169001   Nasluchač Svazek: 2 Strana: 0074
Nasluchač, e, m. = nasluchatel. Rk.

169002   Nasluchatel Svazek: 2 Strana: 0074
Nasluchatel, e, m., der Lauscher. Dch.

169003   Nasluchatelka Svazek: 2 Strana: 0074
Nasluchatelka, y, f., die Lauscherin. Dch.

169004   Náslunec Svazek: 6 Strana: 1117
Náslunec, nce, náslunečník, u, m. = slu- nečník. Slov. Bern.

169005   Naslupaný, v Svazek: 2 Strana: 0074
Naslupaný, vz Naslopati se.

169006   Nasluška Svazek: 6 Strana: 1117
Nasluška, y, f. = naslouchátko. Hk.

169007   Náslušný Svazek: 6 Strana: 1117
Náslušný, horchend, lauschig. Dch. N. methoda vyučovací (akroamatická). J. Sý- kora, Blanda 54. Vz Ott. I. 645.

169008   Naslychatel Svazek: 2 Strana: 0074
Naslychatel, e, m., der Horcher, Auf- horcher. N. řeči božie. BO.

169009   Naslýchati Svazek: 2 Strana: 0074
Naslýchati, vz Nasléchati.

169010   Naslyš Svazek: 6 Strana: 1117
Naslyš býti = slyšeti. Bývají hlasy n., které Dobrovskému vytýkají, že . . . Bdl. Živ. Dobr. 122. Předkládali pěkně, kterakby n. byli, žeby před krále jim škodné řeči přišly. Arch. IV. 122.

169011   Naslyšeti Svazek: 2 Strana: 0074
Naslyšeti, el, ení, viel hören. — čeho od koho. Ten toho od něho naslyšel. Plk. Vz Nasléchati.

169012   Naslyšeti se čeho Svazek: 6 Strana: 1117
Naslyšeti se čeho. Dosť jsem se toho n-šel Us.

169013   Naslyšeti se čeho Svazek: 8 Strana: 0227
Naslyšeti se čeho. Lerm. II. 136.

169014   Náslyšný Svazek: 6 Strana: 1117
Náslyšný, horchend, lauschig. Vz Ná- slušný. Dch.

169015   Násmadní Svazek: 6 Strana: 1117
Násmadní, halbdurstig. Slov. Bern.

169016   Nasmáti se Svazek: 2 Strana: 0074
Nasmáti se, nasměji, ál, ání; nasmávati se, viel lachen, sich satt lachen. Hodně jsme se nasmáli. Us. — se komu, čemu (kde): v divadle. Ml. Já jsem se mu kolikrát na- smál. Us. — se komu jak: do plných bokův, do vůle se komu n. Šm. Nasmáli se mu až do pláče. Jg. Vz Smáti se.

169017   Nasmáti se Svazek: 6 Strana: 1117
Nasmáti se. Tak svej chudobě sě na- smiesta. Dal. 131.

169018   Nasmažiti Svazek: 2 Strana: 0074
Nasmažiti, il, en, ení, dünsten, braten. — co. Nasmažil rybu, ale nedosmažil jí. — čeho : ryb (mnoho), koblih. Us. — se čeho, s čím: ryb, s rybami.

169019   Násmědý Svazek: 10 Strana: 0198
Násmědý. N. tvář. Krist. 5a.

169020   Násměch Svazek: 2 Strana: 0074
Násměch, u, m., posměch, úsměšek, das Gespötte, der Hohn. Khýn. káz.

169021   Násměška Svazek: 6 Strana: 1117
Násměška, y, f. = násměch. Slov. Phľd. II. 515.

169022   Násměšlivý Svazek: 8 Strana: 0227
Násměšlivý = posměvačný. N. úsměv. Phľd. 1894. 732.

169023   Násměšník Svazek: 2 Strana: 0074
Násměšník, a, m. = posměvač,Verhöhner, m.

169024   Násměšný Svazek: 6 Strana: 1117
Násměšný = posměvačný. Kdybys byl slyšal tie n-né řeči zpupných pánov. Slov. Zbr. Hry 101.

169025   Nasmetiti Svazek: 6 Strana: 1117
Nasmetiti, il, ěn, ění = smetí nadělati, viel Kehricht machen. U Bzence na Mor. Šd. U Přer. Šd.

169026   Nasměvač Svazek: 2 Strana: 0074
Nasměvač, e, m. = posměvač, der Spöt- ter. Mudr.

169027   Nasměvačný Svazek: 9 Strana: 0180
Nasměvačný. Mala's nebyt nasmevačná (vysmývačná). Slov. Čes. 1. VIII. 311.

169028   Nasmieti se Svazek: 10 Strana: 0198
Nasmieti se = nasmáti se. Dal. C. 3. 34. — čemu: něčí bláznivé útulnosti. Chč. S. II. 142b.

169029   Nasmíšiti Svazek: 2 Strana: 0074
Nasmíšiti, il, en, ení, zmásti, verwirren. Tak že tím poselstvím nasmíšili všecky. Bart. 219. 32.

169030   Nasmjoť se Svazek: 6 Strana: 1117
Nasmjoť se = nasmáti se. Las. Tč.

169031   Nasmokať sa ako teľa Svazek: 9 Strana: 0180
Nasmokať sa ako teľa = opiti se. Slov. Zát. Př 72.

169032   Nasmokati sa Svazek: 6 Strana: 1117
Nasmokati sa. Nasmokal sa hoďa prasa. Slov. Sb. sl. ps. I. 107.

169033   Nasmolený Svazek: 6 Strana: 1117
Nasmolený; -en, a, o, mit Pech ange- strichen. — N. = opilý. Us. Sd., Sn.

169034   Nasmoliti Svazek: 2 Strana: 0074
Nasmoliti, il, en, ení; nasmolovati, an- pichen, mit Pech bestreichen. — co čím, dratev smolou. — čeho, se čeho, s čím. Ten toho nasmolil (smolou natřel; naškrábal, napsal, viel zusammenschmieren). Us. Hý.

169035   Nasmoliti komu Svazek: 6 Strana: 1117
Nasmoliti komu = vybiti. Ten mu jich n-lil. Us. Vck. — se = opili se, sich be- trinkeu.

169036   Nasmraditi Svazek: 2 Strana: 0074
Nasmraditi, il, ěn, ění; nasmrazovati, smradem naplniti. Jg. Br. — co komu. Všechnu nám světnici nasmradil. Jg. Na- smradil celý dům. Us. — čím, se s čím. Krab.

169037   Nasmraditi kde Svazek: 6 Strana: 1117
Nasmraditi kde: ve světnici. Us. Dch

169038   Násmrk Svazek: 9 Strana: 0180
Násmrk, u, m. = rýma. Us. Čes. 1. IX. 112.

169039   Nasmŕkať sa Svazek: 9 Strana: 0180
Nasmŕkať sa = opiti se jako tele. Slov. Zát. Př. 72a

169040   Nasmrkati Svazek: 6 Strana: 1117
Nasmrkati. Ten mu toho n-ká (málo dá). Us. Č: T. Tkč.

169041   Nasmrkati se kam: do Svazek: 2 Strana: 0074
Nasmrkati se kam: do šátku, sich oft die Nase schneuzen. Us.

169042   Násmrtce, e, m Svazek: 2 Strana: 0074
Násmrtce, e, m., člověk na smrť vydaný, ein dem Tode Geweihter. Sš. I. 189.

169043   Násmrtník Svazek: 2 Strana: 0074
Násmrtník, a, m. = násmrtce. Sš. I. 189.

169044   Nasmuditi Svazek: 6 Strana: 1118
Nasmuditi, il, ěn, ění, anräuchern. — co čím: jizbu chvojím. Us. Tč. Nasmudlý, vz Nasmudnouti. Nasmudnouti, dl, utí, rauchig werden. — kde: mléko při ohni n-dlo, je nasmudlé. Us. Tč.

169045   Nasmutnělý. N Svazek: 10 Strana: 0632
Nasmutnělý. N. duše. Zvon V. 519.

169046   Nasmutnile Svazek: 8 Strana: 0227
Nasmutnile. N. dodávala. Světz. 1894. 375. a.

169047   Nasnaditi co komu Svazek: 6 Strana: 1118
Nasnaditi co komu, erleichtern. Rk.

169048   Nasnadu Svazek: 2 Strana: 0074
Nasnadu, vz Snad.

169049   Nasnášeti Svazek: 6 Strana: 1118
Nasnášeti, vz Nasnésti.

169050   Nasnáz Svazek: 2 Strana: 0074
Nasnáz, na snadu, snadně, auf eine leichte Art. Záp. měst. 1452.

169051   Nasnažiti se Svazek: 2 Strana: 0074
Nasnažiti se, sich Mühe geben. Ja.

169052   Nasneděli Svazek: 10 Strana: 0198
Nasneděli (na-s-neděli), odtud: nasne- dělek. Vz Litom. 41.

169053   Násnědosť Svazek: 2 Strana: 0074
Násnědosť, i, f., bräunliche Farbe. Jg.

169054   Násnědý Svazek: 2 Strana: 0074
Násnědý, bräunlich. Us.

169055   Nasnésti Svazek: 6 Strana: 1118
Nasnésti, viel ansammeln. Dch.

169056   Nasnešení Svazek: 6 Strana: 1118
Nasnešení, nasnesení, n., die Ansamm- lung. Us. Dch. Vz Snésti.

169057   Nasnešený Svazek: 6 Strana: 1118
Nasnešený, nasnesený reich aufgesam- melt. Us. Dch. Vz Snésti.

169058   Násněží Svazek: 2 Strana: 0074
Násněží, n., die Schneelage, -schichte, -kruste.

169059   Nasněžiti se Svazek: 6 Strana: 1118
Nasněžiti se, lange, viel, oft schneien. Us.

169060   Násněžní Svazek: 7 Strana: 1334
Násněžní, Schnee-. N. lopata. Tch. 1889. 38.

169061   Násněžný Svazek: 2 Strana: 0074
Násněžný, schneekrustig. Rk.

169062   Nasnídaný Svazek: 9 Strana: 0180
Nasnídaný. Krok 1896. 134.

169063   Nasnídati se Svazek: 2 Strana: 0074
Nasnídati se, satt frühstücken. Až se nasnídáme, půjdeme. — se kde s kým, za co: v hospodě, v kavárně, za drahý peníz.

169064   Nasnímati Svazek: 6 Strana: 1118
Nasnímati, viel, oft herabnehtnen. — se čeho. Us.

169065   Nasnopaný Svazek: 8 Strana: 0227
Nasnopaný = naslopaný, opilý. Han. Brt, D. II. 317.

169066   Nasnování Svazek: 2 Strana: 0074
Nasnování, n., die Anzettelung. D.

169067   Nasnovaný Svazek: 2 Strana: 0074
Nasnovaný, angezettelt. Jg.

169068   Nasnovati Svazek: 2 Strana: 0074
Nasnovati, nasnuji; přízi naviti, auf- winden ; přízi na stav navíjeti, anzetteln, anscheeren; nastrojiti, způsobiti, stropiti, anzetteln, anspinnen, anlegen, machiniren, anstellen. Jg. — co: osnovu (přízi na ni navinouti); různici (nastrojiti, stropiti, způ- sobiti), Zlob., válku, Cyr., zradu, V., úklady o bezhrdlí, Cyr., zlé rady. Plk. Nemotorně to nasnoval. Sych. — se. Jg. — co na co (u tkadlců). Rk.

169069   Nasnovati, nasnouti o čem Svazek: 6 Strana: 1118
Nasnovati, nasnouti o čem. Mnoho o vojně n-li. Šf.

169070   Násoba Svazek: 2 Strana: 0074
Násoba, y, f. Ve frasích: Koliknásob větší ? Ros. Mnohonásob vetší. Ros. Dvojnásob více. Tu jich bylo zbito dvě stě násob sto tisícův. Martini. -- N., součin, das Produkt, v mthem.

169071   Násoba Svazek: 6 Strana: 1118
Násoba, das Produkt. Stč. Alg. 10.

169072   Násobek Svazek: 2 Strana: 0074
Násobek, bku, m. (násobné, Vielfaches). Paterý násobek (paternásobek,paternásobnó), dvojnásobek, dvojnásobné, dvojí násobek. Nejmenší násobek společný, nejmenší po- spolně dělitelné, das kleinste gemeinschaft- liche Vielfache. Nz.

169073   Násobenec Svazek: 2 Strana: 0074
Násobenec, nce, m., množenec, der Multi- plikand.

169074   Násobenec Svazek: 6 Strana: 1118
Násobenec. Stč. Alg. 10., Nz.

169075   Násobení Svazek: 2 Strana: 0074
Násobení, n., die Multiplikation. N. elek- třiny, vz KP. II 202. N. skrácené ; způsob n. skráceného. Nz.

169076   Násobení Svazek: 6 Strana: 1118
Násobení. Nz. N. determinantů. Kh. 16.

169077   Násobenina Svazek: 2 Strana: 0074
Násobenina, y, f., součin, das Produkt, v mthm. Rk.

169078   Násobenka Svazek: 6 Strana: 1118
Násobenka, y, f. = násobilka. J. Lpř., Kál. Cf. Pdg. 1882 285.

169079   Násobený Svazek: 6 Strana: 1118
Násobený, multiplicirt; zusammengefal- tet. Rst. 447.

169080   Násobený Svazek: 7 Strana: 1334
Násobený děj: sekám, nosím; nenáso- bený děj: seknu, nesu. Gb. Ml. II. 153.

169081   Násobici Svazek: 2 Strana: 0074
Násobici tabulka, násobilka, das Einmal- eins.

169082   Nasobíkat si Svazek: 9 Strana: 0180
Nasobíkat si = pomoci si sobecky. Plz. 119.

169083   Násobilka Svazek: 6 Strana: 1118
Násobilka, y, f. = násobenka, das Ein- maleins Us. Vz Násobicí.

169084   Násobitebné Svazek: 6 Strana: 1118
Násobitebné, ého, n., der Multiplikan- dus. Šm.

169085   Nasobitel Svazek: 2 Strana: 0074
Nasobitel, e, m., množitel, der Multipli- kator.

169086   Násobitel Svazek: 6 Strana: 1118
Násobitel. Nz., Stč. Alg. 10.

169087   Násobitelnosť, i, f Svazek: 6 Strana: 1118
Násobitelnosť, i, f., die Multiplicirbar- keit. Snadná n. základních jednotek. Kaizl 137

169088   Násobiti Svazek: 2 Strana: 0074
Násobiti, il, en, eni, multipliciren. — co: číslo. — co čím: šest třemi. 6 X 3 = 18, šest násobeno třemi rovná se osmnácti (3 krát set osmnáct); rovné rovným násobeno (rovné do rovného vedeno) dává rovné. Mit 2, 3, 4 multipliciren : zdvoj-, ztroj-,čtvernásobiti.Nz.

169089   Násobiti Svazek: 7 Strana: 1334
Násobiti. Čísla mezi sebou n., šp. m.: číslo číslem n , čísla spolu n. Sold. 9.

169090   Násobiti se kde jak Svazek: 6 Strana: 1118
Násobiti se kde jak. Každý pocit se v ní tisícerými vlnami n-bí. Mus. 1880. 274.

169091   Násobítko Svazek: 2 Strana: 0074
Násobítko, a, m. = množítko. Dch.

169092   Násobítko Svazek: 6 Strana: 1118
Násobítko = znaménko násobení (X), das Multiplikationszeichen. Nz.

169093   Násobivý Svazek: 6 Strana: 1118
Násobivý. N. tečka. Šim. 70.

169094   Násobka, y Svazek: 6 Strana: 1118
Násobka, y, f. = násobení. Slov. Ev. šk. II. 7.

169095   Násobně Svazek: 2 Strana: 0074
Násobně. Dvoj-, troj-, mnohonásobně, zwei-, drei-, vielfach, vielfältig.

169096   Násobné Svazek: 6 Strana: 1118
Násobné, ého, n., multiplum. Společné n. (číslo) — číslo, jež více jinými děliti lze. Šim. 51. Nejmenší společné n. dvou n. více čísel. Ib. 57.

169097   Násobnice Svazek: 6 Strana: 1118
Násobnice, e, f., laurea, die Lauree, rostl. Vz Rstp. 388.

169098   Násobník Svazek: 7 Strana: 1334
Násobník, u, m.= přístroj elektrický, multiplicator. Kod. Úv. 304.

169099   Násobnosť Svazek: 7 Strana: 1334
Násobnosť. Jak n. vyjadřujeme, vz Gb. Ml. II. 98. b.

169100   Násobnost, i Svazek: 2 Strana: 0074
Násobnost, i, f., die Mehrfachheit. Rk.

169101   Násobný Svazek: 2 Strana: 0074
Násobný, — bní; — ben, bna, bno, zu- sammengesetzt, N., nejednoduchý, z více částí se skládající. Ten výstupek je dvojí, první slove sprostný, druhý složený n. ná- sobný. Byl. N. rozsudek. Marek. Násobní léta zemská prošla (auf einander folgende). Vš. — N. jest příponou násobných číslovek U sto-násobný a tisíc-násobný jest prvním členem základné číslo (sto-, tisíc; taktéž u: jedno-duchý), v ostatních pak druhové: čtver-, pater-, šesternásobný. Kz. Kmenové o po r někdy ožívá : pateronásobný, sedmero- násobný vedlé paternásobný atd. Vz Ht. Ml. sr. 252., -duchý, -ný. Vz Číslovky.

169102   Násobný Svazek: 6 Strana: 1118
Násobný, vz Násobné. N. číslovky. Vz Kvř. Ml. 92.-93. — N. léta. Vš. 66.

169103   Násobovka Svazek: 6 Strana: 1118
Násobovka, y, f. = násobilka. Šm.

169104   Nasoburky Svazek: 2 Strana: 0075
Nasoburky, dle Dolany, něm. Assmeritz, u Litovle na Mor. PL.

169105   Nasočiti Svazek: 6 Strana: 1118
Nasočiti, il, en, ení, nasočovati, aufhet- zen. — komu na koho. Starosty n-li sú králevi na Daria, surripuerunt. BO.

169106   Násoje Svazek: 7 Strana: 1334
Násoje, e, n., placena, zastr. Rozk.

169107   Nások Svazek: 7 Strana: 1334
Nások, u, m. Násoky městské. BO. V B mik. Sir 6. b : osočení města.

169108   Násoka Svazek: 2 Strana: 0075
Násoka městská a zádava lidská, zastr., delatura, žaloba, BO. Ecus 26. 6.

169109   Nasolení Svazek: 2 Strana: 0075
Nasolení, n., die Einsalzung. D.

169110   Nasolenina Svazek: 9 Strana: 0180
Nasolenina, y, f. = nasolená věc. Fisch. Hosp. 197.

169111   Nasolený Svazek: 2 Strana: 0075
Nasolený; -len, a, o, eingesalzen. Ryba n., maso n., ryba z láku. V., Jg. — čím: solí.

169112   Nasoliti Svazek: 2 Strana: 0075
Nasoliti, il, en, ení; nasálati (na Slov.), nasolovati, einsalzen. — co : maso. Ros. — co čím: mořskou solí. — komu. On mu nasolil všecko maso. 2. Nasolil mu, vyplatil mu, vybil, natloukl. — čeho, co kam: maso, masa do sudu n. Ros. — co kde: v sudě. Vz Soliti.

169113   Nasoliti komu co Svazek: 6 Strana: 1118
Nasoliti komu co. Chceš-li chytiti za- jíce n prase, nasol mu ocas. Us. Kšá., Sd. — komu kde. Ten mu u otce n- lil (po- mluvil, očernil ho, anschwärzen). Us. Brnt, Mtl. — komu čeho. Nasolil jsem mu jich (ran), co se do něho vešlo. Us. Ntk.

169114   Nasolovač Svazek: 6 Strana: 1118
Nasolovač, e, m., der Einsalzer. Šp.

169115   Nasoměřice Svazek: 2 Strana: 0075
Nasoměřice, něm. Aschmeritz, ves v Br- něnsku. PL.

169116   Nasoměřice Svazek: 6 Strana: 1118
Nasoměřice, ves u Pohořelic.

169117   NásoMtel Svazek: 8 Strana: 0227
NásoMtel, e, m Akk. sg. -tele, nom. pl. -lé. Sold. 11

169118   Násos Svazek: 6 Strana: 1118
Násos, u, m. = násoska. N. větrní, der Wettersatz. Hř. 42., Suk.

169119   Násoska Svazek: 2 Strana: 0075
Násoska, y, f., der Heber. N. přímá, der Stech-, zahnutá, gekrümmter H., ochranná, der Gifth., Frickova. Ck. Vz KP. II. 98., 99. N. nástroj ku převádění aneb přenášení kapalin, je buď jedno- buď dvojramenná; anatomická. Vz S. N.

169120   Násoska Svazek: 6 Strana: 1118
Násoska = krokvice, der Flüssigkeits- beber. Nz., Šp. N pitevná (anatomická), Nz., rovná, dvojramenná, ZČ. I. 491., obecná, kolenitá, složená, Mj. 129., 130., příčná, Stech-, Šp., k stahování nákloňku, die Ab- kippröhre. Suk. Cf. Schd. IL 88.

169121   Násoskovitě Svazek: 6 Strana: 1118
Násoskovitě, heberartig. N. ohnutý. ZČ.

169122   Násoskovitý Svazek: 6 Strana: 1118
Násoskovitý, heberartig. N. trouba, das Heberohr, Nz., tlakoměr. ZČ. 1. 406.

169123   Násoskový Svazek: 6 Strana: 1118
Násoskový, Heber-. N. stáčecí stroj. KP. V. 185.

169124   Násoskový Svazek: 8 Strana: 0564
Násoskový telegraf, psací stroj, Heber- schreiber. KP. VIII. 262.

169125   Nasosník Svazek: 2 Strana: 0075
Nasosník, a, m., pholcus, pavouk. Krok.

169126   Násosník Svazek: 6 Strana: 1118
Násosník, u, m. = bota, der Pumpen- cylinder. Hř.

169127   Nasošiti se Svazek: 6 Strana: 1118
Nasošiti se, il, en, ení = nazlobiti se, erzürnen. Ten se na to nasošil! Us. Val. Vck., Brt. D. 234.

169128   Násot Svazek: 6 Strana: 1118
Násot, u, m. = prvý sot, za nímž násle- duje druhý či odsot. V tělocv. Rgl.

169129   Nasouditi Svazek: 2 Strana: 0075
Nasouditi, il, zen, ení. — co komu. Na- soudil mu dva zlaté pokuty. Mor. Mřk. — se s kým oč, lange einen Process führen.

169130   Nasouditi co komu zač Svazek: 10 Strana: 0198
Nasouditi co komu zač. Bůh nám n-dil smrť za podíl. Brt. P. n. 1145. — co zač = usouditi. To se za spravedlivé na- soudilo za přítomnosti horenského práva. 1717. M c. 1903. 17. — co komu. Súd sklep mu nasúdil = přisoudil, řekl, že jest jeho. 1717. Mtc. 1903. 16.

169131   Nasoukati Svazek: 2 Strana: 0075
Nasoukati, aufwinden, aufdrehen (viel). — kam. Tkadlec musí sobě napřed na osnovu nasoukati. Chm. — čeho. Ten toho nasoukal. — se čeho (také = nacpati se čím, sich voll stopfen).

169132   Nasoukati Svazek: 6 Strana: 1118
Nasoukati. Nasoukav na sebe parádní mundur; Nasoukav se do kabátu tátova. Kos.

169133   Nasoukati komu Svazek: 10 Strana: 0198
Nasoukati komu = natlouci. Kšť. Lid. 12.

169134   Nasoukati někomu Svazek: 7 Strana: 1334
Nasoukati někomu = natlouci. U Bydž. Kšť.

169135   Nasouti Svazek: 2 Strana: 0075
Nasouti, suji, sul, ut, utí; nasunouti, ul, ut, utí = nasypati, anschütten. — komu čeho kam: živého uhlí si v hrdlo nasul, až i skonal. Tkadl. I. 34. — co : nasul hro- madu prachu. Vyb. — co kam, nač = naházeti. Rk.

169136   Nasoužiti, nasužovati se Svazek: 2 Strana: 0075
Nasoužiti, nasužovati se, il, en = na- trápiti se, sich viel plagen. Ros. — se koho, se s kým, s čím. Us.

169137   Nasov Svazek: 6 Strana: 1118
Nasov, a, m., Nassau. Adolf Nasovský. Pal. Děj. II. 1. 347.

169138   Nasovka Svazek: 2 Strana: 0075
Nasovka, y, f., nassovia. Rostl.

169139   Násp Svazek: 6 Strana: 1118
Násp, u, m. = násyp, místo před okny proti dešti chráněné, chodník u domu vy- výšený, podezděný. Mor. Kčk., Neor. Vz Náspa.

169140   Násp, náspa Svazek: 8 Strana: 0227
Násp, náspa, vz Násep (3. dod.).

169141   Náspa Svazek: 2 Strana: 0075
Náspa, y, f., na Mor. = násyp, der Erd- aufwurf, u chalupy chodník vyvýšený, obyč. podezděný. Brt. Sedí na náspě. Us. — N., mělčina, jesep, písčina. Loď uvázla na náspě. Us. Die Sandbank. Us. Beroun.

