240001   Poškvrniti Svazek: 2 Strana: 0807
Poškvrniti, lépe: poskvrniti, il, ěn, ění; poskvrňovati. P. = pošpiniti, pokáleti, be- makeln, besudeln, beflecken, verunreinigen; zprzniti, porušiti, zanesvětiti, verunreinigen, verunheiligen, entweihen. Jg. — co, čeho, koho (gt. a akkus.). P. chrám, Ben., Br., jména Boha, Proch., své pověsti, Jel., sva- tosti Hospodinovy (gt.), Br., pannu (zpr- zniti). V. Cizoložník lože cizí poskvrňuje. Kom. — koho, se čím : se chlípností, Kom., někoho mocí násilnou. Har. Dobrý tovaryš- stvem zlých se poškvrňuje. Rb. Svatyně obětmi cizími p. Flav. Poškvrnilo si zemi vilstvími tvými. BO. Hříchy nevinnosť svě- domí p. Chč. 451. P. úřad svůj hřiechem. Hus. I. 404. P. se modlářstvím. BR. II. 6. a. P. se smilstvím. Chč. 451. —• Hos. 72. — se čeho kde. Tak se vsěho před obličejem božím poškvrnil. Rvač. — se kdy. Poškvr- nila sě ve svém děvojství (virginitas). BO. — se s kým. Ti jsou, jenžto se ženami se ne- poskvrnili, nebo panicové jsou. Sš. Zj. 449., 451.

240002   Poškvrniti Svazek: 7 Strana: 0379
Poškvrniti, contaminare. Ž. wit. 54., 22., maculare. 17. 24. — čeho. Svého svědomie poskvrnil. Krnd. 204.

240003   Poškvrnka Svazek: 7 Strana: 0379
Poškvrnka, y, f. = zdrobn. poškvrna. Hus. III. 165.

240004   Poškvrnný Svazek: 2 Strana: 0807
Poškvrnný, lépe: poskvrnný, plný po- skvrn, befleckt.

240005   Poškytati Svazek: 2 Strana: 0807
Poškytati, poškytávati, ein wenig schluc- ken, schluchzen. Ros.

240006   Pošlaka Svazek: 2 Strana: 0807
Pošlaka, y, f., sled, die Spur. L.

240007   Pošlakovati Svazek: 2 Strana: 0807
Pošlakovati, po sledu jíti, nach der Spur gehen, spüren. L.

240008   Pošlapání Svazek: 2 Strana: 0807
Pošlapání, n., die Niedertretung. Bibl.

240009   Pošlapaný Svazek: 2 Strana: 0807
Pošlapaný; -án, a, o, niedergetreten. Ros.

240010   Pošlapati Svazek: 2 Strana: 0807
Pošlapati, pošlapávati, pošlapovati, ein wenig treten, niedertreten, zusammentreten. — co, koho : obilí, Ros., práva. V. Všecku trávu pošlapali. — čeho. Ti toho obilí po- šlapali (neurčitou měrou). — co čím: no- hama. V.

240011   Pošlapati co kam: v Svazek: 7 Strana: 0379
Pošlapati co kam: v prach. Kká. K sl. j. 5.

240012   Pošlehati Svazek: 2 Strana: 0807
Pošlehati, pošlehávati; pošlehnouti, hnul a hl, ut, utí, ein wenig mit der Ruthe hauen. — abs. Drobet p. neškodí. Ros. — koho čím. Pořád voly pošlehává (bičem. Jg.). Us. Jg.

240013   Pošlehnouti koho zač Svazek: 10 Strana: 0286
Pošlehnouti koho zač. Děkuji, že jste mne za mou lásku pošlehnul (pokáral). Slád Šl. 26.

240014   Pošlechtěný Svazek: 7 Strana: 0379
Pošlechtěný, in den Adel erhoben. Pyp. K. IL 20.

240015   Pošlechtiti Svazek: 2 Strana: 0807
Pošlechtiti, il, těn, ění, veredeln. — koho čím: důstojenstvím. Ms. pr. cís.

240016   Pošlemiti Svazek: 2 Strana: 0807
Pošlemiti, il, en, ení, pošlemovati, ver- schleimen. — se čím. Kamení mlýnské mle- tím se uplží neb pošlemí. Mysliveček.

240017   Pošlemovati Svazek: 2 Strana: 0807
Pošlemovati, überschleimen. Ros. Vz Po- šlemiti.

240018   Pošleptať Svazek: 7 Strana: 0379
Pošleptať, ein wenig stottern. Slov. Bern.

240019   Pošli Svazek: 2 Strana: 0807
Pošli, vz Poslati.

240020   Pošlina, y Svazek: 7 Strana: 0379
Pošlina, y, f., slov. z rus., der Zoll. Zbr. Li:d. 55

240021   Pošlosť Svazek: 2 Strana: 0807
Pošlosť, i, f. Pošlosť očí (když se zdá, jakoby mouchy před očima létaly), die Augen- mattigkeit, der Staar. V.

240022   Pošlosť Svazek: 7 Strana: 0379
Pošlosť, die Abstammung. Rod se roz- větvil tak, že na zboží tom dvě p-sti čili větve nacházíme; Syn Jan jako poslední té p-sti r. 1615. na Rtišovicích seděl. Sdl. Hr. V. 87., 275, VI. 134.

240023   Pošlý Svazek: 2 Strana: 0807
Pošlý = rodilý, počátek vzavší, entstan- den, geboren, entsprossen. V. — od koho: vlastní bratří (od jedněch rodičů pošlí). Kom. — z čeho: z nebe p. Solf. Z též krve pošlý. J. tr., Er. Z neřádného lůže pošlý. Har. P. ze židovstva, z pohanstva. Sš. II. 18. Kře- sťané ze židů pošlí. Sš. I.14. — skrze koho: oheň skrze žháře pošlý. J. tr., Er. — na co. Syn z manželky řádné na svět pošlý. Lk. — P., verdorben, krepirt, todt. P. zvěř, das Fallwild. — čím: ukrutnou smrtí p. Zlob. — P., blind (o skle). Na Mor. — P., vzteklý, wüthend. Na Mor. Tpl.

240024   Pošlý odkud Svazek: 7 Strana: 0379
Pošlý odkud. Z moře pošlá. Lpř. Písma z vůle boží pošlá. BR. II. 101. a. Čin ze svobodné vůle pošlý. Us. Ježíš jest od Boha p. mistr Hus II. 230. — jak: syn řádně pošlý. NB. Tč. 288. — P., verdorben. — čím. Oči starostí pošlé. Ezp. 3073.

240025   Pošmák Svazek: 9 Strana: 0242
Pošmák, a, m. = sprosťák. Slov. Zát Př. 41a.

240026   Pošmakovati, šp Svazek: 2 Strana: 0807
Pošmakovati, šp. z něm. schmecken m.: chutnati, ochutnati atd. Ros.

240027   Pošmaniti Svazek: 2 Strana: 0807
Pošmaniti, il, ěn, ění, wegnehmen. Ros.

240028   Pošmariť Svazek: 10 Strana: 0286
Pošmariť = hoditi, vrhnouti. Liptov. Sbor. slov. IX. 43.

240029   Pošmarovati někoho Svazek: 2 Strana: 0807
Pošmarovati někoho =pobíti, peitschen; počásati, mit Strichen bedecken. Us. na Mor.

240030   Pošmatati Svazek: 2 Strana: 0807
Pošmatati, vz Ohmatati, betasten. — se kde. V kapse se pošmatejte. V Prachen.

240031   Pošmatlati Svazek: 2 Strana: 0807
Pošmatlati, pošlapati, zertreten. — co: trávu. Us. Také na Mor. a ve Slez. Tč., Klš. — P., šmatlavě jíti, humpen. Ros.

240032   Pošmelcovati Svazek: 2 Strana: 0807
Pošmelcovati, poněkud šmelcovati, eine Zeit lang o. nach einander schmelzen. — P., pokáleti, umazati, beschmutzen. Má pošmel- covaný kabát. Ros.

240033   Pošmeranda Svazek: 7 Strana: 0379
Pošmeranda, y, f. = hnětynka. U Chlumce n. Cidl. Kšť.

240034   Pošmětiti Svazek: 8 Strana: 0303
Pošmětiti, vz Šmětiti (3. dod.).

240035   Pošmigati Svazek: 7 Strana: 0379
Pošmigati =pořezati. Vzal nůž a všecko p-gal. Mor. a slov. Šd.

240036   Pošmourati Svazek: 2 Strana: 0807
Pošmourati = trochu omakati, betasten, begreifen. — koho: děvku. Us.

240037   Pošmourati Svazek: 7 Strana: 0379
Pošmourati = umazati. Tbz. Kominář mě pošmúral. Mor. a slez. Šd.

240038   Pošmourenec Svazek: 7 Strana: 0379
Pošmourenec, nce, m., der Mucker. Šm.

240039   Pošmourně Svazek: 2 Strana: 0807
Pošmourně = mračně, finster. — P., ne- vesele, přetvářeně, finster, verstellt. Kom., Jg.

240040   Pošmournice, pošmurnice Svazek: 2 Strana: 0807
Pošmournice, pošmurnice, e, f., die Muckerin, Gleissnerin.

240041   Pošmourník Svazek: 7 Strana: 0379
Pošmourník. Tajný p. Krnd. 183. — Ev. šk. III. 267.

240042   Pošmourník, pošmurník Svazek: 2 Strana: 0807
Pošmourník, pošmurník, a, m., pokry- tec, svatoušek, der Gleissner, Heuchler, Schlei- cher, Mucker. Ros.

240043   Pošmourno Svazek: 2 Strana: 0807
Pošmourno, trüb. Dnes jest pošmourno. D.

240044   Pošmournost Svazek: 2 Strana: 0807
Pošmournost, i, f., pošmourné povětří, trübes Wetter, D.; mrákota, tma, die Fin- sterniss, das Dunkel, Ros.; pokrytství, die Gleissnerei, Heuchelei. Apol., Ros. Pravá nábožnosť všeliké p-sti prosta býti musí. Sš. J. 38.

240045   Pošmournosť Svazek: 7 Strana: 0379
Pošmournosť = pokrytství. Lečby za- nechajíce takové p-sti k pokání přistoupili. Pož. 346.

240046   Pošmourný Svazek: 2 Strana: 0807
Pošmourný; pošmouren, rna, o, pochmur- ný = mračný, temný, kalný, tmavý, wolkig, dunkel, trüb. P. nebe, Ros., povětří, čas, den. Jg. — P., neveselý, zasmušilý, sauertöpfisch, grämlich P. tvář. Ros. — P., přetvářený, pokrytský, gleissnerisch, verstellt. P. kacíř Bohu i lidem věrným ohyzdný. Zb. exc. Pro p-nou nábožnosť chválen býti žádá. Sš. J. 96. P. evangelík, náboženství. Apol.

240047   Pošmourný Svazek: 7 Strana: 0379
Pošmourný = neveselý. Vetus quidem, sed theologis usitata vox. Bl. P. život. Osv. V. 759.

240048   Pošmourný Svazek: 8 Strana: 0303
Pošmourný = pokrytecký. Pod p-nou po- korou řekl. Břez. Font. V. 523.

240049   Pošmouření Svazek: 2 Strana: 0807
Pošmouření, n., die Verfinsterung, Um- wölkung. Reš.

240050   Pošmouřený Svazek: 2 Strana: 0807
Pošmouřený, verfinstert, getrübt. Pr. kut., vz Kyselička,

240051   Pošmouřiti Svazek: 2 Strana: 0807
Pošmouřiti, il, en, ení; pošmuřovati, um- wölken, verfinstern, trüben. D. — se — za- mračiti se, finster, zornig, düster, trübe aus- sehen. Ros. Nebe se pošmuřuje, D., den se pošmuřuje. Us. Pošmuřuje se — škaredě, hněvivě hledí. Ros. — čeho: tváři své. Ros. — co: tvář. Ctib. — se před někým = přetvařovati se, heucheln. Bib. — se nač. Když sě ona pošmuřieše naň. BO.

240052   Pošmouřiti Svazek: 7 Strana: 0379
Pošmouřiti. Jestliže se p-říš (se stavíš), jakoby jich (přátel) v čem potřeboval. Výb. II. 1167.

240053   Pošmouřiti se jak. Na Svazek: 10 Strana: 0286
Pošmouřiti se jak. Na oko se p-ří (staví se, že činí pokání). Rokyc. Post. 309a.

240054   Pošmrncnouti si Svazek: 7 Strana: 0379
Pošmrncnouti si = pochutnati si. U N. Brodu. Brnt.

240055   Pošmuhlý Svazek: 9 Strana: 0242
Pošmuhlý. P. kůže. XV. stol. Rozb. II. 194.

240056   Pošmura Svazek: 7 Strana: 0379
Pošmura, y, f. = pošmournost. Jasné bez p-ry slnko. Hol. 342.

240057   Pošmúřený. P Svazek: 10 Strana: 0286
Pošmúřený. P. oko, oculus connivens. Pat. Jer. 13. 14.

240058   Pošmyknouti Svazek: 9 Strana: 0242
Pošmyknouti. Ľahko sa noha pošmykne (zvrtne). Zát. Př. 202b.

240059   Pošna Svazek: 7 Strana: 0379
Pošna, y, f., Poschna, ves u Pacova. S. N. XI. 64., Blk. Kfsk. 171., Sdl. Hr. III. 196., IV 201., 345 , Rk. Sl.

240060   Pošňupati Svazek: 2 Strana: 0807
Pošňupati, mit Schnupfen beschmutzen. Celý pošňupaný od tabáku. Us.

240061   Pošňupkati Svazek: 2 Strana: 0807
Pošňupkati, pošňupkávati, ein wenig schnippen. — si. Ros.

240062   Pošňupovati Svazek: 8 Strana: 0303
Pošňupovati = potahovati (do nosu). Věst. opav. 1894. 12.

240063   Pošopkávati si Svazek: 7 Strana: 0379
Pošopkávati si = pošeptávati si, sich zulispeln. Slov. Orl. II. 170., 194.

240064   Pošopky Svazek: 7 Strana: 0379
Pošopky = šeptem. Slov. Čkžk. II. 160.

240065   Pošoumati jak Svazek: 10 Strana: 0286
Pošoumati jak. Stromy pošoumávaly jako ze sna. Zvon II. 24.

240066   Pošoupavý Svazek: 2 Strana: 0807
Pošoupavý, rückbar.

240067   Pošoupka Svazek: 2 Strana: 0807
Pošoupka, y, f., Verschiebung, f. Šm.

240068   Pošoupnosť Svazek: 2 Strana: 0807
Pošoupnosť, i, f., Verschiebbarkeit, f.

240069   Pošoupnouti Svazek: 2 Strana: 0807
Pošoupnouti, pnul a pl, ut, utí; pošu- povati, fortrücken, fortschieben. — co čím: sochorem. Um. les.

240070   Pošoupnouti co jak Svazek: 7 Strana: 0379
Pošoupnouti co jak. Čepičku trochu p. Dch. — se kde: na koberci. Kká. K sl. J. 91.

240071   Pošourati Svazek: 2 Strana: 0807
Pošourati, pošťárati, pohledati, suchen. Ros.

240072   Pošoustati Svazek: 2 Strana: 0808
Pošoustati, ein wenig reiben; pokáleti, besudeln; posmýkati, hin-, fortschleppen. — co. Já to pošoustám (potáhnu). — co čím: kabát kartáčem. Us.

240073   Pošpačkovati Svazek: 2 Strana: 0808
Pošpačkovati, drobet pošprymovati, ein wenig scherzen. Us.

240074   Pošpasovati, šp Svazek: 2 Strana: 0808
Pošpasovati, šp. z něm. spassen, m.: požertovati, pošprymovati, šaškovati atd.

240075   Pošpatiti Svazek: 2 Strana: 0808
Pošpatiti, il, ěn, ění, garstig machen, verschlimmern, besudeln. — se čím. To by za to stálo, abych se tím pošpatil. Na Mor. Hý.

240076   Pošpatiti co Svazek: 8 Strana: 0303
Pošpatiti co = pokaziti. Mtc. 1895. 297., Phľd. 1895. 327.

240077   Pošpatiti se Svazek: 9 Strana: 0242
Pošpatiti se = špatným učiniti. Zát. Př. 17.

240078   Pošpatně Svazek: 10 Strana: 0286
Pošpatně = poněkud špatně. Je jí p. Litom. 51.

240079   Pošpatnělý Svazek: 7 Strana: 0379
Pošpatnělý = pokazený. U Strak. Rjšk.

240080   Pošpatněti Svazek: 8 Strana: 0303
Pošpatněti, -ěl, -ění. P. po nemoci = špatněji vypadati. Brt. D. II. 369.

240081   Pošpatniti Svazek: 7 Strana: 0379
Pošpatniti = pošpatiti. U Strak. Rjšk.

240082   Pošpatný Svazek: 10 Strana: 0653
Pošpatný. Je p. (špatně vypadá, bídný) Brt. Sl.

240083   Pošpehovati Svazek: 2 Strana: 0808
Pošpehovati, ein wenig spähen. Ros.

240084   Pošpendliti Svazek: 2 Strana: 0808
Pošpendliti, il, en, ení. nach einander spendein. Ros.

240085   Pošperkovati Svazek: 2 Strana: 0808
Pošperkovati, ozdobovati, zieren, putzen. Ros.

240086   Pošpičatěti Svazek: 2 Strana: 0808
Pošpičatěti, ěl, ění,spitzig werden. Ros.

240087   Pošpičkovati Svazek: 2 Strana: 0808
Pošpičkovati, vz Špičkovati.

240088   Pošpihlať sa Svazek: 9 Strana: 0242
Pošpihlať sa = nezručně pořezati. Val. Čes. 1. X. 35.

240089   Pošpihlati Svazek: 10 Strana: 0286
Pošpihlati se = pořezati se. Ces. 1. XII. 188. Vz Špihlati.

240090   Pošpikovati Svazek: 2 Strana: 0808
Pošpikovati, ein wenig spicken. — co: pečeni. Ros.

240091   Pošpílení Svazek: 2 Strana: 0808
Pošpílení, n., der Spott. 1410. Cf. Po- spíleti.

240092   Pošpíleti Svazek: 2 Strana: 0808
Pošpíleti, vz Pospíleti.

240093   Pošpincovati Svazek: 2 Strana: 0808
Pošpincovati, drobet špincovati, ošiditi, ein wenig foppen. — koho s kým, se s kým. Ros.

240094   Pošpindrati Svazek: 7 Strana: 0379
Pošpindrati = pošpiniti, popaplati. P-drá a necháł. Mor. Brt. D. 253.

240095   Pošpiniti Svazek: 2 Strana: 0808
Pošpiniti, il, ěn, ění, pošpiňovati, be- schmutzen, besudeln, beflecken, beschmieren. — co, se čím: prádlo prací, Us., se hříchy. Jg. — co komu. Us.

240096   Pošpintať Svazek: 9 Strana: 0242
Pošpintať. Najprú sa pošpincú, potom sa oblizujú. Zát. Př. 103a.

240097   Pošpintati Svazek: 2 Strana: 0808
Pošpintati, tám a nci = pošpiniti. Na Slov.

240098   Pošpintati co Svazek: 8 Strana: 0303
Pošpintati co. Phľd. 1894. 378.

240099   Pošpitati Svazek: 7 Strana: 0379
Pošpitati = pošeptati. — co komu kam: do ucha. Us. Rgl., Brnt.

240100   Pošpižirovati Svazek: 2 Strana: 0808
Pošpižirovati, picovati, ein wenig fou- ragiren. Ros.

240101   Pošpláchati Svazek: 2 Strana: 0808
Pošpláchati, pošplíchati, pošplechtati, po- šplouchati, bespritzen. — co, koho = vodou smáčeti. — se kde: se v lázni, ve vodě. Ros.

240102   Pošpláchati si Svazek: 7 Strana: 0379
Pošpláchati si = pohovořiti si. U Ro- nova. Rgl.

240103   Pošpláchotiti si Svazek: 7 Strana: 0379
Pošpláchotiti si = pohovořiti si. U Ro- nova. Rgl.

240104   Pošplechtnouti si Svazek: 7 Strana: 0380
Pošplechtnouti si = pohovořiti si. U N. Kdyně. Rgl.

240105   Pošplíchati Svazek: 9 Strana: 0458
Pošplíchati. Pošplichuje blátem. Hvlč.

240106   Pošplíchnoutikoho Svazek: 10 Strana: 0286
Pošplíchnoutikoho = postř liti. V zloděj. mluvě.

240107   Pošplunovati Svazek: 2 Strana: 0808
Pošplunovati = pošplechtati, ein wenig plätschern. — s kým. Bubliny s pěnami pošplunují. Č.

240108   Pošprachati Svazek: 2 Strana: 0808
Pošprachati, poneřáditi, verunreinigen. Ros.

240109   Pošprymovati Svazek: 2 Strana: 0808
Pošprymovati, ein wenig scherzen. Ros. -- s kým.

240110   Pošpuliti Svazek: 2 Strana: 0808
Pošpuliti, il, en, ení, ein wenig rümpfen, ziehen. — co: hubu. Ros.

240111   Pošramotiti Svazek: 2 Strana: 0808
Pošramotiti, il, cen, ení, eine Zeit lang lärmen, tosen. Jg. — P., lépe: pošramovati, Jg., potlouci, zerkratzen, durchprügeln. — koho kdy. Ten ho zle p-til. Us. Všk. Před stoletími tu a tam p-li židy. Kos. Ol. I. 103.

240112   Pošramovati Svazek: 2 Strana: 0808
Pošramovati, ritzen, verletzen. — koho. Ros.

240113   Pošrotovati Svazek: 2 Strana: 0808
Pošrotovati, zerstückeln. L.

240114   Pošroubovati Svazek: 2 Strana: 0808
Pošroubovati, ein wenig schrauben. Ros. — abs., sich davon machen. Počkej, len pošroubuje (pojede, bude upalovati, utíkati). Us. Hý. — co čím: pakou. Us.

240115   Pošše! pošše Svazek: 9 Strana: 0458
Pošše! pošše! Tak se volá na ovce. Nebo: Pošše, ovajka! Čes. 1. X. 382.

240116   Pošt Svazek: 7 Strana: 1364
Pošt, u, m. Po p-tu něco poslati. Arch. XII. 346.

240117   Pošt, a, m Svazek: 2 Strana: 0808
Pošt, a, m., der Postreiter. Na Slov.

240118   Pošta Svazek: 7 Strana: 0380
Pošta, vz Mkl. Etym. 260, Rk. Sl. P. pneumatická. NA. IV. 224. P. římská. Vz Vlšk. 259. Byl tu jako po poště (hned). Us. Tkč. Cf. Er. P. 402. - P., y, m. = po- stillion. Poštu samého od sebe propustil. Výb. II. 1536.

240119   Pošta Svazek: 8 Strana: 0303
Pošta. Po malé poště = postrkem. Brušp. Hledíková. P. holubí. Vz Ott. XI. 513. a.

240120   Pošta Svazek: 10 Strana: 0286
Pošta. Vz Ott. XX. 316. nn.

240121   Pošta (počta Svazek: 2 Strana: 0808
Pošta (počta), y, f., z it. posta = místo, stanoviště, stanice. P. slove ústav k pravi- delnému, co možná rychlému a bezpečnému dopravování zpráv, listův a jiných dopra- vovacím prostředkům vhodných věcí, jakož i osob z místa na místo. Vz více v S. N. P. jízdecká, jízdná, reitende Post, vozová (poštovský vůz), fahrende P., řádná, mimo- řádná, Jg., zvláštní, Extrap., vaková n. va- kovní, přisedni, tlumoční, nákladní, pod- kladní, malá, přeskrajinská, s pasem na ho- diny, zdlouhavá, Šm., listovní a dovozná, Nz., dodávací, rychlá, Eil-, J. tr., poselská, podávací (Aufgabs-), zámořská, povozná (Fahr-), Šp., neptunova (dávání zpráv do láhví n. plechových skřínek, ježto při roz- bití se korábu do moře házejí), Rk., polní, die Feldpost, Čsk., kariolní, vz Kariola. Když p. jede, troubí se. Ros. Po poště (poštou) jeti. To psaní po poště (poštou) přišlo, se přivezlo. Po poště psáti, poštu zmeškati. Zde jde všecko jako na poště. Jg. Listy na poštu dáti. J. tr. JMC. ráčí mi na p-ě psáti. Břez. 214. Do Vídně přijev na též poště. Zb. exc. Pošty jdou, der Postenlauf ist offen. J. tr. Obratem pošty, mit umgehender Post. Dch. Odchod pošty; p. odešla, odjela, při- jela; zásylka poštou; něco po poště n. po- štou poslati, dodati; právo k poště. J. tr. P-ty se střídají; listy na poště vydávati. Šp. Plat od p-ty (poštovné), držitel, držení p-ty, místo s p-tou, der Postort, p-tč po- drobený, postpflichtig, cestování p-tou n. po p-tě, střídání p-ty, der Postwechsel. Šm. Vz více v S. N. VI. 723.-726. a Poštovní. — P., posel poštovský, běhoun, der Kurier. V. P. jedna druhou potká. Br. — P., štací, délka mezi dvěma poštami, die Poststation. Z Prahy do Řenčova jsou tři pošty. — P., dům poštovský, das Posthaus. Bydleti na poště. Na p-tu pro psaní jíti. Jg. — P., po- štovský uřad, das Postamt. Jest při poště úředníkem. Jg. — P., výsada pošty, das Postrecht. Koupiti si poštu. — P., zpráva, poselství, die Post, Botschaft, Nachricht. Zlá p. V.

240122   Pošták Svazek: 2 Strana: 0808
Pošták, a, m. = poštár. Slov.

240123   Pošťáknouti Svazek: 7 Strana: 0380
Pošťáknouti = postříknouti — co čím: vodou. Na Hané. Wrch., Tč.

240124   Poštár Svazek: 2 Strana: 0808
Poštár (na Slov.), poštýř, e, poštymistr, postmistr, poštmistr, a, m. = držitel pošty, der Postmeister. — P., na Slov. také po- stillon. Koll.

240125   Poštár Svazek: 8 Strana: 0303
Poštár m. polštář, I odsuto. Dšk. Jihč. I. 6., Šb. I). 31. (v sev. vých. a již. Čech.).

240126   Pošťárati Svazek: 2 Strana: 0808
Pošťárati == pošourati, pohledati, ein we- nig stierlen, suchen. — (se) v čem. Us.

