strana: 0562
Znakopis, u, m., die Zeichenschrift. Z. pro cvičení pořadová. KP. I. 418.

422507   Znakopisný Svazek: 7 Strana: 1149
Znakopisný, Zeichenschrift-. Pdl.

422508   Znakoplavka Svazek: 5 Strana: 0562
Znakoplavka, y, f. Z. žlutošedá, noto- necta glauca, Ruderwanze, hmyz polokřídlý. Vz Frč. 139., S. N.

422509   Znakoplavka Svazek: 7 Strana: 1149
Znakoplavka, Gleissling, m. Cf. Kram. Slov., Brm. IV. 635.

422510   Znakosloví Svazek: 5 Strana: 0562
Znakosloví, n. = udání znaků, kterými se nějaká věc od jiné podobné liší, ku př. udání znaků kamenů, rostlin atd., die Cha- rakteristik. Kk. 2., 70. Die Semiotik. Nz. lk. Vz Znakouka.

422511   Znakoslovný Svazek: 5 Strana: 0562
Znakoslovný, charakteristisch, semio- tisch. Nz. lk.

422512   Znakoštítý Svazek: 8 Strana: 0515
Znakoštítý brvonožec, brouk. Vz Klim. 116., Květokras.

422513   Znakotvůrce Svazek: 9 Strana: 0409
Znakotvůrce, e, m. = tvůrce znaků (na štítech). Louk. 45.

422514   Znakouka Svazek: 5 Strana: 0562
Znakouka, y, f. = znakosloví, semiotika, die Semiotik, Zeichenkunst. Nz.

422515   Znakování Svazek: 5 Strana: 0562
Znakování, n. = cejchování, měření sudo- měrem, das Aichen. Nz., Šp.

422516   Znakovati Svazek: 5 Strana: 0562
Znakovati = cejchovati, sudoměrem mě- řiti, aichen. Nz., Šp., Dch., Tč. Vz Značiti.

422517   Znakověda Svazek: 5 Strana: 0562
Znakověda, y, f., die Heraldik. NA. III. 12. Vz Znakoznalství.

422518   Znakovitý Svazek: 8 Strana: 0515
Znakovitý — znamenaný. Z-ho sa varuj. Phľd. 1893. 566.

422519   Znakovka Svazek: 5 Strana: 0562
Znakovka, y, f. = Malý, obyčejné okrou- hlý odznak v barvách zemských, jejž vojí- nové na stejnokroji nosí, větším dílem na čáce n. na čapce, kokarda, die Kokarde. Čsk. Polní z. jest nějaká z., jíž se vojínové od ostatního občanstva rozeznávají. S. N. XI. 57.

422520   Znakovní, -ný Svazek: 5 Strana: 0562
Znakovní, -ný = cejchovní, Aich-. Z. kůl (cejch), der Aichpfahl. Nz. — Z., Wap- pen-. Z. hlasatel, der Wappenherold. Dch.

422521   Znakový Svazek: 5 Strana: 0562
Znakový plášť, der Wappenmantel. Dch. Z. pole, das Wappenfeld. Posp. — Z. samo- hláska (kmen končící. Vz Znak) Ndr. — Z. (blesknavý) oheň, das Blickfeuer. Čsk. — Z., jm. lesa u Bystřice na Vsacku. Vck.

422522   Znakový Svazek: 7 Strana: 1149
Znakový. Z. řeč, Zeichensprache, f. Z. řeč hluchoněmých. Hš Sl. 10. nalezenie, n , adinventitio. Ž. kl. CJ. 4.

422523   Znakoznalec Svazek: 5 Strana: 0562
Znakoznalec, lce, m., der Heraldiker. Rk.

422524   Znakoznalství Svazek: 5 Strana: 0562
Znakoznalství, n., die Heraldik. Rk. Vz Znakověda a násl.

422525   Znakoznanství Svazek: 5 Strana: 0562
Znakoznanství, n., die Heraldik. Hanka. Vz Znakoznalství.

422526   Znakule Svazek: 5 Strana: 0562
Znakule, e, f., rhynchops, pták čapatý. Krok 1. 126.

422527   Zňal Svazek: 5 Strana: 0562
Zňal, vz Zejmouti.

422528   Znalci Svazek: 5 Strana: 0562
Znalci soud, die Sachkennerjury. Šp.

422529   Znale Svazek: 5 Strana: 0562
Znale = značně. D.

422530   Znale Svazek: 10 Strana: 0536
Znale = znalecky. Z. z ní cítí vůně ty různé. Kká. Sion I. 169.

422531   Znalec Svazek: 5 Strana: 0562
Znalec, lce, m., der Kenner, Sachkenner, Sachverständige, Fachmann, Experte. Nz., Dch. Soudce má jiného znalce ustanoviti, jmenovati. Řd. Z. skvostů. Z-ce přibrati. Us. Z. lidské povahy. Us. Kommisse z-ců, die Fachmannkommission; z. piva, der Bier- kenner; z. počtů, účtů, der Rechnungsver- ständige. Šp. Důkladný z. něčeho. Mus. 1880. 329. Osvědčilý z. Dch. Užil i rady dobrého těch věcí znalce. Ddk. II. 362.

422532   Znalec Svazek: 9 Strana: 0409
Znalec. Důkaz (soudní) znalci (podaný). Vz Ott. Říz. II. 174.

422533   Znalec, lce Svazek: 10 Strana: 0681
Znalec, lce, m. Nelze ve všechněch dílech znalcem každému se stáli. Škod. II 2. II. 228.

422534   Znalecky Svazek: 5 Strana: 0562
Znalecky, po znalecku, fachmännisch. Us. Dch. Z. něco psáti. Tč.

422535   Znalecký Svazek: 5 Strana: 0562
Znalecký, Fach-, fachlich, fachmännisch, Kenner-. Z. zdání, úsudek, Us., z. síla pra- covní, fachmännische Arbeitskraft. Šp. Z. způsobilosť, kruhy, pozorování. Dch.

422536   Znalecký Svazek: 10 Strana: 0536
Znalecký. Z. ohledání mrtvoly, Necropsie. Ktt.

422537   Znalectví Svazek: 5 Strana: 0562
Znalectví, n., die Kennerschaft. Z. (v) umění, die Kunstkennerschaft. Nz. Z. zboží (tvaroznalství), die Waarenkunde. Šp.

422538   Znalečká Svazek: 10 Strana: 0536
Znalečká, y, f. = znalkyně. Dšk. Km. 36.

422539   Znalivo Svazek: 7 Strana: 1149
Znalivo, merklich, bekannterioassen. Slov. Phl'd. II. 520.

422540   Znalkyně Svazek: 5 Strana: 0562
Znalkyně, ě, f., die Kennerin. Vz Zna- lec. Dch.

422541   Znalosť Svazek: 5 Strana: 0562
Znalosť, i, f. = znání, die Kenntniss. Tabl. Z. jazyka, z. tvarů grammatických atd. Vz Známosť. Podrobná z. něčeho, die

422542   Znalství Svazek: 5 Strana: 0577
Znalství, n., die Kunde. Z. medalií, die Medaillenkunde, Nz., zákonů, die Gesetz- kunde. Dch.

422543   Znalůstkování Svazek: 5 Strana: 0577
Znalůstkování, n., die Kenntnisskrämerei. Šm.

422544   Znalý Svazek: 5 Strana: 0577
Znalý = kdo se zná, kundig, kennend. Z., kudy zvěř chodívá. D. Znalý myslivec (který zná pravidla lovu, gerecht). Šp. Z. pešina (známá). Šml. I. 8. Rozdíl věku velmi znalý (patrný). Kká. Td. 66. — čeho: vůle boží, Štelc., věcí budoucích. Trip. — Er. (1650.). Lidé světa znalí; Lidských mravů neznalý, ohne Lebenserfahrung. Dch. Roz- ličných jazyků znalý. Us. Tč. Hraničili s Gothy písma z-lými. Šb. Lit. I. 25. Znalý běhu věcí politických. Ddk. II. 324. (305., 410., IV. 249., 229.). — Z. = co je znáti, kennbar, merklich. — kde. Přípisky, opravy a dodavky, kteréž v listině tak znalé (pa- trné) jsou. Ddk. III. 42. — komu: oku (patrný). Kká. K sl. j. 29.

422545   Znalý Svazek: 7 Strana: 1149
Znalý = patrný, kenntlich. — čím. Druhá recensí sv. písma Husovým pravo- pisem znalá Výb. I. 331.

422546   Znalý v čem Svazek: 10 Strana: 0536
Znalý v čem. V honbě znalý. Škod. II. 2 85.

422547   Znam Svazek: 5 Strana: 0577
Znam, u, m. = význam. Karafiát, znam rnládenectva. Slov. Mt. S. I. 197.

422548   Znám Svazek: 10 Strana: 0536
Znám, a, o, vz Známý.

422549   Známä Svazek: 7 Strana: 1149
Známä = známě. Slov. Dbš. Úv. 18.

422550   Znamánko Svazek: 10 Strana: 0536
Znamánko, a, n. = znaménko. Dšk. Km. 32.

422551   Znamátíčko Svazek: 5 Strana: 0577
Znamátíčko, vz Známko.

422552   Znamátko Svazek: 5 Strana: 0577
Znamátko, vz Známko.

422553   Znamátko Svazek: 10 Strana: 0536
Znamátko, a, n. = znaménko. Dšk. Km. 32.

422554   1. Známě Svazek: 5 Strana: 0577
1. Známě, adv. = vědomě, zřejmě, be- kanntlich. Ros.

422555   2. Známě Svazek: 5 Strana: 0577
2. Známě, ene, n., zastr. = znamení, das Zeichen. St. skl. IV. 282., Zř. zem. op. a rat. 1562. Starší pútnik pošle mladšieho von pozreť známä nebeské. Dbš. Sl. pov. VIII. 19. Iba zastavil sa pri zlatej, strie- bornej a medenej hore, kým si na známa konáriky z ních poodlamúval. Dbš. Sl. pov. VI. 45. Polní z., das Feldzeichen. Čsk.

422556   2. Známě Svazek: 8 Strana: 0515
2. Známě, ene, n. = znamení. Dřevo zna- menem svým znamenati. 1591. Dml. List. 14, Rúd. 5. a., Kat. 1413. (List. fil. 1895. 126.): Když Bóh ostavě púhé z. zaslíbil k němu ně- kterú milosť dáti tomu, ktož... Chč. Mik. 446.

422557   Známek Svazek: 7 Strana: 1149
Známek, mku, m., nota, zastr. Pršp. 50 70.

422558   Známek Svazek: 10 Strana: 0536
Známek. Že jich potom víc i známek nebyl viděn, ut nil ex eis amplius fuerit visum. Pat. Jer. 122 4.

422559   Znamenací Svazek: 5 Strana: 0577
Znamenací, Merk-. Z. nástroj s písmeny na ovce (s čísly k točení n. bez nich); z. nástroj na hovězí dobytek s jednou n. více řadami čísel; z. kleště. Vz Nástroj (pro dobytčí lékaře). Cn. Z. vlna, příze. Dch , Šp.

422560   Znamenač Svazek: 5 Strana: 0577
Znamenač, e, m., der Marquer. Šp. — Z. slul za starých časů u studentů ten, jenž znamení (signum) nosil, signifer. Z-či mějtež ferule se znameními a opatrujte metly. M. Petr. Cod. — Z = přístroj, jímž rozsévač po poli táhne čáry, do nichž pak secím stroiem zajíždí, brázdičkář, der Reihen- zieher. NA. IV. 79., Šp.

422561   Znamenáček Svazek: 5 Strana: 0577
Znamenáček, čku, m., vz Znamenák.

422562   Znamenačka Svazek: 5 Strana: 0577
Znamenačka, y, f., u zámečníků druh pilky ku znamenání ku př. hlav šroubů, die Einstreichsäge. Vz Včř. Zám. II. 46.

422563   Znamenačka Svazek: 7 Strana: 1149
Znamenačka, y, f., Markirhammer, m. Hrbk.

422564   Znamenadlo Svazek: 5 Strana: 0577
Znamenadlo, a, n., ein Werkzeug zum Vorzeichnen. Vz Včř. Zám. II. 24.

422565   Znamenají Svazek: 5 Strana: 0577
Znamenají, zastr. = znamenám. Kat.

422566   Znamenák Svazek: 5 Strana: 0577
Znamenák, u, m. = znamenač k setí řepy. Vz Znamenač. Us. Hk. — Z., der Stempel (zur Bezeichnung einer Sache). Šm. — Z., a, m., os. jm. Sl. let. V.

422567   Znamenání Svazek: 5 Strana: 0577
Znamenání, n., die Bedeutung, der Sinn, Begriff. Bern. — Z., die Aufzeichnung. Z. přímky. Šd. — Z., das Merken. Z. prádla jmény. Us. Dch. — Z., die Beobachtung, Wahrnehmung. Pilné z. nemoci; Z. mar- nosti také pomocno jest proti ďáblu. Hus I. 292., 281. — Vz Znamenati.

422568   Znamenanosť Svazek: 10 Strana: 0536
Znamenanosť, signatum. Mark. Ne- ujalo se.

422569   Znamenaný Svazek: 5 Strana: 0577
Znamenaný; -án, a, o, bedeutet, ange- zeigt ; gezeichnet, signirt. Vz Znamenati. Vlk také i čtené i znamenané béře. V. Zna- menaného se varuj; Z-ný jest, střez se ho. Prov. Č., Jg., Lb., Bž., Hš. Člověk z-ný (zrzavý atd.) nepožívá důvěry lidu. Mus. 1853. 471. Z-né ovce taky se tratívají. Us. Šd. — od koho. Žadosť z-ná od jeho Veli- čenstva, ein allerhöchst signirtes Gesuch. J. tr. — čím: ranami z-ný, stigmatisirt. Dch. To jest obecný nález kněhami z-ný. Arch. IV. 367.

422570   Znamenaný Svazek: 9 Strana: 0409
Znamenaný (člověk). Vz Zát. Př. 66., 67., VI. odst. 10. Je mlčky z nej (má rezavé vousy, rez. vlasy). Hoř. 96.

422571   Znamenář Svazek: 5 Strana: 0577
Znamenář, e, m., der Zeichendeuter.

422572   Znamenářka Svazek: 5 Strana: 0577
Znamenářka, y, f., die Zeichendeuterin.

422573   Znamenářský Svazek: 5 Strana: 0577
Znamenářský, Zeichendeuter-.

422574   Znamenářství Svazek: 5 Strana: 0577
Znamenářství, n., die Zeichendeuterei. D.

422575   Znamenatel Svazek: 7 Strana: 1149
Znamenatel, e, m., der Brandmarkende. Lpř.

422576   Znamenati Svazek: 5 Strana: 0577
Znamenati, znamenávati (zastr. zname- novati) = znamení činiti, zeichnen, bezeich- nen, marken, anmerken, mit Zeichen ver- sehen; pozorovati, porozumívati, merken, bemerken, wahrnehmen, beobachten, ver- spüren, inne werden, entdecken; vyzname- návati, smysl míti, bedeuten, bezeichnen, heissen, anzeigen; platným býti, viel heis- sen o. bedeuten, Werth haben. Jg., Ž. wit. 5. 7., 9. 14. — abs. Pokudž znamenati mohu. V. Tuto jest z. Kom. Tu vieru na všakú neděli zpievají na mši, aby lidé zna- menávali, co mají věřiti. Št. N. 13. 26. Znamenajte, co v tom kázaní praví. Št. Kn. š. 4. Aj již móžeš z., kterak každý člověk, což najviece miluje, to za boha má; Kteříž z-jí, kterak mnoho kúkole jest nasáto od ďábla v pšenici. Hus I. 66., II. 58. — co, koho: koně, ovce, dobytek, zločince, Us., nepořádek. D. Co to znamená? Br. Aniž časté znění uší dobré znamená. Kom. To hebrejské slovo znamená tajnou radu. Br. Ten muž mnoho znamená (má velikou váhu, vážnosť). Plk. Z. prádlo. Us. Kšá. Snadno pochopiti, co to asi znamená. Us. Dch. Hlavička ma bolí, srdečko vo mně hrá, ach beda, prebeda, čože to z-ná? Sl. ps. Šf. II. 85. Když sem k vám, má milá, chodíval, dycky sem chodníček znamenával. Sš. P. 259. Ta barva (bílá) znamená veselosť. Výb. II. 44. Příklad se vezme na bárce zname- nající náboženství. 1512. Mus. 1883. 364. Levice božie z-ná tento svět. Št. Kn. š. 22. Pěškové lid obecný znamenávají. Kšch. 50. Ó by to dobroděnstvie lidé znamenali, pil- nějé by přikázanie pána drželi; To kdyby člověk z-nal, rád by pomstu pro své hřiechy zde přijímal; Znamenajme nesmiernosť bo- žieho milosrdenstvie, a ihned příčina zúfal- ství přestane; Potok z-ná písmo starého zákona. Hus I. 59., 154., 294., III. 66. (II. 109., 279., III. 3.). Hřmí-li v únoru, zna- mená to mnohé nemoce; hřmí-li v březnu, znamená to úrodný rok; Jasné slunce na hromnice, mnoho sněhu jistě z-ná. Slez. Šd. Pán Bůh ho darmo neznamenal (zna- 326 menaného se varuj). Hš. — co, se čím: hrudkou, Br., něco dskami, Vl. zř. 2., Zř. F. I. A. X. 4., koly. D. Z. brloh jezevčí větvičkami. Šp. Z. se, koho křížem, Us., Dch., Hdk. C. 57., Mž. 35., znamením kříže. Us. Tč. Bod z. písmenem. Jd. Náslovné q znamená se přídešníkem. Ndr. Kometa svým ukázáním zlé věci z-la zemi české. Let. 8. Ve tváři od měšťanů mnohou brázdou (jest) z-nán. Hdk. Vešken svět móž těmi všemi polmi v šachovnici z-nán býti. Kšch. 9. Svátosť svým vidovým podobenstvím zna- menává duchovní nevidomú milosť. Št. N. 322. 24. — co kde. Změnu v povětří na svých raněných údech z. Sych. Z. hnutí v lidu. Kram. Ptáka v povětří dalekohle- dem z. Místa v knize tužkou z. Us. Zna- menavše (zpozorovavše) některé různice mezi pány. Zř. F. I. A. X. Z. pří někom nedbalosť, patrné bezpráví. J. tr. Znamená se mezi nimi jakási vlažnosť. Kram. Z. v nitru svém hlas. Vlč. Každá tužba jeho plamenná rydlem se mi v srdci znamená. Sš. Bs. 175. Z. je (dobytek) na ocase. Dh. Jir. I to na něm znamenají. Kat. 348. A z-nav v odpovědi. ..; Drástku neb mrvu v ciziem oku z-ná a v svém nevidí prkna. Hus II. 58., III. 140. Dary božie v sobě znamenávaje. Št. — čeho. Znamenaj té nemilosti, jiež měl ten lid tehdy dosti, ež když světí píti chtiechu, vodice jim nepře- jiechu. Výb. II. 11. a. Ani také skutkóv svých ruk z-jú, co jimi proti Bohu páší. Hus I. 127. Obyčejnější vazba je: Z. co. — odkud. Meze se všech stran z. Kom. Jan dvoji jistotu výroku Páně se své strany z. hodlá. Sš. J. 48. Protož že na však den řiekáme ji (vieru), znamenajme z nie asa něco. Št. Kn. š. 16. Také by z-li z těch deseti příčin napřed popsaných, že mají naj- prv Boha poslúchali; Z něhož (čtenie) smy z-li velikú snažnosť syna božieho. Hus I 59., III. 175. --skrze co. Skrze to slovo znamená se duch sv.; Skrze slepé znají se ti, kteříž z hlúposti hřešie; Starého hřieš- níka z-nal skrze oslici a mladého skrze oslíka; Světí doktorové, jenž se skrze rty z-jí ... Hus I. 315., II. 16., 126., III. 51. Již poznáno býti může, co se skrze ně zna- mená. Byl. — o čem. Pak o bližních zna- menejte. Št. O tom znamenej, že dvůj jest žalobník. Br. Znamenajte, staří mladí, o pót- kách a o sedáních. Rkk. 39. — kdy. Z. něco po účinku. Kat. 2939. Každý den z-naj pilně, kterak's podobna k Bohu; V ten čas nás blahoslavené .... z-nal. Hus III. 106., I. 136. Jasné slunce na sv. Urbana hojnosť dobrého vína z-ná. Slez. Šd. — jak. Místněji něco z. Dch. A jáť sem se do nich nenadál, by oni to tak pilně z-li (co se mluvilo). Arch. II. 433. Toj' dobře tu znamenáno, že ...; A tak, ktož neumie viece, ten po svátciech znamenaj, co má věřiti. Št. Kn. š. 3., 12. To jest znamenalo s lehka, že ... . Hus I. 175. Pilně něco z. Hus I. 282., II. 361., III. 121., 175. Když po skutciech z-náme, že . . . .; Chceme li ještě vedlé litery z., tehdy podobně řečeno jest o vzjití dne a přichýlení noci. Hus I. 385., III. 48. — se. Z-ná se nebezpečný běh člověčieho věku. Pasa. 6. To se zna- menáva očistenie; I co se to z-nává? BO., BN. -- že. Tu slušie z., že . . . Št. Kn. š. 16. Znamenajmež, že jiné jest sě před obra- zem klaněti a jiné jest to obrazu činiti; Z-najmež, že náš spasitel písmem sě bránil. Hus I. 75., II. 93. (I. 129.). To, že kněz učiní dietěti kříž na čele, znamenává, že se nemá styděti křížem pána svého. Št. N. 314. 10. — akkus. cum. inft. Protož zna- menej každého býti hostem u nás, kterýž v jiné zemi než v naši své sídlo má. Br. Zna- menal se býti mocného (mocným). Háj. Vz Akkusativ, Infinitiv.