169142   Náspa Svazek: 6 Strana: 1118
Náspa, vz Násp. — N. písčitá, die Düne. Šp.

169143   Náspa Svazek: 7 Strana: 1334
Náspa chalupy. Cf. Záhrobeň.

169144   Náspa Svazek: 9 Strana: 0180
Náspa, pl. n. Na náspech. U Císařova. Mtc. 1899. 162.

169145   Naspadati se Svazek: 6 Strana: 1118
Naspadati se, viel, oft herabfallen. Us.

169146   Naspak Svazek: 6 Strana: 1118
Naspak = nazpátek. Slov. Třikrát ode- šel, zas n. přišel. Koll. Zp. I. 187.

169147   Naspaníěť Svazek: 2 Strana: 0075
Naspaníěť, místo lepšího: na zpaměť, z paměti, na paměť. Vz Paměť.

169148   Naspářeti Svazek: 2 Strana: 0075
Naspářeti, vz Naspořiti.

169149   Naspátek Svazek: 2 Strana: 0075
Naspátek, lépe: nazpátek, vz Zpět. Preí.

169150   Naspati se Svazek: 2 Strana: 0075
Naspati se, naspím, spal, ání; naspávati se = dlouho spáti, lange schlafen. Dosti se naspali. Mohli jste se n. Tam jsem se málo naspal. Jg. — se jak: do sytosti. V. I bez pranostiky dosti se najísti, naspati mohou. Kom. — se kde: v chlévě, na půdě. — Vz Spáti.

169151   Naspati se Svazek: 6 Strana: 1118
Naspati se. Akoby aa nehnevala, keď som sa nič nenaspala (nevyspala). Sl. ps. 77. — N. = nasypati, zastr. Anth. I. 3. vd. XLII.

169152   Naspati si Svazek: 9 Strana: 0180
Naspati si = nacpati si. Val. Čes. 1. X. 297.

169153   Náspě Svazek: 9 Strana: 0180
Náspě, n. = zápraží. Vz Náspa.

169154   Náspě Svazek: 10 Strana: 0198
Náspě, ě, f. Do té země jest jediná n. Tand. Z. 168b.

169155   Náspěčka Svazek: 6 Strana: 1118
Náspěčka, y, f. = malá náspa. Na ná- spěčkách seděla, do měsíčka hleděla. Sš. P. 627.

169156   Naspěch Svazek: 2 Strana: 0075
Naspěch, adv., rychle, in der Eile, eilends, eilig. Jg. N. něčeho ohledati. N. něco předse- vzíti. Plk.

169157   Naspět Svazek: 2 Strana: 0075
Naspět, lépe: nazpět, vz Zpět.

169158   Náspí Svazek: 2 Strana: 0075
Náspí, n., násep, náspy, Schutt, m. Hru- bému písku zvící ořechu n. vejce říkáme n. Koubl.

169159   Naspílati Svazek: 2 Strana: 0075
Naspílati = nadati, schelten, lästern, auf- heissen. — komu čeho: někomu šelem, lotrův, troupů a uvozhřenců, lotrasů n. Jg., Apol., Sych. — N., vspílati — naliti, naplniti. — čím. Lžmi a bludy mnohými jest naspielán (lid). Chč. P. 10. a.

169160   Naspisovati Svazek: 6 Strana: 1118
Naspisovati se, viel ab-, zusammen- schreiben. Us.

169161   Nasplahati se Svazek: 6 Strana: 1118
Nasplahati se = nasplhati se, genug, viel herum klettern. U Místka. Mtl.

169162   Násplatek Svazek: 2 Strana: 0075
Násplatek, tku, m., die Tilgung, der Tilgungsschein. Balbi.

169163   Naspník Svazek: 2 Strana: 0075
Naspník, zastr., násepník, a. m., der Schanzgräber. Berg.

169164   Naspoléhávati se Svazek: 6 Strana: 1118
Naspoléhávati se, sich viel verlassen. Us.

169165   Naspomáhati Svazek: 6 Strana: 1118
Naspomáhati = napomáhati. Us.

169166   Naspomenúť komu co Svazek: 6 Strana: 1118
Naspomenúť komu co, in Erinnerung bringen. Dbš. sl. pov. VII. 11.

169167   Nasponosovať sa Svazek: 6 Strana: 1118
Nasponosovať sa = nažalovati se. Slov. Bern.

169168   Naspořádati Svazek: 6 Strana: 1118
Naspořádati, viel, oft, lange ordnen. Us.

169169   Naspoření Svazek: 2 Strana: 0075
Naspoření, n., ušetřeni, die Ersparung. D.

169170   Naspořiti Svazek: 2 Strana: 0075
Naspořiti, il, en, ení; naspářeti, 3. os. pl. eji, el, en, ení; naspořovati = nashro- mážditi, nachovati, uschrániti, ersparen, zu- sammensparen; požehnati, rozmnožiti, naděliti, segnen, vermehren, gedeihen machen. Jg. — co. Co tatíček naspořil, to synáček rozhýřil. Ros. Co naspořil Stýskal, to utratil Výskal. — čeho. Ten naspořil peněz, Us., čím: šetr- ností. — Naspoř Bůh = požehnej, naděl Bůh. Br. (Pomoz a) Naspoř pán Bůh! říká se po pozdravu, když vejdeš do cizího domu, kde tlukou máslo, válej! chléb; taktéž když jdeš mimo mlat, kde vějí, coudí a nasýpávají aneb kolem pole, kde vybírají zemčata, vůbec když jdeš mimo lidi prospěšnou prací zaneprázd- něné. Mor. Hý., Mřk. — co komu čím= naděliti, požehnati. ,Tkadl.

169171   Naspořiti Svazek: 8 Strana: 0227
Naspořiti. Naspoř p. Bůh (říká příchozí do domu, kde so peče chléb). Ces. 1. V. 232.

169172   Naspouštěti se čeho Svazek: 6 Strana: 1118
Naspouštěti se čeho. viel, oft herab- lassen. Us.

169173   Náspový Svazek: 6 Strana: 1118
Náspový kámen = ku stavbě náspu. Zpr. arch. IX. 40.

169174   Nasprachaný Svazek: 2 Strana: 0075
Nasprachaný. Ústa lží n-ná. Koule.

169175   Naspravovati se čeho Svazek: 6 Strana: 1118
Naspravovati se čeho, viel ausbessern. Us.

169176   Nasprchovati Svazek: 6 Strana: 1118
Nasprchovati, viel in Regentropfen her- abfallen. Bern.

169177   Nasprostastý Svazek: 8 Strana: 0227
Nasprostastý = příliš sprostý. Phľd. 1895. 261.

169178   Nasprznovati se čeho Svazek: 6 Strana: 1118
Nasprznovati se čeho, viel besudeln. Us.

169179   Naspřahovati se Svazek: 6 Strana: 1118
Naspřahovati se, viel, lange, oft zu- sammenjochen. Us. Bern.

169180   Naspřisahovatí Svazek: 6 Strana: 1118
Naspřisahovatí, oft beschwören. Bern.

169181   Nasputnávať Svazek: 6 Strana: 1118
Nasputnávať, lange, oft fesselu. Slov. Bern.

169182   Nasrati Svazek: 2 Strana: 0075
Nasrati, naseru, al, án, ání, scheissen. — čeho. Us. — kam: do nádobky. Us. Naseru ti na to (nafákám, nakašli, nakukám = ne- stojím o to). Us. Hý.

169183   Nasrati Svazek: 8 Strana: 0227
Nasrati. Nasoruť jim prve v jich hrdla, než jim Vyšehradu postoupím (řekl král Zig- mund). Břez. Font. V. 435.

169184   Nasrati co Svazek: 10 Strana: 0198
Nasrati co. Nasral hromadiska. Nár. sbor. VIII. 49. — kam: v nohavice. Frant. 5. 38.

169185   Nasrati komu kam Svazek: 6 Strana: 1118
Nasrati komu kam. Naser si podruhé do huby (říkají tomu, kdo nedostál slovu). Us. Tkč.

169186   Nasražený Svazek: 10 Strana: 0198
Nasražený. Smetana je n-ná (drobek sražená). Deštná. Mš.

169187   Nasrditi se Svazek: 6 Strana: 1118
Nasrditi se, il, ěn, ění = rozčertiti se, rozlobiti se Slov. Dbš. Sl. pov II. 85

169188   Nasredeno Svazek: 8 Strana: 0228
Nasredeno = srdnaté. Odsekla n. Phľd. 1894. 384.

169189   Nasrkati, nasrknouti se čeho: v Svazek: 6 Strana: 1119
Nasrkati, nasrknouti se čeho: vína, medu z voštin, schlürfen. Us. Tč.

169190   Nasrknutý Svazek: 6 Strana: 1119
Nasrknutý, angeschlürft. V číši víno ledva n-té. Cch. Dg.

169191   Nasršený Svazek: 2 Strana: 0075
Nasršený, rozdrážděný jako sršeň, erbit- tert, aufgehetzt. Plk.

169192   Nasršený Svazek: 6 Strana: 1119
Nasršený; en, a, o. N. oči. Pokr. Z hor 178.

169193   Nasršeti se Svazek: 2 Strana: 0075
Nasršeti se, el, en, ení, dlouho sršeti, lange summen; grimmig sein. Jg.

169194   Nasršiti Svazek: 2 Strana: 0075
Nasršiti, il, en, ení, rozdrážditi, erbittern, aufhetzen. Jg.

169195   Nasřebati se Svazek: 6 Strana: 1119
Nasřebati se = nastřebati se. Bern.

169196   Nassáti se Svazek: 6 Strana: 1119
Nassáti se, genug saugen. — jak. Mlá- ďata do sytosti se nassála. Vrch. Cf. Ocicať sa.

169197   Nassátý Svazek: 6 Strana: 1119
Nassátý, eingesogen. N. vzduch. NA. IV. 149.

169198   Nassavsko Svazek: 6 Strana: 1119
Nassavsko, a, n., Nassau, v Něm. Vz Rk. Slov.

169199   -nást Svazek: 6 Strana: 1119
-nást, vz -náct, Bž. 142.

169200   Nastáčeti se čeho Svazek: 6 Strana: 1119
Nastáčeti se čeho: piva, vína, viel, lange, oft abziehen. Us.

169201   Nastačiti Svazek: 6 Strana: 1119
Nastačiti, il, ení. — se nač. Kdo by se už na vás (děti, žebráky atd.) nastačil, ausreichen, genügen. Mor. Šd. Vz násl.

169202   Nastahovati Svazek: 6 Strana: 1119
Nastahovati, viel ab-, zusammenziehen. Us.

169203   Nastalosť Svazek: 2 Strana: 0075
Nastalosť,i,f., lépe: co nastalo, přítomnosť, událosť, eingetretene Umstände, m., Gegen- wart, f.

169204   Nastalý Svazek: 2 Strana: 0075
Nastalý, eingetreten, gegenwärtig, obwal- tend. D. Z nastalých příčin. D. V čas potřeby nastalé. Pr. měst. Léta nastalého vydáni byli mandatové. Kom. N. nutnosť, mezery (ein- gerissene Lücken), povinnosť. Dch.

169205   Nastání Svazek: 2 Strana: 0075
Nastání, n., das Aufkommen, der Eintritt, die Entstehung. Jg. Při nastání toho roku. Br. N. měsíce. Kom. Nechval měsíce při n. Ros.

169206   Nastápati Svazek: 6 Strana: 1119
Nastápati (se), viel schmelzen. Bern.

169207   Nastarati Svazek: 6 Strana: 1119
Nastarati, erwirtschaften. Co ti otec pracně u-ral. Sš.

169208   Nastarati se oč s kým Svazek: 2 Strana: 0075
Nastarati se oč s kým. Viel sorgen. Ros. Vz Starati se.

169209   Nastarčiti Svazek: 6 Strana: 1119
Nastarčiti = nastačiti, hinreichen, ge- nügen. Laš. On nenastarčí za oba platiť. Tč.

169210   Nastárlý Svazek: 6 Strana: 1119
Nastárlý, ältlich. Šm.

169211   Nastasiti se komu Svazek: 8 Strana: 0228
Nastasiti se komu = namanouti. I n-sil se jí čert. Vek. Poh. 139.

169212   Nastati Svazek: 2 Strana: 0075
Nastati, nastanu, al, ání; nastávati; počíti se, anfangen, entstehen, eintreten, den Anfang nehmen, angehen, aufkommen; obschweben, nahen, bevorstehen. Jg. — abs. Nastal nový měsíc. Jg. Když měsíc nastává. Br. Nastal boj, Troj., kroj, obyčej. Ros. Všecky časné věci nastávají a hynou. Kom. Všecky věci nastávají a pomíjejí. Bart. Zima nastala. D. Darmo (Darmodal, Darmodej) umřel. Kup (Koupil, Vydřigroš) nastal. Jg. Nastanou zlé časy, důležité změny. Nastal mor. Jg. Nastává čas večeře. Jel. Když nastane nouze, Bůh ti sešle pomoc. Kom. Brzo nastávající = blízký. Nestálý čas nastává. Jg. —- komu. Nastala nám radosť, potřeba. Jg. Světu obnova na- stává. V. Nastává mi tu péče. Jel. Smrť nám nastává. Jg. Nastává mu nebezpečenství. V. — kdy (po kom). Po časných mukách věčný pokoj nastane. Pešin. Nastal po nich císař Konstantin. Plk. — (z čeho) kde. Z té zprávy nastala v městě veliká radosť. Ml. Slyši (slyším), že mi v ludech nyní blud nastává. Kat. 1131. — s inft. Nastávalo mu se potýkati s nepřítelem. Bor. Vz Dostati se.

169213   Nastáti Svazek: 2 Strana: 0076
Nastáti, nastojím, ál, ání, postaviti se, sich stellen, vorstellen; nastojte: auf, habet Acht, hieher, běda, žel, o weh, leider, Zetter, Himmel; nastupovati na koho, andringen, worauf dringen. Jg. Vz Státi. — abs. Nastojte a ves svój um sbierajte. Rkk. 45. Ach ouvech nastojte. Kom. Na to přišlo nastojte. Kom., V. Nastojte, ženu jsem ztratil. Jel. Nastojte! mně ji pantáta brání. Er. P. 462. Pusté krajiny oral a nastojte volal. Sš. P. 788. Vz Nastojte. Co tu nastójíte? Us. ve Zlínsku na Mor. Brt. — čeho. Ach nastojte hoře mého. Kom., Lab. (51., Výb. I. 422. — na co. Ach nastojte na tento den! Br. Nastojte na dům israelský. Bib. Nastojte na ten hřích. Knst. — o co. Já jsem o to dosť nastál (se namáhal). Koll. — komu, strč. = naléhati, dotírati na někoho. Ciesař je sě velmi nastati, až mu musí své děti poslati. Dal. 120. — se, dlouho státi, lange, oft stehen. Nastáli jsme se tam, až nohy bolely. Jg.

169214   Nastati Svazek: 6 Strana: 1119
Nastati. — abs. Nastal odpor proti němu, převrat, Šmb., čas, Dch.; n-la pochybnosť, změna, krise. Us. Pdl. N-lo zděšení veliké. Smb. S. II. 90. — komu. Nastává nám otázka, Dch., Osv. I. 153., svízel. Ib. 73. — kde. V tom nastal obrat, Us. Pdl., nastala změna. Tf. H. 1. 18. V životě národním na- stal úpadek. Us. Pdl. Mezi těmi svaly nastal proud. Osv. I. 485. — proč. Boj proň nastane. Osv. I. 120. Jiný život proň nastal. Us. Pdl. — s čím. Až stár bude, nastanú jiní s kunšty novějšími. Št. Kn. š. 171. — nač. Tehdy ty, již naň nastali, země pochytla. Leg. o 12 apošt. 90., 93. Vz Na- státi. Otec na to nastáł (zaujal se toho]. Brt. D. 234. — oč. Nastáváł o ňu = měl ji rád. Brt. D. 234.

169215   Nastáti Svazek: 6 Strana: 1119
Nastáti. Slovo nastojte uvádí Bl. mezi arcbaismy a připomíná: Staré babky říká- vali: Ach mý hoře, mý hoře = nastojte! Ach n., na zlý život žeť sou se zrodili. Někteří ještě říkají nestojte. Moravky loqua- tiorea říkají inepte: nestůjte, nestůjte, quasi diceres: Ach, ach! Bl. Gr. 179. Nastojte na mé hubeného. Výb. I. 298. — se. Nastál se, nastál, na tě navolal, tebe, děvečko, jiný miloval. Sš. P. 243.

169216   Nástav Svazek: 2 Strana: 0076
Nástav, u, m. (zastr.), úrok z půjčených věcí, z obilí (přísep). Procent von Producten. Rusk. pravd. 1. 207. — N., die Hypothek. Rozk.

169217   Nástáva Svazek: 2 Strana: 0076
Nástáva, y, f., die Variation, v mthm. Stč. — N., das Surrogat. Vz Nastavovaná kaše. Us. — N., nástavek, die Anstückelung, Ansetzung. Jg.

169218   Nástava Svazek: 6 Strana: 1119
Nástava komínová, der Kaminaufsatz, Us. Pdl., u děla = přístroj, jímž se dělo v předu zdvihá, der Aufsatz, NA. III. 94., 96., na soustruhu, die Schleisse, Stelltasche. V z Včř. Z. II. 61. a násl. — N. v math. das Arrangement: Stč. Alg. 175.

169219   Nastáva Svazek: 8 Strana: 0228
Nastáva. N. elektromagnetu. KP. VIII. 152.

169220   Nastávající Svazek: 2 Strana: 0076
Nastávající, zukünftig, bevorstehend. To je moje n. (žena). Us.

169221   Nastávalosť Svazek: 6 Strana: 1119
Nastávalosť, i, f. = budoucnost, futura. Ani nynélosť ani n., neque instantia, neque futura. Ev. olom. 190.

169222   Nastávání Svazek: 2 Strana: 0076
Nastávání, n., das Eintreten, Bevorstehen. D.

169223   Nastávati Svazek: 2 Strana: 0076
Nastávati, vz Nastati.

169224   Nástavec Svazek: 6 Strana: 1119
Nástavec, vce, m. = nástavek. Šmb. S. 1. 459., Zpr, arch. N. k vodometu, Wld., na hlavici sloupu. NA. L 36 — N. (= truhlík) na Uhlí, v pecích vytápěných uhlím. Nár. list.

169225   Nástavek Svazek: 2 Strana: 0076
Nástavek, vku, m., die Anstückung, An- setzung. Jg. N. u prutu udicného, smrsk, die Schwippe. D. N. u stavidla vodního. Jg.

169226   Nástavek Svazek: 6 Strana: 1119
Nástavek, der Ansatz, u ševců, der An- schlag; ve stroj nictví, der Anschlag. Cf. Sim. 116. — N. = architektonická ozdoba na vrchu řims obyč. nad okny, dveřmi nebo výklenky. S. N. X. 12. — N. = kousek voštiny na trámek nalepený, das Richt- wachs. Ve vých. Čech. Všk.

169227   Nastavení Svazek: 6 Strana: 1119
Nastavení, die Anstückelung. Šp.

169228   Nastavení, n Svazek: 2 Strana: 0076
Nastavení, n., das Hinstellen. N. života. Rk.

169229   Nastavený Svazek: 2 Strana: 0076
Nastavený, angestückt,erweitert. N. sukně, punčocha. Ros. — N., aufgestellt. Vz Nastaviti.

169230   Nastavěný Svazek: 2 Strana: 0076
Nastavěný,gebaut, errichtet. Vz Nastavěti. Us.

169231   Nastavěti Svazek: 2 Strana: 0076
Nastavěti, ěl, ěn, ění, viel aufstellen, hinstellen, hinsetzen, hinlegen, aufrichten, errichten; viel bauen, aufbauen. Jg. Vz Stavěti. — co. Nastavěli tam dva domy. — čeho: modl, Bib., domů, chalup. Ros. Zámků pevných nastavěl. V. — co nad co. Šp. — se čeho, s čím, viel bauen, oft stellen.

169232   Nastavěti čeho Svazek: 6 Strana: 1119
Nastavěti čeho. Ale již sú lidé mnoho svátkóv n-věli. Hus III. 410.

169233   Nastaviti Svazek: 2 Strana: 0076
Nastaviti, il, en, ení; nastavovati = po - staviti, hinstellen, hinsetzen; nastrojiti, auf einen aufstellen; naproti staviti, nastříti, hin-, her-, vorhalten, darreichen, recken; přidati, ansetzen, anstückeln, stückeln, er- weitern. Jg. — abs. Kdeť krátko, nastav. Jg. — (komu) co, čeho: ruku, zrcadlo, D., ruku n. ruky, Ros., hrdla, života, šíje, Jg., ucha, uší. V., Kom., Lab., 4G., 47. (vz Spodobení), D., líce, Br., Kom., hřbetu, Kom., sukna, V., sukně. Ros., šaty, Šp., sukni (akk.). Us. Kdo chce cizího, nastav svého. Ros. — kam. Kdo to nastavil na kraj. Us. Něco k něčemu n. Rk. — na koho. Železa na lišky n. (nastrojiti). L. — Vz Staviti.

169234   Nastaviti Svazek: 6 Strana: 1119
Nastaviti. — abs. Lež musí se n. Us. Dch. — komu co: nohu (aby upadl). Us. Dch.— co proč: někomu ruku k políbeni. Hrts. — co proti komu. Děvín nastavoval proti Vyšehradu své pyšné čelo. Vrch.

169235   Nástavka Svazek: 2 Strana: 0076
Nástavka, y, f., der Verstoss. Křivola a jimadlo n-ou se pojí. Techn. II. 283.

169236   Nástavky Svazek: 10 Strana: 0632
Nástavky ve mlýně. Vz Čes. 1. XV. 293.

169237   Nástavník Svazek: 6 Strana: 1119
Nástavník, a, m., hypothecarius. Šm.

169238   Nástavok Svazek: 6 Strana: 1119
Nástavok, vku, m. = pokračování. Slov. Czm. 91.

169239   Nastavovací Svazek: 2 Strana: 0076
Nastavovací, zum Anfügen. N. košák, der Bienenkorb. Rk. Koš, do něhož se včely rojící se sbírají; očák, aby včely do tváři neštípaly. Mor. Mřk.

169240   Nastavovačka Svazek: 7 Strana: 1334
Nastavovačka, y, f.= nastavovaná kaše. z brambor, krupek, mléka a smažené ci- bulky. NZ. I 139., 140.

169241   Nastavovaný Svazek: 2 Strana: 0076
Nastavovaný, hingehalten, gereckt, an- gesetzt, angestückt. N. sukně, punčocha, Ros., kaše (z bramborů a krupek). Dch.

169242   Nastavovaný Svazek: 7 Strana: 1335
Nastavovaný. N. kaše (z bramborů a krupek). Cs. Rgl. Vz předcház.

169243   Nastavovaný Svazek: 9 Strana: 0180
Nastavovaný. N. kaše = bramborová s krupkami a mlékem. Čes. 1. IX 395.

169244   Nastavší Svazek: 10 Strana: 0198
Nastavší noc, lépe: nastalá. Mš.

169245   Nastázka Svazek: 2 Strana: 0076
Nastázka, y, f. = Anastasia. Gl. 173.

169246   Nástehenní Svazek: 2 Strana: 0076
Nástehenní, Schenkel-. Rk.

169247   Nastěhovati Svazek: 2 Strana: 0076
Nastěhovati, nanositi, naklásti, hinraumen. Nastěhoval toho plný sklep. Ros. — se, oft übersiedeln. Ten člověk se do roka něco nastěhuje, každého čtvrť roku se stěhuje. Us. — se s čím. Ros.

169248   Nastěhovati Svazek: 7 Strana: 1335
Nastěhovati se kam. N-li se do pa- stoušky. Prss.

169249   Násťéj Svazek: 7 Strana: 1335
Násťéj = nejjistěji, nejspíše. Val. Slavč. 35.

169250   Nástelka Svazek: 6 Strana: 1119
Nástelka, y, f. = povlak, příkrov, die Decke. Sl. les. N. oltářová, přijímací. Hnoj. 31., 32.

169251   Nástěn Svazek: 2 Strana: 0076
Nástěn, u, m. = nástin.

169252   Nástěnek Svazek: 2 Strana: 0076
Nástěnek, nku, m., místo na stene, stěna, ku př. mezi okny, die Wand. Us. — N. n. párna, ovcím na píci. Svob.

169253   Nástěnka Svazek: 2 Strana: 0076
Nástěnka, y, f., párna, jesle na píci v ovčíně. Ja.

169254   Nástěnka Svazek: 6 Strana: 1119
Nástěnka die Wand-, Heuraufe, Wand- krippe. Nz. Vz Nástěnek.

169255   Nástěnkář Svazek: 2 Strana: 0076
Nástěnkář, e, m., der Wandhobel. N. kolářský, der Wagnerh., n. příložný, der Rückwandhobel. Skv.

169256   Nástěnník Svazek: 2 Strana: 0076
Nástěnník, u, m., košík na stěnu, der Wandkorb. Šp.

169257   Nástěnník Svazek: 8 Strana: 0228
Nástěnník, u, m. = nástěnkář. Ott. XI. 419. a.

169258   Nástěnný Svazek: 2 Strana: 0076
Nástěnný, Wand-. Dch., Rostl. N. svícen. Rk.

169259   Nástěnný Svazek: 6 Strana: 1119
Nástěnný. N. obraz, malba, výkres, Us. Pdl., rameno (přízední), Šp., mappa, Us., parostroj, Krost, tabule, kalendár, Us. Pdl., studnice (v lázních). Wld.

169260   Nástěnný Svazek: 10 Strana: 0198
Nástěnný malíř. Nár. list. 1903. č. 257. 13.

169261   Nástěnný. N Svazek: 10 Strana: 0632
Nástěnný. N. skřínka s vyobraz. Vz KP. XI 167.

169262   Nastěradlo Svazek: 6 Strana: 1119
Nastěradlo, a, n. = vozík nastěrací. KP. V. 259., Schd. I. 149. Vz násl.

169263   Nastěrák Svazek: 6 Strana: 1119
Nastěrák, u, m. = nastěradlo (dod.). KP. V. 274.

169264   Nastěrati Svazek: 2 Strana: 0076
Nastěrati, zastr. = načírati, schöpfen. Vody (gt.) ze studnic n. Boč.

169265   Násternosť Svazek: 7 Strana: 1335
Násternosť, i, f., superficies, zastr. Hank. Sb. 177.

169266   Nastevříti Svazek: 7 Strana: 1335
Nastevříti dvéře = pootevříti. U Úboče Rgl.

169267   Nastevříti co: dvéře Svazek: 10 Strana: 0632
Nastevříti co: dvéře = pootevříti. Úboč. Rgl.

169268   Nastěžovati se Svazek: 6 Strana: 1119
Nastěžovati se = nažalovati se, sich viel beklagen. Us.

169269   Nastibaný Svazek: 6 Strana: 1119
Nastibaný; -án, a, o = na-, zastrčený. Krávy mají kunčinu (jetelinu) za jaslami n-nú. Mor. Brt. D. 269.

