18001   Brašek Svazek: 7 Strana: 1203
Brašek, ška, m., zdrobn. brach. Mor. Rgl.

18002   Brašík Svazek: 9 Strana: 0428
Brašík. ?, m., zdrobn. brat. Gb. Slov. 94.

18003   Braškov Svazek: 5 Strana: 1052
Braškov, a, m., ves u Únoště. Arch. III. 481., Tk. V. 220.

18004   Brašna Svazek: 1 Strana: 0090
Brašna, y, f. = mošna, krosna, pastuší tobolka, Hirten-, Schäfertasche. B. myslivecká. Chud v brašnu neb v měšec. (Vz Stejnosť.) Č. Myslivci dávají do b-ny: náboj, stravu a zastřelenou drobnou zvěř. Šp.

18005   Brašna Svazek: 5 Strana: 1052
Brašna. Výb. 1. 848. Chud v b-nu neb v měšec. Č. M. 634.

18006   Brašnář Svazek: 1 Strana: 0090
Brašnář, e, m. Taschner. Rk.

18007   Brašnářství Svazek: 5 Strana: 1052
Brašnářství, n., die Taschnerei. Stat. př. kn. 1877. 35.

18008   Brašnice Svazek: 1 Strana: 0090
Brašnice, e, f. Beutelwurm. Rk.

18009   Brašnička Svazek: 1 Strana: 0090
Brašnička, y, f, u rostlin, Capsula, tobolka pukající, jejíž částky jsou chlopně, sloupeček semena nesoucí. Rostl. — Jg.

18010   Brašnička Svazek: 5 Strana: 1052
Brašnička, y, f. = výtrusnice, sporangia, das Sporengehäuse. Sl. les. Vz Slb. XL.

18011   Brašok Svazek: 8 Strana: 0024
Brašok, ška, m. = brášek. Slov. Pastr. L. 13.

18012   Brašov Svazek: 1 Strana: 0090
Brašov, a, m., mě. v Sedmihradsku, Kron- stadt. — Brašovan, a, m. — Brašovský.

18013   Brašov Svazek: 5 Strana: 1052
Brašov, a, m., os. jm.

18014   Brašovo Svazek: 5 Strana: 1052
Brašovo, a, n. = Prešov, Eperies, mě. v Uhřích. Phld. V. 184.

18015   Braštan Svazek: 8 Strana: 0024
Braštan, u, m. = železný kůl na dělání děr, do nichž se koly zasazují, laš., z něm. Brechstange. Brt. D. II. 513.

18016   Braštice Svazek: 5 Strana: 1052
Braštice, dle Budějovice, ves u Votic.

18017   Brašvičany Svazek: 5 Strana: 1052
Brašvičany, dle Dolany, ves v Tábor. Blk. Kfsk. 346.

18018   Brat Svazek: 1 Strana: 0090
Brat, a, bratek, tka, bratec, tce, m. = bratr, Bruder. Pes psu brat. Prov. na Slov.

18019   Brat Svazek: 5 Strana: 1052
Brat. Čch. Dg. 691. Po bratovi sa ani neobzeli. Dbš. Sl. pov. I. 292. Jak byla za vraty, volala na braty. Sš. P. 146. To je ruka z mého brata; Jaká bych já sestra byla, kdybych brata zatajila; Otvírej, brače, čeplo! Sš. P. 134., 775. Jakožto s bratem. NB. Tč. 166. Brat jeho nestál na třetím roku. Půh. II. 332 Člověk člověku brat. Zbr. Lžd. VII.

18020   Brať Svazek: 5 Strana: 1052
Brať, i, f. = bratř, bratří, bratrstvo, die Brüderschaft, die Brüder. Rjšk., Kyt. 1876. 28., Knrz. Vidíme tuto, že dvojí b. ode Krista povolána byla. Sš. Mr. 9. Vz Bratř.

18021   Brat Svazek: 9 Strana: 0428
Brat. 1419. Mšín. 10.

18022   Bratanec Svazek: 5 Strana: 1053
Bratanec, nce, m. = bratův syn. Na Ostrav. Tč. Slov. Phld. III. 2. 201., Ssk.

18023   Bratánek Svazek: 10 Strana: 0023
Bratánek, nka, na. = bratránek (od brat = bratr) Us. Mš.

18024   Bratanica Svazek: 5 Strana: 1053
Bratanica, e, f. = bratova dcera. Vz Brat. Slov. Sdk, Phld. III. 2. 201., IV. 417., Ostrav. Tč.

18025   Bratati sa Svazek: 5 Strana: 1053
Bratati sa = bratříčkovati se, bratřiti se. Slov. Dbš. Obyč. 86. A bratať chcejú sa s nami. Phld. III. 556. S nimi sä bratá Hdž. Čít. 249.

18026   Bratčina Svazek: 5 Strana: 1053
Bratčina, y, f. = bratrstvo. Cf. Pypin. Hist. (Kotík) l. 269.

18027   Bratec Svazek: 5 Strana: 1053
Bratec, vz Brat. Slov. Sľúbil som ti, bratec môj, časom lístok malý, tu ho máš. Vaj. Tat. a m. 79. Bratia Poliaci, srdca muojho bratci. Hrbň. Jsk.

18028   Bratek Svazek: 5 Strana: 1053
Bratek, vz Brat.

18029   Braterák Svazek: 10 Strana: 0023
Braterák, a, m. = Uterák? Rais. Lep. 116.

18030   Brateřizna Svazek: 5 Strana: 1053
Brateřizna, bratrovizna, y, f = dědictví po bratru. Urbar polsko-ostrav. Zkl.

18031   Bráti Svazek: 1 Strana: 0090
Bráti. Beru, béřeš, béře, béřeme, béřete, berou; nebo v obec. mluvě: beru, bereš, bere, bereme, berete, berou; beř (n. v obec. mluvě: ber), beřiž; bera, ouc ; bral,brán, brani, brání; brávati. Špatné tvary: beřu, beřou m. beru, berou. Končicí: vzíti, vezmu; vezmi (v obec. mluvě: vem), vezměte (v obyč. mluvě: vemte); vezma, ouc; vzal, vzat, vzetí (m. vzati, a se přehlasovalo. Gb.); vzimati. Vz Kt. 74., Vzíti. — Bráti = rukou, do ruky, v ruku atd. vzíti, nehmen; dostati, obdržeti, bekommen, kriegen, erhalten; při- jati, nehmen; odjímati, nehmen, wegnehmen, aBnehmen; táhnouti, vymáhati, vyžaDovati, fordem, erfordern, abnehmen, einnehmen, ein- ziehen; chytati, lapati, fangen, greifen; pře- jímati od koho, čerpati, überkommen, er- halten, annehmen; užívati,brauchen, nehmen; mníti, wofür halten; domysliti se, schliessen, entnehmen, abnehmen, folgern; cítiti, v mysl pojímati, empfinden, fassen; trpěti, leiden; se = jíti, sich begeben, gehen, kommen atd. Vz v kontextu. Jg.—Absol. Ryba béře (beisst an). Šm. Beř rád, když dávají. Č. Blázen, kdo dává; kdo nebéře, dva. Č. Vždycky je dobře bráti. Č. Snadno bráti, dokud dávají. Béře, kde nepoložil (zloděj). Č. Smrť nebéře, kde není. Kolovrátek bere (Dobře přede). Bere kolovrátek ( = žaludek = chutná?)? Blázen dává, moudrý bere. Lb. Vždycky je Dobře b.; Lépe b. než-li dáti; Co ti nepatří, neber. Lb. Lepší proso (prositi) nežli ber (bráti). Č. Kosa mu bráti (sekati) nechce. Er. P. 420.— co, koho: boj, porážku, změnu, ztrátu, ujmu, pochop, duši, mzdu, užitek, rozkoš, pohoršeni, plat, peníze, město, lodí, naučení, moc, úřad, červa, tipec, desátek, cla, víru, počátek, zrůst, původ, život, konec, prospěch, příklad (z čeho), dary, pomstu, pokutu, podezření, nelibost', důvěru, dítě (od matky), pokrm, dobrou mysl, pátí (moc vzala pád. V.). Výb., Dal., Rkk., Jg., Sych., Kom., V., Jel. B. útěchu, srdce, škodu. Us. Čert' tě bere. Us. Lék b.; Tichá voda břehy béře. Jd. Tělo jeho už porušení bralo. Ml. B. radu. Er. P. 479. Když to dítě rozum bralo. Us. B. plen, kořisť. J. tr. Průběh bráti, vzíti, vz Průběh. Podíl bráti, vz Po- díl. Jaký konec to vezme? Otázky nebraly koNce, lépe: otázkám nebylo konce. Km. B. dobytek (zabaviti). Gl. — (se, koho, co) za co: za manželku, za ženu, za zlé, za svědka, za vděk, za své (vzíti = za- hynouti), za slovo, za ruku, za krk, za hlavu, za vlasy, za pačesy, za nos se vzíti.D., V., Sych., Jel., Br., Kom. Někdy to slovo prorok šíře se béře za všecky kazatele. Ros. To slovo za jiné se béře. Kom. Za smírce koho v. (voliti). Peníze za něco vzíti; za příklad, za výstrahu si koho vzíti; Odpo- vědnost za něco v. Nt. Vzal za své. Vz Umrlý. Lb. Zlato za něco b. Chě. 305. Za matku koho v. Alx. B. se za moře. (kam) Alx. 1105.— co, koho, na koho, na co: na klín, na dluh, na vůz, na váhu, na péči, na sta- rosť, na sebe (bráti = tloustnouti), úřad n. poselství na sebe b. (V.), koho na slovo (= za znamenitého míti), psa na provaz, koně na ostruhy, na uzdu, něco na úvahu, na mysl, na cestu, na vojnu, slova na váhu, na radu. V., Kom., Br., Bk. Křičel, jakoby ho na nože bral. Ml. Rozum lidský na se béře; Neměla jsem já tě na tu trávu brávat. Er! P. 514, 161. Bráti na sebe šat. Har. I., 202. Jedeš-li kam na den, beř chleba na týden. Č. Zboží od kupce na dluh, na úvěr b. Us. Ohled, zřetel na něco bráti, vzíti, vz Zřetel. Povinnost na sebe vzíti. Kuchařka vezme hrachu na mísu. BL. On to na sebe z po- ručení vzal. Š. a Ž. Šat na sebe vzíti; Vzíti někoho na ramena, na koně; vládu na se vzíti; práce na se vzíti; něco na rozmyšlenou. Nt. Rúcho na se vzíti. Kat. 867. Pilně na mysl něco b. Kat. 530. — (si) se, co, koho kam: do základu n. do zástavy, do vazby, do řetězův, do rady, do srdce, do hlavy, nůž do ruky, Us., V.; se do chrámu (jíti), se do nebe. Troj., Kom. Tajně se před Prahu brachu. Dal. Pilník s sebou do práce vzíti. Č. Může do dvou neděl pořád zběhlých od výpovědi rychtářovy do rady appellací vzíti. 1532. Pr. B. se do (cizí) země. Kat. 1129. To si do hlavy neber. Mt. S. Mezi ruce a ramena bráti. V. — co od koho, od čeho: hlasy od někoho br., Kom., pří- sahu od někoho, D., něco od zadního konce, Šm., dítě od matky. Us. Bere od karet i od světla (vz Lakomý, Sobec). Č. B. co od koho čím, vz Odpuštění (Entlass). Er. Pomstu vzal od Boha. Kom. B. od čeho známosť, příklad, naučení. Bart. I. 8., 9. — Kat. 2423. Zboží od kupce. Us. — co s kým, s čím: něco s sebou, radu s někým b. V. Vzal by i s měšcem. D. Dávej s rozumem a beř s pa- mětí. Č. Boj s nepřátely vzíti. Št. Potazy s kým b. Bart. I. 17. S kým jsi radu brala. Er. P. 171. — co, ke komu, k čemu: k sobě, k stolu, k tanci, k srdci, nelibosť n. důvěru k někomu. V., Har., Kom., D. Něco k vykonání na se vzíti. J. tr. Něco k fisku vzíti (konfiskovati). J. tr. Někoho k právu v. Pr. Vzal-li by koho rychtář pro vraždu ku právu. 1532. Pr. Někoho k odpo- vídání, V., něco k sobě. Kat. 656. Útočiště k někomu vzíti. Us. B. někoho k tanci. Er. P. 261. — na koho = milovati ho. Béře na hezká děvčata. Ml, Ros. Kteráž na něj brala. Er. P. 347. — Kůň béře na sebe — tloustne. Ml. - co komu, čemu: dům, ži- vot, hrdlo, statek. D., Br. B. si chvíli k ně- čemu. Šm. Vzal si bohaté děvče. Ml. Bodej mi nevzal, čeho mi nedal. Vz Vyhrůžka, Č. Nedám si to vzíti, lépe: nedám si to vy- mluviti. Bs. Nepříteli zavazadla, komu úřad, velitelství vzíti. Nt. — koho do čeho: do křížku vzíti. Us. — po čem. Beř se po svých. Rk. Vz B. co na čem. Já jsem brala po libosti. Er. P. 149. — co, se, si odkud. Nebéře se s jednoho vola dvou koží. Č. Se stolu něco vzíti, se stěny. B. ze sudu. Us. Přiklad, potěchu, škodu z něčeho; pět ze sta, moc z rukou. L., Kom., Vrat., V., Br., Flav. Zboží z první ruky b. Ml. Zrůst z po- krmů. Lk. Plat z práce. Ondrák. B. se z da- lekých krajin. Rad. zvíř. Po smrti otcově bral užitek z celého statku. Ml. Mlýnu z ka- mene (aby naň méně obili padalo). Vz Uži- tek z hor. Vys. Naučení z něčeho si vzíti, rozkoš, potěšení, libosť Nt. — proč. Z pode- zření někoho do vězení v. Vrat. 156. — se, koho, co v co (kam): v nenávisť, v ošklivosť, v obyčej, (Lk.), v kázeň, v hněv. Bra sě Záboj v les, lesem za Zabojem sbory. Rkk. 9. V tre- stání, v zástavu, sobě v hlavu, v rozum, v paměť. Plac, V., Sych., Kom. B. v počet, Šm., v po- chybnosť. Ml. Něco v srdce si v. Kat. 2995. Něco v lehkosť v. Bart. IV. 25. V řeč ho luďia vzali. Mt. S. Vzíti v paty (utéci). Řeka mnohé jiné v sebe béře. T. Vítr v kolo nás bere. Kom. Něco v plen, v kořisť b. J. tr. Někoho u velikou nelibosť, T., u vyšetřo- vání bráti. J. tr. Něco v ruce vzíti (začíti); někoho v podezřeni b. Nt. — co před koho. Před sebe nic jiného nebeřeme. Vrat., Br.
Cestu před sebe vzíti. V. — se, co proti
komu: nenávisť proti někomu, V., se proti
ještěrovi, Troj.; b. se proti někomu (na ně-
koho bíti). Bs. Dítě otrockou mysl proti
rodičům vzalo. Kom. - co od koho v co:
Vzal to od ní v dar. Š. a Ž. — si koho.
Jan N. bude sobě bráti Annu Pokorných (.. nou)
za manželku. Chybně prý; jak pak prý dlouho
11. kolikrát? Lépe prý „vezme". A ani to není
jisto, (že si ji vezme). Tedy prý takto: míní
sobě vzíti n. Ohlašuje se k sňatku ženich
J. N. a nevěsta A. P., nebo: V stav manžel-
ství vstoupiti míní J. N. s A. P. — Šm.
Tyto frase jsou ovšem dobré, ale i věta:
,Bude sobě bráti' jest v lidu vůbec běžná
a ustálená. Iterativa ve futuru často se takto
užívá na označenou náklonnosti k čemu,
jako imperfecta conatus. Brt. Cf. Neříkej to
(Prk.) m. neřekni to. Nezpívej. Nechoď tam
m. nejdi. atd. Vz Rozkazovací způsob. - si
čeho (jen u jmen hmotných a hromadných).
Vem si stříbra, zlata. Sš. Pís. Vezmi si tabáku,
ohně, hrachu, chleba. Us. — Br. — co kde: Mezi hráči ďábel peníze béře. Č. Peníze mezi židy na něčí škodu b. Arch. I., 62. — co čím: jídla lžicemi, Kom., rukou, Lom., ryby udici, L., něco moci. V., Har., Jel. Loď plenem vzíti; něco propůjčkou bráti. J. tr. Za vděk něčím vzíti. Zvěř béře větrem (wittert). Šm. Něco od někoho cti s dsrem v. Půh. I., 127. Církev růst brals ústním podáním. Bš. Ev. Mst. Škodu vzíti povodněmi. Žer. Sn. 47. Lstí a mocí někomu něco v., Kom., Lab. 60., násilim. Č. Pes béře vysokým, vrchním větrem. Šp. Nějaké slovo nějakým smyslem. — co před čím kde, kdy: Před hubou mu to vzal. (Od nosu někomu něco odtrhnouti.) Č, Lb., Jg. Ryby před východem slunce nejlépe Berou (anbeissen). Ml. — co, koho pod co: něco pod úřední pečeť vzíti. J. tr. Někoho pod přísahu vzíti. Nt. — co o něco „= ujímati se něčeho. L., Gníd. Vzal s ním ? to radu. V., Let. Žádný o své věci brzo konce nebéře. Vš. — se, co v čem (kde): Labe v Čechách svůj počátek béře. v. B. se ně- kam ve jménu Páně. Jd. B. něco v jiném smyslu. Nt. B. peníze v židech neb křesťa- nech (na účet dlužníka, neplatil-li). Arch. — co na čem (kde): Úhonu na zdraví. Sych. Na zemanech po městech něco b. Arch. I., 57. Soud vzal své sídlo na radnici. Ml. Pří- klad na někom b. Chč. 451. Škodu na čem vzíti. Bart. IV. 32. — Troj., Leg., Jel. - Krejčí jí bral míru na archu papíru. Er. P. 254. Musím to míti, a bych to měl pod nehtem, pod koží vzíti. Č. Dal by, kdyby měl pod koží, pod srdcem vzíti. Č. — se. Vzali se (vstoupili v stav manželský). Us. — se, koho za kým. Bral jednoho za druhým (ke zkoušení). Kom. - co skrze co: Škodu skrze to vzali. Zříz. Ferd. — se k čemu. B. se k smrti. Šm. K poslední hodince se bráti. Nt. Ke všem stranám brachu sě lesem. Rkk. 9. — se čím: Nynie beř sě lisími skoky. Rkk. 10. — se kudy: cestou, Us., lesem, Rkk. 9., Dal., stranou, Us., přes hory a doly. Har. — se na co: na smrť. Sm. — se s kým: s vojskem. Jg. B. se s kým ke komu, Kat. 423. Já jsem se dnes s ní vzala = pohádala jsem se s ní. Na Plaště. Prk. — aby: Protož beř se, aby (abys) umřel. V. — co kdy. Tu vodu jeden po druhém ob den bral. — co mimo co: mimo právo dary b. Alx. — si koho pro co. Pro peníze bábu si bráti. Er. P. 278. — si podlé čeho. Nesmíte sobě brát podlé krásy. Er. P. 157. — adv. Něco napřed vzíti. Us. — s infinit. Bral se kázati. Nebral se jiť (neměl se k odchodu). Kulda I. 29. (Prk.) — se sup. Aby se brali stavět domu božího. Br. — Pozn. Slovesem b. opisuje se zhusta passivum jiných jazykův: beru škodu — ?????????, úraz vzíti — laedi, změnu bráti — mutari, vzíti umenšení — minui, vzíti odměnu — praemio donari atd. Prk.