422577   Znamenati Svazek: 7 Strana: 1149
Znamenati, probare, Ž. kl. 94. 9., atten- dere, 77. 1., signare. 4. 7. — co. Jeho moc znamenajíc. Št. Kn. š. 37. — čeho, strč. Gb. Ml. II. 111. — co kam. Kázal písaři svému to v akta znamenati. Výb. II. 507. — jak. A to po sobě móžem z. Št. Kn. š. 186. — v čem. Uhři jsou dávno v nestá- losti k pánům svým znamenáni. Bart. 310. — s inft. Znamenav při svém zdraví býti nedostatek, povolal . . . Háj. r. 1315.

422578   Znamenati čeho Svazek: 8 Strana: 0515
Znamenati čeho. Znamenajíc lilium pol- ského (gt.). Ev. seit. 35. Mat. 6. 28.

422579   Znamenatý Svazek: 5 Strana: 0578
Znamenatý, Deutungsvoll? Z. vyrčení (právní). Tkadl. II. 94.

422580   Znamenavosť Svazek: 5 Strana: 0578
Znamenavosť, i, f., die Bedeutsamkeit. Mus., Koll. Cest. I. 31.

422581   Znamenavosť Svazek: 7 Strana: 1149
Znamenavosť písní jiných. Pal. Rdh. I. 32.

422582   Znamenavý Svazek: 5 Strana: 0578
Znamenavý = znamenající, bedeutsam. Jg. Slov.

422583   Znaménce Svazek: 5 Strana: 0578
Znaménce, e, n. = znamení. D., Ros.

422584   Znamení Svazek: 7 Strana: 1149
Znamení na započetí akce, lépe: k z, a. Vm. A jiní oblekli se v svého duostojen- stvie z. Výb. I. 575. Rúcha jsú často z. člověčie mysli. Št. Ku. š. 163. — Z. dělení vět. Vz Dělidlo. Z. podobnosti: ? Jd. Geom. I. 88. Z shodnosti (Congruenz) ku př. dvou trojúhelníků: ? ? ?. Hra.

422585   Znamení Svazek: 8 Strana: 0515
Znamení. O skloň, u Kroměř. vz Brt. D. II. 20. Znamení ,osla' dostávali v dřívější době žáci, kteří ve škole po česku a ne po latinsku rozmlouvali; znamení ,Turka', kdo latinsky nesprávně, a znamení ,svině', kdo necudně mluvil. Jirás. III. 271.

422586   Znamení Svazek: 9 Strana: 0409
Znamení, vzor skloňování. Sr. Gb. H. ml. III. 1. 163.

422587   Znamení, znameníčko Svazek: 5 Strana: 0578
Znamení, znameníčko, a, n. Vz Sklo- ňování (znamení jako vzorec). Kmeny v -ijo stahují přehlasovaný tvar -ije v ie, novo- česky í: zdravie, volanie m. zdravije, vola- nije. Kt. Cf. Bž. 17. — Z. = všeliká věc sloužící k poznání něčeho, das Zeichen, Kennzeichen, Merkmal, Merk, die Marke. Jg., Ž. wit. 64. 9. Z. připálené; železem znamení připáliti (cejch), V., vz Vlšk. 252.; z. pamětní, na uchu, v uchu, D., v knize, hraničné (mezník), přirozené. Us. Z. od na- rození či mateřské. Čes. lék. III. 1. 12., Šp. Z. půhončího. Žer. Záp. II. 168. Z. zvířet- níkové. Vz Stč. Zmp. 83. Z. někde si udě- lati. Us. Slova jsou znamení myšlének. Z. do knihy — záložka. Odevzdání něčeho pro- středkem z., die symbolische Uibergabe. J. tr. Vryté z., das Stigma; z. na památku, das Gedenkzeichen; z. pro poznání, pozná- vací, das Erkennungszeichen; z. na sobě míti. Dch. Aniž jim vněšné ono z. s pro- spěchem býti může. Sš. I. 53. Z. bieše na něm (na praporci) překrásné. Výb. II. 44. Míti moc dávati jména z-ním jest panování a prvotnosti. BR. II. 8. a. Věci, ješto velmě brzce minú a po sobě i jednoho z-nie ne- ostavie. Št. Kn. š. 24. A pak (obilné zrno) v trávu vroste, ež nikděž z. podobného ne- ostane k tomu zrnci. Št. Kn. š. 28. I knihy i obrazy jsú jedné z., jenž nás vedú k těm věcem, jež ukazuji a znamenají; Jest na tobě nějaké z., že Budeš se káti toho hřiecha. Hus I. 76., 247. Jak z. na těle jsoucí (jahody, maliny atd.) zažehnávají? Vz Mus. 1854. 535. — Znaménka rozdělovací, die Thei- lungszeichen: tečka (.), dvoutečka (:), čárka ,), čárka s tečkou či středník (;), vz Brs. 2. vyd. 273., Brt. Skl., z. otázky (?); z. po- divení (!), chybně: vykřičník, šp. vykřik- ník; z. uvozovací („) husí nožičky; z. spojo- vací (-), (česko-německý); dělidlo slabik (vy-dá-ní), závorka (), z. úhlu (<?), z. pře- stávky či přestávka či pausa (—), z. sml- čení či zamlčení či zarážka (P— k— nebo S— ), z. výpustky (....), z. vytčení či pamatovací či pamatování (i&Ef", *), para graf (§), z. zdvojovací (-m,-n), z. dloužení, (á, í, ó, ú, ý, ů), z. krácení n. skrácení (i), z. důrazu (když slovo psané čarou se pod- trhne ku př. jistě), z. odsutí či odsuvník (', ku př. nemůž' to býti); z. řeckého pří- zvuku (' přízvučník ostrý; přízvučník těžký či nízký, ~ , př. průtažný), z. krátkosti (u), z. délky (—), z. zdvihu ('), kladu, po- sitives Zeichen (+), záporu či záporné, negatives Zeichen (—), čtverce ([_]), nerov- nosti (>, <>, <), shoda znamének, Per- manenz der Zeichen oder die Zeichenfolge (— — n. + +), měna znamének, die Vari- ation der Zeichen oder der Zeichenwechsel (+ — + — ); z. vět, punktování či roz- punktování, hlasoměnné, odjímání či odčí- tání či menšítko (—), z. sčítání (+), mno- ženi či násobení (X), dělení (:), spojovací či spojovadlo, zdvojovací či zdvojovatel, roz- lišovací, odkazovací, dokládací (vz z. uvo- zovací), zlomku (4/5), opravy či korrektury, desetinné (45.07), rovnosti (==), rozdělování (—, =), výpustky. Z-kem značiti, zname- nati, opatřiti; závorkovati, do závorky dáti; z-ko desetinné pomknouti, posuvnouti (ver- setzen); rovné známky dávají v součinu +. Nz. Z. dvojitosti, das Doppelzeichen (±), shodnosti (=, ~ ). Z. ruky (místo podpisu) toho, kdo psáti neumí; obyčejně jsou to tři křížky, das Handzeichen. Vz S. N. Z. in- tegrační, Náhradní či substituční, Stě. Dif. 77.; z. taktu v hudbě, z. výdechu, závě- rečné z. dílu (v hud.). Zv. Přír. kn. I. 22. Z. rozlučky. Ndr. 8. Z. přídechu, přídešník. Ndr. — Z. = co přítomnost věci dosvědčuje, důkaz, svědectví, das Zeichen, Merkmal, der Beweis, die Probe. Z. zlého člověka jest; To jest z. dobré správy obce. Kom. Dým jest z. ohně. Žádného z. nepozůstaviti. V. Z. rány zsinalost jest. Kom. Z. od rezu, od neštovic. D. Z. života od sebe nedávati. Us. Dal nám sv. Ducha v z., že nás miluje. Št. Vz S. N. Jako z. pročinění považuje se úplně stejný kroj usně, als Zeichen der Durchgerbung ist ein vollkommen homo- gener Schnitt beim Leder anzusehen. Šp. Komoně jeho na znamení úcty kus cesty za uzdu vedl. Šmb. S. II. 110. To nám jistě na z., že..... Er. P. 181. Když dí úředník: ,Mnou to není' a pán mlčí, zlé jest to z. O. z D. Chod do kostela jest pa- mátka a z. chodu mravného a nebeského; Protož na z. tomu viece ďáblóv pro věččí zlosť bylo v tu dobu s židy než s pohany; Aniž môž mieti člověk věččieho z. kromě zjevenie božieho. Hus I. 299., II. 104., III. 128. Tehdy črt má to sobě jako za z. tajné smlúvy; Neb očité jest z., když jest tak divné věci a rozličné .... z ničehož stvo- řil. Št. Kn. š. 11., 17. Na z. něco míti. Alx. 1100. Nebeské z., die Himmelsspur, slove, když jelen parohy větvičky zlomí nebo listy obrátí; někteří myslivci nazývají také ne- beským z-ním místo, kde jelen lýčí otloukl. Škd. exc. — Z. = vše, čím se jiný říditi má, das Zeichen, Signal. Skrze z. mluviti (mhournutím atd.). V. Dáti komu z. hlavou, rukou, očima, bubnem, troubou, zvonem, na buben, na troubu, na zvon. Us. Z. ohně, ohněm. J. tr. Z. poledne (na hvězdárnách dávané). Vz Stč. Zmp. 121. Z. návěštná římská. Vz Vlšk. 341., 342. Z. k zástavě, das Haltsignal; z. požáru (požární), bouře, das Sturmsignal, z. na záchranu, das Noth- signal, z. na poplach, das Allarm-. Dch. Z. na pomoc, das Noth-. Dch. Z. k bitvě, k útoku, k ústupu. Us. Pdl. Doslyšné z. Sš. Sk. 18. Zvonici k tomu byli zřízeni, aby na zvony z. dávali k službám božím. Ddk. IV. 277. Příchodu svého z. střelbou učinili. Ler. - - Z. = co se komu dává za zásluhy. Z. řádu, das Ordenszeichen. D. — Z. = předznamení, Vorzeichen, n. Ž. wit. 45. 9., Wahrzeichen, Anzeichen, die Vor- bedeutung, der Vorspuck. V MV. nepravá glossa. Pa. Z. obětí řeckých a římských. Vz Vlšk. 325., 326., 329., 330. Povážlivá z., ernste Anzeichen. Dch. Jestli něčas na květnú neděli, věz, že to není dobré z. Slez. Šd. A žádné z. se neukázalo. NB. Tč. 72. Zá- zračné z. na nebi a jinde. V. Za dobré, za zlé z. něco míti. Us. Všudy z. budoucích věcí hledati pověra jest. Kom. — Z. = div, das Wunder. Veliká z. před nimi činil. Br. Z nimi sluji zázrakové, že se jimi nauky a poznatky některé naznačují. Z. = zázrak, div, poněvadž oznamuje přítomnosť půso- bení božího a dává svědectví poslanci bo- žímu. Sš. I. 142., Sk. 25. Z. v divích, zá- zracích a mocech, kteříž slovou znamením proto, že věcí jiných oku tělesnému a ji- ných mysli naskytují. BR. II. 618 b. Činieše mnoho divóv, z. i zázrakóv. Pass. XIV. Mus. 1883. 112. Ději se z. a divy. Dch. — Z., figura, das Bild, Zeichen, die Figur. Z-ním sv. kříže se žehnati. Us. Z. nebeská, Sternbilder; z. hvězd; na nešťastném z. hvězd; na dobrém a šťastném z.; vytisk- nuté z.; z. (pečeť) přitisknouti, přitlačiti, přidati. V. Když slunce jest na z. lva. Byl. Z. zvířetníkové. Stč. Zmp. 83.

422588   Znamenínoš Svazek: 5 Strana: 0579
Znamenínoš, e, m., der Fahnenträger. Hmn. 1418. — Z. = prapor, die Fahne, Standarte. Jg.

422589   Znamenínoš Svazek: 8 Strana: 0515
Znamenínoš. Místo 1418. má býti: 1438. Cf. List. fil. 1895. 140. pod čarou.

422590   Znamenisko Svazek: 5 Strana: 0579
Znamenisko, a, n. = znamení, das Kenn- zeichen, Nej.; z pravidla z. = velké a špatné z., ein ungeschlachtes Zeichen. Jg.

422591   Znamenitě Svazek: 5 Strana: 0579
Znamenitě — znale, patrně, merklich. Z. vyvýšený. Berg. Z. na sebe bráti. Sych. Ten úraz na něm z. ostal; Od Boha mu z. zjeveno bylo. Pass. 845., 855. A z. proto lehky šepcíc pějí, že sú ještě v ta doba kryli se křesťané. Št. Kn. š. 13. Duch sv. sstúpil z. v apoštoly. Št. N. 189. Protož z. dechl na ně, řka jim: Vezměte ducha sv.; Bohatec tento hřešil jest lakotú, protož ostalo jemu z. to jméno bohatec, kochánek neb hodoválek. Hus II. 157., 240. Seznají-li, že ten jistý tak zřetelně a z. nemocen byl. Zř. F. I. XXIV. Tak aby beze všeho omý- lení z. rozdíl byl mezi stavem panským a stavem vládyckým. Zříz. F. I. A. X. 2. — Z. = výslovně, ausdrücklich. To také z. přidávám. Dipl. 1448. V kterémžto majestátu také ten kus znamenitě jest položen. Ib. A. XXXVIII. Však to vždycky dskami z. zapsáno býti má. Zříz. F. I. A. X. 2. To v městech z. zapovězeno bývá. Byl. Kte- réžto věci byl sobě při smlouvě oné z. vy- mínil. Mus. 1880. 242. Toto se však z. vy- miňuje. Vš. Jir. 167. Dále jest z. vymieněno; Toto sobě z. vymieňujíc. Arch. I. 219., II. 326* 61. Z toho ze všeho a z. z tej zástavy; Pohoní Hanuše a jeho bratří z Lichten- šteina z. z Lednice. Půh. I. 177., II. 166. Protož z. jest řekl; A tak jest raněn, že z. die Izaiáš, že ... . Hus I. 245., 314., II. 432. — Z. = velmi, velice, zvlástě, vorzüg- lich, sehr, in hohem Grade. Z. úrodná kra- jina. Har. Z. někomu prospívati. Byl. Voda se z. ochlazuje. Berg. Z. někomu prospěti. Us. Pdl. Z. udatný. Ler. Z. na slovo vzatý. Pal. Děj. V. 2. 204. Kambyses byl z toho z. potěšen. Abr. To jejich obsah z. Roz- množilo. Koll. III. 285.

422592   Znamenitě Svazek: 7 Strana: 1149
Znamenitě = patrně. Vidíme to z. Výb. II. 1045. Z těj' také Kristus páteř učinil krátek. Št. Kn. š. 45. — Z. = výslovně. Avšak toto z. přičinujíce, že . . . Také toto z. vymluveno. O kteréžto výpovědi z. stojí psáno. Arch. VII. 585., 648., VIII. 423., IX 247., X. 374. Náš spasitel ráčil to z. ohlásiti. Krnd. I. Také jest z. svoleno, při- činěno : Jest z. vymieněno; To z. má za- psáno býti Výb. II. 388., 389., 396., 1472. Rciž z. každému. Arn. 935.

422593   Znamenitosť Svazek: 5 Strana: 0580
Znamenitosť, i, f. = výbornosť, vzácnosť. die Bedeutsamkeit, Wichtigkeit, Bedeutung, Berühmtheit, Trefflichkeit, Vorzüglichkeit, das Ansehen. Jel. — Z. = památnosť, die Merkwürdigkeit, Sehenswürdigkeit. Nz. Z-sti města. Hanka.

