188001   Obyti Svazek: 2 Strana: 0257
Obyti, obudu, byl, bytí = zbýti; pobyti. — se kde. Adam neobyl se v ráji. Ctib. — Při prorociech obude sě věčně. BO.

188002   Obyti Svazek: 7 Strana: 0033
Obyti. Až se tam drobet obyde, bude jiná. Us Vk., Ntk.

188003   Obyti se Svazek: 7 Strana: 1342
Obyti se = obvyknouti. Mkl. Etym. 397. b.

188004   Obytník Svazek: 2 Strana: 0257
Obytník, a, na, der Wohn-, Inmann. Rk.

188005   Obytnosť Svazek: 2 Strana: 0257
Obytnosť, i, f., die Bewohnbarkeit. Rk.

188006   Obytný, -tní Svazek: 2 Strana: 0257
Obytný, -tní, k obytu sloužící, obytelný. Wohn-, bewohnbar. O. stavení, Wohngebäude, Dch., pokoj, NI., dům. Zlob. — O., ého, m., = nájemník, podruh, Inmann, m. Schön. — O., obývající, usedlý, wohnend, ansässig. — kde. Toho času v městě o. Dsky svob. Ms. 1706. O. při městě = neusedlý měšťan. Us.

188007   Obytopis Svazek: 2 Strana: 0257
Obytopis, u, m., nyní: místopis, Topo- graphie.

188008   Obytopis Svazek: 7 Strana: 0033
Obytopis nerostlinský. Presl., Rst. 453.

188009   Obytopisec Svazek: 7 Strana: 0033
Obytopisec, sce, m., der Ortsschreiber. Šm.

188010   Obytopisecký Svazek: 7 Strana: 0033
Obytopisecký, obytopisný, topographisch. Šm.

188011   Obytosloví Svazek: 2 Strana: 0257
Obytosloví, n.,phytogeographia, Pflanzen- geographie, udává obydlí rostlin a rozšíření jejich po zemi. Kk. 2.

188012   Obytosloví Svazek: 7 Strana: 0033
Obytosloví. Nz.

188013   Obytovati Svazek: 2 Strana: 0257
Obytovati, als Wohnung beziehen. Rk.

188014   Obývací Svazek: 7 Strana: 0033
Obývací = obytný. O. místnosti, Pdl., stavení. Pcl. 90.

188015   Obyvač Svazek: 2 Strana: 0257
Obyvač, e, m., der Bewohner. Troj.

188016   Obyvadlo Svazek: 2 Strana: 0257
Obyvadlo, a, n. = obydlí. Troj.

188017   Obývání Svazek: 2 Strana: 0257
Obývání, n., bydlení, přebývání, das Woh- nen. V. Vážné o. = jednání, bytí. Hlas. — Manželské o. (obcování), Beiwohnung. V.

188018   Obývaný Svazek: 7 Strana: 0033
Obývaný; -án, a, o, bewohnt. O. dům. Us. Pdl.

188019   Obyvatedlník Svazek: 7 Strana: 1342
Obyvatedlník, a, m , Inwohner, m. Půh. III. 237.

188020   Obyvatel Svazek: 2 Strana: 0257
Obyvatel, (ne: obývatel, vz -tel), e, m., pl. -lé, kdo někde obývá, der Bewohner. Odpírali tomu, poněvadž kníže nebyl o-lem (indigena) českým. Bart. O. nižních, dolních, vyšních zemí; polední krajiny, západní, vý- chodní, lesní, D., městský. O-lé české země. V. Nalezl tu zem beze všeho obyvatele. Kom. Za o-le země někoho přijati, ihm das Inkolat verleihen. Dch. Vz Gl. 186.

188021   Obyvatel Svazek: 7 Strana: 1342
Obyvatel. Gt. pl. -tel a -telů. Gb. Ml. I. 82.

188022   OByvatel Svazek: 8 Strana: 0245
OByvatel na poč. XVII. stol. na Mor. = osoba svobhodná příslušející k některému stavu; proti o-lům staven lid n. poddaní. Mus. 1894. 259.

188023   Obyvatel Svazek: 9 Strana: 0196
Obyvatel, gt. pl. vedle -lů má starší tvar -tel. Brus.

188024   Obyvatelka Svazek: 2 Strana: 0257
Obyvatelka, y, obyvatelkyně, ě, f., die Bewohnerin. Jg.

188025   Obyvatelkyně Svazek: 10 Strana: 0221
Obyvatelkyně, ě, f. O. královstvie. 1515. Arch. XIX. 303.

188026   Obyvatelnice Svazek: 7 Strana: 0033
Obyvatelnice, e, f. = obyvateľka. Šm., Rk.

188027   Obyvatelnosť Svazek: 7 Strana: 0033
Obyvatelnosť, i, f. = obytelnosť, die Be- wohnbarkeit. J. tr.

188028   Obyvatelný Svazek: 2 Strana: 0257
Obyvatelný, bewohnbar. Leg.

188029   Obyvatelský Svazek: 2 Strana: 0257
Obyvatelský, Bewohner-, Inkolats-. O. právo. Ml.

188030   Obyvatelský Svazek: 7 Strana: 0033
Obyvatelský. Národ německý nemající práva o-ho v zemi české. Tk. III. 467. O tvoření jmen o-ských. Jos. Chmela v Mus. 1835.

188031   OByvatelský. O Svazek: 8 Strana: 0245
OByvatelský. O. kontribuce (z obchodu a řemesel). NZ. III. 218. Cf. předcház. Obyvatel.

188032   Obyvatelství Svazek: 2 Strana: 0257
Obyvatelství, n., das Inkolat; die Ein- wohnerschaft als Zustand. Rk.

188033   Obyvatelstvo Svazek: 2 Strana: 0257
Obyvatelstvo, a, n. = obyvatelé, die Be- wohner, die Bevölkerung, Einwohnerschaft. Husté o., dicht gesäete Bevölkerung. Dch. O. Čech, vz více v S. N. II. str. 315.

188034   Obyvatelstvo Svazek: 7 Strana: 1342
Obyvatelstvo v Čech. Vz Ott. VI. 109. nn., 483. nn., 518., 537., 546. nn.

188035   Obyvatelstvo Svazek: 8 Strana: 0245
Obyvatelstvo Europy. Vz Ott. VIII, 909. nn.

188036   Obývati Svazek: 2 Strana: 0257
Obývati = bydliti, ostávati, přebývati, wohnen, bewohnen; býti, sein; obcovati, beiwohnen. — abs. Nikdež neobývají. Ras. Vedlé o. D. Kdež lidé obývají. V. — v čem (kde): v kraji, v Praze. Jg. Obývala s sy- náčkem svým v Krumlově. Břez. 170. Obývají spolu v jednom domě. Ros. V povětří o. Rad. zvíř. Obývající (jsoucí) v bytnosti, živnosti, podstatě, přirození, v čistotě. Aqu. — co : kraj, chybně místo: v čem. Os. Parasiti obývající organismy živoucí, šp. m.: v or- ganismech. Brt. — s kým. Jel. O. s ženou (obcovati). Pr. kut. Tělesně s ní obýval. — (s kým) kde. S jinými obýval (obcoval) před jejíma očima. Pr. kut. S učedlníky za Jor- danem obýval. V. Pod svrchkem hlavy obývá soud. Kom. Neb při těch věcech obýval. Star. let.

188037   Obývati v čem Svazek: 7 Strana: 0033
Obývati v čem. Kteřížby v těch věcech o-li (trvali). Výb. II. 1397. — kde (kdy, jak dlouho). Po Ithace obývají. Lpř. Sl. I. 41. Dávno před narozením p. Krista o-li v krajinách na poledni. Tk. Č. 1. Obývali v Hindostanu, na Rusi. Šf Strž. I. 40., 259. Žalobník obývaje v zemi na dědině tolik 447 let mlčel. NB. Tč. 33. (168.) Ta všecka léta, kteráž jest z mladosti své při rodičích svých obýval. 1515. Mus. 1880. 490 — s kym Ktožby o-val (tělesně obcoval) s macechú. Krnd. 142.

188038   Obývati ve Svazek: 7 Strana: 1342
Obývati ve vsech; U nich na před- městí o-val. Arch. XII. 309., 520.

188039   Obývka Svazek: 10 Strana: 0221
Obývka, y, f. = daň. Císařská o. Kld. II. 95.

188040   Obýžďat Svazek: 10 Strana: 0637
Obýžďat = objížděti. Brt. Slov.

188041   Obza Svazek: 2 Strana: 0257
Obza, y, f., kůže okolo ocasu, po stehnách. Us. Turn.

188042   Obza Svazek: 7 Strana: 0034
Obza, die Kratze. Šp. Cf. Hřbet pode- švice.

188043   Obzajt Svazek: 7 Strana: 0034
Obzajt, u, m. = úhel střechy, der Dach- winkel. Na Vsacku. Vck.

188044   Obzajtovat koho Svazek: 10 Strana: 0637
Obzajtovat koho = obskakovati. Brt. Slov.

188045   Obzdec Svazek: 7 Strana: 1342
Obzdec, e, m., Belzebub, zastr. Rozk.

188046   Obzdolať Svazek: 7 Strana: 0034
Obzdolať = zmoci. Laš Brt. D. 238.

188047   Obzelenati Svazek: 2 Strana: 0257
Obzelenati, wieder grün werden. Dřevo, když jest obřezáno, opět má naději, že jeho ratolesti obzelenají. BO.

188048   Obzemí Svazek: 7 Strana: 0034
Obzemí, n., die Atmosphäre, der Luft- kreis (um die Erde). Sš., Rk.

188049   Obzemní Svazek: 2 Strana: 0257
Obzemní, um die Erde seiend, Erd-. Rk.

188050   Obzerance Svazek: 2 Strana: 0257
Obzerance, pl., m., na Slov., smyšlená krmě v pouhém obzírání záležející, jakoby kdo od koukání se nasytil. Co jste jedli ? Obzerance (nic, jen jsme se na jiné dívali, ani jedli). Us., Jg.

188051   Obzerance Svazek: 9 Strana: 0196
Obzerance. Zát. Př. 265b.

188052   Obzeranie Svazek: 7 Strana: 0034
Obzeranie, n. = obzírání. Slov. Obze- ranie ohniska. Vz Sokl. II. 399.

188053   Obzerati Svazek: 7 Strana: 0034
Obzerati = obzírati. Slov. Koll. Zp. II. 389.

188054   Obzídzať Svazek: 7 Strana: 0034
Obzídzať = obzírati. Slov. Rr. Sb. Ďuro o-zal okolo každého domu, lebo nevedel do ktorého (jíti). Dbš. Sl. pov. VII. 12.

188055   Obzich Svazek: 7 Strana: 0034
Obzich, u, m., der Schurz, das kurze Büschel, Haare am Hintertheile des Rehwild- pretes. Am. Cf. Obza.

188056   Obzinouť Svazek: 7 Strana: 0034
Obzinouť. Na Val. dle Džl. = postačiti, seč býti. Letos je tolik práce, že jí není možná o. Džl. U Hranice. Rgl.

188057   Obzinouti Svazek: 2 Strana: 0258
Obzinouti = obdržeti. Na Mor. a Slov. Ryb.

188058   Obzinút Svazek: 9 Strana: 0196
Obzinút = uloviti. Val. Brt. D. L 238.

188059   Obzírati Svazek: 2 Strana: 0258
Obzírati, vz Obezříti.

188060   Obzírati Svazek: 2 Strana: 0259
Obzírati. Rak okolo sebe obžírá, um- fressen. Lk. Obžera se vyvrátil. BO. — Vz Obežrati.

188061   Obzíravý Svazek: 7 Strana: 0034
Obzíravý, herumsehend. O. Lítice. Msn. Or. 138.

188062   Obzírka Svazek: 7 Strana: 0034
Obzírka, y, f. = obzírání, die Beschau. Šd.

188063   Obzírný Svazek: 7 Strana: 0034
Obzírný, übersehbar. Neobzírná step. Čch. Sl. 62.

188064   Obzískati co při Svazek: 8 Strana: 0245
Obzískati co při něčem. 1653. L. posíl. I. 65.

188065   Obzláštnosť, obzláštní Svazek: 7 Strana: 0034
Obzláštnosť, obzláštní = obzvláštnosť atd. Slov. Bern.

188066   Obznamenaný Svazek: 7 Strana: 0034
Obznamenaný. O. hříchy. Sv. ruk. 229.

188067   Obznamenati Svazek: 2 Strana: 0258
Obznamenati, umzeichnen. D. — co kde čím. Us.

188068   Obznati se Svazek: 7 Strana: 0034
Obznati se = obeznati se. Šak sa ty tam obznáš s švárnou devčičkou. Slov. Sb. sl. ps. II. 1. 81.

188069   Obzobati Svazek: 2 Strana: 0258
Obzobati, obzobávati, umpicken. — od- kud co: višně se stromu. Shora vrabci obzobali (kalinu), zdola panny oblámaly. Mor. P. 322. — co jak: s velikou chutí. — co čím: zobákem. — Obzobeš = dostaneš vý- prask. Na mor. Zlinsku. Brt.

188070   Obzobati Svazek: 9 Strana: 0196
Obzobati. O-be to za něho = sveze se to naň Již. Mor. Šeb. 157.

188071   Obzor Svazek: 2 Strana: 0258
Obzor, n, m., obzírání, Umsicht, f. D. — O., horizont,, der Gesichtskreis, jest plocha, kterou lze přehlédnouti s jednoho stanoviska; ohraničení o-ru slove obzorník, jehož podoba tím více se podobá kružnici, čím rovnější neb čím větší jest okolí. Vz S. N. O. umělý, přirozený, zdánlivý, pravý. Nz. O. pravý (astronomický, mathematický, skutečný, ne- beský, der wahre), zdánlivý (přirozený, po- zemský, viditelný, der scheinbare). Š. a Ž. Krkonoše ohrazují v polooblouku obzor náš neb horizont. Mus. Střílnice na o-ru, hori- zontale Batterie. Bur. — O. poznání, Hori- zont der Erkenntniss. Mark. log. 130.

188072   Obzor Svazek: 7 Strana: 0034
Obzor, die Rundschau. Dch. Potom jde starosta na o-ry (na obzírku před svatbou, na ohledy). Němc. — O. literární. Tf. Mtc. 233. — O. = horizont. Cf NA. V. 102., Schd. I. 200, Kram. Slov. O. široký, ob- mezený či úzký; Sklon o-ru. Stč Zem. 13., 288. — O duševní, Šmb. S. II. 231., vě- decký. ZČ. I. 1. — O. = způsob R. 1737. dostavěn byl zámek dle tehdejšího o-ru. Sdl. Hr. V. 223.

188073   Obzorce Svazek: 7 Strana: 0034
Obzorce, e, m., der Besichtiger, Beschauer. Šm.

188074   Obzorek Svazek: 7 Strana: 0034
Obzorek, rku, m., druh dalekohledu, der Feldstecher. Mor Orl.

188075   Obzoriť sa Svazek: 7 Strana: 0034
Obzoriť sa, sich orientiren. Slov. Ssk.

188076   Obzorka Svazek: 8 Strana: 0245
Obzorka, y, f., vz Obzorek. Hlas nár. 20./5. 94.

188077   Obzorní Svazek: 2 Strana: 0258
Obzorní, vz Obzorný.

188078   Obzornice Svazek: 7 Strana: 0034
Obzornice, e, f., horizontalis linea = ob- zorník. Phl'd. II. 4. 117.

188079   Obzorničný Svazek: 7 Strana: 0034
Obzorničný = horizontalní obzorníkový. Phl'd. IL 4. 117.

188080   Obzorník Svazek: 2 Strana: 0258
Obzorník, u, m. Vz Obzor.

188081   Obzorník Svazek: 7 Strana: 0034
Obzorník. Cf. Stč. Zem. 13.

188082   Obzorníkový Svazek: 7 Strana: 0034
Obzorníkový, Horizonts-, horizontalis O. rovnoběžník, souřadnice, rovina, sluneční hodiny Stč. Zem. 59., 60., 118., NA. V. 394.

188083   Obzornosť Svazek: 2 Strana: 0258
Obzornosť, i, f., die Umsicht, Umschau- lichkeit. Dch., Rostl.

188084   Obzorný Svazek: 2 Strana: 0258
Obzorný, opatrný, umsichtig. Jg. — O., vodorovný, wagerecht, horizontal. O. plocha. Sedl.

188085   Obzorný Svazek: 7 Strana: 0034
Obzorný = obezřelý. O. zpytatel. Šf. Strč. I. 513. — O. = obzorníkový. O. přímka, rovina. Jrl. 423., 424., NA. V. 81.

188086   Obzoroměr Svazek: 10 Strana: 0221
Obzoroměr (zrakoměr), u, m., ophthalmo- meter, optometer. Ktt.

188087   Obzorový Svazek: 7 Strana: 0034
Obzorový = obzorný, obzorníkový. Ob- zorová šířka. Phl'd. IL 4. 117.

188088   Obzořiště Svazek: 2 Strana: 0258
Obzořiště, ě, n., místo, odkud obzor pro- stranný, rus. Jg.

188089   Obzračiti Svazek: 2 Strana: 0258
Obzračiti, il, en, ení, vyjasniti, deutlich machen. Mark. log. 199.

188090   Obzrieť Svazek: 7 Strana: 0034
Obzrieť = obezříti.

188091   Obzubati Svazek: 7 Strana: 0034
Obzubati = obzobati, abpicken; die Fol- gen einer fremden Schuld tragen. U Olom. Sd.

188092   Obzubí Svazek: 7 Strana: 1342
Obzubí, n,, Zahnscherbchen.

188093   Obzučiti Svazek: 7 Strana: 0034
Obzučiti, il, en, ení, umsummen. Šm.

188094   Obzug Svazek: 7 Strana: 1342
Obzug = propuštění a odejití ze služby. V 16. stol. Wtr. Obr. 1. 328.

188095   Obzůrek Svazek: 8 Strana: 0245
Obzůrek, rku, m., zdrobn. obzor. Brab. 25.

188096   Obzut koho Svazek: 10 Strana: 0637
Obzut koho = obehráti, ošiditi ve hře. Brt. Slov.

188097   Obzvlášť Svazek: 2 Strana: 0258
Obzvlášť (Kom.), obvlášť, oblášť, zvlášť, obzvláštně, besonders, insbesondere. Kterouž o všecky vůbec, a o jednoho každého ob- zvlášť míti ráčí. Br.

188098   Obzvláště Svazek: 2 Strana: 0258
Obzvláště = obzvlášť. V.

188099   Obzvláštěkovati Svazek: 2 Strana: 0258
Obzvláštěkovati, zvláště někomu po ostatních jedoucích jídlo nechávati. Us. Příbr. Jg-

188100   Obzvláštěnec Svazek: 2 Strana: 0258
Obzvláštěnec, nce, m. = obzvláštník. Plk.

188101   Obzvláštně Svazek: 7 Strana: 0034
Obzvláštně, vz Obzvlášť.

188102   Obzvláštní Svazek: 2 Strana: 0258
Obzvláštní, sám o sobě, abgesondert. O. pokojík. Jg. — 0., neobecný, eigenthümlich, eigen, nicht mit anderen gemein. Jg. O. ob- darování, nadání, Kom., půst, právo. Jg. — O., nad jiné lepší, vorzüglich, vornehmlich, ungemein. D. Nic o-ního na něm není. D. S obzvláštní pilností něco dělati. V. O. péči k něčemu přičiniti. Sych. — O., divný, ne- obyčejný, sonderbar, wunderlich, selten. D.

188103   Obzvláštní Svazek: 7 Strana: 0034
Obzvláštní = neobecný. Bdž Sám to znám, že obecné věci před o-ními jíti mu- sejí Žer. 350.

188104   Obzvláštní Svazek: 9 Strana: 0196
Obzvláštní. S ženichem obzvláštnějším. Brt P. n. 11.

188105   Obzvláštník Svazek: 2 Strana: 0258
Obzvláštník, a, m., der Sonderling. Hlas.

188106   Obzvláštník Svazek: 7 Strana: 0034
Obzvláštník, a, m. Koll IV. 228.

188107   Obzvláštniti Svazek: 7 Strana: 1342
Obzvláštniti, obzvláštňovati komu co: zvlášť dělati. Lib. NZ. I. 457.

188108   Obzvláštnosť Svazek: 2 Strana: 0258
Obzvláštnosť, i, f., Eigenthümlichkeit, Eigenheit, Vorzüglichkeit, Sonderbarkeit, f. Jg., Kom. Ten stav má své o-sti. Har. O-sti požívati. Har.

188109   Obzvláštnosť Svazek: 7 Strana: 0034
Obzvláštnosť. Pal. Rdh. I. 26. Aby ně- jakou o. před jinými měli. 1602. Wtr

188110   Obzvlášťnování Svazek: 7 Strana: 0034
Obzvlášťnování, n. = různění. O. ko- řenův a kmenův. Šf. III. 572.

188111   Obzvlášťovati komu co Svazek: 7 Strana: 0034
Obzvlášťovati komu co = zvlášť dě- lati, extra (Extrawurst) machen. Nebudu ti o., jez co máš. U Kr. Hrad. Kšť — se s kým. Já se s ním nebudu o. = s ním něco různo dělati, odděleně od ostatních. Mor. Šd.

188112   Obzvyšní Svazek: 10 Strana: 0637
Obzvyšní dobytek (vyšší postavy), 1561. Arch. XXII. 188.

188113   Obžaloba Svazek: 2 Strana: 0258
Obžaloba, y, f., vz Žaloba.

188114   Obžalobce Svazek: 2 Strana: 0258
Obžalobce, e, m. (nové), der Ankläger. Rk.

188115   Obžalobný Svazek: 7 Strana: 0034
Obžalobný, vz Obžalovný.

188116   Obžalostný Svazek: 2 Strana: 0258
Obžalostný, poněkud žalostný. 1519.

188117   Obžalovací Svazek: 2 Strana: 0258
Obžalovací řízení, komora, J. tr., spis, řeč. Anklage-.

188118   Obžalovanec Svazek: 2 Strana: 0258
Obžalovanec, nce, m., der Angeklagte. Ros.

188119   Obžalovanec Svazek: 9 Strana: 0196
Obžalovanec, nce, m. Pal. Děj. I. 2. 277. a j.

188120   Obžalování Svazek: 2 Strana: 0258
Obžalování, Anklage, Verklagung, f. O. lidu u krále. Br. Krivé o. D.

188121   Obžalování Svazek: 7 Strana: 0034
Obžalování učiniti. 1535. Mus. 1883.143.

188122   Obžalovanosť Svazek: 2 Strana: 0258
Obžalovanosť, i, f. Dáti, vydati koho v obžalovanosť, der Anklagestand. J. tr.

188123   Obžalovaný Svazek: 2 Strana: 0258
Obžalovaný, obžalován, a, o, verklagt, der Beklagte, Verklagte. V. O-ného vyslý- chati, D., zavolati k žádosti žalobníka. Kom. Vz Původ, Rb. str. 269. O. ne hned za zlého držán buď. Rb.

188124   Obžalovaný Svazek: 7 Strana: 0034
Obžalovaný. Cf Cor. jur. IV. 3. 1. 409. až 411., IV. 3. 2. 427.

188125   Obžalovatel Svazek: 2 Strana: 0258
Obžalovatel, e, m., žalobník, Ankläger, m. D.

188126   Obžalovatelnosť Svazek: 7 Strana: 0034
Obžalovatelnosť, i, f., der Anklagestand. J. tr

188127   Obžalovati Svazek: 2 Strana: 0258
Obžalovati. Vz Obviniti, an-, verklagen, angeben. — koho kde (kým): na soudu, při soudu, před soudem (Solf.). Jg. Obža- lován byl před králem. GR. Aby jej o. mohli před radou církevní. Sš. L. 120. Mají před pány po plném súdě vinníky své obžalovati. O. z D. — koho z čeho: z dluhu, z hrdla, z moci, Ros., z krádeže, z vraždy. D., Kt. — koho čím. Aby nalezli, čím by jej ob- žalovali. Br. O. koho svatokupectvím. Háj. O. někoho (lichým) obviněním. Hos. 131. Obžaloval svú bratři vinú přeškaredú. BO. — koho komu. Obžalovali králi Pražany a osočili u něho. Let. 294. — koho oč. Žer. L. I. 14. — koho proč: tato vazba nemá žád- ného dokladu; lépe: čím, z čeho. Bs. — s adv. Neútrpně, ale městsky obžalován jest. V. Právně (před právem) někoho obžalovati. V.

188128   Obžalovati koho kde (kdy Svazek: 7 Strana: 0034
Obžalovati koho kde (kdy). Obžaloval před králem tyto osoby. Čr. Před nímž jsme o ni. Št Kn. š. 187. Kdež mne jest byla o-la před panem fojtem v šesti letech. NB. Tč. 215. — z čeho: z vraždy ; O-val jest jeden druhého ze dvú kop NB. Tč. 16., 106 — oč. Když kto koho o vraždu chce o. a právem o to státi. NB. Tč. 106. O-val ho o dluh před rychtářem. NB. Tč.

188129   Obžalovna Svazek: 2 Strana: 0258
Obžalovna, y, f., die Anklagekammer. Rk.

188130   Obžalovný Svazek: 2 Strana: 0258
Obžalovný, Anklage-, anklägerisch. Rk.

188131   Obžaludečník Svazek: 2 Strana: 0258
Obžaludečník, u, m., Mageninschlicht, m. D.

188132   Obžati Svazek: 2 Strana: 0258
Obžati, vz Obežnouti.

188133   Obžehati, obžíci Svazek: 2 Strana: 0258
Obžehati, obžíci, kolem čeho pláti, hořeti, ringsumglühen. — co. Údy obžehá plamen. Sš. Hc. 150.

188134   Obžehnutý čím Svazek: 10 Strana: 0221
Obžehnutý čím: hromem. Mark.

188135   Obženík Svazek: 2 Strana: 0258
Obženík, u, m., obžínky, das Erntefest. Na Slov.

188136   Obženný Svazek: 2 Strana: 0258
Obženný, v bot., umweibig, perigynisch. Rk.

188137   Obženný Svazek: 7 Strana: 0034
Obženný, nebenweibig. Vz Rst. 453.

188138   Obžera Svazek: 2 Strana: 0258
Obžera, y, m., dle Despota, obežralec, Fresser, Schlemmer, Vielfrass, m. Nebývej žráčem a obžerou. Reš. — Jg.

