241001   Potomák Svazek: 7 Strana: 0384
Potomák = potom. U Vrbky na Mor., u Strážnice. Brt. D. 175., Vck. — P., a, m. Potomáci, převzdívka obyvatelům v Pole- šovicích na Mor., poněvadž říkají potomá = potom. Brt. v Osv. 1884. 31., Sbtk. Krat h. 294.

241002   Potomáky Svazek: 7 Strana: 0384
Potomáky = potom. V Podluží. Brt. D. 175.

241003   Potomc Svazek: 7 Strana: 0384
Potomc' = potom ti. Slov. Keď ťa budem, môj šuhajko, znáti, p. budem růžičky dá- vati. Obr. Ps.

241004   Potome Svazek: 8 Strana: 0304
Potome, potomejk = potom. Žďár. Brt. D. II. 260.

241005   Potomec Svazek: 2 Strana: 0820
Potomec, mce, m. = potomek. Pl.

241006   Potomejk Svazek: 10 Strana: 0287
Potomejk = potom. Hoš. Pol. 141.

241007   Potomek Svazek: 2 Strana: 0820
Potomek, mka, potomeček, čka, m., od potom, vz -ek. Stsl. potom?k?, -??? příp. Mkl. B. 263. Pl. potomci, potomkové. — P., kdo na místě předka nastupuje, potomník, der Nachkomme, Nachfolger. Jel. Co pán nařídil, to p. jeho zrušil. Us. Ale nám a p-kům našim králuom českým aby ta ostatní jedna čtvrť také pořádně vycházela. Nar. o h. a k. — P., syn, vnuk, a další nástupce, der Sohn, Enkel, Nachkomme, Abkömmling, Nachkömmling, Descendent. Toho vaši po- tomkové hořce pykati budou. Předkové naši větší péči měli o mateřský jazyk než my odrodili jejich p-kové. Vděční potomci svým předkům zavděčiti se žádali. Sych. O vy odrodilí potomkové veleslavných předkův. Jg. Vzácných předků p. často bývá holomek. Pk. — P. (s příhanou). Čertův p. (o zlém člověku). — P., mku, m., potomní čas, die Zukunft. Pakliby co nebezpečného (při soudu) bylo, k p-ku odložiti. Dekr. jedn. brat. 1617. Co zbude z jídel, aby schránlivě chovali k p-ku. Ib.

241008   Potomkyně Svazek: 10 Strana: 0287
Potomkyně, ě, f. Dost. Pov. 105., Tbz. XVI. 295.

241009   Potomladnicový Svazek: 7 Strana: 0384
Potomladnicový, Wochenschweiss-. Nz. lk.

241010   Potomně Svazek: 2 Strana: 0820
Potomně, potom, nachher, hernach, künftig- hin. Cožby ?. zasloužili. V. On nás p. do vězení vsaditi dal. Vrat. Vyvracovalo se kamení, až p. zeď klesla. Flav.

241011   Potomně Svazek: 7 Strana: 0384
Potomně. Vš. 8., Pož. 136., V.V. 33. P. vládli. Šf. Strž. I. 153.

241012   Potomně Svazek: 8 Strana: 0304
Potomně. V List. fil. 1895. 110. najdeš doklady ze strč.

241013   Potomní Svazek: 7 Strana: 0384
Potomní, vz Potomný.

241014   Potomnice Svazek: 2 Strana: 0820
Potomnice, e, f., der we?bliche Nach- komme. Pravila se přirozenú vnučkú a p-ci Kunšovú. Záp. mě. 1453.

241015   Potomník Svazek: 2 Strana: 0820
Potomník, a, m., der Nachfolger, Nach- komme. Jestliže by král Matyáš neb JMti p-ci kde zámky vyplatili, ty penieze p-kóm JMti mají navráceny býti. Arch. IV. 482. — P., nasledovatel, přívrženec, der Anhänger. List proti Wikleffovi a p-kóm jeho. Ms. (Č.).

241016   Potomník Svazek: 9 Strana: 0243
Potomník. Hus I. 181.

241017   Potomnosť Svazek: 2 Strana: 0820
Potomnosť, i, f., die Posteriorität, Zu- kunft, Nachwelt. J. tr., Ráj.

241018   Potomnosť Svazek: 10 Strana: 0287
Potomnosť, i, f. Potomnosti vašie (vašim potomkům) psal jsem slova dříve řečená. Kar. 9.

241019   Potomnosť Svazek: 10 Strana: 0653
Potomnosť, i, f., novissimum. Pat. Zim. 28b. 10.

241020   Potomný Svazek: 7 Strana: 0384
Potomný. Zemřela léta p-ho. J. Lpř. P. potřeby. Krnd. Aniž skutku tvého u p-ních lidí zamlčím. Bart. 125. V p-ním Podleší stanovali ostatkové Sarmatů; V p-ní Li- vadii. Šf. Strž. U. 59., 243. On (Kristus) najprvní do nebe vstúpiv p-ním údóm svým královstvie nebeské otevřel. Hus III. 92.

241021   Potomný Svazek: 7 Strana: 1364
Potomný, Nachfolger, m. Kaplani neboli jich p-mní. Arch. X. 400.

241022   Potomný Svazek: 8 Strana: 0304
Potomný = pozdější. P. řeč. Chč. Mik. 488.

241023   Potomný, -mní Svazek: 2 Strana: 0820
Potomný, -mní, nachherig, folgend, künf- tig, nachmalig. Jg. P. věk; na p. čas. V. P. bolesť (poslední). D. Časy potomními. Háj. P-ním časem buďte prozřetelnější. Sych. Podvolujeme se na p. časy vám poplatní býti. Sych. P. (pozdější) právo. J. tr. Vašich milostí vůlí ve všem se nyní i na potomní časy spravovati rádi chceme. Jdn. 189.

241024   Potomstvenný Svazek: 9 Strana: 0243
Potomstvenný. Dílčí princip jest tu (u zá- druhy) přesně p. Nár. sbor. 1899. 39.

241025   Potomstvo Svazek: 2 Strana: 0820
Potomstvo, a, n., potomkové, die Nach- kommenschaft, Nachwelt, die Nachkommen. Kom. J. 604. P. jest souhrn všech potomků. S. N. Povděčně příjme p., cožkoli platného pozůstavíme. Sych.

241026   Poton Svazek: 8 Strana: 0304
Poton = potom. Místy na Slov. Phľd. 1895. 57.

241027   Potonouti Svazek: 2 Strana: 0820
Potonouti, nul, utí = potopiti se, ertrinken. — abs. Potonulo všecko. Kom. Tak potoň Babylon. BO. — kde v čem. V bahně po- tonul. Záv. Větší díl jich v sněhu potonulo. Kom. Marta ve víře u všeobecné vzkříšení potonuvši nechtěla tomu dopustiti. Sš. J. 191.

241028   Potonovati kde: na Svazek: 10 Strana: 0287
Potonovati kde: na moři. Pass. Kř. 103a. Sr Potonouti v II. 820.

241029   Potonulosť Svazek: 2 Strana: 0820
Potonulosť, i, f., die Verschollenheit. Šm.

241030   Potonulý Svazek: 2 Strana: 0820
Potonulý, in der Fluth versunken. Dch.

241031   Potop Svazek: 2 Strana: 0820
Potop, u, m. = potopa. Mkl. B. 27.

241032   Potop Svazek: 7 Strana: 0384
Potop. Pod P-pem = jm. louky. U N. Kdyně. Rgl.

241033   Potop Svazek: 9 Strana: 0243
Potop, u, m. = potopa, diluvium. Ž. pod. XXXVIII 10.

241034   Potopa Svazek: 2 Strana: 0820
Potopa, y, f. (zastr. potop, u, m.), od to- piti. P., povodeň veliká, die Überschwem- mung, Wasserfluth. V MV. nepravá glossa. Pa. P. vodní, Kom., moře, V., světa, die Smtfluth. Dch. Vz S. N. Způsobiv potopu na světě. Solf. S břehu na p-pu se dívati. Vz Bezpečnosť. Č.

241035   Potopa Svazek: 7 Strana: 0384
Potopa. Béře všecko jako p. Us. Rgl. Malovaná okna házela celé p-py smaragdů. Zr. Amis. — P, naufragium, Schiffbruch, m. Hmn. 1418.

241036   Potopa Svazek: 7 Strana: 1364
Potopa světa Vz Mách. 17.

241037   Potopec Svazek: 2 Strana: 0820
Potopec, pce, m., obruč železná mřežo- vaná u barvíře, die Trift, der Einsenker beim Färber. Pulk.

241038   Potopenec Svazek: 10 Strana: 0287
Potopenec, nce, m. zz potopený. Tbz. V. 4. 183.

241039   Potopení Svazek: 2 Strana: 0820
Potopení, n., das Untertauchen, die Unter- senkung. P. lodí, der Schiffbruch. Har. P. do vody nového křesťana (křesť). V.

241040   Potopený Svazek: 2 Strana: 0820
Potopený; -en, a, o, untertaucht, getaucht. — v co. I jsa jakož orel p-en v zřídlo světla. Sš. J. 12. — v čem, vz Potopiti.

241041   Potopina Svazek: 7 Strana: 0384
Potopina, potopnina, y, f., diluvianisches Geschöpf. Rk., Loos. Potopiti co. Až Buoh i p-pil ves svět. Št. Kn. š. 64., 113. — se kam (čím). Vlastní váhou pod vodu se p. Mj. 8. Kočár p-pil se v prach silnice. Hrts. — kde (jak). Bůh Faraona i s lidem jeho v moři potopil Sš. I. 103. Knižata p-ni sú u mořiu. Ž. kl. Srdce se v citech p-lo Mcha. Objemoměr p-pil se v kapalině po jistou míru. Us. Pdl. — čím. Lodě se p-pí velikým kame- ním. Hus I. 264.

241042   Potopiti Svazek: 2 Strana: 0820
Potopiti, il, en, ení; potápěti 3. os. pl. -pěji, potápěj, ěl, ěn, ění; potopovati, po- tápívati, potopovávati, versenken, unter- tauchen, tauchen, unter Wasser setzen. Po- topiti, lit. tepti, tepu (beschmieren). Mkl. aL. 71. — co, koho. Potopí nás, zle vesluje. Us. P. lodí. Us. Voda všechna pole potopila. Ros. P. krajinu. D. Všecko tělo své potopil. GR. — se. Kachny se potápějí. D. Potopil se ostrov. Jel. Potopilo se jich mnoho. Ros. — co, koho, se kam: do vody, do země (ponořiti). V. P. pod vodu. Jg. Anděl ďábly v moře potopil. Pan. 640. — kde: ve vodě. Us. Potopen jest ve vlastním zisku celý svět. V. Před mýma očima potopila se loď. Ml. Druhdy v přetajemné idei mystické duši potápí. Sš. I. 16. Duše divem v proudu živém blahosti se potápí. Sš. B. 43. Druzí ve tmách se potopí. Sš. J. 88. Potápěti se v slzách. Dch.

241043   Potopka Svazek: 7 Strana: 1364
Potopka, y, f. = potápka malá. Šír. Pt.

241044   Potopka Svazek: 9 Strana: 0243
Potopka, y, f, vz předcház. Potápka.

241045   Potopky Svazek: 10 Strana: 0287
Potopky = kalhoty. V zloděj. mluvě.

241046   Potopní Svazek: 7 Strana: 0384
Potopní, Diluvial-. P. doba. Sl. les. Vz Potopny.

241047   Potopník Svazek: 7 Strana: 0384
Potopník, a, m., agabus, hmyz. Brm. IV. 54.

241048   Potopnina Svazek: 2 Strana: 0821
Potopnina, y, f., tvar potopou povstalý, diluvianisches Geschöpf. Mus. P., v před- historické době utvořené usazenice písku, štěrku, oblázku, hlíny; zavírají v sobě zbytky rostlin a živočichův. Doba potopnin. Vys.

241049   Potopnina Svazek: 7 Strana: 0384
Potopnina, vz Potopina.

241050   Potopný Svazek: 2 Strana: 0821
Potopný, sintfluthig. Dch. Vz Potopový.

241051   Potopný Svazek: 7 Strana: 0384
Potopný útvar, Diluvialformation. Sl. les.

241052   Potopovač Svazek: 2 Strana: 0821
Potopovač, e, m., der Untertaucher, Taucher, kdo potopuje. — P. = kartesiánek.

241053   Potopovačka Svazek: 2 Strana: 0821
Potopovačka, y, f., die Taucherin. Zlob. — P., potápka, pták. Slov.

241054   Potopování Svazek: 2 Strana: 0821
Potopování, n., das Untertauchen.

241055   Potopovec Svazek: 2 Strana: 0821
Potopovec, vce, m., eryon, korýš. Krok.

241056   Potopový Svazek: 2 Strana: 0821
Potopový, potopný, Sintfluth-, Diluvial-. P. tvar. Mus.

241057   Potopudný Svazek: 7 Strana: 0384
Potopudný, schweisstreibend. P. léky. Vz Slov. zdrav.

241058   Potoráčka Svazek: 8 Strana: 0304
Potoráčka, y, f., v tkadlcovství. V Hontě. Phľd. 1894. 310.

241059   Poťorky Svazek: 9 Strana: 0243
Poťorky korolové (granátky, perly na krk). Těšín. Věst. op. 1895. 22.

241060   Potořky Svazek: 9 Strana: 0243
Potořky, vz Okulary (zde).

241061   Potos Svazek: 10 Strana: 0653
Potos = poď sem. Vz Brt. Sl.

241062   Pototečný Svazek: 7 Strana: 0384
Pototečný, schweisstriefend. Šm.

241063   Pototěžný Svazek: 7 Strana: 0384
Pototěžný mezek (rakáegyog, v práci vy- trvalý). Lšk.

241064   Pototok, u Svazek: 7 Strana: 0384
Pototok, u, m., hidrorrhoea. Nz. lk.

241065   Potoučky Svazek: 2 Strana: 0821
Potoučky, dle Dolany, pole u N. Jičína. Km. 1877. 731.

241066   Poťouchalec Svazek: 2 Strana: 0821
Poťouchalec, lce, m., der Duckmäuser. Zlý p. Bž. Němc.

241067   Potouchati Svazek: 7 Strana: 0384
Potouchati, vz Potuchnouti.

241068   Poťouchlant Svazek: 2 Strana: 0821
Poťouchlant, a, m. = potměšilec. To je p!. U Kunv. Msk.

241069   Poťouchle Svazek: 7 Strana: 0384
Poťouchle, ete, n. = mladý potouchlík. Us.

241070   Poťouchlec Svazek: 7 Strana: 0384
Poťouchlec, chlce, m. = potuchlík.

241071   Poťouchlice Svazek: 7 Strana: 0384
Poťouchlice, e, f. = poťouchlá ženská. Us.

241072   Poťouchlík Svazek: 2 Strana: 0821
Poťouchlík, a, m., vz Potměluch. Rk.

241073   Poťouchlík Svazek: 10 Strana: 0287
Poťouchlík, a, m. Tbz. V. 6. 53.

241074   Poťouchlosť Svazek: 2 Strana: 0821
Poťouchlosť,i,f. = potměšilosť, die Tücke. Jg-

241075   Poťouchlý, poťouchlý Svazek: 2 Strana: 0821
Poťouchlý, poťouchlý, potutelný, heim- tückisch. Us.

241076   Potoulati Svazek: 2 Strana: 0821
Potoulati, potoulávati, potulovati se; vz Potloukati se, herumlaufen, schweifen, schwär- men, flankern. — abs. Kde pak se tak dlouho potuluješ? Us. — se kudy. Mnoho pytláků se lesem potuluje. Sych. P. se po městě, po ulicích. — se kde, v čem: v ráji. Ojíř. — se za kým: za děvčaty. Er. P. 385.

241077   Potouliti Svazek: 2 Strana: 0821
Potouliti, il, en, ení, nach einander bücken. Ros.

241078   Potoužiti Svazek: 2 Strana: 0821
Potoužiti, il, ení = drobet toužiti, ein wenig klagen. — čeho. Aby potoužili bíd svých. Kom. — komu čeho: svého zár- mutku V. — nad kým. Nad zlostí nepřátel potouživ. Br. — čeho komu jak. Knížeti pánu toho skrze suplikací potoužil. Lom. — Jg.

241079   Potoužiti Svazek: 8 Strana: 0304
Potoužiti někomu svůj nátisk. Fr. Sláma. Zl. Jg. 288.

241080   Potoužiti nač Svazek: 7 Strana: 0384
Potoužiti nač: na své neštěstí. Jrsk.

241081   Potovaryšiti Svazek: 2 Strana: 0821
Potovaryšiti, il, en, ení, eine Zeit lang Gesellschaft leisten, Freund sein. — s kým. Us.

241082   Potovina Svazek: 2 Strana: 0821
Potovina, y, f., pot, der Schweiss. D.

241083   Potovitý Svazek: 7 Strana: 0384
Potovitý. P. rostliny, potheinae: pota, zmijovec. Vz Rstp. 1656.

241084   Potový Svazek: 2 Strana: 0821
Potový, Schweiss-. P. dírka, Kom., zim- nice (potnice, potnička). D.

241085   Potpourri Svazek: 2 Strana: 0821
Potpourri (fr., pópury, obyč. potpury), vůbec každá směs, míchanina. — P., hu- dební skladba z rozličných nápěvů sestavená. Rk. P. v hudbě = skladba, která se skládá z několika částí, jež mezi sebou nejsou v užším vnitřním spojení. Je-li skladba složena z písní národních obsahu nejvíce žertovného, na- zýváme ji quodlibet. S. N. — P., vonidlo s rozličných vonných věcí. Rk. Vz S. N.

241086   Potrá Svazek: 2 Strana: 0821
Potrá, v Krkonš. = potřeba. Kb.

241087   Potra Svazek: 7 Strana: 0384
Potra, vz Potřečka.

241088   Potracenec Svazek: 2 Strana: 0821
Potracenec, nce, m., potracené dítě, po- roněnec, die Missgeburt. Ms.

241089   Potracení Svazek: 2 Strana: 0821
Potracení, n., der Verlust. P. síly. V. Z bohatství nejde tak veliké potěšení, jakož žalosť pochází z jeho potracení. Prov. Jg. — P., nečasné porození, u dobytka též zme- tání slove. P., porod plodu tak nedospělého, že samostatného života mimo lůno mateřské ještě schopen není Vz S. N. Die Missgeburt, der Missfall. V. Železné vody těhotné piti mohou, nebo utvrzují plod, svírají svazky n. plénky plodu a tak zdržují plod a p. zbraňují. Boč.

241090   Potracení Svazek: 7 Strana: 0384
Potracení čistoty. Št. Kn. š. 82, 176. — P., abortus. P. nahodilé, od umření zá- rodku, opakované či habitualni umělým, způsobem provedené. Cf. Křž. Por. 40., 985., 386., 390., 471., Slov. zdrav., Čs. lk.

241091   Potracený Svazek: 2 Strana: 0821
Potracený; potracen, a, o, verloren. P. prádlo, Sych., zdraví. Kram. — P. dítě, (plod nedošle rozený), unzeitig, missgebo- renes Kind. Aqu. — Jg.

241092   Potracovací Svazek: 7 Strana: 0385
Potracovací léky = pro potracení, abor- tiva. Nz. lk. Vz Potrativý.

241093   Potracovati, vz Svazek: 2 Strana: 0821
Potracovati, vz Potratiti.

241094   Potraitovaný Svazek: 10 Strana: 0282
Potraitovaný. Nár. list. 1903. č. 134. 13.

241095   Potrampotovati se Svazek: 2 Strana: 0821
Potrampotovati se, ponuzovati se, v tram- potách, v bídě setrvati, im Elend leben. — jak dlouho. Již my se spolu do vůle boží potrampujeme. Ros.

241096   Potrápeníčko Svazek: 10 Strana: 0287
Potrápeníčko, a, n, zdrobn. potrápení. Wtr Min. 85.

241097   Potrápiti Svazek: 2 Strana: 0821
Potrápiti, il, en, ení, nach einander alle o. ein wenig plagen. Jg! — koho čím: mu- kami. Pass. — se na čem. Nechť se na tom (tím) potrápí. — Jg.

241098   Potrápiti čeho Svazek: 7 Strana: 0385
Potrápiti čeho. Těla toliko p-pí, duši uškoditi nemohou. BR. II. 46.

241099   Potrápiti komu čím Svazek: 9 Strana: 0243
Potrápiti komu čím. Příkrým pokáním sobě p-pil. Št. Bes. 93.

241100   Potrápiti se oč Svazek: 8 Strana: 0304
Potrápiti se oč = postarati se. Phľd. 1892. 529.

241101   Potrat Svazek: 10 Strana: 0287
Potrat, U, m. = potrata. Rgl.

241102   Potrata Svazek: 2 Strana: 0822
Potrata, y, f. = potracení, ztráta, der Verlust. Slov. Ber.

241103   Potrata Svazek: 10 Strana: 0287
Potrata, y, f. = potracení dítěte do 28. neděle, abortus. Ott. XX. 252., 683b; P. vejco- vodová, abortus tubarius; léky působící po- tratu, Abortivmittel, abortiva. Ktt.

241104   Potráti Svazek: 2 Strana: 0822
Potráti, zastr.= potrvati, eine Zeit lang dauern. Pakli potrají krúpy, tedy ta trčka ne brzo mine. Ms.

241105   Potráti Svazek: 7 Strana: 0385
Potráti. By ten blud potrál. Výb. I. 434.

241106   Potratiti Svazek: 2 Strana: 0822
Potratiti, il, cen, cení, potráceti, ejí, el, en, ení, potracovati, ztratiti, verlieren, nach einander verlieren; dříve času poroditi, ne- doehoditi, missgebären, fehlgebären. — abs. Rodička nepotratí-li (neporodí-li dříve času), syny a dcery pracně rodí. Kom. co: všecko, jedno po druhém, znenáhla. Potratil všecky nože. Jg. To nařízení nemá tak přijímáno býti, že by žena cizoložná neměla p. obvě- nění toho. Bdž. 106. P. svou při, moc, rozum, přízeň, lásku. V. Slunce potratilo svůj lesk (zatmělo se). V. Měsíc své světlo potratil. V. P. zrak. Kom. Žena dítě potratila (ne- dochodila). Us. Přízeň a lásku u obecného lidu potratila. V. — čeho (neurčitou měrou). Ten potratil nožů. Jg. Světlosti potratil Lucifer. Solf. — co, čeho čím (skrze co). Tak velikého užitku tím (skrze nedban- livosť naši) potracujeme. V. — od čeho, čím, proč. Žena potratila (dříve času po- rodila) od úrazu, V., pro namáhání při prádle, Sych., těžkou prací.

241107   Potratiti co Svazek: 7 Strana: 0385
Potratiti co: svú krásu, Výb. II. 12., dobré vlastnosti, Vlč., svú zprávu, Vš. 188., boží milosť, Pož. 378., své právo. Bart. 144. Tie dávno rodné listy p-ly (o starých pan- nách). Rr. Sb. — čeho. Stařec barvy po- tratil. Hlk. P. vlivu, důležitosti. Šmb. S. II. 285. — co proč. Kteréž dary kdo při- jímá, česť pro mrzké užitky potracuje. Vš. 390. Žeby skrze to měla p. Šr. Kn. š. 95. — co kam. Takový aby statek svůj do ko- mory našie p-til a provinil beze všie mi- losti. Arch. VIII. 374. — co jak. Ješto sú svú čistotu i kromě manželstva kak šeredně p-li Št. Kn. š. 82. — komu: Věčný život sobě i nám p-li. Dik. — se = abortiren. U Místka. Škd. Až se lidé trochu potratí = poodejdou. Brt.

241108   Potrativý Svazek: 7 Strana: 0385
Potrativý. P. léky, abortiva. S. N. I. 16. Vz Potracovací.

241109   Potratný Svazek: 2 Strana: 0822
Potratný, verlustbar. Dch.

241110   Potratný Svazek: 10 Strana: 0287
Potratný záchvat, Abortivanfall, lék, Abortivmittel. Ktt. Vz Potrata.

241111   Potrava Svazek: 7 Strana: 0385
Potrava. Cf. Mkl. Etym. 364. P. dusičnatá či krvetvorná, masodárná, pevná, rostlinná, smíšená, tekutá, živočišná. Šv. Stará práva a čerstvá p. jsou nejlepší. Bž. exc. P-vu z něčeho bráti. Dch.

241112   Potrava Svazek: 10 Strana: 0287
Potrava. Vz Ott. XX. 339.

241113   Potrava, potrávka, potravečka Svazek: 2 Strana: 0822
Potrava, potrávka, potravečka, y, f., pokrm, jídlo, živnosť. V. Koř. tru, cf. na- trutiti. Vz Mkl. B. 7., Gb. H1. 145. Die Nah- rung, Speise, Kost, das Nahrungsmittel, die Esswaare, der Proviant. P. duchovná. Dch. P. tučná, jednoho dne, na cestu. V. Mají potrav dosti. Ros. P-vou zásobiti, zaopatřiti pevnosť). D. P-vy podávati. D. Někomu o p-vu se starati. Br. Řád potrav (diaeta). Kom. Střízlivosť jest zdrželivost od zbytečných po- trav. Kom. P-vu někam svážeti. Červi jsou ptactvu p-vou. Sych. Nehodí se leč červům za p-vu. Sych. P-vy zbavený, bez p-vy jsoucí; z něčeho p-vu bráti. Šm. Vz Kb. 270., Schd. II. 374. a o p-vě rostlin ib. 221. a Kk. 61., KP. I. 15. — P., die Speise, smíšenina z dřevěného oleje, které užíváme k naplňo- vání láhve větrné. Sp.

241114   Potravárna Svazek: 2 Strana: 0822
Potravárna, y, f., das Proviantmagazin. Balb.

241115   Potrávení Svazek: 2 Strana: 0822
Potrávení, n., vydání na potrava, die Verzehrung. J. tr.

241116   Potravina Svazek: 7 Strana: 0385
Potravina. Porušování a zkoušení p-vin. Vz KP. V. 501. nn.

241117   Potravinář Svazek: 10 Strana: 0653
Potravinář, e, m. = obchodník s po- travinami. Wtr. Řem. 397., 907.

241118   Potravinářský Svazek: 10 Strana: 0287
Potravinářský spolek m. potravní. Věst. XII 93

241119   Potravinný Svazek: 10 Strana: 0287
Potravinný chemik, Vstnk. XIII. 385., závod. Nár. list. 1905. 26. 9.

241120   Potraviny Svazek: 2 Strana: 0822
Potraviny, pl., f., travivo (Šm.), die Viktualien, Nahrungsmittel, Konsumtibilien. Trhovna na p., die Fruchthalle. Zásoba po- travin, der Mundvorrath. Dch.

241121   Potraviny Svazek: 10 Strana: 0287
Potraviny. Vz Ott. XX. 340.

241122   Potráviti Svazek: 2 Strana: 0822
Potráviti, il, ven, ení. P., ztráviti, snísti, ver-, aufzehren, zusammenessen; zažiti, ver- dauen. — co kde: na cestě. J. tr. — co oč. Potrávil jsem o ten póhon 16 hř. gr. (ztratil). Půh. II. 352. — P., otráviti, viele o. alle vergiften. — koho. Všecky potrávil. Ten jich (neurčitou měrou) potrávil!

241123   Potravna Svazek: 2 Strana: 0822
Potravna, y, f. = potravárna. Berg.

241124   Potravné Svazek: 2 Strana: 0822
Potravné, ého, n. = potravní daň, die Verzehrungssteuer. J. tr. Náhrada za p., do- platek p-ého. Nachtragsgebühr, f. J. tr.

241125   Potravné Svazek: 10 Strana: 0287
Potravné, ého, n., Zehrungsgeld. Dal jim p. 1512. Arch. XIX. 104.

241126   Potravní Svazek: 7 Strana: 0385
Potravní. P. byliny, Osv, šťáva, Kk. Fys. 47., oběť, Mlč., potřeby, Dch., hod- nota, píce, loď (potravu vezoucí). Us. Pivo jest nápoj poživný a p-ný. Pdl. exc.

241127   Potravní Svazek: 8 Strana: 0304
Potravní. P. daň byla již v XVIII. stol. Vz NZ. III. 219.

241128   Potravní, -vný Svazek: 2 Strana: 0822
Potravní, -vný, Speise-, Nahrungs-, Ver- zehrungs-, Verpflegs-. P. trh, V., úřad, úřed- ník, D., zásoba, list, Bur., daň (potravné), pachtýř, placení, náhrada, sazba, Šp., správce, látka, zboží, Šm., zásoba, spolek (der Konsum- verein). Dch.

241129   Potravnice Svazek: 2 Strana: 0822
Potravnice, e, f., die Trakteurin. Plk. — P. =potravárna. — P., špižírna, das Speise- gewölbe. Zlob.

241130   Potravnický Svazek: 2 Strana: 0822
Potravnický, den Verpflegsbeamten be- treffend. Jg.

241131   Potravnictví Svazek: 2 Strana: 0822
Potravnictví, das Proviantamt. Bern.

241132   Potravník Svazek: 2 Strana: 0822
Potravník, a, m., der Trakteur; Verpflegs- beamte. D., Plk.

241133   Potravník Svazek: 7 Strana: 0385
Potravník, u, m. = komora na p-vu, die Speisekammer. Světz. 1871.

241134   Potravník Svazek: 9 Strana: 0243
Potravník, a, m., alpbitobius, brouk. P. černý, a. piceus, temný, diaperinus. Klim. 493.

