94001   Jednosřek Svazek: 10 Strana: 0113
Jednosřek, u, m., monosyllabum. Vz Gb. Slov.

94002   Jednost Svazek: 1 Strana: 0612
Jednost', i, f., die Einheit, když něco je- diné svého druhu jest. J. božská. — 2. Když věc v rozličných okolnostech touž zů- stává. J. činu, místa, času, obrazu. Jg. — 3. Když více věcí tak spojeno jest, aby jednou toliko bytostí byly. J. božská (spojení tří osob v jedno). J. církevní. — 4. Nedílnosť věci. J. slunečních práškův. Jg. — 5. V počtář- ství = a) prostá jednosť, die einfache Grösse. Trojka složen jest ze tří jedností. Něco za j. pojati. — b) Jednotka, na rozdíl od de- sítky, sta, tisícův atd. — Jg.

94003   Jednosť Svazek: 6 Strana: 0503
Jednosť, unitas. Abychom trojici v jed- nosti ctili. Z. wit. Athan. 225 a.

94004   Jednost Svazek: 10 Strana: 0595
Jednost', i, f., unum. Aby byli svrchovaní v jednosti. Pat. Zim. 44b. 25.

94005   Jednost', i Svazek: 6 Strana: 0503
Jednost', i, f. Má rolí na 100 měřic v j-ti (v jednom). Na Zlínsku. Brt. v Mtc. 1878. 35.

94006   Jednostaj Svazek: 6 Strana: 0503
Jednostaj = jednostejně, neustále. Slov. Čo vám chybí, že ste j. taký smutný? Dbš. Sl. pov. I. 29. Dal. j. páliť pod ním. Ib. IV. 49.

94007   Jednostajení Svazek: 7 Strana: 1282
Jednostajení světa a krásy. Hš. Št. 141.

94008   Jednostajenství Svazek: 1 Strana: 0612
Jednostajenství, jednostejenství, í, n. (zastar. ), jednostejná bytnost', gleiches Wesen, Gleichheit, Identität. V j. tři osoby. Leg.

94009   Jednostajensťví Svazek: 6 Strana: 0503
Jednostajensťví tří božských osob. Sv. ruk. 373.

94010   Jednostajna Svazek: 10 Strana: 0113
Jednostajna, y, f. = jednotný počet, singular. Vz Gb. Slov.

94011   Jednostajně Svazek: 6 Strana: 0503
Jednostajně = jednostejně. NB. Tč., St.

94012   Jednostajník Svazek: 7 Strana: 1282
Jednostajník, m., equiperans, zastr. Rozk.

94013   Jednostajný Svazek: 1 Strana: 0612
Jednostajný = nenásobný, jednoduchý, einfach. Moc dvojitá silnější jest jedno- stajné. Št.

94014   Jednostajný Svazek: 6 Strana: 0503
Jednostajný = jednostejný. NB. Tč., Št., Ž. wit.

94015   Jednostatnosť Svazek: 1 Strana: 0612
Jednostatnosť, i, f., simplieitas, jedno- duchosť. Měst. bož.

94016   Jednostatný Svazek: 6 Strana: 0503
Jednostatný = jednoduchý, einlach. Šm.

94017   Jednostavenství Svazek: 9 Strana: 0094
Jednostavenství, n. Nerozlučujícíj. Modl, ruk. XLI. 61.

94018   Jednostejně Svazek: 1 Strana: 0612
Jednostejně, jednostejným způsobem, gleichförmig, gleicherweise, auf gleiche Weise. J. postupovati. Kom. J. hotov jsem. Kom. J. děje se spravedlivému a bezbožnému. Br. J. smysliti, míniti. V. Libé a odporné věci j. snášeti. Kom. Vždy j. trval. Pref. Na jedno nakovadlí j. bíti. V. J. zníti. D. Ne každému se jednostejně zvedlo. Běh j. přispíšený, urychlený. — Jg.

94019   Jednostejně Svazek: 6 Strana: 0503
Jednostejně. Všem j. Vz Právo. A ti jsú j. (einstimmig) v tato slova znali; Všichni j. a společně vyznali jsú. NB. Tč. 2., 107., 108., 199. Aby jednostajně všecky lidi tak učili. Št. Kn. š. 12. V té jednotě jest divně trojice a Jednostajně. Ib. 24 Jednostajně myslili. Ž. wit. 82. 6. — J. = ustavičně, pořád. Mám hus na hnízdě a j. mně z vajec sbíhá. Mor. Hrb., Wrch. To j. opakuji, v tom budu věčně trvati. Dlouhov. Zdor. 133

94020   Jednostejnictví Svazek: 1 Strana: 0612
Jednostejnictví, n., nevšímavosť, lho- stejnost, Gleichgültigkeit.

94021   Jednostejník Svazek: 1 Strana: 0613
Jednostejník, jednostajník, a, m., lho- stejný člověk, ein Gleichgültiger.

94022   Jednostejnosť Svazek: 1 Strana: 0613
Jednostejnosť, i, f. J. =rovnosť jednoho k druhému, Gleichheit, Gleichförmigkeit, Gleichartigkeit, Gleichgültigkeit; neproměn- nosť, Unveränderlichkeit. J. úmyslu v štěstí i neštěstí; j. mysli v protivenství; j. práva, hlasu. Jg.

94023   Jednostejnosť Svazek: 6 Strana: 0503
Jednostejnosť trojúhelníků (shodnost). Jd Geom. 1. 40. J. vědomí. Dk.

94024   Jednostejný Svazek: 1 Strana: 0613
Jednostejný, s druhým shodný, jeden jako druhý, jedné povahy, nerozličný, gleich- förmig, einerlei, gleichartig. Jg. J. věk. Reš. Není to jednostejné. V. J. dar, Kom., oběť, míra, rána, případnosť, právo, podobnosť, Br., povaha, jména. D. J. úmysl míti. V. Kšaft j. slova obsahující. Kol. 57. Jedna každá strana z nás jednu ceduli řezanou v j-ná slova napsanou sobě dánu má. Faukn. 58. Z vůle jadnostejné a společně za biskupa ho zvolili. Háj. Právo všem jest jednostejné. Vš. — J., něm., gleichgültig, v obec. mluvě: lhostejný. J-né jest nám jeti nebo pěšky jíti. Sych. — Kom., D. — J. = neproměnný, unveränderlich, gleichmässig, gleichständig. J-ná buď řeč tvá. Br. J-ným býti. V. J-ným se ukázati. Jel.

94025   Jednostejný Svazek: 6 Strana: 0503
Jednostejný. J. tóny (v síle i v rázu), Zv. Př. kn. I. 2., obrazce (shodné, kongru- ent), směr. Jd. Geom. I. 29. J. zdání. Šf. Strž. II. 429. Z j. vůle k císaři poslali. Kn. Z j. vůle pověděli. NB. Tč. 11. Pod linií (pod rovníkem) den a noc j-na jest. Ler. Stáda j-né vlny. BO. Dva exempláře titul j-ný mají Štr. S naší j-nú vuolí a plnú radú. 1478. Tč. exc. Povolující s činícím j-nou odplatu berou. Lpř. — J. = jedno- duchý. Neb moc dvojitá silnější jest než j-ná. Št. Kn. š. 44.

94026   Jednostěnný Svazek: 1 Strana: 0613
Jednostěnný, eine gemeinschaftliche Wand, Seite habend. L.

94027   Jednostenství Svazek: 1 Strana: 0613
Jednostenství, n., jednostejnosť, Gleich- heit, Identität, Modl. z 14. stol., zastr.

94028   Jednostěžník Svazek: 1 Strana: 0613
Jednostěžník, u, m., Einmaster. Čsk.

94029   Jednostinný Svazek: 6 Strana: 0503
Jednostinný. J-ní, heteroscii = oby- vatelé mírného pásu. Sté. Zem. 314.

94030   Jednostka Svazek: 6 Strana: 0503
Jednostka, y, f., einfaches Zeug in der Mühle. Šm.

94031   Jednostojský Svazek: 1 Strana: 0613
Jednostojský, zastr. = jednostejný. Leg.

94032   Jednostopí, n Svazek: 6 Strana: 0503
Jednostopí, n., die Monopodie. Nz.

94033   Jednostopní Svazek: 9 Strana: 0094
Jednostopní. J. ton, Einfusston. Mus. 1850. II. 6. Pr. Vz Jednostopý.

94034   Jednostopý Svazek: 1 Strana: 0613
Jednostopý, einen Fuss betragend. L.

94035   Jednostopý Svazek: 6 Strana: 0503
Jednostopý sklon. NA. IV. 189.

94036   Jednostranně Svazek: 1 Strana: 0613
Jednostranně, einseitig.

94037   Jednostranně Svazek: 6 Strana: 0503
Jednostranně něco seznati. Us.

94038   Jednostranník Svazek: 6 Strana: 0503
Jednostranník, a, m. = jednostranný člověk. Dk. Roz. f. 5.

94039   Jednostrannosť Svazek: 1 Strana: 0613
Jednostrannosť, i, f., die Einseitigkeit, Parteilichkeit.

94040   Jednostranný Svazek: 1 Strana: 0613
Jednostranný, einseitig. J. pohyb, cvi- čení, vzdělání. Us. — J. úhly = při jedné straně jsoucí. L.

94041   Jednostranný Svazek: 6 Strana: 0503
Jednostranný. J. náhled, Osv., směr, Us. Pdl., zatížení, Zpr. arch. VIII. 58., od- stoupení od smlouvy. Osv. I. 212.

94042   Jednostrunník Svazek: 6 Strana: 0503
Jednostrunník, u, m. == monochord. S. N. V. 431.

94043   Jednostřižka Svazek: 1 Strana: 0613
Jednostřižka, y, f., vz Jednostřižný.

94044   Jednostřižka Svazek: 8 Strana: 0136
Jednostřižka, y, f., Einschurwolle, f. Sterz. I. 775.

94045   Jednostřižný Svazek: 1 Strana: 0613
Jednostřižný, einscliürig. J. ovce, kterou jednou za rok stříhají. J. vlna (vlna z ta- kových ovcí, jednostřižka. L. ). Us.

94046   Jednostřižný Svazek: 6 Strana: 0503
Jednostřižný, einschnittig. J. nýt. Pcl. 73.

94047   Jednostupňový Svazek: 6 Strana: 0503
Jednostupňový, eingradig. Dch.

94048   Jednosvalný Svazek: 6 Strana: 0503
Jednosvalný, einmuskelig. J. mlži. NA. V. 637. Vz násl.

94049   Jednosvalový Svazek: 6 Strana: 0503
Jednosvalový, vz Jednosvalný. Frč. G. 27.

94050   Jednosvitně Svazek: 6 Strana: 0503
Jednosvitně = rovně, jednomyslně. Leč staří otcové svatí téměř j. tvrdí; V tom j. shodují se. Sš.

94051   Jednosvolenství, n Svazek: 1 Strana: 0613
Jednosvolenství, n., sjednocení vůlí, beiderseitige Einwilligung, Uibereinstim- miing. Th.

94052   Jednosvorenství, n Svazek: 10 Strana: 0113
Jednosvorenství, n. = sjednocení. J. svými listy potvrdil. Pulk. Lobk. k. 43. Pro- cházka má: jednosvolenství. Mš.

94053   Jednosvorně Svazek: 1 Strana: 0613
Jednosvorně, einträchtig, übereinstim- mend, jednomyslně, sjednoceně. V. Žádajíc za to j. Lom.

94054   Jednosvorně Svazek: 6 Strana: 0503
Jednosvorně. 1512. Mus. 1883. 363. Před námi stojíce vyznali jsú j-ně. NB. Tč. 29. J. se snesli o to. Bart. — Pal. Rdh. I. 357., II. 162.

94055   Jednosvorný Svazek: 1 Strana: 0613
Jednosvorný, jednomyslný, svorný, shodný, einträchtig, übereinstimmend. J. sne- šení, Kom., volení. V.

94056   Jednosvorný Svazek: 6 Strana: 0503
Jednosvorný. J. moc. Krist. 2. a.

94057   Jednosyllabý Svazek: 6 Strana: 0503
Jednosyllabý = jednoslabičný. J. slovo. KB. 2. vd. 2.

94058   Jednosytný. J Svazek: 6 Strana: 0503
Jednosytný. J. kyselina, monohydrische Säure, Sl. les., alkohol, Mj. 48., zásady. Rm. I. 145.

94059   Jednošárný Svazek: 6 Strana: 0503
Jednošárný, einreihig. Vz Rst. 422.

94060   Jednošatý Svazek: 6 Strana: 0503
Jednošatý. nur ein Kleid habend. J. vlny (vodní). Čch. Sl. 70.

94061   Jednoškořepný Svazek: 1 Strana: 0613
Jednoškořepný, einschalig. D. Lépe: jednoškořepný.

94062   Jednošroubový Svazek: 9 Strana: 0094
Jednošroubový. J. loď. Ott. XVI. 243.

94063   Jednoštítník Svazek: 9 Strana: 0094
Jednoštítník, a, m. Br. Hod. 148. Vz Jedno štítný.

94064   Jednoštítný Svazek: 1 Strana: 0613
Jednoštítný, einschildig. J. vládyka, nový šlechtic, der neue Adelige. Tov. kap. 233. Gl.

94065   Jednoštítný. J Svazek: 6 Strana: 0503
Jednoštítný. J. vládyka. Vz Štít.

94066   Jednoť Svazek: 10 Strana: 0113
Jednoť = aj tu, tuf, náhle. Sr. Jednožť. J. Ctirad povleče se. Dal. C. 13. 14.

94067   Jednota Svazek: 1 Strana: 0613
Jednota, y, f. J., vlastnosť věci, když jediná toliko svého druhu jest. J. boží. Jg. J. děje a jednání. J. času, místa a jednací osoby. Nz. Die Einheit, Einigkeit. — J. = svornosť, sjednocenosť, jednomyslnosť, Einig- keit. V j-tu uvésti, j-tu udělati. V. J-ty žá- dostivý. V. J. víry, křesťanská, církve. Ka- cíři jednotu církve roztrhují. Kom. Chtíce, aby takové nesvornosti v dobrou jednotu uvedeny byly. Ferd. I. zríz. — J. společ- nost, Verein. J. českých bratří n. bratrská, Jg., umělecká. Vz S. N. IV. 215. J. řemesl- nická, Us., křesťanská, Arch. III. 423, panská, Herrenbund, plačtivá (sekta Mikulášovských). Gl. J-tu držeti a zachovati. Gl. Biskupové odpadlíky od církve křesťanské jednoty vy- lučují. Kom. J. průmyslová. Rk. J. k čemu (u slovesných jmen podstatných ne: pro co): k stavění chrámu, k podporování chudých. Vstúpili jsme v jednotu a jednostajne smlu- vili jsme se za jeden člověk a slíbili jsme sobě tu jednotu držeti a zachovati... ktož by chtěl v tuto jednotu k nám vstúpiti. Půh. brn. 1417 (kn. drn. ). Vz Spolek. — J. = samotnosť, die Einsamkeit. Tak tu v jednotě bydlí. Leg. — J. = místo o sobě stojící, mimo ves, ein einsamer Ort. Mus.

94068   Jednota Svazek: 6 Strana: 0503
Jednota = vlastnosť věci, když jediná toliko svého druhu jest. Vz S. N. J. děje n. jednám. Nz. Tím naznačuje apoštol j tu sku- tečnou vniternou ; U Pána ovšem jednota s ot- cem jest bytná, u člověka může jen a musí býti mravná; J. bytosti a podstaty. Sš. II. 43., 112., Sš. J. 124, 180., Sš. Sk 58. J. duševní. Sbn. J. podkladu v Kristu, unio hypothetica. Hlv. 321. J. říšská. Šmb. J. v rozmanitosti, krásna. Dk. Aesth. 60., 140. Jenž s tebou živ jest a kraluje v jednotě ducha sv.; Nerozdílná j. sv. trojice. Mž. 58., 77. Abychom trojici v j-tě ctili; Jeden jest (Kristus) jednotú osoby; Jeden Buoh divně troj jest v j tě a jeden v trojici Št. Kn. š. 14., 15., 25. — J. — sjednocenosť. U věcech nutných j., v pochybných svo- boda, ve všech pak láska. Sv. Augustin. Jenž jsi rozličné národy v j-tě víry shro- máždil. Mž. 123. Ve svornosti a jednotě jest život, v rozdrobeni však jest smrť. Pal. Rdh. I. 196 — J. == společnost. J. lesnická, úvěrná, Credit-, pomocná, Hilfs-, pojišťovací, Assekuranz-, pro průmysl ře- pový, für Rübenzuckerindustrie; pokladnice, obvod, škola, stanovy, účel, majetek, čin- nosť, člen, předseda, shromáždění j-ty. Šp.; náboženská, Sbn., státní, kulturní, Šmb., vzdělanosti, Dk. Aesth 509., politická, ná- rodní, J. Lpř., fysická člověčenstva. Lenz Anthr. 47. Organickou j-tu činiti. Mus. 1880. 427. Máme všichni v jednotu býti, 1394.; A tato naše j. státi a trvati má. 1503. Pal. Rdh. I. 179. Kostel obecný, ješto jest divně sebrán v j-tu duchem sv. skrze apoštoly; Protož ten kostel křesťanský jest svatých spolu j.; Nechtě v j-tě křesťanské býti. Št. Kn. š. 26, 57. Sv. křstem v j-tu křesťan- stvie vníti. lb. 27. Vz Spolek. J. bratrská, vz Tf. H. 1. 3. vd. 37., 38., 47.-49., 55., 64., 65., S. N. — J., dvůr u Milevska; mlýn u Nepomuk. — J-ty, sam. u Tábora.

94069   Jednota Svazek: 8 Strana: 0136
Jednota. J. dává sílu. Phľd. 1894. 18.

94070   Jednota Svazek: 9 Strana: 0094
Jednota = spojení mnohého v souhlasný celek. J. bratrská. Ott. XIII. 159.

94071   Jednota Svazek: 10 Strana: 0113
Jednota. Neučinili žádné zmínky o dě- dičných jednotách (úmluvách) s domem rakouským, Zápisy nebjednoty, které byly mezi stavy. Tk. XI. 13., 45.

94072   Jednotaktový Svazek: 6 Strana: 0503
Jednotaktový, eintaktig. J. pomlčka. Zv. Př. kn. I. 6.

94073   Jednotář Svazek: 1 Strana: 0613
Jednotář, e, m., Einheitsmann. Rk.

94074   Jednotečký Svazek: 9 Strana: 0094
Jednotečký. Vz Úzkořitník.

94075   Jednotečný Svazek: 8 Strana: 0552
Jednotečný. Vz Prsoštítec (3. dod.).

94076   Jednotělí Svazek: 7 Strana: 1282
Jednotělí, n., monosomiens.

94077   Jednotelka Svazek: 1 Strana: 0613
Jednotelka, y, f., synonymum. Ros.

94078   Jednotelnosť Svazek: 1 Strana: 0613
Jednotelnosť, i, f., blízkoznačnosť, nahe Bedeutung. Na Slov. Synonymia,

94079   Jednotelný Svazek: 1 Strana: 0613
Jednotelný, blízkého významu, von naher Bedeutimg, synonym. — J., jednotný, einzeln. Zlob.

94080   Jednotenský Svazek: 6 Strana: 0503
Jednotenský, einheitlich. Rk.

94081   Jednotenství, n Svazek: 6 Strana: 0503
Jednotenství, n. = monisums. Dk. Rozb. f. 30., Dk. Dj. f. 208.

94082   Jednotěný Svazek: 6 Strana: 0503
Jednotěný, vereinigt.

94083   Jednotíce Svazek: 1 Strana: 0613
Jednotíce, e, f., die Monade. Rk.

94084   Jednotický Svazek: 10 Strana: 0113
Jednotický. J. obnovivosť. Čad. 20, 45.

94085   Jednotičník Svazek: 6 Strana: 0503
Jednotičník, u, m., der Einigungspunkt. Rk.

94086   Jednotidlo Svazek: 6 Strana: 0503
Jednotidlo, a, n., das Einigungsmittel. Vch. Ar. II 28.

94087   Jednotina Svazek: 1 Strana: 0613
Jednotina, y, f. = jednotka, die Einheit. Na Slov. Koll.

94088   Jednotina, y Svazek: 6 Strana: 0503
Jednotina, y, f., die Einheit. Šf. III. 625.

94089   Jednotitel Svazek: 1 Strana: 0613
Jednotitel, e, m., der Vereiniger.

94090   Jednotitel Svazek: 6 Strana: 0503
Jednotitel všech působností. Pal. Rdh. I. 338.

94091   Jednotitelka Svazek: 1 Strana: 0613
Jednotitelka, y, jednotitelkyně, ě, f., die Vereinigerin.

94092   Jednotiti Svazek: 1 Strana: 0613
Jednotiti, 3. pl. -tí, jednoť, tě (íc), il, cen, cení; sjednotiti, jednotívati, vereinigen, verbinden. — koho s kým čím. Hospodin bude jedny s druhými láskou j. Br. — se s kým. V.

94093   Jednotiti Svazek: 6 Strana: 0503
Jednotiti řepu = protrhovati, aby vždy jen jedna zůstala a ne několik pohromadě. Us. Mý., Kšť.

94094   Jednotivý Svazek: 6 Strana: 0504
Jednotivý, einigend. Jako údové jednoho těla spojeni budou vazbou j-vou. Sš. II. 208.

94095   Jednotka Svazek: 1 Strana: 0613
Jednotka, y, f. J-tu vyššího jména pro- měniti v jednotky jména nižšího. Nz. Die Einheit.

94096   Jednotka Svazek: 6 Strana: 0504
Jednotka tepla, Kk. Fys. 102., křivosti, Jrl. 216., kladná, záporná, Athen. III. 225., berničná, polní, břemen, Mus. 1880. 507., mincovní. Kaizl 150., délková, magnetické síly, měrná, čtverečná. Stě. Zem. 339., 669., 741.

94097   Jednotkář Svazek: 10 Strana: 0113
Jednotkář, e, m, vz Jednocký.

94098   Jednotkový Svazek: 6 Strana: 0504
Jednotkový, Einheits-. Athen. III. 225., 229.

94099   Jednotkový Svazek: 7 Strana: 1282
Jednotkový svah : 1 : 1, einfüssige Bö- schung. Tch. 1889. 62.

94100   Jednotky Svazek: 9 Strana: 0094
Jednotky = kalhoty se živůtkem v celku. Šeb. 287.

94101   Jednotlivě Svazek: 1 Strana: 0613
Jednotlivě, einzeln. Us.

94102   Jednotlivec, vce Svazek: 1 Strana: 0613
Jednotlivec, vce, m., ein Einzelner. C.

94103   Jednotlivecký Svazek: 7 Strana: 1282
Jednotlivecký, individualis. V.V. 31.

94104   Jednotlivění Svazek: 7 Strana: 1282
Jednotlivění, individuatio. V.V. 44.

94105   Jednotlivěti Svazek: 6 Strana: 0504
Jednotlivěti, ěl, ění = jednotlivým, osa- motnělým se stávati. Hlas jeho j. bude. Hdž. Vět. 85.

94106   Jednotlivina Svazek: 6 Strana: 0504
Jednotlivina, y, f., die Individualität. Am. Svět složen jest z j-vin. Msr. 14.

94107   Jednotliviti Svazek: 6 Strana: 0504
Jednotliviti, il, en, ení, individualisiren. Nz.

94108   Jednotlivosť Svazek: 1 Strana: 0613
Jednotlivosť, i, f., Einzelnheit, Do j-stí se pouštěti, Nt. Na j-stech lpěti. Pal.

94109   Jednotlivostní. Msr Svazek: 6 Strana: 0504
Jednotlivostní. Msr. 157.

94110   Jednotlivostný Svazek: 7 Strana: 1282
Jednotlivostný =jednotlivecký. V.V. 41.

94111   Jednotlivůstka Svazek: 6 Strana: 0504
Jednotlivůstka, y, f., die Einzelnheit. Kos. Ol. I. 271.

94112   Jednotlivý Svazek: 1 Strana: 0613
Jednotlivý, einzeln. J. slovo, úsudek, člověk, obzor, Jg., dům.

94113   Jednotlivý Svazek: 6 Strana: 0504
Jednotlivý. J. summa, úhrnek, Nz., špa- lek, pastva, úspěch, Sl. les., případ. Us. Pdl.

94114   Jednotní Svazek: 10 Strana: 0113
Jednotní. Řeč jako j. prostředek. Lit. I. 388.

94115   Jednotnický Svazek: 6 Strana: 0504
Jednotnický, individuell. Šm.

94116   Jednotník Svazek: 1 Strana: 0613
Jednotník, u, m., vz Singular. — J., a, m., člen jednoty. Bundesglied. 1450. Gl.

94117   Jednotník Svazek: 6 Strana: 0504
Jednotník. Dk. Až do let padesátých našeho století byla v zoologii i v botanice uznávána zásada, že každé pravé vajíčko jen tehdy na samostatného j-ka se vyvi- nouti může . . . S. N. XI. 25. — Hg. Z říše rostl. 193. — Mienímť napomínati každého j-ka (člena jednoty). 1450. Pal. Rdh. I. 179. On byl v domácích rozbrojích jednotníkem strakonickým. Pal. Rdh. II.180.

94118   Jednotník Svazek: 8 Strana: 0552
Jednotník, a, m. = přijímací pod jednou. Tk. X. (často).

94119   Jednotník Svazek: 9 Strana: 0094
Jednotník, a, m., vz předcház. Hromadník. J. = člen jednoty. Pal. Děj. I. 2. 28., IV. 1. 75. a j.

94120   Jednotnosť Svazek: 1 Strana: 0613
Jednotnosť, i, f., Einheitlichkeit,

94121   Jednotnost Svazek: 6 Strana: 0504
Jednotnost. Dk. Aesth. 655. J. hmoty a síly, Stč. Zem. 263., potřeb, vzdělání lid- ského. Kaizl 123.

94122   Jednotný Svazek: 1 Strana: 0613
Jednotný počet, Einzahl. — Pohybování jest buď j. (einfach) nebo složené. Sedl. — J., jednoty se týkající. 1395. Vereins-.

94123   Jednotný Svazek: 6 Strana: 0504
Jednotný, einfach, monistisch, einheit- lich. J. děj, myšlénka základní, Mour., do- jem, Dk. Aesth. 73., míra, ZČ. 12., celek, Stč. Zem. 156., cena, Einheitspreis, Rakousko, J. tr., renta. Us. Pdl. Filosofie i theologie jsou vědy j-né. Hlv. 31. J. škola střední (gymnas. a realka pohromadě). Sjezd prof. českých středních škol konaný o Letnicích r. 1886. v Praze schválil ji velikou většinou hlasů. Vz o ní článek v Kroku z r. 1887. od Jos. Zahradníka. — J. číslo označuje u některých appellativ majících platnosť jmen hromadných mnohosť věcí. Na poli máme pěkný strom (= pěkné stromoví). Žito má drobný klas, ale pěkné zrno. To je drobný kámen. Brt. S. 3. vd. 27. — J. = jednotlivý. Sídla jednotných větví (národa). Šf. Strž. II. 565. a j.

94124   Jednotoplný Svazek: 6 Strana: 0504
Jednotoplný, einheitsvoll. Šm.

94125   Jednotozpyt Svazek: 10 Strana: 0113
Jednotozpyt, u, m. Vz Krec. 12.

94126   Jednotraktový Svazek: 6 Strana: 0504
Jednotraktový, eintraktig. J. stavba. Pcl. 115.

94127   Jednotrojnosť Svazek: 1 Strana: 0613
Jednotrojnosť., i, f., die Dreieinigkeit. Pís. str.

94128   Jednotrojný Svazek: 1 Strana: 0613
Jednotrojný, dreieinig. J. moc. Hus.

94129   Jednotrojný Svazek: 6 Strana: 0504
Jednotrojný Bůh. Hrbň., Jsk.

94130   Jednotrubý Svazek: 8 Strana: 0552
Jednotrubý květ. Am. Orb. 75.

94131   Jednotržně Svazek: 8 Strana: 0552
Jednotržně (ustavičně). Tam se j. modlil. Svojanov. Čes. 1. V. 564.

94132   Jednotřídka Svazek: 6 Strana: 0504
Jednotřídka, y, f. = jednotřídní škola, Us. Jdr.

94133   Jednotřídka Svazek: 8 Strana: 0136
Jednotřídka, y, f. = jednotřídní škola,

94134   Jednotřídní Svazek: 6 Strana: 0504
Jednotřídní, einklassig. J. škola. Us.

94135   Jednotvárně Svazek: 10 Strana: 0595
Jednotvárně zpěvavý hlas. Zvon. VI. 316.

94136   Jednotvárnost Svazek: 1 Strana: 0613
Jednotvárnost', i, f., die Einförmigkeit. Mark.

94137   Jednotvárný Svazek: 1 Strana: 0613
Jednotvárný, einförmig. J. úd, krajina, pohled, řeč, hlas, život. Us.

94138   Jednotvárný Svazek: 6 Strana: 0504
Jednotvárný. J. zvuky, Us. Pdl., Osv. I. 93., život, Hrts., rány, Vrch., stopy. Dk. Poët. 228. Říše nedala se spravovati způ- sobem j-ným. Lpř. Děj. I. 156.

