42001   Dlouhoveselný Svazek: 10 Strana: 0051
Dlouhoveselný koráb Škd. Od 62 Sr Dlouhoveslý

42002   Dlouhoveský Svazek: 6 Strana: 0062
Dlouhoveský, ého, m, os. jm. Mus. 1880. 288. D. Jan Ig, rytíř z Dlouhé Vsi, probošt, +1701. Vz Tf. H. 1. 3. v. 49., Jg. H. 1. 2. v. 547., Šb. Děj. ř. 2. v. 236, Jir. Buk. 1. 161., S. N. - D. Cf. Blk. Kfsk. 1297., Sdl. Hr. III. 302., IV. 369.

42003   Dlouhoveský Svazek: 7 Strana: 1231
Dlouhoveský z Dlouhé Vsi Jan Ign., bisk. od r. 1679. Vz Mus. 1891. 306., Srb 55.

42004   Dlouhoveslý Svazek: 6 Strana: 0062
Dlouhoveslý, langrudrig. Lpř.

42005   Dlouhovětí Svazek: 6 Strana: 0062
Dlouhovětí, n. D. u verších. Dk. P. 253.

42006   Dlouhovetvý Svazek: 1 Strana: 0247
Dlouhovetvý, langästig. D. rozsocha. Koll.

42007   Dlouhovlákný Svazek: 1 Strana: 0247
Dlouhovlákný, langfädig, -faserig. Us.

42008   Dlouhovlas Svazek: 6 Strana: 0062
Dlouhovlas, a, dlouhovlasec, sce, m., der Langhaar. Šm.

42009   Dlouhovlasý Svazek: 1 Strana: 0247
Dlouhovlasý, langhaarig. Us.

42010   Dlouhovlasý Svazek: 10 Strana: 0051
Dlouhovlasý. Škd F 87

42011   Dlouhovleklý Svazek: 10 Strana: 0051
Dlouhovleklý žal Slad Rich 146

42012   Dlouhovlný Svazek: 6 Strana: 0062
Dlouhovlný, langwollig. D. ovce. NA. IV. 104.

42013   Dlouhozobec Svazek: 6 Strana: 0062
Dlouhozobec, bce, m. D-bci, longiro- stres, die Langschnäbler. Nz.

42014   Dlouhozobka Svazek: 6 Strana: 0062
Dlouhozobka, y, f., macroglossa, der breitleiuige Schwärmer. Kk., Brm. IV. 402. D svízelová, m. stellatarum, das Karpfen-, Taubenschwänzchen; zimolezová, m. bom- byliforinis, der Hummelschwänner; chrastav- cová, m. fuciformis, der Skabiosenschwär- mer; pupalková, m. oenotherae, kleiner Oleanderschwärmer. Vz Km. 1878. 156., Brm. IV. 402.- 403., Chobotnatka.

42015   Dlouhozobka Svazek: 9 Strana: 0039
Dlouhozobka, y, f., macroglossa, Tags- schwärmer, motýl. Exl. 70.

42016   Dlouhozobý Svazek: 6 Strana: 0062
Dlouhozobý, langschnäbelig. Rk.

42017   Dlouhozubka Svazek: 1 Strana: 0247
Dlouhozubka, y, f., cardita, mlž. Krok.

42018   Dlouhozvučný Svazek: 6 Strana: 0062
Dlouhozvučný = dlouhozvuký. Rk.

42019   Dlouhozvuký Svazek: 6 Strana: 0062
Dlouhozvuký, langschallend. Šm.

42020   Dlouhožilosť Svazek: 6 Strana: 0062
Dlouhožilosť, i, f., die Langlebigkeit. Dch.

42021   Dlouhožilý Svazek: 6 Strana: 0062
Dlouhožilý, langlebig. Dch.

42022   Dlouhožinec Svazek: 6 Strana: 0062
Dlouhožinec, nce, m , das Egelthierchen. Šm.

42023   Dlouhožitný Svazek: 8 Strana: 0057
Dlouhožitný = dlouho žijící. D. stromy (cypřiš a, j.). J. Goll v Baudei. 78:

42024   Dlouhoživný Svazek: 6 Strana: 0062
Dlouhoživný = dlouhožilý. Rk.

42025   Dlouhoživotí Svazek: 6 Strana: 0062
Dlouhoživotí, n., langes Leben. Osv. I. 636.

42026   Dlouhoživotný Svazek: 1 Strana: 0247
Dlouhoživotný, -živý, -živný, dlouho ži- jící, dlouhověký, langlebend. Ros.

42027   Dlouhoživý Svazek: 6 Strana: 0062
Dlouhoživý, fiaxyoßioi; langlebend. Lpř.

42028   Dlouhožlučník Svazek: 1 Strana: 0247
Dlouhožlučník, a, m. Thunfisch. Světoz.

42029   Dlouhule Svazek: 1 Strana: 0247
Dlouhule, e, f., miris, hmyz. Krok.

42030   Dlouhusáhlý Svazek: 6 Strana: 0062
Dlouhusáhlý, weitreichend, ausgedehnt. D. nížina. Kř. 25.

42031   Dlouhý Svazek: 1 Strana: 0247
Dlouhý, komp. delší, ne: délší (vz Daleký) (na Slov. dlužší), superl. nejdelší. Dlouhý, dfo-h-b, skr. dirgha z koř. drh (dargh), tahati, ziehen, růsti, řec. ()'óhyu<i, lit. ilgas, strslov. dl-bgt. Fk. 89., Schl. Dlouhý a) vzhledem času, trvalý, lang, langwährend. Po projití dlouhého času. V. Po dlouhém čase; dlouhý čas po tom; když d. čas prošel; dl. věk. D. chvíle, život, živobytí, choroba, den (židovský, vz víc v S. N. ). Jg. Dl. život míti. V. -- D. = nudný, lang, langweilig. Delší sobota než neděle. Prov. Čas mi dlouhý. Dlouhou chvíli míti, zahnati. V. Dlouhými slovy, lépe: dlouhou řečí. Km. — b) Vzhledem místa dlouhý, lang. Dlouhý a vysoký. V. D. brada, vousy, míle, kabát, sukně, řada předkův. Jg. D. jako hůl. Pk. Praštil sebou (upadl), jak dlouhý; jak široký tak dlouhý. D. Na dlouhý loket dělati, vzíti, měřiti. Prov. Něco na dlouhé lokte odkládati, protahovati. D. Do dlouhé truhly založiti (prodloužiti). D. Není tak dlouhá píseň, aby jí konce nebylo. Dl. bidlo (slombidlo, dlouhý člověk). V. Má dlouhý jazyk (o blekotném). Má dlouhé prsty (dlouhou ruku = krade). Jg., Lb. Vz Zloděj. Dlouhá sláma (otepná). D. Dlouhým tahem Němci tahú. Rkk. Jest pán z dlouhé třídy (pražské. O lenochu. ). Č. — v čem: v řeči dlouhý; v mluvení. V. — Na otázku: jak dlouhý, stojí akkus. Zeď čtyři sáhy dlouhá. Dva lokte z délí d. — Také: na co, s co. Na míli dlouhý. D. Dl. s píď. Jg. (lépe než: na píď. Jv. ) — Také genitiv. Tam stojí hrob dlouhý tří loktův a široký pěti čtvrtí. Har. Přišli jsme do jeskyně dlouhé čtyř krokův. Har. I. 193. Kořen jest jedné pídi dlouhý. Byl. V novější době klade se akkus., jehož i starší někdy užívali. Brt. — Délší o co. — Dlouhá slabika, vz Slabika, — D. bahník, vz Bahník; Dlouhý oslík, vz Oslík.

42032   Dlouhý Svazek: 6 Strana: 0062
Dlouhý. Ct. Mkl. aL. 272., Mz. v List. filolog. VII. 44., Mkl. Etyin. 40. (strslov. dteh'fc). Po d. mluvení. Dch. D. chůze, ná- vyk, půst, Us., Pdl., políbení, Šml. I. 52., Hrts., pohled, Šml., Vrch., ton, Zv , zívnutí. Hrts. Po dlúzej době. Výb. II. 16. Zavolá-li někdo na druhého, odsekne mu tento: Bude dlouhá (řeč)? Pepkú! Odp. Bude dlouhá? U Kr. Hrad. Kšť. Dlouhé bylo by vypravo- vati o všem. Mour. Dluhšja sobota než ne- dela, Slov. Phld. I. 2. 7. Dlúhá v zlých věcách památka, ale v dobrých velmi krátká. Glč. II. 267. — jak čím. Syllaba přirozeně, kladně či položením d., polohou. Křn., Dk., KB. 2. vyd. 2. — D. vzhledem místa. Proč tak na dlouhé lokte? wozu so umständlich? Dch. D. dříví (kmenové), Langholz, pramen, das Langflose, větev, Sl. les, mouka, Us. Rgl, stín, Us., skok, Mcha., zbraň, J. Lpř., pole (čásť děla) das Langfeld, NA. III. 94., makadla. Kk. Br. 4. Fajka na d. podání (troubeli). U Hořic. Kk. — D. víno (když cukr v něm bakteriemi v lepkavý sliz se proměňuje). SP. II. 261. Z dlhého jazyka škodlivá muzika. Slov. Tč. — jak. Lipa bola široká, na 12 siah dlhá. Ht. Sl. ml. 219. Ještěrky dlouhé na čtyři neb pět šle- pějí. Ler. V Bohuslavsku na Mor. kladou adj. s jak. Jel nám přes jeteleno jak dlóhá. Neor. D. s genit. i akkus. měrovým vz Brt. S. 3. vyd. 50. —D., lépe: mnohý. To trvalo dlouhá (mnohá) léta (mnoho let). — D., lépe; daleký. D. ponf. Kn. — D. Hora, vrch u Bítova; D. Les, vrch u Suchomat v Berounsku; D. Lávky, horský hřeben u Dobříva. Krč. D. Vrchy. Čechy I. 244. D. Louže, Langenlois, míst. jm. v Dolních Rakousích. Šb. — Dlouhá, Dlouhey, Dluhej, ves u Žel. Brodu, vz Blk. Kfsk. 533 , 534., Sdl. Hr. III. 302.; něm. Dluha, ves u Kaplice, vz Blk. Kfsk. 653.; Böhmisch-Wiesen, ves u Březové. Cf. Blk. Kfsk. 281., Sdl. Hr- I. 253., II. 65. — D. Louka, Langwiesen, vsi u Kostelce n. O. (Sdl. Hr. I. 18.). a u Pře- štio. D. Německá, Mährisch-Wieseti, ves; u Březové na Mor. D. Ulice, Lange Zeil, předměstí v Hustopečí v Brněnsku. — D. Ves, Grunddorf, ves u Mohelnice; Langendorf, ves u Sušice; ves v Hradecku, vz Blk. Kfsk. i 23. 1297. — D. Ves Nová, Neu-Langendorf, ves u Sušice, vz Blk. Kfsk. VIII. 164., Sdl. Hr. I. 253, II. 276, III. 302., IV. 369., S. N. — Dlouhé, něm. Dlauhy, vsi u Chotěboře a u Nov. Města v Brněnsku; Dluhey, ves u Železného Brodu (Dlouhá). Vz Blk. Kfsk. 803., 844. D. Dvory, Langenhof, ves u Kr. Hradce. Vz Blk. Kfsk. 927. D. Pole, Lang- feld, ves u Benešova. Tk. III. 190., V. 220., Blk. Kfsk. 212. D. Běh, Langlauf, myslivna u Brandýsa n. L. D. Most, Langenbruck, ves u Hodkovic. D. třída v Praze. Tk. II. 204., 253., V. 238., VI. 5., 52., VII. 349., Tk. Ž. 151. — D., ého, m., os. jm. Tk. V. 238.. Blk. Kfsk. 1040., 1164.

42033   Dlouhý Svazek: 7 Strana: 1231
Dlouhý. D. vrch Řvn. 170. D. (člověk). Vz Mách. 16. D. mince po bitvě bělohorské vydávaná společností, špatná (měděný plíšek stříbrem slabě povlečený). Wtr, Obr, II. 452. — D. Frant. Bačk. Př. 19., 133.

42034   Dlouhý Svazek: 8 Strana: 0057
Dlouhý. Velmi si dluh. Brig. F. 74. a j. — D. jako bidlo, jako habán, jako kolohnát, jako slonbidlo. Nov. Př. 605. — D. Jan, čes. lékař, 1808.—1888. Vz Ott, VII. v doplňcích.— D. Frant., čes. spis., nar. 1852. Vz Ott. VII 685.

42035   Dlouhý Svazek: 9 Strana: 0039
Dlouhý. D. mince, poněvadž se jí dlouho musilo vypláceti, než se za ni vyměnil dukát nebo tolar dobrý. Mtc. 1897. 257., 260. — jak. D. jako teneto. Hoř. 126. — D. noc = před Štědrým dnem. Hoř. 178. — D. Frant. Vz Jub. VT.

42036   Dlouhý Svazek: 10 Strana: 0051
Dlouhý. I dlouhému dni přijde konec (vše má svůj konec) Jrsk XXVIII 1 101 D jako chmelová tyčka Uv Čes. 1 XI 270 — Dlouhá Lhota — Praha (v zloděj. mluvě)

42037   Dlouhý Svazek: 10 Strana: 0572
Dlouhý. Má dlouhé prsty = krade. Us. — jak: jak moře. Rgl. — D. J., spis.

42038   Dlouhytánský Svazek: 6 Strana: 0063
Dlouhytánský, sehr lang. Us. D. stůl, procházka. Kos.

42039   Dlouze Svazek: 1 Strana: 0247
Dlouze, dlouho, lang. O místě a o čase. Dlouze přivázaný (kdo mnoho vůle má). Dl. mluviti. V. Milý Bože, nedej dlúze po mé milé býti v túze. Mus.

42040   Dlouze Svazek: 8 Strana: 0057
Dlouze = dlouho. A tak dlúzě budú zpie- vat, doněvadž . . . Sp. Kar. 84.

42041   Dlouzesilný. D Svazek: 6 Strana: 0063
Dlouzesilný. D. slabika. Dk. P. 337.

42042   Dlouzeslabý. D Svazek: 6 Strana: 0063
Dlouzeslabý. D. slabika. Dk. P. 337.

42043   Dlouž Svazek: 1 Strana: 0247
Dlouž, dlouže, e, f., dloužina, dlouhost, délka, die Länge. Na dlouž = na délku, Šm., L., na dlouhý čas. L.

42044   Dlouž Svazek: 6 Strana: 0063
Dlouž. Změřil jest dlúž; Tří loket výš jeho a dvú loktů dlúž jeho; Podlé dlúži také i šíř jejich; Dlúži, akkus. Veliká dlú- žie. BO — D. = dlouhá slabika. D. = dvěma kratím (krátkým slabikám). Dk. P. II. 207.

42045   Dloužanácký Svazek: 8 Strana: 0057
Dloužanácký = velice dlouhíj. Brt. D. II. 305.

42046   Dloužec Svazek: 1 Strana: 0247
Dloužec, žce, m., řemen, spojený dvěma kroužky s poutkem, za který se sokol drží. Šp. Wurfriemen.

42047   Dloužec Svazek: 8 Strana: 0540
Dloužec, žce, m., nemosoma, brouk. D. obecný, n. elongatum. Vz Klim. 345.

42048   Dloužeček Svazek: 6 Strana: 0063
Dloužeček, vz Dluh.

42049   Dloužek Svazek: 1 Strana: 0247
Dloužek, vz Dluh.

42050   Dloužen Svazek: 6 Strana: 0063
Dloužen, žně, f., vz Dlužeň.

42051   Dloužení Svazek: 1 Strana: 0247
Dloužení samohlásek, vz Samohláska.

42052   Dloužení Svazek: 6 Strana: 0063
Dloužení samohlásek na konci slov libo- volné, přízvučné (fonetické), vz Bž. 20., ná- hradné, výměrné, tvarné či prosté, Ndr. 10., náhradné (náhradou za ztracenou slabiku: pí = pije, svém = svojem etc.). Vz Gb. Hl. 127. Vz ještě: Kvantita, Samohláska, Stup- ňování (III. 743. b. Co tam uvedeno z Mkl. německy, to Gb. v List, filol., V. 297.-299. uvádí česky u výtahu, vz tam), Šrc. 526. - 533. D. náslovné samohlásek po předlož, ve strč.; d. ve slovan. kolikeré; d. předznakové sa- mohl. v nom. sg. vz Listy filol. VI. 226., 313., 282.

42053   Dloužení Svazek: 8 Strana: 0057
Dloužení. O d. slabik vz lil. Gr. 260. D. hlásek v Kosinografii (1554.). Vz List, til. 1893. 454. I), samohlásek v Gb. H. ml. I. 86. nu. D, způsobem starým: b v i, b v y, e v é n. a. Cf. Stupňování. D, způsobem novým: e v é, o v ó, a v á atd. Vz ib.

42054   Dloužení Svazek: 9 Strana: 0039
Dloužení. D. slabiky kořenné, kmenové j přípony, koncovky. Vz Gb. H. ml. III. 2, 447. D. etymologické, fonetické. Ib., 73., 75.. 95., 103. D. hlásek na Hořicku. Vz Hoř. 79.

42055   Dloužeti Svazek: 6 Strana: 0063
Dloužeti = dlouhým se stávati, lang werden. Bž. 191.

42056   Dloužina Svazek: 1 Strana: 0247
Dloužina, y, f. = dlouž. D. země. Us.

42057   Dloužina Svazek: 6 Strana: 0063
Dloužina, y, f., ein langes Grundstück. Sl. les.

42058   Dloužinec Svazek: 6 Strana: 0063
Dloužinec, nce, m., parameicum, ein Thierchen. Šm.

42059   Dloužiti Svazek: 1 Strana: 0247
Dloužiti, 3. pl. -ží, dluž, dlouže (íc), il, en, ení; dlouživati, dlouhé činiti, lang machen, verlängern. — co: řeč. Ať řeči nedloužím. V. — co čím: železo kladivem, —se. Den se dlouží, wird länger. Us.

42060   Dloužiti si co čím Svazek: 6 Strana: 0063
Dloužiti si co čím: cestu zacházkou. — co proč: a se dlouží náhradou v á. Ndr. — se kdy jak. Nechť v mužném chotě ná- ručí proud polibků se sladce dlouží. Kká. K sl. j. 227.

42061   Dloužítko Svazek: 6 Strana: 0063
Dloužítko, a, n. = znaménko za notou naznačující prodloužení její. Dk.

42062   Dloužka Svazek: 1 Strana: 0247
Dloužka, y, f. = dlouhosť, die Länge. Jg.

42063   Dloužka Svazek: 8 Strana: 0057
Dloužka slabiky = trvající dvě doby; polodloužka trvající 1 '/2 doby. Hnčvkovský. List. fil. 1894. 190.

42064   Dloviti Svazek: 6 Strana: 0063
Dloviti, il, en, ení = dáviti, würgen. Ostrav. Tč.

42065   Dložka Svazek: 6 Strana: 0063
Dložka, y, f. = dlážka, das Pflaster. Ostrav.

42066   Dlška Svazek: 8 Strana: 0057
Dlška, y, ť. = délka. Slov. Phľd. 1894. 86. Senohrady.

42067   Dlubání Svazek: 10 Strana: 0051
Dlubání, n = dlabání. Gb Slov

42068   Dlubati Svazek: 6 Strana: 0063
Dlubati. — co. Zemiaky podberáme ci dlubeme. Slov. Rr. Sb. Ostrav. Tč. Nesmíš ani ve dne ani v noci spáti, chceš-li věděť, co tvé srdce dlube. Tč.

42069   Dlubec Svazek: 1 Strana: 0247
Dlubec, bce, m., hmyz, glaphyrus. Krok.

42070   Dlubín Svazek: 6 Strana: 0063
Dlubín, a, m., ves u Heřmanova Městce. Vz Sdl. Hr. I. 181.

42071   Dlubina Svazek: 1 Strana: 0247
Dlubina, y, f. = janíka, D. Grübchen.

42072   Dlubka Svazek: 1 Strana: 0247
Dlubka, y, f., hmyz, beris. Krok.

42073   Dlubka Svazek: 10 Strana: 0051
Dlubka, y, f = jamka Čas mor mus III 122

42074   Dlubna Svazek: 1 Strana: 0247
Dlubna, y, dlubně, ě, f., tesařské dla- badlo, scharfe Axt zum Aushöhlen, die Hohl- deichsel. — 2. Palice, tlouk, der Schlägel. Dal., Hank., Vus.

42075   Dlubna Svazek: 6 Strana: 0063
Dlubna = topor, topůrko, násada k se- keře. Dal. 103, 174. Vz Sekera, Mkl. Etym. 40.

42076   Dlubnatý Svazek: 1 Strana: 0247
Dlubnatý, dlubný = dutý, hohl, gehöhlt, D. loď. Plk.

42077   Dlubně Svazek: 6 Strana: 0063
Dlubně, ě, f. =-tigillum. 15. stol. A zvieš, žeť lidé nebudú dubně (palice) na hlavy čekati. Arch. II. 27. Vz Dlubna.

42078   Dlubně Svazek: 10 Strana: 0051
Dlubně, ě, f, vz Dlubna Gb Slov

42079   Dlubnice Svazek: 7 Strana: 1231
Dlubnice, tinellum, zastr. Pršp. 24. 78.

42080   Dlubnice Svazek: 10 Strana: 0051
Dlubnice, e, f = kuj, palice. Gb Slov

42081   Dlubný Svazek: 6 Strana: 0063
Dlubný, vz Dlubnatý.

42082   Dlúbsti Svazek: 6 Strana: 0063
Dlúbsti, strč. = dlabati. Bž. 180.

42083   Dlubyně Svazek: 6 Strana: 0063
Dlubyně = Dlubín. Sdl. Hr. 1. 181.

42084   Dlugomil Svazek: 8 Strana: 0057
Dlugomil, a, m., os. jm. u Kosmy.

42085   Dlugoš Svazek: 6 Strana: 0063
Dlugoš, e, m.. dějepisec. Tk. IV. 300., VIL 410., Sbn. 661.

42086   Dluh Svazek: 1 Strana: 0247
Dluh, u, dloužek (dlúžek), žku, dloužeček, čku, m.; na Slov. dlh, dlužba. Vz Závada. Die Schuld. Dluh na penězích, peněžitý, pe- něžní, povinný, na počtu zůstávající, pozů- stalý, V., skutečný, prázdný, D., běžný (bez úrokův), Vus., nesplatný, Rk., jistinný, smě- neční, prokázaný, dobytný, právně přiznalý, Er., nedoplacený, zbývající, nezaložený (schwebende, nicht fundirte Schuld), J. tr., statní, veřejný, S. N., d. na jistiny, Šm., před soudem přiznaný, statní založený, obilní, vyvazovací, obchodní, tržní, pozdější, dřívější, starší, důchodní, zatímní, stálý, trvající, spočítaný, městský, k placení do- spělý, sirotčí, Šp., na domě, Ml, na statcích pojištěný, Us., na hotových penězích. Žer. Záp. II. 3. Upsání dluhu, D.; summa, břímě, pohledávání, zbytek, stav dluhu; dluhů prázdný n. prostý; vězení pro dluhy. J. tr. O dluzích v strčes. právu vz Vš. 29. —30., 83.. 149., 322. -324., 363. Na statek otcovský ke škodě spoludědicům dluhy činiti. Er. Dluhem někomu povinen býti. D. Dluh, dluhy dělati (d. na d. dělati), upomínati, zu- pomínati, vyupomínati, platiti, splatiti, vy- praviti, navrátiti, odvésti, zapraviti, zaplatiti, vyvaditi, V., upsati, D.; dluh krýti šp. (ger- man. ) m.: ujistiti, uhraditi, založiti (vz Půjčka), Bes.; d. sháněti (lépe: vymáhati, dluhů do- bývati, Jv. ); dluh ženě platiti (s ní obco- vati. Dekr. jedn. bratr. 1617. ); dluh odpu- stiti, spočísti, rozmnožiti, založiti, vykázati, sepsati, postoupiti, oplatiti, vymáhati, pře- vzíti. Šp. Dluh splatiti. Arch. I. 140. Zboží od kupce na dluh, na úvěr bráti. Us. Dluh vázne n. vězí na statku, lépe: Na statku dluh leží. (Vz Váznouti). Šb. Faktor jest povinen, dluhy pánu svému vykázati. Er. Dlužník ke dluhu se zná. Er. Dl. v nevědomosti zapla- cený zase (žalobou) dobýván býti může. Er. V dluhy zajíti. Št. N. 29. Z dluhu na někoho žalovati; někoho v dluhy uvésti; dluh dlu- hem vyrovnati. J. tr. Dluhů nadělati; do dluhů se dáti; v dluhy se zaplésti; v dluhy zavaditi; dluhy se obtížiti. V. Dluhy se za- sypati. Kom. Zaplésti se do dluhů. Ros. V dluhy jíti. Kom. Na d. živu býti. D. Na d. dáti, bráti, Jg., kupovati. Us. Mnoho peněz míti na dluzích. D. Peníze na d. vzíti. Ben. Peněz vypůjčiti. Br. V dluzích vězeti, V., po uši. Ros. Z dluhu upomínati. Ben. Z dluhů sobě pomoci; z dluhů se vybiti, vypraviti, vyplatiti; z dluhů vyjíti. V. V dluhu dáti, bráti. Jg. Znáti se k dluhu. Schön. Pro dluhy utéci, ujeti, ujíti, ustoupiti, na oštípě ujeti. V. Přijmouti nějakou pohledanosť dluhu místo placení; z dluhu někoho propustiti; dluh dluhem vyrovnati; na d. zatím něco zapla- titi; strana dluhů (v knize obchodní: strana dluhová); někomu něco z pořádnosti z dluhův odepsati; statek v dluzích vězí n. na statku jsou, leží dluhy; výkaz, průkaz, kniha, úhrn, splacení dluhu. Šp. Markovy dluhy na ně- koho sčítati (= vinu svou na jiného cpáti). Spravili na něj Markovy dluhy (vz stran přísloví: Vina. ). Č. Mluví jako dluh (marně n. tlachavě). Vz Tlachal. Č. Přípověď jest spravedlivý dluh. Č. Dobrovolný slib, spra- vedlivý dluh. Č. Dluh z mísy jídá. D. (úrok) s tebou z mísy jídá. Lb., Č., Pk. Kdo se dlužíš, dluhy plať; Dlužník dluhy plať, není-li hotových, čím máš. Rb. Dluh velké břemeno; D. zlý druh; D. se snadněji činívá než za- platí; Čím víc dluhův, tím větší návštěva. Lb. Na d. nic draho není. Dluh nosí lež na zádech. Dluh bývá čím dál vždy mladší. Kdo dluh dluhem platí, ten klín klínem vy- ráží (z jednoho dluhu vybředne a do dvou padne). Lb. A tiem ny ještě u větší dluh zavázal k sobě. Št. obec. věc. 56. (= povin- nosť). Buoh nás stvořil, abychom činili po jeho vóli, což kdy jinak učiníme, dluhu jsme nezaplatili. Št. Dluh odbytý, hlava smyta. Přátelé buďme, dluhy si plaťme. Č. Dluh má nohý, pole oči, les uši; na ty tři věci pozor míti sluší. Cf. Pole má oči, les uši, chovej se všude, jak sluší. Č. D. má nohy, vede tě do Nouzovic a odtud na koráb. Lb. Kdo v dluhy zabředl, nebývá bez hostí; Sladce spí, kdo bez dluhův; Kdo d-y splácí, tomu statek roste; Dluhy se rozrývají, i velmoži (velmožní) od toho nespávají; Nepůjde ti k duhu, dáš-li jísti s sebou dluhu; Když chalupa shoří, d. na komín vyletí. Pk. Má dluhův jako kvítí. Dluhův má jako vlasův na hlavě. Utonul v dluzích. Dluženť i s vlasy na hlavě. Č. Vzal ho ďábel za starý dluh (již dávno hoden byl pekla). Ze zlého dluhu dobrá i sláma vzíti. Mus. — Vz stran pří- sloví ještě: Brada, Dlužiti se u koho, Dluž- ník, Havran, Chléb, Klín, Kůže, Mrzutosť, Odříti, Oštíp, Peří, Půjčiti co komu, Za- břednouti, Zaplatiti za co čím, Zařezaný a hlavně: Půjčka. Vz také ještě Rb. str. 265. — Dluhem smrti povinný (= smrtedlný). V. Dluh smrti n. přirození zaplatiti (= umříti). V. — D. = vina. V. Odpusť nám naše dluhy. Št. obec. věc. 56.