422594   Znamenitý Svazek: 5 Strana: 0580
Znamenitý = znalý, patrný, veliký, merk- lich, beträchtlich, bedeutend, namhaft, an- sehnlich. Z. pokutu nésti. Klat. Z. škoda, summa, D., útraty, přilepšení. Sych. Z. ví- tězství, čásť něčeho, pokrok, porážka. Us. Pdl. Někomu z-tou měrou prospívati, z-tou péči věnovati. Vlč. Z. většina hlasů, emi- nente Majorität der Stimmen. J. tr. Z-tá škoda. 1533. Pojal chudú dívku v statek svuoj z-tý. NB. Tč. 187. Římené nazývají čápa ptáka lítostivého neb milostivého pro tak z-tú a velikú dobrotu; V z-té chudobě trvati. Hus I. 150., 441. — v čem. Kristus mučedlníky v dobrých skutciech z-té s to- hoto světa srpem smrti odřezuje. Hus III. 57. — Z. = zvláštní, důležitý, wichtig, vor- züglich, besonders. Na z. slovo vzatu býti; k z. posměchu toho města. V. Z. vtip, umění, bohactví, Kom., krása. Jel. Zname- navše některé různice z-té. Zř. F. I. A. X. Z. myšlénka. Us. Vím, co kde z-ho jest. Dbš. Sl. pov. I. 189. Mezi jatými byli čtyři z-tí konšelé. Pal. Děj. III. 3. 51. Z. dobrodiní někomu učiniti. Br. Z. svobody, privilej, cukr, víno. Har. Z. lékařství proti bolesti. Byl. Husité vypravili z-té poselství ku králi Vladislavovi. Pal. Děj. III. 3. 53. Maje před sebou některé veliké a z-té věci, ku kte- rýmžto potřebovati bude sum z-tých. Ib. V. 2. 23. Račte nám to oznámiti jako z-mu údu k té koruně české příslušejíciemu. Arch. III. 306. Ještě jest mi velmi z-té, že pán Ježíš tiše přeslyšel ďábla v písmě. Hus II. 92. — čím. Město průmyslem z-té. Kř. — do koho. A to jest z-té do měsíce, že. . . Št. — k čemu jak. Bez pochybenie každý skutek Kristóv v tom sv. čtení má nám býti velmě znamenit k naučení. Hus II. 109. — Z. člověk = slovutný, vorzüglich, aus- gezeichnet. V. Z. hosť, D., spisovatel. Jel. Z. panovník, Us., město, Sn. trid., lidé. BR. II. 9. a. — Z. = výslovný, ausdrücklich. Kdoby tento list měl s dobrou a z-tou vůlí paní Gutky. Dipl. 1409. Držeti, zastaviti, ale vždy s takú z-tú výmienkú. Arch. II. 67.

422595   Znamenitý Svazek: 7 Strana: 1149
Znamenitý = patrný, veliký. Bylo to z-té, že šéł samúm falšúm. U Star. Jič Vhl. Z. rozdíl. Dk. Z. škody vzali. Let. 236. — Z. = slovutný. Prokop z-tý bořením ko- steluov. Výb. II. 1195.

422596   Znamenitý Svazek: 8 Strana: 0515
Znamenitý; znamenit, a, o. List. fil. 1895. 302.

422597   Znamenitý Svazek: 10 Strana: 0536
Znamenitý. Z. korouhev = kterou se dá- valo znamení při správě vozů. Jrsk. XII. 334.

422598   Znamenka Svazek: 5 Strana: 0580
Znamenka, y, f. = známka, das Zeichen, die Spur. Po tom městě ani z-ky nezůstalo. Troj.

422599   Znaménko Svazek: 5 Strana: 0580
Znaménko, znamínko, a, n., das Zeichen, Merkmal, die Spur. O tom není ani z-ka více. D. Z. prodlení, hypodiastole, z. celení či docelování, das Integralzeichen, z. pří- zvuku, das Akcentzeichen, z. čítací, das Lese- zeichen, z. přestávky, die Pause, der Ge- dankenstrich atd. Nz. Vz Znamení. — Z. = čárka na literách atd., vz Znamení.

422600   Znaménko Svazek: 7 Strana: 1149
Znaménko = trochu. Nepopálí se ta deska? No co by tam z., nechsi? Mor. Brt. D. 301.

422601   Znaménkovati Svazek: 5 Strana: 0580
Znaménkovati = známkovati.

422602   Znamenný Svazek: 5 Strana: 0580
Znamenný = ke znamením se vztahující, Zeichen-. Figurní a z. smysl. Kom.

422603   Znameno Svazek: 5 Strana: 0580
Znameno, a. n. = znamení, das Mutter- mal. U Opav. Zkl. — Z. = znamení vůbec, das Zeichen. Mor. Brt., Škd. Udělej tam nějaké z. Šd.

422604   Znaměnoš Svazek: 5 Strana: 0580
Znaměnoš, e, m. = praporečník, der Standartenträger. Vz Znamení (konec), Zna- menínoš.

422605   Znamenošě Svazek: 7 Strana: 1149
Znamenošě = korúhevník. Sequ. 357.

422606   Znamet Svazek: 5 Strana: 0580
Znamet, ve frasi: Ani na znamet nezů- stalo = nic, nichts. Záv. Cf. Známě.

422607   Známěti Svazek: 5 Strana: 0580
Známěti = známiti se. Sř.

422608   Známětkovati Svazek: 5 Strana: 0580
Známětkovati, anschieben, Anschieber anbringen. Puch.

422609   Známina Svazek: 5 Strana: 0580
Známina, y, f., notoria (ars), zastr. Rozk.

422610   Známiti Svazek: 5 Strana: 0580
Známiti, il, en, ení; znamívati = známo činiti, bekannt machen. — koho, se s kým. Us., Har., Br., Kom. On se s ním známí. Na Želivsku. Sř. — se ke komu. Br. On se k nám známí. Na Želivsku. Sř. Již se ke mně neznamte. Kld. — koho komu. Tě (Ježíše) pastýřům známíce. Kanc. On přišel a tak moc se mi známil. Us. u Dobrušky.

422611   Známiti Svazek: 8 Strana: 0515
Známiti. Aby se s ní z-li. 1554. Kosmo- graf. (List. fil. 1893. 450.).

422612   Známiti se s kým Svazek: 7 Strana: 1149
Známiti se s kým = seznamovati se; se ke komu = hlásiti se; co = ohlašovati. Brt. D. 301. 519

422613   Známiti se s kým Svazek: 9 Strana: 0409
Známiti se s kým = seznamovati se. Har. I. 74. — Z. (= známěti) = známým býti. A proto neywijce známij. Ezop. 350. 5.

422614   Známka Svazek: 5 Strana: 0580
Známka, y, f. = znamení ku poznání něčeho, das Zeichen, Anzeichen, Nz., die Marke. Nařezáním známky dělati. Rohn. Z. kolková, listovní či poštovní, na psaní, na list, die Brief-, Postmarke. Us., Dch. Z. roze- znávací, rozlišovací, Hš., vz Znamení. Z. di- vadelní, římské a řecké. Vz Vlšk. 388. Z. opravy, korrekturná, das Korrekturzeichen. Nz. Z. firmy obchodní, die Firmazeichnung, Šp., z. hlídky, das Patrullzeichen. Čsk. Z. ku hře, die Spielmarke, z. ochranná, die Schutzmarke, povážlivé z-ky, bedenkliche Symptome, z. výšky, die Höhenmarke, z. čítací, das Lesezeichen, jídelní z., die Speise- marke, záručná z., die Garantiemarke. Dch. Z. nespokojenosti; vodní z. na papírových penězích, das Wasserzeichen, z. tovární. Us. Pdl. Písmo jest známka známky (signi signum). Dk. P. 101. Z. obchodní. Vz Prm. 1878. č. 3. Z. podstatná, vedlejší. Mus. 1880. 513. — Z. = písmě, litera, der Buchstabe, Charakter. Ze známek se působí slovky. Ros. — Z. = charakteristika, znak, das Kennzeichen. Sedl. Známky třídní jsou slabiky a samohlásky, podlé nichž se z části třídy sloves poznávají: nos-i-ti, mi-nou-ti, slyš-e-ti, svád-ě-ti, vol-a-ti, mil-ova-ti. Z. prvočísel; z. poměročetná, die Kennziffer, Charakteri- stik. Nz.

422615   Známka Svazek: 8 Strana: 0515
Známka. Osnova svitá v kuli; kule má 17'/2 známek, známka 7'/2 lokte. NZ. IV. 41.

422616   Známka Svazek: 9 Strana: 0409
Známka, y, f. Známky tělesné. Vz Zát. Př. VI. odbt. 10. Známkovánia, y, f. Dle Věst. VI. 29.
lépe: známkovna. Vz -árna.

422617   Známko, znamátko Svazek: 5 Strana: 0580
Známko, znamátko, znamátíčko, a, n., v již. Čech. = trošíček. Kts. - - Z., zastr. = známě. Ros.

422618   Známkomotiv Svazek: 7 Strana: 1150
Známkomotiv, u, m. Dk. Poet. 492.

422619   Známkosloví Svazek: 5 Strana: 0580
Známkosloví, n., die Zeichenlehre. Dk. P. 13.

422620   Známkoslovný Svazek: 7 Strana: 1150
Známkoslovný, semiotisch. Z. vědy Dk. Roz. f. 154.

422621   Známkovací Svazek: 5 Strana: 0580
Známkovací, Zeichen-. Z. křída, inkoust (na prádlo). Us. Pdl.

422622   Známkovačka Svazek: 5 Strana: 0580
Známkovačka, y, f. Osevní stroj se třemi z-kami. KP. V. 30.

422623   Známkovadlo Svazek: 5 Strana: 0581
Známkovadlo, a, n., das Stempeleisen, der Forsthammer. Šm.

422624   Známkování Svazek: 5 Strana: 0581
Známkování, n. = opatřování něčeho známkou. Vz Známkovati. Pdl.

422625   Známkovati Svazek: 5 Strana: 0581
Známkovati, znaménkovati = známky činiti, bezeichnen, Kennzeichen machen. — co čím. Rk.

422626   Známkovka Svazek: 5 Strana: 0581
Známkovka, y. f., das Mahlholz, u pe- kařů. Sm.

422627   Známkovna Svazek: 8 Strana: 0515
Známkovna, y, f. = místnost, kde se něco známkami opatřuje. Z. na chmel. Nár. list, 1896. 23. září.

422628   Známkový Svazek: 5 Strana: 0581
Známkový, Zeichen-. Z. paměť. Dk. P. 81. Z. hádanka, das Rebus. Šm.

422629   Známo Svazek: 5 Strana: 0581
Známo, vz Známý.

422630   Známo činiti Svazek: 5 Strana: 0581
Známo činiti = známo dáti. Bern.

422631   Známo dáti Svazek: 5 Strana: 0581
Známo dáti, kund machen.

422632   Znamokrata Svazek: 9 Strana: 0409
Znamokrata. Rozb. II. 194.

422633   Znamokrot Svazek: 5 Strana: 0581
Znamokrot, u, znamokrota, y, f. (známě + okrota, sphaera) = kruh znamení ne- beských, zodiacus, der Thierkreis. Č.

422634   Znamokrot Svazek: 7 Strana: 1150
Znamokrot. 15. stol. D. Gesch. 288.

422635   Znamokrota Svazek: 5 Strana: 0581
Znamokrota, vz Znamokrot.

422636   Známosť Svazek: 5 Strana: 0581
Známosť, i, f., das Bekanntsein. To on maje sobě v z. uvedeno. V. V z. přijíti. D. V z. dáti. Šm. Někomu něco v z. uvésti, Flav., J. tr., V., Er. 1650., BR. II. 72., a., Dch., Žer. L. III. 51., Mus. 1880. 398., při- vésti. Dch. V z. vešlý. Dch. Z. něčeho si zjednati. KB. III Naskytly se jakési nesnáze, o kterýchž z. určitá nás nedošla. Pal. Děj. III. 3. 283. Potupné verše jeho vešly ve z.
Pražanů. Mus. 1880. 482. Po dedine bubno-
vali: Na známosť se dává, že dňa toho sa
Pijanov majetok predáva. Ur. Pg. 10. — Z. = znání, vědomosť, poznání, die Kenntniss, Wissenschaft, Kunde, Erfahrenheit. Z. umění lékařského míti; z. Boha. V. Z. a vědomosť o zemi. D. Z. zbraní. Bur. Z. sebe samého. Br. Z. práva, Aqu., místná; z. dáti (o čem míti). D. Z-sti o něčem nabyti. Kram. Cho- vati sobě něčeho z. či povědomosť. Er. Z. mluvnice míti. Us. Z. starých písem. Šm. Z. bylin jedovatých má býti u každého člo- věka domácí, lépe: z. b. j. má každý člověk míti n. jedovaté byliny má každý člověk znáti. Vst. Z. něčeho důkladná, všestranná. Kř. Stat. 2. Z. jazyková. Z. božia je nám životom. Hdž. Šlb. 49. Z. věcí vůbec záleží v seznání vlastností jejich. Mj. 4. Z. čtení. 1491. Mus. 1883. 363. On ji nepoznal, ale ona se mu dala do z-sti (dala se mu znáti). Dbš. Sl. pov. I. 55. Z. přírodovědecké. J. Lpř. Z. lidí je první výmienka zdaru a pro- spechóv panovnických. Lipa 79. Důkladných z-stí něčeho nabyti. KP. V. Nadesýlá tím jenom z. povrchnou a všeobecnou. Sš. Sk. 129. Z. práv. Kol. 4. Z. pravd náboženství. 1512. Mus. 1883. 364. Z. v něčem míti. Kat. 551. A my dosti na tom jmějmy, že někakú z. o něm jmáme nynie. Št. Kn. š. 26. Cierkev z pohanóv byla jest pustá od milosti božské a od pravdy a od z-sti jeho pro své modlo- slúženie. Hus. III. 95. Někdy lepšá z. než peňáze. Na Slov. Tč. Lepší z. než rodina. Pk. — Z. s kým = obcování, die Bekannt- schaft. Z. a přátelství s někým míti. V. V z. někomu někoho uvésti. Br. Vešel s ním ve z. Dch., Sš. L. 1. Z takové z-sti nic ne- hledí, schaut nichts heraus; Z. něčí s někým přetrhnouti, přerušiti. Dch. Po starej z-sti zastavili sa u toho kráľa. Dbš. Sl. pov. I. 112. Jsem váš dobrý přítel od začátku z-sti naší. Žer. 322. — Z. u kupců, die Kundschaft. Pro další z. D.

422637   Známosť Svazek: 7 Strana: 1150
Známosť = poznání. Lid k z-sti věč- ného Boha vésti. Pož. 3. V němž (písmě) učení z. vezmúc. Št. Kn. š 123.

422638   Známosť Svazek: 8 Strana: 0515
Známosť lepšia ako peniaze. Slov. Zátur.

422639   Známosť Svazek: 9 Strana: 0409
Známosť nad peniaze, nad rodinu. Vz Zát. Př. 112., 380b.. XIII. A. odst. 9. Lepšia z. že hotový groš. Phľd. 1897. 498. Měla nedovolenou z. s Mikulášem. Sdl. Hr. IX. 88.

422640   Známost Svazek: 10 Strana: 0536
Známost ve svete nade všetky peniaze. Mus. slov. V. 77.

422641   Známota Svazek: 5 Strana: 0581
Známota, y, f. = známosť. Slov. Ty slavných príbehov otcovských vedomosť a z-tu máváš; Z. víry. Hol. 3., 162.

422642   Známotak Svazek: 7 Strana: 1150
Známotak, a, m., notarius, zastr. Pršp. 40. 4.

422643   Známotářstvo Svazek: 7 Strana: 1150
Známotářstvo, a, n, notatoria, zastr. Rozk, Pršp. 60. 45.

422644   Známůstka Svazek: 10 Strana: 0536
Známůstka, y, f., zdrobn. známosť. Z. s děvčetem. Rais. Lid. 96.

422645   Známý Svazek: 5 Strana: 0581
Známý; znám, a, o = vědomý, zřejmý, bekannt, bewusst, kund, kundbar, offen- kundig. Všem vůbec známo učiniti; nehrubě z. člověk (neslovutný). V. Jak známo. D. Z. číslo, počet, veličina. Nz. Je až dobře známý, nur zu gut bekannt; Pokud mi známo jest. Dch. Ošklivosť jest věc neznámú za známú s křikem upevňovati. Mor. Tč. Z. čísla, u nichž množství jednic udáno jest. Šim. 7. Známo činíme. Arch. rychn. Známo činíme tímto listem, že .. . NB. Tč. 27. Listy z let 1484., 1507., 1536. Učinil jsem jim známo tvé jmě. ZN. Známý jako zlý peníz. Pk., Lb. Zpívá se známou notou. Lb. Vz ještě: Malostranský sníh, Písnička. — kdy. Po tu chvíli nic známo není. Us. Dch. — komu jak. Ne každému z. věci (tajemství). V. Celému světu známý. D. — Br., Háj. Umko milá, jesliž' mne si v mých kedy prispiela pesňách, včul najvác prispej na pomoc, tebe všetky ti dobre známí sú bojové. Hol. 3. Budeme Bohu známi. Výb. II. 24. Není žádné věci, kterážby Kristu výborně nebyla známá. BR. II. 750. a. Úplně, do podrobna z. Us. Periferický organ čichu jest jen do- mněnkou znám. Osv. I. 145. Původ výjevu fysikalních jen z malé části znám jest. Mj. 2. Spisovatel málo známý. Us. Vypravujeme příběhy tyto posud na mále známé. Pal. Děj. V. 1. 128. Byl jsem pak neznám obli- čejem judským církvím; Ješto podlé po- věsti dobře znám jim byl. Sš. II. 12., 16. To nám konšelóm jest dobře památno a známo. NB. Tč. 169. Protož, jakž Buoh jest, sám sobě jedinému úplně znám jest. Št. Kn. š. 25. Z. po oděvu. Chč. 301. — odkud. Pokud z dějepisu obecného známo jest . . . Tk. Č. 1. Z kterýchžto všech dóvodóv dne a slunce světleji známo jest. Vš. Jir. 294. To mi z písma známo. Alx. V. v. 629. (HP. 16.). — kde. Na světě nebyl znám. Rvač. Po městě z-mý. Dch. Osobnosť v literatuře málo známa. KB. V. J'mu bylo všecko známo v zemi, v moři, v hvězdách tamo. Alx. (Anth. I. 3. vyd. 32.). — Z. = v činném smyslu, povědomý čeho, zkušený, erfahren, kundig. V kronikách neznámý. — s čím. Sluha dobře známý s vůlí Páně; Nejsi-liž s tou pravdou známen, že tvůj duch je drahý kámen? Sš. I. 55., Bs. 45. Z. s něčím. Jg. Sbr. sp. 1841. 154. — Z. = kdo se s kým zná, der Bekannte. Mám tam mnoho známých. Us.