188139   Obžera Svazek: 7 Strana: 0034
Obžera. Ochlasta se klátí a o. boží dar vyvratí. Č. — O., y, f. sam. u Rožmitála.

188140   Obžerák Svazek: 7 Strana: 0034
Obžerák, a, m. = obžera. Ve vých. Čech. Všk

188141   Obžeravosť Svazek: 7 Strana: 0034
Obžeravosť, i, f. = obžernosť. Slov. Bern.

188142   Obžeravý Svazek: 7 Strana: 0034
Obžeravý = obžerný.

188143   Obžerce Svazek: 2 Strana: 0258
Obžerce, e, m., vz Obžera. Člověk o. a opilec. Jg. Toť člověk o. a opivce vína. ZN., M.

188144   Obžerlivosť Svazek: 2 Strana: 0258
Obžerlivosť, i, f., vz Obžernosť.

188145   Obžerlivý Svazek: 2 Strana: 0258
Obžerlivý = obžerný.

188146   Obžerně, obžerlivě Svazek: 2 Strana: 0258
Obžerně, obžerlivě, gefrässig. Jg.

188147   Obžernice Svazek: 2 Strana: 0258
Obžernice, e, f., die Fresserin, Schlem- merin. Jg.

188148   Obžerník Svazek: 2 Strana: 0258
Obžerník, a, m., der Fresser, Schlemmer. Že jich bóh břicho jest, to viez obžerníkóv. Hus. Obžerníci ne v Krista, ale v ďábla se obláčejí. Rad. zvíř. — Jg.

188149   Obžerník Svazek: 7 Strana: 0034
Obžerník. Hus II. 350

188150   Obžernosť Svazek: 2 Strana: 0258
Obžernosť, i, f., obžerlivosť, (na Mor.) ob- žírnost = hltavosť, lakotnosť, Gefrässigkeit, Völlerei, f. O. v mase. Plk. O. rozum tupí. Ras. — Jg.

188151   Obžerný Svazek: 7 Strana: 0034
Obžerný. bt. Kn. š. 64. Běhá jako med- věd o, aby břicho naplnil. Hus I. 301.

188152   Obžerný, obžerlivý Svazek: 2 Strana: 0258
Obžerný, obžerlivý, na Mor. obžírný — lakotný, hltavý, žravý, gefrässig, vielfrässig. V. Jsou psi obžerní. Br. Obžerné hříchy. Štelc. Obžerní a opilí lidé. Martini. Obžerlivá mrtvice u hodovníkův. Schlag aus Uiberladung. Ja. — Jg.

188153   Obžero Svazek: 7 Strana: 0034
Obžero, a, m. = obžera. Slov. Hdž. Čít. 119.

188154   Obžero Svazek: 8 Strana: 0245
Obžero, egulo, jest zvíře pozemské. Kosmo- grafie. 500. a.

188155   Obžerství Svazek: 2 Strana: 0258
Obžerství. n., obžerstvo (Rad. zv.), a, n., obžernosť, obežralosť, Frass, m., Völlerei, f. O. překáží moudrosti. Rad. zvíř. Neb by vždy byl v rozkoši, toť obžerství. Tkadl.

188156   Obžerství, n. O Svazek: 10 Strana: 0221
Obžerství, n. O. kořene lidského nej- ostřejší kosou. Tbz. III. 1. 289.

188157   Obžertovať Svazek: 7 Strana: 0034
Obžertovať = žertem obelhati — koho. V Podluží. Brt. D 238.

188158   Obžeře Svazek: 10 Strana: 0221
Obžeře, e, m. (obzerzie), gulosus. Rozk. P. 1073. Sr. Obžera.

188159   Obžiariť Svazek: 7 Strana: 0034
Obžiariť = opéci. Slov. Ssk.

188160   Obžidati Svazek: 2 Strana: 0258
Obžidati, očekávati, erwarten. — koho. Obžidali jsme tebe, Hospodine. BO. — čeho. Ramene mého o. budú. BO.

188161   Obžidný Svazek: 2 Strana: 0259
Obžidný, trochu židký, etwas dünn. O. lék. Ms.

188162   Obžilosť Svazek: 2 Strana: 0259
Obžilosť, i, f., obživlosť, Belebtheit, f. Jg.

188163   Obžilý, obživlý Svazek: 2 Strana: 0259
Obžilý, obživlý, belebt, O. člověk. Us. (Vinoř).

188164   Obžin Svazek: 7 Strana: 0034
Obžin, vz Obžínky

188165   Obžínek Svazek: 7 Strana: 0034
Obžínek, vz Obžínky.

188166   Obžinka Svazek: 2 Strana: 0259
Obžinka, y, f. Je-li obilí z jara bujné, obžíná se, a co se obžne, slove obžinkou. Us. u Příbora. Mtl.

188167   Obžínka Svazek: 7 Strana: 0034
Obžínka, y, f = požínka, die Schröpfe. Us. Klš.

188168   Obžínkový Svazek: 7 Strana: 0034
Obžínkový, Erntefest-. O. slavnosť, věnec. Us Pol., Tč. Vz Obžínky (dod.).

188169   Obžinkový. O Svazek: 8 Strana: 0245
Obžinkový. O. průvod. NZ. III. 311.

188170   Obžínkový. O Svazek: 10 Strana: 0221
Obžínkový. O. zvyklosti, slavnost' (starší doby). Vz Souk. 1903. 13.

188171   Obžínky Svazek: 2 Strana: 0259
Obžínky, ů, m., pl., obžin, u, obžínek, nku, m. = hody po žních dokonaných ustro- jené, das Erntefest, Schnitterfest, der Schnit- terschmaus. D. Obžínky slaviti, strojiti ; na ob-ky někam jíti, na obžínkách býti. Vz Žeň, Dožinky.

188172   Obžínky Svazek: 7 Strana: 0034
Obžínky = dožatá, dožínka, dožinek. Vz Er. P. 85., Sbtk. Rostl. 60. nn , Mus. 1888. 358. Slovo toto jest rodu žen. BPr. Cf. o o. Zbrt. 59., 161., 163., 63. Říkaní o o-kách: Pozdravuje vás pole políčko, že dalo letos maloučko, na bohdá přesrok že dá víc. Po- zdravuje vás sv. Vavřinec a posýlá vám obžínkový věnec. U Rokyc. Fč.

188173   Obžinky Svazek: 7 Strana: 1342
Obžinky. Vz o nich v NZ. I. 592.

188174   Obžínky Svazek: 10 Strana: 0221
Obžínky = dožinky, dožatá. Sr. Brt. Čít. 395. nn.

188175   Obžírať sa Svazek: 10 Strana: 0221
Obžírať sa, obžirnúť sa = obzírati se. Spiš. Sbor. slov. 1901. 75., 85.

188176   Obžíravosť Svazek: 7 Strana: 0034
Obžíravosť, i, f., umfressende Beschaffen- heit Šm.

188177   Obžíravý Svazek: 2 Strana: 0259
Obžíravý, abfressend. Jg.

188178   Obžírka Svazek: 2 Strana: 0259
Obžírka, y, f. der Frass.

188179   Obžírnosť Svazek: 2 Strana: 0259
Obžírnosť, i, f., obžernosť, die Fressbe- gierde. D.

188180   Obžírný, obžerný Svazek: 2 Strana: 0259
Obžírný, obžerný, gefrässig. Jg.

188181   Obžiti Svazek: 2 Strana: 0259
Obžiti, obžiji, žil, ití; obživnouti, obživnu (zastr. obživu), vnul a vl, utí; obžívati = k životu se vrátiti, obživěti, wieder aufleben, belebt werden. D. — abs. Dítě obžilo. Reš. Mrtvý člověk neobžive. Ben. Job. Všecko z novu obžívá. Rad. zvíř. Ty zase obžily. V. Kořenie počalo zase (z jara) obžívati. BN. — kde: ryby (plod) v rybnících obživly. V. — s kým. S ním mají zase obžiti. Rad. zvíř. — před kým. St. skl. -- Pro co (čím). Pro její múdrosť (její moudrostí) obžil nejeden muž. St. skl. — koho, lepe: obživiti. Gníd. — O., vz Obežnouti.

188182   Obžiti Svazek: 2 Strana: 0259
Obžiti, n., ožití, okřáni, das Wiederauf- leben. Naděje svobody byla jim o. a zdraví. Č

188183   Obžiti Svazek: 7 Strana: 0034
Obžiti. — abs. Má-li o. Krnd. 171. On obžil a již neumře. Hus II. 137. — na čem čím My o-li sme na duši milostí. Hus II. 137. (358 ) Obžive na duši i na těle. Výb. II. 753 — v čem. V Kristu všichni obživú Hus I. 37.

188184   Obživa Svazek: 2 Strana: 0259
Obživa, y, f., obživení, der Lebensunterhalt, die Nahrung. K obživě zvěři porážejí se osyky. Jg. Zemčata v Karpatech jsou obživa lidstva. Jg. Robotní lid jmenuje obživu (ovšem ne- pravě), když z panského nějaký snop vzíti může. Hanka. Věci k o-vě potřebné zamlu- viti. Sš. L. 97. O-vu míti. Není tam žádné obživy. Us. I jinde obživa. (Nemáš-li práci doma, jdi jinam. Vz Práce). Jg., Lb. Poslední kousek o-vy, der letzte Nahrungsbissen. Dch. Prostředky obživy, Unterhaltungsmittel, šp. m. obživa, potraviny. Věci o-vy a požívání, Nahrungs- u. Genussmittel. Dch.

188185   Obživa Svazek: 7 Strana: 0034
Obživa = žebrota. Chodí po o-vě. Val Brt. D. 238.

188186   Obživba Svazek: 2 Strana: 0259
Obživba, y, f., obživení, das Wiederauf- leben. Sš. II. 213.

188187   Obživek Svazek: 2 Strana: 0259
Obživek,vku, m., čím se kdo živí, Lebens-, Nahrungsmittel, n. Us. Petrov. Dch.

188188   Obživělý Svazek: 2 Strana: 0259
Obživělý = obživlý.

188189   Obživení Svazek: 2 Strana: 0259
Obživení, n., obživnutí, die Belebung. Kom. — O., obživa, Nahrung. O o-ní péči míti. Dch., Jg.

188190   Obživení Svazek: 2 Strana: 0259
Obživení, n., die Belebung. D. — O., ob- živa, die Ernährung. D.

188191   Obživení Svazek: 7 Strana: 0035
Obživení, die Belebung. Znova o. Dch. O. a rození duchovní. Bart. 27. Mrtvým o. dával Pož 224 — O., die Ernährung. Ob- živením koho opatřiti Pož 3. Hledajž, mnoho-li ovoce vezmeš z toho dřeva, kteréžť má suchý kořen, bez o té vlhkosti. Št Kn. š. 33.

188192   Obživenství Svazek: 2 Strana: 0259
Obživenství, n., obživa, der Unterhalt. Daj mu o. v domu jeho. Mus. 1840. 297.

188193   Obživenství Svazek: 7 Strana: 0035
Obživenství. Uvedený citat z Mus. jest ve Výb. II. 13. Vz Obiženství (dod.)

188194   Obživený Svazek: 7 Strana: 0035
Obživený; -en, a, o. — na čem: na duši 15. stol. Mnč R. 61. — čím. Jměli živú vieru z milosti dobrými skutky o-nú; A ta (naděje) pocházie z viery živé, mi- lostí o-né. Št. Kn. š 23 , 29.

188195   Obživěti Svazek: 2 Strana: 0259
Obživěti, ěl, ění = obživnouti. Vz Obžiti.

188196   Obživina Svazek: 2 Strana: 0259
Obživina, y, f. O-ny = látky, které tělu našemu k výživě jsou (i voda a vzduch). O. a) uhlíkové: škrob, cukr, tuk; b) dusíkové: bílkovina (albumin), vláknovina (fibrin), sý- rovina (casein). Vz více v Km. 1877. 619.

188197   Obživitel Svazek: 2 Strana: 0259
Obživitel, e, m., der Beleber. O. mrtvých. Kom. — O., der Ernährer. Us.

188198   Obživitelka, y, obživitelkyně Svazek: 2 Strana: 0259
Obživitelka, y, obživitelkyně, ě, f., die Beleberin; Ernährerin. Jg.

188199   Obživitelnina Svazek: 7 Strana: 0035
Obživitelnina, y, f = obživina. Šm.

188200   Obživitelnosť Svazek: 2 Strana: 0259
Obživitelnosť, i, f., die Belebbarkeit. Rostl.

188201   Obživitelný Svazek: 2 Strana: 0259
Obživitelný, belebbar. O. hmota. Rostl.

188202   Obživiti Svazek: 2 Strana: 0259
Obživiti, il, en, ení; obživovati = život dáti, vzkřísiti, beleben, beseelen, lebendig machen; potravu dávati, ernähren, Unterhalt geben; potrebu života míti, sich ernähren, Unterhalt haben. — abs. Duch obživuje. Štelc. — koho, co. Obživ oči naše. Ojíř. Můžeš mne, chceš-li, obživiti. Háj. Mohl jej o. BN. Žádal, prosil pána svého, by obživil chudob- ného. Mor. P. 13. — Štelc, V. — koho, co čím. Pelikán mladé své krví obživuje (po- travu dává). Rad. zvíř. Rtuť olejem tartari o. Vys. - koho se strany čeho: někoho z strany ducha o. Br. —

188203   Obživiti Svazek: 7 Strana: 0035
Obživiti, vivificare. Ž. wit. 118. 149 , 142. 11., Asn. 4 Duch sv. obživuje. Št. Kn. š. 14. — co, koho, se. Žid. Duch sv obži- vuje srdce naše. Dik. II 6. Uhel živý mrtvý obživuje. Us. Optej se jí, kolik chudých o-la. Sš. P. 27. Milosť obživuje vieru i na- ději i jiné spravedlné skutky. Št. Kn. š. 35. (53.). — koho, se čím. Št. Kn. š. 185. Také mia něčím obživte (říká žebrák). Brt. — jak. Podlé súda tvého obživ mě. Ž. brn. — se, koho z čeho. Kyt 1876. 19.

188204   Obživiti Svazek: 9 Strana: 0196
Obživiti. Obživ mne na duši i na těle. Modl. CLXXIX. 156.

188205   Obživivosť Svazek: 2 Strana: 0259
Obživivosť, i, f., die belebende Kraft, Rostl.

188206   Obživivý Svazek: 2 Strana: 0259
Obživivý, belebend. Rk.

188207   Obživlivý Svazek: 2 Strana: 0259
Obživlivý, nährend. O. pracovitosť. Čas. duch.

188208   Obživlosť, i Svazek: 2 Strana: 0259
Obživlosť, i, f., das Lebendigwerden. Jg.

188209   Obživlý Svazek: 2 Strana: 0259
Obživlý, wieder lebendig. D.

188210   Obživnictví Svazek: 7 Strana: 1342
Obživnictví, n., Nährstand, m. Št. (Uš. Št. 159.).

188211   Obživniti Svazek: 7 Strana: 1342
Obživniti, recreare. Jgć. XIV. 1. 13.

188212   Obživnosť Svazek: 2 Strana: 0259
Obživnosť, i, f. = obživlosť, Ctib.; živnosť, Nahrung. 1774.

188213   Obživnouti Svazek: 2 Strana: 0259
Obživnouti, vz Obžiti.

188214   Obživnouti Svazek: 7 Strana: 0035
Obživnouti Chvále Boha nezahyneš a rouhaje se neobživneš. Bž exc.

188215   Obživnouti koho Svazek: 10 Strana: 0221
Obživnouti koho = zase živým učiniti. Rozsekám tě, babo, esli mýho bratra ne- obživneš (m.: obživníš). U Vodňan. Čes. 1. XIII. 86.

188216   Obživňovati Svazek: 10 Strana: 0221
Obživňovati. Fagif. 23b.. Sr. Obživniti VII. 1342.

188217   Obživnutí Svazek: 2 Strana: 0259
Obživnutí, n., das Aufleben. D.

188218   Obživný Svazek: 2 Strana: 0259
Obživný, k obživě náležitý. O. prostředky, D., šťáva. Ssav. Nahrungs-, Lebens-.

188219   Obživný Svazek: 7 Strana: 0035
Obživný. O potrava. Dch. Z ústrojí církve se vylívá o vzduch a životná krev do ka- ždého úda jejího. Sš. I 124.

188220   Obživot Svazek: 7 Strana: 0035
Obživot. Vniknúť do spolstva ľudského, do o-ta. Slov. ZObz XXIV. 220.

188221   Obživovatel Svazek: 7 Strana: 0035
Obživovatel, e, m., vz Obživitel. Mž 56., Tč.

188222   Obživovati Svazek: 2 Strana: 0259
Obživovati, vz Obživiti.

188223   Obžrač Svazek: 7 Strana: 1342
Obžrač, e, m., ottax, zastr. Rozk.

188224   Obžukati Svazek: 2 Strana: 0259
Obžukati, umsummen. Obžukáť ho (v mě- stě) žravých péčí roj. Puch. I. 78.

188225   -óc Svazek: 2 Strana: 0259
-óc, místo -ův, -ova, -ovo. Vz -Ův.

188226   -oc Svazek: 10 Strana: 0221
-oc m. -ovic: Hlavačoc chalupa, Koptoc pole, mlynářoc koza, kovářoc stavení, bed- nářoc děvče. Vz Dšk. Km. 44.

188227   -óca Svazek: 9 Strana: 0196
-óca: dóca, řkóca (Brt. D. ) jsou adv. po- dobající se přechodníku. Vz Gb. H. ml. III. 2. 88.

188228   Ocacmaný Svazek: 7 Strana: 0035
Ocacmaný = nejapně oblečený, oblekem přetížený. Val. Brt. D. 239.

188229   Ocáchnouti Svazek: 7 Strana: 0035
Ocáchnouti = oschnouti, osáknouti. U Úboče. Rgl.

188230   Ocaja Svazek: 2 Strana: 0259
Ocaja = ovce, na vých. Mor.

188231   Ocankaný Svazek: 7 Strana: 0035
Ocankaný = opilý. Slov. Rr. Sb. Vz násl.

188232   Ocankati koho Svazek: 7 Strana: 0035
Ocankati koho = svésti, namluviti mu; opiti Slov. Rr Sb. Vz Ocengať.

188233   Ocaňkovati Svazek: 2 Strana: 0259
Ocaňkovati, v obec. mluvě, v uzdu po- jíti, na Slov. zazubadliti. — koho: koně, aufzäumen, das Gebiss einlegen. D.

188234   Ocápaný Svazek: 7 Strana: 0035
Ocápaný; -án, a, o, beworfen, besudelt. Slov. — čím: blatom. N. Hlsk. IV. 122

188235   Ocápati koho čím Svazek: 7 Strana: 0035
Ocápati koho čím: blatom. Slov. Rr. Sb.

188236   Ocápnouti se Svazek: 2 Strana: 0259
Ocápnouti se, pnul a pl, utí, utrhnouti se, Jemanden anfahren. — na koho. Ocápl se na mne. Us. v Přer. Kd. Vz Cápati (v do- datcích).

188237   Ocariť Svazek: 7 Strana: 0035
Ocariť = carem učiniti. Slov. Sokl. 1. 431, 467 , Zbr. Lžd. 7., 183.

188238   Ocas Svazek: 2 Strana: 0259
Ocas, u (dříve gt. — a), ocásek, sku, m., chvost, zadní poslední čásť těla z prodloužené páteře vznikající. O. nebo ohon je přívěšek páteře u větší části obratlovců, skládající se z kosti kostřečné více méně prodloužené. Vz S. N. Der Schweif, Schwanz, Wedel, Zagel. Ocas liščí, vlčí a rysí: ohon, oháňka. Šp. O. liščí: prut. Jg. Jelení ocas: péro, D.; ocas červené zvěři: kelka, kla; ocas zaječí a bílý konec ocasu liščího : pírko, pírko oháňky; o. psí: oháňka, péro. Šp. Koňský o.: oháňka. V. Lev o jednom ocase. Dal. O., chvost, Šp. Ocas klinovitý, zaokrouhlený, dlouhý, krátký, vzpřímený, srpovitý, podoby lyry, do vějíře rozčepýřený, tenký, točitý, Jhl., chápavý (kterým se zvíře na stromě atd. zachycuje) nebo točivý. Ocasem se někomu lísati. D. Pes k němu ocasem vrtěl. Br. O. koni podvázati. D. Na ocas někomu šlapati (honiti ho). Jg. Čechové vždy jim na ocas šlapajíce do Moravy se s nimi dostali. Háj. Ukázal mu ocásek (pták, an mu ulíti). Us. Očkovitý ocas páva. D. Páv ocas rozestírá a zase skládá. Rad. zvíř. Kře- pelka krátký má ocas, pliska svým neustále třese; páv svůj očkovitý o. rozestra pyšní se. Kom. Zlý pes sám na svůj ocas štěká.
Mus. Vz Hana. Č. Sám na svůj o. štěká. Vz
Svárlivý. Lb. Ocasem zvoniti, hýbati. Sp.
Dlouhý to o. za sebou vleče (není to zapo-
menuto). Vz Msta. Č. Kde o. řídí, tu hlava
bloudí. Sp. Kde o. tvořidlo, tam hlava mo-
čidlo. Pk. ?es mrdá ocasem (o lichotilovi).
Máš ocas? (nemůžeš dvéří zavříti? když
někdo dveří nezavře, tak říkáme). Vz Dvéře.
Lb. Všudy jako ocásek. Vz Nohsleda. Lb.
Pořád za mnou chodí jako ocásek. Dch. Ty
holky jsou z hadích ocásků (rozpustilé). Us.
u Rychn. Umí ocasem vrtěti. Vz Liška (liščí).
C. Nemysli, že jsem já vráně z ocasu vypadl.
Načež druhý: Aniž já strace. C. O. musí za
liškou (Accessorium sequitur suum principale).
Pr., C. Liščí o. prodávati (pochlebovati). V.
Hladí (ometá) liščím ocasem. Cí kráva, drž
se jí rohů i ocasu. Lišku po ocase, lva a
medvěda po pazouřích poznáš. Každá liška
svůj o. chválí a blázen cepy. Kde tě ne-
svrbí, nedrbej, a psem, když chce spáti, za
ocas netrhej. Rým. Jest beze cti, co pes bez
ocasu. Mele hubou jako pes ocasem. Drží
co úhore za ocas (špatně). Upustiv za rohy,
počne za o. chvatiti. Dal. Kdo za rohy ne-
drží, za o. jistě nic. Jg. Maje za rohy ne-
chvatej za o. Sych. Tuť čert spí, popadneš
jej za ocas. Byl tu, kde všem čertům ocasy
svazovali. D. Muž ženě slovo, a ona mu dvě
zase, ráno má očí (ran) co páv v ocase. Rým.
Ne tak kusá, jako s ocasem pěnkava zpívá.
Ne se vším na trh každým časem; ne tak
kusá jako s ocasem. Rým. — O., poslední
a pozadní díl každé rěci, das Ende, der
Schweif. O. podolku u sukně. V. S dlouhými
ocasy sukně, Schlepp, m. Ler. O. vojska,
der Nachzug. V. Hvězda s ocasem (vlasatice).
V. —O., psi, kteří při štvanici na konci laje
jsou. Sp. — Ocásek (Schwanz), čípek, který
se při lití kulí dělá a buď se uštipne buď
uřízne. Sp. — O., zadní konec nakovadliny,
das Horn. Us., Č. — Nezkoušej toho, co má
ocas černý (zlý konec). — Ocásek, der Zopf;
malý o., žertovně: mrdek. Ve Slez. Tč. — O., pyje, penis, v obec. mluvě. — O., dluh, zbytek, Rest, m. V. V Krkon. = menší dluhy. Kb. — V botan. Kořen rozdělujeme v od- denek a v.ocas n. vlaseničko. Rostl. Ocásek také nožka pelová, caudicula, Stielchen o. Schweifchen, kterou pel na lepkavé prodlou- ženiny blizny (držadla) se usazuje. Kk. 133. Vz Nožka pelová. O. liščí, capillamentum racemosum, Traubenperücke, Fuchsschwanz. Plk. O. volový, bylina, Tysot; ocásek myší. millefolium. Na Slov.

188239   Ocas Svazek: 7 Strana: 0035
Ocas. Cf. Mkl. Etym. 219. Upletl si z něho na sebe hadí ocásek (škůdce). U Rychn. Vk. Něma doma ani ocasu (žádného dobytka). V Slz. I. 239. Na psu jsme, ale ještě přes o. (hlavní věc jest hotova, ale ještě do- hotovena není) Us. Jakž kto rohuov se ne- chvátí, za o neroď lapati. Sv. ruk. 275 Unavenému oslu i o. těžek. Bž. exc. Proč hýbe pes ocasem? Kdyby byl o. silnější, hýbal by on psem. Brt. — O. = pozadní díl věci. Přisoukali koze o. (navázali pentlí a p). Us. Tbnk. Býť u někoho za ocas (za nic). U Slavkovic. Knrz. On bude hlavú a ty ocasem Hus I. 56. — O. vla- štovčí = druh hradeb. NA. III. 142. — O myší = oblý pilník. NA. V. 437. — O. (chvost) kočičí, chaiturus marubiastrum, der Katzenschwanz. Mllr. 31., liščí (luční), alo- pecurus pratensis, das Fuchsschwanzgras, liščí (modrý), lysimachia purpurea, der Weide- rich, 64.; myší = jitrocel, 80., vlčí = liščí modrý. 64. — O. = pole na Vsacku. Vck. — O., Wocas, sam. u Písku. — O., a, m., os. jm. Vz Tk. V. 252., VI. 159., 173.

188240   Ocas Svazek: 7 Strana: 1342
Ocas = vlečka. 15. stol. Ott. VI. 447.

188241   Ocas Svazek: 8 Strana: 0245
Ocas. Tahal kočku za ocas (kdo nemá trefnou ruku); Čerte, dej pryč o. (říkají, když nemohou něco najíti). ČT. Tkč. Točil se okolo nich, jako pes za svým ocasem. Nár. list. 1896. č. 48. odp. feuill. Dyž nechytne za rohy, za ocas neudrží (o lidech marnotratných, kteří by hospodařili, když už není z čeho). NZ. V. 542. — O. = pentle při pentlení nevěsty vzadu visící. Horněmčí na Mor. NZ. IV. 437. - O., ocásek, otri, — konec rozvory vzadu vyčnívající. Brt. D. II. 444. — O. Vá- zati šátek na o. Vz Skybka (3. dod.). — O. liščí, vlčí, koňský, rostl. Vz Vlčí ocas (3. dod.). O. kohútí, rostl., vz Vraní oko (3. dod.). — O. beraní = merlík. Č. Brod. Nár. list. 1896. č, 244. odp. feuill.

