345001   Tovarychařiti Svazek: 4 Strana: 0125
Tovarychařiti = nádenničiti, Taglöhner sein.

345002   Tovarychářský Svazek: 4 Strana: 0125
Tovarychářský = nádennický, Taglöh- ner-. Jg., Bern.

345003   Tovarýn Svazek: 4 Strana: 0125
Tovarýn, a, m., Vký., zbytečně m.: to- varyš.

345004   Tovaryš Svazek: 7 Strana: 0916
Tovaryš. Mkl. Etym. 359. T-še v něčem míti. Št. Kn. š. 2. V lakomství t. Jg.

345005   Tovaryš Svazek: 8 Strana: 0431
Tovaryš a tovar onus a to z tur. tavâr = pecus, merx. Vz Gb. H. ml. I. 124.

345006   Tovaryš Svazek: 10 Strana: 0673
Tovaryš, e, m. Organizace t-šů v XV. stol. Vz Wtr. Rem. 749

345007   Tovaryš, tovařiš, e, tovaryšek Svazek: 4 Strana: 0125
Tovaryš, tovařiš, e, tovaryšek, ška, m. T. = kdo u mistra z platu pracuje dříve než mistrem se stane, der Geselle, Knappe. T. truhlářský, nožířský, zednický, Us., mistrov- ský (který dělá kus mistrovský, der Stück- gesell), sedací, Sitz-, řemeslnický, der Hand- werksbursche, domácí, einheimischer G., po- kladniční, Laden-, jirchářský, Weissgärber-, ohlídací (na ohlídce), Umschau-, koželužský, Gerber-, zasedací, Muth-. Šp. Přeležení ne- dám, moc tovaryšů mám, ve dně v noci kujú, nikdá nenocujú. SŠ. P. 31. Prosil mne, abych jemu svých tovařišuov pojičel. Půh. II. 401. T. starší u mlynářů: stárek, v pivo- váře: podstarší (vz Řemeslo); tovaryš mladší: mládek, Junggeselle. Někoho tovaryšem udě- lati; t-še odlouditi, zvábiti. Šp. — T. = stoupenec, druh, společník, der Geselle, Ge- nosse, Kamerade, Gesellschafter, Gefährte, Theilnehmer, Spiessgeselle. V., T. jednoho bytu a pokoje, na vojně, bitvy, cesty, v je- dnom úřadě, dobrý, věrný. V., Pt. Tovaryši a t-ší. Bohatšímu sebe (nežlis sám, Ben. ) ne- buď tovaryšem. V. T-ši zlodějův. Br. Také společníci neb tovaryši pře té mohú při vésti bez přikázání. CJB. 381. Neboť dobře přísluší lidské rozumnosti, aby tovařiš práce byl také účastník utěšení. Ib. 349. Tehda hrazký komorník jma toho kraje ot úřada komorníka s sebú tovařišem. Kn. rož. 48. Zlý tovaryš z nenávisti nepokoj proti tobě vzbudí; Tovaryša poznáš z tovaryšstva. Mor. Tč. Už mne opuscili bratři, tovaryši, ene (= jenom) mne ty něopuščaj, můj Kriste Ježíši. Sš. P. 53. S podobným buď tovaryš, když to musí býť, ale časté schádsky (schůze) s nikým nechcej míť. Mor. Tč. Mnoho je v světě tovaryšóv, ale málo prátelóv; T-ša v zlém nesluší prátelóm menovat; Dobrých a cnostlivých tovaryšóv sa pridržuj a zlých sa varuj. Slov. Tč. A když Budel počne metati (kostky), i uvrže Beranovo a t-ši okolo sediec diejí: Berane, ber peníze, tvé sedí!; Proti tomu Jiřík mluvie, že jest byl jeho t-řiš, ale že již jeho t-šem není na tři léta. NB. Tč. 106., 140. Pobral mi je a mým tovařišóm bez práva; Jeho t-ši pobrali mi na cestě svobodné vozy; Musel se všemi t-šemi (m.: t-ši) jeti do Brna. Půh. I. 163., II. 27., 84. (Tč). Máš-li kakého t-še k té řeči, abych lépe věřil dvěma než jednomu?; A vzkáži svým t-šóm do Benátek a jinam, aby jim psali, že draho jest v Benátkách; A ponuknuli sú t-šóm, kteříž sú byli v jiné lodi; A také má žena ctíti muže svého ja- kožto t-še a pána svého. Hus I. 79., 218., 277., III. 209. Nechci, abyste byli t-šie ďá- blóm; Byl t-řiš našeho putovanie. ZN. T-řiš za stolem, socius mensae. BO. Věrnému t-ši věrný buď. Kom. T-še někomu dáti. V. T. v hřešení. Kram. Máte býti mé žádosti t-ší. Troj. Někomu t-šem býti. T-še svého trá- pení míti. Sych. Veselý t. na cestě za dobrý koč (kočár) stojí. Na Slov. Bern. Z t-še se poznává, kdo se ze sebe samého neznává. Na Slov. — T. = kaplan. Us. v horu. — T = penis. A staneť pan tovaryš jako roh. Rkp. bibl.

345008   Tovaryšení Svazek: 4 Strana: 0126
Tovaryšení, n., der Umgang, die Gesell- schaft. T. s jinými, V., s lidmi. Kram., se světem. Plk. Vaše t. společné. Kom.

345009   Tovaryšenka Svazek: 4 Strana: 0126
Tovaryšenka, y, f. = tovaryška. T-ko má, choďme my si v modře, nevydávajme sa, šak je nám tak dobře. Sš. P. 549.

345010   Tovaryšiti Svazek: 4 Strana: 0126
Tovaryšiti, il, en, ení; tovaryšívati = tovaryšem učiniti, spolčiti, zugesellen; to- varyšem býti, Gesell sein, sich gesellen, mit Jemanden umgehen. Jg. — koho s kým. Nouze tovaryší člověka s člověkem. Us. -- s kým. Důvěrně s ním tovaryším; Dobrý rád s podobným tovaryší. V. Pýcha i s do- brými i se zlými t-šíc vždy škodu činí. Hus I. 317. S modláři t-ší a svévolně v hříchy leze. BR. II. 16. b. S pochlebníky nebez- pečno t. Rvač. Budúť s tobú t. cestú. BO. — Br. — v čem. S někým v přijímání roz- košných pokrmů t. Troj. — komu. Půjdeš válčit s Marsy a otec tvůj t. bude tobě. Nej. Leč ty (kráso) světcům v nebi tovaryšíš; Milosť boží tu člověku všady t-ší. Sš. Bs. 185., 147. Klín tesaři tovaryší. Pk. — kde jak dlouho. U něho jsem tři léta tova- ryšil. Pal. Dj. IV. 1. 397. — se ke komu, se s kým, se mezi jiné = tovaryšiti, spolčiti se, k někomu se chlácholiti, louditi, sich gesellen, Jemands Gesellschaft suchen. Rovný k rovnému se tovaryší. V. S mo- dláři se netovaryšte a nepřízněte. BR. II. 603. a. Kdo se s pyšným tovaryší, sám pýchy nabývá; Pohledni na toho mravy, s kým se kdo t-ší; S jakými se t-šíš, též takým zůstaneš. Mor. Tč. On se s blázny t-ší a múdrých vysmívá. Slov. Tč. S nepřá- tely se t. Kom. Zrádcové mezi lidi se to- varyšili. Plk.

345011   Tovaryšiti komu ve válce Svazek: 10 Strana: 0446
Tovaryšiti komu ve válce. Jrsk. XVII 342.

345012   Tovaryška Svazek: 7 Strana: 0916
Tovaryška = kamarádka. Mor. Brt.

345013   Tovaryška, tovařiška Svazek: 4 Strana: 0126
Tovaryška, tovařiška, y, tovaryškyně, ě, f. = společnice, die Genossin, Gefährtin, Gesellin, Gesellschafterin. Jg. Za tovaryšku lože (za manželku) pojíti. V. Závisť fest to- varyška štěstí. Sych. Manželce a t-šce své. BR. II. 83. b. Vydaj sa len, vydaj, t-ko moja, šak sa veru zdovješ, jaká je to vuola. Sš. Ps. 425. Žena, již's mi dal t-řišku, dala mi s dřeva a jedl sem; Muž má ctíti svú ženu jakožto t-řišku od Boha sobě danú. Hus I. 199., III. 209. Móžeš ju s jejie t-kami jieti. Dal. 12. 14. Kuna, vydra tovařiška též mluviechu, jako liška. Smil v. 1411.

345014   Tovaryšník Svazek: 9 Strana: 0344
Tovaryšník, a, m. = tovaryš. Šeb 58.

345015   Tovaryšnosť Svazek: 4 Strana: 0126
Tovaryšnosť, i, f., die Geselligkeit. Bern.

345016   Tovaryšný Svazek: 4 Strana: 0126
Tovaryšný = kdo rád tovaryší, gesellig. Nenieť tovařišný, jest kakýs sám svój. Št. Člověk jest zvíře t. Ms. Kn. lék. Vz Dru- žebný. — ke komu. Jsou k tobě t-šní. Mand. 116.

345017   Tovaryšovati Svazek: 10 Strana: 0673
Tovaryšovati. Wtr. Řem. 747. Sr. Tova- ryšiti v III. Přisp.

345018   Tovaryšský Svazek: 4 Strana: 0126
Tovaryšský, Gesellen-, Gesellschafts-. T. pořádek, Ros., máry (Folterbank). D. Na t. máry dáti (mučiti). V. Se vší rotú tova- ryskú čekáše. Troj. T. bratrstvo (malý po- řádek), léta, pokladnice, mzda, stav, kus, práce. Šp. T. list, Gesellenbrief, hostina, čas, doba, schůze, řád, kmotr, zkouška, neplechy, neřády, Gesellenunwesen, otec, zvyk, pečeť, průpověď, -spruch, pozdravení, hospoda. Šp. — T. = tovaryšný, gesellig. Rys jest zvíře t. Rad. zv. Tovaryšsky někoho užívati. V.

345019   Tovaryšsky Svazek: 7 Strana: 0916
Tovaryšsky = sdružně. Anth.

345020   Tovaryšský Svazek: 7 Strana: 0916
Tovaryšský. T. věci se nekšaftují. Cor. jor. IV. 3. 1. 442.

345021   Tovaryšský Svazek: 7 Strana: 1392
Tovaryšský. T. máry = přístroj, na němž mučeného natahovali, až klouby pra- skaly. Vz Wtr. Obr. II. 753.

345022   Tovaryšský Svazek: 8 Strana: 0431
Tovaryšský. T, jména: Každého času rád vesel, Kratochvíl, Tulipán, Rozmarian, Roz- košný, Spurný, Nerad piva rozlíval, Nerad z mála píjával. 1718. Pras. Kern. 41. (48?).

345023   Tovaryšství, n., tovařišství Svazek: 4 Strana: 0126
Tovaryšství, n., tovařišství, vz -ství. T. = spojení dvou n. více osob k jistému úmyslu, die Gesellschaft. Člověk s člověkem v t. žije. Us. V t. se dáti. V. Nosiči zname- nají zlé žádosti neb zlá tovařišstvie, jenž hřieš- ného k zatracenie nesú. Hus II. 353. — T. = přátelství, obecenství, die Kameradschaft, Ge- sellschaft, der Umgang. Zavázati se t-stvím někomu; t. s někým míti. V., Chč. 635. Na t. někomu ruku podati. Br. Pro dobré t. Klat. Kteří jemu na t. rukou podali. BR. II. 614. K jich tovařiství by mohli přijíti, neúfájí. Hus II. 137. — T. = tovaryšnosť, die Geselligkeit. Kom. Vz Spolek, Rb. 273

345024   Tovaryšstvo Svazek: 4 Strana: 0126
Tovaryšstvo, a, n. = tovaryšství; strany gt. pl. vz -stvo. Die Gesellschaft, der Um- gang. T-stvo tovaryšů sobě rovných činí; Věrné t. bídy ulevuje; T. věrné v zármutku důvěrné; T. zbytečné není užitečné; T. činí podobného zlého nebo dobrého; Nechti s ta- kým t. míti, jenž tvým sluhů časem může býti; Chceš-li bez potupení v t-stvě býti, nechti s žádným zbytečné t. míti. Mor. Tč. Varuj sa vždy t-stva kyselého kvasu. Slov. Tč. Zlé t. kazí dobré mravy. Us. Kal. Věz to, že s námi tovařišstva nikdy nebude jmieti. Dal 10. 70. Viděl jest, že z t-stva jeho bratří přibylo by jemu muk; Vyvésti ně- koho ze zlého tovařišstva; Žádostí vašeho tovařišstva nemocna jsem; Člověk umuče- ním Kristovým netolik od hřiechóv móž učistěn býti, ale také i nebeského t-stva do- jíti. Hus II. 248., 324., III. 27., 45. Obnoviti přiezeň a dřevnie tovařišstvo. BO. T. roz- loučiti. V. T-stvu rozpustilému vyhýbej. Kom. Z t-stva dobrého užitek pochází. Ctib. — T. = spolek, společnosť, družstvo, die Ge- sellschaft, das Gesellenwesen. Spolek n. to- vařišstvo jest společné osob snešení k na- bytí hojnějšího zisku n. výdělku. Pr. měst. T. s někým učiniti; v t. vjíti, se dáti; t. udělati. V. Tovaryšstvo, radujme se, maso- pust přibližuje se. Dač. V t. někoho přijati. Hus III. 7. Vz Spolek. — T. = lidé k úmyslu nějakému spojení, die Gesellschaft, Gilde, Genossenschaft, der Verein. T. učené, sstou- pené, geschlossene Gesellschaft. V. T. Ježí- šovo (Jesuité). Cf. předcházející.

345025   Tovaryšstvo Svazek: 7 Strana: 0916
Tovaryšstvo co jest. Vz Cor. jur. IV. 3. 2. 447.

345026   Tovaryšstvo Svazek: 8 Strana: 0431
Tovaryšstvo. T. k meči = pochva. Wtr. Krj. I. 176.

345027   Tovařiský Svazek: 8 Strana: 0431
Tovařiský m. tovarišský. Gb. H. ml. I. 512.

345028   Tovařiš Svazek: 4 Strana: 0124
Tovařiš, vz Tovaryš.

345029   Tovařiš Svazek: 9 Strana: 0343
Tovařiš, tovaryš. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 129.

345030   Tovařišie Svazek: 4 Strana: 0124
Tovařišie, kollect. = tovařiši. Sebrachu sě všechna říše i milobuzká tovařišie, po- jemše sě všecka obec, jidú v horu, jejž dějí Lobec. Hr. rk. 35.

345031   Tovařišie, tovařišija Svazek: 4 Strana: 0126
Tovařišie, tovařišija = societas. Leg. o sv. Prok.

345032   Tovařišiti, Tovařiška Svazek: 4 Strana: 0124
Tovařišiti, Tovařiška atd. vz Tovaryšiti atd.

345033   Tovařiška Svazek: 10 Strana: 0446
Tovařiška = tovariš, socius. T-ko, pověz mi to (praví osel ke koni). Baw. E. v. 2145. (2162).

345034   Tovařišný Svazek: 7 Strana: 0916
Tovařišný = tovaryšný. Není t., jest kakýs sám svój. Št. Kn. š. 78. T. milosť. Ib. 44.

345035   Tovařišský Svazek: 10 Strana: 0446
Tovařišský = přátelský. Baw. Ar. v. 4269.

345036   Tovařišství Svazek: 10 Strana: 0446
Tovařišství, n., vz Tovařiství.

345037   Tovařišstvo Svazek: 7 Strana: 0916
Tovařišstvo = tovaryšstvo. Št. Kn. š. 44.

345038   Tověř Svazek: 4 Strana: 0126
Tověř, e, f., Tower, ves u Olomouce.

345039   Tověz Svazek: 9 Strana: 0344
Tověz m.: tociž. Rozb. III. 742.

345040   Tověz Svazek: 10 Strana: 0446
Tověz = tocíž. Ale ktož nemá, t snažen- ství, i to, což má, t. sličnosť.. Mst Šf 72. Sr. To vieš, List. fil. VII. 294., Baw. Ap. 208a.

345041   Tovka Svazek: 7 Strana: 0916
Tovka, y, f. = druh příze. Čes. nov. 1883. 76. a j.

345042   Ťovka Svazek: 8 Strana: 0431
Ťovka, y, f. = kavka. V Lohovci. Mtc. XVIII. 243.

345043   Tovránek Svazek: 4 Strana: 0126
Tovránek, nku, m., rostl, na hrdle dívčím zavěšená srdce mládenců tužbou naplňuje. Jrsk.

345044   Tovúz, tuvúz Svazek: 4 Strana: 0126
Tovúz, tuvúz, e, m. = motovúz, provaz, houšev, funis, restis. Lex. vet.

345045   Tower Svazek: 4 Strana: 0126
Tower (angl., tauer, z lat. turris), u, m. = věže, pevný zámek v Londýně, jenž byv prve sídlem královským, stal se vězením, archivem, zbrojnicí atd. Rk.

345046   Towies Svazek: 8 Strana: 0431
Towies, towiez u Husa často. Vz List. fil. 1896. 59., 64., 65.

345047   Towieš Svazek: 10 Strana: 0446
Towieš v I. Přisp. 431. oprav v: To vieš.

345048   Toxalbumin, u Svazek: 7 Strana: 1392
Toxalbumin, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. 1893. 219.

345049   Toxicita Svazek: 8 Strana: 0431
Toxicita bakteriálních produktů. Vz Ott. XI. 573. b.

345050   Toxik-um Svazek: 4 Strana: 0126
Toxik-um, a, n., řec. = jed k napouštění šípů, pak jed vůbec. S. N.

345051   Toxikologický Svazek: 7 Strana: 0916
Toxikologický, toxicologisch. T. ana- lysa chemická. Vz Ott. II. 243.

345052   Toxikologie Svazek: 4 Strana: 0126
Toxikologie, e, f., řec. = náuka o jedech. S. N.

345053   Toxikologie Svazek: 9 Strana: 0344
Toxikologie, e, f., z řec. = nauka o jedech. Její literaturu vz v Jub. IIc. 16.

345054   Toxikologie Svazek: 10 Strana: 0446
Toxikologie, z řec. xö toti-aóv = jed Vz Strh. Mech. 650.

345055   Toxin Svazek: 10 Strana: 0446
Toxin, u, m. = zláštní jed, který vy- tvořují bakterie do těla vniklé a který způsobuje nemoci. Vz Ott. XXII. 882a.

345056   Toxiny Svazek: 8 Strana: 0431
Toxiny bacillů. Vstnk. II. 500. T. = pro- dukty pathogenních plísní. Ott. XL 573. b.

345057   Toy Svazek: 8 Strana: 0431
Toy = to j', to jest. Št. Uč. 47. b. (Gb. H. ml. L 152.).

345058   Toz Svazek: 7 Strana: 0916
Toz = tož. Kat. 942., 2124., 3322. Panny všem se žádají líbiti, toz jen k tělesnému oku. Št. Uč. 36. b. Toz král kynu Smil v. 776. Alias: tož, tuž.

345059   Tozinke Svazek: 8 Strana: 0431
Tozinke = tuze. U Litovle. Brt. D. II. 119.

345060   Tozy Svazek: 8 Strana: 0431
Tozy, dle Dolany, hon v Nitran. Phľd. XII. 74., 554.

345061   Tož Svazek: 4 Strana: 0126
Tož, neutr. zájm. tenž. — T. = pak, tehdy, so, also, dann. Pakli nad hlavu vichřice přijde, tož nevíme kudy kam. Kom. Tož slyšte, nun höret!; Třeba se nehlásil, třeba se dělá, jakoby o to nestál, tož mu to přece dáme. Dch. Byls tam? Tož (= ano). Mor. Vck. Byli ste už v Holomúci ? No tož! Mor. Brt. Dy ju pochovali, tož mně povídali, to moje srdenko těžce zarmútili; Nepřišla vla- žička, jen malá rosička, tož se neujala modrá fialečka; Dyž si přišla, tož tu buď, zaplatíš tu za mne dluh; Oženil bych se brzičko, ale mám peněz maličko; ale až grécar pro- měním, tož se já teprv ožením. Sš. P. 142., 327., 648., 670. Vz Věta času, spojovací.

345062   Tož Svazek: 7 Strana: 0916
Tož. Cherub šera první korál pustil z ruky svojí, tož večernici. Vrch. Jest-li nemocen, tožť bolesť hubí. Hus III. 109. Každý se něčeho od tebe dožaduje, t. i já. Prss. Mnozí by rádi české knihy zatratili a t. jen dobré. Št. Kn. š. 3. Manželé lopoť a t. nemalú trpie. Ib. 69. Na Mor. = 1. ano, 2. tedy. Dyž nechcete, t. půjdu sám. Vz Brt. D. 176. Dělá to na tož (na schvál, na vzdory). Brt. D. Na tož udělat komu co (= na vzdory). Brt. D. 278.

345063   Tož Svazek: 8 Strana: 0431
Tož = kdož. Tož vje (ví). V Priviazku na Slov. Phľd. 1894. 308.

345064   Tóž Svazek: 8 Strana: 0431
Tóž = více, lépe. Jest to komparativ pří- slovce tuze. Voni tóž. Peníze padly ešče t. hlób (hlouběji). Kdo ho nétóž (nejtóž) potře- buje (nejvíce). Brt, D. II. 140. Cf. Túže.

345065   Tož Svazek: 9 Strana: 0344
Tož, vz To.

345066   Tož Svazek: 10 Strana: 0446
Tož = toť tedy, potom. Až jej okydnú pohaněním, tož tepruv uzří své srdce. Chč. S. II. 239a. T. = potom. Král lev málo po- seděv a mlče, tož pak vece. N Rada 698. Až se splní, tož pryč jide. Jež. Dět. R. (Baw. Er. 2135. ). Tož také v již. Čech. Nár. sbor. VIII. 20. — T, = totiž. Panny všem se žádají líbiti, tož jen k tělesnému oku. Št. Uč. 36b., Rostl.

345067   Tožedružnosť Svazek: 4 Strana: 0127
Tožedružnosť, i, f. = jakosť, když co téhož s jinou věcí druhu jest, stejnodružnosť, die Gleichartigkeit. Příbuznosť a t. listu toho s horným kázáním všude prozírá. Sš. Ob. 136. (Hý. ).

345068   Tožemluvný Svazek: 4 Strana: 0127
Tožemluvný; -ven, vna, ono, tautolo- gisch. Nz. Slova ta nejsou t-vna; Rovno- běžny jsou věci ty, nevšak t-vny. Sš. J. 229., Sk. 40. (Hý. ).

345069   Tožesloví Svazek: 4 Strana: 0127
Tožesloví, n. = slovo těž ve smyslu roz- ličném, Ploke, nlo-A-l]. Nz.

345070   Tožice Svazek: 4 Strana: 0127
Tožice, dle Budějovice, také Stolice, ves ve Voticku. Vz S. N.

345071   Tožka Svazek: 4 Strana: 0127
Tožka, y, m., osob. jm.

345072   Tožmluva Svazek: 4 Strana: 0127
Tožmluva, y, f. = tautologie, totožmluv, nepotřebné opakování téhož podmětu. Jg.

345073   Tožmluvnosť Svazek: 7 Strana: 0916
Tožmluvnosť. Cf. Jg. Slnosť 62.

345074   Tožmluvný Svazek: 4 Strana: 0127
Tožmluvný = tožemluvný. Sš. Sk. 40.

345075   Tožniti Svazek: 4 Strana: 0127
Tožniti, il, ěn, ění = týmž činiti, gleich stellen, identisch machen. — (co) s čím. Aby se víra s nadějí nemátla a netožnila. Sš.

345076   Tožnosť Svazek: 4 Strana: 0127
Tožnosť, i, f., jednakosť, jednostejnosť, die Identität, Einerleiheit. Nz. Aniž také vadí t-sti dotčené to; Obecnosť a t. veške- rého člověckého rodu. Sš. II. 18.; Sk. 208.

345077   Tožný Svazek: 4 Strana: 0127
Tožný = jednaký, jednostejný, totožný, einerlei, identisch. T. rým koncový, identi- scher Endreim. Nz. Tak, že by tento Kuna byl tožným s praotcem rodu Kunstatského. Bdl. Sv. Augustin vypravování všech tří evangelistů za tožné považuje; Příběh obojí za tožný pokládají. Sš. T-né osoby; Řeči obě u Matouše i u Lukáše za tožny se po- važovati mají. Sš. II. 115., L. 72. Úsudky tožné, jichžto podmět i výrok jsou pojmy jednaké. — s čím. Dvě formy hebrej- ského časoslova nejsou docela s perfektem a futurem našich časoslov tožny; Béřeme-li příběh u sv. Lukáše za tožný s tím, jejž vykládá sv. Matouš; Cesta ta není tožna s cestou, o níž...; Nathanael bez mála tožna a tatáž jest osoba s Bartolomějem apoštolem; Cesta tato Páně u Luky tožna jest s cestou na svátek stanů; Sosthenes pak ten, zdá se, není tožnou osobou se Sosthenem nadsborničníkem; Někteří měli za to, že Šimon ten je tožný se Simonem cyperským; Nesouhlasí vykladači, zda stejen a tožen jest příběh tento s oním u Matouše položeným. Sš. Mt. 60., 61., 114., 257., J. 35., 120., I. 159., Sk. 96., L. 65. (Hý. ).

345078   Tožť Svazek: 4 Strana: 0127
Tožť, adv. = tož, tu, tehdy, pak, nena- dále, pojednou, so, also, dann, alsdann. Jakž provinil při Bálovi, tožť umřel. Br. Ale když vší silou bojoval, t. král uherský také se pozdvihl. Kron. trip. T. naši tak nechali. Čr. Počne-li od něho dietě, t. bolesť v no- šení i v rození i v chování. Hus III. 269. Bude-li opilý, náhlý neb jinak bídný, tožť ďábla dosti. Hus.

345079   Tožverší Svazek: 7 Strana: 0916
Tožverší, n. = stejnoverší, Monocolon, aus einerlei Versart. Nz.

345080   Tpáti Svazek: 4 Strana: 0127
Tpáti = cpáti, stopfen. Slez. Klš.

345081   Ťpáti Svazek: 10 Strana: 0446
Ťpáti = cpáti. Blata v kaluže ťpe. Slez. Vlasť. L 139.

345082   Tpojko Svazek: 7 Strana: 1392
Tpojko. Ej, ale za sa napi vína, budeš krásny jak kalina, šujko, tpojko, jak ka- lina. Sl. sp. II. 82

345083   Tpr-č Svazek: 8 Strana: 0431
Tpr-č! tpr-en! Tak popohánějí se ovce. Phľd. 1893. 634.

345084   -tr Svazek: 4 Strana: 0127
-tr, přípona: bratr, vítr. Mkl. B. 174., Bž. 230. Vz Tvoření slov. -tr mění se při jménech v ch: kmotr — kmoch, bratr — brach, vítr — vichor. Vz Ch.

345085   Tr Svazek: 4 Strana: 0127
Tr (n. T/R) = chemická známka tinktury.

345086   Tr Svazek: 4 Strana: 0127
Tr, kořen: třel, tříti, natírati, natěradlo, nátěr. Bž. 31. — Tr = ale, aber. Sada imam jednoga, tr mi ni Buože drag (teď mám jednoho, ale mi není, Bože, drahý). Sš. P. 799. -- Tr. A jakož ve mlýně žernov hřmí: tr, tr, tr! též taký modlitebník. Hus I. 307. (Tč. ).

345087   Tr Svazek: 7 Strana: 0916
Tr skupina. Cf. Mkl. aL. 225.

345088   Tra Svazek: 4 Strana: 0127
Tra, tra, tra! tralala! Us.

345089   Tra Svazek: 4 Strana: 0127
Tra, přech. přítom. času slovesa tříti. — -tra, přípona subst. ses-tra (m.: tar). Schl.

345090   Trá Svazek: 7 Strana: 0916
Trá = tři (masc. fem. a neut. tri). Slov. Bern.

345091   Trá Svazek: 8 Strana: 0431
Trá = třeba. Gb. H. ml. I. 565. U Litovle. Brt. D. II. 111. Také na Slov. Phľd. 1895. 119.

345092   Trabacolo Svazek: 4 Strana: 0127
Trabacolo, a, n. = druh menších lodí užívaných v moři středozemním a jaderském. S. N.

345093   Trabant Svazek: 4 Strana: 0127
Trabant, a, m., o původu vz Mz. 146. T. = drabant, životní strážce, průvodčí; souputník, družice (ve hvězd. ). Rk.

345094   Trabant Svazek: 7 Strana: 0916
Trabant. Cf. Stč. Zem. 21.

345095   Trabucco Svazek: 7 Strana: 0916
Trabucco, a, n., druh doutníku.

345096   Trabuíiuillos Svazek: 8 Strana: 0431
Trabuíiuillos, druh doutníků. Us.

345097   Trac Svazek: 10 Strana: 0446
Trac, nové slovo franc. = trema herců a hereček, když poprvé vystupují. Vz Nár. list. 1902. 70 3.

345098   Trace Svazek: 4 Strana: 0127
Trace (fr., trás), v praktic. geometrii = sledy, die Spur; čáry, Nz., nákres, obrys, die Zeichnung, der Abriss. S. N. Vz Traso- vati.

345099   Tracení Svazek: 10 Strana: 0447
Tracení, n., colica. Rozk. R. 87., P. 1586.

345100   Tracení, n Svazek: 4 Strana: 0127
Tracení, n., das Verlieren. Vz Tratiti. T. pře. NB. Tč. 36. — T. u malířů = bled- nutí barvy, der Verschiess. D. — T. = dá- vení, vrhnutí, das Brechen, Speien. Krab., Jád. T. krví. Jád., Čerň. T., die Seekrank- heit. Plk.

345101   Tracený Svazek: 7 Strana: 0916
Tracený vřed (přebíhá tělem). Mtc. XV. 185.

345102   Tráceti Svazek: 7 Strana: 1392
Tráceti v dialekt. Vz List. fil. 1892. 290.

345103   Tráceti Svazek: 10 Strana: 0447
Tráceti nelze tvořiti z utráceti. Jg. v Mus. 1843. 406.

345104   Traciren Svazek: 4 Strana: 0127
Traciren = vytýčiti, vytyčovati (dráhu).

345105   Tracoun Svazek: 7 Strana: 0916
Tracoun, u, m., hedvábí. Wtr. Obr. 553. Cf. Dracoun.

345106   Tracounový Svazek: 10 Strana: 0447
Tracounový. T. šmuk pozlatitý. Světz. 1890. 459. Sr. Dracounový,

345107   Traçovací Svazek: 7 Strana: 0916
Traçovací tyč. Us. Pdl.

345108   Tracující Svazek: 10 Strana: 0447
Tracující inženýr. Nár. list 1903. 159. 6.

345109   Tračák Svazek: 4 Strana: 0127
Tračák, u, m. = trakař, der Schieb- karren. Us.

345110   Tračec Svazek: 4 Strana: 0127
Tračec, čce, m. = točenice, halže, tor- ques, Výb. I. 338., řetěz. Proch. T. zlatý okolo hrdla (torques), die Halskette. BO. Vz Obvěsiti. — T. = pás, der Gürtel. Opásán bude tračcem lněným. Lev., BO. A opásán bieše pod samé prsy tračcem zlatým. ZN. Cf. Trak.

345111   Tračec Svazek: 7 Strana: 0916
Tračec. Mkl. Etym. 359.

345112   Tračec Svazek: 7 Strana: 1392
Tračec, čce, m., cileus, zastr. Pršp. 69. 91.

345113   Tračec Svazek: 8 Strana: 0431
Tračec. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 34.

345114   Tráček Svazek: 10 Strana: 0673
Tráček, čku, m. = úzká šle přivázaná na koncích trávnice. Brt. Sl.

345115   Traček, tračky Svazek: 4 Strana: 0127
Traček, tračky, vz Trak.

345116   Tračiť Svazek: 7 Strana: 0916
Tračiť = zatáhnouti svatebníkům cestu, aby se vykoupili. Mor. Džl.

345117   Trační Svazek: 4 Strana: 0127
Trační dřevo. Cf. Trak. Světz.

345118   Tračník Svazek: 4 Strana: 0127
Tračník, u, m. = tlusté střevo, der Dick- darm, Nz. lk., Grimmdarm. Nz. Ohyb t-ku. Nz. lk. Řez t-ku, colotomia. Ib.

345119   Tračník Svazek: 7 Strana: 0916
Tračník, colon. Cf. Slov. zdrav 373. T. příční, c. transversum, sestupující, c. des- cendens, stoupající, ascendens; rakovina t-ku, Colonsarcinom.

345120   Tračníkoslezinový Svazek: 4 Strana: 0127
Tračníkoslezinový, cololinealis. Nz. lk.

345121   Tračníkový Svazek: 4 Strana: 0127
Tračníkový, Dickdarm-. T. krušť, meso- colon, ohyb, flexura coli. Nz. lk.

345122   Tradadie Svazek: 4 Strana: 0127
Tradadie, e, f. = chumelenice, Schnee- gestöber. U Rychn. Brv., Ntk.

345123   Tradice Svazek: 4 Strana: 0127
Tradice, e, f., z latin. = podání ústní, pověsť o nějaké události na rozdíl od pí- semní správy o ní, die Uiberlieferung, Tra- dition. T. = dějiny, jichž paměť se zacho- vala vypravováním lidu. Rk. Tradicím sta- rým v zákoně nepsaným se učiti; Tradice osvědčená. Sš. I. 1. Vz S. N., Podání ústní (II. 624. b. ).

345124   Tradice Svazek: 7 Strana: 0916
Tradice hermeneutická, dogmatická. MH. 2. T. a způsoby její. Vz List. fil. I. 236. nn.

345125   Tradice Svazek: 9 Strana: 0344
Tradice. V z literaturu v Jub. IUP. 64. —67.

345126   Tradičný Svazek: 10 Strana: 0447
Tradičný biblický ton. Jeř. Rom. básn. 14. Zvon VI. 79.

345127   Traditionalism-us Svazek: 7 Strana: 0916
Traditionalism-us, u, m. Mus. 1887. 546.

345128   Tradlenka Svazek: 4 Strana: 0128
Tradlenka, y, f. = plech při voze nad nápravou, záblatník, zákolník, jímž se kryje, aby bláto na ni nepadalo. U Srbec na Mor. Bkř.

345129   Tradlina Svazek: 8 Strana: 0431
Tradlina (zlín.); trolinky (laš.), pás = že- lezné pásy spojující násad s poduščicou (u vozu). Brt. D. II. 445.

345130   Tradlínek Svazek: 8 Strana: 0431
Tradlínek, nku, m., přaslének, přaslínek = kroužek, který pradlena nastrkuje na vře- teno, aby se lépe v ruce točilo. Brt. D. II. 441. — T. = železný pás, jímž jest přepá- sáno t. pluhu příčné dřevo, kterým ojko k ose jest připevnb.ěno. I 447.

345131   Traducianism-us Svazek: 4 Strana: 0128
Traducianism-us, u, m., v theologii = náuka stanovící, že duše lidské spolu s tělem od rodičů pocházejí původem, přenosem a odnoží. Sš. Ž. 61. Vz 8. N.

345132   ťraejotace Svazek: 9 Strana: 0247
ťraejotace samohlásek v jihozáp. Čech. Vz Dšk. Vok. 7.

345133   Trafalgar Svazek: 4 Strana: 0128
Trafalgar, a, m. = predhoří ve španěl. provincii sevilské. Vz S. N,

345134   Trafika Svazek: 4 Strana: 0128
Trafika, y, f. (z vlas. traffico, obchod) = obchod zvl. s tabákem i také místnosť, ve které se provozuje, der Handel, das Gewerbe, das Verkaufslokale, die Trafik. S. N.

345135   Trafika Svazek: 8 Strana: 0431
Trafika obecná = dláždění, po kterém se sbírají zbytky doutníků (slavíci). V mluvě praž. Pepíků. Herm. Bodř. Praž. 39.

345136   Trafikant Svazek: 4 Strana: 0128
Trafikant, a, m. = obchodník zvláště s tabákem. Rk.

345137   Trafikantka Svazek: 7 Strana: 0916
Trafikantka, y, f., obchodnice zvl. s ta- bákem. Us. Pdl.

345138   Trafiti Svazek: 4 Strana: 0128
Trafiti = trefiti. Na Slov. Vz Trefiti.

345139   Trafuša Svazek: 7 Strana: 0916
Trafuša, e, f. = ovce strakatá. Val. Brt.

345140   Trag Svazek: 7 Strana: 0916
Trag, u, m. = svazek. Val. Brt. D. 278.

345141   Tragač Svazek: 4 Strana: 0128
Tragač, e, m. = trakař. Slez. a morav. Dšk., Brt., Tč., Nl. T. jest delší valcha, jejíž válec se otáčí kolečkem uprostřed válce upevněným. T. se drží v obou rukou a kolečkem se jede po zemi jak obyčejným trakařem. Brt. v Mtc. 1880. 6. Dělá si z huby tragač (kdo nestojí ve slově). Mor. Brt. Má hubu jako t.; Huba jí jede jako t. Mor. Šd. Na Čajču mám galánku Káču, já si tam pojedu pro ňu na tragaču. Sš. P. 660. (Tč. ).

345142   Tragač Svazek: 7 Strana: 0916
Tragač = trakař. Mluva t-če: T. těžko naložený smutně vrzuká: Nevím kudy kam! Nevím kudy kam! — S lehkým jeda ná- kladem vrzgolí si vesele: Tudyto, tudyto po chodníčku! Tudyto, tudyto po chod- níčku! Nebo: Chodník nechodník, chodník nechodník. Brt. v Km. 1886. 409. Hádanka. Hádaj, hádaj, hadaču, jak je (=jak se jme- nuje) našemu tragaču? Našemu t-ču je tragač — bude z tebe dobrý hadač. Mor. Brt. — Mlč ty třetí kolo u t-ča (říkají chlubnému). Val. Vck. — T = rapoták, hrkač. Cf. Brt. Dt. 300. — T. = větší valcha (kombinovaná hrklávka i klapačka), jejíž válec se otáčí kolečkem uprostřed válce upevněným. Vz Km. 1887. 773.

345143   Tragač Svazek: 9 Strana: 0344
Tragač. Části: déščky, kolce, oblúčky, válec. Mus. ol. 1898. 118.

345144   Tragač Svazek: 10 Strana: 0447
Tragač, vz Klapačka.

345145   Tragačkář Svazek: 7 Strana: 0917
Tragačkář, e, m. = kdo dělá n. prodává tragače. Šd.

345146   Tragačnica Svazek: 9 Strana: 0344
Tragačnica, e, f. T. jedna (nadávka)! Seb. 97., 230.

345147   Tragačovati Svazek: 4 Strana: 0128
Tragačovati = klábositi, žvaniti. Mor. Hý.

345148   Tragal Svazek: 8 Strana: 0431
Tragal, u, m. = trakař. Val. Brt. D. II. 450.

345149   Tragal Svazek: 10 Strana: 0673
Tragal, u, m. = tragač. Brt. Sl.

345150   Tragáleček Svazek: 7 Strana: 0917
Tragáleček, čku, tragálek, lku, m. = zdrobn. tragač. Pk. Ps. 36.

345151   Tragant Svazek: 4 Strana: 0128
Tragant, u, m. = keř; tez klí (sliz) z toho kře se prýštící, Traganth, weisses Gummi, der Bocksdornsaft. Tragant, bassorin = sliz rostlinná vytékající z kozinců (astragalus), trnatých křiků jihoeuropských. Šfk. 556., Schd. II. 312., Rstp. 380., 382. Vz Sliz, Čl. Kv. 385., Kk. 256. Tragantovina, y, f., der Traganthstoff. Šm. Tragantovník, u, m., die Traganthstaude. Šm.

345152   Tragant Svazek: 9 Strana: 0344
Tragant, u, m. = divoký hrách, tragantus glyciphyllus. Slez. Ces. 1. IX. 341.

345153   Tragantový Svazek: 4 Strana: 0128
Tragantový, Traganth-. T. gummi, Jg., Rk., sliz, Traganthschleim, m. Nz. lk.

345154   Tragár Svazek: 4 Strana: 0128
Tragár, u, m., podreštovník, der Quer- balken, Tragbalken am Plafond, na němž se dluhy zaznamenávaly. Mor. Tč., Škd.

345155   Trágař Svazek: 10 Strana: 0447
Trágař, e, m. = trákař, nosič. Tk. M. r. 157.

345156   Tragař, e Svazek: 9 Strana: 0344
Tragař, e, m. = trám ? jizbě. Slez. čes. 1. 1897. 467.

345157   Tragat koho kam Svazek: 8 Strana: 0431
Tragat koho kam = strkati. Han. Brt, D. II. 402.

345158   Tragať sa Svazek: 7 Strana: 0917
Tragať sa = líně jíti, Brt. D. 278., po- tulovati se. Vck.

345159   Tragati se s čím Svazek: 4 Strana: 0128
Tragati se s čím, sich schleppen, her- umschleppen. Tragá se ven se stolkem. Mor. Šd. — se kudy kam. Už se zase po ulici kamsi tragá. Mor. Šd. — se jak dlouho. Celý den se tragá (loudá). Mor. Šd.