241135   Potravnosť Svazek: 2 Strana: 0822
Potravnosť, i, f.,die Nahrungsfälligkeit eines Futtermittels. Šm.

241136   Potravný Svazek: 2 Strana: 0822
Potravný, pokrmný, poživný, živný, Nah- rungs-. Šm.

241137   Potravný Svazek: 7 Strana: 0385
Potravný, vz Poživný (dod.).

241138   Potravohojný Svazek: 7 Strana: 0385
Potravohojný, nahrungsteich. Lpř. Sl. II. 148.

241139   Potravoměr Svazek: 2 Strana: 0822
Potravoměr, u, m., der Bromatometer. Kk.

241140   Potravonosný Svazek: 7 Strana: 0385
Potravonosný, nahrungspendend. Lpř. Sl. II. 222.

241141   Potravopis Svazek: 2 Strana: 0822
Potravopis, u, m., die Bromatographie. Kk.

241142   Potravosloví Svazek: 2 Strana: 0822
Potravosloví, n., nauka o potravách, die Diätetik, Bromatologie. Presl.

241143   Potravosloví Svazek: 7 Strana: 0385
Potravosloví, d., Bromatologie.

241144   Potravoslovný Svazek: 10 Strana: 0287
Potravoslovný, vz Bromatologieký.

241145   Potravovati Svazek: 7 Strana: 0385
Potravovati = stravovati. — koho: vězně. 1600.

241146   Potravovňa Svazek: 8 Strana: 0304
Potravovňa, ě, f. = špižírna. Phľd. 1895. 197.

241147   Potravoznalství Svazek: 7 Strana: 0385
Potravoznalství, n., die Bromatologie. Rk.

241148   Potrbúlať si co Svazek: 7 Strana: 0385
Potrbúlať si co. Vz Trbúlať. Slov. Zátur.

241149   Potrčiti Svazek: 2 Strana: 0822
Potrčiti, il, en, ení = postrčiti, dáti, zu- stecken. — komu co: peníz. Baiz.

241150   Potrčka Svazek: 2 Strana: 0822
Potrčka, y, f., potržka, ein kleines Schar- mützel. Bhmr.

241151   Potrčka Svazek: 7 Strana: 0385
Potrčka. Potŕčku majú medzi sebou tí, čo sa vadia, bijú. Slov. Hdž. Šlb. 30.

241152   Potrdličky Svazek: 7 Strana: 0385
Potrdličky, pl., f. = delší odpadky lnu při mědlování. U Rokyc. Fč.

241153   Potrestání Svazek: 2 Strana: 0825
Potrestání, n., die Bestrafung. P. vý- stražné. Řd. P. slovy. V. Ani na p. nic nedá; zločinství přišlo k potrestání. Sych.

241154   Potrestaný Svazek: 2 Strana: 0825
Potrestaný; -án, a, o, bestraft. Us.

241155   Potrestati Svazek: 2 Strana: 0825
Potrestati, potrestám a potresci; potre- stávati, bestrafen. — koho (gt.). D. A tam potrestúce Athenských. V. Ale: Trestati bližní své. Chč. P. 97. a. — čím: kyjem, metlou, slovy, V., žalářem. — z čeho. Po- trestal jich z toho, že jsou byli na víře po- chybili. Pass. Z hřiechu sluhy p. Hus. I. 480. A ktožby z čeho jich potresktal. Chč. P. 16. b. —-jak: beze všeho ohledu.Ml. Někdo ho dobrou měrou (im Guten) potrestal. Bart. 307.

241156   Potrestati Svazek: 9 Strana: 0243
Potrestati. O vazbách sr. Trestati.

241157   Potretnouti Svazek: 8 Strana: 0304
Potretnouti. Za Bl. polož: Gr. 339.

241158   Potrhati Svazek: 2 Strana: 0825
Potrhati; potrhnouti, hnul n. hl, ut n. žen, hnutí n. žení; potrhávati, potrhovati, potrhovávati. P. = potáhnouti, škubnouti, ziehen, zupfen, rupfen, reissen; přestávky činiti, unter-, abbrechen, absetzen; vytasiti, herausziehen, zucken; poraziti, niederwerfen, fortreissen; trháním zkaziti, roztrhati, zer- reissen; vz P. se. — Jg. — abs. Klekání zvoníce třikrát potrhují (zvonem). Ros. Po- trhovati (podtrhovati, odrážeti) = hrana zvo- niti. Us. — co, koho: pivo, struny, zeď,Us., síť (sítí trhnouti, aby ptáky obklopila, Šp.), Jg., úhor (— poprvé orati), Us., koně po- trhnouti (zastaviti). St. skl. Vítr plátna po- trhal. Flor. Příval pole potrhal. Sych. Voda hráz potrhala. Psotník to pacholátko potrhal. Sych. Psi zvěř potrhali. Us. — čím, kým. Psem spícím nepotrhuj. Ros. Potrhni jím, ať nechrápe. Ros. Rukou zpátkem p. V. P. vozem. D. Koně potrhly vozem (trochu po- jely). Mřk. Tkadlec ostrým člunem osnovu potrhal. Sych. P. zvonem, Us., stanem. Háj. — čím na koho: mečem na ni potrhl. Ob. Pan. — co, čeho, z čeho. Potrhne-li kdo meče z pošvy. Ms. pr. kut. P. meče z nožnic, Dal. 51., meč z nožnic. Bruns. — koho v čem čím. Zpomínala, aby jí nebyl kdo v čem po- trhna řečí kterakou atd. (in Worten fangen). Tkad. 1. 54. — co, koho nač, v co, jak: v hřích. Scip. Příval rybník v kusy potrhal. Štelc. P. něco na kusy. Us. — se = sebou trhnouti, Bewegung machen, zucken; sápati se, obořiti se, gegen Jemanden toben, ihn angreifen, anfallen wollen, mit Geberden drohen; polámati se, sich überheben. Jg. Potrhl sa, že půjde (měl se k tomu, ukazo- val chuť). Na mor. Zlínsku. Brt. A on po- trhl se., jakoby chtěl dále jíti. Br. Co se potrhuješ (nedržíš pokojně)? Us. Mohl by se člověk potrhati. Us. — se komu. Pro- stranky se jim potrhaly. Sych. — se za co: za meč, vom Leder ziehen. Plk. — se na někoho (sápati se). Dl. Na mne se potrho- vali. Kom. Úskokové a zrádcové církve slovy neslýchanými se na pána potrhovali. Sš. Oa. 227. Svět pod všelijakou záminkou a roz- ličným během na církev se potrhává. Sš. Mt. 146. — se proti komu (jak, čím). Hrozné jsou výtky, jimiž pohané proti křesťanům se potrhovali. Sš. Mt. 148. Ovšem brány pe- kelné proti ní (církvi) p. se budou. Sš. Mt. 229. Tudy nedivme se, že tak nestydatě ně- kteří učenci proti Kristu se potrhují. SŠ. J. 154. Potrhoval se na něho jako pes na ře- těze. Ros. — se nad kým. Dočasná před- nosť pohanů nedává těmto práva nad židy se potrhovati a vynášeti. Sš. I. 17. — se na koho s čím: s mečem. Ms. pr. kut. — se čím, s čím (polámati se). S něčím se po- trhati. Ros. Prací se p. Sych. Bycha, bys se běžením potrhal, neuhoníš. Prov.

241159   Potrhati Svazek: 10 Strana: 0653
Potrhati, potrhovati. — čím: kupcem (tahati ho a tak mu koupi vnucovati). XV. stol. Zvon V. 274.

241160   Potrhati. K Svazek: 9 Strana: 0243
Potrhati. K meči se potrhovati. Kom. Kor. 2. — s inft. On se potrhl dále jíti (chtěl dále jíti). Chč. S. I 349. — se odkud. Potrhnouti se od koho (odejíti). Chč. S. 1. 349.

241161   Potrhlec Svazek: 8 Strana: 0304
Potrhlec, helce, m., rostl., vz Verunka (3. dod.).

241162   Potrhlosť Svazek: 2 Strana: 0825
Potrhlosť, i, f., der Schuss, die Geschos- senheit, Verrücktheit. Us.

241163   Potrhlý Svazek: 2 Strana: 0825
Potrhlý, střeštěný, divoký, wild, geschos- sen, verrückt, närrisch. Us. Vz Ztřeštěný.

241164   Potrhnouti Svazek: 2 Strana: 0825
Potrhnouti, vz Potrhati.

241165   Potrhnouti se zač Svazek: 10 Strana: 0287
Potrhnouti se zač. Sláma potrhl se šavli (sáhl k ní). 1512. Arch. XIX. 156.

241166   Potrhnutí, potrhování Svazek: 2 Strana: 0825
Potrhnutí, potrhování, n., vz Potrhati.

241167   Potrimiska Svazek: 9 Strana: 0243
Potrimiska, y, m. = žrout. Slov. Zát. Př. 73b

241168   Potrimiskárstvo Svazek: 8 Strana: 0304
Potrimiskárstvo, a, n. (potřimiskářství) = pochlebnictví. Slov. Phľd. 1894. 515.

241169   Potrkaný Svazek: 2 Strana: 0826
Potrkaný, mit Hörnern gestossen. P-ný nedá se zase potrkati. Na Mor. P. člověk = potrhlý. Dch.

241170   Potrkati Svazek: 2 Strana: 0826
Potrkati, potrkovati, mit den Hörnern verwunden, stossen. — koho čím. Býk rohy strašně ho potrkal.

241171   Potrkati Svazek: 9 Strana: 0243
Potrkati. Aby bratři později se potrkli (pohádali). Pal. Děj. I. 1. 291.

241172   Potrkovati Svazek: 7 Strana: 0386
Potrkovati = poběhávati. U Brusp. Mtl.

241173   Potrlík Svazek: 10 Strana: 0288
Potrlík. Chytati žáby do p-ku. Na Zeleč- sku. Čes. 1. XIII. 359.

241174   Potrmáceti Svazek: 2 Strana: 0826
Potrmáceti, 3. os. pl. -cejí, el, en, ení, bemühen, strapiziren. — koho. Daremně ho tam potrmácíš (pošleš). Ros.

241175   Potrnčený Svazek: 10 Strana: 0288
Potrnčený = trnkami (švestkami) posá- zený. Šb. D. 45.

241176   Potrnčiti Svazek: 7 Strana: 0386
Potrnčiti, il, en, ení = trnkami (povidly) pomazati. Mor. Šd.

241177   Potrohoš Svazek: 10 Strana: 0288
Potrohoš, e, m. = ? Slov. Czam. Slov. 127.

241178   Potrochu, potroše, potrošku Svazek: 2 Strana: 0826
Potrochu, potroše, potrošku, stück- weise, nach u. nach, allmählig. Vz Trocha.

241179   Potrojený Svazek: 2 Strana: 0826
Potrojený; -jen, a, o. zu dreien vereint. Maďar, Tatar, Turek p-ný. Hdk.

241180   Potrojičllý Svazek: 8 Strana: 0304
Potrojičllý. P. neděla (po sv. trojici). Phľd. 1894. 656.

241181   Potrojiti Svazek: 2 Strana: 0826
Potrojiti, il, en, ení, zu dreien vereinen. Vz Trojiti.

241182   Potrojiti co Svazek: 9 Strana: 0243
Potrojiti co: plátek (květový). Čl. Fyll. 8.

241183   Potrojný Svazek: 2 Strana: 0826
Potrojný, dreifach. P. řady, Ráj., polu- čeniny. Presl.

241184   Potrolín Svazek: 9 Strana: 0243
Potrolín i petrolína. Hoř. 84.

241185   Potroliti Svazek: 2 Strana: 0826
Potroliti, il, en, ení. nach u. nach oder alles bröseln. — co: obilí. Us. -- se. Obili se trolí = zrní z klasů vypadává.

241186   Potroskotati Svazek: 2 Strana: 0826
Potroskotati, zerbrechen, zerschlagen, zerschmettern. Ros. co. Us. čeho: obrazů (neurčitou měrou). Biancof.

241187   Potrošek Svazek: 7 Strana: 1364
Potrošek, šku, m., pulda, zastr. Pršp. 35. 43.

241188   Potróšený Svazek: 9 Strana: 0243
Potróšený = podnapilý. Sr. Rausch. Na Hané. Čes 1. IX. 242.

241189   Potroubiti Svazek: 2 Strana: 0826
Potroubiti, il,ení;potrubovati, ein wenig blasen, trompeten. — abs. Kdo to potrubujeV Ros. — kdy. Potrubovati po hodinách. Ros. — si. Drobet si potroubím. Ros., Dal.

241190   Potroubiti Svazek: 7 Strana: 0386
Potroubiti. Až angel k súdu potrubí Hus. I. 170.

241191   Potrouditi se Svazek: 2 Strana: 0826
Potrouditi se, potruditi se, il, zení = namáhati se, sich anstrengen, Mühe, Arbeit Ertragen. Jg. — se proč: pro česť své země. Přid. k Dal.

241192   Potroufati Svazek: 2 Strana: 0826
Potroufati, dověřovati se, ein wenig hof- fen. Slov.

241193   Potrousiti Svazek: 2 Strana: 0826
Potrousiti, il, sen a šen, ení: potrušovati, potrušovati, bestreuen, besprengen. — co čim: jídla cukrem, pepřem, Ros., maso soli, 1.)., ulice květinami. Kram. Dóm hosti při- pravuji, kvietím potrúsie (posypou). Št. N. 295. Potruste sě popelem. BO. -- co kam. Chléb na zem p., zerbröckeln. Na Ostrav. Tč. — co: peníze. — se. Vojáci se již po- trušuji (pomalu jdou, se scházejí).

241194   Potrousiti co kde Svazek: 10 Strana: 0288
Potrousiti co kde. P-sil popel po všem chrámě. Stará glossa. List. fil. 1902. 445.

241195   Potroutiti Svazek: 2 Strana: 0826
Potroutiti, til, cen, cení; potrouceti, el, en, ení. — čeho: hřebíku, klínu (=vbiti, hineintreiben, einschlagen). L. — koho čím: koněm, vozem (pohmožditi, naň vjeti). L.

241196   Potroviť Svazek: 7 Strana: 0386
Potroviť = potráviti. Slov. Bern.

241197   Potrpčeti Svazek: 2 Strana: 0826
Potrpčeti, el, ení, bitter werden. Ros.

241198   Potrpčiti Svazek: 2 Strana: 0826
Potrpčiti, il, en, ení, potrpčovati, verbit- tern. — co komu: život.

241199   Potrpěti Svazek: 2 Strana: 0826
Potrpěti, ěl, ění, eine Zeit lang dulden, leiden. — co. Musíme něco na malý čas po- trpěti. Reš. — čeho: hladu. Chč. P. 124. a. Lépe jest p. hladu než zbýti dědictva. Št. N. 55. Vz Spodoba.

241200   Potrpěti Svazek: 8 Strana: 0304
Potrpěti = strpení míti. Aby ještě málo p-li. Břez. Font. V. 433.

241201   Potrpěti čeho Svazek: 7 Strana: 0386
Potrpěti čeho: hladu. BR. II. 52. a. — si nač: na některé jídlo (rád je jísti). Us. Pdl., Rgl. — co proč. Nechtie z pýchy nic p. Hus I. 338.

241202   Potrpěti si nač Svazek: 9 Strana: 0243
Potrpěti si nač. Vz Brus (mat. ) II. vyd.

241203   Potrpký Svazek: 7 Strana: 0386
Potrpký, etwas herb P. hruška. Us. Ntk.

241204   Potrtati Svazek: 2 Strana: 0826
Potrtati, trtavě upalovati, uháněti, vz Trtati. — abs. Počkej jen, až mu to povím, ten potrtá. — kam: do lesa, do pole, domů. Us. na Mor. Hý.

241205   Potrtkati Svazek: 2 Strana: 0826
Potrtkati, potrtkávati, poprděti, nach i einander furzen. Bern.

241206   Potruba Svazek: 2 Strana: 0826
Potruba, y, f.. chybně: poltruba, čásť po- trubí. Vz Podtrubi. Na Policku. Zkr.

241207   Potrubí Svazek: 2 Strana: 0826
Potrubí, n., rourovod, die Röhrenleitung. Prm. Dle Jg. lépe: podtrubi.

241208   Potrubí Svazek: 7 Strana: 0386
Potrubí plynové, parní, vodní, pouliční, Stat. př. kn. 1887. 115., sběrací, Sammel- röhrenstrang. Zpr. arch.

241209   Potrubí Svazek: 10 Strana: 0288
Potrubí, n. Vz Ott. XX. 340.

241210   Potrubné Svazek: 7 Strana: 0386
Potrubné, ého, n., Schlauch-, Röhren- zins, m. Rk.

241211   Potrubováni Svazek: 2 Strana: 0826
Potrubováni, n , vz Potroubiti.

241212   Potrucovati Svazek: 2 Strana: 0826
Potrucovati, povzdorovati, ein wenig trotzen. — komu. Ros.

241213   Potrucovati Svazek: 9 Strana: 0243
Potrucovati. Šak já ti p-cuju (učiním, abys netrucoval). Hoř. 84.

241214   Potručený Svazek: 9 Strana: 0243
Potručený. P. beleše = vdolky karlátky posázené. V Dolsku na Mor. Šb. D. 45.

241215   Potruditi se Svazek: 2 Strana: 0826
Potruditi se, vz Potrouditi se.

241216   Potruhlařiti,il Svazek: 2 Strana: 0826
Potruhlařiti,il. ení, eine Zeit lang Tischler sein. Ros.

241217   Potruchleti Svazek: 2 Strana: 0826
Potruchleti, el, eni, traurig werden. Jg.

241218   Potruchliti Svazek: 2 Strana: 0826
Potruchliti, il, en, ení. eine Zeit lang traurig sein. Ros.

241219   Potruchlivěti Svazek: 2 Strana: 0826
Potruchlivěti, ěl, ění, traurig werdern — abs. Jasné čelo p-vělo. Us.

241220   Potrus Svazek: 2 Strana: 0826
Potrus, u, m., etwas Zerstreutes. To po- trusem bude (hnojem), geht auf den Mist. L.

241221   Potrúsit Svazek: 9 Strana: 0244
Potrúsit střechu ze tři, ze čtyři kopy šindela = sem tam pohoditi mezi ostatní šindely. Val. Čes. I. X. 39. Sr. Potrousiti.

241222   Potrusiti Svazek: 2 Strana: 0826
Potrusiti, il, en, eni, mit Unrath besu- deln. — co. Holubi celou hůru (půdu) po- trusili. Ostrav. Tč.

241223   Potruskovati Svazek: 2 Strana: 0826
Potruskovati (zastr.), zuwinken. — čím: očima (přisvědčovati, ponukati). Výb. I. 751., Št. 120. — na koho. Potruskovala na tě panna. BO.

241224   Potruskovati Svazek: 7 Strana: 0386
Potruskovati očima. Ž. kl. (325.).

241225   Potrusky Svazek: 10 Strana: 0653
Potrusky = otrusiny z krmu, které statku (dobytku) vypadávajú z pysků na zem. Phľd. XXIV. 813.

241226   Potrušovati Svazek: 2 Strana: 0826
Potrušovati, vz Potrousiti.

241227   Potruvý Svazek: 9 Strana: 0244
Potruvý. Měla sem synečka jak potruvá hruška. Brt. P. n. 329.

241228   Potrvalosť Svazek: 2 Strana: 0826
Potrvalosť, i, f., die Nachhaltigkeit. Šm.

241229   Potrvalý Svazek: 2 Strana: 0826
Potrvalý, nachhaltig. Šm.

241230   Potrvání Svazek: 2 Strana: 0826
Potrvání, n., die Dauer, der Aufenthalt. P. společné; své p. míti; p. v živosti. Šm. Konec toho v Říme potrvávání. Sš. I. 6.

241231   Potrvanlivý Svazek: 7 Strana: 0386
Potrvanlivý, nachhaltend. Šm.

241232   Potrvati Svazek: 2 Strana: 0826
Potrvati, eine Zeit lang dauern; bleiben, sich aufhalten. — abs. Ten špatný čas po- trvá, wird anhalten. Us. Tč. — jak dlouho. Potrvej tuto za jiných sedm dní. Br. Po- trvá to až do času uloženého. Br. Ještě m? to za nějaký čas potrvá. Bern. — komu čím. Vlasti naší potrvej okrasou. Č. — kde. Potrval některý čas u příbuzných. Sš. L. 45. V něčem p., in etwas verbleiben, ausharren. Dch.

241233   Potrvati Svazek: 7 Strana: 0386
Potrvati. Dobré málo p-vá. Rr. MBš.

241234   Potrvati Svazek: 9 Strana: 0458
Potrvati jak dlouho. To p-vá jak juchtové boty. Hvlč.

241235   Potrvati jak dlouho Svazek: 10 Strana: 0288
Potrvati jak dlouho: do skončení. Dh. 7.

241236   Potrynkati Svazek: 7 Strana: 0386
Potrynkati = potírati, pomazati. Koláče mazadlem p. Us. Jg. Cf. Trynkati

241237   Potrýzniti Svazek: 2 Strana: 0826
Potrýzniti, il, ěn, ění, eine Zeit laug o. nach einander strafen, quälen. — koho. On ho drobet potrýzní a potom pustí. Ros.

241238   Potrž Svazek: 2 Strana: 0826
Potrž, e, f., provaz, kterým se při čižbě potrhuje, zatrhuje, das Schnellseil. Jg.

241239   Potržení Svazek: 2 Strana: 0826
Potržení, n., das Reissen, Rupfen. Vz Potrhnouti.

241240   Potržení Svazek: 7 Strana: 0386
Potržení, n. = různice. P. rostú. Výb. II. 658. Vz Potržka. Potržka = váda. Bez p-žek a nesnází Pal. Maje s ním jakési p-ky. Hk. exc. Ukro- cení všek p-žek, nesvorností. Výb. II. 388. — P. = války. Nepřátelské p-ky mezi ná- rody. Šf. Strž. II. 72. (442.). Potržné, ého, n., das Markrgeld. Beck. II. 1. 171. Potštýn. Cf. Sdl. Hr. I. 257., II. 279., III. 305., IV. 10., V. 196., 253., Rk. Sl.

241241   Potržený Svazek: 2 Strana: 0826
Potržený ; potržen, a, o, gerissen, v čem: v mysli, zerrüttet. Zlob.

241242   Potržie Svazek: 9 Strana: 0244
Potržie, n. Kteří mejta, ungelty neb p. držíte. 1600. Uč. spol. 1890. XIV. 13. Sr. Potržné.

241243   Potržiti Svazek: 2 Strana: 0826
Potržiti, il, en, ení drobet tržiti, eine Weile Geld lösen; na Slov. na zboží podati, kupovati, feilschen, auf die Waare bieten; vše odděliti, alles trennen, absondern. Bern. Vz Tržiti. Jg.

241244   Potržiti se oč Svazek: 8 Strana: 0304
Potržiti se oč. Ale múdra (cierkev) umie se p. o ně (sv. věci) = umí jimi kupčiti. Chč S. 35.

241245   Potržka Svazek: 2 Strana: 0826
Potržka, y, f., potrhnutí se na koho, ná- pad, útržka, náběh, vpád, der Angriff, An- fall, die Attaque. On učinil potržku na něho. Ros. Vím, že od některých lidí bez p-ky nebudu. Lom. Kanc. sv. — P., váda, pra- nice, der Handel. Mají mezi sebou nějakou potržku. Ros. — P., malá válka, bouře, der Aufstand, Aufruhr. Jaké časté proměny a potržky království vystáti musilo. Apol. V té p-ce několik tisíc židů zahynulo. V. — Br., Háj., Pulk.

241246   Potržné Svazek: 9 Strana: 0244
Potržné, ého, n. Neplatí žádných mejt, ungeltův, ani potržného (tržního platu). 1600. Uč. spol. 1900. XIV. 12.

241247   Potržník Svazek: 2 Strana: 0827
Potržník, a, m., kdo potržky způsobuje, buřič, kramolník, der Aufrührer, Aufwiegler. P-kův a darmochlebů takových třetina téměř obyvatelstva po městech řeckých se čítala. Sš. Sk. 201.

241248   Potržný Svazek: 2 Strana: 0827
Potržný,jarmarečný. P. tulák, ein Markt- läufer. Vz Potržník.

241249   Potržný Svazek: 7 Strana: 1364
Potržný, ého, m., vyběrač poplatků, úředník úřadu šestipanskému podřízený. Wtr. Obr. II. 552.

241250   Potřá Svazek: 9 Strana: 0243
Potřá. Nár. list. 1897. č. 140. odp. feuil.

241251   Potřál Svazek: 10 Strana: 0287
Potřál = potřeboval. Vz Litom. 19.

241252   Potřápati Svazek: 2 Strana: 0821
Potřápati, pokřápati, pokaziti, verderben. Jg. — co. Potřápal všecko jídlo (snědl). Jg. — čeho. Ten toho jídla potřápal (mnoho). Ros.

241253   Potřásalivosť, potřásanlivosť, potřá- savosť Svazek: 2 Strana: 0821
Potřásalivosť, potřásanlivosť, potřá- savosť, i, f., potřásáni-se nad kým, die Sucht andere zu schrecken, zu bedrohen. Ros.

241254   Potřásalivý, potřásanlivý, potřásavý Svazek: 2 Strana: 0821
Potřásalivý, potřásanlivý, potřásavý, anfahrend, bedrohend. Ros.

241255   Potřásání Svazek: 2 Strana: 0821
Potřásání, n., das Schütteln, Rütteln, die Erschütterung. V. — P., potřásalivosť. Ros.

241256   Potřásaný Svazek: 2 Strana: 0821
Potřásaný; -sán, a, o, geschüttelt, ge- rüttelt, erschüttert. Jg.

241257   Potřasatel Svazek: 2 Strana: 0821
Potřasatel, e, m., der Schütteier, Er- schütterer; der Bedroher, Anfahrer. Ros.

241258   Potřasatelka Svazek: 2 Strana: 0821
Potřasatelka, y, f., die Schüttlerin; Be- droherin. Jg.

241259   Potřásavý Svazek: 2 Strana: 0821
Potřásavý, vz Potřásalivý.

241260   Potřásavý Svazek: 9 Strana: 0243
Potřásavý. Tančí se obkročákem p-vým otoč. Čes. 1. VII 667.

241261   Potřásti Svazek: 2 Strana: 0821
Potřásti, potřesu (zastr. potřasu), potřes, třásl, třesen, ení; potřásati, potřasovati — častěji třásti, schütteln, rütteln. — abs. Ten vůz potřásá. Dch. — co. Všecko aby po- třásal. Vz Všetečný. Lb. Proč hřívu svou potřásá náš mocný český lev. Č. Bs. 178. — čím: rukama, D., sebou, stromem, mečem, Us., hlavou. Br. — čím na koho: hlavou. Br. — co, se, čím nad kým. A hlavou i svou bude p. nad tebou. Br. Potřásá svět hlavu nad chudobou. Sš. Bs. 185. — čím za kým. Potřásal za tebou hlavou. Br. — čeho: míry, korce (sypaje; lépe: čím). — se čím. Zem hrozným třesením se potřá- sala. Pass. Potřás sě strachy otpovědě. ZN. P. se hněvy. 1390. — se nad kým, na koho (sápati se, strašiti, Jemanden an- fahren, schrecken, ihm drohen). Zuřivými slovy na něho se potřásal. Bs. Potřásal se hrubě na něho. Ros. (Har., Sych.). Po tuhé domluvě, aby . . . nad. lidmi tak všetečně se nepotřásal, jest toho arrestu osvobozen. Skl. V. 223. Ten úředník se hrubě nad lidmi potřásá. Ros. (Lom.). — se s čím. Potřásali se (posměšně se chlubili) s tím mandatem. Čr. — koho zač: za vlasy. Na Ostrav. Tč.

241262   Potřásti co komu Svazek: 7 Strana: 0385
Potřásti co komu: ruku. Šml., Vlč. — komu čím: rukou. Šml. — čím. Potřese hlavou. Pror. 67. a. P-sal v hněvu kadeří. Vrch. Ciesař hněvy se vešken potřese. Kat. 78. — se nad kým. Výb. II. 1623. Vinaři již nad nim lopatami se p-saly. Dvor. — čím kde. Mandatem se chlubil a p-sal před bratřími. Čr. - (se) jak. Potřese sě země z kořen (když Ježíš umřel). Hr. rk. 261. Upřímně někomu rukou p. Us.

241263   Potřásti čeho Svazek: 9 Strana: 0243
Potřásti čeho. Potřasujíce dlúhých vlasóv přes ramena kadeře lámali. Chč. (List. fil. 1898. 475. )

241264   Potřásti se kdy. V Svazek: 8 Strana: 0304
Potřásti se kdy. V tu hodinu země se potřese. Leg. o 10.000 ryt. v. 191. Cf. Mus. 1895. 310. Jinde v bibl.: vztřásla se země, třásla se, třiesla se.