169270   Nastibati Svazek: 6 Strana: 1119
Nastibati = na-, zastrčiti, nacpati. Vz Nastibaný. Mor. a slov. Oj ten Pánbožko náš ver' je samá láska, navešal v konárky, nastibal do kláska. Phľd. V. 67.

169271   Nastihnouti Svazek: 2 Strana: 0076
Nastihnouti, ul, ut, utí n. stihl, žen, ení, nastiňovati; nastíhati. — koho. Nastihl ho ještě doma, traf ihn an. Nastíhali mnoho zlodějů, haben ertappt. Jg.

169272   Nástin Svazek: 2 Strana: 0076
Nástin, u, m., ač správnější by bylo nástěn (zamířiti — záměr, nabíliti — náběl), avšak střídání i za ? není neobyčejné: dobrodiní m. dobrodění, siji m. seji. Brs. 110. N., z hruba navržený výkres. S. N. N., nastínění, navr- žení. Der Umriss, Schattenriss, Entwurf, Riss, die Schattirung. N. města. Us. N. udělati. Krok. N. běžný, spěšný, Handskizze.

169273   Nástin Svazek: 6 Strana: 1119
Nástin dějepisný (krátké pojednaní), ži- votopisný. Us. Pdl. N. práce slohové. Mus. 1880. 152. — N. Barva bílá má n. do šedá. ZČ. III. 99.

169274   Nástin Svazek: 8 Strana: 0228
Nástin m. nástěn. Gb. H. ml. I. 193.

169275   Nastínati komu čeho pro koho Svazek: 6 Strana: 1119
Nastínati komu čeho pro koho, genug abhauen. N-nal vám vršků pro krávy. Us. Tč. — se čeho. Už jsem se toho dost na- stínal. Us. Tč

169276   Nástinek Svazek: 2 Strana: 0076
Nástinek, nku, m., párna ovcím na píci. Vz Nástěnek.

169277   Nastínění Svazek: 2 Strana: 0076
Nastínění, n., die Schattirung, Skizze, der Umriss. Počali stavěti bez řádného n. Sych.

169278   Nastíněný Svazek: 6 Strana: 1119
Nastíněný; -ěn, a, o, skizzirt. N.-obraz. Us.

169279   Nastinitel Svazek: 2 Strana: 0076
Nastinitel, e, m., der Skizzirer. Rk.

169280   Nastíniti Svazek: 2 Strana: 0076
Nastíniti, il, ěn, ění; nastěňovati, nasti- novati, schattiren; entwerfen, anreissen. V. — co čím: čárkami. D.

169281   Nastíniti co Svazek: 6 Strana: 1119
Nastíniti co: obraz, skizziren. Posp,, MHš. Posud jsem n-nil hlavní tahy. Šf. III. 176. — jak: jen v hrubých rysech. ZČ. I. 29.

169282   Nástinka Svazek: 2 Strana: 0076
Nástinka, y, f. = nástěnka.

169283   Nástinný Svazek: 2 Strana: 0076
Nástinný přechod, u malířů, Uibergänge, Passages. R?.

169284   Nastiňování Svazek: 6 Strana: 1117
Nastiňování, n., die Befeuchtung mit dem Speichel. N. potravy v ústech. Osv. I. 559.

169285   Nastírací Svazek: 6 Strana: 1119
Nastírací, Aufschütt-. N. vozík. KP. V. 259. Vz násl.

169286   Nastírati Svazek: 6 Strana: 1119
Nastírati = vysypávati. — co kam: slad na hvozd. Zpr. arch. VII. 30., 62., KP. V. 259.

169287   Nastírati se čeho čím Svazek: 2 Strana: 0076
Nastírati se čeho čím, lange bestreichen: nohy kafrem. Č.

169288   Nástisk Svazek: 6 Strana: 1119
Nástisk, u, m. = nátisk. O mém osudu a n-ku od otce málo kdo ví. Koll. IV. 162.

169289   Nastiskati Svazek: 6 Strana: 1119
Nastiskati, viel zusammendrücken. Bern.

169290   Nastískati Svazek: 8 Strana: 0564
Nastískati. Matka n-la (nashromáždila) preňho deset tisícok. Phľd. 1896. 717.

169291   Nástižek Svazek: 6 Strana: 1119
Nástižek, žku, m., der Kunst-, Hand- griff.

169292   Nastkvěti se Svazek: 6 Strana: 1119
Nastkvěti se, lange glänzen. Bern.

169293   Nastlání Svazek: 2 Strana: 0076
Nastlání, n., das Streuen, Betten, die Ein- streuung. Res.

169294   Nastlati Svazek: 2 Strana: 0076
Nastlati, stelu, steli, stel, stlal, án, ání; nastélati, nastílati, nastlávati, mnoho na- házeti, natrousiti, be-, einstreuen, viel streuen, V.; aufbetten. Jg. — čeho: peřin, slámy. Us. — čeho kam, kde: slámy na cestě n. na cestu. Ros. — komu: pocestným. — se čeho n. s čím, oft, lange streuen, betten. Vz Stláti.

169295   Nastlati jak Svazek: 6 Strana: 1119
Nastlati jak. Vůz nastlán vrchovatě. Vrch. — čeho, co kam. Suché chvoje na- stlal pod ni. Vrch. N. někomu na jeho dráhu květin. Osv. I. 274. — sobě čeho, Když sobě slámy nasteli. Žk. 322.

169296   Nástlld Svazek: 10 Strana: 0199
Nástlld, u, m. = nastuzení. Kbrl. Džl. 15.

169297   Nastohovati Svazek: 10 Strana: 0198
Nastohovati = nahromaditi. — Čeho kde: zbraně. Kká. Sion. I. 105. Vz Stoh.

169298   Nástojčivo Svazek: 6 Strana: 1120
Nástojčivo = naléhavé. Slov. On to od obce n. žiadal, dringend. Rr. Sb.

169299   Nástojčivo Svazek: 8 Strana: 0228
Nástojčivo. N. riekol chlapček. Phľd. 1894. 277.

169300   Nástojčivosť Svazek: 8 Strana: 0228
Nástojčivosť, i, f. = naléhavost. Taká n. sna. Phľd. XII. 183. Budou-li mať dost trpě- livosti a n-sti. Phľd. 1893. 228. (318.).

169301   Nástojčivý Svazek: 6 Strana: 1120
Nástojčivý = naléhavý, dringend. Slov. Jich manželky vypisovaly už dosť n-vé listy, ktorými jich vyzývaly domov. Phľd. VII. 265.

169302   Nástojiť na dačom Svazek: 6 Strana: 1120
Nástojiť na dačom = naléhati nač, drin- gend verlangen, drängen. Slov. Zátur. — jak. Celou svojou silou n-jil, aby.. . Lipa

169303   Nástojiti Svazek: 8 Strana: 0228
Nástojiti = naléhati. N-li ukrutníci. Phľd. 1894. 506. (1892. 490., 1893. 674.).

169304   Nástojný Svazek: 6 Strana: 1120
Nástojný = naléhavý, silný? Slov. Keď u. dážď ze dňa na deň pluští. Hol. 152.

169305   Nastojt Svazek: 6 Strana: 1120
Nastojt Jan, os. jm. Arch. VIII. 536., Let. 378.

169306   Nastojte Svazek: 2 Strana: 0077
Nastojte, m. nestojte (přispějte raději po- mocí, Er., Hš.; Bdl. v Gl. 173. však myslí, že naopak nestojte přehláskou z nastojte povstalo, vz více tam a Nastáti, Bohdá. Na- stojte nazýván za starodávního zřízení v Čech. a na Mor. pokřik, jímž okradený sousedům oznámil, že mu byla nějaká věc z domu n. ze dvora ukradena; sousedé pak byli povinni mu pomáhati, aby své věci opět nabyl. To trvalo až do konce 12. stol. Vz S. N.

169307   Nastojte Svazek: 7 Strana: 1335
Nastojte! Cf. Gb. Ml. I. 184., D. Lhrg. 319.

169308   Nastojte Svazek: 8 Strana: 0228
Nastojte. V Bl. Gr. 179. čteme: N., zastar. Někteří ještě říkají nestojte. A žvatlavé Mo- ravky říkají inepte nestůjte! Nastoju praes. Zaniklý imper. nastojte proměněn ve volací slovce a propadl i změně hláskové: nestojte. Gb. H. ml. I. 122.

169309   Nástok Svazek: 7 Strana: 1335
Nástok, u, m , scarea, zastr. Veleš. Cf. Náskok (2. dod.)

169310   Nastoknúť Svazek: 6 Strana: 1120
Nastoknúť = nastrčiti. Dal by sa za to na rožeď n. Slov. Rr. Sb.

169311   Nastoknutý Svazek: 8 Strana: 0228
Nastoknutý = nastrčený. Phľd. 1895. 735.

169312   Nastoknutý Svazek: 10 Strana: 0198
Nastoknutý = nastrčený. — nač. Jabľčko n-té na štiapku (hůlce). Sbor. slov. VII. 112.

169313   Nástolec Svazek: 6 Strana: 1120
Nástolec, lce, m., der Tisch-, Tafelauf- satz. Dch Vz násl.

169314   Nástolek Svazek: 6 Strana: 1120
Nástolek, lku, m. = nástolec. Šp.

169315   Nastolení Svazek: 2 Strana: 0077
Nastolení, n. f., Thronbesteigung, f. Rk.

169316   Nastoliti Svazek: 2 Strana: 0077
Nastoliti, il, en, ení. — koho (novější) = na trůn posaditi, inthronisiren. Rk.

169317   Nastoliti Svazek: 6 Strana: 1120
Nastoliti, installiren. Dch.

169318   Nastoliti co Svazek: 9 Strana: 0180
Nastoliti co: kašu = na stůl dáti. Slov. Sbor. slov. III. 24.

169319   Nástolní Svazek: 6 Strana: 1120
Nástolní, Tisch-. N. nářadí. Osv. 1. 195.

169320   Nástolník Svazek: 2 Strana: 0077
Nástolník, u, m., der Tischaufsatz. Rk.

169321   Nástolník Svazek: 7 Strana: 1335
Nástolník, m., esula. Pršp. 30. 22.

169322   Nastolování Svazek: 6 Strana: 1120
Nastolování, n., vz Nastolení. N. kní- žete. Šmb. S. I. 287. Den n. sv. Petra. Ev. olom.

169323   Nastolovánice Svazek: 7 Strana: 1335
Nastolovánice, e, f., cathedra, zastr. Veleš.

169324   Nastolovati Svazek: 6 Strana: 1120
Nastolovati, vz Nastoliti.

169325   Nastonati se Svazek: 6 Strana: 1120
Nastonati se, genug kränkeln. Ten se u-nal! Us.

169326   Nástopník Svazek: 6 Strana: 1120
Nástopník, u, m., der Introitus. Šm.

169327   Nástopník Svazek: 7 Strana: 1335
Nástopník, u, m., introitus, zastr. Rozk.

169328   Nástopný pes Svazek: 2 Strana: 0077
Nástopný pes, po stopě běžící, der Spur nachfolgend. Šp., Č.

169329   Nástorna Svazek: 6 Strana: 1120
Nástorna, y, nástornosť, i, f., die Prah- erei. Šm.

169330   Nastorna Svazek: 7 Strana: 1335
Nastorna, y, f., superstitio. 14. stol. D. Gesch. 183. Praherei oprav v: Prahlerei.

169331   Nastoupati na kom Svazek: 9 Strana: 0180
Nastoupati na kom, afficere aliquem. Bolesť na srdci jejím nastupati bude. Maš. ruk. 23a.

169332   Nastoupení Svazek: 2 Strana: 0077
Nastoupení na trůn, po kom, der Antritt. Rk. Po n. na trůn rozkázal, lépe: nastoupiv na trůn, zased na stolec rozkázal.

169333   Nastoupení, n Svazek: 6 Strana: 1120
Nastoupení, n. N. bočné, čelné, ve čtyř- stupu, v šiku, v řadě. V télocv. Rgl.

169334   Nastoupený Svazek: 6 Strana: 1120
Nastoupený; -en, a, o. N. cesta, směr. Dch., dráha. Šmb. S. I. 525.

169335   Nastoupiti Svazek: 2 Strana: 0077
Nastoupiti, stup, il, en, ení; nastupovati, nastoupati — stoupiti na něco, nakročiti, worauf treten, auftreten, betreten; po někom jíti, folgen, einrücken; naléhati na něco, hnáti, tisknouti, dotírati, treiben, beharren auf etwas, urgiren, zusetzen, anhalten, worauf dringen. Jg. — abs. Nastoupila noc, lépe: nastala. Pk. — co, vazba tato není doložena, lépe tedy: n. na něco. — (komu) na co, na koho. Na hřbet jeho nastoupil; někomu na šlepěje, na stopu něčí, na jinou radu (přijíti), úmysl n., V., na cestu (pokání, právní) n. V., Kom., D., Br. Neudělá mu vděk (vhod), by mu na krk nastoupil. Ros. Na trůn n., Rk., na stolec kněžský. Cf. Vstou- piti. Na něčí smrť nastupovati. Žalan. 16. Na věc přisouzenou nastupováno býti nemá. 1613. Na něčí šlepěje nastupovati a jeho stopami jíti. Bart. Nejinak, než jakoby jim nepřítel na paty nastoupal. V. Čerství na místa raně- ných nastupovali. V. Na lidi méně mající ne tak nastupovali. Prot. 237. N. na pro- středky, Mittel ergreifen, anwenden. Pal. Radh. III. 152. Na úřad, na něčí místo n., Kom., na vladařství. Jg. Na právo, na odpor, Pr., na něčí smrť (nastupovati = naléhati). Plk. Na kající život. Reš. Musí se na to těžce, opravdověji n. Schön., Šm. Aby na ně od práva bylo nastoupeno, zdali by se přiznali. Har. Na vydání svého podílu n. Ml. Na něco zle n. = za zlé vzíti. Bs. Strana na stranu nenastupuj (nenaléhej). Er. Po starých pů- honech na nové nastoupeno; Kdyby byli na to nastoupili, abych kvitanci ukázal; Na své obyčejné odklady n.; Spravedlností lid- ských neuměti rozsuzovati a toliko na cizí šlepěje nastupovati, cizíma očima viděti, cizíma ušima slyšeti, ke všemu amen říkati. Žer. Někteří hrubě na ten pořádek postupo- vali ; že mu na další těžkosť n. nebude. Žer., Záp. I. 24.— do čeho: do něčích šlepějí n. D. — po kom, po čem (kdy na co). Syn nastoupil po otci na vladařství. Jg. Po někom na úřad n. J. tr. Po smrti jeho zase o to nastupoval. Apol. —na koho oč: o záplatu (zaplacení), V., o městské právo, Apol., o spravedlnost, Pr. měsť., V., o mýto na někoho, o pokutu. Žer. Umřel-liby kdo po rozsudku před exekucí, tehdy nápadníci budou moci o exekuci nastupovati, již začaté právo sobě k místu vésti. Kol. 33. — koho. Bolesť ji nastoupila. Pass. — proti komu. Jestliže by od útisků přestáno nebylo, tehdy bychme týmž majestatem proti každému tomu n. přinuceni byli. Apol. — proč. Pro nic jiného na to nenastupuje, než že... V. Na někoho pro dluhy nastupovati. Vod. — čím (na koho). Nastoupil mu nohou na prsy. Jg. Na někoho praním n. Scip. Na někoho právem n., Er., soudem. J. tr. — kde k čemu. A pak na nějaké postranní cestě k dobývání chleba nastupovati bude. V. — jak. Na ně- koho dle zákona trestního n. J. tr. — s kým nač. Nenastup všetečně s lidmi na odpor. Pr. —aby. Nastupoval nato, aby ho pokřtil. Trip. — Ottersd., Br. — Vz Antreten.

169336   Nastoupiti Svazek: 6 Strana: 1120
Nastoupiti. — abs. Ať hned n-pí (šp. narukuje, o vojínech). Dch. — co: cestu, Dch., Pal. Rdh. I. 236, 202., 296., Lpř. Děj. I. 127., Šf. Strž. II. 250., I. 38., Vrch., vládu, Lpř. Děj. I. 96., Šf. Strž. II. 307., zpáteční tažení po suchu, Lpř. J., životní dráhu, Osv., svoji pouť. Vrch. Jiné n-pí její místo. Vrch. Myth. I. 210. Kyvadlo n- puje pohyb (počíná se hýbati); Tytéž síly n-puji pů- sobení své, když počínají působiti. ZČ. I. 261., 249. Dajž Buoh, abyste tak ty věci nastúpili. Arch. VII. 352. — Pozn. Vazba n. nač jest lépe doložena. — nač (kdy): po někom na úřad, J. tr., po otci na vládu n. Lpř. J. N. na zpátečně tažení. Šmb. S. 1. 206. N. na cesty, Pal. Rdh. III. 50., 296., na prostředky, lb. 152. Pročež na tu cestu n., máme. V. Za pýchou vždy se loudí a na paty jí nastupuje Nemesis. Výb. II. 1623. Na jejichžto šlépěje tento nastoupal. Bart. 159. A jakž n-pi na né. Alx. V. v. 1441. (HP. 35.).— na koho jak: pořadem práva, Jem. gerichtlich um eine Sache belangen. J. tr. — kdy v čem. Po Peisistratovi n-li v tyranidě synové jeho. Lpř. Dj. I. 88. — komu čím kam. Jí oběma nohama na břicho n-pil. Pož. 195. — nač. Za vokativ leckdy n-puje nominativ. Ndr.

169337   Nastoupiti Svazek: 9 Strana: 0180
Nastoupiti studie. Jg. (Mus. 1871. 338. ). N-pil dráhu, na které... Pal. Děj. III. 2. 160. — nač. Cesta, na niž jste n-li. Kom. Kor. 3. — kam. Do soudního sporu n. Ott. Říz. I. 339.

169338   Nastoupiti Svazek: 9 Strana: 0452
Nastoupiti v jiné zaměsknání. Tk. Žk. 12.

169339   Nastoupiti Svazek: 10 Strana: 0632
Nastoupiti. N-pil na cestu. Tk. Pam. II. 219.

169340   Nastoupiti nač, več (jak Svazek: 10 Strana: 0198
Nastoupiti nač, več (jak). Přísně na sebe nastupovali = dotírali. Kom Cest. 205. Který toho roku nastoupil v tento úřad. Tk. XI. 183. Příklad, na jakýž by nyní n. chtěli. 1610, Zbrasl. 335.

169341   Nastrabočiti Svazek: 6 Strana: 1120
Nastrabočiti, il, en, ení = nastrčiti, c centu, postaviti. — co. Vždy něco n-čí. Us. na Mor. Šd.

169342   Nastrádati se Svazek: 2 Strana: 0077
Nastrádati se, vz Strádati.

169343   Nástrah Svazek: 2 Strana: 0077
Nástrah, u, m. = nástraha. 1520. Boč.

169344   Nástraha Svazek: 2 Strana: 0077
Nástraha, y, f., nastražení, osidlo, úklad. N. je chléb, maso atd., které se dává do přístrojů lapacích (Fangapparate); dotknutím se nástrahy lapačka spustí. Šp. Die Nach- stellung; der Köder, Anbiss, die Beisse, Lock- speise, das Ass. Umí rybám n-hu strojiti (vnadu někomu položiti, úklady strojiti). Jg., Č. Vlasiny, sklony, pletky, pomče, lepy a jiné n-hy. Aesop. — N. hrdlu = lahůdka, die Lockspeise, Lockung. Jg. Kolik hrdlu nástrah, tolik záhub. Kom. N. hříchův. V. I tato hra má své n-hy. Jel. N-hami někoho zmámiti. Kom. — N., přípravy, prostředky, die Anstalt. Zlob. N-hy k rychlému ozna- mování vzniklého ohně. Pat. 1826.

169345   Nástraha Svazek: 6 Strana: 1120
Nástraha, die Lockung, Hinterlist. N-hu někomu učiniti. Us. Ktk. Nástrah se uva- rovati, uhájiti. Dch. Od Řeků zrádně z n-hy zabit byl. Šf. Strž. II. 186.

169346   Nástraha Svazek: 8 Strana: 0228
Nástraha. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 34., 79.

169347   Nástraha, y Svazek: 10 Strana: 0198
Nástraha, y, f. Ty n-ho, co vozy pre- kacuješ? Slov. Sbor. čes. 86.

169348   Nastrahovati Svazek: 2 Strana: 0077
Nastrahovati, vz Nastražiti.

169349   Nastráchaf koho Svazek: 6 Strana: 1120
Nastráchaf koho = polekati, erschrek- ken. Slov. Dbš. Sl. pov. IV. 68. Cf. Na- stráchaný.

169350   Nastráchaný Svazek: 6 Strana: 1120
Nastráchaný; -á», a, o ~ na-, postra- šený, erschreckt. Slov. Žena n-ná vykrikla; V tom pribehne s krikom n-nó dievča. Dbš. Sl. pov. I. 62., 140. Tu zase n-ná matka: Bože chraň . . . Sbor. sl. ps. II. 1. 140.

169351   Nastrachovati s Svazek: 6 Strana: 1120
Nastrachovati se, viel fürchten. Us.

169352   Nastrájeti Svazek: 2 Strana: 0077
Nastrájeti, vz Nastrojiti.

169353   Nástrakatý Svazek: 2 Strana: 0077
Nástrakatý, ein wenig scheckicht. Us.

169354   Nastramľať Svazek: 10 Strana: 0632
Nastramľať = nepořádně postaviti roz- házeti. Vz Brt. Slov.

169355   Nastramožditi Svazek: 6 Strana: 1120
Nastramožditi = navrstviti dříví, aby nehnilo, obilí, aby netuchlo. Na Hané. Wrch

169356   Nástranný Svazek: 2 Strana: 0077
Nástranný, na straně jsoucí, Seiten-, ein- seitig. Krok.

169357   Nástranný Svazek: 6 Strana: 1120
Nástranný. Dějiny její (krasovědy) budou vždy jen částečné a n-né. Pal. Rdh. I. 287.

169358   Nastraňovati se čeho Svazek: 6 Strana: 1120
Nastraňovati se čeho, viel meiden. Bern.

169359   Nástraš Svazek: 7 Strana: 1335
Nástraš, e, f, norma, zastr. Veleš.

169360   Nastrašiti Svazek: 2 Strana: 0077
Nastrašiti, il, en,ení; nastrašovati, schrek- ken. — koho. Ros. — se, koho čím. Vz Strašiti.

169361   Nastrašiti Svazek: 6 Strana: 1120
Nastrašiti, erschrecken. Us.

169362   Nastraženec Svazek: 6 Strana: 1120
Nastraženec, nce, m. = člověk nastra= žený, na něco nastrojený. Sš. L. 188.

169363   Nastražení Svazek: 2 Strana: 0077
Nastražení, n., das Aufstellen. Rozk.

169364   Nastražený Svazek: 2 Strana: 0077
Nastražený; -žen, a, o, aufgestellt. N. pokrm, vojáci, lahoda. Jel. N. osud, listig angelegtes Geschick. Dch. — Nastraženýma (pozornýma) ušima poslouchati. Hlas.

169365   Nastražiti Svazek: 2 Strana: 0077
Nastražiti, il, en, ení; nastražovati a na- strahovati = navnaditi, políceti, Lockspeise anlegen, mit dem Ass anlocken; úklady či- niti, nachstellen; nastaviti, die Ohren spitzen. Jg. — co: uši (nastaviti). Jg. — co komu: vnadu rybám, ptákům, V., zajícům n. Sych. — co na co, na koho. Pokrm na udici. Jel. Pasti na koho. Aesop., Lom. — čeho kam. Takových na udici a do osidel nastrahují pokrmů. Jel. — čím: lepem na ptáky. Us.

169366   Nastražiti co komu Svazek: 6 Strana: 1120
Nastražiti co komu: smrť. Msn. Or. 66. — nač: na tchořa. Brt. D. 269. — co: hrnec (postaviti na kraj tak, že každou chvíli hrozí spadnouti). Us. Brt. D. 235. Na Laš.: nastrnošiti.

169367   Nástražka Svazek: 10 Strana: 0199
Nástražka, y, f., laqueamentum. Rozk. P. 2499.

169368   Nástražník Svazek: 2 Strana: 0077
Nástražník, u, m., svorník v předu vozu, spojující obrtlík s nápravou, nicohlav, der Spannnagel. Us. Plaň.

169369   Nastrážniti komu co Svazek: 9 Strana: 0180
Nastrážniti komu co = nástrahou polo- žiti 1606. Mtc. 1900. 61.

169370   Nástražný Svazek: 6 Strana: 1120
Nástražný, nachstellend. Lpř. Sl. I. 92.

169371   Nastražovati Svazek: 6 Strana: 1120
Nastražovati, vz Nastražiti.

169372   Nastŕcať Svazek: 6 Strana: 1120
Nastŕcať = nastrkovati. Počúva, nastŕca uši na všetky strany. Dbš. Sl. pov. I. 34.

169373   Nástrč Svazek: 6 Strana: 1120
Nástrč, e, nástrček, čku, m. = prsten. U N. Kdyně. Rgl. — N. = žengle. U Mešna. Otm. — N. = náprstek. Šm.