188242   Ocas Svazek: 8 Strana: 0565
Ocas = čára při hud. notě. Bl. (Hostn. 16. nn.).

188243   Ocas Svazek: 9 Strana: 0196
Ocas. Kam noha, tam ruka; kam ocas, tam hlava. Trnka. — O. v botan. O. beranní = hadinec. U Pravonína. Vchř. Psí ocas = divizna velkokvětá; všedobr. Mor. Mus. ol. III. 136. — O. = šroub s ocasem ? predovek. Ott. XIV. 647. — O. = klausule, podmínka, vy- táčka. To předkem postaveno buď beze všech i ocasů. 1516. Pal. Děj. V. 2. 313.

188244   Ocas Svazek: 10 Strana: 0221
Ocas. Néma doma ani osasa (kusu do- bytka). Slez. Vlasť. I. 239. Někde vlas, ně- kde klas, někde jako psí ocas (o špatné pradleně). Litom. 73. — O. = nejdelší open- tlená větev na voze, na kterém vozí lenocha. Chodsky. Ces. 1. X. 445. Vz Lenech (tam). — O. noty. Nejedl. 140., 154.

188245   Ocas Svazek: 10 Strana: 0637
Ocas. Pustil-li se hřívy, za o. neudržíš. Máj. IV. 217. — O. květový = hořejší maso, od nízkého boku. Rgl. — O. = vrkoč. Slov. Nár. sbor. XI. 11.

188246   Ocasáč Svazek: 7 Strana: 1342
Ocasáč, e, m. = sýkora mlynařík. Šír. Pt.

188247   Ocasáč Svazek: 9 Strana: 0196
Ocasáč, e, m. = hadinec, rostl. Mor. Mus. ol. III. 136.

188248   Ocásati Svazek: 2 Strana: 0260
Ocásati, ocásnouti se, snul a sl, utí, oca- sovati se = obořiti se. — se na koho. Je- manden anfahren. Jg., Rk.

188249   Ocásati Svazek: 7 Strana: 0035
Ocásati = srážeti Větr nám všecky ja- blka o-sál Na mor. Slov. Brt. D. 239

188250   Ocasatosť. O Svazek: 8 Strana: 0245
Ocasatosť. O. opic nového světa (Ameriky). Am. 107.

188251   Ocasatý Svazek: 2 Strana: 0260
Ocasatý, geschweift, geschwänzt. O. ovce, hvězda (vlasatice), V., sukně, Schlepp. Lom.

188252   Ocasatý Svazek: 7 Strana: 0035
Ocasatý oděv. Bavor.

188253   Ocasatý. O Svazek: 8 Strana: 0245
Ocasatý. O. sukně = s vlečkou. Wtr. Krj. 1. 307. O. kožich (končící se v předu i v zadu ocasem, bez rozporku, obléká se přes hlavu), Brt. D. II. 468.

188254   Ocásavosť Svazek: 2 Strana: 0260
Ocásavosť, i, f., osuplivosť, Neigung zum Anfahren. Jg.

188255   Ocásavý Svazek: 2 Strana: 0260
Ocásavý, anfahrend. Jg.

188256   Ocasec Svazek: 8 Strana: 0565
Ocasec, sce, m., cercus, brouk. O. červeno- ústý, c. rufilabris, dvojskvrnný, bipustulatus, vešovitý, pedicularis. Vz Klim. 330.

188257   Ocásek Svazek: 2 Strana: 0260
Ocásek, vz Ocas.

188258   Ocásek Svazek: 7 Strana: 0035
Ocásek, ska, m., os. jm. Arch. VII. 367. — O., sku, m. vz Ocas. — O. = lelík, cop. Us. — O. = ovocná stopka. Laš. Brt. D. 239.

188259   Ocásek Svazek: 8 Strana: 0245
Ocásek = cop. Brt. D. II. 467. — O., vz Ocas, Cop (i dod.). — O. = úponka révy, rúčka. Brt. D. II. 440.

188260   Ocasí Svazek: 2 Strana: 0260
Ocasí = ocasatý. Aesop.

188261   Ocasí Svazek: 10 Strana: 0221
Ocasí žíně (z ocasu). Msn. II. 426.

188262   Ocasisko Svazek: 7 Strana: 0035
Ocasisko, a, n. = veliký n. nehezký ocas. Brt. N. p. 385.

188263   Ocasitec Svazek: 7 Strana: 0035
Ocasitec, tce, m., podisoma, der Schweif- sporling, houba. Vz Rstp. 1994.

188264   Ocasitý Svazek: 9 Strana: 0196
Ocasitý oděv. 1557. Vlč. Lit. I. 423.

188265   Ocasivka Svazek: 7 Strana: 0035
Ocasivka, y, f., urocerus, die Schwanz- fliege. Šm

188266   Ocáska Svazek: 2 Strana: 0260
Ocáska, y, f., der Peitschenstiel. Us. u Li- tovle na Mor. Kčr. — O., Fuchsschweif ohne Rücken, o. lemovaná, Fuchs. mit Rücken. Skv.

188267   Ocaska Svazek: 7 Strana: 0035
Ocaska, y, f. = jilek mylný, zabylka, matonoha, vzteklice, opilka, šmatouch, lolium temulentum, die Dollgerste Vz Jilek, Rstp. 762, Odb. path. III. 847., Slb. 672. — Cf. Čepelka

188268   Ocáska Svazek: 10 Strana: 0221
Ocáska, y, f. = pilka podobná pilce zlo- dějské. Vz Ott. XIX. 735. — O. rostl. Vz Myší ocásek zde.

188269   Ocáska Svazek: 10 Strana: 0637
Ocáska, y, f. = pila o širokém plechu s jedinou rukojetí a sesíleným hřbetem. Vz KP. XI. 10.

188270   Ocáskatý Svazek: 7 Strana: 0035
Ocáskatý = malým ocáskem opatřený. Rst. 453

188271   Ocáskovati za kým Svazek: 2 Strana: 0260
Ocáskovati za kým = stále za ním cho- diti, Jemandem nachtraben.

188272   Ocáskové Svazek: 10 Strana: 0221
Ocáskové, ého, n. = dar děvečce při koupi krávy. Slez. Vlasť. I. 233. Sr. Ocasné.

188273   Ocáskovec Svazek: 2 Strana: 0260
Ocáskovec, vce, m., alopecurus, der Fuchs- schwanz. Rostl.

188274   Ocáskovec Svazek: 7 Strana: 0035
Ocáskovec, vz Rstp. 1725., Slb. 130., Mllr. 10.

188275   Ocáskový Svazek: 9 Strana: 0196
Ocáskový. O. kožich (oblékal se přes hlavu). Čes. 1. VIL 163.

188276   Ocáskový Svazek: 9 Strana: 0454
Ocáskový. O. kožich ze dvou ovčích kůží, jichž ocásky v předu a v zadu dolů visely. Nár. sbor. 1901. 25.

188277   Ocasmaný Svazek: 10 Strana: 0637
Ocasmaný = nejapně oblečený oblekem přetížený. Brt. Slov. 247.

188278   Ocasnáč Svazek: 7 Strana: 0035
Ocasnáč, e, m. = jablko. Mor. Brt.

188279   Ocasnáľ Svazek: 8 Strana: 0245
Ocasnáľ = pulec. Val. Brt. D. II. 352.

188280   Ocasné Svazek: 7 Strana: 0035
Ocasné, vz Ocasný.

188281   Ocasní Svazek: 7 Strana: 0035
Ocasní, vz Ocasný.

188282   Ocasnice Svazek: 7 Strana: 0035
Ocasnice, e, f. = loktuše. U Češtína. — O., die Schwanzgerte beim Zeugmacher. Šm.

188283   Ocasník Svazek: 7 Strana: 0035
Ocasník, a, m. = ocásek, kdo pořád za jinym chodí, der Nachtreter. U Olom. Sd.

188284   Ocasník Svazek: 10 Strana: 0637
Ocasník, u, m. = červené soukynko, které se přivazovalo koňům na ocasích od uřknutí. Brt. Slov.

188285   Ocasnokvět Svazek: 2 Strana: 0260
Ocasnokvět, u, m., anthocercis. Rostl.

188286   Ocásnouti se Svazek: 2 Strana: 0260
Ocásnouti se, vz Ocásati se.

188287   Ocasný Svazek: 7 Strana: 0035
Ocasný. O. ploutev, Pdl., srsť, chlupy.Us.

188288   Ocasný, -ní Svazek: 2 Strana: 0260
Ocasný, -ní, Schwanz-. Mol o., der Rat- tenschwanz. Ja. — Ocasné, ého, n., peníz od řezníka děvečkám nebo pacholkům při koupi dobytka nemajícího rohů dávaný. Dáti ocasného při koupi dobytka rohatého: pa- rožné. Us. Dch.

188289   Ocasov Svazek: 7 Strana: 0035
Ocasov, a. m., zašlá ves v Boleslav. Rk. Sl.

188290   Ocasovati se Svazek: 7 Strana: 1342
Ocasovati se = ocasem hýbati, mrcati. DSt. I. 196.

188291   Ocasovitý Svazek: 7 Strana: 0035
Ocasovitý, geschwänzt; schwanzartig. Nz., lk., NA. V. od. 2. 44.

188292   Ocasovka Svazek: 2 Strana: 0260
Ocasovka, y, f., cercaria, prvok. Krok.

188293   Ocasový Svazek: 7 Strana: 0035
Ocasový, Schwanz-. O. ploutve. Nz. Vz Ocasný.

188294   Ocasový Svazek: 9 Strana: 0196
Ocasový. O. čepec. Wtr. Part. 362.

188295   Ocať Svazek: 7 Strana: 0035
Ocať až docať = odsud až dotuď. Us. Rgl.

188296   Ocavaď m Svazek: 8 Strana: 0245
Ocavaď m. odsavaď. Gb. II. ml. I. 407.

188297   Occident, okcident Svazek: 2 Strana: 0260
Occident, okcident, u, m., z lat., západ.

188298   Occupatio Svazek: 2 Strana: 0260
Occupatio, anteoccupatio, lat., ??^??//^«?, soběnamítání, předchvácení řeči, když mlu- vící sám to, co by kdo jiný namítal, vysloví a vysloviv odráží: Než řekne snad někdo, že se tímto třebas v sobě nevinným skutkem aspoň pohoršení jiným zavdalo, a již proto že neměl vykonán býti, aby jiným k úrazu nebyl: tedy znáti sluší, že pohoršení a mrzení se nad něčím jest dvojnásobné, jedno dané, druhé vzaté a schválně hledané, kde jsme my ani z daleka úmyslu neměli jiných po- horšiti. Koll. (KB. 242). Vz Zk. Ml. II. 184., KB. 242., Mk. Ml. 307.

188299   Ocčík Svazek: 10 Strana: 0221
Ocčík, a, m. = otčík. Kat. 632., 919.

188300   Oce náš jen si Svazek: 8 Strana: 0246
Oce náš jen si m. otče náš, jenž jsi. List. fil. 1895. 433.

188301   Ocean Svazek: 2 Strana: 0260
Ocean, u, m., z řec., vz Okean. — Oce- anský.

188302   Oceanie Svazek: 2 Strana: 0260
Oceanie, e, f, Polynesie, ona čásť Au- stralie, která zahrnuje ostrovy Tichého moře mezi Asií, oceanem antarktickým a Ameri- kou. S. N.

188303   Oceanka Svazek: 2 Strana: 0260
Oceanka, y, f., oceania, slimýš. Krok.

188304   Oceanografie Svazek: 2 Strana: 0260
Oceanografie, e, f. z řec, popis moře. S. N.

188305   Océbený Svazek: 7 Strana: 1342
Océbený = ubrečený. Val. Slavč. 58.

188306   Océbiť sa na někoho Svazek: 10 Strana: 0637
Océbiť sa na někoho =- osopiti se. Brt. Slov.

188307   Ocec Svazek: 7 Strana: 0035
Ocec, cce, m. = otec. Us. místy.

188308   Ocec Svazek: 8 Strana: 0245
Ocec = otec. Ve Spišsku. Phľd. 1893. 432.

188309   Ocediti Svazek: 2 Strana: 0260
Ocediti, il, zen, zení; ocezovati = scediti, abseigen. — co z čeho, s čeho: vodu s bramborů o. (slíti). Ros.

188310   Ocediti sa Svazek: 7 Strana: 0035
Ocediti sa. Chlapci idúci do sveta po- vedia i urobia: Chlapci! oceďma sa (vyci- kajme ba) na lepšie šťastie! Slov. Dbš. Obyč. 105.

188311   Ocejchovati co Svazek: 10 Strana: 0221
Ocejchovati co. Mus. 1903. 368.

188312   Ocejtiti se kde Svazek: 7 Strana: 0035
Ocejtiti se kde. Vz Octnouti. Us. Vk.

188313   Ocejvati Svazek: 2 Strana: 0260
Ocejvati = setrvale na něco čekati. V Krkon. Kb.

188314   Ocel Svazek: 2 Strana: 0260
Ocel, e, m., lépe: ocel, i, f.; ve vých. Čech. m., Šb., v již. Čech. f. a tam: dle Daň. Kts. Vz také : -el, a e (o tom, že se zde e ne- vymítá, gt. ocele, ne: ocle). Der Stahl. Že- lezo několikrát zakalené o. slove. Kom. O. je měkká, houževnatá, pevná, pružná, jestli z peci vyňata byvši pomalu vystydla; pakli rychle ochlazena byla, je tvrdá a křehká. Vz Železo. Bř. O. litá, damaskovaná, cementová, damasková ; o. vydělávati. Nz. O. damaskový svařením železných a ocelových prutů zdě- laný je velmi tuhý, tvrdý a pružný ocel Vys. O. kovaná, Rk., litá n. ocelová litina, mlýnská, anglická,innerberská, krajinská. Sp. O. k vydlabování, hladicí n. k hlazení, k ja- snění (Polierstahl), k točení z hruba (hrubo- toč, Schrott-), špičatý, Sp.; o. anglická, křehká, hustá, soudková, drobného jádra, Vys., ce- mentová, holová, jadrná, jedlová, manganová, na pera k vozům, nožířská, oblá, pilnikář- ská, pružná, sprostá, svazková, švarzenberská, wolframová, vydělaná. Kh. Oceli jadrné na ostří užívají. V. O. u kartáčníka, k vytáčení (u soustružníků), šocovičný (Linsen-). Jg. Pec zkouší oceli při kalení. Br. Tvrdý jak ocel. I). Ajta Jaroslav jak orel letě! tvrdú ocel na mohúcech prsech, pod ocelí chrabrosť, udatenstvie. Rkk. .05.

188315   Ocel Svazek: 7 Strana: 0035
Ocel. Cf. Mkl. aL. 138, Šf. Poč. 350. V MV. pravá glossa. Pa Vz Kram. Slov., List. fil. 1878. 204., Mkl. Etym. 219. O. při- rozená, pudlovaná, Bessemerova, surová (bublinata, pálená, Rohstahl, Blasen-), pla- vená (čistá), stříbrovitá, niklová, žlutá, planá, wilder St. atd. Vz Včř. Z. I. 8. nn. O. pláv- ková, kelímková, stápěná, martinská, Tl. M. 87 , 88., diamantová, raffinovaná, oberštejn- ská, ohnutá, pérova, čepelová, plochá, ku- latá, čtvercová, osmihranná, vejčitá. Us. Pdl. exc. O. cementová, kalená, litá. Schd. I. 343. Cf. také o druzích oceli KP. IV. 721. Vnášeli oheň a o do země. B. Janda. Nůž z oceli. Hr. ruk. 395.

188316   Ocel Svazek: 8 Strana: 0246
Ocel, sthněm. ecchil, lat. acuale. Gb. H. ml. I. 451. O strč. skloň, vz ib. Km. -i. 19.

188317   Ocel Svazek: 9 Strana: 0196
Ocel. Vz KP. VIL 351.

188318   Ocel Svazek: 10 Strana: 0221
Ocel ještě: damascenská, temperová (kuj- ná litina), chromová, manganová, měděná, niklová, volframová. Vz KP. X. 158., 262.

188319   Ocel Svazek: 10 Strana: 0637
Ocel. Vlastnosti o-le. Vz KP. XI. 300.

188320   Ocelárna Svazek: 7 Strana: 0035
Ocelárna, y, f., die Stahlfabrik. Šd.

188321   Ocelář Svazek: 2 Strana: 0261
Ocelář, e, m., der Stahlschneider, -arbei- ter. Pat. 1826.

188322   Ocelářský Svazek: 10 Strana: 0221
Ocelářský syndikát, trust. Nár. list. 1902 č. 233. 14.

188323   Ocelátko Svazek: 2 Strana: 0261
Ocelátko, a, 'n., druh jablek. Us.

188324   Ocelek Svazek: 2 Strana: 0261
Ocelek, lku, m., či siderit (Eisenspath), ruda železná. Jest uhličitan železnatý a mívá mimo to 11% uhličitanu manganatého, až 12% uhličitanu hořečnatého a až 2% uhli- čitanu vápenatého. Bř. N. 150. O. peckovitý (o. smíšený s hlinou a křemenem v kulo- vatých tvarech s otisky rostlinných částek). Br. Vz Těživec, KP. III. 64., Šfk. 234., 246., 249.

188325   Ocelek Svazek: 7 Strana: 0035
Ocelek. Cf. Schd. I. 345.

188326   Ocelek Svazek: 10 Strana: 0221
Ocelek, lku, m, siderit, nerost. Vz Ott. XXIII. 129.

188327   1. Oceleti Svazek: 2 Strana: 0261
1. Oceleti, el, ení, ocelí se státi, Stahl werden. Jg.

188328   Ocelina Svazek: 7 Strana: 0035
Ocelina, y, f., das Stahleisen.

188329   Oceliny Svazek: 2 Strana: 0261
Oceliny, pl., f., piliny z oceli, Stahlab- fälle. Aqu.

188330   Ocelirytec Svazek: 7 Strana: 0035
Ocelirytec = ocelorytec. Koll. III. 414.

188331   Ocelistý Svazek: 7 Strana: 0035
Ocelistý = ocelový O muž. Slov. Orl. VIII. 158

188332   Oceliť Svazek: 7 Strana: 1342
Oceliť. Doma chvilku neocelil (celé chvilky nepobyl). Val. Slavč. 86.

188333   2. Oceliti Svazek: 2 Strana: 0261
2. Oceliti, il, en, ení; zoceliti, oceleni či- niti, stählen, härten. — co: železo. — čím: vychlazováním rychlým. — v čem: v rtuti. — koho. Střídmost dlouho muže ocelila. Hlas.

188334   2 Oceliti co Svazek: 7 Strana: 0035
2 Oceliti co Č. Kn. š. 248. a j.

188335   Ocelitosť Svazek: 2 Strana: 0261
Ocelitosť, i, f., die Stahlhärte. Rk.

188336   Ocelitý Svazek: 2 Strana: 0261
Ocelitý, z oceli, stählern. O. srdce a za- tvrdilé. Kram.

188337   Ocelivosť Svazek: 2 Strana: 0261
Ocelivosť, i, f., die Stahlhärte. Jg.

188338   Ocelivý Svazek: 2 Strana: 0261
Ocelivý, stählern, stahlänhlich, eisenhart. Luky o-vé lámali. Kom. O. okovy. BO. Lepší klín lipový a hospodář nežli šafář ocelivý. C. Mudr. 375. Svázán byl řetězy o-vými. Br. Vz Ocelový.

188339   Ocelivý Svazek: 7 Strana: 0035
Ocelivý. Odbývala nápadníky o-vým vý- rokem. Šml. Na čer. O. vůle a rázná od- vaha. Šml. Star. f. 447*

188340   Ocelivý., O Svazek: 8 Strana: 0246
Ocelivý., O. voda (v pohádkách = která celí, hojí). Gern. Př. 54.

188341   Ocelj Svazek: 2 Strana: 0261
Ocelj, e, m., na Slov. hůlka n. palice, s kterou na den sv. Ondřeje muž ráno ke dveřím přichází přát štěstí, což se nazývá o-em chodit. Vz více v S. N.

188342   Océlka Svazek: 2 Strana: 0261
Océlka, y, f., ocílka, ocel ku křesání ohně, der Feuer-, Eisenstahl, též k broušení, der Wetzstahl, Streicher. D., Cn. O. čtver- hranná, kulatá, mlynářská, oblá, rovná, šev- covská. Kh.

188343   Océlka Svazek: 7 Strana: 0036
Océlka. Hádanka: Z kovu jsem a přece hořím, když se svým kmotrem hovořím. Mor. Brt. D. 145., Km. 1886. 736.

188344   Ocelnatý Svazek: 7 Strana: 0036
Ocelnatý, stählern. Šd.

188345   Ocelnice Svazek: 2 Strana: 0261
Ocelnice, e, f., die Stahlhütte. D.

188346   Ocelník Svazek: 2 Strana: 0261
Ocelník, a, m., der Stahlarbeiter. D.

188347   Ocelnosť, i Svazek: 2 Strana: 0261
Ocelnosť, i, f., die Stahlhärte. Jg.

188348   Ocelný Svazek: 2 Strana: 0261
Ocelný, stahlhart. O-ní lidé. Ps. br.

188349   Ocelný Svazek: 7 Strana: 0036
Ocelný, Stahl-. O. ruda. Mill. 17.

188350   Ocelobarevný Svazek: 7 Strana: 0036
Ocelobarevný, stahlblau. Lpř.

188351   Ocelohávý Svazek: 10 Strana: 0221
Ocelohávý muž (mající ocelový háv). Msn. II. 291., 322.

188352   Oceloholenec Svazek: 10 Strana: 0221
Oceloholenec, nce, m. = mající ocelové brnění na holeních. Msn. II. 117.

188353   Ocelohrotný Svazek: 2 Strana: 0261
Ocelohrotný, ocelový hrot mající. Krok.

188354   Ocelokrzný Svazek: 10 Strana: 0221
Ocelokrzný = mající ocelové krzno. O. vojín. Msn. II. 232.

188355   Ocelolitina Svazek: 7 Strana: 1342
Ocelolitina, y, f., Stahlguss, m. Tch. 1889. 78.

188356   Ocelolomný Svazek: 2 Strana: 0261
Ocelolomný, stahlbrechend. Mus.

188357   Ocelomodrý Svazek: 2 Strana: 0261
Ocelomodrý, stahlblau. D.

188358   Ocelopancéřný Svazek: 10 Strana: 0221
Ocelopancéřný = mající ocelový pancíř. Msn. 11. 70.

188359   Ocelopis, u Svazek: 2 Strana: 0261
Ocelopis, u, m., Stahlstich, m.

188360   Ocelopisectví Svazek: 2 Strana: 0261
Ocelopisectví, n., die Stahlstecherei. Teclm.

188361   Ocelopisee Svazek: 2 Strana: 0261
Ocelopisee, sce, m., der Stahlstccher. Techn.

188362   Oceloruký Svazek: 7 Strana: 0036
Oceloruký, eine stählerne Hand habend.

188363   Oceloryjec Svazek: 7 Strana: 0036
Oceloryjec, jce, m. = ocelorytec. Šm.

188364   Oceloryjec Svazek: 10 Strana: 0221
Oceloryjec, jce, m. = ocelorytec. Př. star. VIL 11.

188365   Oceloryjecký Svazek: 7 Strana: 0036
Oceloryjecký = ocelorytecký. Šm.

188366   Oceloryjectví Svazek: 10 Strana: 0221
Oceloryjectví, n. Ott. XVIII. 605. Vz Ocelorytectví.

188367   Oceloryt Svazek: 7 Strana: 0036
Oceloryt, u, m. = ocelorytina. Šm.

188368   Ocelorytba Svazek: 7 Strana: 0036
Ocelorytba, y, f. = ocelorytectví. Nz.

188369   Ocelorytec Svazek: 2 Strana: 0261
Ocelorytec, tce, oceloryjec, jce, m, der Stahlstecher, -Schneider. — Ocelorytecký, Stahlstecher-. — Ocelorytectví, oceloryt- ství, Stahlstecherei, f. Světoz. Vz oněm více v KP. I. 385. — Ocelorytina, y, f., ocelo- ryt, u, m., der Stahlstich. Rk.

188370   Ocelorytectví Svazek: 10 Strana: 0221
Ocelorytectví, n. Ott. XVIII. 605. Vz Oceloryjectví.

188371   Ocelorytina Svazek: 7 Strana: 0036
Ocelorytina. Nz.

188372   Ocelostříbrný Svazek: 7 Strana: 0036
Ocelostříbrný. O. kování. Us. Pdl.

188373   Ocelošedý Svazek: 7 Strana: 0036
Ocelošedý, stahlgrau. Dch. O. barva. Sl. les.

188374   Ocelot Svazek: 2 Strana: 0261
Ocelot, a, m., leopardus pardalis, šelma kočkovitá v Americe. Vz S. N., Schd. 407.

188375   Ocelot Svazek: 10 Strana: 0221
Ocelot (ozelot), a, m., felis pardalis, šelma kočkovitá. Vz Ott. XVIII. 1022.

188376   Ocelotisk Svazek: 7 Strana: 0036
Ocelotisk, u, m., der Stahldruck. Rk.

188377   Ocelovák, u Svazek: 2 Strana: 0261
Ocelovák, u, ocelovec, vce, m., das Stahlerz.

188378   Ocelování, n Svazek: 7 Strana: 0036
Ocelování, n. = sváření železa s ocelí, das Verstählen, An-, Vorstählen. Včř. Z. II 13.

188379   Ocelovaný Svazek: 7 Strana: 0036
Ocelovaný ; -án, a, o, ge-, verstählt. O. dláto. Us. Pdl.

188380   Ocelovař Svazek: 7 Strana: 0036
Ocelovař, e, m., Stahlbrenner, m. Hř.

188381   Ocelovati Svazek: 2 Strana: 0261
Ocelovati, zocelovati, oceliti, stählen. — co. Tvrdá mysl a zpurná tvrdí a oceluje všeliké místo. Záv. O. železo. Us. Vz Oceliti.