241265   Potřeba Svazek: 2 Strana: 0822
Potřeba, y, f., stav ten, když bez něčeho k jistému účelu obejíti se nelze, potřebování něčeho, das Bedürfniss, die Nothwendigkeit, Noth. Není toho veliká p.; nuzná p. káže, velí; což jest příliš a přes p-bu; z nuzné, z přinucené, z nevyhnutelné p-by. V. Zdála se mi nemalá p., abych se dobře rozmyslil; Řečník nerozšiřuje ani odstupuje bez potřeby. Kom. Pomůže nám, jak toho p-bu uzná; V tak pilné (dringend) p-bě. Br. Nevyhnu- telná p.; ctnost' z p-by; čas p-by (nouze); přes p-bu jísti, piti; služba v p-bě. D. P. toho káže, abychom . . . Žene nás bez svědomí a p-b?; Lopotuje se přes p-bu; Přes p-bu něco dělati; Z přinucené p-by bral před se, což uznával býti zcestné. Sych. P. mne nutí; mám toho velikou p-bu. Ros. Kdyby toho p. nastala. Pref. Aby jeho v jeho p-bu pe- nězi založili. NB. Tč. Není to k žádné po- třebě, aby ten majestat čten byl, než k růz- nici. Čr. Ukazuje se toho p., aby. Dch. Voda k p-bám. Dch. Niče nenie na zemi bez p-by. BO. Jakžby toho v kterém času p-bu uznali. Sedl. Rychn. 40. P. naléhavá (pilná), dringen- des B. Dch. Jiná všelijaká, důležitá, z samé p-by učiněná nařízení k tomu vésti budou. Nar. o h. a k. Než jestližeby se kdy tre- filo, že by toho, jaká znamenitá p. koruně přišla. Zř. F. I. (Úředníci) v tak pilných p-ách jinam obráceni byli. Zř. F. I. Nemohl-liby pro p-bu královskú n. zemskú státi. Vl. zř. Pokudž by ten pán gruntu kverky dostatkem dříví ku p-ám horním bez všelikého úplatku opatřiti a fedrovati mohl. Nar. o h. a k. Ne- hodlal mimo p-bu divy činiti. Sš. J. 64. Tudy tím více p. naléhá pravého učitele hledati. Sš. L. 75. P-bu něčeho vylíčiti a dolíčiti. Sš. Mt. 69. P. toho kázala. Háj., Br., Har. P. toho ukazuje. Har. Uznám-li toho p-bu, pojedu. Háj. Nuzná p. práva lomí. P. nemá práva. P-bu v ctnost' obrátiti. P. jest matka promyslu. Mistr p. učí dělati a psota Dali- bora na housle skřípati. Jg. Z p-by to učinil; Z p-by jako to bývá. Jel. P. nutná; ctnosť bez p-by; obecná zemská p.; p. ži- votní; p. se vždy více na jevo dává; p. střeliva; v p-bě postavenu býti; k budoucí p-bě; p. se nám toho vidí. Šm. Proti ne- příteli vojny obhajné p-ba. Kom. P. uznaná; vidí, uznává se p. něčeho; když toho p. je; z nuzné a donucené p-by; užívati něčeho dle p-by. J. tr. V nastalé p-bě; lečby rychlé p-by nastaly; uznala-liby se při tom toho p-ba. Er. P. zákon ruší; Náhlá a nuzná p. právo lomí; Právo p-bě nuzné ustupuje. Rb. 270. P-bou nic nepřiroste. Lb. Jest toho po- třeba jako soli. Č. Bez konce p., když je víno (pivo), není chleba. Č. Nedělejte o tom, co jsem vám řekl, žádnou p-bu, german. a šp. m.: Nepovídejte to dále, podržte to při sobě, u sebe. Brs. 131. — P., přirozená (jísti, píti atd.), natürliches Bedürfniss. P-bu udělati; p. svou udělati, V.; na p-bu jíti (vyprázdniti střevo, měchýř). Vzechtělo se mu na p-bu. Martim. Ve své p-bě šel. BN. Na p-bu životní vstáti musil. BN. (Šel) do hald na p-bu a ztratil se jim. Svěd. 1569. Abychom ho odpustili z stolic k jeho p-bě vstáti. NB. Tč. — S p-bu = dosti, kolik má býti, so viel als nöthig ist, genug, hinläng- lich, nach Bedarf, zum Verbrauch. V. S p-bu čeho míti. Reš. Dříví s p-bu navezl. Mus. Mám sotva s p-bu peněz. Har. Hasicího ná- řadí s p-bu dáti nadělati. J. tr. Má chleba s p-bu. Us. Kterým není ještě nijak anebo s p-bu známo. Ht. Mus. 1869. 212. — P., správa potřebná, řízení, dílo, vyřízení, das Anliegen, Begehren, Geschäft, die Angele- genheit. P-by zemské. Zlob. Poslali jsme ho do ciziny po nějaké p-bě. Sych. Všecky p-by řídím. Har. V té p-bě spoléháme se na svého zástupce. Ml. Toho času byl u mne po svých pilných p-bách. Žer. Záp. II. 16. Byl jsem po sirotčí p-bě u mark. milosti v Brně. Půh. I. 291. Puška jest ven země na markrabině p-bě. Půh. I. 201. Pro jeho p-by nemohl k sněmu přijíti. Půh. I. 257. — P., potřebné věci, dostatky. Das Nöthige, die Notwendigkeit, das Auskommen. Vy- stačení na potřeby. Er. Těm Judas p-by po- sýlal. Br. Spraviti si p-by. Har. P-by psací, ku psaní. Nz. Dávati někomu p-bu (jísti, píti a čeho třeba). Hus. I. 420., Pč. 20. Ži- votná p., das Lebensbedürfniss; věci p-by a spotřeby, Gebrauchs- und Verbrauchsarti- kel. Dch. P-by opatřiti. J. tr. P-by pro pí- sárny, Comptoir-Utensilien. Dch. Ukládání dani pro p-by zemské. RGB. Že jest toho mezi jinými p-bami znamenitě potřebí. Zř. F. I. Sněm zemský sestaví se tak, že se při tom hleděti bude k veškerým p-bám zemským. RGB. Rozličné domácí p-by, Ge- räthscnaften. Us. — P., svršky, nábytek, ná- stroje, das Hausgeräthe, die Geräthschaften, Werkzeuge, Erfordernisse, Möbeln. V. Všeliké rybničné p-by jako: dčber, nevod, vatky, ke- sery atd. V. Kostelní p-by. Har. P-by mlýn- ské. Us. P. právní. D. Původ vždy se všemi potřebami má hotov býti. Vš. Písař zemský má na katedře býti se dskami, se svědomím i se všemi p-bami. Zř. F. I. P-by vojenské. Us. P-by k šatům jako knoflíky, podšívka atd. Us. Správce potřeb, der Verwalter der Requisiten. J. tr. V nouzi poznáváme, co zbytečných potřeb máme. P-by hospodářské, j Dch., obecni. J. tr. — P., nedostatek, nouze, chudoba, der Mangel, das Bedürfniss, die Dürftigkeit. V., J. tr. Nesmyslní boháči boji se v nadbytku psoty (p-by). Kom. V p-bě někoho založiti. Br. Mistr potřeba učí dě- lati. Sych. Mám p-bu na knížky. Bern. Pójčil jsem jemu na jeho p-bách 2 kopě gr. Půh. II. 194. V jeho pilnú p-bu požičila jsem jemu 20 hř. pro jeho dobré i jeho bratří. Půh. I. 376. — P., zlý stav, nebezpečenství, nouze, die Noth, der Zwang, das Drangsal. V p-bě učí se člověk modliti. V čas p-by chytají se modlitby. Bern. V p-bě, říkají, přítele pozná. Prov. V p-bách někoho opu- stiti. V. — P., užívání, der Gebrauch. By- lina roste ku p-bě člověka. Br. K p-bě něco odložiti, zachovati. V. P-ba vyzvědačů na vojně znamenitá jest. Kom. ?— P., adv. = potřebí, třeba, nothwendig, nöthig. Proti ne- příteli vojny obhajné p-ba. Kom. Opatrnosti p. je. Kom. Jest ho p-ba, co pátého kola u vozu. Vz Zbytečný. Prov. Kdyby jich p. byla. V. P-ba jest bdíti. Kram. Nechť neod- chází, proto že ho p-ba. Br. Co by p-ba bylo, chybně prý m.: čeho by p. byla. Ale zde jest p. = potřebí a srovnej s násl.: Což jemu k jeho právu potřebí. Půh. I. 241., 235. Což jest komu ke dskám potřebí. Vl. zř. Při- pravil, což na cestu potřebí bylo. Br. Tob. 5. 17. Tedy ona vazba jest dobra.

241266   Potřeba Svazek: 7 Strana: 0385
Potřeba = potřebování něčeho. Cf. Mkl. Etym. 354. Duševní p-by, Us., církevní. Mus. Aby ráčili prositi za naši všecku po- třebu na duši i na těle. 14. stol. Mus. 1880. 436. P-by rodinné, finanční. Mus. Sesli jsú se havéři, aby svú p-bu pověděli. Dač. I. 48. P-by všedního života, časové, místní, vědecké, Mus., existenční, individualné či osobité, kulturní, pospolité. Kzl. 11. Kniha p-bě školy vyhovuje; Knihu ku p-bě školní vydati. Us. Pdl. Jel jest po svých p-bách do Opavy. NB. Tč. 204. Málo znáti potřeb, toť pravé bohactví. Sb. uč. Nuzná a náhlá p. práva lomí. Bž. exc. P. věci draží. Us. Bž. — P. přirozená. P. tělesná. Št. Kn. š. 29., 55., 184. P., která krále s koně shání (kakání). Bdl. — P. = potřebné věci, do- statky. Sv. Pavel dělal rukama svýma po- třeby sobě dobývaje. Št. Kn. š. 32. I majíť páni rozličné své užitky, z nichž by po- třebu měli (Unterhalt); Pán móž potřebu jmieti k svému stavu z úřadu svého; Abyste svú p-bu měli s dietkami svými. Št. N. 87. 34., 87. 32., 96. 30., 97. 33., 55. 11. — P. svršky atd. P. hospodářské, Št., psací, Posp., honební, Dch., korábní, 1512. Mus., hasič- ské, kancellářské, kreslicí, školní atd. Us. Pdl. — P. = nouze, nebezpečenství. Kdyby kto bez p-by skočil s vysoka; Kdyby pilná p. přišla. Št. Kn. š. 31., 41. V čas p-by na- stalé. Kol. 3. Nepřepúščej naň chudoby, by kdy nejměl zde p-by. Výb. II. 13. Krstiti v p-bu móž každý. Št. Pomocník v p-bě. Ž. wit. 9. 10. — P. adv. Co tě (akk.) toho p.? Pass. A u páteři krátkú řečí prosíme všeho toho, což k duši i k tělu jest p.; Protož p. jest každému, aby sám najprv uměl milovati. Št. Kn. š. 39. — P. = dvůr u Kolína.

241267   Potřeba Svazek: 7 Strana: 1364
Potřeba. P. slušná výmluvu má. Arch. IX. 93. Přietel přietele v p-bě poznává. Arch, IX. 91.

241268   Potřeba Svazek: 9 Strana: 0243
Potřeba nemá zákona; P. veliký pán; P. zákon ruší; P. železo láme. Zát. Př. 348., 349.

241269   Potřeba Svazek: 10 Strana: 0653
Potřeba, y, f. Potreba zákon ruší. Phľd. XXIII. 595.

241270   Potřebek Svazek: 7 Strana: 0385
Potřebek, bku, m., správně: potřepek. Us. Hk.

241271   Potřebenství Svazek: 7 Strana: 0385
Potřebenství, n. = potřeba. Ezp. 2988. Ž wit. 9. 1. (22.).

241272   Potřebí Svazek: 2 Strana: 0823
Potřebí, sitbst. a adv. = potřeba, nöthig, nothwendig, erforderlich. Chč. 626. Bylo by p., bych tam šel sám. D. Nemám toho p. D. K čemuž mnoho těžké práce p. V. Což p. = dosti; více než p.; co p. mnohých slov, dlouhé řeči; není před rukama, čehož p. V. Připravil, což na cestu p. bylo. Br. Tob. 5.17. Veliké pečlivosti jest p. Br. Jest ho p. co pátého kola u vozu. Prov. P. jest i peněz na cestu. Kom. Škol p. jest. Kom. Když jie p. bude (těch 87 zl.); Jest mi peněz p. NB. Tč. P. jest se tobě v tom opatřiti. Půh. olom. 1475. f. 12. Nenie mi vás p-bie. ZN. Což jemu k jeho právu p. Půh. I. 241., 235. Kdyby panně p. bylo, tu paměť chtí seznati. Půh. II. 626. Jak rybám rybníků a štěpům štěpnic, tak mládeži škol p. Kom. D. 36. Jest ho p. co Matouše u úřadu. Vz Zbytečný. Lb. Což jest komu ke dskám p. Vl. zř. Že jest toho mezi jinými potřebami znamenitě p. Zř. F. I. Ve vojně chytrosti užívati p. jest. Kom. Toho je jen zde potřebí. Št. Ješto p. jest o tom věděti před právem. NB. Tč. P. jest, abys tam šel. Vz Genitiv B. 3., pozn. 2. S předložkou za: zapotřebí. Vz toto.

241273   Potřebí Svazek: 7 Strana: 0385
Potřebí. Je tě p., jako soli na chléb. Šml. K tomu je zvláštních mechanických úprav p. NA. IV. 211. P-bie nám jest ru- jíce řváti. Výb. II. 34. Nebylo by; p. práv psaných. Kol. 4. P. jest, aby... Št. Kn. š. 7., 14. P. jest k věčnému spasenie také přijetie tělesenstvie našeho pána Jezu Krista věrně věřiti; Duch sv. zpósobil jest to vše, což jest p. bylo, aby ... Št Kn. š. 19. A ač kdo vám co die, rcěte, že pán jich p. má. Hus II. 3.

241274   Potřebí Svazek: 7 Strana: 1364
Potřebí. Neb jest jim nepotřebie trpěti. Chč. m. s. III 84.

241275   Potřebí Svazek: 9 Strana: 0243
Potřebí, n. Od dávných časů nebylo tak velikého potřebí. Pal. Děj. V. 2. 246.

241276   Potřebice Svazek: 2 Strana: 0823
Potřebice, e, f., vz Potřebička. Daj ži- votu mému p-ci. BO. Máš-li které rúcho neb něco jiného mimo tvú p-ci. Boč. exc. — Leg., Reš.

241277   Potřebice Svazek: 10 Strana: 0287
Potřebice, e, f. = životní potřeba. Hus II. 199.

241278   Potřebička Svazek: 2 Strana: 0823
Potřebička, y, f. (zastr. potřebice), kleine Nothwencligkeit. Máme jim příslušnou po- třebičku (jídlo a pití) dávati. Reš. Každá p. se jí hodí, ukliďte před ní všecko, lžíce, vařečku atd. Us. Dch.

241279   Potřebinka Svazek: 2 Strana: 0823
Potřebinka, v, f., malá potřeba, potře- bička. U Č. Brodu.

241280   Potřebiny Svazek: 2 Strana: 0824
Potřebiny, pl., f., Bedürfnisse, Konsumo- artikel. Šm., Rk.

241281   Potřebitelnosť Svazek: 2 Strana: 0824
Potřebitelnosť, i, f., lépe:potřebnosť. Jg. Potřebitelný, lépe:potřebný,nothwendig.

241282   Potřebně Svazek: 2 Strana: 0824
Potřebně, z potřeby, z přinucení, noth- wendig. — P., k věci, hodně, užitečně, zweck- mässig, passend. P. mluviti. Solf.

241283   Potřebník Svazek: 2 Strana: 0824
Potřebník, a, m., ein Nothdürftiger. Ros.

241284   Potřebnosť Svazek: 2 Strana: 0824
Potřebnosť, i,f. = potřeba, die Not- wendigkeit, das Bedürfniss, Erforderniss. P. místa, Zák. sv. Ben., spasení. Hil. Že nám to podlé p-sti ráčíte psáti. BN. Tč. P-sti jez- decké, Reitrequisiten. Dch., Tkad. — P., chudoba, nedostatek, die Dürftigkeit, Noth- dürftigkeit. V. — P., užitečnost, die Brauch- barkeit. D. Máme dosti masa, chleba, též i jiných p-stí. Jir. dh.

241285   Potřebnosť Svazek: 7 Strana: 0385
Potřebnosť. BN. Tč. oprav v: NB. Tč. P. jest matka moudrých. Exc.

241286   Potřebnosť Svazek: 8 Strana: 0304
Potřebnosť = nutnosť. Kat. 2039. (List. fil. 1894. 70.).

241287   Potřebnůstka Svazek: 10 Strana: 0287
Potřebnůstka, y, f., zdrobn. potřebnost Divadelní p-ky. Nár. list. 1885. č. 131.

241288   Potřebný Svazek: 2 Strana: 0824
Potřebný; potřeben, bna, o. P., bez čehož býti nelze, nöthig, nothwendig, erforderlich, lat. necessarius. Nevyhnutelně p., vysoce p. V. To je věc potřebná. Ros. Na to odpo- vídati, zdá se mi, nepotřebné. Solf. Nuzní n. potřební nákladové jsú, jichžto kdyby nebylo, ta věc měla by zahynúti. CJB. 427. Činí se p-ným. Dch. — k čemu: k spasení. Št. O v. ob. 227. Provede svědomím hodným ku právu potřebným, že jeho dluh starší jest. NB. Tč. — čemu. Služebník jest po- třeben domu tvému. Lom. — proti komu. Pes sedlákovi proti zlodějům jest potřebný. — Se za. Ti, co se jim za potřebné vidělo, řídili. Br. Vidí se mi za p-bné býti, abych. Pref. Něco za p-né shledati. J. tr. — s infint. Ty věci p-bny jsou křesťanu rozuměti. Št. N. 33. Psal jsem o mnohých potřebných věcech rozuměti. Št. N. 3. — P., užitečný, brauch- bar, nützlich. Mathematická učení zároveň jsou potřebná i subtilná. Kom. — k čemu. Zk. Zásobil se vším k cestování p-ným, lépe: věcmi k c. potřebnými. Km. — komu. Kdo nám p-ben, toho z paměti známe. Pk. — P., potřebu něčeho mající, indiguus, bedürftig. — čeho. Pomoci byl potřeben. Kom. P-ben bieše lid vody. BO. Jsme p-bni peněz. Brt. S. §. 86. P. rady. D. Jazyk si, čeho potřeben byl, pořídil. Kos. Ol. I. 49. — Reš. — P., chudý, nuzný, arm, dürftig. Potřebným býti. V. Ženci snopy váží, sbirání klasů potřebným zanechávajíce. Kom.

241289   Potřebný Svazek: 7 Strana: 0385
Potřebný, nöthig. P. oprava, studia, material, Pdl., věc, poselství. Št. Kn. š. 18., 4. — P. = užitečný. V p. čas, opportunus. Ž. wit. 144. 15. Činie věc p-nů. Št. Kn. š. 54. Za p-né máme něco z dějepisu přede- slati. Koll. III. 83. — k čemu. Viera pravá najviec k tomu jest p-ná, aby ... Št. Kn. š. 33. — proč. Filosofie jest pro vědy po- třebná, správně: vědám. — P., bedürftig. On (Bóh) nepotřebný a my p-ní. Hus. — čeho. Pal. Rdh. III. 232. — nač. Jsem p. na spaní (jest mi potřebí spánku). U Vel. Postřelm. Ant. Krmela.

241290   Potřebný Svazek: 10 Strana: 0287
Potřebný. Nejprv p-né, potom ozdobné. Rizn. 64.

241291   Potřebný s inft Svazek: 9 Strana: 0243
Potřebný s inft. Kniha o rozličných věcech každému člověku znáti p-ných. XV. stol. Mus. fil. VI. 468. — čeho. P. som groša, ako slepý očí. Mus slov. III. 74

241292   Potřebování Svazek: 2 Strana: 0824
Potřebování, n., das Nöthighaben; der Gebrauch. Jg.

241293   Potřebovaný Svazek: 2 Strana: 0824
Potřebovaný; -án, a, o, gebraucht, ab- genützt.

241294   Potřebovatel Svazek: 2 Strana: 0824
Potřebovatel, e, m.; der Bedürfer, Ge- braucher. Jg.

241295   Potřebovatelka, y, potřebovatelkyně, ě Svazek: 2 Strana: 0824
Potřebovatelka, y, potřebovatelkyně, ě, f., die Bedürferin, Gebraucherin. ,Jg.

241296   Potřebovati Svazek: 2 Strana: 0824
Potřebovati, potřebovávati, potřebu n. ne- dostatek míti, benöthigen, nöthig haben, be- dürfen; chudým býti, dürftig sein; žádati, fordern, verlangen; užívati, brauchen, ge- brauchen, nutzen, Gebrauch machen. — čeho: vláhy, Sych., rady, Ros., pomoci. Kom. Ve- liký pták velikého hnízda potřebuje. Č. M. 165.. Sych. Tak se chovati, jak toho čas potřebuje (žádá). V. P. meče (žádati). Výb. I. 1114. 37. On mého vozu dlouho potřebo- val (užíval). Us. Žádného práva nepotřebo- vavše, ohne Rücksicht auf Gesetz. Půh. II. 470. Toho potřeboval. Půh. I. 345. P. ně- čeho. Alx. Ne vše doma máš, také lidí po- třebuješ. O. M. 265., Lb. Budu jeho krve p. z vaší rukú. Bj. Budu p. života dověčného (žádati). BO. — Br., D. — čeho kdy. Při času zaplacenie p-bují roku. BO. — čeho od koho (žádati, zast.). Čím jest nás daroval více, více od nás p. bude. Št. N. 180. Poslal syna k Davidovi, aby potřeboval ot něho příměřie. BO. Rady své veždy od múdrého potřebuj. BO. Znamenie potřebováchu ot něho. ZN. Má od toho člověka pravdy p. (žádati); Toho jsem od něho potřeboval. Půh. II. 448., I. 177., 165. — čeho v čem. Toho kořene v lékařství se potřebuje. Byl. Obilí v zemi p. Ml. Něčí rady v něčem p. Arch. I. 44. — J. tr. --- čeho na kom (žádati). Král poče na něm toho p. Leg. A. 26. Tu jsem na něm potřebovala, aby mi to znal. Půh. II. 219. — co, čeho k čemu. Jestliby osoba městská potřebovala k svědomí osobu. Zříz. zem. Když něco k tomu potřebuje. Tkad. K té jízdě potřebuje peněz. Žer. J. tr. — čeho pro koho: pro sebe = sobě. Ml. — co. Potřebujeme dva zlaté, tři vědra piva. Us. Brt. — co kde. Ktož co při dskách po- třebuje. Vš. 179. — s inft. Ote mne píti potřebuješ. ZN. — Pozn. Zhusta se užívá tohoto slovesa ve smyslu německého brau- chen chybně, ku př.: Potřeboval jsem naň jen mrknouti místo prostého: jen jsem naň mrknul, neb: bylo mi naň jen mrknouti. I)u brauchst auf den Hund nur zu pfeifen, winken atd., nikoli: potřebuješ na toho psa jen hvízd- nouti, kývnouti atd., nýbrž: Na toho psa jen hvízdni, kývni atd. Často stačí slovo třeba s inft.: Třeba na něho jen mrknouti. Třeba mu jen pokynouti. Brs. 131. Potřebuji se touto rudou k pilinám jen přiblížiti a již na rudu naskáčou m.: Touto rudou k pilinám jen se přibliž a již . . . nebo: přiblížíš-li (při- blížím-li) se touto rudou k pilinám atd. — s adv. P.něčeho velmi, tuze, nevyhnutelně, důležitě. Šm.

241297   Potřebovati Svazek: 7 Strana: 0385
Potřebovati. Cf. List. fil. III. 226. — koho v čem. A hrubě ho v službách p-li. Bl. Ž. Aug. 106. — zač. Jestliže jich kto zač potřebuje, nepřistupuj bez darů. Výb. II. 756. — oč. Aby šel na rathúz, že jeho páni o pilné věci p-bují. Let. 480. Když by p. Šumberk o též p-val, aby se také zase k těž potřebě měli. Arch. VIII. 402. — čeho odkud. Tento předmět potřebuje s mé strany osvětleni. Sml. I. 11. — se čeho. P-jem se tvéj rady. Mor. Brt. D. 253. — co. To jsme ještě p-li, aby i oni přišli. Us. Rgl. Ten uzdu p. bude. Kom. L. 15. (Vyd. Křn). — od koho. Čím jest nás daroval viece, viece od nás p. (= žádati) bude. Št. Kn. š. 186. 11. — s inft. Ne- potřeboval je k sobě volať. Sá. Nepotře- boval jsem za tebou chodiť, peněz utráceti. Pk. doporučuje: Moh' jsem za tebou ne- chodiť, peněz neutráceti. Potřečka, putra, y, f. = nerozpuštěné máslo. Na Hané. Bkř. Potrefiti = stihnouti. — koho. Co má člověka p., to ho p-fí. Němc. — P. = do- vésti, uměti. Mor. Rgl. Potrefný, komisch. Šm. Potřeja = potřeba. P. mi peněz. Laš. Tč. Potřele = nestydatě, unverschämt. P. něco zapírati. Šf. III. 5. Potřep, u, m. = potřepnutí. Šd. Potřepati co komu. Všecky hrnce vám p-pu (roztluku). Mor. Brt. Dt. 267. Potřepek, vz Vejce. Potresktati, corripere. Ž. wit. Ezech. 16. Vz Potrestati. Potrest, u, m. = potrestání. Slov. Vaše dieťa ani na všetky p-ty nič nedbalo. Hdž. Čít. 183. P-ty vinovatých, odmeny nevin- ných. Dbš. Úv. 12. — Dbš. Phľd. III. 1. 53., VI. 255. — P., a, m = lapaj, pandur, obecný sluha, který dle rozkazu úřadu vin- níky trestá. Slov. Dbš. Obyč. 80., Rr. Sb. Potrestati jak. P. někoho těžce. J. Lpř. Jich podlé sv. čtenie přikázánie potresktal. Pass. — proč. Vidúc někdy, že přietel po- treskce jich pro jich lepšie. Št. Kn. š. 41. — koho na čem: na hrdle. Ndrf. Potřeštilec, lce, m., der Schussbeutel. Us. Potřetnouti = postřetnouti, potkati. Po- třetí sem ho. Mor. Bl. Potrgať, vz Potrkati. Slov. Bern. Potrh = potrhání. Dělá do p-hu. Mor. Brt. D. — P. = potrhnutí, škubnutí, das Zucken. Kol úst p. desnej muky. Phľd. VI. 255. Potrhal, a, m. = Kdo při hře každého obehrá. To je p. U N. Bydž. Kšť. Potrhání, vz Potrhati. — P. = váda, hašteření. Svárů, křikův a p. aby žádných nebylo u vojště. Žižkův řád. Potrhaný. P. zrak, Šml., síť. Us. — P. = zoraný. P. pole. Na mor. Slov. Hrb. Potrhati. — co, koho. Oldřich koně potrze Hrad. 6. a. P. moře, interrumpere. Ž. kl. (324.). Sv. František klečel (modle se); potom jeden bratr přijda potrhne jeho otazuje, chtěl-liby k stolu? Št. Kn. š. 46. Potrhávati jahody. Když jahodnice už skoro natrhaly, potrhávají na cestě ještě tu a tam, buď aby nádobu doplnily, buď jen do huby. Už p-váte? t. už jdete z jahod? U Zbirova. Lg. — koho kam: k sobě. Us. Dvor. — se. Potrhl jsem se. Kom. Lab. 106. — se z čeho. Potrhl se ze sna. GR. — že. Po- trhl se (ukazoval chuť), že půjde. Brt. D. 253 Potrhlec, helce, m = rozrazil, veronica offic., Ehrenpreis, rostl. Slez. Šd.

241298   Potřebovati Svazek: 8 Strana: 0304
Potřebovati. Toho vždy najdeme, koho potřebujeme. Phľd. 1893. 698.

241299   Potřebovna Svazek: 7 Strana: 1364
Potřebovna, y, f., carbona. Pršp. 85. 32

241300   Potřebovný Svazek: 2 Strana: 0824
Potřebovný, brauchbar. Na Slov. Bern.

241301   Potřelý Svazek: 2 Strana: 0824
Potřelý, gedrückt, gequetscht, angerie- ben. — od čeho: od dřeva. Byl.

241302   Potření Svazek: 10 Strana: 0287
Potření, n. = pohroma, záhuba, běda Pel. XVII. P. nepřátel. Us.

241303   Potřený Svazek: 2 Strana: 0824
Potřený; -en, a, o, aufgerieben, über- strichen. Dch. — v čem: v duchu, v mysli, verschmitzt. Zlob.

241304   Potřepanice Svazek: 2 Strana: 0824
Potřepanice, e, f., třepaniny, die Brech- scheven. D.

241305   Potřepati čím Svazek: 10 Strana: 0287
Potřepati čím: měchýřem.

241306   Potřepati, potřepávati Svazek: 2 Strana: 0824
Potřepati, potřepávati, ein wenig schüt- teln, klopfen, bereden. Co ti darováno, nebuď potřepáno, einem geschenkten Gaul schau nicht ins Maul. Dch. — co, koho: koně (popleskávati), Ros., někoho (pomluviti), Us., hlavu (potřásati), u Přer. Kd., len. — koho nač: na hlavu, na ramena. Vrat. — se kde. Pták ve vodě se potřepává. Ros. — co čím: hubou, řečí, bekritteln. Dch.

241307   Potřepek Svazek: 2 Strana: 0824
Potřepek, pku, m., nedozralé vejce s ten- kou měkkou skořápkou. Us. Kšá., Hk. Vz Postřepek, Povrhel.

241308   Potřepiti Svazek: 2 Strana: 0824
Potřepiti, il, en, ení, potřepovati, ein wenig auftrennen. — co: plátno. Us.

241309   Potřes Svazek: 2 Strana: 0824
Potřes, u, m., stsl. potrąs? = tremor, koř. tręs, tudy po-třes, Mkl. B. 36. (Hý.), potřesení, die Erschütterung,

241310   Potřes Svazek: 8 Strana: 0571
Potřes na pravé a na levé noze (při tan- ci). Čes. 1. VI. 230.

241311   Potřesení Svazek: 2 Strana: 0824
Potřesení, n., die Erschütterung. P. země. BO.

241312   Potřesený Svazek: 2 Strana: 0825
Potřesený; -en, a, o, erschüttert. Us. — čím. Tresť větrem p. ZN.

241313   Potřesk Svazek: 2 Strana: 0825
Potřesk, u, m., das Gekrach. To by bylo lidem jen pro p. (pro tlach, pro pomluvu). Cf. Třesky plesky. Us. u Jilového. Mý.

241314   Potřestati Svazek: 2 Strana: 0825
Potřestati, vz Potřískati.

241315   Potřeštěnec Svazek: 2 Strana: 0825
Potřeštěnec, nce, m., ein geschossener, unüberlegter Mensch. Kos. Ol. I. 274.

241316   Potřeštilosť, potřeštěnost Svazek: 2 Strana: 0825
Potřeštilosť, potřeštěnost, i, f., die Ver- rücktheit.

241317   Potřeštilý, potřeštěný Svazek: 2 Strana: 0825
Potřeštilý, potřeštěný, verrückt, ge- schossen, unsinnig. Ros. To jest p. člověk. Us.

241318   Potřeštiti Svazek: 2 Strana: 0825
Potřeštiti, il, ěn, ění; potřešťovati, un- sinnig, verrückt machen. — koho čím: zprávou nějakou. — se po kom. On se po ní potřešťuje (blázní). Ros.