94139   Jednotvarý Svazek: 6 Strana: 0504
Jednotvarý, einförmig. J. hmoty. Frč. 10.

94140   Jednotváří Svazek: 1 Strana: 0613
Jednotváří, n., ein Gesicht.

94141   Jednotvorce Svazek: 6 Strana: 0504
Jednotvorce, e, m., der einzige Schöpfer. Šm.

94142   Jednotyčový Svazek: 10 Strana: 0595
Jednotyčový. KP. XI. 261.

94143   Jednou Svazek: 1 Strana: 0613
Jednou jedenkrát, einmal. J. v roce. V. Nejednou jsem to viděl. Jednou jedna jest jedna, J. na vždycky. D. Více než jednou (často). V. Není toho kostelíka, aby v něm j. do roka posvícení nebylo. Jg. Co jednou čertu v hrdlo přijde, toho nikdo nevykoupí. Jg. — Najednou, pojednou, zugleich, auf einmal. Všickni naj. Najednou vše vypil. Us. Najednou, pojednou náhle, plötzlich, aut einmal. Jg. Najednou strhl se vítr. Kom. — J., znamená neurčitý čas, něm. einmal, einst, dereinst. Někdy j. aspoň. V. Slyšel jsem o tom j. Až se j. vrátím. Konečné j. se toho do- dělal. - Jg.

94144   Jednou Svazek: 6 Strana: 0504
Jednou. O j. není tak zle. Dch. Ještě j. něco uvážiti, opakovati. Us. Pro j. nebude snad zle. Sá. Je již j. mezi nimi takový obyčej. Sá. Jednou, druhé i třetí král po- roučel. Bart. Jednú, semel. Ž. wit. 61. 12. Po jednú, simul. Ib. 97. 8. — J. - znamená čas. A když jednú k němu přišla. Št.

94145   Jednoúdobný Svazek: 7 Strana: 1282
Jednoúdobný, uniformis. V.V. 74.

94146   Jednoúdolní Svazek: 9 Strana: 0094
Jednoúdolní (krajina). Fisch. Hosp. 57.

94147   Jednouchý Svazek: 1 Strana: 0614
Jednouchý, mit einem Ohr. Jg.

94148   Jednoústý Svazek: 1 Strana: 0614
Jednoústý, einstimmig. Rk.

94149   Jednouvázaný Svazek: 1 Strana: 0614
Jednouvázaný. J. nota, eine einmal ge- strichene Note.

94150   Jednouzelka Svazek: 1 Strana: 0614
Jednouzelka, y, f., thereva, hmyz. Krok.

94151   Jednov Svazek: 6 Strana: 0504
Jednov, a, m., Ainsersdorf, ves u Konice na Mor.

94152   Jednovaječný Svazek: 1 Strana: 0614
Jednovaječný, eineiig. J. rostliny (jediný vaječník mající). Rostl.

94153   Jednoválcový Svazek: 6 Strana: 0504
Jednoválcový, einwalzig. J. lokomobila. Hrm. 107.

94154   Jednovarlec Svazek: 6 Strana: 0504
Jednovarlec, relce, m. = násl. Šm.

94155   Jednovarletí Svazek: 7 Strana: 1282
Jednovarletí, n., monorchidia.

94156   Jednovarletí Svazek: 10 Strana: 0595
Jednovarletí, n., skrytovarletnictví jedno- stranné, jednomoudí, monorchidia. Ktt.

94157   Jednovarletník Svazek: 6 Strana: 0504
Jednovarletník, a, m. = kdo má jen jedno varle, der Einhode. Čes. lk. IV. 101.

94158   Jednovarletník Svazek: 7 Strana: 1282
Jednovarletník, a, m., monorchis.

94159   Jednovečerní Svazek: 6 Strana: 0504
Jednovečerní, einabendlich. Ntr. VI. 329.

94160   Jednověkosť Svazek: 1 Strana: 0614
Jednověkosť, i, f., gleiches Alter, Gleich- zeitigkeit.

94161   Jednověký Svazek: 1 Strana: 0614
Jednověký, gleichen Alters, V., gleich- zeitig.

94162   Jednověnečný Svazek: 1 Strana: 0614
Jednověnečný, jeden věnec mající. J-ční mlžové. Krok.

94163   Jednověrec Svazek: 1 Strana: 0614
Jednověrec, rce, jednověrce, e, m., ein Glaubensgenosse. Jg.

94164   Jednověrný Svazek: 1 Strana: 0614
Jednověrný, von einerlei Glauben. Jg.

94165   Jednoverný Svazek: 8 Strana: 0136
Jednoverný = jedné víry. Slov. Phľd. 1894. 536.

94166   Jednověrstvo Svazek: 1 Strana: 0614
Jednověrstvo, a, n., die Glaubensge- nossen. L.

94167   Jednoveršový Svazek: 6 Strana: 0504
Jednoveršový = stiehický. Křn.

94168   Jednověrý Svazek: 1 Strana: 0614
Jednověrý, von einerlei Glauben. Rk.

94169   Jednoveslice Svazek: 10 Strana: 0113
Jednoveslice, e, f. Nár. list. 1903. č. 175. 13.

94170   Jednoveslový Svazek: 1 Strana: 0614
Jednoveslový, einruderig. Jg.

94171   Jednovětí Svazek: 6 Strana: 0504
Jednovětí, n. J. u verši. Dk. Poet. 253.

94172   Jednovětý Svazek: 6 Strana: 0504
Jednovětý verš. Dk. Potit. 253.

94173   Jednovka Svazek: 1 Strana: 0614
Jednovka, y, f. = jednotelka. Na Slov.

94174   Jednovláda Svazek: 1 Strana: 0614
Jednovláda, jedinovláda, y, f., Monarchie, Alleinherrschaft. Krok.

94175   Jednovláda Svazek: 6 Strana: 0504
Jednovláda, y, f., die Monarchie. Sf. Strž. I. 578., II. 386. a j.

94176   Jednovládce Svazek: 1 Strana: 0614
Jednovládce, e, m., jedinovládce, samo- vládce, Monarch, Alleinherrscher. Jg.

94177   Jednovládí Svazek: 1 Strana: 0614
Jednovládí, n.. Monarchie. Rk.

94178   Jednovládkyně Svazek: 1 Strana: 0614
Jednovládkyně, ě, f.. Alleinherrscherin. — Jg.

94179   Jednovládný Svazek: 1 Strana: 0614
Jednovládný, monarchisch.

94180   Jednovládství Svazek: 1 Strana: 0614
Jednovládství, -stvo, a, n., jednovlád- nosť, die Monarchie, Alleinherrschaft. Jg.

94181   Jednovocec Svazek: 8 Strana: 0136
Jednovocec, čce, m., nadávka Bosákům. Wtr. Živ. c. I. 31.

94182   Jednovolec Svazek: 6 Strana: 0504
Jednovolec, lce, m., der Monothebit (eine Art Ketzer). Šm.

94183   Jednovolně Svazek: 10 Strana: 0113
Jednovolně. Vyřkli jsme svorně a j. přede vší obcí Zbrasl. 223.

94184   Jednovolnosť Svazek: 1 Strana: 0614
Jednovolnosť, i, f., jednomyslnost', Ein- stimmigkeit. Jg.

94185   Jednovolný Svazek: 1 Strana: 0614
Jednovolný, jednomyslný, einstimmig. Jg.

94186   Jednovozný Svazek: 8 Strana: 0552
Jednovozný. J. svážná v dolech. Vz Ott. XI. 601. b.

94187   Jednovratný Svazek: 1 Strana: 0614
Jednovratný, einthorig. Jg.

94188   Jednovrstevní Svazek: 6 Strana: 0504
Jednovrstevní, einschichtig. J. tvorové. NA. V. od. 2. 6.

94189   Jednovrstvý Svazek: 7 Strana: 1282
Jednovrstvý, einschichtig.

94190   Jednovrub Svazek: 1 Strana: 0614
Jednovrub, a, m., anatina, mlž. Krok.

94191   Jednovýznamný Svazek: 7 Strana: 1282
Jednovýznamný, univocus. Kadeř.

94192   Jednozápadový Svazek: 6 Strana: 0504
Jednozápadový, eintourig. J. zámek. Včř. Z. I. 53.

94193   Jednozásaditý Svazek: 6 Strana: 0504
Jednozásaditý. J. radikaly. Rm. I. 74. Jednozemec, mce, m., der Landsmann. Šf. Strž. II. 84.

94194   Jednoznačnosť Svazek: 8 Strana: 0136
Jednoznačnosť, i, f. Jg. (Krok 1896.).

94195   Jednoznačný Svazek: 6 Strana: 0504
Jednoznačný, gleichlautend, von gleicher Bedeutung, univocus. Psp. J. funkce, Stč. Dif. 6., přísudek. Hlv. 105.

94196   Jednoznaký Svazek: 1 Strana: 0614
Jednoznaký, gleichbedeutend. Rk.

94197   Jednozrnka Svazek: 1 Strana: 0614
Jednozrnka, y, f., monotoca, rostl.

94198   Jednozrný Svazek: 1 Strana: 0614
Jednozrný, einkörnig, einsaiuig.

94199   Jednozrný. J Svazek: 6 Strana: 0504
Jednozrný. J. pšenice. Vz Pšenice.

94200   Jednozub, u, m Svazek: 6 Strana: 0504
Jednozub, u, m., der Einzahn. Šm.

94201   Jednozubec Svazek: 1 Strana: 0614
Jednozubec, bce, m., Seeeinhorn, der Narwali. Vz Jednorožec.

94202   Jednozubý Svazek: 1 Strana: 0614
Jednozubý, einzälinig. J. bába.

94203   Jednozvučně Svazek: 6 Strana: 0504
Jednozvučně, eintönig. Mcha.

94204   Jednozvučnosť, i Svazek: 1 Strana: 0614
Jednozvučnosť, i, f., Eintönigkeit, Sym- phonie. I).

94205   Jednozvučný Svazek: 1 Strana: 0614
Jednozvučný, eintönig. D.

94206   Jednozvuk Svazek: 6 Strana: 0504
Jednozvuk, der Unison, das Unisono. Hud., Zv.

94207   Jednozvuk, u Svazek: 1 Strana: 0614
Jednozvuk, u, m., Einklang.

94208   Jednozvukosť Svazek: 6 Strana: 0504
Jednozvukosť, i, f. = jednozvučnosť. Sš. Pros. 3. vd. 12.

94209   Jednozvuký Svazek: 6 Strana: 0504
Jednozvuký = jednozvučný. J. hlasy lesa. Vrch.

94210   Jednozvuký Svazek: 10 Strana: 0113
Jednozvuký. J. píseň. Tbz. VIII. 140.

94211   Jednož Svazek: 1 Strana: 0614
Jednož, vz Jedno.

94212   Jednož Svazek: 6 Strana: 0504
Jednož. Bž. 216.

94213   Jednoženec Svazek: 1 Strana: 0614
Jednoženec, nce, m., monogainus, kdo má jednu ženu. Aqu.

94214   Jednoženství Svazek: 1 Strana: 0614
Jednoženství, n., Monogamie, - Mono- gynic.

94215   Jednoženství Svazek: 6 Strana: 0504
Jednoženství. Slb. XLII., Kk. 66., S. N.

94216   Jednožený Svazek: 1 Strana: 0614
Jednožený, einweibig. J-né květy. Rostl.

94217   Jednožitný Svazek: 6 Strana: 0504
Jednožitný = spolu šijící. Sš. I. 27.

94218   Jednoživelní Svazek: 9 Strana: 0094
Jednoživelní látka. Pal. Záp. I. 21.

94219   Jednoživotný Svazek: 10 Strana: 0113
Jednoživotný = jsoucí z jednoho ži- vota, z jedné matky. Vz Gb. Slov., Jedno- břišni.

94220   Jednožlazý Svazek: 1 Strana: 0614
Jednožlazý, eindrüsig. Rostl.

94221   Jednožť Svazek: 10 Strana: 0113
Jednožť = aj, tuť, náhle. Vz Jednoť. Jakž smrť příde, j. ději, nenie jeho (sotva dím, už ho není). Hrad. 138a. (Mš. ). Vz Jednéžt.

94222   Jedntodílový Svazek: 6 Strana: 0501
Jedntodílový, eintheilig, einbändig. J. píseň. Zv. Přír. ku. II. 27.

94223   Jednú Svazek: 7 Strana: 1282
Jednú, semel. V životě sv. Františka důsledně užíváno, sic jinak v Ev. ol. pře- vládá han. valašské jednuc. Jir. Mor. 42. To dal j. svým apoštolóm. Výb. II. 759.

94224   Jednú Svazek: 10 Strana: 0113
Jednú = jedinú, jedinkú. J. mluvil jest Bóh. Ž. wit. 61. 12. Sto jich j. (najednou) zabiv. Alx. Víd. 3. J. dne (gt. ) jedl. Pass. 385. (semel per diem).

94225   Jednúc Svazek: 6 Strana: 0504
Jednúc = jednou. Zlinsky. Brt. Již jsem v Bílovicích j. vyznal a svědčil. NB. Tč. 40. — Slov., Bern.

94226   Jednúc Svazek: 7 Strana: 1282
Jednúc. Vz předcház. J. kamenován jsem; Kristus j. za hříchy naše umřel jest. Ev. ol. 104., 138. (126.).

94227   Jednúc Svazek: 10 Strana: 0113
Jednúc. Volný trh j. v téhodni držán bejti má. 1520. Mus. IX. 158.

94228   Jednúcky Svazek: 9 Strana: 0094
Jednúcky = jednúr, jednou. Hořen. 6.

94229   Jednúkrát Svazek: 10 Strana: 0113
Jednúkrát = jedenkrát. 7. kap. 88. 36., Pass. 48a.

94230   Jednušek Svazek: 6 Strana: 0504
Jednušek, ška, m. = katolík přijímající pod jednou. Skl.

94231   Jednuška Svazek: 1 Strana: 0614
Jednuška, y, f., mor. jednoška jednička, der Einser, die Einheit. D. — J., mlýnský stroj toliko paleční a vodní kolo mající, ko- lečník. Také: jednostka, einfaches Mahlwerk. — J. pila bez pastorku mající na hřídeli malé široké kolo vodní (belík), na druhém konci má hřídel kliku, která táhne vojnici s rámem. S. N. — J., zlatovka, eine Gulden- banknote. — Jednuškaté to = stejno. Vz Stejnosť. Č. — J., y, m., kdo pod jednou způsobou přijímal, katolik, der Einser. Gl., Kom., Star. let. 216. — J., jednoduchá pila.

94232   Jednuška Svazek: 6 Strana: 0504
Jednuška také = ručnice s jednou hlavní. NA. IV. 145.

94233   Jednuška Svazek: 8 Strana: 0136
Jednuška = zlatka (papírová); zlatník, renčník. CT. Tkč.

94234   Jednuška Svazek: 9 Strana: 0094
Jednuška, y, f. = katolík. Jinejm j kám ani židóm nemnoho se škodilo (od vojska). Har. J. 65. — Wtr. Vys šk. 149. a j.

94235   Jednuškovati co Svazek: 1 Strana: 0614
Jednuškovati co: vlnu, poprvé česati, mykati, kratzen, reissen. Us.

94236   Jednuští Svazek: 9 Strana: 0094
Jednuští sedláci = katoličtí. Har. J. 86. Sr. předcház. Jednuška.

94237   Jednušťka Svazek: 8 Strana: 0136
Jednušťka, y, f. = jednuška, t vsuto. Gb. H. ml. L 396.

94238   Jedný Svazek: 1 Strana: 0614
Jedný, jediný, essbar. Ros.

94239   Jedný Svazek: 6 Strana: 0504
Jedný. Prk. Př. 29.

94240   Jedný Svazek: 7 Strana: 1282
Jedný = jenom. Chci rozkázati, bude-li j. moci, aby tam šel. Sdl. Fr. VII. 10.

94241   Jedný Svazek: 8 Strana: 0136
Jedný = jedovatý. Mní, že utýrá hroznou tu a jednou smeť. Vrch. Rol. XLII. 186.

94242   Jedo Svazek: 1 Strana: 0614
Jedo, Jeddo, a, n., hlavní město Japana. Vz S. N. IV. 220.

94243   Jedoblivý Svazek: 9 Strana: 0094
Jedoblivý —jedovatý. J-vé a zlobné hrůzy hnaly se naň. Pal. (Pal. Pam. 323. ).

94244   Jedodělník Svazek: 1 Strana: 0614
Jedodělník, a, m., travič, Giftmischer. Hank, gloss.

94245   Jedohojce Svazek: 1 Strana: 0614
Jedohojce, e, jedohojec, jce, m., kdo hojí uštknutí hadů. Aqu.

94246   Jeďojem Svazek: 6 Strana: 0504
Jeďojem, u, m., der Giftgang, -thurm, v hutn. Vz Jedový.

94247   Jeďok Svazek: 6 Strana: 0504
Jeďok, a, m. = jedák, der Vielesser. Laš. Tč.

94248   Jedokaz Svazek: 1 Strana: 0614
Jedokaz, u, m., antidotum. Gegengift.

94249   Jedomar Svazek: 6 Strana: 0504
Jedomar, u, m., vernonia, die Vernonie. J. převysoký, v. praealta; novoboracký, v. novaeboracensis; j. hlístovník, v. anthel- minthica. Vz Rstp. 856.

94250   Jedomarovity Svazek: 6 Strana: 0504
Jedomarovity. J. rostliny, vernonieae: jedomor, poddužnělka, slonínoha, srostlou, troudeň. Rstp. 856.

94251   Jedomělice Svazek: 6 Strana: 0504
Jedomělice, dle Budějovice, Jedomielitz, ves u Slaného.

94252   Jedomý Svazek: 6 Strana: 0504
Jedomý, essbar. Rk,, Loos.

94253   Jedomý Svazek: 8 Strana: 0136
Jedomý = jedlý. J. ovoce. Phľd. 1893. 467.

94254   Jedon Svazek: 6 Strana: 0504
Jedon = jeden. Slov. Ht. Sl. ml. 263.

94255   Jedónek Svazek: 10 Strana: 0113
Jedónek, nka, m. = dědoušek. Lišeň u Brna. Mtc. 1902. 440.

94256   Jedonosný Svazek: 1 Strana: 0614
Jedonosný, Gift tragend. Jg.

94257   Jedoráz Svazek: 6 Strana: 0504
Jedoráz = jeden ráz. Slov.

94258   Jedorázný Svazek: 6 Strana: 0504
Jedorázný = jedenkrátný. Slovesa úkonu j-ho. Let. Mt. S. V. 1. 53.

94259   Jedosměs Svazek: 6 Strana: 0504
Jedosměs, u, m. = jedová směs. J-sy struhá pekelnice. Pl. I. 181.

94260   Jedosršný Svazek: 6 Strana: 0505
Jedosršný, giftsprühend. Šm.

94261   Jedoš Svazek: 1 Strana: 0614
Jedoš, e, m., hněvivý člověk, ein zorniger Mensch. Bern. Jedotrávenina, y, f., Vergiftung; Gift. Čern.

94262   Jedoš Svazek: 8 Strana: 0136
Jedoš. Ces. 1. V. 159.

94263   Jedotvorce Svazek: 9 Strana: 0094
Jedotvorce, e, m. = lékárník. Nár. list. 1898. 201.

94264   Jedotvorný Svazek: 6 Strana: 0505
Jedotvorný, Gift bereitend. Ves. I. 15.

94265   Jedoucí Svazek: 1 Strana: 0614
Jedoucí, vz Jísti, Jeti. Essend; fahrend.

94266   Jedouchati Svazek: 8 Strana: 0136
Jedouchati znamená co? Wtr. exc. V ko- stele jedouchal a hromoval. 1565. Wtr. Živ. c. 650. Cf. Jedouchov.

94267   Jedouchov Svazek: 6 Strana: 0505
Jedouchov, a, m., Jedáuchow, ves u Něm. Brodu. Blk. Kfsk. 701.

94268   Jedousov, a Svazek: 6 Strana: 0505
Jedousov, a, m., Jedausow, ves u Pře- louče. Blk. Kfsk. 572., Sdl. Hr. I. 207.

94269   Jedov, a Svazek: 6 Strana: 0505
Jedov, a, m., Jedow, ves u Náměště.

94270   Jedová Svazek: 6 Strana: 0505
Jedová Hora, GiftbeRg, sam. u Hořovic.

94271   Jedovactví Svazek: 7 Strana: 1282
Jedovactví, n., veneficium. Ev. ol. 163.

94272   Jedovaný Svazek: 1 Strana: 0614
Jedovaný, dle Dolany, jm. místní. Mus.

94273   Jedovary Svazek: 6 Strana: 0505
Jedovary, dle Dolany, JedowaR, ves u Svíň. Tk. Ž. 13., Sdl. Hr. III. 303.

94274   Jedovatě Svazek: 1 Strana: 0614
Jedovatě, giftig; boshaft; grimmig.

94275   Jedovatec Svazek: 1 Strana: 0614
Jedovatec, tce, m., travič, Giftmischer; 2. človek zlostný; 3. rostl, pryžcovitá. Jg.

94276   Jedovatec Svazek: 6 Strana: 0505
Jedovatec = jedovatý had (žertovně). Vz Sbtk. Krat, h. 29.

94277   Jedovatec Svazek: 7 Strana: 1282
Jedovatec, tce, m., veneficus. Ž. kl. 77. 6.

94278   Jedovatěti Svazek: 1 Strana: 0614
Jedovatěti, ěl, ení, giftig werden. Jg.

94279   Jedovatěti Svazek: 6 Strana: 0505
Jedovatěti. Žena j-ti, když sě jie (muž) dotýká. Hus I. 273.

94280   Jedovatěti Svazek: 9 Strana: 0094
Jedovatěti, ěl, ění. Jeho mysl se j-tí. Slád. ?ouře. 88.

94281   Jedovati Svazek: 1 Strana: 0614
Jedovati, jediti, hněvati, giftig, zornig machen. Bern.

94282   Jedovati se Svazek: 6 Strana: 0505
Jedovati se. Již se nejeduj. Mdl. 132. a. — nad čím. Sk. Črty. 42., Dch. — se na koho. Lum.

94283   Jedovatina Svazek: 1 Strana: 0614
Jedovatina, y, f., Gift. V.

94284   Jedovatina Svazek: 6 Strana: 0505
Jedovatina, der Giftstoff. Dch, Čjk., Nz. lk., J. klobásní, Wurstgift, Wurstfett- säure. Šv. 137.

94285   Jedovatina Svazek: 9 Strana: 0094
Jedovatina, y, f. Tam je mnoho j-ny (žab hadů. ještěrek). Čes. 1. IX. 166.

94286   Jedovatina Svazek: 10 Strana: 0113
Jedovatina, y, f. Měl na noze j-nu (ránu). Jrsk. III. 53.

94287   Jedovatiti Svazek: 1 Strana: 0614
Jedovatiti, il, cen, ení, giftig machen. Ros.

94288   Jedovatka Svazek: 1 Strana: 0614
Jedovatka, y, f., Giftmischerin; böses Weib.

94289   Jedovato Svazek: 6 Strana: 0505
Jedovato = jedovatě. Slov. Ssk. Jedovatý. J. zrno, Ž. wit. Deut. 32., had. Pass. 422. — jak, Prudce j. Us. Pdl. — J. = štípající atd. J. pomsta, Hdk., mráz, Lpř., žena (hubatá), baba, Us. Dbv., pohled. Osv. I. 269. — v čem. Jenž jsú v zlosti j-tí. Smil v. 1305.

94290   Jedovatosť Svazek: 1 Strana: 0614
Jedovatosť, í, f., jedovitosť, nakažení jedem, die Giftigkeit. Pelyňková voda od- pírá j-stem. Čerň. Proti j-stem morním. Čern. — J. = škodné učení, giftige Reden, Lehren. J-stmi nakazil duše. D.

94291   Jedovatosť Svazek: 9 Strana: 0094
Jedovatosť. Horní j. Dač. II. 36.

94292   Jedovatý Svazek: 1 Strana: 0614
Jedovatý, jedovitý, giftig. V. J. had, štír, nápoj, bylina, kámen. Jg. Proti j-tému od hadův uštknutí. Byl —J. rostliny: koniklec, pryskyřník, čemeřice, blatouch, oměj, lašťo- vičník, čičorečka, kozí pysk, bolehlav, roz- puk, brambořík, lilek, rulík, blín, durman, hledík, náprstník, posed, locika lesní, pryšec, vraní oko, ocún, jilek mámivý, S. a Ž., plamének, potměchuť, lýkovec, řebčík krá- lovský, tis, tabák. J. houby, muchomůrka, pečárka jarní, hřib kovář, hřib rudotřený, ryzec peprný, smrž hadový, liška oranžová, námel. S. a Z. — J. = štípající, kousající, hněvivý, zlý, giftig. J. slova, Kom., jazyk. V. Jedovatou vodou zmytá žena (jedovatá). V. Jedovatě o někom mluviti. Kom. — J. = velmi ostrý, sehr scharf. J. nůž. Us.

94293   Jedovatý Svazek: 9 Strana: 0094
Jedovatý. J. rostliny, houby. Vz Ott. XIII. 174. — J. = zlý. Má j-té oči (může uřknouti;. Hoř. 90.

94294   Jedově Svazek: 9 Strana: 0094
Jedově = zle. Věci ty j. mu hryžou na mysli. S ád. Lear. 123.

94295   Jedové Svazek: 9 Strana: 0094
Jedové, ého, ?., jm. pozemku. Pcl. Hol. 224.

94296   Jedovec, vce, m Svazek: 6 Strana: 0505
Jedovec, vce, m., veneficus. Ž. wit. 57. 6., ŽG1. 238. Vz nási.

94297   Jedovíček Svazek: 6 Strana: 0505
Jedovíček, čka, m. = had. Jdi, dcerečko, do hájíčka, najdeš tam j-čka. usmaž mu ho. Sš. P. 169.

94298   Jedovina Svazek: 6 Strana: 0505
Jedovina, y. f. == jedovatina. Laš. Tč. Cf. Rk. Sl.

94299   Jedovitě Svazek: 1 Strana: 0614
Jedovitě, vz Jedovatý.

94300   Jedovitosť Svazek: 1 Strana: 0614
Jedovitosť = jedovatosť.

94301   Jedovitý Svazek: 1 Strana: 0614
Jedovitý = jedovatý.

94302   Jedovitý Svazek: 10 Strana: 0113
Jedovitý chrt = zlý. Sbor. slov. VII. 102.

94303   Jedovládný Svazek: 6 Strana: 0505
Jedovládný, giftbeherrschend. Šm.

94304   Jedovnice Svazek: 6 Strana: 0505
Jedovnice, Jedownitz, městečko u Blan- ska. S. N.

94305   Jedovník, a, m Svazek: 1 Strana: 0614
Jedovník, a, m. = jedovatec.

94306   Jedový Svazek: 1 Strana: 0614
Jedový = jedovatý. J. had. Mor. P. 168.

94307   Jedový Svazek: 6 Strana: 0505
Jedový. Kká. K sl. j. 219. J. mouka, Giftmehl, rýha (jedojem), GiftfaNg, Nz., šípy, Dch., huť (jeďojem, Gifthütte), moučka. Sl. les., NA. IV. 168. Běž do lesa dubo- vého, najdeš hada j-ho; Snídaníčko při- chystala samo jedové. Sš. P. 168 , 120.

94308   Jedový Svazek: 9 Strana: 0094
Jedový = jedovatý; zlý.

94309   Jedovýparný Svazek: 6 Strana: 0505
Jedovýparný, giftaushauchend. J. po- větří. Pl. I. 243.

94310   Jedožráč Svazek: 1 Strana: 0614
Jedožráč, e, jedožrout, a, m., Giťtfresser. Reš.

94311   Jedraž Svazek: 6 Strana: 0505
Jedraž, e, f., Jedrasch, ves u Strakonic.

94312   Jedu Svazek: 6 Strana: 0505
Jedu, vz Jeti.

94313   Jedubaba Svazek: 6 Strana: 0505
Jedubaba, y, f. = čarodějnice, nadávka babám. Němc. II. 15.

94314   Jeďuch Svazek: 6 Strana: 0505
Jeďuch, a, m. = jedlík. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 552.

94315   Jeduosemenec Svazek: 6 Strana: 0502
Jeduosemenec, nce, m., monospermum, der Pfriem. Šm. Jednoskladný, einmal zusammengesetzt. Šm.