240127   Poštarčík Svazek: 7 Strana: 0380
Poštarčík, a, m. = poštovní posel. Slez. Šd.

240128   Poštárka Svazek: 10 Strana: 0653
Poštárka, y, f. = poštmistrová. Phľd. XXII. 355.

240129   Poštářík Svazek: 7 Strana: 0380
Poštářík, a, m., der Liebesbote. Šm.

240130   Poštářský Svazek: 2 Strana: 0808
Poštářský = poštovský, Post-. Na Slov. Plk.

240131   Pošťastiť sa Svazek: 7 Strana: 0380
Pošťastiť sa = poštěstiti se. Slov. Phľd. VIII. 114.

240132   Pošťať komu co Svazek: 7 Strana: 0380
Pošťať komu co: půjčiti. Na Vsetín. Vck.

240133   Poštěbetati si s kým ve škole Svazek: 2 Strana: 0808
Poštěbetati si s kým ve škole, plau- dern, schwätzen.

240134   Poštěbřiti se Svazek: 2 Strana: 0808
Poštěbřiti se, il, ení = povaditi se, zan- ken. — s kým: s mužem.

240135   Poštecký Svazek: 10 Strana: 0286
Poštecký = poštovský. P. pacholík. Zvon III. 54. Wtr.

240136   Poštědřiti Svazek: 7 Strana: 0380
Poštědřiti, il, en, ení, beschenken, be- denken. — koho čím kdy. Pán poštedřil mne přemnohými milostmi za živobytí. Exc.

240137   Pošteglať Svazek: 7 Strana: 0380
Pošteglať = poléktati. — koho: dieťa. Slov. Rr.

240138   Poštěk Svazek: 2 Strana: 0808
Poštěk, u, m, das Gebelle. Šm.

240139   Poštěkati Svazek: 2 Strana: 0808
Poštěkati, poštěkávati, poštěkovati, ein wenig bellen. — na koho odkud: s břehu. — za kým. Pes za zajícem poštěkává.

240140   Poštěkati Svazek: 7 Strana: 0380
Poštěkati, pošíěkávati, poštěknouti. Za každým skokem si p-knul. Tbz.

240141   Poštěkati Svazek: 8 Strana: 0571
Poštěkati v VII. 380. polož před Po- štekliť. Poštrngat pohármi. Phľd. 1896. 661. Cf. Štrngať.

240142   Poštěklený Svazek: 9 Strana: 0242
Poštěklený. P. dieťa Zát. Př. 276b. Sr. Štěkliti.

240143   Poštekliť Svazek: 7 Strana: 0380
Poštekliť = polektati. Slov. — co komu: nos. Chlpk. Dramat. I. 58. - - kde čím. Bol by Villibalda iste kúskom končitej ocele medzi rebrami p-klil. Orl. III. 16.

240144   Poštekliť Svazek: 10 Strana: 0653
Poštekliť. Srieň (sníh) padal mu i na šiju poštekliac ho studenosťou. Phľd. XXIII. 602.

240145   Poštěmrati se v něčem Svazek: 7 Strana: 0380
Poštěmrati se v něčem = podloubati se. P. se v jídle. U Kr. Hrad. Kšť.

240146   Poštění, postění, n Svazek: 2 Strana: 0808
Poštění, postění, n., das Fasten.

240147   Poštěpovati Svazek: 2 Strana: 0808
Poštěpovati, nach einander propfen. — co: stromy. Ros.

240148   Poštěrbati Svazek: 2 Strana: 0808
Poštěrbati, štěrbin nadělati, uneben ma- chen. L.

240149   Poštěrbiti Svazek: 7 Strana: 0380
Poštěrbiti, ritzig machen. Us.

240150   Poštěrbiti se Svazek: 2 Strana: 0808
Poštěrbiti se, il, ení, povaditi se, sich überwerfen, zanken. — s kým: s mužem. Us. u Bělohr.

240151   Poštercovati, poštarcovati, poštur- covati Svazek: 2 Strana: 0808
Poštercovati, poštarcovati, poštur- covati, ein wenig lärmen. — se, ubírati se, sterzen, wandern. — se kam. Ros.

240152   Poštěstílek Svazek: 2 Strana: 0808
Poštěstílek, lka, m, das Glücks-, Sonn- tagskind. Us.

240153   Poštěstilý Svazek: 2 Strana: 0808
Poštěstilý, který se poštěstil, geglückt. Vus.

240154   Poštěstiti Svazek: 2 Strana: 0809
Poštěstiti, il, ěn, ění,beglücken, Glück geben, gedeihen lassen. — se, glücken, ge- rathen, gelingen. — komu čeho. Cožkoli před sebe vezme, poštěstí mu toho Pán. Koc. — se. Mnohá se poštěstí kolikrát věc. Puch. — se komu. Dobře se mu to po- štěstilo. Ros. — s inft. Poštěstilo se mu poručníka oblomiti. Sych.

240155   Poštěvač Svazek: 7 Strana: 0380
Poštěvač, e, m. = poštivač. Mus. 1880. 483.

240156   Poštěváček Svazek: 7 Strana: 0380
Poštěváček, čka, m. = poštiváček. Mus, 1880. 487.

240157   Poštěvák Svazek: 7 Strana: 0380
Poštěvák, a, m. = poštivač. Dch.

240158   Poští Svazek: 2 Strana: 0809
Poští, n., zastr.= pojití, die Ab-, Her- kunft, der Gang. Jg.

240159   Poštilka Svazek: 2 Strana: 0809
Poštilka, y, f., nádoba mydlářská, die Sümpfe. Rohn.

240160   Poštipáček Svazek: 2 Strana: 0809
Poštipáček, čka, m., der Spötter.

240161   Poštípanina Svazek: 8 Strana: 0303
Poštípanina, y, f. = místo (od včel, ko- márů atd.) poštípané. Phľd. XII. 546.

240162   1. Poštípati Svazek: 2 Strana: 0809
1. Poštípati = trochu n. vše štípati, nach einander spalten. — co. Všecka polena po- štípal. — čeho. Ten toho poštípal (neurčitou měrou).

240163   2. Poštípati Svazek: 2 Strana: 0809
2. Poštípati, poštípám a pu = uštípati, stechen, beissen, zerstechen, zerbeissen. — koho: blechy, komáři atd. ho poštípali.

240164   Poštipkati Svazek: 2 Strana: 0809
Poštipkati, bekneipen. Na Slov.

240165   Poštipkati Svazek: 7 Strana: 0380
Poštipkati, poštipkávati. Co (který mi- lenec) ťa v tanci vie tak pekne poštipká- vať. Slov. Orl. III. 235.

240166   Poštipliti Svazek: 2 Strana: 0809
Poštipliti, il, en, ení, štíplým učiniti, ver- kleinern. L.

240167   Poštiříkati Svazek: 10 Strana: 0653
Poštiříkati = pozpívati. Ptáček p-ká. Rais. Lid. 45. Sr. Štiříkati.

240168   Poštíti Svazek: 7 Strana: 0380
Poštíti = poscati. U N Kdyně. Rgl. Vz Poštívati.

240169   Poštivač, e, poštiváček Svazek: 2 Strana: 0809
Poštivač, e, poštiváček, čka, m., der Hetzer. Kom. Přišlo na p-ka, Sych. — P.,po- scánek, der Bebrunzer. — Poštiváček, clitoris.

240170   Poštiváček Svazek: 7 Strana: 0380
Poštiváček, virga muliebris, clitoris, ja- zýček ženský. Zbytnění p-čku, hypertrophia clitoridis. Cf. Slov. zdrav. Žalud p-ku, glans clitoris. Ssání, tření p-čku jazykem, Saphis- mus. Vyříznuti p-čku, clitorektomie, pro- dloužení p-čku, der Clitorisme. --- P. = po- směváček, sedmihlásek pták. Č. T. Tkč.

240171   Poštivačka Svazek: 2 Strana: 0809
Poštivačka, y, f., die Hetzerin. D.

240172   Poštívačka Svazek: 10 Strana: 0286
Poštívačka, y, f. 1724. Hrubý. 249.

240173   Poštiváčkový Svazek: 7 Strana: 0380
Poštiváčkový. P. uzdička, frenulum cli- toridis, obtíže, crises.

240174   Poštíváčkový Svazek: 7 Strana: 1364
Poštíváčkový. P žíla Hřbetová, vena dorsalis clitoridis. P. žalud, glans clitoridis, předkožka, uzdička. Ott V. 463.

240175   Poštíváčkový Svazek: 10 Strana: 0286
Poštíváčkový žalud, glans clitoridis. Ktt.

240176   Poštívačný Svazek: 2 Strana: 0809
Poštívačný, aufhetzerisch. Ros.

240177   Poštiváčský Svazek: 7 Strana: 0380
Poštiváčský = poštivačný. P. řeči. Us. Pdl.

240178   Poštívání, n Svazek: 2 Strana: 0809
Poštívání, n., das Bebrunzen. Slov. — P., das Hetzen. P. v theol. = donášení klevet pro ztropení a zvětšení nedobré vůle (na- piatosti) a nesvornosti mezi rozličnými oso- bami. Zove se též nadýmání, sočení. Die Ohrenbläserei. MP. 205.

240179   Poštívati Svazek: 2 Strana: 0809
Poštívati, vz Poštvati a Poscati.

240180   Pošťkový Svazek: 2 Strana: 0809
Pošťkový, z pošťků, Wachskeulen-. P. voda. Čern.

240181   Pošťky Svazek: 2 Strana: 0809
Pošťky, ův, pl., m., co po vytlačeni medu a vosku zůstává, die Wachskeule. Cern.

240182   Poštmistr Svazek: 2 Strana: 0809
Poštmistr, vz Poštář.

240183   Poštmistrová Svazek: 2 Strana: 0809
Poštmistrová, é, f., die Postmeisterin. D.

240184   Poštolice Svazek: 7 Strana: 1364
Poštolice, e, f. = poštolka Šír. Pt.

240185   Poštolka Svazek: 2 Strana: 0809
Poštolka, vz Postolka.

240186   Poštolka Svazek: 7 Strana: 0380
Poštolka. Cf. Hlb. I. 93., II. 483 . Rk. Sl.

240187   Poštolka Svazek: 7 Strana: 1364
Poštolka, y, f. Cf. Postila a Poštolice (2 dod.).

240188   Poštolka Svazek: 8 Strana: 0303
Poštolka, falco tinnlculus, sluje na Mor. místy červený ostříž, myšák, myší krahulec, post ujka, poštulka, fikulka (v Senohrabech); ve St. Břeclavi a na Zlín. paštůrka. Mtc. 1893. 301., 1894. 243.

240189   Poštolka Svazek: 9 Strana: 0242
Poštolka, poštolka, poštolice, postila, řehec, špergel, červená kukačka, Sír. I. 56.; na Mor. u Loučky myšák, u Verovic postůlka, u Zubří počtůvka. Mus. ol. III. 76. Sr. Kukačka.

240190   Poštolka Svazek: 9 Strana: 0242
Poštolka, vz předcház. Postolka.

240191   Poštolka Svazek: 10 Strana: 0286
Poštolka = menší sokol. Vz Ott XX. 318.

240192   Poštorec Svazek: 7 Strana: 0380
Poštorec, rce, m. Já půjdu p-cem (kra- jem hory). Uh. Brt. D. 253.

240193   Poštorna Svazek: 7 Strana: 0380
Poštorna, y, f., Thermenau, ves v Ra- kousích u Břeclavy. Tam dávají husám srá- žeť podkovy a cizí hosté nejedí na hodech jen maso s kožkou. Proč? Vz Sbtk. Krat. h. 195.

240194   Poštory Svazek: 9 Strana: 0242
Poštory, vinohrad na již. Mor. Šeb. 190.

240195   Pošťouchálek Svazek: 2 Strana: 0809
Pošťouchálek, lka, m., der Klopffechter. Šm.

240196   Pošťouchalství Svazek: 7 Strana: 0380
Pošťouchalství, n., die Klopffechterei. Šm.

240197   Pošťouchnouti Svazek: 2 Strana: 0809
Pošťouchnouti, pošťuchnouti, pošťucho- vati, ein wenig stossen. — co, koho: vůz, stůl, lenocha, souseda. Us. Hý.

240198   Pošťouchuouti koko čím Svazek: 7 Strana: 0380
Pošťouchuouti koko čím. Loktem ji pošťouchá. Sš. P. 764.

240199   Pošťourati se kde Svazek: 10 Strana: 0286
Pošťourati se kde: v pečitém skopovém. Zvon III. 225.

240200   Poštovák Svazek: 7 Strana: 0380
Poštovák, a, m., der Postillon. Šm.

240201   Poštovice Svazek: 2 Strana: 0809
Poštovice, dle Budějovice, ves u Slaného. Tk. III. 53., 63.

240202   Poštovna Svazek: 2 Strana: 0809
Poštovna, y, f., dům poštovský, pošta, das Posthaus. Ros.

240203   Poštovna Svazek: 9 Strana: 0242
Poštovna, y, f.. Postablage. Z nové doby.

240204   Poštovna Svazek: 10 Strana: 0286
Poštovna, y, f. = poštovní sběrna. Vz Ott. XX. 320.

240205   Poštovné Svazek: 2 Strana: 0809
Poštovné, ého, n., das Postporto. J. tr.

240206   Poštovní Svazek: 7 Strana: 0380
Poštovní holub, paroloď, paroplavba, spořitelna (založena v Rakousku r. 1883.). P. úřad přijímá cestující, listy, listy s pe- nězi, poukázky, zásylky.

240207   Poštovní Svazek: 8 Strana: 0303
Poštovní. P. holub, columba tabellaria. Ott. XI. 511. b.

240208   Poštovní, poštovský Svazek: 2 Strana: 0809
Poštovní, poštovský (na Slov. poštář- ský), Post-. P. ambulance, balík, běh, der Postenlauf, budova (pošta), čekárna, das Wartezimmer, den, denník, dozorství, dů- chodky, dům (pošta), dvorská správa, die Hof- postverwaltung, hospodářství, die Postoeko- nomie, kancelář, kariola, kolek, kůň, lístek, Postrecepisse, n.,lístek dotazovací n. poptávka, das Quästionsschreiben, lístek korrespondeční, lístek nákladní, der Frachtbrief, lístek ná- vratný, das Retourreeepisse, lístek obdržecí, das Empfangsrecepisse, lístek dodací n. ode- vzdací, das Ab- o. Uibergabsrecepisse, lístek podací, das Aufgabsrecepisse, mapa, míle, náklad, návěští, das Aviso, oděv, odpočinek, die Postrast, okres, papír (panenský), plat (poštovné), pokladnice, poukázka, die Post- anweisung, přečin, právo (právo k poště), protokol, pytlík (na psaní, na peníze), ranec n. vak, das Postfelleisen, ředitelstvo, rychlík, silnice, sloup, správa, stanice, trubka, úřad, vak, das Postfelleisen, vosk, vozík, vůz, vý- prava, die Expedition, výpravna, das Expedit o. die Expeditkanzlei, záležitosť, zástavka, zásyľka (vyplacená, nevyplacená), známka, die Postmarke; akcessista, dozorce, expe- dient, expeditor, kommissař, koncipista n. koncipient, konduktor, kontrolor, vyšší kon- trolor, ofticial, pacholek (der Postillon), pod- loudník (der blinde Passagier), posel, prak- tikant, rada, ředitel, sluha, správce, tajemník (der Sekretär), úředník, zřízenec. Jg., D., Ros., J. tr., Dch., Šm., Nz., Us.

240209   Poštovnice Svazek: 7 Strana: 0380
Poštovnice, e, f. = sbírka blanketů po- štovních obsahující i poučení o úpravě listů a zásylek poštovních, das Postheft. Km

240210   Poštovnictví Svazek: 7 Strana: 1364
Poštovnictví v Čech. Vz Ott. VI. 184., 436.

240211   Poštovnictví, n Svazek: 2 Strana: 0809
Poštovnictví, n., das Postwegen. J. tr.

240212   Poštovník Svazek: 2 Strana: 0809
Poštovník, a, m., der Postmeister. Šm.

240213   Poštovník Svazek: 8 Strana: 0303
Poštovník. Kld. III. 251.

240214   Poštovský Svazek: 2 Strana: 0809
Poštovský, ého, m., dle Nový = pošt- mistr. D. — P., vz Poštovní.

240215   Poštovský Svazek: 9 Strana: 0242
Poštovský, ého, m,, Postgeschäftsführer. Z nové doby.

240216   Poštovský. P Svazek: 10 Strana: 0286
Poštovský. P. trubka mluví: Mijaj, mijaj, pošta jedě, ma pěkne koničky, strakate šimličky. Nebo: Mijaj, mijaj, počta jedě; kdo počty nemine, počtum zahyne. Slez. Vlasť. I. 107., 108

240217   Poštovství, n Svazek: 2 Strana: 0809
Poštovství, n., das Postwesen. Bdl., Ros.

240218   Poštový Svazek: 8 Strana: 0303
Poštový, Post-. Kolc. 128.

240219   Poštrbiť Svazek: 7 Strana: 0380
Poštrbiť = poštěrbiti. Slov. Bern.

240220   Poštrk Svazek: 2 Strana: 0809
Poštrk, a, m., žluva, der Bienenspecht. Na Slov. Plk.

240221   Poštudentiti Svazek: 7 Strana: 0380
Poštudentiti = postudentiti. P. se, ein Student werden. Šm.

240222   Pošťúchač, e Svazek: 7 Strana: 0380
Pošťúchač, e, m. Mnoho p-čov, málo prosa. Slov. Rr. MBš.

240223   Pošťuchálek Svazek: 2 Strana: 0809
Pošťuchálek, vz Pošťouchálek.

240224   Poštuchnouti Svazek: 2 Strana: 0809
Poštuchnouti, vz Pošťouchnouti.

240225   Poštulka Svazek: 8 Strana: 0303
Poštulka, vz předcház. Poštolka.

240226   Pošturcovati Svazek: 2 Strana: 0809
Pošturcovati, vz Poštercovati.

240227   Pošturchať Svazek: 10 Strana: 0653
Pošturchať = popíchati. — koho čím: kohúta ožehom. Phľd. 1902. 388.

240228   Pošturkat Svazek: 8 Strana: 0303
Pošturkat = proštouchati. P. mravisko. Slov. Phľd. 1895. 294.

240229   Pošturmovati Svazek: 2 Strana: 0809
Pošturmovati, nach einander stürmen. Ros.

240230   Pošťuvati Svazek: 2 Strana: 0809
Pošťuvati = poštvati. Na Ostrav. Tč.

240231   Poštvání Svazek: 2 Strana: 0809
Poštvání, n., die Anhetzung.

240232   Poštvati Svazek: 2 Strana: 0809
Poštvati, poštvu, al, án, ání; poštívati, poštvávati — pobízeti, drážditi na koho, ná- váděti, namlouvati, hetzen, ver-, auf-, an-, abhetzen; ein wenig hetzen. — koho na koho : psa na zvěř. Ros. Poštval ho na za- jíce (= za cizí vinu trpí). Prov. Na židy krále poštval. Plác. — koho proti komu. Lid obecný proti nim poštval. Kom., Sych. — koho k čemu: poštívali k tomu cíli Čechů. Kom. — Jg.

240233   Poštvávačka Svazek: 7 Strana: 1364
Poštvávačka, y, f. = poštívání. P-ky plodí hněv. Zbr. Mudr. živ. II. 7. Cf Po- suzovanka (2. dod.)

240234   Poštvrcovati, šp Svazek: 2 Strana: 0809
Poštvrcovati, šp. m.: počtvrcovati, vier- theilen. Boč. exc.

240235   Pošty Svazek: 7 Strana: 1364
Pošty v Čech. Vz Ott. VI. 184 , 436.

240236   Poštýř Svazek: 2 Strana: 0809
Poštýř, e, m. = poštmistr. — P., posel, der Bote. Kom. — P., poštovský kůň, das Postpferd.

240237   Poštýř Svazek: 7 Strana: 0380
Poštýř = posel. Kom. Lab. 51.

240238   Poštýřský Svazek: 2 Strana: 0809
Poštýřský = poštovský, Post-. P. kůň, V. Kom., pacholek. Ros.

240239   Pošubnúť Svazek: 7 Strana: 0380
Pošubnúť = pošibnouti. Na již. Mor. Šd.

240240   Pošudliti co čím Svazek: 9 Strana: 0242
Pošudliti co čím = potříti, pomazati. Již. Mor. Šeb. 128.

240241   Pošuchaněc Svazek: 10 Strana: 0653
Pošuchaněc, ňce, m = pytač. Phľd. XXIV. 482.

240242   Pošúchať Svazek: 7 Strana: 0380
Pošúchať = pošoustati, podrhnouti, ab- reiben. — co čím: lampu vechťom. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 250.

240243   Pošuchnouti Svazek: 2 Strana: 0809
Pošuchnouti, chnul a chl, utí = pošu- škati. Na Slov.

240244   Pošuchoriť Svazek: 7 Strana: 0380
Pošuchoriť = našuchoriť. Slov. Bern.

240245   Pošuchovať Svazek: 7 Strana: 0380
Pošuchovať, pošuchotať, pošuchnút, ein- flössen, einlispeln. Slov. Bern.

240246   Pošuchrať Svazek: 10 Strana: 0653
Pošuchrať dlane (dlaně) Čas. mus. V. 19.

240247   Pošuchtať Svazek: 8 Strana: 0571
Pošuchtať dlaňou líce = pošoustati, po- hladiti. Phľd. 1896. 660.

240248   Pošuchtati se Svazek: 9 Strana: 0242
Pošuchtati se. Drobet se p-li (sem tam chodili). Vyzov. Mus. ol. XIII. 112.

240249   Pošukaný Svazek: 7 Strana: 0380
Pošukaný; -án, a, o = potřeštěný. U N. Bydž. Kšť.

240250   Pošukati Svazek: 7 Strana: 0380
Pošukati = pohledati. — co. Michal sviatočné šaty p-kal. Slov. Phľd. IV. 9.

240251   Pošúlať Svazek: 7 Strana: 0380
Pošúlať = pováleti. Slov. Bern.

240252   Pošumařiti Svazek: 2 Strana: 0809
Pošumařiti, il, ení, mit der Musik her- umgehen. Ros.

240253   Pošumavan Svazek: 7 Strana: 0380
Pošumavan, a, m., Böhmerwaldler, m. Dch.

240254   Pošumaví Svazek: 7 Strana: 0380
Pošumaví, Pošumavsko, a, n., Gau des Böhmerwaldes.

240255   Pošumavský. P Svazek: 10 Strana: 0286
Pošumavský. P. město, Jrsk. XV. 182., jednota. Nár. list. 1903. č. 163. 4.

240256   Pošuměti Svazek: 2 Strana: 0809
Pošuměti, ěl, ění, ein wenig rauschen. Ros.

240257   Pošumovati Svazek: 2 Strana: 0809
Pošumovati, napořád pobrati, nach ein- ander nehmen, rapsen. Ros.

240258   Pošupati Svazek: 2 Strana: 0809
Pošupati, pošupávati, pošupnouti, pnul a pl, ut, utí, nach einander peitschen, hauen. Ros. — koho čím: metlou. — P., šupaje jíti, běžeti. Hý. — P., pojísti, alles nach einander essen. Všecko pošupal. Us.

240259   Pošupovati Svazek: 2 Strana: 0809
Pošupovati, vz Pošupati a Pošoupati.

240260   Pošusnouti Svazek: 7 Strana: 0380
Pošusnouti, pošušati = pošepnouti, po- šuškati. U Místka. Škd.

240261   Pošusta Svazek: 10 Strana: 0286
Pošusta Václ., č. math. a spis., nar. 1841. Vz Ott. XX. 320.

240262   Pošústeka Svazek: 10 Strana: 0653
Pošústeka, y, f. = moučné jídlo. Čas. mus. V. 24.

240263   Pošustiti Svazek: 2 Strana: 0809
Pošustiti, il, ěn, ění, ein wenig Geräusch machen, rauschen. Ros.

240264   Pošustný Svazek: 7 Strana: 0380
Pošustný, nachrauschend. Šm.

240265   Pošustuý Svazek: 2 Strana: 0809
Pošustuý, rauschend, sausend. Dch.

240266   Pošuškati Svazek: 2 Strana: 0809
Pošuškati, pošušknouti, knul a kl, ut, utí; pošuškávati, pošuchnouti, pošeptati, ein- lispeln, einflössen. Bern. Také na Mor. Lpř., Nl. — někomu něco. Dch.

240267   Pošuškati Svazek: 7 Strana: 0380
Pošuškati. P-kal mu cosi do ucha. Brt. D. 351.

240268   Pošuškávať co o kom Svazek: 8 Strana: 0571
Pošuškávať co o kom. Phľd. 1896. 757.

240269   Pošušky Svazek: 2 Strana: 0809
Pošušky, pl., m., šepotný dohovor, das Gelisper. Hdk. C. Na Slov.

240270   Pošušky Svazek: 7 Strana: 0380
Pošušky. Vz Ziechati.

240271   Pošušnati Svazek: 7 Strana: 0380
Pošušnati = pošišmati. Slov. Bern.

240272   Pošva Svazek: 7 Strana: 0380
Pošva, v bot. Vz Slb XLV., Pochva, Mkl. Etym. 91., 254.

240273   Pošva Svazek: 8 Strana: 0303
Pošva. Pošvy = horní listy na ovesném stéble. Brt. D. 11. 509.

240274   Pošva, pochva, pošvička, pošvice Svazek: 2 Strana: 0810
Pošva, pochva, pošvička, pošvice, e, f., u starých nožnice, vz Nožnice. Die Scheide.
Pošva jest česky, pochva polsky. Plíšek dutý
na konci pošvy : náhončí, das Ortband. Tš., D.
Náhubek pošvy, das Mundstück der Scheide.
Šm. — P., kožené atd. pouzdro na nůž n.
kord. Meč z pošvy vytáhnouti, V., vytrh-
nouti, D., vytasiti, z pošvy dobyti, do pošvy
schovati, vstrčiti, vtasiti. V. Potrhnu z pošvy
meče. Dal. Šavle a sekyry v pošvách sou-
kenných zavinuté. Vrat. — P. u rostlin,
obálka kolem štětu, vaginula, das Scheid-
chen, die Blattscheide. Kk. 88. P., nejdolejší
rozšířená, kolkolem uzavřená n. rozparkem
otevřená čásť lupenu, neb list zcela v tako-
výto útvar převedený bez čepele n. s velmi
zakrnělou čepelí. Čl. Kv. XXV. P. travnatá,
V., travová. D. — P., sláma okolo stébla.
V. -- P. šroubu, die Schraubhülse. Rohn. — P., žlábek, vaten, trubice u ženského pohlaví mezi konečníkem a močovou trubicí ležící, die Mutterscheide. Ja. Opona, záklopa, výhřez či výklop pošvy, der Scheidenvorfall. Šm.