42087   Dluh Svazek: 6 Strana: 0063
Dluh. O původu vz Mz. v List filol. VII. 45., Kn. drn. 129. Strsl. dhhT. Mkl. Etym. 40. Nechali dluhy dluhama (nezaplatili jich) a peníze utratili. Us. Vk. D. účtový, die Buííhschuld. Nz. Byli samý d. Wtr. To je dluhů jako špitálských modliteb (hojnosť). U Litomišl. Dš. Má dluhů jako starý officír. Us Dš. D., obligatio. Ž. wit 124. 5. Chtěl na něm všechen dluh náhle jmíti; On praví, že jí ten dluh zpravil; Žaluje na mne o d. neprovodný; Má býti podlé práva, aby ti, kteříž sedíce v úřadu zapisují d. na miesto, každý zvláště jménem svým v listu byl po- ložen; Kde druhých pět zlatých? A on řekl: Držím to v svém dluhu; Nejprve dluhové k lozuňku, potom dluhové na základ a naj- posléz jiní dluhové podlé jich starosti plněni býti mají; Ty peníze, které za Tomana na jeho dluzích dal; U velikých dluzích zuostal; Kdo starší d. ukáže, k tomu právo má; Praví, že jest tomu dluhu na devět let; Vzal včely v dluhu panském. NB. Tč. 4., 13., 33., 70., 90., 131., 144., 146., 226., 228., 264. Ten list dal mi v mém dluze, jakož mi byl dlužen. Půh. II. 252. Listovní ď. Václ. II. (Žena) dluhóv mužových platiti nemá, než kteréž se zdlužila v svém vdovství, ty plať. O. z D. Starší bratr mlazšiemu, jenžto let nemá, ztratiti nemóže, lečby dluhové a závady otcem jich zašly (entstehen). O. z D. Mrtvého otcě a máteř máme z dluhu (Schuldigkeit, Pflicht) ctíti. Hus I. 151. Ženě muž d. vrací. ZN. Nazapovídá manželského dluhu poža- dování (povinosti). Sš. I. 213. D. najprv slušie zaplatiti; Dlužni jste se milovati z pravého dluhu (povinnosti); Kakž kolivěk z dluhu má jeden druhému skutku tělesného povoliti. Št. Kn. š 43., 67. Dlouho na d. dáno není darováno. Dch. Človek sa bojí umreť pre dlhy (tak je zadlužen). Slov. Zátur. Mluvíš na dluh (marně). Us. Hkš., Mll., Kmk., Šml., Ehr. Lepší žebrák púhý než ten, čo ma dluhy. Tč. exc. Jak d. víc než íundus platí, sloboduť udusí. Ťažko je bývať v ho- ferství, ťažšej v takém domě, kdě sa víc dluhóv nachádzá než listu na stromě. Glč. II. 215. D. není brať-, brat. Km. Starý d. rád v hluchotu (zapomenutí) přichází. Kom. Ze zlého dluhu dobra i sláma vzieti. Smil. Nepůjde ti k duhu, dáš-li jísti s sebou dluhu. Lpř. D. kormoutí. Bž. Lež jezdí na dluzích. Mour. — Cf. Vš. Jir. 462., Kn. drn. 129., Péče, Jir. Zř. zem. E. 8., 12., 26., F. 18., II. 29., R. 15, 31., S. 30., I. 60., 67., D. 26., K. 3., 32., Q. 8., Tk. II. 331. Dluhy zemské. Vz Žer. Záp. I. 216. D. královské. Sdl. Hr. I. 246. O d. rozličných za starší doby vz Sdl. Hr. II. 112.—115., Cor. jur. IV. 3. 409. — D. = vina. Odpusť nám naše dluhy, jako i my odpúštieme svým dlužníkóm. Hus I. 333, Št. Kn. š. 46.

42088   Dluh Svazek: 7 Strana: 1231
Dluh, dl'g, got. dulgs. Šf. Strž. I. 63. Šak na dluhy neteče (těší se lehkomyslný marno- tratník). Brt. exc.

42089   Dluh Svazek: 8 Strana: 0057
Dluh. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 65. D. smrti zaplatil. 1426. Sum. I. 99. Nestaraj sa, ženo má, už som dluhy splácil, od kmotra som vy- poščal, židovi som vrácil. Slov. Phľd. XII. 56. Kdo se dluží, dluhy plať. NZ. IV. 391. Za- plať dluhy, budeš jako druhy; Na díuhy viie- teče (těší se lehkomyslný dlužník). Mor. Ces. 1. V. 418. Zena má muži dluh platiti a muž ženě (tělesně s ní obcovati). Břez. Font. V. 458.

42090   Dluh Svazek: 9 Strana: 0039
Dluh. Kde d., tam se také platí. Vond. Kiejst. 91. Má dluhů jako kvítí Šml. IV. 157. Dloužků bylo jako chudobek. Šml IX. 214. Dluhy tupí spořivosti hrot. Slád. Ham. 31. O příslovích a pořekadlech vz Zát. Př. 178. nn., 307. a.

42091   Dluh Svazek: 10 Strana: 0051
Dluh. Starý d neshnije, musí se zaplatit Us Nár sbor 1902 19 Kto dlby robí, sám seba zlobí Rizn 168. O d v starší době vz Arch XIX 606 — D = povinnost. Lid by měl poslúchati z dluhu viery Ctič S II 214b

42092   Dluh Svazek: 10 Strana: 0572
Dluh, u, m. Má dluhů jako vlasů na hlavě. Vlasť. I. 239. Škrábať sa a dlhy robiť je len na chvíľu dobré; Nestaraj sa, ženo má, už som dluhy splacil, od Smůla som vypožčal, Smúlovi som vrácil. Phľd. XXIII. 309., XXIV. 424.

42093   Dluh, dlubač, dlubati Svazek: 1 Strana: 0247
Dluh, dlubač, dlubati — Dlab, dlabač. dlabati.

42094   Dlúháček Svazek: 9 Strana: 0039
Dlúháček, čku, m. = kuchyňský nůž. Mor. Šeb. 41.

42095   Dluháček Svazek: 10 Strana: 0572
Dluháček, čku, m. = kuchyňský nůž. Brt. Sl. 58.

42096   Dluhák Svazek: 1 Strana: 0248
Dluhák, a, m. = had, die Schlange. Hank. gloss.

42097   Dlúhák Svazek: 10 Strana: 0051
Dlúhák, a, m, longinus (homo), Gb Slov; spondej D. Gesch 2 306.

42098   Dluhák, u Svazek: 7 Strana: 1231
Dluhák, u, m. = spondaeus. 15. stol. D. Gesch. 306.

42099   Dluhař Svazek: 1 Strana: 0248
Dluhař, e, m. Schuldenmacher. Rk.

42100   Dluhaření, n Svazek: 6 Strana: 0063
Dluhaření, n., das Schuldenmachen. Us.

42101   Dluhařiti Svazek: 6 Strana: 0064
Dluhařiti, il, ení, Schulden machen. Us. Zkr.

42102   Dluhařství Svazek: 10 Strana: 0051
Dluhařství, n D se zbaviti (dělání dluhů) Vin I 106

42103   Dlúhnatý Svazek: 10 Strana: 0051
Dlúhnatý. Uši sú udové zatočiti, dlúhnatí a otvořití V Rkp lék. Jhr 110b (Mš. )

42104   Dlúho, vz Svazek: 6 Strana: 0064
Dlúho, vz Dlouho. NB. Tč. 115., Výb. II. 34., St. Kn. š. 8.

42105   Dlúhočakajúcí Svazek: 6 Strana: 0064
Dlúhočakajúcí = dlouho čekající. Žal. mus.

42106   Dlúhočakánie Svazek: 6 Strana: 0064
Dlúhočakánie, n. = longanimitas, der Langmuth. ZN. Vz násl.

42107   Dlúhočekání Svazek: 6 Strana: 0064
Dlúhočekání, n. = dlúhočakánie. Slov. Tč. Obyčajně také věci vätšú sladkosť majú, které sa s d-ním někdy dostávajú. Glč I. 314.

42108   Dlúhočekání Svazek: 9 Strana: 0433
Dlúhočekání Boha. Chč. S L 75.

42109   Dluhodvory Svazek: 6 Strana: 0064
Dluhodvory = Dlouhé Dvory. Vz Dlouhý. Sdl. Hr. II. 220.

42110   Dlúhochvilný Svazek: 1 Strana: 0248
Dlúhochvilný, langweilig. D.

42111   Dlúhoko Svazek: 6 Strana: 0064
Dlúhoko = dlouho. Slov. Bern.

42112   Dlúhokosť Svazek: 6 Strana: 0064
Dlúhokosť, i, f = dlouhosť. Slov. Bern.

42113   Dlúhokruh Svazek: 9 Strana: 0039
Dlúhokruh, u, m. = ellipsa. Pal. Parn. 424.

42114   Dlúhokvět Svazek: 1 Strana: 0248
Dlúhokvět, u, m., der Wunderstrauch. D.

42115   Dlúhoký Svazek: 1 Strana: 0248
Dlúhoký = dlouhý. Na Slov. Tabl.

42116   Dlúhoký Svazek: 6 Strana: 0064
Dlúhoký = dlouhý. Slov. Bern.

42117   Dluhomil Svazek: 6 Strana: 0064
Dluhomil, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119., D. ol. VI. 587., Tk. I. 157.

42118   Dluhomír Svazek: 6 Strana: 0064
Dluhomír, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119.

42119   Dlúhomyslení Svazek: 9 Strana: 0039
Dlúhomyslení, vz Dlouhomyšlení. Rozb. III. 723.

42120   Dlúhomyslný Svazek: 6 Strana: 0064
Dlúhomyslný, langmiithig. Slov. Bern.

42121   Dlúhomysluosť Svazek: 6 Strana: 0064
Dlúhomysluosť, i, f., die Langmüthig- keit. Vz Dlúhočakánie. Slov. Bern.

42122   Dluhomyš Svazek: 7 Strana: 1231
Dluhomyš, glis, zastr. Pršp. 20. 72.

42123   Dlúhomyšlení Svazek: 10 Strana: 0051
Dlúhomyšlení, n V 2 Přisp. 39 Dlúho myslení oprav v: Dlúhomyšlení V postech, v čistotě, v d Řeči Příbr. Han 55.

42124   Dluhonice Svazek: 6 Strana: 0064
Dluhonice, dle Budějovice, Dluhonitz, ves u Přerova. D. ol. VIII. 545., X. 246., IV. 42.

42125   Dlúhonos Svazek: 6 Strana: 0064
Dlúhonos, a, m. = kdo má dlouhý nos, der Largnasige. Slov. Bern.

42126   Dluhoňovice Svazek: 6 Strana: 0064
Dluhoňovice, ves Sdl. Hr. II. 276.

42127   Dluhopa Svazek: 7 Strana: 1231
Dluhopa, y, f., prosa, zastr. Rozk., Pršp. 87. 85.

42128   Dluhopis Svazek: 6 Strana: 0064
Dluhopis, u, m. = dlužní úpis, obligace, die Schuldverschreibung, die Obligation. Dch., Skř.

42129   Dluhopis Svazek: 8 Strana: 0057
Dluhopis. Cf. Ott. VIL 687.

42130   Dluhopis Svazek: 10 Strana: 0051
Dluhopis, u, m = dlouhé vypsáni. Gb Slov

42131   Dluhoplatce Svazek: 6 Strana: 0064
Dluhoplatce, e, m., der Schuldenzahler. Sm.

42132   Dluhoplatec Svazek: 1 Strana: 0248
Dluhoplatec, tce, m. Schuldenzahler. L.

42133   Dlúhopustý Svazek: 6 Strana: 0064
Dlúhopustý = dlouhý a rozsáhlý, ne- smírný. Prk. Dolóv lěsem, lěsem d-stým. Rkk.

42134   Dlúhopustý Svazek: 8 Strana: 0057
Dlúhopustý. Slovo špatně složené dle laiigöd. Gb. Ruk. 566. I), v Rkk. vz Mus. 1896. 271.

42135   Dlúhoručný Svazek: 6 Strana: 0064
Dlúhoručný = dlouhoruký. Slov. BeRH.

42136   Dlúhořečný Svazek: 10 Strana: 0051
Dlúhořečný = obšírný Gb Slov

42137   Dlúhospaj Svazek: 1 Strana: 0248
Dlúhospaj, e, m., ospalec, Langschläfer. Na Slov. Baiz.

42138   Dlúhosť Svazek: 6 Strana: 0064
Dlúhosť, vz Dlouhosť.

42139   Dlúhosť Svazek: 10 Strana: 0051
Dlúhosť, vz Dlouhosť (dlouhá doba) Chč S I 78a

42140   Dluhoš Svazek: 6 Strana: 0064
Dluhoš, e, m., Longinus. Sd.

42141   Dlúhošce Svazek: 9 Strana: 0039
Dlúhošce = dlouhé díly, jm. pole. ?ck. Hol. 38.

42142   Dluhoště Svazek: 6 Strana: 0064
Dluhoště, ě, n., Gollnetschlag, ves u Be- nešova v Buděj.; Ottenschlag, ves tamtéž. Blk. Kfsk. 652., Sdl. Hr. III. 302. Vz Dlou- hoště.

42143   Dluhotepec Svazek: 6 Strana: 0064
Dluhotepec,pce, m., der Schuldenmacher. Us. Tč

42144   Dlúhotlapý Svazek: 9 Strana: 0039
Dlúhotlapý. Vz Dlouhokrovec.

42145   Dlúhotrpný Svazek: 10 Strana: 0051
Dlúhotrpný, longanimis. D. Hospodin Ž kap č 102. 8

42146   Dlúhotrvalosť Svazek: 6 Strana: 0064
Dlúhotrvalosť, i, f., die lange Dauer. Slov.

42147   Dlúhotrvalý Svazek: 6 Strana: 0064
Dlúhotrvalý, lange dauernd. Slov.

42148   Dluhovati Svazek: 1 Strana: 0248
Dluhovati, chybně, nelzeť slova tohoto doložiti. Dluhuje částku od (!) pěti zl. šp. m. Jest dlužen pět zlatých. Vz Dlužný.

42149   Dluhovati Svazek: 6 Strana: 0064
Dluhovati. Tohoto slova také na Ostrav. ave Slez. užívají. Tě. Cf. Dnovati, Nocovati (od dluh, deN, noc). Na Slov. dlhovat. Ssk.

42150   Dluhovati Svazek: 10 Strana: 0051
Dluhovati. Panovati, kralovati = býti pánem, králem atd; ale dluhovati = býti dluhem? Utvořeno dle němčiny Má

42151   Dlúhověčnosť Svazek: 1 Strana: 0248
Dlúhověčnosť, i, f., dlouhověkosť, langes Alter, lange Dauer.

42152   Dlúhověčnosť Svazek: 6 Strana: 0064
Dlúhověčnosť, vz Plouhověčnosť.

42153   Dlúhověčnosť Svazek: 10 Strana: 0051
Dlúhověčnosť, i, f. Ev olom 85 181

42154   Dlúhověčný Svazek: 1 Strana: 0248
Dlúhověčný, dlouhověký, lang dauernd. Hank. gloss.

42155   Dlúhovečný Svazek: 6 Strana: 0064
Dlúhovečný, vz Dlouhověčný.

42156   Dlúhověkosť Svazek: 6 Strana: 0064
Dlúhověkosť, vz Dlouhověkost.

42157   Dlúhověký Svazek: 6 Strana: 0064
Dlúhověký, vz Dlouhověký.

42158   Dlúhovlasý Svazek: 1 Strana: 0248
Dlúhovlasý, zastar. = dlouhovlasý. D.

42159   Dluhovní Svazek: 9 Strana: 0039
Dluhovní. D. lejstra. Sedl Hr. IX. 252.

42160   Dluhovoj Svazek: 6 Strana: 0064
Dluhovoj, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119.

42161   Dluhový Svazek: 1 Strana: 0248
Dluhový = dlužní.

42162   Dluhový. D Svazek: 6 Strana: 0064
Dluhový. D. strana = strana dluhů, die Debet-Seite. Nz.

42163   Dluhšej Svazek: 6 Strana: 0064
Dluhšej = déle. Slov. Vz Láska (dod.).

42164   Dluhúcný Svazek: 6 Strana: 0064
Dluhúcný = dlouhý (sesíleno). Mor. Brt. D.

42165   Dluhující Svazek: 1 Strana: 0248
Dluhující obnos. Nemajíce slovesa dlu- hovati, nemáme slova dluhující; místo toho tedy: dlužný: d. peníz, summa, nebo krátce: dluh.

42166   Dluhující, vz Svazek: 6 Strana: 0064
Dluhující, vz Obnos.

42167   Dluhůprostý Svazek: 10 Strana: 0051
Dluhůprostý podíl Nár nov 1904 121 17

42168   Dlúhy Svazek: 1 Strana: 0248
Dlúhy, zastr. = dlouho.

42169   Dlúhý Svazek: 10 Strana: 0051
Dlúhý, vz Dlouhý

42170   Dluchnit Svazek: 10 Strana: 0572
Dluchnit - dusiti peřinou. Litoni. 44.

42171   Dluchomoutka Svazek: 9 Strana: 0039
Dluchomoutka, y, f, jm. koně. Čes. 1. IX. 173.

42172   Dlustvo Svazek: 6 Strana: 0064
Dlustvo, a, n. = dlužstvo. Z mého dám a d-va vám neudelám. Sl. let. II. 321.

42173   Dluza Svazek: 10 Strana: 0051
Dluza, y, f, mega (inter nomina perso- narum) Rozk P. 1158

42174   Dlúž Svazek: 1 Strana: 0248
Dlúž, vz Dlouž.

42175   Dluž Svazek: 1 Strana: 0248
Dluž (vulgo luž), dluže, dlužej, e, f., u včelařů tuhé, začernalé klí, kterým včely dílo své na stěnách úlových upevňují a vchod do úlu ubezpečují, přední stavení včel, včelní dílo napřed postavené, Reš., der Vor- stoss, das Vorwachs, Stopfwachs, Vorge- wächs, Vorbrett im Bienenstocke. Jg.

42176   Dluž Svazek: 6 Strana: 0064
Dluž, e, f. Rst. 41., 407. - D., das Vor- steckbrett beim Teichatänder. Šp.

42177   Dluž Svazek: 8 Strana: 0057
Dluž (luž), dluže, dlužej = pryskyřičná hmota, literou včely sbírají a jíž k ucpávání štěrbin, k hlazení drsných stěn atd. užívají. Vz Ott, VII 688. — Dluže (zastávky) = po- souvá telné deštičky, z nichž skládá se strana kbelii k rybníku obrácená. Vz Ott. VII. 688.

42178   Dlúž Svazek: 10 Strana: 0051
Dlúž, e, f. = dlouž. Veliká d a bíř Pror. Ezech k 48 (Jir).

42179   Dluža Svazek: 6 Strana: 0064
Dluža, e, f. = dluž. — D. = duha, Fass- daube. Ssk.

42180   Dlúža Svazek: 10 Strana: 0051
Dlúža, e, m, asi — dlouhán Vz Gb. Slov. I. 260

42181   Dlúžajzný Svazek: 9 Strana: 0039
Dlúžajzný = velmi dlouhý. Mor. Šeb. 287.

42182   Dlužba Svazek: 1 Strana: 0248
Dlužba, y, f., dlužení, dluh, Schulden. V d-bě jsem = ve dluzích. Us.

42183   Dluže Svazek: 1 Strana: 0248
Dluže, e, f., deštka k nádobí bednářskému. Daube. Us. — Dluže také prkénka u kbelu v rybníce mechem vycpaná, aby voda pro- nikati nemohla. Us. Einsetzbrett.

42184   Dlužec Svazek: 1 Strana: 0248
Dlužec, žce, m., kdo se dluží. Der Borger. L.

42185   Dlužej Svazek: 1 Strana: 0248
Dlužej, vz Dluž. D.

42186   Dlužen Svazek: 1 Strana: 0248
Dlužen, vz Dlužiti; 2. vz Dlužný.

42187   Dlúžeň Svazek: 1 Strana: 0248
Dlúžeň, žně, m., dlúžně, ě, f., dlúžec, žce, m., deska obdloužná k zavírání úlu n. brti. Ein längliches Brett zum Zumachen der Bienenbeute. L. Cf. Dluž.

42188   Dlužení Svazek: 1 Strana: 0248
Dlužení, n., das Borgen, auf Borg nehmen. Us.

42189   Dluženství Svazek: 6 Strana: 0064
Dluženství, n. D. zvláštní, všeobecné. Sš. I. 130.

42190   Dlužený Svazek: 1 Strana: 0248
Dlužený, geborgt. D. peníze. Us.

42191   Dlužič Svazek: 6 Strana: 0064
Dlužič, e, m. Král d. (v kartách), der König, ein Schuldenmacher. Dch.

42192   Dlužicha Svazek: 1 Strana: 0248
Dlužicha, y, f., rostl. Heuchera. Presl.

42193   Dlužicha Svazek: 6 Strana: 0064
Dlužicha, y, f., heuchera, die Heuchere. D. lepnatá, h. americana. Vz Rstp. 699.

42194   Dlužichovitý. D Svazek: 6 Strana: 0064
Dlužichovitý. D. rostliny, heuchereae: žlutník, dlužicha, Vz Rstp 693., 698.

42195   Dlužín, a Svazek: 6 Strana: 0064
Dlužín, a, m., os. jm. Tf. Odp. 288.

42196   Dlúžina Svazek: 1 Strana: 0248
Dlúžina, y, f., dlouhé pole, langes Feld. Bern.

42197   Dlužina Svazek: 9 Strana: 0039
Dlužina, y, f. = deska úlní. Hoř. 298.

42198   Dlužiny Svazek: 6 Strana: 0064
Dlužiny Hořejší a Dolejší, Ober-, Unter- Dluschin, vsi u Světlé. Vz Blk. Kfsk. 702., 1050.

42199   Dlužitel Svazek: 6 Strana: 0064
Dlužitel, e, m. = dlužník, der Schulden- macher. Vz Dlužič. Dch., Sš. II. 28.

42200   Dlužiti Svazek: 1 Strana: 0248
Dlužiti, 3. pl. -ží, dluž, dluže (íc), il, en, ení; dlužívati. — se = dluhy dělati, Schulden machen, sich verschulden, borgen. Pořád se jen dluží. Us. On se rád dlužívá. Us. Kdo se dlužil, plať. Ros. Kdo se rád dluží, nerad slova drží. L., Lb. Vz Dluh. — si co: pe- níze. Us. — se v co: v peníze (peníze na úrok vzíti). V., Kom. — se čeho od koho. Dlužil se peněz od něho. Ros. — se kde. Lom. Nedluž se u Zakusila, oplatíš u Musila. Vz Dluh. Lb. U někoho v jistou summu peněz. J. tr. — se komu čím. Bohu se každým slovem dlužíš (dlužným se stá- váš). L. — se bez čeho: bez rozmyšlení. Ms. 1615. Sirotek bez vůle poručníka v nic se dlužiti nemůže. Pr. měst. — se na koho (ve jménu jeho). Jv.

42201   Dlužiti si něco Svazek: 6 Strana: 0064
Dlužiti si něco (cf. Vypůjčiti si). Us. Brs. 2. vyd. 102. — komu. On mi dluží (jest dlužen; na Ostrav. a ve Slez.: on mi dluhuje) pět rýnských. U Uh. Hrad. TČ. — komu čím. Zná, službou svojou komu dluží. Slov. Phld. V. 54. — se kde. Jinde se ne- dlužíce vyplatiti se Nemohli. List hrad. 1543. Tč. Tu i tam se dluží a nemá platiť odkud. Kom. — se nač jak. Nemůž se ku škodě druhého d. na ten statek. Vl. zř. 486. Na svůj statek ukázaný se dlužil. Zř. mor. 1604. Že neměl té moci na statek jeho se d. Žer. Záp. I. 243. Na svůj statek sám se dlužil. Tov. 83. — se jak več. Sirotek bez vůle poručníka v nic se d. nemůže. Kol. 52.

42202   Dlužně Svazek: 1 Strana: 0249
Dlužně, schuldig, debite. Dlužněs jemu tím povinen. Dlužně od tebe toho hledá. Ros.

42203   Dlužně Svazek: 8 Strana: 0057
Dlužně. Jichžto jména d. nosí v svém srdci. Rúd. 40. b.

42204   Dlužně Svazek: 10 Strana: 0051
Dlužně = povinně. Měli d míti velikú vieru. Chč, Gb Slov

42205   Dlužní Svazek: 1 Strana: 0249
Dlužní, dluhový, na dluh se potahující. Schuld-. D. list, jistota, kniha, listina, Jg., summa, článek, položka, úpis, upsání, J. tr., strana (v knize); dlužní list zavaditi (vinku- lovati). Šp.

42206   Dlužní Svazek: 6 Strana: 0064
Dlužní kapital (jistina), Šp., zákon (o dlu- zích, das Schuldengesetz). Sl. les., Lpř. Děj. I. 79. D. list (upsání d., obligace) — úpis, jímž dlužník vyznává, že od jisté osoby (věřitele) čásť peněz pod jistými výminkami na úvěr dostal. Vz Kram. Slov., S. N.

42207   Dlužnice Svazek: 1 Strana: 0249
Dlužnice, e, f. Die Schuldnerin. D.

42208   Dlužnický Svazek: 1 Strana: 0249
Dlužnický, Schuldner-. Bern.

42209   Dlužnický Svazek: 7 Strana: 1231
Dlužnický. D. vazba. Vz Wtr. Obr. II. 828.

42210   Dlužnický. D Svazek: 10 Strana: 0572
Dlužnický. D. umění umění dělati dluhy. Slám. Min. 114

42211   Dlužnictví Svazek: 1 Strana: 0249
Dlužnictví, n. Schuldnerstand. Bern.

42212   Dlužnička Svazek: 6 Strana: 0064
Dlužnička, y, f. = dlužnice. Slov. let. III. 51.

42213   Dlužník Svazek: 1 Strana: 0249
Dlužník, a, dlužníček, čka, m., der Schuldner; opak: věřitel, der Gläubiger. Dlužník m. dluh-tník, vz h před-ník. Věřitele do statku dlužníka uvozují. Dlužníku delší strpení míti a poshověti. Br. Dlužníky hrubě (tvrdě) upomínati. Ben. Věž pro n. na dluž- níky. D. Dlužník splatil již dvě částky od 100 zl.; špatně, vz Částka. D. dobrý, špatný; učiniti si někoho dlužníkem. Nt. Lichvou z lichvy dlužníka sžírati. Kom. Dlužníka učiniti si někoho (verbindlich machen). V. D. vesele béře, smutně vrací. D. když žádá, pýří se a když má oplatiti, bledne; Dobrý d. cizího měšce hospodář. Pk. Od špatného d-a i plevy beř. Rb. Od zlého dlužníka i ple- vami beř. Jg. Lepší dlžník ako krevník. Mt. S. Stran přísloví a pořekadel vz ještě: Dáti, Den, Díra, Dluh, Drbalovice, Chléb, Oplátka, Půjčka, Zaplatiti.

42214   Dlužník Svazek: 6 Strana: 0064
Dlužník první či hlavní, Principalschudner. J. tr. D. konkursní. Šp. D. jistý (dobrý), nejistý. Skř. Cf. Zř. zem. R. 15., Dluh. Svým d-kům zaplatíme a hněvníkům odprosíme. Sš. P. 775. Aby d-ci dluhy svým věřitelóm platili. NB. Té. 88. Lepší dlžník ako hnevník (dlužníkovi sečkej, aby se nerozhněval). Zátur. Sedlák d. velký nuzník. Tč. exc. Jestli vidí d. toho, kdo mu čo v dluhu dal, hneddy zbledne, neb sa bojí, aby dluhu nepytal. Glč. II. 325. O d. v starší době vz Cor. jur. IV. 3. 409.- 410. Cf. Vš. Jir. 462. — D. = vinník. Odpusť nám dluhy naše, jako my odpúštieme svým d-kóm; Kak jsme dlužní odpúštěti d-kóm neb protivníkóm našim. Št. Kn. š. 46 , 259.

42215   Dlužník Svazek: 7 Strana: 1231
Dlužník. Tresty jich v 16. stol. Vz Wtr. Obr. II. 825. — D. = věřitel. Často v obec. mluvě. NZ. I. 544. Dmouti. Cf. Mz. v List. fil. VII. 168.