94316   Jeduosoud Svazek: 6 Strana: 0502
Jeduosoud, u, m. (samosoud), das Ein- zelngericht, Rk.

94317   Jeduosvornosť Svazek: 1 Strana: 0613
Jeduosvornosť, i, f., Harmonie, Eintracht, Übereinstimmung, jednomyslnost', svornosť. V.

94318   Jeduověrství Svazek: 1 Strana: 0614
Jeduověrství, n. Gleichgläubigkeit. Rk.

94319   Jeduozubka, y Svazek: 1 Strana: 0614
Jeduozubka, y, f., jednozubá pila, ein- zälinige Säge. Jg.

94320   Jeduplný Svazek: 10 Strana: 0113
Jeduplný. J. ovoce. Tbz. V. 6. 214.

94321   Jeduvatina Svazek: 10 Strana: 0595
Jeduvatina, y, f. = hadí jed. Hoš. Pol. I. 147.

94322   Jeduvaťsa Svazek: 1 Strana: 0614
Jeduvaťsa = zlobiti se. Na Slov. Vz Je- dovati.

94323   Jedva Svazek: 1 Strana: 0614
Jedva (zastar. jedvy) — ledva, sotva, kaum. J. duch popadá. Aqu. Hovado j. zůstalo de- sáté. Háj. J. že, vz Věta časová.

94324   Jedva Svazek: 6 Strana: 0505
Jedva, lit. advos. Mkl. aL. 7., 75., Etym. 102., 425. Že pro veliké horko omdlévají v lázni, že je j. ven z lázně vynášejí. Rps. lk. (Hrš). Že by mi j. za to dali 40 mr. Půh. II. 249. Tak jeho ztepu, že j. choditi bude moci. GR. Modlili se tiše j. rty hý- bajíc; J. si smrti utekl. BO. J. duchu po- padám. Št. Kn. š. 278. (22., 161.).

94325   Jedva Svazek: 7 Strana: 1282
Jedva, vix. J. mohl se zdržeti vně od slzí. Ev. ol. 9. (34, 116. Cf. Jir. Mor. 42. a Nkr. §. 378.).

94326   Jedvíčko Svazek: 6 Strana: 0505
Jedvíčko = jedva. 1607. Wtr.

94327   Jedvy Svazek: 8 Strana: 0136
Jedvy = jedva. Chč. S. 38.

94328   Jedvyž Svazek: 6 Strana: 0505
Jedvyž dokonán byl (jakmile). Bl Aug. živ. 11.

94329   Jedy, jedyž Svazek: 10 Strana: 0113
Jedy, jedyž = když, wenn. Vz Gb. Slov.

94330   Jedyn Svazek: 6 Strana: 0505
Jedyn = jenom. U Frýdka. Brt. D. 172.

94331   Jedyn Svazek: 9 Strana: 0094
Jedyn = jenom. Slez. Lor. 73.

94332   Jedyžto Svazek: 10 Strana: 0113
Jedyžto = když. Otňadž j. přijidú. Alx. JH. 6. (Mš. ).

94333   Jedzeňá Svazek: 6 Strana: 0505
Jedzeňá = jedení. Na jihových. Mor. Brt.

94334   Jedzený Svazek: 9 Strana: 0094
Jedzený = jedený. Gb. H. ml. III. 2. 133.

94335   Jedziti sa Svazek: 6 Strana: 0505
Jedziti sa = jediti se. U Hrozenkova. Tč.

94336   Jedzivo, a Svazek: 6 Strana: 0505
Jedzivo, a, n., die Esswaare. Slov. Ssk.

94337   Jeéménkový Svazek: 1 Strana: 0607
Jeéménkový = ječmenný.

94338   Jeěniště Svazek: 8 Strana: 0552
Jeěniště, čte, n. Ječnišťata, druh jablek. Čes. 1. V. 586.

94339   Jeerní Svazek: 9 Strana: 0095
Jeerní —jarní. J. voda. 1516. Arch. XVII. 535.

94340   Jeffersonit Svazek: 1 Strana: 0614
Jeffersonit, u, tn., Keating, nerost z řádu štěpovců náležející k augitu. Vz více v S. N.

94341   Jeglava Svazek: 1 Strana: 0614
Jeglava, y, f., mě. v Kuronsku, Mietau. Šf.

94342   Jegzekucí Svazek: 8 Strana: 0136
Jegzekucí = jezekucí = exekuce. Dšk. Jihč. I. 46.

94343   Jeh Svazek: 8 Strana: 0136
Jeh m. jeho. Jeh materzi. Pass. 244. — Gb. H. ml. I. 250.

94344   Jehelec Svazek: 10 Strana: 0595
Jehelec, lce, m. J. chirurgický. Ott. XXIV. 72.

94345   Jehelečka Svazek: 6 Strana: 0505
Jehelečka, y, f. = jehlička. Pichnul mne un (on) j-čkú. Sš. P. 481.

94346   Jehelka Svazek: 1 Strana: 0614
Jehelka, vz Jehla.

94347   Jehelnatý Svazek: 10 Strana: 0113
Jehelnatý. J. strniště (vousové). Rais. Lep. 126.

94348   Jehelné Svazek: 1 Strana: 0614
Jehelné, ého, n. Jehličné, špendličné, das Nadelgeld. D.

94349   Jehelné. Sal Svazek: 6 Strana: 0505
Jehelné. Sal. 240.

94350   Jehelní Svazek: 1 Strana: 0614
Jehelní (-ný), Nadel-. J. ucho, ouško, dírka. Jg., Br. Skrze j-né ucho. V. J. puška. Vz Jehelník.

94351   Jehelní Svazek: 6 Strana: 0505
Jehelní ucho, ZN., diera, BO., udice. Kat. 128. Žena mečem nemohouc j-nými body pronásleduje. Janda.

94352   Jehelnice Svazek: 6 Strana: 0505
Jehelnice, e, f., die Nadelbüchse; der Nadelfisch. Šm.

94353   Jehelníčkář Svazek: 6 Strana: 0505
Jehelníčkář, e, m. Tk. II. 375., 381.

94354   Jehelničník Svazek: 10 Strana: 0595
Jehelničník, a, m. J. zhotovoval jehel- níčky z kůže a ze dřeva. Wtr. Kern. 142.

94355   1. Jehelník Svazek: 1 Strana: 0615
1. Jehelník, u, m., jehelnice, e, f., je- helníček, čku, m., jehelnička = puška je- helná. Jg. Nadel-büchse, -etui. — 2. J., a, m., jehlář, a, m., Nadelmacher. Jg.

94356   Jehelník Svazek: 6 Strana: 0505
Jehelník = jehlář. Tk. II. 376., 381.

94357   Jehenče Svazek: 1 Strana: 0615
Jehenče, ete, n. r=jehně, Lamm. Lex. vet.

94358   Jehenčí Svazek: 1 Strana: 0615
Jehenčí, jehněčí, Lamm-, lämmern. J. maso. V. Jehněčí kůže (jehnětina). V.

94359   Jehenčí Svazek: 10 Strana: 0113
Jehenčí kože. Arch. XX. 475.

94360   Jehí Svazek: 6 Strana: 0505
Jehí = její. Habe (aby) každé věděl, že sem béval j. mládenec. Sš. P. 601.

94361   Jehianec Svazek: 9 Strana: 0094
Jehianec, vz předcház. Jehlan. — J. = útvar míchy a dutá vyvýšenina kostečná v bubínkové dutině ušní. Ott. XIII. 183b.

94362   Jehla Svazek: 7 Strana: 1282
Jehla. Hospodyně byla (ostrá) jako j. Us. Rgl.

94363   Jehla Svazek: 9 Strana: 0094
Jehla = tenký, z drátu zhotovený nástroj, jehož se hlavně užívá ? spojování tkanin řití. J. ruční, plétací. Vz Ott. ' XIII. 182. nn. Sedí jako na jehl ch. Hoř. 126. — J. magne- tická, střelná, zápalná, ve stavitelství (kůl: j. základová, j. pod lešení, j. pod klenbové zkruže, j. štětová). Vz ib.

94364   Jehla Svazek: 10 Strana: 0113
Jehla. Mistr Jehla = krejčí. Jrsk. XX. 2. 222.

94365   Jehla Svazek: 10 Strana: 0595
Jehla strojová (u šicího stroje). Vz Ott. XXIV. 599. — J. = tyč z kujného železa opa- třená na konci táhlou špičkou, na druhém konci buď příčnou rukojetí nebo okem, do něhož se navléká příčné dřevo, kterým se j. otáčí. Jí se zkoumá spodek půdy. Vz KP. XI. 296. — Hladať dačô ako ihlu (po- zorně). Phľd. XXIV. 342.

94366   Jehla. Bž. 48. Cf Svazek: 6 Strana: 0505
Jehla. Bž. 48. Cf. S. N., Mkl. Etym. 95., Rk. Sl. J. k discissi, k operaci zákalu, na hmyz, na patro, na výduti cev, o stopce, praeparační (v lekař.). Wld. J. do klobouku (ženského), k sešívání drůbeže v kuchař- ství, die Dressirnadel, Dch., na pasiřská sítka, Hk., síťovací, síťkovací, Netz-, vyší- vací. Stick-, Šp., k zavírání ran, Kžk. Por. 641., astatická, magnetická, vz KP. II. 186., 192., sklonková, úchylková, vz NA. V. 291., deklinační, inklinační. Mj. J. krystallová, die Krystallnadel. Dch. Malá j-čka a pích- nutí bolí. Bž. exc. Cf. Kram. Slov. J. jako cep, niť jako provaz (příliš tlusté). Dch. Bo do nebe je cesta uzúčka, jak do šatnej jahelečky úška. Sš. P. 786. Má jehlu (říkají o přebroušených ocelových nástrojích n. př. o břitvě). U Hořic. Hk. J. se stříbrem a zlatem nachází, ale přece vždy holá ostává. Č. Jehly hledaje svíčku spáliti (pro malý zisk velikou škodu míti). Hkš. Vz Šíti. Hádanky o jehle: 1. Jiné šatí a samo je to nahé. 2. Železné ptáée přes ploty skáče a kuodelný ocas má. 3. Železné hříbě běhá po plátěné louce, koudelný ocas má. Km. 1886. 718. Brt. — J. ve vodním stavitelství, der Rammpfahl. Nz. Jehly po přesném znivellovaní křížem stužiti a začepovati. Stat. př. kn. 1877. 98. J. plochá, die Flach- bürste. Sl. les. J. náražná, NA. IV. 229. — J. mořská, ryba. Vz Schd. II. 494. — J. veliká (šídlo obecné, hmyz síťokřídlý), aeschna grandis. Vz Schd. II. 520. = J. nabíjecí, střelná, žihadlo, die Zünd-, Raum-, Schiess-, Spurnadeí, der Ladespiess. NA. IV. 131., Hř. 28. — J. zápalná v jehlovce, die Zündnadel. Vz NA. III. 108. — J. == síťařský člunek. na nějž drát se natáčí. Us. Hlk. — J. = dlouhá tyč, kterou plavec, stoje na voru pacholčím (třetím), dává směr boční straně pramene. Us. Hk. — J. = na ostro sříznutá strana šindele, kdežto druhá strana s rýhou slove struh. V Bystersku. Sn.

94367   Jehla, y, jehelka, jehlice Svazek: 1 Strana: 0615
Jehla, y, jehelka, jehlice, e, jehlička, y, f., die Nadel. J. rytecká, zlatnická, šně- rovací, k pálení zubů, kadeřící, na slaniny (protykací, v obec. mluvě: špikovací či špi- kovačka), do vlasů, magnetičná n. dralná (vz Dralka), kompasová, Jg., ranhojičská (rovná na zákal čočky, rozeznávací, odklo- ňovací, srpovitá Rosasova, jemná sešívací, vz Nástroje k operacím očním; Gerdova k in- viginaci, vz Nástroje k operaci kýly; k bodci nabodovacímu, vz Bodec; Dechampsova k podvazování na pravo n. na levo ohnutá, k otáčení zřízená, vz Nástroje amputační; sešívací, vz Nástroje k pitvě; jemná v pevném držadle, j. s pikou, vz Nástroje k pracím mikroskopickým; k propichování laločku, vz Nástroj na uši; patrová, j. na pysk, vz Držadlo a nástroj k operacím v ústech, oč- kovací, ohnutá k sešívání ran, skoumací tupá, žlábkovaná tupá, vz Nástroje pro dobytčí lékaře; k protahování, šroubovací, vz Ná- stroje pro dobytčí lékaře; k protahování žíní, vz Nástroj ranlékařský; ocelová, stří- brná), Cn.; hrubá, k čepeni, k šití, k šití pytlů, mlynářská, na hmyz, pro mužské, pro ženské, řemenářská, sedlářská, sešívací, šné- rovací, zkušovací, Kh., anglická se zlatým ouškem, hranatá, Us., rycí; sklonná (Inkli- nationsnadel), elektrická, magnetická či dralná (vz Dralka), astatická, propichovací, Nz.; náprsní, spínací (špendlík), Š. a Ž., rýsovací n. rýsovačka, žíněnková neb na žíněnky, švábska, ohnutá, k šicímu stroji, tříhranná, veliká, malá šicí. Šp. J. nabíjecí (prachem nabitá k trhání skal). J. má na jednom konci ostrí, na druhém dírku či ouško. S. N. Jehlou pracovati, so živiti. Tatoj. nemá ouška, bez ouška, má malé n. veliké ouško, vrzá, nemá špičky; jehlou škrábnouti, se píchnouti; plsť, poduška, knížka na jehly; špička, stvol (Na- delschaít) jehly; píchnutí, ráz, strk jehlou. Šp. Jehla k připínání sukna. D. Jehlou něco připiati. V. Jehla, tenká jako vlas. Jehly s dlouhými oušky. Vyšívací n. krumpéřská j. V. Jehlu nadíti, navlíknouti. D. Jehlou něco šíti. Kom. Za jehlou šíti (zadním stehem), před jehlou šíti (předním stehem). Jg. Jehlou žílu podjímati. Lk. Snázeť Jest velbloudu skrze uši jehly projíti. Br. Žena lépe umí jehlou šíti, než v soudě muže souditi. Dal. Už bych jehlu našel (takje světlo). Č. Roz- svítilo se, že by jehlu našel. Š. a Z. Již bych já tomu jehlu našel (cestu, prostředek). Ros. Z jehličky na grešličku, z grešličky na truhličku, z truhličky na kravičku, z kra- vičky na šibeničku. (O zlodějství. ) Koll., S. a Ž. Kudy jehličky, tudy i nitka. Pk. Sil horkou j. (říká se o tom, po kom se páře). — J. Psí obojek se špicemi n. jehlami. V. — J. ke kadeření vlastí, želízko, das Haareisen. V. — J. niticí (u tkadlce). Jg. — J. vrtací, die Raumnadel. — J. v stavitelství vodním, trámy n. koly, které do země se zarážejí, na nichž pak se staví, die Nadel, Pilote. Kování, okovec, střevíc, bota na jehlu, na jehle (pilotě). Nz. Jehlu stražiti (říditi), do rybníka beranem zarážeti (zaberaniti); na je- hlách stavěti; most na jehlách. Šp. — J. špuntovní ve mlýně. Šp. — J. = nemoc, bolestné kapání moče, druh řezavky, die Harnwinde. Ja. — J. mořská, der Hornfisch. — J. nabíjecí (Zündnadel) k trhaní skal prachem; je dlouhý tenký kolík měděný s hlavičkou; zastrkuje se do vrtané díry, jež se pak kolem hlinou upěchuje, tak že'po vytažení jehly zůstává jen úzká díra do skály k nasypání prachu. S. N.

94368   Jehláč Svazek: 6 Strana: 0505
Jehláč, vz Jihláč.

94369   Jehlák Svazek: 1 Strana: 0615
Jehlák, a, m., ježek, der Igel. Na Mor. Háj. — J., u, m, bodlák, Distel. Zlob.

94370   Jehlák Svazek: 6 Strana: 0505
Jehlák, u, m., die Nadelfeile, Feilnadel. Šp. Násadka k j-ku, der Feilnadelhalter. Šp. Cf. Mkl. Etym. 106.

94371   Jehlan Svazek: 6 Strana: 0505
Jehlan, vz Pyramida. — Csk oprav v: Čsk. J. tupý, špičatý, prvo-, druhořadý, NA. V. 464., přímý; podstava, stěny pobočné, vrchol, výška, osa j-ce. Us. Pdl. J. šesterečný, jednoklonný. Schd. II. 11., 12. (9.). J. čtve- rečný (prvořadý, druhořadý, třetiřadý), dva- náctiboký, jednoklonný, klencový, klono- kosočtverečný či polopřímotvar, kosočtve- rečný či přímotvar, osmiboký či dvojčtve- reéný, pravolevý, prodloužený, šesterečný, (prvo-, druho-, třetiřadý), trojklonný, (koso- delníkovy). Bř. N. 22.— 40. J. z kulí, Čsk., z másla. Sp. Cf. Prm. III. č. 16., S. N.

94372   Jehlan Svazek: 9 Strana: 0094
Jehlan, u, jehianec, n??, m. = pyramida. Vz Ott. XIII. 183a.

94373   Jehlan, u, jehlanec Svazek: 1 Strana: 0615
Jehlan, u, jehlanec, nce, jehlatec, tce, m., jehlatka, y, f., pyramida. Die Pyra- mide, Spitzsäule. Sedl. J. komolý, nakloněný, kolmý. Nz. J. trojstěnný, stejnostranný, čtve- rečný n. čtyrstčnný, dvojčtverečný n. osmi- stěnný, Jg., troj-., čtyř-, pěti-, šesti-, osmi- boký, kosý, šikmý. Ck. — J. z ručnic, z koulí n. kulový. Bern. Zbraň v jehlance postaviti, in Pyramiden stellen. Csk. — J. na sušení jetele (ježek). Us.

94374   Jehlancovitý Svazek: 1 Strana: 0615
Jehlancovitý, na způsob jehlanec, pyra- midenartig.

94375   Jehlancový Svazek: 1 Strana: 0615
Jehlancový, Pyramiden-. J. čísla, průmět, průseč, průsek, řez, roh, sek, soustava. Nz.

94376   Jehlancový. J Svazek: 6 Strana: 0506
Jehlancový. J. plocha, Jrl., česle, der Bockrechen, Sl. les., čísla. Stč. Alg. 47. Ledový j. Koll. III. 269.

94377   Jehlančitý Svazek: 6 Strana: 0506
Jehlančitý topol (= vlaský), vz Topol. Sl. les.

94378   Jehlanec Svazek: 1 Strana: 0615
Jehlanec, vz Jehlan.

94379   Jehlanečný Svazek: 1 Strana: 0615
Jehlanečný = jehlancový.

94380   Jehlanka Svazek: 6 Strana: 0506
Jehlanka, y, f., měkkýš s dlouhou špi- čatou šroubovitou ulitou. J. obecná, ceri- thium vulgatum; obrovská, c. giganteum. Vz Frč. 242., Brm. IV. 2. 267.

94381   Jehlanka Svazek: 7 Strana: 1282
Jehlanka, plž. Cf. Ott. V. 317.

94382   Jehlanka, y Svazek: 10 Strana: 0113
Jehlanka, y, f. = jehlice, druh ploštic vodních, ranatra. Vz Ott. XXI. 285.

94383   Jehlář Svazek: 1 Strana: 0615
Jehlář, e, m., jehelník, špendli kár. Jg. Nadler.

94384   Jehlář, jehlářský Svazek: 8 Strana: 0136
Jehlář, jehlářský. Arch. XIV. 466.

94385   Jehlařiti Svazek: 6 Strana: 0506
Jehlařiti, il, ení, Nadlerei treiben. Rk.

94386   Jehlářský Svazek: 1 Strana: 0615
Jehlářský. J. řemeslo, skřipec Jg. Nadler-.

94387   Jehlářství Svazek: 1 Strana: 0615
Jehlářství, -stvo, a, n., die Nadlerei.

94388   Jehlářství Svazek: 9 Strana: 0094
Jehlářství, n. J. zabývá se výrobou jehel a drobného zboží z drátu ocelového. Vz Ott. XIII. 183b.

94389   Jehlásek Svazek: 1 Strana: 0615
Jehlásek, ska, m. Nadelwurm. Rk.

94390   Jehlatcovitý Svazek: 6 Strana: 0506
Jehlatcovitý, pyramidenförmig. Rst. 422.

94391   Jehlatec Svazek: 1 Strana: 0615
Jehlatec, vz Jehlan.

94392   Jehlatý Svazek: 1 Strana: 0615
Jehlatý, nadelťoriuig.

94393   Jehlava Svazek: 1 Strana: 0615
Jehlava Jihlava.

94394   Jehlavka Svazek: 1 Strana: 0615
Jehlavka, y, f., ryba, die Platteise.

94395   Jehlavý Svazek: 1 Strana: 0615
Jehlavý, stachlicht, Kom.

94396   Jehleň Svazek: 1 Strana: 0615
Jehleň, ě, f., arcania, korýš. Krok.

94397   Jehlení, n Svazek: 6 Strana: 0506
Jehlení, n., die Strickerei. Rk.

94398   Jehleti Svazek: 7 Strana: 1282
Jehleti. Obilí jehlí (leze ze země). Lib. NZ I. 457.

94399   Jehlí Svazek: 1 Strana: 0615
Jehlí, n. Nadeln.

94400   Jehlí Svazek: 6 Strana: 0506
Jehlí. Načež sečky jako j., co by ti ju koně snědli. Sš. P. 543.

94401   Jehlibový Svazek: 6 Strana: 0506
Jehlibový, Hauhechel-. Šm.

94402   Jehlice Svazek: 1 Strana: 0615
Jehlice, e, f., jehlička, Nadel. Vz Jehla. J. do vlasu, Haarnadel. Tomu bych dala je- hlicu z vlasóv. Rkk. 60. — J. drát ku pletení punčoch, j. plítací, Stricknadel; háč- kovací, S. N., Uiickelnadcl. — J. magnetická (střelka), Magnetnadel, astatická, Asiatisches Nadelpaar. Ck. — J. na hřebenč. V. — J. = jehličí sosen, jedlí, jalovce atd. (špendlíčí), Nadel. — J. tkalcovská (člunek), das Weber- schiffchen. — J., rostlina, Stachelkraut. J. obecná (babí hněv), rolní, lesní (vlaská). Jg. — J. hory, vz Hora.

94403   Jehlice Svazek: 6 Strana: 0506
Jehlice do vlasů = vlasnice. Šp. Vz Vlšk. 182., 186., S. N. — J. magnetická inklinační, deklinační. Stč. Zem. 668., 672., Jehla (dod.), S. N. — J., ononis, die Hauhechel, rostl. Sycer eraticus. Byl. 14. stol. J. obecná, o. spi- nosa; rolní, o. procurrens; kozí, o. hircina. Rstp. 356. J. vlaská = listnatec kostrbatý, ruscus aculeatus. Rstp. 1567., Bartol. Cf. Slb. 527., 537., Schd. II. 312., Kk. 254., 256, FB. 102., Čl. Kv. 377. — J. = bota na jehle, na pilotě. Us. Pdl. — J. = střelka, ku proplétání kratších drátů, když se dělá dno síta. Hk. — J = říčná kulatá lat na plti, ku které se břevna březovými pruty přivazuji. Val. Vck. - J. = železná n. dře- věná hůl zastrčená po straně jha, aby jho volu s krku nepadalo. V Nivnicích. Kch. — J. hadí, rhaphidia ophiopais, členovec síťo- křidlý; rohozobá, belone acus, ryba. Vz Frč. 151., 293. — J., Jehlitz, ves u Král. Hrad. Sdl. Hr. V. 336., 338.

94404   Jehlice Svazek: 7 Strana: 1282
Jehlice. Cf. Brm. III. 3. 268. ? J., ozdoba žen. Cf. Zbrt. Krj. I. 104. ? J. = kravská nemoc. Vz NZ I. 130.

94405   Jehlice Svazek: 8 Strana: 0136
Jehlice. Vlasy pálily j-cí. XV. stol. Wtr. Krj. I. 101. — J. černá, genista germanica, rostl. Brt. D. II. 503. J. žlutá, g. tinctoria. Ib.

94406   Jehlice Svazek: 10 Strana: 0113
Jehlice, e, f., ononis, rostl. Vz Ott XVIII. 776., Jehlanka.

94407   Jehlicovitý Svazek: 6 Strana: 0506
Jehlicovitý, Nadel-. J. list = tuhý čár- kovitý n. šídlovitý obyč. přezimujíci. Rst. 422.

94408   Jehličák Svazek: 6 Strana: 0506
Jehličák, u, m., sparganium, der Igels- kopf. rostl. Vz Slb. 224.

94409   Jehličan Svazek: 9 Strana: 0094
Jehličan, U, m. = jehličnatý strom. Vz Ott. XIII. 153b., XVI. 466.

94410   Jehličec Svazek: 9 Strana: 0094
Jehličec, čce, m., hippuriphila, brouk. J. černavý, h. nigritula, Modeerův, Modeeri. Klím. 699.

94411   Jehličí Svazek: 1 Strana: 0615
Jehličí, špendlící, listy končité jehlaté ku př. smrkové, die Nadeln, Tangeln. Šk. Stlání jehličím. Nadelstreu. D.

94412   Jehličí Svazek: 6 Strana: 0506
Jehličí. Cf. Slb. XLII., 537., Schd. II. 273, Kram. Slov., Kk. 99., S. N., Rk. Sl. J. líh, der Koniťerenspiritus. Dch. Hnědé j. smrkové, die FichteNnadelbräune. Pta.

94413   Jehličí Svazek: 8 Strana: 0136
Jehličí. Visí na mně jako j. na sosně. Šml. VIL 250. — J. = babí hněv, řepík, ononis spinosa, rostl. Brt. D. II. 505.

94414   Jehličí Svazek: 10 Strana: 0113
Jehličí lázně. Nár. list. 1885. č. 106. Insert. Chybně m.; jehličné, jedličnaté. Mš.

94415   Jehličina Svazek: 1 Strana: 0615
Jehličina, sosnovina, y, f. Kiefernadel- extrakt. Rk.

94416   Jehlička Svazek: 1 Strana: 0615
Jehlička, y, f., ein Nüdelchen. J. k šití tenkých věcí. Us. Vz Jehla. — J. jehličí. — J. = babí hněv (rostlina). Vz Jehlice. — Kmotr j. krejčí. Šm.

94417   Jehlička Svazek: 6 Strana: 0506
Jehlička Pav, prof. a okresní školní do- zorce, 1826.-1883 Vz Rk. Sl, Tf. H. 1. 3. vd. 192., 193., Šb. Dj. ř. 2. vd. 253., Bačk. Př. 162.

94418   Jehlička Svazek: 9 Strana: 0094
Jehlička Pav., prof. a spis, 1826. —1883. Vz Ott. XIII. 184., jud. XIII.

94419   Jehličkovitý Svazek: 6 Strana: 0506
Jehličkovitý, nadelartig. Šm.

94420   Jehličkový Svazek: 1 Strana: 0615
Jehličkový, od jehličky (babího hněvu). Ochsenbrcch-. J. koření. Jg.

94421   Jehličná Svazek: 6 Strana: 0506
Jehličná, é, f. = pole u Krhové. Pk.

94422   Jehličnatec Svazek: 9 Strana: 0094
Jehličnatec, tce, m, pityogenes, brouk. J. čtverozubý, p. quadridens, dvojzubý, bi- dentatns, vrtavý, chalcographns. Klim. 631.

94423   Jehličnatka Svazek: 10 Strana: 0595
Jehličnatka, y, f. = jehličnatý strom. Rgl.

94424   Jehličnatý Svazek: 1 Strana: 0615
Jehličnatý. J. stromy: smrk, jedle, boro- vice, kleč, modřín, jalovec, cypřiš. Š. a Ž. Nadel-.

94425   Jehličnatý Svazek: 9 Strana: 0094
Jehličnatý. J. rostliny. V/, Ott. XIII. 184.

94426   Jehličnatý. J Svazek: 6 Strana: 0506
Jehličnatý. J. rostliny, coniferae, die Koniferen. Cf. Rosc. 100., Čl. 161., Schd. II. 273. J. les, porost, kmenovina, der Nadel- holzhoclibestand. Sl. les.

94427   Jehličné Svazek: 1 Strana: 0616
Jehličné, vz Jehelné.

94428   Jehliční Svazek: 1 Strana: 0616
Jehliční, -čný. Nadel-, Tangel-. J. dříví (chvojové), j. (n. černý) les, trny. Us.