18032   Bráti Svazek: 5 Strana: 1053
Bráti. BBrati colligere aus ber, wie berą colligo und borB in stborB collectio darthut; sanskr. bharati, got. bairan, anglosas. beran, řec eéco), lat. fero. Mkl. aL. 2., 8., Etym. 18. Vzíti, u Opavy vzať (Klš., cf. Bž. 183.); vezmu, v obec. mluvě: vemu, vemeš atd., vz Gb. Hl. 115., Bž. 47. a Prk. v Arch. für slav. Philologie II. 707.; já vezmi, NB. Tč. 235.; veznu u Uher. Hrad., veznym v Těšínsku (Tč., Brt.); vzal, vzeli (zastr.), vzaly (Bž. 20.); vezmite m. vezměte (Slov., Němc.). Na Lašsku na Mor.: beru, bereš, bere, beremy, berete (bereče), beru; ber, bermy, bertě (berće); brať (brać; brał (broł), brala; brany, a, e. Brt. D. 129. Iterat. mor. bérám, bérávam, laš. biram, biravam. Brt. D. — Sup. brat. Vz o časování i starém v List. filol. 1884. 97. (Gb.) a Bž. 201. —202. — abs. Pánbůh dal, Pánbůh vzal, pánu Bohu poručeno (Pán- bůh zase dá); Berte, dokud se dává; Berte, nedejte se pobízeti. Dch. To pivo nebere (nechutná). Us. Vezmi, kde vezmi. Vz Státi. Brt. Vem, kde vem (dej, kdo dej), peníze k muzice musím míti. Us. Ja ce vera (věru) i veznem (vezmu). Sl. ps. 51. An by braly, až by padly. Dh. 130. — co, koho. Ať si to člověk vezme!; Toť aby to kozli vzali!; Když to vezmu jako člověk, vom menschlichen Standpunkte; To aby člověka čert vzal! Das ist zum Teufelhohlen!; Vem ho (štve se pes)! Dch. Vezměte místo šp. m. sedněte si, račte si sednouti, se posaditi. Proč u nás nesednete? Us. Voda lávky vzala. Us. Šd. Pojď ho vem (= pojď a vem ho). Mor. Kurz. Kdyby ho radši pán Bůh (sobě, k sobě) vzal (kdyby raději zemřel). Us. Šd. Vezmi cep, pojď na mlat, dám ti chléb, dám ti plat. (Mlatba ve třech). Slez. Šd. To sám Pambů ví, proč té to dnes tak bere (proč od nás tak spěcháš;! V Kunvald. Msk. Vzal bobo cicí (říkávají matky dětem, když je odstavily a ony cucat chtějí. Vz Bobo). Na již. Mor. a Slov. Šd. To ho bralo, mlelo (mrzelo, znepokojovalo). Us. Rgl. Vítr bral střechy. Us. Smrť ho vzala. Us. Šd. Berou mne dřímoty (jsem ospalý). Šml., Brt. D. 200. B. lichvu. Št. kn. š. 174. Řeky vzaly svůj přirozený běh. Tk. Č. 1. Proč sa's, milý, kúpal, že ta voda vzala? Brt. P. 50. Vezměte si ho. Na Zlínsku. Brt. Hannibal vzal jed. Vz Jed. Rs. Bere chuť k jídlu. Us. Brt. Do boží milosti naději vzíti. Exc. Nač jen přišli, vzali. Us. Tak to brali (vy- kládali) staří. Osv. V. 543. Sv. Petře, vemte klíče, podivte (podívejte se), kdo to tluče; Pro dcerušku přijeli, vezma dcerku pryč jeli; Vezneš sobě starou babu, mosíš s ní býť doma (čes. mor. ps. 223.); Švarná děv- čina, pones do mlýna, já ti zemelu, mýta nevezmu, jen ťa, děvčino, pěkně obejmu. Sš. P. 27., 100., 536. Zbraňuje mi máti, nedá si tě bráti; Lásko milá lásko, kdě tě lidé beru? v zahradách nerůsteš, v poli tě nesejú. Sš. P. 603., 229. Bodaj by vás, vy mládenci, čerti vzali, keď ste vy mňa na ten tanec nepozvali! Sl. spv. I. 3. Co's, Ja- ničko, robil, keď ťa voda zala?; Ne každý to vezne, co za ručku stiská; Chudobnú mám vziať? Radšej nič: mau (měl) by som biedy ešte víc. Sl. ps. 75., 79., 314. Vzal pochop a padl. Us. Však my s vozem ne- jedemy, co nam date, to vezmemy. Kol. ván. 38. Ožeň se, šuhaj, vezmi ma, já ti budem dobra gazdina; Zmok ho vziať musí. Sl. ps. Šf. I. 49., II. 62. Ako robil, tak sa mal, čertu slúžil, cert ho vzal; Komu slúžil, ten ho vzal; Čertov si bol, čert ťa vzal. Mt. S. I. 103., 120., 200. Stav městský ne- malú ujmu vzal; Jan vzal odpuštění (od úřadu); Věže škodu vzala; Zabili ho vzavše příčinu, že by o nich nevěrně smýšlel; Jaké to skončení vezme, to v moci boží. Dač. I. 64., 140., 172., 243., 281. Mravy proměnu berou. Jir. Když vzal moc královu (králem se stal). Kšch. 4. Věčnú chválu i paměť vezmemy. Dal. 10. 46. Jestliže mne Bůh vzíti ráčí; Zle se jest rozsel s králem, neb odpuštěnie vzal; Služebníka mi vsadili a kuoň vzeli; Penieze jsme vzali, tak že nám nic povinovat nenie; A tu smlúvu vzavše držiece se za ruce šli sú spolu na malvazie. Arch. II. 160., 432., IV. 83., 243., V. 333. Co jest právo a odkavad svůj začátek béře. Kol. 3. Vzavši toho čas a hodinu. BN. Vzal jej jest svázána řetězy. BO. Vzíti mnohé těžkosti a škody. 1532. Aby zlé přítrž svůj vzalo. Skl. I. 73. Smutnou odpověď vzíti. V. Rod Šalomounův konec vzal; Vezma chléb nad ním dobrořečil. BK. II. 6. b., 386. a. Vzemše posli listy nesli je před krále. Výb. I. 145. Chci tu sukni vzieti sám. Výb. II. 32. Lépe jest něco vzíti než nic. NB. Tč. 221. Tehdy konšelé vzavši ten hrnec, z kteréhož pili, i změřili. NB. Tč. 244. Zbyněk vzem ten list dal jej za své dluhy; Vzal právo, peníze. Půh. 1. 228., II. 428., 801. A týž původ po škodách půjde, i zatykač vezme a ten (pohnaný) jsa zatčen, když po zatčení toho člověka postaví, bývá toho prázden; Půhon vzal svůj konec, kam zum Abschlusse. Zř. F. I. C. XIII., D. III., Kn. rožm. 87. Tehda musí, komorníka vezma (beiziehen), opanovati. O. z D. Nejvěčší tu vzěchu škodu. AlxV. v. 1799. (HP. 43.). (Záboj) vze varyto zvučno. Rkk. 8. Bóh daj mě črtie vzěli!; Kterak by ten hoden byl vzieti milosrdenstvie, kterýž by . . .; Blahoslavení milosrdní, neb oni blahosla- venstvie vezmú; Vzěli Ježíše a súdili; Vzal ženu; Prve nebylo kde vzieti člověka, aby byl biskapem, neb jest bylo býti chudým; Abychom vezmúce naučení potom jiným prospievali; Vzemše peniezě reptali sú; Ďábel nechaje kleští vezme kováře; Zákon starý má konec vzieti; Tehdy vzali Židé kamenie, aby lučeli na něho; Kněžie, kteří nepasú ovcí, pomstu vezmú. Hus. I. 94., 141., 188., 206., 448., II. 49., 62, 67., 80., 116., 436. Vezma naději (kajícník), že jsú jemu odpuštěni hřiechové jeho, rozchutná se v náboženstvie. Št. N. 320. Vzíti pro měnu, pokazu. Us. Čerta by vzal, kdyby se mu netřepal; Stůj si, dokud stůj, přece vezmeš konec svůj. Šd. exc. Vem ho čert, kozel, parom, ďas, ďábel, pes, nešť, ras, čerchman, čmert, brk, drak! Us. Šd., Tč., Bdl., Lb. Nech (ať) měch (eufemist. m.: mě) čert vezme! Mor. Šd. Vezměte si ho. Mor. Brt. Na sv. Bartoloměja bocani svačinu vzali. Pořek. slez. Sd. Vezmi čert ďábla, obou nám netřeba. Bayer. — (co, koho) zač. Vzal to za podnět; Vzal ho za slovo; Vezmem se za sebe, werden einander hei- rathen. Dch. Šerednosť za krále brali. Vlč. B. dívku za pas. Nrd. Vždyť jsem si ju ne- vzal za děvku služebnú. Brt. Anth. 108. B. pomstu za někoho. Lpř. Slov. I. 83. Ne- boj sa, pochole, vezmem ťa za svoje, an Kindesstatt annehmen. Mt. S. I. 41. Vezmi za vorbičku, Němc., za kliku. Za padesát si ho vemte, od padesáti ho nedám. Mor. Šd. B. něco za med (jako med, velmi rád). U Kr. Hrad. Kšt'. Něco za zaklad v. Mj. Za jedničku práce všeobecně se béře ona práce, která . . . ZČ. I. 252. Když sa vzal za poručníka, tož ať se stará jako otec. Us. Vck. Rovné lze za rovné v. Šim. 11. Za svou věrnosť vzali to v odměnu, že . . . .; B. něco za pravdu. Osv. I. 35., 525. V. koho za učeníka. Kn. poh. 386. Nevím, co si to vzáł za zvyk. Na Zlínsku. Brt. To za bůh vzíti, ježto není. Št. Řečník má, když za to béře, stranu ve všem věrně vystříci. O. z D. Aby zlatý uherský za l ? kopy míšeňské nebo za 105 krejcarů brán byl. Zř. F. I. W. XV. Někoho za zvor vzíti. Koll. I. 62. Brala-li Anna kdy penieze zaň? NB. Tč. 168. Zabil tam Matoušek, zabil Majdalenku, že si ju nesměl vzít za věrnou manželku. S?· P. 136. Pán vzal kozu za bradu; Neberou za vděk málem. Er. P. 55., 191. Chtěl jsem truhlici na horu nésti a vezmu ji za to železo, ana sě odemkne; Co chceš od Bělina v. za to? NB. Tč. 198., 290. On za ten dluh dosti vzal; Vzemši peníze za své věno; Vzeli ho za hrdlo. Půh. I. 172., II. 5., 470. Císař jich žaloby za příčinu vzav. Háj. Vzal ji za vrch (hlavy) a ubil. BN. Vzal ji sobě za dceru, za ho- spodyni (uxor), za choť. BO. Bylo jim to ot kněze za pokánie vzieti. Dal. Něco za svůj díl v.; A Vlastu za knieniu vzěchu. Dal. 38. 16. Z nás každý vzal za braň, co se mu vidělo. Pref. 429. V. koho za ruku, Pass. 320., za plášť. Žer. L. I. 36. Proč si mne za svého pána nevezmeš? BR. II. 16. b. Bral za dielo (za práci) kuože, Pč. 12., odplatu; Aby blahoslave istvie za to vzal; Za službu penieze b. Hus I. 312., 163., 401. (Závistivý) hodnú pomstu za svú zlosť ve- zme. Št. N. 121. — co, koho na koho, nač. Béře se na vědomí. Sl. les. Něco na úradu v., na péči; Někoho na paškál vzíti. Dch. Vzal na něho zlosť; Bral tu kdosi na vás hřebíky (na váš účet); Bere na sebe (tuční); Prase bere na slaninu. Us. Brt. Ale sem si ťa na to vzal, abych ťa věrně milo- val ; Buděm chodiť po koledě celú noc, vemem sobě pana Boha na pomoc. Sš. P. 139., 746. Válku na se vzíti. Us. Lpř. Bral se na koty (utíkal). Pk. V. něco na přetřes. Us. Vrů. Vzali ho tam na přísahu; Ale vezmu něco na vás, jenom choďte za mnou! Us. Šd. V. někomu míru na kabát. Us. Posp. B. něco na urážku. U Rychn. Vk. Ten na ni bere (má ji rád). Us. Dhn., Bkř., Brnt. V. někoho na katechismus (vyptávati se). Us. V. si co na památku, Kn. poh. II. 73., na mušku, Us. Nl., na soudné váhy. Šml. I. 40. Vyhlásil, že dá tristo zlatých tornu, kto v tej svetlici čo len jednu noc prenocuje. Nuž veru ono našlo sa hodne takých, čo vzali sa na to. Dbš. Sl. pov. III. 88. V. něco na rozmyšlenou. Har. II. 48. List obesiaci (zatykací) na někoho v.; Při na se v. Zř. F. I. C. XXIX., XXX., H. X. Komorník vzat byl na uvázání v dědiny. Nal. 215. Vezmi nohy na pomoc (utíkej). Us. Šd. Vzal na ten základ 12 zl.; Vezmi od Bělina 4 zlaté na víno. NB. Tč. 223., 290. Protož na to jsem vzal tuto věc čtverú, abych vše v jedné cestě dovedl k poznání Boha, ich habe desshalb erwähnt. Hnš. exc. (Št.). Beru to na svou přísahu, kterou jsem učinil Bohu. Zř. F. I. S. XX. Práci na se v. Jel. Enc. m. 1. P. Hlavsa vzat na záva- zek; Poláky na uzdu vzal. Dač. I. ,142., 160. Boha na pomoc vezmúce. Arch. I. 369., II. 266. A tu Žižka vzat jest od lidu na slovo, neb tú počal bojovati. Let. 33. Erhart muož naň v. útok ; Na mě peníze v Židech vzal; Nejmenoval, co na to vzal. Půh. 1. 209., 329., 383. Kdy cizozemec krávu vezme neb vola na žold, tehdy . . . .; Při- kazuje jim, aby vzeli na sě jeho přikázánie, jenž jest Boha milovati a bliežnieho; Boha na pomoc v. Hus I. 164., II. 51., 114. Vzal na svou duši i na svú vieru, že jest to tak pravda. Pč. 33. Ani koho na svou duši bral. NB. Tč. 108., 197. K tomu se zná, že jest ode mne bral na ten dluh. lb. 25. Vzal na sě zpósob člověcký. Ib. II. 337. Když plášc bereš na se. Modl. 106. a. Popel bé- řem na své hlavy. Št. Ř. 205. a. Beřte to na své kmetstvo. Rožm. 142. Matka božie na paměť bráše všecka ta slova. Pass. 552. — (se) kam (nač, do čeho, več, pod co, mezi co, před co, zač, k čemu). Šat na sebe v. (Vz V. co nač). Někoho do bytu v.; V. někoho v klín, na klín; Bůh ho k sobě vzal (zemřel); Vzal si to do kotrby, do hlavy. Us. Dch. Majetnosť pod pečeť v. Sl. les. Ručnici do líce v.; V. křídlo na zad, den Flügel zurücknehmen. Čsk. B. se do hodiny (umírati). Us. Rjšk. Pan podkomoří bral se nejvýš za tabuli. Kká. Td. Šlo děvčátko na travičku, vezma kosák pod pažičku. Sš. P. 189. Vzal nohy na ramena (utekl). Us. Šd. V. si někoho do lásky (oblíbiti si ho). Sá. V. něco do kapsy, na záda, pod ochranu, někoho stra- nou. Us. Pdl. Proti rozsudku k vyšší in- stanci rekurs v. Us. Vzal si to do huby (za přísloví, do obyčeje). Us. Dbv. V. ně- koho do služby, do práce za nádenníka. Us. Vezme tě do parády (= na paškál). U Jižné. Vrů. Bral se na útěk (chystal se uteci). Us. Vk. Vzal ho na hlavu (udeřil ho do hlavy). Us. Kšť. V. hněv svůj s sebou na věčnosť. Sá. B. něco do počtu, v počet. Mj. Brala se ku předu povolně. Osv. I. 380. Kabaničku na raménka vzala. Hdk. Škůdce na přísné soudy b. Kos. Vzali ho mezi sebe, Šml. I. 26., na skřipec, ib. I 108., na mušku, Šml., k vojenství. J. tr. Vzali si ho do hajduky (vybili mu). Slez. Šd Poněvadž jsi v hrdlo bral, což jsi prve odvolal. M. J. z Pr. 16. Tělesné věci pro- měnu na sě neb v sě vzíti. Št. Když syn vezma svůj díl od otce svého bral se do jiného práva; Syn dielný bera se na jiné právo od otce svého. Sob. 83. Když s ze- těm zbýti nemohla, brala sě jest i s sirotky k bratru svému; Syn jeho úmysl má do města našeho se b. na obydlé. NB. Tč. 201., 277. Rádi bychme brali koledničku na ručičku, dybyste nám dali. Sš. P. 746. Béře na jazyk, čeho stydno na lopatu vzíti. Poř. Šd. Vzali ho do vězení, Ssk., ve svůj střed; V pravici vzal hůl. Vrch. Bere jak vůl na rohy (kdo rád přijímá dary n. uplá- ceti se dává). Brt. Krkavec vzal se na křidla a len čoby klipnul, už ho nebolo vidno; Potom vzau nohy na plecia a utekou, ako čoby ho hnau (hnal); Vzal se Adam na nohy a prišol do domu. Dbš. Sl. pov. I. 19., 43., 282. To by medzi prsty vzali. Mt. S. I. 96. V. něco do potazu, Žer. Záp. II. 150., někoho do zalíbení. Kn. poh. 655. Vzal bych tě do srdečka, k tanci, do po- stele; Vemte si mne k sobě; Dva nože za ňadra vzala; Na vůz pod plachtu mě vzali. Er. P. 213., 250., 262., 318, 468.. 476., 483. Rač mě sebou v. do věčného nebe; Přile- těli andělé a vzali ho na křídla; Andělé proň přiletěli, pod své křídla syna vzali; A ten třetí, ten byl z Boha, vezme dítě do kočára; Vemte mě tam k sobě do tej čer- nej země!; Vzal ho čert do pekla, ubohého Juru; Stála u studénky, brala do puténky; Na své ruce ho vzala, nynej, nynej zpívala. Sš. P. 18., 20., 43., 156., 159., 625., 651., 744. Kole mne se otira, jinu do taňce bira. Sš. P. 211. Leč by kdo do zemského soudu vzat byl. Zř. F. I. P. XXXVIII. Bral se do Ma- kedonie; Rač ny, Bože, k sobě v.; Andělé jich duše k sobě vzechu; Vezmi mú duši v nebeské lože. Výb. II. 3., 10., 18., 35. Tajně sě před Prahu brachu; Oděnie pod sukně vzechu. Dal. 36. 2., 72. 44. Zuřivý na se vzal obličej. Prot. 283. Také ty listy k sobě vzal, ješto mně svědčí. Půh. II. 535. I vze na sě svoju braň; Kněz vzě prapor v mocnú ruku. Rkk. 28., 31. Něčí hříchy na sebe v. Chč. 377. Pocestný, ježto sě beře na bydlo (ad manendum). BO. Vezme vody svacené v súdec hliněný. BO. Beřiž se k svému domu. Hr. rk. 112. a. Aby ne- bral žádného na duši. Pč. 46. Jazť jich (peněz) nechci k sobě vzieti. Hr. rk. 371. Na trh se b. Ib. 371. Někoho do vězení b. 1535. Mus. 1883. 144., BK. II. 82. Protož myslí, že ten žoldnéř tu hubu (houbu) na oštíp vezma Kristu pánu podal. BR. II. 379. b. Hřiech vraždy na sě vezma; V. na se podobenství člověka. Hus I. 159., 341. (II. 263.). Bera sě k Jerusalemu. Ap. S. 75. Paní vzemši na sě rubáš a rúchu šla. Št. Adam vzem hrdosť v srdce neseznal sě v své vině. Št. Chcemliž bráti se k tomu povýšení. Št. Ř. 233. Beř sě domóv s matkú svojí; S nimiž sě bra opět k domu; I bra sě do těch zemí. Kat. 39., 55., 65. — od- kud. V. dítě ze školy. Dch. Z něčeho pří- činu k válce v. Šmb. S. I. 6. Odkud si se tu vzal? Us. Vzal mi to z úst (řekl, co sem říci chtěl). Us. Kšá. Úroky z peněz b. Šp. Užitek z polí, z krav atd. b. Us. On vzal (lépe: nakreslil) ten hrad od severu. Vzal velikou škodu od nich. V. Vzal si jablek z koše. Us. Tč. B. z něčeho pohor- šení. J. Lpř. Vzeli od něho odpuštění a šli pryč. Er. Sl. čít. 14. Aby noví moravskí biskupi nemuseli vziať posviacku od ne- meckých biskupov. Sl. let. III. 125. Přísloví berou se ze všelijakých vůbec známých věcí. Km. Z něčeho jméno, slávu b. Hlk. Načo som medzi tie smutné bralá z tichej chyše sa vybrala? Sldk. 31. Z těch dvú panen jednu zajisté se (si) vezmu. Slez. ps. Šd. Všecko utratí a potom kai z čeho vzať? Slez. Šd. Z toho příklad vemtě!; Vzali mu dvě sta z práznýho města (místa). Sš. P. 10., 761. Vzali mě na vojnu od panny. Er. P. Vzali z domu hospodáře. Er. P. 15. Někdo mi klobouček z komůrky vzal. Ib. 132. V. z něčeho prospěch. Jg. Žaluje na mne, že bych mu vzal penieze z ňader; Vzal od ného kuoň za 3 ? zlatého; Ta hřivna spravedlivě-li z něho vzata byla. NB. Tč. 8., 63., 152. Vezmú s něho kop několiko a to musí dáti neb póhonu ne- chati. O. z D. A dlužna jest své peníze věnné od dědice v., kdož právo k dědinám má. O. z D. V. naučení o něco od někoho. Zř. F. I. C. XXX. Druh ot druha se brachu. Dal. 6. Tak jsou Pražané od nich smysl a zlý příklad vzali. Bart. I. 27. (Ta pokuta) aby bez milosti s něho vzata byla. Arch. IV. 499. (V. 270.). Od koho mají konšelé přísahu bráti a kde. Sob. 4. Práva přiho- tovena nemohú býti, než z podobných ku podobným má bráno býti. CJB. 381. Písař nemá starým právem od nižádné věci před pány nic bráti; Komorníkové tady chudým lidem velikú zádavu činie berúc hrubě s lidí. O. z D. Úroky z půjčených sum b. Zř. F. I. R. XXXII. Plat z něčeho b.; úrok, mýto od kupcóv b.; Měsiec svú krásu od slunce béře; Aby ani v nemoci lékařstvie od nich (židů) brali. Št. Kn. š. 157., 154., 155., 100., 157. Měv mi jej pustiti vzal mi s něho 33 kop gr.; Vzali mi berni z mého člo- věka; S jeho chleba vzali mu dva koně; I vzal od té truhly ode mne klíče. Půh. I. 156., 255., II. 186., 612. (I. 168., 377., II. 133., 213., 346., 362., 380., 564., 581., 585. Vstavši o půl noci a mlčečky vzala syna mého ot mého boku a položila na svém lóně. Bj. Vzal (trpěl) pomstu od Boha. Kom. Z toho vezmi, že každý hřiešník . . . jest cizoložník; Velký požitek z toho vezmú; A vzem listy z rukú poslóv přečetl je; Vezme Baoh duši od těla a mrtvo ostane. Hus III. 202., I. 163., 171., 355. (I. 399., II. 129., 181., 220.). Béřemy sě dólov s hradu; A'no s něho šaty berú; Brach se preč z toho domu. Žk. 169., 207., 476. Berte se ote mne. Krist. 42. a. Bóh vzal kosť Adamovi z boku od srdce. Chč. 614. Berúc od nich dobrý príklad. Št. Kn. š. 27. — co, koho s kým. Vzev se mnú poklid slíbil . . . . Půh. II. 505. Někoho s sebou v. Dch., Ht. Sl. m. 234., Sš. P. 140. Nemohl jsem s nimi o to konec v. Arch. IV. 89. Kdo chce šťastně cestovati, musí čtyry měšce s sebou vzíti. Vz Cestovati. Radu, poradu s někým b. Výb. II. 41., ZČ., Bj., Ddk. IV. 8., List hrad. z r. 1480. Boj s někým v. Pal. Děj. IV. 2. 455., Výb. II. 7., Let. 67., Arch. I. 490., V. 307., Alx. V. v. 1049. (HP.). Od- súzenie vezmú s těmi ďábly. Št. Kn. š. 128. — co ke komu, k čemu. V. něco ku vě- domí. Us. Vzal si zvláštní chuť k dvořan- ství. Mus. 1880, 94. Beroucích se k ochraně Davida, Jg. Nebera sa (nemá se) k práci; Bere chuť k jídlu. Mor. Brt, Že věc ta ku přetřesu vzata býti má. Sš. Sk. 176. Be- nátčané vzali příčinu k mnichům ordinis jesuitarum. Dač. I. 212. Petr sobě ho béře ku pomoci. NB. Tč. 198. Hněv jest muž její k ní vzal. BN. V. relací z register ke tiskám zemským, Vš. Jir. 22. Vzemše sobě ku pomoci cizozemce .. . Arch. I. 369. Od- kud sobě příčinu k tomu vzal. BR. II. 11. V. milosť k ženě, k Bohu. Št. N. 41, 70. Vzal k nám srdečnú nepřiezeň. Št. — co čemu, komu. V. si příčinu; někomu míru. Us. Dch. V. si příklad. Us. Vzal si sme- tanu a jinému nechal sbírané mléko (měl se ženskou dítě a jiný si ji vzal; obcoval s pannou dříve než jiní s ní potom poru- šenou). Us. Kšť. Vezmu ti červa (já tě zkro- tím)! Us. Vrů. Já již mám jinšího, ráz tak milejšího, ten si mne vezme hned. Pís. slez. Ona by si ho vzala (za muže). Us. Šd. To mu nikdo nevezme (lépe: nevymluví). Us. Kšá. Vzal si průtah do druhého sezení. 1529. Mus. 1880. 493. Kdo co má, tomu berou, kdo nic nemá, toho perou. Drsk. To je krásný ovčáček, toho bych si vzala hned. Pís. slez. Šd. Což se mně, má milá, hezká zdáš! Budeš-li tak hezká, až se vdáš? Ještě hezčí, můj nejmilejší, vem si mne, vem si mne, uhlídáš. Pís. Hnš. Tož sem ti sliboval, abys enom hodně růstla, že bych tě sobě vzal. Čes. mor. ps. 194. Potem já ti povím, esli si ťa vezmu; Ani mně nepo- víš, esli si mia vezmeš; Vichtorýnek ženku si vzal, fojtů Janek o ňu plakal; Polož mi ju na hrobě, vemu ja ju sám sobě; Fraje- renky moje, nezáviďte sobě, néni mně to možná, abych si vzal obě; Sami ste si vzali, co sa vám lúbilo, mně si nedáte vzít', co by mia těšilo: Já bych ći (ti) podala, sy- nečku, baj obě (ruce), dy bych já věděla, že ty mne vezmeš sobě; Mamičko, mamičko, peknu dceru matě, šak my ju vám vezmem, choť vy ju chovatě; Dyž ti pán Bůh zdraví vezme, žáden na té nepohledne. Sš. P. 122., 131., 162., 232., 237., 409., 426., 502. Vzat mu úřad. Dač. I. 120. Odbojnému JMK. statek v. má. Zř. F. I. C. XXX. Když se komu odhádání státi má, béře starosta ko- morníkům 15 grošův a sobě nic. Zř. F. L K. VI. A potom sobě glejt vzal. NB. Tč. 251. Nebojí se Němec, že mu gatě vezmú (poněvadž jich nemá). Us. Ve vsi v Senici vzal mi dvě bečcě vína, 4 koně; Ja jemu prve odpuščení vzal, jakož sluší. Půh. 1. 160., 286., 329., II. 477. Junošu mi vzechu. Rkk. 65. Přieteli vzieti krádež jest; Ktož vezme tobě tvé, ne zasě žádaj. Hus II. 221., I. 338. (Křestem člověk) vezme všem hřie- chóm, kteréž je měl, omytie; Zpověď má býti jen proto, aby vzal hřiechóm odpu- štenie. Št. V. 312., 337. — po čem, po kom. Mince brány po 84 kr. Žer. Ten se bere po tým hlase. Sš. P. 154. Cizí mince po čem by brány měly býti. Zř. F. I. W. XIV. Často by si po huběnce brala. Sš. P. 551. Každý vzal po ovci. Er. P. Syn otci nenie povinen dáti, což po ženě vezme. Vc. To vše po nich (cizích) svoji vzechu. Alx. — proč. Do vlasů krdel stužek vzala pe- strou na okrasu. Hdk. Nebť mě vezme sám pro sebe s duší i s tělem do nebe. Er. P. 519. Vemu sobě jinšu tobě na zdůry. Sš. P. 565. Kdo si bere pro peníze (ženu). Sš. P. 473. Vzat do šatlavy pro půjčku peněz; Pro spisování kšaftů vzali v kázeň a tre- stání Pavla Klenovského, Dač. I. 104., 121. O škody a náklady, které pro tu při vzal. Vl. zř. 295. Jinak základy bráti moci budú pro toho téhodue mzdu zaslúženú. CJB. 297. A protož, kdyžby jim nechtěli vzdáti, tehdá ze všech škod, kteréž by vzali pro nevzdání, mohúť pohoněni býti. CJB. 367. Rozkázal nemocnému na důvod uzdravení lůžko na sebe vzíti. BR. II. 39. Vezme Buoh milosť od duše pro hřiech smrtedlný a mrtva jest duše; Kteréž (pokušenie) k ostraze pokory byl vzal. Hus I. 335., II. 193. Pro něžto vzem na sě tvář překrásné ženy. Pass. 27. — co, koho več. V. Někoho v náručí, v ochranu, něco v držení, v po- čet, Us. Dch., v páži zbraň, in den Arm. Čsk. Něco v úvahu b., Us., něco v smích, Nrd. Bll. 22., v posměch. Sš. II. 53. Do- brovský vzav všecky posud známé zprávy o sv. Václavovi v místné uvážení a v kri- tický soud. Pal. Rdh. II. 131. Vzali jsme tě v nemilosť. Pal. Děj. IV. 2. 380. V úmysl něco vzíti. Št. Kn. š. 98. Poďme, milá, poďme preč, tu nás ľudia vezmú v řeč. Mt. S. I. 17. (23., 111.). Všecek statek vzali v svou moc. Dač. I. 121. Něco v hoře b., Śtr., v odpor. Pr. 1884. 29. Král vzal Pra- žany u velikou nenávisť. Let. 317., 436. V. někoho v podezření, Korn. Lab. 65.; smlouvy v mysl si b. Kom. Páni takového v svú kázeň vezmú. Vs. Jir, 251. To slovo vzato u velikou ošklivosť. Bi. Gr. 57. Vzali ho v domnění, že . .. Skl. V. 60. Vzali ji sobě v službu. Arch. I. 165. I vzech zmilitku v náručie. Rkk. 63. Hrdosť v srdce v. St. N. 334. — co před se. Pilný buď v tém, milý synu, čo vezmeš pred seba, by jiný nepopravoval prácu tvú za teba. Slov. Tč. Královna z Saby dalekou cestu do Jeruza- lema před sebe vzala. Har. (Oznamte nám), kterak ty věci před sě vzieti a k místu postaviti jmáme. NB. Tč. 85 Z těch příčin práci tuto před sebe jsem vzal. Kol. — co proti komu, čemu : meč. Arch. I. 12. — Str. 92. a ř. 19. sh. za Brt. přidej: Mtc. 1878. 26. A odtud úroky béře proti jeho vóli. Půh. II. 112. — co kde. Udělal mi škodu, ale co si na něm vezmu? Us. Dch. Ten ho vzal u huby (za slovo). Us. Šml. U N. Bydž. Kšť. Daj ho tam, kaj si ho vzal! Slez. Šd. V užitku nějakém podíl b. Lpř. Slov., Mž. 19. Zřetel b. při něčem k něčemu. Mj. 72. Jenž tebou v tobě původ vzal. Kyt. 1876. 2. Choď len choď, veď ťa tam čerti vezmú. Dbš. Sl. pov. I. 215. Aby jednota ta ve smýšlení s ním u nich horu vzala. Sš. II. 58. V téže zemi vzal si man- želku. Sl let. II. 25. Nebrati pomoci na chudině. Št. Kn. š. 156. Tu se vzala (na- manula) ňáká holka a vedla nás. Us. Prk. Vem, kde vem, jen sem (jen dej). Lb. Málo je nás málo, kde by se nás bralo (vzalo), když nás odvádijó (na vojnu), skoro každý jaro? Sš. P. 574. Však mě má matička leckdes nevzala, v žádném ouvoze ani tr- níčku. Er. P. 230. Že se písmo sv. místy příliš slovně bralo. Bibl. Dáváme jim plné právo ty peníze vzíti v křesťanech nebo v židech na naši všech škodu. Arch. I. 149., II. 279., Půh. II. 180. To v nebeském krá- lovství vezmete plnú odplatu. Hš. exc. (Št.). Vzal mu sedm vozů na svobodné silnici. Arch. V. 344. Vzal na křtu jméno Kristovo. Hus I. 82. Vzal mi hynst u mém dvoře po mém otci; Pod ním vzal kuoň; Vzemše ty peníze mezi židy; Včely bral na mých lesích. Půh. I. 248., II 175., 210., III. 146. Bral mu na jeho zbožích mocí bez práva; Přikázal, abychom po vší zemi brali. Půh. I. 288., II. 10. I podáváme to zase na právo tu, kdež právo béřem. NB. Tč. 168. Vzali příklad na spasiteli, mstu i na dietkách. Hus I. 466., 204. Kdes1 se tu vzal? BR. II. 320. b., Dbš. Sl. pov. VI. 39., I. 563., 45. Kde se vzal, tu se vzal (z nenadání se ob- jevil). Us. Brt., Šd., Dch. Co je platno člo- věku, by vešken svět získal a na duši svej škodu vzal?; Ktož bude pokřtěn, vezme v duši obmytie všech hriechóv milostí boží. Št. N. 110., 310. — co čím. Hrad útokem. Us. Beru ťa, vodičko, pěti prstama a pátú dlaňú, aby švarní pacholci chodili za mnú. Sš. P. 760. B. se dnem ote dne skutky do- brými do královstvie nebeského; Aby uměli se b. dobrými skutky den ode dne k mi- losti boží. Št. Kn. š. 91., 143. Hladem, mra- zem pohromu v. Šmb. S. II. 272. V. věž běhounem (ve hře v šachy). Pdl. Nedá si to nikým v. (lépe: vymluviti). Us. Klášter v Břevnově vzal vojskem velikou škodu. Ddk. IV. 80. Hlediž, by(s) nevzal (nedo- stal) pěstí v nos. Dh. — kdy. Jestližeby taková obeslání v přítomnosti JMK. k sly- šení nepřišla a konce nevzala. Zř. F. I. A. XVI. O rok o dva, o desiaty preca ma on musí vzieti. Sl. ps. 209. Vzali jsme se, bude tomu dva roky. Us. Choď len, choď, pl'u- havý pankhart, keď ťa po dvarazy nechy- tili čerti, vezmú ťa na tratom raze. Dbš. Sl. pov. I. 218. Jdi, dieťa, do domu, třetí deň tě vezmu; Vzali mne s mocí u milej v noci. Sš. P. 160., 568. Církev pražská za sv. Vojtěcha byla vzala na se správu Moravy; Před velikonocí vzata jest Man- tova zradou. Ddk. II. 309., 333. A tu v ten pátek po sv. královně vzeli mír a pokoj do budúcieho pána. Let. 158. V. příměří ob noc (přes noc). Dal. Takéž die-li, že jeho nebral u příměřie. Kn. rož. 126. Na starosť už sa ty bídy zberú všecky. Val. Brt. D. 201. Po súdném dni vezmem těla. Št. Kn. š. 72. Na to poklid vzali. Půh. II. 514. Vzali jsmy sobě od dnešního dne za čtyry neděle, abychom sobě ty listy do- konali. Půh. I. 230. A když jednú po ma- lých dnech (po málo dnech) sv. Mikuláš dvakrát viece zlata vzem v jich duom vrhl. Pass. 38. (Hý.). — skrze co. Ten zákon skrze Krista svúj konec vzal. BR. II. 522. b. Jestltžeby jaké skrze to rukojemství škody vzali. 1519. Mus. 1880. 492. Skrze neopa- trnosti, skrze to škodu vzali. Žžk., Tov. 152., Zř. F. I. H. XIV., S. XXV., Fkn. 24. — co v čem. Mince lehké a nehodné v čem se berou. Zř. F. I W. XVII. — (se) kudy. I bra se lesem do lesa. Dal. 6. Naliť (ecce) veliký lid se béře bludnú cestú stran hory (po straně). Bj. Tehdy se béře k nim (vě- cem) tú cestú. Št. Kn. š. 32. Vezmi s sebou kamarada přes zelenej háj. Er. P. 123. — co, koho jak. V. žádosť svou zpět; B. slovo ve smyslu vlastním. Us. Pdl. Měříme-li rozměr jen jeden, berou se míry v délce. Mj. 5. Vzal ji okolo krku, Sá., kolem pasu. Us. Pak si tě vemu okolo krku. Er. P. 400. Vzal to s jiného konce. Kod. V. něco do- slovně. Us. Pdl. Vezmi niť ve dvé. Us. Vzali to ve 12 zlatých. Us. Vk. B. něco vážným měřítkem v úvahu. Osv. I. 149. Napřed něco v., J. tr., důkladně, jedno ke druhému, něco do opravdy. Dch. Vzal ode mne víno na tři platy za tri sto zlatých. Sl. let. III. 52. A akby ti po dobrotky nechcel dať, vezmi mu na silu. Dbš. Sl. pov. I. 5. Ó bych mohl tajmo na se v. jelena noh ry- chlých podobu. Koll. I. 188. Dal zavolať toho poľovníka a vzal ho na tvrdô, aby po- viedal, co s jeho synom urobil; Vzali sa pekne popod pazuchy a ona ho viedla ku jednej tajnej pivnici. Dbš. Sl. pov. I. 284., 409. Vzali mě mocí. Er. P. 432. Každý (vlk) vzal po ovci. Er. P. 491. Vemte mě pod paží, neste mě k mateři; B. se (jíti) po hlase; Kati ji vzali pod boky, hodili v dunaj hluboký. Sš. P. 144., 154., 157. Peníze vzal pod takovú úmluvú. Tov. 104. Pole všechno nám po humno berou. Žer. Záp. II. 85. Aby ta nesnáz během přátelským vyrovnána byla a nebo spravedlivým soudem konec vzala. Bart. 216. 20. Aby cestu svou upřímo k nim do Prahy vzal. Skl. I. 310. Fojt jemu podlé žaloby z úřadu svého posla v. a vražedlníka před právo přivésti kázal; A ten stuol povolením fojtovým vzal; On káže truhlici zasě (zpět) v. NB. Tč. 104., 143., 198. By sobě to tak bráti jměl; Všaks řekl ode mne i po málo bráti a když nemám mnoho, přijmi ode mne málo. NB. Tč. 235., 4. To on těžce na mysl vze. Výb. I. 283. V. si něco tajně. Vš. S dobrou nadějí se v šranky bráše. Výb. II. 44. Brali se do Betlema v zástupích velikých slavně a důstojně. Čr. Beř sě lisími skoky. Rkk. 10. Nadarmo jm. boží b.; Darmo ste vzeli, darmo dajte; Krásti jest cizí věc bez toho vóle, čie jest, vzieti. Hus I. 109., 343., II. 227. Tu ze mne vzal 10 hř. bez viny nespravedlivě; Jeho mocí mému člověku vzato jest odpuštění. Půh. I. 226., II. 431. Vezměte duchem sv. naučenie. Št. N. 64. Aby sami od sebe z dobré vůle život Lazarův na se brali. Chč. 631. Sou hned do nebe z strany duše vzati. BR. II. 646. b. Přísně vzato, správ- něji větou výminečnou : Aeneis jest, hle- díme-li k věci bedlivě, uvažujeme-li ji dů- kladně, epopeje umělá. Vz Brs. 2. vyd. 200., Slov. II. 1011. a. — se oč. Vk., Dch. I vezmú se před fojta a konšely o to na svědomie. NB. Tč. 168. — se čeho. Kdeby se nás bralo? Sš. P. 574. — se vz koho = jíti proti němu, odporovati. Kto sě móže vz toho bráti, komuž Bóh chce co dáti? Alx. V. v. 2009. (Listy filol. 1885. 282.). Úsilno se vz vodu bráti. Alx. (Anth. I. 3. vyd. 36.). — co o čem. O tom sě jechu b. lesť. Dal. 24. Naučení o nálezu b. Vš. — s infinit. Nevzáł (mě) tancovať. Brt. P. 137. Debes nás bral tancovati, chcele sme ti šajne dati; Okolo nás chodívávals, tan- covať nás nebírávals. Sš. P. 718. Nikdo ne- bral se platiti (neměl se k placení). Brt., Kld. Vzal plakať (jal se plakati). U Opav. Klš. Ani sobě kterú moc vzíti měšťany suditi. NB. Tč. Krösus vzal před se po- mstiti Astyaga. V. Nebrali sa ít. Mor. Brt. v Mtc. 1878. 30.