169374   Nastrčenec Svazek: 2 Strana: 0077
Nastrčenec, nce, m., der Strohmann. Dch.

169375   Nastrčenec Svazek: 6 Strana: 1120
Nastrčenec = kdo nějaké postavení má toliko jménem věci nerozuměje Dch.

169376   Nastrčení Svazek: 2 Strana: 0077
Nastrčení, n., die Auf-, Ansteckung. D.

169377   Nastrčený Svazek: 2 Strana: 0077
Nastrčený, vorgeschoben, der Strohmann, Dch., aufgesteckt, vorgereckt, aufgedrungen, Jg-

169378   Nastrčiti Svazek: 2 Strana: 0078
Nastrčiti, il, en, ení; nastrkovati, nastr- kávati, nastrkávávati = nabodnouti, napích- nouti, aufstecken, anstecken, aufpflanzen, an- spiessen,einfädeln; nastražiti, hin-, aufstellen; navrhnouti, nahoditi, nastaviti, vorwerfen, vorhalten; mnoho nastrčiti, viel auf-, ein- stecken, aufpflanzen. Jg. — koho. On ho tam nastrčil (nastrojil). Ros. Jiného místo sebe n. Us. — co (všecko), čeho (část) kam (nač, do čeho, zač, mezi co, k čemu). Červů na udici. Us. Prsten, náprstek na prst n., Us., zločince na kůl, ptáky (ptákův) na rožeň, Ros., něco na žerď, Kom.; sám se na kord nastrčil. Ros. N. niť do jehly. Jg. Lidu (mnoho) do šatlav nastrkali. Us. Nastrkati čeho za co. Ľr. P. 274. Nastrkovati koho k čemu. V., Kom. Nestrkals mezi písma hanlivých slov. Ctib. — co komu. Bez- děčnému něco n. V. Nastrčili mu jej. Us. Nastrčil mu nohu, aby upadl. Us. Kozel mi ho nastrčil. Rád by bral, pořád nastrkuje ruku. Us. — co čím. Nastrkali plné šatlavy lidem. Us. Jen neprozřetelností to neštěstí nastrčil. Kom. — se čeho s čím, strkaje práci míti, lange stossen, anstecken. Jg. Ten se toho kamene, s tím kamenem nastrkal. Ros. - Vz Strkati. zástrčka, y, f., der Ansatz. Rk.

169379   Nastrčiti Svazek: 8 Strana: 0228
Nastrčiti. Nastrč uši. Phľd. XIV. 257.

169380   Nastrčiti komu čeho Svazek: 9 Strana: 0180
Nastrčiti komu čeho. Ten mu toho na- strkal (o lakomém iron. = nic). Hoř. 118.

169381   Nastrčiti se kam Svazek: 6 Strana: 1120
Nastrčiti se kam. N-čil se do černých šatů. Us. Kšť. — co komu kam. Nastrkal to nahému za ňadra. Slez. Šd. — čeho. Počal nastrkovati synů svých místo sebe. Pal. Děj. IV. 1. 270. — co komu: psí hlavu (zostuditi ho). Us. Rgl.

169382   Nástrčka Svazek: 6 Strana: 1120
Nástrčka n roury, der Muff, na trubku, der Uiberschub, Šp., u rýsovadla, das Ein- setzstück. Nz.

169383   Nástrčka Svazek: 9 Strana: 0181
Nástrčka. Sr. Ott. XIII. 898.

169384   Nástrčník Svazek: 6 Strana: 1120
Nástrčník, u. m. = pletený náhubec. U N. Kdyně. Rgl.

169385   Nástrešnik Svazek: 8 Strana: 0228
Nástrešnik, u, m., Schirm, m. Phľd. XIII. 751.

169386   Nastrhovati se Svazek: 6 Strana: 1120
Nastrhovati se, viel herabnehmen, ab- ziehen. Us.

169387   Nástrk Svazek: 6 Strana: 1120
Nástrk, u, m., der Vorhieb. Čsk.

169388   Nástrk Svazek: 8 Strana: 0228
Nástrk, u, m. N. podkrovní či okapový, Dripphaken, m.; v šermíř. Arr?t. Sterz. I. 704. a., 249.

169389   Nastrkadlo Svazek: 2 Strana: 0078
Nastrkadlo, a, n. = prsten. Us. v Krkonš.

169390   Nastrkati Svazek: 2 Strana: 0078
Nastrkati, vz Nastrčiti.

169391   Nastrkávač Svazek: 8 Strana: 0228
Nastrkávač, e, m., Bestecker. Sterz. I. 471. a.

169392   Nastrkovací Svazek: 2 Strana: 0078
Nastrkovací, Einschub-. N. šroub, die Mutterschraube. Rk.

169393   Nastrkovač Svazek: 8 Strana: 0228
Nastrkovač v prádelně. Nár. list. 1896. č. 92.

169394   Nastrkovati Svazek: 2 Strana: 0078
Nastrkovati, vz Nastrčiti.

169395   Nastrmačený jak Svazek: 10 Strana: 0632
Nastrmačený jak. Divným krojem n-ný. Zl. Pr. XXII. 51. Sr. násl.

169396   Nastrmačit Svazek: 10 Strana: 0632
Nastrmačit = narafičit. Brt. Slov.

169397   Nastrmaný Svazek: 10 Strana: 0632
Nastrmaný. N. dětelina = suchá tak ulo- žená, že je načechraná. Brt. Slov. Sr. Strmati zde.

169398   Nastrnožiti Svazek: 6 Strana: 1120
Nastrnožiti = nastaviti. U Brušperka. Mtl. Vz Nastražiti (dod.).

169399   Nastrnulý Svazek: 8 Strana: 0228
Nastrnulý. N. pohled, úsměv. Světz. 1894. 126. 427. a.

169400   Nástroj Svazek: 2 Strana: 0078
Nástroj, e, m., das Werkzeug, Instrument; Organ, Mittel, Vorbereitung, vše, čím se něco dělá, vykonává. Všeliký n., nádobí k řemeslu a dílu náležité. V. N. válečný, hradební (das Schanzzeug), naťahovací, hodinný, k držení (držák), k obouvání (obuvák), dýchací, ke kopání n. kopací, k ubírání n. uběrací, Jg., náchmatný, Tastinstrument. Rk. Nástroje ře- meslnické, hudební. Us. N. optický, pevný (fix), přenesitelný. Nz. — N. hudební; stru- nové (strunné, ostruněné, Hd.), dechové (n. foukací), tlukací (bicí, Hd.). Strunové; smyč- cové (smykací, Rk.): housle, altoviola, vio- loncell (violončel), houslový klavír (niněra); strunkové n. drnkavé; harfa, kytara, citera, cimbál, fortepiano, spinetl. Dechové; dřevěné, mosazné. Dřevěné; flétna, flétna zobcová, flageolet (flažolet), čakan, oboe (oboj), fagot, klarinet, fysharmonika; mosazné; trompetka, lesní roh, posón. Tlukací; kotle, bubny, tam- burína, talíře atd. S. N. N. klavesní, plechový, třecí (harmonika sklenná), smykací nebo houslový, píšťalný. Hd. Vz Hudební. — Ná- stroje lékařské. N. pro dobytčí lékaře. Vz trubice, nůž, nožík, jehla, kleště, nůžky, proštěpec, trokar (bodec), pušťadlo, želízko, prsa, hák, háček porodní, stříkačka, zname- nací nástroj, roh, bodec, patradlo. — N. k pitvě; vz nůž, nožík, proštěpec, lamač, háček, dláto, nůžky, škrabadlo, lopatka, pilník, pilka, rachiotom, kleště, měřidlo, stříkačka, kružidlo, jehla, kladivo. — N. k pracem mikroskopickým. Vz jehla, nožíček, břitvička, bodec, harpuna, proštěpec, nůžky, pilka, břitva, stříkačka, držadlo, nůž. — N. ranlékařské, vz nožík, břitvice, jehla, kopíčko, nůž, nůžky, kleštičky, lopatka, proštěpec, patradlo, list, lžička, bodec, držadlo na lapis, cévka, roura. — N. k pouštění silou a sázení baněk, vz obinadlo, pušťadlo, želízko, se- káček, lampa, baňka, pijavka. — N-je k vy- šetřování podkožnímu, vz stříkačka. — N-je na trhání zubův, vz páka, pačidlo, kleště, nožka, klíč, šroub, pelikán, hák, pilník, stroj vrtací. — N-je k operacím v ústech, hltánu a krku, vz rozšiřovadlo, zrcadélko, řezadlo, lopatka, kopíčko, držadlo, jehla, kleště, plátek, nůžky, prostrkovadlo, roura, dvojhák, pro- štěpec, kostice, tracheotom. — N. k ohledá- vání hrtanu a nosu, vz zrcadlo, lopatka, hák, řezadlo, kleště, houba, štětec, stříkačka. — N. k operacím na uchu, vz jehla, kleštičky, lžička, roura, nálevka, zrcadélko, cévka, proštěpec, otoskop, balon, douche, bubínek, trubka. — N. k operacím očním, vz nůž, nožík, jehla, háček, lžička, nůžky, proštěpec, douche, držadlo, břitvice, stříkačka, patradlo, hřeb, plátek, kleště, cévka, zrcadélko, že- hadlo, sklenička. — N. nabodovací, vz bodec, jehla. — N. k operacím na konečníku: pa- tradlo, nůž, břitvice, zrcadlo, řiť, tlačidlo, kleště. — N. k operacím kýly (průtrže), vz nůž, břitvice, lopatka, jehla, patradlo, hák, nůžky, kompressorium. — N. k operacím na pyji, vz držadlo, rozšiřovadlo, břitvice, sakri- fikator, kleště, nůž, kyreta, patradlo, vrták, stříkačka, kompressorium. — N. k operacím kamene, vz patradlo, nůž, rozšiřovadlo, li- thotom, cévka, cystotom, percuteur, kleště, ramasseur, lžíce, kladivo, gorgoret. — N. k vytahování kulí: kleště, vytahovadlo, lžíce, patradlo, proštěpec. — N. amputační: nůž, nástroj na tepnu, proštěpec, jehla, kleště, nůžky, pilník, pilka, turnipet. — N. resekční, vz nůž, pilka, kleště, nůžky, dláto, škra- badlo. — N. trepanační, vz páka, štětec, břitva, patradlo, nůž, nožík, nebozez, koruna, šroub, kleště, pilka. — N. na polypy, na- rostliny, vz nůžky, kleště, roura, svěradlo, ecrasseur. — N. porodnícké, vz kleště, hák, měřidlo, nůžky, klička, perforatorium, lžička, kefalotrib, zrcadlo, patradlo, držadlo. — N. k operacím píštěle pochvo- měchýřové, vz jehla, návitek železného drátu, háček dlouhý, lopatka, zrcadlo, páka, nožík, držadlo, pro- štěpec. — N. k pitvání hmyzu, vz kleště k zapichování hmyzu, nožík jemný, nůžky jemné, proštěpec, jehla, držadlo jehelné. — N. jiné lékařské, vz pás, podpinadla, při- pasadla, punčocha, lata, nádržka, věneček, redresseur, pessarium, vdechovaďlo, cecík, poklička, pumpa, stroj na nohu, stroj na ruku, berle, obinadlo, šněrovačka, narov- navač. — N. inhalační, vz nástroj k chloro- formování, pulverisateur. Cn. —N. k chloro- formování (Skiner). Cn. N. k čistění zubův, ku propichování blan vaječných, k odstra- ňování kusů cévek z měchýře Leroyův, k obřezávání Kerschův. Cn. N-je jídelní na cestu k rozbírání s nožem, vidličkou a lžicí, k řezání nudlí, k loupání jablek, k uřezávání doutníků s jednou n. několika dírkami, k ře zání tabáku, modelovací pro vyučovací ústavy. Cn. — N-je zahradnické, vz žabka, nůž, nožík, brousek, nůžky, klíštky, housenník (na housenky), pilka, česadlo, lopata, želízko, loupák, rypadlo, stříkačka, k oklešťování stromů n. oklešťovací se škrabákem na mech, k rozkrajování bambulin jiřinkových, k vy- řezávání snětí, kazících se míst na stromě. Cn. — N. vinařské, vz žabka vinařská, pilka na révy, nůžky na révy, hůl (vrtací). — N. včelařské, vz kleště, nůž. — N. ku krocení divokých býkův, vz trokar (bodec), kleště, svěrák, kroužek. Cn. Vz Znamení. — N-je z křesacího kamene, vz KP. I. 8. Nástroje staročeské, vz KP. I. 48., 51. N. hudebnické Červeného v Kr. Hradci: dechové, jazýčkové, jazykové, melodické, plechové, rhytmické, strunové, vz KP. II. 295., 296., 307., 310., 314., 315., 319., 323. N. měřické skládají se ze stavivu, prken, perspektivu, dioptrii, výško- měru, dalekoměru, řetězu, bussoly, libelly atd. Us. N. k měření úhlův, kratčeji: nástroj úhloměrný, úhloměr, cf.: teploměr, tlakoměr. Brs. 110. — Na nástroji hudebním zahráti, zapískati. D. — Přeneseně. Jazyk je nástroj k rozeznávání rozličných chutí stvořený. Byl. Oni jsou nástroji dobrých skutkův. Us. Ústa němá nemluvňátek jsou tvých chval hlásati nástroj. Kom.

169401   Nástroj Svazek: 6 Strana: 1121
Nástroj. V MV. nepravá glossa. Pa. N. hudební, vz Šrc. 135., římské. Vz Vlšk. 357., 392. N. zápasní, Lpř. Sl., fysikalní, ZČ. I. 7., kartáčkový n. Cookův. NA. IV. 79. — Přenes. Nalezl v něm n., lépe: na- lezl ho pomocníkem, nástrojem. Pk. — Pozn. Nástroj vyjadřuje se 1. instrumenta- lem. Starého vrabce plevami neošidíš. Ohně ohněm neuhasíš ani olejem. Čelem zeď pro- raziti chtěl. — 2. Pády předložkovými a) předložkovým akkusativem (na, v, za), b) prostředník a) předložkovým akkusativem (skrze), ß) předložkovým lokalem (po): čte na bryle. Učí se na housle. Hráti v karty. Loď přivázati za provaz. Slíbil to skrze proroky. Poslal listy po poslu. Brt. S. 3. vd. 61. 6., 77. 6.

169402   Nástroj Svazek: 7 Strana: 1335
Nástroj. N-je ke koni kotšího vozu, Ge- schirr, n. Wtr. Obr. I 520. Instrumental ná- stroje. Vz Gb. Ml. II. 125.

169403   Nástroj Svazek: 8 Strana: 0228
Nástroj. Kdo ví, pod jakým n-jem to je — jak je to nastrojeno. Záp. Mor. Brt. D. II. 347.

169404   Nástroj Svazek: 9 Strana: 0181
Nástroj. Dobrý n. poloviční práce, KP. VII. 348.

169405   Nástrojár Svazek: 10 Strana: 0199
Nástrojár, e, m. Hudební n. Nejed. 121., 122.

169406   Nástrojář Svazek: 6 Strana: 1121
Nástrojář, e, m., der Instrumentenmacher. Dalibor. Ú Domažl. Rgl., Pdl.

169407   Nástrojářství Svazek: 6 Strana: 1121
Nástrojářství, n. = výroba nástrojů. Pdl.

169408   Nástrojářství Svazek: 8 Strana: 0564
Nástrojářství. Vz Ott. XI. 702. a.

169409   Nástrojce, nastrojitel Svazek: 2 Strana: 0079
Nástrojce, nastrojitel, e, m., der Ein richter, Stifter, Angeber, Zubereiter. D. Ná- strůjce. V.

169410   Nástrojek Svazek: 2 Strana: 0079
Nástrojek, jku, m., malý nástroj. N. k rýsování. Der Anreisser.

169411   Nastrojení Svazek: 2 Strana: 0079
Nastrojení, n., die Veranstaltung, Einlei- tung, Vorkehrung, Anstiftung, Anzettelung. D.

169412   Nastrojený Svazek: 2 Strana: 0079
Nastrojený; -jen, a, o, veranstaltet, an- gerichtet, angestiftet. Jg. N. řeč. V. N. osidla, Us., věc, eine abgekartete Sache. Dch. Jest dobře nastrojen = gut disponirt, v dobré míře. Dch. N. děvče = pěkně oděné, geputzt. Us.

169413   Nastrojený jak Svazek: 6 Strana: 1121
Nastrojený jak. Plán chytře n. Us. Dch. — komu. Osidla. Us.

169414   Nástroji Svazek: 2 Strana: 0079
Nástroji, n., das Besteck, die Geräthschaft; Requisiten. Rk.

169415   Nástrojíček Svazek: 6 Strana: 1121
Nástrojíček, čku, m. = malý nástroj. Kos.

169416   Nastrojitel Svazek: 2 Strana: 0079
Nastrojitel, e, m. = nástrojce.

169417   Nastrojiti Svazek: 2 Strana: 0079
Nastrojiti, il, en, ení; nastrojovati = připraviti, zříditi, veranstalten, anstellen, vorrichten, vorkehren, verschaffen, anzetteln, anspinnen, einleiten, einfädeln; spraviti, ein- richten; schopným učiniti, připraviti, při- strojiti, geschickt machen; nastražiti, an- stiften; laditi, strojiti, stimmen. Jg. — abs. Již to všechno tak bylo nastrojeno. Ros. Již je nastrojen (připraven). D. —co, koho: hody, povyk, děla, Troj., mnohé zbytečné řeči n., vnadu, V., boj, Us., sběh lidu, Dch., housle (naladiti), D., křivé svědky, Jg., zlou věc, Aesop., hodiny. D. Dobře to nastrojil. Ml. Pannu n. Us. Nastrojil to tak, aby... Dch. Nastrojiti někoho, anstiften. Prot. 68. — čeho (mnoho): jídel. Jg. Jakých by křiků nastrojili (natropili). V. — co kde. Nepokoj a nesvornosti mezi lidmi n. V. — jak: život dle pravidel, Jg., řeč dle posluchačů n. D. Zpěvy se zvukem nástrojů n. Eus. Vz Nastrojiti co k čemu. — koho, co, čeho, se k čemu. Život svůj k něčí vůli n. Koc. Koráb k plynutí, Jg., k plavbě. Nt. N. mysl člověka k pobožnosti. Sš. II. 322. Srdce k něčemu n. Kram. Se k válce n. Br. Prsty jejich k psaní nastrojoval. Br. Národů k tomu, aby metlou jeho byli, nastrojoval. Br. Nastrojiti si koho ku pomoci. Bart. 1. 31. — Kom. — co, čeho na koho, na co. Úklady na někoho n. Br. Je tam na něho nastrojeno. Us. Úkladův a lstí na někoho n. Eus. — co kdy. Boj tuhý po odpočinutí svých s nepřátely nastrojili. Troj. — čím k čemu. Dostatečným uměním k duchov- nímu stavu se nastrojovati. Apol. Ozdobami jejich k nečistotě se nastrojujeme. V. — co komu: vnadu rybám, ptákům. Us. — co k čemu, z čeho. Jídla z mouky k obědu n. Us. Jediné leč sám Bůh z milosti své ráčí uši k slyšení nastrojovati. Br. — se, dlouho strojiti, lange veranstalten, vorrichten, anrichten, ankleiden, sich anschicken, vor- bereiten. Jg. — se koho, čeho. Ten se jich, těch jídel nastrojil. — se s čím. Ten se s těmi jídly nastrojil. — se kde, kdy. Nastrojila se dosti v té kuchyni, při těch hodech. Jg. — aby. Nastrojila jídel, aby je poctila.

169418   Nastrojiti Svazek: 8 Strana: 0228
Nastrojiti. Aby si dal hada n. = ustro- jiti. Brt. D. II. 95.

169419   Nastrojiti co Svazek: 6 Strana: 1121
Nastrojiti co. Ústa jich nastrojoval (řídil). Sš Mt. 12. N. povstání, spiknutí, vzpouru, Šb., Šmb., řeč. Ezp. 1517. — k čemu. Tato svědectví k témuž svědectví vedou a nastrojují. Šf. Strž. I. 302. — nač Nepřítele jsme na sebe n-li. Lpř. Sl. I. 98. Bylo to n-jeno na taškářský kousek. Us. Mordy na ně n-jil. Výb. II. 761. N-jil sobě na to kníže (akkus.). Výb. II. 1455. — co, čeho čím. Starý zákon všemi obětmi, oči- stami a obřady svými jenom takový odpust hříchu nastrojoval. Sš. L. 29. Tonem a na- strojuje či nalazuje se druhá struna houslí. S. N. Nastrojivši Drevanům ženskou chy- trostí záhubných úkladův. Šf. Strž. II. 89. — co, se jak. Děvečka husy pase, pěkně nastrojá se. Sš P. 101. Život svůj k něčí libosti n. Výb. II. 1665.

169420   Nastrojiti co komu Svazek: 10 Strana: 0199
Nastrojiti co komu: hody. Chč. S. I. 63b.

169421   Nástrojna Svazek: 2 Strana: 0080
Nástrojna, y, f. = nástrojovna. Rk.

169422   Nástrojně Svazek: 2 Strana: 0080
Nástrojně (= hrdopyšně, pomphaft) se míti. Dal. 139.

169423   Nástrojně Svazek: 6 Strana: 1121
Nástrojně. Hosté se měli velmi n., ent- falteten viel Pracht. Posp.

169424   Nastrojnění Svazek: 6 Strana: 1121
Nastrojnění, n., die Instrumentation. Loos.

169425   Nástrojní Svazek: 2 Strana: 0080
Nástrojní, Instrumental-, Werkzeug-. N. pád, instrumental.

169426   Nástrojní Svazek: 6 Strana: 1121
Nástrojní hudba. Dk.

169427   Nástrojní Svazek: 9 Strana: 0181
Nástrojní, Instrumental-. N. hudba, hra. Mus. 1850. II. 10. Příl.

169428   Nástrojník Svazek: 6 Strana: 1121
Nástrojník, u, m., der Instrumental. Čít. pro 2. tř.

169429   Nástrojník,a,m Svazek: 2 Strana: 0080
Nástrojník,a,m.,der Instrumentenmacher. Dch.

169430   Nástrojnosť Svazek: 2 Strana: 0080
Nástrojnosť, i, f., die Organisation. Th.

169431   Nástrojnosť Svazek: 6 Strana: 1121
Nástrojnosť věd. Msr. 31.

169432   Nástrojný Svazek: 2 Strana: 0080
Nástrojný, úpravný, wohl zugerichtet, pomphaft. — N., k nástrojům se vztahující, nástrojni. Oko jest nástrojný úd. Ms. — N., mechanický, mechanisch. Šedl.

169433   Nástrojný Svazek: 6 Strana: 1121
Nástrojný = úpravný. N. statky. Kaizl 102. — N. = instrumentalní. N. Hudba, skladba, hra. Dk. — N. příčina, causa in- strumentalis, Hlv., Psp., činitel, agens in- strumentale. Hlv.

169434   Nástrojosloví Svazek: 2 Strana: 0080
Nástrojosloví, n., die lnstrutncntenlehrc. Rk.

169435   Nástrojovati Svazek: 2 Strana: 0080
Nástrojovati, vz Nastrojiti.

169436   Nástrojovna Svazek: 2 Strana: 0080
Nástrojovna, y, f., das Instrumenten- kabinet. Rk.

169437   Nástrojový Svazek: 10 Strana: 0199
Nástrojový. N. ocel. Nár. list. 1902. č. 233. 2.

169438   Nástropní Svazek: 6 Strana: 1121
Nástropní obraz, Plafondbild, n., Dch., malby. Světz. 1889. č. 10.

169439   Nastrouhání Svazek: 2 Strana: 0080
Nastrouhání, n., die Einreibung. D.

169440   Nastrouhaný Svazek: 2 Strana: 0080
Nastrouhaný, an-, eingerieben, geschabt. Us.

169441   Nastrouhati Svazek: 2 Strana: 0080
Nastrouhati, -hám, -ži; hej n. struž, al, án, ání; nastruhovati; nastrouhnouti, nul a hl, ut, utí, viel zusammienreiben, einreiben; anreiben. Jg. — co: housku (nastrouhl ji, ale nedostrouhaljí, nebo: celou ji nastrouhal). — čeho: housky (kus), housek (více, mnoho jich, s dostatek). — čeho kam: sýra, housky, perníku do svítku, do omáčky. Ros. — na čem: na struhadle. Vz Strouhati.

169442   Nastrouhati co odkud. Ze Svazek: 6 Strana: 1121
Nastrouhati co odkud. Ze slunce že by n-hal na tři sta tisíc zemí. Nrd.

169443   Nastrouhnouti se Svazek: 7 Strana: 1335
Nastrouhnouti se = nafintiti se, nara- ziti se. Us. Rgl.

169444   Nastroužiti Svazek: 2 Strana: 0080
Nastroužiti, il, en, ení; nastružovati, drechseln, drehen. Jg. — čeho. Ros. — Na soustruhu velikým namáháním a s velikou pilností svému bratru v soustružně krásných věcí nastroužil.

169445   Nástruh Svazek: 6 Strana: 1121
Nástruh, u, m., rasile. Šm.

169446   Nástrůjce Svazek: 2 Strana: 0080
Nástrůjce, vz Nástrojce.

169447   Nastruněný Svazek: 6 Strana: 1121
Nastruněný; -ěn, a, o, besaitet. N. lyra. C. Kn. š. 378.

169448   Nástruní Svazek: 2 Strana: 0080
Nástruní, n., struny, die Saiten. N. harfy. Č.

169449   Nastruniti Svazek: 6 Strana: 1121
Nastruniti, il, ěn, ění, besaiten. Varyto n. Phľd. VIII. 85.

169450   Nastruniti, il Svazek: 2 Strana: 0080
Nastruniti, il, ěn, ění, besaiten, mit Saiten beziehen. Něžně nastruněný. Dch. — co: lyru. — čím: rukama, kleštěmi a kladívkem. — co komu zač: za zlatku. Us.

169451   Nastrzeti čeho Svazek: 6 Strana: 1121
Nastrzeti čeho. Poslal ho, aby vody nastrziel (nabral). Vz Načretí. Žvt. otc. 54. a.

