155001   Mnohosemenný Svazek: 1 Strana: 1050
Mnohosemenný, vielsamig.

155002   Mnohosetletý Svazek: 1 Strana: 1050
Mnohosetletý, vielhundertjährig. M. zku- šenosť.

155003   Mnohoschodilý Svazek: 9 Strana: 0449
Mnohoschodilý. M. poutník. Mus. fil. 1901. 207.

155004   Mnohoschraň Svazek: 6 Strana: 1012
Mnohoschraň, ě, f., careya, rostl. M. bylinná, c. herbacea, jedovatá, c. arborea. Rstp. 607.

155005   Mnohoschránkovec Svazek: 6 Strana: 1012
Mnohoschránkovec, vce, m = mnoho-

155006   Mnohosímný Svazek: 1 Strana: 1050
Mnohosímný = mnohosemenný. Rostl.

155007   Mnohosíní Svazek: 1 Strana: 1050
Mnohosíní, n., mehrere Vorkammern ha- bend. Krok.

155008   Mnohoskladný. M Svazek: 6 Strana: 1012
Mnohoskladný. M. sloky. Dk. Poët 312.

155009   Mnohoskypec Svazek: 6 Strana: 1012
Mnohoskypec, pce, mnohoskyp, a, m., polystoma. Nz. lk.

155010   Mnohoslabičnosť Svazek: 1 Strana: 1050
Mnohoslabičnosť, i, f. Vielsilbigkeit, f. D.

155011   Mnohoslabičnosť Svazek: 6 Strana: 1012
Mnohoslabičnosť slov. Pal. Rdh. III. 243,Šf. III. 448.

155012   Mnohoslabičný Svazek: 1 Strana: 1050
Mnohoslabičný, vielsilbig. D.

155013   Mnohoslavný Svazek: 1 Strana: 1050
Mnohoslavný, viel berühmt. Háj.

155014   Mnohoslibně Svazek: 10 Strana: 0183
Mnohoslibně něco činiti. Pokr. 1885. č. 125.

155015   Mnohoslibný Svazek: 6 Strana: 1012
Mnohoslibný, vielversprechend. Čch Sl. 65., Dch., Smb. S. I. 85., Mour.

155016   Mnohosliznosť Svazek: 7 Strana: 1327
Mnohosliznosť, i, f., Polyblennie.

155017   Mnohoslovan, a Svazek: 6 Strana: 1012
Mnohoslovan, a, m., der Polyslave. Šm.

155018   Mnohoslovný Svazek: 1 Strana: 1050
Mnohoslovný, viel Berühmt; wortreich. D.

155019   Mnohosložný Svazek: 1 Strana: 1050
Mnohosložný, zusammengesetzt. Krok.

155020   Mnohosluchý Svazek: 10 Strana: 0183
Mnohosluchý zástup (mnohých sluchů). Mark. Mnohoslzný útěk. Škod. IP. 223.

155021   Mnohosmyslnosť, i Svazek: 1 Strana: 1050
Mnohosmyslnosť, i, f. Vieldeutigkeit, f. Dch.

155022   Mnohosmyslný Svazek: 1 Strana: 1050
Mnohosmyslný, vieldeutig. D.

155023   Mnohosmyslý Svazek: 6 Strana: 1012
Mnohosmyslý, vieldeutig. Šm.

155024   Mnohosnubný Svazek: 6 Strana: 1012
Mnohosnubný, vielgetreit. M. dívka. Msn. Or. 5.

155025   Mnohosolec Svazek: 1 Strana: 1050
Mnohosolec, lce, m. Polyhalit, m. Mus.

155026   Mnohosolství, n. Vz Am Svazek: 8 Strana: 0212
Mnohosolství, n. Vz Am. Orb. 111.

155027   Mnohospavatel Svazek: 1 Strana: 1050
Mnohospavatel, e, m. Vielschläfer, m. Tabl.

155028   Mnohospoječnosť Svazek: 6 Strana: 1012
Mnohospoječnosť, i, f., das Polysyn- deton. Dch., Nz.

155029   Mnohospreží Svazek: 6 Strana: 1012
Mnohospreží, u. = mnohospřež. Ott. II. 996.

155030   Mnohospřež Svazek: 1 Strana: 1050
Mnohospřež, i, f., das Vielgespann. Rk.

155031   Mnohosť Svazek: 1 Strana: 1050
Mnohosť, i, f., množství, Vielheit, Menge, f. Ben. V. Mnohostí věcí mysl přesype. Zk. M. (v národních písních) se opisuje vz: Dív- čina, Galán, Hubička (v Dodatcích), Mnoho, Panenka, Slza, Syneček.

155032   Mnohost Svazek: 6 Strana: 1012
Mnohost. U něhožto ležieše m. nemoc- ných. Ev. víd. 8.

155033   Mnohost Svazek: 8 Strana: 0212
Mnohost' = velikost. Ev. víd. 61. (Mnč.). — M. = množství. U něho ležela m. nemocných. Ev. vid. 49. Joh. 5. 3. (Mnč.).

155034   Mnohostaletý Svazek: 10 Strana: 0626
Mnohostaletý. M. spolužití. Slám. Put. 171.

155035   Mnohostálství Svazek: 6 Strana: 1012
Mnohostálství, n. Osv. I. 186.

155036   Mnohostebelný Svazek: 1 Strana: 1050
Mnohostebelný, stebelnatý, vielhalmig. D.

155037   Mnohostěn Svazek: 1 Strana: 1050
Mnohostěn, u, m., polyedron. M. pravi- delný (platonův; čtyřstěn, šesti-, osmi-, dva- nácti-, dvacetistěn), polopravidelný č. Archi- medův (s rohy troj-, čtyr-, pětibokými). S. N.

155038   Mnohostěn, u Svazek: 6 Strana: 1012
Mnohostěn, u, m. Jd. Geom. II. 29.

155039   Mnohostěnný Svazek: 1 Strana: 1050
Mnohostěnný, vz Obrazcový.

155040   Mnohostenný Svazek: 6 Strana: 1012
Mnohostenný. Života cesta m. V. Šolc.

155041   Mnohostěnný Svazek: 6 Strana: 1012
Mnohostěnný, polyedrisch.

155042   Mnohostěnný Svazek: 10 Strana: 0183
Mnohostěnný. P. Čísla, polyedralní. Vz Ott. XX. 168. Mnohošumný. M. útoň mořská. Škod. 112. 3., 170.

155043   Mnohostíník Svazek: 6 Strana: 1012
Mnohostíník, u, m., polyscias, rost. Šm.

155044   Mnohostoletý Svazek: 1 Strana: 1050
Mnohostoletý, lépe: mnohosetletý.

155045   Mnohostoletý Svazek: 6 Strana: 1012
Mnohostoletý. Koll. III. 269.

155046   Mnohostradalstvo Svazek: 6 Strana: 1012
Mnohostradalstvo, a, n., z rus. Slov. Nár. nov. 1886. č. 174.

155047   Mnohostran Svazek: 6 Strana: 1012
Mnohostran, u, m., Vielseit. Jd. Geom. I. 25., S. N. V. 393., Dch.

155048   Mnohostranně Svazek: 6 Strana: 1012
Mnohostranně, vielseitig. M. něco znáti. Osv. I. 483.

155049   Mnohostrannosť, i Svazek: 6 Strana: 1012
Mnohostrannosť, i, f., Vielseitigkeit, f. Mus. 1880. 181.

155050   Mnohostranný Svazek: 1 Strana: 1050
Mnohostranný, vielseitig. D. M. číslo, vz Obrazcový.

155051   Mnohostranný Svazek: 6 Strana: 1012
Mnohostranný. M. vědomosti, Dch., vě- dění, Fr., jehlanec, hranol, Us., užívání ně- čeho. Dk. Aesth. 466. — Pal. Rdlh III. 255.

155052   Mnohostrun Svazek: 1 Strana: 1050
Mnohostrun, u, m. Polychord, m. Ck.

155053   Mnohostrunný Svazek: 6 Strana: 1012
Mnohostrunný, vielsaitig. M. nástroj. S. N. I. 5.

155054   Mnohostřídavý Svazek: 6 Strana: 1012
Mnohostřídavý, wechselvoll. Šm.

155055   Mnohostýletý Svazek: 6 Strana: 1012
Mnohostýletý, vielhundertjährig. Šm.

155056   Mnohosvalný Svazek: 1 Strana: 1050
Mnohosvalný, vielmuskelig. Ssav.

155057   Mnohosvárný Svazek: 1 Strana: 1050
Mnohosvárný, zänkisch. Č.

155058   Mnohosvazný Svazek: 6 Strana: 1012
Mnohosvazný, viel o. stark verbunden. M. vor, nolvůeójLios. Lšk.

155059   Mnohošárný Svazek: 6 Strana: 1012
Mnohošárný, vielreihig. Rst. 443.

155060   Mnohoštáví Svazek: 7 Strana: 1327
Mnohoštáví, n., Polychymie.

155061   Mnohošťávství Svazek: 8 Strana: 0212
Mnohošťávství, n. Vz Am. Orb. 111.

155062   Mnohoštěť Svazek: 6 Strana: 1012
Mnohoštěť, i, f., mnohoštětník, u, m., aegilops, die Walch, rostl. tráva, M. vejčitá, ae. ovata. Rstp. 1763., Slb. 125., Ott. I. 256.

155063   Mnohošvý Svazek: 6 Strana: 1012
Mnohošvý, vielnähtig. Lpř.

155064   Mnohota, y Svazek: 1 Strana: 1050
Mnohota, y, f. = mnohosť. Víd. list.

155065   Mnohotahový Svazek: 6 Strana: 1012
Mnohotahový, vielzügig. M. úloha ša- chová. Světz. 1869. 68., 76.

155066   Mnohotajitelný Svazek: 6 Strana: 1012
Mnohotajitelný, viel borgend. Šm.

155067   Mnohotajivosť Svazek: 6 Strana: 1012
Mnohotajivosť, i, f. Dk. Dj. f. 164.

155068   Mnohotajivý Svazek: 6 Strana: 1012
Mnohotajivý, viel verhehlend. Dk. Aesth. 558.

155069   Mnohotě Svazek: 7 Strana: 1327
Mnohotě = mnohot je (jest). D. Lhrg 260.

155070   Mnohotečka, mnohotka Svazek: 1 Strana: 1050
Mnohotečka, mnohotka, y, f. Kalk- koralle, f. Rk.

155071   Mnohotečný Svazek: 8 Strana: 0562
Mnohotečný skrývač (brouk). Klim. 218.

155072   Mnohotisíciletí Svazek: 6 Strana: 1012
Mnohotisíciletí, eine Zeit von vielen Jahrtausenden. Pl. I. 31.

155073   Mnohotisíciletý Svazek: 10 Strana: 0183
Mnohotisíciletý. M. prach, Báb. 7., práce. Uč. spol. 1902. IX. 39.

155074   Mnohotisícový Svazek: 6 Strana: 1012
Mnohotisícový, der vieltausendste. Mus. 1880. 271.

155075   Mnohotlivosť, i Svazek: 6 Strana: 1012
Mnohotlivosť, i, f. Ve vlastnostech velká m. Pl. II. 248.

155076   Mnohotlivý Svazek: 6 Strana: 1012
Mnohotlivý, zahlreich. Pl. I. 34.

155077   Mnohotnosť Svazek: 1 Strana: 1050
Mnohotnosť, i, f. Vielheit, f. Ros.

155078   Mnohotný Svazek: 1 Strana: 1050
Mnohotný, Vielheit enthaltend.

155079   Mnohotoký Svazek: 6 Strana: 1012
Mnohotoký, vielfliessend. Lpř.

155080   Mnohotrpeč Svazek: 10 Strana: 0183
Mnohotrpeč, e, m. M. Odysseus. Msn. Od. 79.

155081   Mnohotrpný Svazek: 10 Strana: 0183
Mnohotrpný Odysseus, Škd. Od. 4., 74., pták (ledňáček). Škod. IP. 182.

155082   Mnohotrubečný Svazek: 1 Strana: 1050
Mnohotrubečný, vielröhrig. Hank.

155083   Mnohotrubký Svazek: 6 Strana: 1012
Mnohotrubký, vielröhrig. Šm.

155084   Mnohotučí Svazek: 7 Strana: 1327
Mnohotučí, n., Polypyonie.

155085   Mnohotučný Svazek: 10 Strana: 0183
Mnohotučný. M. bedro. Man. Od. 71.

155086   Mnohotukosť Svazek: 1 Strana: 1050
Mnohotukosť, i, f. Die Reichhaltigkeit an Fett. Krok.

155087   Mnohotvárně Svazek: 1 Strana: 1050
Mnohotvárně, rozmanitě, mannigfaltig. Ctib.

155088   Mnohotvárně Svazek: 9 Strana: 0169
Mnohotvárně svět zklamati. Chč. (List. fil. 1898. 401. ).

155089   Mnohotvárnosť Svazek: 1 Strana: 1050
Mnohotvárnosť, i, f. Mannigfaltigkeit, f.

155090   Mnohotvárnost Svazek: 6 Strana: 1012
Mnohotvárnost, die Vielfältigkeit, Viel- artigkeit, Vielgestaltigkeit, der Polymor- phismus, Pleomorphismus. Dch., Bř. N. 98., ZČ. I. 250., Nz. lk. M. verše. Dk. M. řas, hub. Hg.

155091   Mnohotvárný Svazek: 1 Strana: 1050
Mnohotvárný, mannigfaltig, mannig- förmig, vielfältig, vielförmig. M. chudoba, užitky, bezbožnosti, ohavnosti, modlářství, náboženství, hovada, hříchy, marnosť, učení, úroda, umění, znamení, zvířata, hmyz (= rozmanitý), Jg., ptactvo. Ler. Dcery své mnohotvárnou pýchou strojí. NP.

155092   Mnohotvárný Svazek: 6 Strana: 1012
Mnohotvárný. Šf. III. 590.. Pal. Rdh. II. 462., III. 242., Dk. Aesth. 430. M. pře- kážky, známosť nauk, učenosť, Pal. Rdh. III. 258., I. 38., 99., podoba, Mour., zkuše- nost, Stč. Zem. 501., vojna, Sš. L, známosť, Mus. 1880. 197.. hmyz, Br. 1645., marnosť světa, Kom. Lab., látky, ZČ. I. 250., mú- drosť, multiformis. ZN.

155093   Mnohotvárný Svazek: 7 Strana: 1327
Mnohotvárný. M. učení, žádosti. Chč. m. s. II. 1 , III. 21.

155094   Mnohotvarobunečný Svazek: 7 Strana: 1327
Mnohotvarobunečný, polymorphzellig.

155095   Mnohotvarý Svazek: 6 Strana: 1012
Mnohotvarý, vielgestaltig, mannigfaltig. Šm.

155096   Mnohotvářivý. M Svazek: 6 Strana: 1012
Mnohotvářivý. M. k Koll. St. 733.

155097   Mnohotvářný Svazek: 1 Strana: 1050
Mnohotvářný, vielgesichtig. Mus.

155098   Mnohotvornosť Svazek: 6 Strana: 1012
Mnohotvornosť, i, f., starke Schaffuugs- kratt. M-stí jen vlastní lze tě hodně osla- viti. Pl. L 35.

155099   Mnohotvorný Svazek: 6 Strana: 1012
Mnohotvorný, viel schöpfend. Šm.

155100   Mnohotýdenní Svazek: 9 Strana: 0169
Mnohotýdenní příprava. Pal. Děj. IV. 1. 198.

155101   Mnohoučený Svazek: 10 Strana: 0183
Mnohoučený mistr. Chč. ol. 149b.

155102   Mnohoúdí Svazek: 7 Strana: 1327
Mnohoúdí, n., mnohoúdosť, i, f., Poly- melie.

155103   Mnohoúhelník Svazek: 1 Strana: 1050
Mnohoúhelník, polygonum, das Vieleck. M. jest přímočárný obrazec, který má více nežli čtyři strany. Blř. M. řádný stejnostran- ný; každý m. lze rozděliti přímkami proti- úhelnými do pouhých trojúhelníků. Sedl. M.: troj-, čtyř-, pěti-atd. úhelník; obecný, hvězdo- vitý (muří noha), pravidelný, tělesný (má boky, hrany, kouty n. plošné úhly a spo- lečný bod slove vrchol). S. N.

155104   Mnohoúhelník Svazek: 6 Strana: 1013
Mnohoúhelník. JdJ Geom. I. 22. M. složek, das Kräftepolygon, výslednic, vz Pcl. 31., Zpr. arch. VIII. 11., Pek. 10., 11., NA. V. 134.

155105   Mnohoúhelník Svazek: 10 Strana: 0183
Mnohoúhelník, u, m., polygon. M. sí- lový, vláknový. Vz Ott. XX. 171.

155106   Mnohoúhelníkový Svazek: 6 Strana: 1013
Mnohoúhelníkový. M. stavba, ein Bau in Vielecken. Zpr. arch.

155107   Mnohoúhelníkový Svazek: 10 Strana: 0183
Mnohoúhelníkový. M. čísla (mnohorohá, polygonalní), vz Ott. XX. 172., síť elektrická. Ib. XXIII. 222.

155108   Mnohoúhelný Svazek: 1 Strana: 1050
Mnohoúhelný, vielwinkelig. D.

155109   Mnohoúhlý Svazek: 6 Strana: 1013
Mnohoúhlý, vielwinkelig. Šm.

155110   Mnohoumělý Svazek: 1 Strana: 1050
Mnohoumělý, vielwissend, gelehrt. Koc.

155111   Mnohourozený Svazek: 10 Strana: 0183
Mnohourozený pán. Zvon IV. 177.

155112   Mnohovaječný Svazek: 1 Strana: 1050
Mnohovaječný, vieleiig. M. rostliny. Rostl.

155113   Mnohováženosť Svazek: 1 Strana: 1050
Mnohováženosť, i, f. Werthschätzung, Vielgültigkeit, f. Jg.

155114   Mnohovážený Svazek: 1 Strana: 1050
Mnohovážený, mnohovážný, vielgeschätzt. M. pán. D., V.

155115   Mnohovážně Svazek: 10 Strana: 0183
Mnohovážně o něčem přednášeti. Vin. I. 226.

155116   Mnohovážnosť Svazek: 1 Strana: 1050
Mnohovážnosť, i, f. Hochachtung, f., An- sehen, n., Werth-, Schätzbarkeit, f. V.

155117   Mnohovážný Svazek: 1 Strana: 1050
Mnohovážný, achtbar, ansehnlich, wichtig, hochschätzbar. V.

155118   Mnohovec Svazek: 6 Strana: 1013
Mnohovec, vce, m., der Polymignit. Šm.

155119   Mnohověd Svazek: 1 Strana: 1050
Mnohověd, a, m., der Vielwisser. D.

155120   Mnohověd Svazek: 6 Strana: 1013
Mnohověd germanský. Šf. III. 99.

155121   Mnohověda Svazek: 1 Strana: 1050
Mnohověda, y, m. = mnohověd.

155122   Mnohověda Svazek: 9 Strana: 0169
Mnohověda, y, m. Všetečný m. Pal. Děj. IV. 2. 115.

155123   Mnohovědec Svazek: 1 Strana: 1050
Mnohovědec, dce, m. = mnohověd. Rk.

155124   Mnohovědomosť Svazek: 1 Strana: 1050
Mnohovědomosť, i, f. Vielwissenheit, f. Puch.

155125   Mnohovědomý Svazek: 1 Strana: 1050
Mnohovědomý, vielwissend. Puch.

155126   Mnohovědoucnosť Svazek: 1 Strana: 1050
Mnohovědoucnosť, i, f., die Vielwissen- heit. Jg.

155127   Mnohověkosť Svazek: 10 Strana: 0183
Mnohověkosť, i, f. Aby věc měla m. Koll. v Pal. Záp. II. 284.

155128   Mnohověký Svazek: 1 Strana: 1050
Mnohověký, viele Jahrhunderte dauernd, Jahrhunderte alt.

155129   Mnohověký Svazek: 6 Strana: 1013
Mnohověký. M. útrapy. Kos., zápasy. Pal. Rdh. III. 168.

155130   Mnohoveličina Svazek: 1 Strana: 1050
Mnohoveličina, y, f. Polynomium, n. Rk.

155131   Mnohověnný Svazek: 10 Strana: 0183
Mnohověnný. M. choť. Msn. II. 111., Škod. IP. 125.

155132   Mnohoveslý Svazek: 6 Strana: 1013
Mnohoveslý, vielruderig. M. loď. Lpř.

155133   Mnohoveslý Svazek: 10 Strana: 0184
Mnohoveslý. M. loď, koráb. Škd. Od. 116, Msn. II. 21., 24., 49.

155134   Mnohovětevný Svazek: 1 Strana: 1050
Mnohovětevný, vielästig. M. keř. Rostl.

155135   Mnohovětí, n Svazek: 6 Strana: 1013
Mnohovětí, n., zusammengesetzter Satz. Dk. Poët. 253.

155136   Mnohovětvý Svazek: 6 Strana: 1013
Mnohovětvý, vielästig.

155137   Mnohověžatý Svazek: 6 Strana: 1013
Mnohověžatý, vielthürmig. M. Praha. Us. Kutn.

155138   Mnohovidění Svazek: 10 Strana: 0184
Mnohovidění, n., polyopsia. Ktt.

155139   Mnohovírný. M Svazek: 10 Strana: 0184
Mnohovírný. M. řeka, tok. Škod. II2. 99., 49.

155140   Mnohovitosť Svazek: 6 Strana: 1013
Mnohovitosť, i, f = mnohotnosť. Slov. Bern.

155141   Mnohovitý Svazek: 6 Strana: 1013
Mnohovitý = mnohotný. Slov. Bern.

155142   Mnohovládí Svazek: 6 Strana: 1013
Mnohovládí, n. = mnohovláda. Lpř.

155143   Mnohovládí Svazek: 10 Strana: 0184
Mnohovládí, n. M. nic dobrého. Škod. II2. 29. Vz Mnohovláda

155144   Mnohovládství Svazek: 6 Strana: 1013
Mnohovládství, n = mnohovláda. Lpř. Sl. 4.

155145   Mnohovlas, u Svazek: 1 Strana: 1050
Mnohovlas, u, m., ploník obecný, poly- trichum commune, der gemeine Widerthon. Kk. 89.

155146   Mnohovlasec Svazek: 6 Strana: 1013
Mnohovlasec, sce, m. = ploník pospo- litý, polytrichum. Rstp. 1084. Cf. Mnoho- vlas, Mllr. 82.

155147   Mnohovlásek Svazek: 6 Strana: 1013
Mnohovlásek, sku, m. = mnohovlasec. Šm.

155148   Mnohovlásek Svazek: 8 Strana: 0212
Mnohovlásek, ska, m. = kdo má mnoho vlasů. Kučeravý m. Wtr. Krj. L 42.

155149   Mnohovlasý Svazek: 1 Strana: 1050
Mnohovlasý, haarreich. Rk.

155150   Mnohovodec Svazek: 1 Strana: 1050
Mnohovodec, dce, m. Polyhydrit. Rk.

155151   Mnohovodý Svazek: 6 Strana: 1013
Mnohovodý, wasserreich. Šm.

155152   Mnohovonný Svazek: 10 Strana: 0184
Mnohovonný oltář. Škod. II2. 147.

155153   Mnohovouska Svazek: 6 Strana: 1013
Mnohovouska, y, f. Slb. 173.

155154   Mnohovrstevný Svazek: 6 Strana: 1013
Mnohovrstevný, vielschichtig. NA. V. od. II. 25.

155155   Mnohovrubný Svazek: 1 Strana: 1051
Mnohovrubný, mnoho vrubů mající. Krok.

155156   Mnohovýkladný Svazek: 6 Strana: 1013
Mnohovýkladný, vieldeutig. Dch.

155157   Mnohovýrazný Svazek: 1 Strana: 1051
Mnohovýrazný, ausdrucksvoll. Puch.

155158   Mnohovýtrusný. M Svazek: 10 Strana: 0184
Mnohovýtrusný. M. houba. Ott. XIX. 744.

155159   Mnohovýznačný Svazek: 6 Strana: 1013
Mnohovýznačný, bedeutungsvoll. M. vý- stup, Šmb. S. II. 110., šepot. Světz. 1875.

155160   Mnohovýznamnosť Svazek: 6 Strana: 1013
Mnohovýznamnosť, i, f., die Vieldeutig- keit. M. slov. Dch., Šf. III. 621.