241319   Potřet Svazek: 2 Strana: 0825
Potřet, a, o = potřen. Na Slov.

241320   Potřetí, n Svazek: 2 Strana: 0825
Potřetí, n., potření. Na Slov. Vz Potříti.

241321   Potřetiti Svazek: 2 Strana: 0825
Potřetiti, il, ěn, ění, zum drittenmal wiederholen. L.

241322   Potřetnouti koho Svazek: 7 Strana: 0375
Potřetnouti koho (akk.) Brt. N. p. I. 35., 288., II. 439., Sš. P. 4., Hr. rk. 363., Sl. ps. č. 170., Koll. Zp. II. 312., Kat. 138. — se s čím. Postretnul sa s náhľadom iných. Slov. Ev. šk. II. 12.

241323   Potříbiti Svazek: 2 Strana: 0825
Potříbiti, il, en, ení, drobet tříbiti, ein wenig dreschen, sieben. — co: pšenici. ZN.

241324   Potříditi Svazek: 7 Strana: 0386
Potříditi, il, ěn, ění = roztříditi, klassi ficiren, kvalificiren. Dch., Truhl. Ovid.

241325   Potřiesti Svazek: 7 Strana: 0386
Potřiesti, contremiscere. Ž. wit. 17. 8., Hrad. 92. a. Cf. Potřásti.

241326   Potřikrát Svazek: 10 Strana: 0288
Potřikrát, vz třikrát. Zvolal p. Us.

241327   Potřímati Svazek: 7 Strana: 0386
Potřímati, vz Třímati. Veras (věru's) mne p-mal neraz na koleně. Koll. Zp. I. 3.

241328   Potřimiska Svazek: 2 Strana: 0825
Potřimiska, y, m., polizač, der Teller- lecker, Schmarotzer. Plk.

241329   Potřípati koho Svazek: 2 Strana: 0825
Potřípati koho = pomlouvali, bereden. Na Mor. Brt.

241330   Potřísati se nad kým Svazek: 7 Strana: 0386
Potřísati se nad kým = potřásati. Mor. Sš. P. 208.

241331   Potřískati Svazek: 2 Strana: 0825
Potřískati (dříve a na Slov. posud po- třeskati), potřískávati, potřeskovati, ein we- nig krachen, pochen; třískáním polámati, potlouci, zerschlagen, zerschmettern. Jg. — abs. Něco tu potřeskává (začíná třískati). Ros. — co: obrazy. Br. Vítr všeckna okna potřískal. — co komu čím: hlavu klackem. — se jak. Neutrácej víc než získáš, sic na hlavu se potřískáš. Reš., Lom., Č.

241332   Potřísliti Svazek: 7 Strana: 0386
Potřísliti = potřísniti. Šat šťávou p. U N. Kdyně. Rgl.

241333   Potřísněný Svazek: 7 Strana: 0386
Potřísněný; -ěn, a, o, besudelt, befleckt. — čím: krví, vraždou. — jak. Hdk. Má pysky od borůvek až do černa p-né. Vrch.

241334   Potřísniti Svazek: 2 Strana: 0825
Potřísniti, il, ěn, ění; potřísnívati, po- třisňovati = poskvrniti, besudeln, beflecken. — co čím: šaty ovocem, blátem, krví. Jg., D. P. něco jedem. Kos. 01. I. 293.

241335   Potřitel Svazek: 2 Strana: 0825
Potřitel, e, m., der Aufreiber, Vertilger. Arndt. Modl.

241336   Potříti Svazek: 2 Strana: 0825
Potříti, tru, třel, třen, ení; potírati, po- těrovati. — P. = pořád tříti, nach einander reiben; po vrchu tříti, an-, bereiben; poma- zati, be-, überstreichen, beschmieren; stírati, utírati, wischen, abstreifen; setříti, trením zkaziti, pošlapati, aufreiben, zertreten, ver- nichten, vertilgen, zerbrechen, zerschlagen, niederschlagen. Jg. — co, koho. Já to všecko za den potru. Ros. P. len. D. Vsie potře jeho zloba. Rkk. 17. P. hada, Rkk. 10., zástupy (nepřátel). Alx. P. nepřátely. Troj. 205., bludy. Sš. II. 338. — co, koho čím. P. něco bar- vou, Us., někoho mastí, vodou, V., Ros., ránu máslem, Us., někoho sJovy (vaditi se), Reš., nohama. V. Oči mastí. Lk. Tělo ostrým ša- tem. Byl. P. železo magnetem. Km. — čeho, koho (gt; čím). Yzopovou vodou zubů p. Čern. P. slinou jazyka. Rad. zv. Potře jeho tváře a židovin. Kram. Těch potřel všech. Puch. — čeho s čeho čím: potu rukú s čela porra. Rkp. Alex. — koho kam: pod svou moc (podrobiti). Cyr. — co koho kde: ne- přátele v bitvách. Ráj. Pravdu v srdcích p. Chč. P. 95. a. P. len na lámačce, na trdlici (mědlovati). Us. Potři v zounech našich ne- přátely. Rkk. 54. — koho nač: na nivec. Bdl. — se. Ryba se potírá (laicht). Us. — se s kým = válčiti. L.

241337   Potříti. — co komu Svazek: 7 Strana: 0386
Potříti. — co komu. Kterýž hlavu po- tře zlému hadovi. Jg. Ztrc. ráj. II. 270. — koho, se čím. P. se líčidlem. Dch. Chtěl mě koněm p. Wtr. exc. Potírali se zbraní, Mus., válkami. Šmb. Někdo pak pokušením bývá potřien. Hus I. 345. — čeho čím odkud. Za Alex. polož: Alx. B. M. v. 164. (HP. 85.). — se kde. Na rovině, po ro- vině se potírali. Lpř.

241338   Potříti koho kam čím Svazek: 9 Strana: 0243
Potříti koho kam čím. Koněm jej na mandel potřel (přitlačil). Sdl. Hr. IX. 70.

241339   Potřpytěti se Svazek: 2 Strana: 0826
Potřpytěti se, ěl, ění, potřpytívati se, fortschimmern. Ros.

241340   Potštein Svazek: 2 Strana: 0827
Potštein, a, m., vz v Tk. Děj. Prahy (v rej- střících), Potenstein.

241341   Potštiti Svazek: 2 Strana: 0827
Potštiti, il, ěn, ění (od tští), zmařiti, za- hanbiti, k studu přivésti, zu nichte machen, beschämen. Pohaněni a potštěni buďte spolu. Ž. kap. 39. 15. Potštěte se, oblečeni buďte hanbú a potštěním. Ib. 34. 26.

241342   Potštýn Svazek: 8 Strana: 0304
Potštýn, z Potenstein. Čern. Př. 37.

241343   Potštýnský Svazek: 7 Strana: 0386
Potštýnský. P. vrchy v sev. vých. Čech. Krč. Potůček, čka, m., os. jm. 16. stol. — P-čky, pole na Vsacku Vck. Potučník, Lauterbach, ves u Losiny. Potučný = trochu tučný, etwas feist. Sokl. II. 299. Potuha = nouze, pilno. Ež budě p., vše- ckých poberu na vojnu. Brt. D. 253. Cf. List. fil. 1890. 351. (Mz.). Potuhý = drobet tuhý. U Rychn. Dhn. Potuchati, vz Potuchnouti. Potuchlý = kalný, mdlý, düster P. oči. Št. Kn. š. 127. 1.

241344   Potte Svazek: 8 Strana: 0571
Potte = pojďte. Svojanov. Ces. 1. VI. 187.

241345   Potu Svazek: 9 Strana: 0244
Potupa je horšia ako potopa. Zát. Př. V. 509. Vz tam ještě V. odst. 16

241346   Potůček Svazek: 2 Strana: 0827
Potůček, vz Potok, Řinouti se čím.

241347   Potůček Svazek: 10 Strana: 0288
Potůček Adolf, učit. a spis., nar. 1842. Vz Ott. XX. 345.

241348   Potučiti Svazek: 2 Strana: 0827
Potučiti, vz Tučiti.

241349   Potůčka Svazek: 10 Strana: 0288
Potůčka, pl., n. = pole u potůčku. Ať vy- jedem na p. Vz Litom. 27.

241350   Potučněti Svazek: 2 Strana: 0827
Potučněti, ěl, ění, fett, feist werden. Ros.

241351   Potučniti Svazek: 2 Strana: 0827
Potučniti, il, ěn, ění, fett, feist machen. Jg.

241352   Potud, potad Svazek: 2 Strana: 0827
Potud, potad (na Slov. a na Mor. potud, potaď), adv. místa a času: až do toho času, až do toho místa, tak dlouho, tak daleko, bisher, bishieher. Čož jsem vám p. mluvil. . . Flav. Jest toho p., es wird einmal sein Ende nehmen. Us. — Kom. — Až p., bis hieher. Až p. o tom. V. Odtud až p., bis hieher und nicht weiter! Us. Hý. — P., až p. = s tou výmínkou, s tím doložením, sofern. V. — P., so lange als, so fern als. Potud, po- kudž by se nebránili. V. — Jg.

241353   Potudní Svazek: 10 Strana: 0288
Potudní = posavadní. Jeho p. slovutnosť. Mark, Lit. I. 884.

241354   Potuha Svazek: 2 Strana: 0827
Potuha, y, f., moc, síla, Macht, Kraft, Stärke, f. L.. Krok. — P., větší přísnosť. Llk.

241355   Potuhlý Svazek: 2 Strana: 0827
Potuhlý, etwas steif, starr. Dch.

241356   Potuhnouti Svazek: 2 Strana: 0827
Potuhnouti, hnul a hl, ut, utí, steif werden.

241357   Potuhnouti čeho Svazek: 8 Strana: 0304
Potuhnouti čeho. P-hla sem kroka. Přer. Brt. D. II. 286.

241358   Potuhnouti. P Svazek: 10 Strana: 0653
Potuhnouti. P-hla kroku = přidala do kroku. Brt. Sl.

241359   Potucha Svazek: 2 Strana: 0827
Potucha, y, f., tušení, die Ahnung. Dch. Není po něm ani p-chy (památky). Šml. Ani p-chy (tušení) o tom nemá. Us. — P., odtucha, der Trost, Muth. L.

241360   Potuchle Svazek: 10 Strana: 0288
Potuchle. Lampa p. čadící. Kká. Sion I. 206.

241361   Potuchlejí Svazek: 2 Strana: 0827
Potuchlejí = potuchlejší, vz Potuchlý. Rozum p-jí má. Výb. I. 662.

241362   Potuchlina Svazek: 2 Strana: 0827
Potuchlina, y., f. = potuchlosť. Na Slov. P-nou smrděti. Bern. — P., plíseň, der Schim- mel. Plk.

241363   Potuchlina Svazek: 8 Strana: 0304
Potuchlina=plíseň. Zapáchalo tam p-nou. Phľd. XII. 265.

241364   Potuchlosf Svazek: 2 Strana: 0827
Potuchlosf, i,f., die Dumpfigkeit. Uči- jeme v srdci p. Št.

241365   Potuchlý Svazek: 2 Strana: 0827
Potuchlý, stuchlý, smradlavý ,razivý (Srn.), dumpfig, ranzig. P. obilí, Rkp. 1693., mouka, Us., maso. Bern. P.síly, schlummernde Kräfte. Dch. — P., mračný, kalný, trübe, düster. Ve čas má rozum jasněji, ve čas potuchlejí (po- tuchlejší). Št. (Č.).

241366   Potuchlý Svazek: 9 Strana: 0244
Potuchlý. P. poznání Boha. Št. Bes. 55.

241367   Poťuchmati koho Svazek: 7 Strana: 0387
Poťuchmati koho = potahati, omakati. Us. Rgl.

241368   Potuchnouti Svazek: 2 Strana: 0827
Potuchnouti, chnul a chl, utí; potou- chati, potuchovati. P. = tuchnouti, dusiti se; zkaziti se; omdlíti, oslábnouti, ersticken; dumpfig, ranzig werden; erstickt werden, vergehen, verschwinden, matt werden. Jg. — abs. Potuchl oheň (shasl), olej, BO.; po- tuchla mouka (zkazila se), Us., trudovatina, světitelnice; potuchlo srdce. BO. Tehdáž stav duchovní potuchl (udušen byl). Háj. Všeliké srdce člověčí potuchne. V. Láska zstydne, viera potuchne. Let. 178. Již jest tvá moc potuchla. Pass. 315. Rád zemský pohřiechu potuchl. Arch. I. 45. Učinili jsme sněm k tomu konci, aby nepřízně a nelibosti potuchly. Pal. Sláva pošla a potuchla. Mt. 21. Potuchly již všecky květy vyšší? Sš. Bs. 199. Všichni ohňové potuchú (shasnou). Kat. 620. — kde. Potuchly (shasly) hvězdy na nočním nebi. Č. Víra a láska mezi nimi už potuchla (zanikla). Rváč. P. v zraku, v sluchu. Lk. Potulač, e, m., der Herumstreicher. Bern.

241369   Potuchnouti Svazek: 7 Strana: 0387
Potuchnouti. Cf. Mkl. Etym. 358. — abs. Hlasy p-chly (zanikly). Jrsk. Má hor- livosť p-chla. Kos. P-chla síla. Štulc. Jeho nepravosť p-chla. Krnd. 17. Zlato p-chlo; Když mezi sluncem a měsícem bude země, že slunce upřiemo nemóž na měsiec zřieti pro ni, ihned p-chne měsiec. Št. Kn. š. 129., 100. Oči moje p-chly. Št. Uč. 150. b. — kde. P-chla mezi nimi milosť. Št. Kn. š. 165. — v čem. Muž když p-chne v té ne- lopotě a nemúdré milosti. Št. Kn. š. 38. — kdy. Všudy pravda i božská i lidská ty časy p-chla. Jel. Enc. m. 1. — čím. Že mezi nima i jedné přiekazy nenie, jíž by p-chla pravá milosť. Št. Kn. š. 100. — s čím. Odejmi to života potěšeni a hnedť p-chne s svú postavú řečník. Jel. Enc. m. 23.

241370   Potuchnutý Svazek: 7 Strana: 0387
Potuchnutý = potuchlý. P. žito. Slov. Zátur.

241371   Potúkac sa Svazek: 7 Strana: 0387
Potúkac sa = potloukati se. Slov. Sl. ps. č. 191.

241372   Poťukati Svazek: 7 Strana: 0387
Poťukati, poťukávati, betupfen. Šp., Šd.

241373   Potul Svazek: 7 Strana: 0387
Potul, u, m., das Bücken, Schmiegen. Šm.

241374   Potulák Svazek: 7 Strana: 0387
Potulák, a, m. = potulač. Hlk. S. I. 9.

241375   Potúlati se Svazek: 2 Strana: 0827
Potúlati se, vz Potoulati. Na Ostrav. Tč.

241376   Potulec Svazek: 7 Strana: 0387
Potulec, lce, m. = tulák. Mor. Knrz.

241377   Potulka Svazek: 2 Strana: 0827
Potulka, y, f., toulka, das Herumstreichen, die Irrfahrt. Dch.

241378   Potulka Svazek: 7 Strana: 0387
Potulka = starověký záštitný stroj. Byla to vysoká dřevěná, často i horem krytá pohyblivá věž o několika patrech, jíž se při obléhání pevných míst užívalo, der Wandelthurm. Vz S. N. XI. 65. a X. 276.

241379   Potulník Svazek: 2 Strana: 0827
Potulník, a, m.,der Vagabund. Šm.

241380   Potulník Svazek: 8 Strana: 0571
Potulník, a, m., agyrtes, brouk. P. kašta- nový, a. castaneus. Klim. 288.

241381   Potulník Svazek: 10 Strana: 0288
Potulník, a, m. = člověk potulný. Hlk. X. 115., Tbz. V. 9., 355.

241382   Potulnosť Svazek: 2 Strana: 0827
Potulnosť, i, f., die Demuth. Jg. — P., Neigung zum Herumschweifen.

241383   Potulný Svazek: 2 Strana: 0827
Potulný, stoulený, pokorný, lichý, still, demüthig. Tkad, Na Ostrav. Tč. — P., her- umschweifend, Vagabunden-. P. život. Dch.

241384   Potulný Svazek: 7 Strana: 0387
Potulný, simulator. 15 stol. Městský ľud je tam p-ný, na dědinách surový. Slez. Šd.

241385   Potulovač Svazek: 7 Strana: 0387
Potulovač, e, m., vz Potulač. N. Hlsk. IV. 341.

241386   Potulování se Svazek: 2 Strana: 0827
Potulování se, das Herumstreichen, Va- giren. Dch. Potulovati se, vz Potoulati se.
Potunouti = potonouti. Zák. sv. Bern. 164.

241387   Potuly Svazek: 7 Strana: 0387
Potuly, dle Dolany. V P-lech, pozemky u Kdyně. BPr.

241388   Potunouti. Do v Svazek: 9 Strana: 0244
Potunouti. Do vody se p. (pohřížiti) Har. I. 169.

241389   Potupa Svazek: 2 Strana: 0827
Potupa, y, f., potupení, zavržení, opo- vržení, nevážení, pohrdání, die Verachtung, Verwerfung, Schmach, Beschimpfung, der Spott. Jg. V MV. nepravá glossa. Pa. P-y hoden. D. Kdo se za vlastní řeč stydí, hodenť potupy všech lidí. Koll. P. Boha i slova jeho. V. Ta p. jej bolela. Berg. S p-bou božskou se vychlubovati. V. Na p-u a posměch. Čr. Kněz (kníže) ot pánóv u p-pe bieše. Dal. 169. Ať pro tě nebude v p-pu křesťanóm. Pass. 895. Vše, což jest dobré, má v p-pu. Št. N. 159. Známy jsou p-py, kterými se na církev boží bludaři potrhují. Sš. II. 366. V p-u uběhnouti (padnouti). Kom. To v p-u se mu obrátilo. Br. V p-ě býti. Kom., Br. P-y zbýti. Sych. V p-u někomu přijíti. Sych. Pověsť na p-u někomu roztrušovati. Říká se na p-u, že . . . Sych. Ti jsou se dali daleko svésti, aby Boha a jeho kostel v p-u měli. Št. Na p-u mu to učinil. Us. To mi bylo k p-ě obráceno. Br. Vz Hana.

241390   Potupa Svazek: 7 Strana: 0387
Potupa. Nepřietelé jeho jsú v p-pě. Št. Kn. š. 147. Cf. Cor. jur. IV. 3. 1. 415., IV. 3 2. 433.

241391   Potupaný Svazek: 10 Strana: 0653
Potupaný. Od much p. Zvon IV. 88.

241392   Poťupati Svazek: 2 Strana: 0827
Poťupati, kleinschlagen. — co jak. Ha- luze na drobno p. Na Ostrav. Tč.

241393   Potupce Svazek: 2 Strana: 0827
Potupce, e, potupec, pce, m. = potu-- pitel, der Verachter, Verspotter. Zák. sv. Ben.

241394   Potupědlný Svazek: 7 Strana: 0387
Potupědlný. Požívání své manželky proti přirozenie jest p-dlnějšie než poží- vánie prázdné ženy. Hus III. 209.

241395   Potupenec Svazek: 2 Strana: 0827
Potupenec, nce, m., opovrženec, ein Ver- achteter, Beschimpfter. Jg.

241396   Potupení Svazek: 2 Strana: 0827
Potupení, n., odsouzení, die Verdammniss. V. — P., ztupení, die Stumpfwerdung. Bern. — P., pohrdání, die Verachtung. V. P. hoden. D. P. ho zarmucuje. Bern.

241397   Potupenství,n Svazek: 2 Strana: 0827
Potupenství,n.,die Verachtung (Zustand). Šm., Rk.

241398   Potupený Svazek: 2 Strana: 0827
Potupený; potupen, a, o, ztupený, stumpf geworden. — P., odsouzený, verurtheilt, ver- dammt. Ps. Mus. — P., pohrdaný, verachtet, verschmäht. V. P. věc. Jel.

241399   Potupěti Svazek: 2 Strana: 0827
Potupěti, ěl, éni, stumpf werden. — od čeho: od bití (bitím) do hlavy. Č. — kdy. I nejostřejší břitva časem potupí. Us.

241400   Potupitel Svazek: 2 Strana: 0827
Potupitel, e, m., der Verächter. Us.

241401   Potupitelka, y, potupitelkyně Svazek: 2 Strana: 0827
Potupitelka, y, potupitelkyně, ě, f., die Verächterin. Us. Jg.

241402   Potupiti Svazek: 2 Strana: 0827
Potupiti, il, en, ení; potupovati. P. = snížiti, niederschlagen; odsouditi, zatratiti, verurtheilen, verdammen; nic nevážiti, opo- vrhovati, verachten, tadeln; tupým činiti, stumpf machen. Jg. — co, koho: oči (sní- žiti). Marek. P. něčí pokoru. Chč. P. 49. a. Ty modly potupili. Pass. 581. Všecky věci potupili. V. Tvá dcera naše bohy potupuje. Pass. 553. — Br., Flav.. Dal. P. nůž (tupým učiniti). Us. — koho čím: vinného pravým soudem p. (odsouditi). Pulk. P. koho na- dávkami. Us. P. někoho písmem. Tkadl. — koho jak. Ve jménu tvém potupiemy vstá- vající na ny. Výb. I. 59. — koho kdy: v hněvě (odsouditi). Ps. — koho kam (od- souditi). Ty aby do pekla, se všemi ďábly potupil věčně. Roz. Urb. Reg.

241403   Potupiti Svazek: 7 Strana: 0387
Potupiti, despicere, Ž. wit. 88. 39., sper- nere, 43. 6., contemnere. 118. 141. (Gb.) — co: přikázánie božie. Št. Kn. š. 60. — čeho. P-pil jsj všech odstupujících ot spravedl- nosti. Ž. brn. — co čím. Když potupují kostel hrdostí. Št. Kn. š. 91. — co zač. Znamenajte, žeť sú svú hlavu za kacieře p-li. Hus III. 285.

241404   Potupiti Svazek: 8 Strana: 0304
Potupiti. Potupovati co na kom. Chč. Mik. 422.

241405   Potupně Svazek: 2 Strana: 0828
Potupně (na Slov. také potupovně), s po- tupou, verächtlich, spöttisch. Kom. P. o ně- kom smýšleti, mluviti. D. P. znamenati, brand- marken. Dch.

241406   Potupnice, e, potupnička Svazek: 2 Strana: 0828
Potupnice, e, potupnička, y, f., na Slov. také potupňovice, potupitelka, pohrdačka, die Verächterin. D.

241407   Potupník Svazek: 2 Strana: 0828
Potupník, a, m., der Verächter. P-ci Boha a. zlých nešlechetností pachatelé. V. Rúhač a p."ZN. — V., Kom.

241408   Potupnosť Svazek: 2 Strana: 0828
Potupnosť, i, f., opovrženosť, die Schnö- digkeit, Verächtlichkeit, Verachtungswürdig- keit; hrdosť, pohrdavosť, die Verächtlichkeit gegen andere. Bern., Pont. o stat. 68., Jg.

241409   Potupnosť Svazek: 7 Strana: 0387
Potupnosť. Něco v p-sti míti. 1532. Mus 1880. 498.

241410   Potupnosť Svazek: 9 Strana: 0244
Potupnosť. Tělesná p. Chč. S. I 170. (87).

241411   Potupný Svazek: 2 Strana: 0828
Potupný (na Slov. také potupovný) — opovržený, potupený, potupy hodný, ver- ächtlich, schnöde. V. P. postava. Jel. — P., s potupou spojený, schimpflich, ehrenrührig, spöttisch. P. posměch, smrť, D., přezdívka, posudek, Sych., spis (Pasquill); potupné spisy spisovati, dělati, metati; p. malba (zrádná cedule). J. tr. P. jařmo, článek, výkřik. Dch.

241412   Potupný Svazek: 7 Strana: 0387
Potupný. P. propuštění, der Laufpass, Dch., báseň, verše, Mus., mír. Šmb.

241413   Potupování Svazek: 2 Strana: 0828
Potupování, n., die Verachtung. P. jiných. V.

241414   Potupovati Svazek: 2 Strana: 0828
Potupovati, vz Potupiti.

241415   Potupovnica Svazek: 7 Strana: 0387
Potupovnica, e, f. = potupnice. Slov. Bern.

241416   Potupovník Svazek: 7 Strana: 0387
Potupovník, a, m. = potupník. Slov Bern.

241417   Potupovný Svazek: 7 Strana: 0387
Potupovný = potupný. Slov. Bern.

241418   Poturčenec Svazek: 2 Strana: 0828
Poturčenec, nce, m. = poturčilec. Johan. 172.

241419   Poturčenec Svazek: 7 Strana: 0387
Poturčenec = kdo byl poturčen.

241420   Poturčenec Svazek: 8 Strana: 0304
Poturčenec. P. Turka horší. Vstnk. III. 361.

241421   Poturčený Svazek: 2 Strana: 0828
Poturčený; -en, a, o. Je všecka p-ná = zbláznilá. Us. u Kostelce n. O. Ktk.

241422   Poturčilec Svazek: 2 Strana: 0828
Poturčilec, lce, m, = odrodilec. Jeden p. horši sta Turkův. C. M. 475. Vz násl.

241423   Poturčilec Svazek: 7 Strana: 0387
Poturčilec = kdo se poturčil.

241424   Poturčilý Svazek: 9 Strana: 0244
Poturčilý. P. křesťan. Dač. I. 355.

241425   Poturčit se Svazek: 8 Strana: 0304
Poturčit se = rozvztekliti se. Vých. Mor. Brt. D. II. 369.

241426   Poturčiti, il Svazek: 2 Strana: 0828
Poturčiti, il, en, ení, poturčovati, zum Türken machen. — koho, se. Vrat. 40., Jg. P. dítky. BN.

241427   Poturnajiti Svazek: 2 Strana: 0828
Poturnajiti, il, ení, turnen, turniren. Ros.

241428   Poturnirovati, šp Svazek: 2 Strana: 0828
Poturnirovati, šp., eine Zeit lang tur- niren. Vz přecházející. — P., pohýřiti, flott leben. Ros.

241429   Potúrnouti Svazek: 9 Strana: 0244
Potúrnouti. Ani se jich nepotúrli = ne- dotkli. Val. Čes. 1. X. 302.

241430   Potúrnúť Svazek: 10 Strana: 0288
Potúrnúť = pohlédnouti. Ani na ňa ne- potúrnúł. Val. Čes. 1. XI. 210. Vz Túrnúť.

241431   Potúrnúť o kom Svazek: 7 Strana: 1364
Potúrnúť o kom = slovem zavaditi, zmíniti se Val. Slavč. 64., 85.

241432   Poťušák Svazek: 7 Strana: 0387
Poťušák, u, m., pereskia, die Pereskie, rostl. Vz Rstp. 683.

241433   Potušák Svazek: 10 Strana: 0288
Potušák, u, m., pereskia, rostl. Ott. XIX. 468.

241434   Potušiti Svazek: 2 Strana: 0828
Potušiti, il, en, ení; potoušeti, el, en, ení = srdce dodati, potěšiti, Muth machen. — komu. Ros.

241435   Potuta Svazek: 7 Strana: 0387
Potuta, y, f, entada, Bandschelfen, rostl. Vz Rstp. 421.

241436   Potuta Svazek: 8 Strana: 0304
Potuta, y, f., entada, Bandschelfe, f., v bot. Sterz. I. 387.

241437   Potutela Svazek: 7 Strana: 0387
Potutela, y, f. = člověk potutelný, der Duckmäuser. U N. Kdyně. Rgl.

241438   Potutelka Svazek: 10 Strana: 0288
Potutelka, y, f. Msn. II. 17.

241439   Potutelně Svazek: 2 Strana: 0828
Potutelně, heimtückisch. Kom. P. se smáti, sich ins Fäustchen lachen. Dch.

241440   Potutelník Svazek: 2 Strana: 0828
Potutelník, a, m., ein Heimtückischer.

241441   Potutelník Svazek: 10 Strana: 0288
Potutelník, a, m. Sá. IV. 22.

241442   Potutelnosť Svazek: 2 Strana: 0828
Potutelnosť, i, f.. potmešilosť, die Ver- schmitztheit, Tücke, Heimtücke. P. jest ob- myslné skrývání-se s úmyslem n. smýšlením svým k oklamání jiných, lstivé pokrytství. S. N. Kdo by v něm té p-sti hledal. Plk.

241443   Potutelný Svazek: 2 Strana: 0828
Potutelný = tajný, ukrytý, pokoutný, Heimlich, verborgen, verkappt. Buřiči po- tajemná (p-ná) rocení a spiknutí rozsévají. Kom. J. (591. P. rady míti; p. nenávisť. V.— P. = chytrý, šibalský, potměšilý, neupřímný, tückisch, heimtückisch, hämisch, arglistig, verschmitzt. P. člověk, dívka. D., V.— Strany přísloví a pořekadel vz: Blázen, Dokřtěný, Důl, Hrad, Holiti, Jonák, Kočka, Krása, Ku- chař, Kůl, Kuře, Opatrnosť, Oráč,Pacholek, Pes, Pět, Povaha, Slunce, Sobol, Šalba, Vlk, Voda, Zlato, Žák.

241444   Potutelný Svazek: 7 Strana: 0387
Potutelný, synon. potměšilý. Vz toto.

241445   Potutlati Svazek: 2 Strana: 0828
Potutlati, potutlávati, ein wenig ver- decken, verbergen. Ros.

241446   Poťuťmať Svazek: 7 Strana: 0387
Poťuťmať = pošušmať. Slov. Bern.

241447   Potutme Svazek: 9 Strana: 0244
Potutme = potutelně. Slov. Zát. Př. 123b. Sr. Potutmo.

241448   Potutmo Svazek: 2 Strana: 0828
Potutmo = potutelně. Na Slov.

241449   Potutmu Svazek: 2 Strana: 0828
Potutmu, tajně, insgeheim. Slov. Cf. Po- tatmě.

241450   Potuťno Svazek: 7 Strana: 0387
Potuťno = potutmo. Brt. D. 253.

241451   Potutnu Svazek: 2 Strana: 0828
Potutnu, podtají, geheim. Slov. D.

241452   Potužení Svazek: 7 Strana: 0387
Potužení, n., die Befestigung. Bern.

241453   Potužený Svazek: 7 Strana: 0387
Potužený; -en, a, o, befestigt. Bern.

241454   Potuží Svazek: 7 Strana: 0387
Potuží, n. V (Na) P. = pole u Měřenic, Libětic a j. BPr.

241455   Potužilý Svazek: 7 Strana: 0387
Potužilý, etwas abgehärtet. — P. (ví- nem, pivem atd.) = podnapilý. Rr. Sb.

241456   Potúžiť Svazek: 8 Strana: 0304
Potúžiť. Až sa aj ja potúžim jeho krvou. Phľd.

241457   Potúžiť sa Svazek: 9 Strana: 0244
Potúžiť sa = opiti se. Slov. Zát. Př. 72b.

241458   Potužiť se do čeho Svazek: 7 Strana: 0387
Potužiť se do čeho. Pálenku pije, aby sa ku ďalšej práci p-žil. Slov. Rr. MBš. — Rád sa p-žil = napil. Or-l. VIII. 4.

