380001   Vrchovatina Svazek: 7 Strana: 1053
Vrchovatina, y, f. = vrchovina (kde vrchy sú). Hdž. Čít. 160.

380002   Vrchovatně Svazek: 7 Strana: 1053
Vrchovatně = vrchovatě. Osv. V. 762.

380003   Vrchovatosť Svazek: 4 Strana: 0829
Vrchovatosť, i, f., reichliches Mass, die Uiberschwänglichkeit, der Kulminations- punkt. Jg., Dch. V. míry, Jg., oslavy. Sš. Sk. 27.

380004   Vrchovatý Svazek: 4 Strana: 0829
Vrchovatý = vrchovaný, vrchem namě- řený, aufgehäuft voll. V. míra. Zlob., Br., Dch., pomsta. Jest v-tý čas. D. Zasloužil toho měrou v-tou. Dch. V-tou měrou něco někomu spláceti. Us. Dám ti to plno i v-to. Na Ostrav. Tč. Dej míru v-tou a prodej, zač můžeš. Us. Kdo komu plnú odleje, jemu zase v-tú. Ctib. Had. Již se mu v-tá nalévala. Bart. 16. Dávejte a dáno bude vám, mieru dobrú a plnú a natlačenú a osutú (n. v-tú) dadie v léno vaše; Ať slove miera osutá neb v-tá. Hus II. 267., 273. (Tč. ). Nalil mu opět v-tou. Vz Pomsta. Lb. — V. = vršitý, kopcovitý, bergig, hügelig. D.

380005   Vrchovaty Svazek: 7 Strana: 1053
Vrchovaty = vršitý. Zem máme v-tú. N. Hlsk. XXI. 249., Hdž. Čít. 159. — V. = svrchovaný. Navalil si toho v. talíř. Dch. V. zásluha. Vlč. Ten člověk je hned v-tý (hned se durdí). Slez. Šd.

380006   Vrchovatý Svazek: 10 Strana: 0493
Vrchovatý. V. pokuta. 1598. Listář 33.

380007   Vrchové Svazek: 4 Strana: 0829
Vrchové, ého, n., Wrchhaben, ves u Dubé. Vz Arch. III. 473.

380008   Vrchově Svazek: 7 Strana: 1053
Vrchově, ě, f., artes, zastr. Rozk.

380009   Vrchovec Svazek: 4 Strana: 0829
Vrchovec, vce, m. = vršek stromu, der Baumgipfel, na Slov. Tu si trochu vydychnul a dostal sa až do samučičkého v-vca; Sadli si na v. jednoho stromu. Dbš. Pov. I 146., 428. (Šd. ). — V., Hohendorf, ves u Valaš. Meziříčí; Wrchowetz, předměstí tamtéž. Vz Vrchová.

380010   Vrchovec Svazek: 8 Strana: 0477
Vrchovec, vce, m. = na vrších bydlíc'. Phľd. 1893. 632., 633. Obce v-cu. Ib. 632. ej za ý vyslovují v-vci. Ib. 632. Tam sišiel sa s v-com Rovňanom. Ib. 1894. 676.

380011   Vrchovecký Svazek: 4 Strana: 0829
Vrchovecký, ého, m., osob. jm. Slez.

380012   Vrchoví Svazek: 7 Strana: 1053
Vrchoví, superiores rami, hořejší větve. 14. stol. Mnč. Jiné dřevo křivé a plno v. pilností se dlabá. B. mik. Sap. 13. 13. Cf. násl.

380013   Vrchoví, n Svazek: 4 Strana: 0829
Vrchoví, n. = vrchol. V. bodláku. V.

380014   Vrchovice Svazek: 7 Strana: 1053
Vrchovice, e, f. Na V-ci = míst. jm. na Napajedelsku. Pk. Npj. 70. — V., rj. vr- chovie, arces, zastr. Pršp. 24.

380015   Vrchovina Svazek: 4 Strana: 0829
Vrchovina, y, f., das Hoch-, Bergland. Phld. II. 4., 121., S. a Ž. Odtud (táhne) pres Oravu hore svinkovým potůčkem na jeho v-nu, od v-ny pak po podvrch na Kresy. Sl. let. V. 328. (Šd. ). —Byl jsem nahněvaný, chytnul bych ju za v-nu (za kštici, beim Schopf) a proto jsem tam ani nešel. Slez. Šd. Studnice, v., cesta, zuořie (epitheta s. Marie). Modl. ms. — V., dvůr u Chocně; vsi u N. Paky a u Turnova. — V. = stráně a polnosti u Vsetína na Mor., Vck.; role a loučky v Jakubčovicích u Opavy, ve Slez. Šd. — V. = samota u Trnavky, na Mor. Tč. — V., vsi v Boleslavsku a Jičínsku. Vz Blk. Kfsk. 1454. — V., y, m., osob. jm. Na Slov. Šd.

380016   Vrchovina Svazek: 9 Strana: 0379
Vrchovina, y, f. = vrchní čásť poraže- ného stromu. Phld. 1897. 499.

380017   Vrchoviny Svazek: 4 Strana: 0829
Vrchoviny, ves v Hradecku. Vz Blk. Kfsk. 1454. — V. =vrchovec. Na Slov Ssk.

380018   Vrchovisko Svazek: 4 Strana: 0829
Vrchovisko, a, n. = krajina, v níž řeka některá prvé ručeje své sbírá, das Quellenge- biet. Km., Pl. V. řeky. Šb. Stř. II. 125.

380019   Vrchoviště Svazek: 4 Strana: 0829
Vrchoviště, ě, n. = vrchol stromu, der Gipfel. — V. = metla, die Ruthe. Lom. — V. řeky = pramen, počátek, die Quelle, der Ursprung. Potok od svého v. jde. Br. Čásť poříčí u vřídla slove v. řeky, das Quellen- gebiet, Quellenland. Cf. Temeniště, Vrcho- visko. Blř., Š. a Ž., Stč. Zmp. 6., Nz. - Kom., Jel. V. života. Léna ta vztahovala se od v. řeky Plznice až k Šarfenberku. Ddk. II. 464. S v. vody vždy živého. Pal. Dj. II. 1. 308. Ó ty v. zahradní, studnice vod živých a tekoucích z Libána. Ps. Šal. 4. 15. — z Vrchovišť, jm. starožitné rodiny. Vz S. N., Blk. Kfsk. 1454.

380020   Vrchoviště Svazek: 9 Strana: 0379
Vrchoviště, ě, n. V tom sítí, kdež v. vychází. 1488. Arch. XVI. 321.

380021   Vrchoviště Svazek: 10 Strana: 0493
Vrchoviště, ě, n. Idské v. Msn. Hym. 80.

380022   Vrchoviští Svazek: 4 Strana: 0829
Vrchoviští, n., die Spitzen der Pflanzen. Puchin.

380023   Vrchovištnatý Svazek: 4 Strana: 0829
Vrchovištnatý = mající mnoho vrchovišť, quellenreich. V. půhoří. Krok, II. 142.

380024   Vrchovištný Svazek: 4 Strana: 0829
Vrchovištný = od vrchoviště, pramenitý, Quellen-. V. voda, studnice. D.

380025   Vrchovištný Svazek: 8 Strana: 0580
Vrchovištný. V. chození (po vrchovišti). Bl. (Hostn. 35.).

380026   Vrchovitosť Svazek: 4 Strana: 0829
Vrchovitosť, i, f. = vrchovatosť. Na Slov. Bern.

380027   Vrchovitý Svazek: 4 Strana: 0829
Vrchovitý = hornatý, bergig, hügelig. V. Levý břeh Dunaje jest vrchovitější. Ddk. II. 146.

380028   Vrchovka Svazek: 8 Strana: 0477
Vrchovka, vz Vrcholec (3. dod.).

380029   Vrchovné Svazek: 4 Strana: 0829
Vrchovné, ého, n., ves = Vrchovina.

380030   Vrchovní Svazek: 9 Strana: 0379
Vrchovní dělník (Bůh). Hod. 14. stol. Mus. fil. VIL 88.

380031   Vrchovní Svazek: 10 Strana: 0493
Vrchovní moc. Hod. Žalm. 124.

380032   Vrchovnice Svazek: 4 Strana: 0829
Vrchovnice, Wrchownitz, ves u Hoře- ňovsi. PL. Cf. Blk. Kfsk. 923.

380033   Vrchovník Svazek: 4 Strana: 0829
Vrchovník, u, m. Na v-ku, jm. místní u Alinkovic napajedelských na Mor. Šd.

380034   Vrchovo Svazek: 10 Strana: 0493
Vrchovo, a, n., vrch u Domažl. Čes. 1. XII. 384.

380035   Vrchovský Svazek: 4 Strana: 0829
Vrchovský, ého, m., Wrchowsky, my- slivna u Protivína. — V., jm. paseky u Vi- zovic na Mor. Tč.

380036   Vrchovský Svazek: 7 Strana: 1053
Vrchovský = horský. V. obec, pole. Slov. LObz. XVI. 203.

380037   Vrchový Svazek: 4 Strana: 0829
Vrchový, Berg-, Gipfel-. V. míra. Us. Vz Vrch. — V., bergbewohnend; auf Bergen wachsend. V. rostliny. Rst. 517. — V. kůň = na kterém se po vrších jezdí, das Bergpferd. Na Slov. Kd. Cf. Vrchov. Také das Reit- pferd. Na Slov. Ssk.

380038   Vrchový Svazek: 9 Strana: 0379
Vrchový. V. koudel = hrubá. Lisic.

380039   Vrchpole Svazek: 10 Strana: 0493
Vrchpole (vrch + pole). Dšk. Km. 51.

380040   Vrchpráví, n Svazek: 4 Strana: 0830
Vrchpráví, n., die Oberherrlichkeit. Stud- nice v. národního. Pal. Děj. IV. 2. 15.

380041   Vrchstol Svazek: 4 Strana: 0830
Vrchstol, u, m. = místo za vrchom stola, vrch stola, der erste, vorzüglichste Platz beim Tische, bei einer Tafel o. einem Mahle. Cf. Sednete si tam na vrch. Pohrabný otec za vrchstolom zasedá. Na Slov. Dbš. Obyč. 110.

380042   Vrchstřeší Svazek: 10 Strana: 0493
Vrchstřeší, n. V. stavby. Jeř. Rom. básn. 125

380043   Vrchti Svazek: 4 Strana: 0830
Vrchti, vz Listy filolog. 1877. 303.

380044   Vrchtito Svazek: 8 Strana: 0477
Vrchtito = vrchovatě. Brt. D. II. 413.

380045   Vrchtitý Svazek: 4 Strana: 0830
Vrchtitý = vrchovatý. Ve Slez. Šd.

380046   Vrchtitý Svazek: 7 Strana: 1053
Vrchtitý. U Třebonína. Olv.

380047   Vrchtitý Svazek: 10 Strana: 0493
Vrchtitý. XV. stol. Uč. spol. 1903. III. 29. V. sklenice. Frant. 34. 22.

380048   Vrchulek Svazek: 4 Strana: 0830
Vrchulek, lku, m. Olej v-lkem zdávený (= v stoupě tlučený). BO. Ač zopícháš blázna v stúpě jako ječné krúpy, v-lkem zhóry tepa. (Prov. 27. 22. ) BO.

380049   Vrchulek Svazek: 7 Strana: 1053
Vrchulek = pích, pilus. Sv. ruk. V. II. 334. (317. a.). V., sarculium, náčiní. Pršp. 74.

380050   Vrchura Svazek: 4 Strana: 0830
Vrchura, y, f., jm. polí u Mezic na Mor. Pk.

380051   Vrchy Svazek: 4 Strana: 0830
Vrchy, pl., m., Wrchy, samota u Čáslavi, u Vys. mýta, u Kouřimi; ves u Neustupova; vápenné peci u Tachlovic; Berg, dvůr u Tře- boně; ves u Turnova. Cf. Blk. Kfsk. 657.

380052   Vrchytý (šp Svazek: 4 Strana: 0830
Vrchytý (šp. m. vršitý, vrch mající. Jg), hügelig. Um. les. V. pomsta (m.: vrchovatá). Vký.

380053   Vriací Svazek: 4 Strana: 0830
Vriací = vroucí, vařící se. Devät v-cích hrnkóv. Dbš. Pov. I. 22. Bohatstvo skorej nežli vriaca (vřící) voda vajce spraví člo- vekove srdce zatvrdlivým. Lipa 370.

380054   Vriaco Svazek: 4 Strana: 0830
Vriaco. Svolá čeleď a káže v kotloch olej na v. hriať (až by vřel). Dbš. Pov. III. 74.

380055   Vriadenie, n Svazek: 4 Strana: 0830
Vriadenie, n. = vřadění, die Einordnung. Na Slov. Ssk.

380056   Vriadiť Svazek: 4 Strana: 0830
Vriadiť = vřaditi. Na Slov. Ssk.

380057   Vriaže Svazek: 8 Strana: 0477
Vriaže = kľukaté dráhy, serpentíny cez strmé hory, že úvratky idú. Phľd. 1892. 624.

380058   Vrica Svazek: 4 Strana: 0830
Vrica, e, f. = vřídlo, der Sprudel. — V. = řeka a ves na Slov. Sl. let. VI. 109. (Šd. ).

380059   Vrícko Svazek: 7 Strana: 1053
Vrícko, a, n., Münnichwiese, míst. jm. v župě turčan. Phľd. II. 115.

380060   Vríč Svazek: 8 Strana: 0477
Vríč, e, m., potok v Nitre. Phľd. XII. 340.

380061   Vriedny Svazek: 8 Strana: 0477
Vriedny. Vriedna ženská = súca, robotná, pracovitá. Phľd. 1896. 130.

380062   Vrk Svazek: 4 Strana: 0831
Vrk, u, m., das Knurren, Gurren. Vrk holubí, das Girren. Ros. On ani vrk ani mrk (ani nepromluvil ani naň pohlédl). Us. Šd. — V., a, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127.

380063   Vrkač Svazek: 4 Strana: 0831
Vrkač, e, m. = nástroj, kterým děti vr- kají, chřestí. Mor. Hrb. — V., der Knurrer.

380064   Vrkač Svazek: 7 Strana: 1054
Vrkač, vz Hrklávka, Řehtačka (dod.).

380065   Vrkačka Svazek: 4 Strana: 0831
Vrkačka, y, f. = vrkač. — V., die Knur- rerin. Šm.

380066   Vrkačka Svazek: 7 Strana: 1054
Vrkačka, vz Hrklávka, Řehtačka (dod.).

380067   Vrkání Svazek: 4 Strana: 0831
Vrkání, n., das Girren, Knurren. Us. Dch.

380068   Vrkati Svazek: 7 Strana: 1054
Vrkati, vz Vrknouti, Mkl. Etym. 384. a. Vrkati láskou. Nrd

380069   Vrkati Svazek: 8 Strana: 0477
Vrkati. O pův. cf. Gb. H. ml. L 65.

380070   Vrkavice Svazek: 4 Strana: 0831
Vrkavice, e, f. = vrkačka, die Knurrerin (z. B. von Katzen). Šm.

380071   Vrkavý Svazek: 4 Strana: 0831
Vrkavý holub, girrend. Ros.

380072   Vrklivosť Svazek: 4 Strana: 0831
Vrklivosť, i, f. = vrčivosť, die Knurrig- keit. L.

380073   Vrklivý Svazek: 4 Strana: 0831
Vrklivý = vrčivý, knurrend; svárlivý, zänkisch. L.

380074   Vrklovice Svazek: 8 Strana: 0477
Vrklovice, pustá ves na Mor. Vz Mtc. 1896. 122.

380075   Vrknouti Svazek: 4 Strana: 0831
Vrknouti, knul a kl, utí; vrkati, vrčeti, el, ení; vrkávati, vrčívati, knurren, gnurren, schnurren, grollen, knarren; nevrlosť, hněv svůj jeviti, murren. Jg. — abs. Vrčeti jako pes, liška, lev, moucha, kolo. D. Který vrčívá, rád kousává. Ros. Vrkati jako ho- lub. Us. Ani vrkl, ani cvrkl (nepromluvil. Vz Vrk, Mlčení). Č., D. On ani vrkl ani mrkl. Šd. Kolovrátek vrčí. Us. Tč. Jazyk sladké řeči má, ale srdce vrčí. Mor. Tč. Proč jsú vrčeli národové? M. — na koho. Pes vrčí na kočku. Us., Er. P. 9. Nač kdo vrčí, pán Bůh mu to strčí. Prov. Tč. Kdo na koho vrčí, vždy mu něco strčí. Lb. Vrčí na sebe jako psi (hněvají se). D. Vrčí na tu pannu (má na ni oko, chce ji míti). Ros. — Sych. — (komu) kde. Kočka při peci vrčí. Tč. Vrčí mi v žaludku jako v mlejnici. Šml. V teplých jizbách veselo vrčí kolovrátky. Pok. Z hor 49. (Mladému králi) volač vrčalo v hlave. Dbš. Pov. I. 52. Bylo toto někte- rým v mysli těžké a vrčeli nad tím. Čr. — po kom. Dycky po mně vrčíš jako pes. Us. Tč. — kdy. Co do Juří vrčí, to po Juří mlčí. Mor. Tč., Šd. Kolik týdní před Juřím žáby vrčí, tolik týdní po něm zase mlčí. Slez. Sd. Když holubi v zimě hodně vrkají, bývá odměk. — komu. Zezulenka mu kuká, holoubek mu vrká: spi. Sš. P. 69. — s kým. Rad. zv. — proti komu. Plk. — jak (komu). Holub pěkně vrká, do okenka kuká: děvečko moja. Sš. P. 756. (Holub) žalostivo vrka hoře vsiemu lesu. Rkk. 27.

380076   Vrkoč Svazek: 7 Strana: 1054
Vrkoč. Mkl. Etym. 384. a. Za v-če obě- siti. Výb. I. 305. Poďte že už. poďte, dru- žičky moje, budete rozplétat vrkuočky moje. Koll. Zp. I. 245. V. konopný, Hant- zopf. Šmr. 77. — V., vertigo, měkkýš. Cf. Dud. 22.—24. — V., vrch u Vranova. Řvn. 173.

380077   Vrkoč Svazek: 8 Strana: 0477
Vrkoč, vz Cop (i 3. dod.).— V. = pásek atd. Vz NZ. IV. 434. nn. — V. = zešívka lýková spojující dvě části lubu (říčice). Brt. Ď. II. 438. — V. = tanec. Vz Tanec čes. (3. dod.).

380078   Vrkoč Svazek: 9 Strana: 0379
Vrkoč (havel, pavet) = zvláštní kruh kla- dený do talíře (do šátku vzadu na hlavě na tvar talíře upraveného), aby talíř měl pev- nější obrys. Vz Nár. sbor. 1901. 30.

380079   Vrkoč Svazek: 10 Strana: 0677
Vrkoč, e, m. V. na střechách z došků upletený, kryje hřeben střechy. Slov. Nár. věst. I. 68.

380080   Vrkoč, e, vrkůček Svazek: 4 Strana: 0831
Vrkoč, e, vrkůček, čku, m. = zapletené vlasy zvl. ženské, zapleták, drdol, pletenák, čupryna, der Zopf. V. Pannu vedúc za vrkoč. St. skl. Můj vrkůčku rozmilý, ze zlatých vlasů spletený. Sš. P. 443. A prve bylo zlé znamení, když které v. uřezali. Bls. 124. Neplač, Marjánko, nemáš proč, lepší čepeček než vrkoč; vrkoček musíš zapletat, pod čepec vlásky rozčesať. Čes. mor. ps. 234. Nic se má milá, nic se ne- vrkoć, dostaneš čepeček aji vrkoč. Džl. Nevrkoc, děvečko, nevrkoc, lepší obalenka než vrkoč; lepší obalenka ze slámy nežli vrkoček hedbávný; Můj vrkůčku zelený, po dukátě placený; Můj vrkůček zelený za peníze stříbrný, kdo ho bude rozplétati ? syneček milý; Chycil on ju, chycil za oba vrkočky a vřucil (vřítil) un ju v ten dunaj hlubočky. Sš. P. 441., 442., 477., 777. (Tč. ). Neuřezal vlasóv i s v-či. BN. Na přástkách čert držívá tarmark o vrkoče a o panenství. Rvač. Nebo mnohá dva vrkoče nese a pa- nenství její v stodole n. v lese. Rým. — V. = každé pletení vrkoči podobné. V. če-
sneku, cibule = svazek, pleten, der Bund.
Us. — V čepu, das Schwanzschraubenende.
Čsk. — V. = záhyb, řasa, die Falte. Jg. — V. malinký, vertigo pygmala, měkkýš břicho- nožec. Vz Frč. 251. — V. = tlustý ze šňů- rek černých zkroucený pásek, jejž vdané ženštiny kolem hlavy otáčejí. Na v. dávají si bílý čepec s coky (mřežkami). Na mor. Valaš. Vck. — V. = jídlo. Na kulatém prkénku barevným papírem obloženém leží z těsta upečený věnec; v něm jsou hůlky zastrčeny as čtvrtloketní; na těch je zase menší věnec nastrčen, nad tím zase menší; tak jich bývá až pět vždy menších a menších tak, že pe- čivo má podobu homole cukru. Na povrchu jsou švestky, hrozinky a p. nalepeny. Na- hoře je rozmarýna se strakatými fábory. Takový vrkoč dává v masopustě při slav- nosti přástevnické král královně. V Domažl. Němc. — V., osob. jm.

380081   Vrkočátka Svazek: 4 Strana: 0831
Vrkočátka, tek, pl., n.; vrkočky, f., pl. = hrušky.

380082   Vrkočík Svazek: 4 Strana: 0831
Vrkočík, u, m., das Zöpfchen. Bern.

380083   Vrkočka Svazek: 4 Strana: 0831
Vrkočka, y, f. = menší nůše z drobného proutí, přeplétaná na třech místech silněj- ším proutím na způsob ženského vrkoče. Us. Č., Kál.

380084   Vrkočna Svazek: 9 Strana: 0379
Vrkočna, y. f., ženský oděv XVI. stol. Čes. 1. VIII. 9.

380085   Vrkočný Svazek: 4 Strana: 0831
Vrkočný, Zopf-. V. stužka, das Zopf- band. Bern.

380086   Vrkočový Svazek: 4 Strana: 0831
Vrkočový = od vrkoče, Zopf-. V. stužka. Jg.

380087   Vrkoláč Svazek: 4 Strana: 0831
Vrkoláč, e, m. V., osekáč = veliké ka- meny ve Vltavě. Puchm.

380088   Vrkolak, lépe Svazek: 4 Strana: 0831
Vrkolak, lépe: vlkodlak, der Währwolf.

380089   Vrkositi Svazek: 10 Strana: 0493
Vrkositi. Chlapci v-li (byli již netrpě- liví, chtěli už jíti). Ouboč. Rgl.

380090   Vrkoslav, brkoslav Svazek: 4 Strana: 0831
Vrkoslav, brkoslav, a, m. = pták cho- cholouš, zimostrad, bombycella. Vc. Pr. z. č. 161. — V., osob. jm. Mus. 1880. 254. Cf. Blk. Kfsk. 1110.

380091   Vrkoslavice Svazek: 4 Strana: 0832
Vrkoslavice, dle Budějovice, Seiden- schwanz, ves u Jablonce. Cf. Blk. Kfsk. 534., 805. Vz Vrchoslavice.

380092   Vrkošek Svazek: 4 Strana: 0832
Vrkošek, šku, m. = vrkoček, vrkoč. Ešče hodnější, můj najmilejši, až na mně v. uhlé- dáš. Brt. P. 17.

380093   Vrkot Svazek: 4 Strana: 0832
Vrkot, u, m. = stálý vrk, vrkání, das Knurren, Girren. V. holubí. V. psí (vrčení). Ros.

380094   Vrkotati Svazek: 4 Strana: 0832
Vrkotati, -kotám a koci, ceš atd. = vr- kati, knurren, girren. — V. = reptati, od- mlouvati, murren. — proti komu. L., Plk.

380095   Vrkotavý Svazek: 4 Strana: 0832
Vrkotavý = vrčivý, knurrend, murrend. Br.

380096   Vrkovce Svazek: 7 Strana: 1054
Vrkovce, pl. = jm. pole v Domorado- vicích ve Slez. VSlz. II. 358.

380097   Vrkú Svazek: 4 Strana: 0832
Vrkú, hlas holubí. Vrkú, vrkú, dej mi húlku v ruku, v ruku! Slez. Šd.

380098   Vrkuč Svazek: 7 Strana: 1054
Vrkuč, e, m. = holub, kterému na hlavě peří stojí. Mor. Brt.

380099   Vrkůček Svazek: 7 Strana: 1054
Vrkůček, vz Vrkoč.

380100   Vrkůček Svazek: 9 Strana: 0379
Vrkůček, čku, m.. jm. koně. Čes. 1. IX. 171.

380101   Vrkůčkový Svazek: 7 Strana: 1054
Vrkůčkový steh. NZ. I. 6.

380102   Vrkůčkový Svazek: 8 Strana: 0477
Vrkůčkový. V. steh. Na mor. Slov. NZ. III. 432.

380103   Vrkúsek Svazek: 8 Strana: 0477
Vrkúsek, ska, m. = holoubek. Cejč. Hledík.

380104   Vrkutati Svazek: 7 Strana: 1054
Vrkutati = vrkotati. Holubička vrku- tala. Brt. L. N. II. 79.

380105   Vrkýš Svazek: 4 Strana: 0832
Vrkýš, e, m., lepidopterus. ryba Krok. I. d. 107.

380106   Vrla Svazek: 4 Strana: 0832
Vrla, y, m., osob. jm. Mor. Šd.

380107   Vrlavec Svazek: 8 Strana: 0477
Vrlavec, vce, m. = holub. Stč.Kon. 184.

380108   Vrlík Svazek: 4 Strana: 0832
Vrlík, a, m., osob. jm. Mor. Šd.

380109   Vŕlikati Svazek: 7 Strana: 1054
Vŕlikati. Škovránek vŕliká, vížiká, ško- vŕliká. Slov. Hdž. Šlb. 34.

380110   Vrlíkati Svazek: 8 Strana: 0477
Vrlíkati. Škovránek vrlíká. Vz Škovrlíkati (3. dod.).

380111   Vrlina Svazek: 4 Strana: 0832
Vrlina, y, f. = váha na studni. Na Slov. Ssk.

380112   Vrlina Svazek: 8 Strana: 0477
Vrlina, y, f. = časť fasunku. Val. Brt. D. II. 445. — V-ly = podložky pod kládí slo- žené na hromadu. Val. Brt. D. II. 413.

380113   Vrliša Svazek: 4 Strana: 0832
Vrliša, e, m., osob. jm. Mor. Šd.

380114   Vrlouhati Svazek: 4 Strana: 0832
Vrlouhati, zkažené z: v hrdlo lháti. Vz

380115   Vrlý Svazek: 4 Strana: 0832
Vrlý v: nevrlý. Šd.

380116   Vrlý Svazek: 7 Strana: 1054
Vrlý. Cf. Mkl. Etym. 381. b.

380117   Vrlý Svazek: 8 Strana: 0477
Vrlý = brlý, hbitý, pilný. Jicko. Brt, D. II. 296.

380118   Vrma Svazek: 4 Strana: 0832
Vrma, y, f. Tresk vresk, trma vrma ako v pekle; I budete mať poňatie o tejto trnie vrme. Mt. S. I. 97., 170. Tu povstala trma vrma, Wirrwarr. Lipa I. 119. (Šd. ).

380119   Vrma Svazek: 9 Strana: 0379
Vrma, y, f. = hluk, hlomoz a p. Slov. Zát. Př. 239a.

380120   Vrmutrank Svazek: 10 Strana: 0493
Vrmutrank, u. m., z něm. Wehrmut- trank, žluté koření. Rostl. G. 48b.

380121   Vrnach Svazek: 4 Strana: 0832
Vrnach, u, m. Nullus nostrorum camera- riorum super quacunque causa homines ip- sorum citare vel tenere, quod vulgariter vrnach dicitur, audeat sine fratrum nuntio speciali. CD. 3. 150., Erb. Reg. 600. Er. Reg. doporučuje čtení: vinných = vinník. Gl. 370.: vinach (viny, die Pönalgelder).

380122   Vrňavý Svazek: 4 Strana: 0832
Vrňavý, wimmernd; grantig, mürrisch (o dětech). Rk.

380123   Vrncoch Svazek: 4 Strana: 0832
Vrncoch, u, m., vrncochy = třísné, třásně; roztrhané kusy dolů visící, Zotten, Fasern. Us. Hk. Cf. Cancor.

380124   Vrncochatý Svazek: 4 Strana: 0832
Vrncochatý = frncochatý, zottig, faserig. V. koření. Koubl.

380125   Vrnčák Svazek: 4 Strana: 0832
Vrnčák, u, m. = dětská hračka, provr- taný oříšek, v němž jest prostrčeno dřívko, které se navinutou nití točí. Ktk. exc.

380126   Vrnčati Svazek: 7 Strana: 1054
Vrnčati = vrnčeti. Slov. Sokl. II. 379.

380127   Vrnčavý Svazek: 7 Strana: 1054
Vrnčavý. V. muzika. Cf Vrnčeti. ZObz. XXII. 95.

380128   Vrnčeti Svazek: 4 Strana: 0832
Vrnčeti, el, ení = bručeti, summen. Plk.

380129   Vrndavý Svazek: 4 Strana: 0832
Vrndavý = hubatý, zlé huby, der ein loses Maul hat. V. děvče. Us. u Jič.

380130   Vrndžati Svazek: 4 Strana: 0832
Vrndžati, verndžeti = vrnčeti, summen. U Uh. Hrad. Tč. Kamen vrndží, frčí letě. Na mor. Slovác. Hrb. A já bych k vám chodívával, ale u vás muchy vrndžá. Sš. P. 700.

380131   Vrnec Svazek: 4 Strana: 0832
Vrnec, rnce, m., osob. jm NB. Tč.

380132   Vrnění Svazek: 4 Strana: 0832
Vrnění, n. = brkání, das Schwirren. Nz. lk.

380133   Vrnění Svazek: 8 Strana: 0477
Vrnění dětí = kňourání. V. jich při jistých | chorobách. Ott. IX. 674. I

380134   Vrnění Svazek: 10 Strana: 0493
Vrnění kočičí při vadách poloměsíčité chlopně srdeční, Katzenknurren. Ktt.

380135   Vrněti Svazek: 4 Strana: 0832
Vrněti, el, ění, vrňoukati = nevrlým býti, kňourati, wimmern. Sá. Dítě vrní, bude plakati. Us. Dch. — V. = schnurren. Kočka vrní (přede). Moucha vrňala (vrněla). Baiz. — V. = přísti, spinnen. — kdy. V zimě budeme zas v. (omomatop. slovo). V Kunv. Msk.

380136   Vrněti Svazek: 7 Strana: 1054
Vrněti. Kolovrátek vrní. Brt. D. 286. Vrní, vrní kolovrátek, zítra bude velkej svátek a pozejtří eště větší, že náš Honza pořád brečí (zpívají bručavým dětem). Us. Kšť. Vz Vrňum (násl.).