188382   Ocelovatý, ocelovitý Svazek: 2 Strana: 0261
Ocelovatý, ocelovitý = ocelivý. Ros.

188383   Ocelově Svazek: 7 Strana: 0036
Ocelově modrý, stahlblau. Kk. Br. 21.

188384   Ocelovitý. O Svazek: 10 Strana: 0221
Ocelovitý. O. pevnosť smýšlení. Jakb. Mark. 229.

188385   Ocelovka Svazek: 2 Strana: 0261
Ocelovka, y, f., das Stahlwasser, Stahl- erzbad. Rk.

188386   Ocelovna Svazek: 7 Strana: 0036
Ocelovna, y, f. = ocelárna. Rk.

188387   Ocelovosť Svazek: 2 Strana: 0261
Ocelovosť, i, f. = ocelivosť. Rk.

188388   Ocelový Svazek: 2 Strana: 0261
Ocelový, Stahl-, stählern. O. ruda, D., voda, štěpy na podkově, Rohn., péro, plech. Prm. Svázati koho pouty železnými a oce- lovými. V.

188389   Ocelový Svazek: 7 Strana: 0036
Ocelový. O. barva, Lpř., leštítko, Sl. les., čelo, der Hartkopf. Pk.

188390   Ocelový Svazek: 8 Strana: 0246
Ocelový. O. slovo = tvrdé. Šml. I.182.

188391   Ocelozbrojný Svazek: 10 Strana: 0221
Ocelozbrojný muž. Msn. II. 106.

188392   Ocelozelený Svazek: 7 Strana: 0036
Ocelozelený, stahlgrün. Šm.

188393   Oceľuvať Svazek: 9 Strana: 0455
Oceľuvať. Chodiť o. (ocelovati, koledou o sv. Lucii). Sbor. slov. V. 69.

188394   Ocemeriť sa Svazek: 9 Strana: 0196
Ocemeriť sa = opiti se. Slov. Zát. Př. 72b.

188395   Ocena Svazek: 8 Strana: 0246
Ocena, y, f. = ocenění. O. národních ná- roků. Nár. list. 1895. č. 293.

188396   Ocena Svazek: 10 Strana: 0221
Ocena, y, f. = ocenění, Würdigung. Náš prohlas došel náležité oceny. Pokr. 1885. ě. 216.

188397   Ocenba Svazek: 2 Strana: 0261
Ocenba, y, f., ocenění, popis majetku, die Schätzung. Divným řízením božím roze- psal August o-bu a odhad po říši. Sš. L. 31. O., odhad věcí movitých i nemovitých. Sš. L. 31.

188398   Ocenění Svazek: 7 Strana: 0036
Ocenění, n., die Schätzung. Náležité o. něčeho. Mus. 1880. 582.

188399   Oceněný Svazek: 7 Strana: 0036
Oceněný; -én, a, o, geschätzt. Málo o. Mus. 1880. 262.

188400   Ocengať koho Svazek: 7 Strana: 0036
Ocengať koho = opiti. Slov. Rr. Sb. Cf. Ocankati.

188401   Ocenitelný Svazek: 2 Strana: 0261
Ocenitelný. O. zásluhy, práce, schätzbar.

188402   Oceniti Svazek: 2 Strana: 0261
Oceniti, il, ěn, ění; oceňovati, schätzen. — co dle čeho: každou věc dle užitku jejího. Měst. bož. — čeho, šp. místo: co. Bs. — se = oštěřiti se. Vz Ceniti, 2. Na Slov.

188403   Oceniti Svazek: 7 Strana: 0036
Oceniti. Nedovede o. jednoho člověka od druhého. U Skrýj. Brnt.

188404   Oceňovací Svazek: 2 Strana: 0261
Oceňovací, Schätzungs-. Rk.

188405   Oceňovač Svazek: 7 Strana: 0036
Oceňovač, e, m., der Abschätzen Šd.

188406   Ocepek Svazek: 2 Strana: 0261
Ocepek, pku, m., pošití cepu i cepovky (bijáku i držadla). O-ky svorou spojiti. Us. v Hradecku.

188407   Ocepek Svazek: 7 Strana: 0036
Ocepek = ošití cepu, cappa. Sv. ruk. 321.

188408   Ocepeněti Svazek: 7 Strana: 0036
Ocepeněti, vz Cepeněti. Slov. Všetko o-lo, len troická lavra vyzývala k obrane národ. Zbr. Lžd. 10. Vláda o-la, vojská carske nemaly nikde úspechu. Ib. 6.

188409   Ocepovati Svazek: 2 Strana: 0261
Ocepovati, abdreschen. — co. Ocepovali jeden mandel. Ros.

188410   Oceřiti se Svazek: 2 Strana: 0261
Oceřiti se = oštěřiti se. Na Slov.

188411   Ocěstiti Svazek: 10 Strana: 0221
Ocěstiti = očistiti. Šf. Poč. 23. (Mš. ).

188412   Ocet Svazek: 2 Strana: 0261
Ocet, octa, m., z lat. acetum. Vz A. O., líhová kyselina bylinná, druhým kvašením nabytá. O. jest velmi rozředěná kyselina octová. Km. O. je smíšenina vody, kyseliny octové (2—5%) a malého množství aldehydu, od něhož zvláštní lahodná chladicí chuť a příjemný zápach octa pochází. Vz více v S. N., Kk. 113., 234. Der Essig. O. dobrý, slaný, řimbabový (mateří doušky, V., z cukru, prudký, perný, ostrý, ustálý, zkažený, sva- lený, pivný, vinný, růžový, fialový, routový, Jg., ledový, z jablek, Us., dřevěný, Nz., am- monovaný, destillovaný, estragonový, filoso- fický (Bleigeist), kadivý, kafrový, klejtový, kořalkový, kořenný, anglický, malinový, me- dový, nakuřovací, obyčejný (vz Šfk. 430.), olovný (vz Šfk. 431.), sehnaný. Kh. Podlé surovin, ze kterých se vyrábí, rozeznáváme: 1. ocet z plodin cukrnatých (o. ovocný), o. z vína, višní, moruší, jeřabin, malin a ostru- žin, jahod atd.; 2. ocet z plodin škrobnatých (z pšenice, ječmene, ovsa, kukuřice, zemčat, sladu); 3. ocet syrovátkový (ze syrovátky; nyní zřídka se dělá); 4. ocet dřevěný (z dříví). Vz více Km. III., č. 5., 6. O. stolní, Tafel- essig. Dch. Jako o. kyselý. Maso do octa dáti, v octě zmořiti. Jg. Sud, stroj na o.; o. nasaditi. Šp. O. rozliti = přízeň ztratiti. V. O. si u něho rozlil. D. Tu zadělá v domě o. (škaredí, mračí se). 1693. Zbyla na ocet nebo: Zůstala ševcům na opatky (nevdala se). Č. Přilévati kyselého k octu (k svárům podněcovati; zlé horším činiti). Č. I ocet pána Krista by vypil. Vz Opilství. Č.

188413   Ocet Svazek: 7 Strana: 0036
Ocet. Bž. 79. O., got. aketa. Mkl. aL. 71 , Mkl. Etym. 219. O. olovený, vz Šf. Poč. 446., Schd. I. 381., Kram. Slov., Slov. zdrav., KP. V. 598. nn., Rm. I. 396., jahodový, ka- rafiatový, meduňkový, pelyňkový, pomeran- čový, Hnsg., pertramský, Včk., Šp., vonný či aromatický, z ocúnu, z mořske cibule, Nz. lk., dřevený. Schd. I. 425. O. čtyř zlo- činců, lotrský, roubířský, špicbubský, taš- kářský, zločinský, zlodějský. Mllr. 7. O. k nakládání, Einlegeessig. Dch. Vezmi octě kyselého. Db. O. a hospodář neostrý za mnoho nestojí. Bž. exc. Zůstati na o. Cf. Peroutka (dod.). — O. = omáčka z drobův a z krve vepřové, v octě syrovátkovém vařená. U Uher. Hrad. Vck.

188414   Ocet Svazek: 8 Strana: 0246
Ocet, z got. akeit a to z lat. acetum. Gb. H. ml. I. 394. O léčení octem cf. Zbrt, Pov. G2. Vocct z sladkého vína velmi mocný a lítý bývá (svadí-li se milí přátelé, lítý bývá hněv jejich). 131. Gr. 315. — O. k pečeni = sušené hrušky vařené, rozsekané s kadlátky a hro- zinkami. Duť. 328.

188415   Ocet Svazek: 9 Strana: 0196
Ocet, slov. ocot. Ocot darovaný sladký atd. Vz Zát. Př. 339b. _ o. čertí = potmě- chuť. Mor. Mus. ol. III. 136.

188416   Ocetek Svazek: 7 Strana: 0036
Ocetek, tku, m., zdrobn. ocet. Slez. Šd.

188417   Ocetilka Svazek: 7 Strana: 0036
Ocetilka, y, f., mosillus cellaris, die Essigmücke. Šm.

188418   Ocetní Svazek: 2 Strana: 0261
Ocetní, Essig-. O. kyselina, D., nádoba, Kom., dčbán. Reš.

188419   Ocetnice Svazek: 2 Strana: 0261
Ocetnice, e, f., der Essigbildner. Šk. O., kadečka nahoře a nad spodním dnem jalo- vými dny opatřená, mezi nimiž jsou kyselé matoliny vinné. Pod dolejším a nad hořej- ším jalovým dnem jsou kolkolem otvory, aby vzduch mohl vnikati. Na hořejší dno jalové, jehož dírky malé jsou, leje se octo- vina (Essiggut) t. j. víno, z něhož se ocet dělati má. Octovina tlačí se kyselými mato- linami a proměňuje se v kysárně při 30° tepla v ocet. Šk.

188420   Ocetnička Svazek: 2 Strana: 0261
Ocetnička, y, f., das Essigfläschchen.

188421   Ocetník Svazek: 7 Strana: 0036
Ocetník, u, m, der Essigkrug. Slov. Bern.

188422   Ocetník Svazek: 9 Strana: 0196
Ocetník, u, m., keř. Mor. Mus. ol. V. 72.

188423   Ocetnouti se Svazek: 10 Strana: 0221
Ocetnouti se, vz Octnouti se. — kde. Ocetl se u omylného pokoje. Bech. Rozb. 1842. 179.

188424   Ocezení Svazek: 2 Strana: 0262
Ocezení, n., das Abseigen. Us.

188425   Ocgon Svazek: 2 Strana: 0262
Ocgon, u, m., žrout, Vielfrass, m. Na Slov. Plk.

188426   Ocibnosť Svazek: 8 Strana: 0246
Ocibnosť, i, f. O. rostlin, peristaminie. Am. 96.

188427   Ocibulněti Svazek: 2 Strana: 0262
Ocibulněti, ěl, ění, zwiebelig werden. Rostl.

188428   Ocicať sa Svazek: 8 Strana: 0246
Ocicať sa = prepojiť sa; nemoc u dobytka (teľa, ktoré cicia prvé mlieko). Myjava, Phľd. 1895. 446.

188429   Ocicati sa Svazek: 7 Strana: 0036
Ocicati sa = nacicati se, sich ansaugen (o člověku); opiti se; o zvířatech nassáti se. Slov. Zbr. Lžd. 51.

188430   Ocíditi Svazek: 2 Strana: 0262
Ocíditi, il, zen, zení = očistiti, ab-, aus- aufputzen. D. — co komu čím zač.

188431   Ocielka Svazek: 10 Strana: 0637
Ocielka, y, f. O. kremeň, hotový oheň (dívka a mládenec; dva tvrdí lidé). Mus slov. V. 80.

188432   Ocierať Svazek: 7 Strana: 0036
Ocierať. Ociera zuby jako pes na otruby. Slov. Rr. Sb.

188433   Ocigániť Svazek: 7 Strana: 0036
Ocigániť = ocikániti. Mor. Brt. Také u Rychn.

188434   Ocikániti Svazek: 2 Strana: 0262
Ocikániti, il, ěn, ění = ošiditi. Na Slov.

188435   Ocikaný Svazek: 7 Strana: 0036
Ocikaný = poscaný. Slov. Rr. Sb.

188436   Ocílka Svazek: 2 Strana: 0262
Ocílka, vz Océlka.

188437   Ocílka Svazek: 7 Strana: 0036
Ocílka = kňafavá ženská. U Rychn. Us.

188438   Ocimbuřený Svazek: 10 Strana: 0221
Ocimbuřený val = cimbuřím opatřený. Zr. Leg. 60.

188439   Ocimbuřiti co Svazek: 7 Strana: 0036
Ocimbuřiti co = cimbuřím opatřiti. Us. Pdl.

188440   Ocinovati Svazek: 2 Strana: 0262
Ocinovati, verzinnen. Us. — co: Us.

188441   Ocinta Svazek: 2 Strana: 0262
Ocinta, y, m., ein Geifermaul. Rk.

188442   Ocinta Svazek: 7 Strana: 0036
Ocinta = opilec. Us. Tkč.

188443   Oćip Svazek: 9 Strana: 0196
Oćip, gt. oćepě, f. = otep. Slez. Lor. 75.

188444   Ocítiti se Svazek: 2 Strana: 0262
Ocítiti se, vz Octnouti.

188445   Ocitovati se Svazek: 10 Strana: 0221
Ocitovati se, vz Ocítiti se.

188446   Ocknouti Svazek: 7 Strana: 0036
Ocknouti a octnouti. Bž. 52. Vz Oc- tknouti.

188447   Ocknouti se Svazek: 2 Strana: 0262
Ocknouti se = octnouti se. Na Mor. Tč.

188448   Ocliti Svazek: 2 Strana: 0262
Ocliti, il, en, ení = clo ustanoviti, be- zollen. — co: zboží. Jg.

188449   Oclivy Svazek: 7 Strana: 0036
Oclivy, Wodsliv. Rk Sl.

188450   Ocloniti Svazek: 2 Strana: 0262
Ocloniti, vz Osloniti.

188451   Ocmanice Svazek: 2 Strana: 0262
Ocmanice, ves u Náměště na Mor. PL.

188452   Ocmanice Svazek: 7 Strana: 0036
Ocmanice, Otzmanitz.

188453   Ocmrda Svazek: 7 Strana: 0036
Ocmrda, y, ocmrdálek, lka, m., vz Osmrda.

188454   Ocmrdati Svazek: 2 Strana: 0262
Ocmrdati, ocmrdovati,ocmrdávati= okolo někoho se točiti a jemu lichotiti, um einen herumlaufen u. ihm schön thun; málo po- máhati, helfen wollen u. nicht können; okolo domu o. = čekati, čuměti, až někdo vyjde a při tom obcházeti. Jg.

188455   Ocmrdati Svazek: 7 Strana: 0036
Ocmrdati, vz Osmrdati.

188456   Ocnouti se Svazek: 10 Strana: 0221
Ocnouti se = octnouti se. 1727. Mš.

188457   Oco Svazek: 10 Strana: 0637
Oco, a, m. = otec. Mus. slov. V. 28.

188458   Ocosek Svazek: 7 Strana: 1342
Ocosek (ocásek), sku, m. = cop. Laš. Sb. D. 60.

188459   Ocot Svazek: 7 Strana: 0036
Ocot = ocet. Slov. Orl IX. 247, Loos.

188460   Ocot Svazek: 9 Strana: 0196
Ocot = ocet. Slov. Zát. Př. 339b.

188461   Ocotný Svazek: 7 Strana: 0036
Ocotný = ocetní. Slov. Loos.

188462   Ocouch Svazek: 2 Strana: 0262
Ocouch, u, m., koláč, placka, Kuchen. Us. Jg.

188463   Ocouch Svazek: 7 Strana: 0036
Ocouch. Us. v Krumlovsku. Bauer.

188464   Ocouch Svazek: 10 Strana: 0221
Ocouch, u, m. = osouch, okorek. Dšk. Km. 40.

188465   Ocoun Svazek: 2 Strana: 0262
Ocoun, vz Ocun.

188466   Ocpati Svazek: 2 Strana: 0262
Ocpati, ocpávati, verstopfen. — co čím: láhvice koudelí. Jg.

188467   Octan Svazek: 2 Strana: 0262
Octan, u, m., sůl mající za základ kyselinu octovou. Jg. O-ny, Essigsäure-Salze, Acetate, vz Šf k. 430. O. aluminitý, ammonatý, barnatý, cínatý, cinchoninný, draselnatý, ethylnatý, hlinitý, hořečnatý, chininný, kobaltnatý, man- ganatý, měďnatý, morfinný, nikelnatý, olov- natý, rtutičnatý, rtuťnatý, sodnatý, stříbrnatý, strontnatý, strychninný, trojolovnatý, rozpu- štěný, vápenatý, vizmutový, zinečnatý, žele- zitý. Kh. Vz Šfk. 430., 431.

188468   Octan Svazek: 7 Strana: 0036
Octan. Nz., Rm. I. 394., Šf. Poč. 446., Schd. I. 338., 381., 391., Slov. zdrav. O. amylnatý (olej hruškový). Vz Šf. Poč. 455., KP. V. 402.

188469   Octan Svazek: 10 Strana: 0221
Octan, u, m, vz Ott. XVIII. 608. O. hli- nitý, essigsaure Thonerde. Us.

188470   Octandria Svazek: 2 Strana: 0262
Octandria, e, f., z řec., osmimužstvo, 8. třída rostlin. S. N.

188471   Octář Svazek: 2 Strana: 0262
Octář, e, m., der Essigerzeuger, -händier. D. — Octářka, y, f., die Essigerzeugerin, -händlerin. D. — Octárna, y, f., Essigkam- mer, Essigfabrik, f. Dch.

188472   Octářství Svazek: 2 Strana: 0262
Octářství, n., Essigfabrikation, f. O. rychlé, vz Šfk. 428.

188473   Octava Svazek: 7 Strana: 0036
Octava, vz Oktava.

188474   Octavi-a Svazek: 2 Strana: 0262
Octavi-a, e, f., jm. latinské. Vz S. N.

188475   Octavi-us Svazek: 2 Strana: 0262
Octavi-us, a, m., jm. latinské. Vz S. N.

188476   Octavian-us Svazek: 2 Strana: 0262
Octavian-us, a, m., jm. latinské. Vz S. N.

188477   Octavieť Svazek: 9 Strana: 0196
Octavieť = octěti. Slov. Sbor. slov. I. 55.

188478   Octěk Svazek: 2 Strana: 0262
Octěk (octík), a, m., zastr., zdrobnělé slova ocet. Aqu.

188479   Octění Svazek: 2 Strana: 0262
Octění, n. O. vína. Der Essigstich. Sk.

188480   Octění Svazek: 7 Strana: 0036
Octění = nemoc vína. Vz KP. V. 182., 595.

188481   Octěnka Svazek: 7 Strana: 0036
Octěnka, y, f. = sklenička na ocet, das Essigfläschchen. Hrvát. Šd.

188482   Octěti Svazek: 2 Strana: 0262
Octěti, 3. os. pl. -ějí, ěl, ění. Pivo to již octí (stává se octem, počíná kyseliti, wird sauer). Ros.

188483   Octett Svazek: 7 Strana: 0036
Octett, vz Oktett.

188484   Octibbehin Svazek: 7 Strana: 0036
Octibbehin, u, m. = druh niklového že- leza. Osv. V. 9.

188485   Octil Svazek: 8 Strana: 0246
Octil, u, m., Acetyl. Am. 67.

188486   Octilka Svazek: 8 Strana: 0246
Octilka, y, f., Aldehyd. Am. 67.

188487   Octina Svazek: 7 Strana: 0036
Octina, y, f, die Essigsäure Ssk.

188488   Octiti Svazek: 2 Strana: 0262
Octiti, il, ěn, ění, essigsauer machen. — co : nějaké jídlo. Kom. — čím: vinným octem.

188489   Octivě Svazek: 10 Strana: 0221
Octivě = uctivě. O. mluviti. Haná. Hoch. 20.

188490   Octivý Svazek: 2 Strana: 0262
Octivý, säuerlich. O. říhání. V.

188491   Octknouti Svazek: 7 Strana: 0036
Octknouti = octnouti. Vz Ocknouti.

188492   Octnostiti Svazek: 2 Strana: 0262
Octnostiti, il, ěn, ění, tugendhaft machen. Zlob.

188493   Octnouti Svazek: 7 Strana: 0036
Octnouti (octknouti). — se v čem: v ne- bezpečenství, Šb., ve sporu s někým, Vrch., na chvíli v nejistotě, Šbr., v nesnázích. Šmb. — se kde. O. se s někým v soused- ství, Osv. I. 161., skokem u někoho, Kká., na střeše. Čch. Brč. 28. Průmysl na vyso- kém stupni vývoje se ociťuje. Prm. — se s kým jak. O. se tváří v tvář s někým. Vlč.

188494   Octnouti Svazek: 8 Strana: 0246
Octnouti. V o. není i odsuto (ocitnouti); tam bylo i,: cbt. Gb. H. ml. I. 230. O pův. slova cf. Gb. ib. 76.

188495   Octnouti se Svazek: 2 Strana: 0262
Octnouti se (m. ocitnouti se, Gb. Hl. 107.), octnu se (ocknouti, odsknouti, odstnouti, od- stihnouti, odstehnouti se), tnul, lépe: octl n. ocitl, utí; ocitnouti se, tl, utí; ocítiti se (v obec. mluvě: ocejtit se, Gb.), il, ění; ocito- vati se (na Mor. a Slov. očidovati se = někde se podíti, dostati se někam), gerathen, wo- hin kommen. — abs. Kde se za rok octnem ? Jg. Kdo ví, kde se kdo octne. Ros. Kde bych se octl, kdybych tak hospodařil. Kom. Octneš se, kde by nerád. Kom. — se v čem (kde). V témž potupení se octli. V. Před dýmem utíkaje v ohni se octnuli. Br. V oka- mžení v Judstvu se ocítil. Zák. sv. Ben. S korunou v boji o moc se o. Ml. Sl. věc. Bezbožní v hanbě se octnou. Kom. O. se v pekle, Kram., v propasti. Jg. — se na čem (kde). Na korabu se octl (= na mizině, schudl). Prov., Th. Na hlubinách. Jg. Octl se na zemi (spadl na ni). Kom. Spravedlivci ti na vzdorech se ocitli. Sš. L. 154. Všeliký člověk na rozpačí a zoufanlivosti se ocitnuv smrti vyhledávati bude. Sš. L. 210. — odkud. Kam se ze světa octne ? Kom. Kam se z města octl ? Jg. — se kam. Hrkem se mu víno do hrdla octlo. Sych. — se jak. S ptákem se tam octl (rychle). Us.

188496   Octnouti se Svazek: 9 Strana: 0196
Octnouti se. Vz Gb. H. ml. III. 2. 243.

188497   Octnouti se kde Svazek: 10 Strana: 0221
Octnouti se kde. Ať se octne, kde vlci vyjí. Domžl. Čes. 1. XII. 367.

188498   Octnutý Svazek: 2 Strana: 0262
Octnutý, octnut, a, o, gerathen. Koll.

188499   Octobr, Oktobr, u, m Svazek: 2 Strana: 0262
Octobr, Oktobr, u, m., lat., měsíc říjen.

188500   Octocukr Svazek: 7 Strana: 0036
Octocukr, u, m., der Essigzucker. Šm.

188501   Octochord Svazek: 7 Strana: 0036
Octochord, vz Oktochord.

188502   Octomed Svazek: 7 Strana: 0036
Octomed, der Sauerhonig.

188503   Octoměr, u Svazek: 2 Strana: 0262
Octoměr, u, m., der Essigmesser. Rk.

188504   Octoměrství Svazek: 8 Strana: 0246
Octoměrství, n. Acetometrie, Essigsäure- messung, f. Sterz. I. 87.

188505   Octosírový Svazek: 7 Strana: 0036
Octosírový. O. kyselina, Essigschwefel- säure. Sl. les.

188506   Octotvůrce Svazek: 7 Strana: 0036
Octotvůrce, e, f., der Essigbildner. Šp.

188507   Octovatěti, octovitěti Svazek: 2 Strana: 0262
Octovatěti, octovitěti, 3. os. pl. -ějí, ěl, ění; zoctovatěti, essigsauer werden. — Víno již zoctovatělo. Ros.

188508   Octovati Svazek: 7 Strana: 0036
Octovati salat, Essig darauf giessen. Us. Rgl.

188509   Octovatý, octovitý Svazek: 2 Strana: 0262
Octovatý, octovitý, essigartig, essicht. Jg.

188510   Octovina Svazek: 2 Strana: 0262
Octovina, y, f., das Essiggut, Šk., der Essigsprit.

188511   Octovitý Svazek: 2 Strana: 0262
Octovitý, essigsauer. Rk.

188512   Octovka Svazek: 2 Strana: 0262
Octovka, y, f., die Essigsäure. Tpl.

188513   Octovní Svazek: 2 Strana: 0262
Octovní = ocetní. Jg.

188514   Octový Svazek: 2 Strana: 0262
Octový, Essig-. O. kyselina, Rostl., ky- sání, kvašení. Nz. — O., co na ocet jest. O. miska, V., sklenice, hrnec, Us., čbán. BO., V. — O., z octa dělaný. O. polévka, omáčka. Jg. — O., v ocet obrácený. O. pivo, víno, Plk., tresť, líh. Dch.

188515   Octový Svazek: 7 Strana: 0036
Octový, Essig-. O. zápach, Mj. 47., matka, KP. V. 195., kyselina, ethery. Rm. I. 391., 397.

188516   Octový Svazek: 10 Strana: 0221
Octový. Víno bylo o—vé (kyselé). 1716. Mtc. 1903. 20.

188517   Octroi Svazek: 2 Strana: 0262
Octroi (oktroa), fr., povolení, darování, privilej, výsada. V politickém životě je o., oktrojírka, oktrojované zřízení, ta ústava, kterou vláda jménem panovníkovým vyhlá- sila bez porady a mnohdy i proti vůli ná- roda a jeho zastupitelů na sněmě. Vz S. N.

188518   Ocucati, ocicati, ocecati Svazek: 2 Strana: 0262
Ocucati, ocicati, ocecati; ocucávati, ab- saugen. — co: dítě prs ocucalo. Ros.

188519   Ocuclati Svazek: 7 Strana: 0036
Ocuclati = ocucati. Ssk.

188520   Ocuď Svazek: 8 Strana: 0246
Ocuď m. odsuď. Gb. II. ml. L 407.

188521   Ocúditi Svazek: 7 Strana: 0036
Ocúditi = ocíditi. Slov. Bern.

188522   Ocuch Svazek: 2 Strana: 0262
Ocuch, u, m., cár, špatný šat, schlechtes Kleid, Fetzen. Nemá kusa o-chu na sobě. Us. Poličan.

188523   Ocuchati Svazek: 7 Strana: 0036
Ocuchati, vz Cuchati.

188524   Ocukřený Svazek: 7 Strana: 0036
Ocukřený, ocukrovaný, verzuckert. Dch.

188525   Ocukřiti Svazek: 2 Strana: 0262
Ocukřiti, il, en, ení; ocukrovati, zuckern, verz.— co: kávu. D. — čím komu: bílým cukrem. — co kde: kávu v sklenici, v hr- nečku.