94429   Jehliční Svazek: 6 Strana: 0506
Jehliční J. kmen, Sl. les., lázeň. Šd.

94430   Jehličník Svazek: 9 Strana: 0094
Jehličník, a, m., nemonyx, brouk. J. chvostnatý, n. lepturoides. Klim. 619.

94431   Jehlík Svazek: 6 Strana: 0506
Jehlík Blatná — díl mě. Blatné.

94432   Jehlina Svazek: 6 Strana: 0506
Jehlina, y, f. Jehliny, die Tangeln. Němc. Vz Jehličina. Plamen se sbíhá po hustých j-nách smrkových v dál. Sk. Črty 132. — J. opasná, oční (nemoc). Čs. lk. IX. 287.

94433   Jehliřky Svazek: 6 Strana: 0506
Jehliřky, pl = pole u Zašové. Pk.

94434   Jehlistý Svazek: 6 Strana: 0506
Jehlistý, spitzig. Šm.

94435   Jehliště Svazek: 10 Strana: 0595
Jehliště, ě, n. = jehlová tyč u šicího stroje. Ott. XXIV. 601.

94436   Jehliti Svazek: 6 Strana: 0506
Jehliti, il, en, ení, stricken. Rk.

94437   Jehlitý Svazek: 1 Strana: 0616
Jehlitý, nadelartig.

94438   Jehlitý Svazek: 6 Strana: 0506
Jehlitý, feingespitzt. Nz.

94439   Jehlopad Svazek: 9 Strana: 0094
Jehlopad, jehlotrus, u, m. = osypky, čer- venka, chroba mladých semenečků jehlič- natých. Vz Ott. XIII. 186.

94440   Jehlopad, u, jehlotrus Svazek: 1 Strana: 0616
Jehlopad, u, jehlotrus, u, m., nemoc boroviček (jehly jim odpadají). Nadelfall. Um. les.

94441   Jehloroh Svazek: 1 Strana: 0616
Jehloroh, u, m., oxycerus, hmyz. Krok.

94442   Jehlorohý Svazek: 6 Strana: 0506
Jehlorohý, nadelhornig. Šm.

94443   Jehlotrus Svazek: 9 Strana: 0094
Jehlotrus, vz předcház. Jehlopad.

94444   Jehlování, n Svazek: 6 Strana: 0506
Jehlování, n. = beranění, die Pilotirung. Zpr. arch. VIII. 112.

94445   Jehlováný Svazek: 6 Strana: 0506
Jehlováný; -án, a, o. J. rošt. Zpr. arch. XII. 2. 24.

94446   Jehlovati Svazek: 1 Strana: 0616
Jehlovati = beraniti, pilotiren. Čsk.

94447   Jehlovatý Svazek: 1 Strana: 0616
Jehlovatý = jehlovitý.

94448   Jehlovec Svazek: 1 Strana: 0616
Jehlovec, vce, m., sloanea, rostl.

94449   Jehlovec Svazek: 6 Strana: 0506
Jehlovec, die Sloanea. J. zubatý, s. dentata. Rstp. 171.

94450   Jehlovitý Svazek: 1 Strana: 0616
Jehlovitý, nadelartig. Rostl.

94451   Jehlovitý Svazek: 6 Strana: 0506
Jehlovitý, nadelartig. J. uhlí, Nadelkohle.

94452   Jehlovka Svazek: 1 Strana: 0616
Jehlovka, y, f. Ziindnadel. Prusové mají j-ky. J-ku nabiti, z j-ky stříleti. Vz Ručnice.

94453   Jehlovka Svazek: 6 Strana: 0506
Jehlovka. acme, měkkýš. J. sladká, a. polita. Vz Dud. 29, Brm. IV. 2. 255. — J. = ručnice. Vz KP. IV. 489.

94454   Jehlovka Svazek: 9 Strana: 0094
Jehlovka, y, f. = ručnice, u které se za- pálení náboje dělo píchnutím jehly. Již za- starala. Vz Ott. XIII. 188.

94455   Jehlovníček Svazek: 1 Strana: 0616
Jehlovníček, čku, m. Nadelkisschen, Nadelpölsterchen. Rk.

94456   Jehlovod Svazek: 6 Strana: 0506
Jehlovod, u, m, das Nadelrohr beim Zündnadelgewehr. Čsk.

94457   Jehlový Svazek: 8 Strana: 0136
Jehlový telegraf pro hotely. KP. VIII. 280.

94458   Jehlový Svazek: 9 Strana: 0094
Jehlový. J. stavby, Pfahlbauten. Vz Ott. XIII. 186b. a předcház. Jehia. J. jez. Us., rošt ve stavitelství. Ott. XIII. 189.

94459   Jehlový Svazek: 10 Strana: 0113
Jehlový (pérový) pilník. Ott. XIX. 743.

94460   Jehlový. J Svazek: 6 Strana: 0506
Jehlový. J. puška = jehlovka. Osv. I. 33.

94461   Jehňačka Svazek: 9 Strana: 0094
Jehňačka, y, f. = ovce. Čes. 1. VII. 129.

94462   Jehně Svazek: 1 Strana: 0616
Jehně, čte, jehňátko, jehňátečko, a, n., v již. Čech. ňehňe, vz Ń. Příbuzné s lat. agnus, ale je slovanské, vz Mz. str. 15—17. Das Lamm. J. jednoroční: jarník. Jehňatana- držovati, přisazovati, podsazovati (pod ovce, aby pila). Šp. J. odsazené, neodsazené, pozdní, dvouleté (zubák). J. mlékem odchovati. Jg. — J.: Boží jehňátko hlupec, dub, Schafs- kopf. D. — Má své jehně (zisk, výdělek) v suchu. Šm. —

94463   Jehné Svazek: 6 Strana: 0506
Jehné z jahně, proti strslov. agne, lat. agnus Bž. 48., 17.

94464   Jehně Svazek: 8 Strana: 0136
Jehně, přehlasov. tvar. Vz Gb. H. ml. I. 97. Je hloupý jako jehně. Nár. list. 1894. č. 149. odp. feuill.

94465   Jehnec Svazek: 1 Strana: 0616
Jehnec, jehence, m. = jehně. Jg., Mz.

94466   Jehnec Svazek: 6 Strana: 0506
Jehnec. Vz Zjehniti. BO. Jehenci ovec. ŽK. 94. b. Cf. Jehněcí, Jahnec.

94467   Jehnec Svazek: 7 Strana: 1282
Jehnec, agnus. Ž. kl. 113. 4.

94468   Jehněcí Svazek: 1 Strana: 0616
Jehněcí hlavička, nožičky. D. Obyč. ale méně správně: jehněčí, poněvadž se t mění v c (jetnět-í). Vz Jehenčí, a str. 566. b. ř. 42.

94469   Jehněcina Svazek: 1 Strana: 0616
Jehněcina, y, f., jehněčí maso, Lamm- fleisch. Na Slov. Vz Jehnětina.

94470   Jehněčí Svazek: 1 Strana: 0616
Jehněčí, vz Jehenčí a Jehněčí. V.

94471   Jehněčí Svazek: 6 Strana: 0506
Jehněčí odvozeno od jehněte, jehenčí a jehněčí od jehence. Vz Jehnec. Listy filol. 1877. 302.

94472   Jehněčina Svazek: 9 Strana: 0094
Jehněčina, y, f. = kůže z jehňat. Ott. XIII. 548.

94473   Jehněd Svazek: 1 Strana: 0616
Jehněd, u, m., pl. jehnědy — berušky, ko- ťata, kočičky, julus, amentum, Kätzchen an Bäumen. J-dy světiti (Vz Bahňátko. Na Slov. ).

94474   Jehněd Svazek: 6 Strana: 0506
Jehněd, jahněd, strsl. agned?, palma. Bž. 48. Cf. List. filol. VIII. 17. V květnů neděli svétie jehněd. Št. Kn. š. 307., 309.

94475   Jehněd Svazek: 8 Strana: 0136
Jehněd. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 55.

94476   Jehněda Svazek: 1 Strana: 0616
Jehněda, y, f., placka, hnětinka, ein Platz; bílý topol, die weisse Pappel. Bern.

94477   Jehněda Svazek: 6 Strana: 0506
Jehněda = jehněd. Čl. Kv. XX., Slb. XLII, Schd. II. 207., Rosc. 96., S. N , Mkl. Etym. 1., Rk. Sl., Kk. 39. Také: řasa.

94478   Jehněděný Svazek: 6 Strana: 0506
Jehněděný, kätchenartig. J. květy = v jehnědu nahromaděné. Rst. 422.

94479   Jehnědí Svazek: 6 Strana: 0506
Jehnědí, n., Jehniedy, Lammelsdorf, ves u Ústí nad Orlicí. Sdl. Hr. I. 29., 232., II. 142., 255.

94480   Jehnědno, a Svazek: 6 Strana: 0506
Jehnědno, a, n. = Jehnidlo.

94481   Jehnědný Svazek: 8 Strana: 0136
Jehnědný. J. orby. Mus. 1895. 272.

94482   Jehnědokvětný Svazek: 6 Strana: 0506
Jehnědokvětný. J. rostliny. Osv. I. 41., Čl. 111., Hg.

94483   Jehnědokvětý Svazek: 9 Strana: 0094
Jehnědokvětý. J. rostliny, ametacea?. Vz Ott. XIII. 189b., Jehnědokvětný.

94484   Jehnědovitý Svazek: 1 Strana: 0616
Jehnědovitý, kätzchenartig.

94485   Jehnědovitý. J Svazek: 6 Strana: 0506
Jehnědovitý. J. rostliny, amentaceae. Krč. G. 863. J. květ. Osv. VI. 38., Rosc. 117., S. N.

94486   Jehnědový Svazek: 1 Strana: 0616
Jehnědový, z jehnědu, Palmen-. Vzěchu ratolesti j-vé. Jan. 12.

94487   Jehnědový Svazek: 6 Strana: 0506
Jehnědový. Výb. I. 1069. 11. J. rato- lesti, rami palmarum. ČE. 40.

94488   Jehnětina Svazek: 1 Strana: 0616
Jehnětina, y, f., kůže jehněčí, Lammfell. V. — J., maso jehněčí, Lammfleisch. Ros.

94489   Jehnětník Svazek: 1 Strana: 0616
Jehnětník, a, m. Lämmerknecht. — J., druh luňáků, Lämmergeier. — J., u, m., chlév na jehňata, Lämmerstall; matemík ovčí. Jg.

94490   Jehnice Svazek: 1 Strana: 0616
Jehnice, e, f., vyrostlá ovčička, bahnice, Mutterlamm. Br.

94491   Jehnice Svazek: 1 Strana: 0616
Jehnice, ete, n. = jehně.

94492   Jehnice Svazek: 6 Strana: 0506
Jehnice. BO., Půh. II. 82. — J., dle Bu- dějovice, Jehnitz, ves u Brna.

94493   Jehnička Svazek: 9 Strana: 0441
Jehnička, y, f., zdrobň. jehnice. Př. star. VI. 176.

94494   Jehnidlo Svazek: 6 Strana: 0506
Jehnidlo, a, n. = Jehnědno, ves u Písku.

94495   Jehnidlo Svazek: 9 Strana: 0094
Jehnidlo, a, n. = Jehnědský potok. Pis. 15.

94496   Jehniti se Svazek: 1 Strana: 0616
Jehniti se, il, ění, ojehniti se = bahniti se. Ovce se jehní. Jg. Lammen, schafen.

94497   Jehno Svazek: 8 Strana: 0136
Jehno m. hejno, přesmyknutím. Val. Brt. D. I. 60.

94498   Jeho Svazek: 1 Strana: 0616
Jeho, gt. a akkus. m., sg. zájmena on, ejus, něm. seiner. Vlastní-li se co osobě třetí rodu muž. n. středu. sg., která není podmětem věty, vyřizuje se přivlastňování genitivem ukazovacího zájmena jeho; vlastní-li se však něco více osobám, užívá se: jich, jejich (eorum, carům). Je-li osoba rodu ženského sg., klade se její (ne: jeho). To jest jeho otec. Viděl jsem jejich otce. To jest její dítě. Jak mnoho jsme v službách jeho vytrpěli. Vrat. Rány jeho vše zacelily. Dal. Znáš-li jeho syna? Us. — Jeho vlastní. = lat. suus. Hannibalem sui cives o civitate ejecerunt. Hannibala jeho vlastní spoluobčané z obce vypudili. Kos. Zde časteji svůj klademe: svoji občané. Brt. — Před j nestaví se v tomto případě vsuvné n, poněvadž předložka ne- patří k: jeho, její, jejich, jich, nýbrž k jménu podstatnému, na němž gt. jeho atd. visí. Šel jsem k jeho (ne: k něho) bratru = k bratru jeho. Kz. Vz On. — O jeho a jej vz Ho. — Jeho a svůj. Kdykoliv jest majetníkem sám podmět věty, přivlastňuje mu Čech zájmenem , svůj' ať jest podmět v osobě kterékoliv a v čísle jednotném n. množném. Jiné tedy jest: Václav přišel o jmění svou nedbalostí' a Vác- lav přišel o jmění nedbalostí jeho (jiné osoby než jest Václav)'., Hádá dle skutků svých' a, Hádá dle skutků jeho'. Chybně tedy: Pan polesný byl pochválen za jeho snahu m.: za svou. Naopak chybou jest: Výbor má za svou povinnosť panu B. díky vzdáti za blahodárné působení své m.: jeho. (Sám sobě výbor neděkuje za své působení, nýbrž jinému za jeho působení). Mk. — To jest mého bratra jeho dům šp. m. To jest dům mého bratra. Brs. 95. — Vz Jejich, Její, Svůj.

94499   Jeho Svazek: 6 Strana: 0506
Jeho a jemu. Vz List. filol. III. 172.

94500   Jehotnosť Svazek: 8 Strana: 0136
Jehotnosť. Po j-sti něco vykládati (dle užívání náměstky ho). Bl. Gr. 79.

94501   Jehova Svazek: 6 Strana: 0506
Jehova, y, m. = Hospodin, Bůh, hebr. Vz S. N.

94502   Jehož Svazek: 1 Strana: 0616
Jehož, vz Jenž.

94503   Jehřín Svazek: 6 Strana: 0506
Jehřín, a, m., Jersein, ves u Jihlavy.

94504   Jehulice Svazek: 6 Strana: 0506
Jehulice, e, f., die Schaftnadel (beim Strumpfwirker). Šm.

94505   Jech Svazek: 1 Strana: 0616
Jech, u, m., běh, Lauf. Jedním jechem (tryskem) se klidil. Us.

94506   Jech Svazek: 6 Strana: 0506
Jech, aor. Vz Rkk. vyd. Kořínek 1870. str. 72. — J. = jsem. Jo se vydovać ně- budu, j. mlado, nimom rozumu. Sš. P. 462.

94507   Jech Svazek: 7 Strana: 1282
Jech, a, m., vz Jan (v 2 dod.), Arch. VIII. 279., 289., Wtr. Obr. I. 81.

94508   Jech Svazek: 8 Strana: 0136
Jech = Jan, již r. 1448. Kbrl. Sp. 8. pozn., 16.

94509   Jecha Svazek: 7 Strana: 1282
Jecha, y, m., vz Jan (2. dod.).

94510   Jecha Svazek: 8 Strana: 0136
Jecha, y, Jechout, a, Jechoutek, tka, m., vz předcház. Jan.

94511   Jecha, y, m Svazek: 6 Strana: 0506
Jecha, y, m., os. jm. Arch. IV. 248., Pal. Rdh. I. 121.

94512   Jechač Svazek: 6 Strana: 0506
Jechač, e, m. Šf. III. 506.

94513   Jechař Svazek: 6 Strana: 0506
Jechař, e, m. = koníř; ras, cikán, ko- mediant, šejdíř. Us. u Potštýna. Ibl.

94514   Jechati Svazek: 1 Strana: 0616
Jechati — jeti, fahren. — čím: vozem. — kudy: mořem, polem, lesem, krajem, Jg., po zemi. Jg. — kam. Jg. — na čem: na koni, na lodi. Jg. — J. také — silně, rychle jíti. Ten jechał (vytahoval, paloval)! Us. Kam jecháš ? Us.

94515   Jechati Svazek: 6 Strana: 0506
Jechati, vz Jachati. Já včil jechám (jedu) do pole. Laš. Tč. Žeby s nimi j-la (jela). Sš. P. 777.

94516   Jechče Svazek: 6 Strana: 0506
Jechče = ještě. V Bohuslav, na Mor. Neor.

94517   Jechovati Svazek: 1 Strana: 0616
Jechovati. Od jechování dvou kolí 1 groš. Břez. 235.

94518   Jechtal Svazek: 10 Strana: 0595
Jechtal, a, m. = koktal. Litom. 46.

94519   Jechtati Svazek: 1 Strana: 0616
Jechtati, beben, vz Jektati.

94520   Jechtati Svazek: 10 Strana: 0595
Jechtati = koktati. Litom. 46.

94521   Jechtavý Svazek: 10 Strana: 0595
Jechtavý = koktavý. Litom. 46.

94522   Jechtna Svazek: 8 Strana: 0137
Jechtna, y, f. = klevetnice. Jevíč. Brt. D. II. 324.

94523   Jechu Svazek: 1 Strana: 0616
Jechu = jali, počali. Kat.

94524   Jej Svazek: 1 Strana: 0616
Jej, akkus. sg. masc. zájmena on. Užívá se ho i u životných i u bezživotných. Geni- tivu jeho, ho užívá se m. jej obyčejně jen u životných. D. Vz Ho, Zájmeno, Brs. 12. Bůh postavil jej (člověka) v ráji. Br. — Pří- pona. Vz Tvoření slov.

94525   Jej Svazek: 7 Strana: 1282
Jej tvar vždy (i u životných) oprávněný. Gb. Ml. I. 117.

94526   Jej Svazek: 9 Strana: 0094
Jej (výkřik bolesti)! Lor. 73. Jejdanén- kova, to se dobře hraje! Šeb. 40. (92. ).

94527   Jej = ji. Cf. Ji Svazek: 6 Strana: 0506
Jej = ji. Cf. Ji. Vz Bž. 51. — J. = jí, její. Na jihových. Mor. Brt. — J., interj. Chodzja k něj ludzja? Jej, chodza veru. U Frýdka. Brt. D. 172. U Místka. Skd. U Olom. Sd. J. = euge. Ž. wit. 39. 16.

94528   Jejá Svazek: 6 Strana: 0507
Jejá či jejé = její. Prk.

94529   Jejda Svazek: 1 Strana: 0616
Jejda, ano, freilich. Předseda: Měla man- žela ráda? Svědek: O jejda, ta ho měla. Př. Byla rada na světě? Svědek: Oh, jejda, ta byla, ta jen všecko viděť. Pokrok. 1870. č. 67. (Ve vsi Křivicích u Rakovn. ). Zk.

94530   Jejda Svazek: 6 Strana: 0507
Jejda, výkřik podivu. Zlinsky. Brt. Cf. Jej, Jejdana, Jejdanečky, Jajda. Jejda, to je krásné! Jejda, vždyť ho to zabije! U Olom. Sd. Ach jejda, přejejda, už musím do světa. Sš. P. 571.

94531   Jejdamánky Svazek: 10 Strana: 0113
Jejdamánky = jejda, oj (výkřik podivu). Mor. Kmk.

94532   Jejdana Svazek: 6 Strana: 0507
Jejdana = jejda. Brt. D. 172.

94533   Jejdane Svazek: 6 Strana: 0507
Jejdane = jejda. J. můj! U Olom. Sd.

94534   Jejdanečku Svazek: 6 Strana: 0507
Jejdanečku = jejda. U Olom. Sd.

94535   Jejdanečky Svazek: 6 Strana: 0507
Jejdanečky = jejda. Brt. D. 172.

94536   Jejdanenku Svazek: 6 Strana: 0507
Jejdanenku = jejda. J., to je tam větr! Mor. Šd.

94537   Jejdanenky Svazek: 6 Strana: 0507
Jejdanenky = jejda. Mor. Šd.

94538   Jejdaninku Svazek: 10 Strana: 0113
Jejdaninku, jejdanynku, jak to bolí! Stra. Poh. 92. Sr. I. Přisp. 137.

94539   Jejdanku Svazek: 6 Strana: 0507
Jejdanku = jejda. I j., co pak je vám? Sk., Vck.

94540   Jejdanky Svazek: 6 Strana: 0507
Jejdanky = jejda. Mor. Šd.

94541   Jejdanky Svazek: 7 Strana: 1282
Jejdanky = jejda. Mor. Rgl.

94542   Jejdanovesa Svazek: 8 Strana: 0137
Jejdanovesa (podivení)! Téšany. Brt. D. II. 177.

94543   Jejdanynku Svazek: 8 Strana: 0137
Jejdanynku (podivení)! Tkč.

94544   Jéjej Svazek: 6 Strana: 0507
Jéjej, interj. strach n. podivení značící. J., to je vojska! Us. Kšť.

94545   Jejéj Svazek: 6 Strana: 0507
Jejéj = jejího. Slov. A to všetko pre j. milého. SI. ps. 46.

94546   Její Svazek: 6 Strana: 0507
Její, zúžené z jejie. Vz o tom v List. filol. 1874. 48., 1877. 293.-294., 1880. 296—299. a cf. Programm Obecného real, gymnasia v Praze na r. 1877. 7. Na Laš. její, -ó, -í. Její otec, jejó matka. Tč. — Nesklonné (poněvadž jest její gt. jako jeho a jejich a tyto tvaRy se také neskloňují). Paní Kachna vystúpila jest skRze pomocníka její; Za ne- božtíka Macha, muže její. NB. Ťč. 79 , 168. Ves Lhotka s jejie vším příslušenstvím. List. hrad. 1482. Tč. Mnoho pánov s jejie otcem mluvili. Leg. Mnč. R. 27. Móžeš ju s jejie tovařiškami jieti. Dal. 23. Imievali jsú stav v Byňově u sestry a jejie muže. Pč. 21., 22. Z její věna; Jana syna její; Já jsem měl stupek s její otcem; Že mi slíbil za věno k její bratru ruce; Pobral jí a její dětóm všecko; Úmluva se stala mezi její syny. Půh. I. 133., 158., 279., II. 25.. 39., 72. Taktéž v Půh. I. 134., 390., II. 41., 92., 103., 104., 106., 143., 202., 226. Daleko učiň cestu svú od ženy a nepřibli- žuj se koncóm domu jejie. Hus. I. 277. — Sklonné: By jemu rukojmie byl za naši měšťku a za nebožtíka muže jejieho. NB. Tč. 145. Slíbil jí za jejího muže za 50 kop; Doupomínaje se jejího véna. Půh. II. 102., 408. Odkázal jí 10 kop věna jejího na Ha- vlovi. Arch. 1. 172. Chelčický její veskrz sklání: O jejím panenstvie. Chč. P. 76. a.

94547   Její Svazek: 7 Strana: 1282
Její. V Km. 1881. 473. je seznam spiso- vatelů, kteří její sklánějí. Nudž. praví: Její a čí v Čechách se sklánějí, na Mor. a na Slov. a v Polsku nikoli. (Mus. 1888. 366.). J. je sklonné. Gb. Ml. I. 118., II. 83., D. Lhrg. 212.

94548   Její Svazek: 8 Strana: 0137
Její. Nesklonné její zatlačeno v živé mluvě skloňovacími tvary touhou po jasném a urči- tém vyjadřování. Kla. Sklad. 49. Cf. Brt. D. 11. 19b.

94549   Její Svazek: 9 Strana: 0094
Její. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 1. 475. nn. Začátky změny podřadného jejie v adj. souřadné jej', jejího sahají do doby staré; v některých nářečích tato změna ne- pronikla. Vz ib. 483., 485. J. v bibli kra- lické z pravidla se sklání, ale je tam i vý- jimka. Otevřel knihu a zrušil sedm pečetí její. Zjev. 5. 5. V Bystersku se neskloňuje: Utekla s její dítětem. Čes. 1. VII 53.

94550   Její Svazek: 9 Strana: 0441
Její Palacký sklání. Vz Mtc. 1901. 166.

94551   Její Svazek: 10 Strana: 0113
Její = jí, dat sg. f. Syn její bude dán filius dabitur ei. Vz Mus. fil. VIII. 197.

94552   Její, jejíž Svazek: 1 Strana: 0616
Její, jejíž bylo u starých spisovatelů nesklonné. Ale již asi od času Tomáše ze Štítného skloňuje se podlé, Dnešní' ve všech rodech, pádech a číslech. Její syn je na vojně. Psal jsem jejímu synovi. Viděl jsem jejího syna. Šel jsem s jejím synem. Její dceři jsem to dal. — Třetí osobě přivlastňuje se totiž ve slovanštině genitivem osobního zá- jmena též osoby; tedy v muž. a středu, rodě sg. genitivem jeho (k nominat on, ono), v zen. rodě jejia — jejie — její; a ve všech rodech pl. genitivem jich n. jejich. Ale na těchto genitivech přivlastňovacích nepřestalo se; po něvadž se v jiných případech přivlastňuje přídavnými jmény, vzala se z toho lichá ana- logie a přetvořují se také tyto genitivy zne- náhla na adjektiva possessivná. Působením takové analogie pokládalo se české jejie a její za adjektivum, které podlé vzoru , Dnešní' skloňovati se má; podobně jako snad lat. genitiv cujus za adjektivum se bral: cujus, cuja, cujum. V Št. Naučení křest, jest prostý gt. jejie pravidlem. Pod jejie jménem jsú všecky ctnosti; Byv v svatém živote jejie. Št. N. 205., 9. Ale jednou čte se tam přece již skloněné adjekt.: (Jakub) sedm let s ní byl u otce jejieho (43., 29. ). Nyní pak pokládá se, ´její´ za adjekt. snad ve všech dialektech a v jazyce spisovném jenom někteří spisovatelé od dialektu se liší a starého genitivu se drží. Ano místy šlo se i dále a jako se skloňuje její, jejího, jejímu atd., tak slyšeti také degenero- vané formy: (jejich), jejichho, jejichmu za prostý genitiv: jejich. Gb. Listy filolog, a paedag. I. 48. Brs. 13. praví: Obojí způsob jest dobrý. Ht. v Bruse 240., 241. doporučuje skloňování zájmena 'její'. Vz tam důvody a Jejichho. Jg. uvádí oba tvary podotýkaje, že 'její' u starých nesklonné bylo. Stran ostatního užívání vz: Jeho.

94553   Jejich Svazek: 1 Strana: 0617
Jejich m. jich teprv od počátku 15. stol. Ht. Sr. ml. 234. Širší formy jejich (m. jich) užíváme, když se jí jméno podstatné omezuje. Učitel chválil žáky, jichžto n. jejichžto úlohy dobré byly. Zk. Ml. I. 73. Jich (jejich) dům. Ale: Ponížíte jich. Bůh jejich brániti bude jich. Br. Učíval ve školách jejich. Br. Vz Jg. O užívání tohoto nesklonného zájmena vz Jeho a Zájmeno. O genitivě jejichho, dat. je- jichmu atd. vz Její. — Dodatek. Je-li logický podmět všeobecný, neurčitý (=lidé), přiči- ňuje čeština k slovům dotčeným gt. jich. Mnoho jich poranil. Let... neb črt přieliš mnoho jich oklamal. Št. Kde jich mnoho velí, tam se mysli dělí. Č. Nemnoho jich o tom vědělo. Bl. (Brt. ). O vsutém n vz Jeho. — Jejich rozdílné jest od jejích. Jejích domův = domů jí příslušných; jejich domů = domů jim příslušných. Jejich je rodu muž., žen. a střed. pl. a vztahuje se k několika osobám, ať se jim přivlastňuje věc jedna anebo více jich: jejich dům, jejich domy, v jejich domech. Jejích se vztahuje k jedné toliko osobě a to ženské, když se jí přivlastňuje věcí více. V jejích domech. Jejich je gt. pl. zájmen on, ona, ono, a může se na místě jeho říci: jich; jejích jest gt. n. lok. zájmena její (skloňova- ného dle „Dnešní"). Dívka, na jejíchž lících ruměnce kvetou. Dívky, na jejichž lících ru- měnce kvetou. Od, její´je: jejích, jejíchž; od: oni, ony, ona jenom: jich, jejich, jichž, jejichž. Mk. — Vz Její.

94554   Jejich Svazek: 6 Strana: 0507
Jejich. Chč. má jen: jich. Jich modlitby; Neraocem jich. Chč. P. 50. a., 71. a.

94555   Jejich Svazek: 7 Strana: 1282
Jejich, vz Jich (doleji). J. se v dialekt. skloňuje: jejichho domu, jejichmu domu, ve spisovné řeči však nikoli Gb. Ml. II. 83.

94556   Jejích Svazek: 7 Strana: 1282
Jejích. Vz Gb. Ml. I. 118.

94557   Jejich Svazek: 9 Strana: 0441
Jejich. Palacký užívá pravidelně delší formy jejich, zřídka jich. Jejich vlivem. Pal. Děj. II. 2. 225. Vz Mtc. 1901. 165.