18033   Bráti Svazek: 7 Strana: 1203
Bráti. Vz Brt. Ruk. B. v dialektech. Vz List. fil. 1892. 372. Poněvadž p. Jiřík bral k své cti a k víře, že jest toho dluhu 100 zl. Půh. V. 416.

18034   Bráti Svazek: 8 Strana: 0024
Bráti. O původu slova cf. Gb. H. ml. I. 70., 77. Bereš, bere odchylkou r za ř analogií podle beru. Ib. 338. — koho. Žídka bralo (dopalovalo). Phľd. XII. 547. — co. Ohľad brať na koho šp. m.: o. mať na koho, hľadať nač. Phľd. XII. 498. Vziať konec n. počiatok, lépe: počíti, končiti se. Ib. Rozkaz nazpak vziať m. odvolati. Brať lieky m. užívati, zkázu = hy- núť; Je to hezké, keď sa to vezme m. po- váží. Ib. 499. — co jak. V inom smysle slovo b. místo: slovu rozuměť. Ib. — co kam. Velmi si to na srdce bral m. k srdcu při- pustil; Bóh ho k sobe vzal m. povolal. Ib. Vziať koho do služby m. najmouti, přijmouti. Ib. 500. — co odkud. Užitok z čoho b. mí- sto : míť. Ib. 499. — co zač. I ty také vezmi za svou nešlechetnost (odplatu). Bibl. br. Ezech. XXIII. 35. — si co. Jenom si to vezmi (pomysli)! Us. Tož si ho vezměte, blázna = podívejte se, jaký to blázen a p. Brt, D. II. 418. — si koho zač: za ženu, lépe, oženiť sa, za ženu pojmouti. Ib. — co na čem. B. si príklad na niečom m. po- učiť sa z čoho; Podiel na čom b. místo: být pri čom, účasť pri čom míť. Ib. Bratimková, jm. polí. Phľd. 1895. 58. Bratka, y. f., obec v Tekově. Phl'd. XII. 77., 342.

18035   Bráti Svazek: 9 Strana: 0018
Bráti. O časování vz Gb. H. ml. III. 2. 373.

18036   Bráti Svazek: 10 Strana: 0023
Bráti. Brali by, jak vůl na rohy Čes. 1. XI 323. = co: boj Kar. 17. Uzře, že jeho žena duši berze ( = umírá). Dal. C. 20. 15. — jak. Bere jako velká voda jako straka. Us. Čes 1. XI. 270. — kam. Bráti na šrou- bek — činiti z ostra, přísně, důkladně. V zlo- dějské řeči. Čes. 1. XI. 140. — se zač = dychtiti po něčem, zastávati se něčeho. Us. Nár. sbor. VIII. 20.

18037   Bráti Svazek: 10 Strana: 0561
Bráti. Vz Brt. Sl. 24.

18038   Bratiatko Svazek: 5 Strana: 1058
Bratiatko, a, n. = bratříček. Slov. Hdž. Šlb. 47.

18039   Bratíčkovať sa Svazek: 5 Strana: 1058
Bratíčkovať sa = bratříčkovati se. — s kým. Slov. Zbr. Hry. 134.

18040   Bratina Svazek: 10 Strana: 0023
Bratina, y, f. Czam. Slov. 135.

18041   Bratinský Svazek: 5 Strana: 1058
Bratinský = bratrský. Slov. Šd.

18042   Bratinstvo Svazek: 5 Strana: 1058
Bratinstvo, a, n. = bratrství. Slov. A keď si čo osobuje, teda si osobuje b. všetkých vás. Hdž. Vět. 126.

18043   Bratiti sa s kým Svazek: 5 Strana: 1058
Bratiti sa s kým = bratřiti se. B. sa s Turkom. Slov. P. Tóth. Trenč. M. 148.

18044   Bratka Svazek: 1 Strana: 0092
Bratka,y, f., hrubý kartáč, Kratzbürste. Rk.

18045   Braťka Svazek: 1 Strana: 0092
Braťka, v, m. (od brat, bratr) = dráteník, Prk.

18046   Bratkov Svazek: 9 Strana: 0428
Bratkov, ?, ?., pole u Trstené. Mus. slov. II. 22.

18047   Bratkovati se s kým Svazek: 5 Strana: 1058
Bratkovati se s kým = bratřiti. Ostrav. Tč.

18048   Bratkovice Svazek: 5 Strana: 1058
Bratkovice, dle Budějovice, ves u Pří- bramě (vz Blk. Kfsk. 919.) a Velvar.

18049   Bratňanov Svazek: 5 Strana: 1058
Bratňanov, a, m., vsi u Nasavrk a Něm. Brodu.

18050   Bratnička Svazek: 5 Strana: 1058
Bratnička, y, f., die Cousine. Cf. Brat- ník. Slov. Šd.

18051   Bratník Svazek: 1 Strana: 0092
Bratník, a, m., na Slov., = bratranec. Plk.

18052   Bratník Svazek: 5 Strana: 1058
Bratník, a, m.. der Cousin. Slov. Rr. Sb.

18053   Bratnovice Svazek: 5 Strana: 1058
Bratnovice, Breitenau, ves na Krnovsku ve Slez. Šd.

18054   Bratný Svazek: 1 Strana: 0092
Bratný, bratrský, brüderlich. Rk.

18055   Bratok Svazek: 5 Strana: 1058
Bratok, tka, m. = bratek. Slov. Ssk.

18056   Brátošna Svazek: 8 Strana: 0024
Brátošna, y, f., z něm. Waidtasche, f. Exc, Cf. Vartošna, Vátošna.

18057   Bratová Svazek: 5 Strana: 1058
Bratová, é, f. = bratrova žena. Slov. Němc. III. 248. Ostrav. Tč.

18058   Bratr Svazek: 1 Strana: 0092
Bratr, a, bratřec, trce, bratřík, a, bra- tříček, čka, m. Bruder. Pl. bratrové n. bratři n. bratří, gt. bratrův (dle „Páv") n. batři (jako „Znamení"), atd. Pl. bratří jest vlastně nom. sg., f. jména hromadného, vzniklý z bra- třija, přibírající 2., 3., 6. a 7. pád pl. dle vzorce „Znamení." Šf. Bratrb m. bratras, skr. bhrätar, řec. ??????, ?????? lat. frater, goth. Brôthar, strněm. pruodar, nyní Bruder, lit. broter-eli-s (bratříček), snad = ži- vitel, bhrá = bhar: nésti, živiti, vydržo- vati. Schl., Fk. 142. Z jednoho otce a matky: vlastní, rozený, rodný, plnorodný; buď jen po otci n. jen po matce: nevlastní, polovičný, polourodný, přirozený; z jedné matky: jedno- břišní, pobřišní, životní. B. nepravý (z ne- manželského lože). B. od prsu, prsní, mlíční (Milchbruder). Bratři jsou různo matek n. různo matkou (ode dvou matek). B. manžela, manželky (svat); b. otce (otcův), děda, matky (matčin), báby. — Jg. Ni mi bratra, ni mi sestry, junošo mi vzechu. Rkk. 65. Bratří a sestry. Bratr starší mladšímu statku ne- utrácej. B. nedílný nic dáti ani poručiti ne- může. Pr. Ne ty, ale bratr tvůj (když se kdo vymlouvá); B. bratru jako silná věž. Lb. Bratří snášeliví veliké divy; B. bratru nejhloub oči vypichuje; Třebať bratři spolu nevaří, přece spolu hostí; Bratři se bili a zas sobě mili. Pk. Kdež mladšiemu (bratru) stele, tu sám častokráte léhá, Vš. VI. 9. — B. = společník, tovaryš, přítel, Freund. Vzhůru bratři (spoluvojíni)! Rkk. Neroďte bratři spěti v záhubu. Rkk. Jsou spolu bratři, ne- rozdílní bratří (přátelé). V. Bratr z mokré čtvrti (piják). Us. Čepový bratr (opilec. Vz Opilství.) Č. Miluje ho jako bratra. V. — B. jednoho řádu. Ordensbruder. Milosrdní bratři. Jg., S. N. — B. jednoho vyznání, jedné víry, Religionsbrüder. Bratří češti a mo- ravští, apoštolští. Jg., S. N. — B., osoby rovné důstojností, sobě vůbec rovné: králové, biskupové atd. — Vz Rb. 695., 697., 1355., 1726., 1727., 2287.2289., 2291.- 2293., 2315., 2316., 2751.- 2754., 2766., 2768.

18059   Bratr Svazek: 1 Strana: 0092
Bratr, i, f., coll. = bratři, bratrstvo, Ge- brüder. Buoh utkal sě s kakús dobrú bratří. Št. Když bude obmyšlévati svú bratři. Št. - Rkk. 9.

18060   Bratr Svazek: 5 Strana: 1058
Bratr. V čl. tomto v 12. ř. sh. po Tk. 142. přidej: Mkl. a L. 104., Šrc. 244., 252., 255., Mkl. Etym. 20. Bratří své; s jeho bra- třími; mých bratří, sobě i mým bratřím. Půh. I. 376., 279., 373. B. rodný, frater ger- manus. V MV. nepravá glossa. Pa. B. strý- čený. NB. Tč. 17. Teprva mě bratrem zveš, kdy v ohni věčném bytuješ; Ešče bylo horší, kamarádi bratři. Sš. P. 20., 603. B. můj stu- pečný; Pro dobro jeho bratří; Mám s svými bratřemi díl. Půh. I. 254., 376., II. 409. Ta jsta sobě bratry. BO. O br. dílných a ne- dílných vz Tov. 82. B. nedílný. Vz Žer. Záp. I. 96. Bratří nedílní společně poháněti měli, Zř. Zem. Jir. D. 13 , C. 29.; B. nedílný, prodal-li jaké dědictví a druhý-li b. tomu odporoval, E. 43.; B. mladší přišed k letům, bez vůle staršího neměl utráceti, G. 23.; B. starší měl cedule dílčí klásti, F. 30.; b. starší mladšímu neměl statku utráceti a dílů zavazovati, F. 23.; b. na bratru kdy a jak mohl dílu žádati, F. 12., 30.; b. nedílný proti nedílnému bratru nic neměl odkazovati, F. 32.; b. nédílný statek na díl všicek polož, F. 28.; 33.; b. nedílný věno manželky na svém dílu zapsal-li, S. 34.; b. starší, když se odděloval od bratří, měl volení, F. 31.; b. starší na místě bratří let nemajících půhony přijímal a poháněl, G. 5.; bratří a sestry let nema- jící při starším bratru zůstati měli, F. 31.; b. jak mohl sestry odděliti a odbyti, F. 32.; bratří nedílní zůstavili-li po sobě několik synů, F. 32.; bratří zavázali-li se při prodeji někomu, II. 17.; bratří bratrům a sestry se- strám dílným svědomí směli dávati, S. 10.; bratří dali-li povolení k ujištění věna man- želce bratra svého, T. 1.; b. za bratra nebyl povinen počtem pánu jeho, T. 16.; bratru přišlo-li co po ženě, v podíl toho nekladl, F. 28., 33.; umřel-li b. dříve, nežli sestru vdal a ji odbyl, F. 32. Bratří let nemající. I. 15. Cf. I. 64., K. 6., 7., C. 31., D. 45., P. 23. Víc nežli b. platí poctivosť. Shakesp. Přítel a bratr veliké slovo; Odnáší-li mi kůzle bratr, mám ho za vlka; přináší-li mi kůzle vlk, mám ho za bratra. Bž. Prší-li v den sedm bratří (10/7.), prší potom sedm neděl. Us. U tří bratří v Praze. Tk. II. 168. — Cf. S. N., Bratří, 2.

18061   Bratr Svazek: 7 Strana: 1203
Bratr. Pl. bratři a bratří. D. Lhrg 173., 168. Bratří z bratřie. Gb. Ml. II. 62. Vz násl. Bratří. B. starší= vůdce poutníků. Kmk. Kuk. I. 391.

18062   Bratr Svazek: 8 Strana: 0024
Bratr. O původu slova cf. Gb. H. ml. I. 22., 36. Bratru půjčiti bývá hůře než půjčiti židovi. Šml. VII. 5. Čeští Bratří. Vz Wtr. Živ. c. I. 34. nn. — Jednota Českých bratří. Vz Vlč. Lit. 192. nn.

18063   Bratr Svazek: 8 Strana: 0024
Bratr. Jdi k mé bratři. Mnč. Ev. víd. 82. Joh. 20., 17. Cf. dimin. bratříce, Slovač, Čer- vač, Sedlač = sediáci. B. místo bratřie v E,uk. Cf. Gb. Kuk. 513., List. f. 1896. 323., Mus. 1896. 247. Vz Bratřie. Bude z toho posmíšek na sceně, milá bratr. Světz. 1895. 282. b., Wtr.

18064   Bratr Svazek: 9 Strana: 0018
Bratr. O sklánění hl. v strč. vz Gb. H. ml. III. 1. 89. Ta chalupa stojí bratru za to. Hoř. 88. Drž bratře, já pustím (o ne- dbalém šití). Šeb. 63. Sekta českých bratří povstala r. 1457. a r. 1467. se ustrojila. Vz Pal. Děj. V. 1. 168., 381., Flš. Písm. I. 277. nn.

18065   Bratr Svazek: 9 Strana: 0428
Bratr. Milá bratr, chybila's. Ezop. 162. aj. — Čeští bratří. Vz Wtr. Part. 790

18066   Bratr Svazek: 10 Strana: 0023
Bratr. Milá bratr! R. 1551. Praž. arch., Kn. testim. vinohrad. č. 2. z r. 1551. Když se soudí b. s bratrem, nebývá pře taková k přečkání. Tbz. III. 1. 153. Na den sedm bratří musí se sedm lidí utopiti, sedm obě- siti, sedm zastřeliti sedm zasypati, sedm vaz zlomiti, sedm otráviti a sedm probod- nouti. Tbz. III. 1. 155. Je-li den sedmi bratrů deštivý, bývá pak déšť trvanlivý. Us. Sr. Mš. Slov.

18067   Bratran Svazek: 1 Strana: 0093
Bratran, vz Bratranec.

18068   Bratran Svazek: 5 Strana: 1058
Bratran, fratruellus. Sv. ruk. 318. Přiznal se svému bratranu Znatě. Půh. II. 4. Toho statku nikam obraceti nechci, nežli vám, jako bratranóm svým. NB. Tč. 206.

18069   Bratrana Svazek: 1 Strana: 0093
Bratrana, y, f. = sestřenice. Záp. měst. 1447. B., dcera Bratrova. Půh.

18070   Bratrana Svazek: 5 Strana: 1058
Bratrana, y, f., dcera z bratra nebo ze sestry, Geschwisterkind. J. tr., Kn. drn. 127. Barboru, b-nu svú z Pačova. Půh. II. 356. B-nu Hester naučil tak se modliti. Hus I. 325.

18071   Bratránče Svazek: 1 Strana: 0093
Bratránče, ete,n., bratrovcovo dítě. Gross- neffe. PRk.

18072   Bratráně Svazek: 1 Strana: 0093
Bratráně, ěte, n.. bratrovo dítě. Rk. Druhý bratranec n. druhá sestřenice. U Přibrami. Prk. Anderes Geschwisterkind.

18073   Bratráně Svazek: 8 Strana: 0024
Bratráně. Půh. III. 92., Brt, D. II. 460. (druhý bratranec. Zálesí). Tvá bratraně, Elška, Arch. XIV. 2.

18074   Bratranec Svazek: 1 Strana: 0093
Bratranec, nce, m., bratran, bratránek, (dříve bratřenec). Bratranci = dvou n. více bratří Děti. V. Říkáme synům Dvou neb více bratří nebo sester, bratří a sester: bratranci, Děvčatům pak: sestřenice (bratrkyně. Pt.) GeschwisterkinD.

18075   Bratránek Svazek: 5 Strana: 1058
Bratránek, nka, m. = bratranec.

18076   Bratránek Svazek: 10 Strana: 0561
Bratránek, nka, m. Planý b. = nevlastní bratranec. Litom. 69.

18077   Bratranice Svazek: 5 Strana: 1058
Bratranice, e, f. = bratrana, sestřenice, das Geschwisterkind. 1464. Sd., Kn. opav. Dorota Benešova měvši b-ce dvě Aničku a Kateřinu a Duchka bratrance. NB. Tč. 196.

18078   Bratranka Svazek: 5 Strana: 1059
Bratranka, y, f. = bratranice. Lpř. Slov. I. 55.

18079   Bratránkovati Svazek: 1 Strana: 0093
Bratránkovati = bratříčkovati.

18080   Bratránkův Svazek: 5 Strana: 1059
Bratránkův, ova, ovo, dem Geschwister- kind gehörig. Nebudeš-li moja, budeš bra- tránkova, přeca budeš v rodě, frojerenko moja. Sš. P. 237.

18081   Bratranský Svazek: 5 Strana: 1059
Bratranský, Geschwisterkinder-. Šm.

18082   Bratranství Svazek: 1 Strana: 0093
Bratranství, n. Bern. Geschwisterkin- Derschaft.

18083   Bratranstvo Svazek: 5 Strana: 1059
Bratranstvo, a, n., die Geschwisterkinder.

18084   Bratrata Svazek: 5 Strana: 1059
Bratrata, y, m., os. jm Pal. Rdh. I. 118.

18085   Bratrkovice Svazek: 5 Strana: 1059
Bratrkovice, dle Budějovice, tvrz. Arch. II. 201., Tk. III. 83.

18086   Bratrobijce Svazek: 1 Strana: 0093
Bratrobijce, bratrobitce, e, bratrobijec, jce, bratrobivec (Pulk.), bratrobitec, tce, m. = bratrovrah. V. Brudermörder.

18087   Bratrobijce Svazek: 9 Strana: 0018
Bratrobijce, e, m. Háj. 74. », Beck. II. 12.

18088   Bratrobijný Svazek: 5 Strana: 1059
Bratrobijný, brudermordend. Hdk.v Lum. V. 259. Bratrolibec, bce, m., der Bruderfreund. Sm.

18089   Bratrobijství Svazek: 1 Strana: 0093
Bratrobijství, -stvo,a,n., Brudermord. Jg.

18090   Bratrobivcě Svazek: 9 Strana: 0428
Bratrobivcě, ě, m. = bijce. Vz Gb Slov. 97.

18091   Bratrohubce Svazek: 1 Strana: 0093
Bratrohubce, e, -hubec, bce, m., Bruder- verderber. Jg.

18092   Bratromil Svazek: 1 Strana: 0093
Bratromil, a, m., kdo bratra miluje. Háj.

18093   Bratromila Svazek: 5 Strana: 1059
Bratromila, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

18094   Bratromilovný Svazek: 7 Strana: 1203
Bratromilovný, bruderliebend. Lpř.

18095   Bratron Svazek: 5 Strana: 1059
Bratron, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

18096   Bratronenávistní Svazek: 1 Strana: 0093
Bratronenávistník, a, m., Bruderhasser. Jg·

18097   Bratronenávistník Svazek: 5 Strana: 1059
Bratronenávistník, a, m., der Bruder- hasser. Šm.

18098   Bratronenávistnosť Svazek: 1 Strana: 0093
Bratronenávistnosť, i, f. Bruderhass. Jg.

18099   Bratronenávistnosť Svazek: 5 Strana: 1059
Bratronenávistnosť, i, f., der Bruder- hass. Šm.

18100   Bratronenávistný Svazek: 5 Strana: 1059
Bratronenávistný, bruderhassend. Šm.

18101   Bratronice Svazek: 5 Strana: 1059
Bratronice, dle Budějovice, vsi u Be- rouna, Blatné a Nimburka. Tk. I. 47., 87., III. 643., Blk. Kfsk. 1287.

18102   Bratroňov Svazek: 5 Strana: 1059
Bratroňov, a, m., ves u Nasavrk. Tk. III. 36., Blk. Kfsk. 701., Sdl. Hrd. I. 252.

18103   Bratroslava Svazek: 5 Strana: 1059
Bratroslava, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

18104   Bratroš Svazek: 5 Strana: 1059
Bratroš, e, m., os. jm. Tk. III. 643

18105   Bratrošov Svazek: 5 Strana: 1059
Bratrošov, a, m., Bratrsdorf, ves u Šum- berka na Mor.

18106   Bratrouchov Svazek: 5 Strana: 1059
Bratrouchov, a, m., Bratrochow, ves u Jablonce.

18107   Bratrová Svazek: 1 Strana: 0093
Bratrová, é, f., bratrova žena. Rk. Bru- dersweib.

18108   Bratroválka Svazek: 5 Strana: 1059
Bratroválka, y, f. Ml.

18109   Bratrovati Svazek: 1 Strana: 0093
Bratrovati = bratrem jmenovati, Bruder nennen. — komu: oni si bratrují. Ros., Kom. — koho čím: Bohem = bratrem jmenovati dosvědčuje se Boha. Čas. mus. — se. Zlob. — si s kým: Rk.

18110   Bratrovati Svazek: 5 Strana: 1059
Bratrovati = bratříčkovati. Rk.

18111   Bratrovčina Svazek: 8 Strana: 0024
Bratrovčina, y, f. = bratrovo jmění. Věst, op. 1892. 44. Bratrovražda. Quis. Ifig. 49.

18112   Bratrovec Svazek: 1 Strana: 0093
Bratrovec, vce, m., synovec, z bratra syn. Mus. Bruderssohn.

18113   Bratrovice Svazek: 5 Strana: 1059
Bratrovice, e, f., Bruderstochter. Slov. Ssk.

18114   Bratrovizeň Svazek: 5 Strana: 1059
Bratrovizeň, zně, f. = bratrovizna. Slov. Ssk.

18115   Bratrovizna Svazek: 5 Strana: 1059
Bratrovizna, y, f., vz Brateřizna.

18116   Bratrovkyně Svazek: 5 Strana: 1059
Bratrovkyně, ě, f. = dcera bratrova. Němc.

18117   Bratrovna Svazek: 1 Strana: 0093
Bratrovna, y, f. Nichte.

18118   Bratrovna Svazek: 5 Strana: 1059
Bratrovna. Osv. 1884. 8.

18119   Bratrovnuk Svazek: 10 Strana: 0023
Bratrovnuk, a, m. Smil Flaška, b. arci- biskupa Arnošta. K. Vorovka. Čít. kn. III. 1. 75.

18120   Bratrovrah Svazek: 1 Strana: 0093
Bratrovrah, a, m. = bratrobijce. Jg.

18121   Bratrovražda Svazek: 1 Strana: 0093
Bratrovražda, y, f. Brudermord.

18122   Bratrovraždný Svazek: 9 Strana: 0018
Bratrovraždný. B. plán. Vond. Sen 43., Pal. Pam. 191. Vz Bratrovražedný.

18123   Bratrovražedný Svazek: 5 Strana: 1059
Bratrovražedný, brudermörderisch. B. válka, J. Lpř., Šmb. S. I. 193., záští, spor, Šmb. S. II. 276., 294., boj.

18124   Bratrovský Svazek: 9 Strana: 0428
Bratrovský = bratrský. Vz Gb. Slov. 97.

18125   Bratrskosť Svazek: 10 Strana: 0023
Bratrskosť, i, f. = bratrství. Mš. exc.

18126   Bratrskosť, i Svazek: 8 Strana: 0536
Bratrskosť, i, f., Brüderlichkeit, f. B. ná- rodu. Kár. list. 1896. č. 308. 1.

18127   Bratrský Svazek: 1 Strana: 0093
Bratrský (zastr. bratský), bratru pří- slušný. Brüderlich. B. láska, chování. — B., přátelům, společníkům, členům též jednoty atd. (vz Bratr) příslušný. Bruder-. B. peníz, pokladnice, kukus, biblí. Mužie bratrských srdec. Rkk. —

18128   Bratrsky Svazek: 1 Strana: 0093
Bratrsky někoho milovati. Us. Brüderlich.

18129   Bratrsky Svazek: 5 Strana: 1059
Bratrsky pokoj někomu dáti. Phld. IV. 156. Půst po b-sku jsou uložili. Bl.

18130   Bratrský Svazek: 5 Strana: 1059
Bratrský. B. roty (žebráci, žoldnéři). Tk. VII. 410.

18131   Bratrský Svazek: 8 Strana: 0024
Bratrský. B. pravopis č. kralický. Vz Gb. H. ml. I. 14.

18132   Bratrský Svazek: 9 Strana: 0018
Bratrský. B. jednota. Vz Ott. XIIL 159. nn.

18133   Bratrsky Svazek: 10 Strana: 0023
Bratrsky, v I. 93. polož před: Bratrský.

18134   Bratrský Svazek: 10 Strana: 0023
Bratrský. Obyčeje a řády b-ské (čes. braríí). Vz Vck. Vset. 102. —109.

18135   Bratrství Svazek: 1 Strana: 0093
Bratrství, n., na Slov. bratství = bra- trský svazek krve, Brüderschaft. Br. — B. svazek úzký přátelství, Verbindung, Brüder- schat. B. s někým míti. Ros. B. někomu vypověděti. Na b. s někým píti. Rk. Vz Bratrstvo.

18136   Bratrstvo Svazek: 1 Strana: 0093
Bratrstvo, bratrovstvo, a, n. = bratří. - B. = bratrství. Na b. píti; b. udělati; býti s někým na b.; míti s někým b. Us. Dobré a svorné b. nad bohatství. Rb., Pk. — B., cech. Býti v bratrstvu; zapsati se do bra- trstva, v b. Us. B. horní (horníkův). Rk. Ješto vši obci k škodě v městech bratrstva přehlédají. Št.

18137   Bratrstvo Svazek: 5 Strana: 1059
Bratrstvo. B. dřevařské, Sl. les., malíř- ské. Dch. Vz Tk. II. 532., III. 65., 201., Kram. Slov. 47. U Římanův, Vz Vlšk. 227., 346. B., cechovní spolek. ŚS. Kn. š. 160.

18138   Bratrstvo Svazek: 7 Strana: 1203
Bratrstvo. Cf. Tk. VIII. 509.

18139   Bratrstvo Svazek: 10 Strana: 0023
Bratrstvo, jež slulo cech, bylo neorga nisovaný soukromý spolek. Vz Mus. 1904. 7.

18140   Bratršovský Svazek: 5 Strana: 1059
Bratršovský, ého, m., os. jm. Šd.

18141   Bratršovský Svazek: 10 Strana: 0561
Bratršovský Lud., red. f 15. /12. 1905 maje 48 let.

18142   Bratrúch Svazek: 5 Strana: 1059
Bratrúch, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

18143   Bratrůsyn Svazek: 5 Strana: 1059
Bratrůsyn, a, m. = bratrův syn. Tyl.

18144   Bratruš Svazek: 5 Strana: 1059
Bratruš, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

18145   Bratruše Svazek: 5 Strana: 1059
Bratruše, e, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

18146   Bratrušín Svazek: 5 Strana: 1059
Bratrušín, a, m. (od Bratruše. Pal. Rdh. I. 134.), ves u Bystřice v Brněnsku. PL.

18147   Bratryně Svazek: 5 Strana: 1059
Bratryně, č, f. = bratrova žena, švagrová. Mor. Knrz.

18148   Bratř Svazek: 5 Strana: 1058
Bratř. Cf. Prk. Přísp. 15., 16. Jdi a ohle- daj, dobře-li se bratři vede i dobytku. BO. Jako Lumír pohýbal Vyšehrad, tako ty mě i vsiu bratř. Rkk. 9. Nezov svých přátel, ani své bratři, ani rodičiev, ani súsiedóv. Jdi k mé bratři a pověz jim. ZN. Zvěstujte mé bratři. ZN. Vrať sě k svej bratři; (S) svú bratří radu vzal. Pass. mus. 406. Pak svej bratři odpusti. Dal. 128. Káza Vitoše s bratří nalézti. Hr. rk. 75. Milá bratři, nedivte se. Ib. 29. A též svej bratři radieše. Ib. 47. Káza jemu před bratří státi. Ib; 49. Tož vám pravi i jinej bratři. Ib. 57. Čině s svú bratří velmi pokorně, Ib. 67. Zvěstovati budu jmě tvé bratři mej. Ž. Kl. Pakli by bratří neměl, dáte dědicstvie bratři otce mého. Hus III. 194. — Vz Bratří. Příklady ve Slov. I. 92. b. ze Št. uvedené vynech a vřaď do: Bratří.

18149   Bratř Svazek: 7 Strana: 1203
Bratř. I umřel jest při své bratři. BO. Bratř, fratres. Ž. kl. Zvěstovati budu jméno tvé bratři mé. Ib. 21., 23. Cuzi učiněn jsem bratři mé. 68., 9. Rozkošně bydliti bratři ve spolce. 132. 1. — 121. 8., 1520. 1. (str. 297.).

18150   Bratř Svazek: 9 Strana: 0018
Bratř m. bratřie má Gb. H. ml. III. 1. 244. za mylné Čtení a vykládání. Vz tam, Kněžie v Příspěvcích. K mej bratři. Rozb. III. 731.

18151   Bratř Svazek: 10 Strana: 0023
Bratř, vedle bratřie. Mš. Slov. Sr. Prk. Krok. 1887. 28.

18152   Bratřec Svazek: 1 Strana: 0093
Bratřec, rce, m. (bratranec?). Dal., St. skl.

18153   Bratřec Svazek: 5 Strana: 1059
Bratřec = bratřík, bratr. Pass. mus. 415. Nezabíjej bratrce mého; Ztrativ tě bratrce milého. Hr. rk. 283., 161. — B. = bratrovec. Vitošovi, sestřenci svému a Jimramovi, bra- trci druhému. Hr. rk. 53.

18154   Bratřec Svazek: 9 Strana: 0018
Bratřec = bratr. By ty byl zde, b. můj bylby neumřel. Praž. evang. Joh. 11. 21. Cf. List. fil. 1897. 287., Krok 1897. 89., Tvořec v. tvorce.