240275   Pošvábený Svazek: 7 Strana: 0380
Pošvábený; -en, a, o, zum Schwaben, Deutschen gemacht. Sldk. 253.

240276   Pošvábiti Svazek: 2 Strana: 0810
Pošvábiti, il, en, ení, pošvabovati, zum Schwaben machen. Č.

240277   Pošvakřiti Svazek: 2 Strana: 0810
Pošvakřiti, il, en, ení, verschwägern. — se s kým. J. tr.

240278   Pošválať Svazek: 7 Strana: 0380
Pošválať = pošvalkovati. — co: knížky. Slez. Šd.

240279   Pošvalkovati Svazek: 2 Strana: 0810
Pošvalkovati, pomačkati, zermanschen. Šm. — co. Us. na Mor.

240280   Pošvář Svazek: 2 Strana: 0810
Pošvář, pochvár, e, m., der Scheiden- macher. Troj. Vz Pošva.

240281   Pošvatka Svazek: 2 Strana: 0810
Pošvatka, y, f., perla, hmyz. Krok.

240282   Pošvatka Svazek: 7 Strana: 0380
Pošvatka. Cf. Ves. 1880. 3.

240283   Pošvatka Svazek: 8 Strana: 0303
Pošvatka, hmyz. Cf. Ott. XI. 397.

240284   Pošvatka Svazek: 10 Strana: 0286
Pošvatka, y, f. = perla. Vz Ott. XX. 320.

240285   Pošvatořiti Svazek: 2 Strana: 0810
Pošvatořiti, il, ení, ein wenig plaudern. Hodně jste si p-li. Dch.

240286   Pošvatý Svazek: 9 Strana: 0242
Pošvatý klínec, dianthus carthusianorum. Vz Sbor. slov. II. 192.

240287   Pošvediti Svazek: 2 Strana: 0810
Pošvediti, il, ěn, ění, zum Schweden ma- chen. — se, ein Schwede werden. Us.

240288   Pošveholiti Svazek: 2 Strana: 0810
Pošveholiti, il, ení, nach einander zwit- schern. Ros.

240289   Pošvehotati Svazek: 2 Strana: 0810
Pošvehotati, nach einander, ein wenig zwitschern.

240290   1. Pošvice Svazek: 2 Strana: 0810
1. Pošvice, Poschitz, ves u Bečova v Cheb- sku. PL.

240291   2. Pošvice Svazek: 2 Strana: 0810
2. Pošvice, e, f., zákov, nožnice, vz Pošva.

240292   Pošvice Svazek: 10 Strana: 0286
Pošvice, e, m. Vodnatelnosť p-ce šlachové, šlachovice, tendovaginitis hydropica (serosa chronica); zánět p-ce šlachové, tendovaginitis, tenosynovitis, panaritiumtendinosum(prudký, hnisavý, t. acuta purulenta, zbytnivý, hyper- trophica). Ktt.

240293   Pošvicošlachový Svazek: 10 Strana: 0286
Pošvicošlachový, tendovaginalis. Ktt.

240294   Pošvička Svazek: 2 Strana: 0810
Pošvička, vz Pošva.

240295   Pošvihati Svazek: 2 Strana: 0810
Pošvihati, pošvihnouti, hnul a hl, ut, utí; pošvihovati, pomrsknouti, ein wenig peit- schen. — koho čím. Pošvihuje koní (Ros.) bičem.

240296   Pošvihliti Svazek: 2 Strana: 0810
Pošvihliti, pošviřiti, il, ení, pošviřinkati, nach einander zwitschern. Ros.

240297   Pošvítořiti Svazek: 2 Strana: 0810
Pošvítořiti, il, ení, pošvitořovati, nach einander zwitschern, plaudern. Ros.

240298   Pošvitořiti si s kým Svazek: 10 Strana: 0286
Pošvitořiti si s kým. Msn. II. 401.

240299   Pošvivý Svazek: 2 Strana: 0810
Pošvivý, vaginans. P.ist. Vz Pošva. " Pošvový, Scheiden-. Šm.

240300   Pošvoplodý Svazek: 10 Strana: 0286
Pošvoplodý. P. mechy, entophyllocarpi. Vz Ott. XXIV. 69.

240301   Pošvovitě Svazek: 9 Strana: 0242
Pošvovitě. Listy se p. kryjí, Čl. Fyll. 5.

240302   Pošvovitý Svazek: 7 Strana: 0380
Pošvovitý. P. děloha. Vz Vzdálivý.

240303   Pošvrčať Svazek: 7 Strana: 0380
Pošvrčať = pocvrčeti. Slov. Bern.

240304   1. Pot Svazek: 2 Strana: 0810
1. Pot, a, m. (rus.), ryba, der Potfisch.

240305   2. Pot Svazek: 2 Strana: 0810
2. Pot, u, m., na Slov. znoj. P., pote, dle Fk. z pok-tb, sr. lit. spakas. Mkl. aL. 69., B. 27. P., pára tak hojná, že do krapek sbíhá, der Schweiss. V. P. na oknech, na dveřích atd. P. na těle lidském n. živočišném. Us. P. mazavý, lepký, studený, smrdutý, Šp., smrtelný, Jg., krvavý, Sš., ze strachu. Dch. P. jako krvavé krápě. ZN. P. v teple velikém na člověku, z člověka se vyráží, v studenu se zaráží. Kom. Lék pot vyráže- jící (vyvodicí). Kom. Kosatcový kořen vy- čišťuje žloutenici potem. Byl. P. vyhnati; potu nahnati. Na Slov. Bern. P. mi po tváři jde, běží, teče. Us. Prýští se mi p. z čela. Sych. Zahřáti se až do potu. Sych. Práce a potu nelitovati. Sych. Pracovati až do potu. V.' Potem se slívati (potiti se). V. Do potu přijíti; v potu ležeti; p. utříti, utírati. Do potu přivésti. Us. V p-u tváři něčeho si dobývati. Nt. Taková práce jde do potu. Us. u Rychn. Jg. Při práci mnoho potu vy- liti. J. V potu tváři své jísti budeš chléb. Br. Náramný p. na Pána se shrnul; Stal se p. jeho jako krápěje krve; P. těla jeho smíšen byl s krví; O krvavém potu již Ari- stoteles napsal a při mukách a útrapách některých lidí nejednou krvavý p. se vy- skytl. Sš. L. 204. (Hý.). Pot chlebu první vláha (na poli při práci). Č. Jez do syta a dělej do potu. Č., Šp., Pk. O potu vz více v Schd. II. 346. — P. englický (trvalý, ne- moc). V. — P., práce těžká, schwere Arbeit, Schweiss. Chudý musí tu svého potu i krve netoliko nastaviti, ale i nechati. V. Z pocti- vého potu sláva plyne. L.. Š. a Ž. P. chu- dých píti. Dl. — P., mzda za těžkou práci, mit Schweiss erworbenes Eigenthum, der Schweiss. Toto jest můj pot, moji mozolové. Ros.

240306   Pot Svazek: 7 Strana: 0380
Pot, vz Slov. zdrav., Kram. Slov. P. noční, Harnschweiss, m. P. smrti. Dch. Kůže proti potu (v klobouku), das Schweiss- leder. Dch. Živili se z cizích potů. Šf. Strž. I. 408. Soused dělá, až mu pot oči zalívá. Us. Vk. Vyměšování potu, Schweisssecre- tion. Z čího prádla p. dobře pouští, ten jest dobrý. Us P. páchnoucí, bromhidrosis. Ott. IV. 749. Sladování na studený pot. Vz KP. V. 255. Cf. Rm. II. 429. Vz Potničky.

240307   Poť Svazek: 7 Strana: 0380
Poť, poť! Volání na slepice. Vz Slepice. Mor. Brt.

240308   Póť Svazek: 8 Strana: 0303
Póť, ě, f. = pouť. V Chromecku. List. lil. 1891. 273. Místy na Mor. pót, u, m. Brt. D. II. 284.

240309   Pot Svazek: 10 Strana: 0286
Pot, u, m. Vz Ott. XX. 320. Období potu při horečce, Schweissstadium beim Fieber; p. vysilující. Ktt. Milej hochu, bez potu má člověk samou psotu. Us. Nár. sbor. 1902. 19.

240310   Pota Svazek: 2 Strana: 0810
Pota, y, f., pothos. Rostl.

240311   Póta Svazek: 7 Strana: 0380
Póta, Půta, y, f, os. jm. D. ol. II. 84., XI. 58.

240312   Pota Svazek: 10 Strana: 0286
Pota, y, f., pothos, rostl. Vz Ott. XX. 330.

240313   Potácení Svazek: 2 Strana: 0810
Potácení, n., der Taumel. Jg.

240314   Potáceti se jak Svazek: 7 Strana: 0380
Potáceti se jak. P cel se jako ve snách. Sá. — kam: v mdlobu, v hlubší pád. Kká. — kudy odkud kam Jako loďka po ne- známém moři p-cím se. Čch. Bs. 59. P-cel jsem se od kliky ku klice chodbou až ke schodům. Nrd. Duch můj temnem p-cej se sám. Čch. Bs. 65.

240315   Potáceti se n. sebou Svazek: 2 Strana: 0810
Potáceti se n. sebou, el, ení; potáhati se, potácívati se = motati se, vrávorati, tau- meln, hin u. her wanken, straucheln, schwan- ken. D. — abs. Dal mu jednu, až se hned potácel. Ros. Opilci se potácejí. Kom., Br., Jel. Jako zpilí lidé se potáceli. Ler. — od čeho. Od opojujícího nápoje se potácejí. Br. — se kde: po ulici.

240316   Potácivě Svazek: 10 Strana: 0286
Potácivě jíti. Zvon III. 41.

240317   Potácivý Svazek: 8 Strana: 0303
Potácivý. P. krok. Cop. 26.

240318   Potackať Svazek: 10 Strana: 0653
Potackať = targať sa. Phľd. XXIV. 544.

240319   Potáč Svazek: 7 Strana: 0380
Potáč. Sv. ruk. 317. b., Mkl. Etym. 348. Má hubu jako p. (širokou). V Plzeň. Prk. Potáček zmotala. Brt. N. p. 389. Luca (Lu- cie) potáček (plné vřeteno) napucá. Mor. Brt. Můj potáček (vřeteno) je zlatý, od mýho tatíčka datý. Sš P. 762. — P. = stočená, sepředená vlna u punčochářův a u jiných. U N. Paky. Hk. Cf. List. fil. 1890. 348. (Mz.). — P. = drachma. P., vlastně glomus (vřeteno plné nití); v Ev. olom. i v Bhm. 36. a 50. slovem tím přeložena drachma, při čemž znamenati sluší, že i pr- votní řecký význam drachmy jest hrsť, pře- hrštlí a není nepodobné, že středověkým latinářem prvotní tento význam někde byl vyhrabán a obnoven. Která žena mající potáčóv deset a jestliže ztratí potáč jeden, zda neosvítí a nepřetluče (everrit) domu. (Luk. 15. 8.). Ev. olom. 279. V Ev. víd. 56. čte se: Která žena mající peněz deset a ztratila jeden peniez, nezda převrátí dóm rozžhúci. (Jir. Mor. 50.).

240320   Potáč Svazek: 10 Strana: 0286
Potáč, e, m. = hedvábný červený šátek složený. Lišeň. Mtc. 1902. 234.

240321   Potáč, e, potáček Svazek: 2 Strana: 0810
Potáč, e, potáček, čku, m., příze na jedno vřeteno napředená, Jg., Pk., Mtl., dle Nvk. ne; die Spule, nýbrž: der Kötzer, příze s vřetena sňatá, tedy uvnitř bez cevy. Kus zmotaného p-če, rozcuchaného sluje zmatek, skrček u soukeníkův. Kolik p-čů přinesla? Sych. Naběhla mu huba jako p. Věší hubu jako p. Us. Jak mu co řekneš, hned huba co potáč. Prov. Ros. — P. na Mor. vroubek z nití na cívce, jak niti na sebe se kladou a brázdy činí; na vřeteně tomu říkají počínek; přeneseně: dám ti jednu pres hubu, hned budeš míti pysk jako po- čínek. Cásť, která počínek činí, jmenuje se frýzek; frýzek slove také u lampy ta čásť, kudy se knot protahuje. Na Mor. Mřk.

240322   Potáček Svazek: 9 Strana: 0243
Potáček, čku, m. P. něčeho nasoukati. Mus. 1898. 173. Vz Potáč.

240323   Potáček Svazek: 10 Strana: 0286
Potáček, čku, m., zdrobn. potáč. Brt. P. n. 1196.

240324   Potáčeti Svazek: 2 Strana: 0810
Potáčeti, el, en, ení, hin und her drehen. Vz Potočiti. Dch.

240325   Potáčivý Svazek: 7 Strana: 0380
Potáčivý, taumelnd, schwankend. P. chůze, krok. Arb.

240326   Potáčka,y Svazek: 2 Strana: 0810
Potáčka,y, f., die Drehung, Windung. Dch.

240327   Potáčlivosť Svazek: 2 Strana: 0810
Potáčlivosť, i, í., das Wanken, die Ver- legenheit. Slov. Bern.

240328   Potáčlivý Svazek: 2 Strana: 0810
Potáčlivý, klesavý, motaný, wankend, verlegen. Slov. Bern.

240329   Potáčník Svazek: 2 Strana: 0810
Potáčník, a, m., klesač, klesavec, der Wanker. Slov. Bern.

240330   Potáčník Svazek: 7 Strana: 0381
Potáčník, a, m. = dělník, který ve sklárně okraj hrdla láhve potáčí skleněným prouž- kem, der Glasschrauber. Jinde nákružník. Dch.

240331   Potad, potaď, potud Svazek: 2 Strana: 0810
Potad, potaď, potud, bis her. Vz. Věta času, Potud.

240332   Potadeto Svazek: 7 Strana: 0381
Potadeto, bisher. Slov. Loos.

240333   Potado Svazek: 7 Strana: 0381
Potado = potud. Val. Vck.

240334   Potadynkovati Svazek: 2 Strana: 0810
Potadynkovati, zastr., jednati, unter- handeln. Ctib. H. 37.

240335   Potaflovati Svazek: 2 Strana: 0810
Potaflovati, mit Tafelwerk bedecken, be- täfeln, nach einander betäfeln, ein wenig täfeln. — co. Ros.

240336   Potah Svazek: 2 Strana: 0810
Potah, (na Slov. poťah), u, m. P., pota- žení, das Hinziehen, der Zug. Kůň dobrý do potahu. L. P. péra, der Federstrich. L. — P., prodloužení, pokračování, die Verlänge- rung, Fortsetzung. L. — P., spřež, spřežení
dvou n. i čtyř koní n. volů, das GespanN.
Má tři potahy v jednom dvoře. Ros. P-hem
pracovati. Robota s p-hem Jg. P. šesti-
spřežný, der Sechsspänner. Čsk. Chovati p.
k práci. J. tr. — V. — P. na houslích =
struny, der Bezug. — P. sedadla, kožichu
atd., der Uiberzug. Us. — P. šroubový, der
Schraubzug. Us — P., důvod, domnění, po-
dezření, der Argwohn, Verdacht, die Muthmas-
sung, Vermuthung, Anzeige. Na toho člověka
jest p.; má soudce naň o těch věcech jisté
potahy; p. bráti, vzíti (domýšleti se). V.
Jestli nějaký potah, žeby v ležení špehéř
nepřátelský byl, tedy mají vojáci každý do
svého stanu jíti. V. A takoví potahové (in-
dícia, domnění) z případností skutků (na
kraji: ex circumstantiis rerum) snadně po-
znáni bývají. Bdž. 123. Maje po nich tak
patrný p. (Inzicht) vězením je opatřil. Vod.
— P. = nástupníci, stoupenci, der Anhang.
Všeho světa p. již po sobě má. Kom. — P., vztažení, vztah, der Bezug, die Bezie- hung. Ne jak sám v sobě, nýbrž jaký v p-hu na lidi bývá (prvý den nového roku). Kram. P. Krista ke tvorstvu, k člověčenstvu a ke spáse jeho; Tudy Pán k osiřelosti apoštolů p. béře; P. řeči té na Nikodema se ztrácí. Sš. J. 26., 232., 54. Všecko musí v báchorce p. míti k idei; Beze všeho p-hu na rozličné člověka moci. Pal. Rd. I. 80, 318. atd. Pro zřetelnosť lepší jest zření aneb slovo vztah, ač i toto jest původu nového. Vz Brs. 130.

240337   Potah Svazek: 7 Strana: 0381
Potah = domnění. Tys na sebe p. zlo- dějství uvedl. Wtr. exc. Slov. Bern. — P., Gespann, n. List. fil. 1890. 351.

240338   Poťah Svazek: 9 Strana: 0243
Poťah, u, m. =potěh. Slov. sbor. III. 32.

240339   Potaha Svazek: 2 Strana: 0811
Potaha, y, f„ potah, vztah, der Bezug, die Beziehung. Marek, Sedl.

240340   Potaha Svazek: 10 Strana: 0286
Potaha, y, f., relatio. Mark. Neujalo se.

240341   Potahák Svazek: 7 Strana: 0381
Potahák, u, m. = potěh. Mor. Brt.

240342   Potáhání Svazek: 2 Strana: 0811
Potáhání, n., vz Potáhnouti.

240343   Potáhati Svazek: 2 Strana: 0811
Potáhati, vz Potáhnouti.

240344   Potahejl Svazek: 7 Strana: 0381
Potahejl, u, m.= dřevo trojhranné k oškra- bování námrazy u prámů. Us.

240345   Potahel Svazek: 2 Strana: 0811
Potahel, hle, m., řetěz pod vozem, který stahuje žebřiny. Us. u Plaňan.

240346   Poťahel Svazek: 8 Strana: 0303
Poťahel v tkadlcovství; jím se plátno na přední návoj přitahuje. V Hontě. Phľd. 1891. 310.

240347   Potahlík Svazek: 2 Strana: 0811
Potahlík, u, m., náčiní bednářské k sta- hování kraje sudu (ouborů), der Reifzieher, die Reifzange. Rohn., Dch. P. kovářský, der Radreifzieher. Šp. — Ukradl jsi p. (potahuješ nos, jsi usoplený). Us. Jg., Dch.

240348   Potáhlosť Svazek: 2 Strana: 0811
Potáhlosť, i, f., podlouhlosť, die Länglich- keit. L.

240349   Potáhlý Svazek: 2 Strana: 0811
Potáhlý, podlouhlý, länglicht, L.

240350   Potahmo Svazek: 2 Strana: 0811
Potahmo,potažmo,potqhujíc se, bezüglich, in Betreif, bezugsweise. Mus., Krok. P. k dří- vější zprávě, lépe: odvolávajíce se, táhnouce se k předešlé zprávě, na předešlou zprávu, Jv., vzhledem ku dřívější zprávě, přihlížejíce ku dř. zprávě atd. Brs. 130. Vz Dotýčně, Ten který, Bezüglich.

240351   Potahmo Svazek: 7 Strana: 0381
Potahmo na čas dvoje nářečí tam roze- znávati se musí; P. na pozdější časy. Šf. Strž. 54., 73. P. na jiná města. Šf. III. 48.

240352   Potahmý Svazek: 2 Strana: 0811
Potahmý, lépe: potažný, vztahující se. Jg.

240353   Potáhnouti Svazek: 2 Strana: 0811
Potáhnouti, (zastr. potíhnouti), hnul, ut, utí, (zastr. potáhu, potěhu), potáhl, potažen, (zastr. potiežen, potěžen), žení, potáhati, po- tahovati. P. = posunouti, pohybovati, po- vléci, hin-, wegziehen, weiter ziehen, eine Weile o. ein Stück fortziehen, anziehen; na- mluviti, navésti, přivábiti, lákati, anziehen, reizen, locken, auf seine Seite bringen; po- volati, přivésti, nutiti, fordern, ziehen, schlep- pen; uvaliti, zuziehen; obložiti, obtáhnouti, womit überziehen, bestreichen, bespannen, bekleistern; vztahovati, obraceti, hinleiten, hinwenden, anwenden, beziehen; odbírati, bráti, abziehen, wegnehmen; o něco připra- viti, ošiditi, um etwas bringen, übervortheilen, betrügen; ukrásti, stehlen, schnipsen; ta- háním pokáleti, besudeln; posmýkati, schlep- pen; jíti, postupovati, bráti se, vorrücken, weiter gehen, ziehen; p. se, vz dole. Jg. — abs. Lačný osel ani kůň nepotáhne. Nesytý nepotáhne. Prov. Nepotáhne, by s hůry bylo. Prov. Jak zapřáhne, tak potáhne (cf. Jak si kdo ustele, tak si lehne). Prov. Vojáci už brzy potáhnou. Ten potáhne (bude mnoho píti)! Us. — co, koho: stolek. Jg. Potáhni ho drobet. Us. P. břitvu (nabrousiti), loutnu, housle (strunami). Us. Potáhl (ošidil) ho, jak náleží. Ros. P. šaty (taháním umazati). Ros. Co pořád potahuješ (nosem)? Potahovati zboží, german. (beziehen) a šp. m.: bráti, odebírati. Brs. 130. P. noviny, šp. m: ku- povati, dostávati, bráti, odebírati. Us. Po- táhal ho = polámal ho; p. se = polámati se. Us. Dch. Počkej jen, co dojdou tatínek domů, potáhneš sirky (musíš od nás pryč, budeš vyhnán, ze služby propuštěn), den Ranzen schnüren. Us. na Mor. Hý. — co (čím) odkud kam: pero (n. perem) od pravé ruky k levé p. Knst. — koho kam, ke komu, k čemu, čím. A tak po sobě jiné svým příkladem k dobrému i zlému p. mohlo. Br. P. koho k soudu, Háj., k právu, Jg., k své straně, V. k svému úmyslu, Sych., k bludu. Plk. Obec Klearcha k smrti po- tahovala. Zav. To předměstí až k onomu vrchu se potáhne. Jg. Aby k žádnému ci- zímu právu se nepotahovali. Nar. o h. a k. Posluchače své k rozvažování a vyhledávání nějakých podobenství potahuje. Sš. Mr. 22. Každého v čas potřeby ke svým službám potáhnouti. Sš. L. 209. Ono manželství Jo- sefovo se potahovalo k ochraně Mariině a k záštitě panenství jejího. Sš. L. 33. V da- lejším smyslu se to ke skončení světa po- tahuje. Sš. L. 194. Slova naše ku pouhým přenosným smyslům potahujíce. Sš. J. 49. (Hý.) P. něco k sobě (převésti něco na sebe, etwas an sich ziehen), ke své straně. J. tr. — koho po kom, po čem (namluviti, na- vésti, lákati). Kanutus potáhl ovšem po sobě hrabi Adolfa. V. Po svých potáhnu až všem práv budu (pryč půjdu). Sych. Direktorové obec po sobě potáhli. Ski. V. 185. Mnoho židů po sobě potáhl. Putov. sv. 77. Kdo ví, jestli bych něco dokázal, kdybych se po tom potahoval. Us. u Solnice. P. něco n. něčeho po sobě, an sich ziehen. J. tr. — co koho, se kam, na koho, nač. Obojích králů na sebe potáhli. Eus. Potáhl ho vedlé sebe na touž vojnu. Plk. P. někoho na soud, Háj.; něco n. něčí řeč na sebe potahovati. D. Po smrti otce svého na království se ne- potahoval. V. Království na sebe p. (bráti, krásti). Plk. Vojsko potáhne na turecké hra- nice. Ml. Věc na jiný čas potahovati (odklá- dati). Bern. P. se na žalobu (odvolávati). Tím právem potahoval se na království (Ansprüche machen). Bs. Nemalou z toho skutku hanebného na sebe vinu potáhli. Sš. Mt. 261. P. se na statek, na právo, an- sprechen. J. tr. P. něco na sebe, an sich ziehen. J. tr. Falešní Kristové, kteří sami na sebe česť Kristovu potáhnou. Br. Jméno osoby na dvě potahovati. Har. Jest tedy vazba potahovati (se) nač dobrá. Vedlé ní máme ovšem: vztahovati (se), obráceti (se) nač. Brs. 130. — co, koho za kým. Jiných za sebou potahuje, aby s ním pili. Br. Po- táhli za sebou veliké množství postupníkův. Krok. — koho oč. Bart. 2., 21. — koho komu, kam (v co, před co, do čeho, proti čemu). Aby nikdo moci neměl v nic jich nepotahovati (v daně a platy obecné). Br. P. v pořádky sedlské. Zlob. Potieže Joziáš jemu v cestu. BO. Však nynější úřed- níci dotud, dokudž úřady své na sobě držeti budou, ti se v to nepotahují. Zř. F. I. Neb jich panský a rytieřský stavové v to nepo- tahují. Václ. II. P. někoho před právo, Jg., do rady. V. Vojsko potáhne do Vlach. Kram. Do povinnosti sekretářské potaženi jsouce do direkce přijati byli. Skl. V. 82. Jan čte- náře do hloubi jednoty mystické potahuje. Sš. I. 10. P. proti nepříteli. Us. Zajtra po- tiehnete proti nim. BO. — Dal., Br.—se= táhnouti se, vléci se, pohýbati se, sich hin- ziehen, bewegen; prodloužiti se, verweilen, sich ziehen; popnouti se, sich überziehen; právo k něčemu si dělati, ansprechen, An- spruch machen, fordern; odvolávati se, vzta- hovati se, sich auf etwas beziehen, berufen; besudelt werden. Jg. Brzo se to potáhá, wird besudelt werden. Ros. — co, se čím, kudy. P. něco koží, stříbrem, zlatem, Jg, stůl voskovým plátnem. Us. P. něco hlinkou (politi klejtem, u hrnčířů). Mý. Malíř obraz barvami potahuje. Kom. Zvěř sití potáhnouti, tyrassiren. Šp. Housle strunami. Us. Rána strupem se potáhla. Kom. Voda ledem se potáhla. V. Obličej jeho vráskami se pota- huje. Kom. Kterou cestou potáhneme? Us. Po tahati se prací (polámati). Mhla potahuje se přes údolí. Us. — co, se čím nač. Tím právem potahoval se na království (právo si dělal). V. Jakým právem na čtvrtý díl po otci svém se potahuješ? Smrž. Lstivým předstíráním potáhl dvůr na svou stranu. Ml. — čeho od čeho. Když potáhneš těch mokrostí od očí (vezmeš). Ras. — čeho kde, na, čem. Potáhneš-li na húslech jedněch strun výše, potáhnútiť je i bardonóv. Št. N. 282. Vz Spodobení.

240354   Potáhnouti Svazek: 10 Strana: 0286
Potáhnouti, potahovati. Jak větérek po- tahoval = mírně povíval. Čes. 1, XI. 47. Konšel, jenž potahoval (sopel) a se obli- zoval. Zvon III. 692. — kam odkud. Od břehu v šíři potáhnouti — vyplouti. Pel. XVII. — co kde: nůž na oséłce = trochu nabrousiti. Val. Čes. 1. XI. 436.

240355   Potáhnouti co Svazek: 7 Strana: 0381
Potáhnouti co. Hus III. 11. — kam (kde). Potahuje Olomouc k Opavě (po- smrkuje). V.Slz. I. 231. Obyvatelů k své straně popotahovali. V. P. k sobě úřad ně- jaký. Mus. 1880. 450. Judáš potieže na se osidla. Jid. 146. Ve světě potáhnú člověka k tomu Št. N. 166. — kudy kam. Mno- hým zná se nemožno, V ? potahovati přes tři věty na slovo člověk. Sš. I. 63. — se čím. Nebesa potáhla se mračny. Vrch.

240356   Potáhnutí, n Svazek: 2 Strana: 0812
Potáhnutí, n., die Ziehung, An-, Be-, Uiherziehung, der Uiberzug. Vz Potáhnouti.