42216   Dlužník Svazek: 8 Strana: 0057
Dlužník. D-ci se vypovídají z Nouzova přes Odranec do Hadrová. NZ. III. 229.

42217   Dlužník Svazek: 9 Strana: 0039
Dlužník. O pořekadlech vz Zát. Př. 307. a.

42218   Dlužník Svazek: 9 Strana: 0433
Dlužník = věřitel. 1419. Vz Mšín. 10.

42219   Dlužno Svazek: 6 Strana: 0064
Dlužno, vz Dlužný.

42220   Dlužnosť Svazek: 1 Strana: 0249
Dlužnosť, i, f., povinnosť, die Schuld, Schuldigkeit.

42221   Dlužnosť Svazek: 6 Strana: 0064
Dlužnosť = stav dluhů, der Schulden- stand. J. tr., Nz.

42222   Dlužný Svazek: 1 Strana: 0249
Dlužný (na Slov. místy dlžný); dlužen, žna, žno. — D. = povinen co někomu, ma- jící dluh zaplatiti. Schuldig, verschuldet. Co kdo dlužen, dáti (platiti). V. Více dlužnu býti, nežli statku míti. V. Maje, než dlužen, málo víc, pojede do Drbalovic. Lom. Čerti vám jsou byli ho dlužni. Jg. Čert je (tě) tu byl dlužen. Brt. — z čeho. Dej, co jsi z práva dlužen. Rb. — co komu. Ten jemu dlužen byl 100 peněz. Br. Dlužen byl libru zlata. V. — čím: dvěma penězoma. Dal. 132. — zač, od čeho: Co jsme dlužni za stravu a od hospody. Pref. 498. — D. to, co kdo povinen, ausständig, schuldig. Dlužné pe- níze. V. Dlužná oběť bohóm. Rkk. — D. = morálně povinen, zavázán býti, verpflichtet schuldig. — s inft. Dlužen jsem to učiniti. V. Není dlužen k jeho žalobě odpovídati. Pr. Kutn. Dlužen jest jemu odpovídati. Brikc. — komu čím. Věrou dva manželé jsou dlužni sobě. Št. Člověk největší péčí dlužen je svým příbuzným. Št Každý dlužen jest svým srdcem Bohu. Št. Nebyv tiem dlužen. Št. N. 17. Zpovědí jest každý dlužen aspoň jednou v rok. Št. — Ktož sě je narodil, dlužen je smrtí. Št. kn. šest. 185. — D. = povinnovaný, schuldig. Dlužné poslušenství. V. Dl. povin- nosť. Ros. V dlužné poctivosti a vážnosti. V. — Dlužno = slušno, lat. oportet, něm. man muss, soll. Hodného jinocha dlužno ošetřo- vati. Johanit.

42223   Dlužný Svazek: 6 Strana: 0064
Dlužný, komp. dlužnější. Nedej Bože, abych umřel, až zaplatím, co sem dlužen. Sš. P. 280. — co. Nezůstal na to odpověď dlužen. Us. Pdl. Čert, mne tam byl dlužen (že sem tam chodil). Us. Knrz. — co komu. Ďas mi to byl dlužen! Us. Knrz. Jsem, chvála pánu Bohu, jen dvěma dlužen: židoj a kře- sťanoj. V Kunv. Msk. Že Šalda jemu býval dlužen po několika zlatých; Což praví, toho jsem jemu nikdy dlužen nebyl: Jsi jim dlužna dluh po muži svém nebožtíku; Ktožby koli- věk dlužen byl židovi; Jest mi d. 160 kop gr. NB. Tč. 60., 65., 79., 285., 131. Jsem mu d. na dvoje psaní odpověď. Mus. 1880. 207. — čím. Jenž jemu dvěma penězma dlužen bieše. Dal. 132. — zač. Jest mi d. za kuoň 10 hř. Půh. II. 169. Ostal mu d. za čtyři bečky piva. NB. Tč. 56. (Rokojmě) prodajte (z jmění dlužníkova) za svój dluh, což jsú zaň (za dlužníka) ostali dlužní. Kn. rož. 128. — čeho. Člověk toho dluhu d. byl a že chce svědomiem provésti. NB. Tč. 54. Vyznáváme tímto listem, že jsme dlužni pravého a spravedlivého dluhu nám vděk půjčeného půl páta tisíce zlatých. Tov. 102. — kde. Že by mu na domu nětco d. u nás zůstal. NB. Tč. 225. — (v čem) jak. Jest d. jako officír. Us. Bf. Chce naň provésti, že jemu těch 13 zl. dlužen jest spravedlivě. NB. Tč. 47. Kdož komu v něčem dlužen jest z slibu n. úmluvy. CJB. 387. — co jak dlouho kam. A ty penieze od mnoha let jiní lidé dlužni byli k tomu cechu. NB. Tč. 146. — D. = co kdo povinen. D. jistina, ÚRoky, náklad na stavbu. Šp. — D. = za- vázaný. — s infinit. Protož d. jest v tej při Červenka Mitrnosovi podlé jeho žaloby plniti (platiti; Když jemu toho trpěti d. nejsem NB. Tč. 63., 246. Ničeho nejsme dlužni držeti. Št. N. 89. Ale pohnaný v těch třech póhoniech nenie dlužen státi, než na posledním ; Dlužen jest jim dáti všeho statku pravý díl. O. z D. Toť jsú zvěstovati dlužni svým propůjčitelům. CJB 355. Každý člověk d. jest těm 12 věcem se naučiti; Komu dlužni jsú se zpoviedati; Dlužni jsme ne- přátely milovati; Jsme dlužni odpúštěti dluž- níkom. Št. Kn. š. 12., 27., 42., 259. (60., 93.). — v čem. V čem jsme Bohu dlužni. 1466. Kdož mu v něčem dlužen jest. CJB. 387. — čím. (Proto) dlužni jsme mu bázní. Hus I. 315. Dvornosť, jíž svět mladý dlužen krásné pleti. Osv. V. 543. Ktož sej' narodil, d. jest smrtí; Komuž jste dlužni ctí, tomu česť dajte. Št, Kn. š. 185., 110. (20.). Čím kto jest k Bohu lepší, tiem jest Bohu dluž- nější, neb mu dal více dobroty. Hus II. 70. Že otec, dlužni jsme mu milováním; Dlužni jsme mu poctivostí. Ib. I. 315. Nechciu býti d. věrú otci mému. Dal. 114. Nejsúc tiem zvláště dlužna; Týmž jsou děti jim (rodičům) dlužni. Št. — aby. Dlužen jest, aby obětoval. GR. — D. = povinnovaný. D. oběť bohóm. LS.

42224   Dlužný Svazek: 9 Strana: 0039
Dlužný. O pořekadlech vz Zát. Př. 307 a.

42225   Dlužný Svazek: 10 Strana: 0572
Dlužný. Horký naše žlté čižmy, zaplaťme jen, čo sme dlužni. Mus. slov. VII 90.

42226   Dlužný. D Svazek: 8 Strana: 0057
Dlužný. D, oběť bohóm. V VI. 65. a, oprav LS. v Rkk. Čest.

42227   Dlužný komu Svazek: 9 Strana: 0433
Dlužný komu. 1431. Mšín. 10.

42228   Dlužoba Svazek: 1 Strana: 0249
Dlužoba, y, f. = dluh. Na Slov. Sf.

42229   Dlužoba Svazek: 6 Strana: 0065
Dlužoba, y, f. = dluh. Vz Dlžoba. Kde d., tam chudoba. Č. M. 274.

42230   Dlužoba Svazek: 10 Strana: 0051
Dlužoba, y, f =dluh Pal Záp. II 13 (Šf)

42231   Dlužství Svazek: 6 Strana: 0065
Dlužství, n. = co se týče dluhů, das Schuldenwesen. J. tr.

42232   Dlužť Svazek: 8 Strana: 0057
Dlužť = deska z práchna na zadělání úłe od zadu (Zábř.). Brt. D. II. 305.

42233   Dĺž Svazek: 6 Strana: 0065
Dĺž, e, f. = délka. Slov. Ssk., Loos.

42234   Dlžba Svazek: 6 Strana: 0065
Dlžba, y, f., die Schuldigkeit. Slov. Ssk.

42235   Dĺžeň Svazek: 6 Strana: 0065
Dĺžeň, žně, f. = čárka ('). znak nad písmenem, das Dehnungszeichen. Dĺžeň sa volá preto, že písmena dĺži. Hdž. Šlb. 40. (Utvořil Hodža).

42236   Dlžení Svazek: 6 Strana: 0065
Dlžení, n. = dlužení (se), Schuldenmachen. Ssk.

42237   Dĺžení Svazek: 6 Strana: 0065
Dĺžení, n. = dloužení, Verlängerung. Slov.

42238   Dlžiť Svazek: 6 Strana: 0065
Dlžiť = dlužiti. Slov. Ssk.

42239   Dĺžiť Svazek: 6 Strana: 0065
Dĺžiť = dloužiti. Slov. Ssk.

42240   Dlžizný Svazek: 8 Strana: 0540
Dlžizný = dlouhatánský. Slov. Kal. S. 32.

42241   Dĺžka Svazek: 6 Strana: 0065
Dĺžka, y, f. = délka. Slov. Ssk., Loos.

42242   Dlžné Svazek: 6 Strana: 0065
Dlžné, ého, n., die Schuld. Slov. Ssk.

42243   Dlžní Svazek: 6 Strana: 0065
Dlžní, Schuld-. Slov. Loos.

42244   Dlžnice Svazek: 6 Strana: 0065
Dlžnice, e, f. = dlužnice. Loos.

42245   Dlžník Svazek: 6 Strana: 0065
Dlžník, a, m. = dlužník. Slov. Zátur. Vz Dlužník.

42246   Dlžník Svazek: 10 Strana: 0051
Dlžník, a, m = dlužník. Keby nebylo d-kov, nebylo by ani úžery Rizn 167

42247   Dlžnivo Svazek: 6 Strana: 0065
Dlžnivo, a, n. Nevím žádnú příčinu, proč držíte moje peníze a moje d., nebo nesom vám nic dlžen. Sl. let. III. 53.

42248   Dlžnosť, i Svazek: 6 Strana: 0065
Dlžnosť, i, f., das Schnldigsein. Slov. Ssk.

42249   Dlžný Svazek: 6 Strana: 0065
Dlžný, schuldig, verpflichtet. Mor. a Slov. Loos.

42250   Dlžoba Svazek: 6 Strana: 0065
Dlžoba. Sl. let. I. 66. Vyplatil d-by za toho mrtvého. Dbš. Sl. pov. 1. 525. Kde d., tam chudoba. Pk. Vz Dlužoba.

42251   Dlžoba Svazek: 9 Strana: 0039
Dlžoba, y, f. = dluh. Vz Dlužoba.

42252   Dlžoba Svazek: 9 Strana: 0433
Dlžoba. Rostie ako d. u Žida. Mus. slov. ?I. 36.

42253   Dlžôbka Svazek: 6 Strana: 0065
Dlžôbka, y, f. = dlúžek. Vz Dlžoba. D. za d-bkou rostla. Lipa I. 76.

42254   Dlžobník Svazek: 6 Strana: 0065
Dlžobník, a, m. = dlžník. Slov. Ssk.

42255   Dlžobný Svazek: 6 Strana: 0065
Dlžobný = dlužní. D. úpis. N. Hlsk. III. 240.,

42256   Dĺžosť Svazek: 6 Strana: 0065
Dĺžosť, i, f. = zdélka. Let. Mt. sl. IX. 2. 18.

42257   Dłabák Svazek: 8 Strana: 0057
Dłabák (pluh), vz Hłaďák (3. dod.).

42258   Dłabovka Svazek: 8 Strana: 0057
Dłabovka, y, f. = levá kleč pluhu (ruko- věť). Brt.D. II. 448. (val.).

42259   Dm Svazek: 1 Strana: 0249
Dm. Z této skupeniny vysouvá se d: dám m. dad-m, věm m. vědm (vím). Vz Vysou- vání souhlásek, Kt., D, Dáti.

42260   Dm Svazek: 6 Strana: 0065
Dm. = decimetr.

42261   dm Svazek: 8 Strana: 0057
dm. Z dm odsuto d: přímluva m. před- mluva, (nejisto). Vz Gb. H. ml. I. 410.

42262   Dma Svazek: 1 Strana: 0249
Dma, y, f., vání větru, das Blasen des Windes, der Wind. L. — 2. = dna. L.

42263   Dmech Svazek: 1 Strana: 0249
Dmech, vz Dmych.

42264   Dmechnouti Svazek: 6 Strana: 0065
Dmechnouti, vz Dmýchati. Rk.

42265   Dmejštice Svazek: 6 Strana: 0065
Dmejštice, vz Dmýštice.

42266   Dmičbán Svazek: 6 Strana: 0065
Dmičbán, a, m., der Saufaus. Rk.

42267   Dmikajší Svazek: 8 Strana: 0058
Dmikajší = vnitřní. Phľd. 1890. 130.

42268   Dmitr Svazek: 8 Strana: 0057
Dmitr, a, m., z Demetrius. Ott. VII. 688.

42269   Dmoch Svazek: 6 Strana: 0065
Dmoch, u, m. = dma. Slov. Ssk.

42270   Dmoucí se Svazek: 6 Strana: 0065
Dmoucí se, schwellend. D. se moře. Lpř. — odkud. Z hlubin vlastní síly se d. a unášený cit. Šml. I. 38.

42271   Dmout Svazek: 6 Strana: 0065
Dmout, a, m. = hora u Domažl. Nyní slove méně dobře Ermout. Jrsk.

42272   Dmouti Svazek: 1 Strana: 0249
Dmouti, dmu, dmi, ul, ut, utí; dýmati. D. z dati = foukati, m je vsuto. Šf. Na Mor. dúti. D. = váti, blasen, wehen; pyšniti se, nadýmati se, stolz blasen, wehen; dmýchati, foukati, blasen. Jg. — abs. Vítr dme. L. Dme jak pán (nadýmá se). Jg. Muž a žena, oheň a pleva, tu diabel vždy dme, aby oheň hořal. Boč. — co: Vítr dme vlny mořské, Br., ústa, měchy d. Ros. — kam (v co, do čeho, na co). D. v oheň. Us. Vítr dme v plachty. L. Nedmi medvědu v ucho. Prov. Dmouti do sou- seda (drážditi ho). Šm. D. komu do ucha. Us. Na horkou polívku d. Us. Každý dme na vodu, kdy ho úkrop spaří (= spálený bojí se ohně). Prov. — se = nadýmati se, sich aufblasen, aufblähen, anschwellen. Jg. Moře se dme. Ctib. Vody se dmou. Kom. — (se komu) čím. Blahou rozkoší dmou se jí prsa, Rk. Penězi se d. D. Chloubou dmeš daremnou L. — se kam. Voda se dme do trouby (vtéká, fliesst ein). Ms. 1682. — se kde. Voda (vroucí) v hrnci se dme. Sych.

42273   Dmouti Svazek: 6 Strana: 0065
Dmouti. Cf. Bž. 25. Gb. v Listech filol. 1883. 133. a 449.: Dúti, strb. dati, dbma,, dtnesi, flare; Praes. dmu, dmeš; imperf. dmiech; aor. duch; inft: dúti; dut. Ke tvarům pravidelným přidělány jsou tvary nové, totiž : nové tvary praesentní, duju, duj atd. ze kmene infinitivného (du-) a nové tvary in- finitivní: dmouti, dmul, dmuv, dmut z prae- sentu pojatého podlé tř. II. dmu, dmeš, dmouti, dmul atd. podlé minu, mineš .., mi- nouti, minul atd. Tak již v 16. a 17. stol. Jazyk nový má z toho slovesa dvě: douti, duji ... a dmouti, dmu . . ; oboje u Rosy 190., 195. a j. Vz tam více a Douti. — co. Dme jej pýcha. Št. Kn. š. 162. — se. Prsa dmou se. Čch. Bs. 55. Moře dmieše sě. BO. — se čím. Ňádra její dmula se rozčilením, touhou, nedočkavostí. Hrts. Prsa její dmou se slastí. Nrd. — se jak. Ňadra dmou se rozbouřená výše. Kyt. 1876. 48. Vlny dmou se vysoko. Osv. I. 90. Ňádra dmula se v pravidelném tempu, bouřlivě, pracně. Hrts. — komu. Jakýs nový cit dme jí ňádra. Čch. Bs. 93. Hrud se mu dme. Kká. K sl. j. 103. — se kam. Vody jako hora vzhóru se dmúce. B0. -- se kudy. Po nebi dmou se černé dýmy. Kká. K sl. j. 17. Každé od- dechnutí jako by se dmulo širou prostorou. Nrd. v Osv. I. 82. — se kdy. Dmula se mu ve snu pRsa. Kká. K sl. j. 27.

42274   Dmouti Svazek: 8 Strana: 0057
Dmouti. O pův. cf. Gb. H. ml. I 85.

42275   Dmuch Svazek: 6 Strana: 0065
Dmuch, u, m., das Wehen, der Hauch. Ssk. Vz Dmych.

42276   Dmucha Svazek: 6 Strana: 0065
Dmucha, y, f., rostl. Jir. Obr. 138.

42277   Dmuchací Svazek: 6 Strana: 0065
Dmuchací, Blas-. D. stroj. NA. IV. 149.

42278   Dmuchač Svazek: 6 Strana: 0065
Dmuchač, e, m., der Blaser. Ssk.

42279   Dmuchadlo Svazek: 1 Strana: 0249
Dmuchadlo, a, m., dmychadlo, Blaswerk- zeug. Techn. D. truhlíkové, válcové. Techn. Kasten-, Walzengebläse. Vz Dmychadlo.

42280   Dmuchání Svazek: 6 Strana: 0065
Dmuchání, n., das Blasen. Ssk.

42281   Dmuchati Svazek: 6 Strana: 0065
Dmuchati, blasen, ins Feuer blasen. Dch., NA. IV. 149. Vz Dmýchati. — D. = kouřiti, schmauchen. Pojď d. Slez. a mor. Šd. 371

42282   Dmuchátko Svazek: 6 Strana: 0066
Dmuchátko, a, n. = malé dmuchadlo. Wld.

42283   Dmuchavečný Svazek: 1 Strana: 0249
Dmuchavečný, Löthrohr-. D. přístroj, plamen, lampa, kahan. Nz.

42284   Dmuchavka Svazek: 1 Strana: 0249
Dmuchavka, y, f., das Löthrohr. Dmu- chavkou foukati, něco zkoušeti.

42285   Dmuchavka Svazek: 6 Strana: 0066
Dmuchavka, trubka, které k docílení velikého žáru při obyčejné hořící svíčce n. lampičce užívají. Kram. Slov. Cf. S. N., Schd. I. 280., KP. IV. 429., Nz., Šp., Sl. les., Schd. II. 20., Bř. N. 89.

42286   Dmuchavka Svazek: 8 Strana: 0057
Dmuchavka, vz Dmychavka.

42287   Dmuchavý Svazek: 6 Strana: 0066
Dmuchavý, blasend, hauchend. Loos.

42288   Dmuteň Svazek: 6 Strana: 0066
Dmuteň, tně, f., coutarea, die Coutaree, rostl. D. ozdobná, c. speciosa. Vz Rstp. 793.

42289   Dmutí Svazek: 1 Strana: 0249
Dmutí, n. D. moře, die Gezeiten (des Meeres). Š. a Ž. — D., das Blasen. Us.

42290   Dmutí Svazek: 6 Strana: 0066
Dmutí hlasu. Dk. Aesth. 226. D. moře = střídavé zdvíhání a padání vod mořských, jež se za 24 hod. 50 min. pravidelně opakuje dvakrát. S. N.

42291   Dmutí Svazek: 8 Strana: 0058
Dmutí dříku, Schwellung, moře (příliv a odliv, skipy). Vz Ott. VIII. 25.. VII. 090.

42292   Dmutobliznice Svazek: 6 Strana: 0066
Dmutobliznice, e, f., die Anschojebirn.

42293   Dmutočelka Svazek: 7 Strana: 1231
Dmutočelka, y, f., cercopis, Stirnzirpe, Jf., cikada. Brm. IV 645.

42294   Dmutoret Svazek: 6 Strana: 0066
Dmutoret, u, m., calceolaria. D. obecný, c. pinnata; chocholičnatý, c. corymbosa, rostl. Vz Rstp. 1145.

42295   Dmútoretka, y, f Svazek: 1 Strana: 0249
Dmútoretka, y, f., Pantoffelblume. Rostl.

42296   Dmutý Svazek: 1 Strana: 0249
Dmutý, geblasen. Ros.

42297   Dmych Svazek: 1 Strana: 0249
Dmych, dmuch, dmech, u, m., dmýchání, dutí, das Blasen, Wehen. L.

42298   Dmych Svazek: 6 Strana: 0066
Dmych, a, m. D. Jos., farář, 1787. - 1870. Vz S. N.

42299   Dmýchací Svazek: 6 Strana: 0066
Dmýchací, dmychací válec, píst. Zpr. arch. XI. seš. 3. str. 36.

42300   Dmychač Svazek: 1 Strana: 0249
Dmychač, dmuchač, e, m., der Weher, Blaser. L.

42301   Dmychač Svazek: 6 Strana: 0066
Dmychač = tahač varhanových mechov (měchů). Slov. Rr. Sb.

42302   Dmychačka Svazek: 1 Strana: 0249
Dmychačka, y, f., die Blaserin. L.

42303   Dmychačka Svazek: 7 Strana: 1231
Dmychačka, y, f., flambula. Pršp. 73. 1901.

42304   Dmychadelný. D Svazek: 6 Strana: 0066
Dmychadelný. D. pec (dmyšná), der Gebläsofen. Dch.

42305   Dmychadlo Svazek: 1 Strana: 0249
Dmychadlo, a, n., das Gebläse. D. horko- zdušné, hydraulické, vodní; Marcetovo, New- manovo, suché. Cn. Vz Dmuchadlo.

42306   Dmychadlo Svazek: 6 Strana: 0066
Dmychadlo. Za Cn přidej: Nz. D. tru- hlíkové, das Kastengebläse. Nz. D. kružní, Kreisgebläse, křídlové, Flügelräder-, odstře- divé, Centrifugal-, Včř. Z. II. 7., parní, Zpr. arch., vodní, bubnové, ZČ. I. 326., s třa- skavým plynem, das Knallgasgebläse, Šp., kyslíkovodíkové ( = s třaskavým plynem). Sl. les., Šfk. 101., Poč. 43.

42307   Dmychadlo Svazek: 8 Strana: 0058
Dmychadlo, dmuchadlo, duradlo, dyma- dlo = stroj k vyrábění zhuštěného vzduchu, Gebläse, n. D. měchové, dřevěné, písťové, zá- vitové, odstředivé, parotryskové, ruční, s vod- ním kolom, turbinové. Vz Ott. VII. 092. -098.

42308   Dmychadlový Svazek: 6 Strana: 0066
Dmychadlový, Blasebalgs-. D. čerpadlo, písť. Zpr. arch.

42309   Dmýchati Svazek: 1 Strana: 0249
Dmýchati; dmýchnouti, dmýchnu, dme- chnu, chnul a chl, utí; dmýchávati, dmu- chávati = dmouti, douti, dýchati, dýmati. D. od du (du-ji), m a ch jsou vsuta. Vz Dmouti. Šf. D. = dmouti, douti, dýchati, dýmati, mit dem Munde blasen, hauchen; drážditi, reizen; šeptati, zuflüstern. Jg. — abs. Dmýchej = foukej. Us. Vítr dmýchnul křidlatý. Puch. — kam (na co, v co, do čeho, pod co): na uhlí, Sych., V.; v chřípě. Krab. D. v prsty (na studené prsty dýchati). L. Někomu v kaši, v úl (drážditi ho). Us. Nedá si v nos d. L. D. do prachu. Lom. Co komu do ucha (= še- ptati). Lom. Dmýchati komu pod nos (na nose mu hráti, pyšně se stavěti). L. — z čeho: z pýchy = nadýmati se, vor Stolz blasen, aufgeblasen sein. L. — čím: měchy. V. Větřík dmýchá balsamem. Ráj.

42310   Dmýchati Svazek: 9 Strana: 0433
Dmýchati = bzdíti. Ezop. 286 27.

42311   Dmýchati co Svazek: 6 Strana: 0066
Dmýchati co: měchy varhanů. Koll. I. 246. — kam: vzduch do peci. Us. Mezi sršné nedmýchej (hněvivého nepopuzuj) Us.

42312   Dmýchati komu kde Svazek: 10 Strana: 0051
Dmýchati komu kde. Páni dmychají sobě nad krměmi Rokyc Post 338a

42313   Dmychavka Svazek: 1 Strana: 0250
Dmychavka — dmuchavka,

42314   Dmychavka Svazek: 6 Strana: 0066
Dmychavka, y, f. = dmuchavka. Šp.

42315   Dmychavka Svazek: 8 Strana: 0058
Dmychavka, vz Ott, VII. (598.

42316   Dmychavý Svazek: 1 Strana: 0250
Dmychavý, blasend, hauchend. Rk.

42317   Dmýchavý Svazek: 8 Strana: 0058
Dmýchavý či aspirativuí šelest. Vstnk. III. 470.

42318   Dmýchnouti Svazek: 1 Strana: 0250
Dmýchnouti, vz Dmýchati.

42319   Dmychnutí Svazek: 6 Strana: 0066
Dmychnutí, n., einuaahliges Blasen. D-tím zkazí všecky, kdo mu v čem sloní. Kom.

42320   Dmychov Svazek: 6 Strana: 0066
Dmychov, a, m., vz Sdl. Hr. IV. 124

42321   Dmýštice Svazek: 6 Strana: 0066
Dmýštice, dle Budějovice, Dmeischitz, ves u Milevska. Vz Blk. Kfsk. 151., 650.

42322   Dn Svazek: 1 Strana: 0250
Dn. Z této skupeniny vysouvá se d: prázný m. prázdný. Vz Vysouvání souhlásek. Kt. — Dn m. nn v obec. mluvě východ. Čech.: padna m. panna, povidnosť m. povin- nosť. Šb. Vz D.

42323   dn Svazek: 8 Strana: 0058
dn vyslovuje se jako ďň, ná sleduj e-li i, í n. pra ej otova n á samohláska: padni (paďni), chodník (chodník), snadně. Vz Gb. II. ml. 1. 402. — dn změněno v nn v Trenčansku: hlanný (hladný), ve-nne (ve dne). Pastr., (lb. II. ml. I. 4CG. Z dn ort sni o d: lilenúti m. hlednúti, panúti m. padnuti; hony m. liodjiý, dial. G b. H. ml. I. 410. Sence m. sednice, j ono m. jedno atd. Vz Dšk. Jih č. I. 10. Místo dn v Liburči na Slov. slyší se pouhé n: nu (dnu), núka (dnuka), ena (jedna), enať (jed- nati)? Phľd. 1893. 300. 3Ö7. — V d n a nd je d vsuto: kalafunda, lilodnout atd. Vz Dšk. Jihč. I. 16.

42324   dn Svazek: 10 Strana: 0051
dn. m mn jednostpan m jemnostpán Jir — Místo nn: Adna m. Anna Vých. Č. Šb D 26, Jir.

42325   Dna Svazek: 1 Strana: 0250
Dna, y, f., zřídka: dno, a, pl. dna, n.; dnavá nemoc, lámání v údech, suchobolnosť. Die Gliederkrankheit, Gicht, das Zipperlein, Gliederweh. D. v rukou (chiragra), v nohou (v nohách, V., d. nožní, podagra), střevní, V., slizní, v koleně. Us., Lk., V. D. kyčelní, Háj., svalovitá, V. Stonati na dna, Us., na dnu. Reš. Dnou svázaný, zlámaný, sklíčený, zlomený, polámaný, poražený, Jg., trápený, soužený, gichtbrüchig. Us., Jg. Dna se po mně tluče. Lk. D. chodí z údu do údu. Dna stojí nad kolenem. Lk. Dna ho zlámala. Ben. Dnou zlámané nohy. Kom. D. ho umo- řila. Scip. D. v hlavě. Kn. lék. Na dna střevní umřel. V. To dna ukrocuje. V. Pod- ražcová voda ukládá bolesť dny nožní. Čern. Střevo vlčí (bylina) dna střevní hojí. Byl. — Vz víc v S. N.

42326   Dna Svazek: 6 Strana: 0066
Dna = pakostnice: uloženiny dny,' die Gichtablíigerungen. Nz. lk. D. v klúbu. Sal. 238. Na Mor. : lámání ze sucha, dření v kostech. Sk. Dnou trpící. Dch. Dnu léčiti. Sbtk. Rostl. 109. Jozefus Tita od dnův lámání zhojil. Bdž. 42. Dna ho zlámala. Pass. mus. 353., M. Dnů zlámaný. Leg. o sv. Prok. Dnou svázán byl. Jir. exc. Vz Slov. zdrav., Čs. lk. VI. 42., III. 38., 237.

42327   Dna Svazek: 8 Strana: 0058
Dna, y, ť., dna, pi. n. Cf. List, íil. 1894. 385. I), prudká, zánétlivá, chronická či a to- nická n. aesthonická, útrobná či viseeralní. Vz Ott. VII. 099. Tak bídná, dna počína se mi ozývati; Na dna nemocná ležím. Kat. z Žer. I. 80., 83. Dna mi překážejí. 1401. Arch. XIV. 106.

42328   Dna Svazek: 9 Strana: 0039
Dna. O skloňování vz Gb. H. ml. III. 1. 191. D. tě láme. Maš. ruk. 223a.

42329   Dna Svazek: 10 Strana: 0051
Dna Léky proti dně, antarthritica Ktt

42330   Dnár Svazek: 6 Strana: 0066
Dnár, a, m. = bednár. Slov. Ssk.

42331   Dnavec Svazek: 1 Strana: 0250
Dnavec, vce, m., ein Gichtbrüchiger. Rk.

42332   Dnavec Svazek: 6 Strana: 0066
Dnavec. Sš. Mt. 9., 2.

42333   Dnavosť Svazek: 1 Strana: 0250
Dnavosť, i, f. Gichtbrüchigkeit. Jg.

42334   Dnavý Svazek: 1 Strana: 0250
Dnavý, suchobolný, dnou zlámaný, gich- tisch, podagrisch, chiragrisch. D. nemoc, by- lina. Gichtkraut, člověk, případ, zimnice, místo. Jg. — na co: na ruce. Hlas.