18155   Bratřejov Svazek: 5 Strana: 1059
Bratřejov, a, m., ves u Vyzovica Sedlčan.

18156   Bratřejůvka Svazek: 5 Strana: 1059
Bratřejůvka, pl., n. = paseka na Vsacku. Vck.

18157   Bratřena Svazek: 5 Strana: 1059
Bratřena, y, f. = bratrana. — B., jm. žen. ze 14. stol. Mus. 1880. 467., Pal. Rdh. I. 118.

18158   Bratřenec Svazek: 1 Strana: 0093
Bratřenec, nce, m. = bratranec. Dal.

18159   Bratřenec Svazek: 5 Strana: 1059
Bratřenec. Výb. I. 271. — B. = bratr. Simplicius a Faustinus (b-ci) do řeky uvr- ženi, ale sestra jich těla z řeky vyvlekši pochovala. Pass. mus. 377. Sedm b-cóv s matkú jeli (fratres). BO. Za starého zá- kona bylo sedm b-cóv židóv (bratrů). Pass. mus. 389.

18160   Bratřenice Svazek: 5 Strana: 1059
Bratřenice, e, f., cf. Bratřenec. Po smrti její zůstávala ještě druhá Eliška, její b. Pal. Děj. IV. 1. 69.

18161   Bratřenov Svazek: 5 Strana: 1059
Bratřenov, a, m., ves. Arch. I. 541.

18162   Bratřetice Svazek: 5 Strana: 1059
Bratřetice, nyní Bratřice. Tk. III. 104.

18163   1. Bratří Svazek: 5 Strana: 1059
1. Bratří, f., podlé Paní. — B. = bra- trija. Vz Prk. Přísp. 15., 16., Prk. v Pdg. 1886. 136., Bž. 88. Milá bratřie! Št. Kn. š. 5., Živ. otc. 50. a., 52. a. Bratřie milá; Tu jsa svú b. kázat rozeslal. Pass. mus. 412., 417., 408. Když nemohu své bratřie jmieti. Sv. ruk. 113. Pro mú bratří. Št. Kn. š. 89. (130.). Pro b. mú. Ž. wit. 121. 8. S kakús dobrú bratří. Št. Ku. š. 9. Sv. Prokop i b. jiná; Sezva svú bratří v hromadu; Milá b., vám je známo; Vy nevěrná bratřie. Hr. rk. 27., 49., 51., 71. Snažně svú b. poručal. Pass. mus. 331. Že my spolu bratřie jedna. Pravn. 2015. Svej bratří nikdy nevěřiti. Dal. 104. Své bratřie netbati. Dal. 89. Všiej bratří byl mil ten diel. Dal. 80. Bratřie moji. ZN. Bratřie má milá, buďte ustaviční. ZN. — Vz Bratr, Bratřice.

18164   2. Bratří Svazek: 5 Strana: 1059
2. Bratří a sestry svobodného ducha, sekta ve 13. stol.; b. apoštolští; b. Čeští (Tk. VII. 21.; Sbn. 758., 772., 774., 832., 944., Enc. paed. I. 719., Kram. Slov. 47.); b. křesťan- ských škol (vz Enc. paed. I. 738 ); b. mečoví, menší, milosrdní, moravští, mostoví, společ- ného života, svatých pět. Vz S. N.

18165   Bratří Svazek: 7 Strana: 1203
Bratří, bratřie. Od tvé b. Leg. o 12 apošt. 14. Pokoj vám, milá bratřie. Výb. I. 274. Milá bratřie. Výb. II. 431., Št. Kn. š. 53. S kakús dobrú bratří. Št. Kn. š. 9. 30. Cf. Gb. Ml. I. 97., II. 62. a Pouč. 63.

18166   Bratří Svazek: 9 Strana: 0018
Bratří, vz Bratřie (dole). Kristus modlil se za své vražedlníky, aby je svou bratří (bratrzy) učinil. XV. stol. Mus. fil. 1898. 50. (Modl. ms. ). Abych tě chválil před bratří mou (bratrzy mu). Modl. ms. Mus. fil. 1898. 186.

18167   Bratří Svazek: 10 Strana: 0023
Bratří, kollekt. Aleš pohoní b. svú Petra a Pavla z Sovince. Půh. I. 165 (1406. ). O poslušnosti mluviti maje vysmívá se bratří (bratřím). Fel. 43. (Když umře bez syna a dcerky), bude mieti vstúpce v dědictvie bratři svú. Hus. (Uč. spol. 1902. V. 6. ). Bratřie se sebrachu. Hrad. Sr. Prk. Krok. 1888. 372., Gb. Ml. 103. 3., 134. 3., List. fil. XV. 359.

18168   Bratří Svazek: 10 Strana: 0023
Bratří adj. Bratří svár (bratrů). Tbz. XVI. 232.

18169   Bratřice Svazek: 1 Strana: 0093
Bratřice, e, f. = bratr, bratři, Gebrüder. Št., Pass.

18170   1. Bratřice Svazek: 5 Strana: 1059
1. Bratřice. Výb. I. 694., 756. B. má. ZN. B. milá. Živ. otc. 48. a. Od své b. odpuščení vzem. Pass. — B., os. jm. Pal. Rdh. I.118. — B., ves u Tábora a v Brněnsku. Mus. 1880. 3.

18171   2. Bratřice Svazek: 5 Strana: 1059
2. Bratřice, dle Budějovice, ves u Tá- bora. Cf. Bratřetice, Blk. Kfsk. 898., 1222., Sdl. Hrd. IV. 368.

18172   Bratřice Svazek: 7 Strana: 1203
Bratřice = bratr, bratři. Št. Kn. š. 109. 10.

18173   Bratříce Svazek: 9 Strana: 0018
Bratříce. Za Št. polož: Bes. 78., Hus III. 133.

18174   Bratříce Svazek: 10 Strana: 0023
Bratříce, e, f. = bratři, fratres. Ev. olom. 1., Pass. 316.

18175   Bratříce Svazek: 10 Strana: 0561
Bratříce. Zápisky Jana Jeníka z Bratřic. Vz Mus. 1905. 301.

18176   Bratříček Svazek: 1 Strana: 0093
Bratříček, vz Bratr.

18177   Bratříčkovati. — komu Svazek: 1 Strana: 0093
Bratříčkovati. — komu: Každému bra- tříčkuje. Jg. — sobě n. se. Oni se bra- tříčkuji. Jg. - s kým, si s kým: Rk. (Je- manden Bruder nennen.)

18178   Bratřičkovský Svazek: 7 Strana: 1203
Bratřičkovský. B. role u Žamberka. Mus. 1890. 150.

18179   Bratřie Svazek: 8 Strana: 0024
Bratřie. Vz Gb. Km. -a. 34. nn. Bratří (bratrzye) in fern. sg. collective sumitur pro fratribus, Gebrüder. Observavi id etiam in aliis biblis. B. má, fratres mci Matth. 12. 48. (Dob. Dur. 408.).

18180   Bratřie Svazek: 9 Strana: 0018
Bratřie, koll. ? bratr a béře se v ná- hradu za dual (bratry) a pl. (bratři). Sklání se podle, paní' z pravidla jen v sg. Odchylky. Vz Gb. H. ml. III. 1. 241. nn. Milá b. Ib. 89. Sv. Pavel die, nižadny se neoklamaway bratrzie. Chč. (List. fil. 1898. 277). Dobré jest bydliti bratrzie v jednotě. Št. Bes. 102. Cf. Bratří.

18181   Bratřie Svazek: 10 Strana: 0561
Bratřie. Vz Pat. Zim. 63. Milá b. 1421. Čes. 1. XIV. 470.

18182   Bratřík Svazek: 1 Strana: 0093
Bratřík, a, m., bratr; 2) dobrý přítel. Jel.

18183   Bratřík Svazek: 5 Strana: 1059
Bratřík. B-ci, přezdívka českým bratrům. Prosíce, aby b-kům zniku nedopouštěli. Pal. Děj. V. 1. 275.

18184   Bratříkov Svazek: 5 Strana: 1059
Bratříkov, a, m., ves u Něm. Brodu, vz Blk. Kfsk. 801.; samota u Čes. Dubu.

18185   Bratřikovice Svazek: 5 Strana: 1059
Bratřikovice, dle Budějovice, ves n Sedl- čan; Bratrsdorf, u Těšína. Cf. Tf. Odp. 287., Blk. Kfsk. 1223.

18186   Bratřina Svazek: 1 Strana: 0093
Bratřina, y, f., bratrova žena. Plk. Bru- dersweib.

18187   Bratřina Svazek: 8 Strana: 0024
Bratřina, y, f. = bratrství. B-ny měly volené starší. 1516. Wtr. Živ. c. 940., 911.

18188   Bratřina. — B Svazek: 5 Strana: 1059
Bratřina. — B. = bratrstvo. S. N.

18189   Bratřínov Svazek: 5 Strana: 1059
Bratřínov, a, m., ves u Mníška.

18190   Bratřiti Svazek: 1 Strana: 0093
Bratřiti, ím, 3. pl. — tří, bratři, tře (íc), il, en, ení; bratřívati = bratřími činiti, ver- brüdern. - koho, se, s kým: Us. — se ke komu: On se k němu bratři (za bratra se hlásí). Ros. — se proti komu = spolčovati se. Ros.

18191   Bratřiti se s kým Svazek: 5 Strana: 1059
Bratřiti se s kým. Vrch. Myth. I. 207. — kde. Jak spolu v blahém kole bratří se a druží. Štulc I. 60.

18192   Bratskosť Svazek: 5 Strana: 1059
Bratskosť, i, f., brüderliche Liebe. Slov. Ssk.

18193   Bratsky Svazek: 5 Strana: 1059
Bratsky = bratrsky. Slov. Aby doho- voril sa s nimi po bratsky. Dbš. Úv. 115.

18194   Bratský Svazek: 5 Strana: 1059
Bratský = bratrský. Vz Brat. B. súcit mať k Slovanstvu. P. Tóth. Trenč. M. 148 356*

18195   Bratství Svazek: 5 Strana: 1060
Bratství, n. = bratrství. Slov. Ssk.

18196   Bratstvo Svazek: 5 Strana: 1060
Bratstvo, a, n. = bratrstvo. Vz Brat. Slov. Za b-stvom našim úpel. Syt. Táb. 294.

18197   Bratva Svazek: 5 Strana: 1060
Bratva, y, f. = dratva. Ty či musiš bra- tvy přasč z te ječmene slomy po moji vůli. Sš. P. 703.

18198   Bratý Svazek: 5 Strana: 1060
Bratý. Sečené vlečené; žaté, braté (obilí). Kld.

18199   Brauklavě Svazek: 10 Strana: 0026
Brauklavě někomu odpověděti. 1720., Hrubý. 281.

18200   Braun Svazek: 1 Strana: 0093
Braun, něm., hnědý, snědý. B. (kůň), hnědák, hnědouš.

18201   Braun Svazek: 7 Strana: 1203
Braun Jindř. Bačk. Písm. I. 873. — B. Jos., rar. 1864., učit. v Bustěbradech, spis. Vz Ott. IV. 597 , Bačk. Př. 84. — B. Fr. Jos., učitel na Smíchově, spisov. † 28/81891. Vz Feuill. Nár. listů ze dne 9/9 1891. č. 248.

18202   Braunanit Svazek: 5 Strana: 1060
Braunanit, u, m., odrůda meteorového železa. Osv. V. 11.

18203   Braunau Svazek: 1 Strana: 0093
Braunau, mě. v Čechách, Broumov, a, m.

18204   Brauner Svazek: 5 Strana: 1060
Brauner, a, m. B. Frant., dr. práv, ad- vokat a spisov., 1810.—1880. Vz S. N., Tt H. 1. 182, Šb. H. 1. 2. vyd. 231.

18205   Brauner Svazek: 7 Strana: 1203
Brauner Bohusl., dr. fil., prof. lučby při univer. praž., nar. 1855. Vz Ott. IV. 601.

18206   Brauner Svazek: 10 Strana: 0561
Brauner Fr. dr., adv. Sr. Tk. Pam. I. 475. - B. Boh. dr., prof. a spis. Sr. Zl. Pr. XXII. 346.

18207   Braunerová Svazek: 7 Strana: 1203
Braunerová Zdeňka, čes. malířka, nar. 1862. Vz Ott. IV. 601.

18208   Braunin Svazek: 5 Strana: 1060
Braunin, u, m., druh Niklového železa. Osv. V. 9.

18209   Braunin Svazek: 7 Strana: 1203
Braunin, u, m., meteorit. Vz Osv. 1875. 9.

18210   Braunit Svazek: 5 Strana: 1060
Braunit, u, m., kysličník manganitý, ne- rost. Šfk. 228., Šfk. Poč. 334.. Schd. II. 52., Bř. N. 197., S. N., Schd. I. 346.

18211   Braunkohle Svazek: 1 Strana: 0093
Braunkohle, něm., uhlí hnědé, hnědo- uhlí. Rk.

18212   Brausek Svazek: 5 Strana: 1076
Brausek smyrkový, bavorský, trutnov- ský, lučebný, lambarský, olejový atd. Us. Pdl. Cf Krč. G. 533., S. N. B. sekáčů na Slov. osla. — B. v chlebě, sražený proužek při kůrce. Kšá., Sn. Chléb má b. (pentličku). Mý. Také: klihovatina, zákal, zákalec. Vz Brus. — B., samota u Čimelic a u Kaplice; něm. Bruskamühle, mlýn u Svíň v Budě- jovsku. PL.

18213   Brav Svazek: 1 Strana: 0093
Brav, u n. a, brávek, vka, bravec, vce, m. = drobné jakékoliv dobytče, ovce, kozy, svině, i jedno i vice jich, ano i stádo dro- bného dobytka (velkého = skot). Schmalvieh. Vlk útok činí na stáda bravu i na skoty. Kom. Ovčí brav, dobytek. D. U Vác. z Mi- trovic znamená b. = skot. Rs. — Na Slov. nyní toliko vepři brav říkají. Baiz.

18214   Brav Svazek: 5 Strana: 1060
Brav. Vz Schd. II. 432., Mkl. Etym. 19. Něm. také Kleinvieh. V MV. nepravá glossa. Pa. B., pecus. 1380. B. = ovce a kozy. BO. Kat, vzved jima bradu jako bravu, děťátkoma stě bradaticiú hlavu. Dal. 98. Budeť (řezník) kupovati bravy chtě z nich utěžiti stravy. Hr. rk. 405. — B., brávek = (vyřezaný) kanec. Mor., slez. a slov. Ssk., Brt., Klš., Mtl. Krmíme, zabiji jsme brávka; Brávek měl málo sádla. Šd. Brávek dycky leží, když mu nese žrádlo, třá ho zhurdať. Slez. Šd. — B. = prase. Slov. Ssk.

18215   Brav Svazek: 7 Strana: 1203
Brav, dle Bl. 320. více slov.

18216   Brav Svazek: 8 Strana: 0024
Brav, brav?. O původu slova cf. Gb. H. ml. I. 32. — B. kanec, vepř. Phľd. XII. 662., NZ. IV. 11.

18217   Brav Svazek: 9 Strana: 0018
Brav, a (starší; mladší -u; také v pl. v ja- zyce starším, když se rozumějí jednotlivé kusy. Vz Gb. H. ml. III. 1. 88. Životné kollekt. brav má v akkus. sg. pravidlem i posud brav (ne brava). Vz ib. 29.

18218   Brav Svazek: 10 Strana: 0023
Brav, u (a), m. = dobytče (jeden kus; není kollektivum). B., pecus. Boh. hex. 180., Rozk. P. 433., Hrad. 135a. Z bravu. Ž. klem. Deut. 14., Tristr. 257. Vydaj počet z brava svého (kollekt. ). Hrad. 88. Poteče krev jako z brava. Jiř. brn. 128. Však oni tři králové a dva hlúpi bravové zdali jsou nevěřili (vůl a osel). 1491. Rozb. 1845. 48. Vz Mš. Slov.

18219   Brava v Svazek: 10 Strana: 0023
Brava v. barva. Mš.

18220   Bravanský = brabantský Svazek: 10 Strana: 0023
Bravanský = brabantský. B. vévoda. Kar. 10.

18221   Bravantice Svazek: 5 Strana: 1060
Bravantice, dle Budějovice, Brosdorf, ves u Königsberka ve Slez. PL.

18222   Brávati Svazek: 1 Strana: 0093
Brávati, vz Brati.

18223   Bravcov Svazek: 10 Strana: 0023
Bravcov, a, m., vrch v Gemersku na Slov. Sb. sl. 1901. 166.

18224   Bravčárčina Svazek: 5 Strana: 1060
Bravčárčina, v, f. = mluva bravčářů. Koll. Hlas. 147.

18225   Bravčář Svazek: 1 Strana: 0093
Bravčář, e, m., kdo v sviních obchod má. Schweinhändler. Na Slov. Vz Brav.

18226   Bravčí Svazek: 1 Strana: 0093
Bravčí, vepřový. B. sádlo. Na Slov. Schwein-.

18227   Bravčiar Svazek: 5 Strana: 1060
Bravčiar, a, m., der Schweinhändler. Slov. Ssk.

18228   Bravčina Svazek: 5 Strana: 1060
Bravčina, y, f. = vepřovina. Slov. Hdž. Šlb. 86.

18229   Bravčovina Svazek: 5 Strana: 1060
Bravčovina = bravčina. Ta b. a slanina bude do kapusty. Dbš. Sl. pov. II. 59. — Šd., Němc. IV, 431., Koll. Zp. II. 146.

18230   Bravčovina Svazek: 9 Strana: 0018
Bravčovina, y, f. = maso braví. Sbor. slov. III. 26.

18231   Bravčový Svazek: 1 Strana: 0093
Bravčový = vepřový. NaSlov. Schwein-.

18232   Bravčový Svazek: 5 Strana: 1060
Bravčový, Schweins-. Nemala viac statku len jednu lopatku b-vú. Koll. Zp. II. 112.

18233   Bravě Svazek: 1 Strana: 0093
Bravě, ěte, n., mladý brav. Vz Brav.

18234   Bravě Svazek: 10 Strana: 0023
Bravě, ěte, n. — mládě braví. Ž. klem. Hab. 17., Ž. pod. Hab. 3. 17. (Mš. ).

18235   Bravec Svazek: 5 Strana: 1060
Bravec, vce, m. = brav. Slov. Ssk.

18236   Brávec Svazek: 5 Strana: 1060
Brávec, vce, m., der Nehmer. Slov. Ssk.

18237   Brávek Svazek: 5 Strana: 1060
Brávek, vz Brav.

18238   Bravek Svazek: 8 Strana: 0024
Bravek, vka, m., zdrobn. brav. Cf. před- cház.

18239   Bravenčák Svazek: 9 Strana: 0018
Bravenčák, u, m. = mraveniště. Mus. ol. 1897. 152.

18240   Bravenčář Svazek: 10 Strana: 0561
Bravenčář, e, m. = mravenec. Brt. Sl. 25.

18241   Bravenčík Svazek: 5 Strana: 1060
Bravenčík, a, m. = mravenčík. Slez. Šd. — B. = kopec na Skřípovsku v Opavském lese. Šd.

18242   Bravenčíka Svazek: 5 Strana: 1060
Bravenčíka, y, f. = bravenčírka. Slez. Šd.

18243   Bravenčírka, bravenčíka Svazek: 5 Strana: 1060
Bravenčírka, bravenčíka, y, f. = mra- veniště, der Ameisenhaufen. Slez. Šd., Klš., Brt. D. 201.

18244   Bravenec Svazek: 5 Strana: 1060
Bravenec, nca, m = mravenec. Slez. Klš. Nesedaj na vršku na jedli, aby ťa b-ci ne- sjedli. Sš. P. 712.

18245   Braví Svazek: 1 Strana: 0093
Braví mléko. Zlob. Vz Brav. Schaf-, Ziegen-.

18246   Braviarka Svazek: 10 Strana: 0023
Braviarka, y, f., kopec ve vých. Ge- mersku na Slov. Sb. sl. 1901. 65.

18247   Bravičiar Svazek: 8 Strana: 0024
Bravičiar, a, m. = kdo obstarává brav. Slov. Phľd. II. 172.

18248   Bravienky Svazek: 5 Strana: 1060
Bravienky, pl., f. = angrešt, Slov. Rr. Sb.

18249   Bravina Svazek: 5 Strana: 1060
Bravina, y, f., Brawin, ves n Bílovce v Opavsku.

18250   Bravina Svazek: 9 Strana: 0428
Bravina, y, f. = braví maso. Vz Gb. Slov. 98.

18251   Bravina Svazek: 10 Strana: 0023
Bravina, y, f. — braví maso, pecorina. Rozk. P. 1728.

18252   Bravinčoř Svazek: 5 Strana: 1060
Bravinčoř, e, m. = mravenčář, kdo mra- vence sbírá, der Ameisensammler. Ostrav. Tč

18253   Bravinec Svazek: 5 Strana: 1060
Bravinec = mravenec. Ostrav. Tč.

18254   Braviště Svazek: 10 Strana: 0023
Braviště, ě, n. Čes. 1. XII. 28.

18255   Bravka Svazek: 5 Strana: 1060
Bravka, y, f., psí jméno. Škd.

18256   Bravkár Svazek: 5 Strana: 1060
Bravkár, e, m., der Schweinzüchter. Slov. Baronství zcela prej jinakším b-rům se dává. Nitra VI. 323.

18257   Bravko Svazek: 5 Strana: 1060
Bravko, a, n. = brav. Ssk.

18258   Bravkový Svazek: 10 Strana: 0023
Bravkový dobytek. Vyhl. II. 306. Sr. Brav.

18259   Bravní Svazek: 1 Strana: 0093
Bravní, bravý, bravový, bravu náležející, Schaf-, Ziegen-, Schwein-. B. rybník, pa- stýř, stádo, pastviště, vůl (k stadu přiná- ležející). Jg.

18260   Bravnictví Svazek: 5 Strana: 1060
Bravnictví, n., die Kleinviehzucht. Sl. les.

18261   Bravnie Svazek: 7 Strana: 1203
Bravnie, vaccus, zastr. Pršp. 17. 403.

18262   Brávník Svazek: 1 Strana: 0093
Brávník, a, m., pták kvíčale podobný, prskavec, truskavec. D., Žer. Schnarr-, Mistel-, Bauehdrossel.

18263   Brávník Svazek: 5 Strana: 1060
Brávník, turdus viscivorus. Vz Frč. 355., Schd. II. 441., Brm. II. 2. 154.

18264   Brávník Svazek: 7 Strana: 1203
Brávník. Cf. Brm. II. 2. 152.

18265   Bravník Svazek: 8 Strana: 0024
Bravník, turdus viscivorus, místy na Mor. brábník, prskavec, slov. trskot. Vz Mtc. 1893. 305. Místy na Mor. drábník. Brt. D. II. 496.

18266   Brávník Svazek: 9 Strana: 0018
Brávník, ?, ?., turdus viscivorus, pták. Na Mor. u Věřovic: prskavec, u Rožnova: prskavý drozd, v Bezkyd. jemelář. Vz Mus. ol. III. 115.

18267   Bravník Svazek: 10 Strana: 0023
Bravník, u, m., celidonia, rostl. Rostl. F. 33.

18268   Brávo Svazek: 1 Strana: 0093
Brávo = výborně!

18269   Bravohojný Svazek: 5 Strana: 1060
Bravohojný = bohatý na brav, reich an Klein-, Schmalvieh. B. ostrov, sififjkoc. Lšk.

18270   Bravokrmný Svazek: 5 Strana: 1060
Bravokrmný, heerdenährend. Sm.

18271   Bravoplodný Svazek: 5 Strana: 1060
Bravoplodný, heerdeerzeugend. Lpř.

18272   Bravovina Svazek: 5 Strana: 1060
Bravovina, y, f. = vepřovina. Vz Brav. Slez. Klš., Šd.

18273   Bravovní Svazek: 9 Strana: 0428
Bravovní, od brav. Vz Gb. Slov. 98.

18274   Bravový Svazek: 5 Strana: 1060
Bravový, Kleinvieh-, Schmalvieh-; Schwein-. Vz Brav. B. rybník (vz Bravní), ZN.; maso. Slez., mor. Klš Šd.

18275   Bravoživný Svazek: 5 Strana: 1060
Bravoživný = bravokrmný. Lpř.

18276   Bravský Svazek: 5 Strana: 1060
Bravský. B. maso = vepřové. Laš. Brt. D. 201.

18277   Bravský Svazek: 8 Strana: 0024
Bravský, vz Braový, Bravový. B. polévka. Slez. NZ. IV. 447.

18278   Bravský Svazek: 10 Strana: 0023
Bravský. B. polévka (z uzeného masa, hudzená). Slez. Vyhl. II. 200.

18279   Bravura Svazek: 1 Strana: 0093
Bravura, y, f., fr. (bravoure), statnosť, odhodlanosť. Rk. Něco s bravurou činiti.

18280   Bravurně Svazek: 10 Strana: 0023
Bravurně s kola seskočiti. Mršť. Obz. 156.

18281   Bravurní Svazek: 1 Strana: 0093
Bravurní arie. Meistergesang.

18282   Bravurní v čem Svazek: 10 Strana: 0023
Bravurní v čem: v pohybech. Chyt. 45.

18283   Bravurnosť Svazek: 5 Strana: 1060
Bravurnosť, i, f. SP. II. 21.

18284   Bravův Svazek: 5 Strana: 1060
Bravův, -ova, -ovo, Kleinvieh-; Schwein-. Přinesly syny bravovy, arietum. Ž. wit. 28. 1.

18285   Bravý Svazek: 5 Strana: 1060
Bravý, wer gerne nimmt. Us. Ssk.

18286   Bravynčoř Svazek: 9 Strana: 0018
Bravynčoř, e, m. = mravenec Lor. 70.

18287   Braxatoris Svazek: 5 Strana: 1060
Braxatoris = Sladkovič. = B. Ondř., 1810., učitel. Jg. H. 1. 2. vyd. 537., Sb. H. 1. 2. vyd. 231.

18288   Brazák Svazek: 5 Strana: 1060
Brazák, u, m., der Siekhammer (beim Klempner). Sm.

18289   Brázda Svazek: 1 Strana: 0093
Brázda, brázdka, brazdečka, brázdička, y, f. = stružka pluhem vyoraná, Furche. Brázdy vykrojovati, Kom., dělati, orati, Us; vyhnati (eine Furche ausstreichen), brázdy pluhem vyháněti, pole na brázdy rozdělati. Šp. V písčité půdě dělají se brázdy mělké, v černavé hluboké. Čím špatnější půda, tím mělčejší brázdy se dělají. Jg. Vyhnání brázd. Pluh na vyhánění brázd. Šp. Prostřední brázda: výhon, vyháňka; nejkrajnější: pod- brázdek; b. k odvádění vody: rýha, vodotah, svodnice, vodoteč, příčník, rozhor, rozvor, růvek. Skládaní brázd. B. hluboká, sláma vysoká. Široké brázdy, světlá stodola. Šp., Lb. Vz Hospodářský.

18290   Brázda Svazek: 5 Strana: 1060
Brázda, gt. pl. brázd. O původu vz Mkl. aL. 285., Etym. 19. V MV. nepravá glossa. Pa. B. mezní, die Gränzfurche, příční, Quer- furche, k semenu, Saat-. Šp. — B. vrásek. Vrch. — B. (rýha) v ručnici. Čsk. — B. v že- leze pilníkem učiněná, der Feilschnitt. Včř. Z. II. 48. — B. = koryto, jímž se tekutá litina z peci vypouští. NA. IV. 173. — B. Syl- viova (v mozku). Šv. 39. — B v botan., sulcus, vallecula, šnorek, das Thälchen, die Riefe, Rille, Furche, B. = prohlubina stejná, těsná, žlabovitá, obyč. na dél ležící se dnem ostrý úhel dělajícím, širší a hlubší nežli proužky. Někdy se též říká žlab, když dno jest zoblené. Rst. 400. B. krajní, spojidlová. Rst. 115., 400., Kk. 196., Slb. XL, Sl. les., Nz. B. korová, die Rindenfurche. Sl. les. — B., mlýn u Dačic a u Želetavy; die Teufels- furche, samota u Uhlíř. Janovic. PL. — B., y, m., os. jm. Tk. V. 73., Sdl. Hrd. I. 252. — Vz Brázdy.

18291   Brázda Svazek: 8 Strana: 0024
Brázda, sulcus. 1345. Reg. IV. 618. O pů- vodu slova cf. Gb. H. ml. I. 32. Dělání brázd kolem osad k odvrácení zlého ducha, zlých lidí a p. Vz Zbrt. Pov. 125. Hio koníčky po starej brázde (po starém obyčeji). Slov. Phľd. 1894. 257. — Úzka b. — široká skyba, Mor. a slez. Čes. 1. V. 417., Nov. Př. 427.

18292   Brázda Svazek: 10 Strana: 0023
Brázda, y, f. B. mozková, jugum cere- brale. Ktt.

18293   Brázdář Svazek: 5 Strana: 1060
Brázdář, e, m., der Riemenzieher, Sl. les., Furchenzieher. Ssk.

18294   Brázdatý Svazek: 5 Strana: 1060
Brázdatý, furchig. Ssk.

18295   Brázdečka Svazek: 5 Strana: 1060
Brázdečka, vz Brázda.

18296   Brázděný Svazek: 5 Strana: 1060
Brázděný; -en, a, o = brázditý, hráz- dovaný, brázdou jednou n. několika opa- třený n. p. lodyha bolševníka obecného, přesličky polní, sulcatus, gefurcht. Rst. 400.

18297   Brázdič Svazek: 5 Strana: 1060
Brázdič, e, m., der Furchenzieher. Šm.

18298   Brázdič Svazek: 7 Strana: 1203
Brázdič, e, m., v horn., Schrämer, m. Hrbk.

18299   Brázdička Svazek: 5 Strana: 1060
Brázdička, y, f., vz Brázda. B. kosti čelní. Šv. 4. B. = prohlubená mezera vždy mezi šnorkami na plodech rostlin okolič- natých. Rst. 400.

