56001   Dysmenorrhoea Svazek: 6 Strana: 0200
Dysmenorrhoea, e, f. == obtížné čmíry. S. N., Slov. zdrav.

56002   Dysmenorrhoea Svazek: 8 Strana: 0074
Dysmenorrhoea, e, f. = bolestivá čmýra. Ott. VIII. 317.

56003   Dysmnesie Svazek: 8 Strana: 0074
Dysmnesie, e, f., řec. = slabá paměť. Ott. VIII. 317.

56004   Dysmorfie Svazek: 8 Strana: 0074
Dysmorfie, e, f., řec. = netvámosť, zrůd- nosť. Ott. VIII. 317.

56005   Dysmorfosteopalinklast Svazek: 8 Strana: 0074
Dysmorfosteopalinklast, u, m., řec — přístroj, jímž se zlomeniny spatně zhojené znova lámou. Ott. VIII. 317.

56006   Dysopie Svazek: 6 Strana: 0200
Dysopie, e, f., řec. = tuposť zraku. S. N.

56007   Dysopsie Svazek: 8 Strana: 0074
Dysopsie, e, f., řec. = slabozrakosť. Ott. VIII. 317.

56008   Dysosmie Svazek: 8 Strana: 0074
Dysosmie, e, f., řec. = slabosť čichu. Ott. VIII. 317.

56009   Dyspepsie Svazek: 6 Strana: 0200
Dyspepsie, e, f. = obtížné trávení. S. N., Slov. zdrav.

56010   Dyspeptický Svazek: 8 Strana: 0074
Dyspeptický. D. příznak. Cf. Dyspepsie. Gas. čes. lék. 1888. 54.

56011   Dyspeptik Svazek: 8 Strana: 0074
Dyspeptik. Vstnk. III. 474.

56012   Dyspnoea Svazek: 6 Strana: 0200
Dyspnoea, e, f. = dusnost. S. N., Slov. zdrav.

56013   Dyspnoický Svazek: 6 Strana: 0200
Dyspnoický = dusný. S. N.

56014   Dyssymetrie Svazek: 8 Strana: 0074
Dyssymetrie, e, f., z řec Vstnk. III. 247.

56015   Dysthymie Svazek: 8 Strana: 0074
Dysthymie, e, f. = těžkomyslnosť. Ott. VIII. 318.

56016   Dystillator Svazek: 10 Strana: 0065
Dystillator chemický (destillator). Zvon IV. 103.

56017   Dystokie Svazek: 6 Strana: 0200
Dystokie, e, f., řec. = obtížný porod. Vz Slov. zdrav.

56018   Dystokie Svazek: 8 Strana: 0074
Dystokie, e, f., řec. Cf. Ott. VIII. 318.

56019   Dysurie Svazek: 6 Strana: 0200
Dysurie, e, f. = obtížné močení, řeřavka. S. N., Slov. zdrav.

56020   Dysurie Svazek: 8 Strana: 0074
Dysurie, c, f., řec. Cf. Ott, VIII. 318.

56021   Dyš Svazek: 9 Strana: 0435
Dyš = když. Dyš šel dom. Hoš. 128.

56022   Dyšák Svazek: 6 Strana: 0200
Dyšák, u, m. = třaskavý plyn, der Bläser. Bc. Vz Hř. 10., 17.

56023   Dyšák Svazek: 8 Strana: 0074
Dyšák, u, m., vulgo fukáč.

56024   Dyšavý Svazek: 6 Strana: 0200
Dyšavý, keuchend. Slov. Ssk.

56025   Dyšč Svazek: 6 Strana: 0200
Dyšč, e, m. = déšť. Na Hané. Bkř.

56026   Dyščovica Svazek: 6 Strana: 0200
Dyščovica, e, f. = deštovka, das Regen- wasser. Na Hané. Bkř.

56027   Dýščovka Svazek: 9 Strana: 0049
Dýščovka, y, f. = dešťovka. Mor. Šeb. 56.

56028   Dýščuvky Svazek: 6 Strana: 0200
Dýščuvky, pl., f. = druh spodků v Bílo- vicích na Mor. Sbtk. Krat. h. 150.

56029   Dyšel Svazek: 10 Strana: 0577
Dyšel = oj, Deichsel. Spiš. Sb. sl. IX. 78.

56030   Dyšení n Svazek: 7 Strana: 1242
Dyšení na křtěnce. Hnoj. 172.

56031   Dýši Svazek: 1 Strana: 0340
Dýši, vz Dýchati.

56032   Dýšina Svazek: 6 Strana: 0200
Dýšina, y, f., ves u Plzně. Tk. V. 104., 161., Blk. Kfsk. 1188.

56033   Dýšivo Svazek: 6 Strana: 0200
Dýšivo, a, n. = plyn k dýchání potřebný. Mtc. 1. 1861. 48.

56034   Dyškánka Svazek: 6 Strana: 0200
Dyškánka, y, f. = hostinec u Kralovic. B. Prk. Dyšnosykavka, y, f., sibilans aspirata. Šm.

56035   Dyškerecí Svazek: 10 Strana: 0065
Dyškerecí, f. Dšk. Km. 7. Diškerece. Us.

56036   Dyšný Svazek: 1 Strana: 0341
Dyšný, Athem-. D. souhlásky, vanuté, hauchende Laute, Spirantes. Rk. — Trubky dyšné = k dýchám sloužící. Krok. Luft- röhren. D. stroje, Blasinstrumente. Na Mor. Mřk. Vz Dechový.

56037   Dýšt Svazek: 1 Strana: 0341
Dýšt, vz Déšť.

56038   Dyšťavý Svazek: 6 Strana: 0200
Dyšťavý = deštivý. U Olom. Sd.

56039   Dyštěkryje Svazek: 6 Strana: 0200
Dyštěkryje = Drštěkryje.

56040   Dýšťůvka Svazek: 6 Strana: 0200
Dýšťůvka, y, f. = dešťovka. Šm.

56041   Dyť Svazek: 1 Strana: 0341
Dyť = vždyť, ja wohl. Us. Dyť jsem to povídal. Jg. Dytě = dyť je. Dytě tam dole. -Jg.

56042   Dyť Svazek: 6 Strana: 0200
Dyť ty najsi z růže květ, dy je ešče chasy celý svět. Sš. P. 211.

56043   Dyť dyť Svazek: 9 Strana: 0049
Dyť dyť zz ovšem ovšem. Us. Hoř. 96.

56044   Dyta Svazek: 8 Strana: 0074
Dyta = ďíťa. Lhot, na Mor. Brt, D. I. 45.

56045   Dytík Svazek: 6 Strana: 0200
Dytík, a, m., oedicnemus crepitans, der Triel, schreiende Brachvogel. Vz Frč. 346., Pdy.

56046   Dytík Svazek: 7 Strana: 1242
Dytík, a, m., oedicnemus crepitans, pták, Brm. II. 3. 256.

56047   Dytík Svazek: 8 Strana: 0074
Dytík, pták z rodu kulíků. Vz Ott, VIII, 318.

56048   Dytík Svazek: 9 Strana: 0049
Dytík, a, m. Vz Šír IV. 7., Mus. ol. III. 15., 135., IV. 89., VII. 118.

56049   Dyvec Svazek: 6 Strana: 0200
Dyvec, vce, m. = mnohopilák drsnohlavý, polyprion cernuum, der Wrackfisch. Prm. III. 3. 51.

56050   Dyveř Svazek: 6 Strana: 0200
Dyveř, e, f., Diweř, sam. u Panenské Týnice.

56051   Dyvorec Svazek: 6 Strana: 0200
Dyvorec, rce, m., caucalis, die Haftdolde. Slb. 583. D. mrkvovitý, c. daucoides. Let. Mt. S. VII.1. 34.

56052   Dyxa Svazek: 1 Strana: 0341
Dyxa, y, f., trouba, čtverhraná lutna, ge- vierte Lotte. V.

56053   Dyxa Svazek: 6 Strana: 0200
Dyxa, vz Dyksa. Také = otvor u vysoké peci. Sl. les.

56054   Dyž Svazek: 1 Strana: 0341
Dyž = když. Us. v Krkonoš, na Mor.

56055   Dyž Svazek: 6 Strana: 0200
Dyž. Má ceruško, nevěř tajným slovám, on ťa má rád, dyž fa ešče nemá. Brt. L. N. II. 72. Dyž ja umřu, tož tam budu, daj ma- lovat zlatem truhlu. Sš. P. 183. Kup si to. Dyž nemám peněz. Us. Brt. D.

56056   Dyž ja pojedu Svazek: 10 Strana: 0065
Dyž ja pojedu, tanec. Vz Brt. P. n. 938.

56057   Dyž mně dáš perečko Svazek: 10 Strana: 0065
Dyž mně dáš perečko, tanec. Vz Brt. P. n. 909.

56058   Dyž si mě nechtěla Svazek: 8 Strana: 0074
Dyž si mě nechtěla. Vz Tanec čes. (3. dod.).

56059   Dyžtopámbu Svazek: 8 Strana: 0542
Dyžtopámbu, vz Dežtopámbu (3. dod.).

56060   Dz Svazek: 6 Strana: 0200
Dz jest hláska sykavá; dz jest souhláska jednoduchá, která smíšením dvou jiných (d -|- z) vznikla, jest tedy smíšeninou; dz je skoro vždycky (kromě ledzgde a podobných případů, kde povstalo spodobou z c; ledzgde psáno leckde) zástupcem měkkého dź, ač se měkkosť jeho u výslovnosti mnohdy nezna- mená na př. dialektické dzěva (dž) a hádzať (dz). Hláska dz přichází zhusta v nářečích na Mor. a zvl. též ve slovenštině, kdež je střídnicí za české z (z) povstalé z dj. Znění její je tu tvrdé (= dz), tu měkké (= dź, dzěva). Na př. č. hráze slov. hrádza z hradja; č. házeti slov. hádzať z hadjati; č. urozený slov. urodzený, č. mezi slov. medzi. Gb. Hl. 7., 20., 21., 23., 106. Cf. Mkl. aL. 251., Obměkčování. — Dzeň = děň, den. U St. Hrozenkova; dzedzina = dědina, dzievka == dievka, zvedzeť = zvěděti, slov.; chodzati = choditi, slez. Tč. Vz násl. až k Dž.

56061   dz Svazek: 8 Strana: 0074
dz. Starobylé dz posud ve slov. nářečích, kdežto v západních nářečích českých jest stříd- nice s. Vz Mus. 1894. (58. nu. Dz jest nyní jen dialektické, všude jinde změnilo se v z; odchylkou bývá někdy ž: střež. Cf. Gb. H. ml. L 507. Někdy ve Spiši: dzvon. ľhľd. 1893. 433. — dz místo ď: džedžina, — dědina, Ve vých. mír. Gb. II. ml. 1. 508. — ľhľd. 1893. 433.

56062   dz Svazek: 9 Strana: 0049
dz. Vz Lor. 26.

56063   dz Svazek: 10 Strana: 0065
dz. Starobylého dz na slov. Skalickú není: cuzí. Vz Sbor. čes. 84.

56064   Dz m Svazek: 1 Strana: 0341
Dz m. d, d', z ve vých. Slov. dzivý (divý), Šb., prjadza (příze) núdza (nouze), pojdzece (půjdete), budzece (budete), Šf., dzěva; slyší se jen v dialektech. Gb.

56065   Dzbel Svazek: 6 Strana: 0200
Dzbel, u, m. = kadlub na obilí z vy- hloubaného kmene, jenž v komoře kolmo stojí. Vz Kadlub (v dod.). Na Vsacku. Vck.

56066   Dzbúchnouti Svazek: 6 Strana: 0200
Dzbúchnouti = vybuchnouti, najednou vyletěti ku př. o kouři. Val. Vck.

56067   Dzca Svazek: 8 Strana: 0074
Dzca = díťa. U Evančic Bl. Gr. 274.

56068   Dze Svazek: 6 Strana: 0200
Dze = kde. Slov. A d. by ši tam spala ? Sl. sp. 193. Aj tam sa škrábe, d. ho nesvrbí. Rr. Sb. — D. = kam. Dze si, dze's barvu dala? Sl. ps. 29.

56069   dze Svazek: 8 Strana: 0074
dze m. dě. Na lodze, ve vodze. Slov. Phľd. 1893. 238.

56070   Dźeća Svazek: 10 Strana: 0065
Dźeća = dítě. Ostrav. Šb. D.

56071   Dzeci Svazek: 6 Strana: 0200
Dzeci == děti. Slov. Cigáňové d. nebojá sa iskier. Rr. Sb. Dome d. plačú. Sl. ps. 12.

56072   Dzěcjatko Svazek: 6 Strana: 0200
Dzěcjatko, a, n. = děťátko. Nesla d. na ruce. Sš. P. 19.

56073   Dzecko Svazek: 8 Strana: 0074
Dzecko, džecko = díťa. Phľd. 1895. 629.

56074   Dzedko Svazek: 6 Strana: 0200
Dzedko, a, n. = strouhací stolice. Slov. Rr. Sb. Vz Dzědo.

56075   Dzědo Svazek: 6 Strana: 0200
Dzědo, a, m., dzědáček, čka, m. = děd. U mor. Březové. Brt. — D., n. = na strúhací stolici hlava, ktorá prichytuje vec poriezom. Rr. Sb.

56076   Dzeduš Svazek: 6 Strana: 0200
Dzeduš, e, m. == děd. Slov. Sl. spv. V. 197.

56077   Dzedzina Svazek: 6 Strana: 0200
Dzedzina, y, f. = dědina. Slov. Tč.

56078   Dzedziuský Svazek: 10 Strana: 0065
Dzedziuský. D. škola = vesnická. Slov. Čes. 1. XII. 474.

56079   Dzeka Svazek: 6 Strana: 0200
Dzeka, y, f. = díka, vděk. Keď vám d. (líbí-li se). Slov. Rr. Sb.

56080   Dzěkovac Svazek: 6 Strana: 0200
Dzěkovac = děkovati. Sš. P. 280.

56081   Dzér Svazek: 8 Strana: 0074
Dzér, u, m. = nádoba na syrovátku, na žinčici. Slov. Phľd. 1893. 694.

56082   Dzerzonář Svazek: 7 Strana: 1242
Dzerzonář, e, m. Včelár dzerzoniar, dle způsobu Dzerzonova. N. Hlsk. XXI. 183.

56083   Dzesi Svazek: 9 Strana: 0049
Dzesi = kdesi. Had sa d. ztracil. Slov. Nár. sbor. II. 67.

56084   Dzesik Svazek: 9 Strana: 0049
Dzesik = kamsi. D. odešel. Slov. Phľd. 1898. 179.

56085   Dźevečka Svazek: 7 Strana: 1242
Dźevečka, y, f. = milenka. Laš. Šb. D. 59.

56086   Dzěvjac Svazek: 6 Strana: 0200
Dzěvjac = devět. Na jihových. Mor. Brt. Slov. Sl. ps. 13.

56087   Dzěvjátý Svazek: 6 Strana: 0200
Dzěvjátý = devátý. SŠ. P. 664.

56088   Dzgán Svazek: 6 Strana: 0200
Dzgán, u, m. == kra, die Eisscholle. Slov. Ledový d. Zátur. Nápr. 114.

56089   Dzi Svazek: 6 Strana: 0200
Dzi = si. Mkl. aL. 251.

56090   dzi Svazek: 8 Strana: 0074
dzi m. di: ľ'udzi. Místy na Slov. Phľd. 1893. 238.

56091   Dziak Svazek: 6 Strana: 0200
Dziak, a, m. = žák, student. Slov. Dziaci, dziaci, dziaci, malovane dzeci, dobre mi za vami serco nevyleci; Ja bym ce čekala, ale ty dziaček by ši mi ulecel do poľa, jak ptaček. Sb. sl. ps. II. 1. 36.

56092   Dziavšica Svazek: 6 Strana: 0201
Dziavšica, e, f. = děvčice. Slov. Sb. sl. ps. II. 1. 98.

56093   Dzíca Svazek: 8 Strana: 0074
Dzíca = dítě. Slov. ľhľd. 1893. 238.

56094   Dzicjatko Svazek: 6 Strana: 0200
Dzicjatko, a, n. = dzěcjatko. Sš. P. 37.

56095   Dziéča Svazek: 10 Strana: 0065
Dziéča = dítě. Slov Ces. 1. XII. 414. Sr. Dzíča.

56096   Dziel Svazek: 8 Strana: 0074
Dziel, vz Diel (3. dod.).

56097   Dzienko Svazek: 6 Strana: 0200
Dzienko, a, n. = dýnko. Slov. Rr. Sb.

56098   Dzierka Svazek: 9 Strana: 0049
Dzierka, y, f. Ručník vyšívaný pobielo na dzierky, weissgestickt. Slov. ?hľd.. 1898. 115.

56099   Dzierzon Svazek: 6 Strana: 0200
Dzierzon Jan Chrisost., přední včelař naší doby, nar. 1811. v Lovkovicích v Hor. Slezsku. Vz S. N., Kram. Slov.

56100   Dzierzonák Svazek: 8 Strana: 0542
Dzierzonák, u, m. — úl Dzierzonův. Phľd. 1896. 714. Cf. Dzierzonský.

56101   Dzierzonský Svazek: 6 Strana: 0200
Dzierzonský úl. Vz Dzierzon, S. N., Kram. Slov.

56102   Dzierzonův úl Svazek: 10 Strana: 0577
Dzierzonův úl. Us.

56103   Dzietky Svazek: 6 Strana: 0200
Dzietky = dítky. Slov. Sl. ps. č. 30.

56104   Dzievčato Svazek: 6 Strana: 0200
Dzievčato, a, n. = děvčátko. Slov. Sl. ps. č. 175.

56105   Dzievčenka Svazek: 6 Strana: 0200
Dzievčenka, y, f. = dívčenka. Slov. Sl. spv. III. 82.

56106   Dzievčiti sa Svazek: 8 Strana: 0074
Dzievčiti sa. Už sa dzievčí, vraví sa o panne na vydaj súcej. Slov. Phľd. XII. 559.

56107   Dzievjac Svazek: 6 Strana: 0200
Dzievjac = dzěvjac. Slov. Sl. ps. č. 10.

56108   Dzífka Svazek: 9 Strana: 0435
Dzífka = dívka. U Sebeše. Mus. slov. I. 68.

56109   Dzikovská Svazek: 6 Strana: 0200
Dzikovská kázání. Vz Jir. Ruk. I. 179.

56110   Dzin Svazek: 6 Strana: 0200
Dzin = den. Slez. Brt. P. 142.

56111   Dzina Svazek: 6 Strana: 0200
Dzina, y, f. = dýně. Slov. Rr. Sb.

56112   Dziňa Svazek: 9 Strana: 0049
Dziňa = dýně. Vz Hlava (zde).

56113   Dziňák Svazek: 10 Strana: 0065
Dziňák, u, m. = kovový knoflík. Líšeň. Mtc. 1892. 105.

56114   Dzinoviščé Svazek: 8 Strana: 0074
Dzinoviščé = tekvice, cucurbita. Mor. Mtc. 1894. 336.

56115   Dźisno Svazek: 10 Strana: 0577
Dźisno, a, n. = ďásno. Opav. Brt. Sl. 75.

56116   Dziv Svazek: 6 Strana: 0200
Dziv = div. Slez. a slov. Rr. Sb., Šd.

56117   Dzivák Svazek: 10 Strana: 0577
Dzivák, a, m. = kanec, divoké prase. Nár. list. 1904. 314. 9.

56118   Dzivčatko Svazek: 6 Strana: 0200
Dzivčatko, a, n. = děvčátko. Slov. Mt. S. I. 24.

56119   Dzivče Svazek: 6 Strana: 0200
Dzivče, ete, n. = děvče. Slov. Sl. ps. č. 171.

56120   Dzivka, y, f Svazek: 6 Strana: 0200
Dzivka, y, f. = dívka. Slov. Sl. spv. V. 195.

56121   Dzivý Svazek: 10 Strana: 0065
Dzivý = divý. Slov. Šb. D. 78.

56122   Dźmij Svazek: 8 Strana: 0074
Dźmij, e, f. = zmije. Slov. ľhľd. 1893. 433.

56123   Dzobák Svazek: 6 Strana: 0200
Dzobák, u, m. = zobák. Slov. Lipa II. 374., Zbr. Báj. 38.

56124   Dzobať Svazek: 8 Strana: 0542
Dzobať = zobati. Slov. Zátur. E (é). Změny jeho u Císařova. Vz Ces. 1. VI. 75. E jak se ok. r. 1440. psalo, odsou- valo. Vz Mus. lil. 18b96. 411., 425. — é jak se ok. r. 1410. psalo; měnilo v ie, zřídka úžilo v y (děti mlady). Vz Mus. fil. 1896. 411,, 425.

56125   Dzobnúť Svazek: 6 Strana: 0200
Dzobnúť = zohnouti. Slov. Zbr. Báj. 38.

56126   Dztě Svazek: 8 Strana: 0074
Dztě, == dítě. U Evančic. Bl. Gr. 274.

56127   Dzumpara Svazek: 9 Strana: 0050
Dzumpara (hompara) = oheňpara, ohni- para, kožní nemoc, impetigo erysipelas. Phľd. 1897. 736.

56128   Dzupati Svazek: 7 Strana: 1242
Dzupati = dupati. Nov. Též u Rokyc. Fč.

56129   Dzupati Svazek: 9 Strana: 0050
Dzupati = dupati. Revnovice. Kub. L. f. 1900. 358.

56130   Dzúra Svazek: 6 Strana: 0200
Dzúra, y, f. = ďúra, díra. Slov. Tč.

56131   Dzuro Svazek: 6 Strana: 0201
Dzuro, a, m. = Ďuro, Jiří. Po Dzure bude tráva rásť, co by si ju hámrikom pral do zeme. Slov. Zátur.

56132   Dzvadlo Svazek: 8 Strana: 0074
Dzvadlo, a, n. = divadlo. U Evančic. Bl. Gr. 274.

56133   Dzvinknouti Svazek: 6 Strana: 0201
Dzvinknouti = cinknouti. Us. J. V. Sládek.

56134   Dzvon Svazek: 8 Strana: 0074
Dzvon = zvon. Vz Dz (3. dod.). Phľd. 1893. 433.

56135   Dž Svazek: 6 Strana: 0201
Dž jest souhláska sykavá hustší, jedno- duchá, vzniklá smíšením dvou jiných (d + ž), jest tedy smíšeninou. Vz Gb. Hl. 7, 20., 21., 22., 102.

56136   Dž Svazek: 7 Strana: 1243
Dž : džgati, džina atd. Vz List. fil. 1891. 415.

56137   dž Svazek: 8 Strana: 0074
dž: sádže, hádže, cvendží. V Turci. Phľd. 1893. 241. Stridžislo (cť. Striga), vyga — vy- džisko, flágať — fládžu, džber v. čber, džgať (cpáti). Gb. H. ml. I. 526.

56138   Dža Svazek: 6 Strana: 0201
Dža, převzdívka cikánům. Prádlo čierne ako dža. Slov. Zátur.

56139   Dža Svazek: 9 Strana: 0050
Dža. Černý ako dža (, cdža more'; tak po- křikují na cikána). Slov. Zát. Př. 65. a.

56140   Džabel Svazek: 9 Strana: 0049
Džabel = dábel. Lor. 71.

56141   Džabol Svazek: 9 Strana: 0049
Džabol = dábel. Lor. 71.

56142   Džaćel Svazek: 9 Strana: 0049
Džaćel = datel. Lor. 71.

56143   Džad Svazek: 8 Strana: 0074
Džad, a, m. = žebrák. Šariš. Phľd. 1895. 256.

56144   Džad Svazek: 10 Strana: 0065
Džad, a, m. = žebrák? Rechtor biva sice na roki bohati, ale na dutky (groše) oprav- dzive džad. Spišsky Sbor slov. 1901. 82.

56145   Džadek Svazek: 9 Strana: 0435
Džadek, dku, m. = čásť pluhu na zadku hradzeľa. Mus. slov. IL 8.

56146   Džadky Svazek: 10 Strana: 0577
Džadky = halušky z brambor. Spiš. Sb. sl. IX. 48.

56147   Džadová voda Svazek: 9 Strana: 0435
Džadová voda = zapražená polévka. U Šebeše. Mus. slov. I. 87.

56148   Džadufka Svazek: 8 Strana: 0074
Džadufka, y, f. = žebračka. Sariš. Phľd. 1895. 256.

56149   Džachor Svazek: 10 Strana: 0577
Džachor, u, m. = bachor. Liptov. Sb. sl. IX. 44.

56150   Džakať Svazek: 1 Strana: 0341
Džakať = štěkati, bellen, na Slov.

56151   Džamije Svazek: 7 Strana: 1243
Džamije, e, f. = mešita. Klř. 98.

56152   Džánať sa Svazek: 6 Strana: 0201
Džánať sa = čáňati se == kývati se na jedné noze. Slov. Věštec išou popredku, džaňajůc sa na enej nozě a tý dvaja za ním na štěroch. Dbš. Sl. pov. VII. 25. — Pokr. Pot. II. 240.

56153   Džarek Svazek: 7 Strana: 1243
Džarek, rka, m. = drátařský učeň. Slov. Phľd. XI. 80.

56154   Džavkati Svazek: 6 Strana: 0201
Džavkati = hafati, štěkati, brechati. Slov. Ssk. Už ích bolo počuť štekať, d. Frsc. Zor. I. 86. — Štr. Nrč. 60.

56155   Džavot Svazek: 6 Strana: 0201
Džavot, u, m. = štěbetání. Slov. Čuť hrkutanie, d. nebeský, roztomilý. Sldk. 668. V ktorom d-tu a štebotu domňjevajú sa mať a znáť históriu ludstva. Phld. I. 1. 17.

56156   Džavotať Svazek: 8 Strana: 0074
Džavotať = štěbetati. Slov. Phľd. 1893. 609.

56157   Džavotati Svazek: 6 Strana: 0201
Džavotati = švitořiti, plaudern. Veselo d-tal. Ntr. V. 376. — Sldk. 121.

56158   Džavulit Svazek: 10 Strana: 0577
Džavulit = štěkati. Spiš. Sb. sl. IX. 49.

56159   Džbán Svazek: 1 Strana: 0341
Džbán, vz Čbán.

56160   Džbán Svazek: 6 Strana: 0201
Džbán, žbán, p. dzbanek, lit. zbonas. Mkl. aL. 104. Hádanka: Bez nohou jsem, břicho mám; bez hlavy jsem, pýštěk mám; bez sluchu jsem, ucho mám; nedýchám a hrdlo mám. Km. 1886. 703. — D. = vrch u Bílova a u Budětic. BPk.

56161   Džbán Svazek: 8 Strana: 0074
Džbán v. čbán. Gb. H. ml. I. 527.

56162   Džbán Svazek: 9 Strana: 0435
Džbán. O pův. sr. Zub. v List. fil. 1901. 115.

56163   Džbán Svazek: 10 Strana: 0065
Džbán. Hra na zlatý d. Slez. Vz Vyhl. II. 246.

56164   Džbánár Svazek: 8 Strana: 0074
Džbánár, e, m., nadávka Bosákům. Wtr. Živ. c. I. 31.

56165   Džbanař Svazek: 6 Strana: 0201
Džbanař, e, m. = opilec. 1496.

56166   Džbánečkový Svazek: 10 Strana: 0065
Džbánečkový. ampullär. Ktt.

56167   Džbánek Svazek: 6 Strana: 0201
Džbánek, nku, m. Nosí-li Jeníček d., nepustí ho ani Janek. Bž. exc.

56168   Džbankárna Svazek: 9 Strana: 0050
Džbankárna, y, f. = dílna na džbánky. Čes. 1. IX. 329.

56169   Džbánkář Svazek: 6 Strana: 0201
Džbánkář, e, m., der Krugmacher; Trinker.

56170   Džbankářský Svazek: 9 Strana: 0050
Džbankářský průmysl, d. dílna. Čes. 1. IX. 326.

56171   Džbánkářství Svazek: 8 Strana: 0074
Džbánkářství, n. = dělání n. prodej džbána. NZ. III. 430.

56172   Džbánkovitý Svazek: 7 Strana: 1243
Džbánkovitý. D. plody lišejníků. Nk. J.

56173   Džbánky Svazek: 6 Strana: 0201
Džbánky, pí. = hrušky, die Krugbirnen. U Litovle. Kčr.

56174   Džbánov Svazek: 6 Strana: 0201
Džbánov, a, m., Džbanow, ves u Ústí nad Orlicí. Blk. Kfsk. 1302., Sdl. Hr. I. 253., II. 101., 137.

56175   Džbánovec Svazek: 6 Strana: 0201
Džbánovec, vce, m. Sdl. Hr. L 232.

56176   Džbánovitý Svazek: 6 Strana: 0201
Džbánovitý, krugförmig. D. koruna ba- hnitky. Slb. 382.

56177   Džbanovští Svazek: 6 Strana: 0201
Džbanovští ze Džbanova, strčes. rodina vládická. Vz S. N., Blk. Kfsk. 93., Sdl. Hr. 11. 84, 253.

56178   Džbánský Svazek: 6 Strana: 0201
Džbánský hřeben u Rakovníka. Zpr. arch. IX. 25. Cf. Čbán.

56179   Džbány, sam Svazek: 6 Strana: 0201
Džbány, sam. u Votic.

56180   Džbar Svazek: 6 Strana: 0201
Džbar, u, m. = džber. Slov. Zátur. Džbá- nom do džbara vodu liali. Hdž. Šlb. 37.

56181   Džbar Svazek: 9 Strana: 0050
Džbar = džber. Prišiel z koryta do džbara. Slov. Zát. Př. 210. a.

56182   Džbel Svazek: 6 Strana: 0201
Džbel, a, m., Stebl, Dzbel, ves u Konic na Mor. D. ol. I. 199.

56183   Džbel Svazek: 9 Strana: 0050
Džbel, vz Zbel.

56184   Džber Svazek: 1 Strana: 0341
Džber piva, deště (vz Lžíce), ryb, bláta (vz Lžíce). Š. a Ž. D. na paření. — Ostatně vz Čber. Stran odvození vz Mz. 2(5.

56185   Džber Svazek: 6 Strana: 0201
Džber. U džberů dům (v Praze). Tk. IV. 144.

56186   Džber Svazek: 7 Strana: 1243
Džber, míra obilí. Arch. VIII. 488.

56187   Džber Svazek: 8 Strana: 0074
Džber v. čber. Gb. H. ml. I. 527. Dle Mkl. z něm. Zuber. Na Slov. také džbar, žbar. Phľd. 1893. 53.

56188   Džberníček Svazek: 10 Strana: 0065
Džberníček, čku, m. D. piva. 1551. Uč. spol. 1903. XIII. 6.

56189   Džbrňa Svazek: 6 Strana: 0201
Džbrňa, ě, f. = tůně, zhlaň, die Tiefe. Val. Vck., Brt. D. 209.

56190   Džčíti Svazek: 7 Strana: 1243
Džčíti = dščíti. Ev. ol. 204. Cf. Jir. Mor. 38. b. Dle Prk. v Kroku 1889. 243. ne- správně m.: dščíti.

56191   Džebucha Svazek: 9 Strana: 0049
Džebucha, y, f. zz dívka. Lor. 72.

56192   Džecko Svazek: 8 Strana: 0074
Džecko, vz Dzecko.

56193   Džećok Svazek: 9 Strana: 0049
Džećok, a, m. = děcko. Lor. 72.

56194   Džedžbář Svazek: 6 Strana: 0201
Džedžbář, e, m., der Steinmetz. Las. Tč.

56195   Džedžbati Svazek: 6 Strana: 0201
Džedžbati, džedzbovati, dědžbati, meis- seln. — kde: v dřevě, v kameni. Laš. Tč.