188526   Oculi Svazek: 2 Strana: 0262
Oculi, lat., 3. neděle postní, kýchavná. S. N.

188527   Ocún Svazek: 7 Strana: 0036
Ocún. Cf. Rstp. 1577., Slb. 189., Čl. Kv. 128., Kram. Slov., Rosc. 110., Mllr. 35., Bu- jačník. Vynech: ,lépe ozun. Mk.' O. za- hradní. Dlj. 70. Má-li o. dlouhý kořen, bude dlouhá zima. Val. Vck.

188528   Ocún Svazek: 8 Strana: 0246
Ocún, u, m. = naháč, naháľ, naháčky, sirotky, koník; semeno: baranica, baraní vajca colchium autumnale, rostl. Brt, I). II. 501.

188529   Ocún, ocoun Svazek: 2 Strana: 0262
Ocún, ocoun, u, m., lépe: ocun, Mk., rostlina, Colchicum autumnale, z řádu česne- kovitých. O. podzimní (naháč,jesenka), Herbst- zeitlose. Jg. Vz Čl. 151., Kk. 123., FB. 21.

188530   Ocundrati Svazek: 2 Strana: 0262
Ocundrati, otrhati, zerfetzen, abreissen. Je všecka ocundraná. Koll. zpěv. I. 80.

188531   Ocunovina Svazek: 2 Strana: 0262
Ocunovina, y, f., Kolchicin, n. Rk.

188532   Ocunovité Svazek: 2 Strana: 0262
Ocunovité rostl., colchicaceae, Zeitlosen. Čl. 151., Kk. 123., Schd. 270.

188533   Ocúnovité Svazek: 7 Strana: 0036
Ocúnovité rostliny. Cf. Rstp. 1571., Slb. 189., Rosc. 110.

188534   Ocúnový Svazek: 7 Strana: 0036
Ocúnový, Herbstblume-. Šm.

188535   Ocutiti Svazek: 7 Strana: 0036
Ocutiti = ocítiti. Mor. Sš. P. 583.

188536   Ocútiti Svazek: 8 Strana: 0246
Ocútiti. Jak sem o-la = procitla. Mor. Hledík.

188537   Ocylindrovaný Svazek: 8 Strana: 0246
Ocylindrovaný orchestr = jehož členové nosí cylindry (klobouky). Stč. Kon. 31.

188538   Oczim Svazek: 8 Strana: 0246
Oczim n. dievisil, hermodactylus, rostl., 1440. List. fil. 1893. 394.

188539   -oč Svazek: 2 Strana: 0262
-oč, přípona jm. podstatných mužských: brkoč, klokoč. D. Vz -áč.

188540   Oč Svazek: 7 Strana: 1342
Oč (ocz), omen, zastr. Pršp. 3. 51.

188541   Oč, očež Svazek: 2 Strana: 0262
Oč, očež = o co, um was. Vz co. — Oč, vztažné, o kteréž, um welches. Oč se nikdo nesměl pokusiti. Zav. — Oč ----- o něco, um etwas. Má-li s kým oč mluviti. Rkp. pr. pr. — Oč, tázací. Oč se hádáte ? Oč se sadíš ? Oč (i. e. se sadíme), žes něco zavinil? Oč, že spadneš ? — Jg.

188542   Očabati Svazek: 7 Strana: 0036
Očabati, očabnouti = okopati, umhacken; sraziti, shoditi; vyhoditi palaestrou špačka do výše. O. zemňáky. Val. Vck. — co od- kud: ovoce se stromu. Ib. Vz Čabati.

188543   Očaděti Svazek: 2 Strana: 0263
Očaděti, ěl, ění, vom Rauche schwarz werden. Kouřem tím mi tamto křídla oča- děla. Sš. Bs. 58.

188544   Očaditi Svazek: 2 Strana: 0263
Očaditi, il, zen, zení; očadívati, očazo- vati, berussen, beräuchern. — co se čím — očaděti.

188545   Očadlá Svazek: 9 Strana: 0455
Očadlá, skála u Podhradí. Sbor. slov. III. 6.

188546   Očadlo Svazek: 7 Strana: 0036
Očadlo, a, n., die abgebrannte Gesichts- farbe, ein abgebrannter Mensch. Mor. Šd.

188547   Očadlosť Svazek: 2 Strana: 0263
Očadlosť, i, f. Berusstheit, das Berusst- sein.

188548   Očadlý Svazek: 2 Strana: 0263
Očadlý, očazený, berusst, verraucht, braun vom Rauch. O. kotel, výheň, střecha, obraz. — čím: kouřem. — O., osmahlý, obhořelý, abgebrannt. O. lidé. Jel. Očadlý a osmahlý jako mouřenín. Kom. — Jg.

188549   Očadlý Svazek: 7 Strana: 0036
Očadlý. Cf. Mkl. Etym. 30.

188550   Očadnouti Svazek: 2 Strana: 0263
Očadnouti, dnul a dl, utí, vom Rauch schwarz werden. — kde od čeho. Očadli po tváři své od dýmu. Br. —O., osmah- nouti, zčernati, schwarz werden. — od čeho: od slunce. Ros. — čím: sluncem.

188551   Očadnouti Svazek: 7 Strana: 0036
Očadnouti. Cf. Mkl. Etym. 30.

188552   Očáhnouti Svazek: 10 Strana: 0637
Očáhnouti, vz Čáhnouti.

188553   Očáchnouti Svazek: 7 Strana: 0037
Očáchnouti =oschnouti. Až to trochu očáchne = uschne. U Chrud. Bačk. — O. = ošiditi. Mor. Brt. D. 203.

188554   Očák Svazek: 2 Strana: 0263
Očák, u, m., vz Lukno, Nastavovací. Mřk.

188555   Očákati Svazek: 7 Strana: 0037
Očákati, očáknouti = ostříhati. Vz Čá- kati, Cákati. Mor. Sd.

188556   Očakávať Svazek: 7 Strana: 0037
Očakávať = očekávati. Slov. Šd.

188557   Očáknouti Svazek: 8 Strana: 0246
Očáknouti koho bakulou (přetáhnouti). Phľd. 1895. 225.

188558   Očalouniti Svazek: 2 Strana: 0263
Očalouniti, il, ěn, ění. Mit Tapeten be- hängen. — co: stěny. Č.

188559   Očály Svazek: 7 Strana: 0037
Očály, pl, m. = brejle. Horvát. Šd.

188560   Očamařený Svazek: 10 Strana: 0221
Očamařený = v čamaru oděný. O. vla- stenec. Kořnk. 203.

188561   Očamovat Svazek: 10 Strana: 0637
Očamovat = zevlovati. Brt. Slov.

188562   Očaniti co Svazek: 7 Strana: 0037
Očaniti co = okousati (chléb); knihu špatně ořezati U Žamb. Kf.

188563   Očankati Svazek: 2 Strana: 0263
Očankati, očankovati, na Slov. = ošáliti, betrügen; uchlácholiti, besänftigen. Plk.

188564   Očapek Svazek: 2 Strana: 0263
Očapek, pku m. = ocepek. Us. v Klat. Rk.

188565   Očápený Svazek: 8 Strana: 0246
Očápený. Už měl ruky o-né, enom ho chytit. Slov. Bern. D. II. 352. Očeca, vz Candát (3. dod.).

188566   Očápit co Svazek: 10 Strana: 0637
Očápit co: ruce = roztáhnouti. Brt. Slov.

188567   Očar Svazek: 2 Strana: 0263
Očar, u, m., očarování, kouzlo, der Zauber. Dopřej sviětu trvať na o-ru. Sš. B. 186.

188568   Očar Svazek: 7 Strana: 0037
Očar. Čch. Dg. 709., Čch. Pt.„87.

188569   Očarnosť Svazek: 2 Strana: 0263
Očarnosť, i, f., das Bezaubernde. Rk.

188570   Očarný Svazek: 2 Strana: 0263
Očarný, bezaubernd. Kamar., Mus.

188571   Očarování Svazek: 2 Strana: 0263
Očarování, n, das Bezaubern, die Be- zauberung. V. Tu máme to o., da haben wir die Bescherung. Šm.

188572   Očarovaný Svazek: 2 Strana: 0263
Očarovaný; očarován, a, o, verzaubert, behetzt, verwünscht. Dch. O. milosť. V. Ten člověk jest očarován. Us.

188573   Očarovatelnosť Svazek: 2 Strana: 0263
Očarovatelnosť, i, f., das Bezaubernde. Jg.

188574   Očarovatelný Svazek: 2 Strana: 0263
Očarovatelný, bezauberlich. N1.

188575   Očarovatelný Svazek: 7 Strana: 0037
Očarovatelný. O. minulosť Pal. Rdh. I 415.

188576   Očarovati Svazek: 2 Strana: 0263
Očarovati, okouzliti. — koho co : člo- věka. Br., ručnici (aby selhala). D., Sych. — co komu, koho čím. Us. — k čemu: k nějakému účelu. V.

188577   Očarovati Svazek: 7 Strana: 0037
Očarovati, vz Podělati (dod.).

188578   Očarovný Svazek: 2 Strana: 0263
Očarovný kruh, der Bannkreis. Dch.

188579   Očař Svazek: 7 Strana: 0037
Očař, e, m , der Augenarzt. Šd.

188580   Očařiti Svazek: 2 Strana: 0263
Očařiti, il, en, ení = očarovati. Koll.

188581   Očátko Svazek: 7 Strana: 0037
Očátko, a, n = očko. V.Slz. I. 3.

188582   Očatý Svazek: 7 Strana: 0037
Očatý = velkooký, grossäugig. Laš. Tč.

188583   Očazek Svazek: 7 Strana: 0037
Očazek, zku, m. = saze z komínu spadlé. U Kroměř. Bkř.

188584   Očazení Svazek: 2 Strana: 0263
Očazení, n., das Berussen, Berusstsein. Us.

188585   Očazený Svazek: 2 Strana: 0263
Očazený, berusst. O. zdi.— čím: dýmem.

188586   Očedělice Svazek: 7 Strana: 0037
Očedělice = míst. jm. Ojíř z O-lic. Pal. Děj. III. 2. 110, Arch. VII. 715., Rk. Sl.

188587   Očedělský Svazek: 7 Strana: 0037
Očedělský, ého, m., os. jm. Arch. VIII. 399.

188588   Očehlat Svazek: 2 Strana: 0263
Očehlat = odrati. Kabát očehlaný. Na mor. Zlínsku. Brt.

188589   Očehora Svazek: 7 Strana: 0037
Očehora, y, f., Otschohora, sam u Bez- družic.

188590   Očechrati Svazek: 2 Strana: 0263
Očechrati, načechrati, auflockern. — co: vlnu. Ros.

188591   Oček Svazek: 7 Strana: 0037
Oček, čka, m. Jan O. z Vlašimě. Výb. I. 321., 322.

188592   Očekati Svazek: 2 Strana: 0263
Očekati, očekávati = stále čekati, erwarten, hoffen, harren; slibovati sobě, erwarten, sich versprechen. Jg. — Ačkoliv jim dlouho sho- vívá a očekává. Br. — co, koho. Duše má očekává Pána. Br. Očekávejte nás. Us. Nevíš, co tebe očekává. Us. Neočekává mne nic jiného. Jel. Očekáváše je Vlaslav. Rkk. — čeho. Zk. Chuti o. Kom. Úrody o. Jg. Pří- hodného času. Háj. Již poslední hodiny oče- kává. Har. Očekával, kdo ví, jakých divů, er erwartete Wunder was. Dch. — co, čeho na koho, na co. Nač očekáváno nebylo. V. Na císaře o., V., na Hospodina, Br., na boží požehnám. Kom. Darmo na těšínská jablka o. Jg. Smrti na sebe očekávají (bojí se jí). Pref. Očekává tiše na hlas trouby boží. Sš. Bs. 7. — co, koho jak. s toužením, Bs., s řečí. Br., s radostí. Ojíř. — co, čeho po kom :dědictví po strýci, Us., peněz po rodičích. Štelc. — co, čeho od koho. Od tebe to očekávají. V. Čeho ode mne oče- kávati mají. Br. — koho kde: na rovni, Rkk. 22., v nádraží, Us., na světě, Br., u rad- nice, u sochy. Na svých lodích v nemalém počtu Turků na ně očekával. Sl. Uh. I. 48. — že. Očekávali, že oteče. Br. — s adv.: žádostivě. V.

188593   Očekati nač Svazek: 7 Strana: 0037
Očekati nač. O-vali na to, aby se oči- stil. Výb. II. 1611. Na tebe já vždycky o-vám. Ib. 1669. Na jiné pomoci o-vati (če- kati) nechtěli. Ib. 1388. — čeho od koho- O-val jsem nějakého psaní od VMti. Arch. VIII 253. — se. Často se stává, co se ne- očekává. Dch.

188594   Očekávací Svazek: 2 Strana: 0263
Očekávací. O. konjunktiv či futurní značí očekávání děje. Ndr. §. 747. Konjunktiv s &v má vždy platnosť o. Ndr. §. 749. O. věta. Ndr. §. 890.

188595   Očekávací Svazek: 7 Strana: 0037
Očekávací věta. Vz Ndr. §. 890.

188596   Očekávání Svazek: 2 Strana: 0263
Očekávání, n., naděje, toužení, das Warten, die Erwartung. V o. býti. V. V o. příští chvíle, často lépe přechodníkem: očekávaje. Pk. Vz Abstrakta. Nad vše o. brzy přišel. Nt.

188597   Očekávání Svazek: 7 Strana: 0037
Očekávání, n. Vz Jg. Slnosť. 156.

188598   Očekávaný Svazek: 7 Strana: 0037
Očekávaný; -án, a, o, erwartet. Dávno o příležitost J. Lpř. — Mus. 1880. 488.

188599   Očekávati Svazek: 2 Strana: 0263
Očekávati, vz Očekati.

188600   Očekávati Svazek: 8 Strana: 0246
Očekávati. Nebo s radostí na vás o. budu. Kat. z Žer. I. 86.

188601   Očelek Svazek: 7 Strana: 0037
Očelek, lku, m. = očelí. Koll.

188602   Očelení Svazek: 7 Strana: 0037
Očelení, n. = hlava, čelo, der Kopf in der kaufmänn Buchhaltung. Nz.

188603   Očelí Svazek: 2 Strana: 0263
Očelí, n., die Stirnbinde. Krok.

188604   Očelí Svazek: 7 Strana: 0037
Očelí, die Stirnfläche eines Gebäudes. Dch

188605   Očelice Svazek: 2 Strana: 0263
Očelice, ves u Nového města n. M. PL.

188606   Očelice Svazek: 7 Strana: 0037
Očelice, Wotschelitz. Proč Očelickým převzděli hotejzů (hot! ej!) a proč se u nich nikdo nesmí zmíniti o ,červené modré fiale'? Vz Sbtk. Krat. b. 80. Cf. Sdl. Hr. II. 55., 73., Rk. Sl.

188607   Očeliti co Svazek: 7 Strana: 0037
Očeliti co: účet, mit dem Kopf verse- hen. Vz Očelení. Nz. — co čím. Kdy po- chodeň dne leskem ružeje hor očelí. Č. Kn. š. 221.

188608   Očemerený Svazek: 8 Strana: 0246
Očemerený, angeekelt; opilý. Phľd. 1895. 282.

188609   Očemeriť sa Svazek: 8 Strana: 0246
Očemeriť sa = ochvátiti se; opiti se. Cf. Čemer. Phľd. 1894. 491., 375.

188610   Očemeřiti se Svazek: 2 Strana: 0263
Očemeřiti se, čemer dostati, die Ekel- krankheit bekommen. Na Slov. Plk.

188611   Očenáš Svazek: 8 Strana: 0565
Očenáš, tanec. Vz Čes. 1. VI. 232.

188612   Očenášek Svazek: 9 Strana: 0196
Očenášek, ška, m. = strašidlo, které béře děti, které se večer nemodlily. Mus. ol. 1897. 89. Sr. Nemodlenec.

188613   Očenáškovati Svazek: 8 Strana: 0246
Očenáškovati = otčenáš se modliti. Žďár. Nár. list. 1896. č. 14. odp. feuill.

188614   Očenko Svazek: 7 Strana: 0037
Očenko, a, n. = očko. Ale černých oče- nek v krámě neprodajú, lebo si jich kra- máři sami rádi majú. Sš. P. 252. Už moje očenky na spánie zabudú. Obr. Ps. Má očenky čierné. Rr. MBš. — Brt. Ps. II. 457.

188615   Očep Svazek: 2 Strana: 0263
Očep, u, m., die Halse. D.

188616   Očep Svazek: 7 Strana: 0037
Očep ruční pumpy = vahadlo, Pumpen- schwengel, m. Hř.

188617   Očepák Svazek: 2 Strana: 0263
Očepák, u, m., veliká buchta, která se peče v domě nevesty a místy na velikém obecném pekáči. O očepák dělí se ženy, když nevěstu do ženichova obydlí poprvé vstou- pivší očepily. Po očepení zpívají ženy: Už je to uděláno, už je to hotovo; pár vajíček na rendlíček, kousek másla do toho. Potom o. mezi sebe rozdělí. Us. v Tochovicku, Bře- znicku a jinde. Sml. Us. u Petrov. Dch.

188618   Očepák Svazek: 8 Strana: 0246
Očepák, u, m. — čepec. Nár. list, 1895. c. 150. feuill.

188619   Očepák Svazek: 9 Strana: 0196
Očepák, u, m. = veliký svatební koláč. Horažď. Kub. L. f. 1900. 361. — O. = čepec do zadu se zvyšující a zdobený hřebenitou krajkou zlatou n. stříbrnou. U Rychmburka. Př. star. V. 12.

188620   Očepčiti Svazek: 7 Strana: 0037
Očepčiti, hauben. Nevěstu o. Bern.

188621   Očepěiť sa Svazek: 9 Strana: 0196
Očepěiť sa = opiti se. Slov. Zát. Př. 72b.

188622   Očepek Svazek: 2 Strana: 0263
Očepek, pku, m., očepky, pl. = tvrdá kůže na konci bidélce u cepu a na hlavě cepu, die Flegelkappe. Jg. — O., kování u hrabice, der Beschlag bei der Sense. D. — Očepky, stavění čepce na hlavu nevěsty, druhý den po svatbě, das Hauben. Jíti na očepky, býti na očepkách. Us. — Jg.

188623   Očepek Svazek: 7 Strana: 1342
Očepek děla = kruhovitá vyvýšenina okolo čepův. Ott. VII. 242.

188624   Očepení, n Svazek: 2 Strana: 0263
Očepení, n., das Behauben der Braut. Ženské o. Štelc. Ten všechen způsob podobný byl k nynějšímu ženskému očepování, jakéž nyní po Španělsku neb francouzsku na stru- nách nesou s velikým drdolem bez podbradku. Štelc.

188625   Očepí Svazek: 7 Strana: 0037
Očepí, n., das Fensterfutter. Ssk. Vz Ošití (dod.). O okenní opukové. Stat. př. kn. 1877. 106.

188626   Očepiti Svazek: 2 Strana: 0263
Očepiti, il, en, ení, očepovati = čepec na hlavu stavěti, hauben. —koho: nevěstu. Us. — co čím: hlavu nevěstinu čepcem. Káz. lut. Očepivši své vlasy čepcem. BO.

188627   Očepiti koho jak Svazek: 7 Strana: 0037
Očepiti koho jak. Očepil (= udeřil po hlavě) ho, až se mu v očách zatmělo. Slez Šd., Brt. D 239.

188628   Očepky Svazek: 2 Strana: 0263
Očepky, vz Očepek.

188629   Očepky Svazek: 8 Strana: 0246
Očepky = čepeni nevěsti/. Cf. Vykl. Svat. 106., Zavíječky (3. dod.).

188630   Očepné Svazek: 2 Strana: 0263
Očepné, ého, n., plat za právo prodávati pivo a víno. Gl.

188631   Očepýřený. O Svazek: 10 Strana: 0637
Očepýřený. O. proužka (krku hrdličky). Rais Lop. 238.

188632   Očepýřiti se Svazek: 7 Strana: 0037
Očepýřiti se = opeřiti se; obohatiti se. U Kr. Hrad. Kšf.

188633   Očerek Svazek: 9 Strana: 0455
Očerek, rku, m. Smysl jednotlivých očerků-hled. Klc. v Mus. 1843. 74.

188634   Očerchati Svazek: 7 Strana: 0037
Očerchati = čerchou obváděti. Šd., Vk.

188635   Očerň Svazek: 7 Strana: 1342
Očerň, ě, f., sardis, zastr. Rozk.

188636   Očernalosť Svazek: 2 Strana: 0263
Očernalosť, i, f., die Schwärzlichkeit. Jg.

188637   Očernalý Svazek: 2 Strana: 0263
Očernalý, schwärzlich. O. pšenice. Zlob.

188638   Očernati Svazek: 2 Strana: 0263
Očernati, herum schwarz werden. Jg.

188639   Očernělosť Svazek: 2 Strana: 0263
Očernělosť, i, í. = očernalosť.

188640   Očernělý Svazek: 2 Strana: 0263
Očernělý, schwarz geworden. Plk.

188641   Očernění Svazek: 2 Strana: 0263
Očernění, n., die Ein-, Verschwärzung. D.

188642   Očerněti Svazek: 2 Strana: 0263
Očerněti, ěl, ční, schwarz werden. Jg.

188643   Očernitel Svazek: 7 Strana: 0037
Očernitel, očernovatel, e, m., der An- schwärzer. Dch.

188644   Očerniti Svazek: 2 Strana: 0263
Očerniti, il, ěn, ění; očerňovati, ein-, an-, beschwärzen. — co čím. Us. — koho = ostuditi, pomlouvati, omalovati, verschwärzen. Jg. — koho čím kde: pomluvami u souseda.

188645   Očerstven Svazek: 2 Strana: 0263
Očerstven, a, o; očerstvený = občerstvený, erfrischt. — čím: radostí. V.

188646   Očerstvení Svazek: 2 Strana: 0263
Očerstvení, n., osvěžení, die Erfrischung. V.

188647   Očerstvění Svazek: 2 Strana: 0264
Očerstvění, n., das Erfrischtwerden, die Erfrischung. Jg.

188648   Očerstvěti Svazek: 2 Strana: 0264
Očerstvěti, ěl, ění, erfrischt werden. — čím. Us. — kde: na nějakém místě. Br.

188649   Očerstviti Svazek: 2 Strana: 0264
Očerstviti, il, en, ení; očerstvovati = ob- čerstviti, erfrischen, erquicken, laben. Jg. — koho, co. Déšť lidi i hovada očerstvil. V. O. ručnici, anfrischen. Čsk. Větříček nás očer- stvuje. Kom. O. koho = potěšiti. Kom. To duši očerstvilo. Br. — koho čím: studenou vodou. — se čím, od čeho: Mdlé tělo od svých nemoci se očerstvilo. Črn. Pokrmem a nápojem se o. Br. O. se vod tekutých pra- menem. Kom.

188650   Očervenati- O Svazek: 10 Strana: 0637
Očervenati- O-nal jak rak. Mus. slov. VII. 43.

188651   Očerveněti Svazek: 7 Strana: 0037
Očerveněti, ěl, ění = zčervenati, roth werden. HVaj. BD. I. 170., Bern. — čím. Jedle mrazem o-ly. LObz. XVIII. 91.

188652   Očerveniti něco Svazek: 7 Strana: 0037
Očerveniti něco, roth machen. Us. Pdl, Bern.

188653   Očervivěť Svazek: 7 Strana: 0037
Očervivěť, wurmstichig werden. Bern.

188654   Očesání Svazek: 2 Strana: 0264
Očesání, n., Abkämmen, Abbürsten, Ab- kehren, n. O. štětkou. — O., das Abnehmen des Obstes. Bibl.

188655   Očesaný Svazek: 2 Strana: 0264
Očesaný, abgekehrt, abgekämmt; abge- pflückt. Jg.

188656   Očesati Svazek: 2 Strana: 0264
Očesati, očesám a očeši, očesej a očeš; očesávati, očísnouti, očesnouti, abkämmen, abbürsten, abkehren; abpflücken, abnehmen. Jg. — co: ovoce, stromy. Jg. Hromadu (uhlí = krytbu s hromady sníti). Vys. — co kde, s čeho. Již jsme na dvou stromích očesali. Ros. Ovoce se stromů. Us. — co čím: ovoce rukou (otrhati); hlavu hřebenem. Us.

188657   Očesati Svazek: 7 Strana: 0037
Očesati. Kto ty hruštičky očeše, ten svej milence dar pošle. Sš. P. 751.

188658   Očesati Svazek: 9 Strana: 0196
Očesati koně = vyčistiti. Horen. 23.

188659   Očescec Svazek: 8 Strana: 0246
Očescec — očistec. Mor. Nár. list. 1896. č. 254. feuill.

188660   Očesky Svazek: 2 Strana: 0264
Očesky, ů, pl., m., co očesáno, die Käm- mlinge. Jg.

188661   Očesnekovati Svazek: 7 Strana: 0037
Očesnekovati, mi Knoblauch anmachen. Us. Šd.

188662   Očesno Svazek: 2 Strana: 0264
Očesno, mor. = česno.

188663   Očeštěti Svazek: 8 Strana: 0246
Očeštěti. Veškerá města o-la, Vlč. Lit. 162.

188664   Očěti Svazek: 9 Strana: 0196
Očěti = oči. Budeta ji oczeti boleti. Maš. ruk. 29a. Sr. Mus. fil. 1899. 271.

188665   Očeti Svazek: 10 Strana: 0221
Očeti = oči. Vz Mus. fil. 1902. 196.

188666   Očež Svazek: 2 Strana: 0264
Očež, vz Oč, Co.

188667   1. Oči Svazek: 2 Strana: 0264
1. Oči, gt. očí, dat. očím, akk. a vok. oči, lok. očích, instr. očima. Vz Oko.

188668   2. Oči Svazek: 2 Strana: 0264
2. Oči, 3. sg. aor. od praes. očiji = oži- věti. Ryba oči = očila (zastr.) Výb. 1.403. 21.

