297001   Skalica Svazek: 8 Strana: 0361
Skalica, e, f., míst. jm. v Nitran. Phľd. 1894. 60., 338.

297002   Skalice Svazek: 3 Strana: 0361
Skalice, e, f., skalka, menší skála, ein kleiner Felsen. — Odtud jména některých hradů, vesnic a měst. Skalice v Uhřích, Ungrisch-Skalitz; S. česká (veliká), Gross- o. Böhmisch-Skalitz, mě. v Náchodsku. S., něm. Langenau, ves u Hajdy; něm. Skalitz, ves a) u Litoměřic, b) u Benešova v Budě- jovsku, c) u Soběslavi, d) u Bílina, e) u Chrudimi, f) u Dobříše, g) u Hostěhradic v Brněnskú. S. hor stříbrných, Silberskalitz, mě. u Čern. Kostelce. S., Alt-Skalitz, zá- mek u Vimberka. S., Gross-Skalitz, ves u Zbraslavic. S. malá, Skalicka, Klein-Skalitz, ves a) u Smiřic, b) u Skalice c) u Zbrasla- vic. S. klášterská, Kloster-Skalitz, ves u Kou- řimi. PL. Vz S. N. V tej uherskej S-ci, oj piju tam piju tře mynarečkové, maju vino v sklenici. Sš. P. 395. Vz více v S. N. — S., pl. = skaliska, skaliny, více skal. Slov. Sd. — S. = sloučenina kyseliny sirkové s někte- rou zásadou kovní n. p. síran zinčitý, vod- natý = skalice bílá, nickamínek bílý, krymza, schwefelsaurer Zinkvitriol, weisser Vitriol. Trojsíran železitý vodnatý (skalice zelená, nickamínek selený, vitriolím, zmyda, das Eisenvitriol. Skládá se z vody, kyseliny sirkové a kysličníku železa. Bř.). Síran mě- ditý (skalice modrá, nickamínek modrý, kada, das Kupfervitriol; skládá se z vody, z ky- seliny sirkové a kysličníku mědi. Bř.). S. bílá (či goslarit skládá se z vody, z kyse- liny sirkové, z kysličníku zinku, der Zink- vitriol. Nz., Bř.). Vz Solí. S. admontská, am- moniaková železitá, anglická, cínová, černá, červená (der Kobaltvitriol), dvojorlíčková, kobaltová, linecká, londýnská, modrá n. cy- prská, niklová, uranová, olovná, platinová, salmiaková, solnohradská, troj orlicková, ze- lená (čistá, obyčejná n. jednoorlíčková, pá- lená), zinková, Kh., železná (melanterit, Ei- senvitriol), měděná (chalkanthit). Nz. Vz Šfk. 242., 271., 325., Schd. II., 51., 54., 58., Bř. N. 279., KP. III. 64., IV. 621.-625., S. N. S. zelené užívají k připravování inkoustu, k desinfekci záchodu a stok; s. modré k mo- ření pšenice; s. bílé k léčení nemocí atd. Pta.

297003   Skalice Svazek: 7 Strana: 0684
Skalice. Ve S-ci Uherské bývali samí milostpáni. Vz Sbtk. Krat. h. 204. Ve S-ci Stříbrné u Čern. Kostelce snědli o posví- cení psa místo zajíce. Vz ib. 108. Jak uví- tali ve S-ci u Hrádku arcibiskupa. Vz ib. 275. — S-ce = holý kopec u Mokrouše. Krč. — S-ce = řeka nad Strunkovicemi. — S. = sloučenina atd. Cf. Šf. Poč. 269., 275., 345., MS. 327.

297004   Skalice Svazek: 8 Strana: 0405
Skalice m. skalice. Cf. Dšk. Jihč. I. 39.

297005   Skalice Svazek: 9 Strana: 0292
Skalice, e, f., řeka: Vlčava, Eožmitálka, Mírovický potok, Skuhrovský potok, Březnický potok, Skalický potok. Pís. 7., 10., 17.

297006   Skalice Svazek: 10 Strana: 0366
Skalice, vz predcház. Síran.

297007   Skalická Svazek: 9 Strana: 0292
Skalická Jos. dr. Sr. Jub. XXVIII.

297008   Skalický Svazek: 3 Strana: 0361
Skalický, Skalitzer-. Vz Skalice. S-é děv- čátka všecky sa čudujú. Sš. P. 127. — S., vlast, jm.

297009   Skalický Svazek: 7 Strana: 0685
Skalický, ého, m , os. jm. Dr. S., můj prof. v grammatikalních třídách.

297010   Skaličan Svazek: 3 Strana: 0361
Skaličan, a, m., ein Skalitzer.

297011   Skaličan Svazek: 8 Strana: 0361
Skaličan. Posměšky činěné S-nům na Slov. Vz Čes. 1. V. 34.

297012   Skaličanka Svazek: 3 Strana: 0361
Skaličanka, y, f., eine Skalitzerin. Us.

297013   Skaličany Svazek: 3 Strana: 0361
Skaličany, dle Dolany, něm. Skaltschan, ves u Blatné. PL.

297014   Skaličiti Svazek: 7 Strana: 0685
Skaličiti, il, en, ení = zmrzačiti, ver- krüppeln. Val. Vck , Brt. D. 265.

297015   Skalička Svazek: 3 Strana: 0361
Skalička, y, f., malá skála. — S., něm. Skalitschka, ves a) u Lipůvky v Brněnsku, b) u Nov. Jičína. — S., vz Skalice ves.
Skaličný, Vitriol-. S. ruda. Mus. V. 217.

297016   Skaličky Svazek: 7 Strana: 0685
Skaličky, pl., f. = jídlo z mouky a brambor pro čtyřhrannou podobu zvané s. U Jičína. Hk.

297017   Skaličník Svazek: 8 Strana: 0361
Skaličník, a, m., přítok Ostravice na Frý- decku. Věst, opav. 1894. 17.

297018   Skalina Svazek: 3 Strana: 0361
Skalina, y, f., skála, skalí, zvl. mořské skalí, das Gefels, die Felsmassen. Od mělčin a skalin odháněti loďku. Kom. Vylezu si na s-nu, nabiju si kédy. Sš. P. 685. — S. prostopášnosti. Gníd. — S., kozí routa. Slov. Bern.

297019   Skalinatý Svazek: 7 Strana: 0685
Skalinatý, felsig. S. země. Wünsch.

297020   Skalínek Svazek: 8 Strana: 0361
Skalínek, nka, m., vz Bělořit (3. dod.).

297021   Skalisko Svazek: 3 Strana: 0361
Skalisko, a, n., skaliště, ě, n., na Slov. skaloviště = skalnaté místo, úskalí, útes,- bradlo, die Klippe. S. a Ž., Č.

297022   Skalistý Svazek: 3 Strana: 0361
Skalistý, felsig. Na Ostrav. Tč.

297023   Skalistý Svazek: 9 Strana: 0292
Skalistý = kamenný. S. hrob. Král. El. 17.

297024   Skaliště Svazek: 3 Strana: 0361
Skaliště, ě, n., pole, na němž mnoho kamení neb z půdy vystupujícího skalí jest, Us. Dch. — S., nástroj k házení míče, palestra. Poslal jest jemu vardu a s., jež bývá z proutí, kteréž se svrchu nahnulo. Alex. fab. c. 16. — Vz Skalisko.

297025   Skalit Svazek: 10 Strana: 0662
Skalit = otráviti. V zloděj. ml. Čes. 1. XY. 48.

297026   Skaliti Svazek: 3 Strana: 0361
Skaliti, il, en, ení; skáleti, el, en, ení = zkaliti, kalným učiniti, trüben, trüb machen. — co (komu): vodu, studnici. Ros. Řeka pole skálela (kalem nanesla, pohnojila). L. — se, co čím: vodu nohou. Rd. zv. S. se nečistotou smilství. Boč. — co kde. Já před ním nikdy vody neskalila (nikdy jsem mu neublížila). Us. Vz Zkaliti.

297027   Skalitý Svazek: 3 Strana: 0361
Skalitý, felsartig, felsig. Z hornatého a s-ho zemiště zvedá se jižně Sinaj. Sš. Sk. 82.

297028   Skalka Svazek: 3 Strana: 0361
Skalka, y, f., malá skála, ein kleiner Fel- sen ; hromada kamení v poli. Boč. Chodila po skalce, sbírala laskavce, nernožu zapo- mnět na kunovské chlapce. Sš. P. 242. — S., jméno hradů atd. na skále ležících. — S., dvorec u Košíř u Prahy. — S. v Praze, kostel sv. Jana ležící naproti Emausům (Slo- vanům). Jg. — S., ves u Dobříše, b) u Mníška, c) u Kyjova na Mor. — S., něm. Skalken, ves a) u Ústí n. L., b) u Třebenic. PL. — S., něm. Alt-Kalken, ves u Dokes. — S., Petersdorf, ves u Přeštic. — S., Strerowitz, ves u Prostějova. PL. Vz Tk. III. 59., S. N. — Skalky, pl., f., druh tvrdých třešní. Mor. Hý.

297029   Skalka Svazek: 7 Strana: 0685
Skalka, vinice u Smíchova u Klikovky hora u Hostomic, Krč.; vrch u Velké Bu- činy u Velvar; kopeček, les u Týna a j., Pk.: studánka v Podluží. Hrb. Obr. 116.

297030   Skalka Svazek: 8 Strana: 0362
Skalka, hora, potok a paseka na Frýde- cku, Věst, opav. 1894. 17.; klášter u Trenčína. Phľd. XII. 338. — S. = hromada kamení, kámen. So skalky na skalku poskakujúc. Phľd. 1895. 8.

297031   Skalka Svazek: 10 Strana: 0366
Skalka = hromada kameni na štěrkování silnic. Hoš. Pol. I. 142. Tlouct s-ky na silnici. Hoš. Pol. II. 3.

297032   Skalkovič Svazek: 7 Strana: 0685
Skalkovič, e, m. - S. B. S. Vz Jg. H. 1. 626.

297033   Skalky Svazek: 3 Strana: 0361
Skalky, něm. Skalka, ves u Police.

297034   Skalky Svazek: 7 Strana: 0685
Skalky, pl., f, vrch u Řisut ve Slán., pastviny u Luhačovic, Sk.; S. Dolní, vrch u Zlonic. Cf. Skalka (konec).

297035   Skalnák Svazek: 7 Strana: 0685
Skalnák, a, m., rupicola, pták. Brm. II. 2. 635.

297036   Skalňák Svazek: 10 Strana: 0366
Skalňák, a, m., rupicola, pták. Vz Ott. XXII. 125, XXIII. 251.

297037   Skalnatěti Svazek: 10 Strana: 0366
Skalnatěti, ěl, ění. Vřelosť jeho s-tí. Tbz. V. 4. 245.

297038   Skalnatina Svazek: 7 Strana: 0685
Skalnatina, y, f., felsiges Land. Hdž. Čít. 160.

297039   Skalnato Svazek: 3 Strana: 0361
Skalnato, a, n., die Felsengegend. Mus. Vz Skalnatý.

297040   Skalnatosť Svazek: 3 Strana: 0361
Skalnatosť, i, f., felsige Beschaffenheit. Nz.

297041   Skalnatý Svazek: 3 Strana: 0361
Skalnatý, skal plný, kamenitý, klippig, felsig. Příp. -atý. Mkl. B. 184. S. hora, místo, j V., lom, Rkk., pahrbek, Kom., země, kra- jina, dno, Ros., okřídlí (Landenge), Sych., moře, Háj., olej, Boč., půda, les, Šp., hnízdo. Dch.

297042   Skalné Svazek: 3 Strana: 0361
Skalné, ého, n., die Abgabe für die Er- laubniss den Gemeindesteinbruch zu benüt- zen. Skalného od jednoho štusu kamene po 9 denářích. 1569. Gl. 313. — S., něm. Pin- ketschlag, ves u Plané. PL.

297043   Skalní Svazek: 7 Strana: 0685
Skalní město = pískovcové skály u Te- plice. Stč. Zem 711. S. smůla či asfalt. Vz KP. VI. 334., 711. — S. duch. Pověry o něm vz v Mus. 1856. 58. Cf. Mách. 133.

297044   Skalní Svazek: 8 Strana: 0362
Skalní. S. holub, columba, livia. Ott. XI. 512. b.

297045   Skalní Svazek: 9 Strana: 0292
Skalní vrabec. Vz Drozd.

297046   Skalní Svazek: 10 Strana: 0366
Skalní duchové jsou malí a mají dlouhý, šedivý vous. Vz Káf. Poh. 132.

297047   Skalní, -ný Svazek: 3 Strana: 0361
Skalní, -ný, skalnatý, tvrdý jako skála, felsig. V. S. přístav, Ráj., s. a nerovná cesta, Boč., úžlabí, křemen. Šp. — S. = co skále náleží, na skále n. ve skále bydlí, roste atd., Felsen-. 8. koza, myš, ryba, sova, V., roz- sedlina (ve skále), kuna, lípa, D., jeskyně, zvěř, holub, orel, kuroptva, vrabec, len, dříví, Us., had, ještěrka, Ros., bylina. Rostl., sráz, žila, malinník, sklep. Šp. S. práce, die Gesteinsarbeit. Hř. S. dehet, korek, kůže, olej, smůla (asfalt), Bř. N. 279, jiřík, hirundo rupestris, die Felsenschwalbe, penízek, thlapsi saxatile, die Felsentasche, výběžek, hřeben, úboč, křemen, oblátek, voda (žďáruí), svi- slosť, sklonitosť, bezdrak (achat), kamenec, oltář (ze skály, ve skále), druh (skálý), oby- vatel (skalák, skalník), zálomek, chobot, puklina, plavuň, lycopodium rupestre, der Felsenbärlapp, kotlina, Černobýl, artemisia rupestris, der Felsenbeifuss, balván, kozel, řešetlák, rhamnus saxatilis, der Felsenfarben - strauch, tvrz (na skále), lišejník, lichen saxa- tilis, die Felsenflechte, sajha, antilope rupi- capra, die Felsengeis, rozsedliny, sráz, spád (svislá skála), hlava (vrch skály), řeřicha, lepidium petraeum, die Felsenkresse, svízel, galium rupestre. das Felsenlabkraut, ostříž, cavex saxatilis, Felsenriedgras, n., prohlubeň, propast'. Šm.

297048   Skalní oka Svazek: 3 Strana: 0362
Skalní oka =jezera. Slov. Hdk.

297049   Skalnice Svazek: 3 Strana: 0362
Skalnice, e, f., skalní liška, der Stein- fuchs. Jg., Šp. — S., skalní cesta. Ct. Voz- nice. Sá. Vsn. r. 80.

297050   Skalnice Svazek: 10 Strana: 0366
Skalnice, pole u Pan. Rosičky. Cas. mor. mu«. III. 142.

297051   Skalnický Svazek: 7 Strana: 0685
Skalnický potok. Mar. 7., 10, 12.

297052   Skalníček Svazek: 7 Strana: 0685
Skalníček, čka, m. = rorýs. U Vrutice v Benát. Šir Pt.

297053   Skalnička Svazek: 9 Strana: 0292
Skalnička, y, f. = knotovka lesní. Hoř. 108.

297054   Skalnička Svazek: 10 Strana: 0366
Skalnička, y, f. —: kuna s bílým pod- hrdlím. Sb. si. 1901. č. 154. Sr. Lieskovka.

297055   Skalník Svazek: 3 Strana: 0362
Skalník, a, m., kdo skály láme, lomec kamene, der Steinbrecher. V. Vz Tk. II. 548. — S., skalní obyvatel, der Felsbewohner. Vz Skalák. — S., druh opice africké, py- thecus troglodytes, der Troglodyt. — S., pták, samotář, kameník, die Sprechdrossel; srkavec, kamenár, střesolka, das Weisskehl- chen; polňák, úpolník, štilipec, švihlík, frin- gilla montana, monticola, der Feldspatz, -sperling. Šm. — S., skalní duch. Us. — S., cotONeaster. Mišpule skalni, c. vulgaris, die Zwergmispel. FB. 97., Čl. Kv. 356., Slb. 315.

297056   Skalník Svazek: 7 Strana: 0685
Skalník = Petrus BR. II. 72. a. — S. = údolí u Vsetína a v něm vysoká skála, řeč. Skála Valova. Vck.

297057   Skalník Svazek: 8 Strana: 0362
Skalník, a, m., vz Bělořit (3. dod.).

297058   Skalník Svazek: 9 Strana: 0292
Skalník, a, m., vz Drozd.

297059   Skalnitá Svazek: 8 Strana: 0362
Skalnitá, é, f., trať u Dobré ve Slez. Věst. op. 1894. 17.

297060   Skalnitý Svazek: 10 Strana: 0366
Skalnitý — skalnatý. Spiš Sbor. slov. IX. 44.

297061   Skalnohlavec, skalohlavec Svazek: 3 Strana: 0362
Skalnohlavec, skalohlavec, vce, m. = tvrdohlavec, ein Starrsinniger, Eigensinni- ger, harter Kopf. Reš.

297062   Skalnohltanový Svazek: 7 Strana: 0685
Skalnohltanový, petropharyngeus. Nz. lk.

297063   Skalnorouročípkový Svazek: 7 Strana: 0685
Skalnorouročípkový, petrosalpingosta- phylinus. Nz. lk.

297064   Skalnososcový Svazek: 7 Strana: 0685
Skalnososcový, petrosomastoideus.

297065   Skalnospodinový Svazek: 7 Strana: 0685
Skalnospodinový, petrosobasilaris.

297066   Skalnošupinový Svazek: 7 Strana: 0685
Skalnošupinový, petrososquamosus.

297067   Skalnotýlní Svazek: 7 Strana: 0685
Skalnotýlní, petrosoccipitalis.

297068   Skalný Svazek: 9 Strana: 0292
Skalný, vz Skalní.

297069   Skaloborný Svazek: 7 Strana: 0685
Skaloborný, felsenbrechend. S. síla. Ves. I. 58.

297070   Skalobr Svazek: 7 Strana: 0685
Skalobr, a, m., Felsenriese, m. Pl. I. 9.

297071   Skalodľsný Svazek: 10 Strana: 0366
Skalodľsný ostrov. Msn. II. 226.

297072   Skalohojný Svazek: 10 Strana: 0366
Skalohojný. S. země. Msn. II. 33., Hym. 14.

297073   Skalojídek Svazek: 9 Strana: 0292
Skalojídek, dka, m. Nár. sbor. 1901., 69.

297074   Skalokutý Svazek: 10 Strana: 0366
Skalokutý krunýř (jako skála). Mark.

297075   Skalolez Svazek: 3 Strana: 0362
Skalolez, a, m., sajka skalolez, antilope, oreotragus, der Klippspringer. Ssav.

297076   Skalolez Svazek: 7 Strana: 0685
Skalolez. Cf. Brm. I. 3. 271.

297077   Skalolitý Svazek: 7 Strana: 0685
Skalolitý. Z s-tých základů se Sněžka k nebi věží. PI. I. 37.

297078   Skalolomný Svazek: 3 Strana: 0362
Skalolomný, felsenbrechend. S. vodopád. SS. Bs. 174.

297079   Skalomet Svazek: 7 Strana: 0685
Skalomet, u, m, Steinschleuder. Z s-tov kameny metali. Sl. let. V. 111.

297080   Skalopevně Svazek: 3 Strana: 0362
Skalopevně, felsenfest. My stojíme s. jak ty múry hradné. Nár. pís.

297081   Skalopevnosť Svazek: 8 Strana: 0362
Skalopevnosť, i, f. S. láskv. Phľd. 1894. 265.

297082   Skalopevný Svazek: 3 Strana: 0362
Skalopevný, felsenfest. Sm.

297083   Skálopevný Svazek: 7 Strana: 0685
Skálopevný dle Brt. lépe: pevný jako skála.

297084   Skalopevný. S Svazek: 10 Strana: 0367
Skalopevný. S. jistota, Jrsk. XX. 1. 258., důvěra, Lit. I. 809., kůň, Kká. Sion I. 89., vůle. Zr. Nekl. 29.

297085   Skalopuk Svazek: 7 Strana: 0685
Skalopuk, u, m., Felsenkluft, f. Pl. II. 522.

297086   Skalopustý Svazek: 7 Strana: 0685
Skalopustý, klippenrauh. Sl. les.

297087   Skaloroh, u Svazek: 7 Strana: 0685
Skaloroh, u, m., Felsenkante, f. Pl. I. 36

297088   Skaloskelet Svazek: 7 Strana: 0685
Skaloskelet, u, m., Felsenskelet, n. Ty- rolské hornatiny jsou strašný s. Koll. III. 268.

297089   Skalosloup Svazek: 3 Strana: 0362
Skalosloup, u, m., die Felsensäule. Pl.

297090   Skálosloví Svazek: 8 Strana: 0362
Skálosloví či horninosloví, n., Petrografie, f. Vz Ott, XI. 612.

297091   Skalostěna Svazek: 3 Strana: 0362
Skalostěna, y, f., die Felsenwand. Sm.

297092   Skalošíjný. S Svazek: 10 Strana: 0367
Skalošíjný. S. Antron. Msn. Hym. 57.

297093   Skalotížný Svazek: 3 Strana: 0362
Skalotížný, felsenschwer. Šm.

297094   Skalotuhý Svazek: 7 Strana: 0685
Skalotuhý, felsenfest. Rjšk.

297095   Skalotvorný Svazek: 7 Strana: 0685
Skalotvorný, felsenbildend. S. činnosť rostlin. NA. V. 550.

297096   Skalov Svazek: 3 Strana: 0362
Skalov, a, m., něm. Skalow, ves u Olo- mouce. PL.

297097   Skalov, a, m Svazek: 7 Strana: 0685
Skalov, a, m. = pole. MzO. 1890. 130

297098   Skalovati Svazek: 3 Strana: 0362
Skalovati = po někom kameny házeti, mit Steinen bewerfen. Us. v Náchodsku. — koho. On mne skaloval. Vz Skála. Hrš. — S., pohrávati, schäkern. Slov.

297099   Skaloví Svazek: 3 Strana: 0362
Skaloví, n., lépe: skalí, das Gefels. Boč. exc. z rkp. 1589.

297100   Skalovina Svazek: 10 Strana: 0367
Skalovina, y, f., vz Příkrovysedlý.

297101   Skalovisko, a, skaloviště Svazek: 3 Strana: 0362
Skalovisko, a, skaloviště, ě, n. = ska- lisko. Slov.

297102   Skalovitosť Svazek: 3 Strana: 0362
Skalovitosť, i, f., skalní tvrdosť, die Felsenhärte. Šm.

297103   Skalovitý Svazek: 3 Strana: 0362
Skalovitý, na Slov. — skalnatý. Bern.

297104   Skalovrt Svazek: 7 Strana: 0685
Skalovrt, a, m., saxisava, hmyz. Brm. IV. 2. 373.

297105   Skalovrt Svazek: 8 Strana: 0362
Skalovrt, u, m. = kamennický nebozez. Nár. list.

297106   Skalovrtka Svazek: 3 Strana: 0362
Skalovrtka, y, f., lithiodomus, mlž. Krok.

297107   Skalp Svazek: 3 Strana: 0362
Skalp, u, m., z ang., kůže náhlavní, zvl. kůže z lebky, kterou severoameričtí divo- chové nepřátelům stahují, der Skalp.

297108   Skalpel Svazek: 7 Strana: 0685
Skalpel, u, m. = nožík pitevní ve střen- kách nehybný. Wld., Mus. 1887. 330., Ott. IV. 107. Cf. Břitvice.

297109   Skalpovati Svazek: 3 Strana: 0362
Skalpovati, odřiti kůži, zvl. s lebky, skalpiren.

297110   Skalská Svazek: 10 Strana: 0367
Skalská M., spis. Psala o Zeyerovi. Vz Zeyer.

297111   Skalsko, a, n Svazek: 3 Strana: 0362
Skalsko, a, n., ves a) u Ml. Boleslavi, b) u Jílového. — S., zámek u Dobrušky. Vz Tk. III. 126., S. N.

297112   Skalský Svazek: 7 Strana: 0685
Skalský les. Mzr. 43., 175 — S., os. jm. Arch. VII. 451.

297113   Skalský Svazek: 10 Strana: 0367
Skalský G. Ad. Dr., prot. a spis.

297114   Skalstvo Svazek: 7 Strana: 0685
Skalstvo, a, n., Felsenmassen. Dch.

297115   Skaluišník Svazek: 3 Strana: 0362
Skaluišník, u, m., petrophila, rostl, stříbrncovitá. Rostl.

297116   Skály Svazek: 7 Strana: 0685
Skály = vrch v Písecku a j. Mzr. 7.

297117   Skály, něm Svazek: 3 Strana: 0362
Skály, něm. Skal, ves a) u Protivína, b) u Strakonic, c) u Pan. Týníce. — S. = Skála hrubá. — S., Bischofstein, ves v Po- licku. — S. děkanské, Dechanť-Gallein, vz

297118   Skamandr-os Svazek: 3 Strana: 0362
Skamandr-os, a, m., řeka v Troadě (Xanth-os). Vz S. N.

297119   Skamandri-os Svazek: 3 Strana: 0362
Skamandri-os, a, m.,syn Hektorův, Asty- anax.

297120   Skamaráditi se s ký Svazek: 7 Strana: 0685
Skamaráditi se s kým, Kameradschaft schliessen. Us. Tč.

297121   Skamejka Svazek: 3 Strana: 0362
Skamejka, y, f., knotní stůl v dílnách na svíčky. Techn. I. 141.

297122   Skamelka Svazek: 3 Strana: 0362
Skamelka, y, f. = zkamenělina. Mor. Sd.

297123   Skamenelina Svazek: 3 Strana: 0362
Skamenelina, vz Zkamenělina.

297124   Skamenělý Svazek: 3 Strana: 0362
Skamenělý, vz Zkamenělý.

297125   Skameněti Svazek: 7 Strana: 0685
Skameněti, vz Zkameněti.

297126   Skameniti Svazek: 3 Strana: 0362
Skameniti = zkameniti, versteinern. Bern.

297127   Skamoni-um Svazek: 7 Strana: 0685
Skamoni-um, a, n., pryskyřice. KP. VI. 389.

297128   Skamonie Svazek: 3 Strana: 0362
Skamonie, e, f., scamonia, rostl. V.

297129   Skamonie Svazek: 10 Strana: 0367
Skamonie, e, f. Přičiň k tomu s-nie. Lék. B. 195a. Sr. Skamonium v VII. 685.

297130   Skančiti Svazek: 3 Strana: 0362
Skančiti, il, en, eni, besudeln. — co čím: papír inkoustem.

297131   Skandal Svazek: 3 Strana: 0362
Skandal (v obec. mluvě skandál), u, m., z lat. scandálum, z řec. óxáráakov, pasť, zá- loha, die Falle; pohoršení, pohoršlivý n. urážlivý příběh, ostuda, hanebnost, der Skan- dal , Anstoss, das Aergerniss, Aufsehen ; schändliche Sache.

297132   Skandal Svazek: 3 Strana: 0882
Skandal, škandál, u, m., místo skandal, z lat. scandalum, řrec. &/.árňa).ov. Vz Skandal.

297133   Skandalní Svazek: 3 Strana: 0362
Skandalní, skandalosní — pohoršlivý, ostudný, skandalös, schändlich, anstössig, ärgerlich. Rk

297134   Skandálník Svazek: 10 Strana: 0367
Skandálník, a, m. Nár. list. 1903. č. 120. 4.

297135   Skandaluchtivosť Svazek: 7 Strana: 0685
Skandaluchtivosť, i, f., Skandalsucht, f. SP. II. 179.

297136   Skandi-um Svazek: 10 Strana: 0367
Skandi-um, a, n., v lučbě. Vot. 36., 353

297137   Skandinav Svazek: 7 Strana: 0685
Skandinav, Osv. I. 485., Skandinavčík, a, m., Bewohner von Skandinavien. Šf. Strž. I. 594.