18300   Brázdičkovaný Svazek: 5 Strana: 1060
Brázdičkovaný; -án, a, o = rýhovaný, gefurcht, gerillt, Sl. les

18301   Brázdičkovati Svazek: 5 Strana: 1060
Brázdičkovati, kleine Furchen machen. Rk.

18302   Brázdidlo Svazek: 5 Strana: 1060
Brázdidlo, a, n., das Furchwerkzeug. Lpř.

18303   Brázdidlo Svazek: 7 Strana: 1203
Brázdidlo, a, n. = šrámovka, Schram- vorrichtung, f., v horn. Hrbk.

18304   Brázdil Svazek: 5 Strana: 1060
Brázdil, a, m. B. Ondř., nar. 1814., prof. a spisov. Vz S. N.

18305   Brázdím Svazek: 5 Strana: 1060
Brázdím, a, m. B. Starý, B. Veliký, B. Nový, Alt-, Gross-, Neu-Brázdim, vsi u Ko- stelce nad Labem. PL. Cf. Tk. II. 532., III. 114., IV. 723., V. 173

18306   Brázdimec Svazek: 5 Strana: 1061
Brázdimec, mce, m., ves u Brázdima. Vz Tk. II. 533.

18307   Brázditel, e Svazek: 5 Strana: 1061
Brázditel, e, m. = brázdář. Šm.

18308   Brázditi Svazek: 1 Strana: 0093
Brázditi, im, 3. pl. -di, dí, il, ěn, ění; brázdivati, brázdkovati = brázdy dělati, furchen. V již. Čechách probírati se v něčem, jinak: šťourati. Kts. — co: čelo, kůži, Sych., vlny. Us. — se komu: Brázdí se mu čelo. Sych. — v čem: u vojště = porážeti. Troj. — co čím: moře lodí.

18309   Brázditi Svazek: 7 Strana: 1203
Brázditi = toulati se. B. po nocech. St. Jič. Vhl.

18310   Brázditi: co Svazek: 5 Strana: 1061
Brázditi: co. Líce jeho b-ly vrásky. Vlč. Čluny brázdí vody jas. Čch. Mch. 41. Pole zaseté b., brázdou do kola obhaňati. Laš. Brt. — jak. Vodstvo ve dví b. Kká. K sl.j. 203. — kudy. B. si cestu sněhem někam. Us. Tč.

18311   Brázditý Svazek: 1 Strana: 0093
Brázditý, plný brázd, gefurcht,

18312   Brazditý Svazek: 5 Strana: 1061
Brazditý. B. krovky. Kk. Br. 6. Vz Brázděný.

18313   Brázdka Svazek: 5 Strana: 1061
Brázdka, y, f. = malá brázda.

18314   Brázdkovati Svazek: 5 Strana: 1061
Brázdkovati = brázditi.

18315   Brázdní Svazek: 1 Strana: 0093
Brázdní: kůň (náruční, Hand-); kleč, Handrüster. D.

18316   Brázdní Svazek: 8 Strana: 0024
Brázdní kůň = který chodí v brázdě. Gb. H. ml. I. 411.

18317   Brázdnice Svazek: 7 Strana: 1203
Brázdnice, e, f. = šrámový plásť, v horn. Hrbk.

18318   Brázdník Svazek: 7 Strana: 1203
Brázdník, m., lirator, zastr. Veleš.

18319   Brázdojaderný Svazek: 5 Strana: 1061
Brázdojaderný = křivojaderný, rillen- förmig, v bot. Nz.

18320   Brázdolícník Svazek: 8 Strana: 0536
Brázdolícník, a, m., bledius, brouk. B. drobný, b. pusillus, hnědokrový, femoralis, hrabavý, fossor, jednorohý, unicornis, krtkový, talpa, malý, nanus, maloskvrnný, Graelsi, ne- patrný, pygmaeus, podlouhlý, longus, pod- zemní, subterraneus, ŕýhoštítý, denticollis, slabý, debilis, širokorohý, dissimilis, tečko- štítý, scribricollis, tlustoštítý, crassicollis, tma- vý, opacus, toulavý, erraticus, třírohý, tricornis, význačný, spectabilis, zdloužený, procerulus, zlomenorohý, fracticornis. Vz Klim. 239.

18321   Brázdoštítec Svazek: 8 Strana: 0536
Brázdoštítec, tce, m., aloeonota, brouk. B. dlouhoštítý, a. longicollis, hmyzový, insecta, rýhočelý, sulcifrons, slabý, languida. Vz Klim. 164.

18322   Brázdoštítý Svazek: 8 Strana: 0536
Brázdoštítý písečnatec, brouk. Vz Klim. 394.

18323   Brázdovitý Svazek: 1 Strana: 0093
Brázdovitý, plný brázd. B. kůra, Um. les., gefurcht.

18324   Brázdový Svazek: 5 Strana: 1061
Brázdový, Furchen-, Rinnen-. B. (rýhová) setba, kultura. Sl. les.

18325   Brázdule Svazek: 7 Strana: 1203
Brázdule, livia, Blattfloh. Vz Brm. IV. 652.

18326   Brázdule Svazek: 9 Strana: 0018
Brázdule sítinová, livia juncorum, hmyz. Vz Ott. XVI. 200.

18327   Brázdy Svazek: 1 Strana: 0093
Brázdy, pl., f. = druh léček na skřivany mezi záhony poličených. Šp.

18328   Brazec Svazek: 5 Strana: 1061
Brazec, zce, m., Bergles, ves u Bochova. Cf. Tk. V. 163.

18329   Brazec Svazek: 7 Strana: 1203
Brazec, zce, m., cavea, rukávník na ko- roptve. B. olom. 1417.

18330   Brazek Svazek: 7 Strana: 1203
Brazek, zku, m., cana, zastr. Pršp. 95. 31.

18331   Brazidin Svazek: 5 Strana: 1061
Brazidin, a, m. B. Jak. 1619. Vz Jir. Ruk. I. 94.

18332   Brazilský keř Svazek: 5 Strana: 1061
Brazilský keř, solanum pseudoquina, rostl. Phld. III. 2. 185.

18333   Brazoleta Svazek: 1 Strana: 0094
Brazoleta, vz Bracelet.

18334   Brazva Svazek: 10 Strana: 0561
Brazva (!), y f. = malba. Pohl

18335   Bražec Svazek: 5 Strana: 1061
Bražec, žce, m. = podražec. — B., Bra- žetz, ves u Náchoda. PL. Vz Blk. Kfsk. 530.

18336   Brážek Svazek: 9 Strana: 0428
Brážek, žku, m. z brali = malá jána. Vz Gb. Slov. 99.

18337   Bražek Svazek: 10 Strana: 0023
Bražek, žku, m., zdrobn. brat. Rozk. P. 2531. V VII. 1203. Brazek oprav v. Bražek.

18338   Bražima Svazek: 7 Strana: 1203
Bražima, y, f, semula, zastr. Rozk. Pražma? Hank. Sb. 369. Pršp. 72. 76. bra- žina.

18339   Bražina Svazek: 9 Strana: 0428
Bražina = stodola a p. Vz Gb. Slov. 99.

18340   Bražina Svazek: 10 Strana: 0023
Bražina, y, f· Vz Bražima v VII. 1203.

18341   Bražiť Svazek: 8 Strana: 0024
Bražiť = chtíti. Nebraží sa mi = nechce se mi. Slov. Phľd. 1893. 371., 428.

18342   Bražná Svazek: 5 Strana: 1061
Bražná, é, f., ves u Sedlčan.

18343   Bražní Svazek: 1 Strana: 0094
Bražní, v jižních Čechách, = brázdní. Kts.

18344   Brbla Svazek: 5 Strana: 1061
Brbla, y, m. = brblavec, der Plauderer, Schwätzer, Brummbär. Us. Sd., Neor.. Bkř., Brt. D.

18345   Brbla, y, brblavec Svazek: 10 Strana: 0561
Brbla, y, brblavec, vce, brbloš, e, m. = kdo hlásky chybně vyslovuje. Brblavý brbla. Phľd. XXIV. 344.

18346   Brblač Svazek: 5 Strana: 1061
Brblač, e, m. = brbla. Ssk.

18347   Brblák Svazek: 10 Strana: 0023
Brblák, a, m., Czam. Slov. 135.

18348   Brblati Svazek: 1 Strana: 0094
Brblati = breptati.

18349   Brblati Svazek: 5 Strana: 1061
Brblati, vz Samtati, Listy filolog. VII. 14., Mkl. Etym. 9. Brt.— Brblá jako staré pivo, jako staré kvasnice (mumle, bručí). U Li- tovle. Kčr., Neor. A já bych k Vám chodí- vával, ale vaši staří brblú; já dám starým holbu vína. nech nabrblú do komína. Sš. P. 700. — na koho. Sd.

18350   Brblati Svazek: 7 Strana: 1203
Brblati v dialektech. Vz List. fil. 1892. 362.

18351   Brblavá Svazek: 8 Strana: 0024
Brblavá = kořalka. Brt. D. II. 486. Brbloň. Také mor. Dol. Brtch.

18352   Brblavec Svazek: 1 Strana: 0094
Brblavec, vce, m. Plauderer.

18353   Brblavosť Svazek: 5 Strana: 1061
Brblavosť, i, f., die Plauderhaftigkeit. Šm.

18354   Brblavý Svazek: 1 Strana: 0094
Brblavý — breptavý. Na Slov.

18355   Brblavý Svazek: 5 Strana: 1061
Brblavý. B. žena. Na mor. Val. Vck.

18356   Brble Svazek: 1 Strana: 0094
Brble, í, pl., f., šupiny bodlavé. Světoz. Spitzige Schuppen.

18357   Brblena Svazek: 5 Strana: 1061
Brblena, y, f. = brblavá žena. Bkř.

18358   Brbloň Svazek: 5 Strana: 1061
Brbloň, ě, m. = brbla. Slov. Ssk.

18359   Brblotati Svazek: 7 Strana: 1203
Brblotati v dialektech. Vz List. fil. 1892. 368.

18360   Brbolec Svazek: 8 Strana: 0024
Brbolec, lce, m. = hrbolec, masitý vý- rostek na těle. Val. Brt. D. II. 296.

18361   Brbontat Svazek: 8 Strana: 0024
Brbontat = brblati. Nebrbonci. Brt. D. II. 296.

18362   Brbotať Svazek: 8 Strana: 0536
Brbotať = rychle mluviti; bublati. Slov. Kal. S. 18.

18363   Brbotina Svazek: 5 Strana: 1061
Brbotina, y, f. = babranina. Slov. Ssk.

18364   Brbrať Svazek: 5 Strana: 1061
Brbrať = babrati. Slov. Ssk., Mkl. Etym.9.

18365   Brbta Svazek: 8 Strana: 0024
Brbta, y, m. = učitel. Ve šviháčině. Brt, D. II. 520.

18366   Brć Svazek: 9 Strana: 0018
Brć, e, f. = oddělení v úle. Lor. 70.

18367   Brca Svazek: 10 Strana: 0024
Brca. Nohy jako brca — hlava jako me- řica. Slez. Vyhl. II. 66.

18368   Brcák Svazek: 9 Strana: 0018
Brcák, u, m. = čtyřkolý kočár. Ott. XIV. 483.

18369   Brcati Svazek: 5 Strana: 1061
Brcati = nohy při chůzi nadzdvihovati. Mor. Tč.

18370   Brcati Svazek: 5 Strana: 1061
Brcati = brnčati. Ssk. Cf. Brčeti.

18371   Brcavý Svazek: 5 Strana: 1061
Brcavý = kdo brcá. Vz Brcati. Mor. Tč.

18372   Brcia Svazek: 10 Strana: 0561
Brcia, pl., n. = část vah u vozu, za kterou koně vůz tahají. Mus. slov. IV. 13. Sr. Brdce.

18373   Brcle Svazek: 7 Strana: 1203
Brcle, í, pl. f. = váhy u vozu. Vchř. Vz doleji Brdce.

18374   Brcnouti do koho Svazek: 8 Strana: 0025
Brcnouti do koho = drcnouti. Dšk. Jihč. I. 8.

18375   Brco Svazek: 5 Strana: 1061
Brco, a, n., vz Brdco. Ssk.

18376   Brco Svazek: 8 Strana: 0025
Brco, a, n. To už to moje b. kašle. Phľd. 1896. 290.

18377   Brcolák Svazek: 5 Strana: 1061
Brcolák, u, m. = krčák, hliněná nádoba širokého brucha a velmi úzkého hrdla k no- seniu opojných nápojov. Slov. Gemer. Dbš. Obyč. 18.

18378   Brč Svazek: 5 Strana: 1061
Brč, e, f., Brtsch, ves u Vysokého Mýta. Vz Blk. Kfsk. 1154., Sdl. Hrd. I. 252. — B., Rut beim Treiben der Schafe. Slov. Ssk.

18379   Brča Svazek: 5 Strana: 1061
Brča, dle Bača = kdo brčá, brčí, bručí, pořád hubuje. Vz Brčeti. Mor. Vck., Šd.

18380   Brčadlo, a Svazek: 1 Strana: 0094
Brčadlo, a, n., brnčadlo, brčál, u, m., brčala, y, f. Kreisel, Brummkreisel. D.

18381   Brčák Svazek: 5 Strana: 1061
Brčák, a, m. = facír. Us.

18382   Brčál Svazek: 1 Strana: 0094
Brčál, u, m., rostlina, 1. vinca, Sinn- grün, a) B. menší (barvínek, zelenec, zimo- zeleň, zimostráz; jest obrazem naděje).- b) B. větší. — c) B. růžový. — 2. B. rdest splý- vavý, rdest vodní, schwimmendes Samenkraut, Samkraut, D., Hechtkraut. Zlob. Všechno tu zeleno jako brčál. Obili to jest zelené jako b. Us. — 3. B., na Mor. = chomáč, Bü- schel. — Jg.

18383   Brčál Svazek: 5 Strana: 1061
Brčál, vinca. Vz Rstp. 1059., Čl. 110., Čl. Kv. 221., Slb. 374., Kk. 175., FB. 51., Sbtk. Rostl. 230., Rosc. 131., Kram. Slov. 47., Mllr. 111.

18384   Brčala Svazek: 1 Strana: 0094
Brčala, y, f. = brčadlo. Rk.

18385   Brčálník Svazek: 5 Strana: 1061
Brčálník, u, m. = krásné údolí šumavské, der Frischwinkel. Dch.

18386   Brčalo Svazek: 5 Strana: 1061
Brčalo, a, n. = brnčadlo. Slov. Ssk.

18387   Brčálově Svazek: 10 Strana: 0024
Brčálově. Dub b. zelený (jako brčál). Rais, Zvon III. 17.

18388   Brčálovitý Svazek: 5 Strana: 1061
Brčálovitý. B rostliny, apocyneae: brčál. Vz Slb. 374., Schd. II. 289., Rosc. 131.

18389   Brčálový Svazek: 1 Strana: 0094
Brčálový. B. zelenosť. V. Vz Brčál.

18390   Brčálový Svazek: 5 Strana: 1061
Brčálový = sytě a čistě zelený, grün. Rst. 400.

18391   Brčán Svazek: 5 Strana: 1061
Brčán, u, m = kňouradlo, die Quarre. Šm.

18392   Brčať komu co Svazek: 7 Strana: 1203
Brčať komu co = vytýkati. Val. Slavč. 44.

18393   Brčavý Svazek: 8 Strana: 0025
Brčavý. B. pentlc = sprostá, Brt, D. II. 362. Cf. Klebitorský (3. dod.).

18394   Brče Svazek: 1 Strana: 0094
Brče, zastr. = letí. Vz Brkati.

18395   Brček Svazek: 9 Strana: 0428
Brček, čku, m., zdrob. brk. Gb. Slov. 99.

18396   Brčekoly Svazek: 5 Strana: 1061
Brčekoly, dle Dolany, Brtčekol, ves u Chrastě. Sdl. Hrd. I. 252.

18397   Brčeti Svazek: 1 Strana: 0094
Brčeti, el, ení, klirren, schwirren. Kolo- vrat brčí (brnčí). Us.

18398   Brčeti Svazek: 5 Strana: 1061
Brčeti. Vrabec, kamž zachce, brčí. BO. — B. = bujně růsti a krásně zelenou barvu, míti jako brčál. U Libáně. Mý. Cf. Brčiti se. — B. = bručeti, mumlati, murren; tla- chati, schwätzen. — komu kam. Pořad mně tu do uší brčí. Mor. Šd., Mtl., Vck.. Vlk. — B. = brkem tupě seříznutým mísy a jiné hrnířské nádoby tečkovati. Mý.

18399   Brčeti Svazek: 8 Strana: 0025
Brčeti = drnčeti, chrastiti a p. Řetěz zlatý mu okolo hrdla brčí. 1460. Wtr. Krj. I. 146.

18400   Brčeti Svazek: 9 Strana: 0428
Brčeti = letěti. Vz Gb Slov. 99.

18401   Brčeti Svazek: 10 Strana: 0024
Brčeti, el, ení = letěti. Musí holoubek jinam b. 1512. Arch. XIX. 98.

18402   Brčí Svazek: 5 Strana: 1061
Brčí, n., ves u Vysokého Mýta. Arch. III. 490., Tf. Odp. 289.

18403   Brčial Svazek: 5 Strana: 1061
Brčial = brčál. Slov. Ssk.

18404   Brčian Svazek: 5 Strana: 1061
Brčian, a, m., der Knautscher. Slov. Ssk.

18405   Brčík Svazek: 5 Strana: 1061
Brčík, u, m. = brček, malý brk. — Br- číky = peníze. Us. vojen. v Praze. Kda.

18406   Brčiti se Svazek: 1 Strana: 0094
Brčiti se = bručiti se, grünen. Salát se brčí. Us. na Mor.

18407   Brčitý Svazek: 5 Strana: 1061
Brčitý = brkatý, starkkielig. Šm.

18408   Brčka Svazek: 10 Strana: 0561
Brčka, y, f = ovce (v dětské řeči). Na brčka, na! Phľd. XXIV. 344.

18409   Brčkavý Svazek: 5 Strana: 1061
Brčkavý. Slov. Dievčica s b-vými vlá- skami. Čkžk. III. 35.

18410   Brčkovati Svazek: 9 Strana: 0018
Brčkovati = bobrovati, kotrmelce dělati, dolů se řítiti. Mor. Mus. 1848. II. 203.

18411   Brčlavý Svazek: 1 Strana: 0094
Brčlavý = nerovný. B. vřeteno (brko- laté). Us.

18412   Brčňák Svazek: 1 Strana: 0094
Brčňák, a, m., brunclík, chroust, babka, Maikäfer. Us. v Bydžovsku.

18413   Brčný Svazek: 5 Strana: 1061
Brčný = čerstvý, mrštný, svižný, čiperný, frisch, munter, behend. U Jilemn. Ktk.

18414   Brčola Svazek: 5 Strana: 1061
Brčola, y, f. = kořalka. U Košic a j. Rsck , Brnt.

18415   Brčtiti Svazek: 7 Strana: 1203
Brčtiti = brky dostávati, vyspěti? Pane mladý, brzo's vybrčtil. Sdl. Hr. V. 136,

18416   Brd Svazek: 1 Strana: 0094
Brd, u, m. = brdo.

18417   Brď Svazek: 5 Strana: 1061
Brď, i, f. = brdo. Slov. Ssk.

18418   Brda Svazek: 1 Strana: 0094
Brda, ův, pl., n., Brdy, vrchy u Mníšku až k Nepomuku a Rokycanům. Odtud se říká u Plzně Rokycanským Podbrďáci (vulgo Poprďáci). Prk.

18419   Brda Svazek: 5 Strana: 1061
Brda = pohoří zvl. lesnaté. Vz S. N. Také horstvo mezi Zbraslaví a Příbramí. Vz Krč. v Kv 1884. 144., 443. B., vz Brdo.

18420   Brda Svazek: 9 Strana: 0018
Brda (Brdy) na Slansku. Vz Slan. 3.

18421   Brdárka Svazek: 5 Strana: 1061
Brdárka, y, f = biedná stanice, ein schlechter Pasten. Dali mu tam jakúsi br- dárku. Slov. Rr. Sb.

18422   Brdárka Svazek: 8 Strana: 0025
Brdárka. Horská b. Phľd. 1895. 146. Ci- frované brdárky (jídlo). Čes. 1. V. 251., Phľd. 1896. 44.

18423   Brdarstvo Svazek: 7 Strana: 1203
Brdarstvo, a, n. My nenávidíme šva- grovstvá, kmotrovstvá a jiné brdarstvá v li- teratúre. Orl. II. 358.

18424   Brdárstvo Svazek: 10 Strana: 0561
Brdárstvo, a, n. = řemeslo brdařské. Sb. sl. IX. 7.

18425   Brdař Svazek: 1 Strana: 0094
Brdař, e, m., kdo dělá brda, Kamm- blattmacher. — B. = korytář, Trogmacher. Na Slov.

18426   Brdařiti Svazek: 5 Strana: 1061
Brdařiti, il, ení, Kammblattmacherei trei- ben. Šm.

18427   Brdatka Svazek: 5 Strana: 1061
Brdatka, pl., n. = vrchy severozáp. od Berouna. Krč. v Kv. 1884. 443., 547., 1885. 644.

18428   Brdavý Svazek: 5 Strana: 1061
Brdavý = šuvirý, křivý. Mor. Brt. D. 201. — B. = vrchol nad Řídkou u Příbramě. Krč.

18429   Brdce Svazek: 5 Strana: 1061
Brdce, vz Brdo. Utekla mu s brdci (ne- umí-li kdo nad ženou vládnouti a musí-li se jí poddávati). Č. M. 488.

18430   Brdce Svazek: 7 Strana: 1203
Brdce, brdíčka pl., n. = váhy u vozu. ČT. Tkč. Cf. předcház. Brcle.

18431   Brdco Svazek: 5 Strana: 1061
Brdco, a, n. = brco, brdečko, příčka na vahách u vozu, vahadlo, das Zugriemenholz, Ortscheid. Vz Brdo (na konci). Mor. a Slez. Šd., Jsk. Dyž moje koníčky přeskakujú oje, oje přeskakujú, brdca přelamujú. Sš. P. 645. Má nohy jako brdečka (křivé, kosaté, na- hoře od sebe, dole k sobě), Säbelfüsse. Slez. Šd. Má křivá brdečka (nohy). Mor. Tč. — Mlč, ty staré brdco! Slov. Rr. Sb.

18432   Brdec Svazek: 5 Strana: 1061
Brdec, dce, m., ves v Táborsku. Tf. Odp. 287., Blk. Kfsk. 151.

18433   Brdečka Svazek: 5 Strana: 1061
Brdečka, y, f. = bradavka, papilla. B-ky ledvinové, die Nierenpapillen, kožné, Haut-. Nz lk. — B. myrtové = zbytky roztržené panenské blány. Slov. zdrav. 29. — Vz Zra- kový.

18434   Brdečko Svazek: 5 Strana: 1061
Brdečko, vz Brdo, Brdco.

18435   Brdečko Svazek: 7 Strana: 1203
Brdečko, a, n., v anat. papilla. Vz Ott. IV. 616.

18436   Brdečko Svazek: 10 Strana: 0024
Brdečko, a, n., papilla. B. dvanactníkové, p. duodenalis, prsní, Brustwarze, slzní, co- runcula lacrymalis. Ktt. Zánět b—čka čivu zrakového, papillitis haemostatica; opuch b—čka čivu zrakového, Stauungspapille. Ott.

18437   Brdečkovitý Svazek: 10 Strana: 0024
Brdečkovitý. B. boubel, cystoma papil liferum; b. zánět kože. Ktt.

18438   Brdečkový Svazek: 10 Strana: 0024
Brdečkový. Zánět sítnice b— vý, papillo- retinitis. Ktt.

18439   Brdečné Svazek: 5 Strana: 1061
Brdečné, ého, n., ves u Neveklova. Blk. Kfsk. 155.

18440   Brdek Svazek: 7 Strana: 1203
Brdek, dku, m. = kopeček. Mezi dvorem a vesnici stojí na malém brdku domek. Kmk. Sbr. sp. I. 158.

18441   Brdica Svazek: 5 Strana: 1061
Brdica, e, f., gekochtes Rindsfett am Fleisch. U Místka. Škd.

18442   Brdíčko Svazek: 5 Strana: 1061
Brdíčko, a, n., vz Brdo.

18443   Brditi Svazek: 5 Strana: 1061
Brditi = broditi se. — kam. A čím dále v řeku brdieše. Pass. mus. 360.

18444   Brdítka Svazek: 10 Strana: 0024
Brdítka, pl., n. — plot. U Velvar. Mš. Vz násl.

18445   Brdla Svazek: 5 Strana: 1061
Brdla, pl., n. = chůdy, die Stelzbeine. U Litovle. Kčr.

18446   Brdlavý Svazek: 8 Strana: 0025
Brdlavý. B. chůze = vrtlavá. Kotk. 53.

18447   Brdlavý Svazek: 9 Strana: 0018
Brdlavý = křivý. Cf. Brdavý. Hoř. 88.

18448   Brdlení Svazek: 5 Strana: 1061
Brdlení, n. B. košové, der Steinkorbre- chen. Sl. les. — Vz Brlení.

18449   Brdlení Svazek: 7 Strana: 1203
Brdlení = čím se v chlévě jednotlivé koce odděluji. Lib. NZ. I. 547.

18450   Brdlení Svazek: 10 Strana: 0024
Brdlení, hrdlenky — plot před troubou v ná- držce, jenž brání rybám, dříví, listu atd., aby nep'uly do mlýnských kol nebo jinam. Čes. 1. XI. 186.

18451   Brdlenka Svazek: 5 Strana: 1062
Brdlenka, y, f., přítok Metuje. Krč.

18452   Brdlenky Svazek: 9 Strana: 0018
Brdlenky, brlenky, pl., f. = tašky u ka- nalu, aby ryby neprocházely (Veselí). Kub. 150.

18453   Brdlí Svazek: 5 Strana: 1062
Brdlí, n. = brdlení.

18454   Brdlíčko Svazek: 9 Strana: 0428
Brdlíčko, a, n. = rozporla. Vých. Čechy. Čes. 1. X. 401.

18455   Brdlík Svazek: 5 Strana: 1062
Brdlík, a, m., os. jm. Šd.

18456   Brdlínka Svazek: 10 Strana: 0024
Brdlínka, pl., n. = brdlinková vrata. Hlk. VIII 27., 145.

18457   Brdlínkovitý Svazek: 10 Strana: 0024
Brdlínkovitý. B. dvířka, vrata (mající brdínka v hořejší své části). Hlk. IX. 143.

18458   Brdliti se Svazek: 5 Strana: 1048
Brdliti se, il, en, ení, sich klippen. Rk.

18459   Brdlo Svazek: 9 Strana: 0428
Brdlo, a, n. = brdo tkadlcovské. Vz Gb. Slov. 99.

18460   Brdlo Svazek: 10 Strana: 0024
Brdlo, a, n., textra, Rozk. P. 2411., te xorium. Rozk. P. 2421. (Mš. ).

18461   Brdloh, Brdloch Svazek: 9 Strana: 0018
Brdloh, Brdloch, vz násl. Brloh.

18462   Brdlous Svazek: 5 Strana: 1062
Brdlous, u, m. = vysoký kůl s holemi na všecky strany vodorovně prostrčenými k sušení zvl. jetele. U Zbiroha. Lg.

18463   Brdnec Svazek: 7 Strana: 1203
Brdnec, dence, m., artano, zastr. Rozk.

18464   Brdní Svazek: 5 Strana: 1062
Brdní = na brdu rostoucí, montanus. Rst. 401.

18465   Bŕdnúť Svazek: 5 Strana: 1062
Bŕdnúť = břísti. — jak. Bŕdli po kolena (ve vodě). Slov. Phld. III. 1. 28.

18466   Brdo Svazek: 1 Strana: 0094
Brdo, a, brdce, e, brdečko, brdičko, a, n. Na Slov. Dostal se ti na brdo (-= bedro, = zbil tě), Č. — Brdo = hora lesnatá, chlum. L. S. v. 38. — B. tkadlcovské. Na- vádění brda. Us. Znamená u stavu tkadlcov- ského veškeré listy a podnožky, jichž k utkání jisté látky bývá potřebí. Změněním brda se i tvar tkaniny změní. Odtud přísloví známá. S. N. Das Blatt. Na jedno brdo každou přízi tkáti. Vz Pomoci. Lb., Jg. Všecko na jedno b. Ros. V jedno b. jsou tkáni — biti. (Vz stran přísloví: Stejnost'). Č. Jsou na jedno b. Vz Podobný. Lb. — B., vz Brda. — B. = při váhách u vozu, rozporka, Ort- scheit. Us.

18467   Brdo Svazek: 5 Strana: 1062
Brdo. Ad chlum: pahorek, kopec, vršek, pahrbek, der Hügel. Ssk. Cf. Mkl. Etym. 10. B. = vrch na 2000—4000 sáhů nad mořem vysoký. Rst. 401. Výběžek kopce slove b. Tč. exc. — B. = vrch u Příbramě, Kčr. v Kv. 1884. 437., v horách zdonnských na Mor. Km. — B. = les za Zbraslaví. Tk. I. 440., III. 120. — B. u tkadlce, das Riedblatt, der Riedkamm. Šp., MV. Vz Kram. Slov. 47. B. u tkadlce, das Zeug, u soukenníka, das Geschirr. Nvk. B. naváděti, die Trüm- mer rüsten. Šp. — B., vsi u Nové Paky (vz Blk. Kfsk. 536., 778.), u Richmburka, u Manetína (vz Blk. Kfsk. 1222.); cf. Sdl. Hrd. I. 82.; hájovny u Vimberka a u Jílo- vého. PL. U Nové Paky říkají: Jdu na Brdo (ne: do Brda); byl jsem na Brdě (ne: v Brdě). Vik.

18468   Brdo Svazek: 8 Strana: 0025
Brdo. O původu slova cf. Gb. H. ml. I. 63. O b. u tkadl. stroje cf. NZ. IV. 40. — B., stráň. 1510. Dml. List. 17.

18469   Brdoch Svazek: 1 Strana: 0094
Brdoch, u, m., palanda v mlýně. Rk. Schlafbrett.

18470   Brdouc Svazek: 1 Strana: 0094
Brdouc. Letí z půdy a b. dolů schodami. Vz Pác. Us. na Mor. Brt. B. udělati = pochop vzíti. D. Einen Stolprian machen, stolpern. Jg.