241459   Potužiti Svazek: 2 Strana: 0828
Potužiti, il, en, ení; potuzovati, potuho- vati, drobet tuhé činiti, posíliti, přitáhnouti, zuziehen, fester machen, bestärken. -- co. Bečváři potuhují sudy (přitahují, stahuji obruči). Ros. — čeho: ohně (povýšiti, po- síliti). Vys. — se čím: vínem (posilniti). Tabl. — se na koho (posupiti se, anfahren, schelten). Har.

241460   Potužiti se nač proč. Z Svazek: 9 Strana: 0244
Potužiti se nač proč. Z toho jsem se na něho p-žil (obořil), že by mi křivdu činil Har. I. 12.

241461   Potužka Svazek: 2 Strana: 0828
Potužka, y, f., klínek k potužování ku př. lisu, das Treibholz. Techn. III. 430.

241462   Potvar Svazek: 2 Strana: 0828
Potvar, u, m., potvara, y, f., die Nach- bildung, das Nachgebilde. Šm.

241463   Potváranie Svazek: 7 Strana: 0387
Potváranie, n. = podezření. Slov. N. Hlsk. III. 314., Phľd. I. 1. 41.

241464   Potvárati Svazek: 2 Strana: 0828
Potvárati, in Verdacht haben, na Slov. P. někoho s některou (v podezřeni míti, viniti z obcování). — koho čím= pomlou- vati, verleumden.

241465   Potvárati Svazek: 7 Strana: 0387
Potvárati. Koll. II. 216., 335.

241466   Potvárati Svazek: 8 Strana: 0304
Potvárati. Nahneval som sa, že Martina potvára za pôvodcu mojich rečí; Jen si s nie- kým stojím, již mne p-rá (1560); Z čoho všet- kého ma mohli p. (podezřívati). Phľd. XII. 286., 294. 3., 420.

241467   Potváravý Svazek: 2 Strana: 0828
Potváravý = podezřivý, argwöhnisch.

241468   Potvárce Svazek: 2 Strana: 0828
Potvárce, e, m., der Nachbildner. Šm.

241469   Potvárniti Svazek: 2 Strana: 0828
Potvárniti, il, ěn, ění, popsati, einzeln darstellen, aufzählen. Ros. — P., po někom dělati, nachahmen, nové. Berg.

241470   Potvarohovati co Svazek: 10 Strana: 0653
Potvarohovati co = tvarohem pomazati. Brt. SI.

241471   Potvářit si Svazek: 8 Strana: 0304
Potvářit si, sich einbilden. Ten si něco p-rí! Slavkov. Brt. D. 369.

241472   Potvod Svazek: 8 Strana: 0304
Potvod, u, m., lépe: potní rourka. Krok. 1892. 369.

241473   Potvor Svazek: 2 Strana: 0828
Potvor, u, m., die Verleumdung. Že po- tvorem pohnal a že pro ten potvor má kázán býti. Půh. 1464. Půhony na potvor i. e. když smlúvy zdvihá, jich nedrží, koho posměšně nařkne. Mor. zříz. 1604.

241474   Potvora Svazek: 2 Strana: 0828
Potvora, y, f., co po jiném tvořeno. — P., potvorný, zpotvořený porod, tvor od obyčejné tvářnosti rozdílný, netvor, netvora, na Slov. čudo, čudák, lat. monstrum, die Miss- gestalt, Miss-, Wundergeburt, das Missge- schöpf, Missgewächs, Ungeheuer, Wunder. V. Rodí potvory a nedochůdčata. Štelc. P-ry ukrotil, monstra placavit. BO. Přepustil na ně p-ry. BO. P. o mnohých hlavách. Jel. Dělati ze sebe p-ru = šaška, blázna. P. je pod plotem a ty jsi jeho parchantem (ří- kají odvetou tomu, kdo někomu nadává). Ňa Mor. Hý., Tč. — P., divný, neobyčejný tvor, seltsames Gesicht, die Wundergestalt, das Ungeheuer. Mořské potvory jako : moř- ský kůň, mořské tele. Kom., V., Br. — P., tvor n. věc divokostí, ošklivostí, hrozností ne- obyčejná, obluda, ohava, das Gespenst, Un- geheuer. Tu p-ro! Ty veliká potvoro hadóv, mečem sě potýkaj se mnú. Rkk. 12. Někomu potvor nadávati. Vrat. Jak se ta potvora pře- tvařuje. Sych., Šm. — P. Dělati někomu něco na p-ru = naschvál ze zlomyslnosti. Na Mor. Sd.

241475   Potvora Svazek: 7 Strana: 0387
Potvora. Mkl. Etym. 37., 366. V 6. ř. tohoto článku zd. oprav Tu v: Ty. — P. = ohava. Lépe by bylo před takými p-mi vrata zavřieti nežli je na svatbu zváti; Aby se slíbila mladým bláznóm a takýmž p-rám, jakož jest sama. Št. Kn. š. 93., 103 — Pozn. Na Vsetín. a na Slov. není vždy pohanou. Vck. P-ra, peknô si, ke by som ťa dostau, veru by ťa boskau. Sl. ps. č. 50.

241476   Potvora Svazek: 7 Strana: 1364
Potvora = psotník. U Skutče. NZ. I. 606.

241477   Potvora Svazek: 8 Strana: 0304
Potvora. Čím menšia p., tím väčší škrek. Phľd. 1893. 699.

241478   Potvorče Svazek: 7 Strana: 0387
Potvorče, potvůrče, ete, n. = zdrobn. potvora. — P. = taškářské dítě, filuta. To je p.! Vz Potvora (konec v dod.). U Kr. Hrad. Kšť.

241479   Potvorice Svazek: 8 Strana: 0304
Potvorice, e, f., obec v Nitransku. Phľd. XII. 157.

241480   Potvoritel Svazek: 7 Strana: 0387
Potvoritel, e, m. = kejklíř. Slov. Bern

241481   Potvorně Svazek: 2 Strana: 0829
Potvorně, wunderbar; freventlich. To sobě ona vymyslila p. NB. Tč. 50.

241482   Potvorně Svazek: 7 Strana: 0387
Potvorně. Skaliny p. rozmetané. C. Kn. š. 112.

241483   Potvorné Svazek: 7 Strana: 0387
Potvorné, ého, n. Vz Jg. Slnosť 46.

241484   Potvorně Svazek: 7 Strana: 1364
Potvorně = neslušně. P. pohnal. Arch. X. 318. Cf. násl.

241485   Potvornice Svazek: 2 Strana: 0829
Potvornice, e, f., potvorná ženština, po- tvora, abscheuliches, missgestaltetes Weib, Ungeheuer. Ctib. H. 41.

241486   Potvorník Svazek: 2 Strana: 0829
Potvorník, a, potvořenec, řence, m. = potvorný člověk, abscheulicher Mensch, das Ungeheuer. Ty p-če! BN. Vymořený p-če! Dh. 95. P. zlotřilý ctnému člověku mezi oči plinul. V.

241487   Potvorník Svazek: 7 Strana: 0387
Potvorník. Kom. Lab. 25.

241488   Potvorník Svazek: 8 Strana: 0304
Potvorník. Ničemný p. 1591. Kutn. šk. 47.

241489   Potvornosť Svazek: 2 Strana: 0829
Potvornosť, i, f., potvorství, obludnosť, die Monstrosität, Abenteuerlichkeit, Wunder- gestaltheit. P. v krojích. Kom. P. těla (ohyzd- nosť). Jel.

241490   Potvornosť Svazek: 7 Strana: 0387
Potvornosť. Neradíme jim choditi v té p-sti (v tom potvorném oděvu). Krnd. 30. Co činí ta posměšná p. Hus I. 78.

241491   Potvornosť Svazek: 8 Strana: 0304
Potvornosť. P. oděvu. Chč. S. 245.

241492   Potvorný Svazek: 2 Strana: 0829
Potvorný, potvory způsob mající, po- divný, wunderbar, wunderseltsam, ungeheuer, abenteuerlich. P. div, porod (potvora), V., věc, obraz, Kom., způsoba, Aqu., trpaslík. Sych. Cos p-ného o potopě pletli a zvali. Ler. — v čem: v šatech (titěrný). Ros. — P., kde potvor jest, freventlich. P. půhon = kdož k čemu pohoní a ničím neprokáže. Boč. A ten půhon za krále Jiřího s vůlí všech pánův a vší země vzdvižen jest a již za p-ný (ungebührlich) položen. Tov. 38. Vz Půhon, Potvor.

241493   Potvorný Svazek: 7 Strana: 1364
Potvorný = neslušný. Arch. X. 316. P. puohon jest tento: Kdož k čemu pohoní a toho ničím neprokáže, k čemu pohnal. Arch. X. 319, Půh III. 431., IV. 189.

241494   Potvorný Svazek: 8 Strana: 0304
Potvorný = divný. P. mlýny ty viděl sem. Kabt. 9.

241495   Potvorný na Svazek: 7 Strana: 0387
Potvorný na těle. Vodň. — P. vina, crimen laesae majestatis. 1472. Mus. 1882. 511.

241496   Potvorov Svazek: 2 Strana: 0829
Potvorov, a, m., ves u Kralovic. PL., Tk. I. 431., III. 657.

241497   Potvorství Svazek: 2 Strana: 0829
Potvorství, n. = potvornosť. Kom. Lab.

241498   Potvorstvo Svazek: 10 Strana: 0653
Potvorstvo, a. n. = šibalstvo. Brt. Sl.

241499   Potvořenec Svazek: 2 Strana: 0828
Potvořenec, nce, m. = potvorník.

241500   Potvoření Svazek: 2 Strana: 0828
Potvoření, n., die Verunstaltung. P. v šat- stvu a jiných ohyzd sobě zapovídati nedají. Kom. P. duchů, larvae. Ros.

241501   Potvořený Svazek: 2 Strana: 0828
Potvořený = potvorný, verunstaltet, ver- zerrt. Děti zrodily necelých údóv, ale p-né. Št. N. 258. Zběhnú se přeludové p-né zvěře.

241502   Potvořený Svazek: 7 Strana: 0387
Potvořený. Neb sami se milují pro ty múdroště p-né. Št. Kn. š. 144.

241503   Poťvořiště Svazek: 7 Strana: 0387
Poťvořiště, ě, n., nadávka, Mistvieh. Šm

241504   Potvořiti Svazek: 2 Strana: 0828
Potvořiti, il, en, ení; potvořovati, potvo- řívati. — P. = něco divného tvořiti, potvo- rou dělati, verunstalten. Kom. — koho. Nižádného aby nepotvořili. ZN. •— se — podobiti se, přetvořiti se, sich stellen. Jg. — (se) v co. Jednak v svini, hned zase v jinou způsobu se potvořili. D. Andělé v ďábly po- tvořeni. Št. N. 69. — se v čem: v oděvu, chodu a jiných marnostech. Br. — se jak. Potvořuje se ku podivu. Sych. — se po kom = pitvořiti se. Us. Hý. — P., erzürnen, necken, aufziehen. Us. u Olom. Sd.

241505   Potvořivý Svazek: 2 Strana: 0829
Potvořivý, verunstaltend. P. úprava. Mus.

241506   Potvořování Svazek: 2 Strana: 0829
Potvořování, n., die Verunstaltung.

241507   Potvořovati Svazek: 2 Strana: 0829
Potvořovati, vz Potvořiti.

241508   Potvrdba Svazek: 2 Strana: 0829
Potvrdba, y, f., potvrzení, die Bestärkung. P-by a napominky pak potřeba bylo. Sš. II. 250.

241509   Potvrdění Svazek: 7 Strana: 0387
Potvrdění, potvrděný = potvrzení, po- tvrzený. Slov. Bern.

241510   Potvrdí Svazek: 2 Strana: 0829
Potvrdí = potvrdil, a, o. Kat. (zastr.).

241511   Potvrditel Svazek: 7 Strana: 0387
Potvrditel, e, m., der Bestätiger. P. králů. Výb. I. 583.

241512   Potvrditi Svazek: 2 Strana: 0829
Potvrditi, potvrď, dě (íc), il, zen, zení; potvrzeti, 3. os. pl. zejí, el, en, ení; potvrzo- vati. P., utvrditi, stvrditi, hart machen, er- härten ; ujistiti pravdu, bejahen, bestätigen; za platné učiniti, vyhlásiti, schváliti, stvr- diti, giltig machen, für giltig erklären, bekräf- tigen. Jg. — co (čím). Takové učení divy potvrdil. Jg. List svým podpisem, Sych., pravdu přísahou p. Sych., J. tr. Zápornou tou myšlénkou potvrzuje větu kladnou bez- prostředně předchozí. Sš. J. 14. Zdálo se mu potřeba pravdu tu výroky písmovými p. Sš. I. 43. Něco zápisem p. Let. 181. P. něco svým listem, Půh. II. 609., dekami. Arch. I. 163. P. řeč svú divy rozličnými. ZN Ta věc mysli Čechů p-la. V. P. co. J. tr. Papež zákon potvrdil. Pass. — čeho (čím). To chce držeti i toho p. Pňh. II. 515. P. něčeho. J. tr. My toho p-díme. Pass. 647. Těmi slovy potvrzuje pán prvních věcí. Chč. P. 15. a. Že Ježíš na svatbě byl a že tím potvrdil jich stavu svatého. Chč. 451. Pochybujících řečí svou p. Ctib. Hád. 4. Slov svých skutkem p. V. Aby skutkem slov potvrdil. V. A toho potvrzují pro- roctvím. Kram. Učení svého vlastním pří- kladem p. Jg., J. tr. — za co: za mocné něco p., míti (schváliti). V. Za pána byl po- tvrzen. Bart. — co, čeho kde, v čem: v manželství. Troj., někoho u víře, Pass. 558., v úřadě. Us. To jest, že toho Buoh v nebi potvrdie. Hus. I. 32. Aby dílem apo- štolův u víře potvrdil, dílem aby . . . Sš. J. 303. A v čáce té nemálo stykem se židy potvrzováni byli. Sš. J. 72. Potvrdil to- varyšstva svého v Boze. Pass. Knihu ve všem její znění, položení, klausulích atd. p. (1600). Pr. P. něco před očima světa. Kom. — komu čeho: svobod. Jg. A mistři sú jim toho potvrdili. Hus I. 399. — komu co. Císař Pražanom všechna nadání potvrdil. Ros. P. komu výsady. Sych. — koho čím: hospodářem (= za hospodáře). Výb. I. 198. — co odkud. Ze své zkušenosti potvrzuje pravdu výroku toho. Sš. J. 24. — se v čem proti komu. Aby se ve své zlosti proti křesťanům potvrdili. Har. — čeho k čemu. P-ti toho pole k vladařství, ke jmění rovo- vému. BO. (Jir. exc). I potvrdí těch hostí k dobrej vieře. Kat. 2543. — čeho o kom. Bart. 2. 25. — co proč: z úplatku. Bart. 1. 7. — čeho s kým. Že Bůh se všemi svatými toho potvrzuje. Chč. 360.

241513   Potvrditi Svazek: 7 Strana: 0387
Potvrditi. Ž. wit. 9. 20., 74. 4. — co: zlú řeč, Hr. rk. 345., volbu. Mus. — čeho. Potvrzuje listu Sigmundova. Arch. VII. 571. Aby jich (námluv) p-li. Výb. II. 874. Pán p-zuje toho. Krnd. 83. Směle toho p-zujíce, že . . . Hus III. 314. To přikázání povšech- ného pravidla p-zuje. Sš. I. 64. Abychom jim toho listu p-li Arch. VIII. 374. — koho čím. Hospodin jeho králem p-dil. BO. — čeho čím. Bůh napomínání toho zázrakem p-val. Sš. I. 102. Nejedeň komoň svú podkovú cest potvrzal. Alx H. v. 34. (HP. 60.). Mocí tohoto listu p-jem té je- dnoty. Výb. II. 810. — koho v čem (čím): u víře. Mž. 127., Pass. mus. 345 P. někoho u vieře nebeskými skutky. Hus II. 78. Ně- koho v něčem lahodnými slovy. Pož. 119. P. koho v dobrém, Pass. mus. 385, Hus II. 348., v jeho záměrech. Šmb. — koho k čemu kde. Papež na tom sněmu p-dil jest Rudolfa k říši. Výb. I. 439. — s kým oč. Otec s synem p-div o to. Sv. ruk. 52. — jak. Oni jich pod znamenitými listy p-li. Krnd. 171. To listem pod pečetí po- tvrdil. Exc. Na jisto něco p. Us. — se. Zpráva ta se p-zuje. Us.

241514   Potvrdivý Svazek: 2 Strana: 0829
Potvrdivý, bekräftigend, erhärtend. P. list, Erhärtungs-, Bestätigungsbrief. Pr. kut., CJB. 417.

241515   Potvrdnouti Svazek: 2 Strana: 0829
Potvrdnouti, dnul a dl, utí, hart werden, verhärten. Ros. — čím. Cihly pálením po- tvrdly. Us.

241516   Potvrdný Svazek: 7 Strana: 0388
Potvrdný = potvrdivý, bekräftigend. Rk.

241517   Potvrně Svazek: 7 Strana: 0388
Potvrně = potvorně, freventlich. Že on jí za žádného nesliboval a že ona jej p. nařekla. NB. Tč. 50.

241518   Potvrný Svazek: 7 Strana: 0388
Potvrný = potvorný, freventlich. Ta ža- loba jakožto p-ná nemá židovce viece před právem dopuštěna býti. NB. Tč. 58.

241519   Potvrz Svazek: 7 Strana: 0388
Potvrz, u, m. = potvrzení. Šd.

241520   Potvrzen Svazek: 7 Strana: 0388
Potvrzen, zně, f. = písemní potvrzení. Šd.

241521   Potvrzení Svazek: 2 Strana: 0829
Potvrzení, n., die Erhärtung, Befestigung. P. místa (rány). Sal. — P., pojištění pravdy, die Bestätigung, Bekräftigung. Příklady po- hotově jsou k p. pravdy. Sych., D. Na p. toho k listu tomuto pečeť naši císařskou přitisknouti jsme poručiti ráčili. Nar. o h. a k. — P., dodání platnosti, die Bekräf- tigung, Bestätigung, Giltigmachung. Obec má své starší obecní, skrze něž se obce sne- sení vynáší, ku potvrzení rady uznání. Kom. J. 654. — P., u víře upevnění, die Bestärkung. — P., biřmování, die Firmung. Apol.

241522   Potvrzení Svazek: 7 Strana: 0388
Potvrzení. Přikázal, abychom jména jeho k křivdě na n. nepřivzeli. Št. Kn. š. 108.

241523   Potvrzenka, y Svazek: 7 Strana: 0388
Potvrzenka, y, f., der Empfangsbestä- tigungsschein. Šd. Vz Potvrzka.

241524   Potvrzený Svazek: 2 Strana: 0829
Potvrzený; -en, a, o, bestätigt, bekräftigt. — od koho: od papeže. Dch.

241525   Potvrzený Svazek: 7 Strana: 0388
Potvrzený účet. Us. Na p-nou smlouvy, zur Bekräftigung. Mour. — čím: přísahou.

241526   Potvrzený Svazek: 9 Strana: 0244
Potvrzený. P. propovědění, affirmatum axioma. XVI. stol. Mus. 1898. 256.

241527   Potvrzeti Svazek: 9 Strana: 0244
Potvrzeti, zaniklo. Gb. H. ml. III. 2. 343.

241528   Potvrzka Svazek: 7 Strana: 0388
Potvrzka, y, f. = potvrzenka. Šd.

241529   Potvrzný Svazek: 2 Strana: 0829
Potvrzný, tvrdivý, bejahend. Sedí.

241530   Potvrzovací Svazek: 2 Strana: 0829
Potvrzovací, Ratifikations-,Bestätigungs-. P. (schvalovací) listina, list, -schein, m. J. tr.

241531   Potvrzování Svazek: 2 Strana: 0829
Potvrzování, n., die Bestätigung, Er- härtung, Bekräftigung.

241532   Potvrzovati Svazek: 2 Strana: 0829
Potvrzovati, vz Potvrditi.

241533   Potvůrče Svazek: 7 Strana: 0388
Potvůrče, vz Potvorče.

241534   Potvůrka Svazek: 7 Strana: 0388
Potvůrka = potvora. — P. = čtverák. U Kr. Hrad. Kšť. Cf. Potvora (konec v dod.).

241535   Poty Svazek: 9 Strana: 0458
Poty = po té, potom. Starší slovo. Nár. list. 1901. č. 222. feuill.

241536   Potýčel Svazek: 7 Strana: 0388
Potýčel, e, f. = ľudia, čo sä nás, ako rodina, týkajú. Slov. Hdž. Šlb. 92.

241537   Potyčiti Svazek: 2 Strana: 0829
Potyčiti, il, en, ení, stängeln. — co: vi- nici. Jg.

241538   Potýčka, potyčka Svazek: 2 Strana: 0829
Potýčka, potyčka, y, f., půtka, der Kampf, Streit. S nepřítelem na potyčkách býti. Měst. bož. P. předního voje, das Vor- postengefecht. Dch. Fariseové a saduceové, ač vespolek na p-kách jsouce, proti Kristovi v jeden tábor scházeli se. Sš. Mt. 223.

241539   Potyčník Svazek: 10 Strana: 0288
Potyčník, a, m. = bojovník. Stan. I. 286.

241540   Potycha Svazek: 9 Strana: 0244
Potycha m. potucha. Vz Poticha.

241541   Potyk Svazek: 2 Strana: 0829
Potyk, u, m., das Gefecht, der Gang. P. volný (v šermířství). Tš. Vstup čety v p., der Eintritt in die Gefechtsaufstellung. Čsk.

241542   Potyk Svazek: 8 Strana: 0304
Potyk. Má p-ky s robotníky. Phľd. 1894. 524. Které v potyku (vztahu) stojí s umrlými. Phľd. 1895. 89.

241543   Potyk Svazek: 10 Strana: 0653
Potyk, u, m. = styk. Národ prichodí do p-ku so súsedmi. Phľd. XXII. 634.

241544   Potyka Svazek: 7 Strana: 0388
Potyka, y, f. = potucha. Není po něm ani potyky. Nov.

241545   Potyka Svazek: 8 Strana: 0304
Potyka m. potucha, ch v k. Dšk. Jihč. L 36.

241546   Potýkač, potykač Svazek: 2 Strana: 0829
Potýkač, potykač, e, m., bitec, šermíř, der Kämpfer, Streiter. Us. Při slově násmrt- níky myslili někteří na gladiatory či p-če. Sš. I. 189. — P., hřeb křivý v hřídeli u pluhu zastrčený, aby z něho houzev padnouti ne- mohla, popek, přetykač, zatykač, der Stell- stift. D. — Jg. Vz Pověrák.

241547   Potykač, potykel Svazek: 8 Strana: 0304
Potykač, potykel, vz Kohoutek (3. dod.).

241548   Potykadlo Svazek: 2 Strana: 0829
Potykadlo, a, n., nástroj k potýkání, das Kampfwerk zeug. — P., bojiště, der Kampf- platz. Plk.

241549   Potýkaná Svazek: 10 Strana: 0653
Potýkaná, é, f. Jíti a kým na p-nou — zápasit. Brt. Sl.

241550   Potykanec Svazek: 7 Strana: 0388
Potykanec, nce, m. = letnica, Weiber- rock, m. U Příbora. Tč.

241551   Potýkání Svazek: 2 Strana: 0830
Potýkání, n., potkání, die Begegnung. P. v tanci. Jel. — P., klesání, klopýtání, das Stolpern. — P., půtka, boj, der Streit, Kampf, das Gefecht. P. polní, Ros., z blízka, p. ve dvou (Duell), zvěři. D., krvavé, Kram., slovy, řečí a slovy (hádání se). V. Přiho- toviti (přichystati, Us.) se k p. Har. Dokud p. trvá. Kom. Před p-ním nemá se zpívati vítězství. Ros. P-ním něčeho dobyti. D. Jg.

241552   Potykatel Svazek: 2 Strana: 0830
Potykatel, e, m. = potykač.

241553   Potýkati Svazek: 2 Strana: 0830
Potýkati, potýkávati, potykovati, potkati. begegnen; napadati, begegnen, widerfahren, zustossen, treffen. — koho. Potýká mne něco (potkává mne, přihazuje se mi). Jg., Šm. (Ti) chodili na cesty, an je potýkával (potkával). Pč. 33. — se, klopýiati, stolpern, straucheln, anstossen; potkati se, einander begegnen ; sraziti se, bojovati, streiten, fechten, kämpfen, sich schlagen. Jg. Kůň se potýká (klopýtá). Plk. (Br.). Potýkají se (potkávají se). Jel. Kohouti se potýkají (perou). Us. Tč. Vojsko celý den se potýkalo. Ros. Zavra oči se bíti a p. Prov. — koho, se čím, k němu se míti, přijati ho, einem mit etwas ; entgegen kommen, ihm begegnen; streiten. Šprýmy, ostrými přípovídkami se p., vtipná věc jest. Kom. Řečí a slovy se p. V. Mečem sě potýkaj se mnú. Rkk. 12. P. koho řečmi (k němu se míti, přijímati čím). Tkad. P. se polem. Jg. Kdo se stříbrnými kopími po- týká, ten vyhrává. C. P. se ostrým. Výb. II.43. — se s kým, s čím. P. se se smrtí. V. Bitec s druhým se potýká. V. Toto učení potýká se s svědectvím písem. V. Práva, kteráž se jedna s druhými potýkala a ne- srovnávala. Zř. F. I. — kde. Mládenci po- sekajíc zeleného větvije s kvietím potýkají (= zatýkají, zarážejí) před dveřmi svých milých. Orlog. (Č.). — se oč: o předek (o přednosť). D. Bude se s ním o to p. D. — se kde. Na turnajském place se p. Kom. S chudobou se jako ve šrancích p. V. — se kdy. Potykovali sme sě u poledne. BO. — s adv. P. se potmě, udatně, Sych., pěšky a koňmo. Rf.

241554   Potýkati koho Svazek: 7 Strana: 0388
Potýkati koho. Buďme veseli, když nás potýkají pokušenie od lidí. Hus I. 350. Svědomť jsem toho, neboť mne jest něco toho potýkalo. Št. Kn. š. 44. (157.). Roz- ličná práce světa tohoto jej potykuje. Št. Kn. š. 68. — koho kde: na cestě chudé. Ev. olom. 52. — koho čím. Kdež sú je potykovali mnozí boji. Št. Kn. š. 138. Aby ižádný druha pikardstvím ani z kunstu ne- potýkal. Výb. II. 369. — se oč. Velmi se o ten artikul p-li. Výb. II. 1448. — se nač. Ale p-me se na světské věci. Št. Kn. š. 50.

241555   Potykati si s kým Svazek: 7 Strana: 0388
Potykati si s kým = drobet tykati. Us. Šd.

241556   Potykávati Svazek: 10 Strana: 0288
Potykávati, vz Potýkati. Ev. olom. 52., Papr. Kn. rožm. 33. (1423. ).

241557   Potýkavosť Svazek: 2 Strana: 0830
Potýkavosť, i, f., die Kampfsucht. Us. — P. koně, klopýtavosí, klesavosť. das Stolpern, die Anstössigkeit. Jg. — P., odpor, der Widerspruch. Na tu obapolnou svatopisců p. se vrahové ti odvolávali. Sš. L. 55. P. napohledná, scheinbarer W. Mizejí zdánliví synoptikův odporové a napohledné mezi nimi p-sti. Sš. Mr. předml.

241558   Potýkavý Svazek: 2 Strana: 0830
Potýkavý, kdo potýká, potkává, der oft. gern begegnet. P. neštěstí. Jg. — P. kůň (klesavý, klopýtavý), anstössig. — P., bo- jovný, kampflustig. Jg.

241559   Potykel Svazek: 10 Strana: 0288
Potykel, vz Potýlek.

241560   Potykovati Svazek: 2 Strana: 0830
Potykovati, vz Potknouti, Potýkati.

241561   Potylek Svazek: 2 Strana: 0830
Potylek lku, n., rána po týlu, der Nacken- streich. Jg.

241562   Potym Svazek: 2 Strana: 0830
Potym =potom, dann. Na Ostrav. Č.

241563   Potymu Svazek: 2 Strana: 0830
Potymu, darnach, demgemäss. Ta práce je p., gut. To je člověk p., dazu tauglich. Na Ostrav. Tč.

241564   Potynouti Svazek: 2 Strana: 0830
Potynouti = potonouti, im Wasser ver- sinken, ertrinken. Ostrav. Tč.

241565   Potynouti Svazek: 9 Strana: 0244
Potynouti = potopiti. Také v jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 50.

241566   Potyraniti Svazek: 2 Strana: 0830
Potyraniti, il, ění, eine Zeit lang tyran- nisiren. — se s kým. Ros.

241567   Potýrati Svazek: 2 Strana: 0830
Potýrati, potýrávati = potrápiti, eine Zeit lang plagen, quälen; pošiditi, ein wenig foppen. — koho čím: škádlením.

241568   Potýřiti Svazek: 2 Strana: 0830
Potýřiti, il, ení, pořád skokem n. tryskem jeti, rennen. Ros. Potýtek, tka, m., po tetě syn, ein Kind
nach der Tante. Us.