155161   Mnohovýznamný Svazek: 6 Strana: 1013
Mnohovýznamný. M. slova. Cf. Hš. Dod. II. 3.

155162   Mnohovzácný Svazek: 1 Strana: 1051
Mnohovzácný, wohlansehnlich. Štelc.

155163   Mnohovzacný Svazek: 6 Strana: 1013
Mnohovzacný. M-né moudrosti páui. NB. Tč. 221., 268.

155164   Mnohozáhybový Svazek: 8 Strana: 0212
Mnohozáhybový. M. kasanice. Phľd. 1896. 95.

155165   Mnohozbrojný Svazek: 8 Strana: 0212
Mnohozbrojný. M. zvíře. Am. Orb. 54.

155166   Mnohozdárný Svazek: 1 Strana: 1051
Mnohozdárný, sehr glücklich. V.

155167   Mnohozdrojný. M Svazek: 10 Strana: 0184
Mnohozdrojný. M. Ida. Škod. II3. 147.

155168   Mnohozelen Svazek: 1 Strana: 1051
Mnohozelen, u, m. Phosphorkupfer, n. Presl.

155169   Mnohozkušený Svazek: 1 Strana: 1051
Mnohozkušený, vielerfahren. Jg.

155170   Mnohoznačnost Svazek: 6 Strana: 1013
Mnohoznačnost, i, f., die Vieldeutig- keit. Sté. Alg. 49., SP. II. 290.

155171   Mnohoznačný Svazek: 1 Strana: 1051
Mnohoznačný, vieldeutig. Rk.

155172   Mnohoznačný Svazek: 6 Strana: 1013
Mnohoznačný. Dk. Aesth. 430., Dch. M. název, SP. IL 289., slovo, Dk., funkce. Stč. Dif. 7.

155173   Mnohozorničí Svazek: 10 Strana: 0184
Mnohozorničí, n, vz násl. Zornička.

155174   Mnohozpěv Svazek: 1 Strana: 1051
Mnohozpěv, u, m., sbor, Chor, m. Víd. list.

155175   Mnohozpěv Svazek: 6 Strana: 1013
Mnohozpěv. Nz.

155176   Mnohozpěvý. M Svazek: 10 Strana: 0184
Mnohozpěvý. M. epos. Lit. I. 377.

155177   Mnohozrakosť Svazek: 6 Strana: 1013
Mnohozrakosť, i, f., polyopia. Nz. lk. M. jednooká, p. monocularis.

155178   Mnohozrnný Svazek: 7 Strana: 1327
Mnohozrnný, vielkernig.

155179   Mnohozřídelný Svazek: 10 Strana: 0184
Mnohozřídelný. M. Ida. Msn. II. 268.

155180   Mnohozubý Svazek: 1 Strana: 1051
Mnohozubý, vielzähnig. M. dláto. Rohn.

155181   Mnohozuhec Svazek: 8 Strana: 0562
Mnohozuhec, bce; m., anoxia, brouk. Vz Klim. 399.

155182   Mnohozvěstný Svazek: 6 Strana: 1013
Mnohozvěstný, inhaltschwer. Šm.

155183   Mnohozvěstný Svazek: 9 Strana: 0169
Mnohozvěstný. Osv. 1897. 661.

155184   Mnohozvučný Svazek: 6 Strana: 1013
Mnohozvučný, vieltönig, tonreich. Lpř , Věk.

155185   Mnohozvučný Svazek: 10 Strana: 0184
Mnohozvučný. Lit. II 522. Sr. Mnoho- zvuký.

155186   Mnohozvuk Svazek: 6 Strana: 1013
Mnohozvuk, u, m., das Vielgetöne Dch.

155187   Mnohozvuký Svazek: 6 Strana: 1013
Mnohozvuký = mnohozvučný. Lpř.

155188   Mnohožábrý Svazek: 1 Strana: 1051
Mnohožábrý, vielkieferig. Krok.

155189   Mnohožalka Svazek: 1 Strana: 1051
Mnohožalka, y, f., polychinum, mlž. Krok.

155190   Mnohožalný Svazek: 10 Strana: 0184
Mnohožalný zvuk (slavíkův). Msn. Od. 296.

155191   Mnohožaludečník Svazek: 9 Strana: 0169
Mnohožaludečník, a, m. M-ci, poly- gastrica, polévníci. Mus. 1849. III. 119.

155192   Mnohožebrý Svazek: 6 Strana: 1013
Mnohožebrý, gerippt. Vz Rst. 443.

155193   Mnohoženný Svazek: 6 Strana: 1013
Mnohoženný, vielweibig. Rst. 443.

155194   Mnohoženský Svazek: 10 Strana: 0184
Mnohoženský. M. choutky mužů (choutky po polygamii). Nár. list. 30. /5. 1889.

155195   Mnohoženství Svazek: 6 Strana: 1013
Mnohoženství u starých Slovanů bylo obmezené. Vz Šf. Strž. I. 587.

155196   Mnohoženstvo Svazek: 1 Strana: 1051
Mnohoženstvo, a, n., polygamie, Viel- weiberei, f. Vz Manželstvo. M. u rostlin vz Kk. 66.

155197   Mnohožilý Svazek: 1 Strana: 1051
Mnohožilý, vielnervig.

155198   Mnohožití Svazek: 6 Strana: 1013
Mnohožití, n., langes Leben. Č. Rž. LXVI.

155199   Mnohoživný Svazek: 6 Strana: 1013
Mnohoživný, vielnährend. M. země. Exc, Lpř.

155200   Mnohožravosť Svazek: 1 Strana: 1051
Mnohožravosť, i, f. Vielfrässigkeit, f. D.

155201   Mnohožravý Svazek: 1 Strana: 1051
Mnohožravý, vielfrässig. Rk.

155202   Mnohožrout Svazek: 1 Strana: 1051
Mnohožrout, a, m., nesyta, Vielfrass, m.

155203   Mnohožvavosť Svazek: 1 Strana: 1051
Mnohožvavosť, i, f. Plauderhaftigkeit, f.

155204   Mnohožvavý Svazek: 1 Strana: 1051
Mnohožvavý, plauderhaft, geschwätzig. Lom.

155205   Mnohúcno Svazek: 6 Strana: 1013
Mnohúcno = velmi mnoho. Mor. Brt. D.

155206   Mnohý Svazek: 1 Strana: 1051
Mnohý; mnoh, a, o; komp. množší; pl. mnozí, mnohé, mnohá, viel, mancherlei, zahl- reich. Mnohý je synonymem slova mnoho. Obě slova označují jakousi kolikosť věcí; ale, mnoho1 se užívá o účtech, měrách a ce- nách;, mnozí' pak ty osoby a věci samy značí, které dohromady jistý počet činí, ku př.: Ve světě jest mnoho bláznů, před nimiž klobouky snímáme, mnoho země nevzdělané a mnoho zásluh neuznaných. Mnozí mudrlanti věc toliko s jednoho hlediště pozorují, ne- mníce, že mnozí jsou zřetelové, z nichž, každý předmět má býti posuzován. Čeho nebývá mnoho, toho jest málo. A kde toliko jeden jest, tam nejsou mnozí. Ondrák. — M. = valný, mocný, hojný, silný počtem, zahlreich, viel, mancherlei. Jg. Mnohý čas živ byl. V. Mnohých slov užívati. V. Na mnohý způsob. V. Mnohým lidem byla mila. Dal. Mnozí se holí, řídcí světí (neschopní v úřad se trou). Mnozí kuchaři řídko vhod krmi osolí. V. Pro jeho mnohé zásluhy. D. Přijel s Němci mnohými. Let. 47. Po mno- hých časiech. Pass. 375. Před mnohými lety. Pass. 387. Často nad mnohým málo liudu česť vzalo (často malým vojskem veliké po- raženo bylo). Dal. 76. — M. = některý, mancher. Mnozí mstíce malého bezpráví upa- dají u větší. Troj.

155207   Mnohý Svazek: 6 Strana: 1013
Mnohý, cf. Mkl. Etym. 207. Po mnohém domlouvání. Us. Pdl. Na nejmnožších obra- zech. Koll. III. 109. Mnohá milosť vám dána. Výb. II. 17. Neb jest ukřižován po mnohém bití. Št. Kn. š. 20. Cf. Ž. wit. 230.

155208   Mnohý Svazek: 10 Strana: 0184
Mnohý = veliký. Jeden malý, druhý mnohý. Baw. J. y. 524.

155209   Mnohýkrát Svazek: 6 Strana: 1013
Mnohýkrát. Koll.

155210   Mnokočítalosť, i Svazek: 6 Strana: 1010
Mnokočítalosť, i, f., die Belesenheit. Šm.

155211   Mnoství Svazek: 8 Strana: 0212
Mnoství = množství, ž odsuto. Dšk. Jihč. I. 43., Gb. H. ml. I. 516.

155212   Mnou Svazek: 6 Strana: 1013
Mnou = miau, das Schreien der Katze. Šm. — M. = kočka (v dětské řeči). BPr. 1013

155213   Mňoucka Svazek: 10 Strana: 0626
Mňoucka, y, f. = kočka. Rais. Lop. 241. a j.

155214   Mnouček Svazek: 6 Strana: 1013
Mnouček Vád. nar. (Vnouček), čka, m. M. Pav. vlastenec. Vz Rk. Sl. měšťan, sládek a

155215   Mňouček Svazek: 6 Strana: 1013
Mňouček, čka, m., mňouče, ete, n., a, m. = vnuk, vnouče. Us. Rgl.

155216   Mňoučiti Svazek: 1 Strana: 1051
Mňoučiti, il, ení = mňoukati. Na Slov. — se = čpouliti se, mucken. D.

155217   Mňoučna Svazek: 9 Strana: 0169
Mňoučna, y, f. = kňouralku. Lisic.

155218   Mňoukati Svazek: 1 Strana: 1051
Mňoukati, mňoukávati. Kočky mňoukají, miauen, mauen. Us. — na koho. Kočka mňouká na kocoura. Us. — se. Kočka se mňouká (běhá se). Jg.

155219   Mňoukati Svazek: 6 Strana: 1013
Mňoukati, vz Mňankati, Mňačeti.

155220   Mňoukavý Svazek: 8 Strana: 0212
Mňoukavý. M. baba. Tkč.

155221   Mňoukavý. M Svazek: 10 Strana: 0184
Mňoukavý. M. kočka. Mart. S. Ind. 230.

155222   Mňourati mezi Svazek: 6 Strana: 1013
Mňourati mezi lidmi, fühlen. U Uher. Hrad. Tč.

155223   Mnouti Svazek: 1 Strana: 1051
Mnouti, mnu, mni, mna (mnouc), mnul, mnuv (-vši), mnut, mnutí = tříti, šoustati; drobiti, reiben. — co: prádlo. Jg. — co si proč. Oči si pro spaní m. (protírati). D. — co čím: klasy rukama m. Jg.

155224   Mnouti Svazek: 6 Strana: 1013
Mnouti, cf. Mkl. Etym. 188. — si co proč. M. si radostí ruce. Arb., Rgl. — co odkud. M. si z očí spánek. Vrch., Sá.

155225   Mnouti Svazek: 8 Strana: 0212
Mnouti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 81.

155226   Mnouti Svazek: 9 Strana: 0169
Mnouti. Vz Gb. H. ml. III. 2. 187.

155227   Mnoz Svazek: 1 Strana: 1051
Mnoz, i, f., zastr. = množství, Menge, f. V mnozi či u mále (nemá-li se čísti: v mnozie, Jg. ). Mus. II. c. 86.

155228   Mnoz Svazek: 6 Strana: 1013
Mnoz. Tohoto slova není, nybrž v mnozi je heteroklise m. mnozě. Vz Prk. Př. 10. Pozn.

155229   Mnoze Svazek: 1 Strana: 1051
Mnoze, na mnoze, häufig, viel. O tom se m. píše. Leg. Dobrodiní m. někomu pro- kazovati. Kram.

155230   Mnoze Svazek: 8 Strana: 0212
Mnoze = mnoho. O tom mistři m. píší. Krist. 107. b. a j. Vz Mus. 1893. 444. Ten sluha bude mnozie bit. Krist. 41. b. To muož tak mnozie trpěti. Pass. 322. V nč. ho není. Cí. List. fil. 1895. 93.

155231   Množ, i Svazek: 6 Strana: 1013
Množ, i, f., die Menge, Rk.; množení. Bern.

155232   Množárna Svazek: 9 Strana: 0169
Množárna, y, f. M. ve sklenníku. Us.

155233   Množba Svazek: 6 Strana: 1013
Množba, y, f. = multiplikace. Slov. D. Šk. II. 294.

155234   Množec Svazek: 1 Strana: 1051
Množec, žce, m., der Polyp. Mus.

155235   Množec Svazek: 9 Strana: 0169
Množec, žce, m., aphthona, brouk. M. bledý, a. pallida, červenohlavý, flaviceps, černohlavý, nigriceps, chvojkový, cyparissiae, lepý, ve- nustula, malý, pygmaea, modravý, pseuda- cori, modiokrový, nigella, modrý, coerulea, namodralý, cyanella, ovalný, ovata, travní, herbigrada, žlutavý, lutescens, žlutorohý, lacertosa. Vz Klim. 706.

155236   Množenec Svazek: 1 Strana: 1051
Množenec, nce, m., násobenec. Multipli- kand, m.

155237   Množení Svazek: 1 Strana: 1051
Množení, n., das Mehren, die Mehrung. V. — M., m. se, Zuwachs, m., Vermehrung, f. das Zunehmen. Kom. M. nemocí= rozmá- hání. Kom. — M., násobení, die Multipli- kation, je skrácený způsob sčítání samých sobě rovných sčítancův, z nichž každý slove množenec n. násobenec, jich počet množitel n. nasobitel a jich součet součin n. násoba. Množenec i množitel nazývají se činiteli (faktory). V počítání písmenném slove mno- žitel součinitelem (koefficientem). Množitel nedoměrný (irrationalní), pomyslný (imaginný). Vz více v S. N.

155238   Množení Svazek: 6 Strana: 1013
Množení buněk; m. pohlavní, vegeta- tivní. Vz Rosc. 24.-26., 46.

155239   Množenka Svazek: 10 Strana: 0184
Množenka, y, f., druh hádanky.

155240   Množený Svazek: 1 Strana: 1051
Množený, gemehrt, vermehrt. Rostl.

155241   Množíc Svazek: 9 Strana: 0169
Množíc = sázeti (brambory), síti (obilí). Slez. Lor. 75.

155242   Množicí Svazek: 6 Strana: 1013
Množicí (opakovací) kruh, der Multipli- kationskreis Nz.

155243   Množihled Svazek: 6 Strana: 1013
Množihled, u, m., Polyopter, ein Ver- vielfältigungsglas. Šm.

155244   Množil Svazek: 10 Strana: 0184
Množil, a, m. = kdo se s prací párá, ne- může s ní býti hotov. Žel. Brod. Čes. 1. XIII. 29.

155245   Množilka Svazek: 1 Strana: 1051
Množilka, y, f., das Einmaleins. Us.

155246   Množina Svazek: 6 Strana: 1013
Množina, y, f. = mnohost, množství, die Menge. Slov. a srb. Šd. Ztratil se medzi m-nou. Ntr. V. 243.

155247   Množírna Svazek: 6 Strana: 1013
Množírna, y, f. = skleník parou vytá- pěný, v Němž rozmnožují se exotické rost- liny. Dlj. 8, Dch.

155248   Množitel Svazek: 1 Strana: 1051
Množitel, e, m., der Vermehrer. — M., nasobitel, Multiplikator.

155249   Množitel Svazek: 6 Strana: 1013
Množitel elektrický, multiplicirendes Gal- vanometer, rozdílojevný, Differentialmulti- plikator. Nz.

155250   Množitelka Svazek: 1 Strana: 1051
Množitelka, y, f., množitelkyně, die Mehre- rin.

155251   Množitelnosť Svazek: 6 Strana: 1013
Množitelnosť, i, f., die Vermehrlichkeit. Bern.

155252   Množitelný Svazek: 6 Strana: 1013
Množitelný, vermehrlich. Bern.

155253   Množiti Svazek: 1 Strana: 1051
Množiti, množ, že (íc), il, en, ení; mno- žívati, mehren, multipliciren. — co: viny, dluhy, Jg., ukrutnosti, Troj., poklady. — co na co. Hřích na hřích m. D. — co čím: jmění prací m., počet počtem m. Pamět cvi- čením m. Kom. — se, přibývati, sich mehren, wachsen, sich anhäufen. V. Jak se množí tma. Rkk. Obavy se množí. Dch. Vz Jeseň. — se komu kde. Na všem se mu množí. Smrž. Peníze se mu v truhle pořád množí. Us.

155254   Množiti. — co Svazek: 6 Strana: 1013
Množiti. — co: obilí = síti. Laš. Brt. Slov. Rr. Sb. — co kde: obilí na poli = síti. anbauen. Laš. a slov. Tč. —- se jak: přílišně: Lidstvo se množí postupem zdvoj- násobování. Os. I. 521., 520.

155255   Množítko Svazek: 1 Strana: 1051
Množítko, a, n., násobítko, jest znamení množení, jest ležatý kříž (X) nebo tečka (. ) mezi činiteli: 3 X 4 = 12 nebo 3 · 4 = 12. S. N.

155256   Množitý Svazek: 1 Strana: 1051
Množitý, vielfach. Rostl.

155257   Množivosť, i, f Svazek: 6 Strana: 1013
Množivosť, i, f., die Vermehrungsfähig- keit. Neomezená m. organismů. Stč. Zem. 805.

155258   Množivý Svazek: 6 Strana: 1013
Množivý, multiplikativ. M. čísla. K. Ml. 31.

155259   Množně Svazek: 9 Strana: 0449
Množně, multipliciter. Hod. XIV. stol. Mus. fil. VII. 93.

155260   Množnice Svazek: 7 Strana: 1327
Množnice, e, f., elektrická batterie. Kod. Úv 266.

155261   Množník Svazek: 6 Strana: 1013
Množník, a, m. = množné číslo, pluralis (numerus), die Mehrzahl. Proch. Čas. Kat. d. 1886. 148., Nz. Slova toho málo se užívá.

155262   Množnosť Svazek: 6 Strana: 1013
Množnosť, i, f., pluralitas, VV. 14.; úrodnosť, die Fruchtbarkeit. Slov. Bern.

155263   Množný Svazek: 1 Strana: 1051
Množný. M. počet, číslo, die Mehrzahl. Rk. Vz Mnohočet, Počet. — M., množící se, sich mehrend. Na Mor.

155264   Množný Svazek: 6 Strana: 1013
Množný. M. číslo. Brt. S. 3. vd. 190. Zákon množných poměrů, das Gesetz der Vielfachen. Mj. 25., Rm. 5. — M. = úrodný, fruchtbar. Slov. Bern.

155265   Množovati Svazek: 8 Strana: 0562
Množovati. Ev. olom. 149. b. (Osv. 1896. 895. b.).

155266   Množsky Svazek: 7 Strana: 1327
Množsky, pluraliter. Donat. Listy fil. 1891. 98.

155267   Množsky Svazek: 10 Strana: 0184
Množsky, pluraliter. List. fil. XVIII. 38. — M., copiose. M. svatá tekla jest mytěl, copiose sacrum fluxit lavacrum. Mus. 1862. 271.

155268   Množství Svazek: 1 Strana: 1051
Množství, í, množstvo, a, n., od mnog- mnoh (mnohý), mnoství, mnohosť, hojnosť, grosse Anzahl, Vielheit, Menge, Fülle, f. M. lidu, V., křesťan, cuzích, Rkk., národův, Har., lodí. Us. Nic více ani méně na dobrotě aneb na množství rudy dávejte. CJB. Ve m. jest rozbrojenie. Smil. v 483. M. nesčetné, nesčí- slné. Rk. M. něčeho pohromadě; u velikém m.; m. se shluklo, V., shrnulo. Har. Jde za ním m. V. Má toho m. Us.

155269   Množství Svazek: 6 Strana: 1013
Množství. A ve m. chvály ssadii si pro- tivníky mé. Anth. II. 3. vd. 6. Množstvo lidí život skona. Alx. M. v. 74. (HP. 92.). Milosť přikrývá mnostvie hřiechóv. Št. Kn. š. 34. Ve množstvu. Ž. wit. 68. 14.

155270   Množstvíkrát Svazek: 1 Strana: 1051
Množstvíkrát, mnohokrát, oftmals. M. se stalo. Br., V.

155271   Množstvíkrát Svazek: 6 Strana: 1013
Množstvíkrát. Sá., Šf. III. 352., Koll. St. 483. M. nemáme 5 kop čes. 1600. M. něco opakovati. Šf. Strž. II. 81.

155272   Množstvo Svazek: 6 Strana: 1013
Množstvo, a, n. = množství.

155273   Množstvo Svazek: 8 Strana: 0212
Množstvo, a, n. = množství. M. lidu. Ev. seit. 35. Luc. 7. 11. (Mnč.).

155274   Mňuk Svazek: 6 Strana: 1013
Mňuk, vz Mňouček.

155275   Mňukavý Svazek: 1 Strana: 1051
Mňukavý, der nicht gut reden kann. D.

155276   Mnum Svazek: 6 Strana: 1013
Mnum = mnou, instr. Us. místy na Mor. Brt. D.

155277   Mnutě Svazek: 10 Strana: 0184
Mnutě. Cibuleť mořská přidá se m. Rhas. E. 86.

155278   Mnutí Svazek: 1 Strana: 1051
Mnutí, n., das Reiben. D.

155279   Mňvčati Svazek: 6 Strana: 1009
Mňvčati = bědovati, wimmern. Slov. Bern.

155280   -mo Svazek: 1 Strana: 1051
-mo. Přípona a) subst.: pás-mo, písmo, bělmo, (bílý), Č., D., Mkl. B. 233.; b) adv. směru: kam, jinam, onam atd. m. kamo atd., o odsuto, Mkl. B. 234., tamo, semo (nyní: sem, tam), Schl., koňmo, čtvermo, letmo, bodmo, pokradmo, kloňmo, Jg., D., darmo, hormo, nakloňmo, kolmo, kradmo, lučmo, řadmo, sečmo, stojmo, pošepmo, potajmo, zadrhmo. Mkl. B. 236. Lžicmo, lépe: po lžíci. Jg. Vz Tvoření slov, Příslovce.

155281   Mo Svazek: 6 Strana: 1013
Mo-, suffix: mo-trehati, mo-trcha. List. fil. X. 330.

155282   -mo Svazek: 6 Strana: 1013
-mo. Cf. Bž. 217.

155283   -mo Svazek: 7 Strana: 1327
-mo příp. Cf. Gb. Ml. I. 62.

155284   -mo Svazek: 9 Strana: 0169
-mo přípona 1. os. pl. praes. na Slov. bude-mo, vidímo, mámo. Vz List. fil. 1898. 87., 88., Gb. H. ml. III. 2. 19., -me, -my. -m, -m?.

155285   -mo Svazek: 10 Strana: 0184
-mo příp.: pražmo, písmo, bělmo, obalmo, zádrmo. Dšk. Km. 26.

155286   Moa Svazek: 1 Strana: 1051
Moa, y, f. M. obrovská, dinornis elephan- topus, byl pták veliký. Vz Frč. 348.

155287   Mob Svazek: 1 Strana: 1051
Mob, a, m., angl., chátra, láje, luza, sběř, holota, der Pöbel. S. N.

155288   Mobiliar Svazek: 1 Strana: 1051
Mobiliar, u, m., z lat., věci movité, svršky, Rk., zvl. pak domácí nábytek. S. N.

155289   Mobilie Svazek: 9 Strana: 0169
Mobilie, z lat. = movitosti.

155290   Mobilisace Svazek: 1 Strana: 1052
Mobilisace, e, f., z lat., strojení n. při- pravování k hotovosti (na př. vojska). Rk. Die Mobilisation, Ausrüstung.

155291   Mobilisovati Svazek: 1 Strana: 1052
Mobilisovati, z lat., převésti vojsko ze stavu míru v stav válečný, aby v každé chvíli hotovo bylo k vytržení do pole, S. N., vojsko ku zbraním svolati. Čsk.

155292   Mobilita Svazek: 10 Strana: 0184
Mobilita, y, f., z lat. = pohyblivost. M. ústavu. Nár. list. 1901. 128. 17.

155293   Mobilní Svazek: 1 Strana: 1052
Mobilní, z lat., pohybný, ku př. sbor vo- jenský, k rychlým pochodům způsobilý. S. N.