169452   Nastřabočiť sa Svazek: 10 Strana: 0198
Nastřabočiť sa = nastrčiti se, obléci. — ! kam. N sa do pluzně (blusy). Čes. 1. XII. 442.

169453   Nastřádaný Svazek: 6 Strana: 1120
Nastřádaný; -án, a, o, erspart. N, pe- níze, zásoba, jmění. Us. Pdl. Mél několik set n-ných. Šml. I. 41.

169454   Nastřádati, čeho na co Svazek: 2 Strana: 0077
Nastřádati, čeho na co: peněz na šaty, ersparen. Us.

169455   Nastřádati si c Svazek: 6 Strana: 1120
Nastřádati si co. Us. Pdl.

169456   Nastřapatěný Svazek: 10 Strana: 0199
Nastřapatěný. N. vlasy (rozcuchané, zje- žené). Čes. 1. XIII. 381.

169457   Nastřápati, čeho Svazek: 2 Strana: 0077
Nastřápati, čeho: smetany (nastřádati). U Klat.

169458   Nastřápati si čeho Svazek: 10 Strana: 0199
Nastřápati si čeho. Ces. 1. XI. 67.

169459   Nastřebati se Svazek: 2 Strana: 0078
Nastřebati se, -bám n-bi se, napiti se střebaje, sich anschlürfen. —se čeho: krve. Star. let. 518.

169460   Nastřečkovati se Svazek: 6 Strana: 1120
Nastřečkovati se, oft rindern, kälbern; viel herumlaufen (wie von der Bremse ge- stochen). Us.

169461   Nastřehati Svazek: 2 Strana: 0078
Nastřehati, nastřehu, nastříhati, nástrahy činiti. Dnem i nocí nastřiehá (ďábel), aby polapil. Z 14. stol.

169462   Nástřel Svazek: 2 Strana: 0078
Nástřel, u, m, nastřelní, nástřelek, der An-, Streifschuss. — N., zapálené místo na těle, když se podbirati počíná. Us. Klát.

169463   Nástřelek Svazek: 2 Strana: 0078
Nástřelek, Iku, m. N. ďáblův = co ďábel nastřelil, nahodil, V., Teufelswerk, n.; po- chlebník. Rváč. Proti tělu a jiným nástřelkům. D.

169464   Nastřelenec Svazek: 2 Strana: 0078
Nastřelenec, nce, m., ein Angeschossener. Rk.

169465   Nastřelení Svazek: 2 Strana: 0078
Nastřelení, n., das Anschiessen, der An- schuss. D.

169466   Nastřelený Svazek: 2 Strana: 0078
Nastřelený; -len, a, o, angeschossen. N. zajíc, jelen. Us. Kehdy nastřelen (lev) za lovcem žene. Rkk. 55.

169467   Nastřeliti Svazek: 2 Strana: 0078
Nastřeliti, il, en, ení; nastřelovati; na- stříleti, el, en, ení, postřeliti, anschiessen; nahoditi, in den Wurf bringen. Jg. — koho: jelena. Us. — čím, sekaným železem, broky. Us. — čeho. Us. — se čeho, co kým (nahoditi). Ďábel nastřelil své nástroje, po- chlebníky, kteří navozovali krále. Rváč. — N., začínati se podbirati. Vz Nástřel. Us. Klat.

169468   Nastřeliti Svazek: 2 Strana: 0078
Nastřeliti, il, ěn, ění, nastřetovati. Na- střetujeme nejprve o času, kterým jmína a psána hyla apokalypsa a o místě, na kterém se obojí dálo. Sš. Zj. 344.

169469   Nastření, n Svazek: 2 Strana: 0078
Nastření, n., das Ausbreiten, Aufstreuen. Us.

169470   Nastřený Svazek: 2 Strana: 0078
Nastřený, vz Nastříti.

169471   Nástřep Svazek: 2 Strana: 0078
Nástřep, a, m., branchipus, žábronožec Krok.

169472   Nastřepiti Svazek: 6 Strana: 1120
Nastřepiti, zerfasern. Us.

169473   Nástřešek Svazek: 2 Strana: 0078
Nástřešek, šku, m., přístřešek, das Wet- terdach. Řád. stav.

169474   Nástřešní Svazek: 2 Strana: 0078
Nástřešní, Dach-. Scip.

169475   Nastříci Svazek: 2 Strana: 0078
Nastříci, střehu, střáhl, střežen, ení. Auf- stellen, aufpassen lassen. — koho (na stráž dáti). Schön.

169476   Nastřídati se Svazek: 6 Strana: 1120
Nastřídati se, viel abwechseln. Us.

169477   Nástřih Svazek: 2 Strana: 0078
Nástřih, u, m., der Aufschnitt mit der Schere, die Schlitze. Rk.

169478   Nastříhati Svazek: 2 Strana: 0078
Nastříhati, aufschneiden, zuschneiden. — i co. Dnes nastříhal šaty, ale nedostříhal jich. Us. — na co: na šaty. Us. — čeho: papírků. Ros. — se čeho, se s čím, lange schneiden. Ros. Vz Stříhati, Nastříhnouti. — N., vz Nastřehati.

169479   Nastříhati komu (nač Svazek: 6 Strana: 1120
Nastříhati komu (nač): na kalhoty (vyprášiti mu). Já ti jich nastříhám. Us. Všk.

169480   Nastříhnouti Svazek: 2 Strana: 0078
Nastříhnouti (nastřihnouti, D.), hnul, ut, utí a nastřihu, střihl, žen, žení, anschneiden, zuscheren. Jg. — co čím komu. Us.

169481   Nastřihnouti se Svazek: 6 Strana: 1120
Nastřihnouti se = vystrojiti se. U N. Kdyně. Rgl.

169482   Nastříhnutí Svazek: 2 Strana: 0078
Nastříhnutí, n., das Anschneiden. D.

169483   Nastříhnutý Svazek: 2 Strana: 0078
Nastříhnutý, angeschnitten. Jg.

169484   Nastříkati Svazek: 6 Strana: 1120
Nastříkati, spritzen. — co kam: vodu na květiny. — čím: stříkačkou. Us. Pdl. — se čeho odkud: vody z necek na ně- koho. Us. Tč. — se nastříknouti = opiti se. Us.

169485   Nastříkati Svazek: 9 Strana: 0452
Nastříkati, nastřikovati co kam. Us.

169486   Nastříknutý Svazek: 6 Strana: 1120
Nastříknutý. Je n-knut = opilý. Us. Sn., Dch.

169487   Nastříleti Svazek: 2 Strana: 0078
Nastříleti, vz Nastřeliti.

169488   Nastříti Svazek: 2 Strana: 0078
Nastříti, nastrn, el, en, ení; nastírati, prostříti, auf breiten; namítati, vorwerfen, vorhalten. Jg. — co kam: ubrus na stůl. J. — čím co: stůl kobercem. Jg. — co komu. N. komu činy jeho (namítati). Jg.

169489   Nastuditi Svazek: 2 Strana: 0080
Nastuditi, il, zen, ení; nastuzovati, er- kühlen, erkälten. — co komu kde. Nastudil jsem si hlavu, nohy ve sněhu. — čím: sněhem. Us. —se. Jájsem se hrozně nastudil (nastydl jsem).— se na co: na nohy. Ros. — se kde: na ledě, na klouzačce. Us. Vz Nastydnouti.

169490   Nastukati se Svazek: 6 Strana: 1121
Nastukati se. Co se on nastonal a na- stukal (nahekal?), až umřel. Laš. Tč. Dle Bern. = nastonati se.

169491   Nástup Svazek: 2 Strana: 0080
Nástup, u, m., nastoupení, der Auftritt, Antritt, lhůta n-pu. Dch.; 2. nač se nastu- puje, der Auf-, Antritt; 3. zástup, der Haufe; 4. arsis, die Hebung. To místo, kde počátek pořadí, nazýváme v metrice nástup, ostatní až do následujícího nástupu úleh (thesis). Krok. Vz Arsis. 5. Takt, chod hudební. Světz., Č.

169492   Nástup Svazek: 6 Strana: 1121
Nástup, u, m., tělocv. Vz Nastoupení.

169493   Nástup Svazek: 8 Strana: 0228
Nástup = důraz. Slabika přízvučná, jež se zvyšuje, má i n. Hněvkovský. List. fil. 1894. 165.

169494   Nastupavice Svazek: 6 Strana: 1121
Nastupavice, dle Budějovice, Nastupa- witz, sam. u Nepomuk.

169495   Nástupce Svazek: 2 Strana: 0080
Nástupce, e, m., nástupník, náměstek, der Nachfolger. N. trůnu, der Thronfolger. D. N. dostati.

169496   Nástupce Svazek: 6 Strana: 1121
Nástupce. Šf. Strž. II. 293. N. ve vládě. Šmb. S. I. 37.

169497   Nástupek Svazek: 2 Strana: 0080
Nástupek, pka, m. = nástupce. — N., pku, m., schůdek na řebříku, die Spriessel. Us. — N., die Nachfolge. Jg.

169498   Nástupkyně Svazek: 2 Strana: 0080
Nástupkyně, ě, nástupnice, e, f., die Nach- folgerin. Jg.

169499   Nástupné Svazek: 2 Strana: 0080
Nástupné, ého, n., das Antrittsgeld. Rk.

169500   Nástupně Svazek: 6 Strana: 1121
Nástupně, eifrig, anhaltend, heftig. Slov. Bern.

169501   Nástupnice Svazek: 2 Strana: 0080
Nástupnice, vz Nástupkyně.

169502   Nástupnictví Svazek: 2 Strana: 0080
Nástupnictví, n. N. na trůn. Die Nach- folge.

169503   Nástupnictví Svazek: 8 Strana: 0228
Nástupnictví na trůn. Čel. Pr. m. II. 447.

169504   Nástupnictví Svazek: 9 Strana: 0181
Nástupnictví. Právní ?., Rechtsnachfolge. Ott. Říz. L 363.

169505   Nástupník Svazek: 2 Strana: 0080
Nástupník, a, m., der Nachfolger. Berg.

169506   Nástupnosť, i Svazek: 6 Strana: 1121
Nástupnosť, i, f., das Dringen, die An- treibung, Heftigkeit, der Eifer. Slov. Bern.

169507   Nástupný Svazek: 2 Strana: 0080
Nástupný. Hospodář nastoupiv na statek dal přátelům nástupného sud piva, hostinu. Us. — N., nachfolgend. Ráj.

169508   Nástupný Svazek: 6 Strana: 1121
Nástupný = následující, nachfolgend. Nz. N. nemoc, die Nachkrankheit. Dch. N. léta, v nástupném čase. Šf. Strž. I. 380., II. 182. — N., dringend, inständig, anhaltend, heftig. Slov. Bern.

169509   Nastupovací Svazek: 2 Strana: 0080
Nastupovací řeč, die Antrittsrede. Rk.

169510   Nastupování Svazek: 6 Strana: 1121
Nastupování, n. Bez n. na odpory cizí, das Eingehen. Pal. Rdh. III. 237.

169511   Nastupovatel Svazek: 2 Strana: 0080
Nastupovatel, e, m. = nástupce. Zlob.

169512   Nastupovati Svazek: 2 Strana: 0080
Nastupovati, vz Nastoupiti.

169513   Nástupovice Svazek: 6 Strana: 1121
Nástupovice, dle Budějovice, samota u Nepomuka. BPr.

169514   Nástupství Svazek: 2 Strana: 0080
Nástupství, -stvo, a, n., die Nachfolge. Ráj.

169515   Nasturan Svazek: 2 Strana: 0080
Nasturan, u, m., ruda uranová. Vz Bř. N. 198.

169516   Nasturan Svazek: 6 Strana: 1121
Nasturan, u, m. Vz KP. IV. 128.

169517   Nasturan Svazek: 9 Strana: 0452
Nasturan, u, m., mineral. Vz Ott. XVII. 1060.

169518   Nastuzelosť Svazek: 10 Strana: 0632
Nastuzelosť, i, f. Jsem samá n. Mus. 1905. 355. Ner.

169519   Nastuzení Svazek: 2 Strana: 0080
Nastuzení, n., die Verkühlung, Erkältung, jest následek škodné činnosti zimy na tělo lidské n. zvířecí. S. N.

169520   Nastuzení Svazek: 6 Strana: 1121
Nastuzení. Vz Slov. zdrav.

169521   Nastuzenina Svazek: 2 Strana: 0080
Nastuzenina, y, f., nastuzení, die erkältete Stelle am Körper. Us.

169522   Nastuzenosť, i Svazek: 6 Strana: 1121
Nastuzenosť, i, f., der Erkältungszustand. Dch.

169523   Nastuzený Svazek: 2 Strana: 0080
Nastuzený, zen, a, o. Má n-né nohy. Us. Erkältet.

169524   Nastvárať Svazek: 6 Strana: 1121
Nastvárať, schaffen, machen. Co's to na- stváral? Slez. Šd. Vz Nastvořiti.

169525   Nastvořiti Svazek: 6 Strana: 1121
Nastvořiti, il, en, ení, nastvořovati, viel erschaffen, erzeugen. Us.

169526   Nastvořiti čeho Svazek: 9 Strana: 0181
Nastvořiti čeho. Pak se n-lo historií. Čes. 1. VIII. 33

169527   Nastydati Svazek: 2 Strana: 0080
Nastydati; nastydnouti, dnul u dl, utí. Chybně: nastydnouti se. Sich verkühlen. Brs. 110. Včera jsem nastydl. Us. Noha mi nastydla. Dch. — čím na co: zimou na nohy. Ros. — kde: v lese, ve sklepě. Us. Vz Nastuditi.

169528   Nastydlý Svazek: 2 Strana: 0080
Nastydlý, erkältet. N. člověk, pokrm (kalt geworden). Zlob.

169529   Nastydnouti Svazek: 2 Strana: 0080
Nastydnouti, vz Nastydati.

169530   Nastydnutí Svazek: 2 Strana: 0080
Nastydnutí, n. N-tím churavěti. Vz Na- stuzení.

169531   Nastýkati Svazek: 2 Strana: 0080
Nastýkati, na Slov. nadívati, anstecken, anfädeln. — co: perly. Plk.

169532   Nastýkati Svazek: 6 Strana: 1121
Nastýkati = nastrkati. — čeho kam. Na prsty prstenov nastýkal. Slov. Rr. Sb.

169533   Nastýkati Svazek: 8 Strana: 0228
Nastýkati = nastrkati. Toho (pazdeří) sa jej (lišce) do kožucha n-lo (nabralo). Phľd. XII. 721.

169534   Nastýkati Svazek: 9 Strana: 0181
Nastýkati. Keď sa mu do zubóv nastý- kalo, vyhadzuje zadkom ako kóň. Slov. Zát. Př. 38a.

169535   Nastýskati Svazek: 2 Strana: 0080
Nastýskati, vz Stýskati.

169536   Nastýskati Svazek: 9 Strana: 0181
Nastýskati. Bývalo jak živo, co otec n-kal, to že syn provýskal. Sá. Povíd. 30.

169537   Násudek Svazek: 2 Strana: 0080
Násudek, dku, m., čásť svrchní úsudku, der Vordersatz. Marek. (Nápověď. Rk.). — N., podložka na nádobu s vínem, které se má filtrovati. Šk.

169538   Násudek Svazek: 8 Strana: 0228
Násudek, vz Návěta (3. dod.).

169539   Nasúditi Svazek: 10 Strana: 0199
Nasúditi, vz Nasouditi.

169540   Nasudziť komu co Svazek: 8 Strana: 0228
Nasudziť komu co = poručiti. Šaryš. Nár. list. 1896. č. 72. feuill.

169541   Násuk Svazek: 2 Strana: 0080
Násuk, u, m. Cívka jest i prázdná i na- soukoná, die Spule; ale veliká, prázdná cívka (tělo, na které příze se souká) slove násuk. Nvk.

169542   Násuk Svazek: 6 Strana: 1121
Násuk, u, m. = tricot. Tš.

169543   Nasúkať sa Svazek: 9 Strana: 0181
Nasúkať sa = opiti se jako teľa. Slov. Zát. Př. 72a.

169544   Nasúkati Svazek: 6 Strana: 1121
Nasúkati, vz Nasoukati.

169545   Nasunouti Svazek: 2 Strana: 0080
Nasunouti, ul, ut, utí, nasypati; nastrojiti, nastrčiti, anschütten; anstiften, nahe legen. — Nasunuli učeníka toho, aby se Pána o té věci otázal. — co komu k čemu. Spolu jim myšlénku k rozjímání nasunuv. Sš. L. 171. — se, namanouti, na mysl přijíti, ein- fallen. Jak to každému se nejspíše nasunuje. Sš. L. 59. — se kam. Abych sě nenasmml v osidla jeho. Z 14. stol.

169546   Nasunutý Svazek: 6 Strana: 1121
Nasunutý; -ut, a, o, angestiftet. Prišelci nebyli od Jakoba n-ti. Sš. II. 24.

169547   Nasupeně Svazek: 10 Strana: 0632
Nasupeně = nazlobeně. Phl'd. XXIV. 721.

169548   Nasurovělý Svazek: 10 Strana: 0199
Nasurovělý lid. Hlk. IX. 147.

169549   Nasušiti Svazek: 2 Strana: 0080
Nasušiti, il, en, ení; nasušovati, nasuší- vati, viel dörren. — komu čeho. Ten mu nasušil ovoce! Us. — se čeho, s čím: ovoce, s ovocem.

169550   Nasušiti komu čeho Svazek: 10 Strana: 0199
Nasušiti komu čeho: peněz (nashro- mážditi). Rais. Vlast. 107.

169551   Nasutí Svazek: 2 Strana: 0080
Nasutí, n., das Anschütten, die Aufschüt- tung. Jg.

169552   Nasúti Svazek: 10 Strana: 0199
Nasúti, vz Nasouti. Baw. Ap. 211a.

169553   Násutový Svazek: 6 Strana: 1121
Násutový, schuttig. N. pískovec, der Quadersandstein. Šmd.

169554   Nasutý Svazek: 2 Strana: 0080
Nasutý; nasut, a, o = nasypaný, naplněný, aufgeschüttet, angeschüttet. St. N. kř. 46. N. vrch, míra. Jg. — čím: loď obilím n. Zer. L. I. 66.

169555   Nasutý Svazek: 6 Strana: 1121
Nasutý. By vešken svět pieskem od země až do nebe byl nasut. Hus I. 285.

169556   Násuvka Svazek: 6 Strana: 1121
Násuvka, y, f., ve stavit., der Anschieb- ling. Ssk.

169557   Nasužovati se koho Svazek: 6 Strana: 1121
Nasužovati se koho, genug plagen. Cf. Nasoužiti. — si co proč. Dost jsem si již k vůli tomu hlavu n-vala. Osv. I. 185.

169558   Násva Svazek: 10 Strana: 0199
Násva, vz Nášva.

169559   Nasvadčiti se Svazek: 6 Strana: 1121
Nasvadčiti se = svačinu pojísti. Us. BPr.

169560   Nasvál Svazek: 8 Strana: 0228
Nasvál m. naschvál. Gb. H. ml. I. 462., Dšk. Jihč. I, 36.

169561   Násvatnosť Svazek: 7 Strana: 1335
Násvatnosť, i, f., sacrificium. Pršp. 87 2303.

169562   Nasvědčení,n Svazek: 2 Strana: 0080
Nasvědčení,n., die Bezeugung, der Beifall. Plk.

169563   Nasvědčiti Svazek: 2 Strana: 0081
Nasvědčiti, il, ení; nasvědčovati = při- svědčiti, svědomí nějaké dáti, beipflichten. V. — komu, čemu. Čemuž nasvědčuje obecné přísloví. V. — komu v čem. V tom mu i křesťanští učitelé nasvědčují. V. — čeho. Čehož svědectví sv. písma nasvědčují. Fil. Zám. —co. Slova následující to (lépe: tomu) nasvědčují. Plk.

169564   Nasvětiti Svazek: 2 Strana: 0081
Nasvětiti, il, cen, ení; nasvěcovati, viel weihen. — čeho. Nasvětil kněží z obecného lidu. Br., Kom.

169565   Nasvětiti Svazek: 8 Strana: 0228
Nasvětiti. N-til přílišné množství kněžstva. Chč. S. 293.

169566   Nasvětiti se čeho Svazek: 6 Strana: 1121
Nasvětiti se čeho, viel weihen. Us.

169567   Násvětlý Svazek: 2 Strana: 0081
Násvětlý, málo světlý, etwas hell. D.

169568   Násvětlý Svazek: 10 Strana: 0199
Násvětlý =: drobet světlý. Hus. Šal. 82a,

169569   Nasviedčať Svazek: 6 Strana: 1121
Nasviedčať = nasvědčovati. Slov. Tedy potial, jak ten kameň nasviedča, ste vždy kosievali? Phlďd. VIII. 172.

169570   Nasviniti Svazek: 2 Strana: 0081
Nasviniti, il, ěn, ení, poskvrniti, namazati, beschmutzen. Na Slov. Koll. — co, čeho čím: papír (papíru) inkoustem.

169571   Nasviniti komu Svazek: 10 Strana: 0199
Nasviniti komu = vynadati. Val. Čes. 1. XII. 43.

169572   Násvit Svazek: 6 Strana: 1121
Násvit, u, m., schwaches Licht. N. plochý, u malířů, flaches, breites Licht. Šm.

169573   Nasvod, a Svazek: 8 Strana: 0228
Nasvod, a, m., míst. jm. v Nitran. Phľd. XII. 427.

169574   Nasvolaný. N Svazek: 10 Strana: 0199
Nasvolaný. N. lidstvo. Msn. Od. 110.

169575   Nasvrabiti Svazek: 2 Strana: 0081
Nasvrabiti, il, en, ení; nasvrabovati. — koho, svrabem nakaziti, einem die Krätze anhängen. D.

169576   Nasycení, n Svazek: 2 Strana: 0081
Nasycení, n. Die Sättigung, Befriedigung. N. parou. Vz KP. II. 340.

169577   Nasycenost Svazek: 6 Strana: 1121
Nasycenost, i, f. = nasycení. N. vzduchu vodními parami. Stč. Zem. 620.

169578   Nasycený Svazek: 2 Strana: 0081
Nasycený; -en, a, o. Stran pořekadel vz Hlad, Huba. Vz Nasytiti.

169579   Nasycený Svazek: 6 Strana: 1121
Nasycený. N. roztok, Kk., NA. V. 129., pára. Šmr. 5. Neb budú n-ni od prsí neb od cecíkov cierkvi svaté. Hus II. 108. — čím. Vzduch vodní parou n-ný. Stč. Zem. 487. Kapalina solí n-ná; V soli kyselina zásadou nasycena jest; Prostor jest parami n-cen. Mj. 21., 27., 134. Vzduch vůní na- sycený. Posp. — odkud. Žádaje nasycen býti z drobtuov. Výb. II. 629., Chč. — čeho. Již jsa smilstvie n-ný. Výb. I. 1171.

169580   Nasycený Svazek: 8 Strana: 0228
Nasycený. Dokud mozku hlavy nebudú n-ni. GR. Nov. 158. 31. Cf. Naplněný. Posílil se, jakoby všech krmí byl n-cen. Ib. 119. 12.

169581   Nasycený čeho Svazek: 9 Strana: 0181
Nasycený čeho. Krve lidské nenasycený. Pal. Děj. IV. 2. 425.

169582   Nasycovati Svazek: 2 Strana: 0081
Nasycovati, vz Nasytiti.

169583   Nasyčeti Svazek: 6 Strana: 1121
Nasyčeti, nasyknouti komu kam kudy. N-lo nám vody do jizby šparou. Laš. Tč.

169584   Nasýchat komu Svazek: 10 Strana: 0632
Nasýchat komu. Nasýchá mu = má strach. Brt. Slov.

169585   Násyp Svazek: 2 Strana: 0081
Násyp, u nebo spu, m.; násep, spi, f.; pl. náspy a násypy; násep, spu, m. Násyp, lépe: násep (-s??), spu. Mk. Was aufge- schüttet wird. — N. ve mlýně, co se na koš nasype. Us. Petrov. Dch. — N., na- sypaná země, návoz, podvoz, hromada, der Aufwurf von Erde, Schutt. V. Vz S. N. Město náspí (náspem. V.) obehnati, ohraditi. D. Město ohražují zdi, náspy, valy a kolí a bašty. Kom. N. pro kusy. Rohn. Náspy zdělati, Br., snésti, Ben., udělati proti městu, Br., učiniti, Us., náspem obklíčiti. V. Vneslav srazem s násep šípem. Rkk. 52. Podprsní n. (svrchní). Jg. — N., hráz, der Damm. Vodu náspy zastaviti. Jel. Vodě náspem brániti. D. — N., před domem n. chlévem vydlážděná výsosť n. zápraží, záhrohec, na Slov. patka, Us. Na náspi (na prahu). Us. — N., mělčina v moři. N. pískový. Dch. Die Untiefe, Sand- bank, das Riff. D. — N., povstalý ostrov, der Werder, die Schütt. D. — N. v pivo- vaře, vz Sypání.

169586   Násyp Svazek: 6 Strana: 1121
Násyp = návoz. Cf. Mkl. Etym. 334. N. hlíny, Dch., štěrku, NA. IV. 182., zemní, kamenný, Zpr. arch., hlavní, vedlejší. Čsk. Obklíčím tě okolo a učiním proti tobě ná- sep. Hus II. 317. Už jsou na násypu = na suchu. Sš.