380137   Vrngati Svazek: 4 Strana: 0832
Vrngati = vlnovitě po trávníku házeti kameny tak, aby zvuk vydávaly. Na mor. Slovác. Hrb.

380138   Vrnidlo Svazek: 10 Strana: 0493
Vrnidlo, a, n. Fňukavé v. (dítě). Čes. 1. XIII. 11.

380139   Vrnívrnívrní Svazek: 4 Strana: 0832
Vrnívrnívrní. Kocúr vrčal si veselo: vrnívrnívrní! Dbš. Pov. VI. 96.

380140   Vrnkáč Svazek: 8 Strana: 0477
Vrnkáč, e, m. V-či ohlašují hoši od zele- ného čtvrtka do bílé soboty místo zvonů pole- dne a klekání tak, jako i klapačkami. ČT. Tkč,

380141   Vrnkati Svazek: 7 Strana: 1054
Vrnkati = vrněti To dítě vrnká celý den. Us. Rgl.

380142   Vrňoukati Svazek: 4 Strana: 0832
Vrňoukati = vrněti.

380143   Vrnožiti Svazek: 4 Strana: 0832
Vrnožiti, il, ení = šviřinkati, zwitschern, schwirren. — abs. Králíček (pták) neboli polní kanárek vrnoží sedě na suché halouzce. Na Zlínsku. Brt.

380144   Vrnožiti Svazek: 9 Strana: 0379
Vrnožiti = tíše zpívati (o ptácích, ko- bylkách). Val. Čes. 1. X. 31. Kobylka vrnoží = působí zvuky třením nohou. Ib. 369.

380145   Vrňuchat Svazek: 10 Strana: 0677
Vrňuchat, inten. slov. vrnět. Vz Brt. Sl.

380146   Vrňum Svazek: 7 Strana: 1054
Vrňum, vrňum kolovrátek, zítra bude hodné svátek. Brt. Dt. 25. Vz Vrněti.

380147   Vrobel Svazek: 4 Strana: 0832
Vrobel, bla, m. = vrabec, der Spatz. Us. na Mor. Tč., Škd.

380148   Vrobel Svazek: 10 Strana: 0493
Vrobel, bla, m. = vrabec. Hra na šureho vrobla. Slez. Vz. Vyhl. II. 245.

380149   Vrobiti Svazek: 4 Strana: 0832
Vrobiti, il, en, ení, vrobovati = v porobu uvésti, dáti, podrobiti, unterjochen. = co, se komu. Tělo vrobuje duši světu. Šf. V. se žádostem. Št. Nevrobujme sě světu. Šf. N. 186. 14. Chlúba táhne srdce člověčie k sobě, aby pýše vrobila je. Št. Vrobil se králi ukrutnému i vše své plémě. Výb. I. 765., Št. — V. = včiniti, hineinarbeiten, -thun. — co kam: ďúru do desky. Us. Tč.

380150   Vrobjati Svazek: 4 Strana: 1069
Vrobjati = vyráběti, Dummheiten trei- ben, Spektakel machen. Děti, když jsou samy, strašně vyrobjajú. Na Ostrav. Tč. Vz Vyrobiti.

380151   Vróbl Svazek: 8 Strana: 0477
Vróbl = roubík. Vz Snop (3. dod.).

380152   Vročec Svazek: 7 Strana: 1054
Vročec, čce, m. A přinášiece jim jich v. Žvt. otc. 47. b.

380153   Vročení Svazek: 4 Strana: 0832
Vročení, n., die Zeitangabe, das Datum. Nz., Mus. 1880. 559. Vročení k l. 965. Mus. 1880. 293. To v. může se vztahovati jen ku slavnému průvodu Listina bez v. sice, ale nejspíše téhož roku 1178. vydaná, jest první psaná výsada. Ddk. III. 36., 42., 97., IV. 25. V. uvedených příběhů velice snadno se vykonati může; V. jednotlivých událostí ve skutcích apoštolských vylíčených. Sš. Sk. 4. Datum či v. nebývá bez připojeného roku. Jel. Enc. m. XIV.

380154   Vročený Svazek: 4 Strana: 0832
Vročený; -en, a, o, datirt.

380155   Vročiti Svazek: 4 Strana: 0832
Vročiti, il, en, ení, vročovati = datovati, datiren. Nz., Ddk. III. 116. Napřed v., ante- datiren, nazad či nazpět v., postdatiren. Nz. — kdy. Vročen ortel ve čtvrtek. Arch. IV. 358.

380156   Vročna Svazek: 7 Strana: 1054
Vročna, y, f-, anniversarium, zastr. Pršp. 88.

380157   Vročník Svazek: 7 Strana: 1054
Vročník, u, m., dellus, rostl., zastr. Pršp. 32.

380158   Vročování Svazek: 4 Strana: 0832
Vročování, n., die Datirung, das Datum. Vz Vročení. Šš.

380159   Vrodění Svazek: 4 Strana: 0832
Vrodění, n. = vrození. Na Slov. Bern.

380160   Vroděný Svazek: 4 Strana: 0832
Vroděný = vrozený. Na Slov. Bern.

380161   Vrodilý Svazek: 4 Strana: 0832
Vrodilý = vrozený, angeboren. V. mrav, Ziak., výmluvnosť. Sš. 1. 7. Celá síla v-lé vroucnosti; Bráti slovo ve významu v-lém; V. krása křesťanské víry. Sš. I. 7., II. 99., 173. (Hý. ). Projevila v-lý svůj vděk. Sš. Snt. 153. (Šd. ).

380162   Vroditi Svazek: 4 Strana: 0832
Vroditi, il, zen, zení; vrozovati, vrodí- vati = vploditi, vštípiti, eingebären, ein- pflanzen, von Natur mitgeben, damit aus- statten. Jg. — co, se kam (proč). Příroda vrodila v nás, abychom se milovali; Vrodila v nás přízeň. L. Duch života vrodil se (v člověka) z rozkazu božího. Lom. — Jg.

380163   Vrodný Svazek: 4 Strana: 0832
Vrodný = přirozený. Když Bůh vrod- ných větví neušetřil. Sš. I. 117.

380164   Vrodziti Svazek: 4 Strana: 0832
Vrodziti = vroditi. Na Slov. Bern.

380165   Vrojiti se Svazek: 4 Strana: 0832
Vrojiti se, hineinschwärmen, sich ein- bauen. — kudy kam. První zástupové lidu toho přes Čechy do Francie se vro- jili. Pal. Děj. III. 3. 311.

380166   Vroň Svazek: 4 Strana: 0832
Vroň, ě, m., corethes, pták, zastr. Rozk.

380167   Vrona Svazek: 4 Strana: 0832
Vrona, y, f. = vrána. Us. u Těšína. Brt. P. 148.

380168   Vroncník Svazek: 8 Strana: 0477
Vroncník, a, m. = vroucný člověk. Am. Orb. 112.

380169   Vroněný Svazek: 10 Strana: 0493
Vroněný. Šťáva v číš v-ná. Kká. Sion. II. 55.

380170   Vrostati Svazek: 4 Strana: 0832
Vrostati; vrůsti, vrostu, vrostl, ění, ein- wachsen. — kam. Ten keř všechen do plotu souseda vrostl. Ros.

380171   Vrosti Svazek: 4 Strana: 0832
Vrosti = vrůsti.

380172   Vrostlice Svazek: 4 Strana: 0832
Vrostlice, e, f. = tělisko v hornině za- rostlé. Br. N. 2., 236.

380173   Vrostlooký Svazek: 4 Strana: 0832
Vrostlooký. V-cí korýši, edriophthalma, die Sitzaugenkruster: blešivci, stejnonožci. berušky vodní a zemní, svinky, hrdlonožci. Vz Frč. 100.

380174   Vrostlý Svazek: 4 Strana: 0833
Vrostlý = který vrostl, eingewachsen. D. V. = s jiným dílem srostlý, tak že jest do něho zapuštěný n. př. plody čárničky psané do stélky. Rst. 517. — kam. Skála vrostlá v zemi. Kká. Td. 129. Stál tu po sta leta s bradou v zemi vrostlou. U Žamb. Dbv.

380175   Vrostlý do Svazek: 7 Strana: 1054
Vrostlý do skály. Us. Pdl.

380176   Vrostnúť Svazek: 4 Strana: 0833
Vrostnúť = vroditi se. Us. Na Slov. Bern.

380177   Vrotiti Svazek: 4 Strana: 0833
Vrotiti = vrátiti. — co komu. Co ku- pujeme, ploťme (plaťme) si, co půjčujeme, vroťme si. Na Ostrav. Tč. — se odkud, um-, zurückkehren. Ib. Tč.

380178   Vrotný Svazek: 4 Strana: 0833
Vrotný = vrátný, der Portier. Na Ostrav. Tč.

380179   Vroub Svazek: 4 Strana: 0833
Vroub, u, m., vz Vroubek. V. kolesní (u děla). NA. III. 96.

380180   Vroubal Svazek: 4 Strana: 0833
Vroubal, a, m., amphitrite, červ. Krok. II. 242.

380181   Vrouban Svazek: 4 Strana: 0833
Vrouban, a, m., syngnathus, ryba volno- žabrá. Krok I. d. 106.

380182   Vroubanec Svazek: 7 Strana: 1054
Vroubanec, nce, m., Kerbholz, n. Škd. Vz Vroubec.

380183   Vroubání Svazek: 4 Strana: 0833
Vroubání, n., das Hineinhauen. Us. Tč.

380184   Vroubaný Svazek: 4 Strana: 0833
Vroubaný; -án, a, o = vdlabaný, ein-, Hineingehauen. V. rúny. Sl let. I. 195.

380185   Vroubati Svazek: 4 Strana: 0833
Vroubati, ein-, hineinhauen. — co čím kam: vruby sekerou do dřeva, aby se mohla kůra otesati. Na Ostrav. Tč.

380186   Vroubec Svazek: 4 Strana: 0833
Vroubec, bce, m. = vroubič. U Hořic. Hlk. — V., das Kerbholz. Šm.

380187   Vroubečkovaný Svazek: 4 Strana: 0833
Vroubečkovaný; -án, a, o, crenulatus. V. řešetlák, rhamnus. Rostl.

380188   Vroubek Svazek: 4 Strana: 0833
Vroubek, bku, m. = malý vrub, der Kerbzahn, die Kerbe. Nz. V-ky dělati, ein- kerben. V. u punčochy, die Nätheln oder Firmerlen, Us., na štěpě n. hrboly. Zlob. Vroubky jsou oka obrácená po hladké straně. Škl. žen. prací. V. povstává pícháním do půl oka. Ib. Máš u mne v. (zavroubeno); Má už prve na vrubě. Vz Vina. Č. Běžíme si naříznout do vrubu nový vroubek. Hu- mory 1883. č. 18. — Vz Vrub.

380189   Vroubek Svazek: 7 Strana: 1054
Vroubek. Už měla také nad v. (byla už starší, když se vdávala). U Hořic. Hk.

380190   Vroubenák Svazek: 4 Strana: 0833
Vroubenák, a, m., plicatula, plž ustřico- vitý. Krok II. 129.

380191   Vroubenatka Svazek: 4 Strana: 0833
Vroubenatka, y, f. = vroubenák. Krok. I. c. 105.

380192   Vroubení Svazek: 4 Strana: 0833
Vroubení, vz Vroubiti, die Einfassung, Einkerbung; veřejný prodej, dražba, die Ver- steigerung, Licitation. Us. (Plaňan. ).

380193   Vroubenka Svazek: 7 Strana: 1054
Vroubenka, y, f., stenocephalus, syro- mastes, verluria, hmyz, ploštice zemní. Vz Ott. V. 628., Brm. IV. 616., 617.

380194   Vroubený Svazek: 4 Strana: 0833
Vroubený; -en, a, o, vz Vroubiti, einge- kerbt, eingefasst. Vyletěla holubička z vrou- beného okonečka. Kld. ván. 26. — čím: vyzdobou. Dch. Jezero horami v-né. Us. Dch.

380195   Vroubí Svazek: 4 Strana: 0833
Vroubí, u, m., der Knebel. U Litovle. Kčr.

380196   Vroubič Svazek: 4 Strana: 0833
Vroubič, e, m., das Kerbholz. Zapište to na vroubič. U Hořic. Hk.

380197   Vroubík Svazek: 4 Strana: 0833
Vroubík, u, m. = roubík, oblý kus ně- čeho, eine Stange. Us.

380198   Vroubiti Svazek: 4 Strana: 0833
Vroubiti, vrub, vroubě (íc), il, en, ení; vrubovati, vroubati, vroubívati = vřezati, vtíti, kerben, einkerben, einhauen, einschnei- den; štěpovati, einpropfen; obrubovati, säu- men, einsäumen, einfassen; dražbou prodá- vati, versteigern, licitiren. (Us. u Plaňan). Jg — co: sekeru (vtíti), V., strom, šátky. Rk. Lem sedmikras jej vroubí zářivý a zdo- bný. Kká. Td. 14. — co kde: vruby na stromě sekati a vroubiti. Zlob. Na vrubu něco v. (znamenati, co se vydává n. při- jímá). Ros. — co, se čím. Svit měsíce vroubí stříbrem vršky stromů. Us. Dch. Blankytem se vroubí, s hvězdami se snoubí. Sš. Bs. 110. Pláště a řízy vroubeny jsou dlouhým třepením. Jir. Ves. čt. 76. — co kam: sekyru do někoho v. (zatíti). Lom., Trip., Schön. Do srdce někomu ctnosť v. Us. — kudy: po městě (toulati se, herum- schlänkern). Us.

380199   Vroubiti co Svazek: 7 Strana: 1054
Vroubiti co. Červánek v-bil stromy. Vrch. Stromořadí vroubí cestu. Šml. Rty její vroubí divý smích. Osv. — co čím: cesty stromořadím, Vlč., někomu čelo zla- tem. Mcha.

380200   Vroubkář Svazek: 8 Strana: 0477
Vroubkář, e, m., Filethobel, m. Sterz. I. 920.

380201   Vroubkatý Svazek: 4 Strana: 0833
Vroubkatý = vroubkovaný, gekerbt. Nz.

380202   Vroubkonoh Svazek: 4 Strana: 0833
Vroubkonoh, a, m., tarsa, kývoš. Krok II. 245.

380203   Vroubkovací Svazek: 4 Strana: 0833
Vroubkovací, Rändel-. V. stroj, kolečko. Techn. I. 384.

380204   Vroubkovač Svazek: 8 Strana: 0477
Vroubkovač, e, m., Auszacker, m. Sterz. I. 371.

380205   Vroubkovadlo Svazek: 7 Strana: 1054
Vroubkovadlo, a, n., das Kräuselwerk, v mincovně. Rk.

380206   Vroubkovadlo Svazek: 9 Strana: 0379
Vroubkovadlo, a, n. = vroubkovací či obrubovací stroj klempířský. Ott. XIV. 346b.

380207   Vroubkování Svazek: 4 Strana: 0833
Vroubkování, n., das Kerben, Einschnei- den. Jg.

380208   Vroubkovaný Svazek: 4 Strana: 0833
Vroubkovaný; -ván, a, o, gekerbt, ker- big, eingeschnitten. V. tělo. Us. V. list = po kraji opatřený malými, tupými, zaokrou- hlenými zuby (vroubky). Čl. Kv. XXIX. Kladka v-ná na šňůru, gekerbte Schnur- rolle. Šp.

380209   Vroubkovati Svazek: 4 Strana: 0833
Vroubkovati, kerben. — co = vroubky na něčem dělati, kerben. Zde se vroubkuje a vysekává (bílé šití), hier wird couvrirt und ausgehackt. Dch.

380210   Vroubkovatosť Svazek: 4 Strana: 0833
Vroubkovatosť, i, f., die Gekerbtheit.

380211   Vroubkovatý Svazek: 4 Strana: 0833
Vroubkovatý = plný vroubků, voll Ker- ben, gekerbt, gerändet, gesäumt. Zlob. Vz Vroubkovitý.

380212   Vroubkovitý Svazek: 4 Strana: 0833
Vroubkovitý, vroubkovatý, kerbig. V. listy, papír, Tč., kloub, das Charniergelenk. Nz. lk.

380213   Vroubkovnice Svazek: 9 Strana: 0379
Vroubkovnice, e, f. = kovadlinka opa- třená na dráze vroubky. Ott. XIV. 346. Na ní klempíř vroubkuje. Ib. 347a.

380214   Vroubkovník Svazek: 8 Strana: 0477
Vroubkovník, u, m. = vroubkovací kla- divo, Abbindhammer, m. Sterz. I. 7.

380215   Vroubopysk Svazek: 4 Strana: 0833
Vroubopysk, a, m., crenilabiis, ryba okounovitá. Krok. I. d. 108.

380216   Vroubovaný Svazek: 4 Strana: 0833
Vroubovaný; -án, a, o = zejkovaný, ge- kerbt. Vz Vroubený.

380217   Vroubovati Svazek: 4 Strana: 0833
Vroubovati, vz Vroubiti.

380218   Vroubýš Svazek: 4 Strana: 0833
Vroubýš, e, m., gliphysodon, ryba. Krok I. d. 107.

380219   Vroucí Svazek: 4 Strana: 0833
Vroucí = co vře, vaří se, siedend, wal- lend. Vz Vříti. Vroucí voda, V., kov. Reš. Hrnec v. při ohni. Rváč. V. hrnec. Hus II. 199. — V. = vlnící se, schäumend. V. pěny, Troj., moře. — V. = velmi horký, südheiss. V. úkrop, Hus, olovo. Pass. Mest najvrúčejí jest, tak že velikým vřením svým každú nečistotu a hnis z sebe vymietá. Hus III. 94. V. vietr. BO. — V. = horlivý, inbrün- stig. V. modlitba, Ros., láska, D., Sych., milosť. Troj. V. žádosť. Arch. rychn. Na modlitbách vroucích milosti a pomoci boží hledati. BR. II. 394. b. V. přání. KB. IV. — V. = prudký, náhlý, rasch, hitzig, jäh. Jsa vroucího ducha. Br. — k čemu: k zlému. Br. — V. přátelé, innig. Hus. V. poměr, díky, Dch., láska, Us., Čch. Mch. 50., polibek, Čch. Bs. 3., přízeň. Čch. Mch. 74.

380220   Vroucí Svazek: 7 Strana: 1054
Vroucí. Mkl. Etym. 381. b. — V. = prudký. V. zima hada pobi. Ezp. 583.

380221   Vroucně Svazek: 4 Strana: 0833
Vroucně = horlivě, inbrünstig, eifrig, innig. V. se modliti, Kom., milovati. Sl. ps. 157.

380222   Vroucniti Svazek: 4 Strana: 0833
Vroucniti, il, ění, zur Inbrunst fachen. Dch.

380223   Vroucnocitý Svazek: 4 Strana: 0833
Vroucnocitý, gluthfühlend. Dch.

380224   Vroucnonábožný Svazek: 7 Strana: 1054
Vroucnonábožný, eifrigreligiös. V. kmen. Koll. St. 59.

380225   Vroucnosť Svazek: 4 Strana: 0833
Vroucnosť, i, f. = horlivosť, der Eifer, die Innigkeit, Inbrünstigkeit, Hitze, Gluth, Brunst, Inbrunst. Z pravé k Bohu v-sti. Br. Se vší v-stí. D. Srdečná v., se. lenvolle In- nigkeit.

380226   Vroucnota Svazek: 4 Strana: 0834
Vroucnota, y, f. = vroucnosť. Sš. J. 199. V. lásky, přítulnosti; V-tu té přítulnosti dále vyjevují slova; Ta byla v. Marie Mag- dalské. Sš. II. 48., 175., J. 297. (Hý. ).

380227   Vroucný Svazek: 4 Strana: 0834
Vroucný = z vroucí, n se vsulo = hor- livý, brünstig, inbrünstig, heiss, eifrig. V. modlitba, Ros., láska, Us., účastenství. Dch.

380228   Vroučeti Svazek: 4 Strana: 0834
Vroučeti, vz Vručiti.

380229   Vrouhvice Svazek: 4 Strana: 0834
Vrouhvice. V. ať jsou při každém před- ním voze, aby rovně za jedno šli vozové (Mus. 1828. II. 18. ), die Seitenrippen (her- vorstehende Balken an den vordersten Wä- gen, damit die nachfahrenden nicht vor- fahren können); Jg. myslí, že se má snad čísti korouhvice. Gl. 371.

380230   Vrouhvice Svazek: 7 Strana: 1054
Vrouhvice. Citat z: Výb. II. 1008.

380231   Vroukati Svazek: 4 Strana: 0834
Vroukati = skvrčeti. — kde. V tobě střeva vroukají. Reš.

380232   Vroupat Svazek: 8 Strana: 0477
Vroupat = broukati. Han. Brt 13.

380233   Vroutek Svazek: 4 Strana: 0834
Vroutek, tka, m., Rudig, mě. u Podbo- řan. Vz Tk. 1 156., 429., S. N. — V., tvrz. Pal. Dj. IV. 1. 65., Blk. Kfsk 1454.

380234   Vroutek Svazek: 8 Strana: 0477
Vroutek, tku, m. = zřídlo, pramen. Kotk. 153.

380235   Vrovnati Svazek: 4 Strana: 0834
Vrovnati, einreihen. — co kam: do řady. Rk. Knihy do polic v jich oddělení jsem vrovnal. Hanka. Co ven trčí, k druhému v. Us. Tč. — koho; se komu (čím, v čem, na čem, kdy), gleichstellen, gleich sein, gleichen. Jemu se žádný v. nemůže. V., Br., Sych. Zajíci se během nevrovnáš (= nevy- rovnáš). Jel. V. se komu v čem (vyrovnati se). Jel. Chtěli jste se mně v. Skl. II. 176. My jediného Boha jmámy, jehož i jednomu nevrovnámy; Proto ež sě směl Bohu vrov- nati. Hr. rk. 237. Ti sě horníkóm vrovnají. Ib. 401. Vz Vyrovnati. Hradecké bílé pivo mohlo před lety hamburskému vrovnáno býti. Jir. Ves. čt. 21. Mnozí z rytířstva, ježto chtěli v. se pánům, ochudli. Pal. Dj. V. 161. Na ostří sekeře se meče jejich (dře- vené) vrovnají. Ler. Nemůž se žádný vy- brati, by mohl se Pánu v. Ndž. Milosť nad milosť, tak že se jí nemůže v. žádná mi- losť; Všecky věci jeho nejdůstojnějších apo- štolů věcem v. se mohou. BR. II. 299. b., 614. Nynějšie dielo nemóž sě jiej v. Dal. 83. Věrnému příteli žádný v. se nemůže; Turci Uhrům v. se nemohou. V.

380236   Vrovnati se komu (čím, v čem Svazek: 7 Strana: 1054
Vrovnati se komu (čím, v čem). Jakož sedláci a sedlky nemají se v. rúchem, ztravú neb čeledí vládykám. Št. Kn. š. 163. (187., 121.). Pleněním Bulharům v. se chtěl. Šf Strž. II. 186. Chciť se v. najvyššímu. Drk. Hry 3. Žádný pták se tobě nemůž v. při kráse tvého peří; Otcovským skutkům se v. Výb. II. 951., 1163. Žádná se záři ne- vrovná v početí kromě panna Maria. Vodň. Nenie tak bohatý, bychom se jemu nevrov- nali. Apoll. 137. a. V. se někomu v schop- nostech. Pal. Rdh. I. 314.— se komu jak proč. Chce se jim v. a snad proti božiemu ustavení a z všetečstva. Št. Kn. š. 31. — co proti komu. Protiv němu ji vrovnávajíc. Št. Kn. š. 187.

380237   Vrovnati se s čím Svazek: 8 Strana: 0477
Vrovnati se s čím. Ořechy lískové s těmi v. se nemohou. Háj. Herb. 82. a.

380238   Vrovně Svazek: 4 Strana: 0834
Vrovně = stejně, gleichviel. Obého v. směs. Ras.

380239   Vrovnosť Svazek: 4 Strana: 0834
Vrovnosť, i, f. = rovnosť, stejnosť, die Gleichheit. Pass. 463.

380240   Vrovný Svazek: 4 Strana: 0834
Vrovný = rovný, stejný, gleich. Jg.

380241   Vrození Svazek: 4 Strana: 0834
Vrození, n., das Eingebären.

380242   Vrozenosť Svazek: 4 Strana: 0834
Vrozenosť, i, f. = přirození, das Ange- borene, die Natur. Nauka v-sti. Dk. P. 71.

380243   Vrozenství Svazek: 4 Strana: 0834
Vrozenství, n. = vrozenosť. Šm.

380244   Vrozený Svazek: 4 Strana: 0834
Vrozený; -zen, a, o, an-, eingeboren, kongenital. V. dobrosrdečnosť. Sk. V. ná- klonnosť přírody, Puch., jazyk (přirozený), L., vnada (znamení mateřské), neduh, Ja., pud. Č. V. slabosť, povaha. Us. Dch. Pře- měštila se výborně a při tom své vrozené dobrosrdečnosti neztratila. Sk. V-ná láska rodičů k vlastním dětem protiví se tako- vému ustanovení. Ddk. II. 185. V. význam slova. Sš. II. 133. V-ný nedostatek řas, alo- pecia ciliarum adnata; v. černá skvrna spo- jivky, melanosis conjunctivae adnata; v. malorohovka, microcornea adnata. Schb. — komu. Krasocit člověku v-ný. KB. 1. Jistá práva každému člověku v na jsouce všem občanům svata býti mají; Každý člověk jistý způsob rozumování aneb filosofování má, jenž mu vrozen jest. Kmp. č. 130., 158. (Šd. ).

380245   Vrozum Svazek: 10 Strana: 0493
Vrozum. Tomáš jest nejprve v. vnesl v cierkev římskú. Chč. Olom. 163b. Kar, píše: v rozum. Mš.

380246   Vrozuměti Svazek: 4 Strana: 0834
Vrozuměti, ěl, ěn, ění, vrozumiti, il, en, ení, einen Begriff geben; se, Begriff be- kommen. Hank.

380247   Vrožiť Svazek: 10 Strana: 0493
Vrožiť = věštiti. Podle něčeho nač v. Slez. Vyhl. II. 7.

380248   Vrsec Svazek: 4 Strana: 0834
Vrsec, sce, m., Wrsetz, ves u Kopidlna. Vz S. N., Tk. II. 207., III. 78., Blk. Kfsk. 783.

380249   Vrskati Svazek: 4 Strana: 0834
Vrskati; vrsknouti, rskl, nutí; vrštěti, ěl, ění, knirschen. — kde. Sníh pod nohami vrská n. vrští. Us. (Marek). Cf. Vrzgati. — V. = házeti, schleudern. Krávy tak vrskaly přes vrželinu, že hrudy za sebou uvrsko- valy (vrhaly). Na Ostrav. Tč.

380250   Vrskmany Svazek: 4 Strana: 0834
Vrskmany, dle Dolany, Wurzines, ves v Chomútovsku. Vz PL., Arch. III. 541., Blk. Kfsk. 313.

380251   Vrskosť Svazek: 4 Strana: 0834
Vrskosť, i, f., detestatio, zastr. 1418.

380252   Vrslen, brslen Svazek: 4 Strana: 0834
Vrslen, brslen, u, m., der Spindelbaum, evonymus europaeus. D.

380253   Vrsnovati Svazek: 4 Strana: 0834
Vrsnovati = nepokojným býti, unruhig sein. Us. u Poč. Kšá.

380254   Vrsta Svazek: 4 Strana: 0834
Vrsta, y, f. = versta, russische Meile. Rk.

380255   Vrstaš Svazek: 4 Strana: 0834
Vrstaš, e, m., nepo, pták, zastr. Rozk.

380256   Vrstev Svazek: 4 Strana: 0834
Vrstev, stve, f. = vrstva. Rk.

380257   Vrstevec Svazek: 4 Strana: 0834
Vrstevec, vce, m. = vrstevník. Vrstev- cům mým; Ani v-cům ani potomstvu; U ji- ných v-cův. Pal. Děj. I. LIX., II. 1. 92., IV. 1. 390. (Šd. ).

380258   Vrstevnatě Svazek: 4 Strana: 0834
Vrstevnatě = ve vrstvách, schichtweise. V. složený. Pr. Chym. Vrstevnatosť, i, f. = svrstvení, die Schich- tung, v horn. Hř., Nz.

380259   Vrstevnatosť Svazek: 8 Strana: 0477
Vrstevnatosť. V. vápence. Mtc. 1895. 26.

380260   Vrstevnatý Svazek: 4 Strana: 0834
Vrstevnatý, Schicht-, geschichtet. V. zákal, der Schichtstaar. Nz. lk.

380261   Vrstevnatý Svazek: 8 Strana: 0477
Vrstevnatý. V. horniny. Vz Ott. XI. 613. a.

380262   Vrstevnatý Svazek: 10 Strana: 0493
Vrstevnatý kámen; křemen (oblázek, písek, pískovec, kámen vápenatý, kámen hlinitý). Vz KP. IX. 255.

380263   Vrstevně Svazek: 4 Strana: 0834
Vrstevně = po vrstvách, jedno po dru- hém, schichtweise. V. něčím něco posypati. Kouble.

380264   Vrstevní Svazek: 4 Strana: 0834
Vrstevní, Schichtungs-, schichtweise, ge- schichtet, schichtig. V. plocha, die Schich- tungsebene. Hř., Nz. V. míra, das Schicht- maas, Nz., čára (která spojuje na mapě místa stejné výšky). Mus. 1880. 376. V. mapa, útvary, tvářnosti, stupeň. Stč. Zmp. 473., 680., 700., 709.

380265   Vrstevnice Svazek: 4 Strana: 0834
Vrstevnice, e, f., vrstevnička, y, f. (dle jiných: vršovnice. Ros. ) = posada ry- bářská, der Fischerkorb. V. — V. = ženská téhož věku, die Zeitgenossin. Us. Jg., Šd., Tč., Mus. 1880. 148. — V. = křivá čára, ve které protíná vodorovná rovina povrch dané krajiny. Vnč. 53. V., isohypsa = čára značící obvod vrstvy stejné výšky, die Niveaulinie. V. aequidistantní či stejnostup- ňové, hloubkové či isobathy. Stč. Zmp. 467. —469., Dif. 260. V. hloubkové či iso- bathy = čáry spojující body stejně hluboko pod mořskou hladinou položené. Stč. Zmp. 745. — V. = na mapě čára, stejné nadmoř- ské výšky spojující, isohypsa, die Schichten- linie, Niveaukurve. V. json (ekvidistantní) stejnostupňové a nestejnostupňové: tu roz- díl v. výšek sousedních nestejný, tam stejný. Stč. Zem., Zpr. arch. IX. V. hloubková, iso- batha = čára, spojující body stejně hluboko pod mořskou hladinou položené. Vz Stč. Zmp. 745. — V. = ženská, která o žních ve přístodolku jsouc obilí s vozu složené v pří- stodolku do vrstev skládá. Us. Hk.