240357   Potáhnutý Svazek: 2 Strana: 0812
Potáhnutý; -ut, a, o, be-, über-, ange- zogen. Jg.

240358   Potahování Svazek: 2 Strana: 0812
Potahování, n., das Ziehen, Zuziehen, Beziehen, der Bezug. D. Bez p. něčeho (ohne Jemandes Umfrage, Stimme). Zlob.Po dlou- hém v řeči p. se; p. se na něco. Šm.

240359   Potahovati Svazek: 2 Strana: 0812
Potahovati, vz Potáhnouti.

240360   Potahovatlivý Svazek: 10 Strana: 0286
Potahovatlivý (!) = zvratný. Zájmeno nazpět se p-vé, reflexivum. 1775. Sr. Bílý Obr. 77.

240361   Potahový Svazek: 7 Strana: 1364
Potahový. P. cesta Tch. 1889. 37.

240362   Potahový. P Svazek: 10 Strana: 0286
Potahový. P. stezka. Nár. list. 1904. 30. 2.

240363   Potajemně Svazek: 2 Strana: 0812
Potajemně = tajně, heimlich. Br., Kom. P. se radovati. Bern.

240364   Potajemně Svazek: 7 Strana: 0381
Potajemně. Chceme my sa, chceme, ale p. Sš. P. 237. Jak to šumně, jak to pěkně, keď sa ľúbí p. Koll. Zp. I. 93.

240365   Potajemnosť Svazek: 2 Strana: 0812
Potajemnosť, i, f.. tajnosť, die Heimlich- keit. Bern.

240366   Potajemný Svazek: 7 Strana: 0381
Potajemný. Daromná, daromná láska potajemná. Koll. Zp. I. 93. P. zlosť. Glč. II. 187. Co je v srdcu p-né, to se v tváři svítí. Laš. Tč. Vrede potajomný, ja tebe kľajem. Phľd. VII. 108.

240367   Potajemný Svazek: 8 Strana: 0303
Potajemný. P. nástroj = jehož se tajně už vá, jako ku př. strun k lapání zvěři. Mtc. 1894. 156.

240368   Potajemný, -mní Svazek: 2 Strana: 0812
Potajemný, -mní, heimlich, verstohlen, verborgen. P. rocení a spiknutí. Kom.

240369   Potájeti Svazek: 2 Strana: 0812
Potájeti, el, ení, aufthauen. Jg. Vz Táti.

240370   Potají Svazek: 2 Strana: 0812
Potají, vz Podtají.

240371   Potajiti Svazek: 2 Strana: 0812
Potajiti, il, en, ení, potajovati, nach ein- ander verheimlichen. Us.

240372   Potajmo Svazek: 2 Strana: 0812
Potajmo; po-taj-mo, koř. ta, tudíž tatb (strsl.) — zloděj. Mkl. B. 2. (Hý.). Vz Potatmě. Heimlich, verstohlen. P. poslouchati, někomu něco říkati, D., se bouřiti, im Geheimen. Jg.

240373   Potajmu Svazek: 7 Strana: 0381
Potajmu, potejmu = potajmo. Us. Tč.

240374   Potajnář Svazek: 10 Strana: 0286
Potajnář, e, m. Vz VII 1364., Potajnec.

240375   Potajnec Svazek: 7 Strana: 1364
Potajnec, m., cancellarius. zastr Rozk. Pršp. 40 999 : potajnár, Rj : potajnáč

240376   Potajnosť, i, f Svazek: 2 Strana: 0812
Potajnosť, i, f., die Heimlichkeit. Jg.

240377   Potajný Svazek: 2 Strana: 0812
Potajný, Heimlich. P. vrah. Kam.

240378   Potajomky Svazek: 7 Strana: 0381
Potajomky = potajmu. Slov. Phľd. III. 3. 224. Nesvedomitý sluha odpredá si p. z neho. N. Hlsk. II. 242.

240379   Potajomný Svazek: 7 Strana: 0381
Potajomný. Vz Potajemný.

240380   Poták Svazek: 2 Strana: 0812
Poták, a, m. Taumler, m. Má koně jako potáka = uhnaného, že se motá, potácí. Us. Ptr.

240381   Potak Svazek: 7 Strana: 0381
Potak, u, m. = kolovrat (potáčati). Slov. Zátur.

240382   Potak Svazek: 8 Strana: 0303
Potak není, jak pověděno, kolovrat, nýbrž nástroj k soukání cívek. Popis vz v Phľd. XIV. 305.

240383   Potak Svazek: 9 Strana: 0243
Potak, u. m. = potahování. Souhlas a p. hodovníků. Br. Hod. 239.

240384   Potakací Svazek: 8 Strana: 0303
Potakací, afíirmans. Mark. (Krok 1896. U. a j.).

240385   Potakač Svazek: 2 Strana: 0812
Potakač, e, m., der Jaherr, kdo ke všemu ano, tak říká, kýval, takpán, svědčílek, arcil. Šm., Dch., Ktk., Kom. Nemiluj p-če, ale pravdu ti mluvícího. Č. M. 233.

240386   Potakač Svazek: 7 Strana: 0381
Potakač. Výb. II. 727., Pal. Rdh. III. 11. — P. = ukladač. Krnd. 211.

240387   Potakák Svazek: 7 Strana: 0381
Potakák, a, m. = potakač. Rk.

240388   Potakal Svazek: 10 Strana: 0286
Potakal, a, m. = potakač. P. politických agitatorů Pokr. 1885. č. 73.

240389   Potakání Svazek: 7 Strana: 0381
Potakání. Jel. Enc. mor. 23., Krnd. 41.

240390   Potakati Svazek: 2 Strana: 0812
Potakati, potakovati = posvědčiti, be- jahen. Jel. — co. Vaší otázky první část! potakuji. Kos. Ol. I. 60. — komu. Když mluví, potakají jemu. BO. — komu v čem: v řeči. Alx. — komu čeho. A již se ti téměř najlépe všudy mají, kteříž najlépe dobré sná- šeti a všem všeho p. umějí. Vš.

240391   Potakati Svazek: 7 Strana: 0381
Potakati, potaknouti. — abs. Potakají: Tak je dobře. Hus L 456. Dvojí zápor po- taká. Dk. Aesth. 358. — v čem. Již se ti téměř nejlépe všude mají, křeříž nejlépe ve všem všeho p. umějí Vš. Jir. 148. Po- taknu j'mu ve všej řeči. Alx. BM. v. 249. (HP. 87.).

240392   Potákati se Svazek: 2 Strana: 0812
Potákati se, na Slov. = potáceti se.

240393   Potákati se Svazek: 8 Strana: 0303
Potákati se = potáceti se. NZ. IV. 301.

240394   Potakavosť Svazek: 2 Strana: 0812
Potakavosť, i, f., die Nachbeterei, der Hang zu allem ja sagen. Šm.

240395   Potakavý Svazek: 2 Strana: 0812
Potakavý = povolný, posvědčující, be- jahend, nachgiebig. P. odpověď. Kos. Ol. 1. 241.

240396   Potakelnosť Svazek: 2 Strana: 0812
Potakelnosť, i, f., povolnosť, die Folg- samkeit, Nachgiebigkeit. Div. z och. 80.

240397   Potakelný Svazek: 2 Strana: 0812
Potakelný = povolný, folgsam, nachgie- big.

240398   Potákevný Svazek: 7 Strana: 1364
Potákevný = poslušný. V Krknš. Šb. D. 38.

240399   Potaknúti Svazek: 10 Strana: 0286
Potaknúti, vz Potakati. Alx. B M. 249.

240400   Potakovač Svazek: 2 Strana: 0812
Potakovač = potakač. Dch.

240401   Potakovač Svazek: 7 Strana: 0381
Potakovač. Nz.

240402   Potál Svazek: 7 Strana: 0381
Potál = potud. Slov. Rr. Sb.

240403   Potalář Svazek: 7 Strana: 0381
Potalář, e, m., der Goldschläger. Šm.

240404   Potaloupiti se Svazek: 2 Strana: 0812
Potaloupiti se, il, ení, fortwährend lang- sam gehen. Ros.

240405   Potamický, potamisch Svazek: 7 Strana: 0381
Potamický, potamisch. P. kultura (která ve starověku v údolích veletoků rozkvé- tala). Šmb. S. I. Proslov.

240406   Potamografie Svazek: 7 Strana: 0381
Potamografie, e, f., z řec. = popis řek. Rk. Sl.

240407   Potancovati Svazek: 2 Strana: 0812
Potancovati, vz Tancovati, ein wenig tanzen.

240408   Potancovati Svazek: 10 Strana: 0286
Potancovati Rokyc. Post. 326a.

240409   Potancovati si s kým Svazek: 9 Strana: 0243
Potancovati si s kým. Pal. Děj. V. 1. 135.

240410   Potanouti Svazek: 2 Strana: 0812
Potanouti, ul, utí = pohnouti, rühren. — odkud. Ani sebou z místa nepotanu. Ros.

240411   Potápati Svazek: 2 Strana: 0812
Potápati, v blátě n. ve vodě pokáleti, be- schmutzen. — co. Ros.

240412   Poťapati Svazek: 2 Strana: 0812
Poťapati, mit dem Stock herunterschla- gen. — co odkud. Jabka se stromu po- ťapala. Na Ostrav. Tč. — P., rukou n. no- hou tak pošlapati, že zůstaly ruce n. nohy v blátě atd. vytlačeny (o dětech). Us. na Mor. Mřk.

240413   Potápěcí Svazek: 2 Strana: 0812
Potápěcí, Tauch-. P. loď, zvon, Us., chla- dič (v pivováre), der Tauchkühler. Dch., písť (potápěč). Hrk.

240414   Potápěcí Svazek: 7 Strana: 0381
Potápěcí zvon. Schd. I. 22.

240415   Potápěcký Svazek: 2 Strana: 0812
Potápěcký, potápěči náležitý. Taucher-. P. zvon. Sedl.

240416   Potápěctví Svazek: 2 Strana: 0812
Potápěctví, n., die Taucherkunst, das Taucherwesen. Vz S. N.

240417   Potápěč Svazek: 2 Strana: 0812
Potápěč, e, m., kdo se umí potápěti n. potápí, der Taucher. — P. hnědý, colym- betes ruscus, brouk vodní. Frč. 190. —• P. široký, dyticus latissimus, brouk plovací. S. N. — P., síť z provazců v obruči želez- ném, v barvírnách, der Trifft. Techn.

240418   Potápěč Svazek: 7 Strana: 0381
Potápěč, colymbetes, brouk. Cf. Kk. Br. 57.-58.

240419   Potápěč Svazek: 8 Strana: 0571
Potápěč, e, m., colymbetus, brouk. Klim. 97. — P., cymatopterus, brouk. P. hnědý, c. fuscus. Vz Klim. 102.

240420   Potápěč Svazek: 10 Strana: 0286
Potápěč, e, m. P-či, urinatores, vodní ptáci. Vz Ott. XX. 322.

240421   Potápěčka Svazek: 2 Strana: 0812
Potápěčka, y, f., u jirchářů, die Tauch- stange. Šm.

240422   Potápěčský Svazek: 9 Strana: 0243
Potápěčský. P. klub. Nár. list. 1897. č. 200.

240423   Potápěčský. P Svazek: 10 Strana: 0286
Potápěčský. P. oblek. Vz Ott. XX. 323.

240424   Potápěčství Svazek: 9 Strana: 0243
Potápěčství, n. Nár. list. 1897. č. 200.

240425   Potápěčství Svazek: 10 Strana: 0286
Potápěčství, n. Vz Ott. XX. 323.

240426   Potápěnec Svazek: 2 Strana: 0812
Potápěnec, nce, m., ve vinař., der Ver- gruber. Šk. P., keř (réva), který se z jedné čtvrti (oddělení) vinnice do druhé rozvodem přes cestu učiněným vede. Dle Čk. 186.

240427   Potápění, n Svazek: 2 Strana: 0812
Potápění, n., das Tauchen. — P., vedeni révy rozvodem z jedné čtvrti vinnice do druhé, das Senken. Dle Čk. 186.

240428   Potápěti Svazek: 2 Strana: 0812
Potápěti, vz Potopiti.

240429   Potápěti Svazek: 9 Strana: 0243
Potápěti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 343.

240430   Poťapiti Svazek: 7 Strana: 0381
Poťapiti. P-lo sa mu, ako slepej kure zrno. Rr. Sb, Mt. S. L 110.

240431   Poťapiti se Svazek: 2 Strana: 0812
Poťapiti se, il, ení, poštěstiti se, glücken. Koll.

240432   1. Potápka Svazek: 2 Strana: 0812
1. Potápka, y, f., jméno některých vod- ních ptáků. Mergus, der Taucher, die Tauch- ente. Zvl. křehař, roháč, mergus merganser, die Tauchergans. Mergus serrator, die Taucher- säge. — P., mergulus, das Duckentel. Us. — Urinatrix, die Tauchente. — Colymbus, das Taucherhuhn. — P. chocholatá, colymbus cristatus, der Haubentaucher. Bern. — P., fulica recentiorum, der Pfaffe. D. — P., lyska, fulica atra, das Blasshuhn. D. Vz Frč. 343., KP. III. 384., Schd. II. 472.

240433   2. Potápka Svazek: 2 Strana: 0813
2. Potápka, y, f., potápěcí opruže, die Senkfaschine Šp.

240434   Potápka Svazek: 7 Strana: 0381
Potápka. Cf. Hlb. I. 25., 38., 124., 182., 218., 231., II. 6., 11. Je po nemoci jako p. (slabý, sa potácející). U Kr. Hrad. Kšť — P-ky = nohavice (v zlodějské řeči). Šd.

240435   Potápka Svazek: 7 Strana: 1364
Potápka, y, f. Cf. Patonožka, Skrývačka (dod.).

240436   Potápka Svazek: 8 Strana: 0303
Potápka v koželuž., Einstossstecken, m. Sterz. I. 780.

240437   Potápka Svazek: 9 Strana: 0243
Potápka malá = roháč malý, roháček, po- tápice malá, skrývačka, pokrývačka, potopka, patonožka. Sír. IV. 129.

240438   Potápka Svazek: 10 Strana: 0286
Potápka, y, f. = tajná skrýš. V zlodě. mluvě. Čes. 1. XI. 141. — P-ky, colym- bidae, vodní ptáci. Vz Ott. XX. 324.

240439   Poťapkati Svazek: 2 Strana: 0813
Poťapkati, poťapkávati, popleskati, po- hladiti, mit der Hand klopfen, streicheln. Na Slov. a na Mor. Bern. — koho čím. Poťapkaj vás pán Bůh starú gracú (motykou; žertovně). Na mor. Zlínsku. Brt. — P., trochu či poněkud ťapkati, cvaňhati, pat- scheln. — abs. Podívej se jen na něho, jak poťapkává. Us. na mor. Drahansku. Hý.

240440   Poťapkati Svazek: 7 Strana: 0381
Poťapkati. Král ho po pleci p-ká. Sldk.

240441   Poťapkati Svazek: 8 Strana: 0303
Poťapkati. Božec nadojí si ze štrycha na dlaň a p-ká tím krávu po křížoch. Val. Vck. Val. I. 117.

240442   Poťapkati Svazek: 9 Strana: 0243
Poťapkati = popleskati. Koho po hlavě. Val. Čes. 1. X. 39.

240443   Potápkovitý Svazek: 9 Strana: 0243
Potápkovitý. P-ví ptáci, colymbidae, Taucher. Vz Šír. IV. 129.

240444   Potáplice Svazek: 2 Strana: 0813
Potáplice, colymbidae, čeleď ptáků z řádu plavců (natatores), die Taucher. Vz S. N. P. severní, colymbus arcticus, lední, c. gla- cialis, p. malá, c. septemtrionalis. Frč. 342. P. čubatá, c. cristatus, p. ušatá, c. auritus, p. menší, c. minor, p. Uriášová, c. Uriae, p. černá, c. grylle. Šm.

240445   Potáplice Svazek: 7 Strana: 0381
Potáplice krabová. Vega I. 61.

240446   Potáplice Svazek: 7 Strana: 1364
Potáplice. Ct. Brm. II. 3. 640. nu., Mách 12.

240447   Potáplice Svazek: 9 Strana: 0243
Potáplice, e, f., vz předcház. Potápka.

240448   Potáplice Svazek: 10 Strana: 0286
Potáplice, ptáci. Sr. Ott. XX. 324.

240449   Potápníci Svazek: 10 Strana: 0286
Potápníci, brouci, Sr. Ott. XX. 324.

240450   Potápník Svazek: 2 Strana: 0813
Potápník, a, m., dytiscus, der Tauch- käfer, brouk vodní. P. vroubený, d. margi- natus. Frč. 190. — P., válec, obyč. dutý, který zastupuje písť. Vz Prm. 1878. č. 5.

240451   Potápník Svazek: 7 Strana: 0381
Potápník, a, m , dyticus. Cf. Šír. II. 62., Kk. Br. 52., 60., 61., Brm. IV. 54., Hlb. II. 227. — P., u, m. = válec atd.

240452   Potápník Svazek: 8 Strana: 0571
Potápník, a, m., dytiscus, brouk. P. obrou- bený, d. marginalis, opásaný, circumcinctus, plochoštítý, circumflexus, podlouhlý, confor- mis, prostřední, dimidiatus, široký, latissimus; tečkovaný, punctulatus. Vz Klim. 83., 103., 106.

240453   Potápníkový Svazek: 7 Strana: 0381
Potápníkový. P. pumpa, die Plunger- pumpe. Zpr. arch. VIII. 103., IX. 125.

240454   Potápný Svazek: 7 Strana: 0381
Potápný. Čočka p., Immersionslinse. Exc.

240455   Potarančic Svazek: 9 Strana: 0243
Potarančic = pohmožditi. Slez. Lor. 77.

240456   Potáraný Svazek: 8 Strana: 0303
Potáraný. On je nie p. čeľadník; Ak je i p-ný, predsa sa napraví. Phľd. XII. 667., 688.

240457   Potarasiti Svazek: 2 Strana: 0813
Potarasiti, il, en, ení, potarasovati, ein wenig terassiren. Ros.

240458   Potárati Svazek: 2 Strana: 0813
Potárati, pohovořiti, plaudern. Slov. Bern.

240459   Potarmarčí Svazek: 8 Strana: 0303
Potarmarčí, n. = frejunk. Dml. List. 23.

240460   Potarmarčiti Svazek: 2 Strana: 0813
Potarmarčiti, il, eni, ein wenig trödeln. Ros.

240461   Potarmat Svazek: 7 Strana: 0381
Potarmat, verwirren. Slov. Loos.

240462   Poťaršenie Svazek: 10 Strana: 0653
Poťaršenie, n. = potížení, těžkost'. Gas. mus. VI. 4.

240463   Potasiti Svazek: 2 Strana: 0813
Potasiti, il, en, ení, pobrati, schrábnouti, schnippen, stehlen. — co. Ros. — P., vz Tasiti.

240464   Potaš Svazek: 2 Strana: 0813
Potaš, e, m., z něm. Potasche, draslo, sůl louhová, salajka. Nz. Vz Draslo, Salajka, Šfk. 145.

240465   Potaš Svazek: 7 Strana: 0381
Potaš. Cf. Schd. I. 321.

240466   Potašárna Svazek: 10 Strana: 0286
Potašárna (flusáma), y, f. = továrna na vyrábění potaše. Vz KP. X. 103.

240467   Potaškařiti Svazek: 2 Strana: 0813
Potaškařiti, il, ení, ein wenig o. fort treiben. Ros.

240468   Potašový Svazek: 7 Strana: 0381
Potašový, Potaschen-. P. roztok, lázeň, louh. Šp.

240469   Potatilec Svazek: 10 Strana: 0286
Potatilec, lee, m. = hoch po tátovi zdařilý. Hlk. VIL 5. Sr. násl.

240470   Potatilosť Svazek: 2 Strana: 0813
Potatilosť, i, f., zdařilost po otci, die Nachgerathung dem Vater. Jg.

240471   Potatilý Svazek: 2 Strana: 0813
Potatilý, po otci zdařilý, dem Vater nach- gerathen. P. syn. Sych.

240472   Potatiti se Svazek: 2 Strana: 0813
Potatiti se, il, téní; po otci se zdařiti, dem Vater nachgerathen. D., V. Nepotatil se. Vz Podobnosť. Č. M. 632.

240473   Potatiti se do Svazek: 10 Strana: 0286
Potatiti se do povah. Charakterseiten- züge des Vaters annehmen. Pal. II. 2. 5.

240474   Potatmě Svazek: 2 Strana: 0813
Potatmě (tať = zloděj) = tajně, heim- lich. Na Slov. Leška. Vz Potajmo.

240475   Potatme Svazek: 8 Strana: 0303
Potatme = tajné. Phľd. XII. 722.

240476   Potaz Svazek: 2 Strana: 0813
Potaz, u, m., potázání, dotaz, otázka, po- ptávání, rada společná. Jg., Kat. 213., 1146.; Vš. 75.—78. Das Berathen, der Berathschlag, Rath, die Frage, Umfrage, Votirung, Bespre- chung. P., sestoupení soudců k poradě o ná- lezu. Kn. dr. 139. P. v strč. soudnictví tajná porada, v které soudcové uváživše řeči a důvody obou stran o konečný nález uho- dili. Vz S. N. Jíti, sestoupiti se, sjíti se, vjíti v p.; míti p. (raditi se). Jg. Na ten křik soudcové v p. se sestoupili. V. Domyslný (astutus) všecko učiní s p-zem (consilio). BO. Ktož činí s p-zem (cum consilio), činí s múdrostí. BO. Mnoho s myslí svú i s věr- nými svými přejměv vážných p-zův usta- noví. Troj., Výb. II. 89. Mínění rozličná, ježto se udají při p-zu, bei der Berathschla- gung ausgefallene Meinungen. J. tr. Ty věci všecky do p-zu vzaty. Žer. Záp. II. 15. A ob- novováni návrhové, již před Táborem v p. bráni. Pal. III. 2. 435. Byl o to p. Žer. Záp. II. 57. Páni p. o to vzíti ráčili. Tov. 47. Mluviti z p-zu jiných pánův. V. Jsou nyní v potazu (hlasují). Ros. Sestoupiti se do p-zu. Ros. Je toho s p.; p. klásti. Šm. V p. něco vzíti, Bart. 1. 17.; 1. 34., Tov. 72 ; v p-zu něco míti (raditi se o něčem). J. tr. Bez potazu = bez rozmyslu, Hned. Výb. I. 213. Stavové vešedše v p. dali od sebe ozná- miti toto. Skl. 67. Pán v p. s nimi (učedl- níky) vchází. Tudy mohl Jan náležitě oko- ličnosti p-zů s Pánem činěných vylíčiti. Sš. J. 275. P. vznésti na zákoníky. Sš. Mt. 37. (Hý.). V panský p. na soudě nemá jíti ani žádný úředník bez přivolání; Nejvyšší sudí v p-zu soudném nebývá; Také jest p. zem- ský, že králova milosť má sáhnouti na zhúbce zemského aneb zloděje; Přietel po meči má ot sirotka před pány štít vzíti a též vésti, jestli třeba, pány v potaz vezma. O. z D. A pak jsme se naposledy, byvše tři hodiny v p-zu, rozstoupili. Žer. fol. 17. A přísežní usúdi s p-zem, že den i hodina jsú hodné k seděni na soudě. CJB. 381. S někým p. míti o něco (im Einvernehmen sein); vzíti o něco p.; po vzatém o tom p-zu. Er. Strana může za p. prositi; skrze p-zu žádání již k soudu přistúpil; kmetové sami podlé určení sudího p-zem po pánech choditi a Hlasy jich sbí- rati mohli, Pr. V tom p-zu jest taková taj- nosť, takové mlčení, že žádný z lidí kromě těch samých, ktož jsú v p-zu, neví, co jest kto mluvil. Vš. Jak se p. děl, o tom vz Pr. 1869. str. 636, 743. — P., die Beratschla- gung der Partei mit den ihr beigegebenen Rechtshelfern. Abychom měli polovici pá- nov k své radě a ku p-zu, aby s námi mohli odstúpiti. Arch. II. 81. — P. míti, Audienz haben. Bart. 4. 15. — P., nález, úsudek, der Rechtsspruch, Ausspruch. Vynésti p.; p. v radě vynésti. V., Nál. 157. Oldřich ze Hradce panský potaz vynesl: Jestliže by kdo druhého nařekl chlapstvem ... O. z D. A kdyžby panský p. a vládycký vynášen býti měl, tehdy k vynášení p-zu nejvyšší sudí má kázati vstáti dvěma z pánův a je- dnomu z vládyk; a tak ti tři spolu, kteří povoláni budú, panský a vládycký p. vy- nésti mají. Vl. zř. 12., Zř. F. I. A. X. 2.

240477   Potaz Svazek: 7 Strana: 0381
Potaz. Cf. List. fil. IX. 305., XVII. 351. Vzíti někoho na potaz = vyslýchati ho; domlouvati mu. Us. O čemž pochybuješ, toho nečiň bez p-zu. Výb. II. 937. Zlý jste byli p. vzěli; Švec beze všeho p-za (roz- myslu) ženě věrdunk dáti káza. Hr. rk. 147., 373. O p. cf. Vš. 36., 69., 77., 465. O p. panském. Výb. I. 1000. nn., Vš. 75., Zř. zem. 469., 696.

240478   Potaz Svazek: 8 Strana: 0303
Potaz, u, m. = řada, pořádek. Vč?l je na mně p. Prostěj. Brt. D. II. 369.

240479   Potázání Svazek: 2 Strana: 0813
Potázání, n., das Fragen, die Umfrage, Berathschlagung. Rozk. P. učiniti. Kat. 213.

240480   Potázaný Svazek: 2 Strana: 0813
Potázaný; -án, a, o, befragt, angefragt.

240481   Potazatel Svazek: 2 Strana: 0813
Potazatel, vz Potazovatel.

240482   Potázati Svazek: 2 Strana: 0813
Potázati, potáži (zastr. potíži, potěži); potazovati. — P. = poptati, fragen, nachfra- gen; radu k vynesení soudu svolati, Gericht halten; v radě přímluvy sbírati, potaz míti, umfragen, Stimmen sammeln; se, vz dole. Jg. — koho. Věštcóv p. BO. — čeho na koho. Když sě silně Albrecht v říšiu uváza, na českého krále práva potáza (právně ho vinil, soud proti němu zarazil. Jg.). Dal. 159. — čeho na kom. Vlasta se v zemiu uváza, na dievkách práva potáza (o právo potaz vzala). Dal. 26. Když sobě ten div ukázachu, na Přemyslu potázachu. Dal. 13. (VI. 2.). — se = ptáti se, nachfragen, um- fragen; poraditi se, sich berathen, berath- schlagen. Jg. -- se koho (za co). Nepřeji, by se ho Bůh potázal za tu křivdu, kterou mi učinil (= zlým ho navštívil). Us. Dch. Dobrého se potázal (= dobrého měl rádce). Vz Štěstí. Č. — se (oč) s kom. Háj. Potá- zal se s dobrou, se zlou (radou). Vz Štěstí. Č. S kterým raráškem jsi se potázal ? Sych. Páni se také p-li o práva duchovní. O. z D. Když sě s múdřejšími Kojata potáza. Dal. 84. (49. !).). Proč se s námi nepotázal? Us. P. se s kým oč. Alx. 1102. S ním se o to po- tázali, jestliže . . . Půh. I. 267, II. 82. P. se s posly. BO. — s adv. Ach, kak sě zle po- tázachu. Dal. k. 34. 24.