345160   Tragédiant Svazek: 4 Strana: 0128
Tragédiant, a, m. = tragický básník. Smrž.

345161   Tragédie Svazek: 4 Strana: 0128
Tragédie, e, f., tragoedie, z řeckého = smutno-, truchlohra, divadelní hra truchlivého (tragického) obsahu, das Trauerspiel, die Tragödie. Nz., Rk. T. u starých Řeků jakož i v době křesťanské prvotní původ má ve výkonech náboženských, tam ve slavnostech k poctě boha Dionysa, tuto v tak zvaných hrách pašijových. Při řeckých Dionysiích záhy vznikl obyčej přičiňovati velebným, vážným prozpěvům kůru i monologické provedení nějakého děje; z monologického tohoto provozování utvořil Aeschylus dia- logické povznes je na výši tragickou; So- fokles zdokonalil tragédii dle obsahu i dle formy. Zpěvy kůru nazývány stasima, části dialogické episodia, první vstupní zpěv kůru jmenován parodos. Každý sebe vznešenější jednotlivec proti světovému řádu stranný jest; ve strannosti této tkví popřední pů- vod všeho tragického. Meze této strannosti usiluje jednotlivec zpupně překročiti a puzen jsa bezměrnou náruživostí přerušiti, ba pře- kotiti obvyklý řád světový. V nerovném tomto boji padá hrdina za oběť své obrněné avšak strannické vůle, a proto končí t-die smrtí hlavní osoby v ní jednající. Proto zrcadlí se v řecké t-dii tyto přede vším nauky: Nic přes míru (^rfšv uyav), vládne zajisté nad životem jednotlivcův i celých národů neuprosná Nemesis! Měj v úctě zá- kony božské! Pokoř se klidnou myslí osudu neodvratnému! Nebezpečno jest přílišné štěstí; změna jeho rychlá a neočekávaná! a p. Tragický rozpor (konflikt) spočívá buď v charakteru dramatického hrdiny, neb v po- loze, v situaci, v jakovou okolnostmi často neodolatelnými vehnán bývá. Hrdina jednaje podlé své letory i podlé svých stranných náhledů vráží překotně proti zákonům mrav- ního světa, tyto pak vzpírají se proti sna- hám jeho, až záhubou téhož hrdiny usmi- řuje se porušený jím ve světě soulad. Ta- kýmito charaktery jsou rozběsilý Aias u So- foklea, divoká Medea u Euripida, u Shakes- peara Makbeth, Lear, Othello, Richard III. a j. Dojemnější jest tento rozpor, jenž leží v situaci jednajících osob, jsou-li mu zá- kladem dvě stejně oprávněné moci (kollise povinností). Jedná-li hrdina dle jedné z nich, porušuje druhou; i tu záhuba jeho uvozuje smír v poměry jednáním jeho porušené. V takovouto kollisi stržena Antigona Sofo- kleova. Má se rozhodnouti v boji mezi po- věčnými zákony sesterské lásky, upraviti totiž pohřeb odsouzenému bratrovi a mezi rozkazy vladaře Kreonta, zapovídajícího po- hřbiti v posvátnou půdu škůdce řádu obec- ného. Oba jsou ve svém právu; každému zemřelému přísluší poslední pocta, tím více ji vymáhá láska rodinná; avšak Polyneikes, bratr Antigonin, rozhněval domácí bohy, obmýšleje jich svatyni zapáliti, má tudíž i obec právo proti němu. V tomto rozporu podléhá Antigona, splácí své provinění proti zákonům obecním pokutou smrti; avšak i Kreon, přirozeného práva v jednání An- tigonině neuznávající, stížen trestem neméně zhoubným, jelikož syn jeho u mrtvoly mi- lované děvy vlastní rukou sahá na život svůj. V podobný tragický rozpor přicházejí všichni výtečníci, již v dějstvu postavili se v čelo pokroku v národech i v člověčen- stvu. I v takovýchto podnicích objevují se dvě stejně oprávněné moci: dosavadní vý- voj ve přítomnosti a idea pokroku v bu- doucnosti. Průkopníci nových útvarů poli- tických i společenských, vysoko vztýčený nesouce prapor pokroku, bořivě dotknouti se musejí vážné a stoletími utvrzené auto- rity dosavadního rozvoje v životě národův i lidstva a klesají za oběť nadšenosti v zá- pase s ustálenou touto mocí. Takýmito tra- gickými charaktery jsou na př. Sokrates, Caesar, Kolumbus, Hus a j. Podlé toho všeho tragickým naznačiti lze každý strastný osud zaviněný, kdež pak pokuta není v sou- měru s vinou, tuto daleko převyšujíc, čímž vzniká, jak už dotčeno, v utrobě diváků soustrasť a bázeň, soustrasť s tragickým hrdinou, bázeň vzhledem k našemu vlast- nímu osudu; dramatické pak provedení toho, což tragickým naznačeno, jest tra- gédie. Sloh tragédie musí býti vážný, dů- stojný, vzletný, při tom ovšem rázný a cha- rakterům i událostem úplně přiměřený. T. básní jsouc požaduje i formy básnické, verše. U starých Řekův užíváno trimetru iambického (senaru), jenž na slavnostný chod tehdejší t. úplně připadal; nehodí se však pro dobu nynější, kdež t. vymáhá ve svém průběhu ráznější pohyblivosti; nepří- sluší jí ani čtyrstopý trochaeus, obvyklý v dramatice španělské, ani jednotvárný rý- movaný verš alexandrinský francouzským tragikům doby klassické oblíbený; hodí se více pětistopý iamb bez rýmu, jenž u Němců v užívání vešel n jehož i novější básníci naši užívají (Hálek, Pfleger), nebo nadměrný pětistopý trochej (Macháčkův Záviš). Avšak i prosou dobré t. sepsány jsou (Bozděchův Baron Görtz). KB. 193. T. nábožná, světská, didaktická; básník tragédií (smutnoher, b. tragický). Nz. T. smutné má skončení. Kom. Vz S. N.

345162   Tragédie Svazek: 7 Strana: 0917
Tragédie nábožná, vz Jg. Slnosť 137., světská, 138., didactická. 145. T. povahová, složitá, stráznivá, zázraková. Vch. Ar. 34., 35. O t. řec. Cf. Vlšk. 27.-29., 32., 351., 380.

345163   Tragický Svazek: 4 Strana: 0129
Tragický, z řec. = žalostný, truchlivý, traurig, tragisch. Rk. Vz Tragédie v S. N. T. konec slov Janových. Sš. J. 282.

345164   Tragický Svazek: 7 Strana: 0917
Tragický. T. masky, vz Vlšk. 355., osud, Us., cit. Vz Jg. Slnosť 46.

345165   Tragičnosť Svazek: 7 Strana: 0917
Tragičnosť. Cf. Jg. Slnosť 45.

345166   Tragičnosť Svazek: 9 Strana: 0344
Tragičnosť. Vz Pal. Pam. 428.

345167   Tragičný Svazek: 4 Strana: 0129
Tragičný, tragisch. Nz.

345168   Tragiěnosť Svazek: 4 Strana: 0129
Tragiěnosť, i, f., das Tragische. Nz.

345169   Tragika Svazek: 4 Strana: 0129
Tragika, y, f., z řec., die Tragik. Nz.

345170   Tragika Svazek: 7 Strana: 0917
Tragika osudnosti, viny, sporu mravnost- ního. Dk. Aesth. 401.

345171   Tragikomédie Svazek: 4 Strana: 0129
Tragikomédie, tragikomoedie, e, f., z řec, die Tragikomödie. Nz.

345172   Tragikomédie Svazek: 8 Strana: 0431
Tragikomédie m. tragikokomedie. List. fil. 1893. 465.

345173   Tragikomický Svazek: 4 Strana: 0129
Tragikomický = truchlosměšný, tragi- komisch. S. N., Nz. T. jméno. Kos. Ol. I. 295.

345174   Tragikomicky Svazek: 8 Strana: 0431
Tragikomicky, T. dokonati. Vlč.Bás. 82.

345175   Tragikomický Svazek: 10 Strana: 0447
Tragikomický. Zvon VI. 126.

345176   Tragikomičnosť Svazek: 4 Strana: 0129
Tragikomičnosť, i, f., das Tragikomische. Nz.

345177   Tragikomika Svazek: 10 Strana: 0447
Tragikomika, y, f. Zvon IV. 195.

345178   Tragľa Svazek: 10 Strana: 0673
Tragľa, e, f. = kozlík u vozu. Brt. Sl.

345179   Tragoedie Svazek: 4 Strana: 0129
Tragoedie, vz Tragédie.

345180   Tragoedie Svazek: 9 Strana: 0344
Tragoedie řecká. Vz její literaturu v Jub. IIIc. 8. —20.

345181   Tragova Svazek: 4 Strana: 0129
Tragova, y, f., tragia. Rostl. 237. b.

345182   Trahok Svazek: 4 Strana: 0129
Trahok, u, m., anacyclus, die Ringblume. T. pertrám, a. pyrethrum, obecný, a. offici- narum, valentinský, a. valentinus. Rstp. 893.

345183   Trahok Svazek: 7 Strana: 0917
Trahok. Cf. Ott. II. 226.

345184   Trach Svazek: 4 Strana: 0129
Trach, a, m., osob. jm. T. z Březí, jm. šlechtické rodiny slezské. Vz S. N.

345185   Tracha Svazek: 9 Strana: 0344
Tracha, y, f. Bělavá půda zvětráním trachy povstalá. Sum. 100.

345186   Trachanda Svazek: 4 Strana: 0129
Trachanda, y, f. = prachanda. U Golč. Jeník. Kal.

345187   Trachavý Svazek: 9 Strana: 0344
Trachavý = klevetivý. U Křenovic. Vchř.

345188   Trachea Svazek: 8 Strana: 0431
Trachea, y, f. = průdušnice. Čas. čes. lék. 1388. 53.

345189   Tracheit-is Svazek: 4 Strana: 0129
Tracheit-is, y, f. (z trachea = průduš- nice) = zánět prudušnice, die Luftröhren- entzündung. Vz S. N.

345190   Tracheostenosa Svazek: 4 Strana: 0129
Tracheostenosa, y, f., z řec. = zúžení prudušnice. Vz S. N.

345191   Tracheotom Svazek: 4 Strana: 0129
Tracheotom, u, m., z řec. = přístroj chirurgický, klíšťkám podobný, k hrdlořezu. Vz S. N. T. s trubkami Pithův, Langen- beckův, Ullrichův, Thompsonův; s háčkem špičatým, žlábkovaným, s 2 tupými háky Bromfieldův. Vz Nástroje k operacím v ústech. Cn.

345192   Tracheotomie Svazek: 4 Strana: 0129
Tracheotomie, e, f., z řec. = hrdlořez, operace, jíž neprůchodnou průdušnici otví- ráme, abychom v ni rourku vložili a tak j vzduchu k plícím průchod zjednali. S. N.

345193   Tracheotomovaný Svazek: 8 Strana: 0431
Tracheotomovaný. T. pes. Vstnk. III. 385.

345194   Trachi-s Svazek: 4 Strana: 0129
Trachi-s, ny, nebo Trachy-s, ny, f. = bylo město ve Fthiotidě v Řecku. — Tra- chiňan, a, m. — Trachinský.

345195   Trachna Svazek: 7 Strana: 0917
Trachna, y, f., os. jm. Arch. VII. 321. — T. = klevetnice; nadávka. Rr. MBš.

345196   Trachniť Svazek: 7 Strana: 0917
Trachniť = klevetiti. Slov. Rr. Sb.

345197   Trachom Svazek: 7 Strana: 0917
Trachom, -mata, m. = zrnitý zánět oční, Conjunctivitis granulosa. Cf. Slov. zdrav. 373. T. brdičkovitý, trachoma papillare, rozbitý, t. diffusum.

345198   Trachomatosní Svazek: 8 Strana: 0431
Trachomatosní = vztahující se k tra- chomu. T. zrna. Čas. čes. lék. 1888. 51. (Dhn.).

345199   Tracht Svazek: 7 Strana: 0917
Tracht, a, m. = drak. Synci púšťali t-ta. Slez. Šd.

345200   Trachta Svazek: 9 Strana: 0344
Trachta = batard (zavřený vůz). Us. fiakristů. Kukla 133.

345201   Trachta, trakta Svazek: 4 Strana: 0129
Trachta, trakta, y, f., na Mor. = hostina, der Schmaus. Mz. 415., Brt., Sd., Škd., Mtl. Také v jižních Čechách. Kal. Slovo cizí. Brt Cf. Trachtace. T-u dělati; na t-tě býti; t-u vystrojiti. Us. — T., y, m., osob. jm. Šd.

345202   Trachtace Svazek: 4 Strana: 0129
Trachtace, e, f. = trachta, trachtina, traktace, hostina, der Schmaus. Us. Kb. Také na Mor. Sd.

345203   Trachtář Svazek: 4 Strana: 0129
Trachtář, e, m. = trychtýř. Bern. Vz Trachtýr.

345204   Trachtín Svazek: 4 Strana: 0129
Trachtín, a, m., Tracht, městečko u Mi- kulova na Mor.

345205   Trachtina Svazek: 4 Strana: 0129
Trachtina, y, f., vz Trachtace. U Ko- stelce n. Orl. Ktk.

345206   Trachtovati koho čím Svazek: 4 Strana: 0129
Trachtovati koho čím = častovati, ho- stiti, traktiren. U Kostelce n. OH. Ktk.

345207   Trachtýr Svazek: 4 Strana: 0129
Trachtýr, u, m. = trychtýř. Vz Trachtář. Na mor. Zlínsku. Brt.

345208   Trachtyrovati Svazek: 4 Strana: 0129
Trachtyrovati = vz Traktirovati. Mor.

345209   Trachtýř Svazek: 4 Strana: 0129
Trachtýř, e, m. = traktýr.

345210   Trachyt Svazek: 4 Strana: 0129
Trachyt, u, m. = mnohotvará odrůda živce, skládá se z celistvé hmoty živcové, v níž jsou žlutobílé krystaly n. zrnka sani- dinu, der Trachyt. Jest dirkovitý, drsný. T. šedý, zažloutlý, černožlutý. Bř. 243. T. vlastní, křemenný, zelenokamenný. Krč. 963., 964., 149., 962., 492., 749. Vz Hor- nina, Schd. II. 73., KP. III. 13., 43., S. N.

345211   Trachyt Svazek: 7 Strana: 0917
Trachyt. Krč. G. 149., Chdt. 29., 48.

345212   Trachytdolerit Svazek: 7 Strana: 0917
Trachytdolerit, u, m. Sl. les.

345213   Trachytický Svazek: 7 Strana: 0917
Trachytický = trachytový. T. sloh. Osv. V. 15.

345214   Trachytový Svazek: 4 Strana: 0129
Trachytový, trachytisch. T-vé kamení, Nz., Krč. 961., 962., Horstvo.

345215   Train (fr Svazek: 4 Strana: 0129
Train (fr., tren) = veškeré povoznictvo vojska s vosy, potahy, s mužstvem i s vše- likým příslušenstvím, das Gefolge, Gepäck einer Armee; Geschützwerk. — T. = vlak železniční, der Eisenbahnzug. S. N.

345216   Trainer Svazek: 10 Strana: 0447
Trainer (trénr, angl. ) = cvičitel koní k sportu; cvičitel psů k honbě jelenů; též v terminologii cyklistské. Nár. list. 28. /11. 1897. Dhnl.

345217   Training Svazek: 10 Strana: 0447
Training (trényng angl. ) = výcvik koní hl. k závodům; průpravná cvičení veloci- pedistů na dráze závodní. Dhnl exo.

345218   Traiteur Svazek: 4 Strana: 0129
Traiteur (fr., tretér), a, m. = stravovník, hostinský, stravovatel (v nemocnicích, ve vězeních, v seminářích), der Speisewirth. Rk., S. N.

345219   Traitsmigrace Svazek: 4 Strana: 0145
Traitsmigrace, e, f., z lat. = přestěho- vání, jmen. o stěhování duší, die Volks-, Seelenwanderung. S. N.

345220   Traja Svazek: 7 Strana: 0917
Traja = tři. Slov. Vz Obidvaja. T. ry- týri. Dbš. Sl. pov. I. 11. Prišli t. kráľa od východu. Sl. spv. VI. 234. — DŠk. I. 274.

345221   Trajan Svazek: 4 Strana: 0129
Trajan, a, m. T. Adam, spisov. Jg. H. 1. 643.

345222   Trajan Svazek: 9 Strana: 0344
Trajan. Vít I. z Chotěřiny f 1559. Vz Truhl. 20. 23.

345223   Trajan-us Svazek: 4 Strana: 0129
Trajan-us, a, m. = římský císař, 52. —117. po Kr. Vz S. N.

345224   Trajanský Svazek: 7 Strana: 0917
Trajanský val v zemi Venedů. Vz Šf. Strž. I. 564.

345225   Trajanus Svazek: 7 Strana: 0917
Trajanus Vít Žatecký. Pyp. K. II. 339.

345226   Trajanův Svazek: 7 Strana: 0917
Trajanův oblouk, vz Vlšk. 128., sloup. 125.

345227   Trajcený Svazek: 8 Strana: 0431
Trajcený, eufem. m. zatracený. Ať jsem trajcen! Čerň. Př. 43.

345228   1. Trajda Svazek: 4 Strana: 0129
1. Trajda, y, f. = běhna, lehkovážná, po- tulná ženská, die Herumläuferin. Us. Kká., Zkr., Rgl. Má dcera není taková, aby si vedla po takové trajdě (aby se tak nosila). U Rychn. Msk. — T. = mnohomluvná žena. Ft.

345229   2. Trajda Svazek: 4 Strana: 0129
2. Trajda, rajda, rajda, oženil se Klajda, vzal sobě kadlátku v červeném kabátku. Sš. P. 636.

345230   Trajda Svazek: 7 Strana: 0917
Trajda, vz Roztrajdati (dod.).

345231   Trajda, y Svazek: 9 Strana: 0344
Trajda, y, f. = spodní sukně. Šeb. 172.

345232   Trajdák Svazek: 7 Strana: 0917
Trajdák, u, m. = čes. tanec. Nov.

345233   Trajdati Svazek: 4 Strana: 0129
Trajdati = mnoho mluviti. Vz Trajda. Ta toho natrajdá. Us. Ft.

345234   Trajektorie Svazek: 4 Strana: 0129
Trajektorie, e, f., z lat. = vržnice, křivka, jíž pohybuje se tělo šikmo hozené násled- kem okamžité síly a tíže. Vz S. N.

345235   Trajektorie Svazek: 10 Strana: 0447
Trajektorie pohybu = dráha, kterou opisuje hmotný bod při svém pohybu v prostoru. Vz Strh. Mech. 114.

345236   Trajer Svazek: 4 Strana: 0129
Trajer, jra, m., osob. jm.

345237   Trajkati Svazek: 7 Strana: 0917
Trajkati = pomalu jíti, langsam gehen. Val. Brt. D. 278.

345238   Trajtrlík Svazek: 4 Strana: 0129
Trajtrlík = tajtrlík, a, m., der Hans- wurst. Mor. Škd.

345239   Trajvíř Svazek: 7 Strana: 1392
Trajvíř, e, m. = dělník zaměstknaný při trejbu t. j. při stroji, kterým se rudy vy- tahovaly. Arch. XII. 442.

345240   Trak Svazek: 4 Strana: 0129
Trak, u, tráček, čku, tračec, čce, m. = popruh, das Tragband. Us. T-ky = šňůrky n. provazce při sukních šarce zvaných aneb při malých plachtách, v nichž selky bře- mena nosívají. Mor. Kch., Kda. — T. = šle, kšandy, Hosenträger. — T. na sukně = kraj, okrajek, die Borte. Bern. — Traky, zastr., pl. = trakař, káry. D., St. skl. — T. u síti, vz Nevod.

345241   Trak Svazek: 7 Strana: 0917
Trak. Cf. Mkl. Etym. 359. T. veliký, herba ruberti. 15. stol. Jgč. XIV. 36.

345242   Trak Svazek: 8 Strana: 0431
Trak, u, m. = nebezpečenství. Zábř. Brt. D. II. 402.

345243   Trak Svazek: 8 Strana: 0431
Trak, fafrnoch, příkrov = šátek s dlou- hými vlajícími křídly na helmici, fábor. Wtr. Krj. I. 239. — T. = částka přeslice. V Lip- tovsku. Phľd. 1894. 85. — Tráky = He (na rubáč). Vck. Val. I. 30., Sbor. slov. I. 38. Cf. Pás (3. dod.).

345244   Trakač Svazek: 4 Strana: 0129
Trakač, e, m. = trakař. Us. Jede jí huba jako t. Us. Vrů.

345245   Trakač Svazek: 7 Strana: 0917
Trakač, vz Tragač (i dod.).

345246   Trakačář. Vz Svazek: 9 Strana: 0344
Trakačář. Vz Čuhák

345247   Trakačník Svazek: 7 Strana: 0917
Trakačník, a, m. = kdo s trakařem jezdí. U Prostěj. Rgl. Vz Trakařník.

345248   Trakal Svazek: 4 Strana: 0129
Trakal, a, m., osob. jm.

345249   Trakal Svazek: 9 Strana: 0344
Trakal Jos. dr. Sr. Jub. XXXII.

345250   Trakanda Svazek: 4 Strana: 0129
Trakanda, y, f. = trakařnice. Šm.

345251   Trakař Svazek: 4 Strana: 0130
Trakař, e, m. Dle Mz. 350. z něm. tra- gen. T. = kdo něco tráká, nosí, nosič, der Träger. V. T. mrtvých. V. Odneseny od trakaní neb nosičů na Malou stranu. Skl. II. 171. — Tk. II. 389. — T. = kárník, vozataj, der Karrenführer. Reš. Vz Jíti (abs. ). — T. = náčiní o jednom kole k vo- zení břemen, na Mor. táčky, na Slovensku turýk, slez. a mor. i tragač, místy trakač, der Schieb-, Schubkarren. Na trakaři vézti; s t-řem jeti. Us. Trakař — trapič (říká ná- denník). U Petrovic. Dch. Zlámal si tra- kárek, zůstal mu jen popruh. U Strakonic. Huba mu jede jako t-kař. Us. Tu mu huba jako t. drčí. Puch. — T., na Moravě a na uher. hranici = tanec podobný rejdováku. Jg., Dch. — T, osob. jm. Tf. 52.

345252   Trakař Svazek: 7 Strana: 0917
Trakař, Schubkarren, m. To neudělám ani za t. bankocetlí. Us. u Bělé. T. si z ně- koho dělati (aby na sobě jako na trakaři všecky vtipy něčí odvezl = za blázna ho míti). U Kr. Hrad. Kšť. Cf. Šibenička (dod.), Tragač (i dod.).

345253   Trakař Svazek: 8 Strana: 0431
Trakař. Cf. Trakati. Tragač a tragal, val., drayar u Zábř. Brt. D. II. 450. — T. = veliký, kulatý čepec. XV. stol. Wtr. Krj. I. 82.

345254   Trakař Svazek: 10 Strana: 0447
Trakař. Části t-ře: kolečko, nosidla, štěnky, žebřinka, klaničky (šibenička) a mečíky. Litom 64.

345255   Trákař Svazek: 10 Strana: 0673
Trákař, e, m. = nosič, z něm. Träger. Wtr. Řem. 566.

345256   Trakařiště Svazek: 10 Strana: 0447
Trakařiště, ě. n. = čásť trakaře. Rgl.

345257   Trakařiti Svazek: 4 Strana: 0130
Trakařiti, il, en, ení = nosičem býti, Träger sein, tragen. V. Vz Trakař.

345258   Trakařnice Svazek: 4 Strana: 0130
Trakařnice, e, f., die Karrenschieberin. Zlob. Vz Trakař.

345259   Trakařník Svazek: 4 Strana: 0130
Trakařník, a, m., der Karrenschieber. Us. Ktk., Kos. Ol. I. 307. O t-cích se říká: Mnoho zkusíme, kteří jedeme a což, kteří jdou!

345260   Trakařovitý Svazek: 7 Strana: 0917
Trakařovitý, schubkarrenartig. T. stroje na setí jetele.

345261   Trakařový Svazek: 7 Strana: 0917
Trakařový, Schubkarren-. T. hydrofor, stříkačka. R. Smekal.

345262   Trákati Svazek: 4 Strana: 0130
Trákati, trakati, trakovati, z něm. tragen, Mz. 350. = táhati, vléci, těžce nositi, ziehen, schleppen. — se s čím. Us. (u Turn. a na Moravě). Takových semotam se trakujících (toulajících se) a tuláků mnoho a často trescí. Har. II. 168.

345263   Trakéř Svazek: 10 Strana: 0447
Trakéř, e, m. = trágař, nosič. Tk. M. r. 157.

345264   Trakomice Svazek: 10 Strana: 0447
Trakomice, e, f. = lůžko spojené tra- kami Stráž. n. Než. List. fil. 1902. 252.

345265   Trakovica Svazek: 7 Strana: 0917
Trakovica, e, f. = plachta so štyrmi přišitými traky na trávu. Slov. Rr. Sb., Phľd. IV. 51.

345266   Trakt Svazek: 4 Strana: 0130
Trakt, u, m., z lat. = obdíl, obkres, die Strecke, der Strich, Trakt. Rk.

345267   Trakt Svazek: 10 Strana: 0447
Trakt, u, m., tractus. Žalmový t. Ev. olom. 49. 96.

345268   Traktace Svazek: 4 Strana: 0130
Traktace, e, trakta, y, f., z lat. = ho- stina, hody, die Gasterei. Rk.

345269   Traktament Svazek: 4 Strana: 0130
Traktament, u, m., z lat. = jednání, zacházení s kým, die Behandlung; mzda, služné, der Gehalt, die Besoldung; hostina, die Bewirthung, der Schmauss. Vz Trak- tace. Rk.

345270   Traktár Svazek: 7 Strana: 0917
Traktár, u, m. = trachtář. Slov. Rr. Sb.

345271   Traktat Svazek: 4 Strana: 0130
Traktat, traktát, u, m., z lat. = spis, člá- nek, pojednání, rozprava o něčem, hl. o vě- cech náboženských, die Abhandlung; státní smlouva, der Vergleich, der Vertrag. Rk., S. N.

345272   Traktat Svazek: 7 Strana: 0917
Traktat. Cf. Jg. H. 1. 752., HS. Dod. II. X., Sbn. Rejstřík.

345273   Traktátec Svazek: 8 Strana: 0432
Traktátec, tce, m., zdrobn. traktát. List. fil. 1896. 59.

345274   Traktěr Svazek: 4 Strana: 0130
Traktěr = traiteur.

345275   Traktovati Svazek: 4 Strana: 0130
Traktovati, lépe než traktirovati, z lat. tractare = smlouvati, handeln. — s kým oč: o pokoj. Kom. — T. = k někomu se míti, behandeln; jej častovati, hostiti, be- wirthen. — koho. Grobiánsky, zle někoho t., Smrž., Plk., štědře, dobrotivě. V. Vz Trachtovati.

345276   Traktovati co kde Svazek: 10 Strana: 0447
Traktovati co kde: ve škole (učiti). Kom Did. 165.

345277   Traktýř Svazek: 4 Strana: 0130
Traktýř, e, m. = trachtýř, z střlat. trae- tarius. Bdl.

345278   Traky Svazek: 4 Strana: 0130
Traky, zastr. = trakař. Jir.

345279   Traky Svazek: 7 Strana: 0917
Traky. Sv. ruk. 244. Naveze (smrť) nás plnej t. Ib. 104.

345280   Trala Svazek: 7 Strana: 0917
Trala! trala! Rk.

345281   Traláč Svazek: 9 Strana: 0344
Traláč. Sedí při tom jako t., ani se nehne. Šeb. 170. Sr. Lapanec.

345282   Tralágať sa Svazek: 7 Strana: 0917
Tralágať sa = tragati se. Slov. Phľd. III. 317.

345283   Tralala Svazek: 4 Strana: 0130
Tralala. Kdybys mně tam umřel, dala bych ti trúbit tralala, tralala, tralalenka, tralala. Sš. P. 662.

345284   Tralaře Svazek: 4 Strana: 0130
Tralaře, m., pl., z fr. treillage = stromky k latím vázané, das Geländer, die Treillagen.

345285   Tralářkový Svazek: 4 Strana: 0130
Tralářkový. T. plot. Prm. IV. r. 211. Vz Tralaře.

345286   Tralati Svazek: 4 Strana: 0130
Tralati, trala singen, trälen. Rk.

345287   Traláž, treláž Svazek: 10 Strana: 0447
Traláž, treláž, e f. = tyč u plotu. Litom. 54.

345288   Tralda Svazek: 4 Strana: 0130
Tralda, y, f., nadávka. Jrsk.

345289   Tralda Svazek: 9 Strana: 0344
Tralda, nadávka. Jrsk. XXIII. 262.

345290   Tralda tlamatá Svazek: 10 Strana: 0447
Tralda tlamatá (nadávka). Zvon III. 527.

345291   Trálec Svazek: 4 Strana: 0130
Trálec, lce, m., strádalec, certator, nolv- rlai;. Vký. Vz Trálý.

345292   Tralice Svazek: 4 Strana: 0130
Tralice, e, f. T. na len. -- T. = neohra- baná ženská. Ve vých. Čech. Jir.

345293   Trálity Svazek: 7 Strana: 0917
Trálity. Tuladom, t-ty, tralality, t-ty tu- ladom. Sl. spv. I. 33.

345294   Trálivý Svazek: 4 Strana: 0130
Trálivý, zastr. = trvanlivý, dauerhaft. Dlúho t. M.

345295   Trálý Svazek: 4 Strana: 0130
Trálý = trvalý, statný, trálec, ausdauernd.

345296   Trám Svazek: 4 Strana: 0130
Trám, u, trámec, mce, trámek, mku, trámeček, trámček, ečku, m. T., kořen trm, cf. strmý, strom. Jg. T. = břevno, Balken, Tram, m. BO. T. otesaný: tesa; malý: trámec, hrada n. hřada; krátký: pře- rubek; neotesaný: neotesek; stojací: stěnýř; k podlaze: podlažina; ku stropu: poval; do stodoly: odřice, pateřnice; k lávce: líha; do mlýna: svor; na jedné straně otesaný: plo- cha; t. přikusatiti, kusatiti, připraviti, upra- viti (abtrumpfen). Nz. T. na stropy také: stropnice, stropovnice, stropovka; ten kus, který pro slabosť žádných hran nemá: oblina; trámy kampovati, podtemovati, zapustiti. Šp. T. k vázání jiných: vazný, spěnka; t. rákosný (Falltram). Nz. T. příční, Nárožný, valbovní. Šp. T. hřebenový nebo kuklový (slémě), der Firstensparren; t. kovaný, oko- vaný, armirter Balken. Nz. Trámové domů našich jsou z cedru. Hus III. 23. Čouhavý trám, hervorragender Balken, t. ohořelý, abgebrannter B. Dch. Trámek = příčka v úlech dzierzonských. Všk. T. průvlačný, průvlač, Unterzugsbalken. Šp. T., tlustý tes n. dřevo ve stavení. V. T. hlavní. Trámů spojení. V. Svrchní trámy na podlaze. V. Trámů do cizí zdi neklaď. Er. Tramu do cizí zdi, kde toho prve nebylo, neklaď. Pr. Právo pustiti nebo vložiti t. do cizí stěny, das Balkenrecht. Vz Právo. Mám maličko ve žbánečko, nevepijo, já ten žbáneček vo ten trámeček hneď rozbijo; A my máme devět psotek zavrtaných na trámě; Je-li váš mostek tvrdý? On je tvrdý jako kameň, jsú dubové trámy na něm. Sš. P. 649., 672., 730. Na trám píší šenkýři křídou na dluh píjícím čárky, odtud přísloví: Napiš na trám, vezmeš, až dám. Vz Odbytí. Č. Co byl dlužen, smaže s trámu. Lom. Má opici jako trám (o silně opilém). Vz Opilý. Us. Žízeň jako trám (veliká). Us. Vrů. Nebude tam t-my šlapati (nepořídí tam mnoho. Vz Ne- štastný). Lb. Hloupý jako trám. Dch. — Trámec o botanice, trabecula, trabes, das Querbälkchen, šnorek silné vyvýšený (obyč. množitý) na zubech obústí jednoduchého nebo vněšného mnohých mechů, často přes kraje se prodlužující a je ozubacující, čímž vyhlížejí jak článkované. Rst. 507. — Trá- mec kosý v tělocviku, vz KP. I. 412. — Trámečky jaterné, das Lebergerüste, trá- mečky sleziny, Milztrabekeln. Nz. lk. — T. = šibenice, der Galgen. V.

345297   Trám Svazek: 7 Strana: 0917
Trám. Cf. Mkl. Etym. 360., Vlšk. 82., 83. T. závažní (u studny), Brunnenschwengel, m., Lpř., hlavní, hřebenový, mostní, po- boční, podlažní, vazebný, NA. IV. 236., 237., hraněný, nehraněný, prostý, spojitý, s vyčnívajícím koncem, zazděný, Pck 79., 81., 89., 109., podélný, příčný, spojitý, Šln. I. 18., 71., II. 16., stejné únosnosti, von gleicher Widerstandsfähigkeit, celý, poloviční, rákosní, z kujného železa (tra- versa), Pcl. 20., 90., 96., 100., přímoosý, Zpr. arch. VIII. 13., jednoduchý, na sed- lech, o plné stěně, příhradový, šarnýrový, zábradlový. Ib. 95. Co platna důvěra, třeba byla jako trám! Šml. Láska jako t. (veliká). Us. Fč. Šenkýřenka nezná mě, nechce na- psat na trámě (počkati). Brt. N. p. 650. — T. mozkový, corpus callosum, Gehirnbalken, m. Šv. 39.

345298   Trám stavební Svazek: 10 Strana: 0447
Trám stavební. Vz KP. IX. 264. nn.

345299   Trám, u Svazek: 10 Strana: 0673
Trám, u, m. Spojování, ukládání trámů v stavbách. Vz KP. XI. 287 nn., 313 nn.

345300   Tramák Svazek: 7 Strana: 0917
Tramák, u, m. = trámový vor, Flosa aus Tramholz. Sl. les.

345301   Trambulina Svazek: 4 Strana: 0130
Trambulina, y, f., z fr. tremplin (tran- plen), it. tremplino, skákací lávka, skákačka (v plovárně a v tělocvičně), lešení ke skákání n. skákací, vz Lávka.

345302   Trámcokrajový Svazek: 7 Strana: 0917
Trámcokrajový. T. rýha, sulcus calloso- marginalis.

345303   Trámcovitý Svazek: 10 Strana: 0447
Trámcovitý lis na tašky (střešní). KP. IX. 168.

345304   Trámcový Svazek: 7 Strana: 0917
Trámcový, Tram-, Balken-. T. hřebík. Us. Pdl.

345305   Trámcový Svazek: 10 Strana: 0447
Trámcový lis cihlářský. KP. IX. 174.

345306   Trámčina Svazek: 7 Strana: 0917
Trámčina, y, f., Gebälke, n. T. kostí.

345307   Trámčina Svazek: 8 Strana: 0432
Trámčina, T. kostí v lidském těle. Hlav. Obrz. 17.

345308   Trámčitý Svazek: 4 Strana: 0130
Trámčitý, querbälkig = trámci opatřený. T. zuby obústové dvojhrotců, děrkavek. Rstp. 507.

345309   Trámec Svazek: 4 Strana: 0130
Trámec, vz Trám.

345310   Trámeček Svazek: 7 Strana: 0917
Trámeček, čku, m. T-ky jaterní, Leber- gerüst.

345311   Trámečkovitý Svazek: 4 Strana: 0130
Trámečkovitý. T-tá tkanina, Balkenge- webe. Nz. lk.

345312   Trámek Svazek: 4 Strana: 0130
Trámek, vz Trám.

345313   Trámeň Svazek: 4 Strana: 0130
Trámeň, mně, f., ve stavit., das Fries, zophorus. Nz.

345314   Trámík Svazek: 7 Strana: 0917
Trámík, u, m. = trámek. LObz. XVII., 28.

345315   Tramín Svazek: 4 Strana: 0130
Tramín, u, m., druh vína. T-ín kořenný (Gewürz- o. Muscattraminer), bílý (weisser M. ). Vz Víno. Šk. — T. = ohrazené přede- dvoří kláštera. Dch.

345316   Tramlík Svazek: 4 Strana: 0131
Tramlík, u, m. = krátče, der Stichbalken. Nz.

345317   Trámník Svazek: 4 Strana: 0131
Trámník, u, m. = podnožka u vozu na ra- menech voje ležící, das Rischt am Wagen. Us.

345318   Trámoví, n Svazek: 4 Strana: 0131
Trámoví, n., das Balkenwerk, Gebälke. Us. Dch.

345319   Trámovice Svazek: 4 Strana: 0131
Trámovice, e, f., trámové zhlaví, ve stavit., der Balkenkopf. Nz.

345320   Trámový Svazek: 4 Strana: 0131
Trámový, Balken- T. kláda, dřevo, Ros., hřebík (nárožník), Us., most, postavec. Dch.

345321   Trámový Svazek: 7 Strana: 0917
Trámový. T. vůz, NA., strop, Pcl., prů- řez, Šln., osa, Zpr. arch., armatura ve sta- vit. Vz Ott II. 716.

345322   Trampalák Svazek: 4 Strana: 0131
Trampalák, u, m. = bič. U Třebonína.

345323   Trampelin Svazek: 7 Strana: 0917
Trampelin, u, m. = prkno. Vz Trambu- lina.

345324   Trampola Svazek: 8 Strana: 0578
Trampola, y, m. = hlupec, klátivý člověk. U J. Hrad. Črmk.

345325   Trampoleček Svazek: 8 Strana: 0432
Trampoleček, čku, m. = střapeček, m při- suto. Dšk. Jihč. 1. 24.

345326   Trampolka Svazek: 8 Strana: 0432
Trampolka, y, f., tanec mor., tremblant, Nár. list, 1896. č. 254. feuill.

345327   Trampota Svazek: 4 Strana: 0131
Trampota, y, f., trampoty, pl., f. = trámové příční, Querbalken. D. — T., trá- pení, starosť, die Qual, Sorge. V t-potách mysl na něco jiného obrátiti. Kram. Z tram- pot někoho vysvoboditi. Berg. Činí tram- poty, že... (stěžuje si). Bl. Bože, hochu, ty jseš trampota (trápíš)! U Kvasin. V máji hřímoty nedělají trampoty. Pk. — T. = obtížnosť, das Unheil, verdriessliche Händel. Vus. — T. = vrtoch, brykule, die Grille, Schrolle. D. Ten má t-y v hlavě. Zlob. — Strany přísloví vz: Blecha, Brynda, Bych, Drbati se, Kotrba, Noha, Oko, Polička, Sta- rosť, Svatba, Svět, Ucho, Vůle a hlavně: Péče. — T., y, m., osob. jm.

345328   Trampotář Svazek: 4 Strana: 0131
Trampotář, e, m. = kdo má v hlavě trampoty, der Grillenfänger. D.

345329   Trampotina Svazek: 4 Strana: 0131
Trampotina, y, f. = trampota. Sš. Bs. 77.

345330   Trampotiti se Svazek: 4 Strana: 0131
Trampotiti se, il, cení, sich abmüden. — po něčem. Kos. Ol. 1. 146.

345331   Trampotný Svazek: 4 Strana: 0131
Trampotný = plný trampot, grillenhaft.

345332   Trampotovati se Svazek: 4 Strana: 0131
Trampotovati se = s trampotami zápa- siti, sich plagen, sorgen, in Armuth leben. Ros.

345333   Trampotství, n Svazek: 4 Strana: 0131
Trampotství, n. trampotiny, die Grillen- fängerei. Jg.

345334   Tramtariada tramtarara Svazek: 9 Strana: 0344
Tramtariada tramtarara. Brt. P. n. 47.

345335   Tramtarie Svazek: 8 Strana: 0432
Tramtarie = Trantarie, Cf. Kremž (3. dod.).

345336   Tramwaják Svazek: 9 Strana: 0344
Tramwaják, a, m. = kočí tramwaye. Nár. list. 1899. č. 5. feuill.

345337   Tramway Svazek: 4 Strana: 0131
Tramway (angl., trämvé, Dch., träumé, gt. trämuéje, m., Sv., dle Meč, Brs. 2. vd. 67. ), dražová cesta, dražovka, der Falzweg. Sv. Ib., Bž, 122. V angl. jest toto slovo masc., ale lid náš užívá ho v rodě žen- ském: ta t., e. Dch.

345338   Tramway Svazek: 7 Strana: 0917
Tramway parní, koňská, elektrická Cf. S. N. XI. 240.

345339   Tramway Svazek: 8 Strana: 0578
Tramway. Cf. KP. VIII. 422., 432.

345340   Tramwayský Svazek: 7 Strana: 0917
Tramwayský. T. společnosť. S. N. XI. 240.

345341   Trán, u Svazek: 4 Strana: 0131
Trán, u, m., z něm. Thran, rybí tuk. D. T. velrybí, Wallfischthran, tuleňový, See- hundsthran a treskový, Stockfischthran. T. z jater treskových je lékem vyhlášeným. Šfk. 498., Schd. II. 437.