380266   Vrstevnice Svazek: 8 Strana: 0477
Vrstevnice. Est (quidem proprium, sed inusitatum. Bl. Gr. 168.

380267   Vrstevnický Svazek: 4 Strana: 0835
Vrstevnický, zeitgenossisch. Dch.

380268   Vrstevnictví Svazek: 4 Strana: 0835
Vrstevnictví, n. = jedno stáří, gleiches Alter. Bern.

380269   Vrstevnictvo Svazek: 10 Strana: 0493
Vrstevnictvo. a, n., óynqltv. ía. Msn. II. 49, 83. Sr. Vrstevnictví.

380270   Vrstevnička Svazek: 4 Strana: 0835
Vrstevnička, y, f. = vrstevnice. Bern.

380271   Vrstevník Svazek: 4 Strana: 0835
Vrstevník, a, m. = kdo vrstvy dělá, der Schichtenmacher. Ros. — V. = člověk téhož věku, stáří, spoluvěký, gleich alt, gleichen Alters, der Zeitgenosse. D., Sych. Všecky tyto osoby byly v-ci Spitihněvovi; V Pa- sově byl zejména prvním v-kem našeho bi- skupa Jana biskup Engelbert; Helmold v. Jin- dřicha Lva a znamenitý letopisec Polabanů; Jest to jenom mínění, jak právě v-kům bylo na snadě; Když císař zemřel, píše jistý v., zemřely s ním spravedlnost a pokoj v zemi; Mnohostranné vzdělanosti, kterouž vynikal nad největší částí svých v-ků. Ddk. II. 194., 214., III. 162., IV. 55., 107., V. 47. (Tč. ). Vz Rovenník, Rovňák. — V. = druh, der Gespann, Kamerad. D. — V. = kdo v též řadě bydlí, der mit Anderen in derselben Reihe wohnt. Na Mor. Us.

380272   Vrstevník Svazek: 8 Strana: 0477
Vrstevník. Est quidem proprium, sed inusi- tatum. Bl. Gr. 168. Cf. Rovňák (3. dod.).

380273   Vrstevnosť, i Svazek: 7 Strana: 1054
Vrstevnosť, i. f. V. zvířecí. NA. V. od. II. 7. V. hornin. NA.

380274   Vrstevný Svazek: 4 Strana: 0835
Vrstevný tovařiš = soudruh, druh rovného stavu. Jir. Ostatně vz Vrstevní. Nz.

380275   Vrstně Svazek: 4 Strana: 0835
Vrstně = vrstevně, reihweise. Cant.

380276   Vrstok Svazek: 4 Strana: 0835
Vrstok, u, m. Dají mně i tobě snítku do vrstoku. Hdk. C. 321.

380277   Vrstok Svazek: 7 Strana: 1054
Vrstok = hrsť Slov. Hdk.

380278   Vrstovnictví Svazek: 4 Strana: 0835
Vrstovnictví, n., zastr. = vrstevnictví. — V. = penězoměnectví, das Wechslerwesen. Ros.

380279   Vrstovník Svazek: 4 Strana: 0835
Vrstovník, a, m. = vrstevník. Na Slov. Koll. V tvrdých časů boji ten ľud náš po- zrime, v-ci moji. Sldk. 2. — V. = penězo- měnec, der Wechsler. Ros.

380280   Vrstovný Svazek: 7 Strana: 1054
Vrstovný = vrstevný. V. mládež. Slov. Hdž. Šlb. 61.

380281   Vrstva Svazek: 7 Strana: 1054
Vrstva. Cf. Mkl. Etym. 385. a., Chdt. 22.—28. Hustá v. prachu. Jrsk. V-vy zdi. Št. Kn. š. 131. Při klenutí v oblouku plném n. elliptickém nepůsobí první vrstvy kle- náků žádného tlaku na lešení a nazývají se proto tiché vrstvy. NA. IV. 234. V. stro- pové, Hangendes, podlahové, Liegendes, vzpřímené, ib. V. 565. V. papíru = 10 archů Us. V-vy sítnice: hůlkovitá, bunkovitá, vlákenkovitá, zrnitá, Šv. 62.; v. vláken optických, v. bunic uzlinových, vnitřní zr- nitá v., vnitřní jádrovitá, zevnější zrnitá, zevnější jádrovitá, v. sloupkův a čípků, v. barvitá. Osv. I. 146. V-vu vyklíniti. NA. V. 564.

380282   Vrstva Svazek: 8 Strana: 0477
Vrstva. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 80.

380283   Vrstva Svazek: 9 Strana: 0379
Vrstva, gt. pl. vrstv, nč. \rstev. Gb. H. ml. III. 1. 180.

380284   Vrstva, vrstevka Svazek: 4 Strana: 0835
Vrstva, vrstevka, y, f., vrstev, stve, f. Koř. vrd = růsti anebo vrt = vrátiti. Gb. Hl. 107. Cf. Ht. Sl. ml. 50. Na Mor. a ve Slez. brstva. Pk., Hý., Klš., Bkř. — V. = řad, pořad, die Schichte, Lage, das Lager, Flötz. Jg. V. = protažený pořad čeho- koli, ležící na povrchnosti druhého, lože, lůže. Vys. V. cihel, kamene. Hrk. Krajní v. tašek na střeše, die Saum-, Randschichte, vzdušná či vzduchová, die Luftschichte, po- kožková, Epidermisschichte, olejovitá, oel- artige Sch., kalená, Anschwöde-; hořejší v. louhu, tlustá, tenká v., kaše, Brei-, kaše řepové, Rübenbrei-, leštidla, Wichs-, kožná, Haut-, korová, Rinden-, v lisu, die Press-, rybího tuku, Thran-, rohová, Horn-, Šp.; v. nakrájených jablek, dolejší, střední, svrchní; přecházení, měna, stavba vrstev. Dch. V. ty- činková, die Stäbchenschichte, brdečková, Pupillarkörper, mezizrnová, die Zwischen- körnerschichte. Nz. lk. V. vzdušná, sněhu, fotosferická u slunce, výšková; v-vy mořské, říční, smíšené, stejnomístné či isotopické, různomístné či heterotopické; rozeznáváme rozličné tvářnosti těchto vrstev, jako na př. litoralní, pelagické atd. V-vy přímořské, sladkovodní, vegetační. Stč. Zmp. 253., 481., 196., 546., 691., 702., 814. V-vy neutralné. ZČ. I. 222. Podávají už na vrstvu (ve stodole). Us. Jda. Když obilí se žne srpem, jsou vrstvy, co se pokaždé z hrsti na pokladku položí (jednotlivé hrsti). Na této pokladce jsou jenom čtyry vrstvy a tam na té šest vrstev, die einzelnen Würfe im Schwaden. Mor. u Bzence. Šd. Z vrstvy na vrstvu ji klaď. Koll. I. 423. Dvě vrstvě rajských jabłek. Bj. Vrstvou, vrstvami něco klásti = řad
vedlé řadu dělati n. řad na řad dávati. D.
Obilí v stodole vrstvami se skládá, Us., po
vrstvách. Kom. Klaď maso do láku vrstvou,
polože jalovcového chvoje a vrstvu masa.
Boč. Klaď vrstvu olova na vrstvu vápna.
Vys. — V. lidí. I rozložili (učeníci) veškeren
lid po hromadách a řadách a v-vách podlé
počtu. Sš. Mt. 209. Zakládali moc svou na
vrstvách národů nižších. Pal. Dj. V. 1. 4.
Osoby vyšších vrstev společnosti. Dch. V.
vrstvy národa, lidské společnosti, obyvatel-
stva. Mus. 1882., 262., 267. — V. dřev, das
Jahr, der Ring. Us. V. ve dřevách = léta,
L., Šp. V. dřeňová, v. stélky lišejníkové
prostřední, die Markschichte. Rst. 202., 517.
V. korová, korní, v. vněšná stélky lišejníkové,
die Rindenschichte. Rst. 204., 517. V. krc-
tečková, v. stélky lišejníkové podkorní, kre-
tečky obsahující, die Brutzellenschichte. Rst.
202., 517. V. lýková = lýko vrstvu zvláštní
mezi tělem dřevovým a korou dělající, die
Bastschichte. Rst. 59., 517. V. sklípkatá,
díl kůry ze mnohých plástů sklípkových
složený. Rst. 70., 517. — V. vřeckonosná,
v. čepele pleškové lišejníků vřecka obsahu-
jící. Rst. 204., 517. — V. = rovnoběžná
usazenina hornin, die Schichte. V. hnědého
uhlí. Vys. Vrstvy hornin: souběžné, vodo-
rovné, nakloněné, zprohýbané, skroucené,
převrácené, spodní, hořejší. Vz Hora (prvo-
hory atd. ), Bř. Hlava (či konec vrstvy, das
Schichtenende, Nz. ), mohutnosť, naklonění,
přešinutí, spád, uložení, výchoz vrstev. Vz
Schd. II. 78. —81., KP. III. 45. V. proti-
klonné (antiklinalní), souklonné (synklinalní),
překocené, komárovské, benešovské, wer-
fenské, seisské, kampilské, grödenské, vyš-
šího rakouského vápence jakož i reiflingského
dolomitu a vápence, lunzské, grossdornské,
starhembergské, krössenské, partnašské, arl-
berské, adnettské, hierlatrské, algäuské,
grestenské, oberlamské, vilské, czorstynské,
rogožnické, teplické, jizerské, bělohorské,
chlumecké, březenské, rokycanské, perucké,
rossfeldské, šrambašské, hohenemské, orlov-
ské, šipkovské, jantarové, nummulitové,
burgberské, kressenberské, kosinské, vicks-
burské, jacksonské, claibornské, žatecké,
eggenburgské, gaudenzdorfské, zagorské atd.
Vz Krč. 9. 188., 189., 395., 489., 626., 627.,
628., 632., 633., 640., 641., 643., 644., 683.,
684., 686., 687., 689., 700., 701., 752., 738.,
749., 743., 794., 796., 807., 809., 841., 844.,
845., 847., 854., 907., 940., 947. Nerostné v.,
Mineralschichten. Dch. Zacpaná i otevřená
místa v hořící vrstvě. Zlato kopaje velikou
vrstvu jeho nalezl. Háj. — V. korná na
ledvinách, nervová, svalnatá (v těle). Ssav. —
Vrstvou = pořadem, jedno po druhém, reih-
weise. Aby se vrstvou regiment měnil a
jednak muži jednak ženy jej držely. Kom. — V. = způsob, plémě, rod, die Gattung, der Schlag, das Gelichter. Jedné vrstvy lidé. Reš. — V. = versta, ruská míle.

380285   Vrstvačka Svazek: 9 Strana: 0379
Vrstvačka, y, f. = žena skládající obilí atd do vrstev. Č?s. 1. IX. 11. Sr. Vrstvič.

380286   Vrstvár Svazek: 4 Strana: 0835
Vrstvár, a, m., der Täfeier; Bedecker, Böhner, Pflasterer. Na Slov. Bern.

380287   Vrstvec Svazek: 4 Strana: 0835
Vrstvec, stevce, m. = vrstevník. Pal. Rdh. III. 252.

380288   Vrstvení, n Svazek: 4 Strana: 0835
Vrstvení, n., die Schichtung. Hř.

380289   Vrstvený Svazek: 4 Strana: 0836
Vrstvený; -en, a, o, geschichtet. V-ný kámen. Us. Dch.

380290   Vrství Svazek: 4 Strana: 0836
Vrství, n. = vrstva, das Gelichter, der Schlag. Kdož z jejich v. není. Reš.

380291   Vrstvič Svazek: 8 Strana: 0477
Vrstvič, e, m., Aufschichter, m. Sterz. I. 290.

380292   Vrstvička Svazek: 7 Strana: 1054
Vrstvička, zdrobn. vrstva.

380293   Vrstvičkatý Svazek: 4 Strana: 0836
Vrstvičkatý, ein wenig, hie und da geschichtet. V. pískovec. Zlat. kl. 1856. č. 26.

380294   Vrstvina Svazek: 7 Strana: 1054
Vrstvina, y, f. = vrstva. Slov. Zbr. Hry 157.

380295   Vrstviti Svazek: 4 Strana: 0836
Vrstviti, il, en, ení; vrstvovati = vrstvami klásti, schichten. — co: obilí. D. V. plodiny (na druhy rozdělovati). Um. les. — kde. Obílí ve stodole v-ti. Us. Klš. — odkud. Od zátyně a stěny vrstvuje se podál obilí. Puch. — V. se = přeměňovati se. Vojáci se vrstvují. Ros.

380296   Vrstvitosť Svazek: 4 Strana: 0836
Vrstvitosť, i, f., die schichtweise Lage- rung. Vápenné skály vyznačují se svou v-stí. Květy 1869. 299.

380297   Vrstvitý Svazek: 4 Strana: 0836
Vrstvitý, geschichtet. V-té horniny, ka- meny. Nz.

380298   Vrstvovaný Svazek: 7 Strana: 1054
Vrstvovaný = vrstvený. Frč.

380299   Vrstvovat Svazek: 8 Strana: 0477
Vrstvovat, vz Vrstviti.

380300   Vrstvovitě Svazek: 7 Strana: 1054
Vrstvovitě, schichtenweise V. klásti. Šd.

380301   Vrstvový Svazek: 7 Strana: 1054
Vrstvový, Schichten-. V. mračna. NA.

380302   Vrsuňk Svazek: 7 Strana: 1398
Vrsuňk, u, m., z něm. Versuchung. Sem zpraven, že na nich vdole (v Praze) v. jest a že chtěli tajně 1000 pěších přijíti. Arch. XI. 189.

380303   1. Vrš Svazek: 4 Strana: 0836
1. Vrš, i, f. = úřad, postavení nad čím, das Amt. Pastýř nehoden své vrši. St. skl., Výb. I. 1098., Alx. V. v. 266. (HP. 7. ).

380304   2. Vrš Svazek: 4 Strana: 0836
2. Vrš, e, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127., Tk. III. 19., V. 264., Arch. III. 417. Cf. Blk. Kfsk. 1454.

380305   3. Vrš Svazek: 4 Strana: 0836
3. Vrš = vrše.

380306   4. Vrš Svazek: 4 Strana: 0836
4. Vrš, e, m. = verš, sloka, der Vers, die Strophe. Na Mor. Vyzpíval dva vrše. U Strážn. Šd. Dala bych si zvonit sedemdesát vršů, to by bylo pěkně k mojemu sobášu. Sš. P. 500., Brt. P. 57.

380307   5. Vrš Svazek: 4 Strana: 0836
5. Vrš — vrš = brzy — brzy. Vrš pla- klala, v. zpívala, v. na Janoška volala. Sš. P. 165.

380308   1. Vrš Svazek: 7 Strana: 1054
1. Vrš = úřad. Dle Gb. v List. fil. 1885. 272. znamená tam vrš = chýška, bouda.

380309   4. Vrš Svazek: 8 Strana: 0477
4. Vrš = verš, e vynecháno. Otc. 128. a., Zlín. Brt. D.. I. 22.

380310   Vrš Svazek: 10 Strana: 0493
Vrš, i, f. = obilí; mzda (pastýřům dá- vaná obilím), zastr. Pel. XXVIII. — V. ry- bářská. Vz Čas. mus. V. 33 nn. — 4. V., e, f. Mrtvému zvonit dva, tři vrše (dvakrát, třikrát zvonění přetrhnouti). Nár. sbor. 1902, 6., Vyhl. II. 118.

380311   Vršák Svazek: 4 Strana: 0836
Vršák, a, m. Drozd v. (který má hnízdo vysoko). Us. u Rychn. — V., Wrschak, sa- mota u Něm. brodu. — V., jm. lesa u Bu- hučovic ve Slez. Šd.

380312   Vršák Svazek: 7 Strana: 1054
Vršák, u, m. = vršek stromu. Val. Brt. D. 286., Vck. Slov. Hol. 19. — V., a, m. = obyvatel kopce. U Studené. Vlchř.

380313   Vršák Svazek: 10 Strana: 0493
Vršák, u, m. V-ky = vršky stromů zbylé při dělání klad. Val. Čes. 1. XIII. 111.

380314   Vršan Svazek: 4 Strana: 0836
Vršan, a, m. = obyvatel hor, der Gebirgs- bewohner, opak: kovňan. Na mor. Valaš. Vck.

380315   Vršany Svazek: 4 Strana: 0836
Vršany, dle Dolany, Würschen, ves u Mostu. Tk. I. 410., Blk. Kfsk. 1149. — V., Frischau, ves u Znojma. Šb. Lit. I. 65.

380316   Vršatec Svazek: 4 Strana: 0836
Vršatec, tce, m., zámek na Slov. Slov. let. VI. 138., IV. 336.

380317   Vršátko Svazek: 4 Strana: 0836
Vršátko, a. n. = vrchoviště, die Quelle. D. exc.

380318   Vršava Svazek: 4 Strana: 0836
Vršava, y, f., Wrschawa, a) myslivna u Koryšan, b) jednotlivé domy u Kostelce, c) samota u Košíka; několik domků a) u Zlína, b) u Napajadel; Frischau, ves u Nov. města na Mor. Tč.

380319   Vršček Svazek: 4 Strana: 0836
Vršček, šečku, m. = vršeček. Jg.

380320   Vrščena Svazek: 7 Strana: 1054
Vrščena, vršůvka, y, f. = druh jablek. Mor. Brt.

380321   2. Vrše Svazek: 4 Strana: 0836
2. Vrše, e, f. V. síťkovaná, nassa reticu- lata, měkkýš břichonožec. Vz Frč. 238.

380322   1. Vrše Svazek: 7 Strana: 1054
1. Vrše. Mkl. Etym. 384. b. — V. = síť. Krnd. 149. b. Lovenie ryb udicemi i s vr- šiemi. Tristr. 216. Síť víry pravé neb vrše. Chč.

380323   2. Vrše Svazek: 7 Strana: 1054
2. Vrše. Cf. Brm. IV. 2. 274.

380324   Vrše Svazek: 8 Strana: 0477
Vrše. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 65.

380325   1. Vrše, e, vrš Svazek: 4 Strana: 0836
1. Vrše, e, vrš (vrž, D. ), e (dříve -i), vrška, y, f. = špatná malá bouda, schlechtes, niedriges Häuschen, das Loch, der Winkel, zastr. V., Mat. verb. — V. = košík z vrbo- vého proutí k lovení ryb, který se proti proudu klade, die Fischreuse. V. Cf. KP. 111. 388. Rybář vrší loví. Kom. Vrška na chytání vrabců. Us. Úhořová v. D. Naháněti ryby do vrší. Bart. 197. 7. Vrš přes noc se potápí. Kom. Pod podobenstvím vrše; Co se míní tou vrší ? BR. II. 62. Aby ryb ne- lapali ani vrší vytřísali. Smila Osav. zř. selské. Nalezl sem hořčejší nad smrť ženu, jenž osidlo lovcóv jest a vrš srdce jejie, púta jsú rucě jejie; Podobné jest královstvie nebeské vrši puštěné v moře, jenž v sě béře všeho plodu ryby; Mezi křesťany jsú dobří i zlí jako u vrši jdú dobré ryby i zlé a na mlatě zrno i pleva. Hus I. 276., 323., II. 381. Ne- půjde ten po druhé do líčky ani do vrše. Prov. Jg., Šp. Smála se vrše bahnu a už sama v něm se plouží. Č. M. 92. — V. mo- týlní, das Schmetterlingsnetz. Am. — V. U vrše v Praze. Tk. II. 553.

380326   Vršec Svazek: 4 Strana: 0836
Vršec, šce, m., mě. v Uhrách. Vz. S. N.

380327   Vršecky Svazek: 4 Strana: 0836
Vršecky, Wrsched, samota u Mirovic. PL.

380328   Vršeček Svazek: 4 Strana: 0836
Vršeček, čku, m., vz Vrš (= sloha). Protož my všickni dnešní vršečky tobě zpívat budem až na věky. Sš. P. 736. — V., vz Vrch.

380329   Vršek Svazek: 4 Strana: 0836
Vršek, šku, vršíček, čku, m., der Berg, Hügel. Z dola se mračí, přijdú-li pršky? Před našim oknem zelené vršky; Kulaly sa, kulaly s vršku do doliny; Ach co by sa dolinky s vrškami srovnaly, co by sa mé nožky po nich nelámaly; Ona stojí u oltáře mezi družkami, jako kvítek lelujový mezi vrškami. Sš. P. 120., 407., 514., 781. (Tč. ). Mračí se, mračí, bude-li pršet? Před našima (okny) je zelené vršek; Nechoď, šohajku, k nám přes vršky, doliny; Pastýř žene tamto stádo shory vrškem dolů, ženě dává bič, palicu a sám bere troubu; Slunéčko zachodi za vršek jaborovy, moja mila plače, že ju hlava boli; Hory, hory, hory jsú, za horama vršky jsú; Už se zelená zámeckej vršek. Sš. P. 120., 263., 270., 292., 297., 333., 411., 424. (Tč. ). Čes. mor. ps. 61. Kolko-da si prešel vrškov od Trnavy? Keby moje nuožky něchodily vršký, vedely by tanco- vať; ale moje nuožky musia chodiť vršký, nuž nevedia tancovať. Sl. ps. Šf. I. 116. II. 112. Nechodz k nám, šuhajko, vršký dolinami. Sl. ps. 241. Čo vršok prejdeš, to iný kroj najdeš; Poďme na maliny, budeme sa dívať z vršku do doliny. Dbš. Obyč. 9., 167. Milá jelovica sä pustí do skoku hned z vršku hned do vršku; Ide on, ide ces vršky, ces doliny; Vidí pred sebou na holom vršku jeden vy- soký zámok a pustí se vrškom; Táhne vršky do Oravy. Dbš. Pov. 1. 182., 429., 430., V. 328. (Šd. ). — V. stromu atd., der Gipfel. Vršky z rákosí janofikového (lék). Dch. exc. Olamuje vršky, užíná vršky na turkyni. Mor. Šd. Jedličko zelená, neopouštěj vrška, jak mě opustila má panenka hezká; Májový vršečku, ty jsi mi na závadě, nevidím sy- nečka chodívat po zahradě; Voničku mu dala, vršek ulámala; možeš, synku, vědět, že je láska malá; Choditi na vršky (do cu- krovaru okružovat cukrovku, za čež nať a vršky dostávají). U Prostějova. Vch. Růžičku jsi mi dala, vršky's otrhala, tak jsem po- znal, má děvucho, že je láska malá. Ps. slez. Šd. — V. ruky, der Handrücken. Dch. Ostatně vz Vrch, Vrštěk, Vršťok. — V., ška, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127. — V., role u Zlína. Pk. — V., Wrschek, samota u Votic.

380330   Vršek Svazek: 7 Strana: 1054
Vršek nad písmenem, diakritické zna- ménko : č, š . . . Vm. — V. = hřbitov. Na jihových. Mor. Brt. — V. = rybník v Stu- dené. Vlchř.

380331   Vršek Svazek: 8 Strana: 0477
Vršek, šku, m. Šátek bez vrška, který má uprostřed dírku. Záp. Mor. Brt, D. II. 413. — V. = smetana. Slez. NZ. IV. 445.

380332   Vršeň Svazek: 8 Strana: 0477
Vršeň = puls při zvonění. Nářečí belujské. Phľd. 1893. 428.

380333   Vršení Svazek: 4 Strana: 0836
Vršení, n., die Erhöhung, Zuspitzung. Bern.

380334   Vršený Svazek: 4 Strana: 0836
Vršený; -en, a, o, erhöht, zugespitzt, Bern.

380335   Vršetín Svazek: 7 Strana: 1054
Vršetín, a, m. = vrch. Řvn. 169.

380336   Vrševici Svazek: 4 Strana: 0836
Vrševici = Vršovci. Bž. 17.

380337   Vrši Svazek: 4 Strana: 0836
Vrši, něm. Wrsi, samota u Semil.

380338   Vrší Svazek: 8 Strana: 0477
Vrší = vršek rinne' révy. Brt. D. II. 440.

380339   Vrší, n Svazek: 4 Strana: 0837
Vrší, n. = vršky. Stíná, sežírá turkyňové vrší; Olamuje ve vinohradě vrší. Mor. Šd.

380340   Vršice Svazek: 4 Strana: 0837
Vršice, Wrschitz, ves u Kouřimi. PL.

380341   Vršíček Svazek: 7 Strana: 1054
Vršíček, čku, m. = kostelík u Rokycan. Fč.

380342   Vršíček, vz Svazek: 4 Strana: 0837
Vršíček, vz Vrch.

380343   Vršík Svazek: 4 Strana: 0837
Vršík, u, m. = vršek. Us.

380344   Vršina Svazek: 4 Strana: 0837
Vršina, y, f., vršinka = vrch, die Spitze, Höhe, der Gipfel. Nad v-ny lesné (slunce pokročí). Rkk. — Mus. — V., jm. místní. Pk.

380345   Vršinatý Svazek: 7 Strana: 1054
Vršinatý, hügelig. V. okolí pražské. Krč.

380346   Vršinsky Svazek: 4 Strana: 0837
Vršinsky, Wrschinsky, samota u Bu- benče u Prahy.

380347   Vršisko Svazek: 4 Strana: 0837
Vršisko, a, n., ein grosser Berg. Bern.

380348   Vŕšit co Svazek: 8 Strana: 0477
Vŕšit co = končiti. Slov. Kal. S. 205. — sa na koho = sápati, hněvati se. Phľd. 1894. 390. -- se nad kým = vypínati se; mstíti se. Ib 1892. 387. — na kóm. V. sa najmä na slabom nie je vec pekná. Phľd. 1893.701.

380349   Vršitě Svazek: 9 Strana: 0379
Vršitě někomu něco splniti. Slád. Caes. 36., Lear. 79. V. se pomstiti. Slád. Ham. 138.

380350   Vršiti Svazek: 4 Strana: 0837
Vršiti, il, en, ení; vršívati = vrch činiti, naplňovati, häufen, anhäufen, vollenden. — co: stoh. Ros. — se. Dnes se vrší štěstí mého míra. Puch. Vrší se jeho sláva. Ráj. — co kde: hnůj na voze. Dch. — V., tritu- rare, conculcare. V MV. nepravá glossa. Pa, Když na navštívení panny Marie (2/ 7. ) prší, 40 dní se voda vrší (prší). Na Zlínsku. Brt.

380351   Vršito Svazek: 8 Strana: 0477
Vršito. V. se nasytil. Slád. Mak. 112.

380352   Vršitosť Svazek: 4 Strana: 0837
Vršitosť, i, f., die Hügeligkeit. Koubl.

380353   Vršitosť Svazek: 9 Strana: 0379
Vršitosť krajiny, Höhenzug. ??r. J. 175.

380354   Vršitý Svazek: 4 Strana: 0837
Vršitý = vrchovitý, hornatý, bergig, hü- gelig; hochgipfelnd; gehäuft. Puch., Dch. — V., Wrschity, samota u Netolic.

380355   Vršitý Svazek: 8 Strana: 0477
Vršitý — vrchovatý. Cf. Vrchtitý. Žďár. Brt. D. II. 413.

380356   Vršitý Svazek: 10 Strana: 0493
Vršitý vůz, koš (až do vrchu naložený, naplněný). Kká. Sion. I. 133., Nár. list. 1903. 141. 13. Vršitou nadvládu nad někým míti. Slád. Ant. 101.

380357   Vrška Svazek: 4 Strana: 0837
Vrška, vz Vrše. Má tú trubú na ten rybník pro dolévku púščeti vody v létě i v zimě, ta vždycky aby šla s půl druhé vršky ta- kové, jako na mřeny kladou. Arch. IV. 211.

380358   Vrška Svazek: 7 Strana: 1054
Vrška. Vyhodil ho (z domu) jako žábu z vršky. Slov. Zátur.

380359   Vrškamen Svazek: 4 Strana: 0837
Vrškamen, e, m. (r. vrch, vršek a kámen) = kámen, který na jiném kameni vyvýšeném sedí pevně sice, avšak za silnějšího nárazu poněkud lehounce se viklá. Us. u Petrovic a Obděnic v Berounsku. Dch. V Jg. Slov. nesprávně vyloženo. Dch.

380360   Vrškov Svazek: 4 Strana: 0837
Vrškov, a, m., jm. potoka v Tachovsku. Arch. I. 508.

380361   Vrškování Svazek: 7 Strana: 1054
Vrškování, n., Kopfholzbetrieb. Sl. les.

380362   Vrškovatý Svazek: 4 Strana: 0837
Vrškovatý = hornatý, bergig, hügelig. Okolie tutějsi e už zvätša v-té krajšiu tvar- nosť na seba berie. Lipa 259. V. pobřežie to tratí. Ib. I. 164.

380363   Vrškovci Svazek: 4 Strana: 0837
Vrškovci, pl., paseky u Vsetína na Mor. Tč. —V., několik domků tamtéž. PL.

380364   Vrškovitý Svazek: 7 Strana: 1054
Vrškovitý, vz Vrškovatý. Phľd. II. 1. 3., Č. Čt. II. 364.

380365   Vrškovský Svazek: 4 Strana: 0837
Vrškovský, ého, m., Wrschkowsky, sam. u Sušice.

380366   Vrškový Svazek: 4 Strana: 0837
Vrškový = od vršku, Hügel-. Jg.

380367   Vrškový Svazek: 7 Strana: 1054
Vrškový. V. dřevnictví, vz Dřevnictví, hospodářství, Kopfholzwirthschaft. Sl. les., Škd. V. dříví, Kopfholz. Sl. les. Sena bolo na rovinách málo, v-ho bylo hojno; V. role. Slov Nár. nov. IV. č. 80., ZObz. XXIV. 179.

380368   Vršlica Svazek: 4 Strana: 0837
Vršlica, e, f. = vršnice, astrantia major. Mt. S. X. 1. 47.

380369   Vršní Svazek: 7 Strana: 1054
Vršní, Hügel-, Berg-. V. temeno. Šml. Star. f.

380370   Vršnica Svazek: 4 Strana: 0837
Vršnica, e, f. = vršlica. Na Slov. Šd.

380371   Vršov Svazek: 4 Strana: 0837
Vršov, a, m., Wrschow, ves u Chrudimi. Cf. Blk. Kfsk. 923. — V., ves zaniklá v Li- toměř., vz Blk. Kfsk. 845.

380372   Vršov Svazek: 7 Strana: 1054
Vršov, u, m. = věječka, Wurfschaufel, f. Neud.

380373   Vršovan Svazek: 4 Strana: 0837
Vršovan, a, Vršovec, vce, Vršovic, e,

380374   Vršovati Svazek: 4 Strana: 0837
Vršovati = vršiti.

380375   Vršovčan, a, Vršovičan Svazek: 4 Strana: 0837
Vršovčan, a, Vršovičan, a, m., Vršovský, ého, m., jméno rodu staročeského. Jg. Vr- šovci. Dal. 58. —63., 69., 91., 92., 94. —99., 126., S. N., Tk. I. 629.

380376   Vršovec Svazek: 4 Strana: 0837
Vršovec, vz Vršovan. — V. ze Sadlna. Vz Blk. Kfsk. 60., 1454. — V. A já zas zaběhnu tu pod kopec, dyby snad zaběhly na vršovec. Kol. ván. 152.