155294   Mobilnost Svazek: 6 Strana: 1013
Mobilnost', i, f, z lat., die Beweglichkeit. M. úvěru. Kaizl. 217. Ona Moc = možnosť. Cf. Mkl. Etym. by se ráda udobřila,'átd. Někdy nejsou
Us. — M. Krejcary na moci. U Dobrušky,
u nißlbc" hmotná, duchovní. Šmb. S. II.248.
iřf. živá, lebendige Kraft, výsledná či vý-
slednice, Resultirende K. o. die Resultante,
opozďovací, verzögernd, odpudivá, abstos-
send, přitažlivá, anziehend, okamžitá, mo-
mentan, ustavičná či nepřetržitá, kontinuir-
lich, rovnoběžná, parallel, sopečná, vulka-
nisch, rovná, nerovná, Sl. les., důkazná. Jd.
Opásán mocí. Ž. wit. 64. 7. M. ctnosti Čcb.
Mně se do toho žádnou mocí nechtělo. Us.
Vk. Pojivá m. prvku. Jandouš. Plodná moc
přírody; Moc neobmezená, despotická, tvůrčí,
zachovávací, ničící. Lpř. Osvěživá m. ná-
poje; M. příkladu, myslná, Denkkraft. Mour.
Neměli to v své mocí. NB. Tč.. 120. Ježíš
jest jeden v trojici, s otcem, s duchem
v jednej moci; M. míti nad někým; Móžeš
nám spomoci svého syna mocí. Výb. II. 8.,
14., 27. Nemá sebe v moci, kdo se rozlobí.
Kom. Ani když římská moc svého volila
krále. Alx. Vida v něm moc nejednaku.
Anth. Mohli bychom s ně dosti moci míti
Let. 297. List proto v své moci (platnosti)
zůstává. Arch. VII. 557. a j. Dán jsi nám
v naši moc; Boží mocí tak byl oslepen.
Pass. Vše pod jeho mocí jest. Kat. 1774.
Dal nám m., abychom mohli býti synové
boží; Coj´ nad naši moc; Každá duše vyšší
moci buď poddána; Ktož se (boží) moci
protiví. Št. Kn. š. 17., 56., 107. Přes m.
něco činiti. Št. Proti moci mocí slušie ode-
přieti. Krnd. 13. — M. = právo něco činiti.
M. polecejní, kněžská, odpouštění hříchů,
Hnoj. 11., 224., zákonodárná, církevní, státní,
vládní, zákona. Šmb. On měl ten celý dům
pod mocí, in seiner Inspektion. Dch. Dal
jsi mu m. všeho tělesenstvie. E. olom. Máš
nad námi m a vrchnosť. Osv. 1884. 609.
Mocí toho kšaftu odevzdávám svůj dům své
milé manželce. Tov. 159. My mocí nám od
Boha propůjčenou tímto ediktem vypoví-
dáme. Výb. II. 1634. Ten duom mocí tohoto
listu prodáváme. List hrad. 1465. Tč. Smrť
nemá k nám ještě moci. Tkč. M. klíčóv
kostelních byla jemu odjata. Št. Kn. š. 27.
Sám bera bez komorníka mocí svou. Vš.
212. (463.). - M. = přesila, síla. M. ná-
mořská, kontinentalní, branná, válečná. Lpř.
J. Silú mocú = mermomocí. Val. Brt. D.,
Vck. M. hyne mocí. Dch. Kde síla, tam
i moc. Lpř. U velikej sě moci znáše. Alx.
Nepravě někoho v moci držeti. Št. Kn. š.
20. Alexandr na vojnu se s mocí zdviže.
Alx. A když sě některý úd, v němž záleží
moc životní, zkazí, tehdy člověk umře. Št.
V dlani své kdo drží m., má právo. Vrch.
M. předčí nad právo, Macht geht vor Recht,
la force prime le droit. Pal. Rdh. 111. 298. — M. = násilí. Vz Vš. Jir. 150., Zř. zem. 461., 694., Cor. jur. IV. 3. 1. 404., IV. 3. 2. 423. Vpadl mi pravú mocí v mé dědictví. Půh. I. 239. Mocí se nic nespraví. Kom. — M. — mnoho. On je m. hodný; Přeju vám, aby se vám m. dobře vedlo; Je toho až moc! Moc je to, moc, za jednu noc 100 zl. pře- piti, dievča namluviti. Sl. spv. I. 38. M. zrodí čas, čas m. zmorí. Ntr. V. 24. M. sněhu, m. sena. Val. Vck. — M-, e, m., os. jm. M. Jan, kněz 1727. Jg. H. 1. 601., Jir. Kuk. II. 72.

155295   Moc Svazek: 1 Strana: 1052
Moc, i, f. m. mogtb — mohť, ht v c, vz ht. — M., možnosť něco učiniti. Jg. Nejez přes moc, mehr als du vermagst. Dch. M. = mocnosť, síla k něčemu dostatečná, Kraft, Stärke, Wirkung, f., Vermögen n. V. Moc pěti mužů míti. Dal. 81. M. rozumná, Kom., živná, Vus., zraková, Ja., rozdělující, vysu- šující, stírací, stahující, shušťujicí, divná, znamenitá, pudící, Byl., čitedlná n. čitedl- nosti, V., vytvařující (představující), Marek, myslící, Hlas., paměti, Jel., plodistvá, hý- bavá, hnutelná, V., podivná, zázračná, těžká, D., žádostivá, zachovávací, požívavá, vypu- divá, Ros., pudící, požívací, Us., obrazo- tvorná, Rk., m. důkazu (důkazná, dokazo- vací), poznávací, branná, válečná, vojenská. Nz. Kdo má mnoho moci a síly. V. M. míti; Bez moci a síly (mdlý); moc odníti. V. Přes m. pracovati, píti, běžeti. D. Opásati se mocí. Ms. O své moci. L. M. s něco míti. Solf. M. míti k něčemu. Br. M. něčemu vzíti, odníti. V. Má velikou moc mysli. Jel. M. ztratiti, potratiti. Byl. M. jejich je stírati, vlhkosti rozrážeti. Byl. M. svou provoditi, prokazo- vati, působiti. Jg., Br., D. Moci zbaviti. Plk. Jaký kdo jest, v jeho moci (jest) a jak o něm se myslí a mluví, to v cizí. Pk. Veliké moci býti. Kat. 593. Celou mocí se do něčeho dáti. Dch. Počal v něm ten prach svú moc míti (wirken). BN. Nech se mocí honosí, nedbám tvé moci znaje vyšší. Kom. M. ne- odolatelná. Pr. — M. = právo něco činiti, die Macht, Gewalt, Befugniss zu (über) etwas, Herrschaft. Jg. M. plná, vrchní, nejvyšší, královská, svrchovaná, nestihlá, neskonalá, V., světská, D., otcovská, mateřská, Jg., m. práva, právní, soudu, D., osobní, V., rodi- čův, roditelská, soudcovská, úřední, J. tr., státní (zákonodární, výkonávací, soudní, svr- chovaná), zřízená, zákonná, zákonitá, Nz. Moci zákonní nabyti, Gesetzeskraft erlangen, pozbyti. Pr. M. dáti, míti. D. Snešení pánů radních m. mějte. V. M. soudní vykonávati. Pr. V m. právní vejíti. Pr. Nález panský m. měl proti každému. O. z D. M. míti něco učiniti; nad něčím m. a vrchnosť míti; v ně- čem moci nemíti; relací tak zapsaná nemá žádné moci míti; mají m. tu louku prodati. Zř. F. I. S mocí někoho na svém místě po- slati; listové ty m. hlavního listu mají. Václ. II., Pr. 1861. 26. Tehdy teprva a prve nic pán těch gruntů m. míti má. Nar. o hor. Tehdy kšaft moci nemá. Sob. 80. Že to žádné moci míti nemá; má v skutečné držení uve- den býti králem a nahoře psanou mocí; moc dáti někomu na zisk a na ztrátu. VI. 2. 456., 21., 71. Soudní m. někomu půjčiti. CJB. 275. Právo stanné ve dvou nedělích pořád zběh- lých v m. svou právní přichází. Kol. 33. Dotud zmocnění svou moc a místo míti má. Žer. Mocí tohoto listu dávám. Dsk., T?v. 93. Mocí svého úřadu něco činiti. Zř. F. 1. Z moci královské; vyslali jsme je s plnú mocí; někomu něco v moc dáti, T?v. 79.; že jest neměl té moci na statek jeho se dlu- žiti. Žer. Záp. 243. Co v moc nevešlo, žádné moci nemá. V. Nález moci nemá. Vš. Což- koli na místě našem budou činiti, to má míti plnou moc (platnosť) a právo. Solf. Plná moc jinak = plnomocenství. S plnou mocí někoho vyslati. Solf. Někomu plnou m. dáti. D. Ve své moci míti. Us. Moci něčí poddánu býti; pod mocí a panstvím někoho býti; pod svou moc připraviti; moci své podrobiti; u veliké moci postavený; míti m. nad jinými. V. Z moci božské vám rozkazuje. Solf. M. nad jinými panovati si přivlastnil. Br. Něco v moc něčí odevzdati, Jel., z moci něčí něco vyníti. Har. Moc života i smrti nad někým míti. Kom. K moci přijíti. D. V moci a úřadu Býti. V. M. králování dáti. V něčí moci Býti. M. mám panovati. V. Moc držeti, zachovávati, říditi, spravovati. Br. V moc svou uvésti. V. Ko- muž moc nad lidem dána. Smil v. 1096. Svou při v něčí moc dáti. V. Nemíti sebe v moci. Kom. Pod tyranskou moc přivedl vlasť. Har. Něco z moci svého úřadu uči- niti. V. Ty země pod svou mocí měl. V. Moci zle užívati; v něčí m. něco položiti; někomu něco v řízení a moc poručiti; moc dáti někomu v něčem (plnou); vjíti v moc; nabyti moci; toto nařízení nemá žádné moci; J. tr. Něco sobě v moc uvésti (Jazyk tak sobě v moc uvésti a zohýbati. Bl. ). Nz. Co se proti právu děje, to nemá moci. Pr. Stojí to v jeho moci. Lépe: Je to v jeho moci, může to uči- niti, je s to. Kmp. Vejíti v právní moc. Řd. Zákon vešel v moc, nabyl moci; mocí příkazu (podlé příkazu, z příkazu). J. tr. Veš svět byl pod jeho mocí vaší radú. Smil. v. 40. Z moci něčí něco míti; To z jeho moci vychází. Chč. 303. Z moci své úřadní něco ustano- viti. Chč. 303. Toho žádný v moci nemá. Chč. 383. Ve své moci něco míti. Chč. 449. Moc nad kým ukazovati. Bart. 4. 37. Plnou moc míti. Chč. 306. Mám moc ukřižovati tě. Pass. 294. Mám moc živiti a umrtviti. Pass. Dal jim moc syny božími býti. Br. Moc s in- finit. také v Žer. Záp. II. 152. Nedávejž v moc mne vrahům těm. Kom. — M., síla, přesila, přemoc, Gewalt, Uibermacht, Ober- hand, f. Jg. S velikou mocí a silou. V. Vší mocí se smáti. D. Mermo mocí. D. Mocí pro- tlačiti, D., na někoho sáhnouti; mocí do- hnati, donutkati, odehnati, vynutiti, odtr- hnouti, odervati, přinutiti, bráti, V.; moci užiti. D. Moci mocí odpírati; moc mocí za- hnati, přemoci. Jg., Th. Vší mocí a silou po cti státi; mocí otevříti, vylomiti, zdržeti, do- byti; město mocí a brannou rukou vzíti. V. Mocí válečnou do země vytáhl. Har. Vysiati vůdce s velikou mocí. Ml. Víc může s hrsť moci, nežli s plný pytel práva. D., Č. Více zmůžeš s hrstí moci, nežli s plným pytlem práva. Lb. Lepší moci s hrsť, nežli spravedl- nosti s pytel. Sych., Č. Bral mi mocí seno na lukách. Půh. br. 1447. Moc je zastavena násilí činícímu ne je odpírajícímu. Vš. III. 23. Chtěl-li by kdo mocí vtrhnouti; mocí aby žádný jeden na druhého nesáhal. Zř. F. I. Že mu učinil škodu mocí bezprávně na dědině. O. z D. Moc (vojsko) sbírati. Alx. M. učiniti. Zř. F. I. Kdo moc má, ten právo. Mus., Č. Koho moc, toho i právo; Lepší spetka moci nežli pytel pravdy. Rb. Kde moc, tu pomoc. Č. Moc železo láme. V., Č. Stran přísloví a pořekadel vz ještě: Halíř, Hlava, Ježek, Kdo, Noha, Osten, Otruba, Palice, Pán, Pivo, Počet, Proud, Pták, Ruka, Ryba, Vítr, Vláda, Vlk, Voda, Vyšší, Zdu- siti. — M. = násilí, Gewalt, Gewaltthätig- keit, f. Mocí násilnou pannu poskvrniti. Har., Us. Činil mu moc. Jel. M. nad někým pro- vésti; moci odpírati; moci se dopustiti. V. Proti moci zase moci se dopouští. Er. M. s mocí ráda se potýká. Č. Mocí něčeho na někom dobyti. J. tr. Žádná moc nebo věc násilná nebývá trvanlivá. Pr. Bezpráví a moc nepřítel práva. Pr. Každý úkladům a moci od jiných sobě učiněným právem n. mocí rovnou brániti se může. Pr. Vz Násilí. Moc jeho jde nad právo. Ml. Moc zjevná, útok a pych. Vz Rb. 268. — M. = mnoho, síla, množ- ství, Menge, viel, sehr. V již. Čech. vždy moc místo mnoho. Má velikou moc peněz. V. Jest tam moc lidí. Ještě máš moc psáti ? Jg. Málo zvídej, moc nejídej, budeš dlouho živ. D. Kdo se moc ptá, mnoho zví. Kram. Co je moc, všecko škodí. Vz Šetrnosť. Lb. On je moc krásný. Us. Dch. — Boží moc = padoucí nemoc. Zlob.

155296   Moc Svazek: 8 Strana: 0212
Moc. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 315. O strč. skloň. vz Gb. Km. -i. 42., 46. Chtěl se ho silú mocú zbýť (mermomocí). Vck. Poh. 96. M. není v množství lidu, ale v síle mužuov. Alx. Nách. 204. Hrsť moci více zmůže než pytel práva. Šml. VIL 11. — M. = mnoho. Do moc dědin. Na Chromecku a j. List. lil. 1894. 281. Cf. Mnoho (3. dod.).

155297   Moc Svazek: 8 Strana: 0562
Moc jest jako voda, stoupá buď či padá, Bráb. Vrch. 63.

155298   1. Moc Svazek: 9 Strana: 0169
1. Moc, moct, móct, mocti, most, múct = moci. Dial. Vz Gb. H. ml. III. 2. 457.

155299   2. Moc Svazek: 9 Strana: 0169
2. Moc, i, f. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 394. Přísloví atd. vz Zát. Př. 332b.

155300   3. Moc Svazek: 9 Strana: 0169
3. Moc = mnoho. M. u kompar. (ustrnulé v příslovce). Tonek je m. věči než Janek. Císař. Mtc. 1899. 223.

155301   Moc Svazek: 10 Strana: 0184
Moc. Lépe moci s hrsť míti nežli spraved- livosti s pytel. Arch. XX. 175.

155302   Moc Svazek: 10 Strana: 0626
Moc branná, královská, politická, soudní, správní, veřejná, vojenská, vrchnostenská. Svobd. 149.

155303   Mocálník Svazek: 8 Strana: 0562
Mocálník, a, m., laccobius, brouk. M. černohlavý, 1. nigriceps, červenavý, rufescens, kulovitý, globosus, malý, minutus, skvrnohlavý, maculiceps. Vz Klim. 114.

155304   Mocba Svazek: 7 Strana: 1327
Mocba (moczba), potestas, zastr. Pršp. 2.

155305   Mocce Svazek: 10 Strana: 0626
Mocce = moc se. M. chumelilo. Hoš. Pol. II. 67. Moci. Vz Brt. Slov. 204.

155306   Mocej Svazek: 6 Strana: 1014
Mocej = moc. Mor. Brt. D.

155307   Mocek Svazek: 6 Strana: 1014
Mocek, cka, m., os. jm.

155308   Mocen. Vz Svazek: 1 Strana: 1053
Mocen. Vz Mocný.

155309   Mocenec Svazek: 6 Strana: 1014
Mocenec, nce, m., der Gewalthaber. Ži- dovský m. Sš. Sk. 271.

155310   Mocenský Svazek: 9 Strana: 0169
Mocenský. M. poměr úředníka jedno- stranný. Ott. Říz. I. 30.

155311   Mocenský. M Svazek: 10 Strana: 0184
Mocenský. M. postavení říše, Machtstel- lung. Mš. exc. M. praevalence. Nár. list. 1904. 314. 21. Srv. Velmocenský.

155312   Mocenství Svazek: 1 Strana: 1053
Mocenství, n., Befugniss, f. a n. Rk.

155313   Mocenství Svazek: 6 Strana: 1014
Mocenství. Bera se do Domašku s m-stvím a poručensvtím veleknězů. Sš. Sk. 275. M. chemické (valence). SP. II. 240. M. stálé, měnivé. Šfk. Poč. 18.

155314   Mocenství Svazek: 10 Strana: 0184
Mocenství či valence látek. Vz Vot. 23.

155315   Mocgrunty Svazek: 9 Strana: 0169
Mocgrunty, trať v Kobylí. Šeb. 189.

155316   Moci Svazek: 1 Strana: 1053
Moci, koř. mog, mogti, mohti, ht v c, moci, vz ht. V obec. mluvě: moct (hrdelnice h před t v c se rozlišuje). Mohu (na Slov. můžem, možem; v obec. mluvě: můžu), mů- žeš, může (můž), můžeme (můžme), můžete (můžte), mohou (v obec. mluvě: můžou); imper. moz; přech. moha (-houc); mohl, mo- žen, -žení; máhati v namáhati, pomáhati.

155317   Moci Svazek: 6 Strana: 1014
Moci. O časování vz Bž. 181., 200, List. fil. 1883. 125. O časov. na Mor. vz List. fil. 1885. 242. Cf. Mkl. Etym. 199. — M. = s to býti. -— abs. Přindeš k nám ? No môže (= budiž si, snad). Us. Val. Vck. Může být = snad. Us. Rgl. Abychom, kdež mohúc, dobývali svému jazyku cti. Výb. II. 39. Ktož co može, ten to pobra. Alx. Kto by byl a kterak by mnoho mohl. Hus II. 386. Jakž móž a umie. Št. Kn. š. 42., 40. — s inft. Dále pro pláč nemohla (mluvili). Sá. Mohľs mi toho neposílať (čemu's mi to po- sýlal?). Us. Brt. D. Mohla's mi toho ne- délať (proč's mi to udělala!). Ib. Nás skla- mati můžte. Kar. 146. Nemožu na tě za- pomnět ; Dyž bych, moh' s milú povědač. Sš. P. 245., 599. Či mi pán Boh nemohl aspoň teba nechati? Koll. IV. 103. Lipolt nemoha obrany míti. Výb. II. 44. Podle toho možete sě zpravovati. NB. Té. 59. Snad možieše tak juž jmieti druhé lieto po de- sieti. Anth. I. 3. vd. 34. By mohl ty cesty poznati. Alx. Také spasen býti nebude moci. Št. Kn. s. 16. Cf. Brt. S. 3. vd. 190. — M. = smíti. Vz Poklid. — zač. Kdo za to může? Vz Kdo (682. a.). — z čeho.Máti moja kára ma: Naňho mi nemysli! Čo ja môžem z toho, keď mi nevychádza z mysli? Bl. Ps. 37., Sl. spv. VI. 202.

155318   Moci Svazek: 7 Strana: 1327
Moci. Tvarů můž, můžme, můžte místo: může, můžeme, můžete již neužíváme. D. Lhrg. 248. M. v dialekt. Vz Listy fil. 1892. 113. Dy so něchce, horši jak dy němože. Us. Brt.

155319   Moci Svazek: 8 Strana: 0212
Moci = moc-li. M. ste dal? Dšk. Jihč. I. 6.

155320   Moci Svazek: 8 Strana: 0562
Moci. O časov. r. 1440. Cf. Mus. fil. 1896. 449.

155321   Moci Svazek: 9 Strana: 0169
Moci. Vz předcház. Moc 1. a o tvarech Gb. H. ml. III. 2. 164.

155322   Mocik Svazek: 10 Strana: 0184
Mocik = mocli, kolik. M. si dostal? Dšk. Km. 26.

155323   Mockaľ Svazek: 8 Strana: 0212
Mockaľ, vz Mnoho (3. dod.).

155324   Mocker Svazek: 9 Strana: 0169
Mocker Jos., archit., 1835. — 16. /1. 1899. Vz Nár. list. 1899. 16. /1., Jub. XXI, Ott. XVII. 485.

155325   Mocker Svazek: 10 Strana: 0184
Mocker Jos. Vz Alm. X. 141. —142.

155326   Mocker Svazek: 10 Strana: 0627
Mocker J. Vz Dolen. Pr. 619.

155327   Mocko Svazek: 1 Strana: 1053
Mocko, mnoho, viel. Us. Mark.

155328   Mockrát Svazek: 6 Strana: 1014
Mockrát, vielmals. Vz Mnohokrát. M. vás pozdravujeme. Us. Dch.

155329   Moclik Svazek: 8 Strana: 0212
Moclik, vz Mnoho (3. dod.).

155330   Mocmluvka Svazek: 1 Strana: 1053
Mocmluvka, y, m. a f., Vielsprecher, in, Us. Dch.

155331   Mocnáč Svazek: 1 Strana: 1053
Mocnáč, e, m., der Magnat. Na Slov.

155332   Mocnář Svazek: 1 Strana: 1053
Mocnář, e, m., der Machthaber, Regent, Monarch. V. Vz Král, Vrchnosť.

155333   Mocnářka Svazek: 1 Strana: 1053
Mocnářka, y, f., die Machthaberin, Mon- archin. D.

155334   Mocnařovati Svazek: 1 Strana: 1053
Mocnařovati, herrschen. Mocnařuje za- dosť panovnická v knížatech. Č.

155335   Mocnářovati Svazek: 6 Strana: 1014
Mocnářovati, herrschen, lépe než. moc- nařovati. Vz: -ovati (dod.).

155336   Mocnářský Svazek: 1 Strana: 1053
Mocnářský, Machthaber-, monarchisch. D.

155337   Mocnářství Svazek: 1 Strana: 1053
Mocnářství, n., vladařství, die Macht, Monarchie. — M., stát, Staat. M. europská. Příběhy m-ství. D. M. dědičné. Nz.

155338   Mocnářstvo Svazek: 1 Strana: 1053
Mocnářstvo, a, n. = mocnářství, stát, Staat. M. bez hrůzy, toť kůň bez uzdy. Pk. — M., mocnářové, die Monarchen. Raj.

155339   Mocnářův Svazek: 1 Strana: 1053
Mocnářův, -ova, -ovo, dem Monarchen gehörig. Us.

155340   Mocně Svazek: 1 Strana: 1053
Mocně, mocí, s mocí, mit Macht, mächtig, kräftig. Nade vším světem m. panovali. Ojíř. Aby Libuše jich věci mocně spravovala. Háj. M. působí a pevní zima. Toms. — M., tak aby moc mělo, platilo, mit Vollmacht, gültig, mit Recht. Ta města, jichž jsú byli v držení, jemu pustiti a jich m. postoupiti rozkázal. Háj. A já to také Tvé milosti mocně v ruce dal. M. na něčem přestati, sich dem Aus- spruche unterwerfen. M. před (na) někoho přijíti, ihm einen Streit zur endgiltigen Ent- scheidung überlassen. Arch. I. 138. Vz více v Gl. 157. — M., vydatně, s důrazem, wirk- sam, kräftig. Jak se mluví, tak se posluchačů slovo chytá, mocně-li, mocně, mdle-li, mdle. Kom. — M., násilně, s vojskem, gewaltig, gewaltsam. M. přijeti. Pulk. 29. Na někoho m. táhnouti. Háj. M. města dobyti. V.

155341   Mocně Svazek: 6 Strana: 1014
Mocně = s mocí. M. vládnouti, J. Lpř., panovati. Št. Kn. š. 161. Nad těmi m. sví- tězil. Pass. Zámku mocně dobyl. Bart. 222. — M. = tak, aby platilo. Vypověděl m. ve při. Sdl. Hr. 1. 35. Vše mu m. odevzdal. Pož. 33. — M. = vydatně. Oheň m. vzplá- polal. Osv. 1. 377. M. v něco působiti. J. Lpř. M. o někoho zavaditi. Osv. I 269. M. něco poraziti aneb pozdvihnouti. Št. Kn. š. 18.

155342   Mocně Svazek: 8 Strana: 0212
Mocně = pevně. M. šila. Phľd. XII. 165.

155343   Mocnějí Svazek: 10 Strana: 0184
Mocnějí = mocnější. Diabel jest m. než ty. Pass. 358.

155344   Mocněnec Svazek: 1 Strana: 1053
Mocněnec, nce, m., základní číslo moc- niny, Dignand, m. Nz.

155345   Mocněnec Svazek: 6 Strana: 1014
Mocněnec, Potenciand.

155346   Mocnění, v Svazek: 6 Strana: 1014
Mocnění, vz Mocněti a Mocniti.

155347   Mocněti Svazek: 1 Strana: 1053
Mocněti, ějí, ěl, ění, mächtig werden. Počal m. Us.

155348   Mocněvelebný Svazek: 9 Strana: 0169
Mocněvelebný. M. tvář. Ld. 174.

155349   Mocníce Svazek: 6 Strana: 1014
Mocníce, e, f. = přímka rovných moc- ností, chordala. Jd. Geom. IV. 68.

155350   Mocníce Svazek: 9 Strana: 0449
Mocníce, e, f., carlina acaulis, rostl. Sbor. slov. V. 86.

155351   Mocník Svazek: 1 Strana: 1053
Mocník, a, m., der Machthaber. Dch.

155352   Mocník Svazek: 6 Strana: 1014
Mocník. Kniežata a m-ci. ZN. —- M. = zplnomocník. Hš. Sl. 164.

155353   Mocnina Svazek: 1 Strana: 1053
Mocnina, y, f., die Potenz, v mathem. Stč. Vz Mocnosť.

155354   Mocnina Svazek: 6 Strana: 1014
Mocnina. Vz Šfk. Poč. 18.

155355   Mocnitel Svazek: 1 Strana: 1054
Mocnitel, e, m. Exponent, m. S. N. Vz Mocnosť.

155356   Mocniti Svazek: 1 Strana: 1054
Mocniti, -cní, il, ěn, ění, zmocniti, mocní- vati, mächtig machen, Befestigen, mächtigen. Jg. — se. Vítr se mocní. Har. — se na koho = vládu nad ním si osobovati, sich ein Recht über Jemanden anmassen. Us., Dch. — M.. v mathem. potenziren. Stč. Umocniti, zmocniti.