240483   Potázati koho Svazek: 7 Strana: 0381
Potázati koho. Jakž ho po prvé po- tieži. Rožm. 41. — se. Stařejší se potá- zavše . . . Alx. — NB. Tč. 149.

240484   Potazník Svazek: 10 Strana: 0653
Potazník, a, m. = kdo se stran něčeho v obci se sousedy potazoval. Vz Brt. Sl.

240485   Potazný Svazek: 7 Strana: 0381
Potazný, ého, m. = vyslaný od obce, aby jejím jménem půdmistra a úřad (obecní) o něco požádal nebo na něco se otázal. Hrb. Obr. 239.

240486   Potazování Svazek: 2 Strana: 0814
Potazování, n., vz Potázání.

240487   Potazovať Svazek: 8 Strana: 0303
Potazovať = jakékoli požitky zdarma a bez úmyslu navracování rád přijímati. Phľd. 1894. 63.

240488   Potazovatel, potazatel Svazek: 2 Strana: 0814
Potazovatel, potazatel, e, m., der Um- frager, Stimmensammler. Ros.

240489   Poťaž, e Svazek: 7 Strana: 0381
Poťaž, e, f., die Beschwerde, Last. Vz Potíž. Slov. Bern.

240490   Potažené Svazek: 2 Strana: 0814
Potažené, potahmo, bezugsweise. Sedl. — P., protaženě, gedehnt. Staří sud místo soud psali, avšak to u u nich dlouhé a p. vyslo- vováno bylo. Proch.

240491   Potažení Svazek: 2 Strana: 0814
Potažení, n., potáhnutí, das Beziehen. P. strun. D. Vz Potah.

240492   Potaženosť Svazek: 2 Strana: 0814
Potaženosť, i, f., das Beziehen, der Bezug.

240493   Potažený Svazek: 2 Strana: 0814
Potažený; -en, a, o, überzogen, bezogen. — čím. Vz Hovořiti čím.

240494   Potažený čím Svazek: 7 Strana: 0381
Potažený čím: kovem, mědí. Lpř. Le- noška koží p-ná. Šml. Obloha jest oblaky p-ná. Stč. Z. 606.

240495   Potažitě Svazek: 2 Strana: 0814
Potažitě, beziehungsweise. Dch.

240496   Potažitosť Svazek: 2 Strana: 0814
Potažitosť, i, f., nové, vztah, zření, der Bezug, die Relation. Jg.

240497   Potažitý Svazek: 2 Strana: 0814
Potažitý = potažný, relativ. P. čas. Sš. L. 104. — P., potažní, Zug-. P. robota. Dch.

240498   Potažitý Svazek: 7 Strana: 0381
Potažitý kopec = zvolna se zvedající, ne příkrý. Na Vyzov. Wrch.

240499   Potažmo Svazek: 2 Strana: 0814
Potažmo, vz Potahmo.

240500   Potažně Svazek: 7 Strana: 0381
Potažně = relativně. Šim. 150.

240501   Potažní Svazek: 2 Strana: 0814
Potažní, s potahem. P. robota, der Spann- dienst. D.

240502   Potažnice Svazek: 2 Strana: 0814
Potažnice, e, f., která má potah, die Anspännerin. Plk.

240503   Potažnice Svazek: 7 Strana: 0381
Potažnice, eine Art Quecke. Hk.

240504   Potažník Svazek: 2 Strana: 0814
Potažník, a, m., kdo s potahem pracuje, der Anspänner.

240505   Potažník Svazek: 9 Strana: 0243
Potažník, a, m. Fisch. Hosp. 428, Adám. 6.

240506   Potažnosť Svazek: 2 Strana: 0814
Potažnosť, i, f. = potažitost.

240507   Potažný Svazek: 2 Strana: 0814
Potažný, relativní, vztažný, relativ. P. tíže, tíže bezpotažná. Sedl. Mluví Pán o ne- vědomí Samaritanů p-ném. Sš. J. 70. — P., P.,potahu náležitý, Bezug-. P. nářadí. Koubl.

240508   Potažný Svazek: 7 Strana: 0381
Potažný. P. teplo. Šf. Poč. 15.

240509   Potbati Svazek: 2 Strana: 0814
Potbati, zastr., vz Podbati.

240510   Potčení Svazek: 7 Strana: 0381
Potčení, n. Nedaj v p. nohy mé. Ž. wit. 120. 3. Dle Gb. chybně za lat. in commo- tionem.

240511   Potčený Svazek: 2 Strana: 0814
Potčený; — en, a, o, angestossen, ange- steckt. Vz Potknouti.

240512   Potčený Svazek: 7 Strana: 0381
Potčený = nastrčený, přidělaný. Sv. ruk. Al. 1473.

240513   Potčivý Svazek: 2 Strana: 0814
Potčivý, který se snadno potlcne, der gern anstösst, stolpert. P. kůň. Ps. ms.

240514   Poté Svazek: 2 Strana: 0814
Poté = po té, post hanc. — P., potom, darauf. A po té odešli do svých hospod. Len. 348. — Již je po té (veta). Jg.

240515   Pote Svazek: 10 Strana: 0286
Pote = pojďte (jíti). Val. Brt. D. I. 349.

240516   Potebnice Svazek: 2 Strana: 0814
Potebnice, e, f., lépe: potnice, die Schwitz- stube. Vus.

240517   Potebnice Svazek: 7 Strana: 0381
Potebnice Ros.

240518   Potec Svazek: 8 Strana: 0303
Potec, tce, m.j Capronsäure, f. Am. Orb. 69. Od ,poť.

240519   Potéci Svazek: 2 Strana: 0814
Potéci, poteku, tekl, čení, potékati = bě- žeti, fliessen, laufen. — abs. Jdětež po mého koně vodu, kamožť jedno on poteče. Dal. 11. (4. 38.). — po kom. Papež v kostel uteče, kněz Bračislav po něm poteče (běžel). Dal. 107. — kudy. Podlé té řeky kůň poteče. Dal. — Jg.

240520   Potéci. — proti komu Svazek: 7 Strana: 0381
Potéci. — proti komu. Štilfrid proti němu poteče. Výb. II. 45. — k čemu. A kdýž k šturmu potekú. Alx. V. v. 460. (HP. 12.). — s kým kam. Jáť tam k ní poteku (půjdu) s tebú. Ezp. 1328. 471

240521   Poteč Svazek: 2 Strana: 0814
Poteč, e, m., Potetsch, ves u Klobouk na Mor. PL.

240522   Poteč Svazek: 8 Strana: 0303
Poteč, tče, m., houba, vz Modrák (3. dod.).

240523   Poteče, pl Svazek: 7 Strana: 0382
Poteče, pl., f. = semeno z rostl.: malva rotundifolia. Vz Pagačica. U Bzence. Šd. — P. = peteče (nemoc). Na již. Mor. Šd.

240524   Poteček Svazek: 7 Strana: 0382
Poteček, čka, m. = kmotříček, křestní- ček. Slez. Šd. Vz Potek.

240525   Potegrafie Svazek: 9 Strana: 0243
Potegrafie m. fotografie. Dšk. Vok. 45.

240526   Potěh Svazek: 2 Strana: 0814
Potěh, u, m., řemen, kterým švec obuv přidržuje, když šije. P., koř. tęg (tiah); sr. stsl. vbtągb, tęžese = lorum, rus. potjagb (řemen). Mkl. B. 37., 38. (Hý.). Der Spannrie- men. Vzíti na někoho p.; p-hem koho pře- táhnouti, p-hem dostati. Us. Hý. Potěhem někoho mrskati, bíti. Mistr p. = švec. Hý. — P.,ohybač bednářský, die Krummbeuge. Us.

240527   Potěh Svazek: 7 Strana: 0382
Potěh. Cf. List. fil. 1890. 351. (Mz.).

240528   Potěhač Svazek: 7 Strana: 1364
Potěhač, e, m., runcia, zastr. Bhm. Pršp. 94. 85.: potěhačka, deruncia.

240529   Potěhačka Svazek: 10 Strana: 0287
Potěhačka, y, f, Vz Potěhač v VII. 1364.

240530   Potěhník Svazek: 7 Strana: 0382
Potěhník Alois. Pyp. K II. 197.

240531   Potěhník Svazek: 10 Strana: 0287
Potěhník Alois, far. a spis., 1829. až 1898. Vz Ott. XX. 325 V seznamu Spring- rově: Potěhlík.

240532   Potěhu Svazek: 2 Strana: 0814
Potěhu, zastr. = potáhnu.

240533   Potěhy Svazek: 2 Strana: 0814
Potěhy, dle Dolany, Potiech, ves u Čá- slavi. PL.

240534   Potěcha Svazek: 2 Strana: 0814
Potěcha, y, f., potěšení, útěcha, der Trost. Tys má p. Us. Ze slov Páně pro duše po- korné věčná p. plyne; Pán apoštolům i o po- těchách ducha sv. mluvil; Jest to nevý- slovná p., že obracejíc oči na kříž můžeme říci; Neblah člověk, kdo se p-chy té zba- vuje. Sš. J. 51., 249., 32. P. se více rozmáhá a podnáší. Sš. II. 275.

240535   Potěcha Svazek: 7 Strana: 0382
Potěcha. Duchovní p. Mour. Pro něčí p-chu něco učiniti. Mus. Bylo mu to v ne- štěstí p-chou. Us. Pdl. Oženil se k otcově p še. Prss. Cf. Sl. ps. 112. nn.

240536   Potéj Svazek: 8 Strana: 0571
Potéj = potom. Svojanov. Ces. 1. V. 185.

240537   Potejmu Svazek: 7 Strana: 0382
Potejmu, vz Potajmu.

240538   Potek Svazek: 7 Strana: 0382
Potek, tka, n.= kmotr. Laš. Škd., Wrch. Cf. Poteček.

240539   Potek Svazek: 7 Strana: 1364
Potek, m., amitarius, zastr. Rozk.

240540   Potek Svazek: 8 Strana: 0303
Potek = potok. Stankovce. Phľd. 1895. 496.

240541   Potěkati Svazek: 7 Strana: 0382
Potěkati, vz Těkati. V zimě mohlo si oko p. po šíré rovině. Šml. I. 55.

240542   Potěkati, potěkávati Svazek: 2 Strana: 0814
Potěkati, potěkávati, po málu téci, ein wenig fliessen. — abs. Ten sud potěkává. Ros.

240543   Poteklý Svazek: 7 Strana: 0382
Poteklý, dyscolus, nevrlý, mrzutý. Pod- dáni buďte pánóm netoliko dobrým a střed- mým (modestis), ale také i p-klým. ZN.

240544   Potel Svazek: 2 Strana: 0814
Potel, so weit, so lang. Až p., dále ani kroku. Na Ostrav. Tč.

240545   Potel Svazek: 9 Strana: 0243
Potel, potela = potud. Slez. Lor. 77.

240546   Potěľatný Svazek: 7 Strana: 0382
Potěľatný = po teleti. P. kráva. Vz Poteletný. Slez. Šd., Brt. D. 253.

240547   Potělesný Svazek: 7 Strana: 0382
Potělesný, körperlich. Šm.

240548   Poteletný Svazek: 7 Strana: 0382
Poteletný. P. kráva = po otelení. Vz Potěľatný (dod.). Slez. Šd.

240549   Poteliti se Svazek: 2 Strana: 0814
Poteliti se, il, ení, kalben. Všecky krávy se už potelily. D.

240550   Potělný Svazek: 2 Strana: 0814
Potělný, po těle jsoucí, auf dem Körper befindlich. Ptáci mají plíce s měchy vzduš- nými p-nými spojené. Krok.

240551   Potem Svazek: 2 Strana: 0814
Potem, potom. Na Mor. Brt.

240552   Potem Svazek: 7 Strana: 0382
Potem. Brt. D. 175. Nesmí hned skokem, aby bylo p. Us. Brt.

240553   Potem Svazek: 10 Strana: 0287
Potem = potom. AI se p. tobě hůře ne- stane. Ev. víd. Joh. 5. 14.

240554   Potem. A p. v Svazek: 9 Strana: 0243
Potem. A p. v pátek vyjel král. Dač. I. 327.

240555   Potemá Svazek: 7 Strana: 0382
Potemá = potom. U Klobouk na Mor. Brt. D. 175.

240556   Potemáj Svazek: 8 Strana: 0303
Potemáj = potom. Slov. Nár. list. 1896. č. 12. feuiil., Phľd. 1896.

240557   Potemák Svazek: 7 Strana: 0382
Potemák = potom. Vz Potomák. V Pod- luží. Brt.

240558   Potemně Svazek: 7 Strana: 0382
Potemně, dunkel, undeutlich. Pal. Rdh. I. 377.

240559   Potemnělec Svazek: 2 Strana: 0814
Potemnělec, lce, m., der Obskurant. Šm.

240560   Potemnělý Svazek: 2 Strana: 0814
Potemnělý, etwas dunkel. Šm.

240561   Potemněti Svazek: 2 Strana: 0814
Potemněti, ěl, ění, finster werden, sich verfinstern. — komu čím. Žalostí potemnělo mu čelo. Čes. Vč.

240562   Potemněti Svazek: 7 Strana: 0382
Potemněti. Jrsk., Č. Kn. š. 75. — čím. Bolestí by tvé líce p-lo (pomračilo se). Č. Kn. s. 81.

240563   Potemníci Svazek: 10 Strana: 0287
Potemníci, tenebrionidae, brouci. Vz Ott. XX. 326.

240564   Potemník Svazek: 2 Strana: 0814
Potemník, a, m.., brouk moučný, tenebris molitor, der Mehlkäfer. S.N., Schd. II. 509., Frč. 185.

240565   Potemník Svazek: 7 Strana: 0382
Potemník má se pro svou temnou barvu za věštce smrti nebo neštěstí. Kšť. Cf. Kk. Br. 250., Šír II 62., KP. V. 552.

240566   Potemník Svazek: 9 Strana: 0243
Potemník, a, m. P-ci, tenebrionidae, brouci. Klim. 485. Potemník, tenebrio. P. černonohý, t. picipes, moučný, molitor, tmavý, obscurus. Klim. 493.

240567   Potemnistý Svazek: 7 Strana: 0382
Potemnistý = potemný. Slov. P. pieseň. Phľd. II. 271.

240568   Potemniti Svazek: 2 Strana: 0814
Potemniti, il, ěn, ění, verdüstern. Šm.

240569   Potemnosť Svazek: 9 Strana: 0243
Potemnosť, i, f. Kdo chodí v p-stech neb po tmě. Praž. evang. 12. 35.

240570   Potemný Svazek: 2 Strana: 0814
Potemný, was im Finstern geschieht, ist.

240571   Potemy Svazek: 7 Strana: 0382
Potemy = potom. V Opav. Brt. D. 175.

240572   Potence Svazek: 2 Strana: 0814
Potence, e, f, z lat. potentia, moc; 2) v mathem. stupeň, mocnosť, mocnota, die Potenz. — Potenciand, u, m., mocněnec, základní číslo mocnosti. — Potenciator, u, m., udavatel n. vykladatel mocnosti, udavatel stupně mocnosti, mocnitel, exponent. — Po- tencovati, mocniti, zmocniti, umocniti, po- výšiti na mocnost, potenziren. Rk. Vz Mo- cnosť, Mocněnec, Mocnitěl, Mocniti.

240573   Potence Svazek: 7 Strana: 0382
Potence činná, intelligibilní, trpná. Hlv.

240574   Potence Svazek: 10 Strana: 0287
Potence, e, f., z lat. Finanční p. (možnosť, síla). Nár. list. 1905. 84. 25.

240575   Potencial Svazek: 7 Strana: 0382
Potencial, u, m. Čs. math. X. 217.

240576   Potencial Svazek: 10 Strana: 0287
Potencial, u, m. P. ve fysice silový, urychlený, Vz Ott. XX. 327.

240577   Potencialní Svazek: 7 Strana: 0382
Potencialní energie (hmoty), ZČ. I. 6., 254, SP. II. 81., úkon. SP. II. 71., 87.

240578   Potenčiti Svazek: 2 Strana: 0814
Potenčiti, il, en, ení, potenčovati, ein wenig verdünnen. Ros. — co čím. Us.

240579   Potění Svazek: 2 Strana: 0814
Potění, n. = pocení, das Schwitzen. Slov.

240580   Potení Svazek: 8 Strana: 0303
Potení, n. = podsíní. 1724. Pras. Řem. 47. Cf. Potinka,

240581   Potenmistr Svazek: 7 Strana: 0382
Potenmistr, a, m. = dozorce listonošů v 16. stol. Vz Wtr. Obr. 687.

240582   Potenmistr Svazek: 7 Strana: 1364
Potenmistr, Bothenmeister, dozorce nad městskými posly, přísežný a konšelům pod- daný. Wtr. Obr. I. 687.

240583   Potenštein, Potštein Svazek: 2 Strana: 0814
Potenštein, Potštein, a, m., hrad a) u Žin- kova v Plzeňsku, b) v Hradecku, c) P. mladý, původní název hradu Rábí. Vz S. N., Tk. I. 621., IV. 737., II. 99., III. 171., Tf. 7.

240584   Potenštein, vz Svazek: 7 Strana: 0382
Potenštein, vz Potštein, Potštýn.

240585   Potentat Svazek: 2 Strana: 0814
Potentat, potentát, a, m., z lat., mocnář, vladař zvl. svrchovaný (císař, král atd.). Br., S. N. Der Beherrscher, Machthaber. U Slav- kova bili se (svedli bitvu) tři p-ti. Us. Hý.

240586   Potentat Svazek: 7 Strana: 0382
Potentat = podivín. Us. Kšť.

240587   Potentát Svazek: 8 Strana: 0303
Potentát. Dle Bl. Gr. 231. slovo v plur. řídké, v sing, novum, inusitatum; doporučuje vrchnosť.

240588   Potentatství Svazek: 2 Strana: 0814
Potentatství, potentátství, n., vladařství, die Macht. Lom.

240589   Potential Svazek: 8 Strana: 0303
Potential. Elektrický p. Vz KP. VIII. 44.

240590   Potentotiti Svazek: 2 Strana: 0814
Potentotiti, irgendwie ausführen. — co. Musíme to nějak p. Na Ostrov. Tč.

240591   Potěnúť Svazek: 7 Strana: 0382
Potěnúť = potopiti se, untersinken. Slov. Bern.

240592   Potenziren Svazek: 2 Strana: 0814
Potenziren, něm. z lat., mocniti, Stč., na mocnosť povýšiti, uvésti. Rk. Vz Poten- covati.

240593   Potepati Svazek: 2 Strana: 0814
Potepati, potepám a potepu, pobiti, po- tlouci, schlagen, erschlagen. — koho čím: palcátem. Pís. br. P. koho (jazykem) = po- mluviti. Us. Hý. — P., ke škodě přivésti, přemoci, bemeistern. Jg.

240594   Potěpati Svazek: 2 Strana: 0814
Potěpati, ein Zeit lang tragen. — co, čeho proč. Ať by i jiní toho břemene na svu pleci pro obecné dobré potiepali. Troj. 19. 3.

240595   Potěpiti Svazek: 10 Strana: 0287
Potěpiti. Já jsem učinil a já p-ním, ego feci et ego feram. Pror. ol. 37a 1. Isa. 46. 4.

240596   Potěpkati Svazek: 7 Strana: 0382
Potěpkati, potěpkávati = poklepati. Sta- řenka ho p-vala po tváři. Kal. Ústřed. mat. II. 1886. 135.

240597   Potepl Svazek: 7 Strana: 0382
Potepl, a, m, mlýn a myslivna u Unoště.

240598   Potěpta, y Svazek: 2 Strana: 0814
Potěpta, y, m. a f., potěpto, a, m., zastr., poberto, ein Mauser, Schnipfer. Dh. 142.

240599   Potěr Svazek: 2 Strana: 0815
Potěr, u, m., vajíčka rybí, der Leich; též drobné ryby, die Brut. P. kaprový. D., Šp. Nemáme co nasaditi, p. pošel. Sych. Jg.

240600   Potěr Svazek: 7 Strana: 0382
Potěr, u, m. = neplecha, neřád. Ve vých. Čech. Všk. — P. ryb. Cf. Mkl. Etym. 352., List. fil. 1890. 352.

240601   Potěr Svazek: 10 Strana: 0287
Potěr, e, f. Žabí p. = žabí peřina, ž. vajíčka. Hauer. 14.

240602   Potěrací Svazek: 10 Strana: 0287
Potěrací stroj při předení bavlny, Schlag- maschine. Ott. XX. 599., 329.

240603   Potěrač Svazek: 2 Strana: 0815
Potěrač, e, m. = potěratel.

240604   Potěračka Svazek: 2 Strana: 0815
Potěračka, y, f., na mor. Zlínsku: pa- tírka, na Hané: potírka, Brt., = mědlice. Vz Potíračka.

240605   Potěradlo Svazek: 7 Strana: 0382
Potěradlo, a, n. = mazání na vdolky, na koláče (mák, povidla, tvaroh atd.). Val. Brt. L. N. I. 206. — P. = potírka. NA. IV. 90.

240606   Potěrák Svazek: 7 Strana: 0382
Potěrák, a, m. = jikrnač, der Samen- fisch. Sl. les.

240607   Potěrání Svazek: 10 Strana: 0287
Potěrání bavlny, když se přede. Ott. XX. 597.

240608   Potěratel Svazek: 2 Strana: 0815
Potěratel, e, m., der Anstreicher. — P., hubitel, der Vertilger. P. hada. Kom.

240609   Potěratelka, y, potěratelkyně Svazek: 2 Strana: 0815
Potěratelka, y, potěratelkyně, ě, f., die Anstreicherin, Vertilgerin. Jg.

240610   Poteraz Svazek: 7 Strana: 0382
Poteraz = posud. Slov. Phľd. VI. 271., Čkžk. I. 3., 90.

240611   Potěrek Svazek: 2 Strana: 0815
Potěrek, rku, m., potření, der Anstrich. P. vyschl. Techn.

240612   Potěrka Svazek: 2 Strana: 0815
Potěrka, y, f., perla růžence; p-ky, růže- nec, der Rosenkranz. Na Ostrav. Tč. Cf. Pateř.

240613   Potěrka Svazek: 8 Strana: 0303
Potěrka na len = mědlice. Opav. Čes. 1. V. 132.

240614   Poterna Svazek: 2 Strana: 0815
Poterna, y, f., výpadní brána, die Po- tenie, das Ausfallsthor. Bur.

240615   Potěrní Svazek: 2 Strana: 0815
Potěrní, Leich-, Brut-, vz Potěr. P. ryb- ník. Us.

240616   Potěrník Svazek: 2 Strana: 0815
Potěrník, a, m., kapr se potírající, trdel- ník (Šm.), der Streichkarpfen. Us.

240617   Potěrovati Svazek: 2 Strana: 0815
Potěrovati, vz Potříti.

240618   Potěřiti Svazek: 7 Strana: 0382
Potěřiti, persequi, verfolgen. Když my poběhnem a oni za námi potěřie. Bj., Josue 8. 7.

240619   Potesati Svazek: 2 Strana: 0815
Potesati, potesám a poteši; potesávati, ein wenig zimmern, hauen; do škody při- vésti, in Schaden bringen, eins versetzen, anhängen. Jg. —co, koho: Všecko potesali (posekali). Ros. Nepotesej někoho, sebe (ne- poraň sekerou). Jg. — koho kdy: ve hře, v koupi (do škody přivésti). Ros. — se čím: koupí (ošiditi se). Ros.

240620   Poteskniti Svazek: 2 Strana: 0815
Poteskniti, il, ění, ein wenig sich sehnen, bangen. Ros.

240621   Poteskniti Svazek: 8 Strana: 0303
Poteskniti. Čí proň duše p-la? Kolc. 27.

240622   Potěsný Svazek: 2 Strana: 0815
Potěsný, enge, beengend. Dch.

240623   Potestat Svazek: 2 Strana: 0815
Potestat, potestát, u, m., vladař, der Herrscher. Obeslal k sobě mnohé potestáty. Háj.

240624   Potestat v Svazek: 7 Strana: 0382
Potestat v čtvrtej vysosti. Sv. ruk. 38. v. 1006.

240625   Poteščiti sě Svazek: 2 Strana: 0815
Poteščiti sě, zastr. = vyvelebiti se. Jir.

240626   Potěščiti se Svazek: 7 Strana: 0382
Potěščiti se = vléci se. (Liška) potěšči sě s ním (se čbánem) ven z pústek. Hr. rk. 387.

240627   Potěšek Svazek: 7 Strana: 0382
Potěšek, šku, m. = potěšení. Hodila ho (vínek) na střešku k svojemu p-šku. Sš. P. 759.

240628   Potěšená Svazek: 10 Strana: 0287
Potěšená, é, f. Pro p-nou vám dokáži, že... Fr. Tomsa.

240629   Potěšeně Svazek: 2 Strana: 0815
Potěšeně, erfreulich. P. vypravuje (utě- šeně). Br.

240630   Potěšeně Svazek: 9 Strana: 0243
Potěšeně něčeho užívati, něco věřiti. Kom. Ohláš. 160., 63.

240631   Potěšení Svazek: 2 Strana: 0815
Potěšení, n., potěšeníčko, a, n., upo- kojení, utěšení mysli v zármutku, der Trost, die Tröstung, Beruhigung, Gemüthsruhe. V. P. nepřipustiti; ku p. býti. V. Bez p.; pří- čina k p.; p. míti, bráti. Us. Pramen p. D. Jest jakéž takéž p., když kdo má tovaryše svého trápení. Sych. P. se liší od útěchy. P. jest rozčilenosť mysli obyčejně na krátce trvající, která člověka i nezarmouceného po- jímá a ho spokojenějším činí. Útěcha užívá se o člověku smutném, když se ve své ža- losti něčeho dočká, což ho z trudných my- šlének na krátký n. delší čas vytrhuje; útěcha předpokládá bolesť, hoře, žalosť, zármutek. Ondrák. — P. očí = ambrožka, euphrasia, der Augentrost. V. — P., radost a veselí, die Lust, Freude, das Vergnügen. P. z ně- čeho míti. D., Nz. Míti na něčem, v něčem své p. D. P. někomu přinésti. V. Nejplnější p. Kom. Špatného p. na dítkách se docho- vala. Sych. Z bohatství nejde tak veliké p., jakož žalosť pochází z jeho potracení. Prov. Pro p. něco dělati. Činí nám to p. Dch. — P., milá. Mám já p., samo chodí za mnou. Anth. Brt. 73. Mé p., mein Lieb! Dch. Každý má své p., moje leží v černé zemi. Anth. Brt. 89., Sš. 294. Jedličko zelená, neopou- štěj chvojí, jak mě opustilo moje p. Sš. Ps.