422646   Známý Svazek: 10 Strana: 0536
Známý jak falešný groš, peníz. Us. Rgl.

422647   Známý čím Svazek: 7 Strana: 1150
Známý čím. Aby aspoň všetečností známi byli. Výb. II. 1178. — k čemu. Věci ne- známé k vidění. Výb. II. 590. — Z. = sku- šený. Velmi se té věci neznám činil. BN.

422648   Znanek Svazek: 5 Strana: 0581
Znanek, nka, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 128.

422649   Znánek Svazek: 5 Strana: 0581
Znánek, nku, m. = malý kousek, ein Stückchen. Ještě z toho odříznu takový z. Slez. Šd. Cf. Značek, Znánko.

422650   Znáneneček Svazek: 5 Strana: 0581
Znáneneček, čku, m. = malý znánek. Enem taký z. Slez. Šd.

422651   Znání Svazek: 5 Strana: 0581
Znání, n. = znalosť, die Kenntniss. Lepší z. s pochybou, než neznání s oblibou. Č. M. 215. Kristovi jest dvojí z.: jedno božské, druhé z čichu tělestného. Hus II. 46., 435. Vedlé svého-li má věděnie a z. nález a vý- pověď vyvésti (súdce) čili vedlé stran mlu- venie. Vš. Jir. 100. Stran přísloví vz: Bába, Nos, Obličej, Plíce, Ptáček, Svátek, Vězeti v čem, Vrabec, Znáti, Zpívati. — Z. = mínění, die Meinung. Boč. — Z. = vyznání, die Aussage, Bekenntniss. Své z. odvolati. Boč. — Z. se k něčemu, die Anerkennung. J. tr.

422652   Znanicovatiti Svazek: 5 Strana: 0582
Znanicovatiti = znicovatiti.

422653   Znaničhodneť Svazek: 5 Strana: 0582
Znaničhodneť, el, ení. Slov. Kladárik tak z-el, že . . . ist so ein Taugenichts ge- worden. Zátur. Nápr. 36.

422654   Znáninko Svazek: 7 Strana: 1150
Znáninko, a, n., zdrobn. znání. O z. (o málo). Us. NZ. I. 541

422655   Znánko Svazek: 5 Strana: 0582
Znánko = co by as bylo znáti, poněkud. V Krkonš. Kb., Světz. Vz Znánek.

422656   Znánko Svazek: 8 Strana: 0515
Znánko. Nemám ani znánko hladu. Světz. 1894. 586. a.

422657   Znanství Svazek: 5 Strana: 0582
Znanství, n. = znání, známosť, die Kunde, Kenntniss. Z. rostlin. Rostl.

422658   Znanstvo Svazek: 9 Strana: 0409
Znanstvo, a, n. Naše z. Pal. Záp. I. 13.

422659   Znapájeti Svazek: 5 Strana: 0582
Znapájeti, el, en, ení = vše napojiti, alle tränken. — koho čím: vínem. Plác.

422660   Znapínaný Svazek: 5 Strana: 0582
Znapínaný, gespannt. Z-né jejich samo- střely. Pal. Děj. III. 2. 295.

422661   Znapínati Svazek: 5 Strana: 0582
Znapínati, alles, nach einander spannen.

422662   Znapínati Svazek: 7 Strana: 1150
Znapínati samostřiely. Let. 73., Výb. II. 444.

422663   Znapínati Svazek: 8 Strana: 0515
Znapínati. Kázal nám kuše z. Arch. XIII. 250.

422664   Znároděti Svazek: 5 Strana: 0582
Znároděti, ěl, ění = znárodněti. J. tř.

422665   Znároditi Svazek: 5 Strana: 0582
Znároditi = znárodniti.

422666   Znárodnělý Svazek: 5 Strana: 0582
Znárodnělý, volksthümlich, nationalisirt, eingebürgert. Z. píseň Heidukova. Us. Tč. — kdy. Stav městský během posledního století již úplně z-lý. Pal. Děj. V. 2. 8.

422667   Znárodnělý Svazek: 10 Strana: 0536
Znárodnělý. Z. věda. Vlč. Lit. II. 2. 38., Mtc. 1903. 261.

422668   Znárodnění Svazek: 10 Strana: 0536
Znárodnění, n. Nár. list. 1905. 326. 13.

422669   Znárodněti, ěl Svazek: 5 Strana: 0582
Znárodněti, ěl, ění, sich nationalisiren, einbürgern, volksthümlich werden. — kde. Mnohé písně Hurbanovy na Slovensku z-ly. Pokr. Pot. 15. Vz Znároděti.

422670   Znárodniti Svazek: 5 Strana: 0582
Znárodniti, il, ěn, ění, znároditi, zná- rodňovati = národním učiniti, nationalisi- ren. — co, koho. Jg., Šd. Až více z-me svůj jazyk. Šd. — se. Práva městská pů- vodem svým německá, tratila tuto povahu víc a více a z-dnila se konečně. Pal. Děj. IV. 1. 376. — se kde, kdy, čím. Žádný průmysl neznárodnil se v Čechách tak jako pivo. Mj. Naděje, že král (Jan) časem z-dní a počeští se cele. Pal. Děj. II. 1. 438. A ta- kovýmto pronásledováním ještě víc se zná- rodnil. Šd. Znárodňovati, vz Znárodniti.

422671   Znárodniti Svazek: 7 Strana: 1150
Znárodniti. On tím se v Čechách zná- rodnil, že ... Pal. Rdh. II. 298.

422672   Znáruživělý Svazek: 5 Strana: 0582
Znáruživělý, leidenschaftlich geworden. — čím. Mysli obyvatelstva odporem z-lé. Pal. Děj. V. I. 183.

422673   Znáruživění Svazek: 5 Strana: 0582
Znáruživění, n., vz Znáruživěti. Nové z. stran. Pal. Děj. IV. 1. 99.

422674   Znáruživěti Svazek: 5 Strana: 0582
Znáruživěti, ěl, ění, leidenschaftlich werden. — čím: odporem. Pal. — proč. Dovtípiv se hned pravého účelu návštěvy z-věl proto velice. Pal. Děj. III. 1. 189.

422675   Znaříkati Svazek: 5 Strana: 0582
Znaříkati = všecky naříkati, nařknouti, alle verleumden. — koho na čem. Někte- rých rad našich na poctivosti znaříkali. 1619. -- se s kým. Různice vznikly mezi Šafarem a Kozlem, tak že se spolu z-li. Dač. II. 14.

422676   Znásiliti Svazek: 5 Strana: 0582
Znásiliti, znásilniti se = zmocniti se, sich bemächtigen. — se koho. Ros.

422677   Znásilnění Svazek: 5 Strana: 0582
Znásilnění, n., die Vergewaltigung. Dch.

422678   Znásilniti Svazek: 5 Strana: 0582
Znásilniti, il, ěn, ění, vergewaltigen. — se, vz Znásiliti.

422679   Znásilniti Svazek: 8 Strana: 0515
Znásilniti ženu (násilí jí učiniti). XV. st. Čel. Pr. m. II. 73.

422680   Znásoba Svazek: 5 Strana: 0582
Znásoba, y, f. = znásobenina, lépe: sou- čin.

422681   Znásobenina Svazek: 5 Strana: 0582
Znásobenina, y, f., das Produkt. Šm. Vz Znásoba.

422682   Znásobiti Svazek: 5 Strana: 0582
Znásobiti, il, en, ení; znásobovati, ver- vielfachen, multipliciren. Nz. — co čím: 40 pěti z. Us. — co: rytinu (několik po- dobných zhotoviti). NA. IV. 61.

422683   Znásobovací Svazek: 5 Strana: 0582
Znásobovací, Vervielfältigungs-. Z. čí- slovky.

422684   Znásobovati Svazek: 5 Strana: 0582
Znásobovati, vz Znásobiti.

422685   Znasti Svazek: 7 Strana: 1150
Znasti = znáti. Pro tmu domov by se poznasti neuměli. Mill. 126. (Jir. Mor. 58.). Dle Prk. je z. písařskou chybou.

422686   Znášeč Svazek: 5 Strana: 0582
Znášeč, e, m. (m.: vznášeč) = udavatel, der Angeber, Zuträger, Denunciant. Nynie po všem křesťanstvu žalobníci a z-či súkromní přieliš sú se vyzískali a zvelebili; Otplatu z-čů uzříš; Takových žalobníkóv a z-čóv nebe snésti nemohlo. Vš. Jir. 70., 71.

422687   Znášeti Svazek: 5 Strana: 0582
Znášeti, el, en, ení = vznášeti, hinauf- tragen, emporheben. — co. Vítr znáší prach zhůru. Us. — koho odkud. To mne ze světa znáší (trápí). Koll. — co, se čím: křídly. Jel. Štít víry, jímž šípy nepřátel svých znáší a smítá. BR. II. 602. b. — kam. Aťby mi nebylo potřebie na dobré lidi té věci z. Arch. V. 346. — kam kde. U mna samého taká napred sa znášala vóľa. Hol. 15. Za nepokojů, když se lidé znášeli do kostela v Sumicích, sich und alles ihrige hineintragen. NB. Tč. 240. Vz Snésti.

422688   Znašinělý Svazek: 5 Strana: 0582
Znašinělý, eingebürgert. Z. rostliny. Rst. 225.

422689   Znať Svazek: 5 Strana: 0582
Znať, i, f.? Slov. Medzi nebohatou zna- ťou slovenských krajov. HVaj. BD. II. 147.

422690   1. Znať Svazek: 7 Strana: 1150
1. Znať = popřední lidé, Notabilität. Šd.

422691   2. Zňať Svazek: 7 Strana: 1150
2. Zňať = tlíti. Zňá tu cosi. Mor. Brt. D. 301.

422692   Znata Svazek: 5 Strana: 0582
Znata, y, m., osob. jm. Pal. Rdh. I.128., Děj. I. 311., Arch. III. 467.

422693   Znátčený Svazek: 8 Strana: 0515
Znátčený, vz Znáčený (3. dod.). Mtc. 1894. 108.

422694   Znátčiť sa Svazek: 7 Strana: 1150
Znátčiť sa = dostati nátku, nátchu. Val. Brt. D. 301.

422695   Zňatecká Svazek: 5 Strana: 0582
Zňatecká hájovna, Hegerhaus Zňatka u Náměště na Mor. Tč.

422696   Zňatek Svazek: 5 Strana: 0582
Zňatek, zastr., vz Sňatek.

422697   Znatel Svazek: 5 Strana: 0582
Znatel, e, m. = znalec, der Kenner, Sachkenner. Mus. 1880. 182. Z. jazyků, Šmb. S. II. 240., lidských věcí, Šml. I. 38., psů, der Kynolog, Dch., krásných umění. Mus. 1880. 87. Bol dokonalým znateľom i klassickej latinskej spisby. P. Tóth. Trenč. M. 78.

422698   Znatelka Svazek: 5 Strana: 0582
Znatelka, y, znatelkyně, ě, f., die Ken- nerin. Jg., Šd., Němc.

422699   Znatelnosť Svazek: 5 Strana: 0582
Znatelnosť, i, f. = značnosť, die Merk- barkeit, Kennbarkeit.

422700   Znatelný Svazek: 5 Strana: 0582
Znatelný = mohoucí znán býti, kenn- bar, merkbar. Z. znamení, Trest. zák., vliv. Mus. 1880. 148. Sotva z. Osv. V. 4.