155357   Mocniti Svazek: 10 Strana: 0626
Mocniti se = mocněti, silnějším se stávati. 1561. Arch. XXI. 194. Mocoucí. Mocí m. Litom. 39.

155358   Mocniti se čeho Svazek: 6 Strana: 1014
Mocniti se čeho = zmocňovati se. Dch. — M., potenziren. Nz.
Mocnohlasý křik. Msn. Or. 114.

155359   Mocniti se več Svazek: 7 Strana: 1327
Mocniti se več. Poněvadž týž soukup užíváním stodoly atd. v týž grunt se moc- nil. Arch. XII. 389.

155360   Mocnohrabivý Svazek: 10 Strana: 0184
Mocnohrabivý val (valení moře). Msn. Od. 86.

155361   Mocnohrdý Svazek: 9 Strana: 0169
Mocnohrdý. M. postava. Hanš. Neb. 43.

155362   Mocnosť Svazek: 1 Strana: 1054
Mocnosť, i, f., moc, síla, mohutnosť. Die Kraft, Macht, Gewalt. V. M. bylin, D., těla, Jel., kázání. Kom. M. žíly rudové (šířka). Vys. O mocnosti žil a ložisek, vz KP. III. 69. —M., moc právní, platnosť, Wirksamkeit, Gültigkeit, f. Rozsudkové mají ve své m-sti zůstati a před se jíti. Vl. Zříz. Poručnictví pořádné bylo a v mocnosti své zůstalo. Žer. Záp. I. 114. — M., vláda, moc, Macht, Gewalt, f., Ermessen, n. V. To se při vaší m-sti zuo- stavuje. Z. Fr. I. M. otcovská, vz Moc. Ojíř. M. a vrchnosť krále českého je nade vším. V. Pod svou m. něco připraviti. D. — M., plná moc, plnomocenství, moc, Vollmacht, f. Vz Mocný list. Ukázali jsme list m-sti. Solf. — M., moc, mocnářství, Macht, Arm, Staat. Mořská m., Seemacht. D. M. světská, D., cizí, europská. J. tr. — M., lépe: mocnina, v ma- them., potentia, die Potenz. M. součin z ně- kolika sobě rovných činitelů, z nichž pak každý odmocninou, v širším a starším smyslu slova kořenem n. základem (basí) a číslo, které označuje, kolik činitelů býti má, moc- nitelem, exponentem slove. Dle Stč. Vz více v S. N. M. stupně druhého, druhá (pro krát- kosť: čtverec, Quadrat); třetí, třetího stupně (pro krátkosť: krychle, Kubus); m. n-tého stupně, stupně nultého n. nulového; x 2/3, x na mocninu dvě třetiny. nilka. — Udavatel mocniny (t. j. stupně moc- niny, exponent). Číslo s vykladatelem moc- niny, číslo mocněné; číslo s vykladatelem kořene n. číslo odmocněné, odmocnina. Vz Čtverec. Nz., Stč.

155363   Mocnosť Svazek: 6 Strana: 1014
Mocnosť = moc, mohutnosť. M. krásy, Dk., prvků (volence), Mj. 53., ZČ. I. 203., atomova, NA. V. 444., slohu. Skočd. 273. M. loží, Hř. 39., Bř. N. 237., NA. IV. 127., 128., 145., V. 564. — M. = právní moc. M. k něčemu miti. J. tr. To poručenství m-sti v právě nemá. NB. Tč. 192., 194. — M., die Potenz. M. bodu; přímka rovných m-stí; m. hyperboly. Jd. Geom. IV. 68., 110. M-sti téhož kořene. Šim. 39.

155364   Mocnosť Svazek: 7 Strana: 1327
Mocnosť římská = moc. Pal.

155365   Mocnostný Svazek: 1 Strana: 1054
Mocnostný, v mthm. Potencial-, Potenz-. M. počítání. Potenzrechnung. Sedl.

155366   Mocnostný Svazek: 9 Strana: 0169
Mocnostný. M. poměry (poměry mocí). List. fil. 1898. 232.

155367   Mocnosťovný. M Svazek: 6 Strana: 1015
Mocnosťovný. M. rovnica, die Exponen- tialgleichung. Slov. Ssk.

155368   Mocnosťový. M Svazek: 6 Strana: 1015
Mocnosťový. M. veličiny. Ssk. 122. Po- tenzial-. Ssk.

155369   Mocnota Svazek: 1 Strana: 1054
Mocnota, y, f. = mocnosť, síla, die Kraft. Nej.

155370   Mocnota Svazek: 6 Strana: 1015
Mocnota. Kká. Ze S. 6. M. vrstev, vz Mocnosť. Dch.

155371   Mocnovstvo Svazek: 6 Strana: 1015
Mocnovstvo, a, n. = mocnářstvo. Sš. II. 207., 214.

155372   Mocnozpupnosť Svazek: 1 Strana: 1054
Mocnozpupnosť, i, f., vypínání se za pří- činou své moci, der Machtübermuth. Sš. O. a. 166.

155373   Mocnozubý Svazek: 6 Strana: 1015
Mocnozubý kanec, starkzähnig Msn. Hes.

155374   Mocný Svazek: 1 Strana: 1054
Mocný, mocen, cna, o; kompar. mocnější. M. = kdo s něco býti, něco učiniti může, možný, silný, mächtig, kräftig, stark. M. ruka. Sob. M. pravice, Vrat., přímluva. D. M. jako kůň, Pk., jako buk. Pk., Mt. S. S mocnějším se nevaď a s nepřítelem se neraď. Č. Aby skrze mocné přítomnosť řečníků chudým ne- byla odjímána. CJB. 383. — čeho. Když by mne mocen byl, aby mne o hrdlo připravil. Hl. Smyslů svých mocen nebyti. Nebyl jsem sebe mocen. D. — čím. Kdo jest přednější časem, bude mocnější právem. Vš. — s in- finit. Jest mocen to učiniti. Br. Mocen jest od tebe mne sprostiti. Pass. 396. Mocen-li jest Bůh zase vštípiti je ? Br. — nad co: nad vše. Kat. 1248. — nad čím: nad vším věkem. Kat. 1778. — M. = odjinud moc ma- jící, mächtig. M. mocnář. V. — na co: na lid mocný. Ros. — v čem: v přátelích, Pulk., v slávě. Kat. 1295. Pán mocný v rodě i v udat- nosti. V. — M. = svobodně jednati mohoucí, volný sobě, mächtig. M. dědic, Zlob., poruč- ník, vz Poručník. — čeho, koho. Sebe samého mocný a sobě volný. V. M. zbožie (statku); dokudž by byli toho zbožie mocni. Arch. I. 140. Když tvój Bóh jest mocen všeho. Kat. 1772. M. těla svého. Št. — Výb. II. 64. Postupujeme k jmění držení mocnému a vlast- nímu. Faukn. Žena není sama svého těla mocna. V. — čím. M-ný zbožím a přátely. Troj. 424. — kde. Mocná jest v statku muže svého hospodyně a on mocný v statku jejím hospodář. Pr. — M., pevný, stálý, jistý, upevněný, stvrzený, utvrzený, kräftig, fest, gewiss, mächtig. Jg. Mocnými provazy svá- zati. Jel. Mocní mocné muky trpěti budú. Št. Za mocné míti, potvrditi. V. Mocný dů- vod. Kom. Nezdá se býti mocné, což nemůž býti počestné. Pr. M. smlouvy. Kol. 39. — M., působný, silný, co svou mocí působí. M. píseň. Cyr. Z mocna hrdla volá k bohóm. Rkk. — M., právo konati mající n. dávající. Macht-. Jsa mocen ji o hrdlo připraviti. Půh. ol. 1475. Mocen něčího hrdla. T?v. 119. Poručník každý jest sirotkův i jich zboží do jich let tak mocen, jako otec sám. O. z D. A kdyžby jeden propustil z těch tří, aby to mocno bylo, jakoby všichni pro- pustili. O. z D. Listem mocným (Vollmacht) moc na zisk a ztrátu někomu dáti; K čemu povolení dáte, to mocné býti má. Zř. Fr. I. Kdožkoli na mocný list královský poručen- ství udělati chtěl. Zříz. z. 1545. Vz více v Gl. 157. M. list, list mocnosti, Vollmacht. Faukn. Má od sebe město poslati dva s mocným li- stem. Vladis. zříz. zem., Pr. M. slovo, vý- pověď, Jg., skutek, čin, jednání, výrok. J. tr. — M., silný, veliký, široký, tlustý, statný, dvě třetiny a druhé (mocniny) násobeny zlom- kem, jehož čitatel je minus a třetí (mocniny) a jmenovatel dvě x třetí (mocniny), uvede- ným na (mocninu) minus druhou, násobeno šesti a druhé (mocniny) x minus druhé celé na třetí (mocninu), děleno čtyřmi devítinami násobenými zlomkem, jehož čitatel jest x minus druhé a jmenovatel a třetí (mocniny), uvedeným na minus první (mocninu), násobeno dvanácti a minus druhé dělenými x třetí, celý výraz násoben osmi sedmadvacetinami a druhé x čtvrté (mocniny). Stč. - - Pozn. Je-li exponent číslo lomené, nevynechává se slovo mocnina a čte se tedy ku př. x 2/3 = x na mocninu dvě třetiny; x—1/2 = x na mocninu minus jedna půl. Stč. Povýšiti, uvésti na moc- ninu druhého stupně; umocniti na druhý, třetí stupeň; dvojmocniti, zdvojmocniti, ztroj- mocniti. — Potenciand, lépe: dignand = mocněnec, základní číslo mocniny. — Po- tenciator, lépe exponent = udavatel n. vy- kladatel mocniny, udavatel stupně mocniny, mocnitel. — Potenziren mocniti, zmoc- niti, umocniti, povýšiti n. uvésti na mocninu. Součin se umocňuje zmocněním jednotlivých jeho činitelův — Potenzreihe = řada mocni- nová. — Potenztafel, tabulka mocnin, moc- gross, mächtig, stark. M. kůň, úd, paže a bedra, věc (hrubá, tlustá), zmrsk, žíla rudy. Mocný jako kůň, jako buk. Pk. — v čem. Je mocnější v životě (tlustší). Jg. — M., branný, gewaltig, gewaltsam. Mocnou rukou na někoho táhnouti (s vojskem). Troj. Bra- niú mocnú. Rkk.

155375   Mocný Svazek: 6 Strana: 1015
Mocný = kdo s co jest atd. Ž. wit. 51. 3., 67. 13. Mocná = kořalka. U N. Bydž. Kšť. M. král, Tk. Č. 1., stát, spojenec, zá- štita. Us. Pdl. Mocní práva píší. Osv. 1884. 602. Mocnou mocí. Km. M. soudce, Buoh. Št. Kn. š. 5., 8. Kdo mocnější, ten lepší. Lpr. Mocní mocné muky trpěti budú. Št. Kn. š. 151. — s inft. Toho nejsem mocen dáti. Sv. ruk. 112. Mocen jest Hospodin syny vzkřiesiti. M. — nad koho. Bůh jest mocen nade vše; Kostus bieše mocen nade vše krále. Kat. 1248., 31. — nad kým. Osoba nad sebou mocná, sich beherrschend. Výb. II. 1405. — seč. Neb's s toho (s to) mocen. Brt. N. p. 500. — M. = svobodně jednati mohoucí. — čeho. Neb ji mocen byl hrdla i statku pro její nešlechetnosti. NB. Tč. 264. Jsúce mocni Vyšehradu ne- usadili jeho. Let. 28. Že jsem svého věna nebyla mocna šest let po svém muži; Luk i lesóv učinil mne mocna; Ta paní jest hradu mocna; Páni učinili mne mocnú mého véna se vším panstvím; Praví, že jest své ženy dobře mocen, dass er ihre Vollmacht be- sitze. Půh. I. 282., 351., II. 237., 258., 440., I. 387., IL 197., 237., 257., 440., 582. Co
jsem dskami ukázala, toho mě úředníci mocnú
učinili podlé panského nálezu. Ib. II. 359.
Muž nenie všie věcí mocen svého těla. Št.
Kn. š. 67. — M. = právo konati mající.
Kdo prvnější časem, ten mocnější právem.
Cor. jur. IV. 3. 1. 394. Jemu dal mocné,
aby on s tím učinil, jako svů vlastní věcí.
Půh. II. 252. M. list = list od krále daný,
dle kterého ten, kdo jej obdržel, svobodně
závěť učiniti směl. Tov. 133. — M. = silný,
veliký atd. M. huk, Vrch., vliv, Tf., dojem,
Osv. I. 272., sloupy, Sdl., kutiště, Zpr. arch.
VIII. 116., vrstvy, ložiště, Frč., cit, Šml.,
tlak, hlas, vášně, působení. Us. Pdl. Jazyk
dává mocnú ránu, proto má dvoju bránu.
Slez. Šd. Mocnú mocí. Val. Vck. M. búře.
Ž. wit. 49. 3. M. chlap. Brt. D. 231. — M. = platný, giltig. Ten prodej jest m. CJB. 367.

155376   Mocný Svazek: 6 Strana: 1016
Mocný rok = mokrý. V Podluží, ve Val. Brt. D. 281.

155377   Mocný Svazek: 7 Strana: 1327
Mocný. Masť k zimnici velmi mocná. Drk. hry. 289.

155378   Mocný Svazek: 8 Strana: 0212
Mocný. Múdrému neraď, mocnému nedvi- haj. Slov. Zátur. — v čem: v skutcích. Ev. víd. 78. Luc. 24. 19. (Mnč.). M. v síle své. Alx. Nách. XIV.

155379   Mocný Svazek: 9 Strana: 0169
Mocný. Kdo dlouho byl mocným, mívá mnoho nepřátel. Nár. list. 1899. c. 2. — M. = pevný, trvalý a p. M. ako buk, dub. Zát. Př. 63a. Na mocném přestání vejpověď či- níme. Laš. Mus. fil. 1897. 438.

155380   Mocný Svazek: 10 Strana: 0184
Mocný. Dal sa enom na mocnú moc zdržat (úsilovným nucením). Val. Čes. 1. XI. 94. O m. přestání. Vz A ch. XIX. 613.

155381   Mocný k Svazek: 7 Strana: 1327
Mocný k skutkóm. Chč. m. s. III. 104.

155382   Mocný od koho Svazek: 9 Strana: 0449
Mocný od koho = zmocněný. Hanuš, jsa m. od bratra svého. 1428. Mšín. 11.

155383   Mocovati se Svazek: 1 Strana: 1055
Mocovati se = namáhati se, sich be- mühen. — se s čím. Plk. — se pro něco. Šm.

155384   Moct Svazek: 9 Strana: 0169
Moct, móct, mocti = moci. Vz předcház. Moc 1.

155385   Mocti Svazek: 1 Strana: 1055
Mocti. To jsem už od mocti slyšel (chybně v obecné mluvě m.: od mnohých).

155386   Moctný Svazek: 8 Strana: 0212
Moctný = mocný, t přisuto. Gb. II. ml. I. 396.

155387   Moč Svazek: 1 Strana: 1055
Moč, e, m., moč, i, f., mokrosť, die Feuchte, Nässe. Aby mu déšť neuškodil ani jiná moč. Ms. o štěp. — Troj. — M., voda, štiny, scanky. M. jest tekutina čirá barvy zažloutlé až tmavě žluté, chuti slané, zápachu zvláštního, vymí- šená ledvinami a určená k tomu, aby jí krev zproštěna byla látek nepotřebných; skládá se ze 93% vody, 2. 8 močoviny, 1. 0 kyseliny močové, 1. 7 solí. Vz více v S. N. Harn, Urin, m., lat. urina. M. kapavý, těžký, V., zadr- žalý, zastavený, Byl., koňský, krvavý, D., písčitá, vláčitá, zčernalá, zardělá, zbankyt- nělá, červená, tlustá (hustá), tenká, smrdutá, kalná, bílá, náčerná; moč barvy mléčné, po- zbledlé, syrovatčí, ohnivé, olova; těžkosť, překážky, řezání moče; písek, kal v moči; stavení moči; moč se v něm staví. Lk. Ka- pání moče, V.; hrnec, sklenice na m., D., obtížnosť, těžkosť močení; řezavka, řezák, zadržení, stavení moče; scavka, močotok, úplav moční, úplavice močová. Šp. Syrova- tečnosť skrze močové trubice jde k ledvi- nám a odtud do měchýře kape a dělá se moč. Kom. M. pustiti. D. M. od sebe pustiti. Lom. V kom se staví moč, nemůž dlouho trvati. Ras. To vyhání zadržalý m. Byl. pag. 404. S těžkostí moč od sebe pouštěti. Čern. Prostředek moč n. na moč ženoucí. D. Ko- prník zastavený moč žene ze zacpaných ledvin a měchýře. Byl. Židovských višní voda pohne močem. Čern. S. ij. Kosatcový kořen žene moč. Byl. 2 C. U blázna kord, u ženy pláč, u psa moč, u koně lejno, to když chtí, hned jest hotovo. Jg. Vz Nástroje k operaci na pyji. Cn.

155388   Moč Svazek: 6 Strana: 1015
Moč. Cf. Schd. II. 370., Slov. zdrav., Čs. lk., Hš. Dod. II. 43., Mkl. Etym. 199., Rm. II. 427. M. bílkovitá, Eiweissharn, hnisavá, Eiterharn. Nucení na moč, Urinzwang. Nz. lk. — Odtékání moče. Vz Křž. 457., Slov. zdrav. 222.

155389   Moč Svazek: 7 Strana: 1327
Moč. Monopol moče = na shánění sa- nytru. Wtr. Obr. I. 273.

155390   Moč Svazek: 8 Strana: 0212
Moč, m. 1551. v Kosmogr. — List. fil. 1893. 457.

155391   Moč Svazek: 9 Strana: 0169
Moč. Vz Ott. XVII. 487.

155392   Moč Svazek: 10 Strana: 0184
Moč koňské moči podobná, urina jumen- tosa, tučnatá, lipuria, chyluria, vodnatá, hyd· ruria; nezměněné látky moči vypuzené, urophan; láhev na moč, urineau; odkapo- vání moče při přeplněném měchýři, Inconti- nentia urinae paradoxa; léky působící vy- měšování alkalické moči, alcaluretica. Ktt.

155393   Moča Svazek: 6 Strana: 1015
Moča, potok na Slov. Č. Čt. II. 350., Sokl. I. 97.

155394   Močák Svazek: 1 Strana: 1055
Močák, u, m. = močál.

155395   Močák Svazek: 6 Strana: 1015
Močák, a, m. = uplakaný. Mlčíš mi už, m-ku? Ve vých. Čech. Všk.

155396   Močál Svazek: 1 Strana: 1055
Močál, u, m., mokřina, Morast, Sumpf. D. M. z deště, Regenpfuhl, m. Dch. Vz Bahno. — M., pl. m-ly = nahnilá polena vodou mo- čená, aby v peci mnoho páry dělala (u pe- kařův). Us. Petrov. Dch. — M. To obilí je samý m. = mokré. Us. Koubl. — M-ly, jm. polí. Na Mor.

155397   Močál Svazek: 6 Strana: 1015
Močál, koř. mok. Mkl. aL. 248.

155398   Močálina Svazek: 6 Strana: 1015
Močálina, y, f.= močál. V zastíněných m-nách kapradiny vzniky berou. Pl. I. 36.

155399   Močalina Svazek: 10 Strana: 0626
Močalina, y, f. = močál. Brt. Slov.

155400   Močálivý, močálovitý Svazek: 1 Strana: 1055
Močálivý, močálovitý, sumpfig, mo- rastig, pfuhlicht. Us.

155401   Močálník Svazek: 9 Strana: 0169
Močálník, ?, m., laccobius, v zool. Vz Ott. XVII. 488.

155402   Močálník, a Svazek: 6 Strana: 1015
Močálník, a, m., laccobius, brouk. M. malý, 1. minutus. Kk. Br. 67.

155403   Močálný Svazek: 6 Strana: 1015
Močálný, sumpfig. Lpř.

155404   Močalov Svazek: 8 Strana: 0212
Močalov, a, m., obec v Požúnsku. Vz Phľd. XII. 155.

155405   Močálovisko Svazek: 10 Strana: 0626
Močálovisko, a, n. = veliký močál. Zl. Pr. XXI. 3.

155406   Močálový Svazek: 1 Strana: 1055
Močálový, Morast-, Pfuhl-.

155407   Močan Svazek: 1 Strana: 1055
Močan, u, m. Harnsäure. Presl.

155408   Močan Svazek: 7 Strana: 1327
Močan v krvi, Uraethaemie.

155409   Močanový. M Svazek: 10 Strana: 0184
Močanový. M. used. iny solí močových, Uratsedimente. Ktt.

155410   Močár Svazek: 1 Strana: 1055
Močár, u, m., močál. — 2. Něco moče- ného ku př. ryba, treska, gewässert. Tvrdý m. jedl. Har.

155411   Močár Svazek: 6 Strana: 1015
Močár, cf. Mkl. Etym. 200.

155412   Močár Svazek: 8 Strana: 0212
Močár, m. močál. Val. Brt, D. I. 63.

155413   Močárek Svazek: 6 Strana: 1015
Močárek, rku, m. = malý močár. Us. Šd.

155414   Močarina Svazek: 8 Strana: 0213
Močarina, y, f., vz Patočina (3. dod.). Phľd. 1892. 654., 55.; 1893. 462.

155415   Močarinka Svazek: 8 Strana: 0213
Močarinka, y, ť., rostl. Vz Zaružina (3. dod.).

155416   Močarinka Svazek: 9 Strana: 0169
Močarinka, y, f., ranunculus ficaria = orsej. Na mor. Slov. Mus. olom. VII 78.

155417   Močarinka Svazek: 10 Strana: 0626
Močarinka, y, f., močárník, u, m., rostl Vz Orsej, Pryskyřník zde.

155418   Močaristý Svazek: 6 Strana: 1015
Močaristý = močálovitý. M. pôda. Slov. Hdž. Čít. 160.

155419   Močárka Svazek: 10 Strana: 0626
Močárka, y, f. = močár. Brt. Slov.

155420   Močárna Svazek: 9 Strana: 0169
Močárna, y, f. = místo, kde se močí tabák, len; také: močiště. Věst. VI. 29. Sr. -árna.

155421   Močárna Svazek: 10 Strana: 0184
Močárna, y, f. = místo, kde se močí len. Pokr. 1886. č. 7.

155422   Močárník Svazek: 6 Strana: 1015
Močárník, u, m. = blatouch. Na jihových. Mor. Brt. L. N. II. 140.

155423   Močárný Svazek: 6 Strana: 1015
Močárný = močálný, močálový. M.chvojka, euphorbia palustris. Němc. IV. 417.

155424   Močárovitý Svazek: 1 Strana: 1055
Močárovitý = močálovitý.

155425   Močary Svazek: 6 Strana: 1015
Močary, dle Dolany, Motschar, samota u Pelhřimova. Rk. Sl.

155426   Močař Svazek: 10 Strana: 0184
Močař, e, m. M. lnu (kdolen mocí). Pokr. 1886. č. 7.

155427   Močař, e, m Svazek: 6 Strana: 1015
Močař, e, m., der Harn-, Urinarzt. Rk., Šm.

155428   Močařina Svazek: 1 Strana: 1055
Močařina, y, f. Sumpf, m. Koll.

155429   Močařisko Svazek: 1 Strana: 1055
Močařisko, a, n. Sumpf, m., na Mor. D.

155430   Močať Svazek: 6 Strana: 1015
Močať, močum, aš ... = močiti. Laš. Tč.

155431   Močec Svazek: 8 Strana: 0213
Močec, čce, m., Harnsäure, f. Am. Orb. 67.

155432   Močedník, Močidlník Svazek: 6 Strana: 1015
Močedník, Močidlník, a, m., Motsched- nik, ves u Čern. Kostelce. Blk. Kfsk. 526.

155433   Močejem Svazek: 6 Strana: 1015
Močejem = močojem.

155434   Moček Svazek: 1 Strana: 1055
Moček, čku, m., mok, die Flüssigkeit. M. fajfky. Pfeifensaft, m. Bern. Vz Močka.

155435   Močekam Svazek: 6 Strana: 1015
Močekam = močokam. Rk.

155436   Močelnica Svazek: 8 Strana: 0213
Močelnica, e, f., potok ve Zvolen. Phľd. XII. 252.

155437   Močení Svazek: 1 Strana: 1055
Močení, í, n. M. lnu a konopí, namáčení prádla. Das Einweichen. — M., leptání, loužení, die Beize. M-ním vpraviti, vrýti. Jg. — M., pouštění moče. Das Harnen. Byl. — Jg.

155438   Močení Svazek: 6 Strana: 1015
Močení, die Einweichung. Postup m., nádoba k. m. Šp. — M., das Harnen. M. bílkoviny spojené s horečkou, Albuminurie. Vz Ott. 1. 743. M. bezděčné, krve, obtížné. (Dysurie.) Vz Slov. zdrav., Čs. lk. M. mléčné, noční. Čs. lk.