42335   Dnavý Svazek: 9 Strana: 0039
Dnavý. D. nemoc = dna. Dač. I. 160.

42336   Dnavý Svazek: 10 Strana: 0572
Dnavý. Sr. Dna. D. zánět kloubu ramen- ního, arthritis urica articulationis humen Ktt. D. otok. 1517. Čes. 1. XV. 145.

42337   Dndroš Svazek: 9 Strana: 0044
Dndroš Slov. Zát. Př. 36. a.

42338   Dnebohy Svazek: 8 Strana: 0058
Dnebohy ze staršího Nebohý. Com. ľr. 32.

42339   Dnek Svazek: 1 Strana: 0250
Dnek, denek, gt, denka. = den, ein kleiner Tag. St. skl.

42340   Dnění Svazek: 1 Strana: 0250
Dnění se, der Tagesanbruch. V.

42341   Dněpr Svazek: 1 Strana: 0250
Dněpr, a, m., řeka v Rusích, -ne: Dnypr. Šm. Der Fluss Dnieper. Vz víc v S. N.

42342   Dnes Svazek: 1 Strana: 0250
Dnes. Na Slov. dnesky, dnesko, dneska, na vých. Mor. dneskaj, na Hané dneskej. Brt. Ď. je akkus., jehož se jako příslovce užívá. Heute. Ještě dnes. V. Dnes rok, dnes týden. Us. D. mně, zejtra tobě. Vz Smrť. Lb. Po dnes. Dosti takových pověr v lidech do dnes. Br. Od dnes = od dneška, Solf., Háj. Po dnes, do podnes = do dneška, Podnes se má vrátiti. Ros. To až podnes trvá. Us.

42343   Dnes Svazek: 6 Strana: 0066
Dnes. Vz Gb. Hl. 28., 126. D. = tento den. Bž. 154. Vz Dnesa, Dnesaj, Dnesajky, Dneško. Dal by mně to pán Bůh, panenka Maria, abych do dnes týdňa v černej zemi byla. Sš. P. 783. Do dněska. Ostrav. Tč. D. týden byl svátek (= téhož dne minulý týden); Ustanovili hromadu na dnes týden (v těchto příkladech má d. platnosť attri- butivní). Brt. D. 162. D. jak zítra (= co ne- viděť); D. zítra přijde (co neviděť); Na dnes týden = ode dneška za týden. Brt. D. 206. Na Vsacku. Vck. Já ci dněs nepovím, dněskaj ani zítra. Sš. P. 299. A ty i podnes stojí; Toho mi po d. nevrátil. Půh. I. 247., II. 277. Co můžeš zhotoviti dnes, neodkládej na zítřek. Exc. Pro dnes vám nepovím nic více, lépe: Dnes vám ... K těmto posudkům dodáváme pro dnes tyto, lépe: dnes, zatím. Us.

42344   Dnes Svazek: 7 Strana: 1231
Dnes z dBnB-sB = den tento. Gb. Ml. II. 87.

42345   Dnes Svazek: 9 Strana: 0039
Dnes. Pamatuji to jako d.; Bude-li pak to d. (brzo)? Us. Hoř. 89. Dnes hop, zajtra rob. Slov. Phľd. 1897. 80. O pořekadlech vz Zát. Př. 148. a., 307. a.

42346   Dnes. D Svazek: 10 Strana: 0572
Dnes. D. před osmi dny m.: dnes (tak) týden. Věst. XII. 94. Brt.

42347   Dnesa Svazek: 6 Strana: 0066
Dnesa = dnes. D. snad domlátíme. Slez. Šd. Laš. Brt. D. 206.

42348   Dnesaj Svazek: 6 Strana: 0066
Dnesaj = dnes. Laš. Brt. D. 206.

42349   Dnesajky Svazek: 6 Strana: 0066
Dnesajky = dnes. Laš. Brt. D. 206.

42350   Dneska Svazek: 6 Strana: 0066
Dneska = dnes. Od d. večera frajera si hledaj. Sl. ps. 95. Přindi k nám, synečko, d. večír chvilko; Co sem udělala včera, d. všecko mně vodinka dolů snesla; Prosila mynáře, by jí nebRal méta, že mu dá huběnku d. lebo zétRa. Sš. P. 215., 244., 252. Zanechte nás d. NB. Tč. 200.

42351   Dneska Svazek: 8 Strana: 0058
Dneska. Co môžeš d. urobiť, neodkládej na zajira. Slov. Nov. Př. 134.

42352   Dneskaj Svazek: 6 Strana: 0066
Dneskaj = dnes. Val. Brt. A už je d. třeci den; D. večer přijdu k tobě. Sš. P. 97., 167.

42353   Dneskajšek Svazek: 10 Strana: 0572
Dneskajšek, šku, m. dnešek. Vlasť. I. 239.

42354   Dneskajší Svazek: 6 Strana: 0066
Dneskajší = dnešní. D. noc. Mor. Brt. D. Také na Slov. Phld. I. 2. 39., Ssk.

42355   Dneskák Svazek: 7 Strana: 1231
Dneskák = dnes. Dol. Brtch.

42356   Dneske Svazek: 8 Strana: 0540
Dneske = dneska. Císařov. Čes. 1. VI. 75.

42357   Dneskej Svazek: 6 Strana: 0066
Dneskej, vz Dnes.

42358   Dnesko Svazek: 6 Strana: 0066
Dnesko, vz Dnes.

42359   Dnesky Svazek: 6 Strana: 0066
Dnesky, vz Dnes.

42360   Dneskyin Svazek: 8 Strana: 0058
Dneskyin = dnes. Jemnice. Brt, D. II. 275.

42361   Dnesnajší Svazek: 6 Strana: 0066
Dnesnajší = dnešní. Slov. Bern.

42362   Dnesnek Svazek: 1 Strana: 0250
Dnesnek, u, m., bylina dávaná ptákům místo semence. Jg.

42363   Dnespeka Svazek: 8 Strana: 0058
Dnespeka, y, m., os. jm. Kbrl. Dmžl. 22.

42364   Dnespeky Svazek: 8 Strana: 0058
Dnespeky, dříve Nespeky. Corn. Př. 32.

42365   Dněstr Svazek: 1 Strana: 0250
Dněstr, a, m., veliká řeka polská, Ne: Dnystr. Šm. Vz víc v S. N. Der Fluss Dniester.

42366   Dnešek Svazek: 1 Strana: 0250
Dnešek, ška, n. šku, m = dnešní den. Der heutige Tag. Od dneška v témdni (přes týden). Ros. Od dneška až do zejtřka. Od dneška za rok. Us. Od dnešku. Br. Do dneška to trvá. Us. Do dneška o něm zpráv nemáme. Po dnešek se to děje. Us. Na d. máme dosti. Ros.

42367   Dnešek Svazek: 6 Strana: 0066
Dnešek. S pánem Bohem buďte maměnčiny krávy, už vám neponesu ode dneška trávy. Šš. P. 456. Držel ty peníze do dneška. NB. Té. 169.

42368   Dneší Svazek: 10 Strana: 0051
Dneší = dnešní D > dnešího dne List hrad č 41 ř 32. (Mš. )

42369   Dnešice Svazek: 6 Strana: 0066
Dnešice, dle Budějovice, Dneschitz, ves u Přeštic.

42370   Dneško Svazek: 6 Strana: 0066
Dneško = dnes. Mor. Brt. D.

42371   Dnešně Svazek: 1 Strana: 0250
Dnešně, dnes, heute. D. nám hrajte sva- tební. Č.

42372   Dnešní Svazek: 1 Strana: 0250
Dnešní, heutig. Vzorec skloňování urči- tých přídavných jmen jednoho zakončení. Sy. mase. 1. Dnešní, 2. dnešního, 3. dnešnímu. 4. dnešního, dnešní, 5. dnešní, 6. dnešním, 7. dnešním; rod žen. ve všech pádech: dnešní: rod. střed. jako muž., ale v akkus. má jen: dnešní; pl. pro všecky 3 rody: l. dnešní, 2. dnešních, 3. dnešním, 4. 5. dnešní, 6. dnešních, 7. dnešními Tímto vzorem se řídí: a) přídavná jména v -í ukončená; b) jména přídavná v druhém a třetím stupni v -í zakončená; c) podst. jména ukončená v -í: kočí, krejčí, lovčí, výběrčí; sudí, purk- rabí, markrabí, Brykcí, Jiří, Jiljí (posledních šest jen tenkráte, nemají-li u sebe přívlastku); mají-li u sebe přívlastek, skloňují se jako , Znamení'. Sudí, ího; ale: nejvyššímu sudí. Kz. V obec. mluvě také: uhlí, uhlího a po- dobně i ostatní podst. jména v -í ukončená. Brt. Vz Jiří. — Až do toho dnešního dne. V. Vejce dnešní, chléb včerejší, tele šestinedělné a víno lonské nejlepší. Prov. — D., dávný, cvičený, štvaný, nicht heutig, bewandert. Však už nejsem také dnešní ani včerejší (jsem starý). Vz stran přísloví: Staroba. Č. — D. = nynější, jetzig. D. věk, svět. Us.

42373   Dnešní Svazek: 6 Strana: 0066
Dnešní. O skloňování i strč. vz Bž. 181. O skloňování na Mor. vz Brt. D. 121 A toho mi d. den neučinil; Ješkovi dán rok od d. dne za dvě neděle. Půh. I. 175., II. 35. Až i do d. dne. Št. Kn. š. 13.

42374   Dnešní Svazek: 9 Strana: 0040
Dnešní. Myslíš, že jsem d. (že se dám oklamat)? Hoř. 118.

42375   Dnešok Svazek: 6 Strana: 0066
Dnešok, šku, m. = dnešek. Slov. Ssk.

42376   Dněti Svazek: 1 Strana: 0250
Dněti (dníti), dní, dnělo, dnění = dníti se, svítati. Tag werden, tagen. Když dnělo. Us. —

42377   Dněti Svazek: 6 Strana: 0066
Dněti. Když dnělo, poslal dva trubače. GR. Ráno vsta, ano již dnieše. Bj.

42378   Dnevládce Svazek: 6 Strana: 0066
Dnevládce = dnovládce. Rk.

42379   Dní Svazek: 1 Strana: 0250
Dní, n. = dnění, der Tag. Ke dnímu. Us.

42380   Dní Svazek: 6 Strana: 0066
Dní = denní. Slov. Ssk.

42381   Dnič Svazek: 7 Strana: 1231
Dnič, e, m., dio, ryba?, zastr. Rozk., Pršp. 15. 37.

42382   Dníček Svazek: 1 Strana: 0250
Dníček, čku, m. = den.

42383   Dníček Svazek: 6 Strana: 0066
Dníček, čku, m. = dník.

42384   Dnie Svazek: 6 Strana: 0066
Dnie, n. = dnění. Slov. Ssk.

42385   Dník Svazek: 6 Strana: 0066
Dník, u, m. = den. Len čo sa ráno d. zabelel. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 22.

42386   -dník Svazek: 8 Strana: 0058
-dník z -dlník: mučedlník — mučedník, učedlník učedník. Gb. II. ml. I. 308.

42387   Dnisko Svazek: 1 Strana: 0250
Dnisko, a, n., ošklivý den, abscheulicher Tag. Bern.

42388   Dnísko Svazek: 6 Strana: 0066
Dnísko, der Sitz am Spinnrocken. Ssk.

42389   Dnisko, a Svazek: 1 Strana: 0250
Dnisko, a, n., sedlisko u koudele. Na Slov. Koll.

42390   Dnišťa Svazek: 6 Strana: 0066
Dnišťa, n. = tá čiastka praslice, na ktorej priadka sedí, kým (když) pradie (v Gömer.); v Liptově sa to zovie ťapka. Slov. Rr. Sb.

42391   Dníti Svazek: 1 Strana: 0250
Dníti, il, ěn, ění. D. od „denu. D. v čem. V spisováni knih d. = bdíti, wachen. Novější slovo. Mus. — se. Dní se, dnilo se, dnění se, rozedníti se, dnívati se = dněti. Jg. Slunce vzchází, veškerým se krajem dní. Jab. 48.

42392   Dníti Svazek: 6 Strana: 0066
Dníti. Když se d. mělo. BN.

42393   Dno Svazek: 1 Strana: 0250
Dno, a, dénko (dýnko), a, n., dénce, e, n. Dno, gt. pl. den. Der Boden (eines Gefässes). Dno malé, veliké, prohnuté, Šp., bečky, sklenice, u hrnce, lodi, jalové (v pivováre, ve vystíracím stoku položená prkna). Us. Do- brati se dna (vyprázdniti nádobu). Ros. Do dna vypiti. Když málo na dně, začíná ho- spodařiti. Jg. Dno vyraziti, vybiti, dáti, vsa- diti, vložiti, zaříznouti do zejku, složiti, oříznouti, svrtati, ohoblovati, přiřezati, vy- měřiti, vsaditi do zejku, naraziti až na zá- klad, skositi (na pokos sřezati, obřezati), očárkovati, orejsovati. Šp. Až do dna kon- vici vyvážil. Vz Opilec. Lb. Dno sopouchu. Kraterboden. Š. a Ž. — Dénko pod co, pod- kladka, Boden, Unterlage. — D. u čepce (zadní půle čepce). Us. — Dno moře (Meeres- grund), řeky. Dna řeky dosáhnouti, dosti- hnouti, dno řeky najíti. D. Na dně mořském. Prodati rybník se dny, s okrajky atd. Dsky. — Dno studnice, věže. Studně byla až do dna vyčerpána, Ml. — Dénko = přikrývka. D. u trouby; přikryti něco dénkem. Us. — Dno = spodek některé věci (ve smyslu pře- neseném). Propadni se na dno pekla. Dna neměti (= míry). Dna nemá (o lakomých a lakotných). Vz Nesyta. Lb. Věčnost' dna nemá. L. Jí, jakoby dna neměl. Vz Žrout. C. Na dne sedí. Vz Prodělání. Č. — Kat. 1847. Uzřels, ano mu již ve dně svítí (že ži- vota jeho na mále). Ivon. Tvé žádání dna nemá. Boč. — Na dno = na důl; na dně = na dole. Am Boden. Dolů ke dnu se nésti. V. Ke dnu, na dno padati. V. Dna nedo- padnouti. Kom. Na dně jest. Us. Do dna. Až do dna vyvážiti (vypiti). V. Město ze dna sbořiti. Troj. Pravdě na dno jíti. Šm. — D = půda, role. Vzdal jest mlýn se dnem. Mus. 1839. Na dnu svém každý kopati a sta- věti smí. Pr. — Vš., Apol., Pr. měst.

42394   Dno Svazek: 7 Strana: 1231
Dno. Skovaj na dno, najdeš snadno. Val. Slavč. 48.

42395   Dno Svazek: 8 Strana: 0058
Dno. O pův. slova cf. Krok. 1894. 98. Vy- pij všecko a polib dno. ľhľd. 1892. 015. Nieto v ňom dna, (nenasyta). Slov. Nov. Př. 5'J7.

42396   Dno Svazek: 9 Strana: 0433
Dno, a, n. Sám tomu dna nevidí (tomu nerozumí). Chč. S. L 378.

42397   Dno Svazek: 10 Strana: 0051
Dno. Je toho ledva na dno čepice (málo) Mtc 1902 443.

42398   Dnojas Svazek: 6 Strana: 0067
Dnojas, u, m. = jasnosť dne. Kaln. Bs. 201.

42399   Dnok Svazek: 6 Strana: 0067
Dnok, u, m., der Augenstaar. Slov. Ssk.

42400   Dňok Svazek: 6 Strana: 0067
Dňok, u, m., kurzer Tag. Slov. Ssk.

42401   Dnosemenný Svazek: 6 Strana: 0067
Dnosemenný plod, jehož semena na dně jsou připevněna. Rst. 407.

42402   Dnov Svazek: 7 Strana: 1231
Dnov, u, m., Eurus, zastr. Pršp. 7. 50.

42403   Dnovačka Svazek: 1 Strana: 0311
Dnovačka, y, f., lopata na drn. Bu. Rasenstechschaufel.

42404   Dnovati Svazek: 6 Strana: 0067
Dnovati, über den Tag sein, sich auf- halten. Tam bych dnoval i nocoval. Koll. III. 109. Cf. Nocovati, Dluhovati.

42405   Dnovatý Svazek: 10 Strana: 0051
Dnovatý = dnou zlámaný, gichtisch Gb. Slov

42406   Dnovládce Svazek: 6 Strana: 0067
Dnovládce, e, m., der Tagherrscher, Tages- beherrscher. Šm. Vz Dnevládce.

42407   Dnový Svazek: 1 Strana: 0251
Dnový, Tags-. D. jasnosť, Troj., světlo, D., blesk, paprsek. Jg.

42408   Dnový Svazek: 6 Strana: 0067
Dnový (na Slov. dňový) = denní. Ss. Ps. Zatím otvírá dňovému světlu Eos brány zlaté. Pl. I. 73. — D., Boden-. D. díl (zadek) děla, das Bodenstück. NA. III. 94. = D., Gicht-. Vz Dna. D. bolesť, der Gichtschmerz. Nz. lk.

42409   Dnový Svazek: 7 Strana: 1231
Dnový, dierum. D. slova, dierum. 01. 2. Exod. 12. 23. D. krmě (za dne daná, opak: noční). Ezp. 1261. D. mědná placka, Königs- stück, n., v hutn. Hř.

42410   Dnový Svazek: 10 Strana: 0051
Dnový. My, kteříž dnoví jsmy Ev. olom 142 (qui diei sumus)

42411   Dnozlámanec Svazek: 7 Strana: 1231
Dnozlámanec, nce, m., paraliticus. Rozk., Veleš., Pršp. 43. 67. -dný m.: -dý. Mladný. Kat. v. 151.

42412   Dnozlámaný Svazek: 10 Strana: 0051
Dnozlámaný = dnou zlámaný. Gb. Slov. Sr. Dnovatý

42413   Dnu Svazek: 1 Strana: 0251
Dnu, hinein. Dnu na Slov. jest dativ sg. neutr, od dno, ďhno a značí tedy původně: , ke dnu, na dno', přeneseně pak:, dovnitřku, dovnitř'. Jeden dnu, druhý von; Pusť ma, milá, pusť ma dnu; A dnu jíti nesmel. Koll. Lomidreva zaviedla dnu do chyže; Ozval sa hlas ve dverách a dnu vstupoval ten šedivý starec. Pov. — Vz víc v programe příbram- ském. 1856. str. 20. Sepsal Fr. Prusík.

42414   Dnu Svazek: 6 Strana: 0067
Dnu. Němc. VIL 230., Ntr. VI. 148. Jak jich nesie d. Lipa I. 206. Vz Dnuká.

42415   Dnuká Svazek: 6 Strana: 0067
Dnuká = dnu, dovnitř, hinein. Slov. Němc. VII 95. Milý idze z vonku d. Sl. ps. 194. Pusť ma, milá, pusť ma dnuká. Sl. ps Šf. II. 63. Sukas, ty Zuzanka, suka, nepustíš šuhajka d. Koll. Zp. I. 164. Veci z voza d. poznášala. Lipa I. 203. Potom začali voskom šetko rúče z dnuky i z vonky lepiť. Dbš. Sl. pov. I. 529. Dlhohorský, rád by som s vámi hovoril. Vdačne, pane, nech sa vám páči d. Klčk. Zb. III. 52., Pokr. Pot. II. 83.

42416   Dnulovati Svazek: 9 Strana: 0045
Dnulovati, vz Drmlati.

42417   Dňúvat Svazek: 10 Strana: 0572
Dňúvat = někde za dne bývať. Brt. Sl. 58.

42418   Dnypr Svazek: 10 Strana: 0051
Dnypr, šp m Dnieper. Jg v Kroku I. d. 145.

42419   Dnyster Svazek: 10 Strana: 0051
Dnyster, šp. m.: Dniester. Jg. v Kroku I d. 145

42420   1. Do Svazek: 1 Strana: 0251
1. Do, předpona: do-statek, do-konalosť, D., dočasný, dosmrtní, doživotní. Mkl. B. 405. Vz Do (předložka, ku konci). — Do předpona se dlouží v substantivech a adjek- tivech: důchod, důkaz, důmysl, důraz, dů- věra, důkladný, důrazný, důstojný. Pk. Pravo- pis, str. 44.

42421   2. Do Svazek: 1 Strana: 0251
2. Do, přípona: hova-do, stádo. Mkl. B. 206. —

42422   3. Do Svazek: 1 Strana: 0251
3. Do, předložka s genitivem. Určuje směr k cíli na otázku, kam?' In, nach hinein, an; bis, bis in, bis zu, bis auf. Užívá se jí: I. místně. 1. O místě, do kterého pohyb se děje, které jest cílem pohybu (= s akkus.; protiva: z). — a) Činem hmotným. Vojsko vtrhlo do měst judských; Vešli do síně. Br. Do komnaty šedši. Kat. 951. Dopravil tělo do Benátek. Do Alexandře se brachu. Kat. 76. Dostaneme se do ulice. Kom. Lab. 26. Do sedla dosedl. Vrat. 69. Kněz chtě do Polan jíti. Dal 43. 2. Do vsi jsme dojeli. Vrat. 40. — b) Činem pomyslným. Ten chasník jí padl do oka. Poh. 179. Do očí tak, krom očí jinak. Us. Když do většího rozumu přišel. Poh. 585. Odejdu do práce. Poh. II. 209. Ty věci do potazu vzaty. Žer. Záp. II. 150. Do zalíbení si koho vzíti. Poh. 655. — 2. O místě, až ku kterému se co rozprostraňuje, až po které co sahá (= po; protiva: od). Sníh ležel místy do kolenou. V. Od země do nebes dosáhal. Pass. Boleslav Polany pobi, země do Krakova doby. Dal. Chtěli vzdělati věži až do nebe. Št. N. 255. Zídka vzvýši do pasu. Pref. 360. Králová ot počátku do konce všecko povědě. Kat. 436. Len do kolen, ko- nopi po uši. Č. — 3. O způsobě (= v s akkus. ). Sedlák musel haluze porubati, do otépek svázati. Poh. 611. Postavíte se všichni do řady. Poh. II. 217. — II. Časově. 1. Vytýká se cíl, až po který se co děje, kterým se co končí. Chci tě milovati do smrti. V. Do noci dělati. Us. Od mladosti až do stáří. Us Do devíti hodin předly. Har. Svíčky netřeba než do dne. Č. Bylo bojováno až do noci. Troj. 407. Protáhlo se to až do pěti hodin. Žer. Záp. III. 104. Vlk slíbil do smrti masa ne- jiesti. Anth. I. 105. — 2. 0 době, během které se co vykoná aneb i opětuje. Všichni do roka zemřeli (během roku). Jg. Do dvou neděl má mu dosti učiněno býti. Vš. 2. Dvakrát do téhodne. Us. Do téhodne chová jeho. Výb. I. 201. Čiňte to jednú do roka, Št. N. 325. Postí se dvakráte do téhodne. Št. N. 282. Do 14 dní musí býti všecko hotovo. Poh. TI. 126. — Pozn. Střídnou předložkou bývá v též příčině za s akkus. — Ve spojeni s pří- slovkami číselnými klade se též doba, během
které se děj opětuje, do pouhého genitivu.
To také v obyčeji měl, že vždy jednú dne
jedl. Pass. 614. Dvakrát léta ktvů osenie.
Výb. I. 1107. — 3. Znamená dobu, kterou
se co obmezuje. Smlouva do několik let uči-
něna jest (na několik let). V. Do života (pokud
by žil) mu dal. Jg. Do dne a do roka.
Svěd. Štípají komáři do času. Č. Do času
mlčím. Št. N. 204. Nepřijde-li do dne a do
roka. Poh. 153. Ješto je bylo do slibu do-
brovolné, to po slibu bude z dluhu. Št. N.
303. — 4. S čísly řadovými vytýká se čas, po
který se co děje. Do třetího dne uhoditi ne-
mohl k vojsku (po tři dni). Mudr. — III. O počtě přibližném, když se činem při- bližným počet věcí vytýká, až po kterou mezi na nejvýše jde, které nepřesahuje. Zhynulo tam do tisíce mužů; Padlo do 800 mužů. Br. Zbito jest do dvamecítma set lidu. V. Zemřelo lidu do 300000. V. Tím způsobeni do několika set tolarů za hodinu vytisknouti se může. Har. I. 3. Do tisíce lodí měli. Har. I. 284. Bylo jich v počtu do 300 osob. Žer. Záp. II. 55. — Pozn. Střídmými předlož- kami jsou v této příčině k s dat., na s akkus., s s akkus., za s akkus. — IV. Užíva se jí k vytčení stupně a míry děje slo- vesného, po kterou n. až kam se co děje, v kteréžto příčině zhusta moc slov příslo- večných do sebe má. Do vůle (do sytosti, do syta) se těch krmí najedl; Vyspal se do čer- vena; Do živého se mu dosáhlo. Jg. Do vůle se mu naposmívali. Hodují až do němoty do sebe cpajíce. Kom. Lab. 61. Do vůle se na- pili. Har. II. 65. Letos je ovoce do pána Boha. Us. Raněn jest až do smrti. Výb. I. 524. Až do smrti ho probodl. Har. I. 164. Česali se až do krve. Kom. Lab. 84. Jez do syta a dělej do potu. Č. Sladkého do syta se nenajíš. C. Tu zemi do ostatka zkazie. Arch. I. 9. Kvítečky opadly do lístečka je- dnoho. Sš. Pís. 196. Najedli se do chuti. Pov. 113. — V. O směru a vztahu. — 1. Ve spo- jení se slovesem Býti na označenou činnosti, ku které kdo chuť a náklonnosť má. Jest mi do smíchu. Není mi do tance, do žertu. Jg. Mužóm do smiecha nebieše. Dal. 89. Vám je do smíchu, ale nám pohříchu. C. Člověk i do rady i do zvády. Jg. Již mi nebude do spanie. St. skl. I. 120. — 2. Ve spojení slo- vesa býti na označenou předmětu, s nímž komu činiti jest, jenž se koho týká. Což mi do kroje? Jg. Jemu do jiných národů nic nebylo. Br. Co tobě do toho ? Kom. Lab. 67. Znamenaj, co je do nie. Výb. I. 73. Což jest do mé rady. Výb. I. 877. — Pozn. Střídnou předložkou bývá v tomto případě po s lok. — 3. Ve spojení se slovesy a adjektivy: vi- děti, míti, chtíti, nadáti se, doufati, stěžovati si, diviti se, líbí se mi, zdá se mi, jest; divno, zřejmo, zjevno jest atd. na označenou předmětu, ku kterému výrok se táhne. Hi- storia tyto tři povahy a vlastnosti do sebe míti musí (v sobě, na sobě). Koc. Co se vám do něho zdá (o něm)? Pass. Zřetelně to vi- díme do opilcův (na opilcích). Št. To se mi do nich nelíbí. Jg. To mi do něho nelibo bývá. Rad. zv. To jáz do něho vědě. Výb. I. 220. Žádného bludu do sebe nevím. Bl, 112. Nebyl bych se toho do vás nikdy nadál.
Žer. L. 51. Služebníci stěžují sobě do pánův
svých. Hos. 91. Všiu silú ufá do sebe. St.
skl. II. 28. Jiné naděje neměj do mne. Anth.
I. 1G5. Divi sě do tebe. Pass. 625. I toť je
do spravedlnosti, že jsou pod jejie jménem
všecky ctnosti. Št. Ń. 205. Co dobrého do
vás žáci ? Výb. I. 946. Divno mi do sestry
naší. Ctib. Hád. 10. Jest mně do tebe velice
lítostivé. Žer. Sn. 54. Zdali nenie zjevná
zlosť do závistného? Št. N. 121. — Pozn.
Střídnými předložkami bývají v tomto pří-
padě o s lok., na s lok. a v s akkus. —
4. Ve spojení se slovesy dáti se a pustiti
se na označenou děje nastupujícího. Dal se
do pláče, do smíchu, do křiku. Us. Kráva
dala se do střečku. Poh. 371. Císařová dala
se do stavení. Har. I. 120. Dejme se do
toho. Jen s chutí do toho. Pustil se do nás,
do práce. Us. — Pozn. Střídnou předložkou
bývá v tomto případě na s akkus. Dali se
na útěk. Dalo se na déšť. Us. (Vz Zk. Skl.
222. —225; Brt. v Listech filologických a pae-
dagogiekých II. 141. —145.; Mkl. S. 524. —
VI. „Do" ve složení s časoslovy zna-
mená a) směr děje „až někam", k cíli něja-
kému buď místnímu neb časovému. Dovezli
ho do Prahy. Us. Doleželi jsme se bílého
dne. Doseděl rána. Us. — b) Dosažení čeho
vůbec. Smrti se v tom domě dobydlíš. Ně-
kteří provazu se dokradou. Úřadu se do-
koupil. — c) Pouhé dokončení děje prostým
časoslovem vyjádřeného. S trpělivostí dočekal.
Dlužník dodržuje. Již dohospodařil. Hodiny
došly. Dobij mne. Již tu hru dohrejme.
Slunce svůj běh již dokonalo. Tn. Vz víc
Tn. str. 38. -43., 196; vz také Mkl. S. 204.
- Pozn. 1. Když se činnosť ne na celý
předmět, nýbrž jen na jistou čásť jeho táhne,
kterou k plností, k dokončení přivodí, pojí
se tato slovesa s gt., Zk., ale mor. Slováci
a Valaši nepojí jich vůbec s gt. vyjma časo-
slova zvratná. Brt. Vz Mtc. 1871. II. 86.;
1872. I. 5. Zlých časů jsme se dočkali. Velmi
bystře na kázání jich (mysl, srdce) dojímal.
— Slovesa pak s do složená, znamenají-li
pouze dokončení děje, pojí se s předmětným
akkusativem. Pšeničku jsme dožali. Už jsem
moje milé děti dochovala. Donésti novinku.
Věneček dovila. Dohnati krávu. Dodrati
kabát. Dočísti knihu. Dopiti kávu. Brt. — Pozn. 2. „Do" často vypuzuje staré „po". Co je po tom (do toho) ? Po těch dělnících nic není. (Do nich nic není). Co je nám po tobě (Co je nám do tebe?). Jv. — Pozn. 3„Do" místo „k" u Opavy a na vých.. Slov. (dle polštiny): do žida m. k židovi. Šb.