169587   Násyp Svazek: 8 Strana: 0228
Násyp, vz Násep (3. dod.).

169588   Násypa Svazek: 2 Strana: 0081
Násypa, y, f., koš ve mlýně, der Trichter in der Mühle.

169589   Nasýpací Svazek: 6 Strana: 1122
Nasýpací kamna, der Füllofen, Dch., stroj, das Rumpfzeug. Prm. IV. 188.

169590   Nasýpací Svazek: 10 Strana: 0632
Nasýpací koš (ve mlýně). Ces. 1. XV. 231.

169591   Nasypač, nasýpač, e Svazek: 2 Strana: 0081
Nasypač, nasýpač, e, m., der Aufschütter. Rk.

169592   Nasýpáni Svazek: 8 Strana: 0228
Nasýpáni. N. peřin. NZ. III. 11.

169593   Nasypání, nasýpání, n Svazek: 2 Strana: 0081
Nasypání, nasýpání, n., die Auf-, An-, Einschüttung, Einstreuung. D.

169594   Nasypanina Svazek: 6 Strana: 1122
Nasypanina, y, f. = násyp, zasázka, das Auf-, Eingeschüttete. NA. IV. 133

169595   Nasypaný Svazek: 2 Strana: 0081
Nasypaný, aufgeschüttet. D. N. hrdby, Erdwerke. Dch.

169596   Nasypaný Svazek: 6 Strana: 1122
Nasypaný, hrdby oprav v: hradby.

169597   Nasypati Svazek: 2 Strana: 0081
Nasypati, -pám a pu (zastr. naspu), al, án, ání; nasýpati, nasypávati, aufschütten, anschütten, einschütten, einstreuen. Jg. — co, čeho komu kam. Nasypala bych jim ovsa zrnatého. Er. P. 110. Nasypala bych mu soli mezi oči. Er. P. 165. Nehašené vápno nasypali. Er. P. 191. N. obilí, hrachu do pytlů n. na zem, někomu prášku na hlavu. Ros. Na mlýn, do koše (nakošovati). Vys. Jedu do jídla. Kom. Prachu se mi nasypalo do očí n.: Prach se mi nasypal do očí. Us. — se čeho. Nasypalo se neštovic. Jg. Nasypalo se tam lidu. — se čím. Lodí prázdná pískem se nasýpá. Kom. Vz Sypati.

169598   Nasypati co, čeho kam Svazek: 6 Strana: 1122
Nasypati co, čeho kam Ten mu jich nasypal (ran, dal). Us. Holk. Snadno jsem to unesl, co mi n-li. Hnšk. N. komu lah- vičku vína (naliti). Mor. Brt. — co, čeho komu kam. Dybych ja věděla, kdo nás s milým hubí, n-la bych mu pisku mezi zuby, soli mezi oči. Čes. mor. ps. 142. Na- sypal mu do kožucha (střelil do něho). Rr. Sb. Keď nenasypeš na koryto, chleba nena- pečeš. Rr. MBš. A naspěte sobě prachu na hlavy své Výb. II. 493. N-li popela na své hlavy. BO. — co kudy: po sednici písek. Us. Pdl.

169599   Nasypati se komu Svazek: 9 Strana: 0452
Nasypati se komu. Komu sa nejprv na- sype, tomu sa najprv somele. Mus. slov. II. 9.

169600   Nasypávka, y Svazek: 9 Strana: 0181
Nasypávka, y, f. Nár. list. 1897. č. 293. 3.

169601   Násypek Svazek: 10 Strana: 0632
Násypek, pku, m. = obilí, kolik se ho na- jednou nasype na koš mlýnský. Vz Brt. Slov.

169602   Násypka Svazek: 6 Strana: 1122
Násypka, der Mühlkübel, -stutz. Šp., Sš. P. 743. — N.,der Aufschüttkasten, Sturz- schuttkasten. Šp., Bc. — N. = násep. Hned noha chraští v n-ke štrkovej. Slov. Orl. VI. 204.

169603   Násypka, y Svazek: 2 Strana: 0081
Násypka, y, f., nádoba mlýnská k nasy- pání mouky na koš. Us.

169604   Násypkový Svazek: 6 Strana: 1122
Násypkový, Schutt-. N. sloupy. Bc.

169605   Násypku Svazek: 10 Strana: 0199
Násypku, y, f. = čásť mlýnského nářadí, do kterého padá hrubší melivo. Čes. 1. XI, 61.

169606   Násypný Svazek: 10 Strana: 0632
Násypný. N. kamna. Us.

169607   Nasýsať Svazek: 10 Strana: 0199
Nasýsať, v I. Přisp. 564.: nasísati. Vz Nazízati.

169608   Nasýsati Svazek: 6 Strana: 1122
Nasýsati = kradmo, potměšile někam na- hlédati. Co pořád nasýsáš? Mor. Mtl., Vck., Brt. D. 235.

169609   Nasytba Svazek: 2 Strana: 0081
Nasytba, y, f., nasycení, die Sättigung. Sš. Mt. 221.

169610   Nasytelnosť, i Svazek: 2 Strana: 0081
Nasytelnosť, i, f., die Ersättlichkeit.

169611   Nasytelný Svazek: 2 Strana: 0081
Nasytelný, ersättlich. D.

169612   Nasytiti Svazek: 2 Strana: 0081
Nasytiti, il, cen, ení; nasycovati, sättigen, ersiittigen. — co, koho: duši, Kom., své žádosti. I). — se čeho : chleba, masa, bo- hatství, Br., se krve, Ben. V., Br., se něčí krásy. Št., Br. Nemůž žádný svých snažností se n. v tomto životě. Kom. D. 8. Tvé milosti, ó můj Bože, kdož se n. může? Sš. P. 68. Na- sycen jsa smutka a biedy. BO. Ptactvo mozku hlavy mé bude nasyceno. GR. — se jak. Nasytil se až do krku. Zlob. — se. Nemoci se nasytiti (lakoměti). V. Třikrát za den se n. (najísti) škodí. Kom. — co, koho, se čím. Se pokrmem. V. Láskou sluha se nenasytí. Č. Se, koho chlebem, se krví. Br. Voda solí se nasytila. Někoho dary, se hleděním n. Kom. — koho z čeho : z drobtů. Br. Vz Sytiti.

169613   Nasytiti koho čeho Svazek: 8 Strana: 0228
Nasytiti koho čeho: chleba. Ev. seit. 36. Marc. 8. 4., Ev. vid. 92. Luc. 16. 21.

169614   Nasytiti se čeho Svazek: 6 Strana: 1122
Nasytiti se čeho: chleba. BO. Masa mého se nasyťte. Hus I. 229. Nemóž n-cen býti dobré věci. Št. A sladkosti pravé bude na- sycen, když .... Hus II. 149. — se, koho čím. Cizím se masem nasycuje; Jeho smrtí chtěl si se n. Hus I. 229., 97. Prostor pa- rami se nasytil. Mj. 135. — od čeho. Kdo lačněji spravedlnosti, nasyceni budú od hoj- nosti domu božieho. Hus III. 11. — čím čeho. Chtieše jim své vóle n. Ezp. 2227.

169615   Nasytnosť Svazek: 6 Strana: 1122
Nasytnosť, i, f., die Sättigungskapacität, -fähigkeit. Ssk.

169616   Nasytný Svazek: 6 Strana: 1122
Nasytný, sättigbar. — čím. Č. Kn. š. 335,

169617   Náš Svazek: 2 Strana: 0081
Náš, naše, naše; gt. našeho, naší, našeho; dat. našemu, naší, našemu ; akk. našeho (u ne- život, náš), naši, naše; lok. našem (v obec. ml. našom), naší, našem; instr. naším (v již. Cech. našim, Kts.), naší, naším; pi. naši (u neživt. naše), naše. naše; gt. našich; dat. našim; akk. naše; lok. našich; instr. našimi (ne: našemi). O strčeš. skloňování ně- kterých pádů zájmena náš vz Gb. Listy filolog. 1877. str. 251.—253. Na Slov. f. : naš-a, -ej, -ej, -u, -ej, -ou; místo našeho a našemu slýchat' u Slováků často i nášho a nášmu. lít. Ml. sr. 238. Přisvojovací zá- jmena náš, naše (naša), naše jsou složeniny z gt. pl. nás (původně nas) a ze zájmena jb., ja, je, jehož prvý živel čili j s s splynul v š, tedy: nas + j = náš, nas + ja = naša = naše (přehláskou), nas + je = naše. Bž. Ml. 152., Kt. 51. — Zájm. náš hledí k prvé osobě. Náš otec. Statek je náš. D. Není jejich vina, ale naše. D. Naše kapsa ubohá, všecko béře, co kdo dá. D. Naši. D. Ty jsi naše všech naděje. Vz Bž. Ml. 153. — N. = k naší straně náležející. Nechte ho, je náš. Jsi ty náš ? Jeden z našich, Einer von un- seren Leuten, von unserer Parthei. Dch. Od našich to slyšel. Kom. Vz Našinec. — Naši = našinci. — Vz Zájmeno. — Kdy se klade náš m. genitivu pl. nás ? Vz Já.

169618   Náš Svazek: 6 Strana: 1122
Náš. O skloňování vz List. fil. 1877. 251., v obec. mluvě, vz List. fil 1883. 431.. 1887. 379. Cf. Bž. 21., 152., Ž. wit. 233. Po na- šimu mluviti, die Muttersprache reden. Laš. Tč. Ta má před našima (veliká prsa). Us. Dhn. — Pojem před vaším, naším domem vyjadřuje se na Moravě takto: před naším (našem), na Zlinsku, Konicku, Prostějovsku, před našimi, před nimi = před jejich domem (na Jicku), před našima (v Krumlovsku), před naši (na Ostrožsku a Kroměřížsku), před naši (v Kyjovsku a v Blatničkách), před našej (v Kobylí), před naše (v Kojecku, v Přerovsku na Hané a na Zábřežsku), před naša, před vaša (na Vyzovsku a Val. Klo- boucku). Brt. D. Před našima stojí kalina. U Vanova. Sš. P. 477. Při akkusativě při- svojovací náměstka náš, váš vyjadřuje se genitivem pl. Potkal sem vaších staříčka. Podivte se na naších mamu. Mor. Brt. D. — I řekla jsem jim po našemu (naší řečí). Sl. sbor. 1887. 425. — Naši = rodiče, ho- spodáři. Nejsú tam naši? Us. Brt., Šd.

169619   Náš Svazek: 8 Strana: 0228
Náš. Skloňování u Letovic, Zábř., Slavk., Brn., Tišn., Kruml., Kunšt., Žďár., Jemnice vz v Brt. D. II. 105., 137., 149., 172., 192., 217., 288., 256., 272. Když dáš, jsi náš. Us.

169620   Náš Svazek: 9 Strana: 0181
Náš. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 486., 439. Na Lašsku. Vz Mus. fil. 1897. 435.

169621   Naša Svazek: 6 Strana: 1122
Naša, vz Náš, Bž. 17.

169622   Naša Svazek: 9 Strana: 0452
Naša. Krajšia naša, ako vaša. Mus. slov. III. 26.

169623   Našacovati, vz Svazek: 2 Strana: 0081
Našacovati, vz Šacovati.

169624   Našafráuiti Svazek: 2 Strana: 0081
Našafráuiti, vz Šafrániti.

169625   Našalistý Svazek: 7 Strana: 1335
Našalistý = potřeštěný, pošetilý. Kl.' V. 123.

169626   Našapati Svazek: 2 Strana: 0081
Našapati, zastr. = nasekati, hauen.

169627   Našarpati se Svazek: 6 Strana: 1122
Našarpati se = natrhati, natahati, na- hrdliti -se. On se tam s tým koněm n-pal. Slez. Šd.

169628   Našať Svazek: 6 Strana: 1122
Našať, i, f. = našina, die Unsrigen. Slov. Chlpk. Sp. Vz Náš, Našeť.

169629   Našatýr Svazek: 6 Strana: 1122
Našatýr, u, m., der Salmiak, der Salmiak- beschlag, die Salmiakkruste. Rk.

169630   Naščeka Svazek: 9 Strana: 0452
Naščeka, y, f. = vidlicová násada, do ktorej sa jarmo vkláda (do dišľu pri jarme). V Brezovici. Mus. slov. II. 8.

169631   Naščekať Svazek: 6 Strana: 1122
Naščekať = naštěkati. Slov. Bern.

169632   Naščépať Svazek: 6 Strana: 1122
Naščépať = naštípati. Slov. Bern.

169633   Naščerbený Svazek: 6 Strana: 1122
Naščerbený = nastěrbený. N. kosa (ma- jící štěrbiny, schadhaft). Na již. Mor. Šd.

169634   Naščerbiti Svazek: 6 Strana: 1122
Naščerbiti = naštěrbiti, eine Ritze ma- chen, beschädigen. N. kosu. Na již. Mor. Šd.

169635   Naščerchati Svazek: 8 Strana: 0228
Naščerchati = načechrati. Heršpice. Rous. Cf. Načachóřiti.

169636   Náščeva Svazek: 8 Strana: 0228
Náščeva m. návštěva. Mor. Brtch.

169637   Naščípať Svazek: 6 Strana: 1122
Naščípať, viel kneipen. Slov. Bern.

169638   Naščíplý Svazek: 10 Strana: 0632
Naščíplý = nastíplý, natržený. N. lopata. Brt. Slov.

169639   Naščířiti, načříti Svazek: 2 Strana: 0081
Naščířiti, načříti, naščírati, načírati=. vážiti, schöpfen. Hugo.

169640   Naščiřiti se Svazek: 6 Strana: 1122
Naščiřiti se = naškeŕiti se, nasmáti se. — komu. Laš. Tč.

169641   Náščiva Svazek: 10 Strana: 0632
Náščiva, y, f. = návštěva. Hoš. Pol. I. 148.

169642   Náščivek Svazek: 9 Strana: 0181
Náščivek, vku, m. = násijek. nášijník, v ktorom na šíje koní zavesenom oje sa drží. Slov. Phľd. 1897. 675.

169643   Naščivit Svazek: 10 Strana: 0632
Naščivit = navštíviti. Hoš. Pol. I. 148.

169644   Naščíviti Svazek: 6 Strana: 1122
Naščíviti = navštíviti. Slov. a mor. Na- včívil mě milý pán Bůh lenivým synkem. Sš. P. 418.

169645   Naše Svazek: 6 Strana: 1122
Naše vaše = farao, hazard, hra. Us.

169646   Naše vaše Svazek: 6 Strana: 1122
Naše vaše, vz Naše.

169647   Našec, našek, vz Svazek: 2 Strana: 0081
Našec, našek, vz Nach.

169648   Našedivěle Svazek: 6 Strana: 1122
Našedivěle. Listy n. zelené. Let. Mtc. S. XI. 1. 16.

169649   Našedivelý Svazek: 10 Strana: 0199
Našedivelý. N. obočí, obr, zeď. Tbz. V. 9. 200, V. 6. 274., V. 5. 151.

169650   Našedivělý, nášedivý Svazek: 2 Strana: 0081
Našedivělý, nášedivý, graulich.

169651   Nášedivý Svazek: 6 Strana: 1122
Nášedivý. N. mlha. Č. Kn. š. 250.

169652   Nášejek Svazek: 2 Strana: 0081
Nášejek = nášijek.

169653   Nášejek Svazek: 6 Strana: 1122
Nášejek. Táhnouti za n. = ledabylo pra- covati (mnoho se nenamáhati). U N. Bydž.

169654   Našejek Svazek: 9 Strana: 0181
Našejek, jku, m. Bere na n. = smlouvá se (kdo z řeči slevuje). Hoř. 123.

169655   Našelmovati se Svazek: 2 Strana: 0081
Našelmovati se, šelmovství prováděti, Schelmereien treiben. Us. Hý.

169656   Nášelník Svazek: 9 Strana: 0452
Nášelník, u, m. = řemen poutající koně k oji. Mus. slov. II. 22.

169657   Našeplati Svazek: 2 Strana: 0081
Našeplati, viz Šeplati.

169658   Našepletiť Svazek: 7 Strana: 1335
Našepletiť Čo dakísi kompani v tých novinách našepletia (napovídají). Slov. Rl. Pr. I. 12.

169659   Nášept Svazek: 6 Strana: 1122
Nášept, u, m., die Einflüsterung. N-tňm ucha popřáti. Dch.

169660   Našeptati Svazek: 2 Strana: 0081
Našeptati, -tám n. -šepci; našeptávati, einblasen, zuflüstern, einzischen. — co komu kam: do uší. Záv. — se komu čeho. Vz Šeptati.

169661   Našeptati komu co Svazek: 8 Strana: 0228
Našeptati komu co. Kolc. 67.

169662   Našeptávač Svazek: 8 Strana: 0228
Našeptávač, e, m., Einbläser, m. Sterz. I. 751.

169663   Nášeralý Svazek: 2 Strana: 0081
Nášeralý, graulich. Techn.

169664   Našerediti Svazek: 2 Strana: 0081
Našerediti, il, ěn, ění, hässlich machen.

169665   Našeť Svazek: 6 Strana: 1122
Našeť, i, f. — naši, našinci. Vz Našať. Slov. Postavil do radov všetku n.; V Mo- šovcach ponavštévoval som bodrú n. Phľd. III. 1. 94., VI. 166. Či žertva našeť Maďarov tam? Sldk. Mart, 11.

169666   Nášeti Svazek: 2 Strana: 0081
Nášeti. Tohoto slovesa se jen s předlož- kami užívá; s-nášeti, do-nášeti.

169667   Nášeti Svazek: 7 Strana: 1335
Nášeti v dialekt. vz List. fil. 1892 288

169668   Nášeti Svazek: 8 Strana: 0228
Nášeti. Na smrť sě našívají. Pass. mus. Duch božie nášeše sě nad vodami (Št. má: vznášel se na vodách). Ze star. překl. bible. Nášieše sě duch božie nad vodami. Bibl. olom. — Seyk. Ruk. 18.

169669   -nášeti Svazek: 9 Strana: 0181
-nášeti. Vz Gb. H. ml. III. 2. 340.

169670   Našetice Svazek: 6 Strana: 1122
Našetice, dle Budějovice, Naschetitz, ves u Znojma.

169671   Našetřiti Svazek: 2 Strana: 0081
Našetřiti, il, en, ení, ersparen. Kdo chce n., musí záhy začíti. Pk.

169672   Nášev Svazek: 2 Strana: 0082
Nášev, švu, m., vz Náševek.

169673   Náševek Svazek: 2 Strana: 0082
Náševek, vku, m., přišitý kus, ein an- gestückeltes Stück, der Ansatz.

169674   Náševka Svazek: 6 Strana: 1122
Náševka, y, f. = plachta na trávu, tráv- nice. Na mor. Kop. Brt. L. N. II. 108.

169675   Nášfavlosť Svazek: 2 Strana: 0082
Nášfavlosť, i, f., nákyslosť, die Säuer- lichkeit.

169676   Našho Svazek: 8 Strana: 0228
Našho = našeho. Straň. Brt. D. I. 37., 42.

169677   Naši Svazek: 2 Strana: 0082
Naši, vz Náš.

169678   Naší Svazek: 6 Strana: 1122
Naší, Naschau, ves u Kralup v Chebsku. Blk. Ktsk. 607., 622., Rk. Slov.

169679   Našialistý Svazek: 6 Strana: 1122
Našialistý = šílený. Chodil ako n-stý. Slov. Zátur.Priat. I. 7.

169680   Našibaliti se koho Svazek: 6 Strana: 1122
Našibaliti se koho, genug betrügen. Mor. Tč.

169681   Našibati komu Svazek: 6 Strana: 1122
Našibati komu metlou po zadku, genug schlagen. N. dřeva do pece, genug schie- ben. N. se čeho. Mor. Tč. Našibal sem se dost (genug gehen), až sem se tam dostal. Laš. Tč.

169682   Našiditi se koho Svazek: 6 Strana: 1122
Našiditi se koho, genug betrügen. Us.

169683   Našiditi se někoho Svazek: 10 Strana: 0199
Našiditi se někoho. 1691. Hrubý. 236.

169684   Našichorený Svazek: 6 Strana: 1122
Našichorený = našuchorený. Slov. Rr. Sb.

169685   Našichoriť Svazek: 6 Strana: 1122
Našichoriť = našuchořiti. Slov. Bern.

169686   Nášijec Svazek: 2 Strana: 0082
Nášijec, jce, m., das Krummholz. Rk.

169687   Nášijek Svazek: 2 Strana: 0082
Nášijek, jku, m., die Halskette ; der Nak- kenstreich, pohlavek. Ros.

169688   Nášijek Svazek: 6 Strana: 1122
Nášijek, vz Nášik.

169689   Nášijek Svazek: 8 Strana: 0228
Nášijek, jku, m. Ku krátkym saniam ko- I niari potrebujú tak řečené n-ky, tie koňom I na krkoch visia a na nich koně nosia oje. i Phľd. XI. 692. Našinec. Tohoto slova neschvaluje Bl. Gr. 88., maje je za vocem agrestem a doporučuje: i je náš, z našich. Na str. 90. praví, že páchne | selštinou. — N. = Slovan. Ve šviháčině. Brt. D. II. 520.

169690   Našijník Svazek: 6 Strana: 1122
Našijník, u, m., das Halsband. Us. Rgl.

169691   Nášik Svazek: 6 Strana: 1122
Nášik, u, m, = řetěz n. řemen od cho- moutu k oji připiatý, aby koně mohli vůz našinovati a zadržovati, držák, der Halter, die Halskette. Slez. Šd.

169692   Našik Svazek: 10 Strana: 0198
Našik, u, m. = držák (dělá kovář). Vyhl. II. 313.

169693   Našikmělý Svazek: 6 Strana: 1122
Našikmělý. etwas schief. Šm.

169694   Našikovati koho Svazek: 6 Strana: 1122
Našikovati koho = nastrčiti. Svého sedláka n-val, aby jej pohnal. Půh. II. 421.

169695   Našikovati se nač Svazek: 8 Strana: 0564
Našikovati se nač. Arch. XV. 93.

169696   Našilhati se po kom Svazek: 2 Strana: 0082
Našilhati se po kom, genug, oft schielen. Zlob.

169697   Nášilhavý Svazek: 2 Strana: 0082
Nášilhavý, etwas schielend. D.

169698   Našimír Svazek: 6 Strana: 1122
Našimír, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.

169699   Našina Svazek: 2 Strana: 0082
Našina, y, f., naše země, das Inland. Trest. zák.

169700   Našina Svazek: 6 Strana: 1122
Našina, y, f. = našať, naset, naši. Zúri boj a našina stála si do kola. Slov. Chlpk. Sp. 9.

169701   Našinec Svazek: 2 Strana: 0082
Našinec, nce, m., einer der Unseren. Solf., Tkadl. M., GR. N., kdo s námi, při nás jest. Jg. V našinci = u nás, doma. Kb. Vz Náš.

169702   Našinec Svazek: 7 Strana: 1335
Našinec, nce, m., nostias. Pršp. 44. 8.

169703   Našini Svazek: 10 Strana: 0198
Našini = šivo, ševo. Slez. v Bezkydech. Vyhl. II. 315.

169704   Našinka Svazek: 6 Strana: 1122
Našinka, y, f., fem. k našinec, die Unsrige. Hrvat. od., Kolář, Mluv. rus. 37., LObz. XXI. 27.

169705   Našinouti Svazek: 2 Strana: 0082
Našinouti, nul, ut, utí; našívati = na- hnouti, beugen. Us. — N. se = nahnouti se, sich beugen; nalomiti se; poddati se, sich darbieten. Ros. — co, koho, se kam. Někoho na stranu n. (nahnouti). Jg. Se na zeď n. (podepříti se). Jg. Se na smrť na- šívají (poddávají). Pass. — se. Našinul jsem se (nalomil, polámal). Us.

169706   Našinský Svazek: 2 Strana: 0082
Našinský, náš, unser. Na Slov. Plk. N. plodiny, inländisch. Trest. zák.

169707   Našinský Svazek: 6 Strana: 1122
Našinský. N. plémě (kaukaské). Pal. Rdh. II. 9. Madarské noviny místa mají mezi na- šinskými. Koll. III. 46. Tam že může mlu- viť po n-sku. Jrsk. Psohl.

169708   Našiti Svazek: 2 Strana: 0082
Našiti, našiji, il, it, ití; našívati, an-, be-, aufnähen. — co: rukávy, šaty. Us.— čeho. Ta našila košil, prádla. Us. — co k čemu: kusy k šatům. Us. — co kam: záplatu na rukáv. Us. — se čeho, s čím, lange, oft nähen. Dosti se těch košil n. s těrni košilemi našila.

169709   Našiustvo Svazek: 2 Strana: 0082
Našiustvo, a, n., die Unsrigen. Rk.

169710   Našívačka Svazek: 9 Strana: 0181
Našívačka, y, f. = dělnice knoflíky naší- vající. Ott. XIV. 460b.

169711   Našívanie Svazek: 8 Strana: 0564
Našívanie, vz Náplecek (3. dod.).

169712   Našívaný Svazek: 2 Strana: 0082
Našívaný; -ván, a, o, angenäht, ange- flickt. N. rukáv, spodky. Jg.

169713   Našívati Svazek: 6 Strana: 1116
Našívati, vz Naseti. — N. — nabízeti. — se nač, proč. Uzřel, ano se všichni dobro- volně pro Krista na smrť našívají. Výb. I 286.

169714   Našívati Svazek: 10 Strana: 0199
Našívati, vz Našiti.

169715   Nášivek Svazek: 8 Strana: 0228
Nášivek. N. k něčemu nastaviti. Lomn. (Wtr. Živ. c. 931).

169716   Nášivek Svazek: 8 Strana: 0564
Nášivek, vku, m., vz Náplecek (3. dod.).

169717   Nášivka Svazek: 6 Strana: 1116
Nášivka, y, f. = nasévka. Rk.

169718   Nášivka Svazek: 6 Strana: 1123
Nášivka, y, f., die Stütze. Us.

169719   Naškádliti se koho Svazek: 6 Strana: 1123
Naškádliti se koho, genug necken. Us. Hrts.

169720   Naškeřiti se Svazek: 6 Strana: 1123
Naškeřiti se, vz Naščiřiri se.

169721   Našklbať Svazek: 6 Strana: 1123
Našklbať = naškubati. — čeho odkud. Z holej husy nenašklbeš peria, Slov. Rr. MBš. Naškobrtaný; -án, a, o = před nemocí smutný. Na Mor. Bkř.