380377   Vršovec Svazek: 7 Strana: 1054
Vršovec. V-vci. Výb. II. 1328. Kochan V. Ib. 1326., Rk. Sl. - V. Před okny du- bec, na něm v. Brt. N. p. I. 273.

380378   Vršovice Svazek: 4 Strana: 0837
Vršovice, dle Budějovice, Wirschowitz, ves u Opavy; Wrschowitz, vsi a) u Sedlce, b) u Prahy, c) u Loun. Vz Tk. I. 629., II. 553., III. 663., IV. 745., V. 264., Blk. Kfsk 1454.

380379   Vršovičan Svazek: 7 Strana: 1055
Vršovičan, vz Vršovan. 15. stol.

380380   Vršovičané Svazek: 8 Strana: 0477
Vršovičané = Vršovci. XV. stol. Mus. 1893. 434.

380381   Vršovičanský Svazek: 4 Strana: 0837
Vršovičanský, Werschowetzer-. Poko- lení nešlechetné v-ské zhynulo jest. Pulk. 207.

380382   Vršovitý Svazek: 7 Strana: 1055
Vršovitý. V. síť (jako vrše). NA. IV. 121.

380383   Vršovka Svazek: 4 Strana: 0837
Vršovka, y, f., Wrschowka, ves u Nov. města n. M. V. hrad tamtéž. Vz Blk. Kfsk. 1455.

380384   Vršovská Svazek: 4 Strana: 0837
Vršovská, é, f., osob. jm. Vz Blk. Kfsk. 327.

380385   Vršovský Svazek: 4 Strana: 0837
Vršovský, ého, na., osob. jm. Vz Blk. Kfsk. 1455.

380386   Vršťala Svazek: 4 Strana: 0837
Vršťala, y, m., osob. jm.

380387   Vrštat Svazek: 9 Strana: 0379
Vrštat, u, m. = tkadlcovský přístroj na zhotovování konopného plátna, krosna, stav. Sbor. slov. III. 30.

380388   Vrštěk Svazek: 4 Strana: 0837
Vrštěk, šťku, m. = vršek, kopec. Tu v. a tu jáma, ej, predsa kosa dobre kosí. Mt. S. I. 34. Rozmarín bielý v. má. Sl. ps. 67.

380389   Vrštěk Svazek: 7 Strana: 1055
Vrštěk z rozmarína. Koll. Zp. I. 40.

380390   Vrštěk Svazek: 8 Strana: 0477
Vrštěk. ,Čo jej čert v. odštiknul1 = zraď- sasám, rostl. Phľd. 1894. 674. — V. na mlieku = otápek. Slov. Kal. S. 205.

380391   Vŕštek Svazek: 9 Strana: 0379
Vŕštek = vršek. V. otec, jamka mamka (o úrodnosti). Mus. slov. III. 25.

380392   Vrštěti Svazek: 4 Strana: 0837
Vrštěti, ěl, ění = pískati, zpívati. Pin- kava vrští. U Žamb. Kf. — Žíla mi vrští (přeskakuje). Us. Vz Vrskati.

380393   Vršťok Svazek: 4 Strana: 0837
Vršťok, u, m. = vršek. Chcela som odre- zať v. Dbš. Obyč. 164. Povedz, milý, čo si myslil, keď si na vysoký v. vyšiel? Mt. S I. 37. Keď som išiel cez (přes) v., postretal (postřetl) som oriešťok (ořešák) lieskový. Sl. ps. Tč. Keď sa my minieme, minie sa krajina, jako by odpadol v. z rozmarína. Lipa II. 257.

380394   Vršůvek Svazek: 4 Strana: 0837
Vršůvek, vku,, m. = kopec u Vršovic v Opavsku. Slez. Šd.

380395   Vršůvky Svazek: 4 Strana: 0837
Vršůvky, pl., f., druh sladkých jablek nu Vsacku. Vck.

380396   Vršůvky Svazek: 7 Strana: 1055
Vršůvky. Cf. Vrščena (dod.)

380397   1. Vrt Svazek: 4 Strana: 0837
1. Vrt, kořen ku: obrat, vřeteno, vrátký, vrata, vrátiti atd. Bž. 31.

380398   2. Vrt Svazek: 4 Strana: 0837
2. Vrt, u, m. = jedno vrtnutí, zatočení, einmaliges Umdrehen. Vrtom se obrátil. Us. Vrtem tam byl. Zlob. Když jsem pak kvapně navštívila příbytek jeho, tuť bylo vrt sem, vrt tam. Cf. Frc. Kon. O smrti. V. sem vrt tam = neposeda. Us. — V. = jedno zato- čení nebozezem, die Umdrehung des Bohrers. Ros. — V. = ? hřivny. 1348. — Vrty, pl. = díra ve spodu nohy, Wunde an der Fusssohle. Jád.

380399   Vrť Svazek: 4 Strana: 0837
Vrť, ě, f. = úvazek z prutu krouceného, die Wiede. Um. les. — V. = příční dřevo spojující jednotlivá dřeva voru. Us. na Labi. Špd.

380400   2. Vrt Svazek: 7 Strana: 1055
2. Vrt. Vrty sem, vrty tam. Vz Dvéře (dod. na konci).

380401   Vrť Svazek: 7 Strana: 1055
Vrť, vz Vořina (dod.).

380402   Vrta Svazek: 4 Strana: 0837
Vrta, y, m., osob. jm. Šd.

380403   Vrtací Svazek: 4 Strana: 0837
Vrtací, Bohr-. V. mlýn. Sedl., Us. V. věž. Vz KP. III. 49., 50. V. náčiní, nářadí, das Bohrzeug. Hř. V. stroj. Sedl., Zpr arch. VIII., 36., S. N. V. stroj ruční. Zpr. arch. X. 64. Úhlový v. stroj universalní. Zpr. arch. XI. 40.

380404   Vrtač Svazek: 4 Strana: 0837
Vrtač, e, vrtáček, čka, m. = kdo vrtá, der Bohrer. D. — V., hmyz, der Holzkäfer. D. — Vrtáček = nebozízek. D., Šd. V-ček na jablka, der Apfelbohrer. Šp.

380405   Vrtač Svazek: 7 Strana: 1055
Vrtač, cerambix heros, der grosse Bock- käfer. Škd.

380406   Vrtač Svazek: 8 Strana: 0477
Vrtač, e, m. = jeden z chasy, ktorá chodí s Perchtou; chodí s nebozezem a chce ve statcích vrtati lavice. Vz NZ. IV. 55.

380407   Vrtáček Svazek: 7 Strana: 1055
Vrtáček. Vz Vrtač, Vrták.

380408   Vrtáček Svazek: 8 Strana: 0466
Vrtáček, čka, m., vz předcház. Vít.

380409   Vrtáček Svazek: 8 Strana: 0477
Vrtáček na brambory, Kartoffelbohrer, m. Jeř.

380410   Vrtačka Svazek: 4 Strana: 0837
Vrtačka, y, f. = nástroj kolářský, na němž se loukotě vrtají, die Bohrlode der Wagner. Us.

380411   Vrtačka Svazek: 7 Strana: 1055
Vrtačka = druh vrtáku, vrtací řehtačka, die Bohrratsche. Vz Včř. II. 40.

380412   Vrtačka Svazek: 10 Strana: 0493
Vrtačka, y, f. V. k podélnému a příč- nému vrtání, malá vodorovná, na sýr nebo na tvaroh. Nár. list. 1904. 135. 21, 138. 9.

380413   Vrtadlo Svazek: 7 Strana: 1055
Vrtadlo s tlapadlem; v. všestranné či universalní. Vz Včř. II. 41.—45. V. na ká- men, Steinbohrer. Čsk. V. spodiny lbové, Transforateur. V. nebozezovité (trepanovité), nůžkovité, Leisnigovo atd. v porodn. Vz Kžk. Por. 610.

380414   Vrtadlo Svazek: 8 Strana: 0477
Vrtadlo elektrikou poháněné. Vz KP. VIII. 416., 420.

380415   Vrtadlo Svazek: 10 Strana: 0493
Vrtadlo, a, n., V. lbové (pilka lbová), trepan, v. kostní (vrtáček). Ktt.

380416   Vrtadlo, vrtadélko, vrtátko Svazek: 4 Strana: 0837
Vrtadlo, vrtadélko, vrtátko, a, n. = nebozez, der Bohrer, die Bohrmaschine. V. V. zámečnické řemenem točené, D., zednické, Us., s kotoučem, Techn. V. přímé, Gerad- bohrmaschine, Šp., jehlové, die Nadeltre- phine. Nz. lk. Vz Nebozez, Vrták, Vlšk. 467., NA. III. 125.

380417   Vrták Svazek: 4 Strana: 0837
Vrták, a, m. = chroust, der Bohrkäfer. D. — V. lodní, teredo navalis, der Schiff-, Pfahlwurm. Ja. — V. = člověk tvrdohlavý, zabedněný, vrtohlavec. Us. Rgl., Kšá. — V. = ovce, která má motolice. U Kr. městce. Psčk. — V., osob. jm. Tk. III. 20. — V., u, m. = nebozez, der Bohrer. Šp., Kál., Vck., Ktk., Šd. V. na železo, na dřevo. Hk. — V. = tanec, Wirbeltanz, m. — V. = vrtadlo, der Bohrer. D. V. k odstraňování kusů cévek z měchýře, vz Nástroj k operaci na pyji; v. na zeleniny a zemčata, se lžičkou na zem- čata; v. na řetkev (aby se tence a stejně krájela). Cn. V. strojový, trychtýřovitý ku stavbám vodním. V. dlátový, doražný. Čsk. V. na obruby, das Fassungsmaschinchen. Šp.

380418   Vrták Svazek: 7 Strana: 1055
Vrták, Drehborer, m. Včř. Z. II. 68. V. špičatý (kopinatý, špičák, Spitzbohrer, a) jednořezný (einschneidig), b) dvouřezný (zweischneidig); v. špulíř; v. americký, amerikan. Spiralbohrer; smyčcový, rychlý (Schnellbohrer), šroubový; hlava, peň, zá- padka, rohatka, setrvačník v-ku. Vz Včř. Z. II. 36.—41. V. = nebozíz s točidlem a držadlem pro levou ruku. Val. Brt. D. 286. Těžko v-kem kobylu dřít (o nedostatečných prostředcích). Us. Vk. — V. = válečný stroj bourací. NA. III. 88 — V. = mlýn na sla- bej vode na jeden kameň. Slov. Phľd. XI. 766.

380419   Vrták Svazek: 8 Strana: 0477
Vrták elektrický. Vz KP. VIII. 420.

380420   Vrták Svazek: 8 Strana: 0580
Vrták nejni žádnej tanec, musí skákat jako kanec. Us. Čes. 1. VI. 233.

380421   Vrťák Svazek: 9 Strana: 0379
Vrťák, U, m. = mléko po stlučení podmáslí. Protivín. Kub. 365., Vodňany. Kub. 159.

380422   Vrták Svazek: 10 Strana: 0493
Vrták, u, m. = lidový tanec. Vz Čes. 1. XII. 360.

380423   Vrták Svazek: 10 Strana: 0677
Vrták, u, m. = nebozez ku zkoumání spodku půdy. V. talířový, lžičkový, torbový. KP. XI 296., 298.

380424   Vrtákový Svazek: 7 Strana: 1055
Vrtákový. V. hřídel, vz Včř. II. 41, 43., vložka, vz Vložka.

380425   Vrtal Svazek: 4 Strana: 0838
Vrtal, a, m. = kdo si rád peníze vypůj- čuje, der Pumpmeier. Dch.

380426   Vrtal Svazek: 7 Strana: 1055
Vrtal = kdo rád v něčem hloubá. Us. Kšť. — V., Pumpmeier. Vondrák.

380427   Vrtálek Svazek: 4 Strana: 0838
Vrtálek, lka, m. = beruška vrtavá, lim- noria terebrans, korýš. Vz Frč. 102.

380428   Vrtalka Svazek: 4 Strana: 0838
Vrtalka, y, f., criopus (terebratula), Kri- open. Šm.

380429   Vrtalka Svazek: 7 Strana: 1055
Vrtalka, torymus, hmyz. Cf. Brm. IV. 338.

380430   Vrtalkokam Svazek: 4 Strana: 0838
Vrtalkokam, u, m., der Terebratulith, Modelstein. Šm.

380431   Vrtanec Svazek: 4 Strana: 0838
Vrtanec, nce, m., artolica (ferculum gra- tum), zastr. Rozk.

380432   Vrtanec Svazek: 7 Strana: 1055
Vrtanec, nce, m. = koláč s děrou upro- střed, rovášek. U Březové. Brt. Sv 37.

380433   Vrtání Svazek: 4 Strana: 0838
Vrtání, n., das Bohren, die Bohrung. V. = dělání děr šroubovitými nebo dláto- vými nástroji, jež slovou nebozezy. V. dřeva, kovů. S. N. XI. 286. V. díry nebozezem, das Bohren, die Bohrung. Us. V. ruční, das Handbohren, strojné, das Maschinenbohren, zemní, das Erdbohren, Hř.; v. dvoumužné, v. lanem, das Seilbohren, v. studen. Vz KP. III. 27., 53., 66. — V. v hlavě, das Ste- chen. — V. = hloubání, die Grübelei. D. — V. (lstivé) si dlužení, das Pumpen, der Pump. Dch.

380434   Vrtání Svazek: 8 Strana: 0477
Vrtání v dolech: razivé či úderné (stos- sendes Bohren), točivé (drehendes B.), stro- jové. Vz Ott. XL 595.

380435   Vrtanina Svazek: 4 Strana: 0838
Vrtanina, y, f. = vrtina, der Bohrspan. Šp.

380436   Vrťanka Svazek: 4 Strana: 0838
Vrťanka, y, f. = mouka na žerně semletá, též kaše n. polívka z mouky takové, Mehl, Mehlbrei. Us. na mor. Valaš. Č.

380437   Vrtanka Svazek: 7 Strana: 1055
Vrtanka, das Bohrloch. Šd. Cf. Vrtba (dod).

380438   Vrtaný Svazek: 4 Strana: 0838
Vrtaný; -án, a, o, gebohrt. V. rubíny, kamínky. Šp. V. dřevo, kov. Us. V. studny. Vz KP. III. 28., 54., 55., Stč. Zmp. 510. V. díra s nábojem prachu. Vz ib. — V. dřevo = hlupec, trouba, Dummkopf, m. Us. u Rychn., u Želiva, u Jindř. Hradce a j. Dhn., Sš. — V., jm. vrchu u Hostýna na Mor. Vck.

380439   Vrtany Svazek: 9 Strana: 0379
Vrtany, pozemek. Pck. Hol. 224.

380440   Vrtaný jak Svazek: 7 Strana: 1055
Vrtaný jak: šikmo, dvojnásobně. ZČ.

380441   Vrtárna Svazek: 4 Strana: 0838
Vrtárna, y, f. = dílna, kde se vrtá, die Bohrstube. Techn. I. 102.

380442   Vrtař Svazek: 9 Strana: 0379
Vrtař, e, m., apion, brouk. V. bělochlupý, a. Spencei, bledonohý, flavimanum, bodlá- kový, carduorum, černorohý, ononis, černo- špičký, simile, černotlapý, nigritarse, černý, atomarium, červenonohý, fuscirostre, čer- venonosý, rufirostre, červený, miniatum, dvojbarvý, dichroum, ebenový, ebeninum, fialový, violaceum. hladkošpičký, hlubočelý, columbinum, hnědorohý, vicinum, hrachový, pisi, chloupkový. pubescens, chobotnatoštítý, cerdo, jednobarvý, unicolor, jehlicový, ononi- cola, jetelový, trifolii, komonicový, meliloti, kovokrový, aeneum, kozincový, saeculare, krátkonosý, curtirostre (brevirostre), křivo- nosý, curvirostre, lesklošpičký, vorax, lesklý, varipes, malý, minimum, měňavokrový, ater- rimum, modrokrový, cyanipenne, modrý, genistae, nelesklý, cineraceum, nosatý, longi- rostre, obilní, frumentarium, olovolesklý, reflexum, ovocný, pomonae, podobný, assi- mile, prostřední, intermedium, proužkovaný, striatum, řádkokrový, seniculum, řádko- chlupý, dissimile, rovnonosý, penetrans (san- guineum), rýhokrový, stolidum, slabolesklý, filirostre, slunivý, apricans, šedochlupý, diffi- cile, širokrový, subulatum, špičkonosý, laevi- gatum, štírovníkový, loti, šťovíkový, rubens, tečkonosý, punctirostre, tečkoštítý, opeticum, tečkovaný, punctigerum, temný, aethiops, tenký, tenue, třezalkový, simum, útlý, aci- culare, úzký, confluens (elongatum), vejčitý, onopordi, větší, pulchellum, vikvicový, cra- ceae, vikvový, viciae, vráskočelý, radiolum, vypuklokrový, ruficerum, vzhledný, elonga- tulum, zelenokrový, Hockeri, zelenavý, virens, žahavkový, urticarium, žlutonohý, ochropus, žlutorohý, eroi. Vz Klim. 608. nn.

380443   Vrtaš Svazek: 10 Strana: 0493
Vrtaš, nepo (inter volatilia), Rozk. P. 216, R. 60. Sr. Vrtoš.

380444   Vrtatelný Svazek: 4 Strana: 0838
Vrtatelný, bohrbar. V. hmota. Techn.

380445   Vrtati Svazek: 4 Strana: 0838
Vrtati, vrtám (zastr., ale posud na Mor. a ve Slez.: vrci), vrtávati = díru nebozezem dělati; hloubati, bohren, drillen; grübeln, spintisiren. — abs. Nevrtaj, rozštiepíš. Mt. S. Ten červ (hřiech) pořád vrtá; Někteří po kusu řezáni, jiní vrtáni, jiní vařeni... byli. Hus. I. 183., III 288. Nedá jinak, kdyby mu koleno vrtal. Us. Vrů. Ten jen pořád vrtá (hloubá). Us. — co (komu). Mol šaty i knihy vrtá. V. Červík trámy vrtá. Jel. V. skálu. Vys. To mi to hlavu vrtá (v hlavě leží). Cf. Vrtochy. — koho = peníze si od něho vypůjčovati, Einen pumpen. Dch. — čím (kam). Díru do prkna nebozezem v. Vrtá jako nebozezem. Mst. Kdo chce vrtať nebozicom, musí sílu mati (míti). Na Slov. Tč. — kam. Světlo v oči jeho vrtá. Lk. — kde: v tuhém (něco nesnadného dělati). Lom. Nerád v tvrdém vrtá (o lenochu). Prov. V-lo mu to v hlavě. Us. Šd. To mně pořád v hlavě vrce, proč to povídal. Mor. Šd. Šli ďalej, ale pánovi počalo v hlave vrtať. Dbš. Pov. I. 211. — kudy. V-lo mi to mozkem (nedalo mi to pokoje, pořád jsem o tom přemýšlel). Us. To mi vrtá hlavou. Šm. — co proč. Dal by se pro grešli v. Us Dal by si pro krejcar koleno v. Šd. Dal by si za groš vrtať koleno. Us. Šd. Dal by si pro slívu koleno vrtať = lakomý. U Litomyšle. Bda. — nač: na uhlí (aby se našlo). Zpr. arch. X. 18. — co na kom: peníze (vydlu- žovati si), pumpen. Us. Dch. — se. Vrceme (vrtáme) se jako krtek (in der Erde wühlen). Slez. Šd.

380446   Vrtati Svazek: 7 Strana: 1055
Vrtati. Cf. Mkl. Etym. 385., List. fil. 1892. 371 O vrci praví Gb. v List. fil. 1884. 96., že jest špatné. — kam. Tatík vrtal do syna (domlouval mu; přemlouval ho). Sá. Závisť, anoť jí črt vrtá v srdce. Št. Kn. š. 162. — se jak. Dým vysokým sa stĺpom vŕta, vine. Phľd. III. 1. 41.

380447   Vrtati Svazek: 8 Strana: 0477
Vrtati. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 80.

380448   Vrtati se Svazek: 9 Strana: 0379
Vrtati se = vrážeti se. Světlo v oči se mu vrtalo. Maš. ruk. 176b.

380449   Vrťátko Svazek: 4 Strana: 0838
Vrťátko, a, n., der Querl. Us. Šd. — V., a, m. V. A. Jar., spisov, čes., nar. 1815. Vz S. N., Šb. H. 1. 307., Tf. H. 1. 204. Jg. H. 1. 655.

380450   Vrtátko Svazek: 7 Strana: 1055
Vrtátko, vz Vrtadlo. — V. An. Mus. 1886. 641.

380451   Vrťátko Svazek: 7 Strana: 1055
Vrťátko A Jar. Cf. Ukaz. 114., Tf. Mtc. 300 , Pyp. K. 549., Rk Sl., Bačk. Př. 170. a Písm. I. 383, 713., 720.

380452   Vrťátko Svazek: 7 Strana: 1398
Vrťátko Ant. Jar.† 19/12 1892.

380453   Vrťátko Svazek: 9 Strana: 0379
Vrťátko, a, m. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 148., -o. — V. Ant. Jar. Sr. Jub. XXXV.

380454   Vrťátko Svazek: 10 Strana: 0493
Vrťátko Ant. Jan. Vz Lit. I. 684., 863., Alm. IV. 34. -40., Tk. Pam. I. 500., II. 525.

380455   Vrtavec Svazek: 4 Strana: 0838
Vrtavec, vce, m. V. bylinářský, ptinus fur, brouk. Vz Frč. 186. V. úsilný, anobia pertinax, brouk. Vz Mus. 1853. 499.

380456   Vrtavec Svazek: 7 Strana: 1055
Vrtavec. Cf. Brm. IV. 129., Šír II. 63., Kk. Br. 236.

380457   Vrtavec Svazek: 9 Strana: 0380
Vrtavec, vce, ?., bruchus, brouk. V. bělo- štítký, b. latro, bylinářský, fur, červenonohý, rufipes, dvojzubý, bidens, hnědý, brunneus, chlupatý, pilosus, kaštanový, lichenum, malý, pnsillus, měnivý, variegatus, pochybný, du- bius, rezavý, subpilosus (bicinctus), šesti- tečný, sexpunctatus. Vz Klim. 468.

380458   Vrtavec Svazek: 10 Strana: 0493
Vrtavec, vce, m., ptinus, brouk. Vz Ott. XX. 948.

380459   Vrtavý Svazek: 4 Strana: 0838
Vrtavý = kdo rád vrtá, bohrend, nagend. V. červ. Bech.

380460   Vrtavý Svazek: 7 Strana: 1055
Vrtavý. V. houba, viva celata. Brm. IV. 2. 557.

380461   Vrtavý Svazek: 9 Strana: 0380
Vrtavý, vz Jehličnatec.

380462   Vrtavý Svazek: 10 Strana: 0493
Vrtavý. V. bolesti. Ktt.

380463   Vrtaže Svazek: 7 Strana: 1055
Vrtaže, pl., f. = klúkaté dráhy, serpen- tiny ces strmé hory. Slov. Phľd. XII. 624.

380464   Vrtba Svazek: 4 Strana: 0838
Vrtba, y, f., dvůr u Hořejší Bělé v Ma- nětínsku. Vz S. N. Z Vrtby, jm. starožitné rodiny. Vz S. N., Pal. Dj. II. 1. 370. V., Wrtwa, ves u Plas. PL. Cf. Blk. Kfsk. 357. — Z Vrtby hrabě Jan atd., vz tamtéž 1455.

380465   Vrtba Svazek: 7 Strana: 1055
Vrtba, y, f., das Bohrloch. Hrbk. Cf. Vrtanka (dod.).

380466   Vrtce Svazek: 4 Strana: 0838
Vrtce = vrtkým způsobem, lubrice. Reš.

380467   Vrtební Svazek: 10 Strana: 0493
Vrtební profil uhelných dolů. Cyr. rytíř Purkyně.

380468   Vrtec Svazek: 7 Strana: 1055
Vrtec, tce, m., = vrták. Šd.

380469   Vrtejš Svazek: 4 Strana: 0838
Vrtejš, e, m. V-ši (acanthocephala, die Kratzer) jsou vakovití červi s rypákem vy- chlípitelným a háčky pokrytým. V. obrovský, echinorhynchus gigas, okouní, e. proteus, kachní, e. polymorphus. Vz Frč. 68., Schd. II. 510., 513.

380470   Vrtejš Svazek: 7 Strana: 1055
Vrtejš. Cf. Ves. IV. 164., Odb. palh. III. 49.

380471   1. Vrtek Svazek: 4 Strana: 0838
1. Vrtek, vz Vrtký.

380472   2. Vrtek Svazek: 4 Strana: 0838
2. Vrtek, tka, m., limnoria, kývoš. Krok II. 246.

380473   Vrtek Svazek: 8 Strana: 0477
Vrtek, tku, m. Měsíc jest na vrtku (když ho ubývá). Poč. XIX. stol. NZ. II. 675.

380474   Vrtel Svazek: 4 Strana: 0838
Vrtel, tla, m. = věrtel. Na vých. Mor. a ve Slez. Šd., Klš., Tč., Bkř. Mám hlavu jako vrtel. Vck. Přinesla do mléna tři vrtle ječmeňa. Sš. P. 252. Dostal za mne v. kaše. Slez. Šd. Ty máš prdel jako vrtel. Slez. Šd.

380475   Vrtěl Svazek: 4 Strana: 0838
Vrtěl, a, m. = neposeda. — V., osob. jm. Šd.

380476   Vrtelka Svazek: 4 Strana: 0838
Vrtelka, y, m., osob. jm. Šd.

380477   Vrtělka Svazek: 4 Strana: 0838
Vrtělka, y, f., der Kreisel, Na Slov. Ssk.

380478   Vrtěna Svazek: 4 Strana: 0838
Vrtěna, y, m., osob. jm. Šd.

380479   Vrtěná Svazek: 4 Strana: 0838
Vrtěná, vz Vrtěný.

380480   Vrtěná Svazek: 7 Strana: 1055
Vrtěná = slovácký tanec rychlý, po- dobný čardaši. Vz Hrb. Obr. 86., Brt. N. p III. str. XL1II. Který tanečník si právě za- platil, zazpíval si svou píseň, hudba jí po- chytla, tanečník kývl si na svou dívku a otáčel se s ní rychlým tempem na jednom takměř místě ; ostatní tanečníci následovali jeho příkladu Brt. L. N. II. 74.

380481   Vrtěná Svazek: 10 Strana: 0493
Vrtěná, é, f., tanec. Vz Brt. P. n. 911.

380482   Vrtění Svazek: 7 Strana: 1055
Vrtění másla. Vz Stloukání. Mor. Brt.

380483   Vrtění, n Svazek: 4 Strana: 0838
Vrtění, n., vz Vrtiti. V. hlavou, das Kopf- schütteln. Us. Dch.

380484   Vrtěný Svazek: 4 Strana: 0838
Vrtěný; -ěn, a, o. Vrtěná = starodávný tanec slovácký. Vz Brt. P. 48. V-ná píseň. Vz tamtéž.

380485   Vrtěný Svazek: 7 Strana: 1055
Vrtěný. Bliščáni v-ho meča. Hý. Ss.

380486   Vrtěříž Svazek: 4 Strana: 0838
Vrtěříž, e, f., ves u Nedvědic na Mor. PL.

380487   Vrtěříž Svazek: 7 Strana: 1055
Vrtěříž, adj.: vrtěrský. Brt. D. 153.

380488   Vrteříž Svazek: 8 Strana: 0477
Vrteříž, m. Vrtěžíř od Vrtežíra. Čern. Př. 33.

380489   Vrtěšice Svazek: 4 Strana: 0838
Vrtěšice, dle Budějovice, Wrtiesehitz, ves u Golč. Jeníkova. Vz Blk. Kfsk. 34.

380490   Vrtěti Svazek: 4 Strana: 0838
Vrtěti, vz Vrtiti.

380491   Vrtěti Svazek: 8 Strana: 0477
Vrtěti. O pův. cf. Gb. H ml. I 19., 65., 80.

380492   Vrtěti Svazek: 9 Strana: 0380
Vrtěti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 297.

380493   Vrtice Svazek: 4 Strana: 0838
Vrtice, e, f. = bednářské kružidlo na krou- žení dna, der Zirkel der Fassbinder. Us. u Berouna.

380494   Vrticí Svazek: 4 Strana: 0838
Vrticí stroj = máselnice.

380495   Vrtič Svazek: 7 Strana: 1055
Vrtič, e, m. = kdo vrtí, točí. Šd.

380496   Vrtička Svazek: 7 Strana: 1055
Vrtička, y, f. = klechtačka, Quirlholz, n. Sl. les.

380497   Vrtidlo Svazek: 4 Strana: 0838
Vrtidlo, a, n. = nástroj, jímž se co vrtí, zvl. kopisť, alles, womit etwas gerührt, ge- wendet, gedreht wird, das Rührholz, die Rührstange. V. V. k vrcení másla. D. — V. = soudek, v němž se máslo vrtí, der
Buttereimer. D. —V. = hřídel, rumpál, vra-
tidlo, točidlo, jímž se z dolů ruda na den
váží, der Roll-, Wendelbaum, die Haspel.
Rudy na vrtidlách ze země vážili. Pam. kut.
Rudu vrtidlem z dolu táhnouti. Vys. — V. = člověk vrtivý, neposeda, pudivítr, ein unruhiger, unstäter Mensch. Sych. Co se pořad vrtíš, ty vrtidlo! To v. nemůže ani chvilku poseděť. Us. Šd.

380498   Vrtielka Svazek: 10 Strana: 0493
Vrtielka, y, f. = vlk (hračka). Zvrtala sa ani v. Phľd. XXII., 39., Čas. mus. V. 22. — V. = spodní čásť odlomená z vretena, ktorá bývala dětem za hračku (vrtily jí). Phľd. XXIV. 605.

380499   Vrtihlav Svazek: 4 Strana: 0839
Vrtihlav, a, m. = vrtohlav.

380500   Vrtihlavec Svazek: 7 Strana: 1055
Vrtihlavec, vce, m. = vrtohlavec. T. Záb. pov. II. 6.

380501   Vrtich Svazek: 7 Strana: 1055
Vrtich, u, m, multonia, rostl., zastr. Pršp. 32.

380502   Vrtík Svazek: 4 Strana: 0839
Vrtík, u, m. = vrtoch, die Grille. Má vrtíky. U Olom. Šd. — V., a, m., terebellum, plž. Krok II. 126.