94558   Jejichho Svazek: 1 Strana: 0617
Jejichho místo: jejich. Vz Její (na konci). Ht. v Bruse 241. neodporuje zdvojování přípon ohýbacích řídě se příkladem starých Čechů, kteří říkávali a psávali: nikohého, nikomému m. nikoho a nikomu, kde jim o důraz šlo; ale my jich v tom následovati nemůžeme.

94559   Jejichmu Svazek: 1 Strana: 0617
Jejichmu m. jejich. Vz Jejichho. Dal to jejichmu (m. jejich) klukovi.

94560   Jejichý Svazek: 6 Strana: 0507
Jejichý = jejich. Bude-li má milá ke mně fak upřímná, otevře jejichý dvůr. Sš. P. 784.

94561   Jejin Svazek: 1 Strana: 0617
Jejin, a, o, na Slov. a na Mor. =její: jejin otec umřel; viděl jsem jejinu sestru, jejino dítě. Brt.

94562   Jejin Svazek: 6 Strana: 0507
Jejin. Jest tomu šest let, jakž otec jejin umřel; Maruše žaluje, žeby bratr jejin po- bral statek. NB. Tč. 208. Syn jejiného bratra. U Bílovic u Uher. Hrad. Tč. Cf. List. filol. I. 48.

94563   Jejin Svazek: 8 Strana: 0137
Jejin. Cf. Brt, D. I. 25., Kla, Sklad. 49.

94564   Jejíž Svazek: 1 Strana: 0617
Jejíž, vz Její.

94565   Jejkov Svazek: 6 Strana: 0507
Jejkov, a, m , Jeikof, předměstí v Tře- bíči.

94566   Jejkrabice Svazek: 8 Strana: 0137
Jejkrabice z: Arklebice od Arkleba, Čern. Př. 32.

94567   Jejku Svazek: 6 Strana: 0507
Jejku = jejda. Ale j. můj! Mor. a slez. Sd.

94568   Jejte Svazek: 6 Strana: 0507
Jejte = jeďte. Až bude svitať, j. pryč od nás Sš. P. 128.

94569   Jejun-um Svazek: 1 Strana: 0617
Jejun-um, a, n., lat. t. intestinum, střevo lačné n. prázdné, čásť tenkého střeva, ležící mezi dvanactníkem (int. duodenum) a ky- čelním (int. ileum). S. N.

94570   Jejunum Svazek: 6 Strana: 0507
Jejunum, vz Schd. II. 355.

94571   Jek Svazek: 1 Strana: 0617
Jek, u, m. = hlahol, zvuk. Schall, Hall, Getöse. J. vln, potoků, vody. Us., Jg. V krutém války jeku. Puch. — J. = ohlas, echo, der Wiederhall. Reš. — Jg.

94572   Jek Svazek: 6 Strana: 0507
Jek vichru, vichřice, bouře. Čch., Vrch. Cf. Mkl. Etym. 104.

94573   Jek Svazek: 8 Strana: 0137
Jek, slov. = jak. Brt. D. I. 60. O tvarech vz Gb. H. ml. I. 105.

94574   Jekati Svazek: 1 Strana: 0617
Jekati = ječeti.

94575   Jekati Svazek: 9 Strana: 0094
Jekati, jeknouti kam. Až vítr v komín jekne. Pavl. Konp I. 72.

94576   Jekef Svazek: 10 Strana: 0113
Jekef =kříž. V zloděj. mluvě.

94577   Jeket Svazek: 1 Strana: 0617
Jeket, zastr. = jekot. Rkk. 22. Cf. Tluket, blsket, drnket, siket, rächet. Rkk.

94578   Jekev Svazek: 6 Strana: 0507
Jekev, kve, m., zašlá ves. D. ol. VI. 895., VII. 625.

94579   Jeklivý Svazek: 1 Strana: 0617
Jeklivý, jek vydávající, tönend, schallend.

94580   Jeknouti Svazek: 7 Strana: 1282
Jeknouti. Vz Jekati. Kvp. 114.

94581   Jekohluk Svazek: 8 Strana: 0137
Jekohluk, u, m. List. fil. 1894. 176.

94582   Jekot Svazek: 1 Strana: 0617
Jekot, u, m., jek, hřmot, hlahol, das Ge- räusch, Gebrause, Hall. J. moře, D.; v uších. V. — J. = ohlas, echo. V., Kom. Vz Jek. — Jg. -

94583   Jekotati Svazek: 1 Strana: 0617
Jekotati, jekotám, jektati, jektám; jeko- távati, jektávati — blekotati, stammeln; třásti se, zittern. Tu kvielíci a jekcíci na svého syna zpomínáše. Paš. sv. Jana. — čím. Ja- zykem ustavičně j. = blektati daremné věci. Us. J. zuby (klapati). Až zuby jekotal. Zimou. Aqu. Cf. Zimou, zuby jechtati. Hlas. — Jg.

94584   Jekotati Svazek: 6 Strana: 0507
Jekotati co: hrozby. Kká. Td. 241. — proč. Zuby jekotaly zimou. Arb. — kde od čeho. Jednou začne cosi na stromě od zimy j. a třesoucím hlasem mluviti. Koll. Zp. I. 12.

94585   Jekotiti Svazek: 1 Strana: 0617
Jekotiti, il, cení, jekot činiti, lärmen. Us.

94586   Jekotivý Svazek: 6 Strana: 0507
Jekotivý, jekotlivý, stammelnd. Šm.

94587   Jekotlivý Svazek: 1 Strana: 0617
Jekotlivý, blekotlivý, stammelnd.

94588   Jekotný Svazek: 1 Strana: 0617
Jekotný, plný jekotu, lallend, schallend. C.

94589   Jekotný Svazek: 10 Strana: 0113
Jekotný. J. válka. Msn. II. 109.

94590   Jekov Svazek: 6 Strana: 0507
Jekov, a, m., Jekow, ves u Votic.

94591   Jekta Svazek: 6 Strana: 0507
Jekta, y, m. a f. = koktal, koktalka. U Třebonína. Olv.

94592   Jektač Svazek: 6 Strana: 0507
Jektač, e, m. = kdo jekotá. Us. Smrd.

94593   Jektání Svazek: 6 Strana: 0507
Jektání, n., das Stammeln; Zittern. H. jektanie. BO.

94594   Jektati Svazek: 1 Strana: 0617
Jektati = jekotati.

94595   Jektati Svazek: 6 Strana: 0507
Jektati. Vz List. filol. VIII. 33.

94596   Jektavě Svazek: 6 Strana: 0507
Jektavě, stammelnd. J. mluviti. Mour.

94597   Jektavý Svazek: 1 Strana: 0617
Jektavý, zajíkavý, stammelnd.

94598   Jektavý Svazek: 6 Strana: 0507
Jektavý. Vz List. filol. VIII. 33.

94599   Jekud Svazek: 10 Strana: 0113
Jekud, jekudž = dokudkoli, pokudkoli. Vz Gb. Slov. '

94600   Jekutný Svazek: 6 Strana: 0507
Jekutný = lakomý. U Žamb. Dbv.

94601   Jel Svazek: 1 Strana: 0617
Jel = jelen (zastar. ). Jg. — J., vz Jeti.

94602   Jel Svazek: 10 Strana: 0113
Jel chybně m.: jelen. Vz I. 617.

94603   Jela Svazek: 8 Strana: 0137
Jela, y, f. = jedla, jedle. Pastr. L. 147. (d před l vypadlo).

94604   Jeláček Svazek: 7 Strana: 1282
Jeláček, čka, m. = krutihlav. Šír. Pt.

94605   Jelam Svazek: 9 Strana: 0094
Jelam = jilm. V jihozáp. Čech. Dšk. Val. 15., 27.

94606   Jelcový Svazek: 1 Strana: 0617
Jelcový, od jelce. Vz Jelec. Alant-.

94607   Jelč Svazek: 6 Strana: 0507
Jelč, e, m., vrch v Litoměř.

94608   Jelčany Svazek: 6 Strana: 0507
Jelčany, dle Dolany, Horní a Dolní J., Ober-, Unter-Jeltschan, ves u Kouřimě.

94609   Jelček Svazek: 10 Strana: 0114
Jelček, lečka, m, zdrobn. jelec. Vz Gb. Slov.

94610   Jelčí Svazek: 1 Strana: 0617
Jelčí, ího, m. = tesař, der Zimmermann. Na Slov.

94611   Jelčina Svazek: 1 Strana: 0617
Jelčina, y, f., druh síti na ryby s hustými oky. Vz více v S. N.

94612   Jelec Svazek: 1 Strana: 0617
Jelec, lce, m., říční ryba z pokolení kaprů. Alant. Jg. — J. = jilec.

94613   Jelec Svazek: 6 Strana: 0507
Jelec = placka, podhořanka, majnice, lososnice ryba. Mkl. Etym. 103., Šp., Němc. IV. 422., Hdk. C. 378., KP. III. 387. Dokud byly zemáky, prasata byly jak jelci (tlustá). Zlinsky. Brt. — J., Jeletz, sam. u Vorlíka. Tf. Odp. 338.

94614   Jelec Svazek: 8 Strana: 0137
Jelec, lce, m. = jazek (Podluží), squalinus leuciscus. Brt. D. ÍI. 498.

94615   Jelec Svazek: 10 Strana: 0595
Jelec ryba. 1525. Areh. XXII. 65. 38*

94616   Jelecký Svazek: 6 Strana: 0507
Jelecký Jan, čes. bratr, f 1568. Jg. H. 1. 2. vd. 573., Jir. Ruk. I. 312., S. N.

94617   Jeleč Svazek: 7 Strana: 1282
Jeleč, lče, m. = hora. Pam. arch I. 140.

94618   Jelen Svazek: 1 Strana: 0617
Jelen, a, jelínek, jelének, nka, jelíneček, čka, jel, a, m. Der Hirsch. Sr. lit. elnis. —Samice: laň, lanka, laně, jelenka, jelenice; mladý j.: kalouch, kolouch, koloušek, jelenec, jelínek, jelíně, jeleně, jeleňátko, špičák (kolouch v 8. --9. měsíci, když parůžky dostává); tele ženského pohlaví sluje šmolka. Vidlák jelen v druhém roce, má-li na parozích již vidle (dvě výsady), potom šesták, osmerák, desátník atd., má-li na parohu 6, 8 atd. výsad. Šp. a S. N. Vz více v S. N. IV. str. 228. Jeho huba sluje svírák. Šp. J. hlavní (má-li více než 12 výsad vysazených). J. řevný, řvoucí, štvaný, chudý (hubený), slabý, odříjený, ustřelený, odstře- lený, lužní, horní, říjný, v říji, lovný, honný. J. se zlomil (klesl, sklesl); si zalehl, se složil. J. jde do říje, na lovce, hodlá plachty n. te- nata překročiti, ryje, zapadá, přeskakuje stoku, učinil veliký skok, nabodl se na psa, stojí v huštině, v některém hájemství, zbujněl, se napájí, leze (na laň), jde do kalu, kalí se, ozývá se, hlásí se, proráží les, vysazuje, za- bekl, se zarazil, se odrazil. Šp. J-na zaraziti, zavažiti (dobiti), skotským oharem vystopo- vati, poraziti, střeliti. Myslivec j-na po stopě udal. Šp. J-na ustanoviti, lapiti. Šp. J. řve, napichuje psy na parohy. J. se občerstvuje (pije). Šp. Nastřeleného jelena myslivec te- sákem (zaražcem) dobíjí. Pt. J. má lože. J. se pase, paství, béře pastvu, jde na pastvu; jde do vazby (do sítí). J. vybarvuje (färbt sich), potýká se, bojuje. J. se prolomil (utekl). J. tluče, vytlouká. J. zahodil (má-li některého roku méně výsad než roku předcházejícího). J. se ruší, rozrušuje (rozřezává). J. přeskakuje tenata, dokonává, umírá, pošel, zhynul, klesl, sklesl. J. úplně vysadil n. vyhranil. Šp. J. doráží (na myslivce), staví se. O kolika jest koruna? O kolika jest vysazeno? Jelena vy- vrhnouti. J. má na palici parohy, má doko- nalé parohy. J. paličkář, pokud má malé pa- rohy (paličky). J. přesazuje (wechselt); parohy sráží, shazuje, roní. J-nu parohy raziti, uťati. Zasaditi j-nu křížovou ránu. J. padá, hlásá (meldet sich), nasadil, se vylomil (aufstehen). Přiznati jelena v léči (bestätigen). J. travní, který ještě nežral obilí. Obora, pes, honba, slupice, štvanice, truhlík, tenata na jeleny. — Šp. Vyskočil ako jeleň. Mt. S. Běhá zdráv jako j. Dch. se jako j. Rkk. Lepší stádo jelenů pod vůdcem lvem nežli houf lvů pod jelenem. Jg., Šp. Jelenu rohy nejsou těžké (čemu kdo zvykne). Ros. Jelena rohy neobtěžují, jakkoli drahné. Kom. J. psy loví (svět naopak). L. Na sv. Bartoloměje vyštije se j. do vody. Šp. — J. s kozí bradou (bra- datý), der Branddhirsch; j. severní. Vz Sob. Jg. — Jelena, y, f., jméno krav. Mark.

94619   Jelen Svazek: 6 Strana: 0507
Jelen. V MV. nepravá glossa. Pa. Cf. Šrc. 69., Kram. Slov., Boh. 31., Mkl. Etym. 102., Rk. Sl., Šf. Strž. I. 481., Frč. 381., KP. III. 341., Schd. II. 431., Krč. G. 883. Pribehol jelenčok a za ním pes. Dbš. Sl. pov. I. 233. Za jaké povětrnosti j. v říjení vchází, za takové z něho vychází (o Jiljí a Michalu). Kld. Knězi sě zjěvi j. Hr. ruk. 5. 6. Volům kroky a jelenům skoky. Us. Lpř. — J. = vůl jelenu podobný. Mor. Brt. — J. = roháč brouk. Laš. Brt. V Pod- luží: planý j. Brt. — J. = milenec, milenka (lichotivé jm.). Můj nebeský jelínku! Mtc. 1. 1880.— J., sam. u Lab. Týnice; Hirschen- Wirthshaus, hospoda u Těšína. — U jelena v Praze Vz Tk. II. 537. — J. Karel, f. Tf. H. 1. 3 vd. 181., Bačk. Př. 172. — J. Al. Jan, archivář. Vz Rk. Sl., Jg. H. 1. 2. vd. 573., S. N. — J. Jan. Blk. Kfsk. 1328.

94620   Jelen Svazek: 7 Strana: 1282
Jelen. Cf. Brm. I. 3. 141., Mách 50., 62 , 113. — J. Alois, hud. sklad. 1801.—1857. Vz Bačk. Písm. I. 639., Srb. 120.

94621   Jelen Svazek: 8 Strana: 0137
Jelen. Je jako j. (o sličném, obratném, též trochu hrdém); Spadly jelenu rohy (o zchud- lém). Žďár. Nár. list. 1894. č. 155. odp. feuill.

94622   Jelen Svazek: 9 Strana: 0094
Jelen Al., hud. sklad., 1801. —1857.; Karel, spis., 1847. —1876. Vz Ott. ??. 198., 199., Jub. XIII. — J., ssaver. J. americký, hřív- natý, kančí, ryšavý, skvrnitý; honný či lovný = o desíti výhonech; hlavní = každý silnější jelen. Ott. XIIL 199. nn.

94623   Jelena Svazek: 6 Strana: 0507
Jelena = kráva (rychlá) jako jelen. Brt., Kld. I. 7. — J., os. jm. Pal. Rdh. I. 121.

94624   Jelenář Svazek: 6 Strana: 0507
Jelenář, e, m. = lovec jelenů. Šd. Vz Jeleniar.

94625   Jelence Svazek: 6 Strana: 0507
Jelence, ete, n. = jeleně Němc. IV. 420.

94626   Jelenčák Svazek: 9 Strana: 0094
Jelenčák, u, m., jm. lesa. Pck. Hol. 77.

94627   Jelenčice Svazek: 9 Strana: 0095
Jelenčice, e, f. = zimničné chvění se nezkušeného střelce, blíží li se ? němu zvěř zejména je en. Ott. XIII. 19?.

94628   Jelenčok Svazek: 6 Strana: 0507
Jelenčok čka, m. = jelínek. Slov. Vz Jelen.

94629   Jeleně Svazek: 1 Strana: 0618
Jeleně, ěte, jelenče, jelenec, nce, jeleňátko, a, n., mladý jelínek. Hirschkalb. Vz Jelen.

94630   Jeleně Svazek: 9 Strana: 0095
Jeleně, jelíně, jelenec, jeleče, jelínek, je- leňátko. Ott

94631   Jelenec Svazek: 1 Strana: 0618
Jelenec, nce, m., vz Jelen.

94632   Jelenec Svazek: 6 Strana: 0507
Jelenec, nce, m., sam. u Dobříše, ves u Příbramě. Sdl. Hr. IV. 223. — J. Hašek. Tk. V. 147.

94633   Jeleneč Svazek: 6 Strana: 0507
Jeleneč, nče, m., Jelenetsch. ves u Votic.

94634   Jelének Svazek: 6 Strana: 0507
Jelének, nka, m., vz Jelen.

94635   Jelének Svazek: 10 Strana: 0114
Jelének, nka, m. = jelínek, zdrob. jelen. Gb. Slov.

94636   1. Jelení Svazek: 1 Strana: 0618
1. Jelení, Hirsch-. J. barva, jazyk, rohy, parohy, zadek, hřbet, kýta, sled (vnadná n. znamení cesty, kudy se jelen bral, Hirsch- iiihrte), Krab., Jg.; kabát, šaty, kalhoty (zví- řecí), V., srdce (= bojácné), Plk., stopa, kůže (jelenice), roh (pálený), pes, hlava, běh;, veš, skok, slzy, srsť, třesavka (myslivec dostal j. třesavku), maso (jelenina), trus, lůj, spár, pa- lice, koule, liz, čís (morek), žíla, výsada, zvěřina, říje (Hirschbrunst). Šp. Prolétni lesy jelením skokem. Rkk. — J. v botanice: j. jazyk (psaný traňk), die Hirschzunge; j. houba n. hubka a) j. skok, jelenka, die Hirschbrunst, der Hirschling, der Gichtschwamm, b) die Hirschtrüffel, der Hirschschwamm, laníž, j. hříbek, j. hřib, na Mor. ovčí hřizec; j. trank, srpek, das Schartenkraut, die Färberscharte; j. kořen či srní kořen, a) bílý, der Haar- strang, die Schwefelwurz, V., b) černý či j. oko, srdečník, srdeční kořen, die Hirschwurz; j. koření, vz Smrdník; j. růžek (zemský mech), Bärlapp, Neunheil, Teufelsklaue. Jg.

94637   2. Jelení Svazek: 1 Strana: 0618
2. Jelení Horní, město v kraji chrudim- ském.

94638   Jelení Svazek: 6 Strana: 0507
Jelení honba, lov, Lpř., síť. NA. IV. 115. — J. v botan. J. skok či j. růžek či plavuň obecná, lycopodium clavatum, FB. 4., Kš., Rstp. 1771., Čl. 171., Mllr. 63.; j. jazyk = psaný trank, bindas obecný, scolopendrium officinarum, vz Rstp. 1787 , ČI. 170., Mllr. 19.; j. kořen — smldník obecný, peuceda- num officinale. Rstp. 741., Mllr. 19. — J. připínák, lipoptena červi, die Hirschlaus- fliege. Sl. les. - J. potok. Čechy I. 96. - J. Horní, Ober-Jelenj, městečko u Vys. Mýta; J. Dolní, UnteR-Jelenj, ves tamtéž. Sdl. Hr. I. 176., II. 277., S. N. Všude zem Paně, jen na J. písek. Vz Sbtk. KRat. h. 45. — Z J. Václ. Vz Tf. Odp. 388. Z J., vz Hrubý. Z J. Vz Sbn. 697., 711., 753., 783., 785., 902., 933., 934.

94639   Jelení Svazek: 8 Strana: 0137
Jelení. U Jeleních uší, poloha v Poděbr. 1748. NZ. III. 520. — J. uši, houba, vz Ta- nečnice (3. dod.). — J., míst. jm. Všude zem Páně, jen na J. písek. Nov. Př. 487.

94640   Jelení Svazek: 8 Strana: 0552
Jelení. J. huby (jablka). Čes. 1. V. 586.

94641   Jelení Svazek: 10 Strana: 0114
Jelení rohy. Vz Krajka. J. hon. Arch. XX. 313. J. skok (jelení hlošák), houba. Džl. Čes. 1 XII. 383. J. růžky, vz Plavuň.

94642   Jeleni-us Svazek: 6 Strana: 0508
Jeleni-us, a, m. — J. Mik. 1626. Jg. H. 1. 2. vd. 573., Jir. Ruk. 1. 312. — J. Šim., školní rektor, † 1599. Jir. Ruk. I. 312.

94643   Jeleniar Svazek: 6 Strana: 0508
Jeleniar, a, m. = jelenáŕ. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 95.

94644   Jelenice Svazek: 1 Strana: 0618
Jelenice, e, f'. —jelení kůže, die Ilirsch- hiiut. — J. na Slov. laň, die Hirschkuh. — J. - jelení hřib, vz Jelení.

94645   Jelenice Svazek: 6 Strana: 0508
Jelenice = lošák jelení, hydnum imbri- caturn. Rstp. 1919. J., tuber, die Trüffel. U Uher. Hrad. a j. — J., dle Budějovice, Jelenitz. ves u Mělníka. Blk. Kfsk. 883.

94646   Jelenice Svazek: 8 Strana: 0137
Jelenice = hora u C. Třebové, dříve Že- lenice (tam pohan, hroby). Čern. Př. 35.

94647   Jelenice Svazek: 9 Strana: 0095
Jelenice, nic, f. = kožené kalhoty (z je- lení kůže). Plz. 106. — J., e, f. = laň. U Polné. Hoš. 118., 97.

94648   Jeleník Svazek: 7 Strana: 1282
Jeleník, u, m., ormodacus, rostl., zastr. Rozk., Pršp. 32. 69.

94649   Jelenina Svazek: 8 Strana: 0552
Jelenina = jelení maso. Arch. XV. 46.

94650   Jelenina, y Svazek: 1 Strana: 0618
Jelenina, y, f., maso jelení. Hirschfleisch. Rd. zv.

94651   Jelenišťata Svazek: 6 Strana: 0508
Jelenišťata, pl., n., sam. u Přelouče.

94652   Jelenka Svazek: 1 Strana: 0618
Jelenka, y, ť. — laň. Die Hirschkuh. — J., vz Jelení.

94653   Jelenka Svazek: 6 Strana: 0508
Jelenka, phallus, der Eichelpilz, houba. J. obecná, p. impudicus; zvonatá, p. cam- panulatus; košilatá, p. indusiatus; čertová, p. daemon. Rstp. 1954., Rosc. 71. — J. = přítok (potok) Úhlavy. Čechy I. 59. — J. == les v Bohučovicích na Opav. Šd.

94654   Jelenka Svazek: 9 Strana: 0095
Jelenka, y, f. = síň v strakonickém hradě. Sdl. Hr. XI. 127.

94655   Jelenka Svazek: 10 Strana: 0114
Jelenka, y, f., phallus, houba. Ott. XIX. 675.

94656   Jelenkovitý Svazek: 6 Strana: 0508
Jelenkovitý. J. Rostliny. Vz Rosc. 71.

94657   Jelenkovitý Svazek: 10 Strana: 0114
Jelenkovitý. J. rostliny, phalloideae. Ott. XIX. 675.

94658   Jelenky Svazek: 6 Strana: 0508
Jelenky, něm. Jelenka, ves u Prachatic. Blk. Kfsk. 654.

94659   Jelenokoza Svazek: 6 Strana: 0508
Jelenokoza, y, J'., antilope cervicapra, eine Art Antilope. Šm.

94660   Jelenolovec Svazek: 6 Strana: 0508
Jelenolovec, vce, m. = jelenáŕ. Škd.

94661   Jelenostřelný Svazek: 6 Strana: 0508
Jelenostřelný, H.aytjßoko?, Hirsche schiessend. Lpř.

94662   Jelenov, a, m Svazek: 6 Strana: 0508
Jelenov, a, m., Hirschstein. Čechy I. 115.

94663   Jeleňová Svazek: 9 Strana: 0095
Jeleňová, é, f., les u Ratiboře na Mor. Vck.

94664   Jelenovitý Svazek: 1 Strana: 0618
Jelenovitý. J. ssavec: jelen obecný, los, daněk, srn, movič, vidlok, kabar, munťák. Presl. 1 lirschartig.

94665   Jelenový Svazek: 1 Strana: 0618
Jelenový, Hirsch-. Ros.

94666   Jelenoznalec Svazek: 1 Strana: 0618
Jelenoznalec, lce, m. Hirschkenner.

94667   Jelenský Svazek: 6 Strana: 0508
Jelenský, vz Hrubý.

94668   Jelenský Svazek: 7 Strana: 1282
Jelenský z Jeleni Jan. Vz Mus. 1888. 460.

94669   Jelenský Svazek: 9 Strana: 0095
Jelenský, ého, m., os. jm. Vz Ott. XIII. 202a.

94670   Jelešna Svazek: 9 Strana: 0441
Jelešna, louka u Trstené. Mus. slov. IL 22.

94671   Jelešňa Svazek: 10 Strana: 0114
Jelešňa, ě, f., přítok Čierne Oravy na Slov. Sb. sl. 1901. 162.

94672   Jelcha Svazek: 1 Strana: 0618
Jelcha, y, f. = olše, na Slov.

94673   Jelcha Svazek: 6 Strana: 0508
Jelcha. Bartol., Rstp. 1413., Šf. III. 549.

94674   Jeli Svazek: 6 Strana: 0508
Jeli = když. Aniž daj pokoje sobě, ažť sě jeliž poddá tobě; A v tom úmysle stoj tvrdě, jeliž vstúpiš v mužská leta. Smil v. 914., 1421. Jeliž jej věrdunk oběce, toliž teprv baba šedši získá koláč na jinoši; Je- liž bude střela vyňata z těla, toliž lékař uléčí (raněného). Hr. ruk. 309, 327. Pakli, jeliž nás budú prositi, odpustíme, také Buoh, když ho budem prositi, odpustí; Odtud ne- vyjdu, ač jeliž zaplatím do poslednieho orta St. Kn. š. 57., 278. — J. = až, leda až, leč. Žeť Bóh těch hřiechov nezbaví, jeliž bude vráceno to. Hr. ruk. 327. A ne- vyndú odtud, jeliž dluh zaplatí. GR. Ni- komu toho nepraviti, ažby jeliž syn člo- věčí z mrtvých vstal. M. Nezvěděli toho, jeliž nazajtřie Ráno; Řekl jsem, aby bRan neotvírali, jeliž po sobotě. BO. Toho ne- učinil na ten den, až jeliž po puol druhém letě. Půb. I. 123. Též hřiech tiehne duši doluov, ale té těžkosti nečije, jeliž vystúpi z těla; Prve nemá čakána býti pomoc bo- žie, jeliž prve nedostane se pomoci človéčie. Hus I. 115., 355.

94675   Jeli Svazek: 7 Strana: 1282
Jeli = jali od jíti, jmouti. Št. Kn. š. 264. 21.

94676   2. Jeli, jeliže, jeliž Svazek: 1 Strana: 0618
2. Jeli, jeliže, jeliž. J. když, als, da. Vsta ot večeře i loži rizy svoja: i jeli vze pasnicu prepasa sie. Evang. ms. Hank. — J. poněvadž, že, weil, da. Aby i Lazar (Lazara) zabili, jeliže mnozi proň chodichu iz Judev i vierichu v Jesus. Zlom. ev. Hank. — J. až, leda až, leč, als bis, ausser bis. Zahnali ho a nestavil se jeliž v Litoměřicích. Ben. Cont. ms. Nasytím tě, j. sě tvá chvála ukáže. Št. Pokoj přichází člověku, když ničehož nečije protivného a ten jest jeliž v nebesiech. Št. Mrtvý nikdy nevstane, jeliž na skonánie světa. Tkadl. — St. skl., Tkad., Leg. — Jeliž — toliž když — tedy, wenn — so. St. skl.