18471   Brdoucati Svazek: 5 Strana: 1062
Brdoucati, vz Brdoucnouti.

18472   Brdoucnouti Svazek: 1 Strana: 0094
Brdoucnouti, cnul a cl, utí = pochop vzíti, stolpern. Jg Brebencovati = žvatlati, repetiti. — kde: Židé ve škole brebencuji (schwätzen, plappern, plaudern). Us.

18473   Brdský Svazek: 5 Strana: 1062
Brdský. Vz Brda. B. pásmo, Bř. N. 256., hřebeny nad Vosovem a Řevnicemi. Krč. v Kv. 1884. 541.

18474   Brdu Svazek: 8 Strana: 0025
Brdu, břdeš, vz Břísti.

18475   Brdúc na Svazek: 5 Strana: 1062
Brdúc na Mor. Vz Brdouc.

18476   Brdúcnúť Svazek: 5 Strana: 1062
Brdúcnúť, stolpernd fallen. Slov. Ssk.

18477   Brdy Svazek: 7 Strana: 1203
Brdy, horstvo. Cf. Ott. IV. 617.

18478   Brdy Svazek: 9 Strana: 0018
Brdy. Vz o nich v Uč. spol. 1897. VIII. 5.

18479   Brebeluša Svazek: 5 Strana: 1062
Brebeluša, e, f. = veš. Mor. Brt. D. 201.

18480   Brebełka Svazek: 8 Strana: 0025
Brebełka, y, f. = veš. Brt. D. II. 296.

18481   Brebełuša Svazek: 8 Strana: 0025
Brebełuša, e, f. = veš Brt. D. II. 296.

18482   Brebencovati Svazek: 5 Strana: 1062
Brebencovati = brebtati, mluviti řečí cizí. Brt. D.

18483   Brebenčiti Svazek: 10 Strana: 0561
Brebenčiti - brebentiti. Čch. II. Pov. 54.

18484   Brebenčivý Svazek: 7 Strana: 1203
Brebenčivý dav (židů). Čch. Pt. 61. Cf. Brebentiti.

18485   Brebentil Svazek: 1 Strana: 0094
Brebentil, a, m. — Brebentilka, y, f. Plappermaul.

18486   Brebentil Svazek: 5 Strana: 1062
Brebentil, a, m., der Plauderer. Rk.

18487   Brebentilka Svazek: 5 Strana: 1062
Brebentilka, y, f., das Plappermaul. Rk.

18488   Brebentiti Svazek: 1 Strana: 0094
Brebentiti, il, cení. — čím: Svého ja- zyka si nevšímáme a cizím nářečím breben- tíme (schnattern, plaudern). Sych.

18489   Brebentiti Svazek: 5 Strana: 1062
Brebentiti = brebencovati. Brt. D.

18490   Brebenty Svazek: 1 Strana: 0094
Brebenty, ův, pl., m., brebencování. Kom. Geplapper.

18491   Brebera Svazek: 5 Strana: 1062
Brebera, y, f. = kdo mnoho mluví páté přes deváté do řeči míchaje. V již. Čech. Jdr.

18492   Breberice Svazek: 7 Strana: 1203
Breberice, e, f. = breberka. Us. Pdl.

18493   BreBerina Svazek: 9 Strana: 0018
BreBerina, y, f. = kořalka. Jičín. Kub. L. f. 1900. 357.

18494   Breberka Svazek: 1 Strana: 0094
Breberka, y, f. = kořalka, Brantwein; 2. veš, Laus.

18495   Breberka Svazek: 7 Strana: 1203
Breberka, také: sýkora parukářka. Šír. Pt.

18496   Breberka Svazek: 8 Strana: 0025
Breberka, ze špan. brebaje = nápoj. Cern. Př. 63.

18497   BreBerka Svazek: 9 Strana: 0018
BreBerka, y, f., pták parukářka (sýkora).

18498   Breberkovati Svazek: 5 Strana: 1062
Breberkovati, schnappsen. Šm.

18499   Brebešky Svazek: 8 Strana: 0025
Brebešky = mravenci. Záp. Mor. Brt. D. II. 296.

18500   Brebta Svazek: 1 Strana: 0094
Brebta, y, m., koktal, breptoun, Stotterer; 2. tlachal, Schwätzer.

18501   Brebtati Svazek: 1 Strana: 0094
Brebtati, vz Breptati.

18502   Brebtavec Svazek: 9 Strana: 0428
Brebtavec, vce, m. = brebtavý. Vz Gb. Slov. 99.

18503   Brebtavec Svazek: 10 Strana: 0024
Brebtavec, vce, m. = breptavec.

18504   Brebtoň Svazek: 5 Strana: 1062
Brebtoň, ě, brebtoun, a, m. = brebta. Prk. Přisp. 28.

18505   Breca Svazek: 1 Strana: 0094
Breca, bréča, i, f., starý dobytek. — To je stará breca (o ženě), alte Kunkel.

18506   Breca Svazek: 5 Strana: 1062
Breca, e, f. U Litomyšle = koza. Dř.

18507   Brecarda Svazek: 10 Strana: 0024
Brecarda, y, f. = kořalka. Bolesl. čes. 1. XIII. 88.

18508   Brecna Svazek: 10 Strana: 0024
Brecna, y, f. = bréca, ženská mluvka. Kbrl. Džl. 15.

18509   Breč Svazek: 5 Strana: 1062
Breč, e, m. = břek. Dal se do breče (do pláče). U Kvasin, v Kunvald. Msk.

18510   Breča Svazek: 5 Strana: 1062
Breča, e, f. = brečka. Slov. Ssk.

18511   Breča Svazek: 10 Strana: 0024
Breča (dle Báča) — kdo pro sebe moc mluví. Přerov. Čes 1. XIII. 279.

18512   Brečák Svazek: 1 Strana: 0094
Brečák, u, m. = mest, mladé víno. Na Mor. Most.

18513   Brečák Svazek: 5 Strana: 1062
Brečák, a, m. = kdo stále brečí, wer fort plärrt, heult, das Plärrmaul. Us. Kšť. — B. = mest, oprav v: břečák.

18514   Brečati Svazek: 5 Strana: 1062
Brečati = břečeti. Slov. Ssk.

18515   Brečavo Svazek: 10 Strana: 0024
Brečavo. Je tam b. (pošmurno). Rais. Lep. 125.

18516   Breče Svazek: 10 Strana: 0024
Breče vysvětluje Prk. v Kroku III. 153. za vok. sg. od subst. brek = ohař, vyžle, štěně, mládě, hoch, holeček, tedy — holečku, brachu, pak ustrnul za interjekci bez ohledu na číslo a rod a skleslo i v: breč. Vz Mš. Slov.

18517   Breče, breč Svazek: 9 Strana: 0428
Breče, breč. Vz Gb. Slov. 100.

18518   Brečeti Svazek: 5 Strana: 1062
Brečeti. Vz Listy filolog. 1884. 451.,1880. 12. (koř. brek). Za Výb. I. přidej: 375., 886., N. Rada 619. — B.= mluviti. Anjel k Josefu breče. 14. stol. Mus. — Hr. ruk. 139.

18519   Brečeti Svazek: 9 Strana: 0018
Brečeti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 280.

18520   Brečina Svazek: 8 Strana: 0025
Brečina, y, ť., území na Slov. Phľd. XII. 247.

18521   Brečka Svazek: 9 Strana: 0018
Brečka, y, f. S brečkou běžel za ním = plakaj e. Nár. list. 1899. č. 352. odp. feuill. Sr. Brečeti, Brečky.

18522   Brečky Svazek: 5 Strana: 1062
Brečky. Přišel domů b. (breče, pláče). Us. Rjšk.

18523   Brečna Svazek: 5 Strana: 1062
Brečna, y, f. = bečna, die Winslerin. Rk.

18524   Brečoň Svazek: 5 Strana: 1062
Brečoň, ě, brečoun, a, m. = kdo brečí, brečák, das Plärrmaul. U Kr. Hrad. Kšť.

18525   Bred Svazek: 1 Strana: 0094
Bred, gt. pl. slova Brdo.

18526   Bred Svazek: 9 Strana: 0018
Bred v I. 94. polož před Břed.

18527   Bredo Svazek: 5 Strana: 1062
Bredo = brdo. Slov. Ssk.

18528   Bredovka Svazek: 5 Strana: 1062
Bredovka, y, f., Bredau, ves u Žamberka.

18529   Bregenz Svazek: 5 Strana: 1062
Bregenz, e, m., Brigantia. Bž. 119., Tk. V. 171.

18530   Breguetův Svazek: 5 Strana: 1062
Breguetův teploměr. Vz KP. II. 336.

18531   Brehovati Svazek: 5 Strana: 1063
Brehovati = pohrdnúť. Slov. Ssk.

18532   Brehy Svazek: 8 Strana: 0025
Brehy, obec v Trenčínsku. Phľd. XII. 247.

18533   Brech Svazek: 10 Strana: 0024
Brech, u, m. = štěkot. Sbor. Slov. 1901. 116.

18534   Brechání Svazek: 5 Strana: 1063
Brechání, n. = štěkání. Pes ji b-ním ze sna budí. Koll. III. 175.

18535   Brechati Svazek: 5 Strana: 1063
Brechati. Ty brešeš jako pes; Súseda, súseda, zatvaraj si šteňa, nechaj mi nebreše na mojho frajera. Koll. Zp. I. 329., 160.

18536   Brechati Svazek: 7 Strana: 1203
Brechati v dialektech. Vz List. fil. 1892. 366.

18537   Brechati Svazek: 8 Strana: 0025
Brechati. Čo ten povie, ako keď pes brečíme; Co řekne, to brečíme. Slov. Nov. Př. 611., 612.

18538   Brechati Svazek: 9 Strana: 0428
Brechati. Čí chlieb ješ, tomu breš. Mus. slov. III. 27.

18539   Brechler Svazek: 7 Strana: 1203
Brechler Vojt., nar. 1826., † v pros. 1891., vysl. gymn. prof. a čes. malíř. Vz Ott. IV. 626.

18540   Brechot Svazek: 5 Strana: 1063
Brechot, u, m. = štěkot, das Gebell. Slov. B. psů. Koll. St. 825., 46.

18541   Brechovati Svazek: 8 Strana: 0025
Brechovati. Phľd. 1893. 371.

18542   Brechovice Svazek: 1 Strana: 0095
Brechovice, e, f., nástroj ku kypření vlny.

18543   Brechúň Svazek: 5 Strana: 1063
Brechúň, ě, m. = pes na řetěze uvázaný, der Haushund. Cf. Břechati. Slov. Ssk., Hdk. C. 269., 376.

18544   Brechungsexponent Svazek: 1 Strana: 0095
Brechungsexponent, lomitel. Stč.

18545   Breišl Svazek: 5 Strana: 1063
Breišl, a, m. B. Jos., kněz. 1837. Vz Jg. H. l. 2. vyd. 537.

18546   Breithauptit Svazek: 5 Strana: 1063
Breithauptit, u, m. = antimoník nikel- natý. Bř. N. 223.

18547   Brej Svazek: 10 Strana: 0024
Brej, e, m. = ovesná mouka zavařená do vřelé vody. Slov. Hlk. XI. 27.

18548   Brejcha Svazek: 5 Strana: 1063
Brejcha, y, m., os. jm.

18549   Brejcha Svazek: 8 Strana: 0025
Brejcha, v, m., os. jm., z Brikcí. Kbrl. Sp. 14., 9.

18550   Brejchati Svazek: 8 Strana: 0025
Brejchati, vz Brychati. VKrkonš. Gb. H. ml. I. 347.

18551   Brejchati se kde Svazek: 1 Strana: 0095
Brejchati se kde: v sněhu = zúmyslně se Broditi, herumwaten. Us. u N. Paky. Od toho vlastní jméno Brejcha. Na Plaště. Prk.

18552   Brejchův mlýn Svazek: 5 Strana: 1063
Brejchův mlýn u Dušník.

18553   Brejl Svazek: 5 Strana: 1063
Brejl, osada u Nov. Strašecí.

18554   Brejla Svazek: 5 Strana: 1063
Brejla, y, m. = brejlák. — B., y, f., mlýn u Vlašimě.

18555   Brejlák Svazek: 5 Strana: 1063
Brejlák, a, m. = brejlovec, naja tancu- jící, naja tripudians, had. Vz Schd. II. 485.

18556   Brejlař Svazek: 7 Strana: 1203
Brejlař, e, m , Optik. Us. Rgl.

18557   Brejlati Svazek: 5 Strana: 1063
Brejlati = namáhavě, upřeně na něco hleděti, oči valiti. — kam: do něčeho. Us. Vz Brejliti.

18558   Brejlatý Svazek: 8 Strana: 0025
Brejlatý. Světz. 1893. 345.

18559   Brejle Svazek: 1 Strana: 0095
Brejle, brýle, brylle, í, pl., brejličky, pl., f., očka, okulary, oční skla, die Brille. Smíme i slova ,brýle, brejle' užívati, neníť slovo to původem německé, nýbrž odvozeno jest z řec. ????????, beryllus, zelený drahokam. Vz Mz. 120. Hloupému Brejle na nos pověsiti (za blázna ho míti. Vz Blázen). Č. Posaditi si na nos úřední brejle (tvářiti se jako úředník v úřadě, eine Amtsmiene machen). Č. Na brejle čísti. Na ty brejle nic nevidím. Us. B.: spojky, rozptylky a barevné. Š. a Ž. Brylle dělati a lidem vstavovati umí. Kom. Optikus brejle (brýle) formuje (dělá). Kom. S brejlí hleděti (pošilhávati). Zlob. Několikery ty Brylle sobě jsem zjednal. Kom.

18560   Brejle Svazek: 5 Strana: 1063
Brejle, náočky, náočnice. Rk., Sl. les. Teď na mne kouká brejlemi (pyšně, přísně). U Rychn. Črk. Kouká na to černými brej- lemi (nepříznivě, škaredě). U Žamb. Dbv. B. si dáti (na nos); b. proti prachu, proti světlu (přílišnému, tmavé, modré n. šedivé). Dch. Vem si na to přerovské (= veliké) b. Vz Sbtk. Krat. h. 195. — Vz KP. II. 178., Schd. I. 129., Kram. Slov. 47., Slov. zdrav. 38., S. N. — B. u ohlávky — klapka na oči koňské, das Scheuleder. Sl. les. — B. = čásť jílce, která ruku chrání. NA. III. 64.

18561   Brejle Svazek: 7 Strana: 1203
Brejle, vz Lukno (dod.) B. sfaerické, vypuklé, všezírné či pantoskopické, dvoj- zírné, dalekozírné, decentrované či dissekční, válcovité či cylindrické, hranolové či pri- smatické, složité, sfaerickocylindrické, ortho- skopické či sfaerickohranolové, sfaericko- ochranné, nestejnoskelné, štěrbinovité či stenopeické, ochranné, proti světlu, proti žáru, proti úrazům, větruvzdorné či bouři- vzdorné, pro šilhavé. Schb. Vz Ott. IV. 628. nn.

18562   Brejle Svazek: 8 Strana: 0025
Brejle. Již Nero měl skla konkávne brou- šená. Teprve po r. 1290. užívali skla jednot- livého, jímž na zraku mdlý po papíře jezdil, jako my lupou. Toho roku vynalezl b. Flo- renťan Salvino. Vz Wtr. Krj. í. 133. B., skle- něné oči. V XVI. věku. Vz Wtr. Krj. 392., 430. Je to vidět i bez brejlí. Světz. 1893. 307. b. Nevidomému darmo nastrkovat brejle (ra- diti tomu, kdo nechce rozuměti). Světz. 1893. 511. a.

18563   Brejle Svazek: 9 Strana: 0018
Brejle. Podívej se, ale bez brejlí (dobře). Hoř. 88. — ?., místní jm., pila a myslivna na Křivoklátsku. Slan. 114. — B. = bel/«, trumfový král spolu se svrškem v dardě. Us.

18564   Brejle Svazek: 10 Strana: 0024
Brejle. Takoví páni (Němci) nevidí, kde je pravda, třebaže na to mají b. Rais. Zap. vlast. 49.

18565   Brejle Svazek: 10 Strana: 0561
Brejle (luneta) u soustruhu. Ott XXIII. 739b.

18566   Brejlíce Svazek: 8 Strana: 0025
Brejlíce, e, f.=lunetka, branidlo, Drechsler- docke, f. Sterz. I. 697. b.

18567   Brejliti Svazek: 5 Strana: 1063
Brejliti = brejlati. Us. u Rychn., u Ro- nova. Rgl., Ptř.

18568   Brejlov Svazek: 5 Strana: 1063
Brejlov, a, m., ves u Mnichova Hradiště; mlýn u Benešova.

18569   Brejlovec Svazek: 5 Strana: 1063
Brejlovec, vce, m., had. B. indijský, naja tripudians (vz Brejlák), aegyptský, naja haje. Vz Frč. 330.

18570   Brejlovka Svazek: 5 Strana: 1063
Brejlovka, y, f., samota u Benešova.

18571   Brejlový Svazek: 5 Strana: 1063
Brejlový, Brillen-. B. sklo, Us. Pdl., pec. NA. IV. 166.

18572   Brejlový Svazek: 8 Strana: 0025
Brejlový. B. sklo. Vz Mrš. 76., 100.

18573   Brejník Svazek: 8 Strana: 0025
Brejník, a, m., os. jm. Vz Brikcí.

18574   Brejška Svazek: 8 Strana: 0025
Brejška, y, m., os. jm. Vz Brikcí.

18575   Brejšl Svazek: 8 Strana: 0025
Brejšl, a, m., os. jm. Vz Brikcí.

18576   Brejžďal Svazek: 5 Strana: 1063
Brejžďal, a, m., vz Kyselák.

18577   Brejžďala Svazek: 5 Strana: 1063
Brejžďala, y, f. = brynda, špatná káva. U Chrud. Brv.

18578   Brejžditi se Svazek: 7 Strana: 1203
Brejžditi se, vz Břežděti.

18579   Brek Svazek: 1 Strana: 0095
Brek, u, m., brečení. Dal se clo breku. Us. Vz Brekot.

18580   Brek Svazek: 5 Strana: 1063
Brek = pláč. Přestávají breky (to nejde). Us. Kšť.

18581   Brekař Svazek: 8 Strana: 0025
Brekař, e, m. B-ři = obyvatelé kozlovští. ČT. Tkč.

18582   Brekati se Svazek: 7 Strana: 1203
Brekati se. Koza se breká (chce ke kozlu). ČT. Tkč.

18583   Brekavý. B Svazek: 8 Strana: 0025
Brekavý. B. vlasy. Phľd. 1894. 374.

18584   Brekcie Svazek: 5 Strana: 1063
Brekcie, e, f.= slepenec ostrohranný. Krč. G. 49.

18585   Brekot Svazek: 1 Strana: 0095
Brekot, břekot, u, m. = brek. D. B. ovčí. Geblöke.

18586   Brekotati Svazek: 10 Strana: 0024
Brekotati= plakati. Tzb. V. 4. 303.

18587   Brem Svazek: 1 Strana: 0095
Brem, a, m., mě. Bremen. V. U Polákův Brema. Také Bremy, pl., m. Dle Dolany.

18588   Brem Svazek: 5 Strana: 1063
Brem, mě., Bremen. Vz S. N.

18589   Bremiaček Svazek: 5 Strana: 1063
Bremiaček, čku, m. = bremiatko. Slov. Keď já tebe sluchám, radosný zpeváčku, hned vícej síly mám k tomuto b-čku. Koll. Zp. I. 298.

18590   Bremiatko Svazek: 5 Strana: 1064
Bremiatko, a, n. = břeménko. Slov. Sldk. 637.

18591   Bremse Svazek: 1 Strana: 0095
Bremse, něm., brzda, Nz., zarážka, škrtidlo. S. N.

18592   Bremsen Svazek: 1 Strana: 0095
Bremsen, něm., stroj škrtiti, zastaviti, S. N., zaraziti, brzditi. Šp., Nz. —

18593   Bremser Svazek: 1 Strana: 0095
Bremser, brzdič; v obec. mluvě: bremzák.

18594   Bremtiti Svazek: 7 Strana: 1203
Bremtiti = bručeti. Mor. Rgl.

18595   Brenčati Svazek: 5 Strana: 1064
Brenčati = brnčati.

18596   Brendáček Svazek: 10 Strana: 0024
Brendáček, čku, m. = cintáček. Lišeň. Mtc. 1902. 106.

18597   Brendl Svazek: 5 Strana: 1064
Brendl, a, m. B. R. D. 1703. Vz Jg. H. 1. 2. vyd. 537 , Jir. Kuk. 1. 95.

18598   Brendzový Svazek: 9 Strana: 0428
Brendzový = bryndzový. U Sebeše. Vz Mus. slov. 1. 87.

18599   Brenky Svazek: 9 Strana: 0428
Brenky, trať u Jelšavy. Sbor. slov IV 133.

18600   Brenn-us Svazek: 1 Strana: 0095
Brenn-us, a, m. Vůdce Gallův proti Řimanům, vítěz u Allie r. 390. před. Kr.

18601   Brenná Svazek: 5 Strana: 1064
Brenná, é, f., byla ves za Jilemnicí nebo u Zákup. Tk. III. 109., Blk. Kfsk. 17.

18602   Brennglas Svazek: 1 Strana: 0095
Brennglas, něm., sklo zapalovací. Rk.

18603   Brensa Svazek: 8 Strana: 0025
Brensa, y, ť. = brzda, Bremse. Exc.

18604   Brenta Svazek: 5 Strana: 1064
Brenta, y, f. = hazardní hra. Šm.

18605   Brentová Svazek: 5 Strana: 1064
Brentová, é, f., samota u Smíchova.

18606   Brenžák Svazek: 5 Strana: 1064
Brenžák, a, m. = břeňďák. U Žamb. Kf.

18607   Brepot Svazek: 10 Strana: 0024
Brepot, u, m., Kká. Sion. II. 230.

18608   Brept Svazek: 1 Strana: 0095
Brept, u, m., breptání, Geschwätz. Nechej breptu a dělej. Us.

18609   Brepta Svazek: 1 Strana: 0095
Brepta, y, breptač, e, breptavec, vce, breptoun, breptal, a, breptoň, ě, m. Stotterer; Schwätzer.

18610   Breptač Svazek: 5 Strana: 1064
Breptač, vz Brepta.

18611   Breptal Svazek: 5 Strana: 1064
Breptal, a, m. = brepta.

18612   Breptala Svazek: 5 Strana: 1064
Breptala, y, m. = breptal. Ostrav. Tč.

18613   Breptání Svazek: 7 Strana: 1203
Breptání. Cf. Ott. IV. 617.

18614   Breptání, n Svazek: 5 Strana: 1064
Breptání, n., vada řeči. Vz Enc. paed. I. 742.

18615   Breptati Svazek: 1 Strana: 0095
Breptati, brebtati, tam a ci; breptávati = koktati; tlachati, stottern, stammeln; schwätzen. — co do čeho komu: do ucha. D., Kom. — o něčem. Us. — jak: na pospěch. Št.

18616   Breptati Svazek: 5 Strana: 1064
Breptati. Za Št. přidej: Uč. 157. a. Cf. Mkl. Etym. 9. — kde. Kaša v hrnci b-la. Sš. P. 708.

18617   Breptavě Svazek: 1 Strana: 0095
Breptavě mluviti, Ros., stotternd, stam- melnd.

18618   Breptavec Svazek: 1 Strana: 0095
Breptavec, vce, m., vz Brepta.

18619   Breptavo Svazek: 5 Strana: 1064
Breptavo. Když jsme přišli domů, bylo mi b. (nanic). U Skuhrova. Dhn.

18620   Breptavost Svazek: 1 Strana: 0095
Breptavost', i, f., koktavosť; tlachavosť. Nt.

18621   Breptavý Svazek: 1 Strana: 0095
Breptavý = koktavý; tlachavý, stotternd; plauderhaft. B. jazyk (zajíkavý), řeč. D., Lom.

18622   Breptna Svazek: 10 Strana: 0561
Breptna, y, f. = breptavá ženská. Us. Rgl.

18623   Breptoň Svazek: 5 Strana: 1064
Breptoň, ě, m. = bteptoun. Ssk., Rk.

18624   Breptoun Svazek: 1 Strana: 0095
Breptoun, a, m. = brepta.

18625   Breptoun Svazek: 5 Strana: 1064
Breptoun. B. b-novi nejlépe rozumí. Č. M. 38.

18626   Breptún Svazek: 5 Strana: 1064
Breptún, a, m. = breptoun. Ssk.

18627   Brescia, e Svazek: 5 Strana: 1064
Brescia, e, f., mě. v Lombardii. Vz S. N.

18628   Bresíní Svazek: 9 Strana: 0018
Bresíní, n. = vřesíní, vřes. Na Mor. Mus. ol. V. 12.

18629   Bresk Svazek: 8 Strana: 0025
Bresk, u, m. = svítání; trpká chuť. O pů- vodu slova cf. Gb. H. ml. I. 40.

18630   Breska Svazek: 10 Strana: 0561
Breska Alfons, bás. Vz Zl. Pr. XXI. 192

18631   Bréskat Svazek: 8 Strana: 0025
Bréskat mléko = uliti ho tolik, že se zbytek hospodyni na nic nehodí. Záp. Mor. Brt. D. II. 296.

18632   Breskynka Svazek: 5 Strana: 1064
Breskynka, y, f., das Pfiraichkraut. Slov. Ssk.

18633   Breslau Svazek: 1 Strana: 0095
Breslau, Vratislav.

18634   Bressanon Svazek: 9 Strana: 0019
Bressanon, a, ?., Brüxen. Pal. Záp. I. 211.

18635   Breš Svazek: 1 Strana: 0095
Breš, e, f., fr. (breche), něm. Bresche, průlom ve zdi hradební. Rk.

18636   Brešeti Svazek: 5 Strana: 1064
Brešeti, el, ení = lháti, lügen. Brešeš ako pes (ako suka). Slov. Mt. S. I. 104.

18637   Bretagne Svazek: 1 Strana: 0095
Bretagne, ě, f. (Bretaň), ostatní pády berou se také od: Bretani-a, e, f. Krajina ve Francii.

18638   Bretiger Svazek: 5 Strana: 1064
Bretiger, gra, m. B. Jiří. Vz Mus. 1884. 109.

18639   Bretnal Svazek: 8 Strana: 0025
Bretnal, e, m., z něm. Brettnagel, m. Kopa b-lí. 1670. Pras. Item. 40.

18640   Bretonie Svazek: 5 Strana: 1064
Bretonie, e, f. La Bretagne ve Francii. Vz S. N.

18641   Breve Svazek: 1 Strana: 0096
Breve, n., lat., krátký list papežův. Rk.

18642   Brevi manu Svazek: 1 Strana: 0096
Brevi manu, latin., krátkou rukou, z krátka. Rk.

18643   Breviař Svazek: 1 Strana: 0096
Breviař, e, m., z lat. breviarium, modli- tební kniha kat. kněží. Rk. B. se modliti. Us. Das Breviei.

18644   Breviář Svazek: 5 Strana: 1064
Breviář. Vz S. N., Sbn. 123., Jir. Ruk. I. 95.

18645   Brevka Svazek: 5 Strana: 1064
Brevka, y, f., der Storchschnabel, rostl. Šm.

18646   Brewsterit Svazek: 5 Strana: 1065
Brewsterit, u, m., nerost. Bř. N. 142.

18647   Brez Svazek: 5 Strana: 1065
Brez = bez, ohne. Slov. B. platu. Rb. — B., u, m. = březa. Slov. Ssk.

18648   Brezčí Svazek: 5 Strana: 1065
Brezčí = březičí, březová chrast. Mor. Brt. D.

18649   Breze Svazek: 5 Strana: 1065
Breze = bez. Však b. mňa kostel bol. Koll. Zp. II. 106.

18650   Brezná Svazek: 8 Strana: 0025
Brezná, é, f., míst, jm. na Slov. Phľd. XII. 70.

18651   Breznica Svazek: 8 Strana: 0025
Breznica, e, f., obec v Tekove. Phľd. XII. 247.

18652   Breznice Svazek: 1 Strana: 0096
Breznice, e, f., mě. v Čechách. — Bře- zničan, a, m. — Březnický.

18653   Breznikový Svazek: 10 Strana: 0024
Breznikový list. Sbor. slov. VII. 122.

18654   Brezno Svazek: 8 Strana: 0025
Brezno, a, n., míst, jm. na Zvolenskú. Phľd. 1894. 61.

18655   Brezočivec Svazek: 5 Strana: 1066
Brezočivec, vce, m. Cf. Brez. Psí b., xwbq öiufiara í/wv, hundsäugig. Kuzmány.

18656   Brezoň Svazek: 5 Strana: 1066
Brezoň, ě, m. = býk. U Uher. Brodu. Wb.

18657   1. Brezová Svazek: 8 Strana: 0025
1. Brezová, obec v Nitře. Phľd. XII. 248., 70., 60.

18658   2. Brezová Svazek: 8 Strana: 0025
2. Brezová, é, ť. Vavřinec z B-vé. Vz Vlč. Lit. 130., 242.

18659   Brezovan Svazek: 9 Strana: 0429
Brezovan, a, m. Vtedy bude súdny deň, keď budú všetci B-ni doma (kupčí po světě). Sbor. slov. III. 41.

18660   Brézování Svazek: 5 Strana: 1066
Brézování, n. Pánev na b., die Braisir- pfanne. Šp. Vz násl.

18661   Brézovati Svazek: 5 Strana: 1066
Brézovati = maso (drůbež atd.) na másle se zeleninou a trochem polívky dusiti, brai- siren. Šp., Hnsg.

18662   Brezovský Svazek: 8 Strana: 0025
Brezovský. B. nárečie, ku př. povec m. pověz. Vz Phľd. 1893. 239.

18663   Brézový Svazek: 5 Strana: 1067
Brézový. B. omáčka, die Brachsen brühe. Šp.

18664   Brezulka Svazek: 5 Strana: 1067
Brezulka, y, f. = prysila, brasilské dřevo, das Brasilienholz. Slov. Plk.

18665   Brezulkový Svazek: 5 Strana: 1067
Brezulkový, von Färbeholz. Loos.

18666   Brežditi se Svazek: 8 Strana: 0026
Brežditi se, lucescere. Dob. Dur. 372.

18667   Brgať Svazek: 5 Strana: 1067
Brgať = brkať, říhati. Val. Brt. D. 66.

18668   Brh Svazek: 1 Strana: 0096
Brh, brah,'broh,u, bržek,bražek, brožek, m. = stoh, Schober. Obilí do brhu nahromaditi; b. obilní rozmetati. Háj. — B. = stoh sena. Na brhu ležeti. L. — B. = hromada. Dříví v lese do brhu složené. Us. — B., brloh, chýše. Kat. 642., Pass.