380503   Vrtík Svazek: 10 Strana: 0677
Vrtík, u, m. = dřevo, v němž se čep vrat n. dveří otáčí. Brt. Sl.

380504   Vrtikať Svazek: 7 Strana: 1055
Vrtikať = šveholiti (o vlastovce). Lasto- vička šteboce, v-ká, vrždiká. Slov. Hdž. Šlb. 33

380505   Vŕtikati Svazek: 8 Strana: 0477
Vŕtikati. Lastovička vniká, vŕždiká. Slov. Pastr. L. 88.

380506   Vrtil Svazek: 4 Strana: 0839
Vrtil, a, vrtílek, lka, m. = neposeda, der Rutschepeter. Us. — V., osob. jm.

380507   Vrtilka, vrtílka Svazek: 4 Strana: 0839
Vrtilka, vrtílka, y, m. a f. = vrtkavý člověk, ein unruhiger, unstäter Mensch. Ne- snadno té vrtilce v hod učiniti. Sych. Ho- stinská okolo neho ako vrtielka. Dbš. Pov. III. 62. — Vrtila, f. = vrty, odřená pata, Wunde an der Ferse vom engen Schuh. Ms. bibl. — Vrtilka, y, f., der Dreher zum Zwirnen. — Vrtílka, der Kreisel. Na Slov. Plk. Vz Vrtělka.

380508   Vrtilko Svazek: 4 Strana: 0839
Vrtilko, a, n. = vrtidlo (na máslo), má- selnice, das Butterfass. Us. v Krkonš.

380509   Vrtilko Svazek: 7 Strana: 1055
Vrtilko či vrtohlavá = nadávka ženským v 16. stol. Wtr.

380510   Vrtina Svazek: 4 Strana: 0839
Vrtina, y, f. = vrtanina. Šp.

380511   Vrtinoha Svazek: 4 Strana: 0839
Vrtinoha, y, f. = vrtící se noha. Pk. — V., y, m. = vrtil. Na Ostrav. Tč. Vz Vrti- pata.

380512   Vrtinolia Svazek: 8 Strana: 0478
Vrtinolia, y, m. = dvořil, lichotník. Laš. Brt. D. II. 418.

380513   Vrtipata Svazek: 4 Strana: 0839
Vrtipata, y, m. = větrník, pudivítr, der Windbeutel. Vz Vrtinoha.

380514   Vrtiprcka Svazek: 7 Strana: 1055
Vrtiprcka, y, f. = vrtil. Č. T. Tkč.

380515   Vrtiřiť Svazek: 4 Strana: 0839
Vrtiřiť, i, vrtiřitka, y, f. = neposeda, vrtil, kdo vždy řití vrtí, der kein Sitzfleisch hat. Děti to jsú v-ti. Na Ostrav. Tč.

380516   Vrtiska Svazek: 4 Strana: 0839
Vrtiska, y, m., osob. jm. Šd.

380517   Vrtiš Svazek: 4 Strana: 0839
Vrtiš, e, m., osob. jm.

380518   Vrtiti Svazek: 4 Strana: 0839
Vrtiti, il, cen, ení; vrtěti, ěl, ěn, ění; vrtívati, vrtívávati, vrtnouti. V., vertere, skr. kořen, vrt — vart, versari, lit. vertu, werde. Schl. — V. = obraceti, točiti, umdrehen, umrühren, herumrührend bewegen; vrtěním dělati, buttern, die Butter rühren, schlagen; se, sich drehen, umdrehen, bewegen, sich wenden, hin und her drehen, kreiseln. Jg. — abs. Vrť sem vrť tam (o nestálém). Ros. Vrť sem vrť tam (chtě nechtě) musil to udě- lati. Ros. Vrť sem, vrť tam, všudy krušno. Št. Vrť se jak vrť, nic na to nedá smrť. Pk. Dnes vrtíme (tlučeme máslo). Us. — co, koho: máslo (vrtěním dělati). Us. Víno na zbyt pité mysl vrtí. Kom. Po poli širokom tancúvajú skokom: koho raz pochytia, tak ho dlho vrťia, až pokial v ích hrsti dušu něvypustí. Ps. slov. Šd. — (se) čím. V. vřetenem. L. Hbitě vřetenem vrtěla. Ml. V. hlavou (kroutiti, točiti, pochybovati). Ros., D., Lom. Pes vrtí ocasem. Us. V. sebou, řití, Us., myslí (vrtkavým býti). Výb. Pod ocas nepřátelům... úlisně nelezl a jako pes ocasem k nim nevrtěl. BR. II. 693. a. Vrtí pořád mlýnkem (točí). To mně pořád ještě vrtí mozkem. Us. Šd. Vrtí kolem u studně, na voze (točí). Us. Šd. Vrtí hlavou, nepo- táhne. Bl. Jak ptáček zpívá, dycky vrtí řiťú. Na Ostrav. Tč. Kto-li mluví s člověkem sem i tam vrtě okem. Jir. Ves. čt. 58. Na zajíci sedí, kdož se zadkem vrtí. Smil. — co kde. Máslo v soudku v. Ml. V. ječmen na žernách, auf der Handmühle mahlen. Tč. — komu kde. Ale to ovocia a to hrozno vrtilo Ježibabe v hlave. Dbš. Pov. I. 41. — se (kde). Vrtí se co šiška na másle. Vz Ne- poseda. D. Ani se nevrtne (nehne). Jg. Vrť sa, dívča, vrť sa, já sa budu dívať. Brt. P. 71. Vrtí sa ako číha. Mt. S. I. 98. Vrtí se jako čamrda, jako šipka, Us., jako šprtálko
(obratná). Mor. Šd. Sem tam se vrtí. Kom.
Nevím, kam se vrtnouti (se uchýliti). Us.
Kdo se v kole štěstí příliš vrtí. Mudr. Co
se v jeho srdci vrtí. Jak se mu to v mozku
vrtí. Puch. Až se doktoru mozek v hlavě
vrtí. Paprocký. V mysli své se vrťte (o tom
přemýšlejte). BR. II. 249. a. Na zelené prti
kornútka sa vrtí, kornútka nevrť sa, strela
ti do srdca. Sl. ps. Tč. Na mysli se mu
to vrtí. Jel. Rozum slepě se mezi věcmi
stvořenými vrtí a motá. Kom. V. se okolo
čeho. Rad. zv. Či byste ma neprenocovali? I velmi vďačne! vrtila stará baba okolo neho. Dbš. Pov. I. 520. Smrť před očima se mu vrtí. Port. o stat. Vretienko vrtí sa jako na hody chlapča v ruke materinej. Sldk. 163. — čím nad čím. Vrtěl hlavou nad tím. Sych. Šd. — se kudy: po pokoji. Troj. Žádosti všelikými oklikami se vrtí. Š. a Ž. — čím za kým: Hlavou. Kom. Lab. 152. — kdy. Ludvík při tom sebe korunování hlavičkou vrtěl. Dač. I. 66.

380519   Vrtiti Svazek: 7 Strana: 1055
Vrtiti. Cf. Šf. III. 502. Na Laš. = na žernách mleti. Brt. D 286. — abs. Kdo vchází do světnice, kde se vrtí (máslo), přeje: Naděl pán Bůh hodnou hroudu jako uhlířskou boudu. U Rokyc. Fč. — čím Jedna druhú vrtila. Slovác. pís. Hrb. — se kde (s kým). Tam se vrtí na koni. Koll. Zp. I. 70. Nade dvorem vrtí se šohajek s vraným koněm. Brt. N. p. I. 141. — s inft. Vavřinče, co říci i sem i tam vrtíš? Pass. mus. 429.

380520   Vrtiti Svazek: 8 Strana: 0478
Vrtiti. (Je to tak a nezměníš to), debe ses na nosu vrtil. Brt. D. II. 61.

380521   Vrtiti se jak Svazek: 10 Strana: 0493
Vrtiti se jak. Co se vrtíš, jako švec na vahani? Sb. sl. 1902. 64. Vrtí sa ako prd v pacách. Slov. Phľd. XXIII. 308. — čím. Vrtil hlavou, chybně m. vrtěl. Věst. XIII.; j.

380522   Vrtítko Svazek: 4 Strana: 0839
Vrtítko, a, n., der Windfangsanker (bei Uhren). Šp.

380523   Vrtivka Svazek: 4 Strana: 0839
Vrtivka, y, f., vorticella, der Wirbel- wurm. Šm.

380524   Vrtivý Svazek: 4 Strana: 0839
Vrtivý = který se vrtí, beweglich, dreh- bar, schwebend. V. prašníky na přetenkém konci nitkovém na všecky strany snadně se otáčející n. př. u tulipánů, lilijí, pupalek, šalvějí. Rst. 517. V. vičenec. Rostl.

380525   Vrtižer Svazek: 7 Strana: 1055
Vrtižer, a, m , v obec. ml. Vlčižer, dě- dina v trenčan. stolici. Phľd. V. 336.

380526   Vrtka Svazek: 4 Strana: 0839
Vrtka, y, f. = přeslen, přaslínek, obrtlík. Tu máš praslicu, vreteno a vrtku. Dbš Pov. I. 352., Er. Sl. čít. 68.

380527   Vrtka Svazek: 8 Strana: 0478
Vrtka, y, f. = obrtlík: Phľd. 1894. 85., Pastr. L. 89.

380528   Vrtkač Svazek: 4 Strana: 0839
Vrtkač, e, m. = vz Vrtláč. Reš.

380529   Vrtkání Svazek: 4 Strana: 0839
Vrtkání, n. = točení, hýbání, das Drehen. — V. = točení-se, hýbání-se, das (sich) Be- wegen, Herumdrehen. Neslušné v. V. Stálý bez v. Br. V. v mysli. Bibl. Vz Vrtkati.

380530   Vrtkání Svazek: 7 Strana: 1055
Vrtkání, taedium in animo. 15. stol.

380531   Vrtkati Svazek: 4 Strana: 0839
Vrtkati, vrtkávati = příčinu k vrtění-se dávati, rozpakovati koho, Einen wanken machen; vrtkati se, rozpakovati se, schwan- ken, wanken, anstehen. — co, koho. Tak dlouho mysl jeho vrtkali, až... Štelc. — kým: sebou. Plk. — kde. Vrtkáchu mezi sebú, co mají činiti. Let. 30. Nevrtkal se ve víře. Sš. I. 57. Podobně vrtká překlad před- ložky tni při slově Štěpána. Sš. Sk. 135. (Hý. ). — se. Nevrtkal by se (nepochyboval- by). BR. II. 172. a. Knížata slezští počali se v. Pal. Dj. V. 1. 37. — se v čem. Br. — se na čem: na mysli. Th. — proti čemu. Člověk svědek, kterýžto proti víře svého svědectví vrtká ( = vrtká se) a pochybuje, zlého domněnie jest. Ms. pr. hor.

380532   Vrtkati se jak Svazek: 7 Strana: 1055
Vrtkati se jak. Podlé svého duomyslu převráceného vrtkají se. Krnd. 39.

380533   Vrtkavě Svazek: 4 Strana: 0839
Vrtkavě = nestále, unbeständig, wankend. Tento se v. páčí (zpět postupuje) a postává, Kom. J. 886.

380534   Vrtkavec Svazek: 4 Strana: 0839
Vrtkavec, vce, m. = vrtkavý člověk, ein wankelmüthiger Mensch. Kor.

380535   Vrtkavosť Svazek: 4 Strana: 0839
Vrtkavosť, i, f. = náklonnosť k vrtkání, Beweglichkeit, Unstäte, f. — V. = nestálosť, die Unbeständigkeit, Wandelbarkeit, Flat- terhaftigkeit, Veränderlichkeit, Flüchtigkeit, der Wankelmuth. V. mysli, na mysli. V. a závrať. V.

380536   Vrtkavosť Svazek: 7 Strana: 1055
Vrtkavosť věcí pozemských, J. Lpř., mody. Kzl.

380537   Vrtkavý Svazek: 4 Strana: 0839
Vrtkavý = hýbající se, beweglich, wan- kend. — V. = nestálý, wandelbar, unstät, unbeständig, schwankend, wankelmüthig, flatterhaft, flüchtig, veränderlich. V. mysl, V., ženská, Troj., štěstí. Us. Stálý bývej, vrtkavý hned nepřebíhej. Dch. Výmluvnosť svou toliko na v-vém jazyku zakládají. Jir. Ves. čt. 381. V-vé ve vojně bývá štěstí. Lipa 81. Když vidí pěknějšího, hned potupí prv- ního, velice je v-vá. Sl. ps. Tč. Ve všem dobrém stálý a ne nějaký jako třtina v-vý. BR. II. 49. Nestálost vrtkavého štěstí. V. V. fifidlo. Vz Nestálý. — na čem: na mysli. V. — v čem. Znáš mužské pohlaví, když vás nejvíce milují, již lásku jinde slibují, jsou v lásce v-vi. Prov. Šd. Člověk v mysli v-vý nic trvale nestaví. Prov. Šd.

380538   Vrtkavý Svazek: 7 Strana: 1055
Vrtkavý. V. mysl. Let. 401. Je v jako kohút na kalvínskej väži. Slov. Rr. Sb.

380539   Vrtkavý Svazek: 10 Strana: 0493
Vrtkavý čím: myslí. Msn. II. 47.

380540   Vrtkavý jak Svazek: 9 Strana: 0380
Vrtkavý jak. Nad list topolový vrtka- vější (ten se pořád třese). Fisch. Hosp, 161.

380541   Vrtko Svazek: 8 Strana: 0478
Vrtko. Každému v. inerá. Phľd. 1895. 295.

380542   Vrtko, vrtky, vrtkem Svazek: 4 Strana: 0840
Vrtko, vrtky, vrtkem, adv. = rychle, schnell, flink. Běž vrtko; přiňď vrtky; obrať se vrtkem. Na Ostrav. Tč. No, teraz už len rezko a vrtko, schnell und hurtig. Mt. S. I. 71.

380543   Vrtkom Svazek: 4 Strana: 0840
Vrtkom = vrtkem. Vz Vrtko. Na Slov.

380544   Vrtkomyslnosť Svazek: 4 Strana: 0840
Vrtkomyslnosť, i, f. = vrtkavosť mysli, der Wankeimuth. Jg.

380545   Vrtkomyslný Svazek: 4 Strana: 0840
Vrtkomyslný = vrtké mysli, wankel- müthig.

380546   Vrtkomyslý Svazek: 7 Strana: 1055
Vrtkomyslý = vrtkomyslný. Hank. Sb 176

380547   Vrtkonohý Svazek: 4 Strana: 0840
Vrtkonohý, schnellfiissig.

380548   Vrtkosť Svazek: 4 Strana: 0840
Vrtkosť, i, f. = vrtkavosť, rychlosť, die Behendigkeit. Na Slov. Plk. V. očí. Vš. — V. = nestálosť, die Unbeständigkeit, der Un- bestand, der Wankeimuth. V. mysli, D., žen, Troj., štěstí, Br., rady. Jel. Škodlivou ja- zyka neskrocenosť a v. vypisuje; K uvaro- vání se v učení v-sti; Zástupové svou v. prokázali., BR. II. 786., 654., 436. (Šd. ). V. ustaviti. Št.

380549   Vrtky Svazek: 4 Strana: 0840
Vrtky, dle Dolany, Wrtka, ves u české lípy. PL. — V., vz Vrtko.

380550   Vrtký Svazek: 4 Strana: 0840
Vrtký; vrtce, vrtko. — V. = hýbavý, rychlý, obratný, beweglich, behend. Kompar. vrtčejší. V. kolo štěstí. Mudr. V. oči, Reš., Lom., jazyk, Jel., Kom., příhody. Jel. V-ký jako živé stříbro, jako rtuť. Pk. V. moře. Tč. exc. Viutalko vrtký chlapík vyšmikol sa, mu. Dbš. Pov. I. 327. Husár dvíha kyj na neho. On vrtký vyskočí a zachlopí dvere. Dbš. Pov. I. 544. Ale nerač naň velmi o to kvapiti, nebť jest velmi dvorný člověk a k tomu velmi vrtký. Arch II. 158. Chcel Števana ovaliť kyjačiskom; ale Števan vrt- kejší hodil mu vajce do čela. Dbš. Pov. VII. 82. — V. = nestálý, nejistý, proměnný, vrt- kavý, unbeständig, veränderlich, wankend, abwechselnd, wankelmüthig. V-vá odpověď, Br., mysl. Tkad. V. kramář. Dch. Jak by život lidský byl vrtký a nestálý, toho nám mnohé příklady dosvědčují. Let. Sl. V. 258 Šohaj mladý, ale vrtký a švärný. Lipa I. 6. Žeť jest smysla jen vrtkého. Jir. Ves. čt. 57. Mysleli, že se docela již v mysl vrtkou oblekl. Sš. J. 288. A protož toho, co sem psal, tak nechte a mne v to, že bych vrtké mysli byl, neobláčejte. BR. II. 379. a. Mezi lidmi vrtkými kolik jest hlav, tolik smyslů se nalezá. BR. II. 654. b. V. svět. St. Tak bude vrtek a nedostatečen jich zámysl. Bj. Úmysly ženské jako tresť vrtké. Troj. V. pozornosť naproti pozornosti strnulé. Marek. Člověk vrtkého mozku. Kom. V. srdce ne- ustavné; Srdce v dobrém ustanovené není vrtko jako povětřie; Máme nebyti mysli vrtké a neustavičné; Panny a vdovy vrtké myslce; Máť súdce ustanovilé mysli býti ne vrtké; Znamenaj běh lidský a v té v. roz- ličnosti, viz aby stál v úmysle pravdy; Uči- nieť ta túlanie mysl vrtčejší a rozbrojnější. Št. Vrtké mysli i dobré se znechutí. Bž. — k čemu: k dobrému i k zlému v. Boč. — v čem: v řeči. Reš. V mysli vrtek býti. Št. Vrtláč, e, vrtlák, a, vrtkač, e, m. = vrtlavý, vrtký, ein wankelmüthiger Mensch. D., Star. let. I umřel vrtlák na boží naro- zení. 1431. Bls. 15.

380551   Vrtký Svazek: 7 Strana: 1055
Vrtký. Cf. Št. N. 389. Vřeteno je vrtké = dobře, rovno se s ním vrtí; opak vř. brdavé. Slez. Šd. — V = nestálý. Neb jest v-ké dobré Št. Kn. š. 22.

380552   Vrtký Svazek: 8 Strana: 0478
Vrtký. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 65., 80. Mám vrtké vřeteno (dobře, rovno se jím vrtí). Cf. Brdavý. Brt. D. II. 296.

380553   Vrtký Svazek: 9 Strana: 0380
Vrtký (-ká) ako jašterička, srnka, živé sriebro. Zát. Př. 63a.

380554   Vrtlák Svazek: 7 Strana: 1055
Vrtlák. Mkl. Etym. 385. a. Nedouk a v.; Postupuje po mudráciech, po v-ciech, an se klátie jako tresť na bahně. Krnd 66., 39. Na obě strany vrtlákem ostal a man- tlářem. Let. 191.

380555   Vrtlák Svazek: 8 Strana: 0478
Vrtlák ni. vrtrák. List. fil. 1893. 466.

380556   Vrtlání Svazek: 4 Strana: 0840
Vrtlání, n., vz Vrtlati. Červ ten jest v duši tesklivé v. a oheň ten jest věčné těla pálenie; V kterémžto v. jsú mnozí v tomto času Antikristovu a zvláště kněžie; Aby všechna v. zákonníku s jeho rotú pře- střihl a nám naučení dal, řekl jest... Hus II. 47., 50., 368. (Tč. ).

380557   Vrtlání Svazek: 7 Strana: 1055
Vrtlání, murmuratio. Št. Opat. 411., 412., 414.

380558   Vrtlati Svazek: 4 Strana: 0840
Vrtlati, vrtlovati = pochybovati, zwei- feln, schwanken. — abs. Rukopis vrtluje. Sš. Jest člověk nemocen a velé jemu v postní den jiesti mléčné a on vrtlá nevěda, má-li to učiniti, aby neshřešil, čili nemá. Hus III. 108. — v čem. Hřeší-li tak, tehdy viery nemá aneb u vieře vrtlá. Hus II. 49. — proti komu (= mluviti, hádati se). Vrtlali sú proti němu (disputarunt adversus illum). ZN. Ale člověk svědek, kterýžto proti víře svého svědectví vrtlá neb pochybuje, zlého domnění jest a hoden zavržení. CJB. 413. Vrtlavosť, i, f. = vrtkavosť, pohyblivosť, die Beweglichkeit. Sal. — V. = nestálosť, die Unbeständigkeit. Aesop.

380559   Vrtlati Svazek: 7 Strana: 1055
Vrtlati, murmurare, zastr. Vz Šf. III. 503. — Proti Bohu v ; Nemúdří vrtli na Bob. Št. Opat. 414., 415. Jidáš o tom ma- zání záviščemi vrtlal. ML. Vz Vrtrati.

380560   Vrtlati Svazek: 8 Strana: 0478
Vrtlati m. vrtrati. List. fil. 1893. 466.

380561   Vrtlavý Svazek: 4 Strana: 0840
Vrtlavý = vrtký, vrtkavý, nestálý, be- weglich, unbeständig. D. V. štěstí. Aesop, v. a nestálý život. Jel.

380562   Vrtlavý Svazek: 7 Strana: 1055
Vrtlavý a lehký Krnd. 42.

380563   Vrtlík Svazek: 4 Strana: 0840
Vrtlík, u, m. = ohnivo u nášlíku, das letzte Glied an der Deichselkette. Us.

380564   Vrtlík Svazek: 7 Strana: 1055
Vrtlík, u, m., barevný kotouč, Farben- kreisel, m. Sl. les.

380565   Vrtlík Svazek: 10 Strana: 0493
Vrtlík, u, m. = kverlovačka? Mor. Nár. list. 1904. 271. 1.

380566   Vrtlíkovic Svazek: 4 Strana: 0840
Vrtlíkovic mlýn, Wrtlikenmühle, u Ma- netína.

380567   Vrtlíkovitý Svazek: 4 Strana: 0840
Vrtlíkovitý = obrtlíkovitý = na způsob překocené, krátké, nízké homole, jako plod myšpule, kreiseiförmig. Čl. Kv. XXIX. Vrtlosť, i, f. = vrtlavosť. Vrtlý = vrtlavý, schwankend. D.

380568   Vrtlovy Svazek: 9 Strana: 0380
Vrtlovy, pozemek. Pck. Hol. 64., 210

380569   Vrtly Svazek: 4 Strana: 0818
Vrtly, dle Dolany, Wrdy, ves u Čáslavi v Čech. Vz S. N, Blk. Kfsk. 1454.

380570   Vrtnouti Svazek: 4 Strana: 0840
Vrtnouti, tnul a tl, ut, utí = jeden vrt učiniti, einmal drehen, bewegen, wenden, rucken. Ros. — se, sebou = linouti se, obrátiti se, sich wenden, sich bewegen, sich begeben, gehen. Vrtla sebou stolice a on se na zemi octl. Kom. Kam se jen vrtnu (jdu), všudy za mnou. Us. Nevěděl, kam se v. (jíti, odebrati). Us. Postavil jsem kosu a chtěl jsem ji nabrousiť; kosa se mně vrtla a uřezal jsem se na prstech. Mor. slez. Šd. — se kam, na koho: na nepřátely. Dal. Krávy se mu potom vrtly na pravo. Slez. Sd.

380571   Vrtný Svazek: 4 Strana: 0840
Vrtný = rychlý, obratný, flink, beweg- lich. Holka v. jak čamrda. — V., Bohr-. V. díra, das Bohrloch, Hr., tyč, Bc, trouba, Bohrröhre, věž, Bohrthurm, dláto. Hrk.

380572   Vrtočina Svazek: 7 Strana: 1055
Vrtočina, y, f. = drbavka, nemoc do- bytčí. Dmk. č. 327.

380573   Vrtočka Svazek: 9 Strana: 0380
Vrtočka. Vz předcház. Vrčka.

380574   Vrtoduch Svazek: 4 Strana: 0840
Vrtoduch, a, m. = vrtlák, nestálý člověk, ein wankelmüthiger, unstäter Mensch, der Wirbelgeist. Vrtoduchem poražený. D.

380575   2. Vrtohlav Svazek: 4 Strana: 0841
2. Vrtohlav, u, m. = nemoc některých zvířat zvl. ovčí (příčinou její je stěhování se jednoho druhu hlíst z řádu motolic — diostoma hepaticum — do těla ovčího. Vz S. N. ), der Schwindel. Boubel v-vu, coenurus cerebralis.

380576   Vrtohlav Svazek: 7 Strana: 1055
Vrtohlav m. vrtihlav. Gb. Ml. I. 65.

380577   1 Vrtohlav, a, vrtohlávek Svazek: 4 Strana: 0840
1 Vrtohlav, a, vrtohlávek, vka, m. = pták, viohlav, na Slov. krutohlávek, picus torquilla, der Wende-, Drehhals, Halsdreher. Schd. II. 532., D. — V. = dloubal, der Zweifler, Grübler. Sych.

380578   Vrtohlavec Svazek: 4 Strana: 0841
Vrtohlavec, vce, m. = vrtohlavý člověk, der Schwindler, Grillenfänger, Flatterer, Flattergeist. Plk., Sml., Kram., Šd. — V. — vlčí jahoda. Jg.

380579   Vrtohlavec Svazek: 7 Strana: 1055
Vrtohlavec. Šf. III. 195. a j.

380580   Vrtohlávek Svazek: 4 Strana: 0841
Vrtohlávek, vka, m. = vrtohlavý člověk, der Kopfdreher, Grillenfänger. — V. = kritik, posuzovatel (s příhanou). — V. = pták. Vz Vrtohlav.

380581   Vrtohlávek Svazek: 8 Strana: 0478
Vrtohlávek, vz Vijohlav (3. dod.).

380582   Vrtohlávek Svazek: 10 Strana: 0493
Vrtohlávek, vka, m., 1589. Čes. 1. XII. 463.

380583   Vrtohlavěti Svazek: 4 Strana: 0841
Vrtohlavěti, ěl, ění, schwindlich werden. Ta ovce vrtohlaví. Us. — z čeho. Z toho, co jsem viděla, dosud v-vím. Květy 1869. 18.

380584   Vrtohlavice Svazek: 4 Strana: 0841
Vrtohlavice, e, f. = motolice. S. N.

380585   Vrtohlavina Svazek: 4 Strana: 0841
Vrtohlavina, y, f. = neduh vrtohlavosti. V. ovec, Us. Dch.

380586   Vrtohlaviti Svazek: 4 Strana: 0841
Vrtohlaviti, il, en, ení, schwindelig ma- chen. Ros.

380587   Vrtohlavný Svazek: 4 Strana: 0841
Vrtohlavný = vrtohlavý. Reš.

380588   Vrtohlavosť Svazek: 4 Strana: 0841
Vrtohlavosť, i, f. = nemoc zvl. ovcí, zá- vrať, der Schwindel (der Schafe), Koller, die Staupe. Nz. lk. Vz Vrtohlav, 2. —V. = vrtkavosť, vrtká mysl, der Wankelmuth, die Flatterhaftigkeit. Jg.

380589   Vrtohlavosť Svazek: 7 Strana: 1055
Vrtohlavosť ovcí povstává tasemnicí ovčí, která proudem krve do mozku ovčího se dostává. Km. 1884. 715. Cf. KP. VI. 445.

380590   Vrtohlavý Svazek: 4 Strana: 0841
Vrtohlavý =komu se hlava točí (nedu- hem), kopfscheu, drehig, schwindelig. Jg., Dch. V. ovce (vrtohlavá, motoličná, moto- licová) n. vrtačka. — V. člověk = vrtkavý, nestálý, wankelmüthig, unbeständig. V. — V. = divný, hloubavý, grillenhaft, wunder- lich, Grillenfänger.

380591   Vrtoch Svazek: 4 Strana: 0841
Vrtoch, a, m., vrtoduch =vrtlák, vrto- hlavec. Pravý v. Vz Nestálý. Č. — Kom. — V., u, m., vrtochy, pl., m. = nepokojnosť, zkormoucení mysli, hýblata, die Schrulle, Mücke, Laune, Grille, das Hirngespinst. On má své v-chy (podivnosti, Launen). Dch. To mi dělá v-chy (starosti). Us. Bkř. Mnohý v. vnukne doba. Kká. Td. 355. Vážil to za ženský v. Šml. ve Světz. 1881. 306. Míti vrtochy aneb býti ve vrtoších (hrubě se starati). Ros. V hlavě vrtochy míti (vrtké mysli býti). D. V-chy si zahnati, zapuditi něčím. D. To jest pouhý v. Sych. — V., Vertach, lat. Virdo, řeka v Bavorsku. Sl. let. VI. 39.

380592   Vrtoch Svazek: 7 Strana: 1055
Vrtoch. Cf. Mkl. Etym. 385. a. — V. = nepokojnosť. Soused B. vždy v-chy honí. Wtr. exc. Jaký jí to přišel v. do hlavy? Sá. 513*

380593   Vrťoch Svazek: 7 Strana: 1056
Vrťoch, a, m. = vrták, vrtohlavec. Brt. D. 145.

380594   Vrtoch Svazek: 8 Strana: 0478
Vrtoch. O pův. cf.Gb. II. ml. I. 65., 80.

380595   Vrtoch Svazek: 9 Strana: 0380
Vrtoch. Za vrtocha ho majíce. Kom. Ohláš. 128.

380596   Vrtocha Svazek: 4 Strana: 0841
Vrtocha, y, f. = vrtoch, die Grille, das Hirngespinst. V. = domnění beze všeho podmětného důvodu. Mark. Log. 116.

380597   Vrtoleb Svazek: 4 Strana: 0841
Vrtoleb, lba, m. = vrtoduch. L.

380598   Vrtoš Svazek: 4 Strana: 0841
Vrtoš, e, m., nepo, pták, zastr. Ždk. Vrtošiška, pl., das Grillenwerk (in den schönen Künsten, ein flach erhobenes Bild- werk, welches aus mancherlei in einander ge- schlungenen willkührlichen Zügen besteht). Šm. Vrtošivec, vce, m., ein Grillenfänger. Rk.

380599   Vrtoš Svazek: 9 Strana: 0380
Vrtoš, e, ?., ??? (n???), pták. Židek. Dle Hanky v Mus. 1839. 112. (240. ) snad druh třesořitek (mrdačka, frdla). Vz tam.

380600   Vrtošiti Svazek: 7 Strana: 1056
Vrtošiti. V-ší mu to v hlavě (dělá mu to vrtochy) Slez. Šd.

380601   Vrtošivosť Svazek: 4 Strana: 0841
Vrtošivosť, i, f., die Schrulligkeit, Gril- lenkrankheit, hypochondriasis.

380602   Vrtošivý Svazek: 4 Strana: 0841
Vrtošivý = vrtochy mající (nov. ), schrul- lig. V. svědomí, das ängstliche Gewissen. MP. Vrtoška, y, f., eine Unbeständige, die Grillenfängerin. Reš. Syr. 79.

380603   Vrtošný Svazek: 4 Strana: 0841
Vrtošný, grillig. Dch., Kruz 97.

380604   Vrtous Svazek: 4 Strana: 0841
Vrtous, n, vrtouš, e, m, vrtoduch = člověk vrtkavý. D., A pol., Šm.

380605   Vrtovec Svazek: 7 Strana: 1056
Vrtovec, vce, m. = háj v Bystřicku u Olom. Šd.

380606   Vrtověz Svazek: 4 Strana: 0841
Vrtověz, i, f. = houžev, die Wiede, zastr. Rozk., St. skl. IV. 212.

380607   Vrtověz Svazek: 7 Strana: 1056
Vrtověz. Sv. ruk. 319. a.

380608   Vrtovka Svazek: 4 Strana: 0841
Vrtovka, y, f., terebella, mořské zvíře. Rk. — V., y, f., trichota, prvok. Krok. II. 521.