241569   Potysek Svazek: 7 Strana: 0388
Potysek, sku, m. = kotrmelec. Val. Brt. D. 283.

241570   Potyskati Svazek: 7 Strana: 0388
Potyskati = pobodati, zvl. o hmyzu, který kazí květ, pupence. Je to všecko po- tyskané, nebude ovoce. Val. Vck., Brt. D. 253.

241571   Potýška Svazek: 9 Strana: 0244
Potýška, y, f. = nádoba na máslo. Us. Kub. 157.

241572   Potýžka Svazek: 9 Strana: 0244
Potýžka, vz Potížka.

241573   Pou Svazek: 10 Strana: 0288
Pou = půl. Slov. Šb. D. 76.

241574   Poublednouti Svazek: 7 Strana: 0388
Poublednouti, ein wenig blass werden. Líc p-dla. Čch. Sl. 45.

241575   Pouc Svazek: 9 Strana: 0244
Pouc, vz předcház. Pác.

241576   Poucal Svazek: 2 Strana: 0830
Poucal, a, m, dítě, které poucá, vz Pou- cati. Us. u Jilemn.

241577   Poucať do sehe Svazek: 9 Strana: 0244
Poucať do sehe = cpáti (o dětech). U Ji- lemnice. Bes. 1871. 592.

241578   Poucati Svazek: 2 Strana: 0830
Poucati, hodně jísti, do sebe cpáti, in sich stopfen. Dch. — do sebe co: chléb. Rk., Dch.

241579   Poucpati Svazek: 7 Strana: 0388
Poucpati, ein wenig stopfen. Jrsk.

241580   Poúcta Svazek: 10 Strana: 0288
Poúcta, y, f. = pocta, poctění. Tvá p. i mně vážnosť působí. Pal. Záp. II. 139.

241581   Pouctiti koho Svazek: 7 Strana: 0388
Pouctiti koho, beehren. — koho čím. Hol. 103.

241582   Poúčat Svazek: 10 Strana: 0653
Poúčat = poučiti. Brt. Sl.

241583   Poučba Svazek: 7 Strana: 0388
Poučba, y, f. = poučení. Phľd. IV. 472.

241584   Pouček Svazek: 10 Strana: 0288
Pouček, čka, m. = učenník. P. Areův. Msn. II. 34.

241585   Pouček Svazek: 10 Strana: 0653
Pouček, čku, m. = blána. To dítě se narodilo v póčko (v košuli). — P. — míč. Brt. Sl.

241586   Poučení Svazek: 7 Strana: 0388
Poučení. Vz Jg. H. 1. 730.

241587   Poučený čím Svazek: 7 Strana: 0388
Poučený čím: trpkou zkušeností. Šmb.

241588   Poučeti Svazek: 7 Strana: 0388
Poučeti, poučovati = půjčiti. U Kdyně. Rgl.

241589   Poučina Svazek: 2 Strana: 0830
Poučina = pavučina. Us. na Mor. Hý.

241590   Poučitel Svazek: 8 Strana: 0304
Poučitel m. podučitel. Dšk. Jihč. I. 17.

241591   1. Poučiti Svazek: 2 Strana: 0830
1. Poučiti, (pou jednoslabičné). Zrak p., den Blick stark hervorkehren. Us. Dch.

241592   2. Poučiti Svazek: 2 Strana: 0830
2. Poučiti, il, en, ení; poučovati, ein wenig lehren, belehren, Anleitung geben, zurechtweisen. — koho, se. Poučil ho a potom odešel. Děti se už poučily, sind mit dem Lernen fertig. Dch. — se čemu. Čemu lepšímu se poučím. Toms. — se čím. Zkuše- ností sám se poučil. Dej se tím p. Dch. — koho o čem. O nich (místě a času) toliko z důvodů vniterných samých spisů pouču- jeme se. Sš. I. 16.—koho nač. Čarodějník nás poučuje na čarodějstvo. Kn. p. II. 211. — koho. (gt.): neumělých, šp. m.: ne- umělé. Brt.

241593   Poučka Svazek: 7 Strana: 0388
Poučka, y, f. = půjčka. U N. Kdyně. Rgl.

241594   Poučkovec Svazek: 7 Strana: 0388
Poučkovec, vce, m., banksia, die Banksie, rostl. Vz Rstp. 1292.

241595   Poučně Svazek: 7 Strana: 0388
Poučně, belehrend.

241596   Poučné Svazek: 7 Strana: 0388
Poučné, ého, n., Schul-, Lehrgeld, n. Sl. Bern.

241597   Poučník Svazek: 2 Strana: 0830
Poučník, u, m., chrbol na strunách zvý- šený, okrasa do vlasů, ein Haarputz, Štelc. — P., nějaká látka, staženo z pavučník (Spin- nengewebe), der fein gesponnene Schleier, Flor. Mus. 1867. 23., 1864. 20. a 268. --P., ves u Berouna. PL.

241598   Poučník Svazek: 9 Strana: 0244
Poučník, látka. Iz. 3. 18.

241599   Poučnosť Svazek: 7 Strana: 0388
Poučnosť, i, f., die Gelehrigkeit. Šm., Bern.

241600   Poučný Svazek: 7 Strana: 0388
Poučný. P. básnictví, čtení, Tf, kniha, listy, přednáška, Us., směr povídky. Mus.

241601   Poučovací Svazek: 10 Strana: 0288
Poučovací řeč. Zvon III. 540.

241602   Poučovanina Svazek: 7 Strana: 0388
Poučovanina, y, f. = poučovanka. Šm.

241603   Poučovanka Svazek: 2 Strana: 0831
Poučovanka, y, f., v již. Čech. bílá, tlustá, vlněná látka, Halbtuch, n. — Poučo- vanej kabát. Us. Kts.

241604   Poud Svazek: 2 Strana: 0831
Poud, u, m., rašelina, der Torf. Rostl.

241605   Poudačka Svazek: 8 Strana: 0304
Poudačka m. povídačka. U Želez. Brodu. NZ. III. 31.

241606   Poudat Svazek: 8 Strana: 0304
Poudat = povídati. U Žel. Brodu. NZ. III. 31.

241607   Pouděliti Svazek: 8 Strana: 0304
Pouděliti. A že tomu přednešení přislech- nouti a rady své p. stěžiti neráčíte. 1653. L. posíl. I. GG.

241608   Poudobřiti Svazek: 9 Strana: 0244
Poudobřiti koho. Pal. Děj. IV. 1. 221.

241609   Poudrav Svazek: 7 Strana: 1364
Poudrav, atelabus. Rožk., Veleš.

241610   Poudre Svazek: 2 Strana: 0831
Poudre (fr., púdr), prach, sypání na vlasy. Rk.

241611   Poudrett, u Svazek: 7 Strana: 0388
Poudrett, u, m. = umělé hnojivo z tu- hého hnoje záchodního. Pr. hosp. noviny.

241612   Poudružka Svazek: 2 Strana: 0831
Poudružka, y, f., na Slov. — loktuše, leinenes Tuch, um darin etwas zu tragen; auch Kopftuch. Plk.

241613   Pouěkolikrát Svazek: 2 Strana: 0745
Pouěkolikrát, etlichemal. Puch.

241614   Pougár Svazek: 7 Strana: 0388
Pougár, a, m. = obecní sluha, policajt. Slov. Dbš. Obyč. 73

241615   Pouháňat sa Svazek: 10 Strana: 0288
Pouháňat sa = pohádati se. Spiš. Sbor. slov. IX. 49.

241616   Pouháněti Svazek: 7 Strana: 0388
Pouháněti, ěl, ění, schnell laufen. Bendi I. 155.

241617   Pouhle Svazek: 2 Strana: 0831
Pouhle, pouze, bloss. Žer.

241618   Pouhlý Svazek: 2 Strana: 0831
Pouhlý, (zastr.) — pouhý, lauter; hloupý, sprostý. Jg., D.

241619   Pouhlý Svazek: 7 Strana: 0388
Pouhlý. Mkl. Etym. 267. Vz Pouhý.

241620   Pouho Svazek: 2 Strana: 0831
Pouho, vz Pouhý. — P., adv. Z pouha, bloss, mit Fleiss.

241621   Pouhobytný Svazek: 2 Strana: 0831
Pouhobytný, einfach, einfachen Wesens. Šm.

241622   Pouhočeský Svazek: 2 Strana: 0831
Pouhočeský, stockböhmisch. Us.

241623   Pouhodobenství Svazek: 10 Strana: 0288
Pouhodobenství, n., formalismus. Vz Krec. 13.

241624   Pouhodobný Svazek: 2 Strana: 0831
Pouhodobný, formalní, formal. P. mudr- ctví (všeobecná logika, která pouhou dobu všelikých poznání uvažuje). Mark. Log. 13.

241625   Pouholidský Svazek: 2 Strana: 0831
Pouholidský, reinmenschlich, humani- stisch. Šm.

241626   Pouholitý Svazek: 10 Strana: 0288
Pouholitý terč (diskus). Msn. II. 435.

241627   Pouhomyslný Svazek: 7 Strana: 0388
Pouhomyslný, rein der Vernunft ent- nommen. Nz.

241628   Pouhon Svazek: 2 Strana: 0831
Pouhon = půhon.

241629   Pouhoněmecký Svazek: 10 Strana: 0288
Pouhoněmecký představený. Jakb. Mark. 60.

241630   Pouhopouhý Svazek: 7 Strana: 0388
Pouhopouhý. Blý., Nrd.

241631   Pouhopouhý Svazek: 9 Strana: 0244
Pouhopouhý. P. spojení představ. Krč. Assoc. 101.

241632   Pouhorozumový Svazek: 7 Strana: 0388
Pouhorozumový = pouhomyslný. Nz.

241633   Poúhořený Svazek: 7 Strana: 0388
Poúhořený. P. pole (které úhorem le- želo). N. Hlsk. XVIII. 280.

241634   Pouhosť Svazek: 2 Strana: 0831
Pouhosť, i, f, die Einfachheit, Lauterkeit. P. čirá a čistá. Sš. Mt. 69. P. viery. Troj.

241635   Pouhoučný Svazek: 7 Strana: 0388
Pouhoučný, theoretisch. Dch.

241636   Pouhoumný Svazek: 7 Strana: 0388
Pouhoumný, reinvernünftig. Šf. III. 623

241637   Pouhověda Svazek: 2 Strana: 0831
Pouhověda, y, f., die Metaphysik. Šm.

241638   Pouhověda Svazek: 10 Strana: 0288
Pouhověda, y, f. = prostověda, metafysika. Čad. 38.

241639   Pouhovolný Svazek: 7 Strana: 0388
Pouhovolný, willkürlich. Šm.

241640   Pouhozlaty Svazek: 7 Strana: 0388
Pouhozlaty, aus reinem Gold. Šm.

241641   Pouhý Svazek: 2 Strana: 0831
Pouhý, zastr. pouhlý, púhý; pouho, pouze. — P., samý, prostý, čirý, nic více než, lauter, bloss, eitel. P. bláznovství, Kom., Čech, Němec, pravda, domnění, chlouba, D., noc, Us., lež, V., víno, Ras., žalosť, Jel., voda, "brynda, písek, Us., většina (absolutní), mou- drost, průpovídky, pouhou rukou, vrtoch, Šm., rovnosť, Stč. Alg. 104., nemožnosť. Dch. Zůstalo to při pouhém přání, germ. a šp. m.: přání zůstalo přáním. Km., Brs. 131. Někteří v púhých jeskyniech sě kryjie. Pass. 956. Pouhým okem viděti (bez skla). Zlob. Od pouhého rána až do večera. Plk. Přílišné štěstí pouhé neštěstí. Prov. Jest to p. po- věsť. Kram. Měli jsme z toho pouhou hanbu. Us. Muž pouhá poctivosť. D. Bůh jest pouhá dobrota, pouhý duch. Us. — Pozn. Kde místo pouhý položiti můžeme již, překládá se v lat. slovem ipse. Pouhým jménem po- strašil nepřátele. Ipso nomine termit hostes. Kos. — P. logika. Marek. Lučba p. n. skumná (opp. zkusná). Presl.

241642   Pouhý Svazek: 7 Strana: 0388
Pouhý. Cf. List. fil. XIII. 183., Mkl. Etym. 267. P. čísla, Šim. 8., náhoda. Us. Zp. lásky. Sš. P. 229. Spis ten jest pouhý pře- klad. Pdl. P. či theretické vědy. Dk. Roz. fil. 152. Bůh jest bytosť pouhá. MH. 7.

241643   Pouch Svazek: 7 Strana: 0388
Pouch = silný trám spojující jehly. NA IV. 231. — P. = dolní práh při konstrukci dráhy na reštu. NA. IV. 190. Vz Pod- kladek. — P., Pauch., sam. u Něm. Brodu.

241644   Pouch Svazek: 9 Strana: 0244
Pouch, u, m. = pucher. Na špatné švestce rostou pouchy. Sml. VII 201.

241645   Pouch Svazek: 10 Strana: 0288
Pouch, u, m. = hrb. Litom. 51.

241646   Pouch Svazek: 10 Strana: 0653
Pouch, u, m. P. ve mlýně. Arch. XXII. 310.

241647   Pouch, u, poušek Svazek: 2 Strana: 0831
Pouch, u, poušek, šku, m., prázdná va- ječní skořepina, výdumek, leeres Ei, das Nestei. — P., širší konec vejce, též oba konce vejce. Vejce na pouchy nerozmačkneš. Půh. 1557. — P., na stavěcích sloupích ležící trám s děrou pro kozlík od stavidla, Vys., příčka, der Holm, die Oberschwelle. D. — Poušek, šedivý pruh po švestkách. U Litom. Msk.

241648   Pouchati Svazek: 2 Strana: 0831
Pouchati = krkati. — komu odkud. Pouchá mi z krku (krkám). Us. u Jílového. Mý.

241649   Pouchatý Svazek: 2 Strana: 0831
Pouchatý, was Enden, Pole hat. Zlob.

241650   Poucházeti Svazek: 7 Strana: 0388
Poucházeti, entkommen, abgehen. Us.

241651   Pouchladnouti Svazek: 8 Strana: 0304
Pouchladnouti. Tehdáž v postech po- uchladlo. Wtr. Živ. c. 925.

241652   Pouchlácholiti koho Svazek: 9 Strana: 0244
Pouchlácholiti koho. Pal. Děj. I. 1. 383., III. 193.

241653   Pouchle Svazek: 7 Strana: 0388
Pouchle, vz Podklad, List. fil. XIV. 408. Stavidlo před lednicí i s námětky pohybo- valo se mezi sloupy, které byly spojeny horem pouchlem. Wtr. Obr. 527. — P. = jablko. Vz Rstp. 518. — P. = potměšilé dítě. Č. T. Tkč.

241654   Pouchle Svazek: 10 Strana: 0288
Pouchle, e, n. = pucher. Čes. 1. XII. 227.

241655   Pouchle, pouhle Svazek: 2 Strana: 0831
Pouchle, pouhle, ete, pouchně, ěte, pouchlata, pouchňata, n., plané jablko, plané ovoce, der Holzapfel. Vz Pláně. Půjdem spolu na pouchňata. Er. P. 100. — P., prázdné, vyfouknuté vejce, vz Pouch. — Ty pouchle (nadávka)! Šml.

241656   Pouchlečí Svazek: 2 Strana: 0831
Pouchlečí strom, der Holzapfelbaum. Dch.

241657   Pouchlina Svazek: 2 Strana: 0831
Pouchlina, v, f., der Bausch. Dch.

241658   Pouchliti Svazek: 2 Strana: 0831
Pouchliti, il, en ení., bauschen. — co. Dch.

241659   Pouchlý Svazek: 2 Strana: 0831
Pouchlý, nadmutý, kyprý. P. chléb, koláč, buchty. Ros.

241660   Pouchlý Svazek: 8 Strana: 0304
Pouchlý. P. zrno = lehké, hluché. Tva- rožná. Hledík.

241661   Pouchně Svazek: 2 Strana: 0831
Pouchně, ěte. n. = pláně, planá hruška atd. Vz Pouchle.

241662   Pouchně Svazek: 7 Strana: 0388
Pouchně. Vz Rstp. 518. -- P. = malý, zakrslý člověk. To je takový p. Us. Rgl.

241663   Pouchnout Svazek: 8 Strana: 0304
Pouchnout. Víno póchne (když se hodně pohnojí, mívá mnoho výhonků, ale málo za- kládá hroznů). Brn. Brt. D. II. 369.

241664   Pouchnouti Svazek: 7 Strana: 0388
Pouchnouti = páchnouti. Vejce pouchnou. U Kdyně. Rgl.

241665   Poucho Svazek: 8 Strana: 0304
Poucho, a, n. = pouch. Dšk. Jihč. I 36.

241666   Pouchobrady Svazek: 7 Strana: 0388
Pouchobrady, Pochobrad, ves u Chr. dimě. Blk. Kfsk. 1088., Sdl. Hr. I. 257., V. 296., Rk. Sl.

241667   Pouchov Svazek: 7 Strana: 0388
Pouchov, a, m, Pauchow, předměstí v Kr. Hradci. P. ves. Cf. Rk. Sl.

241668   Pouchový. P Svazek: 10 Strana: 0653
Pouchový. P. sloup stavidel se zálibami. Vz Čes. 1. XV. 227.

241669   Pouchřadlý Svazek: 7 Strana: 0388
Pouchřadlý, ein wenig welk. Líce p-lé. Čch. Mch. 29.

241670   Pouchvátiti Svazek: 7 Strana: 0388
Pouchvátiti. Než mne osud p-tí. Vc. Lab. 22.

241671   Poujanek Svazek: 10 Strana: 0288
Poujanek, nku, m. Ta má p. (povijan?) Dšk. Km. 32.

241672   Pouk Svazek: 7 Strana: 0388
Pouk kladiva, Hammerbahn, f. Hř. P. víka. Nad otvorem poháru se klene sličným poukem víko postříbřené. Čch. Dg. v Kv. 1884. 232. — P. = pavouk. U Nezamyslic. Bkř.

241673   Pouk Svazek: 8 Strana: 0304
Pouk, u, m. = vejfuk, vyfouknuté vejce. Chod. NZ. III. 15. Cf. Pouchle. — P. = pra- sečí měchýř vytažený a nafouknutý; připra- vený na tabák slove pucheřina. Hor. Brt. D. II. 369. Cf. Póček (3. dod.).

241674   Pouk, u, pouček Svazek: 2 Strana: 0831
Pouk, u, pouček, čku, m., širší konec vejce, das breitere Ende eines Eies oder das Ende überhaupt. Klaď do písku vejce poukem dolů. Ms. Ovc. Vz Pouch. — P.,das gebogene Ende des Weberschiffleins. Šm. — P., chu- chvalec, krušec, der Knollen. Mus. — Přenes. P., der KnolleN. Nemohu již jísti, jsem již jako p. — P., břicho. Má hezkého p-ka, hezký pouček = břichatí. Us. na mor. Dra- hansku. Hý. Až do pouka obnažil ženy. Žid. — P., plocha kladiva obyčejně trochu vypouklá, kterou se na něco tluče. Vys.

241675   2. Pouka Svazek: 2 Strana: 0831
2. Pouka, y f., na Slov., střeň, das Mark. P. bezu. Koll.

241676   Pouka Svazek: 9 Strana: 0244
Pouka (po-uka), y, f. Šml. IV. 83.

241677   Poukadlo Svazek: 2 Strana: 0831
Poukadlo, a, n., u klempíře, der Wulst (die Röhre an der Dachrinne, durch welche das Wasser abfliesst). Šm.

241678   Poukati Svazek: 2 Strana: 0831
Poukati, poukem tlouci, mit Eienden an einander schlagen, vz Pouk. Us. — P., bou- chati, rouchati, praskati, platschen, schnallen, schnalzen. — abs. Poukej. — čím: bičem. Us. na mor. Drahansku. Hý.

241679   Poukati Svazek: 10 Strana: 0288
Poukati, vz násl. Poukavý.

241680   Poukavka Svazek: 10 Strana: 0653
Poukavka, y, f. = bouchačka. Vz Brt. Sl.

241681   Poukavý. P Svazek: 10 Strana: 0288
Poukavý. P. brambory (od poukati, pu- kati) Krkonš. Nečásek.

241682   Poukazatel, e Svazek: 7 Strana: 0388
Poukazatel, e, m., der Assignant.

241683   Poukázati co komu k čemu Svazek: 7 Strana: 0388
Poukázati co komu k čemu: peníze k výplatě. Us. Pdl.

241684   Poukázeň Svazek: 7 Strana: 0388
Poukázeň, zně, f. = ukázání, ukázka. Slov. Mt. S. I. 83.

241685   Poukázka Svazek: 7 Strana: 0388
Poukázka peněžní. Šp. Cf. Ott. II.907. — P., der Hinweis. Tato věta obsahuje v sobě mnoho p-zek k jiným otázkám. Dk. Aesth. 90. P. na podobné případy u jiných ná- rodů. Exc.

241686   Poukázkový Svazek: 7 Strana: 0388
Poukázkový, Assignations-. P. blanket. Kzl. 242.

241687   Poukazovací Svazek: 7 Strana: 0388
Poukazovací, Anweisungs-. P. dekret, kniha. Šp.

241688   Poukazovník Svazek: 7 Strana: 0389
Poukazovník, a, m., der Assignator. Šp.

241689   Poukle Svazek: 2 Strana: 0832
Poukle = pouchle.

241690   Poukle Svazek: 7 Strana: 0389
Poukle. Cf. Rstp. 518.

241691   Pouklohubec Svazek: 2 Strana: 0832
Pouklohubec, bce, m., solifuga, hmyz.

241692   Poukloniti Svazek: 9 Strana: 0244
Poukloniti hlavy. Br. Hod. 183.

241693   Pouko Svazek: 7 Strana: 0389
Pouko, a, n. = pouch (výdumek; širší konec vejce, pouk). V již. Čech. BPr.

241694   Pouko Svazek: 8 Strana: 0304
Pouko, a, n. = pouch. Dšk. Jihč. I. 36.

241695   Pouko Svazek: 9 Strana: 0244
Pouko, a, n. —pouch. A to vše za pouhé p. Slád. Ham. 131.

241696   Poukouti Svazek: 7 Strana: 1364
Poukouti zbroj. Arch. X. 56.

241697   Poukrátiti co Svazek: 10 Strana: 0288
Poukrátiti co. XVI. stol. Uč. spol. 1905. II. 53.

241698   Poukrovna Svazek: 7 Strana: 0389
Poukrovna, y, f. = louka u Stráže na Domažl. BPr.

241699   Poukryti Svazek: 7 Strana: 0389
Poukryti, poukrývati, ein wenig ver- decken. Líce p. Vc. Lab. 238. — co čím: víčkem. Čch. Živ.

241700   Poukrytý Svazek: 7 Strana: 0389
Poukrytý, ein wenig verdeckt. Jako slunce tvář, kdy svítá, zpola ještě p-tá Čch. Petrkl. 46.

241701   Poularde Svazek: 10 Strana: 0288
Poularde, da, m. = vyrezaná slepice. Ott. XX. 347.

241702   Poule Svazek: 7 Strana: 0389
Poule = míč, z něm. Ball. Mor. Knrz.

241703   Pouleviti Svazek: 8 Strana: 0304
Pouleviti. Než se zjeví, jak nemocnému lék ten pouleví. Vrch. Rol. XVII.—XXII. 223.

241704   Pouleviti čeho Svazek: 7 Strana: 1364
Pouleviti čeho. Arch. XII. 69.

241705   Poulinka Svazek: 2 Strana: 0832
Poulinka, y, f., die Pauline. — P., paul- Hnia, rostl.

241706   Pouliti Svazek: 2 Strana: 0832
Pouliti, il, en, ení; vypouliti. — co: oči, die Augen weit öffnen, herauswälzen.

241707   Poulovice Svazek: 7 Strana: 0389
Poulovice, dle Budějovice, Paulowitz, sam. u Kasp Hor.

241708   Poumdlévati Svazek: 8 Strana: 0304
Poumdlévati. Vrch. Rol. XXIII.— XXIX. 208.

241709   Poumenšiti Svazek: 7 Strana: 0389
Poumenšiti, poumenšovati. Nyní se mi ho (psanie) poumenšuje. Arch. VII. 79.

241710   Poumistr Svazek: 2 Strana: 0832
Poumistr, a, m., šp. z něm. Baumeister, stavitel.

241711   Poumyti co. NZ Svazek: 8 Strana: 0304
Poumyti co. NZ. III. 214.

241712   Poun, u, m., z Svazek: 2 Strana: 0832
Poun, u, m., z něm. Baum, u soukeníků. Nvk.

241713   Pouny Svazek: 8 Strana: 0304
Pouny = plný. V Kobelärove na Slov. Phľd. 1894. 305.

241714   Pouornosť Svazek: 7 Strana: 0349
Pouornosť, i, f., die Versenkungstiefe. Rk.

241715   Poupa Svazek: 10 Strana: 0653
Poupa, y, f. = kroupa (v dětské řeči). Taky jez poupy (a ne jenom mlíčko). Hoš. Pol. II. 110.

241716   Poupadlý Svazek: 7 Strana: 0389
Poupadlý, ein wenig herabgekommen, pokleslý. P. vlasť, převaha Němců, Šf. Strž. II. 306., 542., převaha něčí. Šmb. S. II. 271.

241717   Poupátkový Svazek: 2 Strana: 0832
Poupátkový, Knospen-. P. bujnosť. Němc.

241718   Poupě Svazek: 2 Strana: 0832
Poupě, m., ěte, n., pl. poupata; poupátko, a, n. P., dítě maličké, Kindlein, n. V., Kom. Mé p. Us. — P., loutka, panenka dětí, die Puppe, Docke. Dítě poupaty hraje. Kom. — P., pupen, pupenec na rostlinách, z něhož květ se vyvíjí, die Blüthenknospe, Palme. Růžový keř má mnoho poupat. Us. Poupata: květní, listní, ratolestní a oka. Um. les. P. vinné skládá se z pestíku, ze 6 prášníků a čepičky (šestirohového kvítku), jež celé p., než počne zakvétati, zakrývá. Vz Čl. 312.

241719   Poupě Svazek: 7 Strana: 0389
Poupě polož za Poupátkový. Cf. Mkl. Etym. 257. Poupata dubová, Mllr. 49., 72., topolová, 49., 72. — P. Frt., sládek, † 1806. Jg. H. 1. 607.

241720   Poupě Svazek: 8 Strana: 0304
Poupě. Jak p. byl, jež s keře utrhneš. Vrch. Rol. XVII.— XXII. 157.

241721   Poupěcí Svazek: 7 Strana: 0389
Poupěcí = k poupěti se vztahující. Kod.

241722   Poupěnec Svazek: 2 Strana: 0832
Poupěnec, nce, m. P-ci, blastoidea, druh ostnokožců. P. americký, pentratremites flo- realis. Frč. 42. Vz Kk. 13., 33.

241723   Poupětství Svazek: 7 Strana: 0389
Poupětství, n., die Kronenlage. Sl. les.

241724   Poupil Svazek: 10 Strana: 0288
Poupil, a, m., vrch u Zbraslavic. Př. star. VII 53.

241725   Poupomenouti Svazek: 7 Strana: 0389
Poupomenouti, poupomínati nač. Šf. Strž. I. 585.

241726   Poupouštěti Svazek: 10 Strana: 0653
Poupouštěti, ěl, ění. e z pilnosti své někdy se poupouštěl (ji zanedbával). 1605. Listář 76. Vz Poupustiti.

241727   Poupratati Svazek: 7 Strana: 0389
Poupratati = pokliditi. Keď koně po- čistil a všetko p-tal. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 410.

241728   Pouprostraniti Svazek: 7 Strana: 0389
Pouprostraniti Šf. Strž. I. 13.

241729   Pour Svazek: 2 Strana: 0832
Pour, a, m., hrdý člověk, ein Hochmüthi- ger. Jg.

241730   Pour Svazek: 7 Strana: 0389
Pour Josef, nar. 1846., řed. měst. sirot- čince na Hradčanech v Praze, spisov. Vz Rk. Sl.

241731   Poura, púra Svazek: 2 Strana: 0832
Poura, púra, y, f., hrdost, der Hochmuth, zast. Št. Cf. Vzpoura. Hý.

241732   Pouralí Svazek: 7 Strana: 0389
Pouralí, n., die Gegend am Ural. Šf. Strž. II. 20.

241733   Pouřiti se Svazek: 2 Strana: 0832
Pouřiti se, hochmüthig werden, vz Poura. zastr. Jg.

241734   Pousedati Svazek: 7 Strana: 0389
Pousedati. Až srdce z toho pousedá. Jakubec.

241735   Pousek Svazek: 7 Strana: 1364
Pousek, sku, m., arda Pršp. 77. 13

241736   Pousek Svazek: 10 Strana: 0288
Pousek v VII. 1364. oprav v: poušek.

241737   Pouschnouti Svazek: 7 Strana: 0389
Pouschnouti, nach und nach verwelken. Věnce p-chly. Šf. III. 90.

241738   Pousilovati Svazek: 7 Strana: 0389
Pousilovati, sich anstrengen, bemühen. — se. Dbš. SI. pov. I. 79., N. Hlsk. III. 352

241739   Pousínati Svazek: 7 Strana: 0389
Pousínati, nach und nach einschlafen. Tábor zvolna p-ná. Čch.

241740   Pouska Svazek: 7 Strana: 0389
Pouska, y, f. = poustka. Tbz.

241741   Pouskrovniti čeho Svazek: 9 Strana: 0244
Pouskrovniti čeho. Aby se outraty p lo. 1601. Mus. 1871. 66.

241742   Pousleplý Svazek: 7 Strana: 0389
Pousleplý, ein wenig geblendet. P-lé na přízraky oči moje hleděly. Štulc. I. 78

241743   Pousmání Svazek: 7 Strana: 0389
Pousmání, das Lächeln. P. rtoma hrá Vc. L. 240.

241744   Pousmáti se jak Svazek: 7 Strana: 0389
Pousmáti se jak: čtveračivě, vlídně. Us. Sá.

241745   Poúsměv Svazek: 10 Strana: 0288
Poúsměv, u, m. Pronesla to s p-vem. Hlk. VIII. 53.

241746   Pousnouti Svazek: 8 Strana: 0304
Pousnouti. A až bolesť v srdci pousíná. Quis. Třš. 58.

241747   Pouspalý Svazek: 10 Strana: 0288
Pouspalý. Nár. list. 1885. č. 298. P. stesk nanovo je sevřel. Jrsk. XXIX. 149.

241748   Pouspati Svazek: 8 Strana: 0571
Pouspati, pouspávať koho. Hanš. Neb. 32

241749   Poussirovati Svazek: 2 Strana: 0832
Poussirovati, z fr., hnáti, podporovati, povznášeti, poussiren, treiben, schieben; be- fördern. S. N.