297138   Skandinávia, Skandinavie Svazek: 3 Strana: 0362
Skandinávia, Skandinavie, e, f., se- verní poloostrov mezi mořem baltickým a severním, jenž obsahuje Švédy a Norvegy a k nimž se i Dánsko počítá, Skandinavien. Rk. Vz více v S. N.

297139   Skandinavský, skandinavisch Svazek: 3 Strana: 0362
Skandinavský, skandinavisch. S. jazyk, poloostrov.

297140   Skandování Svazek: 7 Strana: 0685
Skandování, n., das Scandiren. Vz Vor. P. 21.

297141   Skandovati Svazek: 3 Strana: 0362
Skandovati, z lat. scandere, dle časo- míry n. dle taktu rozdělovati, počítati sla- biky n. stopy ve verši, skandiren. — S., v kupec. slohu = dospěli, projíti, o směn- kách, skandiren. Kh.

297142   Skaňhati Svazek: 3 Strana: 0362
Skaňhati = skančiti, pokaziti, verderben, verpfuschen. - co. Us.

297143   Skání Svazek: 7 Strana: 1381
Skání. S. nití, turnum, zastr. Bhm.

297144   Skanice Svazek: 10 Strana: 0367
Skanice, vz Vsklanice.

297145   Skaník Svazek: 3 Strana: 0362
Skaník, a, m., polynemus, ryba, zastr. Krok.

297146   Skanouti Svazek: 3 Strana: 0362
Skanouti, nul, utí = skapati, dolů stéci. Ros — komu kam. Zlatý plod sám tobě v lůno skane. Sš. Snt. 141.

297147   Skanouti odkud (kam). Až s Svazek: 7 Strana: 0685
Skanouti odkud (kam). Až s světa skane (sejde). Ezp. 1797. Když z tvého světia v duší hlubiny jen jeden skane živný paprslek. Vrch.

297148   Skanse Svazek: 3 Strana: 0362
Skanse, e, f., rozměr, rozměřování veršů, die Skansion. Rk.

297149   Skántriť Svazek: 7 Strana: 0685
Skántriť. Slov. Že ufá aj túto potvoru s. Dbš. Sl. pov. I. 300 Vz Zkántriti.

297150   Skantřic Svazek: 9 Strana: 0292
Skantřic. Jak bi ho zo šveta s. mohli. Ve Spišsku. Sbor. slov. IV. 88. Vz Skantriť.

297151   Skanulý Svazek: 7 Strana: 0685
Skanulý, herabgeträufelt. Slzy skanulé v hrud jeho s děvy řas. Kká K sl. j. 51.

297152   Skaný Svazek: 7 Strana: 0685
Skaný = stkaný? S. niť = niť z čistého lnu k šití naproti přízi z koudele k šití se ovšem nehodící. V Roušíně u Kruml. Plsk.

297153   1. Skap Svazek: 3 Strana: 0362
1. Skap, u, m., okap, die Dachtraufe. Us. u Chrudimi.

297154   2. Skap Svazek: 3 Strana: 0362
2. Skap, a, m., rhinobates, ryba rejno- kovitá. Krok. I. d. 105.

297155   Skapa Svazek: 7 Strana: 0685
Skapa, škapa, y, f. = herka. Mor. Brr.

297156   Skapacina Svazek: 7 Strana: 0685
Skapacina, y, f. = skapalina. Slov. Ssk.

297157   Skapali Svazek: 8 Strana: 0362
Skapali, a, m. = zdochliak (nadávka).

297158   Skapalnělý Svazek: 7 Strana: 0685
Skapalnělý, vz Zkapalnělý. Mj. 33.

297159   Skapalněti Svazek: 7 Strana: 0685
Skapalněti, vz Zkapalněti. Mj. 4., Šmr. 6.

297160   Skapalý Svazek: 3 Strana: 0362
Skapalý. S., co skapalo, herabgeträufelt; zcepenělý, verreckt. D. S. vosk. Dch.

297161   Skapanec Svazek: 8 Strana: 0362
Skapanec, nce, m. = skapan (3. dod.).

297162   Skapanina Svazek: 7 Strana: 0685
Skapanina, y, f. = skapatina. Opav. týd. 1886. č. 80.

297163   Skapanka Svazek: 7 Strana: 0685
Skapanka, y, f., scapania, lišejník. Let. Mt. sl. VIII. 1. 12.

297164   Skapaný Svazek: 8 Strana: 0362
Skapaný = skapán (3. dod.).

297165   Skapati Svazek: 3 Strana: 0362
Skapati, skapám a skapi, -u; skápěti, ěl, ční; skapnouti, pnul a pl, utí; skapávati, skapovati = dolů s něčeho kapati, herab- tropfen; bídně zahynouti, scepeněti, verder- ben, verrecken, elend umkommen; skapati se = shromážditi se skapáním, zusammen- tropfen, tröpfelnd sich sammeln. Jg. — abs. Skapni, potvoro! Us. Hý. Již skapnul n. skapal (zemřel). Us., Br. Zaškudlý dobytek skapá. Sych. Strom skapal (zhynul). Slov. Šd., Er. Olivie budeš mieti na všech me- zích tvých a nebudeš sě mazati olejem, j neb skapí a zhynú. Hus I. 56. — jak: řa- dem, der Reihe nach. Dch. — odkud. Voda se střechy skapala. Vodníkovi z le- vého okrají (šosu) voda skápí. Mus. — kam. Skapneš v lůno matky své (umřeš). Ráj. — kde. Na hnoji skapl (scepeněl). Puch. — komu. Skaplo mu (nepodařilo se mu). Šm., Lng.

297166   Skapati Svazek: 7 Strana: 0685
Skapati. — abs. Zlé semä nezkape, Un- kraut verdirbt nicht. Slov. Zátur. — jak. Zkapal (zmizel), akoby ho nikdy nebolo Bývalo, ako keď nadutá z bielku guľka piskne (mydlina). Mt. S. I. 112. — odkud. Slniečko s neba dávno zkapalo (zmizelo). Btt. Sp. 64. — komu (kam). Vosku zkápla mu žhavá slza na prsty. Vrch. Slza v bílá ňádra skápla ti. Drf. Ako mi tak zkapať ako tak (ako inak = vše jedno). Slov. Zátur. Skapaly ně peňáze (ztratily). U Uh. Hrad. Brt. — od čeho (kdy): od žiaľu. Phl'd. III. 469. Dobre som tam nezkapal od divu. Mt. S. I. 135. Zvěř v zimě od hladu zkapala. Laš. Tč.

297167   Skapati Svazek: 10 Strana: 0367
Skapati. Čoho niet, to už skapať ne môže. Rizn. 167. Skapal mu z očí = zmizel; Skapal mu kabát (ukradli mu ho); Keď niekomu niečo skape (zmizí, se ukradne). Phľd. XXIV. 420., Čas. mus. IV. 32.

297168   Skapatina Svazek: 3 Strana: 0363
Skapatina, y, f. = zdechlina, das Aas. Slov. Bern.

297169   Skapatý Svazek: 3 Strana: 0363
Skapatý = scíplý, krepirt. Slov. Bern.

297170   Skapce Svazek: 3 Strana: 0363
Skapce, něm. Kapsch, ves u Stříbra. PL.

297171   Skapléř Svazek: 3 Strana: 0363
Skapléř, e, m., scapulare, vestis scapulas tantum tegens, zastr. St. skl. I. 43.

297172   Skaplina Svazek: 3 Strana: 0363
Skaplina, y, f., co je na skapání, herka sedraná, das Schindluder. Mor. Šd.

297173   Skaplý Svazek: 3 Strana: 0363
Skaplý, getropft; gefallen, verreckt.

297174   Skapolith Svazek: 3 Strana: 0363
Skapolith, u, m., nerost. Bř. N. 174.

297175   Skapolith Svazek: 8 Strana: 0362
Skapolith, u, m., vz Gabbronit, Ott. IX. 8C5.

297176   Skapolith Svazek: 10 Strana: 0367
Skapolith, u, m. = dipyr, wernerit, pas- sanit, couseranit, mineral. Vz Ott. XXIII. 257

297177   Skapulíř Svazek: 3 Strana: 0363
Skapulíř, vz Škapulíř.

297178   Skar Svazek: 3 Strana: 0363
Skar, a, m., cheilinus, ryba břichoplý- tevná. Krok. I. d. 108.

297179   Skaramáditi se s kým Svazek: 3 Strana: 0363
Skaramáditi se s kým, mit Jemanden Freundschaft schliessen. Us. Tč.

297180   Skáraný Svazek: 3 Strana: 0363
Skáraný; -án, a, o, gezüchtigt. Vizte ubohého, přetvrdě už skáraného. Proch.

297181   Skarasený Svazek: 8 Strana: 0362
Skarasený = skroucený. S. strom. Mtc. XVIII. 199.

297182   Skárati Svazek: 3 Strana: 0363
Skárati, bestrafen. — koho. Nech ho pán Bůh skárá! Sš. P. 282. Bože, skáral si mě. Sl. ps. 27. Bodajže ťa milý pán Bóh skárau. Sl. ps. 288.

297183   Skarb Svazek: 8 Strana: 0362
Skarb, u, ra. = harampátí. Celý jeho s. plával. Phľd. 1895. 146.

297184   Skarb Svazek: 10 Strana: 0367
Skarb = skarba. Pror. ol 205a., Machab. I. 3. 28. (Mš. ).

297185   Skarba Svazek: 3 Strana: 0363
Skarba, y, f. = pokladnice, die Schatz- kammer. Ros.

297186   Skarba Svazek: 7 Strana: 0685
Skarba, y, f. = žaloba. Půjdu na s-bu (žalovat). Opav. Brt. D. 265.

297187   Skarbatěný Svazek: 3 Strana: 0363
Skarbatěný; -ěn, a, o, skrabatěný, ge- faltet. S. sukně. Němc. S. límec, tvář. Us. Hý.

297188   Skarbovati co Svazek: 10 Strana: 0367
Skarbovati co = smíchati, natřásti. Nár. sbor. VIII. 130

297189   Skarčadlo Svazek: 9 Strana: 0292
Skarčadlo, a, n. = čásť pluhu na oške medzi vankošíkem. Mus. slov. II. 8.

297190   Skarda Svazek: 7 Strana: 0685
Skarda, y, f., crepis lacera, rostl. Odb. path. III. 744., Let. Mt. sl. VIII. 1. 27.

297191   Skaretkov Svazek: 9 Strana: 0292
Skaretkov, u, m. = panský grunt v Albr. Věst. op. 1895. 17.

297192   Skarha Svazek: 7 Strana: 1381
Skarha, y, f. = žaloba. Slov. Šb. D. 79

297193   Skarhati koho Svazek: 10 Strana: 0367
Skarhati koho = potrestati. Sbor. slov. VII. 110

297194   Skarifikace Svazek: 7 Strana: 0685
Skarifikace, e, f. = naseknutí, mělký zářez do kůže n. sliznice. S. rohovky. Exc. Cf. Slov. zdrav.

297195   Skarifikator Svazek: 3 Strana: 0363
Skarifikator, u, m., trhadlo, druh pluhu s krojidlem k čištění piídy již zorané. KP. III. 230.

297196   Skarifikator Svazek: 7 Strana: 0685
Skarifikator = náčiní ku skarifikaci.

297197   Skariotenec Svazek: 9 Strana: 0292
Skariotenec, nce, m. = stoupenec Ska- riotův. Hus. Post. 212a.

297198   Skarka Svazek: 10 Strana: 0367
Skarka, y, f. = brázdová výbočka. Slov. Phľd. XXIV. 483.

297199   Skarlandt Svazek: 10 Strana: 0367
Skarlandt Jul., básn. Sr. Zvon. IV. 14., 546., Tob. 216.

297200   Skarnica Svazek: 9 Strana: 0327
Skarnica, e, f. = kornout. Val. Čel. 1. X. 303. Sr. Škarpicl.

297201   Skärovať Svazek: 8 Strana: 0362
Skärovať = zarejdovati, zahnouti. Ne- vedel ako s. do koľaje. Phľd. XII. 201.

297202   Skarpa Svazek: 3 Strana: 0363
Skarpa, y, f., obyč. škarpa, z fr. eskarp, zákop na způsob stupně, die Skarpe. Jg.

297203   Skarpati Svazek: 3 Strana: 0363
Skarpati, zusammennähen. U Místka. Mtl.

297204   Skarpovati Svazek: 3 Strana: 0363
Skarpovati = skarpy dělati, skarpiren. — co: kopec. Jg.

297205   Skartiti Svazek: 3 Strana: 0363
Skartiti, il, těn, tění = spraviti, učiniti, splésti, abkarten, einleiten, lenken, na Mor. — S. se = svrhnouti se, změniti se, zkaziti se, sich verändern, umschlagen, misslingen. — se komu. Lom. Skartilo se mu předsevzetí. Ros.

297206   Skartiti Svazek: 7 Strana: 0685
Skartiti. Skartil mu jeho úmysl. Skl. Sl. 103. Cf. Skántriti.

297207   Skaržić sa Svazek: 7 Strana: 1381
Skaržić sa = stěžovati si. Šb. D. 79.

297208   Skaržiť koho Svazek: 10 Strana: 0367
Skaržiť koho = žalovati. Spiš. Sbor. slov. IX. 48.

297209   Skařez Svazek: 3 Strana: 0363
Skařez, e, m., něm. Garassen, ves u Ho- stouně v Plzeňsku.

297210   Skaříšov Svazek: 3 Strana: 0363
Skaříšov, a, m., něm. Skařischow, ves u Sobotky. PL.

297211   Skařoupka Svazek: 7 Strana: 0685
Skařoupka, y, f. = skořepa. Brt.

297212   Skasalka Svazek: 8 Strana: 0362
Skasalka, y, f. = stahoračka. Sterz. I. 456. a.

297213   Skasati Svazek: 3 Strana: 0363
Skasati, einziehen. — co: plachty. Čsk.

297214   Skasati Svazek: 7 Strana: 0685
Skasati vor = dřeva ve voru těsně vedlé sebe složiti. Na Vltavě. Špd.

297215   Skášeč Svazek: 3 Strana: 0363
Skášeč (skášač), e, m., na Slov. = sekáč, podzínac, der Abmäher. Bern.

297216   Skášeti Svazek: 3 Strana: 0363
Skášeti, na Slov., vz Skositi.

297217   Skašov Svazek: 9 Strana: 0292
Skašov, a, m., bývalá tvrz v Bolesl. Sdl. Hr. X. 43.

297218   Skaštice Svazek: 3 Strana: 0363
Skaštice, něm. Skaschtitz, ves u Kromě- říže. PL.

297219   Skat Svazek: 3 Strana: 0363
Skat, u, m. = sklonitost, die Neigung. Techn., Presl.

297220   Skat Svazek: 10 Strana: 0367
Skat, a, m., die Nagelroche, mořská ryba. Mark.

297221   Skáti Svazek: 3 Strana: 0363
Skáti, uskati, zwirnen. Cf. Soukati. Nvk.

297222   Skáti Svazek: 9 Strana: 0292
Skáti, sku. Mus. fil. VI. 479.

297223   Skatindla Svazek: 8 Strana: 0362
Skatindla v tarokách. Han. Hrt. D. II. 364.

297224   Skátiti Svazek: 7 Strana: 0685
Skátiti = skáceti. Dej pozor, ať nesklátíš (vuz s obilím a p.). U Počátek. Jdn. Na Mor. Rgl. Vz Skotiti.

297225   Skatiti se na někoho Svazek: 3 Strana: 0363
Skatiti se na někoho, teufelswild wer- den. Sš. Snt. 83

297226   Skatol Svazek: 7 Strana: 0685
Skatol, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 220.

297227   Skatoličiti koho Svazek: 7 Strana: 0685
Skatoličiti koho = pokatoličiti, katho- lisch machen. Us. Šd.

297228   Skatomil Svazek: 9 Strana: 0292
Skatomil, u, m. S. jest nemoc hlavná, žeť mu sě hlava točí. Maš ruk. 184a. Vz o výkladu slova. Mus. fil. 1899. 283.

297229   Skatovati Svazek: 3 Strana: 0363
Skatovati, zusammenmartern. — koho (stýrati). Příd. k Cyr.

297230   Skavinka Svazek: 10 Strana: 0367
Skavinka, řeka v Těšínsku. Vlasť. IV. 75.

297231   Skaz Svazek: 3 Strana: 0363
Skaz, vz Zkaz.

297232   Skáza Svazek: 3 Strana: 0363
Skáza, vz Zkáza.

297233   Skaza Svazek: 7 Strana: 0685
Skaza, y, f. = zkáza. Slov. Bern.

297234   Skázati Svazek: 3 Strana: 0363
Skázati, skáži; shazovati = vzkázati, zká- zati. — pro koho, holen lassen. Us. — koho. Tě, Bože, skazujemy = confítemur. Ž. wit. Ambr. 260. a. — Št. — koho komu. Buoh přikázal otcóm, aby svým dětem ská- zali jej. Št. N. 3. — co, koho v čem (ozná- miti, na jevo dáti). Znamenajte, kakť ska- zuje ve čtení pravú vdovu sv. Lukáš; V tomť Buoh skazuje svú dobrotu, že. . . St. N. 32.. 321. — koho po čem: vdovu po skutcích tělesné práce s. = okazovati, chváliti. St. — komu co (po kom), bedeuten, sagen las- sen, anzeigen, sagen. Po poslu. D. Jedna druhé povídají, co svém milém skážó. Sš. P. 765 — se komu (čím) = ukázati se, vyznati se, bekennen. By před ním nějaký div ukázal, jímž by sě královi skázal (uká- zal). St. skl. 3. 48. Skazujte se Hospodinu (vyznejte se). Vulg. — s inft. Skázal tě pozdraviti. — Vz Zkázati.

297235   Skázati Svazek: 10 Strana: 0662
Skázati. Má svému pánu úroky zaručiti, anebo na svého soukupa s. (převésti). 1460. Arch. XXII. 14.

297236   Skazilbaba Svazek: 7 Strana: 0685
Skazilbaba, y, m., os. jm Wtr. Obr.87.

297237   Skazilosť Svazek: 3 Strana: 0363
Skazilosť, i, í. = zkaženost', das Ver- derbnis«.

297238   Skazilý Svazek: 3 Strana: 0363
Skazilý = zkažený, verdorben. S. sýr. Apol.

297239   Skazitel Svazek: 3 Strana: 0363
Skazitel, vz Zkazitel.

297240   Skaziti Svazek: 3 Strana: 0363
Skaziti = zkaziti, porouchati, verderben. — co: hodinky. Us. Skazím-li druhú mr- šinu, chcu vám nachystat hostinu. Sš. P. 665. Vz Zkaziti.

297241   Skazka Svazek: 7 Strana: 0685
Skazka, y, f. = povídka. Slov. Phl'd. 1884. 193. 490

297242   Skazka Svazek: 10 Strana: 0367
Skazka, y, f., vz Báje, Zkazka. Sbor. slov. VII 98.

297243   Skazlivě Svazek: 3 Strana: 0363
Skazlivě = záhubně, verderblich. Na Slov. Bern.

297244   Skazlivec Svazek: 3 Strana: 0363
Skazlivec, vce, m. = kazitel, der Ver- derber. Bern.

297245   Skazlivosť, i Svazek: 3 Strana: 0363
Skazlivosť, i, f., die Verderblichkeit. Bern.

297246   Skazlivý Svazek: 3 Strana: 0363
Skazlivý = záhubný, verderblich, schäd- lich ; záhubě podrobený, dem Verderben un- terworfen. Bern.

297247   Skazna Svazek: 3 Strana: 0363
Skazna, y, f., carena, zastr. Rozk.

297248   Skazovaní, n Svazek: 3 Strana: 0363
Skazovaní, n., vz Skázati.

297249   Skažení Svazek: 3 Strana: 0363
Skažení, n., skazený, vz Skaziti.

297250   Skbadák Svazek: 3 Strana: 0364
Skbadák, u, m., nebozez užívaný při sklá- dání fošen, ein Bohrer. Dch.

297251   Skčehlý Svazek: 3 Strana: 0385
Skčehlý, tvrdý, tuhý, ztrnulý, erstarrt. V. — čím: zimou. D. -- od čeho: od zimy. D.

297252   Skecati co Svazek: 3 Strana: 0363
Skecati co: úlohu, verpfuschen, schlecht' machen. Us. Vlk.

297253   Skedy-neskedy Svazek: 7 Strana: 1381
Skedy-neskedy = kdy, tu; tu kdysi. Phľd. XIII. 147.

297254   Skedy-neskedy Svazek: 8 Strana: 0575
Skedy-neskedy = pomalu. Slov. Kal. S. 158.

297255   Skejchavice Svazek: 10 Strana: 0367
Skejchavice, rostl. Vz Čemeřice zde.

297256   Skejsnouti Svazek: 7 Strana: 0686
Skejsnouti = zkysati. Us. místy.

297257   Skejš Svazek: 10 Strana: 0662
Skejš, e, f. = obilí. Sr. Skejška, Stopka, Skorný. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 48.

297258   Skejška Svazek: 10 Strana: 0367
Skejška, y, f. = hrstka obilí na poli. Ml. Bolesl. Čes. 1. XIII. 88.

297259   Skel Svazek: 7 Strana: 0686
Skel = odkud. S. idzeš? Laš. Tč.

297260   Skela Svazek: 3 Strana: 0363
Skela, y, f., létací most, fliegende Brücke. Slov.

297261   Skela Svazek: 7 Strana: 0686
Skela = s kolik, ziemlich viel. S. jablek našel na zemi. Laš. Tč.

297262   Skelbrusič Svazek: 3 Strana: 0363
Skelbrusič, e, m., der Glasschleifer. Jg.

297263   Skelet Svazek: 3 Strana: 0363
Skelet, u, m., z fr. a to z řec, kostlivec, kostra, das Skelet, Gerippe. Rk.

297264   Skeletní Svazek: 10 Strana: 0367
Skeletní system. Vstnk. XIII. 390.

297265   Skeletovati Svazek: 7 Strana: 0686
Skeletovati list = jen skelet z něho nechati, žíly, skeletiren. Ves.

297266   Skelna Svazek: 3 Strana: 0363
Skelna, y, f., die Glashütte, Glasfabrik. Techn.

297267   Skelnatka Svazek: 8 Strana: 0575
Skelnatka, plž. Vz také Ott. XI. 994. b.

297268   Skelnatka Svazek: 9 Strana: 0292
Skelnatka, y, f., hyalinia, měkkýš. S. blyš- tivá, h. nitens, čistá, lenticularis, drnová, cellaria, hladká, glabra, kuželovitá, fulva, lesklá, nitida, lesknavá, nitidula, netušená, inopinata, průhledná, crystallina, průzračná, diaphana, rýhovaná, Hammonis, stažená, con- tracta, zjizvená, subrimata. Vz Ulič. 23. —32.

297269   Skelně Svazek: 10 Strana: 0367
Skelně se lesknouti. Kká. Sion L 185.

297270   Skelníce Svazek: 8 Strana: 0575
Skelníce, e, f. = sklenice picí. Arch. XV. 108. Skielko, a, n. = skélko. Slov. Kal. S. 159.

297271   Skelnošupinatý Svazek: 7 Strana: 0686
Skelnošupinatý. S. ryby. NA. V. 630., Frč., Stč. Zem. 703.

297272   Skelný Svazek: 3 Strana: 0363
Skelný, ze skla, sklený, Glas-. S. pěna, Krok., horizont, krůpěje, huť, elektřina, lesk, pec, pěna, slitina n. litík, der Glasfluss, slzy, smíšenina, Glassatz, m., malba (na skle). Nz. S. zboží, továrna (huť). Dch. Vz Sklářství v S. N. -- S. bylina, sklenobýl bezlistý, epi- pogon aphyllus, rostl. FB. 23.

297273   Skelný Svazek: 7 Strana: 0686
Skelný. S. papír, Dch , opál. Osv.

297274   Skelný. S Svazek: 10 Strana: 0367
Skelný. S. okénko (ze skla), Brt. P. n. 808., kolečko (v oknech), Zvon IV. 6., prů- mysl. Nár. list. 1903. ě. 250. 21.

297275   Skelřezač Svazek: 3 Strana: 0363
Skelřezač, e, m., der Glasschneider. Jg.

297276   Skemrati Svazek: 3 Strana: 0363
Skemrati = škebrati, skuhrati. Sá., Kf.

297277   Skenáček Svazek: 3 Strana: 0366
Skenáček, čku, m., skleněná ozdoba do vlasů, ein Glaskopfputz. Jg.

297278   Skenář, e, m Svazek: 3 Strana: 0366
Skenář, e, m., der Glaser. V. Vz Tk. IL 548. Tvůj otec nebyl s-řem. Vz Odehnati. Lb.

297279   Skep, u Svazek: 3 Strana: 0363
Skep, u, m. = columna, zastr. Bhmr.

297280   Skepse Svazek: 3 Strana: 0363
Skepse, e, f., z řec, pochybování, der Zweifel.

297281   Skepticis-mus Svazek: 10 Strana: 0367
Skepticis-mus, u, m. = pochybovačnost. Vz Ott. XXIII. 261.

297282   Skepticism-us Svazek: 3 Strana: 0363
Skepticism-us, u, m., pochybovačnosť, pochybovnosť, der Skepticismus, die Zweifel- sucht. Nz. V theolog, pochyblivosť. MP. 77. Sr. II. 689. b.

297283   Skeptický Svazek: 3 Strana: 0363
Skeptický, pochybovačný, skeptisch, zwei- felsüchtig. Nz., Kos. Ol. I. 292.

297284   Skeptik Svazek: 3 Strana: 0364
Skeptik, a, m., pochybovač, der Zweifler. Rk.

297285   Skerda Svazek: 3 Strana: 0364
Skerda, y, ť., rostl., crepis. S. smetanka, smradlavá, jestřábníková, ozimá, rolni, střešní, polní, horní. Flora, Slb. 453., Tč.

297286   Skerdokam Svazek: 3 Strana: 0364
Skerdokam, u, m., der Krepidites, Pan toffelstein. Šm.

297287   Skérky Svazek: 9 Strana: 0292
Skérky, pl. = výstupek, přestupek. Slov. Zát. Př. 292b.

297288   Skernše Svazek: 3 Strana: 0364
Skernše, e, f., plod oskeruchu, Arsch- schütze. Kk. 248.

297289   Skerný Svazek: 7 Strana: 0686
Skerný = upřímný. V již. Čech. u Bu- dějov. Vor.

297290   Skero Svazek: 9 Strana: 0327
Skero, a, m. = člověk nehezký. Zát. Př. 65% 272b. š. vyškerený = sprosťák. Ib. 40a.

297291   Skerok Svazek: 7 Strana: 0686
Skerok, rku, m, Abweg, m. Jde po skerkoch, er irrt auf Abwegen. Slov. Zátur. - Čjk. 54.

297292   Skeřěpec Svazek: 7 Strana: 0686
Skeřěpec = šveřepec. U Kdýně. Rgl.

297293   Skeřiti se Svazek: 3 Strana: 0364
Skeřiti se = durditi se. Pochlebník jest sladký nepřietel, ale ktož koho treskce,ten toho miluje rány léčí, ač se neduživý hněvá a skeří. Hus III. 271.

297294   Skeřupina Svazek: 7 Strana: 1381
Skeřupina, y, f., scorpio. Mnč. Ev. 87. L. 11. 12.

297295   Skeřupina Svazek: 8 Strana: 0362
Skeřupina = skořepina. Bibl. Cf. Dob. Dur. 872., 375.

297296   Sketa Svazek: 3 Strana: 0364
Sketa (šketa), y, m., nesmělý, nesrdnatý, baba, zbabělý, der Feigling. Se s-mi na hrdiny hráte. Sš. Snt. 10. Neudatná sketo. Dal. 87. Vz Bojácnosť. Č.