188669   Očí Svazek: 2 Strana: 0264
Očí = oční, Augen-. O. kouty. Krab.

188670   Očice Svazek: 2 Strana: 0264
Očice = očko; očicí = oček. Kat. 2394.

188671   Očičko Svazek: 2 Strana: 0264
Očičko, vz Oko.

188672   Očiďovati se Svazek: 2 Strana: 0264
Očiďovati se = octnouti se. Na Mor. a Slov. Jg.

188673   Očidovati se Svazek: 7 Strana: 0037
Očidovati se = střídati se, abwechseln. — v čem. Mor. Tč.

188674   Očíhaný Svazek: 7 Strana: 0037
Očíhaný, belauscht. Koll. III. 401.

188675   Očíhati Svazek: 7 Strana: 0037
Očíhati, očihovati, lauern, belauschen. Šm.

188676   Očihbitě Svazek: 10 Strana: 0221
Očihbitě. Třeboň. Mš. exc.

188677   Očihledě Svazek: 2 Strana: 0264
Očihledě, augenscheinlich šp. m. v oči hledě n. vůčihledě, vždyť akkus. oči nemůže záviseti na slovese hleděti; v se sesulo v pro- vincialismu jako čerstva m. z čerstva. Brt. Vz Očividně.

188678   Očihov Svazek: 2 Strana: 0264
Očihov, a, m., Gross-Otschehau, ves u Pod- bořan v Žatecku. Vz Tk. I. 375.

188679   Očihov Svazek: 7 Strana: 0037
Očihov. Tk. V. 123., Blk. Kfsk. 1376., Rk. Sl.

188680   Očihovati, očíhati Svazek: 2 Strana: 0264
Očihovati, očíhati, lauern. Na blízce o. Ráj. — co. Ten chlap výpady ulic očihuje. Omyl. — kde. Rosomák na stromech očihuje. Krok. O. v sousedstvu. Hlas. — Jg.

188681   Očihovec Svazek: 2 Strana: 0264
Očihovec, vce, m., Klein-Otschehau, ves u Podbořan v Žatecku. PL., Tk. II. 430.

188682   Očihovec Svazek: 7 Strana: 0037
Očihovec, vce, m. (Očichov, Očechov Malý), Klein-Oetschehau, ves v Žatec. Blk. Kfsk. 181., 185., Rk. Sl.

188683   Očichati Svazek: 2 Strana: 0264
Očichati, (v obec. mluvě: očuchati);oči- chávati (očuchávati), beschnauben, reissern.— co. Očichal to pes. Us. — se. Až se očucháte (seznámíte), snad se lépe srovnáte. Sych. — Jg.

188684   Očikvítek Svazek: 7 Strana: 0037
Očikvítek, tku, m. = ambrožka, světlík obecný, euphrasia officinalis, der Augen- dienst. Sl. les.

188685   Očiléčitelský Svazek: 9 Strana: 0196
Očiléčitelský. O. činnost Schb.

188686   Očiléčitelství Svazek: 7 Strana: 0037
Očiléčitelství, n., vz Slov. zdrav.

188687   Očílékař Svazek: 2 Strana: 0264
Očílékař, e, m., lépe: lékař očí, oční, Augenarzt, m.

188688   Očilupač Svazek: 7 Strana: 1342
Očilupač, e, m., herminius. Pršp. 21. 92.

188689   Očim Svazek: 2 Strana: 0264
Očim, a, m., něm. Utzin, ves v Chebsku. PL.

188690   Očim Svazek: 7 Strana: 0037
Očim. Rk. Sl.

188691   Očim Svazek: 7 Strana: 1342
Očim, ě (i), f. Dle Km. 1886. 28. Tedy ne: O., a, m.

188692   Očim Svazek: 10 Strana: 0637
Očim, a, m. = otčím. Brt. Slov.

188693   Očínek Svazek: 7 Strana: 0037
Očínek, nka, m., os. jm. Mus. 1880. 13.

188694   Očiniti Svazek: 10 Strana: 0221
Očiniti = učiniti. Šípy své horúci o-nil, sagittas suas ardentes effecit. Snad m. uči- nil. Mš.

188695   Očinky Svazek: 7 Strana: 0037
Očinky = očka. Vz Očenko. Kká. K sl. j. 197.

188696   Očipka Svazek: 9 Strana: 0196
Očipka, y, f. = otýpka. Slez. Lor. 75.

188697   Očisím Svazek: 10 Strana: 0221
Očisím, a, m. = otčim. Půh. mor. I. 355. (1410. ). (Dle Bdl. vydání. )

188698   Očísklo Svazek: 2 Strana: 0264
Očísklo, a, n., očískla, pl., lépe: skla na oči. Vz Brejle.

188699   Očisko Svazek: 2 Strana: 0264
Očisko, a, n., na Mor. = veliké oko, Glotz- auge, m. — Očiska, pl., n., Nebenaugen. Us.

188700   Očísky Svazek: 2 Strana: 0264
Očísky = očesky.

188701   Očíslení Svazek: 7 Strana: 0037
Očíslení, n., die Bezifferung. Hud. Mus. 1850.

188702   Očíslený Svazek: 7 Strana: 0037
Očíslený; -en, a, o, mit einer Nummer bezeichnet. Ev. šk. II. 20.

188703   Očísliti Svazek: 2 Strana: 0264
Očísliti, 3. os. pl. -slí, il, en, ení, mit Zahlen bezeichnen. — co: rukopisy, Jg., knihy, sedadla v divadle.

188704   Očísliti Svazek: 9 Strana: 0196
Očísliti, beziffern. Mus. 1850. IL 4., 70. Př.

188705   Očísnouti Svazek: 2 Strana: 0264
Očísnouti, vz Očesati. — O. koho = ošiditi. D.

188706   Očist Svazek: 2 Strana: 0264
Očist, u, m., zámysl, Vorwand, m. O-stem, unter dem Vorwande. Na Slov. Koll.

188707   Očist Svazek: 7 Strana: 0037
Očist ženský = čmýra. Ssk.

188708   Očista Svazek: 2 Strana: 0264
Očista, y, f., očištění, Reinigung. O. obětní. Měst. bož. Cech brusičů přispěl k o-e lexi- kalné. Km. 1875. 98. — O., ospravedlnění. Reinigung, Rechtfertigung. O. nazývaly se ve starém právě slov. jistí způsobové průvodů soudních, aby se jimi vina nebo nevina do- líčila, když ani svědectví ústního ani důkazů písemních po ruce nebylo. Vz S. N. a Slo- vanské právo od H. Jirečka I. 185.—190., II. 233. a 234. O. děla se 1. mečem, soubojem mezi soupeři; 2. ohněm, který nevinného nepálil (cf. Dobrého nepálí); 3. vodou, která zločince ne- přijala (proto: voda svatocudná, svatočistá). Kořínek ad LS. v. 53. Vz Gl. 187. 4. O. přísahou. Na o-u svú vstúpi a s ním šest svědkuov zachovalých. Nejprve obžalovaný příseže, že není vinen, jiní pak 3 přísahu, že sú viděli nevinu jeho, poslední 3 přisahnú, že tito 4 spravedlivě přísahali. Kn. dr. 137. Obětuj za o-tu. Sš. O. železem horoucím, uvržením na vodu, Feuer-, Wasserprobe. Výb. II. 972., O. z D. Den o-ty = den smíru, den dlouhý (u židů), der Versöhnungstag. Sš. Oa. 125. O. sedáním (bojem). Vedlé rozličností pří důvod a o. mění se. Pr. kut. Očistu ob- držeti; O. se mu zbraňuje. Pr. kut. O. má býti bez zmatku. Pr. zem,. Život na očistu dáti (zur Sühne hingehen). Šm. Přísaha očisty, Reinigungseid. Výb. I. 990. Prostému od- poru prostá o. Č. 352. — Na očistu, na očisto = na bílo, zum Schein. Na o. legaty vypravili. Kron. tur. Rmoucení-se Herodesovo na očistu a na bílo toliko bylo. Br. — Rb. 269. — O., y, m., der den Reinigungseid leistet, očistník. Pakliby některý z očist nebyl vlá- dyka, ztratí. Gl. 187. — O., y, f. O. listu, die Entlastung der Verschreibung.Že ten zápis ne k škodě dílu našemu, než na o-u byl mezi mnú a bratrem mým. Gl. 187.

188709   Očista Svazek: 7 Strana: 0037
Očista ohňová, Us , křížem. Jir. Cf. Vlšk. 230., 241 , Kram. Slov., Cor. jur. IV. 3. 1. 411.

188710   Očista Svazek: 7 Strana: 1342
Očista. Očistu vykonati. Wtr. Obr. II. 769.

188711   Očista Svazek: 10 Strana: 0221
Očista, y, f. = obřad, v jehožto výsledku spatřovalo se božské svědectví viny nebo neviny souzeného. Vz Pel. 253. O. vodou a železem. Vz Ces. 1. XIII. 289.

188712   Očístať sa Svazek: 7 Strana: 0037
Očístať sa = očišťovati se. Slov. Phľd. VII. 98.

188713   Očistcový Svazek: 2 Strana: 0264
Očistcový, Fegfeuer-. O. oheň, Kom., duše, místa, Jg., muka.

188714   Očistcový Svazek: 7 Strana: 0037
Očistcový plamen. Št. Kn. š. 302.

188715   Očistec Svazek: 2 Strana: 0264
Očistec, stce, m. O. je podlé učení kato- lického stav a místo pokání, kde duše, které před smrtí odpuštění hříchů dosáhly, ale z viny své na světě úplně se nevykály, povinné své pokání dokonávají. Vz více v S. N. Das Fege- feuer. Cf. Btk. Dog. 132. Ty duše jsou v očistci. Do očistce přijíti. Us. — O., kříž, trápení. Má s těmi dětmi očistec. Jg.

188716   Očistec Svazek: 7 Strana: 0037
Očistec. Nebe všude nezačíná, kde o. se končí. Rubeš. Cf. Sbn. 301., Mkl. Etym. 36. Má v kapse o. (= prázdno). Us. Brt.

188717   Očistec Svazek: 7 Strana: 1342
Očistec = smrduté vězení v Praze v 16. stol. Wtr. Obr. II. 835. — O. Tam jeti je jako očistec proskočiti (nemilo). Arch. X. 27.

188718   Očistec Svazek: 8 Strana: 0246
Očistec. Střetne-li se kdo v řeči s jiným (vysloví-li stejnou myšlénku v též chvíli), vy- svobodí dušičku z očistce. Val. Vck.

188719   Očistec Svazek: 10 Strana: 0221
Očistec, stce, m. V zimě odbýval si o. chodské chudiny: lámal ve skále kámen a tloukl štěrk na silnici za přeskrovnou mzdu. Hruš. 92.

188720   Očistení Svazek: 7 Strana: 0038
Očistení od hříchů. Mž. 100. Aby vzal o. Št. Kn. š. 180.

188721   Očistitel Svazek: 2 Strana: 0264
Očistitel, e, m., der Reiniger. O. hříchův, Br., neduhův. 1572.

188722   Očistitelka Svazek: 2 Strana: 0264
Očistitelka, y, f., očistitelkyně, ě, f., die Reinigerin. Jg.

188723   Očistiti Svazek: 2 Strana: 0264
Očistiti, il, štěn, ění; očišťovati = povrchu čistiti, reinigen, aufputzen; soudu zprostiti, reinigen, entlasten. — co: ruce, nohy, Ros., mouku (prosypati). D. — koho, se čeho: vraždy, D., nářku. V. Jsa všeho očištěn. Plác. Viny se o. Dal. A tak jej toho hříchu očistil. V. Bude-li se člověk všie věci očistil zde, do nebes pojde jeho duše. St. 284. Ktož se které věci očišťoval, ten ruce umyl. Pass. 298. Hospodine, móžeš mě mé nemoci o. Pass. 4. Arabové praví, že když se vodou ze studnice té obmývají, všech hříchů očištěni bývají. Har. II. 224. — Br., J. tr. — co, koho, se od čeho: pivo, víno od kvasnic, V., střevíce od bláta, Us., se od hříchu, V., statek od dluhů, Pr. měst., se od šlemu, D., Šm.; od hnisu. Lk. I očistí jej kněz od poblouzení jeho. Br. — D., Br. — se s kým. Pakli (kdo) žaluje se svědky, tehdy obžalovaný se svědky také se má o. Pr. měst. — se jak. Slibujíce to věnné právo z desk vymazati a o. podlé oby- ' čejného zápisu. Tov. — proti komu. Až do přejití práv ten statek očištovati proti kaž- dému, kdož by ho nařkl. Žer. Z. I. 112. — co, koho, se komu. Kristus nás sobě očistil. Br. Aby se očistil nepřátelům. Br. Aby mu to očistil, wiederherstellen, in integrum resti- tuere. Vl. zř. — se před čím, před kým. Tu sebe před všelijakým podezřením (lépe; od všelijakého podezření, Brt.) o. mohl. V. — co, se čeho čím: nádobu vodou, Us., srdce věrou. Jg. Očistil ho tímto lékařstvím. V. Se přísahou o. Pr. Čím sě očistíme toho, že hřešieme? Št. O. koho umytím krve. Chč. 614. — koho, se z čeho: z nečistot. Chč. 638. O. se z nároku křivého. Arch. I. 20. — koho skrze co. A kněz pak očistí jej skrze skopce oběti za vinu a bude jemu odpuštěno. Br. — Vz Očištěný, Gl. 178. — se, koho kde, u koho: Nt.

188724   Očistiti co Svazek: 7 Strana: 0037
Očistiti co: statek = prosta učiniti bře- men a závad. Bdl. ad Tov. 133. — koho, se čeho. O-stil se všech svých hříchův. Vrch. Čím se očištijem toho, že hřešíme. Št. Kn. š. 2. — Pozn. Mezi St. a 284. po- lož : Kn. š. — od čeho. O. dům od zlo- dějů, Koll. IV. 133 , se přísahou od žaloby, Šmb., duši od poskvrny. Mž. 110. — čím (kde): brejle šátkem. Čch. Dvěma prsty na mukách božích se očistiti. Pk. Kteříž se zde neočistie pokáním. Št. Kn. š. 30. Nevinu svú na kříži přísahami o. NB Tč. 105. — z čeho (kde). O. se z podezření. Mus. 1880. 66. V huti žárem ohně nečistá ruda z cizích svých příměsků se očišťuje. Kod. — se kde: před Bohem, před sou- dem (lokalně). Brs. 2. vd. 159.

188725   Očistiti se Svazek: 10 Strana: 0221
Očistiti se. Studánka se o-la (voda v ní ne ustála), čes. 1. X. 447.

188726   Očistivý Svazek: 2 Strana: 0265
Očistivý, reinigend, Reinigungs-. O. koupel. Sš.

188727   Očistkový Svazek: 7 Strana: 1342
Očistkový výměšek, Lochialsecret.

188728   Očistky Svazek: 7 Strana: 0037
Očistky, pl, f. = čištění. Kžk. Por. 89. O. či lochie = výtok z rodidel po porodu Vz Slov. zdrav.

188729   Očistky Svazek: 7 Strana: 1342
Očistky bílé, lochia alba, červené, 1. rubra, syrovatečné, 1. serosa. Ktt. exc.

188730   Očistlivosť Svazek: 7 Strana: 0037
Očistlivosť, i, f., die Reinbarkeit. Bern.

188731   Očistlivý Svazek: 7 Strana: 0037
Očistlivý, reinbar. Bern.

188732   Očistna Svazek: 2 Strana: 0265
Očistna, y, f., Quarantaine. Berg.

188733   Očistní Svazek: 2 Strana: 0265
Očistní, Reinigungs. O. voda. BO.

188734   Očistník Svazek: 2 Strana: 0265
Očistník, a, m. O-ci, die Eideshelfer, byli v starém právě českém ti, kteří přísahami svými dosvědčovali, že přísaha hlavního pří- sahajícího jest prava a ne křiva. Vz více v S. N., Vš. 566. Ale k odsudku nedostačovala svědectví jejich; o-ků nepřipuštěno a ovšem tím méně zástupců páně. Sš. Mr. 66. Pohnaný má ... s sebou o-ky dva míti, Entlastungs- zeuge. Vl. zř. 36. Žádný služebník nemůž o-kem býti pána svého. Ib. 279. A když po- hnaný přísahu provede a o-ci také budou přísahati, tehdy puovodovi nemá pohnaný nic dáti. Zř. F. I. C. XXXIV. Tehdá pohnaný má sě jemu zpraviti na kříži se zmatkem a má míti jiná dva, ježto máta svobodné dědiny, aby očistila jeho přísahu. Arch. II. 104. A tato dva máta jej očistiti svú přísahú řkúce takto: což jest Petr přísahal, ta jest přísaha pravá, ale ne křivá. Arch. II. 120. Mají vystúpiti dva očistníky a tak mají přiséci bez zmatku. Arch. II. 496. O. má býti člověk dobrý uro- zením i zachováním, má na zemi míti . . . ne cizozemec, ne služebník toho, kohož čistiti má svú přísahú, ne přítel atd. Vš. II. 27. (Kn. dr. 137). Pohnaný bez o-ků při beze vší obrany ztratí. Vš. V tej žalobě přísahá a za sebú dva o-ky má míti pod stracením pře. Výb. I. 985. Vz také Výb. I. 990., Tk. II. 339.

188735   Očistník Svazek: 7 Strana: 0037
Očistník, der Entlastungszeuge. Zř. F. I. Vz Jmenovati co. O., vývodní svědek. Pal. Rdh. II. 240. O o. vz Kram. Slov., Vš. Jir. 96., 463., Výb. I. 989., Zř. zem. Jir. 116., 463.

188736   Očistník Svazek: 7 Strana: 1342
Očistník či pomocník = osoba, která přísahala, že věří v pravosť přísahy své strany. Vz Wtr. Obr. II. 704.

188737   Očistník Svazek: 10 Strana: 0221
Očistník, a, m. O. starší doby, vz Arch. XIX. 526.

188738   Očistnosť Svazek: 10 Strana: 0221
Očistnosť, i, f., sinceritas. Rozk. P. 1377.

188739   Očistnouti Svazek: 10 Strana: 0221
Očistnouti = státi se čistou, ustáti se, usaditi se. Voda očistne. Hlk. IX. 140.

188740   Očistný Svazek: 2 Strana: 0265
Očistný = očistní.

188741   Očistný Svazek: 7 Strana: 0038
Očistný. O. oběti řím. a řec. Vz Vlšk. 325., 326.

188742   Očistný Svazek: 7 Strana: 1342
Očistný. O. přísaha. Wtr. Obr. II. 769.

188743   Očistom Svazek: 8 Strana: 0246
Očistom = očistomky. Vyšel o. na pole, v samom skutku odešiel do Mernka. Phľd. 1894. 505. (1892. 595.).

188744   Očistomky Svazek: 2 Strana: 0265
Očistomky = na očistu, na bílo, zum Schein. Na Slov. Jg.

188745   Očistomok Svazek: 7 Strana: 0038
Očistomok, adv. = očistomky. Slov. Zátur.

188746   Očistomok Svazek: 10 Strana: 0637
Očistomok = na oko. Len tak o. sa hnevať. Liptov. Sb. sl. IX. 44. Sr. Oči- stomky v II. d.

188747   Očiščenie Svazek: 7 Strana: 0038
Očiščenie = očištění. Pass., Ž. wit. 88. 45.

188748   Očištěnec Svazek: 7 Strana: 0038
Očištěnec, nce, m. = očistený. Mlč 111.

188749   Očištění Svazek: 2 Strana: 0265
Očištění, n. O. rukou něčeho. O. hvězdy. D. O , od práva upuštění. V. Das Reinigen, die Reinigung.

188750   Očištěný Svazek: 2 Strana: 0265
Očištěný; očištěn, a,o,gereinigt, od čeho: od hříchův. V. — čeho: všech poskvrn. Št. — čím: svatú obětí. Št. N. 324. — Vz Očistiti.

188751   Očišťovací Svazek: 2 Strana: 0265
Očišťovací pánev, Krok., přísaha. Us. Reinigungs-.

188752   Očišťovadlo Svazek: 7 Strana: 0038
Očišťovadlo, a, n , das Reinigungsmittel. Us.

188753   Očišťování Svazek: 2 Strana: 0265
Očišťování, n., das Reinigen, die Reinigung. Dům o., Kontumazhaus. Us. Čtrnáctidennímu o. (Quarantain) se podrobiti. Kram. O. po po- rodu. Jg. O. panny Marie. O. hříchů. D. Den o., smíření. D. O. je obřad u mnohých národů rozšířený a vzniklý v parných zemích vý- chodních ze zdravotních ohledův. Vz o něm více v S. N.

188754   Očišťovaný Svazek: 2 Strana: 0265
Očišťovaný, gereinigt. O. vina. Jel.

188755   Očišťovatel Svazek: 2 Strana: 0265
Očišťovatel, e, m., očistitel, der Reiniger. Měst. bož.

188756   Očitat komu co Svazek: 10 Strana: 0637
Očitat komu co = spočítati. Čas. mus. V. 19.

188757   Očitati Svazek: 2 Strana: 0265
Očitati = odčítati. Na Slov.

188758   Očitě Svazek: 2 Strana: 0265
Očitě, patrně, zřetelně, vidomě, zřejmě, zu- sehends, augenscheinlich, sichtbar. V. O. uká- zati, něco spatřiti, se na něco dívati, něco viděti. V., Jg. Divy očitě vídáme. V. Každý to o. může spatřiti. Kn.

188759   Očitě Svazek: 7 Strana: 0038
Očitě jsou proti pravdě sv. písma. Št. (Ač) jie (odplaty) v tomto životě o. viděti nemóžeš. Hus III. 42. (Činil se starým, ale) jeho mladá postava byla o. proti němu. Hus II. 123.

188760   Očitě Svazek: 8 Strana: 0246
Očitě jsú protiv pravdě sv. písma. Št. N. 218.

188761   Očiti Svazek: 2 Strana: 0265
Očiti, il, en, ení; zočiti = viděti, sehen, erblicken. — co. Tkadl. — O. = očkovati, okuliren. — co : stromy. — kde : na vinicích a štěpnicích se očilo. V. — Očíti, číti, života zase nabyti, Wiederaufleben. Ihned oči (očila) ta ryba solená. Výb. I. 403.

188762   Očito Svazek: 2 Strana: 0265
Očito, zřejmo. Co před světem zde ukryto, bude někdy všem o. Č. Mudr. 5.

188763   Očito Svazek: 7 Strana: 0038
Očito. To jest o., augenscheinlich. Z 15 stol.

188764   Očitosť Svazek: 2 Strana: 0265
Očitosť, i, f., vidění na své vlastní oči, das Sehen mit eigenen Augen, Augenschein, m., Autopsie, f. Důvod od o-sti hlasatelů vzatý. Sš. Ž. 21. Sichtbarkeit, das Sehen. Mark.

188765   Očitování Svazek: 7 Strana: 0038
Očitování, n. = vidění, patření. Sš.

188766   Očitý Svazek: 2 Strana: 0265
Očitý, Mo něco mm vidí, sichtig, Augen-. O. svědek. D. Vz Rb. 269. Jeden svědek očitý jest jistší, nežli ušitých deset. Pr. m. Byl jsem o. svědkem toho. Nt. Nauka ta páně došla nás od o-tých a bezprostředných učeníků Kri- stových. Sš. Ž. 21. — O., viditelný, sichtbar, augenscheinlich, ersichtlich, notorisch. O. pří- klad, Tkadl., div, zázRak Martim., zboží. V., jmění. Pr. Dobrý pán jest lidem očité a vidomé právo. Cyr. O. vidění (ad videndum), lež. BO. Proti očitým důkazům Páně staví fariseové vážnosť Mojžíšovu. Sš. Mt, 259. Nemá ižádný konšelem býti, kterýž výše 50 kop očitého zbožie nemá. Sob. 16.

188767   Očitý Svazek: 7 Strana: 0038
Očitý = očima opatrený Prk. — O. = viditelný. O. znamení, Št. Kn. š. 17, 184., 95., 153., dóvod. Hus II. 323. O. svědek lepší než ušatých deset. Cor. jur. IV 3. 2. 427.

188768   Očitý Svazek: 8 Strana: 0565
Očitý. Bůh ženu jmenuje desiderium ocu- lorum to jest očité potěšení. Spis svadební Adamovi z Valdšteina. 1597.

188769   Očitý Svazek: 9 Strana: 0196
Očitý. Vodil je na o-té spatření nebes (aby je očima spatřili). Wtr. (Mus. 1898. 24. ). O. spatření. 1583. Arch. XVIII. 399.

188770   Očivec Svazek: 7 Strana: 0038
Očivec, vce, m. = očistec. Za duše v očivci. Us. u Blatné a Sušice Nár. list.

188771   Očivěství Svazek: 2 Strana: 0265
Očivěství, n., zastr., zřejmosť, viditelnost'. St. skl.

188772   Očivěství Svazek: 7 Strana: 0038
Očivěství. Hr. ruk. 129.

188773   Očivěstý Svazek: 7 Strana: 0038
Očivěstý, vz Očivistý, Jagićův Archiv XII. 195.

188774   Očivid Svazek: 2 Strana: 0265
Očivid, u, m. = očitosť, die Autopsie. Z vlastního o-du a postřehu něco čerpati. Sš. Sk. 2.

188775   Očividec Svazek: 2 Strana: 0265
Očividec, dce, m., svědek očitý, Augen- zeuge, m. Sš. L. 5.

188776   Očividně Svazek: 2 Strana: 0265
Očividně, zusehends, lépe: patrně, očité, zřejmě, zřetelně. Cf. To obilí v očích kyne. Us. v Renčově. Vz Očihledě.

188777   Očividnosť Svazek: 7 Strana: 0038
Očividnosť. Přesvědčil jsem se vlastní o-stí. Koll. IV. 236.

188778   Očividný Svazek: 2 Strana: 0265
Očividný, vz Očividně.

188779   Očividný Svazek: 9 Strana: 0196
Očividný. O. dareba. Slád. Oth. 135.

188780   Očividomě Svazek: 2 Strana: 0265
Očividomě, na oči vidomě, na Slov., = zřejmě, očitě, zusehends, augenscheinlich. Plk.

188781   Očivistě Svazek: 2 Strana: 0265
Očivistě = očivitě, očitě. Kat. 1814.

188782   Očivistě Svazek: 8 Strana: 0246
Očivistě (to) viděla, Kat. 1814.

188783   Očivistý Svazek: 7 Strana: 0038
Očivistý. Ve Slezsku. Tč. Cf. Jir. Mor. 68.

188784   Očivistý,očivitý Svazek: 2 Strana: 0265
Očivistý,očivitý=očitý, augenscheinlich. O. smrť. Kartig.

188785   Očizna Svazek: 2 Strana: 0265
Očizna, lépe: otčizna.

188786   Očizna Svazek: 7 Strana: 1342
Očizna. 1481. Půh. V. 477.

188787   Očižmený Svazek: 7 Strana: 0038
Očižmený = čižmami opatřený. Dan- kovský.

188788   Očka Svazek: 7 Strana: 0038
Očka, pl., n. = kuličky žlutavé s hně- dým očkem = plosičky (druh bobů). U N. Bydž. Kšť. — O. = hra v karty. Obt.