94677   Jelík Svazek: 6 Strana: 0508
Jelík, a, m , sam. u Mníška.

94678   Jelikátý Svazek: 1 Strana: 0618
Jelikátý, zastr., der sovielte. Jg.

94679   Jeliko Svazek: 10 Strana: 0114
Jeliko. Vz Gb. Slov.

94680   Jelikož Svazek: 6 Strana: 0508
Jelikož, jelikožto, jelikž, vz Mkl. Etym. 107. 1. Ve větách pomerných a) o dalekosti v prostoře. J. (quantum) dalek vzchod ot západa. Ž. wit. 102. 12. — b) O trvanli- vosti v čase. Neb jelikož slunce svítí, tolikož nám jest dne míti. Sv. ruk. 19. — c) O mno- hosti. Jelikož ho (maku) zrn zzobete, tolikéž pohan pobijete. Alx. V. v. 1070. (HP. 26.). Zpósobí s tolik, jelikž jemu jest přezřieno; Jelikž miluji s tolik jest mé. Št. Kn. š. 11., 34. Za v ,něm. Št. polož: Kn. š. 19. Za by rádi. Št.' polož: Kn. ž. 148. — 2. Ve větách omezovacích, a) k vytčení stupně. Každý, jelikož móže. M. Jelikož jest člověk pRavý; Jelikž umie anebo móž. St. Kn. š. 20., 162., 187., 216. Jelikož na něm jest. Št. Kdoby to, j. člověk, zvěstoval? Šf. III. 193. a j. — b) Ve vytčení strany atd. Ne- mni, byť Buoh neuměl nové, jeljkož k nám, a neslýchané vymysliti muky; Že mše, jeli- kož k oběti božieho těla, k modlitvám vždy jest svatá. Št. Kn. š. 282., 283. Ti skutkové Bohu jelikožto Bohu se připisují; Kristus jakožto člověk nanalezl jest tak veliké vieRy u rodu Jakob; Spasitel nás dieku vzdav Bohu otci jelikožto člověk; Jest pastýř dobrý jelikožto Bóh; Kristus jelikožto člověk byl jest osažen hřiechem panny Marie. Hus I. 12., 46., 51., 166., 182. Kristus jelikož člověk umřel, jelikož Bůh, nesmRtelný jest. — Pozn. Nyní se v té pří- čině užívá náměstek co, co takový. Vz tato slova. BRt. S. 3. vd. 145. — 3. Ve větách příčinných. Za ,kRom tebe´ polož čárku m. středníku. Ctihodný, j. mocný spojenec. Dch. Jelikož jsou účty obecni ode dneška na 14 dní veřejně vyloženy, tedy . . . . Us. J. s nimi tRvalých spolků neměli. Šf. Strž. I. 38. J. v s b snadně se míchá. Ib. I. 185. a j. J. měsíčané mluví v iambech a rýmech. Čch. Brč. 52. J. oba kmeny co dvě roz- sochy jednoho štěpu považovány byti mo- hou; J. každý ví, že ... . Šf. Strž. I. 508., 524. J. tu spatřuje se život čilý; J. takové vsi v okolí tomto častěji se jmenují; J. je i úřady podporují. Pal. Rdh. I. 9., 159., 171., 215. a j. Osm duší zachováno jest, jelikož je voda vznášela. BR. II. 803. a. Též nemá moci člověk, aby vinu odpustil bližniemu, jelikož jest proti Bohu tu vinu učinil. Hus I 340. Otec bude nad synem, jelikož jest jeho urodil. Hus I. 152. — Poznam. Spojky jelikož v tomto smyslu od lepších spisovatelů starších neužívá se tak často jako v době novější. Brt. S. 3. vd. 132. Někteří užíváni slova tohoto ve smyslu příčinném vůbec zavrhují, ale neprávem. — Št. slova j. v tomto smyslu neužívá. Hš.

94681   Jelikož Svazek: 7 Strana: 1282
Jelikož = poněvadž. Pk., Vm. Vz Km. 1889. 427. — J. = pokud. Když my snažni budem, jelikož móžem, že . . . Št — (Výb. I. 415.).

94682   Jelikož Svazek: 8 Strana: 0137
Jelikož, quatenus, dle Bl. výborné slovo. Bl. Gr. 178. Protož, j. (pokud) se lidí dotýče ten běh, lidé jsú shřešili; Ktož zlé zabijé, j. sú zlí (pokud), aby zabil. Chč. S. 79., 167.

94683   Jelikož Svazek: 9 Strana: 0095
Jelikož = poněvadž. Kde panství, tam jest i poddanosť neb poroba, j. jedno bez druhého býti nemůže; Pánův a porobků mezi sebou neznali j. i zajatým ve válkách svobody dopřávali; J. jimi (těmi Članky) bořilo se celé stavení hierarchie křesťanské. Pal. Děj. I. 1. 179., 184., 186, III. 1. 171.: III. 2. 4., IV. 1. 33., 209., 287., 405. a j. J. (quoniam) iest dalek. Ž. pod. CIL 12.

94684   Jelikož Svazek: 10 Strana: 0114
Jelikož = leda, nisi. Pat. Jer. 84. 13. — J. = poněvadž. Pel. VI. J. písmo k tomu je, aby se odstranila všeliká možnosť piklů atd. 1308. Vck. Vset. 18. Vz násl.

94685   Jelikož, jelikž klade se Svazek: 1 Strana: 0618
Jelikož, jelikž klade se: ve větách po- měrných, a) o dalekosti v prostoře a jest to, co jak daleko. Jelikož vzdálen jest tento dům od oné zahrady, tolikéž stáli oba od nás (jak daleko — tak daleko. Wie weit — so weit). — b) O trvanlivosti v čase = jak dlouho, so lange. A s tolik dobře stojí lidé, jelikož táhnou se spravedlností a milostí k Bohu. — c) O mnohosti = kolik, pokud, so viel (..., wie viel), so lange. Dal mu tolik ran, jelikož zosloužil. Pr. pr. Tolik pánů bude míti, jelikž hříchů vévodí v něm, Št. Ne- mohou škoditi tolik, jelikž by rádi. St. Jelikož miluješ Boha, s tolik budeš pilen, aby plnil vuoli jeho. Št. — Místo jelikož stává také: jakož. — 2. Ve větách omezovacích, když větu hlavní z její všeobecnosti do užších mezí uvodíme, a) K vytknutí stupně, pokud, po- kavadž, insofern, inwiefern, insoweit. V. Řeči prázdné, j. mohu, myslím ukrátiti. Dal. J. ho znám. D. Kmen slove (rostlina), j. se v ha- luzy rozkládá. Kom. Kristus j. člověk umřel, j. Bůh nesmrtelný jest. Ros. — b) K vytknutí strany, s které co platnosť má, jakožto, něm. als, in wiefern, in so weit als. Lidem není milý hřích, j. hříchem jest. Každé tělo, j. tělo, místem obsáhlé jest. Básník, j. básník (als solcher) ledaco si dovolí. Mk. J. otec starám se o děti, j. občan o obec. Us. — Hus. — 3. Ve větách příčinných, když se důvod béře od vlastnosti nějaké a okolnosti = poněvadž, protože; weil, zumal. J. jsem připověděl, učiním tak. Ros. Ustanovil jsem se nocovati u něho, j. mne byl o to prosil. L. Aniž co vyňal ze zprávy mé krom tebe; j. jsi ty manželka jeho. Br. Není dobré býti sa- motnému, j. má býti rozmnoženo a zachováno lidské pokolení. Cap. Živlové jsou prostočistá těla, všecka zajisté ostatní z těchto složena jsou, j. z nich se plodí, jimi se živí, v ně se, když se ruší, zase rozpouštějí. Kom. Tělo zajisté Kristovo obživuje potud, j. jest za život světa dáno. Br., Zk. — J. =jako, als. Kosatec se svými částkami, j. jsou květ, símě atd. Byl.

94686   Jelikožto Svazek: 10 Strana: 0114
Jelikožto = poněvadž. Ta slova psal jsem potomnosti vašie, j. v těch má malosť bož- ského domysla pochopena byla jest. Kar. 9.

94687   Jelikž Svazek: 1 Strana: 0618
Jelikž, zastr. = kolik, wie viel. Ale tolik pánov bude jměti (člověk), jelikž hřiechov vévodí v něm. Št. Ostatně vz Jelikož.

94688   Jelikž Svazek: 6 Strana: 0508
Jelikž, vz Jelikož.

94689   Jelimánek Svazek: 8 Strana: 0137
Jelimánek, nka, m. = dobrot isko? Kár. list. 1896. č. 57. odp. feuill.

94690   Jelimánek Svazek: 9 Strana: 0095
Jelimánek, nka, m. = tulipán, hlupák. Tům. Ml. 260., 368.

94691   Jeliň Svazek: 6 Strana: 0508
Jeliň, a, m. = jelen. Laš. Tč.

94692   Jelíně Svazek: 1 Strana: 0618
Jelíně, jelínek, vz Jeleně.

94693   Jelíneček Svazek: 6 Strana: 0508
Jelíneček, vz Jelen.

94694   Jelínek Svazek: 6 Strana: 0508
Jelínek, vz Jelen. — J., sam. u Pelhři- mova. — J. Bern. lom., mistr, farář. 1680. Jg. H. 1. 2. vd. 573., S. N., Jir. Ruk. I. 313. - J. J. N. 1840.; J. Václ. 1801. Vz Jg. H. 1. 2. vd. 574. — J. Bohd., spisov., 1851.—1874. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 136 , Bačk. Př. 48. — J. Frant., měšťan, 1783.—1856. Vz ib. 158. a Šb. Dj. ř. 253., Jg. H. 1. 2. vd. 573., S. N. — J. Ed., úředník obce praž., nar. 1855. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 179., Mus. 1886. 628., Rk. Sl., Bačk. Př. 20., 81. O jiných J. vz v Blk. Kfsk. 1328., Sdl. Hr. I. 38., 71., II. 130., S. N.

94695   Jelínek Svazek: 7 Strana: 1282
Jelínek Tom. Bern. Vz Mus. 1892. 336.

94696   Jelínek Svazek: 8 Strana: 0137
Jelínek Tom. Cf. Mus. 1892. 336., 1895. 320.

94697   Jelínek Svazek: 9 Strana: 0095
Jelínek Frant., spis., 1783. —180.; Hugo, cukrovarník čes. a spis., nar. 1834.; Břetislav řed. městského musea v Praze, nar. 1843.; Vád, prof. a spis, nar. 1844.; Bohdan, básn. 1851. —1874.; Eduard, měst. úředn. v Praze ? spis., 1835. — 1897. Vz o těch ? jiných v Ott. XIII. 202. nn., Jub. XIII. Mistr Tom. J., nar. asi r. 1640. Vz Mus. 1900. 464.

94698   Jelínek Svazek: 9 Strana: 0441
Jelínek Marian, kněz v XVIII. stol. Vz Mus. 1901. 265.

94699   Jelínek Svazek: 10 Strana: 0114
Jelínek Boh., básn., 1851. —1874. Vz Flš. Písm. 709., Zvon IV. 475. — J. Eduard. Vz Alm. VIII. 112. —115. — J. H., spis.

94700   Jelínek Svazek: 10 Strana: 0596
Jelínek Ed. Sr. Zl. Pr. XXI. 382., Máj. III. 140. s podob.

94701   Jelinka Svazek: 8 Strana: 0137
Jelinka, y, f., houba, vz Tanečnice (3. dod.).

94702   Jelínky Svazek: 6 Strana: 0508
Jelínky, Jelínek, ves u Poličky. — J., hra v karty. Obt.

94703   Jelipivo Svazek: 7 Strana: 1282
Jelipivo, a, m., os. jm. Jrsk.

94704   Jelislava Svazek: 8 Strana: 0137
Jelislava, y, f., os. jm., Phľd. 1896. 131.

94705   Jeliště, ě, n Svazek: 6 Strana: 0508
Jeliště, ě, n., der Ilerstock (beim Kamm- macher). Šm.

94706   Jeliťanka Svazek: 6 Strana: 0508
Jeliťanka, y, f., die Wurstsuppe. Ostrav. Wrch.

94707   Jelitář Svazek: 1 Strana: 0618
Jelitář, e, m. jelitkář.

94708   Jelitce Svazek: 7 Strana: 1282
Jelitce, e, n., silla, zastr. Veleš.

94709   Jelitkář, e Svazek: 1 Strana: 0618
Jelitkář, e, jelitník, a, m., kdo jelita dělá neb prodává. Výb. 1. Wurst-macher, -handler.

94710   Jelitnice Svazek: 6 Strana: 0509
Jelitnice, e, f. = polévka z jelit. Vz Ova- rovice. Šd.

94711   Jelitnice Svazek: 8 Strana: 0137
Jelitnice = kotlůvka, prdelanka, prdelův- ka, obarovica, trdelnica, godľa. Brt. D. II. 485., NZ. IV. 446.

94712   Jelitník Svazek: 1 Strana: 0618
Jelitník, a, m. jelitkář.

94713   Jelitník Svazek: 6 Strana: 0509
Jelitník. Hr. ruk. 409.

94714   Jelito Svazek: 1 Strana: 0618
Jelito, a, n., jelitko. — J. = střevo, zvláště konečník. Darin; Mastdarm. Komu j. vychází. Jád. — J. = nadité (krví a krou- pami), tlusté střevo, die Wurst. V. Klobásy, bachory, jelita, jitrnice, krevnice (jelita krevná, krupami a krví vycpaná), tučnice (jelita tučná) řezník dělá. Kom. Sláma se nehodí než do chomouta a kroupy do jelita. Trefný jsi co jelito (co kožich na ruby). Jg. Všaks; velmi strojný, co j. na ruby (chlubný). Č. Šklebí se na to, jako Mikeš naj. Z toho j-ta dávno kroupy i se slaninami vydrali (nic tam více). Kořin. Jelito kroupami nabito (hloupý). Č. — J. u živůtku, na němž sukně se drží (honzík). Us. —

94715   Jelito Svazek: 6 Strana: 0509
Jelito, vz Jitrnice, List. filol. VIII. 28., Mkl. Etym. 102., 425. J. kroupové. Šp. Je to jedno j., es ist Wurst wie Wurst (einer- lei). Dch. Hlúpé j. = hlupák. Us. Brt. Kouká na to jako Filipp na j. (vyjeveně). Us. Vrů. — Cf. Kram. Slov. — J. Petr, biskup, 1325.--1387. Vz S. N., Rk. Sl.

94716   Jelito Svazek: 7 Strana: 1282
Jelito. J. bavorské, brunšvické, české, česnekové, domácí, francouzské, frankfurt- ské, hamburské, hollandské, hrozinkové, jazykové, jihoněmecké, krupkové, krvavé, ledvinkové, mohučské, moučné, obyčejné, z plic, ruské, rýžové, severoněmecké, škvar- kové, uherské, westfalské. Vz KP. VI. 501. nn., 556. — J. = jméno šatlavy v Praze. Tk. VIII. 321.

94717   Jelito Svazek: 8 Strana: 0137
Jelito. Poslati někomu j-ta (šperky, mor.). NZ. IV. 447. Teď máme j. na ruby (nezdařilo se). Wtr.

94718   Jelito Svazek: 9 Strana: 0095
Jelito = žaludek. Zát. Př. 66b.

94719   Jelito Svazek: 10 Strana: 0114
Jelito. Je-li ti luto, kup si j. Slez. Vyhl. II. 66.

94720   Jelitovský Svazek: 6 Strana: 0509
Jelitovský, ého, m., os. jm. I. 251.

94721   Jelitový Svazek: 1 Strana: 0618
Jelitový, Wurst-. J. polívka, Us.

94722   Jeliváš Svazek: 6 Strana: 0509
Jeliváš, e, m., psí jm. Mor. Knrz.

94723   Jeliž Svazek: 1 Strana: 0618
Jeliž, vz Jeli. — J. až. Výb. I. Klade se, když vytýkáme, že děj hlavní v skutek nevstoupí, až děj vedlejší se vyvede. Věta hlavní je záporná. Nehnu se pryč, jeliž mi povíš (až mi povíš). Pass., Št. — Zk.

94724   Jeliž Svazek: 6 Strana: 0509
Jeliž. Bóh hřiechóv nezbaví, j. bude vráceno to, co jest otjato. Hr. ruk. 111. a. Nasytím tě, j. se tvá chvála ukáže. Šf. N. 242. 15. (338. 29.). Pokoj jest j. v nebesích. Št. kn. š. J. = ač, leda, leč. Sv. ruk. SB. 103. — Cf. Jelikož.

94725   Jeliž Svazek: 7 Strana: 1282
Jeliž = až, donec. GR., Výb. I. 447. Cestovati nepřesta, j. sě dobra města; Aby se nevracovali, jeližby mi opět bylo zje- veno; Nehnu se, j. mi povieš; J. zaplatíme; Nevěř mu, j. na něm vieru shledáš. Výb. I. 171., 266., 302., 1023., II. 643. A nestavil se j. v Litoměřicích. Let. 44. Přikáza jim, aby ižádnému toho nepravili, j. až syn člo- věčí z mrtvých vstane. Marek. 2 b 9. Ktož je čím dlužen, prázden dluhu nebude, j. za- platí Št. — Cf. Jir. Mor. 42.

94726   Jeliž Svazek: 8 Strana: 0137
Jeliž = donec, až. Ev. víd. 51. M. 17. 9. (Mnč.) a j. Nižádnému nepravte vidění to- hoto, j.(až) syn člověčí z mrtvých vstane. Ib. Jeliž bude ku pólnoci. AlxV. 2213. Nechtěl propustiti (zajatý dobytek), j. by mu kopu nedal (dokud by). Arch. XIV. 19. Nemá od- jíti, j. skoná modlitby. Hus.

94727   Jeliž Svazek: 8 Strana: 0552
Jeliž = až. Pravil, že j. v středu chce vy- jeti. Arch. XV. 93. Nemají odtud odjeti, j. by (až by) dříve dobyli hradu. 1412. Tov. kn. 27.

94728   Jeliž Svazek: 9 Strana: 0095
Jeliž. Nezvěděli to v Praze (Pražané), j. (až) b)li (Taborité) v Krči, půl míle od Prahy. 1422. Pal. Děj. III. 1. 496. Nepravte ižádnému, což jste viděli, až j. syn člověčí z mrtvých vstane. Praž. evang. (List. fil. 1897. 282. ).

94729   Jeliž Svazek: 10 Strana: 0114
Jeliž = když. Nic nemluvil, až j. světlo s sebú měl. Chč. S. II. 189b.

94730   Jelka Svazek: 7 Strana: 1282
Jelka, y, f., succula, zastr. MV. (Hank. Sb. 21.).

94731   Jelkva Svazek: 8 Strana: 0137
Jelkva, y, f., medza v Požúnsku. Phľd. XII. 424.

94732   Jellivý Svazek: 8 Strana: 0137
Jellivý = zlý. J. pes. Phľd. XII. 559. a j.

94733   Jello Svazek: 8 Strana: 0137
Jello, a, n. = jídlo. Slov. Mtc. 1895. 158.

94734   Jelma Svazek: 6 Strana: 0509
Jelma, y, f., Melm, ves u Plané. Blk. Kfsk. 350.

94735   Jelmědový Svazek: 10 Strana: 0595
Jelmědový, palmarum. J. ratolesti. Pat. Zim. 45b. 12.

94736   Jelná Svazek: 8 Strana: 0137
Jelná, é, f., děd. v Tekovsku. Phľd. 1895. 440.

94737   Jelobýk Svazek: 6 Strana: 0509
Jelobýk, a, m., portax, eine Art Anti- lope. Šm.

94738   Jeločina Svazek: 6 Strana: 0509
Jeločina, y, f. = druh sítí. Hosp. nov. 1856. 13.

94739   Jelokoz Svazek: 1 Strana: 0619
Jelokoz, a, m. Antilope. Ssav.

94740   Jelokoz Svazek: 9 Strana: 0095
Jelokoz, a, m., tvořeno od jel, m. je- lenokoz. Flš. Vz Jel.

94741   Jelověda, y Svazek: 10 Strana: 0114
Jelověda, y, f. = mathematika. Berg. v Kroku II. b. 162. (1827. ).

94742   Jelovica Svazek: 8 Strana: 0137
Jelovica = jalovice. Slov. Skult.

94743   Jelovice Svazek: 1 Strana: 0619
Jelovice, e, f., rostl., elate.

94744   Jelový Svazek: 1 Strana: 0619
Jelový, jelenový. Hirsch-, zastr.

94745   Jelový Svazek: 7 Strana: 1282
Jelový, cervorum. J. nohy. Z. kl. CH. 19.

94746   Jelový Svazek: 9 Strana: 0095
Jelový. Jel chybně m. jelen a tedy také jelový chybně m. jelenový. Flš. v Lit. list. 1895. 115.

94747   Jelša Svazek: 6 Strana: 0509
Jelša = olše. Slov. Němc.

94748   Jeľša Svazek: 8 Strana: 0137
Jeľša, vz Olše.

94749   Jelšava Svazek: 1 Strana: 0619
Jelšava, y, f., Eltsch, mě. v Uhřích.

94750   Jelšava Svazek: 8 Strana: 0137
Jelšava, y, f., hrad v Gemeri. Phľd. XII. 250., XIV. 351.

94751   Jelšavka Svazek: 10 Strana: 0114
Jelšavka, y, f., potok, přítok Ostravice na Mor. Sb. sl. 1901. 162.

94752   Jelše Svazek: 1 Strana: 0619
Jelše, e, f. = olše. Erle.

94753   Jelše Svazek: 6 Strana: 0509
Jelše = olše. Hdk. C. 378., Slb. 267., Rstp. 1413., Koll. Zp. I. 354., List. filol. VIII. 29., Mllr. 23., Mkl. Etym. 103.

94754   Jelšina Svazek: 1 Strana: 0619
Jelšina, y, f. = olšina, Erlenwald.

94755   Jelšovina Svazek: 6 Strana: 0509
Jelšovina, y, f. = olšovina. N. Hlsk. XIV. 133.

94756   Jelšovka Svazek: 6 Strana: 0509
Jelšovka, y, f., alausa, der Bitterling, Dotierling, ryba, ktorá sa celá, varená po hlcuje a ktorej kosti žalúdok vyčistia. Zá- tur., Bartol., Rr. Sb. Vz Jalšovka.

94757   Jelšový Svazek: 1 Strana: 0619
Jelšový = olšový, Erlen-. Koll.

94758   Jelšový. J Svazek: 10 Strana: 0596
Jelšový. J. skála = pískovec. Sb. sl. VIII. 143.

94759   Jem Svazek: 1 Strana: 0619
Jem, jmu, m. = cit, Gefühl (slovo nové). Mus. V.

94760   Jem Svazek: 6 Strana: 0509
Jem, u, m. = ostrosť, bystrost. Brt. D. 220. Ten nůž nemá jemu (ostří, jest jak olověný); Ten člověk nemá jemu (je jako tělo bez duše, sláb). Vz Spítek. Val. Vck. — Jem, jemši, vz Bž. 183

94761   Jem Svazek: 7 Strana: 1282
Jem. On nemá žádného jemu. Jem má břitva dobře broušená. Jem má člověk bystrý, duchapřítomný. Val. Slavč. 64.

94762   Jemce Svazek: 6 Strana: 0509
Jemce, e, m. = jímce. Šm.

94763   Jemčina Svazek: 1 Strana: 0619
Jemčina, y, f., (němčina v obec. mluvě, ku př. v již. Čech. Vz N. Kts. ). J., veliká vrata u jezu, nejméně 6° zšíří. Vys. Die Schleusse, das Thor.

94764   Jemčina Svazek: 6 Strana: 0509
Jemčina u složitého stavidla. NA. IV. 255.

94765   Jemecky Svazek: 10 Strana: 0596
Jemecky = německy. Sr. Huj. Progr. 13., Jemej.

94766   Jemej Svazek: 8 Strana: 0137
Jemej m. němej (n v j). Dač., Telč. Brt. D. II. 278.

94767   Jemela Svazek: 1 Strana: 0619
Jemela, y, f., v Slezs. = jmelí. V Opav. jemelucha. Mistel. Pk.

94768   Jemela Svazek: 6 Strana: 0509
Jemela, viscum, die Mistel. Cf. Mkl. Etym. 95. J. bílá, jmél, jmélí, měli, mýlí, omelí, jemola, jemelí, jemelo, v. album. Vz Rstp. 779.

94769   Jemelář Svazek: 9 Strana: 0095
Jemelář, e, m., vz Brávník.

94770   Jemelí Svazek: 6 Strana: 0509
Jemelí, n., vz Jemela,

94771   Jemelo Svazek: 6 Strana: 0509
Jemelo, a, n., vz Jemela. Mor. a slov. Rr. Sb., Vck., Slb. 562.

94772   Jemelovať Svazek: 6 Strana: 0509
Jemelovať = bíti. Val. Brt. D. 220.

94773   Jemelovitý. J Svazek: 6 Strana: 0509
Jemelovitý. J. rostliny, loranthaceae: jemela, ochmet. Rstp. 778.

94774   Jemeluška Svazek: 6 Strana: 0509
Jemeluška, y, í. = pták, který v zimě na jemely a jeřabiny, chodí, der Mistelfink. Las. Tč. U Místka. Škd.

94775   Jemenný Svazek: 10 Strana: 0114
Jemenný = jmenný. Mš. exc.

94776   Jeminátenku Svazek: 10 Strana: 0596
Jeminátenku! Výraz podivu. Us.

94777   Jemine, jemináčku, jeminánku Svazek: 1 Strana: 0619
Jemine, jemináčku, jeminánku svatý. O jemine! V dolnoněm. Jemini. Jinde: Jegerle (Dch. ).

94778   Jemka Svazek: 1 Strana: 0619
Jemka = jímka.

94779   Jemně Svazek: 1 Strana: 0619
Jemně, vz Jemný.

94780   Jemné Svazek: 1 Strana: 0619
Jemné, ého, n., plat za držení u vězení, das Arrestgeld. Gl. 82.

94781   Jemně Svazek: 6 Strana: 0509
Jemně mu vyčítala; J. ji odstrčil. Šml. J. namítal. Šml. I. 10. J. tkaná lesť. Hdk. Krovky j. zrnité. Kk. Br. 19. J. provedená rytina. Mus. 1880. 386. Růže j. nachová; J. průsvitný. Vrch. J. barvený. Pdl.

94782   Jemné Svazek: 7 Strana: 1282
Jemné, poplatek. Arch. IX 385.

94783   Jemné Svazek: 8 Strana: 0137
Jemné. J-ného má třetinu míti. Čel. Pr. m. II. 1105.

94784   Jemné Svazek: 9 Strana: 0095
Jemné, ého, n. = plat za vyplacení za jmutého dobytka. 1510. Arch. XVII. 160.

94785   Jemněbarvý Svazek: 6 Strana: 0509
Jemněbarvý, -barevný, fein gefärbt. Šm.

94786   Jemněti Svazek: 1 Strana: 0619
Jemněti, ěl, ění, jemným býti, lahodněti, sanft, liebreich weiden. — v čem. Počal v mraviech j. Ms.

94787   Jemněti čím Svazek: 6 Strana: 0509
Jemněti čím. Povaha býložilstvím jemní. Osv. 1. 636.

94788   Jemnice Svazek: 6 Strana: 0509
Jemnice, e, f., Gamnitz, ves u Tachova; Jamnitz, mě. u Dačic; Jemnitz, vsi u Stra- konic a u Horní Bobrové; Židovská J., obec v Dačicku. PL. Vpadl pravú mocí v ves J-ci. Půh. II. 54. — Tk. III. 175., IV. 501., V. 243, Tk. Ž. 6., Blk. Kfsk. 1328., Sdl. Hr. IV. 21., S. N. — Z J. Jak., děkan, 1542. Vz Jír. Ruk. I. 313.

94789   Jemník Svazek: 9 Strana: 0095
Jemník, a, m., amalus, brouk. J. rudo- špičký, a. haemorrhous. Klim. 580.

94790   Jemníky Svazek: 6 Strana: 0509
Jemníky, dle Dolany, Jemnik, vsi u Ml. Boleslavě, Blk. Kfsk. 832., a u Slaného. — Tk. I. 87., Sdl. Hr. IV. 79.

94791   Jemnince Svazek: 10 Strana: 0114
Jemnince červený. Tbz. V. 4. 101.

94792   Jemninký Svazek: 7 Strana: 1282
Jemninký = velmi jemný. Us. Rgl.

94793   Jemniště Svazek: 1 Strana: 0619
Jemniště, ě, n., ves u Benešova.

94794   Jemniště Svazek: 6 Strana: 0509
Jemniště, ě, n., Jemnischt, ves u Bene- šova v Buděj. Tk. II. 537., III. 551., IV. 728., V. 243., Sdl. Hr. I. 111., IV. 96., S. N.

94795   Jemniti Svazek: 1 Strana: 0619
Jemniti, il, ěn, ění, jemné činiti, sanft, gelind machen. — co čím. Hrubé mravy dobrým příkladem j.