56196   Dželada Svazek: 6 Strana: 0201
Dželada, y, m., cynocephalus gelada, Dschelada. Brm. I. 150.

56197   Džgál Svazek: 6 Strana: 0201
Džgál, u, m. = oko (opovržlivě). Ten má d-ly (škaredé, veliké oči). U Kroměř. a j. Bkř., Hlvk.

56198   Džgance Svazek: 6 Strana: 0201
Džgance, pl., m. = halušky, slížky. Slov. Sl. let. IV. 24., Hdž. Slb. 86. D. = hrubé halužky z kukuřičnej múky alebo prosnej kaše. Rr. Sb.

56199   Džgance Svazek: 8 Strana: 0074
Džgance = trhance, kousky pod polévku. Val. Brt, D. II. 473.

56200   Džgance Svazek: 10 Strana: 0577
Džgance, pl., m. = šúlance z tlče, nimi sa kŕmia husy. Phľd. XXIV. 346. D. = halušky obyč. ze pšeničné kaše posypané tvarohem n. brindzou. Mus. slov. IV. 27.

56201   Džganovitý Svazek: 8 Strana: 0074
Džganovitý. Prevarený knedlík je d-tý (džpanec). Slavkov. Brt, D. II. 310.

56202   Džgať Svazek: 10 Strana: 0577
Džgať, vz Ďugať.

56203   Džgáti Svazek: 6 Strana: 0201
Džgáti, džgnouti. — co: pečeni. Brt. L. N. I. 205. — kam. Džgl iné do oka. Na již. Mor. Sd. Do sebe d. (cpáti = hltavě jísti. Brt., Škd., Tč. — koho kde. Aby ťa tam pchalo, aby ťa tam džgalo, místa ti nedalo, s pece ta shodilo. Sš P. 767. — D. = škytati. Slov. Loos. Vz Čkáti.

56204   Džherový Svazek: 10 Strana: 0065
Džherový bagger. Jind. 5.

56205   Dži, dži Svazek: 9 Strana: 0049
Dži, dži zz ale jdi! Lor. 72.

56206   Džiavka Svazek: 6 Strana: 0201
Džiavka, y, f. = děvka. Slov. Sb. sl. ps. II. 1. 98.

56207   Džievka Svazek: 9 Strana: 0049
Džievka, y, f. zz dívka k vydaju dospelá. Sbor. slov. III. 29.

56208   Džig Svazek: 9 Strana: 0050
Džig, citosl. On džig ho nožem. U Císa- řova. Mtc. 1899. 35.

56209   Džiganec Svazek: 10 Strana: 0577
Džiganec, nce. m. = šťouchanec palcem. Brt. Sl. 75. Sr. Džigať.

56210   Džigati Svazek: 6 Strana: 0201
Džigati = bodati. Vz Džignúť.

56211   Džigit Svazek: 7 Strana: 1243
Džigit, a, m. = nájezdník, válečník. Čer- kesky. Lerm. I. 165.

56212   Džignúť Svazek: 6 Strana: 0201
Džignúť = bodnouti něčím končitým, téz prstem, holí. Zlinsky. Brt. D. 209. Vz Dži- gati. — koho čím. Džigl ho pěstí do hřbetu. U Uh. Hrad. Tč. Roba džig (džigla) ho bře- tenem. Brt. D.

56213   Džichta Svazek: 9 Strana: 0049
Džichta, džichula, y, f. = plachta na trávu, trávnice. Lor. 72. Džił = díl. Věcim džilym. Lor. 72.

56214   Džikať Svazek: 6 Strana: 0201
Džikať, vz Džkáť. Ssk.

56215   Džilnik Svazek: 9 Strana: 0049
Džilnik = dělník. Lor. 72.

56216   Džim Svazek: 8 Strana: 0074
Džim, u, m. = dým. Slov. v Radkové. Phľd. 1894. 192.

56217   Džin Svazek: 9 Strana: 0049
Džin, gt. dňa zz den. Lor. 72.

56218   Džina Svazek: 7 Strana: 1243
Džina, džina, dšinarata. List. fil. 1891. 415.

56219   Džindžala Svazek: 10 Strana: 0065
Džindžala, džundžala, dunděla, y, m. = člověk neobratný, který si neví rady. Hauer 10.

56220   Džindžan Svazek: 6 Strana: 0201
Džindžan, japonsky, potrava z hnízd vla- štovčích. Vz Kk. 84.

56221   Džiraf, a, m Svazek: 6 Strana: 0201
Džiraf, a, m., camelopardalis giraffa; die Giraffe. Šm.

56222   Džirant Svazek: 6 Strana: 0201
Džirant, a, m. — převodce směnky, der Girant.

56223   Džiro Svazek: 6 Strana: 0201
Džiro, a, n. = žíro, převod, rubopis, in- dosase, das Giro. Sl. les.

56224   Džiuro Svazek: 10 Strana: 0065
Džiuro, a, m. = Jiří. Šb. D. 77.

56225   Dživčič Svazek: 9 Strana: 0049
Dživčič = sloužiti za dívku. Lor. 72.

56226   DŽivka Svazek: 8 Strana: 0074
DŽivka, y, f. = děvečka. NZ. III. 193.

56227   Dživny Svazek: 9 Strana: 0049
Dživny = divný. To je mi dživno toho člověka. Lor. 72.

56228   Dživočič Svazek: 9 Strana: 0050
Dživočič = divočeti, divoce si počínati. Lor. 72.

56229   Dživok Svazek: 9 Strana: 0050
Dživok, a, m. = divoch. Lor. 72.

56230   Dživota, y Svazek: 9 Strana: 0050
Dživota, y, f. = div. Lor. 72.

56231   Džiždž Svazek: 8 Strana: 0074
Džiždž, e, m. = dážď, déšť. Nář. belujské Phľd. 1893. 428.

56232   Džiždžík Svazek: 6 Strana: 0201
Džiždžík, u, m. = dáždik? Mlynárečko mladá, d. na ce padá; nech padá, nech padá, však já tomu ráda. Koll. Zp. I. 338.

56233   Džjal Svazek: 8 Strana: 0074
Džjal, u, m. = diel. Slov. v Radkové. Phľd. 1894. 192.

56234   Džjara Svazek: 8 Strana: 0074
Džjara, y, ť. = diera. Slov. v Radkové. Phľd.'1891, 192.

56235   Džkáti Svazek: 1 Strana: 0341
Džkáti, džkám, čkám, al, án, ání, na Mor. = bodati, stechen, stossen; na vých. Mor. džgati — cpáti, stopfen. — čím kam: do oka. D. — co: husy d. krmiti, stopfen. Plk. — co kam. Džgá krajíce do kabele. Brt. — se kam = tlačiti, sich eindrängen. — Jg. Vz Čkáti, Načkati.

56236   Džmurkati Svazek: 6 Strana: 0201
Džmurkati, džmurknouti = žmurkati, mžourati, zwinkern. U Ub, Hrad. Tč. Kvie- točka, moje kvietočka (kvítečka), čo džmur- kajú vaše očka? Sl. ps.

56237   Džonglo Svazek: 6 Strana: 0201
Džonglo (jongle) = pralesy ve Vých. Indii. Vz S. N.

56238   Džopa Svazek: 10 Strana: 0577
Džopa, y, f. = nadávka ženské. Spiš. Sb. sl. IX 48.

56239   Džosno Svazek: 9 Strana: 0050
Džosno, a, n. = dáseň. Lor. 72.

56240   Džouša Svazek: 10 Strana: 0065
Džouša = děvče. Slov. Mš.

56241   Džuba Svazek: 8 Strana: 0074
Džuba, y, ť. = čuba. Wtr. Krj. I. 153.

56242   Džubac Svazek: 6 Strana: 0200
Džubac = dubati. Slez. Tč.

56243   Džubať Svazek: 6 Strana: 0201
Džubať = dubať. Slov. Ssk.

56244   Džubavý Svazek: 9 Strana: 0050
Džubavý. D. ako stariga. Slov. Zát. Př. 239 b. Sr. Džubať = ďubati.

56245   Džubka Svazek: 9 Strana: 0050
Džubka, y, f. = ďupka, důlek od neštovic. Lor. 72.

56246   Džubok Svazek: 9 Strana: 0050
Džubok = zobák (žertem = hubička). Lor. 72.

56247   Džugať Svazek: 6 Strana: 0201
Džugať = drgať. Slov. Ssk.

56248   Džugy Svazek: 6 Strana: 0201
Džugy, pl. = Džuky.

56249   Džuky Svazek: 6 Strana: 0201
Džuky, pl. = hrachor hlíznatý, lathyrus tuberorus, zemský ořech, die Plattererbse. Slov. Ssk. D. to sú orechy zo zeme vyorané. Hdž. Šlb. 22. Išiol na pole za oráčmi a tam alebo poháňal alebo d. sbieral. Hdž. Čít. 119.

56250   Džumka Svazek: 10 Strana: 0065
Džumka, y, f. = dumka. Ukrajinská d. Východočes. Hlasy 19. /4. 1902. (Dhnl. ).

56251   Džuna Svazek: 8 Strana: 0074
Džuna, y, ť. (z džina) = dyňa. Slov. v Rad- kové. Phľd. 1894. 192.

56252   Džura Svazek: 9 Strana: 0050
Džura, y, f. = díra. Ve Spiši. Sbor. slov. II. 169.

56253   Džury, džury Svazek: 10 Strana: 0577
Džury, džury, volá se na housata. Brt. Sl. 75.

56254   Džuta Svazek: 10 Strana: 0065
Džuta, y, f. = látka předená. Vz Ott. XX. 597., 606.

56255   Džutový Svazek: 10 Strana: 0065
Džutový. D. příze. Ott. XX. 722b.

56256   Džver, a Svazek: 10 Strana: 0065
Džver, a, m. = zver, zvíře. V Ungu na, Slov. Sbor. slov. 1901. 75.

56257   Džvir Svazek: 8 Strana: 0074
Džvir, a, m. == zvěř. Ve Spiši. Phľd. 1893. 433.

56258   Džvir Svazek: 10 Strana: 0577
Džvir, a, m. = zvěř. Spiš. Sb. sl. IX. 52. Sr. Džver v III. Přisp. 65.

56259   Džviradlo Svazek: 9 Strana: 0435
Džviradlo, a, n. = zrcadlo. Ve Spišsku. Sbor. slov. IV. 86.

56260   E Svazek: 1 Strana: 0341
E je samohláska, kteráž stojí mezi hrdel- ným a a podnebným i, vznikajíc lomením samohlásek těchto (ai) a činíc přechod od jedné ke druhé. Vz Samohláska. Gb. píše v Uvedení do mluv. čes. str. 18. o této věci takto: Když zvolna vyslovujeme ai, mánie mluvidla ústní nastrojena nejprve na a, pak je přestrojujeme na i; ale toto přestrojování potřebuje nějakého času a dříve jest tako- řka z polovice uděláno, než se úplně do- koná; a právě tam, kde jest jazyk takořka na poloviei cesty od a k i, článkuje se e a ozve se nám i bez vůle naší, místo ai sly- šíme a(e)i. Totéž se děje, když vyslovujeme zvolna ia; slyšíme i(e)a. Pravíme tedy: při e jsou mluvidla ústní z polovice na a a z po- lovice na i nastrojena, c se článkuje, když se zlomí nastrojení a a nastrojení i a učiní se nastrojení, které jest takořka půl a a půl i. Hláska e je tedy hláska hrdelněpodnebná. — E vzniká: 1. přehlasováním samohlásky a po měkkých souhláskách, vz A; 2. přehla- sováním samohlásky o, vz O; 3. sesílením hlásek t> a l při l a r: niti — melu, b^r — beru, dle jiných stupňováním l a r (Ht., Mkl. ), vz L, R; 4. po měkkých souhláskách v slo- žených slovech oživuje l v e: déjb-pis -= dě- jepis, ale i> v o: čas^-pis = časopis. VzJer. 5. Rozpouštěním dlouhého í, řidčeji krátkého i v ie, dlouhého ý v obecné češtině v ej. Vz i, ý. Ht. Zvukosl. 41. Vz také Gt. Fonol. 3. — É (dlouhé) vzniká též stahováním samo- hlásek: dobrého z dobrajeho, vysutím j: do- braeho, stažením: dobrého (é tu tvrdé); dobré = dobro -j- je - dobroe = dobré; akkus. fem. pl. dobré = dobry + je = do- brye. = dobré (é tvrdé). Vz Přídavný. (Bž. ) — E se stupňuje (Vz Stupňování): 1. v: o: břed (břísti) — brod — broditi, hřeb (hřebsti) — hrob, nes (nésti) — nositi, plet (plésti) — plot, tek (téci) — tok, Ht. Zv. 38., vedu — vodím. Zk. Vz Gt. Fonl. 61. — 2. V: í a é (ie), řidčeji v: á, a, ě. Samohláska e totiž jak s jedné strany s a, tak s druhé strany spří- zněna je se samohláskou i a proto s nimi často se zaměňuje. Vz dole. Odtud stupňuje se též v ie, což přešlo v í nebo ě. Zk. Leh — léhati — líhati, plet — plítati — plétati, žeh — žíhati — žáhati, met — vymítati — místo — vymětati — město, Ht. Zv. 38., letím — létáni — lítám, směji se — usmívám se, ber (bráti) — vybírám, pěji — zpíváni, zeji — zívám, Č., řek (říci) — říkati, tek — těkati, Kt.; rozberu — rozbierati — rozbí- rati, zapletu — zaplietati — zaplétati — za- plítati. Zk. Tohoto stupňování užívá se k tvo- ření časoslov opětovacích. Č — Vz Ht. Zvu- kosl. 38. Poněvadž e a o z a povstala, a e s i spřízněno a samohláska o přechodem od a k u jest, tedy se střídá (vz Střídání) e: 1. s a. Vz A. Beran, berla, na Slov. baran, barla, Ht.; v obecné mluvě: v jihozáp. Čech. behno, vzel, dejí m. bahno, vzal, dají, Šb., Hš.; ve východ. Cech. šeradný, škaradý m. šeredný, škaredý, Kb., u Radhoště na Mor. Vz A. Pod Krkonoši: po marandě (po me- rendě). Kb. — 2. S ě; za původnější ě na- stoupila střídnice e, která vrch obdržela. Kde, nikde m. kdě, nikde, cesta, seno m. strslov. cěsta, sěno. Ht. Zv. 39. Obec m. obvěc, ale oběť m. obvět. Na stole, na noze m. na stole, na nozě, ef.: na dubě, v slávě, na hradě. Ht. — V obec. mluvě: v jihozápad. Čech.: de- dek, nedele, beží m. dědek, neděle, běží, Šb.; ve středn. Čech. po v: veděť, Šb., ve východ. Čech. a na Slov. (po retnicích): pro pet ran, bežeť, měřice m. pro pět ran, běžeti, měřice; v hrobe, veru, v dome. Šf., Šb. Slováci mo- ravští kladou ě. — Vz ě. — 3. S i, í. Vz i, í. Lipkavý vedlé lepkavý, liji — leju, převor z prior, cibule z lat. cepa (caepa), cihla z lat. tegula. Ht. Zv. 39. V nom. pl. druhého sklo- nění jmen neživotných: meče, zde e m. i, neboť do 14. stol. užívalo se i jako u životných. Jir. (meče "jest vlastně formou akkusativu, jíž za nominativ užíváme, jako sudy, hody atd. proti páv-i atd., na označenou jmen neživotných. Bž. ). — E m. i po: z, s, crc, š, ž, l, ř, zde onde i po: ď, ť, ň (na Mor., na Hané): zema, selné, Žedi, horáce, Češe, no- sele, přesil m. zima, silný, Židé, horáci, Češi, nosili, přišel, Šb.; chlapce, poďte sem s pa- licama, je tade meš, Mřk.; také ve východ. Čech,, pod Krkonoši: číla, círa, večír, zíta, míno, Slízsko, devatináct m. včela, dcera, večer, zeť, jméno, Slezsko, devatenáct, Kb., Šb., Jir., selnice, pod sení m. silnice, pod síní. Kb. — 4. S o. Vz O. a) V příponě -et vedle -ot: jeket — jekot, blsket, drnket, syket, tluket, rachet m. blyskot, drnkot, sykot, tlu- kot, rachot. Ht. — b) V příponách -ek- a -el vedlé sloven, -ok a -ol. Svědek, orel a svě- dok, orol. Ht. Ve středn. Sloven. kostol, vienok, u nás: kostel, vínek. Šb. — c) V před- ložkách ukončených na -e: beze, nade, se, ode, na Slov. bezo, nado, so, odo. Ht. — d) V dat. a lokale zájmen: tobě, sobě, strslov. tebě, sebě, slov. tebe, sebe. Ht. U Budějo- vic: na vysokom stromě. Hš. — e) V instr. sg. masc.: synem, mužem, na Slov. synom, mužom. Ht. U Budějovic: pod stromom. Hš. — f) I jinde a ve kmenech. Mech, smetana, slov. moch, smotana. Ht. V obecné mluvě v jihozáp. Čech. demu, delu m. domů, dolů, Šb.; ve vých. Čech. šlohati m. šlehati, Kb., stěvík m. šťovík. Také na Mor. Ve střed. Slov. ktorý m. který. Šb. — Pozn. Ve vých. Čech. e v mnohých slovech dlouze se vy- slovuje: čelo, sele, céra, ťélom. čelo, sele, dcera, tělo. Jir. — 6. S u. Skořepina, slov. škru- pina, strčes. zerivý vedle pozdějšího zuřivý, mest z lat. mustum. Ht. Zv. 40. — 7. S y. V strč. v 1. os. pl. koncovka -my vedle -me: nesemy — neseme; násep — násyp, sekera — sekyra, dych — dech, slych — slech, pryč a na Slov. preč. Ht. Zv. 41. V jiho- západ. Čech. kobela m. kobyla. Šb. V Krkon. chcčeti — chyčeti. Kb. V obec. mluvě u časo- slov v -ýti: meju, kreju m. myji, kryji. Ml., Šb., Jir. U Soběslavi, u Opavy taktéž. Sb. Na Hané: bote, homolke, rebe, bestré m. boty, homolky, ryby, bystrý, Šb., na Slov. vrške, ptáke, rohe m. vršky, ptáky, rohy. Šf. — Vz Y, -my, Ht. Zvukosl. 41. — E ze všech samohlásek nejčastěji se odsouvá a vysouvá, e původní i jsouc střídnicí strb. -?>. Gb. 1. U jmen ženských, kde je přehlás- kou. Hráz, mez, tvrz, věž m.: hráze, meze, tvrze, věže. Ht. Zv. 41. Ve vých. Čech. náděj, bouř. Jir., Kb. — 2. U kompar. příslovek: dále — dál, dráže — dráž, dřív, snáz atd. Ht. — 3. V obec. mluvě v 1. os. pl. budeme — budem, neseme — nesem. Jen časoslova 3., 4. a 5. třídy e podržují: hoříme, umíme, honíme, voláme. Jir. Řidčeji: v 3. os. sg. to-j (toje), St., můž m. může, Kt.; v 2. os. pl. můžte = můžete (v obec. mluvě); v strč. aor: bieš=bieše, Bž.; a v přechodníku pří- tomn. času: nesouc = nesouce. Ht. V jsem, jsi, jsme, jste, jsú m. j-es-mt, j-es-si atd. je e od nejstarších dob vysuto; jest m. j-es-t& se posud zachovalo; z tohoto jen v 14. stol. se odsouvalo: ještoj, kdej m. ješto je, kde je atd. Gb. — 4. V zájmeně če s předložkami: na če — nač, proč če — proč, za če — zač atd. Ht. V co m. česo, čso. Gb. Od sklonku 13. stol. do sklonku 14. stol. se e často vy- souvalo ze zájmenných forem jeho a jemu (jho, jmu). Gb. V zájmenech střed. Slov. mojho, našho, vašho m. vašeho atd. Šb. — 5. V příklonném ž = že, ale více v če štině nové než staré: jehož, jemuž, týž, vo- lejž, jenž, jakož, než. Ht., Gb. — 6. V pří- slovcích, kde o dříve zaměněno v e: semo — seme — sem, kam, tam atd. Kt., Ht., Kb. — 7. V staré češtině až do 17. stol. z před- ložek, kde čeština nynější pravidelně e (u k také u) klade, když následující slovo buď podobnou souhláskou nebo celou skupeninou souhláskovou se počíná: s ženú, s svatým, k kterémuž, z sebe atd. (se ženou, se sva- tým, ku kterémuž). Gb. — 8. Vz Stahování. — 9. V skloňování a tvoření slov: Smuten — smutný. Ve Znojemsku na konci slov: ve sto- dol' (ve stodole). Šb. V Krkon. poluka — poleuka — polévka; podšuka — podšeuka — podševka. Kb. V pádech II. deklinace u jmen podstatných ukončených a) v -ec: otec, otce, otci atd. Jinde se e před c vysouvá, ale b nebo "6 oživuje: žtnec, gt. žence. Bž., žnec, kozlec, pastvec, švec, jezvec; b) na n a ň, stojí-li před ním jen jedna souhláska: oheň, ohně, ale: mřen — mřeně; c) v mnohých na -el a -et: kašel, kašle, kotel, kotla, krapet; ale od časoslov odvozená na -el e nevysou- vají. V I. sklonění ve všech pádech kromě nom. (a akkus. u neživotných) u jmen v: -ev, -et, -es, -eš, -em, -en, -ek, -el ukončených. Vz tyto přípony. Lev, lva; šev, švu; pes, psa; sen, sna; křest, křtu, Kz., Mk., veš. D. — Ale nevysouvá se 1. před j: olej, kolej; 2. před r, ř: houser, pateř; 3. před d: led, med, soused; 4. před č, z, ž: nález, krádež, meč, léč; 5. obyčejně před dvěma souhláskami: trest, červ, bolesť. D. — Potom v jednotlivých slovech, z: ne: n'upadl, n'udatný; z: ctíti m. češtiti, čstiti, z křtíti m. křestiti — křstíti. Gb. V strč. vysouvalo se též v: chc'te, p'kelný, n'beský, d'sky, v'zdy. Bž. — Vz Ht. Zvukosl. 41. — Naopak e se vsouvá: V obec. mluvě v jihozápad. Čech. mezi dvěma sou- hláskami: serce, sernec, kerk m. srdce, srnec, krk, Šb.; ve východ. Slov. Ternava či Tyr- nava m. Trnava, Šb.; v Krkon. před r a l mezi dvěma souhláskami: hernýček, per- kýnko, melč (hrníček, prkénko, mlč), Šb.; u adj. v -ný, kdyby připojením přípony -ný neoblíbená skupenina souhlásek vznikla: jehla — jehelný, cihla — cihelný, srdce — srdečný; vz E se vsouvá, H; v příčestí minul, času před -l u Radhoště na Moravě; vytáhel, sekel, mohel m. vytáhl, sekl, mohl, Šb.; ve východ. Čech. pelný, melha, smerť, perve, deržeť (plný, mlha, smrť, prve, držeti). Kb. V gt. pl. některých slov. Vz později e ve skloňování, 10. K mírnění tvrdosti při tvoření adjektiv neurčitého zakončení z určitých: mladistvý — mladistev, mrzký — mrzek. Č. — E — přídech: Erpužice (Rpuž), Ertín (Rtín), Els- tiboř (Lstiboř). Jir. — E přípona ku tvo- ření slov, vz Tvoření slov. — E koncovka přechodníku času přitom., vz A. — E ve skloňování. 1. Jména mužská vlastní v -e ukončená skloňují jedni podlé 1. muž. sklonění (Páv): Göthe, gt. Göthe-a. Tak Krause, Fichte, Bonaparte, Calve, Thomé, Chýle, Hatle, Niederle atd. — Jiní podlé , Nový' (vz Nový): Milde, gt. Mildeho, dat. Mildemu. Tohoto skloňování nelze doporu- čiti, poněvadž bychom v lokale a instrumen- tale neobyčejné tvary měli: Mildem, Myldym. — Lid odvrhuje e a skloňuje tato jména dle , Páv': Göthe, gt. Götha, Göthovi, -a, -e, -ovi, -em. —Nejlépe tato jména skloňujeme tak, jako lid je skloňuje, mají-li před c tvrdou neb obojetnou souhlásku: Göthe, Fichte, Bonaparte, Calve atd.; pakli tam mají měkkou souhlásku, tedy je nejlépe podlé , Vůdce, Soudce' skloňujeme; připomínáme, že lid jména, která v -le se končí, rád dle tohoto vzorce skloňuje, tedy: Niederl-e, -e, -ovi, -e, -e, -ovi, -em. — Je-li jméno zakon- čeno dvěma e, skloňují je podlé vzorce, Páv' a přípony ohýbací oddělují se dělítkem: Merimée, gt. Merimée-a, dat. Merimée-ovi, instr. Merimée-em. Lid by skloňoval: gt. Merima, dat. Merimovi. — Vz o této věci obšírnější článek v Km. roč. I. str. 230 a 295. — 2. Místo i mají některá jména II. sklonění ve vok. sg. e, a) v -ce: tvůrce m. tvůrci. — b) Životná na -ec, při čemž se c mění v č: otec — otče, chlapec — chlapče; ale bezživotná na -ec mají pravi- delné i: věnec — věnci. Kz. — 3. Kon- covka nom. pl. jmen neživot, druhého sklo- nění jest e. Ale db 14. stol. užívalo se jako u životných koncovky i: meči, kyji, stěženi, nyní: meče, kyje, stěženě. Jir. Vz nahoře: e se střídá s: i. — 4. Vz nahoře: e se střídá s: o. — 5. E přípona lokalu. Vz Lokal. — 6. Jména podstatná skloňující se dle „Poleurskloňují se v obec. mluvě v jihozápad- ních Cechách dle „Kníže": slunce, gt. slun- cete, dat. slunceti atd. Šb. — 7. Jména pod- statná ukončená v -e jsou a) fem. a sklo- ňují se dle „Růže"; b) neutra a skloňují se dle „Pole" a dle „Kníže", vz Pole, Kníže; c) masc, skloňují se dle „Vůdce". — 8. Před e mění se: h, ch, k v ž, š, č, ku př. ve vok.: Bože, mniše, člověče. Taktéž při časo- vání, kde koncovka samohláskou e se po- číná: pečeme, můžeš. Schl. — 9. Jména staroklassická v -e skloňují se dle „Pole", mají-li před e měkkou souhlásku; pakli mají před ním tvrdou n. neobojetnou souhlásku, skloňují se dle, Slovo'. Arelat-e, a, Praenest-e, -a. Dle Šf. a Ht. skloňují se všecka takováto jména v -e ukončená dle, Pole'. — 10. Pod- statná jména, mají-li v gt. pl. 3. sklon. na konci dvě neb více souhlásek těžko vyslo- vitelných, vkládají mezi ně vsuvné e: barv — barev, matk — matek, lišk — lišek; obyčejně oživuje Tj (t>): póteka — pótek. Da. Výjimku činí slova na: -vd, -zd, -žd, -ct, -st, -št: křivd, vražd, poct, cest atd. Kz. — Dále připomenouti sluší, že v če- štině jen málo slov samohláskou e jse počíná (ej, ejhle, eště vedle ještě). Če- ština se mu v násloví ráda vyhýbá, ještě více než samohlásce a. Ht, Zk., D., Č. Od- straňuje pak e tímto způsobem: 1. Před- kládá se j: ještě, jež, jelen atd.; sr. s lit. ežiš, elnis. Ht. Zv. 37. Ve východ. Čechách zbavuje se e jotace v násloví ve slovech: eště, esli (esi = jestli). Jir., Kb. — 2. Sesu- tím hlásky e: že, strč. ež; biskup z lat. episcopus a to z řec. éniú/. onoq. Ht. Zv. 37. — 3. Proměnou e v a: Elisabeth — Alžběta (ale: Eliška), Erzbischof — arcibiskup, almužna z řec. i). erj, uo6vvtj. Ht. Zvukosl. 38. — V češtině bylo e kdysi vesměs měkké, ale v mnohých případech měkkost' jeho se zapomínala a zanedbávala a tím se vyvi- nulo tvrdé e: kde m. kdě a v 14. století učiněn, k nemu atd. (1b. — E je znakem
českého nářečí: duše, práce, země, nouze
m. duša, práca, mezja, nouza; dej m. daj,
nej-m. naj- (najvětší), krejčí m. krajčí; v instr.
bokem, rohem; v lokale: dobrém, malém;
e před r m. >: čert, červ, černý; řidčeji
po r: krev. Šf. — E na mincích rakou-
ských znamená, že jsou raženy v Karlov-
ském Bělehradě. Zk. Dlouhé é z počátku se psávalo: ee. Jg. — Měkké é (a dvojhláska ie) velmi často ve kmenech a koncovkách se objevovalo. Hlavní případy: a) ě se dloužilo v ie a úžilo v í: věřiti — viera — víra, haděch — hadiech — hadích; b) á se přehlasovalo v měkké é a to úžilo v í: dušám — dušém, duším; c) v sklánění: sudie, panie, znamenie a v sklánění složeném, božie, gt. božieho; d) v koncovkách časovacích většina novo- českých í ze staršího ie zúžením povstala. Do 11. stol. drželo se é, ie; od 12. stol. až do polov. 15. stol. mělo é (ie) převahu a í bylo výjimkou; na sklonku 15. stol. a po- čátkem 16. stol. obou stejně se užívalo; v polov. 16. stol. mělo í převahu a na sklonku 16. stol. í půdu zcela opanovalo. Tvrdé pak é se zúžilo v í (ý). Zužování tvrdého é v í (ý) jest pravidlem v obec. řeči, ale jazyk spisovný se ho zdržuje. Nejstarší dokiad je v Rkk.: po žalným srdécě; v stol. 15. a l6: na každým, v Českým Brodě, Václava Čer- nýho, starý matky (gt). Zdá se, že na sklonku 16. stol. bylo zúžení tvrdého é v í (ý) v mluvě obecné pravidlem. Vz Historie českých samo- hlásek, str. 64. a násl. Gb. — Obecný Čech é nemiluje a skoro všeobecně vyslovuje je jako í po měkkých, jako ý (kde je v ej roz- pouští) po tvrdých souhláskách: kyselý mlíko, chlíb, dobrýho, dobrýmu, stýblo, dýlka, lip, lík, míň m. kyselé mléko, chléb, dobrého, stéblo, délka, lépe, lék, méně. Slovák je rozpouští ve dvojhlásku ie, povstalou pře- hlasováním z ia, a toto přesmyknutím z ai: mlieko, chlieb, niesť, viesť, hriech, viera, smiech, dietě. Ht. Zv. 13. V jižních Čechách é není, přechází v í neb ý. Kts. E se tedy dloužilo v strč. v é, v novočeštině v é (í, ý), v slovenčině v ie (é). Ht. V středn. Slov. mají je místo é: mljeko, chljeb, pljesť (plésti). Šb. — Dlouhé é přípona nom. a vokat. 1. sklon. v pl. Tuto přijímají: 1. Jména obecná, osobná a jména národův ukončená v -an: křesťan — křesťané, mešťan — měšťané, zeman zemané, Moravané, Pražané, Římané, Slované, Rakušané atd. Výjimku činí: kaplani (ne: kaplané), děkani, Mar- komani a neosobná: skřivani, berani, Havrani a ukončená v -án: Indián — Indiáni, cikán — cikáni. — 2. Několik jmen na d a l ukončených: andělé, apoštolé, man- želé, konšelé, Židé, lidé, sousedé. Kz. — 3. U 2. deklin. jména v -tel od časoslov odvo- zená: obyvatelé, ctitelé, vychovatelé. — Ad- jektiva v -é (ý, á, é) skloňují se i ten- kráte, když význam podstatných jmen mají, podlé: „Nové": služné, ého, ému atd., mostné, stolné. Taktéž vlastní jména místná na -é: Jílové, Hostinné. — Na Hané vyslovuje se é m. ej: nédražši, néhorši, olé m. nejdražší, nejhorší, olej; místy ý: nýmilejši, počký (počkej). Sb. — Dlouhé é v skloňování a časování. Klade se m. í na seyerových. Mor.: záležé, pršé m. záleží, prší. Šb. V zá- padní Mor. é m. ý: bestré m. bystrý. Šb. Místo é klade se v nom. sg. n. u adjektiv v středním Slov. uo. Vz uo, a tamtéž v nom. pl. ja m. é, vz Ja. — Dlouhé é se krátívá v: e: 1. u mase., kdykoliv slovo o slabyku roste: déšť — deště, chléb — chleba; — ale: chlév, gt. chléva. — 2. Utvoření adjektiv ze substantiv: chléb — chlebný, déšť — dešťový. — 3. U adj. na -ý, -á, -é se é v Opavsku a Přerovsku krátí: urodne pole. Tam se sa- mohlásky vůbec krátí. Šb. Vz Skracování samohlásek. — V názvosloví, dlouhé é se nenaskýtá. Ht. — É, interj. É, hoře, že jsme se kdy narodili. Št.