42423   1. Do Svazek: 6 Strana: 0067
1. Do. V laštině s genit. jmen osobních = k: idě do kovala, do ševca, do Pavlíčka, do nas, do kupca, do súseda, do stryka, do pana velebneho. Ve Frenštátě obecna jest tato vazba toliko při jménech rodinných: do Křenkuv, do Klinkovskych, sice místo má předložka k s dat. jako v češtině. Na Brušperku říká se: do řezníka, do nas atd., ale ku mně výhradně, na Frýdecku vedle do mně. V některých formulích zachovala se tato vazba i jinde na Mor.: Di do stvora (pom.)= di do čérta (na Zlínsku). Brt. D. 184. (Tč.). Půjdu do Míčka (k Míčkovi). U Místka. Škd. Půjdu ja do švagrovej; Jak z vojenky přijechal, do macičky pospíchal; I šla do súseda pro oheň. Sš. P. 91., 92., 635. Také na Slov.: Darmo do nás chodíš; Šuhajko, čo nechodíš do nás?; A keď ešte do vás prídem; Chodieval si do nás. Sl. ps. 99., 246., 273., 298. Šuhajova mati, ej, tak mi odkázala, aby som jej syna do nás ne- volala. Sl. spv. V. 171. Prigdže šuhaj do nás na potěšenie. Koll. Zp. I. 157. — V ná- řečí val., laš. a porn. sloveso nadávati pojí se s předložkou do a gt. pl. nadávky. Na- dávali jí do čarodenic. Nadál mi do potvor. Vynadál mu do kmínů. Brt. D. 184. — Při pojmích pohybu užívali dříve často v, kde my nyní užíváme do. Potom jej v hrob po- ložichu. Hrad. 121. a. Vendu v dóm tvój. Ž. wit. 5. 8. Vz více příkladů v List. filolog. 1882. 125.-126. (Gb.). — Do = za. Pře- vlekl se do žebraka. Laš. Brt. D.

42424   2. Do Svazek: 6 Strana: 0067
2. Do = gdo, kdo. V Podluží na Mor. Brt.

42425   Do Svazek: 6 Strana: 0067
Do-. — Do značí 1. že činnosť slovesná jde až ku předmětu dotýkajíc se ho: do- běhnouti, dohnati atd.; 2. dokončení děje: domlátiti, dosušiti; 3. příčinu pomyšlenou : dojíti spasení, dosíci, domysliti se; dopomoci; 4. výsledek, resultat dovršeného děje: do- volati se, doprositi se, dopsati se čeho; do- páliti koho. Předponu do- s předponami po-, pře-, před-, pro-, s-, u-, vz-, r-: udává a) místo, až kam: doprovoditi; b) prosté ukončení dle času: doporučiti, dopověděti; c) snahu: dopomoci; d) pleonast.: dozvěděti. Vz více v Jurs. 21., 26., 29., 30., 31. Cf. Do (Slov. I. 252. a: Do ve složení), Progr. olom. gymn. na rok 1875. str. 5. (Pk.), Brt. D. 167.

42426   -do Svazek: 6 Strana: 0067
-do přípona: stádo. Bž. 231.

42427   -do Svazek: 7 Strana: 1231
-do. Cf. Gb. Ml. I. 61., II. 136. nn., D. Lhrg. 303.

42428   1. Do Svazek: 8 Strana: 0058
1. Do. .Je s ním do přízně. 1-5rt. I). II. 287.

42429   2. Do Svazek: 8 Strana: 0058
2. Do m. hlo, dial. Hrt, I). I. 30. aj., Dšk. Jihč. I. 31.

42430   Do Svazek: 9 Strana: 0040
Do předložka u Císařova na Mor. vz Mtc. 1900. 138.

42431   Do Svazek: 10 Strana: 0051
Do Vz Mš. Slov.

42432   Do Svazek: 10 Strana: 0572
Do. Sr. Brt. Sl. 58.

42433   Do Boha Svazek: 6 Strana: 0069
Do Boha = dosť. Vz Bůh.

42434   Do času Svazek: 8 Strana: 0059
Do času = dost času. Dšk. Jihč. I. 20.

42435   Do hovíce Svazek: 6 Strana: 0083
Do hovíce, vz Doehovina.

42436   Do naha Svazek: 1 Strana: 0274
Do naha, vz Málo, Nahý.

42437   Do něj, šp Svazek: 1 Strana: 0275
Do něj, šp. m. do něho, vz Doň.

42438   Do opravdy Svazek: 9 Strana: 0042
Do opravdy, dozupravdy, zupravdovsky, ozupravdt/, vozvpravdy. zvozupravdy, zvozo- pravdy. Na jihu. Kub. 151.

42439   Do požni Svazek: 9 Strana: 0042
Do požni, počkám až do p. (až bude po žních). Us.

42440   Do skoku Svazek: 8 Strana: 0062
Do skoku. Vz Tanec mor. (3. dod.).

42441   Do skoku Svazek: 10 Strana: 0055
Do skoku, tanec Vz Brt. P. n. 924. nn.

42442   Do súdoby Svazek: 9 Strana: 0042
Do súdoby = do té doby. Vz Sien, Gb. H. ml. III. 1. 509.

42443   Do tanců Svazek: 10 Strana: 0056
Do tanců, tanec. Vz Brt. P. n. 851.

42444   Do tanečka Svazek: 10 Strana: 0056
Do tanečka, tanec. Vz Brt. P. n. 853.

42445   Do té Svazek: 10 Strana: 0573
Do té = dotud. Chodil do té, až tam došel. Brt. Sl. 63.

42446   Do tratiti Svazek: 6 Strana: 0118
Do tratiti. Za Št. přidej: N. 92. 15.

42447   Do včasu Svazek: 6 Strana: 0122
Do včasu, bei Zeiten. Přijď do včasu. Ostrav. Tč.

42448   Do vodstvo Svazek: 6 Strana: 0124
Do vodstvo, a, n , das Kommando. Šm.

42449   Do-korán Svazek: 8 Strana: 0059
Do-korán. Cť. Gb. II. ml. I. 149.

42450   Do-uzený, v Svazek: 6 Strana: 0121
Do-uzený, völlig geräuchert. D. maso. Us. Té.

42451   Doarendovati Svazek: 6 Strana: 0067
Doarendovati, aufhören zu pachten. Slov. Bern.

42452   Doarrestovati Svazek: 6 Strana: 0067
Doarrestovati, aufhören zu arretiren, in Verwahrung zu bringen. — koho. Bern.

42453   Ďob Svazek: 1 Strana: 0252
Ďob, ďub, u, ďobek, ďubek, bku, ďobeček, dubeček, čku, m. = ptačí nos, zob, zobák, ťopák, kluban. Der Schnabel. — 1). = důlek na tváři neštovicový. Pockennarbe.

42454   Ďob Svazek: 7 Strana: 1231
Ďob. Cf. Mkl. Etym. 404.

42455   Doba Svazek: 1 Strana: 0252
Doba, y, f. = čas, částka času, chvíle, ein Zeittheil, Weile, Stunde, ein Augenblick. Jg. Každé doby. V každé době života. L. Noční dobou. Ráj. — D. = počasí, die Witterung. D. zlá, dobrá. Zlob. — D. = jistý čas, určitá doba, ein gewisser Zeitpunkt, eine (gegebene) Zeit. Jg. Včera v ty doby, o ty doby, v tu dobu, o tu dobu. Us. Touž dobou; za našich dob; od dávných dob. Nt., V tu dobu, v ty doby' také = tenkráte. V tu dobu Vršovci nejmocnější byli. Háj. V dobrou dobu. Svou dobu uhlédati. Jg. Tuto dobu = nyní. Po tu dobu = ještě. Kram. Od té doby. Doba vážná, ranní, večerní smutná, Us., obecná, dějepisová, potopnin (Dilluvialzeit), rozhodná. Nz. Po sou dobu (strč. a u Jičína). V době (svým časem; toho času). Kat. 1267., 1594. Ustanovil, kterú dobú se sjíti mají. Let. 26. Každú dobú byl jest hotov k službě. St. skl. V. 5. (instr. času). — D. = jistý rozměr času, průtah, ein bestimmtes Zeitmass. Na dobu, od doby do doby. — D. = čas sám, gerade die rechte Zeit, bestimmtes Alter, Reife. Jg. Na té době = zletilý. V. Je-li dcera na vdáni a na té době. Syr., Lom., Reš., St. skl. Pojav krále tajně k sobě, poče mu praviti o té době (o lásce Tristrama a krá- lové). V ta doby kněz vece pánóm. Rkk. 40. Pro spasenou dobu. Um des Himmels willen. Us. — D. = co vhod jest, čas příznivý. Vortheil, Nutzen, Glück. Jg. D. vhodná, pří- hodná, příznivá. Us. Svatopluk to naše doba (štěstí). Dal. Jáť jsem tvoje roba, učiním vše, což tvá doba. St. skl. — D. = stav, položení, osud, die Lage, der Zustand, das Befinden, das Schicksal. Jg. Nynější d. tvá. L. Nedoba = neštěstí. — D. = podoba, tvárnost, forma, způsob. Gestalt, Form. Veseliti se s tiemto světem nenie múdrého člověka doba (způsob, Art und Weise). Ms. z 14. stolt. Doba dobu nachází. Jel. Doba k době, rovní k sobě. V. Doba doby hledá, svůj k svému a psu kosť. Prov. D. dobu najde, čo kraj sveta zajde. Mt. S. Pod jednou každou způsobou celý Kristus jest a dobou. Slavíček rájský. — Stran přísloví vz ještě: Svůj, Rovný, Podobný. V., Č. — D. r logice = forma. Doba před- stavy, myšlénky je správná n. nesprávná. Jd. Způsob, kterým se myšlení děje, slove doba. Mark. log. — D. = míra krátké slabiky. Dlouhá slabika má v sobě míru dvou dob. Zk.

42456   Doba Svazek: 6 Strana: 0067
Doba = čas, chvíle. Cf. Mkl. Etym. 47. Dobami, ab und zu; hodná d.; toť je d., das braucht Zeit. Dch. D lehká, těžká. Ně- jakou dobu. Mour. Po dlúzej dobé. Výb. II. 16. — D. určitá, jistý čas. D. bronzová, kamenná, železná, vz KP. I. 49., 46., 52., Krč. G. 1034., 1018., 1022., lidská, ib. 1035., deštivá, mořských chaluh a bezlebečných živočichů, lesů kapradích a ryb, lesů jehličích a plazů, lesů listnatých a ssavců, lesů ny- nějších a člověka; první, druhá (palaeozoická), třetí (mesozoická), čtvrtá (třetíhorní, kaino- zoická), pátá (anthropozoická) doba zem- ního rozvoje; prvohorní, jurská, druhohorní, terciarní, diluvialní, křídová, neogenní, plio- cenní, ledná či ledovcová či glacialní, post- pliocenní, alluvialní, kamenouhelná, perunská, palaeolithická, neolithická, metallická (doba bronce a železa), historická, anthropokra- tická. Stč. Zem. 641., 683., 684., 690., 706., 708., 716., 717., 719., 626., 728., 729., 697., 699., 637.-739. D. stavební, Bausaison, Us. Pdl., zrůstu, Schd. II. 234., vzdělávání, Kuitur- zeit, života, Lebensperiode, mýtní či porubní, Hiebs-, přírůstku, Zuwachs-, schnutí, Ab- sterb-, jarní atd., svlékání, Häutungs-, vy- vinování, Entwickelungs-, výseku, Durch- hiebs-, květu, Blüthen-, provozování, Be- triebs-, finanční, pracovní (Kampagne), muž- nosti, Mannszeit. Sl. les. Bylo to v době životní krise (stačí: v živ. krisi). Km. Po- svátné doby; d. slávy, vánoční, velikonoční, míru, horojská, půlnoční, unesení a rozhor- leni ; za prvních dob, za naší doby. Mour. Trojí d. v rozvoji českého písemnictví (stará, střední, nová). Tf. H. 1. 6. D. porodní. Kžk. Por. 51., 48. Od tej doby nenaříkal až do sie chvíle. NB. Tč. 43. V ta doba Samuel k Saulovi vece. Bib. Južť jest dobře na tej době; Druhý že jest v době ščasten (v čas- ném životě). Hr. rk. 9., 281. V ta doba; Vešla sta v někú dobu, aliquando. BO. V ta doba k němu vece; V níž dobu on tu řeč mluvieše; V tu dobu. Bj. Tu se v tu dobu šturm poče. Alx. Anth. I. 3. v. 37. Nebo by juž na tej době... Alx. A v ta doba aspoň mieti k Bohu dobrú žádosť; A byl-li by kto do té doby se nenaučil; Že sú ještě v ta doba kryli se křestěné; Kteříž v ta doba živi budú. Št. Kn. š. 3., 12., 13., 24. V ta doba; V ta doby. Pass. V ta dobu. ŽJK. Doba doby hledá. Smil. Doba k době hodí se to k soně. Exc. Tč. — D. = rozměr času. D. kyvu, ZČ. I. 130., Mj. 157., chvěje, 371* Schwingungszeit. Mj. Rozdělení doby denní a noční u Římanův a Řeků. Vz Vlšk. 157. — D. = čas příznivý. Jest na době, abychom šli. Us. Jg. Každá věc má svou dobu. Dch. Za dobrou dobou čekej zlou. Lpř. Doba k době, rovní k sobě. Bž. — D. = způsob atd. D. povahy. Dk. P. 162. — D. = slušnosť, hodnosť. Znal-li's krále Kosta v době; Při němžto nebiechu hněvi, ale plná milosť v době. Kat. 1268., 1594. Cf. Ne tvá to d. = po tom tobě nic není. (Gb. v List. filol. 1882. 303. — Er. vykládá v době = svým časem, toho času, který význam dle Gb. sem se nehodí). — D. v log, D. představy; d. pomyslu, jednoduchá či počáteční, vědecká, soustavná, hledací. Jd. 3., 5., 79, 93. — D. = míra krátké slabiky, mora. Dk. P. 207. D. taktu. D., na kterou připadá přízvuk, sluje těžká, d. bez prízvuku slove lehká; Rovný takt má sudý, nerovNý má lichý počet dob. Zv. Přír. Kn. I. 9. Cf. Jg. Slnosť. 83.

42457   Doba Svazek: 7 Strana: 1231
Doba. V tu dobu otvořiena jsú nebesa. Ev. víd. 2.

42458   Doba Svazek: 8 Strana: 0058
Doba. O strč. sklonění cf. Gb. Km. -a. 12. O pův. cf. Krok. 1895. 177. Jest d. proud, jenž plavce unáší neb metá v hloub, směr plavec neřídí; Velkými jež zove kronika, jsou ti, již pochopili dobu svou. Brah. 88. Jiná d., jiní pláci. Nár. list, 1890. č. 170. Ta doby kraloval Alexandr — těch časů. Zastaralé dle Bl. Gr. 170. — D. = vezdejší život. Znal-lis krále Kosta v Oyprskej zemi v době == za jeho živobytí. Kat, 1208. K tož ctie otce ama- téry, dává jim Bůh dvoje dary: prvý, že jest v duši spasen, druhý, že jest v době šťasten. Hrad. 99. a. - List. til. 1891, 01.

42459   Doba Svazek: 9 Strana: 0040
Doba. O skloňování vz Gb. II. ml. III. 1. 191. Včera těmi doby (m. dobami) V Podkrkonš. Vz Gb. H. ml. III. 1. 191, ib. III. 1. § 151.

42460   Doba Svazek: 10 Strana: 0051
Doba O významu a frasích vz Mš. Slov V době reakce lépe za reakce Vz Mtc. 1903 270.

42461   Dobaběti Svazek: 1 Strana: 0252
Dobaběti, zcela babou se státi, völlig Alt- mutter werden; cele bojácným se státi, ganz memmisch werden. Jg.

42462   Dobabiti Svazek: 1 Strana: 0252
Dobabiti, přestati babiti, aufhören He- bamme zu sein. Ros.

42463   Dobabrati Svazek: 6 Strana: 0068
Dobabrati = vollends beschmutzen; auf- hören zu beschmutzen. Slov. Bern. — se kam = dobelhati sc. D. se do města. — čeho. Babral jsem se v blátě, až jsem se cíle svého dobabral. Mor. Tč.

42464   Ďobáček Svazek: 10 Strana: 0051
Ďobáček, čku, m = zobáček Mš

42465   Dobad Svazek: 6 Strana: 0068
Dobad, u, m., die Erforschung. Podlé d-dů p. Voronových legenda panonska ná- leží prý století X. Č. KD. 1886. I. 44.

42466   Dobadati se Svazek: 1 Strana: 0252
Dobadati se = dopíditi se, erforschen, erfahren. — se čeho. Dobadal se toho. Jg., Zk.

42467   Dobádavý Svazek: 7 Strana: 1231
Dobádavý. Spis velmi d-vý, Krnd. 9.

42468   Dobadkati Svazek: 6 Strana: 0068
Dobadkati = dobelhati se, pomalu se při- blížiti. Slov. Sldk. 57, Ntr. V. 48

42469   Dobahniti se Svazek: 6 Strana: 0068
Dobahniti se, völlig lammen. Šm.

42470   Dobájeti Svazek: 1 Strana: 0252
Dobájeti, el, en, ení, zu Ende dichten. Us.

42471   Ďobák Svazek: 6 Strana: 0068
Ďobák, u, m. = zobák. Slez. Klš., Sd. Vz Ďoban.

42472   Dobakati sa Svazek: 6 Strana: 0068
Dobakati sa = domakati se, dobelhati se. Slov. Tažko mu bolo d. sa k posteli. Dbš Sl. pov. IV. 69. Hustou tmou sa na hranicu už len dáko dobakal. Er. Sl. čít. 58. — Dbš. Sl. pov. I. 543., VII. 34. Jen ťažko d-la sa domov. N. Hlsk. II 93.

42473   Ďoban Svazek: 6 Strana: 0068
Ďoban, u, m. = ďobák. Mor. a slez. Šd.

42474   Ďobanka Svazek: 6 Strana: 0068
Ďobanka, y, f., Schnabelfläsehchen, n, eine Flasche mit langem Halse. Slov. Ssk., Šm.

42475   Ďobánka Svazek: 6 Strana: 0068
Ďobánka, y, f. = třešně, již vrabci oďobali. Mor, slov. Šd.

42476   Dobaňkati Svazek: 6 Strana: 0068
Dobaňkati, zu Ende plauschen. Čekejte, až to d-ká. U Kunovic. Tč.

42477   DoBarviti Svazek: 1 Strana: 0252
DoBarviti, il, en, ení. — co čím; völlig färben. Us.

42478   Ďobas Svazek: 6 Strana: 0068
Ďobas, u, m, die Spitzaxt. Mor. Škd.,

42479   Ďobati Svazek: 1 Strana: 0252
Ďobati, ďubati, ďoubati, díbati = zobem kláti, klvati, picken, hacken. — čím, zobákem. Puch. — kde: v nose (rýpati), D., se v nose, klauben. Us. — se s čím (váhati, zaudern). Us.

42480   Ďobati Svazek: 7 Strana: 1231
Ďobati, ďubati v dialektech. Vz List. fil. 1892. 292.

42481   Dobatoliti Svazek: 1 Strana: 0252
Dobatoliti se kam. Ros. Hinwatscheln.

42482   Ďobatosť Svazek: 6 Strana: 0068
Ďobatosť, i, f., die Pockengrübigkeit. Šm.

42483   Ďobatý Svazek: 1 Strana: 0252
Ďobatý, ďubatý, ďubkovatý, důlkovatý, pockengrübig. Us. V.

42484   Dobávati Svazek: 8 Strana: 0058
Dobávati. Toho všeho poha.no dobávají. Ev. vid. 103. Mat, 0. 32. vyd. Moučík. Má býti asi: dobývají. List. til. 1894. 477.

42485   Dobávka Svazek: 6 Strana: 0068
Dobávka, y, f, die liergwerkszubusse. Slov. Ssk.

42486   Dobažiti se čeho Svazek: 6 Strana: 0068
Dobažiti se čeho, nach etwas trachten und es endlich erlangen. Sá. v Osv. I. 101.

42487   Dobčice Svazek: 6 Strana: 0068
Dobčice, dle Budějovice, Dobscbitz, ves u Chlumce v Jičín. — D. = Dobšice.

42488   Dobeblati Svazek: 6 Strana: 0068
Dobeblati = přestati beblati. Us.

42489   Dobeblositi Svazek: 6 Strana: 0068
Dobeblositi = doplkati. U Brušperka. Mtl.

42490   Dobecka Svazek: 9 Strana: 0040
Dobecka, pl., ?., jm. pole. Pck. Hol. 230.

42491   Dobečeti Svazek: 6 Strana: 0068
Dobečeti, el, ení = přestati bečeti. — se čeho = beče dosíci. Dítě se chleba d-lo. Us. Tč.

42492   Dobednářiti Svazek: 6 Strana: 0068
Dobednářiti, il, ení = přestati bednářiti. Us. Tč.

42493   Dobědovati Svazek: 6 Strana: 0068
Dobědovati = přestati bědovati. Už d-val (umřel) Tč.

42494   Doběh Svazek: 1 Strana: 0252
Doběh, u, m., das zu Ende Laufen, Ein- holen. L.

42495   Doběhati se Svazek: 6 Strana: 0068
Doběhati se, sich müde iaufen. Ssk.

42496   Doběhlý Svazek: 1 Strana: 0252
Doběhlý, der bis zu Ende gelaufen. Jg.

42497   Doběhnouti Svazek: 1 Strana: 0252
Doběhnouti, hnul, a hl, utí; dobíhati, dobíhávati= během dojíti, dem Ziele zueilen; erlaufen, erreichen; dostihnouti, einholen; do- skočiti, einen Sprung wohin machen. Jg. — abs. Hodina dobíhá (dochází), Jg., die Stunde schlägt. — koho, čeho. V. Doběhl cíle svého. Jel., Št. Poráželi všecky, kterých dohěhli. Ben. — koho, co = postihnouti. Aťby ji doběhl a lapil (duhu). Reš. Syr — kam: doběhni mi do mlýna k strýci. Kdyby zajíc nesral u Malina, doběhl by až do Kolína. Prov. Doběhnu si do kasáren. Er. P. 249. Jáz doběhu na palúček po (= pro) konieček bielý. Rkk. 62. Vz Po. D. k břehu, Us., ke konci, V., k cíli. Kom. — Br.

42498   Doběhnouti co Svazek: 7 Strana: 1231
Doběhnouti co. Kdes to doběh' (ukradl). Us. vojen. — Až na nohách doběhne. Chč. m. s. III. 43. Dobeknouti něco = špatně skončiti. Ten to dobekl! Čce. Tkč. — kdy. Už brzo dobekne (umře). Ib. Tkč.

42499   Doběhnouti kam Svazek: 6 Strana: 0068
Doběhnouti kam. Doběhla tam kvačka, hned sa strhla rvačka. Sš. P. 704. — čeho: cíle. Št. Kn. š. 126. Doběhnutí, n, der Hinlauf.

42500   Dobehúvať Svazek: 6 Strana: 0068
Dobehúvať = dobíhávati. Slov. V tom už stará k nim d-la. Dbš. Sl. pov. I. 45.

42501   Dobek Svazek: 6 Strana: 0068
Dobek, bka, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119.

42502   Ďobek Svazek: 6 Strana: 0068
Ďobek, bku, m. = zobek, zob, kousek na zob; zobáček. Us. Šd.

42503   Dobek Svazek: 8 Strana: 0058
Dobek, bka, ni., vz násl. Tobiáš.

42504   Dobekati Svazek: 6 Strana: 0068
Dobekati = přestati bekati. Už dobekal (umřel). Us. Tkč.

42505   Doběleti Svazek: 1 Strana: 0253
Doběleti, el, ení, ganz weiss werden. Us.

42506   Dobelhati se kam Svazek: 6 Strana: 0068
Dobelhati se kam. Vz Belhati, Babrati.

42507   Dobelice Svazek: 6 Strana: 0068
Dobelice, dle Budějovice, Dobelitz, ves u Krumlova.

42508   Doběliti Svazek: 1 Strana: 0253
Doběliti, il, en, ení, ausbleichen. Jg. — co: plátno.

42509   Doben Svazek: 6 Strana: 0068
Doben, bna, m, os. jm. Pal. Rdh. I. 119.

42510   Dobené Svazek: 1 Strana: 0253
Dobené, obrazcové číslo. Vz S. N.

42511   Dobenin Svazek: 6 Strana: 0068
Dobenin, a, m , u Kladska. Tk. III. 94., Sdl. Hr. II. 157.

42512   Dobenina Svazek: 6 Strana: 0068
Dobenina, y, f, místo na hranicích pol- ských. Tk. I. 112.

42513   Dobený čím Svazek: 6 Strana: 0068
Dobený čím. Čísla čtyrúhelnikero d-ná (čtyrúhelničná či tetragonalní), Tetragonal-, Quadratzahen, figurirte Zahlen. Nz. Cf. S. N.

42514   Doběrač Svazek: 1 Strana: 0253
Doběrač, dobírač, e, m. Us. Der völlig nimmt.

42515   Doběrák Svazek: 1 Strana: 0253
Doběrák, u, m., v pivováře, der Aus- schöpfer. Rk.

42516   Doberářik Svazek: 8 Strana: 0058
Doberářik, u, ni., domin, od doberák. Dievčatá, boly sbierať borovnice; nasbieraly s plné hrnčeky, i d-čiky boly do poly plny. Slov. ľhľd. 1894, 107.

42517   Doběrek Svazek: 1 Strana: 0253
Doběrek, rku, m., doběrka, dobírka, y, f. Nachnahme. Ostává na dobírku pět zlatých. Us. Posýlati zboží na doběrku (ne: proti doběrce). Jv. — D. = dobírání. Jg.

42518   Doběrek Svazek: 7 Strana: 1231
Doběrek. Na doběrku = na sklonku. Č. Rž. XL.

42519   Doběrka Svazek: 6 Strana: 0068
Doběrka, y, f, das Völlignehmen; die Bierwürze. Šm.

42520   Doběrná Svazek: 8 Strana: 0058
Doběrná, é, f., Abtragefrucht, f. = ho- spodářská rostlina pěstovaná na pozemcích už dlouho nelinojených, tak že poslední síly země z hnojení nabylo vyčerpává, jako oves. Vz Ott. VII. 703.

42521   Doběrný Svazek: 6 Strana: 0068
Doběrný, Nachnahme-. D. list. Us. Pdl.

42522   Doberu Svazek: 6 Strana: 0068
Doberu, vz Dobrati.

42523   Dobeř Svazek: 6 Strana: 0068
Dobeř = Debeř, míst. jm.

42524   Dobeřovice Svazek: 10 Strana: 0572
Dobeřovice, zaniklá ves v Bučovsku na Mor. Vz Mtc. 1905. 380.

42525   Doběslav Svazek: 6 Strana: 0068
Doběslav, a, m, os. jm. Arch. IV. 452.

42526   Dobeslav Svazek: 8 Strana: 0058
Dobeslav, a, m. Odvozeniny vz v Kotk. 10.

42527   Dobeš Svazek: 1 Strana: 0253
Dobeš, e, m., Tobiáš. Št.

42528   Dobeš Svazek: 6 Strana: 0068
Dobeš, bše, m. = Tobiáš. BO, Št. Kn. š. 106, Dal. 156, 157, D. ol. VI. 487, Tk. II. 352., V. 238, Sdl. Hr. II. 276. — D., ves u Miletína, vz Blk. Kfsk. 1297.; mlýn u Blatné.