297297   Sketnatka Svazek: 3 Strana: 0363
Sketnatka, y, f., vz Sklenatka.

297298   Sketně Svazek: 3 Strana: 0364
Sketně = bojácně, feig. Dch.

297299   Sketnosť Svazek: 3 Strana: 0364
Sketnosť, i, f., die Feigheit. Dch., Žák.

297300   Sketný Svazek: 3 Strana: 0364
Sketný, feig. S. hrozba, Sš. L. 137.

297301   Sketovský Svazek: 3 Strana: 0364
Sketovský = sketný. Rk.

297302   Sketský Svazek: 7 Strana: 0686
Sketský = zbabělý. Dch.

297303   Sketsky Svazek: 9 Strana: 0292
Sketsky vše trpěti = zbaběle. Kuč. 50.

297304   Sketství Svazek: 3 Strana: 0364
Sketství, n., die Feigheit. Dch.

297305   Ski Svazek: 7 Strana: 1382
Ski, vz Sky (2. dod.).

297306   Ski Svazek: 10 Strana: 0367
Ski = lýže, dlouhé dřevěné brusle. Us. Rgl.

297307   Skiagrafie Svazek: 10 Strana: 0367
Skiagrafie, e, f., z řec. (skotografie, ra- diografie, ixografie, pyknografie, diagrafie) = zobrazování neviditelných organův a útvarů v živém organismu skrytých na desce fotografické. Vz Ott. XXIII. 262.

297308   Skiarg Svazek: 8 Strana: 0362
Skiarg. Celá jeho suďba urobila s. (zří- tila se). Pbľd. 1895. 683.

297309   Skiath-os Svazek: 3 Strana: 0364
Skiath-os, a, m., ostrov u Řecka. Vz S. N. — Skiathský.

297310   Skill-us Svazek: 3 Strana: 0364
Skill-us, unta, m., mé. v Elidě.

297311   Skioptický. S Svazek: 10 Strana: 0367
Skioptický. S. obrazy. Rgl.

297312   Skioptik-on Svazek: 10 Strana: 0367
Skioptik-on, a, n., z řec. = kouzedlná svítilna.

297313   Skiron Svazek: 3 Strana: 0364
Skiron, a, na., pověstný lupič řecký. Vz S. N.

297314   Skirrh-us Svazek: 7 Strana: 0686
Skirrh-us, u, m. = druh rakoviny. Vz Sl. zdrav. 339.

297315   Skíz Svazek: 9 Strana: 0292
Skíz, a, m., v tarokových kartách. Us.

297316   Skizza Svazek: 3 Strana: 0364
Skizza, y, f., z ital. schizzo, nákres, ná- ry s, nástin, die Skizze, der Uniriss, erster Entwurf.

297317   Skizzař Svazek: 10 Strana: 0367
Skizzař, e, m. = kniha, ve které jsou ulo- ženy skizzy. Us.

297318   Skizzovati Svazek: 3 Strana: 0364
Skizzovati = nakresliti, navrhnouti, na- stíniti, skizziren, die ersten Grundzüge zeich- nen. Rk. Vz S.N.

297319   Skizzovní Svazek: 10 Strana: 0367
Skizzovní knížka. Chyt. 51. Sr Skizzař.

297320   skj Svazek: 8 Strana: 0362
skj mění se v šč a to v dialekt. v šf: plášč nč. plášť z plaskjb. Mkl. Etym. 248.

297321   Skjad Svazek: 3 Strana: 0364
Skjad = odkud. S. si? Slov. Šd.

297322   skl Svazek: 8 Strana: 0362
skl m. schl: sklostivý = lektivý. Dšk. Jihč. I 36. — V skl s přisuto: sklouzat. Dšk. Jihč. I. 41.

297323   Skla Svazek: 7 Strana: 1382
Skla, y, f., petrix, zastr. Rozk.

297324   Sklabina Svazek: 7 Strana: 0686
Sklabina, Spalte. Rr. Sb. — S. = zá- mek. Na Slov.

297325   Sklabina Svazek: 8 Strana: 0362
Sklabina, y, ť., území v Turci. Phľd. XII. 74., 553. — S. míst, im. v Turčan. stol. Phľd. 1894. 120.

297326   Sklabiny Svazek: 3 Strana: 0364
Sklabiny, pl., f. = otvory mezi prkny špatné přiléhajícími nebo Roztrhlými. U Ko- stelce nad Orl. Ktk.

297327   Sklácení Svazek: 3 Strana: 0364
Sklácení, n., die Niederwerfung. Dch.

297328   Sklácený Svazek: 7 Strana: 0686
Sklácený. S. mléko (se smetanou smí- chané). Rgl.

297329   Skláceti Svazek: 3 Strana: 0364
Skláceti, vz Sklátiti.

297330   Sklad Svazek: 7 Strana: 0686
Sklad zrady. Alx. BM. 73. (HP. 82.). — S , Lager. Zboží na skladě míti. Dch. — S., vz Shonek (dod.). — S. = hráz mezi poli, kam se sebrané kamení skládá, též krúh. Uh. Brt. D. 265.

297331   Sklad Svazek: 8 Strana: 0362
Sklad. Zle ze skladu lámať, když nezlomí hůlky. Mor. Nov. Pr. 220. — S. = převah. Cf. Ruchadlo (3. dod.). — S. = seno koním za žebřík založené (Jevíčko). Brt. D. II. 334. — S. = nastrojení, výmysl. AlxBM. 73.

297332   Sklad Svazek: 10 Strana: 0367
Sklad, u, m. = záměr, úmysl zastr. Pel. XXI. — S. = záhyb, fald. Řásný s. roucha. Msn. Od. 21.

297333   Sklad Svazek: 10 Strana: 0662
Sklad, u, m. Nucený s. zboží, depositio, Niederlage. Vz Wtr. Řem. 340. Vz násl.

297334   Sklad či Svazek: 3 Strana: 0365
Sklad či, iho, m., der Ablader. D.

297335   Sklad, u Svazek: 9 Strana: 0292
Sklad, u, m. S. odváděni vody = vodní strouha. Fisch. Hosp. 21. — S. nebeský, Weltsystem. XV. stol. List. fil. 1901. 44.

297336   Sklad, u, skládek Svazek: 3 Strana: 0364
Sklad, u, skládek, dku, skládeček, čku, m., skládání, složení, spojení, sloučení. Vz Složení. Das Zussammenlcgen, -tilgen, -stellen. Jg. Sklad slabikový, vz Bž. 54., Gb. Hl. 38. a násl., Děleni. S. verše, deR Bau des Verses. Dch. S. magnetický. Ňz. — S. těla, způsoba, der Bau, die Gestalt. S. tváři. Gaiíd. — S. kamene, dříví atd., das Gefüge. — S. světa, das Weltsystem, D., ja- zyka, der Sprachbau. Kom. — S. gramma tichý, vazba, das Gefüge, die Komposition. Nz. — S., harmonie, die Harmonie. V jeho verších není skladu. Moudrost' beze ctnosti ladu a skladu nemá. Kmp. Ani ladu ani skladu. (Rus.). Ne po knihách státi, kteréž jen krásné řeči skladem neb básní krato- chvilných bez užitka těšie srdce marná. Št. N. 291. — S., snůška, das Zusammenschiessen, die Kollekte. — S., skládání obilí, vína, vlny, zboží atd. — S., co složeno; též místo, kde se co skládá, das Niedergelegte, Deponirte; die Niederlage, das Magazin, Lager. S. roz- ličných kupectví a zboží, V., řemeslných věcí, dříví ku plavení. D., věci potřebných, Kom., soli, vína, knih, skla, Us., nábytku, die Möbelhalle, všech druhů, das Sorten- lager, stužkového zboží, das Bandwaaren- geschäft, hotových obleků, das Konfektions - magazin, s. hojně zásobený, reichhaltiges Lager, s. zásob, das Materialdepot, obstara- vatelský, das Kommissionslager, obvazkü, das Bandagen magazin, zásobní, das Vorraths- lager, ústřední. Dch. S. kupecký n. zboží kupeckých, Har.; zboží na sklad (na jisto) posýlati. Sp. S. prken (ne: v prknech), účet ze skladu. S. náčiní, das Utensilien magazin. Pta. S. prodejného zboží n. prodejový, die Verkaufsniederlage; účet ze skladu n. skla- dový, das Lagerkonto; kniha skladu n. skla- dová, das Lagerbuch. Nz. S. ustanovitelský, das Dispositionslager. Skr. — S., uschované ovoce. Děti dělají si na podzim sklady uscho- vávajíce si nasbíraná jablka neb hrušky na nějakém místě na př. v seně. U Opav. Klš. — S. sirotčí (depositum). Zlob. On mocen jest s. můj zachovati (depositum). Tina. 1. 12. S. víry. II. Tim. 1. 12. Cf. Skládež. — S. v podtrubí, die Teichröhre; místy — vodotoč, die Wasserfurche. Sklady vy orati. — S. Pole orať do skladu, prostředek zvýšený a oba kraje snížené bez brázdy: jinde říkají na převah, Vz Lavice. Opak: orati do rozhonu. Na mor. Zlínsku. Brt, Mřk. U Opav. Klš., Sd. Cf. Rozhor. — S., kus hlíny spečené, který se vyorá, obzvl. je-li půda vlhká a vazká; s-dy musejí se branami roztrhati. Us. Hk. — S. na Slov. a na Mor. -= ostředek, meze, der Rain, také místo mezi poli, kde kameni a plevel skládají. Kch., Plk. — S.. okrajek na př. sukna. Plk.

297337   Sklada Svazek: 3 Strana: 0364
Sklada, y, f., skladba, das Tonstück. Šm.

297338   Skláda Svazek: 10 Strana: 0367
Skláda, y, f., contuma. Mam. F. 87a. 1. Či chybně m.: concinnat skládá? Mš.

297339   Skladací Svazek: 3 Strana: 0364
Skladací, ke skládání sloužící n. mohoucí složen býti, zusammenlegbar. S. provaz, das Schrotseil, stolička, stůl, der Klapptisch, D., prut (ku chytáni ryb). Dch. S. síly, {lépe: složené, Jg.). Sedl. S. samohláska, der Kom- positionsvokal. Nz.

297340   Skladací Svazek: 7 Strana: 0686
Skladací stanice, Entladestation, f. Dd.

297341   Skladač Svazek: 3 Strana: 0364
Skladač, e, m., der Zusammenleger, -stel- ler. S. dříví, cihel, kamení, písma (sazeč), Us., D., papíru. Žv. — S., spisovatel, skla- datel, der Schriftsteller, Dichter. BO. S. křivé řeči. BO. S. veršů, zpěvů, písni, písniček, Us., knihy. Jel. Homerus skladač básnivých zámyslóv. Troj. Protož die jeden s.: Uč se neb se modli, uč jiné nebo čti nebo dělej ; A poněvadž modlitba má dóstojenství a moc od s-če svého, zjevno jest, že ta modlitba Otče náš jest nejdóstojnějšie ; Jakož s-ci mi- lují svá skládánie a zpěváci svá zpievánie a otcové a matky své děti: též Kristus mi- luje svú modlitbu, již je složil; Jiné kniehy mají jména od skladačóv. Hus. I. 305., 311., 314., 361. (Tč.). — S., kdo něco kde klade, der Ablader, Auslader. Nz., Šp. S. piva. Us. — S., skladatel, kdo své věci ku schování dává, der Niederleger, Deponent. J. tr., Pr. měst. Vz Schovavač.

297342   Skládaček Svazek: 3 Strana: 0364
Skládaček, čka, m., vz Skladák.

297343   Skladačka Svazek: 3 Strana: 0364
Skladačka, y, f., die Zusammenlegerin, Schriftstellerin; Hinterlegerin. Us.

297344   Skládačka Svazek: 10 Strana: 0367
Skládačka, y, f. = druh hádanky.

297345   Skládal Svazek: 3 Strana: 0364
Skládal, a, m., vlastní jm. Šd.

297346   Skládanec Svazek: 3 Strana: 0364
Skládanec, nce, m, eine Art Backwerk, die Waffel. (Dej) panímámě mazanec, pan- tátovi skládanec. Er. P. 59. Vz Skládanka.

297347   Skládanec Svazek: 7 Strana: 0686
Skládanec, vz Shonek (dod.).

297348   Skládanec Svazek: 9 Strana: 0292
Skládanec, nce, m. = koláč (dva na sobě, každý s jiným mazáním a třípramenným vě- nečkem opletené). Plzeň. Čes. 1. 1897. 477. Vz Skládaník, Plaček.

297349   Skládání Svazek: 3 Strana: 0364
Skládání, vz Složení. Bj. — S., spis, se- psání. GR.

297350   Skládání Svazek: 7 Strana: 0686
Skládání, coitus. Asn. 1. — S. = spis. Alx.

297351   Skládanice Svazek: 7 Strana: 0686
Skládanice, e, f. = skládanec. Sá. — S. = skládání. To je s tím nějaké skláda- nice. Us.

297352   Skládanice Svazek: 9 Strana: 0292
Skládanice, e, f. = skládaný koláč. Vz předcház. Hoř. 83., Čes. 1. IX. 433.

297353   Skládanice Svazek: 10 Strana: 0367
Skládanice, e, f. = buchtička pečená v peci na vánoce. Žel. Brod. Čes. 1. XIII. 29.

297354   Skládánie Svazek: 10 Strana: 0367
Skládánie, n., compilatio. S. knih. Mill. 51a. — S. = veršovaná skladba. Baw. E. v. 4.

297355   Skládaník Svazek: 9 Strana: 0292
Skládaník, u, m. = vrstvový koláč plněný všetkými možnými nádevkami. Slov. Phľd. 1898. 497. Vz Skládancc, Skládanice.

297356   Skládanka Svazek: 3 Strana: 0365
Skládanka, y, f., vánočka, der Stritzel. Na mor. Zlínsku. Brt. — S., buchta z černé mouky ve způsobě hranolu, do níž dříve, než se složí, dá se mák, tvaroh, povidla atd., eine Buchte. Mor. Šd., Tr., Kd. — S., na- děje, die Hoffnung, der Plan. Míti špatnou s-ku. Brachu, z té s-ky není nic. U Olom. Sd. — S-ky, řásky, Plissée. Sp.

297357   Skládanka Svazek: 7 Strana: 0686
Skládanka = skládaný koláč. Na Hané. Hrb. Obr. 290. — S. Síct jetel na s-ky = v řadách proti sobě. U Úboče. Rgl.

297358   Skládanka Svazek: 7 Strana: 1382
Skládanka pentliček. NZ. II. 230.

297359   Skládanka Svazek: 8 Strana: 0362
Skládanka z pentliček. Vck. Val. I. 38. — S. — skládání-se na uhrazení útrat gazdo- vých při svatbě. Vz Pbľd. 1896. 121.

297360   Skládaný Svazek: 3 Strana: 0365
Skládaný; skládán, a, o, zusammenge- setzt, -gelegt. — z čeho: zeď s. neb rovnaná z kamení toliko bez vápna a písku. Pref. — kam. Věci na hromadu skládané. Zlob.

297361   Skládaný Svazek: 7 Strana: 0686
Skládaný. Naděje v někoho s-né. Mus. 1880. 73. S. řeč = vymyšlená. Arch. IX. 224. — S. Hora = horský hřeben v Pa- drťsku. Krč.

297362   Skladař Svazek: 3 Strana: 0365
Skladař, e, m. = skladatel, der Dichter, zastr. Bhmr.

297363   Skladař Svazek: 8 Strana: 0575
Skladař, e, m. = kdo má nábytek na skladě. Naše doba IV. 534.

297364   Skľadať sa Svazek: 7 Strana: 0673
Skľadať sa = shledati se. Slov. Šd.

297365   Skladatel Svazek: 3 Strana: 0365
Skladatel, e, m., pl. -lé. S., kdo něco skládá, der Zusammensteller, -leger. S. pa- píru v papírnách, der Gautscher. D. — S. spisu, kněh, veršů, zpěvů, Jel., knihy, veršů n. rytmů, písní, V., básní. D., práv. Brikc. DeR Verfasser. S. hudební, der Kompositeur. Tonsetzer. Dch. Považováno jej za s-le knihy té. Sš. I. 146. — S., ku schování dávající, der Hinterleger. Deponent. Vz Schovčvač, Skladač. — S. víry. Apol.

297366   Skladatel Svazek: 7 Strana: 0686
Skladatel, Component, Factor. Tudíž zahrnuje v sobě myšlení činnosť obou s-lů, duše i těla. Hlv. 221. S. = poeta. D. Gesch. 305.

297367   Skladatel Svazek: 8 Strana: 0575
Skladatel písní jest u Bl. zpravidla = básník a nikoli skladatel hudební (melodií),

297368   Skladatelkyně Svazek: 7 Strana: 0686
Skladatelkyně, ě, f., Verfasserin, f. Koll. Zp. I. 412.

297369   Skladatelný Svazek: 3 Strana: 0365
Skladatelný, Verfasser-. — Aqu. — S., zusammenlegbar.

297370   Skladatelský Svazek: 3 Strana: 0365
Skladatelský, Verfasser-. Šm.

297371   Skládati Svazek: 3 Strana: 0365
Skládati, vz Složiti. — S., zamýšleti. Kat. 3066.

297372   Skládati Svazek: 10 Strana: 0367
Skládati = zamýšleti. — co proti komu. Takovú zlosť skládajíce proti němu. Chč. S. II. 236b. — se nač = spoléhati. Val. Čes. 1. X. 474.

297373   Skládati se nač Svazek: 9 Strana: 0293
Skládati se nač = spoléhati. Val. Čes. 1. X. 34.

297374   Skládavý Svazek: 7 Strana: 0686
Skládavý. S. či tektonické zemětřesení. Stč. Zem. 789.

297375   Skladba Svazek: 3 Strana: 0365
Skladba, y, f. S. (větosloví, syntaxis, die Satzlehre, Syntax) jest náuka o zákonech, podlé kterých se slova a věty jedny s dru- hými pojí. Vz S. N. An toho vymáhá stejná s. řeči. Šš. II. 213. — S. hudební, die Mu sikkomposition. Nz. S. církevní, die Kirchen- musik, Hd. — S., skládám verše, rýmu, der Vers-, Reimbau. Nz. — S. hor, der Gebirgs- bau. Nz.

297376   Skladba Svazek: 7 Strana: 0686
Skladba mluvnice. Cf. Gb. Ml. II. 2., 60., 189.

297377   Skladba Svazek: 7 Strana: 1382
Skladba česká (v mluvnici). Vz Ott. VI. 276.

297378   Skladba Svazek: 9 Strana: 0293
Skladba vět na Hořicku. Vz Hoř. 83.

297379   Skladba Svazek: 9 Strana: 0461
Skladba. S. spisovné řeči Palackého. Vz Mtc. 1901 256.

297380   Skladba Svazek: 10 Strana: 0367
Skladba grammat. Vz Ott. XXIII. 264.

297381   Skládce Svazek: 3 Strana: 0365
Skládce, e, m. = skladač, der- Deponent. J. tr. — S., skladatel, činitel, der Urheber. Mus. II. c. 86.

297382   Skladce Svazek: 7 Strana: 0686
Skladce. Jenž mluví tobě sladce, ten jest tvé škody s. Ezp. 1316.

297383   Skládce Svazek: 8 Strana: 0362
Skládce, e. m. = strůjce, kdo něco vy- mýšlí. AlxBM. 2.

297384   Skladebný Svazek: 7 Strana: 0686
Skladebný = k skladbě se táhnoucí. Kos. S. pravidla. Ndr. S. stránka, Kos, zvláštnosť. Dk. Poet. 526.

297385   Skládečka Svazek: 3 Strana: 0365
Skládečka, y, f., buchtička skládaná, mě- churka, Us. u Petrovic. Dch. Cf. Skládanec, Skládanka.

297386   Skládek Svazek: 3 Strana: 0365
Skládek, dku, m., vz Sklad.

297387   Skladení Svazek: 3 Strana: 0365
Skladení, n., das Zusammen-. Niederlegen. Jg.

297388   Skladený Svazek: 3 Strana: 0365
Skladený; -den, a, o, zusammengelegt, niedergelegt. Jako hovada v pekle s-ni budou. Br. Žal. 49. 15.

297389   Skladež Svazek: 3 Strana: 0365
Skladež, e, f., uložená a svěřená věc, záloh, die Hinterlage, depositum. Veškera církev... povinna náuku Páně co skladež a odkaz Páně bez proměny až do druhého příchodu Páně dochovati. Sš. II. 342. Sr. Svěrek, Sklad.

297390   Skladisko Svazek: 3 Strana: 0365
Skladisko, a, n. = sklad. Kos. 01. I. 276.

297391   Skladiště Svazek: 3 Strana: 0365
Skladiště, ě, n., sklad, skladné místo, der Depôtplatz, Stappelplatz, Abladeplatz, Abladeort. das Lagerhaus, Magazin, die Leg- stätte. J. -tr., Dch., Šp., Jg. S. nákladů, das Frachtenmagazin. Dch. S. materialu pro vo- zotajstvo, Fuhrwesensmilitärdepot; s. zbroje zákopnické. Csk.

297392   Skladištní Svazek: 9 Strana: 0293
Skladištní jeřáb. Vz Ott. XIII. 240b., Skladištný.

297393   Skladištný Svazek: 7 Strana: 0686
Skladištný. S. právo, Stappelrecht, n.

297394   Skladitý Svazek: 3 Strana: 0365
Skladitý, příp. -itý (-it?). Mkl. B. 195. Zusammenlegbar. S. dvéře. Troj. 19. 2.

297395   Skladitý Svazek: 8 Strana: 0362
Skladitý. S. prsten = skládací (dvojitý, trojný, čtveru ý skládaje se ze dvou až čtyř kroužků tak, že se stisknutím, pošoupnutím rozložily). Wtr. Krj. I. 525.

297396   Skládka Svazek: 3 Strana: 0365
Skládka, y, f., sklad, Niederlage, f. V té skládce jsou peníze. Reš. — S., smíška, der Beitrag. Koupiti něco na skládku (za peníze od mnohých do hromady složené). Aby v ta- kových s-kách nebyli obtěžováni. Arch. III.
73. Kde žebráci se skládají, tam bídná s.
Us. Dch. Kdežto se jim z pokut a ze skládek
hostina strojí. Sš. P. 762. — S., na Slov.,
písmeno; slabika; Charade, logogryphus. Plk.

297397   Skládka Svazek: 7 Strana: 1382
Skládka = skládání. S. vína. Wtr. Obr. II. 496. Cf. Vkladka (2. dod.). — S. = strofa, sloha. S. písničky. Lib. NZ. I. 373., 548.

297398   Skládka Svazek: 8 Strana: 0362
Skládka, y, f. = fald. Phľd. 1893. 201. — S. u kašového mlýnce dřevěný šroub připev- něný na přední střední příčce šrákův. Mor. NZ III. 225.

297399   Skládka Svazek: 10 Strana: 0662
Skládka, y, f. Nucená s. zboží. Sr. Wtr. Řem. 936., Sklad.

297400   Skládkový Svazek: 8 Strana: 0362
Skládkový. Vz Rovnoštítec (3. dod.).

297401   Skladna Svazek: 3 Strana: 0365
Skladna, y, f., die Syntax. Šf. Vz Skladba. — S. = skladiště. Sd. — S., náuka o sku- pinách. Stč. Alg. 182.

297402   Skladné Svazek: 3 Strana: 0365
Skladné, ého, n., die Abgabe für die Er- laubniss Wein einzulagern und zu schenken. 1670. Gl. 313. Das Liegegeld, Lagergeld. — | S., das Abladegeld. Us.

297403   Skladní Svazek: 3 Strana: 0365
Skladní sklep, Lagerkeller, m. Šk. S. místo (vz Sklad), právo, das Stappelrecht, město, zboží. J. tr. S. dům. Dch.

297404   Skladní Svazek: 7 Strana: 0686
Skladní list, Depotschein, m. Pr. tr.

297405   Skladní pořádek Svazek: 10 Strana: 0367
Skladní pořádek = syntaktický. Krok. II. b. 168. — S. list. Vz Ott. XXIII. 266.

297406   Skladnice, e, skladníčka Svazek: 3 Strana: 0365
Skladnice, e, skladníčka, y, f. = sklad. S. skla. Dch. - S., skladová kniha, das La- gerbuch. Šd.

297407   Skladník Svazek: 3 Strana: 0365
Skladník, a, m., kdo má sklad, zásobár- ník, der Magasinier. Nz. — S., jistý červ, porpus. Ze s-a dělá se jepice větší. C. S-ky ryby chytati. Ms.

297408   Skladník Svazek: 7 Strana: 0686
Skladník, u, m. = nejvyšší brázda uprostřed skladu. Vz Sklad (na poli). Km. 1885. 4.

297409   Skladník Svazek: 7 Strana: 1382
Skladník, a, m., compus, vermis? Pršp. 22. 37.

297410   Skladnosť Svazek: 3 Strana: 0365
Skladnosť, i, f., vlastnost, když co skladné jest, die Zusammenlegbarkeit. — S., spojitost, poměru osí celého uložení, die Übereinstim- mung, Gleichförmigkeit. S. (sklad) údu proje- vuje lehký oděv horalský. C.— S. hlasů; s. slohu, řeči (concinnitas), veršů, die Harmonie.

297411   Skladnosť Svazek: 7 Strana: 0686
Skladnosť řeči, veršů atd. Cf. Jg. Slnosť 74.

297412   Skladnoverší Svazek: 3 Strana: 0365
Skladnoverší, n., souverši, skládání sou- veršové,' y.nrä ilvörrl,im. Nz.

297413   Skladnoverší Svazek: 7 Strana: 0686
Skladnoverší, n. = skládání souveršově, souverší, compositum y.atä OvóTrj/ict. Nz.

297414   Skladný Svazek: 7 Strana: 0686
Skladný. Zde nic není neskladného, un- geräumt. Šf. Strž. I. 168. — S. město, Stappelstadt, f. Výb. II. 1029.

297415   Skladný Svazek: 9 Strana: 0293
Skladný. Oprava pravopisu skladná (pro- vedená r. 1842. ). Pal. Pam. 711.

297416   Skladoměra Svazek: 3 Strana: 0365
Skladoměra, y, t. — skladoměří.

297417   Skladoměří, skladoměřství, n Svazek: 3 Strana: 0365
Skladoměří, skladoměřství, n. = mě- rosloví, metrika, die Metrik. Nz.

297418   Skladon Svazek: 7 Strana: 1382
Skladon, a, m., dictator, zastr. Pršp. 40. 88.

297419   Skladopisnara Svazek: 7 Strana: 1382
Skladopisnara, y, f., dictatoria, zastr. Rozk., Pršp. 59. 38.

297420   Skladora Svazek: 7 Strana: 1382
Skladora, y, f., poetica, zastr. Rozk., Pršp. 59. 34.

297421   Skladouka Svazek: 7 Strana: 0686
Skladouka, y, f., Syntax, f. Ssk

297422   Skladový Svazek: 3 Strana: 0365
Skladový, Stappel-, Niederlags-. S. místo, právo, das Stappelrecht. Nz. Vz Sklad.