241750   Pousta Svazek: 2 Strana: 0832
Pousta, na Slov. pusta, y, f., pustina, die Heide. Ráj.

241751   Poustanoviti co Svazek: 10 Strana: 0288
Poustanoviti co: svůj odjezd. Arcb. XX. 118.

241752   Poustatý Svazek: 7 Strana: 0389
Poustatý, müde. Slov, Phľd. III. 1. 50.

241753   Poustecký Svazek: 2 Strana: 0832
Poustecký, muž ve vodárně nad vodáka vyšší. Us. Dch. Vz Poustky.

241754   Poustenice Svazek: 2 Strana: 0832
Poustenice, e, f., die Klausnerin. D.

241755   Poustenický,poustevnický Svazek: 2 Strana: 0832
Poustenický,poustevnický, Einsiedler-. P. dům, život, klášter. V.

241756   Poustenictví, poustevnictví, pouste- nictvo, poustevnictvo Svazek: 2 Strana: 0833
Poustenictví, poustevnictví, pouste- nictvo, poustevnictvo, a, n., der Einsied- lerstand. Jg.

241757   Pousteničí, poustevničí Svazek: 2 Strana: 0833
Pousteničí, poustevničí, Einsiedler-, P. roucho, příbytek, Pulk., kápě. Zlob. P. život vésti. Leg., V.

241758   Pousteník, poustevník Svazek: 2 Strana: 0833
Pousteník, poustevník, a, m. P., kdo společnosti lidské se vzdaluje o samotě (na poušti) bydlí zvl. z účelů náboženských. Vz S. N. Der Einsiedler. V. Poustevníci na poušti přebývají. Když jsi chudý p., říkej: Pater noster; nech děvčátek s pokojem, spra- vuj si svůj kostel. Anth. Brt. 161. (Er. 385) Vz Tk. II. 232., III. 234.

241759   Poustenka Svazek: 2 Strana: 0833
Poustenka, y, f., kleine Einsiedlerei. Srn.

241760   Poustenník Svazek: 7 Strana: 0389
Poustenník = poustevník. Pass mus. 284.

241761   Poustev Svazek: 2 Strana: 0833
Poustev, tve, f., poušť, die Einöde. Ros.

241762   Poustevna Svazek: 2 Strana: 0833
Poustevna, y, f., die Einsiedlerhütte, Ein- siedelei, Eremitage. Us. č.

241763   Poustevnice Svazek: 2 Strana: 0833
Poustevnice, e, f. =poustenice. — P. = poustevna. Zák. sv. Ben.

241764   Poustevnictví, poustevničí, poustev- ník Svazek: 2 Strana: 0833
Poustevnictví, poustevničí, poustev- ník, vz Poustenictví, Pousteničí, Pousteník.

241765   Poustevničiti Svazek: 7 Strana: 0389
Poustevničiti, il, ení = poustevníkovati. Již v mladosti jsem p-čil. Kká. Š. 100.

241766   Poustevničiti Svazek: 9 Strana: 0244
Poustevničiti. Třicet let p-čil. Pal. Děj. I. 1. 310.

241767   Poustevník Svazek: 7 Strana: 0389
Poustevník, phaethornis superciliosus, pták. Brm. II. 447. — P., Paustewnik, sam. u Třeboně. — P., os. jm. Vz Rk. Sl.

241768   Poustevník Svazek: 8 Strana: 0304
Poustevník. P-ci v XVI. stol. v Čech. Vz Wtr. Živ. c. 614.

241769   Poustevník Svazek: 9 Strana: 0244
Poustevník. P-ci starší doby. Vz Har. II. 108. nn.

241770   Poustevnikovati Svazek: 2 Strana: 0833
Poustevnikovati, Einsiedlerleben führen. Bern.

241771   Poustevníkovati Svazek: 7 Strana: 0389
Poustevníkovati oprav v: poustevní- kovati.

241772   Poustí Svazek: 7 Strana: 0389
Poustí, n., Oeden, dvůr a myslivna u Třeště.

241773   Poustka Svazek: 2 Strana: 0833
Poustka, y, f., opuštěná chalupa, öde Woh- nung, die Einöde. V. Obydlí jeho v poustku obrátili. Br. P-ku udělati. V. Město v ru- mích a poustkou leží. Plác. — P., stavení o samotě, einsames Haus, die Einsiedelei. V. — P., místo pusté, opustené, wüste lie- gender Ort, Gegend, die Wüste. L., St. skl. — Literatura postkou (ladem) leží. Nz.

241774   Poustka Svazek: 7 Strana: 0389
Poustka = pusté etc. místo. Hr. rk. 387. — P. = poustevna. Tbz. — P., Pauska, ves u Neštědic; Paustka, hájovna u Volyně a u Loun. P. na Plasku = místo při statku bez stromů pouze za pastvinu sloužící. BPr. Cf. Rk Sl.

241775   Poustkovice Svazek: 7 Strana: 0389
Poustkovice, e, f. = tůně u Loužné na Planicku. BPr.

241776   Poustky Svazek: 2 Strana: 0833
Poustky, pl., f., místo, kde vodu na mlýn pouštějí, stavidlo. Na poustkách. Us.

241777   Poustnouti Svazek: 7 Strana: 0389
Poustnouti, nul, utí, wüst, öde werden. Rk.

241778   Poustoupiti Svazek: 9 Strana: 0244
Poustoupiti. P-pil až do svého sekre- tářství (až byl jmenován sekretářem). Pal. Záp. I. 157.

241779   Poustraniti komu co Svazek: 7 Strana: 0389
Poustraniti komu co. Šf. Strž. I. 570.

241780   Pousychati Svazek: 7 Strana: 0389
Pousychati, nach und nach trocken wer- den. Phľd. VI. 267.

241781   Pouše Svazek: 2 Strana: 0833
Pouše, ete, n., poušátko, a, n., poušenec, nce, m., = morče, das Meerschwein. Koll.

241782   1. Poušek Svazek: 2 Strana: 0833
1. Poušek, vz Pouch.

241783   Poušem Svazek: 9 Strana: 0244
Poušem. Až bude p. = po všem. Sá. Povíd. 315.

241784   Poušenec Svazek: 2 Strana: 0833
Poušenec, vz Pouše.

241785   Pouška Svazek: 2 Strana: 0833
Pouška, y, f., červená masitá kožka okolo žlutavých světel bažantích. Šp.

241786   Poušť Svazek: 2 Strana: 0833
Poušť (zastr. púšť), ě (ne: i), pouštka, y, f. — P. = pusté místo n. stavení, die Einöde, Wildniss, Wüste, Wüstenei. V. P. písečná, písčitá, solná, skalnatá, skalní. Tl., Š. a Ž. P., planina neovlažená a zcela ne- úrodná. Tl. P. = rozsáhlá krajina, neoby- dlená a na rostlinstvo chudá. P-ě jsou zvl. ve- liké písečné roviny horkých pásem zemských,
na nichž pro nedostatek vody žádné by-
linstvo se nedaří. Místa jednotlivá po nich
roztroušená a vodou opatřená a tudíž rost-
liny plodící slovou oasami. Vz. S. N., Země. P. divoká, hrozná. Hlas z p-tě. Šm. Hlas volajícího na poušti. Sš. Mt. 46. V p. obrá- titi, D., uvésti. V. Na poušti bydlící. V. Koli- krát sou ho dráždili na poušti a k bolesti přivodili na pustinách. Ž. 106. 14. V takové pouštce (pustině) bych nebyl. Us. P. se i houšť před ním třásti musí. Kom. P. (v lese). V. Lid israelský po 38 roků po p-i bloudil. Sš. J. 83 P. saharská, vz Krč. 957. Jan na p-ti vystoupil a kázání svá započal; veškeren svět p-ti rovnal se; Ježíš zveden byl na p. od ducha; na p. se odebrati. Sš. Mt. 46., 53. Na p-ti přijal slovo to, ješto na p-ti od mládí zdržoval se; Na povolení Páně vyšel z p-tě do krajů lidnějších. Sš. L. 50. — P., poustka, die Einsiedelei. Plk. — P., vyhnan- ství, die Verbannung. Kdyby která králová česká ovdověla a muže pojala pána, šlechtice neb kterého zeměnína, aby ihned na púšť byla vydána. Řád. kor. čes. — P., ves u Po- děbrad.

241787   Poušť Svazek: 7 Strana: 0389
Poušť, cf. Mkl. Etym. 267. P. lesní. Kká. Pouště starého světa. Krč. G. 96. Na púšti lesu libanského, in saltu. Bj. Syn pouště. Šmb. — P., Einsiedelei, myslivna u Be- chyně; Pauscht, myslivna u Sedlčan a ves u Kralova Městce; Paust, sam. u Pelhři- mova; P. u sv. Jiljí, St. Egidi, sam. u Po- čátek; P. u sv. Vojtěcha, St. Adalbert, sam. u Nepomuk. PL. Cf. Rk. Sl.

241788   Poušť Svazek: 7 Strana: 1364
Poušť (mor. proudník) příkopa na příč silnice na odvádění vody, Wasser- schlag, m. Brf — P. U vás je pořád sncho jako v poušti (o žíznivém) Světz. 1893. 327. c.

241789   Poušť Svazek: 8 Strana: 0304
Poušť. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -a. 14. Na Mor. místy (Meziříčí) poušt, u, m. Brt. D. II. 284.

241790   Poušť Svazek: 10 Strana: 0288
Poušť, ě, f. Vz Ott. XX. 349. Kraj na poušť spražený (sprahlý). Zr. Poes. 194.

241791   Poušťadlo Svazek: 2 Strana: 0833
Poušťadlo, a, n., das Aderlasswerkzeug. P. s třemi nožíky. Vz Nastroje pro dobytčí lékaře. Cn.

241792   Pouštadlo Svazek: 7 Strana: 0389
Pouštadlo, hydrant. Wld. P. lékařské, der Schnäpper.

241793   Poušťatelný Svazek: 7 Strana: 0389
Poušťatelný. P. slova, verba persuasoria. Greg. Vz List. fil. 1882. 120.

241794   Pouště Svazek: 2 Strana: 0833
Pouště, ves u Dobříše. PL.

241795   Pouštěcí Svazek: 2 Strana: 0833
Pouštěcí, Lass-. P. želízko jednoduché s třemi želízky. Vz Poušťadlo.

241796   Pouštědlo Svazek: 2 Strana: 0833
Pouštědlo, a, n. = poušťadlo.

241797   Pouštění Svazek: 2 Strana: 0833
Pouštění, n., das Lassen. P. hrůzy; p. se več; p. krve kopíčkem (lancetou) buď pou- šťadlem, der Aderlass. Vz S. N.. Nástroje k pouštění žilou.

241798   Pouštění Svazek: 7 Strana: 0389
Pouštění. P. litiny z peci. NA. IV. 173. — P., spust, otvor, jímž se z vysoké peci
vypouští roztopená litina. NA. IV. 164. — P. žilou. Vz Slov. zdrav.

241799   Pouštění Svazek: 10 Strana: 0288
Pouštění žilou, venae sectio, phlebo- tomia, Aderla8s. Ktt.

241800   Pouštěný Svazek: 2 Strana: 0833
Pouštěný; -en, a, o, gelassen. Us.

241801   Pouštěti Svazek: 2 Strana: 0833
Pouštěti, vz Pustiti.

241802   Pouštěti Svazek: 9 Strana: 0244
Pouštěti. Sr. Gb. H. ml. III. 2. 341.

241803   Pouštín Svazek: 2 Strana: 0833
Pouštín, a, o =pouštěn, vz Pustiti.

241804   Pouština Svazek: 2 Strana: 0833
Pouština, y, f., pustina, die Wüste. Tabl. lid. 12.

241805   Pouštivec Svazek: 7 Strana: 0389
Pouštivec, vce, m. P. tepla = dobrý vodič tepla. Kv. 1870. 308., Kod. Uv. 234., 254.

241806   Pouštka, y, f Svazek: 2 Strana: 0833
Pouštka, y, f., vz Poušť.

241807   Pout Svazek: 2 Strana: 0833
Pout (zastr. pút), u, m. (posud tak ve vých. Čech. u Jičína, u Bydžova atd.), oby- čejněji: pouť, i, f. (v obec mluvě: pouť, ě, a pl. poutě). P., stsl. pąt? = cesta, koř. pat a příp. -? (tedy potiť správnější než pout); sr. ind. panth, panthan, pantha = ire, prus. pintis, pentes, lat. pons. Mkl. B. 53., 54., aL. 98., 113. — P. = cesta, jízda, die Reise, der Weg. Vypsání pouti. V. 1 jedinu družu nám iměti po púti vsiej z Vesny po Moranu. Die Lebensreise. Rkk. 8. Předsevzaté poutě odložili. Kom. Vydán zákon k nové světem pouti. Sš. — P., nábožná cesta k nějakému sv. místu, die Wall-, Pilgerfahrt. Na p. do kostela sv. Víta přicházeli. Háj. Jako jsou poutě a mše. Br. Na p. chodili do háje. V. Co ti přinesla maminka pouta (jaký dar z pouti)? Dostal poutu obrázek, marcipán. Ve vých. Čech. Zkr. Dáti někomu něco pouti (něco pouti, z pouti přinésti; pout znamená tam slavnost' posvěcení chrámu). Us. v Kruml. Bauer. Na pouť do Jerusalema se vydati; p. svou missijnou podstoupiti. Sš. I. 5. Po nemoci, po pouti, těžko dobrým slouti. Prov. Jg., Lb. — P., posvěcení chrámu, die Kirchweihe. Dnes jest p. na Bílé Hoře. Us. P. velký, malý. Us. u Chrud. Kd. O našem poutu. U Bydž. Mý. P., poutec, poutek, vrch hlavy, témě, česalka (Šm.), der Scheitel, vz Poutec. Baňku sázíme na pouti hlavy. Lék. kn. 1544.

241808   Pouť Svazek: 7 Strana: 0389
Pouť = cesta. Mkl. Etym. 258. Cf. Rk. Sl. Putovalo slunko denní svou pouť. Exc. P. pozemskou (život). Šml. Na této své pouti časné. Mž. 109. P. Slovanů do Moskvy r. 1867. Pal. Rdh. III. 304., 308. — P. = nábožná cesta etc. Cf. Zbrt. 289. Švestková p. (o sv. Václavě). U Rokycan. Fč. Šel na púť k sv. Jakubu. Pass. mus. 355.

241809   Pouť Svazek: 8 Strana: 0304
Pouť. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 39. O poutích cf. Oestr. Mon. (Böhm.) I. 447., 448.

241810   Pouť Svazek: 9 Strana: 0244
Pouť. Vz Chorv. 100. Bylo tam lidí jako o pouti. Chorv. 102.

241811   Pout, pouť Svazek: 10 Strana: 0288
Pout, pouť. Pout = posvěcení chrámu. O na- šem poutu, dostal poutu; pouť = putování, cesta k posvátnému místu. Vrátil se z pouti, byl na pouti. U N. Bydžova. Kšť. Lid. 13. Ta krajina jest asi tři dni pouti (cesty) od Jeruzalema. Lbk. 62. Vz Posvícení, Souk. 1903. 9.

241812   Pouta Svazek: 7 Strana: 0389
Pouta, y, f. = pouť. U Něm. Brodu. Brnt.

241813   Poutací Svazek: 7 Strana: 0389
Poutací, fesselnd. P. moc. Dk. P. 85.

241814   Pouták Svazek: 2 Strana: 0834
Pouták, u, m., der Fussbandriemen. Rk.

241815   Poutání Svazek: 2 Strana: 0834
Poutání, n.,ukování, svázání, sevření, die Fesselung. Šm.

241816   Poutaný Svazek: 2 Strana: 0834
Poutaný; -án, a, o, okovaný, svázaný, gefesselt. Srn. Vz násl.

241817   Poutati Svazek: 2 Strana: 0834
Poutati, svázati, fesseln. — koho čím: provazy. Jan ku proslovu vypravování své tou částicí poutá. SŠ. J. 159. — co s čím. Poutá větu s předešlými slovy spojkou tedy. Sš. II. 315. — P., polýkati, schlucken. Us. Koubl.

241818   Poutati co Svazek: 7 Strana: 0389
Poutati co: něčí pozornosť. Osv., Mus. — koho več: v řetěz. Kká. K sl. j. 93. — co, se k čemu. Záliba k něčemu se poutá. Dk. Něčí pozornosť k sobě p. Šmb.

241819   Poutavost Svazek: 7 Strana: 0389
Poutavost, i, f., die Anziehbarkeit. Dk. P. románu.

241820   Poutavý Svazek: 7 Strana: 0389
Poutavý, fesselnd. P. sloh, Dk., povídka, vypravování, Mour., malba, Mus., přednáška, román, Us., pohádka. Mus.

241821   Poutce Svazek: 2 Strana: 0834
Poutce, e, n., malé pouto.

241822   Poutce Svazek: 7 Strana: 0389
Poutce. Sú spřežena v jedno pútce. Alx. H. v. 281. (HP. 66.).

241823   Poutcový Svazek: 2 Strana: 0834
Poutcový, od poutce, Scheitel-. P. kosť. Ssav.

241824   Poutcový Svazek: 7 Strana: 0389
Poutcový. P. kosti (temenné), ossa breg- matis. Nz. lk.

241825   Poutec Svazek: 2 Strana: 0834
Poutec, tce, m., pout, stezka mezi vlasy na hlavě, vrch hlavy, der Scheitel, Haar- scheitel. Želézko, jímž se vlasy n. p-ce na hlavě rózno děli. Reš. Na srsti p. dobře se rozeznává. Vlasy v p-tci. Šm.

241826   Poutec Svazek: 7 Strana: 0389
Poutec. Vlasy na hlavě dlouhé poutcem na dvě strany rozdělené. Koll. IV. 238. — P. = šev, rozpar, die Fugennaht, der Nabel- streifen, Achäne, v bot. Sl. les., Nz. — P. = vrchol úhlu, der Winkelscheitel. Čsk. — Cf. Pútec.

241827   Poutec Svazek: 10 Strana: 0288
Poutec, tce, m. P. vlasů. Vz Dřindil, Bruzda.

241828   Poutečko Svazek: 7 Strana: 0389
Poutečko, vz Pouto.

241829   Pouteční Svazek: 2 Strana: 0834
Pouteční, vz Poutec. Scheitel-. P. kosť.

241830   Poutek Svazek: 2 Strana: 0834
Poutek, tku, m. = poutec. Ros.

241831   Poutí Svazek: 10 Strana: 0288
Poutí, n. = co se nese z pouti. Ověnčený poutím. Mor. Rgl.

241832   Poutíčko Svazek: 7 Strana: 0389
Poutíčko, vz Pouto.

241833   Poutichlý Svazek: 7 Strana: 0389
Poutichlý kraj, Č. Kn. š. 251., zápas. Jrsk.

241834   Poutichnouti Svazek: 9 Strana: 0244
Poutichnouti. Hlas poutichal. Pal. Záp. I. 28.

241835   Poutíkalý Svazek: 7 Strana: 0389
Poutíkalý, flüchtig. Šm.

241836   Poutkatý Svazek: 10 Strana: 0288
Poutkatý šiator. Slov. Sbor. čes. 125.

241837   Poutko Svazek: 2 Strana: 0834
Poutko, a, n., vz Pouto.

241838   Poutko Svazek: 7 Strana: 0389
Poutko. Rosc. 99.

241839   Poutko Svazek: 9 Strana: 0244
Poutko, a, n. = žabka, trojboký důlek na kraji klády voru vysekaný. Čes. 1. VII 21.

241840   Poutkvěti Svazek: 7 Strana: 0389
Poutkvěti, ěl, ění, ein wenig stecken, fix bleiben. — kde. Oka záblesk poutkvívá na něm touhy plný. Čch. Bs. 77.

241841   Poutlo Svazek: 2 Strana: 0834
Poutlo, a, n., die Schnur. Na Mor. Tpl.

241842   Poutlování Svazek: 2 Strana: 0834
Poutlování, n., das Schnürleibel. Na Mor.

241843   Poutní Svazek: 2 Strana: 0834
Poutní, od pouti,Weg-, Reise-, Wallfahrts-.

241844   Poutní Svazek: 7 Strana: 0389
Poutní místo. Dch.

241845   Poutní Svazek: 9 Strana: 0244
Poutní neděle. Mtc. 1897. 352.

241846   Poutnice Svazek: 7 Strana: 0390
Poutnice Jako pútnice v Římě byla. Brig. k. VII. 7. a.

241847   Poutnice, e, poutnička Svazek: 2 Strana: 0834
Poutnice, e, poutnička, y, f., die Rei- sende, Pilgerin. Jg.

241848   Poutnický Svazek: 2 Strana: 0834
Poutnický, Reise-, Pilger-. P. hůl. klo- bouk, oděv, šat. Jg.

241849   Poutnický Svazek: 8 Strana: 0304
Poutnický. P. druh. Mus. 1894. 526.

241850   Poutnictvo Svazek: 2 Strana: 0834
Poutnictvo, a, n., die Pilger.

241851   Poutničí Svazek: 2 Strana: 0834
Poutničí, Pilger-. P. dům, mošna. Reš. — P., cizí, poutníkem přinesený, fremd, aus- wärtig. P. obyčej. Ryt. kř.

241852   Poutničiti Svazek: 2 Strana: 0834
Poutničiti, il, ení, poutníkem býti, pil- grimen. Us.

241853   Poutničky Svazek: 7 Strana: 0390
Poutničky. Na P-kách = pole u Strýč- kovic. BPr.

241854   Poutník Svazek: 7 Strana: 0390
Poutník, badister, der Wanderläufer, brouk. Kk. Br. 33. — P. = cizinec. Ku- pichu za ně (peníze) pole na pohřeb pútní- kóm. Drk. 164. b.

241855   Poutník Svazek: 8 Strana: 0304
Poutník, a, m., badister, brouk. P. černo- zadý, b. suturalis, dvojskvrnný, bipunctulatus, dvojznaký, binotatus, jednoskvrnný, unipu- stulatus, lunoštítý, peltatus, ramenoskvrnný, sodalis, svalnatý, lacertosus. Klim. 69.—70.

241856   Poutník, a, poutníček Svazek: 2 Strana: 0834
Poutník, a, poutníček, cka, m.,pocestný; cizozemec, der Wanderer, Reisende. Fremde. V. Strsl. ?ąt?n?k? = viator. Mkl. B. 247. — P., nábožné pouti konající, der Wallfahrer, Pilgrim. Us. Jeden p. vrátiv se z Říma byl horší než dříve. Cf. Pout.

241857   Poutnov Svazek: 2 Strana: 0834
Poutnov, a, m., Pauten, ves v Chebsku. Vz S. N.

241858   Pouto Svazek: 2 Strana: 0834
Pouto, (zastr. púto), poutko, poutečko, poutíčko, a, n., vše, čím dvě jinak roz- dělené věci vespolek se sváží, tedy tolik co vazba, die Fesseln, Bande, Schellen. Plur. na Mor. puta. Hý. — P., poutce, e, n., Eisen. P. z ??n. Bž. 229. P. stsl. pąto (compes), koř. ??n a příp. -to. (t?). Mkl. B. 161. Cf. Gb. Hl. 141. P. na nohy, na ruce. Us. Pouta komu dáti, do pout koho dáti. V. Pouta na nohy někomu dáti. Er. P. 445. Jako v pou- tech (když kdo na nezvolnosť žaluje). Ros. V pouta koho okovati. Kram. Pouta zám- kem zamykati. Kom.V poutech choditi. V. S p-ty choditi. Us. Šm. P-ta dostati. Sych. P-ty někoho sevříti, ukouti. Br. Z pout ně- koho vyprostiti, Pešín., vymknouti, vyrvati; v hanebných p-tech vězeti. Šm. P-ty někoho okovati. J. tr. Važte si svobody, pouta osta- nou jen pouta. Vz Poddanosť. Lb. — Poutka, řemínky n. mosazné řetízky, které se pochopu (sokolu) na nohy uvazují, když jej k lovu nesou, die Fesseln eines Falken. Us. Dch., Šp. — Poutko u oka, kterým se špruhle na berličku zavěšuje. Šp. — Poutko zárodkové rostlin, funiculus, der Nabelstrang. Kk. 53. — P., klička k zavázání něčeho, die Schlinge. Us. P. u chomoutu, kde prostranek upevněn ; p.na strůnu u houslí, die Saitenschlinge. Mus., Šm. — P., nemoc koňská, otok vodní kolem kloubu zánozního, das Ringbein. Ja.

241859   Pouto Svazek: 7 Strana: 0390
Pouto. Cf. List. fil. XII. 338., Mkl. Etym. 238. Pútečka mně nedávéte. Sš. P. 570. Povedou ho tam v poutech (iron. = půjde tam rád). Us. P. lásky. Lpř. Písemné nás v dáli ovíjelo p. (dopisovali jsme si). Čch. Živ. — Poutko = klička, za niž se kabát atd. zavěšuje, k zapínání knoflíků atd. Rgl., Kšá. — Poutko klíče = rukojeť. S. N.

241860   Pouto Svazek: 8 Strana: 0304
Pouto. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 81.

241861   Pouto Svazek: 9 Strana: 0244
Pouto. Kdo v poutech sláb, ten hoden svého pláče. Pavl. Konp. I. 40.

241862   Poútočiti na koho Svazek: 10 Strana: 0288
Poútočiti na koho = drobet útočiti. Tbz. XIII 164.

241863   Pouťově Svazek: 10 Strana: 0288
Pouťově. Ráno p. klidné. Rais. Lep. 271.

241864   Pouťový Svazek: 8 Strana: 0304
Pouťový. P. píseň. NZ. IV. 200.

241865   Poutrubí Svazek: 2 Strana: 0834
Poutrubí, lépe: podtrubí.

241866   Poutříti Svazek: 7 Strana: 0390
Poutříti, ein wenig abwaschen. — co čím: hadrem. — P. Když se lidé poutřeli (ztratili). U Loun. Wtr. exc.

241867   Pouva Svazek: 8 Strana: 0305
Pouva, y, f., v Opav. puva = sova, výr. Kolk. 158., 121.

241868   Pouvadlý Svazek: 9 Strana: 0244
Pouvadlý. P. žena. Arb. Dom. 51.

241869   Pouvoir Svazek: 2 Strana: 0834
Pouvoir (fr., puvoár), moc, mocnosť, síla, právo, oprávnenosť, die Macht, Gewalt, Kraft, das Vermögen (etwas zu thun). Rk., S. N.

241870   Pouza Svazek: 7 Strana: 0390
Pouza, y, f. = pavuza U Král. Městce. Psčk. U Košic. Brnt.

241871   Pouzar Svazek: 7 Strana: 0390
Pouzar, a, m., os. jm. Mus. 1880. 227., Sdl Hr. III. 305., IV. 116.

241872   Pouzderce Svazek: 7 Strana: 0390
Pouzderce, vz Pouzdro.

241873   Pouzderka Svazek: 7 Strana: 0390
Pouzderka, y, f. P. náboje. Vz Pouzdro. Dch.

241874   Pouzderko Svazek: 7 Strana: 0390
Pouzderko, vz Pouzdro.

241875   Pouzdernický Svazek: 7 Strana: 0390
Pouzdernický P. kladivo, Gehäuse- hammer, m Šp.

241876   Pouzdernictví Svazek: 7 Strana: 0390
Pouzdernictví, n., das Gehäusmacher Handwerk. Us.

241877   Pouzderník Svazek: 2 Strana: 0834
Pouzderník, a, m., der Gehäusmacher. Dch., Tk. II. 544.

241878   Pouzderný Svazek: 2 Strana: 0834
Pouzderný, Futral-. P. pecník, der Kapsel- ofen. Techn. II. 349.

241879   Pouzdrárna Svazek: 2 Strana: 0834
Pouzdrárna, y, f., die Etuisfabrik. Rk.

241880   Pouzdrárna Svazek: 7 Strana: 0390
Pouzdrárna, y, f, Etuifabrik, f. Rk.

241881   Pouzdrář Svazek: 2 Strana: 0834
Pouzdrář, e, m., der Futteralmacher. Jg.

241882   Pouzdrátko Svazek: 2 Strana: 0834
Pouzdrátko, a, n., das Etuis, Gesteck. Presl.

241883   Pouzdrátko Svazek: 10 Strana: 0288
Pouzdrátko, a, n., zdrobn. pouzdro. — P. = malé dítě. Němc.

241884   Pouzdratý Svazek: 2 Strana: 0834
Pouzdratý, pouzdro mající, jsoucí jako pouzdro, futteralähnlich. Rostl.

241885   Pouzdrník Svazek: 10 Strana: 0653
Pouzdrník, a, m. = pouzdrař. Wtr. Řem. 142.

241886   Pouzdro Svazek: 2 Strana: 0834
Pouzdro, (zastr. púzdro), a, pouzderce, púzderce, pouzderko, púzderko, a, n. Vz Mz. 285. P., got. fodr, die Scheide, stněm, fuoter; sr. srb. puzdro (penis), rusk. puzro- puzo (venter), lit. puzdra (die Vorhaut); příp. -ro. Mkl. B. 86., aL. 173. (Hý.). P., tuhý obal
ke schování věcí, das Futteral, Gehäuse, Etuis.
P. na nástroj, na nůžky, od nožů (nožnice),
na šípy (toul), V., na péra(perák), D., na knihy,
Kom., na pistole. D., na patrony, Rohn, na zá-
vitek, die Rollenbüchse, jaderní (ohryzek,
das Kerngehäuse), měchové na rukavičky
(Handschuhsoufflet), safianové.na komíně (der
Schuber). Dch. P. u ručnice. Čsk. P. na dout-
níky, na visitky. Vz Závor. — P., nepatrný,
malý člověk. Ty pouzdro se mně chceš pro-
tiviti? Us. Ty mé pouzdro (o malém dítěti)!
Rk. To roztomilé p.! Dch. — P., dutina
uvnitř plodu rostlinného na semena; dle
toho jsou plody: jedno-, dvou-, troj- atd.-
pouzďré. Rostl. Vz Pestík, Tyčinka. — P.,
měchýř močový, die Harnblase. Sal. — P.,
měchýř nárokový, der Hodensack. Ja. — P., toul, der Köcher. Vký.