42529   Dobeš Svazek: 8 Strana: 0058
Dobeš, e, ni. Gb. II. ml. I. 103., Mus. 1891. 117. Vz Tobiáš (dole). — D. Jan, čes. kreslíř, nár. 1815. Vz Ott. VII. 704.

42530   Doběšice Svazek: 6 Strana: 0068
Doběšice, dle Budějovice, Dobeschitz, ves u Písku. Tf. Odp. 288, Blk. Kfsk. 1297.

42531   Dobešov Svazek: 6 Strana: 0068
Dobešov, a, m , Dobeschow, ves u Tá- bora. Vz Blk. Kfsk. 850, Sdl. Hr. I. 222., IV. 369.

42532   Dobešovice Svazek: 6 Strana: 0068
Dobešovice, dle Budějovice, Dobescho- witz, ves u Kolína, PL, u Letošova na Mor. D. ol. VII. 220, Žer. Záp. II. 13.

42533   Dobešový Svazek: 6 Strana: 0068
Dobešový, Dobischwald, ves v Opavsku.

42534   Dobětice Svazek: 6 Strana: 0068
Dobětice, dle Budějovice, Doppitz, ves u Ústí nad Lab. PL.

42535   Dobev Svazek: 6 Strana: 0068
Dobev, ě, f, Alt-Dobew; D. Nová, Neu- Dobew, vsi u Písku. Petr z Dluhé Vsi se- děením v Dobevi. Arch. III. 538., Sdl. Hr. III. 95, IV. 144, 152.

42536   Dobezpečiti Svazek: 6 Strana: 0068
Dobezpečiti = ubezpečiti. Bern. Doběžectví, n., die Dauerlauferei. Dch.

42537   Doběžek Svazek: 6 Strana: 0068
Doběžek, žku, m. D-ky, Einlaufe (Waare etc.). Mor. Tč.

42538   Doběžitelný Svazek: 6 Strana: 0068
Doběžitelný, im Lauf erreichbar. Šm.

42539   Doběžník Svazek: 6 Strana: 0068
Doběžník, u, m. D. v perspektivě. NA. V. 82.

42540   Dobiáš Svazek: 8 Strana: 0058
Dobiáš, e, ni., vz násl. Tobiáš.

42541   Dobiášek Svazek: 6 Strana: 0068
Dobiášek, ška, m.. os. jm. 16. stol.

42542   Dobicer Svazek: 6 Strana: 0068
Dobicer, kra, m. D. Fr. Jos, nar. 1811., kněz. Vz Jg. H. 1. 2. v. 547.

42543   Dobičovati koho Svazek: 1 Strana: 0253
Dobičovati koho, zu Tode peitschen.

42544   Dobiedzať do koho Svazek: 8 Strana: 0058
Dobiedzať do koho = naléhati. U Lip- tova-. Phľd. 1894. 254.

42545   Dobíhač Svazek: 9 Strana: 0040
Dobíhač, e, m. D. k soudu. Slád. Lear. 56.

42546   Dobíhající Svazek: 6 Strana: 0068
Dobíhající = až na konec nebo kraj bě- žící. Rst. 407.

42547   Dobíhání Svazek: 6 Strana: 0068
Dobíhání, n. vz Doběhnouti. D. motoru. ZČ. I. 273.

42548   Dobíhati Svazek: 1 Strana: 0253
Dobíhati = doběhnouti.

42549   Dobíhavosť Svazek: 1 Strana: 0253
Dobíhavosť, i, f., Zudringlichkeit.

42550   Dobíhavosť Svazek: 6 Strana: 0068
Dobíhavosť, i, f, die Zudringlichkeit. Slov. Loos.

42551   Dobíhavý Svazek: 1 Strana: 0253
Dobíhavý, lezlý, zudringlich. Jg.

42552   Dobíhavý Svazek: 6 Strana: 0068
Dobíhavý, zudringlich. Slov. Loos.

42553   Dobíjati na koho Svazek: 6 Strana: 0068
Dobíjati na koho = dorážeti. Mor. a slov. Brt. Otec každý den na mne dobíjal. Koll. IV. 152. Vyskočia všakové potvory a budú na teba d. Dbš. Sl. pov. I. 261. Vz Dobiti, 1. Dobíjeti, vz Dobiti.

42554   Dobíliti, il Svazek: 1 Strana: 0253
Dobíliti, il, en, ení. — co. Vz Bíliti.

42555   Dobírák Svazek: 1 Strana: 0253
Dobírák, u, m., náčiní v pivováře, der Ausschöpfer. Rohn. Vz Doběrák.

42556   Dobíraná Svazek: 9 Strana: 0042
Dobíraná (slavnosť). Sr. Dožatá. Mtc. 1899. 222.

42557   Dobíraný Svazek: 6 Strana: 0068
Dobíraný; -án, a, o. — odkud: ze dna, bis vom Bodengrunde herausgeschöpft. Dch.

42558   Dobírati Svazek: 1 Strana: 0253
Dobírati, vz Dobrati.

42559   Dobírka Svazek: 1 Strana: 0253
Dobírka, vz Doběrek.

42560   Dobírka Svazek: 8 Strana: 0058
Dobírka, y, f. Poštovní d. Vz Ott. VIL 705.

42561   Dobislav Svazek: 6 Strana: 0068
Dobislav, a, m, os. jm. Pal. Rdh. I.119.

42562   1. Dobiti Svazek: 1 Strana: 0253
1. Dobiti, dobiji, dobij, il, it, ití; dobíjeti, el, en, ení = náležitě vybiti, tüchtig schlagen; až po náležitou míru vbíti, gehörig einschlagen; do smrti ubiti, vollends todt schlagen. Jg. Hodina dobila. Hodiny dobíjejí. Zu Ende schlagen. Us. — komu. Dobře jim dobili (náležitě je vybili). L. — koho, co. Na zemi ležícího byl by ho dobil, V.; zraněného d., Troj., hřebík. Us. — v čem: ve hře jistou kartou d., überstechen. Jg. — čeho. Ostatku vojska nepřátelského dobil = k pobitým při- činil, ausser den Geschlagenen noch schlagen. L. — se kam = bije někam se dostati, sich wohin durchschlagen. Dobil se až do města. Zloděj do pokoje se dobíjel. L. — se čeho na kom čím, erprügeln. Válkou se toho na něm dobil. — se oč čím = válčiti oč bije se, sich um etwas schlagen. Mečem se dobí- jeli o berlu. L.

42563   2. Dobiti Svazek: 6 Strana: 0069
2. Dobiti, il, en, ení, formen. — co. Básník formuje či dobí slova. Dk. P. 492. Dobitný, treffend, eindringend, Šm.
Dobivka, y, f., der Gnadenstoss. Loos.

42564   1. Dobiti koho jak Svazek: 6 Strana: 0069
1. Dobiti koho jak : až do smrti. Put. sv. 69. Vz Dobíjati. — se čeho. Bil se, mlátil se a dobré ženy nedobil se. Č. M. 385.

42565   Dobitka Svazek: 1 Strana: 0253
Dobitka, y, f., dobití, der Gnadenstoss. L.

42566   Dobítka Svazek: 10 Strana: 0051
Dobítka, y, f, Anregung, vybídnutí. Článek vyšel teprv po mé d-tce. Hol. Met. II 520 — Vlč. Lit. II 2. 54

42567   Dobitý jak Svazek: 9 Strana: 0040
Dobitý jak. D-tej na máčku. Šeb. 220

42568   Dobízeti koho čím k čemu Svazek: 9 Strana: 0040
Dobízeti koho čím k čemu. ??l. ??m. 18.

42569   Dobízeti se komu Svazek: 6 Strana: 0069
Dobízeti se komu = nabízeti se. Us. Vk., Ziak.

42570   DoBizna Svazek: 1 Strana: 0253
DoBizna, y, f., doba, podoba, Gestalt. Krok.

42571   Dobižný Svazek: 9 Strana: 0433
Dobižný, uber, bohatý. D. město. XV. stol. List. fil. 1901. 43.

42572   Dobjíti Svazek: 9 Strana: 0434
Dobjíti. Sirotek došel ? létům. 1422. Mšín. 10.

42573   Dobka Svazek: 6 Strana: 0069
Dobka, y, f, os. jm. Pal. Rdh. I. 120., D. ol. I. 469.

42574   Ďobka Svazek: 6 Strana: 0069
Ďobka, y, f. = ďubka, Ssk.

42575   Dobka Svazek: 8 Strana: 0058
Dobka, y, ť. = Dobislaca, žen. jm. Ott. VII. 705.

42576   Ďobka Svazek: 8 Strana: 0058
Ďobka = ďubka. Phľd. 1894. 720.

42577   Dobkov Svazek: 6 Strana: 0069
Dobkov, a, m., Dobkau, ves u Chotěboře.

42578   Dobkovice Svazek: 6 Strana: 0069
Dobkovice, dle Budějovice, Dubkowitz, ves u Lobosic; Topkowitz, ves u Neštědic. PL., Blk. Kfsk. 863.

42579   Dobláčať Svazek: 6 Strana: 0069
Dobláčať = dobečeti. Slov. Bern.

42580   Doblahoslaviti Svazek: 6 Strana: 0069
Doblahoslaviti, aufhören glücklich zu machen, zu pReisen. Bern.

42581   Doblátiti Svazek: 6 Strana: 0069
Doblátiti, il, cen, ení, vollend kothig machen. Bern.

42582   Doblázniti Svazek: 1 Strana: 0253
Doblázniti, il, ěn, ění, völlig närrisch machen; ausfaseln. Jg.

42583   Doblečeti Svazek: 6 Strana: 0069
Doblečeti, el, ení = dobečeti. Bern.

42584   Doblednouti Svazek: 6 Strana: 0069
Doblednouti, dnul a dl, uti, vollends blass werden; aufhören blass zu werden Bern.

42585   Doblekotati Svazek: 6 Strana: 0069
Doblekotati, aufhören zu kollern, lallen, stammeln. Bern.

42586   Dobleptati Svazek: 6 Strana: 0069
Dobleptati, doblaptati (vz Dobleptnouti), zu Ende ausplaudern. Us. Tč.

42587   Dobleptati co Svazek: 10 Strana: 0051
Dobleptati co. Vz Dobleptnout Jrsk. VIII 3 239.

42588   Dobleptnouti Svazek: 1 Strana: 0253
Dobleptnouti. — co. Sotva to dobleptl. Ausplaudern.

42589   Doblíkati Svazek: 9 Strana: 0040
Doblíkati. Až d-ká plamínek: jeho chatrného zdraví = dohoří. Jeln. 67. Sr. Blikati.

42590   Doblín Svazek: 6 Strana: 0069
Doblín, a, m., Döbeln, mě. v Míšni. Pal. Děj. II. 1. 293.

42591   Doblížiti se Svazek: 6 Strana: 0069
Doblížiti se, sich bis ans Ende nähern. Hol. 67.

42592   Doblkati Svazek: 6 Strana: 0069
Doblkati, doblknouti = přestati blkati, zu Ende flackern. Plamen už doblkal. — kam = blkem se dostati. Plamen doblknul až na střechu. Mor. Tč.

42593   Dobľohruška Svazek: 8 Strana: 0058
Dobľohruška, y, m., os. jm. Kbrl. Dmžl. 22.

42594   Dobľoruka Svazek: 8 Strana: 0058
Dobľoruka, y, m., os. jm. Kbrl. Dnizl. 22.

42595   Doblouditi Svazek: 6 Strana: 0069
Doblouditi, il, ění = bludnou cestou do- jíti. Až k vám d-dil. Us. Tč.

42596   Doblýskati se Svazek: 6 Strana: 0069
Doblýskati se, aufhören zu blitzen. Bern.

42597   Dobner Svazek: 6 Strana: 0069
Dobner, a, m. Gel. D. 30/5 1719.- 24/5 1790., historik. Vz Back. I. 197., Tf. H. I. 3. v. 94., 95., 152., S. N.

42598   Dobner Svazek: 7 Strana: 1231
Dobner Gel Cf. Pyp. K. II. 537.

42599   Dobner Svazek: 8 Strana: 0058
Dobner, a, m. D. J. Gel. 1719.—1790., otec kritické historie české. Vz Ott. VIL 700.

42600   Dobner Svazek: 9 Strana: 0040
Dobner Gelas. Vz Jub. VI, FIš. Písm. 489.

42601   Dobner Svazek: 9 Strana: 0433
Dobner Gelasius. Vz Vlč. Lit. II. 147., 153.

42602   Dobner Svazek: 10 Strana: 0051
Dobner Gelas. Vz Lit I 908.

42603   Dobner Svazek: 10 Strana: 0572
Dobner. Sr. Dolen. Pr. 204.

42604   Dobnosť Svazek: 10 Strana: 0051
Dobnosť, i, f., formalitas. Mark

42605   Dobný Svazek: 1 Strana: 0253
Dobný=užitečný, Tkadl.; formalní. Marek.

42606   Dobný Svazek: 6 Strana: 0069
Dobný = formalný. D. logika, pojem, pravda. Jdč. 4., 14. — D., periodisch Ssk.

42607   Dobný Svazek: 7 Strana: 1231
Dobný, ého, m., vrch u Žernosek. Řvn. 166.

42608   Dobný Svazek: 8 Strana: 0058
Dobný. Krok 1895. 177.

42609   Dobod, u Svazek: 6 Strana: 0069
Dobod, u, m., geführter Stoss, v šermíř. Čsk., NA. III. 68.

42610   Dobodati Svazek: 1 Strana: 0253
Dobodati, vz Dobůsti.

42611   Dobochov Svazek: 6 Strana: 0069
Dobochov, a, m., ves v Budějovsku. Blk. Kfsk. 653., Sdl. Hr. III. 302.

42612   Doboj Svazek: 6 Strana: 0069
Doboj, e, m., mě. v sev. Bosně. Tč.

42613   Dobojovati Svazek: 6 Strana: 0069
Dobojovati. — abs. Dobojoval (= umřel). Tkc., Dch. — co: boj. Čch. Bs. 66. — se čeho kdy: míru po mnoholetém zápasu. Us.

42614   Dobojovati se čeho čím Svazek: 1 Strana: 0253
Dobojovati se čeho čím, bojem získati, erkämpfen. Dědictva království nebeského pravým bojem se dobojovali. Pass.

42615   Doboleti Svazek: 6 Strana: 0069
Doboleti, el, ení, aufhören zu schmerzen. Bern.

42616   Doboměr Svazek: 6 Strana: 0069
Doboměr, u, m., der Zeitmesser. Ssk., Šm. Doboměrný, metronomisch, zeitmessend Loos.

42617   Dobopněti Svazek: 1 Strana: 0253
Dobopněti, vz Bobněti, ganz aufschwellen. Ros.

42618   Dobor Svazek: 6 Strana: 0069
Dobor, u, m., das Vollendsgenommene. Šm., Loos.

42619   Doboran Svazek: 7 Strana: 1231
Doboran, u, m. = sůl kyselinou boříko- vou dosycená. Presl v Kroku.

42620   Dobóřit koho Svazek: 10 Strana: 0051
Dobóřit koho = dobuditi Lišeň Mtc. 1902 236. Vz Dobouřiti

42621   Dobořiti co Svazek: 1 Strana: 0253
Dobořiti co, völlig zerstören. Martim.

42622   Doboskati Svazek: 6 Strana: 0069
Doboskati, aufhören zu küssen. Bern.

42623   Dobosorovati Svazek: 6 Strana: 0069
Dobosorovati, aufhören zu hexen. Bern.

42624   Dobospodařiti Svazek: 6 Strana: 0082
Dobospodařiti. Který hospodář nemyslí večer: Co zejtra?, ten již d-řil. Tč.

42625   Dobosť Svazek: 6 Strana: 0069
Dobosť = dohodnouti, dobůsti. Bern.

42626   Dobotvorný Svazek: 8 Strana: 0058
Dobotvorný, formativus. Mark. (Krok 1890. 7.).

42627   Dobotvorný Svazek: 10 Strana: 0051
Dobotvorný, epochemachend D. roz- hraní List fil. ? 314

42628   Doboucí Svazek: 6 Strana: 0069
Doboucí. To ste už u nás nebyl dobu doboucí (dlouho). Us. Vk.

42629   Dobourati co Svazek: 1 Strana: 0253
Dobourati co, dům, zeď, vollends ein- reissen. Us.

42630   Dobouřiti Svazek: 1 Strana: 0253
Dobouřiti, verbrausen, ausstürmen. Tamo k horám dobúří naše pomsta. Rkk.

42631   Dobouřiti Svazek: 10 Strana: 0051
Dobouřiti Vojny d-ly Tbz. V 9 37.

42632   Dobouřiti se kam Svazek: 6 Strana: 0069
Dobouřiti se kam. Nemohu se domů d. (dotlouci). Us. Tč., Přk.

42633   Dobově Svazek: 10 Strana: 0572
Dobově. Věc d. vhodná. Nár. list. 1904. 353. 2.

42634   Dobový Svazek: 10 Strana: 0051
Dobový = podle doby D. charakter Nár list 1902

42635   Dobr Svazek: 9 Strana: 0040
Dobr, podle, chlap a dub'. Gb. H. ml. III. 1. 262.

42636   Dobr Svazek: 10 Strana: 0051
Dobr, vz Dobrý.

42637   Dobra Svazek: 6 Strana: 0069
Dobra, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 120.

42638   Dobrá Svazek: 6 Strana: 0069
Dobrá. Dobrá! Recht so! gut ist's! Us. D. — D., é. f., ves u Přibislavě, Blk. Kfsk. 933., Sdl. Hr. IV. 330.; Dobrau, ves u Frýdka ; D. Veliká, B. Malá, Gross-, Klein-Dobrai, vsi u Unoště. PL. Cf. Tk. I. 157., III. 4., V. 238., 177.

42639   Dobra Svazek: 9 Strana: 0040
Dobra. Gb. H ml. III. 1. 262. Vz Dobr.

42640   Dobrá naděje Svazek: 1 Strana: 0253
Dobrá naděje. Předhoří dobré naděje. Vz popis v S. N. Das Vorgebirge der guten Hoffnung.

42641   Dobrá sůl Svazek: 1 Strana: 0253
Dobrá sůl, gt. Dobré soli, f., mě. Halle. V.

42642   Dobrá Voda Svazek: 6 Strana: 0069
Dobrá Voda, vz Dobrý.

42643   Dobrá vůle Svazek: 1 Strana: 0253
Dobrá vůle, vz Dobrý.

42644   Dobráckosť Svazek: 7 Strana: 1231
Dobráckosť. i, f., Gutmüthigkeit, f. Arb Dobrač. e, m. = kopec u Běláka v Korut. LObz. XVII. 60.

42645   Dobrácký Svazek: 1 Strana: 0253
Dobrácký, gut, gutmüthig. D. člověk.

42646   Dobrácky Svazek: 6 Strana: 0069
Dobrácky, gutmüthig. D. se usmívati. Us. D. hloupá tvář. Hrts.

42647   Dobráctví Svazek: 6 Strana: 0069
Dobráctví, n., die Gutmüthigkeit. Dch.

42648   Dobráček Svazek: 6 Strana: 0069
Dobráček, vz Dobrák.

42649   Dobráčik Svazek: 9 Strana: 0040
Dobráčik, a, m. = dobrák. Slov. Zát. Př. 34. a. Dóbravy, jm pole. Pck. Hol. 80.

42650   Dobračka Svazek: 6 Strana: 0069
Dobračka, y, f., die Gutmüthige. Us.

42651   Dobrák Svazek: 1 Strana: 0253
Dobrák, a, dobráček, čka, m., ein guter Mensch.

42652   Dobrák Svazek: 6 Strana: 0069
Dobrák. Padl na d-ka. Us. Dř. To je d. člověk.

42653   Dobrák Svazek: 7 Strana: 1231
Dobrák, u, m. = krejcar = 2 ?, nyněj- šího krejcaru. Us.

42654   Dobrakovati Svazek: 1 Strana: 0253
Dobrakovati, ganz aussortiren. — co. Ros.

42655   Dobralo mu Svazek: 1 Strana: 0253
Dobralo mu = nahnalo mu strachu, hat ihn eingeschüchtert. Na Slov.

42656   Dobrámysl Svazek: 6 Strana: 0069
Dobrámysl, vz Dobrý.

42657   Dobran Svazek: 6 Strana: 0069
Dobran, a, m., os jm. D. ol. I. 1091., Arch. I. 256.

42658   Dobraň Svazek: 6 Strana: 0069
Dobraň, ě, m., os. jm. Arch. I. 179., III. 497.

42659   Dobrané Svazek: 7 Strana: 1231
Dobrané v Polsku, kmen. Šf. Strž. II. 422.

42660   Dobrání, n Svazek: 6 Strana: 0069
Dobrání, n. Zásylka na d. Vz Dobírka. Hnš.

42661   Dobraník Svazek: 10 Strana: 0051
Dobraník, a, m, nějaké zvíře. Prešp 495.

42662   Dobrániti Svazek: 6 Strana: 0069
Dobrániti, aufhören zu eggen, zu schützen. Bern.

42663   Dobranov Svazek: 6 Strana: 0069
Dobranov, a, m., Dobern, ves u Bene- šova (Bensen).

42664   Dobranovský Svazek: 6 Strana: 0069
Dobranovský z Dobranova. Vz Blk. Kfsk. 1297.

42665   Dobraný Svazek: 1 Strana: 0253
Dobraný. Vz Dobrati. D. berně, behobene Steuer. Máte ještě na dobranou 2 zlaté. Us. Vz Doběrek.

42666   Dobratak Svazek: 6 Strana: 0069
Dobratak, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119.

42667   Dobrati Svazek: 1 Strana: 0253
Dobrati, doberu, ber, bera (ouc), al, án, ání; dobírati = ještě nad vzaté bráti, noch mehr hinzunehmen; bráti až po, bis wohin nehmen, greifen, langen, kommen; do ostatku všecko bráti, vollends nehmen; se = dosti najíti. Jg. — co: peníze, jahody, jablka (poslední vzíti). Us. — na co. Dobírati má ještě na kontrakt (ještě nad vzaté bráti). Us. — čeho: dna. Jg. Dobral nepřítel ostatku. Jg. — co čím: maltu lžicí. D. — se čeho, najíti, finden; dokopati se, ergraben. Dobrati se někoho, jehož někdo hledá (najíti ho). Kom. Hannibala se dobrali (dohonili ho). V. Dobral se města (dostal se k němu). Výb. D. se břeha. Alx. 1126. Dobral se vrat a mostu do hradu. Háj. Kde bych se peněz dobral! Ml. D. se naučení u Boha. Kom. D. se vody (dokopati) Jg. D. se pevných základův mlu- vovědy. Šf. V písmu svatých tajemství se dobírala. Obor. pan. — (se) kam. Do ta- jemství tvého se dobrali. L. Dobral se na tu horu. L. Dobral až do zřídla, do dna. Jg. D. se ke dnu, Us., k pokladu (dostati se k němu). Har. — komu jak. Dobrali mu do živého = doťali mu, setzten ihm bis aufs Blut zu. Jg.

42668   Dobrati. — koho Svazek: 6 Strana: 0069
Dobrati. — koho. Ta věc mne dobírá, bringt mich auf. Us. Dch. — komu. D-lo mu = nahnalo mu strachu. Na Slov. Dobral si (o opilém). Us. — co komu. Doberte mi to zboží. Us. Dch. — si koho = špičkovati, aufziehen, zum Besten haben. Dch., Kká. Td. 161., Mrš., Kšť. — se čeho. Nedobrali bychom se konce chtéjíce vypočítávati vše- cky. . Dk. Dobírati se smyslu, Sš. 111. 202., výsledků, Osv. I. 485. Matičko, nemožu spáti, ani se sníčka dobrati. Sš P. 45. DobRa sě jednoho krále. St. skl. IV. 238. Chtě se rád dobrati břeha (chytiti, k němu se dostati). Alx. V. v. 1817. (HP. 44.). — se čeho čím, jak. Čtením se dobíráme úplného dojmu. Dk. Pokusy dobral se výsledku. Osv. I. 416. Dobral se touto methodou známostí zevrub- ných. Mus. 1880. 184. Sladkosti se nedobírej až do hořkosti. Mudr. 353. — kde. Při každé věci d. se posledních základů. Dk. Roz. fil. 186.

42669   Dobratice Svazek: 6 Strana: 0069
Dobratice, dle Budějovice, Dobratitz, ves u Těšína.

42670   Dobrava Svazek: 6 Strana: 0069
Dobrava, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 120., Šf. Strž. II. 454.

42671   Dobravice Svazek: 6 Strana: 0069
Dobravice, vz Doubravice. Blk.

42672   Dobravka Svazek: 6 Strana: 0069
Dobravka, y, f. D., čes. kněžna, manžela svého Mečislava na křesťanství obrátila. Sr. Koll. II. 273

42673   Dobrávůle Svazek: 7 Strana: 1231
Dobrávůle, m,, os jm. Wtr. Obr. I. 88. Dobře = hodně. Bochník d. črnější. Výb. I. 1175. Dobřeľubý, beneplacitus. Ž. kl. 118., 108. a j. Dobřeňan, a, m. Europanus, zastr. Pršp. 36. 89. Dobřenský Václ. † okolo 1599. Cf. Výb. II. 1586. nn. (tam i výbor z jeho spisů).

42674   Dobrce Svazek: 6 Strana: 0069
Dobrce (Dobřec), dle Budějovice, Debřetz, ves u Solnice. Vz Blk. Kfsk. 885.

42675   Dobrčice Svazek: 6 Strana: 0070
Dobrčice, dle Budějovice, Dobrtschitz, ves u Přerova, D. ol. I. 485.; Dobschitz, ves u Bíliny. Blk. Kfsk. 95., Sdl. Hr. I. 148.

42676   Dobré Svazek: 6 Strana: 0070
Dobré, ého, n.. Dobrey, ves u Solnice. Blk. Kfsk. 679.

42677   Dobrek Svazek: 10 Strana: 0051
Dobrek, brka, m. = mocny človek Gb Slov

42678   Dobreprající Svazek: 6 Strana: 0070
Dobreprající. Za peňáze sa jednajú na rok služebníci a za lásku až na věky tví d. Glč. I. 131.

42679   Dobrízganý Svazek: 6 Strana: 0071
Dobrízganý; -án, a, o = došibaný. D. koža. Slov. Hdž. Ds. 29.

42680   Dobrk Svazek: 7 Strana: 1232
Dobrk, a, m., epulentus, zastr. Pršp. 45. 37.

42681   Dobrk Svazek: 9 Strana: 0433
Dobrk v VII. 1232. dle Uč spol. 1893. 7. omylem m.: dobrák (epulentus).

42682   Dobrka Svazek: 6 Strana: 0071
Dobrka, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 120., D. ol. 202., 469.

42683   Dobrkati se kam Svazek: 6 Strana: 0071
Dobrkati se kam = doletěti, dojíti. Cf. Brkati. Jak jsem se dobrkal na kvartýr, už nevím. Kos. — se kdy kam. Druhý den pod večer šťastné jsme se dobrkali do Prahy; On stěží se d-kal po jedenácté (ho- dině). Kos. v Km. 1886. 150., 264., 198. - se čeho. Co nás to stálo potu, nežli jsme se pravdy d-li. Kos. Ol. I. 263.

42684   Dobrkov Svazek: 6 Strana: 0071
Dobrkov, a, m., Dobrkow, ves u Chrastě; Dobrikau, ves u Svíň, vz Blk. Kfsk. 411., Sdl. Hr. II. 302.; Turkovitz, ves u Krum- lova. PL.

42685   Dobrkovice Svazek: 6 Strana: 0071
Dobrkovice, dle Budějovice, Dobrko- witz, ves u Uher. Hradiště. D. ol. VI. 604., VII. 162.

42686   Dobrkovský Svazek: 6 Strana: 0071
Dobrkovský, ého, m., os, jm. Šd.

42687   Dobrná Svazek: 6 Strana: 0071
Dobrná, é, f., Dobern, ves u České Ka- menice.

42688   Dobrné Svazek: 6 Strana: 0071
Dobrné, ého, n., Zistl, ves u Krumlova.

42689   Dobrnice Svazek: 6 Strana: 0071
Dobrnice, dle Budějovice, Dobrnitz, ves u Haber. Blk. Kfsk. 692.

42690   Dobrný Svazek: 10 Strana: 0051
Dobrný, adj k debř Gb Slov.

42691   Dobro Svazek: 1 Strana: 0254
Dobro, adj. gut. Nenie člověku dobro samému býti. Tkad. — Dobro, a, n., subst. Das Gut, etwas Gutes. Jg. Nejvyšší, svrcho- vané d. Nz. Cizozemec nepřišel jest hledat dobra tvého. Dal. Až se na dobro změní. Puch. Dobro milo odkudkoli. Prov. Obecné d. Nt. K dobru zapsáno, germ. zu Gute schreiben, m. někomu na jeho pohledávku něco odepsati (odraziti), sraziti v účte. Jv. — Z dobra, z čista dobra. Zlob. Všecko se to do dobra rozvařilo (= docela, ganz u. gar). Us. — Na dobro = notně, tüchtig. Na dobro opilý. Us. — I proč ne na dobro (warum nicht gar)? Šm. — Po dobru = po dobrém, im Guten. Jdi tam po dobru, sice... Us. Nemohl to s ním po dobru spraviť. K. Poh. 552. Vz Po. — Skončil svou řeč na dobře. K. Poh. 430. — D. = zdraví, blaho, Wohl, Heil, die Wohlfahrt. To jest s dobrem obce. L- Dobrocenný, vollgiltig. D. mince. D.