380609   Vrtrák Svazek: 4 Strana: 0841
Vrtrák, a, m. = utrhač, susurro. Slova v-kóv; Nebuď nazván v-kem!; V. oprzní duši svú. BO. Nebudeš sokem ani v-kem (hancem ani tajným utrhačem, criminator nec susurro). Luk. 19.

380610   Vrtrání Svazek: 4 Strana: 0841
Vrtrání, n., das Murren. Ze závisti po- chází nenávisť, vrtránie.... Št. Hluk v. (tumultus murmurationum); v. se vznímáše proti Mojžešovi; V své nepokoře i u v. re- ptali sú proti Hospodinu. BO. Svarové, zá- visti, purnosti (animositas), v. (detractio), šeptánie (susurratio). ZN. Chvála nebo v. M.

380611   Vrtrání Svazek: 7 Strana: 1056
Vrtrání, vituperatio. Ž. kl. 30. 14. Chtiec jich v. staviti; Proto pojide v. ot novo obrácených lidí. Pass. 14. stol. (Mus. 1883. 112.) Křehci jsme a bez v. nemožem trpěti. Zrcd. 7. b Štědrosť sobě ukazujíc bez v. Št. Kn. š. 89.

380612   Vrtrati Svazek: 4 Strana: 0841
Vrtrati, vrtrám a vrtři, zastr. = reptati, žehrati, murren. — proti komu. Proti mně vrtráchu všickni nepřietelie moji. Z. klem. Výb. I. 759., 1062. 8. Vrtrali židé proti Bohu. O 7 vstup. Vrtrali a huhlali proti nám; Vrtral jest lid proti Mojžíšovi; Všecka vojska vrtrala proti Demetriovi. BO. — o kom. O mistru pravedlném vrtrachu. EM. V-li o sluzě mém; Nevrtři o králi (ne de- trahas regi). BO. — proč. Ihned opět vr- trali pro nechuť manny. O 7 vstup. Št.

380613   Vrtrati Svazek: 7 Strana: 1056
Vrtrati, vrtla ti (yz toto i v dod.) = reptati, murmurare. Z. kl. 58. 16., 105. 25 a j —abs. Pozvaný v. bude. Št Ř. 175. a Když srdce nevrtre. Alb. 116. — proti čemu. Vrtlachu proti němu. B. mik Act. 11. 2. — komu. Ale berúce vrtrachu ho- spodáři. Výb. I. 1062. — nač. Vrtříc na ně, ež jsú tak skúpi. Št. R. 63. b. — proč. Judáš záviščemi vrtraše. Krist 69. a.

380614   Vrtrati Svazek: 8 Strana: 0478
Vrtrati. Vrtráchu. Čtení zimn. času. Král. a praž. bible mají: zeptali jsou; v Ev. olom. reptáchu. Vondrak. Spuren. 22. Marta na ni proto vrtrala. Hus. List, fil. 1896. 65.

380615   Vrtrati Svazek: 9 Strana: 0380
Vrtrati, murmurare, zaniklo. Gb. H. ml. III. 2. 354. Bych pod tvým bičem nevrtral. XV. stol. Modl. ms. Aby vrtral proti Bohu. Št. Bes. 88.

380616   Vrtříc Svazek: 4 Strana: 0841
Vrtříc = vrtrajíc, vz Vrtrati. Výb. I.

380617   Vrtule Svazek: 4 Strana: 0841
Vrtule, e, f. = šroub, Schraube, f. V. měřicí, čepová, nuzná (Noth-). Bur. Loď s parní v-li, das Proppellerschiff, Schrau- bendampfschiff. Lodí o v-li a kolesech není. Kpk. — V., e, f. = druh plžů, terebra. Krok, V-le (terebrina) mají dlouhou, šroubu po- dobnou, hladkou ulitu s ústím vejčitým, u spodiny vykrojeným. V. skvrnitá, terebra maculata. Vz Frč. 240.

380618   Vrtule Svazek: 7 Strana: 1056
Vrtule = plž. Cf. Brm. IV. 505.

380619   Vrtule Svazek: 10 Strana: 0493
Vrtule, e, f. V. chřestová, platyparaea poeciloptera, malá moucha. Vz Ott XIX. 869.

380620   Vrtuliti Svazek: 4 Strana: 0841
Vrtuliti, il, en, ení = šroubovati, schrau- ben. Bur.

380621   Vrtulna Svazek: 4 Strana: 0841
Vrtulna, y, f. šroubovna, der Schrau- benstock. Bur.

380622   Vrtulový Svazek: 10 Strana: 0493
Vrtulový parník. Us.

380623   Vrťunka Svazek: 4 Strana: 0841
Vrťunka, vrťanka, y, f. = hrubá mouka na žernách (Handmühle) uvrcená. Kaše z vr- ťunky vařená. Na Ostrav. Tč. Chléb z v-ky. Ib. Tč.

380624   Vrtůvka Svazek: 7 Strana: 1056
Vrtůvka, y, f. = voda tekoucí z Vr- tovce Bysřickem u Olom. Šd.

380625   Vrtva Svazek: 4 Strana: 0841
Vrtva, vz Vrtba.

380626   Vrty Svazek: 4 Strana: 0841
Vrty, pl. = díra ve spodu nohy, vrtílka, zastr., die Wunde an der Fusssohle. Jad. — V. = vrtnutí, das Umdrehen. Žádné nohy, žádné rohy, vrty sem, vrty tam, z místa předc nikam (= dvéře). Ve Slez. Šd.

380627   Vrtýlka Svazek: 4 Strana: 0841
Vrtýlka, y, f. = vrtoch, čamrda, der Kreisel. Na Slov. D.

380628   Vrub Svazek: 4 Strana: 0841
Vrub, u, vroubek, bku, vroubeček, čku, m. = vůbec každé zaříznutí, vříznutí, der Einschnitt, die Spalte, Kerbe. Vrub = zářez mezi dvěma zejky ostrý. Rst. 517. Vruby na stromě sekati a vroubiti. Zlob. Vrub u střely, u luku, u kuše, do tětivy, v péře (Spalte). V. (vseky) na jedli. Sl. let. VI. 77. Vruby rovnoběžné. Šp. V. sřezati
(znamení zaříznuté; 2. polepšiti se). D. V.
útrpnosti, des Mitleids Einschnitt. Dch. — V. = právo v lese cizím dříví porážeti, freier Holzschlag im fremden Walde. — V. = zvl. zářež na paměť ku př. zářez k naznačení počtu pinet od sládka odebraných, das Kerb- holz, der Kerbstock. MV. Vz Rabuše. Na Slov. Rezka, Rováš, Vrúbaš. Vz tato slova. 264 Cf. Brs. 89. Vz S. N. V. hornický (na nějž zaznamenával se náklad). Všecko obilí sčísti a na vruby nařezati; Vruby hajných, šafářky na sýry a máslo. Gl. 371 Cf. Povrubčí. Ten omyl se musí na tvůj vrub čítati; Někomu něco na vrub psáti, znamenati; jednati na vlastní vrub. Dch. U každého měl něco na vrubu (každý se naň hněval). Us. Dbv. Po- čet na v. J. tr. Byl bych tak učinil i na svůj v. Šml. Chtěly-li míti pomsta krevní a zášť strannická také své oběti, tož nesluší toho na jeho v. zapisovati: Na v. knížat moravských; Také i mnohý převrat připadá jediné a výhradně na jeho vrub. Ddk. II. 406., 444., V. 281. Žádnému nemá se dáti kľúča od valchy, dokud postavu na vrub nenařeže (= dokud se nezaznamená). Sl let. V. 61. Také co který den dělníků dělá, na to vinaři s lidmi pořádné vruby míti a toho při tom šetřiti mají, aby.... každá díla zvlášť povrubována byla; Padá to na vrub drzosti jeho. Mus. IX. 66., 1880. 482. Udě- lals opět jeden vroubek. Vz Vyhrůžka. Lb. Na vrub (rabuši) nařezati. D. Pivo na v. bráti (na úvěr). Us. Každý béře na svůj v. (každý za sebe počet činiti bude. Vz Osud). Ros. To jde (se béře) na jeho v. D. Máš u mne vroubek. Máš prve na vrubě (jižs prve provinil). Ros. Máš toho mnoho na vrubě (mnohos již zavinil). Lb., Sych. Na- pište to na můj v. D. V-by spojiti. Na v., ze v. = na vlas. V. On vše ze vrub vyhle- dává. V., Kom. Ze vrub nový (z brusu u. ). Zlob. — V. na stromě k štěpování, výhon, der Einschnitt zum Pfropfen, Zlob.; roub, das Pfropfreis. D. Vruby = hůlčičky 6 — 7 palců dlouhé z rév ku štěpování rév naře- zané. Čk. 189. D. — Vroubek, vroubky, pl. = při tkání punčoch oka obrácená, umge- wendete Maschen. — V., ne líc sukna, die unrechte Seite. Vše z vrub na líc obrátiti, z vrub na vrub převrátiti. D. Církevní a státní pořádek na vrub převrátiv dřevní stav věcí k obnově přiváděti se podobal. Ddk. II. 145. —V. = kraj, der Rand. Zlob. — V. = zub na opasku myslivců, kam vě- šívají zastřelenou zvěř; bývá jich několik a slují dohromady vrub. Světz. 1874. 553.

380629   Vrub Svazek: 7 Strana: 1056
Vrub Kráva má na rohu vruby a podlé těch počítají její léta. Us. Fč. O v. Cf. Wtr. Obr. II. 461., 706.

380630   Vrub Svazek: 8 Strana: 0478
Vrub m. roub. Dšk. Jihč. I. 28.

380631   Vrub Svazek: 10 Strana: 0493
Vrub (vroubek). Jest mi dlužna za maso a mám s ni vrub a tři vroubky za kopu se počítají. XVI. stol. Čes. 1. XIII. 110. Wtr.

380632   Vrubák Svazek: 7 Strana: 1056
Vrubák, a, m. = kdo u vozu vroubil, kolik pytlův uhlí dřevěného na vůz dáno bylo. Wtr. Obr. II. 426.

380633   Vrubáš Svazek: 4 Strana: 0842
Vrubáš, e, m. = rováš, rúbaš, das Kerb- holz. Na Slov. Sl. let. I. 91. Vz Vrub.

380634   Vrúbati Svazek: 4 Strana: 0842
Vrúbati = vtíti, hineinhauen. Na Slov. Bern.

380635   Vrubatý Svazek: 4 Strana: 0842
Vrubatý, schartig. Šm.

380636   Vrubčák Svazek: 4 Strana: 0842
Vrubčák, u, m. = kolečko vroubkovací, das Rändelrad, Rändelrädchen. Šp.

380637   Vrúbek Svazek: 4 Strana: 0842
Vrúbek, vz Vroubek.

380638   Vrúbel Svazek: 4 Strana: 0842
Vrúbel, ble, m. = výstřelek, výpuk, od- nož, odrostek, der Sprosse. Na Mor. D. — V. = uříznutá větvička, která na jiný strom
štěpovati se má, vroub, das Propfreis. Na
štěpku ujaly se všecky vrúble. Mor. Šd. — V. = roubík, na Mor. róbl, knutel, ostrou- haný oklestek, jímž se povřísla na snopech zakrucují, der Knebel. Šd., Džl. Cf. Jeden nesl kosák, druhý povriesla, tretí koľky (vrúble) na snopov vázania. Dbš. Pov. I. 538.

380639   Vrúbel Svazek: 7 Strana: 1056
Vrúbel = železný klínek, jímž se řetěz ke žlabu připevňuje. Mor. VIII.

380640   Vrubel Svazek: 9 Strana: 0380
Vrubel = vrabel, vrabec. Slez. Ces. 1. VIII. 344.

380641   Vrubelek Svazek: 10 Strana: 0493
Vrubelek, lka, m. = vrabec (zdrobn. ). Slez. Vyhl. II. 19.

380642   Vrubený Svazek: 4 Strana: 0842
Vrubený; -en, a, o = vruby nařezaný. V. list. Rst. 517.

380643   Vrubí Svazek: 4 Strana: 0842
Vrubí, n. = vruby, Kerbhölzer. Schön. exc.

380644   Vrubík Svazek: 4 Strana: 0842
Vrubík, u, m., v horn., die Kerbe, welche die Bergleute bej der Bohrung der Schiess- löcher machen. Šm.

380645   Vrubiště, vruboviště Svazek: 4 Strana: 0842
Vrubiště, vruboviště, ě, n. = místo, kde se stromečky chovají a roubí, die Pelz- schule. D.

380646   Vrúbiti Svazek: 4 Strana: 0842
Vrúbiti = vroubiti, einsäumen. — co čím: šátku červenou nití. Na Ostrav. Tč.

380647   Vrubitý, vrubnatý Svazek: 4 Strana: 0842
Vrubitý, vrubnatý = plný vrubů, ge- kerbt. Č.

380648   Vrubkáč Svazek: 4 Strana: 0842
Vrubkáč, e, m., die Kronenlage, v bot. Šm.

380649   Vrubl Svazek: 10 Strana: 0493
Vrubl = vrub. Slov. Phľd. XXII. 573.

380650   Vrublík Svazek: 4 Strana: 0842
Vrublík, u, m. = malý vrúbel, roub, rou- bík, das Propfreis. Mor. a Slov. Sd.

380651   Vrúblík Svazek: 8 Strana: 0478
Vrúblík (zlíň.), roublíček u vozu (u vah), Brt. D. II. 445.

380652   Vrubní Svazek: 4 Strana: 0842
Vrubní, Kerbe. — V. šev, die Unter- naht. D.

380653   Vrubník Svazek: 4 Strana: 0842
Vrubník, u, m., u ševců, das Steppradel.

380654   Vrubník Svazek: 10 Strana: 0493
Vrubník, u, m. = porubník, bednářský hoblík. Ott. XX. 287.

380655   Vrubnúti Svazek: 4 Strana: 0842
Vrubnúti = vtíti, hineinhauen. Na Slov. Bern.

380656   Vruboretec Svazek: 4 Strana: 0842
Vruboretec, tce, m., moromops, ssavec rasonosovitý. Ssav. 163.

380657   Vrubořez Svazek: 10 Strana: 0493
Vrubořez, u, m. Kerbschnitt. Hlasy z vých. Č. 30. /7. 1905.

380658   Vruboš Svazek: 4 Strana: 0842
Vruboš, e, m., cymodorea, kývoš. Krok II. 246.

380659   Vruboun Svazek: 4 Strana: 0842
Vruboun, a, m., ateuchus, brouk. Vz Frč. 188., Prm. 1878. č. 9.

380660   Vruboun Svazek: 7 Strana: 1056
Vruboun. Cf. Brm. IV. 88.

380661   Vruboun Svazek: 8 Strana: 0478
Vruboun, scarabaeus, brouk. Vz Klim. 382.

380662   Vrubovací Svazek: 4 Strana: 0842
Vrubovací = štěpovací, Pfropf-, Pelz-. V. nůž. D.

380663   Vrubování Svazek: 4 Strana: 0842
Vrubování, n., das Propfen, Pelzen.

380664   Vrubování Svazek: 10 Strana: 0493
Vrubování, n. = nejjednodušší způsob řezby, práce řezbářské. Vz KP. XI. 94.

380665   Vrubovaný Svazek: 4 Strana: 0842
Vrubovaný = vruby mající, zoubkovatý, gekerbt. D. V. válec. Šp. — V. = štěpo- vaný, gepelzt. D.

380666   Vrubovati Svazek: 4 Strana: 0842
Vrubovati = vruby řezati, einschneiden, kerben, einkerben. — V. = štěpovati, pfro- pfen, pelzen, zweigen. — co: hrušky. Rk.

380667   Vrubovatý Svazek: 10 Strana: 0493
Vrubovatý = majicí vruby, zubovatý. V. štít. Hol. 7 let. I. 17.

380668   Vrubovka Svazek: 7 Strana: 1056
Vrubovka, y, f, das Kerbholz. Pr. tr.

380669   Vrubozobý Svazek: 8 Strana: 0478
Vrubozobý. V-bí ptáci, lamellirostres: husa atd. Vz Ott. XI. 982.

380670   Vrúcati Svazek: 4 Strana: 0842
Vrúcati, vz Vrútiti. Na Slov. Bern.

380671   Vrúce Svazek: 7 Strana: 1056
Vrúce, ferventer. Po krajinách chodě v. kázaše. Ev. ol. 77.

380672   Vrúcí Svazek: 7 Strana: 1056
Vrúcí, vz Vroucí. Výb. II. 1., Št. Kn. š 122.

380673   Vrúcnosť Svazek: 4 Strana: 0842
Vrúcnosť, vz Vroucnost Na Mor. a Slov.

380674   Vrúcný Svazek: 4 Strana: 0842
Vrúcný = vroucný. Na Mor. a Slov. Sl. let. VI. 44.

380675   Vručálek Svazek: 4 Strana: 0842
Vručálek, lka, m., osob. jm. Šd.

380676   Vručeti Svazek: 4 Strana: 0842
Vručeti, el, ení = vrčeti, knurren. Kočka vručí. Č. — na koho. Když sem já šel k svej milej, pes na mne vručel. Sš. P. 208.

380677   Vručiti Svazek: 4 Strana: 0842
Vručiti, il, en, ení; vroučeti, el, en, ení = v ruce dáti, einhändigen. — co komu. On mi vručil meč tento. Lipa III. 119. List mnichu vručí. Kká. Td. 309. — co komu s čím. Vroučeli jim pramen vlasů svých spolu se hrstí trávy. Krok. — co komu kam: v jeho ruku. Us.

380678   Vručka Svazek: 7 Strana: 1056
Vručka, y, f. studánka. Pana. arch I. 284.

380679   Vrunbek Svazek: 4 Strana: 0842
Vrunbek, bku, m. = vroubek. Bodej cě, kochanku, ve svěcě zabili, nežli mú hla- vičku vrunbkem obvinuli. Sš. P. 363.

380680   Vrůsti Svazek: 4 Strana: 0842
Vrůsti, hineinwachsen. Vz Růsti. — komu kam. Kolena mu v kámen vrostla. Vrch. Don. J. 160. Leč otázka jak trn mi v srdce vrůstá. Kká. S. 63. Nehet mi do kůže vrostl. Us. Tč.

380681   Vrůsti več Svazek: 7 Strana: 1056
Vrůsti več. Zrno v trávu vroste. Št. Kn. š. 28.

380682   Vruták Svazek: 4 Strana: 0842
Vruták, u, m. = vrutidlo. Plk.

380683   Vrutě Svazek: 4 Strana: 0842
Vrutě, = ves Vrutice u Mělníka. Jg.

380684   Vrutice Svazek: 4 Strana: 0842
Vrutice, Webrutz, ves u Štět v Litom. — V. Kropáčova, Wrutitz, ves v Benátecku. Vz S. N., Tk. I. 629., III. 663., V. 205. — V., Wrutitz, vsi a) u Mělníka, b) u Lysé. PL., Arch. III. 507. Vz o V-cích v Blk. Kfsk. 1455.

380685   Vrutidlo Svazek: 4 Strana: 0842
Vrutidlo, a, n. = svěradlo, točenice, šroub, die Winde, Schraube. Sedl.

380686   Vrutík Svazek: 4 Strana: 0843
Vrutík, u, m. = šroub, die Schraube.

380687   Vrútiť Svazek: 8 Strana: 0478
Vrútiť = nri. Zachcelo sa mu v. sa medzi nich. Slov. Phľd. 1896. 648.

380688   Vrútiti Svazek: 4 Strana: 0843
Vrútiti, il, cen, ení, hineinstürzen. A prvý bača kulačok zdvihne:, Za dobré zdraví' — k ústom ho prihne, dobrých pár glgov si vrútí. Sldk. 25.

380689   Vrutka Svazek: 4 Strana: 0843
Vrutka, y, f., jm. pramene u Hruhé skály. Jg.

380690   Vrútky Svazek: 4 Strana: 0843
Vrútky. Václ. z Vrútek. Tk. V. 173. — V., ves nad sv. Martinem na Slov. Šd.

380691   Vrůtok Svazek: 7 Strana: 1056
Vrůtok, míst. jm. na Slov. Phľd. XI. 453.

380692   Vrútok Svazek: 8 Strana: 0478
Vrútok, tka, m., obec v Turci. Phľd. XII. 340.

380693   Vrv Svazek: 4 Strana: 0843
Vrv, i, f., zastr. = provázek, šňůra, špa- gát, der Bindfaden, Strick. Jako v. (zona, pás, der Gürtel), jíž se přepasuje. Ž. wit. 108. 19. V MV. nepravá glossa. Pa,

380694   Vrv Svazek: 8 Strana: 0478
Vrv, f. O pův. cf. Gb. II. ml. I. 65. O strč. skloň. Gb. Km. -i. 18.

380695   Vrva Svazek: 10 Strana: 0493
Vrva, y, f., ubs. Rozk. P. 2500. Sr. Vrv.

380696   Vrvati Svazek: 4 Strana: 0843
Vrvati = vyrvati, auszausen, duchbeu- teln. — komu zač. Vrvi, vrvi synáčkovi za kudly. Slez. Šd.

380697   Vrvi Svazek: 7 Strana: 1056
Vrvi = vyrvi, vykudli. Mor. Brt. D. 47.

380698   Vrvný Svazek: 4 Strana: 0843
Vrvný = z vrví, von Stricken.

380699   Vryba Svazek: 8 Strana: 0478
Vryba m. vrba. Laš. Brt. D. I. 104.

380700   Vrýhati Svazek: 4 Strana: 0843
Vrýhati, einfurchen, eingraviren. — co, se kam. Kůže se rýhala, až se do živého masa vrýhala; Starosť vrýhala své znamení na jeho čelo. Na Ostrav. Tč.

380701   Vryp Svazek: 4 Strana: 0843
Vryp, u, m. — vrýpnutí (v mineralogii) = barva prášku nerostu, der Strich. Vz více v Bř. N. 76., Schd. II. 18. Jest burel lesku polokovového, vrypu modravě černého. Presl. V. barevný, bezbarvý, slabě barvený. Bř. V. krájený, tlačený; břeh vrypu. ZČ. T. 25.

380702   Vryp Svazek: 10 Strana: 0493
Vryp, u, m. V. nerostů. Vz Vstnk. XI. 576

380703   Vrýpati Svazek: 4 Strana: 0843
Vrýpati; vrýpnouti, pnul a pl, ut, utí; vrýpávati, ein-, hineinkratzen, einritzen, ein- graviren. — co čím kam (do čeho, v co, k čemu, nač). Prstem dírku do něčeho v.; Vrýpal se až ku kořenu; Rýpali se kyji a on mu vrýpl jednu na hlavu (schlug ihn). Us. Tč. Vz Vrýti.

380704   Vrýpiti co kam Svazek: 10 Strana: 0493
Vrýpiti co kam. To se hluboce v mozk vrýpí a vštípí. Kom. Did. 215. Sr. Vrýpati.

380705   Vrysovati Svazek: 4 Strana: 0843
Vrysovati, einzeichnen. — co čím kam. Us. Tč.

380706   Vrýti Svazek: 4 Strana: 0843
Vrýti, vryji, vryj, vryje (íc), yl, yt, ytí; vrývati, eingraben, einstechen, einschneiden, einritzen. — co kam: do kovu, do kamene, do dřeva, v kov. Vz Vrytý. A kroniku sta let do kamene vryla. Hdk. C. 49. Lopatou hnůj do země vryla; Písmena do kamene v. Us. Tč. — čím: močením, D., rypadlem vrýpati. — se kam (v co, pod co, mezi co, do čeho, jak). Ten žiaľ sa mi do duše vryl. Sldk. 29. Vrýti se pod skálu, Háj., v něčí srdce. Kram. Když se pak mezi ně (lidi) závisť vryje atd. Rým. Pod skálu v zemiu se vry (vryl). Dal. 60. Každé slovo vrývalo se bolestně v srdce jeho. Němc. Bodáky již se snad brzo vryjí do prsou bližního. Us. Tč. Můj zrak se v černou vodu vrývá. Nrd. Bll. 15. (Ta sudba) hřiter v srdce se mu vryla. Kká. Td. 103.

380707   Vrytí Svazek: 4 Strana: 0843
Vrytí, n., die Kingrabung atd. Vz Vrýti.

380708   Vrytý Svazek: 4 Strana: 0843
Vrytý; vryt, a, o, eingegraben, einge- schnitten, eingravirt. Stojí co vrytý. Us., Ráj. — kam. Vryto jest to v srdce naše. Kram.

380709   Vrytý Svazek: 7 Strana: 1056
Vrytý. Mistři jako vrytí stáchu. KM. v. 123.

380710   Vryznúti Svazek: 4 Strana: 0843
Vryznúti = vraziti, hineinstürzen. Na Slov. Od ryzať = běžeti. — kam. Do tej brány vryzly kone ako strely z kuše vyho- dené. Dbš. Pov. II. 34., 39. —40. Cf. Němc. VII. 194. — V. = hoditi. Vryznul ním do země. Dbš. Pov. V. 01.

380711   Vrz Svazek: 4 Strana: 0843
Vrz, u, m. = vrznutí, das Knarren. Jed- ním vrzem odešli (jedním otevřením dveří, po jednou). Ros. Všichni jako jedním vrzem vytáhli z města. Kram. Jedním vrzem pe- níze z truhel se nekoulívají. Pam. kut. Půjdeme jedním vrzem (i. e. dveří = na- jednou). Us. Šml., Mg., Šd. Kneží evange- ličtí dne 29. října 1022. jedním vrzem z Prahy vyjeli. Skl. V. 233.

380712   Vrz Svazek: 7 Strana: 1056
Vrz. O tom, kdo široce dvéře otvírá, říká se, že dělá čtyrloketní vrzy. U Kr. Hrad. Kšť.

380713   Vrzáček Svazek: 9 Strana: 0380
Vrzáček, čka, ?., os. jm. Arch. XVIII. 535.

380714   Vrzačka Svazek: 4 Strana: 0843
Vrzačka, y, f. = špatná musika, schlechte Musik. Musí být u každé vrzačky. U Král. Hrad. Kšť. Vz Vrzna. — V. Chtěla jsem botky s vrzačkou (vrzavé) a švec mi ne- udělal. Slez. Šd.

380715   Vrzadlo Svazek: 4 Strana: 0843
Vrzadlo, a, n. = čím se vrzá, das Knarr- zeug. Us. Dch.

380716   2. Vrzák Svazek: 4 Strana: 0843
2. Vrzák, a, m., osob. jm. Mus. 1880. 375.

380717   3. Vrzák Svazek: 4 Strana: 0843
3. Vrzák, u, m. = věc rozvrzaná, vrzavá, rozladěná n. př. vůz, housle. Us. Šd.

380718   Vrzák Svazek: 7 Strana: 1398
Vrzák, a, m., pták. Vz Zvonohlík (2. dod.).

380719   Vrzák Svazek: 8 Strana: 0478
Vrzák, a, m., vz Zvonohlík (8. dod.).

380720   1. Vrzák, vrzal Svazek: 4 Strana: 0843
1. Vrzák, vrzal, a, m. = kdo vrzá, der Knarrer. Ten vrzal pořád se vrzá (chodí sem tam dveřmi). Us.

380721   Vrzaková Svazek: 10 Strana: 0493
Vrzaková R., malířka kraslic. Vz Čes. 1. XIV. 423 s podobiznou.

380722   Vrzákův Svazek: 4 Strana: 0843
Vrzákův mlýn u Kamene v Chotěboř- sku, PL., u Telče na Mor. Tč.

380723   Vrzal Svazek: 4 Strana: 0843
Vrzal, a, m. — vrzák. — V., osob. jm. Arch. I. 422.

380724   Vrzala Svazek: 4 Strana: 0843
Vrzala, y, m. = kdo se pořád vrzá. Us. — V., osob. jm. Tč., Vck.

380725   Vrzálek Svazek: 4 Strana: 0843
Vrzálek, lku, m. = vrzák. V. vůz. piano, Klimperkasten. — V. = chatrný mlýnek, krcálek, eine kleine, schlechte Mühle. —V., lka, m., osob. jm. Šd.

380726   Vrzalena Svazek: 9 Strana: 0380
Vrzalena, y, f. = která pořád vrzá. Co pořád' vrzá tá v. Císař. Mtc. 1899. 228.

380727   Vrzalík Svazek: 4 Strana: 0843
Vrzalík, a, m., osob. jm. Šd.

380728   Vrzalka Svazek: 7 Strana: 1056
Vrzalka, y, f. = saranče vrzavá, Schnarr- heuscbrecke. Slez. Šd.

380729   Vrzalka Svazek: 8 Strana: 0478
Vrzalka, y, f. = transversálka, Mor. Brt. D. 11. 512. b.

380730   Vrzalky Svazek: 9 Strana: 0380
Vrzalky = housle. Vodňany. Kub. 365.

380731   Vrzanec Svazek: 4 Strana: 0843
Vrzanec, nce, m. = svítek ze sdojků (mle- ziva). Us. Marek., Hk.

380732   Vrzanec Svazek: 8 Strana: 0478
Vrzanec, nce, m. = buchta zadělaná mle- zivem. Brt. D. II. 478. Cf. Mlezivo, Radová- nek (3. dod.).

380733   Vrzanec Svazek: 9 Strana: 0380
Vrzanec, ???, ?., vz Lajdák.

380734   Vrzání Svazek: 4 Strana: 0843
Vrzání, n., das Knarren, Knirren, Zwit- schern. V. kola. Tkad. I. 66. V. cínu, das Geschrei des Zinns. Nz.

380735   Vrzání Svazek: 7 Strana: 1056
Vrzání. Náhrada za v. tepla = za to, že k přístkám do chalupy chodili a otvírajíce dvéře teplo vypouštěli Brt.

380736   Vrzání Svazek: 10 Strana: 0493
Vrzání kožní (při chorobách), strepitus coriaeeus. Ktt.

380737   Vrzanice Svazek: 4 Strana: 0843
Vrzanice, e. f. = nepřetržitě opětované vrzání; vrzavá věc. (Na nějakém potupném obraze byl vypodoben) kurfirst saský maje na ruby kožich a za kloboukem v-ci aneb kohouta plechového, jak na kostelích stává. Skl. III. 379.