240632   Potěšení Svazek: 7 Strana: 0382
Potěšení. Útěcha, p., radosť, veselosť, vytržení, rozkoš synonyma. Vz Mus. 1845. 551. Takové mu dav p. Pož. 2. — P. = radosť. P. sluchu, der Ohrenschmauss. Lpř. Sl. Načo som na svete narodzená, keď ne- mám žiadneho p-nia. Sl. spv. II. 42.— P.= milý. Chlapců je dosť, ale jen jedno p. Němc. Tam kde se prochází moje p. Sš. P. 200. Červené jabučko po zemi sa kúle, moje p. po světě se túle. Brt. P. 90. — P., rostlina. Cf. Rstp. 1154.

240633   Potěšený Svazek: 2 Strana: 0815
Potěšený; potěšen a, o, getröstet, erfreut. — z čeho. Jsem z toho p-šen, že se na pokání dáváte. Sych. — Br., Háj. — čím: dobrou zprávou. — P., potěšení dávající, freudenvoll, erfreulich. P. čas, novina. Ros. P. věc. Kom.

240634   Potěšený z čeho Svazek: 7 Strana: 0382
Potěšený z čeho. My sme z toho p-ni. Brt. P. 87. — nad čím. Velice jsem nad tím p-šen, že . . . Žer. L. III. 37. — P. = potěšný. Leč mrtvým ten zákon p-ný býti nemůže. Bart. 87.

240635   Potěšil Svazek: 7 Strana: 0382
Potěšil, a, Potěšílek, lka, m. = rybníky na Třeboňsku. BPr.

240636   Potěšilka Svazek: 7 Strana: 0382
Potěšilka, y, f., vulgo Klepanda, hosp. u Golč. Jeníkova; sam. u Haber. Cf. Mus. 1880. 197.

240637   Potěšilka Svazek: 9 Strana: 0243
Potěšilka, y, f., die Trösterin. — ?. = Ženský stydký úd. Kutnoh. archiv.

240638   Potěšitedlný Svazek: 7 Strana: 0382
Potěšitedlný příbytek. Výb. II. 1380.

240639   Potěšitel Svazek: 2 Strana: 0815
Potěšitel, e, m., der Tröster.

240640   Potěšitelkyně, ě, potěšitelka Svazek: 2 Strana: 0815
Potěšitelkyně, ě, potěšitelka, y, f., die Trösterin.

240641   Potěšitelně Svazek: 2 Strana: 0815
Potěšitelně, trostreich, freudig, ange- nehm. P. se mu všecko vede. V.

240642   Potěšitelník Svazek: 2 Strana: 0815
Potěšitelník, a, m., těšitel, der Tröster. Ros.

240643   Potěšitelnosť Svazek: 2 Strana: 0815
Potěšitelnosť, i, f., die Tröstlichkeit. D.

240644   Potěšitelný Svazek: 2 Strana: 0815
Potěšitelný, mohoucí potěšen býti, po- těšený, tröstbar, getröstet. Rač nás p-né a veselé učiniti. Pešín. — P., mohoucí potěšiti, trostreich, trostvoll, tröstlich, Trost-, er- freulich. P. slovo, V., psaní, spis, Jg , zpráva.

240645   Potěšitelství Svazek: 2 Strana: 0815
Potěšitelství, a, n., das Trostamt. Bern.

240646   Potěšiti Svazek: 2 Strana: 0815
Potěšiti, il, en, ení; potěšovati, potěšo- vávati. P. = zármutek odníti, ukojiti, trösten, beruhigen; strachu zbaviti, bázeň odníti, ge- trost machen, Furcht benehmen; radost v kom zbuditi, erfreuen, ergötzen. — Nedá se p. V. — koho (akkus.) Aby lid potěšil. Flav. P. své spolubratry. Ros. — koho (gt), čeho: za- rmoucených, Knst., Kram., nemocných, Kom., svých spolubratrův, Ros., smutných srdcí. Žer. Potěš duše mé. Br. Potěš lidu zemdle- ného. Mk. Potěšte mi smutného srdýčka. Dh. 65. — koho kdy. Aby ho potěšil v zármutku po otci jeho. Br. P. koho po smrti otce jeho. Ben. — koho, se čím. Nemá rodičů čím p. Sych. Pánem Kristem nás potěšuješ. Pešín. Tou řečí se velice po- těšil. Har. — se nad čím: nad láskou něčí. Plk. Velice jsem nad tím potěšen. Žer. L. I. 85., Záp. II. 134. — se s čím: s věnečkem. Er. P. 305.

240647   Potěšiti Svazek: 8 Strana: 0303
Potěšiti. P-šil se daru. Phľd. 1895. 225.

240648   Potěšiti koho Svazek: 7 Strana: 0382
Potěšiti koho. Potěš vás Pánbůh! Us. Dch. — koho v čem: v zármutku, Nrdf., v žiali. Kyt.

240649   Potěšiti se z čeho Svazek: 9 Strana: 0243
Potěšiti se z čeho. Z tvého psaní jsem se p-la. Holic. 17. a j. tam.

240650   Potěšivý, potěšlivý Svazek: 2 Strana: 0815
Potěšivý, potěšlivý = potěšující, er- freulich. Č., Měst. bož. P. nauka. Sš. Hc. III.

240651   Potěšný Svazek: 2 Strana: 0815
Potěšný, erfreulich, Trost-, Freuden-. P. rozpomínka. Č.

240652   Potěšný Svazek: 7 Strana: 0382
Potěšný. Dk. Aesth. 383. P. myšlénka, Sš. I. 93., den, C. Kn. š. 177., stránka věci, Šf. III. 298., noviny. BR. II. 18. b.

240653   Potěšovací Svazek: 7 Strana: 0382
Potěšovací tröstend, Trost-. P řeč. Skočd.

240654   Potěšování Svazek: 2 Strana: 0815
Potěšování, n., der Trost, die Erfreuung.

240655   Potěšování Svazek: 9 Strana: 0243
Potěšování. Úsloví atd. vz Zát. Př. XVI. 7. 247a.

240656   Potěšovaný Svazek: 2 Strana: 0815
Potěšovaný; -án, a, o, erfreut, getröstet. Jg.

240657   Potěšovatel Svazek: 2 Strana: 0815
Potěšovatel, e, m. = potěšitel. Br.

240658   Potěštiti Svazek: 2 Strana: 0815
Potěštiti, il, ěn, ění (zastr.) =potáhnouti, fort-, hinziehen. St. skl. I. 21.

240659   Potěšující Svazek: 2 Strana: 0815
Potěšující přípis, erfreulich. Rk.

240660   Potet Svazek: 10 Strana: 0287
Potet, a, m., amictarius. Rozk. P. 1656. Sr Potek v VII. 1364.

240661   Potěthati se Svazek: 2 Strana: 0815
Potěthati se, sich fortschleppen. — se někam. Ros.

240662   Potětí Svazek: 10 Strana: 0287
Potětí, n. = ranění. O p. plece. Rhas. E. III. 3. Sr. Potíti.

240663   Potětil Svazek: 2 Strana: 0815
Potětil, a, m., synovec tetin, der Neffe der Tante.

240664   Potětilka Svazek: 2 Strana: 0815
Potětilka, y, f., synovkyně tetina. Us. u Berouna. Dch.

240665   Potětiti se Svazek: 2 Strana: 0815
Potětiti se, il, ění, der Tante nachge- rathen. Berg.

240666   Potěž, půtěž Svazek: 2 Strana: 0815
Potěž, půtěž, e, potěžka, půtěžka, y, f., zastr., otež, der Zaum. Aqu.

240667   Potěžeti Svazek: 2 Strana: 0815
Potěžeti, el, en, ení, eine Zeit lang Ge- winn suchen. — čím. Já těmi penězi po- těžím. Jg. — v čem. Jidáš běžel, aby v la- komství potěžel. Pís. 1529.

240668   Potěžiti Svazek: 7 Strana: 0382
Potěžiti. Cf. List. fil. 1890. 351.

240669   Potěžiti Svazek: 8 Strana: 0303
Potěžiti, vz Potěřiti (toto m. onoho. Gb. II. ml. I. 517.).

240670   Potěžkání Svazek: 2 Strana: 0815
Potěžkání, n., das Abwägen mit der Hand. Je toho s p., man hat daran zu heben. Šm.

240671   Potěžkati Svazek: 2 Strana: 0815
Potěžkati; potěžkávati, mit der Hand abwägen. — co. Potěžkával srnčí kýtu. Sych. Potěžkej ten uzel. Us. — čeho. Potěžkával jedné i druhé krabice tak dlouho, až ... V. Jiný řetězu sobě potěžkával. Kom. L. 80. Vz Spodobení.

240672   Pothanka Svazek: 7 Strana: 0382
Pothanka, y, f., sam u Dejvic u Prahy

240673   Pothman Svazek: 7 Strana: 0382
Pothman M. C, farář 1791. Jg. H. I. 614.

240674   Potchániti se Svazek: 2 Strana: 0816
Potchániti se, dem Schwiegervater nach- gerathen. Berg.

240675   Potchnúť se Svazek: 2 Strana: 0816
Potchnúť se, potchati se= potknouti se, klopýtnouti, stolpern. Us. u Opav. Klš.

240676   Potiaľ Svazek: 7 Strana: 0382
Potiaľ = potud. P. a nic ďalej. Slov. Frsc, Tč.

240677   Potiaľto Svazek: 7 Strana: 0382
Potiaľto = potud. Však len p. a nič viac. Obky. I. 27.

240678   Poticí Svazek: 2 Strana: 0816
Poticí lázeň, das Schwitzbad, Krab., roucho, das Schweisstuch. Ros.

240679   Potíček Svazek: 8 Strana: 0303
Potíček, čku, m., houba, vz Modrák (3. dod.).

240680   Potidai-a Svazek: 2 Strana: 0816
Potidai-a, e, f., dle Růže, mě. v Palleně.

240681   Potidlo Svazek: 7 Strana: 0382
Potidlo, a, n.. Schweissmittel, Hydro- tikon, n.

240682   Potiežiti se Svazek: 7 Strana: 0382
Potiežiti se = potázati se s kým. Št. Kn. š. 282. 1.

240683   Potíhnouti Svazek: 2 Strana: 0816
Potíhnouti, vz Potáhnouti.

240684   Potich Svazek: 2 Strana: 0816
Potich, u, m. = ticho, die Stille. Ani p-chu o něm není (ani slova se o něm ne- mluví). Us. u Vorlíka.

240685   Poticha Svazek: 9 Strana: 0243
Poticha, y, f. = potucha. Jihozáp. Čech Dšk. Vok. 52.

240686   Potichlosť Svazek: 2 Strana: 0816
Potichlosť, i, f., die Stille.

240687   Potichlosť Svazek: 7 Strana: 1364
Potichlosť, i, f., tranquillitas. Pršp. 53. 63

240688   Potichlý Svazek: 2 Strana: 0816
Potichlý, still geworden. Jg.

240689   Potichmo Svazek: 2 Strana: 0816
Potichmo, potichmu, lépe: potichu, tiše, still. Jg. P. mluviti (šeptati), odejíti. D.

240690   Potichmý Svazek: 2 Strana: 0816
Potichmý, lépe: tichý, still. Jg.

240691   Potichnosť Svazek: 2 Strana: 0816
Potichnosť, i, f. = potichlosť. Veleš.

240692   Potichnouti Svazek: 2 Strana: 0816
Potichnouti, chnul a chl, utí, still werden. Děti p-ly (usnuly). Us. Tč. Vody potichly. Troj. Nepotichne bolesť má. BO.

240693   Potichounku něco dělati Svazek: 10 Strana: 0287
Potichounku něco dělati. Kká. Sion I. 205., II. 240.

240694   Potichu Svazek: 2 Strana: 0816
Potichu, (na Slov. také: potichy), poti- choučku, potichounku= v tichosti, in der Stille. Vz Příslovky.

240695   Potichučky Svazek: 10 Strana: 0287
Potichučky, = potichounku. Val. Čes. 1. X. 463.

240696   Potichy Svazek: 8 Strana: 0303
Potichy = potichu. Co p., samé hříchy. Brušp. Illedíková.

240697   Potichý. P Svazek: 10 Strana: 0287
Potichý. P. různice. 1657. Fel 2.

240698   Potík Svazek: 2 Strana: 0816
Potík, a, m., čuvík, strix passerina, das Käuzchen. Slov. Bern.

240699   Potik Svazek: 10 Strana: 0287
Potik, u, m. Není po něm p-ku (zmizel, a neví se kam). Volyn. Čes. 1. XIII. 124.

240700   Potika, y Svazek: 7 Strana: 0382
Potika, y, f. Není o něm ani p-ky (pa- mátky, stopy). U Strunkovic. Rjšk

240701   Potikací Svazek: 9 Strana: 0243
Potikací hedvábí. 1597. Mus. 1899. 27.

240702   Potín Svazek: 2 Strana: 0816
Potín, a, m., Pottin, ves u Veseřic v Cheb- sku. PL.

240703   Potíň Svazek: 2 Strana: 0816
Potíň, vz Potinek.

240704   Potín Svazek: 7 Strana: 0382
Potín, a, m., Pottin, ves u Bezdružic.

240705   Potínati Svazek: 2 Strana: 0816
Potínati, vz Potnouti.

240706   Potinek Svazek: 2 Strana: 0816
Potinek, nku, m., potíň, ě, m., potiní, n., místo u domu. u chalupy vyčnívající, střechou kryté, der Laubengang. Na Ostrav. Tč.

240707   Potinek Svazek: 7 Strana: 0382
Potinek, vz Potínka.

240708   Potingel Svazek: 2 Strana: 0816
Potingel, gla, m., potěh, der Knie-, Schu- sterriemen. Ve Slez. Tč.

240709   Potini Svazek: 7 Strana: 0382
Potini, vz Potínka, Potinek.

240710   Potinka Svazek: 2 Strana: 0816
Potinka, y, f., potní dírka, das Schweiss- loch. D.

240711   Potinka Svazek: 2 Strana: 0830
Potinka, y, i.,potová, dírka, das Schweiss- loch. Ros.

240712   Potínka Svazek: 7 Strana: 0382
Potínka, y, f., z podtínka = podsíňka. Vz Potinek. Čf. Podsíň — potsíň (pocíň). Gb. Hl. 92.

240713   Potinka Svazek: 8 Strana: 0303
Potinka za Potymu vypusť.

240714   Potípaná Svazek: 7 Strana: 0382
Potípaná, é, f. = podezření, pomluva. Mor. Brt. D. 253.

240715   Potipať koho v čem Svazek: 7 Strana: 1364
Potipať koho v čem = podezřívati. Val. Slavč. 35.

240716   Potípati koho Svazek: 10 Strana: 0287
Potípati koho = podezřívané viniti. Val. Čes. 1. XI. 483.

240717   Potípati někoho Svazek: 2 Strana: 0816
Potípati někoho = pokáleti, pohaněti, beschmutzen, beschimpfen. Mor. Poh. I. 748.

240718   Potírač Svazek: 7 Strana: 0382
Potírač, e, m., der Anstreicher. Šm.

240719   Potíračka Svazek: 2 Strana: 0816
Potíračka, vz Potěračka, Potírka.

240720   Potíračka Svazek: 9 Strana: 0243
Potíračka, y, f. Huba jí jede jako p. Hoř. 123.

240721   Potíradlo Svazek: 7 Strana: 0382
Potíradlo, vz Potěradlo.

240722   Potírání, potírávání, n Svazek: 2 Strana: 0816
Potírání, potírávání, n., tření, drbání, das Reiben. Kom. J. 791. — P., mazání, das Bestreichen. V. — P. lnu, das Flachs- schwingen. — P., zahubení, die Vertilgung. Jg.

240723   Potírání se Svazek: 7 Strana: 0382
Potírání se dvou sousedících národů. Mus.

240724   Potíraný Svazek: 2 Strana: 0816
Potíraný; -án, a, o, gerieben, bestrichen, zerbrochen.

240725   Potíratel Svazek: 7 Strana: 0382
Potíratel, e, m. = potěratel. Šm.

240726   Potírati Svazek: 2 Strana: 0816
Potírati, vz Potříti.

240727   Potírka Svazek: 2 Strana: 0816
Potírka, y, f., die Flachsschwinge, po- tíracka, potěračka, nástroj o dvou zubech k potírání n. oklepávání lnu, třepanice. Po- tírati len na potírce. Na potíračce potírati mačky (hrstky lnu). Jg. Jde mu huba jako p. (jako trakař), er hat ein gutes Mundwerk. Us. na mor. Drahansku. Hý. Vz Potěračka, Potíračka.

240728   Potírna Svazek: 9 Strana: 0243
Potírna, y, f., sudatorium, místnost ? po- cení. Žeran. 67.

240729   Potírný Svazek: 2 Strana: 0816
Potírný len, který snadno potírati lze, leicht zu brechen (vom Flachs).

240730   Potis Svazek: 7 Strana: 0382
Potis, potiesk, u, m. = ohřeblo od peci. Slov. Dbš. Sl. pov. VI. 7.

240731   Potisí, n Svazek: 7 Strana: 0382
Potisí, n. = krajina nad Tisou. Šf. Strž. I. 568.

240732   Potisk Svazek: 2 Strana: 0816
Potisk, u, m., potiskování, der Druck z. B. eines farbigen Musters. Dch. — P. = patisk, der Nachdruck. Na Mor. Bkř., Mtl.

240733   Potisk Svazek: 7 Strana: 0383
Potisk, potiesk, potiesok, sku, m. = potis. Slov. Rr. Sb.

240734   Potisk Svazek: 9 Strana: 0243
Potisk. Srdečný p. Šml. V. 94. - P. To je dobrý ?.. prípor (těžká cesta do vrchu). Slov. Zát. Př. 224a.

240735   Potiskati Svazek: 7 Strana: 0383
Potiskati, vz Potisknouti.

240736   Potisknouti Svazek: 2 Strana: 0816
Potisknouti, knul, ut, utí, potisku (zastr.), potiskl, štěn, štění; potiskati, potiskovati. P. = všecko pořád tisknouti, nach einander drucken; tlačiti, postrčiti, puditi, weiter drücken, schieben; utisknouti, potlačiti, po- dáviti, unterdrücken, drängen; nachdrucken (ein Buch). Jg. — co: knihu, nachdrucken. Vše to za den potisknu. Kos. — koho. Potiská mne (urget me). Jel. Pomalu jich potiská, až ... Milič. Jide u boj a potiště jich (fugavit). BO. — koho kde: myši v pasti. Us. Potiskali se děti v životě jejím. Br. A když již Němci uhlédají svú chvíli, tehdy potisknú silně Čechy před sebú. Let. 73. — za kým. Aby s vozy vždy za nimi po- tiskali (pomalu více tlačili). Mus.

240737   Potisknouti co Svazek: 7 Strana: 0383
Potisknouti co: mnoho papíru. Us. Jdeme to potískať (ukončit ku př. žať, abychom brzo dožali). Val. Vck. Brt. — co komu: ruku. Šml. — co kam. Potis - nem si klobouk dolů. Koll. Zp. II. 264.

240738   Potisknutý Svazek: 7 Strana: 0383
Potisknutý, potištěný arch, gedruckt. Us. Zkoušení p-tých látek. Vz KP. VI. 274. nn.

240739   Potiskování Svazek: 7 Strana: 0383
Potiskování látek. Vz KP. VI. 150. nn. 248. nn.

240740   Potiskování Svazek: 10 Strana: 0287
Potiskování, n. P. tkanin. Vz Ott. XI. 331.

240741   Potisku Svazek: 7 Strana: 0383
Potisku = potichmu. Poviem ti p. do ucha. Slov. Mt. S.I. 32.

240742   Potisský Svazek: 8 Strana: 0303
Potisský. P. rovina v Uhřích. Phľd. XII. 75.

240743   Potisvět Svazek: 9 Strana: 0243
Potisvět (= Podsvět), rybník u Smidar. Ces. 1. VIII. 189.

240744   Potišiti Svazek: 2 Strana: 0816
Potišiti, il, en, eni, stillen. — co. Muškát smutné srdce potiší. Jád. — co čím: bolesť studenými obkladky.

240745   Potišivý Svazek: 7 Strana: 0383
Potišivý, stillend, beruhigend. P. lék. Us.

240746   Potíška Svazek: 8 Strana: 0303
Potíška, potýška, y, f. = soudek na pře- vařené máslo. Dšk. Jihč. T. 18.

240747   Potiště Svazek: 7 Strana: 0383
Potiště, ě, n. = potnice, sudatorium. Kv. 1870. 271.

240748   Potiště Svazek: 8 Strana: 0303
Potiště, ě, n., sudatorium. 1418. List. fil. 1895. 213.

240749   Potištění, n Svazek: 2 Strana: 0816
Potištění, n., das Drücken, die Unter- drükung. Jg.

240750   Potištěnice Svazek: 2 Strana: 0816
Potištěnice, e, f., něco potištěného, etwas gepresstes. Ms.

240751   Potištěný Svazek: 2 Strana: 0816
Potištěný; -ěn, a, o, gedrückt, gepresst, unterdrückt, gedruckt.

240752   Potiti Svazek: 2 Strana: 0816
Potiti, il, cen, cení, na Slov. těn, tění; potívati, schwitzen. Na Slov. také: znojiti se. — se, co odkud. Ale koutkové očí slzy z sebe potí. Kom. Z těch kostí se potí olej svatý. Kat. 3496. — se. Sklenice, okno se potí. Us. Nerád se potí (pracuje, vz Le- noch.). Jg., Lb. Poti sa ako kôň. Mt. S. Potím se s odpuštěním jako hnůj. U Řen- čova. Potí se jako žába (mnoho). U Lito- myšle. Bda. Potí se tak s něho teče (= tak, že s něho teče). Brt. — se kde: po celém těle se potiti. Sych. Nad horkou vodou se p. P. se nad něčím. Kom. P. se v peřinách, v parní lázni. — se čím: krví, D., krvavým potem. Har. II. 156. Mnohým úsilím se potil jest. BO. — se jak. Z sucha se p. Reš.

240753   Potiti Svazek: 2 Strana: 0816
Potiti, vz Potnouti.

240754   Potiti se jak Svazek: 10 Strana: 0287
Potiti se jak. Potí se, až mu voda ze zubů teče (je mu zima; prací se nepřemůže). Čes. 1. XH. 152.

240755   Potiti se jak Svazek: 10 Strana: 0653
Potiti se jak: jak mezek. Šum. Rgl.

240756   Potiti se pro koho Svazek: 7 Strana: 0383
Potiti se pro koho. Šml. I. 57. — jak. Potí se, tak s něho teče. Brt. Potí se, až má zuby mokré, pod jazykem mokro. Us. Tkč.

240757   Potítko Svazek: 7 Strana: 1364
Potítko, a, n., Schweissblatt, n, Nepro- mokavé potítko. Nár. listy. 1893. Potlumiti co, etwas unterdrücken. Kos.

240758   Potítko Svazek: 10 Strana: 0653
Potítko, a, n., Schweissblatt - lappen. Us. Rgl.

240759   Potivě Svazek: 10 Strana: 0287
Potivě něco dělati. Nár. list. 1903. 175. 13.

240760   Potivý Svazek: 2 Strana: 0816
Potivý, potící se, schwitzig, schweissig. P. ruce (často opocené). P. kámen (který se někdy potí). Us.

240761   Potíž Svazek: 2 Strana: 0816
Potíž, e, f., tíž, obtížnost, tíhota, nesnáz, nedostatek, die Beschwerde, Noth. Není žádná p. o to. Us. Není p-že o příklady ta- kové. Kos. Ol. I. 73. — P., kašel a rýma. Dostal p. Us. u Rychn. Msk.

240762   Potíž Svazek: 7 Strana: 0383
Potíž. Cf. Mkl. Etym. 351. P-že dělati, Schwierigkeiten machen. Dch. Abyste s tím žádné p-že neměli. Us. Hrš.

240763   Potížení Svazek: 2 Strana: 0816
Potížení, n., die Beschwerung. Jg.

240764   Potížený Svazek: 2 Strana: 0816
Potížený; -en, a, o, beschwert. Jg.

240765   Potížiti Svazek: 2 Strana: 0816
Potížiti, il, en, ení, beschweren, beläs- tigen. — co čím: květiny v lisu kamenem.

240766   Potížiti koho jak Svazek: 10 Strana: 0287
Potížiti koho jak: až k zemi. Tbz. XIII. 141.

240767   Potížka Svazek: 9 Strana: 0243
Potížka, y, f. = nádobí na máslo. Brloh. Jindy: potýžka. Kub. 156.

240768   Potížník Svazek: 2 Strana: 0816
Potížník, a, m., na Slov. potažník, člověk obtížný, der Belästiger. Bern.

240769   Potížník, u Svazek: 7 Strana: 0383
Potížník, u, m., die Uferarche, das Be- schlächte. Sl. les.

240770   Potížnosť Svazek: 2 Strana: 0816
Potížnosť, i, f. = potíž. — P., tíže, die Schwere. Bern.

240771   Potížný Svazek: 2 Strana: 0816
Potížný = obtížný, schwer, lästig. P. po- vinnosť. D. — P., stěžující, schwer machend. Bern.

240772   Potjaty Svazek: 7 Strana: 0383
Potjaty, dle Dolany, revír u Rožnova.

240773   Potka Svazek: 2 Strana: 0816
Potka (zast). y, f. = úraz, uhození, po- tknutí, der Anstoss; neštěstí, das Unglück. Žádnému škoden i žádnému ku potce. Ms. 14. stol. (V Rozb. 1840.). Potliy (scandalum) učiniti jednomu z malých. St. — Výb. I. 629. — P. Jdi v p-ku (vstříc) Mojžiešovi na púšť. BO. Esau běžal proti bratru svému u p-ku (= vstříc) i objímal jej. BO.

240774   Pótka Svazek: 2 Strana: 0816
Pótka, y, f., zastr. = půtka. Znamenajte staří mladí o pótkách i o sedání. Rkk. 39.

240775   Potka Svazek: 7 Strana: 0383
Potka. Byls tak v ohavnej potce (discri- mine) vzdal božstvie. Pravn. 1251. — P. = kmotra. Vz Potek. Laš. Wrch.

240776   Pótka Svazek: 7 Strana: 0383
Pótka, y, f. = míč. Vz Míč. Mor. Brt., Km. 1887. 361. — P., pugna. V MV. ne- pravá glossa. Pa.

240777   Pótka Svazek: 9 Strana: 0243
Pótka. (Nebuď) žádnému ? pótce (zum Anstoss). Rozb. II. 139. ·

240778   Potka Svazek: 10 Strana: 0287
Potka, y, f. = nějaká ryba. 15 hromad potiek. Slov. Sbor. čes. 254.

240779   Potkach Svazek: 2 Strana: 0816
Potkach = potkal jsem, zastr. Kat.

240780   Potkalý Svazek: 2 Strana: 0816
Potkalý, jenž se potýkal, bitvu svedl, der ein Treffen geliefert hat. Slovutný jest tento kraj země od bitvy svedené od Selima syna proti Bajazetu otci, mezi sebou tu někdy se potkalých. Lesl. leg. 67.