169722   Naškobrtati se čeho Svazek: 6 Strana: 1123
Naškobrtati se čeho: kozlů. Laš. Tč. Vz Škobrtati.

169723   Naškoditi se komu Svazek: 6 Strana: 1123
Naškoditi se komu, genug, viel scha- den. Ten člověk se nám n-dil! Us. Tč.

169724   Naškohliti Svazek: 6 Strana: 1123
Naškohliti = naškrábati Slov. Bern.

169725   Naškopiti Svazek: 6 Strana: 1123
Naškopiti = namiškovati, viel ver-, aus- schneidon. Slov. Bern.

169726   Naškorpiti se s kým Svazek: 6 Strana: 1123
Naškorpiti se s kým, viel zanken, ha- dem. Us.

169727   Naškouliti se Svazek: 6 Strana: 1123
Naškouliti se, viel schielen. Slov. Bern.

169728   Naškrábati Svazek: 2 Strana: 0082
Naškrábati, -bám, a-bu; naškrabovati; naškrábnouti, bnul a bl, ut, utí, aufkratzen, zusammenkratzen, ankratzen, anreiben. Jg. — co: psaní. Lecos n. D. On to jen na- škrábl. Ros. — čeho čím. Ten toho nožem, perem naškrábal. Us. — čeho, co, s čeho : se stolu, se stěny. — se čeho, se s čím, lange, oft schaben, kratzen. Dosti se té knihy, Us., s tou knihou naškrábal. Ros.

169729   Naškrábati si kam Svazek: 6 Strana: 1123
Naškrábati si kam: pod palec (uhospo- dařiti). Dvrsk.

169730   Náškrabek Svazek: 2 Strana: 0082
Náškrabek, bku, m., der Ritz, die Auf- kratzung. Berg.

169731   Naškrabovací Svazek: 2 Strana: 0082
Naškrabovací stroj, dieVorkra-tzmaschine. Tech.

169732   Naškrabovací Svazek: 6 Strana: 1123
Naškrabovací stroj (na bavlnu). NA. IV. 33.

169733   Naškrabovadlo Svazek: 8 Strana: 0228
Naškrabovadlo, a, n., Rimpler, m. Sterz. II. 749.

169734   Naškriepiť sa Svazek: 6 Strana: 1123
Naškriepiť sa, viel mit Worten streiten. Slov.Ssk.

169735   Naškrkati Svazek: 6 Strana: 1123
Naškrkati = nadrápati, natrhati. Slov. Bern.

169736   Naškrobený Svazek: 6 Strana: 1123
Naškrobený; -en, a, o = nastrojený. Ta byla dnes H-ná! Us. Kšť. Písně v n-ém šatu upjaté.

169737   Naškrobený Svazek: 10 Strana: 0632
Naškrobený. Složil jsem něco učeného a velmi n-ného (gratulaci). Tk. Pam. I. 128.

169738   Naškrobiti Svazek: 2 Strana: 0082
Naškrobiti, il, en, ení. Vz Škrobiti.

169739   Náškrt Svazek: 6 Strana: 1123
Náškrt, u, náškrtek, tku, m. Lpř. Sl. I. 265. N-ty zemní, lépe: nákres, nástin, ná- rys, obrys. List obsahující některé n-tky řeči. Třk. Děj fil. I. 7.

169740   Naškrtal Svazek: 2 Strana: 0082
Naškrtal to, co slyšel. Us. — co čím : perem. — se čeho, se s čím.

169741   Naškrtati Svazek: 2 Strana: 0082
Naškrtati, naškrábati, auíkritzeln. — co.

169742   Naškrtiti Svazek: 6 Strana: 1123
Naškrtiti, genug drosseln. N. peněz = nalakoměti. Us. Rgl.

169743   Naškrtnouti Svazek: 6 Strana: 1123
Naškrtnouti, vz Naškrtati. N. něco na tabulku. Lpř.

169744   Naškrtnutí Svazek: 6 Strana: 1123
Naškrtnutí, n. = náškrt. Lpř. Sl. I. 265.

169745   Naškrybati Svazek: 6 Strana: 1123
Naškrybati, hinkratzen. — co čím kam. Literu na stěnu nožem n. Laš. Tč.

169746   Naškřečeti se Svazek: 6 Strana: 1123
Naškřečeti se, viel quacken. Us.

169747   Naškubaný Svazek: 6 Strana: 1123
Naškubaný; -án, a, o, angerupft. — N. - opilý. Je n-ný. Slez. Šd.

169748   Naškubati Svazek: 6 Strana: 1123
Naškubati, naškubnouti. — koho: husu, anrupfen. Us.

169749   Náškvara Svazek: 6 Strana: 1123
Náškvara, y, f. = připálenina. Ta má hrnce samou n-ru. Us.

169750   Naškvířiti si co Svazek: 10 Strana: 0199
Naškvířiti si co: jitrnice (upéci). Msn. Od. 301.

169751   Naškvořený. N Svazek: 10 Strana: 0199
Naškvořený. N. groše (nahrabané). Kká. Sion. I. (II. ?) 40.

169752   Nášlap, u, m Svazek: 2 Strana: 0082
Nášlap, u, m., der Auftritt. Jg.

169753   Našlapanee Svazek: 2 Strana: 0082
Našlapanee, nce, m., chytrák, ein gerie- bener Mensch. Ros.

169754   Našlapání Svazek: 2 Strana: 0082
Našlapání, n., die Eintretung, Antretung, die Einstampfung. D.

169755   Našlapaný Svazek: 2 Strana: 0082
Našlapaný; -pán,a, o, getreten, gestampft. N. seno, mláto, vlna, chmel, pytel. Us. — N. člověk, listig. Jest šelma našlapaná (pro- livaná, lehkomyslná). Ros.

169756   Našlapaný. N Svazek: 10 Strana: 0199
Našlapaný. N. polévka (hustá). Us.

169757   Našlapati Svazek: 2 Strana: 0082
Našlapati, eintreten, mit Füssen zusam- menstampfen. Jg. — co kde: chmel v cejše. Us. — koho = šlapáním napraviti, tretend einrichten. Us. Dch. — co čeho, kam: do pytlů. — se čeho, se s čím. Ros. Vz Na- šlápnouti.

169758   Našlapati Svazek: 10 Strana: 0632
Našlapati. To by se n-pal, než by tam došel! Brt. Sl. 428.

169759   Našlapati koho Svazek: 6 Strana: 1123
Našlapati koho = šlapáním po zádech napraviti. Us. Kšť.

169760   Nášlapce Svazek: 6 Strana: 1123
Nášlapce, e, m. = následovník, nástupce, stoupenec. Sš.

169761   Nášlapek Svazek: 2 Strana: 0082
Nášlapek, pku, m., na čem se šlape, jako sedláci na škorních mívají. Kos. — N., bláto, které se na obuv nalepí, ošlapek, příšlapek, der Antritt. Za n. někoho míti (za nic ne- pokládati). Us. Vz Pečeť. — N., mozol od šlapání. Die Schwiele am Fuss.

169762   Nášlapek Svazek: 8 Strana: 0228
Nášlapek. N. z boty, ze střevíce. NZ. III. 325. Jest každému za n. Nov. Př. 573.

169763   Nášlapek Svazek: 10 Strana: 0199
Nášlapek, pku, m. Je mužovým n-kem, ničím jiným. Sá. Pr. m. I. 60.

169764   Našlapiti Svazek: 2 Strana: 0082
Našlapiti, vz Našlápnouti. Rk.

169765   Nášlapnictví Svazek: 6 Strana: 1123
Nášlapnictví, n., die Nachmacherei. Nz.

169766   Nášlapník Svazek: 2 Strana: 0082
Nášlapník, a, m., der Nachzügler, Nach- treter, Nachahmer. Jedni Hermu k n-ům Mon- tanistů kladou. Sš. Oa. 172. — Koll.

169767   Nášlapník Svazek: 6 Strana: 1123
Nášlapník. Hájek a věrní n-ci jeho. Pal. Dj. 1. 1. 110. Vz Vlivný.

169768   Nášlapnosť Svazek: 6 Strana: 1123
Nášlapnosť, í, f., die Nachahmerei. Vz Nášlapnictví.

169769   Našlápnouti Svazek: 2 Strana: 0082
Našlápnouti, pnul a pl, utí; našlapiti, il, ení; našlapovati, worauf treten, auftreten; dringen; den Hof machen. Jg. — čím. Na- šlápni celou nohou. Us. — Eus. — kam: na ještěrku. Aesop. Silně na to našlapuje (nastupuje, naléhá). Ros. — komu na co: na paty (do šlepějí jeho stoupati). Br. Sobě na jazyk (kvapně mluviti). V. — koho: ženskou (za ní choditi). Plk.

169770   Našlápnouti Svazek: 6 Strana: 1123
Našlápnouti. Našlapil na hada. Výb. II. 956.

169771   Nášlapný Svazek: 6 Strana: 1123
Nášlapný mlýn (ve kterém se kolo na- šlapováním točí). Dr. J. Purkyně.

169772   Našlapovati čím kam Svazek: 10 Strana: 0199
Našlapovati čím kam: pravou nohou do předu (ji klásti). Mršť. Obrz. 99.

169773   Nášlechetnější Svazek: 10 Strana: 0199
Nášlechetnější = nejšlechetnější. Ž. klem Cant. Deut. v. 14. vz ná-.

169774   Našlemovati Svazek: 2 Strana: 0082
Našlemovati, vz Šlemovati.

169775   Našlichtovati Svazek: 2 Strana: 0082
Našlichtovati, einschmieren, benetzen. — co: přízi (namočiti). Us.

169776   Nášlík Svazek: 2 Strana: 0082
Nášlík, u. m., držení, kterým dobytek voj s vrchu zadržuje, die Halskette. Jg.

169777   Nášlík Svazek: 6 Strana: 1123
Nášlík. Cf. Mz. v List. fil. XI. 178., Mkl. Etym. 213.

169778   Nášlík Svazek: 8 Strana: 0228
Nášlík. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 150.

169779   Našlundrovati se kde Svazek: 6 Strana: 1123
Našlundrovati se kde, herumschlendern. Laš. Tč.

169780   Našmárati Svazek: 2 Strana: 0082
Našmárati, našmarovati; našmařiti, il, en, ení = zle napsati, naškrábati, aufschmie- ren, aufkritzeln. Zlob. — co čím. Co mi po tom, že sobě mnou někdo papír našmaruje. Kom. — co, čeho kam. Svou myšlénku, svých myšlének na papír n.

169781   Našmarovať komu Svazek: 6 Strana: 1123
Našmarovať komu = vybiti. U Bohu- slavic. Neor.

169782   Našmátraný Svazek: 6 Strana: 1123
Našmátraný = napilý. Ten je hodně n-ný. U Bydž. Kšť.

169783   Našmátrati Svazek: 6 Strana: 1123
Našmátrati = hledaje, hmataje najíti. Us. Zbk. Našmátrá při posteli na stolíku fkrkačky a zapálí svíci. Ntr. VI. 345.

169784   Našmelcovati Svazek: 2 Strana: 0082
Našmelcovati, vz Šmelcovati.

169785   Našmodrchati Svazek: 9 Strana: 0181
Našmodrchati. Když je našmodrchán. Sml. IV. 106.

169786   Našmrcati komu čeho Svazek: 6 Strana: 1123
Našmrcati komu čeho. Já ti jich na- šmrcu (nařežu, vyplatím a p.). V Kunv. Msk.

169787   Našmu Svazek: 8 Strana: 0228
Našmu = našemu. Straň. Brt. D. I. 37., 42.

169788   Našňápati komu Svazek: 10 Strana: 0199
Našňápati komu = natlouci. Zvon II. 225., III. 347. 712.,

169789   Našnořiti Svazek: 7 Strana: 1335
Našnořiti = nastrojiti. Us. Rgl.

169790   Našnosť Svazek: 2 Strana: 0082
Našnosť, i, f., unser Liebden, Wir, Jch. Jg. Cf. Vašnosť.

169791   Našňupati se Svazek: 6 Strana: 1123
Našňupati se, genug schnupfen. Us.

169792   Našňupkati Svazek: 2 Strana: 0082
Našňupkati, vz Šňupkati.

169793   Našňurovati Svazek: 6 Strana: 1123
Našňurovati, viel einbinden, einwindeln.

169794   Našom Svazek: 2 Strana: 0082
Našom, v obec. mluvě m. našem. Vz Náš, Čom.

169795   Našourati Svazek: 2 Strana: 0082
Našourati, vz Šourati.

169796   Našoustati Svazek: 2 Strana: 0082
Našoustati, vz Šoustati.

169797   Našoustati komu Svazek: 6 Strana: 1123
Našoustati komu = nabiti. — se = hodné se najísti. Us. Rgl.

169798   Našparchať Svazek: 6 Strana: 1123
Našparchať =- naparchať. Slov. Bern.

169799   Našpehovati čeho Svazek: 6 Strana: 1123
Našpehovati čeho. A veliký plen za- javše a lúpeže plné vozy našpehovavše i vrátili se do Čech. Let. 74.

169800   Našpendliti Svazek: 2 Strana: 0082
Našpendliti, vz Špendliti.

169801   Našpičatělý, nášpičatý Svazek: 2 Strana: 0082
Našpičatělý, nášpičatý, wenig spitzig.

169802   Našpičatiti Svazek: 6 Strana: 1123
Našpičatiti, spitzen. — co čím: olůvko nožem. Us. Tč.

169803   Našpihovaný Svazek: 6 Strana: 1123
Našpihovaný. vollgepackt. Truhla dobře n-ná. Výb. II. 1532.

169804   Našpihovati Svazek: 2 Strana: 0082
Našpihovati , • našpižovati = zaopatřiti, versehen, verproviantiren, vollladen. — kam komu čeho : sobě potrav do korábu. V.—- co, koho čím: město pokrmy i oděním, Ben. V., střelbou, Har., obilím. Háj.

169805   Našpihovati co čím Svazek: 10 Strana: 0199
Našpihovati co čím: vůz (potravinami). 1512. Arch. XIX. 100.

169806   Našpikovati Svazek: 2 Strana: 0082
Našpikovati, spicken. — koho, co za- jíce, korotev, Us., měšec. Scip. — čím: měšec dukáty. Us. — komu, se čeho, s čím : se zajíců, se zajíci, lange spicken.

169807   Našpikovati Svazek: 6 Strana: 1123
Našpikovati si kapsu (vydělati, zbohat- nouti). Us. Kos. 01. I. 41.

169808   Našpílkovati Svazek: 6 Strana: 1123
Našpílkovati = na špílek nabodnouti Vz Špejl. Mor. a slez. Šd.

169809   Našpinavělý Svazek: 6 Strana: 1123
Našpinavělý = nášpinavý. S. N. X. 171.

169810   Nášpinavý Svazek: 2 Strana: 0082
Nášpinavý, ein wenig schmutzig. Ja.

169811   Našpiněný Svazek: 2 Strana: 0082
Našpiněný, trochu ušpiněný, ange- schmutzt. N. prádlo. Us. Dch.

169812   Našpiniti Svazek: 2 Strana: 0082
Našpiniti, il, ěn, ění; našpiňovati, an- schmutzen. — co : prádlo, košile. — čím: mácháním-se v blátě. Us.

169813   Našpintati komu Svazek: 6 Strana: 1123
Našpintati komu = vyšpincovati koho. Otec mu n-tal. Slov. Let. Mt. S. X 1. 40.

169814   Našpitati Svazek: 2 Strana: 0082
Našpitati, našeptati, einflüstern. — co komu kam : v ucho. Kam., Tn.

169815   Našpižovati Svazek: 2 Strana: 0082
Našpižovati, vz Našpihovati.

169816   Našpléchati Svazek: 6 Strana: 1123
Našpléchati, vz Našplíchati.

169817   Našplechtati Svazek: 6 Strana: 1123
Našplechtati, viel spritzen. Bern.

169818   Našplechtati něčeho Svazek: 10 Strana: 0199
Našplechtati něčeho = natlachati. Rokyc. Post. 335b.

169819   Našplíchati, čeho kde Svazek: 2 Strana: 0082
Našplíchati, čeho kde: vody ve světnici, einpanschen. Jg.

169820   Našpouliti Svazek: 6 Strana: 1123
Našpouliti, il, en, ení. — co: hubu. Vz Špouliti. Us. Olv.

169821   Našpráchať co komu kam: v Svazek: 10 Strana: 0199
Našpráchať co komu kam: v ústa = naliti. Wtr. Sír. 107.

169822   Našpráchati komu Svazek: 6 Strana: 1123
Našpráchati komu = natlouci. U Nové Kdyně. Rgl.

169823   Našprajděný Svazek: 6 Strana: 1123
Našprajděný; -děn, a, o = vyfintěný. Ve vých. Čech. Všk.

169824   Našprihať Svazek: 6 Strana: 1123
Našprihať = naspílati, vynadávati, schel - ten, tadeln. Vieš ty n. cudzím zásluhám. Č. Čt. II. 179.

169825   Našprliti se Svazek: 6 Strana: 1123
Našprliti se = vystrojiti se. Ten se n-lil. U Kr. Hrad. Kšť. Našprlený = nastro- jený. Ib.

169826   Našprndaný Svazek: 9 Strana: 0181
Našprndaný = nastříkaný. Je to (kvas- nice) jako n-ná voda (špatné, vodnaté). Na Hané. ' Čes. 1. IX. 244.

169827   Našprymovati Svazek: 2 Strana: 0082
Našprymovati, vz Šprymovati.

169828   Našpuliti Svazek: 6 Strana: 1123
Našpuliti, našpulovati, rümpfen. — co nač: ústa na úsměv. Kos. Ol. 1. 96.

169829   Našpuntovati se Svazek: 6 Strana: 1123
Našpuntovati se, viel spünden. Bern.

169830   Našrotovati Svazek: 6 Strana: 1123
Našrotovati, hinlänglich viel schröten. — čeho pro koho: ovsa pro koně. Us. Tč.

169831   Našroubování Svazek: 6 Strana: 1123
Našroubování, n., das Anschrauben. Roury k n. do sebe. Wld.

169832   Našroubovaný Svazek: 6 Strana: 1123
Našroubovaný; -án, a, o, angeschraubt. N. hadice. — nač: na válec. NA. IV. 151., ZČ.

169833   Našroubovati Svazek: 2 Strana: 0082
Našroubovati, anschrauben. Us.

169834   Našroubovati Svazek: 6 Strana: 1123
Našroubovati hadici na rouru. Us. Pdl.

169835   Našršolený Svazek: 6 Strana: 1123
Našršolený = našuchorený. Slov. Rb. Sb.

169836   Našskosť Svazek: 8 Strana: 0228
Našskosť. N. tohoto slova. Phľd. 1893. 349.

169837   Našský Svazek: 7 Strana: 1335
Našský = náš. N. tabák. Slavč. 100.

169838   Našský Svazek: 8 Strana: 0228
Našský = naše, domácí. N. mena. Phľd. XII. 613. Našská = kořalka. Častujú sa naš- skú. Phľd. 1895. 25.

169839   Našský Svazek: 10 Strana: 0199
Našský. Po našsku. V VI. 1123. Brt. Gr. oprav v. Bl. Gr.

169840   Našský Svazek: 10 Strana: 0199
Našský = domácí. N. sukno. Val. Ces. 1. XII. 487.

169841   Našťabený Svazek: 9 Strana: 0181
Našťabený = opilý. Už je n. Hoš. 122.

169842   Našťákati Svazek: 6 Strana: 1123
Našťákati = nakropiti. — čeho čím kam. N. vody prstem na květiny. U Uh. Hrad. Tč.

169843   Našťárati Svazek: 10 Strana: 0199
Našťárati = nalézti. V zloděj. mluvě. Čes. 1. X!. 141.

169844   Nášťavlý Svazek: 2 Strana: 0082
Nášťavlý, nákyslý, säuerlich. Us.

169845   Naštěbetati Svazek: 2 Strana: 0082
Naštěbetati, betám a beci, lange schnat- tern.

169846   Naštědřiti komu co Svazek: 6 Strana: 1123
Naštědřiti komu co. Co pak vám Mi- kuláš n-dřil, schenken. Us. Rgl.

169847   Naštěkati se Svazek: 2 Strana: 0082
Naštěkati se, viel, lange bellen. Jel.

169848   Naštemovati Svazek: 6 Strana: 1123
Naštemovati, z něm. stimmen = nala- diti.

169849   Naštěpiti Svazek: 6 Strana: 1123
Naštěpiti, nastěpovati, viel pfRopfen. Us.

169850   Naštěpovati Svazek: 2 Strana: 0082
Naštěpovati, viel pflanzen, propfen. — komu čeho. On si jiných štěpů naštěpuje. Solf. — co. Všecky štěpy naštěpoval.

169851   Naštěrbiti Svazek: 6 Strana: 1123
Naštěrbiti, vz Naščerbiti.

169852   Naštercovati se Svazek: 2 Strana: 0082
Naštercovati se, lange sterzen. Jg.

169853   Naštětěný Svazek: 6 Strana: 1123
Naštětěný = rozhněvaný, naježený. Strašně n-ný vybehol za ním až na ulicu. Rr. Sb. 438*

169854   Nášti Svazek: 2 Strana: 0083
Nášti, m., naštívání, die Aufhetzung. Uči- nil to z n. Us. Bělohr.

169855   Náští Svazek: 8 Strana: 0228
Náští. Zde je š m. s měkkostí — stie = štie. Gb. H. ml. I. 512.

169856   Naštihrati komu čeho Svazek: 6 Strana: 1124
Naštihrati komu čeho. Ten mu jich naštihral (nabil mu). — N. = napáliti, an- brennen. Služka jí n-la zástěru u peci. U Jižné. Vrů.

169857   Naštilcovati se Svazek: 2 Strana: 0083
Naštilcovati se, lange schnippen. — se koho. Ros.

169858   Naštinkati se Svazek: 7 Strana: 1335
Naštinkati se = naplakati se. U Kdýně

169859   Naštípati Svazek: 2 Strana: 0083
Naštípati; naštípnouti, pnul n. pl, ut, utí, viel spalten. — co : dříví (všecko). Kdo to prkno naštípl (anspalten) ? Us. — čeho : dříví (mnoho). — čím sekerou. — komu za co: za záplatu. Vz Štípati.

169860   Naštípati čeho k čemu Svazek: 6 Strana: 1124
Naštípati čeho k čemu: drvec k oběti. BO.

169861   Naštípiti Svazek: 6 Strana: 1124
Naštípiti, etwas spalten. — co čím. Na- štip nožem kyj a pak ho rukou rozštípíš. Laš. Tč.

169862   Naštípiti Svazek: 8 Strana: 0228
Naštípiti. N. kuoru stromu. Háj. Herb. 19. a.

169863   Naštírati koho Svazek: 6 Strana: 1124
Naštírati koho = šiditi. V již. Čech. Rjšk.

169864   Naštkáti se Svazek: 6 Strana: 1124
Naštkáti se, genug schluchzen. — N. — naštikati, natrhati. Vz Štikati. — čeho. Vejdeš-li na pole, naštkáš klasóv, rukama zemneš, ale srpem nebudeš žieti. BO.

169865   Naštlapek Svazek: 10 Strana: 0199
Naštlapek, pku, m. Dostával n-pky a zajede od koní. 1661. Mus. 1903. 71.

169866   Naštojce Svazek: 8 Strana: 0228
Naštojce = neštovice. Chod. Gb. H. ml. I. 148.

169867   Našťouchati Svazek: 6 Strana: 1124
Našťouchati, našťouchnouti. — co, se čím — naplniti. Ten se n-chal knedlíky, Us.

169868   Našťourati se kde Svazek: 6 Strana: 1124
Našťourati se kde, genug stochern. Us.

169869   Naštovice Svazek: 2 Strana: 0083
Naštovice, vz Neštovice.

169870   Našťovice Svazek: 7 Strana: 1335
Našťovice, vz Neštovice.

169871   Našťovičkatý Svazek: 6 Strana: 1124
Našťovičkatý, blatterig. Rst. 447.

169872   Naštramlať Svazek: 6 Strana: 1124
Naštramlať = nastrašiti. Brt. D. 235.

169873   Naštrbenie Svazek: 8 Strana: 0228
Naštrbenie, n. = ostych ? Ja sa neokúňam (neváhám) sdělit jich bez n-nia všetkým vám. Phľd. 1893. 495.

169874   Naštrbený Svazek: 6 Strana: 1124
Naštrbený = naštěrbený. Slov. Ratuj n-nú česť naších junákov. Rzm. Štf. 17.

169875   Naštrbiť Svazek: 6 Strana: 1124
Naštrbiť = naštěrbiti. Slov. Hrad bol obohnaný pevným múrom, tak že päťdňové dobývanie nemohlo ho n. Sl. let. II. 53.

169876   Naštrbit co Svazek: 8 Strana: 0228
Naštrbit co. Phľd. 1895. 310.

169877   Naštrknúť Svazek: 6 Strana: 1124
Naštrknúť = naraziti, zmíniti se. Slov. Že ono dakedy bratov malo, o tom nesmel nik v zámku ani najmenšie n. Dbš. Sl. pov. I. 69.

169878   Naštúlať sa Svazek: 6 Strana: 1124
Naštúlať sa = nachoditi se? Slov. A on naštúlal sa po hore celý deň od rána do večera a ešte nic pod sekeru nenašiel. Dbš. Sl. pov. III. 68.