188789   Očkáč Svazek: 7 Strana: 0038
Očkáč, e, m. = druh dřeva fládrového nejkrásnější. Němc. IV. 412.

188790   Očkaj Svazek: 8 Strana: 0246
Očkaj, e, m. Počkaj, príde na tě O. (asi ten, který r. 1708. v čele uherských povstalců pustošil Valašsko). Vz Vck. Val. I. 110., NZ. IV. 273.

188791   Očkaňa Svazek: 7 Strana: 0038
Očkaňa, ě, f. = ovce s černými proužky kol očí. Mor. Brt.

188792   Očkaňa Svazek: 10 Strana: 0637
Očkaňa, ě, f. = ovce, která má kol očí černé proužky. Val. Brt Slov.

188793   Očkař Svazek: 2 Strana: 0265
Očkař, e, m., okulist, Augenarzt; Impfer, m. Plk.

188794   Očkář Svazek: 7 Strana: 0038
Očkář, e, m. = kdo chytá zvěř do ok. Us

188795   Očkati Svazek: 7 Strana: 0038
Očkati = otrhati. O. chmel. Črn. Zuz. 318. Cí. Načkati.

188796   Očkatý Svazek: 7 Strana: 1342
Očkatý koláč = nahoře přeložený tak, že místy vykukuje vložené mazání. U čes. Brodu. NZ. I. 240.

188797   Očkávati Svazek: 2 Strana: 0265
Očkávati = očekávati. Na mor. Zlínsku. Brt.

188798   Očkávati Svazek: 10 Strana: 0221
Očkávati = očekávati. Val. Čes. 1. XI. 43., 94, 225.

188799   2. Očko Svazek: 2 Strana: 0266
2. Očko, a, m., kdo má malé oči, vidourek, ein Kleinaug. V.

188800   Očko Svazek: 7 Strana: 0038
Očko ve vejci (ve žloutku), cicatricula, discus proliger, der Hahnentritt. Nz., Ves. I. 71. — O. klíční, vz Klíč. — O. rybí,
žabí = nezabudka. Mor. Brt., Vck. U Bydž.
Kšť. Vyšívání na rybí očko. Mor. — Očka
vedlejší brouků, ocelli, stemmata. Kk. Br. 3.
— O. paví večerní = zubokřídlec očkovaný,
smerinthus ocellatus, das Abendpfauenauge.
Prm. IV. 402. — O. petlice. Us. Pdl. — O. rudy. Šp. — O. = 21, velus, hra v karty. Us. Rjsk., Kšť., Kv. 1872. 160. — O., a, m. = jednooký. Us. Zkr. — O., a, m., os. jm. Tk. V. 252., Sbn. 113., 322., Blk. Kfsk. 1170. — O. Jan, druhý arcibiskup pražský, † 1380. Výb. II. 1617., V.

188801   Očko Svazek: 9 Strana: 0196
Očko, a, n. l s očkem = tvrdé. Rozb. kral. 58.

188802   Očko Svazek: 10 Strana: 0221
Očko, a. n. Spatřil své o. (svou milou). Světz. 1888. 3. Wtr. — Kuří očka (oči), rostl. Vz Sasanka zde.

188803   1. Očko, a, očičko Svazek: 2 Strana: 0265
1. Očko, a, očičko, a, n., Aeuglein, Aeug- chen, Aeugelchen. V. Po očku na sebe se dívati, einander heimliche Blicke geben. D. Naň jen očkem hodila. Gníd. Po očku kou- kati na něco, po něčem, schielen. Jg. — O. ve vejci, die Narbe, na, stromě (pupen), révy, Knospe, f. — Stračí očko, pamětník, po- mněnka, Vergissmeinnicht. Plk. — Vz Oko.

188804   Očkohruška Svazek: 2 Strana: 0266
Očkohruška, y, f. = oškeruše. Na Slov. Plk.

188805   Očkoli Svazek: 7 Strana: 0038
Očkoli, um was immer. Šm.

188806   Očkov Svazek: 8 Strana: 0246
Očkov, a, m. Na O-vě, čásť Morávky při Pražmě ve Frýdecku. Věst. opav. 1893. 11.

188807   Očkovací Svazek: 2 Strana: 0266
Očkovací, Impfungs-. O. odměna, vysvěd- čení, list, J. tr., látka. O. prut (při očkování stromů). Jg.

188808   Očkovací Svazek: 7 Strana: 0038
Očkovací fiolka, jehla, kopíčko, západka. Wld. 82.

188809   Očkovanec Svazek: 2 Strana: 0266
Očkovanec, nce, m., der Impfling. Jg.

188810   Očkování Svazek: 7 Strana: 0038
Očkování stromů se spícím okem, das Okuliren auf das schlafende Auge, s bdícím okem, auf das treibende Auge; Nožík k o.; větvička na o., das Okulirreis. Šp. — O., die Impfung. Čf. Kram. Slov., Slov. zdrav., Rk. Sl. O. zvířecí látkou; O. se ujalo. Us. Pdl.

188811   Očkování Svazek: 10 Strana: 0221
Očkování, n. Vz Ott. XVIII. 614.

188812   Očkování, n. O Svazek: 2 Strana: 0266
Očkování, n. O. (okulování) v zahradnictví jest způsob štěpování. Vz S. N. Das Okuliren. Přenášení pupenů z rostliny matečné na jinou rostlinu téhož n. příbuzného rodu slove o., když jen jeden pupen či očko se štěpuje. Vz Roubování. Kk.35., Schd. 185. O. jest dvojí: trubičkování a o. vlastní. Rostl. O. jest každé pláni přiměřené. Koubl. O. jarní, letní, s dře- vem. Šp. — O. neštovic, kravských osypek n. chraniček, Vakcination. Us. Jg. O. v lékařství slove přenášení látky nakažlivé na organismus zdravý za tím účelem, aby způsobena byla ne- moc táž, z jakéž nakažlina vznikla; ve smyslu užším slove o. přenesení neštovice kravské buď přímo s vemena kravského na člověka buď se člověka očkovaného na člověka zdra- vého, vakcinace. Vz více v S. N.; KP. III. 276. Die Impfung. Odměna za o.; výlohy na o. (očkovací). Šp. O. kravskými osypkami; zpráva o o. kravskými osypkami. Er.

188813   Očkovanka Svazek: 7 Strana: 0038
Očkovanka, y, f., die Impflingin. Šm.

188814   Očkovaný Svazek: 2 Strana: 0266
Očkovaný; očkován, a, o, okulirt, geimpft. O. strom. Jg. — O. dítě. — čím: neštovicemi, Us.. kravskými osypkami. Školy o-né něm- činou. Jg. I. 17.

188815   Očkovaný Svazek: 7 Strana: 0038
Očkovaný. Křídla motýlů bíle o-ná. Stn. I. 24., Kk.

188816   Očkovaný Svazek: 9 Strana: 0196
Očkovaný krytohlav, brouk. Klim. 278.

188817   Očkovatel Svazek: 2 Strana: 0266
Očkovatel, e, m., der Impfer. Rk. Vz Očkovník.

188818   Očkovatelný Svazek: 7 Strana: 1343
Očkovatelný, vaccinable.

188819   Očkovati Svazek: 2 Strana: 0266
Očkovati, očka dělati, zvl. na stromy, aby štěpnými se staly, okuliren, äugeln, impfen. — co: strom. — koho: dítě (neštovice mu vštěpovati). — co komu: neštovice. Plk.— koho čím: dítě kravskými osypkami. — koho komu: lékař sousedu dítě očkoval.

188820   Očkovati Svazek: 7 Strana: 0038
Očkovati = očkem házeti. O-li po sobě. Exc.

188821   Očkovati Svazek: 9 Strana: 0196
Očkovati. Dle Prk. v Kroku 1897. 330. z lat. vaccinare (vokčiti, vokcovati, vočko- vati).

188822   Očkovatý, očkovitý Svazek: 2 Strana: 0266
Očkovatý, očkovitý — očka mající nebo: v čem očka (díry) vzdělány, äugig. O. ocas páva, der Spiegel. Kom. O. síť. Us.

188823   Očkovnice Svazek: 10 Strana: 0221
Očkovnice, e, f. Vz Tvořička.

188824   Očkovník Svazek: 2 Strana: 0266
Očkovník, a, m., očkující, der Impfer. Plk.

188825   Očkovský Svazek: 7 Strana: 0038
Očkovský, ého, m., os. jm. 1840. Jg. H. 1. 610.

188826   Očkový Svazek: 7 Strana: 0038
Očkový. O. pec, v hutn., der Brillen- ofen. Hř.

188827   Očkový Svazek: 9 Strana: 0196
Očkový. Vz Kruhoproužec, Mšicojed, Slu- néčko.

188828   Očkový. O Svazek: 10 Strana: 0221
Očkový. O. krajky. Vz Krajka.

188829   Očlivý Svazek: 9 Strana: 0196
Očlivý. Uznáte-li toho člověka skrze tu očlivú věc křivého býti. 1510. Arch. XVIII. 509.

188830   Očlověčiti koho Svazek: 7 Strana: 0038
Očlověčiti koho, zum Menschen heran- bilden. Slov. Hdž. Vět. 43., Rr. Sb., Syt. Táb. 104., Trok. 178

188831   Očlun Svazek: 7 Strana: 1343
Očlun, u, m., sparus, zastr. Rozk.

188832   Očłověčit koho Svazek: 10 Strana: 0637
Očłověčit koho = oženiti. Brt. Slov

188833   Očmahlý Svazek: 7 Strana: 0038
Očmahlý = osmahlý. Na Hané. Bkř.

188834   Očmouditi Svazek: 7 Strana: 0038
Očmouditi, anrauchen. Vz Čmouditi.

188835   Očmouchati Svazek: 7 Strana: 0038
Očmouchati, očmouchnouti něco = po- někud ušpiniti. U Kr. Hrad. Kšť.

188836   Očmrda Svazek: 2 Strana: 0266
Očmrda, y, m., ocmrda, kocmrda, kdo se ustavičně bez potřeby kolem jiného obtáčí a lichotí, při tom však do tajných cizích věcí nahlédá, je všetečně probírá a přetřásá, vše- tečka, všetečník, Schummel, Scherwänzler. Takový o. musel ovšem u pohanů v nenávisť přicházeti. Sš. O. 226. Vz Kocmrda, Osmrcla. Hý.

188837   Očmuchati Svazek: 2 Strana: 0266
Očmuchati, očuchati, beriechen, beschnüf- feln.

188838   Očmuchati co Svazek: 10 Strana: 0221
Očmuchati co. Jrak. XII. 198. — čím: svým nosem. Us.

188839   Očmuřovati Svazek: 2 Strana: 0266
Očmuřovati, m. ošmuřovati, pošmuřovati, bewölken. — se: škarediti se. Jg.

188840   Očmuzený Svazek: 7 Strana: 0038
Očmuzený; -en, ena, o, angeraucht. O. bouda. Č. Kn. š. 303.

188841   Očmýřenec Svazek: 7 Strana: 0038
Očmýřenec, nce, m. = mladá husa. Ehr.

188842   Očmýřiti Svazek: 2 Strana: 0266
Očmýřiti, il, en, ení, mit Härchen, Fä- serchen umgeben.

188843   Očnatka Svazek: 2 Strana: 0266
Očnatka, y, f. O-ky, conopidae, členovci dvoukřídlí mají rypák rovně vyčnívající, křídla dlouhá, hlavu a oči veliké. O. velko- hlavá, conops macrocephalus. Frč. 160.

188844   Očnatka Svazek: 7 Strana: 0038
Očnatka páskovaná, c. vittatus, rudo- nohá, c. rufipes. Brm. IV. 494.

188845   Oční Svazek: 2 Strana: 0266
Oční sklo (vz Brejle, Lukno), koutek, Us., chlupy, Reš., lékař, nemoc, Us., důlek, míra, bod. Nz. Očnímu znamení rozuměl. Kartig. Vz Oko.

188846   Oční Svazek: 7 Strana: 0038
Oční nemoc, Ophthalmia, hnisotok, oph- thalmoblennorrhoea, zrcadlo, -scop. vak, Augenblase, komora, -kammer, sval, -muskel, stínítko, -schirm, kraj, -rand, Nz. lk., sliz (hnis), Šv. 60 , důlek (lůžko, očnice, Augen- grube, -höhle), míra (podlé oka, das Augen- mass), Šp., balsam, -balsam, cevy, -gefässe, fantom, phantom, léky, -mittel, prášek, -pulver, slabosť, sprcha, douche, vada, Ktt., bod, der Augenpunkt bei der Perspektive, v math., Nz, Stč Zem. 387., diopter (prů- zor, průhled, das Okulardiopter in der prakt. Geometrie), čočka (očnice, die Okularlinse). Nz., nůžky, trepan, Us., akkommodace. Vz Ott. I. 631.

188847   Oční Svazek: 7 Strana: 1343
Oční. Jak dělají o. vodičku a masť na Mor. Vz Mtc. XV. 290.

188848   Oční Svazek: 8 Strana: 0246
Oční. Léčení očních nemocí. Vz NZ. V. 571.

188849   Oční Svazek: 9 Strana: 0196
Oční lékařství. Vz čes. literatura o něm o Jub. IIc. 91. —107.

188850   Oční Svazek: 10 Strana: 0221
Oční lékařství, Augenheilkunde; sval, musculus oculi, Augenmuskel (dolení, ho- ření, kosý, inferior, superior, obliquus, pří- mý, rectus); pohyb svalstva očního, Augen- muskelbewegung. Ktt.

188851   Očnice Svazek: 2 Strana: 0266
Očnice, ic, f., pl., skla oční. Th. Vz Brejle. O. Campanova dalekohledu, drobnohledu, vz KP. II. 170. (179.); 169., 179. — Oční lůžko, die Augenhöhle. Ssav. Tlačení v očnici. Rostl.

188852   Očnice Svazek: 7 Strana: 0038
Očnice = oční čočka, vz Oční. Schd I. 125. — O. = oční lůžko, orbita, vz Oční. Cizí tělesa vo-ci, corpora aliena in o. Schb

188853   Očnice Svazek: 8 Strana: 0565
Očnice, okulár = nástroj skládající-se ze dvou čoček ploskovypuklých; hodí se dobře k pozorování předmětů nebeských. Vz Ott. XI. 945.

188854   Očnicový Svazek: 7 Strana: 0038
Očnicový, Augenhöhlen-. O. okostice, Periorbita, Nz. lk., otvory v lebce, orbitae, S. N. X. 33., hlíza, abscessus orbitae, žíly, Augenhöhlenvenen.

188855   Očničař Svazek: 7 Strana: 0038
Očničař, e, m , der Optiker. Hrvát. Sd.

188856   Očník Svazek: 2 Strana: 0266
Očník, u, m., vz Cink.

188857   Očnosklářský Svazek: 7 Strana: 0038
Očnosklářský, Augengläser-. Slov. Šm.

188858   Očný Svazek: 8 Strana: 0246
Očný = pěkný na pohled, úhledný. Val. Brt. D. II. 352.

188859   Očořovati se Svazek: 7 Strana: 0038
Očořovati se = usmívati se. Vz Čořiti se. Neor.

188860   Očová Svazek: 8 Strana: 0246
Očová, é, f., míst, jm. ve Zvolen. Phľd. 1894. 61.

188861   Očovka Svazek: 8 Strana: 0246
Očovka, y, f., potok ve Zvolen. BZv. 13.

188862   Očpuliti Svazek: 2 Strana: 0266
Očpuliti, il, en, ení; očpulovati. — co: hubu, das Maul hängen, Nase rümpfen. Jg. — se na koho. Us. — Jg.

188863   Očrn Svazek: 7 Strana: 1343
Očrn, u, m., sardus, kámen. Pršp. 5. 101.

188864   Očubiti koho Svazek: 7 Strana: 0038
Očubiti koho = při hře ošiditi. U Star. Jič Vhl.

188865   Očubrat Svazek: 8 Strana: 0246
Očubrat = oščubrat, okousat, ohrýzti. Jevíčko. Brt. D. II. 352.

188866   Očuděný Svazek: 2 Strana: 0266
Očuděný = učazený. Us. v Přer. Kd.

188867   Očuchati Svazek: 2 Strana: 0266
Očuchati, vz Očichati.

188868   Očuchnouti Svazek: 7 Strana: 0038
Očuchnouti, vz Očichati. — O. = po- někud oschnouti. Pověz kabát (mokrý) u ka- men, ať očuchne. U Kr. Hrad. Kšť.

188869   Očujněti Svazek: 7 Strana: 0038
Očujněti = užiti. Tu i cit zatupený očuj- nie jako lístok lipy na jar. Slov. Orl. VI. 290

188870   Očumák Svazek: 7 Strana: 1343
Očumák, a, m. = poberta. Exc.

188871   Očumovati Svazek: 7 Strana: 0038
Očumovati = čuměje obcházeti. Us.

188872   Očupčiti se Svazek: 2 Strana: 0266
Očupčiti se, il, ení, podběhnouti sc, strei- chen. Tísta se očupčila. D.

188873   Očurený Svazek: 10 Strana: 0637
Očurený = svadlý, ovislý, ošpatený. Phľd. XXIV. 813. Vz násl.

188874   Očureť Svazek: 10 Strana: 0637
Očureť = zvráskovatět, ovadnouti (o lidech). Phľd. XXIV. 813. Sr. násl. Omáreť.

188875   Očuřený Svazek: 2 Strana: 0266
Očuřený, osmahlý. Na Slov.

188876   Očuť Svazek: 7 Strana: 0038
Očuť = uslyšeti, vyslechnouti, hören, an- hören. Slov. Hodno je i važne veci pove- dať, a hodno i o ; Nechcela o tom ani o. Phľd. III. 2. 120., 452. Králevič očuvajúci rozhovor. Dbš. Úv. 85 Má tenké uši = dobre očuje. Rr. Sb. — O., spüren, riechen, fühlen, empfinden, wahrnehmen. Bolo ho už o. (zapáchá). Rr. Sb. Nedudliže dievča, nedudli, aby mä pri tebe nečuli: bo jak mä pri tebe očujú, tak mi i čižmičky vyzujú. Mt. S. L 14.

188877   Očúť sa Svazek: 8 Strana: 0246
Očúť sa = ocítiti se. Phľd. XII. 317.

188878   Očutý Svazek: 7 Strana: 0038
Očutý = uslyšený. Slov. Vz Očuť.

188879   Očúvať Svazek: 7 Strana: 0038
Očúvať = naslouchati. Vz Očuť. Rr. Sb., Sl. ps. 106.

188880   Očuviť Svazek: 7 Strana: 0039
Očuviť, betrügen. U Místka. Škd.

188881   Od Svazek: 7 Strana: 0039
Od. Vz Ž. wit. 239. (ot), Brt. D 184. — O. m.: o, de, latinismus za 14. věku roz- šířený. Vylož nám pověsť od kúkolnej roli. Ev. ol. 297. Srozuměchu, co to od nich praví. Ev. víd. 79. Čtenie od apoštolóv. Ev. ol. 322. — O. O slovesech s předložkou od složených vz Brt. D. 168., Pk. v olom. progr. na r. 1875. 9., Jurs. 21., 26., 29., 30, 31.

188882   Od Svazek: 7 Strana: 1343
Od. Předložka od, ot v češtině. Od J. Pelikána. V progr. gymn. královéhrad. za rok 1890. str. 3.--26, Gb. Ml. II. 141., D. Lbrg. 304.

188883   1. Od Svazek: 8 Strana: 0246
1. Od. Vokalisace předložky od v Háj. Herb. (1562.) a V. Kal. (1578.). Vz List. fil. 1894. 203., 204. Dal mi od psiny (lék). Brt. D. 11. 287. Cf. Proti. 2. 0(1, u, m. = síla v celé přírodě vlád- noucí, podobná síle magnetické, z řec. ó8^rj, Odem, Hauch. Vz Am. 51.

188884   Od Svazek: 9 Strana: 0196
Od předlož. O užívání jí v Maš. ruk. Vz Mus. fil. 1899. 272. Na Císařovsku vz Mtc. 1900. 142.

188885   Od Svazek: 10 Strana: 0637
Od předložka. Sr. Brt. Slov. 248. -249.

188886   Od maly Svazek: 8 Strana: 0248
Od maly m. od mala. Gb. H. ml. I. 123.

188887   Od naproti Svazek: 9 Strana: 0197
Od naproti. Dostal to z o. Us.

188888   Od něj, šp Svazek: 2 Strana: 0294
Od něj, šp. místo: od něho; od žádá genitivu, a nikoliv akkusativu.

188889   Od, ode Svazek: 2 Strana: 0266
Od, ode, předložka. Ode klademe, po- číná-li se slovo následující skupeninou těžce vyslovitelnou: ode dveří. Brt. Až do 13. stol. užívalo se ot, vedlé něho také od ve 14. stol., samo pak od od 15. stol. Dosud však píšeme a vyslovujeme: otvor, otevříti. Gb. H1. 105. Řec. ano, lat. ab, něm, ab, weg, von; opak: k, při. Zk. — Předložka od pojí se s geni- tivem. Znamená 1. o místě: pryč od místa, od věci jinam, von einem Orte weg (her), fern von-, entfernt von. Od domu nechoď. Svěd. Ot ramene šúrem kyčlu protče. Rkk. 55. Od místa všecko leží. Jg. Vdovy tohoto světa túlavé dom od domu. Št. Ot lesa k lesu stála jeho síla. Rkk. Od sebe jsou. Us. — 2. Zvláště o věcech, od kterých se co odlučuje, odvracuje, dělí, uchyluje, zbavuje. Byl křesťanem a potom poběhl od víry. V. Odstrčili mne od cesty slávy. V. Od toho díla přestali. Háj. Očistil Judu od hájů. Br. Odvrz od sebe nádhernosť. Jel. Zdrž se od své žádosti. Št. Čist jsem od hříchu. Br. — 3. O původu a počátku: a) při časoslovech přijímání, slyšení, jmenování, von, bei, nach. Od dobrých lidí příklad brali. Pass. Čemu naše braň má tepruv ot vrcha soptati krutosť? Rkk. A ti všichni od spra- vování země zemane sluli. Háj. Učil jsem se od hrnčíře na rynku. Svěd. — b) Při časo- slovech počínání a pocházení, von, aus, mit. Každý učedlník od kazu začíná. Kom. Ot toho pramene pošel vévoda český sv. Václav. Pass. Bolesti ty od studenosti pocházejí. Byl. — c) Při časoslově býti, když pravíme, odkud co rodem, původem jest, von wem abstammen, kommen, ausgehen, aus- entstehen. Ratibor ot gor Krekonoší. L. S. 72. Všeliká moudrosť od Pána jest. Kom. To, od něhož vše jest, jest nade vše. Št. — d) Vynáší se v rodě trpném podmět, který příčinou jest, že se co děje, budiž on osobou aneb věcí. Olej z oliv od olejníka se vytlačuje. Kom. Tu jest zabit od hromu. Háj. Dříví se pohybuje v lese od větru. Br. (Mkl.). Libuše jest od lidu za soudci zvolena. Háj. — e) Avšak i když výrok moc rodu trpného na sebe béře. Od své zlosti samé zahynou. Od veľkého žiaľu som omdlieval. Na Slov. Ht. (Mkl). Málo kdo od té nemoci umřel. Háj. Tvář má oduřivěla od pláče. Br. Padli otcové naši od meče. — Nyní užíváme o rodě trpném více instrumentalu. Vz tento. — 4. O látce, z níž co jest, von, aus. Všeliké věci od zlata dělá. V. Domy od kamene sta- věli. V. Ztravu na díle od zvěři mají. Jg. — 5. Co původem svým od věci jest, totéž k ní příleží, přísluší, se hodí; tedy i o věcech, kam co přináleží. Já jsem měl klíč od sklepa. Svěd. Dej od přívozu. Svěd. Voda jest od ohně. Jg. To nebude od věci. Kom. Což jest na hradě od spíže, od nábytku. Arch. I. 141. A Mandalena jest od třetí sestry jich. Svěd. — 6. Vytýká-li se věc nebo osoba, která jest počátkem n. příčinou činnosti podmětu = příčinou, v příčině, působením, jménem, pu- zením, wegen, auf Veranlassung, in Jemands Namen. Já od osoby své chci mu psáti. Žer. Tlumač od jiného (jménem jiného) mluví. V. Laje mu od matky (za příčinou matky). Jg. Jemu od udatnosti se divil. Zyg. Samy od svých osob poslaly. V. To od sebe promluvil (jménem svým). Br. — 7. O vztahu = se strany, v příčině, an, in Beziehung, bezüglich, nach, mit. Od jídla a pití dobře uctěn byl. Har. Jest mdlý od přirození. Jg. Nebuď špaten od rúcha, od ztravy, od čeledi s tolik, jakož dostáti móžeš. Št. N. kř. 93. — 8. Při srov- nání jedné věci s druhou — než, nežli, nad, lat. ab, quam, něm. von, als. Los jest větší od koně. Jg. To vše jiné jest od předešlých domnění. V. Vím to lépe od tebe = než ty. Jg. Někto, uzře chuzšieho a snad urozeněj- šieho od svých předkóv, bude jím smích po- bíjeti. Št. N. kř. 92. Mladý čas drahší od čistého zlata. Na Slov. Ht. (Mkl.). — Vz Kom- parativ. — 9. O čase znamená dobu, od které se co děje, nach, seit, von, an. Znám já je od 30 let. Svěd. Od dítěte, od kolébky, od ma- ličkosti, od starodávna, od věku, od věčnosti. — Pozn. Sem hledí i příslovečné výrazy: odkud, odkad, odkavad, odsud, odsad, odonad, odonad, odjinad, odjinud, odnikad, odnikud, odněkad, odněkud. Odtud jej odehnal. Háj. Nemají odkud odjinad zaplatiti než odtud. Sved. Dle Zk. Skl. 225.—230. Vz tam více příkladů. Cf. Glánky o předložce od: Brt. v Km. II. 67. a násl., Mkl. S. 551. a násl., Zk. Ml. II. 30. — Brousek. Od klade se vadně před první člen úsloví: od slova k slovu a j. dle něm. von Wort zu Wort, kdežto u správných spisovatelů klade se v tako- výchto případech první slovo bez předložky: On to slovo od slova vypsal. V. Den ode dne jich ubývalo. Rok od roku, dům od domu, krok za krokem atd. — Pokuta od pěti zlatých chybné jest m.: pět zl. pokuty. Vz Částka. — To jest sestra od mé švakrové m.: sestra mé švakrové. Byl u mne syn od bratra m.: syn bratrův. — Od velikého prospěchu jsou nám staří spisové a p. jsou germanismy; vyjadřují se po česku: jsou nám k velikému prospěchu, na prospěch (cf. na škodu králům. Br.), s pro- spěchem (cf. Jest to zanedbáno s obecní ško- dou národu. V. Jest mi s podivením. Svěd.) neb konečně adjektivně: velmi prospěšní.— Nařízení od 5. srpna 1878. V starší literatuře místo toho psáno: nařízení dané 5. srpna neb: n., jehož datum 5. srpna. Cf. Ze psaní pose- lacích ve Vídni 18. junii datovaných. Skl. II. 254. Obraty ty však jsou dlouhé a proto lze i připustiti kratší výrazy nyní zobecnělé: nařízení ze dne, ode dne 5. srpna. Brs. 116. — Časoslova přechodná s předložkou od složená řídí akkusativ. Slovesa s předlož- kou od spojená jmenovitě s akkus. se pojí: 1. když znamenají náhradu čeho tím, co slo- veso prosté znamená: oddělal, odmlátil, odpil u někoho dluh svůj; odseděl to; 2. když od význam slovesa prostého, s nímž složeno jest, ruší: Odhaliti oponu, odvázati krávu, odpečetiti, odzbrojiti vojsko, Us., odkopati hrob. Pass. — Brt. Mtc. ?V. 15. — Časoslova s předložkou od složená znamenají směr čin- nosti pryč od místa, pryč od čeho, na stranu, (mají význam předložky od. Mkl.): odbaviti, odběhnouti, odehnati, odjíti. Odkrojil kus chleba. Jg. — 2. Znamenají sprostiti podmět od něčeho. Odhaluje svá ňadra. Jg. — 3. Upuštění od činnosti, jež se ukončila (zna- menají ukončení, přestání děje. Mkl.): odbiti, odehrati, odzvoniti, odzpívati, odkvésti. Již jsem těsto odmísil na chléb. Jg. — 4. Zna- menají směr činnosti odkud kam, tedy uka- zují k cíli, kam se předmět ustanovuje. Odev- zdal mu ten dvůr. Jg. — Zk. — O slovesech s předložkou od složených, vz obšírný člá- nek: Tn. 57.—61. a 159. Cf. Mkl. S. 225. — O. jménech s předložkou od složených (odcestí) vz Mkl. B. 416. a jednotlivá slova ve slovníku.