155439   Močení Svazek: 7 Strana: 1327
Močení přílišné z otravy rtutí, urorrhoea mercurialis.

155440   Močení Svazek: 8 Strana: 0213
Močení, n., das Harnen. Léčení obtížného m. na Slov. Vz Mtc. XVIII. 214.

155441   Močení Svazek: 9 Strana: 0169
Močení, n. Vz Ott. XVII. 488.

155442   Močenice Svazek: 6 Strana: 1015
Močenice, e, f., die Tinktur. Slov. Loos.

155443   Močenina Svazek: 1 Strana: 1055
Močenina, y, f., die Tinktur. Rostl.

155444   Močenka Svazek: 1 Strana: 1055
Močenka, y, f., něco močeného.

155445   Močenka Svazek: 7 Strana: 1327
Močenka, y, f. = močená koule sně- hová. Dal mu m-kou. U N. Bydž. Kšť. — M., vz následující.

155446   Močenka Svazek: 9 Strana: 0169
Močenka, y, f. = nádoba na močení zrní; nočník. Hoř. 91.

155447   Močenka Svazek: 10 Strana: 0184
Močenka, y, f. = vodnatá koule sněhová. Kšť. Lid. 11.

155448   Močenkový Svazek: 7 Strana: 1327
Močenkový. M. polévka (hovězí, v níž na drobno nakrájen chléb = močenky). U Žeravin. Brt. Sv. 37.

155449   Močenok Svazek: 8 Strana: 0213
Močenok, nku, m., obec v Nitran. Phľd. XII. 252.

155450   Močený Svazek: 1 Strana: 1055
Močený, geweicht, gewässert. M. ryby. Jg.

155451   Močeplemenidelný. M Svazek: 6 Strana: 1015
Močeplemenidelný. M. ústroje, Harn- organe. Nz.

155452   Močepudný Svazek: 1 Strana: 1055
Močepudný = močopudný. Rk.

155453   Močerad Svazek: 1 Strana: 1055
Močerad, u, m., martagon, bylina. 1602. Kom. v Jan. vykladá m. = zlatohlávek, Gold- wurz, f. č.

155454   Močerady Svazek: 6 Strana: 1015
Močerady, dle Dolany, Motscherad, ves u Staňkova; Muscherad, ves u Kaplice. Sdl. Hr. III. 305., Rk. Sl.

155455   Močerák Svazek: 10 Strana: 0184
Močerák, u, m. rostl Čes. 1. XIV. 74.

155456   Močeřina Svazek: 1 Strana: 1055
Močeřina, y, f., der Anger. Rkp. 16. stol. Gl.

155457   Močevod, u Svazek: 6 Strana: 1015
Močevod, u, m., der Harnleiter. Nz., Ssk. Vz Močovod.

155458   Močhuba Svazek: 6 Strana: 1015
Močhuba. M-bové a lenochové mají svátky mnohé. Č. M. 134.

155459   Močhuba Svazek: 6 Strana: 1016
Močhuba, y, m. -pijan. Us. Cf. Močihub.

155460   Močhuba, močihuba Svazek: 1 Strana: 1055
Močhuba, močihuba, y, m. a f., piják, Säufer, m.; pijačka, die Säuferin. Br.

155461   Močiar Svazek: 8 Strana: 0213
Močiar, a, m., obec v Tekovsku. Phľd. XII. 252.

155462   Močiaristý Svazek: 6 Strana: 1015
Močiaristý = močálovitý. Slov. Tótb.

155463   Močiarnik Svazek: 8 Strana: 0213
Močiarnik, a, m. obec v Trenčín. Phľd. XII. 252.

155464   Močiblato, a Svazek: 6 Strana: 1015
Močiblato, a, m. = neohrabanec. Mor. Brt. D.

155465   Močibut Svazek: 6 Strana: 1015
Močibut, a, m.= neohrabanec. Mor. Brt. D.

155466   Močicí Svazek: 1 Strana: 1055
Močicí, k močení sloužící, m. stok n. káď v sladovně, der Weichstock. Us.

155467   Močící Svazek: 1 Strana: 1055
Močící na stěnu = pes (rčení biblické). III. Král. 14. a 16. kap. Sml.

155468   Močický Svazek: 6 Strana: 1015
Močický, ého, m., os. jm. 16. stol.

155469   Močidélka Svazek: 6 Strana: 1015
Močidélka, y, f. = hruška. Mor. Brt.

155470   Močidélko Svazek: 1 Strana: 1055
Močidélko, a, n. = močidlo.

155471   Močidelní Svazek: 6 Strana: 1015
Močidelní, Sumpf-. Šm.

155472   Močidl, a Svazek: 6 Strana: 1015
Močidl, a, m., sam. u Humpolce.

155473   Močidla Svazek: 6 Strana: 1015
Močidla, pl., n., Motschidelmühle, mlýn u Budína.

155474   Močidlák, u Svazek: 1 Strana: 1055
Močidlák, u, m., len z močidla; opak: rosák, rosou močený. Jg.

155475   Močidlanský Svazek: 6 Strana: 1015
Močidlanský, vz Palma. Sixt.

155476   Močidlce Svazek: 6 Strana: 1015
Močidlce, Modschiedel, ves u Lubence. Rk. Sl.

155477   Močidliště Svazek: 1 Strana: 1055
Močidliště, ě, n., močidlo na len, die Röste. Us.

155478   Močidlky Svazek: 6 Strana: 1015
Močidlky, dle Dolany, Močidek, ves Mnich. Hradiště. Blk. Kfsk. 288., Rk. Sl.

155479   Močidlněnský Svazek: 6 Strana: 1015
Močidlněnský, ého, m., os. jm. D. ol. X. 635.

155480   Močidlník Svazek: 6 Strana: 1015
Močidlník, a, m., vz Močedník. Rk. Sl.

155481   Močidlný Svazek: 1 Strana: 1055
Močidlný, Sumpf-. M. ryba. 1544.

155482   Močidlný Svazek: 6 Strana: 1015
Močidlný = rybník na Táborsku. BPr.

155483   Močidlo Svazek: 1 Strana: 1055
Močidlo, a, n., močidélko, louže, kde se konopě a len močí, močidliště. Kom. — M., vůbec louže, močál, bahno, bařina, ka- lužina, Sumpf, m.. Lache, f., Pfuhl, Morast, m. V. Hleď, aby mu močidla nevypálil. Vz Vy- hrůžka. D., Č. Okolo m-dla chodě neujdeš nádchy. Mus., Č. Nadýmá se jako žába v mo- čidle. Us. — M., die Beize. Černé m. Presl.

155484   Močidlo Svazek: 6 Strana: 1015
Močidlo = močál. BO., Bohrn., Koll. Zp. I. 257., Sl. ps. 212., Sv. ruk. V. I. 25. Na- močím ťa v m-dle do pása, by odmokla z tvojich líčok krása. Koll. Zp. I. 311. V močidlech hřiechuov tepajíce. Výb. II. 760. V močidlách večer rapotajú žáby. Slov. Tč. — M., die Pissoirrinne. Pdl. — M. = ústrojí močové, organa uropoetica. Stff., Cs. lk. — M., sam. u Semil; Modschidl, sam. u Neveklova.

155485   Močidlo Svazek: 8 Strana: 0213
Močidlo. Vyschnou-li močidla, nezůstane ani žába. Nov. Př. 238.

155486   Močidlo Svazek: 9 Strana: 0169
Močidlo, ?, ?. = mokré pole. Hluboká. Kub. 154.

155487   Močidlo Svazek: 10 Strana: 0184
Močidlo, a, n., vz násl. Močopudný.

155488   Močidlovatý Svazek: 1 Strana: 1055
Močidlovatý, voll Sümpfe, sumpfig. Reš.

155489   Močidlový Svazek: 6 Strana: 1015
Močidlový. M. voda (z močidla). Brt.

155490   Močidůl Svazek: 10 Strana: 0184
Močidůl, dolu, m. V M-le, louka u Vel. Skalice. Př. stár. VII. 55.

155491   Močigemba Svazek: 6 Strana: 1015
Močigemba, y, f. = močihuba. Slez. Sd.

155492   Močihub Svazek: 1 Strana: 1055
Močihub, močihuba = močhuba.

155493   Močihub Svazek: 6 Strana: 1016
Močihub = pijan. BR. II. 397. a., Koll. III. 176. Vz Močhuba. — M., os. jm. Tk. IV. 410., VI. 352., Sdl. Hr. IV. 372., Arch. VII. 714., 206., VIII. 597.

155494   Močillo Svazek: 6 Strana: 1016
Močillo, a, n. = močidlo. Slov. Rr. Sb.

155495   Močilo Svazek: 10 Strana: 0626
Močilo, a, n. = močidlo. Žaba sa m-la zapovedala (odříkávala), a predsa doňho skočila. Mus. slov. V. 37.

155496   Močinka Svazek: 6 Strana: 1016
Močinka. y, f., kleiner Brotschnitt in der Suppe. Mor. Šd.

155497   Močírna Svazek: 6 Strana: 1016
Močírna, y, f. = stírka v chlévě, koryto na máčeni řezanky. Prk. Př. 25., Otm.

155498   Močírna Svazek: 8 Strana: 0213
Močírna v pivováře. Nár. list. 1894. č. 223. 3.

155499   Močiště Svazek: 1 Strana: 1055
Močiště, ě, n., mokrá louka, nasse Wiese, f. Us. Dch.

155500   Močiště Svazek: 6 Strana: 1016
Močiště, das Pissoir. Šp.

155501   Močiště Svazek: 9 Strana: 0169
Močiště, ě, ?., vz předcház. Močárna.

155502   Močitel Svazek: 1 Strana: 1055
Močitel, e, m., der Netzer, Beizer.

155503   Močitelka Svazek: 1 Strana: 1055
Močitelka, y, močitelkyně, ě, f., die Netz- zerin, Beizerin.

155504   Močiti Svazek: 1 Strana: 1055
Močiti, 3. pl. -čí, moč, -če, (íc), il, en, ení; močívati; máčeti a mákati = mokřiti, netzen, nass machen, einweichen, V.; ve vodě držeti, einweichen, beizen, ätzen; moč pou- štěti, harnen, Jg. Kořen: mok. Schl. — abs. Pták nemočí, Kom., kůň močí (moč. pouští). D. — (co) čím. Krví močiti. Lk., Čern. Močiti líce slzami. Troj. — co kde: maso, hrách, šaty, kůže ve vodě, D., len a konopě v mo- čidle. Kom. — kam: do postele m. (moč pouštěti). — se. Kůže, len se močí. Jg. — s čím: s popelem moč., D., lépe: čím: po- pelem, äschern.

155505   Močiti Svazek: 6 Strana: 1016
Močiti, vz Šrc. 153., 180., 269., Mkl. Etym. 200. — co: semeno. Us. — kam. Do vody m. za hřích se pokládá. Us. — co na koho jak dlouho. Už sem se já naučila, jak mám muža trestat, tři dni nu ňé provaz močiť a štvrté deň jé mrskat. Sš. P. 480.

155506   Močiti Svazek: 7 Strana: 1327
Močiti v dialektech. Vz Listy fil. 1892. 288.

155507   Močiti jak Svazek: 9 Strana: 0169
Močiti jak. Vz Seklavo.

155508   Močivka Svazek: 1 Strana: 1055
Močivka, y, f., zelina. Us.

155509   Močivka Svazek: 10 Strana: 0184
Močivka, y, f. = odměšování hojné močí, močová úplavice, Hydrurie. Ktt.

155510   Močivod Svazek: 6 Strana: 1016
Močivod, u, m., die Flossfeder. Šm.

155511   Močka Svazek: 1 Strana: 1055
Močka, y, f. = moček. — Močky, bařina. Us.

155512   Močka Svazek: 6 Strana: 1016
Močka = mačka, die Sauce. Laš. Tč.

155513   Močka Svazek: 8 Strana: 0212
Močka, vz Mnoho (3. dod.).

155514   Močkař Svazek: 6 Strana: 1016
Močkař, e, m. = převzdívka Místečanům, poněvadž vyslovujíce dlouhé české á jako o za máčka říkají močka. Brt. v Osv. 1884. 31., Sbtk.

155515   Močkař Svazek: 10 Strana: 0626
Močkař, e, m. = kdo sváží moč. Kdýně. Rgl.

155516   Močkaři Svazek: 9 Strana: 0169
Močkaři = Humpolští. Čes. 1. IX. 420.

155517   Močky Svazek: 6 Strana: 1016
Močky, pl., f., pole a louky u Klenče. BPr.

155518   Močnál Svazek: 7 Strana: 1327
Močnál, u, m., urinale. Pršp. 71. 55.

155519   Moční Svazek: 6 Strana: 1016
Moční trubice, die Harnröhre. S. N. V. 218.

155520   Močnice Svazek: 1 Strana: 1055
Močnice, e, f., céva moč z ledvin do mě- chýře vodící, die Harnröhre, der Harngang. Ssav.

155521   Močník Svazek: 6 Strana: 1016
Močník, a, m., os. jm. Bačk. Pŕ. 165. Cf. S. N., Rk. Sl.

155522   Močníkovitý Svazek: 6 Strana: 1031
Močníkovitý. M. rostliny, chenopodieae: bytel, merlík, žminda, cvikla, kafratka. Vz Rstp. 1276., S. N. V. 1036.

155523   Močno Svazek: 1 Strana: 1055
Močno = mokro, a, n.

155524   Močný Svazek: 1 Strana: 1055
Močný; močen, čna, o; mokrý, nass, feucht. Byl rok močný. V., Lp. 92. M. léto. Háj.

155525   Močoblána Svazek: 1 Strana: 1055
Močoblána, y, f., Harnstrang, m. Rk.

155526   Močohnavý Svazek: 6 Strana: 1016
Močohnavý = močopudný. Rk.

155527   Močohnavý, močopudný Svazek: 1 Strana: 1055
Močohnavý, močopudný, harntreibend. Světoz.

155528   Močojem Svazek: 6 Strana: 1016
Močojem, n, m., das Nierenbecken. Nz. lk., S N. V. 396., Čs. lk.

155529   Močojem Svazek: 9 Strana: 0169
Močojem = nádržka z pryžce ? zachy- cování moče u osob stížených nedržením moče. Vz Ott. XVII. 489.

155530   Močokam Svazek: 6 Strana: 1016
Močokam, n, m., der Harnstein. Šm.

155531   Močokrevnosť Svazek: 1 Strana: 1055
Močokrevnosť, i, f. Uraemie, f. Vz S. N.

155532   Močokrevnosť Svazek: 6 Strana: 1016
Močokrevnosť, vz Slov. zdrav., Čs. lk. Průjem při m-sti, urämischer Durchfall.

155533   Močokrevnosť Svazek: 7 Strana: 1327
Močokrevnosť, uraemia (náhlá, acuta, počasná, chronica).

155534   Močokrevnosť Svazek: 10 Strana: 0184
Močokrevnosť, i, f. M. ledvinná, haema- turia renalis; m. měchýřová, h. vesicalis; zánět pohrudniční při m-sti, pleuritis urae- mica. Ktt.

155535   Močokrevný Svazek: 6 Strana: 1016
Močokrevný, urämisch. Č Oblak m-ný, amauroeis uraemica. Schb. M. dušnosť, urä- mische Dyspnoe, božec, eclampsi uraemica.

155536   Močolin Svazek: 6 Strana: 1016
Močolin, u, m = močotok. Šm.

155537   Močoměr Svazek: 7 Strana: 1327
Močoměr, u, m., Urometer.

155538   Močoplemenidelný Svazek: 6 Strana: 1016
Močoplemenidelný, vz Močeplemeni- delný. Nz. lk. M. hráz, der Urogenitalwall. Ib.

155539   Močoplemenidelný Svazek: 7 Strana: 1327
Močoplemenidelný. M. průchod, Uro- genitalcanal, tuberkulosa, -tuberculose, ú- strojí, -apparat. Ktt. exc.

155540   Močoplemenidla Svazek: 6 Strana: 1016
Močoplemenidla, vz Slov. zdrav.

155541   Močoplodný Svazek: 6 Strana: 1016
Močoplodný, uropoëtisch. Nz. lk.

155542   Močopohlavní Svazek: 6 Strana: 1016
Močopohlavní soustava. S. N. V. 436.

155543   Močopochvokonečníkový Svazek: 7 Strana: 1327
Močopochvokonečníkový, vesicovagi- norectalis.

155544   Močopudný Svazek: 6 Strana: 1016
Močopudný, harntreibend. Sm. M lék.

155545   Močopudný. M Svazek: 10 Strana: 0184
Močopudný. M. léky (močidla), diuretica, harntreibende Mittel. Ktt.

155546   Močorka Svazek: 6 Strana: 1016
Močorka, y, f. = močár. Mor. Brt. D. 231.

155547   Močosloví Svazek: 7 Strana: 1327
Močosloví, n. = nauka o moči, Uro- logie.

155548   Močotok Svazek: 1 Strana: 1055
Močotok, u, m. Harnfluss, m.

155549   Močotok Svazek: 7 Strana: 1327
Močotok, Urorrhagie.

155550   Močovice Svazek: 6 Strana: 1016
Močovice, dle Budějovice. Motschowitz, ves u Čáslavě. Blk. Kfsk. 1367., Rk. Sl.

155551   Močovina Svazek: 1 Strana: 1055
Močovina, y, f. Harnstoff, m. Rostl.

155552   Močovina Svazek: 6 Strana: 1016
Močovina, y. f. Vz Šik. Poč. 407., 473., Schd. 1. 394., Čs lk., Rtu. I. 140.

155553   Močovina Svazek: 9 Strana: 0169
Močovina, y, f. Vz Ott. XVII. 489.

155554   Močovitý Svazek: 6 Strana: 1016
Močovitý, harnähnlich. Šm.

155555   Močovitý Svazek: 10 Strana: 0184
Močovitý pot, pocení, uridrosis, Harn- schweiss. Ktt.

155556   Močovka Svazek: 6 Strana: 1016
Močovka, y, f. = hnojnice (voda). U Kras- kova. Brnt. U Kralové Městce. Psčk.

155557   Močovnice Svazek: 6 Strana: 1016
Močovnice, e, f., die Harnröhre. Rk.

155558   Močovod Svazek: 1 Strana: 1055
Močovod, u, m., blanitá roura přivádějící moč ledvinami vymíšenou od těchto do mě- chýře. Vz více v S. N.

155559   Močovod Svazek: 6 Strana: 1016
Močovod, vz Slov. zdrav, Čs., lk.

155560   Močovodný Svazek: 7 Strana: 1327
Močovodný, uriniferus. M rourky, tu- buli u-ri.

155561   Močovododěložný Svazek: 7 Strana: 1327
Močovododěložný, uretrouterinus.

155562   Močovodopochvový Svazek: 6 Strana: 1016
Močovodopochvový. M. pištěl, Harn- leirersclieidenfistel, f. Nz. lk.

155563   Močový Svazek: 1 Strana: 1055
Močový, Harn-, M. sůl, trubice, průchod, měchýř, stroj, kapání, vřed, otok, píštěla. Jg. Močové ústroje: ledviny, močovody, mě- chýř močový a cíbel. S. N. M. cukr.

155564   Močový Svazek: 6 Strana: 1016
Močový. M. kámen (morušovitý), der Maulbeerstein. barvivo. Harnfarbstoff, in- filtrace, nádržka, -recipient, kyselina (Rm. 1. 593), pot, kámen. Nz. lk. M. ústroje. Cf. S. N. IX. 1199. M. mázdra, allantois. Vz Ott. I. 906.

155565   Močový Svazek: 9 Strana: 0169
Močový. M. kámen. Vz Ott. XIII. 841.

155566   Močový. M Svazek: 10 Strana: 0184
Močový. M. úplavice příznaková, poly- uria symptomatica. Vz Močivka. M. kaménky v měchýři, lithiasis, cystolithiasis; rozdrcení kamínků m-výcb, lithotripsia; vyjití ka- ménků močových, litholapaxia. Ktt. M roura. Vz Ott. XXL 1. 039.

155567   Močůvka Svazek: 6 Strana: 1016
Močůvka, y, f. = močovka. Na již Mor. Sd. Také v Čech. Čes. hos. 1884. 52. — M., der Harnstoff. Vz Močovina. Pr. hosp. nov.

155568   Mod Svazek: 8 Strana: 0213
Mod, gt. pl. místo modl (od modla). Pass. 335. a j.

155569   Moda Svazek: 1 Strana: 1056
Moda, y, f., z fr. mode a to z lat. modus, způsob, mrav, zvl. v kroji, kroj, die Mode. M. pražská, vídeňská, pařížská; podlé mody, po modě; m. rychle se mění; novou modu uvésti; již to z mody vyšlo. Šp. Vz více v S. N. a KP. I. 40.

155570   Moda Svazek: 6 Strana: 1016
Moda. Bylo to po modě. Us. Vk. U nás m. neveriť nikomu. Ht. Sl. ml. 239. Kdo chce bejt po modě živ, musí bejť čertů mu- čedník. V Kunv. Msk.

155571   Móda Svazek: 8 Strana: 0213
Móda. M. jest bez zásad, bez povahy, jest internacionálni. Wtr. Krj. I. 86.

155572   Modalita Svazek: 1 Strana: 1056
Modalita, y, f., jakosť n. vlastnosť na- hodilá; způsob neb podmínka. Hš. Vz více v S. N.

155573   Modaŕství Svazek: 6 Strana: 1016
Modaŕství, n., die Modesucht. Mj.

155574   Modař Svazek: 6 Strana: 1016
Modař, e, m., der Modesüchtige. Šm.

155575   Modařiti Svazek: 1 Strana: 1056
Modařiti, der Mode dienen.

155576   Modařka Svazek: 6 Strana: 1016
Modařka, y, f., die Modesüchtige. Šm.

155577   Moďátka Svazek: 8 Strana: 0213
Moďátka, rostl., vz Babulinka (3. dod.).

155578   Modečinitel Svazek: 10 Strana: 0184
Modečinitel, e, m. Francouzským Vlč. Lit. I. 307.

155579   Modeka Svazek: 6 Strana: 1016
Modeka, y, f., modecca, rostl. M. dlanitá, m. palmata. Rstp. 639.

155580   Model Svazek: 1 Strana: 1056
Model, u, m., vzorek, Muster, n. Vz Modla, S. N.

155581   Model Svazek: 6 Strana: 1016
Model krystallografický, Us., číslové shody. Šim. 107.

155582   Model Svazek: 9 Strana: 0169
Model, e; gt. -u. Us. Gb. H. ml. III. 1. 80.

155583   Modelace Svazek: 1 Strana: 1056
Modelace, e, f., zdánlivá tělesnosť před- mětů na ploše malovaných, die Plastik. Blř.

155584   Modelárna Svazek: 6 Strana: 1016
Modelárna, y, f., die Modelltischlerei. Hř.

155585   Modelář Svazek: 1 Strana: 1056
Modelář, e, m. Der Modellmacher. Techn.

155586   Modelářka Svazek: 1 Strana: 1056
Modelářka, y, f. Die Modellmacherin. Jg.

155587   Modelářský Svazek: 1 Strana: 1056
Modelářský, Modellmacher-.

155588   Modelářství Svazek: 1 Strana: 1056
Modelářství, n. Modellstecherei, f. Techn.

155589   Modelka Svazek: 10 Strana: 0626
Modelka, e, f = děvče sloužící za model. Zvon V. 528

155590   Modellování Svazek: 10 Strana: 0184
Modellování, n, vz Modellovati. Us.

155591   Modellovaný Svazek: 10 Strana: 0184
Modellovaný. M. fotografie. Nár. list. 1904. 141. 13.

155592   Modelovati Svazek: 1 Strana: 1056
Modelovati, v malé míře jakožto vzorek či model zhotovovati. S. N. Modelliren, nach- formen.

155593   Modelovati co čím Svazek: 6 Strana: 1016
Modelovati co čím. Osv. I 191.

155594   Modelovna Svazek: 6 Strana: 1016
Modelovna, y, f., die Modellkammer. Hř.

155595   Modena Svazek: 1 Strana: 1056
Modena, y, f., u Římanů: Mutina, v Italii. — Modeňan, a, m. — Modenský.

155596   Moderace Svazek: 6 Strana: 1016
Moderace, e, f., z lat. = mírnění, die Mäasigung, Einschränkung. Kh.

155597   Moderace Svazek: 8 Strana: 0213
Moderace, vz Matrace (3. dod.).

155598   Moderamen Svazek: 1 Strana: 1056
Moderamen inculpatae tutelae, v theol. = míra či mírnosť v bezvinné obraně, kdy mi nespravedlivého útočníka na život můj bez hříchu zabiti dovoleno. MP. 186.

155599   Moderaterka Svazek: 10 Strana: 0184
Moderaterka, y, f., druh lampy hl. v lé- tech 60tých užívané (po r. 1860. ).

155600   Moderateurní Svazek: 6 Strana: 1016
Moderateurní lampa. NA. IV. 9.

155601   Moderatism-us Svazek: 1 Strana: 1056
Moderatism-us, u, m., mírnosť, stříd- mosť. M. náboženský, politický. Hš. Vz S. N. Mässigung, f.

155602   Moderato Svazek: 1 Strana: 1056
Moderato, it. a to z lat., mírně, Hd. (v hudbe); andante m., allegro m.

155603   Moderator Svazek: 1 Strana: 1056
Moderator, a, m., lat., "ředitel, Lenker, Regierer, m.; hybadlo u stroje. Rk.

155604   Moderna Svazek: 8 Strana: 0213
Moderna, y, f., jm. časopisu a politického sdružení povstalého r. 1895. Vz Strana (3. dod.).