345342   Traňa, m Svazek: 4 Strana: 0131
Traňa, m., dle Báča, osob. jm. Mor. Šd.

345343   Traňčík Svazek: 8 Strana: 0432
Traňčík, u, m., zdrobn. traňk. Dnes první t, přijala. Borb. 113.

345344   Trančina Svazek: 7 Strana: 0917
Trančina, y, f. = sviňský drob? Slov. Ssk.

345345   Tranda Svazek: 4 Strana: 0131
Tranda, y, f. = trandalka.

345346   Trandalka Svazek: 4 Strana: 0131
Trandalka, y, f., die Schwätzerin. U Lito- myšle. Hrp.

345347   Trandamarýna Svazek: 7 Strana: 0917
Trandamarýna, y, f. = nepříliš chytrá ženština, ač se sama za chytrou má (od trandati). Mor. Brt.

345348   Trandati Svazek: 4 Strana: 0131
Trandati = štěbetati (zvláště o husách), schwatzen, plaudern. Vz Protrandati.

345349   Trandavý Svazek: 4 Strana: 0131
Trandavý, geschwätzig. U Litomš. Hrp.

345350   Trandy Svazek: 8 Strana: 0432
Trandy. Dostali jste trandy randy (co pro to). Wtr. St. nov. 130.

345351   Tranchée Svazek: 4 Strana: 0131
Tranchée (fr., tranšé) = průkopy, zákopy vojenské, Laufgräben. — Trancher (tranšé, fr. ), obyč. tranširovati, v obecné mluvě: dranžirovati = předkrajovati, krájeti maso, zerschneiden, tranchiren. — Trancheur (tran- šér) = předkrajovač, der Vorschneider, Vor- leger. — Tranchirmesser, n. = kraječ, kra- ják, rozkrajovák (nůž). Rk.

345352   Trání Svazek: 7 Strana: 0917
Trání, n. = trvání. Výb. I. 996. Vz Tráti.

345353   Traňk Svazek: 7 Strana: 0917
Traňk žlutý, ajuga chamaepitys, je dobrý od žloutenky. Us. Brt.

345354   Traňk Svazek: 8 Strana: 0432
Traňk. T. žlutý, černohlávka, zezulka, ajuga chamaepitys, rostl. Brt. D. II. 499. — T. zlatý, blešník, innula britannica, rostl. Ib. 504.

345355   Traňk Svazek: 9 Strana: 0463
Traňk, U, m = nápoj na obměkčení života, z něm. Mají t. přijímati, mají život obměk- čiti syroplem. Maš. ruk. 175a. Vz Mus. fil. 1901. 208.

345356   Traňk, u, traněček, tranček Svazek: 4 Strana: 0131
Traňk, u, traněček, tranček, ečku, traňklík, traňklíček, čku, m, z němec. der Trank = nápoj. Jg., Rk. kr. (D. 811. ). T. frejířský, milosti, V., pro prsa. D. Pravil, že by jí t. (lék) přinesl v malé flašce. NB. Tč. 278. — T. = jméno rozličných bylin: t. angelský (prha chlumní, arnica montana, Wol- verlei); císařský (kozí cecek, der Sonnen- wirbel, chondrilla. Kom. J. 130. ); jelení (srp-
ník, srpek barvířský, serratula, die Scharte);
královský (traňk sv. Kunhuty), agrimonia
eupatorium; májový (lomikámen, saxifraga,
Steinbrech, m. ), psaný (ceterák, jelení ja-
zyk, die Hirschzunge, scolopendrium offiici-
nale, Kom. J. 136. ); vysoký n. hadí (svalník
prostřední, celík obecný, Solidago virga,
die Goldruthe); zběhový n. drábský (roup-
ník, ajuga reptans, Goldengünsel); zlatý
(oman chlustava, inula conyza, der Alant);
hořký (podražec obecný, kokorňák, vlkové
jablko, Osterluzei, aristolochia clematis).
Rostl., Rstp. 915., 940., 869., 873, 1465.

345357   Tranomontani Svazek: 7 Strana: 0917
Tranomontani, kmen slovan. Vz Šf. Strž. I. 236., 241.

345358   Tránovitý Svazek: 4 Strana: 0131
Tránovitý = plný tránu, thranicht. D.

345359   Tranovský Svazek: 8 Strana: 0432
Tranovský Juro na poč. XVII. stol., slov. spis. Vz Phľd. 1894. 8.-9.

345360   Tranovský Svazek: 9 Strana: 0344
Tranovský Ďurko. Vz Vlč. Lit. slov. I. 10., 278, Flš. Písm. 468.

345361   Tranquillamente Svazek: 4 Strana: 0131
Tranquillamente, it. = klidně, v hud.

345362   Transakce Svazek: 4 Strana: 0131
Transakce, e, f., z lat. = vyjednávání o narovnání sporu; těž narovnání samo, die Verhandlung; der Vergleich. S. N.

345363   Transaktor Svazek: 4 Strana: 0131
Transaktor, a, m. = vyjednávač, roz- hodce, der Unterhändler, Schiedsrichter (v kupec. ). Kh.

345364   Transalpinský, transalpský Svazek: 4 Strana: 0131
Transalpinský, transalpský = zaalp- ský, za Alpami ležící, transalpinisch. S. N.

345365   Transanimace Svazek: 7 Strana: 0917
Transanimace, e, f., z lat. = stěhování duší. Rk. Sl.

345366   Transatlantský Svazek: 4 Strana: 0131
Transatlantský zaatlantský, za mořem atlanským ležící, transatlantisch. S. N.

345367   Transcendentálni Svazek: 10 Strana: 0447
Transcendentálni předmět, upotřebení, zdaní, logika, dialektika, idea. Uč. spol. 1902 IX 12., 14., 15, 18. Sr. Transcendentní.

345368   Transcendentálnosť Svazek: 10 Strana: 0447
Transcendentálnosť, i, f. Nár. list. 1904. 154 13.

345369   Transcendentní Svazek: 4 Strana: 0131
Transcendentní, transcendental, trans- cendent = přesažný, přesažitý, transcen- dente Kurven, Funktionen, Gleichungen, t-tní křivky, úkony, rovnice. Nz.

345370   Transenalní Svazek: 7 Strana: 0917
Transenalní, transenní vojsko. S. N. XI. 240.

345371   Transferovati Svazek: 7 Strana: 0917
Transferovati, transferiren, z lat. = pře- saditi na př. důstojníka nebo úředníka. S. N.

345372   Transfigurace Svazek: 4 Strana: 0131
Transfigurace, e, f., z lat. = přetvoření, die Umgestaltung; proměnění Páně, die Verklärung.

345373   Transformace Svazek: 4 Strana: 0131
Transformace, e, f., lat. = přetvoření, přeměnění, die Transformation. Us.

345374   Transformationism-us Svazek: 9 Strana: 0344
Transformationism-us, u, m. Krč. Assoc. 107.

345375   Transformovati Svazek: 4 Strana: 0131
Transformovati = přetvořiti, umge- stalten, iransformiren. Us.

345376   Transfuse Svazek: 4 Strana: 0131
Transfuse, e, f., z latin. = přelití, pře- lívka krve ku pr. zvířecí do člověka, pře- lévání, die Transfusion. Rk. Vz S. N. T. krve jehněčí, die Lammbluttransfusion. Nz. lk. Překrvení při t-si, transfusionsplethora. Ib. Vz S. N.