56261   Ě Svazek: 1 Strana: 0344
Ě, či cyrillské jať je sice původem svým dvojhláskou, ale za pravou dvouhlásku přece nelze ho pokládati, ačkoliv po retnicích dva rozličné zvuky i a e v jeden splývají, pro- tože jest ě krátké a pravá dvojhláska dlou- hou býti musí. Vz Dvojhláska. Ě se vyslo- vovalo jako ai, lat. ae, jak z jiných jazy- kův vidíme: řec. Kalóajj, lat. Caesar, něm. Kaiser, CěsarB, domě m. domai (Zk. ); iíaiiiwv, eolvii, ouía, jimž v strslov. děmun~E>, penik'B a věd stojí oproti, litav. klaips — chlěb, baisus — běs, maišas — měch, dim. měšec; chlěb, goth. hlaibas, nněm. Laib. Ht. Zv. 59., 60. Potom se, jak se zdá, pře- smyklo ai v ia, běžné posud u Polákův: miara, viara, viatr. V českoslovančině: hořal, leťal, viďal, kde i předcházející souhlásky změk- čilo; nyní: hořel, letěl, viděl. Ht. Zv. 60. Druhá proměna prazvuku ai je přehlasování přesmyknutím z něho povstalého ia v ie; z ie vzniklo pak ě tím, že každá z obou hlásek polovice váhy své pozbyla a tím dvoj- hláska se zkrátila; ie jest běžné posud u Slo- vákův: miera, viera, vietor. V strčes. též ie až do 16. stol., od té doby v í: cěsar, cjesař, císař. (Jir. ) V nové češtině stáhlo se v í, po l v é: míra, vítr, víra, chléb, chlév, mléko, ale: slíditi, lípa (Jir. ). Ht. Zv. 60. Ale v sla- bikách krátkých slovenčina tak, jakož i bul- harčina a slovinčina v nepřízvučných, pra- zvuk ai v e zúžila: merica, verný, povetrie; v strčes. ě: měrica, věrný, povětrie, v novo- češtině po retných: v, b, p, m, f a po: d, t, n je ě: věrný, běh, pěna, měna, děd, tělo, něžný — po ostatních čisté e: cesta, seno, stole. Ht. Zv. 60. Vz Gt. Fonl. §. 64. — V ná- sloví ani krátké ani dlouhé ě se nena- skýtá, v středosloví i jedno i druhé zhusta, vz více v Ht. Zv. 61., 62. — Ě povstává: 1. stupňováním samohlásek e a i. Vz. E, I. Ht. 2. Stupňováním l a r (vz Mkl. B. Ein- leitung), Ht.; aneb dle jiných, kteří l a r za souhlásky mají, stupňováním slabých samo- hlásek t- a b při l a r; výběr, měliti. Vz L, R. Cf. Archiv für slav. Philologie I. a III. seš. I. dílu. Bž. — 3. Jindy vzniklo ě z pů- vodního dlouhého a, jako: sěsti. Vz Gt. Fonologie. §. 65. — 4. ě povstalo velmi zhusta stažením dvou e. Vz Gt. Fonl. §. 66. — 5. Z ie. n. je, a) v pádech zájmena 3. os. s předložkami: od něho (od n-jeho), k němu (k n-jemu). — b) V složení slovesa jed — jísti s některými předložkami: s-nědl m. s-n-jedl, oběd m. ob-jed. — c) Sněm. Da. — d) V trpném příčestí min. času sloves 4. třídy: činiti — činien — činěn, chytiti — chytien — chycen. Ht. Zv. 62. — 6. Z nosového e, Ht.: pět, staroslov. pętB; pěst', strslov. pęst&; měkký, strslov. mek^kT.; símě, strslov. sěme. Zk. Za nosové ę má čeština vlastně střídnici a, před kterouž souhláska tvrdá se obměkčovala: pętb = p'ať či piať, přehláskou p'eť či piet' a ztvrd- nutím koncového ť: p'et či pět. Druhdy se a udrželo, jako: piati (= píti) od psn-ti = pěti; telę-ta = telata; hříbe-ta = hříbata. Před a = e retnice někdy ztvrdly: zapat m. zapiat, pátý m. piátý, devátý m. deviátý, svatý m. sviatý atd. Bž. — Prk. píše o této věci takto: ě má čeština trojí. Jedno vzniklo z předhi- storického ai: chlěb, goth. hlaifas, stněm. hlaib, nněm. das Laib. (Fk. 734. ). Druhé jest nosového původu, povstaloť z e, které nahrazuje čeština buď hláskou a (á): maso, řad i řád, lada, svatý, máta; neb dvojhláskou ia, přehlas. ie, ě, staž. í: Stiaglav (Šťahlavy) — stíti, pial — píti, jejia (jejá), jejie, její, kniez (kněz), peníze, viace, viece (večí), více, mě, tě, sě, tieha, tíha atd. Za příčinou možných zmatkův jest tedy radno, by se v strčes. textech prvé psalo é, druhé pak ie, zcela přiměřeně své záměně v historické če- štině. Třetí e konečně jest nepravé, stojíc místo e po předchozím di, ti, ni = ď, ť, ň: voděn, ctěn, viněn m. voďen (= vodi-e-irb), cťen, viňen; cf. bořen, nošen, vožen. — Ě se stupňuje: 1. v í (v staroč. a slov. ie): pě-ji — zpívati, oději — odívati, Ht., směji se — usmívati se, Gb., věřiti — viera — víra. — Závažnějším í vynikají i dvojslabičné infinitivy časoslov 1. a 3. třídy: stříci, čníti, pníti, mníti, dlíti. Ht. Zv. 62., (vyjmouc: pěti od pěji = zpívám a spěti. Bž. ) a příčestí trpné min. času: viděn — vidín, zavříno, klaníno, vědíno. Bart. Na Mor. ě m. í v inft. mět, chtět m. míti, chtíti. Šb. Vz í. — 2. V a á. Saditi od sěd, výstraha od strěh v stříci, Ht., střehu — stráže, Gb., vlěk — vlak — vlá- četi. Kt. V pět — pátý, devět — devátý není stupňování, nýbrž a tam původnější než ě: pętb = pi-atB, spodobou kmenového a k pod- nebnému b: pi-etb, z čehož pět ztvrdnutím koncového ť (jako host m. hosť); devetý = de- viatý, dloužením kmenového a: deviátý, ztvrd- nutím retnice vi = měkké v: devátý. Bž. Vz Tvoření slov stupňováním, Stupňování. — Ě se střídá (vz Střídání): 1. s a. V14. a 15. stol. často: poňavadž m. poněvadž. Vz více v Historii českých samohlásek, str. 104. Gb. Místo ě v již. Čech. a jen v: opršalý, osi- řalý. Ostatně vz A. — 2. S e. Vz Ľ. Ht. České ě vyslovuje se jako je čili praejoto- vané e: věz, pět. V mnohých případech vy- slovuje a mnohdy také píše se m. je n. ě pouhé e a sice ne jenom po souhláskách měkkých, ale i po souhláskách tvrdých, kde tedy praejotace beze stopy vymizela: řeka, kde m. řeka, kdě. Střídání toto ě s e nastou- pilo v nově češtině po sykavkách: celý, noze, seno, mlčeti, běžeti m. celý, nozě, seno, mlčěti, běžeti; po l: chléb m. chlěb; hojně po retných souhláskách obzvláště dialek- ticky v jihozáp. Čech: peší, mesiac, veděti m. pěší, měsiac, věděti; po d v příponě dě: kde, nikdě, zde m. kde atd.; po t ve slo- venštině: stena m. stěna; po n od polov. 13. stol. do konce 14. stol. často v zájmeně on: v němž, k nemu m. v němž a k němuž a v příčestí trp. času min. časoslov 4. třídy: naplneno m. naplněno. Gb. Místo e v obec. mluvě ě: ctění, otěp m. čtení, otep. Šb. — 3. S i, í. Vz i. Ě se seslabilo v i (následuje). Ht. Knih — kněh; v gt. sg. jmen podstat, rodu žensk. v obec. mluvě e(ě) m. i: pece, nitě, čtvrtě, mědě, noce, nemoce (v novější době) m. peci, niti, čtvrti, mědi atd. Jir. — 4. S o, vz O. Ht. — Ě se odsouvá v slovostředí a na konci slov: 1. vysouváním v im- perat. buďme, buďte, nesme, neste m. bu- děme, buděte, nesěme, nesěte. Ht. (Zde pod- nebný živel v ě se tající nevysut úplně; tají se v měkké předcházející souhlásce: buď-me. Bž. ). — 2. Odsouváním: země — zem, stráně stráň, v nichž ě není původní. Ht. Zv. 63. — V obec. mluvě vymítá se v Krkon. ě před u: ďuče = děuče = děvče. Kb. Na Moravě včul (včil) m. v čulě (přehlas. v čile). Vz Včil. Kt. — Ě se seslabilo v i (í): 1. v dat. ženě — duši; 2. v lokale: slově — poli, ženě — duši; 3. v lok. pl.: slovech^, — polichT.; 4. v pl. zájmena on: těchb. —jicht, těmi. — jimi, těmi — jimi. Seslabení toto stalo se v době předhistorické. Vz Otírání a: Historie českých samohlásek, str. 69. Gb. — Vlastní ě nalézá se v příponách ohy- bacích i. v lok. sg. tvrdých a-kmenův: bucě, dušě, vrazě, duzě, muše;, i' u měkkých a-kmenův (muži, poli, duši) jest seslabeno z ě: muže — muži. Vz Lokal; 2. v nom. a akkus. dual. tvrdých a-kmenův a stř.: rucě, slově, dvě. — U měkkých a- kmenův masc. přešlo starší -ia v -ě: muža — dva mužě. — 3. V příslovcích: svatě, čistě; též v kompa- rativech. Ještě Řehoř z Jelení a Všehrd píší: častějě, pěknějě. Jir. — Ě je v Krkonoších a na Mor. příponou jmen znamenajících děvčata: Šilhaně = dcera Šilhanova, Anně, Barče. Šb. Tam a ve východ. Čech. vůbec zní ě po m jako ně: mňesto, mňel, zemňe, mňeď, mňesíc, mňeřiť — město, měl, země, měď, měsíc, měřiti; po retnicích vyslovuje se tam jako prosté e: peknej, behať, vežka = pěkný, běhati, věžka. Šb., Kb. — Ě platí ve verších za krátké: běda = u u; ale činí předcházející slabiku obojetnou. — Vz E dlouhé.

56262   E Svazek: 6 Strana: 0202
E jest samohláska lomená. Ale ne každé e vzniklo zlomením, často je střídnicí po- vstalou rozmanitými proměnami hláskoslov- nými ze samohlásek jiných. Vz Gb. Hist. samohl. 5. (Musejní spis č. 104.). — O e co do závažnosti vz Samohláska, Gb. Hl. 17. — České e jest několikeré. Vz Gb. Hl. 17., List filol. 1877. 287., Obměkeování. — E vzniká. Přidej: Vz Obměkčování. — E se stupňuje na Zlínsku v ě: utěkať (utíkati), napěkať, a v o: lezu, lozím. Brt. v Mtc. 1878. 3. — E se střídá 1. s a: baran, huspanina, nelza. Na Zlínsku. Brt. Haslo, varštat. Brt. D. Cf. E sesiluje se v a v Gb. Hl. 81. — 2. S ě. E v ne, de, te na jihových. Mor. místy se změkčuje. Vz Osv. 1884. 56. (Brt.). Sěknu (seknu). Laš. Tč. — 3. S i. Cf. E seslabuje se v i. Gb. Hl. 79. — 4. S o. Polynek, pahnozt. Na Zlínsku. Brt. Cf. Gb. Hl. 54., 82. — 5. S u. Klupať (klepať). Na Zlínsku. Brt. — 6. S y. Syno (seno), darybok, hyd- bov. Ve Frýdecku. Brt. D. Kryv. U Bohusl. na Moravě. E před m rádo se mění v y: forymný, zym (země), gymba. Laš. Tč. I vsuvné e před m mění se v y: ody mne, sy mnu. Brt. D. Cf. — em. — E se vysouvá. Devatnast, lsknuť se. Brt. D. Brła, trmín, kysíý. Brt. D. 62. O vysouvání e na Laš. vz Brt. D. 105.; na Zlínsku, vz Brt. v Mtc. 1878. 6. Cf. Gb. Hl. 84.-86. Odsouvání. O pohyblivém či pohybném e vz také: Bž. 8., 33., 85., Gb. Hl. 85. — E se vsouvá. E se vsouvá všude před r a) na konci slov: věter, Peter, brater, kmoter; b) před sku- pinami : rsky, rstvo, rný: bratersky, brater- stvo, střiberny, chaterny; c) ve slovech kret (krtek) a smrek. Dále vsouvá se všude před 1 a ł a) na konci slov: mysel, handel, Stru- del, moheł; b) před skupinou ln: sprave- delność, řemeselnik. Na mor. Val. Vz Brt. D. 62. U Hustopeče. Brt. D. 86. E vsuto mezi ž a r, l: železo ze žlézo ferrum, žerav grus. m. žrav? a to m. žr?v?, lit. gerv?, jako tetr?v? vedlé tetrav?. Mk. aL. 19. Cf. Gb. Hl. 89.—90., Přisouvání. — Str. 343. a. ř. 20. sh. za Kz. přidej: Vz i se střídá za 3. s i (563. a. ř. 6. sh.), Ht. Sr. ml. §. 191. — E v násloví. Cf. Mkl. aL. 294. -- Vz o e ještě: Mkl. aL. 7., 19., 294., Vm. (ad Mkl. aL.) 6., 7., Archiv für slav. Philol. VI. 1. 73., Prk. Př. 18. — E = špatné. To je e. Us. Té. Dlouhé é. Str. 343. b. ř. 35. sh. za Gb. přidej: Gb. Hl. 75., 69.—71., Bž. 24., Užení. — Po různu a nejvíce dialekticky vysky- tuje se také rozšíření e v ej: pejsek (m. pé- sek od pes, jako doubek od dub) atd. Vz Gb. Hl. 75.-76., Bž. 26. — Na Zlínsku ne- uži se é (a ie) v í a) ve slabikách kmeno- vých: břéza, lésa, měrka; b) v koncovkách ohybacích: zelé, obilé; c) ve příponě: -ér: klempéř; d) ve stupňovaných tvarech sloves opětovacích: sed'évati, umiévati; tvrdé é se tam neúží nikdy. Brt. — é se vsouvá na mor. Val. do partic, minulého času muž. rodu kmenů zavřených anebo se l odmítá: nes nebo néséł, nésła, mohéł n. moh. Brt. D. 62., Brt. L. N. I. 223. — é v nom. pl. také: horalé. Č. O é v nom. pl. cf. také: Bž. 81. Při jménech muž. rodinných pří- ponou -i označují se na Zlinsku jednotliví členové rodiny, příponou -é celá rodina: Kde bývajú Kožíké, Petré (Petr), Hozé (Hoza)? Byli u nás Kožíci (synové, neb otec a synové). Vz více v Brt. D. 138. a Hospodář, Kovář, Švec. — É, interj. vz před Eau. E zní jako je nebo jako e: město vyslov
mjesto, rámě vysl. rámje, děj vysl. ďej, radě
vysl. raďe. Psané ě znamená po některých
souhláskách totéž znění jako je, při jiných
znamená jen e a změkčení souhlásky; znění
jiného neznamená nikdy a mohli bychom
se tedy bez něho obejíti a psáti zemje, ohňe.
Jenom zvykem písařským a knihtiskařským
udrželo se ě mezi literami českými. Vz Gb. Hl. 7.—8., Bž. 7. — O stupňování ě v í vz Bž. 30. — V Ž. wit. za ě psáno často i neb y (což i v jiných rukopisech se vyskytá); po souhláskách retných bývá psáno e m. é (mesiec); jiné odchylky jsou tam nemnohé. Vz Ž. wit. vyd. Gb. str. 219. O strčes. měk- kém e a é vz Listy filol. VII. 122.—125. (Gb.); Pravidlo o strč. e a ě. V Praze 1880. vyd. Gb.; Uiber die weichen e- Silben im Altböhmischen (Sitzungsberichte der kais. Akademie d. Wiss. 1878), Gb.; O významu jotace v rukop. strč. (v List. filolog. 1878. 185.—216., Gb.); Zur Phonetik der altböhm. weichen e- Silben (Arch. f. slav. Philol. IV. 1879. 128.—134. Gb ). — V Hlavnici na Mor. úží se ě v i jako v sousedních Litultovicích (sr. str. 100.): jíl —jela, mił — méła, chtił — chtěła.—V Branících: jem (jim), viem (vím), směłsa (smil sa). Brt. Ď. V lokale sg. kmeny tvrdého zakončení život. i neživot. mají z pra- vidla příponu ě: o chłopě, o mojim bratře, o našim Martině, o kmotře; jenom kmeny v hrdelnice zakončené mají u: o vojáku, o tým ptaku, při ženichu, po mojim ne- božčičku, panu stryčku (u Příbora); kmeny měkkého zakončení mají u: na koňu, po našim otcu, na nožu, v košu. Laš. Brt. D. 112. É = strbulh. jať, přepisuje se latinskou literou é a znělo asi = ia n. ea. Čeština má za jať střídnice: á, a, z pravidla však dlouhé: ie, é (ý), í a krátké ě, e. Vz Gb. Hl. 16., 24., Bž. 11., Mkl. aL. 46., 136., List. filol. IX 172.—173. ę, vz Nosovka, Gb. Hl. 32., 34., Bž. 10. ? = interj. É páni, tak zde panujte, abyste . . . É, hoře! že jsme ... Št. N. 91. 22., 102. 23. (122. 66.). É pohověj mi, všeť rád zaplaci; E buď toho Bohu žel; E bych byl s Kristem; É běda mne. Št. Kn. š. 58., 137., 50., 272. Vece: E kterak jsi se dnes slavně měl. Bj. Pojď se mnou! E (= ne- půjdu). Us. Smr.

56263   E Svazek: 7 Strana: 1243
E. Vz Gb Ml. I. 8. — E se odsouvá. Cf. Gb. Ml. I. 9., D. Lhrg. 183., List. fil. 1891. 36. (v Chodsku). Na Dol.: mažem, zem, níž atd. List. fil. 1891. 420. E tam místo y. Vz Y (dod.). E tam odchylkou súženo v í: klíšče (kleště), vevírka atd. List. fil. 1891. 419. — E pohybné. Cf. Gb. Ml I. 9. nn. V Chodsku. Vz List. fil. 1891. 36 — E pů- vodní jest úzké: člověče, pečeme, pečen. Cf. Gb. Ml. I. 4.

56264   É Svazek: 7 Strana: 1243
É Vz Gb. Ml. I. 8. — É se úží v í. Vz Gb. Ml. I. 8. Na Dol.: chlív, lízť atd. Brtch. É tam místo ý. Vz Ý (dod.). V Chodsku. Vz List. fil. 1891. 36. — É se odsouvá. Vz Gb Ml. I. 9.

56265   Ě Svazek: 7 Strana: 1243
Ě Vz Gb. MI. I. 14., List. fil. 1878. 214. nn. - Ě skleslo v e. Cf. Gb. Ml. I. 15. V Chodsku. Vz List fil. 1891. 38. Na Dol.: veža (věž), tech, nejak. List. fil. 1891 421. — Ě. a vzniklé z něho e se odsouvá. Vz Gb. Ml. I. 15. V Chodsku. Vz List. fil. 1891. 38. Dol.: vrtel (věrtel). List. fil. 1891. 421. — Ě se změnilo v i: pinkava. Ib. — Ě, které se má za přehlásku z o a je střídnicí ob- dobného tvrdého o. Vz List. fil. V. 215. — Ě je dvojhláska ve slabikách mě, bě, pě, vě, fě; tu následuje po kratičkém i hláska e : piet. Ve slabikách ně, dě, tě není ě dvoj- hláskou, tu slyšíme ň, ď, ť a čisté e Gb. Ml. I.

56266   -ě Svazek: 7 Strana: 1243
-ě přípona zmenšující: Srbě, ěte, žídě, Turče. Šf. III. 421.

56267   E Svazek: 8 Strana: 0074
E původní. Vz Gb. II. ml. I. 19. — E pra- slovanské. Ib. 25. Dochovalo se do češtiny. Vz ib. 26. - E jest střídnicí a) za praslo- vanské e: nesete, b) za praslovan. b: den (dbnb), c) za praslov. b: sen (sbnb), d) za cizí i: christianus křesťan. Vz ib. 139., 140. V české době historické vzniká e é ještě také z hlásek jiných a způsobem jiným: cesta ce- sta, cievka cévka, tobú tebú, básň báseň. Ib. Za e bývá ě: se m. se. Což syem měl učiniti. Půli. I. 176.; zě ni. ze: Vzyem knězě. Pror. 90. a. atd. Gb. ib. 146. — Rozličné vyslovo- vání hlásky e na Hané. Vz Brt. D. II. 7. U Dačic a Telče jest e temné jako německé ä. Ib. 677. U Litov., Konic, Jevíč, a Zábř. jest e původní i přehlasované zúžené (zvýšené). Vz ib. 108., 120. — E mění se v a: želud, želudck — žalud, žaludek, šemrha — šamrlia, pšeno — pšano, naštovice z neštovice; v o lil. v sever. Opavsku: žona, žobrák; Dialekticky v ě, i (y). Cť. Gb. ib. 147., 149., Brt, I). II. 677. Zametat. Žďár, Kunšt. Brt. D. II. 245., 229. V indik. praes. slovesa hnáti mění se u Jem- nice v i: žínu, žíneš, ale: požeň. Brt. D. II. 266. E za y vyslovují vrchovci tak, jakoby před ním stálo «: me — my, pred tem zlem (tym zlým) duchom. Slov. Phľd. 1893. 241., 632. — V Kunšt. se e dlouží v subst. kon- covce-tel, je-li předchozí slabika krátká: uči- tel, postel, ale: přítel; nedlouzí se tam v in- finit, některých kmenů zavřených: vest, lézt. jezt vedle pýct, týct atd. Brt, D. II. 229^ Také u Jemnice se někdy prodlužuje: leží. Ib. 266. V Kroměřížsku se nedlouzí, kdy? Vz ib. 11. — E pohybné. Cf. Gb. H. ml. I. 154. V Háj. Herb, a V. Kal. kistor. Vz List. lil. 1894. 105. Na Lašsku stává před m, n: i (y) místo pohybného e: sedym, ohyň, pecin (gt. pecna), dyň (den). Gb. H. ml. I. 186. V Zábřežsku se pohybné e nevysouvá ve slo- vech: kadlec — kadlece, šev — ševama, Brt. D. II. 125. — E cizí někdy zůstává: rek z něm. Recke; někdy se mění v ě: decanus děkan. Gb. ib. 150. — Změny samohlásek e, e ve spišském nářečí vz Phľd. 1893. 428. nn., v Chromečsku na Mor., vz List. til. 1894. 76. nn.; na Hané na Mor. Vz Gb. H. ml. I. 139. (ževot, rebe m. ryby, žäna). Na Mor. mimo to (v Drahansku, Týnecku, Kojetsku a j.) vz Brt, D. II. 91., 94., 100., 122., 123. Na Slov. vz Pastr. L. 6. nn. — E se přisouvá: stokráte, teprve; oheň, morek (vkladné e). Gb. ib. 151. U Zábř. ve slovech: mesel, smesel, sedlecké. Brt, D. II. 125. Na Slov. vz Pastr. L. 109. — E se odsouvá: víc, najprv, Háj. Herb. 66. b., 152., najméň, výš. V. Kal. 148., 6. Cf. Gb. H. ml. I. 151. nn.— E přípona: Havle, Tomše, Douše. Kbrl. Sp. 11.

56268   É Svazek: 8 Strana: 0075
É vzniká a) z krátkého e: beru béřeš; b) stahováním z oje, yje. Vz Gb. H. ml. I. 140. — E psalo se: e, ee, ee, ě, é. Liter. é doložena teprve u Št, Gb. H. ml. I. 139. — É se mění v ie (psané ie, ié, jé): dobrieho č. dobrého, mor. a slov. kamjének a v dokladech starých; v ej: opeřiti opejřiti, irlét srlejt, oběti tvej. Z. kl. 19. 8. atd. Gb. H. ml. I. 143., 145. V Háj. Herb, a Vel. Kal. bist, často, kde nyní e: Slezsko, klenot, pleniti atd. List, fil 1894. 298. = É se úží v í: řéci novč. říci, lémec límec, kamének kamínek; po souhláskách tvrdých píše se y m. í: stéblo stýblo, délka dýlka, Gb. H. ml. I. 141. Chlíb, chlív, plíct, piet atd. U Kroměř., Kojet., Přer., Olom., Prostej., Bystr., Zábř., Slavkova, Brna, Tiš- nova, Jemnice, Dač,, Telče. Vz Brt, D. II. 10., 41., 65., 71., 125., 145., 160., 180., 266., 277. Po tvrdých souhl. ý: dýnko, dobrýho, dýšč, kamýnek, krýv, mýno, nýst, pýro, rýž, stýblo. U Malenovic, Přer., Drahan, Letov., Litovl., Konic, Kunšt, atd. Cť. ib. 2., 36., 37., 100., 103., 108., 229., 123., 245. V Kosmografii se úží v í, ý. Vz List. fil. 1893. 453. U Třebíče se e (ie) většinou krátí: dešt, meno, nest. Brt, I). II. 22 4. Na Žďár. ve slovech: meno, pero, desť, chleb, v inťt, nest, vest, Ib. 245. V Krum- lovsku se é (ie) úží a krátí v y (i) jako v nář. hanác.: chlib, večir, týct. IB. 200. — É v Gemeri. Vz PhľD. 1893. 550. Na Slov. cf. Pastr. L. 6. nn. Ě, ie jsou Dvojhlásky, první člen jejich jest i, druhý e; ě jest krátké, ie dlouhé. Oboje se psávalo e: Premizl, Kosm.; někdy /': Divin. Kosm. PozDěji oD XIII. stol. psalo se krátké ě spřežkami ie, ye: rzieka, a literami znám- kovanými é, ě: svět, oběti. Také bývá zna- ménko ': země. Pravopisem bratrským zobec- nělo ě. Gb. H. ml. I. 187. Cf. ib. 39. — é, ie, é, e v slabikách měkkých. Vz Gb. ib. 195. Dvojhlásky ě, ie na Chromečsku na Mor. Vz List. fil. 1894. 96. — ě, ie »třídnicí za: é, a, á, o, cizí e, za psané ě, ie. Vz Gb. H. ml. I. 189. nn. — Za e bývá i: rozsviť v. staršího roz- svěť, navštiv v. staršího návštěv; e mění se v a: hořel horal, vězel vězal; klesá ztrátou jotace v e: strč. naše, řěč, uč. naše, řeč. Gb. H. ml. I. 193., 204., 197.; ě se mění (sesla- buje) v i místy na Mor. v dat. a lok. sg.: v izbi, na náspi, v hanbi, na lmři, na piuli, v indic. praes. vzorce hřáti: hřije, v imper. sednitc, (u Dač. a Telč.) v ind. praes. slov. hnáti: žinu; v jiných slovech: smiji se, třima atd. U Krom., Koj et., Přer., Olom., Prostej., Vyšk., Drahan, Letov., Litovl., Konic, Jevíč., Záhř., Slavkova, Brna, Tišn., Kruml., Třeb., Kunšt., Zďár., Jemnice, Dač., Telč. Cf. Brt. D. II. 11., 4L, 65., 99., 100., 103., 108., 120., 145., 160., 180., 200., 221., 229., 245., 266., 277. — V Brněn, zní po retnicích jako je: holóbje. Ib. 160. — Na Zďár. přechází a) v í: chlív, chlíb, mlíko. Ib. 245. Také v Čech. — b) v ia ve slov. ňadlica (mědlice), mňach (měch). Ib. 245. — U Dač. a Telče se pro- dlužuje: bjéží. Ib. 277. Jinde se nedlouzí (u Kojet., Přer., Olom., Prost. atd.). Ib. 4L, 65. — Tvrdne ve slab. ně-: někdo, něco, nehdo (Zďár., Krom., Jemn., Kunšt.), v gt., dat., lok. a instr pl. nám. ten a čísl. jeden: těch, jed- něch (Žďár., Krom., Kunšt., Brn.), ve slov. veža (Krom., Brno), měděný (Krom.), do zeme (Kojet., Přer.). Cf. Brt, D. II. 11., 41, 65., 160., 180., 229., 245., 266. U Dač. a Telče ve slově vedit, Ib. 277. — ě se odsouvá: báně báň, hráze hráz, meze mez, mříže mříž atd., zas, přec atd. Gb. ib. 206. ě odsuto a tím r samo- hláskové: věrtel — vrtel. Val. — ě prípona: Stáiiě, Vaně. Kbrl. Sp. 11. Adv. v -e v Rukk. Cf. List. fil. 1895. 130. nn.

56269   É Svazek: 8 Strana: 0075
É v slovanštině nynější reflektuje se hlá- skou ě. Můžeme je vyslovovati po retnicích jako české ě: be = bě; v dé jest d tvrdé; é je střídnicí za pův. e. Vz Gb. II. ml. I. 39. Místo pův. ě objevuje se ve Spišsku a) e: hľep chlebí., mech meclľb, celo tělo; b) je: po- vjesc (inťt.); c) i: vira, šňich; d) a: calovac. Všecky střídnice změkčují předcház. souhlásku. Vz Phľd. 1893. 430. e v Gemerskú vz ib. 553. Na Slov. vz Pastr. L. 41 nn.