94796   Jemniti co Svazek: 6 Strana: 0509
Jemniti co: vkus, Dk., svůj sluch. Sš.

94797   Jemno Svazek: 1 Strana: 0619
Jemno, n. Die Milde. — J. adv., z jemna, sanft. Rk.

94798   Jemnoblanný Svazek: 7 Strana: 1282
Jemnoblanný, feinhäutig, -splintig. J. strupina lišejníků. Nk. J.

94799   Jemnobylinný Svazek: 10 Strana: 0114
Jemnobylinný. J. krmě. Msn. Od. 128.

94800   Jemnocit Svazek: 6 Strana: 0509
Jemnocit, u, m., das Feingefühl. Dch., Vlč., Nrd. v Osv. I. 83.

94801   Jemnocitnosť Svazek: 1 Strana: 0619
Jemnocitnosť, i, f., das Zartgefühl. Rk.

94802   Jemnocitnosť Svazek: 6 Strana: 0509
Jemnocitnosť, die Feinfühligkeit. Dch.

94803   Jemnocitný Svazek: 1 Strana: 0619
Jemnocitný, fein-, zartfühlend. Rk.

94804   Jemnocitný Svazek: 6 Strana: 0509
Jemnocitný, feinfühlig. Dch. J. nervy. Osv. I. 154.

94805   Jemnočadina Svazek: 6 Strana: 0509
Jemnočadina, y, f., der Eupion. Šm.

94806   Jemnodílný Svazek: 6 Strana: 0509
Jemnodílný, sich fein zertheilend. J. tě- leso. Vch. Ar. II. 26.

94807   Jemnoduchosť Svazek: 1 Strana: 0619
Jemnoduchosť, i, f., Sanftmuth. Rk.

94808   Jemnoduchý Svazek: 1 Strana: 0619
Jemnoduchý, gemüthlich. Rk.

94809   Jemnoduší Svazek: 6 Strana: 0509
Jemnoduší, n., der Sanftmuth. Rk.

94810   Jemnohlasý Svazek: 1 Strana: 0619
Jemnohlasý, von sanfter Stimme. Rk.

94811   Jemnohmatec Svazek: 9 Strana: 0095
Jemnohmatec, tce, m., opetiopalpus, brouk. J. červený, o. scutellaris. Klim. 460.

94812   Jemnochiupatý Svazek: 6 Strana: 0509
Jemnochiupatý, feinhaarig. Sl. les.

94813   Jemnokrovečník Svazek: 6 Strana: 0509
Jemnokrovečník, a, m., cantharis, der Weichkäfer, brouk. J. tmavý (páteříček), c. obscura; žlutokrký, c. fulvicollis; hnědý, c. fusca; obecný, c. rustica; černavý, c. ni- gricans; prosvítavý, c. pellucida; bledožlutý, c. livida; červený, c. rufa; dvoubarevný, c. bicolor. Kk. Br. 224.-226., 222., Frč. 186.

94814   Jemnokrovečník Svazek: 9 Strana: 0095
Jemnokrovečník, a, m. J-ci, vz Puchýř- níci, Páteříček, Klim. 447.

94815   Jemnolistý Svazek: 6 Strana: 0509
Jemnolistý, zertblätterig. Dlj. 23.

94816   Jemnomyslnosť Svazek: 6 Strana: 0509
Jemnomyslnosť, i, f., die Feinsinnigkeit.

94817   Jemnomyslný Svazek: 1 Strana: 0619
Jemnomyslný, feinsinnig. Dch.

94818   Jemnonechý Svazek: 6 Strana: 0509
Jemnonechý. zarthauchend. J. harmonie. Šml.

94819   Jemnonitý Svazek: 6 Strana: 0509
Jemnonitý, feinfädig. Dch.

94820   Jemnooký Svazek: 6 Strana: 0509
Jemnooký, sanftäugig. Dch.

94821   Jemnopokárný. J Svazek: 10 Strana: 0114
Jemnopokárný. J. slovo. Man. Od. 140.

94822   Jemnorožec Svazek: 8 Strana: 0552
Jemnorožec, žce, m., nemadus, brouk. J. sloupový, n. colonoides. Vz Klim. 282.

94823   Jemnoruký. J Svazek: 10 Strana: 0114
Jemnoruký. J. panna. Msn. Hym. 35.

94824   1. Jemnosť Svazek: 1 Strana: 0619
1. Jemnosť, z Jeho (n. její) Milosť - pán svůj, sobě pán. L. — Titul lidí volných. Gnädiger Herr, Seine Gnaden, Ihre Gnaden. Není každý Jemnosť vysoko učený. Jg. Se slovy pán, paní (titul nešlechtických vzne- šenějších osob, vz Blahorodí, Titul) se ne- sklání: jemnosť pán, jemnosť pána, jemnosť pánu, jemnosť paní atd.

94825   2. Jemnosť Svazek: 1 Strana: 0619
2. Jemnosť, i, f. = jakostjemného, jebného, ostrého, Schärfe, eingreifendes Wesen. Pila ta nemá žádné jemnosti (neřeže). Us. Řeč jeho měla jemnosť. Sych. — J. = schopnosť, chopnosi. Empfänglichkeit. J. a ostrosť vtipu. Koc. — J., příjemnost. Annehmlichkeit. — J. = obsah. Inhalt. Syn boží jest tuk a j. všeho, což je dobré. St.

94826   Jemnosť Svazek: 6 Strana: 0509
Jemnosť vtipu, Kom., mysli. Schz.

94827   Jemnosť Svazek: 8 Strana: 0552
Jemnosť v akt. smysle. (Kristus) jest tuk a j. všeho, což je dobré. Št. N. 328. 37.

94828   Jemnostěnný Svazek: 10 Strana: 0114
Jemnostěnný lalůček. Ott. XIX. 729.

94829   Jemnosťpán Svazek: 1 Strana: 0619
Jemnosťpán, a, m., gnädiger Herr. Rk.

94830   Jemnostpánovati komu Svazek: 8 Strana: 0552
Jemnostpánovati komu = říkati mu jenmostpán. Osv. 1896. 43.

94831   Jemnota Svazek: 1 Strana: 0619
Jemnota, y, f. = jemnosť. Č.

94832   Jemnotečký Svazek: 9 Strana: 0095
Jemnotečký blechovec, brouk. Klim. 702.

94833   Jemnotečný Svazek: 8 Strana: 0552
Jemnotečný plavčík, brouk. Vz Klim. 87.

94834   Jemnotklivý Svazek: 6 Strana: 0509
Jemnotklivý zpěv. Vz Tklivý.

94835   Jemnotvárný Svazek: 6 Strana: 0509
Jemnotvárný, feingeformt. J. sníh. Stč. Zem. 653.

94836   Jemňoučký Svazek: 1 Strana: 0619
Jemňoučký, jemňounký, sehr fein.

94837   Jemňounce Svazek: 6 Strana: 0509
Jemňounce, sehr fein. Us. Tbz.

94838   Jemnovlasý Svazek: 1 Strana: 0619
Jemnovlasý, feinhaarig.

94839   Jemnovlnosť Svazek: 6 Strana: 0509
Jemnovlnosť, i, f., die Feinwolligkeit. J. ovcí. NA. IV. 103.

94840   Jemnovlný Svazek: 6 Strana: 0509
Jemnovlný, feinwollig. J. ovce.

94841   Jemnozrnný Svazek: 9 Strana: 0095
Jemnozrnný. J. litina. KP. IX. 27. V VI. 509. jemn zrný oprav v: zrnný.

94842   Jemnozrný Svazek: 6 Strana: 0509
Jemnozrný, feinkörnig. J. žula, Kutn., pískovce. Us. Pdl., semena. Dlj.

94843   Jemnůstka Svazek: 10 Strana: 0114
Jemnůstka, y, f. Zvon III. 543.

94844   Jemný Svazek: 1 Strana: 0619
Jemný, jemně. — J. = jímací, chopný, ostrý, greifend, eingreifend. J. zbroj, šíp, pila (v obec. mluvě: jebná). Jemný nůž = ostrý. Us. na Mor. Brt. — J. = důmyslný, chápavý, učeliv ý, empfänglich, gelehrig, scharfsinnig, fein. J. mysl, učedlník, vtip; j. a soudné uši. Jg. — k čemu. člověk k do- brému jemný a způsobný. Žalán. J. k lásce. J. k vymýšlení rady. Rváč. — J.. = dojímavý, jímající, ergreifend, eingreifend. Zlý příklad je věc jemná. Lom. Pronikavá a jemná slova. Br. J. řeč. Ros. — J. co se snadno ujímá, roste, leicht Wurzel fassend. Jemné jsou tykvice plané tak, že jednou usazeny samy se potom rozplozují. V. — J. = hebký, fein. J. látka. — J. = zdvořilý, höflich. — J., příjemný, angenehm, einnehmend, sanft, edel. J. hlas, Let., slova, Rváč., spisy, Kom., cho- vání. Us. Kralováše v jemnej chvále. Kat. 32. — komu. Lidem jemný. D. Slova lahodná a tělu jemná. Rvač.

94845   Jemný Svazek: 6 Strana: 0509
Jemný od kořene j?m-u: co pojme do sebe, fassend. Kotlina jemná mnohých vod. Prk. — J. = důmyslný atd. — čeho. Sama- ritani byli božských věcí jemni a chápaví. Sš. Sk. 95. — J. = hebký, tenký, drobný, nepatrný, útlý, lepý, mělný, něžný a p. J. pečivo, Luxusgebäck, vlasy, Dch., studu jemný nach, Vrch., ženskosť, Šml. I. 14., zboží, mrav, Dk., chloupky, Kk. Br. 3., rozdíl, Mus. 1880. 341., vkus, Čch., přístroj, štětička, cit. Us. Pdl. Ňáder jemný ruch. Čch. Bří. 67. J. svah. Šml. J. přídech = pouhý dech, žádným zvukem vlastním neznějící a znamení jeho: ' (přídešník jemný.). Ndr. §. 4. — J. = zdvořilý: výčitka, takt (spole- čenský). Us. Pdl. — J. = příjemný. J. nápoj, chuť, ton, Dk. Aesth. 40., hudba. Vrch., hlas Vlč. — J. = ostrý. J. nůž. Mor. Brt. D. 220.

94846   Jemný Svazek: 8 Strana: 0137
Jemný. J. zima = pronikavá. Brt, D. II. 324.

94847   Jemný Svazek: 8 Strana: 0552
Jemný. J. chvála. Kat. 32. V textu chybně: gemenney. Jiní opravují v: jmenný. J. chvála = příjemná, milá, klidná, lahodná, libá, vděčná, vítaná, líbezná. Jedlička v List. fil. 1894. Cf. Nejemný (i 3. dod.).

94848   Jemše Svazek: 1 Strana: 0619
Jemše = javše, strč. Výb. I.

94849   Jemu Svazek: 1 Strana: 0619
Jemu, dat. zájmena on. Vz On. Máme-li ve větách skrácených klásti jemu aneb sobě? Vz Se.

94850   Jemu Svazek: 6 Strana: 0509
Jemu či sobě? Uzřel zdaleka kříž sobě (jemu?; připravený. O tom vz Se (ve větách skrácených).

94851   Jemu Svazek: 9 Strana: 0441
Jemu (dat. sg. od on) u Palackého často místo: mu. Vz Mtc. 1901. 164.

94852   Jemu, vz Se Svazek: 8 Strana: 0137
Jemu, vz Se.

94853   Jen Svazek: 1 Strana: 0619
Jen, adv. Za nynější spisovné jen, jenom nalézají se v památkách starších a v dialektech rozmanité tvary jiné, které však vesměs s akkus. jedno a lok. jednom souvisí a rozma- nitým odsouváním, seslabováním a měněním hlásek se vyvinuly. S akkus. jedno souvisí: ledno, jedne, jene, jen, len, eno, ene; a k lok. jednom patří: jenom, jenem, enom, enem, edem. Gb. Hl. 116. Vz tam příklady z Výb. I., hlavně ze Sš. (tedy z Mor. ) atd. — J. = toliko, jenom, jediné, jedno, nur, einzig, nichts mehr, allein, lediglich. Ve větách výlučných. Uží- váme ho, když ze všech věcí, vlastností, čin- ností jedinou věc, činnosť, vlastnosť oddělu- jeme. Zloděj nepřichází, jen aby kradl a hubil. Br., Zk. Vz Leč. Jen pokrápá. Vojna nebývá každému hojná, ale jen někomu. Jg. — J. co = vše, co. Má, jen co hrdlo ráčí. Jg. — Hrozivě. Jen toho nenech! Us. Unterstehe dich! Jen do toho! D'rauf los! Dch. — Prší, jen se lije (jakoby se lilo). — J. = hned jak, sobald. Jen se ukázal, již utekli. Us. — Hned půjde, jen co domete. Us. — J. sotva, kaum, nur, nur eben dass. Jg. Jen jsem se provazu chytil. Us. — J. - asi, wohl, doch. Na koho to jen vytáhl král? Br. Proč jsi jen ze života vyvedl mne. Br. — J. = právě, eben. Jenže odešel. Ros. — Jg.

94854   Jen Svazek: 6 Strana: 0509
Jen = toliko atd. Je odkázán jen na sebe. Hrts. Ty a jen ty budeš mou ženou. Šml. I. 41. A za člověka jen člověk mohl od- pustiti. Št. Kn. š. 20. — J. Hádal se, jen co děláš, er stritt um die Wette. Dch. — Slovy jen co uvozují se také věty časové děje
předčasného. Povím ti všeckno, jen co si
vzpomenu. Vz Brt. S. 3. vd. 140. — J.
hrozivě. J. počkej, dostaneš! Us. Pdl. — J. ve větách výsledných jmenovitě v řeči prostonárodní, ve smysle srovHávacím. Běží, jen (= až, tak) se za ním práší. Zlatý vlas upadl na zemi, jen to zazvonilo. Prší, jen se lije. Vz Brt. S. 3. vd. 137. — J. = jenž. Ten, jen bieše uzdraven. ČE. Já sem ten, jen sem Člověka z ráje vyhnati mohl. Pass. Hospodin, jen nedal nás v jětie; Krále mého, jen jest v svatém; Všicci, ji úfají veň. Z. wir,' 123. 6., 67. 25., 33. 23.

94855   -jen Svazek: 7 Strana: 1282
-jen příp Cf. Gb. Ml. I. 59.

94856   Jen Svazek: 9 Strana: 0095
Jen, jenže = který, qui. Krále mého, jen jest v svatém... Ž. Wit. 67. 26. (Gb. H. ml. III. 1. 471. ). — J. = jej, eum. Vezmi bob a moč jen v octě. Chir. 188b. (Gb. ib. 470. )

94857   Jen Svazek: 10 Strana: 0114
Jen (m. ), jě (f. ), je (n. ) = ten, ta, to (on, ona, ono), který á, é. Vz Gb. Slov.

94858   Jen jen Svazek: 10 Strana: 0114
Jen jen. Oči jeho jen jen svítily, gera- dezu. Hol. Met. I. 164. Tou zvěří se břeh jen jen hemžil. Ib. II. 47. — Udělám to. Jen jen (opovaž se)! Us.

94859   Jen, jenom Svazek: 10 Strana: 0596
Jen, jenom místo než. V seknici ne- ležely jen děti. Hoš. Pol. I. 132.

94860   Jen toliko Svazek: 1 Strana: 0620
Jen toliko, vz Jediné toliko.

94861   Jen že Svazek: 10 Strana: 0114
Jen že. Spařil bytosť v kozlí kůži, jen že málo zvířeti podobnou. Tkč. Čes. pov. II. 54.

94862   Jena Svazek: 1 Strana: 0619
Jena, y, f., mě. v saském Výmarsku. — Jeňan, a, m. — Jenský.

94863   Jena, y, Jenč Svazek: 8 Strana: 0137
Jena, y, Jenč, e, m., os. jm. Cf. předcház. Jan.

94864   Jenal Svazek: 10 Strana: 0114
Jenal, a, m. = Jan. Dšk. Km. 13.

94865   Jenašovice Svazek: 8 Strana: 0137
Jenašovice, děd. v Turčan. Phľd. 1895. 383.

94866   Jenč Svazek: 1 Strana: 0619
Jenč, e, m., ves u Prahy.

94867   Jenč Svazek: 6 Strana: 0510
Jenč, oprav y Jeneč.

94868   Jenč Svazek: 10 Strana: 0596
Jenč K. A., spis.

94869   Jenčar Svazek: 1 Strana: 0619
Jenčar, vz Jančar.

94870   Jenček Svazek: 8 Strana: 0137
Jenček, Jenčic, Jenčík, Jenec, Jenečko, Jeníček, vz předcház. Jan, Tanec čes. (3. dod.).

94871   Jenčí, n Svazek: 6 Strana: 0510
Jenčí, n., Jentsch, ves u Blanska na Mor

94872   Jenčice Svazek: 6 Strana: 0510
Jenčice, dle Budějovice, Jentschitz, ves u Tiebeuic. Blk. Kfsk. 196 , 855.

94873   Jenčov Svazek: 6 Strana: 0510
Jenčov, a, m., zříceniny na Křivoklátsku. Jsfk.

94874   Jenčovič Svazek: 6 Strana: 0510
Jenčovič, e, m. 1837 Jg. H. 1. 2. vd. 574.

94875   Jenčův Týn Svazek: 6 Strana: 0510
Jenčův Týn, Jenstein. Vz Jenštein.

94876   Jenda Svazek: 10 Strana: 0114
Jenda, y, m. = Jeník, Jan. Dšk. Km. 22.

94877   Jene Svazek: 6 Strana: 0510
Jene = jen. Vz Jen. Psi ščekaju, zas přestanu a ludźe j. omuvaju. Sš. P. 488.

94878   Jenec Svazek: 6 Strana: 0510
Jenec, nce, m. = jatec, zajatec. Ostatně slovo řecké 6waiyjiáh,itoq značí jence či jatce na vojně. Ss. II. 230. — J., os. jm. Arch. I. 239., Mus. 1880. 459., Pal. Rdh. I. 121., Tk. III. 648., VII. 413.

94879   Jenec Svazek: 9 Strana: 0095
Jenec z Janovic Jan. Vz Pal. Děj. V. 1. 365.

94880   Jeneč Svazek: 6 Strana: 0510
Jeneč, uče, m., Gross-Jentsch, ves u Unoště. J. Malý či Jeneček, Klein-Jentsch, ves tam- též. PL., Tk. I. 440., II. 537., III. 61., 106., V. 195., VI. 115., Blk. Kfsk. XXIII.

94881   Jeneček Svazek: 6 Strana: 0510
Jeneček, čka, m., vz Jeneč.

94882   Jenek Svazek: 6 Strana: 0510
Jenek, nka, m., os. jm. Tk. I. 312., II. 281., III. 648., V. 243.

94883   Jenem Svazek: 10 Strana: 0114
Jenem = jen. Št.

94884   Jeneral Svazek: 1 Strana: 0619
Jeneral, jenerálka atd., lépe: generál atd. Vz General atd.

94885   Jeneral Svazek: 6 Strana: 0510
Jeneral. A vy páni g-li, kde ste mého bratra dali? Sš. P. 173.

94886   Jenerál Svazek: 10 Strana: 0114
Jenerál, a, m. Myslil, že přijde k j-lu (k okresnímu soudu na Ovocném trhu, kde bylo dříve generalní kommando). Praha 112.

94887   Jeneralka Svazek: 6 Strana: 0510
Jeneralka, y, f., sam. u Prahy v Šárce.

94888   Jenestr Svazek: 9 Strana: 0095
Jenestr = janovec. Hoř. 107.

94889   Jenešov Svazek: 6 Strana: 0510
Jenešov, a, m., Jeneschau, ves u Ná- měště.

94890   Jeneštová Svazek: 6 Strana: 0510
Jeneštová bylina = kručinka, genista tinctoria. Mllr. 49.

94891   Jenetka Svazek: 8 Strana: 0137
Jenetka = genetka. Hrš. Nach. I. 477.

94892   Jenewein Svazek: 9 Strana: 0095
Jenewein Fel., čes. malíř, nar. 1857. Vz Ott. XIII. 218.

94893   Jenewein Svazek: 10 Strana: 0596
Jenewein Felix, 4. 8. 1857. -2. /1. 1905., mal. a prof. Sr. Zl. Pr. XXII. 154., s podob. na str. 142., Dolen. Pr. 605., Nár. list. 1905. 3. 3.

94894   Jeniak Svazek: 10 Strana: 0114
Jeniak (?) = kámen budící ducha věštec- kého. Vz Gb. Slov.

94895   Jeničar Svazek: 1 Strana: 0619
Jeničar = jančar.

94896   Jeníček Svazek: 6 Strana: 0510
Jeníček, čka, m., vz Jan, Jeník.

94897   Jeníček Svazek: 10 Strana: 0596
Jeníček V. V., spis.

94898   Jenichov Svazek: 6 Strana: 0510
Jenichov, a, m., Münichshof, ves u Měl- níka.

94899   Jeník Svazek: 1 Strana: 0619
Jeník, a, m. Janík, vz Jan.

94900   Jeník Svazek: 6 Strana: 0510
Jeník. Jan J. z Bratříc. Od Pr. Sobotky v Mus. 1880. 280. — J. J., kazatel 1788. Jg. H. 1. 2. vd. 574., Jir. Ruk. I. 313. - J. Zásadský. Sdl. Hr. I. 229, V. 273., S. N. — J. z Medkova. Vz Ukaz. 46 — J. z Bra- tříc. S. N.

94901   Jeník Svazek: 10 Strana: 0114
Jeník rytíř Jan z Bratříc, spis. Sr. Mus. 1880., 1897., Zvon IV. 270. nn.

94902   Jenikalský Svazek: 1 Strana: 0619
Jenikalský (taurický) průliv, spojuje Černé moře s Azovským. Vz S. N.

94903   Jeníkov Svazek: 1 Strana: 0619
Jeníkov, a, m. l. J. Golčův v Čáslav- sku, 2. Větrní J. v Čáslavsku. Vz S. N. IV. 234. Jenikau.

94904   Jeníkov Svazek: 6 Strana: 0510
Jeníkov, Janigg, ves u Teplice; Jenikau, vsi u Chotěboře, u Hlinska, u Čechtic; Gol- čův J., Goltsch-Jenikau, městečko v Cbotě- bořsku; Velký J., Gross-J., ves u Dačic; Malý J., Klein-J., ves tamtéž; Větrní J., Windig-J., městečko u Jihlavy. PL. Tk. V. 243., Blk. Kfsk. 1328., Sdl. Hr. 1. 254., II. 49., S. N.. Rk. Sl., Pal. Rdh. II. 403. Jení- kov (který?) je tak chudý, že pan farář musí si tam sám zvoniti. Sbtk. Krat. h. 45.

94905   Jeníkovice Svazek: 6 Strana: 0510
Jeníkovice, dle Budějovice, Dingkowitz, ves u Horšova Týna; Jenikowitz, ves u Par- dubic; Jenkowitz, ves u Třebechovic. PL., Blk. Kfsk. 1328., Sdl. Hr. II. 277., V. 29.

94906   Jenikovský Svazek: 6 Strana: 0510
Jenikovský dvůr u Breznice. Blk. Kfsk. 792. J. Mlýn, Sdl. Hr. II. 20. — J. před- městí v Čáslavi. PL. — J. Vilém. 1634. Jg. H. I. 2. vd. 574., Jir. Ruk. í. 313.

94907   Jenín Svazek: 6 Strana: 0510
Jenín, a, m., (Dynín), Koderschlag. Sdl. Hr. III. 303.

94908   Jenisej Svazek: 1 Strana: 0619
Jenisej, e, m., 1. řeka, 2. mě. v Sibiři.

94909   Jenisejsk Svazek: 1 Strana: 0619
Jenisejsk, a, m., mě. v Sibiři.

94910   Jeníšek Svazek: 6 Strana: 0510
Jeníšek z Újezda. Vz Blk. Kfsk. 1328., Sdl. Hr. I. 101., S. N.

94911   Jenišov Svazek: 1 Strana: 0619
Jenišov, a, m., Hohenstreit, jm. místní. Mus.

94912   Jenišov Svazek: 6 Strana: 0510
Jenišov, a, m., Hossenreith, ves u Plané.

94913   Jenišov Svazek: 8 Strana: 0137
Jenišov, a, m., zaniklá ves u Opatova na záp. Mor. Mtc. 1895. 343.

94914   Jenišovský Svazek: 6 Strana: 0510
Jenišovský Dvůr v Tábor. Blk. Kfsk. 151.

94915   Jeništa Svazek: 10 Strana: 0596
Jeništa Dr., spis. Máj. III. 81.

94916   Jenišův Svazek: 6 Strana: 0510
Jenišův Újezd v Litoměřicku. Pal. Rdh. II. 405.

94917   Jenkov Svazek: 6 Strana: 0510
Jenkov, a, m., Jenkow, dvůr u Miletína.

94918   Jenkovec Svazek: 8 Strana: 0137
Jenkovec, děd. v Turč. Phľd. 1895. 383.

94919   Jenmostpán Svazek: 8 Strana: 0137
Jenmostpán. Vz Krok 1894. 139.

94920   Jenmosťpaní, f Svazek: 1 Strana: 0619
Jenmosťpaní, f., gnädige Frau. Rk.

94921   Jenna Svazek: 8 Strana: 0137
Jenna= jedna. Slov. Phľd. 1895. 252.

94922   Jennaký Svazek: 6 Strana: 0510
Jennaký = jednaký. Opilá žena, ostríhaná sviňa, zkosené konope, šetko je j-ké. Slov. Rr. Sb.

94923   Jenno Svazek: 6 Strana: 0510
Jenno = jedno. Slov. Rr. Sb.

94924   Jennolec Svazek: 6 Strana: 0512
Jennolec, lce,m., das Glanzmanganerz, der Braunstein. Šm.

94925   Jennou Svazek: 8 Strana: 0137
Jennou = jednou. U Kruml. NZ. IV. 300. Podkrk. Nár. list. 1896. č. 72. feuill.

94926   Jenný Svazek: 8 Strana: 0137
Jenný. Oba sú z jenného smeciska (== stej- ní). Phľd. XII. 560.

94927   Jeno Svazek: 1 Strana: 0619
Jeno, parte. pass. odjedu, lat. itum. Výb I.

94928   Jenofa Svazek: 8 Strana: 0137
Jenofa m. Jenovefa, Dolnobeč. Brtch.

94929   Jenom Svazek: 1 Strana: 0619
Jenom m. jednom, z číslovky. Kt. — J. =jen, jediné, einzig, allein, bloss, nur. Tehdy jenom starších rady užívej. Zák. sv. Ben. Chodobná děvečka ta ničehož nemá, jenom tu poctivosť (má, tedy ne: té poctivosti! Vz Než), kterou si zachová; My živnosti ne- máme, jenom naše dobré meno. Er. P. 161., 259. (Ht. Brus 269. ). Ostatně vz Jen.

94930   Jenom Svazek: 6 Strana: 0510
Jenom. Na Zlínsku: enom. Brt. Jenom netáhni! Jenom, jenom (opovaž se)! Us. Neor. — Cf. Bž. 216.

94931   Jenom Svazek: 8 Strana: 0137
Jenom, u Kroměř. enum, enym, jenym. Brt. D. II. 33.

94932   Jenom Svazek: 9 Strana: 0095
Jenom. Sr. o pův. Zub. 403.

94933   Jenom Svazek: 10 Strana: 0596
Jenom, vz předcház. Jen.

94934   Jenomá Svazek: 10 Strana: 0114
Jenomá, jenomejc = jenom. Mus. 1863. 339. Ale myšlínky, myslím, mívá přece jenomejc jinde. Zvon. III. 128.

94935   Jenomejc Svazek: 10 Strana: 0114
Jenomejc = jenom. Prokvítá (šediví), tuze ještě ne, ale přece j. Zvon III. 591.

94936   Jenomejk Svazek: 8 Strana: 0137
Jenomejk = jenom. Brt, D. II. 260.

94937   Jenoten Svazek: 10 Strana: 0114
Jenoten, tna, tno asi = samoten. Podoben učiněn jsem ptáku pelikánovi jenoten (soli- tudinis). Ž. kl. 101. 7. (List. fil. IV. 312. ). Sr. Jenotna.

94938   Jenotina Svazek: 1 Strana: 0619
Jenotina, y, f., pentestemon, rostl. krtič- níkovitá. Rostl.

94939   Jenotina Svazek: 6 Strana: 0510
Jenotina, y, f., pentastemon, der Fünf- faden, rostl. J. zvonkovitá, p. campanulatus. Vz Rstp. 1144.