345377   Transgressiv Svazek: 4 Strana: 0131
Transgressiv, u, m., z lat. = přestupný způsob, přestupník, přechodník, poněvadž se jím vztažná zájmena a spojky (a, když, až, poněvadž atd. ) pomíjejí čili přecházejí, der Transgressiv. T. Jakožto úvod přede- sýláme toto: Konstrukce participialní vy- skýtají se ve všech jazycích: ale ten jest rozdíl, že v jednom jazyce hojněji, ve dru- hém řídčeji, v jednom dle podrobných a jemně cítěných pravidel se jich užívá, kdežto ve druhém bez jemných odstínův a jakoby bez pravidla býti se zdají. Záleží pak ona jemnosť v jazycích poprvé míněných v tom, že předně pro rozmanité poměry času a činnosti volí se vždy jistá participia, tvoří se jiný kmen participialní a že za druhé tento kmen participialní ve větě se svým sounáležitým jménem shoduje se v čísle, rodě a pádě. Ku př. ve: Aby hadači zvě- stovali uhodnúce (Rkk. ) máme kmen parti- cipialní uhodnuc-, poněvadž jest významu činného a budoucího jako věta aby uhodli a dána mu koncovka e, uhodnúc-e, aby se s podmětem hadači shodoval. V něm. pře- kladě damit si errathend verkündigen není té jemnosti, poněvadž errathend nedrží v sobě významu budoucnosti a neoznačuje na sobě ani čísla ani rodu. Čeština náleží bez odporu k nemnohým těm jazykům, je- jichž participialní a zvláště přechodníkové konstrukce i subtilné shody syntaktické i rozdíly dějové vyjádřiti mohou; ze sou- rodých jazyků slovanských jenom strslov. se jí vyrovnává a poněkud ji předstihuje, jazyky pak slovanské nové vesměs daleko za ní zůstávají a z jazyků jiných, pokud nám známo, jenom jazyky zachovalého sta- robylého rázu, jako litevský, latinský, řecký, sanskrtský a p. podobnými konstrukcemi se honosí, pročež neváháme tuto vlastnosť ja- zyka českého zároveň za velice vzácnou pokládati. Pro tuto pak vzácnou vlastnosť zasluhuje jazyk český uznání a obdivení, zvl. když uvážíme, že jazykové romanští a novořecký, kteří hotové již a zavedené konstrukce přechodníkové po předcích svých přijíti a zachovati mohli, nebyli toho dbalí, jako čeština, nýbrž jim docela vytratiti se dali a s pouhými absolutivy (gerundiemi) se spokojují. Čeština a litevština jsou, pokud nám povědomo, z novověkých jazykův in- doeuropských jediné, které konstrukcí pře- chodníkových způsobem jazyků staroklas- sických dosud užívají. Zásluha o to v češtině náleží především jazyku samému; kdyby zajisté jazyk k takovým konstrukcím sám sebou nebyl způsobilý, nevpravil by jich do něho žádný člověk žádným uměním. Ale neméně tu jest děkovati spisovatelům a zvl. dobrým prosaistům českým doby staré i po- zdější, kteří do ducha jazyka vniknouti uměli a k udržení, vyvinutí a zobecnění těchto konstrukcí přispěli. Bez jejich při- činění zajisté byla by se přechodníková konstrukce nikdy jemně a přesně nevyvi- nula a nezachovala, nýbrž naopak, jak podlé analogie jazyků jiných souditi smíme, k hru- bým absolutivům by byla sklesla. Ale ne- třeba nám dovolávati se ani analogií cizích, sami naši spisovatelé staří i noví důkazů dosyta poskytují, že musí s jazykem velmi jemně cítiti a pozornosť neustále míti na- piatou, kdo v těchto konstrukcích nemilých pokleskův uvarovati se chce. Poklesků ta- kových na sta jest možno sebrati, ale ty jsou přece jen výjimkami, jimiž se pravidlo ovšem porušuje, ale nevyvracuje. Gb. v Mus. 1870. 247. — P. přítomného času odvozuje se od kmene přítomného času; přechodník minu- lého času od kmene infinitivného. Vz Kmen. — Přípona přechodníku přítomného času jest -nt. Příponu tuto připínáme ku kmeni přítomného času, jako: nesa-nt, bija-nt = nesą, biję; ą zaměněno ve staroslovanštině v -y, v češt. na rozdíl od 1. os. sg. (nesu) a 3. pl. (nesú) v -a: nesa. Po souhláskách podnebných ą, zaměněno hláskou ę, ze které vzniklo e (ě): bije. V žen. rodě přistupuje ku příponě -nt: -ji (z -ja seslabené), jehož první živel s příponovým t (tedy t + j) směžduje se v -c: nesąci, bijęci = nesúci (nesouci), bijíci (bijéci). V nové češtině -i v zásloví se otřelo: nesouc, bijíc. Střední rod měl původně týž tvar jako rod muž- ský; nyní rovná se tvarem rodu ženskému. Množné číslo přibírá -je ku příponě -nt (tedy nt + je), z čehož vzniklo: nesouce, bi- jíce - pro všecky tři rody. Bž. 174. (Das Suffix des Praesens ist e, das vor m und n in o übergeht... Das Suffix des Partc. praes. act. ist nt, das mit dem vorangehenden Prae- senssuffix o in ąt übergeht. Im Auslaut muss nicht nur t abfallen, sondern auch ą ze ę oder zu y geschwächt werden, zu jenem, wenn ein j, zu diesem, wenn ein anderer Konsonant vorhergeht: piję aus piją, idy aus idą. Mkl. Wortb. 89., 95. ). — 1. Znám- kou přechodníku přítomně neskonalého a budoucně skonalého jest tedy nyní v rodě mužském sing. přípona -a, v rodě ženském a středním přípona -ouc (m. ouci; i obyčejně se odsouvá; za starodávna mi), v čísle množném ve všech rodech přípona -ouce, jako: nes-a, -ouc, -ouce; vstan-a, -ouc, -ouce. Po měkkých souhláskách přehla- sují se (vz Přehlasování) přípony tyto v: -e(ě), -íc (za starodávna -ěci), -íce, jako: pij-e, -íc, -íce; volaj-e, -íc, -íce. Cf. Zk. Ml. I. 95. — Uží- váme tedy přípon -a, -ouc, -ouce u sloves prvé třídy, je-li jejich kmen zavřený (končili se souhláskou): vézti — vez — veza, pásti — pas — pasa, hrýzti — hryz — hryza, vésti — ved — veda (-ouc, -ouce) atd. a u sloves druhé třídy (vz Časování): plynouti — plyn — plyna (-ouc, -ouce), odpočinouti — odpočin — odpočina, řinouti — řin — řina, vinouti — vin — vina (vz Kmen); příp. -e, -íc, -íce pak připojujeme k slovesům 1. třídy, je-li kmen otevřený (končí-li se samohláskou): bíti — bi — bi + j + e, krýti - kry — kryje, hniti — hni — hnije atd. a v ostatních tří- dách (kromě druhé): ku př. ve III.: hořeti — hoři — hoře; ve IV.: činiti — čini — čině; v V.: volati — vola — vola + j + e (vo- laje), v VI.: milovati — milu — milu + j + e (miluje). — Pozn. 1. U sloves III. třídy, která se končí v 3. os. pl. v -ejí, přidává se ku kmenu: -je jako u sloves V. a VI. tř.: uměti — umějí — umě + j + e; házeti — házejí — háze + je. — Pozn. 2. Ve strčešt. setkáváme se i s neústrojnými tvary jako: čiňúc, buřúc (místo činěc, buřec čili činíc, buříc). Odtud máme i v nové češtině ně- které tvary přechodníku určitého, jako: horoucí, stkvoucí, žádoucí a p. Bž. 174. — Pozn. 3. Vyhynulý přechodník budoucího času měl touž příponu, ale před ní ještě příznak časový: byše = by-sj-a-nt. Bž. 175. — Pozn. 4. Přechodník času přítomného končí se na mor. Zlínsku ve všech rodech obou čísel příponou -ia, jejížto jotový pří- dech ve předcházející hlásce měkké mizí, tvrdé souhlásky d, t, n změkčuje a toliko po retnicích oživuje: nesa, veďa, přeďa, sedňa, vezňa, nažňa, rožňa, seďa, leža, stoja, hořa, uměja, mláťa, živia, lovia, spia, sypia, najmia, volaja, stavjaja, púščaja, pracuja. Slovesa tř. V. vzoru tesati mají v přechod- níku -aja: dřímaja, dýchaja. Kratší tvar -ia mají toliko slovesa, jichž prostý kmen se končí souhláskami s, z, r a má kmenovou samohlásku krátkou: maža, češa, křeša, kyša, teša, řeža, ořa. Pakli jest kmenová samohláska dlouha, vyzvukuje přechodník v -aja: kúsaja, kázaja, lízaja, vázaja, pá- saja. Přechodníky v -íc jsou jen dva: Dě- kujíc pánu Bohu; Tak říkajíc, vedlé kterého častěji se užívá řekňa (= č. takřka). Mtc. 1878. 19. (Brt. ). Také u Přerova zastupuje rod muž. všecky rody obou čísel. Přinda dom viděla jsem. Sebera se utíkali jsme. Kd. Ve staré češtině byl nom. sg. neutr. roven nom. masc.: dietě umra, zvieře jsa, děťátko urodě sě, tělo obrátě sě. Št. — 2. Známkou přestupníku minule skonalého a minule neskonalého jest, když kmen infinitivný (vz Kmen) jest otevřený, v rodě muž. sg. přípona v (vlastně vB místo vbs z vans), v rodě žen. a středním -vši (místo -vBši), v čísle množném ve všech rodech přípona -vše (m. -vBše): chváliti — chváli — chváliv (-vši, -vše), krýti — kry — kryv, donositi — donosi — donosiv, pomilovati — pomilova — pomilovav. Pakli jest kmen in- finitivní souhláskou zavřen, tehdy nepři- píná se v rodě mužském sg. žádná přípona (vlastně -B m. Bs z ans), v rodě ženském a středním přípona -ši (místo -Bši) a v čísle množném ve všech rodech přípona -še (místo -Bše). DavB (z da-vts m. davans-s), f. davBši (m. davbsjâ z da-vans-â), pl. da-vbše; někdy mají i otevřené kmeny pouze koncovku ans, na př. starosl. chval, chvalši, chvalše místo chváliv atd. z chvali, č. chval + ans. S. N., Gb. Donésti — dones — dones (donesši, do- nesše), seknouti — sek — sek (sekši, sekše; ale: seknuv, ši, še); vésti — ved (vedši). Zk. Ml. I. 95. Tedy v I. tř. a) u kmenů za- vřených: nésti — nes (nesši); b) u kmenů otevřených: napiti se — napiv se; v II. tř. padnouti (padl: pad, padši; padnul — pad- nul — padnuv); ve III. tř. letěti — letěv, krájeti — krájev; ve IV. tř. hoditi — hodiv; v V. tř. hlásati — hlásav; žádav, Hus I. 436.; v VI. tř. milovati — milovav. Dopl- ňuji z Bž. 175. věc takto: Přípona pře- chodníku minulého jest (vlastně) -Bs. Pří- ponu tuto připínáme ku kmeni infinitivnému; je-li otevřený, vsouváme k odklizení prů- zevu -v-, tedy: nes-Bs, pad-Bs; umě-v-Bs, chváli-v-Bs. V rodě mužském -s v zásloví zaniká, načež -B. beze stopy mizí: nes, pad; uměv, chváliv. V rodě ženském na označenou rodu připínáme ku příponě: -ji, jehož první živel s příponovým s (tedy s + j) splývá v š: nes-ši, pad-ši; umě-v-ši, chváli-v-ši. Střední rod rovnal se mužskému, nyní roven jest ženskému. Ve množném čísle pro všecky tři rody přičiňujeme -je, tedy: nes-še, pad-še; umě-v-še, chváli-v-še. — Pozn. 1. Přechod- níky od kmene zavřeného pomocí -v, -vši, -vše utvořené (jako: nes-v, pad-v, neb i: nesev, padev) vznikly lichou obdobou dle přechodníkův utvořených od kmenův ote- vřených. Ač i u některých spisovatelů doby klassické je nalézáme, nejsou přece násle- dování hodny, protože jsou chybny. — Pozn. 2. Ve strslov. nalézáme vedlé přípony -Bs též Bs; příponou tou zdají se býti utvo- řeny některé tvary, jež nyní za přídavná jména máme, jako: předchozí, pří-chozí (-choz místo chod-b), světo-ploz-í- a snad i březí. Bž. 175. — 3. Přechodník následný (když děj, v přechodníku státi mající, po hlavním ději nastupuje, za ním jde, když z něho vyrostá) opisuje se takto: a) pře- chodník následně neskonalý: chtěj-e, -íc, -íce chytati; maj-e, -íc, -íce chytati; chy- staj-e -íc, -íce se chytati; b) přestupník ná- sledovně skonalý: chtěj-e, -íc, -íce (maje, -íc, -íce, chystaj-e, -íc, -íce se) chytiti. Zk., Kz. — V rodě trpném opisuje se přestup- ník příčestím trpným s přestupníky: jsa, byv, buda, bývaje: bývaje chytán (chycen), jsa chytán (chycen), byv chytán (chycen), buda chytán (chycen). — Co se moci pře- stupníku českého dotýče, rozdíl činěn buď mezi formou neurčitou a určitou. Zk. Přestupník formy neurčité jest ten, o kterém jsme posud mluvili; přestupník určitého zakončení končí se, je-li přítomně neskonalý n. budoucně skonalý, v -ící n. -oucí: chy- tající, chytící, beroucí; pakli je minule sko- nalý n. neskonalý, končí se ve -vší: chy- tavší, chytivší. Vz Určitá forma přechod- níku (konec článku). Přechodníky neurčité času přítom. a min. měly ve strč. obyčejné týž tvar pro muž. a stř. rod čísla jednot.; sklonění jejich bylo asi toto: Od tohoto vzoru nalézáme mnoho výni-
mek. — Genitiv jedn. muž. r. přihází se
jen s přehláskou, jako: Hospodina hněva-
jíce sě nečijú; Hospodina vstavše neviděl.
Pass. — Dativ jedn. muž. rod mívá pře-
hláskou -i, neb i nesprávně -e, jako: uda
sě lovci honieci zvěř viděti. Ž. S. O. —
Lépe jesť tobě u věčný život vjíti mdlu
jsúce. Ž. J. K. — Akkusativ a) muž. r.
buď vyzvukuje souhláskou jako: slyšachu
jej činiuc (m. činiec) se známě, Ev., usly-
šech hlas z nebe zvučéc, Zj.; — anebo má
koncovku -e, jako: uslyše zástup jdúce, Č. E.,
viděli jej běchu z mrtvých vstavše. Ž. J. K.;
ß) žen. r. má m. -u nebo přehl. -i obyčejně
-e anebo končí se souhláskou, jako: uzřel
ji stojéce, Pass., uzřel ji plačíc. — Někdy
akk. všech rodů rovná se nominativu muž.
rodu, jako: uzřěla obraz syna božieho na
kříži pnie. Pass. — Srovn. s tím novočeské:
činí se nevěda, nevida, neslyše. — Nom., Akk. dvoj. č. muž. r. mívá přehláskou -e,
jako: ta muže zrádná ležeta mluviece. Alx.
— Zhusta užívá se č. množ. za dvojné. — Nominativ množ. muž. má m. -i pravidelně -e, kteréž někdy též se odsouvá, jako: vlá- dyku si z roda vyberúce, L. S., ščenci lvovi řujúc. Ž. K. — Z posledního příkladu vy- světliti lze nynější absolutní přechodník: počítajíc, vyjmouc, hledíc a p. — Nomi- nativ a akkusativ stř. rod mívá v čísle množném přehláskou -e: vidiec mrtvá těla ležiece. Pass. — Bž. 132. — Přestupník staví na jevo činnosť časoslova, rovněž tak jako příčestí, ve způsobu jména přídavného bez traceni povahy a moci své časoslovné. Zk. — A) Neurčitá forma přestupníku. Čeština má co do tvaru dva přechodníky: 1. přechodník času přítomného v -a, -ouc, -ouce n. v -e, -íc, -íce a 2. přechodník času minulého tvořený příponami: -v, -vši, -vše (letěv) n.: -b, bši, -bše (pad, padši, padše). Co do významu rozeznávati jest přechod- ník času přítomného sloves nedokonavých (skákaje) a sloves dokonavých (skoče). Hledíce tedy k syntaktické platnosti máme vlastně tři přechodníky: 1. přechodník času přítomného sloves nedokonavých (trva- cích), který označuje současnosť ku kaž- dému deji, ať přítomnému ať minulému ať budoucímu: Dělníci pracují zpívajíce. Dělníci pracovali zpívajíce. Dělníci budou pracovati zpívajíce. — 2. P. času přítom- ného sloves dokonavých (p. času budou- cího sloves dokonavých), jímž označujeme děj skonalý v budoucnosti dříve jiného děje budoucího (lat. futurum exactum): Pad- nouce na kolena budeme se modliti (pad- neme a pak budeme se modliti, quum in genua procubuerimus). — 3. P. času minu- lého, jímž označujeme děj skonalý v mi- nulosti dříve jiného děje minulého (lat. plus- quamperfectum): Padše na kolena modlili se (padli a pak se modlili, quum in genua procubuissent). — Čím dále do minulosti ja- zyk stopujeme, tím hojněji a tím správněji užívá se přechodníků. Později přechodníky jednak z řeči mizejí a na jich místo nastu- pují věty, jednak jich užívání kolísavým a nesprávným se stává. — P. času minulého z řeči obecné vymizel naprosto; p-ku času přítomného v moravských nářečích hojně se užívá, z obecné řeči české i ten vymizel až na skrovné zbytky. Skladbě historické náleží ukázati, jaký význam p-ky mají a jak se jich od nejstarších časů užívá. S vě- tami skrácenými historická skladba nic činiti nemá, poněvadž nevznikly p-ky z vět, nýbrž naopak věty z přechodníku, a poněvadž val- nou čásť přechodníku ve věty náležitě roz- vésti ani nelze. Brt. v Km. 1874. 723. (Cf. Pdg. 1880. 143., 1880. 579., Bž. Stručná nauka o větě, str. 61. ). — 1. P. má v češ- tině rozsah veliký. Dle toho, náleží-li pouze k jednotlivému jménu u větě způsobem pří- vlastku čili k celému přísudku, dělí se v pře- chodník přívlastkový, přísudkový (vý- rokový) a kromě toho zpodstatnělý (sub- stantivní), má-li platnost substantiva. — 2. P. nemá zvláštního podmětu, nýbrž vzta- huje se k některému jménu u větě (nejčastěji k podmětu řídící věty) — přechodník spo- jitý. (Proto čítáme ve mluvnicích toto pra- vidlo: Neurčité formy p-ku užíváme nej- hustěji tehdy, když se věta příslovečná činem skráceným vynáší, což se ovšem jen tehdy z pravidla díti může, když věta skra- covaná s větou hlavní jeden a týž podmět má, v kteréžto příčině pak spojka se vy- pustí, sloveso věty skracované převede se ve příslušný p., který se se slovem hlavní věty, ku kterému se táhne, a obyčejně to bývá podmět, v pádě, čísle a rodě srovná. Dle Zk. ). Avšak užívá se ho leckdy i mimo větu obyč. o podmětě neurčitém (německé man) a to v nominativě — p. nespojitý či absolutní. — A) O p-ku přísudkovém. P. přísudkový buď jest doplňkem aneb ur- čením přísudku; dle toho jest a) doplň- kový, b) určovací (dle Gb. v List. filolg. 1875. 127. také příslovkový. Vz tam více). — a) O p-ku doplňkovém. P. doplňkový obsahuje nutný doplněk přísudku; i poznává se z toho, že lze jej vyjádřiti substantivem nebo větou substantivní. Dle toho, vztahu- je-li se ku podmětu n. ku předmětu věty, rozeznáváme přechodník: I. podmětný, jejž lze proměniti v podmět jmenný nebo větu podmětnou; II. předmětný, jejž lze pro- měniti v předmět jmenný nebo ve větu před- mětnou. P. podmětný klade se vždy v pádě podmětu (nomin. ); p. předmětný klade se v pádě svého přístojícího předmětu (nejča- stěji v akkus. ); avšak je-li předmětem sám podmět, klade se p. v nominativě (tak ve spojení se slovesy mníti a činiti se). — 1. P. doplňkový podmětný přibírají k sobě (v nom. ): 1. sloveso býti. Hoře mně i běda, že jsem to kdy věda; Byl jsem často slý- chaje, že po štěstí neštěstí bývá; Nestala se jemu nikdy ta příhoda, by jeho byl kto s koně sboda. St. skl. IV. 273., V. 65., IV. 241. Lepíť jsem za to život dada, než bych jemu nevěren byl; Nebuďme milujíc svět. Št. N. 67., 260. Buď nežádaje jich zbožie. St. skl. Jsem věda a chtě a chci jsa a věda. Št. A pastýři byli v krajině té ponocujíce. Br. Buď vás, vece, každý slyše. Kat. 1691. Ten muž mi byl věrně slúže. Alx. Dieť sám Kristus o těch, ješto jsú svět milujíc. Ib. 247. Dle na počátku čtenie byl Ježíš vymí- taje ďábelstvie; Takť jest i pokolení lidské zakládaje se na základu těla; Aniž na to kdy pomysle, že jsú pára brzy pominúc; Také řeči drží, pyšné, toť jsú vše z srdce pyšného pochodíce. Chč. P. 173. b., 24. b., 32. b., 32.. b. A i Lot byl dobrý a se zlými bydle. St. N. 55. Agamemnon byl muž údů mocných rád pracuje a nerád odpočívaje, smělý a krásných řečí. Let. Kto přijma v svátosti nepřijme duchovně, byl by lepí v svátosti nepřijímaje. Št. Žádný tehdáž nebyl tomu odpíraje. Bart. Však jsú všech zem řeči znavše; Zbožie, jehož byl jest málo poživ; Že jsi vsiu hrdosť ukrotiv atd. Jir. Nkr. 84. Lepí jest jeden člověk senda, než by vešker lid zahynul; Byl jsem pravdy bráně; A já byl co křivě súdě. Jir. Anth. I. 80. Bez Boha jak bez hlavy tělo jsme a sem i tam se klátíce. Žer. L. I. 148. Lidé jsou svého užitku hledajíce a ke zlému hotovi. Arch. I 75. Či jsem byl v čem právo mina? Byl svú vlasť pohaně; Krista sě přichopiece, byli svých modl odstúpiece; Dvě stě jinoš běchu mu přisluhujiece; S dob- rými súsedy buď ukliden, bud nežádaje jich zboží. Výb. I. 158., 153., 106., 1075., 916. (Brt. ). — 2. Slovesa: přestati, meškati, zdáti se, jeviti se, setrvati, nalezenu býti. A kdož setrvá tluka, vždy se dotluče, aby jemu otevřeli. Chč. P. 166. 9. Neustane cestú hraje; Licoměrnosť za náboženstvie mají, aby totiž Boha milující zdáli se; Zjevil se spasitel na kříži pně králi dánskému. Jir. Anth. I. 91., 84., 88. Prokní jda kol oběti zezvuče nemeškaše. Výb. I. 23. — II. P. doplňkový předmětný přibírají k sobě (buď v pádě svého předmětu aneb v nominativě): 1. slovesa mníti a činiti se. Mněch ztepa všecka kniežata; Mnieš sě kúpě u Vltavě? Dal. 40. 17., 50. 31. Ač sú mě utěšiec mněli; Kdež sě mníš v čisté trávě seda, varuj sě lítého hada; Kdež mníš všicku svú péči slože. Jir. Nkr. 84. Liška mnieše sklamajúc čbána. Jir. Anth. I. 74. Sv. Jan toho sě nevěda učinil. Pass. 179. Nečiň se mněje ale věda. Tkadl. II. 74. Oč se činíš nevěda. Ib. I. 78. Aneb se učinie toho nevěda; A mnohého činie se (plur. ) nevědúc. Chč. P. 31. a., 133. a. Vida, učinil se toho nevida. St. skl. V. 122. Činil se ne- dbaje. Výb. I. 565. Činil se neslyše. Bl. 20. Činí se nevida, zatím má za ušima. Č. M. 44. — 2. Slovesa: viděti, uzříti, spatřiti, nalézti, najíti. Sv. Jan nerád ve mši lidí vně stojiec vidieše; Sv. Nazariáš velmi sě divil vida otce i mateř v rozličné vieře by- dléce; Uzřel sedm anděluov podlé sv. Víta stojiec. Pass. 181., 593., 403. Uzřel se na súdě stoje. Pass. A vyšed v hodinu třetí uzřel jiné stojiece na nájmišti. Chč. P. 119. b. Viděl jsem satana jako blesk padnúce; Uzřel pýř vzhóru jdúce jako dým. Bibl. Viduci děťátko kověkujíc (vagientem). Hospodáře toho jsem v sadu umřevše nalezla. Pass. Vida svého spasitele tak pokorně bydlevše. Jir. Nkr. 77. Viděch v slunci stojiece pannu. Kat. 1808. Uzře dva člověky stojíce v pút- níkové postavě. Pass. 428. Alexandr uzřev biskupa jdoucího proti sobě rychle s koně skočil. Jir. Anth. II. 233. Kolikrát ďábla slyší jmenujíce (= že kdo jmenuje), tolikrát se ehnají. Pass. 571. Ten lid nalezen bude zjevně rúhaje se a mluvě proti všemu, což jest Kristovo. Chč. P. 55. a. Nalezl je spíce; Hospodina z mrtvých vstavše viděl; Otce náhlú smrtí umřevše nalezli. Pass. 281., 359., 556. — Pozn. Větší díl těchto vazeb doplň- kového p-ku přísudkového již ve střední době literatury naší z oběhu vymizel, po- něvadž p-ky pozbyly jmenného sklonění. Pěknou a stručnou vazbu p-ku ve spojení se slovesem činiti se bylo by však opět obnoviti tím více, poněvadž ji tytýž i z úst lidu slyšeti: dělá se nevěda. — b) O pře- chodníku určovacím. Ten obsahuje pří- slovečné určeni přísudku; i poznává se z toho, že jej lze vyjádřiti příslovečně jako: To pověděv odešel = když to pověděl, po těch slovech, s těmi slovy odešel. Z pra- vidla ho užíváme jen tehdy, když podmět jeho a podmět hlavní věty jest jeden a týž. Může pak býti I. spojitý anebo 11. nespojitý či absolutní. — I. P. určo- vací spojitý označuje čas, podmínku, při- puštění, příčinu, způsob. Která z těchto platností mu právě přísluší, poznává se ze spojitosti; někdy mívá tu i onu zároveň. — 1. Přechodník časový a) p. času přítom- ného sloves nedokonavých označuje děj současný s jiným dějem (s dějem věty ří- dící) ať přítomným ať minulým, ať bu- doucím — «a) Současnosť v přítomnosti. Píši sedě. Kdo maje čas času čeká tratí čas. Č. M. 261. A my na to mlčíc hledíme. Troj. Člověk kárán bývaje zatvrzuje šíji. Br. Na ledě stojaci sa vozí. Mor. Vck. Súdce maje zvláštní milosť k jedné straně aneb koláčem jsa oslepen, má do roka nemieti úřadu. Št. Sú to nemúdré panny, které stojie po takých frejích, dráže vážiec svět; I má svú čeleď hospodář napomínati... a pravě jim.... co mienime svátky světiec; Páni berúc lichvu nechtie slúti lichevníci; Poně- vadž (člověk) spě nemá vóle svobodné a rozumu; Stojí vždy kúřéc sě dýmem pustá země. Št. N. 7., 57., 91., 137., 139. Pláče vstá- vaja léhaja. Us. mor. — Pozn. 1. Jdou-li děje vedlé sebe, bývá často jedno, ať ten neb onen přestupník se položí: Pták zpívaje létá n. Pták létaje zpívá. T. — ß) Součas- nosť v minulosti. Ludvík utíkaje z bitvy utonul v bahně. V. Vida jejich nešlechet- nosti trápil se nad tím. Br. II. 812. b. Já bych zapomněla na tvé sladké slova, co sme rozprávěli v našem humně stoja. Sš. P. 236. Dělníci pracovali zpívaja; Chlapec chodil zpívaja; děvečka chodila zpívaja; děvče cho- dilo zpívaja; Chlapec nesaci džbán upadnul; Na železnici sedaci spali; Ležaci se mo- dlili; Pútníci modlaci šli do Svaté země. U Vsetína na Mor. Vck. Takť sú bývaly šlechetné dievky v čistotě čekajíc manžel- stva; Pracovali pro dobré jiných, vidouce v tom vóli boží; Ješto sú zaň slíbili křtiec jej; Jenž bděli stád svých střehúce. Št. N. 7., 73., 315., 329. Co sme si pravili sedávaja spolu. Brt. P. 22. Čechové domů se navra- cujíce veliké nesli s sebou kořisti. V. To mluvi jsem vám u vás přebývaje. Br. Pa- stýřové pasouce svá stáda po lesích nalezli pramen horké vody. Háj. 26. Král z Vrati- slavi se vraceje na hrad pražský přijel. Bart. 259. Honě v lese oko ztratil. Dal. 81. 19. — P-kem buďa připojuje se pravidelně pří- stavka přívlastková k podmětu. Já sem sa buďa mladým naděłał. Buďa pudmistrem hled´éł pořádku v obci; Buďa małým chła- pcem slýchavał sem. (Starší spisovatelé naši užívají v té příčině p-ku jsa, novějším lépe se líbí germanismus co). Na mor. Zlínsku. Brt. — y) Současnosť v budoucnosti. 1. S indikat. budoucího času. Slyšíce ustanovení toto řeknou: Jistě lid moudrý a rozumný jest národ tento. Kom. D. 145. Lakomství a ohně přikládaje neuhasíš. Č. M. 52. Zastaví se poslúchaje. Výb. II. 60. A majíce ve své moci vlaské země budou bez pochyby také chtíti zadržeti při sobě i císařství. V. A větší se rozkoší kochati budeš, maje mne za věr- ného přítele. Troj. Maléř, chtiec krásný obraz učiniti, nejprv položí bielú barvu; Poprzní své mysli oblibujíc takové věci; (Hospodář) slúže Bohu k témuž roznietí i svú čeleď; (Člověk) starších poslušenstvie nedrže i duši umrtví; Drž svój stav řádně, tiem budeš mlče lépe jiné kárati, nežli by je řečí káral; Múdrý slyše múdřejí bude. Št. N. 10., 21., 56., 150., 305., 53. — 2. Ve větě s imperativem. Hleď, by dosahuje vína nerozlil piva; Pracujíce jezte více; Vida jámu v ni se nekoť. Č. M. 256., 295., 416. Vždy se chraňte hřiechu čistiec se den ode dne lépež lépež; Boha se bojte vždy žáda- jíc pomoci jeho; Ale tuto radu slyše člověk opusť náramnú lakomú péči. Št. N. 33., 44., 305. Di nezavazaja, nehněvaja, nedopaluja, nedomŕzaja, nedožíraja; poď neěekaja, táhni nestoja; děłaj nepostávaja (t. j. nezavazaj a di, nepostávaj a dělaj atd. ). Na Moravě. Brt. — 3. Ve větě s konditionalem. Kdožby žádosť obliboval v mysli, kochaje sě v ta- kovém myšlení; Aby počestnosť držali, ta- kových neznabuoh neposlúchajíc; Aby jeden druhému spasenie hledal, od hřiecha odvodě; Ať by lidé, vidúce yaše dobré skutky, chvá- lili otce vašeho. Št. N. 32., 46., 48., 167. Buďa tebú nedělał bych to; Buďa vama necháł bych ho. — 4. P. času přítomného vedlé infinitivu. Pokorať jest mysli své po- nížiti vidúce své nedostatky; Ale dobrá jest naděje v Boha ufajíc činiti dobře. Št. N. 215., 268. Vz více v List. filolog. 1875. 130. a Přechodník nespojitý (je-li jeho podmět neurčit). — Poznam. 1. P. času přítomného sloves nedokonavých klade se tedy o součas- nosti, avšak užívá se ho i o ději předchod- ném, když děj hlavní z vedlejšího vyplývá a tudy když děj hlavní jako výsledkem, cí- lem, účelem, koncem jest. A celý den pra- cuje nic jsem neuhonil. Troj. Pije víno, opil se. Br. Statečně se bráně obránil se. Kom. (Zk. ). — Pozn. 2. Rozvésti se může u věty časové. — b) P. času přítomného sloves dokonavých označuje děj skonalý v bu- doucnosti dříve jiného děje budoucího (ozna- čuje děj v budoucnosti dříve dovršený, než budoucí děj věty řídící se počíná. Brs. 2. vyd. 194). Jiný tento děj budoucí může označen býti a. ) indikativem času budou- cího. (Krejčí koupí sukno a ušije (potom) z něho plášť = krejčí koupě sukno ušije z něho plášť. Gb. ). Jižtě blízko ten, jenžto přijda tě utěší; Poseďte tuto a já odejda maličko pomodlím se. Pass. 223., 279. Pad- nouce na kolena modlitby konati budou. Žer. L. I. 39. Šíp přiletě učiní všemu konec. Kom. Zatím nebuda zdmýchán tento oheň vzteklý uleví. Ráj. Ty potěšen buda s nebe dolů na divadlo shlédneš s úsměchem. Ráj. Když jset třeba k řečníku se utéci, tenť mzdu vezma žalobu stvoří. O. z D. Mlčením obrátíš, kam chceš koli; promluvě neobrátíš, byť bylo široko v poli. Rým. Držitel pořádný grunty den a rok pokojně vydrže při tom zůstaven bude. Pr. Pobuďa tam týdeň přídu domů zas. Brt. P. 89. Chytňa kozu za rožence po- vedu k masaři. Brt. P. 39. Snadný já, dě- večko, snadný já počet dám, dojdu k fará- řovi hned sa vyzpovídám. Sš. P. 343. Jinoch, svój stav přestúpě, přestúpie božie přiká- zánie; (Jiní lidé) vezmúc milosť k Bohu budú proň skrovniti se v takých věcech; Někto, uzře chuzšieho, bude jím smiech po- bíjeti; Múdrý, slovo.... uslyše, přistúpí k němu; Některá, dopustiec sě šeredstva toho, plakati téméř nepřestane; Takový vietr, z púště přijda, vyvrátí dóm; Roz- šafnosť spatřéc, že všecko světské jest mar- nosť, odtáhne mysl od milování tohoto světa. Št. N. 43., 70., 92., 136., 147., 202. A přijda nalezne jej (dům) prázdný; A otevra ústa její nalezneš groš. Mat. 12. 44., 17. 27. Eliáš přijda napraví všecky věci. Mar. 9. 12. Žádný rozsvítě svíci nepostaví ji do skrýše; Vstana půjdu k otci svému; Vejdouce naleznete oslátko přivázané; Potrestaje propustím ho. Luk. 11. 33., 15. 18., 19. 30., 23. 22. A onť přijda obviňovati bude svět z hřiechu. Jan. 16. 18. Oni pak očekávali, že padna pojed- nou umře. BR. Skut. 28. 6. Již potom skrze pravdu prozřiece, uzřie; Protož postaviece pravdu Kristovu proti mistrom učeným, po- známe; Však přiměřiece pravdu Kristovu jejich zlým životům, shledáme a na oko uzříme; A přijda ďábel, vyňme to, což vsáto jest v srdci. Chč. P. 19. b., 23. b., 24. a., 133. a. Oni to přijmouce budou se s tebou zlatem sdělovati. Háj. 30. Zjezdiec ves svět tak veliké krásy neuhlídáte. Kat. 168. Až padna budeš mi se klaniti. Chč. 305. Ko- lena skloníce budú píti. BO. Odsúdě živé i mrtvé bude kralovati na věky. Hus I. 49. Já tě do pekla pošli zadrže tobě hřiechy. Hus II. 163. Obrtnúce sě urazie vás. ZN. A já se obrátě pojedu preč. BO. Člověk k sobě přijda bude želeti. GR. — /?b) Impe- rativem. Anania, vstana jdiž do té ulice, ježto slove pravá. Pass. Protož sám sebe zkuse tomu jiné uč, seč sám býti můžeš (až sám sebe zkusíš, potom uč = budeš učiti). T. Děščku vezmúc k sobě beř se domóv. Kat. 656. Dada peníze uvaž se ve své dě- dictví. Půh. I. 204. Vseda na mój kóň jezdiž do Prahy. Arch. I. 171. Přistúpě před úřed- níky předlož, proč půhonu žádáš. Dsky I. 130. Obraťte se k božie milosti prijmúc hodné pokánie; Závisti se vystřiehajte, po- mniec, žeť....; Vezmúc prve úrody obilé svého jdiž na to miesto; Ustanoviec mysl v tom počni. Št. N. 36., 96., 295., 12. Vstana vezmi to děťátko; Potom přijda obětuj dar svůj. Mat. 2. 20., 6. 6. Ten vezma dej jim za mne i za sebe; A zaplať jim počna od posledních; Svížíce nohy jeho i ruce vez- měte ho. BR. Mat. 17. 27., 20. 8., 22. 13. Následuj mne vezma kříž. BR. Mar. 10. 21. Vstaň a vezma lože své jdi do domu svého; A do kteréhožkoli města... nepřijaly by vás, vyjdouce na ulice jeho rcetež; A při- vedouce to tele tučné zabijte; Vezmi rejistra svá a sedna rychle napiš padesát; A ty někdy obrátě se potvrzuj bratří svých. BR. Luk. 5. 24., 10. 10., 15. 23., 15. 6., 22. 32. Přijda do Macedonie pomoz nám; Protož nyní vyjdouce jděte v pokoji; Vstana jdi do Damašku. Ib. Skut. 16. 9., 16. 36., 22. 10. Protož složíce lež mluvte pravdu. Ib. Efes. 4. 25. Protož přepášíce bedra mysli své do- konale. doufejte. Ib. I. Petr. 1. 13. Protož složíce všelikou zlosť božího slova žádostivi buďte. Ib. 2. 1. Na to tedy samo všecku snažnosť vynaložíce přičinějte k víře své ctnosť. BR. II. Petr. 1. 5. Ráno procitě a Bohu za ochranu poděkuje hned se na vče- rejší věci navrať. Kom. D. 127. Navrátě se na poušť čiň pokání. Bart. 233. Nuže vez- mouce dobrou mysl rychle oblecte se v odění. Háj. 18. Pojď, následuj mne, vezma kříž svůj. Br. S berouce obec všicku přijďte na můj dvůr. Mudr. Odejda ukaž se knězi. Br. Vezma mužské srdce naději měj. Výb. II. 42. Poklad vybera otplaciž každému mile. Alx. 1098. Vypustě z svého srdce zlosti přijmi je mile k milosti. Smil v. 567. Kon- šelé potknouce se slovy z rady nechoďte leč v mír uvedeni. Kol. 3. Sám procítě vzbuď jiné. Kom. Klaď maso do láku vrstvu po- lože jalovcového chvoje a vrstvu masa. Boč. exc. Toho na kůň vsadíce veďte sem. Dal. Vseda na kůň pojeď s námi. V. Ty všecky věci stluka v moždíři spolu smíchej. Reg. zdr. Ztratiec panenstvie slož vínek s hlavy, jenž znamená panensku otplatu; Zavra dvércě modl sě otci svému v skrytě; Jehožto ži- vota rač nám skoro, z tohoto biedného nás vy veda, dopomoci milý a věrný mistr; Svie- žíce ruce jeho i nohy pusťte ho v temnosti zevnitřnie. Hus I. 206., 289., II. 237., 379. Vejda u vinnici zobiž hrozny, což se tobě líbí. BO. Vezma sobě oružie, túl a lučiště jdiž na lov. BO. — Poznamenání. Chceme-li označiti jednotlivý, určitý děj v minu- losti dokonalý, dříve než nastati má jiný děj, užívejme i při imperativě přechodníku minulosti. Nerozmluviv s hlavou nechvá- tej rukama. Č. Mudr. 259. Koupiv statek (= kdyžjsi koupil) kup také správce (ne: koupě). C. M. 420. — y) Konditionalem. Nechceť Buoh, aby kdo ukradna dával; Počne mysliti, aby svět opustě přijal stav lidí bohabojných. Št. N. 67., 258. Chcem mieti, aby své hrady osadě a opatře k nám chvátal; Žádáme od tebe, aby vseda na koně k nám přijel. Arch. I. 16., 29. Jest se obávati, aby tento Němec, v nás se vko- řeně, nekázal nám našich bohuev ztrosko- tati; Boleslav povolav svých služebníkuov kázal jim, aby tělo bratra jeho vykopajíce a na vůz vložíce do Prahy nočně odvezli. Háj. 62., 74. Jako syn boží nebyl na zemi proto, aby stále byl, než jen aby pobyl, po- buda pak a, proč poslán byl, vyřídě, tam se, kdež jemu sláva neskonalá připravena, odebral: tak rovně my, účastníci jeho, ne proto jsme tu, abychom byli, než abychom pobudouc a vyřídíc, proč posláni jsme, ubí- rali se tam, kdež nám připraveni jsou pří- bytkové věčnosti. Kom. D. 9. Abych ráčil milostiv býti, spatře útlosť a krátkosť jich věku. T. Kdožby nuzného z moci násilníka vytrhna na prostranno stavěl ? Kom. On pra- vil, abych, pojmouc s sebou své dva syny, brala se s nimi pryč. T. Kublaj káže všem svým čarodějům, aby zvěstovali uhodnouce, kteraký by konec boj měl vzieti. Rkk. 46. Kteří které mají mravy, abyste je mohli znáti a poznajíc se chovati. Výb. I. 957. Rač jim toho přieti, by pravú zpověď při- jmúce v pravej vieře skonali. Výb. II. 14. (Pass. ). Pakli by nás kdo tisknúti chtěl na pomoc vezma ruku světskú. Výb. II. 382. Kterýžby učedník nevyuče se zšel (z učení utekl). Sedl. Rychn. 38. 19. Má rada jest, byšte se zde oba oženili někde pojmouc sobě nětčí dcerky. Dh. 11. Mlynář most podlé sebe jest smetával, aby kupci k tomu mostu přijedúc, tu se zmeškajíc zlúpeni byli. Pč. 16. Oslovi kázal, aby, pojma ptactvo všaké, byl u jeho dvora také. Jir. Anth. I. 39. 9. By mohl (pohnaný) uradě se jemu (póvodovi) odpoviedati. Vš. Hřešilť by po- pravce pustě zlého. Št. Prosí, aby oberúce mistróv 50 poslali je k dvoru; Aby pravdu poznajúce tvému jménu chválu vzdali. Kat. 1455., 1587. Aby jim setnúc hlavy pak těla metali psóm. Kat. 3147. By hned zemrúce šli do nebe. Chč. 303. Aby se jeho leknouce utekli od ovec. Chč. 304. Kdožkoliby, udě- laje půhon, k svému půhonu nestál, ten pů- hon svůj ztratí. Boč. exc. Chtiece mieti, aby (abys) své hrady opatře k nám chvátal; Aby je, vybera je, měl k potřebě. Arch. I. 16., 72. Některým do města jíti rozkázal, aby vyzvědouce, jakého by úmyslu měšťané byli, jemu oznámili. V. Potřebí jest, aby- chom odložíce všech záští a nevolí aspoň to udělali. V. (v předml. ad Aen. Sylv. ). Hodné jest, aby (člověk) ty tři věci poznal a poznaje uměl; A držel-liby co proti písmu, aby, pravdu poznaje, ihned ustúpil; Aby potom z mrtvých vstanúce na věky se ra- dovali; A seznajíce v pravdě, že tak nejsú živi, ať vyznají, že falešně Kristovi se pro- tivie; Často starý nepřietel, když již člo- věka pokušením porazí, za čas otejde, aby potom brzcě sě navrátě, lehčejie pokusil; Zlý jest dán dobrým na pokušenie, aby se- trvajíce proti jeho zlosti, měli velikú od- platu; Aby, srdcí k nebeským věcem po- zdvihnúce dary ducha sv. byli hotovi při- jieti; Tak žádosti tělestné potlačiece účastni by byli sedmi daróv ducha sv.; Aby jistotu vzvěda mohl právě tresktati; Nenie spra- vedlivé, abychom opustiece slovo božie slú- žili stoluom; Nenie, kto by oleje nalije, uvázal ránu vaši. Hus I. 1., 7., 19., 222., II. 58., 61., 183., 291., 301., III. 140. (247. ), 271. (Tč. ). Bál se jest, aby snad lapiec jeho židé i nezabili. ZN. Umra ležel bych v po- 220 koji. Kteráž by panna, ustanoviec svú mysl, pustila od světa, jej za choť vezmúc; Ač by pak, žádosti své nepřemohúc, v šered- stvo upadli; Aby u větší hřiech padly, ne- sdržiec slibu; Aby hospodář neupřieliše v něčem v neřád nezašel; Nechceť Buoh, by kto, ukradna, pro Buoh dával; Abychom, odchýléc sě od zlého, dobré činili; Bude-li syn, neutratě toho, což má od otce, viece přidobývati, bohatějí bude; Aby člověk, uvěře tomu, mohl skrze tu vieru dojíti pl- ného poznánie. Št. N. 6., 16., 52., 67., 110., 128., 180. Vz více příkladů ze Št. v List. filol. 1875. 134. Ať i já přijda pokloním se jemu; Jestliže padna budeš mi se klaněti; Aťby, obrátíce se, neroztrhali vás; Blaho- slavený služebník ten, kteréhož přijda pán jeho nalezlby, an tak činí; Poseďtež tuto, ažť odejda pomodlím se; Rozkaziž tedy ostříhati hrobu, aťby snad učedlníci jeho přijdouce v noci neukradli ho. BR. Mat. 2. 8., 4. 9., 7. 6., 24. 46, 26. 36., 27. 64. Aby snad přijda v nenadále nenalezl vás, a vy spíte. Ib. Mar. 13. 36. Los naň přišel, aby položil zápal vejda do chrámu Páně; Pro- pusť zástupy, ať rozejdouce se jdou a hle- dají pokrmů; Pakliby silnější než on přijda přemohl jej; Blaze služebníkům tem, kteréž přijda pán nalezlby a oni bdí; Kdo z vás jest, chtěje stavěti veži, aby prve sedna ne- početl nákladu; A přijda domů svolalby sousedy a přátely; Nenalezli se, aby vrátíce se chválu Bohu vzdali. Ib. Luk. 1. 9., 9. 12., 11. 22., 12. 37., 14. 28., 15. 6., 17. 18. Není slušné, abychom my opustíce slovo boží přisluhovali stolům; Uložil Pavlu, aby projda Macedonii šel do Jerusalema. Ib. Skut. 6. 2., 19. 21. Neboť se bojím, abych snad přijda nenalezl vás takových. Ib. II. Kor. 12. 20. Vz více příkladů z Br. v Mus. 1870. 251. Aby jeho uměla hodně čekati poctivě sě připravieci; Ale byť na to přišel Jan a vytrhna meč pravdy, řekl by jim; Když se kto tieže lstivě, aby, vyzvěda úmysl jeho, připravil o statek; Dobrým aby pokoj při- vedl, s Bohem se smieře; Až by smrť při- jdúci do pekla je provodila. Chč. P. 5. a., 16. b., 29. a., 38. b., 44. b. — ď) Infini- tivem, který slovesem, na němž visí (ká- zati, chtíti míti a p. ), pošinut jest do bu- doucnosti. Súdce kázal jej za ruce pověsiec železnými hřebeny dráti; Kníže kázal jej jmúc v žalář vsaditi; Snad mne opět chce jmúc svázati; Sv. Arnulfus chtěl miesto sebe jiného biskupa ustavě na púště jieti. Pass. 203., 223., 222., 522. Já chci těch 12 podstúpiti vezma sv. Václava na pomoc. Výb. II. 42. Ten má krásen učiniti ten dom, prostra na podlahu viery pokoru. Hus. Pán najlepší jest Buoh, jemuž, opustíce pomoci lidské, máme slúžiti. Hus 1. 376. Lépe je držeti čistotu nezaslíbiec než zaslíbiec; I bylo by dobré... k Bohu se obrátiec chutně ži- vota polepšiti; Slíbiec nesplniti nenieť viera: Cnosť jest, vše opustiec, chudu býti; Dobréť by bylo, opustiec všecko, zbýti cti tohoto světa. St. N. 16., 126., 145., 223. Jde za mnou silnější nežli já, kteréhož nejsem ho- den sehna se rozvázati řeménka. BR. Mar. 1. 7. Že měl Kristus z mrtvých vstana první zvěstovati světlo; Zdaby mohli přijdouce do Fenicen přes zimu tu pobyti: Měli jste zajisté uposlechnouce mne nehýbati se od Kréty. Ib. Skut, 26. 23., 27. 12., 27. 21. Vezměte celé odění boží, abyste mohli všecko vykonajíce státi. Ib. Efez. 6. 13. Protož musí každý nebo, uvěře přikázánie jeho, k němu jíti, nebo od něho v zatracenie; Má moc, zmuče jej, stíti a spáliti dáti; Duše musí skrze vieru hledati dobrého svedomie, na- vrátiec se k Bohu. Chč. P. 145. a., 18. a., 40. a. Večer má každý pilný žák, vezma knížky své, přeběhnouti, co toho dne slyšel. Kom. D. 127. Vyslyše ho a poznaje, že by vinen byl, mám ho na závazek vzíti. Žer. Záp. II. 4. — e) Praesentem historickým a všeobecným (hl. ve všeobecných průpo- vědech, vypravují-li se výjevy, jež se opa- kují). Tu svú krev pro Krista prolije skoná. Pass. 400. Král vezma pány s sebou jdou do pokoje některého. Tov. 63. Štěpař roz- štípí tělo pláně až k jádru a to učině vpustí tam roub hned za vláhy. Kom. D. 77. Která drží panenstvo, nezaslíbiec jeho Bohu, dobré jest; Lepíť sem za to život dada, než bych jemu nevěren byl; Ano děťátko, urodě sě, Hned jest rozumné stvořenie; Často i zlí bývají dobrými, obrátiec sě. Št. N. 17., 67., 173., 288. Bývá strom, tak že nebeští ptáci přiletíce hnízda sobě dělají; Opět podobno jest království nebeské pokladu skrytému v poli, kterýž nalezna člověk skrývá. BR. Mat. 13. 22., 13. 44. A vejdouce přebývají tam. Ib. Mat. 8. 16., Luk. 11. 26. Protož slovo božie podlé cesty padnúc od lidí po- tlačeno bývá. Chč. 134. b. Tak i jinak hledí ďábel lidi lapati, jako rybář ryby, nastraže udice; Protož předložiece věrným ty zá- kony, tieží se jich; Jakožto člověk nevě- domý Krista narodě se přijímá také křest u vodě; A netočie sebú jako tresť mezi větry počnúci to, i chytí se opět jiného. Chč. P. 134. b., 156. a., 32. a., 34. a., 42. a. Přistrojíce se v roucho nádherné, pižmem a balsamem se natrouce a namažíce, pro- jíždějí se na malých oslích. Har. II. 175. Nej- šťastnější jest ten člověk, který svět s oči pustě Boha se drží. Kom. L. 6. Patriarcha vstana maje v ruce rozsvícenou svíci jde do jeskyně božího hrobu. Pref. 391. Nižádný rozsvítě svíci nepřikrývá jí nádobou. Br. Vyrozuměti cizí řeči zajisté každý může trochu při tom pobuda. Kom. Páv svůj ocas rozestra pyšní se. Kom. Přadlí kužel k přeslici přiložíce předou. Kom. Učiníce právo (přísahu) na kříži jmají toho prázdni býti. Sob. 90. Ukrojíce krmě nějaké kus, na talíř kladou. BR. II. 355. a. Když hus za moře zaletí, přiletíc zase přece husí ostává. V. Ohryza maso (tyran) vysrkuje mozek z kostí poddaných. V. Začnouce živu býti mřeme. Kom. D. 65. Ptáčník či- hadlo přistroje ptáky chytá. Kom. A na tu nemoc mládě, když se rodí, z břicha se vy- vale hned kvielí; Křesťané, jsú-li dobře živi v poslední věk, umrúce bez vězenie v ne- beské královstvie jdú, jako bez reptanie; Běda jim, kteříž podobni psóm a sviniem, že vyvrhúce ven zase berú a umyjíce sě opět u bláto se uvalují. Hus I. 293., II. 68., 106. (Tč. ). Ktož kříž vezma s věrú čistú nese jej. Smil v. 1969. Děti vsie tu zbožiem vladú vládyku si vyberouce. Rkk. Dějeť pak se kupování a prodávání, kdyžto trho- dějce svolí se v určenú cenu, neb záplatu jistú ustanovíce. CJB. 363. Ptáčník skrze volavce přivábě ptáky chytá. Kom. Zdvo- řilí pysků vyplazíce jazyk nelíží. Kom. J. 559. Hřiech (jest), ukradnouc snísti, leč by poslední núze k tomu přitiskla. Št. 67. Pu- stiece za rohy úsilno za ocas chvátati. Dal. 100. (Vepříky zabité) kladou do soudka na- solíc. V. Strhna se vítr sežene mračna. Vy- jdouce z lesa uzříme dědinu. (Při jednodo- bých všeobecných dějích užíváme u vypra- vování zhusta času budoucího na místě přítomného. ) — Pozn. Přechodník budoucí rozvésti lze buď u větu časovou, buď, a to častěji, souřadně spojiti s tím způsobem, jemuž jest podřízen. Vstana jdi = vstaň a jdi. — c) P. času minulého označuje a) děj skonalý v minulosti dříve jiného děje minulého. Z pravidla klademe v této příčině p. minulý sloves dokonavých, řidčeji sloves nedokonavých. Hlavní sloveso jest v indikativu. [Krejčí koupil sukno a (krejčí) ušil z něho plášť (později) = krejčí koupiv sukno ušil z něho plášť. Gb. ] Ostavši u ve- likém zboží, kryla sě je světského hluku; Pokánie učinivši kochala sě v Hospodinu; Když Kristus trpěv umřel; My, poznavše cesty božie, zstali sme na cestě nepravosti. Št. N. 30., 36., 175., 270. Lidé, vybravše sobě z najkrasších žen, pojímali je pro smil- stvie. Chč. P. 75. a. Matka roztrhši na sobě roucho, kvílením a pláčem svým všecky kouty naplnila. V. Lada, vyšedši z vln na svět, modré oči měla. Kol. Měvše o nebeské věci státi po zemských dychtili. V. A tak nemocný postaviv oči v stloupie pusti (= pustil) duši. Št. Ten chudý v rúše se pro- měniv, opět se vrátiv almužny poprosil. Pass. 179. Šed ke dveřuom i kleče na lavici se- pnuv ruce, a tu dobrú chvíli poklečev, vstav šel mezi ně; A šed ode mne, sčiniv ruce a sklopiv hlavu počal po světnici choditi. Let. 482. Král poradiv se s svými věrnými, sebrav vojsko veliké vtrhl do Polsky. Výb. I. 459. Zděsivše se oni tak velkých věcí požádali sobě tří dnů na rozmyšlení. Prot. 113. Čechové zemi ohledavše, že jest úrodná, znamenali. Háj. 1. Slavibor pojav své slu- žebníky a vsed na svoj kuoň Hostivíta po- ctivě provodil. Háj. 56. Stvořiv Bůh svět a zhotoviv v něm všecko, teprv člověka jakožto hospodáře v něj uvedl. Kom. D. 11. Na úsvitě marináři vytáhše kotev všecky plachty rozpustili. Har. II. 23. Radovali se nalezše ho živého. Flav. A velmi mnoho zbiv nepřátel mnohé zjímal. Troj. A vzhledše uzřely obalený kámen. Br. Podskočiv pod toho slona a podlehna pod něj zabil jej. Br. To viděvše učedlníci přimlouvali jim. Br. Milý spasitel vjed do Jeruzaléma na oslíku počal najprve tresktati bičem kněží z lakomstvie. Hus II. 29. Vzdělav oltář obětoval. Zk. exc. Dohonivše ho jej obklí- čili. Dač. I. 162. Soud Páně zrušili, všedše v přízeň se světem. Chč. 374. Udělal lidu dvě teletě, jimž sú se modlili nechavše bo- žieho přikázanie; Spasitel náš často smrti ustupovav, nestál jest na súdu u Kaifáše. Hus I. 447., III. 253. Stál jest lek se. GR. Ona přiběhši oznámila to otci svému. Br. Protož vstav bral se za ní. Br. Spravovav zemi českou toliko šest let měsíce ledna umřel. V. Přes celou noc pracovavše nic jsme nepopadli. Br. On vrátil se byv od nich hanebně uhaněn. Troj. — Pozn. Pře- stupníků minulých užívá se z pravidla o předchodnosti, avšak když se dějem ve- dlejším neurčitý obsah děje hlavního vypl- ňuje (vyměřuje), tehdy se i o současnosti kladou. Zk. Spitihněv kostel pražský roz- sířil udělav ze dvou jeden (= tím, že udělal). Haj. Velmi zlé věci jste se dopustili žá- davše ho sobě za krále. Br. On odepřel jim toho poradiv, aby zvolili Kroka (současně jim poradil). V. — V této příčině klade se i místo přechodníku jsa přechodník byv, zvl. je-li spojen se slovcem ještě. Zk. Tatoť jsou slova, kteráž jsem mluvil k vám, ještě byv (m.: jsa) s vámi. Br. — /B) Jeden děj jest minulý, druhý přítomný. [Krejčí koupil sukno a šije (právě nyní) z něho plášť = krejčí koupiv sukno šije z něho plášť. Gb. ] Volivše chotěm syna božieho kralují s ním; Hořie v milosti božie odtrhše sě věcí svět- ských; Jiní stojie padše; Neb jsme hříšní zrodivše se z žen. Št, N. 19., 70., 193., 215. Jiní naučivše se (= když se naučili) cizím jazykům vlastní svůj jako nehodný potu- pují. V. Stromy všecky okopavše odpočí- váme. Odpočinuvše sobě dále pracujeme. Us. Vzdělav oltář obětuje. Zk. — y) Jeden děj jest minulý a druhý budoucí 1. v indika- tivu. [Krejčí koupil sukno a ušije z něho plášť = krejčí koupiv sukno ušije z něho plášť. Gb] Mnohý, byv přietelem, proměnie sě; Hanbu budete míti, od toho marného neupustivše. Št. N. 56., 160. Celý den kva- sivše pojedú rózno. Št. N. 59. Vzdělav oltář bude obětovati. Zk. Odpočinuvše sobě zase dále půjdeme. — 2. Ve větě s imperativem. Nalezše to, vizme, kteří sú to větrové; Sly- ševše o těch třech božích přikázáních po- slyštež ještě o těch sedmi. Št. N. 146., 298. — Pozn. 1. Přechodník času minulého roz- vésti lze u větu časovou. — Pozn. 2. Za p. času minulého užívá se výjimkou již od nejstarších dob přechodníku času přítom- ného sloves dokonavých (velmi zhusta posud na Mor. ). Alexandr listy přečta (m.: přečet) vece; Ihned před ním se všemi kní- žaty padna (m.: pad)jemu se pokořil; Marie kleknúc (m.: klekši) před synem vece: Jesmas tehda dietěti klekna poděkova; Slu- žebnice dobře se prospiec vstaněchu. Výb. I. 144., 317., 379., 405., 1153. Hovora je se trúbiti, potrúbě je sě mluviti. Dal. 34. 50. Ihned patina umřel; Sv. Jiří na kuoň vseda a svatým se křížem požehnav Bohu se po- ručil. Pass. 248., 336. Pojezdiec okolo něho museli do vsi jeti. Let. 58. Tak si ona za- plakala sedňa u vodičky. Brt. P. 68. Sedňa za stůl zaplakal. Brt. P. To sem nesmyslné slíbila; Takožť je často leticos takového (co nebylo od Boha), počna sě, zmisávalo. Št. N. 18., 177. A vztáhna ruku svou řekla Tedy padna služebník klaněl se jemu. BR. 220* Mat. 12. 49., 18. 26. A klekna před ním řekl jemu; Padna na zemi válel se a slinil; A poklekna před ním otázal se ho. Ib. Mar. 1. 40., 9. 20., 10. 17. Uzřev pak Ježíše a zkřikna padl před ním; A padna k nohám Ježíšovým prosil ho; A pohrdna jím He- rodes a naposmívav se jemu oblékl jej v roucho bílé i odeslal zase ku Pilatovi. Ib. Luk. 8. 28., 8. 41., 23. 11. A přinesa díl nějaký položil k nohám apoštolským; Aha- niáš padna zdechl; A nalezna jej přivedl do Antiochie; Herodes obleka se v královské roucho a posadiv se učinil k nim řeč; To uslyšev setník přistoupě k hejtmanu po- věděl jemu; A přečta list vladař otázal se ho. Ib. Skut. 5. 2., 5. 5., 11. 25., 12. 19., 12. 21., 22. 26., 23. 34. Před ním klekali a vstanúc poličky jej bili. Chč. P. 36. b. Vstana šel zase; Někteří do brány na- hlédnouc doufali, jiní se vydrouc zutíkali; Oheň sejma se škatule popálil; To vypo- věda zmizel; Věnec upletouc korunovali ho; Zdvihna se šel. Kom. L. 18., 35., 36., 51., 54., 103. a j. Srazúce Tateré středem v řady, rozprnuchu vsiejich voje četné. Rkk. 49. A to Římané uzříce vojsko proti té zemi poslali. Pass. Tehda poutník ihned nůž vytrhna se zabil. Pass. Ten ohledna se uzřel je. Br. Některý padl, až nevstal, jiný vstana šel zase. Kom. Pozdvihna hrdě obočí rozprávěl. V. Měl jsem ščestí a neščestí, potkalo mě děvče hezký; potkalo mě, neznalo mě, zajda za mne, volalo mě. Sš. P. 271. A oni za- vřiece sklep šli jsú k stolu. NB. Tč. Vy- běhňa ven nic neviděla; Popadňa palicu bíł hłava nehlava. Na Moravě (kde pře- chodník času minulého vymizel). Brt. 180. Příčinou této nesprávné vazby byla snad ta okolnosť, že nářečí české již od pradá- vných dob hlásku l participia perfekty při kmenech zavřených nevyslovovalo a tudíž přechodník i participium stejně zněly (padl = pad). Pročež tvořili spisovatelé doby střední i od kmenů zavřených přechodník času minulého příponou v (padv n. padev), kteréžto tvary Blahoslav zavrhuje a raději přechodníku budoucně skonalého užívati káže: Někteří Čechové uvodí zase některé způsoby nepříjemné, jichž někdy staří uží- vali ante excultam linguam nostram, jako říkajíce neb píšíce raději přišedv, protrhv, vztáhv ruku; jiní píší protrhev, přišedev. Bl. Gr. 132. Vztáhna ruku lépe tak říci nežli vztáhv neb vztáhev. Bl. Gr. 159. Sr. též Mkl. IV. 819. — 2. Podmínečný. Ne- hřešil by svátosť tuto přijma. Št. N. 327. Braň se žalobníku svému nejsa vinen. Vš. 49. Jestli pak při kom co dobrého a zdár- ného, stín a domnění jest, přirovnáno jsouc k tomu, což by v pravdě býti mělo. Kom. D. XI. Ďábel svázán jsa nebude svazovati národů. Ib. XII. Vyrozuměti zajisté cizí řeči každý může, trochu při tom pobuda. Kom. — Pozn. Přechodník tento rozvésti lze v předvětí podmínečné. — 3. P. připouštěcí. Utéci moha neutekl; Vyšlí jste jako k lo- trovi s meči, s kyji jímat mne na každý den mě v chrámě měvše. Pass. 284., 285. Jsa vladařem nic sobě nezanechal. Kanc. I. 25. My na to mlčíc hledíme tak velikou moc majíce. Troj. 112. Zlořečený, kdo sle- pého na cestu pravou navésti moha nevede. Kom. D. XV. Vida neviz, slyše neslyš. Č. M. 77. Sám se biskupem a kazatelem činil, nejsa k tomu povolán ani vyslán. Bl. 108. Král moudrý jediná jsa osoba celé králov- ství spravovati může. — Pozn. 1. Před pře- chodníkem připouštěcím bývají spojky: a, ač, ačkoli, jakžkoli, kterakžkoli. Jakž- koli jednooký (jsa), protáhl až k Nitře. V. Chtěla by ve všem pravdu znáti a jsouc slepa. Št. N. 285. Ač velmi vás miluje málo jsem milován. Br. Smieme jiné tresktati z hřiechóv malých a jsúce naplněni velikých ? Hus I. 244. — Pozn. 2. P. tento rozvésti lze u větu připouštěcí. —4. P. příčinný. Tka- dlečku nebývaj súdcí neuměje rozeznati pravdu a křivdu. Jir. Anth. I. 106. Někdy učiní z pýchy neb jiným závidiece. Št. N. 142. Proč bych já v tom poručenie byla mohúc se odjieti. Kat. 279. Nemoha já bez těch peněz býti, píšu z novu k pánu. Žer. L. I. 54. Tělo muož vždy sebou mazati duši jsa (m. jsouc) s ní v jednu sukni oble- čeno; I tu necelé srdce zuostává, maje = majíc) mnoho kalu v sobě; Takť jest i po- kolenie lidské, zakládaje (-íc) se na základu těla. Chč. P. 5. b., 123. b., 24. b. Ovšem pak tu v hotově stojí malomocenstvie če- kajíc všude člověka. Ib. 89. a. Kvapně sá- hnouti nesměl jsem boje se, abych nepře- bral. Kom. L. 8. I ti, kdož jiných vůdcové býti mají, zle jdouce, zle vedou. Ib. D. XI. Nevěda Titus zbytí běhal semotam po chrámě. Har. I. 151. Vratislav kníže, jsa milovník sv. víry křesťanské, myslil o to, aby ji roz- množil. — Pozn. 1. P. tento lze rozvésti u větu příčinnou. — Pozn. 2. K označení příčiny, jakou projevuje podmět jednající (ať jest pravá nebo lichá) přičiňuje se ku pře- chodníku tytýž částice jako. Hospodinu chválu vzdal, již jako jistú naději maje. Pass. 518. Celtiberové když se s nepřátely potkali, plesali, jakožto hrdinsky umříti majíce. Žal. 123. Počal se omlouvati jako na Boha klada vinu. Št. Móž mluviti k jiným jako jsa z nich jeden. Št. N. 141. — 5. P. způso- bový značí buď a) jakým činem, bud b) v jaké podobě aneb za jaké okolnosti děj hlavní nastupuje (a tu obyč. nelze ho roz- vésti na věty !) Žha a tepa Chlumec dojide. Dal. 64. 19. Ďábel řeva jako lev obchází. Ctib. Hd. 21. Jidáš v sad vskočiv poče ja- blka chvátaje česati; Sv. Prokop, což svýma rukama vydělal, kopaje, reje, mlátě, tiem chudé krmil; Svatý život jsú vedli snažně Bohu slúžíce a svú krev pro vieru proléva- jíce; Pod kostelními dveřmi žebře seděl; V pokoji odpočívám čekaje dne súdného. Pass. 230., 479., 489., 499., 618. Mišenský vtrhl do země i hubil zemi picuje a bera; Jan Kapistran chodil po rozličných městech káže a kaceřuje; Jindřich hubil služebníky ciesařovy zemi jim pleně a hubě; Křivdu chudým činili nepravě soudíce; Nedali mu dokonati reptajíc a hlučíc. Let. 158., 159., 160., 254., 430. Někteří i s svým stínem si hráli, jej měříce, honíce, lapajíce; Někteří v zemi se hrabali, buď po vrchu ji párajíce aneb se skrze vnitřnosti její jako krtice pro- rývajíce; Jiní chodili pěšky, někteří se i na berlách kulhajíce. Kom. Lb. 17., 26., 77. Židé jednou rukou zbraň držíce, druhou dělajíce Jerusalem stavěli. Žer. L. III. 9. Plato píše umřel. Člověk kvíle se rodí. Na kříži pně umřel. Zk. exc. — Poznam. Záporný přechodník způsobový rovná se německým větám ohne dass, ohne zu. Vz Ohne dass. Nenie toho zvieřete, by přes rok svój plod nosilo neporodě. Št. N. 258. Nebyl člověk tak lítý, by to vida stál ne- pláče. Kat. 2794. 1 byl tři dni nic nevida ani pije ani jeda. Pass. 184. Půjdu nemeš- kajíc. Ct. Hd. 6. Apoštolé což viděli a sly- šeli, věrně světu hlásali nepřidávajíce ani neujímajíce pravdě. Žal. 19. — Brt. — Co posud pověděno o činném přechodníku, platí také o přechodníku trpném. K vyjádření současnosti pojí se ku příčestí sloves ne- dokonavých přechodník jsa nebo bývaje: Člověk kárán bývaje zatvrzuje šíji. Brt. — K vyjádření předchodnosti v budoucnosti užívá se tvaru jsa se příčestím sloves do- konavých. A posílen jsa, žalmy tobě zpívati budu. Žalm. Vy pak rozděleni jsouce buďte při králi. Brt. A chromý skákati bude uzdraven jsa. Chč. P. 19. a. Již bohatec na zad leze beden jsa, ale chudý již v radosti stojí napřed jsa postaven. Chč. P. 16. a. — K vyjádření předchodnosti v čase minu- lém nebo minulosti v čase přítomném bývá tvar byv se příčestím sloves obyčej. dokonavých. Slunce nyní krásně svítí byvši prve oblaky zastíněno. V tom slunce zasví- tilo byvši prve oblaky zastíněno. (Brs. 2. vydání 196. ). Protož jest jej Herodes v žalář vsadil oslepen jsa milostí ženy. Chč. P. 16. a. — Poznámka. Často v těchto a podob- ných případech pomocné jsa a byv nedobře vypouštějí. Loupežník jat byl ihned uvěz- něn (m. byv jat, jsa jat). — V novějších mluvnicích utvořili novou formu přestupníku pomocí buda s infinitivem sloves nedoko- navých, jako: buda milovati, buda chválen. Tato forma klade se pak o předchodnosti v budoucnosti aneb o současnosti v budouc- nosti. Ne