422701   Znatelsky Svazek: 5 Strana: 0582
Znatelsky, nach Kennerweise.

422702   Znatelství Svazek: 5 Strana: 0582
Znatelství, n., die Kenntniss, Kunde, Kennerschaft. Šm.

422703   Znáti Svazek: 5 Strana: 0582
Znáti, znám (zastr. znaju), znej (zastr. znaj) znaje (íc), znal, án, ání; znávati. Z., zna z gna, skr.?nâ, řec. yvo (yi-yvá-óxo), lat. gno-tus, (g)novi, lit. žinoti, zend.^znâ, scire. Schl. Cf. Gb. v Listech filolog. 1883. 454., Bž. 197. — Z. = známosť někoho n. ně- čeho míti, kennen, Kenntniss von etwas haben; věděti, wissen; uměti, kennen; po- znávati, znamenati, erkennen, bemerken, merken, wahrnehmen; uznávati, anerken- nen; rozuměti něčemu, kennen, verstehen, ein Kenner sein; vyznávati, přiznávati se, gestehen, bekennen ; hlásiti se, sich melden, sich wozu bekennen. Jg. — abs. Kdo chce věděti a znáti, musíť se na to pilně ptáti. Us. Nebylo z., kudy šel. Us. Šd. Kamaráti, s vámi je len radosť býť, by vy znáte, jak sa sluší vínko píť. Ppk. II. 28. Pred naším sa domom lipa puká, kukačka v zelenom háji kuká; koľko mi rokov dáš, kým po- jedem na sobáš? povedz, keď znáš. Č. Čt. I. 132. Má věděti a z., co jest právo. Kol. 3. Mohúť z. (pověděti, angeben), co sě jim zdá. NB. Tč. 177. A tu z. sluší, odkud sobě ďábel k tomu příčinu vzal. BR. II. 15. Keby dali ešče raz vybirac, znala by ja, kemu mám ručku dac. Sboŕ. slov. pies. II. 1. 65. Jaká jest věc, dává z. konec. Šd. Ne- daje z., že se trápíš, tím nejlépe křivdu splatíš. Šd. — co, koho: rozdíly věcí, Kom., práva, Pr. měst., město, krajinu, lidi, sebe, Us., běh hvězd. Troj. Kdo tě nezná, koupil by tě a kdo zná, darmo by tě nevzal. Zlé znáti, není zle; ale zlé poznati a tak činiti, jest zlé D. Chudoba lichvy nezná. D. Nezná hanby jako pes. D. Nezná be ani ce. Prov. Dobrodiní znáti neumí (nevděčný). V. Z. co = věděti. V. Co mám, to znám ; Je to tuze znáť. Dch. Ten to zná (dobře tomu rozumí). Šg. Nezná mezí; Jak pak bych ho neznal? Us. Já jsem tak pla- kala, že jsem ani cesty neznala (neviděla). Us. Vk. Všude byl sníh, ani nebylo cesty z. Us. Šd. Znáš mužské pohlaví, když vás nejvíce milují, již lásku jinde slibují. Pís. slez. Šd. Pod javorom dievčina, kukulienku zaklína: Povedzže mi, ty to znáš, kedy pôjdem na sobáš? Btt. Sp. 166. Jedz (jez to), co znáš Hdž. Čít. 202. Najlepšie já sám znám sily svoje. Zbr. Lžd. 247. Jano náš, Jano náš, čiernu košeľu máš, kto ti ju operie, keď milej neznáš? Phld. IV. 465. Poďme, milá, k Dunaju, kde nás ľudia ne- znajú; Som bez mäsa, bez krve, nosím mäso a krev; mocný som ako lev a znám cestu, po ktorej žiaden neprejde (loď). Mt. S. I. 17., 134. Co obrazy znamenajú? či mě ony hříšnú znajú?; Dobře lude maju, keří tebe znaju, na mu (kušu) pravda je. Sš. P. 4., 541. Bože, Bože, jak to šumne, keď sa ľúbi po tajomne, keď to nezná otec matka, ani žiadna kamarátka; Bez daždíčka vädne kvet, bez Janíčka pustý svet; kebych znala k nemu cestu, letela bych k nemu hneď; Sadla na lávku, horce plakala: Bodaj bych ťa, švárny šohaj, nebola znala. Sl. spv. III. 93., IV. 135., 155. Hučí voda a s kämenä na kämeň sa roní: čo mladí tam hovorili, zná ľen Boh a oni Chlpk. Sp. 82. Když komora prázná (když už nic nemáš), sotvy tě viac kdo zná; Mám ťa znáť! Sl. ps. Šf. I. 96., II. 158. On dobře vůli boží znal. Dač. II. 2. Môj sa milý hnevá, ani nehovorí, či ho čerti znajú, za ktorou sa morí! Sb. slov. pies. II. 1. 34. Ver, my dievčatko tebe nedáme, lebo ťa my, šuhajíčku, ešte neznáme. 1b. II. 1. 62. Poněvadž jedno znáte (beken- nen), znajte i druhé, kterak se dílo; To znajíce vašich milostí prosíme. NB. Tč. 151. Dá z. moc svých hněvů ; Dej nám tvého syna z. Výb. II. 11., 23. Dám tu věc pánu z.; Aby práva uměli a znali. Arch. III. 392., IV. 445., Kol. 3. Sv. Jan apoštol, tenť jest znal milosť. Št. Kn. š. 34. Ti tři cesty z. pilno. Alx. Aby, kto chce múdrosti znáti, najprve od sebe počal; Jakož znal mě jest otec i já znáni otce; Znám ovce své; Ja- kož kto Boha zná, tak ho miluje; Ktož zná pravdu, má jí do smrti brániti. Hus II. 22., 165., 176., 368., III. 273. Z. štěstí své jest veliké štěstí. Tč. Prv než koho znáš, nechval, aniž haň jej. Exc. Lépe jest něco znáti, než mnoho míti. Lb., Šd. Lepšej dačo znať, nežli mnoho mať. Slov. Č. Čt. I. 2. Znej sebe samého a bude dobře. Sb. uč. Chceš-li Boha z., hleď mu podobným se státi. Šd. Tolik známe, co v paměti cho- váme. Tč. — čeho, šp. m.: co. Rk. — koho za co. Tebe za otce laskavého známe. Br. Nechci tě víc za kmotra z. Er. P. 91. b. Za pana ho znali. Er. P. 40. Povie jej : Ty matka! či by si neznala dakde dáko diovča mne za ženu? Dbš. Sl. pov. V. 22. — s inft. Tyto já znám býti božími služebníky. Výb. Znal (uměl) zpívati. Puch. Což ačkoliv jsem znal poněkud tak býti. Har. Znám se s to býti. Kom. Znáti se býti dlužnu odměnou. V. Chraň se ho, neb tajné tůčky zná osno- vati. Sych. Znám se býti člověkem. Mudr. Znali se býti skoupé. Mudr. Znám se býti chybným. Radila sa s každým, kto len co poradiť znal. Mt. S. I. 57. Ty znaj nepo- znať nehody! Č. Čt. II. 182. Statný len to je šuhaj, čo mrieť zná za blaho bratov. Ppk. II. 16. Zná jen odpouštěti. Vrch. Znají si ho vážiť a ceniť; Ty znáš člověku na- hnat strachu! Sá. (v Osv. I. 182., 177.). Ústa a v nich jazyk mám, chvála Bohu, vraveť znám. Hdž. Čít. 103. Šuhaj zná hrať na husľach. Ht. Sl. ml. 240. A že dobre dratovat znám, nuž si dobre i platit dám. Sl. spv. III. 91. Božství býti pohané znali. Sš. II. 47. Pes psovi najlepše zná blchy vyberať. Mt. S. I. 128. Neznal sa vykrútiť. Zátur. Znajíce ho k tomu hodného býti. 1529. Mus. 1880. 493. — se ke komu, k čemu kde (přiznati se; hlásiti se). K tomu se zná, že to učinil Sych. Bůh se k tako- vým ctitelům znáti nechce; Nechce se k nim znáti. Br. Z. se k dítěti, D., k listině, eine Urkunde anerkeunen. J. tr. Z. se k dluhu. Er., Vl. zř. 397. Jestližeby se k listu nebo kšaftu čímu znal, že jej má. Zř. F. I. E. XIII. A bude-li se k tomu před purkmi- strem z. Václ. XII. Znala se potají k no- vému učení. Vrch. Z. se k poplatnosti, Šmb. S. II. 271., k svým povinnostem. Pam. Val. Meziř. 195. K tomu se znám, neznám. NB. Tč. 52., 66., 185., Let. 21., Čr., Půh. I. 208. Nechce se k nám znáti. Us. Znáti se k svému dílu, k svému listu, k své pečeti, k svému slibu. Půh. II. 230., 147., 145., 62., 221., I. 313., 307., 203., 264., 258. Vždyť se k tobě znám. Er. P. 115. On toho lotra otázal, zná-li se k tomu ? I seznal se k tomu ke všemu. Arch. II. 23., V. 330. K čemu se kdo znáš, to slož, ostatek přísahou očisť. Pr. Znal se k slovuom mým, kteréž k němu žaluji, znáť mi se k věrnej pravdě. NB. Tč. 41. Šalda zná se k trhu a kúpení. NB. Tč. 259. Nezná se k půhonu (zapírá, že jej dostal). Půh. olom. 1412. Zhřešilať jsem, znám se k tomu. V. Znají se k vinnám; Aby se k vám jakožto k svým dítkám znal. BR. II, 82., 268., 635. a. Vždy se k matce spolné znej, Čechy s láskou objí- mej. Štulc. 198. — se na čem = rozuměti něčemu, etwas verstehen. Kteří se na tom znají. Jel. Znající se na čem, Sachverstän- diger. Er. — Výb. 11. 399., J. tr. — se na co (rozuměti čemu): na ženské, na mnohé věci, na obrazy. D. — co na koho. Já novinu na tebe znám. Sl. ps. 98. Ten za- střelený před nimi na ně znal. NB. Tč. 105. Tu jest též znal na ta dva, že jsta vinna. Arch. III. 37. Znáš na sě (ty hřiechy). Žvt. otc. 50. b. — koho, se v čem (komu) = rozuměti čemu, přiznati se. Znají se v své křehkosti. St. Z. se v karbanu, v hádání, v díle. D. Jáť se sám v tom dobře znám. Dal. Kdož se zná v rukojemstvie (= k němu) a tiem se bránie. Kn. rož. čl. 230., Bdl. Zná-li se, zná se v pravdě, pakli pří, chci provésti svědky. Tov. 37. — V., J. tr. V poměrech se z.; Zná se ve věci, er ist mit der Sache wohl vertraut, ve vědách. Dch. Ostýchavě, jakoby se měl z. v něja- kém zločinu, šáteček rozbalil. Kos. v Km. 1884. 710. Staří nehrubě v plavectví se znali. Sš. Sk. 192. Jakožf vás v tej vieře znaji. Smil. 44. Ve velkém se mistrovství znáš. Mst. v. 94. Mám ho vypraviti z dlu- hóv, v kterýchž se zná. Arch. II. 315., NB. Tč. 4. Zná-li se jí v tom, zná se v pravdě, pakli pří . . . NB. Tč. 21., 8. Že se jí ani v prvním ani v posledním nezná. Ib. Král se v tom dobře znaje. Dal. 84. Jáz sě v tom sám dobře znaju. Dal. Proto se v tom z. musí. Pravn. 66. Kromě že se v tom neznáte. Žk. 70. Známe se v našich hřiešiech. Pass. 253. Já se v tom znaji. Žvt. otc. 50. a Z. se někomu v něčem. Půh. I. 131., 174., 202., 211., 342., 385., II. 4., 58., 65. (v devíti kopách) 223., 319., 447., 550., 626. V veli- kej sě moci znáše; Město Gaza v svej tvr- dosti (pevnosti) sě znaje. Alx. V. v. 411., v. 2099. (HP. 10., 51.). Z. se v českém ja- zyku, jest prý špatné m. sběhlým býti v Češtině; z. se v čarování, šp. prý m.: uměti čarovati; ale káraná vazba jest dobra, sr. předcházející věty. — co, se z čeho (od- kud). Bez mučení se z krádeže známe (se k ní přiznáváme). Rad. zv. Z ní se přepo- divných skutků božích znáti učili. Parti. Někoho z ulice, něco z vlastní zkušenosti, z autopsie z. Us. Běhy života jejího známe v hrubých rysech z hovoru. Šml. I. 43. Bylo to z. z postavy, z řeči a přede vším z kroje. Sš. Sk. 191. Z. něco z příkladů ku své výstraze. 1617. Nezná se mu ze slibu. Půh. I. 382. Pokoru, z níž se k své nehodnosti znal. BR. II. 35. —jak. Z. něco s dostatek. Dch. Kdo nám potřeben, toho z paměti známe. Č. Znáti někoho jmé- nem. Chmel. I. 55. Cf. Z. koho čím. Známe vás až dobře, wir können sie nur zu gut! Dch. A já ho znám až do střev. Us. Věru, já ho dobře znám po vraném koníku. Er. P. 295. a. Já ho znám po hlase. Us. (Bůh) myšlienky i diela napred zná. Phld. IV. 522. Něco v hrubých rysech z. Šml. Vedlé něho z. bylo Petra Payna po prudkosti, Prokopa Velikého pak po způsobu netoliko kazatelském ale i velitelském. Pal. Děj. III. 3. 91. Bylina po vůni se zná. Byl. Dříve nežli se z ní narodil, znal předuložením máteř svou. Sš. J. 39. To vy sami dobře znáte. Výb. II. 31. A lidi znejte ne po řeči, ale po skutcích. Arch. II. 155. Uměnie mu- žové (adj) po pokoře zná sě. BO. A ti jsú všichni jednostajne znali pod přísahami; Chtěli mu to z. (vyznati) osobně; A ti jsú jednostajně v tato slova znali (bekennen). NB. Tč. 107., 288. Boha srdcem z.; Již (matku) máme věrú z.; Po těch kusiech, člověče, znaj, jsi-li Kristova ovce; Po ovoci máme je znáti. Hus I. 1., 16., II. 225., 295. Z. víno po octě. Č. Z. koho po klobouku, po chůzi, vlka po rounu n. po pazouřích, ptáčka po peří. Us. Člověk po řeči, bylina po vůni se zná. Prov. Známe pána po vý- ložkách. Č. Z. koho po srsti, po kůži (na- skrz kůži. Vz Znání). Č. Z. něco podlé něčeho. Us. — oč. Václav se nezná Matě- jovi o ty škody. Půh. II. 448. — Dáti znáti komu. o čem, co na kom, v čem (čím). Aby- chom bez meškání jim do krajin o tom znáti dali. Ottersd. Nedal to na sobě z. Us., Mt. S. I. 108., Sš. P. 410. Králevičovi ani znať nedal o sebe (= sobě), kde mu zmiz- nul. Dbš. Sl. pov. VIII. 27. Jestližeby vě- řitel dal rukojmí napřed půl léta věděti, tehdy ten má to jiným rukojmím také dáti znáti. Zř. F. I. R. VII. Nedal na sobě znáti (Tajil). V. Dal se o tom znáti, er gab zu verstehen. Sych. Dal mu to znáti listem. Mus. — komu jak. Aby mu to vůči znal (ins Gesicht sagen). Zříz. F. I. W. IX. — o kom, o čem (věděti). Známe o její kráse. Sl. ps. Stará Ťapa o tom znala. Mt. S. I. 95. Tám o vás nechcú znať. Phld. IV. 275. Tam spolu bývali, rodiče o nich neznali. Mus. Sotva bylo v včelníku znáti (co zna- menati). Rozml. o vč. — co, se komu. Vz Z. se k čemu. Koníčky sa potrhaly, moju milú pokopaly, pokopaly ju velice, bylo jí znáť podkovice. Pck. Ps. 24. Znal mi, žes dal 14 zl. NB. Tč. 4. Poňvadž se jí nezná, má jí práv býti na podsudku. Půh. I. 201. Tu jsem na něm potřebovala, aby mi to znal a on nechtěl mi toho z. Půh. II. 219. — kde. Bylo to na něm z. Us. Dch., Šml. Zná tam každou louži. Šml. Náš parlament je výborný, verte mi, bo my známe, čo nik nezná na zemi. Ppk. II. 25. Znají ho tu jako červeného psa (velmi do- bře). Us. Bda. Chceme my sa, chceme, ale potajemně, neznaj sa, děvčico, mezi ludma ke mně. Sš. P. 237. Medzi veľa ľuďmi ne- budú nás znáti. Slov. ps. On v domě vše zná. Us. V tom se jí zná před právem. NB. Tč. 215., 283. Znají Boha jinak v nebesiech světí, jinak zde světí, jinak chytří . . . Hus I. 385. — co, se do koho, do čeho. Otec tvoj znal sa z tuha do toho, čím je pocti- vosť. Phld. IV. 13. A znaje se do přírod- ních sil. Sš. Sk. 96. Fariseové znajíce se do znamení povětrnosti, do znaku času z. se nechtějí. Sš. L. 130. Do někoho se z. Šml. Neb to do něho znám, že... 1496. — čím, kým. Jestli se znáš vinným, vlastním buď sám sobě soudcem. Kom. D. 17. Tohoť jsme zatajiti nemohli, než abychom to psaním svým tobě z. dali. Dač. I.128. Měštěné z Hustopeč listem znají, že Šebor vždy byl v držení toho zboží. Půh. II. 348. Z. ně- koho bludným. Výb. II. 216. Díťátkem ho znali (=jako dítě). 15. stol. Jehož božím synem známy. Kat. 2200. Bradou dává se z. kozel a lidé moudrou mluvou. Č. — co jak dlouho. To dávno dobre znajú. Zátur. Znám ho od 30 let. Svěd. — proč. Neznali se naši pacholci zlosti (měli velikou zlosť). Sá. — s kým. Hospodář i ti všichni, kteříž s ním znali (svědčili), tak pravili, že Hošek ničím tu povinen nenie. NB. Tč. 107. — kdy. Pak co v přítomnosti toho z. budú (vypovídati), to bude moc jmieti podlé práva. NB. Tč. — kam. Až po židovský krchov jsem na ní nic neznala (nepozorovala). Us. — se. My se dobře známe. Us. Poněvadž se znáš, žes prchlivý. Dch. Znám se již člověka toho, že ten čas můj se blíží. Arch. I. 75. A on řekl: A já se znám (přiznávám se), že jsem řekl. Arch. I. 179., IV. 370. Se vinného rád znaje. Vš. 108. Múdřie vědie, coj' milosť dobrá; a tak vědie, že se znají, že v plně nevědie jejie dobroty. Št. Kn. š. 33. S (es) e se, známe se (znám tvůj záměr). Lb. Známe se, býváš tu každý jarmark. Lb. Znají se jak zloději v trhu. Prov. Stran pří- sloví vz Znání. — se komu. Bohu svému my sě známy. Výb. II. 9. 26. — že. Známe to, že zdraví všem jest milé. Byl. — Jel., Zř. F. I. A. X. 5. On zná, že mají chalupu, chybně prý vo.: on ví. Ale znáti ve smyslu věděti užíval V. a jiní, vz nahoře. Znej, že mnoho od něho máš. Dch. Ti znají, že Jiřík byl u nich na dědině a jednu kopu vzal. NB. Tč. 22., 108. Ten praví a tak zná, že nepomní. Půh. II. 347.

422704   Znatí Svazek: 5 Strana: 0585
Znatí, n.= poznání, ein Merk, ein We- niges, eine Kleinigkeit. O z. chybiti. Ustřih- nouti něčeho s z. (maličko). Us.

422705   Znáti Svazek: 7 Strana: 1150
Znáti Cf. Mkl. Etym. 401. a. Z. v dia- lektech. Vz List. fil. 1892. 283. — co. Ten to zná. Z. čáry. Bl. Ps. 59. Mnozí artikulů neznali. Bart. 135. Znej samého sebe. Výb. II. 1666. — se. To se zná! Es e se, známe se (ty mne neošidíš). Us. Rgl. Ež se máme z. že ... Št. Kn. š. 187. — jak. Skrze žábu nám (to) dává z. Ezp. 313. Znají po řeči lidé, z kteréhož jest kdo královstvie. Št. Kn. š. 111. — o čem. Nazdal se, že o všet- kom doma zná. Sb. sl. ps. II. 1. 139. — co do koho. Bludy které do nich známe. Krnd. 121. — se proč. On sebe hněvy neznaje. Marg. v. 116. Vyjel osobně k králi o veliké potřeby, ježto listem neslušelo toho z. Let. 113. — že. Znám se, že ne- mohu toho vypraviti. Št. Kn. š. 72.

422706   Znáti Svazek: 8 Strana: 0515
Znáti. O pův. cf. Gb. II. ml. I. 27. Ty všecko znáš, lépe: víš (v tomto smyslu). Znáš řecky m. umíš. Bl. Gr. 74.

422707   Znáti Svazek: 9 Strana: 0409
Znáti. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2. 326. — koho jak. Znám ho jako svůj kabát, jako své boty. Hoř. 126..

422708   Znáti co Svazek: 10 Strana: 0681
Znáti co. Lépe něco z., než mnoho míti. Máj. IV. 325.

422709   Zňati se Svazek: 5 Strana: 0585
Zňati se, vz Zejmouti.

422710   Zňátka Svazek: 5 Strana: 0585
Zňátka, y, f., něm. Zniatek, ves n Ná- měště. PL.

422711   Znátko Svazek: 8 Strana: 0515
Znátko. Vo znátko lepší = o poznání, trošku. Ani znatynko = nic. Zábř. Brt. D. II. 428.

422712   Znatně Svazek: 7 Strana: 1150
Znatně = znatelně, patrně. Vz Znatný. Z. se lišiti. Dk.

422713   Znatno Svazek: 7 Strana: 1150
Znatno = znatně. Slov. Šd.

422714   Znatnosť Svazek: 5 Strana: 0585
Znatnosť, i, f. = znamenitosť, rus., die Bedeutsamkeit, das Ansehen.

422715   Znatný Svazek: 5 Strana: 0585
Znatný = znamenitý, bedeutsam, ansehn- lich, rus. Mus. Mnohí z našich z-ných pánov, mnohí z cudzích ministrov boli v chráme. Phld. IV. 529. — Z. = znatelný, zřejmý, kenntlich, sichtbar. Kodm. O živ., PS. II. 177., Bf., Frč. Z. příbuzenství. Šf. Rozpr. 14. Cesta posud znatná. Krč.

422716   Znatný Svazek: 7 Strana: 1150
Znatný = zřejmý. Rozdíl málo z-ný. Msr. 74. Z. potah na něco. Pal. Rdh. I. 312. Z. val, příbuzenství. Šf. Stiž I. 564., 61., 39.

422717   Znatný Svazek: 10 Strana: 0536
Znatný. Rôček k rôčku čas už znatný v plánoch prešiel nenávratný. Phľd. XXII. 226.

422718   Zňátřiti Svazek: 5 Strana: 0585
Zňátřiti, il, en, ení = zvětřiti, merken, spüren, wittern. Na Slov. a Mor. Bkř., Šd., Plk. V tom sa posadí na věžu. Nikdo ne- zňátrí ho. Hol. 43.

422719   Znátšený Svazek: 5 Strana: 0585
Znátšený (z nátcha) = rýmu mající, mit Schnupfen behaftet. Slov. Plk.

422720   Zňatý Svazek: 5 Strana: 0585
Zňatý; -at, a, o = zapálený, entzündet. Roznášeli zážehy k sousedům pokojným a zňaté podněcovali více. Pal. Děj. IV. 2. 441. — čím. Srdce božstvím z. Čch. Bs. 35. Zraky zbožným ohněm zňaté. Kká. K sl. j. 231. Z-tý Bohem, von Gott entflammt. Lpř. — Z. (vz Zejmouti) = zapálený, entzündet. — odkud. Oheň z malé jiskry z. V.

422721   Znatý Svazek: 10 Strana: 0536
Znatý = znalý. Nejsem té cesty znatý. Litom. 41.

422722   Znava Svazek: 5 Strana: 0585
Znava, y, f. = unavení, die Ermüdung. By v cestě nenastala z. Slov. Phld. IV. 14., 7.

422723   Znavenosť Svazek: 5 Strana: 0585
Znavenosť, i, f. = znava Lum.

422724   Znavený Svazek: 5 Strana: 0585
Znavený = unavený, ermüdet, müde. Z. oko. Vrch. Podkovy to dusot z-ný. Kká. K sl. j. 48. Vždy jará, nikdy z-ná. Humory 1883. č. 36. Až položí znaven v doubravině hlavu. Hdk. C. 241. — čím: trampotami. Kká.

422725   Znaviti Svazek: 5 Strana: 0585
Znaviti, il, en, ení = unaviti, ermüden. 1824.

422726   Znaviti se čím Svazek: 10 Strana: 0536
Znaviti se čím (unaviti). Zvon IV. 49.

422727   Zňavota Svazek: 10 Strana: 0681
Zňavota, y, f. = petrolej. Vz Brt. Sl.

422728   Znavrátiti Svazek: 7 Strana: 1150
Znavrátiti, znavracovati, zurückgeben. Farářům kostely znavracoval. Let. 155.

422729   Znázor Svazek: 5 Strana: 0585
Znázor, u, m = znázornění, die Ver- anschaulichung. Šd.

422730   Znázornění Svazek: 5 Strana: 0585
Znázornění, n., vz Znázor. Z. grafické povrchu zemského. Stč. Zmp. 151., 382., 554.