56270   e Svazek: 8 Strana: 0075
e (původní slovanské) zastupují ve Spišskú dvě hlásky a) v krátké slabice objevuje se e: me, ceľe (tele); b) délka jest a: pořádek, me- tač. Obě střídnice změkčují předcházející sou- hlásku. Vz Phľd. 1893. 429. — e. v Gemerskú. Vz ib. 550. Na Slov. vz Pastr. L. 17.

56271   Ě Svazek: 8 Strana: 0542
Ě (ie). Změny jeho u Císařova. Vz Čes. 1. VI. 76. — ě se okolo r. 1410. psalo jak; ě v některých případech tehdáž m. e. Vz Mus. fil. 1896. 411., 425. -ec, příp. jm. lučebnin: sířec. Am. Orb. 61. Edisonův mikrofon. Vz KP. VIII. 336. Eim Gustav, žurnalista + 7./2.1897. ej dvojhláska, U Císařova, Vz Čes. 1. V. 74. -ejí, vz -ají (zde), -ejí — -ejší: mdlejij, ne- moczniejij. 1440. Mus. fil. 1896. 447. Elektrický. E. dráhy, vz KP. VIII. 422. an., 457., hodiny (motorem jejich jest síla elektromagnetická), vz Ott. XI. 437. b., loko- motiva, vůz, omnibus, loď, vz KP. VIII. 441., 450., 452., 453., pluh, 457., mlátička. 458. Elektřina v lékařství. Vz KP. VIII. 464. E. kladná, záporná, nízkého n. vysokého tla- ku, třecí atd. Vz KP. VIII. 493. Elektroartograf, u, m. = přístroj, kte- rým se pořizují fotografované podobizny. KP. VIII. 380. Elektroda. Cf. KP. VIII. 466.-473. Elektrodiagnostika, y, f. E. = rozpo- znání nemocí užitím elektřiny. Vz KP. VIII. 464., 474., 475. Elektroendoskopie, e, f. Vz KP. VIII. 208. Elektromechanika, y, f. Vz KP. VIII. 241. Elektrometallurgie, e, f. Vz KP. VIII. 233 Elektrotechnika, y, f. Vz KP. VIII. 1.-19. Elektrotherapie, e, f. = léčeni elektřinou. Vz KP. VIII. 464., 476. Elevator elektrický. KP. VIII. 459. Elod, u, m. = síla, kterou elektřina v sobě chová, Elektricitätsod. Am. Orb. 52. Endoskop, u, m. = přístroj, jímž možno dutiny světlu a zraku jinak nepřístupné lam- pičkami na konci dlouhých rour upevněnými osvětliti a pozorovati. Vz KP. VIII. 480. Cf. násl. Gastroskop.

56272   E Svazek: 9 Strana: 0050
O e vz Gb. H. ml. III. 2. 448. Změny jebo v jihozáp. Čech. vz v Dšk. Vok. 17. nn., na Hořicku vz v Hoř. 73. Na Hornoostravsku vz v Lor. 11. Na Lašsku m. ě: v sobe, v plate atd. Vz Mus. fil. 1897. 209. U cizích slov nyní obyčejně m. í: kommisse, instrukce (in- strukcí). Vz Gb. H. ml. III. 1. 250. — O pri- souvání a odsouvání ho v jihozáp. Cech vz Dšk. Vok. 32. — e jerové v gt. pl. u vzorce , město': jablko — jablek, kúzlo — kúzel. Vz Gb. H. ml. III. 1. 139. Pohybné u vzorců , chlap, dub a ryba´: matek. Vz ib. 86., 179. Vypouští se u mnohých slov ve vzorci, duše' z nom. a vok. sg.: poušť, dál, díž, mez, voj, nesnáz atd. Vz Gb. H. ml. ?. 1. 203. - Koncovka e gt. sg. (-ě) u, moře', Gb. H. ml. III. 1. 154.; gt. sg. u, panoše´ (-ě), ib. 229. (-i); u, kámen' (kamene; -ě u kameň — ka- meně), vz ib. 407., -a, -u; u, oráč a meč': oráče, meče, koně, vz ib. 100.; gt. sg. u, dnše' (-ě), nč. země, duše, vz ib. 208., -i, -ej; dat. a lok. sg. u, duše' místo -i: v žieze, vz ib. 209., -i; akkus. sg. u, ryba' místy ve Slez. (tamtéž také v gt. sg. ), vz ib. 175.; akk. sg. u, panoše', vz ib. 229., -u; akk. sg. u, oraô a meč' (přehlasované z -a) vz ib. 97.; vok. sg. u, duše': milá bratříce, přítelnice, vz ib 205., -i, -o; vok. sg. u, panoše', vz ib. 228.; vok. sg. u, kámen': kamene, vz ib. 407., -i; vok. sg. u, chlap a dub', před ní mění se r-, k-, h- (g-), oh- v ř-, č-, ž-, š-; místo -e bývá -u, vz ib. 25; vok. sg. u, oráč a meč': otče, kněže; hlavně po c, z, za něž je tam č a ž: chlapče, kněže, vz ib. 96. — Koncovka (-ě, -e) nom., akk. a vok. dnalu u, oráč a meč'. Vz Gb. H. ml. III. 1. 103., -a. — Koncovka v plur.: nom. a vok. u, panoše', vz Gb. H. ml. III. 1. 230., -i, -ové; akk. u, oráč, meč a panoše', vz ib. 100., 231.; nom., akk. a vok. u, duše a moře' (-e, -ě): moře, moře, ložě, srdce, dušě, duše. Vz ib. 210., -i; 156., -a.

56273   É Svazek: 9 Strana: 0050
É. Vz Gb. H. ml III. 2. 448. Na Lašsku stává ý za é. Vz Mus. fil. 1897. 208, -ý. V plur. v nář. březovském m. -ovi: Kdě tu bývajú (bydlí) Šimké, Boł sem u Šimké. Vz Gb. ?. ml. III 1. 269. Koncovka plur. nom. a vok. u, oráč a meč': pastýřé, biřicé (na Mor. posud u životných: zlodějé, kovářé), vz Gb. H. ml. III. 1. 105., 106.; tamtéž u hosť: hosté, vz ib. 342,, 346., -i; tamtéž u, chlap': ze- měné, pohané, v dial. holubé, vz ib. 51. 52.: konc. nom., akkus. a vok. místo -y u, vlá- dyka' při subst. -ista, -ita: juristé, Husité, vz ib. 198., -y, -ovi; gt. u, moře a znamení´ na Mor. (v Přerovsku, Dolnobečovsku): polé, Procestějov Vz Gb. H. ml. III. 1. 158., Brt. D. II. 48.

56274   Ě Svazek: 9 Strana: 0050
Ě. Vz Gb. H. ml. III. 2. 448. Jeho zrněny na Hořicku vz v Hoř. 74., v jihozáp. Čech vz v Dák. Vok. 20., 33. nn., na Hornoostravsku vz v Lor. 11. — Koncovka a) v singul.: v gt. u vzorce, kosť a hosť', vz Gb. H. ml. III. 1. 342., 344., i, -a; v akkus. ?, hosť': hostě, vz ib. 342., 344., -i, -a; v dat. a lok. u, ryba': rybě; dílem kleslo v -e: v síle, v kráse; za -ě bývá dial. -i: v krási, vz ib. 175. nn. u, vládyka': vládycě, vz ib. 196., -u, -ovi (Us. je -ovi), vz ib. 196., -u, -ovi; v lok. u, chlap a dub': na velbloudě, na dubě, vz ib. 37. nn.; u, město': v městě, vz ib. 136., -u; u, kámen´: v kameně. Vz ib. 407., 408., -i, -u. — b) V duale v nom., akkus. a vok. vzorců, ryba': dvě panně; za -ě jest dial. -i: ruci, vz Gb. H. ml. III. 1. 177.; u vzorce , vládyka': vládycě, vz ib. 197.; u vzorce , město': městě, dvě stě. Vz ib. 136., 138. — c) V plurale v akkus. vzorce, kosť a host': hostě, kostě, vz Gb. H. ml. III. 1. 342., 346., -i (u, hosť také -y); v nom. a vok. u, oráč a meč' (zřídka) a kámen': vojie, konye, ka- meně. Vz ib. 104., 407., 409., i.

56275   E Svazek: 9 Strana: 0435
E. Změny hlásky e (ě, ie) v XV. století u Vel. Meziříčí. Vz Mšín. 5.

56276   E Svazek: 10 Strana: 0066
E, vz Gb. Slov. — Střídnice za původní ě na slov. Skalicku: je, 'e, 'é, é, í. Vz Sbor. čes. 83. Střídnice za původní e na slov. Skalicku: je, 'e, e, 'é, í, ja, já, a, 'a, 'á, á. Vz Sbor. čes. 81. nn.

56277   e Svazek: 10 Strana: 0066
ej za ou: hlejbka (hloubka). Sb. D. 25., Jir.

56278   -e Svazek: 10 Strana: 0068
-ež příp: krádež, mládež, drůbež. Dšk. Km. 49. Sr. -eř.

56279   E Svazek: 10 Strana: 0577
Změny hlásek e, é, ě v podřečí polnickém. Vz Hoš. Pol. I. 12 nn.

56280   E čiba Svazek: 7 Strana: 1243
E čiba! = kterého kozla! Snad ne ? Exc.

56281   e-a Svazek: 8 Strana: 0075
e-a staženo v á: kdák z kde pak. Gb. H. ml. I. 564.

56282   ě-a Svazek: 8 Strana: 0076
ě-a staženo v á: třá z třeba, stč. třěba. Gb. H. ml. I. 565.

56283   e-u Svazek: 8 Strana: 0079
e-u staženo v ú: númělý z neumělý. Gb. H. ml. I. 564.

56284   Earl Svazek: 1 Strana: 0345
Earl (angl., erl), titul šlechtický, hrabě.

56285   -eas Svazek: 1 Strana: 0345
-eas. Jména staroklassická v -eas ukon- čená jak se skloňují. Vz -as.

56286   Eau Svazek: 1 Strana: 0345
Eau, fr. (= ó), voda, voda přeháněná, zvláště voňavka. E. de Cologne (ó de Koloň); E. de Luce (ó de Lys); E. de Javelle (ó de žavel); E. spiritueuse (spirityés). S. N.

56287   Eau Svazek: 6 Strana: 0203
Eau de Javelle. Vz Šfk. Poč. 237. — E. de Labarraque. Ib. 226.

56288   Eau Svazek: 7 Strana: 1243
Eau de Cologne. O přípravě vz K.P. VI. 367.

56289   -eba Svazek: 8 Strana: 0076
-eba příp. jm. osob.: Janeba (od Jan), Te- reba. Vz Kbrl. Sp. 11.

56290   Eba Svazek: 10 Strana: 0066
Eba = chléb (v dětské řeči). Čes. 1. XI. 318.

56291   Ebae-us Svazek: 6 Strana: 0203
Ebae-us, a, m., ebaeus, brouk. E. rudo- štítný, e. thoracicus, všivý, e. pedicularius. Kk. Br. 231.

56292   Ebedec Svazek: 8 Strana: 0076
Ebedec, dce, m., obec v Tekově. Phľd. XII. 68, 156. V listinách: Edeci, Ebeydyz, Ebe- duch. Ebedech. Ib.

56293   Eben Svazek: 1 Strana: 0345
Eben, u, m., z řec. = černý dub, Eben- baum; 2. = ebenové dřevo, velmi tvrdé z vých. Indie a jižní Afriky, Ebenholz. Obočí jako eben černé. Jg.

56294   Eben Svazek: 6 Strana: 0203
Eben. Dvojok eben, brya ebenus; trojel eben, maba ebenus; molucký šerý, bílý. Vz Rstp. 420, 1014., Kram. Slov.

56295   Ebenář Svazek: 6 Strana: 0203
Ebenář, e, m., der Eibentischler. Šm. Vz Ebenista.

56296   Ebenava Svazek: 6 Strana: 0203
Ebenava, y, f., Ebenau, ves v Budéjov Blk. Kfsk. 876.

56297   Ebenista Svazek: 6 Strana: 0203
Ebenista, y, f. = truhlář umělecký, který nejvíce ze dřev cizích a drahých pracuje. S. N.

56298   Ebenouš Svazek: 6 Strana: 0203
Ebenouš, e, m., tomel e., diospyros ebe- naster. Vz Rstp. 1012.

56299   Ebenovati Svazek: 6 Strana: 0203
Ebenovati = ebenovým dřevem vyklá- dati nebo na ebenovo barviti. S. N.

56300   Ebenovitý Svazek: 1 Strana: 0345
Ebenovitý, ebenu podobný, ebenartig. Rostl.

56301   Ebenovitý Svazek: 6 Strana: 0203
Ebenovitý. E. rostliny, ebenaceae: to- mel, doznice, trojel. Vz Rstp. 191., 1009.

56302   Ebenový Svazek: 1 Strana: 0345
Ebenový, z ebenu. Eben-. — E. strom, dřevo. Br.

56303   Ebenový Svazek: 6 Strana: 0203
Ebenový strom. Vz Kk. 192., S. N.

56304   Ebeopten Svazek: 6 Strana: 0203
Ebeopten, u, m. Vz Šfk. 517.

56305   Eberharčice Svazek: 6 Strana: 0203
Eberharčice, Ebersdorf, ves v Čásl. Blk. Kfsk. 1098., 1099.

56306   Eberle Svazek: 8 Strana: 0076
Eberle, os. jm., z Eberhart, Kbrl. Sp. 13.

56307   Ebert Svazek: 7 Strana: 1243
Ebert, a, m. E K. E. Cf. Bačk. Písm. I. 774.

56308   Ebien Svazek: 10 Strana: 0577
Ebien = oči. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 46.

56309   -ebný Svazek: 6 Strana: 0203
-ebný, přípona: chvalitebný. Prk. Přisp. 30.

56310   Ebonit Svazek: 7 Strana: 1243
Ebonit, u, m. = tvrzený kaučuk. KP. VI. 343., 345.

56311   Ebonit Svazek: 8 Strana: 0076
Ebonit, vulkanisovaný kaučuk. Vz Ott. VIII. 356.

56312   Ebro Svazek: 6 Strana: 0203
Ebro, a, m., Iberus, řeka španěl. Vz S. N.

56313   Ebullioskop Svazek: 6 Strana: 0203
Ebullioskop, u, m. = nástroj k měření líhu ve víně, v pivě a kořalce. Vz S. N.

56314   Ebulloskopický Svazek: 8 Strana: 0076
Ebulloskopický. E. methida. Vstnk. III. 4., 54.

56315   Ebulloskopický Svazek: 9 Strana: 0435
Ebulloskopický v I. Přisp. 16. oprav v: ebullioskopický. Vz Vstnk. X. 62. Ebullioskop. ,

56316   Ebulloskopie Svazek: 10 Strana: 0066
Ebulloskopie, e, f. Vz Vot. 266., Ebulo- skop v VI. 203.

56317   Eburča Svazek: 8 Strana: 0076
Eburča, jm. potoku vo Zvolene. Phl'd. XII. 75., 423.

56318   Eburin Svazek: 8 Strana: 0076
Eburin, u, m. = průmyslový výrobek ze smíšeninv moučky kosťové a bílku n. krve. Ott. VII. 358.

56319   -ec Svazek: 1 Strana: 0345
-ec, přípona jmen podstatných, gt. -ce. Této se v strč. více užívalo než nyní: družec, milec, pasec, tvořec, holec, Jir., žnec, lakomec, chlapec, D., bijec, zločinec, očistec, hudec, honec, chodec, lovec, mučec, pěvec, plavec, švec, bitec, rytec, pastvec, svinec, neduživec, šedivec, mudřec, samec, stařec, nedbalec, opilec, smělec, pokrytec. Mkl. B. 313. — — Jména v -ec tvořená od jmen míst a zemí znamenají obyvatele: Moravec, Ji- hlavec, Japonec. Ch. — Před -ec se tvrdá souhláska neměkčívá, Ch., dlouhá kmenová samohláska se krátívá: mlátiti — mlatec, moudrý — mudřec, jezditi — jezdec, hloupý — hlupec, koupiti — kupec, Pk., ale: mládec atd. Vz násl. -ec jest také příponou jmen podstatných zdrobnělých: zvon — zvonec, toul — toulec, pupen — pupenec, C, měch měšec, hrad — hradec, mlýn — mlýnec, T., krámec, stolec, týnec, otec, kamenec. Mkl. — Od slov na -ec tvořila se u starých adj. příponou -ný ne: -ní: palečný. Šf. Vz Tvo- ření slov.

56320   -ec Svazek: 6 Strana: 0203
-ec: strhanec, Us., podrobenec, Mus. II. a. 17., ošklebenec, Brt., penězoměnec, Hus I. 396., podepsanec, D., poděšenec, Pl., svě- řenec, Sš. J. 173., pochabenec, mor. Hý., poddanec, Pulk. 460., poctěnec, Nz., pod- vrženec, Příkl. k Cyr., převrácenec, Bž., počanec, zchovanec, BO., podholenec, 1522., spasenec, V., Kom., Hus, volenec, Hus 1. 462., 464., vyvolenec, Hus II. 224., 263., zvolenec. Ž. wit. 77. 31., ZN. Která jsou z partc. pft. pass., mají passivní význam. Cf. Bž. 234., Jir. Nkr. 53. Vz -ek. Tvary v -ec objevují se později než tvary v -ce: správce — správec. Athen. 1887. 229.

56321   -ec Svazek: 7 Strana: 1243
-ec přípona jmen zdrobnělých. Vz Gb. Ml. I. 54. Příp. jmen národů, rodin: Mora- vec, Němec, Plavec. Vz Šf. III. 426. nn. Příp. -ec značí a) převzdívky od adjektiv a partc. pass.: náhlivec, ošklivec, odranec; b) konkretní zjevy děje kmenem označeného, způsoby ran: buchanec, lepanec, žducha- nec; c) trusy živočichů kmenem označe- ných: kravinec, kuřinec; d) různé: šulinec, oblinec, krutinec. Vz více v Brt. D. 145.

56322   -ec Svazek: 8 Strana: 0076
-ec. Jm. místní v -ec na Slov. Vz Phľd. XII. 68.

56323   -ec Svazek: 9 Strana: 0050
-ec (z bývalého -???) slouží u Husa a) ku zpodstatnění výrazů slovesných, b) ku zpod- statnění jmen přídavných, c) ku zdrobňování jmen podstatných masc.: dobrodějec, herec, tesec; chytřec, nebožec; chlapec, chlebec atd. Vz List. fil. 1899. 249. nn.

56324   -ec Svazek: 9 Strana: 0435
-ec přípona u Palackého. Vz Mtc. 1901. 151.

56325   -ec Svazek: 10 Strana: 0066
-ec, m. -ovic: Kohůtec chlapec, kovářec pole, bednářec dívčka. Vz Dšk. Kom. 45. — -ec příp.: bezvědomec, nemotorec, ne- patrnec, nevšímavec, odpravenec, osamot- nělec, poškozenec, přemoženec, rozkvašenec, rozmazanec, rozzuřenec, schovanec, ukrytec, uvězněnec, vychrtlec, zamračenec, zamy- šlenec, zapeklitec, zapsanec atd. Tbz. Konc. ve spisech Husových, vz List. fil. XXVI. 252.

56326   Ecar Svazek: 10 Strana: 0066
Ecar, u, m., nějaká mince. Vz Gb. Slov.

56327   Ecce Svazek: 1 Strana: 0345
Ecce, lat. = ejhle, ej zři, vida. sieh. E. homo — ejhle člověk, Rk., pohleď člověče.

56328   Ecclesiasti-cus Svazek: 6 Strana: 0203
Ecclesiasti-cus, ku, m. = kniha starého zákona, kniha Jesusa, syna Sirachova. Vz S. N.

56329   -ecí Svazek: 1 Strana: 0345
-ecí, přípona, vz -cí.

56330   -ecí Svazek: 7 Strana: 1243
-ecí. Cf. D. Lhrg. 245.

56331   -ěci Svazek: 9 Strana: 0050
-ěci v přechodníku v bibli. Přistoupila ? němu proseci něco od něho. Mat. 20. 20. Vz -uci, -ici.

56332   Eckersdorfský Svazek: 10 Strana: 0066
Eckersdorfský. E. řepa krmná. Us.

56333   Eckert Svazek: 6 Strana: 0203
Eckert Adolf, řed. hosp. školy. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 194., 200.

56334   Eckert Svazek: 10 Strana: 0577
Eckert Jindř., spis., 1833—28. 2. 1905. Sr. Zl. Pr. XXII. 250. s podob.

56335   -ecký Svazek: 8 Strana: 0076
-ecký, příp. jm. osob.: Koutecký, Podho- recký atd. Kbrl. Dmžl. 17.

56336   Eclatant Svazek: 1 Strana: 0345
Eclatant, fr. (eklatan), skvělý; zjevný, veřejný, patrný, glänzend, auffallend, ausge- zeichnet.

56337   Ecrasseur Svazek: 1 Strana: 0345
Ecrasseur, u, m. E. Chassaignakův, Sim- sův, Charri?reův rovný, nakloněný, zvláště na polyp materníkův. Vz Nástroje na polypy. Čn.

56338   Ecrasseur Svazek: 6 Strana: 0203
Ecrasseur, vz Slov. zdrav.

56339   Ecrassitový. E Svazek: 10 Strana: 0066
Ecrassitový. E. střelba. Nár. list. 1904. 52. 2.

56340   Ecritures Svazek: 6 Strana: 0203
Ecritures (ekritýr), fr. = veškery pí- semnosti obchodnické: směnky, dopisy, knihy atd. Kh.

56341   -eč Svazek: 1 Strana: 0345
-eč, prý přípona substantiv. Vlastně jest příponou jen -č: saze-č, vz C (ku konci).

56342   -eč Svazek: 6 Strana: 0203
-eč: Dubec, Lipeč, Stromeč, míst. jm Pal. Rdh. I. 139.

56343   -eč Svazek: 9 Strana: 0050
-eč přípona: pokúšeč, zabíječ. Hus I. 345., 157. Sr. Mus. 1898. 242., List. fil. 1899. 257.

56344   -eč Svazek: 10 Strana: 0066
-eč konc. ve spisech Husových, vz List. fil. XXVI. 257.

56345   Eč, e Svazek: 9 Strana: 0050
Eč, e, f., řeka Etsch v Itálii. Pal. Záp. L 212., Pal. Děj. I. 2. 50. Sr. Ečava.

56346   Ečava Svazek: 6 Strana: 0203
Ečava, y, f., lépe: Adize, řeka, Etsch. Vz S. N.

56347   -eče Svazek: 10 Strana: 0066
-eček konc. ve spisech Husových, vz List. fil. XXVI. 366.

56348   Eče Svazek: 10 Strana: 0577
Eče = ještě (v dětské ml. ). Phľd. XXIV. 607.

56349   -eček Svazek: 1 Strana: 0345
-eček, přípona jmen podstatných: holeček. Us. Na střední a východ. Mor. místy e z eček se vysouvá: chlapček, sloupček m. chlapeček, sloupeček. Sb. Místy však ne: stařeček. Mřk. Vz Tvoření slov.

56350   -eček Svazek: 6 Strana: 0203
-eček. V Hodslavicích na Mor.: hrnéček, kopeček. Brt. D. 85.

56351   -eček Svazek: 8 Strana: 0076
-eček se dlouží v -cích ve slovech: sto- léček, medéček v. chlapeček. V Kruml. Brt. D. II 206.

56352   Eček Svazek: 8 Strana: 0076
Eček? ečka? Vz násl. Ečky.

56353   -eček Svazek: 9 Strana: 0051
-eček. Vz Lor. 32., 30., List. fil. 1899. 366.

56354   Ečer Svazek: 10 Strana: 0577
Ečer Jos. Dr., spis.

56355   -ečka Svazek: 1 Strana: 0345
-ečka, přípona jmen podstatných: vařečka, brázdečka. D. Vz Tvoření slov.

56356   -ečka Svazek: 6 Strana: 0203
-ečka: hůlečka, čárečka, kůrečka. Zlinsk. Brt. Vz Brt, D. 149., 150. Cf. -ička.

56357   -ečka Svazek: 7 Strana: 1243
-ečka, přípona jmen zdrobnělých. Vz Gb. Ml. I. 55.

56358   -ečka Svazek: 8 Strana: 0076
-ečka. V Dol. Cf. List. fil. 1893. 116.

56359   -ečka Svazek: 9 Strana: 0051
-ečka. Vz Lor. 29., 32.

56360   -ečko Svazek: 1 Strana: 0345
-ečko, přípona jmen podstatných: vaječko, kolečko, hnízdečko. D. Vz Tvoření slov.

56361   -ečko Svazek: 6 Strana: 0203
-ečko. Tedy: srdečko, slunečko, ne: srdéčko, slunéčko. Na Mor. se tato slova nedlouží. Brt. v Km. 1882. 198. U nás se dlouží, že říkáme i: srdíčko, sluníčko. V Laš.: nebečko, masečko (ač máme: nebíčko, ma- síčko). Brt. D.

56362   -ečko Svazek: 7 Strana: 1243
-ečko, přípona jmen zdrobnělých. Vz Gb. Ml. I. 55.

56363   -éčko Svazek: 7 Strana: 1243
-éčko, přípona jmen zdrobnělých. Vz Gb. Ml. I. 55.

56364   -ečko Svazek: 8 Strana: 0076
-ečko. V Dol. Cf. List, fil. 1893. 116.

56365   Ečko Svazek: 8 Strana: 0076
Ečko = nyní. Dšk. Jihě. 12., 31.

56366   -ečko Svazek: 9 Strana: 0051
-ečko. Vz Lor. 32.

56367   Ečkon Svazek: 8 Strana: 0076
Ečkon = nyčko, nyní. U Stříbra. Oestr. Mon. (Böhm.) I. 489.

56368   -ečky Svazek: 1 Strana: 0345
-ečky, přípona příslovcí, majících význam přechodníkův praes. act. Mlčečky tu stáli (= mlčíce). Mk.

56369   Ečky Svazek: 8 Strana: 0076
Ečky = drobné stříbrné peníze, od řeky Adiže, Etsch, Etschkreuzer, asi z r. 1490. Ott. VIII. 373.

56370   Ečmeň Svazek: 8 Strana: 0076
Ečmeň m. ječmen. Gb. II. ml. I. 535.

56371   -ečná Svazek: 6 Strana: 0203
-ečná: Kletečná, Klokočná. Pal. Rdh. I. 139.

56372   -ečnatý Svazek: 1 Strana: 0345
-ečnatý, vz -ičnatý.

56373   -ečno Svazek: 6 Strana: 0203
-ečno: Dubečno, Jablečno (vsi). Pal. Rdh. I. 139.

56374   -ečný Svazek: 1 Strana: 0345
-ečný, vz -ičný.

56375   -eď Svazek: 1 Strana: 0345
-eď, přípona jmen podst.: čeleď. D.

56376   -ěď Svazek: 6 Strana: 0203
-ěď (-jad?): čeleď m. čeleď. Touto pří- ponou utvořeno škaredý. Bž. 231.

56377   -eda Svazek: 1 Strana: 0345
-eda, přípona, vz -ado.

56378   Eda Svazek: 6 Strana: 0203
Eda, y, m = Eduard. Us. Tč., Kšť.

56379   Eda Svazek: 10 Strana: 0066
Eda = Eduard. Eda kobzoli něda. Slez. Vyhl. II. 255.

56380   Edek Svazek: 1 Strana: 0345
Edek, dka, m. = Eduard. Na Mor. Brt.

56381   Edelbert Svazek: 6 Strana: 0203
Edelbert Nimburský, kapucín, 1698. Vz Jg. H, 1. 2. vd. 550., Jir. Ruk. I. 179

56382   Edem Svazek: 1 Strana: 0345
Edem, na Mor. = jen, nur. Žádného ne- nocuju, edem tebe Jeníčku. Č.

56383   Edem Svazek: 6 Strana: 0203
Edem = jen, jenom. Mor. E. nemět strachu a všecko sa vám vydaří. Brt. D. Něuvidi ptačka křepelice, e. same zimne matelice; Na ty lúce nic není, e. kostel kamenný; A dveří nenašel, e. okonečko, co svítilo slunečko na dívčino líčko. Sš. P. 5., 21., 94. (142., 347., 373., 451., 654).

56384   Eden Svazek: 1 Strana: 0345
Eden, hebr., ráj, Paradies, Lustgefilde; rozkoš, Wonne. Rk.

56385   Edenský Svazek: 6 Strana: 0203
Edenský, Paradies-. E. manna. O po- znání, ty slunce edenské. Vrch. Mníš, že edenskému pásmu soků schází? Pl. I. 176.

56386   Edeš Svazek: 1 Strana: 0345
Edeš, e, m. = Edvard, Eduard.

56387   Edice Svazek: 1 Strana: 0345
Edice, e, f., z lat., vydání, Ausgabe, Herausgabe.

56388   Edík Svazek: 6 Strana: 0203
Edík, a, m. == Eda. Us.

56389   Edikt Svazek: 1 Strana: 0345
Edikt, u, m., z lat., veřejné provolání, vyhlášení. Befehl, Verordnung. U starých Římanův vyhláška úředních osob zákono- dárnou mocí opatřených. U nás veřejné soudní prohlášení k obecenstvu, kteréž bývá v soudní síni vyvěšeno a v novinách oznámeno. Ed. náboženský = vládní nařízení týkající se náboženství ve statě. Ed. náboženský tole- rantní (snášelivý), netolerantní (nesnášelivý). Vz víc v S. N.

56390   Ediktalní Svazek: 1 Strana: 0345
Ediktalní předvoláni, gerichtliche Vor- ladung, srozumitelněji snad: obeslání provo- lacím listem. Bs.

56391   Edilové Svazek: 1 Strana: 0345
Edilové (aediles), úředníci římští, jimž příslušela správa policejní. Rk. Die Aedilen.

56392   Edinburk Svazek: 6 Strana: 0203
Edinburk, a, m., mé. v Anglii. Vz S. N.

56393   Edisonofon Svazek: 10 Strana: 0066
Edisonofon, u, m. = mluvící a kon- certující stroj Edisonův.

56394   Editio Svazek: 6 Strana: 0203
Editio princeps, lat. = první vydání sta- rého spisovatele tiskem; nejúplnější a nej- dokonalejší vydání nějakého spisu. S. N.

56395   -edlivý Svazek: 9 Strana: 0051
-edlivý, konc. u Husa. Vz List. fil. 1900. 232.

56396   -eďlivý Svazek: 10 Strana: 0066
-eďlivý, konc. a její vznik. Vz List. fil. XXVII. 231.

56397   -edlný Svazek: 1 Strana: 0346
-edlný přípona adjektiv, smrtedlný, byte- dlný (bytelný), čitedlný (čitelný), pochopite- dlný, spasitedlný, viditedlný (viditelný). Tato slova jsou nejspíše příponou -mít, a -ný od partc. perft. act. (-1t>) odvozena. Mkl. B. 152. Vz -tedlný.

56398   -edlný Svazek: 9 Strana: 0051
-edlný u Husa. Vz List. fil. 1899. 458.