345378   Transgressiv Svazek: 7 Strana: 0917
Transgressiv. O tvoření přechodní ku přítomného (současnosti. Pdg. 1884. 462.) a minulého (předčasnosti minulé a budoucí. Pdg. ib.) vz v Gb. Ml. I. 139., 143., D. Lhrg. 131., 132., 219., 245. nn. T-vní vazby. Cf. Gb. Ml. II. 172. nn. Ještě několik příkladů. Současnosť. Modlím se kleča; Čte leža. Mor. Knrz. Von ho bere nebera ho. Brt. N. p. III. str. CXV. Svíce lidem sloužíc sama se stravuje. Hkš. exc. Což já zname- naje napomínati jsem počal. Kom. Lab. 24. Dílny řemeslníků přehlédaje tesknil. Kom. Lab. 29. Já šel mlče. Ib. 42. — Předčas- nosti. V závětí a) indik. futura. Při- vykna pití neujdes bití. Us. To, kdokoli protra sobě oči do proudu času nahlídne, snadno připustí. Šf. III. 392. Z těch novin se potěšíce pojedeme Boha chválíce. Brt. N. p. 551. Oni naše zdánie vyslišíc budou mieti vuoli z toho vybrati. Arch. VII. 110. Nauče se budeš mluviti. Krnd. 67. Uhoníce srdce z něho vyjmem. GR. Sebe se od- řekna najdeš mne. Kom. Lab. 113. Zrno obilné padna v zemi bude umrlo. Ev. olom. Poručíce se p. Bohu budeme prositi. Arch. IX. 34. Tu se shledajíce povedeme to k konci. Arch. IX. 106. Vrátě se poctivě zase vrátím (peníze). Arch. X. 387. Budu vám spomocnějí umra než zde živ jsa. Pass. mus. 417. Dojdeš se mnú dnes do ráje svým životem dokonaje; Přijda bude súditi živé i mrtvé. Sv. ruk. 70., 297. K tomu Kristus vejde milostí svú jeho navštievě; Pokrytče! vyvrz prve břevno z oka tvého a pak přijda vyvrzeš mrvu z oka bratra tvého; Běda, kdo hřiechem se naprzně upadne do věčného ohně. Hus II. 4., III. 180., 271. - Pozn. Přech. pft. I budeť on zpamatovav se chlubiti se. Pal. Rdh. 1. 326. Nechopiv se sekyry chalupy ne- zroubíš. Č. M. 124. — b) Imperativ. Dsky přečtúce mají odsiesti. Výb. I. 970. Přečta list pošli mi zase; Ti přijdúce oznamte úmysl; Oni vezmúce těch 2000 zl. mají zboží svrchupsaných zase postoupiti. Arch. VIII. 88., 347., 449. Ulekna se nech té oše- metnosti. Krnd. 64. Sezřiece se mezi sebú vybeřtež sedm dobrých mužuov. Pass. Na- vrať sě zasě na mé sliby vzpomena se. Hr. rk. 113. Súdí má vyjeti na ty meze a přijma k sobě panoše okolní má sě uptati na nich ; Uptajíce se toho mají to na pány vnésti. Půh. 1. 381., II. 549. Povstanúce z stráži popleňte město. Bj. Má pojmúc s sebú dva dobrá člověky před pana hejtmana jíti Arch. X. 325. Ti se uradíc úřad opatřte. lb. 320. Plňmež jeho přikázanie jemu se naučíce. 15. stol. Mnč. R. 67. Chceš-li do- konánie dobré učiniti, rozdajž chudým naj- prve dluhy zaplatě, jsú-li kteří. Hus III. 192. A ty spíše vyjda vzdaj jemu dieku. Zvt. otc. 53. a. — c) Konditional. Aby- chom, zahloubíce se do řeči, nezanedbávali ostatních věd; Radí, aby odřekna se ka- nonu řeči, utvořil si nový kanon; Kdy- bychom vládli zvolností, duch náš dosáhna jestoty a uskutečniv všelikou vůli svou, neměl by příčiny . . .; Aby přijda přičinil se o pořádek. Pal. Rdh. I. 9., 50., 404., II. 517. a j. Aby přijeda peníze vzal. Arch. IX. 122. Aby výpisy vypíšíc s sebou vzali. Ib. X. 310. Aby lidé to poznajíce k lep- šiemu se spravovali; Aby přijdúce jedli tělo božie; Aby opanujíce země zahubili všecky. Krnd. 18., 55., 172. Aby s ním vstou- píce do světnice dali se zapsati. Výb. II. 1391. Aby(s) všech pověr ostana Bohu se klaněl. 15. stol. Muč. R. 79. By zbudúce všeho bludu tobě se dostali. Sv. ruk. 47. Mnoho vynaložíce nic bychom zjednali; Aby spolu se sjedouce toho povážili; Ti aby přijmouce k sobě po příteli tu věc mezi nimi zrovnali. Arch. VII. 171., 173., 451. Aby do Prahy přijdúce potom na zaj- tří na hrad se ke mně sešli. Arch. VIII. 312. Aby na úsvitě vstana jel. GR. Tak jest to jisté, jakoby sám Bůh tělesně přijda v uši jejich mluvil. BR. II. 384. b. By pravú zpověď přijmouce skonali. Lg. Kr. v. 278. Aby se toho budúci zhrozíce varo- vali. Vš. Jir. 445. (212.). Kázal, aby Jakuba svážíce k němu přivedli; Král kázal, aby- chom tě svížíce k němu přivedli; Aby ruku naň vlože (jej) uzdravil; Zda by se nade mnou slitujíc mě uzdravil. Pass. mus. 351., 361., 466., 475. Aby takových věcí přestanouce k Bohu volali. Kom. Lab. 32. Ty aby rozkoš přivezmouc po něm šly. Kom. Lab. 103. Vyslali spoluradní, aby je vyslyšíce, nějak srovnali. 1531. Wtr. Obr. 152. Potřebí, abychom odložíce všech ne- volí společně sobě pomáhali. V 16. stol. Ib. 169. Toho jsem úmyslu, abych jel ve středu na Blatnú poodbuda pánuov Trčkuov ; Aby svou povinnosť poznajice zástěru všech ne- pravostí odložili. Arch. IX. 36., 46. Někdy by hřiech měli odpustiece vinu. Št. Kn. š. 155. Aby ji (rybu) zabíjíc upekli; Však viem, že zmaže sě vešken v hovnách vě- domě nesměl by před krále; A tak móž bába knězi hřiechy odpustiti, když proti ní zaviní ulúdě jie dceru; Volenci měli by pro cierkve svaté prospěch zavrhnúc všecky tělesné přiezně, toho voliti; Jed před lidmi pokládáš, aby okusíc jeho i umřeli; I věrně jest knězi kuchmistrovi potřebie, aby opustě kuchmistrstvie vedl právě kněžstvie. Hus I. 212., 303., 340.. 464., III. 178., 242. Aby došli k vítězóm v nebeské královstvie umrúce. Hus I. 323. — Pozn. Přech. pft. Aby poznavše vnikli; Kdybychom vládli zvolností, duch náš dosáhna jestoty a usku- tečniv všelikou vůli svou, nemělby příčiny. Pal. Rdh. I. 355., 404. Pohledávali nových zemí, aby zúrodnivše je vlastní prací, již více nikdy jich neopouštěli; Aby pustivše strach cestu si otevřeli; Radil mu, aby opustiv na čas Rusko vzdálil se ku Pe- čencům. Šf. Strž. II. 21., 64, 93. a j. často. — d) Infinitiv. Buoh muoj přikázal vše prodadúc chudým dati. Pass. Nalézáme ta- kové, kteřížby hotovi byli oči sobě vylou- píce nám je dáti. BR. II. 603. a. — e) Prae- sens historické a všeobecné. Z gruntův svých všecko opustíce utíkají. Pal. Děj. V. I. 390. Já to poznaje na tom jsem, abych vaším pánem milostivým byl. Arch. VII. 75. Obeslaný vyslyše žalobu, může hned odpověď dáti, chce-li. Kol. 10. Ktož opustě poslušenstvie božie a dá se k jinému, ta- kový nepřichází k dobrému konci. Krnd. 18. Jakoby upřímně čisté pravdy hledali, avšak uptajíce se jí k ní nepřistupují. BR. II. 342. a. Ukrojíce krmě nějaké kus na oltář kladou. Ib. 355. a. Ano když do klá- štera vejde panna má do roka rozmysl; i vlasy uřežíc ještě móž ven do stvrzenie. Št. Kn. š. 75. Přistoupě táži se; Za nimi vejda vidím; Nádoby mastí naplníc k obe- cnému užívání dávají. Kom. Lab. 36., 37. Opustě vieru i žádosť duchovních věcí přie-
liš pase čichy své; Utrhač, opustě ctnosti
čisté, válé sě v hřieše; Utrhač opustě
všecky ctnostné skutky bližnieho chopí
se zlých; Zrádce přestúpě pravdu zjevně
miesto pravdy mluví lež; Děti zlé učiniece
i smějí se; Jako mrva upadnúc v oko ne
ihned oslepí oka, tak... . Hus I. 77., 230,
233., 272, 276. Z níž (věže) já dolů po-
hlédna vidím na zemi město jakési; Znikna
toho nic předce nevím. Kom. Lab. 12., 26. — Předčasnosť; v závětí je čas minulý. Uznav toho slušné příčiny to sem rozva- žoval. Arch. VII. 171. Jeden z lidu v hluk střelu pustiv uhodi krále. BO. A tak je zvolivše před sv. apoštoly přivedli. Pass. Schodivši svůj čas porodila syna. Pass. mus. 276. Napsav cedulku pustil mne ; Já srozuměv umlkl jsem. Kom. Lab. 15 , 16. Zpraviv tam svá jednání odešel jsem ; Vy- vedše jej postavili na pranýř. Kom. Podě- kovavše odešli. Kom. Lab. 99. A ten jest trpěv umřel na kříži. Št. Kn š. 12. Odleh- čiv srdci svému tudíž i zapomněl na tram- poty. Č. Kn. š. 113. Vstoupiv do ulice tam se vtáhnouti dal mezi . . . .; Vůdcové moji po mně se pustivše dostihli mne; Svět opustivše mně se oddali. Kom. Lab. 104., 106, 114. — Za tr. času minulého tr. času přítomného sloves dokonavých (str. 139. b. dole). Komu bylo těchto pramenů okusiti, ten opovrhna vší nízkou zeminou posvětil sebe službě nebes. Pal. Rdh. I. 413. Onino pokoříce se vůli vůdce postu- povali za jeho kynutím. Šf. Strž. II. 22. A oni odemknouce nenašli jsou nic; A po tom trhu vejda do domu bořil některé věci. NB. Tč. 198., 259. Umřel kšaftu ne- účině. V. Pobera to, což mi se líbilo, zase jsem vystoupil. GR. Biskup tu zápal po- lože dále do svatyně jíti musil. BR. II. 760. b. Jiný ostana šel zase (dále). Kom. Lab. 19. Tehdá poutník ihned nůž vytrhna sě zabil; Tehda císař před nimi padna Boha pochválil; S stola chleba ukradna dětem dal. Pass. mus. 356., 369., 465. Vyjda se mnou na pole chtěl slyšeti; Domů se navrátě ohlásil jsem; Přijma dobrodiní toto bydlel s ním. Kom. (Km. 1890. v čl. o Kom.). Šalomoun všechen svět projda naposledy pověděl; Ten přivina se ke mně dotazoval se; Já hlavy přizdvihna přiro- zeně hleděti jsem mohl ; Každý cedulku vytáhna do ulice běžel; Jiný přijda plet se mu v to ; Jiný vstana zaše šel; Přijdouc podívali se; Některý jiného odstrče hned zase od jiného odstrčen byl; Protrouc sobě oči před brány běželi; Přijda roztrhl mu jej (měšec); Tam někde (měšcem) zavadě jej sobě odčesl; Vpravě se (konečně v ob- chod) všecko zpět mu šlo; Nespravíc nic rozprchli se ; V tom jeden vystoupě volal. Kom. Lab. 6., 9., 12., 14., 17., 19., 21 , 25., 27., 40., 44. atd. (Tak tam často). — Str. 141. b. ad Jak. A jistěj' hněv veliká ne- pravosť, neb jím člověk až jako oslna často učiní, jehož mú nejednú potom žel bude. Št. Kn. š. 183.— Str. 141. B. T. nespojitý Děkujíc pánu Bohu šťastně se nám vede. Pal. Děj. IV. 2. 340. A tu spolu něco po- jednavše jel sem k p. Húkvicovi! Páni vy- slyševše je obojie i rozkázáno jim takto. Arch. VII. 133., 451. a tak tam často. Na- pravíce se (vy) sami prve potom budem rádi od vás naučení přijímati. Krud. 4. A oni přijevše s ním tam, tu jest jie k svým erbóm penězy svými připovídal před hor- ným a konšely; Potom sediec za stolem a jedúce první krmi přišla jest dievka její; My z kunštu přísnosti nečiníce z tej řeči také jeden druhému nic povinovat nenie. NB. Tč. 28., 180., 235. V té jeskyni na pravé straně do ní vcházeje, jest hrob mra- morový. Har. I. 193. Druhý kuor jsú arch- andělé čtúc vzhuoru. Št. Kn. š. 178. To nepřítelkyně její zvěděvši sželilo se jie toho, že . . . Hus III. 2. Však my se také na Turky strojíce sluší se nám opatřovati. Arch. IX. 105. Až mi srdce tlouklo na to hledě ; Vidím jiné sklopě hlavu s kornelem choditi; Mysle že pojedeme, anť my tu den stojíme. Kom. Lab. 18., 22., 30. Tyto řeči slyše já, každý souditi můž, jak mi k mysli bylo. Ib. 92. Třebaj' nám prositi vstávajíc i lehajíc. Št. Kn. š. 51. Ukázalo se mnoho lososů skákajíce z toho slapu a tepouce se nad vodou. Let. 281. — Cf. List. fil. 1882. 301., Jir. Nkr. 350.—352 , 373.-375., Gb. Ml. II. 169. nn., 173.—176., Brt. Ruk. 59. nn. T. nespojitý. Gb. Ml. II. 173. T. střídný. Brt. Ruk 61. T. nesprávný ve středověké době. Brt. Ruk. IV., V. Kdy a jak ho užíváme ; chybné užívání ho. D. Lhrg. 262 nn. Nepravidelné užívání způ- sobů přechodních. V progr. kralovehrad. gymnasia za r. 1860. Naps. Jos. Vinohrad- ský. — Osv. 1886.1028. - O užívám přech. na Mor. Vz Brt. D. 26., 77., 90., 93., 122., 194.—195., Osv. 1884. 59. (Brt.). — Str. 144. a. 23. ř. zd. za: nasl) polož: . — V 8. ř. zd. za řeči polož: 1874.

345379   Transgressiv Svazek: 7 Strana: 1392
Transgressiv, V mrzkosti přebývali sú všecko přirozenie dobré utrativše. Chč. m. s. III. 61. — Opustíce (je) nespravedlivě učiníme. Lobk. 95. Poznaje to že bude či- niti všecko. Arch. XI 469. Že v tom pekle se očistíce budú spaseni; Uslyše řeč zvě- stovati budeš jim; Protož obnoviece se v Kristu skrze křest, kterak opět skrze hřiech v starý život pójdem ? Chč. m. s. II. 49., 75., III. 8. Ten pokřstě se spasen bude. Ib. III. 11. — Že poradě se Ráčí od- pověď dáti (dá). Arch. XII. 14. Páni to vy- slyšíc chtí súditi (budou s.); To vyslyše súditi chce Půh. IV. 193., 477. Oni držie, že člověk umra jde (půjde) v očistec. Chč. m. s. II. 96. — Abych tuto věc na jisto postavě na Blatnú jel (1530); Potom o tom rozmluvíce vzalo by se to tak před se; Já svú pečeť dolože poslal bych ten list Jetřichovi; Aby vyptajíce se znáti dali; Pakliby kdo přijda tak se nezachoval; Aby vyslyšíce je o to konec jim učinili. Arch. XI. 25., 49., 120., 130., 327., 539. Abych já tomu porozuměje věděl se v tom zacho- vati ; Abyste vyslyšíc je konec tomu uči- nili. Arch. XII. 31., 88. a j. tak. Aby vý- pis vezmúce z desk přede pány ukázali. Půh. III. 171. Aby rok položíce k tomu vyjeli; Aby jeli rok tomu položíce. Ib. IV. 466., 475. Aby zhůbce vezma v moc hned je dal; Aby přijma k sobě zeman, koho se mu zdá, počet přijal; Aby dopta- jíc se naň položili; To přeslyše aby dal; Aby to spíšíc přinesli. Půh. V. 8, 137., 178., 192., 472. a j. tam tak. Abyste rozo- mejíce zachovali kázání; Aby on pojma sedm duchóv horších zase se navrátil (ďá- bel). Hus L. 124., 62. Aby to opatřiece smysly těch lidí obrátili; Aby naučiece je křtili. Chč. m. s. II. 4., 59. Aby umrúce hřiechu byli sluhy božie; Pakli by dílo počna zahálel. Ib. III. 57., 66. a j. tam tak. — Kaž mu to vydati na to se vy- ptaje ; Přečtúce tyto věci račtež je spáliti. Arch. XI. 50., 504. a j. Páni spíšíce to mají mu to dáti. Půh. V. 8. A tiem ne- prodlévej poradě se Zapečetě pošli mi to. Arch. XI. 79., 87. Úředníci ohledajíce to mají se v tom zachovati, jakož .... Půh. V. 417. — Jiní nemají se ukázati prve v pekle vyčistivše se (vyčistíce se); Aby nechavše (nechajíce) pitie dosti měli na dí- vání. Chč. m. s. II 95, 86. Člověk má od- stúpití od nich (hřiechóv) poznav (poznaje) jich škodu; Z mrtvých vstavše (vstanouce) nový život budeme mieti. Ib. III. 28., 30. Kristus vstav z mrtvých již neumře (již vstal a neumře) lb. III. 29. Kristus jednú umřev viece nebude umierati. lb. III. 34. — Podoben jest tomu, ježto jest umřel a po- tom vstana (vstav) z hrobu i vzal na se přikrov ten. Chč. m. s. 111. 17. — A tu (tam) spolu zůstanúce položím toho rok; Odpuštění vin (od Boha) žádejte vezma příklad sobě na jiných; Vysvobodíme je a do vlasti jejich zase je uveda k první svo- bodě navrátíme. Arch. XI. 57 , 484., 485 Poznavše to oklamánie aby u nás kralovala spravedlnosť. Chč m. s. III. 3.

345380   Transgressiv Svazek: 8 Strana: 0432
Transgressiv. Cf. List. fil. 1886. Od dra M. Rypla; Bl. Gr. 123. nn. Stran skloň. cf. List. fil. 1895. 304. T-vy jsou na Mor. u Ma- lenovic, Kojetína, v Litovelsku, Konicku a Je- víčsku hojné. Vz Brt. D. II. 3., 55., 119. O vazbě: Nebyl kdo poslúchaje; Když jeho nebyl kdo bráně atd. vz Mus. fil. 1895. 434. Ad b) na str. I. 136. b. a) To všicko tobě dám, až padnu, pokloníš se mně. Ev. seit. 17. Mat. 4. 9. Když člověk k sobě přijda bude želeti. GR. Nov. 69. 18. Jestliže padna budeš mi se klaněti. Vz Bib.,, Arch. XIV. 366. — ß) Druhá strana vyslyšíc na tu žalobu odpo- věď dáti má. Dml. List. 16. Protož odvrhúce skutky temnosti oblecme se v odění světla; Naplň jeho (Boha) vuoli odejma se své vuoli zlé. Chč. S. 6., 98. Protož zavrhše tento svět, chopme se pokladu, jehož... GR. Nov. 16. Dojdouc k němu pozdrav ho. Kat, z Žer. II. 218. Přečta to ponechajž to u sebe:. Vy to přezvědúc dajte mi věděti; Ostana v Čechách nech oltáře. Arch. XIV. 109., 162., 357. a j. — y) Str. 137. a. Aby přijda do Prostějova tu věc starším oznámil. 1520. Mtc. 1894. 61. Aby platy vyberouce odvozovali. 1591. Dml. List, 15. Aby přijdúce mazali Ježíše. Ev. seit, 21. Marc. 16. 1. Aby zlé větčie opustiece menšie zlé drželi; Aby rychtářem se učině soud osadil; Že by ta ustanovenie přijal za- vrha zákony čtenie Kristova, Chč. S. 25., 26., 62. Aby na úsvitě vstana jel tam, kam...; Aby přijda v ten zvon pozvonil; Aby lapíce ho na vysokém dřevě jej pověsili. GR. Nov. 51., 59., 93., 26. Aby jim rok složíce výpověď mezi nimi učinili. Arch. XIII. 313. Aby mluvil s nimi s pilností přiepis jim přečta (1462.); To učině aby se za mistra posadil (1444); Kdyby (tovaryš) odešel nedoslúže; Vyuče se aby dal do cechu libru vosku. Arch. XIV. 116., 443., 468., 485. a tak často. Aby při- jdouce tě uzdravili. XVI. stol. Mus. fil. I. 261. Kdyby umřel kšaftu neučině (dluhů nezaplatě). Čel. Pr. m. I. 312., II. 154. Aby zavrhúce kra- lovánie božské nad sebú žádali krále člověka; Aby ciesař přichýle se věru jich k nim uchýlil se mezi ně. Ib. 78. Aby nemoh býti spasen jediné podnikna ten zákon a plně jej; Sám by mohl zahynuti upleta se v osieďla; Aby světlo múdrosti božie přijma opraven byl u vuoli; Poněvadž by opustíce to poddání byli by příčina a odpornosť cnostem. Ib. 92., 104., 106., 126. Aby chutně svět přilna k sva- tým neptal se na Krista. Chč. S. 330. Ať já přijda chválu vzdám jemu. Ev. seit, 9. Mat, 2. 22. — Ad c) na str. 139. a. Pohleděvše viděli kámen; Přišed Ježíš stana (stanul) mezi nimi. Ev. seit. 21. Marc. 16. 4., Job. 20. 19. Protož zmatečně lúpili na ciziem sú vám otcové vaši, nevyhostivše vám u Boha k dědictví (nevymínivše, později: nevyčistivše); Opivše se odstúpili od víry. Chč. S. 111., 194. a j. tak často. Aby je (děti) vychovali zro- divše je (které zrodili; zrodíce je = které zrodí). Ib. 130. Inhed dítě na zem položivše jali se pilně na ně patřit. GR, — Ad Pozn. 2. (139. b. ř. 22. zd.). Přistúpice poručili se jemu. Ev. seit. 10. Mat. 2. 11. A přistúpice učenníci prosili za ni. Ib. 17. Mat. 4. 23. Předběhna vstúpil na dřevo. Ib. 40. Luc. 19. 4. — O nepravidelném tr. Cf. Dob. Dur. 399. Jeda do Jerusalema zámek leží na levé ruce. Pref. (Mus. 1894. 524.). Víc nahoru jda jest ua pravé ruce kostelík. Ib. str. 525. A tam často. Pročež ho prosím, kdyby se sem ke mně s touto příležitostí, posílaje pán můj do Třebíče tyto dni pro vůz, dostati mohl; O na- šem příjezdu na Brandejs ještě se nic věděti nemůže, jsouc pán tak nemocen; 4000 Poláků, předcházeje to náš p. kardinál, že mají do Slezska obráceni býti; Račte mu, nemoha já ho tím fedrovati, dvě měřice žita poručiti dáti. Kat. z Žer. II. 57., 109., 294., 310. — T. se mluvnickým podmětem změněným, než logický podmět jest obsažen v hl. větě v ,mu'. Ot těch sě tím příč obrátě tu sě mu (jich) šest na- měří. AlxV. v. 1610. K Negurazu sě přiboda stať sě mu dobrá příhoda. Ib. v. 1684. Mace- donský král to vida, jako sě j'mu moci přida. Ib. 1737. Vz více v Kroku 1893. 9.

345381   Transgressiv Svazek: 9 Strana: 0344
Transgressiv. O tvarech tr-va času pří- tomného vz Gb. H. ml. III. 2. 80. nn. Ne- shoda v rodě: Slunce v zimě dolů se spou- štěje (m. spouštějíc) od nás zachází. Kom. Theatr. 13. Král obrátil se ? papeži osvěd- čujíc (m. osvědčuje); Král Jindřich vzkazujíc (m. — je) jemu; Poslal syna o zdařeni ne- pochybujíc (—-je); Pan Rosmberk ukazujíc (—je), jak... Pal. Děj. I. 2. 158., 283., 289., IV. 1. 37. a j. Bratři užívali rodu muž. i pro ženské a střední pohlaví: Žena otevra svá ústa pozře je. 4. Mojž. 16. 30. Liška přiběhna prorazí zeď. Neh. 4. 3. Ucho slyše... Job. 29. 11. (Vz Rozb kral. 43. ). — T. s býti: jsem nesa atd. Vz Býti s přechodníkem. — T, Času přítomného sloves nedokonavých ozna- čuje současnost a) v přítomnosti. To my uva- žujíce vždy Slovany jak v Čechách tak i v Moravě bydlící rozumíváme; Nic nehyne naprosto, nýbrž rušíc se v jednom bytu zá- rodkem bývá bytu jinému. Pal. Děj. I. 7, 10. Tyto víry již po drahné časy spolu zá- pasíce i dnes ještě ujednotiti se nedají. Ib. III. 1. 5. — Odchylka. Zdržujeme se zde vší úvahy připomenouce jen, že... (m. připo- mínajíce jen). Pal. Děj. V. 1. 341. — b) Sou- časnost v minulosti. V tom prospívaje stal se vzorem vlády; Dědíce vzdělanost po sou- sedech doma i vně ji šířiti napomáhali. Pal. Děj. I. 10. Stejné svobody všem přeje řádal spolu, aby..; Z krajin do krajin se stěhu- jíce sousedy své potiskovali, Sv. Václav všem ubohým pomáhaje bídné krmil a odíval. Ib. I. 12, 41., 236. Zástupové rozbíhajíce se ple- nili. Ib. II. 2. 62. Obíraje se předmětem tím, zamyslil také navrátiti se ku praxi prvotní církve; Arcibiskup ohlašujíc (m. -šuje) bully hleděl odstraniti všecky úrazy. Ib. III. 1. 30., 120. — Odchylka. Pal. užívá zde Často pře- chodníku minulého času místo přechodníku času přítomného. Ačkoli Srbové od Dorinků byvše utiskováni Často u pokrevných sousedu svých pomoci hleděti přinuceni byli; Mnohá u lidu kázání mívav také o to usiloval; Žádal o ta- kovou ozdobu (korunu) slibovav za to dar ročních 100 hřiven stříbra. Pal. Děj. I. 1. 115., 264., 320. Scházevše se podtají jali se naříkati hlasitě; Požívavše jeho důvěry je- vívali hlavní vliv na úmysly jeho; Měv po své straně štěstí válečné, nemusel se obá- vati, že..; Ostýchal se doraziti (na ne- přítele) nedůvěřiv se prý bojovníkům svým; Václav jiných (vojínů) potřebovav drahně v Kladsku, museí nové vojsko sbírati. Ib I. 2. 28., 147., 153., 175. Kastellani požívali vysokého důstojenství spojovavše v rukou svých veškerou moc; Když Otakar, měv po- žadavek již stvrzený, svolil ? sníženi jeho; Napomínav jednoho z svých věrných, aby u věrnosti setrval, doložil tato slova; Tam panovav bratr jeho Vítek tytéž činil vzdory. Ib. II. 1. 8. 137., 143., 258. Libovav sobě ve zbrani všude vyhledával války; Váživ si Čech co studnice moci vyčerpávati je hleděl pokaždé; Minorité opíravše se jemu vše- možně v samém Avinionu nalézali činnou pomoc. Ib. II. 2. 5., 6, 14. Tento živel do- týkav se zemí sousedních vedl konečně ? bojům..; Tomu učiv nemohl ovšem žádné váhy míti u těch..; Byv méně hrubým v řečech nerozbuřoval tak poslu- chačů; Vkoupil se v arcibiskupství měv prý mnoho peněz; Byv kardinálem vodil Alexandra V. po vůli své; Hájiv biskupa Aleše nechtěl J. Železného již ani do země své pauštěti; Dobývav hradu jest postřelen. Ib III. 1. 4., 26., 65., 118., 119., 229., 438. Byv nad jiné pilným hledal kovy; Hájiv práva svá neublížil přece nikomu. Ib. V. 1. 359. A tak na mnohých jiných místech. — T. času přítomného sloves dokonavých označuje děj skonalý v budoucnosti dříve jiného děje bu- doucího. Jiný tento děj budoucí jest označen o) indikativem: Popatříce na obraz její na mapě uhlédáme podobu čtverohranu; Po- patříce na hlavní rozdíly dějin českých, trojí věk v nich rozeznáváme. Pal. I. 1. 3, 15. Zpravíc ty platy, jiných poplatků prázdni budú. 1512. Arch XVII. 181. My sami se na ci7. í věci opustíc, budeme nutkati? Kom. Ohláš. 121. To uslyše zvěstovati budeš. Chč. (List. fil. 1898. 262. ). — Odchylky. Pal. užívá místo transgressivu času přítomného sloves do- konavých také přechodníku času minulého: Jestliže poznavše (m. poznajíce) smysl i s důvody, uznají obě za podstatné; Potom že Kristus, stoupiv (m. -pě) s nebe, založí na zemi novou říši. Pal. Děj. III. 1. 190, 294. — b) Imperativem. Ať prý to uvážíc (m. uváže) odřekne se titulu krále polského. Ty, opustě obecný lid, připoj se k pánům. Pal. Děj. II. 1. 288., IV. 1. 331. List přečta strhaj (jej). Arch. XVI. 18. a j. Ať bych také ja přijeda jemu se poklonil; Naberúc (vody) neste před svatví. Praž. evang. (List. fil. 1897. 273., 274. ). Vezmúce zahubte je Modl. CLXXXI. 160. Sněz málo ruthy zelené potrúse málo solí; Uvaře scediš skrze rúchu. Maš. ruk. 45b., 217b. (Mus. fil. 1898. 211. ). Opustě všecky následuj mne. Chč. (List. fil. 1898. 404) — c) Kondicionalem. Přijdouce do hospody jeden každý na své místo aby sedl. 1513. Arch. XVII. 192. Abych opustě ty věci ? tobě přispíšil. Modl. CXLVII. 112. Bůh chce, aby obratě se měl život věcný; Aby to prodadouce koupili za to ves. Dač. I. 5., 118. Aby, poznajíce jeho slávu, uvěřili v něho. Chč. S. 1. 128. a takjpořád. Aby vybuda od sebe syny Vilímovy zřejmě se osvědčil, že..; Aby zavrouce příměří pozvali oba k roku. Pal. Děj. I 1. 159., 387. Aby opustíc okolí jejich táhnul dále (m. opustě). Ib. I. 251. Aby zastavíce další krve prolití způsobili upokojení; Aby s bratrem se smíříc (m. smíře) odstoupil; Aby vrátíce se ku poslušenství na- vésti ho hleděli, aby... Ib. II. 1. 81., 125., 226. Aby seženouce odtud nepřátely podro- bili kraj ten. Ib. III. 1. 435. Aby zdvihnouce válku pospíšili udusiti oheň. Ib. V. 1. 234 atd. (velmi často). Aby, počnouce hned při odevzdání listu tohoto, dva mistry volili. 1669. Mtc. 1898. 398. Abychom všichni, od- straníce roztržku, jako v jedno tělo splynuli. K??. (List. fil. VI. 463. ). Přišel-liby kdo za- bloudé do pustých krajin. Kom. Ťheatr. 34 Abychom hnutí rozličná srozumějíc i v tom se dívali boží milosti; Abychom od menších věcí počnúce přišli ? větším; Aby poznaj e jeho voli, k jeho voli svou přidal (a tak napořád). Št. Bes. 19., 70., 79. Aby bylo kázáno ve jménu jeho mezi všemi národy počna od Jerusalema. Luk. 24. 47. (Bibl. král. ). Nejprve tě zabije nemeškal bych sám sebe zabiti. Alx. Nách. CXVII. Abych láno vstana tě mohl chváliti. Modl. LXIV. Aby oddělíce se od bludných s jinými se sjednocovali; Chce, aby se ? té konfessi při- hlašovali svých odložíc. Kom. Ohláš. 80, 77. — Odchylky. Někdy se užívá přechodníku času minidého místo prechodníku času přítomného sloves dokonavých Po návratu jeho papež uvá- živ důkazy, aby vynesl rozsudek. Pal. Děj. II. 1. 117. Aby uvázav se v dílo provodil pano- vání nad celým světem; Aby zjednav sobě titul císařský, všem soupeřům odňal ? němu naději (dobře, zjednal-li si jej již; jinak: zjednaje). Ib. II. 2. 128., 303., 318. Aby pro- skoumav knihy vytknul jemu ty bludy; Aby zmocniv se jich neschoval jich. Ib. III. 1. 96., 112. — Pozn. Je-li v těchto příkladech děj transgressivem označený již minulý, po- tom jest zde tr. Času minulého na svém místě, pakli se měl uskutečniti před dějem hlavní věty, potom by zde měl býti přechodník času přitom, sloves dokonavých. — T. času minu- lého označuje děj skonalý v minulosti dříve ji- ného děje minulého. Zahrnuv do dějin také Moravu místních poměrů moravských přece nevšude šetřil jsem. Pal. Děj. I. XI. Pa- novník vše... sníživ nemohl se zbaviti křehkostí lidských. Pal. I. 1. 11. Hrady opa- třeny byvše hradbami opatrovány bývaly zvláštním vojskem. Ib. II. 1. 373. Fakulta právnická oddělivši se od celku, činila pro sebe zvláštní tělo. Pal. Děj. III. 1. 32 a tak často. — Odchylka. Páni zbudíce (m. zbu- divše) ruch proti nim mohli se nadíti. Pal. Děj. V. 2. 60. — Za tr. času minulého bývá tr. času přítom. sloves dokonavých. Vstoupíce do družiny některého pána přikázali se mu. Pal. Děj. II. 1. 374. Mrtvoly zčernajíce rychle hnily. Ib. II. 2. 113. Stana se papežem do- nutil voliče své odvolati ty články zase. Ib. IV. 2. 285. a j. — T. určovací nespojitý. Mnozí jdouc po mostě, vítr je zastavoval; Což jiní vidouce sběhlo se nemálo lidu; Měl sem ložument nedaleko brány, po pravé ruce do města jdouc; Potom jsouce noc, syn můj chtěl mne v městě navštíviti; Já stojíc u stolu kázala se ke mně nésti; Ona vypotivši se do rána jí lépe bylo. Har. J. 14, 15., 34., 115., 137., 144. Každý jiný hlas má tak, že jednou neb dvakrát člověka mluviti slyše, již po samém hlasu ode všech jiných rozeznati se může. Kom. Theatr. 56 Přišedše před klášter, vyšel proti nám guardian. Har. I. 188. — Některé zvláštnosti Dačického: Kateřina Pro- šovská jeda (m. jedouc) na voze. I. 312. Mnozí nevěda (nevědouce) co činiti. I. 306. Pekaři, jsa (jsouce) napomínáni, nic nedbali. I. 313. Při tom zbohatše páchal svou vůli. Ib. Panna Bohunka, jsa při hejtmanu a man- želce jeho, nalezena mrtva. I. 315. Zmizel čáry umějíce. I. 316. Tam byl zabit pohodše se s nějakým knězem. Ib. Rudolf zemřel byvše králem českým. I. 324. Němci tam vládli jsa navnazeni skrze Jindřicha. I. 325. Opověděvše to vrchnosti jí to učinil. 1. 335. Seděli u vězení jsa trestáni od starších. I. 335. Čechové poslali psaní na sněm kon- stanský, domlouvaje se o smrť Jana Husi. I. 339. Stěhoval se do domu davše za něj 116 kop gr. I. 343. Umřel pominuvše se s smyslem. I. 344. Vezena mu do Prahy ? manželství, byvše jemu před tím zasnou- bena. II. 7. Když děvečka, jsa mladá, řeči pletla. II. 11. Anna ?., jmaje nesnáze. II. 14. Chtěli souditi nemaje na to vejsad II. 15. Děvče jsa ve dvoře, zapálilo dvůr. II. 16. Anna, strkaje Matesem. II. 18. On upadše zemřel. Ib. Němci, jsa nařízeni do Uher, v Kutné Hoře drancovali. II 27. Zemřel nikda se neoženivše. II. 30. Láli mu, na něj se sápaje II. 35. Zemřela jmaje se vdávati. II. 69. Tím mnozí, chtěje býti bohatí, ? chu- době přicházejí. II. 83. Žena, jsa rodu ševcov- ského. II. 86. Čeho jsem spíce necejtil. II. 86. Dvě děvečky, nesa vodu, propadly se. II. 109. Matka, chtěje děti vynésti, tam zahynula. II. 115. Ti, přijevše a trvaje na vlašském dvoře, nařídili. II. 125. Nedlouho lidé stonali a slože se v brzkých dnech sko- návali. II. 147. Jsa od něho uláni s naří- káním odcházeli. II. 151. A tak často. — Jsouc včerejšího dne křížové dni, šli jsme na processí. II. 276. Přijdouc do kaply, byla mše. Ib. Zavražděný byl nalezen na tom můstku jdouce ku klášteru. II. 27.

345382   Transgressiv Svazek: 9 Strana: 0463
Transgressiv. Tvaroslovné odchylky t-va ve spisovné řeči Palackého. Vz Mtc. 1901. 250.

345383   Transgressiv Svazek: 10 Strana: 0447
Transgressiv. Umřel jest zůstaviv ženu břichatou; Vrátiv se nalezl. Kar. 12., 13. — Mistrovství dokončíš uveda materii kamene v dokonalé rozpuštění. Zach. Test. 47. A tak tam všude. Otec náš pobera ty peníze utratí je; Přijma kalich postaví jej na oltáři. Kar. 68., 84. — Nade mnú zvítěze panuj. Kar. 114. Skongeluj tu materii odděle vodu skrze alembík. Zach. Test. 73. A tak tam všude. — Aby přijeda kostel posvětil. Kar. 115. — Nepravidelný. Pokadíce ho vzdvihne jej arcibiskup; To učiníce arci- biskup die tuto modlitbu. Kar. 73., 98. Také jest ještě jiná hráze jdouce z města na levo; Když Turků na zeď lezouce přibý valo; A ten sem hrad plovouce také vidial dobře podál; Plovouce byly nám po levé ruce hory; A všedše tam málo několik krocejů na pravou ruku je kaplička; Dále jdouce jest opět jiná skála na cestě; A tu vejda do té jeskyně na levé ruce jest místo to, kdež... Lbk. 41., 44., 46., 61., 62. Jinde má také správné t. Mniechu, by byli naprostřed ráje, takú žádosť v srdci maje Baw. J. v. 1301. — T. ve spisovné řeči Palackého. Vz Mtc. 1901. 369. nn. Chyby vz ib. 370. -371. T. v strč. Vz Pel. 251.

345384   Transgressivní Svazek: 7 Strana: 0919
Transgressivní, transgressiv. T. (pře- chodníkové) souvětí. Mus. 1880. 139.

345385   Transitiva Svazek: 4 Strana: 0145
Transitiva (verba), vz Přechodná slovesa.

345386   Transitní doprava Svazek: 10 Strana: 0447
Transitní doprava. Nár. list. 1905. 29. 4.

345387   Transito Svazek: 4 Strana: 0145
Transito, a, n., z lat. transitus = průvoz zboží atd., der Transitohandel, Handel mit durchgehenden Waaren.

345388   Translace Svazek: 4 Strana: 0145
Translace, e, f., z lat. = přenesení, pře- klad, die Uibersetzung, Uibertragung. Trans- latio juris = převedení práva na jiného. Rk.

345389   Translajtán Svazek: 4 Strana: 0145
Translajtán, a, m. = Zalitavan, der Transkithaner. Šd.

345390   Translajtánie Svazek: 4 Strana: 0145
Translajtánie, e, f. = Zalitavsko, země koruny uherské ležící za řekou Litavou (něm. Leitha), Transleithanien; Cislajtánie, Předlitavsko, ostatní země rakouské. S. N.

345391   Translajtánský Svazek: 4 Strana: 0145
Translajtánský, transleithanisch. Šd.

345392   Translator Svazek: 4 Strana: 0145
Translator, a, m.. z lat. = překladatel (hl. úřední), Uibersetzer, Dolmetsch, m. — T., u, m., převáděč galvanického proudu při telegrafování. Vz KP. II. 263.

345393   Translatorický Svazek: 7 Strana: 0919
Translatorický, translatorisch, postupný. T. pohyb sluneční. Stč. Zem. 131.

345394   Translatorní Svazek: 7 Strana: 0919
Translatorní, vz předcház.

345395   Translokace Svazek: 4 Strana: 0145
Translokace, e, f., z lat. = změnění místa, přestěhování, die Versetzung, Translokation.

345396   Transmikroskopický Svazek: 7 Strana: 0919
Transmikroskopický. T. říše. Osv. I. 47.

345397   Transmisse Svazek: 4 Strana: 0145
Transmisse, e, f., z lat. = přenesení, přenáška, die Uibertragung, Transmission. S. N. Hlavní t., Haupttransmission. Šp.

345398   Transmisse Svazek: 7 Strana: 1393
Transmisse ve strojnictví ty části úpl- ného strojního zařízení, které pohyb zjed- naný strojem dynamickým přenášejí na stroj pracovní. Českoslov. Koleda 1893.

345399   Transmissní Svazek: 10 Strana: 0447
Transmissní parní stroj, pumpa. Ott. XIX. 262., XX. 985.

345400   Transmitteur Svazek: 8 Strana: 0432
Transmitteur, u, m., vz Telautograf (3. dod.).

345401   Transmutace Svazek: 4 Strana: 0145
Transmutace, e, f., z lat. = přestavení, přestava, přeměna, die Umänderung, Um- wandlung. Rk.

345402   Transmutační Svazek: 7 Strana: 0919
Transmutační, Transmutations-. Trans- mutační theorie. Osv. I. 46.

345403   Transparence Svazek: 10 Strana: 0447
Transparence, e, f. = průsvitnosť. Dhnl. exc.

345404   Transparent, u Svazek: 4 Strana: 0145
Transparent, u, m., lat. -franc. = prů- svitný (prosvítavý, prosvítivý) obraz n. ná- pis, das Transparent. Rk.

345405   Transparentně Svazek: 10 Strana: 0447
Transparentně svítivá barva. Nár. list. 1903. 305. 13.

345406   Transparentní Svazek: 10 Strana: 0447
Transparentní přibarvení athmosphaery. Nár. list. 1904. 147. 13.

345407   Transplantace Svazek: 4 Strana: 0145
Transplantace, e. f. = přenášení, vrou- bení, die Transplantation, Um-, Verpflanzung. Nz. lk.

345408   Transplantace Svazek: 7 Strana: 0919
Transplantace kůže zdravé na plochy vředovité. Cf. Slov. zdrav. 373.

345409   Transplantační Svazek: 9 Strana: 0346
Transplantační pokusy. Žv. IX. 14.

345410   Transponovati Svazek: 4 Strana: 0145
Transponovati = do jiné toniny pře- nésti, versetzen, transponiren. Mlt.

345411   Transport Svazek: 4 Strana: 0145
Transport, u, m., z lat. = převoz, dovoz, posýlka, doprava, die Uiberfahrt, Versen- dung, Fortschaffung; přenáška, přenos, der Uibertrag. Kh.

345412   Transportabilita Svazek: 7 Strana: 0919
Transportabilita, y, f., Transportabili- tät. Kzl. 147.

345413   Transportace Svazek: 4 Strana: 0145
Transportace, e, f., z lat. = převážení, přenášení, dopravování, die Versendung, Fortschaffung.

345414   Transporteur Svazek: 4 Strana: 0145
Transporteur (-tér, fr. ), a, m. = pře- nášec, nástroj k přenášení úhlů na papír a vůbec na plochy. Vz S. N. T. přímočárný, měřítko tětivné, der Sehnenmassstab, Chor- den-, Grad-, Winkelmesser. Nz.

345415   Transporteur Svazek: 7 Strana: 0919
Transporteur řepní v cukrovarech.

345416   Transportní Svazek: 7 Strana: 0919
Transportní, Transport-. T. domy, do- pravny vojenské. S. N. XI. 240.

345417   Transportovati Svazek: 4 Strana: 0145
Transportovati = přenášeti, dopravo- vati, überbringen, fortschaffen. Rk.

345418   Transportovna Svazek: 7 Strana: 0919
Transportovna, y, f., Transportshaus, n. NA. III. 43.

345419   Transposice Svazek: 4 Strana: 0145
Transposice, e, f., z lat. = přenesení na př. hudební skladby z některé toniny do jiné; přestavení, přestava, die Uiber-, Ver- setzung, Transposition; v math. přesazení členů rovnice z jedné strany známky rov- nosti na druhou. Rk., S. N.

345420   Transposiční Svazek: 9 Strana: 0346
Transposiční nástroj hudební. Ott. XIV. 308a.

345421   Transrhenanus Svazek: 4 Strana: 0145
Transrhenanus, lat. = zarýnský, jenseits des Rheines liegend.

345422   Transscendentalní Svazek: 4 Strana: 0145
Transscendentalní, transscendentní, z la- tinsk. = přesažný, přesažitý (co přesahuje smysly lidské), Rk.; co mimo obor empi- rismu vyhledává původní, první příčinu na- šeho poznávání, übersinnlich. S. N.

345423   Transskripce Svazek: 4 Strana: 0145
Transskripce, e, f., z lat. = přepsání (přenesení vlastnictví přepsáním jména vlast- níka), die Uiberschreibung, Transskription; užívání známé, domácí abecedy při jazyku cizím, který užívá jiných liter, ku př. psání ruských slov latinkou. S. N. T. v hudbě.

345424   Transskripce Svazek: 7 Strana: 0919
Transskripce slovní a gram matická, vz List. fil. II. 167., 175., Šafaříkova, ib. II. 179., Výborova ib.

345425   Transspirace Svazek: 4 Strana: 0145
Transspirace, e, f., z lat. = vypařování, dýcháni koží, die Ausdünstung, Transspira- tion. Rk. Vz S. N.

345426   Transspirace Svazek: 7 Strana: 0919
Transspirace. Cf. Šfk. Ruk. 74. T. listů. SP. IL 126.

345427   Transspirační Svazek: 9 Strana: 0346
Transspirační mohutnosť chlorofylu. Žv. I. 225.

345428   Transsubstantiace Svazek: 4 Strana: 0145
Transsubstantiace, e, f., z lat. = pro- měnění podstaty totiž chleba a vína při večeři Páně v tělo a krev Kristovu, wesent- liche Umwandlung, die Transsubstantiation, Rk., přepodstata. Šd.