422731   Znázorněný Svazek: 5 Strana: 0585
Znázorněný; -ěn, a, o, veranschaulicht. Z. vyučování.

422732   Znázornitel Svazek: 7 Strana: 1150
Znázornitel, e, na., Veranschaulicher, m. Phľd. VI. 277.

422733   Znázorniti Svazek: 5 Strana: 0585
Znázorniti, il, en, ění: znázorňovati, veranschaulichen, vergegenwärtigen, ver- sinnlichen. Bž. 163., Proch. — co: kraso- vědu. Pal. Rdh. I. 302. — co komu: žákům. — jak: graficky, schematicky. Mj., Stč. Zmp. 133. — kde. Znázorňovaly se v té příčině v obrazích rozličné astronomické objevy. Ddk. IV. 327. — co čím: obrazy, výkresy. Us.

422734   Znázorňovati Svazek: 5 Strana: 0585
Znázorňovati, vz Znázorniti.

422735   Znažiti se Svazek: 10 Strana: 0536
Znažiti se = obnažiti se. Zub. Még. 22.

422736   Znebený Svazek: 5 Strana: 0585
Znebený; -en, ena, o, zum Himmel, zum Paradies gemacht. Šd. Z. svět. Sš.

422737   Znebeštiti koho Svazek: 10 Strana: 0536
Znebeštiti koho. Lit. II. 167.

422738   Zneběti Svazek: 5 Strana: 0585
Zneběti, ěl, ění = nebem se státi, zum Himmel o. Paradies werden. — komu. Svět mu zneběl.

422739   Znebezpečení Svazek: 5 Strana: 0585
Znebezpečení, n., die Bedrohung, Ge- fahr. Method nemohol bez z-nia kresťanstva zaprieť a potlačiť slovanskú bohoslužbu. Sl. let. V. 45.

422740   Znebezpečený Svazek: 5 Strana: 0585
Znebezpečený; -en, a, o, in Gefahr ge- bracht, bedroht. Prišlému na sjazd ani len vo snách neprišlo na um cítiť sa byť z-ným. Slov. Phld. IV. 105.

422741   Znebezpečiti Svazek: 5 Strana: 0585
Znebezpečiti, il, en, ení, znebezpečovati, in Gefahr bringen, bedrohen. — koho. Slov.

422742   Znebiti Svazek: 5 Strana: 0585
Znebiti, il, en, ení, zum Himmel o. Pa- radies machen. — komu. Kdyby všeci na zemi tak živi byli, zem by se nám už zde z-la. Šd. Vz Znebený. — se, zum Himmel werden. Koll. Vz Zneběti.

422743   Znebojan Svazek: 5 Strana: 0585
Znebojan, a, m., der Bramarbas, Eisen- fresser. Mor. Tč.

422744   Znebyti Svazek: 5 Strana: 0585
Znebyti, znebudu = pozbyti, verlieren. — čeho. Us.

422745   Znec utněti Svazek: 5 Strana: 0586
Znec utněti, znechutěti, ěl, ění = ne- chutným se státi, abgeschmackt, unschmack- haff. eklig werden. Víno znechutnělo.

422746   Zneceniti Svazek: 5 Strana: 0585
Zneceniti, il, ěn, ění, zneceňovati, ent- werthen. Šm.

422747   Zněcí Svazek: 5 Strana: 0585
Zněcí, Schall-, lautend. Šm.

422748   Znecitlivělý Svazek: 10 Strana: 0536
Znecitlivělý. Podala mu svou ruku chladnou, z-lou. Zvon III. 488.

422749   Zněcka Svazek: 8 Strana: 0515
Zněcka. Na Zněckách, louka u Bedřichova na Mor. Mtc. 1895. 329.

422750   Zněcovati Svazek: 5 Strana: 0585
Zněcovati, vz Znítiti.

422751   Znecta Svazek: 8 Strana: 0515
Znecta, y, f. = zneucta. Kká. Puš. 24.

422752   Znectění, n Svazek: 5 Strana: 0585
Znectění, n., die Verunehrung.

422753   Znectěný Svazek: 5 Strana: 0585
Znectěný; -ěn, a, o, verunehrt. — jak. Otec v synu z. Hlk. S. I. 42.

422754   Znectiti Svazek: 5 Strana: 0585
Znectiti, il, ěn, ění = cti zbaviti, ent- ehren. — koho, co. Rk. Z. ženu, Vrch., cudnosť žen, děv. Hdk. Lipu znectí Slovan žiadny. Ppk. II. 84. — se. Us. — čím: nadávkami. — proč. Za zlé to nemaj, že pre krivé zdání toľkou sme ťa z-li haňbou. Hol. 16.

422755   Znečistěnina Svazek: 7 Strana: 1150
Znečistěnina, y, f., das Verunreinigte. KP. V. 378.

422756   Znečistiti Svazek: 5 Strana: 0585
Znečistiti, il, štěn, ění; znečišťovati, ver- unreinigen, beschmutzen. — co. V. — se (pokáleti se). Ros. — co, koho, se čím: vodu barvou. Vezmi cihlu nevypálenú a myj, i zdali ji vyčistíš? ale viece hna blátem znečistíš. Hus I. 349. — co komu: šat. Us.

422757   Znečištělý Svazek: 7 Strana: 1150
Znečištělý, unrein. Z žena. 1614. Wtr. Obr. II. 190.

422758   Znečištěni Svazek: 5 Strana: 0585
Znečištěni, n., die Verunreinigung.

422759   Znečištěný Svazek: 5 Strana: 0585
Znečištěný; -ěn, a, o, verunreinigt, be- schmutzt, schmutzig. Z. zboží, Ves. I. 7., místo, vzduch, podlaha. Us. — čím: podlaha blátem. Us.

422760   Znečišťovati Svazek: 5 Strana: 0585
Znečišťovati, vz Znečistiti.

422761   Znečlověčiti Svazek: 5 Strana: 0585
Znečlověčiti, il, en, ení, entmenschen. Šm.

422762   Znečlověčiti koho Svazek: 10 Strana: 0536
Znečlověčiti koho. Cch. I. Pov. 93.

422763   Znečlověčování Svazek: 5 Strana: 0585
Znečlověčování, n., die Entmenschung. Germanské nečlověctví a z. jiných. Koll. III. 261.

422764   Znedbati Svazek: 5 Strana: 0586
Znedbati, znedbávati = zanedbati, ver- absäumen. — co proč. Ráj.

422765   Zneděle Svazek: 5 Strana: 0586
Zneděle = s neděle. Slov. Bern.

422766   Znedělek Svazek: 5 Strana: 0586
Znedělek, lka, m. = snedělek. Slov. Bern.

422767   Znedojépie Svazek: 7 Strana: 1150
Znedojépie a v náhle. Kar. Vz Nedojípí.

422768   Znedolivky Svazek: 5 Strana: 0586
Znedolivky = náhle, aniž se nadál. U Ne- zamyslic na Mor. Bkř.

422769   Znedomnělý Svazek: 5 Strana: 0586
Znedomnělý = nenadálý, neočekávaný, unverhofft. Biancof. 60.

422770   Znedůvěřiti se čemu Svazek: 7 Strana: 1150
Znedůvěřiti se čemu: vlastnímu umění svému, untreu werden. Pal. Rdh. II. 313.

422771   Znedužeti Svazek: 5 Strana: 0586
Znedužeti, el, ení, erkranken. — kde čím. V srdci chorém z-la morem. Sš. Snt. 86.

422772   Zneduživělosť Svazek: 5 Strana: 0586
Zneduživělosť, i, f. = zneduživění, die Erkrankung.

422773   Zneduživělý Svazek: 5 Strana: 0586
Zneduživělý = nemocný, erkrankt. Z. tělo. V.

422774   Zneduživěti Svazek: 5 Strana: 0586
Zneduživěti, ěl, ění = znemocněti, er- kranken, krank werden. V. — proč: pro nedostatek. Ps. - čím: nastuzením. Utrpením v cizině nemálo z-věl. Pal. Děj. II. 1. 233. — kde nač. V mokrém bytě člověk z-ví na oči a na nohy. Us. Tč.

422775   Zneduživiti Svazek: 5 Strana: 0586
Zneduživiti, il, en, ení = neduživým učiniti, kränklich machen.

422776   Znedužneti Svazek: 5 Strana: 0586
Znedužneti, ěl, ění = zneduživěti, krank, siech werden. Us., Ž. wit. 87. 10. — kdy. Děti také toho roku znedužnějí. 1790. Šd.

422777   Zneforemniti Svazek: 5 Strana: 0586
Zneforemniti, il, ěn, ění, zneforemňovati, verunstalten.

422778   Znegovati Svazek: 10 Strana: 0536
Znegovati = popírati, z lat. — co: ducha. Osv. 1896. 370.

422779   Znehať Svazek: 10 Strana: 0536
Znehať sa s niečoho = zanechati nějakou chybu. Sbor. slov. VII. 110.

422780   Znehoditi Svazek: 5 Strana: 0586
Znehoditi, il, ěn, ění, znehodovati = znehodniti = nehodným učiniti, unwürdig machen. — se čeho čím. Židé odporem a urputem svojím znehodují se výsady a přednosti své. Sš. Sk. 165. Abychom krále Sigmunda za krále ani za pána koruny české, jiež sě jest tú nehodností sám znehodil (zne- hodnil, Výb. I. 387. 7., Pal. Děj. III. 2. 90.), nikoli nepřijímali. Arch. I. 202., III. 228.

422781   Znehodniti Svazek: 5 Strana: 0586
Znehodniti, il, ěn, ění, znehodňovati = znehoditi. Cf. Znehoditi (konec).

422782   Znehodniti Svazek: 10 Strana: 0536
Znehodniti někoho v očích kulturních lidí. Zl Pr. XXII 345. Sr. Znehodnotiti V. 586.

422783   Znehodniti se něčeho Svazek: 9 Strana: 0409
Znehodniti se něčeho. 1421. Pal. Děj. III. 1. 416.

422784   Znehodnocení Svazek: 5 Strana: 0586
Znehodnocení, n., die Entwerthung. Z. peněz. Kaizl 200., 24.

422785   Znehodnocennosť Svazek: 7 Strana: 1400
Znehodnocennosť, i, f., Entwerthung, f. Nár. list.

422786   Znehodnocený Svazek: 5 Strana: 0586
Znehodnocený; -cen, a, o, entwerthet. Z. peníze. Kaizl 161.

422787   Znehodnocovati Svazek: 5 Strana: 0586
Znehodnocovati, vz Znehodnotiti.

422788   Znehodnocovati co Svazek: 9 Strana: 0409
Znehodnocovati co. List. fil. 1900. 381. Vz Znehodnotiti.

422789   Znehodnotiti Svazek: 5 Strana: 0586
Znehodnotiti, il, cen, ení, znehodnocovati, entwerthen. — co. Kaizl. 21., 305.

422790   Znehtilý Svazek: 5 Strana: 0586
Znehtilý dobytek, Klauenseuche habend ? Boč. exc.

422791   Znehybněti Svazek: 10 Strana: 0536
Znehybněti = státi se nehybným. Zvon V. 572.

422792   Znechati se na koho Svazek: 5 Strana: 0586
Znechati se na koho = spoléhnouti, sich verlassen. Chlapec je kuriplach, na neho sa nemôžeš znechať. Slov. Phld. V. 124.

422793   Znechtěti se Svazek: 5 Strana: 0586
Znechtěti se, die Lust verlieren, Ekel bekommen. — se komu čeho. Z-lo se mi už toho piva; Dobrého bytu brzo se znechce. Na Ostrav. Tč. — s inft. Z-lo se mi k němu jíti. Ib. Tč.

422794   Znechucený Svazek: 7 Strana: 1150
Znechucený, ekelhaft geworden. Lpř

422795   Znechucovati Svazek: 5 Strana: 0586
Znechucovati, vz Znechutiti,

422796   Znechutěti Svazek: 5 Strana: 0586
Znechutěti, vz Znechutněti.

422797   Znechutiti Svazek: 5 Strana: 0586
Znechutiti, il, cen, ení, znechucovati, ekelhaft machen, verleiden. — co komu. Ten lék mu všecko jídlo z-til. Us. Tč. Z. si jídlo. Us. Stav učitelský se mu z-til. Us. Šd. — se komu kde. Už se mi to tady u vás z-lo. Us. — s inft. Z-lo se mi k vám choditi. Us. Tč. — Vz Znechutniti.

422798   Znechutnati Svazek: 5 Strana: 0586
Znechutnati = nechutným se státi, ostu- diti se, zum Ekel, ekelhaft werden. — komu. Sych.

422799   Znechutnělosť Svazek: 5 Strana: 0586
Znechutnělosť, i, f., die Abgeschmackt- heit. Kos.

422800   Znechutnělý Svazek: 5 Strana: 0586
Znechutnělý = kdo znechutněl, abge- schmackt, unschmackhaft, eklig.

422801   Znechutnění Svazek: 5 Strana: 0586
Znechutnění, n., der Ekel. Do z. víno do sebe líti. Br.

422802   Znechutniti Svazek: 5 Strana: 0586
Znechutniti, znechutiti, il, ěn, ění = ne- chutným učiniti, zoškliviti, unschmackhaft, abgeschmackt, eklig machen ; se = zoškliviti se, znelíbiti se, eklig werden, nicht gefallen. — co, komu (sobě). V., Ros. — se komu. Něco se mu znechutilo. Jg. — V., Sych., Ros. — co, se komu čím. Z. komu co pýchou, V., se komu svým zváním. Sych. — Cf. Znechutiti.

422803   Znechváliti Svazek: 5 Strana: 0586
Znechváliti, il, en, ení, znechvalovati, missbilligen. Šm.

422804   Znejapna Svazek: 5 Strana: 0586
Znejapna (= nejapně) mluviti, langsam; unausstehlich. Us. Dch.

422805   Znejapněti Svazek: 5 Strana: 0586
Znejapněti, ěl, ění = zváhavěti, zlenivěti, langsam, faul werden. V. — kdy: po hodech. Hlas. — Z. = nejapou se státi, unausstehlich, ekelhaft werden. Hanka.

422806   Znějičnosť Svazek: 5 Strana: 0586
Znějičnosť, i, f. = znění. Ros.

422807   Znějičný Svazek: 5 Strana: 0586
Znějičný = znějící, zvučný, klingend. Ros.

422808   Znejmilejší Svazek: 5 Strana: 0586
Znejmilejší = nejmilejší. C. Oči mé z. Č. O Kriste, Kriste můj z-ší, tobě poroučím tělo i duši; Navrátí-li pak se ach můj z. ? Čes. mor. ps. 7., 121. Dybych věděla můj z., že ty si za vodou. Nár. ps. 17. Na krátce, na dlouze nic mě netěší, když on tu nepase, můj z-ší. Č. Slov. nár. ps. II. 28. Aj synu můj z., proč pak si tak zarmócený? Brt. P. 115.

422809   Znejmo Svazek: 5 Strana: 0586
Znejmo = Znojmo. Přijel do Znejma. Půh. II. 261.

422810   Znějovský Svazek: 5 Strana: 0586
Znějovský z Korkyně Mich. Blk. Kfsk. 1461.

422811   Znejprvka Svazek: 10 Strana: 0536
Znejprvka dělal dobrotu, potom... Deštná. Mš.

422812   Zneklidnělý Svazek: 10 Strana: 0536
Zneklidnělý. Z. duše. Zvon IV. 719.

422813   Zneklidněný Svazek: 8 Strana: 0515
Zneklidněný, beunruhigt. Mar. Kalasová. Tři básně dramatické od Maur. Maeterlincka, Str 37.

422814   Zneklidňovati koho Svazek: 9 Strana: 0409
Zneklidňovati koho = znepokojovati. Dorf. 64.

422815   Znekľúdený Svazek: 5 Strana: 0586
Znekľúdený; -en, a, o, unsauber, nicht Nett. Slov. Pozri na z-né (paví) nohy. Slov. Čjk. 102.

422816   Zněkolikonásobiti Svazek: 5 Strana: 0586
Zněkolikonásobiti = zmnohonásobiti. ZČ. I. 425. Na Slov. znekoľkonásobiti. Ssk.

422817   Znekonečniti Svazek: 5 Strana: 0586
Znekonečniti = nekonečným učiniti, un- endlich, unbeschränkt machen. — co. Pal.

422818   Znekřesťaněti Svazek: 7 Strana: 1150
Znekřesťaněti, ěl, ění, unchristlich wer den. Vlasť r. 1887. 584.

422819   Znělcový Svazek: 5 Strana: 0586
Znělcový = ze znělce, vz Znělec. Z. horstvo, Us., homole. Krč. G. 966.

422820   Znělec Svazek: 5 Strana: 0586
Znělec, lce, m., fonolith, der Klingstein, ne- rost. Vz Bř. N. 243., Schd. II. 73., KP. III. 13., Šmd., Krč. G. 975., 977., 978.

422821   Znělec Svazek: 8 Strana: 0515
Znělec, fonolith. Vz Ott. IX. 348. a.

422822   Znelíbiti se Svazek: 5 Strana: 0586
Znelíbiti se, il, ení = přestati líbiti se, zoškliviti si, zu missfallen anfangen.— se komu kde. Kterým se krátkosť v pozna- menání věcí hodných paměti znelíbí. V. To se mamičce z-lo. Nitra VI. 270. Z-lo se jim v nových sídlech. Šmb. S. I. 229. Hned prvý pohled na tohoto muže znelíbil se mi. Koll. IV. 169. — se komu čím: svým ne- japným chováním. — kdy. Já věděla, že se mu časem z-bí. Němc. I. 190.