297423   Skladoznalství, n Svazek: 3 Strana: 0365
Skladoznalství, n., die Niederlagskunde. Šm.

297424   Skláeený Svazek: 3 Strana: 0364
Skláeený; -en, a, o, vz Sklátiti. Neskla- cená mysl. — čím: bolestmi.

297425   Sklagat Svazek: 7 Strana: 0686
Sklagat, laben, gerinnend machen. Slov. Bern.

297426   Skľago Svazek: 9 Strana: 0293
Skľago, a, m. = lenoch. Slov. Zát. Př. 168a., 272b.

297427   Sklak Svazek: 3 Strana: 0365
Sklak, u, m., druh slínovce kamenouhel- ného. Hř.

297428   Sklamač Svazek: 3 Strana: 0365
Sklamač, e, m. = okla.mač, der Betrüger. Orlog.

297429   Sklamadlo Svazek: 3 Strana: 0365
Sklamadlo, a, n., das Trugmittel.

297430   Sklamaní Svazek: 3 Strana: 0365
Sklamaní, n., die Täuschung. Duch sv. tupie lstivé s. Hus. II. 196. Já srozuměv a boje se s. i obeslal jsem Michka. Půli. II. 209.

297431   Sklamaný; -án Svazek: 7 Strana: 0686
Sklamaný; -án, a, o, getäuscht. S. láska. Hrts. Vz Zklamaný.

297432   Sklamatel Svazek: 3 Strana: 0365
Sklamatel, e, m. = sklamač.

297433   Sklamati Svazek: 3 Strana: 0365
Sklamati, sklárnu a sklárnám; sklamávati, S. = ošiditi, podvésti, přelhati, betrügen, täuschen, belügen. — abs. Kdo lehce věří, lehce sklamán bývá. Prov. Jg. S. se nedajú. Sš. P. 147. A eo"s mněl, by sklamal Bóh? Hus II. 429. — co, koho (akk.). Naději s. D. Nadeje mne sklamala. V. — (co, koho) čím: slovy. V, Umění uměním sklamáno bývá. Troj. Prolož aby Bohem nesklamal, máš plniti. Hus I. 107. — koho, se v čem; v naději. V., Ráj. — komu. To pak sklamal jemu (tak oklamal ho). Br. — se na čem. Což oko vidí, na tom se srdce nesklamá. Prov. Rvač.

297434   Sklamati koho Svazek: 7 Strana: 0686
Sklamati koho: lid, chudého, Hus II. 154., I. 451. A ač co koho zklamal sem, vracuji čtverověččie. Hus II. 407., 305. — koho čím. (Kupec) zklamává blížnieho někakým obyčejem lichvy; Tiem hřiechem zklamal Adama v ráji; Ďábel svú lží mnohé zklamal. Hus I. 218., II. 91., III. 116. I proč's sklamal svatým duchem? Št. Kn. š. 137.— koho, se v čem. S. někoho v úfnosti, Kyt. 1876. 20., v naději,. J. Lpř. S. se v ně- čem. Hus III. 127. Človek nerad vyzná, v čem se zklamal. Sb. vel. I. 106. — na čem. A řekl mně na ničemž nezklamávati. Půh. I. 223. — jak. S. někoho trpce, velmi. Us., Hus. — koho kdy. V toto léto z-li sú kněžie lživí mnohý lid. Hus I. 340. — oč: o statky. Chč. 637. Mlynář zklamá blížnie o obilé. Hus I. 209.

297435   Sklamavatelný Svazek: 3 Strana: 0366
Sklamavatelný, který sklamává. S. lu- čiště. Br.

297436   Sklamavě Svazek: 7 Strana: 0686
Sklamavě = podvodně. Bern.

297437   Sklamavosť Svazek: 7 Strana: 0686
Sklamavosť, i, f. = podvodnosť. Bern.

297438   Sklamavosť, sklamlivosť Svazek: 3 Strana: 0366
Sklamavosť, sklamlivosť, i, f., pod- rodnost, die Betrügerei, das Lügen. Bern.

297439   Sklamavý Svazek: 3 Strana: 0366
Sklamavý, sklamlivý, na Slov. = pod- vodný, lživý, lügenhaft, trügerisch. Bern.

297440   Sklamavý Svazek: 7 Strana: 0686
Sklamavý = podvodný. Bern.

297441   Sklamník Svazek: 7 Strana: 1382
Sklamník, a, m., simulator, zastr. Rozk.

297442   Sklamovný Svazek: 7 Strana: 0686
Sklamovný. Vz Zklamovný.

297443   Sklamrovati Svazek: 3 Strana: 0366
Sklamrovati, klamrem spojiti, zusammen- klammern. Ros.

297444   Sklánění Svazek: 7 Strana: 0686
Sklánění, vz Skloniti. S. hlavy. Hnoj.

297445   Sklánění Svazek: 9 Strana: 0293
Sklánění cizích jmen v kral. bibli. Vz Rozb. kral. 48. - 49. S. jmen cizích. Vz Gb. H. ml. III. 1. 564.

297446   Skláněti Svazek: 3 Strana: 0366
Skláněti, vz Skloniti.

297447   Skláňka Svazek: 3 Strana: 0366
Skláňka, y, f. = sklonění, declinatio. Kmp.

297448   Skláňka Svazek: 7 Strana: 0686
Skláňka = zadní část složeného slova. Dk. Poet. 550.

297449   Sklaný Svazek: 9 Strana: 0293
Sklaný = sklený. Slez. Lor. 78.

297450   Sklap Svazek: 3 Strana: 0366
Sklap, u, m., díra, sklop, die Vertiefung. Na Mor.

297451   Sklápěcí Svazek: 8 Strana: 0362
Sklápěcí, Klapp-. S. most (sklopný). Ptrl. 10.

297452   Sklápěcí Svazek: 9 Strana: 0293
Sklápěcí most. Vz Ott. XVII. 774., 775.

297453   Sklápění Svazek: 10 Strana: 0367
Sklápění, n. = poklopováni. P. slupic. Nár. list. 1904. č. 30. 2.

297454   Sklápěti Svazek: 3 Strana: 0366
Sklápěti, ěl, ěn, ění = kopiti, schobern — co čím: seno hráběmi. U Skryje. Kal.

297455   Sklápěti Svazek: 9 Strana: 0293
Sklápěti = poklopovati. — co kde. Hrnce na lešáku s. Us. Hoř. 285.

297456   Sklapka Svazek: 3 Strana: 0366
Sklapka, y, f., der Schnapper. Šm.

297457   Sklapka, y Svazek: 3 Strana: 0366
Sklapka, y, f. = kopka, der Heuschober, das Häuflein. U Skryje. Kal.

297458   Sklapněti Svazek: 7 Strana: 0686
Sklapněti = sklapnouti, nakloniti se. V Podluží. — kam. Opálenou martu zasa- zovala v zahrádce; na kterou stranu s-la, odtud přišel milý. Brt. L. N. II. 36.

297459   Sklapnouti Svazek: 3 Strana: 0366
Sklapnouti, pl, utí = přiklopiti se, spad- nouti, zavříti sc jak poklop, niederfallen. — abs. Oči ospalé sklapují. Dch. — kde. Víko sklaplo v padáku nad chyceným ptákem. Dch. — S. = nezdařiti se, fehlschlagen. — abs. Když lesť sklapla. Puch. Pane, tento- kráte sklaplo! Us. Hý. — komu. Sklaplo mu, sklaplo mu to (= nedostal, čeho žádal; zmehlo, chybilo). Us. D., Kf., Fch., Vrů a j.

297460   Sklapoušený Svazek: 8 Strana: 0362
Sklapoušený (-póšený) klobouk = schlíplý. Záp. Mor. Brt. D. II. 384.

297461   Sklár Svazek: 8 Strana: 0362
Sklár, a, m. = kdo sází skla do oken; sklenár prodává sklenné nádobí. V Liptově. Zátur. Jinde značí sklenár obé. Zátur.

297462   Sklárna Svazek: 3 Strana: 0366
Sklárna, y, f., dílna na sklo, die Glas- hütte.

297463   Sklárník Svazek: 3 Strana: 0366
Sklárník, u, m., der Glasfabrikant. Šm.

297464   Sklář Svazek: 3 Strana: 0366
Sklář, e, m., kdo sklo dělá, der Glas- macher, -brenner. Vz KP. IV. 588. S. aegypt- ský vz ib. 54G.

297465   Skláře Svazek: 3 Strana: 0366
Skláře, i, pl. = skelné huti, die Glashütte. Balbi. zem. — S., něm. Glaserau, ves u Ronš- perka. — S., něm. Glashütten, ves u Vim- berka. PL.

297466   Sklářka Svazek: 3 Strana: 0366
Sklářka, y, f., die Glasmacherin.

297467   Sklářský Svazek: 3 Strana: 0366
Sklářský, Glas-. S. průmysl. Rk. S. stolek, der Blasetisch. Nz.

297468   Sklářský Svazek: 7 Strana: 1382
Sklářský průmysl v Čech. Cf. Ott. VI. 427.

297469   Sklářský Svazek: 10 Strana: 0367
Sklářský. S pec, nástroje. Vz Ott. XXIIL 267.

297470   Sklářství Svazek: 3 Strana: 0366
Sklářství, n., sklářské řemeslo, die Glas- macherei.-Us. Vz více v S. N.

297471   Sklářství Svazek: 7 Strana: 1382
Sklářství v Čech. Vz Ott. VI. 163.

297472   Sklářství Svazek: 10 Strana: 0367
Sklářství, n. Vz Ott. XXIII. 266.

297473   Sklásti Svazek: 8 Strana: 0362
Sklásti, vz Složiti. Aby zbraň skladli. Břez. Font. V. 369.

297474   Sklásti Svazek: 10 Strana: 0367
Sklásti = složiti, vymysliti. Baw. E 540. — co o kom. Jistú smrť o tobě skladli (vy- myslili). Um. roudn. 951. — koho = zabiti. Baw. J. v. 1208. — se kde. U peleších se svých skladú, collocabuntur, se položí. Ž. pod. 103. 22. — S. nad zemí, loch pod zemí. Volyně. II. Čes. 1. XIII. 125.

297475   Sklásti, vz Svazek: 7 Strana: 0686
Sklásti, vz Složiti

297476   Skláti Svazek: 3 Strana: 0366
Skláti, skoli, skůleš atd., sklal, án, ání; skálati = kláním svrci, herunter-, herabste- chen; kláním zabiti, spíchnouti, abstechen. — co: tele (zabiti), — koho odkud: s lodi, stichweise kämpfen. Troj. — se = kláním se polknouti. — Jg.

297477   Skláti co Svazek: 7 Strana: 0686
Skláti co. Skláli jste všecko dobré měst- ské. Výb. II. 300. — koho kam. Meč perský sklál nás do mohyly. Čch. Bs. 33. K nohám tvým jej sklála útrap tíž. Osv. VI. 872.

297478   Sklátiti Svazek: 3 Strana: 0366
Sklátiti, il, cen, eni (na Slov. těn, ění); skláceti, el, en, ení = sraziti, sbíti, herab- schlagen, -schütteln, lähmen, erschüttern. — co: ořechy, Us., mysl, víru (zlomiti). Opsim. — co (čím) odkud: ovoce s větví, se stromu. Cnst. Učení muži z (s) stromu sklá- ceni býti nemohou, proto že na nich ne- rostou. V. S. ořechy tyčkou. Us. S. někoho s koně. Ros. — koho v čem: u víře (v po- chybnosť uvésti). Us. — Koho — v rozpak, v pochybnosť uvésti. V. — se = spadnouti, herabsinken, fallen. Na Slov., Plk.

297479   Sklátiti co Svazek: 7 Strana: 0686
Sklátiti co: dub. Vrch. — co komu. kolena. Lpř. — koho kam: do hrobu, Vlč., v hrob. Hrts. — koho čím. Nožom ľútu šelmu zklátil. Phľd. IV. 13. — se v čem. Což v úmysle při pravdě čisté se z-lo. BR. II. 773. a.

297480   Sklavěti Svazek: 3 Strana: 0366
Sklavěti, vz Sklevéti. Slov.

297481   Sklazněti Svazek: 3 Strana: 0366
Sklazněti, ěl, ění = zlenivěti, faul, un- tliätig werden. Us. u Libuně.

297482   Sklázniť Svazek: 7 Strana: 1382
Sklázniť koně = plašením zkaziti. Jič. NZ. I. 373.

297483   Sklazniti Svazek: 3 Strana: 0366
Sklazniti, il, ěn, ční = líným učiniti, faul, unthätig machen. Us. u Libuně.

297484   Sklbnouti co Svazek: 8 Strana: 0362
Sklbnouti co = škubnouti, trhnouti čím. Phľd. 1895. 290.

297485   Sklčnati se Svazek: 3 Strana: 0366
Sklčnati se = spojiti se, sich verbinden. zastr. — s kým. S tvými otci sklčnal sě jest Hospodin. BO.

297486   Sklec Svazek: 7 Strana: 0686
Sklec, e, f. = klec. U mor. Slováků. Hrb.

297487   Sklednice Svazek: 3 Strana: 0366
Sklednice, e, f., chelio, želva. Krok. I. c. 127.

297488   Sklejiti Svazek: 3 Strana: 0366
Sklejiti = sklejovati.

297489   Sklejovati Svazek: 3 Strana: 0366
Sklejovati, sklijovati - sklíziti, slepiti, zusammenkitten, -leimen. V. — co čím: prkno klihem.

297490   Sklejstrováti Svazek: 3 Strana: 0366
Sklejstrováti, zusammenkleistern. V.

297491   Sklektati Svazek: 3 Strana: 0366
Sklektati, sklektám a sklekci = klek- táním ztrýzniti, zusammenklappern; setře- pati, aufquirlen, rühren. — koho. Aby ho čápi sklektali (.-.-- aby ho čert vzal)! Mus. III. d. 53. S. vosk rozpuštěný s olejem (setřásti). Sal. — co čím: prutem. Ras.

297492   Sklektati Svazek: 8 Strana: 0362
Sklektati. Kteréžkoli bludy sklekcí v ra- dách. Chč. S. 213.

297493   Sklen Svazek: 3 Strana: 0366
Sklen, u, m., der Schmelz der Zähne. Šm. Vz Sklenina.

297494   Skleň Svazek: 3 Strana: 0366
Skleň, i, f., sklivec, sklovatcc, der Glas- körper am Auge. Nz.

297495   Sklen Svazek: 10 Strana: 0367
Sklen, u, m. = rozpěrák na řebřiny. Pel- hřimov. List. fil. 1902. 251.

297496   Sklenáč Svazek: 3 Strana: 0366
Sklenáč, e, m., jablko veliké, žluté a čer- vené, der Glasapfei? Us. Jg. Cf. Skleňátko.

297497   Skleňák Svazek: 7 Strana: 0686
Skleňák, u, m. = skleněný (= brambo- rový) knedlík. U Úboče. Rgl.

297498   Skleňák Svazek: 8 Strana: 0362
Skleňák, u, m. = fěrtoch (sukně) z ten- kého plátna, vyleštěný. Vz Fěrtoch (3. dod.).

297499   Skleňanka Svazek: 7 Strana: 0686
Skleňanka, y, f. = sklenička. Slov. Dbš. Obyč. 123 , Sl. spv. VI. 226.

297500   Sklenár Svazek: 8 Strana: 0362
Sklenár, a, m., vz Sklár (3. dod.).

297501   Sklenár Svazek: 10 Strana: 0367
Sklenár Jiří, spis. na konci XVIII. stol. Vz Vlč. Lit. I. 317.

297502   Sklenárna Svazek: 3 Strana: 0366
Sklenárna, y, f., skelná lud, die Glas- hütte. D.

297503   Sklenársky Svazek: 3 Strana: 0366
Sklenársky, Glaser-, S. nádobí, tovaryš, D., tmelák. Hk.

297504   Sklenář Svazek: 7 Strana: 0686
Sklenář. Cf. Tk. VIII. 536. S. římský. Vz Vlšk. 275. — S. = vodní šidlo. V Pod- luží. Brt.

297505   Sklenář Svazek: 9 Strana: 0293
Sklenář, e, m. = skřak, acerina Schreitzer, ryba. Vz Mus. ol. III. 88.

297506   Sklenaříce Svazek: 7 Strana: 0686
Sklenaříce, dle Budějovice. V S-cích u Vysokého zavláčeli posvícení. Vz Sbtk. Krat. h. 101.

297507   Sklenařina Svazek: 8 Strana: 0362
Sklenařina, y, f. = sklenářske řemeslo. Sterz. I. 1106.

297508   Sklenařiti Svazek: 3 Strana: 0366
Sklenařiti, il, en, ení, das Glaserhand- werk treiben. Ros.

297509   1. Sklenářka Svazek: 3 Strana: 0366
1. Sklenářka, y, f., die Glaserin.

297510   2. Sklenářka, y, f Svazek: 3 Strana: 0366
2. Sklenářka, y, f., hospoda u Prahy v Žižkově.

297511   Sklenářová-Malá Svazek: 7 Strana: 0686
Sklenářová-Malá Otilie, slavná herečka dramatická při Národním divadle v Praze. Vz Vlčkovy Tužby vlastenecké. V Praze. 1879. str. 208. nn.

297512   Sklenářová-Malá Svazek: 10 Strana: 0367
Sklenářová-Malá Otilie, nar. 1844. Vz Ott. XXIII. 270.

297513   Sklenařovice Svazek: 3 Strana: 0366
Sklenařovice, dle Budějovice, něm. Gla- sersdorf, ves u Vysokého. PL.

297514   Sklenářský Svazek: 9 Strana: 0293
Sklenářský. Jsem s. = čistý jako sklo, nevinný. Us. zlodějský. Kukla 162.

297515   Sklenářství Svazek: 3 Strana: 0366
Sklenářství, n., sklenárské řemeslo, das Glaserhandwerk. Ros.

297516   Sklenářův Svazek: 3 Strana: 0366
Sklenářův, -ova, -ovo, dem Glaser ge- hörig. Jg.

297517   Sklenatka Svazek: 3 Strana: 0366
Sklenatka, y, f., ploutvonožec skořepatý. S. hrotitá, cleodora lanceolata, baňatá, ca- volinia tridentata, klínová, balantium ba- lantium. Vz Frč. 227. — S., die Glasbirn. Cf. Skleňátko.

297518   Sklenatka Svazek: 7 Strana: 0686
Sklenatka, měkkýš. Vz Dud. 12.-14., Brm. IV. 2. 329.

297519   Sklenatka Svazek: 8 Strana: 0362
Sklenatka, vlastně: skelnatka. Krok 1892. 369.

297520   Skleňátko Svazek: 3 Strana: 0366
Skleňátko, a, n., pl. skleňátka, jablka červená proužkovaná. Us. u Libuně. Cf. Sklenáč.

297521   Sklence Svazek: 7 Strana: 0686
Sklence = javor kleneč. ČT. Tkč.

297522   Sklence Svazek: 9 Strana: 0293
Sklence = sklenice. Us. (místy).

297523   Sklenčina Svazek: 7 Strana: 0686
Sklenčina, y, f. = skleněné nádobí. Slov. Rr. Sb.

297524   Sklenčka Svazek: 9 Strana: 0293
Sklenčka m. sklenička. Dšk. Vok. 40.

297525   Sklenec Svazek: 3 Strana: 0366
Sklenec, nce, m., antimonium, kov. Koll. Čít. 53.

297526   Sklenec Svazek: 7 Strana: 0686
Sklenec, nce, m. = sklivec, sklovatec, skleň, corpus vitroum, Glaskörper, m. Exc.

297527   Sklenel Svazek: 3 Strana: 0366
Sklenel, u, m., das Zinkglas, nerost. Miner.

297528   Skleněná Svazek: 9 Strana: 0293
Skleněná, é, f. = polívka krupičná z brambor. Tábor. Kub. 156.

297529   Skleněně Svazek: 10 Strana: 0367
Skleněně hleděti (mdle). Rais. Lep. 536.

297530   Sklenění Svazek: 3 Strana: 0366
Sklenění, n., vz Skleniti.

297531   Skleněnka Svazek: 3 Strana: 0366
Skleněnka, y, f. S. průhledná, vitrína diaphana, měkkýš. Vz Frč. 251.

297532   Skleněnka Svazek: 7 Strana: 0687
Skleněnka. Cf. Brm. IV. 2. 237., Dud. 11.

297533   Skleněnka Svazek: 10 Strana: 0367
Skleněnka, y, f. = skleněná polévka (va- řená voda, do níž se dají rozkrájené bram- bory, česnek, marjánka, pepř a cibule). Pacov. Čes. 1. XIV. 51. Sr. násl. Sklenný.

297534   Skleněnkovitý Svazek: 9 Strana: 0293
Skleněnkovitý. S-tí měkkýši, vitrinidae. Vz Ulič. 13.

297535   Skleněný Svazek: 3 Strana: 0366
Skleněný; skleněn, a, o, Glas-, gläsern. Od skleniti. S. zboží, skříň, přepažení. Dch. S. oči, Us., víčko, D., nádoby (ale: skelné huti, kde se sklo dělá). S. knedlíky (bram- borové). U Stankova. S. vlna, die Glaswolle. Prm. IV. 126. S-ných lahviček užívají k na- pájení a krmení včel. Lš. S. perly. Sš. P. 755. A kdybych měl jechať ku s-né hoře. Hdk. C. 148.

297536   Skleněný Svazek: 7 Strana: 0687
Skleněný. S. polívka (z bramborů a zelin). U Ronova. Rgl. Vz Bramboračka (2. dod.). S. dvéře (zasklené). Us. Pdl. S. pěna, žluč. Vz Mllr. 46., 12. S. zámčisko (opevněné zdmi pálením slitými) t. j. vy- stavěla se zeď z jistého kamene a potom pálila se tak dlouho, až se slila. VSlz. I. 22.

297537   Skleněný Svazek: 8 Strana: 0362
Skleněný. S. jablka, NZ. V. 522.

297538   Skleněný, v Svazek: 9 Strana: 0293
Skleněný, vz předcház. Skleněná.

297539   Sklenice Svazek: 7 Strana: 0687
Sklenice deštoměrná, Stč. Zem. 632., ssací, Kžk. Por. 449., k srážení, Präcipitir- glas, Šp., na tabák (Bavoři šňupají ze skle- niček). Rgl. Sklenic a dětí nikdy není na- zbyt. Pk.

297540   Sklenice Svazek: 8 Strana: 0362
Sklenice destillační (kolby), erbovní, pivní, stonkové, vinné atd. Vz Mrš. 262. Hádání ze sklenic. Vz Zbrt. Pov. 87. S. na Slov. = láhev. Zátur.

297541   Sklenice Svazek: 9 Strana: 0461
Sklenice. Plná s. a prázdný mlat (pije se, ale není na to). Nár. list. 1901. č. 189. 1.

297542   Sklenice Svazek: 10 Strana: 0367
Sklenice, sklence = javor klenka. Č. Třeb. Čes. 1. XI. 38.

297543   Sklenice, e, sklenička, sklenka Svazek: 3 Strana: 0366
Sklenice, e, sklenička, sklenka, y, f, sklenná nádoba zvl. k pití, v obec. ml. místy sklence, mor. sklínka, das Glas, Trinkglas. S. picí, vinná, pivná, k vínu, na víno, na pivo, k pivu, V., špičatá, s víčkem, I)., ře- zaná, hlazená, prostá. Sklenice na kávu, na na čaj, na punč, na likér. Nf. Po sklenkách něco prodávati. Us. Dch. Police na sklenice. S-ce pláknouti (čistiti); ze sklenice píti. Us. Přineste mu stolici a vínečka sklenici; Dejte pánu stolici, nalejte vína s-ci, čiré smoly konvici; Šli pánové do pivnice, našli krve dvě s-ce. Sš. P. 20., 96. (Tč.). Obrátil, vypil několik sklenic; Rád kouká s-ci na dno (pijan) ; Obrátil s-ci vzhůru dnem (= vypil). Kšá. Kdo s-ci dopívá, věku nedožívá. Šd. Velikou s-ci vysušil. Vz Opilec. Lb. Pil o sklenku víc. Vz Opilý. Sn. Přes prah překročiua (p-la), sklenice zmýliua, před sy- náčka jedu, před nevěstu medu; Chystaj, sedláku, chystaj stolicu, na tu stolicu hodnú sklenicu, a do tej s-ce dobrej pálenky, ať sa napijú vdovy, panenky; Hudci a gajdoši dobří řemeslníci, nikde jich nenajde leda při s-ci; Šenkýřko hluchá, s-ca suchá, nalej nám do ní, ať nám nezvoní; Skleničko skleněná, dobré vínko z tebe; Pozdrav Bůh sklenářa, který sklenil tebe; Šenkýřko hluchá, s-ca suchá, basama lelky, nalej pálenky; Sama pila ze sklenice, jemu dala ze střevíce. Sš. P. 155., 556., 615., 652., 651., 668. Má to jako sklenici (mnoho oteklé). Us. Ty nešto- vice jsou jako skleničky (mnoho nalité). Us. Mnohé a veliké sklenice vysušovati (hodně píti). V. Skleničky přistrkovati (= připíjeti). D. Na skleničky píti. Zlob. — S., zespod ši- roká s úzkým hrdlem, bukál, bluňkavá s., die Flasche, Bouteille. V. Čert ve sklenici (bů- žek hadačův). V. Se sklenicí pro pivo cho- diti. Us. Ta s. má skoupé hrdlo (říkává, kdo pije ze sklenice s úzkým hrdlem). U Olom. Sd. — S. kapací, das Augentropfglas. Nz. Vz Nástroje k operacím očním. Cn. — S., Glasdorf, ves u Nové Losiny. PL.

297544   Skleničář Svazek: 3 Strana: 0367
Skleničář, e, m. = sklenář. Slov.

297545   Skleničářka Svazek: 3 Strana: 0367
Skleničářka, y, f. = sklenářka. Slov.

297546   Sklenička Svazek: 3 Strana: 0367
Sklenička, y, f., vz Sklenice.

297547   Skleničkář Svazek: 3 Strana: 0367
Skleničkář, e, m. = skleničář. — S., piják, der Säufer. Us.

297548   Skleničkářka Svazek: 7 Strana: 0687
Skleničkářka, y, f. = pijačka, Säuferin, f. Bern.

297549   Skleničkovati Svazek: 3 Strana: 0367
Skleničkovati, sklenkovati = rád píti, Gläser leeren, trinken. Us.

297550   Skleničkovati Svazek: 7 Strana: 0687
Skleničkovati, vz Sklenkovati (dod.).

297551   Skleniční Svazek: 8 Strana: 0362
Skleniční popel — ze sklenice. GR. Nov. 134. 27.

297552   Skleničník Svazek: 3 Strana: 0367
Skleničník, u, m., der Glaskasten. Šp.

297553   Skleničný Svazek: 3 Strana: 0367
Skleničný, Glas-. S. popel. GR. S. by- lina, den a noc, parietaria offic, das Mauer- kraut. Byl.

297554   Skleniěstvo Svazek: 10 Strana: 0367
Skleniěstvo, vz Stkleničstvo.

297555   Skleník Svazek: 3 Strana: 0367
Skleník, u, m., sklenec, surmík, antimo- nium. Th. — S., dum sklenný ku chování rostlin, das Glashaus. Rostl.

297556   Skleník Svazek: 7 Strana: 0687
Skleník, u, m., Glaskasten, m. Us. Pdl. — S. studený, das Kalthaus. Mour.

297557   Skleník Svazek: 10 Strana: 0367
Skleník. Vz Ott. XXIII. 271.

297558   Skleníkový. S Svazek: 10 Strana: 0367
Skleníkový. S. athrnosfaera. Stan. III. 125

297559   Sklenina Svazek: 3 Strana: 0367
Sklenina, y, f., obal koruny zubní, der Zahnschmelz. Vz Schd. II. 328. Vz Sklen.