155605   Moderna Svazek: 9 Strana: 0169
Moderna, y, f. = nejmladší socialní, lite- rarní a umělecký směr. Ott. XVII. 492.

155606   Moderna Svazek: 10 Strana: 0184
Moderna, y, f. Osv. 1896. 372. Paedago- gická m., proud m-ny. Nár. list. 1903. č. 243. 13, 94.

155607   Moderně Svazek: 6 Strana: 1016
Moderně, modern. M. oblečený. Hrts.

155608   Moderněti Svazek: 6 Strana: 1016
Moderněti, ěl, ění, modern werden. Osv. I. 373.

155609   Moderní Svazek: 6 Strana: 1016
Moderní věda, lučba atd.

155610   Moderní, modní Svazek: 1 Strana: 1056
Moderní, modní, co jest podlé mody. Vz S. N. — Modernovati, dle způsobu, vkusu n. zvyku jistého (panujícího) zříditi. Moder- nisiren. Rk., S. N.

155611   Modernisovati co Svazek: 10 Strana: 0184
Modernisovati co: antickou báj Lit. I. 674.

155612   Modernista Svazek: 10 Strana: 0184
Modernista, y, m. = přívrženec moderny. Mus. fil. IX. 313.

155613   Modernistický Svazek: 8 Strana: 0213
Modernistický. M. pokolení. Nár. list. 1896. č. 105. feuill.

155614   Modernistka Svazek: 9 Strana: 0169
Modernistka, y, f. Nár. list. 1898. č. 7. 1.

155615   Modernosť Svazek: 6 Strana: 1016
Modernosť, i, f., die Modernheit. Dk., S. N. V. 397.

155616   Moderovati Svazek: 6 Strana: 1016
Moderovati, z lat. = mírniti.

155617   Modes Svazek: 1 Strana: 1056
Modes, něm., Matějovice u Dačic na Mor.

155618   Modestin Svazek: 6 Strana: 1016
Modestin Ondř., + 14/12 1602., jesuita. Cf Jg. H. 1. 601., Jir. Ruk. II. 42, Mus. 1885 403.

155619   Modestin Svazek: 9 Strana: 0169
Modestin Ondř., jesuita a spis., 1558. až 1602. Vz Ott. XVII. 492.

155620   Modidlný Svazek: 10 Strana: 0184
Modidlný v. modlidlný. Mš.

155621   Modifikace Svazek: 1 Strana: 1056
Modifikace, e, f., z lat., Modifikation, Ab- änderung, f., změna, přispůsobení, pozměna, uzpůsobení, zmírnění. — Modifikovati, mo- difiren, abändern. Rk.

155622   Modista Svazek: 1 Strana: 1056
Modista, y, m., obchodník v moderním zboží, der Modist; fintil, strojil. Rk. — Mo- distka, y. f., obchodnice v modním zboží. Modistin, f. S. N.

155623   Modistství Svazek: 6 Strana: 1016
Modistství, n. Stat. kn. 1876.

155624   Moditi Svazek: 6 Strana: 1016
Moditi, il, ěn, ění = ozdobovati, fintiti. Co to zase modíš? U Kr. Hrad. Kšť. — se. Hus I. 313.

155625   Modka Svazek: 6 Strana: 1016
Modka, y, f., les na Táborsku. Blk. Kfsk. 1222.

155626   1. Modla Svazek: 1 Strana: 1056
1. Modla, y, f., gt. pl. modl a model, vz E, Mkl.; model, e, m., modlička = vzorek, Modell, Muster, n. V. Pracovati podlé mo- dele. Us. — Modla bečvářova = míra sudu. Modla n. kroček = míra na palce u kola mlýn- ského. Modla tesařská k dlabaní. Jg. M. na mozek (u koláře), míra sloužící k tomu, aby díry, které ve dvou loukotech za příčinou spojení jich se vrtají a do kterých mozek (hřeb) přijíti má, dobře proti sobě byly. Us. Dch. M. na dlaby pro špice (též u koláře), jíž se šířka i délka dlabu vyměřuje, by stejný byly. Us. Dch. — 2. Modla, podobizna, socha, jíž se klanějí, bůžek. Der Götze. M. pohan- ská. Us. Modlám se klaněti, sloužiti; modly ctíti, vzývati. V. Chybila (scházela) mu modla = zmýlil se v naději. Mus. Chodí jako modla (příliš se strojí, je chlubná). Jg., Č. Žena jako kakás modla připraviec sě. Št. — M. = mo- dlení. Kat. 1103. — M. = chrám. Bbl. Jir., Mat., Tkadl. — M., motlitba, Betschwester, f. Us. u Příbr. Sml.

155627   Modla Svazek: 6 Strana: 1016
Modla k měření tloušťky drátu a plechu, die Draht-, Blecblehre (kulatá nebo po- dlouhlá deska, opatřená žlábky určité svět- losti). Šand. II. 25. M. posuvná, neposuvná k měření rozměrů. Ib.= M., der Hobel der Zimmerleute, mit welchem die Höhlungen im Holze ausgehobelt werden. Ssk. — M.= bůžek. Cf. Mkl. Etym. 199. M. pohanská. Šr., Pass., Ž. wit. 113. 4. Služebník modly. ZN. M. nic na světě není. ZN. Mnoho jest v tomto městě klášterů, v nichžto mnoho modl následují (adorant). Mill. 37. — M. = chrám, modlitebna. Dvéře u jeho modly byly vždy zavřené. Výb. I. 1161. První stolice v modlách; Bieše v modle; Starosta tej modly (archisynagogus). Ev. vid. 12., 66. Vešli sú do modly, fanum. BO. Vz Přisvětiti. — M. — modlitba. Jir. Anth. I. 41. Poděmy u modlu, venite adoremus. Ž. wit. 94. b., 6. Slúžiti (Bohu) postem, modlú slíčnú. Kat. 1103. — M. = hora u Buchlova. Tč. — M , y, m. os. jm. Blk. Kfsk. 1038.

155628   Modla Svazek: 6 Strana: 1016
Modla, é, f. = potok. Rvn. 169.

155629   Modla Svazek: 7 Strana: 1327
Modla = potok u Lovosic. NZ. I. 41., Ott. VI. 87. b.

155630   Modla Svazek: 8 Strana: 0213
Modla, gt. pl. modl, AlxB. 6. 22., Beck. I. 131., model. Kruml. 43. (Gb.). Cf. předcház. Mod. Chybila m. Bl. Gr. 281.

155631   Modlač Svazek: 6 Strana: 1016
Modlač, e, m. = modlář. Bern.

155632   Modlák Svazek: 1 Strana: 1056
Modlák, a, m., Götzendiener, m. Gl.

155633   Modlák Svazek: 7 Strana: 1327
Modlák, u, m. = druh dlažebního ka- mene. Nár. listy.

155634   Modlanka Svazek: 8 Strana: 0213
Modlanka, y, f., potok. Vz NZ. V. 527.

155635   Modlany Svazek: 1 Strana: 1056
Modlany, dle Dolany, ves v Čech. Tk. 1. 363.

155636   Modlany Svazek: 6 Strana: 1016
Modlany, ves n Teplice. Pal. Rdh. II. 408., Blk. Kfsk. 257., Rk. Sl.

155637   Modlárna Svazek: 1 Strana: 1056
Modlárna, y, f., chrám modlářský, der Götzentempel. Obětovatelé buď v m-ně buď doma z dílů obětních ustrájeli hostiny. Sš. Zj. 372. — D., Č.

155638   Modlář Svazek: 1 Strana: 1056
Modlář, e, m., modloslužebník, Götzen- diener, m. V. — M., nábožníček, ein Bet- bruder, ein Bigotter, Scheinheiliger. D. — M., Form-, Modellmacher. Na Slov.

155639   Modlář Svazek: 8 Strana: 0213
Modlář, e, m. = katolík. XVI. stol. Wtr. St. nov. 189.

155640   Modlaření Svazek: 1 Strana: 1056
Modlaření, n., der Götzendienst. Č.

155641   Modlařený Svazek: 6 Strana: 1016
Modlařený; -en, a, o, vergöttert. Příliš m. umělec. Koll. III. 116.

155642   Modlařiti Svazek: 1 Strana: 1056
Modlařiti, il, ení, modlářem býti, ein Götzendiener sein; abgöttisch verehren. Nej.

155643   Modlařiti Svazek: 6 Strana: 1016
Modlařiti, Götzen dienen. Ntr. VI. 250.

155644   Modlářka Svazek: 1 Strana: 1056
Modlářka, y, f., eine Götzendienerin; Betschwester. D. Vz Modlář.

155645   Modlařovati koho Svazek: 10 Strana: 0184
Modlařovati koho = modlářem nazývati. Bech. (Jg. Rozb. I. 184. ) Sr. Modlařiti v VI. 1016.

155646   Modlářovy Svazek: 6 Strana: 1016
Modlářovy = modlářský. M. chrámy, knězi. Bj., BO.

155647   Modlářský Svazek: 1 Strana: 1056
Modlářský, Götzendiener-, abgöttisch. M. chrám (modlárna), člověk (modlář). Jg.

155648   Modlářský Svazek: 6 Strana: 1016
Modlářský kněz. Výb. II. 1642.

155649   Modlářství, -stvo Svazek: 1 Strana: 1056
Modlářství, -stvo, a, m., modloslužba, modloslužebnosť, Götzen-, Bilderdienst, m., Abgötterei, f. M. provoditi, V., zkaziti. Ojíř. Způsob ctění bohů v jich podobiznách. Hš.

155650   Modlata Svazek: 6 Strana: 1016
Modlata, y, m., os. jm. Pal. Rdh. 123.

155651   Modlatý Svazek: 1 Strana: 1056
Modlatý, plný model, götzenreich. Sš. Sk. 204.

155652   Modlava Svazek: 6 Strana: 1016
Modlava, y, f., Mudläu, ves v Dačicku.

155653   Modlba Svazek: 6 Strana: 1016
Modlba. Hr. ruk. 459.

155654   Modlba Svazek: 9 Strana: 0449
Modlba, y, f., propiciatorium, modlitba. Vodň. (Mus. 1843. 149. ).

155655   Modlba, y Svazek: 1 Strana: 1056
Modlba, y, f., zastr. = modlitba.

155656   Modlebna Svazek: 6 Strana: 1017
Modlebna. BO.

155657   Modlebna, y Svazek: 1 Strana: 1056
Modlebna, y, f., modlitebnice, Bethaus, n.; věštírna, Orakel, n. Glos. Vodn

155658   Modlebník Svazek: 1 Strana: 1056
Modlebník, a, m., der Beter. Živ. Jež. 140.

155659   Modlebník Svazek: 10 Strana: 0184
Modlebník, a, m. M-ci (spolek) mali v kostole modlení. Slov. Nár. sbor. 1901. 5. Dle str. 7. = špitálníci, chudí staří lidé ma- jící společně v malém domku skrovné za- opatření.

155660   Modlebný Svazek: 1 Strana: 1056
Modlebný = modlitebný, Bet-.

155661   Modlebný Svazek: 6 Strana: 1017
Modlebný. M. chrám, delubrum, BO., miesto, locus idolorum, lesy. BO. Vyhnal m-bnú kněži z země. Bj.

155662   Modlejovice Svazek: 8 Strana: 0213
Modlejovice mezi Olom. a Přerovem. VSlz. III. 37.

155663   Modlek Svazek: 6 Strana: 1017
Modlek, u, m., der Agalmatholith. Šm.

155664   Modlekání Svazek: 6 Strana: 1017
Modlekání, n. Když kollektu, to jest jakés m. v kostele hlasem vysokým zpie- vají. Krnd. 147.

155665   Modlena Svazek: 6 Strana: 1017
Modlena, y, f., die Betschwester. Ua. Brt. Cf. Modlička, Modlilka.

155666   Modlenec Svazek: 1 Strana: 1056
Modlenec, nce, m., abrus. Rostl.

155667   Modlenečka Svazek: 1 Strana: 1056
Modlenečka, y, f., ormosia. Rostl.

155668   Modlení Svazek: 1 Strana: 1056
Modlení, n., das Flehen, Beten, Gebet. V. K m. svolávati. Vrat. K modlení zvoniti; na m. dáti. Rozhněvav se na jeho dlúhé Bohu modlenie. Dal. 49. M. veřejné, obcí na- řízené. Nt. K m. — stav (v stoj)! Zum — Gebet! Od m. vstoj (stav)! Vom — Gebet! Km. — v klek ! Kniet nieder zum — Gebet! Čsk.

155669   Modlení Svazek: 6 Strana: 1017
Modlení. Pravé m. jest mysli k Bohu povýšenie. Hus II. 315. — M. = ctění. Že by byli zklamáni v m. svých bohuov. Výb II. 548.

155670   Modlenice Svazek: 6 Strana: 1017
Modlenice, Modlenitz, ves u Vimberka. Rk. Sl.

155671   Modleník Svazek: 1 Strana: 1056
Modleník, a, m. Vorbeter, m. Na Slov. Bern.

155672   Modlenka Svazek: 1 Strana: 1056
Modlenka, y, f., eucharis, hmyz. Krok.

155673   Modlenka Svazek: 6 Strana: 1017
Modlenka = klekátko. Laš. Kál.

155674   Modlenka Svazek: 7 Strana: 1327
Modlenka, y, f., die Betschwester.

155675   Modlený Svazek: 1 Strana: 1056
Modlený, kdo se modlil, der gebetet hat, ve složených. Až budeš pomodlený, půjdeš spat. Us. Šla jsem nemodlená spát. Us.

155676   Modlešovice Svazek: 6 Strana: 1017
Modlešovice, dle Budějovice, Modle- schowitz, ves u Strakonic. Rk. Sl.

155677   Modletice Svazek: 6 Strana: 1017
Modletice, dle Budějovice, Modletitz, ves u Jesenic. v Říčan. Blk. Kfsk. 951., Rk. Sl.

155678   Modletín Svazek: 6 Strana: 1017
Modletín, a, m., ves u Chotěbořo. S. N. XI. 524., Blk. Kfsk. 313., Sdl. Hr. L 256., V. 351., Rk. Sl.

155679   Modletín Svazek: 8 Strana: 0213
Modletín. Lidovou etym. vz v Čern. Př. 31.

155680   Modlibogh Svazek: 7 Strana: 1327
Modlibogh, a, m., os. jm. 11. stol. D. Gesch. 83.

155681   Modliboh Svazek: 6 Strana: 1017
Modliboh, a, m. = kdo se modlí Bohu. Slez. Pk. — M., os. jm. Pal. Rdh. I. 123., Phľd. 11. 107., Šb. D. ř. I. 54.

155682   Modlibohov Svazek: 6 Strana: 1017
Modlibohov, Modlibov, a, m., ves u Čes. Duhu.

155683   Modlibov Svazek: 6 Strana: 1017
Modlibov, a, m., Modlibow, ves u Čes. Dubu. Rk. Sl.

155684   Modlice Svazek: 6 Strana: 1017
Modlice = Modlín.

155685   Modlicí Svazek: 1 Strana: 1056
Modlicí, k modlení. Bet-, Gebet-. M. kniha. D. Vz -icí.

155686   Modlič Svazek: 1 Strana: 1056
Modlič, e, m., der Beter; der Betbruder. D.

155687   Modlič, e Svazek: 9 Strana: 0169
Modlič, e, m. M. obrazóv. Hus I. 76.

155688   Modlička Svazek: 1 Strana: 1056
Modlička, y, f., Modell, n. Vz Modla. — M., Beterin; Betschwester, f. — M., malá modla, ein kleiner Götze.

155689   Modlička Svazek: 6 Strana: 1017
Modlička, Betschwester. Šml. Cf. Mo- dlena, Modlilka.

155690   Modlidba Svazek: 6 Strana: 1017
Modlidba, vz Modlitba.

155691   Modlidba Svazek: 8 Strana: 0213
Modlidba, lépe: modlitba. Bl. Gr. 278.

155692   Modlík Svazek: 1 Strana: 1056
Modlík, a, m., der Bittende. Lex. vet.

155693   Modlikánie Svazek: 6 Strana: 1017
Modlikánie, n. = prošení. Slov. Na veľa m. nehaly ho tam. Dbš. Sl. pov. I. 84.

155694   Modlikář, e, m Svazek: 1 Strana: 1056
Modlikář, e, m., kdo se pořád modlí, pobožnůstkář, der Betbruder. Us. Petrov. Dch.

155695   Modlikářka Svazek: 1 Strana: 1056
Modlikářka, y, f., Betschwester, f. Us. Petrov. Dch.

155696   Modlikati Svazek: 1 Strana: 1056
Modlikati, neustále prositi, betteln. Plk.

155697   Modlikati Svazek: 6 Strana: 1017
Modlikati. Koll. Sl. dc. I. 54., Mt. S. I. 108.

155698   Modlikov, a, m Svazek: 6 Strana: 1017
Modlikov, a, m., Modlikau, ves u Pŕi- bislavé; Modlikow, ves u Nadějkova. Arch. V. 568., Blk. Kfsk. 933.

155699   Modlil Svazek: 1 Strana: 1056
Modlil, a, m. Betbruder, m.

155700   Modlílek Svazek: 6 Strana: 1017
Modlílek, lka, m., vz Modril. Us. Dvd.

155701   Modlilka Svazek: 1 Strana: 1056
Modlilka, y, f., modlička, Betschwester, f. D.

155702   Modlilka Svazek: 6 Strana: 1017
Modlilka, y, f., die Betschwester. Šm.

155703   Modlín, a, m Svazek: 6 Strana: 1017
Modlín, a, m., ves u N. Kdyně. Rk. Sl.

155704   Modlina Svazek: 1 Strana: 1056
Modlina, y, f., věc modlám obětovaná, hlavně maso z obětního zvířete zbylé, das Opferfleisch, též modložertva. Jísti věci mo- dlám obětované či m-y. Sš. Zj. 369, 372.

155705   Modlírna Svazek: 7 Strana: 1327
Modlírna, y, f. = modlitebnice. Zavrhl Tomsa ve své grammatice.

155706   Modliš Svazek: 6 Strana: 1017
Modliš, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.

155707   Modliště Svazek: 1 Strana: 1056
Modliště, ě, n., místo k modlení, Betort, m., -haus, n. Sš., Sk. 192.

155708   Modliště Svazek: 6 Strana: 1017
Modliště, ě, n. = oratoř. Hnoj.

155709   Modlitba Svazek: 1 Strana: 1056
Modlitba, y, f. (vz Modliti se; zastr. mo- dlitva, modltva, modlba), modlitbička, das Gebet. M. dle formy: pouze vniterná, das innerliche Gebet, oratio mentalis; m. rozjí- mavá, meditatio; 2. ústní či slovná, das münd- liche G., oratio vocalis. M. retná, das Lippen- gebet, o. labialis. Dle obsahu: m. bohochvalná, adoratio, 2. děkovná, děkovací či děkoslavná, das Dankgebet, 3. prosebná, das Bittg. MP. 137. Modlitba starší a lepší slovo než mod- lidba. Ht., Bl. Pl. modlitby má také jiný význam = kniha modlicí. M-ba před stolem, po stole, při umírajících, ranní, polední, ve- černí, D., m. prosby, poklony, lásky, díků, naděje, slibu, kajicí, S. N., střelná, Stossg., Dch., hornická (před prací a po práci a při některých slavnostech). Vys. M. čtyřicíti hodin, oratio quadraginta horarum = výstav velebné svátosti v katolických kostelích je- dnoho místa na památku Ježíšova trvání ve hrobě po 40 hodin. Dch. M-bu konati, činiti; m-by přičiniti; m-by k Bohu odsýlati. V. M-bou vyprositi. D. Na m-bách trvati, Zlob., Br., pamatovati někoho. D. M-by nebe pro- rážejí. Solf. Ten maje na modlitbě vidění. Bls. 10. — V m-bách obleviti. Br. Na m-bě k Bohu se obrátili. Br. Na m-bu se oddati. St. skl. Matčina m. z mořskéko dna vynímá. Pk. Kdo m-bu říká leže, Bůh ho slyší dří- maje. Vz Lenosť. Lb. Na m-bách ustavičně býti, ležeti. Chč. 381., 380. Jíti do kostela na m-bu. Na Slov. Na m-bách ho nalezli; když z té m-by vstal (pl. a sg. ). Pass. 169. Modlbú prosimy milosrdenstvie tvého. Št. Na modlitvu vstáti. Dal. 51. Sprave- dlivá modlitba nebesa proráží. Us. Vz více v S. N. — Modlitby, modlitbičky, modlicí kniha, Gebetbuch, n. M-by si koupiti, na m-bách se modliti; m-teb užívati. Jg.

155710   Modlitba Svazek: 6 Strana: 1017
Modlitba, oratio. Ž. wit. 4. 2., bělosobotni, děkovací, duchová (vnitřní), jitřní, mešní, noční, obecná, odpolední, po přijímání (po- přijímací, Hnoj.), povzdechová, před při- jímáním (předpřijímací, Hnoj.), předvečerní, sborná, soukromá, společná, stolní (před jídlem a po něm), stupňová (u oltáře), tajemná či tichá, úhrnná či hlavní, ustavičná, vánoční, večerní, velkopáteční, veřejná, vnitřní, zaklínací, za úvodnici atd. Hnoj., Hrudička Lit. 62., 67., Dch, Stárek Chrys. 238., 286., 279., 280., Pdl. M. římské. Vz Vlšk. 502. Marná jest m., když křivý jest skutek. Výb. II. 648. Nepotřebuju už než tvé m-by (umíraje), U Žamb. Dbv. S m-bou práci svou konej. Us. Bž. M bami na ně- koho pamatovati. Pdl. Pomodli se, Janíčku, jednu modlitbičku za její dušičku. Sš. P. 111. Když byl na m-bácb. Pass. mus. 392. Hospodin m-bu mú prijal. Ž. wit. Na mbu se vydala. Sv. ruk. 336. M. jeho buď s hřie- chem; M. jest řečenie neb činenie, kterýmž mysl člověka v Boha neb k Bohu nábožně se povzdvíhá; M-bu složiti. Hus I. 402., 291., 313 M. hlasitá vzácna nenie, když sě s modlitbú srdce nesjedná. Ib. I. 373. Strom nově zasazený nemůže se pokládati za ne- úrodný: tak m., byť nebyla hned vyslyšena, nebude bez prospěchu. Hkš. M. jest jako pára, která vzhůru vystupuje a zase jako úrodný déšť k zemi se spouští. Hkš., Sb. uč. Modlitbičky vz Čes. mor. ps. 7.—-10. M-teb českých (sbírky nejstarší). Vz Jir. Ruk. II. 42., Sbn. 752., 387., Jg. H. 1. 708., Hš. Dod. I. 31. Cf. Modtlitva.

155711   Modlitba Svazek: 7 Strana: 1327
Modlitba bez práce, sekerka bez to- půrka. Us. Brt.

155712   Modlitba Svazek: 8 Strana: 0213
Modlitba. Mocnému skutok, slabému m. Hollý. Phľd. 1894. 118.

155713   Modlitba Svazek: 10 Strana: 0184
Modlitba. Lidové m-by. Vz Čes. 1. XII. 34.

155714   Modlitbička Svazek: 6 Strana: 1017
Modlitbička, vz Modlitba. M. dětské. Vz Brt. Dt. 17.

155715   Modlitbičkář Svazek: 6 Strana: 1017
Modlitbičkář, e, m. = kdo skládá nebo prodává modlitby. Šd.

155716   Modlitbičky Svazek: 10 Strana: 0184
Modlitbičky slezských dětí. Vz Vyhl. II. 232 nn.

155717   Modlitbohov Svazek: 9 Strana: 0169
Modlitbohov, a, m, ves pod Horkou, vrchem u Ještěda. Sá. Kant. 140.

155718   Modlitby Svazek: 6 Strana: 1017
Modlitby, vz Modlitba.

155719   Modlitebna Svazek: 1 Strana: 1057
Modlitebna, y, f. = modlitebnice.

155720   Modlitebna Svazek: 6 Strana: 1017
Modlitebna, Bj. Pasa. mus. 331.

155721   Modlitebně Svazek: 1 Strana: 1057
Modlitebně, betend. M. prositi. Žer.

155722   Modlitebně Svazek: 6 Strana: 1017
Modlitebně. Za to m. pro Boha a jeho věčnou odplatu prosím. Črn. Zuz. 52.

155723   Modlitebně Svazek: 8 Strana: 0213
Modlitebně. Dobrého zdraví m. prosíc přejeme ... 1594. L. posíl. 56. M. tě prosím. XVII. stol. Mus. 1895. 315.

155724   Modlitební Svazek: 1 Strana: 1057
Modlitební kniha, hodina, dům. Vz Mo- dlitebný. Gebet-.

155725   Modlitební Svazek: 8 Strana: 0213
Modlitební knížky v XVI. stol. Cf. Wtr. Krj. I. 525.

155726   Modlitebnice Svazek: 8 Strana: 0213
Modlitebnice = žena prosící. Vz Arch. XIV. 3.

155727   Modlitebnice, e, modlitebnička Svazek: 1 Strana: 1057
Modlitebnice, e, modlitebnička, y, f., chrámek, kaple, Bethaus, n., V. — M., místo v kostele k modlení ustanovené, oratorium. — M.., žena se modlící, eine Beterin. Kom. — Jg.