56399   -edlný Svazek: 10 Strana: 0066
-edlný, konc. a její vznik. Vz List. fil. XXVI. 458

56400   Edna Svazek: 9 Strana: 0051
Edna = jedna. Ve vých. Čech. Čes. 1. X. 58.

56401   Edomský Svazek: 6 Strana: 0203
Edomský. E. kniežata. Anth. I. 3 v. 7.

56402   Edon Svazek: 7 Strana: 1243
Edon = jeden. V Hontě na Slov. Šb. D. 75.

56403   Edon Svazek: 8 Strana: 0076
Edon m. jeden. Gb. H. ml. I. 535. E. raz m. jeden raz. Ib. 374. - Phľd. 1893. 550.

56404   Edoráz Svazek: 8 Strana: 0076
Edoráz = jednou. Gemer. Nár. list. 1896. č. 72. feuill.

56405   Edoušek Svazek: 10 Strana: 0066
Edoušek, ška, m. = Eduard. Us.

56406   Edrova Ves Svazek: 6 Strana: 0203
Edrova Ves, Edersdorf, ves u Šternberka na Mor. PL.

56407   Eduš Svazek: 10 Strana: 0066
Eduš, e, m., Eda. Eduš, kury neduš. Slez. Vyhl. II. 255.

56408   Eduša Svazek: 7 Strana: 1243
Eduša, dle Bača = Eduard. U Kyjova. Rgl.

56409   Eduška Svazek: 6 Strana: 0203
Eduška, y, f. Kol. ván. 164.

56410   Edvard Svazek: 1 Strana: 0346
Edvard, a, m. V. Edeš, Edek.

56411   Edvard Svazek: 6 Strana: 0203
Edvard, a, m. = Eduard. Bž. 29.

56412   -edý Svazek: 1 Strana: 0346
-edý, přípona adj. škaredý.

56413   Edýn Svazek: 6 Strana: 0203
Edýn, a, m. = Eduard. Brt. D

56414   Eé Svazek: 6 Strana: 0203
Eé. Dělati eé = kakati (o dětech). Us. Tč.

56415   Eehinopsin Svazek: 10 Strana: 0066
Eehinopsin, u, m., v lučbě. Vstnk. X. 594.

56416   Eeozo-on Svazek: 6 Strana: 0209
Eeozo-on, a, n. = první domnělý živok pozemský patřící prý mezi prvoky (proto- zova). Krč. G. 267., Sté. Zem. 689.

56417   Efaj Svazek: 9 Strana: 0051
Efaj, e, m. = brečtan, z Epheu. Us.

56418   Efemera Svazek: 1 Strana: 0346
Efemera, z řec., jednodenní zimnice. Ein- tagsfieber.

56419   Efemeridy, f Svazek: 6 Strana: 0203
Efemeridy, f. = zápisky denních udá- lostí, hl. denníky hvězdářské, die Epheme- riden. Nz., S. N.

56420   Efemérní Svazek: 1 Strana: 0346
Efemérní = jednodenní, pomíjející, ein- tägig, vorübergehend.

56421   Efemeron Svazek: 1 Strana: 0346
Efemeron, jepice. Eintagsfliege. Rk.

56422   Efendy Svazek: 1 Strana: 0346
Efendy, tur., pán; turecký učenec. Rk.

56423   Efes-us Svazek: 1 Strana: 0346
Efes-us, a, m., mě. řecké. Ephesus. Efeský.

56424   Eff Svazek: 6 Strana: 0203
Eff. = effektiv ve slohu kupec. Kh.

56425   Effekt Svazek: 1 Strana: 0346
Effekt, u, m., z lat., účinek, působení. To dělá eff. (to padá do očí). Us. Wirkung, Erfolg, Eindruck.

56426   Effektivní Svazek: 1 Strana: 0346
Effektivní, skutečný, wirklich, in der That vorhanden.

56427   Effekty Svazek: 1 Strana: 0346
Effekty, z lat., veškeré movité jmění mimo peníze, Güter, Habseligkeiten. V kupectví = úvěrné listiny, jež se na burse dle měny prodávají. Vz víc v S. N.

56428   Effeta Svazek: 1 Strana: 0346
Effeta, hebr., otevři se. Rk. Má dobrou effetu (Mundstück, vyřídilku). Vz Výmluvný. Lb. To je effeta = hovorná (s příhanou) Jg.

56429   Effigies Svazek: 1 Strana: 0346
Effigies, lat., obraz. Bildniss, Bild. Ineffigie někoho oběsiti = něčí obraz pověsiti místo něho samého nepřítomného.

56430   Effreim Svazek: 6 Strana: 0203
Effreim Jan, f 1600. Tf. H. 1. 3. vd. 56., Šb. D. ř. 2. vd. 238., Jir. Ruk. I. 179.

56431   Efialt-es Svazek: 1 Strana: 0346
Efialt-es, a, m., Řek zrádce, jenž Peršanům u Thermopyl stezku horskou ukázal. Vj.

56432   Eforat, u Svazek: 6 Strana: 0203
Eforat, u, m. = úřad, hodnosť efora ve Spartě. Lpř. D. I. 81.

56433   Eforové Svazek: 6 Strana: 0203
Eforové ve Spartě. Vz S. N.

56434   Efraim Svazek: 6 Strana: 0203
Efraim Jan. Vz Jg. H. I. 2. vd. 550.

56435   Efyra Svazek: 1 Strana: 0346
Efyra, y, f., staré jméno Korintha a jiných měst řeckých. Ephyra.

56436   Egal, fr Svazek: 1 Strana: 0346
Egal, fr., stejný, lhostejný. To je mi egal. Us. Gleich, gleichförmig; gleichgiltig.

56437   Egalisační Svazek: 10 Strana: 0066
Egalisační = rovnací. E. soustruh. Nár. list. 1903. č. 134. 21., KP. VII. 674. Sr. Vyrovnávací.

56438   Egejský Svazek: 1 Strana: 0346
Egejský. E. moře, egeisches Meer, mezi Řeckem a Malou Asií.

56439   Eger Svazek: 1 Strana: 0346
Eger, Cheb, u, m., město; 2. řeka v Čechách, Ohře, Oharka. S. N.

56440   Egeran Svazek: 6 Strana: 0203
Egeran, u, m , nerost. S. N., Bř. N. 173.

56441   Egeria Svazek: 6 Strana: 0203
Egeria, e, f. = nymfa a choť Numova; jm. 13. asteroidu. Vz. S. N.

56442   Egid Svazek: 1 Strana: 0346
Egid, Jiljí. Jiljská ulice v Praze. Ne: Jilská,

56443   Egoism-us Svazek: 1 Strana: 0346
Egoism-us, u, m., lat., sobectví. Selbstsucht, Eigenliebe. — Egoista, y, m., dle „Despota": sobce. Kdo vlastní blaho činům svým za konečný účel vytýká. Vz víc v S. N. Der Selbst-, Eigensüchtige.

56444   Egoismus Svazek: 6 Strana: 0203
Egoismus = ona povaha vůle, z které vlastní toliko blaho činům svým za konečný účel jejich vytýkáme. S. N.

56445   Egoln Svazek: 10 Strana: 0577
Egoln = vůz. V zloděj. ml. Čes. 1. XV. 46.

56446   Egotista Svazek: 8 Strana: 0076
Egotista, y, m. = člověk chorobný, roz- rušený, degenerovaný. Nár. list. 1894. č. 72. feuill.

56447   Egra Svazek: 1 Strana: 0346
Egra, y, f. = Cheb, Eger. Háj. — 2. Ohře, Oharka, řeka, Eger.

56448   Egreš Svazek: 1 Strana: 0346
Egreš, na Slov., lépe: agrest. Jg.

56449   Egur Svazek: 8 Strana: 0076
Egur, a, m., potok vo Zvolene. Phľd. XII. 423.

56450   Egypčenín Svazek: 9 Strana: 0051
Egypčenín, a, m. = Aegypťan. Maš. ruk. 41b.

56451   Egypský Svazek: 8 Strana: 0076
Egypský m. aegyptský. Gb. H. ml. I. 398.

56452   Egypt Svazek: 1 Strana: 0346
Egypt, a, m. Egypten. Popis Egypta vz v S. N. — Vz Aegyptus.

56453   Egypt Svazek: 8 Strana: 0076
Egypt, a, m.= Kairo. Kabt. (často).

56454   Egyptský Svazek: 6 Strana: 0203
Egyptský. E. chrám, sloh. KP. I. 111., 109. E. zánět očí. Kram. Slov., S. N.

56455   Egyptský den Svazek: 9 Strana: 0051
Egyptský den = zlý, nešťastný. Maš. ruk. 41b. atd. Vz Mus. fil. 1899. 104.

56456   Egzámo Svazek: 10 Strana: 0066
Egzámo = examen, zkouška. Na e. ně- koho vzíti. Val. Nár. sbor. VIII. 47.

56457   Eh Svazek: 6 Strana: 0203
Eh = ach, och. Eh Bože, nebože! Dbš. sl. pov. I. 231.

56458   Ehe Svazek: 6 Strana: 0203
Ehe = ejhle. Ehe, podívej se, co já mám. Brt. L. N. II. 43.

56459   Ehlit Svazek: 6 Strana: 0203
Ehlit, u, m., nerost. Bř. N. 161.

56460   -ého Svazek: 9 Strana: 0051
-ého konc. gt. sg. u vzorce, znamení' místo -i místy v obecné mluvě: kúsek býlého (býlí). Sš. P. 190.

56461   Ehrenberger Svazek: 6 Strana: 0203
Ehrenberger, gra, m. E. Jos., kanovník, 1815.—1882. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 125., 186., 200., Slavín IV., Jg. H. 1. 2. vd. 550., Šb. D. ř. 2. vd. 238., Pyp. K. II. 410., Ukaz. 97.

56462   Ehrenberger Svazek: 7 Strana: 1243
Ehrenberger, gra, m. — E. Jos. Cf. Slavín IV. 2. 253. nn., Ukaz. 97., Tf. Mtc. 166, 168., Bačk. Pr. 60. ? E. Bedř. Tf. Mtc. 36.

56463   Ehrenberger Svazek: 8 Strana: 0076
Ehrenberger, gra, m. E. Jos.,1815.-1882., kau a čes. spis. Vz Ott. VIII. 434. b.

56464   EhrenBerger Svazek: 9 Strana: 0051
EhrenBerger Jos. Vz Jub. VIL

56465   Ehrenberger Svazek: 9 Strana: 0435
Ehrenberger Jos. 1815. —1882. Vz Flš. Písm. 623.

56466   Ehrenbergrová Svazek: 8 Strana: 0076
Ehrenbergrová Eleonora (El. Gayerová z. Ehrenberka), nar. 1832., čes. pěvkyně. Ott, VIII. 431. b.

56467   -ech Svazek: 1 Strana: 0346
-ech, koncovka lok. pl. při I., V., VI. a VIII. deklinaci. Vz Lokal, -ech, koncovka lok. pl. v I. sklonění bývá po r a u jmen národův v -an: v darech a svárech (při čemž se r neměkčí), ve Slovanech, v Římanech, Angli- čanech; potom u jmen v d, t ukončených: v sudech, v listech. Jména VI. sklonění (Slovo) v l, n, d, t ukončená mají v lok. pl. častěji -ech než -ích. — V lok. pl. V. dekl. (Kosť) jest správná koncovka -ech: v kostech; v obec. mluvě ve vých. Čech. klade se -ich: v kostich, Jir., jinde: kostích.

56468   -ech Svazek: 9 Strana: 0051
-ech (-éch). Koncovka lok. pl. u vzorců: , chlap a dub': v chlapech, v záhonech (tvary -ech jsou novotvary při kmenovém -n, -d, -t v nć. pravidlem); u, oráč a meč'; ?, město': v městech; u, moře': na ložéch, na ložech; u, znamení': v těch údoléch (odchylkou); u, ryba' místo -ách v nářečí stjic. na Mor.: na rybech (Brt. D. I. 88. ); u, vládyka': o jaristech; u, duše' často hlavně po sy- kavkách: na ulicech, tvrzech; u, panoše', u, host a kosť': kostech, hostech; u, kámen': kamenech. Vz Gb. H. ml. III. 1. 60., 63.; 110., -ich; 136., 142. nn., -iech, -ich, och, -ách; 158., 159., -ich; 170., -ich; 181.; 199., -ách: 213., 232.; 343., 348.; -iech, -ách, -ich; 407., 410., -iech, -och.

56469   -ech Svazek: 9 Strana: 0435
-ech konc. lok. pl. m. a n. často chybně místo -ách. Vz. Mtc. 1901. 158.

56470   -echa Svazek: 1 Strana: 0346
-echa, přípona jmen podstatných: macecha, vařecha, D., Mkl. B. 288.

56471   Echekrat-es Svazek: 1 Strana: 0346
Echekrat-es, ea (a), m., filosof pythago- rejský věku Platonova.

56472   Echidna Svazek: 1 Strana: 0346
Echidna, y, f., řec, veliký had, dle ně- kterých z polovice panna.

56473   Echidnin Svazek: 8 Strana: 0076
Echidnin, u, m. = účinná látka jedu zmije. Ott. VIII. 442.

56474   Echin-us Svazek: 6 Strana: 0203
Echin-us, u, m. = vypouklá římsa, jejíž průsek činí čtvrt kruhu, der Viertelstab, Wulst, Echinus. F. Lehner. E. jest horní čásť sloupu dorského podobající se obrá- cenému bochníku chleba, K. Madiera.

56475   Echiniti Svazek: 6 Strana: 0203
Echiniti = zkamenělé zbytky hvězdýšů.

56476   Echinococcus Svazek: 8 Strana: 0076
Echinococcus = měchožil. Schbl. Nád. 52. Vz Měchožil (dod.).

56477   Echinosphaeritový Svazek: 8 Strana: 0076
Echinosphaeritový. E. vápenec, Vz Ott, VIII. 445. b.

56478   Echnáč Svazek: 10 Strana: 0066
Echnáč, e, m., echinus, Seeigel. Vz Gb. Slov.

56479   -echný Svazek: 6 Strana: 0204
-echný: malechný, Pass., menechný. S. Aug.

56480   Echo Svazek: 1 Strana: 0346
Echo, a, n.; echo, gt. echoy, Šf., gt. echo-i (dle „Kosť"), f., Zk.; ale užíváme: echo, a, n.; z řec, ohlas, ozvěna, das Echo. Vz víc v S. N.

56481   Echo Svazek: 6 Strana: 0204
Echo, vz Ozvěna, Kram. Slov., Jg. Slnosť. 158. — E. ve varhanech = cínový otevřený hlas osmistopový, jenž velmi slabě se ozývá. Mlt.

56482   Echo Svazek: 10 Strana: 0066
Echo, a, n. = zpráva. Mám o tom echo. Zvou II. 49.

56483   Echt Svazek: 1 Strana: 0346
Echt, něm. To je dobrá, pevná, spravedlivá látka; stálá barva; dobrobarevná látka. Šr.

56484   -ei Svazek: 10 Strana: 0031
-ei, přípona označující patronymika: voj- níci, Jaroměřici atd. Vz Vset. Vset. 8.

56485   Eibenschütz Svazek: 1 Strana: 0346
Eibenschütz, město na Mor., Evančice, Ivančice.

56486   Eibistice Svazek: 9 Strana: 0146
Eibistice, to jsou vymyšlené básně, ješto lidé v nich se zvířaty mluví anebo zase zví řata s lidmi. Ezop. 6.

56487   -éić Svazek: 9 Strana: 0025
-éić vz — č (předchází).

56488   EÍektrodiagnostika Svazek: 8 Strana: 0077
EÍektrodiagnostika, y, f. Ott, VIII. 505.

56489   Eifelský Svazek: 8 Strana: 0076
Eifelský. K. vápenec. Vz Ott. VIII. 450. b.

56490   Eiffelova Svazek: 8 Strana: 0076
Eiffelova věž v Paříži z r. 1889. Vz Ott. VIII. 450. b.

56491   Eilau Svazek: 1 Strana: 0346
Eilau, Jílov, v Prusku. Rk.

56492   Eilfahrt Svazek: 1 Strana: 0346
Eilfahrt, něm., jízda s rychlíkem. Hnš.

56493   Eimkleace Svazek: 8 Strana: 0078
Eimkleace, e, f. E. oka (vynětí). Schb. Nád. 23. a j.

56494   Einbilden Svazek: 1 Strana: 0346
Einbilden sich. O sobě mnoho mysliti, na sobě mnoho zakládati, domýšleti se.

56495   Einfallen Svazek: 6 Strana: 0204
Einfallen. Připadá mi na mysl. Ndr. Gr. 521. 579.

56496   Einka Svazek: 1 Strana: 0923
Einka, y, f., malá linie. — L. = sluníčko, beruška, majdalenka. D., Kts. Sonnenkäfer. — L Cinkylinky, zvuk zvonce. Us.

56497   Einotoký Svazek: 1 Strana: 0923
Einotoký, langsam fliessend. L. brod. Mus.

56498   Einrichtung Svazek: 1 Strana: 0346
Einrichtung, zřízení, spořádání; nábytek (domácí), nářadí (kuchyňské) a náčiní vůbec. — Šr. Eins. Marsch — Eins! Pochod — ráz! Čsk.

56499   Einschränken sich Svazek: 1 Strana: 0346
Einschränken sich: vázati se, stísniti se v něčem, přestati na mále, dosti míti na mále, na Mor.: úzkobiti se.

56500   -eion Svazek: 1 Strana: 0346
-eion, jména řecká ukončená v -mov, vz -eum.

56501   Eiselt Svazek: 6 Strana: 0204
Eiselt Jan, dr. lék., nar. 1805. Vz Jg. H. 1. 2. vd. 550., S. N. -- E Boh., dr. lék. a prof. čes. university v Praze, nar. 1831. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 195., 196., S. N.

56502   Eiselt Svazek: 8 Strana: 0076
Eiselt Jan, dr. lékař, a čes. spis. 1805. až 1837. - E. Bohum. Jan, nar. 1831., dr. lékař., prof. čes. univ., čes. spis. Vz Ott, VIII. 461.

56503   Eiselt Svazek: 9 Strana: 0051
Eiselt Jan Dr. Vz Jub. VII.

56504   Eiselt Svazek: 10 Strana: 0577
Eiselt Bohum. Dr. Sr. Zl. Pr. XXII. 201.

56505   Eisgrub Svazek: 1 Strana: 0346
Eisgrub, mě. Lednice na Mor. Rk. 1. -ej, přípona jmen podstat,: kročej, obličej, obyčej. — 2. ej m. ý (všude v obec. mluvě) jest znakem nářečí českého: mlejn, bejk, pejcha m. mlýn, býk, pýcha; řidčeji m. í: cejtím, sejto m. cítím, síto, Šf., lejtko, no- žejček m. lýtko, nožíček. Šb. Ženy mastěj m. mastí. Vz -ejí. Proto není správné pravidlo: „Kde se ý jako ej vyslovuje, píše se ý: mlejn -mlýn, pejr-pýr, hejbati-hýbati, říkámť také cejtím, ale píši: cítím, a ne: cýtím. Jest totiž ej rozloženo z ý a í. Vz í, ý. Ještě příklady. Ve vých. Čech. v instr. sg. IV. sklon. (Růže) ej m. í: růže-růží-růžej; ulice-ulicí-ulicej; slepicí-slepicej. — Vůbec: dobrej (m. dobrý) člověk. Na Hané klade se é m. ej. Vz é. — Ve žďárském pohoří klade se ej také v kom- parativech místo ad: rejší, mlejší m. radší, mladší. Sb. V jihozápad. Čech. užívají ej také místo y: mejl, krejl m. myl, kryl. Sb. — Ej povstalo také zpátečním přehlasováním z aj. Vz Ai, A.

56506   Eitnerin Svazek: 8 Strana: 0076
Eitnerin, u, m. = nová žloutková náhražka v jirchářství. Nár. list, 1895. č. 61.

56507   Ej Svazek: 1 Strana: 0346
Ej, ejhle, interj. k označení a) podivení, b) radosti. Nt.

56508   Ej Svazek: 6 Strana: 0204
Ej = ejhle. Ej zlámány jsou brány!; Ej viz, coť se děje těm. Kanc. br. — Ej = kéž, utinam. Ej by byli ti peniezi nikda na světé nebyli. BO. Ej by byl mój pán u proroka!

56509   -ej Svazek: 6 Strana: 0204
-ej slabika na Zlínsku se prodlužuje: oléj, néjlepší, néjsu. Brt. — Dat. a lok. té, své, dobré a p. mají ve strč. památkách také koncovku -ej, řidčeji genitivy. Dat. a lok. tej zlej při. Kn. rož.; od konce 14. stol. j se vynechávalo. Místy však se dosud tak mluví. Podobně odsouvá se j z hláskové spřežky ej v nářečí hanáckém a jinde na Mor.: zbylé e dlouží se pak náhradou v é a toto místy zase se úží v í (ý): milejší — miléše, ponejprv — ponéprv — ponýprv, dej — dé mi (Sš. P. 384.), podej — podý mně prsten, olej — olé, chovej — chové etc. Vz Gb. Hl. 114., 133. — ej z aj. Vz List. filol. I. 10.; ej za í. Ib. II. 173.

56510   -ěj Svazek: 6 Strana: 0204
-ěj přípona kompar. adverbií: pěkněj, dálěj. Zlínsky. Brt.

56511   -ěj Svazek: 6 Strana: 0204
-ěji přípona kompar. adverbií: pekněji.

56512   Ej Svazek: 7 Strana: 1243
Ej. Cf. Gb. Ml. I. 21., List. fil. 1891. 43. Ej dvojhláska v Dol. se nevyskytuje mimo v hej; místo ní je tam é: dé, oľé, vołé. Vz List. fil. 1891. 414. V Chodštině místo í neslýchati : vozejk, nožejk. List. fil. 1891. 39. — Ej, ecce. Ej otec tvój; Ej my pustili vše. Ev. víd. 1., 83. Vz více v Jir. Mor. 40.

56513   ej Svazek: 8 Strana: 0076
ej (éj; ve strčes. textech ey, eg, ei) dvoj- hláska: volej m. volaj, téj, dobrej. Gb. H. ml. I. 133. Za, ej bývá aj. Myslilo se, kdo je ej, tam že muže býti také aj: vajdu m. vejdu, obajde m. obejde, sajde m. sejde atd. Ib. 137. — ej mění se v éj, kdež é znamená hlásku mezi e a i; éj zní někdy jako ij (yj), í (ý): z tý bílý husí grýcar. Ib. 136. — Za ý bývá ej: starej mlejn — starý mlýn a to od sklonku XIV. stol. a dosud. Gb. H. ml. I. 282. ej za ý vyslovují také vrchovci: opejtau sa = opýtal se, takej chudej človek. Slov. Phľd. 1893. 632. — Dvojhl. ej na Chromečsku na Mor. Vz List. fil. 1894. 86. Na Mor. ej (z aj přehlasované) měnívá se v é: héne (hajný), počké (počkej — počkaj), zavolé, nélepší, véce (vajce — vejce). U Kroměř., Kojet., Přer.. Drahan, Konic, Litovl, Jevíč., Slavk., Letonic, Tišn., Kruml. Vz Brt, 15., 45., 69., 101., 111., 147., 156., 184., 206. U Týnce v imper. po tvrdých a obojet. souhláskách bývá ý místo ej: zavolý, dý (daj — dej), zazpivý; po měk- kých souhláskách í: hří (hřej), krají (krájej). Ib. 92. U Žďár. ej buď trvá nebo se mění v ý (y): z druhy dědiny. Ib. 247. U Jemnice mění se ej v yj: vejce, vyjce. Ib. 268.

56514   ěj Svazek: 8 Strana: 0076
ěj na mor. Kruml. a u Letovic přechází v imper. v é: přé (přej) nebo se úží v ij a mění se v i: nesmi (nesměj) se. Brt. I). II. 206. Nesmi se také u Letovic. Ib. 101. II Jem- nice mění se ěj v ij: hodnější — hodnijší. Ib. 268.

56515   ěj Svazek: 10 Strana: 0066
ěj, iej, trojhláska. Vz Gb. Slov.

56516   Ej Svazek: 10 Strana: 0066
Ej, jako sú ty hory černé, tanec. Vz Brt. P. n. 910.

56517   -ej\ -ěj Svazek: 9 Strana: 0051
-ej\ -ěj' příp. 3. os. pl.; prosej', trpěj'. Vz List. fil. 1898. 96. Sr. -ejí.

56518   -ej v Svazek: 9 Strana: 0051
-ej v starší době na Lašsku zřídka místo ý. Vz Mus. fil. 1897. 207. — Koncovka a) ge- nitivu sg. u, duše' místo -e (dial. ): každá osoba svatej trojicej, Gb. H. ml. III. 1. 208.; u, znamení' (dial. ) do povětřej, Brt. D. L 355. (dol. ); b) gt. pl. u, duše': dusej, kůžej (dial. ), Brt. D. II. 253. (Žďár. ); c) instr. sg. u, kosť': kostej (místy dial. ), Gb. H. ml. III. 1. 34?., 345., -í; u, duše': s tou prácej (v se- verových. Čech. ).

56519   Ej, wolarze Svazek: 10 Strana: 0066
Ej, wolarze, wolarze, coscie wolky pasli, tanec na Těšínsku. Vz Brt. P. n. 979.

56520   -ěja Svazek: 1 Strana: 0346
-ěja stahuje se v á: smějati-smáti, vějati- váti. Mk. — 2. V í: sějati — síti. Da.

56521   Eja Svazek: 6 Strana: 0204
Eja = ano. U Bernatic. Brt. D. 171.

56522   -ejá Svazek: 8 Strana: 0076
-ejá konc. kompar. teplejá (tepleji). Žďár. Brt. D. II. 260. Cf. -ejc.

56523   -ějác Svazek: 10 Strana: 0577
-ějác konc. komparativu příslovcí m. -ěji (-eji) v podřečí polnickém: častějác, te- plejác (tepleji, častěji). Vz Hoš. Pol. I. 2., 111., -ěja, -eic, ějíc, I. Přisp. 76.

56524   Ejahoj Svazek: 6 Strana: 0204
Ejahoj. Co's Janíčku, co's porobil, eja hoj, že si's ruce zakrvavil? Brt. L. N. II. 79.

56525   -ějc Svazek: 1 Strana: 0346
-ějc (ějc) přípona kojmparativu v obec. mluvě vých. a střed. Čech. m. eji (ěji): pěknějc, chytřejc, dálejc, vícejc m. pěkněji, chytřeji atd. Jir. -eje, přípona substant.: šlépěje, koleje. D. -ejí, -ějí koncovka 3. os. pl. tvaru přítom- ného u časoslov III. třídy, která se časují podlé vzorce, Uměti', vz Uméti, a u časoslov V. třídy, která se časují podlé vzorce , Krájeti' vz Krájeti. — Čechové nevědouce, mají-li v 3. os. pl. přidati -í aneb -ejí, tvořívají si imperativ; končí-li se v 2. os. sg. v -ej, kladou -ejí, jinak -í: leť — oni letí, hoď — oni hodí, střílej — oni střílejí, vrať — vrátí, sháněj — shánějí, vracej — vracejí, viz — vidí, věz — vědí. Také jim pomáhá imperativ pl.: hoďme, házejme. Ale toto pravidlo není zcela spolehlivé, říkáme: haň, klaň, stav, věš, vymiz, a dle toho: haní, klaní, staví, věší, mizí m. správných tvarů: haněj — hanějí (haněti), klaněj — klanějí (klaněti), stavěj — stavějí (stavěti), věšej — věšejí, mizejí; boleti má bolí a bolejí, zníti (zni) má zní a znějí atd.; haniti, staviti, věsiti mají ovšem: haní, staví, věsí. — V již. Čech. klade se jen -í (nikdy -ejí): školáci umí m. umějí, chlapci hází m. házejí. V obec. češtině jinde naopak klade se všude -ejí, tedy i tam, kde -í má býti: hořejí, honějí m. hoří, honí. Kts. Zvláště tam, kde druhá osoba oslovuje se tvarem 3. os. pl.: Nač ho chválejí (n. chválíte)? Jest-li si pospíšejí, dohonějí ho. Da. Vz í. Ve vých. Čech. klade se ěj n. ej m. ejí: pouštěj, házej m. pouštějí, házejí. — -ějí přípona kompa- rativu, která v 14. stol. skoro zcela zanikla, ustoupivši tvarům v -ější, ší, í: bělejí — bělejší, blížeji — bližší, hebčejí — hebčí, hezčejí — hezčí, hořčejí — hořčí. Muž je silněji než žena. Št. V příslovcích posud: pěkněji, slaběji. Č., Jir. Vz -ejší.

56526   -ejc Svazek: 8 Strana: 0076
-ejc konc. kompar. na Mor. od Biskupic k Třebíči: peknějc, teplejc, dulejc, Brt. D. II. 221., 260.

56527   Ejcuch Svazek: 8 Strana: 0076
Ejcuch, u, m. = hejcuk. Gb. H. ml. I. 256., List, fil. 1895. 433.

56528   eje Svazek: 8 Strana: 0076
eje stahuje se v ie: pěšeje, pěšie. nově. pěší. Gb. H. ml. I. 555.

56529   Ejektor Svazek: 8 Strana: 0076
Ejektor, u. m. = nástroj k rychlému od- straňování vody z lodí. Vz Ott. VIII. 466. b.

56530   Ejha Svazek: 6 Strana: 0204
Ejha, warum nicht gar! Ssk.

56531   Ejhle Svazek: 6 Strana: 0204
Ejhle. Hle, ejhle m.: hled, aj — hleď, ď se odsulo. Vz Gb. Hl. 116., Ej.

56532   -ejch Svazek: 9 Strana: 0051
-ejch koncovka a) gt. pl. u, duše': dušejch? kůžejch (dial.; žďár. ). Brt. D. 2. 253., Gb- H. ml. III. 1. 212.; b) lok. pl. u, oráé a meč' (dial. ). Brt. D. L 52.

56533   -ějí Svazek: 6 Strana: 0204
-ějí. Bohatějí = bohatější. Smil v. 354. Lid ten silněji nás jest. BO. Vz -ejí.

56534   eji Svazek: 8 Strana: 0076
eji stahuje se v í: našeji — naší. Gb. H. ml. I. 556.

56535   -ejí Svazek: 8 Strana: 0076
-ejí v kompar.: lehčeji, pěknějí, milejí. Tyto tvary kárá Bl. Gr. 275. a chce míti: lehčeji atd. -ejí u kompar. (superl.) radějí (stč. ra- dějie), nč. raději, odsutím í: raděj'. Gb. H. ml. I. 229. Cf. List. fil. 1895. 313. Kdvž budu silnějí. 1467. Arch. XIV. 159.

56536   -ejí, -ějí Svazek: 9 Strana: 0051
-ejí, -ějí, v komparativu. Svět jest jemu milejí než Bůh. Št. Bes. 61. Bohatějí m. bohatější. O skloňování vz Gb. H. ml. III. 1. 301. nn. V nč. zachovalo se jen raději změněno v: raději a raděj. Ib. 308. Tiem viece sú (doktorové) pilněji (m. pilnější). Hus III. 82. (Kat. 3102., Mus. 1898. 242. ). Sr. Rozb. II. 145. — Přípona 3. os. pl. ve vzorech, prositi a trpěti': prosejí, trpějí, prosej', trpěj'. Vz List. fil. 1898. 96., Gb. H. ml. III. 2. 27. nn., -i, -ej', -ěj\ Mus. 1898. 242.

56537   -ejic Svazek: 8 Strana: 0076
-ejic v Rodošově konc. kompar.: teplejic, lacinějic. Brt, D. II. 221. Cf. -ejc.

56538   -ějící Svazek: 9 Strana: 0051
-ějící, vz -ějúcí.

56539   -ejk Svazek: 10 Strana: 0577
-ejk příp. adv.: pořádejk, potomejk, prvejk, zasejk. Hoš. Pol. I. 110.