297560   Skleninový Svazek: 7 Strana: 0687
Skleninový hranol, Schmelzprisma.

297561   Sklenistvo Svazek: 7 Strana: 0687
Sklenistvo, a, n., vitrealia, zastr. Rozk.

297562   Skleniště Svazek: 3 Strana: 0367
Skleniště, ě, n., pařeniště, Mistbeet, n. Plk.

297563   Skleniště Svazek: 7 Strana: 0687
Skleniště, vz Vyzodkryti.

297564   Skleniti Svazek: 3 Strana: 0367
Skleniti, il, ěn, ění, aus Glas verfertigen. — co. Pozdrav Bůh sklenářa, který sklenil tebe (sklenici). Sš. P. 651.

297565   Sklenivo Svazek: 7 Strana: 0687
Sklenivo, a, n., Glaszeug-, masse. Rk.

297566   Sklenka Svazek: 3 Strana: 0367
Sklenka = sklenice. — S., něm. Sklenek, ves u Říčan.

297567   Sklénka Svazek: 7 Strana: 0687
Sklénka na atropin, Atropinglas, n. Exc. Ať si nemyslí, aby to tak snadně provedli, jakoby v sklenky hráli. Arch. VII. 59. Více se jich utopí ve sklénce než v řece. Brt.

297568   Sklenka Svazek: 8 Strana: 0362
Sklenka, y, f. Věc (více) se jich utopia ve sklence, ež v řiče (řece). Slez. Nov. Př. 142.

297569   Sklenka Svazek: 9 Strana: 0293
Sklenka, y, f. = láhev. Val. Čes 1. X. 380.

297570   Sklenkář Svazek: 3 Strana: 0367
Sklenkář, e, m., mor., der Glaswaaren- händler. Šm. — S., piják, der Trinker.

297571   Sklenkovati Svazek: 7 Strana: 0687
Sklenkovati, Gläser leeren. Rk.

297572   Sklenná Svazek: 3 Strana: 0367
Sklenná, é, t., Glasdorf, ves na Mor. Tč.

297573   Sklenné Svazek: 3 Strana: 0367
Sklenné, ého, n., Glaselsdorf, ves u Svi- tavy na Mor. — S., něm. Skleny, ves a) u Vel. Meziříčí, b) u Fryšavy.

297574   Sklenník Svazek: 3 Strana: 0367
Sklenník, vz Skleník.

297575   Sklenný Svazek: 3 Strana: 0367
Sklenný, vz Sklený.

297576   Sklenný čím Svazek: 10 Strana: 0663
Sklenný čím, Oko sklenné slzami. Slád. Rich. II. 49.

297577   Sklenný. S Svazek: 10 Strana: 0367
Sklenný. S. polívka (řídká bez zápražky). Strn. Poh. 65. Sr. Skleněnka zde.

297578   Sklenobýl Svazek: 3 Strana: 0367
Sklenobýl, vz Skelný. Čl. Kv. 135.

297579   Sklenobýl Svazek: 8 Strana: 0362
Sklenobýl, vz Nadbradec.

297580   Sklenokřídlec Svazek: 9 Strana: 0293
Sklenokřídlec, dlce, m., motýl. Exl. 2., 71.

297581   Sklenokřídlí Svazek: 3 Strana: 0367
Sklenokřídlí hmyz. Schd. II. 513.

297582   Sklenokřídlý Svazek: 9 Strana: 0293
Sklenokřídlý lišejníkovec, motýl. Exl. 80.

297583   Sklenouti Svazek: 3 Strana: 0367
Sklenouti, ul, ut, u ti, wölben. Nz. — co: kostel. V. — co, se kde. Který sklenul na vodách paláce své. Br.— čím: cihlami, kamením. — co jak: průjezd do oblouku, na rovno. — se v co. Lesní velikáni skle- nuli se v šerotajnou báni. Kká. S. 93.

297584   Sklenov, a Svazek: 3 Strana: 0367
Sklenov, a, m. -v. Sklenné. — S., Glas- dörfel, ves u Starého města na Mor. — S. dolní a horní, Ober- u. Unter-Sklenau, vsi u Hukvald na Mor.

297585   Sklenovka Svazek: 3 Strana: 0367
Sklenovka, y, f., scleria, rostl. Rostl.

297586   Sklenový Svazek: 7 Strana: 0687
Sklenový = sklený. S. obraz. U Bzence. Šd.

297587   Sklenulík Svazek: 8 Strana: 0362
Sklenulík, a, m., hypocyptus, brouk. S. deskovitý, h. discoideus, díouhorohý, longi- cornis, hladký, laeviusculus, semenný, semi- nulus, vejčitý, ovulus. Vz Klim. 178.

297588   Sklenuloštítní Svazek: 9 Strana: 0293
Sklenuloštítník, a, m., clytanthes, brouk, S. bělopásý, c. sartor, černoskvrnný, Herbsti, měnivý, varius (verbasci), skvostný, speciosus. štíhlý, figuratus. Klim. 654.

297589   Sklenutí Svazek: 3 Strana: 0367
Sklenutí, n., co sklenuto, die Wölbung, das Gewölbe. Jel., Troj.

297590   Sklenúti Svazek: 10 Strana: 0367
Sklenúti = sklenouti. — co kde: sklepy (klenutí) na slůpě. Mill. 29.

297591   Sklenutý Svazek: 3 Strana: 0367
Sklenutý; -ut, a, o, gewölbt. — jak. Ta kapia jest na valný sklep s-tá. Pref. 190. Kostel křížovým sklepem s-tý. Pref. 368.

297592   Sklenůvka Svazek: 7 Strana: 0687
Sklenůvka, vz násl.

297593   Sklený Svazek: 3 Strana: 0367
Sklený, lépe než sklenný, Jg., příp. -ený {-?n?). Mkl. B. 128. — S., od skla, ze skla, von Glas, gläsern. S. nádoba, kolečko do okna, V., okno. Kom., kulička, zboží, huť (skelná), barva, D., mok n. mokrost v oku. Ras. Starci s očima sklenýma hrávají. Jel. Vz Skleněný. S. polívka (masná s brambory). U Třebíče. Jsk. S. opuka (tvrdý pískovec, jehož povrch má vrstvu jako skelnou). U Ho- řic. Hk. — S. huti, Glashütte Slawietin, ves u Pacova. — S. huť, Glashütten, ves u Zbi- rova, b) u Příbrami, c) ves u Chlumce v Bu- dějovsku. Sklep, u (po předložkách gt. sklep-a, Jg., Č.), m., sklípek (zastr. sklépek, na Mor. po- sud), pku, sklepík, u, m. Jg. S. od klenu, p jest vsuvka. Sf.— S. = klenutí. V., Kat, 984., Mkl. B. 26. Das Gewölbe. Sklep dělati — klenouti; Pražský most má 24 sklepů, V. S. kostelní jest zachován. Háj. — S., místo, komora, stavení stropem klenutým opatřené, klenutý pokoj, das Gewölbe, die Kammer, Nische, das Archiv. V. Klenutý s., komnata; sklípek, kaplička. V. S. kupecký, der La- den. D. Klíče s zámkem od toho s-pu jim dala, aby statky své chovali. NB. Tč. 180. Jíti ku sklepu, kde se chovají dsky. Tov. k. 55. Že u něho na Pernštejně jest s. za- pečetěný, v kterém věci nebožčíka pána zůstávají. Žer. Záp. I. 169. S. hradební, die Kasematte, kasemata. Nz. — S. podzemní; vůbec každá v zemi n. ve skále vykopaná skrýše, der Keller. V. S. vinný (na víno), ovocný, olejný, V., pivný (na pivo; na Slov. pivnice), Plk., skladní, Lagerkeller, Šk., na sudy, na led (ledovna, lednice), skalní, stu- dený (der Lagerkeller), Pt., teplý, der Jung- keller. Šk. Vchod do sklepa: šije; okna v něm: dymníky. Š. a Ž. (Valter). Okno do sklepa. Us. S. dobře zařízený, dobře zaopa- třený; do sklepa něco dáti, složiti. Dch. Tvůj Heřmánek ve sklepě je, hodným hostom víno leje. Sš. P. 84. — S., vězení, žalář, der Kerker, das Gefängniss. Někoho do sklepa vsaditi. Zříz. sněm. 1528. — S., krypta, die Gruft. Bck. II. 3. 21., V. S. k pochování dí- těte. Žer. — Sklípek u kamen, prostor mezi kamny a stěnou, pekelec, pekélko, zákamní, die Hölle. Mor. Za sklépek se dává náčiní. Na Mor. Brt. Sr. Pícka, Pekelec. — Sklípek, jedna z přihrádek n. truhlic u korečního kola, do nichž voda shůry padá, aby kolem točila (pánvička, poddeněk, schránka, lopatka), die Sackschaufel. Sedl. — Sklípek, bublina, die Blase. Techn. III. 185. — Sklípek v anatomii, cellula, hunicc, die Zelle. Ssav. — S. mlíčný n. nádržka, receptaculum chili. Krok. — Sklípek v ústech = stroj), podnebí, svršek, palatum. der Gaurn. Krok., Ja. -- Vz Sklí- pek.

297594   Sklený Svazek: 7 Strana: 0687
Sklený. S. zrak, Kká., dvéře (zasklené), Us., stěna, Pdl., nádoby řím., Vlšk. 150., blána. S. jablko (sklenůvka). Mor. Brt. S. oči (brejle). 16. stol. Wtr. Obr. 558.

297595   Sklený Svazek: 8 Strana: 0362
Sklený. S. polévka: z česneku, soli, másla a chleba. Vz Duf. 254.

297596   Sklep Svazek: 7 Strana: 0687
Sklep, cf. Klenouti, Šf. III. 488. S. řím Vz Vlšk. 81., 88., 92. S. americký. Zpr. arch. IX. 106. — Hádanka. Ve mně tma, venku světlo; ve mně zima, venku teplo; ve mně teplo, venku mráz; uhodne to někdo z vás? Brt. Dt. 148., Km. 1886. 737.

297597   Sklep Svazek: 8 Strana: 0362
Sklep. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 83. — S. = krám. Kabt. 6. — S. = komora, pří- stěnek. V Domažl. Ott. VIII. 8. b.

297598   Sklep Svazek: 10 Strana: 0367
Sklep, u, m., testudo. Gl. roudn. 61a. Vz Sklepni. — S. podzemní, zevnější. Jeho za- řízení vz v KP. IX. 419., Ott. XXIII 272.

297599   Sklepák Svazek: 7 Strana: 0687
Sklepák, a, m = stáčeč piva, Bierab- zieher, Kellerbursche. Šp., Bk.

297600   Sklepák Svazek: 8 Strana: 0576
Sklepák, a, m. = obyvatel sklepního bytu. Nár. list. 1897. č. 66. 9.

297601   Sklepaný Svazek: 3 Strana: 0368
Sklepaný; -án, a, o, zusammengeklopft. S. verš, der Knittelvers. Šm.

297602   Sklepař Svazek: 3 Strana: 0368
Sklepař, e, m., kdo ve sklepě pracuje, deľ Kellerarbeiter. D.

297603   Sklepařka Svazek: 7 Strana: 0687
Sklepařka, y, f., Gewölberin, des Ge- wölbers Frau. Bern.

297604   Sklepařství Svazek: 7 Strana: 0687
Sklepařství, n. = pěstování něčeho ve sklepě. Us. Cf. Sklepní.

297605   Sklepati Svazek: 3 Strana: 0368
Sklepati, sklepám a sklepu; sklcpávati, sklepovati, zusammenklopfen, -schlagen; zka- ziti, zusammenpfuschen; stlouci, herabschla- gen, -klopfen. Jg. — co, koho: železo, verše (špatně udělati), někoho (sbíti, str- hati). Us. — co, koho čím: kosu kladív- kem; někoho ostrými slovy (vyplísniti). — co kde: na kovadlině.

297606   Sklepati Svazek: 7 Strana: 0687
Sklepati, sklepnouti. — koho: dívku (obtěžkati). Mor. Vck. — co kde čím: oheň na křemení křesivkem, Feuer machen. Laš. Tč. — co na koho = pomluviti, be- reden. Mor. Vck. — si. Zkleply si místo práce (sehnaly klep, poklepaly si). Us. Kšť.

297607   Sklepček Svazek: 7 Strana: 0687
Sklepček, ečku, m. = sklepeček, sklípek. Bern.

297608   Sklepec Svazek: 8 Strana: 0576
Sklepec, pce, m., mycetina, brouk. S. ka- laberský, m. calabra, křížový, cruciata. Vz Klim. 310.

297609   Sklépek Svazek: 3 Strana: 0368
Sklépek, vz Sklep.

297610   Sklépek Svazek: 10 Strana: 0367
Sklépek, pku, m. = špižírna. Slez. Vyhl. II. 307.

297611   Sklepení Svazek: 3 Strana: 0368
Sklepení, n., die Wölbung, Decke. Mračna nebe s. Ráj. Jabloň skryje nás svým zele- ným sklepením. Hank.

297612   Sklepenina Svazek: 3 Strana: 0368
Sklepenina, y, f. = sklepem, die Wöl- bung. Světz.

297613   Sklepenný Svazek: 7 Strana: 0687
Sklepenný. S. sluje, ylayvQÓg. LŠk. Lpř. má: dlabaný, dutý.

297614   Sklepenný Svazek: 8 Strana: 0362
Sklepenný = sklepní. S. izba. Phľd. XII. 410.

297615   Sklepený Svazek: 10 Strana: 0367
Sklepený most (klenutý). Sb. sl. 1901. 164. Sr. Sklep (oblouk, klenutí).

297616   Sklepina Svazek: 3 Strana: 0368
Sklepina, y, f., zápach po sklepu, der Kellergeruch. Zlob. Páchne to s-nou. Us. Vz Sklepovina.

297617   Sklepisko Svazek: 3 Strana: 0368
Sklepisko, a, n., nehezký sklep, ein häss- liches Gewölbe, ein hässlicher Keller. Bern.

297618   Sklepistý Svazek: 3 Strana: 0368
Sklepistý, bogenartig. Plk.

297619   Sklepiti Svazek: 3 Strana: 0368
Sklepiti, il, en, ení — klenouti, wölben. — co: sklep, komoru.

297620   Sklépka Svazek: 7 Strana: 0687
Sklépka, y, f. = druh hrušek. U Rož- nova. Bayer.

297621   Skleplý Svazek: 7 Strana: 0687
Skleplý nos, niedrig und breit. Šv. 7.

297622   Sklepmistr Svazek: 7 Strana: 0687
Sklepmistr, a, m., Kellermeister, m. Us. Pdl.

297623   Sklepní Svazek: 3 Strana: 0368
Sklepní, klenutý, gewölbt, vz Sklep. — S., Keller-. S. mistr, D., okno (světlík, dym- ník), Pt., hospodářství, die Kellerwirthschaft, Kellerei, Šk., vz Sklepnictví; nářadí, práce, vzduch, Sp., vinárna, die Weinkelleroi, hoch, der Kellerbursche. Dch.

297624   Sklepní Svazek: 7 Strana: 0687
Sklepní byt. Us. Pdl.

297625   Sklepní Svazek: 10 Strana: 0367
Sklepní = způsobu sklepu, ad modum tes- tudinis. Gl. roudn. 61a.

297626   Sklepnice, e, sklepnička Svazek: 3 Strana: 0368
Sklepnice, e, sklepnička, y, f., die Kellnerin. Us.

297627   Sklepnický Svazek: 3 Strana: 0368
Sklepnický, Kellner-. Jg.

297628   Sklepnický Svazek: 9 Strana: 0293
Sklepnický. S. dotíravosť. Šml. IX. 67.

297629   Sklepnictví, n Svazek: 3 Strana: 0368
Sklepnictví, n., hlídání, ošetřování piva atd., die Kellerwirthschaft. Vz Sklepní.

297630   Sklepničiti Svazek: 3 Strana: 0368
Sklepničiti, il, ení, als Kellner dienen. Šm.

297631   Sklepničiti Svazek: 8 Strana: 0362
Sklepničiti. Nár. list. 1894. č. 237.

297632   Sklepnička Svazek: 3 Strana: 0368
Sklepnička, y, f., vz Sklepnice.

297633   Sklepník Svazek: 7 Strana: 0687
Sklepník, a, m., mycetaea, brouk. Kk.

297634   Sklepník Svazek: 8 Strana: 0576
Sklepník, a, m., mycetaea, brouk. S. chlu- patý, m. hirta. Vz Klim. 311.

297635   Sklepník, a, sklepníček Svazek: 3 Strana: 0368
Sklepník, a, sklepníček, čka, m., kdo sklep opatruje n. pivo atd. lidem ze sklepa nalévá, der Kellner. D. Vrchní s., der Ober-, Zahlkellner. D. Cf. Podsudní. — S. = kupec, kramář, der Kaufmann. Slov.

297636   Sklepnouti Svazek: 7 Strana: 0686
Sklepnouti knihu (zavříti). Us. Čch. Bur., Dbv.

297637   Sklepnutý Svazek: 8 Strana: 0362
Sklepnutý. S. kosa (bez kosiště). Chod. NZ. III. 395.

297638   Sklepný Svazek: 7 Strana: 0687
Sklepný, ého, m. = kdo má sklep opa- trovati. Mor. orlice. Jdr.

297639   Sklepování Svazek: 7 Strana: 0687
Sklepování, n., Tummelbau, m.

297640   Sklepovati Svazek: 7 Strana: 0687
Sklepovati = sklepovitě dobývati, aus- tummeln. Hř.

297641   Sklepovatý Svazek: 3 Strana: 0368
Sklepovatý, ohnutý jako sklep (klenutí), křivolaký, bogenartig. Reš.

297642   Sklepovice Svazek: 9 Strana: 0293
Sklepovice, e, f. = cihla. Wtr. Part. 122. Sr. Sklepovnice.

297643   Sklepovina Svazek: 3 Strana: 0368
Sklepovina, y, f. = sklepina. Šm.

297644   Sklepovitý Svazek: 7 Strana: 0687
Sklepovitý, kellerartig. Dch.

297645   Sklepovní Svazek: 3 Strana: 0368
Sklepovní — sklepní. Let. 284.

297646   Sklepovní Svazek: 7 Strana: 0687
Sklepovní úředníci. Tk. VIII. 345.

297647   Sklepovnice Svazek: 3 Strana: 0368
Sklepovnice, e, f., zdicí cihla, ein Mauer- ziegel (zum Wölben). Rkp. 1G84.

297648   Sklepový Svazek: 3 Strana: 0368
Sklepový = klenutý, bogenartig. V. S. oblouk. Aqu. — S., ke sklepu, sklepení ná- ležitý, Wölb-. S. cihla (sklepovnice). V. — S., od sklepa, Keller-. S. okno. Háj.

297649   Sklepový Svazek: 7 Strana: 0687
Sklepový úřad. Tk. VIII. 292., 345.

297650   Sklepový Svazek: 7 Strana: 1382
Sklepový úřad = šestipanský. Vz toto i v dod. Wtr. Obr. II. 552.

297651   Skléra Svazek: 8 Strana: 0362
Skléra, y, f. = bělima. Čas. čes. lék.

297652   Sklerem Svazek: 7 Strana: 0687
Sklerem či Sklerodermie, druh choroby kožní. Vz Slov. zdrav. 340.

297653   Sklerenchym Svazek: 7 Strana: 0687
Sklerenchym, u, m. = pletivo z buněk sklerenchymatických (stěn stejnoměrně stlou- stlých). Vz Ott. IV. 933.

297654   Sklerenchymatický Svazek: 7 Strana: 0687
Sklerenchymatický. S. či tlustoblanná buňka. SP. II. 128.

297655   Skleroklas Svazek: 3 Strana: 0368
Skleroklas, u, m., nerost. Vz Bř. N. 218.

297656   Sklerometr Svazek: 3 Strana: 0368
Sklerometr, u, m., tvrdometr, strojek ku měření tvrdosti nerostů. Vz Br. N. 88.

297657   Sklérometr Svazek: 10 Strana: 0367
Sklérometr, u, m., z řec. = přístroj ku měření tvrdosti nerostů. Vz Ott. XXIIL 273.

297658   Sklerosa Svazek: 7 Strana: 0687
Sklerosa, y, f. = ztvrdlina, první projev získané příjice. Vz Slov. zdrav. 340.

297659   Sklerosovaný Svazek: 8 Strana: 0362
Sklerosovaný = ztvrdlý. Čas. čes. lék. 1888. 53.

297660   Sklerotický Svazek: 7 Strana: 0687
Sklerotický, sclerotisch. Cf. Slov. zdrav. 340.

297661   Sklerotie Svazek: 8 Strana: 0362
Sklerotie hub = těliska pevná chovající v sobě látky výživné. Vz Ott. XI. 688. a.

297662   Skles Svazek: 10 Strana: 0367
Skles, u, m. = sklesnuti. S. paží. Zub. Még. 40.

297663   Sklesati Svazek: 3 Strana: 0368
Sklesati, sklesám, al, án. ámí; sklesnouti, sl, ut, utí; sklesávati, sklesovati, zusammen- schlagen, -senken; niedersinken, zusammen- stürzen, zusammenfallen. — abs. Sklesl. Dch. Teplota sklesla. Dch. — co. Starý sklesna zuby pořehtává, že nemóž hřešiti. Hus III. 110. Sklesli ruce svoje a nechtí pracovati. Boč. Sklesna svoji rucě obě (senken). Kat. 3107. — na čem kdy: na mysli po po- rážce. Dch. — odkud kam. Tak z Boha klesl na odpravence. Sš. Sk. 171. S. na zem. Dch. — čím: mdlobou. - pod čím: pod břemenem. — se = dohromady pad- nouti, spojiti se, zusammenfallen, sich ver- einen. Že se drakův ústa sklesnou, až jim nelze jich otevříti. Troj. Sklesnou se ústa tvá před obličejem jeho. Háj.

297664   Sklesati. — nač (kde Svazek: 7 Strana: 0687
Sklesati. — nač (kde). Theby sklesly na roveň s krajinskými městy. J. Lpř. S. na kolena. Hrts. Rtuť v rouře sklesla na určitou výšku. ZČ. Hned na všecky údy sklesl. Brt. N p. I. 13. — kam (jak): na lože, k zemi, Hrts., v prach. Pdl. S velikým pláčem sklesl před své lože na kolena. Vrch. — se. Kolena se sklesují (stářím). Výb. I. 387. — jak. Teplota sklesla s 15 na 5°. Us.

297665   Skleska Svazek: 3 Strana: 0368
Skleska, y, f., pád, der Sturz, Fall. Ctib. H. 54.

297666   Skleslosť Svazek: 3 Strana: 0368
Skleslosť, i, f., der Verfall, die Herab- gekommenheit. Dch.

297667   Skleslosť Svazek: 7 Strana: 0687
Skleslosť, ptosis. Čs. lk. S. duševní, mravní. Us. Pdl.

297668   Skleslosť Svazek: 10 Strana: 0367
Skleslosť, i, f., ochablosť, relaxatio, Er- schlaffung. Ktt.

297669   Skleslý Svazek: 3 Strana: 0368
Skleslý, zusammengesunken ; herabge- kommen. S. školy. Ml. — na čem: na mysli.

297670   Sklesniti Svazek: 3 Strana: 0368
Sklesniti, il, ěn, ění = sklestiti, be-, ver- schneiden. - co: stromy. Ros.

297671   Sklesnouti Svazek: 3 Strana: 0368
Sklesnouti, vz Sklesati.

297672   Sklesnutí, n Svazek: 3 Strana: 0368
Sklesnutí, n., der Zusammensturz, Nie- dergang, Niedersturz. Dch. S. krovních vr- stev, das Senken. Nachbrechen der Hangend- schichten; s. půdy či povrchnosti zemské, die Bodensenkung, die Senkung der Tages- oberfläche. Hř.

297673   Sklesnutí, n. S Svazek: 10 Strana: 0367
Sklesnutí, n. S. dělohy, descensus uteri, Gebärmuttersenkung. Ktt.

297674   Sklesovati Svazek: 7 Strana: 0687
Sklesovati, vz Sklesati.

297675   Sklesovati se Svazek: 10 Strana: 0367
Sklesovati se. Kolena se sklesují. Řeč kmet 24 Sr. Sklesnouti.

297676   Sklestiti Svazek: 3 Strana: 0368
Sklestiti, il, štěn, ění; sklešťovati, be-, verschneiden. — co = stromy. Us. — koho. Ráda by ho sklestila = zničila. Ve Slatině. Msk. Vz Rozklestiti.

297677   Sklestiti Svazek: 7 Strana: 0687
Sklestiti nohy = jako kleště složiti, zu- sammen-, anziehen. Laš. Tč.

297678   Sklestiti. — co komu Svazek: 7 Strana: 0687
Sklestiti. — co komu: hlavu. Us. Rgl. Cf. Sklíštiti.

297679   Sklétka Svazek: 9 Strana: 0293
Sklétka, y, f. = klícka. Brt. P. n. 207.

297680   Skletý Svazek: 3 Strana: 0368
Skletý; -et, a, o = prokletý. Zanechej s-tú skleničku. Slavie II. 4. 280.

297681   Sklevělý Svazek: 3 Strana: 0368
Sklevělý — skrčený, zusammengekrümmt. Jg. exc.

297682   Sklevený od Svazek: 9 Strana: 0293
Sklevený od práce = shrbený. Z hor. Nár. list. 1898. č. 163. odp. feuill.

297683   Sklevěti Svazek: 3 Strana: 0368
Sklevěti (na Slov. sklavěti), ěl, ění — shýbnouti se, sklíčiti se, sich zusammenzie- hen, erstarren. — se komu čím. Zimou sklevěly mi ruce (sklavěly). Koll.

297684   Sklevilý Svazek: 3 Strana: 0368
Sklevilý = shrbený, gebückt, gekrümmt. Us. Vz Skleviti.

297685   Skleviti Svazek: 3 Strana: 0368
Skleviti, il, en, ení = shýbnouti, beugen. — se. Jg.

297686   Sklí Svazek: 3 Strana: 0368
Sklí, n. = rozbité sklo. Us. u Počát. Zl.

297687   Sklí Svazek: 8 Strana: 0362
Sklí, n. = sklené nádobí. Žďár. Brt. D. II. 252.

297688   Sklí Svazek: 9 Strana: 0293
Sklí, n. = kusy rozbitého skla. U Polné. Hoš. 100.

297689   Sklibek Svazek: 3 Strana: 0368
Sklibek, bku, m., první ukrojek z ce- lého bochníku, skrojek, der Schärzel. U Opav. Klš. Cf. Sklípek.

297690   Sklíbnouti si Svazek: 10 Strana: 0367
Sklíbnouti si. Ani s. si nesměl (zdřím- nouti), Zvon III. 103.

297691   Sklicz Svazek: 7 Strana: 1382
Sklicz, agentum, zastr. Pršp. 34. 23.

297692   Sklíček, skučko Svazek: 3 Strana: 0394
Sklíček, skučko, a, m. = houžvička, der Knauser; 2. kdo nerád mezi lidi chodí, der Lichtscheue. Slov. Beru.

297693   Sklíčeně Svazek: 3 Strana: 0368
Sklíčeně si počínati, entmuthigt thun. Dch.

297694   Sklíčenec Svazek: 3 Strana: 0368
Sklíčenec, nce,m., sklíčený, kontrakt. Ros.

297695   Sklíčení Svazek: 3 Strana: 0368
Sklíčení, n. S. n. sevření střevní, die Be-, Einklemmung; der Bruch. Ja. S. svě- domí (úzkosť). Us.