345429   Transsudace Svazek: 4 Strana: 0146
Transsudace, e, f., z lat. = vypryšťo- vání intercellularní tekutiny krve, die Trans- sudation. 8. N.

345430   Transsudaty Svazek: 7 Strana: 0919
Transsudaty severní. Cf. Em. II. 417.

345431   Transsylvanie Svazek: 4 Strana: 0146
Transsylvanie, e, f., lat. = Sedmihradsko.

345432   Transválská Svazek: 4 Strana: 0146
Transválská Republika v jihovýchodní Africe. Vz S. N.

345433   Transversa Svazek: 10 Strana: 0673
Transversa, y, f., z lat. T-sy v stavbách. Vz KP. XL 315 nn.

345434   Transversala Svazek: 4 Strana: 0146
Transversala, y, f., lat. = příčka, příčná čára, der Querstrich; příčná lať, die Quer- stange; příčná chodba, der Quergang.

345435   Transversalka Svazek: 7 Strana: 0919
Transversalka, y, f. = transversalní, příční dráha, Transversalbahn. Us.

345436   Transversalní Svazek: 7 Strana: 0919
Transversalní síla, Zpr. arch. VIII. 13., chvění, Mj., pohyb. Stč. Zem. 755.

345437   Transversalní (-sální Svazek: 4 Strana: 0146
Transversalní (-sální) = příčný. Rk. T. dráha, die Querbahn.

345438   Tranširovati Svazek: 7 Strana: 0919
Tranširovati, tranchiren. Hg.

345439   Trantal Svazek: 4 Strana: 0146
Trantal, a. m., osob. jm.

345440   Trantarie Svazek: 4 Strana: 0146
Trantarie, e, f., das Utopienland. U Místka. Škd. Šel do T-e křen kopat (= nevím, kam).

345441   Trantarie Svazek: 7 Strana: 0920
Trantarie, Schlaraffenland. Us. Nov., Posp. Jdi si do T-e ! Us. Nov.

345442   Trantati se Svazek: 8 Strana: 0432
Trantati se = bez účelu sem tam choditi. Kotk. 73.

345443   Trantejliti Svazek: 10 Strana: 0447
Trantejliti = vrávorati. Volyně. Čes. 1. XIII. 125.

345444   Trantina Svazek: 7 Strana: 0920
Trantina, y, m. = bloud; slaboch. Us. Rjšk.

345445   Trantrybus Svazek: 8 Strana: 0432
Trantrybus (pro tribus). Hra na t. Duf. 100.

345446   Trantýrovati Svazek: 4 Strana: 0146
Trantýrovati = vrávorati (o opilém). V Klat. Kd. Na Mor. Bkř.

345447   1. Trap Svazek: 4 Strana: 0146
1. Trap, u, m. = trápení. Na něčí t-py se dívati. Er. Sl. čít. 70.

345448   2. Trap Svazek: 4 Strana: 0146
2. Trap, u, m. = zudec, nerost, der Trapp. Nz.

345449   Trápa Svazek: 7 Strana: 0920
Trápa, y, f. = trápení, Plage, f. Slov. Ssk.

345450   Trapart Svazek: 7 Strana: 0920
Trapart, u, m. Druhá (žena) v t-tích pochodí. Marek.

345451   Trapdyk Svazek: 7 Strana: 0920
Trapdyk, u, m. = horniny. Vz Hlb. I. 75., 77., 93., 118., 411.

345452   Trapec Svazek: 4 Strana: 0146
Trapec, pce, m. = trapič, vexator, zastr. Rozk.

345453   Trapecnatec Svazek: 4 Strana: 0146
Trapecnatec, tce, m., avicula, druh mlžů. Krok. II. 129.

345454   Trapečnický Svazek: 4 Strana: 0146
Trapečnický, Quastenmacher-. Ros.

345455   Trápelník Svazek: 7 Strana: 0920
Trápelník, a, m. = trapič. Phľd. X. 415.

345456   Trápenec Svazek: 4 Strana: 0146
Trápenec, nce, m., der Gequälte. Ev.

345457   Trápení Svazek: 4 Strana: 0146
Trápení, n. = činění bolesti, das Quälen, Plagen, Martern. T. zvířat. Jg. Vz Trápiti. — T. = tázání útrpným právem, mučení, Tor- tur, f., Marter, Folter, f. Václ. VIII. T-ním někoho mořiti, k vyznání něčeho přinutiti; skrze t. na pravdu se ptáti. V. Po dlouhém t. ho usmrtili. Har. T. horké, suché. Vz Právo. Co sem mluvila na t., to i nyní ještě pravím a na tom umírám, že tak jest. Let. 316. — T. = bolesť působená čímkoliv a) na duši, der Schmerz, die Pein, Qual, Angst, Bedrängniss Nejtěžší t. cítiti; t. z cizího neštěstí míti (útrpnosť). V. Řemeslníci jsouce živnosti zbaveni, t. nemalé trpěli. Bart. Vezmi si do srdce mé velké t.; Co mám za t., že mně vepovídá moje potěšení. Sš. P. 75., 656. (Tak) kázali, aby sv. Pavlovi t. přidali; Věčné t. bezbožných; T. pekelné na mne se valící; Hanbu ponese a v svědomí svém t. míti bude. BR. II. 10. b., 14. a., 121. b., 539. a. Skrze t. a utrpení jsem mrzuta; Roz- ličným t-ním ji mučili. Hus III. 14., 6. (Tč. ). T. dává rozum. Prov. Tovaryše svého t. míti. Us. T. svědomí. D. T. si činiti. Jel. T. mysli zažívati. Kom. Dobré svědomí nad všecko jmění, zlé však vědomí jest hořké t. Prov. — b) Na těle, Schmerz, m. Bolesť a t. v kloubích (dna). V. V čas t. (zimnice). Ras. Čím kto viece v bohomyslném životě skrze t. těla srdce svého povyšuje, tiem.. Hus III 62. Vz Rb. 273.

345458   Trápení Svazek: 7 Strana: 0920
Trápení zločince. Zř. zem. 480., 700. — T. = bolesť. Neustávejme v t. a bezpráv- nostech od nich (zlých lidi) nastrojených. Vš. 447. T. jest pluh, který půdu srdce roz- rývá, aby símě ctnosti hlouběji pojalo a bez- pečněji zachovalo ; Tlakem se víno z hroznů dobývá a t-ním přichází člověk k dokona- losti ; T. k nebi nás žene, jako ostruha koně k cíli pobádá. Hkš exc.

345459   Trápení Svazek: 8 Strana: 0432
Trápení = kořalka. Brt. D. II. 486. Trapič. Toto slovo se Bl. nelíbilo, pravíť o něm: vox ineptissima a lépe prý: Ten, jenž mne trápí. Bl. Gr. 325.

345460   Trápení Svazek: 9 Strana: 0346
Trápení. Každý má své t. T. své zapiť. Bez t. v svete není atd. Zát. Př. 369a. (204, XII. odst. 3. ).

345461   Trápení Svazek: 10 Strana: 0447
Trápení rozum dává. Arch. XX. 139.

345462   Trápenlivý Svazek: 10 Strana: 0447
Trápenlivý. T. starosť (traplivá). Slov. Sbor. čes. 170.

345463   Trápenosť Svazek: 4 Strana: 0146
Trápenosť, i, f., na Slov. = trápení. Koll. Trápenosť, trápenosť, trápila si ma dosť. Ps. sl. 151.

345464   Trápený Svazek: 4 Strana: 0146
Trápený, gepeinigt, gequält, gefoltert, vz Trápiti. — čím: haněním. Hus II. 379.

345465   Trapez Svazek: 4 Strana: 0146
Trapez, u, m. = lichoběžník, čtyrúhelník, v němž dvě protější strany jsou rovnoběžny, obě druhé však nikoli, das Trapez. Vz S. N.

345466   Trapez-us Svazek: 4 Strana: 0146
Trapez-us, -unta, m., Trapezunt, Trebi- sonde, tur. Tarabosan, město v bývalém Pontu. — Trapezunťan, a, m., pl. -né. — Trapezuntský.

345467   Trapezoid Svazek: 4 Strana: 0146
Trapezoid, u, m. = různoběžník, Rk., kosodelník, das Trapezoid.

345468   Trapezoid Svazek: 7 Strana: 0920
Trapezoid. Vynech kosodélník a cf. I. 758.

345469   Trapezový Svazek: 4 Strana: 0146
Trapezový, Trapez-. T. plocha. Rostl. I. 91. a.

345470   Trápící Svazek: 10 Strana: 0447
Trápící nástroje = tropidla, mučidla. Šb. V. Myto 1845. 47.

345471   Trapič Svazek: 7 Strana: 0920
Trapič. Šf. Strž. II. 344., Výb. II. 1684. T. a kat. Bart. 124. — T. = spletený n. uměle složený nástroj železný, dřevený, kožený, jejž rozdělati nesnadno jest. V Kr- konš. Hk.

345472   Trapič Svazek: 9 Strana: 0346
Trapič = trakař. Tábor. Kub. 157.

345473   Trapička Svazek: 4 Strana: 0146
Trapička, y, f., die Plagerin, Quälerin. D.

345474   Trapičný Svazek: 4 Strana: 0146
Trapičný = trápící, folternd, quälend. 1619.

345475   Trapičovský Svazek: 9 Strana: 0346
Trapičovský trapic. Mtc. 1899. 228.

345476   Trapičský. T Svazek: 8 Strana: 0432
Trapičský. T. báseň (znělka). Mus. 1895. 99.

345477   Trapidlo Svazek: 4 Strana: 0146
Trapidlo, a, n. = nástroj ku trápení, das Marterwerkzeug. Ros. — T. = vše, co trápí, trápení, die Pein, Qual. Všeliké t. na sobě míti. Ros. — T. = trapič, der Plager, Quäler, Plagegeist. Modly svým ctitelům pouhým jsou t-dlem. Br. Hrozné t. (o ne- odbytném). Č.

345478   Trapie Svazek: 4 Strana: 0146
Trapie, e, n. = trapitel, mučitel, tryzni- tel, der Peiniger, Quäler, Plager, Plagegeist. V. Příp. -čJB. Mkl. B. 331. Dostala sem muža trapiče, on mně mó hlavěnko tluče. Sš. P. 495 T. jiných, lidu božího. Br.

345479   Trápieše Svazek: 4 Strana: 0146
Trápieše = trápil, a, o (zastr. ).

345480   Trapihlav Svazek: 10 Strana: 0447
Trapihlav, a, m. Dšk. Km. 51.

345481   Trapík Svazek: 7 Strana: 0920
Trapík, a, m. = místní jm. v Podluží. Brt. L. N. II. 9.

345482   Trápil Svazek: 4 Strana: 0146
Trápil, a, m. = trapič.

345483   Trapilka Svazek: 4 Strana: 0146
Trapilka, y, f. = chocholouš, pták.

345484   Trapírna Svazek: 4 Strana: 0146
Trapírna, y, f. = mučírna. Kom. Inf. III.

345485   Trapista Svazek: 4 Strana: 0146
Trapista, y, m. Vz Trappista.

345486   Trapitel Svazek: 4 Strana: 0146
Trapitel, e, m. = trapič. D.

345487   Trapitelka, y, trapitelkyně Svazek: 4 Strana: 0147
Trapitelka, y, trapitelkyně, ě, f. = trapička. die Plagerin, Quälerin. Jg.

345488   Trapiti Svazek: 4 Strana: 0147
Trapiti, ve složeném: natrapiti.

345489   Trápiti Svazek: 4 Strana: 0147
Trápiti, trap, trápě (íc), il, en, ení; trá- pívati. T. = bolest činiti, mučiti, sužovati, mrzeti, martern, quälen, plagen, peinigen, foltern, kränken, ängstigen, bedrängen, be- drücken, zusetzen; se = bolest trpěti, su- žovati se, sich quälen, sich grämen, sich härmen, sich plagen. Jg. Trápiti od trpěti, r v ra. Vz R, Mkl. B. 449. — abs. Klání v bocích, bolení srdce, ledví méně trápí. Kom. — koho. Trápí ho kat, Ros., nemoc, Us., žizň. Rkk. Trápí nás to. Us. Čert je trápil. Hus I. 70. Trápijá mia tvé ostrožky, co pichajú moje bočky. Sš. P. 173. Ty mi trápíš mou hlavičku. Er. P. 152. Láska je neštěstí, když duši trápí. Us. Trápiti svou vlasť. Jel. Netrap mne. Nic ho netrápí. Us. Svědomí ho trápí. D. — se, koho kým, čím. Katem někoho t. (mučiti); nemocí, neduhem, péčí, obležením, starostí a pečo- váním se t. nebo trápenu býti. V. Jiní vě- zením trápeni a někteří i usmrceni byli. Čr. Trápil město obležením. Dač. I. 172. T. někoho ukrutnými mukami. Chč. 634. Ne- trap si tím rozum. Us. T. se hořem. Kom. Pohleď medle, to-li jest láska otcovská, že tě hladem trápí?; Proč se má člověk tím t., což ještě nepřišlo? BR. II. 15. b., 31. a. Myšlením na smrť se t. Kom. Netrap se tím. D. — se s kým. A s nimi se trápiti chtěli. Skl. II. 266. Hned se s ním trápili (katovali ho). Kanc. s. Štěp. — koho oč. Již dávno mne o to trápil. D, Ml. Zle činiti před lidmi, nás o to stud trápí. Mudr. Aby od žida o to viece nikdy trápen nebyl. NB. Tč. T. mysl o něco. Anth. II. 174., 355. — se proč = rmoutiti se. D. Pre teba, má milá, trápi ma rodina. Sl. ps. 49. Co se mám pro milýho trápit? Volím já jemu prstěn vrátit. Sš. P. 384. Já se pro tě ve dne v noci trápím. Er. P. 157. T. se z něčího rozkazu. Pref. 475. Jiní ze zatracení statků se trápí. Kon. — co komu. Ty mně srdečko darmo trápíš. Sš. P. 231. Kozla bych so jim pro to trápil. Us. Dch. — se s kým jak dlouho: až do smrti. Er. P. 202. — se nad čím. Us. Dch. Vida jeho nešlechetnosti trápil se nad tím. BR. II. 812. b. — se od čeho. Dcerka má zle sě od ďábla trápí (Mat, 15. ) neb: dcerku mú zle ďábel trápí. Hus II. 96. — se, koho kde: na mysli, v mysli, v srdci, V. To ho na smrtelném loži trápilo. Ml. T. někoho na mučidle. Us. — se kdy. Ten před svou smrtí velice se trápil (i. e. než umřel). To mě trápí ve dne v noci. Us. Šd. Vz T. se proč. — se zač. Eh za to se ne- trapte. Němc.

345490   Trápiti Svazek: 7 Strana: 0920
Trápiti. Cf. Mkl. Etym. 355. — koho. T-pí ho zlý duch. St. Kn. š. 3. - se, koho čím. T. sebejistotou, Lpř, někoho proti- venstvím. Št. Kn. š. 51. — se od čeho. Velmi se trápil od kamene (nemoci). Výb. II. 888.

345491   Trápiti Svazek: 8 Strana: 0432
Trápiti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 79, 34.

345492   Trápivý Svazek: 7 Strana: 0920
Trápivý, quälend. Rk.

345493   Trapl Svazek: 4 Strana: 0147
Trapl, a, m., osob. jm.

345494   Trapl Svazek: 7 Strana: 1393
Trapl Mat., řed. čes. real. gymn. v Praze.

345495   Trapl Svazek: 10 Strana: 0447
Trapl Matěj, gymn. řed., vládní rada. 1836. -9. /12. 1901. Vz Nár. list. 1904 342. 3.

345496   Traple Svazek: 4 Strana: 0147
Traple, f., pl. = provazy žíněmi otočené, mit Rosshaar umflochtene Stricke. Techn. III. 133. Slovo snad cizí. Mz. 350. — T. = spodní čásť náušnic. Us. v Policku. Kšá.

345497   Traplice Svazek: 4 Strana: 0147
Traplice, Trapplitz, ves u Uher. Hra- diště na Mor. PL.

345498   Traplivosť Svazek: 4 Strana: 0147
Traplivosť, i, f. = traplivý stav, bolesť, der Schmerz, peinlicher Zustand, die Pein- lichkeit. D., MM. 211.

345499   Traplivý Svazek: 4 Strana: 0147
Traplivý = přebolestný, trápící, peinlich, schmerzlich. T. myšlénky, chvíle, milosť, smrť. Us. — T. = kdo se trápí, der sich härmt, der Traurige. Koll. Sl. dc. 100.

345500   Traplivý Svazek: 7 Strana: 0920
Traplivý. T. strach, Janiš, obraz. Msn. — Šmt, Prss.

345501   Traplivý Svazek: 9 Strana: 0346
Traplivý úřad (mučení). Pal. Děj. III. 1. 200.

345502   Trapně Svazek: 4 Strana: 0147
Trapně, peinlich. Trapněje zhynúti žizňú meča. Rkk. 53. Trapně překvapený; t. něco nésti. Dch.

345503   Trápnice Svazek: 7 Strana: 0920
Trápnice, e, f. = vězení. U Rokyc. Fč.

345504   Trapnožalostný. T Svazek: 10 Strana: 0447
Trapnožalostný. T. hoře. Msn. Od. 124.

345505   Trapný Svazek: 4 Strana: 0147
Trapný = traplivý, trápící, peinlich. T. žizň. Rkk. T. myšlénka, stav, J. tr., neji- stota, dojem, noc, postavení, Dch., muka. Šd. Můj šuhajku málo trápný, skoroli ťa smrť udáví? Pís. u Klobouk.

345506   Trapný Svazek: 7 Strana: 0920
Trapný. T. ticho, Vrch., cit, Schz., po- cit, starosť, Šml., rozmluva, Hrts., doba, Mus., nemoc, chvíle. Pdl.

345507   Trápor Svazek: 4 Strana: 0147
Trápor, u, tráporec, rce, m. = nebozez (kolovrátek), z něm. Drehbohrer. Mz 350.

345508   Trápota Svazek: 4 Strana: 0147
Trápota, y, f. = trápení. Klc.

345509   Trápota Svazek: 9 Strana: 0346
Trápota, y, f. Já s těmi t-mi nic zdráva nejsem. Holic. 17.

345510   Trapový Svazek: 4 Strana: 0147
Trapový. T. kamení, trap, das Trapp- gestein, der Trapp. Nz.

345511   Trapp Svazek: 4 Strana: 0147
Trapp, a, m., osob. jm. T. Mauric Vil., musejní kustos v Brně, spisov. Vz S. N.

345512   Trappist Svazek: 7 Strana: 0920
Trappist, monastes fusca. Brm. II. 204., 205.

345513   Trappisté Svazek: 4 Strana: 0147
Trappisté = členové řádu mnišského, jimž se kromě přísných pravidel ukládá též stálé mlčení. Rk. Vz S. N.

345514   Trapse Svazek: 7 Strana: 0920
Trapse, os. jm. Wtr. Obr. 88.

345515   Traptělo Svazek: 7 Strana: 0920
Traptělo, a, n., os. jm. Wtr. OBr. 88.

345516   Trapulky Svazek: 4 Strana: 0147
Trapulky, pl., f. = druh karet hracích, z it. carte da trappola t. j. karty ku po- lapení, Trappelirkarten. Jsou it. bastoni = hůlky, denari = penízky, spade = kordy n. šavle, coppe = koflíky. Dch.

345517   Trapulky Svazek: 10 Strana: 0447
Trapulky do bulky, hra = šest a dvacet. Čes. 1. XIII. 197.

345518   Trapůrek Svazek: 9 Strana: 0346
Trapůrek, rku, m. = drobnosť. Veselí. Kub. L. f. 1900. 364.

345519   Trara Svazek: 4 Strana: 0147
Trara. Tu hnedky hráli břinky, břinky, trara, fidli duj, duj, dada, dudli, dudli. U Rožnova.

345520   Trarara Svazek: 4 Strana: 0147
Trarara, interj., hlas trouby.

345521   Trarníky Svazek: 4 Strana: 0147
Trarníky (trávníky?), pl., m. = pásy, kruhy, jimiž šarnice k nápravě (u vozu) se přidržuje. Us.

345522   Tras Svazek: 4 Strana: 0147
Tras, u, m. = pucolána, Puzzolanerde. Vz Mz. 351. T. = tuf sopečný, jenž po- vstal zvětráním lávy nebo sopečného po- pelu a tolik křemanu hlinitého a alkalií ob- sahuje, že as s 2? částkami vápna smíšen jsa výtečnou maltu a vodní vápno dává. Mívá jména od míst, kde se dobývá, ku př. pozzuolane u Pozzuol a Neapole. KP. III. 26.

345523   Tras Svazek: 7 Strana: 0920
Tras. Cf. Krč. G. 121.

345524   Trasenisko Svazek: 7 Strana: 0920
Trasenisko, a, n. = třasisko. Němc.

345525   Trasidelka Svazek: 8 Strana: 0432
Trasidelka, y, f., briza media, rostl., staví třesení srdce. Mtc. 1894. 19., 209. Cf. násl. Třaslačka.

345526   Trasidlo Svazek: 8 Strana: 0432
Trasidlo, a, n., Zitternadel. Phľd. 1894. 312. T., okrasa party. V Hontě. Phľd. 1894. 311.

345527   Trasimenské Svazek: 4 Strana: 0148
Trasimenské jezero, nyní lago de Pe- rugia v Italii. Vz S. N.

345528   Traskablota Svazek: 7 Strana: 0920
Traskablota, třasavá blata, Moor. Hank. Sb. 325.

345529   Trasľák, u Svazek: 8 Strana: 0433
Trasľák, u, m. (val.), třasavisko (laš.), rosol. — Brt. D. II. 483. — T., a, m. (u Tře- bíče), pliska (zlín.), plska (Brněn.), pľistva (laš.), bľiska (uh.), bliskva (Stražn.), mynáčka (Kruml.), motacilla alba, pták. Brt. D. II. 495.

345530   Traslenica Svazek: 7 Strana: 0920
Traslenica, e, f. = koliba. Hádanka: Kýho čerta robíš pod tou t-cou ? Tajde ti hundala (vlk) s drganicou (ovcí) ! Zavolaj sebe psíka, vezmi si holopútnika (koně), nach ti vráti hundala drganicu. Slov. Mt. S. I. 136.

345531   Trasorítka Svazek: 8 Strana: 0433
Trasorítka, y, f., vz Třasořitek (3. dod.).

345532   Trasovati Svazek: 4 Strana: 0148
Trasovati = navrhnouti, nakresliti, vytý- čiti (tyčkami neb jiným způsobem naznačiti) hlavní linie hradby, táboru n. stavení ně- jakého. Cf. Trace. S. N.

345533   Trasový Svazek: 4 Strana: 0148
Trasový = pštrosový. T. pole. Sl. ps. 106.

345534   Trassant Svazek: 4 Strana: 0148
Trassant, a, m. = vydavce směnky, směn- kovatel (Šm. ), der Aussteller eines Wechsels, Trassant. Rk.

345535   Trassat Svazek: 4 Strana: 0148
Trassat, trassát, a, m. = směnečník, na koho směnka je vydaná, auf den ein Wechsel zur Bezahlung ausgestellt ist, der Trassat.

345536   Trassovati na koho Svazek: 4 Strana: 0148
Trassovati na koho = směnku na koho vydati, směnkovati (Šm. ), einen Wechsel aus- stellen o. abgeben, trassiren.

345537   Trastati Svazek: 4 Strana: 0148
Trastati, zastr. = trestati.

345538   Trásúcosť Svazek: 7 Strana: 0921
Trásúcosť, i, f. = třásavosť. Slov. Bern.

345539   Trasúčky Svazek: 7 Strana: 0921
Trasúčky, zitternd. Divá zver prišla, sta krotká, t. Slov. Orl. III. 207.

345540   Trásútý Svazek: 7 Strana: 0921
Trásútý = třásavý. Slov. Bern.

345541   Trať Svazek: 4 Strana: 0149
Trať, i, trata, y, f., pl. traty = oddělení polí k jedné osadě n. vesnici náležejících, strana, položení, pole, die Feldflur, Flur, die Strecke, der Strich. Na Slov. = planina, niva. Hdk. C, Jg. T. ze stněm. trata, die Tratte, ager compascuus, pascuum, via pe- cudis. Gl. 343., Mz. 84. Na našich tratách pěkně obilí stojí. Us. na Mor. Pole v tratě. Zlob. Tři tratě pronajmu a jednu trať si ne- chám sobě na potřebu. Mor. Šd. — T. řeky, die Stromstrecke. Dch. — T. silniční, die Strecke. Trať vozní, die Fahrstrecke; běžná trať, kurrente Strecke; místní trať, die Lo- kalstrecke; trať železniční, die Eisenbahn- strecke; přednosta trati (železničné); zkou- šecí t., die Versuchsstrecke. Us. Dch. T. pře- vozná, přepravná, die Transportstrecke. Šp. — T., v horn. = těžné pole na sloji n. na žíle mezi dvěma patry, t. těžná. das Bau- feld, Abbaufeld zwischen zwei Etagen. Hř. T. uhelná, das Kohlenfeld, Kohlenabbaufeld zwischen zwei Etagen. Hr.

345542   Trat Svazek: 7 Strana: 0921
Trat, oda. 1458. D. Gesch. 305.

345543   Trať Svazek: 7 Strana: 0921
Trať. Cf. Mkl. Etym. 360., Tlata. — T. = pole u Slatěnic. Pk.

345544   Trať Svazek: 9 Strana: 0346
Trať, i, f. = kus pole. Us. Hoš. 101.

345545   Trať Svazek: 10 Strana: 0447
Trať, i, f. Spravování mostův a tratí. Arch. XX, 17.

345546   Trata Svazek: 4 Strana: 0149
Trata, y, f., vz Trať — T. = ztráta, der Verlust. Berg. exc.

345547   Trata Svazek: 7 Strana: 0921
Trata = ztráta. By mohli odjeti bez traty a ostavenie. Arn. 1648.

345548   Tratar Svazek: 4 Strana: 0149
Tratar, u, tratař, e, m. = trakař, Schieb- karren, m. Us.

345549   Tratárek Svazek: 4 Strana: 0149
Tratárek, rku, m., der Förderkarren. Šp.

345550   Tratárek Svazek: 8 Strana: 0433
Tratárek, rku, m., druh řehtačky. O pa- šijové dni t-rky rachati. Plzeň. NZ. IV. 336.

345551   Tratarella Svazek: 4 Strana: 0149
Tratarella, y, f. = směnečka, ein Wechsel über einen kleinen Betrag. Kh.

345552   Tratárna Svazek: 10 Strana: 0447
Tratárna, y. f. = zlá huba. Ta má t-nu. Klat. Čes. 1. XI. 368.

345553   Tratařiště Svazek: 10 Strana: 0447
Tratařiště, ě, n. = držadlo u trataru. Dšk. Km. 39.

345554   Tratění Svazek: 7 Strana: 0921
Tratění, n. = tracení. Slov. Bern.

345555   Tratenina Svazek: 7 Strana: 0921
Tratenina, y, f. = nečisté, krvavé mlieko kravské. Slov. Rr. Sb.

345556   Trati Svazek: 4 Strana: 0149
Trati. Esli si ty zuby vylámeš, veti, vati, trume, trati, ty můj nebudeš. Sš. P. 701.

345557   Tráti Svazek: 4 Strana: 0149
Tráti m. trajati, strč = trvati, dauern. Vz Mz. 84. Najdél trá rovné. Št. Dokudž tento sněm trá a páni na súdě sedí. Půh. I. 199. Život jeje těla státi nemóž dlúho ani tráti kromě jedno, ač ty rúče zjevíš sě jej. Hr. rk. J. 23. Nemóžeš na dlúze t. Výb. I. 1130., Št. Ať těm Viglefóm klatým nedá déle t. 15 stol. Mus. 1851. III. 116. Bude hospodařiti, dokudž jest co vařiti, nemienie dlúho tráti. Ib. 118. — proč. Nemožno nám déle žízňú tráti. Rkk. 52. — jak dlouho kde. Dlúhý čas to tráti nebude. M. Budete na dlúhý čas v zemi tráti. Br.

345558   Tráti Svazek: 7 Strana: 0921
Tráti, traju, tráš. Cf. List. fil. 1884. 110., Sf. III. 489., Sv. ruk. Al. 153., 674., K. II. úvod, 29., IV. 27. — jak dlouho. Dokudž tato válka mezi námi a vámi t. bude. Arch. IV. 343. Práva trají do proměny panské. O. z D. 495. To až do dnešního dne trá. Pass. 67. A to tak dlúho trálo. Výb. I. 443. Ať jim nedá déle t. Výb. II. 239. Jenž tím do skončení trají; To nemůž na dlúze t. Sv. ruk. 225., 241. A ta radosť věč a věč t. bude. Št. Kn. š. 28. Jenž má do dne súdného t. Pass. mus. 407. — čím. Túž mocí může déle t. Sv. ruk. 25. Nade vše panny smyslem trajíc. Ib. 6. — v čem. V dobré víře trajíce. Mand. 64. a. Ve zlých skutcích časy t Sv. ruk. 300. Což ty mně z své štědrosti dáš, tiem traji v tom pře- bývání. Pravn. 1864. — kdy. V bouři srdce trá mé snění. Č. —jak dlouho s čím. Nesnadno s tiem móž čistota na dlúze t. St. Kn. š. 75.

345559   Trati Svazek: 8 Strana: 0433
Trati = trvati. 1440. List. fil. 1893. 463.

345560   Tráti Svazek: 9 Strana: 0346
Tráti = trvati. Zaniklo. Gb. II. ml. III. 2. 389.

345561   Tráti Svazek: 9 Strana: 0463
Tráti, traju = trvati. A když jest to trálo chvíli dobrú. 1434. Vz Mšín 13.

345562   Tratící se Svazek: 4 Strana: 0150
Tratící se, vz Tratiti. T. se v bot. = kmen n. lodyha n. stopka nějakého kvě- tenství na větve rozdělené tak, že nelze až na konec hlavní osu viděti ku př. lodyha zeměžluče pěkné, lata béru vlasového, ver- schwindend, sich verlierend. Rst 507.

345563   Tratič Svazek: 4 Strana: 0150
Tratič, e, m., der Verlierer. C.

345564   Tratidlen Svazek: 10 Strana: 0448
Tratidlen, u, m. = dračí len, plevel, podobný lnu; povstal prý z dračích drápů, jež čarodějnice do lnu nasila. Kšť. Lid. 15.

345565   Tratiknot, u Svazek: 4 Strana: 0150
Tratiknot, u, m., lépe: utěradlo, D., utě- rací nůžky, štipce, die Lichtputz. Us. Vz Kratiknot, Oharník.

345566   Tratilen Svazek: 4 Strana: 0150
Tratilen, lnu, m. = hubilen, der Lein- dotter. Us.

345567   Tratiloj Svazek: 4 Strana: 0150
Tratiloj, e, m. = zloděj na svíčce, der Räuber am Lichte, der Wolf, pol. L.

345568   Tratimlek Svazek: 7 Strana: 0921
Tratimlek, u, m. = kokoška rostl. U Kdýně. Rgl.

345569   Tratimln Svazek: 7 Strana: 0921
Tratimln, u, m. Země jest jako vše- obecný t. Kv. 1870. 308.

345570   Tratina Svazek: 7 Strana: 0921
Tratina, y, f. Národ český uveden na bludištné okliky a mrákotné tratiny dějin středověkých. Osv. I. 162. Cf. Trať.

345571   Tratina Svazek: 10 Strana: 0448
Tratina, y, f. = potok, přítok Labe. Luž. Kv. I. 140.

345572   Tratinota Svazek: 4 Strana: 0150
Tratinota, y, f. = nesrovnání v hudbě, das Verlieren der Noten in der Musik. Bern.

345573   Tratiplodka Svazek: 7 Strana: 0921
Tratiplodka, y, f., alĚóí/.aQTtog, frucht- verderbend, -verlierend. Lpř.

345574   Tratirad Svazek: 10 Strana: 0448
Tratirad, u, m. = záchod. 1649. Schulz 87.

345575   Tratiten Svazek: 10 Strana: 0448
Tratiten, vz Lnička zde (rostl. ).

345576   Tratiti Svazek: 4 Strana: 0150
Tratiti, trať, tratě (íc), il, cen, ení (na Slov. těn, ění); tráceti, el, ení; tratívati. T. = od sebe pouštěti, verlieren, von sich lassen; dáviti se, smítati, brechen, speien; o něco přicházeti, pozbývati, prohrávati, ein- büssen, verlieren, um etwas kommen; bez užitku vynakládati, verlieren, umsonst auf- wenden; kaziti, zu Grunde richten; se = počínati nepatrným, menším býti, nemoci dobře již viděnu, slyšenu, cítěnu býti, sich verlieren, herunter kommen. Jg. — abs. Ten sud tratí (vodu). Ros. Děravá rozsévka tratí. Sych. Kdo tratí (se dáví) a nemůž zacho- vati. Jád. Čas tratí, čas platí. Dbš. 101. — co. Tratí ovce vlnu, husa peří (pelichá); t. oko, zub, statek, svobodu náhodou, Jg., srdce, Kom.; cestu, stopu (nepoznávati jí), Us., čas, V., plod, Št., paměť, dech. Dch. Koza tratí chlupy (líná). Us. Kdo měšec tratí, ať hřbetem platí. Marně tratí jeho zbožie. Hus II. 300. Tratí řeč (nemluví). Us. Šd. Dobré se zlým pomíšané tratí hodnosť svou. Mor. Tč. Korhel (opilosť) zdraví a i roz- um tratí. Slov. Tč. Čas ve světě mnoho platí, nemúdrý je, kdo ho tratí. Slov. Tč. Poži- čavka (= půjčka) koňa kazí, i podkovy tratí. Slov. Tč. Do te trave choďa pavě (= chodí pávi), traťa perko zelenave. Sš. P. 563., 629. Že tak lacino svú duši a královstvie ne- beské tratí, jest marnotratce; Protož sami se mstíme, Boha hněváme a odplatu tratíme. Hus I. 119., 160. Tratí své, kdo po cizím baží (touží). Již všecku naději tratím. Hlava tratí, jak v nesnáz přijde (neví si raditi). Když svítá, měsíc jasnosť tratí. Jg. T. právo. Kram. Chudoba cti netratí (polibte nás v kapsu bohatí). Tratím celou sázku. T. při, Jg., hru. Kom. Ten pes stopu zvěři tratí. Us. Tratí notu (počíná blázniti). Bern. — co, se, kde (odkud). V dálce vše se tratí (menším se býti zdá). Us. T. se na těle (scházeti). Lk. Živosť v krvi se tratí. Ler. Jeden mezi mnohými snadno se tratí. Us. Tratíť lež velmi milosť mezi lidmi. St. Pe- níze po cestě z kapsy t. Us. — co po čem. Po tom léku někteří nemoc, bolesť tratí. Jg. — čím. Stářím síla se mu tratí. Sych. T. krví = dáviti se. Čern. Ctnosť ani ne- štěstím na moři, ani požárem se netratívá. Kmp. — co v čem: ve hře t. (prohrávati) dva zlaté. Us. Ten člověk se tratí v těle, v síle. Us. Dch. — čeho šp. m.: co. Tratíš chuti k dalším výpravám, šp. m.: chuť. Brt. Dycky praj se bačaláci divili, pročby jejich ženy zubů tratily; odepsala stará baba pen- zlíkem, že prý do nich tuze melú jazykem. Sš. P. 612. — co při čem: práci, peníze (bez užitku vynakládati). Us. — se. Led, sníh se tratí. Us. Jaksi velice se tratí (hu- bení). Us. Šd. Tratí se tělo (hubne), Kom., barva (bledne), Us., voda, ruda (ubývá jí). Vys. — se komu. Zrak, srdce se mu tratí. Kom. — se kam. Voda se tratí do země. Jg. Když se v oblak tratí holubice. Hdk. C. 57. — se od čeho: od nemoci. Us. — se v co. Barva v jinou barvu se tratí (pře- chází). Jg. — co, se jak. Náhodou oko tratí. Jg. Hleďa v oči se tratí (= schází, augenscheinlich). Mor. Šd. Co bez práce ludě traťá, s pracú dostávajú. Slov. Tč. — co, se komu. Tratí se mi paměť. Us. Dch. Škoda naší lásky, že se nám tak tratí. Čes. pís. Otec jaksi se nám již tratí (hyne). Us. Šd. — co proč. Mnozí traťá svoje zdraví pre (pro) žíšček (zisk) maličký. Slov. Tč.

345577   Tratiti Svazek: 7 Strana: 0921
Tratiti. Cf. Mkl. Etym. 360. — co: stopu. Bart. 215. Kdo má čas a času čeká, čas tratí. Km. — co, se kde. Počátky dějin tratí se ve tmách dávnověkosti, KP., v pověstech. J. Lpř, Had v kapradí se tratí. Kká. Když ta libosť jest protiv Bohu a tratí u vás boží milosť. Št. Kn. š. 112. Hospodář roli pleve a tratí (= hubí) v nie kořenie a býlé škodlivé; Sami z své vóle traťme v sobě jméno světské. Št. N. 56. 33., 260 13. Múdrá žena trať to v sobě, v němž má přírok ženská lehkosť Kšch. 26. — na čem : na váze; Pohoří znenáhla tratí na výšce. J. Lpř. Na hodnosti t. ZČ. 1. 286. Myšlénka na síle tratí. Dle List. fil. 1883. 317. lépe: váhy,výšky, hodnosti, síly pozbyti. — co čím. Duši tiem tratie. Št. Kn. š. 111. Plod kúzly, nápoji t. Ib. 92.— se jak. Ten člověk se vůčihledě tratí. Us, — se kam. Kde obrové Alp se tratí v dálku: S nimi (zvyky) lov se tratí v dálku. Vrch. Cestička se v houštinu tratí. Kyt.— se odkud jak. Kdy zvolna se list za listem tratí z uschlé ratolesti. Vrch. — kdy jak. Pěkný orgán herce tenkráte po-
někud se ztratil (nevynikal). Lum. 1889. č. 3.

345578   Tratiti (se) jak. T Svazek: 10 Strana: 0448
Tratiti (se) jak. T-li sa ani (= jako) raky z hrnce (tajně). Sbor. slov. VII. 132. Jíst mi dává, že by pes po tom tratil předem i zadem. Světz. 1895. 15., Wtr. Min. 98.

345579   Tratitop Svazek: 7 Strana: 0921
Tratitop, u, m., ajuga reptans, Gänsel. Let. Mt. sl. VIII. 1. 30. Vz Zběhovec.

345580   Trativod Svazek: 4 Strana: 0150
Trativod, u, m. = místo, kde se voda tratí, jáma, stok, die Grube, Schwind-, Senk-, Wassergrube. V. — T. v poli = strouha, járek, vastrž, klus (do toho se voda sta- huje), die Drainröhre, Wasserabzugsleitung, -stollen, m., Feldkanal. Jg. — T. v městech a domích = stoka, rýha, der Kanal, die Senkgrube. Vz o nich více v KP. I. 222. a násl., III. 219., Rýhování. Těla do trati- vodů uvržena. V. — T. na lodi, der Schiffs- boden, wo die Grundsuppe sich sammelt. — T., na Slov. = nádoba k zalévání luk, der Schlauch. — T., a, m. = žrout, der Fresser.

345581   Trativod Svazek: 7 Strana: 0921
Trativod trubkový, Drainage, Šp., parní, Condensationswasserableiter. Al. Stč., Wld. Cf. Kram. Slov.

345582   Trativod Svazek: 10 Strana: 0448
Trativod odvádí přebytečnou spodní vodu z luk a polí. T. otevřený (v podobě struh), kamenný, troubový. KP. X. 441. nn.

345583   Trativodný Svazek: 4 Strana: 0150
Trativodný. T. trubky, Drainageröhren. Dch.

345584   Tratižilný Svazek: 4 Strana: 0150
Tratižilný list = list žil tratících se, schwindnervig. Rst. 507.

345585   Traťmistr Svazek: 10 Strana: 0673
Traťmistr, a, m. T. při železničních dra- hách, Bahnmeister. Us.

345586   Tratní Svazek: 4 Strana: 0150
Tratní, Strecken-. T. přednosta. Us. Dch.

345587   Tratník Svazek: 4 Strana: 0150
Tratník, a, m., der Streckenarbeiter. Šp.

345588   Tratol Svazek: 7 Strana: 0921
Tratol, trator, u, m., Menge vergossenen Wassers. Rk.

345589   Tratol Svazek: 10 Strana: 0448
Tratol. Tisíc barevných kol rozlilo se mu v jeden veliký t. Nár. list. 17. /2. 1898. odp.

345590   Tratoliště Svazek: 4 Strana: 0150
Tratoliště, ě, n., die Lache. T. krve. Us. Dch., Rgl. Vz Tratoliště.

345591   Trátor Svazek: 4 Strana: 0150
Trátor, u, m., u Příbrami trátol, Menge vergossenen Wassers. Prk. Přsp. 24.

345592   Trátora Svazek: 4 Strana: 0150
Trátora, y, f., na Slov. = dlouhé, prázdné mluvení, langes, unnützes Gerede. Koll. — T. = špatné obilí, schlechtes Getreide. Ta- ková t. ! U Rychn. Msk.