42692   Dobro Svazek: 6 Strana: 0071
Dobro adj. Dobroj nám zde býti M. Žej' dobro čísti sv. písmo. Št. Kn. š. 6. — D., subst. D. = každá věc n. událost' nám prospěšná. Blř. D. vnější, vnitrné, duchové. Lenz. Anthr. D. mravné, bytné, účastné, nejvyšší; Bůh jest dobro všeho dobra, po- všechné dobré. Hlv. Představy dober lid- ských. Hš. Sl. 152. Vyhledávati dobra vlasti. Mour. Žádal, aby ho poslouchali pro obecné d. a slávu koruny české- Osv. 1885. 493. Tuto zemiu zbavichu každého dobra. Alx. Anth. I. 3. v. 34. Daleko šel a dobra ne- našel. Bž. Odešel z domu na dobro (do- cela). Us. Knrz.

42693   Dobro Svazek: 8 Strana: 0058
Dobro. Zřídka, d. bývá bez odměny. Vrch. Rol. XXIII.—XXIX. 5.

42694   Dobro Svazek: 8 Strana: 0540
Dobro. V dobru bývá snadno dobře žíti. Hudc. 44.

42695   Dobro Svazek: 9 Strana: 0040
Dobro, podle, město'. Gb. H. ml. III 1. 262 Vz Dobr Dobra. Chtíč lepšího zmarem dobra bývá. Slad. Lear 45.

42696   Dobro výmluvnost, i Svazek: 10 Strana: 0052
Dobro výmluvnost, i. f., Beredsamkeit. Vlč. Lit. I. 314.

42697   Dobrobarvý Svazek: 6 Strana: 0071
Dobrobarvý, echtfärbig, gutgefärbt. Šm.

42698   Dobroberce Svazek: 6 Strana: 0071
Dobroberce, e, m., der Empfänger einer Wohlthat. Šm.

42699   Dobrobloupě Svazek: 9 Strana: 0040
Dobrobloupě mysliti. Jrsk. XXIII. 230.

42700   Dobrobydlo Svazek: 6 Strana: 0071
Dobrobydlo, a, n. = dobré bydlo. D-dla hledati. Sš. Sk. 193.

42701   Dobrobyt Svazek: 8 Strana: 0058
Dobrobyt. ľhľd. 1892. 515., 1893. 087., 1894. 270., 051.

42702   Dobrobyt, u Svazek: 6 Strana: 0071
Dobrobyt, u, m., der Wohlstand. D. kra- jiny. Phld. III. 2. 154. Ssk.

42703   Dobrobytelný Svazek: 10 Strana: 0051
Dobrobytelný D město Msn II 55 112; dům, výspa Msn Od 53, 129.

42704   Dobrocelosť Svazek: 10 Strana: 0051
Dobrocelosť, i, f. integritas D smyslu porušiti Krok I! b. 314 (1828)

42705   Dobrocit, u, m Svazek: 8 Strana: 0058
Dobrocit, u, m. Ztk. 70. (3. vyd.).

42706   Dobroč Svazek: 8 Strana: 0058
Dobroč, e, f., obec v Novohradskú na Slov. Phľd. XII. 249.

42707   Dobročest, a Svazek: 6 Strana: 0071
Dobročest, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119.

42708   Dobročice Svazek: 6 Strana: 0071
Dobročice, Dobrčice. D. ol. I. 485.

42709   Dobročin Svazek: 1 Strana: 0254
Dobročin, u, m. Wohlthat. L.

42710   Dobročin Svazek: 6 Strana: 0071
Dobročin. Dch., Dk. Aesth. 483.

42711   Dobročince Svazek: 10 Strana: 0051
Dobročince, e, m — dobrodinec Gb. Slov.

42712   Dobročinec Svazek: 1 Strana: 0254
Dobročinec, nce, dobročince, e, m., f. Žid. Wohlthäter. Dobročiniti, wohlthun. — komu čím: Svou přímluvou. Dobročinnosť, i, f., V., dobročinlivosť. Wohlthätigkeit.

42713   Dobročiněnlivosť Svazek: 6 Strana: 0071
Dobročiněnlivosť, i, f. = dobročinlivosť. Slov. Bern.

42714   Dobročiněnlivý Svazek: 6 Strana: 0071
Dobročiněnlivý = dobročinlivý. Slov. Bern.

42715   Dobročinice Svazek: 6 Strana: 0071
Dobročinice. e, dobročinička, y, f., die Wohlthäterin. Šm.

42716   Dobročinlivosť Svazek: 6 Strana: 0071
Dobročinlivosť, i, f. = dobročinnosť. J. tr.

42717   Dobročinlivý Svazek: 6 Strana: 0071
Dobročinlivý = dobročinný. D. smlouvy = milosrdné. J. tr.

42718   Dobročinnosť Svazek: 6 Strana: 0071
Dobročinnosť, i, f. Odplať mu tam d. věncem radosti. Koll. I. 415. D. jest skvostná květina, vděčnosť však vzácný její květ. Sb. uč.

42719   Dobročinnosť Svazek: 9 Strana: 0040
Dobročinnosť, i, f. Nad d krásnějšího není. Koll. Bás. 114. O příslovích atd vz Zát. Př. 177. nn.

42720   Dobročinný Svazek: 1 Strana: 0254
Dobročinný, V., dobročinlivý, wohlthätig.

42721   Dobročinství Svazek: 6 Strana: 0071
Dobročinství, n. = dobrodění. Slov. Bern.

42722   Dobročka Svazek: 6 Strana: 0071
Dobročka, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 120.

42723   Dobročkov Svazek: 6 Strana: 0071
Dobročkov, a, m.,Dobrusch, ves u Chval- šin.

42724   Dobročkovice Svazek: 6 Strana: 0071
Dobročkovice, dle Budějovice, Dobroč- kowitz, ves u Bučovic. PL.

42725   Dobročovice Svazek: 6 Strana: 0071
Dobročovice, dle Budějovice, Dobročo- witz, ves u Úval. Blk. Kfsk. 1298.

42726   Dobrodar Svazek: 6 Strana: 0071
Dobrodar, u, m., die Spende. Šm. Dobrodárce, e, m., der Wohlthäter. Ssk., Šm.

42727   Dobrodárný Svazek: 6 Strana: 0071
Dobrodárný = dobročinný. Ssk.

42728   Dobrodatný Svazek: 6 Strana: 0071
Dobrodatný, prekär. Šm.

42729   Dobrodavce Svazek: 6 Strana: 0071
Dobrodavce, e, m. = dobrodárce. Rk.

42730   Dobroděc Svazek: 6 Strana: 0071
Dobroděc, vz Dobroděj.

42731   Dobroděda Svazek: 10 Strana: 0051
Dobroděda, y, f. = dobrodini Gb. Slov.

42732   Dobroděj Svazek: 1 Strana: 0254
Dobroděj, dobrodějce, dobroděc (Žalt. vit. ), e, dobrodinec, nce, m. Der Wohlthäter. Ztráta dobrodějce. Dobrodinci děkovati. V. Prosie Boha za své dobrodějce (dobrodince). Št. Býti velikým d-cem pokolení lidského Nt. Stran přísloví vz Čep, Groš, Hlava, Lžíce. Máslo, Nůž, Rukáv, Svíce, Vemeno, Větev. Dobrodinec chudých psův (vz Lakomý). Č.

42733   Dobroděj Svazek: 6 Strana: 0071
Dobroděj atd. Dobrodějce. Sv. ruk. 299., 375. Dobroděj. Sš. II. 87. Byli nevděčni svým d-jcóm. M. Sdílím rád srdce s d-dinci svými. Brodz. D-dinca maj (měj) v šanobé (šetř ho). Slov. Tč. Prosím vás dobrodineč- kové o boží almužnu. Us. Tč. Bývá taký d-nec ve většěj milosti, který iným dobré činíc to drží v tichosti. Glč. II. 111. Lako- mec má radosť, když má, d-nec raduje se, když dává. Hkš. Vždy buď d-cům vděčný, jak chceš být člověk statečný. Ostrav. Tč. Chceš-li se nad někým mstíti, hleď mu dobrodincem býti. Sb. uč. — Dobroděj = Bonifacius. Šd. — Dobroděj = darebák, škodař, Lump, Thunichtgut. Mor. Brt., Té — Cf. Dobroditel.

42734   Dobrodějce Svazek: 6 Strana: 0071
Dobrodějce, vz Dobroděj.

42735   Dobrodějčí Svazek: 10 Strana: 0051
Dobrodějčí (-drejčí, -diečí) Wohlthäter-. Gb Slov

42736   Dobrodějec a -dějce Svazek: 9 Strana: 0040
Dobrodějec a -dějce. Gb. H. ml. III. 1. 122., Hus III. 289.

42737   Dobrodějka Svazek: 6 Strana: 0071
Dobrodějka, y, dobrodějkyně, ě, f., die Wohltäterin. Us. Tč., Čch. Dg. 611., Nl.

42738   Dobrodějník Svazek: 10 Strana: 0051
Dobrodějník, a, m. Rozk R. 78

42739   Dobrodějník, a Svazek: 6 Strana: 0071
Dobrodějník, a, m., der Beneficiant. Loos.

42740   Dobrodějnosť Svazek: 6 Strana: 0071
Dobrodějnosť, i, f. = dobrodějstvl. Rk., Loos.

42741   Dobrodějný Svazek: 6 Strana: 0071
Dobrodějný, wohlthueud, wohlthätig. Mour., Lpř.

42742   Dobrodějství Svazek: 6 Strana: 0071
Dobrodějství. Dk. Aesth. 285. Přijmúce d. nejsú vděčni. M.

42743   Dobrodějství, -stvo Svazek: 1 Strana: 0254
Dobrodějství, -stvo, a, n., dobročinnosť, St. skl. Gutthätigkeit.

42744   Dobroděnec Svazek: 9 Strana: 0040
Dobroděnec, nee, m. = dobrodějec. Hus III 289

42745   Dobrodění Svazek: 6 Strana: 0071
Dobrodění, n. = dobrodiní. Št. Kn. š 189. D. d-ním má se nahraditi. Když ti někdo d. učiní někedy, převyš ho ty d-ním ale ne hněď vtedy; Za přijaté d. ten od- platu dává, kdo přijate d. spósobně uznává; Za přijaté d. kdo s vděčnostú platí, potom nové d. zasluhuje bráti. Glč. 1. 207., 222., II. 111., 281. Přátelóm děkuje z d. Hus III. 289. Nevďačnosť za d. nad to ništ horšeho není. Slov. Tč. D-ním člověka nejlépe získáš. Bž. exc. Vz Dobroděnství, Dobrodiní.

42746   Dobrodení Svazek: 8 Strana: 0058
Dobrodení, lépe psáti dobrodienie, z toho dobrodiní a nč, dobrodiní. List. til. 1895. 475.

42747   Dobroděnka Svazek: 8 Strana: 0058
Dobroděnka, y, f., patrona, 1418. List. til. 1890. 115. Oť. Dobrodinka.

42748   Dobroděnka Svazek: 9 Strana: 0433
Dobroděnka, y, f., matrona. Hymni 1418. Vést. op. 1895. 37.

42749   Dobroděnství Svazek: 6 Strana: 0071
Dobroděnství. ZN. (Lidé hrubí) málo vážie d. Kristova; Žádajíce těch d. tělest- ných; Ó by to d. a tu vieru lidé zname- nali ; Po tak mnohých d-stvích nadarmo brati jméno božie; Dávaje nám příklad d.; D. zavazuje k odplatě; Aristotileš pokládá d. tři, jichž nemóžem odplatiti, to věz: božie, rodičóv a mistra; Napřed vzaté d.; Tak velikého d. nebyli sú vděčni; Nevděčný nevyznává božieho d.; Daj vám pán Bóh věčnú odplatu za práci i za jiné d., které ste měli se mnú. Hus I. 58., 59., 108., 121., 142., 148.. II. 147., 343., III. 290. Vz Do- brodění, Dobrodiní, Obecenství.

42750   Dobrodénstvie Svazek: 8 Strana: 0058
Dobrodénstvie. Krev jeho přijímajíce a jiná d. Chč. S. 218.

42751   Dobrodětelka Svazek: 6 Strana: 0072
Dobrodětelka, y, f. = dobrodějka. Ddk. II. 422.

42752   Dobrodětný Svazek: 6 Strana: 0072
Dobrodětný, gute Kinder habend. Sm.

42753   Dobroděvství Svazek: 7 Strana: 1232
Dobroděvství, n, beneficium. Milú jeho službu tímto d-stvím zaplatil. Ev. olom. 47.

42754   Dobrodicný Svazek: 7 Strana: 1232
Dobrodicný, beneficus Služby malomoc- ným d-cnú milostí (benefica pietate) činíše. Ev. ol. 7.

42755   Dobrodicný v VII Svazek: 10 Strana: 0052
Dobrodicný v VII. 1232. oprav v: dobro- dicčný. Vz Gb. Slov.

42756   Dobrodictvo Svazek: 7 Strana: 1232
Dobrodictvo, a, n., beneficium. Ev. olom. 15. 16.

42757   Dobrodiečství, n Svazek: 10 Strana: 0052
Dobrodiečství, n., benedictio, dobročin- nosť. D. činiti. Ev. olom. 25. 27., 112. 239.

42758   Dobrodieda Svazek: 10 Strana: 0052
Dobrodieda, y, f. - dobrodiní, benefí- cium. Rozk. P. 969. (Mš. )

42759   Dobrodience Svazek: 10 Strana: 0052
Dobrodience, e, m. = dobrodinec. Chč. S. I. 57b, II 145a.

42760   Dobrodieti Svazek: 7 Strana: 1232
Dobrodieti, benedicere. D. Buoha. Ev. ol. 275. D-dojte lajícím vám. Ib. 299.

42761   Dobrodieti Svazek: 10 Strana: 0052
Dobrodieti, benedicere. Ev. olom. 238. 172.

42762   Dobrodín Svazek: 6 Strana: 0072
Dobrodín, a, m., Dobrenz, ves u Polné.

42763   Dobrodina Svazek: 6 Strana: 0072
Dobrodina, y, f. = dobrodiní. Slov. Bern.

42764   Dobrodiňan Svazek: 6 Strana: 0072
Dobrodiňan, a, m., obyvatel vsi Dobré. Tč.

42765   Dobrodinec Svazek: 1 Strana: 0254
Dobrodinec, vz Dobroděj.

42766   Dobrodinec Svazek: 9 Strana: 0040
Dobrodinec. Je d. chudých lidí (lakomec). Hoř·. 118

42767   Dobrodinecký Svazek: 9 Strana: 0433
Dobrodinecký. D. nadace. Wtr. Part. 244.

42768   Dobrodinectví Svazek: 6 Strana: 0072
Dobrodinectví, n., das Guthandeln, gute Handlungsweise. Lpř. Sl. I. 301.

42769   Dobrodiněček Svazek: 10 Strana: 0052
Dobrodiněček, čka, m., zdrobn dobro- dinec. To je d. (často ironicky). MŠ.

42770   Dobrodiní Svazek: 1 Strana: 0254
Dobrodiní, í, n. (dříve lépe: dobrodiní), dobrodiníčko, čka, n. Die Wohlthat. D. uká- zati, Reš., učiniti, prokázati, V., u člověka nevděčného složiti, zaplatiti, V., přijímati od někoho. Reš. Dobrodiním obsypati, D., po- ctíti, někoho si získati. V. Dobrodiní (gt. ) od Boha žádati, dosíci, zapomenouti; Ros., Troj. D-ní dobrodiním oplatiti. V. Za d. ne- očekávej poděkování. Č. Za d. kamenem do hlavy. Vz Nevděčný. Lb.

42771   Dobrodiní Svazek: 6 Strana: 0072
Dobrodiní, Chč. P. 194., dobrodiení. Ib. 99. b. D-diní z dobroděnie, é seslabilo se v i. Gb. Hl. 79. Cf. Ht. Zv. 45., Díní. D. = dobrý skutek jinému prokázaný. Blř. D. ěinicímu ku škodě býti nemělo. Cor. jur. Vl. 3. H. XXVII., J. LIL D. bráti. Us. Dch. Děkujeme hospodyni, dělala nám d. Sš. P. 447. D. jest co kvítí, příjemné, když je čerstvé, odporné, když se pozdě svadlé podává. Hkř., Sb. uč. Víc na křivdu než na d. přibývá paměti. Mor. Tč. Nevděčnost za d. člověka špatného činí. Ib. Po napití studánce záda okazuješ, po pomoci d. po- tupuješ. Kmp. D-ním člověka nejspíš získáš; Nic tak snadno nestárne jako d. Hkš. Vz Dobrodění, Dobroděnství.

42772   Dobrodiní Svazek: 8 Strana: 0058
Dobrodiní. Strč. bylo by dobrodienie, do- brodijenije, Št. Ř. 5., z toho by mělo býti novočes. dobrodiní a je dobrodiní, skrácením starým bylo by dobrodení. Gb. H. ml. I. 193. Stáva jíť se d. v duších ničemných jen jedem. Krs. 147.

42773   Dobrodiní Svazek: 10 Strana: 0052
Dobrodiní, n. Každé zvíře věrností se odměňuje za d., jen člověk za ně děkuje ranou. Sá. XIII. 51. D. píše se skoro vždy- cky do písčité půdy, kde památku větry zavějí nejdříve. Tbz. V. 4. 276. Za d. vděk nebývá. Msn. Od. 334. Připomenuté d. — učiněná urážka. Vrch. Muš. II. 178.

42774   Dobrodiní, n Svazek: 9 Strana: 0040
Dobrodiní, n. Láska zjednaná d-mi trvá věčně. Curtius VIII. 8. 11.

42775   Dobrodinka Svazek: 1 Strana: 0254
Dobrodinka, y, f. Wohlthäterin.

42776   Dobrodinkyně Svazek: 6 Strana: 0072
Dobrodinkyně, ě, f. = dobrodinka. Koll. IV. 40.

42777   Dobrodinnosť Svazek: 6 Strana: 0072
Dobrodinnosť, i, f. = dobročinnosť. J. tr.

42778   Dobrodinný Svazek: 1 Strana: 0254
Dobrodinný = dobročinný, wohlthätig. Pammach. Trag.

42779   Dobrodinství Svazek: 1 Strana: 0254
Dobrodinství, n. = dobrodiní. V., Kom.

42780   Dobroditel Svazek: 6 Strana: 0072
Dobroditel, e, m. = dobrodinec. Tč.

42781   Dobroditelenství Svazek: 6 Strana: 0072
Dobroditelenství, n., benignitas. Gh

42782   Dobroditelenství Svazek: 10 Strana: 0052
Dobroditelenství, n. Hom. Op. 152b. Snad m. dobrodětelenství. Mš.

42783   Dobroditelka Svazek: 6 Strana: 0072
Dobroditelka, y, f. = dobrodinka. Tč., Sá., Np.

42784   Dobroditelství, n Svazek: 10 Strana: 0052
Dobroditelství, n. D-stvím někoho usmí- řiti. Tbz. XIII. 179.

42785   Dobroditi se kam Svazek: 10 Strana: 0052
Dobroditi se kam (k čemu) kudy: krví. Slad. Jan. 31.

42786   Dobrodruh Svazek: 1 Strana: 0254
Dobrodruh, a, m., dobrý (udatný) druh, Glücksritter, Abenteurer; také = poběhlík. Sych.

42787   Dobrodružík Svazek: 6 Strana: 0072
Dobrodružík, a, m. = dobrodruh. Šm.

42788   Dobrodružiti Svazek: 6 Strana: 0072
Dobrodružiti, il, ení, auf Abenteuer aus- gehen. Ssk., Vlč., Pk., Tč., Koll. I. 27. — kde: v cizích zemích.

42789   Dobrodruživý Svazek: 6 Strana: 0072
Dobrodruživý, abenteuerlustig. Posp.

42790   Dobrodružka Svazek: 6 Strana: 0072
Dobrodružka, y, f., die Abenteurerin. Bozděch. Zk. stát. 23.

42791   Dobrodružně Svazek: 10 Strana: 0572
Dobrodružně v svět cizí se vrhati. Zr. Fant pov. 229.

42792   Dobrodružník Svazek: 6 Strana: 0072
Dobrodružník, a, m. = dobrodruh. Tč., Ssk.

42793   Dobrodružnosť Svazek: 6 Strana: 0072
Dobrodružnosť, i, f., die Abenteuerlich- keit. Dch.

42794   Dobrodružný Svazek: 1 Strana: 0254
Dobrodružný Člověk, dobrodruh. Č. Aben- teuerlich.

42795   Dobrodružný Svazek: 6 Strana: 0072
Dobrodružný. Alx. B. v. 178. (HP. 76.). D. pouť, Čch. Dg. 705., život. Us. Pdl. D. hra. Vz Jg. Slnosť. 153., S. N.

42796   Dobrodružský Svazek: 1 Strana: 0254
Dobrodružský, hrdinský, udatný, ry- tířský, tapfer, ritterlich, abenteuerlich. Dal.

42797   Dobrodružsky Svazek: 6 Strana: 0072
Dobrodružsky = statečně.

42798   Dobrodružsky Svazek: 7 Strana: 1232
Dobrodružsky jeti. Aru. 2106

42799   Dobrodružství Svazek: 1 Strana: 0254
Dobrodružství, n., hrdinství, udatnosť rytířská, Tapferkeit, Abenteuer. Odjel po d. do krajin. Prov. Po d. jezditi. Háj. D. na moři; d. vyhledávati. Nt. — D. = družství, společné přátelství, gute Gesellschaft. V.

42800   Dobrodružstvo Svazek: 6 Strana: 0072
Dobrodružstvo, a, n. = dobrodružství. S. N., Alx. V. v. 1825. (HP. 44.). O jiném d-stvu. BO.

42801   Dobroduchý Svazek: 6 Strana: 0072
Dobroduchý sbor = Eumenidae. Msn. Or. 158.

42802   Dobroduší Svazek: 6 Strana: 0072
Dobroduší, n., die Seelengüte. Šm.

42803   Dobrodušně Svazek: 10 Strana: 0052
Dobrodušně něco učiniti. Hall. 247.

42804   Dobrodušno Svazek: 6 Strana: 0072
Dobrodušno, gutmüthig, gutherzig. Který mu d. stisol ruku. Slov. Phld.

42805   Dobrodušnosť Svazek: 6 Strana: 0072
Dobrodušnosť, i, f., die Gutherzigkeit. Mus. 1880. 147.

42806   Dobrodušný Svazek: 6 Strana: 0072
Dobrodušný, gutherzig. Osv. V. 763., Světz. 1875. — čím. D. povahou. Šm.

42807   Dobrogost Svazek: 6 Strana: 0072
Dobrogost, a, m. Vz Šf. Strž. 25., 62., 169., 247.

42808   Dobrogost Svazek: 8 Strana: 0058
Dobrogost, os. jm. u Kosmy.

42809   Dobrohlasí Svazek: 6 Strana: 0072
Dobrohlasí, n., der Wohlklang. Ssk.

42810   Dobrohlasný Svazek: 7 Strana: 1232
Dobrohlasný. D. pověsť, guter Ruf. Šml.

42811   Dobrohlav Svazek: 6 Strana: 0072
Dobrohlav, a, m., Drbohlavy, Vinice, něm. Winic, osada u Čáslavě. — D., farář, 1721. Vz Jg. H. 1. 2. v. 547., Jir. Ruk. I. 164.

42812   Dobrohloupý Svazek: 6 Strana: 0072
Dobrohloupý, gutherzigdumm. Us. Vk. Dobrohost, a, m., sv. Bonaventura. Šd. - D., os. jm. Pal. Rdh. I. 119., Tk. I. 93., 63., 388., 437., VIL 410.

42813   Dobrohosť Svazek: 6 Strana: 0072
Dobrohosť, ě, f., osada. Blk. Kfsk. 1298. — D., zašlá ves v Boleslavsku. Blk. Kfsk. 534., 805.

42814   Dobrohost Svazek: 10 Strana: 0052
Dobrohost. Král všel s hrdinami d—stmi. Baw. Arn. 4397.

42815   Dobrohostov Svazek: 6 Strana: 0072
Dobrohostov, a, na., Schechlenz, ves u Něm. Brodu. Tk. III. 36., Blk. Kfsk. 639.

42816   Dobrohošť Svazek: 6 Strana: 0072
Dobrohošť, ě, f., Dobrohoscht, vsi u Se- dlčan a u Votic.

42817   Dobroch, a Svazek: 10 Strana: 0052
Dobroch, a, m. = dobrák. Gb. Slov.

42818   Dobrocha Svazek: 6 Strana: 0072
Dobrocha, y, f., Bonifacia. Šm.

42819   Dobróchatí Svazek: 8 Strana: 0058
Dobróchatí. Co se budem domrzať, pime rač, dobróchale stréc, Brt. D. II. 01.

42820   Dobrochna Svazek: 6 Strana: 0072
Dobrochna, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 120.

42821   Dobrochov Svazek: 6 Strana: 0072
Dobrochov, a, m., Dobrochau, ves u Pro- stějova. D. ol. I. 15., II. 308.

42822   Dobrochvalný Svazek: 1 Strana: 0254
Dobrochvalný, lobenswerth. D. chování. Zlob.

42823   Dobroj Svazek: 1 Strana: 0254
Dobroj = dobro (dobře) je, es ist gut. Št.

42824   Dobrojestota Svazek: 7 Strana: 1232
Dobrojestota, y, f., Gutsein, n. Stárek. Mrav. 29.

42825   Dobrojídek Svazek: 1 Strana: 0254
Dobrojídek, dka, m., kdo rád dobře jídá, Gutschmecker. Dch.

42826   Dobrojiti se čeho Svazek: 1 Strana: 0254
Dobrojiti se čeho (brojením to dostati). L. Durch Unruhe sich zuziehen.

42827   Dobrojnička Svazek: 6 Strana: 0072
Dobrojnička. y, f., os. jm. Arch. V. 302.

42828   Dobrojtro Svazek: 6 Strana: 0072
Dobrojtro = dobré jitro. Bž. 33. D. z dobro jutro. Vz Listy filol. VII. 114.-115., XIII. 413. D. neb dobrý den vzdá. Hr. ruk' 341. Vz Dobroytro.

42829   Dobrok Svazek: 6 Strana: 0072
Dobrok, a, m. = dobrák. Ostrav. Tč.

42830   Dobrok Svazek: 7 Strana: 1232
Dobrok, u, m., opulentia, zastr. Pršp. 40. 82.

42831   Dobrokam Svazek: 6 Strana: 0072
Dobrokam, u, m., der Halbedelstein. Šm.

42832   Dobrokmenný Svazek: 1 Strana: 0254
Dobrokmenný, aus gutem Stamme. D. hříbě. Č.

42833   Dobrokolesný Svazek: 10 Strana: 0052
Dobrokolesný vůz. Msn. Od. 91.

42834   Dobrokopinný Svazek: 6 Strana: 0072
Dobrokopinný, ivfi/ieUtj?, mit guter Lanze versehen, lanzenkundig. Lpř.

42835   Dobrokov Svazek: 6 Strana: 0072
Dobrokov, u, m., das Ganzmetall. Rk.

42836   Dobrokrevný Svazek: 7 Strana: 1232
Dobrokrevný, sanguineus. Veleš.

42837   Dobrokutý Svazek: 10 Strana: 0052
Dobrokutý. D. ratiště. Msn. II. 192.

42838   Dobrolibec Svazek: 6 Strana: 0072
Dobrolibec, bce, m., der Liebhaber des Guten. Šm.

42839   Dobrolíbeznosť Svazek: 1 Strana: 0254
Dobrolíbeznosť, i, f. Wohlgefallen. Kom.

42840   Dobrolíbezný Svazek: 1 Strana: 0254
Dobrolíbezný, dobřel., dobřelibý, dobro- libý. Gefällig. V.

42841   Dobrolíbezný Svazek: 10 Strana: 0052
Dobrolíbezný. D. uložení boží. Fel. 78.

42842   Dobrolíbezný. D Svazek: 8 Strana: 0058
Dobrolíbezný. D. vůle (boží). Kat, z Zer. II. 218.

42843   Dobrolibosť Svazek: 6 Strana: 0072
Dobrolibosť, i, f., das Wohlgefallen. Rk.

42844   Dobrolibý Svazek: 6 Strana: 0072
Dobrolibý, wohlgefällig. Rk.

42845   Dobroľubný Svazek: 10 Strana: 0052
Dobroľubný. D-bno., beneplacitum. Gb. Slov. Vz násl.

42846   Dobroľubo Svazek: 10 Strana: 0052
Dobroľubo = dobrolibo. D. mu bude (Hospodinu). Ž. kap. 146 (Mš. )

42847   Dobroľubstvo Svazek: 6 Strana: 0072
Dobroľubstvo, a, n., beneplacitum. Ž. wit. 149. L, 146. 11., Mus. 1879. 409.

42848   Dobrolucký Svazek: 6 Strana: 0072
Dobrolucký opat. Tk. VII. 120.

42849   Dobroluky Svazek: 6 Strana: 0072
Dobroluky v Lužici. Tf. Odp. 386.

42850   Dobromělice Svazek: 6 Strana: 0072
Dobromělice, dle Budějovice, Dobro- mielitz, ves u Víškova. D. ol. L 76., Žer. Záp. I. 42.