18669   Brh Svazek: 5 Strana: 1067
Brh, u, m. = brah. Cf. Bržok, Mkl. Etym. 19.

18670   Brh Svazek: 7 Strana: 1204
Brh, u, m. = brloh. Pústenník ve svém brhu sedě uslyšel. Pass. mus. 433.

18671   Brh Svazek: 8 Strana: 0026
Brh, u, m. = chýše. O původu slova cť. Gb. H. ml. I. 77.

18672   Brhel Svazek: 1 Strana: 0096
Brhel, hla, brhlík, a, m., na Mor. datel (pták). D. Vz Datel.

18673   Brhel Svazek: 5 Strana: 1067
Brhel = žluva, vlha, oriolus galbula, die Golddrossel, Goldamsel, der Pirol, Galbula- vogel. Sl. les., Pdy., Schd. II. 449. Cf. Mkl. Etym. 10. B. zelený, galbula viridis, der Glanzvogel. Sl. les. — B , sitta europaea, die Spechtmeise, der Kleiber, pták. Sl. les., Frč. 354., Schd. II. 444. — B. = datel, picus, der Specht. Na Mor. Smrdí jako b. Mor. Šd. B. s brhlenou se někdy neporovnají. Tu se rozkřikne brhel: ,Sem s týlcem, sem s týlcem' a již na ni letí. Ta pak křičí: Biješ, biješ! Na Zlinsku. Brt. — B. = mlýn u Vyzovic na Mor. — B., os. jm. B. (Birhel) Jan, farář 1719. Vz Jir. Ruk. I. 98.

18674   Brhel Svazek: 8 Strana: 0026
Brhel, brhél = brhlík. Mor. Mtc. 1893. 303. O původu slova cf. Gb. II. ml. I. 63. — B. (Birhel) Jan, kněz a spis. † 1753. Vz Věstn. op. 1893. 26.

18675   Brhel Svazek: 10 Strana: 0024
Brhel, hla, m. sembola (inter. volatilia campestria). Rozk. R. 61. — B. Jan. Sr. Vyhl. 35.

18676   Brhel Svazek: 10 Strana: 0561
Brhel, hla, brhloš, e, m. = kašlající člověk. Phl'd. XXIV. 344. Vz násl.

18677   Brhel z Svazek: 7 Strana: 1204
Brhel z: Gabriel, os. jm. Pk

18678   Brhkati Svazek: 9 Strana: 0019
Brhkati. Voda po zvaru brhká. Čes. 1. VIL 371.

18679   Brhláčky Svazek: 5 Strana: 1067
Brhláčky, pl., jm. polí v Jasané u Vy- zovic na Mor. Šd.

18680   Brhlať Svazek: 10 Strana: 0561
Brhlať = kašlati. Slov. Phľd. XXIV. 344.

18681   Brhlavka Svazek: 5 Strana: 1067
Brhlavka, y, f. = potok v Malém Hontu na Slov. Let. Mt. S. VI. 2. 14.

18682   Brhlec Svazek: 9 Strana: 0429
Brhlec, hlce, m, pták. Vz Gb. Slov. 103

18683   Brhlena Svazek: 5 Strana: 1067
Brhlena, y, f. = samice brhlova. Vz Brhel.

18684   Brhlenky Svazek: 5 Strana: 1067
Brhlenky, pl., f, pole u Vsetína, Vck.

18685   Brhlia Svazek: 5 Strana: 1067
Brhlia, n. B. je kamenistó úbočia vrchu. Slov. Hdž. Čít. 161.

18686   Brhlík Svazek: 5 Strana: 1067
Brhlík, vz Brhel, pták. — B., os. jm. Šd., Vck.

18687   Brhlík Svazek: 7 Strana: 1204
Brhlík. Cf. Brm. II. 2., 593., 595., 599.

18688   Brhlík Svazek: 8 Strana: 0026
Brhlík, a, m., sitta caesia, místy na Mor. : brhel, brhél, lezavka, mazák, zamazák (u Nov. Strašecí v Čech.), že zamazuje blátem otvor v dutém kmeni ke hnízdu. Vz Mtc. 1893. 303.

18689   Brhlisko Svazek: 8 Strana: 0536
Brhlisko, a, n. = smetiště. Slov. Kal. S. 19.

18690   Brhliti Svazek: 1 Strana: 0096
Brhliti, il, ení. — co: nádobí (mýti). Na Slov.

18691   Brhliti Svazek: 5 Strana: 1067
Brhliti, reiben, scheuern; sa = v blate, v bahne sa válať, ako sviňa. Slov. Rr. Sb.

18692   Brhový Svazek: 1 Strana: 0096
Brhový, Schober-. Vz Brh.

18693   Brch Svazek: 5 Strana: 1067
Brch, u, m. = brehokam. Šm.

18694   Brchať sa Svazek: 5 Strana: 1067
Brchať sa = probírati se ze spánku, vstá- vati z postele. Už sa brehá. — odkud. Brchá s peci. Val. Brt. — 2. Z nějaké ne- moci, škody, pohromy znenáhla se zotavovati. Vz Zbrchati. Mor. Brt. 201.

18695   Brchati Svazek: 1 Strana: 0096
Brchati se = probírati se ze spánku, vstávati z postele; z nějaké pohromy, škody znenáhla se zotavovati. Us. na Mor. Brt. — se s čeho: se dolů s peci. Na Mor.

18696   Brchati se kam: do roboty Svazek: 9 Strana: 0019
Brchati se kam: do roboty (k ní se míti, Hýbati). Čes. 1. 1898. 171.

18697   Brchokam Svazek: 5 Strana: 1067
Brchokam, u, m. = brch, entomelithus, die Käfermuschel. Šm.

18698   Brchoľit se Svazek: 8 Strana: 0026
Brchoľit se = k odchodu se chystati. Vých. Mor. Brt, D. II. 296.

18699   Briadka Svazek: 5 Strana: 1067
Briadka, y, f., gebogener Nagel, gebo- gene Spitze. Slov. Ssk.

18700   Briare-us Svazek: 1 Strana: 0096
Briare-us, a, m., jeden ze storukých ve- likánův (u Řekův).

18701   Bric Svazek: 5 Strana: 1067
Bric, e, m. B. Václ. Tk. V. 110.

18702   Brici Svazek: 10 Strana: 0024
Brici, byrci. Ovoce jako jablka, bryczi a j. Mill. 104a. Ovoce byrci. Ib. 114a.

18703   Brička Svazek: 5 Strana: 1067
Brička, y, f., die Heblatte in der Mühle. Slov. Loos.

18704   Bridel Svazek: 5 Strana: 1067
Bridel, dla, m. B. Fridr. 1619.—1680. Vz Jg. H. 1. 2. vyd. 537., Jir. Ruk. I. 98.

18705   Bridel Svazek: 8 Strana: 0026
Bridel (Bridelius) Fridr., spis. Vz Mus. 189B. 316.

18706   Bridiak Svazek: 8 Strana: 0536
Bridiak, a, m. = břidil, ošklivec, člověk nečistý. Slov. Kal. S. 19. .

18707   Bridiť Svazek: 10 Strana: 0561
Bridiť = hloupě mluviti; mazati. Slov Sb. sl. VII 9.

18708   Bridiť sa Svazek: 9 Strana: 0019
Bridiť sa, sr. Břidžiť še. Sbor. slov. I. 56.

18709   Bridnouť Svazek: 9 Strana: 0019
Bridnouť. Všetko, čo nemá svojho cha- raktera, bridne. Slov.

18710   Bridoš Svazek: 5 Strana: 1068
Bridoš, e, m. = břidil. B. rodu sloven- ského. Slov. Hdž. Větín. 130.

18711   Briďota Svazek: 5 Strana: 1068
Briďota, y, m. a f. = břidil. Slov. Dbš. Obyč. 45., Mt. S. I. 117.

18712   Briek Svazek: 5 Strana: 1068
Briek, u, m., die Dämmerung. Slov. Ssk.

18713   Briešok Svazek: 5 Strana: 1068
Briešok, šku, m. = vršek. Slov. Ssk. Vz Břeh.

18714   Briezštie Svazek: 5 Strana: 1068
Briezštie, n. = březoviště. Slov. Ssk.

18715   Brieždiť sa Svazek: 5 Strana: 1068
Brieždiť sa = rozbřeskovati se, svítati. Slov. Němc. VII. 17., 178. Zas sa zora brieždí a zase už svíta. Sl. ps. Keď sa brieždilo, už bol na ceste. Dbš. Sl. po v. I. 326. Už oj brieždilo sa na deň. Ib. VI. 65.

18716   Briežok Svazek: 5 Strana: 1068
Briežok, žku, m. = malý břeh. Slov. Němc. VII. 59., Hdk. C. 376., Sb. sl. ps. H. 1. 67. Asi v polceste prišlo mu preísť jeden strmý b. (vršek). Sb. sl. ps. II. 1. 139.

18717   Briga Svazek: 5 Strana: 1068
Briga, brigga, y, f., loď dvoustěžňová, das Schnell-, Kennschiff. Nz., Kpk.

18718   Brigáda Svazek: 1 Strana: 0097
Brigáda, y, f. B. jest taktické sloučení 3—8 praporův pěchoty (v Rakousku pěti) s oddělením jezdectva n. šest—osm divisí jezdectva s 1—2 batteriemi dělostřelectva pod brigádníkem (generálem, generalmajorem). Brigáda pěší (má u nás dva pěší pluky a myslivecký prapor. Rf.), jezdecká (má u nás 2—3 jezdecké pluky a časem myslivecký prapor. Rf. Vz Divise); předvojní, zadního voje, postranní; výběžná, zájezdná, ohledací; záložní n. disposiční n. reservní. B. artillerní (úhrn jistého počtu batterií), genijní (úhrn jistého počtu genijních zástupův); vyměřo- vací, mapující (8 důstojníků k mapování a vyměřování), zakopni (4 zakopníci ke ko- páni zákopův). S. N.

18719   Brigada Svazek: 8 Strana: 0026
Brigada dělostřelecká = sborový delo- střelecký pluk a tři divisní pluky dělostřelecké. Nár. list, 1893. č. 344.

18720   Brigadní Svazek: 5 Strana: 1068
Brigadní, Brigade-. B. soud, velitelství, Čsk., S. N. XI. 95., čára v ležení. NA. III. 86.

18721   Brigádník Svazek: 1 Strana: 0097
Brigádník, a, m., fr. brigadier, velitel brigády. Rk. Vz Brigáda, Vojsko.

18722   Brigand Svazek: 1 Strana: 0097
Brigand, a, m., fr, (brigán) = loupežník.

18723   Brigante Svazek: 1 Strana: 0097
Brigante, it., buřic. Rk.

18724   Brigantina Svazek: 5 Strana: 1068
Brigantina, y, f., loď řecká, má zvláštní zařízení plachet a ráhen. Kpk.

18725   Brigga Svazek: 5 Strana: 1068
Brigga, vz Briga.

18726   Brightiův Svazek: 10 Strana: 0024
Brightiův. Nemoc, choroba Brightiova, zánět ledvin, morbus Brightii, nephritis. Ktt.

18727   Brightova Svazek: 1 Strana: 0097
Brightova nemoc (vyslov: brajtova), nemoc ledvin. Rk.

18728   Brightova Svazek: 5 Strana: 1068
Brightova nemoc, albuminurie. Vz S. N., Čs. lk. III. 58., 318.

18729   Brightova Svazek: 7 Strana: 1204
Brightova nemoc. Vz Ott. IV. 675.

18730   Brigitta Svazek: 7 Strana: 1204
Brigitta. Vidění sv. B-tty. Vz D. Gesch. 246.

18731   Brihať Svazek: 5 Strana: 1068
Brihať = šprihať. Slov. Ssk.

18732   Brich Svazek: 8 Strana: 0026
Brich, a, m., os. jin., z Brikcí. Kbrl. Sp. 9.

18733   Brichcí Svazek: 8 Strana: 0026
Brichcí, m., os. jm., vz Brikcí.

18734   Brichcín Svazek: 8 Strana: 0026
Brichcín, a, m., os. jm., z Brichcí = Brikcí. Kbrl. Sp. 12.

18735   Brichozvěr Svazek: 8 Strana: 0536
Brichozvěr, a, m. Am. Orb. 77.

18736   Brija Svazek: 8 Strana: 0026
Brija, e, f. = omáčka ze sušených, švestek. Mor. Glos. Cf. Bryja,

18737   Bríka Svazek: 5 Strana: 1069
Bríka, y, f., ryba, das Neunauge. Slov.

18738   Brikabrak Svazek: 10 Strana: 0025
Brikabrak, u, m. Se vším b—kern dílny v pozardí. Nár. list. 1903. č. 134. 13.

18739   Brikcí Svazek: 1 Strana: 0097
Brikcí, m., o skloňovaní vz Jiří.

18740   Brikcí Svazek: 5 Strana: 1069
Brikcí z Licka (ze Zlicka), právník, spi- sov. † 1543. Vz S. N., Tf. H. 1. 59., 160., Jg. H. 1. 2. vyd. 538., Šb. H. 1. 2. vyd. 232., Sbn. 444., 522., 857., 943., Jir. Ruk. I. 99.

18741   Brikcí Svazek: 7 Strana: 1204
Brikcí z Zlínska. Cf. Výb. II. 1315 nn. (tam i výbor), Wtr. Obr. II. 632., Arch. VII. 199.

18742   Brikcí Svazek: 8 Strana: 0026
Brikcí: Brychcí, Brixi; Brychcíu; Brejcha, Brych, Brejška, Brejšl, Brejník, Brychta. Kbrl. Sp. 14. Cf. Kotk. 13.

18743   Brikcí Svazek: 9 Strana: 0019
Brikcí. O sklonění cf. Gb. H. ml. III. 1. 134. O M. B. z Licka vz Pal. Děj. V. 2. 465., Vlč. Lit. I. 400., 408., Flš. Písm. I. 533.

18744   Briken Svazek: 9 Strana: 0019
Briken, u, m, ryba. Vz násl. Deset soudků brikenů. 1597. Mus. 1899. 128.

18745   Briketa, briketka Svazek: 5 Strana: 1069
Briketa, briketka, y, f. = uhelná cihla, shnětené uhlí, der Kohlenziegel, Briequet. Hř. 3., 6.

18746   Briketárna Svazek: 10 Strana: 0561
Briketárna, y, f. Nár. list. 1905. 326. 21

18747   Briketový Svazek: 10 Strana: 0025
Briketový průmysl. Nár. list. 1903. č. 124.

18748   Brikhna Svazek: 9 Strana: 0019
Brikhna, brikna, y, f., ryba. 1597. Mus. 1899. 31., 36. Vz předcház. Briken.

18749   Brilant Svazek: 1 Strana: 0097
Brilant, vz Demant.

18750   Briliant Svazek: 1 Strana: 0097
Briliant, u, m. Brilianty do prstenu vsa- diti. Šm. Brillant (briljan), Glanzdemant.

18751   Briliant Svazek: 5 Strana: 1069
Briliant. Vz KP. III. 205, S. N., Schd. I. 302.

18752   Briliantový Svazek: 5 Strana: 1069
Briliantový, Brillant-. B. tvar brouše- ných kamenů. Osv. I. 638.

18753   Brillant Svazek: 5 Strana: 1069
Brillant, vz Briliant.

18754   Brillantin Svazek: 8 Strana: 0026
Brillantin, u, m. — druh bílé, jemné, většinou bavlněné tkaniny hladké, do které jsou vetkány drobné kvítky n. arabesky. Ott,, Lizn.

18755   Brillantina Svazek: 7 Strana: 1204
Brillantina, y, f. = bílá, jemná hl. ba- vlněná tkanina hladká. Vz Ott. IV. 681.

18756   Brillantní Svazek: 1 Strana: 0097
Brillantní, skvělý. Rk. Glänzend, prächtig.

18757   Brillantník Svazek: 10 Strana: 0025
Brillantník, a, m., prodavač briliantů. Zr. Čer. 177. Na str. 305. brilliantník.

18758   Brillantnosť Svazek: 10 Strana: 0561
Brillantnosť, i, f. B. Francouzů. Nár. list. 1905 326. 13.

18759   Brillonet Svazek: 8 Strana: 0026
Brillonet, u, m. = polobrillant. Vz Ott, VIL 912.

18760   Brimbori-um Svazek: 5 Strana: 1069
Brimbori-um, a, n. = povídání, klábo- sení. Kos. Ol. I. 300.

18761   Brimbori-um Svazek: 7 Strana: 1204
Brimbori-um, a, n. = maličkosť, nepod- statný přívěsek, lapalie; v řečn. = zbytečná frase. Ott. IV. 682.

18762   Brimbori-us, a Svazek: 7 Strana: 1204
Brimbori-us, a, m. = žvanil. Nár. listy.

18763   Brimburák Svazek: 10 Strana: 0025
Brimburák, u, m., knoflík. Vesta s b—ky. Zvon II. 57. (Jrsk. ).

18764   Brinčt Svazek: 1 Strana: 0098
Brinčt, brynčt, u, m., der Prinscht. B. bílý, černý. Vz Víno.

18765   Brindza Svazek: 1 Strana: 0098
Brindza, vz Brinza, bryndza.

18766   Brindziarka Svazek: 5 Strana: 1069
Brindziarka, y, f. = sýrařka. Čkžk. II. 45.

18767   Brindzový Svazek: 5 Strana: 1069
Brindzový, Schafkäse-. Slov. Navarila mu b-vých halušiek. Sl. spv. III. 115.

18768   Brinel Svazek: 1 Strana: 0098
Brinel. Vz Brynel.

18769   Brinel Svazek: 5 Strana: 1069
Brinel, u, m., vz Brynel.

18770   Brino Svazek: 5 Strana: 1070
Brino, a, n. = Brno. Bž. 32.

18771   Brinza Svazek: 1 Strana: 0098
Brinza, vz brindza, y, f.,Brinse,Brinsenkäse.

18772   Brinzoch Svazek: 5 Strana: 1070
Brinzoch, a, m. = kdo brynzu dělá na salaši zvl. valášci v betlémé papírovém, kteří nesú brinzu Ježíškovi. Brt. D.

18773   Briollet Svazek: 8 Strana: 0026
Briollet, u, m., drahokam. Ott, VIL 912.

18774   Briquette Svazek: 9 Strana: 0019
Briquette = cihla z rašeliny, z uhelného mouru. Počátkem r. 1900. za stávky horníků platili metr. cent b. až za 3 zl.

18775   Briquetty Svazek: 7 Strana: 1204
Briquetty, vz Briketa.

18776   Brisance Svazek: 8 Strana: 0026
Brisance třaskaviny. Vstnk. III. 5.

18777   Brisantní Svazek: 8 Strana: 0026
Brisantní explose třaskaviny. Vstnk. III. 5.

18778   Brise-is Svazek: 1 Strana: 0098
Brise-is, idy, f., dcera Briseova, Brise- ovna, otrokyně Achilleova.

18779   Brisknosť Svazek: 10 Strana: 0025
Brisknosť, fr. = náhlosť, příkrosť, vypí- navont, hrdopyšnost.

18780   Brisolet Svazek: 5 Strana: 1070
Brisolet, u, m., das Brisolett, jídlo. Ve- přové b-ty. Šp.

18781   Bristrý Svazek: 8 Strana: 0026
Bristrý = bystrý. B. voda, Slov. Mtc. 1895. 157.

18782   Britanie Svazek: 5 Strana: 1070
Britanie, e, f. 0 dějinách a rozvoji škol- ství vz Enc. paed. I. 746. a násl.

18783   Britanni-a Svazek: 1 Strana: 0098
Britanni-a, e, f., Britansko, a, n. = Anglicko a Skotsko. — Briťan, a, m.; Bri- taňský. B. kov (směs mosazi, cínu, antimonu a vizmutu). Rk.

18784   Britannika Svazek: 8 Strana: 0026
Britannika, druh doutníků. Us.

18785   Britanský Svazek: 5 Strana: 1070
Britanský kov jest slitina jedné části antimonu a 9 částí cínu. Kom. II. (nový běh). 206. Dle tohoto oprav původní udání. B. stříbro = b. kov. Sl. les., Schd. I. 352., KP. IV. 135.

18786   Britsko Svazek: 1 Strana: 0098
Britsko, a, n. B. evropské: Anglie, Wales, Skotsko (se souostrovím), Irsko, Helgoland, Gibraltar, Malta. Vz Britannie.

18787   Britsko Svazek: 5 Strana: 1070
Britsko, a, n., vz S. N.

18788   Britský Svazek: 5 Strana: 1070
Britský. B. hornictví a hutnictví, hospo- dářství, museum, osady, peníze. Vz S. N.

18789   Brixell-um Svazek: 1 Strana: 0098
Brixell-um, a, n., mě. v sever. Italii, nyní Bresello.

18790   Brixen Svazek: 1 Strana: 0099
Brixen, a, m., mě. v Tyrolsku.

18791   Brixen Svazek: 5 Strana: 1071
Brixen, a, m., mě. v Tyrolsku. Vz S. N.

18792   Brixeňan Svazek: 1 Strana: 0099
Brixeňan, a, m. — Brixenský. Vz Brixen.

18793   Brixi Svazek: 5 Strana: 1071
Brixi, os. jm. Vz S. N.

18794   Brixi Svazek: 7 Strana: 1204
Brixi Fr. Vojt. Em., hud. sklad , nar. 1732. Vz Srb 65.

18795   Brixi Svazek: 8 Strana: 0026
Brixi, vz Brikcí.

18796   Brizgať Svazek: 9 Strana: 0019
Brizgať = stříkati, spritzen. Sbor. slov. I. 57.

18797   Brízgať Svazek: 10 Strana: 0025
Brízgať — kárati, hubovati a p. Od toho si dá b. Slov. Sbor. čes. 116.

18798   Brízgať se Svazek: 1 Strana: 0099
Brízgať se = przniti se v něčem. Na vých. Mor. a na Slov. Sich beflecken.

18799   Brizil Svazek: 5 Strana: 1071
Brizil, vz Pryzil.

18800   Brizoyel Svazek: 7 Strana: 1204
Brizoyel, orpus, zastr. Pršp. 67. 40. Hanka: Brvždyel.

18801   Brizule Svazek: 10 Strana: 0561
Brizule, e, f. = prizule k barvení vajec. Litom 43.

18802   Brížek Svazek: 7 Strana: 1204
Brížek, žka, m. Vz Breh (vrch). Slov. Šb. D. 79.

18803   Brjačislav Svazek: 8 Strana: 0026
Brjačislav, a, m., os. jm. u Kosmy.

18804   Brjadka Svazek: 5 Strana: 1071
Brjadka kozí, arnica montana, rostl. Bartol. Göm.

18805   Brjéžek Svazek: 5 Strana: 1071
Brjéžek, žku, n. = břežek, břeh. Na jihových. Mor. Brt.

18806   Brk Svazek: 1 Strana: 0099
Brk, u, m., pl. brky; gt. pl. brkách šp. m. brkův, vz: -ách; brko, a, n., pl. brka; brček, čku, m. Brk ve východ., brko více v středn. a západ. Čechách. Mk. Kiel, Schwung- feder, Schwinge. B. anglické, hamburské n. kalené n. neprozračné, holandské n. pro- zračné, tažené. Kh. Huse brk vytrhnouti. D. Někomu brky osekati, sraziti (= pokořiti ho, vzíti mu úřad, moc, statek, — to, čím pýchal). Vz Úřad. Č. Stesal mu brkův nedospělých. Vz Nepřátelství. Lb. Vypršely mu brky (schudl. Vz Chudoba). Č., Lb. Má brka ( = jest čilý, čerstvý, ač starší). Us. Ještě mu brky neodrostly a už chce lítati. Nebo: Ještě má nedospělé brky. (Vz Mu- dráček). Č. Opadli mu brkové (skrotí). Opadla mu brka. Mt. S. Vytrhali mu brky, aby tak netýral. Brzy nepřátelským křídlům brky osekáme. Vz Skrocení. Č. Z brku někoho vyraziti = pomásti v řeči, zaraziti, Do řeči mu skočiti. Vz Odmlouvání. Ć. — Jg., Lb. Ze všeho brku vyražená paměť. Kom. Z brku vyražen. D. Z tvrdého brku lepši bude péro. Us.

18807   Brk Svazek: 5 Strana: 1071
Brk. Cf. Mkl. Etym. 10. Husí b. Us. To je takový z kočky brk (o nadutém). U Ro- nova. Suchý jak b. Ib. Rgl. Vzal to b = čert. Bdl. Chlapík jako b. (vyšňořený a uro- stlý). U Kr. Hrad. Kšť. Je jako b. z husy (suchý). U N. Bydž. Kšť. Kým nepohneš brkem, toho strč podávkem. Č. M. 137. Vy- třepati někomu brka = připraviti ho na mizinu; smilstvím síly pozbyti. Us. Kutn. Je trochu z brku střelen (zbrklý). Kos. 01. I. 31. — B., a, m. = sedlák. Us. — B., os. jm. NB. Tč. 66. — B., interj. = brrr! Ssk.

18808   Brk Svazek: 7 Strana: 1204
Brk. Jeho duše spává v brku (o hube- ném) Us. — B. = krejcar. Us. — B., a, m. = hlupec. Čce. Tkč.

18809   Brk Svazek: 9 Strana: 0019
Brk. Už patrno, že tě brk a kniha zka- zily. Jrsk. Mar. 172. Běhá jako b. (zdráv); Vysychají mu brka (je na mizině). Hoř. 88.

18810   Brk Svazek: 10 Strana: 0025
Brk. Z brku vyražený = zbrklý.. Čes. 1. XII. 273.

18811   Brk, brko Svazek: 8 Strana: 0026
Brk, brko. O původu slova cf. Gb. H. ml. I. 64.

18812   Brkač Svazek: 1 Strana: 0099
Brkač, e, brkal, a, m., kdo brká. Stol- perer. D.

18813   Brkač Svazek: 10 Strana: 0025
Brkač, e, m. B. vyrábí se zářezem v brku Jazýček takto vzniklý vyluzuje při foukání zvuk. Val. Čes. 1. XII. 132.

18814   Brkačka Svazek: 1 Strana: 0099
Brkačka, y, f., hračka z brku. Jg.

18815   Brkačka Svazek: 10 Strana: 0561
Brkačka, y, f. = hrkávka. Brt. Sl. 26.

18816   Brkal Svazek: 5 Strana: 1071
Brkal, a, m., vz Brkač.

18817   Brkál Svazek: 7 Strana: 1204
Brkál, u, m. Máš b-ly (peníze)? Herm. Pr. z. 183.

18818   Brkále Svazek: 9 Strana: 0019
Brkálek, lka, ?., pták. Vz Brkoslav.

18819   Brkalec Svazek: 8 Strana: 0026
Brkalec, lce, m., vz násl. Brkalo.

18820   Brkalo Svazek: 8 Strana: 0026
Brkalo, brkalec = koleso, svíjačka, na kte- rou jdou vyvařená pradena příze. Slov. Phľd. 1894. 85. 88., 1894. 85. Také koza, tere-fere. V Liptově. Ib.

18821   Brkalo Svazek: 8 Strana: 0536
Brkalo, a, n. = prapor na péru. Slov. Kal. S. 19.

18822   Brkař Svazek: 5 Strana: 1071
Brkař, e, m., der Federkielzieher. Rk. — B. = kdo věci vyfukuje, krade, zloděj. U Ka- menice nad Lipou. Sbtk. Krat. h. 49.

18823   Brkař Svazek: 8 Strana: 0536
Brkař, e, m. = břídil. Již. Cech. Črmk. Brkati = koktavě, hloupě mluviti. Již. Cech. Črmk.

18824   Brkať Svazek: 10 Strana: 0025
Brkať = létati s šumotem křídel, neuměle, poplašné, zvl. o mladých ptácích, o ptácích zavřených v kleci. Ptáci brčú, muchy brňajú. Val. Čas. 1. XI. 44.

18825   Brkati Svazek: 1 Strana: 0099
Brkati; brknouti, knul a kl, utí; brkávati = brky v letu hlahol činiti, schwirren; — 2. = létati; pro co skrze co ke komu: A jejie dušice pro (tuto) muku, skrze ty muky k Bohu v nebeské proluky brče. Kat. 3028. Flattern, fliegen. — 3. Na koho = sápati se. Us. Na Mor. — 4. Brkačkou hráti. — 5. se komu čím = říhati. Brká se mi salátem, polévkou. Brt.

18826   Brkati Svazek: 5 Strana: 1071
Brkati, cf. Mkl. Etym. 10. — kde. B-la sivá hus nad vodou, zaplakalo dievča nad svojou slobodou. Sl. ps. 366. — kam. A on brk ven (vyletěl). Us. Kch. Pták, jenž nemá hniezda, brká sem i tam. BO. — odkud. Brká z nich napomínání. Abr. z G. Brkal do školy z pole. — B. = klesati, klopýtati. Cf. Listy filolog. VIL 14. Dej pozor, ať nebrkneš. U Kr. Hrad. Kšť. — komu proč. Nohy mu brkají slabosti. Mor. Knrz. — B. = brgať. Mor. Brt. D. 66. Brká se mi salátem. Brt. v Mtc. 1878. 30.— na koho b. = sápati se. Brt. D. Laš. Brt. D. 201.

18827   Brkati Svazek: 5 Strana: 1071
Brkati = žduchati. U Uher. Hrad. Brt. D. 201.

18828   Brkati Svazek: 7 Strana: 1204
Brkati. Vrabec, kam chce, brče. B ol. Prov. 26. 2. Pták brká i tam i sem, de- flectens ubicumque. B. mik. Sir. 36. 28. Lietala, brkala sivá hus nad vodou. Sl. ps. 366. Což ty penížky budou b. Ros.