155728   Modlitebník Svazek: 1 Strana: 1057
Modlitebník, a, m., modlící se, ein Beter, m. V., Br. Vroucí m. Kom. — M., modlič, Betbruder, m. Zlob. — M., u, m., roucho ku přikrytí hlavy při modlení. Brikc. — Jg.

155729   Modlitebník Svazek: 6 Strana: 1017
Modlitebník. Výb. I. 216., Krnd. 46. Věrni m-ci budú se klaněti v dušě i u pravdě. ZN. Čehož příklad při onom m-ku v chrámě. BR. II. 21. a. (II. 26.). A jakož ve mlýně žernov hřmí: tr, tr, tr, tr!, též taký m.; Modlitba zaneprázdní m-ka, aby od zlého se odchýlil. Hus I. 307., 308. (334.). — M., u, m. = modlící kniha. Němc. IV. 14.

155730   Modlitebník Svazek: 8 Strana: 0213
Modlitebník. Chč. Mik. 435.

155731   Modlitebný Svazek: 1 Strana: 1057
Modlitebný, Bet-. M. místo, hodina, slova, žalm, písně, dům, čas, dny = k modlitbě se vztahující. Ben. V., Ctib., Br., Kom. — M. = modlící se, Betend. 1631.

155732   Modlitebný Svazek: 6 Strana: 1017
Modlitebný. M. kniha, Šf. III. 265., po- kojík, Krist. 5. a., Vyb. I. 353., slova, Výb. II. 1454. (Bl.), obraz (jemuž se klaněti bylo), Pass. 817.. dóm. Hus I. 131.

155733   Modlitebný Svazek: 8 Strana: 0213
Modlitebný. M. duom, Ev. seit. 32. Luc. 19. 46. (Mnč.), dóm. Chč. Mik. 442. Toto slovo znamená Blahoslavovi (Gr. 321.) = co se může modliti jako m. žalm a nelíbí se mu ve významu jiném, ku př. m. oběti místo oběti sv. modliteb. Cf. Chvalitebný (3. dod.), Modlitevný (3. dod.).

155734   Modlitebný Svazek: 9 Strana: 0169
Modlitebný. Zůstáváme Vaši m-bní slu- hové. 1641. Čes. 1. VII 286.

155735   Modlitebný. M Svazek: 10 Strana: 0184
Modlitebný. M. neděle = 5. po Veliko- nocích. 1575. Hrubý 179.

155736   Modlitel Svazek: 1 Strana: 1057
Modlitel, e, m., der Beter. D.

155737   Modlitelka Svazek: 6 Strana: 1017
Modlitelka, y, f., die Beterin. Tbz.

155738   Modlitelka, y Svazek: 1 Strana: 1057
Modlitelka, y, f., eine Beterin. D.

155739   Modlitelný Svazek: 6 Strana: 1017
Modlitelný, anbetungswürdig. Šm.

155740   Modlitevna Svazek: 10 Strana: 0184
Modlitevna = modlitebna. Pass. 331.

155741   Modlitevník Svazek: 6 Strana: 1017
Modlitevník, a, m. = modlitebník. Výb. I. 216., Zrcd. 1., Hr. ruk. 381. Věrný m-ci následovati budú otcě (adorabunt). Ev. víd. 19.

155742   Modlitevník Svazek: 8 Strana: 0213
Modlitevník. Ev. víd. 59. J. 4. 23.

155743   Modlitevný Svazek: 6 Strana: 1017
Modlitevný = modlitebný. M. pokojík. Pass. mus. 373.

155744   Modlitevný Svazek: 8 Strana: 0213
Modlitevný. M. dom, domus orationis. Ev. víd. 47. M. 21. 13. a j.

155745   Modliti Svazek: 6 Strana: 1017
Modliti od meld, stupňováním mold, od- tud molditi a metathesí modliti. Mkl. aL. 226. Cf. List. fil. 1886. 292., Mkl. Etym. 199. — koho = prositi. U Počát. Kš. — se co: breviár. Osv. I. 86. — se kde. Modlil jsem se před Bohem. Výb. II. 490. V chrámě se chceš m. ? Hus. I. 304. Modlí se před kaplí a čert mu sedí v kápi. Pk — kdy. V nižto hodinu starosta sě modléše Bohu, tehda. BO. M-li se ve dni slavném. Olom. — jak. Hlasně po latinsku se modlí. Kká. Td. M. se nedbale, roztržitě, Us. Pdl., kleče, Mž. 22., s zavitú hlavú, ZN., s slzami, Leg., podlé něčí vůle. BR. II. 504. a. V sobě se m.; M-la sě srdcem. Hus I. 304. Kdo se dobře modlívá, síly k ctnosti nabývá, Sb. uč. — ke komu. Pass., Ž. kl. 25. b. V němž (chrámě) sup letem svým, lavina pádem, propasť mlčením k Bohu modlí se. Vrch. Luza, jež se modlí k zlatu. Osv. I. 593. Za živé i za mrtvé k Bohu se m. Mž. 18. — se komu. M. se Bohu, BO., Ev. vid. 3., 314., 151, Ž. kl. 28. 2., Lg. Kr. v. 59, Výb. II. 4, Krist. 5. b., Hus II. 42., Žžk. 10, Pass., St. Kn. š. 14, obrazóm, Hus I. 69, 76., modlám, Dr. v. 69., zlaté soše, BO., ry- tinám. Ž. wit. 96. 7. (36. 7.). Duch jest Bóh a ti, kteříž se mu modlé, v duchu a v pravdě musejí se m.; Mnoho se m. jest toho, jemuž se modlí kto, ustavičné z srdce napomínati. Hus. I. 305., 306. Cf. Brt. S. 3. vd. 190. — se komu z čeho = prositi ho oč. Nedávej cizím vladařství svého, aby se potom z toho jim nemodlil; Mnohé dítky jakž dostanou peněz a statku, rodičů sobě za nic neváží, že se jim nebozí rodičové potomně z svého vlastního m. musejí. Pož. 136. — za koho. A já sem byla v kostele, m-la sem se za tebe. Sš. P. 151. Modli se za ně ve dne v noci. Št. Kn. š. 119. Za to Bohu se modlil. Pass. mus. 404. Krátce a dobře sě za hřiechy modlil; Pilně se za lid Bohu. m. Hus II. 315., I. 405. — se proč. Šalomún se pro ně (ženiny) modlil. Hus I. 382. — se oč: o vzdálení pokuseb. Sš. Mt. 348. — se také: hráti v karty. Us. Rč.

155746   Modliti Svazek: 7 Strana: 1327
Modliti. Aby se z toho modlil. Arch. IX. 193. Modli se nemodli se, z prázdné mise nenajíš se (nic nepomůže, ku př. v ne- moci). Val. Vck.

155747   Modliti Svazek: 10 Strana: 0184
Modliti. Když se srdce nemodlí, na- darmo jazyk pracuje. 1564. Hrubý 42. Ne- věří mu, ani když se modlí. Us.

155748   Modliti se Svazek: 1 Strana: 1057
Modliti se, (m. moliti se, ml stupňováno v mol, Gb. Hl. 146., vz L. ), modli, — dle (íc), il, ení; modlívati se, beten; bitten. — abs. Do kostela jíti a nemodliti se, do hospody jíti a netancovati, raděj doma zůstati. Jg. Přestal se m. D. Modleme se! Us. Papež je sě Čechóm velmi hroziti, ale když uzřě, že sě Čechové nechtie modliti (pokořiti, Bitten, sich demüthigen). Dal. 75. — se kde. Kdo se modlí na peci za kamny, modlí se za oběšené. Kda. Ona se tam modlí při božím těle. Er. P. 502. — se kdy: na mšech a na hodinách. Chč. 637. — jak: s poklonou, V., s pláčem. D. Židé modlí se s pokrytou hlavou. Ml. M. se modlitbou dlouhou, Ctib., vroucí. Vn. — po kom: po kostelníkovi. Us., D. — ke komu: k pánu Bohu. D., Jg. — komu: m. se pánu Bohu, modlám a obrazům, V., nejvyššímu. Br. Bohu se modli a ku břehu plavaj. Mt. S. M. se svatým, Čr., pánu Bohu. Bart. 282. 27. — zač, za koho: M. se otčenáš za dušičku. Er. P. 156. M. se Bohu za někoho. Št. N. 111., Chč. 379. Aby se za milosrdenství modlili Bohu Nebeskému příčinou té věci tajné. Br. Velice se Bohu za to modléše. Pass. 644. Za mrtvé se m. Č. Za své katany příkladem sv. Štěpána se m. — se na čem: na růženci. Poh. II. 107. — jak dlouho: přes celou noc se mo- dliti. D. — co: modlitbu. Vn. — proč: a vám se z čeho (pro něco) modlili (kořili). Ctib. — M. se bez modlicí knihy z paměti od rána do večera v kostele před oltářem mezi mší s knězem za duše zemřelých, aby jim Bůh odpustil. — s adv.: m. se úpěn- livě, D., skroušeně, Vrat., poníženě. Kom.

155749   Modliti se Svazek: 9 Strana: 0169
Modliti se. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2. 315. Lidé se modlí jen k užitku. Šml. V. 138. Když se srdce nemodlí, nadarmo jazyk pracuje. 1564. List. fil. 1900. 236. Pořekadla a úsloví vz v Zát. Př. 332b.

155750   Modliti se Svazek: 10 Strana: 0626
Modliti se. Kto sa modlí, tomu sa aj dobre vodí. Mus. slov. VI. 110.

155751   Modliti se jak Svazek: 8 Strana: 0213
Modliti se jak: krvavým potem. 1500. Rokyc. Post. — List. fil. 1895. 138. Keď sa modlí, na čerta sa obzerá. Slov. Nov. Př. 536.

155752   Modlitva Svazek: 1 Strana: 1057
Modlitva = modlitba. Št., Kat. 955.

155753   Modlitva Svazek: 6 Strana: 1018
Modlitva, oratio. Ž. wit. 42. Uslyš m-vu. BO. Dal se na m-vy. Pass. mus. 370. M. uzdraví nemocného. ZN. Na m-vé bieše. Hr. ruk. 177. Na m-vě se položi. Výb. II. 1. Pobyti na m-vách; Na m-vy v noci stá- vati. Št. Kn. š. 6., 177.

155754   Modlitva Svazek: 9 Strana: 0169
Modlitva, gt. pl. modlitv a modlitev. Gb. H. ml. III. 1. 180.

155755   Modlivý Svazek: 8 Strana: 0213
Modlivý = kdo se rád modlí. M. vejměn- nice. Světz. 1893. 307. b. M. baba. Světz. 1895. 469.

155756   Modlný Svazek: 1 Strana: 1057
Modlný, zastr., anbetungswürdig. Hus.

155757   Modlný Svazek: 6 Strana: 1018
Modlný. Jenž (Ježíš) spolu m. jest i spolu slavný. Hus I. 46., 49.

155758   Modloborný Svazek: 6 Strana: 1018
Modloborný = modly bořící. Rámě m. Cch. Dg.

155759   Modloháj Svazek: 1 Strana: 1057
Modloháj, e, m., ein Götzenhain. Ráj.

155760   Modlochlúba Svazek: 9 Strana: 0169
Modlochlúba, y, f. Hus I. 90.

155761   Modlosloužení Svazek: 1 Strana: 1057
Modlosloužení, n., der Götzendienst. Br. K m. koho přivésti. Lom.

155762   Modlosloužiti Svazek: 1 Strana: 1057
Modlosloužiti, den Götzen dienen. V.

155763   Modlosluha Svazek: 1 Strana: 1057
Modlosluha, y, m., modloslužebník. V.

155764   Modlosluha Svazek: 6 Strana: 1018
Modlosluha. M, ZN., Hus I. 66.. 373. Lidé všichni jsú m-hy. Mill. 74. Každý m. muož míti žen 30. Ib. 3V.

155765   Modlosluha Svazek: 8 Strana: 0213
Modlosluha. Chč. S. 29.

155766   Modlosluhování Svazek: 10 Strana: 0184
Modlosluhování, n., idolatria. Mill. 42a.

155767   Modloslužba Svazek: 1 Strana: 1057
Modloslužba, y, f, modloslužebenství, n., modloslužebnosť, i, f., modloslužeb- nictví, n., modlářství. Götzen-, Biklerdienst. V. V m. trvati. V. Zastávati m-ství. V. Va- rovati se m-ství. Ben. V.

155768   Modloslužebeuství. Šf Svazek: 6 Strana: 1018
Modloslužebeuství. Šf., Hus 111. 37.

155769   Modloslužebně Svazek: 8 Strana: 0213
Modloslužebně (jí byl oddán). Phľd. 1893. 751.

155770   Modloslužebnice Svazek: 1 Strana: 1057
Modloslužebnice, e, f. Abgötterin, f. D.

155771   Modloslužebnický Svazek: 1 Strana: 1057
Modloslužebnický, abgöttisch. Č.

155772   Modloslužebnictví, n Svazek: 1 Strana: 1057
Modloslužebnictví, n. = modloslužba.

155773   Modloslužebník Svazek: 1 Strana: 1057
Modloslužebník, a, m. Bilderdiener, Ab- götter, m. V.

155774   Modloslužebník Svazek: 9 Strana: 0169
Modloslužebník, a, m. Hus I. 69., 96.

155775   Modloslužebnosť Svazek: 1 Strana: 1057
Modloslužebnosť, i, f. = modloslužba. V.

155776   Modloslužebnosť, vz Svazek: 6 Strana: 1018
Modloslužebnosť, vz Pocta (stran de- finice).

155777   Modloslužebný Svazek: 1 Strana: 1057
Modloslužebný, abgöttisch. Jg.

155778   Modloslužebný Svazek: 8 Strana: 0213
Modloslužebný. M. hřiech. Chč. S. 85.

155779   Modloslúženie Svazek: 6 Strana: 1018
Modloslúženie. Hus I. 53., III. 95.

155780   Modloslúženie Svazek: 8 Strana: 0213
Modloslúženie. Chč. Mik. 420.

155781   Modloslúžiti Svazek: 8 Strana: 0213
Modloslúžiti. Tov. (Vlč. Lit. 211.).

155782   Modloslužka Svazek: 6 Strana: 1018
Modloslužka, y, f., die Götzendienerin. Sm. V Modlov, a, m., míst. jm. Tk. IV. 404.

155783   Modloslužný Svazek: 7 Strana: 1327
Modloslužný. M- oslepení. Mill. 76.

155784   Modlotvorný Svazek: 1 Strana: 1057
Modlotvorný = modloslužebník. 1404.

155785   Modlování Svazek: 9 Strana: 0169
Modlování, n. = roubení srubu v úhly. Val. Čes. 1. VIL 367.

155786   Modlovati Svazek: 1 Strana: 1057
Modlovati, modeln, co: svátosť. Kon.

155787   Modlověrec Svazek: 10 Strana: 0184
Modlověrec, rce, m. Mš. exc.

155788   Modlový Svazek: 6 Strana: 1018
Modlový, Götzen-, M. účestník, particeps idolorum. Ol. 4. 18.

155789   Modložertva Svazek: 1 Strana: 1057
Modložertva, y, f. = modlina. Sš. Zj. 372.

155790   Modložertvina Svazek: 1 Strana: 1057
Modložertvina, y, f. = modlina. Sš. Sk. 247.

155791   Modltedlník Svazek: 9 Strana: 0449
Modltedlník, a, m. Hod. XIV stol. Mus. fil. VII. 98.

155792   Modltva Svazek: 6 Strana: 1018
Modltva, vz Modlitba.

155793   Modltva Svazek: 8 Strana: 0213
Modltva, y, f. = modlitva. Ž. klem. 117. 6.

155794   Modluše Svazek: 6 Strana: 1018
Modluše, e, f. = modlena. Us. Pngr., Rgl.

155795   Modly Svazek: 8 Strana: 0213
Modly, obec v Turci. Phľd. XII. 246.

155796   Modní Svazek: 1 Strana: 1057
Modní zboží, zpráva, list, obraz, barva, vkus, oděv, klobouk, šaty, síň, salon atd. Šp. Vz Moda. Modisch, Mode-.

155797   Modnice Svazek: 1 Strana: 1057
Modnice, e, f., die Modewaarenhändlerin. Rk.

155798   Modnictví Svazek: 1 Strana: 1057
Modnictví, n., die Modesucht. Rk.

155799   Modník, a, modníček Svazek: 1 Strana: 1057
Modník, a, modníček, čka, m., der Mode- herr.

155800   Modnosť Svazek: 10 Strana: 0184
Modnosť, i, f. Ráz novosti a m-sti. Jakb. Mar. 139.

155801   Modočany Svazek: 8 Strana: 0213
Modočany, přístav dunajsky v Komárně. Phľd. XII. 426.

155802   Modr Svazek: 10 Strana: 0184
Modr, a, o, vz Modrý.

155803   Modrá Svazek: 6 Strana: 1018
Modrá, é, f., Neudorť, ves u Uher. Hra- diště. M. Hvězda a Ves, vz Modrý, Tk. IV. 399., Rk. Sl.

155804   Modra Svazek: 8 Strana: 0213
Modra, obec v Požúnsku. Phľd. XII. 426., XIV. 46.

155805   Modra Svazek: 9 Strana: 0169
Modra, y, f. = meduňka libovonná, me- lissa off. Vaří modru. Mor. Mus. ol. X. 59.

155806   Modrá Svazek: 10 Strana: 0184
Modrá = Prusko. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 141.

155807   Modrace Svazek: 1 Strana: 1057
Modrace, v obec. mluvě m. matrace.

155808   Modrace Svazek: 8 Strana: 0213
Modrace, Matratze. Kat. z Žer. 155.

155809   Modráč Svazek: 9 Strana: 0169
Modráč, e, m., houba. Chorv. 58. Sr. Modrák, Modráček.

155810   Modráček Svazek: 1 Strana: 1057
Modráček, čka, m., vz Frč. 355., modro- krček, schwedisches Blaukehlchen, lusciola. Palliardi. Mý. Vz Modrák.

155811   Modráček Svazek: 6 Strana: 1018
Modráček, cyanecula. Brm. II. 2. 128. až 129. - M.= síkora. Mor. Brt. — M , čku, m. = houba = špičník, boletus scaber, der Kapuzinerpilz (nakrojí-li se, zmodrá). U Po- čat. Jdr. — M. = druh bramborů. Us. Tč. — M., květina. Vz Č. Kn. š. 258. — M. M-ky = beránky na obloze. U Kr. Hrad. Kšť.; modré oči. Jrs.

155812   Modráček Svazek: 8 Strana: 0213
Modráček, čka, m., cyanecula, pták, místy na Mor.: modračka, modrá raška. Mtc. 1893. 305.

155813   Modráček Svazek: 9 Strana: 0169
Modráček, čku, modrák, u, m. = rohlíček mákem hodně posypaný. Us. — M., čka, m. = modrák, modrokrček, modrý čermákr modruska, třasák, modrohrdelka, modračka, modrohláveli, modrohlávka, modřina, modřenka, babka, čuberbabka, babička, blebala, šmolka (sý- kora). Vz Šír III. 53., II. 150., Ott. XV1I. 494. — M. = motýl. Vz Exl. 42.

155814   Modráček Svazek: 10 Strana: 0184
Modráček, čku, m. = chrpa, Džl. Čes 1. XII. 306., desítka (bankovka zamodralé barvy).

155815   Modráček Svazek: 10 Strana: 0626
Modráček, čku, m., rostl. Vz Jaterník.

155816   Modračka Svazek: 1 Strana: 1057
Modračka, y, f. = chrpa. Na Slov. Kom.

155817   Modračka Svazek: 6 Strana: 1018
Modračka = modrá sukně. Jrs.

155818   Modračka Svazek: 7 Strana: 1327
Modračka, y, f. = sýkora modřínka, Šír. Pt., mandelík, u Vrbky v Ledečsku, ib.; modrá sukně. Prss.

155819   Modračka Svazek: 8 Strana: 0213
Modračka, y, f., vz předcház. Modráček.

155820   Modračka Svazek: 9 Strana: 0169
Modračka, y, f., vz předcház. Modráček, Mandelík.

155821   Modráčkový Svazek: 6 Strana: 1018
Modráčkový, vz ModRáček. M. barva. U Chodů. Rnd. 164. M. oči se na mne smály. Č. Kn. š. 142.

155822   Modrák Svazek: 6 Strana: 1018
Modrák, Jusciola cyanecula, das Blau- kehlchen. Vz Modráček. — M. = chrpa. Roste koukol a metlice, bude chleba po hromnice; m. a zvonec (svlačec), chlebu konec. Bž. exc. Cf. Schd. II. 258., Slb. 407., Rstp. 930., Čl. Kv. 204., Mllr. 30. — M. = houba. Cf. Rstp. 1913., Osv. 1884. 51.

155823   Modrák Svazek: 7 Strana: 1327
Modrák, u, m. = druh bramborů. — M., a, m. = mandelík, Šír. Pt.; druh ho- lubů,. Rgl. — M , u, m. = modračka, modrá sukně. Mor. Rgl.

155824   Modrák Svazek: 8 Strana: 0213
Modrák, a, m., jm. holubí. Č. T. Tkč. — M., u, m., rostl., vz Chrpa (3. dod.). — M. (Brň.), modráček (Třebíč), sinák (val.), sinál (Zlín.), sinal (laš.), panščák (val.), húščák (val.), poteč (Jičín), potíček, počeček (Slez.), houba, boletus cyanescens. Brt. D. II. 511.

155825   Modrák Svazek: 9 Strana: 0169
Modrák, u, m., vz předcház. Modráček. — M., ?, m., vz předcház Modráček, Mandelík.

155826   Modrák Svazek: 10 Strana: 0184
Modrák, u, m. = jedovatá houba. Čes. 1. XI. 290.

155827   Modrák, a, modráček Svazek: 1 Strana: 1058
Modrák, a, modráček, čka, m., raroch, pták, falco cyanopus. — M., u, m., modrá- ček, čku, m., chrpa, centaurea cyanus, Korn- blume. Kk. 106., Čl. 101., FB. 46. Vz Chrpa. Vyhlíží modrý jako modrák. Jg. — M., houba. — M., druh hrachu, Jg. — M., motýl. Vz Frč. 181

155828   Modrákový Svazek: 8 Strana: 0213
Modrákový, ňaveus. M. kukla, XV. stol. Wtr. Krj. I. 38.

155829   Modrálek Svazek: 1 Strana: 1058
Modrálek, lku, m. Saphirquarz, Siderit. Min.

155830   Modralka Svazek: 1 Strana: 1058
Modralka, y, f., kov, Kobalt, m. Mus.

155831   Modran Svazek: 1 Strana: 1058
Modran, u, m., prussias. Rostl.

155832   Modránek Svazek: 9 Strana: 0169
Modránek, nku, m. = brčál. Mor. Mus. ol. III. 137

155833   Modrář Svazek: 7 Strana: 1327
Modrář, e, m., Blaufärber, m.

155834   Modrásek Svazek: 1 Strana: 1058
Modrásek, ska, m., motýl, der Adonis. Rk.

155835   Modrásek Svazek: 6 Strana: 1018
Modrásek, lycaena, der Bläuling. M. černoskvrnný, I. Arion, jehlicový, 1. Icarus, vikvicový, 1. Corydon, jetelový, 1. Bellargus, rozchodníkový, 1. Battus, černočárný, 1. Hylas, štírovníkový, 1. Tiresias, ligrusový, 1. Damon, stříbroskvrnný, 1. Optilete, čili- mníkový, 1. Aegon, m. obecný, 1. Argus, tmavohnědý, 1. Medon, komonicový, 1. Do- rylas, kozincový, 1. Cyllarus, krušinový, 1. Argiolus, nejmenší, 1. minima, měchýřní- kový, 1. Jolas, hnědoskvrnný, 1. Daphnis, lemovaný, 1. Diomedes, očkovaný, 1. Eu- phemus, lesní, 1. semiargus, bahní, 1. Areas. Stn. I. 27.—30. Cf. Brm. IV. 394.-395., Schd. II. 515.

155836   Modrásek Svazek: 9 Strana: 0169
Modrásek, ska, m., motýl. Vz Stein. 27. —30.

155837   Modraska Svazek: 6 Strana: 1018
Modraska, y, f. = modrásek, modrák, druh sýkor ve vých. Čech. Všk.

155838   Modrastý Svazek: 6 Strana: 1018
Modrastý = modravý. Mor. a slov. Brt. D., N Hlsk. XIV. 53., Phl'd. III. 1. 2.

155839   Modráše sě Svazek: 1 Strana: 1058
Modráše sě = modrala se (duha). Kat.

155840   Modrati Svazek: 1 Strana: 1058
Modrati, modrávati, blau werden, blauen. komu. Nos mu modrá. Kram. — kde: na celém těle modrá. Lk. — čím: zimou. — od čeho: pod okem od uhození. — po čem: po tom uhození ruka mu modrá. — se: Nebe se modrá. Us.