345593   Trátora Svazek: 7 Strana: 0921
Trátora, Geschwätz, n. Cf. Šf. III. 455.

345594   Tratořiště, tratoryště Svazek: 4 Strana: 0150
Tratořiště, tratoryště, ě, n. = louže, die Lache, Lacke. T. krve. Us. u Vorlíka. Vz Tratoliště.

345595   Trátořiti Svazek: 4 Strana: 0150
Trátořiti, il, en, ení = mnoho marně mluviti, viel unnützes Zeug schwätzen. Koll.

345596   Trátořiti Svazek: 7 Strana: 0921
Trátořiti. Cf. Mkl. Etym. 359. b., Šf. III. 455.

345597   Tratouzek, trafouzek Svazek: 4 Strana: 0150
Tratouzek, trafouzek, zku, m., der Dreifuss. Rk.

345598   Traťovací Svazek: 9 Strana: 0346
Traťovací = vytýkací, Tracier-. Sterz. II. 11(4.

345599   Tratový. T Svazek: 4 Strana: 0150
Tratový. T. výška = plochá výška těžné trati, die Abbauhöhe, Pfeilerhöhe, Feldes- höhe, Abbaubreite. Hř.

345600   Tratta Svazek: 4 Strana: 0150
Tratta, y, f. = vydaná směnka na jinou osobu n. firmu, gezogener, trassirter Wechsel, it. Vz Směnka.

345601   Tratuár Svazek: 4 Strana: 0150
Tratuár, u, m., v obec. mluvě z fr. trot- toir = chodník, der Fussteig, das Trottoir. Rk.

345602   Traumaticin Svazek: 7 Strana: 0921
Traumaticin, u, m. Cf. Čs. lk. I. 297.

345603   Traumatický Svazek: 8 Strana: 0433
Traumatický. T. emfysem. Vz Ott. VIII. 573.

345604   Trautenbergíř Svazek: 4 Strana: 0150
Trautenbergíř, e, m. (Trautenberger). T. z Trautenberka, jm. rytířské rodiny. Vz S. N.

345605   Trautmannsdorf Svazek: 4 Strana: 0150
Trautmannsdorf, u, m., městečko v Dol. Rakousích. Vz S. N. Knížata a hrabata z T-fu. Vz s. N.

345606   2. Tráva Svazek: 4 Strana: 0152
2. Tráva, y, f., řeka pod Lubekem, ústí se do moře baltického. Pal. Dj. I. 112.

345607   Tráva Svazek: 7 Strana: 0921
Tráva. Cf. Mkl. Etym. 364., Kram. slov., Rosc. 107., Rk. Sl., Mllr. 78., 113., Hlb. II. 68., Zl. klasy. 1855. T. anglická = jílek ozimý, francouzká = ovsíř vyvýšený. Rt. T. bludná či bludné koření = zelina lidi v lese s cesty svádějící (ale nikdo jí ne- zná). Mtc. XVI. 90. Dievka chodí na trávu buď hledanú aneb secenú. Mor. Šd. Buďte tak zdrávi jako na lukách trávy. Šml. Všecky panenky z trávy dú, moje milá nejde. Brt. P. 114. Sama som ja, sama, sama osamelá, ako tá trávička v hore ne- kosená ; Keď tá tráva uschne, zasi druhá zíde, moje potěšenie nikdy viac nepríde. Sl. spv. II. 80. Kde je kravička, tam je travička. Us. Brt. Daří se mu jako trávě pod kamenem. Us. Po Dzure bude t. rásť, co by si ju hámrikom pral do zeme. Slov. Zátur. Cf. Jiří. Hádanka: Nevěje se, ne- seje se a přece to roste. Brt. — T. = kus louky. Ženich dostal krávu a trávu. Slov. Němc. Dostal krděl ovcí, krávu, sto zlatých a trávu. Němc. v Mus. 1889. 363.

345608   Tráva Svazek: 8 Strana: 0433
Tráva. Všecko to již zarostlo travou (po- minulo). Šml. I. 132. Vede se mu jako trávě na mezi (špatně). Nár. list. 1894. č. 169. odp. feuill. Nervi tu trávu zbytečně, rveš mámě vlasy. Us. NZ. III. 343. Kdež hájí, tu t. roste (kdo svého dbá, prospívá). Bl. Gr. 314. Zijo (žnu), žijo trávo na vlčkovým sáho (dětské ř.kadlo). Brn. Brt. D. II. 174. Pověry o trávě vz v Zbrt. Pov. 13., 20., 26.

345609   Tráva Svazek: 9 Strana: 0346
Tráva. Přešla zlou trávu (rozstonala se). Hoř. 95. Ráda pěknú krávu mám, nerada jí trávy dám. Šeb. 243. Nerad by, aby po něm t. rostla (aby umřel). Rybay. — Hořká t. = krticník. Mus. ol. III. 136.

345610   Tráva hořká Svazek: 10 Strana: 0448
Tráva hořká, vz Hlaváček zde. Aká tráva, taká seč — aký človek, taká reč. Sb. sl. VIII. 87.

345611   1. Tráva, travka, travička, travina, travinka Svazek: 4 Strana: 0151
1. Tráva, travka, travička, travina, travinka, y, travice, e, f., lat. gramen, něm. das Gras. O krácení á (travou atd. ) vz Brána. T. od tru, strslov. = živiti, vz U, Natrutiti. Trávy (gramineae) = rostliny mající stébla oblá, cívkovitá, květy latnaté n. klasné, mezi něž i obilí náleží. Rostl. Trávy latnaté a klasaté: kukuřicovité, oly- reae, cukrovníkovité, saccharineae, bérovité, paniceae, chrasticovité, phallarideae, psár- kovité, alopecuroideae, chloriskovité, chlo- rideae, rýžovité, oryzeae, psinečkovité, agro- stideae, kavilovité, stipaceae, rákosovité, arundineae, otruhelcovité, ligeaceae, pěcha- vovité, seslericeae, ovsovité, avenaceae, me- dyňkovité, holcaceae, kostřavovité, festu- caceae, ječmenovité, hordeaceae, smilkovité, nardoideae. Jhl., Rstp. 1706., Kk. 106., 111. Nejdůležitější trávy: kukuřice, rýže, cu- krovník, oves, proso, bér vlaský, cirok n. proso indijské, rosička, pšenice, ječmen, žito n. réž, bambus. Jhl. v S. N. Vz tam více. Obyčejně jménem trávy znamenají se rost- liny k píci dobytku sloužící. Jg. V hospo- dářství slove tráva každá bylina, která vy- skytuje se krom vůle naší mezi jinými, prací setými, ušlechtilými bylinami jako: ohnice, hořčice planá, koukol, pýr atd. Vaň. V už- ším smyslu některé byliny zvl. travou se jmenují jako: hořká t. (hlaváček nachový), medová, rosná (rosička), vonná (tomka vonná, anthoxanthum odoratum, das Ruchgras), kry- stoforová (samorostlík, vranec, actaea, Chri- stophorskraut, Rstp. 25. ), zlá, Jg., Šp., žabí, Kh., mořská (vlastně: vocha n. pásemnice mořská). Jhl. Vz Schd. II. 261., 272., Čl. 153., Kk. 116., Slb. 125., KP. III. 372., S. N., Kom. J. 134., 419. T. čínská, boehmeria nivea, Chinagras; Urtica nivea, chinesische Nessel. Dch. Tráva mladá: úmlaď; špatná: prašec; stará: stařina n. travina; rychle vy- rostlá: výskočná, máholná. Šp. T. slamnatá: slamnačka; rákosovitá: chrastice; wildes Gras: tuří tráva. Šm. Uzel n. nůše trávy na Slov.: batoh. D. Plachta na trávu: měchna, loktuše. Jg. Klín trávy. T-u škubati, štikati, vytrhovati, V., žíti, strojiti, chystati (srpem), srpiti, sbírati, Us., vykliditi, trhati, vytrhati, D., vypleti, pleti, kositi. Us. T. bují (wu- chert); Šla trávu žít; Chřadnu jako tráva. Us. Dch. Šla kravám na trávu. Us. Brt. T. ze suchopáru. Er. P. 416. Poslal Aničku pro kosíř, že jí travěnky nakosí; Domluvily se dvě panny, by tej travěnky nažaly; Po tym dvorečkem lučenka, na ní vysoká travěnka; Jenom ty mě, má panenko, pověz, kam ty ráno na travěnku půjdeš?; Já chodím na travěnko do zelenýho hájko; a já naše koně vodím do drobnýho jatýlko; Travěnka uvjadne, jak na ňu mráz přijde a vaše po- ctivosť na věky zahyne. Sš. P. 137., 191., 246., 247., 498. Jak mraz na ňu padně, ta travinka zvadně, tež tak tej dzěvecce věnec z hlavy spadně. Sš. P. 378. Si-li ty, panenko, upřímná, nasekej travěnky do klína. Ps. u Frenšt. Šd. Ja si zaspívam, idúc na trá- vičku. Sl. ps. 10. Zelený jako tráva. Pásti dobytek v trávě; dobytek se pase v trávě, Us.; na t-u jíti (na Mor. Zlínku dle Brt. = na louce, na mezi atd. vysíkati; o trhání trávy v obilí říkají tam: cerky šly na hle- danou); na t-ě býti. D., Šp. Nachystati kra- vám trávy. Us. T-ou krmiti. D., Šp. Travou živ byl. Br. T-ou zarůsti. Us. Travka na ní roste (pohrbena jest). Rkk. Na kom tráva roste, toho už hlava nebolí. Netužte, kmetie, netužte, juž vám travička vstává, tako dlúho stúpaná cuziem kopytem. Rkk. 36. T-u na řady sekati. Šp. Ten nebude dlouho t-u šla- pati (umře); Přestal trávy tlačiti (vz Smrť); Nerád by, aby po něm t. rostla (vz Závisť); Ať jde, tu pro něho tráva nerostla (Odbytí). Č. Ten, rozumím, že slyší t-vu růsti (= ne- smírně se chlubí). Vz Chlubivý. Č. Prve než t. zroste, už koň umře. Smil. Z podrostající zase t-vy votava byvá. Kom. Z trávy se- čené na den panny Marie teče prý krev. U Mnich. Hr. Sbtk. 12. Děvy utrhnuvše ně- kolik stebel trávy svazují jich konce po paměti v klíně takto říkajíce: Trávo, trávo zelená, po pamětí pletená, pověz ty mně pouhou pravdu, za koho se vdávat budu. K čemu se pletení podobá, takový očekávají na sebe osud; podobá-li se věnečku, brzo se vdají. Ib. 33., Er. P. 80. Na vysoké hoře zelená se tráva, ať ta naše láska stejná vždy zůstává. Sbtk. 312. Proto tráva zelená, že je blízko vodička; proto panna hezounká, že je ještě mladička. Ib. V tom našem sá- dečku travička zelená, v tom našem sádečku tráva roste: žne ji tam Ančička, je ještě maličká, já si na ni počkám, až doroste. Er. P. 140. Při ďarmotskom mostě tam trávička roste, trávička zelená povýše kolena. Kdo ju kosit bude, ten muoj milý bude: kosí ju Janíček, sivý holubíček. Koll. I. 296. Přes potok můsteček prohýbá se: roste tam tra- vička neseká se (děvče-li nemá milovníka). Er. P. 149. Škoda trávy zelenoučké, nikdo jí nekosí; škoda jest prstenku mého, leda- kdo ho nosí (naříká děvče nemilované). Sbtk. 313. V háji travičku žíti, nechtějte to činiti, panny a mládenci s zelenými věnci: můžete se požíti. Er. P. 189. Je li z jara mnoho žluté trávy, bude prý mokrý rok; pakli je z jara mnoho bílé trávy, bude prý suchý rok. Er. P. 53. U večer filipojakubský kladou u nás přede dvéře chlévů kusy drnu co nejhustšího, aby čarodějnice neměly k do- bytku přístupu; neboť která čarodějnice se chce do stáje dostati, ta musí dříve všecku travičku v drnu spočítati. Sbtk. 315. O vý- znamu trávy v národním podání vz Ib. 311. až 315. Dyž pudu na trávu, pudu po do- lině, abych uslyšela ty ochozky zvone; Šlo děvča na trávu na širokú mezu; ponejprv zažala, prsteček odžala; Co ty dívča, co ty nám dáš, dyž tu trávu kosíváš ?; Kázali otec a máti, zelenej trávy nažati; Kdo vám tu trávu kázal žít? jedna musíte a námi jít; Zelenaj se, zelenaj zelená trávo v lesi! Jak se já mam zelenať, dy už jsem na pokosi?; Ona trávu žala, trávu dožínala; S pánem Bohem, mé mamičky krávy, nebudú vám nosit moje záda trávy; Kdo ťa bude trávo kosit, až já budu paláš nosit ?; A tou travou jetelovou... Sš. P. 72., 164., 189., 190., 264., 329., 456., 601., 659. (Tč. ). V černym lese slavik zpivo, tamo dzevče trovu zbito, nazbi- rala moc, němohla ji zmoc. Sš. P. 538. Hledej trávy pro své krávy, ona ti dá ztravy. Tč. T. před Jiřím (rostoucí) má se raději zatlouci, poněvadž, roste-li t. v tu dobu, potom zima bývá. V Bystersku. Sn. Před sv. Juřím kdyby trávu ze země kleštěmi táhl, nevytáhne jí a po sv. Juří kdyby ji kladívkem do země vtloukal, poroste přece. Kda. Z trávy bude seno a z krásné dívky stará suchá žena. Hnš. Na zpósob nedobrej trávy zlé mravy zróstajú, čím jich jest víc, tím vždy většé potupení majú. Slov. Tč. Mníš trávu, on zelí (vz Nedorozumění). Lb. Když v letě pes travu žere, pršívá. Us.

345612   Travač Svazek: 4 Strana: 0152
Travač, e, m. = travař. Jg.

345613   Travačka Svazek: 4 Strana: 0152
Travačka, y, f. = travařka. Jg.

345614   Travačka Svazek: 7 Strana: 1393
Travačka = kosa na trávu. Lib. NZ. I. 545.

345615   Travař Svazek: 4 Strana: 0152
Travař, e, m., der Graser, Grassammler. Mor. Šd.

345616   Travař Svazek: 9 Strana: 0346
Travař, e, m., aspidiphorus, brouk. T. okrouhlý, a. orbiculatus. Klim. 479. — ?., limobius, brouk. T. severní, 1. borealis. Klim. 562.

345617   Travaření Svazek: 7 Strana: 0921
Travaření, n. Lesní t., Waldgräserei, f.

345618   Travařka Svazek: 4 Strana: 0152
Travařka, y, f., die Grassammlerin, Gras- magd. Mor. Šd.

345619   Travařka Svazek: 7 Strana: 0921
Travařka, apamea, motýl. Vz Kk. Mt. 204.—206.

345620   Travařka Svazek: 9 Strana: 0346
Travařka, y, f., Hellgrüne, motýl. Exl. 133.

345621   Travařství Svazek: 7 Strana: 0921
Travařství, n. = žetí trávy, Graserei, f. Šp., Dmk.

345622   Travce Svazek: 4 Strana: 0152
Travce, e, m. = kdo tráví své jmění, der Zehrer, Esser, St. skl.; kdo utrácí, jedlík, der Zehrer, Schlemmer. Výb. I. 838.

345623   Travce Svazek: 7 Strana: 0921
Travce nemúdrý. Sv. ruk. 151.

345624   Travčice Svazek: 4 Strana: 0152
Travčice, něm. Drabschitz, Trabschitz, ves u Terezína. PL. Vz Tk. III. 53., 85., V. 261.

345625   Travec Svazek: 9 Strana: 0346
Travec, vce, m., limarcha, brouk. T. hrbo- latý, t. gibba, kovolesklý, metallica, kožitý, violaceonigra, tmavý, tenebricosa. Vz Klim. 682.

345626   Trávec Svazek: 10 Strana: 0673
Trávec, vce, m. = rod mandelinek. Ott. XXV. 447.

345627   Travečka Svazek: 7 Strana: 0921
Travečka, y, f. = travička. Kaj je kra- večka, tam je t. Slez. Šd.

345628   Tráven Svazek: 4 Strana: 0152
Tráven, vna, m. = měsíc, ve kterém tráva nejvíc roste, der Grasmonat. T. u starých = květen, trnopuk, der Mai, Wonnemonat; na Mor. a na Slov. = červen, Juni, der Brach- monat. D., Plk., Jg., Šm.

345629   Trávenec Svazek: 4 Strana: 0152
Trávenec, nce, m. = kdo lidi jedem tráví, Giftmischer, m. Kon.

345630   Trávení Svazek: 4 Strana: 0152
Trávení, n., die Verdauung. Digestion. Vz Tráviti. Nejhlavnější stroj t. neb zaží- vaní jest žaludek. Krok. Vz S. N — T. = utrácení, die Zehrung, Verzehrung. T. zá- soby, píce, času. Us. — T. těla míti (sou- chotiny), die Abzehrung. Us. v Krkonš. — T. = dávání jedu, die Vergiftung, Gift- mischerei. Upálen pro t. V. T. jedem. Reš. Proti t. Jád. Vilstvo, nestydatosť, smilstvo, čarovánie, trávenie. ZN. — T. = jed, vlaský šíp, vlaská polívka, das Gift. V. T. mu při- chystala Biancof. T-ním skonal. BO. Když žena muži t-ním anebo zabitím hrozí aneb muž ženě, ti mají rozvedeni býti; Jestliže by byl který prve měl svú manželku a dietě s ní měl a potom t-ním neb čáry byl omižděn, aby se nehodil k skutku manželskému. Hus III. 208., 207. (Tč. ).

345631   Trávení Svazek: 7 Strana: 0921
Trávení. Cf. Slov. zdrav. 373.

345632   Trávení Svazek: 8 Strana: 0433
Trávení. Jak hojí špatné t. žaludku na Slov. Vz Phľd. XII. 566.

345633   Trávení Svazek: 10 Strana: 0448
Trávení, n. Léky sesilující t., digestiva. Ktt.

345634   Trávenice Svazek: 4 Strana: 0152
Trávenice, e, f. = trávenina. Slov. Bern.

345635   Trávenina Svazek: 4 Strana: 0152
Trávenina, y, f., na Slov. trávenice, e, f. = jed, Gift, n. Chč. T-nu kdo přijal, otéká. Kom. J. 308. Jedem, t-nou otráviti, t-nou napustiti. V. T-nou se světa ho sprovodila. Sych. Vypil t-nu. Jel. Enc. mor. 24.

345636   Trávenina Svazek: 7 Strana: 0921
Trávenina. Koll. Sl. dc. I. 44., Výb. II. 940., 57. b.

345637   Trávenina Svazek: 8 Strana: 0433
Trávenina. T. jedu. Chč. S. 297. Opil se jejémi t-nami. Ib. 88.

345638   Travenka Svazek: 7 Strana: 0921
Travenka, y, f., venefica, travička. Rozk.

345639   Travěnka, travinka Svazek: 4 Strana: 0152
Travěnka, travinka, y, f., das Gräslein. Vz Tráva. Č.

345640   Travenský Svazek: 7 Strana: 0921
Travenský potok v pohoří karpat.

345641   Trávený Svazek: 4 Strana: 0152
Trávený, verdauet, verzehrt, vz Tráviti. — T. = otrávený, jedem napuštěný, vergiftet. Kn. lék.

345642   Travěný Svazek: 4 Strana: 0152
Travěný = z trávy, Gras-.

345643   Traversa Svazek: 4 Strana: 0152
Traversa, y, f., z franc. = příčnice, malý příční násep proti střelbě a nepřátelským útokům se strany na pevnostních hradbách, die Quer-, Vorschanze. S. N.

345644   Traversa Svazek: 7 Strana: 0921
Traversa = příční trám z kujného že- leza. Pcl. 99., 100. T. = respa. Mor. Brt.

345645   Traversa Svazek: 10 Strana: 0448
Traversa, y, f., vz Schodnice (zde).

345646   Travertin Svazek: 4 Strana: 0152
Travertin, u, m., stavební kámen u Říma, vápenitý tuf. Vz Schd. II. 136., S. N.

345647   Travestie Svazek: 4 Strana: 0152
Travestie, e, f. (z lat. trans vestire) = převlečení, přeodění; báseň nárubná, na ruby, die Travestie. Rk., Nz. T. je druh žertovné básně, která látku nějakou, již básnicky vzdělanou, odívá formou komickou, čímž liší se od parodie, která naopak látku vážnou za směšnou vyměňujíc podržuje vážnou formu jejího vypravování, Vz S. N., Mus. 1844. str. 439. Parodie a t. jsou napodebeniny a pře- tvary básní stávajících. P. mění obsah za- chovávajíc formu (mluvu, verš), t. zachová- vájie obsah dodává mu i jiného tvaru. I ta i ona čelí k tomu, aby básně vážné přetvo- řila v komické. Poněvadž i ta i ona básně mnohdy vznešené sprosťáctvím kálejí, vkusu uměleckému škodívají. KB. 231.

345648   Travestie Svazek: 7 Strana: 0921
Travestie. Cf. Jg. Slnosť. 157., Kram. Slov., Lpř. Baj. aisop. 41.

345649   Travestovati Svazek: 4 Strana: 0152
Travestovati = na ruby převléci nebo obrátiti, travestiren. Nz.

345650   Travestovati co Svazek: 10 Strana: 0448
Travestovati co: nějakou látku. Lít. I. 377.

345651   Travice Svazek: 4 Strana: 0152
Travice, e, f. = tráva. Jediechu po past- vinách jezerních zelenú t-ci. BO.

345652   Travice Svazek: 7 Strana: 0921
Travice. Gen. 2. b. Mus. 1890. 455.

345653   Travič Svazek: 4 Strana: 0152
Travič, e, m. = kdo tráví jmění, zásobu, der Zehrer. D. — T. = kdo lidi jedem tráví, der Vergifter, Giftmischer.

345654   1. Travička Svazek: 4 Strana: 0152
1. Travička, y, f., die Zehrerin. Bern. — T., die Vergifterin, Giftmischerin.

345655   2. Travička Svazek: 4 Strana: 0152
2. Travička, vz Tráva.

345656   Trávidlo Svazek: 4 Strana: 0152
Trávidlo, a, n., das Verdauungsorgan. Nz.

345657   Trávil Svazek: 4 Strana: 0152
Trávil, a, m., der Zecher. Veselý t. Dch. Hostinec u veselého trávila. Us. Dch.

345658   Trávilka Svazek: 9 Strana: 0346
Trávilka, y, f., vz Schránilka.

345659   Travina, travinka Svazek: 4 Strana: 0152
Travina, travinka, y, f. = tráva, das Gras, der Rasen. Kom., Reš., Kram.

345660   Travinatý Svazek: 7 Strana: 0921
Travinatý, gräsig. T. zeliny. Hdž. Čít. 199.

345661   Travitel Svazek: 4 Strana: 0152
Travitel, e, m. = trávil, travič. Bern.

345662   Travitelka Svazek: 4 Strana: 0152
Travitelka, y, f. = travička.

345663   Tráviti Svazek: 4 Strana: 0152
Tráviti, trav, trávě (íc), il, en, ení; trá- vívati. T., od kořene tru (krmiti). Mz. 415. Cf. Natrutiti. Mkl. B. 437. — T. = zažívati, verdauen; krmiti se, žíti, zehren, leben; (jedením) spotřebovati, zničiti, zehren, ver- zehren; nezdravým něčím krmiti, vergiften; se = umenšovati se, zehren. Jg. — abs. Ža- ludek tvůj dobře tráví. Us. Víno tráví. D. Ktož viece tráví, než móž jmieti, bývá chud. BO. Vodě přátely trávě, nakládaje. Půh. I. 150. Trávil jsem více, nežli těch peněz jest. Půh. I. 341. — co, koho. T. starou zásobu (spotřebovati). Jg. Zahálčivý život t., věk, čas, V., svá léta. D. Nočky (noci) som travila (bděla jsem). Slov. Obviňovali je, že tráví lidi. Ml. — co, se kde. čas v hospodě trá- viti. V. Nad okrskem hvězdným trávili chvíle blažené. Ráj. Svá poslední léta v klá- šteře trávil. Ml. Dva dni trávil na břehu, šp. prý m.: prodléval, pobyl, prožil; ale káraná vazba jest dobra, cf. násl. Věk svůj při někom tráviti. Us. Dch. Žoldnéře své na radnici trávili (živili). Bart. A více že u mne trávil se svými tovařiši a koňmi. Půh. I. 284. Svůj mladý věk trávit musím jako panna v klášteře. Sš. P. 635. Již prý vešlo ve zvyk prodlévati sněmováním z úmysla, aby chudší zemané, nemohouce dlouhý čas na sněmě tráviti, rozjeli se před koncem. Pal. Dj. III. 3. 246. V Praze je dobře t. Us. Víno tráví se v sudu. D. T. život, zimu v městě. Ml. — jak: t. na své (na své živ býti). Pref. Neměli nač déle t. Čr. Jiřík praví, že nemá o čem býti a nač tráviti, a že ho z domu ven honí. NB. Tč. 203. Pyšně se odievá na almužnu a tráví, ano lidé to zjevně vědie. Hus II. 316. Na cizí měšec tráviti. Reš. Čas na pláči t. Mkl. S. 667. — co v čem (s kým). Celé živobytí ve hře t. Bern. T. dny v zahálce, Kram., ve štěstí. Br. Čas v obžerství s někým tráviti. Chč. 303. Život v darebnosti t. Slov. Tč. Čas svůj máš t. v dobrém živobytí. Mor. Tč. Svůj čas v klevetách t. Chč. 451. — komu. Ža- ludek mu špatně tráví. Us. Dch. — po čem. Po tom by mohl myši t. (tak to v žaludku tráví). U Žamb. Dv. — z čeho: ze svého. D. — kdy. Za těch těžkých časů nemůžeme skvostně t. Ml. — co, koho čím (jak): horkem, plamenem něco t., čas hrou, V., někoho jedem. BR. II. 703., Chč. 380., V. Pod sladkým medem tráví lidé lidi jedem. Č. — co jak dlouho. Věk do šedin tráviti. Kom. — s adv. Skvostně t. (žíti), Reš., špatně. Šp.

345664   Tráviti Svazek: 8 Strana: 0433
Tráviti. O pův. vz Gb. H. ml. I. 75.

345665   Tráviti Svazek: 9 Strana: 0346
Tráviti = jedem usmrcovali. Mas. ruk. 40b.

345666   Tráviti co jak Svazek: 7 Strana: 0921
Tráviti co jak: dni na modlitbách. Us. Pdl. — kdy. Aby po službě chrámové čas užitečně t-li. Ddk. — odkud. Měl z čeho t. Sá.

345667   Trávivý Svazek: 7 Strana: 0921
Trávivý, gut zehrend. Vz Trovný (dod ).

345668   Travka Svazek: 4 Strana: 0153
Travka, y, f. = tráva.

345669   Travľena Svazek: 8 Strana: 0433
Travľena, y, f. = trávnice, travařka, Grasmagd, f. Brt. D. II. 402.

345670   Travna Svazek: 4 Strana: 0153
Travna, y, f., něm. Trave, řeka v sev. Německu. Vz S. N. — T., Trawemünde, mě. v Meklenbursku. Šb.

345671   Travná Svazek: 4 Strana: 0153
Travná, é, f., hora ve Slezsku. Tč.

345672   Travňák Svazek: 7 Strana: 0921
Travňák, u, m. = koš na trávu, Gras- korb, m. Mor. Šd.

345673   Travnatěti Svazek: 7 Strana: 0921
Travnatěti, ěl, ění = travnatým se stá- vati, grasreich werden. Us. Šd.

345674   Travnatosť Svazek: 4 Strana: 0153
Travnatosť, i, f., grasige Beschaffenheit. Ros.

345675   Trávnatý Svazek: 4 Strana: 0153
Trávnatý (travnatý. V. ) = plný trávy, travou obrostlý, grasreich, grasig. Rst. 507. T. louka, pole, Ros., místo, Br., ječmen. Us.

345676   Trávné Svazek: 4 Strana: 0153
Trávné, ého, n., něm. Trawny, ves u Na- savrk. PL.

345677   Trávní Svazek: 4 Strana: 0153
Trávní = trávy se týkající, na trávu, Gras-. T. kosa, loktuše (vz Tráva), jahoda (trávnice). Us. Jád. T. jelen, který v létě a na podzim žádného zrní nežere. Šp. T. semeno, der Grassame. Dch.

345678   Trávní Svazek: 10 Strana: 0448
Trávní cesta, vz Trávný v VIL 1393.

345679   Trávnice Svazek: 4 Strana: 0153
Trávnice, e, f. = jahoda červená větší, die Grasbeere. D. — T. = jahodník kopeční, fragaria collina, die Erdbeere. Rstp. 497., Čl. Kv. 368., FB. 100. — T. = loktuše trávní, drhta, das Grastuch. Vz Tráva. Us. na Mor. Bkř. — T. = zahrada, kde tráva roste, der Grasgarten. D. — T. = místo, kde tráva ke krmení se skládá. Da. — T. = kytka z trávy, der Strauss von Gras u. Feldblumen. Us. — T. = nůše na trávu, der Graskorb. Us. Sá. — T. = dívka na trávu jdoucí, grasendes Mädchen, die Grasmagd. Dch. Vz Travařka. — T., pl. = písně, zpěvy travařek. Slov. Ozývajú sa medze i háje jejich trávniciami. Dbš. 52., Pokor. Z hor. 202. — T. = ža- ludek jelení, dančí a srnčí zvěři. Šp.

345680   Travnice Svazek: 7 Strana: 0921
Travnice. Cf. Mách. 174.

345681   Trávnice Svazek: 7 Strana: 0921
Trávnice, Grasmagd. T-ce, t-ce, v poli záškodnice, ale ste do domu dobrie robot- nice. Koll. Zp. 1. 293. — T., miris, hmyz. Brm. IV. 628.

345682   Trávnice Svazek: 10 Strana: 0448
Trávnice, e, f. = trávnik. Tam se roz- prostírá široká t. Tbz. V. 5. 40.

345683   Trávnický Svazek: 4 Strana: 0153
Trávnický. T. ulice v Přerově; mlýn u Rychnova. PL.

345684   Trávnicovitý Svazek: 7 Strana: 0922
Trávnicovitý. T. rostliny. Rosc. 137.

345685   Trávnicovitý. T Svazek: 10 Strana: 0448
Trávnicovitý. T. rostl., plumbaginaceae. Vz Ott. XIX. 918.

345686   1. Trávníček Svazek: 4 Strana: 0153
1. Trávníček, čka, m., vz Trávník.

345687   2. Trávníček Svazek: 4 Strana: 0153
2. Trávníček, čka, m., Trawniček, ves u Čes. Dubu. PL., Tk. II. 551. — T., osob. jm.

345688   Trávníček Svazek: 8 Strana: 0433
Trávníček. Dříve než je zajíček, má býti pěkný t. Heršpice. Rous.

345689   1. Trávnička Svazek: 4 Strana: 0153
1. Trávnička, y, f., samota u Smíchova. PL.

345690   2. Trávnička Svazek: 4 Strana: 0153
2. Trávnička, y, f., rostlina, armeria, die Grasnelke. T. obecná, a. vulgaris, pomořská, a. maritima, Rstp. 1239., Čl. Kv. 269., Slb. 290., FB. 66., alpská, alpina. Krok.

345691   3. Trávnička Svazek: 4 Strana: 0153
3. Trávnička, y, f. = plachta na trávu, vz Trávnice. Přinde na ťa mysliveček, vezme ti t-čku. Brt. P. 69.

345692   Trávničkolistý Svazek: 4 Strana: 0153
Trávničkolistý = listy mající jako trá- vnička. Krok. III. 497.

345693   Trávnik Svazek: 4 Strana: 0153
Trávnik, a, m., mě. v Bosně. Vz S. N.

345694   1. Trávník Svazek: 4 Strana: 0153
1. Trávník, u, trávníček, čku, m. = drn zelený, místo travou obrostlé, pažit, úpor, der Rasen, Anger, Grasplatz. V. Ležeti na t-ku, Us., v t-ku; po t-ku se proháněti; na t-ku husy pásti; t. popelem mrviti. Us. Na- šel ho za kamny na trávníku (zvl. když se zloděj vymlouvá, že věc našel. Vz Výmluva). C. Byli jsme na t-kách, auf den Weide- plätzen. Us. Šd. Tečou dvě vody, obě proti sobě, mezi vodama trávníček zelený; Zka- zuju mu toli zdraví, co je na trávničku trávy; Viděla sem ho hen (= tam) v há- jíčku, seděl tam s jinú na trávníčku; Před naše (před naší chalupou) je pěkný, hrubý trávník zelený. Sš. P. 48'., 114., 331., 606. Sady také i s řekami i s pastvami i s tráv- níky, a což k tomu přísluší. Půh. I. 269. T-ky, die Hutweide. Na t-kách. Šd.

345695   2. Trávník Svazek: 4 Strana: 0153
2. Trávník, a, m. = pták, pěnice, die Grasmücke.

345696   3. Trávník Svazek: 4 Strana: 0153
3. Trávník, staré jméno nynějšího ostrova Střeleckého v Praze. Tk. II. 130.

345697   4. Trávník Svazek: 4 Strana: 0153
4. Trávník, u, m., něm. Trawnik, a) díl města Zlína, b) ves u Letovic, c) ves u Kro- měříže, d) samota u Rychnova. PL., Tk. I. 626.

345698   5. Trávník Svazek: 4 Strana: 0153
5. Trávník, vz Trarník. Trávníkovatý, rasig.

345699   Trávník Svazek: 7 Strana: 0922
Trávník. Cf. Kram. Slov. Travníček se mu zazelenal (vede se mu lépe). Šml. Za- kládání trávníků. Vz Kram. Slov. — T-ky = pole a luka u Přerova a j. Pk., Vck.

345700   Trávník Svazek: 9 Strana: 0346
Trávník. Sezelenal jako t. Hoř. 95.

345701   Trávník Svazek: 10 Strana: 0673
Trávník, u, m. = pastviny u Lenešic. Čel. Priv. II. 225.

345702   Trávníkář Svazek: 9 Strana: 0346
Trávníkář, e, m. Ovcím, volům, kravám dobře služ, bys nemusel hledat t ře nůž. Čes. 1. VII. 376.

345703   Trávníkové Svazek: 4 Strana: 0153
Trávníkové, ého, n., die Abgabe für die Grasweide. Obec dává t-vého 16. gr. 16. stol. Gl. 343.

345704   Trávníky Svazek: 10 Strana: 0448
Trávníky, čásť Vsetína. Vck.

345705   Travnistý Svazek: 7 Strana: 0922
Travnistý = travnatý. T. niva. Slov. Čjk. 53.

345706   Trávnitý Svazek: 10 Strana: 0448
Trávnitý = trávnatý. Liptov. Sbor. slov. IX. 44.

345707   Travný Svazek: 4 Strana: 0153
Travný, verzehrend. Přístoj dymotravný v komínech, Rauchverzehrungsapparat. Us. Dch.

345708   Trávný Svazek: 4 Strana: 0153
Trávný = trávu mající, grasreich, grasig, Gras-. T. cesta, Ros., zem, Troj., pole. Jel. Tam bylo sedánko t-né (z trávy). U Do- brušky. Vk. T. obilí travou prorostlé). Us. Klš. — T. = na trávu, Gras-. T. kosa. D. — T. jahody = trávnice (v trávě ro- stoucí). Jakožto zeleni travne spadnú, olera herbarum. Žalt. wit. 36. 2.

345709   Travný Svazek: 7 Strana: 0922
Travný, ého, m., hora v pohoří karpat. Škd.

345710   Trávný Svazek: 7 Strana: 1393
Trávný. T. cesta (na které tráva roste). Arch. XI. 307., Půh V. 33.

345711   Travný Svazek: 9 Strana: 0346
Travný. T. potrava (dobytka). Fisch. Hosp. 192.

345712   Travný Svazek: 10 Strana: 0448
Travný člověk = který dobře tráví. Zvon III. 724. — T., hora ve Slezsku Vyhl. Slz. 5.

345713   Travný Svazek: 10 Strana: 0673
Travný jed (otravující). Škod. II2. II. 193.

345714   Travobujný. T Svazek: 10 Strana: 0448
Travobujný. T. krajina. Msn. II. 33., Hym. 9., 21.

345715   Travohojný Svazek: 4 Strana: 0153
Travohojný, grasreich. Bž. 24.

345716   Trávojed Svazek: 10 Strana: 0448
Trávojed, u, m. = jed. Vzal t. a pomalu umřel. M. Bolesl. Čes. 1. XIII. 89.

345717   Travokyprý Svazek: 10 Strana: 0448
Travokyprý důl. Msn. Od. 254.

345718   Travolistý Svazek: 10 Strana: 0448
Travolistý ptačinec. Ott. XXIV. 95.

345719   Travomunda Svazek: 4 Strana: 0153
Travomunda, y, f., něm. Trawemünde, mě. v území svob. města Lubeka. Vz S. N., Travna.

345720   Travonosný Svazek: 4 Strana: 0153
Travonosný, mit Gras bewachsen. Hank.

345721   Travopis Svazek: 4 Strana: 0153
Travopis, u, m., agrostographia, die Be- schreibung der Gräser. Jg.

345722   Travoplodný Svazek: 7 Strana: 0922
Travoplodný, grasreich. Lpř.

345723   Travorodný Svazek: 7 Strana: 0922
Travorodný = travoplodný. NA.

345724   Travoseč Svazek: 4 Strana: 0153
Travoseč, e, f., die Grasmahd. Cf. Seno- seč. Da.

345725   Travosečný Svazek: 4 Strana: 0153
Travosečný, Grasschneide-. Šm.

345726   Travosek Svazek: 4 Strana: 0153
Travosek, u, m., der Grasschnitt. Cf. Senosek. Dch.

345727   Travosť Svazek: 4 Strana: 0153
Travosť, i, f., zastr. = trvavosť.

345728   Travovec Svazek: 7 Strana: 0922
Travovec, vce, m., jistý strom. Světz. 1869. 264.

345729   Travověd Svazek: 7 Strana: 0922
Travověd, a, m. Cf. Mách. 174.

345730   Trávovitý Svazek: 4 Strana: 0153
Trávovitý, grasartig. T. listy (jako jsou u trávy), kosatec. Rst. 507.

345731   Trávový Svazek: 4 Strana: 0153
Trávový, Gras-. T. barva. Rostl.

345732   Travozelený Svazek: 4 Strana: 0153
Travozelený, grasgrün. Us.

345733   Travožilec Svazek: 7 Strana: 0922
Travožilec, lce, m. Osv. 1. 558.

345734   Travožravec Svazek: 7 Strana: 0922
Travožravec, vce, m, Grasfresser, m Kod. v Mt. 1. 63. 22.

345735   Travožravý Svazek: 8 Strana: 0433
Travožravý. T. zvíře = travožravec. Phľd. 1892. 633.

345736   Travsko Svazek: 7 Strana: 0922
Travsko, a, n. = plevel v obilí. Mor. Brt., Bkř.

345737   Travství Svazek: 4 Strana: 0153
Travství, n. = trvání, stálosť. Ms. lex. cath.

345738   Travulina Svazek: 7 Strana: 0922
Travulina, y, f. = travsko (dod.). Šd.

345739   Trázník Svazek: 4 Strana: 0153
Trázník, a, m., osob. jm.

345740   Trázniti Svazek: 8 Strana: 0433
Trázniti = trýzniti. Kotk. 82.

345741   Trba Svazek: 7 Strana: 0922
Trba, y, f. Představovaly si Odinboha čo medzičníka čili štyru v jednej osobe totiž raz s plodivým lemešom, druhý raz zase s rodivou trbou P. Tóth. Slov báj. I. 94.

345742   Trbancovať Svazek: 7 Strana: 0922
Trbancovať = kudliti. Slov. DŠk. V. 29.

345743   Trbeleť Svazek: 7 Strana: 0922
Trbeleť, trbielať sa = třpytiti se, fun- keln, schimmern. Slov. Loos.

345744   Trbělka Svazek: 4 Strana: 0153
Trbělka, y, f. = kolébka z plachty na třech tyčkách. Na Slov. Na Mor. kolíbač. Mřk.

345745   Trblětati se Svazek: 4 Strana: 0153
Trblětati se = míhavě svítiti, schimmernd leuchten. Dch.

345746   Trbliatať sa Svazek: 9 Strana: 0346
Trbliatať sa = třpytiti se. Sbor. slov. II. 35. Sr. Trblietať sa.

345747   Trblietanie Svazek: 8 Strana: 0433
Trblietanie. T. sniahov. Phľd. XII. 480. Vz násl.

345748   Trblietati sa Svazek: 8 Strana: 0433
Trblietati sa = třpytiti se, kmitati se. Cf. Trblětati se. Tam v rovině t-tal sa ohník; Na nebi t-la sa hviezda. Svetlá tak divne t-tajú; Hviezdy po nebi t-tajú. Phľd. 1892. 239., 267., 409., 580.