188890   Od poly Svazek: 8 Strana: 0249
Od poly m. od pólu. Gb. H. ml. I. 257.

188891   Od teraj Svazek: 7 Strana: 0069
Od teraj = od té strany. Laš. Tč.

188892   Od země Svazek: 8 Strana: 0250
Od země, odzemek. Vz Tanec slov. (3. dod.).

188893   -oda Svazek: 2 Strana: 0267
-oda, přípona jmen postatných: lahoda, jahoda, svoboda. D. Vz -ado.

188894   Oda Svazek: 2 Strana: 0267
Oda, y, f., řec, původně tolik co zpěv, píseň, nyní druh lyrického básnictví, nejpří- buznější ovšem písni, lišící se však od ní tím, že, kdežto se píseň více mírnými a prostšími, vážnými, žertovnými neb elegickými city za- bývá, o. hluboké pohnutí mysli, vysoký vzlet obraznosti a velikost' myšlének vyhledává. O. náboženská (hymna), heroická, didaktická. Vz více v S. N. O. Řekům byla obecným názvem básně lyrické jako nám jest píseň. My nazý- váme odami takové básně lyrické, ve kterých mohutným ducha vzletem a výmluvou nad- šenou a formou dokonalou zobrazeny jsou city a myšlénky vzbuzené pozorováním před- mětů vznešených a rozjímáním zájmů lidstvu důležitých. KB. 174. Vz o ní více v Bž. Spůs. 12.—14. Die Ode.

188895   Oda Svazek: 7 Strana: 0039
Oda Zjevuje-li báseň lyrická nadšenou mysl, sluje o. Hš. sl. 181. Epos park ve- liký, beseda drama, chrám citu oda. Koll. I. 4.9. O. heroická, didaktická, plastická, dramatická. Vz Jg. Slnosť. 108. Cf. Vor. P. 63. O. na někoho, nač. Cf. Písnička na ně- koho.

188896   Oda Svazek: 9 Strana: 0196
Oda, y, f. = voda. Vz Čes. 1. VIL 377.

188897   Odajdu Svazek: 8 Strana: 0246
Odajdu m. odejdu. Gb. H. ml. I. 137.

188898   Odajme Svazek: 8 Strana: 0246
Odajme m. odejme. Gb. H. ml. I. 137. (Chir. 65. a.).

188899   Odaliska Svazek: 2 Strana: 0267
Odaliska, y, f., souložnice, jaké Mahome- ďané mimo řádné ženy ve svých serailích cho- vají, Jg.; spanilá otrokyně v haremě tureckém. Rk.

188900   Odaněný Svazek: 7 Strana: 0039
Odaněný; -ěn, a, o, besteuert. Slov. Čkžk. I. 77., N. Hlsk. XIV. 209., Loos.

188901   Odarek Svazek: 2 Strana: 0267
Odarek, rku, m., hadr, cár, Lumpen. Mark.

188902   Odarenka Svazek: 7 Strana: 1343
Odarenka, y, f. = kořalka. Mor. Brt. P. 178.

188903   Odaruněk Svazek: 8 Strana: 0246
Odaruněk, ňku, m. = dar. Vck. Val. I. 60.

188904   Odařený Svazek: 7 Strana: 0039
Odařený = obdařený. Ona jsúci zrakem o-na. Výb. I 1166.

188905   Odařiti koho čím Svazek: 10 Strana: 0221
Odařiti koho čím: zrakem. Otc. (Výb. I. 1166. ).

188906   Oďát Svazek: 2 Strana: 0267
Oďát = odíti. U Ostrav. Tč., Khýn. Káz.

188907   Odati, vz Svazek: 2 Strana: 0267
Odati, vz Oddati.

188908   Odatve Svazek: 2 Strana: 0267
Odatve, pl., f. = oddavky. Us. u Beneš. Jg.

188909   Oďatý Svazek: 7 Strana: 0039
Oďatý = oděný. U Opavy. Brt. D.

188910   Odauiti něco Svazek: 7 Strana: 0039
Odauiti něco, besteuern. Slov. N. Hlsk. XXI. 124., Loos. Školy nám zatvárajú, aby náš ľud nevyšiel z duševnej tmy a obloky (okna) mu odania, aby jich zamúral. lb XIV. 209

188911   Odávenina Svazek: 7 Strana: 0039
Odávenina, y, f., der Druck. O po- pruhem, der Gurtendruck. Čsk.

188912   Odavka Svazek: 10 Strana: 0222
Odavka, y, f. Šli do kostela k odavce (by byli oddáni). Nár. sbor. VIII. 98. Vz Oddavka.

188913   Odavky Svazek: 2 Strana: 0267
Odavky = oddavky.

188914   Odbabniti Svazek: 7 Strana: 0039
Odbabniti = vyprati, kleien. Sl. les.

188915   Odbačiti Svazek: 7 Strana: 0039
Odbačiti. Bača už odbačoval (umřel) Us. Šd.

188916   Odbádati, odbůsti Svazek: 2 Strana: 0267
Odbádati, odbůsti, odbodu, bodl, den, ení; odbodnouti, dnul a dl, ut, utí, bodením odstrčiti, abtreiben, abbringen. Aqu.

188917   Odbafnouti Svazek: 9 Strana: 0196
Odbafnouti několikkrát po sobě (kouř z huby vypustiti). Tům. Ml. 97.

188918   Odbafnouti Svazek: 10 Strana: 0222
Odbafnouti = z dýmky baf učiniti. Voral a o-fl. Rai3. Lep. 12.

188919   Odbahniti se Svazek: 2 Strana: 0267
Odbahniti se, il, ění = přestati se bahniti, aufhören Junge zu werfen. Ovce již se od- bahnily. Ros.

188920   Odbakat sa Svazek: 10 Strana: 0637
Odbakat sa = hocijako sa zbaviť, odbyt. O-val sa s robotou. Phľd. XXIV. 480.

188921   Odbakati koho Svazek: 7 Strana: 0039
Odbakati koho. Slov. Orl. XI 338.

188922   Odbarvení Svazek: 7 Strana: 0039
Odbarvení, n., die Entfärbung. ZČ. I. 270. O. vína. KP. V. 182.

188923   Odbarvenosť Svazek: 7 Strana: 0039
Odbarvenosť, i, f, die Entfärbung. Šm.

188924   Odbarviti Svazek: 2 Strana: 0267
Odbarviti, il, en, ení; odbarvovati = ho- tovu býti s barvením, zu Ende färben. Ros. — • O., barvu snímati, entfärben. — co. Ten roztok papír lakmusový odbarvuje. Presl.

188925   Odbarviti co čím Svazek: 7 Strana: 0039
Odbarviti co čím. ZČ. I. 270.

188926   Odbarvování Svazek: 10 Strana: 0637
Odbarvování tkanin. Vz Vstnk. XIV. 184.

188927   Odbaviti Svazek: 2 Strana: 0267
Odbaviti, il, en, ení; odbavovati, na Slov. a na Mor. = odbyti, abfertigen, — co, koho. Odbav ho, aby šel. Jg. Služby boží ledabylo odbavovati. Plk. O. poledne (poobědvati). Baiz. — koho čím: výmyslem chytrým. Kartig. — se s kým, se s čím — něco od- byti, fertig werden. Plk.

188928   Odbažiti se Svazek: 2 Strana: 0267
Odbažiti se, il, ení, neos. = odechtíti se, aufhören zu verlangen. — se komu. Odba- žilo se mu. Na Slov.

188929   Odbečeti Svazek: 2 Strana: 0267
Odbečeti, el, ení, přestati bečeti, ausge- blöckt haben. Ovce, děti již odbečely. Jg.

188930   Odbednění Svazek: 2 Strana: 0268
Odbednění, n., das Aufschlagen (des Fasses etc.).

188931   Odbedněný Svazek: 2 Strana: 0268
Odbedněný, aufgeschlagen (vomFass etc.).

188932   Odbedniti Svazek: 2 Strana: 0268
Odbedniti, il, ěn, ění; odbedňovati, auf- schlagen, aufbinden (die Fässer etc.). — co : sudy, Ros., přibitou okenici. Sych. — co čím: dlátem a kladivem.

188933   Odběh Svazek: 2 Strana: 0268
Odběh, u, m., útěk, der Ablauf, die Flucht. Na od-hu jsme byli. Ros.

188934   Odběhati Svazek: 2 Strana: 0268
Odběhati, odběhávati = běháním odbyti, ablaufen, durchs Laufen verrichten. D. — co: komu: nohy si o. = zmoudřeti, zkrotnouti. D.

188935   Odběhlec Svazek: 7 Strana: 0039
Odběhlec, vz Odběhlík.

188936   Odběhlica Svazek: 8 Strana: 0246
Odběhlica = odběhlá žena. Phľd. XII. 722.

188937   Odběhlice Svazek: 2 Strana: 0268
Odběhlice, e, f., eine Entlaufene.

188938   Odběhlictví Svazek: 2 Strana: 0268
Odběhlictví, n., die Ausreisserei. Rk.

188939   Odběhlík, a, odběhlec Svazek: 2 Strana: 0268
Odběhlík, a, odběhlec, hlce, m., der Flüchtling, Ausreisser, Deserteur. Sych.

188940   Odběhlý Svazek: 2 Strana: 0268
Odběhlý, kdo odběhl, entlaufen, entwichen, heerflüchtig. D. — O., verlassen. Aqu. O. dědictví. Pr. kut.

188941   Odběhlý Svazek: 7 Strana: 0039
Odběhlý = opuštěný. Obec uvázala se v ty domy . .. jakožto pravý pán takových domuov i všeho sbožie o-ho. Výb. II 366. — Půh. I. 388.

188942   Odběhlý Svazek: 8 Strana: 0246
Odběhlý. O. statek. Arch. XIII. 95. Vz Odběžný.

188943   Odběhnouti Svazek: 2 Strana: 0268
Odběhnouti, hnul a hl, utí; odbíhati, davon gehen, weglaufen, davon laufen; zbě- hnouti, entweichen, entrinnen, entlaufen, im Stich lassen. Jg. — abs. Voda odběhla. Us. Mnoho vojska odbíhá (utíká). D. Do té doby ještě mnoho vody odběhne. Prov. Jg., Šm. — od čeho. Kolikrát za den od své práce o. Když vždycky od toho odbíhám, málo udělám. Ros. čeho. I odběhli jsou tu Filistýnští svých model. Ben., Br. Jeden druhého odběhl (— od druhého). V. I klenotuov odběhli. Let. 49. Núze jsem neměl, abych svého statku odběhl. Arch. IV. 232. Ale jakž vy uzřechu, mne svázané otběžechu. Výb. I. 101. G. Loupež, kteréž (od které) byli odběhli. V. — J. tr., Háj., Lom. — čemu, chybně m. čeho. Jv. — kam: v stranu. Žk. 162. O. na pole, na louku, do zahrady atd. — O. koho (akkus., sestru, Us.,) vz Mkl. S. 457. — odkud kam. Odběhl ze světnice k sousedu. — koho (gt.) proč. Šmatlavým obdaříc dítětem svět, hanbou a žlučí ho odběhla hned. Puch. O. od stutku pro dluhy. Jg. — co (na co) = odvésti (u horníkův). Kámen se hodí do vozíku a běhoun to odběhne. Odbíhati uhlí na haldu. Vys.

188944   Odběhnouti Svazek: 7 Strana: 0039
Odběhnouti. — co. (Obyvatelé) domy i statku tu u Veselí odběhli. Arch. VII. 255. — odkud (jak, kdy) O-hla kvapem od okna. Hrts Každou chvíli z domu od- bíhati. Sá. — čeho. Dítě má roka odběh- nut = do roka má choditi Zlinsky. Brt. D. 19 Všeho na místě odběhl. Brt. Kdo dlouho líhá, toho chléb odbíhá. Brt. Dobrá máti byla by syna svého neodběhla. Pal. Rdh. II. 88. Cf. O. co. — co jak kudy kam Odbíhati kamení na kolečkách, NA. IV. 152., vozík po chodníku na den, k šachtě. Us. Pdl. — za kým. Mysl jeho odbíhá za někým. Šml. I. 105 — Poznam. od stutku v 5 ř. tohoto článku od konce oprav v: od statku.

188945   Odběhnouti co Svazek: 8 Strana: 0246
Odběhnouti co = ztratiti, Len čepec o-hla kdesi. Slov. Phľd. 1894. 389. Uťatú dlaň v diere odbehnúc. Phľd. 1896. 260.

188946   Odběhnouti co Svazek: 9 Strana: 0196
Odběhnouti co. Odbehla som vienek aj zlatý prscienek doma na stole. Sbor. Slov. III. 83.

188947   Odběhnutí Svazek: 2 Strana: 0268
Odběhnutí, n., die Entweichung. V.

188948   Odběhnutý Svazek: 9 Strana: 0196
Odběhnutý vojín m. odběhlý. Har. J. 144.

188949   Odběr Svazek: 7 Strana: 0039
Odběr, u, m. = odbírání, die Abnahme. O. zboží, knih. Pdl., Pozor 1879. Má vždy dobrý o (odbyt); To zboží jde dobře na o. Mor. Šd.

188950   Odběrač Svazek: 7 Strana: 0039
Odběrač, dělník hutní. Hř. — O., die Ablegevorrichtung. Šp.

188951   Odběrač, odběratel Svazek: 2 Strana: 0268
Odběrač, odběratel, o, m., der Abnehmer. Us.

188952   2. Odběračka Svazek: 2 Strana: 0268
2. Odběračka, y, í. = bolačka, jež odbírá, hnisá. Na mor. Zlinsku. Brt.

188953   1. Odběračka Svazek: 7 Strana: 0039
1. Odběračka = ženská, která zu kosou obilí odbírá a na pokládky klade. Val Brt. — O. = odebírání se pryč, odchod. Vz Od-
bírka. Tri dni sa veselili, na štvrtý nastala
hodina smutnej o-ky. Slov. Phľd. IV. 18. — O. = odvod. Vezli ho s ostatními polape- nými hochy do stolice pod míru či na o-ku. Pokr. Pot. II. 93.

188954   1. Odběračka, odběratelka Svazek: 2 Strana: 0268
1. Odběračka, odběratelka, y, f., die Abnehmerin. Us.

188955   Odberanka Svazek: 7 Strana: 0039
Odberanka, y,f. = odbírka, odčítání, die Subtraktion Slov. Ev. šk. II. 7.

188956   Odberať Svazek: 7 Strana: 0039
Odberať = odebírati. Slov. Bern.

188957   Odběratel Svazek: 7 Strana: 0039
Odběratel, e, m., vz Odběrač.

188958   Odběratelský Svazek: 7 Strana: 0039
Odběratelský, Abnehmer-. Km 1884. 351.

188959   Odběratelstvo Svazek: 7 Strana: 0039
Odběratelstvo, a, n. = odběratelé, die Kundschaft. Pr. tr. O. časopisu. Mus. 1880. 368.

188960   Odběrek Svazek: 2 Strana: 0268
Odběrek, rku, m., co se odebere, der Abzug. Měst. bož.

188961   Odběžek Svazek: 2 Strana: 0268
Odběžek, žku, m., zvěř odběhlá (v my- slivectví). Us. Šp.

188962   Odběžení Svazek: 7 Strana: 0039
Odběžení, n., das Entlaufen. Lpř. Sl. I. 84.

188963   Odběžitý Svazek: 7 Strana: 0039
Odběžitý = odběžný. Slez. Šd.

188964   Odběžné Svazek: 2 Strana: 0268
Odběžné, vz Odběžný.

188965   Odběžně Svazek: 7 Strana: 0039
Odběžně, flüchtig, davon laufend; ohne hin. Šm., Loos.

188966   Odběžně Svazek: 8 Strana: 0246
Odběžně. Tak jen o. o tom píši. Dle Bl. Gr. 321. lépe: běžně.

188967   Odběžné Svazek: 8 Strana: 0246
Odběžné, ého, n. Tvůj statek za o. nám propadlý. Arch. XIV. 22.

188968   Odběžní Svazek: 2 Strana: 0268
Odběžní = Odběžný.

188969   Odběžník Svazek: 7 Strana: 0039
Odběžník, u, m., vz Zmítač.

188970   Odběžnosť Svazek: 2 Strana: 0268
Odběžnosť, i, í. = opuštěnosť. O. statku. Ros.

188971   Odběžnosť Svazek: 8 Strana: 0246
Odběžnosť = odpudivosť. Ztk. 22. (3. vyd.).

188972   Odběžný Svazek: 2 Strana: 0268
Odběžný, od čeho kdo odběhne, verlassen. Domy, zahrady, pole za odběžné položeny. Kom. O. statek. Jg., Reš. O-né rozdávati. Reš. O-né na vrchnosť padá. Ros. — O., který odběhl (svého statku). Arch. IV. 232. Landflüchtig. Musili jsme jako odběžný ujížděti. Kat. Žer. O odběžném člověku (poběhlém). Půh. 1497. — Od-žné: trestní plat za odběhnutí od svého pána. Výb. I. 729. O. správno jest aby ztratil, kdož před právem běží od své hospody, aneb chtě nesnaden hospodě býti. Št. N. 159. — O. v math., tangential. O. moc, Tangen- tialkraft. Smet. Astr. 87.

188973   Odběžný Svazek: 7 Strana: 0039
Odběžný = opuštěný, verlassen. Vz Od- běhlý (i dod.). — O. To je řeč leda o-ná (jen aby odběhla, jen aby se povídalo). U Věrovan v Tovač. Hlvk. Ten veliký po- koj byl jaksi o-ný (pustý, Člověk se v něm necítil doma). U Dobrušky. Vk. — O. = odstředivý. O zrychlení, síla. ZČ. I. 169.

188974   Odběžný Svazek: 7 Strana: 1343
Odběžný = opuštěný. Vzal ten o. dvůr. Arch. X. 537.

188975   Odběžný Svazek: 8 Strana: 0246
Odběžný. O. statek = který vlastník opustil. 1597. Mtc. 1894. 152. Vz Odběhlý.

188976   Odběžný Svazek: 8 Strana: 0565
Odběžný manžel = kterému manželka od- běhla. Tov. kn. 95.

188977   Odbička Svazek: 2 Strana: 0268
Odbička, y, f., závora u dveří, der Ab- hebriegel. Až půjdeš ze dveří, vezmi za vod- bičku. (Us. u Domažl.). Er. P. 326.

188978   Odbička Svazek: 7 Strana: 0039
Odbička, vz Vodbička.

188979   Odbíhací Svazek: 7 Strana: 0039
Odbíhací dráha NA. IV. 154.

188980   Odbíhač Svazek: 7 Strana: 0039
Odbíhač, e, m , v horn. = vybíhač, der Auslaufer. Hř. 44., NA. IV. 152.

188981   Odbíhání Svazek: 7 Strana: 0039
Odbíhání po chodnících v horn. NA. IV. 152. Vz Odběhnouti (konec).

188982   Odbíhati Svazek: 2 Strana: 0268
Odbíhati, vz Odběhnouti.

188983   Odbíhavosť Svazek: 7 Strana: 0039
Odbíhavosť, i, f., die Tangentialkraft. NA. IV. 153.

188984   Odbíhavý Svazek: 7 Strana: 0039
Odbíhavý, fliehend. Rk.

188985   Odbíjanie Svazek: 7 Strana: 0039
Odbíjanie, n. O. zvonov = šturmovanie. Slov Rr. Sb.

188986   Odbíjení-se Svazek: 7 Strana: 0039
Odbíjení-se mračen elektrických. NA. V. 368.

188987   Odbíjeti Svazek: 2 Strana: 0268
Odbíjeti, 3. os. pl. -ejí, el, en, ení; odbiti, odbiji, il, it, ití = bití skončiti, vollends schlagen; bitím odraziti, weg-, abschlagen; odpírati, odháněti, widerstehen, sich wider- setzen, widerspänstig sein. Vz O. se. — abs. Hodiny odbily. Odbilo deset. Odbila desátá. Právě odbíjely hodiny. Jg. Půl čtvrty hodiny v klášteře odbily. Er. P. 128. — co, koho: střechu (odraziti), nepřítele. Jg. — co jak: A ktož proti práva obyčeji otbíjejí neb ot- hánie právo. O. z D. — co komu: dobytek (vzíti). 1562. — co, koho od čeho: zámek od dveří. Jg. Dívky muže od šturmu odbily. Háj. A tak jest Pražany ot hradu odbil. Kr. o J. Ž. 42. — co, se čím: dělo, entnageln (dělo zabiti, vernageln). Šm. Odbíjeti se pa- lejstrou == svůj úkol při hře konati. Us. Chrud. Kd. Odbil jej mocí z jeho dědiny. Gl. 188. — se — zase bíti, odraziti se, abprallen, V.; bitím se porovnati, sich schlagen. Ctib.; na Slov. o klisně = nahřínati se, odhorniti se, rossen. Plk. — kde. Co k vytčení starobylosti, vlasti a zvláštního způsobu myšlének a citů se odnáší, to povinno ve překladě se co možná nejdokonaleji o. Sš. Mt. 8. — se oč. Každý cit se o ni (o duši) odbíjí. Sš. Bs.179. — se čeho. Odbil se nepřátel. Kron. o Žižk.

188988   Odbíjeti Svazek: 7 Strana: 0039
Odbíjeti = odboj činiti. Ksch. — co, koho. Ktož právo odbíjejí. Výb. I. 974. Vždy je odbíjel (odrážel). Let. 74. — jak. Odbíjati na poplach. Slov. Rr. Sb. — se. Kůň se mi odbil = ztratil podkovu. Val. Vck., Brt. D. 239. — kde (co komu, se). Tři hodiny v klášteře odbily. Us. V slově tom odbíjí se myšlénka (zračí se). Sš. Dyž ně (mně) ju (mladosť) ledakdo na chrbtě odbíjá (proto mizí). Brt. N. p. I. 269. — Na konci za Žižk. polož: , Výb. II. 1519.

188989   Odbíliti Svazek: 2 Strana: 0268
Odbíliti, běl (imper.), il, en, ení, zu Ende weissen. Ros.

188990   Odbírací Svazek: 7 Strana: 0039
Odbírací, Bezugs-. Dch.

188991   Odbírač Svazek: 7 Strana: 0039
Odbírač = odběrač. O. okovů, vozů, der Abnehmer, Stürzer, Aussturzer. Hř. 44. — O. = veliká housenka. U Brušperka. Mtl.

188992   Odbírač Svazek: 9 Strana: 0196
Odbírač, e, m. = kdo odbírá obilí za se- káčem. Mus. ol. 1898. 111. Sr. Odbíračka.

188993   Odbíračka Svazek: 2 Strana: 0268
Odbíračka, y, f., Us. na Mor., = hnis. Vz Podebrati se, Odběračka.

188994   Odbíračka Svazek: 8 Strana: 0246
Odbíračka, y, f. = bolačka, vřídek. Val. Mtc. 1893. 147., NZ. II. 610. — O. = žena, která po sekáčích obilí odbírá a do hrstí klade. Duf. 236. Cf. Odběračka.

188995   Odbírající Svazek: 10 Strana: 0222
Odbírající. Tak držel náš p. otec (farář) o. řeč (řeč, kterou měl při odebírání se ze starého kostela do nového). Pal. Záp. II. 40.

188996   Odbírání Svazek: 9 Strana: 0196
Odbírání, n. = loučení. Přežalostné o. Brt. P. n. 404.

188997   Odbíranina Svazek: 7 Strana: 0039
Odbíranina, y, f. = hnis z odběračky. O. už mu vytéká. Mor. Šd.

188998   Odbíratel Svazek: 7 Strana: 0039
Odbíratel, vz Odběratel. Us. Tč.

188999   Odbírati, vz Svazek: 2 Strana: 0268
Odbírati, vz Odebrati. — O. se. = pod- bírati se, eitern. Us. u Příbora. Mtl. U Opav. Klč.

189000   Odbíravý, ab Svazek: 2 Strana: 0268
Odbíravý, ab-, wegnehmend. Reš.