240781   Potkan Svazek: 2 Strana: 0816
Potkan, a, m., německá myš, mus decuma- nus, die Ratte, na Mor. a na Slov.; v Čech. ho jmenují krysa, avšak p. jest větší než krysa a všude ji vyhubil. Vz S. N.. Schd. II. 413, Frč. 387. P. z vlaského: pantegana. Vz Mz. 68.

240782   Potkan Svazek: 7 Strana: 0383
Potkan. Cf. Brm. I. 2. 367., Mkl. Etym. 254. Zastrčí-li se pruty, kterými byl někdo mrskán, do myších děr, vystěhují prý se p-ni na dobro. Us. Kšť.

240783   Potkan Svazek: 8 Strana: 0303
Potkan, z it. pantegana, lat. ponticana, od ponticus (n odsuto) = myš přes moře při- šlá. Gb. H. ml. I. 382., List. fil. 1893. 466., Čern. Př. 52.

240784   Potkan Svazek: 9 Strana: 0243
Potkan, a, m. = sprosťák. Slov. Zát. Př. 41a.

240785   Potkaná Svazek: 7 Strana: 0383
Potkaná, é, f. Mluvila s ní na p-né. Mor. Rgl. Vz Potkaný.

240786   Potkáně Svazek: 7 Strana: 0383
Potkáně, ěte, n. = mladý potkan. Us.

240787   Potkaní Svazek: 2 Strana: 0817
Potkaní, Ratten-. P. prášek. Us.

240788   Potkání Svazek: 2 Strana: 0817
Potkání, n., das Aufweben. Us. — P., das Begegnen, die Begegnung. Jen na p.jsme spolu rozmlouvali (v cestě). V. Na p. se někomu vyhýbati. Jel. Na p. se škádlí, Sych., se perou, se fackují. Oblúpil ji na p. Pč. 26. Jide u p. (= vstříc) jemu z humna. BO. Staneš u p. (vstříc) jemu na březe řiečném. BO. — P., sražení se. bitva, das Treffen, der Kampf, die Schlacht. P. a bitva s ne- přítelem; v p. s nepřítelem padnouti, zahy- nouti; p. na moři; kdyby k p. přišlo. V. — P.-se s křížem božím, der Kampf. D.

240789   Potkaní Svazek: 7 Strana: 0383
Potkaní chvost. Šf. III. 196.

240790   Potkání Svazek: 7 Strana: 0383
Potkání = boj. Ve zlém p. býti. Výb II. 14.

240791   Potkání, n. P Svazek: 10 Strana: 0287
Potkání, n. P. větrů. = potýkání. Luc. 62 63.

240792   Potkáník Svazek: 7 Strana: 0383
Potkáník, a, m., pes, Rattenfänger, Rat- tler. Šd.

240793   Potkánský Svazek: 7 Strana: 0383
Potkánský, Ratten-. ZObz. XXIV. 263.

240794   Potkaný Svazek: 2 Strana: 0817
Potkaný; -án, a, o, aufgewebt. — P., begegnet. Jest p-ná (když po hře v karty obě strany mají stejnou summu v listech), die Konsolation. Us.. Jg. Vadí se s ním na potkanou; wo er ihm immer begegnet. Šm.

240795   Potkaný Svazek: 10 Strana: 0653
Potkaný, contextus (od tkáti). P. sukně (tkaná). Pat. Zim. 50b. 35.

240796   1. Potkati Svazek: 2 Strana: 0817
1. Potkati, od tkáti, alles aufweben. — co. Za týden to vše potkám. Ros.

240797   2. Potkati Svazek: 2 Strana: 0817
2. Potkati, al, án, ání; potkávati. -- P. = někoho vstříc míti, begegnen; povaditi se, streiten; napadnouti, uhoditi, treffen, be- gegnen, widerfahren, heimsuchen. Jg. Vz P. se s kým. Jg. — koho (akkus.) Potkal krále Agrippu. Flav. Kací sú to plukové byli, jižto sú mě potkali. BO. Ač by mě co potkalo,. Půh. II. 422. Potkaloť vás velké štěstí. Dh. 13. P. Němce. Dal. 143. Ktož tě potka; tomu stój. Dal. 34. A jakož jej náhle ?otká; p. nepřátely. Alx. Co potkalo jed- noho, může p. druhého. Lb. Třeba se dnes nedohonili, zítra se potkáme. Pk. Kterou matku potká 12 dětí (která má 12 dětí), ta je politování hodna. Us. v Dobrušce. Vk. ? pakli potká koho i protivné; A když vás co nelibého potká. Št. N. 64, 65. Šla Dorota do mlýna, potkal on ji, ach můj Bože! potkal on ji Vavřina. Er. P. 237. Když je potkal, řekl jim. Br. Neštěstí mne potkává. D. Bezbožné potkávají věci ne- šťastné. Br. Co koho má potkati, toho ne- ujde. Prov. Mne to nejhůř potkává. D. Po- tkala ho pohroma. Sych. — Pozn. Tato vazba jest tudy zcela dobra. — koho kde: na cestě. V., Er. P. 386. Potkali jsme se na mostě. Ros. P. někoho v horách. Alx. Co ho muož lepšieho ve světě p. ? Hus. I. 432. — se s kým, s čím = potkati ho, Jemanden be- gegnen, mit ihm zusammen treffen; auf eins hinauskommen; bitvu svésti, dáti se do něho, bíti se, eine Schlacht liefern, an den Feind stossen; povaditi se, in Wort- streit gerathen; trpěti, snášeti, uhoniti si co, begegnen, erfahren, woran stossen. Jg. Po- tkati se s obtížemi. Dch. Potkali se s kupci, Pč. 18., s nepřítelem. Ler. Hned se škodou, hned se ziskem se p. D1. Že bych tam po- tkal se s odporem, pokořením, příkořím a posměchem. Sš. I. 25. S čím se potkal, všecko porážel. V. Raději s nemalým posměchem se strany stoiků se potkal. Sš. I. 5. Působení jeho s přeblahým výsledkem se potkalo. Sš. I. 5. Snaha potkala se s výsledy znameni- tými. Kos. Ol. I. 17. Kdež sě (Čechy s Němci potkáchu. Dal. 155. (93. 35.). P. se s pří- telem; země ta s nebezpečnými pověrami se potkala; s nemilostí královou se potkal: chtěje odměnu získati, potkal se s prova- zem; p. se s přísnou domluvou; nesměl se s nimi p., ani bitvy svésti; s kterýmžto po- hodlím u cizích nelze se p. V. P. se s pěstmi. Kom. Potkal se s netrefou (chybil), s odpo- rem. Šm. Potkal se s pádem (padl, vzal škodu). Kom. Se škodou, se ziskem se p. Kom. Se štěstím se p. Kram. S nouzí se potká, kdo se práci vyhýbá. Jg. — koho kdy. Rytieri jej ve zlý čas potkáchu. Jir. Anth. I. 45. — co, koho čím. Kterou řečí chceš jeho p. (zaskočiti)? Exc. Mě slíbil za- stúpiti, což by mě právem potkalo od jeho bratří pro ten les. Půh. II. 597. Milosť mi- lostí má potkána (splacena) býti. Št. N. 318. — se s kým kde. Pod černým lesem potkal se čert s běsem. Sš. J. 122. Níže opět na po- mezích Samarie a Galilee se s ním potká- váme. Sš. L. 97. Tato řeč Páně nepotk ala se s dobrou myslí u všech, kteří slova jeho slyšeli. Sš. J. 108. (Hý.). — se s kým čím. S nepřítelem polem, mečem se p., V., bran- nou rukou. Biancof. P. se slovy s někým (povaditi se). V. Nechtěl se s nimi čelem p. (potýkati se). Plác. Potkali se bojem s po hany. Alx., Háj. P. se s někým řečmi po tupnými. Chč. 619. P. se koňma, prsma i hla- varna. Jir. Anth. I. 21., Alx. 1120. P. se s ně- kým ostrým (mečem). Výb. II. 43. — se s čím kdy. S čím se bezbožní lidé při smrti potkají (co na ně čeká). Br.

240798   1. Potkati co Svazek: 7 Strana: 0383
1. Potkati co: len. Sokl. I. 165.

240799   2. Potkati koho Svazek: 7 Strana: 0383
2. Potkati koho. Mkl. Etym. 368. Jaký šel, takého potkal (oba byli stejní). Val. Vck. P-la ji (pýchu) povaha (váhavosť). Sš. P. 675. Porážka je p-la. Šf. Strž. I. 379. Nejednať ji nesnadnosť proto od dojek potká ; Ač je kdy která práce potká. Št. Kn. š. 69., 76. (79.). Potkáš-li ženskou s prázdnou putnou, máš neštěstí; předejde-li tě ženská s plnou putnou nebo mužský s putnou vů- bec, máš hotové štěstí. Val. Vck. — kde. U vás se p-kává moudrosť s rozumem. Šml.

240800   Potkládati se Svazek: 7 Strana: 0383
Potkládati se = slibovati. Pryncka se p-la, že bude jeho. Brt. D. 341.

240801   Potklivec Svazek: 2 Strana: 0817
Potklivec, vce, m. = potklivý kůň. Slov. Potklivý, klesa vý, napadavý. P. kůň, stolperig. Ja.

240802   Potklý Svazek: 2 Strana: 0817
Potklý, kleslý, padlý, zhřešilý, gefallen. By duše p. nechřadla. Sš. Hc. 33.

240803   Potknouti Svazek: 2 Strana: 0817
Potknouti, knul utí, potku (zastr.), potkl, potčen a čení; potýkati, potykovati. — P. = postrčili, anstecken, anstossen, unterstec- ken; zavaditi oč nohama, klesnouti, stolpern, straucheln ;podřeknouti se, zmýliti se, chybiti, in der Rede straucheln; uhoditi na sebe, anstossen; vaditi se, in Wortstreit gerathen. Jg. Vz P. se. — koho. Rozličná práce toho světa jej potykuje (postrkuje). Št. Mnoho mají činiti a tak je potykují mnohé nechuti. Št. N. 66. To ti vědí, ježto je potykuje (pot- kává, trifft). Št. — co komu kam (postr- čiti. podati): do ruky. Jg. Chléb v popel p. Leg. — se. Potkli se nepřátelé (udeřili na sebe). Ps. ras. Potkl se a padl (zavadil oč nohama). Kom. Potkly se nohy. Br. Ha- nebně se potkl (podřekl). Ohláš. — se čím: . řečí (svaditi se). Solf. — Pr. měst. Lépe jest p. se nohou nežli jazykem. Č. M. 70. Potkly se slovy hanlivými. Ros., Plác. — se na koho, nač. Potom jircháři potkli se na koželuhy (dotkli se jich tím) žádajíce, aby... Záp. měst. 1452. Aby se nepotekl ijeden na jeho skutky. Výb. 1. 684. — se s kým = pohádati se. Na Mor. Hý., Brt. Také v Pr. měst. — se komu. Koník se mu potkl (klo- pýtl). Baiz. — se v čem: v slovech (pod- řeknouti se). Alx., Št. — co, se kde. Potkl se pod ním kůň. Baiz. Strpěti protivenství, ježto na té cestě potykují (woran stossen). Št. V Egyptě jsú je potykovali mnozí boji. Št. Neb ne vždy stojíme v něm, ale poty- káme se na světské věci (sich woran stossen). Št. — se oč (s kým, kde). Potkli se s mistry německými o hlasy. Let. 10. Potknul se v lese o pahýl. Č.

240804   Potknouti Svazek: 8 Strana: 0303
Potknouti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 76.

240805   Potknouti Svazek: 9 Strana: 0243
Potknouti. V II. 817. 2. ř. z. za Št. polož: Bes. 92. Člověk nikdy nevie, kde sa potkne. Mus. slov. I. 24, III. 74. P. se řečí. XV. stol. Prok. 28.

240806   Potknouti koho Svazek: 7 Strana: 0383
Potknouti koho. Št. Kn. š. 68. 26., 138. 24., 157. 1. — co kam. Zadek potknul nahoru. Bls. 68. — se nač. Za Výb. I. polož: , Št. Kn. š. 102. — se v čem (čím). Za Alx. polož: Jir. Anth. I. 3. vyd. 33. V čem se řečí potkli. Wtr. exc. — se s kým oč. Rytířstvo se o to s pány po- tkli. Let. 152. — s inft. A on potknu sě dále jíti (omylem m.: pořknu, finxit se lon- gius ire. Gb.). Koř. Luk. 24. 28. — se na čem = ustrčiti, uraziti se. Št. Kn. š. 50. 36., 197. 3.

240807   Potknouti se Svazek: 10 Strana: 0287
Potknouti se. Člověk nikdy nevie, kde sa potkne. Rizn. 169. — co komu kde. Potkni jemu (tu větev) v hlavách (postele; = zastrč). Luc. 56.

240808   Potknutí Svazek: 2 Strana: 0818
Potknutí, n., der Anstoss. D.

240809   Potkúriť Svazek: 10 Strana: 0653
Potkúriť= zakúriť. Phľd. XXIV. 481.

240810   Potkýnali Svazek: 2 Strana: 0818
Potkýnali = potknouti. Slov.

240811   Potkysiti Svazek: 2 Strana: 0818
Potkysiti, il, šen, ení, pohnouti, dotknu- tím postrčili, dotknouti, bewegen, rühren. Duše kaks bude potkyšena a vytržena sama od sebe, aby někak Boha milovala. Ms. 14. stol. Vz Potkyšení, Tkysiti.

240812   Potkysiti koho Svazek: 7 Strana: 0383
Potkysiti koho. Št. Kn. š. 310. 16.

240813   Potkyšení Svazek: 2 Strana: 0818
Potkyšení, n. = hnutí, postrčení, die Be- wegung, der Stoss, Antrieb. Planety běží p-ním toho nebe. (Tkysati ex týkati, koř. tk-nu). Št., Výb. I. 659.

240814   Potkyšení Svazek: 9 Strana: 0243
Potkyšení, Za Št v II. 818. polož: Bes. 19.

240815   Potlačení Svazek: 2 Strana: 0818
Potlačení, n., die Be-, Nieder-, Unter- drückung, das Drangsal, der Druck. Jg.

240816   Potlačení Svazek: 7 Strana: 0383
Potlačení vzpoury a p. Us.

240817   Potlačený Svazek: 2 Strana: 0818
Potlačený; -en, a, o, nieder-, unter-, be- drückt. Jg.

240818   Potlačili Svazek: 8 Strana: 0298
Potlačili. Není p. zdravému lékaře. Ev. víd. 126. Jinde tam čteme: potřeba jest. Není p., aby kto tebe potazoval. Ev. seit. 23. Job. 16. 30.

240819   Potlačitel, potlačovatel Svazek: 2 Strana: 0818
Potlačitel, potlačovatel, e, m., der Un- terdrücker.

240820   Potlačitelka, potlačitelkyně Svazek: 2 Strana: 0818
Potlačitelka, potlačitelkyně, ě, po- tlačovatelka, potlačovatelkyně, ě, f., die Be-, Unterdrückerin. Jg.

240821   Potlačiti Svazek: 2 Strana: 0818
Potlačiti, il, en, ení; potláčeti, el, en, ení, potlačovati = tlačením pomačkati, zer-, zu- sammendrücken; pomalu tlačiti, langsam drücken; před se tlačiti, drücken, fortstos- sen; utiskovati, podmaniti, unterdrücken. Jg. — co, koho. Pleva zrna nepotlačí. Prov. Já sám tento vůz potlačím. Us. Něčí jméno p. Jel. Mocnější mdlejšího potlačuje. Kom. Jich hrdla potlačíš (pošlapeš). BO. P. vzpouru, povstání. Dch. P. hložie (pošlapati). BO. Po- tlačiti chtějú dušu našu. Rkk. 50. Druhého z ůmysla bez příčiny spravedlivé potlačuje. Vš. Nemohu toto poznamenání potlačiti, germ. a šp. m.: nemohu toho zatajiti. Zk., Brs. 131. — co čím. Potlačím mýlení lidská dobrú mysli. Jel. P. nepřítele mocí. Potlačie je svými nohami. ZN. Kopyty koněv svých p-čí všecky ulice tvé. BO. — co kdy. Hned v pučení něco p. Šm.

240822   Potlačiti Svazek: 8 Strana: 0303
Potlačiti. Tělo boží pána Krista o zemi udeřil a p-čil (pošlapal). Břez. Font. V. 479.

240823   Potlačiti co Svazek: 7 Strana: 0383
Potlačiti co. Ž. wit. 90. 13. P. vzpouru, J. Lpř., zlé náklonnosti, Mž., jiskru. Št. Kn. š. 117. (21.). — co jak. Odboj krvavě p., Šmb., vášně mocně p. — kde. Žena v zadu potláčela. Us. Brt.

240824   Potláčka Svazek: 2 Strana: 0818
Potláčka, y, f., výtažek, das Uiberge- wicht, die Zugabe zum Gewichte. Bern.

240825   Potláčka, y Svazek: 9 Strana: 0243
Potláčka, y, f. To si necháme na p-ku (na pospas, na konec hostiny). Zát. Př. 262a.

240826   Potlačný Svazek: 7 Strana: 0383
Potlačný, unterdrückend, suppresiv. Šm., Loos.

240827   Potlačování Svazek: 2 Strana: 0818
Potlačování, n., die fortgesetzte Unter- drückung. Us.

240828   Potlačovaný Svazek: 2 Strana: 0818
Potlačovaný; -án, a, o, unter-, bedrückt.

240829   Potlačovatel, e Svazek: 2 Strana: 0818
Potlačovatel, e, m., vz Potlačitel.

240830   Potlačovati Svazek: 2 Strana: 0818
Potlačovati, vz Potlačiti.

240831   Potlachati Svazek: 2 Strana: 0818
Potlachati, potlachávati, ein wenig o. nach einander plaudern. — s kým kde: s někým v hospodě.

240832   Potlampati Svazek: 2 Strana: 0818
Potlampati,potlampávati, fort schwätzen, plaudern. Ros. Potlampá do večera. Ros.

240833   Potlapati Svazek: 2 Strana: 0818
Potlapati = pošlapati, tlapáním poka- ziti, mit Füssen treten. — co: obilí. Jg.

240834   Potlapkať Svazek: 8 Strana: 0571
Potlapkať nevestu po líci (poklepati). Phľd. 1896. 679.

240835   Potľapkati koho Svazek: 8 Strana: 0303
Potľapkati koho. Phľd. XII. 290.

240836   Potlaskati Svazek: 2 Strana: 0818
Potlaskati, potlaskávati; potleskati, po- pleskati, ein wenig klatschen; pomlaskati, schmatzen, beschmatzen. — co. On vše po- tlaská (pojí). Ros. — P. sobě = pomlaskati. Jg.

240837   Potlesk Svazek: 2 Strana: 0818
Potlesk, u, m., das Klatschen, der Bei- fall. Neslyší na p. Krok. P. hlučný. Šm. Stal se hlučný p. .P. bouřlivý, der Beifalls- sturm. Dch.

240838   Potlíti Svazek: 7 Strana: 0383
Potlíti, ein wenig modern, glimmen. Vz Tlíti.

240839   Potlíti, potleti Svazek: 2 Strana: 0818
Potlíti, potleti, el, ení, vz Tlíti, ein wenig modern, morsch werden, glimmen; zu Ende modern, glimmen. — abs. Celá houbka potlela. Na Ostrav. Tč. Však on potleje (se napálí, ošidí). Na mor. Drahan- sku. Hý.

240840   Potlivosť Svazek: 7 Strana: 0383
Potlivosť, i, f., Schweisssucht. Dr. Pod- lipský.

240841   Potlivý Svazek: 2 Strana: 0818
Potlivý, leicht schwitzend. Na Slov. a Mor.

240842   Potlivý Svazek: 8 Strana: 0303
Potlivý. P. skvrna (od potu), nohy (smrdli- vé). Wtr. Krj. 223., 496. P. cesta (na které se člověk hodně zpotí). Wtr. St. Pr. 158.

240843   Potlivý Svazek: 10 Strana: 0287
Potlivý. P práce (namáhavá, až se člověk při ní potí). Mus. 1904. 28.

240844   Potlk Svazek: 7 Strana: 0383
Potlk, a, m. = tulák. Slov. Ssk.

240845   Potlkač Svazek: 7 Strana: 0383
Potlkač, e, m. = tulák. Slov. Ssk.

240846   Potlkanec Svazek: 7 Strana: 0383
Potlkanec, nce, m. = tulák. Slov. Ssk.

240847   Potlkeň Svazek: 2 Strana: 0818
Potlkeň, vz Potloučka.

240848   Potlkeň Svazek: 7 Strana: 0383
Potlkeň, kně, m. Sl. spv. IV. 141., Rr. Sb.

240849   Potlkeň Svazek: 9 Strana: 0243
Potlkeň, kně, m. = tulák, žebrák. Slov. Zát. Př. 13., 161b.

240850   Potlobratnický Svazek: 2 Strana: 0650
Potlobratnický, tropisch. Rk.

240851   Potlouci Svazek: 2 Strana: 0818
Potlouci, tluku, češ, potluc, potluka (kouc), tloukl, tlučen, čení. Vz Tlouci. P. = schla- gen, stossen, klopfen: ein wenig schlagen, klopfen; stlouci jednoho po druhém, nach einander zerschlagen; tlučením raniti, ver- wunden, beschädigen, zerschlagen; poraziti, pomlátiti, schlagen, aufs Haupt schlagen; se, sich wund schlagen, anschlagen; sich schlagen, raufen. Jg. — Čím víc sklenic na stole, tím více se jich potluče. Us. Potlouklo. Us. — co, koho. P. nepřítele. Ros. Kroupy potloukly (obilí.). V. — kam. Potluče v oke- nečka. Kat. 872. P. na vrata. GR. P. na dvéře. Aesop. — jak. Nepřítele na hlavu p. Ros. — (co) komu: hrnce. Us. Nesázel, aby mu nepotlouklo. Vz Lenoch. Lb. Jiní stáli, jakoby jim bylo potlouklo (jako by je byl někdo opařil). Kos. 01. I. 104. Heď, potlouklo ti (nepodařilo se ti, utřels hubu)! Us. u Rychn. a vůbec. — se. Spadla s okna a celá se potloukla. Us. Hrozně se potloukli (poprali se). Ros. — koho čím: holí.

240852   Potlouci Svazek: 8 Strana: 0303
Potlouci. Ku GR. přidej: Nov. 44.

240853   Potlouci Svazek: 9 Strana: 0243
Potlouci. Mnoho toho nepotluču (nesním). Hoř. 93.

240854   Potlouci. — abs Svazek: 7 Strana: 0383
Potlouci. — abs. Aby když přijde pán a potluče, brzce otevřeli jemu. Hus. III. 59. — co jak. Skla do drtu potloukli. Mus. 1880. 35. — kde. U nás potlouklo (kroupy p-kly). Us. — se kde. Ten krajá- nek se pořád po našem potoce p-ká. Us. Semr. — na koho. A my potlukli jsme na fojta: Fojte, stavils jest jeho? NB. Tč. 184.

240855   Potloučka Svazek: 2 Strana: 0818
Potloučka, y, m., tulák, na Slov. potlkeň, der Herumstreicher. Vz Potlukač.

240856   Potloukání Svazek: 2 Strana: 0818
Potloukání, n., das Schlagen, Stossen. Jg.

240857   Potloukaný Svazek: 2 Strana: 0818
Potloukaný, geschlagen, geklopft. Jg.

240858   Potloukati Svazek: 2 Strana: 0818
Potloukati, potloukávati, potlukovati, po- tlukovávati, pomalu tlouci, öfters, anhaltend stossen. — co, koho čím. Bečvář sud po- tlouká. Us. P. někoho kyjem. Plk. — na koho čím. Na Boha horlivou modlitbou p. Scip. — se = toulati se, plahočiti se, her- umgehen, herumstreifen, herumstreichen, um- laufen, umstreichen, herumschlänkern, Um- schweifen. Jg. — kdy: v noci, do tmavé noci. Sych. — se kde. P. se v cizích kra- jinách. Reš. P. se mezi cizími národy. V. Zimnice (hodonka) se okolo mne potlouká. Bern. — se kudy: lesy, Us., ulicemi, Šm., po ulicích. D. Potľka sa po svete, ako čoby ho ani zem za syna nemala. Mt. S. P. se po vozech, herumradeln. Dch.

240859   Potloukati se kudy: po Svazek: 7 Strana: 0383
Potloukati se kudy: po všech peklích. Us. Fč.

240860   Potloukavý Svazek: 2 Strana: 0818
Potloukavý, wer genug herumstreicht. P. život (kočovnický). Světoz.

240861   Potloukavý Svazek: 7 Strana: 0383
Potloukavý = stěhovavý, těkavý. P. ná- rod, Šf. Strž. I. 417., světohromci. Ib. II. 21.

240862   Potluce Svazek: 8 Strana: 0304
Potluce, e, f., holubí nemoc. Ott. XT. 512. a.

240863   Potlučení Svazek: 2 Strana: 0818
Potlučení, n., potlučenina, y, f., die Quet- schung, Dch., Beschädigung.

240864   Potlučenina Svazek: 2 Strana: 0818
Potlučenina, y, f., vz Potlučení. P. obilí, der Hagelschlag. D.

240865   Potlučený Svazek: 2 Strana: 0818
Potlučený; -en, a, o, zer-, geschlagen. P. obilí. Us. — čím: kroupami. Us. Dch.

240866   Potlučka Svazek: 7 Strana: 0383
Potlučka, y, m. = tulák. Slov. Bern.

240867   Potluk, a, m Svazek: 2 Strana: 0818
Potluk, a, m., pobuda, der Landstreicher. P. se potlúká n. potlukuje po dědině; Po- smykuje se po dědině jako p. Na Ostrav. Tč.

240868   Potluka Svazek: 2 Strana: 0818
Potluka, y, f. = potluk. Hlč.

240869   Potluka Svazek: 10 Strana: 0287
Potluka, y, m. = tulák. Msn. Od. 195. Sr. Potluk.

240870   Potlukač Svazek: 2 Strana: 0818
Potlukač, e, m. —potluk. Us. Smil.

240871   Potlukač Svazek: 7 Strana: 0383
Potlukač = obecní sluha. Rychtář kázal p-či, aby židovi 10 ran vytáhl. Sb. uč. 1858. Ať se řádně dopis tento p-čem prohlásí. U Kr. Městce. Psčk.