56540   -ejl Svazek: 8 Strana: 0076
-ejl, příp. jm. vlastních: Nohejl (i Nohel). Kbrl. Dmžl. 13.

56541   Ejno Svazek: 6 Strana: 0204
Ejno, schau, schau! Slov. Ssk.

56542   Ejnono Svazek: 6 Strana: 0204
Ejnono, schau den Menschen da! Slov. Ssk.

56543   Ejnu Svazek: 8 Strana: 0076
Ejnu = inu. Žďár. Brt. D. II. 260.

56544   Ejnu Svazek: 9 Strana: 0051
Ejnu = inu. U Polné. Hoš.

56545   Ejpcký Svazek: 9 Strana: 0051
Ejpcký = aegyptský. Jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 41.

56546   Ejpovice Svazek: 6 Strana: 0204
Ejpovice, ves v Plzeňsku. Blk. Kfsk. 1202.

56547   Ejprnice Svazek: 6 Strana: 0204
Ejprnice, dle Budějovice, Weiprnitz, ves u Plzně.

56548   -ější Svazek: 1 Strana: 0347
-ější. Přípony komparativu jsou -ějí (staženo v í), -ší a -ější. Komparativ nynějších nářečí zakládá se dílem na strslov. kompar. na -ějí, dílem zase na -ěji-šb; u nás první jen v adverbiích. Mkl. B. 322. Vz -ejí. Před ě se souhlásky d, t, n, r v d', í, ň, ř obměkčují, h, ch, k v z, š a č, ck v čť, sk v šť mění. — -ější přípona adjektiv odvozených od příslovcí. Taková se nestupňují: zdejší, ny- nější, vedlejší, zejtřejší, včerejší, tamější.

56549   -ější Svazek: 8 Strana: 0076
-ější v komp. m. -ajší: tročéjší. Gb. II. ml. I. 99.

56550   -ější Svazek: 9 Strana: 0051
-ější koncovka komparativu u Husa oblí- bená: chudejší, veličejší. I. 214., 187.

56551   -ejší Svazek: 10 Strana: 0066
-ejší přípona kompar., jak se jí užívá v jihozáp. Čech. Vz Dšk. Km. 46. nn.

56552   -ější, -ejší Svazek: 7 Strana: 1243
-ější, -ejší, Cf. Gb. Ml. I. 63, 55.

56553   -ěju Svazek: 1 Strana: 0347
-ěju. Časoslova na -ěju, později na -ím. Vz -aju. —

56554   -eju Svazek: 6 Strana: 0204
-eju. Slovesa, jichž 1. os. sg. vyzvukuje v -ím, ve 3 os. pl. mají koncovky: ia, io, iu, eju, i, um. Eju okolo Hlučína: klečeju, choděju, bojeju se. Brt. D.

56555   -eju Svazek: 9 Strana: 0051
-eju z -ejú, přípona 3. os. pl. na Lašsku: klečeju. List. fil. 1898. 96., Brt. D. L 122.

56556   -ejúcí Svazek: 7 Strana: 1243
-ejúcí. Strč. adj. koncovkou -ejúcí utvo- řena ze sloves. Vz List. fil. 1887. 360. nn.

56557   -ejúcí Svazek: 9 Strana: 0051
-ejúcí, přehlas. -ející příp. adj.: bydlejúcí, činějúcí, pálejúcí. Vz Gb. H. ml. III. 2. 90.

56558   Ejuša Svazek: 6 Strana: 0204
Ejuša, dle Káča, jm. feny s červeným límcem. Kopan. Brt.

56559   Ejvan Svazek: 6 Strana: 0204
Ejvan, a, m. == Ivan. Pal. Rdh. I. 120., D. ol. 50. a j.

56560   Ejvaň Svazek: 6 Strana: 0204
Ejvaň, ě, f., ves u Přerova. D. ol.

56561   Ejvanovice Svazek: 6 Strana: 0204
Ejvanovice, dle Budějovice, městečko na Mor. u Víškova, Eiwanowitz. D. ol. Žer. Záp. II. 183.

56562   Ejvany Svazek: 6 Strana: 0204
Ejvany, dle Dolany, Eibis, ves u Bra- novic na Mor.; Eywan, ves u Tovačova.

56563   -ek Svazek: 1 Strana: 0347
-ek přípona jmen podstat.: 1. paběrek, cvrček, smutek, omlatek, břichopásek, ostři- žek, svědek; 2. zdrobnělých: bůžek, člunek, hrnek, doubek, ježek, kousek, krtek, oříšek, souček, pacholek; 3. substantivuje jiná slova: úterek, čtvrtek, pátek, desátek, holobrádek, dobytek, zbytek, nadbytek, počátek, dodatek, vzatek, ostatek, dostatek, předek, potomek. Mkl. B. 263. Vz Tvoření slov; -ák. Jména v -ek vysouvají ve, všech pádech e: sládek, sládka. Ale slova: Rek, česnek, rek e podr- žují. — Jména v -ek mají v nom. a vok. pl. raději -ové než -i: předkové, svědkové. — Od slov na -ek ukončených tvořila se u starých adjektiva příponou -ný (ne: -ní): zmatek — zmatečný. Šf.

56564   -ek Svazek: 6 Strana: 0204
-ek. Ad 2.: vůzek (vozík), ovések, baro- šek, kozelek, kotelek. Někdy se střídá pří- pona -ek s příponou -ec, ale s patrným roz- dílem ; -ek má tu význam lichotný, -ec spíše zvětšování nežli zdrobňovací: šuhajek (hezký šuhaj), šuhajec (statečný šuhaj), ogarek (pa- cholík), ogarec (odrostek). Mor. Brt. D. 149. Cf. Brt. D. 144. — Přípona -ek značí také syna: Stach otec, Stašek (syn Stachův). Slez. Té.

56565   -ěk Svazek: 6 Strana: 0204
-ěk přípona: člověk, daněk, Staněk. Bž. 232.

56566   -ek Svazek: 7 Strana: 1243
-ek, příp. jmen zdrobnělých. Cf. Gb. Ml. I. 54., 62., Šf. III. 430. Někdy se střídá přípona -ek s příponou -ec, ale s patrným rozdílem: -ek má význam lichotný, -ec spíše zvětšovací nežli zdrobňovací: šuhajek (hezký šuhaj), šuhajec (statečný šuhaj). Vz Brt. D. 149.

56567   -ek Svazek: 8 Strana: 0076
-ek. V zdrobnělých, dvojslabičných na -ek je slabika kořeiiná,zdloužená: had — hádek, hrádek, chládek, vlček. Výjimkou bývá o: bor - horek, vzor - vzorek; potom: Janek, člunek, dědek, ježek. V zdrobnělých více- slabičných krátká slabika se dlouží (předpo- slední): beran — beránek, jelínek, lupínek, prstének; ale jsou i odchylky: laloček, úhorek. Vz Gb. H. ml. I. 595. Zdrobnělých na -ek na Zábřežsku neznají (mostek), nýbrž jen na -eček (mosteček). Brt, D. II. 290. Cf. -ík (3. dod.). — Příp. -ek se před -ský často od- hazuje: Černoušek — černuský. Kotk. 135. — Příp. -ek znamená zbytky, odpadky: odřezek, odštipek, odkrojek, omydlek, opalek, ohryzek. Brt. D. II. 310.

56568   -ek Svazek: 9 Strana: 0051
-ek. Vz Lor. 30., 32., 35. Konc. -ek a vliv její na předcházející hlásky. Vz List. fil. 1899. 365.

56569   -ek Svazek: 10 Strana: 0066
-ek, konc. ve spisech Husových, vz List. fil. XXVI. 366.

56570   Ekaalumini-um Svazek: 10 Strana: 0066
Ekaalumini-um, a, n., v lučbě. Vz Vot. 36.

56571   Ekabor Svazek: 10 Strana: 0066
Ekabor, u, m., v lučbě. Vz Vot. 36.

56572   Ekasilici-nm Svazek: 10 Strana: 0066
Ekasilici-nm, a, n., v lučbě. Vz Vot. 36.

56573   Ekbatana Svazek: 1 Strana: 0347
Ekbatana, gt. Ekbatan, pl., n., dle „Slovo", me. staroperské.

56574   Ekbolin Svazek: 8 Strana: 0076
Ekbolin, u, m. = beztvarý alkaloid. Vz Ott. VIII. 467.

56575   Ekdonin Svazek: 10 Strana: 0066
Ekdonin, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XII. 49.

56576   Ekert Svazek: 7 Strana: 1243
Ekert Frt, nar. 1845., frarář u P. Marie Sněžné v Praze, spis. Vz Bačk. Př. 127.

56577   Ekert Svazek: 8 Strana: 0077
Ekert Fr., nar. 184B., farář v Praze, spis. Vz Ott. VIII. 467.

56578   Ekert Svazek: 10 Strana: 0066
Ekert Fr., far. a spis., 1845. — 20. 5. 1902. Vz Nár. list. 1902. č. 138. 4.

56579   Ekfonesis Svazek: 1 Strana: 0347
Ekfonesis, řec., vzvolání, exclamatio, když mluvící pohnutí, v kterém mysl jeho jest, slovem aneb řadou slov vyznamenává. O běda, přeběda vám všem, kdo jste příčina toho zlého. Bart. Vz Zk. Ml. II. str. 182.; Mk. Ml. 305. Mus. 1844. str. 438.; S. N., Exclamace.

56580   Ekgonin Svazek: 7 Strana: 1243
Ekgonin, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 392.

56581   Ekgoninmethylesther Svazek: 8 Strana: 0077
Ekgoninmethylesther, sthru, m. Vstnk. IV. 26.

56582   Ekchymosa Svazek: 6 Strana: 0204
Ekchymosa, y, f. = podlitina krevní. Slov. zdrav., S. N.

56583   Eklampsie Svazek: 6 Strana: 0204
Eklampsie, e, f. = psotník. Vz S. N.

56584   Eklekticism-us Svazek: 1 Strana: 0347
Eklekticism-us, u, m., řec., výběrnictví. Rk. Das Streben, aus Mehrem das Beste zu wählen.

56585   Eklektický Svazek: 10 Strana: 0066
Eklektický směr. Nár. list. 1903. 305. 17.

56586   Eklipsari-um Svazek: 8 Strana: 0077
Eklipsari-um, a, n. = prístroj, jímž se znázorňuje zatmění slunce a měsíce. Ott. V11I. 471. a.

56587   Eklipse Svazek: 1 Strana: 0347
Eklipse, e, f., z řec, zatmění. Verfinsterung, Verdunkelung.

56588   Ekliptický Svazek: 6 Strana: 0204
Ekliptický, ekliptisch. E. zjevy. Sté. Zem. 214.

56589   Ekliptičný Svazek: 6 Strana: 0204
Ekliptičný = ekleptický. E. soustava. NA. V. 393.

56590   Ekliptika Svazek: 1 Strana: 0347
Ekliptika, y, f., z řec, slunník, dráha sluneční. Rk. Roviny, osa, točny e-ky; sklonek (sklonek, naklonění, Schiefe der E. ) e-ky. Š. a Ž. Ekliptik, Sonnenbahn, Thierkreis.

56591   Ekliptika Svazek: 6 Strana: 0204
Ekliptika. Vz Stě. Zem. 76., 77., 91., Schd. I. 205.

56592   Ekloga Svazek: 1 Strana: 0347
Ekloga, y, f., z řec, zpěv pastýřský, idyllický. Vz vice v S. N. Hirtengedicht.

56593   Eklogit Svazek: 6 Strana: 0204
Eklogit, u, m., nerost. Nz., Bř. N. 175. E. = krystallická směs zeleného smaragditu nebo i zeleného amfibolu a červeného gra- natu, v některých odrůdách i s olivínem. Vz Krč. G. 155., 242.

56594   Ekonom Svazek: 1 Strana: 0347
Ekonom, a, m., z řec, hospodář, Oekonom. Haus- o. Landwirth, guter Wirth, sparsamer Mensch. — Ekonomický, ökonomisch, wirt- schaftlich, sparsam. — Ekonomista, y, m. = znalec nauky hospodářské. Rk.

56595   Ekonomie Svazek: 6 Strana: 0204
Ekonomie, e, f., z řec. ohovo^ía, die Oekonomie. E politická, Kaizl 31., božská = působeni božské prozřetelnosti, jež nic zbytečného nečiní. Btk.

56596   Ekonomika Svazek: 6 Strana: 0204
Ekonomika, y, f. = činnosť ekonomická. Kaizl 8.

56597   Ekonomisér Svazek: 10 Strana: 0577
Ekonomisér, u, m. = úsporný ohřívač vody lokomotivy napájecí. KP. X. 416.

56598   Ekrasit Svazek: 8 Strana: 0077
Ekrasit, u, m. = trhací Jatka. Vz Ott. VIII. 472.

56599   Eksamit Svazek: 9 Strana: 0435
Eksamit, ekzamit = aksamit, zastr. Vz Gb. Slov. 7.

56600   Eksekuce Svazek: 10 Strana: 0577
Eksekuce, e, f. na.: exekuce. Jihoč. Dšk. Sr. Huj. Progr. 16.

56601   Ekstása Svazek: 8 Strana: 0077
Ekstása. Cf. Ott. VIII. 472.

56602   Ekstase Svazek: 1 Strana: 0347
Ekstase, e, f., z řec, vytržení, roznícení, nadšení. Býti v ekstasi. Ekstase, Entzücken, Begeisterung, der höchste Grad von Freude.

56603   Ektogenní Svazek: 7 Strana: 1243
Ektogenní, z řec. = z venčí pocházející.

56604   Ektopie Svazek: 6 Strana: 0204
Ektopie, e, f. = změna polohy některé útroby. Slov. zdrav., Čes. lk. VI. 371., VIII. 361.

56605   E0ktrobudič Svazek: 6 Strana: 0205
E0ktrobudič, e, m. = elektromotor. Mj., KP. II. 214., NA. V. 306., S. N.

56606   Ektropi-um Svazek: 6 Strana: 0204
Ektropi-um, a, n. = obrácení víčka oč- ního na vnějšek. Vz Slov. zdrav., S. N.

56607   Ektropický Svazek: 6 Strana: 0204
Ektropický obor větrný. Stč. Zem. 641.

56608   Ektypografie Svazek: 6 Strana: 0204
Ektypografie, e, f. = tisk na papíře vy- výšený pro slepce. Vz S. N.

56609   Ekumenický Svazek: 1 Strana: 0347
Ekumenický, z řec, celosvětský, vše- obecný. E. sněm církevní. Rk. Allgemein.

56610   Ekvator Svazek: 6 Strana: 0204
Ekvator, a, m. = rovník.

56611   Ekvimolekulárný Svazek: 10 Strana: 0066
Ekvimolekulárný. E. směs, kvantum. Vot. 271., 82.

56612   Ekvipáž Svazek: 1 Strana: 0347
Ekvipáž (equipage), e, f., kočár s koňmi, oblek, náčiní na cestu, k válce. Na Slov. zá- prah. J. tr. Wagen und Pferde, Anzug, Reise- geräth, Kriegsgeräth.

56613   Ekvipáž Svazek: 6 Strana: 0204
Ekvipáž mostová, čásť válečného výstroje zákopníků, die Kriegsbrückenequipage. S. N. XI 95.

56614   Ekvivalent Svazek: 6 Strana: 0204
Ekvivalent, «ekvivalent, das Aequiva- lent. Šp. Vz Schd. I. 266.

56615   Ekvivalent Svazek: 10 Strana: 0066
Ekvivalent, u, m. E. v lučbě = množ- ství zásady n. kyseliny, jež nasytí n. na- hradí jednu grammolekulu. Vz Vot. 2., 146.

56616   Ekvivalentní Svazek: 6 Strana: 0204
Ekvivalentní, aekvivalentní, aequivalent. Teplo a práce jsou e. Km. 132.

56617   -eký Svazek: 1 Strana: 0347
-eký. Přídavná jména v - cký (-ký, -oký) odmítají při stupňování tuto koncovku a při- dávají -ší k samému kmenu, při čemž se s v š a z v ž mění, poněvadž jest přípona komparativu -bší, kteréžto b vniká ve tvrdou souhlásku předcházející (Bž. ); dvouslabičná přídavná jména krátí v tomto případě kmeno- vou dlouhou samohlásku: krátký — kratší, blízký — bližší; daleký — další, vysoký — vyšší. Kz.

56618   Ekzamitj Svazek: 10 Strana: 0066
Ekzamitj u, m. = aksamit. Vz Gb. Slov.

56619   Ekzecírka Svazek: 6 Strana: 0204
Ekzecírka, vz Execírka.

56620   Ekzema Svazek: 8 Strana: 0077
Ekzema = lišej mokvavý. Vz Ott. VIII. 372.

56621   -el Svazek: 6 Strana: 0204
-el. Vz Bž. 227., -eu. Cf. o el List. filol. V. 78.

56622   -ěl Svazek: 6 Strana: 0204
-ěl, vz Juł.

56623   -el Svazek: 8 Strana: 0077
-el. Subst. v -el dlouží e, je-li předposlední slabika krátká, u mor. Kruml. a Tišn.: posél, učitel, kazatel, hozél (uzel). Brt. D. II. 180., 200.

56624   -el Svazek: 9 Strana: 0051
-el m. -l v příponě partc. pft. act.: lehel, mohel, spadel m. mohl atd. Vz Gb. H. ml. III. 2. 94. (dial. ).

56625   -el m Svazek: 10 Strana: 0066
-el m. 1: pelný (plný). V Krkonoš. Šb. D. 30.

56626   -el. Přípona Svazek: 1 Strana: 0347
-el. Přípona substantiv: koudel, koupel, kozel, kazatel, pádel, plevel, kašel, trupel, povrhel, přítel. D. Vz Tvoření slov a hlavně Mkl. B. 108., 110., 118. — Jména muž- ského rodu v -el skloňují se většinou podlé II. sklonění mimo: manžel, posel, anděl, konšel, účel, úděl, úhel, kotel, popel, uzel, živel atd., jež k I. sklon. náležejí. — Jména v -el od časoslov odvozená skloňují se dle II. sklonění: spisovatel, učitel. Vz L. — Jména v -el vysouvají ve všech pá- dech e: osel — osla, kozel — kozla, orel — orla. Ale: Abel, manžel, kostel, zřetel, popel a j. podržují e, taktéž ta, která se skloňují dle II. sklonění: obyvatel, e Kz. —' Místo -el v příčestí v Krkonoších: al: držel — držal. Vz -al. — Jména rodu žen. v -el ukončená skloňují se dle „Daň": postel, koupel, koudel, petržel. Kz.

56627   El-ový. E Svazek: 6 Strana: 0206
El-ový. E. přípony:- l(?), -la, -lo, -ľ (-lj?), -ľa (-lja), -ala, -eli, -ela, -el? (-ěl?), -ol?), -ola, -ol?, -ulja (-ile), -yla, -ýľ. Vz tyto pří- pony a Bž. 227.

56628   -ela Svazek: 1 Strana: 0347
-ela, vz ala.

56629   -ela Svazek: 6 Strana: 0204
-ela, přípona: včela, Bž. 227., trúbela (trouba, hlupák), metela (metelice). Brt. D. 142.

56630   Ela Svazek: 6 Strana: 0204
Ela, y, f., os. jm. Mus. 1880. 467., Pal. Rdh. I. 120. — E., jm. feny. Škd.

56631   Ela Svazek: 7 Strana: 1243
Ela, y, f. = Eliška. Mus. 1889. 164.

56632   Elaborat Svazek: 1 Strana: 0347
Elaborat, u, m., z lat., vypracování, Aus- arbeitung; výrobek. Rk.

56633   Elaeometr Svazek: 8 Strana: 0077
Elaeometr, u, m. = přístroj k určování množství oleje v semenech. Vz Ott. VIII. 475.

56634   Elaeopten Svazek: 6 Strana: 0204
Elaeopten, u, m., v lučbě. Vz Šík. Poč. 582.

56635   Elagen Svazek: 7 Strana: 1243
Elagen, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 281.

56636   Elagový Svazek: 7 Strana: 1243
Elagový. E. kyselina. Vz Rm. II. 290.

56637   Elaidin Svazek: 6 Strana: 0204
Elaidin, u, m., das Ela?din. Nz. Vz Šfk. 438.-492., Šfk. Poč. 497.

56638   Elaidinový Svazek: 8 Strana: 0077
Elaidinový. E. kyselina. Vz Ott. VIII. 475.

56639   Elaidorický Svazek: 6 Strana: 0204
Elaidorický. E. voda = rozpuštěný vosk nasycený šerou barvou jemně třenou. Ktk.

56640   Elaidový Svazek: 10 Strana: 0066
Elaidový. E. kyselina. Vz Vot. 91.

56641   Elain Svazek: 6 Strana: 0204
Elain, u, m. = tekutá čásť mastnoty. Vz Kram. Slov.

56642   Elam Svazek: 6 Strana: 0204
Elam Václ., knihtisk., f 1622, Jir. Ruk. I. 180.

56643   Elastický Svazek: 1 Strana: 0347
Elastický, pružný, elastisch, biegsam.

56644   Elastičnosť Svazek: 6 Strana: 0205
Elastičnosť, i, f., die Elasticität. Vz KP. IL 10., Schd. I. 30., S. N.

56645   Elastik Svazek: 8 Strana: 0077
Elastik, u, ni. = látka lněná, bavlněná, vlněná s kaučukovými nitkami v osnově. Vz Ott. VIII. 479. b.

56646   Elastika Svazek: 1 Strana: 0347
Elastika, y, f., pružnosť, Elasticität, Spannkraft.

56647   Elastin Svazek: 8 Strana: 0077
Elastin, u, m. = hmota, z níž se skládají pružná vlákna těla živočišného. Ott. VIII. 479. b.

56648   Elate-a Svazek: 1 Strana: 0347
Elate-a, e, f., mě. ve Phokidě. Dle Euboea. — Elatejský.

56649   Elaterin Svazek: 6 Strana: 0205
Elaterin, u, m., jistá velmi hořká látka. Vz S. N.

56650   Elaterit Svazek: 6 Strana: 0205
Elaterit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 231.

56651   Elaterometr Svazek: 6 Strana: 0205
Elaterometr, u, m. = prušnoměr, mě- řidlo pružnosti uzavřené páry neb vzdu- šiny. Vz S. N. II. 421., V. 92.

56652   Elativ Svazek: 6 Strana: 0205
Elativ, u, m., vz Gradace, Superlatív.

56653   Elayl Svazek: 6 Strana: 0205
Elayl, u, m.: C4 H4. Zpr. arch.

56654   Ela?dinan Svazek: 6 Strana: 0204
Ela?dinan, u, m., ela?dinsaures Salz. Nz.

56655   Ela?dinový Svazek: 6 Strana: 0204
Ela?dinový. É. kyselina, die Ela?dinsäure. Nz.

56656   Elbančice Svazek: 6 Strana: 0205
Elbančice, vz Lbančice.

56657   Elbanec Svazek: 1 Strana: 0347
Elbanec, nce, m., nerost, křemen vápno- železitý. Kieselkalkstein.

56658   Elbe Svazek: 1 Strana: 0347
Elbe, řeka, Labe

56659   Elbogen, mě Svazek: 1 Strana: 0347
Elbogen, mě. v Čechách, Loket.

56660   Eldorado Svazek: 1 Strana: 0347
Eldorado, a, n., špaň. ráj pozemský, gese- gnetes Land; Schlaraffenland. Vz S. N.

56661   Ele Svazek: 9 Strana: 0435
Ele, hemele = hlehle, hlele. Vých. Č. čes. 1. X. 398.

56662   Ele-a Svazek: 1 Strana: 0347
Ele-a, e, f., mě. v Lukami. — Elejský. — Elean, a, m.

56663   Eleazar Svazek: 6 Strana: 0205
Eleazar, a, m., os. jm. Neb E. tolik se die česky jako by řekl: Buoh mój pomoc- ník. Št. Kn. š. 124.

56664   Elebor Svazek: 1 Strana: 0347
Elebor, u, m., kýchavka, veratrum. E. černý = čemerka. Jg.

56665   Elebor Svazek: 10 Strana: 0577
Elebor, u, m., rostl. Sr. Čemeřice, Hla- váček zde.

56666   Elečko Svazek: 6 Strana: 0205
Elečko = Elek. Slov. Hdž. Šlb. 27.

56667   Elefantek Svazek: 6 Strana: 0205
Elefantek, tku, m. = malá kamna ko- vová. U Kr. Hrad. a Bydž. Kšť.

56668   Elefantiasa Svazek: 6 Strana: 0205
Elefantiasa, y, f. Vz Slov. zdrav. Čs. lék. V. 356., S. N.

56669   Elegán Svazek: 6 Strana: 0205
Elegán, a, m. = uhlazený člověk. Hrts., Džl.

56670   Elegance Svazek: 1 Strana: 0347
Elegance, e, f., z lat., ozdobnosť, uhla- zenosť, něžnosť, Eleganz, Zierlichkeit, Nied- lichkeit, Nettigkeit, Anmuth, Schmuck. —

56671   Elegantní Svazek: 1 Strana: 0347
Elegantní: něžný, ozdobný, uhlazený, Rk., elegant, zierlich, nett, niedlich, artig.

56672   Elegantní Svazek: 6 Strana: 0205
Elegantní kroj, úprava, vazba knihy. Us. Pdl.

56673   Elegi-us Svazek: 6 Strana: 0205
Elegi-us, a, m., bosák, 1736. Vz Jg. H. 1. 2. vd. 550.

56674   Elegickoepičný Svazek: 10 Strana: 0066
Elegickoepičný, vz Epičný.

56675   Elegický Svazek: 1 Strana: 0347
Elegický, žalozpěvný, truchlý, bolestný. Rk. Elegické distichon, vz Mk. Ml. 321. — 323.; Zk. Ml. II. 199. El. verš, báseň, elegisch.

56676   Elegický Svazek: 10 Strana: 0577
Elegický. Systemy a strofy básní e-kých a melických. Vz Král. Metr. I. 187.

56677   Elegičnosť Svazek: 9 Strana: 0051
Elegičnosť, i, f. Ľ. básní. Mtc. 1899. 65.

56678   Elegie Svazek: 1 Strana: 0347
Elegie, e, f., z řec, truchlozpěv, žalozpěv, die Elegie, Klagelied. Rk. Vz S. N. Elegii (éXtyeía) Rekové nazývali každou báseň, která složena byla dvojverším elegickým, ať byla obsahu jakého koli. Mělať řecká elegie nej- prve ráz hrdinsko-epický, pak gnomicko-di- daktický, posléze pak více lyrický, ve kteréžto poslední příčině v elegii vyjadřovaly se hlavně city truchlé. My nazýváme elegii báseň lyric- kou, která jest poetickým výrazem truchlosti plynoucí ze ztráty toho, co nám milým bylo nebo z nedostateči dosíci dobra, po němž toužíme. K elegiím nejznamenitějším patří Kollárův velebný předzpěvku, Slávy dceři'. Krásné e. máme od Čelakovského, Koubka, Heyduka a. ve sbírkách písní národních. KB. 179. Vz tam příklady a Perly české 1855.: Na trosce. Dch.

56679   Elegie Svazek: 6 Strana: 0205
Elegie. Vz Vor. P. 72., Jg. Slnosť. 109.

56680   Eleison Svazek: 1 Strana: 0348
Eleison, řec, smiluj se, erbarme dich.

56681   Elekíroskopický Svazek: 10 Strana: 0066
Elekíroskopický účinek. Nár. list. 1903. c. 154. 10.

56682   Elektoral Svazek: 8 Strana: 0077
Elektoral a élite, názvy druhu semene repného. Vz Ott, VIII. 485. b.

56683   Elektoralní Svazek: 6 Strana: 0205
Elektoralní vlna. Vz S. N. V. 1191.

56684   Elektr-on Svazek: 6 Strana: 0205
Elektr-on, a, n. Vz Schd. I. 141.

56685   Elektr-on Svazek: 8 Strana: 0077
Elektr-on, a, n. Vz Ott, VIII. 511.

56686   Elektr-um Svazek: 6 Strana: 0206
Elektr-um, a, n. = jantar. Vz Bř. N. 204., 231., S. N. — E. = sloučenina zlata a stříbra. Vz S. N. II. 423.

56687   Elektra Svazek: 1 Strana: 0348
Elektra, y, f., dcera Agamemnonova a Kly- taemnestřina, sestra Orestova a Ifigenina. Vj.

56688   Elektra Svazek: 8 Strana: 0077
Elektra, druh sofismatu. Vz Ott. VIII. 486. — E., planetoida, Ib.

56689   Elektrárna Svazek: 7 Strana: 1243
Elektrárna v Žižkově. Us.

56690   Elektrárna Svazek: 9 Strana: 0051
Elektrárna, y, f. Us.

56691   Elektrárna Svazek: 10 Strana: 0066
Elektrárna, elektrische Centralstation. Jind. I. 57.

56692   Elektrářský Svazek: 10 Strana: 0066
Elektrářský. E. společnost Nár. list. 1903. 347. 25.

56693   Elektrickosť Svazek: 1 Strana: 0348
Elektrickosť, i, f., mluvnosť, Elektricität. Krok. Vz Električnosť.

56694   Elektrický Svazek: 1 Strana: 0348
Elektrický, električný, z řec., mlunný, elektrisch. E. léčení, hodiny, rána, světlo, telegraf, točidlo, úkaz, proudění (kladné, zá- porné), S. N., síla, povětroň (na př. blesk, Stč. ), Nz., chochol, zvonky, větrník, krupo- bití, kladívko, motýl, pavouk, květina, Voltova pistol, zápalka, dělo, stříkačka, běhoun, tanec, střelec, hmoždíř, teploměr, vejce, závitnice (Spirale), svítilna, plovač, jehla, Ck., sloup, koláč, Us., batterie, souláhví spojené addendo neb multiplicando, vůně ozonováním vzduchu vznikající, Stč.; e. přitažlivě či kladně, od- strkavě či odpudivě či záporně. E. proud vyvolat, šp. m. učiniti, způsobiti, vzbuditi, vyvinouti.

56695   Elektrický Svazek: 6 Strana: 0205
Elektrický. E. sdílení a vodění, vz MS. 239., napjetí, 342., rozklad, 242., hustota, 247., působení do dálky, 248., kapacita, 249., hustič, 250., účinky, 251., úkazy ovzduší, 255., batterie (vz Batterie), 265.; působení dvou proudův elektrických na sebe, MS. 275., působení magnetů na e. proud, 276.; e. odpudivosť, vz KP. IL 195., přítažlivosť, základná zkouška, 195., polarisace, 217., rána, 200., hodiny, 268., rozžehadlo, 202., ryby, 244., světlo, 131., 154., 218., 241., II. 220.. proud, 215., samohyb, 218., athmo- sfaera, Mj. 373.; vybíječ (Lannéova láhev, elektrischer Auslader, die Massflasche), mračno, Sl. les., vejce, Osv. I. 282., 111., nervy, ib. 230., jiskra, napnutosť, světel- kování pozemské, polarnosť, konduktor, stav, proudění, Stč. Zem. 660., 661., 663., zvonidlo. S. N. X. 178.