345749   Trblietave Svazek: 8 Strana: 0578
Trblietave = míhavě. T. slunce svietilo. Phľd. 1897. 7.

345750   Trblietavosť Svazek: 7 Strana: 0922
Trblietavosť, i, f. = míhavý třpyt. Slov. Phľd. II. 583.

345751   Trblietavý Svazek: 8 Strana: 0433
Trblietavý zrak. Phľd. 1896. 596. Cf. Trblětati.

345752   Trblietka Svazek: 7 Strana: 0922
Trblietka, y, f. = trblietavá věc, Ge- flitter, Flittergold, n. Phľd. V. 326. — T., Zittergras, n. Bartol.

345753   Trblietý Svazek: 7 Strana: 0922
Trblietý = třpytivý. Slov. Btt Sp. 66.

345754   Trblot Svazek: 7 Strana: 0922
Trblot, u, m., der Schimmer. Slov. Phľd. II. 101., III. 1. 37., VI. 155.

345755   Trbok Svazek: 4 Strana: 0153
Trbok, u, m., na Slov. = dlouhá síť na ryby, ein Fischernetz. Koll.

345756   Trbos Svazek: 4 Strana: 0154
Trbos, u, m. = trc, der Stoss. Mor.

345757   Trbos Svazek: 7 Strana: 0922
Trbos = drcanec, pohlavek. Val. Vck., Slavč. 4.

345758   Trbuch Svazek: 4 Strana: 0154
Trbuch, u, m. = děloha; břicho, der Bauch, Wanst. Bzd. Vz Terbuch.

345759   Trbúlať Svazek: 7 Strana: 0922
Trbúlať = rozličná jedla miešať. Slov. Ssk.

345760   Trbušany Svazek: 4 Strana: 0154
Trbušany, dle Dolany, němec. Pausche, ves u Kounic na Mor.

345761   Trc Svazek: 4 Strana: 0154
Trc, e, m. = strk, rána, udeření, na Mor. trbos, na Slov.: sot, sota, der Stoss. D. — T. = prd, Furz, m. Mor.

345762   Trcalka Svazek: 10 Strana: 0448
Trcalka = terciářka. Litom. 54.

345763   Trcati Svazek: 4 Strana: 0154
Trcati = trčkati, drobným krokem bě- žeti, zappelnd laufen. Opak je hupkati (po- skakovati, skočmo běžeti). Morav. Šd., Sd. — T. = za každým pohnutím nohy trochu hlasitě avšak z krátka prdnouti = běhaje pomalu prděti zvlášť o dětech. Mor.

345764   Trcek Svazek: 4 Strana: 0154
Trcek, cku, m., der Trab. Morav. Mtl. Jde, běží trckem = klusem, klusá. Morav. Šd. — T., cka, m. = střízlík, der Zaun- könig. U Opavy. Klš.

345765   Trcek Svazek: 9 Strana: 0346
Trcek, cku, m. = běh. Slez. Lor. 80. Vz Trcko.

345766   Trci frci Svazek: 7 Strana: 0922
Trci frci (na označenou ledabylosti, věci nepatrné). Slov. Čo hučíš, potoku ? Vodu mám hlboku. Hlbka t. f., hlbšia láska v srdci. Phľd. V. 57.

345767   Trckati Svazek: 4 Strana: 0154
Trckati = klusem běžeti, schnell laufen. Trckej, ať tam přinděš. Na Ostrav. Tč., Vz Trcati, Trcek. — za kým. Mor. Sd., Šd., Mtl.

345768   Trckati Svazek: 8 Strana: 0433
Trckati. Babička trckala za ním pěšky (belhala se). Brt. D. II. 241.

345769   Trckavě Svazek: 4 Strana: 0154
Trckavě = trcky.

345770   Trckavý Svazek: 4 Strana: 0154
Trckavý krok. Jde krokem trckavým (drobným a rychlým). Cf. Trcek a Trckati.

345771   Trckem Svazek: 7 Strana: 0922
Trckem choditi = trcky. Brt. D.

345772   Trcko Svazek: 7 Strana: 0922
Trcko, a, n. = kyj, klacek, Prügel, m Sl. les.

345773   Trcko Svazek: 9 Strana: 0346
Trcko, trckym = rychlým krokem. Slez. Lor. 80.

345774   Trcky Svazek: 4 Strana: 0154
Trcky, adv. = trckavě. Trcky běžeti = drobným a rychlým krokem, im Schnell- schritte gehen. Cf. Drckem choditi. Vz Trcek, Trcati. Mor. Sd.

345775   Trcna Svazek: 4 Strana: 0154
Trcna, y, f. = stará ženská, ein altes Weib; stará kráva, eine alte Kuh. U Koje- tína. Bkř.

345776   Trcnouti se Svazek: 9 Strana: 0346
Trcnouti se = opiti se. Zát. Př. 72b.

345777   Trculka Svazek: 10 Strana: 0448
Trculka, y, f. = kořalka. Slov. Phľd. XXIII. 747.

345778   Trč Svazek: 7 Strana: 0922
Trč. Cf. Trčeti.

345779   Trča Svazek: 4 Strana: 0154
Trča, dle Báča, der Taugenichts. Trča z Havřic (nadávka). U Nivnice na Moravě. Kch.

345780   Trča Svazek: 7 Strana: 0922
Trča, dle Bača = kdo všude trčí, se baví. Mor. Brt. D. 141.

345781   Trčák Svazek: 9 Strana: 0346
Trčák, u, m. Ta ostane na trčáku = starou pannou. Již. Mor. Šeb. 155.

345782   Trčal Svazek: 10 Strana: 0673
Trčal, a, rn. = trca, kdo všude trčí, se zdrží. Brt. Sl.

345783   Trčala Svazek: 4 Strana: 0154
Trčala, y, m., na Slov. = daremník, za- háleč, der Taugenichts. — T., osob. jm. jm. Mor. Šd.

345784   Trčálek Svazek: 7 Strana: 0922
Trčálek, lka, m. Vz Trčala. Val. Vck.

345785   Trčan Svazek: 9 Strana: 0346
Trčan, a, m. = kdo někde trčí. Vz násl.

345786   Trčanovský Svazek: 9 Strana: 0346
Trčanovský. Bude tam trčet trčan t. Císař. Mtc. 1899. 228.

345787   Trčať odkud Svazek: 10 Strana: 0448
Trčať odkud: ze šatky - vyčnívati, trčeti. Val. Ces. 1. XI. 133.

345788   Trčati Svazek: 9 Strana: 0346
Trčati = trčeti. Někde t. Val. Čes. 1. X. 38.

345789   Trčení Svazek: 4 Strana: 0154
Trčení, vz Trčeti. — T., cvičení tělo- cvičné. T. koulí, nohama. Kurz.

345790   Trčeti Svazek: 4 Strana: 0154
Trčeti, trč, trče (íc), el, ení; trčívati = strměti, hervorragen; vězeti, viseti, hangen, stecken; běžeti, rennen, auf Jemanden los- stürmen. Šm., Jg. Vz Časoslovo. Na Slov. trčati. — abs. Kde trčí (vězí)? Us. — s kým. Zachce-li se jim trčeti s námi (bojovati). Brt. exc. — odkud. Skála trčí z moře. Us. Prsty mu z čižem trčaly. Baiz. Kúla trčí z muru. Na Ostrav. Tč. — kde. Klíč trčí (vězí) ve dveřích, v zámku. Us. ve vých. Čech. a na Mor., Šb. Kopie trčí v zemi. Bj. To mu v kotrbe, v kotrebke trčí. Mt. S. Šaty jeho sú na ložu, srdečko trčí na nožu. Sš. P. 97. Vždy u něho trčí (vězí). Plína trčela ve vodě za kořenem vrby. Věci mezi dveřmi t-í. Zlob. — kam. V oko trč, augenscheinlich. Němčina tomu v oko trč (naopak) vypěstovala fraseologii nominalnou. Kos. Ol. I. 72. (66., 86. ). Jaro- slav v Tatary trčí (žene se). Rkk. 55. Pavel vražedlně trčel proti Ivanovi. Johanit. — čím kam: pažemi v před t. Čsk. — jak kam kudy. Polené davem trčiú (běží) k bráně přiekopy. Rkk. 33.

345791   Trčeti Svazek: 7 Strana: 0922
Trčeti. Cf. Mkl. Etym. 322. a. - kde. Trčel hrad před okem překvapeným. Zr. Gris. — kam. Komín trčí v nebe. Čch. L. k. 31. Musili to v oko trč platiti (svým životem svou nevěrnosť). Bart. 10. — jak. Každý úd mu jiným směrem trčí. Osv. 1889. č. 2.

345792   Trčeti Svazek: 7 Strana: 1393
Trčeti v dialekt. Vz List. fil. 1892. 290

345793   Trčeti v Svazek: 9 Strana: 0346
Trčeti v žádosti. Št. Bes. 96.

345794   Trčidlo Svazek: 8 Strana: 0433
Trčidlo, a, n., Luth, f. Sterz. II. 252.

345795   Trčka Svazek: 4 Strana: 0154
Trčka, y, m., osob. jm. Vz Žer. Záp. I. 117., 206., Tk. IV. 743., S. N., Tf. 372.

345796   Trčka Svazek: 7 Strana: 0922
Trčka, y, f. = trkání. Mor. Knrz. — T., y, m., os. jm. Cf. Výb. II. 308., 831., Arch. VII. 723., VIII. 606., Rk. Sl.

345797   Trčkov Svazek: 4 Strana: 0154
Trčkov, a, m., Trčkadorf, ves u Nov. Města n. Met.

345798   Trčkovna Svazek: 4 Strana: 0154
Trčkovna, y, f. T. Johanka z Lípy. Vz Žer. Záp. I. 29., 35.

345799   Trčmo Svazek: 7 Strana: 0922
Trčmo, stossend. Rgl.

345800   Trčna, y Svazek: 4 Strana: 0154
Trčna, y, m., osob. jm.

345801   Trčopysk Svazek: 7 Strana: 0922
Trčopysk, a, m. = pyšný, nadutý. Slov. Rr. Sb.

345802   Trdeláč Svazek: 4 Strana: 0154
Trdeláč, e, m. = druh pečiva. Peče se na dřevěném válečku, který má podobu kužele. U Kroměř. Včr.

345803   Trdelce Svazek: 4 Strana: 0154
Trdelce, e, n. = trdlo, der Stössel. Aqu.

345804   Trdelnatý Svazek: 8 Strana: 0433
Trdelnatý. T. kačena. Phľd. 1895. 99.

345805   Trdelní Svazek: 4 Strana: 0154
Trdelní (zastr. trdlný), Streich-. T. ryba, kapr, Streichfisch, m. D. Vz násl.

345806   Trdelní Svazek: 7 Strana: 1393
Trdelní rybník, kde se ryby trou. Wtr. Obr. II. 523.

345807   Trdelní Svazek: 8 Strana: 0433
Trdelní kapr. Arch. XIV. 57.

345808   1. Trdelní Svazek: 9 Strana: 0346
1. Trdelní. V IV. 154. Za: Vz násl. při- dej: Trdelník.

345809   2. Trdelní Svazek: 9 Strana: 0346
2. Trdelní kapr = samec. Když t. kapři plné mlíčí mají (na podzim). Fisch. ????. 45., 46.

345810   1. Trdelnice Svazek: 4 Strana: 0154
1. Trdelnice, e, f., zastr. trdlnice, mor- tarium, marteollum. Ždk. Zetři to v t-i. Ms.

345811   2. Trdelnice Svazek: 4 Strana: 0154
2. Trdelnice, e, f. = trdelná, trdlová, jelitová polívka, die Wurstsuppe. Místy též prdelnice. Us. na Mor. Hý., Ktz., Kčk., Kd.

345812   Trdelník Svazek: 4 Strana: 0154
Trdelník, a, m. = trdelní kapr, který se tře, trník, der Streichkarpfen. D. — T., u, m. = pečivo, vaječník, na Slov. též kotúč, eine Eierspeise, der Ringel-, Spiesskrapfen, Ringkuchen. Bern., D., MM. 347.

345813   Trdelník Svazek: 7 Strana: 0922
Trdelník, u, m. = rožen na pečení masa a i moučního jídla, der Bratspiess. Jméno prý odtud, že se jím pořád trdluje = točí. Džl. Cf. Trdlo. Vz násl. Val. Vck. — T. = moučné jídlo na trdelníku pečené. Pokud se peče, stále se omašťuje jako pečeně na rožni pečená. Peče se jenom šestinedělkám, Džl. Cf. Hrb. Obr. 100.

345814   Trdeľník Svazek: 8 Strana: 0433
Trdeľník, n, m. = jídlo. Brt. D. II. 484.

345815   Trdelník Svazek: 9 Strana: 0346
Trdelník. Těsto se vyválí na provázky, natočí na horký dřevený trdlo, pomastí vejcetem, posype tlučenýma ořechama. Šeb. 110.

345816   Trdelník Svazek: 10 Strana: 0448
Trdelník, u, m. = knedlík z hrubé pšeničné mouky. V Podřípsku. Čes. 1. XIV. 145.

345817   Trdelný Svazek: 4 Strana: 0154
Trdelný. T. polívka. Vz Trdelnice.

345818   Trdice Svazek: 4 Strana: 0244
Trdice, e, f., fester Ort. Dch.

345819   Trdicí Svazek: 4 Strana: 0244
Trdicí, bejahend. T. úsudek; věta, vz Věta. V případě jistícím, t-cím, im beja- henden Falle; ke článku průvodnímu od- pověděti způsobem tvrdicím, einen Beweis- artikel bejahen. J. tr.

345820   Trdičký Svazek: 4 Strana: 0244
Trdičký = trochu tvrdý, härtlich. Rst. 510.

345821   Trdidláto Svazek: 4 Strana: 0244
Trdidláto, a, n., der Hartmeissel (u ko- vářů). Šm.

345822   Trdlař Svazek: 7 Strana: 0922
Trdlař, e, m., vz Machov.

345823   Trdlavý Svazek: 4 Strana: 0154
Trdlavý. Sš. P. 198. Trdlavým krokem přijíti, herantrotteln. Na Ostrav. Tč.

345824   Trdlce Svazek: 9 Strana: 0346
Trdlce, vz Trdelce. Gb. H. ml III. 1. 120.

345825   Trdlec Svazek: 9 Strana: 0346
Trdlec. Vz Gb. H. ml. III. 1. 120.

345826   Trdlena Svazek: 4 Strana: 0154
Trdlena, y, f. = ženská, která sebou ráda trdluje, která ráda tancuje, tanzsüchtiges Weib. Mor. Šd. — T. = hloupá ženská, ein einfältiges Weib.

345827   Trdlenec Svazek: 4 Strana: 0154
Trdlenec, nce, m. = trdlo, nemehlo, hlu- pák, ein Lümmel, Dummkopf.

345828   Trdlice Svazek: 4 Strana: 0154
Trdlice, vz Trlice.

345829   Trdlice Svazek: 8 Strana: 0433
Trdlice, e, f. = mědlice, mňadlice. Brt. D. II. 441. Obraz t-ce vz v NZ. II. 563.

345830   Trdlice Svazek: 10 Strana: 0448
Trdlice je huncut proti ní (o mnoho- mluvné ženské). Litom. 73.

345831   Trdlikovati se Svazek: 7 Strana: 0922
Trdlikovati se = tančiti (s příhanou). Val. Vck. Cf. Trdliti.

345832   Trdlinka Svazek: 7 Strana: 1393
Trdlinka, y, f., pták. Vz Zvonohlík (2. dod.).

345833   Trdlinka Svazek: 8 Strana: 0433
Trdlinka, y, f., vz Zvonohlík (3. dod.).

345834   Trdliště Svazek: 7 Strana: 0922
Trdliště, ě, n. = jáma ku tření, způso- bená lososí samicí. Ves. IV. 130.

345835   Trdliti Svazek: 4 Strana: 0154
Trdliti, il, ení, trotteln, trottelnd einher- gehen. Na Ostrav. Tč. — T. se, trdlovati se = strkaje se tančiti; tancovati s někým, kdo tancovati neumí.

345836   Trdlnice Svazek: 7 Strana: 0922
Trdlnice, e, f., marteolum, zastr. Rozk.

345837   Trdlnik Svazek: 10 Strana: 0448
Trdlnik, a, m., ryba. Arch. XXI. 531. Sr. Trdelnik.

345838   Trdlo Svazek: 7 Strana: 0922
Trdlo. Cf. Mkl. Etym. 352. Mám jazyk jak t. (tuhý od kyselých věcí). Brt., Vck. — T. = tření ryb. Když by bylo v trdlo, že by se kapři třeli. Arch. VII. 482.

345839   Trdlo Svazek: 8 Strana: 0433
Trdlo. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 65. Kak velmi bolí, když trdlem hlavu holí. XV. stol. Vlč. Lit. 272.

345840   Trdlo, trlo Svazek: 4 Strana: 0154
Trdlo, trlo, a, trdélko, a, n., z tr (tříti), d jest přídech, vz D. T. = nástroj, kterým se něco tře, palice, palička, moutev, tlouk, tlouček, Jg.; náčiní na dolejším konci ba- kulaté k míchání a tření něčeho v pánvi třecí, der Stössel, die Mörserkeule, der Plattstampfer. Vys. Mák se v pánvi trdlem tře. Ros. T., palička v hmoždíři. Us. T-em někoho holiti (= bíti. Vz Holý). Č. Neholíť se oni trdlem (nemají se nejhůře). Mám ja- zyk jako trdlo (suchý). Litmš. Bda. — T. = válec k válení a k měkčení prádla, die Walze zum Wäschemangeln. Us. — T. = dřevo n. zub na trlici, das obere Holz bei der Flachsbreche. Koll. Vz Lamačka. — T. = trdlenec, hlupec, troup, ťulpas, loula,
motovidlo, der Talg, Klotz, Tapps, Tölpel,
Oelgötze. Tys t. Us. Ty t-o! Us. Šd. Holka,
tys trdlo! Us. Ntk. Mé milé trdlo za tři
groše. Vz Hloupý. Ros., Č. Oženilo se nám
trdlo, vzalo sobě motovidlo. Sš. P. 697.
Takové trdlo a ještě je pošetilá! Dch. Naše
trdlo se vdávalo, motovidlo sobě bralo. Sš.
P. 697. — T. =třeštidlo. U Příbora na
Mor. Mtl. — T. = klacek, který se dobytčeti
na krk zavěšuje, aby pasouc se neběhalo.
U Kostel. n. Orl. Ktk. Vz Rumpál. — T. =
rohatina, der Kleiderstock. Us. u Plzně. — T., na Slov. = dřevěný rožeň k pečení trdel- níků, der Bratspiess zum Braten der Spiess- kuchen. Plk. — T. = tření, pojímání-se ryb n. žab, das Streichen der Fische o. Frösche. Ryby jdou na trdlo. T. žab. Plk. Plod na výrost kapry třecími nasaditi. V. — T., a, m., osob. jm. T. Václ. Vz Tk. V. 137.

345841   Trdločení, n Svazek: 4 Strana: 0154
Trdločení, n. = tancování, der Tanz. Kdyby toho t. nechali! U Kunvald. Msk.

345842   Trdloň Svazek: 7 Strana: 0922
Trdloň, ě, f. = trdlo, hlupec. Mor. Šd.

345843   Trdlov Svazek: 7 Strana: 0922
Trdlov, a, m. = mlýn na nivnickém po- toku u Nivnic na Mor. Mtc. 1892. 4.

345844   Trdlovačka Svazek: 4 Strana: 0154
Trdlovačka, y, f., tanec nějaký. Kšá.

345845   Trdlovati Svazek: 4 Strana: 0155
Trdlovati = trdlem tlouci, váleti, mač- kati, mit dem Stössel, mit der Walze schla- gen, wälzen. Jg. — co: len (na trlici lá- mati, brechen). Len trdlovaný = lámaný. — se = špatně a nemotorně tancovati, skákati při tanci jako trdlo v hmoždíři, im engen Raume schlecht tanzen, sich abmüden mit Jemanden, der schlecht tanzt. Také na Mor. Brt., Šd. — se při čem. Celou noc při dudách se t-vali. Us. — se s kým. S ta- kovou nemotorou se trdluješ? Us. Sá. — kde. Pořád se s ním v hospodě trdluje. Us. Všk.

345846   Trdlovati čím Svazek: 7 Strana: 0922
Trdlovati čím = točiti. Džl. Vz Trdel- ník (dod.).

345847   Trdlovec Svazek: 7 Strana: 1393
Trdlovec, vce, m., druh pečiva. Us.

345848   Trdlovec Svazek: 10 Strana: 0448
Trdlovec, vce, m. = do výšky lité cukroví po stranách s malými výčnělky (větvemi). Prodává se na kusy sekané. Baumkuchen.

345849   Trdloví Svazek: 10 Strana: 0448
Trdloví, n. = jaternicová polévka. U Kr. Městce. Čeč. 178. Sr. Trdlový.

345850   Trdlovka Svazek: 4 Strana: 0155
Trdlovka, y, f., vz Trdlový.

345851   Trdlovský Svazek: 7 Strana: 1393
Trdlovský. Trdlo t-ský = velmi hloupý. Dol. Brtch.

345852   Trdlový Svazek: 4 Strana: 0155
Trdlový, Stössel-. T. polévka = trdlovka, pouze voda trochu omaštěná, ve které se drob vařil. Vz Trdelnice. Us. v Krkonoš, a v Jilemnicku. Hk., Hšv.

345853   Trdnička Svazek: 9 Strana: 0346
Trdnička, y, f. = hrníček? Několik t ček s květinami. Rub. 20.

345854   Trdýlko Svazek: 7 Strana: 0922
Trdýlko, a, n. = trdélko. Vz Trdlo.

345855   Trdýlko Svazek: 8 Strana: 0433
Trdýlko u máselnice (kterým se máslo tluče. Žďár. Brt. D. II. 263. Cf. Tlouk.

345856   Trdže Svazek: 7 Strana: 0922
Trdže = trká. Chodzí jako ovca, t. jako baran. Slov. Rr. Sb.

345857   Tré Svazek: 4 Strana: 0155
Tré, ého, n., staženo z troje, drei. Vz Dvé. U přítomnosti tré knížat; Tré dětí spolu rozených; Tré hrabat na kusy roz- sekal; Mám za to, že o tomto trém se ra- díte. V. Zástup na tré rozdělený. Br. Tré bot (3 páry). D. List na tré rozdělený. Bž. 145. Šel sem do Benátek, tam sem si kúpil krásných tré telátek. Mor. Brt. Tré nás le- želo v komoře na žoldře. NB. Tč. 118. Člo- věka a tré koní. Půh. I. 174. A proto tré pracuje statečně. Hus II. 223. V tom roz- dělení na tré Kristových předků; Soudové a práva na tré byla rozdělena; Při čemž považme toho trého. BR. II. 6. a., 21. b., 238. (Šd. ). Tré koní orných, vuoz a hřebec. Půh. II. 160. Na tré rozděliti. Us. Kromě toho t-ho. Kom. K trému se obraceti. Kom. Všecky pověry v tom trém se zdržují. V. Tré holoubátek uletělo. Us. Ženská milosť jest jako hosť, panská přízeň též jako sen, růžový květ, to tré jde zpět. Us. Žena, osel, ořech, to spolu tré hned požitečnější bývá ubité. Prov. D. Kůň brůna, žena důra, Janek pachole, řídko z toho t-ho co v hod bude. Prov. D. Prosby nedostatek na trém záleží. Hus I. 379.

345858   Tré Svazek: 7 Strana: 0922
Tré. Tohoto trého. Št. To na tomto trém záleží. Kol. 4.

345859   Tré Svazek: 9 Strana: 0346
Tré, trého, trému. Také nesklonné. Vz, Gb. 1J. ml. III. 1. 503.

345860   Trebal Svazek: 4 Strana: 0156
Trebal, a, m., osob. jm. Mor. Šd.

345861   Trebalo Svazek: 4 Strana: 0156
Trebalo = třeba bylo. Slov.

345862   Trebár Svazek: 4 Strana: 0156
Trebár = třeba, třebas. Trebár ma ne- vidzíš, ale ma hneď poznáš. Ps. sl. 10.

345863   Trebars Svazek: 7 Strana: 0922
Trebars = třebas. Slov. Dbš. Úv. 63.

345864   Trebársaký Svazek: 8 Strana: 0433
Trebársaký = všelijaký. Môj Janko nie t. Phľd. 1895. 451.

345865   Trebas kdo Svazek: 7 Strana: 0922
Trebas kdo = kdokoli. A veru odporú- čam tu plodinu srdečne trebas komu. Slov. LObz. XX. 237.

345866   Trebasaký Svazek: 7 Strana: 0922
Trebasaký = hoďasaký, akýkolvek. Slov. Zátur.

345867   Trebati-us Svazek: 4 Strana: 0156
Trebati-us, a, m., římský právník za dob Caesarových. Vz S. N.

345868   Trebčín Svazek: 7 Strana: 0922
Trebčín, a, m., ves na Mor. Tam sedláci mnoho pili a proto měli místo koní jen vrzavé stíny (herky kostmi vrzající). Vz Sbtk. Krat. h. 209.

345869   Trebe Svazek: 9 Strana: 0346
Trebe = pořádně, šikovně, jak třeba. Kto t. jie, t. robí. Zát. Př. 163b.

345870   Trebelli-us Svazek: 4 Strana: 0156
Trebelli-us, a, m., a) konsul, b) děje- pisec římský. Vz S. N.

345871   Trebi-a Svazek: 4 Strana: 0156
Trebi-a, e, f., bylo jméno řeky (přítoku Pada) a města v Italii. Vz S. N.

345872   Trebinje Svazek: 4 Strana: 0156
Trebinje, e, f., mě. v Hercegovině. S. N.

345873   Trebisonde Svazek: 4 Strana: 0156
Trebisonde, vz Trapezus.

345874   Trebjeň Svazek: 7 Strana: 0923
Trebjeň, ě, f. Na T-ni, dze rozum me- rajú. Slov. pořek. Rr. Sb.

345875   Trebované Svazek: 7 Strana: 0923
Trebované Cf. Šf. Strž. III. 618.

345876   Trecí Svazek: 10 Strana: 0448
Trecí deň --třetí. Slov. Nár. sbor. 1902. 7.

345877   Treča Svazek: 7 Strana: 0923
Treča, i, f. = korek. Slov. Bern.

345878   Trečaf, tretšaf Svazek: 4 Strana: 0157
Trečaf, tretšaf, u, m., das Trettschalf (Bottich). 1642. Cl. 343. Na Hané dřevěná nádoba obyč. na dešťovku. Bkř. Dle Mřk. — sud s jedním dnem. Mor. Na mor. Zlínsku — káď, v níž se dobytku sečka paří. Brt. U Uh. Hrad. = veliký škopek s dvěma uchy na prádlo, das Waschschaff. Tč. Místy na Mo- ravě = džber zvl. k vyměšťování hroznů s dvěma držadly. Šd., Kom. J. 449,. Hledí jako hrom do trečava. V již. Mor. Šd.

345879   Trečka Svazek: 7 Strana: 0923
Trečka, y, f. = trička. T. lnu, konopě. Rr. Sb.

345880   Trédílný Svazek: 4 Strana: 0157
Trédílný, dreitheilig. T. služby boží. Sš. Sk 33.

345881   Tref Svazek: 4 Strana: 0158
Tref, u, m. = případek, zdaření, der Zufall, das Ereigniss. Trefem se přihodilo. L. — V tref = v hod, passend. — T., na Sloven. = buch, tresk, der Schlag, Treff. Bern. — T. = jistá karta ve hře, der Treff. Vz Trefle. — Jg.

345882   Tref Svazek: 7 Strana: 0923
Tref. Budú-li (koule) nám dobře a v tref. Arch. X. 66.

345883   Trefa Svazek: 4 Strana: 0158
Trefa, y, f. = trefená věc, když kdo co trefí, der Treffer. Chyba n. trefa? Us. To bude t. Ros. To je t. Us. — T., der Zufall, das Ereigniss. Mor. Tč. — T., y, m. = trefný člověk, ein geschickter Mensch. Tys trefa! Us. u Rychn. Msk.

345884   Trefa Svazek: 7 Strana: 0923
Trefa, der Treffer. Nezáleží na povyku při ráně, ale na trefě. Us. Neměla tu žádné trefy (nic se jí netrefovalo, nebylo tu že- nicha). Brt. D. 279. — T. = příhoda. Sú trefy všelijaké (všelico se přihodí). Brt. D. 279. — T. = příležitosť. Neměl jsem posud trefy k vám přijíti. Mor. Vck.

345885   Trefa Svazek: 9 Strana: 0346
Trefa, y, f. Hubí vše, co mu přijde na trefu. Horen. 314.

345886   Trefa, y Svazek: 10 Strana: 0448
Trefa, y, f. = čásť masa zabitého dobyt- čete, kterého Židé jísti nesměli. Ghet. 92.

345887   Trefák Svazek: 4 Strana: 0158
Trefák, a, m. = kdo trefuje, der Treffer.

345888   Trefan Svazek: 4 Strana: 0158
Trefan, a, m., osob. jm. Tk. V. 72., 73.

345889   Trefený Svazek: 4 Strana: 0158
Trefený; -en, a, o, vz Trefiti. — T. = opilý. Us.

345890   Treffen Svazek: 4 Strana: 0158
Treffen, něm., vz Uhodnouti, Trefiti.

345891   Trefil Svazek: 4 Strana: 0158
Trefil, a, m. To je jen tak na T-la (ať se podaří ať nepodaří). U Rychn. Msk.

345892   Trefinka Svazek: 4 Strana: 0158
Trefinka, y, f. = ručný trepán, die Trephine. Nz. lk.

345893   Trefíř Svazek: 8 Strana: 0433
Trefíř, e, m. = kdo házeje atd. cíle se nemine. Nár. list. 1896. č. 77. odp. feuill.

345894   Trefiti Svazek: 4 Strana: 0158
Trefiti, tref, fě (íc), il, en, ení; trefovati, trefívati, trefovávati. Vyber raději ně- který z následujících významů: hozením n. střelením dosáhnouti, dotknouti, zasáh- nouti, udeřiti, uhoditi, dostihnouti, dopad- nouti, střeliti, mrštiti, títi, dojati do živého, treffen; nalézti, dostati se, cestu znáti, wohin treffen, wohin finden; přijíti, kommen, tref- fen, gerathen; uhodnouti, errathen, Räthsel lösen; uhoditi, udeřiti vec, nač, připadnouti nač, potkati, nalézti, auf etwas treffen, stos- sen, etwas finden; přihoditi se, treffen, be- gegnen; dokázati, s to býti, etwas bewerk- stelligen, ausführen, treffen; pravdivě vyma- lovati, vyrýsovati, mahlend o. zeichnend tref- fen, darstellen; se = přihoditi se, nahoditi se, státi se, sběhnouti se, sich zutragen, sich ereignen, zustossen, widerfahren, begegnen, geschehen; potkati se s kým, mit einem zusammenkommen, ihm begegnen, auf ihn stossen; srovnávati se, hoditi se, sich schik- ken, sich treffen, passen; týkati se, angehen, treffen. Jg. Vz Uhodnutí. — abs. Trefiti, kde bolí. Veď mne, já sám netrefím. On sa túlá, nemože trefiti, nechce mu panenka dveří otevříti. Sš. P. 366. Trefilo (vyplnilo se) předpovídání. Kom. Vdala se a dobře trefila (pochodila). Us. — co, koho. T. ptáka, Us., cestu (najíti). Ros. Co vidí, vše trefí. Us. Malíř mu trefil hlavu (dobře vy- maloval, vykreslil). Us. Šlak ho trefil (po- razil. Mrtvice jej ranila). Trefilo (potkalo) mne neštěstí. Ros. Něčí písmo t. (dobře napodobiti). Us. Trefil ho (uhodil, udeřil, zasáhl atd. ): trefili jsme zloděje (stihli, za- stihly, postihli, chytili, dopadli); cestu tam netrefím (nenajdu, neznám); t. los (uhod- nouti); přec to trefil (udělal, uměl, na to přišel, namakal); to netrefí (nedokáže); malíř mne trefil (dobře mne vypodobil, namaloval); ten to trefil (ťal do živého). Šr. Nech ťa parom trafí Sl. ps. 23. Mířil na vránu a trefil krávu. Pk. — (se) kam (do čeho, v co, pod co, k čemu). Bár do polnoci, bár od polnoci trafím k mej milej. Na Slov. Tč. Trefil k hajnému. Us. T. do terče, do černého, Us., do dveří, V., někomu do noty (vyhověti mu). Us. Hrom do něho trefil (uhodil). Bibl. Ten klíč se netrefil (nehodil) do zámku. Us. T. v špičku (uhoditi), v míru, v hod, V., v cíl. Us. Host se mu v dům trefil. Jg. Umí v to t. Kom. Vašie milosti snadně bude ve všecko trefiti a protož se ve všem Vašie milosti důvěřuji. Žer. 1591. Jestli někoho pod nos trefili. Dh. 159. — jak kam. Jak ti pivo z žaludka do hlavy udeří, i s tvojím ublížením netrefíš do dveří. Na Mor. Té. — koho, se čím (nač). T. (uhoditi) někoho kamenem, Ros., prakem. D. Trefil kyjem na palici. Us. — (se v co) komu. Každému v jeho notu t. (vyhověti), jest nemožné. Prov. Dh. Nědivaj sě, můj synečku, temu, trefi se to i tobe samému. Sš. P. 206. To se mu dobře trefí (hodí). Br. — (se) na co, na koho, kam. T. na hospodu, štěstí, na místo, Br., na jinou radu t. (přijíti). V. Trefíš tamo na sestry jak na pekelné čerty. Sš. P. 452. Holanďané trefili na moře ledové. Dač. I. 190. T. něčemu na zub. Šml. T. na pravé. Us. Šd. Jeden oděv sa netrafí na každú osobu. Slov. Tč. I slepé kuře trefí na zrnko. L. Střevíc na obě nohy se trefoval (se hodil). V. Trefil na suk, na kámen. Jg. Trefila (přišla, udeřila) kosa na kámen. Us. T. (přijíti) na cestu. Šm., Ros. Trefil čert na ďábla, pištěc na bubeníka. Prov. Chtěje se kyji vyhnouti, trefil jsem na palici. V. T. na dobrý byt. Us. Trefil svůj na svého. Vz Stejnosť. Č. — z čeho nač. Trefil z kyje na palici. V. — odkud kam. Trefil (přišel) z deště pod žlab (i. e. který jest pod střechou a s kterého, prší-li silněji, teče). Mus. — se. Kdyby se to kdy trefilo. Zř. F. I. B. XI. Náhodou se trefilo (stalo). V. Ne vždycky rak na mlýně, někdy také žába se trefuje. Prov. To se dobře trefí (hodí). V. On se všude trefí co falešný klíč. Prov. Trefuje se (stává se) to často. Ros. Jak se trefí. Trefí-li se. V. To se tre- filo (shodlo); Co se přitrefilo (přihodilo)?; Jak se to trefí (přihodí, namane). Šr. — se kdy. Ale pro přínos nemohu, kterej by se právě v neděli postní t. musel, což by nám nepříležito bylo. Žer. 350. Benedikta trefilo se v bílou sobotu. V. — kde. Nějaký chudý člověk, kopaje hlínu, v širém poli trefil na čistou mouku. Dač. I. 311. I trefil se k tomu v některý čas ve Bzenci. NB. Tč. 65. — se jak (nač). Toť se v duchovním smyslu dobře na ďábla trefuje. Br. Trefilo se ná- hodou. V. — (se) s kým. S každým by i s čertem trefil. Prov. Trefil se (potkal se) vlk se psem v lese. L. Ten měsíc s naším srpnem se trefuje (shoduje). Br. Měsíce, který se s našim měsícem březnem s ne- malé částky trefuje. BR. II. 118. a. — se k čemu. Žene ovčák domů, trefil se pán k tomu: Můj milý ovčáče, kam's dal štyry ovce? Šla Naninka z trávy domů, trefila se máti k tomu. Sš. P. 132., 349. I trefil sě k tomu Blažek a řka. NB. Tč. 235. Výborně se evangelistovi k věci trefuje. BR. II. 36. a. Trefil (náhodou přišel) se k němu kdosi. L., D. Dobře se ta poklička trefí k tomu hrnci (a sýr k chlebu). V. To se k tomu dobře trefuje (hodí). Ke všemu se trefí. To se ke všem netrefuje. V. — se v čem. Že se v tom tak jednostejně trefili (shodli). Bl. Živ. Aug. 86. — kudy: cestou. Šm. Pro- raženou cestou leckdos trefí. Šd. — s in- finit. Jestli sa ti trafí k velmožnému iť, doma slušně sa přichystaj v oděve i řeči. Slov. Tč. — se čeho = trefiti. T. se cíle. (=t. cíl). Us.

345895   Trefiti Svazek: 7 Strana: 0923
Trefiti. — kam. Sem i tam jezdil, až i na tu chaloupku trefil. Pož. 28. — se čemu. Světu Kristus a pravda jeho nikdy se netrefila a netrefí. Rr.

345896   Trefiti Svazek: 8 Strana: 0433
Trefiti kam, na Mor. uhodnouti. Brt. D. II. 512.

345897   Trefiti Svazek: 9 Strana: 0346
Trefiti, Úsloví vz v Zát. Př. 368b.

345898   Trefle Svazek: 4 Strana: 0159
Trefle (fr. trefl, z lat. trifolium = troj- lístek jetelový), obyč. trefy, křížky (barva v kartách). Rk.

345899   Trěfle Svazek: 9 Strana: 0346
Trěfle (křížky), barva franc. karet.

345900   Trefně Svazek: 4 Strana: 0159
Trefně = hodně, příhodně, způsobně, an- gemessen, passend. T. něčeho užívati. V. — T. = podivně, podivínsky, wunderlich. Ten se t. šatí. Na Mor. Hý.

345901   Trefník Svazek: 4 Strana: 0159
Trefník, a, m., der Treffende, Treffer. — T., u, m., der Treff in der Lotterie. Na Slov.

345902   Trefnosť Svazek: 4 Strana: 0159
Trefnosť, i, f. = hodnosť, příhodnosť, způsobnosť, dovednosť, die Schicklichkeit, Angemessenheit, Schönheit. V., Kom., Br. — T. = vlastnosť trefujícího, die Fertigkeit zu treffen.

345903   Trefný Svazek: 4 Strana: 0159
Trefný = kdo trefuje k cíli, treffend. Ten chlapec je t. Us. — T. = hodný, způsobilý, dovedný, příhodný, vhodný, případný, tref- fend, zutreffend, trefflich, schicklich, ange- messen, passend, gemäss. T-né a poctivé obyčeje. BN. Něco trefného pověděti. Us. Trefný jsi co jelito (co kožich na ruby). Vz Hloupý. Prov. — na čem. Ani na těle nic trefného nebyl. Zlob. — T. = divný, podivín, wunderlich. Na Mor. Brt. — T., ého, m., osob. jm.

345904   Trefný Svazek: 7 Strana: 1393
Trefný = způsobilý, hodný. Koně sobě trefné zjednejte. Arch. XII. 53.

345905   Trefný Svazek: 8 Strana: 0433
Trefný = divný, podivín. Brt. D. I. 519.

345906   Trefovati Svazek: 4 Strana: 0159
Trefovati, vz Trefiti.

345907   Trefovně, trefovník, trefovnosť Svazek: 4 Strana: 0159
Trefovně, trefovník, trefovnosť atd. na Slov. = trefně, trefník, trefnosť atd. Bern.

345908   Trefulka Svazek: 4 Strana: 0159
Trefulka, y, m., osob. jm. Slez. Šd.

345909   Trefuňk Svazek: 4 Strana: 0159
Trefuňk, u, m. = náhoda, der Zufall. V., Kom.

345910   Trefuňk Svazek: 7 Strana: 0923
Trefuňk. Náhodou neb t-kem. Pož. 89.

345911   Trefy Svazek: 4 Strana: 0159
Trefy, vz Tr?fle.

345912   Trehal-um Svazek: 8 Strana: 0433
Trehal-um, a, n. = druh uhlohydratů v trehale. Vstnk. III. 10.

345913   Trehala Svazek: 8 Strana: 0433
Trehala, trehalamana, y, f. = šťáva bo- dláku echinopu v Amer., lék a potrava. Vz Vstnk. III. 10.

345914   Trehalosa Svazek: 7 Strana: 0923
Trehalosa, y, f., v lučbě. Rm. I. 574.

345915   Trehalosa Svazek: 8 Strana: 0433
Trehalosa, y, f. = cukr z trehaly. Vstnk. III. 10.

345916   Tréhlavatý Svazek: 7 Strana: 0923
Tréhlavatý. T. modla. Pulk.

345917   Tréhodí Svazek: 4 Strana: 0159
Tréhodí, n. trojhodí. Sš. Mt. 376.

345918   Tréhranatý Svazek: 4 Strana: 0159
Tréhranatý štít. Tč. Vz Tříhraný.

345919   Tréhranatý Svazek: 10 Strana: 0448
Tréhranatý. Hus Er. I. 78. Sr Tréhranný.

345920   Tréhranosť Svazek: 4 Strana: 0159
Tréhranosť, i, f., vz Tříhranosť.

345921   Tréhraný Svazek: 4 Strana: 0159
Tréhraný, vz Tříhraný.

345922   Treibovaný Svazek: 7 Strana: 0923
Treibovaný = vyrážený. Obrazy v mědi řemeslně t-né. Mus. 1880. 243.