297696   Sklíčení, n. S Svazek: 10 Strana: 0368
Sklíčení, n. S. úst (křeč v ústech), tris- mus, Mundsperre. Ktt.

297697   Sklíčenosť Svazek: 3 Strana: 0368
Sklíčenosť, i, f., die Beklommenheit. Rk.

297698   Sklíčenosť Svazek: 7 Strana: 0687
Sklíčenosť duševní. Tžk. S-sti se od- dati. Dch.

297699   Sklíčený Svazek: 3 Strana: 0368
Sklíčený; sklíčen, a, o = sevřený, stís- něný, skřivený, zusammengezogen, kontrakt, beklemmt, gebeugt, gelähmt. Vz Sklíčiti. — čím: okovy, Zlob., starostí, V., bolestí. Us. Otec Publiův zimnicí a úplavici sklíčen le- žel. Sš. Sk. 288. Že jest nemocmi sklíčená, hodnější jest politování. Žer. 320. Neduh, jímž u nich sklíčen byl. Sš. II. 3. Zimou všecek sklíčený. Dch. — na čem: na ru- kou (kontrakt), D., kontraktem na ruce s. Lk. — k čemu. Nemocí k zemi sklíčená byla. D. — od čeho: od hřichův. Pešín. — nač: na nohy. Us.

297700   Sklíčený kde: v Svazek: 10 Strana: 0368
Sklíčený kde: v srdci. Msn. II 417. Jinde: srdcem.

297701   Sklíčidlo Svazek: 3 Strana: 0369
Sklíčidlo, a, n., svěradlo, die Klemme, Kluppe, das Klemmfutter. S. ku kleštění koně rušidlem (proštěp). Ja. — S., das Klemmfutter bei der Drehbank. Šp.

297702   Sklíčidlo Svazek: 7 Strana: 0687
Sklíčidlo soustruhu, Futter. Vz Včř. Zám. II. 64., Vložka.

297703   Sklíčidlo Svazek: 8 Strana: 0362
Sklíčidlo. Pružné s. u elekt. svítilen. KP. VIII. 155.

297704   Sklíčiti Svazek: 3 Strana: 0369
Sklíčiti, il, en, ení; skličovati = sevříti, stisknouti, skřiviti, ein-, beklemmen, zusam- menschliessen, in die Kluppe nehmen. V. — co, koho. Víno údy skličuje. Smrž. S-la tě moc boží. Sš. P. 20. — koho kde kam: nemoc na rukou, k zemi ho sklíčila. Vz Sklíčený. — se. Bodejž se sklíčil. Vz Kletba. Č. Sklíčko, a, n., vz Sklo. Skličkovati = vymlouvati se, sich ausre- den. Slov Plk. — S., splésti, zaplésti, ver- stricken. Sf. Skličovadlo, a, m. = sklíčidlo. Rk. Skličovati, vz Sklíčiti. Skliditi (u Opav. skludiť, skluzať, Klš.), skliď, dě (íc), il, zen, ení; sklízeti, zej, zeje (íc), el, en, ení; sklizovati = odkliditi, od- straniti, ab-, weg-, aufräumen, abbringen; se světa sprovoditi, zabiti, aus dem Wege räumen, tödten, ermorden; sesbírati, scho- vati, ein-, zusammenräumen; porovnati, smí- řiti, zum Frieden bringen; se, vz: se s čím. Jg. — abs. Již sklízejí (zboží s krámu ukládají). Us., Ros. — co, koho: zboží (s krámu pryč bráti), seno, obilí, snopy (domů svážeti, Jel.), plachty (spustiti). Pref. Skliď to pryč (odnes to). Ros. Po- pruhy s. (u provazníků = hotové popruhy v kotouče stáčeti). Us. Dch. Smrť vše sklízí. D. On by ho sklidil (nerád hněval). Ona by ho sklidila (nechce ho). Us. Vz Odbyti prosí- cího. — co, koho odkud: s očí, Br., s polí, se stolu, Us., s cesty, se (ze) světa (zabiti). V. — co kdy. Luka na čisto po jaru s. Puch. S. za sucha. Vz Sekati. — jak. Tehdá osoby nejedny beze všeho souzení sklizeny bývaly. Sš. J. 279. V radu vešli s Herodi- any, jakým během by Krista s. a zahladiti mohli. Šš. Mt. 174. — co kde: nepřízeň mezi přátely s. (odstraniti). Pulk. — koho kam: do hrobu. Lup. — se. Již se skli- zují (přestávají prodávati). Ros. Hned se sklidil (pryč šel). Kom. — se s čím = pryč s tím jíti, pryč odnésti, schovati, abräumen, einlegen. Kramáři se svým zbožím se sklí- zejí. Us. — se s čím kam. V tom se s du- dami svými sklidil (odešel). Puch. Skliď se s tím na pec, na půdu, za kamna. Us. Hý.

297705   Sklíčiti Svazek: 7 Strana: 0687
Sklíčiti. — co. Strach mysl skličuje. Us. Pdl.— co čím: město obležením, vál- kou. Šmb.

297706   Sklíčkoměr Svazek: 7 Strana: 0687
Sklíčkoměr, u, m. = míra na sklíčka, Gläsermass, n. Šp.

297707   Sklíčnati Svazek: 10 Strana: 0368
Sklíčnati = sklčnati Ž. tom. 67. 10. (Mš. ).

297708   Sklid Svazek: 7 Strana: 0687
Sklid, u, m. = sklizeň. Obzor. 1889. 169.

297709   Skliditi Svazek: 8 Strana: 0362
Skliditi koho z cesty. Slovesa skliditi, po- kliditi, ukliditi má Bl. Gr. 323. za slova ni- čemná.

297710   Skliditi co Svazek: 7 Strana: 0687
Skliditi co. — My posměch s-li a ne- návisť. Zr. Gris. — co, se odkud (proč). Z krámů svých se sklízeli Skl. II. 123. Ďábel z své zlosti služebníky věrné z cesty sklízí. BR. II. 17. a. — kam. Sklízí si do pokladničky (spoří). U Vltavotýna. Jdr.

297711   Skliditi co Svazek: 10 Strana: 0368
Skliditi co. Lidé sklízejí jen to, co za- seli. Stan. II. 296.

297712   Sklidný Svazek: 3 Strana: 0369
Sklidný, pořádný, hübsch geordnet. S ves. Us. Dch. — S., klidný = pokojný, friedlich, ruhig. Žk. 292. Prchliví k hněvu a nesklidní. Št.

297713   Sklidný Svazek: 9 Strana: 0293
Sklidný. Jsem s. a pokorného srdce. Št. Bes. 37.

297714   Sklihovati Svazek: 3 Strana: 0369
Sklihovati, vz Sklížiti.

297715   Sklijováný Svazek: 7 Strana: 0687
Sklijováný = sklízený, slepený. Vlasy krvou s-né. Slov. Orl. II. 213.

297716   Sklikatiti se Svazek: 10 Strana: 0663
Sklikatiti se. Pramen (vor) se rozlomí a s-tí. Máj. IV. 204.

297717   Sklímenožilý Svazek: 7 Strana: 0687
Sklímenožilý list. Vz Rstp. 491.

297718   Sklímený Svazek: 3 Strana: 0369
Sklímený; -en, a, o, herabhangend. S. ušty. Rostl.

297719   Sklíměti Svazek: 3 Strana: 0369
Sklíměti, vz Klíměti.

297720   Sklímiti Svazek: 3 Strana: 0369
Sklímiti, il, en, ení; sklimovati = spu- stiti, schlípiti, hangen lassen. — se čím, v co. Srsť konci svými se sklimujíc a kři- žujíc dělá čáry. Ssav. Zarklety v korunu motýlovitou se sklimují. Rostl.

297721   Sklímivý Svazek: 3 Strana: 0369
Sklímivý — schlípený. S. lupen. Rostl Vz Sklímiti.

297722   Sklina Svazek: 7 Strana: 0687
Sklina, y, f., v oku, Glabfeuchtigkeit, f. Mj.

297723   Sklína Svazek: 9 Strana: 0293
Sklína m. slina. Holic. 115.

297724   Sklínčený Svazek: 7 Strana: 0687
Sklínčený = klínci sbitý. Lavica z dasek s-ná. Slov. Sldk. 201.

297725   Sklínčiti Svazek: 7 Strana: 0687
Sklínčiti = klínci sbíti. Vz Sklínčený.

297726   Sklíněný Svazek: 3 Strana: 0369
Sklíněný, zusammengekeilt. S. šindel (na způsob klínu). Us. u Rychn. S. kříž crux commissa, když příčnice na týči se svrchu přičinila; měl podobu řec. T. Sš. J. 288.

297727   Sklínka Svazek: 3 Strana: 0369
Sklínka, y, f. = sklenice, sklenka, das Glas. Syneček se u muziky točí, že má černé oči, s-ku vína sobě nalívá; (Pil sem) víno se sklínek, a tady musím vodu z putýnek. Sš. P. 652., 682.

297728   Sklínka Svazek: 7 Strana: 0687
Sklínka, vz Sklénka. — S. = druh ja- blek. Mor. Brt.

297729   Sklínkař Svazek: 7 Strana: 0687
Sklínkař = sklénkař. Us. Brnt., Bkř.

297730   Sklinkati Svazek: 3 Strana: 0369
Sklinkati = klinkaje svolati, zusammen- klingeln; spíti koho, berauschen. — se = spíti se, sich betrinken. Ros.

297731   Sklínkový. S Svazek: 7 Strana: 0687
Sklínkový. S. polévka = bramborová s krupkami, trochem zeleniny, kouskem mastnoty a vejcem. Na Žďársku. NZ. I. 71.

297732   Sklinovati Svazek: 3 Strana: 0369
Sklinovati, zusammenkeilen, vereinigen. Ros. — co : prkna. — čím.

297733   Sklípečnatý Svazek: 3 Strana: 0369
Sklípečnatý = ze sklípků složený, zellen- artig. Rostl.

297734   Sklípěenka Svazek: 3 Strana: 0369
Sklípěenka, y, f., die Feigenkoralline, Haarkoralline. Šm.

297735   Sklípek Svazek: 3 Strana: 0369
Sklípek, pku, m., das Gewölbe. Vz Sklep. — S., der Keller. S. na plzeňské pivo. Dch. — S., zděné stupně ve světnici selské, kte- rými se leze za pec, die Backofenstufen. Na Mor. Mtl., Kčr. — S., vypuklina na kraji bochníku chleba od toho, že v peci k jinému bochníku přiléhal, sklípka, slípka, patka, der Anstoss. Na Mor. Škd. U Olom. = skrojek chleba, der Brodanschnitt. Sd. Taktéž u Ostra- vy. Mtl. — S. plícní, bunice, die Lungenzelle. Luftzelle, das Lungenbläschen. Nz. — Vz Sklep.

297736   Sklípek Svazek: 7 Strana: 0687
Sklípek = krypta v kostele. Tělo jeho v sklípku v chrámu děkanském pohřbeno. Mus. 1880. 223., Sdl. Hr. VII. 35. — S. plícní. Vz Slov. zdrav. 340. Rozšíření sklípků, Alveolarektasie. S., lůžko zubné, alveolus. Nz. lk. — S. v bot Vz Rst. 492.

297737   Sklípek Svazek: 8 Strana: 0362
Sklípek chleba = skrojek. U Žleb. NZ. II. 694., Ces. 1. V. 233.

297738   Sklípek Svazek: 10 Strana: 0368
Sklípek, vz Picek.

297739   Sklípený Svazek: 8 Strana: 0362
Sklípený m. schlíplý. Vz kl. Dšk. Jihč. I. 36.

297740   Sklípilý Svazek: 9 Strana: 0293
Sklípilý. S. tvář. Rozb. II. 195. Vz Schlí- pělý.

297741   Sklípiti Svazek: 7 Strana: 0687
Sklípiti místo schlípiti. Us. u Kdýně. Rgl. 490*

297742   Sklípka Svazek: 3 Strana: 0369
Sklípka, y, f., vz Sklípek.

297743   Sklípka Svazek: 10 Strana: 0368
Sklípka, y, f. S vodní, gallinula chlo- ropus. Vz Ott. XXIII. 393.

297744   Sklípkan Svazek: 3 Strana: 0369
Sklípkan, a, m. S. veliký, mygale avi- cularia, pavouk. Vz Frč. 119.

297745   Sklípkan Svazek: 7 Strana: 0688
Sklípkan, Vogelspinne, f. Cf. Brm. IV. 704.

297746   Sklípkani Svazek: 10 Strana: 0368
Sklípkani, pavouci. Vz Ott. XXIII. 273.

297747   Sklípkatina Svazek: 3 Strana: 0369
Sklípkatina, y, f., v bot., spojení pou- hých sklípků či buněk. S. N. Vz Sklípek, Pletivo, Sklípkovatina.

297748   Sklípkatý Svazek: 7 Strana: 0688
Sklípkatý, zellig. Vz Rst. 492. S. sar- kom, Alveolarsarkom, cévový nádor s-tý doupnatý, angioma cavernosum. Ktt. exc.

297749   Sklípkovaný Svazek: 3 Strana: 0369
Sklípkovaný; -án, a, o, sklípky obsahu- jící. S. těla, corpora cavernosa. Ssav. 92.

297750   Sklípkovatina Svazek: 3 Strana: 0369
Sklípkovatina, y, f., tkanina ze samých sklípků se skládající, jakováž nalézá se v rost- linných i živočišných tělech, das Zellgewebe. Vz Sklípkatina. Rostl.

297751   Sklípkovatka Svazek: 3 Strana: 0369
Sklípkovatka, y, f., cellaria, živočich kamenožilec. Krok,

297752   Sklípkovatý Svazek: 3 Strana: 0369
Sklípkovatý, zellicht. Rostl.

297753   Sklípkovina Svazek: 7 Strana: 0688
Sklípkovina, Cellulose, f. Vz Rst. 492.

297754   Sklípkovitý Svazek: 7 Strana: 0688
Sklípkovitý, zellicht. S. sarkom, Alveolar- sarkom. Vz Sklípkatý.

297755   Sklípkový Svazek: 3 Strana: 0369
Sklípkový, Zellen-. S. tkanina. Toms.

297756   Sklípkový Svazek: 7 Strana: 0688
Sklípkový. S. dužnina, Alveolarparen- chym, průchod, -gang. S. šelesť. Slov. zdrav. 453.

297757   Sklípnatý Svazek: 7 Strana: 0688
Sklípnatý = lůžkový, Alveolar-. S. vý- čnělek, -fortsatz. Nz. lk.

297758   Sklíštiti Svazek: 3 Strana: 0369
Sklíštiti = sraziti, abhauen. — co ko- mu. Husar za ním poskakuje, že mu hlavu sklíští. Er. P. 56.

297759   1. Sklíti Svazek: 3 Strana: 0369
1. Sklíti, sklím, il, en, ení, sklívati, ver- glasen. — co: okno. — čím: sklem barev- ným. — se = jako sklo se stkvíti, schim- mern. Na Ostrav. Tč. Od spodku tolary, od vrchu dukáty, byla by se skla jak dennice jasná. Sš. P. 150.

297760   2. Sklíti Svazek: 3 Strana: 0369
2. Sklíti, skleji, il, en, ení, sklívati = sklejovati, zusammenleimen. Lex. vet.

297761   Sklíti Svazek: 9 Strana: 0293
Sklíti. Zrak se sklil. Slád. Tayl. Col. 16.

297762   Sklitý Svazek: 3 Strana: 0369
Sklitý, bituminatus, zastr. Aqu.

297763   Skliudný Svazek: 3 Strana: 0369
Skliudný, zastr., pokojný. Jir.

297764   Sklivcový Svazek: 7 Strana: 0688
Sklivcový. Cévy s., vasa hyaloidea.

297765   Sklivcový Svazek: 8 Strana: 0362
Sklivcový. S. prostora v oku. Schb. Nád. 5., 32.

297766   Sklivec Svazek: 3 Strana: 0369
Sklivec, vce, m., vz Skleň.

297767   Sklivec Svazek: 10 Strana: 0368
Sklivec, vce, m. Vniknutí krve do sklivce, haemophthalmus; zánět sklivce, hialitis, Glaskörperentzündung (syrovatečný, serosa, vleklý, chronica); zkapalnění sklivce, syn- chisis corporis vitrei. Ktt.

297768   Sklivý Svazek: 8 Strana: 0362
Sklivý prvek (skla poskytující). Am. Orb. 55

297769   Sklíze Svazek: 7 Strana: 0688
Sklíze, e, f. = sklizeň. Dch., Sládek J. V.

297770   Sklizen Svazek: 3 Strana: 0369
Sklizen, zně, f., sklizení, die Fechsung. To je celá s. z jednoho jitra, die Frucht- fechsung. Vaň.

297771   Sklizeň Svazek: 7 Strana: 1382
Sklizeň. Zvyky a pověry o ní vz v NZ. I. 336.

297772   Sklizení Svazek: 3 Strana: 0369
Sklizení, sklízení, n., die Abräumung atd., vz Skliditi.

297773   Sklizený Svazek: 3 Strana: 0369
Sklizený; -en, a, o, abgeräumt atd., vz Skliditi.

297774   Sklízeti Svazek: 3 Strana: 0369
Sklízeti, vz Skliditi.

297775   Skliznouti Svazek: 10 Strana: 0368
Skliznouti = sklouznouti, komu odkud. Náhle mu ruka se (s) dřeva sklizla. Pal. Záp II. 90

297776   Sklizňový Svazek: 10 Strana: 0368
Sklizňový. Sklizňový úbytek, s. vyhlídka, výsledek. Nár. list. 1903, č. 154. 17., 1904, 251. 17.

297777   Sklizuňk Svazek: 3 Strana: 0369
Sklizuňk, u, m. = sklizeň. Us.

297778   Sklížený Svazek: 7 Strana: 0688
Sklížený; -en, a, o, zusammengeleimt. Us. Pdl.

297779   Sklížiti Svazek: 3 Strana: 0369
Sklížiti, il, en, ení; sklihovati, sklihová- vati, ver-, zusammenleimen. — co čím: stůl klihem dobře vařeným.

297780   Sklížiti Svazek: 9 Strana: 0461
Sklížiti. Spánek oči jí sklížil. Jrsk. XI. 68.

297781   Sklnouti se Svazek: 3 Strana: 0370
Sklnouti se, ul, utí = lesknouti se, glän- zen, schimmern. Ne vše zlato, co se skine. Tkad. Oděnie skine sě. St. skl. V. 169.

297782   Sklo Svazek: 3 Strana: 0370
Sklo (zastr. stklo), a, skélko, sklíčko, a, n. S. místo st&klo, lit. stiklas, goth. stikls vitrum. Schl. Příp. -lo. Mkl. B. 97., aL. 112. Vz Gb. Hl. 116. Skrze stklo. Tristr. 198. U Opavy: šklo (šklanný, sklenka). Klš., Pk. S. = lesklá, tvrdá, prohledná slitina z kře- mene, popela, soli atd., das Glas. V. O skle, jeho dělání a užívání vz KP. IV. 545 a násl. S. dělá se ve sklářských (skelných) hutích ze křemene s přísadou sody n. drasla. Kře- men se stupami na drobno roztluče, potom se dává do pánví v peci, kde se prudkým ohněm roztavuje. Dělníci nabírají tuto sklovinu že- leznými dutými píšťalami a nafukují z ní na kadlubech (formách) rozličné skleněné zboží, které se potom, aby nebylo křehké, do chladicí peci dává. Sklo se také barví a v brusírnách brousí. Vz Zrcadlo. Pt. 116. S. se dobývá roztopením tří částek kyse- liny křemíkové a jedné částky kysličníku drasličitého. Pr. Chym. S. broušené, zvětšu- jící n. zvětšovací, hladicí, Us., na dálku (dalekohled), zapalovací n. palčivé n. zá- palní, Brenn-, z olova, D., surmíkové, ko- stíkové, Pr. Chym., rozpustné, Techn., ma- rianské (široké, tenké lupeny z velikých úlomků krystalických), Bř., kostní, kostěné, Bein-, podjímané n. podejmuté, das Uiber- fangglas, arsenové, Arsenikglas, korunové, Crownglas, Krong., stínicí (temné), Blend-, boraxové, Borax-, olovnaté, sběrné (Kol- lektivglas), flintové, Flint-, mléčné (Milch-), sodové, předmětové (Objectiv-), rubínové n. nachové, sluneční, zrcadelné, krystalové, vodní (rozpustné), antimonové, láklé či pro- láklé či vyhloubené či duté (Hohl-), Nz., do oken, leskovní, na hodinky, panenské n. kamenné n. kočičí, ruské, soukané, tabulové, Kh., bezolovné, zelené, polobílé, bílé, ala- bastrové, žluté, smaragdové, fialové, černé, millefiori, filigran, boloňské láhvičky, slzy batavské, barevné, butelové, české, měsí- cové. Vz S. N., Šfk. 216., 154., 287., Schd. II. 36., 46. O sklu marianském vz Bř. N. 137., KP. IV. 722. S. duhové, irisirtes G., ledové, Dch., tlačené, gepresst, Nf., válcové n. měsícové, Walzen-, Šp., diamagnetické, diamagnetisch, předené, Glasfäden, rychle chlazené; přístroj k stlačování, ohýbání skla, Ck., draselnatovápenaté, draselnaté a sodnaté. Prm. III. č. 19., 18. S. francouzské, anglické, sprosté (tabulové a láhvové). Truska n. pěna skla, tabule skla, leptání ve skle, rám na sklo, Us.; slitina, pěna, trhání, krůpěje, lesk, pec, slzy skla; železo k trhání skla. Nz. Malba na skle (skelná, sklomalba). Nz. Skla- diště skla. Dch. Stříbření skla, vz Prm. III. č. 19. Čištění skla zašlého, vz Prm. III. č. 17. S. dělati, hladiti, brousiti, trhati, sekati, řezati, foukati; ve skle leptati. Nz. S. líti, přísti, štípati. Prm. S. a štěstí klepem, už je střepem; S. a štěstí křehké, na zlomení lehké, Glück und Glas, wie leicht bricht das. Dch. Uvaž si ho babo doma na provázku a dej si ho za sklo, rozži mu tam světlo, aby mu ne- zhaslo; Pěkně vám děkuji skrz slunce a sklo, že je mně synek milejší než jiných sto. Sš. P. 335., 562. Máš tlusté sklo (= od- stup se světla). Vz Odehnati. Lb. Dělati někomu tlusté sklo (zasláněti mu). Us. Sd. S.. když se nejvíce zdá blyštěti, rádo se rozskočí. Rvač. Skrze sklo med lízati (den Genuss in der Einbildung haben). Prov. Jg. — S., okno n. lépe sklo do okna, das Fensterglas, Fenster. A vzdělám z křišťálu skla tvá. Br. — Sklíčko, vz Skýlko.

297783   Sklo Svazek: 7 Strana: 0688
Sklo. Cf. Mkl. Etym. 328. a., Šf. Strž. I. 63., 469., Šfk. Poč. 188., 198., 231., 240., 298., 299., Mllr. 50., Zpr. arch. IX. 29. S. řím. Vlšk. 511. S. (stklo) = co v ohni steklo. Pdg. 1885.109. Naděje ze skla. Šml. Tmavé s. míti = zacláněti; Má kapsu stále jako s. (čistou, prázdnou)! Us. Kšť. Příliš černým sklem na něco hleděti (přísně posuzovati). Šml. Tu celý potok zamrznutý ako s. Dbš. Sl. pov. III. 37. — Skla = brejle, daleko- hled. Us.

297784   Sklo Svazek: 7 Strana: 1382
Sklo. S. v Čech. v starší době. Vz Mus. 1893. 77. Nech si ji dá za sklo! Us.

297785   Sklo Svazek: 8 Strana: 0362
Sklo. O pův. slova cf. NZ. III. 166., Dob. Dur. 437. S. sprosté, barvené, lité, kopové, tabulové, zrcadlové atd. Vz Mrš. 262. Hádání ze skla. Vz Zbrt. Pov. 87., 90.

297786   Sklo Svazek: 10 Strana: 0368
Sklo, a, n. Vz Ott. XXII. 273., XXIII. 274. nn. — Prorazil sklo = probořil se na ledě. Nár. list. 1904. 66. 9. — Sklo je sklom a zabije se (rozbije se). Mus. slov, VI. 110. — S. = skleněná nádoba. Baw. E. v. 1594.

297787   Sklo Svazek: 10 Strana: 0663
Sklo, a, n. Sr. KP. IX. 274.

297788   Sklofati Svazek: 3 Strana: 0370
Sklofati, vz Sklouti.

297789   Skloktati Svazek: 7 Strana: 0688
Skloktati = sklektati, setřásti. Dítěti kolíbáním mozek s. Kos.

297790   Sklomený Svazek: 10 Strana: 0663
Sklomený = sehnutý. Brt. Sl.

297791   Skloměr Svazek: 3 Strana: 0370
Skloměr, u, m., der Glasmesser. Srn.

297792   Sklomistr Svazek: 7 Strana: 0688
Sklomistr, a, m., Glasmeister, m. U Po- čát. Jdr.

297793   Sklomiti Svazek: 3 Strana: 0370
Sklomiti, il en, ení = skloniti. — co. Ponajprv sa napiu, hned huavičko skuomiu. Sš. P. 155. Moře a jeho valy nesklomily a nestlumily mysli jeho. Sš. Mt. 212.

297794   Sklomluno Svazek: 8 Strana: 0362
Sklomluno, a, n. Am. Orb. 30., 59.

297795   Sklon Svazek: 7 Strana: 0688
Sklon sroubovice, ZČ., přímky šikmé k přímce základní, Jd., magnetický, obzoru, Stč. Zem. 668., 288, materníku, vz Slov. zdrav., života. Kká. Den se k sklonu chýlil. Vrch. S. písmen proti čáře. Km. 1891.

297796   Sklon Svazek: 7 Strana: 1382
Sklon ekliptický, chyb. m.: odchylka. Sold. 20.

297797   Sklon Svazek: 9 Strana: 0293
Sklon. Sklony léceti. Arch. XVIII. 207.

297798   Sklon Svazek: 10 Strana: 0368
Sklon, u, m. = osidlo, pletka, curvatrum, Rozk. P. 2528., curatrum, Bhm. hex. 878, curatrum. Mam. A. 18b. (Mš).

297799   Sklon, u, sklonek Svazek: 3 Strana: 0370
Sklon, u, sklonek, nku, m. = položitosť, sklonitosť, sklonění, pobočí, shyb, die Neigung, Böschung, der Bug, die Neige, Inklination, das Ende. Konkave B., s. poddutý, convexe B., s. vypouklý, natürliche B., s. přirozený; úpravný, künstliche B. Nz. S. dráhy, die N. der Bahn. S. slunečníku n. ekliptiky. Smet. S. jehly magnetické, těla nebeského k eklip- tice, magnetický; v astronomii: úhel sklonu. Nz. Sklon vrstev, das Fallen der Schichten. Vz Bř. N. 238. — S., pletka, osidlo, poklopec, pruhel = oko na lapání zvěři. V. S. na čer- máčky. Us. Šp.

297800   Sklona Svazek: 3 Strana: 0370
Sklona, y, f., die Neigung, Verehrung. Úcta a s. Kristu povinná. A duše v očistci rády činí tu s-nu Kristovi; S přeradostnou s-nou dýmá oběť vonnou. Sš. II. 167., Bs. 1. (Hý.).

297801   Sklona Svazek: 8 Strana: 0362
Sklona, ě, f. = domečkovitá posada, na krmení kapounů, stěhování drůbeže. Čejč. Hledík.

297802   Sklonba Svazek: 3 Strana: 0370
Sklonba, y, f. = sklonění, die Beugung, Deklination. Kos. Ol. I. 47., Dch.

297803   Sklonec Svazek: 10 Strana: 0368
Sklonec, nce, m. = síť k chytání koroptví. Vz Ott. XXIII. 275.

297804   Sklonek Svazek: 3 Strana: 0370
Sklonek, nku, m., vz Sklon. S. vrchu. Hdk. Dnové jsou mi ve sklonku. Kom. Na s-ku života. Us. Hý. Až do s-ku 10. století. Šb.