380738   Vrzanice Svazek: 7 Strana: 1056
Vrzanice, e, f. = špatná hudba. U Kdýně. Rgl.

380739   Vrzati Svazek: 4 Strana: 0843
Vrzati (na Slov. vrzgati), vrzávati: vrz- nouti, znul a zl, ut, utí, knirren, knarren. — abs. Ty dvéře vrzají. Kom. Vůz, kolo vrzá. D. Kolečka vrzají. Ros. Ptáci vrzají (zpí- vají, zvl. když počínají zpívati, zwitschern). Vrzá kozodoj, hýl, čížek. Us. Nevrzej (ne- chtěj zváti)! Nevrzej (se) pořád (nechoď sera a tam z pokoje do pokoje atd). Us. Stále se vrzá. Us. Vyschlé boty vrzají; Postel vrzá; Zuby prstem tříti, až vrzají. Dch. To dítě pořád vrzá (pláče). U Jilemn. Špatně vrzá (o nevalném řečníku); Rád vrzá (i. e. žve. Vz Mluvení, Tlachal). Č. Pořád vrzáš (= tlacháš), nemůžeš huby zavříť. Us. na mor. Valaš. Vck. Přeskočil zíďku, aby nebylo slyšeti vrata vrznouti. Kom. Hospod- ský, nalejte, aby kola nevrzala (abychom neusnuli). Us. Na člupečku sedávala: Poďte, chlapci, k nám, naše vrata nevrzají, já je zalévám. Sš. P. 032. Vrzati řeč vzdělaná ani bouchati nesmí. Koll. I. 418. Nejhorší koleso najvjáce vrzgá. Na Slov. Čím kolo u káry horší, tím více vrzá. Us. Šd. — komu. Vrzají mu boty. Us. Šd. Kolo mu vrzá, Kudrna mazá. Sš. P. 701. Boty mně vrzají. Us. Kterému chochu boty vrzají. brzy se ožení. Mus. 1853. 473. — kde. Kosti v těle vrzají. Kom. Vo dverach ani nevrzglo. Dbš. Pov. III. 82. Vržou-li stromy v lese, čekají lesníci deště. Tč. Korouhvičky na domích vrzaly. Us. — na čem. V. na houslích (skřípavě hráti), stümpern. D. — po kom. Staří ptáci jak zpívají, mladí po nich tak vrzají. Ros. — čím: dveřmi. Jg. Vrzgať nohami (= vyhazovati, ausschlagen). Na Ostrav. Tč. Ustavičně tím vrzáš (skří- peš). Us. Vck. — nač: na housle (skřípavě hráti). Ros. V-la na basu. Er. P. 257. — se jak. Bez potřeby pořád se v. Ros. Vrata vrzla ostrým hlasem. Kká. Td. 48. — kdy. Skřivan mosí na hromice vrznúť, dyby měl aj zmrznúť. Na mor. Val. Vck. Na hrom- nice musí skřivánek vrznouť, kdyby měl zmrznouť. Na Mor. Tč. Na sv. Dorotu skři- vánek mosí vrznúť, dyby měl zmrznúť. Mor. Šd. — se odkud kam. V. se pořád ze světnice a do síně. — komu kudy. Namaž si kolo, ať ti nevrzá přes celé Brno. Sš. P. 701.

380740   Vrzati Svazek: 7 Strana: 1056
Vrzati. Vz Vrzgati (dod.), List. fil. 1892. 364.

380741   Vrzati Svazek: 7 Strana: 1398
Vrzati. Mohl mu jich několik (ran) vrz- nout (dáti). Sá. Kř. u pot. 67.

380742   Vrzati Svazek: 8 Strana: 0478
Vrzati. O pův. cf. Gb. II. ml. I. 65., 80.

380743   Vrzati komu kde Svazek: 10 Strana: 0493
Vrzati komu kde. Vrzá mně v žaludku (mám hlad). Litom. 56.

380744   Vrzátko Svazek: 7 Strana: 1056
Vrzátko, a, n. Prostřelil plechové v. na střeše ku p. kohouta. Jrsk.

380745   Vrzátko Svazek: 8 Strana: 0478
Vrzátko, a, n., Wetterfahne, f. Oestr. Mon. (Böhm.) I. 432. Cf. Makovice (na střeše) a Ott. VIII. 8. a., NZ. IV. 212., V. 553.

380746   Vrzava Svazek: 4 Strana: 0844
Vrzava, y, m., osob. jm. V. Ondř., vz Blk. Kfsk. 965.

380747   Vrzavě Svazek: 4 Strana: 0844
Vrzavě = skřípavě, knarrend. Ros.

380748   Vrzavec Svazek: 7 Strana: 1056
Vrzavec, vce, m. = bramborový nákyp. Rais. Vym. 57. Cf. Vrzanec.

380749   Vrzavka Svazek: 4 Strana: 0844
Vrzavka, y, f. = pták, kozodoj, strix. Har. — V. = sdojky, mlezivo. Vys.

380750   Vrzavka Svazek: 9 Strana: 0380
Vrzavka, y, f., pták. ??r. I. 70. — V., houba. Chorv. 58.

380751   Vrzavosť, i, f Svazek: 4 Strana: 0844
Vrzavosť, i, f., knarrende Beschaffen- heit. Ros.

380752   Vrzavý Svazek: 4 Strana: 0844
Vrzavý, knarrend, schnarrend. V. vůz, Ctib., vrata, Raj., schody, tetřev, der Rackel, Rackelhahn. Dch. V. boty. Šd.

380753   Vrzení Svazek: 10 Strana: 0493
Vrzení, n. Lék proti v. (škrkání). Sbor. slov. VIL 118.

380754   Vrzeti Svazek: 4 Strana: 0844
Vrzeti, el, ení, knistern, rasseln. — kde. Písek mezi zuby vrzí. Když chodíš po zmrzlém sněhu, vrzí ti pod nohama. Na Ostrav. Tč.

380755   Vrzg, u Svazek: 4 Strana: 0844
Vrzg, u, m. = vrz, vrznutí. Na Slov. Šd.

380756   Vrzgáč Svazek: 7 Strana: 1056
Vrzgáč, e, m., vz Hrklávka, Řehtačka.

380757   Vrzgání Svazek: 7 Strana: 1056
Vrzgání, n. = vrzání. Kdo rád počúvá ušmi kary v.? Hol. 427.

380758   Vrzgati Svazek: 7 Strana: 1056
Vrzgati, vz Zavrzgati. Dveři vŕzajú, kolovratek vrždí, pták vrzgá, vrzolí, vrz- golí, vrzuká Brt. D. 160

380759   Vrzgati, vrzgnouti Svazek: 4 Strana: 0844
Vrzgati, vrzgnouti, vz Vrzati. Na Slov. Cf. Vrskati.

380760   Vrzgavě Svazek: 4 Strana: 0844
Vrzgavě, knarrend, knirrend. Na Slov.

380761   Vrzgavosť Svazek: 4 Strana: 0844
Vrzgavosť, i, f. = vrzavosť. Na Slov. Bern.

380762   Vrzgavý Svazek: 4 Strana: 0844
Vrzgavý = vrzavý. Na Slov. Bern.

380763   Vrzgnouti Svazek: 4 Strana: 0844
Vrzgnouti = vrznouti. Vz Vrzgati. Na Slov.

380764   Vrzgoliti Svazek: 7 Strana: 1056
Vrzgoliti, vz Vrzgati (dod.).

380765   Vrzgoliti, vrzgotati Svazek: 4 Strana: 0844
Vrzgoliti, vrzgotati = vrzati na hu- dební nástroj. Šd. V. na varhany. Na Zlín- sku. Brt., Mtc. 1878. 6.

380766   Vrzgot Svazek: 4 Strana: 0844
Vrzgot, u, m. = vrzot, vrzání. V. obloč- nic. Lipa III. 301. Vrzgotem dvier zo svo- jich driemot prebudená. Phld. III. 3. 325.

380767   Vrzgotati Svazek: 4 Strana: 0844
Vrzgotati = vrzgati. Na Zlínsku. Brt.

380768   Vrzgút Svazek: 4 Strana: 0844
Vrzgút, u, m. čtyry slúpy, dva vrzgúty, na prostředku tabule (na prostředku cupy dupy. — Hádanka: humno, mlat). Na Mor., ve Slez. a Dbš. Pov. I. 513. (Šd. ).

380769   Vrzigat Svazek: 10 Strana: 0677
Vrzigat = vrzati. Vz Brt. Sl.

380770   Vrzigati Svazek: 4 Strana: 0844
Vrzigati = vrzati. Naše dvéře vrzigajú, já je zalévám pro tebe, synečku, studenú vodičkú, že ťa ráda mám. Sš. P. 632.

380771   Vrzkáč Svazek: 7 Strana: 1056
Vrzkáč, e, m. = hrklávka (dod). Brt. Dt. 300.

380772   Vrzlík Svazek: 8 Strana: 0478
Vrzlík, a, m., vz Zvonohlík (3. dod.).

380773   Vrzna Svazek: 4 Strana: 0844
Vrzna, y, f. = vrzačka. Us. v již. Čech. Jdn. — V. = ženská, která se pořád vrzá. 379.

380774   Vŕznit na koho Svazek: 10 Strana: 0677
Vŕznit na koho = neuraziti, láti. Vz Brt. Sl.

380775   Vrznouti Svazek: 7 Strana: 1056
Vrznouti, vz Vrzati.

380776   Vrzolit Svazek: 8 Strana: 0478
Vrzolit, vz Šudolit (3. dod.).

380777   Vrzoliti Svazek: 7 Strana: 1056
Vrzoliti. Vz Vrzgati (dod).

380778   Vrzot Svazek: 4 Strana: 0844
Vrzot, u, m., das Geknarre. Kos. Ol. I. 167. V. dveří. Us. Tč. V. kol. Us. Tč. — V., das Gekratze. V. houslí. Tč.

380779   Vrzotati Svazek: 4 Strana: 0844
Vrzotati = vrzati.

380780   Vrzoukati Svazek: 4 Strana: 0844
Vrzoukati = vrzati. Na Mor. Vrzouká pták, čížek, vůz. D.

380781   Vrzoun Svazek: 7 Strana: 1056
Vrzoun, a, m = vrzák. 1 Vondrák

380782   Vrzugati Svazek: 4 Strana: 0844
Vrzugati. = vrzati. Mor. Vck.

380783   Vrzugýňat Svazek: 10 Strana: 0677
Vrzugýňat = škaredě vrzati Brt. Sl.

380784   Vrzuk Svazek: 4 Strana: 0844
Vrzuk. Kolo namazané mu dělá: vrzuk, vrzuk! Cf. Vrzugati. Na Mor. a ve Slez. Šd.

380785   Vrzukadlo Svazek: 4 Strana: 0844
Vrzukadlo, a, n. = co vrzuká. Mor. Šd. Vrzúkati, iterat, slovesa vrzati, knarren. Na Mor. a ve Slez. Šd. — abs. Okno vr- zuká. Šd. Když těžký vůz jede za tuhé zimy po sněhu, to vrzúká, že to daleko slyšeti. Na Ostrav. Tč. — komu. Boty mu vrzúkají. Mor. Šd. Kolo mu vrzúká. Šd. — kudy. Vítr oknem, dveřmi vrzúká (vrzuk dělá). Ib. Šd.

380786   Vrzúkálka Svazek: 7 Strana: 1056
Vrzúkálka, y, f., rostl. Na mor. Slov. Hrb.

380787   Vrzukati Svazek: 7 Strana: 1056
Vrzukati, vz Vrzgati (dod ). Nejdareb- nějše kolo najvěc vrzuka. Obz. 1889. 93. Cf. Tragač (dod.).

380788   Vrzula Svazek: 4 Strana: 0844
Vrzula, y, f. = zasmažená (zapražená) polívka. U Frenštáta. Bkř. — V., nadávka ženským. Ve Slez. Šd.

380789   Vrzula Svazek: 7 Strana: 1056
Vrzula = poběhlice. Brt. D

380790   Vrzula Svazek: 8 Strana: 0478
Vrzula, y, f. = kořalka. Hrt. D. II. 486.

380791   Vrzulka Svazek: 7 Strana: 1056
Vrzulka, y, f. = frysula. Val. Brt. D. 286.

380792   Vrzuochar Svazek: 7 Strana: 1056
Vrzuochar, a. m , z něm. Versucher (Prüfer) V. mince. Arch. X. 289.

380793   Vrzuta,, y Svazek: 4 Strana: 0844
Vrzuta,, y, f. = eundula, nepořádná žen- ská. Slez. Šd.

380794   Vrzútati Svazek: 4 Strana: 0844
Vrzútati = vrzati. Slov.

380795   Vrzygati Svazek: 7 Strana: 1056
Vrzygati = vrzati. Vz Zasiti co čím.

380796   Vrž Svazek: 4 Strana: 0844
Vrž = vrš.

380797   Vrž Svazek: 7 Strana: 1056
Vrž. Vz Podmítka. Brt.

380798   Vrž Svazek: 10 Strana: 0677
Vrž, e, f. = vržanina, vrhnuté, zorané pole. Brt. Sl.

380799   Vržán Svazek: 4 Strana: 0844
Vržán, u, m., vz Kruchánek. U Polné. Brnt.

380800   Vržaniea Svazek: 8 Strana: 0478
Vržaniea, e, f. = osutina na jednom mí- stě těla vyhozená, Brt. D. II. 4S9. Cf. Osypa- nina (3. dod.).

380801   Vržanina Svazek: 4 Strana: 0844
Vržanina, y, f. = podmítané, podvrhnuté pole, gestürzter Acker. Ve Slez. Klš., Šd.

380802   Vržanisko Svazek: 4 Strana: 0844
Vržanisko, a, n. = vržanina. Ve Slez. Klš.

380803   Vržanov Svazek: 4 Strana: 0844
Vržanov, a, m., Wržanow, ves u Jihlavy.

380804   Vržanov Svazek: 10 Strana: 0493
Vržanov, a, m., pole a louky u Svato slavě. Čas. mor. mus. III. 148.

380805   Vržavina Svazek: 9 Strana: 0380
Vržavina, y, f. = zorané pole. Slez. Lor. 80.

380806   Vržď Svazek: 7 Strana: 1056
Vržď, i, f, vrždot, u, m. = vrždění. Čo vrždí, robí vržd lebo vrždot, vržďania. Slov. Hdž Šlb. 38

380807   Vržďák Svazek: 7 Strana: 1056
Vržďák, u, m. = hrklávka, řehtačka. Brt. Dt. 300

380808   Vrždění, n Svazek: 4 Strana: 0844
Vrždění, n. = vrzání. Na Slov. Ht. Sl. ml. 124.

380809   Vržděti Svazek: 4 Strana: 0844
Vržděti, ěl, ění = skřípati, vrzati, knar- ren, knirren. Us. na Mor. a Slov. Na Slov. vržďať. Ssk. — abs. Vreteno vrždí. Sldk. 522. — kde. Sníh vrždí pod nohama. Plk., Brt., Šd., Vck., Tč. Vrždělo by to v rukách. Mor. Šd. — komu. Boty mu vrždí. Mor. Šd.

380810   Vržděti Svazek: 7 Strana: 1056
Vržděti. Cf Vrzgati (dod.).

380811   Vrždikať Svazek: 7 Strana: 1056
Vrždikať, vz Vrtikati (dod.). Hdž Šlb. 33.

380812   Vŕždikať Svazek: 8 Strana: 0478
Vŕždikať = vŕtikat (3. dod.).

380813   Vržďžák Svazek: 7 Strana: 1056
Vržďžák, u, m = něco těsného, úzkého. Je ve v-ku (v úzkých). Na Hané. Vck.

380814   Vrždžať Svazek: 9 Strana: 0380
Vrždžať = vrzati. Val. Čes. 1. X. 33.

380815   Vrždžati Svazek: 4 Strana: 0844
Vrždžati = vrzgati. Na Slov. Bern.

380816   Vrželina Svazek: 4 Strana: 0844
Vrželina, y, f., das Brachfeld, zum ersten mal geackert. V. se vláčí, potom vypýří a pak se do ní oves zaseje. Na Ostrav. Tč. — V. = padoucnice, die hinfallende Krankheit. Na Slov. Plk. — V., vz Vrskati.

380817   Vrželina Svazek: 7 Strana: 1056
Vrželina. Vz Vyvlhnouti, Vyvláčiti.

380818   Vrženec Svazek: 7 Strana: 1056
Vrženec, nce, m. = vržený někam. Ja ti nedám ten veniec, ba si pekla v. (pekelník). Sb. sl. ps II. 1 97.

380819   Vržení Svazek: 4 Strana: 0844
Vržení, u., der Wurf. Us. V MV. nepravá glossa. Pa. — V. = boule, die Beule, das Apostem. Na Zlínsku. Brt. Též na Slov. Plk. — V. hornin, der Sprung. Vz Bř. N. 237., Krč. 189.

380820   Vržéni Svazek: 7 Strana: 1398
Vržéni, n. = boule za ušima. Mor. Mtc. 1893. 147.

380821   Vržení Svazek: 9 Strana: 0380
Vržení, n. = viac vredov v hromade. Sbor. slov. IV. 50.

380822   Vrženina Svazek: 4 Strana: 0844
Vrženina, y, f. = vyrážka na obličeji, der Ausschlag im Gesichte; osypanina po větší části těla. Na Mor. Šd.

380823   Vrženinovitý Svazek: 4 Strana: 0844
Vrženinovitý, engbrüstig, schwer Athem holend. Na Slov. Bern.

380824   Vrženovitý Svazek: 4 Strana: 0844
Vrženovitý = vrženinovitý. Na Slov.

380825   Vržený Svazek: 4 Strana: 0844
Vržený; -en, a, o, geworfen, geschleudert. V. stín, Schlagschatten. Nz. — kam: v pro- pasť, Čch. Mch. 112., do vody. Us. Vz Vrh- nouti.

380826   Vržený Svazek: 8 Strana: 0478
Vržený. V. nemoc = vrženina. Slov. Zátur.

380827   Vržený jak Svazek: 7 Strana: 1056
Vržený jak: šikmo, vodorovně, směrem Z s rychlostí c. Mj.

380828   Vŕžikať Svazek: 8 Strana: 0478
Vŕžikať, vz Škovŕlikať (3. dod.).

380829   Vržlina Svazek: 4 Strana: 0844
Vržlina, y, f. = osypky, der Ausschlag. Na Slov. Plk. — V. = krtice, hrče, hostec, Skropheln. Na Slov. Dbš. Obyč. 106.

380830   Vržnice Svazek: 4 Strana: 0844
Vržnice, e, f., vz Trajektorie.

380831   Vržno Svazek: 4 Strana: 0844
Vržno, a, n. Děpolt z Vržna. Arch. IV. 379.

380832   Vržný Svazek: 4 Strana: 0844
Vržný = co se vrci může, Wurf-. V. kotev, der Wurfanker. D.

380833   Vržovina Svazek: 7 Strana: 1056
Vržovina, y, f. = vrželina. Ostrav. Wrch.

380834   vř Svazek: 8 Strana: 0474
vř. Z rř r odsuto: Jaro se vodeřelo. Dšk. Jihč. I. 27.

380835   Vřác Svazek: 10 Strana: 0491
Vřác. Leč v tej (chvíli) okno vřác (řinklo, rozbilo se s rachotem). Val. Čes. 1. XI. 93.

380836   Vřácnouti Svazek: 4 Strana: 0804
Vřácnouti, cnul a cl, ut, utí = udeřiti, einen Schlag geben. — koho čím. Na mor. Valaš. Vck.

380837   Vřad Svazek: 7 Strana: 1048
Vřad, u, m., Einweihung, f. Čsk.

380838   Vřadění Svazek: 4 Strana: 0805
Vřadění, n, die Einordung, Einreihung. Nz.

380839   Vřaděný Svazek: 4 Strana: 0805
Vřaděný; -ěn, a, o, eingeordnet, einge- reiht. V. slova. Us.

380840   Vřaditel Svazek: 4 Strana: 0805
Vřaditel, e, m., der Einreiher. Šm.

380841   Vřaditi Svazek: 4 Strana: 0805
Vřaditi, il, ěn, ění; vřaďovati, einreihen, rangiren. — co, koho kam: vojáka do šiku. Us. V. nový předmět do sbírky, knihu do knihovny, slovo do slovníku. Us. Skonav u vysokém stáří dne 30. června r. 1139. vřaděn jest od papeže Klimenta III. dne 30. září r. 1189. mezi svaté; Dle jich po- stavení měli by comites mezi barones, mezi přední hodnostáře v zemi vřaděni býti. Ddk. II. 449., IV. 203. Někteří Barnabáše k apo- štolům vřaďují těm, kteří vlastně a po- výtečně tím jménem slují. Sš. Sk. 167.

380842   Vřadný Svazek: 4 Strana: 0805
Vřadný, Schlag-. V. slovo, das Schlag- wort, das Stichwort. Nz., Dch. V. slovo ve slovníku.

380843   Vřadosloví Svazek: 10 Strana: 0491
Vřadosloví, n., helcologia. Ktt.

380844   Vřadování Svazek: 4 Strana: 0805
Vřadování, n., die Einreihung. — V. = směřování otázky slovné ke dvěma nebo více členům. Zvěděli, kdo chce s kým býti. Já všecko, co jak jest, vyložím. Brt. S. 3. vyd. 131. V. otázek, vz Otázka, Tázací.

380845   Vřak Svazek: 7 Strana: 1048
Vřak, u, m = břak, druh Val. Vck.

380846   Vřapiti Svazek: 7 Strana: 1049
Vřapiti, il, en, ení, vřapovati = udeřiti. Vřapil ho pacholetem (dřevem ze štoku). Wtr. Obr. 520. V-pil ho konvicí do hlavy. NZ. I. 67.

380847   Vřas Svazek: 4 Strana: 0808
Vřas, u, m. = vřes. Zaluž. II. k. 21.

380848   Vřasa Svazek: 4 Strana: 0808
Vřasa, y, f. = vřes. Rk.

380849   Vřásný Svazek: 4 Strana: 0808
Vřásný = řásný, faltenreich. Chodíme jiní v šatu vřásnějším. Bech. (V Rozb. 1841. ).

380850   Vřava Svazek: 4 Strana: 0812
Vřava (na Slov. vrava), y, f. = vření hlasné, hluk, das Getöse, Geräusch, die Un- ruhe, der Lärm. Mus. — V. = hluk mlu- vících, das Gerede, der Lärm. Mnoho rvavy, málo správy. Plk., Č. M. 80. Strhla se v tá- boře mezi vojíny veliká v. Us. Veliká vřava byla. Dač. 1. 228. Venku v. zněla. Kká. Td. 212. V této vřavě vydával plukovník rozkazy své; Myslilo se, že nová s Italem nastane v. Ddk. Zvenku doznívaly války vřavy. Tč. exc. A byla taková v., by byl kdo jediné počal, hrozná vražda by se byla stala. Pal. Dj. V. 1. 375. Poznáš po řvavě, co je ve hlavě (po řeči). Koll., Č. M. 69.

380851   Vřava Svazek: 7 Strana: 1050
Vřava. Cf. Mkl. Etym. 396. a. Mnoho vravy (mluvení), málo správy. Slov. ZObz. XXIII. 267.

380852   Vřaviti Svazek: 7 Strana: 1050
Vřaviti. Cf. Mkl. Etym. 396. a. O časo- vání lidovém vz List. filol. 1892. 207. — komu. Vraví mu = vadí se s ním. Uh Brt. D. 286. — o čem. O čom srdce vnútri vraví. Kyt. 1876. 32.

380853   Vřaviti, řvaviti Svazek: 4 Strana: 0812
Vřaviti, řvaviti (na Slov. rvaviti), il, en, ení = vřavu činiti, hluk, Getöse machen, lärmen. Nevřavte děti tolik; Řvaví a neví proč. Na Mor. Tč. — na koho, Lärm schlagen. U Uh. Hrad. Tč. — V. = mluviti, praviti, reden, sagen. Na Mor. a Slov. — abs. Ei, čo to za strom? cudzinec vraví. Lipa 177. Řeči sa vravia a chlieb sa je (jí). Lipa I. 4. — co. Mnoho vraví, málo spraví. Mt. S. I. 121. — s kým. Som ustatý a mal bych s tebou ešte nečo vraveť. Lipa 194. — o čem. A aj o tej se vravelo, že je striga. Er. Sl. čít. 65. — na koho (= pomlouvati ho). Na Mor. Tč. — ke komu. Voda ke ka- mení vraví. Mor. Tč. — co komu. Malé útlé děvčátko vraví mamke svojej. Na Slov. Tč. Rozpomeň sa na tie sluby, čvos mi vravieval. Z Liptova. Tč. — jak. Len čo veľa do sveta vravíš. Mt. S. 1. 90. Koruna bez hlavy, bez jazyka vraví, necítí, nežije a srdce mu bije (= zvon). Mt. S. I. 137. Slovenskej sa reči zlobivo nerúhaj, v nej ty oslov hory, doly, v nej vrav ludu, čo ho bolí. Sl. ps. (Tč. ). — že. Ale vravia, že ti ju nedadia. Slov. Tč. Ale ako se vraví, že za dobr aby dobrô nečakal, tak sa aj tu stalo. Dbš. Sl. pov. I. 391.

380854   Vřavý, vřivý Svazek: 4 Strana: 0813
Vřavý, vřivý =vroucí, siedend. V. voda. Na Ostrav. Tč.

380855   Vřec Svazek: 4 Strana: 0818
Vřec, vz Vřece. Mor. Brt.

380856   Vřece, e, vřecko, vřecouško Svazek: 4 Strana: 0818
Vřece, e, vřecko, vřecouško, a, n., na Slov. vreco, vrecúško = cilicium, Kleid von Ziegenhaaren. V MV. nepravá glossa. Pa. V. = pytel, měch, der Sack, Beutel. Na východ. Mor. a Slov. Němc, Brt., Šd., Kd. Dvanásť vriec bolo hotových plných pe- ňazmi. Dbš. Pov. III. 69. Měchýře jsou vrecka na peníze. Koll. Sýrové v. Bern. Chudobné vrecko pobierá všecko. Na Slov. A turáků plné vrecko. Hdk. C. 276. Klinec z vreca sa vykole, ačkolvěk sa skrývá. Na Beskyd. Tč. Žid s vreckem chodí. Na Slov. a Mor. Tč. Skryté šidlo vykole sa z vreca; Pohaněním aneb chvalú česť vyhledávat je tak jako dým do vreca chytať; Člověka ctnosť ozdobuje a peňáze vrecko; Kdo sa tiskne jak klín z vreca, i dobrým sa zhnusí; Jakobys sypal na plachtu hrach z vreca prázného, tak vychádzá múdrosť řeči z ja- zyka prostého. Na Slov. Tč. (Drotar) kapsu
si poscele, vrecom sa odzeje, ešče sa mu,
ešče, o frajerce sneje; Nechoď k nám, ne-
choď k nám, ty nemeckô vrece. Sl. ps. 97.,
271. Nech jen otevre hodne na široko svá
vrecka. Nitra VI. 243. Zde jsme potkali na
cestě i vesničanky víno do Rjeky nesoucí a
sice v kožených vrecech, jako jsou naše dudy.
Koll. III. Cest. 1. 59. Ulap mačku a vezmi
ju ku sebe do vrecka. Dbš. Pov. I. 85.
Kopal, až peníze našli, z nichžto on okolo
20 zl. do svého vrecka vetkal. Let. Mt. S.
VIII. 1. 79. Nekupuj prasa vo vreci; Kňaz-
ské vreco je veľké; Priatel pán Boh a ro-
dina vrecko; Sedliaci odhazují, páni do
vrecka schovávajú, čo to (Sopel)? Mt. S.
I. 120., 121., 127., 137. (Šd. ). Nejeden pro
svoje vrecko (= břicho) přišel o všecko.
Proch. M. — V. v hornictví = kůže volská
sešitá, ve které se dříve rudy a kybře, voda
z dolu vytahovaly, der Erzsack, Treibsack.
Šp., Am. Vřece odraziti, zavěsiti. Vys. — V. = list nebo díl jeho ztrubovatělý na jed- nom konci otevřený nebo víkem přiklopený (na př. láčkovka, špirlice), ascidium, der Blattschlauch. Rst, 516., Schd. II. 254.

380857   Vřecenica Svazek: 10 Strana: 0492
Vřecenica, e, f. = had slepýš. Slez. Vyhl. II., 285. Sr. Vřečinica v II. Přisp. 378., Vřetenice v díle IV.

380858   Vřecienko Svazek: 4 Strana: 0818
Vřecienko, a, n. = vřeténko. Na Slov. V. ze slívy, praslička z javora. Sl. ps. 21.

380859   Vřecino Svazek: 9 Strana: 0378
Vřecino = vřeteno. Lor. 180.

380860   Vřeckatý Svazek: 4 Strana: 0818
Vřeckatý = vřecem opatřený, beschlaucht. Rst. 516.

380861   Vřeckatý Svazek: 7 Strana: 1051
Vřeckatý. V. houba, ascomycetes, cla- viceps. Vz Ott. II. 833 , V. 446., 627., Rosc. 64.

380862   Vřeckatý Svazek: 9 Strana: 0378
Vřeckatý. V. houba. Ott. XV. 647.

380863   Vřecko Svazek: 4 Strana: 0818
Vřecko, a, n. = sklípek rozšířený a oby- čejně také prodloužený, semena hub a lišej- ' níkův obsahující, der Sporenschlauch. Vz Rst. 57., 205., 218., 223., 228, 516., Kk. 76., 84.

380864   Vřecko Svazek: 7 Strana: 1051
Vřecko, vz Vřece.

380865   Vřeckonosný Svazek: 4 Strana: 0818
Vřeckonosný = mající vřecka, sporen-, schlauchführend. Rst. 516.

380866   Vřecný Svazek: 4 Strana: 0818
Vřecný, vřecový, Sack-. Vz Vřece.

380867   Vřecoň Svazek: 4 Strana: 0818
Vřecoň, ě. m., osob. jm. Mor. Šd.

380868   Vřecovina Svazek: 4 Strana: 0818
Vřecovina, y, f. = vřecová příze, das Sackgarn; plátno hrubé na vřece, die Sack- leinwand. Bern.

380869   Vřecový Svazek: 4 Strana: 0818
Vřecový, Sack-. V. příze, das Sackgarn. Bern. Vz Vřece.

380870   Vřecúško Svazek: 4 Strana: 0818
Vřecúško, vz Vřece. Mt. S. I. 188. Vo vrecúšku (dievka) repku mala. Sl. ps. 371.