422823   Znělice Svazek: 7 Strana: 1150
Znělice, e, f, Klinker, Klinkziegel. Hř.

422824   Znelidniti Svazek: 5 Strana: 0586
Znelidniti, il, ěn, ění, znelidňovati, ent- völkern. — co: zemi. Dch.

422825   Znelidštělý Svazek: 5 Strana: 0586
Znelidštělý, entmenscht. Kaizl 331.

422826   Znělka Svazek: 5 Strana: 0586
Znělka, y, f. (sonett), das Sonett. Z. = báseň lyrická 14 řádková, v jejíchž prvních 8 verších střídají se dva rýmy čtyřikrát, v druhých 6 verších dva rýmy třikrát aneb tři rýmy dvakrát. Rozměr jest bud iambový, trochejský obyč. pětistopý, rýmy skoro vý- hradně ženské. Vz více v S. N.; Mk. Ml. 329.; Zk. Ml. II. 211.; Sš. 44. Z. skládá se ze 14 veršů buď iambických buď trochej- ských obyč. pětistopých, z nichž prvních osm tvoří dvě čtyřřádkové, posledních šest dvě trojřádkové slohy. V prvních dvou slohách jsou toliko dva rýmy tak položené, aby verše 1., 4., 5. a 8. se rymovaly a opět 2., 3., 6. a 7. týž rým měly. Tedy abba, abba. Ostatní dvě slohy trojřádkové mohou buď dvojí buď trojí rým jakkoli spořádaný míti. Z. vzala původ v Italii. Věnec znělkový skládá se z 15 znělek k sobě náležejících, z nichž každá jednotlivá sama o sobě i formou i obsahem jest úplná z., s ostatními však dle následujících pravidel souvisí: 1. po- slední verš jedné jest prvním veršem znělky následující; 2. posledním veršem znělky čtrnácté jest první verš znělky první; 3. první verše čtrnácti prvních znělek tvoří, v pořádku po sobě následujíce, znělku patnáctou, jež nazývá se znělkou mistrovskou. KB. 182. Vz tam příklady: Krajem břehův u Pomoří chodě v rumích Slavie a rozmetu nad Vinetou hledám Vinetu v různobarvé moře toho vodě. Město! jehož někdy česť a lodě kryly celou zemskou planetu, vyviň trojzubému klepetu Neptuna se ještě ke svobodě! Století jsi vzdorovalo Dánům, a jen bohové tě stačili přemoci, ty mořské Herkulánum! Nešťastné jsi dvakrát město Slávy předně, že tě vlny zničily, pak že i vtip chce to křivohlavý. Koll.
Stručná znělka liší se od úplné pouze tím,
že verše její jsou kratší, obyč. o polovičku;
počet řádkův a způsob rýmů jest týž: so-
netto pentesillabo. Vzorec: ,Kvítka mezi
klasy', napsal Dch. v České včele 1879.
297.

422827   Znělka Svazek: 7 Strana: 1150
Znělka. Cf. Jg. Slnosť 110., Dk. Poet. 446.

422828   Znělkoplodný Svazek: 7 Strana: 1150
Znělkoplodný, Sonette dichtend. Stč. Luň. 39.

422829   Znělkování Svazek: 5 Strana: 0587
Znělkování, n. = dělání znělek. Koubek.

422830   Znělkovati Svazek: 5 Strana: 0587
Znělkovati = znělky dělati. Znělkový, Sonett-. Vz Znělka.

422831   Znělkový Svazek: 7 Strana: 1150
Znělkový věnec. Dk. Poet. 446.

422832   Zněmčelosť Svazek: 7 Strana: 1150
Zněmčelosť, i, f. Kmp. Gr. 54.

422833   Zněmčelý Svazek: 5 Strana: 0587
Zněmčelý, germanisirt. Z. krajiny. Pal.

422834   Zněmčeně Svazek: 5 Strana: 0587
Zněmčeně, verdeutscht. Pánů a držitelů hradu Lobedy, totiž Brenevičků čili z. Ber- lepšů. Koll. IV. 274.

422835   Zněmčenec Svazek: 9 Strana: 0409
Zněmčenec, nce, m. Koll. Sl. dc. zp. 31. IV.

422836   Zněmčení Svazek: 5 Strana: 0587
Zněmčení, n., die Germanisirung. Úplné z. Koll. III. 310.

422837   Zněmčený Svazek: 5 Strana: 0587
Zněmčený; -en, a, o = zněmčelý. Ta dě- dina je už celá z-ná. Us. Šd. Z. měšťan. Dal. Z. rolník. Koll. III. 261.

422838   Zněmčile Svazek: 7 Strana: 1150
Zněmčile. Z. psaný, voll Germanismen. Nz.

422839   Zněmčilosť Svazek: 5 Strana: 0587
Zněmčilosť, i, f., das Deutschwerden. Zlob.

422840   Zněmčilý Svazek: 5 Strana: 0587
Zněmčilý = zněmčelý, deutsch geworden. Cf. Zhovadilý. Aby zlosť svou očím světa skryli, za vůdce si Slávy zněmčilé k vy- kořenění všech vyvolili. Koll. I.116. Z. školy. Ib. III. 309.

422841   Zněmčiti Svazek: 5 Strana: 0587
Zněmčiti, il, en, ení; zněmčovati, germa- nisiren, deutsch machen, verdeutschen. — koho, co se (čím): školami atd. Mus. 1880. 206. By mohli Polsku z. Kká. Td. 159. Ta ves se už z-la. Němc., Tč. — kde. Ve Vídni se už celý z-čil. Šd.

422842   Zněmělý Svazek: 8 Strana: 0515
Zněmělý. Phľd. 1895. 140.

422843   Zněměti Svazek: 5 Strana: 0587
Zněměti, ějí, měj, ěl, ění, stumm werden, verstummen. — abs. Uši ohluchly, ústa z-ly. Sldk. 341. Zacheus neprodléval vrácením, jako mnozí prodlévají až do smrti a zněmějíce mukají, chtiece rozkázati, ano jim neroz- umějí. Hus II. 414. Všetko je ináč! Už aj vy poeti zanechali ste naše vonné kraje: darmo z kapradia bájny balzam vlaje, darmo mušička svatojanská svieti. Vily, Rusalky znemely, znemely, les je len na to, aby dával dreva; už viac hymnami listie neševelí, už ani riava pieseň nezaspieva, temno a pusto! Bieda len a hrôza, skončena báseň — počala sa próza! Vaj. Tat. a mor. 105. — čím. Jakous tísní zněměl. Kká. Td. 103. — kde. Ty hlasy zněmějí na tvém hrobě; Jich pláč v tom kraji nikdy nezněmí. Tč. exc.

422844   Zněměti Svazek: 7 Strana: 1400
Zněměti, verstummen. Vrch. F. II. 222.

422845   Zněmiti komu co čím Svazek: 8 Strana: 0515
Zněmiti komu co čím. Dýkou ústa mu zněmil (zabil ho). Vrch. Rol. XVII.—XXII. 109.

422846   Znemocnělý Svazek: 5 Strana: 0587
Znemocnělý, erkrankt. Ptr. exc.

422847   Znemocnění Svazek: 5 Strana: 0587
Znemocnění, n., die Erkrankung.

422848   Znemocněný Svazek: 5 Strana: 0587
Znemocněný; -ěn, a, o, erkrankt, kränk- lich geworden. Na Slov. Bern.

422849   Znemocněti Svazek: 5 Strana: 0587
Znemocněti, ěl, ění, krank werden, er- kranken. Ž. wit. 9.4. — od čeho: od strachu. Us. Od takové jízdy člověk z-cní. Ntk. — čím: nastuzením.

422850   Znemocniti Svazek: 5 Strana: 0587
Znemocniti, il, ěn, ění = nemocným uči- niti, krank machen. — koho čím.

422851   Znemoudřeti Svazek: 5 Strana: 0587
Znemoudřeti, el, ení = nemoudrým se státi, unklug, närrisch werden. V. — komu. Kdo Bohu chce moudrý býti, sobě z. že musí. Kom.

422852   Znemožnění Svazek: 5 Strana: 0587
Znemožnění, n., das Unmöglichmachen, die Verhinderung. Naléháno úsilně na z. svazku manželského mezi nimi. Pal. Děj. V. 1. 325.

422853   Znemožněný Svazek: 5 Strana: 0587
Znemožněný; -ěn, a, o, unmöglich ge- macht. Phld. III. 2. 159.

422854   Znemožniti Svazek: 5 Strana: 0587
Znemožniti, il, ěn, ění, znemožňovati = nemožným učiniti, unmöglich machen. — s inft. Neznemožnil jim robiť jemu proti- venství. Lčk. CM. 23.

422855   Znemravělosť Svazek: 5 Strana: 0587
Znemravělosť, i, f., die Entsittlichung, Demoralisation, Ausartung. Dch., Tč.

422856   Znemravělý Svazek: 5 Strana: 0587
Znemravělý, entsittlicht, demoralisirt, ausgeartet. Časopisectvo této strany jest z-lé a podplatné. Tč. exc.

422857   Znemravěti Svazek: 5 Strana: 0587
Znemravěti = znemravněti.

422858   Znemraviti Svazek: 5 Strana: 0587
Znemraviti = znemravniti. Dch.

422859   Znemravnělec Svazek: 7 Strana: 1150
Znemravnělec, lce, m. = znemravnělý. J. Souhrada.

422860   Znemravnělosť Svazek: 5 Strana: 0587
Znemravnělosť, i, f. = znemravělosť. Čsk.

422861   Znemravnělý Svazek: 5 Strana: 0587
Znemravnělý = znemravělý. Z-lý lid, mládež. Us.

422862   Znemravnění Svazek: 5 Strana: 0587
Znemravnění, n., die Entsittlichung, Ent- artung, Demoralisation. Dch., Sbn.

422863   Znemravněti Svazek: 5 Strana: 0587
Znemravněti, ěl, ění = znemravěti, ent- sittlicht, demoralisirt werden. Čsk.

422864   Znemravniti Svazek: 5 Strana: 0587
Znemravniti, il, ěn, ění; znemravňovati, unsittlich machen, sittlich verderben. — koho (čím): špatnými příklady. Rk. Z. lid. Osv. I. 158. — se. Zlou společností mládež se z-ňuje. Us. Tč.

422865   Zněna Svazek: 7 Strana: 1150
Zněna, y, f, Stix, zastr. Rozk., Pršp. 14.

422866   Zněna Svazek: 10 Strana: 0536
Zněna, y, f. = ton. Kcl. 46.

422867   Znenadála Svazek: 5 Strana: 0587
Znenadála = nenadále, unversehens, un- verhofft, plötzlich. Búriť tam začnú a na nich z. dolípať. Hol. 75.

422868   Znenadálí Svazek: 5 Strana: 0587
Znenadálí = znenadála. Osv. VI. 941.

422869   Znenadání Svazek: 5 Strana: 0587
Znenadání=znenadála. Us. Vz Znena- zdánia.

422870   Znenadohy Svazek: 7 Strana: 1150
Znenadohy = nenadále. Val. Slavč. 26.

422871   Znenáhla Svazek: 5 Strana: 0588
Znenáhla, kompar. znenáhleji = nenáhle, zdlouha; ponenáhlu, allmälig, allgemach, gemach, langsam, sukcessiv. Dch., Čsk., Jg. Cf. Bž. 127. Z. od nenáhlo; zbytečné hro- madění předložek objevuje se v: pozne- náhla. zponenáhlu, poznenáhlu, zponenáhla. Bs. Z. kráčeti, V., vařiti, Byl., péci, Us., růsti. Pulk. Lesi (jestli) provaz něpomože, utni dubca, bij do kože zpomala, znenáhla, až se chytí povala. Čes. mor. ps. 236. Co má potrvati, musí se díti z. Dch. Pospíchej z.; Z. dělaje více uděláš. Hkš.

422872   Znenáhle Svazek: 10 Strana: 0536
Znenáhle. Máme adj znenáhlý, tedy i znenáhle. Mš.

422873   Znenáhlosť Svazek: 5 Strana: 0588
Znenáhlosť, i, f., die Langsamkeit. Jg.

422874   Znenáhly Svazek: 5 Strana: 0588
Znenáhly, adv. = znenáhle, sachte, all- mälig, zastr. Sal., Kas., Solf.

422875   Znenáhlý Svazek: 5 Strana: 0588
Znenáhlý = ne náhlý, zdlouhavý, allmälig, langsam. V. Z. kroky. Jel. Z. konsolidovaní ríše. Ddk. VIII. 43. Ale prospěch jeho byl vždy z-hlý. Pal. Děj. V. 1. 257. — čeho. Byl činů z-hlý. Leg.

422876   Znenáviděti Svazek: 5 Strana: 0588
Znenáviděti, ěl, ění = v nenávisť vsíti, hassen. — koho. Dříve mu byl přítelem, potom ale ho z-děl. Šd. — koho komu: sobě ženu. Bdl.

422877   Znenávyk Svazek: 5 Strana: 0588
Znenávyk, u, m., die Verwöhnung Šm.

422878   Znenavyklosť Svazek: 5 Strana: 0588
Znenavyklosť, i, f. = znenávyk. Šm.

422879   Znenavyklý Svazek: 5 Strana: 0588
Znenavyklý, verwöhnt. Dch.

422880   Znenavyknouti se Svazek: 5 Strana: 0588
Znenavyknouti se, knul a kl, utí, sich verwöhnen. Šm.

422881   Znenazdaja Svazek: 7 Strana: 1150
Znenazdaja = znenazdajky. Prs. Gazd. 55.

422882   Znenazdajky Svazek: 5 Strana: 0588
Znenazdajky, adv. = znenadání, unver- hofft. Slov. Z. umrela; Len co to z huby vypuscil, zamihotalo sa z. svetélko pred nimi. Dbš. Sl. pov. IV. 44., V. 32. Z. se vychvílilo. Zátur.

422883   Znenazdánia Svazek: 5 Strana: 0588
Znenazdánia = znenadání. Tito z. při- kvapili so svojmi loďami. Let. Mt. S. IX. 2. 15.

422884   Zněnec Svazek: 5 Strana: 0588
Zněnec, nce, m., lépe: znělec = kámen. Jg.

422885   Znění Svazek: 5 Strana: 0588
Znění, n., das Tönen, Schallen, der Klang, Laut, Schall, Schlag, das Sausen, Klingen. Z. zvonů. D. Vz KP. II 279., Čch. Petrk. 9. Znění bubnů a trub. Dch. Znění (zvuk) hlasu, der Timbre. Zv. Přír. kn. II. 2. Z. libé, nelibé, D., Kom., v uších. V. — Z. = hlas, die Stimme. V. — Z. = obsah, der Inhalt, Sinn. Podlé z. desatera božích přikázání. Kom. List ve všem jeho z. a položení chváliti. Zlob. Listina v celém z. jest tato. J. tr. Vedlé z. zákona. Plk. Z. a správnosť proto- kolů. Us. Základné z. listiny, der Grundton. Dch. Z. slov, der Wortsinn des Textes. Nz. Řeč v plném z. uveřejniti. Us. Z. stanov, článku (der Tenor), písemnosti, der Tenor, die Fassung einer Schrift; Zpráva toho z. jest, že . . .; z. odpovědi; plným zněním, vollinhaltlich; v určitém, rozhodném z., im kategorischen Tone Dch. Výsledek bá- dám svého vyslovuje tímto zněním. Osv. I 248. Nerozumie mňa svet; po vôli mu nenie, že mojej pieseňky dvojaké je znenie. Ppk. I. 15. Výpovědi v plném z. uveřejniti. Mus. 1880. 496. Dadouce jim podlé z. zápisů jejich napřed věděti. Arch. IV. 206. Nález ve všem jeho z. stvrdili a schválili a za právo vůbec uložili. V.

422886   Znění Svazek: 7 Strana: 1150
Znění = zvuk periodického kmitání tě- lesa. List. fil. 1888. 14. Cf. Šum (dod.). Z. hmot pevných. MS. 117.

422887   Znění Svazek: 10 Strana: 0536
Znění v uších, sonitus aurium, Ohren- klingen. Ktt.

422888   Zneobyčejeti Svazek: 5 Strana: 0588
Zneobyčejeti, el, ení = neobyčejným se státi, ungewöhnlich werden. D.

422889   Zneobyčejiti Svazek: 5 Strana: 0588
Zneobyčejiti, il, en, ení, ungewöhnlich machen. Jg.

422890   Zneonačiti Svazek: 5 Strana: 0588
Zneonačiti, il, en, ení, zneonačovati, ver- unstalten, entstellen. — co čím. U Brumova na Mor. Tč.

422891   Zneourodněti Svazek: 5 Strana: 0588
Zneourodněti, ěl, ění = státi se neúrod- ným, unfruchtbar werden. Pl.

422892   Zneozdobiti Svazek: 5 Strana: 0588
Zneozdobiti, il, en, ení; zneozdobovati, verunzieren. — co čím.

422893   Zneozdobovati Svazek: 5 Strana: 0588
Zneozdobovati, vz Zneozdobiti.

422894   Znepáčiti sa Svazek: 5 Strana: 0588
Znepáčiti sa = znelíbiti se, missfallen. Slov. — komu. Dnes sa mi obzvláště zne- páčil. Zátur. Stojí šuhaj na ulici, kamarát mu ukazuje, kde mu stojí premilá. Prosím, braček, neukazuj, tá sa mi z-la. Sl spv IV. 143.

422895   Zneplatniti Svazek: 5 Strana: 0588
Zneplatniti, il, ěn, ění = neplatným uči- niti, ungiltig machen o. erklären. — co: zaslíbení. Sš. II. 38.

422896   Znepoctěný Svazek: 7 Strana: 1150
Znepoctěný = zneuctěný. Orl. X. 334

422897   Znepodařiti se Svazek: 9 Strana: 0409
Znepodařiti se. Pal. Záp. I. 67.

422898   Znepodobiti Svazek: 5 Strana: 0588
Znepodobiti, il, en, ení, znepodobniti, il, bněn, bnění; znepodobovati, znepodobňovati = nepodobným učiniti, unähnlich machen, verunstalten. — co čím: obličej malbou, se škraboškou.

422899   Znepodobněný Svazek: 5 Strana: 0588
Znepodobněný; -ěn, a, o, verunstaltet. Vz Znepodobiti. — čím. Neřestmi a sta- rostmi z-ná tvářnosť. Koll. IV. 165.

422900   Znepodobniti Svazek: 5 Strana: 0588
Znepodobniti, vz Znepodobiti.

422901   Znepodobňovati Svazek: 5 Strana: 0588
Znepodobňovati, vz Znepodobiti.

422902   Znepodobovati Svazek: 5 Strana: 0588
Znepodobovati, vz Znepodobiti.

422903   Znepohodlniti Svazek: 5 Strana: 0588
Znepohodlniti, il, ěn, ění, znepohodlňo- vati = nepohodlným učiniti, unbequem ma- chen. — co komu.

422904   Znepokojeně Svazek: 5 Strana: 0588
Znepokojeně, unruhig. Jg.

422905   Znepokojení Svazek: 5 Strana: 0588
Znepokojení, n., die Beunruhigung. Z. moře, V., mysli. Kom.

422906   Znepokojenosť, i Svazek: 5 Strana: 0588
Znepokojenosť, i, f., die Beunruhigung, Unruhe, Unzufriedenheit. Svou z. nad něčím projeviti, ukázati. Us. Tč.

422907   Znepokojený Svazek: 5 Strana: 0588
Znepokojený; -en, a, o, beunruhigt, un- ruhig. Z. moře. V. Z-ného učiniti. Kom. — kde proč. Před Bohem pro své hříchy z. býti. Br. Svědomí pro hříchy z. spokojiti. BR. II. 492. a. — čím. Mysl něčím z. Br. — jak: až k zoufalství. Hš. Sloh. 152.