297805   Sklonek Svazek: 7 Strana: 0688
Sklonek. Pivo je na sklonku (na mále); Nalil mu ze s-ku; Pije s-ky. Us. Rgl. S. u směr národního života. Pal. Rdh. III. 21. Což je stará B. ... na sklonkách (umírá)? Sk. — S., annominatio. Vz Jg. Slnosť. 78.

297806   Sklonek Svazek: 9 Strana: 0293
Sklonek = tři až čtyři táčky. Stavjat oves do sklonků. Vz Táčka. Vck. Val. 1. 19.

297807   Sklonění Svazek: 3 Strana: 0370
Sklonění, vz Skloňování.

297808   Skloněnosť Svazek: 3 Strana: 0370
Skloněnosť, i, f., die Beugung, Neigung. Jg.

297809   Skloněný Svazek: 3 Strana: 0370
Skloněný; -en, a, o, geneigt, gebeugt. S. zbraň. Dch. Tento lék slepé, hluché, s-né (skřivené, dnou zlámané atd.) uzdravuje. Čtení Nikod. A. 1. Kdo skloněn, nakloněn (jsa) chodí, časem leccos najde. Us. Dch. — čemu. Kterým hřiechóm vidí (ďábel) naši mysl naj- viece s-nu. Pass. 8. (Hý.).

297810   Skloněný Svazek: 7 Strana: 0688
Skloněný. Kmen nominalně s-ný. Anth. Tvary s-né (deklinované). Vz Gb. Ml. I. 67. Stařeček s hlavou skloněnou. Hdk. Plochy k sobě s-né. Jd. Zrcadla skloněná pod 60° úhlem. ZČ. III. 38.

297811   Sklonidlo Svazek: 7 Strana: 0688
Sklonidlo, a, n., Inclinatorium, n. Ssk.

297812   Sklonilý Svazek: 3 Strana: 0370
Sklonilý, geneigt, gebückt. Jg. — čím. Bůh pozdvihniž tvé starosti bludem s-lé. Odpis br. 1507.

297813   Sklonina Svazek: 3 Strana: 0370
Sklonina, y, f. = sklonění, die Böschung. S. této zdi činí čtyři střevíce. Jg.

297814   Sklonitelnosť Svazek: 3 Strana: 0370
Sklonitelnosť, i, f., ona vlastnosť slova, že je lze skloňovati či ohýbati, die Beug- samkeit, Biegsamkeit, Deklinirbarkeit. Jg.

297815   Sklonitelný Svazek: 3 Strana: 0370
Sklonitelný, sklonný, beugsam, biegsam, deklinirbar. Nz., V.

297816   Skloniti Svazek: 3 Strana: 0370
Skloniti, skloň, -ně (íc), il, ěn, ění; sklo- ňovati; skláněti, něj, něje (íc), ěl, ěn, ění = shýbati, sehnouti, nachýliti, herabbeugen, neigen. Jg. — co: hlavu, V., kolena. Jg. Kázeň skloňuje šíje. V. Kolena skloniece budú píti. BO. Jména skloňovati jest měniti je dle pádů, rodův a čísel; Jsou-li jednotlivá podstatná jména sloučena v jeden celek, skloňujeme jen jméno poslední. Bž. 65., 123. Skloniti hlavu = zemříti. Bdl. Aby měl kde hlavu skloniti (odpočinouti si). Němc. S. vůli, den Willen beugen. Us. Dch. Kdo po něm chodí, pán Bůh ho skloní; Počké šuhajínku, šak tě pán Bůh skloní, že chodíš za pa- nenko, když klekání zvoní. Sš. P. 228., 304. — se. A sklonie se stienové t. j. pominú truchlosti a zármutkové tohoto světa. Hus III. 47. — (se) od čeho. Uzřel by váhu ctností od tíže Pavlovy se skláněti. Sš. I. 8. Neskloňuj rukú svú ot pomoci sluh svých. BO. — co kdy. Obyčej ... při vyrčení slova Ježíš hlavu a druhdy kolena skláněti. Sš. II. 167. — se kam. Pod něčí vůli se s. Us. Dch. — dle čeho. Dle země skloňujeme 1. jména ženská v nom. sg. v ě n. e vyzvu- kující (koupě, krmě, péče) atd. Bž. 96. — se proč. Ve jménu Ježíš skláněti se mají kolena nebešťanů, zeměšťanův a podsvěťanů. Sš. II. 166. Hlavu nakloňuji, v lásce se sklo- ňuji, polib mne dušičko, ztracená ovečko. Sš. P. 67. — co, koho k čemu (kam). Slunce se bude k západu skláněť. Němc. O milá záře, skloň k nám své tváře, nerač opouštěti svojich věrných dětí. Sš. P. 62. Ale aby tím snáze se k napomínkám jeho sklonili. Sš. Sk. 30. Srdce moje k lidu mému sklání pořáde se s láskou jedinou. Sš. Bs„ 171. Zdali se k tomu skloní, ob er sich dazu herbeilassen wird? Dch. Své uši k ně- komu s. (slyšeti jeho žádost'). Us. To člo- věka k hovadům skloňuje. Jel. Hlavu k zemi s. Br. K sobě ruce skloně, k sobě ruce krče. Prov. Jg. Ke každému se ochotně skláněti. V. Den se sklonil k večeru. Jg. — co, se čím ke komu (kam). Sklánějí se tváří až k zemi. Br. Tváří na zem se s. Kom. Skláněti se k někomu milostí, pomocí (sli- tovati se). Ros. Meč koncem k zemi s. Let. 169. S. se hlavami. Vrat. 56 Lahodností sílu lidské mysli s. Jel. — se komu: Bohu. Kom., Br. My se ti sklonimy, z sebe se ži- vimy. Sš. P. 78. — se před kým. Br. Aby mladší apoštol před ním (Petrem) se sklonil. Sš. II. 24. Skláním se před tebou. Ros. — se s čím. Sklonil se den se sluncem. Troj. — se odkud: s cesty. L.

297817   Skloniti Svazek: 7 Strana: 0688
Skloniti. U M. Benešovského též sklo- nívati. — co: týl, Hdk., zrak, Kká , chřbet. Št. Kn. š. 121. — koho = pokořiti. B. Janda. Však ho Pánbůh skloní. Us. Šd. — kdy. Při modlitbě Bohu se s. Kká. — co, se kam (odkud) jak. S. se v jho, Vrch., hlavu na něčí prsa, k noze zbraň. Us. Den za hory se sklonil, v moře, nad údol, Vrch., ku konci. Hrts. Pahorek se mírným svahem ke dvoru skláněl. Vlč. Kde se k bílým horám zářné pásmo hvězd z přehluboka modra svaté noci sklání. Kká. K sl. j. 133. — co k čemu: nohu k modlitbě. Vrch.— co kde: šíji před někým. Vrch. Větru vání po horách stromky sklání. Mcha. — jak. Obloukem dolů se s. Mtc. 1. S. se mrštností. Kká. Která (slova) se neskloňují všemi čísly dle jednoho a téhož kmene. Ht. v Mus. 1859. 228. S. se přes zábradlí. Kká. Skála skláněla se kolmou stěnou. Vrch. Tu ji (švec ženu) přes stól za vrch skloni, div že jej hlavy nezlomi. Hr. rk. 377.

297818   Skloniti Svazek: 7 Strana: 1382
Skloniti děvče = zmrhati. U Vyškova. Neč.

297819   Sklonitost Svazek: 3 Strana: 0371
Sklonitost', i, f., nakloněnosť místa, der Abhang, die Abdachung. Nej. Úhel s-sti, die Böschungsanlage. Nz. Vz Sklon.

297820   Sklonitý Svazek: 3 Strana: 0371
Sklonitý, nakloněný, nahnutý, geneigt. Jád., Ráj. S. pochyly, tonlägig, flach. S. dílo, der Tonlagsbetrieb, Tonlagsort, die Tonlage. S.jáma, der Tonlagschacht, die Tonlage, der Flachschacht. S. střída, die Flachstrecke, die Don-, Tonlage. Hř. S. zeď, schiefstehende Mauer. Bc.

297821   Sklonitý jak Svazek: 7 Strana: 0688
Sklonitý jak. Půda nestejně s-tá. Zpr.

297822   Sklonka Svazek: 3 Strana: 0371
Sklonka, y, f., sklon, pletka, skříňka na chytání ptáků, die Schlinge, Schleife, der Fallstrick. Jg., Šd., Reš. — Sklonky, sklonky = koruny malých stromů, Aeste, Kronen kleiner Bäume. Us. — Sklonky u sítí na pstruhy (oka z dříví vrbového na šňůru připevněná). Us. — Jg.

297823   Sklonka Svazek: 10 Strana: 0368
Sklonka, y, f. = sponka. Římov. List. fil. 1902. 251.

297824   Sklonkový Svazek: 7 Strana: 0688
Sklonkový. S. jehla. NA. V. 291.

297825   Sklonník Svazek: 7 Strana: 1382
Sklonník, u, m , Neigungszeiger. Tch. 1889. 62.

297826   Sklonnosť Svazek: 3 Strana: 0371
Sklonnosť, i, f., die Neigung, Lust, der Trieb. Člověku s. ku zlu odníti; S. k zlo- vášněm a náruživostem. Sš. J. 50., II. 55.

297827   Sklonnosť Svazek: 10 Strana: 0663
Sklonnosť, i, f. Potřásal mu ruku se s-tí vznešenou. Zvon. VI. 51.

297828   Sklonný Svazek: 3 Strana: 0371
Sklonný, geneigt; abschüssig. S. vrch. — k čemu. Povaha ku hříchu s. Sš. II. 120., 28. Máme pána vezdy ku pomoci s-ného. Sš. J. 184. — s inft. Jest s-ný mysl lidskou zpytovati. Us. Dch.

297829   Sklonný Svazek: 7 Strana: 0688
Sklonný, declinirbar. S. slovo. Lpř.

297830   Sklonohlavec Svazek: 9 Strana: 0293
Sklonohlavec, vce, m., mycetoma, brouk. S. žlutohnědý, m. suturalis. Klim. 500.

297831   Sklonohřbetý Svazek: 7 Strana: 0688
Sklonohřbetý. Brm. I. 3. 191.

297832   Sklonolebí Svazek: 10 Strana: 0368
Sklonolebí, n., Klinocephalie. Ktt.

297833   Sklonoměr Svazek: 3 Strana: 0371
Sklonoměr, u, m., klinometr, nástroj hor- nický k měření sklonu vrstev, Inklinatorium, n. Vz Bř. N. 238.

297834   Sklonomer Svazek: 7 Strana: 0688
Sklonomer = přístroj, kterým se sklon magnetické jehly měří. NA. V. 292.

297835   Sklonovací Svazek: 3 Strana: 0371
Sklonovací, Beugungs-. S. hláska, der Beugungslaut. Nz.

297836   Skloňování Svazek: 3 Strana: 0371
Skloňování, sklonení, die Biegung, Nei- gung. V. S. země. S. mysli = náklonnosť, náchylnosť k čemu. — S. čili deklinace v mluvnici jest ve tvarosloví ohýbání jmen podstatných, přídavných, přechodníkův a příčestí určitých i neurčitých, číslovek a zá- jmen k tomu cíli, aby povstalou proměnou na kmeni, v němž leží význam slova a rod jeho, poznamenáno bylo ještě číslo a vztahy n. poměry, v grammatice pády zvané. To pak děje se příponami a předložkami velmi nestejně a nestejný jest také počet čísel a pádův. Koncovky časem se otírají, kazí a ztrácejí význam a ztráta ta musí býti pak předložkami nahrazena. Gb. Cf. Bž. 64. (strany zaniklých přípon). Sk. jest ohýbání jmen podstatných a přídavných, zájmen a číslovek dle pádův, rodův a čísel a to se děje, když ku kmenům náležité koncovky pád a číslo znamenající se připojují. Decli- natio, die Beugung, Deklination. Jest pak s. jmenné, zájmenné a složené n. smíšené. Kt., Gb., Kz., Bž. 65. Ku sklonění jmen- nému náležejí jména podstatná a přídavná, přechodníky, příčestí, mnohé číslovky zakon- čení neurčitého a základní. U skloňování zá- jmenného máme dva druhy zájmen: já, ty a zvratné se, na kterých se rod neznamená a ten, ta, to i co k tomu náleží, rod zna- menaného podmětu rozeznávající. Proto se jmenují ona bezrodá, tato rodová. Gb. Cf. Bž. 65. S. složené slove tak, protože se dva kmeny skloňují, totiž jméno a zájmeno (ji, ja, je). Vz Nový. Cf. Bž. 65. — S. jmen podstatných rozeznává se dle rodu a koncovní hlásky. Dle těchto známek máme pro podstatná jména mužského rodu dvoje sklonění, pro podstatná ženského rodu troje a pro pod- statná středního rodu čtvero sklonění. Ve skloňování mužských podstatných jmen jest potřebí důležitého rozdílu mezi životnými a bezživotnými bytostmi šetřiti. K živým bytostem počítají se kromě nadsmyslných Bůh, duch, anděl, čert všichni lidé a zví- řata. Tohoto rozdílu mezi životnými a bez- životnými bytostmi šetří čeština při všech ohebných částkách řeči. Kz. Tento rozdíl činí se jen ve slovanštině a jest původu pozdějšího (teprv v 15. stol. pravidlem. Mkl. S. 372., Jir. Nkr. 22.). Schl. S. pravi- delné, nepravidelné. Strany skloňování jmen přídavných vz: Nový, Dnešní, Otcův, Vesel. Strany skloňování zájmen a číslovek vz jednotlivá zájmena a. číslovky. Kromě toho vz více v S. N. článek: ,Slovanský jazyk´ (VIII. str. 656.-666.), Kt. str. 27. a nás!., a v tomto slovníku články: Rod, Číslo, Kon- covky, Tvar, jednotlivé samohlásky. Os. v ná- řečí slováckém na Mor. vz Mtc. 1878.1. sešit. Někdy se sklánějí tvary, které by se neměly skláněti: otčenáš, e, zdrávas, u; mám jak patřího pacholka. Brt. O s. jmen cizích vz jednotlivá jména a Brs. 2. vyd. 24.—75. (O skloňování jmen podstatných vz násle- dující přílohu).

297837   Skloňování Svazek: 7 Strana: 0688
Skloňování. Vz Kvř. Ml. 40.-95., Gb. Ml. 67. O s. cizích jmen. Ib. 67.-68. S. cizích jmen v češtině. Sepsal Václav Svoboda. V Praze. 1887. U 1. a 2. dekl. činí se rozdíl mezi životnými a neživotnými; v 13—15. stol. rozhodovala osobnosť, ne životnosť. Vz List. fil. 1882. 126. Strč. s. zájmenné. V Praze 1885. Gb. Z pojedn. kr. čes. spo- lečnosti nauk. VII. 1. Strč. s. substant. kmene -o. Gb. V Praze 1886. Tamtéž. Strč. s. jmen cizích s lat. koncovkou -ius, -ia (ias, -io). Gb. v List. fil. VIII. 98.—101. Strč. s. substantiv kmene -u. Naps. V. Flajš- hans. List. fil. XVII. 138. nn.

297838   Skloňování Svazek: 7 Strana: 1382
Skloňování. Vz Ott. VI. 275.

297839   Skloňování Svazek: 8 Strana: 0362
Skloňování. S. jmen v Chromecku. Vz List. fil. 1894. 266. nn. S. jmen ve Spišsku na Slov., vz Phľd. 1893. 433. nn., v Gemer- sku. Ib. 563. S. substantiv na Kroměříž., Ko- jetín, a Přerov. Vz Brt. D. II. 18. nn., 17. V Morkovicích a v okolí. Ib. 63. nn. V By- střičku. Ib. 74. nn. V Týnecku. Ib. 93. Na Drahansku. Ib. 102. V Letovicku. Ib. 106. U Litovle, Konic a Jevíčka. Ib. 114., 117. Na Zábřež. Ib. 131. nn. U Slavkova, Ib. 148. V Brněnsku. Ib. 167. nn. V Tišnovsku. Ib. 187. nn. V Kruml. a v okolí. Ib. 211. V Tře- bíčsku. Ib. 225. V Kunšt. 235. V Zďársku. Ib. 251. U Jemnice. Ib. 270. U Dačic a Telče. Ib. 279. — S. adjektiv a zájmen v Bystřicku, vz ib. 78., v Týnecku, 93., u Letovic, 106., u Litovle, Konic a Jevíčka 114.—117., v Zá- břež. 136.; adjektiv, zájmen a číslovek v Brněn- sku, Brt, D. II. 171.—173., v Tišnovsku, 191.—194., v Krumlovsku 215.—217., v Kunšt. 237.-238., na Žďársku 255.-257., v Jemni- cku 271.—273., u Dačic a u Telče. 280.—281.

297840   Skloňování Svazek: 10 Strana: 0368
Skloňování, n. = deklinace. Vz Ott. XXIII. 276. Skloňování v podřečí polenském: sub- stantiv, vz Hoš. Pol. I. 48. —70., adjektiv 71. až 74., náměstek 75. -83., číslovek 83. -87.

297841   Skloňování, v Svazek: 9 Strana: 0293
Skloňování, vz Sklánění a Lor. 37. (subst., adj. a pron. ve Slezsku).

297842   Skloňovaný Svazek: 3 Strana: 0372
Skloňovaný; -án, a, o, vz Sklonený, Skloniti.

297843   Skloňovatel Svazek: 3 Strana: 0372
Skloňovatel, e, m., der Beuger.

297844   Skloňovatelka Svazek: 3 Strana: 0372
Skloňovatelka, y, f., die Beugerin. — S., vzorec skloňování, das Paradigma.

297845   Skloňovati Svazek: 3 Strana: 0372
Skloňovati, vz Skloniti.

297846   Skloňovka Svazek: 3 Strana: 0372
Skloňovka, y, f., die Abänderungsform. Šm.

297847   Sklop Svazek: 7 Strana: 0688
Sklop. Mkl. Etym. 118. b.

297848   Sklop Svazek: 8 Strana: 0363
Sklop, vz Scblop. — S. = vikéř. Také ve Slez. NZ. III. 195. — S. = dvéře nad schody na půdu, jež se vzhůru otvírají. Brt. D. II. 434.

297849   Sklop, schlop Svazek: 3 Strana: 0372
Sklop, schlop,u,m.; sklopec, schlopec, pce, m. = poklop, skřínka ku chytání ptáků atd., die Falle, Fallthüre. Sklopec na kuny (pasť), na tchoře. D. — S. u kalhot, poklopec, die Hosenklappe. — S. = vikéř, das Dach- fenster. Us. — S., spád, hlubina, die Ver- tiefung. Pole má sklop. Us. u Táb. Každá pec pekařská jde na sklop (k ústí od zadu se sklopuje). Us. — S., svršek bidla tkadl- covského, příklop. Krok. — Jg.

297850   Sklopec Svazek: 7 Strana: 1382
Sklopec, pce, m. = hůra ve stavení. Na Hané. Na již. Hané: schlopec.

297851   Sklopec Svazek: 8 Strana: 0363
Sklopec, vz Sklop, Schlopec.

297852   Sklopení Svazek: 7 Strana: 0688
Sklopení očí. Hrts.

297853   Sklopený Svazek: 3 Strana: 0372
Sklopený; -en, a, o, gesenkt, geduckt, vz Sklopiti. S. komín (na parníku), umge- legter Schlott. Se s-ým ohonem, lépe: s oho- nem schlíplým. Km. S-nýma očima. Us.

297854   Sklopený Svazek: 7 Strana: 0688
Sklopený. S. oko (v geom.), Jrl. 405., bod, ib. 389., zrak, Vrch , kuželosečky. Vnč. 29.

297855   Sklopisec Svazek: 3 Strana: 0372
Sklopisec, sce, m., der Hyalograph. Rk.

297856   Sklopisectví, n Svazek: 3 Strana: 0372
Sklopisectví, n., die Hyalographie. Rk., Šm.

297857   Sklopiti Svazek: 3 Strana: 0372
Sklopiti (zastr. schlopiti), il, en, ení; sklo- pívati, sklopovati = schýliti, svěsiti, skloniti, nieder-, herabhangen lassen, herablassen. Jg. — co: oči, uši, klobouk, D., obličej, V., Hlavu, pýchu Kom. Sklopiv hlavu šel od krále. Čr. — co kam: očí k zemi. V. Hlavu ku předu s. Dch. — co proč: oči studem. Bibl. — co jak. Dvě sklenice v hro- madu s. a spojiti. Čern. — Boč. — co v čem: v hrsti (einschliessen). Boč. exc. z rkp. 1410. se = skloniti se, zaniknouti. Kat. 1845.

297858   Sklopiti Svazek: 7 Strana: 0688
Sklopiti. — co: rovinu (otočiti ji kolem stopy) na rovinu průmětnou (do průmětny), umlegen. Hra., Jrl. 424. Listy mucholapky sklopují obě polovice své dohromady, když hmyz na nich se usadil. Kk. — co kam, kde Oko s. v zem. Osv. V. 758. S. oči před přísným pohledem. Us. Pdl.

297859   Sklopka Svazek: 3 Strana: 0372
Sklopka, y, f., das Sturzglas. Šm.

297860   Sklopka Svazek: 7 Strana: 0688
Sklopka = sklop na ptáky. Rgl. — S. krejčovská, Lappchen, n., Patte. f.

297861   Sklopka Svazek: 10 Strana: 0663
Sklopka u nočního stolku. KP. XI. 271.

297862   Sklopný Svazek: 7 Strana: 0688
Sklopný, Fall-. S. dvířka, NA. III. 140., sedadlo, Klappsitz. Dch.

297863   Sklopný Svazek: 8 Strana: 0363
Sklopný, vz Sklápěcí (3. dod.).

297864   Sklopovací Svazek: 10 Strana: 0368
Sklopovací křeslo. Nár. list. 1903. č. 174. 3.

297865   Sklopřádelna Svazek: 3 Strana: 0372
Sklopřádelna, y, f., die Glasspinnerei. Šm.

297866   Sklopřádelník Svazek: 3 Strana: 0372
Sklopřádelník, a, m., der Glasspinner. Šm.

297867   Sklořezný Svazek: 3 Strana: 0372
Sklořezný, glasschneidend. Šm.

297868   Sklostička Svazek: 7 Strana: 0688
Sklostička, y, f. = choulostivosť. Nov.

297869   Sklostivý Svazek: 7 Strana: 0688
Sklostivý = choulostivý. Nov.

297870   Sklostivý Svazek: 8 Strana: 0363
Sklostivý, vz skl (3. dod.), Gb. H. ml. I. 461.

297871   Sklotisk Svazek: 3 Strana: 0372
Sklotisk, u, m., die Hyalotypie. Šm.

297872   Skloubený Svazek: 10 Strana: 0368
Skloubený. Pevně s. celek. Nár. list. 1904. 73 5. Vz Skloubiti.

297873   Skloubiti Svazek: 3 Strana: 0372
Skloubiti, il, en, ení, sečlánkovati, zu- sammengliedern, -fügen. — co. Jg.

297874   Skloučiti se Svazek: 3 Strana: 0372
Skloučiti se, il, ení = sklíčiti se, sich zusammenkrümmen. Us. u Vorlíka.

297875   Skloudný Svazek: 3 Strana: 0372
Skloudný, na mále přestávající, spo- kojený, genügsam. Us.

297876   Sklouhnout Svazek: 10 Strana: 0663
Sklouhnout = sklouznouti. Vz Brt. Sl.

297877   Skloukati Svazek: 3 Strana: 0372
Skloukati = stloukati. — co. Dnes sme s-li (i. e. máslo). Na Mor. JT. Sotva jsem ty peníze skloukl = sehnal. Us. Hý.

297878   Sklouti Svazek: 3 Strana: 0372
Sklouti, skluji, ul, ut, utí a sklíti, skliji, il, sklinu, ul, ut, utí = sklofati, vz toto. — co. Ros.

297879   Sklouzačka Svazek: 3 Strana: 0372
Sklouzačka, y, f., die Eislaufbahn, Tschun- der. Dch. — Dnes máme brambory na s-ku (na loupačku?). U Žirovnic. Vlk.

297880   Sklouzati Svazek: 7 Strana: 0688
Sklouzati, vz Sklouznouti.

297881   3. Sklouzati něco Svazek: 7 Strana: 0688
3. Sklouzati něco = schvalovati. Val. Vck.

297882   Sklouzek Svazek: 3 Strana: 0372
Sklouzek, zku, m., houba.

297883   1. Sklouznouti Svazek: 3 Strana: 0372
1. Sklouznouti, znul a zl, utí; skluzo- vati, sklousati, smeknouti se, abgleiten, aus- glitschen. — abs. Vůz sklouzl. D. — (se) kde. Jako kráva na ledě s. Brn. Sklouzati se na ledě. Us. S. se po ledě. Us. — kam. Styry míle za Prahó honili tam šmatlavó, šmatlavá jim utekla, oni sklouzli do pekla. Sš. P. 723. — odkud kam: s lávky do vody sk. Us.

297884   2. Sklouznouti Svazek: 3 Strana: 0372
2. Sklouznouti == zalhati, zklamati. Ros.

297885   Sklouznutí Svazek: 3 Strana: 0372
Sklouznutí, n., die Rutschung, das Ab- rutschen. S. vrstev. Hř.

297886   Sklovatec Svazek: 3 Strana: 0372
Sklovatec, tce, m. = skleň.

297887   Sklovatka Svazek: 3 Strana: 0372
Sklovatka, y, f. S. rudá, daudebardia rufa, měkkýš. Vz Frč. 252.

297888   Sklovatka Svazek: 7 Strana: 0688
Sklovatka. Cf. Dud. 9... Brm. IV. 2. 240., 330., Břichonožec.

297889   Sklovátý, sklovitý Svazek: 3 Strana: 0372
Sklovátý, sklovitý = sklu podobný, glasartig. S. mok v oku. S. živec. Krok.

297890   Sklovina Svazek: 3 Strana: 0372
Sklovina, y, f., skelná látka, die Glas- masse. Presl.

297891   Sklovitý Svazek: 8 Strana: 0363
Sklovitý. S. hornina = krystallická. Ott. XI. 610. b.

297892   Sklovnarč Svazek: 8 Strana: 0363
Sklovnarč, území v Turci. Phľd. XII. 74.. 553.

297893   Sklový Svazek: 3 Strana: 0372
Sklový, od skla, Glas-. S. mluno, Pr. Chym., lesk. Miner.

297894   Sklový Svazek: 8 Strana: 0363
Sklový. S. tyč (k odvádění elektřinv). KP. VIII. 10.

297895   Sklpčiti Svazek: 3 Strana: 0372
Sklpčiti, il, en, ení, na Slov. = stahati, seškubati, los-, ab-, zerreissen, zerfleischen, zupfen, kneipen, rupfen. Bern.

297896   Sklubánek Svazek: 3 Strana: 0372
Sklubánek, vz Šklubánek.

297897   Sklubati Svazek: 3 Strana: 0372
Sklubati, vz Sklouti a Šklubati.

297898   Sklubati co odkud Svazek: 10 Strana: 0368
Sklubati co odkud. Vlnu s nich sklubi. Mand. 64.

297899   Sklučatěný Svazek: 8 Strana: 0363
Sklučatěný = skrčený. Záp. Mor. Brt. D. II. 384.

297900   Skľúčený Svazek: 7 Strana: 0688
Skľúčený = sklíčený. Mor. (již.) a slov. Šd.

297901   Sklučiti Svazek: 3 Strana: 0372
Sklučiti, vz Sklíčiti. Slov.

297902   Sklučovati co nač Svazek: 10 Strana: 0368
Sklučovati co nač: paseku na pole. Sá. XVII. 12. Sr. Klučiti.

297903   Skluditi Svazek: 3 Strana: 0372
Skluditi, sklouzeti = skliditi. — co, se. Na Mor. Hý.

297904   Skľuditi Svazek: 10 Strana: 0368
Skľuditi, vz Skliditi.

297905   Sklúditi se s kým Svazek: 3 Strana: 0372
Sklúditi se s kým = smířiti se. Výb. I. 1079., Alx.

297906   Sklúdný Svazek: 10 Strana: 0368
Sklúdný = sklidný. Rad. Otc. P. 240.

297907   Sklumený Svazek: 3 Strana: 0372
Sklumený. S. stařeček = shrbený, zu- sammengeduckt, gebückt. Na Slov.

297908   Sklumiť Svazek: 7 Strana: 1382
Sklumiť, incurvare. Vz Sklumený. Slov. Mz.

297909   Sklůstka Svazek: 7 Strana: 0688
Sklůstka, y, f. = sklostička. Nov.

297910   Skluz Svazek: 3 Strana: 0372
Skluz, u, m., der Kikks (im Billardspiel). Šm.

297911   Skluz Svazek: 10 Strana: 0368
Skluz, u, m. = rozchod, ang. slip, Schlüp- fung, v elektrotechnice. Vz Ott. XXIII. 393. — S. = stokové zhlaví, které končí se pod záchodovou rourou. Ib. 276.