155841   Modrati se čím Svazek: 6 Strana: 1018
Modrati se čím. Paluba turecké lodi m-la se kazajkami. Osv. I. 87.

155842   Modratý, modravý Svazek: 1 Strana: 1058
Modratý, modravý, bläulicht. Puchm.

155843   Modrava Svazek: 1 Strana: 1058
Modrava, y, f., modrá barva, zmodralosť, die Bläue, Blaue Farbe. M. těla. Cf. Černava.

155844   Modravec Svazek: 1 Strana: 1058
Modravec, vce, m., Aquamarin, m. (ká- men). Rk.

155845   Modravka Svazek: 1 Strana: 1058
Modravka, y, f., sýkora modrá, die Blau- meise. Jg.

155846   Modravka Svazek: 6 Strana: 1018
Modravka, y, f., coerulosis.

155847   Modravo Svazek: 6 Strana: 1018
Modravo, a, n. = modravá barva. M. vln. Vrch.

155848   Modravočelný Svazek: 6 Strana: 1018
Modravočelný, stahlblauschnäbelig. Lpř. Sl. 1. 484. Vz Modročelný.

155849   Modravopřídý Svazek: 6 Strana: 1018
Modravopřídý, xvavón^(,)^o?. M. loď. Lpř.

155850   Modravosť, i Svazek: 1 Strana: 1058
Modravosť, i, f., die Bläuliche Farbe. Jg.

155851   Modravošedý Svazek: 6 Strana: 1018
Modravošedý, bläulichgrau. Us. Pdl.

155852   Modravý Svazek: 1 Strana: 1058
Modravý, bläulich. M. barva, oblaka, Jg., kyselina. Techn.

155853   Modravý. M Svazek: 6 Strana: 1018
Modravý. M. mlha, hory, Vlč., páry, Mcha., dál. Vlč.

155854   Modrenice Svazek: 6 Strana: 1018
Modrenice, e, f. = modravka.

155855   Modŕev Svazek: 6 Strana: 1018
Modŕev, u, m. nebo: i, f. = jedle modřín. Rstp. 1440.

155856   Modrcha Svazek: 1 Strana: 1058
Modrcha, y, m., Fitzer, Verwirrer, m. Us.

155857   Modrchanina,y Svazek: 6 Strana: 1018
Modrchanina,y, f. = zapletená věc. Us.

155858   Modrchati Svazek: 1 Strana: 1058
Modrchati = motrchati.

155859   Modrchati Svazek: 6 Strana: 1018
Modrchati, cf. Mkl. Etym. 203.

155860   Modŕičina Svazek: 6 Strana: 1018
Modŕičina, y, f., Cyanwasserstoffsäure. Hrvát. Šd.

155861   Modro Svazek: 1 Strana: 1058
Modro, blau. Něco na modro barviti. Us. Z modra šedivý. D. Na modro rybu vařiti. Us. Do modra.

155862   Modro Svazek: 6 Strana: 1019
Modro hor. Hlk. Do modra střílel. Us. Světz. Bylo jich tam až m. (mnoho). Brt. Vlaštovka křídla v modru koupá. Osv. VI. 596. Nejblíž se m. k břehu vine; Veslo v modru se koupá. Mcha. Slibovati někomu m. s nebe (něco nemožného). Němc.

155863   Modro Svazek: 7 Strana: 1327
Modro, a, n. Posud ji miluji, že bych jí m. s nebe snesl. Šml.

155864   Modro Svazek: 9 Strana: 0169
Modro. Nemudrujme do modra (marně). Šml. IX. 284. Neberu to z modra, co ti po- vídám (nevymýšlím si toho). Sá. Nem. 105.

155865   Modro Svazek: 10 Strana: 0184
Modro. Bylo viděti, že jí do modra ne- chválil (nadarmo). Sá. Pr. m. I. 102. Ne- myslete, že mluvím do modra (bez rozmyslu). Sá. XVII. 202.

155866   Modrobarvíř Svazek: 6 Strana: 1019
Modrobarvíř, e, m., der Blauíärber. Šm.

155867   Modrobarvířství Svazek: 1 Strana: 1058
Modrobarvířství, n. Blaufärberei, f. Techn.

155868   Modrobarvý Svazek: 9 Strana: 0169
Modrobarvý. Koll. Bás. 45.

155869   Modrobílý Svazek: 6 Strana: 1019
Modrobílý, blauweiss. Stn. I. 19.

155870   Modrobledý Svazek: 1 Strana: 1058
Modrobledý, blassblau. M. oči. Kom.

155871   Modrobobulný. M Svazek: 6 Strana: 1019
Modrobobulný. M. réva. Kv. 1869 131.

155872   Modrobradý Svazek: 10 Strana: 0185
Modrobradý Raúl. Vin. 1. 239.

155873   Modrobříšek Svazek: 1 Strana: 1058
Modrobříšek, ška, m., der Blaufink. Rk.

155874   Modročeluý Svazek: 6 Strana: 1019
Modročeluý, xvavÓ7r^o>(joc;, blauschnäbe- lig. M. loď. Lpř. — M., blaustirnig. M. pa- poušek. Dch.

155875   Modročelý. M Svazek: 10 Strana: 0185
Modročelý. M. papoušek, blaustirnig Zvon III. 501.

155876   Modročerný Svazek: 6 Strana: 1019
Modročerný, blauschwarz. Šp.

155877   Modročervený Svazek: 6 Strana: 1019
Modročervený, blauroth. Ntr. V. 216.

155878   Modrofialový Svazek: 6 Strana: 1019
Modrofialový, feilcbenblau. Osv. V. 9.

155879   Modrohedvábný. M Svazek: 10 Strana: 0185
Modrohedvábný. M. záslona. Zr. Mad. 97.

155880   Modrohlávek Svazek: 1 Strana: 1058
Modrohlávek, vka, m., phalaena bombyx caeruleo-cephala, der Blaukopf, hmyz. — M., der Mandelspinner. Rk. — M., vku, m., alle- luja, jetel kyselý n. zaječí, der Sauerklee. — M., šťovík větší, rumex acetosa, gemeiner Sauerampfer. Ja.

155881   Modrohlávek Svazek: 6 Strana: 1019
Modrohlávek ovocný, episema coeruleo- cephala, motýl. Kk. Mot. 178., Šír, Brm. IV. 431.

155882   Modrohlávek Svazek: 7 Strana: 1327
Modrohlávek, vka, m. = sýkora mo- dřínka. Šír. Pt.

155883   Modrohlávek Svazek: 8 Strana: 0213
Modrohlávek, vka, m., druh sýkory. CT. Tkč.

155884   Modrohlávek Svazek: 9 Strana: 0169
Modrohlávek, vka, m., Blaukopf, motýl. Vz Stein. 98., Exl. 119.

155885   Modrohlávka Svazek: 9 Strana: 0169
Modrohlávka, y, f. = sýkora modřinka (modráček). Hoř. 108.

155886   Modrohlavý Svazek: 1 Strana: 1058
Modrohlavý, blauköpfig. Č.

155887   Modrohlavý Svazek: 6 Strana: 1019
Modrohlavý, blauköpfig. M. kvítky. Č. Kn. š. 380.

155888   Modrohlavý Svazek: 9 Strana: 0169
Modrohlavý. Vz Rákosníček.

155889   Modrohnát, a, m Svazek: 6 Strana: 1019
Modrohnát, a, m. M-ti= Chlumští u Tře- boně, poněvadž nosili modré vlněné pun- čochy, od nichž jim nohy zmodraly. Vz Sbtk. Krat h. 42.

155890   Modrohrdelka Svazek: 9 Strana: 0169
Modrohrdelka, y, f. Vz předcház. Mo- dráček.

155891   Modrohrdlý Svazek: 10 Strana: 0185
Modrohrdlý. Zub. Még. 14.

155892   Modrohřbetnice Svazek: 6 Strana: 1019
Modrohřbetnice, e, f., cyata annulus, der Blaurücken. Šm.

155893   Modrojas Svazek: 8 Strana: 0213
Modrojas (nebe). Kká. Puš. Roz. 61. aj.

155894   Modrojas, u Svazek: 6 Strana: 1019
Modrojas, u, m., die bläuliche Helle M. studánky. Čch. Sl. 23. — Čch. Petr. 44., Šml.

155895   Modrojasno Svazek: 6 Strana: 1019
Modrojasno, a, n. = modrojas. Pl. I. 257.

155896   Modrojasnosť Svazek: 10 Strana: 0185
Modrojasnosť, i, f. M. nebeská. Hlk. VI. 100.

155897   Modrojasný Svazek: 1 Strana: 1058
Modrojasný, hellblau. Rk.

155898   Modrojasný Svazek: 6 Strana: 1019
Modrojasný, blauhell. M. oči, Lpř., Č. Kn. š. 221., plamýnek, ib. 242., Nebesa. Čch. Bs. 157.

155899   Modrojiskřivý Svazek: 6 Strana: 1019
Modrojiskřivý, blaufunkelnd. M. vlna. Čch. Petrkl. 31.

155900   Modrokabátník Svazek: 6 Strana: 1019
Modrokabátník, a, m. = kdo nosí modrý kabát. Tbz.

155901   Modrokalený Svazek: 6 Strana: 1019
Modrokalený, blauangelaufen. Šm.

155902   Modroklikatý Svazek: 9 Strana: 0169
Modroklikatý blesk. Slád. Caes. 28.

155903   Modrokrček Svazek: 1 Strana: 1058
Modrokrček, čka, m., das Blaukehlchen, der Spiegelvogel. Rk.

155904   Modrokrevec Svazek: 10 Strana: 0626
Modrokrevec, vce, m. = šlechtic. Rgl.

155905   Modrokrevný Svazek: 8 Strana: 0213
Modrokrevný. M. šlechtic. Bráb. 120.

155906   Modrokrovečník Svazek: 6 Strana: 1019
Modrokrovečník, a, m., cyaniris, brouk. M. obecný, c. cyanea, úškovaný, c. aurita, příbuzný, c. affinis. Kk. Br. 369., 370.

155907   Modrokrovečník Svazek: 9 Strana: 0169
Modrokrovečník, ?, m., gynandro- phthalma, brouk. M. příbuzný, g. affinis, rudoštítý, flavicollis, různonohý, diversipes. srdcoskvrnný, xanthaspis, vrbový, salicina. Vz Klim. 672.

155908   Modrokrový Svazek: 8 Strana: 0562
Modrokrový. Cf. Špičkonožec (3. dod.), Stébelník (3. dod.).

155909   Modrokrový Svazek: 9 Strana: 0170
Modrokrový. Vz Blechovec, Loděc, Kryto rypec, Mokřinář, Vrtař.

155910   Modrokřídlák Svazek: 10 Strana: 0626
Modrokřídlák, a, m. = druh holubů. Rgl.

155911   Modrokřídlý Svazek: 6 Strana: 1019
Modrokřídlý, blaue Fittige, Flügel Ha- bend, blauflügeiig. Dch.

155912   Modrokvětý Svazek: 1 Strana: 1058
Modrokvětý, mit blauen Blüthen.

155913   Modrokvětý Svazek: 9 Strana: 0170
Modrokvětý. M. odrůda (koruny). Čl. Fyll. 12.

155914   Modrolemovaný Svazek: 9 Strana: 0170
Modrolemovaný. Vz Ohniváček.

155915   Modrolemý Svazek: 8 Strana: 0562
Modrolemý zdobník (brouk). Klim. 33

155916   Modrolesklý Svazek: 9 Strana: 0170
Modrolesklý. Vz Blechovec, Pilorožec.

155917   Modrolesklý Svazek: 10 Strana: 0185
Modrolesklý pletenec (vlasů). Zr. Let. II. 101.

155918   Modroň, ě, m Svazek: 6 Strana: 1019
Modroň, ě, m., Blauschimmel. Čsk.

155919   Modronika Svazek: 10 Strana: 0626
Modronika, y, f. = plícník. Brt. Slov.

155920   Modronohý Svazek: 10 Strana: 0185
Modronohý stůl. Msn. II. 202.

155921   Modroocasý Svazek: 9 Strana: 0170
Modroocasý kolibřík, cynanthus cyanurus. Vz Ott. XIV. 552a.

155922   Modrooček Svazek: 1 Strana: 1058
Modrooček, čka, m., der Blauäugige, der Blauauge. Rk.

155923   Modroočka Svazek: 9 Strana: 0170
Modroočka, y, f. = modrooká ženská. Slád. Rom. 60.

155924   Modroočko Svazek: 1 Strana: 1058
Modroočko, a, n., druh zemčat.

155925   Modrookean, u, m Svazek: 6 Strana: 1019
Modrookean, u, m., das blaue Meer. Kamar.

155926   Modrookosť Svazek: 6 Strana: 1019
Modrookosť, i, f., die Blauäugigkeit. Šm.

155927   Modrookosť, i, f. NZ. IV Svazek: 8 Strana: 0213
Modrookosť, i, f. NZ. IV. 371.

155928   Modrooký Svazek: 1 Strana: 1058
Modrooký, blauäugig. M. děvče. Us.

155929   Modrooký Svazek: 7 Strana: 1327
Modrooký. M. brambory. Vz předcház. Modrák.

155930   Modrooký Svazek: 8 Strana: 0213
Modrooký. M-cí lidé v Čech. Vz NZ. IV. 80., 257.

155931   Modrooký Svazek: 10 Strana: 0626
Modrooký po celém obličeji (mající mo- dřiny po celém obličeji). Rgl.

155932   Modropáský Svazek: 9 Strana: 0170
Modropáský. Vz Štítonoš.

155933   Modropina Svazek: 6 Strana: 1019
Modropina, y, f., das Narzeio. Šm.

155934   Modropřídý Svazek: 6 Strana: 1019
Modropřídý, xv«tvd-r^ö>too?, vz Modro- čelný. Lpř.

155935   Modropunčocháč Svazek: 6 Strana: 1019
Modropunčocháč, e, m., der Blau- strümpfler. Šm.

155936   Modropunčoška, y, f Svazek: 6 Strana: 1019
Modropunčoška, y, f., ein Blaustrumpf (gelehrtthuende Dame). Šm.

155937   Modropupkáč Svazek: 10 Strana: 0185
Modropupkáč, e, m, převzdívka Horá- kům (u Ledče a Dol. Kralovic). Čes. 1. XI 404.

155938   Modrosiný Svazek: 8 Strana: 0213
Modrosiný. M. vodstvo. Kká. Puš. 43.

155939   Modrosivý Svazek: 6 Strana: 1019
Modrosivý, blaugrau. M. nebe. Šml.

155940   Modrosivý Svazek: 8 Strana: 0213
Modrosivý. M. nebe. Šml. I. 3.

155941   Modroskvělý Svazek: 6 Strana: 1019
Modroskvělý, blauglänzend. Tyl.

155942   Modroskvrnáč Svazek: 6 Strana: 1019
Modroskvrnáč, e, m., diachromus, brouk. M obecný, d. germanus. Kk. Br. 44.

155943   Modrosmolina Svazek: 1 Strana: 1058
Modrosmolina, y, f. Pittokal. Rk.

155944   Modrosokol Svazek: 1 Strana: 1058
Modrosokol,, a, m., modrák, der Blau- fuss. Ros.

155945   Modrosť Svazek: 1 Strana: 1058
Modrosť, i, f., das Blau, die Bläue. M. nebeská. V.

155946   Modrostříbrný Svazek: 10 Strana: 0626
Modrostříbrný. M. světlo. Zr. Strat. 339.

155947   Modrosvětlý Svazek: 1 Strana: 1058
Modrosvětlý, lichtblau. C.

155948   Modrosvětlý. M Svazek: 10 Strana: 0185
Modrosvětlý. M. barva. Čes 1. XII. 295.

155949   Modrosvit, u Svazek: 6 Strana: 1019
Modrosvit, u, m., der blaue Lichtschein. Kká. K sl. j 142.

155950   Modrošedivý, -šedý Svazek: 1 Strana: 1058
Modrošedivý, -šedý, blaugrau. V.

155951   Modrošedý Svazek: 6 Strana: 1019
Modrošedý, hechtenblau. Rst. 443.

155952   Modrošerý Svazek: 1 Strana: 1058
Modrošerý, blaugrau. Th.

155953   Modrošerý Svazek: 6 Strana: 1019
Modrošerý sad. Č. Kn. s. 250.

155954   Modroševý Svazek: 9 Strana: 0170
Modroševý žaludec, brouk Klim. 700.

155955   Modroštítý Svazek: 8 Strana: 0562
Modroštítý blýskáček (brouk). Klim. 341.

155956   Modrota Svazek: 1 Strana: 1058
Modrota, y, f., die Bläue. Rk.

155957   Modrota Svazek: 6 Strana: 1019
Modrota. Pl.

155958   Modrotiný Svazek: 6 Strana: 1019
Modrotiný. M. moře. Kká. Td. 100.

155959   Modrotkaný Svazek: 10 Strana: 0185
Modrotkaný pás. Svět. knih. 420. 33.

155960   Modrotmavý Svazek: 6 Strana: 1019
Modrotmavý, blaudunkel. M. les. Pl. 1. 99.

155961   Modrotřpytný Svazek: 9 Strana: 0170
Modrotřpytný. M. hlubina vodní. Proch. 84.

155962   Modroučký Svazek: 6 Strana: 1019
Modroučký, hübsch blau. Nrd. Blld. 22.

155963   Modrounký Svazek: 10 Strana: 0185
Modrounký. Tbz. V. 4. 184.

155964   Modrovec Svazek: 6 Strana: 1019
Modrovec, vce, m., der Lasurmalacbit. Hř.

155965   Modrovina Svazek: 1 Strana: 1058
Modrovina, y, f., der Blaustoff. Presl.

155966   Modrovlasák Svazek: 6 Strana: 1019
Modrovlasák, a, m., miavo^alza. Vký.

155967   Modrovoký Svazek: 1 Strana: 1058
Modrovoký, v obec. mluvě = modrooký.

155968   Modrovoký Svazek: 6 Strana: 1019
Modrovoký = modrooký. Us. Chodívali k nám m-cí chlapci, už k nám nechodijó, už só z nich vojáci. Sš. P. 592.

155969   Modrovous Svazek: 1 Strana: 1058
Modrovous, a, m., der Blaubart. Rk.

155970   Modrovousý Svazek: 6 Strana: 1019
Modrovousý, blaubärtig. Dch.

155971   Modrozelavý Svazek: 6 Strana: 1019
Modrozelavý, blaugrüulich. M. hladina mořská. Némc. V. 117.

155972   Modrozelenavý Svazek: 10 Strana: 0185
Modrozelenavý. M. barva. Zr. Čer. 14., Jrsk. XXIV. 143.

155973   Modrozelený Svazek: 6 Strana: 1019
Modrozelený, blaugrün. Kk. Br. 18., 35., Stn. I. 18., Dk. M. barva. Stč. Zem. 41.

155974   Modrozelený Svazek: 9 Strana: 0170
Modrozelený rákosníček, brouk. Klim. 667.

155975   Modrozvonek Svazek: 6 Strana: 1019
Modrozvonek, nku, m., campanula, květ. Pl. I. 102.

155976   Modrožilkovaný Svazek: 10 Strana: 0185
Modrožilkovaný mramor. Zr. Mad. 32

155977   Modrunka Svazek: 7 Strana: 1327
Modrunka, y, f., pedanka, rostl. Pršp. 32. 71. 530*

155978   Modruška Svazek: 1 Strana: 1058
Modruška, y, f., sýkora modrá, parus caeruleus, die Blaumeise. Palliardi. Mý., Mus. VII.

155979   Modrý Svazek: 1 Strana: 1058
Modrý; zastr. modr, a, o., blau. M. barva, fiala, kámen atd. Jg. M. víno. Vz Víno. Us. Jasně n. z jasna m., z šera m., z temna m. Jg. K modru vrchu. Rkk. M. jako chrpa. Us. M. nebe, obloha, vrch. Brt. Od modrého (i. e. kvítí t. j. chrpy) sedm neděl do nového (i. e. obilí). Na Želivsku. Sř. Modré barvy: indychová, blavá, lazurová, fialová, slívová, lavendulová, šmolková, blankytná. Min. M. pondělek, na kterém buď po celý den nebo aspoň odpoledne se nepracuje. Vz Sl. N. — od čeho: od zbití, od ran. V. Modrá rána od bití. Sob. 165.

155980   Modrý Svazek: 6 Strana: 1019
Modrý, cf. Mkl. Etym. 200. M. mléko, mák, Šp., výšiny, Vrch., čedič (melafyr), Zpr. arch. VIII. 113., zemina, Bř. N. 147, 165., hory. Hlk. M. pondělek. VzKram. Slov., Nár. listy 1884. Přílohu k č. 223. str. 1 M. bez, fiala, chrpa. Mllr. 30., 103., 111 Modré s nebes bych ti snesl. Us. Dbv. Ťažko sa lúči orel s modrým letom. Kyt 1876. 29. Barva modrá neb violová zna- mená ponížení, skroušenosť a kající smutek. Sb. uč. Cf. Sbtk. Rostl. 47. Podajte mi praporce modrého, tať barva znamenává ustavičnost muže šlechetného. Výb. II. 45 — jak: zelanavě, leskle, ocelové, fialově, černavé m. Kk. Br. 18., 21., 23., 26. M. rozhod. Vz Slb. 383. — M, hájovna u Še- vetína. M. Hvězda. Blauenstern, hospodu u Konic. M Ves, Lichtblaudorr, ves u Sví".

155981   Modrý Svazek: 7 Strana: 1328
Modrý. Cf. Jagić. Archiv. XIII. 3. 418. on.

155982   Modrý Svazek: 8 Strana: 0213
Modrý. Má m. oči jako obloha, Us. Nár. list. 1894. č. 219. odp. feuill.

155983   Modrý Svazek: 9 Strana: 0170
Modrý. Naškrábal by mu modrýho s nebe (má ho rád). Hoř. 118. — jak. M. jak le- luja. Šeb. 223.

155984   Modrý Svazek: 10 Strana: 0185
Modrý. Dyby byla panna jako jiná, ne- měla by modré pod očima. Brt. P. n. 701. -- M. pondělí = to po květné neděli. Tk.

155985   Modryuě Svazek: 6 Strana: 1019
Modryuě, é, í. = modrina. Št. (Jir. exc.)

155986   Modř Svazek: 1 Strana: 1057
Modř, i, f., modrá barva, das Blau. M. mě- děná, pruská, Jg, berlínská n. pruská, hor- ská, indigová (indichová, Indigo, z modřilu, vz více v Kk. 256. ), kobaltová n. ďasíková, královská, pařížská, saská, Nz., anglická, bremská, erlangská, flanderská, jindřichohra- decká, míšeňská, na pečetidla, nerostová n. mineralní, štampiliová, uhelná, ultramarinová, vápenná, železná, Kh., azurová, charpová, Techn., lučebná či chemická (chemischblau), blankytová, Us., alkalická, anilová, vz Prm. III. č. 3., 16. — M., druh vína červeného: m. královská, světlá (u Mělníka), der Modersch (z modř). Jg.

155987   Modř Svazek: 6 Strana: 1018
Modř. Bž. 226. Cf. Šfk. Poč. 614., Schd. I. 346., KP. IV. 720—721., Rm. 1. 123. M. alkalická či Nichelsonova. Vz Ott. I. 884.

155988   Modřanka Svazek: 8 Strana: 0213
Modřanka, y, f. — dráha z Prahy doTkč. Modřan. Pojedu m-kou. Us.

155989   Modřany Svazek: 1 Strana: 1058
Modřany, dle Dolany, ves u Zbraslavi. Vz S. N., Tk. I. 618., II. 542., III. 654.

155990   Modřany Svazek: 6 Strana: 1018
Modřany. V M-nech není radno poru- čiti si v hostinci sysla. Vz Sbtk. Krat. h. 74. — Cf. Tk. IV. 365., 428., V. 150., Blk. Kfsk. 945., 950., Rk. Sl., Arch. VII. 642.

155991   Modře Svazek: 1 Strana: 1058
Modře (blau) něco barviti = na modro. Jg.

155992   Modřec Svazek: 1 Strana: 1058
Modřec, drce, m., kámen modrý, Lazur- stein, m. Jg.

155993   Modřec Svazek: 6 Strana: 1018
Modřec, Riegersdorf, ves u Poličky. Vz Modříce. — M. asi = lazurit. Rozk.

155994   Modřec Svazek: 7 Strana: 1327
Modřec, lazuria, kámen. Rozk., Pršp. 6.

155995   Modřejka Svazek: 7 Strana: 1327
Modřejka, y, f, potok v Písecku.

155996   Modřejovice Svazek: 6 Strana: 1018
Modřejovice, dle Budějovice, ves u Mi- lína. Vz Modřovice. Tk. V. 250., Blk. Kfsk. 127., 409., Rk. Sl., Sdl. Hr. VI. 277.

155997   Modřelice Svazek: 6 Strana: 1018
Modřelice, zašlá ves. Pk. MP. 69., Pk. Npj. 64.

155998   Modřen Svazek: 6 Strana: 1018
Modřen, ě, f., blaue Farbe. Ssk.

155999   Modřen Svazek: 7 Strana: 1327
Modřen, a, m., istrix, zastr. Pršp. 18.

156000   Modřenec Svazek: 1 Strana: 1058
Modřenec, nce, m. M. hroznatý, muscari racemosum, Traubenhyacinthe. Čl. 147. M. chocholatý, m. comosum; tenkokvětý, m. tenui- florum; šírolistý, m. botryoides. FB. 20.