241887   Pouzdro Svazek: 7 Strana: 0390
Pouzdro. Mkl. aL. 173., Mkl. Etym. 268. P. náušní pro koně, Dch , na pitevní ná- stroje, Us., hodinové, Stč. Z. 563., plyno- měru. Šp. — P. kýlné, Bruchsack, m. Šv. P. čočkové, Capsula lenticularis, lentis, zor- ničkový, c. pupillaris, předstojnicové, c. prostatica, Retziova, c. Retzii, tíhová, c. synovialis, tukové, c. adiposa, vláknité, c. fibrosa, vnější, c. externa, vnitřní, c. interna. Ktt exc.

241888   Pouzdrodílný Svazek: 8 Strana: 0305
Pouzdrodílný, fachtheilig. Sterz. I. 871.

241889   Pouzdrosečná Svazek: 2 Strana: 0835
Pouzdrosečná tobolka pukající se na středu vnější strany, pouzdra mezi přihrád- kami. Čl. Kv. XXV.

241890   Pouzdrosečný Svazek: 7 Strana: 0390
Pouzdrosečný, vz Chlopnosečný.

241891   Pouzdrovitý Svazek: 7 Strana: 0390
Pouzdrovitý, kapselförmig, capsularis.

241892   Pouzdrový Svazek: 7 Strana: 0390
Pouzdrový. P. ústrojí, Kapselwerk, n., kolo, -rad, Zpr. arch. X. 22., tepna, arteria capsularis. P. hlavička, Gehäusekopf, šrou- bek, -schraube. Šp.

241893   Pouzdrový, pouzdrý Svazek: 2 Strana: 0835
Pouzdrový, pouzdrý, Futteral-. Jg. Jedno-, dvoupouzdrý. Vz Pouzdro.

241894   Pouzdrozubec Svazek: 7 Strana: 0390
Pouzdrozubec, bce, m., Thekodonto- saurus, m. Šm.

241895   Pouzdřáň Svazek: 7 Strana: 0390
Pouzdřáň, ě, f, Pausram. Šm.

241896   Pouzdřany Svazek: 2 Strana: 0834
Pouzdřany, dle Dolany, ves u Mikulova na Mor.

241897   Pouzdřím Svazek: 7 Strana: 0390
Pouzdřím, a, m , vrch u Žinkov. BPr.

241898   Pouze Svazek: 2 Strana: 0835
Pouze, toliko, prostě, bloss, lauter, eitel. Vz Pouhý. P. pro pohoršení povyk dělá. Sych. P. český lid. Hlas.

241899   Pouze Svazek: 7 Strana: 0390
Pouze z přemyslil. Šf. III. 448.

241900   Pouzespisovatel Svazek: 7 Strana: 0390
Pouzespisovatel, e, m. Bačk. Čes. listy, č- 1.

241901   Pouzeti Svazek: 9 Strana: 0244
Pouzeti. Sr. Gb. H. ml. III. 2. 341.

241902   Pouzník Svazek: 7 Strana: 0390
Pouzník. U Králové Městce. Psčk.

241903   Použiti Svazek: 7 Strana: 0390
Použiti něčeho při spisování. Us.

241904   Použití Svazek: 7 Strana: 0390
Použití. Zůstavuji vám to k volnému p. Us.

241905   Pov Svazek: 2 Strana: 0835
Pov, na Slov. pul, halb. Plk. — P., a, m. = Pad, der (Fluss) Po, v Italii. Bern.

241906   Povab Svazek: 2 Strana: 0835
Povab, u, m., půvab, vnada, povabení, der Reiz, die Anlockung. P. k smilstvu. Výb. I. 735. Opojeni jsme půvabem jejího hlásku. Sych. — Ráj.

241907   Povab Svazek: 7 Strana: 0390
Povab. Aby byli p. k smilstvu jedni dru- hým. Št. Kn. š. 163.

241908   Povabitel Svazek: 2 Strana: 0835
Povabitel, e, m., der Anlocker, Anreizer.

241909   Povabitelka, y, povabytelkyně Svazek: 2 Strana: 0835
Povabitelka, y, povabytelkyně, ě, f., die Anlockerin, Anreizerin.

241910   Povábiti Svazek: 7 Strana: 0390
Povábiti, il, en, ení, eine Zeit lang lok- ken, anlocken ; alle anlocken, anreizen. Bern. Až j'ho Bóh p-bil (povolal). Leg. o 12 apošt. 11.

241911   Povábka Svazek: 7 Strana: 0390
Povábka, y, f, der Reiz; die Heraus- forderung. Slov. Loos.

241912   Povabnice Svazek: 7 Strana: 0390
Povabnice, e, f., die Reizerin, Anlocke- rin. Šm.

241913   Povabnosť Svazek: 2 Strana: 0835
Povabnosť, půvábnosť, i, f., povábení, pří- jemnosť, das Reizende, der Reiz. Ráj.

241914   Povabný Svazek: 7 Strana: 0390
Povabný. P. sídlo květných snů. Č. Kn. š. 200.

241915   Povabný, půvabný Svazek: 2 Strana: 0835
Povabný, půvabný, vabící, vnadící, rei- zend, anziehend, lockend. P. předmět. Sych.

241916   Povada Svazek: 2 Strana: 0835
Povada, y, f., zastr.=vada, chyba, der Fehler. St. skl.

241917   Povada Svazek: 7 Strana: 0390
Povada. Neb když v čem bude p. Alx. V. v. 478. (HP. 12.).

241918   Povada Svazek: 10 Strana: 0288
Povada, y, f. = rozbroj, boj. Pel. XVII.

241919   Pováděti Svazek: 2 Strana: 0835
Pováděti, vz Povoditi.

241920   Povaditi Svazek: 2 Strana: 0835
Povaditi, il, děn, ění, zusammenhetzen.— koho: povadil je. — se, zanken, in Zank gerathen. Us. — se s kým. Kdo nezná své vady, povaď se se sousedy. L.

241921   Povadlý. P Svazek: 10 Strana: 0288
Povadlý. P. tváře. Jrsk. XIII. 3. 41. P. pysk. Zvon V. 565.

241922   Povadnouti Svazek: 2 Strana: 0835
Povadnouti, dnul a dl, utí, verwelken. — abs. Povadne tresť, sitie a rákosie. BO. — čím. Květiny horkem, suchem povadly.

241923   Povah Svazek: 2 Strana: 0835
Povah, u, m., povážení, die Uiberlegung. Jde to na p. (jest si co pomysliti). Us.

241924   Povah Svazek: 9 Strana: 0244
Povaha přirozená. Vz Zát. Př. IV.

241925   Povaha Svazek: 2 Strana: 0835
Povaha, y, f., vážnosť, cena, die Wich- tigkeit, Achtung, das Gewicht, Ansehen, der Werth. Urození tam v žádnou p-hu nejde. Gníd. Ta věc proti druhé vyšší jest povahy. Tkad. — P., zřetel, výmínka, die Bedin- gung. Propojičky někdy bývají prostě, druhdy s povahami. Ms. pr. hor. — P., stav, der Zustand. P. služebnicí. V. Není jedno- stejná na smrť odsouzených p., conditio. V. P., vlastnosť, jakost, přirozenost, die Natur, Eigenschaft, Art, der Charakter. P. přiro- zená, psí (o kousavých). V., tichá, Jg., zlá, dobrá, rázná, pevná, odporná, protivná, příjemná, mírná, hrozná, Us., přímá, ne- stranná, dobrácká, ostře vyznačená, ustro- jená, Dch., metafysická Ježíšova, zvolná, Sš. L. 46, 75., jemná, lahodná, Sš. J. 29, čirá, ryzá, zvláštní, ukrytá, škodná, zá- hubná, k zlému pochylá, stěžejná, mravná, krutá, proroci, prvotná. Sš. Mt. Jedné p-hy. V. Člověk tiché p-hy. Široké čelo dobré p-hy znamení. Kom. P. mysli, die Ge- müthsbeschaffenheit. J. tr. Lichá v lidech povaha, nevěř každému. Prov. Lb. Vlk mění srsť, ale ne p-hu. V. To je tvá p. D. P-hu na se vzíti; vylíčiti p-hu n. ráz, vypsati p-hu; prokazovati na sobě p-hu něčí. Nz. Je dobrodušný p-hou; povaze přiměřený; člověk dobrých povah, bez vší p-hy. Šm. — Neméně ze slov andělských božská p. Krista pána vyniká; Pán kárá p-u jejich úrupnou; Náruživé od přírody býti p-hy; P-u hynoucí a minoucí svléci a věčnou na se vzíti; P-u něčí na sobě nositi; Pokrytská, blahonosná p. nauky se zrakům celého světa vyskytne Sš. L. 12., 62., 82., 144., 86., 121. P. jejich zapeklitá a zarytá vadila jim, že ...; Pleť- skou a hříšnou p-hu do sebe míti; Jest p-hy duchové či duchovné; P-hu lidskou míti; Neděje se to z vlastní p-hy; Opět spatřu- jeme vlastivou p-u Petrovu a Janovu; Petr v celé p-ze vroucné a rozhodlané, milovné Pána a po něm nad jiné roztoužené; O jino- rodé a dokona odchodné své povaze se pro- jadřuje; Vědmo a znak p-hy; Pán s každým podlé p-hy jeho nakládal; Aniž chtěl pán, aby ti bratři tu p-hu ostali. Sš. J. 151., 50., 61., 304., 174., 186., 34., 4. Ctnosti, jenž v p-hu vešly, činí poklad člověka dobrého. Sš. L. 75. Nestálosť, vratkosť, viklavosť p-hy; P-u dětinnou na sobě nésti. Sš. Mt.206., 247. (Hý.). — P. věcí atd. die Beschaffenheit. P. těla, tělesní, okolnosti, pře. J. tr. Od přirozenosti ta p. jest věcí, že ... V. Dívčí p., das Mädchen- hafte. Dch. P. času a povětří. Reš. Té p-hy jest lakomství, že vždy mladne žádostí. Sych. Každá vrstva v té rokli jest jiné povahy. Sych. P. útoční, Agressivcharakter; dle p-hy a způsobu věci. J. tr. P. krajinomalby. Dch. P-hou (natura) je slabika grammaticky krátka n. dlouha. Bž. 56. Panství to a vláda ta p-hu práva a posvätnosti na sobě nese; Skutkové ti dobří p-hu zásluhy obdržují; P-hu služby boží naznačuje. Sš. L, 54., 47., 23. Od men- šího soudu památného úředníci berou od každé osoby vedlé povahy pře tak, jakž sněmovní zřízení ukazuje. Zř. F. I. Zázrak ten má spolu náznačnou p-hu. Sš. L. 67. Symbolická p. divu toho; Svátostná p. stavu manželského; Svátosť ta má do sebe p-hu oběti; Tím se nám otvírá p., v jaké nám tělo jeho (Páně) sloužiti bude za pokrm; Pán vykládá mu p-hu obrodu toho; Udá- lost tato má prorockou p-hu; Občasná p. pramene tolikéž prý ukazuje k silám při- rozeným; Aby přípravná a symbolická p. onoho umívání Páně více ozřejměla; P. světa docela odchodna a protivna jest p-ze té, kte- rou vy pronášeti máte; A nyní vytýká Pán p-hu království svého. Sš. J. 101., 38., 112., 117., 49., 65., 82., 212., 246., 281. Dojíti p-hy zákonité; Musí povahu písma a ducha toho, jenž v něm věje, v sebe pojíti; Měla se tím povaha nového závětu jasně ozračovati; do- tčená p. ve všech knihách bleskotá; Evange- lium sv. Jana zvláštní, od jiných evangeli- stův odchodnou, samostatnou p-hu na sobě pronáší; P. slohu docela dokonale k osobám svatopisců přiléhá. Sš. Mt. 259., 5., 11., 16., 14. Všichni skutkové Páně prozračnou a proobraz- nou p-hu měli. Sš. Mr. 27. (Hý.). — P., obyčej. mrav, způsob, die Art, Sitte, der Brauch, Ge- brauch. P. lidská, líbezná, počestná, příjemná, nevlídná, nezvedená, divoká, V., divná, Ros., škaredá, sviňská. Sych. Jest to u něho po- vahou; jest mu to povahou. Nz. Míti do sebe dobré p-hy a mravy. V. Měniti se v svých p-hách. V. On má divné p-hy, jest divných povah. Ros. Tu škaredou p-hu do sebe má, že se rád s každým kočkuje. Sych. — P., povážení, die Uiberlegung. Beze vší p-hy. Nemá kusa p-hy ten člověk. Dě- lati všecko s povahou. Us., Jg. Sbr. sp. 199.

241926   Povaha Svazek: 7 Strana: 0390
Povaha = vážnost, urozenost Podlým oděvem zář důstojnosti a velká p. krýť se nedá rodu královského. Ziak. — P. = vlast- nosť atd. P. čestná, ehrenhaft, Dcb., ušlech- tilá, Mus., ďábelská, Dik., bezohledná, bo- jovná, divoká, hrabivá, hrdá, lakotivá, lidu- milná, lstivá, marnivá, nedůvěřivá, nespo- lehlivá, nesvědomitá, pánovitá, potměšilá, skromná, sobecká, surová, těkavá, tvrdá, vrtkavá, zkažená, železná, zlá. Šmb. Lidé p-hy ještěrčí mající. BR. II. 12. b. Doba, forma, jádro či látka, obsah, pevnosť, rys p-hy; člověk bez p-hy. Dk. Aesth. 342, P. 162. Někdo dal víc, nékdo méň podlé p-hy své. Bart. 197. — P. věci. P. látky, vzdušin, hmoty, Mj., území, zeměpisná, J. Lpř., půdy, Us., básnická, časová, Mus., mysli, Posp., místní, Stč., nemoci, Us., ka- paliny. ZČ. I. 249. P. či ethos rozměru veršového; P-hy č. karaktery v básni. Dk. Poet. 451., 54. Z p-hy věci jde, že . . . Mj. 11. — P. = způsob atd. Ten (cizozemec) svými p-hami a obyčeji chtěl spravovati zemi. Let. 417. A tak tú povahú (in hunc modum) svářiechu sě před králem. Ev. olom. 123. — P. = váhavosť. Potkala ji (pýchu) p. Sš. P. 675. — Cf. Mkl. Etym. 374. a.

241927   Povaha Svazek: 10 Strana: 0288
Povaha, y, f. = charakter člověka, trvalá shoda jeho konání vnějšího s konáním vnitřním. Vz Čad. 104. Rána do srdce se zhojí, zahozená p. ne. Hruš. 143.

241928   Pováhati Svazek: 2 Strana: 0836
Pováhati, povahovati = trochu váhati, ein wenig säumen, zögern, zaudern. Nepo- váhej zavrci ji. BO. — P., povážiti, beden- ken, überlegen, abwägen, erwägen. Zák. sv. Ben.

241929   Pováhati Svazek: 7 Strana: 0390
Pováhati = poshýbati. Déšť nám žita p-hal, jakoby přes ně Jizera šla. U Turn. — Cf. Povahovati. — P., säumen. Cf. Mkl. Etym. 374. a.

241930   Povahodatný Svazek: 8 Strana: 0305
Povahodatný. P. vlastnosť. Ztk. 78. (3. vyd.).

241931   Povahojavný Svazek: 7 Strana: 0390
Povahojavný, charakteristisch. Slov. Loos.

241932   Povahokresba Svazek: 7 Strana: 0390
Povahokresba, y, f., Charakterschilde- rung, f. Mus. 1889. 481.

241933   Povaholičný Svazek: 7 Strana: 0390
Povaholičný = povahy líčící, charakte- rový. P. veselohra. KB. 194., Bž. Spůsob. básn.

241934   Povahopis Svazek: 2 Strana: 0836
Povahopis, u, m., popis jakéhokoli před- mětu (zvírat, rostlin), vytýkají-li se zvláštní charakteristické příznaky jeho; p. v užším smyslu či charakteristika jest popis nějaké osoby, die Charakteristik. KB. 242.

241935   Povahopis Svazek: 7 Strana: 0390
Povahopis. Cf. Lpř. Baj. Aisipovy. 41., Tf. H. 1. 8., Mus 1828. IV. 29., 1829. III. 96.

241936   Povahopisec Svazek: 2 Strana: 0836
Povahopisec, sce, m., der Charakteristiker. Šm..

241937   Povahopisný Svazek: 2 Strana: 0836
Povahopisný,Charakterschilderungs-.Šm.

241938   Povahopisný. P Svazek: 10 Strana: 0288
Povahopisný. P. črta. Sá. Upom. 11.

241939   Povahorys Svazek: 2 Strana: 0836
Povahorys, u, m., der Charakterzug, lépe: vlastnosť, znak, stránka povahy n. prostě po- vaha. Km.

241940   Povahotívorba Svazek: 10 Strana: 0288
Povahotívorba, y, f. Blý.

241941   Povahotvorství Svazek: 7 Strana: 0390
Povahotvorství, n., die Entwickelung der Charaktere. Dk. Aesth. 501, 632., Mus. 1887, 541.

241942   Povahování Svazek: 7 Strana: 0390
Povahování, n. = uvažování. Vz Pová- hati. Dáti se do p. Sá.

241943   Povahovati Svazek: 7 Strana: 0390
Povahovati, vz Pováhati. Sá. Věci se na dohré míře p-ly. Sš. III. 202. P-val se k tomu (klonil). Us.

241944   Povahový Svazek: 2 Strana: 0836
Povahový, habitualný, habituell. P. dobro, zlo, hřích, úmysl, ctnosť, milosť. MP.

241945   Povahový Svazek: 7 Strana: 0390
Povahový. P. tragoedie, rázovitosť. Vch. Ar. 14., 15., 35

241946   Povahoznačný Svazek: 2 Strana: 0836
Povahoznačný, charakteristisch. Dch.

241947   Povaječné Svazek: 2 Strana: 0836
Povaječné, ého, n. = vaječné, eine Abgabe von Eiern. Gl. 261.

241948   Povaječný Svazek: 7 Strana: 0390
Povaječný. P. mázdra, decidua reflexa. Nz. lk.

241949   Poval Svazek: 2 Strana: 0836
Poval, u, m., povalení, pobití, das Hin- schlagen, Hinstrecken. Na ??v?l, povalem lidé padali a mřeli. S obú stran sbití pa- dají pravým povalem. Troj. — P., na Mor. a na Slov. povala = dřevo, z něhož strop dělají, stropnice, die Walze. Strop z povalek v chlívě. — P., strop, die Zimmerdecke. Na Mor. a ve Slez. Klš., Pk., Tč. — P., sýpka, der Schüttboden. KB., Dch. — P., v horn., die Bühne. Povalek lezný, die Fahrbühne; hlavní či záštitný či jámový, die Haupt-, Schutz-, Schuss-, Schachtbühne. Bc., Hř.

241950   Poval Svazek: 7 Strana: 0390
Poval = povalení. Tehdy se hned po- valem skládali a třetí den s čistou pamětí mřeli (r. 1520.). Let. 440. — Vš. 537. — P. = stropnice, der Dippelbaum. Sl. les — P. = strop. Také v Krkonš. Hk. Ach beda, prebeda, z p-ly sa trúsi. Sl. ps. 384. Vy- skakují v jizbě i do p-lu a udeřují dlaněmi na hrady (trámy). Pokr. Pot. II. 69. Pod nízkym p-lom nevyskakuj cvalom. Slov. Rr. MBš. Po Michale baj na p-le (veřejně všady se pase). Slez. Šd. — Cf. Mkl. Etym. 378. a.

241951   Poval Svazek: 7 Strana: 1364
Poval, vz Podval (2. dod.).

241952   Poval Svazek: 8 Strana: 0305
Poval, u, m., povala, y, f. = půda v domě. Brt. D. II. 434. Vyšiel na p-lu a dlho shľa- dával čosi. Phľd. XII. 275. — P. Bylo jich tam, jako když voda povalem se žene. Wtr. St. Pr. 76.

241953   Poval Svazek: 10 Strana: 0653
Poval, u, m. Stavěti chalupu od povalů (od základů) aneb na kamenou podezdívku. Čes. 1. XV. 34.

241954   Povala Svazek: 2 Strana: 0836
Povala, y, f., vz Poval.

241955   Pováľať Svazek: 7 Strana: 0391
Pováľať =pováleti. Voda mnoho budov pováľala. Slov. N. Hlsk. XI. 14. — sa = slehnouti. Daj Buoh, aby sa mi žena šťast- livé p-la. Slov. Němc. Vz Vojatovať.

241956   Poválať sa Svazek: 9 Strana: 0244
Poválať sa. V VII 391. za Němc. polož: III. 318.

241957   Povalčivosť Svazek: 2 Strana: 0836
Povalčivosť, i, f., toulavosť, die Herum streiferei. Slov.

241958   Povalčivý Svazek: 2 Strana: 0836
Povalčivý, povalečný, herumstreifend. Bern.

241959   Povalecký Svazek: 2 Strana: 0836
Povalecký, povalečný, landstreicherisch. Bern.

241960   Povalectví Svazek: 2 Strana: 0836
Povalectví, n., tuláctví, lenošství, die Landstreicherei. Bern.

241961   Povaleč Svazek: 2 Strana: 0836
Povaleč, e, m., tulák, pobuda, der Vaga- bund, Landstreicher. J. tr., Zř. F. I. P., po + valeč. Mkl. B. 231. P. a opilec po holé (prázdné) chodí komoře. Pk., Č. M. 136. V městě žádní zahaleči a povaleči trpíni býti nemají. V. P-če vyzdvihovati. Vl. zř.

241962   Povaleč Svazek: 7 Strana: 0391
Povaleč. Har. U. 146., Zř. zem. 119., 468., 696., Cor. jur. IV. 3. 2. 433. Aby židův víc v Pražském městě nebylo ani p-čův. Let. 464. Nehorekuj mati, že máš povalača, keď nebude gazda, bude z něho bača. Sl. spv. 103. P-či jak mají vyzdvi- hování býti. Vz Zř. zem. Jir. U. 6. — P. = zbytečná, nepotřebná, neužitečná věc. Nenos to sem, je to bez toho p. U Strunkov. Rjšk.

241963   1. Povalečka Svazek: 2 Strana: 0836
1. Povalečka, y, f., die Faulenzerin, Landstreicherin.

241964   2. Povalečka Svazek: 2 Strana: 0836
2. Povalečka, y, f., malá povala. Slov.

241965   Povalečně Svazek: 10 Strana: 0288
Povalečně někde se potloukati. 1599. Schnlz 47. Vz násl.

241966   Povalečný Svazek: 2 Strana: 0836
Povalečný, Vagabunden-, faulenzerisch, landstreicherisch. P. lidé. V.

241967   Povalečný Svazek: 7 Strana: 0391
Povalečný = jalový, bez skutků, zby- tečný. P. horoucnosť. Č. Rž. XCII.

241968   Povalečsky Svazek: 10 Strana: 0288
Povalečsky čas mařiti. Kká. Sion II 173. Vz předcház. Povalečně.

241969   Povalečství Svazek: 9 Strana: 0458
Povalečství, n. Tbz. IV. 2. 437.

241970   Povalek Svazek: 2 Strana: 0836
Povalek, lku, m. = poval, v horn. Die Fahrt-, Ruhebühne, die Bühne, der Absatz, Abtritt, der Wechsel. Hř.

241971   Povalení, n Svazek: 2 Strana: 0836
Povalení, n., das Hinstürzen, Wälzen. Vz Povaliti.

241972   Poválení, n Svazek: 2 Strana: 0836
Poválení, n., das Wälzen; die Beschmut- zung. Vz Pováleti.

241973   Povalenina Svazek: 7 Strana: 0391
Povalenina, y, f. Ten rok, jak byla v lese ta p., Windbruch. Cf. Povaliti. Slez. Šd., Brt. D. 254.

241974   Poválenina Svazek: 7 Strana: 0391
Poválenina, y, f. = poválené pole (vál- cem). Cf. Pováleti. Šd.

241975   Povalenisko Svazek: 7 Strana: 0391
Povalenisko, a, n. = zbořeniště. Slov. Rr. Sb.

241976   Povalený Svazek: 2 Strana: 0836
Povalený; -en, a, o, poražený, nieder- gestürzt , hingeworfen, hingewälzt, hinge- streckt, gefällt. V., Br. — kam: na zemi. Ráj.

241977   Poválený Svazek: 2 Strana: 0836
Poválený; -en, a, o, herumgewälzt; be- schmutzt. Ras.

241978   Pováleti Svazek: 2 Strana: 0836
Pováleti, el, en, ení, ein wenig wälzen, herumwälzen; válením umazati, beschmutzen. — co: chléb (vyváleti, kneten). Us. — co: koho kde: po zemi. Ros. — co kým, smích někým p. (vysmívati se mu; zastr.). St. skl. — se. Hrozně, se poválel (pokálel). Ros. — se komu. Žena se mu poválela (slehla, kam nieder). Na Slov. Plk. — se kde: na trávníku, Ros., v posteli. Us.

241979   Pováleti co kým Svazek: 7 Strana: 0391
Pováleti co kým. Ktož druhými smích poválé. Sv. ruk. 247.

241980   Povalchovati Svazek: 2 Strana: 0836
Povalchovati, nach einander walken. Ros.

241981   Povalilka Svazek: 7 Strana: 0391
Povalilka, y, f., sam. u Mníška.

241982   Povalina Svazek: 7 Strana: 0391
Povalina, y, f. = povalové dříví, Döbel- bodenholz, n. Sl. les. — P. = strop, půda. Vz Poval. Na p-ne do najzadnejšieho kúta zalezla. Slov. Mt. S. I. 71. (Sviece) z ka- hanoch z p-ny visiacich blnkotaly. Orl. III. 40.

241983   Povalitel Svazek: 2 Strana: 0836
Povalitel, e, m., der Umwerfer, Hin- strecker. Us.

241984   Povalitelka Svazek: 2 Strana: 0836
Povalitelka, y, f., die Umwerferin, Hin- streckerin.

241985   Povaliti Svazek: 2 Strana: 0836
Povaliti, il, en, ení; pováleti, povalovati, ein wenig wälzen, fortrücken; poraziti, sva- liti, niederwerfen, niederreissen, stürzen. Jg. — abs. Já povalím, ty se dívej. Jg. — co, koho (kde). Poval dřevo (val). Jg. Zdi na mnohých místech povalili (svalili) V. Po- valil mne (porazil). Kom. — čeho. Zdí městských rozbořili a povalili. V. — co, čeho čím. Povaluje (valí) kámen. Ros. Řečí koho p. (poraziti). Tkad. Vší mocí na ně se povalili. Troj. Čelem zdi nepo- valíš. Č. — co kam: na zem někoho p. (o zem jím udeřiti). Ros. P. se na zem. Ros. P. se na koho. Sm. — co k čemu. Hovado k oběti p. (poraziti). Reš. — se = padnouti, stürzen; valiti se na koho, sich wälzen; povalovati se = váleti se, sich wäl- zen ; lenošiti, zaháleti, faulenzen, herum- streichen. Jg. Tak se smáli, až se poválali. Us. na Ostrav. Tč. — se kde. Na posteli se p. Sych. Povalovati se v městě (zaháleti). V.

241986   Povaliti co kam: v Svazek: 7 Strana: 0391
Povaliti co kam: v prach. Osv. I. 218. — se kde povalovati: v posteli, Us., na loži, Hrts., po stráni. Hlk.

241987   Povaliti se kam Svazek: 10 Strana: 0288
Povaliti se kam. Tak ten pán se po- valił na tu skálu a ji odvalil (opřel a o. ). Nár. sbor. VIII. 97.

241988   Poválka Svazek: 2 Strana: 0837
Poválka, y, f. das Faulenzen.

241989   Povaľkati Svazek: 7 Strana: 0391
Povaľkati = pováleti. Poď, p-kám ťa dolů. Slov. Phľd. X. 21.

241990   Povalkový Svazek: 7 Strana: 0391
Povalkový, vz Poval. P. dřevení, der Kastenschlag. Hř. Vz Povalový.

241991   Povalnice Svazek: 7 Strana: 0391
Povalnice, e, f. = povalová rozpora, der Kastenstempel. Hrbk.

241992   Povalný Svazek: 2 Strana: 0837
Povalný, povalu se týkající, den Boden betreffend. P. hřada, přehrada. Bern.

241993   Povalný Svazek: 7 Strana: 0391
Povalný, vz Povalový.

241994   Povalovač Svazek: 2 Strana: 0837
Povalovač, e, m. = povaleč.

241995   Povalovač Svazek: 7 Strana: 0391
Povalovač dělá válce. Us.

241996   Povalovačství Svazek: 9 Strana: 0244
Povalovačství, n. Slád. Lear. 93.

241997   Povalování Svazek: 2 Strana: 0837
Povalování, n., das Herumwälzen, Fau- lenzen, Herumstreifen. Us.

241998   Povalovatel Svazek: 7 Strana: 0391
Povalovatel = povaleč. Šm.

241999   Povalovati Svazek: 2 Strana: 0837
Povalovati, vz Povaliti.

242000   Povaloviště Svazek: 2 Strana: 0837
Povaloviště, ě, n., ein Ort zum Herum- wälzen. Bahniště jim (nosorožcům) jsou nej- milejším p-štěm. Světoz.