56696   Elektrický Svazek: 8 Strana: 0077
Elektrický. E. stroje. Cf. KP. VIII. 73., 241. nn., 267. E. pohon (motor). Ib. 16. E. akkumulator, batterie, dráha, efťekt, hutnosť, jiskra, jednotka, kapacita, kjvadlo, lampa, léčení, napnutí, obrazy, potenciál, proud, ryby, sloup, spád, stroj (lékařský, zapalovací polní, stroj e. vůbec), světlo, vejce, zápalka, zbraně, zvonítko. Vz Ott. VIII. 486.- 496. Vedení e-ho proudu, vz KP. VIII. 124., účinky e-ho proudu, e. světlo 135., závody k e-mu osvě- tlování 172., měřidla síly a napjetí e-ho proudu 184., 194., e. světlo na železných vlacích, na lodích 200., 201., e. žehličky, kaderidla, ohří- vadla talířů, e. roštěník, vařák, kamna, to- pení. 211. E. budíček, zvonek, KP. VIII. 278., oznamovatel (zvonky atd.) 271., ukazovatel 288., zámek 288., návěští ve vlacích. 309. E. hodiny. Vz ib. 313.

56697   Elektrický Svazek: 10 Strana: 0066
Elektrický. E. společnost', piano, ústřední stanice. Nár. list. 1903. č. 124. 5., č. 257. 20. E. radiace, Vstnk. XII. 432.; šíření se vln elektrických podle drátů a kovovými trubicemi. 435. Reflexe, lom a absorpce e-kých vln. 435. Applikace e-ckých vln a některé jejich vlastnosti. 436.

56698   Električina Svazek: 6 Strana: 0205
Električina, y, f. = mluno, elektrische Materie. Šm.

56699   Električnosť Svazek: 1 Strana: 0348
Električnosť, i, f. (vlastnosť), Elektricität. E. vázaná, utajená, volná; kladná, záporná; zvířecí; nestejná; tlakem, třením, roztrhováním vzbuzená. E. vyvinouti, vzbuditi, způsobiti, j učiniti; vodič, úbytek električnosti; rozlučo-j vání e-stí, Elektrolyse. Nz. E. návodem: napiatá, proudící; živočišná, S. N.; přitažlivá či kladná, odstrkává či odpudivá či záporná; protiva e-sti (Pol); dobrý, špatný vodič, nosič e-sti (elektronoš, koláč električný). Sp. E. skla(+, kladná), pryskyřice (—, záporná); e. galvanická, galvanismus. S. a Ž.

56700   Električnosť Svazek: 6 Strana: 0205
Električnosť, i, f. E. vzdušná, Stč. Zem. 659., nátěrná (působená třením), die Reibungs- elektricität, Sl. les., dotyčná či dotýkáním, voltovská, NA. V. 306., nerostů. Bř. N. 60. Vz Elektřina, Schd. L, 141., Kram. Slov.

56701   Električnosť Svazek: 8 Strana: 0077
Električnosť, i, ť. = stav hmoty, ve kte- rém třena byvši jiná tělesa k sobě přitahuje íi sdělivši se s nimi o svůj stav je od sebe zase odpuzuje; příčinu toho stavu jmenujeme elektřinou a hmotu, která vlastnosti uvedené jeví, elektrickou. Vz KP. VIII 28.

56702   Elektrika Svazek: 1 Strana: 0348
Elektrika, y, f., stroj, jímž električnosť se budí či vyluzuje a jinam převádí. Elektrisir- maschine. Části její hlavní: 1. hmota, která se tře, natěrák; 2. hmota, o niž se co tře, natěradlo; 3. hmota, která električnosť po- jímá, svodič. S. N. Vz tam o tom více. E. Wintrova, francouzská, soubudná, influenční (Influenz-), Eamsdenova, Marumova, Arm- strongova parní, Haltzova, Zengrova. Ck. Šňury k elektrice, nátěr k e-ce (amalgam). Ck.

56703   Elektrika Svazek: 6 Strana: 0205
Elektrika třecí, MS. 241., s válcem, s deskou, KP. II. 197.—198., elektroforová, Mj. Cf. Schd. II. 148. — E. = souhvězdí. Nz., Stč. Zem. 25.

56704   Elektrika. Cf Svazek: 8 Strana: 0077
Elektrika. Cf. Ott. VIII. 496.

56705   Elektrisace Svazek: 9 Strana: 0435
Elektrisace, e, f. E. kapalným vzduchem. Vz Žv. X. 282.

56706   Elektrisace Svazek: 10 Strana: 0066
Elektrisace, e, f. Vz Ott. XIX. 721.

56707   Elektrisování Svazek: 10 Strana: 0066
Elektrisování, n., das Elektrisieren. Us.

56708   Elektrisovaný Svazek: 10 Strana: 0066
Elektrisovaný, elektrisiert. Us.

56709   Elektrisovati Svazek: 10 Strana: 0066
Elektrisovati, elektrisieren. Us.

56710   Elektroanalysa Svazek: 9 Strana: 0435
Elektroanalysa, y, f. Vstnk. X. 79.

56711   Elektrobudící Svazek: 6 Strana: 0205
Elektrobudící síla, die Elektricität er- zeugend, elektromotorisch. S. N. XI. 6., NA. V. 306.

56712   Elektrobudivý Svazek: 6 Strana: 0205
Elektrobudivý = elektrobudící. E. sila. KP. IL 214., 243.

56713   Elektroda Svazek: 1 Strana: 0348
Elektroda, y, f., Elektrode, konec drátu galvanický proud vedoucího. Anoda (Anode) = kladný pol, kathoda (Kathode) = záporný pol. Stč.

56714   Elektroda Svazek: 8 Strana: 0077
Elektroda, y, ť. = zinková a měděná de- ska k vedení galvanického proudu. Ott. VIII. 505.. KP. VIII. 37., 218.

56715   Elektrodynamický Svazek: 10 Strana: 0066
Elektrodynamický, elektrodynamisch. Jind. I. 57.

56716   Elektrodynamika Svazek: 1 Strana: 0348
Elektrodynamika, y, f., Elektrodynamik, nauka o zákonech pohybu a působení proudů elektrických na sebe. Stč.

56717   Elektrodynamika Svazek: 8 Strana: 0077
Elektrodynamika, y, f. Ott. VIII. 506.

56718   Elektrodynamometr, u Svazek: 6 Strana: 0205
Elektrodynamometr, u, m. = nástroj ku zkoušeni základního zákona elektro- dynamiky. Vz S. N.

56719   Elektrodynamometř Svazek: 8 Strana: 0077
Elektrodynamometř, u, m. Ott. VIII. 507.

56720   Elektroelektrický. Vz Svazek: 6 Strana: 0205
Elektroelektrický. Vz Mj. 448.

56721   Elektroelektričnosť, i Svazek: 6 Strana: 0205
Elektroelektričnosť, i, f. Vz Mj. 447.

56722   Elektroendosmosa Svazek: 8 Strana: 0077
Elektroendosmosa, y, f. Ott. VIII. 507.

56723   Elektrofor Svazek: 1 Strana: 0348
Elektrofor, u, m., řec, nástroj k vyvi- nování a držení električnosti, elektronoš, Elektrophor. Části jeho: kadlub, kotouč, poklička. E. pryskyřicový, pružcový. Ck.

56724   Elektrofor Svazek: 8 Strana: 0077
Elektrofor, u, m. Ott. VIII. 507.

56725   Elektrofor. Vz Svazek: 6 Strana: 0205
Elektrofor. Vz KP. II. 201., Schd. í. 144.

56726   Elektroforový. E Svazek: 6 Strana: 0205
Elektroforový. E. elektrika. Mj. 381.

56727   Elektrofysiologie Svazek: 8 Strana: 0077
Elektrofysiologie, e, f. Ott. V1II. 507.

56728   Elektrogal vanicky Svazek: 10 Strana: 0066
Elektrogal vanicky, elektrogalvanisch. Jind. I. 57.

56729   Elektrogalvanism-us Svazek: 10 Strana: 0066
Elektrogalvanism-us, u, m., der Ele- ktrogalvanismus. Jind. 1. 57.

56730   Elektrogenerator Svazek: 8 Strana: 0077
Elektrogenerator, u, m. = zdroj elek- trických proudů. Vz KP. VIII. 47., 136.

56731   Elektrochemický Svazek: 1 Strana: 0348
Elektrochemický, elektrochemisch. E. theorie, e. rozloučeni, Elektrolyse. Stč.

56732   Elektrochemický Svazek: 8 Strana: 0077
Elektrochemický. E. theorie. KP. VIII 15., Vstuk. III. 401.

56733   Elektrochemie Svazek: 8 Strana: 0077
Elektrochemie, e, f. Vz Ott, VIII. 50 i.

56734   Elektrochemie Svazek: 10 Strana: 0066
Elektrochemie, e, f. Vz Vot. 164.

56735   Elektrochemie, e Svazek: 6 Strana: 0205
Elektrochemie, e, f., die Elektrochemie. Vz Mj. 406., Schd. I. 359., S. N.

56736   Elektrochemism-us Svazek: 1 Strana: 0348
Elektrochemism-us, u, m. Stč.

56737   Elektrochľomie Svazek: 8 Strana: 0077
Elektrochľomie, vz Galvanochromie (3 dod.).

56738   Elektrojev Svazek: 1 Strana: 0348
Elektrojev, u, m., Elektroskop. E. jedno- duchý, pozlátkový, s hustičem (kondensato- rem), Andriessenův, Bohnenbergrův, Fechne- rův, Henleyův. Ck.

56739   Elektrojev Svazek: 8 Strana: 0077
Elektrojev, u, m. V/ Ott. VIII. 509., KP. Vlil. 31. cY. Elektroskop.

56740   Elektrokineinatika Svazek: 8 Strana: 0077
Elektrokineinatika, y, ť. Ott. VIII. 509.

56741   Elektrokinetika Svazek: 10 Strana: 0577
Elektrokinetika, y, f. Sr. Vstnk. XIII. 445. nn., XIV. 619.

56742   Elektroléčba, y Svazek: 6 Strana: 0205
Elektroléčba, y, f., die Elektrotherapie. Us. Pdl.

56743   Elektrolmdie Svazek: 8 Strana: 0077
Elektrolmdie, e, m. KP. VIII. 49., 64. Vz Elektromotor.

56744   Elektrolučba, y Svazek: 6 Strana: 0205
Elektrolučba, y, f., die Elektrolyse. Nz. Vz Elektrolysa. Elektrolysa, y, f., vz Elektrolučba. Vz
Sfk. 756., Mj. 406., Rm. 61., KP. II. 222.,
Šfk. Poč. 45., 221., Šchd. L 360., Slov. zdrav., S. N.

56745   Elektrolysa Svazek: 8 Strana: 0077
Elektrolysa, y, ť. E. určité hmoty jest úměrná síle proudu a různé hmoty rozkladá týž proud v poměru jejich vah atomových. KP. VIII. 16. Cť. Ott. VIII. 509. E. sloučenin organických. Vstnk. III. 401.

56746   Elektrolysa Svazek: 10 Strana: 0577
Elektrolysa, y, f. Sr. Vstnk. XIII. 452.

56747   Elekťrolysovaný Svazek: 8 Strana: 0077
Elekťrolysovaný. E. kyselina, Vstnk. III. 454.

56748   Elektrolysovatelný Svazek: 10 Strana: 0066
Elektrolysovatelný roztok Vz Vot. 174.

56749   Elektrolysovati co kde Svazek: 6 Strana: 0205
Elektrolysovati co kde: v trubicích chlorid. Rm. 62.

56750   Elektrolyt Svazek: 8 Strana: 0077
Elektrolyt, u, m. Ott. VIII. 510.

56751   Elektrolyt Svazek: 8 Strana: 0077
Elektrolyt, u, m. Vstnk. III. 56.

56752   Elektrolyt Svazek: 10 Strana: 0577
Elektrolyt, u, m. Vedení v e-tech. Vz Vstnk. XIII. 452. nn.

56753   Elektrolyt, u Svazek: 6 Strana: 0205
Elektrolyt, u, m., ve fys., der Elektrolyt. Nz. E. = látka, která se elektrickým proudem rozložiti má. Mj., Šfk. Poč. 221.

56754   Elektrolytický Svazek: 6 Strana: 0205
Elektrolytický, elektrolytisch. Osv. I. 486. E. rozklad, Bř. N. 88., zákon. Šfk. Poč. 222. E. léčení narostlin zhoubných. Čs. lék. IX. 398.

56755   Elektrolytický Svazek: 8 Strana: 0077
Elektrolytický. E. látka vodivá, Vstnk. III. 5!5., dissociacc, ib. 3., rozklad. KP. VIII. 16

56756   Elektrolyticky Svazek: 10 Strana: 0066
Elektrolyticky rozpustiti kov, Vz Vot. 174., 344.

56757   Elektromagnet Svazek: 1 Strana: 0348
Elektromagnet, u, m.

56758   Elektromagnet Svazek: 6 Strana: 0205
Elektromagnet, der Elektromagnet. Nz. Vz KP. II. 234., MS. 270.

56759   Elektromagnet Svazek: 8 Strana: 0077
Elektromagnet, u, m. = tyč, která, po- dobu trvání elektrického proudu magnctičnosť jeví. KP. VIII. 40. E. tyčový, podkovový, kul- havý, s pláštěm. Vstnk. III. 18. Cf. KP. VIII. 39., Ott. VIII. 510.

56760   Elektromagnetický Svazek: 1 Strana: 0348
Elektromagnetický, elektromagnetisch. E. rovnatel (regulator), váhy. Ck.

56761   Elektromagnetický Svazek: 10 Strana: 0066
Elektromagnetický. E. theorie světla. Vstnk. XII. 443.

56762   Elektromagnetický. E Svazek: 6 Strana: 0205
Elektromagnetický. E. přístroj otáčivý, zvonicí; e. chronoskop, vz KP. IL 234., 269., S. N., hodiny. Vz S. N.

56763   Elektromagnetický. E Svazek: 10 Strana: 0577
Elektromagnetický. E. theorie světla. Vz Vstnk. XIII. 765., XIV. 604.

56764   Elektromagnetičnosť Svazek: 1 Strana: 0348
Elektromagnetičnosť, i, f., Elektromag- netismus.

56765   Elektromagnetičnosť Svazek: 6 Strana: 0205
Elektromagnetičnosť. Vz KP. II. 233., 242., Schd. L 153.

56766   Elektromagnetičnosť Svazek: 8 Strana: 0077
Elektromagnetičnosť, i, f. = magnetič- nosť vzbuzená elektrickým proudem. Vz KP. VIII. 40., 102.

56767   Elektromagnetism-us Svazek: 6 Strana: 0205
Elektromagnetism-us, u, m., vz S. N.

56768   Elektromagnetism-us Svazek: 10 Strana: 0577
Elektromagnetism-us, u, m. Sr. Vstnk. XIII. 467. nn.

56769   Elektromagnetismus Svazek: 8 Strana: 0077
Elektromagnetismus. Vz Ott. VIII. 510.

56770   Elektromagnetoelektrický Svazek: 8 Strana: 0077
Elektromagnetoelektrický. KP. VIII. 83.

56771   Elektroměr Svazek: 6 Strana: 0205
Elektroměr, u, m., vz Elektrometr. E. = nástroj, jímž stupeň napnutosti elektřiny mě- řiti lze. S. N. Vz Čes. math. III. 39., NA. V. 298., KP. IL 199., MS. 245.

56772   Elektrometallurgie Svazek: 8 Strana: 0077
Elektrometallurgie, e, f. Vz Ott. VIII. 511.

56773   Elektrometeor Svazek: 6 Strana: 0205
Elektrometeor, u, m. = električný po- větroň. Vz S. N.

56774   Elektrometr Svazek: 1 Strana: 0348
Elektrometr, u, m., z řec, elektroměr, mlunoměr, Elektrometer. E. Voltův stéblový, Dellmannův, Zengrův, Coulombův, Thom- sonův zrcadlový. Ck.

56775   Elektrometr Svazek: 8 Strana: 0077
Elektrometr, u, m. Vz Ott. VIII. 511.

56776   Elektrometr Svazek: 10 Strana: 0577
Elektrometr, u, m. Sr. Vstnk. XIV. 612.

56777   Elektrometrie Svazek: 8 Strana: 0077
Elektrometrie, e, f. Vz Ott. VIII. 511.

56778   Elektrometrie Svazek: 10 Strana: 0577
Elektrometrie, e, f. Sr. Vstnk. XIII. 441. nn.

56779   Elektromikrometr Svazek: 8 Strana: 0077
Elektromikrometr, u, m. Vz Ott. VIII. 511.

56780   Elektromotor Svazek: 1 Strana: 0348
Elektromotor, u, m., elektrobudič, mluno- pudič, Elektricitätserreger.

56781   Elektromotor Svazek: 8 Strana: 0077
Elektromotor, u, m. či elektrobudič. E-ry = hmoty, které vespolným dotekem stávají se elektrickými. Vz KP. VIII. 34., Ott. VIII. 511.

56782   Elektromotorický Svazek: 1 Strana: 0348
Elektromotorický, elektromotorisch. E. síla. Stč.

56783   Elektromotorický Svazek: 8 Strana: 0077
Elektromotorický. E. síla, = rozdíl roz- pětí, jež elektřina na dvou kovech jeví. Vz. KP. VIII. 34., 43., 93., 123., Ott, VIII. 511., Vstnk. III. 302.

56784   Elektron Svazek: 10 Strana: 0577
Elektron, u, m. = nosič kladné elektřiny = ion. Phľd. XXIV. 363.

56785   Elektronávodový Svazek: 10 Strana: 0066
Elektronávodový přistroj, indukční, In- duktionsapparat.

56786   Elektronegativní Svazek: 6 Strana: 0205
Elektronegativní, elektronegativ. E. zá- klad či radikal. Mj. 53., Schd. I. 360.

56787   Elektronoš Svazek: 6 Strana: 0205
Elektronoš, e, m. = elektrofor. NA. V. 301.

56788   Elektronunktura Svazek: 8 Strana: 0077
Elektronunktura, y, f. Ott. Vlil. 511.

56789   Elektrooptický. E Svazek: 10 Strana: 0577
Elektrooptický. E. resonance. Vz Vstnk. XIII. 760.

56790   Elektrooptika Svazek: 8 Strana: 0077
Elektrooptika, y, f. Vz Ott, VIII. 511.

56791   Elektroplodič Svazek: 1 Strana: 0348
Elektroplodič, e, m., vz Elektromotor. Rk.

56792   Elektropositivní Svazek: 6 Strana: 0206
Elektropositivní, elektropositiv. E. zá- klad n. radikal. Mj. 53., Schd. I. 360.

56793   Elektropositivní Svazek: 8 Strana: 0077
Elektropositivní. Vz Ott. VIII. 511.

56794   Elektropunktura Svazek: 1 Strana: 0348
Elektropunktura, y, f. = akupunktura spojená s elektrisováním. Stč.

56795   Elektropunktura Svazek: 6 Strana: 0206
Elektropunktura, y, f., druh elektri- ckého léčení, elektrický proud poušti se tenkou kovovou jehlou do těla S. N.

56796   Elektroreakce Svazek: 8 Strana: 0077
Elektroreakce, e, f., v lučbě. Vstnk. III. 7.

56797   Elektroskop Svazek: 1 Strana: 0348
Elektroskop, u, m., elektrověsť. Vz Elektrojev.

56798   Elektroskop Svazek: 6 Strana: 0206
Elektroskop = nástroj jímž se přítom- nosť elektřiny v jejím napnutí zjevuje. Blř. Vz MS. 245., KP. II. 197., 215., Schd. 1.143.

56799   Elektroskop Svazek: 8 Strana: 0077
Elektroskop, elektrojev, u, m. = přístroj k měření elektřiny. Vz KP. VIII. 31., Ott. Vlil. 512.

56800   Elektrostatický Svazek: 10 Strana: 0066
Elektrostatický zjev. Vot. 165.

56801   Elektrostatický Svazek: 10 Strana: 0577
Elektrostatický. Účinky polí e-kých. Vz Vstnk. XIII. 443.

56802   Elektrostatika Svazek: 1 Strana: 0348
Elektrostatika, y, f., Elektrostatik, nauka o zákonech rovnováhy električnosti. Stč.

56803   Elektrostatika Svazek: 8 Strana: 0077
Elektrostatika, y, f. Vz Ott. VIII. 512.

56804   Elektrostatika Svazek: 10 Strana: 0577
Elektrostatika, y, f. Sr. Vstnk. XIII. 435., XIV. 607.

56805   Elektrostrikce Svazek: 6 Strana: 0206
Elektrostrikce, e, f. E. isolatoru. Čes. math. X. 223.

56806   Elektrosvitný Svazek: 1 Strana: 0348
Elektrosvitný. E. deska (Blitztafel), tru- bice (Blitzröhre), nádoba (leuchtende Flasche. ) Ck. —

56807   Elektrotechnický Svazek: 8 Strana: 0077
Elektrotechnický. E. rozbor. Vstnk, III. 17.

56808   Elektrotechnický Svazek: 10 Strana: 0066
Elektrotechnický. E. akciová společ- nost. Nár. list. 1903. č. 127. 5.

56809   Elektrotechnický. E Svazek: 10 Strana: 0577
Elektrotechnický. E. spojení. Vz Vstnk. XIII. 879.

56810   Elektrotechnik Svazek: 8 Strana: 0077
Elektrotechnik, a, m. Vz KP. VIII. 18.. Ott. VIII. 512.

56811   Elektrotechnika Svazek: 8 Strana: 0077
Elektrotechnika, y, f. Vz KP. VIII. l., 40., Ott. VIII. 512., Vstnk. III. 17.

56812   Elektrotherapeut Svazek: 8 Strana: 0077
Elektrotherapeut, a, m. E. léčí elektři- nou. Prvním takovým léčitelem byl Prokop Diviš. KP. VIII. 9.

56813   Elektrotherapie Svazek: 1 Strana: 0348
Elektrotherapie, e. f., léčení elektřinou. Stč.

56814   Elektrotherapie Svazek: 6 Strana: 0206
Elektrotherapie, vz Slov. zdrav.

56815   Elektrotherapie Svazek: 8 Strana: 0077
Elektrotherapie, e, f. = léčení elektři- nou. Vz Ott. VIII. 513.

56816   Elektroton-us Svazek: 6 Strana: 0206
Elektroton-us, u, m., vz Slov. zdrav.

56817   Elektrotonický Svazek: 8 Strana: 0077
Elektrotonický. E. vliv. Vstnk. III. 508. Elektroton-us, u, m. Vz Ott. VIII. 513.

56818   Elektrotropism-us Svazek: 8 Strana: 0077
Elektrotropism-us, u, m. Vz Ott. VIII. 513.

56819   Elektrotyp Svazek: 1 Strana: 0348
Elektrotyp, u, m., galvanoplastický otisk měděný. Stč.

56820   Elektrotypie Svazek: 8 Strana: 0077
Elektrotypie, e, f. Vz Ott. VIII. 513.

56821   Elektrovati Svazek: 6 Strana: 0206
Elektrovati rozkladem. Schd. I. 144. Vz Elektřiti.

56822   Elektrověst Svazek: 6 Strana: 0206
Elektrověst, a, m = elektroskop. E. ku- ličkový, das Kugelelektroskop. Nz.

56823   Elektrovodič Svazek: 6 Strana: 0206
Elektrovodič, e, m., der Elektricitäts- leiter. Nz., Mj. Špatný, dobRý e. Nz.

56824   Elektrovodič Svazek: 8 Strana: 0078
Elektrovodič, o, m. = vodič elektřiny. K P. VIII. 29.

56825   Elektrovodný. E Svazek: 10 Strana: 0577
Elektrovodný. E. láno. Nár. list. 1905. 195 2.

56826   Elektrozvěst Svazek: 6 Strana: 0206
Elektrozvěst, a, m. = elektrovést. Sl. les.

56827   Elektření Svazek: 6 Strana: 0205
Elektření, n., elektrování, die Elektrisi- rung. E. rozvodem, durch Vertheilung. Nz.

56828   Elektřina Svazek: 1 Strana: 0348
Elektřina, y, f., mluno, die elektrische Materie. Krok., Nz. Rozlučování elektřinou, Elektrolysirung.

56829   Elektřina Svazek: 6 Strana: 0205
Elektřina. Vz Schd. II. 234., MS. 239. a násl. E. buzená třením (nátěrná, die Rei- bungselektricität), Nz., MS. 239., KP. IL 195., kladná a záporná, MS. 240., KP. II. 195., buzená dotekem (dotečná, z dotčení, z dotknutí, die Berührungs-, Kontaktselektri- cität), Nz., MS. 258., KP. II. 214., vzdušná, vzduchová, vzduchu, die Luftelektricität, Nz., KP. IL 205., Stč. Zem. 660., utajená, KP. II. 200., živočišná, ib. 214. 244.. indukčná, ib. 235., návodem, ib. 235., rozkladem, 200., teplem, 242., skelná, die Glaselektricität, Sl. les., e. buzená elektřinou a magnetismem, vz MS. 283., buzená teplem, světlem a ži- votem organickým, ib. 290.; e. je druhem energie, ib. 242., je pouze na povrchu vodičů elektrovaných, 246.; účinky světelné e-ny, 277., účinky chemické e-ny, 279.; všeobecná indukce e-ny, stroje indukční. MS. 285.-286. Cf. Čs. lék. V. 228., IX. 149., 314. Vz Elek- tričnosť, Schd. I. 141., 143., 150., 153., Slov. zdrav., Ukaz. 41.

56830   Elektřina Svazek: 7 Strana: 1243
Elektřina. Cf. Ukaz. 41.

56831   Elektřina Svazek: 8 Strana: 0077
Elektřina. Cf. Ott. VIII. 500., KP. VIII. 27., 28.

56832   Elektřina Svazek: 10 Strana: 0066
Elektřina. Sr. Vstnk. XII. 264., 282., 376. (pokrok v el. za r. 1902). Vztahy mezi e-nou, magnetismem a světlem vz ib 440.

56833   Elektřina Svazek: 10 Strana: 0577
Elektřina, y, f. Sr. Vstnk. XIII. 435. nn. Vztahy mezi e-nou, magnetismem a světlem; E. a magnetismus. Vz Vstnk. XIV. 600., 546.

56834   Elektřiti Svazek: 6 Strana: 0205
Elektřiti, il, en, ení, elektrovati, elektri- sirén. Nz.

56835   Elektřivo Svazek: 6 Strana: 0205
Elektřivo, a, n., die elektrische Materie. Mj. 372.

56836   Elektřivo Svazek: 8 Strana: 0077
Elektřivo, a, n. V elektřivu elektřinu kladnou a zápornou rozložiti. KP. VIII. 30.

56837   Element Svazek: 1 Strana: 0348
Element, u, m., z lat., první počátek; živel. Rk. Ur-, Grundstoff. ...... E. = člen, (v elektrice).

56838   Element Svazek: 6 Strana: 0206
Element. Vz Kram. Slov., S. N.

56839   Elementárka Svazek: 8 Strana: 0078
Elementárka, y, f. = prvopočáteční škola, Elementarschule, f. Sterz. I. 792.

56840   Elementárka Svazek: 9 Strana: 0435
Elementárka, y, f. = elementarní škola. Wtr. Part. 61., 602.

56841   Elementárka Svazek: 10 Strana: 0577
Elementárka, y, f. = elementární škola. Tk. Pam. I. 10.

56842   Elementární Svazek: 1 Strana: 0348
Elementární škola (elementarka, škola prvopočáteční), Elementarschule; živelní, ur- stofflich, urfänglich.

56843   Elementarní Svazek: 6 Strana: 0206
Elementarní částice, ZČ. 4., pRáce, SP. II. 55., podmínky, Osv. I. 483., ústroj, troj- úhelník. Us. Pdl.

56844   Elementární Svazek: 10 Strana: 0066
Elementární těla = která chemie ne- dovede rozložiti ve složky jednodušší. Vot. 1.

56845   Elementovati Svazek: 10 Strana: 0066
Elementovati = říkati: element! Wtr. Str. 122.

56846   Elementský Svazek: 10 Strana: 0066
Elementský. E. šelma (nadávka). XVI. stol. Zvon II. 621.

56847   Elemi Svazek: 6 Strana: 0206
Elemi, n. E. východoindijské, pryskyřice. Vz Rstp. 338., 39., 41, Šfk. 533., Ves. IV. 111.

56848   Elemka Svazek: 10 Strana: 0066
Elemka, y, f. E-ky, druh dobrých hro- zinek.

56849   Elemoš Svazek: 1 Strana: 0348
Elemoš, e, m. Salbenbaum. Rk.

56850   Elemoš Svazek: 6 Strana: 0206
Elemoš, e, m., amyris, der Salbenbaum, rostl. E. obecný, a. Plumieri, balsamatý, a. balsamifera, jedovatý, a. toxifera. Vz Rstp. 335.

56851   Elemošovitý Svazek: 6 Strana: 0206
Elemošovitý. E. rostliny, amyrideae (verae): elemoš. Vz Rstp. 335.

56852   Elena Svazek: 6 Strana: 0206
Elena, y, f. = Helena. D. ol. VIII. 273.

56853   Elent Svazek: 1 Strana: 0348
Elent, a, m., z Elenthier, los. — Elentový, Elent-. E. kůže. V.

56854   Eleolith Svazek: 6 Strana: 0206
Eleolith, u, m. = nerost. Bř. N. 179.

56855   Eleonora Svazek: 6 Strana: 0206
Eleonora, y, f., os. jm.

56856   Eleopten Svazek: 6 Strana: 0206
Eleopten, u, m., Elaeopten, v lučbě. Nz., Schd. I. 404.

56857   Eletrika Svazek: 8 Strana: 0078
Eletrika, y, f. = elektrika. Dšk. Jihč. I. 31.

56858   Eleusi-s Svazek: 1 Strana: 0348
Eleusi-s, ny, f., st. mě. v Attice. - Eleusinský. — Eleusini-a, í, pl., n., dle „Gymnasium", slavnost' eleusinská. Eleusinische Feier.

56859   Elev Svazek: 1 Strana: 0348
Elev, a, m., učeň, chovanec. Eleve, Zögling, Schüler.

56860   Elevace Svazek: 6 Strana: 0206
Elevace, e, f., z lat. = vyvýšení. Vz S. N.

56861   Elevační Svazek: 10 Strana: 0066
Elevační, Elevations-. Jind. I. 58.

56862   Elevator Svazek: 8 Strana: 0078
Elevator, u, m., lat. = zdvíhadlo. Dlml. exe,

56863   Elevator Svazek: 10 Strana: 0066
Elevator, u, m. Vodní elevator, ejektor = druh proudové pumpy. Ott. XX. 989.

56864   Elevatorium Svazek: 1 Strana: 0348
Elevatorium, a, n., lat., zdvihadlo, Hebe- werkzeug, Hebestange.

56865   Elhejšov Svazek: 6 Strana: 0206
Elhejšov, a, m., Elheischow, ves u Ml. Vožice.

56866   Eli Svazek: 6 Strana: 0206
Eli = jestliže. U Opav. Brt. D. 171. A eli su hoscě, vyjdu k nim sam. Sš. P. 13.

56867   Eliáš Svazek: 7 Strana: 1243
Eliáš sv. Cf. Mách. 209.

56868   Eliáš Svazek: 8 Strana: 0078
Eliáš. Odvozeniny vz v Kotk. 17.

56869   Eliáš Svazek: 10 Strana: 0066
Eliáš, e, m. Do Eliáše pod křovím schne, po Eliáši ani na křoví. Nár. list. 1903. č. 205. 4. Na sv. Eliaše dopoledne léto, od- poledne podzim. Ott. Kal. 1904.

56870   Eliáš, e Svazek: 6 Strana: 0206
Eliáš, e, m. Sv. E. zažinuje seno. Tč. Kněze Eliáše přítel (začátečná písmena slova kep) = nestyda. Bdl.