18829   Brkavá Svazek: 1 Strana: 0099
Brkavá mysl (létající). Reš. Wankelmuth.

18830   Brklavý Svazek: 5 Strana: 1071
Brklavý = sápavý, náhlý. U Uh. Hrad. Tč.

18831   Brklice Svazek: 9 Strana: 0019
Brklice. Nosí šátek na b-ce. Mor. Čes. 1. 1898. 234., Šeb. 168.

18832   Brkliti Svazek: 10 Strana: 0025
Brkliti = zbrkle jednati. Nár. list. 1885. č. 165.

18833   Brklý Svazek: 1 Strana: 0099
Brklý, zbrklý (potrhlý, ztřeštěný), ver- rückt. Tys celá brklá! Us.

18834   Brknouti Svazek: 1 Strana: 0099
Brknouti, vz Brkati.

18835   Brknouti Svazek: 10 Strana: 0025
Brknouti, vz Brkať. Ti brknou přes druhy své opilé (utekou) Kká. Sion ?. 246.

18836   Brko Svazek: 1 Strana: 0099
Brko, vz Brk.

18837   Brkol Svazek: 1 Strana: 0099
Brkol, a, m., hloupý. Us. Tölpel.

18838   Brkola Svazek: 9 Strana: 0019
Brkola, y, m. = nemotora. Jičín Kub. L. f. 1900. 357.

18839   Brkolatina Svazek: 1 Strana: 0099
Brkolatina, y, f., brkolatosť, i, f., Un- ebenheit.

18840   Brkolatosť Svazek: 5 Strana: 1071
Brkolatosť, i, f., die Unebenheit. Šm.

18841   Brkolatý Svazek: 1 Strana: 0099
Brkolatý, nerovný, ungerad, uneben. B. hůl. Us.

18842   Brkolatý Svazek: 5 Strana: 1071
Brkolatý. B. vřeteno = neohrabaný, hra- natý člověk. U Nechanic. Kšť.

18843   Brkorožec Svazek: 5 Strana: 1071
Brkorožec, žce, m., crocallis. B. hruš- kový, c. elinguaria, dubový, pennaria. Kk. Mot. 257.

18844   Brkorožec Svazek: 9 Strana: 0019
Brkorožec, žce, ?., himera, Rothflügel,, motýl. Vz Stein. 133., Exl. 178.

18845   Brkoslav Svazek: 1 Strana: 0099
Brkoslav, a, m., pták. B. posměváček; chocholouš, čečetka, hedbávníček, vrkoslav. Jg. Seidenschwanz, Spottvogel.

18846   Brkoslav Svazek: 5 Strana: 1071
Brkoslav, ampellis. B. obecný, a. garru- lus, der Kriegsvogel. Sl. les. — B. obecný, bombicilla garrulla, der Seidenschwanz. Frč. 355., Sl. les., S. N., Kram. Slov.

18847   Brkoslav Svazek: 7 Strana: 1204
Brkoslav. Vz Brm. II. 2. 564., Sobolec (dod.), Hedvábník, Hedvábníček, Chocholouš (2. dod).

18848   Brkoslav Svazek: 9 Strana: 0019
Brkoslav: vrkoslav, vikoslav, brkálek, hedbávník, hedbávníček, chocholouš, cho- choloušek, velký, ruský chocholouš, sobolec, sobolík, sobolíček. Vz Sír II. 129. Na mor. Val.: zimostradka, zimostradek, zimulka. Mus. ol. III. 117.

18849   Brkost Svazek: 9 Strana: 0429
Brkost, i, f. = brzkosť. Vz Gb. Slov. 105.

18850   Brkot Svazek: 1 Strana: 0099
Brkot, u, m. Geflatter. B. holubů. Zlob.

18851   Brkot Svazek: 5 Strana: 1071
Brkot, u, m., das Geflatter. Slov. Ssk.

18852   Brkotati Svazek: 1 Strana: 0099
Brkotati = brkati.

18853   Brkovatý Svazek: 5 Strana: 1071
Brkovatý, mit Kielen bewachsen. Ssk.

18854   Brkovitý Svazek: 5 Strana: 1071
Brkovitý, kielartig. Ssk.

18855   Brkový Svazek: 1 Strana: 0099
Brkový, Kiel-. Brkové péro. Us.

18856   Brkvant Svazek: 1 Strana: 0099
Brkvant, u, m., Berkvant, z něm. Berg- gewand, havířský oděv, oděv havířských úředníkův; perkytle (z něm. Bergkittel), oděv sprostých havířův. Jg.

18857   Brla Svazek: 1 Strana: 0099
Brla = berla. Má se drle co chodec na brle (berle). Vz Štěstí. Lb.

18858   Brla Svazek: 7 Strana: 1204
Brla. Máš se drle (mrštně), co chodec na brle Moravci říkají tak, Čechové berla, ber- lice. Bl. Přísl. 44.

18859   Bŕla, bŕla Svazek: 5 Strana: 1071
Bŕla, bŕla! Tak volají honci na ko- roptve. Mor. Brt.

18860   Brlán Svazek: 5 Strana: 1071
Brlán, a, m. = brlavý. U Jilemn.

18861   Brlať Svazek: 10 Strana: 0561
Brlať = rozmetávati. Slov. Phľd. XXIV. 344.

18862   Brlavěti Svazek: 1 Strana: 0099
Brlavěti, ěl, ění = křivěti, Us., krumm werden.

18863   Brlavosť Svazek: 1 Strana: 0099
Brlavosť, i, f., brýlavosť. Kom. Vz násl.

18864   Brlavý Svazek: 1 Strana: 0099
Brlavý, brýlavý, brlooký, šilhavý. Jel., Reš. — B. = ztočený, nerovný. B. vřeteno. Us. B. koule. Us. — Jg.

18865   Brlavý Svazek: 5 Strana: 1071
Brlavý. B. nohy = křivé. U Jilemn.

18866   Brlavý Svazek: 8 Strana: 0026
Brlavý = křivý. Také slov. Loos., Pastr. L. 86.

18867   Brlavý n Svazek: 9 Strana: 0019
Brlavý na nohu. Na Hané. Čes. 1. IX. 243.

18868   Brle Svazek: 1 Strana: 0099
Brle, pl., f., Stelzen. Cf. Berle.

18869   Brle Svazek: 5 Strana: 1071
Brle, e, n., der Stiegengeländerstab. Šp.

18870   Brle Svazek: 10 Strana: 0025
Brle - berla. Vz Drle.

18871   Brlen Svazek: 5 Strana: 1071
Brlen, u, m. = brlení. Ssk.

18872   Brlení Svazek: 1 Strana: 0099
Brlení, brdleni, brlí, brdlí, n. = pažení, přepažení, zábradlí = Schutz-, Fall-, Schuss- gatter, Sperrlatten. B. v konírně (mezi koňmi). — B. ? rybníce, aby ryby nevyplouly. Jg. Der Wasserrechen. B. napeřiti, b. se zaneslo, b. vyčistiti. Šp. — Vz Prlení.

18873   Brlenina Svazek: 9 Strana: 0019
Brlenina, y, f. Již nebylo u nás jedi- ného roztlučeného okna, jediné podlahy z b-ny. Sá. V. 120. Sr. Brlina.

18874   Brlenka Svazek: 7 Strana: 1204
Brlenka, y, f. = potok v Kladsku Ott. IV 719.

18875   Brlenka Svazek: 8 Strana: 0026
Brlenka na cestě od Litomyšle k Brnu, asi místo staršího Brněnka, Vz Čerň. Př. 34.

18876   Brlenky Svazek: 9 Strana: 0019
Brlenky, vz předcház. Brdlenky.

18877   Brlí Svazek: 5 Strana: 1071
Brlí, n., vz Brlení.

18878   Brlien Svazek: 5 Strana: 1071
Brlien, u, m. = barvínek. Slov. Šd., Němc. IV. 331., Sbtk. Rostl. 230.

18879   Brlien Svazek: 9 Strana: 0019
Brlien, u, m. = barvínek. Slov. Němc. III. 314., Mus. 1859. 100.

18880   Brlienový Svazek: 5 Strana: 1071
Brlienový = barvínkový. B. vienok. Slov. Němc.

18881   Brlík Svazek: 5 Strana: 1071
Brlík, a, m., os. jm. Mor. Šd.

18882   Brlina Svazek: 5 Strana: 1071
Brlina = tlustá tyč. B-ny = tlusté tyče ve stropě přes trámy příčné místo desek (prken) naložené. Na Zlínsku. Brt.

18883   Brlina Svazek: 7 Strana: 1204
Brlina, y, f. = prkénko, polínko. Brt. N. p.

18884   Brlina Svazek: 8 Strana: 0026
Brlina = trám z kury neotesaný. Brt. D. II. 432.

18885   Brlinový Svazek: 5 Strana: 1071
Brlinový. B. tla (strop) = z brlin udě- laná. Vz Brlina. Na Zlínsku. Brt.

18886   Brljen Svazek: 5 Strana: 1071
Brljen, u, m. = brlien. Slov. Hdk. C. 376.

18887   Brlo Svazek: 5 Strana: 1071
Brlo, a, n. = berla. V Opavsku. Zkl. Slov. Ssk.

18888   Brloh Svazek: 1 Strana: 0099
Brloh, u, m., brloha, y, f. B. = peleš zvířat, Wildlager. B. medvědí. Černá zvěř má peleše a brlohy. Us. — B. = bouda, Hütte. — B. = lože, hlavně s ponětím chu- doby. Jg. Lager, Nest. — V již. Čechách: blloch. Vz Umrlý. Kts.

18889   Brloh Svazek: 5 Strana: 1072
Brloh = peleš zvířat. Vz Mkl Etym. 10. Dva medvědi v jednom brlohu se neshod- nou. Bž. — B-hy = šaty. Mor. Brt. — B., něm. Brloch, vsi u Písku (vz Blk. Kfsk. 1288) a u Čáslavě. PL. Tk. II. 533. — Cf. Sdl. Hrd. I. 252., III. 301.,

18890   Brloh Svazek: 8 Strana: 0026
Brloh. O původu slova cf. Gb. H. ml. L 64.

18891   Brloh Svazek: 9 Strana: 0019
Brloh. O původu slova vz Čes. 1. VIL 9. — ?., potok. Také: Brdloh, Brdloch, Misníček. Pís. 5., 14.

18892   Brloha Svazek: 5 Strana: 1072
Brloha, y, f. = brloh. Šm.

18893   Brlohový Svazek: 5 Strana: 1072
Brlohový, Lager- B. místa. Lpř.

18894   Brlohy Svazek: 5 Strana: 1072
Brlohy, dle Dolany, Zawist o. Mansfall, ves u Blanska na Mor.

18895   Brlomtati Svazek: 5 Strana: 1072
Brlomtati = plkati, tlachati, žvatlati, brebentiti, schwätzen, plaudern; nesrozumi- telně povídati, unverständlich erzählen, Mor. Vck., Kd., Brt. — co kde.

18896   Brloočec Svazek: 5 Strana: 1072
Brloočec, čce, brlook, a, m., der Schie- ler. Rk.

18897   Brloočný Svazek: 5 Strana: 1072
Brloočný = brlooký. Slov. Hdk. C. 376.

18898   Brlook Svazek: 5 Strana: 1072
Brlook, vz Brloočec.

18899   Brlooký Svazek: 1 Strana: 0099
Brlooký, vz Brlavý. V., Kom.

18900   Brlooký Svazek: 5 Strana: 1072
Brlooký. Vz Mkl. Etym. 10. B. pobočné hledí. Kom. J. 283.

18901   Brloška Svazek: 5 Strana: 1072
Brloška, y, f. Starajó se lidi, jak my budem živi, šak už na b-kách rostó dóbky křivý. Sš. P. 682.

18902   Brlovský Svazek: 5 Strana: 1072
Brlovský, ého, m., os. jm. Vck.

18903   Brlozec Svazek: 5 Strana: 1072
Brlozec, zce, m., ves v Litoměř. Blk. Kfsk. 564.; B. (Brzolec), Pürles, ves v Cheb- sku. Blk. Kfsk. 450., 1269.

18904   Brlozobný Svazek: 10 Strana: 0025
Brlozobný sup, Msn. II. 298., luňák ???. ????????-:, křivý zobák mající. Msn. Od. 333.

18905   Brlozub Svazek: 5 Strana: 1072
Brlozub, u, m., krummer Zahn. Šm.

18906   Brlozubý Svazek: 1 Strana: 0099
Brlozubý — křivozubý, krummzähnig. Jg.

18907   Brlóžek Svazek: 9 Strana: 0429
Brlóžek, žku, m., zdrobn. brloh. Vz Gb. Slov. 105.

18908   Brloží Svazek: 10 Strana: 0025
Brloží, ?. Z b. někoho vyštvati. Msn. II. 402.

18909   Brložiti Svazek: 1 Strana: 0099
Brložiti, il, en, ení = brloh dělati, stláti. — co: chlév, mit Wirkstroh ausbetten. L.

18910   Brložiti se kde Svazek: 5 Strana: 1072
Brložiti se kde. Brložie se len v ná- ručí vašej maďaromanie. Kyt. 1876. 27. — kde = za pecem, pod plotem = ležeti (opovržlivě). Ostrav. Tč.

18911   Brložnice Svazek: 5 Strana: 1072
Brložnice, samota u Písku.

18912   Brložný Svazek: 10 Strana: 0561
Brložný příbytek. Ghet. 78

18913   Brložský Svazek: 5 Strana: 1072
Brložský. B potok. Čechy. I. 245.

18914   Brlý Svazek: 7 Strana: 1204
Brlý = rychlý. On se nepotrhá, on není b. U St. Jič. Vhl.

18915   Brlý Svazek: 8 Strana: 0026
Brlý = hbitý, pilný. B. do práce. Jicko. Brt. D. II. 296.

18916   Brmbat Svazek: 8 Strana: 0026
Brmbat = bumbat (v dětské řeči). Brt. D. II. 296.

18917   Brmborance Svazek: 9 Strana: 0429
Brmborance, pl., m. = placky. Vjihových. Mor. Vstnk. X. 275.

18918   Brmbr Svazek: 5 Strana: 1072
Brmbr = bumbu = píti (v dětské řeči). Kšá.

18919   Brmtał Svazek: 5 Strana: 1072
Brmtał, a, m. = hovnivál, brouk. Na Hané. Brt.

18920   Brmtati Svazek: 5 Strana: 1072
Brmtati, murmeln, murren, brummen. Olom. Sd.

18921   Brň Svazek: 1 Strana: 0099
Brň, ě, brně, ě, brněnice, e, f., brněni, n. B. (Dle Br.): pancíř šupinovatý, železná ko- šile (z kroužkův železných udělaná). Panzer, Harnisch. Ros. — B. také veškeré oděni. V brněni odíti někoho, v b. oděný. D. Ne- příteli brnění odňaté. Nt. Vlasta na koni s oščepem v brniech stojieše. Dal. Vz Kruníř.

18922   Brň Svazek: 5 Strana: 1072
Brň, z střlat. brunia, byla nejspíše utkaná z drátu Jir. Brně, thorax. Bž. 32., Výb. I. 1115. Cf. S. N. Brně jmejiechu ohnivé a barvy temné. ZN. Brnie (lorica, pancieř) udělal jim. BO. Štít. pláty, brně jemu protče. Alx. V. 1560. Dávajíc prudké rány skrze b. Tristr. 89. A sen tepruv usýpá brně. Alx. V. 1395. Vz Brnění.

18923   Brň Svazek: 8 Strana: 0026
Brň. Brně značilo celý šat, později jen drátěné pletivo vůbec, pancíř, krunýř, plech. Wtr. Krj. L 240., 241. Cť. Gb. H. ml. L 67.

18924   Brna Svazek: 5 Strana: 1072
Brna, y, f., schwärzlicher Ochs. Šm.

18925   Brňa Svazek: 5 Strana: 1072
Brňa, dle Bača, os. jm. Mor. Brt.

18926   Brná Svazek: 5 Strana: 1072
Brná, é, f., Berna, ves u Vamberka, Blk. Kfsk. 530.; Birnay, ves u Ústí nad Lab.; Brny, ves u Tábora. (Blk. Kfsk. 850.) Cf. Tk. III. 130., IV. 172., Sdl. Hrd II. 275., IV. 368.

18927   Brňák Svazek: 5 Strana: 1072
Brňák, a, m., peristedion, der Panzerfisch, ryba. B. rudý, malarmat, p. cataphractum malarmat. Brm. III. 3., 73., 74. — B. = chroust. Mor. Brt. — B., der Murrkopf. Rk. — B., u, m., schnurrendes Spinnrad. Rk.

18928   Brňák Svazek: 9 Strana: 0020
Brňák, a, m. = Brňan. Mus. ol. XII. 99. — ?., u, m., jm. pozemku. ?ck. Hol. 232.

18929   Brnák Svazek: 10 Strana: 0561
Brnák, a, m. = chroust. Brt. Sl. 27.

18930   Brňala Svazek: 5 Strana: 1072
Brňala, y, m. = brepta, der Brummbär. Mor. Brt. D. Ty starý b-lo, pořád brníš. Slez. Šd.

18931   Brňan Svazek: 1 Strana: 0099
Brňan, vz Brno.

18932   Brňan Svazek: 5 Strana: 1072
Brňan. — B., Bründlitz, ves u Víškova.

18933   Brňanka Svazek: 7 Strana: 1204
Brňanka, potok u Brňan. Vz Arch VIII. 535 , 534.

18934   Brňany Svazek: 5 Strana: 1072
Brňany, dle Dolany, Brnian, ves u Te- rezína. Vz Blk. Kfsk. 822., 917.

18935   Brnař Svazek: 5 Strana: 1072
Brnař, e, m., der Panzerschmied. Loos.

18936   Brňastět Svazek: 10 Strana: 0561
Brňastět = plesnivěti. Brt Sl. 27.

18937   Brňastěti Svazek: 5 Strana: 1072
Brňastěti = plesnivěti. Hlava mu brňastí. Val. Brt D. 201.

18938   Brnasto Svazek: 5 Strana: 1072
Brnasto, adv., bräunlich, hnědě. Bol čier- nou, od prachu teraz b. vyzérajúcou huňou odený. Slov. Klčk. VI. 80.

18939   Brňati Svazek: 5 Strana: 1072
Brňati, vz Brněti. Mor. a Slov.

18940   Brňati Svazek: 10 Strana: 0025
Brňati, vz Brkať.

18941   Brňátko Svazek: 5 Strana: 1072
Brňátko, a, n. = dítě v brněnské porodnici narozené a na venek na vychování dané, ein Kind aus dem Brünner Findelhause. Us. Bdl.

18942   Brňatý Svazek: 1 Strana: 0099
Brňatý, brní oděný, gepanzert. Bern.

18943   Brňavka Svazek: 1 Strana: 0099
Brňavka, y, f. Oberarmbein. Rk.

18944   Brňavka Svazek: 7 Strana: 1204
Brňavka, y, f. = brnění údův. Slov. zdrav. 228.

18945   Brňavka Svazek: 9 Strana: 0020
Brňavka, y, f. = kosť, která brní, uho- díme-li se o ni, hl. v ohybu lokte. Na Hané. Lisic. Tlouci se do b-ky = rohovati. Na Žďársku. Čes. 1. VII. 429.

18946   Brnavý Svazek: 1 Strana: 0099
Brnavý, barnavý, černohnědý, braun. Rostl.

18947   Brňavý Svazek: 5 Strana: 1072
Brňavý = tmavohnědý, plesnivý, na Val.; kdo v řeči okolkuje. Laš. Brt. D. 201. Vký. B. kráva (brnoša). Na mor. Val. Vck., Slov. Hdž. Čít. XIII. Naša kotěnka brňavá chy- tila ptáčka strnada. Pk. Ps. 18.

18948   Brňavý Svazek: 10 Strana: 0025
Brňavý kocúr = se srstí černou červe- nými chlupy promíchanou. Val. Čes. 1. XII. 273

18949   Brnbolec Svazek: 5 Strana: 1072
Brnbolec, lce, m. = střechulec, střechýl, rampouch. Ľadové b-lce tam visely. Slov. Dbš. Sl. pov. III. 32.

18950   Brnčadlo Svazek: 1 Strana: 0099
Brnčadlo, brčadlo, břenčadlo, a, n., brnčál, brčál, u, m., brnčala, brčala, y, f., Brumm- kreisel. D.

18951   Brnčál Svazek: 5 Strana: 1072
Brnčál. — B., a, m. = hovnivál, geotrupes stercorarius. Na Hané. Brt. L. N. II. 310.

18952   Brnčala Svazek: 5 Strana: 1072
Brnčala, vz Brnčadlo.

18953   Brnčať Svazek: 5 Strana: 1072
Brnčať = brnčeti. Slov. Ssk., Mkl. Etym. 21.

18954   Brnčeti Svazek: 1 Strana: 0099
Brnčeti (mor. brančeti), el, ení, brnčívati. Sršeň brnčí (zvučí). Orb. pic. Klirren, summen.

18955   Brnčeti Svazek: 10 Strana: 0025
Brnčeti. Všecko na ní jen b—lo. Sá. Pr. m. I. 108., Sá. XVII. 16

18956   Brndžať Svazek: 8 Strana: 0536
Brndžať = bzučeti, frnkati. Slov. Kal. S. 19.

18957   Brndžialka Svazek: 5 Strana: 1072
Brndžialka, y, f. = brnčadlo. Slov. Ssk.

18958   Brndžulica Svazek: 5 Strana: 1072
Brndžulica, e, f. = kořalka. Slov. Dbš. Obyč. 106.

18959   Brně Svazek: 5 Strana: 1072
Brně, vz Brň.

18960   Brně Svazek: 7 Strana: 1204
Brně, brnění, lorica, válečné odění z drá- těné pleteniny. Cf. Zbrt. Krj. I. 110. B., lorica, oblek z drobných kroužků spletený na způsob sukně n. košile sahající až po kolena. Ib. 147.

18961   Brně Svazek: 8 Strana: 0026
Brně, ěte, n. = nalezenec z Brna vzatý. Duť. 147.

18962   Brně Svazek: 10 Strana: 0025
Brně, ě, f., vz Brn, Mš. Slov. — B., vz Brňatko.

18963   Brněj Svazek: 1 Strana: 0099
Brněj, e, m. = brčál. Bern.

18964   Brněj Svazek: 5 Strana: 1072
Brněj = brčál menší, barvínek, vinca minor, das Sinngrün. Rstp. 1059.

18965   Brněk Svazek: 5 Strana: 1072
Brněk, ňku, m., der Rocken. Šm.

18966   Brněnák Svazek: 5 Strana: 1072
Brněnák, a, m., der Panzer-, Harnisch- fisch. Rk.

18967   Brněnec Svazek: 5 Strana: 1072
Brněnec, nce, m., der Gepanzerte, Kü- rassier ; 2. das Panzerthier. Šm. — B., Brünn- litz, ves u Poličky. Sdl. Hrd. I. 125., 126.

18968   Brněnec Svazek: 7 Strana: 1204
Brněnec. Cf. Brm. III. 3. 218.

18969   Brněnec Svazek: 9 Strana: 0020
Brněnec, ???, ?., loricaria, ryba. Vz Ott. XVI. 345.

18970   Brněnek Svazek: 9 Strana: 0429
Brněnek, nku, m. = pancíř. Vz Gb. Slov. 105.

18971   Brnění Svazek: 1 Strana: 0099
Brnění, vz Brň.

18972   Brnění Svazek: 5 Strana: 1072
Brnění, n. = krunýř, der Panzer. B. šu- pinové, kroužkové n. drátové, koňské. NA. III. 12., 169. Cf. Háv, Kram. Slov. 49. B. řecké a římské. Vz Vlšk. 410., 415., 420, B. plátové. Sdl. Hrd. II. 235. — B. = ka- zajka z tlustého plátna a kostic zhotovená pro štvací psy, aby je černá zvěř snadno poraniti nemohla. Šp. — B., das Kreibeln, Ameisenlaufen. B. v ruce, v noze míti. Dch. Vz Slov. zdrav. 40.

18973   Brnění Svazek: 8 Strana: 0026
Brnění, z střlat. prania, odtud i krunýř. Čerň. Př. 67., 68.

18974   Brněnice Svazek: 5 Strana: 1072
Brněnice, vz Brň.

18975   Brněnice Svazek: 8 Strana: 0026
Brněnice = brněná zbroj, z drátu pletená. Wtr. Krj. I. 601.

18976   Brněnka Svazek: 5 Strana: 1072
Brněnka, y, f., stezka. Sdl. Hrd. I. 1.

18977   Brněnosec Svazek: 7 Strana: 1204
Brněnosec, sce, m. = obrněná loď. Rgl. exc.

18978   Brněnský Svazek: 1 Strana: 0099
Brněnský. Vz Brno.

18979   Brněnský Svazek: 5 Strana: 1072
Brněnský, Brünner. B. zelí, polívka. Šp. B. župa, kraj. Vz S. N. B. Jiřík v 16. stol., prof. a spisov. Vz S. N., Jg. H. 1. 2. vyd. 538., Jir. Ruk. I. 102., Enc. paed. I. 774.

18980   Brněnský Svazek: 9 Strana: 0020
Brněnský. Dle Pck. v Mus. ol. II. 145. z jména hradu Brněn, které zatlačeno bylo jménem Brno. Vz tam.

18981   Brněný Svazek: 1 Strana: 0099
Brněný. B. pancíř, rukavice, košile, Blech-. V.

18982   Brněný Svazek: 5 Strana: 1072
Brněný; -ěn, a, o. Oblekl se v b-nú sukni, v b-né oděnie (lorica). BO., Bj.

18983   Brněný Svazek: 8 Strana: 0026
Brněný. B. košile či sukně = z drátu pletená (pancíř v užším smyslu). Vz Wtr. Krj. L 241., 601. B. obojek (z drátěného pletiva). Ib. 597. Prsten dílem b-ným, vz Zá- ponový.

18984   Brněný Svazek: 10 Strana: 0025
Brněný oř (obrněný). Slád. Rich. 7.

18985   Brnéř Svazek: 5 Strana: 1072
Brnéř, e, m. = kdo brně zhotovuje, der Waffenschmied. Kv. 1869. 103.

18986   Brneška Svazek: 1 Strana: 0099
Brneška, y, f. Bisamente. Rk.

18987   Brneška Svazek: 5 Strana: 1072
Brneška, y, f., anas moschata, kachna turecká, pižmovka, sipun, die Bisamente. Šp.

18988   Brnětev Svazek: 5 Strana: 1072
Brnětev, tva, m., loricaria, der Harnisch- fisch. Šm.

18989   Brněti Svazek: 1 Strana: 0099
Brněti, 3. pl.: brní, brň, ně (íc) ěl, ění; brnívati = trnouti, einen Schmerz empfinden. — Hlava brní, kapsa svrbí (po plese). Jg. Křičeli, až uši brní, dass Die Ohren gällen. D. Hrozně to perno (perné), až jazyk brní. V. — komu: Ruka mi brní. Jg., Ros. — koho: Brní mě hlava, D. Tento akkus. jest as špatný. Na Mor. jen: Brní mi v uších, v hlavě. Brt. — koho z čeho: Brní mě (mi?) z toho hlava, Rk. — pod čím: Pod tíží rámě jim brní. Gníd. — B. = klirren, summen, brnčeti. Us. v Krkonoš.; St. skl. Struna brní. Na Mor. Brt. — kde. Kámen z praku hozený ve vzduchu brní. Na Mor. Brt.

18990   Brněti Svazek: 5 Strana: 1072
Brněti. Mor. a Slov. brňati. Cf. Mkl. Etym. 21. — B. = brnčeti, drněti, bručeti, hučeti, duněti, summen, klirren, brummen, dröhnen. Sv. ruk. 384. — abs. Přílbice brněly. Lpř. Slov. I. 105. Brnicí zvonec. Hus II. 168. Nebrň pořád. Mor. Vck. Či včelenka brňá či mia milý volá? Sš. P. 339. Ty starý brňalo pořád brníš. Slez. Šd. Josef pak silně prstem svým tepieše v ten koflík, až brnieše. Živ. Jos. Mus. 1862. 220., Listy filol. 1885. 277. — komu. Běží psota přes hory, až jí nožky brněly. Sš. P. 675. — kde. Skór srna, skór i jelen padol od vrhu, nežli fičácé v hrsti lučišťo brňať, než hvižďať prestala šípka. Hol. 119. Na 'nom již železa brnie (řinčí). Alx. V. 1394. — B. = plkotati, schwätzen. Val. Vck., Brt. D. 201. — o kom: o súsedce. Ostrav. Tč.

18991   Brněti Svazek: 7 Strana: 1204
Brněti (břněti = břinčeti, řinčeti). Jos 18.

18992   Brněti Svazek: 8 Strana: 0026
Brněti. Cť. Gb. H. ml. L 66. Již železa brnye (řinčí). Alx. V. 1394. — B. = bez ustání mluviti. Brní jako chroust na niti. Zďár. Brt. D. II. 296.

18993   Brněti Svazek: 9 Strana: 0020
Brněti. Měl hlas, že z něho až uši brněly. Šml. V. 164.

18994   Brnežka Svazek: 5 Strana: 1073
Brnežka, y, f., husa. Vega I. 73.

18995   Brngác Svazek: 8 Strana: 0026
Brngác, e, m. = stužka šíkom a letačkami vyšívaná, složená na mašľu a v prostriedku připnutá brošňou, pod ní visí perly. V Honte. Phľd. 1894. 811.

18996   Brngáč Svazek: 9 Strana: 0020
Brngáč, e, m. = chroust. Phľd, 1897. 674.

18997   Brngáč Svazek: 10 Strana: 0561
Brngáč, e, m. = chroust, kterého užívají při brngale. Vz násl. Brngala.

18998   Brngala, brndžala Svazek: 10 Strana: 0561
Brngala, brndžala, y, f = dětská hračka s chroustem okolo prútika se točícího. Slov. Phľd. XXIV. 754. 36

18999   Brngati Svazek: 5 Strana: 1073
Brngati = brněti, klirren. — komu. Ked som išiel od Zuzičky, štrngaly — brngaly — sivé očká plakaly. Sb. sl. ps. II. 1. 64., Sl. spv. II. 49.

19000   Brní Svazek: 5 Strana: 1073
Brní, n. = Brná. Sdl. Hrd. IV. 368.