42851   Dobroměrnosť Svazek: 6 Strana: 0072
Dobroměrnosť, i, f., die Eurythmie. Dk. Aest. 211., P. 473., Jg. Slnosť. 74.

42852   Dobroměrnosť Svazek: 8 Strana: 0058
Dobroměrnosť = dobré rozvržení něčeho. Ott. VII. 720.

42853   Dobroměrný Svazek: 6 Strana: 0072
Dobroměrný, eurythmisch. Dk.

42854   Dobroměřice Svazek: 6 Strana: 0072
Dobroměřice = Dobřemilice. — D., Do- bromiřice, Dobromieřitz, ves u Loun. Tk. V. 181., 189. Vz Blk. Kfsk. 1139., 1141., Sdl. Hr. IV. 348.

42855   Dobromil Svazek: 6 Strana: 0072
Dobromil, a, m., der Liebhaber des Gu- ten. Ssk. — D., os. jm. Pal. Rdh. I. 119.

42856   Dobromila Svazek: 6 Strana: 0072
Dobromila, y, f., os. jm. Koll. I. 228. a j. Vz Dobromil.

42857   Dobromilostný Svazek: 6 Strana: 0072
Dobromilostný, eucharistisch. Rk., Loos.

42858   Dobromilovec Svazek: 9 Strana: 0040
Dobromilovec, vce, m., os. jm. Pal. Děj. I. 1. 367

42859   Dobromilovník Svazek: 10 Strana: 0052
Dobromilovník, a, m, amulator. Vz Gb. Slov.

42860   Dobromínění Svazek: 6 Strana: 0072
Dobromínění, n., das Wohlmeinen. Ssk., Šm.

42861   Dobromír Svazek: 6 Strana: 0072
Dobromír, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119. — D. Jan. Jir. Ruk. I. 165. — D. Mik., kněz, 1513.—1589. Vz Ib.

42862   Dobromírování Svazek: 9 Strana: 0040
Dobromírování, n. = panování Dobro- míra v Lucku. Pal. Děj. 1. 241.

42863   Dobromiřice Svazek: 6 Strana: 0072
Dobromiřice, vz Dobroměřice.

42864   Dobromluvce Svazek: 6 Strana: 0072
Dobromluvce, e, m., der Wohlredner. Šm.

42865   Dobromluviti Svazek: 6 Strana: 0072
Dobromluviti = dobrořečiti. Slov. Bern.

42866   Dobromluviti Svazek: 9 Strana: 0040
Dobromluviti. Hus I. 248

42867   Dobromluviti Svazek: 10 Strana: 0052
Dobromluviti. Hus Er. I. 248.

42868   Dobromluvník Svazek: 6 Strana: 0072
Dobromluvník, a, m. = dobromluvce. Slov. Bern.

42869   Dobromluvnosť Svazek: 1 Strana: 0254
Dobromluvnosť, i, f. Wohlredenheit, D., Syntax. Ros.

42870   Dobromluvný Svazek: 1 Strana: 0254
Dobromluvný, dobře mluvící, wohlredend.

42871   Dobromravnosť Svazek: 1 Strana: 0254
Dobromravnosť, i, f. Hlas. Gute Sitten.

42872   Dobromravný Svazek: 1 Strana: 0254
Dobromravný. D. člověk. D. Gutgesittet. V., Kom.

42873   Dobromysl Svazek: 6 Strana: 0072
Dobromysl, i, f. = dobrá mysl. — D., origanum, der Dosten, rostl. D. dyptam, o. dictamnus; d. voněkras, o. majorana; d. latnatá, o. paniculatum; řecká, o. heracleo- ticum; obecná, o. vulgare; kretská, o. cre- ricum. Vz Rstp. 1174., Schd. II. 291., FB. 63., Slb. 333., Čl. Kv. 253. Chodila po poli, trhala kúkoli, aj tu d. Sš. P. 238. Dolina, dolina, jest u něj zelina, jedná dobrá mysel, druhá ďatelina. Koll. Zp. I. 151. Dobrúmysel něchám, ďatelinku skosím, já teba, děvenka, preca dostať mosím. Sl. ps. 205. Všechen vzduch zdál se dnes dobromyslí býti na- kouřen. Šmil. — D., a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119. D. = sv. Euthymius. Šd.

42874   Dobromysl Svazek: 10 Strana: 0052
Dobromysl, i, f. (dobrá mysl), origanum, rostl. Vz Ott. XVIII. 865.

42875   Dobromyslně Svazek: 1 Strana: 0254
Dobromyslně, něco nésti, snášeti, trpěti (= trpělivě), wohlgemuth, muthig, fröhlich. V.

42876   Dobromyslník Svazek: 8 Strana: 0058
Dobromyslník, a, m. Ztk. 77. (3. vyd.).

42877   Dobromyslnosť Svazek: 1 Strana: 0254
Dobromyslnosť, i, f. Gutherzigkeit; také veselosť mysli. Fröhlichkeit.

42878   Dobromyslnosť Svazek: 6 Strana: 0073
Dobromyslnosť. Ler. Vz násl.

42879   Dobromyslný Svazek: 1 Strana: 0254
Dobromyslný = dobře myslící, tichý, krotký, povlovný, sanft-, gutmüthig. V. — D.; trpělivý, stálý, wohlgemuth. Jg. Vz Dobro- myslně.

42880   Dobromyslný Svazek: 6 Strana: 0073
Dobromyslný. Měj se dobře a buď d. BN.

42881   Dobromyslový Svazek: 6 Strana: 0073
Dobromyslový, mit Wohlgemuth ge- würzt. D. víno. Slov. Bern.

42882   Dobroň Svazek: 7 Strana: 1232
Dobroň, ě, m., Euphrates, zastr. Rozk., Pršp. 14. 23.

42883   Dobroněha Svazek: 6 Strana: 0073
Dobroněha, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 120.

42884   Dobronenávidec Svazek: 6 Strana: 0073
Dobronenávidec, dce, m., der Hasser des Guten. Šm.

42885   Dobronice Svazek: 6 Strana: 0073
Dobronice, dle Budějovice, Dobronitz, vsi a Bechyně, u Tábora (Blk. Kfsk. 174., 849., S. N.) a u Hrotovic. Arch. I. 536., III. 64., D. ol. VI. 97., Sdl. Hr. III. 302., IV. 369.

42886   Dobronička Svazek: 6 Strana: 0073
Dobronička, y, f., os. jm. Arch. IV. 270.

42887   Dobroník Svazek: 7 Strana: 1232
Dobroník, a, m., banochus, bestia?, zatstr. Pršp. 21. 95.

42888   Dobronika Svazek: 1 Strana: 0254
Dobronika, y, f., melisa lesní. Berg. Wald- melisse.

42889   Dobronika Svazek: 6 Strana: 0073
Dobronika, melitis, das Immenblatt, rostl. D. růžová, m. melissophyllum. Vz Rostl. 1182., Slb. 332., FB. 62., Čl. 80., Čl. Kv. 257.

42890   Dobronika Svazek: 9 Strana: 0040
Dobronika, y, f., vz Medovník.

42891   Dobronín Svazek: 6 Strana: 0073
Dobronín, a, m., Dobrenz, ves v Čáslav- sku. Vz Blk. Kfsk. 1098.

42892   Dobroniva Svazek: 6 Strana: 0073
Dobroniva, y, f., Döbring, místo na Zvo- lensku v Uhřích. Pok. Pot. I. 303.

42893   Dobroniva Svazek: 8 Strana: 0058
Dobroniva, y, ť., obec na, Zvolenskú, ľhľd. XII. 249.

42894   Dobroobyčený Svazek: 10 Strana: 0052
Dobroobyčený, dobroobyčovavý = mírný, bescheiden, besonnen. Vz Gb. Slov.

42895   Dobropalučný Svazek: 10 Strana: 0052
Dobropalučný. D. výspa. Msn. Od. 67.

42896   Dobropamětnosť Svazek: 6 Strana: 0073
Dobropamětnosť, i, f., das Gedenken des Guten. Šm.

42897   Dobropamětný Svazek: 6 Strana: 0073
Dobropamětný, des Guten gedenkend. Rk.

42898   Dobropán Svazek: 1 Strana: 0255
Dobropán, a, m., planeta Mercurius. Kom. Merkur.

42899   Dobropán Svazek: 9 Strana: 0040
Dobropán lidem neuškodí; děti v roce tom narozené bývají velmi rozumné a dobré. Sá. Kant. 34

42900   Dobropaní, f Svazek: 6 Strana: 0073
Dobropaní, f. = Krasopaní. Bern.

42901   Dobropelestný Svazek: 10 Strana: 0052
Dobropelestný koráb, ????????. Mns. Od. 255.

42902   Dobropis Svazek: 6 Strana: 0073
Dobropis, u, m. = pravopis.

42903   Dobropísebnosť Svazek: 1 Strana: 0255
Dobropísebnosť, m. dobropísemnosf, i, f., dobrý způsob psaní, Rechtschreibung. Ros.

42904   Dobropísebný Svazek: 6 Strana: 0073
Dobropísebný = pravopisný. Ssk.

42905   Dobropisec Svazek: 1 Strana: 0255
Dobropisec, sce, m. Víd. list. Rechtschreiber.

42906   Dobropísemnosť Svazek: 10 Strana: 0052
Dobropísemnosť. Vlč. Lit. I. 314.

42907   Dobropísemnosť, vz Svazek: 6 Strana: 0073
Dobropísemnosť, vz Dobropísebnosť.

42908   Dobropísemný Svazek: 6 Strana: 0073
Dobropísemný = dobropísebný.

42909   Dobropisný Svazek: 6 Strana: 0073
Dobropisný = dobropísebný. Ssk.

42910   Dobroplatný Svazek: 6 Strana: 0073
Dobroplatný, vollgiltig, Šm., Loos.

42911   Dobroplavný Svazek: 6 Strana: 0073
Dobroplavný, wohlsegelnd. Šm.

42912   Dobroplemenný Svazek: 10 Strana: 0052
Dobroplemenný kůň. Mark.

42913   Dobropletý Svazek: 10 Strana: 0052
Dobropletý. D. petlice, řemení. Msn. Od. 72., 34.

42914   Dobroplodnosť Svazek: 6 Strana: 0073
Dobroplodnosť, i, f., die Fruchtbarkeit. Šm.

42915   Dobroplodný Svazek: 6 Strana: 0073
Dobroplodný, fruchtbar.

42916   Dobropočestnosť Svazek: 1 Strana: 0255
Dobropočestnosť, i, f., počestnosť, sluš- nosť, Wohlanständigkeit. D.

42917   Dobropočestný Svazek: 1 Strana: 0255
Dobropočestný, počestný, slušný, wohl- anständig. D.

42918   Dobropověstný Svazek: 1 Strana: 0255
Dobropověstný, unbescholten. D. muž. Br., Kom.

42919   Dobropraví Svazek: 6 Strana: 0073
Dobropraví, n., Eunomia. Rk.

42920   Dobropřejnosť Svazek: 6 Strana: 0073
Dobropřejnosť, i, f., das Wohlwollen. Rk., Loos.

42921   Dobropřejný Svazek: 6 Strana: 0073
Dobropřejný, wohlwollend. Loos.

42922   Dobroradný Svazek: 6 Strana: 0073
Dobroradný, wohlrathend. Šm.

42923   Dobroradý Svazek: 10 Strana: 0052
Dobroradý kmet. Msn. Od. 103.

42924   Dobrorod Svazek: 6 Strana: 0073
Dobrorod, u, m. = blahorod. Šm.

42925   Dobrořečení Svazek: 1 Strana: 0255
Dobrořečení, í, u. = žehnání, die Segnung. Za zlořečení odplať se dobrořečením. Ottersd. — D. = chvála, Lobpreisung. Kom.

42926   Dobrořečenství Svazek: 6 Strana: 0073
Dobrořečenství, n. = dobrořečení. Ssk., Rk.

42927   Dobrořečiti Svazek: 1 Strana: 0255
Dobrořečiti = blahoslaviti, žehnati, seg- nen. — komu. D. těm, kteříž nám zlořečí. Kom. — co koho = velebiti, chváliti, lob- preisen, erheben. Dobrořečte jméno jeho (jménu jeho. V. ). Br. Dobrořeč duše má pána. Kom. — za co. Lid za dary jeho dobrořečí. Mést. bož. — se. Nešlechetný se dobrořečí. Žal. —

42928   Dobrořečiti co koho kde Svazek: 6 Strana: 0073
Dobrořečiti co koho kde. (Kletí-li) jiné d. neb žehnat mohú?; V kostelich dobro- řečte Pána; Žehnajte neb dobrořečte ty, kteříž.....; Víno a chléb d. Hus I. 253., 299., II. 393., III. 264. -- abs. Dobrořečte a chvalte a neroďte láti. Hus I. 248.

42929   Dobrořečník Svazek: 1 Strana: 0255
Dobrořečník, a, m. Preiser, Segner. Reš.

42930   Dobrořečník Svazek: 6 Strana: 0073
Dobrořečník zlej o sebe (sobě) neuslyší řeči. Glč. I. 171.

42931   Dobrořečnosť Svazek: 6 Strana: 0073
Dobrořečnosť, i, f. = dobromluvnosť. Bern.

42932   Dobrořečný Svazek: 1 Strana: 0255
Dobrořečný, dobromluvný, wohlredend, segnend.

42933   Dobroskovice Svazek: 6 Strana: 0073
Dobroskovice, dle Budějovice, ves u Bu- čovic na Mor. D. ol. I. 393., III. 167.

42934   Dobroslav Svazek: 6 Strana: 0073
Dobroslav, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119., D. ol. 752. — D. = sv. Agathon. Šd.

42935   Dobroslav Svazek: 8 Strana: 0058
Dobroslav, a, m., os. jm. u Kosmy.

42936   Dobroslav Svazek: 10 Strana: 0052
Dobroslav, Zieglerův časopis vyd. od r. 1820—1822. Vz Lit. II. 15., Vlč. Lit. II. 2. 32.

42937   Dobroslava, y Svazek: 6 Strana: 0073
Dobroslava, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 120., D. ol. I. 884., Koll. II. 279., Mus. 1880. 467., Hol. 42.

42938   Dobroslavice Svazek: 6 Strana: 0073
Dobroslavice, dle Budějovice, Dobro- slawitz, ves v Opavsku.

42939   Dobroslavín Svazek: 6 Strana: 0073
Dobroslavín, a, m. Z D na Arnolt Jan. Jir. Ruk. I. 23.

42940   Dobroslaviti Svazek: 1 Strana: 0255
Dobroslaviti. — komu, čemu, segnen, Pánu; jménu jeho d. L. — koho (velebiti). Rk.

42941   Dobroslavka Svazek: 6 Strana: 0073
Dobroslavka, y, f., Euphemia. Koll. I. 357. a j.

42942   Dobroslavný Svazek: 1 Strana: 0255
Dobroslavný, dobroslovný, dobrořečný, wohlredend. D.

42943   Dobroslavský Svazek: 6 Strana: 0073
Dobroslavský Chlumec = Králové Hra- dec. Dle Šm. Schlossberg bei Teplitz. LS. Vz Bdl. Obr. 90., S. N.

42944   Dobroslušně Svazek: 6 Strana: 0073
Dobroslušně, füglich. Dch.

42945   Dobrosmýšlení Svazek: 10 Strana: 0052
Dobrosmýšlení, n. Wohlmeinung. Vz Gb. Slov.

42946   Dobrosnědný Svazek: 6 Strana: 0073
Dobrosnědný, gut zu essen. Šm.

42947   Dobrosol Svazek: 1 Strana: 0255
Dobrosol, u, m., mě. Halle.

42948   Dobrosousedský Svazek: 6 Strana: 0073
Dobrosousedský, gutnachbarlich. Šm.

42949   Dobrosrdcí Svazek: 6 Strana: 0073
Dobrosrdcí, n. = dobrosrdečnosť. Ssk., Šm.

42950   Dobrosrdečnosť Svazek: 1 Strana: 0255
Dobrosrdečnosť, i, f., dobromyslnosť, Gutherzigkeit.

42951   Dobrosrdečný Svazek: 1 Strana: 0255
Dobrosrdečný, dobromyslný, -srdcí, -srdný, gutherzig.

42952   Dobrosrdenství Svazek: 6 Strana: 0073
Dobrosrdenství, n., die Mildherzigkeit. Šm.

42953   Dobrosrdenství, n Svazek: 1 Strana: 0255
Dobrosrdenství, n. Mildherzigkeit. D.

42954   Dobrosrdí Svazek: 6 Strana: 0073
Dobrosrdí, n. = dobrosrdenství. Rk.

42955   Dobrosrdně Svazek: 1 Strana: 0255
Dobrosrdně = -srdečně, mildherzig. D.

42956   Dobrosť Svazek: 1 Strana: 0255
Dobrosť, i, dobrota, y, f., dobrotka. — D. = dokonalosť, Güte, Tauglichkeit, Brauch- barkeit. D. vody, železa. To jest dobrota. — D. = na Slov. titul nižším n. neznámým dávaný. Plk. — D. = sklonnosť činiti dobře, k dobrému. V. Güte, Frömmigkeit. — D. = dobrotivosť, vlídnosť. Güte, Gütigkeit. Do- broty si neváží. V. Pro dobrotu svou. Pešín. Otec náš dobrota všech dobrot. Kom. Do- brota srdce jímá, násilím se nic neujímá. Č. Z d-ty pokoj a ze zlého, zisku muka. Pk. Do- brota, holá nuzota. Vz Štědrosť; Pro d-tu strčí hlavu do plotu. Lb. D. kravská, vz Kravský. — D. = dobrodiní. U Jindř. Hradce. Sř. — D., dobrovolné porovnání mimo soud. Půh. V d-tě někomu něco dáti. Er. P. 462. — D. vlády čí = nádhera šlechtická. Chč. (Gl. ).

42957   Dobrosyn, a Svazek: 10 Strana: 0052
Dobrosyn, a, m. = dobrý syn. Vz Gb. Slov.

42958   Dobroš Svazek: 6 Strana: 0073
Dobroš, e, m., os. jm. Pal. Rdh. 1. 119.

42959   Dobroškovice Svazek: 6 Strana: 0073
Dobroškovice, dle Budějovice. Tov. 5.

42960   Dobrošov Svazek: 6 Strana: 0073
Dobrošov, a, m., Dobroschow, vsi u Mi- levska a u Náchoda. Vz Blk. Kfsk. 650., 530. — D. na Mor. D. ol. IV. 279.

42961   Dobrošovice Svazek: 6 Strana: 0073
Dobrošovice, dle Budějovice, Dobro- schowitz, ves u Sedlce. Vz Blk. Kfsk. 177., 363.

42962   Dobrošovský Svazek: 7 Strana: 1232
Dobrošovský = kopec u Náchoda Řvn. 220.

42963   Dobrošťávnosť Svazek: 6 Strana: 0073
Dobrošťávnosť, i, f., die Wohlsaftigkeit. Šm.

42964   Dobroť Svazek: 6 Strana: 0073
Dobroť, i, f. = dobrota. Mor. a slov. Bkř., Tč. To není pro mne žádná d. Šd. Bóh jest studňa všej d-ti. Glč. III. 70. Di po d-ti (po dobrém). Mor. Brt, D. — D., gutes Essen, Delikatesse. U Olom. Sd.

42965   Dobrota Svazek: 6 Strana: 0073
Dobrota = dokonalosť. Hom. opat. 152. b. 7. D. dříví, půdy, uhlí, usně, Šp., staviva, Us. Pdl., rudy. CJB. Drahá perla svej d-ty nepožičá tebe (tobě). Glč. II. 107. D-ty móž přibyti i ubyti. Št. Kn. š. 42. D. kúpe. Ib. 173. — D. = náchylnosť k dobrému. Sš. II. 63. — D. = dobrotivosť atd., bonitas. Gh. Do jeho d-ty bych to řekla (jak je dobrý, řekla bych, že to učinil a p.). Us. Vk. Pro svoju d-tu přišli mnozí ludé časem na velikú psotu. Mor. Tč. Pre svoju d-tu vyndeš na psotu. Lipa I. 56. D. božie. Št. Kn. š. 30. (33.). O d-to tvá k nám božská. Hus III. 262. D. bez rozumu pusta. Lpř., Bž. Dobrosť stvořitele poznali. Hus I. 83. On je plný pytel d-ty. Sml. D. srdce jímá, násilím se nie neujímá. Lpř. D. dobrotivosťú odplaliť sa míní. Glč. II. 212. — D. = dobrá zvláštnosť člověka. Helena, vzor ženské d-ty. Koll. I. 303. V d-tě setrvávej a ustupuj zlému. Slov. Tč. — D. = dobré. Ten kluk nedělá d-tu. Us. Dch., Sk. To by nedělalo d-tu. Us. Deh. Di po d-tě. Vz Dobrosť. Brt. Řekl to po d-tě (po dobrém). Us. Vk. — D. = porovnání. Přišel se mnú na d-tu o hranice a o staré cesty. Půh. II. 400. — D , y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119.

42966   Dobrota Svazek: 8 Strana: 0058
Dobrota. Pro d-tu nebyl bit. Šml. VIII. 14.

42967   Dobrota Svazek: 9 Strana: 0040
Dobrota. Pro dobrotu přichází člověk na žebrotu. Šeb. 223. O pořekadlech atd. vz Zát. Př. 144. b. (neopatrnost'.

42968   Dobrota Svazek: 10 Strana: 0052
Dobrota, y, f. Aká d., taá robota(vraví Čeleď). Rizn. 63.

42969   Dobrotečka Svazek: 6 Strana: 0073
Dobrotečka, y, f. = dobroť. U Olom. Sd.

42970   Dobrotice Svazek: 6 Strana: 0073
Dobrotice, dle Budějovice, Dobrotitz. vsi u Holešova na Mor. a u Horažďovic, PL., D. ol. I. 307., II. 275., VI. 407., Tk. I. 432., III. 117.

42971   Dobrotín Svazek: 6 Strana: 0073
Dobrotín, a, m., Dobroten, ves v Budě- jovsku. Blk. Kfsk. 394., Sdl. Hr. IV. 106., 107.

42972   Dobrotisko Svazek: 1 Strana: 0255
Dobrotisko, a, n., ein guter Mensch. Ten d. dal by se o prst ovinouti Sych. Dob. všech chudých psů = zlý. Jg.

42973   Dobrotiť Svazek: 6 Strana: 0073
Dobrotiť, den Gütigen spielen. Slov. Ssk.

42974   Dobrotitelenství Svazek: 6 Strana: 0073
Dobrotitelenství, n. Hom. opat. 152.

42975   Dobrotivá Svazek: 7 Strana: 1232
Dobrotivá, é, f. = Benigna. — Sv. D. = klášter u Hořovic. Us. Pdl.

42976   Dobrotivě Svazek: 6 Strana: 0074
Dobrotivě, gütig. Št. Kn. š. 36. D. ně- koho napomenouti. Ib. 123. D. o něco s někým se smluviti, in Güte. Půh. II. 93.

42977   Dobrotivenství Svazek: 6 Strana: 0074
Dobrotivenství, n. = dobrotivosť. Sv. ruk. 293.

42978   Dobrotivenství Svazek: 9 Strana: 0040
Dobrotivenství. Hus Er. I. 317.

42979   Dobrotivěti Svazek: 1 Strana: 0255
Dobrotivěti, ěl, ění = dobrotivým se stávati, gütig werden. Reš.

42980   Dobrotivosť Svazek: 1 Strana: 0255
Dobrotivosť, i, f. = náchylnosť k činění dobře, Güte, Gütigkeit, Huld, Mildherzigkeit. V. Dob. místo stráže bude. Kom. — D. = poctivosť, Rechtschaffenheit.

42981   Dobrotivosť Svazek: 6 Strana: 0074
Dobrotivosť = lahodná mysl, jež se ve mluvení, odpovídání a v celém chováni jeví. Sš. II. 63. D. mezi trním sbírá vonné růže. Glč. I. 169. D. činí tiché, aby se nemstili, nehněvali . . . Hus II. 426..

42982   Dobrotivosť Svazek: 9 Strana: 0040
Dobrotivosť. O pořekadlech atd. vz Zát. Př. 34. a.

42983   Dobrotivý Svazek: 1 Strana: 0255
Dobrotivý; dobrotiv, a, o = přívětivý, dobročinný, dobromyslný, mildherzig, gütig, gewogen, huldreich. Jg. Dobrotivou mysl k někomu míti. V. Mile a dobrotivě něco přijímati. V. — komu. Aby mu byli dobro- tiví. Trist., Zk. — ke komu. K čeledi. Šf., Št. — Alx.

42984   Dobrotivý Svazek: 6 Strana: 0074
Dobrotivý, benignus. Ž. wit. 50. 20., Gh., Hom. opat. 152. D. štědrosť Št. Kn. š. 40. Více platí proti hněvu d. slovo, nežli jaká- koli síla, zbroj, prach a olovo. Glč. II. 198. Můj Janíčku d-vý, budeš-li na mňa horlivý? Sš. P. 785. — komu. Protož slušie pánón., aby svým poddaným byli d-vi. Št. Kn. š. 153.

42985   Dobrotivý Svazek: 9 Strana: 0040
Dobrotivý. Učinila s ním smlouvu d-vou (po dobrém, dobrovolnou). 1454. Arch. XVI. 129. — komu. Dievka... bude své čeledi d-va. Maš. ruk. 24a.

42986   Dobrotka Svazek: 6 Strana: 0074
Dobrotka, y, m. = dobroděj (ve smyslu hanlivém), darebák, der Schlingel, Lump, das Früchtel. Slez. Šd. Vz Dobrutka.

42987   Dobrotky Svazek: 1 Strana: 0255
Dobrotky, adv., na Slov. a vých. Mor. = po dobrém, im Guten. Dáš to po dobrotky nebo po zlotky? Koll.

42988   Dobrotky Svazek: 6 Strana: 0074
Dobrotky. S ním d. nikam nezajdeš. Mt. S.

42989   Dobrotkyně Svazek: 10 Strana: 0572
Dobrotkyně, ě, f. dobrodinka. Hoš. Pol. I. 136.

42990   Dobrotlivosť Svazek: 6 Strana: 0074
Dobrotlivosť, i, f. = dobrotivosť. Ostrav. Tč.

42991   Dobrotlivý Svazek: 6 Strana: 0074
Dobrotlivý = dobrotivý. Ostrav. Tč.

42992   Dobrotnica Svazek: 9 Strana: 0040
Dobrotnica, e, f. = dobrá mysl, majoran, origan m majorana. Slez. Čes. 1. VIII. 53.

42993   Dobrotnice, e Svazek: 1 Strana: 0255
Dobrotnice, e, f., vyraženina, griesiger Ausschlag. D.

42994   Dobrotovati Svazek: 1 Strana: 0255
Dobrotovati = dobře se chovati, gut thun. As rok dobrotoval. Us.

42995   Dobrotovati Svazek: 6 Strana: 0074
Dobrotovati = dobře činiti. I pes pa- matuje, kdo mu dobrotuje. Č. M. 50.

42996   Dobrotství Svazek: 1 Strana: 0255
Dobrotství, n. = dobrota, Veleš.

42997   Dobrouč Svazek: 6 Strana: 0074
Dobrouč, e, f. D. Dolní, Unter-Lieben- thal, ves u Lanškrouna; D. Horní, Ditters- bach, ves tamtéž. Vz S. N. X. 167., Blk. Kfsk. 196., Sdl. Hr. II. 276.

42998   Dobroúčinný Svazek: 6 Strana: 0074
Dobroúčinný = dobročinný. Šm.

42999   Dobroučský Svazek: 6 Strana: 0074
Dobroučský potok, přítok Tiché Orlice. Krč.

43000   Dobrouchati koho Svazek: 6 Strana: 0074
Dobrouchati koho, beschwichtiger; se, siď beruhigen. U Prostěj. Vch.