422908   Znepokojitel Svazek: 5 Strana: 0588
Znepokojitel, e, m., der Beunruhiger, Betrüber, Störer der Ruhe. Bern.

422909   Znepokojiti Svazek: 5 Strana: 0588
Znepokojiti, il, en, ení; znepokojovati, beunruhigen, unruhig machen. — co, koho : všecku zemi z. V. — koho čím: zlými zprávami. Krajiny loupežemi. J. Lpř. — kde. Jestli sem tě z-jil v tiché domácnosti, odpusť mi. Kld. I. 220. — koho odkud. Měl nařízeno znepokojovati Měčislava se strany ruské. Ddk. II. 97.

422910   Znepokojivý. Z Svazek: 10 Strana: 0536
Znepokojivý. Z. zprávy, správně i zne- pokojující. Sr. Uspokojivý. Z. faktum. Vest. XII. 361. Z. myšlénka. Zvon V. 12.

422911   Znepokojovatel Svazek: 5 Strana: 0588
Znepokojovatel, e, m., vz Znepokojitel.

422912   Znepokojovati Svazek: 5 Strana: 0588
Znepokojovati, vz Znepokojiti.

422913   Znepokojující Svazek: 5 Strana: 0588
Znepokojující, beunruhigend. Z. zprávy. Us. Lidé z-cí společnosť. Lipa 340.

422914   Zneponazdajky Svazek: 7 Strana: 1150
Zneponazdajky = z nenadání, nenadále. Slov. Dbš. Úv. 40.

422915   Zneposlušněti Svazek: 5 Strana: 0588
Zneposlušněti, ěl, ění, ungehorsam wer- den. Čas. theol.

422916   Znepravditi Svazek: 10 Strana: 0536
Znepravditi = zfalšovati. Mark. Ne- ujalo se.

422917   Znepravedlňovati se čím Svazek: 9 Strana: 0410
Znepravedlňovati se čím. Tím dýchání se z-ůuje. Krč. Assoc. 76.

422918   Zneprohledčivěti Svazek: 5 Strana: 0588
Zneprohledčivěti, ěl, ění, undurchsichtig werden. Rostl. I. 147.

422919   Znepřáteliti, il Svazek: 5 Strana: 0588
Znepřáteliti, il, en, ení, verfeinden. — koho, se s kým. Ros., Jg., Dch.

422920   Znepřátelniti s Svazek: 9 Strana: 0409
Znepřátelniti se. Ld. Vz Znepřáteliti se.

422921   Znepříjemniti Svazek: 5 Strana: 0588
Znepříjemniti, il, ěn, ění, unangenehm machen. — co komu kde: pobyt v lese, na venkově. Us.

422922   Znepřízniti se Svazek: 5 Strana: 0588
Znepřízniti se, il, ění = znepřáteliti se, sich verfeinden. Háj. — mezi sebou. Troj.

422923   Znepty Svazek: 5 Strana: 0588
Znepty = nenadále, plötzlich, zastr. Pulk.

422924   Zneruděti Svazek: 5 Strana: 0589
Zneruděti, ěl, ění = státi se nerudou, nezdarou. Vz Neruda. Lpř. By i beránčí povahy byla, konečně znerudí. Ehr. 7.

422925   Znervosněti Svazek: 10 Strana: 0536
Znervosněti, el, ění. Us.

422926   Zneřáditi Svazek: 5 Strana: 0589
Zneřáditi, il, ěn, ění = zaneřáditi, mit Unrath anfüllen, beschmutzen. — co čím: ulici smetím. Byt nečistotou z. Us. Tč.

422927   Zneřáditi Svazek: 7 Strana: 1150
Zneřáditi. Cf. Mkl. Etym. 276. a.

422928   Zneřestiti Svazek: 5 Strana: 0589
Zneřestiti, il, ěn, ění = zneřáditi. — co čím. Měst. bož.

422929   Znesení Svazek: 5 Strana: 0589
Znesení, n. = snesení. Cf. Znésti, Snésti.

422930   Znesení Svazek: 5 Strana: 0589
Znesení, n., vz Znesení. K z. lidí zlých a k tajnému obžalování a skrytému anebo z domněnie nemá na žádného obyvatele země české žádnou mocí práva, žádným právem saháno býti. Vš. Jir. 413.

422931   Znesený Svazek: 5 Strana: 0589
Znesený = snesený. Cf. Znésti, Snésti.

422932   Zneschopňovati co, koho k čemu Svazek: 7 Strana: 1150
Zneschopňovati co, koho k čemu = neschopným činiti, unfähig machen. Prudké paprsky z-chňují oko k vidění. Kod.

422933   Znesitelnosť Svazek: 5 Strana: 0589
Znesitelnosť = snesitelnosť. Bern.

422934   Znesitelný Svazek: 5 Strana: 0589
Znesitelný = snesitelný. Bern.

422935   Zneslaviti Svazek: 5 Strana: 0589
Zneslaviti, il, en, ení, zneslavovati, ent- ehren. — koho. Us. — co komu. Slovák, tisícročnia bár ti neštestena z-la postať ná- rodniu, nevyhynul's preca do kolena. Hdž. Rkp.

422936   Zneslaviti se čím Svazek: 8 Strana: 0515
Zneslaviti se čím: útěkem. Kká. Puš. 26.

422937   Znesmrtelněti Svazek: 5 Strana: 0589
Znesmrtelněti, ěl, ění, unsterblich wer- den.

422938   Znesmrtelniti Svazek: 5 Strana: 0589
Znesmrtelniti, il, ěn, ění, unsterblich machen. Jg.

422939   Znesnaditi Svazek: 5 Strana: 0589
Znesnaditi, il, ěn, ění, znesnaďovati = znesnadniti.

422940   Znesnadniti Svazek: 5 Strana: 0589
Znesnadniti, il, ěn, ění, znesnadňovati, er- schweren, beschwerlich machen. — co komu: práci. Us., Dk. — kde čím. Takovýto obchod z-dněn byl na všech stranách mýty a cly. Ddk. VIII. 174. — se s kým (oč) = roz- hněvati se, rozkmotřiti se. O to se strašně z-dnili. Kká. Td. 134. Aby (úmysl) mohl býti proveden, náleželo prvé z. se s knížetem Vladislavem. Ddk. II. 350.

422941   Znesnadňovati Svazek: 5 Strana: 0589
Znesnadňovati, vz Znesnadniti.

422942   Znesnaďovati Svazek: 5 Strana: 0589
Znesnaďovati, vz Znesnaditi.

422943   Znespokojiti Svazek: 5 Strana: 0589
Znespokojiti, il, en, ení, znespokojovati, unzufrieden machen; se, unzufrieden werden. Pastucha sa naráz z-jil. Hol. 343.

422944   Znespravedlivěti Svazek: 5 Strana: 0589
Znespravedlivěti, ěl, ění, ungerecht werden. Us. Tč.

422945   Znestatečněti Svazek: 5 Strana: 0589
Znestatečněti, ěl, ění = nestatečným se státi, unkräftig, unmächtig werden. — kde. Na životu vnitřním z-li, zemdleli. Bl. Ž. Aug. 35. — kdy. Pod takovými těžkostmi života někteří z-li. Bl. 36.

422946   Znestatečniti Svazek: 5 Strana: 0589
Znestatečniti, il, ěn, ění, unkräftig, un- mächtig machen. Jg.

422947   Znésti Svazek: 5 Strana: 0589
Znésti, znesu, sl, sen, ení = vznésti, em- porheben; ssaditi, absetzen, abbringen. — co: obličej. Jel. A voda ho hned znese. Pref. Tvorca! Tvoje dávať, naše prosiť; tvoje veliť, naše slúžiť: dáš-li biedu, daj ju znosiť, daš-li hojnosť, daj ju užiť. Ppk. L 170. A už jej palce začaly svietiť z tých čižiem, čo jich tak znosila (opotřebovala, abnützen, abtragen). Dbš. Sl. pov. I. 60. Nebola to žena, ale bola dievka, bodaj neznosila po- ctivého vienka. Ps. sl. 136. Posly kázachu živy zahřiesti, nedavše poselstva znésti. Alx. Anth. I. 3. vyd. 36. — koho odkud: z dě- dictví (sesaditi). Boč. 1475. Chcel ho zniesť zo sveta (zahubiti). Zbr. Lžd. 108., Dbš. Sl. pov. 1. 273., 312., VI. 90. — kam. Jsem od svého muže na to (zboží) znešena (hin- gewiesen); To má na pány znešeno býti. Půh. II. 29., 123., 617. Aby znesl na cech- mistry. Sedl. Rychn. 37. — komu. Previezol by, němám vesla, všecko mi ta voda zněsla (odnesla). Sl. ps. Šf. II. 108. - - jak. Než kráľ spatrací, jedným že všetci sú zňésli úmyslom, hovoriť jím poznovu takto začíná. Hol. 15. — Vz Snésti, Vznésti.

422948   Znésti jak Svazek: 7 Strana: 1150
Znésti jak. Pod zpuosobem přátelstvie hanějí a znášejí. Výb. II. 1182.

422949   Znestraniti Svazek: 5 Strana: 0589
Znestraniti, il, ěn, ění, znestraňovati, unpartheiisch machen. Víd. list. 1816.

422950   Znesvářiti Svazek: 5 Strana: 0589
Znesvářiti, il, en, ení, znesvařovati, in Hader o. Streit gerathen. — se s kým oč. Us. — se čím. Pakli různicemi, cti a pano- vání žádostí se znesváříte, od sousedních národů dokonce potřeni budete. Bž. Stil. 274 — jak. Z-řil je mezi sebou. Us.

422951   Znesvěcení Svazek: 5 Strana: 0589
Znesvěcení, n., die Entheiligung. Dch.

422952   Znesvěcený Svazek: 5 Strana: 0589
Znesvěcený; -en, a, o, entheiligt. Z-né prahy (kostela). Čch. L. k. 50.

422953   Znesvěcování Svazek: 10 Strana: 0536
Znesvěcování památky něčí. Souk. 1903. 10.

422954   Znesvěcovati Svazek: 5 Strana: 0589
Znesvěcovati, vz Znesvětiti.

422955   Znesvěta Svazek: 5 Strana: 0589
Znesvěta, y, f. = znesvěcení. Domnělá z. chrámu. Sš. I. 6.

422956   Znesvětiti Svazek: 5 Strana: 0589
Znesvětiti, il, cen, ení; znesvěcovati = zneuctíti, entheiligen, entweihen, verletzen. Jg., Dch., Šd., Msn. Or. 17. — abs. Jeden kněz byl na pranýř vystaven, znesvěcen a konečně oběšen. Koll. III. 219. — co: chrám. Mus. Z. svátek, Mus. 1880. 464., neděli. Šml. — co čím. Koll. Z. zlým činem otcovo jméno. Us. Tč. — kdy. R. 1432. kostel tento od branných rot husitských jest znesvěcen. Ddk. II. 317.

422957   Znesvorniti se Svazek: 5 Strana: 0589
Znesvorniti se, il, ěn, ění,uneinig_werdeN. Synovia jeho z-li sä. Slov. Hdž. Čít. 266.

422958   Znešený Svazek: 5 Strana: 0589
Znešený, vz Znesený.

422959   Zneškodlivěti Svazek: 5 Strana: 0589
Zneškodlivěti, ěl, ění, unschädlich wer- den.

422960   Zneškodliviti Svazek: 5 Strana: 0589
Zneškodliviti, il, en, ení, unschädlich machen. — co. Rostl. III. 88.

422961   Znešlechetněti Svazek: 5 Strana: 0589
Znešlechetněti, ěl, ění, schlecht, unrecht- schaffen, lasterhaft werden. Us. Tč.

422962   Znešťastnělý Svazek: 5 Strana: 0589
Znešťastnělý, verunglückt. Pdl.

422963   Znešťastněti Svazek: 9 Strana: 0410
Znešťastněti = nešťastným se státi XVI. století. Vlč. Lit. I. 383.

422964   Znešťastniti koho Svazek: 10 Strana: 0681
Znešťastniti koho. Slád. Rich. II 65.

422965   Zneštěstiti se Svazek: 5 Strana: 0589
Zneštěstiti se, il, ění = nezdařiti, nicht glücken, nicht gerathen. V. Z-lo se mi.

422966   Znešvarněti Svazek: 5 Strana: 0589
Znešvarněti, ěl, ění = nešvarným se státi, hässlich werden. To děvče z-lo. Us. Tč.

422967   Znešvaření Svazek: 5 Strana: 0589
Znešvaření, n., die Verunreinigung. Z. čeho. Osv. I. 164.

422968   Znešvařený Svazek: 5 Strana: 0589
Znešvařený; -en, a, o, verunreinigt. Z. jazyk. Ml. Sl. věc. — čím. Sloh kudrlinkami nechutně z-ný. Šml. I. 54. Krajina hornickým rozrýváním z-ná, verschantelt. Dch. Nábo- ženství pověrami z-né. Šmb.

422969   Znešvařiti Svazek: 5 Strana: 0589
Znešvařiti, il, en, ení, znešvařovati, ver- unreinigen, verschandeln, verschanteln, ent- stellen. Dch. — co čím: krajinu kopáním. Dch. Kdo vodu čistou hnusným kalu pří- valem si z-ří. Msn. O. 146.

422970   Znět Svazek: 5 Strana: 0589
Znět, u, m. = vznět. Z. řeči. Čch. Dg. Klamný z. Dch. Až jich znětem se nebe lesklo. Hlk.

422971   Znetajiti Svazek: 5 Strana: 0589
Znetajiti, il, en, ení, znetajovati, offen- baren. — co. Mená riek, hôr jeho bylosť navždy znetaja. Hdž. Rkp.

422972   1. Zněti Svazek: 5 Strana: 0589
1. Zněti, zním, zni n. zněj. Vz Zníti.

422973   2. Zněti Svazek: 5 Strana: 0589
2. Zněti = tlíti, chytati se (o šatstvu, o dříví a p.), glimmen. — kde. Něco tady zní. Mor. Bkř., Vch., Šd.

422974   Znětí Svazek: 5 Strana: 0589
Znětí, n. = vznětí, die Entzündung. Z. ohně. Zlob.

422975   Znětinky Svazek: 5 Strana: 0590
Znětinky, dle Dolany, něm. Znětinek, ves u Vel. Meziříčí.

422976   Znětka Svazek: 5 Strana: 0590
Znětka, y, f., die Musiknote. Šm.

422977   Znětný Svazek: 7 Strana: 1150
Znětný, explodirend. Rk.

422978   Znetrpělivěti Svazek: 5 Strana: 0590
Znetrpělivěti, ěl, ění = netrpělivým se státi, ungeduldig werden. — čím: dlouhým čekáním.

422979   Znetrpěliviti Svazek: 5 Strana: 0590
Znetrpěliviti, il, en, ení, ungeduldig machen. Koll.

422980   Znětřiti Svazek: 7 Strana: 1400
Znětřiti, exprobare. Mnč. Ev. 24. Mar. 16. 14.

422981   Znětřiti Svazek: 8 Strana: 0515
Znětřiti. I znětřil nevěry jich. Ev. atd.

422982   Znětský mlýn Svazek: 5 Strana: 0590
Znětský mlýn u Vel. Meziříčí. PL.

422983   Znetvornosť Svazek: 5 Strana: 0590
Znetvornosť, i, f., die Misstaltung. Z. údův. Nz. lk.

422984   Znetvorný Svazek: 5 Strana: 0590
Znetvorný; -ren, rna, o, entstellend. Z. oblek. Dch.

422985   Znetvoření Svazek: 5 Strana: 0590
Znetvoření, n. = zohyzdění, die Ent- stellung, Verunstaltung, Deformation, Ver- bildung. Nz. lk., Křž. Por. 317. Z. obrazu. ZČ. III. 77.

422986   Znetvoření Svazek: 10 Strana: 0536
Znetvoření, n. = zohavení, mutilatio.

422987   Znetvořenina Svazek: 5 Strana: 0590
Znetvořenina, y, f., der Auswuchs. Šm.

422988   Znetvořenina Svazek: 10 Strana: 0536
Znetvořenina jmen. Nár. list. 1901. č. 341.

422989   Znetvořený Svazek: 5 Strana: 0590
Znetvořený; -en, a, o, verunstaltet, de- formirt, entstellt. Dch. Grmany sú z-né slivy. Hrbň.

422990   Znetvořený strachem Svazek: 9 Strana: 0410
Znetvořený strachem. Slád. Caes. 27.

422991   Znetvořiti Svazek: 5 Strana: 0590
Znetvořiti, il, en, ení, znetvořovati = zpotvořiti, verunstalten. — co čím. — se. Kto do toho padá nešťastia, ten sa z-rí, zmrtvieva. Č. Čt. II. 160.

422992   Znetvořivý Svazek: 7 Strana: 1150
Znetvořivý, entstellend, Deformations-. Srostlý kloub z-vý, zánět.

422993   Zneucta Svazek: 7 Strana: 1150
Zneucta, y, f. = zneuctění. Z. chrámu. Hnoj. 29., 33.

422994   Zneuctění Svazek: 5 Strana: 0590
Zneuctění, n., vz Zneuctíti. Z. náboženstva. Koll. III. 258.

422995   Zneuctěný Svazek: 5 Strana: 0590
Zneuctěný; -ěn, a, o, entehrt, beschimpft. Dch., Msn. Or. 150. Z. jméno, Hrts., šediny. Kká. K sl. j. 183.

422996   Zneuctitel Svazek: 5 Strana: 0590
Zneuctitel, e, m., der Entehrer, Ent- weiher.

422997   Zneuctitelka Svazek: 5 Strana: 0590
Zneuctitelka, y, f., die Entehrerin, Ent- weiherin. Posp.

422998   Zneuctitelkyně Svazek: 7 Strana: 1150
Zneuctitelkyně, ě, f. = zneuctitelka. Posp.

422999   Zneuctiti Svazek: 5 Strana: 0590
Zneuctiti, il, ěn, ění, zneuctívati = zha- nobiti, entehren, verunehren, schänden. — koho čím: nadávkami, špatnými slovy. Us. Nechci místo posvátné z. hněvem nad krví svou. Sb. vel. I. 48., III. 29. — jak. Neměl odvahy proti jednání v takové míře zneuctí- vajícímu vystoupiti. Ddk. IV. 86. — kdy. Ve válce této zneuctěna byla místa posvátná. Ddk. IV. 17.

423000   Zneuctívati Svazek: 5 Strana: 0590
Zneuctívati, vz Zneuctiti.