240872   Potlukač, e, m. P Svazek: 9 Strana: 0243
Potlukač, e, m. P. svolával do roboty. Jrsk. XXIII. 10.

240873   Potlukačka Svazek: 2 Strana: 0818
Potlukačka, y, f, die Herumstreicherin. Bern.

240874   Potlukadlo Svazek: 2 Strana: 0818
Potlukadlo, a, n., ein Werkzeug zum Schlagen. Ros. — P., a, m. = potlukač.

240875   Potlukadlo Svazek: 7 Strana: 0383
Potlukadlo. V 2. ř., oprav m v n.

240876   Potlukávač Svazek: 2 Strana: 0818
Potlukávač, e, m.= potlukač. Na Slov.

240877   Potluken Svazek: 7 Strana: 0383
Potluken, kně, m. = potlkeň. Mor. Brt. Slov. Bern.

240878   Potlumočiti Svazek: 2 Strana: 0818
Potlumočiti, il, en, ení, eine Zeit lang Dolmetscher sein. Ros.

240879   Potlustý Svazek: 2 Strana: 0818
Potlustý, ziemlich fett. P. maso, unter- spickt, šperka. Us. u Frydka. TČ.

240880   Potlvlas Svazek: 2 Strana: 0667
Potlvlas, u, m., das Unterhaar (im Nacken bis zu den Ohren). Šm.

240881   Potlýšťany Svazek: 2 Strana: 0819
Potlýšťany, dle Dolany, Podleyschtian, ves u Nasevrk. PL.

240882   Potlýšťany Svazek: 7 Strana: 0383
Potlýšťany, dle Dolany, Podleyschtian, ves u Nasavrk. Cf. Sdl. Hr. I. 138., 169.

240883   Potłúkavo Svazek: 8 Strana: 0303
Potłúkavo. Kabát na p. (na obyčejné cho- dení), Strapizierrock. Brt. D. II. 462.

240884   Poťma Svazek: 7 Strana: 0383
Poťma, y, f. Femin. k poťmák. Slov. Mt. S. I. 117., Dbš. Obyč. 45.

240885   Poťma Svazek: 9 Strana: 0243
Poťma, y, f. = sprostá ženská. Slov. Zát. Př. 47b.

240886   Poťmák Svazek: 7 Strana: 0383
Poťmák, a, m., nadávka. Slov. Mt. S. I. 116., Dbš. Obyč. 44.

240887   Potmě Svazek: 2 Strana: 0819
Potmě (po-tmě, vz Tma), za tmy. ve tmě, im Finstern. V. Šli jsme p. Ros. P. jako v noci. Ros. P. každá kráva černá. Prov. P. to našel. — Jg. Vz Dole.

240888   Potměbil Svazek: 7 Strana: 0383
Potměbil, a, m., os. jm. Wtr. Obr. 89.

240889   Potmehúd Svazek: 9 Strana: 0243
Potmehúd, a, m. = pokrytec Slov. Zát. Př. 124a. Sr. Potmehúdok.

240890   Potmehúdlo Svazek: 8 Strana: 0303
Potmehúdlo. Sedel p. shrbený. Phľd. 1896. 248. Cf. násl.

240891   Potmehúdol Svazek: 8 Strana: 0303
Potmehúdol = pokrytec. Slov. Zvolen.

240892   Potměchuť Svazek: 2 Strana: 0819
Potměchuť, i, f., psí víno, sladká vrba, myší dřevo, červené neb vodní psinky, Klek sladkohořký, Solanum dulcamara, bittersiisser Nachtschatten, rostl. Vz Schd. II. 288., Čl. 73., Kk. 186., FB. 55. Dulcamara, tancidura, sladko- hořké, potměchuť. Us. Blk.

240893   Potměchuť Svazek: 7 Strana: 0383
Potměchuť. Cf. Rstp 1122., Odb. path. III. 826., Slb. 358., Mllr. 99., Č. Kn. š. 260. Potmělúta, y, m. = potměluch. Mor. Vck. Potměšil, a, m., os. jm. Bart. 325. Potměšilý. Potutelný dělá se nevěda a zatím má za ušima; potměšilý označuje touž vlastnosť spojenou se zlou vůlí. Potu- telný úsměv, potměšilý pohled. Brt. S. 3. vd. 180, 2 471*

240894   Potmechuť Svazek: 8 Strana: 0303
Potmechuť. Léčení jí na Val. Vz Vck. Val. I. 157.

240895   Potměchuťový Svazek: 2 Strana: 0819
Potměchuťový, vom Bittersüss. Rostl.

240896   Potmělóta Svazek: 2 Strana: 0819
Potmělóta, y, m., potměšilec. Na Mor. Kd.

240897   Potměloušně Svazek: 2 Strana: 0819
Potměloušně = potměšile, duckmäuse- risch. Na Mor. Hý.

240898   Potměloušnosť Svazek: 2 Strana: 0819
Potměloušnosť, i, f. = potměšilosť, pot- měluskosť. Na Mor. Hý.

240899   Potměloušný Svazek: 2 Strana: 0819
Potměloušný, potměluský = potměšilý. Na Mor. Hý.

240900   Potměloutný Svazek: 8 Strana: 0304
Potměloutný = potměšilý. Han. Brt. D. II. 369.

240901   Potmelúch Svazek: 10 Strana: 0287
Potmelúch, a, m. Z p-cha ďábel búcha. Mus. VI. 85. Sr. Potměluch.

240902   Potměluch, potmělus, a, potměloušek Svazek: 2 Strana: 0819
Potměluch, potmělus, a, potměloušek, ška, m., potměl-uch?.; přípona -u?h? zpod- statňuje adjektiva, Mkl. B. Ž90., 289. (Hý.), potměšilec.

240903   Potměluska Svazek: 2 Strana: 0819
Potměluska, y, m. a f. = potměluch. Slov. Jg.

240904   Potměluskosť, potměluský Svazek: 2 Strana: 0819
Potměluskosť, potměluský, vz Potmě- loušnosť, Potměloušný.

240905   Potměluství Svazek: 2 Strana: 0819
Potměluství, n. = poměšilosť. D.

240906   Potmělutně, potměloutně Svazek: 2 Strana: 0819
Potmělutně, potměloutně = potměšile. Na Hané. Kd.

240907   Potmělý Svazek: 2 Strana: 0819
Potmělý, tmavý, verfinstert. Zlob.

240908   Potměšil Svazek: 8 Strana: 0304
Potměšil. Varuojž se taliových p-luov. Arch. XIV. 361.

240909   Potměšil, a, potměšilec Svazek: 2 Strana: 0819
Potměšil, a, potměšilec, lce, m., vlastně ten, kdo rád po tmě šil = tajný škůdce, podlý člověk, ein tückischer Mensch, der Duck- mäuser. Reš., Kts. Jir. slovo toto odvozuje od měšiti.

240910   Potměšile Svazek: 2 Strana: 0819
Potměšile, heimtückisch. Ros.

240911   Potměšilec Svazek: 2 Strana: 0819
Potměšilec, lce, m., vz Potměšil.

240912   Potměšilka Svazek: 2 Strana: 0819
Potměšilka, y, f., potměšilá žena, die Duckmäuserin. Reš.

240913   Potměšilosť Svazek: 2 Strana: 0819
Potměšilosť,i,f.,potměšilství, n. = po- krytství, D., potutelnosť k účelům mravně vadným směřující, která už jest vychytralou špatností. S. N. Die Kalmäuserei, Heimtücke. D., Ros.

240914   Potměšilý Svazek: 2 Strana: 0819
Potměšilý, pokrytec, potutelný, tückisch, heimtückisch. P. člověk, D., nábožník. Plk. To p. pokolení z pekla snad pochází. Sych., Jg.

240915   Potměšitelnosť Svazek: 2 Strana: 0819
Potměšitelnosť, i, f., potměsilosť, die Tücke. D.

240916   Potměšiti Svazek: 2 Strana: 0819
Potměšiti, il, ití, potměšilým býti, kal- mäusern. D.

240917   Potmítat se Svazek: 10 Strana: 0653
Potmítat se = povalovati se. Brt. Sl.

240918   Potmívati se Svazek: 7 Strana: 0384
Potmívati se, dunkel werden. Šm.

240919   Potna Svazek: 7 Strana: 0384
Potna, y, f. = potnice. Rk.

240920   Potnačka Svazek: 10 Strana: 0287
Potnačka, y, f. = žena, která nosí věci na prodej v putně. Mtc. 1902. 437., 17.

240921   Potnati Svazek: 2 Strana: 0819
Potnati, vz Bobněti.

240922   Potně Svazek: 7 Strana: 0384
Potně po něčem se sháněti, im Schweisse des Angesichtes. Pal. Rdh. I. 409. — PI. I. 32.

240923   Potnepich Svazek: 7 Strana: 0384
Potnepich, u, m., ononis, Hechelkraut, n Šm.

240924   Potní Svazek: 7 Strana: 0384
Potní, vz Potný. P. čivy, Schweissnerven, jáhliny, -friesel, osutina, -exanthem. Ktt. exc.

240925   Potní Svazek: 10 Strana: 0287
Potní rúcho. Ev. olom. XXIX. Potní zlázy. Ott. XX Zánět žláz potních, hydradenitis, hydrosadenitis, Schweissdrüsenentzündung; hnisavý zánět zlázy potní, hydradenitis phlegmonosa. Ktt. Sr. Potný.

240926   Potnic śe Svazek: 9 Strana: 0243
Potnic śe = nabíhati. Okno śe potni. Slez. Lor. 77.

240927   Potnice Svazek: 7 Strana: 0384
Potnice = potní dírka, das Schweiss- loch. Šp.

240928   Potnice, e, potnička Svazek: 2 Strana: 0819
Potnice, e, potnička, y, f., v lázni místo k pocení, párna, svrchnice (V.), das Schweiss-, Schwitzbad. Poty v p-cích se vyluzují, kdy se otevrou potové dírky. Kom. J. 579. — P., šat k utírání potu, das Schweisstuch. D. Veronika pánu p-ci podala, v kteréž vy- tlačenou tvářnosť Páně obdržela. Sš. L. 209. P-ci kladli židé o hlavu umrlcovu na pa- mátku, že v potu tváři musel jísti chléb a že nyní z toho odpočine. Sš. J. 192. — P., potová, zimnice, das Schweissfieber. D.

240929   Potnička Svazek: 7 Strana: 0384
Potnička, y, f. = malý puchýřek po- kožky, Vz Slov. zdrav. - P, vz Nepro- potka (dod.).

240930   Potničkový Svazek: 7 Strana: 0384
Potničkový. P. horečka, febris miliaris.

240931   Potničky Svazek: 10 Strana: 0287
Potničky, f. = druh osutivy se značným pocením, Schweissausschlag, Schweissfriesel. Vz Ott. XX. 321a. P., sudamina, miliaria, hydroa = kožní vyrážka skládající se z četných pu- chýřků. Ott. XX. 333. P. červené, miliaria rubra; p. omladniění, miliaria crystallina, puerperalia, osutinové, exanthematica, tyfové, typhosa. Ktt.

240932   Potnmistr Svazek: 8 Strana: 0304
Potnmistr, vz Potenmistr. XVI. stol.

240933   Potnouti Svazek: 2 Strana: 0819
Potnouti (v obec. mluvě), nul, ut, utí; po- titi, poťal, ťat, potětí; potínati, mit Hieben umhauen. — co, se čím: dřiví, se sekerou p. Jg. — se kam. Poťal se v ledví. GR.

240934   Potný Svazek: 7 Strana: 0384
Potný. P. krůpěje, Šml., žlázy. Šv. 55. P. lázně řím. Vz Vlšk. 48, 51., 52., 55., 213. — P. = lopotný. P. naše úsilí. Šml. P. práce. Kmk.

240935   Potný, -tní Svazek: 2 Strana: 0819
Potný, -tní, Schweiss-, schwitzig. P. nebo potové dírky na těle, Schweisslöcher. Us. P. šat, roucho (k utírání potu, potnice), V., lázeň. D.

240936   Poto Svazek: 8 Strana: 0304
Poto = potom, Dšk. Jihč. I. 23.

240937   Potobôž Svazek: 7 Strana: 0384
Potobôž, adv. = podobně. Slov. Phľd. IV. 16., V. 51.

240938   Potoci Svazek: 7 Strana: 0384
Potoci, pl, m., sam. u Neveklova.

240939   Potocký. P Svazek: 10 Strana: 0287
Potocký. P. hráz (při potoku). Msn. II. 12.

240940   Potočák Svazek: 7 Strana: 0384
Potočák, a, m. = kdo je z potoku ku př. rak; kdo bydlí při potoku. Us. Šd.

240941   Potoček Svazek: 7 Strana: 0384
Potoček, čku, m. = potůček. Bern.

240942   Potóček Svazek: 10 Strana: 0287
Potóček, čku, m., puteus. Bhm. hex. 49.

240943   Potočenec Svazek: 10 Strana: 0287
Potočenec, nce, m. = pomatenec, mluvka. Hauer. 14.

240944   Potočení Svazek: 2 Strana: 0819
Potočení, n., das Drehen, die Verrenkung.

240945   Potočený Svazek: 2 Strana: 0819
Potočený, -en, a, o, ein wenig gedreht. — P., namožený, verrenkt.

240946   Potóčik, u Svazek: 7 Strana: 0384
Potóčik, u, m. = potůček. Sl. ps. č. 57.

240947   Potočile, vz Svazek: 7 Strana: 0384
Potočile, vz Potočilý. Pl. I. 179.

240948   Potočilka Svazek: 10 Strana: 0287
Potočilka, y, f. = povídavá ženská. Hauer 14.

240949   Potočilosť Svazek: 2 Strana: 0819
Potočilosť, i, f., potočitosť, die Gewandt- heit. Víd. list.

240950   Potočilý Svazek: 2 Strana: 0819
Potočilý, potočitý, gewandt,geschäftig. Jg., Dch. P. zloděj. Marek. Ona je p-lá. U Rychn.

240951   Potočina Svazek: 2 Strana: 0819
Potočina, y, f., die Bachung, dvůr n. pole s potokem. Jg. — P., veliký rybník. Th. Se všemi jezery, s tóněmi, s potoky, s p-mi, s lesy atd. zastavili jsme. Arch. IV. 187.

240952   Potočina Svazek: 7 Strana: 0384
Potočina, y, f., sam. u Čes. Dubu.

240953   Potočisko Svazek: 2 Strana: 0819
Potočisko, a, n., nehezký potok, hässli- cher Bach. Bern.

240954   Potočiště Svazek: 2 Strana: 0819
Potočiště, ě, n., místo, kudy potok te- kává nebo teče, výmol potokem učiněný, das Bett eines Baches. Techn.

240955   Potočiště Svazek: 9 Strana: 0243
Potočiště, ě, n. Nár. list. 1897. č. 97.

240956   Potočitelný Svazek: 2 Strana: 0819
Potočitelný, drehbar. — P. = potočilý. Ty staré maminky nejsou už tak p-ny. Us. u Rychnova.

240957   Potočiti Svazek: 2 Strana: 0819
Potočiti, il, en, ení; potáčeti, el, en, ení; potočovati, ein wenig, nach einander drehen; aufwinden. — abs. On (Pavel) nepotočil, neuměje se vymknouti nepříteli. Sš. I. 7. — čím. Potoč tím brusem. — koho: posla = vypraviti, poslati (vlastně = učiniti, aby po- tekl = běžel), absenden. Potoči král posly svoje. Alx. Výb. I. 143. - St. skl., Výb. I. 1078. 31. — co kam: přízi na vřeteno. D. — se. Tu jest na potkání ten jistý Mikuláš dal nám půtku a štus, až jsme se všickni tři potočili. Svěd. 1569. — se čím: zdví- háním (drobet se polomiti, ein wenig die Glieder verrenken). Ros.

240958   Potočiti se Svazek: 8 Strana: 0304
Potočiti se. Cekalo sa, že sa to s ňú tak p-čí (dopadne). Val. Brt. D. II. 369.

240959   Potočitosť Svazek: 2 Strana: 0819
Potočitosť, i, f. = potočenosť, die Gedreht- heit; obratnosť, hbitost', čerstvosť, die Behen- digkeit, Regsamkeit, Gewandtheit, Geschick - lichkeit. Ros., Kom., Sš. J. 304., DI.

240960   Potočitosť Svazek: 7 Strana: 0384
Potočitosť. Hbitější svou jak tělem tak i rozumem p. předstírajíce. Kom. Lab. 100.

240961   Potočitý Svazek: 8 Strana: 0304
Potočitý, gewandt, — v čem: ve veršo- vání. Mus. 1882. 468.

240962   Potočitý. P Svazek: 10 Strana: 0287
Potočitý. P. mysl = pomatená. Kom. Did. 63.

240963   Potočitý, potočený, stočený Svazek: 2 Strana: 0819
Potočitý, potočený, stočený, gedrecht. — P., obratný, hbitý, čerstvý, behend, regsam, gewandt, geschickt. Jel. Kolo dobře p-té. Boč. exe. P. jazyk. Jel. Štěstí jest potočité. C. M. 150. — P., po vůli činící, lenksam, willig. Plémě to zavilé a nepotočité. Br.

240964   Potočivosť Svazek: 7 Strana: 0384
Potočivosť = ohebnosť, obratnosť. Údy těla k hbitosti a p-sti cvičí. Kom. Inf. 7.

240965   Potočka Svazek: 2 Strana: 0819
Potočka, y, f., montia, rostl. P. obecná, m. fontana. FB. 79., Čl. Kv. 305.

240966   Potočka Svazek: 7 Strana: 0384
Potočka. Cf. 81b. 563.

240967   Potočky Svazek: 2 Strana: 0819
Potočky, f., pl.. pivo, víno atd., které po točení do podstavce nakape, Tropfbier, -wein.

240968   Potočná Svazek: 7 Strana: 0384
Potočná, é, f., míst. jm. u Nahošovic. Pk.

240969   Potočnatý Svazek: 2 Strana: 0819
Potočnatý, plný potoků, bachreich. D.

240970   Potočněnka Svazek: 2 Strana: 0819
Potočněnka, ?, f., rivularia, rostl. z řádu řas. Rostl.

240971   Potoční Svazek: 7 Strana: 0384
Potoční rybník, Tk. Žk. 29., pepř, rostl. Mllr. 81.

240972   Potoční, -čný Svazek: 2 Strana: 0819
Potoční, -čný, Bach-. P. ryba, Ros., voda, Rvač., kamení. Br.P. pstruh, křemele (škajky), rak (olšák), komár, štěnice (skákuška) písek. Šm. Pil vodu p-čnú; V zemi vodné i p-čné; Obklíčilo jest jej vrbie p-čné. BO. — P., v botanice: p. řeřicha, nasturtium aquaticum, die Brunnenkresse, V.; pepř n. palčice, po- lygonum hydropiper, der Wasserpfeffer; vrba (žlutá, též zlatolejčí), salix helis, die Bach- weide; kuklík, geum rivale, die Wasser - benediktenwurz; pcháč, cnicus rivularis. Flora 165. P. pšenice, bromus giganteus, der Buch- weizen, rozrazil (vz Potočník). Sm. — P., snadný k naklonění, náchylný, geneigt. — k čemu: k zlému. Ms. (Č.).

240973   Potočnice Svazek: 2 Strana: 0820
Potočnice, e, f., salix alba, vrba bílá, bělice. Čl. Kv. 141. — P., nasturtium, die Brunnenkresse. Čl. Kv. 293., Kk. 149. Vz Potoční.

240974   Potočnice Svazek: 7 Strana: 0384
Potočnice. Cf. Slb. 274., Rstp. 1406. — P. obecná, velia currens, hmyz. Brm. IV. 623.

240975   Potočnice Svazek: 9 Strana: 0458
Potočnice, e, f., nasturtium, rostl. Vz Ott. XVII. 1060.

240976   Potočnice Svazek: 10 Strana: 0653
Potočnice, e, f. P. lékařská, nasturtium officiuale: jeřicha, křezice, řeřicha vodní (potoční), rukev, vodní chřen. Vz Čes. 1. XIV. 373.

240977   Potočník Svazek: 2 Strana: 0820
Potočník, a, m., mlynář na potoce, der Bachmüller. D. — P., jm. některých rostlin při potoku rostoucích: rozrazil potoční, vero- nica Beccabunga, die Bachbunge; bolehlav, sium latifolium, der dreiblätterige Mark; p. veliký, smolák veliký, sium longifolium, der Wassereppich; sium falcaria, planý celer, sichelförmiger Mark; nezabudka, das Vergiss- meinnicht; apium graveolens, die Wasser- petersilie; cardamine pratensis, das Wiesen- schaumkraut. Jg.

240978   Potočník Svazek: 7 Strana: 0384
Potočník, rostl. Cf. Slb. 314., Osv. 1872. 29., Mllr. 69., 110. — P., a, m, agabus, členovec brouk. Vz Kk. Br. 59.—60., Brm. IV. 54.

240979   Potočník Svazek: 8 Strana: 0304
Potočník, a, m.= jezevčík na vydry, Bachliiindehen, n. Sterz. 376. — P., veronica beccabunga, rostl. Brt. D. II. 508.

240980   Potočník Svazek: 8 Strana: 0571
Potočník, a, m., agabus, brouk. P. bahní, a. paludosus, černý, melanarius, dvouskvrnný, bipustulatus, Funkův, Funki, hnědý, femo- ralis, kovolesklý, didymus, lesklý, nitidus, mokřinný, uliginosus, pokropený, conspersus, rudohřbetý, chalcenotus, rudoprsý, undulatus, skvrnitý, maculatus, Solierův, Solieri, stejný, congener, ťupkovaný, gustatus, ztemněný, ne- bulosus. Vz Klim. 98.—101.

240981   Potočník Svazek: 9 Strana: 0243
Potočník, u, m. = blatouch. Us.

240982   Potočníkový Svazek: 7 Strana: 0384
Potočníkový. P. listí. Vz Potočník. Ruk. kd.

240983   Potočnivka Svazek: 7 Strana: 0384
Potočnivka, y, f., samolus, Pungen, rostl. Vz Slb. 301.

240984   Potočný Svazek: 7 Strana: 0384
Potočný, ého, m. Arch. VII. 454.

240985   Potoch Svazek: 7 Strana: 0384
Potoch. Ně p. (= proto jsem) jechala. Sš. P. 777.

240986   Potok Svazek: 2 Strana: 0820
Potok, a n. u, potůček, zastr. potoček, čku, m., jar, jarek, jarček, der Bach. P. od kmene tok a tento stupňováním od kořene tek v teku. Gb. Dříve v pl. také potoci. Až krvaví potoci tečiechu. Dal. 107. P-ci slez (slz). St. skl. Ty meze a p-ci sluší od starodávna k té vsi. Půh. II. 81. P. jest živá voda tekoucí o malé hloubce. S. N. P. dešťový, polní, tekutý, V., šemravý (bubla- jící), ustavičný, Bern., rozvodněný, Sych., pramenitý; má-li značný spád a tudíž rychlý proud, slove: bystřice. S. N. P. hrčivý, bu- blavý, křivotoký, přívalný, (ručej, bystřina). Šm. Vody jim z potoka i namáčeti v p-ce proti právu brání (sousedé). Pňh. II. 194. Z potůčků potokové se sbírají. Kom. P. teče, letí, D., hrčí, bublá. Pt. Ta bylina roste při potocích. Byl. P-kem břísti. Sych. Tu je p., tu přeskoč (Hic Rhodus, hic salta). Bern. Při p-ku studnu kope (dělá něco na zbyt). Beru. Pomáhá p-ku soliti (činí marnou práci. VzMarný.). Lb., Č. Déšť potokem se lije. Šm. Neuzří p-kóv bystré řeky, ani strdi ani sme- tany. BO. Když hlavičku češe, krev po- tůčkem teče; Už se leje krev potokem od něho (od milého). Er. P. 467., 498. (Ht.) P. slzí. Jg. — Potoky, obyčejněji: patoky. Jg. — P., ves u Kralovic.

240987   Potok Svazek: 7 Strana: 0384
Potok. Cf. Mkl. Etym. 348. Dívá se jako hrom do potoka (škaredě). U Vel. Postřel. A. Krmela. P-ci tečiechu té krve nevinné. Výb. II. 19. Kdo přijde k potoku (k pra- menu) v noci před sv. Janem, vykoupá se, pije vodu a přenocuje pod šírým nebem, tomu pomoženo bude od každé nemoci, činí-li tak po tři léta. Nepomůže-li mu tento prostředek, není mu pomoci. U Rokyc. Fč. Řeka bez p-ků nic není. Bž. exc. Zima bez ľadu, kaša bez madu, p. bez ryby sú samé chyby. Slov. Rr. Sb. — P-ky, míst. jm. u Nahošovic, Pk.; paseky na Vsacku. Vck. Cf. Blk. Kfsk. 1389.

240988   Potok Svazek: 9 Strana: 0243
Potok, čoby koza vypila. Zát. Př. XV. 270. — P. = údolí. V tym p-ku je sama bida. Slez. Lor. 77.

240989   Potok Svazek: 10 Strana: 0287
Potok. Keď matka ide po prvý raz pres p. s dieťatom, hodí kúsok chleba do vody, aby jej dobre spávalo a riastlo. Mtc. 1. 1897. 12.

240990   Potokář Svazek: 10 Strana: 0287
Potokář, e, m. = mlynář na potoce. Tbz. V. 6. 326.

240991   Potokávati Svazek: 2 Strana: 0820
Potokávati, začínati tokati, anfangen zu balzen. Ros.

240992   Potokový Svazek: 2 Strana: 0820
Potokový, Bach-. P. voda (potoční). L.

240993   Potokový Svazek: 7 Strana: 0384
Potokový. P. strúha. BO.

240994   Potokový Svazek: 9 Strana: 0243
Potokový hřmot. Praž. evang. (List. fil. 1897 188).

240995   Potolárka Svazek: 7 Strana: 0384
Potolárka, y, f. = hruška. U Rožnova.

240996   Potom Svazek: 2 Strana: 0820
Potom, po tom, pak, také k tomu, nach- dem, nachher, hernach, hierauf, nach der Hand, nachmals, dann, sodann, hinterher. Jg., V. Napřed jako p. Nedlouho p. D. O tom potom (později). Vz Mlčeti. Lb. Dvě neděle p.; rok druhý za dvě neděle p. Půh. I. 216., II. 145. P. přijíti. V. Někdy p., dlouho p. V. Čím hrnec posprvu navře, tím potom dlouho zapáchá, V. Vz Věta spojovací. — S předlož, ku, na. Zachovává to ku potom (k budoucí potřebě). Ben. V. Na potom zdr- žuje jej. Br., Kom. — Pozn. Liší se od po tom. Co jest vám po tom ? Was geht sie das an?

240997   Potom Svazek: 7 Strana: 0384
Potom, postea. Ž. wit. 15. 4. P. jich (let), amplius eorum. Ib. 89. 10. Kdybych věděl o tom, co bude potom. Us. Brt.

240998   Potom Svazek: 10 Strana: 0287
Potom = příště, budoucně Potom se lépe pamatuj; Potom toho nemysli sobě. 1459. List. fil. 1904. 438.

240999   Potomá Svazek: 7 Strana: 0384
Potomá = potom. U Doláků, u Polešovic na Mor. Brt. D. 175.

241000   Potomai Svazek: 7 Strana: 0384
Potomai = potom. U Uher. Hrad. Brt. D. 175., Vck.