94940   Jenotina Svazek: 10 Strana: 0114
Jenotina, y, f., pentastemon, rostl. Ott. XIX. 453.

94941   Jenotna Svazek: 10 Strana: 0114
Jenotna, y, f. = samota, poušf. Krok 1890. 50. Sr. Jenoten.

94942   Jenotný Svazek: 10 Strana: 0114
Jenotný = jednotný. Vz Gb. Slov.

94943   Jenou že Svazek: 8 Strana: 0552
Jenou že = jenom že ... Mor. Nár. list 1896. č. 254. feuill.

94944   Jenoušek Svazek: 10 Strana: 0114
Jenoušek, ška, m. = Jan. Dšk. Km. 39.

94945   Jeňovačka Svazek: 6 Strana: 0510
Jeňovačka, y, f. = žlutá grošová kudla z Jeňovsi. Sbtk. Vz násl.

94946   Jeňoves Svazek: 6 Strana: 0510
Jeňoves, vsi, f., dle PL. Jeviněves, ves u Veltrus. Jak lze Jeňovesana poznati? Vz Sbtk. Kr. h. 45.

94947   Jenský Svazek: 9 Strana: 0095
Jenský = jinenský. U Boubína. Dšk· Vok. 41.

94948   Jenš Svazek: 8 Strana: 0137
Jenš, e, Jenšík, a, m., vz předcház. Jan.

94949   Jenšík Svazek: 6 Strana: 0510
Jenšík, a, m., os. jm. Vz Blk. Kfsk. 1328.

94950   Jenšov Svazek: 6 Strana: 0510
Jenšov, zašlá ves v Jič. Blk. Kfsk. 776.

94951   Jenšovce Svazek: 6 Strana: 0510
Jenšovce, les u Šlechtína. Pk.

94952   Jenšovice Svazek: 6 Strana: 0510
Jenšovice, vz Jenišovice.

94953   Jenšovský Svazek: 6 Strana: 0510
Jenšovský, ého, m., os. jm.

94954   Jenštein Svazek: 1 Strana: 0620
Jenštein, a, m., zbořený hrad u Brandýsa n. L.

94955   Jenštein Svazek: 6 Strana: 0510
Jenštein, a, m., v Pražsku u Brandýsa. Tk. II. 537., III. 648., V. 243., VII. 404., Tk. Ž. 221., Blk. Kfsk. 11., 511., Sdl. Hr, I. 123., II. 102., III. 80, IV. 370., V. 37.,
196., S. N., Rk. Sl. — Z J-na Pav. 1442. Jir. Ruk. I. 314. Z J. Jan. Sbn. 324.

94956   Jenť Svazek: 1 Strana: 0620
Jenť, v již. Čech. = vždyť. Kts.

94957   Jenteš Svazek: 6 Strana: 0510
Jenteš Mik. Tk. II. 537., III. 648., V. 243.

94958   Jentucha Svazek: 6 Strana: 0510
Jentucha, y, f. = drozd větší, brávník, turdus viscivorus, die Misteldrossel. Mý.

94959   Jeny Svazek: 9 Strana: 0095
Jeny, jenym = jenom. Slez. Ces. 1. VIII. 145., Lor. 73.

94960   Jeny Svazek: 10 Strana: 0114
Jeny = jenom. Brt. P. n. 1195.

94961   Jenym Svazek: 8 Strana: 0137
Jenym, vz Jenom (3. dod.).

94962   Jénzek Svazek: 10 Strana: 0596
Jénzek = jazyk. Orava. Sb. sl. IX. 58.

94963   Jenzibaba Svazek: 6 Strana: 0510
Jenzibaba, y, f., vz Ježibaba.

94964   Jenznúti Svazek: 10 Strana: 0114
Jenznúti, vz Venznúti.

94965   Jenž Svazek: 1 Strana: 0620
Jenž, jenžto (dříve onž) = který, welcher. Tohoto zájmena v již. Čech. neznají, snad obec. čeština vůbec. Kts. Jenž obsahuje v sobě tři živly: ukazovací zájmeno ji, jehož i tu asi tak přešlo do e jako v jehla m. jihla, slov. igla (vz J povstává, d); 2. přísuvku n ob- dobnou té, ktera jest v te-n, one-n, śe-n a slov. ktore-n, konečně 3. příklonné ž m. staršího že. Staří nejednou užívali i pouhého je-n, Ht. Sr. ml. 241. Vz Mkl. Vergl. Gr. III. 367. Sf. (Počátky strč. ml. 77., Pozn., rozkládá jenže v j-enže a n jmenuje eufo- nickou přirážkou. L. J. Fischer (Sborník vě- decký musea král. čes. Odbor historický, filolog, a filos. I. str. 34. o násl. ) má tento tvar za akkus. Vz tam. — Kromě nom. sklo- ňuje se jenž jako on, ona, ono s přidáním ž (vyjmouc, že u něho kratších tvarů gen. a dat. sg. nikdy se neužívalo než jen delších: jeho-ž, jemu-ž, nikdy: ho-ž, mu-ž. Ht. Sr. ml. 242. ). Sg. nom. jenž, jež, jež; gt. jehož, jíž, jehož; dat. jemuž, jíž, jemuž; akkus. jejž n. jehož, již, jež; lok. v němž, v níž, v němž; instr. jímž, jíž, jímž; pi. nom. již, jež, jež; gt. jichž pro všecky rody; dat. jimž pro všecky rody; akkus. jež pro všecky rody; lok. v nichž pro všecky rody; instr. jimiž pro všecky rody. Je-li na jenž důraz, připo- juje se k němu ještě to: jenžto, ježto (Cf. Ht. Sr. ml. 242. ) a toto jako jenž se skloňuje, přidám se jen to: jehožto, jížto, jímžto, jichžto atd. — V pádech nepřímých vsouvá se po přepložkách n: od něhož (m. od jehož), s nímž (m. s jímž). Vz On. — Jenž se klade v nom. a akkus. pro všecky rody a čísla ne- změněné asi od polovičky 14. stol. (Jir. ), ale je to chyba právě tak, jako kdybychom řekli: země, který; synové, který; žena, který; dítě, který. Vz Č. Srovn. ml. 237. a Mkl. S. 81., Ježto. A Ht. píše: Staří nedali dosti dlouho hlásce n vniknouti do ostatních tvarů nominativu obou čísel, píšíce stále v jednotném čísle: muž. jen anebo jenž, stř. jež, žen. jaž, přehlášené jež; v plur. muž. již, stř. jaž, přehlás. jež a žen. jež. V po- zdější době mužský tvar jenž usadil se na místě všech ostatních, odkud jej tím dříve vyhnati třeba, čím je jistější, že hláska n je- diné jemu náleží, ústrojí všech ostatních ne- odolatelně se protivíc (Sr. ml. 241. ). Tedy: země, jež: dítě, jež; synové, již. Jak se shoduje se substantivem, ku kterému, se táhne? Vz Který. Otče náš, jenž jsi na nebesích. Rosa, jež roli mú skropuje. Tkadl. Ti, již tu byli. Dal. Vydej toho, jenž zabil bratra svého. Br. Který jest syn, jehož by netrestal otec? Br. Zdaliž ne Hospodin, proti němuž jsme zhře- šili? lír. Ten, po němž ty túžíš. Kat, 1284. Někteří z těch, jenž (m. již) tuto stojí. Br. I pravil všem, ježto (m. jižto) tu byli. Br. Měrou, jenž jí měříte (m. jíž,, kterou jí), tat váni odměřena bude. Tkadl. O kak je dobrý Buoh těm, jenž (m. již) upřiemého jsú srdce. Št, N. 181. A oheň spálí stany těch, jenž (m. již) oslepeni bývají dary. Br. Neboť nejste vy, jenž (m. již) mluvíte, ale duch svatý. Br. Tito pak jsou, ježto (m. jižto). Br. — Ve větách přívlastkových pojí se s indikativem a konditionalem. Za starého zákona bylo sedm bratřencův, jižto tvrdě svůj zákon drželi. Pass. Všechněm lidem potřebí nějakého pra- vidla, po němž by život řídili. V. Vystavěl jsem dům, v němž by (aby v něm) přebýval. Kde Čech klade konditional, klade Latiník qui (ut is) s konj. praes. n. imperfti, Řek indikativ futuri. Lid se na tom usnesl voliti 30 mužů, kteří by domácí zákony sestavili. "EdoCt trn rh'jf. ioi Tyiáxovtec aváj/ccc ékéóO-ai, oi xovq naTQWve válove ovyyeárpovóiv, qui COI1- scriberent. Vz Niederlovu Řec. mluv. §. 915. (o větách vztažných žádacích). Vz Věta pří- vlastkuvá, účelná. — Formy gt. fem. jíž, jížto užívá se, visí-li na časoslově. Tato forma, jíž jsi užil, je dobrá. Pakli visí na jméně podstatném, klade se přisvojovací přídavná forma: jejíž, jejíhož, jejímuž atd. (vz Její). Byl dán do vězení nějaké vdově, jejíhož manžela o hrdlo připravil. V. — O ge- nitivě pl. jichž a jejichž vz Jejich. Jenž za- stupuje pády nepřímé se zájmenem osobným n. dle Ht. Sr. ml. 68.: Ježto ve starší češtině, co v obec. češtině, v mor. a slov. podnes velmi často přicházejí na místě který a jenž i v nepřímých pádech, které se však ne na nich jakožto nesklonných, než na zájmeně třetí osoby s nimi spojovaném označují. Mám děla, ježto z nich (m. z kterých) velikým kamením mohu stříleti. Jg. Věřitele máš, ježto ho (lépe: jehožto) nemůžeš oklamati. Jel. Služebníci Ctiradovi, jenž jest je (lépe: jež) děvčí rukou zmordovala. Háj. Mierú, jenž jí (lépe: jíž) mieříte, tať vám odmieřena bude. Tkadl Jenžto jsem měl při sobě všechny ty moci, jenž on je (lépe: jež on) měl. Tkadl. Vz Ježto. — Místo jenž a kterýž, táhnou-li se na zájmena, užívá se i zájmen: kdo, kdož, co, což. Kdo oře, v naději orati má. Br. Jeden každý hledej toho, což jest bližního. Br. Vy- naložíš peníze na všecko, čehož žádá duše tvá, Zk. — Jenž a který. Jenž je starší. Mkl. S. 84. Tázacího který ještě ve 14. stol. mnohem řidčeji užíváno vztažně nežli starého jenž. Ht. Šr. ml. 242. — Který, á, é, klademe nyní míchaně vedle a místo jenž, jež, jež. Vol si jen takové lidi za přátely, kteří tě v neštěstí neopustí, jichžto věrnost' jsi zkusil, kterým se vždy svěřiti můžeš a již n. kteří ode všech lidí jsou váženi. Mk.

94966   Jenž Svazek: 7 Strana: 1282
Jenž. Cf. Gb. Ml. I. 118.

94967   Jenž Svazek: 8 Strana: 0137
Jenž. Ten jest syn můj milý, jenž sem zvolil sobě. Ev. víd. 43. Mat. 3. 17. (Mnč.). Cf. Gb. H. ml. I. 152.

94968   Jenž Svazek: 8 Strana: 0552
Jenž ustrnulé (pro všecky rody a čísla ne- měníc se). 1440. Vz Mus. fil. 18Ü6. 448.

94969   Jenž Svazek: 9 Strana: 0095
Jenž, jenže = který, qui. Sr. Gb. H. ml. III. 1. 469., 471. a předc áz. Jen. Této ná- městky se na Císařovsku neužívá. Vz Mtc. 1899. 364. — J. ona, jež... (tak vždy, ni- kdy: jenž). Rozb. III. 732

94970   Jenž Svazek: 9 Strana: 0441
Jenž. Palacký jenž obyčejně skloňuje. Vz Mtc. 1901. 166.

94971   Jenž Svazek: 10 Strana: 0114
Jenž. Žádal drobtóv, jenž padáchu s stolu bohatce. Hus II. 241. Bohatci, jenž chlu- páčky chovají (psy). Ib. II. 242. Vz Chč. S. II. Slov. 13.

94972   Jenž Svazek: 10 Strana: 0596
Jenž na Litomyšlsku neznají, jen: který. Vz Litom). 33.

94973   Jenž. Str Svazek: 6 Strana: 0510
Jenž. Str. 620. a. 14. ř. sh. za je-n polož. Vz Jen (dod.). Vzorec vz také v Bž, 156. Jenž ve spisech J. Husí jest nesklonné, také u Chč. jako ve spisech doby střední vůbec. Lidé, jenž; matka. jenž. Chč. P. 125. b., 30. a. J. v Nářečí čes. slov. vz Listy filol. X. 428. — 429. (lid jenž dle rodu nemění a vůbec se mu vyhýbá). Svědomí, jímžto provoditi chtěl, že ten dluh zpravil. NB. Tč. 13. Ti, již s ním přebývají. Kat. 620. Pohané, jižto Boha neznají. ZN. Na němžto. M. Poslal mezi ně lvy, jižto je udavovali. Bj. Kací sú to plukové byli, jižto sú mě potkali. BO. To protivenstvie, ježto o něm (o kterémž) s námi mluvíš. Tkadl. Bych to řekl, jehož jsem neřekl. Výb. I. 647. 24. Svých súsedov, již tu běchu, sě stydieše. Ib, I. 389. Hriech přirozený, jenž táhnú skrze své otce a ma- tery ot Adama; Podlé obyčeje dřevních lidí dobrých, jenž sú byli nám zóstavili; Dar, jenž Buoh ot nás přijímá; Toť jest ten den, jenž jest Hospodin učinil. Št. Kn. š. 209., 215., 257., 295. Vysoce ty váží, jižto. Št. N. 277. Otejděte ote mne všichni, jižto hle- dáte nespravedlnosti. Ž. wit. Ovce, jež za- hynula; V dól, jenž učinil (akkus.); Horu, jíž dobyla pravice; Dne, v němž vykúpil je; Hora, v níž si bydlil. Ž. wit. 118. 176, 7. 16., 77. 54., 77. 42, 73. 2. Vz jiné pří- klady v Ž. wit. 224. vyd. Gb. — J. kladeno na místo který a co v příkladech, kde nyní neobvyklo: V nižto hodinu najméně mníte; Rybník, v uiežto vodě omýváchu ovcě; Na nižto svatbé. ŽKr. Do niežto země vrátiti s?; Jižto horu držal národ; Skrze nenžto poklad duch sv. sě vyznamenává; Jenž po- klad bude jmieti. EM. Jehož toho nemóž býti. Aus. (Jir. Nkr. 90.). — Str. 620. b. 2Ť. ř. zd. za Zk. polož: Nepomýš!íme-li na osoby určité, opisujíce vztažnou větou pod- mět, nikoli náměstce jenž místo dáno budiž, nýbrž náměstce kdo. Mtc. VIII. 191. — J. míoto že: Vědě, jenž nemóžeš trpěti zlých. Št. Když uzřechu, jenž nemóže kříže nésti; Kako se Boha nebojíš, jenž ješče v svej zlobě stojíš. Ans. (Jir. Nkr. 90).

94974   Jenžibaba Svazek: 6 Strana: 0511
Jenžibaba, vz Ježibaba.

94975   Jenžto Svazek: 1 Strana: 0620
Jenžto, vz Jenž.

94976   Jenžto Svazek: 8 Strana: 0137
Jenžto. K jenž přistoupilo to za účelem ještě důraznějšího naznačení. Kla, Sklad. 152.

94977   Jenžto Svazek: 9 Strana: 0441
Jenžto. Často u Palackého. Vz Mtc. 1901. 166.

94978   Jepčicka Svazek: 8 Strana: 0137
Jepčicka, y, f. = jeptiška. Dšk. Jihč. I. 44.

94979   Jepice Svazek: 1 Strana: 0620
Jepice, e, f., z řec. turri^, komár. Mz. 184. Die Eintagsfliege. J., vodní muška, letní komár, který jen jeden den žije. Jg.

94980   Jepice Svazek: 6 Strana: 0511
Jepice, ephemeridae. J., labské mouchy, der Weisswurm, das Uferaas. Dch. J. po- deňka, ephemera vulgata; j. dlouhochvostná, palingenia longicaudata. Frč. 147.—148. Cf. Brm. IV. 539.—540., Kram. Slov.

94981   Jepice Svazek: 9 Strana: 0095
Jepice. J. dlouhochvostá, palingenea longi- caiid-i. Vz Ott. XIII. 237b., Děvuša, Podenka.

94982   Jeplanínek Svazek: 9 Strana: 0095
Jeplanínek. I j nku! Jejda. Us. Tkč. Pos. 1876. 322.

94983   Jeptišce Svazek: 8 Strana: 0552
Jeptišce, ete, n. Jeptiščata, druh jablek. Ces. 1. V. 586.

94984   Jeptiščí Svazek: 6 Strana: 0511
Jeptiščí, Nonnen-. Šm.

94985   Jeptiščí Svazek: 8 Strana: 0137
Jeptiščí klášter. Břez. Font. V. 379.

94986   Jeptiška Svazek: 1 Strana: 0620
Jeptiška, z lat. abbatissa, prostředkem střněm, aptessin. eppetisse, Gl. 82., mniška. Die Nonne. Vz Rb. str. 266. Když má aba- tyše jedno dítě, má každá jeptiška dvě (i. e. dovolí-li si představený něco nepříslušného, dovolí si podřízení ještě více), Hnš. - Jeptišky, šek, pl., f., podlouhlá jablka, temně červená, uvnitř též červená. Jg.

94987   Jeptiška Svazek: 6 Strana: 0511
Jeptiška. Lid v Boleslavsku říkával kapu- cínům, poněvadž takových mnichů před tím nevidél, mužská j. Disk. — J. = modlilka, die Betschwester. U Místka. Škd. — J. do kláštera uvedená statku i nápadu byla zba- vena. Zř. zem. Jir. 450., 691. J. Mst. 3. b., Hr. ruk. 106. a., 106. b. — J. = ve slohu gotickém = tvar měchýři n. plamínku po- dobný, druh ornamentův, die Fischblase. Method. VI. 92., NA. I. 63. — J. == druh cihel. Wtr. 1569. — J. J-ky = jiskry bě- hající po spáleném papíru. J-ky páliti. U Řenčova. — U j-ky = křemenný pruh u Všenor. Krč. — J., y, m., os. jm. — J. Štěp. Tf Odp. 266. J. Václ. Blk. Kfsk. 1164.

94988   Jeptiška Svazek: 7 Strana: 1282
Jeptiška = pálená sova. Šír Pt. — J. = druh krycích cihel. Wtr. Obr. I. 402. — J., vinice. Arch. VII. 656.

94989   Jeptiška Svazek: 8 Strana: 0137
Jeptiška; neblahé znamení, potká-li ji kdo. Cf. Kněz, Zbrt. Pov. 100. Cf. předcház. Jepčička. — J. = holubí jm. Nár. list. 1894. č. 86. odp. — J., jm. býval, rybníku v Po- děbr. NZ. IV. 100.

94990   Jeptiška Svazek: 8 Strana: 0552
Jeptiška, y, f., nějaké chemické n. lékař- ské náčiní: retort šest, jeptišek deset, šest bocií... Borb. 144.

94991   Jeptiška Svazek: 9 Strana: 0095
Jeptiška. Vz Sova.

94992   Jeptiška Svazek: 10 Strana: 0114
Jeptiška, potok u Kr. Městce. Čeč. 16. — J-ky dušiček — špitálské ženy, které ošetřo- valy nemocné. Dolen. Pr. 207.

94993   Jeptiškový Svazek: 7 Strana: 1283
Jeptiškový. J. forma ve vápenicích. Wtr. Obr. II. 563.

94994   Jeptišský Svazek: 1 Strana: 0620
Jeptišský, jeptišky, Nonnen-. J. klášter, obyčej. Jg.

94995   Jeptišský Svazek: 10 Strana: 0114
Jeptišský zákon (řehole). Rokyc. Post. 259.

94996   Jeptišství Svazek: 1 Strana: 0620
Jeptišství, jeptiství, n. Der Nounenstand. Jg. -

94997   Jeptišství Svazek: 7 Strana: 1283
Jeptišství, Jeptiští = mlýn pod Mělní- kem. Arch. VIII. 530

94998   Jer Svazek: 1 Strana: 0620
Jer. Stará bulharština má dvě hlásky, které se v abecedě nazývají jery; b jmenuje se tvrdé nebo velké jerb, b měkké neb malé jerb n. jeřík, jerek. Malorusi prvému jor, druhému jir, Rumuni oběma jor říkají. — I. Jer v staro- bulharštině. Původ jejich dostatečné obje- vuje se nám srovnáním slovančiny s jazyky příbuznými, ano i srovnáním rozličných tvarů slovanských mezi sebou. Tak na pí. srovná- me-li sanskr. sunu — súnus, lit. sunas se slov. synb., koncovku 1. os. véd-mi a vě-mb m. věd-mb, aneb duch, dýchati a dbchnati, pestrý a pbstrý, pisati a pbsáti atd., shle- dáme, že b i b seslabením plných samo- hlásek povstaly a tudíž právem slabými samohláskami se jmenují. Nesnadněji jest určiti jejich výslovnosť. Dobrovský pokládal je za němé; co viděl v ruštině a srbštině, to i staré bulharštině přičítal. Ale že byl na omylu, snadno dokázati. Žádný jazyk ne- přijímá do své abecedy znakův, pro které zvuků nemá, tedy ani stará bulharčina toho neučinila. Ona má mnoho slov, kterých by ne- snadno ba nemožno bylo vysloviť, kdyby jery byly němé, (poněvadž jsou mnohá i více- slabičná slova beze všech jiných samohlásek, Schl. ), na př.: dbnb -den, tbpbtb — tepot. Po- sitivního důkazu pro vyslovování jerů po- skytuje rumunčina, která se slov. azbukou i jery přijala a dosud je vyslovuje. — Ale kterak stará bulharština jery vyslovovala, o tom jsou náhledy rozličné. Gb. Poněvadž se v nejstarších cyrillských rukopisech často místo b píše o a místo b e, tedy se domý- šlejí Šafařík a Palacký, že zněly jako o a e. Poněvadž však o a e ze základních a, i, u povstaly, domnívají se Miklosič a Schleicher, že zněly b za slabé u, b pak za slabé i. Dle Ht. Zv. 68. Böthling a Hattala, každý ze svých příčin, b za půl y, b pak za půl i mají. Gb. v H1. 27. píše: Zněním podobalo se b asi polovičnímu (t. j. velmi zkrátka vyslovenému) u neb y, b pak asi polovič- nímu i a proto nazývají se jery také samo- hláskami polovičními: vlbkb. (dvojslabičné) =vlk, dbnb (dvojslab. )=den, dbnbsb (troj- slab. ) = dnes. Ale v tom všichni se shodují, že to byly dva rozdílné zvuky. Stará bul- harčina zajisté pravidelně a důsledně jich užívala, kladouc b na místo seslabené tvrdé, b pak na místo seslabené měkké samohlásky. V násloví, větším dílem od přízvuku chrá- něném, neseslabují se samohlásky, zde skles- nutí plných samohlásek není ani možno (Ht. ), a stará bulharčina nepotřebovala tedy v ná- sloví jerův; případy, kde jich v prostředku a na konci slov užívala, vyčítá Miklosič ve Vgl. Gram. I. str. 76. a násl. Každé slovo bulharské buď některým jerem, buď jinou samohláskou, žádné souhláskou se nekon- čilo. Gb. Za každou souhláskou na konci slov stojí buď b buď b a sice po hrdelných g, ch, k všudy b, po hustších sykavkách č, š a ž a po c všude b, čím se stává, že v staroslovančiné ani jednoho slova není, které by na čistou souhlásku vycházelo. Ht. — II. Jak čeština s jery nakládala: 1. u 1 a r. Čeština v nejstarších památkách své slovesnosti místo starobulharských b a b kladla za l a r, v pozdějších památkách před l a r rozličné samohlásky: chlemec, sredce, Plizeň, Brino, pilsť, tirlice a p., z če- hož čeština a slovenčina větším dílem samo- hlásky / a r si vytvořily: srdce, plsť, trlice, Brno, Plzeň, slovensky též: slnce, žlč a p. Gb. V staré češtině jery tedy po l a r buď zanikly, kde se pak l a r samohláskami býti objevují, buď jako e, i nebo u ožívají: a) V Libuš. soudě a v Ev. mají pravidelně e: Vłetavo, dłežno (Vlbtava, dtbgb — dluh); b) v Rkk. vystupují l a r buď jako samo- hlásky, buď jery po nich jako e neb u oží- vají: črn (črbnb), prsy (prbsi), blska—blesk — blbskb, dřeva — drbva, słunce — stbnbce, dłužno (dlbžbno), dluho (dlbgo); c) v listi- nách 11. a 12. stol. ožívají jery obyčejně jako i: Plizeň — Pkbzenb; d) v MV (v glos- sách českých v lat. slov. Mater verborum) vystupují jery a) jako samohláska e: ble- kotný, pleť; ß) před l a r zhusta jako i: viłk, siłzy; c) jako u: čłunek (člbnbkb); d) jako samohláska vystupuje r jen v: zrcadło, větrník, ržáti. Z toho souditi lze, že tam, kde l a r jako samohlásky vystupují, v nej- starší době jakési temné samohlásky zněly, které písaři čeští pro nedokonalosť pravo- pisu rozličnými způsoby naznačiti se vyna- snažovali. Kt. — 2. V ostatních případech dělo se s nimi takto: a) na konci slov. a) b. V českoslovenčině koncové b zaniklo; jen po předložkách ožívá co e, po k (kb ) někdy i co u: synb — syn, ku (kb) pánu Bohu. — ß) b. Jeřík na konci slov buď též zanikl, ale větším dílem zachoval se bytné v před- cházející měkké souhlásce, ba v některých staročeských slovech i co i na jevo vystu- puje: jesti — jestb (jesť), choti — chotb— choť, lani — lanb — laň, milostb — milosť. Ht., Zv. 68., Kt., Gb. I u prostřed slov v měkkých souhláskách bytně obsaženo je, čehož hojne jsou příklady: jařmo — jarbmo; a z toho pak lichou analogií i hřbet — grzbiet m. chrbbbtb a p. utvořena. Gb. — b) Při skládání slov b jako o, b jako e vystupuje: časopis, dějepis; po předložkách bez, nad, pod, před, od, roz, s, z, v a podobných v češtině jako c, po k i jako u; ve sloven- čině jako o, po k též i jako u k oblehčení vyslovení ožívá (vz Ht. Zvukosloví str. 26. ) tam, kdeby skupením souhlásek vyslovování nesnadné bylo. Ht., Gb. — c) Ve prostředku slov v staroč. památkách stává pravidelně na místě obou jerů, kde výslovnosť toho žádá, e, slovenčina i o vkládá: lev m. lbvb, pátek — piatok m. petbkb, deska, česť, meč, pes, strsl. dbska, čbstb, mbčb, pbsb. Toto e n. o pak odpadá, když slovo tak se změnilo, že i bez nich snadně lze je vyslo- viti a proto se toto e n. o pohybným jme- nuje: otec — ot(e)ce — otce — otcovský, pátek — pát(e)ku — pátku. V snadno vy- slovitelných případech nestává tedy místo b a b nic: kto (kbto), lháti (lbgati), mzda (mbzda). Ht., Gb. Toto pohyblivé e liší se od vsutého: kmotra, gt. pl. kmoter. Km. a Bž.. ml. 9. — Zaniklé b a b stupňováním oží- vají takto: 1. b a) v o: tbpbt — tepot, zbvati — zovu; b) v u: buditi od bbditi, duch od dbch-nouti, nepovstaly-li naopak tyto tvary seslabením u v b z oněch; c) v y, ý; dým, dýmati z dbmu, dych a dýchati z dbch-nouti, sypati z sbpáti; 2. b a) v í: čítati, míhati, pínati od čbtu, nihh-nouti, pi>nu, čbna — počí- nati; b) v o: opona, zvon od pbnu, od starosl. zvtn-eti (čes. zníti); c) v dlouhé ě, čili strč. ie, novoč. í: mieniti — míniti od mbn-íti. Ht., Kt. — Pozn. Jak jiné slov. řeči s jery naklá- daly, o tom vz S. N. IV. str. 238. atd. — Vzato ze S. N. IV. 238. -239. (Gb. ), z Ht. Zv. 67. — 69., z Kt. 8., 18. Ostatně vz nové spisy: Bž. Ml. 8., Gb. Hl. str. 27. -32., 83.

94999   Jer Svazek: 6 Strana: 0511
Jer. Str. 622. a. 5. ř. zh. za Kt. polož: ; d) v v. Po-čin-ek, ná-pin, ů-tin-ek. Cf. Psáti. O j. vz Bž. 8., 11., 225., Mkl. aL. 19., 76., 109., 141., Gb. Histor. samohlásek 16., Šf., III. 423., Vm. o Mkl. aL. 14., Listy filol. IV. 156., 290., 292., V. 78.

95000   Jer Svazek: 7 Strana: 1283
Jer. Cf. Gb. Ml. I. 5., 6, Kvř. Ml. 9., Krok (nový) III. 413.. Athen. VI. 216 Jery v staré češtině. Vz List. fil. 1889. 45. n , 106. nn. (Naps Ant. Havlík).