169879   Našturmovati se Svazek: 6 Strana: 1124
Našturmovati se, genug stürmen; Sturm läuten. Bern.

169880   Naštvati Svazek: 2 Strana: 0083
Naštvati, štvu; naštívati, auf-, anhetzen. Jg. — koho proti komu. Jg.

169881   Naštveračiti se Svazek: 6 Strana: 1124
Naštveračiti se, genug Possen treiben. Bern.

169882   Našuditi sa Svazek: 6 Strana: 1124
Našuditi sa = našiditi se. Laš. Tč.

169883   Našúchati se Svazek: 6 Strana: 1124
Našúchati se, lange verweilen, name- škati se. Slov. Bern.

169884   Našuchorený Svazek: 6 Strana: 1124
Našuchorený = našichorený, natřesený, načechraný. Slov. Rr. Sb. Vz Našušorený.

169885   Našuchoriť Svazek: 8 Strana: 0228
Našuchoriť si vlasy. Phľd. 1893. 747.

169886   Našuchoriti Svazek: 6 Strana: 1124
Našuchoriti = našichoriti, natřásti, na- čechrati. Slov. Rr. Sb.

169887   Našuchořiti Svazek: 2 Strana: 0083
Našuchořiti, il, en, ení, na Slov. = na- čechrati. — co: seno, aufsträuben, locker auf einander legen. Plk.

169888   Našuchotať sa Svazek: 6 Strana: 1124
Našuchotať sa, lange etwas machen (ar- beiten, gehen). Slov. Bern.

169889   Našukati komu Svazek: 6 Strana: 1124
Našukati komu = nabiti; se = najísti se, nacpati se, našupati se. U Ronova. Rgl.

169890   Našúlať Svazek: 6 Strana: 1124
Našúlať = naváleti. Slov. Bern.

169891   Našuliti Svazek: 6 Strana: 1124
Našuliti = nakouleti. U Brušperka. Mtl.

169892   Našumařiti, komu čeho Svazek: 2 Strana: 0083
Našumařiti, komu čeho: si peněz. Ten se tam našumařil, hat dort lange gefiedelt. Us. Hý.

169893   Našupati komu Svazek: 6 Strana: 1124
Našupati komu = našlehati, vybiti. Jen mi křič, já ti našupám. Us.

169894   Našupati se Svazek: 2 Strana: 0083
Našupati se, sich gütlich thun (beim Essen, mit Vergnügen viel zusammenessen). Us. Dch. Ten se něco našupal = naběžel. Us. na Mor. Mřk.

169895   Našupinec Svazek: 6 Strana: 1124
Našupinec, nce, m., porliera, die Porliere, rostl. N. vlahojevný, p. hygrometrica. Vz Rstp.267.

169896   Našustiti, vz Svazek: 2 Strana: 0083
Našustiti, vz Šustiti.

169897   Našuščať sa Svazek: 6 Strana: 1124
Našuščať sa, lange Geräusch machen. Slov. Bern.

169898   Našuškať Svazek: 6 Strana: 1124
Našuškať, viel einlispeln, šeptati. Slov. a mor.

169899   Našušorený Svazek: 6 Strana: 1124
Našušorený; en, a, o = našuchorený. N. vlasy. Slov. Rb., Šb., Čkžk. I. 62.

169900   Našušoriť Svazek: 6 Strana: 1124
Našušoriť = našuchoriť. Slov. Bern.

169901   Nášva Svazek: 10 Strana: 0199
Nášva, y, f., suffragium. Rozk. P. 2296.

169902   Našvácat někomu Svazek: 7 Strana: 1335
Našvácat někomu = nabiti. N-cal si chleba plný kapce (nacpal). Nap.

169903   Našvadroniti čeho Svazek: 10 Strana: 0632
Našvadroniti čeho = napovídati. Ten toho n-ní (hlavně o dítěti). Zvon V. 360.

169904   Našveholiti čeho Svazek: 2 Strana: 0083
Našveholiti čeho. Našveholil toho, až uši brněly. Sych. Viel, schwatzen, plaudern. D.

169905   Našvihati, vz Svazek: 2 Strana: 0083
Našvihati, vz Švihati.

169906   Našvrčať sa Svazek: 6 Strana: 1124
Našvrčať sa = nacvrčeti se. Slov. Bern.

169907   2. Nať Svazek: 2 Strana: 0083
2. Nať, vz Na. Natáčeti, vz Natočiti.

169908   1. Nať Svazek: 6 Strana: 1124
1. Nať, dle Č. lépe vnať, vz toto. Slov. posud: vňať. Vz Kyst (dod), Naťovina, Strboulí, Mkl. Etym. 211. Opavsky ňať. Pk. Nať pr. noatis, lit. noteré. Vz Mkl. aL. 106. Cf. Slb. XLIV. N. bramborová: kobzalanka. U Příbora. Mtl. — N. boží. Toto slovo po- sud žije, slyšenoť nedávno na zelném trhu mezi zelinářkami.

169909   2. Nať Svazek: 6 Strana: 1124
2. Nať penieze za kniehy. Otc. 55. b.

169910   Nať Svazek: 7 Strana: 1335
Nať obchodní: netiková chvojky, konopí indijského atd. Vz KP. VI. 382.

169911   Nať Svazek: 8 Strana: 0228
Nať. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 37. N. mají zemáky. Brt. D. II. 509.

169912   Nať Svazek: 9 Strana: 0181
Nať, i; Us. -ě. Gb. H. ml. III. 1. 388. — N. Boží n. = tabák. Tům. Ml. 167.

169913   1. Nať, i (ne Svazek: 2 Strana: 0083
1. Nať, i (ne: ě), f. N., listy u bylin a zelin, strboulí. N., soujem všech (zelených) nadzemních částí bylin jedno-nebo víceletých, nedřevnatějících, mimo květy a plody, tedy hlavně lodyh a listův. S. N. N. řípy (řepná), bramborová, petruželná. Jg. Do nati růsti, v obec. mluvě: do natě. Jg. N. lišejníků jest strupovitá n. křídovitá. Rostl. — Boží n. (zastr.) = tajný úd. Novot.

169914   Natabák Svazek: 6 Strana: 1124
Natabák, u, m. = natahač. Šm.

169915   Natáčení Svazek: 6 Strana: 1124
Natáčení, n., die Aufrollung. N. provazu, žil. NA. IV. 219., Nz. lk.

169916   Natáčina Svazek: 6 Strana: 1124
Natáčina, y, f., das Windebeet (beim Seidenarb.). Sm.

169917   Natáčka Svazek: 2 Strana: 0083
Natáčka, y, f., das Aufwinden. N. vlasová, Haarwickel, f.

169918   Nátah Svazek: 2 Strana: 0083
Nátah, u, m., natažení, die Ausdehnung. — N., polámání se, strhnutí si háku, die Kreuzschmerzen, das Lendenweh. Má n., umřel od n-u; má to z n-hu. Mor. Hý. — N., ranění stromu, aby míza n. pryskyřice vytékala, die Anritzung. Um. les.

169919   Nátah Svazek: 10 Strana: 0199
Nátah, u, m. Psí n-hy = nemoc dětská; dítě se natahuje, až mu kostky pukají. Slez. Vyhl. II. 208.

169920   Nátaha Svazek: 8 Strana: 0228
Nátaha, natážka, y, f. = těžká práce. Brn. Brt. D. II. 347.

169921   Natahač Svazek: 2 Strana: 0083
Natahač, e, m., na Slov., natahák, u, m., die Reifzange; der Strecker (Muskel). Jg., Rk.

169922   Natahač Svazek: 9 Strana: 0181
Natahač, e, m., Hosenstrippe. Mus. ol. 1898. 111.

169923   Natahač Svazek: 10 Strana: 0199
Natahač, e, m. Jím se ráfy natahují na kolo. Slez. Vyhl. II. 313.

169924   Natahačky Svazek: 8 Strana: 0228
Natahačky = punčochy vrapované, dlouhé, - ze sukna ušité. Brt. D. II. 470.

169925   Natahačky Svazek: 9 Strana: 0452
Natahačky = úzké ženské rukávce do klínu střižené. Nár. sbor. 1901. 26.

169926   Natahák Svazek: 10 Strana: 0632
Natahák, u, m. = babka na zapínáni ku př. rukávů na košili haklíkem. Čes. 1. XIV. 464.

169927   Natahání Svazek: 2 Strana: 0083
Natahání, n., die Zieherei, Schlepperei. Mnoho při tom n. (práce). Kom.

169928   Natáhaný Svazek: 6 Strana: 1124
Natáhaný, natahaný; -án, a, o, auf eine Stelle zusammengezogen; poněkud ušpiněný. Vezmi si zatím tu n-nou košili. U Kr. Hrad.

169929   Naťahať sa Svazek: 9 Strana: 0181
Naťahať sa = opiti se. Slov. Zát. Př. 72b.

169930   Natahati co Svazek: 6 Strana: 1124
Natahati co: prádlo = našpiniti. Natá- hal tři hošile za týden. U Kr. Hrad. Kšť.

169931   Natáhati co kam Svazek: 10 Strana: 0199
Natáhati co kam: někam hlavu = na- tahovati. Dšk. Km. 54

169932   Natáhati, natahati Svazek: 2 Strana: 0083
Natáhati, natahati, = mnoho do hro- mady tahati, viel wohin ziehen. Jg. — čeho odkud: dříví z vody. Jg. — komu čeho. Natáhal si dříví pro celou zimu, Jg., na celou zimu. — se. Dnes jsme se něco na- táhali. Us. Natáhá sa, jak by byl náručního volka bratr. Na mor. Zlínsku. Brt. — se v čem: ve službě. Jg. — se čeho, s kým, s čím, tahaje se vypracovati, sich müde, satt ziehen, schleppen. Jg. Nebudu se s tím natáhat. Na mor. Zlínsku. Brt. — Vz Na- táhnouti.

169933   Naťahel Svazek: 9 Strana: 0181
Naťahel, houba, boletus satanas. Sbor. slov. L 203.

169934   Natáhlý Svazek: 2 Strana: 0083
Natáhlý, angezogen, čím. Šišky máslem natáhlé. Jg. — N., nakažený. U Příb. Mtl.

169935   Natáhlý Svazek: 6 Strana: 1124
Natáhlý kohoutek, aufgezogen. Kld. N. kože. Brt. D.

169936   Natáhlý Svazek: 8 Strana: 0228
Natáhlý = vychystaný. Už som bol n., že pôjdem, ale som sa spákel. Phľd. XII. 559.

169937   Natáhnonti Svazek: 8 Strana: 0564
Natáhnonti. Matka jeho skrze někoho na ten nápad natahovati se chce, Anspruch er- heben. Tov. kn. 69.

169938   Natáhnouti Svazek: 6 Strana: 1124
Natáhnouti. — abs. Dítě natahuje (tvář ku pláči, moldánky, verzieht das Gesicht zum Weinen). Us. Dch. — co: údy, Us., lidi natahovati (draze prodávati), Prm.; na- táhnouti krpce, bačkory, kamaše, kotíky, klepeta = umříti, Mtl., Sd., Zkr.; nataho- vati gejdy, gajdy = moldánky, greinen. Us. Kčř., Sd. N-huouti lučišče, Ž. wit. 10. 3., eso, šp. m.: vyhoditi. Brt. On to natáh (přišel pozdě domů). Us. vojen. Weber. Pakli jie nemůžeš n-hnouti. Št. Kn. š. 43. — koho. Cf. Poškrábati. Natáhnu tě, co do tebe vleze. Mor. Vhl. Natahuje mne (chce se mi zvraceti); Začalo ho natahovat (bylo mu nanic). Č. T. Tkč. — co, čeho k čemu. N. slova k smyslu, die Worte nach dem o jenem Sinn verdrehen. Nz. Natahu- jíce k smyslu svému žalmu 72. a zvláště verše desátého. BR. II. 9. a. — co kam: ruce k nebi. Posp. Uznalo právo, že Skopal na daremnú věc se natahuje = vztahuje, odvolává. V 17. stol. Mtc. 1880. 126. — kde (se). Musil u něho natáhnouti (hodně pra- covati). Us. Olv. V posteli, na pohovce se n. Us. Hrts., Dch. — se Každý z nich se natahoval. Dh. 96. Ten se natáhl (upadl)! Us. Natáhnouti se = nakaziti se, ušpiniti se. U Příbora. Mtl. — se jak. Natahuje se jak kocúr na okříně; Natahuje se (lopotí se), jakoby byl náručního volka vlastní bratr (mnoho). Brt. — se oč, streiten, proces- siren. Urbář polskoostrav. Zkl.

169939   Natáhnouti Svazek: 8 Strana: 0228
Natáhnouti. Poněvadž o statky mé se natahují (k nim se táhnou, je sobě přivlast- niti chtějí). 1568. L. posíl. I. 21. Nikdo naň (statek) právem se nenaťahoval. Ib. I. 34. (r. 1568.).

169940   Natáhnouti, natahnouti Svazek: 2 Strana: 0083
Natáhnouti, natahnouti, ul, ut, utí; natahu (zastr.), natáhl, tažen, ení; nataho- vati = roztáhnouti, rozložiti, dehnen, aus- dehnen, strecken, spannen, an-, ausspannen, recken; napiati, spannen, anziehen, auf- spannen, aufziehen ; vysoce ceniti, nasaditi, nadražiti, hochschätzen, überbieten, viel be- gehren, schnüren; navážiti, schöpfen; točiti, kroutiti smysl, verdrehen, schlecht deuten; týrati slovy, durchziehen, zwicken, striegeln, aufziehen; se = protahovati se, sich recken, dehnen, strecken; polámati se, Lendenweh bekommen; dlouho tahati, lange ziehen, zerren; vztahovati sc, wohin zielen, sich beziehen. Jg. — abs. Hospodský natahuje (draze prodává). Jg. — co: provaz, tenata, Ros., plachty, kohoutek, luk, lučiště, V., hodiny, struny, D., ručnici, Us., něčí slova, M., boty (pospíchati), Us., hubu, tvář, nos (ein langes Gesicht machen). Šm. On tu věc natahuje (zvětšuje). Šm. Umí věc svou n. (nadražiti). Jg., Šm. N. deštník, krk. Dch. Natahovati koho, Jemanden aufziehen, fop- pen, germ. m. nabírati koho, šašky z koho míti (Kom.), šašky strojiti, tropiti si z koho; podávati si koho, za nos voditi. Brs. 110. Na mor. Zlínsku říkají také: podpalovat, podpichovat, podebírat někoho. Brt. — čeho : Natáhni i provazů svých, Br.; n. vody (navážiti), D., zákona (smysl jeho skroutiti), písem. Jg. N. práva co voskového nosu. V. Nebť natáhnu těch tvých uší. Jir. dh. — co, čeho, k čemu. Křivolací všeho natahují k tomu, čehož dokázati usilují. V. Šíji k no- sení n. Jel. Natáhl ho co kunu k trhu. Jg., Č. Aby slovo k mylným rozumům lidským nenaťahoval (nepřekrucoval). Proch. Oba dva důvodů k svému přirození přivedených na- tahují. V. — co, koho (se) na co, kam. Někoho na skřipec. D. Struny na housle. Ml. Nač si upřel, na to ho natáhnouti (tam ho vésti) chce. Kom. Nemá se více na to natahovati, Anspruch erheben. Urb. v. Konitz. Gl. 173. — koho čím. Lidi zbožím n. (pře- táhnouti). Ros. Někoho děvčetem n. (týrati, že má děvče, milou). Us. Vz N. koho (na- hoře). — koho proč : pro jeho výchlubnosť (slovy týrati). Ml. — co po čem, jak : plachty po větru. V. — se. Natáhni se. Us. Víc se nenaťahuj, než se můžeš přikryti. Jg., C, Lb. Vz Šetrnost'. — se čím. Z toho vě- domo, kam se apoštol tou řečí natahuje (se vztahuje, kam měří). Stav. svob.

169941   Natáhnutí Svazek: 2 Strana: 0083
Natáhnutí, n., das Aufziehen, Anziehen, die Streckung. Jg.

169942   Natáhnutý Svazek: 2 Strana: 0083
Natáhnutý, an-, aufgezogen, ausgedehnt, ausgestreckt. Us. Vz Natáhlý.

169943   Naťahovací Svazek: 2 Strana: 0083
Naťahovací klíček od hodinek. Aufzieh-. Jg.

169944   Naťahovací Svazek: 6 Strana: 1124
Naťahovací kolo, Remontoirrad, n., čep, der Aufziehzapfen, postel, das Streckbett, Nz. lk., válec, NA. IV. 35., stroj. Ib. 54.

169945   Natahovač Svazek: 2 Strana: 0083
Natahovač, e, ?., der Anzieher; tlustý provaz u sládkův a tesařů k tahání. Us.

169946   Natahovač Svazek: 6 Strana: 1124
Natahovač, tensor, der Strecker, Streck- muskel. Šv. 29., Nz. lk., Schd. II. 331., Nz.

169947   Natahovač Svazek: 7 Strana: 1335
Natahovač, e, m., musculus extensor. N. prstů, m. e. digitorum, n. ukazováčku, m indicator. Ktt. exc.

169948   Natahovač Svazek: 9 Strana: 0181
Natahovač, e, m. = pohyblivý hák, ?, ? nějž se zavěšují konce několika spojených nití n. pramenů (při dělání šňůr). Vz KP. VIL 166.

169949   Natahovač Svazek: 10 Strana: 0199
Natahovač, e, m. Krátký a dlouhý n. palce, museulus extensor pollicis brevis et longus, Strecker de sDaumens. Ktt.

169950   Naťahovačky Svazek: 6 Strana: 1124
Naťahovačky, pl., f. = punčochy. Val. Vck., Brt. L. N. I. 17. Vz Punčochy.

169951   Natahovadlo Svazek: 6 Strana: 1124
Natahovadlo, a, n., ein Aufziehinstru- ment. NA. IV. 55.

169952   Natahování, n Svazek: 2 Strana: 0083
Natahování, n. N. práv. Kom. Das Auf- ziehen, Dehnen.

169953   Natahování, n. N Svazek: 6 Strana: 1124
Natahování, n. N. stužek. NA. IV. 35., 36. Etymologické natahování slov. Šf. Strž. II. 170.

169954   Natahovatel Svazek: 2 Strana: 0083
Natahovatel, e, m., vz Natahovač.

169955   Natahovati Svazek: 2 Strana: 0083
Natahovati, vz Natáhnouti.

169956   Natahovati Svazek: 10 Strana: 0199
Natahovati. Víc se nenatahuj. než se můžeš přikryti. — koho jak. Áby lidí vejše nenatahovali (víc na nich nechtěli). Arch. XX. 507. — co kam. Sklo do oken natáhnouti. Sá. VIII. 18.

169957   Natahovati se jak Svazek: 10 Strana: 0632
Natahovati se jak. Natahuje se, jako hus na pazdeří. Us. — Mus. slov. VI. 85.

169958   Natajiti se Svazek: 6 Strana: 1124
Natajiti se, lange verheimlichen. Us.

169959   Natajkati Svazek: 8 Strana: 0228
Natajkati = natýkati. N-li su vrbí na mezi (nasadili). Arch. XIII. 245.

169960   Natál Svazek: 2 Strana: 0083
Natál, u, m., šp. v horn., z něm. Antheil, podíl. Pr.

169961   Natancovati se s kým kde Svazek: 2 Strana: 0083
Natancovati se s kým kde: v hospodě, na strelnici, na louce atd. Viel tanzen. Ros.

169962   Naťapati Svazek: 6 Strana: 1124
Naťapati, naťapkati, genug herabschla- gen. — čeho čím odkud : jablek kyjem se stromů. Laš. Tč.

169963   Naťapati sa čeho Svazek: 6 Strana: 1124
Naťapati sa čeho = hodně se najísti. Mor. Brt. D. 235.

169964   Natápěti Svazek: 2 Strana: 0083
Natápěti, ěl, ěn, ění, tauchen. — co kde. Vítr natápěl křídla svá v moři a nové vody na ně vyléval. Hlas.

169965   Naťapiti se Svazek: 6 Strana: 1124
Naťapiti se = namanouti se. Slov. Sia- hajú k tomu, čo sa práve naťapí. Orl. XI. m.

169966   Naťapkati Svazek: 6 Strana: 1125
Naťapkati, vz Naťapati; n. sa = nahla- diti se. Slov. Beru. Natáraný. Je n ný = opilý. Slez. Šd.

169967   Naťapkati komu co Svazek: 9 Strana: 0181
Naťapkati komu co = namluviti. Tům. 86.

169968   Nátar Svazek: 6 Strana: 1124
Nátar = natažení. I skusujú, zdaliž na prvý by nepuknuly nátah (lučiště). Hol. 18.

169969   Natarasiti Svazek: 2 Strana: 0083
Natarasiti, vz Tarasiti.

169970   Natárati Svazek: 6 Strana: 1125
Natárati = natlachati. Němc. VII. 221. Vz Natáraný.

169971   Natárati Svazek: 8 Strana: 0228
Natárati. N-li nám ženy (namluvili jim). Phľd. 1895. 3.

169972   Natarmarčiti s Svazek: 2 Strana: 0083
Natarmarčiti se, tandeln. Ros.

169973   Natasiti Svazek: 6 Strana: 1125
Natasiti, aufstecken. N. bodák na pušku. Laš. Tč. — se nač = zavaditi oč; 2. na- skytnouti se. Pohádali zrne sa s tým chla- piskem, na to sa n-síł můj kamarád a bila bitka hotová. Val. Brt. D. 235.

169974   Natasiti se, natasovati se Svazek: 2 Strana: 0083
Natasiti se, natasovati se, nabrati se. Ros.

169975   Nataškařiti něco Svazek: 7 Strana: 1335
Nataškařiti něco = našiditi. Us. Rgl

169976   Nataškařiti se Svazek: 2 Strana: 0084
Nataškařiti se, il, ení; čeho na kom jak : úlisnými slovy, schelmisch, spitzbübisch herauslocken. — se, wenig o. viel treiben. Ros.

169977   Naťať Svazek: 6 Strana: 1125
Naťať = natíti. Bern.

169978   Natáti Svazek: 2 Strana: 0084
Natáti, nataji, ál, ání; natávati = táním natéci, aufthauen. Ros. — čeho. Natálo tam vody.

169979   1. Naťatý Svazek: 2 Strana: 0084
1. Naťatý, angehauen. Ros. Vz Natíti.

169980   2. Naťatý Svazek: 2 Strana: 0084
2. Naťatý, mnoho nati mající, keřnatý, strauchig. N. zemčata. Us.

169981   Naťatý Svazek: 7 Strana: 1335
Naťatý = silně opilý. Slavč. 36.

169982   Naťatý Svazek: 10 Strana: 0199
Naťatý = napilý. Val. Ces. 1 XIII. 372.

169983   Natažení Svazek: 2 Strana: 0084
Natažení, n. = natahnutí.

169984   Natažený Svazek: 2 Strana: 0084
Natažený; žen, a, o, aufgezogen, gedehnt, gestreckt, gespannt. Jg. Tuze n. V. N. provaz, kohoutek. Z tuha n. D. — k čemu. Kaza- telská reč k tomu napiatá a natažená býti má, aby . . . Scip. — Nataženou! velí po- rybný pri lovení ryb, má-li se síť více roz- táhnouti. Šp.

169985   Natažený Svazek: 9 Strana: 0181
Natažený. Už je n. (mrtev). Hoř. 92.

169986   Natažený kde Svazek: 6 Strana: 1125
Natažený kde: mappa na plátně n-ná. Mus. 1880. 387.

169987   Natažitelnosť Svazek: 2 Strana: 0084
Natažitelnosť, i, f., die Dehnbarkeit. Rk.

169988   Natažitelný Svazek: 2 Strana: 0084
Natažitelný, dehnbar. Rk.

169989   Natážka Svazek: 2 Strana: 0084
Natážka, y, f., opletáni, potahování, un- angenehme Schererei. Us. na Mor. Jg. Dle Brt. na mor. Zlínsku také = namáhání. Vz Natáhati. Brt.

169990   Natážka Svazek: 8 Strana: 0228
Natážka, y, f., vz Nátaha (3. dod.).

169991   Nátažný Svazek: 6 Strana: 1125
Nátažný, anstrengend. N. práce. Mor. Šd.

169992   Natba Svazek: 2 Strana: 0084
Natba. V natby (v nadby) = nenadále. Výb. I. Vz Nadba.

169993   Natba Svazek: 6 Strana: 1125
Natba. Výb. I. 821.

169994   Nate, náte Svazek: 2 Strana: 0084
Nate, náte = tu máte. Vz Na, Ná.

169995   Natéci Svazek: 2 Strana: 0084
Natéci (v obec. mluvě: natécti, natýcti), nateku, tekl, tečení; natěkati (natíkati), na- těkávati. Vz Téci. Mnoho vody, tekutosti naběhnouti, einfliessen, durch Einfliessen voll werden. — abs. Natekla plná nádoba vody. Us. Ten rybník již plný natekl. Jg. — čím. Kašna vodou natekla. Us. Ten rybník brzy vodou nateče (naběhne). Ros. Juž každý dól krví natekl. Výb. I. 1124. (Alx.). — čeho kam. Do rybníka brzy vody nateče. Ros. Do rybníka za týden plno vody nateče. Jg. Už mu do bot natéká (už je v bryndě). Us. Nateklo vody do sklepa. Üs.

169996   Natéci čím Svazek: 6 Strana: 1125
Natéci čím. Za Alx. polož: V. 1727. (HP. 92.).

169997   Natejčiti Svazek: 10 Strana: 0199
Natejčiti = přiholiti se, přitrefiti se, po- stavili se v cestu. Kdo by si byl pomyslil, že se tohle může n. Litom. 49.

169998   Nátek Svazek: 6 Strana: 1125
Nátek, tku, m. = nákyp. Vápenný n., der Kalksinter. Hř.

169999   Nátek Svazek: 10 Strana: 0199
Nátek, a, m. A'n by rád utekl (ná) teka, sotně se hbe, nohy vleka. Alx. Šf. v. 4. (List. fil. XVIII. 380).

170000   Natékati Svazek: 6 Strana: 1125
Natékati, einfliessen. Vz Netéci.