56871   Eliášek Svazek: 6 Strana: 0206
Eliášek, šku, m., ein kleiner Kaleschwagen, Rk.

56872   Eliášovo Svazek: 6 Strana: 0206
Eliášovo světlo. Vz Schd. I. 177.

56873   Eligi-us Svazek: 6 Strana: 0206
Eligi-us, a, m. E. od sv. Jiří, augusti- nian. Jir. Ruk. I. 181.

56874   Eligi-us Svazek: 10 Strana: 0067
Eligi-us, a, m. Na sv. Eligia daleko ši- roko tuhá zima a ta má trvati po čtyři měsíce (1/12).

56875   Elikat Svazek: 10 Strana: 0577
Elikat = helekat. Brt. Sl. 75.

56876   Eliminace Svazek: 1 Strana: 0348
Eliminace, e, f., z lat., vyloučení, odmísení. Elimination, Wegschaffung, Entfernung, Til- gung. —

56877   Eliminovati Svazek: 1 Strana: 0348
Eliminovati = vyloučiti, odmísiti, elimi- niren, entfernen, tilgen. — co z čeho. Rk.

56878   Elirofeil Svazek: 8 Strana: 0079
Elirofeil, u, m. = žlutý prášek amorfní, vodou nerozpustný; obsahuje 28% jodu. Vz více v Ott. VIII. 826.

56879   Elis, a, m. E Svazek: 6 Strana: 0206
Elis, a, m. E. Fr. 1846. Vz Jg. H. 1. 2. vd. 550.

56880   Elisabeta Svazek: 1 Strana: 0348
Elisabeta, y, f., vz Alžběta.

56881   Elise Svazek: 1 Strana: 0348
Elise, e, f., z lat., odvržení, vymítka, zámlčka, výsuvka. Das Wegwerfen, Auslassen (eines Buchstaben).

56882   Elise Svazek: 6 Strana: 0206
Elise. Vz Bdl. Obr. 121. Jest neposlušen v tom, coj' zaslíbil. Hus I. 102.

56883   Eliščina Huť Svazek: 6 Strana: 0206
Eliščina Huť, Elisenthal. Čechy I. 16.

56884   Eliška Svazek: 1 Strana: 0348
Eliška, y, f. = Alžběta; 2. máslo s tva- rohem smíšené, rozhuda. V obec. mluvě také: toleranc, Toleranz, z lat.

56885   Eliška Svazek: 7 Strana: 1243
Eliška, y, f., skrác; Ela, Hela.

56886   Eliška Svazek: 8 Strana: 0078
Eliška. Hra na E-ku. Vz Duť. 107.

56887   Eliška Svazek: 9 Strana: 0051
Eliška. Hra na Elišku. Vz Čes. 1. VIL 346. — E. = sýr atd. Za Sa. polož: Kant. 15.

56888   Eliška. — E Svazek: 6 Strana: 0206
Eliška. — E. = sýr v mléce zhoustlý, vším kořením rozdělaný a marjánkou po- sypaný. Sá.

56889   Elita Svazek: 1 Strana: 0348
Elita, y, f., z fr. elite, výbor; květ, trest' něčeho. Rk. Das Auserlesene, Auserwählte; der Kern der Truppen.

56890   Elitní Svazek: 6 Strana: 0206
Elitní ples. Vz Elita.

56891   Elixir Svazek: 1 Strana: 0348
Elixir, u, m., arab., lék, Absud, Heiltrank, Stärkungsmittel; kámen mudrcův. Rk.

56892   Elixír Svazek: 8 Strana: 0078
Elixír z arab. el iksir = kámen mudrců. Čerii. Př. 60.

56893   Elixír Svazek: 10 Strana: 0067
Elixír, z arab al-ixir = léčivý prach = síra s fermentem. Vz Zach. Test. 145. Eli- xírem kovy měniti ve zlato n. stříbro. Ib. 35.

56894   Elixír. Vz Svazek: 6 Strana: 0206
Elixír. Vz Slov. zdrav.

56895   Éljen Svazek: 1 Strana: 0348
Éljen, maď., ať žije! sláva! Rk.

56896   Éljenování Svazek: 8 Strana: 0078
Éljenování = volání éljen. Slov. Phľd. XII. 454.

56897   Eljenovati Svazek: 10 Strana: 0067
Eljenovati = volati eljen Nár. list. 1901. č. 306.

56898   Elka Svazek: 1 Strana: 0348
Elka, y, f. = Helena. Mus.

56899   Ellebor Svazek: 6 Strana: 0206
Ellebor, u, m. E. český = hlaváček jarní, adonis vernalis; e. černý = čemeřice černá, helleborus niger; e. = čemeřice smrdutá, helleborus foetidus; e. bílý = kýchavice bílá, veratrum album. Vz Rstp. 9., 17., 18., 1572., Mllk. 53., 110.

56900   Ellipčitý Svazek: 8 Strana: 0078
Ellipčitý. K. cívka, Kľ. VIII. 75.

56901   Ellipsa Svazek: 1 Strana: 0348
Ellipsa, y, f., z řec, výpustka, výsuvka. Ellipse, Auslassung eines o. mehrer Wörter in einem Satze. I. Ellipsa jest opak pleonasmu. Ellipsou (výpustkou) slove vypuštění slova, jež sice v obdobných vazbách u větě kladeno bývá, vypuštěno však jsouc srozumitelnosti ujmy nečiní, anoť tkví buď v obsahu jiného slova buď v útvaru celé věty. Dle toho, vypuštěno-li buď substantivum nebo verbum, rozeznáváme ellipsu nominálnou a ellipsu verbálnou. — Ellipsa nominalná vzniká, když se vypouští substantivum s adjektivy, číslovkami a zájmeny stále spo- jované. S ellipsou nominálnou užívá se a) adjektiv. Pomsta i na chromém dojede. Ťal do živého. Byli jsme v úzkých. S takovou málo pořídíte. S dobrou se potázal. Vyplatil jej hotovými. — b) Zájmen přisvojovacích. Hleď svého (díla). Každý svou hude. Stál na svém. Jdi po svých. — c) Číslovek. Seděli jsme až do čtyř. Na lože o deváté, s lože o páté. Nemá všech doma. — Ell. verbalná mnohem hojnější jest ellipsy nominalné. Velmi častá jest ell. slovesa býti sponového i pří- sudkového. — a) V úsečných větách pří- slovných. Mladosť radosť, starosť žalost'. Bez ochoty zlé roboty. — b) Ve příslovných větách souvztažných (korrelativných). Kde maso, tam psi. Jaký pán, taký krám. — c) V první větě příslovných souvětí porovnávacích před následujícími částicemi než a jako. Lepší ctnost' ve blátě než hřích ve zlatě. Pěšky jako za vozem. — d) U výkřiku, zvláště po slovcích dobre a škoda. Chvála Bohu! Dobře mu tak! Škoda, že jsme o tom nevěděli. — e) Ve větách sousledných uve- dených částicí až. Hudba hrála až milo. Společnosť je tam až běda. — f) Po slovci div s následující větou zápornou. Div si očí nevyhleděl. Vz Div. — g) V časových větách uvedených slovy, jak živ1. Jak živ jsem ho neviděl. — h) Ve frasích, dnes rok, tak týden1 a p. Dnes rok zemřela. Tak týden měla jsem pomocníka (K. Poh. ). — i) Ve větách tázacích a vztažných. Hned věděl, co a jak. Vím, kudy do města. — k) Ve vazbách, kde jaký, kde který, jak který, málo kdy1 a p. Kde jaké (které) poleno jsme spálili. Málo kdy, aby se nezlobil. Málo který den, aby nepršelo. — Pozn. Ve vazbě, kam který, kam kdo1 vy- puštěno sloveso, moci'. My jsme se kam který od strachu rozutíkali (K. Poh. ). — 1) V zá- porných větách uvedených slovci, ni, nic, nikde'. Slunce nad horami, na nebi ni mráčku. Byl rok a bratra nic. Kde nic, tu nic. — m) Při infinitivě značícím možnosť a nutnosť. Tu slyšeti dusot koní, tu viděti hrozné krupo- bití. Znáti víno po octě. — n. ) Při adjektivech přísudkových, snadno, těžko, milo, hrozno, volno' atd. s následujícím infinitivem. Kaž- dému souditi snadno. Těžko z kamene olej vytlačiti. - - o) Při substantivech: třeba, netřeba, potřebí, hanba, čas, hřích' atd. Třeba opatrnu býti každému. Št. Již čas vyjíti. Žer. Zeptati se potřebí. Kom. — p) Při participiu passiv i na označenou minulosti. Ni sěmo ni tamo ustúpeno i váleno zdě i váleno tamo. Rkk. Utopen a více potom nenalezen. Pass. — q) V záporných předvětích podmíněných vět neskutečných (irrealných) vypouštívá se v ná- řečích moravských z pravidla participium , bylo a bylo bývalo'. Kdyby ne matky, byl bych to učinil. — Pozn. Podobnou ellipsu mívají neskutečné věty porovnávací. Odložil vidly a dělal, jakoby nic. K. Poh. — Než i jiná slovesa velmi zhusta se vypou štívají, a to: a) indikativ. Po peří ptáka, po řeči člověka. Na bílý chléb máslo, na černý hlad. — b) Imperativ. Kdo do tebe kamenem, ty do něho chlebem. Na ptáky lepem, ne cepem. — c) Infinitiv sloves ruchu podmětného: jíti, přistoupiti a p. ve spojení se slovesy dáti, kázati, museti, strojiti se, chystati se, chtíti. Češi Uhrům do země nedali. Háj. Potom dál už musil Jiřík pěšky. Er. Sestra chystá se do města. — Pozn. Po frasích, není kdo, co, kam; nemám co, kde; nevím co kde' a p. stálá jest ellipsa infinitivu, kterýžto se doplňuje z předcházejícího imperativu nebo konjunk- tivu. Prostři na stůl!, Není čím'. Dávej na stůl!, Není co'. Sedl bych si, nemám kam. Kupoval bych, nemám zač. — d) Participium perfecti activi ve f rasi:, rád bych'. Zabečela kráva, že by ráda na pole. Sš. Pís. 483. Co byste rádi? — e) Před konjunktivem vypouštívá se pravidelně, bylo by třeba'. Tomu člověku aby se každý kořil. Dnes aby člověk ani nevycházel. Letos abychom v létě topili. — 2. Zeugma. Vz Zeugma. — KB. 235. — 237., Km. III. 275. — Slovné figury výpust- kové. Ell. rhetorická od ellipsy syntaktické tím se liší, že tato jest obratem v řeči vůbec ustáleným, onano pak do sebe má ráz novoty, vznikajíc za příčinou příležitostnou. Tu oni opět v smíchy. Kom. Já přiběhna táži se, co to ? Oni, že vítr jde. Kom. — 2. Rhetorická brachylogie (stručnomluv), stručnosť a úseč- nosť slohu, přivoděná k místu výpustkou všeho toho, čeho ze souvislosti snadno se dovtípiti lze. A hned uzřím zástup lidí všelijaké věci sbírajících. Ptám se, co to? oni, že se přes svět strojí. Já: a proč ne bez těch tíhot? lehčeji by jeli. Oni: bloud jsi ty! Jak že by jeli? to jejich křídla. Kom. Lab. 29. — 3. Asyndeton, výpustka spojek. Vz Asyndeton. KB. 239. Vz Zk. Ml. II. 153.; Mk. Ml. 297. — II. Schodnice (čára). Ellipse, Kegelschnittlinie.

56902   Ellipsa Svazek: 6 Strana: 0206
Ellipsa == výpustka. Cf. Bž. 116., Brt. S. 3. vd. 187., Vor. St. 58., Bdl. Obr. 141. — E. = schodnice, křivá čára (křivka) povstá- vající, když se kužel na koso ku spodu pro- řízne. Sedl. E. prostorová, sfaerická, Vnč. 84., 89., aberrační, Stč. Zem. 100., 102, se- trvačnosti. Pk. 17., 18. Cf. Schd. I. 188.

56903   Ellipsa Svazek: 7 Strana: 1243
Ellipsa. Cf. D. Lhrg. 319., Výpustka (i dod.).

56904   Ellipsa Svazek: 8 Strana: 0078
Ellipsa, y, m. Vz Oit. VIII. 531. nn.

56905   Ellipsembr Svazek: 6 Strana: 0206
Ellipsembr, u, m., druh křivé čáry. Vnč. 110.

56906   Ellipsocephal-us Svazek: 8 Strana: 0078
Ellipsocephal-us, a, m. = rod trilobitů. Ott. VIII. 532.

56907   Ellipsograf Svazek: 6 Strana: 0206
Ellipsograf, u, m. = měřický nástroj k rýsování ellipsy. NA. V. 112., Jd. Geom. IV. 80., S. N.

56908   Ellipsograf Svazek: 8 Strana: 0078
Ellipsograf, u, ni. = stroj, jímž lze ellipsu nepřetržitým tahem zobraziti. Ott. V11I. 532.

56909   Ellipsoid Svazek: 1 Strana: 0349
Ellipsoid, u, m. E. dvouosý, zweiaxig.

56910   Ellipsoid Svazek: 6 Strana: 0206
Ellipsoid = těleso, které by povstalo, kdyby ellipsa otáčela se okolo hřídele svého stopy hnutí svého po sobě zůstavujíc. Sedl. E. = schodničník, das Ellipsoid. Sl. les. E. točný (zploštěný a vejčitý, das Drehungs- ellipsoid), das gedrückte o. eiförmige E., Jrl. 420., NA. V. 71., obecný či trojosý, das drei- axige E., Jrl. 269., Stč. Dif. 231., 339., NA. V. 71., rotační, Stč. Dif. 252., 346., Besselův typický, Stč. Zem 356., čočkovitý, NA. V. 71., polarisační, ZČ. III. 138.; e. nervu zra- kového. Osv. I. 147. Cf. S. N.

56911   Ellipsoid Svazek: 10 Strana: 0067
Ellipsoid, u, m. E. centrální, setrvač- nosti. Sr. Strh. Mech. 374., 375.

56912   Ellipsóid, u Svazek: 8 Strana: 0078
Ellipsóid, u, in. Vz Ott, VIII. 533.

56913   Ellipsoidický Svazek: 6 Strana: 0206
Ellipsoidický, ellipsoidisch. E. tvar. Stč. Zem. 365.

56914   Ellipsovitý Svazek: 6 Strana: 0206
Ellipsovitý = podobu élilipsy mající, ellipsenartig. Pek. 25. E. kotouč, Mj. 70., čára. NA. V. 44., Slb. XLI, Rstp. 412.

56915   Elliptický Svazek: 1 Strana: 0349
Elliptický, elliptisch, länglich, rund, aus- lassungsweise.

56916   Elliptický Svazek: 6 Strana: 0206
Elliptický, länglich rund. E. zrcadlo, ZČ. III. 58., fuNkce, S. N., Stč. Dif. 5., křivka, oblouk, Stč. Zem. 162., 355., věnec hor, e. Bergkranz, Sl. les., klenba, Us. Pdl., hypo- thesa. Vz S. N.

56917   Elliptický Svazek: 8 Strana: 0078
Elliptický. E. funkce. Vz Ott, VIII. 533.

56918   Elliptičnosť Svazek: 10 Strana: 0067
Elliptičnosť, die Ellipticität. Jind. I. 59.

56919   Elliptičný Svazek: 6 Strana: 0206
Elliptičný = elliptický. Slb. XLL, Rstp. 412.

56920   Ellwanky Svazek: 6 Strana: 0206
Ellwanky, nek, pl., Ellwangen. Bž. 119.

56921   Elmský Svazek: 6 Strana: 0206
Elmský (vl. helenský oheň = záření na špicích věží, stěžňů a pod. věci vysokých. Vz S. N.

56922   -elný Svazek: 1 Strana: 0349
-elný, vz -edlný.

56923   -elný Svazek: 10 Strana: 0067
-elný, lat. -alis, lépe: -alny. specielný, lépe specialny. Mš.

56924   Eloge Svazek: 1 Strana: 0349
Eloge, fr. (elóž), z lat., nápis, výrok; po- chlebenství, chvalořeč, pochvalný spis. S. N., Rk. E-ge někomu činiti = pochlebovati. Auf- schrift; Lob, Lobrede, Lobschrift.

56925   Elokace Svazek: 6 Strana: 0206
Elokace, e, f., z lat. = pronájem. Kh.

56926   Elokuce Svazek: 1 Strana: 0349
Elokuce, e, f., z lat., řečnické přednesení, Rk., der rednerische Ausdruck; die Wohl- redenheit.

56927   Elongace Svazek: 6 Strana: 0206
Elongace, e,f., z lat. = výběh, odchýlení-se dvou bodů pozorovaných z bodu třetího. Vz S. N., Stč. Zem. 167.

56928   Elongace Svazek: 10 Strana: 0067
Elongace, e, f., z lat. E. linearní, úhlová. Sr Strh. Mech. 397., 403.

56929   Elongační Svazek: 6 Strana: 0206
Elongační, Elongations-. E. úhel, ZČ. I. 130., 80., S. N.

56930   Elongovati, z Svazek: 6 Strana: 0206
Elongovati, z lat. = prodloužiti. Kh.

56931   Eloquenti-a Svazek: 1 Strana: 0349
Eloquenti-a, e, f., lat., výmluvnost'. Elo- quenz, Beredsamkeit.

56932   Elový. E Svazek: 6 Strana: 0206
Elový. E. droždí, die Alehefe. Šp.

56933   Elpl Svazek: 10 Strana: 0577
Elpl Dr., spis. Sr. Máj. III. 256.

56934   Elsaska, y Svazek: 6 Strana: 0206
Elsaska, y, f., die Elsasserin.

56935   Elsasko Svazek: 1 Strana: 0349
Elsasko, a, n., nebo Elsas, a, m., něm. Elsass. — Elsačan, Elsák, Lex. 1470., Elsas, a, m.; Elsačanka n. Elsaska, y, f. — Elsaský. Jg. Vz S. N.

56936   Elsasko, vz S Svazek: 6 Strana: 0206
Elsasko, vz S. N.

56937   Elsner, a, m. E Svazek: 6 Strana: 0206
Elsner, a, m. E. J. Boh., senior jednoty bratrské, 1717.—1782. Vz Jg. H. 1. 2. vd. 550., Tf. H. 1. 3. vd. 49., Šb. D. ř. 2. vd. 238., Jir. Ruk. I. 181.

56938   Elsnic, e, m. E. z Svazek: 6 Strana: 0206
Elsnic, e, m. E. z Elsnic. Vz Blk. Kfsk. 1303., Sdl. Hr. I. 140., S. N. III.. X. 179.

56939   Elšík, a Svazek: 6 Strana: 0206
Elšík, a, m., os. jm. Šd., Vck.

56940   Elška, y, f Svazek: 6 Strana: 0206
Elška, y, f. = Eliška. D. ol. III. 38., Tk. I. 605., II. 534.

56941   Eluce Svazek: 7 Strana: 1243
Eluce, e, f., v cukrov. Vz Ott. V. 767. a.

56942   Eludovati Svazek: 6 Strana: 0206
Eludovati, z lat. = zmařiti, zklamati, zákon obejíti.

56943   Elukubrace Svazek: 6 Strana: 0206
Elukubrace, e, f., z lat. = sepsání s ve- likou pílí a důvtipem učiněné. S. N.

56944   Eluse Svazek: 6 Strana: 0206
Eluse, e, f., z lat. = oklamání. S. N.

56945   Elutor Svazek: 7 Strana: 1243
Elutor, u, m., v cukrov. Vz Ott. V. 767. a.

56946   Elysi-um Svazek: 1 Strana: 0349
Elysi-um, a, n., dle „Gymnasium", u starých sídlo blažených, Ráj, sídlo rozkoše. Der Ort, der Seligen, Wonnegefilde. — Elysijský.

56947   Elysijský. E Svazek: 6 Strana: 0206
Elysijský. E. pole. Pl. I. 53.

56948   Elysium Svazek: 6 Strana: 0207
Elysium. Býti v elisiu = opilým. Us. Kšť.

56949   Elytrit-is Svazek: 6 Strana: 0207
Elytrit-is, y, f., z řec. = zánět pošvy. S. N.

56950   Elytrokele Svazek: 6 Strana: 0207
Elytrokele, y, f. = přepadení (výhřez) pošvy. S. N.

56951   Elytrorrhafie Svazek: 6 Strana: 0207
Elytrorrhafie, e, f., z řec, chirurgická operace, kterou se zúžení pochvy docíliti má. S. N. XI. 398.

56952   Elytrorrhagie Svazek: 6 Strana: 0207
Elytrorrhagie, e, f., z řec, krvácení z pošvy. S. N.

56953   Elytrorrhaphia Svazek: 7 Strana: 1243
Elytrorrhaphia, vz Colporrhaphia (2. dod.)

56954   Elžbeta Svazek: 10 Strana: 0067
Elžbeta, y, f. = Alžběta. Ev. olom. VITI.

56955   Elžka Svazek: 6 Strana: 0207
Elžka, y, f., os. jm. Dal. 163., 173.

56956   -em Svazek: 1 Strana: 0349
-em. U jmen v -em ukončených vysouvá se ve všech pádech se samohláskovou připonou se počínajících e: nájem — nájmu atd. Kz. Ale slova objem, sněm, lem, tem atd. mají v gt. objemu, sněmu, lemu, temu. — -em je koncovkou instr. sg. sklonění muž.; a střed. a dat. pl. V. sklon. (Kosť): hadem, mužem, slovem, polem; kostem. V obec. mluvě: kostím, ve vých. Čech. kostim. Jir. — Místo i v I. os. sg. praes. na Slov.: milujem (miluji), pijem (piji), mužem (maži). Šb.

56957   -em Svazek: 6 Strana: 0207
-em mění se v -ym: v zymi (v zemi), zlatym, střibrym, za kopcym, dubym, synym, sedym, sym — jsem, vym — vematel. Laš. Vz Brt. D. 102.

56958   -em Svazek: 9 Strana: 0051
-em přípona 1. os. sg. praes. na Lašsku: jo čujem, až jo přivandrujem; a z toho -ym: jo se tě veznym. Vz Gb. H. ml. III. 2. 7., List. fil. 1898. 75., -ym. — Koncovka a) instr. sg. u, chlap a dub' Gb. H. ml. III. 1. 45.; u, oráč a meč', ib. 103., -om; u, město' ib, 138., -om; u, moře' (mořem, sluncem), ib. 156., -om; u, vládyka´ (s Rokycanou. V. Kal. ), ib. 197.; u, panoše' (novotvar, za vůdcem, ib. 229., -ú; u, hosť ib. 342., 345.; u, kámen' (kamenem), ib. 407., 409.; b) dnt. plur. u, moře' (k srdcem, plícem). Vz Gb. H. ml. III. 1. 158., -óm; u, duše' hlavně po sykavkách (k opicem m. -ím), ib. 212.; u, panoše': všem rádcem, ib. 231., -ám; u, kosť a hosť. Ib. 343., 347., -ám, -im (u host také -óm).

56959   -ém Svazek: 9 Strana: 0051
-ém konc. a) instr. sg. u, znamení': shořal mlýn i s obilém. Let. Vz Gb. H. ml. III. 1. 167., -ím; — b) dat. pl. u, oráč a meč'. Vz ib. 110.

56960   Em-ový Svazek: 6 Strana: 0207
Em-ový. E. přípony: -m?,-ma,-mo,-men (-mě), -mno, -im, -ím. Vz jednotlivé a Bž. 232.

56961   Em-us Svazek: 6 Strana: 0207
Em-us, a, m., emus, brouk. E. chlupatý, e. hirtus. Kk. Br. 92.

56962   -ema Svazek: 1 Strana: 0350
-ema jest koncovka dativu a instrumentalu dual. sklonění: muž, země, daň a pole. Da. Obecná mluva užívá také v instr. plur. koncovek -ama, -ona, ma; koncovky -ama z pravidla u substantiv s tvrdou n. širokou koncovkou, zřídka jinde jako: husama (husma), loktama, zetama (zet, a = zeť, ě) atd.; -ema pak a -ma při ostatních koncovkách a sice prvé z nich obyčejně tehdáž, když předcházejí aspoň dvě souhlásky: kyčlema, mandlema, kachlema, pytlema, uhlema, kotlema, soudcema, dněma, kaplema, vochlema, vovcema; řidčeji po jedné souhlásce: králema, mečema (mečma), korbelema, košilema, ba i: dilema, rucema (rukama); obyčejně však v tomto případě stává -ma: mužma, košma, nožma, lidma, penězma, dětma, polma, nedělma atd. Vedlé: za ňadrama, pod schodama — slýchati zhusta: za ňadry, a na Plašte vždy: Komora pod schody. Prk. Chlapci jsou za humny. Na Mor. Mrk. — Vz -ama, -oma, Dual.

56963   -ěma Svazek: 6 Strana: 0207
-ěma: dvěma, oběma, laš.: dvima, obima. Té.

56964   -ema, -ěma Svazek: 9 Strana: 0051
-ema, -ěma. Koncovka a) instr. dual, u, duše' vz Gb. H. ml. III. 1. 209., -ama; u, panoše' (súdcema), ib. 230., -ama; — b) dat. a insti. dual, u, oráč a meč' ib. 103., -oma; u, moře' (plecema), ib. 156., -oma, -ma; — c) instr. pl. u, oráč a meč' (dial. ): měsíicema, ib. 111. 112., -i; u, moře'(mořema, polema, Us. ), ib. 159., 160., -i; u, panoše': před soudcema. Ib. 232., -ami.

56965   -ema, -emi Svazek: 9 Strana: 0051
-ema, -emi konc. instr. pl. u, chlap a dub' m. -ama, ami: živlemi, psema (v jazyku kleslém). Vz Gb. H. ml. III. 1. 65.

56966   Emacerace Svazek: 6 Strana: 0207
Emacerace, e, f., z lat. = vychudlosť, souchotiny. S. N.

56967   Email Svazek: 1 Strana: 0350
Email, u, m., fr. (emalj), smalta na kovech, tav barevný. Schmelz, Schmelzglas. E. prů- hledný, neprůhledný. S. N. — Smaltopalna. — Smaltovati. Šm.

56968   Email Svazek: 6 Strana: 0207
Email jest sklo mlékovité neprůhledné. Šfk. Poč. 298., Schd. I. 330., KP. IV. 583., Kram. Slov. E. = snadno rozpustitelná skla, jež kovovým věcem jsou ozdobou aneb ochranou proti okysličení. S. N. E. zubní. Slov. zdrav.

56969   Email Svazek: 8 Strana: 0078
Email (emailj), e, ni. Dle Lep. v Mus. 1894. 407. lépe dle Meč než dle Dub. Cť. Detail.

56970   Email Svazek: 9 Strana: 0051
Email, z čeho se dělá. Vz KP. VIL 620.

56971   Emaileur Svazek: 1 Strana: 0350
Emaileur, a, m., fr. (emaljér), malíř smaltu. Rk. Emailleur, Schmelzarbeiter, Glaskiinstler.

56972   Emailleur Svazek: 6 Strana: 0207
Emailleur, a, m. = malíř smaltu.

56973   Emailování Svazek: 9 Strana: 0051
Emailování = rozpouštění skloviny na želez ém podkladu. Vz KP. VIL 619.

56974   Emailovaný Svazek: 10 Strana: 0067
Emailovaný plech. Nár. list. 1903. 298. 21.

56975   Emailovati Svazek: 1 Strana: 0350
Emailovati, kovy smaltem opatřiti. Rk. Emailliren, in Schmelz arbeiten, mit Schmelz überziehen.

56976   Emailovitý Svazek: 8 Strana: 0078
Emailovitý. E. podstat zubu (zevní). Nár. list. 1895. č. 24. odp.

56977   Emailový Svazek: 8 Strana: 0078
Emailový. E. barvy. Vz Mrš. 27.

56978   Eman Svazek: 6 Strana: 0207
Eman, a, m. Emane, chleba nemáme, koláčů ti nedáme. Us. Msk.

56979   Emanace Svazek: 6 Strana: 0207
Emanace, e, f., z lat. = vyplývání, výron. Vz S. N.

56980   Emanační Svazek: 6 Strana: 0207
Emanační, Emanations-. E. theorie New- tonova. ZČ. III. 1., KP. II. 118., S. N.

56981   Emancipace Svazek: 1 Strana: 0350
Emancipace, e, f., zlat., propuštěni z moci, ze závazku, vyproštění, vyvazení. Rk. Em. j otrokův, židův, žen, školy od podřízenosti církvi, těla. Hš. Emancipation, Losgebung, Freilassung.

56982   Emancipace Svazek: 8 Strana: 0078
Emancipace. Vz Ott. VIII. 558. nu.

56983   Emancipační Svazek: 8 Strana: 0078
Emancipační. E. choutky ženské. Vlč. Bás. 82.

56984   Emancipatka Svazek: 1 Strana: 0350
Emancipatka, y, f. Eine Emancipirte. Rk.

56985   Emancipování, n Svazek: 6 Strana: 0207
Emancipování, n., die Emancipirung. E. veřejného vyučování od jesuitů. Ml. E. syna u Římanů. Vlšk. 247., Kram. Slov., S. N.

56986   Emancipovaný Svazek: 6 Strana: 0207
Emancipovaný, emancipirt. E. otrok, Šmb., dáma. Us. Pdl.

56987   Emancipovati koho Svazek: 1 Strana: 0350
Emancipovati koho. Vz Emancipace. Emancipiren, freilassen, für frei erklären.

56988   Emanuel Svazek: 8 Strana: 0078
Emanuel. Odvozeniny vz v Kotk. 17.

56989   Emanul Svazek: 6 Strana: 0207
Emanul, a, m., os. jm. Cf. Eman, S. N.

56990   Emaus Svazek: 1 Strana: 0350
Emaus, u, m., obyč. Emausy, pl., klášter v Praze. Emaus. V Emausích. Do Emaus jíti, k Emausům. Jg. — Emauský klášter, opat. Jg.

56991   Emauský Svazek: 10 Strana: 0067
Emauský, E. pouť v Praze. Vz Vykl. Obrz. 165.

56992   Emausy Svazek: 6 Strana: 0207
Emausy v Praze. Blk. Kfsk. 715., S. N.

56993   Emballage Svazek: 1 Strana: 0350
Emballage, fr. (anbaláž), obal, zabálka; obalné, zábalné, plat od balení. Rk. Das Ein- packen der Waaren, Verpackung; Packfutter, Umschlag.

56994   Embargo Svazek: 6 Strana: 0207
Embargo, špan. == zadržení cizí lodi ve vlastních vodách. K. Adámek.

56995   Emblem Svazek: 6 Strana: 0207
Emblem. Jg. Slnosť. 159., S. N.

56996   Emblem-a Svazek: 1 Strana: 0350
Emblem-a, ata, n., řec, význak, podo- benství. Rk. Emblem, Sinnbild; Zierrath.

56997   Embolie Svazek: 7 Strana: 1243
Embolie tuková arferiol plicních. Ott. V. 342.

56998   Embonpoint Svazek: 1 Strana: 0350
Embonpoint, fr. (anbonpoen), tělnatosť. Rk. Körperfülle, Wohlbeleibtheit.

56999   Embryo Svazek: 1 Strana: 0350
Embryo, a, n., z řec. l'/tß^vor, zárodek (člověka), Rk., dítě do 4 měsícův po početí. Keim (von Thieren o. Menschen).

57000   Embryo Svazek: 6 Strana: 0207
Embryo, vz S. N.