380871   Vřečka Svazek: 7 Strana: 1051
Vřečka, y, f. = vřece. Us. Hk.

380872   Vřečniťi se Svazek: 8 Strana: 0476
Vřečniťi se. Ondrej vrečnil sa do extasi. Phľd. 1896. 488.

380873   Vřed Svazek: 4 Strana: 0818
Vřed (ve Slez. vřid), u, vředek, vřídek, dku, vředík, u, vředíček, vřídeček, čku, m., vředisko, a, n. V. = jizva nebo rána, z nížto tenký, ostrý, leptavý talov vytéká, ulcus, das Geschwür. D. V. místní ku př. po úrazu; je-li příčinou jeho nemoc vše- obecná, slove symptomatický n. diskresický ku př. přijičný, krtičný, kurdějní, z oblitiny, při ozhřivce. Na každém vředu rozeznáváme okraje čili krajiny, zpodinu čili dno, výmě- šek a okolí. V. zatvrdlý, oklikatý, necitlivý (nehojící se), bujný n. zbytný (maso zbytné, divoké, vojenské), citlivý n. zanítěný n. jízlivý, nečistý n. snětivý, plazivý, zasta- ralý. Vz S. N. Kromě toho v.: koltunový (Weichselzopfgeschwür), křivičný n. dvoj- kostný, rhachitisch, lepkovlhký, lympha- tisch, mléčnatý, močový, Harn-, ohnivý n. pryskýřní n. oheň sv. Antonína n. pryskýř lítý n. vlk břišný, osutinovatý (vyraženičný, po vyraženině), píštělní (střílový, kysavý, píšťala, pišťadlo), rakovitý (obžíravý, roz- žíravý, rozjitřující, Ros. ), rozjedlý (rozjí- davý červ, vlk, vlkojed, pajed), rozsedlý, rtutěný, slaný, smrdutý v nose, svrabovitý, škraloupovatý n. strupovatý, vodnatelný, zadečný, tajemný n. tajný, prsní, na jatrách, střevní, na slezině, boční, masitý v nose, v hrdle, růže n. ohnivý vřed, zajítřený, za- hnojený, hnůj z vředu, živý vlas (v., když až do kosti sžírá). Jg. V. dvanáctník pro- žírající, Čs. lk. I. 266., IV. 316., VI. 209., chronický v žaludku, III. 211., 217., 226, tuberkulosní dutiny ústní, IX. 211., plazivý, X. 403., počasný v měchýři močovém, X. 407., v. rohovky, IX. 86, léčení vředu. III. 299. Dužnicový v. rohovky, ulcus corneae parenchymatosum, povrchní vřed rohovky, ulcus corneae superficiale (errosivum), v. žíravý spojivky, lupus conjunctivae, prodě- ravěný v. rohovky, ulcus corneae perforans, v. rohovky s hnisem, ulcus c. cum hypopio, žíravý v. víček, lupus palpebrae. Schb. V. žíravý (vlk, lupus); v. žaludkový, u. perfo- rans. Nz. lk. V. omladnicový, Puerperalge- schwür. Ib. Vlaského kopru voda jest dobrá proti vředům na plících. Čern. V. se zavřel, Kom, se kvasí, se provalil, vřed puknul. Sych. V. v kůži, na plících. Lk. Tys jako nezebraný vřed (= nevrlý, nedůtklivý). Na Mor. Vck. Těžký vřed ho narušoval. Sš. P. 775. Čím víc buděš penicírom do vreda parchati, tím vatšú bolesť sám sebe sobě) buděš vzbudzovati. Na Slov. Tč. Pijavka nechytá se vředu. Bž. Nedůtklivý jako v. (jako nežit). Mus. — V. = psotník, Fraisen. Na Mor. a Slov. Má v.; chytil ho v., dostal v. Mor. Šd. Třese sebou, jakoby ho vříd vzal, s ním (= jím) třepal: Dítě leží, jest ve vředě. Na Ostrav. Tč. Bodaj ťa vred Hádzal na našem prielazku! Sl. ps. 69. Bo- daj ťa, synečku, metalo vředisko, až by ťa hodilo na naše smetisko. Sš. P. 343. — V. = padoucí nemoc, die hinfallende Krankheit, Us. na Mor. a ve Slez. V. lámavý, padouc- nice. V. dostane prý se z leku. Aby ho ne- dostal, neb aby jej ztratil, dělají na Mor. takto: Polekal-li se kdo člověka, vyžádá si od něho několik vlasů, zapálí je a pod- kuřuje se tím; oškvarek z nich nemocný vypije. Totéž dělá se s chlupy psa nebo kočky, polekal-li se jimi někdo. Na mor. Val. Vck. Od ní pomáhá prý také hořký lopún, který se musí na sv. Jana Křtitele mezi 3/4l2—12 hod. o polednách vykopati. Pod ním se najde uhlí, a to je od toho vředu. Toto uhlí na drobno se roztluče a nemocný s vodou je vypije, když cítí, že vřed naň jde. Ib. Vck. V. ju drží. Šd. — V. suchý = lámání, hostec, die Gicht. Mor. Šd. — V. suchý = soujem všech lehčích nemocí, zvl. píchání v údech. Chodí po něm suchý vřed. Mor. Vck. — V. = mrtvice, boží ruka, der Schlag. Na Slov. D.

380874   Vřed Svazek: 7 Strana: 1051
Vřed. Cf. Mkl. Etym. 283. a. V. na bérci (vz Slov. zdrav.), čivový, neuroma, dělohy, vz doleji, dvanáctníku (vz Slov. zdrav., Duodenalgeschwür; kulatý, ulcus duodeni rotundum), hlístový, Wurm-, hlívovitý, gum- mös, houbovitý, ulcus elevatum, hřebeno-
vitý, Hahnenkamm-, jícnový, u. oesophagi,
jízvový, Narben-, katarrhový, u. catarrhale,
kožní, u. cutaneum, Haut-, kruhovitý, u.
rotundum, lejnový, u. stercorale, lícní,
Wangen-, lišejovatý, noma herpeticum, má-
zdřivčitý, diphtheritisch, měkký, u. molle
(šankr měkký), městkový, u. varicosum,
míškový, u. folliculosum, se nehojící, u.
lentescens, okraj ní, u. marginale, plazivý,
u. serpiginosum, poloměsíčitý, u. semilu-
nare, přepažky nosové, u. septi narium,
příjičný, u. specificum (vz Slov. zdrav.; na
bradavkách prvotní n. druhotní, vz Kžk.
446.), rohovky, u. corneae (plazivý, sor-
pens, pruhovaný, striatum, trámečkovitý,
trabeculare, úrazový, traumaticum, žravý,
rodens), rozžíravý dělohy, u. rodens uteri,
smrdutý dělohy, u. fagadenicum uteri, sně-
tivý, u. gangraenosum, brandig, spáleninový,
Verbrennungs-, středový, u centrale (ro-
hovky), střevní, u. intestini, šestinedělní,
u. puerperale (Kžk. 420.), tuberkulosní, u.
tuberculosum, tyfový, u. typhosum, úra-
zový, u. traumaticum, zatvrdlý, u. callosum,
zbytnivý povýšený, u. hypertrophicum ele-
vatum, žaludeční (vz Slov. zdrav.), žíravý,
u. exedens, fressend (vz, Slov. zdrav.), žluč-
níku, Gallenblasengeschwür. Ktt. exc. — V. = psotník. Mor. Chlapce strhal v. Prss.
Cf. Mtc. XV. 186. — V. = padoucí nemoc.
Kolovrat sa vrcí a žida vred krúci. Slov.
Rr. MBš. Také na Mor. Mtc. XV. 186. — V. = křeč. V Podluží. Vz více v Obz. 1883. 146., Mtc. XV. 186. -- V. = těžká nemoc vůbec. Val. Brt. Na jihových. Mor. sluje tak většina neduhů. Brt. V., břed, bředisko = lámání v kosťách, ščípání v hlavě, dření v nohách, moření v břuše, klání v boku, bolení u srdce, lupání v křížoch. V. zjavný (padoucí nemoc), sačený (táhne člověka), tracený (přebíhá tělem), zajeděný (ze za- jedení), zaspaný (ze zaspání), zahněvaný (z hněvu), zalekaný (z leknutí). V. ho za- šal (na zjavo), zatajil (chytily ho křeče, padoucí nemoc). Vz o tom všem a o hojení ho v Mtc. XV. 185. Cf. Vřídek (dod.).

380875   Vřed Svazek: 7 Strana: 1398
Vřed. Hojení ho na Mor. Vz Mtc. 1893. 148.

380876   Vřed Svazek: 8 Strana: 0476
Vřed, strsl. vr?db; o pův. cf. Gb. H. ml. I. 28. Byl nedůtklivý jako v. Šml. VII. 90. V., ťurunculosis. Léčení ho. Vz Mtc. 1894. 337., Zbrt. Pov. 59., 60., Duť. 26. — V. = padoucnice. V. zjavný. Vck. Val. I. 124. Ho- jení ho na Mor. Vz Mtc. 1894. 106. Vředová zelinka (šalvia sclarea) pomáhá od vředu. Mtc. 1894. 19. — V. suchý = hostec. V. je takměř souborem všech rheumatických ne- mocí. Vck. Val. I. 124. V. črevný, srdečný, hlavný. Mtc, 1894. 106. — V. = zlé, úmorné osypyky. Vz Úmornice (3. dod.).

380877   Vřed Svazek: 9 Strana: 0378
Vřed. Vředy na jazyku. Vz Ott. XIII. 134b. Vred tebä metal! Zát. Př. XVI. 567. Byl jak ve vřede (rozvzteklený). Val. Čes. 1. X. 370.

380878   Vřed Svazek: 10 Strana: 0677
Vřed, u, m. Sr. Brt. Sl.

380879   Vřed. V Svazek: 10 Strana: 0492
Vřed. V. citlivý, ulcus erethicum, čivo- obrnový, u. nervoparalyticum, dnavý, arthri- ticum, fíkový, fíkovinný, condylomatosum, houbovitý, fungosum, hubkový, aphthosum, chobotnatý, sinuosum, katarrhalní, catar- rhalis, klystérový, clysmaticum, kostižerový, cariosum, malomocenství, u. leporosum, omladnic, puerperale, plazivý, serpens, pí štělový, fistulosum, prostý venerický, vene- rosum simplex s. contagiosum s. pseudo- syphiliticum, venerický výstupkový, vene- reum clavatum, přijíčný, syphiliticum seu specificum, rakovinný, carcinomatosum, po rtuti, z otravy rtutí, mercuriale, čočkovitý v. slizniční, lenticulare, snětivý, phaga- denicum, střevní, pepticum, enterohelcosis, umělý, artificiale, vleklý, chronicum, vlko- vitý, luposum, zrnitý, zrnivý, granulosum (zrnivý hrdla děložního, u. granulosum cer- vicis uteri), zubní, kulatý žaludeční, u. ven- triculi simplex, rotundum. Ktt. Čas má své vředy, jež se musí provaiiti. Hrlš. Hus. 278. — V. = padoucnice. V. ju zaťál (začal jí lomcovati). Val. Čes. 1. XII. 231. — V. = psotník. Léčení vředu ve Slez. Vz Vyhl. II. 205. — V. žíravý, vlk, lupus. Ktt.

380880   Vředění Svazek: 4 Strana: 0819
Vředění, n. = hnisání.

380881   Vředice Svazek: 7 Strana: 1051
Vředice, vz Úročice (dod.).

380882   Vředisko Svazek: 4 Strana: 0819
Vředisko, a, n. = ohavný vřed, ein häss- liches Geschwür. Us. — V. = zlý vřed, Frai- sen. Bodaj fa, synečku, metalo v., až by ťa hodilo na naše smetisko. Sš. P. 343.

380883   Vředisko Svazek: 7 Strana: 1051
Vředisko, vz Lámčisko (dod.).

380884   Vředisko Svazek: 7 Strana: 1398
Vředisko, a, n. = pcháni v boku, dřéni v údoch a lúpaní v nohách. Mtc. 1893. 142

380885   Vředisko Svazek: 9 Strana: 0378
Vředisko, a, n. Chodí po něm v. = má padoucnici, křeče, hostec. Val. Nár. sbor. 1901. 135.

380886   Vřediti Svazek: 4 Strana: 0819
Vřediti, zastr. = škoditi, schaden. Luk. X. 19.

380887   Vřediti Svazek: 10 Strana: 0492
Vřediti — škoditi. — komu. Mohu říci, že mi nevředí (studená voda). Mark. — Jakb. Mař. 93.

380888   Vřednatosť Svazek: 4 Strana: 0819
Vřednatosť, i, f. = vředovitosť. Jg.

380889   Vřednatý Svazek: 4 Strana: 0819
Vřednatý, vz Vředovitý.

380890   Vředný Svazek: 10 Strana: 0492
Vředný. Aby z toho bodáni nebyla jemu vředná řvava. Mark.

380891   Vředoueí Svazek: 8 Strana: 0476
Vředoueí vřed. Vck. Val. I. 125.

380892   Vředování Svazek: 4 Strana: 0819
Vředování = činění vředu, das Geschwür- machen. — V. -se, v. = obracení-se do vředu, das Geschwüren. V. souchotivé břišní (vře- dovitosť břišní), phthisis abdominis s. pu- rulenta, die Bauchschwindsucht; v. chřtánu (souchotí),. phthisis trachealis, tracheitis ulce- rosa, ulcus tracheae, die Luftröhrenschwind- sucht, das Luftröhrengeschwür; ohryzku, phthisis pharyngea, Pharyngitis ulcerosa, die Schluckkopfschwindsucht; plic, phthisis pul- monalis, purulenta nicerosa, die Eiterlungen- sucht; ratolestí dychavičných, phthisis bron- chialis, bronchitis ulcerosa phthisica, die Bronchialschwindsucht. Ja.

380893   Vředovatě Svazek: 4 Strana: 0819
Vředovatě = vředovitě.

380894   Vředovatění Svazek: 4 Strana: 0819
Vředovatění, n., die Eiterung. Rostl.

380895   Vředovatění Svazek: 10 Strana: 0492
Vředovatění, n. Měknutí neb v. rohovky, keratomalacia.

380896   Vředovatěti Svazek: 4 Strana: 0819
Vředovatěti, -ějí, ěl, ění; zvředovatěti, eitern, schwürig werden, exulceriren. — komu. Rána mu vředovatí. Us.

380897   Vředovati Svazek: 4 Strana: 0819
Vředovati = vřed činiti, schwürig ma- chen. — co: oči. Ja.

380898   Vředovatina Svazek: 4 Strana: 0819
Vředovatina, y, f. = vřed, das Geschwür. D.

380899   Vředovatiti Svazek: 4 Strana: 0819
Vředovatiti, 3. pl. -tí. il, ěn, ění, zvředo- vatiti = vředovatým činiti, schwürig machen. Ros.

380900   Vředovativý Svazek: 10 Strana: 0492
Vředovativý. Pochody, zábyvy v-vé, Ulcerationsprocesse. Ktt.

380901   Vředovatosť Svazek: 4 Strana: 0819
Vředovatosť = vředovitosť.

380902   Vředovatý Svazek: 4 Strana: 0819
Vředovatý = vředovitý. Nz. lk.

380903   Vředovina Svazek: 4 Strana: 0819
Vředovina, y, f. = vředovatina. Kos. Ol. I. 259., D.

380904   Vředovitě Svazek: 4 Strana: 0819
Vředovitě = vředovatě, geschwürartig. Ros.

380905   Vředovitosť, vředovatosť Svazek: 4 Strana: 0819
Vředovitosť, vředovatosť, na Slov. vřednatosť, i, f., das Geschwür. V. Vlaského kopru voda zahání v. očí. Čern. V. střevní. Ja.

380906   Vředovitý Svazek: 9 Strana: 0378
Vředovitý = kdo má vředy; kdo je stí- žený padoucnici, psotníkem. Val. Čes. 1. X. 370.

380907   Vředovitý Svazek: 10 Strana: 0492
Vředovitý. Smrdutý nos v-tý. ozaena ulcerosa. Ktt.

380908   Vředovitý, vředovatý Svazek: 4 Strana: 0819
Vředovitý, vředovatý, na Slov. vřed- natý, eiterig, schwärig. V. Vředovatá ne- moc, Kda., nos, Nz. lk., Lazar. Kom. V. že- brák, Br., růže. Ja. V. jako Lazar. Prov. Ros — kde: na hřbetě. Aesop. — V. = křečovitý. Vz Vřed (padoucnice). Od toho času, co se polekal, je v-tý a padne vám na zem, jak kus dřeva. Mor. Tč.

380909   Vředový Svazek: 7 Strana: 1051
Vředový, Geschwürs-, Eiters-. V. dřeň, -stock, spodina, -grund. V. koření, impe- ratoria ostruthium, hojí vřed. Us. Brt.

380910   Vředový Svazek: 8 Strana: 0476
Vředový. V. zelinka. Vz Vřed (3. dod.).

380911   Vřele Svazek: 4 Strana: 0819
Vřele = horce, heiss, südheiss. V. Vřele milovati, doporučiti, vzpomínati a p., lépe: upřímně a p. Pdg. II. 397., Brt.

380912   Vřele Svazek: 7 Strana: 1051
Vřele. Hdk., Osv., Sá., Kká. Často lépe jiné slovo. Vz Brt. Ruk. 89.

380913   Vřelec Svazek: 4 Strana: 0819
Vřelec, lce, m. = horkokrevný člověk, der Hitzkopf. Mor. Bkř., Sd.

380914   Vřelokrevný Svazek: 4 Strana: 0819
Vřelokrevný člověk = vřelec. Šm.

380915   Vřelokrevný Svazek: 7 Strana: 1051
Vřelokrevný. Czm. 127.

380916   Vřelosť Svazek: 4 Strana: 0819
Vřelosť, i, f., die Hitze (des Wassers), die Verve. V. V. vody. Volk. Vnitřní v. Dch. — Kká. Td. 70.

380917   Vřelý Svazek: 4 Strana: 0819
Vřelý = horký, jako co vře, heiss, sie- dend. V. Vřelá voda, Har., polívka, kaše. Ros. Zemie vřelú krev pije. Rkk. — Přenes. V. nálada, srdce, slova díků, dík, podpora, péče, přátelství; krásně o tom psalo vřelé pero. Dch. V. náruč. Čch. Bs. 86. Cit svůj vřelý musím v ňadrách krýti. Chmelen. Žalosť leží v srdci vřelém jako oheň pod popelem. Mor. Tč. V. smutek všech jej doprovázel. Kká. Td. 8. Však sotva muži slze vřelé vynutil z očí suchých žal. Čes. ps. Šd. Přemysl na spiknutích proti císaři vřelý a činný bral podíl. Ddk. IV. 85. Vz Vřele.

380918   Vřelý Svazek: 7 Strana: 1051
Vřelý. Cf. Mkl. Etym. 381. b. V. polí- bení, Šml., slza, Kyt., účastenství. Us, Pdl. Často lépe jiné slovo. Vz Brt. Ruk. 89. — čím: citem, gefühlswarm. Dch.

380919   Vřelý Svazek: 8 Strana: 0476
Vřelý. Začervenala se, jakoby ji byl vre- lou vodou polil. Šml. I. 154.

380920   Vřelý ve Svazek: 9 Strana: 0378
Vřelý ve víře. Pal. Děj. IV. 1. 236.

380921   Vřémě Svazek: 4 Strana: 0820
Vřémě, vřemene, tl. = čas, počasí, die Zeit, das Wetter. Kram., Rostl. I. 24.

380922   Vřemeno Svazek: 4 Strana: 0820
Vřemeno, a, n., vz Vřémě. — V. = bře- meno. Na Ostrav. Tč.

380923   Vření Svazek: 4 Strana: 0820
Vření, n., das Sieden, vz Vříti. V. vody u ohně stojící. Us. V. opozděné, v. při níz- kém tlaku. KP. II. 343., 87. — V. = po- hybování-se vnitřní, das Brausen, der Brudel V. a hlučení moře. Kom., Jel. — V. krve, mysli, die Wallung, Aufwallung. Šm. Vnitřní v. Mus. 1880. 155. Doba v. a tření nesmír- ného. Pal. Dj. IV. 1. 394. V takovémto myslí v. a tření psal p. Ptáček Táborským. Pal. Dj. IV. 1. 82.

380924   Vření Svazek: 7 Strana: 1051
Vření, das Sieden. Cf. Šfk. Ruk. 111.— V. vášní, citů, boje. Hdk.

380925   Vřenice Svazek: 4 Strana: 0820
Vřenice, e, f., arctotheca, rostl. Rostl. I. 255. a.

380926   Vřepiti Svazek: 4 Strana: 0820
Vřepiti, il, en, ení = vetknouti, vraziti, einstecken. — co komu kam. V bok mu rohatinu vřepí. Us. Nehty do vředu v. (ne- žita se dotknouti). V. Vřepil se do něho = dal se do něho. Ros. Peklo, jenžto ve vás kolotá, do poklidných chcete útrob vřepiť. Sš. Bs. 204. Vz Řepiti.

380927   Vřepiti Svazek: 7 Strana: 1051
Vřepiti. Mkl. Etym. 277. b., List. fil. XVI. 182.

380928   Vřepiti Svazek: 8 Strana: 0476
Vřepiti. O pův. cf. Jag. Arch. XVI. 409.

380929   Vřepiti Svazek: 9 Strana: 0378
Vřepiti. Vz Zub. 409.

380930   Vřes Svazek: 4 Strana: 0820
Vřes (zastar. vřas), u, m., calluna, die Heide, das Heidekraut. V. obecný, c. vul- garis. V., Kom., Rstp. 992. Cf. Kk. 194., Čl. Kv. 269., FB. 67., Slb. 383, Čl. 89., S. N., Hdk. L kv. 84. Na pustině vřesem porostlé. Arch. V. 535. — V., lépe: step, die Steppe, Heide. Rostl. III. b. 125. — V. vlaský, erica mediterranea; syringa vulgaris. — V., my- rica, die Myrike. Ger. 17. b.

380931   Vřes Svazek: 7 Strana: 1052
Vřes. Mkl. Etym. 381. a., 384. b., Rosc, 138., Kram. Slov., Rk. Sl., Hlb. I. 26., 29., 36., 223., 16., 18., Mllr. 44. Mnoho vřesu, málo lesu. Dik. II. 79.

380932   Vřesa Svazek: 4 Strana: 0820
Vřesa, y, f., jm. lesa u Luhačovic na Mor. Sk.

380933   Vřesce Svazek: 4 Strana: 0820
Vřesce, e, n., ves v Táborsku. Vz S. N., Tk. III. 36., Blk. Kfsk. 849.

380934   Vřesec Svazek: 4 Strana: 0820
Vřesec, sce, m. = Vřesce. PL.

380935   Vřesen Svazek: 4 Strana: 0820
Vřesen, sna, m., zastr. = září. September. Arch. II. 406. Cf. Vřes. U Rozk. = červenec. Stalo se to první den měsíce septembris, jináč vřesně. Arch. II. 406.

380936   Vřesen Svazek: 7 Strana: 1052
Vřesen. Cf. Mkl. Etym. 384. b.

380937   Vřesí Svazek: 7 Strana: 1052
Vřesí, n. = vřesoví. Koll. St. 531.

380938   Vřesín Svazek: 4 Strana: 0820
Vřesín, a. m. Vřesina, y, f., ves u Klim- kovic ve Slez. Tč.

380939   Vřesina Svazek: 10 Strana: 0492
Vřesina, y, f. = vřesiště. Krs. Ten. III. 46.

380940   Vřesíní Svazek: 9 Strana: 0378
Vřesíní, n = břesíní, vřes. Mus. ol. II. 12.

380941   Vřesínský Svazek: 4 Strana: 0820
Vřesínský mlýn u Vřesiny ve Slez. Tč.

380942   Vřesk Svazek: 4 Strana: 0820
Vřesk, místy břesk, u, m. = křik bo- lesti n. strachem vynucený, der Schrei, das Geschrei vor Schmerz o. Schreck. V. dětí, Kom., kozí, zaječí, D., sviní, Reš., kočičí, ovčí, žabí. Ros Psí v. Kká. Td. 170. V. dravce. Kká. Š. 105. S vřeskem pomsty játra jemu klove. Vrch. O víně. 167. Vřesk bubnů. Čch. Bs. 172. — V. = povyk, křik, der Lärm, das Geschrei. Trub divý vřesk. Čch. Mch. 63. — Br. Mnoho vřesku, málo zisku (a málo vlny; jalová řeč), č. Vz Kři- kloun. Nadělali vřesku. Dch. Třesk vřesk, trma vrmá ako v pekle. Mt. S. I. 97. Děti dělají velký v. Us. Tč. Toho Pavla není než chlouba a daremní v. BR. II. 592. b. Mor. Vck.

380943   Vřesk Svazek: 7 Strana: 1052
Vřesk. Cf. Mkl. Etym. 384. b. — V. = vřes. Jenom ve frasi: Kyselé jako v. (velmi kyselé). Val. Vck.

380944   Vřesk Svazek: 8 Strana: 0476
Vřesk. O pův. cf.. Gb. H. ml. I. 28.

380945   Vřeska Svazek: 7 Strana: 1052
Vřeska, y, f, scindex, zastr. Pršp. 92.

380946   Vřeskač, vřískač Svazek: 4 Strana: 0820
Vřeskač, vřískač, e, m., der Schreier, Quäker. D.

380947   Vřéskať Svazek: 7 Strana: 1052
Vřéskať = osopovati se. Val. Slavč. 18.

380948   Vřeskati Svazek: 4 Strana: 0820
Vřeskati, vz Vřeštěti.

380949   Vřeskavosť, vřesklavosť Svazek: 4 Strana: 0820
Vřeskavosť, vřesklavosť (zastr. vřesla- vosť), i, f. = křiklavosť, die Neigung zum Schreien, Quäken. Ros.

380950   Vřeskavý Svazek: 7 Strana: 1052
Vřeskavý, Výb. I. 960., vřesklavý. Výb. II. 952.

380951   Vřeskavý, vřesklavý Svazek: 4 Strana: 0820
Vřeskavý, vřesklavý (vřeslavý, zastr). vřesklivý = vřeskající, křiklavý, schreiend, quäkend. V. nástroj, žába, hlas, Zlob., pí- šťala. Kron. tur. Ti lidé jsou náramně žvaví a než měď břenkavá vřeskavější. Jel. Enc. m. 57.

380952   Vřeskev Svazek: 4 Strana: 0820
Vřeskev, kve, f., sadugala (rostl. ), zastr. Rozk.

380953   Vřesklivý Svazek: 10 Strana: 0492
Vřesklivý. XV. stol. Vstnk. X. 601.

380954   Vřesknouti Svazek: 4 Strana: 0820
Vřesknouti, vz Vřeštěti.

380955   Vřeskný Svazek: 4 Strana: 0820
Vřeskný, břeskný = vřeskavý. Dch.

380956   Vřeskoslav Svazek: 10 Strana: 0492
Vřeskoslav, a, m., jm. žabí. Msn. Hym. 92.

380957   Vřeskot Svazek: 4 Strana: 0820
Vřeskot, u, m. = vřesk, das Geschrei. Rozutekli se s v-tem a, s křikem. Sá.

380958   Vřeskotavý Svazek: 10 Strana: 0492
Vřeskotavý. V. žába Msn. Hym. 85

380959   Vřeskotný Svazek: 10 Strana: 0492
Vřeskotný vzduch. Tbz. XIII. 92.

380960   Vřeskovice, Břeskovice Svazek: 4 Strana: 0820
Vřeskovice, Břeskovice, dle Budějo- vice, ves u Přeštic. Vz Blk. Kfsk. 587., Arch. III. 479., Tk. III. 75., IV. 419., V. 42., S. N.

380961   Vřeský Svazek: 4 Strana: 0820
Vřeský, ého, m., osob. jm. Slez. Šd.

380962   Vřeslav Svazek: 4 Strana: 0820
Vřeslav, a, m., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127.

380963   Vřeslavosť Svazek: 4 Strana: 0820
Vřeslavosť, i, f., vz Vřeskavosť.

380964   Vřeslavý Svazek: 4 Strana: 0820
Vřeslavý, vz Vřeskavý.

380965   Vřesna Svazek: 4 Strana: 0820
Vřesna, y, f. = zdla obecná, gala com- mune, das Gagel. Vz Rstp. 1416.

380966   Vřesná Svazek: 4 Strana: 0820
Vřesná, é, f., dvůr u Drahova. S. N. Vz Blk. Kfsk. XVIII. 906.

380967   Vřesnický Svazek: 9 Strana: 0378
Vřesnický, vz Nálevka.

380968   Vřesnický Svazek: 10 Strana: 0492
Vřesnický J., spis.

380969   Vřesník Svazek: 4 Strana: 0820
Vřesník, a, m., Wřesnik, ves u Želiva. Vz Blk. Kfsk. 222. — V., ves v Jičínsku. Vz Blk. Kfsk. 592., 792.

380970   Vřesnovitý Svazek: 4 Strana: 0820
Vřesnovitý. V. rostliny, ericaceae. Vz Rstp. 986., Slb. 382.

380971   Vřesný Svazek: 4 Strana: 0820
Vřesný, Heidekraut-. Po nebi hvězdic jest rozseto, lesem jak zvonců vřesných. Nrd. Kosm. ps.

380972   Vřesokvětý Svazek: 7 Strana: 1052
Vřesokvětý = mající květ vřesu. Rosc. 137.

380973   Vřesovatý Svazek: 7 Strana: 1052
Vřesovatý, voll Heidekraut. Rk.

380974   Vřesovcová Svazek: 4 Strana: 0820
Vřesovcová, é, f., os jm. Vz Blk. Kfsk. 1455.

380975   Vřesovec Svazek: 4 Strana: 0820
Vřesovec, vce, m., phylica, rostl. V. bez- fousý, červený, drobnohlavý, drobnolistý, dvojbarevný, elliptičný, jednostranný, jehlič- natý, hlavatý, hroznatý, chlupatý, kařelný, klasatý, kopinatý, kostrbatý, kulatý, lat- natý, lesklý, mozolatý, největevnatější, oli- vovitý, olysalý, palistnatý, podhnutý, po- pencovatý, pramenitý, rojovníkolistý, rovno- vážný, rozevřený, rozmarinolistý, ruňatý, sosnolistý, sosnový, srdčitý, stopečnatý, stře- chovitý, stromovitý, šupinatý, trojsochaný, tymianolistý, úžlabičný, válcovitý, vřeso- vitý, východní, vyvýšený, zčernělý, zdélený, zimostrazolistý. Vz Rostl. III. b. 550. Die Heide, das Heidenfeld. D., Jg. — V., vce, m., osob. jm. V. z Vřesovic. Vz Blk. Kfsk. 1455.

380976   Vřesoví, n Svazek: 4 Strana: 0820
Vřesoví, n. = mnoho vřesů pohromadě rostoucích, die Heide. Rst. 516. V. na púšti. BO.

380977   Vřesovice Svazek: 4 Strana: 0820
Vřesovice, dle Budějovice. Z V-vic, jm. šlechtické rodiny v Čech. Vz S. N., Tk. IV. 745., Blk. Kfsk. 1455., Vřesovec. Z V-vic Václ, spisov. v 16. stol. Vz Jir. H. 1. II. 337. — Z V-vic Wolf, † 1569., spisovatel. Vz Jir. H. 1. II. 339. — V., Břesowitz, ves u Prostějova. Tč.

380978   Vřesovice Svazek: 7 Strana: 1052
Vřesovice. Z V-vic Václ. Mus. 1886. 300., 653.

380979   Vřesovice Svazek: 8 Strana: 0476
Vřesovice. Václ. z V-vic, spis. + 1583. Vz Mus. 1896. 132.

380980   Vřesovina Svazek: 4 Strana: 0821
Vřesovina, y, f. = vřesoviště, die Heide. Č.

380981   Vřesoviště Svazek: 4 Strana: 0821
Vřesoviště, ě, n. = místo, kde vřes roste, der Heideplatz. Kk. 194., Nz. — V. = pu- stina, lada. D, Š. a Ž.