297912   Sklúzat sa Svazek: 3 Strana: 0372
Sklúzat sa = schovávati se. Na morav. Zlínsku. Brt.

297913   Skluzavka Svazek: 7 Strana: 0688
Skluzavka, y, f. = pahorkovitá dráha, Rutschbahn, f. Us.

297914   Skluzavka Svazek: 10 Strana: 0368
Skluzavka, y, f. = železnice k zábavné jízdě, kde vůz se pohybuje vlastní svou váhou a váhou osob v něm sedících. Vz Ott. XXIII. 277.

297915   Skluzek Svazek: 3 Strana: 0372
Skluzek, zku, m., der Schleifer, v hud. Hd.

297916   Skluzkosť Svazek: 3 Strana: 0372
Skluzkosť, i, f. = kluzkosť, die Schlüpfrig- keit. Jg.

297917   Skluzkota Svazek: 7 Strana: 0688
Skluzkota, y, f, = skluzkosť. Rk.

297918   Skluzký Svazek: 3 Strana: 0372
Skluzký == kluzký, schlüpfrig. D. S. půda, cesta. Dch. Dnes je venku skluzko. Us. Hý.

297919   Sklúznouti Svazek: 3 Strana: 0372
Sklúznouti = sklouznouti. Slov.

297920   Skluzný. S Svazek: 3 Strana: 0372
Skluzný. S. plocha, die Rutschfläche, Rutschungsfäche. Hř.

297921   Sklz Svazek: 7 Strana: 0688
Sklz, u, m,. Kiks, m. Slov. Loos.

297922   Sklznouti se Svazek: 3 Strana: 0372
Sklznouti se = sklouznouti. To jsem se sklzla. Mor. Šd. — se komu. Noha se mi zklzla. Šd.

297923   Sklznutí, n. S Svazek: 3 Strana: 0372
Sklznutí, n. S. hor, der Bergschlupf. Nz.

297924   Skłoščka Svazek: 9 Strana: 0293
Skłoščka, y, f. = tlouštka. Císař. Mtc. 1900. 149.

297925   Skmenovitěný Svazek: 7 Strana: 0688
Skmenovitěný. Česká řeč je s-ná slo- venčina. Hdž. Větín 60.

297926   Skmíniti co Svazek: 8 Strana: 0363
Skmíniti co = ukrásti. Mtc. 1895. 145.

297927   Skmitati Svazek: 7 Strana: 0688
Skmitati, skmitnouti, blitzschnell herab- fahren. Jestřáb (s výše) po zajíci skmitl. Kká. Td 47.

297928   Skmotřiti Svazek: 3 Strana: 0372
Skmotřiti, il, en, ení; skmotřovati. — koho, se s kým = spřáteliti, befreunden. D., Ros.

297929   skn Svazek: 8 Strana: 0363
skn m. stkn: směsknati m. směstknati. Gb. H. ml. I. 398. — Z skn se k odsouvá: těskný nč. těsný, tieskň a tiesň. Vz Gb. ib. 452.

297930   Skněžiti Svazek: 3 Strana: 0372
Skněžiti, il, en, ení, zum Priester oder Fürsten machen. Vid. list.

297931   Skníkati Svazek: 3 Strana: 0372
Skníkati, zusammennecken. — se s kým. Mládenec s pannou se skníkal. Us.

297932   Sknocený Svazek: 3 Strana: 0372
Sknocený = zapletený, verstrickt.

297933   Sknocený Svazek: 10 Strana: 0368
Sknocený S vlasy = do rulíku spletené. 1531. Čes. I. XIII 110.

297934   Sknotiti, il Svazek: 3 Strana: 0372
Sknotiti, il, cen, ení, zum Docht walkern. Zlob.

297935   Sknouti se Svazek: 3 Strana: 0372
Sknouti se = lesknouti se, glänzen. Na Ostrav. Tč.

297936   -sko Svazek: 3 Strana: 0372
-sko, přípona substantiv: Polsko, vojsko, Hlinsko, Slezsko, Slovensko atd. Vz Mkl. B. 280. Veškery polnosti jedné obce ozna- čují se souborně tvarem vedeným ode jména též obce příponou: -sko : Zlínsko, Jaroslav - sko, Jičínsko, Chrudimsko. Brt. — Přípona -sko připojuje se mimo to, když se opo- vržlivě o něčem mluví: pivsko, chlapisko, člověčisko. Tč. Vz Mus. 1878. 131.

297937   -sko Svazek: 7 Strana: 0688
-sko. Šf. III. 422., Pal. Rdh. I. 139. Včé- rajško, dneško, zitrajško, včiléjško, loňsko, letojško, nejčastěji v pádech kosých: po včérajšku, před včérajšky, před loňsky atd. Mor Vz Brt. D. 146. Při jménech místních v -ín a -ice (pl.) přípona -sko ku kmeni se připojuje: Domanín —Domansko, Hodo- nín — Hodonsko, Kojetín —Kojetsko, Ku- novice — Kunovsko, Luhačovice — Luha- čovsko, Vsetín (Vsatín) — Vsacko. Mor. Vck. Na Val. se touto příponou neoznačuje žádná opovržlivosť, zhrubělosť. Toho bolí ručisko, onoho nožisko, ten má botisko. Vck.

297938   -sko Svazek: 7 Strana: 1382
-sko místo: -isko : robsko, konsko, vol- sko, kravsko, travsko Dol. List. fil. 1891 422.

297939   sko Svazek: 8 Strana: 0363
sko m. isko: kravsko m. kravisko. Mor. Gb. H. ml. I. 228. — Subst, ukončená v -sko nepřijímají někdy v gt. pl. pohybného e: hle- disk a hledisek. Ib. 165. — V Polště. Háj. Herb. 20., V. Kal. 32. V Lipště, v Slezště, ve vojště. V. Kal. 4., 59., 161., 222., 27.

297940   -sko Svazek: 9 Strana: 0293
-sko. Neutra v -sko mívají u Palackého v lok. sg. -u, někdy také -ě: ve vojšlě, v Polště. Pal. Děj. ?. 2. 59., 110. Sr. Mtc. 1901. 151.

297941   Skoagulovaný Svazek: 10 Strana: 0368
Skoagulovaný = sloučený. S. materie. Uč. spol. 1902. 18.

297942   Skoagulovati Svazek: 10 Strana: 0368
Skoagulovati = sloučiti, spojiti co. 1585. Uč. spol. 1902. 24.

297943   Skob Svazek: 3 Strana: 0372
Skob, i, f. MV. 117., 41. Vz Skoba.

297944   Skoba Svazek: 3 Strana: 0372
Skoba (místy skova), skobka, skobla, skobečka, y, skoblice, e, f., v Opavsku škobla (Klš.). Vz Mkl. B. 27. S., fibula, litev. skaba, das Hufeisen, kabu, kabéti, haften, stind. skabh, skabhn?ti, heften. Mkl. aL. 69. — S. = háček u dveří, der Riegel- haken. S. v zámku, ke dveřím. S., závěsník, der Stützkegel bei Thüren und Fenstern, in Stein eingelassen o. in Holz, Nz., der Fensterkloben. Hk. — S., železo na obou koncích kolmo ohnuté ku spojování něčeho,
die Klammer. Skobou trámy spíti, spínati,
sepnouti. Us., Šp. S-bu tužiti (kladivem =
hlouběji zarážeti). Syeh., Šp. — S. sedla,
der Sattelbügel. Us. — S., závorky v písmě,
Klammer, f. Skobami n. čárkami zavříti. D.

297945   Skoba Svazek: 7 Strana: 0689
Skoba. Mkl. Etym. 301., Včř Z. I. 55., Skobička.

297946   Skoba Svazek: 7 Strana: 1382
Skoba. Trest ve skobách v 16. stol. Vz Wtr. Obr. II. 859.

297947   Skoba Svazek: 8 Strana: 0363
Skoba, Haspe, Klammer. Cf. Mz. v List. fil. 1893. 11.

297948   Skobaliti Svazek: 7 Strana: 0689
Skobaliti, vz Kobaliti.

297949   Skobek Svazek: 3 Strana: 0373
Skobek, bku, m., lépe: skolek, vz toto. Jg.

297950   Skobička Svazek: 7 Strana: 0689
Skobička, vz Skoba. Ani s. nebyla jeho. Arb.

297951   Skobina Svazek: 3 Strana: 0373
Skobina, y, f., die Maulzange. Sm.

297952   Skobka Svazek: 3 Strana: 0373
Skobka, vz Skoba. — S., vrtáček, der Zugbohrer. D.

297953   Skobla Svazek: 10 Strana: 0368
Skobla, y, skoble, e, f., gaya, Rozk. P. 2045., R. 99., Veleš 129.; uncus. Bhm. hex. 817., Mam. A. 36b.

297954   Skobla, y, skoble, e, skoblice Svazek: 3 Strana: 0373
Skobla, y, skoble, e, skoblice, e, f. — u dveří skoba, závlačka, die Krampe, Häspe, Klammer. S. vedlé skoba, fibula, příp. -la. Mkl. B. 103. Strsl. skoblb, radula, lit. skabu, skab?ti, schneiden, hauen, skapalis, die Hohl- axt, got. skaban. Mkl. aL. 69., lat. scabo, řec. óxántrn, něm. schaben. Hý. S. učiniti. BO S. u chomoutu, skoba. S. na fasunku, do které se obruče zasazují. Us. — S., nůž struhací bednářský, s. mizdřicí, škrabák, die Schabe, der Schaber, die Schabeklinge. Techn. Skoblemi strouhá truhlář. Techn. — Skoblice, želízko ranhojické, die Pincette. Sal. 30. 34.

297955   Skoblení Svazek: 3 Strana: 0373
Skoblení, n. S. = černé rytectví, rnezzo- tinto, die geschabte Manier, die Schwarz- kunst. Nz. Vz Ryjectví.

297956   Skoblený; -en, a Svazek: 7 Strana: 0689
Skoblený; -en, a, o. S. rytina. Pdl. Vz Skoblení.

297957   Skoblice Svazek: 7 Strana: 0689
Skoblice = škrabák. Vz Včř. Z. I. 82.

297958   Skoblice Svazek: 8 Strana: 0363
Skoblice = stolice k očišťování čerstvých koží dvounohá po jedné straně, druhá strana leží na zemi; nahoře jest okrouhlá. Vz KP. VI. 652.

297959   Skoblicí Svazek: 3 Strana: 0373
Skoblicí, ke skoblení sloužící, Schab-. S. rytectví = skoblení.

297960   Skoblička Svazek: 3 Strana: 0373
Skoblička, y, f., nástroj k vyřezávání dřeváků. U Kruml. Bar.

297961   Skoblík Svazek: 7 Strana: 0689
Skoblík, u, m , dolabra, později hoblík. Šf. III. 471.

297962   Skoblík Svazek: 8 Strana: 0363
Skoblík, u, m. = strouháč jako podkova ohnutý. Chod. Vz Koplice, Naseč (dod.). NZ. III. 21.

297963   Skobliti Svazek: 3 Strana: 0373
Skobliti, il, en, ení = strouhati, schaben. Techn.

297964   Skoblivka Svazek: 3 Strana: 0373
Skoblivka, y, f., háček, die Häckelnadel. Šm.

297965   Skobrtúlať sa kam Svazek: 10 Strana: 0368
Skobrtúlať sa kam: do výmolu (svaliti se). Mus. slov. V. 77.

297966   Skobza Svazek: 8 Strana: 0363
Skobza, y, f. = nůž v mírném oblouku zahnutý, držadly na obou koncích opatřený; jí se oškrabají čerstvé kůže na vnitřní straně. KP. VI. 652.

297967   Skočcový Svazek: 3 Strana: 0373
Skočcový, od skočce, Wunderbaum-. S. voda. Čern.

297968   Skočdopole Svazek: 3 Strana: 0373
Skočdopole, e, m., jm. vlastní. Dch.

297969   Skočdopole Svazek: 7 Strana: 0689
Skočdopole, Springinsfeld, m. Dch. — S. Ant., naroz. 1828., prof. v Buděj., kněz Vz Tf. H. 1. 186.

297970   Skočdopole Svazek: 9 Strana: 0293
Skočdopole, os. jm.; gt. -e, dat. a lok. -i, -ovi. Us., instr. -em. Gb. H. ml. III. 1. 161.

297971   Skočdopole Svazek: 10 Strana: 0368
Skočdopole Ant. Sr. Ott. XXIII. 278., Tob. 216.

297972   Skočec Svazek: 3 Strana: 0373
Skočec, čce, m., skakač, tanečník, der Springer. V. — S., střelčí had, die Schiess- schlange. D. — S., rostl, ricinus, der Wunder- baum. S. větší (psí blecha, psí muška, babí dryak, veliká locika), r. communis, V., menší (vstavač, pryštěc, mladenčí bylina), euphorbia lathyris, das Springkraut, Ros., indský. Vz Schd. II. 277., Kk. 236., Čl. Kv. 147.

297973   Skočec Svazek: 7 Strana: 0689
Skočec, rostl. Rgl. 15. stol. Cf. Sbtk. Rostl. 334, Odb. path. III. 711., Mllr. 45, 89.

297974   Skočec Svazek: 8 Strana: 0363
Skočec = tanečník. Již skočce našeho hlasy ústavnými všichni prosme. 1418. List. fil. 1895. 433.

297975   Skočec Svazek: 10 Strana: 0368
Skočec, ricinus, rostl., Wunderbaum. Sr. Ott. XXI. 692.

297976   Skoček Svazek: 3 Strana: 0373
Skoček, čka, m., samec (býk, hřebec;, der Springer, Besteiger. Šd.

297977   Skoček Svazek: 10 Strana: 0368
Skoček, čka, m Už nejsi žádný s. (kdo skáče, mladík). Rais. Lop. 200.

297978   Skočen Svazek: 3 Strana: 0373
Skočen, čně, {., scalpa, piscis, zastr. Rozk.

297979   Skočený Svazek: 3 Strana: 0373
Skočený = naběhlý, aufgelaufen, plutzig. S. chléb. Sd.

297980   Skočíce Svazek: 3 Strana: 0373
Skočíce, něm. Skotschitz, ves u Vodňan. PL. Vz S. N.

297981   Skočidolovice Svazek: 3 Strana: 0373
Skočidolovice, Skočidolowitz, ves u Pa- cova.

297982   Skočisko Svazek: 9 Strana: 0293
Skočisko, a, n. K starej srok, k mladej krok. K nám srečisko, inde skočisko. Slov. Zát. Př. 87b.

297983   Skočiti Svazek: 3 Strana: 0373
Skočiti, il, ení; skákati, skákám a skáči; skákávati, springen, hüpfen, tanzen, eilen. — abs. Skoč tam (rychle béž). Us. Žába, zajíc skáče. Kůň skočí. D. Ujíti mu obroku, aby tak neskákal. Prov. Jak píská, tak skákati. D. Dal pušťáku skočiti (pojímati se). Varite oči, nevíte kam skočí. Mus. Skoč oko nebo zub. Prov. Smil. Vz Od- vaha. Č. Skoč kam skoč. Č. Skáče jak jelen, Pk., jako veverka. Sš. Oves skáče (bujně roste). Č. M. 423. Ten chléb hodně skočil (nakynul). Us. Sd. Když hospodský na křídu dává, tu mnohý skáče. Pk. — proč: radostí nad vánočním stromkem ská- kati. Ml. Strachem zpět skočil. D. Ztratila 30 zl. a z toho do studně skočila. V Do- brušce. Vk. Srdce mu radostí skáče. Dch. Hruď ji slastí skáče. Sš. Bs. 1. Skočil by pro něho do vody. Us. Vrů. Bujností s. Kom. L. 60. Snad skočím proňho hned; Skoč mi do vody pro ty čtyry jahody. Sš. P. 216., 734. -- přes co: V. S. přes příkop, přes stůl; pes skáče přes hůl. Us. — odkud: z okna, z lodí na břeh, z vozu. Us. Voda skáče z trouby, krev ze žil (stříká). D. S. se stromu, s pružného prkna do vody, Us., s koně. Rkk. 22., Vrat. — Zelí mi skáče z krku — krkám po zelí. Us. Červené ví- nečko ze sklenice skáče. Er. P. 220. Heršek mladý s koňa skočil a hned do kravárně vkročil; Než starý z postele skočil, šohaj oknem ven vyskočil; Skočila Ranoša s břehu vysokého. Sš. P. 90., 167., 186. (Té.). Těžko jest přieliš trpěti rány, jimiž krev z hlavy skáče, a v ten čas nepožádati své pomsty. Hus I. 167. S. s vysoka. Št. Hrách skáče od stěny (když se na ni hodí). Us. — kam: na stranu, na zeď, Us., na kůň. D. Pes s-il do zvěři (vyhnal ji). Šp. Kohout na slepici skáče (pojímá se). To udělati (— pohanění trpěti) zdá se mu na tvrdo skočiti. Kom., D. Do vody, do ohně by pro něho skočil. Us., D., Č. Pobožným nejvíc utrhati a jako mezi oči skákati. Br. Kus kamene do okna skočilo. Us. Skočím k vám pro to. Us. Dch. Neskákej mi do řeči, unterbrich mich nicht; Skoč mi ke kupci. Dch., D. Neskákej mi do hodu (=: do řeči). U Rychn. Msk. Ně- komu v řeč s. J. tr. S. za kamna. Svěd. Slyším-li dudy, do stropu skáču; Skoč s lávky do vody. Er. P. 358., 471. Skoč děvečko na kámen a z kamena na třemen; Do zahrady skočila, třikrát rýčem zaryla, tu krev sv. rozsela; Heřmanků kůň nejvíc skočil, až mu z pošvy meč vyskočil a do srdce jemu skočil; Štyry stoly přeskočila, na pátém se zatočila, hned do komory sko- čila; Na koni se vytočil, meč mu z pošvy vyskočil, milej do boku skočil; K Dunaji běžela, Dunaje se ptala: Jsi-li tak hluboká, jak su já vysoká, bych do tě skočila?; Do vody skočila, ešče zavolala, Panenko Maria; Krku se ho chyćila, do vody skočila; Než- bych sobě vdovca plesnivého vzala, radši bych já radši do vody skočila; A skočil do vody a chytil on lína a on ho položil svej milej do klína. Sš. P. 23., 49., 83., 84., 85., 87., 89., 189., 197., 372. (Tč.). Hlubočí, hlubočí, kde sa voda točí, kdo nemá peňázů, nech tam do ní skočí; Skočila som do zahrady, červená som, utrhla som tři růžičky, obledla som; Byla bych pro tebe do vody skočila; A jak na koníčka skočil, bílým šátkem sobě zatočil; Než bych měla s husarem jeti, vo- lila bych do vody skočiti; Anička z Téna, nechoď do mléna, ve mléně straší, skoč do palaší; Močila konopě močila, žába jí do klína skočila, močila, močila také len, vyskoč mně žaběnko z klína ven. Sš. P. 375., 552., 576., 583., 590., 673., 680. (Tč.). Tehdy ne- božtík Jan Švec skočil na stůl a chtěl se- keru vyhoditi na Blahuta. NB. Tč. 107. Skočil s vozu proti němu; Neb s nebe s. (Kristus) v život panny Marie, z života je- jieho do jesliček; S. k věčnému životu. Hus I. 399., III. 28., 55. Aj skočichu vsici v dól k Záboju. Rkk. 9. — jak. S. o jedné noze. Er. P. 66. Po lese skákáše (jelen) hbitými nohami; Skáče (jelen) po nožiciech ručiech. Rkk. 25., 26. Kůň skočil do jámy. Dch. Na česť svému Bohu v okolek skákali. BO. Skočil do vody s křikem (křiče). Do studnic po hlavě skákali. Prot. 327. O hůlce skákati. T. Po hlavě do vody s., Us., se skály. V. — kdy: o svatbě. Er. P. 18. Při slově posledním rovnýma nohama na stůl skočí; Má ta děvuchu takú veverečku, co ona skáče v noci po lůžečku. Sš. P. 434., 748. S. v tancích. Chč. 301. S-il po něm do vody. Us. — nač. Na nohy tu skoči junóv (jinochův) desět ku róvodu jeje (= jejímu). Rkk. 45. A on s lože vyskočil, na sve ko- lena skočil. Sš. P. 85. — kudy. Skákal pes přes oves po zaječí sledi. Er. P. 394. Přes polo skákala, kačeny lapala. Sš. P. 516. S. přes zahrádku. Hus III. 110. Když jde nouze dveřmi do domu, skáčí přátelé okny ven. Č. — kolik. Janošek mečem za- točil, po dvanácti hlavách skočil (= skotil). Sš. P. 105. — komu. Dyž má pannu milo- vati, srdečko mu skáče. Sš. P. 685. — za kým: housata za husou do vody skákala. Veru bi za tobum va Dunaj skočila. Sš. P. 799. Kůň skočil za jinými koňmi na plot. NB. Tč. 269. A ten jeden napřed vkročil, druhé za ňém hnedka skočil. Sš. P. 123. S. za pluhem. Er. P. 251. — s kým (kam): s koněm naň skočil. D. S truchlivými plač, s veselými skač. Msk. — komu kam: na krk, v bok, Háj., v řeč, do řeči. D. — kde. Chléb skáče v peci (když se zdvíhá a kulatí). Na Slov. Černý schoř prý dycky skáče za lomenicó a muž strachem sedávává večer za pecó. Sš. P. 666. Tak mi mé sr- dečko v těle skáče; Straka skáče po za- hrádce; Koníček pode mnou skáče. Er. P. 155., 225., 461. Aj tento přišel jest, skáče po horách, přeskakuje pahorky. Hus III. 28. A pod nimi rúči koni skáčú. Rkk. 54. S. na týči, Ler., po horách. BO. Pod nízkým stropem vysoko neskákej (nepočínej si tuze vysoko za svých poměrův). Mudr., č. Duše v těle skáče radostí. Us. Dch. Srdce ve mně skáče. Us. A po té voděnce drobný rebe (ryby) skáčó; Skáče straka po potúčku, sbíře zrnéčka; Pod tum našum klačum pod- kověnky skaču, o tebe synečku černe oči plaču; Můj zeleny vinek po Dunaju skače a moja poctivosť v koliběnce plače; Červené vínečko ve sklenence neskač, moja nejmi- lejší v světe za mnú neplač; Iné panny v šenku skáčú a já smutna doma puaču; Plakali tatíček, oj dyž pod ním skákal ten vraný koníček. Sš. P. 210., 332., 354., 378., 406., 440., 595. (Tč.). — adv. (jak). Dobrá polívka při dvoře, než vysoko skákati. Prov. Skoč vzhůru nebo dolu (Buď jak buď. Skoč kam skoč. Skoč oko nebo zub. Vz Odvaha). Č. Jelínek bystře skáče; Daj si šohaj čižmy podšit, abys mohel hodně skočit. Sš. P. 614.

297984   Skočiti Svazek: 7 Strana: 0689
Skočiti. Cf. Mkl Etym. 301.— odkud: s huory, Let, s trůnu, s lože, Vrch., s koně Výb. II. 44. Z troudu jiskra s-la. Vrch. Zeď s-la z gruntů. 1566. Wtr. — kam. S. pod peřinu. Hrts. Rozlobený muž skočil do ženy (zbil ji). Drsk. Skákej hodně na koblihy (o masopustě), bude dlouhý len. U Žamb. Dbv. — jak. Rovnýma nohama do vody pro někoho s. Us. Šd. Moře v divokých skocích skáče vzhůru. Osv. I. 90. Přes kládu skačme. Výb. 1. 820. Skáče jako olověný pták (neohrabaně). U Žamb. Dbv. Ani kůň nad sílu neskočí. Us. Bž. Ať skočí jako blecha z pelecha. Us. Vck. — kdy Aby vesele mohla skákati na masopust. Št. Kn. š. 103. — kudy jak. Po kamení pra men tancem skáče. Kká. — si. Ani si ne- skočil (nezatančil). Us. Hnšk. — se. Flanel se musí dříve, než se z něho něco šije, na- močiti, jinak se skočí (srazí). U Místka Škd

297985   Skočiti Svazek: 7 Strana: 1382
Skočiti v dialekt. Vz List. fil. 1892.367.

297986   Skočiti Svazek: 8 Strana: 0363
Skočiti. Vz Mz. v List. fil. 1893. 12. Skoč zhůru neb dolů (padni zub nebo voko). 1559. Wtr. Živ. c. I. 475. Skače jako srna, jako hřibitko. Slez. Nov. Př. 646.

297987   Skočiti Svazek: 9 Strana: 0293
Skočiti. S-čil by zaň do ohňa; Skoč oko lebo zub. Zát. Př. 358b.

297988   Skočiti. — jak kde Svazek: 10 Strana: 0368
Skočiti. — jak kde. Skáče jako žába v plívách. Zbirov. Čes. J. XI. 269. — odkud. Krev z úst skákáše. Baw. T. v. 1610. — kam proč. Skočil by od strachu do kozieho rohu. Rizn. 178.

297989   Skočitý Svazek: 8 Strana: 0363
Skočitý. S. chléb = pěkně nakyslý, vy- soký pecen (N. Město). Brt. D. II. 384.

297990   Skočka Svazek: 3 Strana: 0374
Skočka, y, f., kobylka polní, die Heu- schrecke. Sš. Mt. 46. — S., mladá dívka lehce jdoucí, ein leichtfüssiges Mädchen. Slov.

297991   Skočka Svazek: 9 Strana: 0293
Skočka, y, f. Koně na pastvě na skočku svázané. Jrsk. XXIII. 384.

297992   Skočka Svazek: 10 Strana: 0368
Skočka, v, f. Pustiti koně na skočku (na pastvě, pustiti koně se svázanými nohami). Jrsk. XII. 333.

297993   Skočkovati se Svazek: 3 Strana: 0374
Skočkovati se — svaditi se, sich katz- balgen, streiten. Ros.

297994   Skočmo Svazek: 3 Strana: 0374
Skočmo, skokem, hupky, sprungweise. Šm.

297995   Skočmo Svazek: 10 Strana: 0368
Skočmo se vzepnouti. Kká. Sion I. 93.

297996   Skočná Svazek: 3 Strana: 0374
Skočná, é, f., vz Skočný.

297997   Skočná Svazek: 10 Strana: 0368
Skočná, é, f., tanec na Tešínsku. Vz Brt. P. n. 825., 914., 993.

297998   Skočně Svazek: 10 Strana: 0368
Skočně. Studnice s. šumící. Kká. Sion I. 143.

297999   Skočník Svazek: 9 Strana: 0293
Skočník, rybník u Vrbice. Věst. op. 1895.

298000   Skočnodvorský Svazek: 9 Strana: 0327
Skočnodvorský, os. jm. Dač. I. 314.